You are on page 1of 46

OBSAH

Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o.

Stavebnici akustickho spnae


najdete na stran 6.

Adresa vydavatele: Radlick 2, 150 00 Praha 5,


tel.: 57 31 73 14
zenm redakce poven: Ing. Ji vec
tel.: 57 31 73 14
Adresa redakce: Na Bernce 2, Praha 6
tel.: 0728 94 26 50 pondl a steda 10-12 h.
E-mail: redakce@kte.cz
Ron vychz 12 sel, cena vtisku 36 K.
Roziuje DT s.r.o., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
-Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13,
57 31 73 12). Distribuci pro pedplatitele tak
provd v zastoupen vydavatele spolenost
MEDIASERVIS s. r. o., Abocentrum, Moravsk
nmst 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno;
tel.: (05) 4123 3232; fax: (05) 4161 6160;
abocentrum@pns.cz; reklamace - tel.: 0800
-171 181.
Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax: 02/44 45 45 59, 44 45 06 97 - predplatn,
tel./fax: 02/44 45 46 28 - administratva
E-mail: magnet@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno
eskou potou - editelstvm OZ Praha
(.j. nov 6285/97 ze dne 3.9.1997)
Inzerci v R pijm vydavatel, Radlick 2,
150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 14.
Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS
Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 02/44 45 06 93.

Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Laserov vysla/pijma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
Programtor PIC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Akustick spna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Detektor tnic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Pm slicov syntza kmitotu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Internet. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
Z historie radioelektroniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
Z radioamatrskho svta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Za pvodnost pspvku odpovd autor.

Seznam inzerent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

Otisk povolen jen s uvedenm pvodu.

Zajmavosti

Za obsah inzertu odpovd inzerent.


Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit
inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst
asopisu.
Nevydan rukopisy autorm nevracme.
Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn,
chyb nebo vynechn je vylouen.
Veker prva vyhrazena.
MK R E 397
ISSN 0322-9572, .j. 46 043
AMARO spol. s r. o.

9/2002

EIZO na Invexu: 50" plasmov


panel a nejrychlej LCD na svt
Veletrh Invex si k pedstaven svch
novinek vybrala tak firma EIZO. Ta
pedstav sv nov modely, kter by
se mly v dohledn dob objevit tak
v esku. Prezentovn bude nejrychlej LCD 15" LCD panel na svt.
Vrobce EIZO NANAO Corp.
Ltd. nabz vbr LCD panel rznch hlopek od 15", 16", 17",
18.1" a po 19.6" a rozliench 1024
x 768 a 1600 x 1200.

Zjemci budou moci na Invexu


shldnout nejrychlej 15" LCD panel na svt s celkovou dobou odezvy
pod 25 ms (rozsvcen bodu do 6 ms)
s nejtenm rmekem 14 mm a integrovanm zvukem, ale tak ti zcela
nov modely s rozlienm 1280
x 1024: Zejmna se jedn o nov 17"
LCD panel EIZO L565, prvn svho
druhu s technologi Super-IPS v tto
hlopce, kter umouje dosaen
hl pohledu a 170 v obou rovinch pohledu.

S TAVEBN NVODY

Laserov vysla/pijma
Pomrn asto dostvme do redakce dotazy ten, tkajc se penosu dat pi propojen dvou pota
na stedn vzdlenosti (nkolik destek a stovek metr). Vtinou je

zjem o vf penos, kter je ale technicky i legislativn problematitj.


Na Internetu jsme objevili zajmavou aplikaci, vyuvajc dnes ji bn dostupn laserov diody, pou-

van napklad v laserovch ukazovtkch. Pi vyuit laserov diody


na vyslac stran a IR fototranzistoru na pijmac stran lze doshnout spojen na vzdlenost 100 m

Obr. 1. Shma zapojen laserovho vyslae/pijmae

10/2002

S TAVEBN NVODY
i vce (samozejm za pedpokladu
pm viditelnosti).

Popis
Schma zapojen laserovho vyslae/pijmae je na obr. 1. Cel zazen se pipojuje na sbrnici RS232
(sriov port PC) konektorem K1.
Pro pevod rovn je pouit standardn obvod MAX232 (IC3). Invertory IC2C a IC2D (74HC14) slou
k tvarovn hrany impulsu. Bud paraleln zapojen invertory s otevenm kolektorem 74LS05(IC1). Na
jejich vstupu je pes konektor K2
zapojeno napjen laserovho ukazovtka - kontakty baterie. Diody D1
a D2 sniuj napjec napt pro laserovou diodu.
Pijmac st je eena fototranzistorem, citlivm v psmu IR. V p-

vodnm zapojen byl pouit fototranzistor OP505A, ale vzhledem k hor


dostupnosti tto soustky u ns lze
pout i jin podobn. Fototranzistor je pipojen konektorem K3.
Invertory IC2A a IC2B tvaruj hrany
impuls, kter jsou dle pevedeny
na napovou rove sbrnice RS232
obvodem IC3.
Laserov vysla/pijma je napjen z externho zdroje +9 V (baterie
nebo sov napje), provozn napt +5 V je stabilizovno regultorem
IC4.

spoj ze strany soustek (TOP) je


na obr. 3, ze strany spoj (BOTTOM)
je na obr. 4. Osazovn zaneme odpory, kondenztory a diodami, dle
integrovan obvody, stabiliztor a na
zvr konektory. Laserov ukazovtko a fototranzistor upevnme do
vhodnho drku. Pro komunikaci
mezi dvma potai potebujeme
samozejm dv kompletn zazen.
Od mechanickho proveden zvis
tak maximln dosaiteln vzdlenost spojen.

Zvr
Stavba
Laserov vysla/pijma je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi
spoji o rozmrech 35 x 60 mm.
Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky

Vrazn snen cen laserovch


diod (v ukazovtkch) umonilo zat efektivn laborovat s monostmi
vyuit tohoto mdia pro penos dat
na stedn vzdlenosti. Dal detaily
pvodn konstrukce mohou ppadn zjemci nalzt na: http://users.auth
.gr/~mixos/projects/pcb/pc/009/index.htm.

Seznam soustek
A99708
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
C1-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7405
IC4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805
IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC14
IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MAX232
D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DSUB-9F
K2-4. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
Obr. 2. Rozloen soustek na desce laserovho vyslae/pijmae

Obr. 3. Obrazec desky spoj laserovho vyslae/pijmae


(TOP)

10/2002

Obr 4. Obrazec desky spoj laserovho vyslae/pijma


(BOTTOM)

S TAVEBN NVODY

Programtor PIC
Popsan programtor slou pro
adu obvod PIC16C84/16F84 a pro
obvody PIC16F627 a PIC16F628,
kter jsou v pouzdrech DIL18.

Popis
Schma zapojen programtoru je
na obr. 1. Programtor se pipojuje

na paraleln port PC a vyaduje


extern napjec zdroj +17 V. Pokud
chcete programovat obvody PIC,
muste mt nejprve pipraven pro-

Obr. 1. Shma zapojen programtoru PIC

10/2002

S TAVEBN NVODY
gram (hex file). Programtor je zen
externm programem, bcm jak
pod DOS, tak i pod Windows.
Napjen je extern +17 V, piveden na konektor K1. Dioda D1
brn peplovn napjecho napt.
Obvody 7407 a programovan obvod
PIC je napjen stabilizovanm napt +5 V z regultoru IC1 7805.
Programovac napt asi 13,5 V se
zsk z regultoru IC2 7812, jeho
vstupn napt je zveno dvojic
diod D2 a D3. Pokud je pipojeno
napjec napt pro obvod PIC, svt
kontroln LED LD1.

Obslun programy je mon sthnout z originln strnky, ze kter


byl projekt upraven: http://users.auth.
gr/~mixos/projects/pcb/pc/002/index.htm

Stavba
Programtor je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 50 x 50 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji
A709-DPS je na obr. 2, obrazec desky
spoj ze strany soustek je na obr. 3,
ze strany spoj je na obr. 4. Pro jednoduchost je pro obvody PIC pou-

ita bn precisn patice msto obvykl s nulovou silou, protoe by vychzela vrazn dra ne cel programtor. Vzhledem k pouit dvoustrann desky spoj a minima soustek je stavba programtoru velmi
jednoduch.

Zvr
Popsan programtor je vzhledem
k jednoduchosti vhodn pro programovn ve uvedench typ obvod
PIC. Hod se zejmna pro zanajc
elektroniky se zamenm na mikroprocesorovou techniku. Na uveden
www adrese je tak nvrh desky spoj v jednostrannm proveden.

Seznam soustek
A99709
R1, R4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
R3, R2, R6-11 . . . . . . . . . . . . . 10 k
R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V
C2-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
IC3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7407
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805
IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7812
IC4. . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC16F84/S
T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007
D2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED 3MM
K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DB25-HF
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
Obr. 2. Rozloen soustek na desce programtoru PIC

Obr. 3. Obrazec desky spoj programtoru PIC (TOP)

10/2002

Obr. 4. Obrazec desky spoj programtoru PIC (BOTTOM)

S TAVEBN NVODY

Akustick spna
Pavel Meca
Akustick spna lze pout pro
signalizaci ptomnosti osob v prostoru, pro signalizaci ple dtte, pekroen nastaven hlasitosti na diskotce, pro automatick nahrvn na
magnetofon nebo PC i jako hraka
pro zanajc elektroniky apod.

Schma zapojen
Jako mikrofon je pouit mal levn elektretov typ se dvma vvody.
Pro tento el je tento typ mikrofonu naprosto vyhovujc. Je napjen
z odporu R1. Kondenztor C1 omezuje um mikrofonu. Signl z mikrofonu zesl prvn st tynsobnho
obvodu - me bt pouit typ
TL074, TL084 nebo LM324. Jeho
zeslen je nastaveno odpory R2
a R12. Pro bn provoz je hodnota
odporu R12 220 k a pro extrmn
citlivost je hodnota a 1 M - zeslen
je tedy od 40 do 200. Druh stupe
m nastaviteln zeslen v rozsahu
asi 1 a do 40 pomoc trimru TP1.
Zeslen je ureno odpory R3, R6
a trimrem TP1. Kondenztor C6
zabrauje rozkmitn zesilovae.
Celkov zeslen akustick spnae je
a 8000. Takto dostaten zeslen
signl nabj pes diodu D1 kondenztor C7. Odpor R8 zajiuje jeho
pomal vybjen a tm i nejkrat dobu indikace. Obvod IC1/3 je zapojen
jako kompartor s pevn nastavenou
rovn peklopen. Rozdlov napt
pro peklopen kompartoru je asi
0,7 V a je dno diodou D1. Odpor
R13 zavd jistou hysterezi do kompartoru. Ta je dleit pro pesnou
a definovanou rove sepnut a zabrauje kmitn kompartoru. Z vstupu kompartoru je ovldna indikan dioda D2 a tranzistor T1, kter
lze pout pro ovldn rel nebo pro
dal jin pouit. Dioda se rozsvt
pi indikaci zvuku. Maximln proud
tranzistorem T1 je 100 mA. Pi ovldn rel je teba zapojit k jeho cvce
diodu pro zabrnn prrazu T1 !
Obvod IC1/D je zapojen jako sledova signlu. Na jeho vstupu je odporov dli, kter vytv polovin
napt. Dli je blokovn kondenztory C4 a C5. Jeho vstup slou
jako virtuln zem pro operan zesilovae.

Obr. 1. Schma zapojen akustickho spnae

10/2002

S TAVEBN NVODY

Mal testovac genertor


Pavel Meca
Pro testovn zazen s logickmi
a analogovmi obvody je vhodn mal testovac genertor s obdlnkovm
kmitotem a s nastavenm kmitotu
0,6 Hz a 100 kHz v pti rozsazch.

Genertor je vhodn i pro testovan


audio zazen.
Na obr. 1 je zapojen genertoru.
Zkladem genertoru je CMOS asova 555. Ten je zapojen jako astabiln

klopn obvod. Kmitoet se nastavuje potenciometrem P1 - lze pout


i trimr s hdelkou. Zkladn rozsahy
se nastavuj pepnnm kondenztor
v obvodu IC1. Na pozici pepna lze

Seznam soustek
odpory
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R2, R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
R4, R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k
R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k
R8, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M
R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R10, R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k
R12 . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k / 1 M
R13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M

Napjec napt je v rozsahu 9 a


24 V. Pro napjec napt nad 12 V je
vhodn zvtit i odpor R1 pro napjen mikrofonu na hodnotu 22 k a
33 k. Odbr ze zdroje je do 15 mA.

ka m "rozlitou m" na maximln


ploe a proto ji nen teba instalovat
do stnn krabiky. Pro pipojen
mikrofonu na del vzdlenost je
vhodn pout stnn kabel.

Konstrukce

Zvr

Akustick spna je postaven na


jednostrann desce PS o rozmrech
50 x 35 mm. Osazen nem dn
zludnosti. Pro pipojen mikrofonu,
napjen a vstupnho signlu je
pouita lita s rozte 5 mm. Samotn deska akustickho spnae nen
citliv na extern ruen protoe des-

Stavebnici popsanho akustickho


spnae lze objednat u firmy MeTronix,
Masarykova 66, 312 00 Plze, tel.
37 72 676 42, metronix@metronix.cz.
Oznaen stavebnice je MS22130,
cena stavebnice je 190,- K. Obsahuje vechny soustky podle uvedenho seznamu.

C3, C4, C7, C8 . . . . . . . . 10 F / 50 V


C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 pF
C2, C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 pF
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
IC1 . . . . . . . . . . . TL074 / 084 / LM324
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548
D2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED
TP1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250 k

Obr. 2. Rozloen soustek na desce spoj

10/2002

ostatn
deska PS
elektret. mikrofon
pinov lita 6 PIN

Obr. 3. Obrazec desky spoj

S TAVEBN NVODY
Seznam soustek
odpory
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 k
R2, R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F
C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF
C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 nF
C7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 pF

C5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C6, C8 . . . . . . . . . . . . . . 100 F/ 16 V
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7555
P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M
P2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 k
ostan
DIP pena
deska PS

pout i "DIP" nastavovac spnae do


plonho spoje. Na pozicch kondenztor urujcch kmitoet je vhodn
pout svitkov typy. Vstupn neregulovan napt se pro digitln obvody
odebr ze svorky J3 a ze svorky J4 je
mono odebrat signl s nastavitelnou
rovn potenciometrem P2. Genertor
mus fungovat ihned po pipojen
napjecho napt.
Napjec napt me bt v rozsahu
5 a 15 V. Na obr. 2 je pklad desky
PS. Jej rozmry jsou 65 x 31 mm. Na
desce je msto pro odporov trimry.
Pokud je poteba pout potenciometry, pak se mus pipojit pokoc.

Obr. 2. Rozloen spostek ne desce


testovachi genertoru

Obr. 1. Schma zapojen testovacho genertoru

Obr. 3. Obrazec desky spoj testovacho genertoru

10/2002

S TAVEBN NVODY

Akustick signalizace pro leteck modele


Alan Kraus

Obr. 1. Schma zapojen akustick signalizace pro leteck modele

Rdiem zen modely letadel mohou asto pistt do nepehlednch


mst - vysokho obil, kovisek, lesa
apod. Nalezen modelu me ulehit
nsledujc konstrukce. Obvod vychz z pedpokladu, e z vyslae vychz kadch 20 ms ada impuls,
kter jsou pedvny do servomotor v tom samm asovm intervalu. Pokud se neobjev po uritou
dobu (pesahujc interval 20 ms) na
vstupu obvodu impulsy, obvod zane
signalizovat svou polohu. V praxi
sta po pistn vypnout vysla a tm
bude aktivovna akustick signalizace.

Popis
Schma zapojen obvodu pro akustickou signalizaci po pistn je na
obr. 1. Vstup obvodu je pipojen na

voln vstup nezapojenho serva


(ppadn paraleln k njakmu servu, pokud je pijma pln). Vstupn
signl je pes oddlovac kondenztor C1 piveden na tranzistor T1.
Ten ot polaritu signlu, nutnho
pro spoutn obvodu IC1 NE555.
asov konstanta obvodu NE555 je
dna odporem R4 47 kohm a kondenztorem C2 1 F, tj. asi 47 ms. To
je vce ne dvojnsobek normln periody signlu, pichzejcho na vstup
serva. Pokud tedy pestane pijma
generovat 20 ms impulsy, bude aktivovn obvod NE555, na jeho vstupu (vvod 3) je pipojen piezoakustick mni.
Obvod je napjen z baterie pijmae. Proudov spoteba obvodu je
pomrn mal - 1 mA v klidu a 4 mA
pi signlu (zle tak na pouitm
piezomnii).

Stavba
Obvod akustick signalizace pro
leteck modele je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 34,3 x 17,8 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi
spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj
je na obr. 3. Stavba je velmi jednoduch a zvldne ji i zanajc model elektronik.

Zvr
Popsan zazen usnadn hledn
model letadel po dopadu do nepehlednho ternu, Konstrukce je
vhodn pro vechny druhy RC model.

Seznam soustek
A99703
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R2 R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k
R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
C1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 /50 V

Obr. 2. Rozloen soustek na desce


spoj signalizace

10/2002

Obr. 3. Obrazec desky spoj signalizace A703-DPS

T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548
T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555

S TAVEBN NVODY

Indiktor napt pro automobily


Alan Kraus
Stavba
Indiktor napt pro automobily je
zhotoven na jednostrann desce
s plonmi spoji o rozmrech 27,9
x 21,6 mm. Rozloen soustek na
desce s plonmi spoji je na obr. 2,
obrazec desky spoj je na obr. 3.
Nejprve osadme odpory a diody,
potom oba tranzistory a na zvr
LED. Zle tak na umstn desky
spoj, zda se vejde nkam pod palubn desku automobilu. Indiktor
obsahuje minimum soustek, take
by stavba nemla dlat dn problmy ani zatenkm. Po osazen
a zapjen soustek desku peliv
zkontrolujeme a meme pipojit na
baterii.

Zvr
Obr. 1. schma zapojen indiktoru napt pro automobily

Zejmna v nastvajcch zimnch


mscch ns me nepjemn pekvapit nedobit akumultor. Protoe
palubn voltmetr nebv bnou vbavou vtiny automobil, pro orientan indikaci napt baterie me
poslouit nsledujc jednoduch zapojen.

Popis
Schma zapojen indiktoru je na
obr. 1. Vidme, e zapojen je velmi
jednoduch. Rozliuje ti napov
rovn: do 12 V, 12 a 13,8 V a pes
13,8 V, napt men ne 12 V je
signalizovno LED LD1. Ta je zapojena pmo pes odpor R2. Dioda D4
zvyuje napt kombinace D a LED

v propustnm smru. Barva D1 je


oranov. Stoupne-li napt baterie
nad 12 V, pes R5 a Zenerovu diodu
ZD3 se oteve tranzistor T1. Zelen
LED LD2 v jeho kolektoru se rozsvt. Souasn zhasne tak LED
LD1, protoe napt sriov kombinace LD1 a D1 je vt, ne napt
LD2 a tranzistoru T1 v otevenm
stavu.
Pi pekroen dal hranice (13,8 V)
se oteve pes R3 a sriovou dvojici
Zenerovch diod ZD1 a ZD2 tak
tranzistor T2. Tm se souasn rozsvt i erven LED LED3. Protoe
napt v propustnm smru erven
LED LD3 je ni ne zelen LED
LD2, zelen zhasne.

Popsan zazen je zkonstruovno


na bzi bytk napt eench Zenerovmi diodami. Musme tedy potat s uritm rozptylem parametr
nebo Zenerovy diody vybrat. Zle
i na okoln teplot. Pro zkladn orientan kontrolu okamitho stavu
baterie (napt) je vak pln dostaujc.

Seznam soustek
A99701
odpory 0204
R1, R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470
R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 680
T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548
D4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
D1-2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD 6,8 V
D3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD 11 V
LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3MM/O
LD2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3MM/G
LD3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3MM/R

Obr. 2. Rozloen soustek na desce


s plonmi spoji indiktoru

10

Obr. 3. Obrazec desky spoj indiktoru A701-DPS

K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

10/2002

S TAVEBN NVODY

Akustick zkratomr
Alan Kraus
duktor se pohybuje typicky od 25
do 80 ohm. Meme zkusmo zmnit kapacitu kondenztor C1 a C2
tak, aby byl tn zkratomru dobe
slyiteln.
Pokud nen pstroj pouvn, je
jeho odbr minimln a baterie vydr ve zkratomru asi 2 roky. Paraleln k reproduktoru je zapojena
dioda D2, kter chrn tranzistor T5
proti ppadnm napovm pikm, vznikajcm na cvce reproduktoru.

