You are on page 1of 58

OBSAH

Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o.

Stavebnici pruinovho dozvuku


najdete na stran 17.

Adresa vydavatele: Radlick 2, 150 00 Praha 5,


tel.: 257 317 314
zenm redakce poven: Ing. Ji vec
tel.: 257 317 314
Adresa redakce: Na Bernce 2, Praha 6
tel.(zzn.): 412 336 502,fax: 412 336 500
E-mail: redakce@kte.cz
Ron vychz 12 sel, cena vtisku 36 K.
Roziuje DT s.r.o., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
-Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 313,
257 317 312). Distribuci pro pedplatitele tak
provd v zastoupen vydavatele spolenost
MEDIASERVIS s. r. o., Abocentrum, Moravsk
nmst 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno;
tel.: 541 233 232; fax: 541 616 160;
abocentrum@pns.cz; reklamace - tel.: 0800
-171 181.

Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Genertory periodickch signl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2

Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,


Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax: 02/44 45 45 59, 44 45 06 97 - predplatn,
tel./fax: 02/44 45 46 28 - administratva
E-mail: magnet@press.sk.

Jednoduch DDS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

Podvn novinovch zsilek povoleno


eskou potou - editelstvm OZ Praha
(.j. nov 6285/97 ze dne 3.9.1997)

STAVEBNICE A KONSTRUKCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Inzerci v R pijm vydavatel, Radlick 2,


150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 314.

Internet. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS


Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 02/44 45 06 93.

Dlkov ovladae s kodem RC 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8


Pruinov dozvuk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Jednoduch DC-DC mnie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
CAD pro elektroniku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
Z historie radioelektroniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
Z radioamatrskho svta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
Seznam inzerent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Za pvodnost pspvku odpovd autor.


Otisk povolen jen s uvedenm pvodu.

Zajmavosti

Za obsah inzertu odpovd inzerent.

3D zobrazen desek v EAGLE


Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit
inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst
asopisu.
Nevydan rukopisy autorm nevracme.
Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn,
chyb nebo vynechn je vylouen.
Veker prva vyhrazena.
MK R E 397
ISSN 0322-9572, .j. 46 043
AMARO spol. s r. o.

11/2002

Pokud potebujete vizualizovat


desku navrenou v programu Eagle v.4
a vy, nabzme vm een: Deska
(.brd) navren v Eaglu se zkonvertuje
pomoc ULP nazvanho EaglePOVray Konverter a nov soubor se
nate do programu POV-Ray pro renderovn a zobrazen.
POV-Ray je jako freeware software
ke staen na http://www.povray.org, zatmco ULP program je k dispozici na
strnce autora programu pana M. Weissera: http://www.matwei.de

3D zobrazen jsme si vyzkoueli


a meme ci, e funguje velmi
dobe. Problm me nastat, pokud
mte na desce pouzdra soustek, jejich modely pro zobrazen v POV-Ray
nejsou dodna v zkladnm balku
programu. Modely pouzder lze podle
poteby vytvoit i dodaten.
Pi renderovn prostorovho obrzku lze nastavit polohu a intenzitu a
dvou zdroj svtla. Krom vlastn
vizualizace na obrazovce vznikne odpovdajc obrzek ve formtu BMP.
Obrzek m vdy barevn pozad,
kter vak lze vymazat.

S TAVEBN NVODY

Genertory periodickch signl


Genertory periodickch signl
jsou jedny z nejzkladnjch elektronickch obvod. Dnes si pedstavme dva typy tchto obvod - gene-

rtor signlu pilovho prbhu


(vetn vstupu napovch impuls) a genertor signlu sinusovho
a kosinovho prbhu (co jsou dva

sinusov signly, vzjemn posunut


o 90. Jako prvn bude popsn genertor signlu pilovho prbhu.

Obr. 1. Schma zapojen genertoru s jednm dvojitm operanm zesilovaem

11/2002

S TAVEBN NVODY
Genertor signlu pilovho
prbhu

Obr. 2. Prbh generovanho napt

Tento typ prbhu nachz uplatnn zejmna pi konstrukci rznch


pevodnk, fzovm zen apod.
Schma zapojen s jednm dvojitm
operanm zesilovaem je na obr. 1.
Operan zesilova IC1A je zapojen
jako Schmittv klopn obvod, IC1B
pracuje jako integrtor. Zapojen vy-

chz principieln ze zapojen genertoru trojhelnkovho napt, pouze nabjec a vybjec asov konstanty se vrazn li. Napt na vstupu
stoup mnohem pomaleji, ne pi
sestupu. Pi kladnm napt na vstupu IC1A se integrtor nabj pes
mal odpor R1 a diodu D1 velmi
rychle - vstup IC1B tedy strm
kles. Pi zpornm napt na vstupu IC1A je integran kondenztor
C1 vybjen pomalu pes odpor R2
s diodu D2. Vstupn napt IC1B se
tedy zvtuje podstatn pomaleji.
Prbh generovanho napt je vidt
na obr. 2. Pro zajitn oscilac mus
platit R3>R4. Pokud by byl jejich
rozdl velk, snilo by se pli vstupn napt genertoru. Proto maj
bt jejich hodnoty podobn.Pro vpoet kmitotu genertoru plat vztah:
f=1/(2C1(R1+R2))*(R3/R4)
Pro hodnoty soustek ve schmatu pak f = 56,8 Hz. Kmitoet takto
navrenho genertoru me bt a
40 kHz (s pouitm OZ).

Stavba
Vzorek genertoru byl navren na
dvoustrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 17,5 x 45 mm. Rozloen soustek na desce genertoru je
na obr. 3, obrazec desky spoj ze
strany soustek (TOP) je na obr. 4,
ze strany spoj (BOTTOM) je na
obr. 5. Deska je urena pro pokusy
Obr. 3. Rozloen soustek na desce genertoru

Seznam soustek
A99733
R1, R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k
R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k
R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 k
R8-10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k
C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 nF
C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F/50 V
C5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V
D1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
IC1-2. . . . . . . . . . . . . . . . . NJM4580L
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SK30A
K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03
P1 . . . . . . . . . . . . . . . P16M-10 k/N
Obr. 4. Obrazec desky spoj (TOP M 2:1)

11/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 6.

Obr. 5. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 2:1)

s tmto typem obvod, jinak bv


obvod vtinou soust sloitjch
zapojen. Stavba je velmi jednoduch. Napjec napt je symetrick
12 a 15 V, piveden konektorem K2. Oba vstupn signly jsou
pak vyvedeny na konektor K1. Na

Obr. 7. Schma zapojen genertoru

11/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 8. Prbhy vstupnihch napt

obr. 6 je mon proveden obvodu na


univerzln vrtan desce s plonmi
spoji.

Obr. 9. Rozloen soustek na desce genertoru

Genertor sinusovho a kosinovho napt


Tento obvod je ji pouiteln pro
rzn mic a testovac zazen,
i kdy vtinou bude tak pouze soust vtho celku.

Popis
Schma zapojen genertoru je na
obr. 7. ICIA je zapojen jako invertujc zesilova, ICIB a IC2B pracuj
jako integrtory. Vstupn signl
obvodu je kosinov a zpoovaem
o 90 je generovn vstupn signl
sinusov. Kosinov vstupn signl
je souasn usmrnn diodami D1
a D2 a filtrovn kondenztorem C4.
Usmrnn a filtrovan napt na C4
pak pes potenciometr P1 d odpor
kanlu tranzistoru T1 (2SK30). Ten
stabilizuje rove vstupnho napt.
Obvod je napjen z externho zdroje
symetrickho napt 12 a 15 V
pes konektor K2. Vstupn sinusov a kosinov napt je pivedeno na
konektor K1. Prbhy vstupnch
napt jsou znzornny na obr. 8.

Obr. 10. Obrazec desky spoj (TOP M 2:1)

Obr. 11. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 2:1)

Seznam soustek
A99734
R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5,6 k
R2, R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 k
C1, C4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
D2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . NJM4580D
Obr. 12. Mon proveden genertoru na univerzln desce

11/2002

K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03

S TAVEBN NVODY

Jednoduch DDS
V laboratorn praxi potebujeme
velmi asto genertor signlu rznch
prbh (minimln sinus a obdlnk). Mimo bn een obvody
z diskrtnch soustek se v posledn

dob zan stle vce pouvat DDS


(pm kmitotov syntza). V poslednm sle AR byl otitn vodn teoretick lnek o obvodech DDS od firmy
Analog Devices. Genertor na stejnm

principu lze ale zhotovit i z bnch


soustek a jeho zen penechat na
PC. Popis jednoduchho obvodu
DDS s procesorem AT90S2313 je
uveden v nsledujcm lnku.

Pro uveden hodnoty soustek


pak bude 10,62 kHz. Pokud poadujeme plynul nastaven kmitotu,
odpory R4 a R5 nahradme dvojitm
potenciometrem, pro pepnn rozsah pak doplnme pepnae a pepnme kondenztory s rznmi kapacitami C1 a C2.

(BOTTOM) je na obr. 11. Dky pouit dvoustrann desky je stavba


velmi jednoduch. Pro zjemce o domc vrobu DPS nebude problm si
navrhnout vlastn jednostrannou desku. Mon proveden na univerzln
desce je na obr. 12 a 13.

Obr. 1. Schma zapojen

Kmitoet genertoru je pro C = C1


= C2 a R = R4 = R5 dn vzorcem:
f = 1/(2 RC)

Zvr
Stavba

Obr. 13.

Genertor je navrena na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 45 x 32,5 mm. Rozloen
soustek na desce je na obr. 9, obrazec desky spoj ze strany soustek
(TOP) je na obr. 10, ze strany spoj

Oba popsan genertory pat k irok ad monch konstrukc genertor. Slou jako zklad dalch zazen, ppadn mohou bt pouity
k ovovn jejich funkce pro zanajc elektroniky.

11/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 2. Ovldac program pro PC

Popis
Schma zapojen obvodu DDS je
na obr. 1. Pes svou jednoduchost je
schopen generovat signly rznch
prbh (sinus, pila, trojhelnk
a obdlnk) s kmitotovm rozsahem
od 0,07 Hz do 200 a 300 kHz (horn
kmitoet zvis na pouitm krystalu). Pitom je krok rozlien pi nastaven kmitotu 0,07 Hz v celm
rozsahu. Aby bylo ovldn genertoru co nejjednodu, je zen z pipojenho osobnho potae pomoc
jednoduchho programu. Ovldac
okno dicho programu je na obr. 2.
Vlastn obvod genertoru je velmi
jednoduch. Jdrem je procesor
AVR AT90S2313 (IC1). Na jeho
vstupech PB0 a PB7 je zapojena
odporov s R2R s odpory R3 a
R11. Z n je odebrn vstupn signl
poadovanho prbhu, piveden
na konektor K3. Pro dal zpracovn signlu by bylo vhodn na vstup zapojit njak oddlovac zesilova a monost zen vstupn
rovn (potenciometr). Pro toto zapojen byl pouit krystal Q1 s kmitotem 11,0592 MHz. K potai je
obvod pipojen pes konektor K1
a RS232 pevodnk MAX202CPE
(IC2). Ten m vhodu v tom, e
vysta s kondenztory 100 nF. Napjen procesoru zajiuje mni
MAX603CPA (IC3). Ten je zen signlem DTR z portu potae. V okamiku odpojen dcho programu na

Obr. 3. Signl pravohlho prbhu


100 kHz

11/2002

PC se peru napjen, m se et
baterie.
dic program je napsn v asembleru, protoe je velmi krtk (pouze
7 dek) a potebujeme doclit vysokou rychlost v hlavn smyce. Zbytek programu jsou tabulky prbh
jednotlivch signl a kdy komunikace s PC.
Akumultor fze m dlku 24 bit,
co uruje rozlien vstupnho kmitotu. Maximln kmitoet a rozlien je zvisl na kmitotu pouitho krystalu.
Rozlien = fCPU/150994944
a fvst = akumultor * rozlien
V popsanm ppad s krystalem
11,0592 MHz je rozlien 0,073242188
Hz, Pro vstupn kmitoet potebujeme hodnotu akumultoru 0x003556
(13654 dekadicky). Tm dostaneme
vstupn kmitoet 1000,048835 Hz,
co je pro vtinu amatrskch me-

Obr. 4. Signl pilovho prbhu


100 kHz

n dostaten. Komunikace s programem v PC je velmi jednoduch, take snadno nastavte poadovan


kmitoet i vstupn signl.
Na obr. 3 a 4 jsou znzornny prbhy vstupnch napt (obdlnk
a pila) s kmitotem 100 kHz. Program pro mikrokontrolr (.ASM)
a ovldac program pro PC si mete

Obr. 5. Rozloen soustek na DPS

Obr. 6. Obrazec desky spoj (TOP)

S TAVEBN NVODY

Dlkov ovladae s kdem RC5

Obr. 1. Schma zapojen

sthnout na www adrese autora


pvodnho pspvku: http://www.
myplace.nu/avr/minidds/index.htm.

Stavba
Obvod DDS je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 72,5 x 42,5 mm. Rozloen
soustek na desce s plonmi spoji
je na obr. 5, obrazec desky spoj ze
strany soustek (TOP) je na obr. 6,
ze strany spoj (BOTTOM) je na
obr. 7. Po konstrukn strnce je

stavba genertoru pomrn jednoduch. Konstrukce vak vyaduje


zkladn znalosti z prce s obvody
AVR (programovn apod.). Jinak je
genertor pln funkn a v danm
kmitotovm spektru umouje pohodlnou prci. Doporuuji ale na
vstup pipojit buffer a potenciometr
vstupn rovn.

m podstatn lep parametry, je jako


konstrukce prvn konkrtn seznmen s problematikou obvod DDS.
Pes svou jednoduchost ale me
ad radioamatr poskytnout dobr
sluby.

Seznam soustek

Zvr

A99735

Ped pipravovanou konstrukc s obvodem AD9854, kter m samozej-

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470
R2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
R3-11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 k
R12-18. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
C5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V
C1-4 C7 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C8-9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 pF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . AT90S2313-10PI
IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . MAX202CPE
IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . MAX603CPA
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
Q1. . . . . . . . . . . . . . . . . 11.0592 MHz
K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CP560
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DSUB-9F
K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02

Obr.7. Obrazec desky spoj (BOTTOM)

11/2002

S TAVEBN NVODY
vyslae pouvaj kd zazen 29,
aby nedochzelo k monm problmm s videem, televiz nebo CD
pehrvai.
Ve srovnn s "normlnm" RC5
kdem je pouit kd mrn modifikovn, take nepracuje s bnmi
ovladai, ale pouze s popsanmi pijmai. Upraven kd zjednoduuje
konstrukci pijma. Pi napjecm
napt 5 V meme pro zven vkonu vysla zaadit 2 LED do srie
a ochrann odpor pout 22 ohm.

1-kanlov vysla

Obr. 2. Rozloen soustek na DPS

Jednm z nejastji pouvanch


protokol u dlkovch ovlada je
kd RC5. Existuj speciln obvody
pro tuto adu ovlada. V tomto
lnku je ale popsno nkolik typ
pijma i vysla s IR (infraervenm) penosem, realizovanch
s procesory ady PIC. V zsad (podle sloitosti zapojen) jsou pouity
typy PIC12C508 nebo PIC16F84.
Vechny vyslae pracuj na jednotnm kmitotu 36 kHz. Pro tuto
frekvenci jsou tak optimalizovny
integrovan IR pijmac moduly.
Meme pout typy TSOP1836,
TSOP1736 nebo SFH509-36. Na
vyslac stran jsou jako zdroj IR zen pouity LED LD274. V pspvku jsou popsny nsledujc zazen:
1-kanlov vysla (16 kd)
3-kanlov vysla
5-kanlov vysla

1-kanlov pijma (16 kd)


12-kanlov pijma
16-kanlov vysla
Vyslae jsou v klidu v tzv. spnku,
dokud nen stisknuto njak tlatko. V klidovm reimu je spoteba
obvodu pod 1 A. Obvod proto me
bt pipojen dlouhou dobu na baterii, ani by dochzelo k jejmu pedasnmu vybit, a to i pi pouit
knoflkovch bateri s naptm 3 V.V
okamiku stisknut libovolnho tlatka je s odstupem 50 ms 5x za sebou vysln pslun kd. To by mlo bt dostaten pro bezpenou
identifikaci kdu na stran pijmae. Po tom se uvede vysla opt
do klidovho reimu (spnku). V programov smyce neexistuje automatick opakovn, take i kdy zstane
nkter tlatko stle stisknuto, nedochz k vybjen baterie. Vechny

Obr. 3. Obrazec desky spoj (TOP M 2:1)

11/2002

Schma zapojen 1-kanlovho


vyslae s obvodem PIC12C508 je na
obr. 1. Pomoc propojek JP1 a JP4
meme nastavit 16 kombinac, kter jsou vyslny po stisknut tlatka
S1. Ped kadm vyslnm kdu procesor zjist nastaven propojek. Zmna kdu je tak mon i bez restartu

Seznam soustek
A99736
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R*
C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/10 V
C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC12C508
LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LD274
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639
S1 . . . . . . . . . . . . . . . TLACITKO-PCB
JP1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP3

Obr. 4. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 2:1)

S TAVEBN NVODY

Obr. 5. Schma zapojen

procesoru. Kd tak me bt zadn


i z externho zdroje. Jako zdroj taktovacho kmitotu je pouit intern RC
osciltor procesoru. Jeho pesnost je
pro dan ely dostaujc. Pro napjec napt mezi 3 a 5 V je zaruen
bezproblmov penos signlu na
pijma. Pi nim napjecm napt nebo pi extrmnch teplotch se
ji mohou vyskytnout pote.V tom
ppad musme pipojit krystalov
osciltor na vvody GP4 a GP5. To

Obr. 6. Rozloen soustek na DPS

10

Seznam soustek
A99737
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R*
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/10 V
C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF

IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC12C508
LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LD274
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639
S1-3. . . . . . . . . . . . . . TLACITKO-PCB

Obr. 7. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 2:1)

11/2002

S TAVEBN NVODY
ale omez poet monch kombinac
kdu na pouh 4.

