You are on page 1of 66

Univerzita Jana Evangelisty Purkyn

Diplomov prce U3V


HISTORIE SCHICHTOVY VILY
V ROZTOKCH

Vypracoval:

HANA PEIVOV

Msto a rok odevzdn:

st nad Labem 2015

Prohlen

Prohlauji, e diplomovou prci Univerzity tetho vku na tma: Historie Schichtovy vily
v Roztokch jsem vypracovala samostatn s pouitm uveden literatury a pramen.

V st nad Labem, leden 2015

Obsah:
vod ....................................................................................................................................1
1. Strun prez vvojem a innostmi steckho zvodu firmy Georg Schicht A.G.....2
2. Rodina Schicht steck vtev zakladatel Schichtovch zvod..............................5
2.1 Georg Schicht - zakladatel firmy..................................................................................5
2.2 Johann Schicht zakladatel Schichtovch zvod v st nad Labem..........................5
2.3 Heinrich Schicht prezident spolenosti GEORG SCHICHT-A.G..............................7
2.4 Georg Ernst Adalbert Schicht prvn prezident koncernu UNILEVER.......................9
3. O Roztokch a Schichtov vile v nich ..15
Zvr ..19
Seznam pouitch zdroj .......21
Seznam ploh ....22
Plohy................24

vod
Pravdpodobn neexistuje jmno, kter by bylo tak zce spjat s mstem st nad Labem,
jakm je jmno Schicht. O tto rodin ji bylo mnoho napsno, ale i tak zstv mnoho
strnek ivota len rodiny dosud neprobdanch nebo nezveejnnch. Z literatury a jinch
zdroj se meme dozvdt tm ve o jejich podnikatelskch aktivitch, ale velmi mlo o
jejich soukromch cestch ivotem. Soust ivotn pouti jednoho z nich je i vila
v Roztokch, kterou nkter z len tohoto klanu postavil, ale dosud nevme, kdo to byl.
Tma Historie Schichtovy vily v Roztokch jsem si zvolila ze dvou dvod. Prvnm
dvodem byla skutenost, e Roztoky jsou mm roditm, kde jsem i ktn a proila jsem
tam st svho dtstv. Druhm, podstatnjm, byla snaha rozkrt, kter len Schichtovy
rodiny tak krsnou vilu v Roztokch postavil, zda byla vila urena a pouvna k bydlen nebo
k jinm aktivitm a ppadn jak dvody vedly prmyslnka k tomu, aby vilu postavil prv
v Roztokch, v mst sice krsnm, ale bez jakhokoliv prmyslu.
Po dlouhm hledn a sten vyluovac metodou jsem dospla k zvru, e se bude
nejspe jednat o lena steck vtve rodiny a na tuto vtev jsem se zamila. Mj
pedpoklad se splnil. Stavebnkem byl Georg Ernst Adalbert Schicht, viceprezident
spolenosti Georg Schicht AG se sdlem v st nad Labem Stekov.
Dal bdn mne vak dovedlo k poznn, e nen mon zmnit se o vile v Roztokch a
vynechat osobnost jejho majitele Georga Schichta, nen mon zmnit Georga Schichta a
vynechat jeho bratra Heinricha. Pokud zmiuji tyto 2 leny rodiny, nen mon vynechat
Schichtovu tovrnu v st nad Labem vetn jejch zakladatel, nebo vechny udlosti a
osudy soukromch i profesionlnch ivot len rodiny i firmy se navzjem prolnaj a
souvis spolu.

1. Strun prez vvojem a innostmi steckho zvodu firmy Georg


Schicht - A.G.
lenov Schichtovy rodiny nesporn pat k obanm msta st nad Labem, kte se
vrazn podleli na hospodskm rozvoji, dobrm jmnu a rozmachu msta. Jejich zvody,
kter se zaaly stavt koncem lta 1882, se staly ve velmi krtk dob vhlasnmi na celm
kontinentu. Nejen vrobky tto firmy slavily spch, nemen obdiv sklzely sociln
vymoenosti poskytovan majiteli zvod svm zamstnancm. V tomto smru Schichtov
pedili i tovrnka Bau, se kterm jsou asto srovnvni.
Firmu zaloil sedlk, eznk a uzen Georg Schicht (* 15.3.1820 + 7.10.1887) v Rynolticch
u Liberce. V Mimoni se vyuil mydlskmu emeslu a v roce 1848 podal o ivnostensk
povolen k vrob mdla. Po jeho zskn dne 6.7.1848 zahjil za pomoci cel rodiny vrobu
mdla ve sklepnch prostorch rodinnho domku. Krdem Georga Schichta bylo "Nakupuj
levn suroviny, prodvej levn dobr zbo. Firm rostly zisky, a tak ji v roce 1867 si mohl
Georg Schicht postavit nov dm a v roce 1872 novou varnu mdla. Sv tyi syny postupn
zasvcoval do prce v rodinn firm, kterou jim v roce 1878 pedal.
Vrob mdla se v dob hospodskho rstu velmi dailo. Co ji ovem brzdilo, bylo
neexistujc eleznin spojen a tm komplikovan doprava surovin potebnch k vrob a
rozvozu vrobk. Georgv syn Johann dv v roce 1873 rodinn rad k posouzen svou
vahu o monosti postavit tovrnu v mst pstupnjm, rodina vak nesouhlas. V roce 1878
Georg pedv zen firmy rovnm dlem svm tem synm - Johannovi, Josephovi a
Franzovi. Ti v roce 1880 otvraj nov fililky v Liberci a Teplicch a zanaj uvaovat o
zzen nov tovrny. Znovu zvauj Johannv nvrh z roku 1873 a rozhoduj se pro vstavbu
nov tovrny na stecku, v oblasti prudce se rozvjejcho prmyslu, kde byl dostatek
kvalitnho uhl, pstav na ece Labi, splavn Labe a ji vybudovan eleznice, propojujc
cel echy. Vyuit vech tchto aspekt by pro firmu znamenalo snen vrobnch nklad
a vt prunost. dosti Schicht o povolen vstavby tovrny ve Starm Mst u Dna a
v Trmicch byly zamtnuty kvli obavm ze zhoren kvality ivotnho prosted, proto se
rodina rozhodla stavt tovrnu na rozhran obc Kramoly a Novosedlice (dnes steck tvr
Stekov), kde proti vzniku nov tovrny nebyly nmitky. Od vyhlouben zklad do uveden
do provozu uplynulo nco mlo pes pl roku. Ji 14. prosince 1882 v 10,30 byla zahjena
vroba mdla a svek v nov postavenm objektu, tvoenm dvma budovami a klnou.
Firma v t dob zamstnvala 10 dlnk a 2 ednky. Jako prvn v Rakousku-Uhersku
vyrbla od roku 1887 mdlo z oleje zskanho z palmovho jdra. V roce 1891 nechala
zaregistrovat mdlo s jelenem, kter se stalo pro svou kvalitu a nzkou cenu oblbenm
v celm svt a vyrb se dodnes. V roce 1896 pibyla vroba glycerinu a ferme.
Firma vyvinula v roce 1901 stroj na chlazen mdla, zavedla vrobu a prodej patentovanch
vrobnch zazen a stroj. Svj podnik rozila o vrobu vodnho skla, kartonku,
stearinku, strojrnu a kovrnu, vodrnu, zdila vlastn vleku. Ji v roce 1900 byla tovrna
elektrifikovna vlastn elektrrnou a vyroben energie zrove slouila k veejnmu osvtlen
Stekova. Spolenost tak vlastnila uheln doly.1
Johann Schicht zastval pirozen ivotn styl a byl odprcem alkoholu a kouen. To byl
jeden z dvod, pro firma v roce 1902 zahjila vrobu nealkoholick jablen vy
CERES saft, v jej lebn inky Johann Schicht bezmezn vil. Vroba byla zavedena

KAISER,V; KAISEROV, K; et al.; Djiny msta st nad Labem. st nad Labem: Msto st nad
Labem,1995. 369 s. ISBN 80-901761-5-1. s.119

v pvodn tovrn na vrobu mdla v Rynolticch a pozdji i v st nad Labem. Ta byla


zruena a v roce 1952.
V roce 1906 se rodinn podnik zmnil na akciovou spolenost, majoritu ve vi 80% v n si
rodina Schicht ponechala. Firma nesla jmno jejho zakladatele a to Georg Schicht A.G..
Johann Schicht se stal jejm prvnm prezidentem.
Bhem krtk doby se Schichtovy zvody staly nejvtm tukovm komplexem na
kontinentu.
3. ervna 1907 Johann Schicht zemel po tk nemoci - rakovin stev. Ihned po jeho smrti
pevzali spolenost jeho synov Heinrich a Georg. Kad z bratr ml jinou odbornost. Vdecky
zaloen Heinrich se vnoval oblasti technick a zsadnmu smovn podniku, zatmco Georg byl
siln v oblasti financ a ekonomiky. Heinrich se stal prezidentem a Georg viceprezidentem a

obchodnm editelem spolenosti, kter mla v t dob 1880 zamstnanc.


Tovrna se dle rozrstala nejen o provozy vyrbjc margariny, tuky, jdrov mdla,
toaletn mdla a dal, ale i o technick provozy, jako je kotelna s nejvym komnem v cel
monarchii (95 m) a strojrensk provozy, kter byly opt nejvtmi v Evrop. Spolenost
expandovala nejen na zem dnen esk republiky, ale i do sousednch zem a to jak
zakldnm novch firem, kupovnm jinch firem, ale i sluovnm. Zakoupenm vce ne
padestiprocentnho podlu v paroplavebnch spolenostech si zajistila vlastn plynulou
dopravu surovin a zbo.
Ji v prbhu I. svtov vlky a dsledkem rozpadu Rakousko-Uhersk e v roce 1918
firma ztratila 75% svho odbytu a prochzela tkm obdobm. 2.9.1929 se j podailo uzavt
dohodu o slouen firem MARGARINE UNIE a LEVER BROTHERS a zaloit koncern
UNILEVER, jeho nzev spojoval nzvy obou firem.2 lenov rodiny Schicht zaujali
v rmci pedstavenstva nov spolenosti vedouc postaven, prvnm prezidentem koncernu se
stal Georg Schicht. Od tohoto okamiku se zaala mnit struktura domcch podnik a
dceinch spolenost. V st nad Labem bylo zzeno centrum zen pro podniky ve stedn
a vchodn Evrop.
Spolenost UNILEVER existuje dodnes, na rozdl od Schichtovch zvod, kter byly v roce
1945 znrodnny a pejmenovny na Severoesk tukov zvody a pod nzvem SETUZA
a.s. byly v roce 1992 zprivatizovny v kuponov privatizaci. Po nevydaen privatizaci asem
zanikly.
Jak jsem ji uvedla na zatku tto kapitoly, veden Schichtovch zvod poskytovalo svm
zamstancm sociln vymoenosti, v tomto obdob nevdan. Ji v roce 1887 byla
zamstnancm k dispozici podnikov nemocensk pokladna, v roce 1894 byla zzena
zvodn jdelna, kter ped rokem 1911 vydvala 1000 obd denn. V roce 1905 byla
zaloena zvodn knihovna, v roce 1914 matesk kola pro dti zamstnanc.
Bhem vlky byl problm s poizovnm potravin, proto firma v roce 1915 uvolnila voln
pozemky v okol tovrny pro pstovn brambor. Ty i dal potraviny prodvala
zamstnancm za reijn cenu.
Jednotliv oddlen a provozy byly vybaveny odpovrnami, umvrnami se sprchami a
msty pro ohvn donesench jdel. Byly zavedeny zvltn mstnosti pro kuky.
Podnik ml vlastn, modern zazenou zvodn ordinaci s lkaem a zdravotn sestrou a od
roku 1895 svj hasisk sbor.
Jak se firma rozrstala, vznikala poteba stle pijmat nov pracovnky, bylo vak teba
zajistit jim a jejich rodinm bydlen. Proto firma v roce 1919 v dubnu zakoupila pozemky,
v ervnu zahjila vstavbu zamstnaneckch dom a byt a ji v jnu toho roku se do nich
2

PA,R; Vstnk, ronk IV., slo 9. Praha: Muzeum cennch papr, nadan fond, 2011 msnk,
[on-line] http://www.das-mcp.cz/muzeum/files/vestniky/ve1109.pdf, [cit. 15.6.2014]

sthovalo prvnch 90 rodin dlnk. V roce 1921, v II. etap vstavby, se do novho sdlit
nasthovalo 34 rodin ednk. Jet ped druhou svtovou vlkou bylo postaveno 3. sdlit.
Dne 6.9.1931 byly oteveny nejen pro zamstnance veejn lzn Johann Schicht Bad, jejich
vstavba byla od roku 1928 plnovan k 80. vro zaloen firmy. Lzn byly postaveny za
15 msc a svm technickm vybavenm se staly nejmodernjmi v Evrop. Byl v nich
kryt bazn o rozmrech 25x12 m, sauna, vanov lebn koupele, perlikov koupele,
holistv a kadenictv a dtsk lkask poradna.
Zamstnanci tak mohli vyuvat zlevnnch vstupenek k nvtv mstskho divadla v st
nad Labem, kter bylo firmou sponzorovno.3
Sv zamstnance si firma velmi peliv vybrala. S kadm z nich byl proveden pohovor a
musel sloit zkouku na poadovanou pracovn pozici. Nmet pracovnci museli prokzat
znalost etiny. Pro mlad zamstnance byly podny chemick a technick vzdlvac
kurzy. Stejn peliv byli vybrni i obchodn zstupci. Ti, kte byli pijati, byli prokolovni
o produktech firmy, novch prodejnch metodch a etice obchodu.
Firma byla zrove velmi velkorys ve vynakldn prostedk na reklamu. Nevyuvala jen
monost inzert, npis, plakt, do obchod dodvanch plechovch cedul a podobnch,
v t dob bn pouvanch forem. Vyuvala vech monch kulturnch, sportovnch a
spoleenskch akc, kter bohat sponzorovala a souasn si tm vytvela reklamu.
K reklam pouvala i horkovzdun balny, reklam pizpsoben a pestavn nkladn
auto a ozvuen animovan i hran filmy. Vydvala pro dti pohdky, karty a spoleensk
hry4, kde kad karta nebo kostika pedstavovala jeden vrobek.5 Stlm odbratelm
dodvala broury Schichtv kalend a Schichtv posel.
Schichtov vstavbou tovrny a obytnch dom vrazn zmnili tv Stekova. Z velmi mlo
obydlenho zem se stal Stekov ve 30. letech 20. stolet nejlidnatj obc eskoslovenska,
v roce 1936 mstem.
Jejich prospn innost se vak nezastavila na hranicch Stekova. V roce 1939 postavili
kostel Sv. Josefa ve Vaov, finann podporovali i kostely v Prackovicch, Libochovanech a
Velkch ernosekch. Z dochovan, peliv veden evidence dar je patrn, e i v pozdjch
letech poskytovali Schichtov mnoho dar a pspvk kolm, rznm spolkm i
jednotlivcm, bohat podporovali erven k.
Toto ve je jen mal vet innost, kter rodina vnovala nejen sv spolenosti, ale i mstu
st nad Labem, okolnm obcm a lidem ijcch v nich.