Stavba
Obr. 1. Schma zapojen akustickho zkratomru

Pi rznch opravch potebujeme


zjistit, zda je njak vodi nebo spojen v podku nebo peruen. Baterie a rovka nejsou pli ideln.
Lep je vyut akustick indikace.
Jednoduch zapojen zkratomru
s akustickou indikac je popsno
v nsledujcm pspvku.
Pi nvrhu zkratomru nesmme
zapomnat na nkolik drobnost, aby
byl pouiteln nejenom v "silnoproud" elektrotechnice, ale i napklad
pi hledn zkrat nebo peruench
spoj na deskch s elektronikou. Proto musme pracovat s relativn malm naptm do 0,3 V, aby se nepokodily nebo neoteveky pechody
polovodiovch soustek.

Popis obvodu
Schma zapojen zkratomru je na
obr. 1. Obvod je napjen ze zdroje

+9 V (destikov baterie). Pes Zenerovu diodu ZD1 je napt sneno


o 8,2 V, tj. asi na 0,8 V na micm
vstupu A. Protoe pi zcela nov baterii je napt o nco vy a na Zenerov diod je dky pomrn malmu
proudu asi 0,8 mA tak o nco men
bytek napt (asi 8 V), je s micm
vstupem B v srii dioda D1, kter
sten sniuje mic napt. Pokud je mezi micm hrotem (A nebo
B) a zem dostaten mal odpor,
pes odpor R2 se oteve tranzistor
T1. Jeho kolektorov napt na R3 se
pibl napjecmu (+9 V) a tm se
oteve tak dvojice tranzistor T2
a T3. Tranzistor T3 slou k napjen
multivibrtoru v klasickm zapojen
s tranzistory T4 a T5. V kolektoru
T5 je zapojena sriov kombinace
odporu s malm reproduktorem.
Celkov impedance by mla bt asi
300 ohm. Impedance tchto repro-

Akustick zkratomr je zhotoven


na jednostrann desce s plonmi
spoji o rozmrech 34,3 x 22,9 mm.
Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky
spoj je na obr. 3. Destikov baterie
je pipojena pomoc klipsu s drtovmi vvody. Stavba je velmi jednoduch a hod se i pro zanajc elektroniky.

Zvr
Popsan akustick zkratomr je
uitenm pomocnkem kadho
elektronika. I kdy vtina modernch multimetr je podobnm obvodem ji tak vybavena, nemusme ho
vlastnit nebo nemus bt zrovna pi
ruce. Zkratomr lze vestavt do mal
plastov krabiky srovnateln s velikost destikov baterie 9 V.

Seznam soustek
A99702
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k
R3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k
R5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,7 k
R6-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 k
R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R*
C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 nF

Obr. 2. Rozloen soustek na desce


spoj zkratomru

10/2002

Obr. 3. Obrazec desky spoj zkratomru A702-DPS

T2-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558
D2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD 8V2

11

S TAVEBN NVODY

Pevodnk servo vstup na PWM


Rdiem zen modely aut, letadel,
lod apod. pouvaj serva pro svoje
ovldn. Propojen mezi pijmaem a servem je pomrn dobe definovno. Poloha serva je urena dlkou kladnho impulsu na jeho vstupu. Poet impuls, pichzejcch na
servo nen a tak dleit, typicky se
pouv 40 impuls za vteinu.
Dleitj je dlka impulsu. 1,5 ms
nastav servo do stedn polohy, 1 ms
a 2 ms znamenaj ob krajn polohy.
V nkterch ppadech potebujeme
ale dit napklad otky motoru,
co bn servo neumouje. Nsledujc zapojen slou k pevodu
signlu z R/C pijmae na symetrick vstup PWM (pulsn-kov
modulace), pouiteln pro zen tzv.
H-mstku.

Popis
Schma zapojen pevodnku je na
obr. 1. Vstupn signl a napjen od
pijmae je pivedeno na konektor
K1. Invertor IC1A slou jako vstupn oddlova. Dle je pes trimr P1
nabjena dvojice kondenztor C2
a C3. Na konci kadho impulsu je
dvojice kondenztor C5 a C6 nabita
naptm na C2 a C3. Napt na C5 a C6
je porovnvno dvojic kompartor
IC2C a IC2A, posouvajc napt trojhelnkovho prbhu z genertoru
s IC2D. Odporov s R5 a R8 je nastavena tak, e vdy pouze jeden vstup PWM (CH A nebo CH B) je
aktivn. Vstupy jsou pipojeny pes
CMOS spnae IC3B a IC3C, ovldan vstupem IC1C. Pokud na vstupu nejsou dc impulsy, vstup
IC1C se peklop do nzk rovn
a na obou vstupech PWM je nula motor se zastav.
Trimrem P1 se nastavuje nula na
vstupu PWM, pokud je vstupn impuls o dlce 1,5 ms. Pro nastaven na
vstupn konektor K2 pipojme osciloskop nebo H-mstek s motorem.
Vstupn kmitoet je asi 3 kHz, co
je optimum pro vtinu bn pouvanch aplikac. V ppad nutnosti
zmny kmitotu se zmn kapacity
kondenztor C7 a C8 (pro vt
zmny) nebo R11 pro men zmny.

Stavba
Pevodnk je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o roz-

12

Obr. 1. Shma zapojen pevodnku servo vstupu na PWM

10/2002

S TAVEBN NVODY

Detektor "tnic"
V posledn dob stle astji ze sdlovacch prostedk slchme o pouvn nedovolenho odposlechu tzv. tnic. Jednoduch i sloitj zazen pracuj tm vdy na principu radiovho vysln. Take pokud
si postavme detektor z nsledujcho
lnku, me v domcnosti i firm
ppadnou "tnici" snadno odhalit.

Popis

mrech 30 x 65 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na


obr. 2, obrazec desky spoj ze strany
soustek (TOP) je na obr. 3, ze
strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4.
Soustky osazujeme postupn od
nejnich po nejvy. Po osazen
a zapjen desku peliv zkontrolujeme a odstranme ppadn zvady.
Pipojme napjen a vstup od pijmae ke konektoru K1 a osciloskop
nebo H-mstek s motorem ke konektoru K2. Pi vstupnm signlu nasta-

venm na sted (dlka impulsu 1,5 ms)


nastavme trimrem P1 vstup na
nulu. Zkontrolujeme jet maximln otky pro ob krajn nastaven
vyslae (impulsy 1 ms a 2 ms). Je-li
ve v podku, je stavba pevodnku
ukonena.

Schma zapojen detektoru tnic


je na obr. 1. Rozsah detekce vf signlu je od 1 do 1000 MHz, co by mlo
stait pro vtinu bn pouvanch
zazen. Na vstupu je pipojena
antna - sta kus drtu nebo "luxusnji" teleskopick antna z penos-

nho pijmae. Pes kondenztor C1


a C2 je signl z antny piveden na
vstupn vf tranzistor BFR91 v proveden SMD. Zeslen signl (asi
+10 dB) je pes kondenztor C4
piveden na diodu D1, kter kladn
piky signlu usmruje a filtruje
na kondenztoru C6. Potenciometrem
P1 se nastavuje pomr mezi signlem

dlkovho zen. Stavba zazen je


pomrn jednoduch a nemla by
dlat problmy ani mn zkuenmu
elektronikovi. Pvodn popis byl
uveejnn na http://users.auth.gr/~mixos
/projects/pcb/motor-light/007/index.htm

Zvr
Popsan pevodnk slou pro pipojen H-mstku s PWM vstupem
na bn vstup pro servo pijmae

Seznam soustek
A99705
R1, R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R3, R13-14 . . . . . . . . . . . . . . . 47 k
R6-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k
R8-10, R2, R5 . . . . . . . . . . . . 100 k
R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 M
R12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k
C1, C4-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C3, C2, C7-8. . . . . . . . . . . . . . . 10 nF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC14
IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM324
IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4066
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03W
P1. . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/100 k

Obr. 2. Rozloen soustek na desce pevodnku

Obr. 3. Obrazec desky spoj pevodnku (TOP)

10/2002

Obr. 4. Obrazec desky spoj pevodnku (BOTTOM)

13

S TAVEBN NVODY

Obr. 1. Schma zapojen detektoru tnic

Seznam soustek
A99704
R1 R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220
R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 k
R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
R5 R14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470
R7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
R8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k
R2 R13 R18 . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R12 R15 R19 . . . . . . . . . . . . . . 47 k
R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M
R16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R17 R20-22 . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 560
R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Obr. 2. Rozloen soustek na desce detektoru tnic

14

C7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V
C10 . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 F/50 V
C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 nF
C2-6 C8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF
C9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 nF
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BAT85
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MC3403
T2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BFR91
P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . P16M-5 k/N
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

10/2002

S TAVEBN NVODY

Motorov kontroler s funkc zapnuto/vypnuto


Modern elektronick kontrolery
jsou dky vyuit polovodiovch
soustek velmi efektivn, maj vak
i nkter zpory. Cenov vhodn
kontrolery s dvojic tranzistor
IRFZ40 dosahuj odpor pi sepnut
asi 14 mohm, co pi proudu 20 A
pedstavuje napov bytek 280 mV
a vkonovou ztrtu asi 5,6 W.
Kontrolery s rel jsou proti tomu
daleko innj. Typick odpor kontakt vkonovho rel je asi 3 m,
co pedstavuje pi 20 A bytek pouze 60 mV a vkonovou ztrtu 1,2 W.
Na druh stran, kontrolry s rel
nemohou ovldat plynule otky
motoru. Jsou tedy pouiteln pouze
pro aplikace, kde vystame s provozem zapnuto/vypnuto.
Druhm problmem je vkonov
zatitelnost rel, protoe mal rel
dimenzovan na proudy pes 16 A
jsou he dostupn (s vjimkou rel
pro automobilov prmysl, kde jsou
maxima mezi 30 a 40 A).

ped diodou D1 a na kondenztoru


C6. Operan zesilova IC1A m nastaveno velmi vysok zeslen (R10
/R9). IC1D a IC1C jsou zapojeny jako
VCO (napov zen osciltor).
Vstupn signl je zeslen obvodem
IC1B, kter napj miniaturn reproduktor, zapojen v kolektoru tranzistoru T3.

Stavba
Detektor tnic je navren na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 40 x 50 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na

Obr. 1. Rozloen soustek na desce kontrolru

obr. 2, obrazec desky spoj ze strany


soustek (TOP) je na obr. 3, ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4.
Jako prvn osadme odpory, kondenztory a diody, pak integrovan obvod
a tranzistory a na zvr potenciometr.
Po zapjen celou desku peliv prohldneme a odstranme ppadn zvady. Pipojme napjec napt a potenciometrem P1 nastavme citlivost tak,
aby byl slyet tich tn. Zapojme
zdroj signlu (1 a 1000 MHz) a piblenm se antnou ke zdroji ovme funkci detektoru. Dioda D1
byla v originle NTE112, co je typ
uren pro pouit ve vf aplikacch.

Obr. 3. Obrazec desky spoj detektoru (TOP)

10/2002

Zvr
Popsan detektor slou k nalezen
odposlechovch zazen pracujcch
na radiovm principu v psmu 1 a
1000 MHz. Konstrukce je pomrn
jednoduch a ml by ji bez problm
zvldnout i mrn pokroil elektronik. Vyuit nalezne jak v domcnosti proti nkterm "vtiplkm", kte
maj zjem o vae nzory po jejich
odchodu, tak i ve vnjch ppadech pi kontrole prostor, urench
pro podnikn. Pvodn konstrukce
byla publikovna na http://users.auth.gr/
~mixos/projects/pcb/rf/005/index_en.htm

Obr. 4. Obrazec desky spoj detektoru (BOTTOM)

15

S TAVEBN NVODY

Obr. 2. Schma zapojen motorovho kontrolru

Popis
Schma zapojen kontrolru je na
obr. 2. Prvn kompartor IC1B s odpory R1 a R3 oddluje vstup kontrolru od dalch obvod. Pokud
pijde na vstup kontroleru impuls,
kompartor IC1B se peklop a pes
R5 dojde k vybjen kondenztoru
C1. m del je impuls, tm vce se
C1 vybije. V mezee mezi impulsy se
C1 nabj pes R4a R5.

Dvojice kompartor IC1D a IC1C


je zapojena paraleln, aby bylo dosaeno vtho vstupnho proudu,
nabjejcho kondenztor C2. Podle
dlky vstupnch impuls je vstupn
kompartor IC1A bu sepnut nebo
rozepnut. Tm se souasn spn nebo rozpn tranzistor T1, v jeho kolektoru je zapojena cvka rel RE1.
Tranzistor T1 je napjen z kladnho
plu akumultoru pes spna na
vstup A2. Vypnutm se cel kon-

trolr deaktivuje a rel zstane trvale


rozepnuto.

Stavba
Kontrolr je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 35 x 50 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji
kontrolru je na obr. 1, obrazec desky

Seznam soustek
A99706
R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
R2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k
R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k
R4, R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M
R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k
C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM339
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC640
Obr. 3. Obrazec desky spoj kontrolru (TOP)

16

Obr. 4.Obrazec desky spoj kontrolru (BOTTOM)

PO1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20-30 A
RE1 . . . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92

10/2002

S TAVEBN NVODY

Detektor podpt pro leteck modele


Mal RC modely jsou napjeny
z malch a lehkch NiCd akumultor. Jejich kapacita je pomrn
mal a pi vybit hroz havrie letadla. Proto je dobr letoun vybavit
kontrolou nabit akumultoru. Jedna
velmi jednoduch konstrukce je popsna v nsledujcm pspvku.

Popis
Schma zapojen detektoru podpt je na obr. 1. Jako zdroj referennho napt je pouit obvod LM336
(ZD1), kter spolu s odporem R1
tvo precisn zdroj napt 2,5 V. To
je pivedeno na invertujc vstup

kompartoru IC1. Neinvertujc vstup


IC1 je pipojen na odporov dli
R2/R3. Pi poklesu napjecho napt pod 4,5 V dojde k peklopen kompartoru a piezomni, pipojen na
jeho vstup, signalizuje podpt baterie. Spoteba celho obvodu je asi
2,5 mA pi plnm napt a asi 5 a
6 mA pi signalizaci podpt. Protoe
pi sepnut serva dochz k pikovmu odbru, kter by mohl spoutt
kompartor, je napov dli R2/R3
doplnn o filtran kondenztor C1.
Ten ppadn napov poklesy odfiltruje.

Stavba

Obr. 1. Schma zapojen detektoru podpt pro leteck modele

Detektor podpt je zhotoven na


jednostrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 14 x 26 mm. Pouze
piezomni se pipojuje vodii, protoe me bt umstn podle poteby. Je nutno vybrat samobudc proveden. Obvod obsahuje minimum
soustek, take jeho stavbu zvldne
opravdu kad. Rozloen soustek
na desce s plonmi spoji detektoru
je na obr. 2, obrazec desky spoj ze
strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3.
Pi peliv prci mus obvod pracovat na prvn zapojen.

Zvr
Popsan detektor lze vzhledem
k malm rozmrm a nzk vlastn
spoteb umstit do vtiny leteckch
model. Svoj jednoduchost je vhodn i pro zanajc leteck modele.

Seznam soustek

Obr. 2. Rozloen soustek na desce


detektoru podpt

Obr. 3. Obrazec desky spoj detektoru podpt (BOTTOM)

spoj ze strany soustek (TOP) je


na obr. 3, ze strany spoj (BOTTOM)
je na obr. 4. Do desky spoj nejprve
zapjme odpory a kondenztory, potom obvod IC1 a na zvr pojistkov
pouzdro a rel. Obvod nem dn
nastavovac prvky, take by ml pracovat na prvn zapojen. Vkonov

obvod je pipjen pmo na spnac


kontakty rel (na desce s plonmi
spoji).

10/2002

Zvr

R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k
R2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8,2 k
R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 F/16 V
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM311
ZD1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM336

nch akumultory s esti a deseti


lnky. Stavba obvodu je pomrn
snadn a zvldnou ji i mn zkuen
amati. Pvodn konstrukce byla
publikovna na: http://users.auth.gr/~
mixos/projects/pcb/models/001/index.htm

Popsan obvod lze vyut pro spnn elektrickch motor, napje-

17

S TAVEBN NVODY

Pm slicov syntza kmitotu


(DDS - Direct Digital Synthesis)
Tom Dresler
vod
Ji nkolikrt byl v AR zveejnn
lkav a tajemn termn Pm kmitotov syntza, nikdy vak s blim
vysvtlenm, eho se tk a jak pracuje. Clem lnku je seznmit tene trochu ble s principem innosti tto metody generovn kmitotu a s obvody zaloenmi na tto
metod. Dal lnek pak pinese
konstrukci velmi jednoduchho genertoru se zvidnhodnmi vstupnmi parametry.

Popis funkce
Neduhem vtiny analogovch
genertor kmitotu se sinusovm
prbhem je mal peladitelnost versus pesnost vstupnho kmitotu
a amplitudy, rozliitelnost a opakovatelnost nastaven, rychlost ustlen
a v neposledn ad uivatelsk komfort pi nastaven parametr genertoru. Existuj genertory, z nich
se sinusov signl zskv filtrac
slicovho signlu, zde vak narme na principiln stejn problm
pi konstrukci analogovch filtr
peladitelnch v poadovan rozsahu. Nejble poadovanmu idelu
je generovn kmitotu pomoc
funkn tabulky a slicov-analogovho pevodnku, zde vak narme
na problm dostatenho rozlien
hodinovho kmitotu pro ta (klasick dliky nevyhovuj, nebo
nemaj linern, ale skokov vstupn kmitoet, jeho zmny nejsou
linern v celm rozsahu peladn)
a vhodn rychlosti /A pevodnku.
Velkou vtinu tchto problm
e prv pm slicov syntza.
Na obrzku . 1 je znzornn princip
jej innosti a ne je vysvtlen:

Nejprve trocha teorie:


asov prbh sinusovho signlu
lze vyjdit jako f (t ) = sin ( (t )) . Rozvineme len (t) (okamitou fzi
signlu) jako souet (t ) = (t )t + 0 (t ) .
Pro konstantn kmitoet f(t) mus
platit, e fze (t) linern roste, tedy

18

Obr. 1.

e (t) je v ase konstantn nebo e


fze 0(t) se linern zvtuje. Jeliko
(t) se zde neuplatuje, zamme se
na zmnu fze 0. Linernho zvtovn lze doshnout napklad pravidelnm pitnm stejnho sla
s kmitotem fCLK. Uvaujeme-li slicov systm se stabilnm hodinovm
kmitotem, meme oznait po sob
jdouc hodnoty fze sly N-1, N, N+1
a tak dle, take hodnotu fze N+1
lze vypost jako N +1 = N + 0 .
Vyjdme-li v slicovm systmu
fzi n-bitovm slem, pak me
nabvat 2n hodnot a jej zmna se.

0 = f CLK N
dje rychlost
2
Tento vraz je ekvivalentn a pro
dan je konstantn. Dle je patrn,
e nejmen rozliiteln kmitoet je
dan hodinovm kmitotem a bitovou
kou fze, s jejm zvtovnm roste exponenciln. Pklad: pro 48bitovou ku fze a hodinov kmitoet
300MHz je kmitotov krok men ne
1Hz a s tmto krokem lze pelaovat
cel systm a do kmitotu 150MHz!
Obvod, provdjc pmou slicovou syntzu, se skld z registru
zmny fze (), akumultoru fze (),
funkn tabulky ROM, slicov-

analogovho pevodnku DAC, vstupnho antialiasing filtru F a genertoru hodinovho kmitotu G.


Registr zmny fze dr nastavenou hodnotu . Akumultor fze
pi kadm hodinovm pulzu fCLK
pite k hodnot fze 1 a jej
novou hodnotu si podr a do pchodu dalho hodinovho pulzu.
Aby nemusela bt ROM tabulka pli velik (a ani to nen eln z hlediska vstupnho umu), pivd se
do n jen asi 12 a 14 hornch bit
fze (2). V ROM tabulce jsou uloeny ve dvojkovm formtu hodnoty
funkce sinus (nebo jin, umouje-li
obvod pepnut tabulky nebo nahrn novho obsahu do RAM pamti)
a jej vstup je synchronn s hodinovm signlem piveden do slicovanalogovho pevodnku, ve kterm
ji vznik analogov sinusov signl.
Z principu innosti A pevodnku
i skokovch zmn fze vak tento
signl obsahuje i sv harmonick
sloky, kter se objevuj nad polovinou hodinov frekvence a kter zkresluj vstupn signl. Proto je za A
pevodnkem jet zaazen strm
dolnopropustn filtr, kter nedouc kmitotov sloky potla.