Stavba
1-kanlov vysla je zhotoven na
dvoustrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 27,5 x 22,5 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi
spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj
ze strany soustek (TOP) na obr. 3,
ze strany spoj (BOTTOM) na obr. 4.
Zdrojov kd pro procesor je pro

vechny popisovan konstrukce ke


staen na www adrese autora pvodn konstrukce: http://home.tonline.de
/home/holger.klabunde/rc5send.htm.

3-kanlov vysla
Schma zapojen 3-kanlovho
vyslae s procesorem PIC12C508 je
na obr. 5. Tlatka pro 3 vyslan povely jsou pipojena pmo na vstupy
GP0, GP1 a GP3, kter maj integrovan zdvihac odpory a mohou

probudit procesor z klidovho reimu. Pro taktovn procesoru plat


stejn pravidla, jako u pedchoz
konstrukce. GP4 a GP5 jsou zde voln, tak ppadn pipojen externho osciltoru nein dn problmy.

Stavba
3-kanlov vysla je zhotoven na
jednostrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 26 x 21 mm. Rozloen
soustek na desce s plonmi spoji

Obr. 8. Schma zapojen

Obr. 8. Rozloen soustek na DPS

11/2002

Obr. 9. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 1,5:1)

11

S TAVEBN NVODY
Seznam soustek

C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 pF

A99738
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R*

IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16F84P
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639
LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LD274
Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4MHz

C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/10 V

S1-5. . . . . . . . . . . . . . TLACITKO-PCB

je na obr. 6, obrazec desky spoj ze


strany spoj (BOTTOM) je na obr. 7.
Hodnotu odporu R1 volme podle
pouitho napjecho napt (viz
daje na schmatu). Data pro procesor jsou ke staen na www adrese
uveden ve.

5-kanlov vysla
Schma zapojen je na obr. 8. Protoe potebujeme v tomto ppad ji

Obr. 10. Schma zapojen

Obr. 11. Rozloen soustek na DPS

12

Obr. 12. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 2:1)

11/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 13. Schma zapojen

Seznam soustek
A99739
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/10 V
C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC12C508
LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5
JP1-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP3

vce vstup, je pouit vt procesor


PIC16F84P. Pouze vstupy RB0, 4, 5,
6 a 7 maj peruen a umouj
probuzen procesoru z klidovho
reimu. Vstupy RB4 a RB7 maj
intern zdvihac odpory, pro vstup

11/2002

Obr. 14. Rozloen soustek na DPS

13

S TAVEBN NVODY
je na obr. 12, obrazec desky spoj ze
strany spoj (BOTTOM) je na obr. 13.

12-kanlov pijma

Obr. 15. Obrazec desky spoj (TOP M 1,5:1)

Schma zapojen 12-kanlovho


pijmae je na obr. 14. Toto zapojen
je schopno ovldat (zapnat a vypnat)
a 12 samostatnch vstup. Opt je
pouit vt procesor PIC16F84P.
Kmitoet osciltoru je zen externm krystalem Q1 4 MHz. Obvod je
uren pro extern napje 8 a 18 V.
Napjec napt 5 V je stabilizovno
regultorem 7805 IC2. Vechny
vstupy jsou osazeny indikanmi
LED pro kontrolu stavu. dic vstupy jsou na vvodech O1 a O12.
Jako pijmac modul mohou bt
pouity standardn pijmae ady
TSOP nebo SFH.

Stavba
12-kanlov pijma je zhotoven
na dvoustrann desce s plonmi
spoji o rozmrech 53 x 35 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi
spoji je na obr. 15, obrazec desky
spoj ze strany soustek (TOP) na
obr. 16, ze strany spoj (BOTTOM)
na obr. 17. Extern napje se pipojuje konektorem K1. Popisovan
ovlada me napklad spnat jednotliv zsuvky na zsuvkov lit.

16-kanlov vysla
K pedelmu 12-kanlovmu pijmai potebujeme tak pslun
vcekanlov vysla. Schma zapoObr. 16. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 1,5:1)

Seznam soustek
RB0 mus bt pipojen extern (R1).
Zbytek obvodu je ji shodn s pedchozmi zapojenmi. sla vyslanch kd pro jednotliv spnae
jsou uvedena na schmatu.

Stavba
5-kanlov vysla je zhotoven na
jednostrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 36 x 28 mm. Rozloen
soustek na desce s plonmi spoji je
na obr. 9, obrazec desky spoj ze strany
spoj (BOTTOM) je na obr. 10.

Tento pijma je protjkem 1-kanlovho vyslae z vodu lnku, me ale pracovat i s ostatnmi zde
popsanmi vyslai. Je uren pro
zapnut/vypnut jedinho spotebie
nebo funkce - napklad osvtlen,
centrlnho zamykn apod. Poadovan kd nastavme propojkami JP1
a JP4. Pijmac IR senzor pipojme podle pouitho typu konektorem JP5. LED LD1 indikuje sepnut
/rozepnut kanlu. dic vstup je
na vvodu O3.

Stavba
1-kanlov pijma
Schma zapojen nejjednodu
varianty pijmae je na obr. 11.

14

1-kanlov vysla je zhotoven na


jednostrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 21 x 26 mm. Rozloen
soustek na desce s plonmi spoji

A99740
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R2-13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270
C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V
C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V
C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 pF
C3 C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16F84P
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007
LD1-12. . . . . . . . . . . . . . . . . . 3mm G
Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4MHz
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02
JP1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP3

11/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 17. Schma zapojen

11/2002

15

S TAVEBN NVODY
jen 16-kanlovho vyslae je na obr.
18. Zapojen vysl 16 RC5 kd
(0 a 15). Pstrojov kd je opt 29.
16 tlatek je uspodno v matici 4 x 4.
Po stisknut libovolnho tlatka je
procesor probuzen z klidovho reimu a otestuje stav klvesnice (zjist
stisknut tlatko). Poet tlatek lze
rozit a na 28 (vstupy RA1 a RA3).

Stavba
16-kanlov vysla je zhotoven na
dvoustrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 41 x 36 mm. Rozloen
soustek na desce s plonmi spoji
je na obr. 19, obrazec desky spoj ze
strany soustek (TOP) na obr. 20, ze
strany spoj (BOTTOM) na obr. 21.
Programovac soubory pro vechny
uveden konstrukce naleznete na
http://home.t-online.de/home/holger.
klabunde/rc5send.htm.

Zvr
Rzn proveden IR vysla a pijma dokumentuj monosti vyuit bnch procesor ady PIC i v tto oblasti. Ze zapojen je zejm, e
s vjimkou procesoru, tlatek a vyslac i pijmac sti obvodu zapojen obsahuj naprost minimum
dalch soustek. Popsan zazen
jsou zcela funkn a pro ppadn
zjemce nebude problm si zapojen
upravit podle svch poteb. Vzhledem k pouit procesor stavba vyaduje alespo zkladn zkuenosti
s pouvnm a programovnm
obvod PIC.

Obr. 18. Rozloen soustek na DPS

Seznam soustek

R1-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R6-10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R*
C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V
C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V
C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 pF
C3 C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF

Obr. 19. Obrazec desky spoj (TOP M 1,5:1)

16

IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16F84P
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639

A99741

D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007
LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LD274
Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4MHz
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
S1-16. . . . . . . . . . . . . TLACITKO-PCB

Obr. 20. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 1,5:1)

11/2002

S TAVEBN NVODY

Pruinov dozvuk
Pavel Meca
Pruinov dozvuk (oznaovn tak
jako reverb nebo hall) je jednm z mnoha kytarovch efekt. Je to jeden z nej-

starch kytarovch efekt, kter se


pouv s velkm spchem dodnes.
Dokonce jsou dnes, v dob digitl-

nch efekt, nabzeny pruinov jednotky pro profesionln pouit vhodn i pro zpv.

Obr. 1. Schma zapojen pruinovho dozvuku

11/2002

17

S TAVEBN NVODY

Obr. 2. Rozloen soustek na desce pruinovho dozvuku

Schma zapojen
Princip pruinovho dozvuku je
nsledujc: vstupn signl se vede na
cvku budie, kter svm elektromagnetickm polem rozechvv pruinu.
Druh cvka funguje jako elektromagnetick snma, kter snm kmity
pruiny. Protoe pruina m uritou
hmotnost, je signl na snmac cvce
zpodn proti signlu na cvce budie. Dlka zpodn je dna hlavn
dlkou pruiny, ale tak i hmotnost.
Hmotnost pruiny mus bt vak co
nejmen. m je hmotnost men,
tm je vt ka penenho psma. Vtina pruinovch jednotek
m dv a ti pruiny. Pruiny jsou
vdy trochu rozdln. Tato rozdlnost
je pouita pro potlaen vlastn rezonance jednotlivch pruin. Zde popsan efekt pouv dvoupruinov
systm. Ji je dvno pry doba, kdy
se vyrbly pruinov dozvuky u ns
z odporovch roubovic do vai.
Obvod IC1A tvo spolu s tranzistory T1 a T2 sledova signlu zapojen jako pevodnk napt na proud,
protoe cvka pouit v dozvukov
jednotce je s malou impedanc v tomto ppad 8 ohm. Ke snmac
cvce je pipojen pedzesilova IC1B.
S vhodou je zde pouit dvojit
operan zesilova NJM4580L. Kondenztory C4 a C8 koriguj kmito-

18

Obr. 3. Obrazec desky spoj

tovou charakteristiku pruin, protoe pruiny maj malou ku penosovho psma a maj uritou rezonanci, kterou je teba potlait.
Pepnaem SW1 se odpojuje efekt
tm, e se zkratuje vstupn signl ze
snmac cvky pes tranzistor T3 ten je typu BS170 v proveden FET.
Tranzistor umon ovldat dozvuk
i pomoc pedlu, kter je pipojen
paraleln k manulnmu spnai
SW1. Pedl mus mt vlastn aretaci.
Dozvuk se napj nesymetrickm
naptm 15 V. Odpory R3 a R4 vytv umlou zem, kter zde mus bt,
protoe je obvod napjen nesymetrickm naptm. Toto napt je pouito
i u kytarovho komba GC2000 z AR.

Konstrukce
Elektronika pro pruinov dozvuk
je na jednostrann desce PS o rozmrech 65 x 42 cm. Na desce jsou vechny soustky vetn obou pepna.
Jsou zde tak dv drtov propojky.
Pokud se pouije pruinov dozvuk
jinde ne ke kytarovmu kombu
GC2000, pak se me potenciometr
rovn efektu umstit vedle desky,
s kterou se propoj stnnmi kablky.
Pro vstupn a vstupn signl
vetn napjen se pouv dvouadov lita pro samoezn ploch
kabel. Ten je pvodn uren pro kytarov kombo GC2000. Nevyluuje
se vak i pipojen do jinho systmu.
Pruinov dozvuk se nenastavuje.
Pouze je teba vyzkouet otoenm
vstupnho a vstupnho konektoru
pruinov jednotky, v kter pozici je
meni ruen. Pruinovou jednotku
je nutno umstit co nejdle od transformtoru a vech sovch rozvod
uvnit komba.

Zvr
Stavebnici pruinovho dozvuku
je mono objednat u firmy MeTronix,
Masarykova 66, 312 00 Plze, tel.
377 267 642, metronix@metronix.cz.
Oznaen stavebnice je MS22140,
cena stavebnice je 730,- K. Stavebnice obsahuje vechny soustky
podle seznamu vetn kompletnho
pruinovho systmu.

Seznam soustek
R1, R2, R14 . . . . . . . . . . . . . . . 100
R3, R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7
R8, R9, R10 . . . . . . . . . . . . . . 220 k
R12. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
R5, R13 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R11, R15. . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k
R16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
C1, C9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 nF
C5, C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF
C7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 nF
C8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 pF
C2, C11. . . . . . . . . . . . . 220 F / 16 V
C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 F / 25 V
C10 . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 F / 100 V
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . NJM4580L
T1 . . . . . . . . . . BD135, 137 nebo 139
T2 . . . . . . . . . . BD136, 138 nebo 140
T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BS170
ostatn
pruinov systm
deska PS
pepna do PS
lita 2x 5 pin
3 ks lita 2x 1 pin
2 ks konektor samoezn
1 ks ploch kabel 15 cm

11/2002

S TAVEBN NVODY

Jednoduch DC-DC mnie


Mnoh zapojen s mikroprocesory
vyaduj vy napjec napt s pomrn malm proudovm odbrem.
Zejmna pi bateriovm napjen

nen jin cesty, ne pout tzv. DCDC mni. Pro tyto aplikace dnes
existuje ada specilnch obvod,
kter i pi miniaturnch rozmrech

maj zatitelnost v du jednotek


ampr. Pro mal odbry vak mohou
bt tyto speciln obvody pli drah. Mme-li k dispozici mikroprocesor, meme vyut jeden vstup
procesoru a krtkou programovou
smyku, kterou vytvome na pslunm vstupu signl obdlnkovho
prbhu. Popis takovhoto zapojen
je v nsledujcm pspvku.

DC-DC mni s procesorem.


Schma zapojen jednoduchho DCDC mnie s procesorem PIC16F84
je na obr. 1. Obvod me bt tko

Seznam soustek
A99742
C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/16 V
C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 pF
C5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16F84P
D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BAT46
Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4MHz
K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Obr. 1. Schma zapojen

Tabulka . 2.

Tabulka . 1.

Obr. 2. Rozloen soustek na DPS

11/2002

Obr. 3. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 1,5:1)

19

S TAVEBN NVODY

Obr. 4. Schma zapojen

jednodu. Procesor je taktovn


krystalem Q1 s kmitotem 4 MHz.
Vstup RA0 je pes kondenztor C3
pipojen na dvojici diod D1 a D2. Ty
po usmrnn nabj kondenztor C4
na vstupn napt. Popsan zapojen
je vhodn pro odbry dov v jednotkch mA, ale napklad nzkopkonov operan zesilova me bt
z takovhoto zdroje klidn napjen.
V tab. 1 a tab. 2 jsou uvedeny zmen hodnoty vstupnho napt pro

Obr. 5. Rozloen soustek na DPS

20

rzn napjec napt a zatovac


odpor. Tab. 1 plat pro kmitoet mnie
125 Hz, tab. 2 pro kmitoet 62,5 Hz.

Stavba
I kdy bude popsan zapojen
nejspe soust vtho celku, pro
oven funkce byla navrena deska
pro zapojen podle schmatu na obr. 1.
Mni je zhotoven na jednostrann
desce s plonmi spoji o rozmrech

38 x 20 mm. Rozloen soustek na


desce s plonmi spoji je na obr. 2,
obrazec desky spoj ze strany spoj
(BOTTOM) je na obr. 3. Stavba je
natolik jednoduch, e k n asi nen
co dodat.

Mnie s obvodem 74HC14


Pokud nemme nebo nechceme
pout procesor a potebujeme vy
vstupn proud, meme jako budi

Obr. 6. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 1,5:1)

11/2002

S TAVEBN NVODY

Tabulka . 4. (nahoe)
Tabulka . 3.

Seznam soustek
A99743
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
C2-4 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/10 V
C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC14
D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BAT46
K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

pout estinsobn invertor 74HC14.


Schma zapojen jednodu varianty
pro kladn vstupn napt je na obr.
4. Signl obdlnkovho prbhu je
zde msto procesorem generovn
hradlem IC1A, zapojenm jako genertor s kmitotem asi 220 Hz.
Zbvajc ptice hradel je pro poslen vstupnch obvod zapojena
paraleln. Vstupn signl z hradel je
pes kondenztor C3 piveden na
dvojici diod D1 a D2 a usmrnn na
kondenztoru C4. Pouit diody jsou
ve vech ppadech typu Shottky pro
ni bytek napt v propustnm

smru. Zmen vstupn napt pro


rzn napjec napt a zatovac
impedance jsou v tab. 3. Pracovn
kmitoet mnie je 220 Hz pro napjen 2,5 V a 320 Hz pro napjen 5 V.

Stavba
Tento mni byl navren na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 34 x 22 mm. Rozloen
soustek na desce s plonmi spoji
je na obr. 5, obrazec desky spoj ze
strany spoj (BOTTOM) je na obr. 6.
Stavba je opt zcela bezproblmov.