PA,R; Vstnk, ronk IV., slo 9. Praha: Muzeum cennch papr, nadan fond, 2011 msnk,
[on-line] http://www.das-mcp.cz/muzeum/files/vestniky/ve1109.pdf, [cit. 15.6.2014]
4
Ploha .1: DOMINO dtsk hra s reklamou Schichtovch zvod
5
Ploha .2: Vystihovnka pro dti reklama Schichtovch zvod

2. Rodina Schicht steck vtev zakladatel Schichtovch zvod


2.1 Georg Schicht - zakladatel firmy
Na prvnch dochovanch psemnch zznamech o rodu Schicht je uveden rok 15636. Od
tto doby tm 300 let ila cel pokolen v Rynolticch pobl Jablonnho v Podjetd, kde
se v roce 1820 v malm devnm domku s dokovou stechou narodil budouc zakladatel
slavnho podniku Schichtovy zvody Georg Schicht, tvrt syn z celkem 8 dt - 6 syn a 2
dcer Antona Schichta (1783-1846) a Rosalie Elisabeth roz. Dittrich (1783-1850). Anton
Schicht provozoval emeslo eznick a zrove povoznictv, avak ob innosti byly v tto
oblasti hojn provozovan, konkurence byla velik a tak rodina asto trpla nouz. Antonovy
dti byly nuceny od rannho dtstv tvrd pracovat. Syn Georg se chopil pleitosti,
pomhal otci v ivnosti a soustavn se vzdlval. Brzy pevzal otcovo podnikn do svch
rukou a krtce po jeho smrti zahjil v roce 1848 podnikn vlastn. Jeho podnikatelsk
nadn, dovednost, pracovitost a zkuenosti ho dovedly k npadu vyrbt mdlo, kter se
dosud vyrblo podomcku. A npad to byl geniln, nebo mt se a prt prdlo mus lid
vdy a tak ani ve vlench dobch nebyl byznys ohroen. Pozdji vrobu rozil o vrobu
svek, kterch je tak teba v kad dob.
22. jna 1847 se oenil s dcerou tkalce Theresi Snze. Tomuto manelskmu pru se
narodilo 9 dt: Georg, Josef, Franz, Johann, Heinrich, Adolf, Anna Agnes, Rudolf a
Wilhelm7. Stejn jako jeho otec, tak i Georg vedl sv dti k zodpovdnosti, pli a
pracovitosti, od tlho mld musely ve firm pomhat, ale souasn mly prvo o firm
spolurozhodovat. Georg ze svch zkuenost vdl, jak dleit je vzdln. Firma
prosperovala a on mohl svm dtem vzdln poskytnout. Jeho nejstar syn Georg studoval
architekturu a inenrstv ve Vdni a v roce 1883 zaloil ve Vdni tovrnu Chemische Fabrik
Georg Schicht na vrobu pracch bikarbont. Po I. svtov vlce ji dli Georgovi (*1849)
synov diplomovan ineni Georg (1889-1959) a Richard (1880-1958).
Syn Johann byl od dtstv pipravovn pro veden rodinn firmy. Ji v 18 letech, v dob studi
ve Vdni, snil o vstavb nov mydlrny a svkrny v mst, kde by byly podmnky pro
prosperitu tovrny pznivj, avak sen se mu podailo promnit v realitu a po t, co se
svmi bratry Josefem a Franzem pevzali veden firmy. Po oteven nov tovrny
v Kramolech (dnen st n.L.-Stekov) se rodina v roce 1883 pesthovala do Novosedlic
(dnen Stekov). Heinrich (*1857) a do roku 1887 vedl tovrnu v Rynolticch, potom se
pipojil ke svm bratrm v st nad Labem.
Zakladatel mydlrny Georg Schicht zemel po dlouh nemoci dne 7.10.1887 v luxusn
lebn pro psychicky chor v Grlitz, ve kter mu synov zajistili kvalitn lkaskou pi.
Jeho ostatky jsou uloeny na hbitov v st nad Labem Stekov.

2.2 Johann Schicht zakladatel Schichtovch zvod v st nad Labem


Johann Schicht se narodil 8.3.1855 v Rynolticch jako tvrt syn Georga. Od 1.5.1860 do
3.9.1866 navtvoval tamn farn kolu. V roce 1865 po neastnm pdu sten ztratil
sluch, co mu velmi zkomplikovalo dal ivot, ale alespo mu to pomohlo vyhnout se
vojensk slub. Protoe ze vech syn projevoval nejvt talent a zjem o provoz firmy a
jevil se pro jej veden nejvhodnjm kandidtem, poslal ho otec do Liberce ke kupci
6

UMLAUFT,F.J.; Zur Geschichte der Familie Schicht in Aussig, lnek, 5 s., uloeno v Archivu msta st nad
Labem, inv..1506, ev..K 36
7
Ploha .1.0 : Rodina Georga Schichta (*1820)

Schllerovi vyuit se. Tam zail coby obchodnick ue dost tvrd zachzen. Po vyuen
studoval s vbornm prospchem na odborn pokraovac kole v tme mst. V roce 1872
odjel do Vdn vyuit se emeslu mydlskmu v obchod s oleji a tuky, a obchodu ve
velkm stylu a etn praxi v obchodnm dom obchodnho partnera firmy Schicht Fettwarenhandlungshaus Leopold Bachmayr. V tomto dom musel projt vemi oddlenmi,
od nejjednoduch prac a k tm nejsloitjm a byl svm uitelem hodnocen jako velmi
uenliv, piln a kompatibiln ednk. Ve svm volnm ase se vnoval studiu cizch jazyk,
pedevm francouztin.
Ji 2.1.1883 se pesthoval s manelkou Franziske roz. Rudolf, se kterou se oenil dne
12.5.1879, a se svmi dvma dtmi Heinrichem a Gabriele, do st nad Labem. 16.11.1887
jeho manelka Franziske po dlouh nemoci zemela, ale do t doby jet porodila dal 2 dti,
Georga a Margarethe. Pro sv tyi dti nael Johann novou matku, Antonii Niesig, se kterou
se oenil. Z tohoto svazku vzely 3 dti Johann Hans, Klre a Lothar.8
Schichtova firma den ze dne rostla a slila a kdy byla v roce 1906 pevedena na akciovou
spolenost GEORG SCHICHT A.G., Johann se stal jejm prvnm prezidentem. V t dob se
ale jeho zdravotn stav velmi zhoroval, proto odjel na jae 1907 na lebn pobyt ke
Gardskmu jezeru v Itlii. Ani lkask vda, ani pobyt v Itlii mu ji nedokzaly pomoci
v boji se zkenou chorobou a krtce po nvratu dom zemel dne 3.6.1907 v asnch rannch
hodinch ve svm dom v Humboldtstrasse 1475 (dnen ajkovskho ul.).
Johann Schicht ml povst lovka se socilnm ctnm. Stal se venm lenem Obchodn a
ivnostensk komory v Liberci a ady hospodskch, nrodnostnch, umleckch i
humanitrnch spolk a korporac.
Csa Frantiek Josef I. mu v roce 1898 udlil titul Csaskho rady za zsluhy o rozvoj
prmyslu rakousko-uhersk monarchie.
Ml rd literaturu a umn, etl nmeckou klasickou literaturu, francouzskou literaturu a dla
Lva Nikolajevie Tolstho, jeho odkaz vyzdvihuje v dopisech: Ctm Tolstho, akoliv je Rus,
jako svatho. V mch och je nejulechtilej osobnost, kter ila od doby Krista... Nenutit
blin, aby pro ns vyrbli zbyten nebo dokonce kodliv vci. Pokud mono co nejvce
vyrbt a co mon nejmn spotebovat. t tak, abychom si mohli na konci ci: Ty jsi ml
podl na pokroku lidstva... ivot pro sebe nem cenu. Zajmav je i nejedna vlastn mylenka
z po. 20. stol.: Hospodsk tlak, jak u marxist, by mohl trpt politickou svobodou,
zatmco kad list djin lovka u, e vlda nad politikou nsleduje za vldou nad
hospodstvm.9
100 let po sv smrti - v roce 2007 - byl Johann Schicht v anket, vyhlen steckm
denkem a agenturou FOR, zvolen obyvateli stecka Nejvtm steanem za poslednch
150 let. A do roku 1945 nesla dnen stekovsk ukovova ulice jeho jmno. Pesto jeho
hrobka na hbitov v st nad Labem - Stekov, ve kter je pochovn on i ob jeho
manelky, je zdevastovna podobn jako jeho bval podnik.

8
9

Ploha 1.4. : Rodina Johanna Schichta (*1855)


KRAMOLY, [on-line] http://www.ukp98.cz/vystava/nahledy/tisk2013/kramoly1.pdf, [cit. 15.6.2014]

2.3 Heinrich Schicht prezident spolenosti GEORG SCHICHT A.G.


Heinrich Schicht se narodil 1.2.1880 v Rynolticch jako prvn syn Johanna a Franzisky
Schichtovch. Ve svch tech letech se s rodii odsthoval do Novosedlic u st nad Labem,
kde jeho otec a strcov zaloili Schichtovy zvody. Jet mu nebylo osm let, kdy zemel
jeho ddeek Georg, dal msc mu zemela maminka.
Od dtstv byl pipravovn na drhu fa rodinn firmy. V st nad Labem absolvoval
zkladn kolu, pot odcestoval na rok do francouzsky mluvcho vcarska s clem
zdokonalit svoji francouztinu. V letech 1894 1898 navtvoval sttn relnou kolu v
Litomicch, kterou ukonil mimodn spn sloenou zkoukou, po n nastoupil ron
vojenskou slubu u c.k. pluku diviznho dlostelectva v Terezn. V letech 1899 1901
studoval Technickou univerzitu ve Vdni, kde sloil s vyznamennm sttn zkouku z chemie
a ihned pestoupil na Technische Hochschule v Berln - Charlottenburgu. Po celou dobu
studi trvil kad przdniny v rodinn firm, kde proel irokou klou pracovnch mst.
V roce 1903 se ji nemocnmu otci pitilo a proto Heinricha podal, aby peruil studium a
nastoupil do firmy. Heinrichovi bylo 23 let, kdy nastoupil do laboratoe, kde se ve velmi
krtk dob projevil jeho mimodn organizan talent. Byl proto ihned jmenovn do
manaersk funkce a vedl obchodn sek firmy a nkolik provoz.
16.9.1905 uzavel satek s Marthou Schichtovou, narozenou 22.10.1884, dcerou jeho strce
Franze, otcova bratra. Tomuto manelskmu pru se narodily se 2 dti, Erika a Johann
Heinrich (Hans Heinz).
Po smrti otce v roce 1907 se stal prezidentem firmy GEORG SCHICHT A.G. Zamil se na
zavdn nejnovjch technologi a vnoval se pedevm roziovn obchodnch styk
s podniky pbuznch obor. Mnoho asu strvil na zahraninch cestch. Dky svm
schopnostem, zkuenostem a diplomatickmu talentu se mu podailo doshnout toho, e
skoupil anebo spojil se svou firmou dosud konkurenn firmy mnohonrodnostn RakouskoUhersk monarchie a firma GEORG SCHICHT A.G. se jet ped I. svtovou vlkou dostala
na piku prmyslovch podnik v dunajsk monarchii. V prvn svtov vlce aktivn slouil
jako vojk, ale neastn pd kon, pod kterm zstal leet, mu zpsobil komplikovanou
zlomeninu nohy s doivotnmi nsledky. Ukonil vojenskou slubu jako rezervn nadporuk
a rakouskm ministerstvem obchodu byl povoln do vboru pro vlen hospodstv.
Ke koordinaci zsobovn oleji a tuky zaloil akciovou spolenost a svaz olejskho a
tukovho prmyslu ve Vdni. Rovn byl jmenovn c.k. komernm radou a lenem obchodn
komory. Po vytvoen eskoslovensk republiky se stal prvnm prezidentem nov
vytvoenho Nmeckho hlavnho svazu prmyslu v SR. Pestoe neml dokonen
univerzitn vzdln, pro jeho rozshl znalosti a vdeckotechnick spchy v oboru chemie
mu v roce 1925 brnnsk technika propjila titul doctor honoris causa . Dle mu bylo roku
1931 propjeno estn lenstv v britsk Society of Chemical Industry jako vraz uznn
za vsledky v oboru.
Po zaloen koncernu UNILEVER v roce 1929 se jeho bratr Georg z pracovnch dvod
odsthoval do zahrani. Heinrich, kter rovn peel do veden koncernu, nechtl opustit
svj domov v milovanm st nad Labem a radji pijal mn vznamnou funkci v sekci,
kter mla sdlo v Berln. Byl lenem holandskho a anglickho grmia, v letech 1937-1939
prezidentem holandsk sekce. Bhem II. svtov vlky vedl oddlen, kter sledovalo
obchodn zjmy v sti Evropy, kter pipadla Nmecku.
A do roku 1945 kad pondl dojdl do Berlna a v ptek se vracel dom, aby zde trvil
vkend se svou rodinou a zrove dohldl na chod steck firmy.