10/2002

S TAVEBN NVODY

Indikace vybit baterie


Pavel Meca
Popsan obvod je jednoduchou
a innou indikac stavu baterie. Pro
vlastn detekci napt je pouit obvod TL431, co je precizn kompenzovan paraleln stabiliztor. Pomoc
trimru TP1 se nastavuje rove
indikace. Obvod TL431 se pi napt
asi 2,5 na dcm vstupu aktivuje,
co znamen, e se na vstupu 1 obvodu 4093 objev napt blzk 0 V.
Tm se zablokuje klopn obvod tvoen obvodem IC2/A a odporem R4
a C1. Tyto soustky uruj rychlost
peklpn obvodu a tedy tak rychlost blikn LED. Kondenztor C2
zkracuje dobu svitu diody pro zmenen spoteby indikace. Obvody
IC2/B a IC2/C bud ze svch vstup
diodu LED. Klidov proud obvodu
je asi 600 A. Vechny uveden soustky je teba brt jako informativn

Dal monosti DDS


DDS obvody jsou pouiteln v mnoha aplikacch a trh si proto vynutil
integraci dalch obvodovch st.
Pat mezi n
- nsobika hodinovho kmitotu,
- vce registr zmny fze pro okamitou zmnu kmitotu,
- aditivn registry fze pro okamitou zmnu fze signlu,
- rychl slicov nsobika mezi
ROM tabulkou a A pevodnkem
pro zmnu amplitudy,
- druh vstupn kanl pro kvadraturn modulaci s fzovm posuvem 90,
- klovac vstupy pro rychl pepnn kmitotu/fze/amplitudy pro
rzn druhy modulac a dle nap.
- funkce rozmtn kmitotu (tzv.
ramping) ve tvaru pily nebo trojhelnku s nastavitelnou rychlost
i zdvihem
- sriov a/nebo paraleln interface
pro ten a zpis dat do registr
DDS: sriov IF pro snen potu
vvod, paraleln pro zven rychlosti zmny parametr.

Vyuit
Dky obrovskmu rozsahu a rychlosti peladn lze takovto obvod
pout v mnoha aplikacch od gene-

10/2002

Obr. 1. Schma zapojen indikace vybit baterie

a je teba je navrhnout podle konkrtnho poadovanho napt, kter


je teba hldat. Dioda LED by mla

bt s maximln svtivost. Zbvajc


hradlo je mono pout pro jin el
ve sledovanm zazen.

rtoru testovacch signl, reference


pro PLL, modultoru ASK, FSK,
PSK, QPSK a teba po FM radiovysla zen vkonnm DSP. Mobiln telefony pouvaj DDS jako
referenci pro fzov zvs, protoe
mus neustle pelaovat mezi jednotlivmi kanly. DDS se dvma fzov posunutmi vstupy (I a Q) lze
pout jako zdroj pro zdvojova
kmitotu [2 sin (x )cos(x )= sin (2 x )], modultor vcekanlovho signlu apod.

bo fze, funkce rozmtn kmitotu.


Oba kanly mohou msto funkce sinus a kosinus generovat pilu nebo lze
druh pepnout do reimu programovatelnho vstupu stejnosmrnho napt. Posledn zmnnou konfiguraci lze ve spojen s kompartorem
vyut ke generovn kov modulovanch pulz.

Obvodov zkladna
DDS vyrb nkolik znmch
firem, a u jako soust funknho
bloku (Texas Instruments - jednoipov pijma/vysla, Maxim tester penosovch rmc), nebo
jako samostatn obvod (Analog Devices).
Za nejzajmavj samostatn DDS
obvod povauji AD9854 od Analog
Devices. Obsahuje kombinaci snad
vech funknost popsanch ve, "um"
max. vstupn kmitoet a 150 MHz
s krokem peladn pod 1 Hz. V jeho vbav je druh (kosinov) kanl,
analogov kompartor, DA pevodnky s rozlienm 12 bit, registry
s kou 48 bit, sriov i paraleln
reim programovn, monost pm
dvoustavov modulace kmitotu ne-

Zvr
Doufm, e ve uveden lnek
ve teni vzbudil zjem o obvody
pm slicov kmitotov syntzy,
objasnil alespo zsti princip jejich
funkce a navnadil je na konstrukci
DDS genertoru, kter bude brzy
nsledovat.
Literatura
[1] http://www.analog.com
[2] http://www.analog.com/DDS/
[3] http://www.maxim-ic.com
[4] http://www.ti.com
[5] Analog Devices: Designer's Reference Manual, 2001
[6] Analog Devices: Advanced Signal Processing for Wireless, FALL
2000
[7] Vedral, J., Fischer, J.: Elektronick obvody pro mic techniku,
VUT, 1999

19

ZAJMAVOSTI

Pevratn technologie - 3D obraz na LCD


Deset let trvalo vzkumnm pracovnkm ze spolenosti Sharp, kter je nejvtm japonskm vrobcem
LCD displej, ne pivedli na svt
LCD panel umoujc vytvoit iluzi
trojdimenzionlnho obrazu. Prv
ke konci minulho tdne pinesly
agenturn zprvy informaci, e byly
vyeeny vechny hlavn problmy
a v podstat nic nebrn tomu, aby se
tyto displeje mohly zat vyrbt.

Jak to vechno funguje


Sledovn 3D obrazu na ploe monitoru nen dn novinka, ale doposud zatm musel uivatel, kter
chtl doclit vidn t dimenz,
pout speciln brle a tak software
pro grafickou kartu. Brle pak mly
za kol bu odfiltrovat uritou barvu nebo postupn velice rychle zatemovaly jedno i druh oko. Ve
proto, aby kad z o dostalo samostatn ponkud pozmnn obraz.
Pro? To se dozvte dle. Nyn Sharp
nabz monost, jak se vech ppadnch dalch zazen zbavit a ke sledovn obrazu vyut prv jen upravenho LCD panelu. Vdci z britsk
poboky Sharpu si uvdomili, e
technologie LCD umouje mimo
klasickho 2D zobrazen, po uritch pravch, vytvoit i prostorov

obraz. Rozhodli se k tomu vyut


stereoskopickho zobrazen.
Zkladn princip takovho zobrazen spov v tom, e kadmu ze
dvou lidskch o obrazovka nabdne mrn jin obraz. Kad oko toti
sleduje urit bod i prostor z jinho
hlu a teprve v mozku se oba obrazy
spoj. Logicky je pak 3D vjem vytvoen a v mozkov ke. A prv tto
schopnosti lidskho zraku vzkumnci vyuili. Vytvoili displej, kter
doke bez jakchkoliv dalch zazen nabdnout v podstat dva obrazy v jednom. Z tto technologie vyplv, e se ppadn uivatel dok
prostorovho obrazu pouze pi pohledu na LCD z pedem danho
hlu a vzdlenosti. Dobrou "polohu"
svch o, pak zjist na zklad toho,
e se mu bude kontroln indiktor,
umstn na panelu, jevit jako ern.
Pokud si vzpomnte na - ped cca
dvma roky populrn - stereoskopick obrzky, na kter musel lovk doslova ilhat, aby doshl pocitu pohledu
do prostoru, pak dostanete i pedstavu, jak vypad trojdimenzionln
zobrazen v podn LCD Sharp.

skal
Vdci se pi posledn fzi vvoje
potkali v podstat se dvma hlav-

nmi problmy. Prvnm z nich byla


schopnost monitoru vytvoit jak 2D,
tak 3D obraz se stejnm rozlienm.
Druh problm spoval ve vytvoen vrobn technologie, kter
umon produkovat LCD displeje
s 3D obrazem za pijatelnou cenu.
Oekv se, e pi uveden tchto
LCD na trh na zatku ptho roku, bude jejich cena o cca 50 % vy
ne u srovnatelnho bnho modelu. Do budoucna se pak pedpokld
dal snen vsledn ceny, a na
rozdl dvaceti procent od klasickho
LCD.

Vyuit
Sharp neponechv nic nhod
a hned od zatku se sna zapojit do
spoluprce vznamn firmy, jako je
napklad Sony nebo Microsoft.
Z potku se oekv, e se tyto
panely objev ve svt zbavy, jakoto soust hernch zazen a v dal
fzi pak jako potaov monitory
a televizory. Mnohem lpe se tak
napklad bude pedvdt architektm jejich modely, nebo lkam
pohled do lidskho tla, kter budou
poslze operovat.
Zdroj: Reuters, Sharp

Pentium 4 si dr odstup od Athlonu XP


Akoliv to mohlo ped rokem vypadat pln jinak, Pentium 4 zvldlo
svou lohu a ubrnilo pozici proti
konkurentm, pedevm proti AMD.
Podle analytik agentury InStat/MDR
lze ekat, e v roce 2002 si Intel
nadle podr vedouc pozici na trhu
- a pokud se velmi nepohne trend,
jeho podl na trhu stolnch procesor
bude podstatn vy neli u AMD.
V probhajcm souboji o gigahertze,
nejvy takt a nejpijatelnj cenu
se podailo Intelu pesvdit spotebitele o pednostech Pentia 4, s m
me potat i nadle. Tak dlouho,
dokud hlavnm mtkem vkonnosti bude hrub takt v gigahertzch
a ne skuten aplikan vkon. Podle
vsledk przkumu si Intel z letonho stolnho trhu podr pesvdivch 81 procent.

20

"Vysok nrsty taktu a zaveden


HyperThreading [technologie] do
hlavnho proudu stolnch PC umon Intelu, nadle vit na Moorv
zkon o rstu vkonu procesoru na
dvojnsobek kadch 18 a 24 msc", vystihuje trefn souasnou
situaci Kevin Krewell, generln manaer agentury. "Prv souboj o rychlost pomh Intelu konkurovat
AMD, protoe Athlon XP neudrel
krok a zan konkurovat Celeronu,
podobn jako dve K6-2." Teprve na
pt rok oznmen procesory Hammer mohou zvrtit souasnou situaci, ve kter AMD ztrc kvli menm monostem rychlho zvyovn
taktu - procesory Athlon XP vykazuj komplexnj strukturu, u kter
nelze doshnout stejnho rstu jako
u "jednoduch" Penti 4, navc jsou

vyrbny komplikovanj vcevrstvou metodou, kter opt zmenuje


monosti brizantnho zvyovn taktu.
Dokud tedy AMD neuvede skuten prlomov novou architekturu, se
souasnou se posune do pozice levnho, ale pomalejho konkurenta dja vue z doby procesor K6 a K62/3/+. Vce se zahvajc, levn procesor, poskytujc za ty penze nejvy vkon, ale ne nejvkonnj.
AMD jako by se chystaloprovihnout leton prodejn seznu - nebo
naopak s minimem investic do tak
jako tak ji zaostvajc technologie
smovat pln snahu k nov generaci, kter pinese (snad) obrat sprvnm smrem.
Nutno podotknout, e v mobiln
brani je tento trend jenom zvraznn - AMD se zde me sp-

10/2002

ZAJMAVOSTI

Vymte si data podnm ruky - rychlost 10Mb/s


Dnen svt nabz nepebern
monosti a zpsoby penosu dat. Star dobr kovov drt nyn dopluj
optick vlkna, data se penej tak
pomoc rdiovch signl i foton.
Dv japonsk telekomunikan spolenosti nyn chtj vyut lidskho
tla jako dalho mdia pro penos dat.

Spolenosti Nippon Telegraph and


Telephone Corp. a jeho poboka
NTT DoCoMo Inc. na zklad vzkum zjistily, e lidsk tlo je
dostaten kvalitn vodi na to, aby
jej nechaly leet ladem a nevyuily
jej. Rozhodly se tedy, e vyvinou
technologii, kter umon tuto vlastnost pout pro penos dat. Pedpokld se, e systm bude nejdve
upraven pro PDA, odkud ale nen
pli velk krok k dalm penosnm zazenm, jako je mobiln
telefon nebo i MP3 pehrva a dal

podobn zazen. Zazen, kter


umon poslat pes lidsk tlo informace a data, doke vyslat a pijmat
slab elektrick signly, kter vyuij
vodivost uivatele pro vytvoen
elektrickho okruhu. Samotn pouzdro na PDA a dal vstroj by mly
umonit, e komunikace bude probhat, i kdy bude zazen bezpen
umstno v kapse uivatele. V podstat se tak lidem d monost bhem
krtk chvilky (del podn ruky),
kdy budou ve fyzickm kontaktu,
penst navzjem kontaktn informace, e-mail, nebo men fotografii.
V rmci experiment, kter pi
vzkumu probhaly, se doshlo penosov rychlosti a 10 Mb za sekundu. Nemuste se bt, e by tento
systm mohl v organizmus pokodit. Elektrick impulsy jsou natolik
slab, e byste je nemli ani uctit.
Vt problm vidme se statickou
elektinou, kterou lovk za cel den
nachyt vce ne dost.V se, e dosta-

chem pomovat spe s Transmetou,


cvrkem mezi giganty, neli s monolitem Intelu, kter ovld cel trh.
Chybjc podpora ze strany vrobc, dn nebo tragicky zastaral
ipov sady, vysok termln emise,
patn image "hork znaky" a velmi
mizern startovn pozice na trhu z 99
procent ovldanho konkurentem,
to jsou dvody, pro AMD vykazuje
v nejziskovjm segmentu trhu
vsledky "pod psa" (tot v ppad
server, kde je situace obdobn, sten ze zmnnch dvod, sten kvli nzkmu maximlnmu vkonu a "neserverov" image znaky).
Pro budoucnost trhu PC pedpokld agentura pouze jednoprocentn rst trhu v roce 2002, teprve rok
2003 pinese opt dlouho oekvan
nrst o velmi zajmavch 13 procent (a podezel, peci jen, leton
sla jsou u zejm, ale jestli se tmi
z ptho roku nechtla agentura
hlavnm klientm "zalbit" - a odvdit?). Rst zdvoduje agentura
nstupem hned nkolika novch
generac procesor (v em s n
souhlasme) - pt rok ns ek
Banias, od zkladu nov, kompletn
mobiln platforma, dle Prescott,
nstupce Pentia 4 a pro AMD snad
spsn Hammer. Navc zde je z minulch let "nahromadn" poptvka,

do kter zahrnuj dve ueten


obnovovac nkupy, kter se ale
dve i pozdji mus uskutenit.
Intelu vak hroz vt nebezpe
ne konkurence - jeho procesory,
respektive jejich hlavn vkonnostn
znak, gigahertzov frekvence nebude
moci narstat tempem, na kter jsme
zvykl z poslednch let. Prost tepeln vyzaovn a efektivn chlazen
jsou nejvtm neptelem spchu
souasnch Penti 4. Proto takov
draz na HyperThreading, kter
zvyuje vkon bez nutnosti rstu
gigahertz. Navc se vtina trhu
pesune od vymrajc SDR SDRAM
k DDR, z Rambusu se stane produkt
pro zce vymezen segment, v celkovm rozmru zanedbateln. DDR-II
bude Intel podporovat a od druh
poloviny 2003, souasn s uvedenm
novch ipovch sad pro Prescott
procesory. Prostoru pro inovaci tak
zde zstane dostatek - vrobci ipovch sad jako VIA a SIS uvedou prvn sady pro Hammer, a souasn s nimi mon i DDR-II, co by mohlo
obdobn jako v ppad prvnch
Penti 4 s volbou mezi pomalou
SDRAM a drahou RDRAM, opt
pomoci dvojnsob AMD vrtit se
zpt do extraligy, vysok vkon Hammeru kombinovan s rychlm pamovm subsystmem by mohl bt

Polete e-mail dotykem

10/2002

ten siln vboj doke pokodit


napklad pamov ipy, ale snad si
i s tmto problmem tvrci poradili.

Budoucnost
Technologie m dokonce umonit
penos dat vude, kde to materil dovol. Take se k vm pslun informace mohou dostat i pi stisknut
kliky, pes kovov konferenn stolek a mnoha dalmi cestami. Konen se tak bude moci lovk v penesenm slova smyslu nakazit pi podn ruky i potaovm virem, nebo
velice nenpadn pedvat tajn
informace.
Ned se jednoznan ci, zda se
tato technologie prosad v irm
mtku. Minimln zpotku bude
spe psobit pro jej uivatele jako
hraka, ne konkurence zavedenjm systmm.
Literatura:
www.techserv.cz, Roman Veteka
ideln nvod na poraen HyperThreading Penti 4.
Zcela stranou tohoto souboje zstane Banias, integrovan mobiln
systm, kter zahrne procesor, ipovou sadu, komunikan komponenty, diskov rozhran, ve do jednoho
univerzlnho, spornho systmu,
kter bude vykonvat 90 procent
innost notebooku, mon pomaleji
neli stoln superprocesory, ale se
zlomkovou spotebou jednotlivch
komponent a vrazn del dobou
provozu. Vvoj dalch mobilnch
variant souasnch procesor je zahalen tajemstvm, neda se nm zjistit podrobnosti uveden 533 MHzov
sbrnice, HyperThreading technologie i rychlejch DDR pamt
v noteboocch - doufejme, e v nadchzejcm obdob Intel (i jin dvryhodn zdroje) poodkryj rouku
zahalujc detaily dalho vvoje
"klasick" vtve mobiln upravench
stolnch procesor - aneb o Banias
jsme toho slyeli dost, ale tm svt
nekon, chceme vdt, co bude
s Pentiem 4-HT-M ("nae" verze
mobilnho P4 s HyperThreading,
s podporou DDR333 a 533 sbrnic:).
Literatura:
www.noteboky.cz, Bohumil Hynek

21

O LYMPUS C-5050

Olympus C-5050

Olympus v posledn dob zasypv


trh novmi modely digitlnch fotoapart. Model C-730 s 10-ti nsobnm zoomem je nstupcem oblbenho C-700. Zde ji popisovan C-50
je nstupcem kompaktnho C-40.
A nyn je tu C-5050, ptimegapixel
s objektivem se svtelnost F1.8, vklopnm displejem a mnoha dalmi
vylepenmi.
Pokud se podvte na ne uveden
fotky, zjistte, e C-5050 nem svho
pmho pedchdce, jako ve dva
zmiovan modely. C-5050 je prost
nov fok, kter pebr nkter charakteristick rysy pedchozch model. Inspirac pro tlo foku urit
byla proven konstrukce z spn
ady 20x0, 30x0 a 40x0. Kov
ovlada menu s tlatkem OK uprosted je z modelu C-7x0, vklopn
LCD displej jako by z oka vypadl
zrcadlovkm E-10 a E-20.
C-5050 je fotoapart s efektivnmi
5 miliony pixely s CCD snmaem
o hlopce 1/1.8" a RGB filtrem.
Maximln fyzick rozlien je tedy
2560 x 1920 pixel (4:3) anebo 2560
x 1696 pixel (3:2). Pomr stran 3:2
znamen pomr klasick fotografie
a ji se tedy nemuste bt toho, e vm
ve fotolabu oznou fotku na nevhodnch mstech. Obrazov formty jsou
klasick - JPEG a TIFF. Nechyb
tak nekomprimovan formt RAW,
kter ukld nezpracovan informace pmo z CCD snmae. Formt

22

RAW je navc, co se te velikosti


vslednho souboru, mnohem spornj ne TIFF a troiku nronj
ne JPEG (na piloenou xD kartu
o kapacit 32 MB se vleze v rozlien
2650 x 1920 cca 6 fotek v RAWu,
pouh dv v TIFFu a 8 v JPEGu).
Formt snmku, kter bude nejvce
pouvn pi fotografovn, je tedy
na prvn pohled jasn - RAW. Formt JPEG ovem vyuijete tak,
zejmna pokud budete chtt zskat
interpolovan fotky v rozlien 3200
x 2400.