Obr. 7. Schma zapojen

11/2002

21

S TAVEBN NVODY

Obr. 8. Rozloen soustek na DPS

Obr. 9. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 1,5:1)

Mni na vy napt
Seznam soustek
A99744
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
C2-6 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/10 V
C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC14
D1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BAT46
K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Pi poadavku na vy napt meme na vstupu mnie zapojit diodovou kaskdu. Schma zapojen takto
uspodanho mnie je na obr. 7.
Genertor a ptice paraleln zapojench hradel je stejn jako u pedchozho zapojen. Pouze na vstupu
je zapojena tveice diod D1 a D4,
kter zved vstupn napt zhruba
na trojnsobek napjecho. Zmen

daje vstupnch napt pro napjen


2,5 a 5 V jsou uspodny v tab. 4.

Stavba
Mni je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 34 x 25 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na
obr. 8, obrazec desky spoj ze strany
spoj (BOTTOM) je na obr. 9.

Obr. 10. Schma zapojen

22

11/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 12. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 1,5:1)


Obr. 11. Rozloen soustek na DPS

Tabulka . 6. (nahoe)

Tabulka . 5.

Obr. 13. Schma zapojen

11/2002

23

S TAVEBN NVODY

Soft start pro toroidn transformtory


Pi zapnn toroidnch transformtor vtch vkon vznik pomrn znan proudov nraz, kter
me snadno vypnout slab jistie.
Proto se pouvaj nejrznj typy

ochran. kter tento nraz potlauj.


ada nmt byla otitna i na
strnkch AR. Nsledujc konstrukce pat k tm "dokonalejm". I kdy
na prvn pohled vypad zapojen po-

nkud komplikovan (proti bn


pouvanm nkolika odporm a rel), cenov jsou vechny pouit soustky srovnateln s cenou kvalitnjho znakovho rel.

Seznam soustek

ztor C4 na zporn napt. Jeho


velikosti jsou uvedeny v tab. 5.

A99745

Stavba

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k

DC-DC mni pro zporn napt


podle zapojen na obr. 10 je navren
na jednostrann desce s plonmi
spoji o rozmrech 34 x 22 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi
spoji je na obr. 11, obrazec desky
spoj ze strany spoj (BOTTOM) je
na obr. 12.

navren na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 34 x 25 mm.


Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 14, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM)
je na obr. 15.

C2-4 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/10 V


C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC14
D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BAT46
K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02

DC-DC mni pro vy zporn napt


DC-DC mnie pro zporn
napt
Stejnho principu meme vyut
tak pi generovn zpornho napt z kladnho. To je ppad nutnosti symetrickho napjecho napt pro OZ pi jedinm kladnm
napt zdroje (baterie). Na obr. 10 je
schma zapojen mnie pro zporn
vstupn napt. V uvedenm zapojen ale nedosahujeme vyho napt,
pouze se vytv piblin stejn, ale
zporn napt. Jedin rozdl v zapojen proti prvnmu je v orientaci
a propojen diod D1 a D2. Takto
uspodan nabj vstupn konden-

Obr. 14. Rozloen soustek na DPS

24

Pi poadavku na vy zporn
napt pouijeme opt princip diodov kaskdy. Schma zapojen je na
obr. 13. Vidme obrcenou polarizaci
vstupnch diod D a D4 a elektrolytickch kondenztor. Jinak obvod odpovd zapojen pro kladn
vstupn napt. Dky pouit vstupn kaskdy m zporn vstupn
napt asi dvojnsobnou velikost
proti napjecmu. Zmen hodnoty
jsou v tab. 6.

Zvr
ada uvedench zapojen demonstruje pomrn jednoduch monosti pi zskn vych nebo zpornch napjecch napt. Pokud poadujeme vt rozdl mezi napjecm
naptm a vstupnm naptm, musme ji pout speciln obvody pro
spnan mnie. To je vak ji jin
kapitola.

Seznam soustek
A99746
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
C2-6 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/10 V
C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC14
D1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BAT46

Stavba
K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
DC-DC mni pro vy zporn
napt podle zapojen na obr. 13 je

Obr. 15. Obrazec desky spoj (BOTTOM M 1,5:1)

11/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 1. Schma zapojen soft startu pro toriodn transformtory

11/2002

25

S TAVEBN NVODY
Popis

Obr. 2. Prbhy napt v obvodu soft startu pro toroidn transformtor

Obr. 3. Rozloen soustek na desce soft startu pro toriodn transformtory

Obr. 4. Obrazec desky spoj (TOP)

26

Nejjednodu ochranou je pouit


vkonovho termistoru (NTC). Ten
m za studena pomrn vysok odpor (du jednotek a destek ohm),
kter se ale po zaht velmi rychle
sn na akceptovatelnou hondotu.
Problm ale nastane pi krtkodobm vypnut a optovnm zapnut
zazen. Termistor nesta vychladnout a pi zapnut obdrme nedouc proudov nraz. Proto se pouv spe ochrana s rel. Schma zapojen sov ochrany toroidnch
transformtor je na obr. 1. Na primrn stran sovho transformtoru je klasick tavn pojistka v srii
s vkonovm NTC. Ten m vy
odpor za studena, ne pokud je pouvn samostatn. Je do obvodu zapojen pouze velmi krtkou dobu do
ustlen pomr na sekundrn stran transformtoru. Pak je pemostn
spnacmi kontakty vkonovho rel
RE1. Sta tedy vychladnout do dalho ppadnho zapojen. Na sekundrn stran sovho transformtoru
je zapojen vlastn obvod ochrany.
Napjec napt se zsk usmrnnm
diodovm mstkem D6 a filtrac
kondenztorem C5. Odpory R1 a
R3 je nutno upravit podle vstupnho sekundrnho napt a pouitch
rel RE1 a RE2. Napjec napt pro
obvod IC1 (estice invertor MOS
40106) se zsk pes odpor R3 na
Zenerov diod D9. Pokud je na sekundru sovho transformtoru
stdav napt, je usmrnno dvojic
diod D7 a D8. Pes odpor R4 se
nabj kondenztor C2. Ppadn
vy napt je pes diodu D3 pivedeno na kladn napjen IC1. V tom
ppad invertory IC1A a IC1B maj
na vstupu (vvod 4) kladn signl.
Ten zane nabjet pes odpory R6 a R7
kondenztory C3 a C4. Po dosaen
napt pro peklopen invertoru se
peklop tak vstupy dvojic IC1C,
IC1D a IC1E, IC1F. Protoe R6/C3 se
nabj asi 3x rychleji ne R9/C4, dojde nejprve k sepnut rel RE1, kter
pemost vkonov NTC v srii s primrnm vinutm toroidnho transformtoru a s uritm zpodnm
tak k peklopen RE2, kter spn
zt (napklad vstupy koncovho
zesilovae). Tm je zajitno, e
sov transformtor nebude v dob
spoutn zaten napklad pln vybuzenm zesilovaem.
Pokraovn na stran XII.

11/2002

Stavebn nvody

Od sla 11/2002 jsou


Stavebnice a konstrukce
soust asopisu Amatrsk radio
V tto sti Amatrskho radia naleznete adu
zajmavch konstrukc a stavebnic, uveejovanch
dve v asopise Stavebnice a konstrukce

Jednoduch napjec zdroj


Napjec zdroje pat s uritost
k nejastji realizovanm konstrukcm. Profesionln vyrbn jsou pro
zatenka drah a bez regulovatelnho zdroje se ned seriozn pracovat. V dnenm pspvku pinme
stavebn nvod na jednoduch napjec zdroj s rozsahem vstupnch napt 0-20 V pi proudu do 3 A. Zdroj
je sice vybaven proudovou pojistkou,
chrnc proti zkratu, ale nem nastaven vstupnho proudu.

Popis
Schma zapojen napjecho zdroje
je na obr. 1. Napt ze sekundrnho
vinut transformtoru je usmrnno
a filtrovno. Tyto soustky nejsou
na desce spoj, protoe zle do
znan mry, jak kdo pouije a t
na konenm mechanickm een
zdroje. Usmrnn napt je pivedeno na vstupn svorkovnici K1.
Tranzistor T1 je hlavn dic lnek

a s tranzistorem T2 tvo sriov


regultor. Jako zdroj referennho
napt je pouit obvod LM385-2,5 V
(D3). Jeho napt je pivedeno na
potenciometr P1. Z jeho bce se
odebr referenn napt pro obvod
IC1A. Druh (invertujc) vstup
IC1A je napjen z odporov st R5
a R7, kter sleduje vstupn napt
zdroje. Vstup operanho zesilovae
IC1A pak d dvojici tranzistor T1
a T2. Proudov ochrana proti zkratu

Obr. 1. Schma zapojen jednoduchho napjecho zdroje

11/2002

STAVEBNICE A KONSTRUKCE

27

Stavebn nvody
na vstupu je eena snmacm odporem R15. Doshne-li bytek na
tomto odporu vtho napt ne asi
0,6 V, dojde k oteven tranzistoru
T3, kter omez budic proud
tranzistoru T2. Tm dojde k poklesu
vstupnho napt. Rozdl napt
z bce potenciometru P1 a vstupnho napt v ppad proudovho
peten rozv operan zesilova
IC1B, kter sepne vstupn tranzistor T4. Tm se rozsvt indikan
LED LD1 v jeho kolektoru. Vstupn napt je pivedeno na svorkovnici K2. Diody D1 a D2 chrn obvody zdroje proti peplovn a pi
vypnut (D1).

Stavba
Napjec zdroj je zhotoven na
dvoustrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 70 x 40 mm. Vkonov
tranzistory T1 a T2 jsou umstny na
zadnm okraji desky s plonmi
spoji, aby je bylo mono piroubovat na vhodn chladi. Na dostaten chlazen nesmme zapomnat,
protoe pi napjen okolo 25 V,
vstupu na nule a proudu ped zkratem (okolo 3 A) je vkonov ztrta
tranzistoru T1 75 W, co je na
hranici bezpenosti (Pc max 150 W
m pouit tranzistor pi teplot
pouzdra +25 C!). Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na

Obr. 2. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji

Obr. 3. Obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP)

Seznam soustek
R1, R16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 M
R11, R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k
R14. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k
R15 . . . . . . . . . . . . . . . . . 0,22 /2 W
R3-4, R6, R2 . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 560
R8, R9, R12 . . . . . . . . . . . . . . 100 k
C1, C5. . . . . . . . . . . . . . . 100 F/63 V
C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 pF
C4, C2. . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V
D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007
D3 . . . . . . . . . . . . . . . . LM385BZ-2.5
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM358
LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SA1943
T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD139
T3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC550
K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK2
P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . P16M-1 k

28

Obr. 4. Obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM)


obr. 2, obrazec desky spoj ze strany
soustek (TOP) je na obr. 3, ze
strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4.
Po elektrick strnce je stavba zdroje
pomrn snadn. Zle vak tak na
mechanick konstrukci a nesmme
t zapomnat, e pracujeme se sovm napjecm naptm na primrn
stran transformtoru.

STAVEBNICE A KONSTRUKCE

Zvr
Popsan konstrukce je vhodnm
"odpichovm mstkem" pro zanajc elektroniky. Takto een
napjec zdroj vak meme vyut
i pro jin ely, napklad v technologickch procesech apod.

11/2002

Stavebn nvody

ta pro rotan dekodr


I kdy jsou rotan dekodry
ideln soustkou pro zen modernch obvod s mikroprocesory, nen
pouit mikroprocesoru nezbytn

nutn. Jako nvod pro pokusy s rotanm dekodrem me slouit


nsledujc zapojen. Jedn se o jednoduch obvod, kter vyhodnocuje

poet a impuls a smr oten dekodru a vsledek zobrazuje na jednomstnm sedmisegmentovm LED
displeji.

Obr. 1. Schma zapojen tae pro rotan dekodr

11/2002

STAVEBNICE A KONSTRUKCE

29

Stavebn nvody

Obr. 2. Rozloen soustek na desce tae pro rotan dekokdr

je na obr. 2, obrazec desky spoj ze


strany soustek (TOP) je na obr. 3,
ze strany spoj (BOTTOM) je na
obr. 4. Stavba je velmi jednoduch
a popsan konstrukce je vhodnm
nmtem i pro zanajcho amatra.
Rzn typy rotanch dekodr m
v nabdce napklad firma MeTronix
z Plzn.

Zvr
Obr. 3. Obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP)

Popsan ppravek je vhodn pro


zanajcho elektronika, ale pouit
princip me bt aplikovn v ad
dalch zazen, ppadn cel obvod
me slouit napklad ke kontrole
funknosti rotanch dekodr v servisech apod.

Seznam soustek
odpory 0204
Obr. 4. Obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM)

Popis
Schma zapojen tae pro rotan
dekodr je na obr. 1. Signl z dekodru je piveden na konektor JP1.
Odpory R1 a R2 s kondenztory C1
a C2 oetuj vstupy proti poruchm
pi zakmitvn mechanickch kontakt dekodru. Hradla IC1 typu
74HC14 tvaruj vstupn signl pro
dvojici klopnch obvod D typu
74LS74 (IC2). Podle smru oten
a tm i sledu impuls se objev signl
na vstupu IC2A nebo IC2B. Ten je
piveden na vstupy UP/DOWN obvodu tae IC3 typu 74HC192. Ten
je pi zapnut napjen nulovn ob-

30

vodem s kondenztorem C a odporem R3, na vstupu tae mme ji


k dispozici zakdovan slo (vstupy Q0 a Q3). Vstupy jsou pivedeny na dekodr a budi LED IC4
(74LS247), kter ji bud sedmisegmentov displej LD1. ta je napjen z externho zdroje +9 a +12 V.
Napjec napt je stabilizovno na
+5 V regultorem IC5.

Stavba
Obvod tae je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 90 x 27,5 mm. Rozloen
soustek na desce s plonmi spoji

STAVEBNICE A KONSTRUKCE

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 k
R4-10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,2 k
C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF
C3-4, C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 F/16 V
C7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 F/16 V
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC14
IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7474
IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC192
IC4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74LS247
IC5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L05
LD1 . . . . . . . . . . . . . . . LED-7SEG-CA
JP1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP3
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02

11/2002

Stavebn nvody

Mi kmitotu s AT89C2051
S mikroprocesory lze navrhnout
pomrn velmi jednoduch mie
kmitotu. Uritou nevhodou u jed-

noduch typ me bt omezen


poet vvod, nutnch pro ovldn
displeje. Nsledujc pspvek e

tento problm pouitm specilnho


adie od firmy Maxim. Jako zobrazovac jednotka osmimstnho dis-

Obr. 1. Schma zapojen mie kmitotu s obvodem AT89C2051

11/2002

STAVEBNICE A KONSTRUKCE

31

Stavebn nvody

Obr. 2. Rozloen soustek na desce mie kmitotu

Obr. 3. Obrazec desky spoj ze strany soustek

32

Obr. 4. Obrazec desky spoj ze strany spoj

STAVEBNICE A KONSTRUKCE

11/2002

Stavebn nvody

Mni pro napjen +48 V


ada starch kondenztorovch
mikrofon poaduje pomrn velk

napjec napt, v profesionln praxi


se nejastji pouv 48 V. Proto jsou

modern polovodii osazen mixn


pulty vybaveny dalm zdrojem to-

pleje byly zvoleny sedmisegmentov


zobrazovae, nebo pi srovnateln
velikosti vychz jejich cena proti
LCD vrazn ni.

pipojenm. Mi je napjen z externho zdroje AC/DC napt 9 a 12 V.


To je usmrnno a stabilizovno obvodem IC5 a +5 V.

Popis

Stavba

vstupnho signlu pro jin rovn


ne TTL. Ale ji v tomto proveden
me vyhovt ad zjemc. Kmitoet 120 MHz je dostaten pro
vtinu bnch slicovch aplikac.

Schma zapojen mie kmitotu


s procesorem AT89C2051 je na obr. 1.
dicm jdrem obvodu je procesor
IC3. Ten je asovn krystalem
24 MHz. Aby bylo mon mit
i vy kmitoty (do 120 MHz), je
z dvojice obvod 74F193 sloena
peddlika s pomrem 1:256. Tak
dostvme na vstup tae procesoru
signl s kmitotem nim ne
1 MHz. Pro men kmitot pod
500 Hz procesor nastavuje druh dlic pomr peddliky 1:2. Pomoc
dvou dicch signl procesor nastavuje peddliku do t stav:
- nulovn peddliky,
- dlen 256,
- dlen 2.
Rozlien displeje je na 5 mst
a nov daj se zobrazuje kadou 1/2
sekundy. Pro zen displeje byl zvolen obvod MAX7219, co je budi
8mstnho LED displeje se sriovm

Mi kmitotu byl navren na


dvoustrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 125 x 65 mm. Rozloen
soustek na desce s plonmi spoji
je na obr. 2, obrazec desky spoj ze
strany soustek (TOP) je na obr. 3,
ze strany spoj (BOTTOM) je na
obr. 4. Stavba mie je pomrn
jednoduch, vyaduje vak znalosti
z programovn mikroprocesor.
Ovldac program pro procesor si
mohou ppadn zjemci sthnout
z Internetov adresy autora pvodnho projektu: http://www.specs.de/users
/danni/appl/soft/c51/frequenc/index.htm.
Zde jsou tak dal poznmky
a vysvtlivky.