Zpotku il s rodinou ve vile na Johann-Schicht Strasse 88 (dnen ukovova ul.), ale na


zatku 30.let 20. stolet10 nechal ve Vaov postavit architektem Paulem Brockhardem
palcovou neobarokn vilu na pozemku o rozloze 25000 m2 s romantickou vyhldkou na eku
Labe a hrad Stekov, kam se s rodinou odsthoval. Vila byla ji v dob jejho vzniku pro svou
velikost a krsu nejen obdivovna, ale vyvolvala i zvist. Jak uvd steck podnikatel
Ferdinand Maresch (*1854, + 1940) ve svm denku ze dne 17.z 1930, ve Vaov byla vila
nazvna hradem a Martha Schichtov krlovnou matkou. Vybaven vily a vdaje
Schichtovy rodiny nenechvaly v klidu ani jeho, ani jeho ptele.
Vila neslouila jen k bydlen rodiny, stala se zrove jakmsi centrem kultury v st nad
Labem. lenov rodiny Schicht byli znmi jako milovnci, sbratel a meceni umn. Ve
vile podali vstavy, koncerty a verky, kterch se zastovali tuzemt i zahranin umlci
vech rznch zamen hudebnci, spisovatel, mali a vtvarnci.
Vila po vlce slouila jako vojensko-politick kola, pozdji se stala majetkem Univerzity
J.E.Purkyn v st n.L. kde do roku 2005 slouila jako vysokokolsk kolej. Od t doby je
nespn nabzena k prodeji. V roce 2014 byla prohlena kulturn pamtkou.
Stejn jako cel nrod, tak i rodinu Heinricha Schichta tvrd zashla II. svtov vlka. Jejich
jedin syn Johann Heinrich, otec t dt, byl coby nmeck oban povoln do armdy a
v jnu 1944 padl na vchodn front. Jeho smrt byla pro Heinricha tkou ranou. Hans Heinz
pro nj nebyl jen synem a dleitm lnkem etzu organizace Schichtovch podnik, byl i
Heinrichovm dvrnm ptelem, spolupracovnkem a kolegou pi projkch na konch
nebo pi honu - jejich spolench zlibch, kdy spolu vedli dlouh rozhovory a spolen
relaxovali.
Ve vlce a dnech, kter nsledovaly, pilo o ivot i nkolik dalch blzkch pbuznch,
nap. bratranec Friedrich Schicht s manelkou Herthou a jejich temi dtmi, Friedrichova
matka Anna a sestra Lotte Endisch s jejmi esti dtmi - vichni tragicky zahynuli pi poru
domu v Elbestrasse (dnen Prask ulice) dne 13.5.1945. Myro Patermann junior, jedin syn
Heinrichovy sestry Margarethe padl na front. Pi odsunu Nmc zahynul bratranec Wilhelm
Knstner, syn tety Anny Agnes roz.Schicht.
Dal rna pila 18. ervence 1945, kdy byl Heinrich s manelkou Marthou a ovdovlou
snachou Eleonore roz. Freiin von Ledebur s jejmi 3 dtmi nucen z dvodu odsunu Nmc
eskoslovensko opustit. Vichni byli deportovni do lgru v Pirn, kde byli steeni
sovtskmi vojky a nkolik msc velmi trpli. Majetek jim byl zkonfiskovn. Teprve po
roce se jim podailo utct11 do Zrichu ve vcarsku k dcei Erice, provdan za praskho
podnikatele Albina Schrama. Na konci roku 1946 si zadili svj nov domov v nejstarm
vcarskm mst Churu, kde ili v stran v hotelu Steinbock a do sv smrti. Heinrich
zemel dne 16.6.1959 a Martha 5.7.1963.
12

Bezprostedn po skonen II. svtov vlky dolo k zniujcmu zlomu v historii rodu
Schicht, v t dob jedn z finann nejsilnjch rodin vchodn Evropy. Vtina len
rodiny byla z dvodu nmeckho obanstv povaovna za neptelsk Nmce a jako takov
10

Prameny uvd rok 1931 jako rok vzniku vaovsk vily, ale Ferdinand Maresch ve svm denku popisuje
oslavy stbrn svatby manel Schichtovch, konan ve vile ji 16.9.1930.
11
VERAART, W.; The Assets of the Schichts. The Fate of Enemy Property in the Netherlands and in
Switzerland between 1945 and 1952,(September15,2014), [on-line] http://ssrn.com/abstract=2496322, [cit.
18.2.2015]
12
VERAART, W.; The Assets of the Schichts. The Fate of Enemy Property in the Netherlands and in
Switzerland between 1945 and 1952,(September15,2014), [on-line] http://ssrn.com/abstract=2496322, [cit.
15.12.2014]

byli v roce 1945 hanebnm zpsobem odstranni ze vech pozic UNILEVERU. Pestoe se
prokzalo, e se Heinrich v prbhu cel vlky choval k nacistick politice velmi
rezervovan, Franzovo lenstv v NSDAP bylo dostatenm argumentem pro tento akt.
Vjimkou byl pouze Georg, kter byl britskm sttnm pslunkem a proto nebyl z funkce
odvoln.
Vyvlastovn neptelskho majetku nebylo zleitost pouze vchodn Evropy.
Holandskem byla zablokovna aktiva spolenosti Unilever, soustedn ve vcarskm
Zrichu v holdingov spolenosti Limmat13a dceinn spolenosti Ampra. V roce 1950
doshlo Holandsko jednnm se vcarskem dohody o likvidaci tchto dvou spolenost.
Heinrich, kter il ve vcarsku a byl nejvtm akcionem spolenosti Limmat, byl
jmenovn jejm prezidentem a byl poven jej likvidac. Dostal se tak do velice sloitho
postaven. Jednn se protahovala, vyeen bylo v nedohlednu.
V tchto podmnkch byl ivot akcion velice obtn, pstup k potebnmu, ale dosud
zablokovanmu majetku nebyl mon. st rodiny byla nekonenmi jednnmi psychicky i
finann vyerpna a tak se rozhodla za cenu a to stoj, co to stoj podpoit Heinricha
v rozhodnut pistoupit na dohodu s Holandskem. Ovem druh st rozvtven rodiny nebyla
s tmto vsledkem spokojena. Pestoe mezinrodn definice neptel lidu byla daleko u,
Holanan nakonec zabavili 24% hodnoty podstatnch aktiv Ampra a Limmatu (vetn 4%
jmnem vcarska) ve prospch nizozemskho sttu, a to bez nslednch kompenzac.
Podmnky podepsn dohody a ztrta majetku zpsobily zden a zklamn ve velk sti
len Schichtova rodu, co nakonec vedlo k roztrce mezi Heinrichem a vtinou jeho
blzkch, vetn jeho bratra Georga. Georg ji v tomto ase nebyl akcionem Limmatu a
nebyl tud na vsledku jednn finann zvisl, ale stle neformln jednal jako hlava
rodiny. Heinrichovi ml za zl jeho poddajn chovn a zbyten velk stupky pi pijet
nizozemskch podmnek, za kterch byla dohoda podepsna.
Heinrich nebyl UNILEVEREM nikdy rehabilitovn a bylo mu odmtnuto i piznn
starobnho dchodu. Na ntlak prvnk mu byl dchod poprv vyplacen a v roce 1948.
Heinrich se a do konce svho ivota nevzpamatoval z udlost a ze ztrt, kter ho
v poslednch letech potkaly ze ztrty syna, roztrky s pbuznmi a ztrty domova v jeho
rodnch echch. Lid, kte ho znali osobn a stkali se s nm, kali, e se z nj stal
introvert a samot, ale pesto nikdy nepestal vzpomnat na sv rodn echy a stle o nich
vyprvl. Tvrdil, e procestoval velkou st svta, ale nikde nevidl tak krsnou krajinu, jak
je v severnch echch, st nad Labem a jeho okol.
Jeho nejvt radost na sklonku ivota bylo jeho est vnouat: Albin, Armin a Maria
Schramovi a Johann, Volker a Bettina Schichtovi.

2.4 Georg Ernst Adalbert Schicht prvn prezident koncernu UNILEVER


Georg Schicht, v poad 3. potomek Johanna a Franzisky Schichtovch, se narodil 26.dubna
1884 v Novosedlicch (dnenm Stekov). V roce 1894 otec postavil novou vilu
v Humboldtstrasse 1475, kde Georg proil st svho dtstv s nevlastn matkou Antoni roz.
Niesig, temi vlastnmi sourozenci Heinrichem, Gabriele a Margarethe a temi nevlastnmi
sourozenci Johannem Hansem, Klre a Lotharem. Georgova vlastn matka zemela pl roku
po jeho tetch narozeninch. Jako nositel vznamnho jmna byl od dtstv systematicky
pipravovn na kariru ve vysokch postech v rodinn firm. Navtvoval zkladn kolu
13

Dceinn spolenost Limmatu - obchodn spolenost Ampra byla zaloena v holandskm Amsterodamu a
rodin Schicht byla svena sprva aktiv.

v st nad Labem a 24. ervna 1902 ukonil maturitn zkoukou studium na humanitnm
gymnziu v st nad Labem (zelen kola v ulici Velk Hradebn). Pestoe si i uitel na
gymnziu vimli jeho vraznho malskho talentu a on sm si pl studovat na umleck
kole, poddil se pedem danmu rozhodnut rodiny a pokraoval ve studiu na soukrom
vysok obchodn kole v Berln Rackow. Ji ve svch devatencti letech, v roce 1903,
zaal pod vedenm svho starho bratra Heinricha pracovat v otcov spolenosti, v roce 1904
se stal prokuristou a po smrti otce v roce 1907 viceprezidentem a obchodnm editelem
akciov spolenosti. V roce 1918 ji vedl pes 30 fililek ve stedn Evrop, stal se i
prezidentem firmy ELIDA.
28. z 1909 se oenil s Helene (Lene) Eckelmannovou, narozenou 3.7.1890 rodim
Wilhelmin Marii, roz. Peissig (*21.8.1870, +6.8.1954) a Wilhelmu Eckelmannovi
(*1.8.1861, +1933). Po satku se Georg odsthoval z domu rodi za svou chot do domu na
Bahnhofplatz 782/2, dnen ulice U Ndra. Majitelem domu byl steck bank Ludwig
Wolfrum, kter byl enat s Mari Eckelmannovou a tak tento dm obvali i nkte pbuzn
z maneliny strany, mj. Helenina teta a matina sestra Therese Hoenig s rodinou, Helenini
rodie a Helenini sourozenci - Fridrich Eckelmann (oenil se s Ernou Schichtovou, dcerou
Heinricha Schichta *1857) a Marie, pozdji provdan za obchodnka Eberharda Khne z
kovic.
17. ervence 1910 se Georgovi a Helen narodil prvn syn, ktermu dali jmno Georg Johann.
Georg Schicht dne 18.8.1913 zaregistroval na katastrlnm adu zakoupen pozemek
v Roztokch a tam postavil pro svou rodinu vilu. Na stacm archu ze Stn lidu, dom a
byt z roku 1921 je mon zjistit, e ji 8.kvtna 1914 se s rodinou do tto vily pihlsil
k pobytu. O dva dny pozdji, 10.5.1914, piel v st nad Labem na svt druh syn, kterho
poktili Ernest Ludwig Emil Joseph. Dne 23.10.1917 do rodiny pibyl tet a posledn syn
Roland Friedrich Maria Lothar.
Pestoe byla Georgova rodina v Roztokch pihlena k pobytu, steck adrese z roku
1921 a z roku 1923 uvd adresu bydlit Bahnhofplatz 2, telefonn seznam st nad Labem
z let 1924-1925 a steck adrese z let 1926 a 1931 Elbestrasse 54. Stac arch z roku
1921 v dom na Bahnhofplatz 782/2 rodinu Schichtovu neuvd (rodina je uvedena ve
stacm archu v Roztokch), ovem u domu v Elbestrasse 1102/54 je Georg Schicht uveden
jako majitel domu i jako majitel bytu .2, ale byt je neobydlen. Byt slo 1 je obydlen
sprvcem domu Josefem Tschieschem, jeho manelkou, dcerou a zeem. Meme
pedpokldat, e Georgova rodina vyuvala jak vilu v Roztokch, tak i nkter z steckch
dom k bydlen dle aktulnch poteb. Byt v dom na Bahnhofplatz 2 jim vzhledem
k velikosti rodiny ji pravdpodobn nevyhovoval, proto zakoupili dm v Elbestrasse 1102/54
(dnen Prask ulice) a rekonstruovali ho.
V Muzeu msta st nad Labem je uloen projekt14 pestavby vily v Elbestrasse, Aussig pro
Georga Schichta. Projekt vypracovan architektem Paulem Brokhardem je z roku 1920. Je na
nm uvedeno, e bvalm majitelem vily je Xaver Rssler. Nen ovem uvedeno slo
popisn, pouze slo pozemku 3030A a toto slo pozemku ji dnes neexistuje. Ve Sttnm
oblastnm archivu v Most Velebudicch je uloena st projektu pestavby vily pro Georga
Schichta a na nm je uvedena adresa Elbestrasse 52, Aussig. Vila ji dnes neexistuje a je
mon, e oba projekty se tkaj stejn vily.
Aussiger Bote, ronk 1952 na stran 371 cituje nalezenou zprvu od Dr.Wilhelma Richtera :
Z steckho rozhlasu jsme dne 13.5.1945 slyeli straliv voln - vila Georga Schichta v
Elbestrasse ho!! Hasisk zbrojnice je zamena! Kdo m kle? Pomoc!!
Brzy bela mstem povst, e si dm podplil Schicht sm a vichni obyvatel uhoeli.

14

Ploha . 3 , projekt pestavby domu v Elbestrasse

10

Dne 16.5.1945 pijelo nepikryt bn nkladn auto, kter projdlo mstem a sbralo
mrtv. Na korb byly naloeny rakve vedle sebe a na sob. Na jedn mal rakvi jsme
peetliFridrich Schicht s rodinou.
Existuje monost, e se jednalo o vilu, o jejch projektech jsem se zmnila ve a e prv
v n bydlel Georgv bratranec Fridrich, kter se v roce 1938 vrtil z ciziny do st nad
Labem.
V roce 1929, po zaloen koncernu UNILEVER, jeho prezidentem se Georg Schicht stal,
bylo nutn pesthovat se do blzkosti centra dn a tak na konci roku 1929 Georg pedv
zen steckho podniku pln do rukou bratra Heinricha a dalch pbuznch. S tkm
srdcem opout sv stecko a sthuje se s rodinou do Berlna. Pro rodinu zakoupil vilu15
v Am Sandwerden 33, dve Fridrich-Karl Strasse 19, v luxusn berlnsk tvrti Wannsee. Vila
byla majetkem hornoslezskho idovskho podnikatele Oscara Huldschinskyho, uhlobarona a
majitele elezren, mecene a sbratele umn, pedevm obraz vznamnch svtovch
mistr. Politick situace ve Slezsku v roce 1922 mu pivodila znan odbytov ztrty a byl
nucen vilu a nkter cenn obrazy prodat. Vilu postavil v letech 1890-1891, a v letech 19071908 pistavil men pilehlou vilu pro jeho dti. Komplex obsahoval tak zahradu, zimn
zahradu a pavilon s adou otevench oblouk. V zpadnm rohu pozemku bylo mal
pstavit, jeho stecha slouila jako vyhldkov terasa.
Georg Schicht nechal vilu zrekonstruovat. O tom, e je novm majitelem tto vily, svd
lnky, uveden na strnkch http://www.ghwk.de/fileadmin/user_upload/pdf-wannsee/villenengl/huldschinsky.pdf a http://de.wikipedia.org/wiki/Oscar_Huldschinsky, ve kterch se
uvd, e vila byla v letech 1929-1930 rekonstruovna pro novho vlastnka Georga Schichta,
kter pozdji emigroval do Anglie. Dalm dokumentem je Zprva o vytovn stavby na
adrese Fridrich Karl Strasse 19 v obdob 14.-31.12.1929 od firmy Villen-Umbau Wannsee,
adresovan Georgu Schichtovi a architektovi Paulu Brockhardovi. Tato zprva je uloena ve
Sttnm oblastnm archivu v Most - Velebudicch.
Ovem dn z tchto dokument nepotvrzuje, e se Georg Schicht prv do tto vily
nasthoval a e v n bydlel.
Na dal adresu ve Wannsee ukazuje dopis od pan Marianne von Scharmitzer, Wien III,
z 15.3.1930, uloen ve Sttnm oblastnm archivu v Most-Velebudicch, adresovan firm
Actien-Gesellschaft fr BAUHAUSFHRUNGEN, Blorostrasse 90, Berlin W57, ve kterm
pan Scharmitzer d o poskytnut adresy Georga Schichta a je j sdlena adresa: Fridrich
Karl Strasse 23, Wannsee. Domy na tto adrese nechal postavit architektem Friedrichem
Kristellerem v letech 1906-1907 za 240 tisc skch marek bank Adolf Schwabacher.
Komplex obsahoval 3 domy, kter obklopovala rozshl zahrada. Uprosted pozemku stla
hlavn budova16, ve kter il Schwabacher s manelkou. Pobl ulice stl dm pro dti. Tento
dm vyuvaly jako letn sdlo 2 vdan dcery s rodinami. Jedna z nich tam trvila vdy cel
lto, druh pouze vkendy. Tet dm v komplexu je bytov. Adolf Schwabacher byl ji
penzista a byl hrd na to, e se uiv sm a il z vybranho njemnho. Dnes je komplex
pestavn na exkluzivn hotel.
Na kter z tchto dvou adres Georg Schicht bydlel, i zda existovala jet dal adresa, se mi
nepodailo zjistit. Ferdinand Maresch ve svm denku ze dne 15.8.1930 uvd, e Georg
Schicht prodv svj majetek ve Wannsee za 3 000 000 RM, ovem mluv veobecn o
majetku ve Wannsee, nikoliv o konkrtn vile.
Zatkem tictch let se Wannsee stalo oblbenm mstem nacistickch pohlavr, kte zde
zaali budovat sv sdla nejen soukrom, ale i partajn. Pro zdej obyvatele tu zaaly bt
podmnky pro it nesnesiteln. Zaali sv majetky prodvat a Wannsee opoutt. Jednm
15
16