Konstrukce fotoapartu
Celokovov tlo fotoapartu je vyvedeno v ern barv. Stbrn barva
vtiny digitlnch fotoapart je
sice tak velmi pkn, ale co naplat ern je ern. Rozmry C-5050 jsou
115 x 70 x 80 mm, vha bez baterie
a karet je 380 gram. Barevn LCD
displej je pomrn velk - 4.5 cm.
Obsahuje 114 tisc pixel. Hledek
je klasick, prhledov. LCD displej
je vklopn, a to v rozsahu 20 stup
smrem dolu a 90 stup smrem
nahoru. Nen sice oton, jako maj
nkter jin foky (nap. Canon G2
i Nikon 5700), ale i tak vm doke
velmi usnadnit nkter fotografick
kony. V horn sti foku nechyb
mal stavov LCD displej na horn
sti foku zobrazujc rzn uiten informace (poet zbvajcch fo-

tek, zvolen as, clona, reim blesku


atd.). Kruhov voli expozice umouje volit tyto reimy fotografovn:
automatick reim (P), reim s prioritou asu (A), clony (S), pln manul (M), pln automatick reim,
pednastaven programy - portrt,
krajina, non scna, sport a krajina
s portrtem. Novinkou v C-5050 je
patice pro pipojen externho blesku. Pokud tedy nechcete vyuvat
originln blesk FL-40 od Olympusu, kter je pkn drah, tato patice
by vm mla umonit pouit externho blesku od jinho vrobce bez
nutnosti rznch kabel a redukc.
Co se te pouitho objektivu, tak
ten obsahuje 10 len v sedmi skupinch vetn dvou asfrickch oek. Optick zoom je klasick, trojnsobn (ekvivalent 35-105mm),
digitln zoom je plynul, 3.3 nsobn. Objektiv m - stejn jako model
C4040 - vbornou svtelnost v rozsahu F1.8 a F2.6.
Maximln as, kter umouje
fotoapart doshnout v manulnm
reimu, je rovnch 16 sekund (takov klasika u lepch model Olympusu), v automatick reimu i v reimu priority asu jsou to 4 sekundy
(zde se jedn o vylepen, obvykl as
bvala polovina sekundy). Nejkrat
as je 1/2000 s (v automatick reimu), pi fotografovn s prioritou
asu je to 1/1000 sekundy. Redukce
umu se aktivuje pi asech delch
ne jedna sekunda. Clonu je mon
nastavovat v rozsahu F1.8 - F8. Nechyb monost aretace expozice pomoc tlatka AE, histogram v reimu fotografovn urit vyuijete.
K zaostovn - je mon vyut
automatickho zaostovn (systm
porovnn kontrastu), mete si zvolit zaostovac oblast. Nechyb manuln zaostovn pomoc ovldacch
tlatek. Makro reim je od 20 centimetr, co nen nijak oslujc, natst je mon pout super-makro,
kter vm umon piblen od 3 cm.
Monosti nastaven vyven bl
jsou pomrn bohat - mete vyut
automatick systm iESP II, pout
pedem nastaven parametry - slunen svtlo, zataeno, stn, zapadajc slunce, rovkov svtlo, zivkov svtlo 1, 2, 3 a 4, anebo manuln nastaven. Men svtla je mon pomoc ESP (digitln men)
anebo bodovho men. Pokud vm

10/2002

IRIVER IDP-100

iRiver iDP-100
Zhruba ped rokem jste se mohli
s technologi DataPlay letmo seznmit v pehledu novinek ze svta
MP3. Dky firm Empei, kter do
na vlasti dovezla nkolik prvnch
kousk, jsme se mohli jako prvn
pustit do zkoumn vlastnost tto
nadjn platformy. S uspokojenm meme konstatovat, e vrobce k pstroji dodv trafo, penosn pouzdro s odjmatelnou klipsnou, punty Sennheiser, USB kablk, CD s obslunm softwarem a dva manuly.
Soust rekordru je akumultor
Li-Ion 1000 mAh, jeho vdr se
pohybuje nkde kolem 10-12 hodin.
Do zatku samozejm dostaneme tak jeden nahrvateln 500MB
DataPlay disk, uzaven ve sluiv
cartridgi. Optick mdium je oboustrann, na jednu stranu tedy pipad necelch 250 MB. Nkolik megabyt je vymezeno na uivatelsk
playlisty a tabulku obsahu (TOC).
Vzhled pehrvae je dost netradin. Vcika s kruhovm pdorysem o prmru necelch 8 cm a 3,5 cm
siln, s vystouplm displejem s letnou obrubou, je sevena prhlednm
plastovm krunem. Pi pohledu na
tuhle zvltn kombinaci napadne lovka jedin vraz: Macintosh! De-

sign je to, co prodv. Plat to pro Macy


a ve spojen s novou technologi by
to mohlo platit i pro iDP-100.
Displej i systmov menu je prakticky shodn se vemi vrobky iRiveru,
take se jm nebudeme podrobnji
zabvat. Li se ovem ovldn pstroje. Hlavn posuvn vypna m
ti polohy: vypnuto/zapnuto/zmek
klves). Tlatka rozmstn kolem
displeje maj na starosti pehrvn:

Play/Pause, Next/Fast Forward, Prev


/Rewind. tvrt vol reim ekvalizru, i pehrva pole do spornho
reimu. Po probuzen pokrauje
playback od msta, kde jste pstroj
uspali.
K navigaci v systmovm menu
a mezi soubory a playlisty na disku je
vyhrazeno jog-dial koleko na pravm boku. Tamt se nachzej i tlatka pro zmnu hlasitosti.

ani jedna monost nevyhovuje, mete jet pout vce-bodov men.


C-5050 je prvnm fotoapartem
Oympusu, kter umouje pouit

t typ pamovch mdi - obligtn SmartMedia, pochopiteln nechyb nov xD karty a co je pekvapujc
- tak Compact Flash obou typ

(I/II), vetn IBM Microdrive. Dvod, pro Olympus shl k podpoe


Compact Flash, je jasn - tyto karty
nabzej v souasnosti vy kapacity
(a 1 GB pi pouit IBM Microdrive), ne je souasn kapacita xD
karet (dnes 128 MB). Olympus
prost chpe, e 128 MB xD karta i
SmarMedia o stejn kapacit nen
u dnenho ptimegapixelovho fotoapartu to prav oechov. Dalm
dvodem pro pouit CF karet me
bt tak snaha zskat uivatele, kte
z dvod pouit CF karet dvali
pednost konkurennm fotoapartm (nap. vborn G2 od Canonu).
C-5050 by se ml objevit na trhu
nkdy mezi jnem a listopadem
2002. Pedpokldan cena za takto
vybaven kompakt je v porovnn
s konkurenc velmi zajmav - mla
by se pohybovat kolem 29 tisc K
vetn DPH.
Literatura:
www.technet.cz, Miroslav Kuera

10/2002

23

IRIVER IDP-100
Vstup m iDP-100 bohuel jen
sluchtkov. Nachz na vrku pstroje a je vedle nj skryt konektor
pro pipojen dlkovho ovldn. To
se ale mezi zkladnm psluenstvm nevyskytuje. Na spodku nalzme zdku pro pipojen AC adaptru a USB kabelu.
Protoe DataPlay bez hudby nm
k niemu nen, pustme se do instalace dodvanch program. CD obsahuje drivery, souborov systm, dky
nmu lze pout DataPlay jako
vmnn disk, rezidentn konzoli,
hudebn pehrva a transkodr Future Player a MusicMatch Jukebox.
Veker operace s mdiem v prosted Windows probhaj nejdv naneisto. Drag'n'Drop koprovn
soubor, pojmenovn sloek, to ve
monitoruje rezidentn program.
Teprve stisk tlatka REC na konzoli
operace potvrd a spust zpis.
Dostvme se k hlavnmu skal
cel platformy DataPlay. Pokud
chceme v pehrvai poslouchat muziku, mus bt zakdovan bezpenostnm algoritmem Content Key
(CK). Z toho vyplv, e hudebn
soubory nelze, na rozdl od ostatnch
dat, koprovat pmo v Exploreru.
K tomu je urena prv aplikace Future Player. Jedn se o jeden z nejodpornjch softwarovch pehrva, jak jsem kdy vidl. Pibalen
skiny rozhran na krse nikterak nepidaj. Vypad zkrtka sp ist amatrsky, ne jako komern aplikace.
Pehrva meme nakrmit soubory komprimovanmi soubory do
bitrate a 320 kbps (vetn VBR
komprese) ve formtech MP3, AAC

a QDX. Posledn jmenovan je pokus spolenosti QDesign o oficiln


formt pro digitln distribuci hudby. Ppony soubor se po penosu
na DataPlay mdium zmn na
CKMP3, CKAAC a CKQDX. Naprosto tu chyb monost konverze
dat! eknme, e bych kvli spoe
msta chtl album v MP3/192 kbps
uloit na DataPlay pi ni bitrate,
nebo teba v AAC! Nikoliv, Future
Player zvldne pouze prost penos.
Muste proto nejprve vyut slueb
tet aplikace.
S AAC je vbec problm. Patrn
toti neexistuj alespo dva navzjem kompatibiln enkodry, kter by
bylo mon povaovat za njak
standard. iDP-100 nechutnal ani
soubor vytvoen pomoc Panasonic
AAC kodeku v RealOne, ani dal
dva pokusy s freewarovmi enkodry. Informovanost ze strany DataPlay Inc. je v tomto smru nulov.
Softwarov psluenstv bohuel
nen dokonal ani v aktuln verzi
staen z internetu.
Dle jsme zjistili, e nm vrobce
zatajil jednu pomrn podstatnou

skutenost, a to e pehrva zpracuje tak formt WMA. Dalo to dost


pemlouvn. Future Player WMA
z harddisku nejprve pehrl, ale nsledn odmtl uloit cel obsah playlistu na mdium. Zkusili jsme vybrat
soubory manuln v zloce My Music a ejhle, penos dat se uskutenil.
Soubory na DataPlay disku dostaly
sluivou koncovku CKWMA a pstroj je poslun pehrval. Future
Player se k nim ovem neznal, odmtl je z disku nast i pot, co jsme
k hudb na DataPlay ve formtu
WMA uloili v Notepadu sestaven
playlist. Pehrva byl ale spokojen.
Dosti nk, muziku jsme na mdium dostali a jak to tedy hraje?
I pes veker sympatie, kter si firma iRiver zskala svmi discmany,
musm prohlsit: Nic moc. Nehled
na dodvan pecky Sennheiser, kter
pat do ni stedn tdy, se mi
zvuk nelbil. Zcela uspokojivho vsledku jsme nedoshli ani bhem
laborovn s uivatelskm nastavenm ekvalizru. Kdy u ml zvuk
basy a vky, zase se vytratily stedy
s vokly. Navzdory udvanmu 90dB
odstupu signl/um vstupu chyb
dynamika, co je po pedchozch
vrobcch se skvlm zvukem dosti
nepochopiteln.
Dojem z prvnho DataPlay rekordru je velice rozporupln. Je teba
chpat, e je to nov, vyvjejc se
technologie. Snad prv proto psob celek velmi nedotaen. Kupkladu bych rd nahrval i z externho zdroje nebo mikrofonu, ale LineIn vstup chyb. Patrn by to stejn
nebylo mon, nebo kdovn hudebnch dat do pehratelnho reimu obstarv pouze software na potai. Velice mi vad nesmysln obstrukce s ochranou Content Key, j
muste aktivovat i legln zakoupen
nosi s oficiln distribuovanou hudbou. Tch se ale nejsp nezbavme...
Literatura:
www.techserc.cz, Josef Komrek

24

10/2002

HEWLETT- PACKARD

Invexov novinky od Hewlett-Packard.


ISkenery pro snmn vce fotografi souasn
Na Invexu byly prezentovny dva
nov scannery HP Scanjet 5500c
a 4570c, kter dok skenovat vce
fotografi souasn. Vy model doke za 4 minuty nasnmat a 24 fotografi, obsahuje rovn adaptr pro
snmn negativ i dik.
Model 4570c adaptr rovn obsahuje, dosahuje vak men rychlosti
v porovnn s 5500c. Oba modely
dosahuj rozlien a 2400 dpi a nevyaduj pedehvn.
Ni z model se bude na eskm
trhu prodvat za doporuenou cenu
8590 korun, u modelu Scanjet 5500c
in doporuen cena 11690 korun
vetn DPH.

Nov multifunkn zazen pro


domcnosti
Jako scanner, koprka, tiskrna
i fax v jednom me poslouit multifunkn zazen HP PSC 2210.
Zazen zvld rychlost tisku a 17
stran za minutu a podporuje pamov karty typu Memory Stick, CF,
Secure Digital i Smart Media.
Zajmavost PSC 2210 je funkce HP
Photo Proof Sheet. Ta umouje tisk
nhledu fotografi po pouhm vloen pamov karty do slotu tiskrny.
Zazen pracuje s rozlienm a
4800 dpi, koprovn zvld a 17
strnek za minutu.
Doporuen cena modelu in
12 990 korun s DPH.

Nov 4 megapixelov 8x zoom


digitln fotoapart Photosmart
850
Na veletrhu byl pedstaven tak
nov digitln fotoapart HP Photosmart 850. Ten umouje celkov
zoom a 56x, piem optick je 8x
a digitln 7x. Celkov rozlien fotoapartu dosahuje 4,13 megapixelu.
Fotoapart je vybaven LCD
displejem o velikosti 5 cm, doke
zaznamenat videosekvenci velkou a
60 sekund (vetn zvuku). Technologie Instant Share umouje stisknutm jednoho tlatka odesln snmk na e-mail i do tiskrny.
Doporuen cena fotoapartu Photosmart 850 in 21 590 korun s DPH.

26

10/2002

PHILIPS EXP 511

Philips EXP 511


AC/DC adaptrem, dlkovm ovladaem s displejem a sluchtky. Kdyby pibyl ochrann pytlk nikdo by
se myslm nezlobil.

Ovldn a funkce

Nizozemsk gigant zabvajc se


vrobou profesionln techniky
i spotebn elektroniky, se chyst
v tomto kvartlu uvst na trh nkolik novinek v ad MP3 pstroj
eXpanium. Pevn se jedn o penosn audio, jsou to pstroje EXP
211, 311, 431 a 511. Kapitola sama
pro sebe je spolen vrobek Philipsu a spolenosti Nike z nov ady
sportovnho audia, MP3 discman
psa[cd 12. Preview tchto produkt
naleznete zde.

Napnte plachty! - Lo vyr


z pstavu

doteme, e drme v ruce pstroj


umoujc reprodukci MP3 s ESP
o velikosti 480 vtein. Pi pohledu
shora je EXP 511 opravdu k "sern".
Spodn a postrann st je vyrobena ze edho plastu, zde se nachz
vstup pro sluchtka (respektive
dlkov ovlada), vstup pro adaptr,
jezdec k otevrn dvek a konen
ovldn funkc "Hold", "Resume"
a hlasitosti. Po otoen pstroje spatme bateriov kryt (dv tukov
ili AA) a klipsnu na opasek, kterou
lze jednodue odejmout.
Psluenstv je tvoeno dvma
dobjecmi bateriemi ECO-PLUS,

Dky tlatkovmu plkruhu je


ovldn hrakou, kad se okamit
zorientuje. Na prav stran se nachz ovldn pohybu v albech a skladbch. O kousek v je mon nastavit
stupe zeslen bas. Ten zajiuje
systm DBB (Dynamic Bass Boost
neboli dynamick zeslen bas),
kter je pouvn ve vtin vrobk
Philips. M dva stupn, pro dodvan sluchtka sta stupe jedna, to
ale zle pouze a jen na vaich potebch jak zvolte. Stejnm tlatkem
ovldme zvraznn vek, zvukov
rozdl je opravdu znateln a hudba
psob daleko pjemnjm dojmem.
Samozejmost je u penosnho
audia i elektronick ochrana prosti
otesm ESP. V tomto ppad Philips vytvoil tstupov systm: Off,
ESP a ESP LP. Klasicky zapnut
ESP poskytuje vysokou ochranu
proti otesm (480 vtein pro MP3
a 200 vtein pro audio CD), ESP LP
zvyuje vdr baterie, ale sniuje
stupe ochrany.
Dalm tlatkem, Mode, si mete
nastavit jakm zpsobem chcete CD
pehrt. K dispozici je pehrvn
v nhodnm poad v albu nebo celm disku, opakovn skladby, alba
nebo opt celho disku. Navc si lze
pomoc dvou tlatek v ed sti pidvat vmi vybranm skladby do tzv.
Favourites (Oblbench), pam je
na 2000 soubor. Vybran soubory
jsou po vloen CD a zapnut funkce
pehrvny pednostn. Stisknutm
tlatka Display se zobrazuj informace o skladbch, "ptsetjedenctka"

Discman je tmav vnov metalzy


s kombinac stbrn a ed. Svm
tvarem se dosti podob Panasonic
SL-MP35. Prvn dojem z designu
byl veskrze dobr, jedin co ho kazilo byla tlouka pstroje, kter mrn vybouje z normlu.
Pedn kryt je tvoen stbrnm
kruhem po jeho cel polovin obvodu jsou umstny ovldac prvky.
Prostedek vypluje odraziv ed
povrch v nm je zasazen displej
a dv tlatka. Pmo na pstroji se

10/2002

27

PHILIPS EXP 511


samozejm podporuje ID3 tagy,
tud se kadm stiskem mn informace na displeji. Pokud nen nap.
ptomna informace o interpretovi,
je automaticky vynechna a zobraz
se nsledujc informace.
Zbytek tlatek na pednm panelu
tvo "Play" a "Stop", nachzej se
pln vlevo. Hlasitost je ovldna
kolekem, mn sice vyhovuje vce
systm dvou tlatek + a -, pesto
jsem byl v tomto ppad spokojen.
Koleko je toti chyte zastren do
pstroje, aby bylo zabrnno jeho
nechtnmu otoen. S funkc Hold
je to u hor, pepnn m ti polohy: Off, Resume a Hold. V poloze Off
nejsou blokovna tlatka a pokud
pstroj vypnete, zane pi dalm
sputn pehrvat CD od zatku.
Pepnutm do Resume doclte toho,
aby si pstroj zapamatoval msto, ve
kterm je pehrvn perueno.
Posledn polohou je Hold, tlatka se
zablokuj a pam je tak zapnuta.
Tento systm mi pijde zbyten
sloit, funkci Resume bych separoval do zvltnho tlatka. asto se
toti stane, e "jezdce" omylem pesunete z polohy Hold rovnou do polohy Off, ani byste si to uvdomily
stisknete Stop a informace v pamti
jsou ztraceny. Pro ale dlat vci jednodue, kdy to jde sloit, e?

Displej a dlkov ovlada


Displej na pstroji je rozmrn,
velice dobe iteln a zobrazuje velk
mnostv informac najednou. Bohuel nen podsvcen, to je asi jeho jedin vada, jinak nen skuten co
vytknout.
Jak je skvl displej, tak je patn
dlkov ovlada. Jeho tvar je nepraktick a jeho pouit nepohodln.
Drobn (nepodsvtlen) displej navc nezobrazuje ID3 tagy (pouze
slo alba a skladby). Koleko hlasitosti, na rozdl od toho na pstroji,
spe vystupuje ven, take jeho nechtn otoen je bohuel velice ast.

pchodu novho formtu, je u nho


toti mon upgradovat firmware.
Proto je troku nelogick pro standardn firmware z vroby nepodporuje i jin kompresn formty, zatm
zvld pouze MP3. Na eskch
strnkch Philipsu je navc uvedeno,
e pstroj pehrv soubory AAC.
Vytvoil jsem tedy nkolik psniek
v tomto formtu a vyplil je na CD.
Pstroj je bohuel nepeetl, nejprvejsem se domnval, e nastala chyba
pi pevodu z WAVu na AAC, nael
jsem proto technick specifikace pstroje na mezinrodnch strnkch
Philipsu a k mmu pekvapen zde
nebyla o AAC ani zmnka.
MP3 sobory mus bt v bitrate
v rozmez mezi 32 a 320 kbps.
Potujc je i okolnost, e MP3 me bt ve variabilnm datovm toku
(VBR), kterm pi stejnm velikosti
souboru doclte o fous vt kvality.
MP3 soubory stejn jako CD-DA
mohou bt zapsny na CD-R i RW,
"emptrojky" lze zapsat v ISO-9660
a UDF. Natn CD je pomrn
rychl, uzaven disk cca. 5 vtein.

Velice potujcm faktem je i to, e


si discman porad s neuzavenmi
CD, natn trv jen o vteinku i
dv vc, ne u uzavench.

Poslech
Krom vzhledu pstroje a snadnho ovldn asi vechny zajm jak
EXP 511 hraje. Odpov je vcelku
jednoduch, dobe, ba co, hraje vc
ne dobe. Sluchtka dodvan k pstroji jsou kupodivu dost kvalitn,
maj pln basy (na pecky) i obstojn
vky. Pi pouit tchto sluchtek
nen od vci zapnout zvraznn bas a vek. Zvuk je daleko plnj
a nstroje i hlas ivj. Jsou ve stbrnoernm proveden, take barevn
lad s pstrojem. Nkomu to pijde
jako hloupost, ale kdy u utrcm
nkolik tisc korun, chci, aby se k sob jednotliv sti hodily a tvoily
celek.
Pokud se rozhodnete pout poltkov sluchtka, nic nezkazte.
Zvuk byl iv a pln, MP3 s bitrate
nad 160 kbps od CD nerozeznte.