11/2002

Zvr
Popsan jednoduch mi kmitotu meme doplnit dalmi obvody, zejmna pokud jde o zpracovn

STAVEBNICE A KONSTRUKCE

Seznam soustek
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F/50 V
C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 pF
C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 pF
C4, C7-10 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C5. . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 mF/16 V
C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 F/25 V
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500
IC1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74F193
IC3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89C2051
IC4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MAX7219
IC5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805
LD1-8 . . . . . . . . . . . . . LED-7SEG-CA
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02
Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 MHz

33

Stavebn nvody
hoto napt. V nkterch ppadech
je sice takzvan "phantom" napjec
napt oizeno, ale mohou nastat ppady, e nkter mikrofon s nim
naptm pracovat nebude. Pokud
pouijeme zazen napjen z baterie (nap. 9 V), je tento problm jet
markantnj. V takovm ppad
nezbv ne pout mni napt.
Jedno docela ikovn zapojen bude
popsno v nsledujc konstrukci.

Obr. 3. Obrazec desky spoj - strana


soustek (TOP)

Popis
Schma zapojen mnie je na obr. 1.
I kdy na prvn pohled mon vypad zapojen trochu sloitji, je
navreno ze zcela bnch (skoro
uplkovch) soustek. Zkladem je
tynsobn hradlo MOS4093 IC1.
Prvn hradlo ICA je zapojeno jako
genertor s kmitotem asi 135 kHz.
Pesn meme tento kmitoet nastavit trimrem P1. Hradlo IC1D
slou jako dic len zptn vazby
a bud dvojici paraleln zapojench
hradel IC1C a IC1B. Ta pes odpor
R2 s paraleln zapojenm kondenztorem C6 bud tranzistor T1. Kondenztor C4 kompenzuje Millerovu
kapacitu mezi kolektorem a bz T1.
V okamiku kladnho napt na
vstupu hradel IC1C a IC1B se
tranzistor T1 oteve a induknost L1
se nabj protkajcm proudem. Po
peruen protkajcho proudu zavenm T1 na se induknosti L1
indukuje napov pika. Ta ped
diodu D3 nabj kondenztor C2 tak
dlouho, dokud nedoshne napt
piblin 48 V (2 sriov zapojen
Zenerovy diody s naptm 24 V). Pi
tomto napt zane protkat proud
dvojic Zenerovch diod a odporem
R5. Na R5 vznikl bytek napt pak
oteve tranzistor T2. Napt na jeho
kolektoru klesne a tm se uzave
hradlo IC1D. Tranzistor T1 nem
buzen, dokud opt nepoklesne
napt na C2, T2 se nezave a cel
cyklus nabjen se opt nerozbhne.
Odpory R6 a R7 spolu s kondenztory C3 a C4 slou k filtraci
vstupnho napt. Vzhledem ke
spnacmu kmitotu 135 kHz je tato
kapacita dostaten pro zajitn
dostatenho odstupu pipojench
zazen (navc je spnac kmitoet
vysoko nad slyitelnm psmem).
V ppad poadavku na dokonalej
filtraci meme hodnoty R6 a kondenztor C3 a C4 dle zvit. Pi
provozu si musme dt pozor na
ppadn zkrat na vstupu, protoe
obvod nem dnou ochranu proti

34

Obr. 2. Rozloen soustek na desce spoj

Obr. 4. Obrazec desky spoj - strana


spoj (BOTTOM)

peten. V bnm provozu to nevad, protoe phantomov napjen


je bn zapojovno pes odpory
dov okolo 6 kohm, kter zaruuj bezproblmov napjen i pi
zkratu. Jedn se pouze o testovn
obvodu ped tmito ochrannmi
odpory.

pjecho zdroje nebo ady poskldanch bateri. Mimo pomrn


jednoduch zapojen vykazuje pouit princip i dobr technick vlastnosti (innost, stabilitu a nzk
zvlnn vstupnho napt). Je proto
vhodn i pro nronj aplikace.

Stavba
Seznam soustek
Mni je zhotoven na dvoustrann
desce s plonmi spoji o rozmrech
57,5 x 27,5 mm. Rozloen soustek
na desce s plonmi spoji je na obr. 2,
obrazec desky spoj ze strany
soustek (TOP) je na obr. 3, ze
strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4.
Napjen (+9 V) i vstupn napt
+48 V je na konektorech K1 a K2.
Stavba je velmi jednoduch a zvldne ji i zatenk. Podle pvodnho
pramene m vzorek nsledujc technick parametry:
spoteba naprzdno
7 mA
spoteba (IL 5 mA)
43 mA
innost
62 %
regul. rozsah (IL 5 mA) 6,7 a 15 V
zvlnn
<50 V RMS

R1, R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R2, R4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R6-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1000 F/16 V
C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/63 V
C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/63 V
C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,8 nF
C6. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 680 pF
C7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF
C8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007
D2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
D4-5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD 24V
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4093
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639
T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC550

Zvr
Popsan zapojen umouje pomrn efektivn napjen zdroje
signlu phantomovm naptm 48 V
bez nutnosti externho sovho na-

STAVEBNICE A KONSTRUKCE

K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02
L1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 H
P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 k/PT6-H

11/2002

CAD PRO ELEKTRONIKU

PowerLogic
PowerLogic je program pro inteligentn kreslen schemat, kter respektuje zsady kreslen schematickch zapojen (generuje automaticky
teky spoj, nedovol nakreslit nelegln spoj, hled automaticky konce
vvod symbol soustek, atd.).
Umouje definovat nvrhov pravidla desky plonch spoj ji v prbhu kreslen schematu (ky spoj,
izolan mezery, ...). Rozshl knihovna soustek je spolen pro
schema i nvrh desky - soustka ve
schematu m i vechny potebn informace o soustce pro nvrh desky.
Zabudovan editor knihovny umouje jej doplovn i modifikaci.
Schematickou znaku i definici soustky lze navc modifikovat i pmo
ve schematu. Netlisty lze generovat
pro vechny i pouze vybran strnky schematu (max. 128 strnek jednoho schmatu). Monost kreslen
hierarchickch schemat. Uivatelem
definovan rozpisky materilu, cenky, seznam dodavatel, apod. Seznam nepouitch hradel a nezapojench vvod soustek. Podporuje
funkce UNDO a REDO, m ASCII
vstup a vstup. Provd tzv. crossprobing mezi schematem a nvrhem
plonch spoj (vyhledvn soustek a spoj ze schematu na desce
a naopak), stejn jako oboustrann
zptn anotace zmn mezi schematem a deskou. Podpora OLE (Object
Linking and Embedding) umouje
plnou integraci s jinmi programy se
stejnou schopnost. Do schematu
mohou bt vkldny objekty z jinch Windows program (nap. text
z MS Word, deska z PowerPCB, ...)
nebo lze naopak schema vloit do
jinch Windows aplikac (nap. do
MS Word pi psan technick zprvy). Um porovnat zapojen schematu s odpovdajc deskou plonch
spoj a automaticky provst zmny
na desce. Jakkoliv entit ve schematu lze piadit uivatelem definovan atribut, kter lze dle modifikovat. PowerLogic m intern editor
pro vytven uivatelskch nadstaveb (Microsoft Visual Basic) a zrove ji adu nadstaveb pro praktick pouit obsahuje .
Msto PowerLogicu lze pro kreslen schemat pout program DxView
Draw z balku DxDesigner (tak od
firmy Innoveda), kter lze pomoc
pdavnch modul rozit o CIS

11/2002

(Component Information System),


Variant Manager, A/D/VHDL simulace, atd. DxViewDraw je kreslen
schemat pro sloit aplikace a nron uivatele. Nov uivatel nvrhovho systmu PowerPCB si me za
stejnou cenu vybrat mezi kreslenm
schematu PowerLogic a DxViewDraw
PowerPCB je program pro nvrh
plonch spoj, kter m krom bnch i nkolik vznamnch funkc:
PowerPCB umouje velmi podrobn definovat nvrhov pravidla
a to nejen globln pro celou desku,
ale i pro skupiny nebo jednotliv
spoje, eventuln jen od vvodu k vvodu (ka spoje a jeho izolan
mezery, pedepsan strana desky,
smr taen spoje, piazen typ via
otvoru, minimln a maximln dlka spoje, dovolen impedance a kapacita, ...). Izolan mezery zahrnuj
vechny vzjemn kombinace mezer
mezi objekty (spoj, pjec ploka, via,
obrys desky, text, otvor, atd.).
PowerPCB je bezrastrov nvrhov systm, kter umouje pokldat spoje a soustky na desce bez
nutnosti definovat pokldac mku, piem prce v rastru je rovn
mon. Bezrastrov zpsob prce
umouje vyut kad voln msto
na desce a bezproblmov propojit
vvody soustek bez ohledu na jejich palcov i metrick rozmry !
Rastr me bt i radiln pro monost rozmstn pjecch ploek i
soustek do oblouku.
PowerPCB m zabudovan makroprogramovac jazyk Visual Basic pro
vytven uivatelskch aplikac.
PowerPCB pracuje jako OLE server
a m tak nvaznost na vechny dal
programy, kter podporuj tuto
funkci (MS Word, Excel, PaintBrush,
Autocad, ...).PowerPCB navazuje na
kreslen schematu PowerLogic, ale
tak na ViewDraw, kter m dle nvaznost na simultory.
Soust PowerPCB je tak autorouter BlazeRouter, kter pouv
modern uivatelsk prosted, kter
si me uivatel pizpsobit podle
vlastnch poteb a kter pln podporuje monosti Windows 98 a NT.
Je to prav "any angle" a bezrastrov
router s velkou dvkou zabudovan
inteligence. Spoje pokld pmo
diagonln a ortogonln (zkladn
verze) nebo pod libovolnm hlem
(za pplatek). Pouv pitom jak

ripup-reroute tak i push-shove techniku, take m vt spch pi routovn na deskch s velkou hustotou
spoj. Vsledek routovn je vizuln velmi zdail, podobn manulnmu proveden. BlazeRouter umouje routovat celou desku najednou,
ale i jednotliv po soustkch a spojch, nebo ve skupinch, stejn jako
jen od vvodu k vvodu. Strategie
autorouteru umouje nastavit zpsob routovn (ortagonln, diagonln, jakkoliv hel), zpsob napojen na vvody SMD soustek,
zpsob napojen na bn vvod
soustky (ze strany, pes roh, pod
jakmkoliv hlem, atd.) atd. Pdavn modul zajiuje poloen testovacch ploek bhem routovn. Pracovn plocha autorouteru je rozdlena na nkolik oken. V hlavnm
okn je zobrazena cel deska nebo
jej st, zatmco v menm okn je
mon vidt detail okol kurzoru
(lupa). Jin oknka zobrazuj hlen
generovan autorouterem bhem
jeho prce, daje o jednotlivch
spojch (dlka, tlouka, poet via,
atd.), nebo seznam soutek a spoj
s monost vybrat spoje a soustky
pro poteby autoroutovn. V autorouteru je mon pohybovat se soustkami podle poteby. Pomoc modulu FIRE je mon v autorouteru
i pokldat spoje interaktivn.
PowerPCB je modulov nvrhov
systm. Zkladn verzi programu
(PowerPCB 065) lze podle konkrtnch poadavk uivatele doplnit
o roziujc moduly.

POWERPCB 065
je zkladn verze, kter zahrnuje ve
pro kreslen schematu a nvrh DPS:
- kreslen schematu PowerLogic
nebo DxViewDraw bez omezen,
- autorouter Blazerouter pro 2 vrstvy
- nvrh plonch spoj PowerPCB
s tmito parametry:
Max. 1500 spoj, max. 30 vrstev
desky, podpora SMT, mont soustek na obou stranch desky, rastrov i bezrastrov pokldn soustek a spoj, monost automatickho rozmsovn soustek, naten soustek pod jakmkoliv hlem,
automatick odsouvn pekejcch soustek pi pohybu, interaktivn i automatick zmna vvod
a hradel (swapping) se zptnm zpi-

35

CAD PRO ELEKTRONIKU

Novinky u firmy Mentor Graphics


Na jae tohoto roku koupila spolenost Mentor Graphics firmu Innoveda.
Cel zmna probhla rychle a tm
bez povimnut (zejm bylo ve pedem dobe pipraveno). Mentor Graphics, jako druh nejvt firma v oboru s EDA softwarem, je ostatn takovm gigantem (cca 3500 zamstnanc), e pro ni nkup jin men spolenosti nepedstavuje dn problm.
Vichni jsme si u zvykli, e se
v poslednch letech poet vrobc
EDA softwaru neustle sniuje, a u
formou vzjemnho spojen nebo nkupu jedn firmy druhou. Z pvodnch program pro nvrh DPS na
bnm PC z poloviny 80.let u nen
dn pod kdly sv matesk firmy.
Program CADSTAR byl spolu s celou diviz Redac firmy Recall Redac
prodn ji v polovin 90.let japonsk
spolenosti Zuken . Nvrhov systm PCAD zmnil nkolikrt svho
majitele ji na potku 90.let, aby nakonec skonil u konkurenn firmy
Protel. Program PADS (PowerPCB)
se drel nejdle. Nakonec se jeho
vrobce (PADS Software, Inc.) stal
v roce 2000 soust firmy Innoveda.
Dnes je tedy opt zmna: nvrhov
systm PADS PowerPCB se stal jednm z produkt firmy Mentor Graphics.

Podobn dopadli i ostatn veterni


v tomto oboru - nap. znm program Orcad skonil u firmy Cadance,
prastar Ultimate z Holandska koupila firma Electronics Workbench, atd.
Vypad to, e na "bitevnm poli"
nakonec zstane nkolik mlo firem,
vtinou tch velkch, kter budou
nabzet men poet nkolikrt "vytdnch" program.
Dvod, pro firma Mentor
Graphics koupila Innovedu bude
jist vce. Podvejme se na celou vc
z hlediska jednotlivch programovch produkt, kter Mentor Graphics nkupem Innovedy zskal:
Innoveda vznikla pvodn z firmy
Viewlogic, kter dominovala v oboru
Front-End software, ili kreslen
schematu, navazujc simulace a pedbn analzy penosu signlu na
desce plonch spoj. Jej program
DxDesigner (pvodn ViewDraw) je
velmi rozen nstroj pro kreslen
schemat, a to i mezi uivateli Mentoru a proto se nyn pravdpodobn
stane jednm z hlavnch nstroj firmy Mentor Graphics. Dal produkty firmy Innoveda - Signal Integrity
software jako XTK a ePlanner pro
pedbn analzy jsou mimodn
vkonn programy a tak jsou rovn

velmi zajmav i pro firmu jakou je


Mentor. Program Hyperlynx pro
analzu penosu signlu na desce je
sice uren pro mal pracovit a na
PC, ale ve sv td nem konkurenci
a za posledn lta si vydobyl velmi
dobrou pozici na trhu.
Co se tk programu pro nvrh desek
plonch spoj PowerPCB, nebylo na
potku jasn, jakou roli mu firma
Mentor Graphics pisoud, zvlt
kdy m sv vlastn nvrhov systmy.
V polovin z probhlo v Londn
nkolikadenn setkn distributor
PowerPCB s firmou Mentor Graphics,
kter zde uvedla, e do budoucna
s tmto produktem pot. Rozhodla
se toti, e krom upevnn svho dominantnho postaven na trhu s drahmi nvrhovmi systmy pro velk
firmy, se chce nyn soustedit tak na
men a stedn podniky s cenov
pijatelnjm produktem.
PADS PowerPCB s vce ne 40 000
uivateli po celm svt j dv dobr
zklad k osloven tto sti trhu,
kter se dosud vraznji nevnovala.
PADS PowerPCB je velmi dobe
zaveden systm. Dky svmu pznivmu pomru cena/vkon je paleta
jeho uivatel opravdu irok - od
drobnch podnikatel a po nadn-

sem do schematu, kulat rohy spoj,


automatick vyplovn mdnch
ploch, kontrola dodren pedepsanch nvrhovch pravidel za chodu
(On-line DRC), editor knihovny
soustek s automatickm generovnm pouzder soustek SMT a DIP,
vce ne 15000 soustek v knihovn
dlench podle vrobc, vstupy pro
tiskrny, plotry, fotoplotry a vrtaku
s monost zobrazen vstupu (preview), generovn netlistu a rozpisek
ze zapojen desky, makroprogramovac jazyk Visual Basic, pln podpora OLE. Jakkoliv entit na desce
me bt piazen uivatelem definovan atribut. Pouzdro soustky
i jej pjec ploky lze modifikovat
pmo na desce. Deska me mt
vnitn obrysy (nap. otvory), t.zv.
Cutouts, jakchkoliv tvar. Pravidla
nvrhu platn pro vnj obrys plat
i pro tyto obrysy. Soustka na desce
me mt nkolik atribut pro oznaen (REF DES), kter maj sice
stejn obsah (nap. R15), ale jsou na
rznch kreslicch vrstvch, mohou

mt navzjem rznou polohu a velikost textu, atd. Jeden me bt pouit


nap. pro potisk, jin pro osazovac
vkres, atd. Zakzan oblasti desky
(Keepouts) zahrnuj: soustky, spoje, via, mdn plochy, drtn propojky a testovac ploky. U zakzanch oblast soustek lze nastavit
i maximln dovolenou vku soustek. Plon spoj me bt "pilepen" (protected) - nelze jej pesouvat ani modifikovat. PowerPCB
umouje generovn uivatelem
definovanch hlen (rozpisky, cenky, atd.) s penosem do Notepad,
WordPad nebo Excelu, se kterm
komunikuje v obou smrech v relnm ase (zmny proveden v Excelu
se automaticky penesou do nvrhu
desky a naopak). Nvrh desky me
komunikovat oboustrann a v relnm ase i s kreslenm schematu t.zv. cross-probing a back annotation
(soustky a spoje vybran na desce
se vyberou i ve schematu a naopak,
vechny zmny v zapojen proveden
dodaten na desce se zap zpt do

schematu a naopak). - Visual Basic


a Sax Basic Engine zabudovan do zkladn verze PowerPCB i PowerLogic
umouje uivateli jednodue vytvoit vlastn aplikace bez nutn znalosti
programovn. PowerPCB i PowerLogic
ji obsahuje pklady monch aplikac, nap. dialogov oknko pro
vyhledvn spoj a soustek na
desce, rychl pepnn mezi metrickmi a palcovmi jednotkami, atd.
PowerPCB m i sovou verzi s plovouc licenc, kde roziujc moduly
mohou bt sdleny mezi jednotlivmi uivateli. Sov verze pracuje
pod Windows NT nebo Novellem.
Od verze 5 jsou soust zkladn
verze programu i roziujc moduly,
kter byly dve za pplatek: CAM
Plus (vstupy pro osazovac automaty), Auto Dimensioning (automatick ktovn), DXF pevodnk do
Autocadu (pouze pro desky) a Split
Planes (dlen vnitnch napjecch
ploch a monost poloen spoj do
napjecch ploch).
Info:www.cadware.cz