Ploha .4: Villa v Sandwerden 33, Wannsee


Ploha .5 Hlavn vila komplexu v Am Sandwerder 23 ve Wannsee

11

z nich byl i Georg Schicht, kter pesdlil do Londna. Sudetonmeck msnk Aussiger
Bote, ronk 195417 v lnku na stran 89 uvd jako rok Schichtova odchodu do Londna rok
1931. V Archivu msta st nad Labem ve sloce Schicht Georg, prmyslnk, st nad
Labem, Londn, ev. slo K6, inv. slo 514, je uloen dopis ze dne 1.5.1934, adresovan
profesoru Franzi Josefu Umlauftovi. V hlavice dopisnho papru jsou uvedeny 2 adresy
odesilatele Georga Schichta: 9 Ennismore Gardens, London, SW7 a Buckhurst Park,
Withyham, Sussex.
Tak jako vdy pedtm, Georg Schicht i v Londn zadil rodin pohodln bydlen
v honosnm dom na nejlep adrese v centru msta, v blzkosti Kensingtonskho palce,
Hyde Parku a dalch londnskch pozoruhodnost. Toto msto v centru kulturnho,
umleckho a obchodnho dn je dosud nejdanj londnskou lokalitou pro lidi
s vysokmi pjmy.
typoschoov palc Ennismore Gardens18 byl postaven v polovin 18. stolet pro Elisabeth
Chudleigh, vvodkyni z Kingstonu. Po jej smrti roku 1788 objekt pipadl jejmu synovci a po
nkolika zmnch vlastnk byl prodn spolenosti, kter obchodovala s domy a byty. Ta
palc pestavla na 64 adovch luxusnch dom, kter bu prodvala nebo pronajmala a to
jako jeden dm (vchod) anebo jednotliv byty. Dm s slem popisnm 9 zakoupil Georg
Schicht a bydlel v nm i s rodinami vech 3 syn a do konce svho ivota19.
Ve stejn dob si podil venkovsk sdlo s rozshlou honitbou v jin sti Anglie, vzdlen
cca 60 km od Londna. Dvodem pro jeho pozen byla jeho lska k prod a umn. Na
venkov trvil vechny pkn dny, tam pracoval i odpoval a vnoval se jeho nejvtmu
konku - malovn.
Od hrabte De La Warr z rodu Sackwill si pronajal, s myslem koup, zmek Buckhurst
Park, stojc na hust zalesnnm hebenu kopc nad vesnic Withyham ve
Vchodnm Sussexu. Zmek byl postaven na zatku 17. stolet a v roce 1903 byl britskm
architektem sirem Edwinem Lutyensem20 zrekonstruovn. Bylo pistaveno jedno kdlo a
poloeny zklady ndhern zmeck zahrady.
Ve svm lnku z 21.5.2012 internetov denk I-Dnes21 uvd, e se pracovnkm steckho
muzea pi vyklzen budov urench k demolici v bval SETUZE podailo nalzt pohozen
sloky podnikovho archivu, nadepsan jmny len Schichtovy rodiny. Sloka se jmnem
Georg Schicht obsahovala projekty, mezi nimi byl i originl projektu uveden pestavby
z roku 190322. Nlez projektu historici pirovnvaj k objevm originlnch partitur
vznamnch skladatel. Cituji z uvedenho lnku: Dret originl jeho vkresu, to je jako
dret teba notov zznam od Mozarta. Lutyens stavl vily a honosn budovy na rznch
mstech svta. Proslul i jako autor urbanistickho plnu pro nov hlavn msto Indie Dill,
k steck historik Martin Krsek.

17

Aussiger Bote, ro.1954 [on-line] http://archiv.pixelprint.info/pixelprint/Aussiger_Bote/AB_1954/#91/z,


[cit. 14.5.2014]
18
Ploha .6: Domy v Ennismore Gardens
19
Ploha .7: Pdorys dvou byt v bvalm dom Georga Schichta v Londn [on-line] http://www.brightlogicestateagents.co.uk/PATB/upload/656-FP.pdf [cit.20.8.2014]
20
Sir Edwin Lutyens, nejvznamnj britsk architekt - klacisita 20. stolet, nar.29.3.1869 v Londn,
zem.1.1.1944 tamt.
21
I-Dnes, denk, [on-line] http://bydleni.idnes.cz/historici-objevili-v-setuze-plany-edwina-lutyense-fwx/architektura.aspx?c=A120521_1781156_usti-zpravy_alh [cit. 12.5.2014]
22
Ploha . 8 Buckhurst Park, projekt pestavby z roku 1903, zveejnno na http://bydleni.idnes.cz/historiciobjevili-v-setuze-plany-edwina-lutyense-fwx-/architektura.aspx?c=A120521_1781156_usti-zpravy_alh
[cit. 12.5.2014]

12

Britsk noviny Ottawa Citizen23 ze dne 29.10.1938 ve svm lnku p, e Georg Schicht
vynaloil mnoho tisc liber za dm Buckhurst Park a pilehl pozemky. Velk st interir
byla modernizovna - jemn dubov obloen lemuje irokou vstupn halu a nad krbem vis
Munningv obraz lovcho mue, jako symbol Georgovy lsky k honm.
Jak ji napovd nzev sdla, v minulosti se v tamn lokalit vyskytovala velk stda jelen
(buck jelen), ale z dvodu zpsobench kod bylo povoleno jejich vyhuben. Chov jelen
byl Georgovou velkou zlibou ji v echch, vlastnil oboru a honitbu v Dub u esk Lpy.
Zastoval se Hon na liku po anglickm zpsobu, kter na zatku 20.stolet pronikl
z britskch ostrov na kontinent, kde se stal velmi oblbenm. V tomto zpsobu honu byly
liky nahrazeny jeleny.
Tak na pozemcch, obklopujcch Buckhurst Park, Georg zaloil chov jelen a zdil pro n
oboru. Aby pedeel kodm zpsobenm jeleny, celou oboru zajistil pevnm eleznm
plotem v dlce nkolika mil, co ho stlo dal tisce liber. Zakoupil prvnch dvacet jelen
z Horshamu. Jeho stdo se brzy rozrostlo na 100 kus a tento stav byl prbn udrovn.
Mnoho zviny zaslal i do Nmeck nemocnice v Londn.
Oplocenm obory vak dolo k uzaven parku, kter mstn obyvatel vyuvali k prochzkm
a to vyvolalo nkolik spor, kter Georg Schicht eil dohodami, podpoenmi tdrmi dary
mstnm charitativnm spolkm a organizacm.
V parku tak zaloil baantnici a na svm pozemku vybudoval devtijamkov golfov hit.
Hra golfu se mu stala nhradou za oblben Hony na liku, pro kter mu ji naden
vyprchalo.
Britsk asopis The Polo Monthly24 zmiuje Georga Schichta jako skvlho jezdce, jeho
k John Peel III se stal ve tictch letech v Anglii 2x ampionem v kategorii lovci-tk
vha.
Se zatkem II. svtov vlky se musel vzdt sdla Buckhurst Park, nebo zmek byl v t
dob uren pro jin vyuit. (V souasnosti je nabzen k podn svateb a velkch
spoleenskch akc.)
Georg Schicht ihned zakoupil v Ashtown Forest men panstv, nazvan Forest Holme, kter
je vzdleno 9 km od Buckhurst Park. Nachz se na osamocenm mst uprosted hlubokch
les v panensk prod, z kter Georg erpal slu, klid a inspiraci, ale zrove mu slouila
jako pedloha pro jeho dal a dal obrazy. Jeho ptel o nm kali, e ml ohromn
pozorovac talent a vbornou pam na detaily. Vechny nov vjemy okamit vkldal do
svch obraz, kter vytvel spontnn. Maloval krajinu, zti, zv, kvtiny, ale i portrty a
momentky ze ivota, udlost a akc.
Malovn ale nebylo jeho jedinou zlibou v oblasti umn. Byl i sbratelem dl proslulch
svtovch mal, miloval hudbu a zpv, ktermu se aktivn vnoval. Jet za pobytu
v echch dojdl do Dran, kde bral hodiny zpvu u slavnho opernho pvce Tino
Pattiery25. Zpvu se vnoval pozdji i v cizin, chodil zpvat do chrm a zpval na
koncertech nejen v Nmecku, ale i v Anglii.
Tak psal bsn a pamti rodiny Schicht. Sdlo Forest Holme se stalo mstem pro setkvn
s pteli a milovnky umn.
V beznu roku 1939 zskala Georgova rodina britsk obanstv. Tho roku jim byl Gestapem
zajitn veker majetek jako neptelsk, nebo se stkali s Edvardem Beneem a Janem

23

Ottawa Citizen Oct.29.1938, [on-line] http://news.google.com/newspapers?nid=2194&dat-19381029&idafUtAAAAIBAJ&sjid-19sFAAAAIBAJ&Pg=4534,5090350, [cit. 14.5.2014]


24
The Polo Monthly, ronk 1933, s.388 392, [on-line] http://www.hpamembers.co.uk/ document_archive/
yearbooks/1933%20Jan%20-%201933%20Dec.pdf, [cit. 14.5.2014]
25
Tino Pattiera (*27.6.1890, +24.4.1966, pvodem z Chorvatska)

13

Masarykem a podporovali eskoslovensk letce. V t dob synov Georg Johann a Ernst ji


pracovali v koncernu UNILEVER, nejmlad Roland studoval na Oxfordsk univerzit.
Oba star synov se aktivn zastnili II. svtov vlky, jako britt oban byli povolni do
armdy a v n bojovali proti armd nmeck.
Georgv prac naplnn ivot a neustl cestovn zanechaly stopy na jeho zdravotnm stavu.
Ferdinand Maresch ve svm denku dne 4.11.1931 popisuje Georgovo cestovn: Minul
tden byl v Berln, pijel do st, zstal jeden den, cestoval do Londna, tyi hodiny
pestvka, potom Liverpool. Vera navtvil tovrnu princ z Walessu. Koncem msce pijede
Schicht zase na jeleny a zabjaku, to je obvykle hodina a dv.
Zdravotn problmy a netolerantn chovn ze strany UNILEVERU ho v roce 1946 trpily
natolik, e se rozhodl okamit odstoupit ze vech funkc a odeel do dchodu. A stejn jako
byl zvykl naplno pracovat, aktivn vyuval as v dchodu. Zamil se na boj za prva a
postaven sudetskch Nmc, kte byli ve velmi obtn situaci. Jet intenzivnji maloval a
pokraoval ve studiu zpvu, vnoval se svm ptelm a rodin.
Dr. Franz G. Httl (1892 -1972), dopisovatel Aussiger Bote, vzpomnal na tyi tdny
strven v Schichtov rodin na jae 1958, kam byl pozvn na oslavu velikonoc. Spolu
s Georgem trvili dlouh hodiny na prochzkch jak v Londn, tak i na venkov v Ashtown
Forest. Prohlsil, e Georg Schicht je jednm z nejlepch lid, se ktermi se ve svm ivot
setkal. lovk z masa a krve, laskav a citliv, vybaven vestrannm talentem. lovk
staten, pracovit, svdomit, kter aspiroval na velk cle a tak jich doshl. Uml bedliv
naslouchat druhm, ale byl i skvlm vypravem. Disponoval asnou pamt, pamatoval si
i drobn detaily z minulosti a svm strhujcm vyprvnm dokzal hosty zaujmout na cel
hodiny. Ml ndhern smysl pro humor. Rd hovoil o svm mld, o svm domov a
ptelch v st nad Labem, o ivot v echch a s emocemi o sv prci.
V podobnm duchu se o nm vyjadoval i bval spoluk z gymnzia a celoivotn ptel
Franz Josef Umlauft (1883 -1960), steck historik. Vyzdvihoval Georgovu lidskost, empatii
a ochotu pomhat druhm lidem. Obdivoval jeho nesmrn obchodn talent, prozravost a
organizan schopnosti. Velice oceoval Georgv vztah k rodin, manelce, dtem, ptelm
a toho, e ctil kesansk hodnoty a il v souladu s nimi. Vyprvl, e Georg neustle
pipravoval pro manelku Lenu pekvapen v podob drk, vlastnorun malovanch
obrzk a vlastnch bsn.
Bylo pirozen, e se po smrti Lenina otce v roce 1933 do jeho rodiny pisthovala Lenina
matka, pteli oslovovna Minke. S rodinou se sila, sdlela se vemi leny jejich osudy,
radosti i strasti, trvila s nimi veery. Podlela se i na vchov vnouat a pravnouat. Byla do
konce ivota mentln i fyzicky il, ale suoval ji stesk po domov a ve vzpomnkch se
neustle vracela do msta, kde proila nejvt st svho ivota - do st nad Labem. Aby si
mohla vzt sebou do hrobu nco z rodnho msta, rodina j poloila v den jej smrti (6.8.1954)
na prsa obrzek steck Madonny.
Posledn Georgovou prac byly Rodinn pamti Schicht, v nich s lskou a ctou vzpomn
na sv rodie, neopomnl tak jmenovat svho ddu Georga. Dkuje jim za ve, co mu dali
do ivota. Zsady a moudrosti, kter mu vtpovali, ho posilovaly a pomhaly mu pet
kritick chvle v ivot. Vyznv se z lsky k sudetskm Nmcm, k steanm a z toho, e
je hrd na to, e se narodil jako sudetsk Nmec, zrove je ale hrd na svou novou vlast
Anglii a v, e vdy v budoucnu budou tyto dv zem, jejich byl obanem, spolupracovat
pro dobro lidstva a ji nikdy proti sob bojovat.
Zemel 2. z 1961 v Londn dva roky po t, co se svou manelkou oslavil zlatou svatbu.