Podporovan formty
Konen je na svt dal znakov
vrobek, se kterm se nemuste bt

28

10/2002

EASY LINE

Dtsk myi a klvesnice Easy Line barvy a obrzky msto nudnch tlatek

Nmeck spolenost Sinkom se


rozhodla zpestit trh s monotnnmi
mymi a klvesnicemi a uvedla do
prodeje sv pestrobarevn produkty.
Ty jsou ureny pro dti od 3 do 11 let.
U obou produkt byl kladen nejen
draz na odlinost od ostatnch my
a klvesnic, ale tak na ergonomii.
U produkt se pot s jejich vyuitm jako pedagogickch a didaktickch pomcek. Zdnliv nesladn
barev je vsledkem Ampel-principu,
kter se zabv koncentrovnm a motivovnm kolk. A prv zkombinovnm erven, lut a zelen u produkt ady Easy-Line by mlo bt

dosaeno toho, aby se z neposednho


dtka stalo pozorn a prce na potai jej pouvnm monotnn myi
i klvesnice neodrazovala.
Pod pojmem "Ampel-princip" se
neskrv nic jinho ne zafixovn
tlatek podle jejich barevnho vznamu. Ampel nen nmecky nic
jinho ne semafor a z toho se tak
vychz, zelenou barvu maj "enter"
tlatka, erven jsou oznaeny klvesy "delete".
Zvec piktogramy na klvesch
tak ji na prvn pohled znzoruj,
co tlatko udl; je-li na klvese symbol krokodla porajcho psmena,

dtko mnohem snadnji pochop, e


zmknutm bude psmeno umazno. Tlatko "shift" je pokresleno
malou my, kter se zmknutm
klvesy zvt, stejn jako psmeno.
Pro dti tedy velmi srozumiteln.
Co se zpracovn produkt te,
vytknout se d pouze mlo vc. U myi, kter je men ne standardn
"sestiky", chyb scrollovac koleko, kter by jist vyuilo i dt.
Klvesnice si nehraje na nic multimedilnho a obsahuje prv to, co
je nejvce poteba. Je koncipovna
pro Windows, a jak ji bylo zmnno,
semaforovho principu vyuv mnohem vce ne my.
Co se ceny produkt te, je o nco
vy, ne je obvykl. Klvesnice stoj 30 eur, my o deset mn. Zakoupenm obou komponent souasn je
mon uetit 5 eur.
V esku bohuel dn spolenost
produkty ady Easy-Line nedistribuje. Pokud po pestrobarevn klvesnici i myi zatoute, budete jet
muset pipost pr eur za potovn.
Dal problm by vak vyvstal s poetnm tlatek, ta by v ppad dovezen klvesnice ponkud pozbyla
vznamu, pokud by byla pelepena
/poetna.
Literatura:
www.techserv.cz,Ondej Lavika

Vdr bateri

Shrnut a zvr

S dodvanmi bateriemi, kter je


mon nabjet pmo v pstroji, vydr zhruba 8 hodin. Toto slo je
dost relativn, zle na mnoha faktorech, nap. na pouitch sluchtkch, zapnutm/vypnutm ESP, hlasitosti i formtu CD. Klasick
tukov baterie 1,5 V maj zhruba
dvojnsobnou vdr.

Discman EXP 511 vnesl mezi vrobky Philips nov svtlo. Technologick vysplost podpoen monm upgradem firmware, slunm
psluenstvm a kvalitn reprodukc, dv tuit, e se Philips rozhodl
vystoupat zase o stupnek ve. Dojem kaz pouze nepli poveden
dlkov ovlada a silnj tlo p-

10/2002

stroje. Pokud tyto neduhy vrobci


odpustte, dostane se vm za vaich
6990 korun velice kvalitn pstroj,
kter nezklame.
EXP 511 si bezpochyby sv msteko na trhu najde a zasad citelnou rnu konkurenci.
Literatura:
www.techserv.cz, Lubor Jarkovsk

29

SIEMENS C55

Siemens C55
Tak tohle je nov Siemens. Nese
oznaen C55, je mal, lehk, velmi
chytr a m pjemn design, ve kterm se nezape pm odraz podoby
pedk. Navc je funkn vyspl,
dobe se ovld a oblci si jej mete
do libovolnho kabtku.

Vzhled: "Co je mal, to je hezk"


Ji pi prvnm pohledu na Siemens
C55 je kadmu jasn, kdo tento
telefon vyrb. O tom, e je to vrobek nmeck firmy, vs okamit
pesvd charakteristick zaoblen
tvary, do kterch Siemens modeluje
sv telefony ji od dvn C45. Nov
model je opravdu miniaturn, pat
mezi nejmen telefony na svt, co
lehce posoudte sami podle selnch
daj - 101x44x21 mm. Nov C55 je
tak velice lehkm telefonem, dky
vhodn pouitmu odlehenmu plastu v pouhch 80 gram, pohodln
jej schovte do dlan a ani v kapse
vm nezpsob dnou vraznj
bouli. Je opravdu mobilem malch
rozmr, to ale neznamen, e nen
vrazn, nebo m pjemn decentn design. Nmi testovan model byl
v modr barevn kombinaci. Svtle
modr ovln podklad pod klvesnic lemuje zkm proukem okraje
displeje, svtle modr zhyb zasahuje a na zadn stranu pstroje. Okolo
displeje, funknch tlatek a reproduktoru je syt modr protaen ovl.
Zadn strana je vyvedena v pjemn
krmov modr barv, stejn jako
boky pstroje, krmov modr kruhov lemuje tak spodn st klves-

30

nice. Spodn zadn st, mimochodem jedin, kter se ned nahradit


vmnnm krytem, je snhov bl,
na samm dn telefonu najdete konektor pro pipojen nabjeky a propojovacho kabelu. Z nm neznmch dvod Siemens nepouil typ
konektoru, kter byl kompatibiln
u tm vech pedchozch model,
take vm nabjeka nebo datov kabel starho pstroje neposlou.
Podle sdlen vrobce je konektor
men, protoe i telefon je men a ten. Drky pr budou dvoudln,
zkladn st bude namontovna nastlo a do n bude vkldna redukce
podle souasnho nebo budoucho
telefonu.
Oproti starm Siemensm m nov model tak jinak modelovanou
klvesnici. Tlatka jsou dostaten
velik, i kdy se smrem dol jejich
velikost zmenuje, je mezi nimi dostaten prostor pro pendn prst.
Numerick klvesnice je opravdu
dobe vyeena, pohodln se na n
pe i majitelm vtch prst, je
vyrobena z dostaten tvrd prye,
take se tlatka nepromakvaj, na
prvn pohled dokonce pipomn
kovov klvesnice. Nad numerickou
klvesnic jsou klasick tlatka pro
pijmut a odmtnut hovoru, mezi
nimi pod displejem tycestn tlatko pro vstup do menu a pohyb po
nm. Displej je umstn pomrn
hluboko pod sklkem hornho krytu, co je zejm zpsobeno konstruknm eenm vmnnch kryt. Kabtek telefonu lze velmi snadno sundat, vrobce nabz v zkladn

nabdce spoustu barevnch i tvarovch kombinac vmnnch kryt;


ml by si vybrat skuten kad. Navc jist brzy pijde do obchod invaze nhradnch kabtk od asijskch
vrobc, kter budou urit levnj
ne originly, co do kvality se jim ale
jako obyejn tko vyrovnaj.
Celkov lze design pstroje hodnotit velice kladn. Nmeck vrobce pidal ke klasickmu tvaru novou
klvesnici a umonil uivatelm
mnit si kryty podle libosti, C55
zaujme pedevm malmi rozmry
a hmotnost - hledte-li mal a lehouk telefon, je nov Siemens uren prv pro vs.

Baterie: Dobr vdr


Test baterie Siemensu C55 muste
brt s uritm nadhledem, nebo telefon, kter jsme mli k dispozici,
byl pstroj v podob tovrn pedpremiry, a tak nememe posoudit, zda jeho baterie byla sprvn
naformovna. Lithium-ionov baterie C55, kter byla vyrobena a v dalek n, m kapacitu 700 mAh
a napt 3,7 volt. Na tak mal telefon je kapacita baterie urit dostaten, podle naich zkuenost vydrela tm est dn s minimem uskutennch hovor, take meme
pedpokldat, e pi normlnm provozu a sprvnm naformtovn by
mohl telefon energii baterie spotebovat zhruba za pt a sedm dn.
Urit se ale skuten asy vdre
baterie budou blit hodnotm anoncovanm vrobcem; ten uvd vdr
a est hodin hovoru a tm 10 dn
v pohotovostnm reimu.
Baterie je umstna klasicky pod
zadnm krytem telefonu, kter sundte mrnm stlaenm a povytaenm smrem vzhru. Kryt dr ve
dvou miniaturnch plastovch zmcch, do kterch dobe zapad, a pi
zaven se vrazn nevikl. Samotn
baterie m tak u tm tradin
"siemensovsk" uchycen, pi jejm
ukldn do tla telefonu muste
nejprve zasunout zpadku na lev
sti baterie a jej pravou stranu zaklapnout do zmku. Na svm mst
je takto ukotven baterka maximln
stabiln, take nehroz, jako u jinch
znmch znaek mobil, e by po
ase mohla ztrcet dotyk s kontakty
telefonu a mobil by se tak mohl

10/2002

SIEMENS C55
samovoln vypnat. Ve standardn
vbav telefonu je dodvna velice
skladn cestovn nabjeka.
Celkov meme baterii hodnotit
kladn, technologie Li-Ion je znm
tm, e baterim ubr pebyten
gramy oproti starm typm; telefon
m dobrou vdr, take urit nemuste mt obavy vypravit se s nabitm
Siemensem C55 teba na vkend bez
nabjeky nebo na krat dovolenou
do prody.

Displej: Jako pomeran


Na displeji novho Simensu se
oproti jeho pedchdcm tak mnoho nezmnilo. Nmeck vrobce je
stle vrn ediv zelenmu podkladu, ernmu psmu a znakm a pomeranov oranovmu podsvcen.
Na prvn pohled na vs me displej
psobit jak pli nevrazn a mal,
ale vte, e se na nj vejde pomrn
dost. Displej m rozlien 101 x 64
bod.
V pohotovostnm stavu (pokud
jet nen aktivovn spoi displeje)
vidte tyi dky, nejspodnj dva
pojmenovvaj funkce kontextovch
klves, nad nimi je dek s aktulnm datem a asem, na nm se zobrazuje logo opertora nebo navolen
obrzek a pln nahoe je stavov
dek s indikac signlu, GPRS a baterie. Pi vstupu do menu telefonu
zstv konstantn pouze doln dek, kter stle nabz volbu funkn
klvesy, pro prohlen menu si mete vybrat ze dvou font psma,
men font zobraz ti dky textu
s aktulnm problikvajcm grafickm symbolem, pi fontu velkch
psmen se vm uprosted displeje
tun zobraz pouze jedna poloka
menu. Do poloky Velk psmena se
dostanete v menu ve funkci Nastaven, sloka Zobrazen. Ve stejn
poloce mete nastavit tak dal
vlastnosti displeje: kontrast psma
a znak, zapnout i vypnout podsvcen, zvolit styl grafiky (pepnat
mete mezi symboly ryb a tlapiek
pandy). Chcete-li mt na displeji
obrzek msto nzvu st opertora,
mete si zvolit logo bu z pednastavench obrzk, nebo si sthnout
jin pomoc internetu nebo datovho
kabelu. Pi psan SMS mte k dispozici ti dky textu, pi ten textov
zprvy dky tyi. Pro vs, kte
he vidte, je vak patnou zprvou
fakt, e psmo textovek se ned
zvtit, zmna fontu psma toti na
zprvy nem vbec dn vliv.

10/2002

Displej C55 m dostaten rozlien, je dobe viditeln i potm nebo


v eru, bez podsvcen muste vak
i za dennho svtla hodn namhat
oi, abyste vechna psmena a znaky
detailn rozliili. S podsvcenm je
ale displej dobe iteln, co ocente
tak pi hran graficky nronjch
her.

Ovldn - zvyknete si
Jak ji bylo uvedeno ve, Siemens
C55 m dobe mechanicky eenou
klvesnici, kter napomh pohodlnmu ovldn telefonu. Pokud jste
ji v minulosti vlastnili njak star
typ telefonu Siemens, nebudete mt
ani s novinkou sebemen problmy.
Menu je pehledn, aktivujete jej
stiskem prav kontextov klvesy
a pohybujete se po nm horn a doln
smrovou klvesou. Prav klvesa
navc slou pro potvrzen volby poloky menu, lev potom pro pepnn konkrtnch operac navolen
funkce. Levm tlatkem, kter tradin slou pro odmtnut hovoru,
se jednm stiskem vracte o poloku
menu zpt, jejm podrenm cel menu opustte. Pod levou kontextovou
klvesu si mete zadat funkci zrychlen volby jejm jednm krtkm
stiskem, pidrenm tlatka rychl
pstup k funkci aktivujete (bohuel
si ale nkdy tuto klvesu me
pivlastnit pro vlastn funkci v
opertor, napklad pro SIM toolkit).
Do menu telefonu se mete dostat tak pidrenm jedn z numerickch klves. Standardn je pod
klvesou "1" nadefinovno voln do
hlasov schrnky, pod "2" nastaven
zvuk, "3" zmknete pro psan nov
SMS, "4" se pipojte k internetu, "5"
spustte javov hry, "6" nahrajete
zvuky, "7" napete nov pn, "8"
spustte bitmapov funkce, "9" vybe-

rete slo pro voln do peddefinovan skupiny, "*" aktivujete nastaven profil a kkem zamknete
klvesnici. Pokud chcete funkce pod
jednotlivmi tlatky zmnit, sta
slo jednou krtce stisknout a pomoc kontextovch klves zadat
volbu jin funkce.
Menu je pomrn pehledn, lpe
se v nm orientujete pi menm
fontu psma a vtm potu zobrazench poloek, po delm ase pouvn C55 jist rdi vyuijete funkci
Moje menu, kam si poskldte vlastn nejpouvanj poloky, a jednodue nadefinujete pod levou funkn
klvesu. Jak jste si mohli pest
ve, klvesnice svmi mechanickmi vlastnostmi pat do lep poloviny model stedn tdy, u nmi
testovanho telefonu mla ale v plastovm krytu asi milimetrovou vli,
take pi kadm stisku se tlatka
mrn vykyvovala ve vech smrech;
pedpokldme ale, e telefony uren pro trh budou lpe konstrukn
doeeny. Akoli na to nevypad,
tycestn funkn klvesa funguje
pekvapiv spolehliv, psob sice
trochu rozvrzanm dojmem, ale
i vtm prstem se pohodln dostanete na hledanou poloku. Kontextov tlatko je vytvarovno do podoby kolbky a vte, e po nacvien
uritho grifu se vm s nm bude
telefon dobe ovldat.
Hodnocen ovldn telefonu je
odvisl pedevm od pehlednosti
menu a dostupnosti funkc. Pokud
bude C55 v prvn Siemens, bude
chvli trvat, ne pekonte poten
zdnliv chaos z jednotlivch poloek, ale za krtkou chvli si urit
zvyknete. Pokud bude u finln podoby mobilu klvesnice lpe sladna
s vrchnm krytem, mlo by bt
ovldn telefonu rychl a dostaten
pohodln.

31

SIEMENS C55
Telefonovn a SMS -zakokrh, zaeht
Nkter dvj low-endov modely nmeckho vrobce byly znmy
horm zvukem reproduktoru, u novho modelu C55 byste ale problmy
se slyitelnost hovoru mt nemli.
Mikrofon je stejn jako reproduktor
dostaten citliv, telefon budete mt
kvli jeho malm rozmrm pomrn daleko od st, ale telefonista
u druhho pstroje by vs ml slyet
bez problm. Jako upozornn na
pchoz hovor si mete vybrat bu
jeden z mnoha polyfonch pednastavench tn, nebo se spolehnout
jen na dynamick vibrace, ty jsou ale
opravdu dynamick, take je uctte
i pes tlust kabt nebo kabelku.
Vyzvncch tn je standardn 38,
mezi nimi takov perliky jako
ehtn kon, kokrhn kohouta i
pskn delfna, dal melodie si mete sthnout z internetu nebo nahrt datovm kabelem. Pokud ovem
chcete bt opravdu originln, mete vyut funkci Nahrvn, kterou si
zaznamente a 18vteinovou zvukovou nahrvku, kterou mete poslze nastavit jako vyzvnc tn. Vlastnch zvuk si ulote do pamti
telefonu a 20. Rznm zvonnm si
tak mete rozliit jednotliv vyzvnc profily, C55 umouje
nastaven upozornn ppnutm po
kad skonen minut hovoru.
Psan SMS zprv na Siemensu
C55 nen pln dokonal, existuj
mobily s lep a pesnj klvesnic,
ale zase to nen telefon, na kterm by
textovat bylo utrpenm. Kvalita psan SMS zvis pedevm na vlastnostech klvesnice a ta je u C55 dostaten pevn s npadit rozmstnmi tlatky. Pro rychlej psan
mete vyut i eskou T9, bhem
zadvn textovky mte v prvnm
dku pesn poet zbvajcch znak, kterch se do jedn SMS vejde a
760. K dispozici mte tak devt
pednastavench text, kter si m-

32

ete nadefinovat sami. Siemens C55


m kapacitu pro uloen 25 textovch zprv, do pamti mobilu se
vm vejde 500 kontakt s telefonnmi sly. Testovan telefon podporuje EMS zprvy, take spolu s textem mete poslat tak obrzky,
zvuky a jednoduch animace. Ke
kadmu slu si mete pidat charakteristick obrzek nebo jednoduch foto.

Wap a datov penosy - GPRS,


wap, java
Nov Siemens C55 pat mezi mal
mnostv model stedn tdy, kter
maj podporu GPRS (v konfiguraci
4+1 timeslot). Monost penosu dat
pes GPRS indikuje npis uprosted
hodn dky displeje, mete jej
vyut pro prohlen wapovch
strnek (prohle verze 1.2.1) a stahovn javovch her a aplikac. Asi
nejvtm nedostatkem C55 je velmi
pomal natn nejen obshlejch
javovch aplikac, ale i samotn
pepnut do poloky Internet (jet
dve ne se pipojte na webovou
strnku) trv tm dv vteiny.
Nevyluuji ale, e to mohlo bt zpsobeno ranou verz firmwaru, nov
telefony by kadopdn mly bt
rychlej. Pi wapovn mte k dispozici tyi dky textu a prohlen
strnky si mete zobrazit i v reimu
off-line. C55 bude nabzet tak populrn slubu Instant Messaging, jakousi mobiln obdobu potaovho
ICQ.

Dal funkce - zbava pedevm


Nov Siemens je uren pedevm po zbavu, to ale neznamen, e
nem nkter zkladn manaersk
funkce. Praktick a dobe vymylen
je napklad budk, ve kterm si
v pehledn tabulce mete krom
asu buzen vybrat tak dny, ve
kterch vs probud nefalovanm
kohoutm zakokrhnm. Podobnou
funkc je tak vypnut telefonu, kdy
mete nastavit pesn as, kdybyste
zapomnli sami telefon vypnout.
Dal uiten sluby najdete v poloce menu Organizr, kde si mete
nastavit upozornn na blc se
dleitou schzku, zapsat poznmku, jednoduch poetn operace
spotat na kalkulace, v nabdce je
tak mnov konvertor a hlasov
ovldn funkc telefonu. Bohuel
ale chyb pehledn kalendov nhled, by teba jen v tdennm zobrazen.
O vai zbavu se postaraj dv
pednastaven hry - populrn a letit prochzec hra Prince of Persia
a klasick kosmick stleka Galaxy
Hero. Nahrvn obou her je znan
zdlouhav, ve druhm ppad trv
vce ne 10 vtein. Z aplikac mte
v zkladn nabdce na vbr z pipomnkovae Remind Me, kter vm
nikdy nezapomene pipomenout, co
jste chtli nakoupit nebo kam vyrazit, dle Unit Converter, kter vm
pevede nkter dleit mry a vhy
do u ns nepouvanch veliin.

10/2002

PANASONIC GD67

Panasonic GD67
Oskar pichz od zatku msce
jna s nkolika novinkami. Ns
dnes bude nejvce zajmat jeden zajmav mobiln telefon, kter si budete moci u Oskara od jna zakoupit.
Tm telefonem je Panasonic GD67,
nov low-endov model japonskho
vrobce, kter ale na svm ttku
nese jako msto pvodu eskou republiku. Abychom byli pesnj,
msto obvyklho "Made in Czech
Republic" najdete na ttku telefonu
a na krabici napsno, e telefon je
u ns (pouze) smontovn. Srdce patriota zaples, naopak, nkdo se me tuzemskho pvodu telefonu zaleknout. Nae prvn zkuenosti s testovanm vzorkem jsou jen ty nejlep, telefon se me pochlubit perfektnm zpracovnm, kter si v niem
nezad s konkurennmi vrobky.
Kdy se k tomu pid velmi zajmav
vbava, me se nov GD67 tit na
slunou pze zkaznk.