36

11/2002

CAD PRO ELEKTRONIKU

Ndoby na vrobu DPS


Pokud potebujete vhodn ndoby
pro run vrobu desek plonch spoj, potom by vs mohly zajmat mal
celoplastov ndoby zhotoven v Anglii speciln pro tento el. Ndoby
jsou vyrobeny bu jako samostatn
nebo kombinovan (2 a 3).
Zkladem je svisl hranat ndoba
vyroben z jednoho kusu plastickho
materilu, nahoe opaten odnmatelnm vkem a dole spodn vpust.
V ndob me bt umstno topn
tleso s termostatem, probublvajc
zazen a stkac trysky, jejich
ovldn je vyvedeno na eln stranu
ndoby. Ndoby jsou vyrobeny z polypropylnovho materilu odolnho
vi chemiklim, kter se pouvaj
pi vrob desek.
Deska plonch spoj je umstna
v drtnm rmeku s dradlem na hor-

n stran, kter umouje jednoduchou


a bezpenou manipulaci pi vkldn
a vyjmn desky, stejn jako pi jejm
pemsovn z jedn ndoby do druh.
Topn tleso m pkon 500W a je regulovno termostatem v rozmez 10-55oC.
Ndoby uren pro oplachovn
vodou (nap. vyvolanch i odleptanch desek) jsou vybaveny stkacmi tryskami v horn sti ndoby.
Oplachovn se ovld prostednictvm elektroventilu umstnho
na eln stran ndoby.
Ndoby uren pro leptn desky
jsou vybaven topnm tlesem a probublvacm zazenm, kter sestv
z trubiky s malmi otvory, jimi
proud vzduch a takto vznikl bubliny
pak mchaj leptac roztok. Ovldn
termostatu i probublvacho zazen
je na eln stran ndoby.

Ndoby uren pro vyvolvn, odstraovn resistu nebo pro pocnovn


desky maj topn tleso s termostatem.
Dvojice i trojice ndob m vybaven podle konkrtn poteby - nap.
jeden typ trojit ndoby pod oznaenm Tri-tank m jednu ndobu
urenou pro vyvoln desky , druhou
pro oplachovn a tet pro bublinkov
leptn desky. Jin verze Tri-tanku je
vybavena pro odstrann resistu, oplachovn a pocnovn.
Zkladn proveden ndob pojme a
5 litr kapaliny a umouje zpracovat
desky do velikosti 320 x 260 mm.
K dispozici je tak trojice ndob Tritank Jumbo pro desky do rozmr 300
x 500 mm.
Info: www.cadware.cz

CD DemoCAD
Distributor ady program pro elektroniku, firma CADware Liberec,
pipravila dal vydn oblbenho CD
s mnoha demoverzemi oblbench
program pod nzvem CD DemoCAD. Mimo jin zde naleznete:
PowerPCB-PowerLogic - kreslen
schemat a nvrh DPS - pln fukn
s omezenm na 30 soustek a 150
spoj.
PowerPCB Utility

EAGLE - kreslen schemat a nvrh


DPS - pln funkn do velikosti
desky 80x100 mm.
CAM350 - zobrazen a editace Gerber
dat - pln funkn demo s omezenm
na men data.
ViewMate - pln funkn freeware
prohle Gerber soubor.
PCschematic - tvorba dokumentace
elektrotechnickch projekt (schema, rozvade, instalan vkresy) -

rodn spolenosti psobc v oblasti


vvoje a vroby elektroniky. Nap.
Finsko, kter m dky svmu vysplmu elektronickmu prmyslu jednu z nejvtch koncentrac stanicovch systm od Mentor Graphics,
m souasn i nejhust s uivatel
PADS PowerPCB (na 5 milin obyvatel pipad tm 2000 instalac
PADS PowerPCB).
To, e firma Mentor Graphics
povauje program PowerPCB za
perspektivn, dokldaj tak nkter
kroky, kter ji podnikla:
- Do nzvu PowerPCB vrtila
pvodn oznaen PADS (pedchoz vlastnk jej pestal pouvat).
Uznala tak dobr jmno tohoto
produktu, kter sv prvn spchy
na trhu zaal sklzet ji v roce 1986.
- Vytvoila novou skupinu produkt
PADS, pod kter zaadila PowerPCB a PowerLogic, Hyperlynx

a stvajc DxDesigner, kter bude


sten upraven pro PowerPCB
a ponese nov nzev PADS DxDesigner. Vechny informace o tchto
produktech jsou na nov webov
adrese: http://www.mentor.com/pads/
- Pevzala celou distribun s od
bvalho vlastnka - firmy Innoveda (resp. Pads Software, Inc.). Tato
s dealer bude tak jako v minulosti i nadle zajiovat prodej
a technickou podporu program
PowerPCB, Hyperlynx a DxDesigner. To znamen, e tyto programy
budou prodvny samostatnm
distribunm kanlem oddlen od
ostatnch produkt firmy Mentor
Graphics a nezvisle na regionlnch zastoupench tto firmy.
Pro uivatele program PADS se
tedy nic nemn a zstvaj i nadle v pi prodejc, se ktermi spolupracovali v pedchozch letech.

11/2002

pln fukn s omezenm na 40 symbol.


PowerDistribution - funkn demo
pro dokumentovn sovch diagram (elektro, zabezpeovac, potaov, telefon st, atd.)
BoardSim/LineSim - demoverze.,
analzy penosu signlu na desce
plonch spoj
Info: www.cadware.cz

Zrukou kontinuity je tak


skutenost, e pracovnci, kte se
zabvali vvojem a prodejem programu PowerPCB (a ji ve firm
PADS Software nebo Innoveda)
peli k novmu vlastnkovi. Jeden
pklad za vechny: Mnoz nai
uivatel si jist pamatuj na pana
Boba Sadowskho, kter se jako
zstupce firmy Innoveda v minulch letech nkolikrt zastnil
naich semin PADS podanch kadoron ve Svitavch.
A prv on, jako pracovnk firmy
Mentor Graphics, m nyn na
starosti prodej program PADS
v Evrop (a tedy tak v R).
Zvrem lze tedy konstatovat, e
zmna vlastnka program PADS se
uivatel nijak nedotkne, ve bude
fungovat tak jako dosud, jen firemn
vlajka je jin, vt a barevnj.

37

INTERNET

Internet - vytvme vlastn strnky - kontrola kdu


Ing. Tom Klabal
V uplynulch dlech tohoto tutorilu jsme se nauili zkladm tvorby internetovch strnek. Nyn jsme
se ji dostali do fze, kdy jsme
schopni vytvoit zajmav strnky
a vystavit je na web. Protoe vak
dn tvrce nen neomyln, je dobr strnky ped otevenm pro nvtvnky zkontrolovat a vychytat
ppadn chybiky v kdu, kter by
nkterm z nich mohly nvtvu
strnek znepjemnit. Tentokrt si
tedy ukeme, kde na webu najdeme
nejrznj sluby, kter dok nai
prci "zkritizovat" a napovdt, na
em jet musme na svch strnkch "zapracovat".

Kontrola HTML kdu


I kdy je jazyk HTML velmi logick a napsan kd (pi troe snahy
autora) pehledn, tvrce strnky se
jen mlokdy vyhne tomu, aby kd
byl na prvn napsn zcela bezchybn. Vtina modernch prohle si
sice s drobnmi nedostatky v kdu
strnky doke lehce poradit, take
se pi prohlen ani nepozn, e
v kdu njak chyba je, ale to by
v dnm ppad nemla bt omluva, abychom svou prci po sob nekontrolovali. Ne vechny existujc
prohlee toti dovedou chyby v kdu sprvn opravit a ne vdy proto
mus bt strnka s chybou interpretovna zcela sprvn, i kdy se
tak teba pi letmm prohlen jev.
Kontrola kdu strnky ped povenm na web by tak mla patit k rutinnm konm kadho tvrce.
Protoe by vak "run" kontrola byla
velmi namhav a stejn bychom nemli zarueno, e vechny chyby
vychytme, je rozumn "proourn"
strnek svit njakmu profesionlnmu programu, kter doke "tkou" prci udlat za ns. Programy
na kontrolu kdu se jmenuj HTML
validtory a najdeme je jak ve verzi
on-line, tak ve verzch pro pouit na
domcm potai.
Asi nejznmj on-line HTML
validtor najdeme na strnkch konsorcia W3C, kter vyvj standardy
pro web. Pm adresa na validtor je
http://validator.w3.org/ (obr.1). Abychom tuto slubu mohli pout, mu-

38

Obr. 1. HTML validtor na strnkch W3C

sme strnky nejprve povsit na


Internet, aby mly njakou adresu (je
mon kontrolovat i strnky z naeho loklnho disku - v tom ppad
ovem musme pout formul na
adrese http:/ /validator.w3.org/fileupload.html). Nen pitom mon
kontrolovat najednou cel web, ale
vdy pouze jedinou strnku, co
me bt u rozshlejch projekt
ponkud problm. Je proto rozumn
kontrolovat si strnky ji v prbhu
jejich vzniku a ne a po dokonen
celho projektu. Vyhneme se tak
zbytenmu zavlkn chyb i tam,
kde bychom je prbnmi kontrolami mohli snadno vychytat. Pitom
ubrnit se tomu, abychom pi psan
kdu neudlali dnou chybu, je
takka nemon. Jsou-li nae strnky
napsan dobe, sta na strnce
validtoru zadat internetovou adresu
a kliknutm na tlatko "Validate this
page" spustit kontrolu. Pokud ve
strnce chyb informace o typu
pouitho kdovan nebo informace
o tom, podle jakho standardu
HTML jazyka je napsna (jak se
jazyk HTML vyvj, vznikaj jeho
stle nov a nov verze; nov tvoen

strnky by pitom mly odpovdat


nejnovjmu standardu, nicmn,
meme mt zjem zkontrolovat si
i dve napsan strnky podle nkterho starho standardu - rozdl je
nap. v tom, e nkter tagy platn ve
starch verzch jazyka HTML pat
dnes ji mezi nedoporuovan nebo
v novm standardu nejsou pp.
naopak), meme tyto chybjc daje zadat run vbrem z roletkovho menu. Pokud by validtor
strnku napsanou podle starho
standardu kontroloval podle standardu nejnovjho (a obrcen),
mohl by ohlsit adu chyb, kter
vak chybami ve skutenosti nejsou.
Oznaen typu dokumentu (viz ne)
by tedy v na strnce nikdy nemlo
chybt - nejde jen o bezproblmov
prchod slubou kontrolujc kd,
ale tak o informaci pro prohle
nvtvnka, aby byla strnka sprvn interpretovna. Mnoz tvrci
ehraj na to, e ada populrnch
prohle je pomrn benevolentn
a doke sprvn interpretovat
i strnky s kdem vyloen patnm
(nap. kd, v nm chyb koncov
znaky, znaky jsou do sebe patn

11/2002

INTERNET

Obr. 2. Sluba "Link Valet"

vnoeny apod.), ale takov pstup


k tvorb strnek nen pro nikoho
dobrou vizitkou. Autor internetov
prezentace by ml vdy potat s tm,
e jeho dlo me navtvit i nkdo
s prohleem, kter tak shovvav
nebude a strnka se mu pak nezobraz sprvn, ppadn se mu nezobraz vbec.
Jak se vyvj jazyk HTML, vyvj
se tak "validan" sluba na strnkch konsorcia W3C. V souasnosti
meme pout i betaverzi (tj. verzi,
kter jet me obsahovat njak ty
chybky) novho vylepenho validtoru - najdete ji na adrese http:/
/validator.w3.org:8001/. Neml bych
zapomenout dodat, e sv strnky si
mete validtorem konsorcia W3C
nechat zkontrolovat zcela bezplatn
a e komente k nalezenm chybm
budou v anglitin - vzhledem
k dobrmu grafickmu oznaen
chyb pmo v kdu vak tuto slubu
s spchem vyuij i ti, kte anglitinou nevldnou.
Dalm on-line validtorem HTML
strnek je sluba nazvan "WDG
HTML Validator", kterou najdeme
na adrese http://www.htmlhelp.com/
tools/validator/. Zkontrolovat si meme jak strnku, kter je ji umstna na webu, tak strnku, kterou
mme zatm jen ve svm potai.
Vhodou tto sluby je to, e doke
zkontrolovat i nkolik strnek najed-

11/2002

nou - v ppad, e potebujeme


zkontrolovat vce strnek najednou,
pouijeme formul na adrese http:
//www.htmlhelp.com/tools/validator/bat
ch.html (do zadvacho pole vlome
adresy vech strnek, kter chceme
zkontrolovat - vdy jedna adresa na
jeden dek - a stiskneme tlatko
"Validate"). Dal uitenou monost je to, e si meme nechat
zkontrolovat i jen trek kdu, kter

je mono run vloit do formule


na adrese http://www.htmlhelp.com/
tools/validator/direct.html. Na strnkch WDG najdeme jet jednu uitenou slubu - Link Valet (http://
www.htmlhelp.com/tools/valet/; viz obr. 2).
Tato sluba doke zkontrolovat
platnost vech internetovch adres
na zadan strnce - tedy nejen to, zda
hypertextov odkazy vedou na existujc strnky, ale i to, zda na adresch uvedench v kdu strnky
existuj obrzky i animace, kter se
majv jejm rmci zobrazit.
Velmi sofistikovanou validan
slubu s nzvem Doctor HTML
najdeme na adrese http://www2.
imagiware.com/RxHTML/. Sluba ji
existuje v est verzi a jej pouit pro
kontrolu jednotlivch strnek je
zdarma (pokud bychom chtli provdt narz analzu celho webu, bylo
by nutn zakoupit si dosti drahou
licenci). Tato sluba um nejen zkontrolovat kd strnky, ale dokonce
i jej obsah (kontrola pravopisu bohuel funguje pouze v anglitin),
take vychyt ppadn peklepy i ve
vlastnm textu strnky a nejen ve
znakch urujcch, jak m strnka
vypadat. V jednom z minulch dl
jsme se vnovali problematice statistik nvtvnosti naich strnek.
Tyto statistiky meme nyn dobe
vyut v kombinaci se slubou
"Doctor HTML". Ta toti mimo jin
um i to, e nm sdl, jak jsou nae
strnky napsan nejen z hlediska
standard, ale i z hlediska nejrznjch prohle. Nae strnka

Obr. 3. Doctor HTML uke, jak si strnky rozum s rznmi prohlei

39

INTERNET

Obr. 4. Bobby - jsou strnky bezbarirov?

toti me mt kd bez chyby podle


nejnovj normy, ale jej zobrazen
v nkterm starm typu prohlee
me bt velmi problematick.
Pokud ze statistik vme, e nae
strnky navtvuje poetn skupina
uivatel nap. se staikm prohleem Netscape verze 3, me bt
uiten na kdu zapracovat tak, aby
byl nejen sprvn podle normy, ale
zrove neobsahoval prvky, se ktermi si star prohlee prost
nedok poradit - k tomuto elu je
Doctor HTML neocenitelnm pomocnkem (obr. 3).
Obdobn nadupanou slubu jako
Doctor HTML pedstavuje NetMechanic, kter je umstn na adrese
http://www.netmechanic.com/toolbox/
power_user.htm. Pouit pro jednotliv strnky je opt zdarma, ale ti,
kte chtj narz kontrolovat cel
weby (skupiny strnek), mus oelet
njak ten dolar. NetMechanic
ohodnot nae strnky jen velmi
strun z nkolika hledisek dnou
a pti hvzdikami (v idelnm
ppad strnky bez chyb), ale pokud
mme zjem, meme si pro kad
hledisko nechat zdarma vypsat i detailn zprvu.
ada tvrc strnek si prci
usnaduje tm, e sv strnky nap

40

tak, aby fungovaly v uritm prohlei, umst na n lakonick


upozornn "optimalizovno pro
prohle XY" a o vc se nestaraj.
een problmu "jak si strnky
pest" pak nechvaj zcela na tch
nvtvncch, kte si "dovol" pijt
s jinm prohleem. Takov pstup
je ovem velmi neprofesionln
a nen pli dobrou vizitkou tvrce.
Informace na Internetu by mly bt
pstupn co nejirmu okruhu
ten. I z tohoto dvodu by statistiky nvtvnosti a sluby kontrolujc HTML kd mly bt bnou
a hojn vyuvanou pomckou kadho autora. Mlokdo peci tvo
strnky jen sm pro sebe.