14

3. O Roztokch a Schichtov vile v nich.


Roztoky, nmecky Rongstock, jsou v souasn dob soust obce Povrly. Nachz se na
levm behu eky Labe piblin v polovin vzdlenosti mezi msty st nad Labem a Dn.
Rozkldaj se podl eky na pat strmch kopc a celou obec podln protnaj dv silnice a
eleznin tra. zem o rozloze 1,8 km2 je pevn hornat, jenom podl eky je zk
rovinat pruh. Vzhledem k umstn obce v hornatm prosted, kde jsou na padesti
procentech plochy zalesnn kopce a trncti procentech pouze hol skly, je v Roztokch
tm nemon provozovat ve vtm rozsahu zemdlskou innost a rozvjet jakkoliv
prmysl. Lid se zde ivili pevn drobnmi slubami, obchodem, ovocnstvm a
pstovnm vinn rvy anebo dochzeli za prac do nedalekch Povrl a okolnch obc.
Prvn doloiteln psemn zmnka o obci je z roku 1186 a to v souvislosti s donac eskch
lechtic Hroznaty a Mka crkevnmu du johanit. Jak dokldaj archeologick przkumy
proveden v pozdjch letech, Roztoky byly osdleny podstatn dve. Podle nepodloench
pramen se potkem 13. stolet v Roztokch zaaly tit rudy s obsahem stbra, prvn
psemn doklad o dolovn je z roku 1527. Na prce v dolech pichzeli pracovnci jak
z Harzu, tak z Krunch hor a Roztoky si rychle svm vznamem vydobyly dominantn
postaven v dan lokalit, pedily i Povrly. Tba stbra byla zastavena v prbhu ticetilet
vlky, obnovena byla a v 18.stolet. Vtnost dol byla nzk, nklady vysok a proto byla
tba v roce 1888 zastavena. V roce 1929 zdila obyvatelka Roztok Elfrieda Hruschkov ve
tole Anna hornick muzeum, ve kterm bylo vystaveno nalezen star havsk nad a
vzorky vytench rud.26 Tato turistick atrakce nemla dlouhho trvn, v roce 1935 bylo
st tto toly zavaleno, nebo nebyly provdny povinn udrovac prce.27
Ji v roce 1384 existovala v Roztokch plebnie stedovk farnost, od roku 1786 loklie
lokln kaplanstv. Fara byla zzena v letech 1857 185828. Na nvr za eleznin trat na
mst dvj stedovk stavby stoj pvodn gotick Kostel Narozen sv. Jana Ktitele.29
V dob baroka byl pestavn ve slohu novobaroknm a v 19. stolet byl upraven ve slohu
novoromnskm, s baroknm inventem z 18. stolet. Ve 20. stolet znan zchtral, od
25.7.1995 je kulturn pamtkou a v souasn dob je opravovn. Je obklopen zanedbanm
hbitovem, na kterm byli jet na potku 19. stolet pohbvni zemel oban Povrl.
Dne 3.5.1958 byly dal dva domy v Roztokch prohleny kulturnmi pamtkami
venkovsk dm .p. 28 a fara .p.38 30
V poslednch letech se poet obyvatel Roztok neustle sniuje. Dle Stn lidu, dom a byt
ilo v roce 1900 v Roztokch 356 obyvatel, v roce 2011 ji jen 138 obyvatel. Ale na zatku
minulho stolet byly Roztoky vyhledvanou lokalitou vznamnmi steckmi podnikateli.
Ludwig Wolfrum v nich postavil malou tovrnu a rodinn dm, kter obval a do doby, ne
zakoupil zmeek ve Skrytn. Dm v Roztokch vlastnil tak Wilhelm Eckelmann. Dalm
vznamnm podnikatelem, kter v tto obci vilu postavil byl i Georg Schicht. Jeho manelka
Helena byla vnukou Vinzenze Peissiga, obchodnka z Roztok a Anny Tham z st nad
Labem. Pravdpodobn nejen ndhern prodn scenrie a ptomnost spznnch
podnikatel, ale i manelin pbuzensk vztah a osobn vztah k mstu vedly Georga Schichta
k tomu, e pro stavbu venkovskho sdla zvolil prv Roztoky. Dne 18.8.1913 zaregistroval
26

Ploha .9 : st toly Anna v Roztokch


VELEBIL,D.; BUFKA,A. Polymetalick loisko Roztoky v eskm stedoho. [online] http://velebil.net/
clanky/roztoky [cit. 3.6.2014]
28
mskokatolick farnost Roztoky. [online] http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%
C3%A1_farnost_Roztoky [cit. 3.6.2014]
29
Ploha . 10 : Kostel Narozen sv. Jana Ktitele v Roztokch
30
Ploha .11 : Fara v Roztokch 38 - kulturn pamtka
27

15

pozemek o celkov rozloze 5537 m2 , na nm dle nvrhu dvornho architekta rodiny Schicht
Paula Brockharda nechal postavit klacisistn vilu s slem popisnm 50 (v souasnosti .p.32)
se sloupovm ndvom a kanou uprosted, o zastavn ploe 651 m2 a dm s slem
popisnm 49 (nyn 37) o rozloze 333 m2 pro sprvce nemovitosti. Ped obma budovami se
rozkld zahrada o rozloze 4553 m2. Zahrada byla rozdlena na 3 sti, zhruba na polovin
byl zzen park s nkolika vzcnmi stromy, z nich se do souasn doby zachovala pouze
borovice vejmutovka, kter byla prohlena rozhodnutm Sprvy CHKO esk stedoho
ze dne 5.1.1994 Pamtnm stromem. Zbvajc st zahrady byla rozdlena na dv sti.
Prvn z nich byla vyuvna ke hrm dt a zbav, druh k pstovn zeleniny. Zhony na n
mohli vyuvat pro osobn potebu i Schichtovi zamstnanci, bydlc v tomto dom.
Z projektov dokumentace, nalezen steckmi muzejnky v bval SETUZE, je mon
vyst, e jednn Schichta s architektem Brockhardem probhala od z a projekty byly
dokoneny dne 29. listopadu 1913. Ji v kvtnu 1914 byl dm obydlen.
Pzem dvoupodlanho domu s pvodnm slem popisnm 49 bylo hlavnm vchodem a
chodbou rozdleno na st technickou a st obytnou. Lev technick st eila garovn
auta, vedle gare byla stj, kde byli ustjeni kon, se stj sousedil sklad krmiva. Do prav
sti byla umstna herna pro dti, komora a toaleta. Cel prvn patro slouilo k bydlen
sprvce a jeho rodiny byla jim k dispozici peds, kuchy, komora, toaleta a ti pokoje.
Ve Stacch arch z roku 1921 je uvedeno, e od dubna roku 1917 obvali tento dm
sprvce nemovitosti Ignatz Heller a jeho manelka Marie.
Na nutnost oprav oplocen pozemku upozoruje ve zprv ze dne 20.4.1940 steck firma
Ingenieure und Baummeister Ludwig Erlebach Georga Schichta a prpis zprvy je zasln
na adresu: Ignatz Heller Hauswart, Villa Schicht, Rongstock, z eho vyplv, e i v dob
Georgova pobytu mimo echy Heller dl zastval funkci sprvce. Zmnn zprva je uloena
ve Sttnm oblastnm archivu v Most Velebudicch.
Hlavn vila byla eena velmi velkoryse. Poskytovala obyvatelm nejen pohodln bydlen, ale
i zzem pro podn pracovnch i spoleenskch setkn.
Cel vila je podsklepen, ve sklep jsou krom t cca ptadvacetimetrovch sklepnch
mstnost velk prdelna a dal mstnost, slouc jako pomocn prostory pi pracch na
zahrad.
Do pzem vily je mon vejt ze sloupovho ndvo dvma vchody na zpadn stran.
Hlavn vchod ns pivede do vstupn haly, kter umouje vejt vpravo do obvacho pokoje a
rovn do velkho hlavnho slu. Druh, vedlej vchod, vede do chodbiky a dle na toaletu,
do umvrny a atny. Do tchto mstnost je mon dostat se i z druh strany - z chodby
domu, ze kter je tak pstup do sklepa, kuchyn, spe a toalety, umstnch na severn
stran vily. Ze zahrady mme monost vystoupat po schoditi na velk plkruhov balkon,
situovan na jin stran domu a z nj vejt nkterm ze t francouzskch oken do slu. Ze
slu vedou dal dvee do verandy, mstnosti na vchodn stran, se sedmi okny. Tato veranda
byla vytpna krbem a slouila jako jdelna. Soused s ppravnou jdla a kuchyn.
V levm rohu hlavnho slu vedle balkonu stl klavr. Sl byl t vytpn krbem, umstnm
v pravm rohu naproti balkonu. Pro vytvoen soukrom pi rozhovorech byla jedna sedac
souprava umstna v plkruhovm vklenku, postavenm na severn stran slu.
Obvac pokoj byl vytpn vysokmi kachlovmi kamny.
Po schoditi, vedoucm z chodby, se dostaneme do prvnho patra, kde jsou 4 pokoje, z toho 2
se vstupem na balkon, dle 2 koupelny a toaleta.
Pestoe se jedn o zatek minulho stolet, do vily ji byla zavedena telefonn linka s slem
pro dnen dobu kuriznm, 40 a-d.

16

Do hlavn vily se Schichtovi nasthovali dne 8.5.1914 a obvali ji a do roku 1929, kdy
odeli do ciziny. Nepodailo se mi zjistit, zda nkdo po jejich odchodu do ciziny a do konce
vlky vilu obval.
V knize Djiny Povrl a integrovanch obc 1186-198631 je alespo jedna zmnka o tto
vile. Cituji:
Ani bval fabrikanti se dobrovoln nevzdvali svch prv, jak dokazuje i pklad
z Roztok. Bval tovrnk Schicht, tsn ped vypuknutm 2. svtov vlky, dal v roce 1939
zabalit ve sv vile v Roztokch 48 beden svho osobnho majetku obrazy, koberce, sbrky
atd. a pipravit je k odesln do Anglie, kam se vak nedostaly. Mezitm, co byly na cest po
Labi k moi, vypukla vlka. Bedny byly v Hamburku zablokovny a poslny zpt do Roztok.
Byly uloeny ve vile a domovnice je po celou vlku opatrovala.
V roce 1947 si pijel pro bedny mlad Schicht s prvnkem z Prahy. Piel za pedsedou
MNV Janem Aenbrennerem s odporuenm ministra vnitra. Tento vak nedal svolen
k odvozu beden, ponvad nemli psemn souhlas ministerstva. V roce 1948 pijeli zstupci
Fondu nrodn obnovy z Teplic a pes protest MNV odvezli vechny bedny do Teplic. O jejich
dalch osudech se ji MNV nedovdl. Mimo jin ml v nich bt i koberec o velikosti 60 m2 ,
vzcn porceln a podobn vci.
Po skonen vlky eskoslovensko odmtlo uznat nroky na nhradu za neprvem
konfiskovan majetek. Vila se tak dostala do vlastnictv Okresnho nrodnho vboru v st
nad Labem.
Finann odbor Okresnho nrodnho vboru v st nad Labem adresuje dne 17.7.1964
podniku Severoesk prmysl kamene, nrodn podnik, podnikov editelstv, Liberec I
Rumjancevova 3, sdlen o pevodu objekt p. 49 a 50 v Roztokch s psluenstvm.
Z tohoto dopisu, kter je uloen na Katastrlnm adu pro steck kraj, cituji:
Finann odbor Okresnho nrodnho vboru v st n/L. je vlastnkem objekt p.49 a 50
v Roztokch s knih.psluenstvm.
Na zklad dohody ze dne 16. ervna 1964, uzaven mezi Vmi a ROH Svazem
zamstnanc v prmyslu stavebnm, krajskm vborem, kterou je do Vaeho vlastnictv
pevdn veker majetek opaten z prostedk ROH, zruili jsme prvo trvalho uvn
k ve uvedenm objektm zzen jmenovanmu Svazu./Rozhodnut ze dne 30.ervna 1964,
zn. Fin 180/64-164-An, dle l.17 vyhl.205/58 U.l./.
K Va dosti ze dne 8.ervence 1964, zn.prv.Dr/H a dle 347 zk..109/64 a Smrnic
min.fin. . 314/38.295/64 ze dne 22.ervna 1964 o sprv nrodnho majetku
pevdme
do Vaeho vlastnictv s innost od 1. ervence 1964 tyto nemovitosti:
objekt p. 49 se st. parc. .k. 58
objekt p.50 se st.parc. .k. 106
pozemk.parcelu .k. 94.
zapsan ve vl..42 pozemk.knihy pro kat-zem Roztoky okres st n/L., ve v poizovac
hodnot K 688.798,--.
Dalm zznamem o vlastnictv vily, poskytnutm Katastrlnm adem v st nad Labem, je
Hospodsk smlouva o pevodu majetku mezi podnikem Metalurgick zvody n.p. Tnec
n.S. a podnikem Kovohut S. M. Kirova n.p. Povrly, ze dne 22.6.1976. Zpis o pevodu
nemovitosti z podniku Severoesk prmysl kamene na Metalurgick zvody nebyl na
Katastrlnm adu nalezen, stejn jako protokol o konfiskaci majetku. Kovohut Povrly
31

CVRKOV,M.; JARO,V.; et. al.; Djiny Povrl a integrovanch obc 1186-1986; Praha 1,Tiskov a
propagan sluba MH, 1987, 136s., s.80