Nov Panasonic GD67 pat mezi


low-endov pstroje, i kdy jeho
cena se bude pohybovat sp na horn hranici tto kategorie telefon.
Pesnou cenu zatm neznme, hovo
se o stce pod 9 000 K za neblokovan a nedotovan telefon v nabdce
Oskara, ale stejn tak pr lze oekvat, e Oskar telefon nabdne za
zvhodnnou cenu, pokud si k nmu
podte tarif a zavete se jej vyuvat po dobu pti msc. Pak by se
mohla cena GD67 dostat i k hranici
pt tisc korun. Za tchto podmnek
se jedn o velmi zajmavou nabdku,
a to pedevm s ohledem na barevn
displej, kter zatm u konkurennch
low-end nenajdete. Panasonic GD67
m vak pednost mnohem vc ne
jen barevn displej.
Hned na prvn pohled zaujme GD67
zajmavm designem (109 x 45 x 20 mm;
81 gram), kter korunuje integrovan antna a barevn proveden

celho telefonu. To v ppad testovanho vzorku kombinovalo stbrnou a vnovou barvu, k dispozici bude jet stbrno-ern proveden.
Mnii vmnnch kryt u GD67
nahrazuje zadn prhledn strana
pstroje, pod kterou si mete zasunout libovoln obrzek, kter do
poadovanch tvar vystihnete
podle piloen ablony. Zajmav
een, kter vak v praxi nevzbuzuje
ten nejlep dojem. Zadn plastov
kryt je toti nchyln k pokrbn,
take obrzek pod nm ztrc na
barevnosti a ostrosti. Nm se nejvce
lbil GD67 bez obrzku, nebo s neutrlnm stbrnm paprem. Pokud
byste pod kryt paprek nedali, byla
by vidt baterie, co ale nevad,
protoe dn jin vnitn sti
telefonu odkryt nejsou. Ne se vak
k obrzku dostanete, muste odklopit spodn kryt konektoru a a pot
lze zadn kryt telefonu sundat a obrzek vymnit. Opt zajmav a netradin een, kter se nm lbilo
daleko vce ne vmnn obrzek.
Konektor se pi bnm provozu nezapin a telefon vypad elegantnji.
Dominantnm prvkem klvesnice
s prhlednmi tlatky je ptismrn
joystick, ktermu sekunduj dv
kontextov klvesy. Samotn ovldn telefonu pak vychz z model
GD75/76 a GD95/96, co obn
hlavn menu telefonu s devti ikonami, kdy dal menu skrvajc se
pod jednou z hlavnch ikon jsou ji
jen vertikln rolovac. Ovldn je
velice snadn a intuitivn a podobn
schma vyuv dnes ji mnoho
asijskch telefon. K dobr ergonomii
prce pispv kvalitn proveden
klvesnice a prv i ptismrn joystick, jeho citlivost je nastavena velmi dobe.

Dal hry a javov aplikace si mete


do mobilu sthnout sami podle
libosti.

vmnnmi kryty, nahrvnm zvuk, obrzky na pozad displeje, jednoduchmi animacemi. Kdy k tomu
vemu pidme jet pomrn vyvedenou klvesnici, velmi mal rozmry, decentn vzhled a u telefon
stedn tdy podporu zatm ne pli
astch GPRS a Javy, meme ci,
e je to chytr mal telefon, kter si
jist sv msto na trhu najde. Cena
tohoto modelu bude podobn jako
u starho modelu Siemens M50, tedy okolo sedmi tisc korun. Zajmav

bude sledovat, jak se mezi sebou


o uivatele poperou C55 a chystan
funkn chud a vrazn levnj
low-endov Siemens A50. Nutn je
ovem dodat, e kad je uren pro
trochu jinou skupinu majitel, take
by sv msto ve svt mobiln komunikace mly najt oba.

Resum - za 7000 ujde


Siemens C55 je atraktivn telefon,
svou koncepc je zamen spe na
mlad uivatele, kte vyuvaj
mobil nejen pro telefonovn, ale
hledaj v nm hlavn zbavu a dal
uiten aplikace. Prv tto skupin
se C55 pmo nabz svou polyfoni,

10/2002

Literatura:
www.mobil.cz, Ivo ermk

33

PANASONIC GD67
Velkou pednost GD67 je barevn
displej. Ten sice zvld jen 256 barev,
tedy stejn, jako teba Sony Ericsson
T68(i), nebo Philips Fisio 820, ale
pro prci s telefonem je lep ne
obyejn monochromatick displej.
Jas a kontrast je jako u jinch neaktivnch barevnch displej velmi dobr pi aktivnm podsvcen, naopak
jen podprmrnch vsledk se nadjete pi zhasnutm podsvcen.
Panasonic GD67 nabz nkolik
barevnch schmat displeje a samozejm si mete na jeho plochu
ukldat nejrznj obrzky jako
tapety. Nkolik jich najdete v telefonu, dal si pak mete stahovat
pomoc WAPu, nebo pes datov
kabel. Ten ale asi nebude standardn
soust nabdky, i kdy u testovanho telefonu pibalen byl. Kabel
se me hodit i tomu, kdo by chtl
nov Panasonic pout pro prci
s daty. Telefon toti um rychl penos dat pomoc technologie GPRS
v konfiguraci 4+1 timeslot, a to jak
pro WAP, tak prv pro klasick
penos dat.
Nkter zkaznky, kte maj na
nov Panasonic zlusk, ale asi podpora rychlch dat tolik neosln a radji se podvaj, jak um GD67 pracovat s SMS zprvami. I v tto discipln si novinka z Pardubic zaslou
pochvalu. Dky eskmu slovnku
prediktivnho vkldn textu T9 se
SMS zprvy p na GD67 velmi
rychle a pohodln a telefon nabz
i nkolik nestandardnch funkc. Tak
pedevm mete st textu oznait
a stejn jako v potai jednm pkazem smazat, nebo jej naopak zkoprovat do schrnky a nsledn jej
vloit do dal zprvy, die, nebo pi
zadvn novho kontaktu. Jednoduch a elegantn, stejn jako monost peddefinovat pt skupin p-

jemc SMS zprv, kterm pak mete esemesky odeslat najednou. Telefon zvld i doruenky i automatick mazn pijatch, odeslanch,
nebo petench zprv. Trochu zhadn je pam na zprvy. V testovanm telefonu bylo mon nkolik
pchozch a i odchozch zprv uloit, ale vrobce se o tto funkci vbec
nezmiuje. V kadm ppad ale telefon um jak SMS chat, tak podporuje EMS zprvy.
Nejenom SMS zprvami je lovk
iv, a proto se podvejme, co dalho
nm nov Panasonic nabdne. Pokud
hodn volte, jist ocente integrovan hands free, jeho kvalita je nad
prmrem pstroj, kter tuto
funkci takt nabzej. Telefon m
i vnitn pam na telefonn sla,
nvod k pstroji sice uvd 200 volnch pozic, ale testovan telefon ml
pouze 100 pozic a stejn slo udvaj
vechny ostatn oficiln informace
k nmu. Panasonic GD67 m rd
hudbu, a proto nabz svm majitelm velkou klu vyzvncch melodi, kter jsou polyfonn. Pednastavench melodi je 22, z eho si uivatel me jednu sloit a dalch pt

si me do telefonu nahrt z potae


nebo pes WAP. Aby toho nebylo
mlo, stejn jako nkter star
Panasoniky um i GD67 dv melodie
nahrt jako zvukov nahrvky, take
si vyzvnc melodii mete teba
namluvit. Vedle melodi um telefon
samozejm i vibrovat, a to jak samostatn, tak v kombinaci se zvukem.
Z dalch funkc je teba zmnit
velmi detailn proveden kalend,
do kterho lze vloit a 100 zznam,
a budk, kter nabz tyi samostatn alarmy. Nechyb ani dv hry,
hlasov zpisnk, nebo funkce hlasovho vyten.
Celkov lze nov Panasonic hodnotit veskrze pozitivn. Jedn se
o atraktivn telefon, kter m zajmav vzhled, ve sv kategorii jako
jeden z prvnch barevn displej a nabz i irokou klu funkc. Pi pedpokldan cen me mnoho zkaznk zaujmout, akoliv je jasn, e
bude patit sp mezi dra lowendy a konkurovat mu bude i nkolik "vbhovch" telefon, pvodn
z manaersk, nebo stylov kategorie. Jeho vhodou je vet funkc,
kterm dvaj zkaznci v tto kategorii pstroj pednost, jako jsou
vmnn paprky pod zadn kryt
telefonu, polyfonn melodie, velmi
dobr prce s SMS zprvami a pedevm barevn displej, kter se
zatm rozhodn neokoukal. Navc
pidv podporu GPRS i pro data
a nkolik dalch funkc, kter zpjemn prci s mobilem.
Literatura:
www.mobil.cz, Jan Matura

34

10/2002

INTERNET

Internet - Metatagy dokonen


Ing. Tomas Klabal

Obr. 1. Strnka s chybami nen dobrou vizitkou autora

V minulm pokraovn naeho


tutorilu o tvorb internetovch
strnek jsme se vnovali problematice tzv. metatag - specilnch
znaek, kter se vkldaj do hlaviky
dokumentu a obsahuj doplkov
informace pro nae strnky. Jak jsme
si uvedli, metatagy meme ikovn
pout k tomu, abychom prohlee
nvtvnk "donutili" chovat se
podle naich pedstav. V tomto pokraovn na problematiku naveme a ukeme si, jakm zpsobem
meme metatagy vyut k tomu,
aby prohlee surfa automaticky
sprvn interpretovaly psmena esk abecedy na naich strnkch a nai nvtvnci nemuseli lutit zm
podivnch znak.
Tvrci internetovch strnek v eskch zemch se potkaj s jednm
specifickm, ale dleitm problmem, jeho pinou nen nikdo
men ne Mistr Jan Hus. Strnky na
eskm Internetu jsou zcela logicky
v drtiv vtin psan esky a prv
esk jazyk pedstavuje pro tvrce
strnek pomrn velk oek. Obsahuje toti grafick znaky (nabodenka), kter se v "rodn ei" pota, tedy anglitin nevyskytuj
a vtina pota s nimi tud nedo-

10/2002

ke pracovat sama od sebe. Problmy s etinou se ji od dob prvnch


pota eily nejrznjmi zpsoby, co bohuel mlo za nsledek,
e jet dnes existuje ada rznch,vzjemn nekompatibilnch,
een. V dob Internetu to samozejm pin nejeden problm.
Nastavit domc pota tak, aby
pracoval sprvn esky nen u dnes
nijak svzeln, jakmile se ovem
vydme do svta - tedy zaneme
brouzdat po Internetu i rozeslat
e-maily - zanou se problmy hromadit a asi neexistuje uivatel pota, kter by se jet s "pokaenou"
etinou nesetkal. Tvrci eskch
strnek tak maj navc kol zajistit,
aby se jejich strnka v prohlei
nvtvnka zobrazila sprvn. Je
rozhodn nedouc, aby se v textu
objevovaly msto obvyklch psmen
velijak grafick podivnosti. Dobrm eenm nen ani rezignace na
pouvan hk a rek a psan str-

Obr. 2. www.cestina.cz

35

INTERNET

Obr. 3. Chybjc oznaen etiny.

nek "cestinou". Jej pouit je snad


omluviteln v e-mailov korespondenci i v rznch diskusnch frech, ale webov strnka by mla bt
po jazykov strnce dokonal, tj.
pedevm snadno iteln. Nen dobrou vizitkou pro autora, kdy esk
strnka nen psna v souladu s pravopisnmi pravidly pro etinu, ale
jakmsi "patlajazykem", kter etinu pipomn pouze vzdlen.
Pokud ovem autor nen tak vysoko
nad vc, e mu punc polovzdlance
nevad (i si snad dokonce mysl, e
etina bez nabodenek vypad
svtovji).
etiny na webu se nen teba bt.
Pi dodren nkolika jednoduchch
pravidel meme snadno vytvoit
perfektn esk strnky nepedstavujc dn "pstupov" problm
pro nae nvtvnky.

stvaly bnou soust naich ivot, tm vce bylo poteba, aby dokzaly pracovat s eskm jazykem

sprvn. Nap. znm internetov


strnka s pznanm nzvem "etina" (www.cestina.cz; obr. 2), kter se
problematice vztahu "esk jazyk potae" vnuje velmi zevrubn,
uvd 12 rznch znakovch sad
etiny. Ve skutenosti jich patrn
existuje jet vce. Co z toho plyne
pro tvrce WWW strnek? Kupodivu ne tak mnoho, jak by se dalo
oekvat. Musme potat s tm, e
na stran naeho nvtvnka je
mon "prakticky cokoli". Jinmi
slovy to znamen, e pota naeho
nvtvnka me bt nastaven zcela
jinak ne n pota a nesmme
zapomnat ani na to, e na strnku
me navtvit njak "cizinec",
kter ve svm potai nem etinu
nainstalovanou vbec - i u takovho
nvtvnka je ovem douc, aby se
mu nae strnka naetla korektn.
een tohoto zdnliv neeitelnho problmu je vak natst pomrn jednoduch. Pedevm se nesmme snait "hrt" podle pravidel naeho nvtvnka, ale musme mu vnutit pravidla nae. K tomu nm poslou "kouzeln" metatag "contenttype". Umstnm jednoho jedinho
metatagu do hlaviky naich strnek

Kdovn etiny
Protoe v anglitin neexistuj
dn hky a rky, tvrci znakov
sady ASCII pro potae do n zahrnuli jen velk a mal psmena bez
hk a rek, co mlo za nsledek,
e na prvnch potach nelo pst
sprvn esky. dn problm ovem
nen neeiteln, take v prbhu let
vzniklo nkolik zpsob, jak nauit
"americk" potae pst esky. Prvotn een byla jednoduch a nepli
elegantn, ale m vce se potae

36

Obr. 4. Rozcestnk pro kdovn etiny

10/2002

INTERNET
prohlei sdlme, jak kdovan na
na strnce pouvme a pokud pro
napsn svch strnek pouijeme
njak standardn kdovn (viz
ne), dok se modern prohlee
(jako nap. Internet Explorer) pi
natn na strnky touto informac dit, sprvn se automaticky
nastavit a zobrazit strnku sprvn
(korektn).
V prohlech meme mezi znakovmi sadami, ve kterch se m
prohlen strnka zobrazit, pepnat
i run (to se me hodit v situaci,
kdy tvrce strnky na uveden metatagu v hlavice zapomnl a nm se
strnka zobraz patn) - v Microsoft
Internet Exploreru je pepnn mezi
znakovmi sadami skryto v menu
"Zobrazit-Kdovan". Pokud nevme
v jakm kdovn je strnka napsan, me psobit jistou svzel nalezen sprvn monosti - u proto
bychom tuto innost nikdy nemli
nechvat na nvtvnkovi naich
strnek. Pokud se strnka nezobraz
po vstupu hned napoprv sprvn,
psob to dnes ji velmi patnm
dojmem (viz obr. 3). Uveden metatagu v hlavice m navc tu vhodu,
e se strnka zobraz sprvn esky
i tm nvtvnkm, kte vbec netu, e njak etina existuje (a neplat to samozejm jen pro etinu,
ale i pro mnohem exotitj jazyky
jako teba arabtina, hebrejtina i
korejtina). Pro informaci dodejme,
e nap. v prohlei Mozilla se
kdovan pepn v menu "View Character coding".

etina a metatagy
To, jak kdovan etiny pouvme na naich strnkch, bychom
mli prohlei nvtvnka sdlit
pomoc ve zmnnho metatagu
"content-type" v hlavice vech strnek naeho webu (nesta tedy
umstit tento tag jednou na vstupn
strnce jako u nkterch jinch
metatag). Dnes se pouvaj zejmna dva "standardy" - ISO-8859-2
(oznaovan t jako ISO Latin 2)
a Windows-1250. Prvn typ kdovan je skutenm standardem a ada
autor jej oznauje za jedin
ppustn kdovan. "Dvanctsetpadestka" je kdovan pouvan operanmi systmy Windows a vzhledem k rozen tchto OS je dnes de
facto standardem. Pro vtinu amatrskch tvrc strnek bude pouit
kdovn "Windows-1250" pohodlnj, protoe vtina z ns m na

10/2002

Obr. 5. stav pro jazyk esk AV R

svch potach Windows standardn nainstalovan. Vzhledem k irok


podpoe tohoto kdovn bude poet
nvtvnk, kterm se strnka zobraz patn naprosto miziv (tento
"standard" je dnes podporovn i "neWindows" platformami). Skaln pznivci standard m te patrn budou splat za doporuovn kdovn
Windows-1250, nicmn toto kdovn se natolik prosadilo, e by,
podle mho nzoru, mlo nahradit
skuten (v praxi ovem podstatn
mn pouvan) standard ISO. A
u se rozhodnete pouvat jakkoli
kdovn z uvedench dvou (ostatnm typm kdovn byste se u
opravdu mli vyhnout), v hlavice
vaich dokument by se ml objevit
jeden z tchto dvou dk, aby
nvtvnk nemusel kdovn ve
svm prohlei pepnat run:
<META HTTP-EQUIV="contenttype"CONTENT ="text/html; char
set=windows-1250"> pro kdovan
Windows 1250 a <META HTTPEQUIV="content-type" CONTENT
="text/html; charset=iso-8859-2">
pro kdovn ISO Latin 2.
Pro plnost dodvm, e pehled
standardnch znakovch sad pro
jednotliv evropsk jazyky najdete
nap. na tto adrese: http://www.w3.
org/International/O-charset-lang.html.
Kompletn pehled i pro neevropsk
jazyky pak najdete na tto adrese:
http://www.iana.org/assignments/chara
cter-sets. Tyto informace vyuijete,
pokud se rozhodnete vytvet strn-

ky v jinch jazycch, nebo budete


chtt vytvoit jazykovou mutaci svho webu.

Strnky ve vce kdovnch


I dnes se jet meme na webu
meme setkat s tm, e autor sv
strnky vytvo ve vce kdovnch
etiny a vstupn strnka pak slou
jako urit rozcestnk, na kterm si
mete vybrat v jakm kdovn se
mu m strnka zobrazit (viz obr. 4).
Toto een nepovauji za pli
astn, a to nejen z toho dvodu, e
nepsob elegantnm dojmem, ale
pedevm proto, e musme potat
s tm, e v dnen dob drtiv vtina
nvtvnk naeho webu nem
o njakm "kdovn" etiny ani
pont a podobn rozcestnk me
na strnce psobit jako prvek velice
matouc. Navc, jak ji bylo eeno,
nezapomeneme-li do hlaviky naich strnek oznaen kdovan
uvst, modern prohlee se dok
sprvn nastavit samy. Vyzkouet si
to mete sami teba na tto adrese:
http://www.vutbr.cz/whichcode.cs/ (viz
obr. 4). Na strnce je nkolik odkaz
na "tut" strnku v rznm kdovn (kdovac rozcestnk). A u si
vyberete jakkoli kdovan (samozejm s vjimkou verze strnky v istm
ASCII bez hk a rek), v Internet
Exploreru i Mozille neuvidte mezi
navtvenmi strnkami dn rozdl, protoe oba prohlee se na zklad metatag dok nastavit samy

37

INTERNET

Obr. 6. HTML META-TAGS machine

a zobrazit korektn esky vechny


strnky. Kdovac rozcestnk tak
zcela ztrc smysl. Vyvarovat bychom
se mli i psan strnek v "cestine"
(tedy bez hk a rek). Jak ji bylo
eeno, vytvoit internetovou strnku, kter se prakticky vdy zobraz
bez chyby u dnes nen dn problm a proto nen poteba uchylovat
se k dnm nestandardnm eenm. Text bez hk a rek je nejen
obtn iteln, ale navc ne vdy
zcela jednoznan, protoe me
dojt k zmn dvou i vce slov.

Hezky esky
Na zvr povdn o etin na webu si neodpustm jet jednu mentorskou poznmku. Jako tvrci strnek bychom mli dbt i na to, aby
nae strnky byly sprvn i po jazykov strnce. Stylistick a gramatick chyby, stejn jako chyby v kdu
strnky, psob velmi ruivm dojmem a v nvtvncch naich strnek mohou zanechat nepzniv pocit - chyby v profesionln propagaci
mohou i natrvalo odradit potencilnho zkaznka. Nemli bychom

38

nikdy zapomnat na to, e tvorba


strnek nen jen o jejich "technick
dokonalosti", o zvldnut jazyka
HTML, ale tak o smysluplnm
a gramaticky sprvnm obsahu.
Vyplat se proto zapamatovat si i tyto
dv adresy:
1)http://www.cestina.cz/ - strnky
"etina" zevrubn se vnujc
vem aspektm problematiky pouit eskho jazyka v prosted
Internetu a na potach obecn.
2)http://www.ujc.cas.cz/ - strnky
stavu pro jazyk esk AV R (viz
obr. 5). Na strnkch tohoto stavu najdete mimo jin bezplatnou
jazykovou poradnu pro dotazy
o etin - http://www.ujc.cas.cz/
poradna/index.htm.
Dnenm dlem problematiku
metatag uzaveme. Existuj sice
jet dal velmi specifick ely, ke
kterm se metatagy daj pout, ale
tyto zpsoby jdou ji nad rmec
tohoto tutorilu a pouvaj se jen ve
zcela specifickch ppadech. Protoe je vak psan metatag nepli
zivn innost, ukeme si jet
nkolik zpsob, jak si ji meme
ponkud ulehit.