Dal kontroln sluby


Tvorba internetovch strnek
ovem nen jen o striktnm dodrovn standard, jak by se z pedchozch odstavc mohlo zdt. Tvrce
strnek by sprvn ml jt jet dl,
ne jen k istmu kdu. Nesmme
toti zapomnat ani na to, e Internet
navtvuj tak nejrznji tlesn
postien lid. Strnky by proto mly
bt napsny tak, aby byly bez
problmu pstupn i pro nap. slep
nvtvnky. Musme si uvdomit, e

i strnka se zcela bezchybnm


kdem me bt naprosto "neiteln" pro zmnn slabozrak nebo
zcela slep osoby. Existuj proto
doporuen, kterch by se mli
tvrci dret, pokud chtj tvoit tzv.
bezbarirov web. To, zda jsou nae
strnky bezbarirov si meme
nechat provit slubou nazvanou
Bobby, kter sdl na adrese
http://bobby.watchfire.com/bobby/html/e
n/index.jsp (obr. 4). Tato sluba
pitom doke provit nae strnky
z hlediska dvou uznvanch typ
doporuen. Za prvnm z tchto
doporuen (tzv. WAI iniciativou)
stoj znm konsorcium W3C a podrobn informace o tto iniciativ
najdeme na adrese http://www.w3.
org/WAI/. Druhm doporuenm je
tzv. doporuen sekce 508 a podrobn informace o tomto doporuen
najdeme na adrese http://www.accessboard.gov/sec508/508standards.htm.
Upozoruji vak, e prvn "prohnn" strnek slubou Bobby vtin
autor asi pivod men ok z obrovskho potu nedostatk. Doshnut
bezbarirovosti je toti pomrn sloit - nepomrn sloitj ne
doshnout, aby kd strnky odpovdal standardu.
esk strnky "Blind Friendly
Web", kter se obrn vnuj problematice bezbarirovho webu, najdete
na adrese http://www. blindfriendly.cz/
(obr. 5). Jsou zde k nalezen cenn
rady, jak postupovat pi tvorb
strnek, aby mohly bt oznaeny za
bezbarirov, ale tak katalog eskch strnek, kter podmnku bezbarirovosti spluj.
Bez zajmavosti nen ani sluba
Lynx Viewer, sdlc na adrese
http://www.delorie.com/web/lynxview.h
tml. S jej pomoc se meme podvat, jak nae strnky uvid uivatel
ist textovho prohlee Lynx,
kter si stabiln udruje ne zcela
zanedbatelnou popularitu. Sluba
Lynx Viewer je soust webu spolenosti Delorie a na jejch strnkch
najdeme jet dal bezplatn sluby,
kter se mohou amatrskm webmasterm hodit. Jak jsem ji uvedl
v jednom z pedchozch dl, vyhledvac sluby pouvaj speciln
"piony", tzv. roboty, kter prochz
strnky Internetu, zaznamenvaj, co
na nich naleznou a nsledn tyto
informace ukldaj do databze t i
on sluby. Pokud se chceme podvat, jak zhruba nae strnky uvid
takov robot (tj. jak informace si
z nich "odnese"), pak dobe vyui-

11/2002

INTERNET

Obr. 5. Blind Friendly Web

jeme "Search Engine Simulator" na


adrese http://www.delorie.com/web
/ses.cgi (nutno ovem upozornit, e
modern roboty jsou pomrn sofistikovan nstroje, navc lic se
slubu od sluby, take informace ze
simultoru m skuten spe jen
poradn charaktera nelze ji brt zcela
za bernou minci). Bez zajmavosti
nen ani sluba "Web Page Backward
Compatibility Viewer" (http://www.
delorie.com/web/ wpbcv.html), kter
umouje simulovat prohlen strnek ve starch prohlech (viz obr.
6 a 7). Meme se nap. podvat, jak
nae strnka vypad v prohlei,
kter nepodporuje tabulky, obrzky,
rmeky a dal prvky. Rozumn je
podvat se minimln, jak vypadaj
nae strnky bez obrzk a bez
podpory Javascriptu. ada uivatel
si toti obrzky i v nejmodernjch
prohlech vypn, aby zrychlili
nebo zlevnili stahovn (pokud mus
platit za prosurfovan as nebo za
kad penesen kilobajt). Rovn
tak uivatel s vypnutm Javascriptem nejsou a tak vzcnm jevem,
protoe pomoc tohoto jazyka jde na
strnkch vykouzlit adu "otravnch"
funkc - nap. samovoln se otvrajc
okna. Pro nkoho s vypnutmi
obrzky ovem me bt zcela
nemon pohyb po strnce, kde je
nap. navigan menu udlno
formou obrzk s texty a chyb
alternativn popisky (tj. u tagu IMG
chyb atribut ALT).

11/2002

Uitenou slubu najdeme i na adrese http://www.enduser.co.uk/linkverify/.


Jmenuje se Hyperlink Verifier a jak
ji nzev napovd, doke zkontrolovat hypertextov odkazy na naich
strnkch. Vtina internetovch

strnek obsahuje odkazy (linky) na


jin strnky. Protoe vak na Internetu nen nic jist, me se snadno
stt, e strnky, na kter odkazujeme
nae nvtvnky, pestanou existovat. Proto bychom mli as od asu
zkontrolovat vechny "vazby na
vnj svt", kter n web obsahuje.
Dlat to run ovem me bt
zdlouhav a znan nudn. Se
slubou Hyperlink Verifier pitom
sta zadat adresu strnky, na kter
mme odkazy umstn a kliknout
na "Verify page at URL:". Sluba
projde vechny odkazy a upozorn,
kter ji nejsou platn a mly by bt
odstranny. Vsledek kontroly nen
ovem znm okamit, je nutn
zadat e-mailovou adresu, na kterou
zhruba bhem hodiny pijde report
o proveden kontrole odkaz na na
strnce - sluba se tmto zpsobem
sna brnit proti zneuvan.
Zkontrolovat, jak bude nae strnka vypadat v nejrznjch prohlech, meme bez jejich instalovn na adrese http://www.anybrowser.com/siteviewer.html, kde sdl sluba AnyBrowser. Snadno se tak meme podvat, jak budou nae strnky
vypadat v prohlei, kter striktn
respektuje uritou normu (tu meme volit) - nejnovj nebo teba

Obr. 6. Seznam.cz v prohlei, kter "neum" tabulky

41

INTERNET

Obr. 7. Strnky Praskho hradu bez obrzk a bez podpory rmc

staikou normu HTML 2.0 (v t


nap. mimo jin jet neexistovaly
tabulky). Na adrese http://www.
anybrowser.com/EngineView.html pak
sluba AnyBrowser nabz monost
nahldnout na nae strnky oima
robot vyhledvacch slueb podobn, jako tomu bylo u ve zmnn
sluby "Search Engine Simulator".
Na adrese http://www.scrubtheweb.
com/abs/meta-check.html
najdeme
slubu nazvanou META Tag Analyzer (viz obr. 8), kter se dkladn
podv na zoubek hlavice nmi
zadanho dokumentu a doporu,
jak zmny bychom ppadn mli
provst. A konen na adrese
http://eons.com/content.asp?LinkID=2
68&CatID=167&content=1 se usdlila sluba Screen Resolution Tester,
kter umouje simulovat prohlen naich strnek na monitorech
s rzn nastavenm rozlienm - tuto
slubu opt ideln vyuijeme spolu
se statistikami nvtvnosti naich
strnek, ze kterch by mlo bt
dobe patrn, jak rozlien obrazovky nai nvtvnci pevn pouvaj.

sluby, tzn. meme je vyut jen


tehdy, pokud jsme zrovna pipojeni
k Internetu. Pokud vak musme za
as trven na Internetu platit nemal stky, vyplat se sthnout si njak validan (kontroln) program,
kter doke kontrolovat nae strn-

ky, i kdy k Internetu pipojeni v danm okamiku nejsme.


Asi nejznmjm programem na
kontrolu HTML kdu je CSE
HTML Validator. Tento program
existuje ve dvou verzch. Zkladn
verze (oznaovan jako Lite a pro
poteby vtiny amatrskch tvrc
internetovch strnek pln dostaujc) je k dispozici zdarma. Profesionln verze pak pijde na 69 dolar. Velkou vhodou programu CSE
HTML Validator (viz obr. 9) je to, e
funguje nejen jako program pro
kontrolu internetovch strnek, ale
tak jako nstroj pro jejich tvorbu.
Dle meme kontrolovat nejen kd,
ale i obsah strnek (a to i v "Lite verzi") - s programem se sice standardn
dodv pouze anglick slovnk, ale je
mon definovat si vlastn uivatelsk slovnk a program tak po ase
esky nauit. Profesionln verze
um navc kontrolovat i odkazy na
strnce, m zabudovan intern prohle a um narz pracovat s neomezenm potem dokument (bezplatn verze jen s pti).
Zatmco na Internetu existuje cel
ada bezplatnch on-line validtor,
v ppad samostatnch program je
nabdka velmi omezen. Prakticky
vechny programy maj jen krtk
obdob, kdy je meme bezplatn
vyzkouet a pak bychom mli zaplatit. Na necelch 25 dolar pijde program HTML PowerAnalyzer, kter
si k nezvaznmu vyzkouen me-

Off-line validtory
Sluby, kter jsme si a dosud
pedstavovali, pat mezi tzv. on-line

42

Obr. 8. META Tag Analyzer

11/2002

INTERNET

Obr. 9. CSE HTML Validator Lite

te sthnout na adrese http://www.


tali.com/tools.html#aboutpa. "A Real
Validator" stoj tak 25 dolar
a i v jeho ppad je nejprve k dispozici ticet dn na vyzkouen (program je mon sthnout z jeho domovsk strnky na adrese http://
arealvalidator.com/).
Program Xenu's Link Sleuth (obr.
10), kter je zdarma k dispozici na
adrese http://home.snafu.de/tilman/
xenulink.html pak um na zadan
strnce zkontrolovat hypertextov
odkazy. Pokud odkazy vedou do
Internetu, mus bt pota pi bhu
tohoto programu on-line. Program
vak meme vyut i k off-line kontrole celistvosti naeho webu, pokud
jsou vechny strnky uloeny na
loklnm disku. Program dokonce
doke oznait i vechny soubory,
kter naopak "pebvaj"v zadanm
adresi a z naich strnek na n nen
odkazovno.

nm ppad nm oznaen k, e
strnka je napsan podle standardu
HTML 4.01 Strict, kter je popsn
na uveden internetov adrese.
Budeme-li pst webovou strnku,
ml by HTML dokument bt jednm z tchto typ:
1)<!DOCTYPE HTML PUBLIC "//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN" "http://www.w3.org/
TR/html4/loose.dtd"> - takto
oznaen dokument odpovd
standardu "HTML 4.01 Transitional". 4.01 je nejnovj verz
jazyka HTML. "Transitional" do-

kumenty mohou obsahovat i tagy,


kter jsou v tomto standardu oznaeny jako nedoporuovan (v minulch kapitolch tohoto tutorilu
jsem na to vdy u pslunho tagu
upozoroval).
2)<!DOCTYPE HTML PUBLIC "//W3C//DTD HTML 4.01//EN"
"http://www.w3.org/TR/html4/stri
ct.dtd"> - dokument odpovd
standardu "HTML 4.01 Strict",
kter je psnj ne "Transitional"
- strnka nesm obsahovat nedoporuovan tagy a rmce.
3)<!DOCTYPE HTML PUBLIC "//W3C//DTD
HTML
4.01
Frameset//EN" "http://www.w3.
org/TR/html4/frameset.dtd"> - tuto
deklaraci typu dokumentu bychom
mli pout, pokud tvome strnky obsahujc rmce.
4)<!DOCTYPE HTML PUBLIC "//W3C//DTD HTML 3.2 Final/
/EN"> - dokument odpovd starmu standardu HTML jazyka verzi 3.2 (verze pedchzejc verzi 4).
5)<!DOCTYPE HTML PUBLIC "//IETF//DTD HTML//EN"> dokument je napsn podle standardu "HTML 2.0" (ten pedchzel verzi 3.2).
Posledn dva typy dokumentu uvdm pouze pro orientaci, protoe se
s nimi meme na Internetu bn
setkat. Nov tvoen strnky by
ovem mly odpovdat nejnovj
norm (aktuln je to HTML verze
4.01). Pro nae "amatrsk" strnky
je nejidelnj pout prvn typ
(resp. tet, pokud tvome strnky
s rmci), protoe nm pi tvorb
strnek dv nejvt volnost.

HTML Standardy
Abychom dostli standardm
HTML, mus kad HTML strnka
na Internetu obsahovat deklaraci
typu dokumentu. Uren typu dokumentu se klade na pln zatek
kdu (jet ped znaku HTML)
a m zvltn tvar nap.v tto
podob: <!DOCTYPE HTML
PUBLIC "-//W3C//DTD HTML
4.01//EN" "http://www.w3.org/TR/
html4/strict.dtd">. V tomto konkrt-

11/2002

Obr. 10. Xenu's Link Sleuth

43

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Stolet vro poloen pacifickho telegrafnho kabelu


3. bezna roku 1902 pinesl australsk denk Brisbane Courier jako prv
obshl lnek o zapoet prac na projektu, kter zajist nejen komunikan, ale tak ekonomick propojen
mezi Austrli a svtovm centrem Londnem. Ano, Londn byl tehdy
(a obzvlt pro vechny zem britskho impria) skutenm stedem
svta. Byl to v t dob revolun projekt - propojit Austrlii a Nov Zland
s Evropou pes Pacifik.
Kanada v t dob ji spojen mla
jak s Evropou, tak nap kontinentem, a tak zbvalo poloit kabel z Kanadskho Bamfieldu pes ostrovy
Fanning, Fidi, Norfolk (kde se kabel
rozdlil na australskou a novozlandskou vtev) do australskho Southportu a na Nov Zland. Se stavbou
se zaalo prv vtv z ostrova Norfolk
do Southportu.
Na tehdej dobu to byla velmi odvn a nkladn akce. Zahrnovala nejen poloen kabelu o celkov dlce 13
555 km, ale na kabel bylo teba napojit jet kadch 20 a 40 km zesilovae, kter zeslily slab signly na
pouitelnou rove, se kterou byly
poslny dle. Vechna msta, pes
kter tehdy byl kabel poloen, patila britskmu impriu, a tak kabel
tehdy nazvali ervenou cestou,
nebo erven barva spojovala vechny britsk kolonie. Do t doby ji byly
v provozu podmosk kabely pes Atlantik a pes Indick ocen - Austrlie
a Nov Zland nemly dn spojen.
Njak zkuenosti tedy spolenosti
podlejc se na tto akci mly, ovem
st kabelu mezi Kanadou a ostrovem
Fanning byla ji svou dlkou uniktn a dn z existujcch lod nebyla

Mapka trasy
prvnho pacifickho podmoskho kabelu

schopna pojmout celou dlku pokldanho kabelu, navc jet se zesilovai, o kterch ji byla e.
Proto musela bt postavena zvlt
k tomuto elu za milion liber terlink nov lo Colombia. Pro pokldku prvho seku byla zvolena 837 mil
dlouh trasa z ostrova Norfolk do
Southportu. Ji 14. 3. 1902 byl zasln
prvn komern telegram z Brisbane
na Norfolk, 21. bezna byla pijata
prvn depee po sti kabelu pokldanho na Nov Zland a 27. bezna
ji obdrel australsk generln potmistr prvn zprvu pmo z Novho
Zlandu. Podle tehdejho tarifu se za
penos jednoho slova platilo 41 penc.
Pes obasnou nepze poas pokldka pokraovala velmi rychle.
10. dubna ji byla poloena posledn
st kabelu mezi ostrovy Fidi a Norfolkem (dlka tohoto seku byla 1122
mil). Souasn se intenzivn stavla
budova koncov stanice (Cable Station) v Southportu. Mezi ostrovy
Fidi a Fanning (ten le mezi Palmyrou a ostrovem Christmas) je
vzdlenost 1886 mil a z ostrova Fan-

ning do Vancouveru 2600 mil. Tato


st byla tak nejobtnj.
I kdy za ukonen by se mohla pokldat i jin data (prv zprva po cel
trase prola ji o nkolik dn dve),
na druh stran oslava ukonen prac
byla v Brisbane a 3. listopadu 1902,
oficiln byl dnem zakonen stavby
trasy stanoven 31. jen roku 1902.
Proto tak oslavy 100 let od zprovoznn tohoto vznamnho kabelu,
kter dokonil propojen vech obydlench kontinet, probhly 31. jna
t.r. v Southportu v budovch hudebn koly, kter patila dve spolenosti Cable Station, dle v Muzeu komunikac ve Vancouveru, kter
uchovv vtinu pouvanch pstroj z potk provozu tohoto kabelu, a v Muzeu podmosk telegrafie se
sdlem v Londn, kter mimo dobovch pstroj vlastn tak kompletn
dokumentaci a mnostv fotografi
z cel, dnes ji vce jak 140let historie telegrafu.
JPK

Kongres na poest G. Marconiho


Ve dnech 28.-29. z 2002 se konal
pod ztitou odboky ARI v Bologni
ji 18. krtkovlnn DX kongres
G. Marconiho.
Mimo jin astnci navtvili muzeum historickch rdiovch pijma (zjemci si mohou prohldnout
nkter exponty i na internetovch
strnkch www.marconimuseomagic
.com), Marconiho vilu Grifone, vyslechli zajmav pednky o expedicch
Myanmar, TI9M, T88SI, XR0X,
3V8KO, bohat diskuse byla nap.