17

nemovitost kupuj za 380000,-K a vila a domek slou malou st jako kolc stedisko
pracovnk podniku, vt st jako svobodrna se zvazkem ubytovn 6 polskch
pracovnic. Dne 2.10.1997 Kovohut Povrly uzavraj kupn smlouvu s Liborem Churnm
z Prahy 6 a Josefem astnm z WEST HILLS, California USA a nemovitost prodvaj za
2 300 000,-K.
Dle vyprvn mstnch obyvatel chtli nov majitel ve vile zdit non klub, ale konkurence
v sousednch Dobkovicch je od tohoto zmru odradila. 20.3.2000 nemovitost prodvaj za
3 250 000,- K spolenosti SITEL, spol. s r.o. se sdlem v Praze 4, kter ji vyuvala jako
provozovnu sv podnikatelsk innosti.
25.10.2011 Katastrln ad v st nad Labem zaregistroval dal, zatm posledn kupn
smlouvu. Spolenost SITEL prodv zmiovan majetek za dohodnutou kupn cenu
5 000 000,-K spolenosti SAGITTARIUS s.r.o. se sdlem v Praze 9, jejm 100%
podlnkem je ing. Milan arapatka, poslanec Poslaneck snmovny Parlamentu esk
republiky. V souasn dob je vila v rekonstrukci. Stecha hlavn vily je ji nkolik let
pokryta pouze lepenkou. Mdn krytina, kterou na stechu poloily Kovohut Povrly, byla
odstranna a odvezena. Ve vile jsou, stejn jako v domku pro sprvce, vymnna pvodn
okna za bl plastov. Sloupov ndvo, spojujc oba domy, je zarostl trvou a plevelem,
z kany zstala jen jma v zemi a hrbol ve stedu kruhu. V hlavnm sle v pzem vily32 je
pipravena konstrukce na pipevnn sdrokartonovch desek. Toalety a koupelny byly
rekonstruovny do modernj podoby ji v dvjch letech, nyn jsou ponien a budou
nov opraveny. Domek pro sprvce je ji opraven a je od ervence 2014 vyuvn jako
ubytovna pro sociln slab obany. V hlavn vile rekonstrukn prce jet probhaj, ale jej
osud je u zpeetn, tak se z n stane ubytovna pro sociln slab obany.
Dle vyjden souasnho sprvce objektu bude ing. arapatka nemovitost prodvat, aby se
vyhnul naen ze stetu zjm, nebo pspvky na njmy sociln slabch oban jsou
hrazeny z veejnch prostedk.
Je mi smutno z toho, jak si nevme ddictv naich pedk, jak nevnmme krsu stoletch
staveb. Tak mlo nm toho po pedcch v st nad Labem a okol zstalo a ani o to mlo se
nestarme. I stavby, ktermi bychom se dosud mohli chlubit doma i ve svt, asto postaven
vhlasnmi architekty, nechvme zniit, zdevastovat, rozkrst a zbourat. A u se jedn o
pavilon A bval steck nemocnice, Lzn Johanna Schichta (pozdji Vrbenskho),
Schichtovy zvody, Sklrnu v Tovrn ulici, Lodnici v Olinkch, Wolfrumovu hrobku na
hbitov v Krsnm Bezn, hrobky Schicht na Stekov, domy v ulici U Chemiky, prvn
eskou spolkovou hospodu esk Beseda a domy u n, tvr Pedlice a dal.
A obvm se, e i Schichtova vila v Roztokch do tto ady pat.

32

Ploha . 13: Schichtova vila v Roztokch fotografie z 24.6.2014

18

Zvr
Popsat podrobnji ivot a vztahy len pouze steck vtve Schichtovy rodiny by bylo
tmatem na tlustou knihu, ne na jednu krtkou diplomovou prci. Rodina byla velmi rozshl
a aktivity len rodiny bohat a rozmanit.
Ve sv prci jsem se zamila pedevm na Johanna a dva z jeho syn Heinricha a Georga,
nebo oni to byli, kte se zapsali nejtunjm psmem do historie naeho msta. To ovem
neznamen, e ostatn Schichtov byli bezvznamn, pouze do historie st nad Labem se
nezapsali tak vrazn, ale slvu si nkte z nich vydobyli v zahrani. V mnoha nmeckch,
vcarskch a rakouskch mstech jsou dosud ulice pojmenovny jejich jmny a to nejen
Georgovm, Johannovm a Heinrichovm.
Schichtov byli znmi tm, e se postarali o celou, i vzdlenou rodinu. Vem svm i
nepmm bratrancm a strcm a osobm s rodinou spznnm zajistili prci dle jejich
monost a vzdln, zrove jim bylo zajitno bydlen v podnikovm dom nebo byt.
Pokud probrme stac archy a objevme jmna Schicht, najdeme u nich rzn povoln:
idi, topi, truhl, prokurista a dal, ale vtinou jsou vechna u jedinho zamstnavatele
GEORG SCHICHT A.G.
Heinrichovi a Georgovi brati, bratranci a jejich synov se narodili do ji bohatch rodin,
kter byly schopn zaplatit svm potomkm adekvtn vzdln. Ti byli od mld
vychovvni tak, aby byli pipraveni kvalitn dit firmy. Kad z nich hovoil nkolika
jazyky. Bylo samozejmost, e po studich obsadili nejvy posty v Schichtovch podnicch
v cel Evrop a tak v Unileveru. Sv imperium Schichtov roziovali i satky, kdy se eny z
jejich rodu vdvaly za znm prmyslnky, spn podnikatele nebo jinak vznamn mue a
mui jmnem Schicht se enili s dcerami vznamnch podnikatelskch rodin, asto i
lechtickho pvodu. Napklad Gabriele Schicht, dcera Johanna (*1855), se provdala za Otto
Klepsche, majitele konzervren Klepsch und Sohne, jej sestra Margarethe byla enou Myro
Patermanna, berlnskho prmyslnka a zakladatele tovrny Biomalz Teltow, majitele
nkolika patent. Georg Schicht (*1884) se oenil s Helenou Eckelmannovou, lenkou rodiny
majitel steck likrky, jej bratr Fridrich se oenil s Ernou Schichtovou, dcerou Johannova
bratra Heinricha (*1857). Heinrichova (*1880) dcera Erika se provdala za praskho
velkoprmyslnka Albina Schrama. (Jejich prvorozen syn Albin prvnk, se stal jednm
z nejvtch svtovch sbratel dopis a rukopis literrnch, hudebnch, politickch i
vdeckch osobnost z obdob 15.-20. stolet.) Bratr Eriky Hans Heinz se oenil s Eleonore
Freiin von Ledebur ze lechtickho rodu, ijcho v zmku v Telnici. Jejich dcera Bettina se
provdala za majitele svtov znm firmy Siemens - Petera Carla Ludwiga von Siemens.
Nebylo tak vjimkou, e v rodin uzaveli manelstv lid pokrevn spznn. Heinrich a
Martha Schichtovi byli bratranec a sestenice, stejn tak Franz (*1891), syn Johannova bratra
Franze (*1853) a Elizabeth (*1893), dcera Johannova bratra Heinricha (*1857). Erich, bratr
zmnn Elizabeth se oenil s Helenou, dcerou Rudolfa (*1864), kter byl t bratrem
Johanna (*1855). Dalo by se uvst jet nkolik pklad, ale rodinn vztahy ve form textu
se stvaj nepehlednmi, proto jsem zvolila formu tabulek a ty jsou uvedeny v ploze.
Velkm problmem pi bdn v rodu Schicht jsou stejn kestn jmna u vech generac.
Bratranci, narozen ve stejnm obdob se jmenuj stejn. Abych mohla sprvn zaadit Georga
Schichta jako vlastnka jeho vil a popsat ivotn drhu, musela jsem vylouit ostatn Georgy a
proto jsem byla nucena udlat zkladn rodokmen. Data jsem erpala ze Stacch arch ze
Stn dom, byt a lid z roku 1921, porovnvala s lnky a vzkazy v Aussiger Bote a
Aussiger Heimatfreunde, v Sudetenpost a s jinmi lnky, ve kterch se jmno Schicht
vyskytlo. Velkou pomckou byla mrtn oznmen, uveejnn v Aussiger Bote, kde jsem
mohla zjistit pbuzensk vztah pro mne ji znmch lid anebo si pbuzensk vztah potvrdit.

19

Oekvala jsem, e mnoho materil najdu v archivech, ale tm vechny dokumenty byly
uloeny v archivu Setuzy. Jeho torzo bylo pedno Sttnmu oblastnmu archivu
v Litomicch na pracovit v Most-Velebudicch. Tento fond se teprve zpracovv a bude
trvat nejmn 3 roky, ne bude hotov. Ale jen z toho, do eho jsem mla monost
nahldnout, usuzuji, e potom bude mon popsat ivoty Schicht daleko pesnji a
podrobnji.
Tato prce mi pinesla mnoho starost i radost. Ve snaze o vyhledn co nejvce informac o
rodin Schicht jsem byla nucena pest spoustu lnk a materil, kter vak vtinou byly
psny nmecky, v lepm ppad anglicky a jejich peklad mi dlal velk problmy. Pesto
jsem mla monost udlat si obraz nejen o jednotlivch lenech rodu, ale i o situaci
sudetskch Nmc bezprostedn po skonen II. svtov vlky a v ltech nslednch.
Obdivuji, jak byli schopni pes vechny pdy, tragedie v rodin, zdravotn problmy a dopady
politickch udlost - rozpad monarchie, dv svtov vlky, odsun Nmc a konfiskace
majetku - nenechat se zlomit a dle naplno t, pracovat a tvoit. Kde v sob brali tu
ohromnou slu?
Myslm, e my stean nejen jim, ale i ostatnm podnikatelm konce 19. a zatku 20.
stolet toho mnoho dlume. A zrove to dlume i sami sob.

20

Seznam pouitch zdroj


Aussiger Bote, ro.1954 [on-line] http://archiv.pixelprint.info/pixelprint/Aussiger_Bote/AB_1954/#91/z,
[cit. 14.5.2014]
CVRKOV,M.; JARO,V.; et. al.; Djiny Povrl a integrovanch obc 1186-1986; Praha 1,Tiskov a
propagan sluba MH, 1987, 136s., s.80
I-Dnes, denk, [on-line] http://bydleni.idnes.cz/historici-objevili-v-setuze-plany-edwina-lutyense-fwx/architektura.aspx?c=A120521_1781156_usti-zpravy_alh [cit. 12.5.2014]

KAISER,V; KAISEROV, K; et al.; Djiny msta st nad Labem. st nad Labem: Msto st nad
Labem,1995. 369 s. ISBN 80-901761-5-1. s.119
KRAMOLY, [on-line] http://www.ukp98.cz/vystava/nahledy/tisk2013/kramoly1.pdf, [cit. 15.6.2014]
Ottawa Citizen Oct.29.1938, [on-line] http://news.google.com/newspapers?nid=2194&dat-19381029&idafUtAAAAIBAJ&sjid-19sFAAAAIBAJ&Pg=4534,5090350, [cit. 14.5.2014],

PA,R; Vstnk, ronk IV., slo 9. Praha: Muzeum cennch papr, nadan fond, 2011 msnk,
[on-line] http://www.das-mcp.cz/muzeum/files/vestniky/ve1109.pdf, [cit. 15.6.2014]
mskokatolick farnost Roztoky. [online] http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A
Dmskokatolick%C3%A 1_farnost_Roztoky [cit. 3.6.2014]
The Polo Monthly, ronk 1933, s.388 392, [on-line] http://www.hpamembers.co.uk/document_archive/
yearbooks/1933%20Jan%20-%201933%20Dec.pdf, [cit. 14.5.2014]
UMLAUFT,F.J.; Zur Geschichte der Familie Schicht in Aussig, lnek, 5 s., uloeno v Archivu msta st nad
Labem, inv..1506, ev..K 36
VELEBIL,D.; BUFKA,A. Polymetalick loisko Roztoky v eskm stedoho. [online] http://
velebil.net/clanky/roztoky [cit. 3.6.2014]
VERAART, W.; The Assets of the Schichts. The Fate of Enemy Property in the Netherlands and in Switzerland
between 1945 and 1952, (September 15,2014), [on-line] http://ssrn.com/abstract=2496322, [cit. 15.12.2014]

21

Seznam ploh
1. DOMINO dtsk hra s reklamou Schichtovch zvod ...........................24
2. Vystihovnka pro dti reklama Schichtovch zvod .............................24
3. Projekt pestavby vily v Elbestrasse .25
4. Vila Am Sandwerder 33 ve Wannsee ...........................................................26
5. Hlavn vila komplexu v Am Sandwerder 23 ve Wannsee ............................27
6. Domy v Ennismore Gardens v Londn .......................................................28
7. Pdorys dvou podla v bvalm dom G.Schichta v Londn ...............29
8. Projekt pestavby zmku Buckhurst Park z roku 1903 .................................30
9. st toly Anna v Roztokch .........................................................................31
10. Kostel Narozen sv. Jana Ktitele v Roztokch ...........................................31
11. Fara v Roztokch 38 - kulturn pamtka .....................................................32
12. Schichtova vila v Roztokch nvrh z roku 1913.......................................33
13. Schichtova vila v Roztokch fotografie z 24.6.2014
13.1 Hlavn sl Schichtovy vily... .34
13.2 Veranda na vchodn stran vily34
13.3 Pohled na vilu z vchodn strany ......35
13.4 Pohled na vilu z jin strany.......35
13.5 Sloupov ndvo s kanou ............36
13.6 Domek pro bvalho sprvce dnes ubytovna..........36
13.7 Chodba v prvnm poschod vily ....37
14. RODOKMENY SCHICHT rejstk jmen....38
1.0 Linie rodiny Georga Schichta (*1820) ..................................................42
1.1
Georg SCHICHT (*1849) .................................................43
1.2
Franz Schicht (*1853) .......................................................44
1.21
Martha Anna Schicht (*1884) ...........................................45
1.22
Franz Schicht (*1891) .......................................................46
1.3
Heinrich Schicht (*1857) ..................................................47
1.31
Erich Schicht (1891).........................................................48
1.32
Elisabeth Schicht, roz.Schicht (*1893).............................49
1.33
Werner Schicht (*1898) ....................................................50
1.34
Kurt Schicht (1900)............................................................51
1.35
Erna provd. Eckelmann (*1902) ...................................52
1.4
Johann Schicht (*1855)......................................................53
1.41
Heinrich Schicht (*1880) ..................................................54
1.42
Gabriele provd. Klepsch (*1881) ......................................55
1.43
Georg Schicht (*1884) ......................................................56
1.44
Margarethe provd. Patermann (*1886) .............................57
1.45
Johann Hans Schicht (*1890) ...........................................58
22

1.5
1.6
1.7
1.71
1.8

Adolf Schicht (*1859) .......................................................59


Anna Agnes, provd. Knstner (*1863)...............................60
Rudolf Schicht (*1864) ......................................................61
Helene Schicht provd. Schicht (*1902)..............................62
Wilhelm Schicht (*1871) ..................................................63

23

PLOHY
1. DOMINO dtsk hra s reklamou Schichtovch zvod
zveejnno na http://www.e-s-g.eu/sammelgebiete/themen/domino/, ze dne 15.6.2014