Metatagy - pomocnci pro tvorbu


Na Internetu lze nalzt adu on-line
i off-line pomocnk pro usnadnn
psan metatag. Nechce-li se vm je
vypisovat run, mete se obrtit na
nkterou z tchto slueb (vechny
jsou samozejm zcela zdarma):
- META Tag Cenerator - http://www.
submitcorner.com/Tools/Meta/ - na
tto strnce muste nejprve zvolit,
kter metatagy si pejete vytvet
a nsledn zadat jejich hodnoty.
Pak kliknutm na tlatko "Generate My META Tags" vytvote
HTML kd, kter sta pekoprovat do hlaviky naich strnek.
- HTML META-TAGS machine http://www.zoran.net/olwt/htm_meta
_mach.asp - jeden z nejrozshlejch nstroj na automatickou
tvorbu metatag (viz obr. 6). I kdy
me bt pouit maximlnho
monho potu metatag na naich strnkch lkav, mli bychom
se dret spe pi zemi a "zbytenmi" metatagy strnku nadbyten neprotahovat.
- Meta Tag Creator - http://www.
multimeta.com/tools/multimetamaker.

10/2002

INTERNET

Obr. 7. The Meta Maker Wizard.

html - dal jednoduch nstroj pro


tvorbu metatag on-line.
- Jako posledn nstroj si meme
pedstavit teba Meta Tag Builder,
kter sdl na adrese http://www.
scrubtheweb.com/abs/builder.html.
V ppad poteby vak na Internetu najdete i adu dalch on-line
nstroj pro "automatickou" tvorbu
metatag. Nap. znm vyhledva
Google (www.google.com) m ve svm
katalogu pro tyto nstroje vylennu
celou jednu kategorii - http://directory.
google.com/Top/Computers/Data_Formats
/Markup_Languages/HTML/Tools/Meta
_Tag_Generators/ s destkami odkaz.
Krom on-line nstroj pro tvorbu
metatag existuj i programy pro offline pouit vhodn pro tvrce strnek, kte mus platit za as strven
na Internetu - co, jak znmo, je
v eskch podmnkch dk eskmu
Telecomu stle mimodn ast jev.
Mezi programy (vechny jsou bezplatn), kter mete k tomuto elu
pout pat:
- The Meta Maker Wizard - jeho
domovskou strnku najdete na
adrese http://www.streak.demon.co
.uk/download_mmw.htm odkud si program mete i sthnout (obr. 7).
- Meta Tag Creator, kter si mete
sthnout na adrese http://www.
jclement.com/download.asp?Downlo
adID=6
- Meta Tag Generator 1.5 - ten m
svou domovskou strnku na adrese
http://www30.brinkster.com/typradio/

10/2002

a sthnout jej mete z adresy


http://www30.brinkster.com/typradioe
wd/metataggenerator.zip.

Zkontrolujte si sv metatagy
I kdy vytvoen metatag, zvlt
s pomoc ve uvedench pomocnk, nen vnjm problmem,
nikdy nelze vylouit, e dojde k chyb. Na adrese http://www.submitcor
ner.com/Tools/Metascan/ najdete "Meta

tag scanner" - uitenou on-line pomcku pro kontrolu metatag na vaich ji existujcch strnkch. Sta
zadat va e-mailovou adresu a adresu strnky, na kter si pejete metatagy zkontrolovat. "Meta tag scanner" za nkolik vtein vype informace, kter z metatag na uveden
adrese vyetl a upozorn na ppadn
chyby i nedostatky (viz obr. 8).
Uke jak metatagy na strnkch
nael nebo nenael a jak tvrce
vyuil monost, kter mu tyto znaky dvaj. Prospn je i dal funkce
tohoto pomocnka; "Meta tag scanner" toti doke ke kadmu nalezenmu klovmu slovu navrhnout
alternativy - a jak ji bylo eeno,
klov slova bychom mli vyut
v maximln mon me, protoe
mohou vznamn ovlivnit "spnost" naich strnek ve vsledcch
vyhledvn toho i onoho vyhledvae. Bohuel, thesaurus klovch slov funguje pouze v anglickm
jazyce, take pro ryze esk strnky
nen pln nejlpe pouiteln. I tak
ovem me bt tato sluba velmi
uiten; alespo zkladn klov
slova v anglitin bychom mli
pout i na ryze esky psan strnce,
protoe mnoho eskch uivatel
Internetu pouv pi vyhledvn
anglitinu ve snaze nalzt co nejvce
strnek, kter se hledanm tmatem
zabvaj. Pm pstup do vyhledvae "alternativnch" klovch
slov najdete na adrese http://www.
submitcorner.com/Tools/Keywords/.

Obr. 8. Meta tag Scanner

39

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Muzejn expozice
s mnostvm telekomunikan techniky a elektroniky
Ing. Ji Peek, OK2QX
(Dokonen)
Telefonn pstroje se zaaly na
eleznici pouvat teprve koncem 19.
stolet a aby byla mon i zde u dleitch zprv kontrola, byla v hovorovm okruhu zapojena jet vdy
tet sluebna nebo tet osoba, kter
kontrolovala, zda zpis souhlas
s pijatm textem. Proto tak mly
sluebn telefonn pstroje krom
sluchtka jet paraleln pipojen
naslouchtko. Mimo klasickch
telefonnch pstroj (MB, UB a nakonec pstroj pro slicovou volbu)
a rznch zapojova se na tratch
pouvaly tzv. selektory, co byly
pstroje umoujc na dvoudrtov
veden pipojit paraleln vce pstroj a vyvolat poadovanho astnka zapojenho v okruhu samostatn nebo hovoit se vemi souasn,
a umoovaly v ppad mimodn
poteby tak vstoupit do probhajcho spojen. Byly to zprvu typy
Western-Electric, pak nae PrchalEricsson a ve druh polovin 20. stolet pak typy TESLA T53a a T54.
Zajmavm expontem je nap. kombinovan kufk pro drbe, obsa-

hujc jak telefonn pstroj, tak telegrafn stanici.


V e automatickch steden byly
pijaty zajmav zsady (od nich se
postupn ustupovalo), kter usnadovaly vzjemn styk. Pedn existovaly ti rovn telefonn st nejvy prioritu mla dispeersk s
(pln manuln s monost vstupu do
dalch dvou), pak byla ji zpola
automatizovan s operativn (astnk se automatickou volbou propojil
na manuln stl zvolen stedny,
kde manipulantka propojila poadovanho astnka) a nakonec tzv. s
veobecn, pln automatizovan.
astnk ni rovn neml monost vstupu do rovn vy. Provolbou na veobecn sti bylo (a je)
mon spojen s kteroukoliv stanic
v cel republice i v zahrani. Vhodou eleznin telefonn st je tak
to, e nezn tarifovn. Podle sla
bylo mon zjistit oprvnn astnka - poboky zanajc slem
1 mly monost volby pouze astnk vlastn stedny, slem 2 a 3 se
dovolaly kamkoliv po cel sti, astnci zanajc sly 4 a 5 mli monost provolby do potovn st a slo

6 mly tzv. dlkov poboky. slic


9 zanaly srie sel k volb jednotlivch hlavnch steden (nap.
900 Praha, 920 Bratislava, 950 Olomouc) a slic 8 zanala sla tzv.
podrunch steden.
Pro zen dopravy dispeery byly
vyvinuty rzn typy dispeerskch
zazen s impulsn volbou, zprvu
s duplexnm provozem a volbou jednoho i skupiny astnk, ppadn
s monost tzv. generln volby
vech. Pozdji byly nahrazeny systmy s tnovou volbou a se simplexnm provozem, kter se prakticky
vyuvaj dodnes. Morse pstroje
byly nahrazeny dlnopisy, i tch zde
nalezneme vce typ.

Obr. 7. Telefonn pstroj vzor 1909 (vlevo)


Obr. 8. Pohled na st sbrky (hlavn mic pstroje) ped konenou instalac

40

10/2002

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY
V poslednm sle najdeme malou
hledaovou stednu USHD 2/10,
st tidiov USTD 5/41, penaee,
tidie, linkov volie, nvstn
stojan, manuln pracovit, stojan
zesilova, zazen pro telefonii
nosnmi proudy (italsk PA, PT,
nmeck ME8). Z informanch
zazen jsou vystaveny tabule zazen Pragotron a st jejich ovldacho pracovit. Takovto (ve sv
dob velmi progresivn a sloit)
zazen vak vyadovala tak drbu
a kontrolu jednotlivch linek. Pro
tyto ely se vyuvalo mnoho rznch micch pstroj, nkter jsou
tak vystaveny.
st prostor je vnovna tak
technice rdiovho spojen, i kdy
z tto oblasti je expont velmi mlo.
Nejzajmavjm pro odbornky je
radiovz, kter ml slouit pro ppady mimodnch udlost a zajiovat spojen mezi sprvami drah
a provoznmi oddly. eleznice pro
tyto ely cviila a do 90. let telegrafistky, provoz byl vhradn CW.
Vyslac a pijmac zazen dve
povan pro spojen MD a Sprv
drah (KUV 020 a pijma ZVP) zde
nen.
V souasn dob se dokumentuje
a td literatura z oboru sdlovac
a zabezpeovac techniky, kter je
v muzeu tak dostupn a bude postupn pro vn zjemce k dispozici
ve studovn. Na rozdl od sl se zabezpeovac technikou psob mno-

Obr. 9. Pvodn telefonn pstroj


hlskov s pepnaem smru hovoru

Obr. 10. Hlskov telefon pro konec


trati

stv expont sdlovac techniky


ponkud neuspodanm dojmem,
jako by i zde byla sdlovac technika
chud pbuznou zabezpeovac
techniky - bohuel tomu tak bv na
eleznici i v praxi. Mnoho expont,
lpe eeno prvk, se ktermi jsem
sm ml pleitost se setkat v praxi,
zde chyb a pi monostech stvajcch prostor by ani nebylo mon je
vystavit - doufejme, e se alespo

nkter exemple zachovaly (nap.


jen z rdiov techniky jmenuji namtkou radiostanice RACEK, DMZ,
DSZ, ji zmnn KUV 020, pijmae ZVP ap.). Pes to vechno stoj
tato expozice za shldnut a zjemci
ji najdou v arelu firmy Signal Mont
s. r. o., Kydlinovsk 1300, v Hradci
Krlov. Doufejme, e se brzy objev
i jej internetov prezentace ta
zatm chyb.

Obr. 11. Zapojen telefonu pro stedn zen dopravy z roku 1933 .

10/2002

41

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Softwarov kombajn MixW


Pro operan systm
DOS existoval univerzln program pro prci
s digitlnmi mdy
HAM-COMM, se kterm bylo mon
provozovat mdy RTTY, CW, SITOR
A/B, AMTOR a NAVTEX. V roce
1994 se mezi radioamatrskou veejnost dostala jeho 3. verze, kter byla
snad nejrozenj. Od t doby vak
uplynulo ji vce jak 8 let, ve kterch
rozvoj digitlnch druh provozu
postupoval nebvalm tempem.
Dnes jen mlokdo pracuje s celkem
primitivnm modemem HAM-COMM,
vtina krtkovlnnch radioamatr
provozuje digitln druhy provozu
pomoc zvukov karty a jednoduchch
oddlovacch len mezi potaem
a transceiverem. Radioamati zaali
pouvat digitln druhy provozu v prv polovin 90. let dokonce neznm
a pro ty byly vymyleny dmysln
programy umoujc automatick
dolaovn, vizuln sledovn nejen
signlu protistanice, ale i okol jejho
kmitotu, automatick zpis dleitch daj do denku, kter je obvykle
soust programu, vysln pedem
pipravench text ap.

Ukrajint radioamati Nikolaj


Fedosejev - UT2UZ a Denis Neitajlov - UU9JDR pemleli, jak pekonat celkem nevhodnou situaci, kdy
se na psmu objev nhle stanice pracujc jinm digitlnm mdem, ne
pro jak mme prv nainstalovn
program. Ponvad to nejsou pouze
radioamati, ale i vborn programtoi, vsledkem jejich prce byl program MixW, kter se v listopadu 2001
objevil ji ve druh zdokonalen verzi
(doplnn nap. o provoz SSTV) a kter se velice rychle rozil mezi radioamatry dky dal skupin radioamatr-programtor, kte prostednictvm Internetu nabdli monost kadmu pouvat tento program i bez
registrace.
Druh verze programu MixW, o kter bude dle e, pat skuten mezi
pikov programov produkty. V necelch 3,5 MB programu (vetn
doplkovch soubor) se skrv monost prce v reimech: SSB, AM, FM,
CW, BPSK31, QPSK31, FSK31,
RTTY, paket (KV i VKV), PACTOR
(pouze pjem), AMTOR (FEC),
MFSK, Hell, Throb, Fax (pouze pjem), SSTV, MT63 - to ve s vyuitm

ji zmnn zvukov karty potae.


Umouje vak tak pijmat nkolik
stanic souasn (a dokonce rznmi
druhy provozu), pmo koresponduje
s adou transceiver, kter umouj
CAT reim propojen, umouje si
pedem pipravit a 140 maker, kter
lze snadno vyvolat (ovem pamatujte
si je!!), spolupracuje s dalmi programy jako nap. DX atlas, callbook
a me vm konen pro protistanici
i vytisknout QSL lstek. Drobnosti
jako nastaven rovn vyslanho
signlu pi rznch druzch provozu,
nastaven nf DSP filtr, pravu denku, prci v zvodech vetn vslednch dat ve formtu Cabrillo, ADIF
nebo ASCII, automaticky vyslat
vzvu, skenovn propustnho psma,
veden statistiky o navzanch spojench, konverzi dat do jinch formt, generovn video ID pi SSTV,
volbu rozmr jednotlivch oken a barev, srovnvn sly signlu ap. program um rovn, stejn jako ppadnou spoluprci s natecm strojm antnnho systmu. Pitom poadavky na pota nejsou nijak extrmn - pracuje ji na potach s procesorem 486/100 MHz a 12 MB RAM,

Obr. 1. Zkladn okno programu MixW

42

10/2002

Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Zsada prv - pro vysln mus bt
vyazen z innosti procesor a odpojen
mikrofon (mikrofonn vstupn obvody
u nkterch transceiver se po pepnut do mdu data pln odpoj),
pokud jsme nuceni pout mikrofonn
vstup pro pvod analogovho datovho signlu, upravme jeho rove
na cca 10 mV fixnm odporovm
dliem.
Zsada druh - buzen nastavme
tsn pod rove, kdy zan zabrat
ALC. Pebuzen nebo silnj vstupn
signl m za nsledek vznik nelinearit,
kter zmenuj itelnost naeho
signlu.
Zsada tet - vkon transceiveru
u novjch druh provozu (PSK31,
MSFK, MT63) udrujte vdy v mezch 25-50 W, co je dostaujc i pro
spojen s nejvzdlenjmi stanicemi.
Toto nelze prosazovat nap. u RTTY i
SSTV - tam ada stanic pouv i vkonov PA stupn.
Zsada tvrt - vechna propojen
transceiver-interface a interface-pota vete pokud mono krtkmi
stnnmi vodii. Ponvad stnn
vceilov kablky nejsou bn k dostn, poruuji pout nejten koaxiln kablk RG174.
Obr. 2. Roletov menu MODE k volb druhu provozu.

ale autoi doporuuj alespo Pentium


166, 32 MB RAM a operan systm
Windows 95 nebo vy.

Instalace programu
Hlavn sti programu jsou soubory
MixW2.exe, MixW2.ini, bands.ini,
cty.dat a pfx.dat, dle vce soubor
s pponami .dll (pomocn moduly),
.mc (konfiguran soubory). Pedpokldejme dle, e ji mte program
nainstalovan, take na ploe vodnho okna Windows se objevil hezk
lutomodr motlek (viz msto inicily naeho lnku). Sputn a dal
prci s programem tedy nic nebrn.
Pokud nemte pipraven interface ke
galvanickmu oddlen potae a transceiveru (velmi dobr zapojen je ve
sbornku Holice 2002 pouze s optoleny), mete zkusit alespo pijmat
svou prvou stanici vyslajc digitlnm mdem - nejlp BPSK31 (tch je
v okol kmitotu 14 070 kHz vdy
dostatek).
Snad bude vhodn ci si na tomto
mst dopedu nkolik zsad, kter
plat veobecn pro provoz digitlnmi
mdy.

10/2002

sluchtka (nebo pouijete aktivn


reproduktory), v menu Options/Tune
transmitter slyitelnou rove signlu. Vysla pepneme do polohy
LSB a nastavme potebnou rove
vstupnho signlu. Bylo ji eeno, e
nesm bt pli vysok, aby nenastvalo dn zkreslen, nf kompresor i vf
procesor vypnuty z innosti. Je vhodn domluvit se s kolegou-radioamatrem, aby si v signl poslechl pmo
na psmu a zmil rove IMD; ta by
nemla bt hor ne -22 dB, obvykle
se pohybuje kolem -25 a hodnoty -30
i vce jsou vborn. Podobn postupujeme i pi dalch druzch provozu,
pjem/vysln SSTV signl je nejlpe odzkouet v psmu 80 m na
3730 kHz, kde tm denn pracuj
i nae stanice a je mon se s nimi
domluvit pedem SSB provozem. Popis celho programu by byl znane
obshl, a proto se pt zamm jen
na nkolik zajmavch detail.
(Dokonen pt)
Vtah z podrobnho popisu od
UT1UA zpracoval OK2QX

Prvn pokusy s MixW2

Zajmavosti

Vrame se od vtu zsad pro digitln mdy k praktickmu provozu.


Spustte program MixW, v roletovch nabdkch Options zvolte RX,
v Mode BPSK31, transceiver naladte
na 14 070 kHz. V menu View/Spectrum/Colors nastavte Waterfall,
v menu Configure/Input volume/Select/Line-in piblin stedn rove.
Ostatn (mimo prv a posledn nabdky) je nejlpe nastavit do spodn
polohy. Najdete njak signl PSK31
(na vodopdu vespod obrazovky se
zobrazuje jako lut psek), kliknete
na AFC (automatick doladn) na
spodnm dku - a v hlavnm okn by
se ji ml objevit text, kter pijman
stanice vysl.
Nastaven pro vyslac reim je
ponkud sloitj, ale vhoda je
v tom, e se nastaven provd jak pro
pjem, tak vysln pro kad druh
provozu jen poprv - program si
nastaven jednotlivch prvk pamatuje. Nyn ji muste mt oddlovac
interface zapojen k transceiveru a jeho vstup ve smru ke zvukov kart
pipojen na line in. Ke kontrole
pouijeme sice primitivn, ale dostaujc metodu pmho odposlechu.
Na vstup zvukov karty pipojte

l Na internetovch adresch
www.kellas.de, www.shareware.de
a www.freeware.de najdete adu zajmavch program k volnmu pouit
- pro radioamatry je zajmav nap.
MultiCalc32 k jednoduchm vpotm
z radiotechniky a elektrotechniky.
l Zatmco v Japonsku projekt PLC
odmtli, v Dsseldorfu do konce tohoto roku bude napojeno 60 kol na Internet prv pomoc tto technologie.
l V Nmecku vyly ti zajmav
publikace. Pedn je to ji 12. vydn
dosud nepekonan Rothammelovy
knihy Antennenbuch s adou doplk
od DJ0TR (48,60 Euro) a dva speciln vtisky asopisu CQ DL - jeden
vnovan cele digitlnm druhm
provozu, druh antnm (4,80 Euro za
kad vtisk).
l 10.-15. listopadu 2002 se kon
v San Marinu konference 1. oblasti
IARU. Na poadu bude diskuse o systmu financovn, CW provoz, poznatky z PLC st, krtkovlnn bandpln, podl IARU na soutch WRTC
a nejvce nmt k projednvn m
VKV a mikrovlnn komise. Materily
v nmin naleznete na www.darc.de
/referate/ausland/iaru/r1c02.

43

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Setkn Holice 2002

Obr. 1. Zbr ze slavnostnho pijet radioamatrskch host


na holick radnici. Hovo zstupce chorvatsk delegace
Krunoslav Horvati, 9A4KH.