44

o otzkch rznho vkladu pravidel


DXCC hlavn ve vztahu k uznvn
nynjho provozu ze Severn Koreje
(P5), byly pedloeny nov podmnky
diplomu WABA a pozornost byla
upena i na spoleensk veer. Bhem
kongresu se tak potvrzovaly QSL pro
diplom IOTA a DXCC, promtal se
videozznam z provozu stanice
D44TC pi zvod a nechybla ani
prce ze stanice IY4FGM.
JPK

11/2002

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Mikrovlny military a mikrovlny radioamatrsk III


Zatky a spchy radioamatr na mikrovlnch v eskoslovensku
Frantiek Loos, OK2QI
Jako mikrovlnnou oznaujeme techniku dm, cm i mm vln. Podle tohoto
pojet tedy hranice mikrovlnnho psma jsou vymezeny kmitoty 300 MHz
a 300 GHz [1].
Asi v roce 1931 zaali jak odbornci, tak radioamati pracovat s velmi
krtkmi vlnami. Impuls k vvoji
pstroj pro velmi krtk vlny daly
nmeck firma Lorenz, STC London
a LTM Paris jejich demonstranmi
ukzkami smrovch pstroj v r. 1931
pes kanl Armel [2]. Tehdy se zraky
vech technik obracely k ultrakrtkm vlnm (dobov termn) v pedtue, e znamenaj budoucnost rdiov
techniky. Technici zskvali nov poznatky v ovldn tchto neobvyklch
frekvenc citlivch na irok i dalek
okol. Tyto vlny nebyly vbec postieny
atmosfrickmi poruchami ani fadingem (nikem) a byly prosty krtkovlnnho telegrafnho provozu. Pracovalo se s elektronkami o mizivm pkonu, kolem dvou watt a s innost asi 20 %. Dal spchy vak slibovalo pouit lamp miniaturnch rozmr. V Americe je ji mli a byly velikosti oechu.
Laboratoe v sousednm Nmecku
tou dobou se zabvajc ultrakrtkovlnnou technikou pracovaly se silnou
sttn dotac a vroba zskvala velik
sttn zakzky.
Pila druh svtov vlka. N protektortn prmysl musel pracovat pro
vlen ely. Tovrna Philips Hloubtn vyrbla mj. pijma Rs 1/5 UD
Samos, radioamatry pozdji pojmenovan RAS se tymi rozsahy od 90 MHz
do 470 MHz. V dob vlky pracovala
v tovrn v Hloubtn ada eskch
inenr a technik, po vlce s radioamatrskmi znakami, kte zskali
zkuenosti s technikou UKV. Tak
technici totln nasazen v i mli
vdomosti o jinak utajovanm pijmai
s podobnmi vlastnostmi a urenm,
kterm byl pijma Rohde&Schwarz
typ Fano pracujc do 1,6 GHz.
Rovn skupina slovenskch vojk
Slovenskho ttu zskala ve Vojensk
nmeck akademii v obsazenm Holandsku znalosti o posledn nejnovj
technice v oboru radiotechniky, radio-

11/2002

Obr. 1. Zsadn
zapojen osciltoru pro 1250
MHz s tyovm
obvodem 3/4 l.

navigace a radaru.
V Tanvald sdlila spolenost
Fe r s e h - G m b H ,
kter vyrobila ti
prototypy FuMB16
rozen a upraven FuMB8 Cypern s jednm
rozsahem od 154
do 250 MHz pro
pehled o tehdy znmch spojeneckch
radarech. Tyto pijmae byly od lta
1943 dodvny ve velkch srich
l

Vlka peruila radioamatrsk provoz v eskoslovensku. Osmnct radioamatr poloilo ivot za svobodu na
olt vlasti. ada dalch se vrtila
z koncentrk s podlomenm zdravm, ale vtina z nich se k radioamatrsk innosti brzy vrtila.
V povlen Evrop a do roku 1956
se radioamatrsk innost na VKV
psmech vtinou odehrvala pouze
v Anglii a v eskoslovensku. Pipomeme si spchy naich radioamatr
na tchto psmech jako n dluh a obdiv k jejich prkopnick prci.
Na njakou dobu pibvalo informac
z radioamatrskho svta. Krtk vlny
pinely lnky s UHF tematikou.
lnky Ing. Kolesnikova, OK1KW,
a dalch autor pozdji v Amatrskm
radiu byly ty, z nich se erpaly potebn vdomosti o velmi krtkch vlnch.
Pozornost se vnuje pokusm s vyslnm z vysokohorskch poloh. Naden a radost z vysln, vzpomnky na prvn takov vysln z r. 1937 pivolvaj Poln den. V ervenci 1937, prvn
sobotu a nedli se konala takov akce,
kdy byla stednm radioklubem svolna pohotovost amatr vysla AV
pracujcch na VKV. Nesporn to byl

zklad nsledujcch polnch dn,


zvod na velmi krtkch vlnch.

Poln den
Prvnho polnho dne, tehdy v roce
1949, se zastnilo 102 stanic. V roce
1950 se soutilo i v psmu 420 MHz.
Umstn v zvod bylo dno soutem
bod ze vech psem. Mezinrodnm
zvodem se Poln den stal v r. 1954,
kdy se jej zastnilo 7 polskch stanic. V zvod zvtzila OK1KAX, kter
peruila adu vtzstv OK1KRC
z pedchzejcch ronk.
Svtov rekord v psmu 1250 MHz
vytvoily eskoslovensk stanice
OK1KAX a OK1KRC na vzdlenost 200
km a byl velkou udlost Polnho dne 1954.
Pro se mluv o rekordech, kdy kad KV stanice se me pochlubit
mezikontinentlnm spojenm? Pro
men vzdlenost? Pro je usilovno
o peklenut vzdlenost, kter v rdiovm styku plat za pranepatrn?
Pedevm proto, e zde jde o vlny,
jejich en je zcela jinho rzu a uskuteuje se podle zkon en svtla,
nejsou postieny atmosfrickmi
poruchami ani fadingem. Tak proto, e
se pracuje se stanicemi o velmi malm
pkonu.
Prvn spojen eskoslovensko-Polsko na 432 MHz mezi OK2KGZ/p
a SP5KAD/p bylo uskutenno 7. 7. 1954.
(Pokraovn pt)

45

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Softwarov kombajn MixW


(Pokraovn)

Nkter dal monosti


programu
Zajmavou
funkc je zpis pijmanho signlu
na HD potae
v dlce asi 20 sekund (menu File/
Sound/Save last 20... a po nastaven
a pojmenovn adrese Start recording) umoujc si pehrt st pijman relace v dob, kdy ji stanice
nevysl.
Podle toho, jakou mte na pijmai
nastavenou i psma, je mon v danm kmitotovm vseku prolaovat nebo vybrat jednotliv stanice
pesunutm znaky v horn sti vodopdu na zobrazen pslunho
signlu. Uiten je vbr ve spodn
sti menu Options: aktivace Single
Click urychl pesuny nap. znaky,
jmna ap. do denku jen jednm
kliknutm myi, Auto search in logfile zpsob prohledn denku a vpis obvyklch daj (jmno) pi
zadn znaky, Autosearch in callbook
tot, ale v callbooku na CD. Beep on
QSO before aktivuje akustickou
nvst, e s danou stanic ji bylo spojen dve.
Nastaven parametr pro pipojen
transceiveru k potai prostednictvm CAT interface je mon pes
menu View/Cat bar, View/TC vyuijeme, kdy mme nastaven v potai
mstn as, aby se do denku zapisoval UTC. Use default RST zape automaticky do denku report 59 nebo

Obr. 3. Azimutln smrov mapa


k nastavovn antn

46

599. V menu Configure mete zapsat makra pro jednotliv mdy, vybrat
fonty psma, barvy, pizpsobit oten
rottoru (pracuje s interface Yaesu,
Sartek, Orion, HyGain), nastavit parametry CAT pipojen ap. Menu je
dostaten instruktivn.

Pstup na Internet
prostednictvm MixW
Denis Neitajlov, UU9JDR, naprogramoval vnitn driver, kter umouje spolupracovat protokolem AX25
v reimu Packet i s internetovou st
prostednictvm TCP/IP rychlost
9k6 Bd. Na internetov pipojen to
sice nen pli vysok rychlost, ale...
pro mnoh je to jedin monost, jak
se na Internet dostat. Je ovem nutn
si z adresy http://ham.kiev.ua/~nick
/mixw2/MixNic6.zip sthnout virtuln sov driver a mt monost se
nakontaktovat na nkter gate
rychlost 9k6. Navc - driver pracuje
pouze s operanmi systmy Windows
98/2000/XP, take uivatel Win 95 si
na sv nepijdou. Postup pi uvdn
do provozu je nsledujc: instalace
driveru, konfigurace virtulnho
sovho adaptru, sputn MixW2
v reimu Packet (uvidte oznmen
MixW virtual network adapter is running) a v nastaveni zvukov karty vyberete Samplerate 22050.
Pak je teba ve Windows 98 nainstalovat nov (virtuln) hardware
postupem: Control Panel - Add new
hardware - next - next - no - next - no
- next a v seznamu, kter se nyn objev, vyberete Network adapters. Pokraujete next - Have Disk - Browse,
vyberete NetMixNic98.inf , pokraujete Open, vyberete MixW virtual...for Windows 98 - OK - Finish
a na dal otzku odpovte No.
Pak je teba jet provst konfiguraci: Na kontrolnm panelu vyberete
sov nastaven (Network) - TCP/IP
-> MixW virtual... Properties, vyberete Specify an IP Address a zadte
svoji IP adresu (pidluje OK2OP).
Do oknka Subnet mask zapite
255.255.255.0, dle vyberete Gateway, doplnte - pokud je nutn - vstupn adresu, vyberete DNS configuration, kliknete na OK a zavete
okno Network dalm kliknutm na

OK. U Windows 2000 a XP je postup


obdobn.

Vyuit MixW jako


digitlnho magnetofonu
Je mon zaznamenvat pijman
signly a dodaten je zaslat zpt korespondujc stanici, nebo si nahrt
hlasem vzvu do zvodu ap.
Pro hlasovou nahrvku (nap.
vzvu) vybereme v menu File/Sound
/Start recording. Musme pout
mikrofon pipojen ke zvukov kart,
pro uloen najdeme vhodn nzev
(nap. CQ_WPX.wav) a urme klvesu, kterou se nahran soubor spust
(nap. F1) - pravm tlatkem myi
klikneme na F1 a postupujeme: Macro
= F1, Label = AutoCQ (For this
mode), Text = <AUTOCQ> a kliknutm na OK zaveme okno. Dle
v menu Options/Auto CQ/Text...:
Macro = AutoCQTEXT, Label = CQ
WPX, Text Wave:CQ_WPX.wav>
a kliknutm na OK zaveme okno.
V Options/Auto CQ/Delay nastavme
dobu v sekundch mezi jednotlivmi
vzvami.
Podobn meme nahrt z pjmovho bufferu st nebo cel pijat
text, nebo nahrt prv pijman
signl dejme tomu pro klvesy F5Shift F5 (zatek-konec): Macro = F5,
Label = Record, Text = <START
RECORD:ABC1.WAV> (bude zapisovat do souboru abc1.wav do
ukonen) Macro = ShiftF5, Label =
Stop Rec. Text = <STOPRECORD>
a pro opakovn naprogramujeme
nap. klvesu F8: Macro = F8, Label
= Replay, Text = <WAVE:ABC1
.WAV>
Pt: Telegrafie pomoc MixW;
MixW a zvody
Vtah z podrobnho popisu od UT1UA
zpracoval OK2QX
l Pro nmeck zatenky zpracoval DJ4UF uebnici ke zkoukm
na licenci pro tdu 2 a dal ji vem
k dispozici na Internet. Jak takov
uebnice vypad, si mete ovit (formt PDF) na strnkch
www.amateurfunklehrgang.de

11/2002

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Mi sly pole

Obr. 1. Schma indiktoru sly pole

Popis tohoto pstroje pineslo v loskm roce ervnov slo australskho


asopisu Amateur Radio. Je to pstoj
sice jednoduch, ale je schopen hodn
pomoci pi rznch mench jak na
koncovm stupni vyslae, tak pi nastavovn antn, a v principu se jedn
o citliv irokopsmov indiktor sly
pole. Prv pstroje tohoto druhu bychom nali osazen jet elektronkami,
ped 25 lety ji QST pinesl nvod
podobn tomuto; zde vak autor
provedl nkter vylepen (srovnej
QST, March 1985).
Vstupn obvod se skld ze zesilovae osazenho JFETem MPF102 v zapojen, kter odpovd elektronkovmu
katodovmu sledovai. Pracuje jen
jako impedann pizpsoben krtk
antnky ke vstupu druhho tranzistoru, kter je zapojen jako vf zesilova. K jeho vstupu je pmo zapojena druh vstupn svorka, kam me-

Obr. 2. Pohled na hotov indiktor

11/2002

me pivst signl ze zdroje s malou impedanc. Tet tranzistor je opt zapojen jako vf zesilova - pi zkoukch se
ukzalo, e je vhodnj pout dva vf
zesilovae ne jeden vf a druh nf zesilova. Na vstupu tohoto mie sly
pole nen zapojen dn ladn obvod
- v nkterch ppadech vak me bt
elektromagnetick pole mstnho rozhlasovho vyslae ji tak siln, e by
ruilo provdn men. V tom ppad bude vhodn na vstup zaadit
psmov filtr.
Zapojen vidme na obr. 1. Vlastn
men je pomoc citlivho micho
pstroje na pednm panelu; je vak
pro nkter men vhodn, kdy
krom klasickho micho pstroje do
skky vestavme jet i akustick indiktor (nap. pi zmnch prvk antny, kdy mi sly pole mme
vzdlen od nastavovan antny). Tlumivka L1 je tvoena 15 zvity CuL drtu 0,4 mm na feritovm jdru Amidon FT50-43 zvit vedle zvitu, T1 m
2x 15 zvit bifilrn vinutch na jde
stejnho typu, mezi zvity cca
2 mm mezera; propojen obou vinut
je znzornno na schmatu.
Vzhled tohoto kombinovanho
pstroje je na obr. 2 (popis akustickho indiktoru nsleduje). Na eln
stran jsou zeteln zdky pro extern
midlo a vstup akustickho indiktoru
a bon stna slou jako ozvunice
reproduktoru akustickho indiktoru.
Pro oba ely jsou pouity vestavn nf
konektory CINCH, ev. JACK, kter se

v ppad poteby propoj krtkm


kouskem koaxilnho kablku. Pepna mezi nimi slou k volb druhu
provozu. V danm ppad jsou vstupn svorky na zadn stran pstroje (jako antna byla pouita pice
do kola).
Poznmka k pouit externho micho pstroje: pokud mte v silnm
elektromagnetickm poli (nap. v blzkosti koncovho stupn vyslae), je
problematick pouvat v tom ppad
digitln voltmetr. Na nestnnch
pvodech se nakmitv vf napt, kter me zcela degradovat men hodnoty (i kdy se v tomto ppad jedn
obvykle jen o indikaci maxima). Toto
upozornn vak plat veobecn, ne
pouze pro tento ppad.
Signl ze zesilova, kter pracuj
piblin v rozsahu 2 a 50 MHz, je
piveden na diodov detektor a rove
citlivosti se nastavuje potenciometrem na jeho vstupu v zvislosti na
men sle pole a vchylce midla,
ppadn tak, abychom mohli akusticky rozeznat jak pokles, tak vzrst
menho vf napt na vstupu. K nzkoimpedannmu vstupu je tak mon
pipojit smyku dvou-t zvit drtu
na konci kratho koaxilnho kabelu
- mete tak zjistit nap. nedouc
vyzaovn vf energie z potae.