2. Vystihovnka pro dti reklama Schichtovch zvod


zveejnno na
http://aukro.czschicht-usti-nad-labem-reklamni-vystrihovanka-i4271308214.html,
ze dne 22.6.2014

24

3. Projekt pestavby domu v Elbestrasse

25

4. Vila Am Sandwerder 33 (bval Fridrich-Karl Strasse 19) ve Wannsee

26

5. Hlavn budova komplexu v Am Sandwerder 23 ve Wannsee


zveejnno na http://relativelyrelatives.wordpress.com/2011/07/29/the-history-of-the-schwabacher-wannsee-house/

27

6. Domy v Ennismore Gardens v Londn

28

7. Pdorys dvou podla bvalho domu Georga Schichta v Londn

29

8. Projekt pestavby zmku Buckhurst Park z roku 1903

30

9. st toly Anna v Roztokch

10. Kostel Narozen sv. Jana Ktitele v Roztokch


Zveejnno na: http://foto.mapy.cz/118828-Povrly-Roztoky-Kostel-Narozeni-sv-Jana-Krtitele

31

11. Fara v Roztokch 38 - kulturn pamtka


fotografie z 24.6.2014 (vlastn archiv)

32

12. Schichtova vila v Roztokch nvrh z roku 1913

33

13. Schichtova vila v Roztokch fotografie z 24.6.2014


13.1 Hlavn sl Schichtovy vily

13.2 Veranda na vchodn stran vily

34

13.3 Pohled na vilu z vchodn strany

13.4 Pohled na vilu z jin strany

35

13.5 Sloupov ndvo s kanou

13.6 Domek pro bvalho sprvce dnes ubytovna

36

13.7 Chodba v prvnm poschod vily

37

14. RODOKMENY SCHICHT


rejstk jmen

???? Carolin (pravnuka Ericha a Helene)


???? Constantin (pravnuk Ericha a Helene)
Bummel Hans Heinz
Bummel Isabel provd. Czernin
Bummel Suria, provd. Mallmann
Czernin Peter
Eckelmann Fridrich
Eckelmann Marie Charlotte, provd. Scheublein
Flther Klaus
Hoecke Myro
Klepsch Hedwig Franziske provd.Weyrich
Klepsch Otto
Klepsch Waltraud Antonie provd. Kroitzsch
Kroitzsch Ernst
Kroitzsch Christian
Kroitzsch Ingeborg
Kroitzsch Rolf
Kroitzsch Ursula
Kroitzsch Veronika provd. Pokorna
Knstner Inge, provd. Heumann
Knstner Anne-Lise
Knstner Emilie roz. Mrl
Knstner Gerhardt
Knstner Hans - Dieter
Knstner Hans-Jrgen
Knstner Charlotte Marienne roz.Rohleder
Knstner Josef
Knstner Kamilla roz. Lewandowsky
Knstner Klre provd. Meisch
Knstner Oskar
Knstner Walter
Knstner Wilhelm Gerd
Lohner Thomas
Marguiles Fridrich
Marguiles Luise provd.Grob
Mayer-Berg Caroline
Mayer-Berg Horst
Mayer-Berg Christopher
Mayer-Berg Leopold

38

nar.

mrt

1920
nezj.
nezj.
nezj.
1894
1924
nezj.
1943
1902
1871
1903
1934
1939
nezj.
1894
nezj.
nezj.
1924
1899
1900
1902
nezj.
nezj.
1892
1863
1902
nezj.
1888
1896
1890
nezj.
1923
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.

1981
nezj.
nezj.
nezj.
1939
nezj.
nezj.
2010
1980
1923
1985
1996
nezj.
nezj.
1970
nezj.
nezj.
2001
1901
1993
nezj.
nezj.
nezj.
1973
1933
1988
nezj.
1918
1946
1945
nezj.
1965
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.

slo listu
1.31
1.31
1.31; 1.71
1.31; 1.71
1.31; 1.71
1.31; 1.71
1.3; 1.35
1.3; 1.35
1.34
1.44
1.4; 1.42
1.4; 1.42
1.4; 1.42
1.42
1.42
1.42
1.42
1.42
1.42
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.33
1.7
1.7
1.35
1.35
1.35
1.35

Patermann ?????, provd. Wigand


Patermann Ingrid provd. Hoecke
Patermann Myro
Patermann Myro jun.
Pokorny Anton
Radke Fritz
Sheublein Michael
Scheublein Andrea roz. Streller
Scheublein Bernhard
Scheublein Christina
Scheublein Marina roz. Mayer-Berg
Scheublein Martina
Scheublein Nikola
Schicht Adolf
Schicht Andrea, provd. Lohner
Schicht Anna Agnes, provd.Knstner
Schicht Anna roz. Ginzel
Schicht Anna roz. Titlbach
Schicht Antonia roz. Niesig
Schicht Bettina Beatrice provd. Siemens
Schicht Dominik
Schicht Eleonore roz.Freiin von Ledebur
Schicht Elisabeth (Erzsbet), roz. Palugyay
Schicht Elisabeth Marta Anna Hermine
Schicht Elisabeth, roz.Reichsgrfin Grundeman
Schicht Elisabeth, roz.Schicht
Schicht Else
Schicht Erich
Schicht Erika F.G.A.provd. Schram, Zdiradow
Schicht Erna
Schicht Ernest Ludwig Emil Joseph
Schicht Evi provd. Flther
Schicht Franz
Schicht Franz
Schicht Franziska roz. Rudolf
Schicht Friedrich
Schicht Gabriele provd.Klepsch
Schicht Georg
Schicht Georg
Schicht Georg
Schicht Georg
Schicht Georg Johann
Schicht Gerda
Schicht Gertrude
Schicht Grazia roz. Laves

39

nezj.
1915
1871
1914
nezj.
1888
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
1859
nezj.
1863
1859
1876
1861
1942
nezj.
1912
1908
1914
nezj.
1893
1876
1891
1906
1902
1914
nezj.
1853
1891
1859
1904
1881
1820
1849
1889
1884
1910
nezj.
1903
nezj.

nezj.
2010
1951
1942
nezj.
1986
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
1915
nezj.
1938
1929
1945
1937

nezj.
nezj.
1990
nezj.
1984
nezj.
1982
1980
1985
1998
nezj.
1924
1972
1887
1945
1968
1887
1913
1959
1961
1991
nezj.
1988
nezj.

1.4; 1.44
1.4; 1.44
1.4; 1.44
1.4; 1.44
1.42
1.4
1.35
1.35
1.35
1.35
1.35
1.35
1.35
1.0; 1.5
1.3; 1.33;
1.0; 1.6;
1.0; 1.2
1.7
1.4
1.21; 1.41
1.33
1.2; 1.21; 1.41
1.3; 1.33;
1.2; 1.3; 1.32
1.33
1.2; 1.3; 1.32
1.8
1.3; 1.31; 1.7; 1.71
1.2; 1.21; 1.4; 1.41
1.3; 1.35
1.4; 1.43
1.2; 1.21;
1.0; 1.2
1.2; 1.22; 1.3
1.4
1.7
1.4; 1.42
1.0
1.0; 1.1
1.1
1.4; 1.43
1.4; 1.43
1.2; 1.3; 1.32
1.8
1.21; 1.41

Schicht Gnther Franz Heinrich


Schicht Hans Heinrich Georg Franz Anton
Schicht Hedwig roz. Schlegel
Schicht Heinrich
Schicht Heinrich
Schicht Helene roz. Eckelmann
Schicht Helene roz.Schicht
Schicht Helga provd. Bummel
Schicht Herbert
Schicht Hermine
Schicht Hermine roz. Teubner
Schicht Hertha roz. Lorenz
Schicht Charlotte provd. Endisch
Schicht Johann
Schicht Johann Gerhard Heinrich Maxmilian
Schicht Johann Hans
Schicht Johanna
Schicht Josef
Schicht Klre provd. Radke
Schicht Kurt
Schicht Lothar
Schicht Margarethe provd. Patermann
Schicht Marie provd. Rssle
Schicht Martha Anna, roz. Schicht
Schicht Martin
Schicht Nicky
Schicht Peter
Schicht Puck roz, Vlaming
Schicht Rainer Heinz Erna
Schicht Rarup
Schicht Reinhold
Schicht Richard
Schicht Roland Friedrich Maria Lothar
Schicht Ruby
Schicht Rudolf
Schicht Theresia roz. Snze
Schicht Theresia, provd. Marguiles
Schicht Volker F.
Schicht Werner
Schicht Wilhelm
Schicht Wolfgang
Schram Albin Emil Wenzel Marian
Schram Albin Heinrich Adolf Anna Antonia
Schram Armin August Franz
Schram Maria

1916
1912
nezj.
1857
1880
1890
1902
1923
zemel
1894
1871
nezj.
1907
1855
1937
1890
nezj.
1851
1893
1900
1899
1881
nezj.
1884
nezj.
nezj.
nezj.
1903
1920
nezj.
nezj.
1880
1917
nezj.
1864
1829
1901
1939
1898
1871
1908
1896
1926
1929
1940

40

1992
1944
nezj.
1929
1959
1968
1978
nezj.
mal
nezj.
1956
1945
1945
1907
nezj.
1977
1988
1923
1951
1970
nezj.
1972
nezj.
1963
1988
nezj.
1969
1967
nezj.
nezj.
1958
nezj.
nezj.
1945
1900
1986
nezj.
1968
1941
1988
nezj.
2005
nezj.
nezj.

1.2; 1.32
1.2; 1.21; 1.4; 1.41
1.0; 1.1
1.0; 1.3
1.2; 1.21; 1.4; 1.41
1.4; 1.43
1.2; 1.21; 1.7; 1.71
1.3; 1.31; 1.7; 1.71
1.3
1.3
1.3
1.7
1.7
1.0; 1.4
1.21; 1.41
1.4; 1.45
1.2; 1.21;
1.0
1.4
1.3.; 1.34; 1.5
1.4
1.4; 1.44
1.5
1.2; 1.21; 1.4; 1.41
1.33
1.43
1.3; 1.33;
1.4; 1.45
1.2; 1.3; 1.32
1.45
1.5
1.1
1.4; 1.43
1.2; 1.32
1.0; 1.7
1.0
1.7
1.21; 1.41
1.3; 1.33;
1.0; 1.8
1.8
1.2; 1.21; 1.41
1.21; 1.41
1.21; 1.41
1.21; 1.41

Schram Marie Renate roz. Rulf


Siemens Carl Peter von
Siemens Constantin Werner von
Siemens Ferdinand Alexandr von
Siemens Christina Felicitas von
Siemens Peter Carl Ludiwg von
Streller Florinda
Streller Georg
Streller Georg jun.
Streller Ladina
Weyrich Walter
Weyrich Walter jun.
Wigand Erhard
Zdiradow von ???

nezj.
1967
1969
1973
1976
1937
nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
1891
1923
nezj.
nezj.

41

nezj.

nezj.
nezj.
nezj.
nezj.
1972
1986
2012
nezj.

1.21; 1.41
1.21; 1.41
1.21; 1.41
1.21; 1.41
1.21; 1.41
1.21; 1.41
1.35
1.35
1.35
1.35
1.42
1.42
1.44
1.2; 1.21; 1.41

42

2 dti

4 dti

+ 2.12.1932

(15.6.1876 - nezj.)

Else

(4.10.1876 - 13.5.1945)

Anna (roz. Titlbach)

*15.2.1863

Josef Knstner

&

&

&

&

&

&

&

&

&

&

+ 23.12.1923

+12.4.1929

+1915

+ 23.9.1938

+1945

3.8.1871 - 1941

Wilhelm

*8.11.1864

Rudolf

*19.1.1863

Anna Agnes Knstner

*1859

Adolf

*26.1.1857

Heinrich

Johann
*8.3.1855 +3.6.1907

*20.3.1853 +15.1.1924

Franz

* 29.4.1851

Josef

+ 14.12.1913

Georg
*29.6.1849

&

5 dt

nezjitno.

(31.1.1871-28.8.1956)

Hermine (roz. Teubner)

2.man. Antonia Niesig


(30.1.1861-20.1.1937)

(1.12.1859-16.11.1887)

1. man. Franziska Rudolf

(29.10.1859 - 4.2.1929)

Anna (roz. Ginzel)

svobodn

nezj.

Hedwig ( roz.Schlegel)

GEORG SCHICHT
15.3.1820 - 7.10.1887

2 dti

7 dt

3 dti

4 dti

2 dti

nezj.

2 dti

1.0 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

GEORG SCHICHT *1820


rodie Anton Schicht (1783-1846) a Rosalia Elisabeth roz. Dittrich (1783-1850)

Theresia, roz.Snze
15.9.1829 - 9.10.1900

1.1 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Georg SHICHT (*1849)

&

Hedwig ( roz.Schlegel)
nezj.
Georg Schicht
5.4.1889- 25.11.1959

Richard Schicht
15.6.1880 - jen1958

Georg Schicht
29.6.1849 - 14.12.1913

rodie Georg Schicht (1820-1887) a Theresia roz.Snze (1829-1900)

manelky a dti syn nezjitny

43

1.2 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Franz Schicht (*1853)


rodie Georg Schicht (1820-1887) a Theresia roz.Snze (1829-1900)

FRANZ SCHICHT
20.3.1853 - 15.1.1924

&

Anna roz. Ginzel


29.10.1859 - 4.2.1929

14.2.1880 - 16.6.1959

9.1.1893 - 13.6.1984

11.2.1916 -1992

&

Ruby

19.2.1914 - 5.4.1990

&

nezj.

15.8.1920 -1967

&

Gerda

11.9.1912 -1944
Ledebur 5.7.1912-nezj.

&
Eleonore roz. Freiin von

2. man ?? Von Zdiradow

29.8.1896 - nezj.

&

Schram

Albin Emil Wenzel Marian

&

Gnter Franz Heinrich

Elisabeth roz. Schicht

Elisabeth Martha Anna Hermine

Heinrich Schicht

Rainer Heinz Erna

&

Hans Heinrich Georg Franz Anton

&

20.6.1906 - 30.1.1980

Franz Schicht
6.3.1891 - 29.5.1972

Erika Franziska Gabriele Anna

Martha Anna
22.10.1884 - 5.7.1963

44

&

45
Johann Heinrich Georg Franz Anton
11.9.1912 - 1944

Albin Emil Wenzel Marian Schram


29.8.1896 - nezj.
Eleonore roz. Freiin von Ledebur
5.7.1912-nezj.

Siemens * 15.05.1976

provd.Siemens *19.12.1942

Bettina Beatrice Schicht

Erika Franziske Gabriele Anna


20.6.1906 - 30.1.1980
&

Christina Felicitas von

Ferdinand Alexander von


Siemens * 01.06.1973

Constantin Werner von Siemens


*3.1.1969

*10.8.1937

Peter Carl Ludwig von


Siemens

&

Carl Peter von Siemens

* 11.2.1937

22.10.1884.- 5.7.1963

Volker F.Schicht
( 1939 -nezj. )

Schicht

Johann Gerhard Heinrich Maxmilian

Maria Schram * 5.5.1940

*31.1.1929 - nezj.