V letonm roce ji po tinct se setkali


nai radioamati v Holicch, tentokrte 30.
a 31. srpna. Program byl bohat, astnk
dostatek a poas tentokrte poadatelm
nadmru plo. Je mon ci, e i organiztor, kterm byl jako obvykle Radioklub
Holice ve spoluprci a za inn pomoci
AMK Holice, se svho kolu zhostil dobe.
Nevm, jak dopadlo oficiln hodnocen
asti ve srovnn s minulmi lty. Na prv
pohled vak astnk bylo o nco mn ne
v minulch dvou-tech letech, co se vak
mon dky organizanm opatenm na
potu platcch astnk nijak neprojevilo.
Navc, mezi platcmi nebyly osoby do 15
a pes 70 let, kter mly vstup zdarma,
a mldee tam bylo pomrn dosti. Na
menm potu astnk celkem se podlely
jednak zplavy a problematick peprava
z jednoho behu Vltavy na druh, jednak
souasn probhajc velk leteck den v nedalekm Hradci Krlov. Neekl bych, e to
bylo na kodu. Na meganvtvy poslednch let byl pece jen arel setkn ponkud
mal a tlaenice jak u stnk, tak na blem
trhu bvala v nkterch chvlch nenosn.
V letonm roce vak (obzvlt v ptek)
byl dostaten prostor k tomu, aby si zjemci
nejen v relativnm klidu exponty, o kter
mli zjem, prohldli, ale byl i prostor k odbornm dotazm a odpovdm. Ni ast
lze pist i poklesu potu provozovatel CB
psma, nebo mlad potencionln zjemci
vol spe komunikaci prostednictvm mobilnch telefon.
V hlavn hale vvodily stnky ji tradinch prodejc, s bohatou nabdkou knih
pilo jako obvykle nakladatelstv BEN
(tentokrte speciln pro radioamatry s antenskou prukou Antny prakticky od
SP2MBE, pehledem soustek TESLA,

44

Obr. 2. V Holicch tradin prezentuje svoji innost OK QRP


klub. Dnes m 350 len z OK, OM, ale i z DL, W, G aj. Na
pult byly k vidn vrobky len klubu a ke koupi stavebnice radioamatrskch zazen firmy Sequence Electronic
- nap. CW QRP TRX 1 W pro psma 28 a 50 MHz za 5300 K

dotiskem knihy Radioamatrsk provoz


a pedpisy s adou doplk z oblasti digitlnho provozu a novmi knihami Paketradio dnes a ztra a Nov reimy radioamatrskho provozu). Vydan sbornk ze
setkn zahrnuje adu zajmavost ze vech
oblast radioamatrskho zjmu od provozu
a po technick novinky, vetn zajmavho
oddlovacho interface PC/TRX vhradn
s optoleny.
Z oficilnch stnk organizac je teba
jmenovat RK, ZSR a stnek Radioklubu
Zagreb. Pracovnci QSL sluby v sti stnku RK byli v trvalm obleen. Nechybl
pochopiteln ani ZACH se svmi antnami
(i kdy to nen jmno majitele, jak se mnoz
domnvaj - viz obr. 7), kter svmi uitnmi
vlastnostmi spn soupe s mnohem
drami zahraninmi vrobky, a tentokrt
se na pult objevily i koncov stupn
a oton kondenztory. Obzvlt stavebnice
malho PA ve velmi pzniv cenov relaci
byla stle pedmtem zjmu.
Co rozhodn v sti bleho trhu u ns
chyb, je na zahraninch setknch bn
bohat nabdka starch krtkovlnnch
tovrnch RX, TX a transceiver; to je dno
pedevm tm, e majitel takovchto
zazen bylo u ns ped rokem 1990 relativn mlo a jakmile se njak pstroj objev
v nabdce na PR, je obvykle ihned prodn.
Novch pstroj je nyn bohat vbr, a to
ve vech tyech kategorich: pstroj pro
zatenky, stedn kategorie a pikovch pstroj i zazen pro provoz portable/mobil. Jejich uitn hodnota je skuten
velk a vtinou i ty nejjednodu (a relativn lacin) modely dnes nabzej monosti,
o kterch se v e elektronkovch pstroj
nikomu ani nesnilo. Hovoit tedy s pohrdnm (jak to nkte um) o DX-77, Jupiteru

i K2/100 je tot, jako bychom ped 20 lety


zatracovali FT-902, TS-830 nebo KWM...
Tyhle pstroje toho tak vc neumly a jen
mlokdo si je mohl podit! dn firma
nepila s plnmi novinkami na KV, vyjma
YAESU s FT-897, o kterm se poprv
mluvilo ve Friedrichshafenu; je to vt (200
x 80 x 262 mm) obdoba FT-100 uren pro
portable provoz s robustn kovovou skn
a vnitnm bateriovm nebo spnanm zdrojem napjenm ze st, mimo KV psem tak
pro 50, 145 a 430 MHz a pmm zpracovnm FM, PR a dalch digitlnch md.
Vkon 100 W (50 a 20 W na 2 m a 70 cm, 20 W
na vech psmech pi bateriovm provozu na
intern zdroj). Zde postrdme razantnji
prezentovanou nabdku americkch transceiver firmy TEN-TEC, kter by se urit
tak na naem trhu uplatnily, zvlt kdy

Obr. 3. Soust holickho setkn jsou


odborn pednky a besedy. Penos
vkonu mezi antnou a vyslaem byl
nmtem pednky Vlastislava Berana z TESLA.CZ Pardubice

10/2002

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Obr. 4. Na pracoviti HST (High Speed Telegraphy) bylo


mono vyzkouet vechny rychlotelegrafn disciplny i rychlotelegrafn souboj s potaem. Na snmku Petr Frank,
OK2ZAR

Obr. 5. Obchodn firma CTS z Prahy u ns zastupuje japonskho vrobce Kenwood. pikov transceiver TS-2000
u n podte v zkladnm proveden za 93 500 K, mal (pro
portable) TS-50S za 27 500 K (viz tabulka)

Obr. 6. Na blem trhu se neprodvaj pouze star i


nepotebn vci. Jaroslav Hauerland, OK2PGG (ELKOM
Servis, na snmku vpravo) nap. prezentoval mj. novou osmikanlovou ruku MOTOROLA T6222 (cena 3700 K)

Obr. 7. Na pult koncov zesilovae, v pozad antny veho druhu. Co nen vidt, jsou telegrafn manipultory pastiky, kter firma ZACH rovn vyrb, a to ve velmi dobr kvalit a v rznch provedench: jednopdlov i dvoupdlov, s dutinou pro elektroniku kle v odlitku podloky,
s monost gravrovan volac znaky (tip na vnon drek)

jejich technick vlastnosti jsou pro radioamatrsk provoz vborn.


Jin je situace u zazen pro VKV psma,
kde ji zmnn firma YAESU nabz zcela
nov typsmov transceiver FT-8900R (29,
50, 145, 430 MHz) a pm zpracovn PR
signl jak s rychlost 1k2, tak 9k6 b/s,
ICOM tpsmov run IC-E90 s vkonem 5 W a irokopsmovm pijmaem od
0,5 MHz do 1000 MHz a dvoupsmov
vkonov FM TRX pro 145/430 MHz IC2725H s ovldacm mikrofonem, event. IC910H jako stoln pstroj pro psma 145, 430
a 1215 MHz. Kenwood run TH-F7E
145/430 se irokopsmovm pijmaem na
vechny mdy a TH-D7E G2.0 s internm
TNS pro APRS.
Nakonec tabulka bnch KV transceiver podle toho, pro jak zjemce a pouit jsou ureny. Ped koup je teba velice
dobe zvaovat pi vbru! Ten, kdo chce
zvodit, si asi nevybere FT-100 nebo
706MKIIG, kde ke kadmu konu je teba
nkolikansobn stisknut tlatka a pp.
pohyb knoflku, kdo jezd asto na portable
QTH zase nebude ilhat po FT-1000MP. J
nap. svho asu propagoval FT-920 do t

10/2002

doby, ne jsem tento TRX dostal na del


dobu na stl. Po prvm zvod, kdy jsem se
marn snail pootoit knoflkem rychlosti
kle (nesmysln malm, schovanm mezi
nkolika ostatnmi a obvykle pi provozu za
denkem i klvesnic potae), jsem svj
nzor vrazn poopravil. I ergonomick
pohledy mnohdy rozhoduj! Ale ponvad
nroky mohou bt rzn, schvln nedoporuuji ten i onen typ i vrobce.
Transceivery pro zatenky (termn
zatenci nen pesn, nebo znme

hodn starch zkuench ham, kte tyto


transceivery pouvaj pro jejich cenovou
dostupnost i bohat dostaujc uitn
vlastnosti i parametry - pozn. red.) se pohybuj v cench okolo 30 000 K, stedn tda
60-80 000 K, ceny pikovch se podle
vybaven bl a k 200 000 K. Pro portable
provoz 30-60 000 K, pochopiteln vdy
zle na mnostv a druhu doplk (hlavn
je teba zvaovat filtry pro telegrafii, FM a ev.
DSP doplky).
OK2QX (foto OK1PFM)

45

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Expedice na Kokosov ostrov - TI9M, 2002


Jan Slma, OK2JS

Zatkem roku 2002 se konalo nkolik velkch a vznanch expedic do


velmi vzcnch zem DXCC. Jednou
z nich byla mezinrodn expedice na
Kokosov ostrov, TI9. Ten le v Tichm
ocenu asi 535 km jihozpadn od
pobe Kostariky na 5 a 32 severn
a 86 a 59 zpadn. Svoj rozlohou
2400 ha je nejvtm neobydlenm
ostrovem na svt. Je vulkanickho pvodu s nejvym vrcholkem Cerro Iglesias asi 650 metr vysokm. Podneb je
tropick s velkm mnostvm deovch
srek, kterch bv a okolo 7 m za
rok. Proto je tm cel povrch ostrova
porostl tropickou dungl. Teploty
tam dosahuj celoron pes 30 C a vce.
Tak moe okolo je velice tepl, a proto
tam ije velmi mnoho druh ryb a zvlt ralok. Ostrovem protk mnostv
ek, kter vytvej spoustu vodopd. Ostrov je domovem velkho mnostv ptactva a nkter druhy se nevyskytuj nikde jinde na svt. Rostou tam
tak nkter vzcn rostliny a stromy
zcela ojedinl pouze na tomto mst.
V roce 1978 Kostarick vlda vyhlsila ostrov nrodnm parkem a svtov
organizace UNESCO ho zaadila v roce
1997 na seznam Svtovho ddictv
lidstva. Vstup na toto zem je proto
velice steen a celoron je vydvn
jen omezen poet povolen k nvtvm, kter nesm peshnout 300 osob.
Na ostrov se vdy po ase stdaj
pouze hldky ochrnc prody. Sprvu
ostrova m ve sv jurisdikci kostarick
nmonictvo spolu s adem pro ochranu prody a rybolovu. Na tomto ostrov se tak nately nkter prodn
scny ze znmho filmu Jursk park.
Z historie se dochovaly zprvy, e u
v 17. stolet tam byl zchytn bod pro

46

pirtsk lod, kter se plavily okolo


zpadnho pobe jin a stedn Ameriky. Ty pak pepadvaly hlavn panlsk krlovsk korby s poklady zlata
a perel, kter mly bt dopraveny do
Evropy. Tyto ohromn uloupen poklady pak mly bt dajn ukryty prv na
tomto ostrov. Podle tchto legend se
nechal inspirovat spisovatel Robert L.
Stevenson, kter napsal znm romn
Ostrov poklad.
l

Z hlediska radioamatrskho provozu je tento ostrov stle velice danou


zem DXCC. Koncem minulho stolet
tam sice byly nkolikrte organizovny
mal expedice vtinou kostarickch
radioamatr, kte se tam dopravili s lodmi ryb nebo s kostarickm nmonictvem. Ale vtinou vdy lo o krtkodob zastvky na nkolik mlo dn nebo
dokonce hodin. Tak ne vdy byly tyto
expedice dobe vybaveny vhodnm zazenm nebo opertorsky. Provoz vtinou probhal pouze mezi jihoamerickmi stanicemi nebo navazovali spojen vce s USA a Evropanm se tm
nevnovali. Tak vdy vtinou pouvali pouze psmo 20 m a provoz SSB.
Proto byla zatkem roku 2002 dohodnuta velk 14lenn mezinrodn
expedice. Hlavnm organiztorem byl
Henry, TI2HMG, dle AD6E, AK0A,
F5CWU, IK3RIY, IZ7ATN, KI7WO,
N4CD, N6KT, N7DF, PA3EWP,
PA5ET, RK3AD a WS4Y. Dky irok
sponzorsk pomoci byla expedice velice dobe vybavena. Mli 6 transceivr
firmy ICOM IC-756PROII s kilowattovmi zesilovai firmy ACOM. Jako
antny mli 3ptipsmov quady, ver-

tikln diply pro psma 160 a 40 m,


dipl pro 30 m a 6prvkovou smrovku
pro 6 m. Pouvali ti genertory 5 kW
pro vrobu elektrick energie.
Na ostrov je dopravila lo TWO
CAN z kostarickho pstavu Punta
Arenas. Byla to luxusn jachta dlouh
30 m a 6 m irok, kter jim poskytovala veker pohodl bhem plavby
a po pistn na ostrov dokonce i monost pespvn na n i bhem jejich expedinho pobytu. Cesta k ostrovu
trvala asi 40 hodin a 19. nora 2002 veer zakotvili u ostrova v ztoce Chatham Bay. Ped zatkem vykldky jim
ochrnci ostrova zkontrolovali pasy,
povolen k pistn a licence k vysln.
Ve probhlo bez problm, a mohli
proto zat s vylodnm vekerho
potebnho materilu.
Pmo na pli postavili antny pro
spodn psma, o nco dle pak quady.
Vybudovali 3 vyslac stanovit. Hned
pt den rno se ozvala na psmech
znaka TI9M souasn na nkolika
psmech. Vzhledem k dalm expedicm, kter tak v t dob probhaly,
byly kmitoty poslechu znan irok,
aby nedochzelo k vzjemnmu ruen. Ale podmnky en byly v t
dob celkem dobr, a tak bylo mon
s touto expedic navazovat spojen
celkem snadno u od prvnho dne
provozu. V dalch dnech jim ochrnci
prody dovolili postavit dal dv vyslac pracovit na nhorn planin asi
160 m nad zlivem. Ukzalo se to velice
vhodnm zvlt pro prci v psmech
10 a 6 m. Jenom doprava materilu na
toto stanovit byla znan namhav
vzhledem ke strmmu vstupu. Tak
ast vmna opertor byla obtn,
ale nakonec ve dobe dopadlo.

10/2002

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Ze zahraninch radioamatrskch asopis


procesory. Dokonal ekvalizr. Univerzln genertor pravohlch kmit.
Autoalarm s mikroprocesorem. dn
strach ped mikroprocesory (3. pokraovn). MSP 430 (pokra.) - testovn
a provoz laserovch diod. Vf syntetizr
0,1-35 MHz. Krtk Yagi antny pro
70 cm. Nov soustky - RS485/RS422,
AD8350. TX40CW - jednoduch telegrafn vysla pro psmo 40 m. Vertikln antna na cesty. Tipy a triky pro
domc kutily. Hldka VKV - EME pro
kadho. Satelity, QRP, DX zprvy,
IOTA, expedice H7DX, paketov novinky, pedpov en, diplomy, QSL
informace.
RadCom 7/2002 - msnk RSGB
(Velk Britnie): 5000 nvtvnk
vidlo prci GB50. RSGB mezinrodn
IOTA shromdn. CDG2000 - 2. st
nvodu na pikov pijma a dobr
vysla - vstupn a vstupn obvody.
LED displeje. Informace zatenkm
- co je to en Grey-line? Pozor na
SMD elektrolyty! IOTA pehledy. Test
a popis IC-T3H. Pouit keramickch
filtr ve VFO. PA0SE systm pro-

mnn mf selektivity. Antna T2FD


a australsk dipl. Regionln kluby.
Rubriky: VKV, zvody, Internet, QRP,
KV, antny, SWL, ATV, mikrovlny,
IOTA
Break-In 3/2002 - dvoumsnk
NZART (Nov Zland): Nov typy
akumultor. Projekt s mikroprocesorem pro amatry. Jednoduch napov regultor. Hamcalc v58 na CDROM. Jak pracuje bl LED. VKV
zvody na Zland. Vuka morseovky nov verze programu na strnkch
NZART. Digitln mdy - Hell. Satelity. Nov diplomy. Zprvy ze svta
DX, IARU.
CQ ZRS - dvoumsnk ZRS
(Slovinsko): ZRS ve Friedrichshafenu.
Organizan informace (koment ke
klesajcmu potu len). Aktivita na
krtkch vlnch. O umstn S50HQ.
Slovint contestmani jako A61AJ.
Aktivity na VKV, vsledky zvod.
ARDF zajmavosti. Napov napjen
dipl (2. st). Kmitotomr pro QRP
vysla. Hldka amatrsk televize,
satelity, diplomy.
JPK

jm zem. Hongkong m toti spolu


s nktermi msty v Japonsku a Jin Koreji na asijsk kontinent neobvykle
rozvinutou komunikan i dopravn infrastrukturu. Je to ji v poad 25. svtov telekomunikan veletrh od prvho,
kter byl v enev v roce 1971. Pt svtov vstava TELECOM World 2003 se
uskuten na enevskm vstaviti Palexpo v dob od 12. do 18. jna 2003.
l 1. srpna 2002 ve vku 96 let zemel
jeden z nejstarch radioamatr na
svt, Robert E. Baird, W9NN. Byl mj.
zakladatelem QCWA klubu a svou prvou
licenci se znakou 8BTI zskal v roce
1920. Byl stle velmi aktivn a sv
posledn spojen navzal asi tden ped
smrt telegraficky na psmu 80 m .

l V Anglii maj radioamati dajn


od 1. 8. 2002 za uritch podmnek

monost pracovat na psmu 5 MHz!!


Bli informace pozdji.
l 6.-13. 7. 2002 pracovala stanice
SU60WW k 60. vro bitvy u El-Alameinu za 2. svtov vlky; v tto oblasti
bylo poloeno na obou stranch fronty
celkem asi 23 milion (!) nlapnch min
- z toho je jich dodnes pes 19 milion
skrytch v pskovcovch dunch a cel
oblast je stle velmi nebezpen.
l Hongkong, dnes nsk zem,
host leton telekomunikan veletrh
vnovan asijskm zemm, TELECOM
Asia 2002. Uskuten se v dob od 2. do
7. prosince v hongkongskm vstavnm
centru HKCEC. nsk velvyslanec
u enevskho zastoupen OSN a dalch
mezinrodnch organizac, kter sdl ve
vcarsku, pi podpisu prohlsil, e je
na velice poctna skutenost, e se tato
vznamn akce ji podruh kon na je-

Provoz TI9M probhal perfektn


k veker spokojenosti radioamatr
celho svta a denn byla tato znaka
slyet na tm vech KV psmech
vemi druhy provozu. Bhem 12 dn
innosti se jim podailo navzat vce

jak 80 tisc spojen v psmech 160 a


6 m provozy CW, SSB, RTTY
a PSK31. Tmto vkonem se expedice
zaadila mezi vbec nejspnj
expedice v poslednch letech. Mnoho
zjemc si tak mohlo udlat tuto

vzcnou zemi na mnoha psmech. QSL


pro tuto expedici vyizoval Bill
Boeckenhaupt, AK0A, z Kansasu,
USA. Vzhledem k velkmu mnostv
QSL mu pomhali i jin radioamati,
jako teba K0JN.

QST 7/2002 - msnk ARRL


(USA): vodnk o monm rozen
psma 40 m. Jednoduch penosn vertikln antna. Dipl K8SYL pro 3,5
a 28 MHz. N4GG jednoduch antnn
systm se stedovm napjenm.
K4VX linern ladn dipl pro 40 m.
Astronauti - radioamati. Ochrana
antn proti blesku. Nf ekvalizr s jednm IO. Popis a test IC-V8000. Srovnn rznch KV wattmetr. Story
T88ZZ. Amatrky v Srii. Svt nad
50 MHz. QRP hldka. Mikrovlny.
Podmnky a vsledky zvod.
FUNKAMATEUR 6/2002 - asopis
pro rozhlas, elektroniku a vpoetn
techniku (NSR): Pehled novch
vrobk na trhu. Linux pro servery.
Expedice VP8GEO. Kam kr PLC?
(Vysvtlen principu datovch penos
po elektrovodn sti a nebezpe ruen.) Jsou antny OPTIBeam optimln?
Digitalizace ei v amatrskm vysln. Dlouhovlnn pjem s PC. Informace z rozhlasovch psem. Eutelsat komunikan satelit druh generace.
Jednoduch programtor pro mikro-

Zajmavosti
l V jnu tohoto roku oslav 30. vro
svho zaloen znm americk firma
MFJ. Tuto firmu zaloil prv ped 30
lety Martin F. Jue, K5FLU, v mst
Starkville ve stt Mississippi.Tehdy obval jeden pokoj v mstnm hotelu. Jeho
prvnm produktem, kter tehdy nabzel
k prodeji, byla stavebnice telegrafnho filtru CWF-2 a jeho cena byla 9,95 $. Nyn
je v tto mohutn spolenosti sdrueno
5 podnik, kter produkuj vce jako
2000 rznch vrobk pro radioamatry
a pro ostatn kutily v oblasti elektroniky.
Vrobky tto firmy jsou znmy po
celm svt a tak mnoz nai hamov je
jist znaj a v mnoha ppadech
i pouvaj.
OK2JS

10/2002

QX

47