Armin August Franz Schram

&

* 26.05.1967

&

nezj.

&

nezj.

nezj.

nezj.

&

Grazia, roz. Laves


*nezj.

Maria Renate roz.Rulf

nezj.

Schram * 9.8.1926-2005

Albin Heinrich Adolf Anna Antonia

Martha roz. Schicht

4 dti

nezj.

nezj.

1.21 Linie rodiny Franze Schichta (*1853)


Martha Anna SCHICHT (*1880)

rodie Franz Schicht (1853-1924) a Anna roz. Ginzel (1859-1929)

Heinrich Schicht

1.2.1880-16.6.1959

&

+ 2.man. ?? von Zdiradow

&

&
&
&

Gerda

nezjitno

Ruby
11.2.1916 -1992

6.3.1891 - 29.5.1972

Franz Schicht

9.1.1893 - 13.6.1984

Elisabeth roz. Schicht

&

Gnter Franz Heinrich

19.2.1914 - 5.4.1990

Elisabeth Martha Anna Hermine

15.8.1920 -1967

Rainer Heinz Erna

1.22 Linie rodiny Franze Schichta (*1853)

Franz Schicht (*1891)

rodie Franz Schicht (1853-1924) a Anna roz. Ginzel (1859-1929)

46

47
Johanna
nezj.-1988

Fridrich Eckelmann
4.12.1894 - 1939

Marie Charlotte provd.


Scheublein
*25.1.1924

Elisabeth roz. Palugyay


16.3.1908-nezj.

nezjitno

Franz roz.Schicht
6.3.1891-29.5.1972

Helene roz. Schicht


11.11 .1902-8.12.1978

Evi provd. Flther


nezjitno

Andrea provd. Lohner

Peter

nezjitno

Gnther Franz Heinrich


11.2.1916-1992

Rainer Heinz Erna


15.8.1920-1967

Elisabeth Martha Anna


Hermine 19.2.1914 - 1992

Helga provd. Blummel


(*1923)

&

&

&

&

&

&

Erna
17.2.1902-24.2.1985

Kurt
21.10.1900-14.7.1970

Werner
25.1.1898-8.10.1968

Herbert
nezj.-zemel mal

Hermine
8.6.1894-nezjitno

Elisabeth
9.1.1893-13.6.1984

Erich
14.11.1891-16.12.1982

Hermine roz. Teubner


31.1.1871-28.8.1956

Heinrich
26.1.1857 - 13.4.1929

1.3 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Heinrich Schicht *1857

rodie Georg Schicht (1820 - 1887) a Theresia roz. Snze (1829-1900)

1.31 Linie rodiny Heinricha Schichta (*1857)


Erich Schicht *1891
rodie Heinrich Schicht (1857-1929) a Hermine roz. Teubner (1871 - 1956)
Erich Schicht
14.11.1891 - 16.12.1982

&

Helene roz. Schicht


11.11.1902 - 8.12.1978

Helga Bummel roz.Schicht


*1923

&

Suria Mallmann roz. Bummel

Isabel Czernin roz Bummel

&

&

nezjitno

Peter Czernin

Hans Heinz Bummel


*1920 - 13.12.1981

vnouata Constantin a Carolin

48

&
&
&

Gerda

nezjitno

Ruby
11.2.1916 -1992

9.1.1893 - 13.6.1984

Elisabeth roz. Schicht

6.3.1891 - 29.5.1972

Franz Schicht

&

Gnter Franz Heinrich

19.2.1914 - 5.4.1990

Elisabeth Martha Anna Hermine

15.8.1920 -1967

Rainer Heinz Erna

1.32 Linie rodiny Heinricha Schichta (*1857)

Elisabeth Schicht provd. Schicht (*1893)


rodie Heinrich Schicht (1857-1929) a Hermine roz. Teubner (1871 - 1956)

49

Thomas Lohner

Elisabeth roz. Reichsgrfin


Grundemann von Falkenberg
Peter Schicht

Andrea Lohner roz.Schicht

25.1.1898-8.10.1968

Werner Schicht

16.3.1908 - nezjitno

Erzsbet roz.Palugyay

&

nezjitno

Martin

Dominik

1.33 Linie rodiny Heinricha Schichta (*1857)

Werner Schicht (*1898)


rodie Heinrich Schicht (1857-1929) a Hermine roz. Teubner (1871 - 1956)

&
&

50

1.34 Linie rodiny Heinricha Schichta (*1857)


Kurt Schicht (*1900)

nezjitno - 1988

Johanna

25.1.1898-8.10.1968

&

Evi provd. Flther


nezjitno

Kurt Schicht

rodie Heinrich Schicht (1857-1929) a Hermine roz. Teubner (1871 - 1956)

Klaus Flther
nezjitno

&

jmna vnouat nezjitna

51

52

Florinda

Georg

Ladina

Nikola

Christina

Caroline

Leopold

Christopher

Georg Streller

Martina Scheublein

Horst Mayer-Berg

Marina Mayer-Berg
roz. Scheublein

&

Andrea Streller
roz. Scheublein

& Michael Scheublein

&

Fridrich Eckelmann
4.12.1894 - 1939

&

Erna Eckelmann roz.Schicht


17.2.1902-24.2.1985

1.35 Linie rodiny Heinricha Schichta (*1857)

Erna Eckelmann roz. Schicht *1902

rodie Heinrich Schicht (1857 - 1929) a Hermine roz.Teubner (1871-1956)

Marie Charlotte provd. Scheublein


* 25.1.1927
Bernhard Scheublein
&

53
Fritz Radke
6.5.1888 - 2.1.1986

nezjitno

nezjitno

nezjitno

3. dt

Puck, roz. Vlaming


1903 - 21.7.1969

nezjitno

nezjitno

Heinrich
1.2.1880.-.16.6.1959

Gabriele provd. Klepsch


3.12.1881 - 5.3.1968

Georg
26.4.1884-2.9.1961

Margarethe provd.Patermann
28.9.1886 - 9.1.1972

Johann Hans
12.6.1890 - 25.1.1977

Klre provd. Radke


26.4.1893-19.9.1951

Lothar
13.1.1899 - nezjitno

1.manelka
.Franziska roz. Rudolf
1.12.1859 - 16.11.1887

8.3.1855 - 3.6.1907

Johann Schicht

2. manelka
Antonia Niesig
30.1.1861 - 20.1.1937

&

2. dt

nezjitno

Myro Patermann
17.8.1871 - 5.1.1951

Helene roz. Eckelmann


3.7.1890 - 4.1.1968

Otto Klepsch
25.1.1871 - 1923

Martha Anna roz. Schicht


22.10.1884 - 5.7.1963

&

Rarup

??? provd. Wigand

Ingrid provd..Hoecke (1915-2010)

Myro Patermann 1914 - 1942

Roland Friedrich Maria Lothar

Ernest Ludwig Emil Joseph

Georg Johann

Hedwig Franziska

Waltraud Antonie

Johann Heinrich Georg Franz Anton

Erika Franziske Gabriele Anna

1.4 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Johann Schicht (*1855)

rodie Georg Schicht (1820-1887) a Theresia roz.Snze (1829-1900)

&
&
&
&
&
&
&

54
Johann Heinrich Georg Franz Anton
11.9.1912 - 1944

Albin Emil Wenzel Marian Schram


29.8.1896 - nezj.
Eleonore roz. Freiin von Ledebur
5.7.1912-nezj.

Siemens * 15.05.1976

provd.Siemens *19.12.1942

Bettina Beatrice Schicht

Volker F.Schicht
( 1939 -nezj. )

* 11.2.1937

Erika Franziske Gabriele Anna


20.6.1906 - 30.1.1980
&

Christina Felicitas von

Ferdinand Alexander von


Siemens * 01.06.1973

Constantin Werner von Siemens


*3.1.1969

*10.8.1937

Peter Carl Ludwig von

Carl Peter von Siemens


Siemens

&

* 26.05.1967

&

nezj.

&
Schicht

Johann Gerhard Heinrich Maximilian

Maria Schram * 5.5.1940

*31.1.1929 - nezj.

1.2.1880-16.6.1959

nezj.

nezj.

nezj.

&

&

Grazia, roz. Laves


*nezj.

Maria Renate roz.Rulf

nezj.

&
Armin August Franz Schram

Schram * 9.8.1926-2005

Albin Heinrich Adolf Anna Antonia

Heinrich Schicht

4 dti

nezj.

nezj.

1.41 Linie rodiny Johanna Schichta (*1855)


Heinrich SCHICHT (*1880)

rodie Johann Schicht (1855-1907) a Franziska, roz. Rudolf (1859-1887)

Martha roz. Schicht


22.10.1884.-.5.7.1963

&

+ 2.man. ?? von Zdiradow

&

55
Christian
6.2.1939 - nezjitno
Ernst
10.5.1934 - 1.3.1996
Veronika provd. Pokorna
data nezjitna

&
&
&

Ursula
nezjitno

Ingeborg
nezjitno

Anton Pokorny
nezjitno

Dr.Walter Weyrich
23.1.1923 - 22.12.1986

Rolf Kroitzsch
*23.2.1894 + 5.6.1970

Walter Weyrich
*23.2.1891 +4.11.1972

Hedwig Franziska provd. Weyrich


27.2.1902 - 19.5.1980

Waltraud Antonie provd. Kroitzsch


16.5.1903 - 19.7.1985

1.42 Linie rodiny Johanna Schichta (*1855)

GABRIELE SCHICHT (1881)

rodie Johann Schicht (1855-1907) a Franziska, roz. Rudolf (1859-1887)


Gabriele provd. Klepsch
(3.12.1881-5.3.1968)
Otto Klepsch
25.1.1871 - 1923

&
&

&

&

nezj.

&

nezj.

nezj. - 5.4.1988

Nicky

23.10.1917 -nezj.

Roland Friedrich Maria Lothar

10.5.1914 - kvten 1998

Ernest Ludwig Emil Joseph

17.7.1910 - 10.12.1991

Georg Johann

3.7.1890 - 4.1.1968

Helene (roz.) Eckelmann

&

26.4.1884 - 2.9.1961

Georg Schicht

1.43 Linie rodiny Johanna Schichta (*1855)

Georg SHICHT (*1884)

rodie Johann Schicht (1855-1907) a Franziska (roz) Rudolf (1859-1887)

56

nezj. - 6.1.2012

??? provd. Wigand

Ingrid provd.Hoecke
1915 - 2010

Margarethe provd. Patermann


28.9.1886 - 9.1.1972

Myro Patermann
17.8.1871 - 5.1.1951

&

Erhard Wigand

jet 2 dti

Myro Hoecke (1943-2010)

Myro Patermann
1914-1942

1.44 Linie rodiny Johanna Schichta (*1855)

MARGARETHE SCHICHT (*1886)

rodie Johann Schicht (1855-1907) a Franziska,roz Rudolf (1859-1887)

partnei dt a dal vnuci nezjitni

57

1.45 Linie rodiny Johanna Schichta (*1855)


JOHANN HANS SCHICHT *1890

3. dt
nezjitno

Puck, roz. Vlaming


1903 - 21.7.1969
2. dt
nezjitno

Rarup
nezjitno

Johann Hans
12.6.1890 - 25.1.1977

rodie Johann Schicht (1855-1907) a Antonia,roz Niesig (1861-1937)

58

1.5 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Adolf Schicht (*1859)

nezjitno
Reinhold

&

nezjitno

Marie Rssle roz. Schicht


nezjitno

Adolf Schicht
1859 - 1915

rodie Georg Schicht (1820 - 1887) a Theresia roz. Snze (1829-1900)

59

Oskar

&

&

&

Charlotte Marianne roz.


Rohleder 1892 - 17.7.1973

Kamilla roz. Lewandowsky


02. 11. 1902 - 1988

Emilie Knstner roz. Mrl


6.7.1900 - 10.2.1993

Hans-Jrgen Knstner
1932 - 2005
Gnther Franz Heinrich
Knstner 11.2.1916 -

Inge Knstner provd. Heumann


26.1.1924 - 2001

Klre Knstner provd. Meisch


nezjitno

60
Anne-Lise
11.10.1899 - 26.2.1901

Gerhardt
23.3.1902 - nezjitno

Walter
12.3.1896 - 1946

Wilhelm Gerd (Will)


20.7.1890 - 14.6.1945

& 25.1.1888 - 17.11.1918

nezjitno

nezjitno

Josef Knstner
15.2.1863 - 2.12.1933

&

19.1.1863 - 23.9.1938

Anna Agnes provd. Knstner

1.6 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Anna Agnes Knstner roz.Schicht

rodie Georg Schicht (1820 - 1887) a Theresia roz. Snze (1829-1900)

nezjitn

Hertha roz.Lorenz
nezj. - 13.5.1945

3 dti
vechny
zemely 13.5.1945

6 dti
vechny
zemely 13.5.1945

Erich
14.11.1891 - 16.12.1982

nezjitn

Helga provd. Bummel


*1923

Luise provd. Grob

Fridrich
5.3.1923 - 26.11.1965

&

&

&

&

Charlotte provd. Endisch


22.8.1907 -13.5.1945

Fridrich
24.10.1904 - 13.5.1945

Helene Schicht roz.Schicht


11.11.1902 - 8.12.1978

Theresia provd. Marguiles


22.1.1901 - 1.6.1986

Anna roz. Titlbach


4.10.1876 - 13.5.1945

&

Rudolf Schicht
8.11.1864 - 1945

1.7 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Rudolf Schicht *1864

rodie Georg Schicht (1820 - 1887) a Theresia roz. Snze (1829-1900)

61

1.71 Linie rodiny Rudolfa Schichta (*1864)


Helene Schicht provd. Schicht *1902
rodie Rudolf Schicht (1864-1945) a Anna roz. Titlbach (1876 - 1945)
Helene roz. Schicht

Erich Schicht

11.11.1902 - 8.12.1978

14.11.1891 - 16.12.1982

Helga Bummel roz.Schicht


*1923
&

&
Peter Czernin

Isabel Czernin roz Bummel

&
nezjitno

Suria Mallmann roz. Bummel

Hans Heinz Bummel


*1920 - 13.12.1981

vnouata Constantin a Carolin

62

1.8 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)


Wilhelm SHICHT (*1871)

Else
15.6.1876 - nezj.
a 2.manelka (nezjit.)
Wolfgang
10.10.1908 - 16.2.1988

&

3.8.1871 - 1941

Gertrude
4.3.1903 - 1988

Wilhelm Schicht

rodie Georg Schicht (1820-1887) a Theresia roz.Snze (1829-1900)

dal osoby nezjitny

63