Akustick indiktor
Nsledujc popis byl uveejnn
rovn ve zmiovanm australskm a-

47

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Expedice Ogasawara 2002 a 2003


Jan Slma, OK2JS
600 W. Speciln se vnuj spojen
s Evropou a je velice snadn s nimi navazovat spojen hlavn od 30 a do 10 m,
zatmco spojen na dolnch psmech zatm nebylo snadn vzhledem k pomrn velkmu evropskmu ruen a nekzni mnoha stanic.

Jeden z opertor expedice Ogasawara, S. Kobayashi, JK1KNB

nen dn letit. Doprava je mon


pouze trajekty po moi a plavba z Japonska trv asi 25 hodin. Jedin pstav Futami m nejlep polohu a dobr vhled
prv smrem na Evropu krtkou cestou.
Akoliv ostrovy pat Japonsku, maj
vlastn samosprvu a tm se z nich stala samostatn entita s monost uznn
jako samostatn zem diplomu DXCC.
Prv v letonm roce, kdy Japonsk radioamatrsk organizace oslavuje 75
rok svho zaloen, bylo rozhodnuto
oivit prv tyto ostrovy. Telekomunikan ad vydal speciln licenci se
znakou 8N1OGA, kter plat od 15.
z 2002 a do konce ledna roku 2003.
Proto jednotliv skupiny japonskch
opertor navtvuj postupn podle
pedem sestavenho poadnku ostrov
a pracuj pod touto znakou na vech
KV psmech a na 6 metrech a ozvaj
se tak pes satelity. Mohou pouvat
vechny povolen druhy provozu vetn digitlnch md. Vybaven tto
dlouhodob expedin stanice je
vborn. Smrov antny pro horn KV
psma, vertikly a rzn diply pro doln psma by mly zaruit jejich dobrou
slyitelnost tm na vech psmech.
Maj v provozu neustle 2 pracovit
s kilowattovmi zesilovai. Tak v psmu 6 m pouvaj smrovku a vkon

sopise a jeho pvod je v jnovm QST


roku 1960 z pera W6CKV. Pvodnm
elem bylo umonit i slabozrakm
amatrm odeten maxima i minima
jinak ne na micm pstroji, ale tento ppravek m vyuit i v ppadech,
kdy potebujeme zjiovat napov
zmny ve vt vzdlenosti od nas-

tavovanho pstroje i antny. V originle byl jet doplnn obvodem pro


automatickou kompenzaci teplotnho
driftu pouitch soustek; pokud ppravek pouijeme pouze jako indiktor, nen tento doplujc obvod nutn.
Musme potat s tm, e vstupnm
obvodem bude vdy protkat mal

proud - konen u midla, kter by


bylo msto akustickho indiktoru
pouit, to bude stejn. Na vstupu je
pouit transformtor pro koncov
dvoucestn nf zesilova ze starho tranzistorovho pijmae. Zmnou stejnosmrnho napt, kter se pivd na
prv tranzistor, se mn impedann
pomry ve zptnovazebn vtvi nf
osciltoru (druh tranzistor), take
podle velikosti vstupnho napt se mn vka tnu, kter slyme z reproduktoru. Kondenztor oznaen ve
schmatu psmenem C bude mt kapacitu cca 22 nF a 0,1 F, tak aby pi
napovch zmnch na vstupu
v rozmez asi 0 a 1 V byl akustick
signl zeteln. V originle byly pouity
germaniov tranzistory (ze stejnho
pstroje jako vstupn transformtor).
Pochopiteln je mon pout dnes
bn kemkov typy.
QX

V druh polovin letonho roku se


nebvale zvila aktivita japonskch radioamatr z ostrov Ogasawara. Ty
stle pat mezi pomrn vzcn a dan zem pro diplom DXCC. Na ostrovech sice ije nkolik radioamatr,
ale bohuel nejsou pli aktivn na KV
psmech.
Ogasawara nebo tak Boninsk ostrovy sestvaj z vce jak 30 velkch
a malch ostrov, kter le v Pacifiku
asi 900 a 1300 km jihojihovchodn od
Tokia. Tyto ostrovy se pak dle dl na
4 vt skupiny zvan Mukojima, Chichijima, Hahajima a Ivojima. Nejvt
z nich je prv Chichijima, kter se nachz na 142 12 vchodn a27 04
severn. Ostrovy jsou sopenho pvodu s hornatm povrchem. Proto na nich

Obr. 3. Akustick indiktor

48

Rozpis jednotlivch termn nvtv


japonskch opertor na nadchzejc
obdob:
27. a 30. 11. 2002: JA1ELY, JA1IDY;
4. a 24. 12. 2002: zatm neobsazeno;
27. 12. 2002 a 1. 1. 2003: JA7AYE;
31. 12. 2002 a 4. 1. 2003: JA1WSX;
4. a 31. 1. 2003: zatm neobsazeno.
Expedin stanice bude tak pracovat ve vech velkch mezinrodnch
zvodech, kter probhnou do konce
roku 2002. Hlavn to budou CQ WW
DX PHONE a CQ WW DX CW contesty. Jist ji mnoho OK stanic s touto
expedic pracovalo a ppadn dosti
o QSL mohou poslat pes japonsk bureau; pokud poadujete QSL direct, je
nutno zaslat SAE plus 1 IRC na
manaera JA1MRM. Jeho adresa je:
Saburo Asano, 3-26-8 Toyotamakita, Nerima, Tokyo, 176-0012 Japan. Na Internetu je tak online denk ke kontrole
uskutennch spojen.

11/2002

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Radioamatrsk expedice ve 3. tvrtlet 2002


Toho hodnocen bych mohl zat podobnm zpsobem jako minul (AR
8/02). Vtinou ne prv pjemn poas
nkter amatry odrazovalo od typicky
letnch radovnek, nkter dokonce
citeln postihlo i vyplavenm, coby
sekundrnm nsledkem detivch dn.
Natst vtina radioamatrskch
psem se nechovala tak macesky a pes
nepli nadjn prognzy byly podmnky en pomrn pzniv - i stle
vysok poty slunench skvrn a pomrn mal vlivy geomagnetickch bou
znamenaly, e sekundrn maximum
bylo stl, jen s malmi propady a nevykazovalo rapidn pokles, jak nap. panl pedpovdali ji na druhou polovinu tohoto roku.
Naopak podzimn pestavba ionosfry se ji v z zaala projevovat na
en pzniv, jak konen vidte na
zijovm vtu lepch dosaitelnch
stanic. Nepzniv poas se tedy dalo
vyut doplovnm skre vzcnjch
zem na psmech, kde jsme je dosud
nemli... To, e na psmech slyme bn jen mlo stanic, je dno - jak jsem ji
nkolikrt komentoval - nedobrmi zvyky souasn generace radioamatr,
kte nyn msto vysln a sledovn psem spe sleduj obrazovku a oznamovan spoty (jejich vtina nyn pichz
dky internetovmu propojen clusteru
povtinou z asijskho i severoamerickho kontinentu). Typickm pkladem
toho, jak to na psmech nyn chod,
bylo nap. rno 22. 9. kolem 07.00 UTC
na 28 MHz:
Na psmu se objevila telegraficky
zprvu slab, postupn vak slc a na
relnch 579 stanice A35XX. Bez problm navazovala svin destky spojen
s Evropou (ale i s jinmi kontinenty) do doby, ne se jej znaka objevila
v clusteru. Bhem minuty se strhla takov vava bezhlav volajcch evropskch
stanic, e se opertor po nkolika marnch pokusech pest znaku nkterch volajcch vzdal a stanice z psma zdnliv zmizela. Po chvli jsem ji na
jinm kmitotu, ztrcejc se v umu (zejm dky pootoen antn), nalezl, jak
vesele pracuje s Japonci a Korejci...
I kdy jsem na zvr minulho pehledu vyslovil nadji, e bude tet tvrtlet
na vzcn stanice bohatj, rozhodn se
to ned ci o ervenci, kdy se sice objevila ada stanic v zvodech IARU Championship a IOTA, jejich exotinost vak
byla dna sp nezvyklmi prefixy ne
lokalitami. Urit ale kdo dosud neml

11/2002

QTH stanice 5Z4DZ

a nenavzal spojen s Velikononm ostrovem (Obr 11velikon), propsl velkou


pleitost pi expedici CE0Y/7K1WLE
ve druh polovin ervence - ta byla
vskutku snadno dosaiteln, dokonce
i na 7 MHz s n pracovalo vce stanic od
ns jen se 100 W na drtov antny, stejn jako s expedic 5K0Z (via DH7WW)
na ostrov San Andres, kter zahranin
bulletiny tm nevnovaly pozornost.
Zatek srpna byl ve znamen velmi
ilho provozu z Malediv pod znakou
8Q7ZZ, co byla skupina mladch opertor, kte si vak vedli velmi dobe,
a to i na WARC psmech a digitlnmi
druhy provozu. Kolem poloviny srpna
bylo mon pracovat s expedic
XY5T/XY3C/XY7V z Myanmaru, kter
hlavn zpotku mla velk problmy
s antenmi vzhledem k tropickm lijkm a boum. Pak svm typickm zpsobem pracoval tak A25/V51AS, kter
se v Botswan zdroval prakticky cel
mcc a do poloviny z; spojen se
s nm navazuje snadno na vech psmech,
ovem QSL via bureau chod (alespo
z domovsk Namibie) a po pti letech
a pochybuji, e z tto expedice tomu
bude jinak...
29. 8. zaala pracovat bulharsk expedice na tureck ostrov Gogceada - zmiuji se o tom proto, e prvou plhodinu
pracovali pod znakou TB0GF a teprve
pot zaali pouvat YM05GF. V z ji
velice aktivn pracovaly mexick stanice (jinak pomrn vzcn) pod znakami 6J u pleitosti 70. vro zaloen
mexick radioamatrsk organizace, prefix ZG pouvaly stanice z Gibraltaru

a znm Baldur, DJ6SI, se opt objevil


z Afriky - tentokrte z Burundi jako
9U0X se svm typickm svinm
provozem.
Z Afriky lze jet jmenovat 5N0NHD,
5Z4DZ, 5V7BR, C91RF (pozdji z dalch ostrov) a TT8DX, z Asie XU7ACN,
XV9DT, JT1DA/4, 4S7UJG, 4S7MEG
(velk expedice Japonc) a hlavn potek del aktivity nkolika za sebou nsledujcch expedic na poest 75. vro
zaloen JARL - znaka 8N1OGA byla
pomrn snadno dostupn hned od prvho dne na 14 MHz, jakmile prvn skupina postavila tbor, kter bude vyuvn
i nslednmi expedicemi a do ledna
ptho roku (viz Expedice Ogasawara
2002 a 2003 na pedchoz stran).
Z indonzskho krlovskho palce
pracovala stanice YE7V. Z Panamy se ozval dosud pravdpodobn nepouit
prefix H8 (H8A - QSL via DL6MYL),
ve druh polovin msce pak byly tm
denn slyet stanice z Havaje na 14 a 18
MHz, KC4/N2TA a z ruskch zkladen
R1ANF/a a tak dal. Rzn takyexpedice na ostrovy, ev. plavebn majky
nezmiuji vbec - byla jich pes lto
spousta a podle mho nzoru alespo
udruj urit - by nepli vznamn
provoz na amatrskch psmech ve dnech,
kdy se dn skuten DX expedice jinak nevyskytuje.
Radioamatry, kter zajm provoz na
30 m psmu, jist pot, e se ARRL
rozhodla vydvat DXCC diplom i za toto
psmo a je tak mon zskat nlepku za
provoz na 10 MHz na 5BDXCC a e
v Anglii jako v prv zemi z Evropy bylo
povoleno pracovat v psmu 60 m (5 MHz).
V clusteru se ji as od asu objevuj spoty...
Jet lep podmnky a aktivn expedice vm pro zvr tohoto roku peje
QX

st japonsk expedice na ostrovy


Ogasawara.

49

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Ham Fair 2002 Tokio

poruen, kter dostv z rznch st


svta, nepotebuje, nebo se DX provozu
vnuje ji od roku 1970 a jedin problmy m s neukznnmi radioamatry,
kte ru jeho probhajc spojen. Dle
upozoruje, e na QSL dochzejc direct bez zptenho potovnho zsadn
neodpovd.

Stpky z Ukrajiny
Mlad Japonci, obsluhujc stanici
8N1HAM

Leton radioamatrsk veletrh Ham


Fair 2002 v Tokiu shldlo 24.-25. srpna
28 000 nvtvnk! Obshlou zprvu
o dn na tto vstav pineslo 5. slo
internetovho zpravodaje JARL. Mezi
vystavovateli bylo i 172 radioamatrskch klub, kter prezentovaly sv aktivity. Veletrh se konal za pm podpory
ministerstva pro kulturu, sport, vdu
a technologie, ministerstva pot a telekomunikac, televiznch i rozhlasovch
spolenost. Po celou dobu pracovala
speciln stanice 8N1HAM, u kle a mikrofonu se vystdalo vce jak 300 opertor a bylo navzno pes 9000 spojen.
V ptm roce se bude tento veletrh
konat opt tvrt vkend v srpnu.

I v Japonsku se zajmaj o military radio

YJ0AXC, Port Vila,


Vanuatu
QSL od opertora tto znaky mete
mt ve sv sbrce z rznch ostrov. Stabiln nyn ije na ostrov Banks a pracuje hlavn na psmech 14, 18 a 21 MHz
CW provozem. V noru 1995 vak jste
s nm mohli pracovat z ostrova, jeho referenn slo je OC-035, v srpnu 2000
z OC-111 a v z 2001 z OC-110. Opertor upozoruje, e v roce 2003 kon
jeho pedplatn japonskho QSL byra,
a proto nebude mon zaslat QSL pes
byro. QSL manaera pro nj dl
JE1DXC. Neme pouvat koncov stupe, ponvad na Vanuatu je povolen
maximln vkon 150 W PEP. Rzn do-

50

Organizac sdruujc ukrajinsk radioamatry je od roku 1991 Svaz radioamatr Ukrajiny (UARL), od roku 1994
je to lensk organizace IARU, v noru
roku 2000 pistoupili na dohodu CEPT
TR61-01. Koncese vydv ministerstvo
komunikac. Svaz m t.. piblin 2500
len (kadoron jich ubv), kte jsou
organizovni ve 45 radioklubech. Urit
ve svt nejznmjm ukrajinskm radioamatrem je Sergej Rebrov - dve
tonk Dynama Kijev, dnes len anglickho tmu Tottenham Hotspur,
UT5UDX, kter m tak znaku
M0SDX a pes 300 potvrzench DXCC
zem.
Ukrajina pouv nyn 121 rznch
prefix: EM-EO, UR-UZ a U5, rozdlen
jinak zstalo stejn jako za doby Sovtskho svazu, dokonce i prefix U5 pro veterny 2. svtov vlky. Sufixy jsou dvou
i tpsmenn, podle prvho psmena se
pozn oblast, kde m stanice QTH, vyjma prefix UU, kter jsou pidlovny
na Krymu. Pokud je u tpsmennch sufix druh psmeno W, X, Y nebo
Z, znamen to klubovou stanici.
Ani pokud se te koncesnch podmnek se mnoho nezmnilo - maximln vkon je stle povolen jen 200 W, na
VKV 5 W. Zvltn povolen mohou
zskat opertoi nejvy tdy pro psmo 50 MHz (50,080-50,280 MHz, 10 W,
CW i SSB). Pro vtinu ukrajinskch
amatr jsou komern transceivery
z ekonomickch dvod nedostupn,
jedinou monost je nkup pomrn
kvalitnho transceiveru, kter vyrb
UT2FW, je vak dostatek star a v mnoha ppadech velmi kvalitn a vkonn
vojensk techniky.
Na VKV (CW nebo SSB provozem) je
jen mlo aktivnch amatr, prakticky
tyi (UT1PA, 3LL, 5EC a 5ER) se zabvaj EME technikou spojen. erstv
informace se jen tko zskvaj; jet
v loskm roce byl provoz paket rdia
omezen, ve tmilionovm Kijev existovaly ti ndy vzjemn propojen jen
pes Internet. Dal byly a v Karpatech a Dnpropetrovsku. Do roku 2000 vychzel asopis QUA-UARL, ale z ekonomickch dvod zanikl. Vychz vak
asopis obdobn naemu AR, Radio-

hobbi. Novinky ze ivota ukrajinskch


amatr je nyn mon nalzt na internetovch strnkch www.uarl.com.ua.

Morsum Magnificat
je nzev asopisu, kter vychz jako
dvoumsnk od roku 1983. Jeho zakladatelem byl znm PA0BFN, Rinus
Hellemons. Od roku 1985, vzhledem
k tomu, e byl o asopis tohoto zamen
velk zjem, zaal vychzet i v anglitin. Zprvu vychzelo jen mlo vtisk
a ty jsou dnes velmi cenny sbrateli.
Nsledujcho roku se vydvn v anglickm jazyce ujal Tony Smith, G4FAI.
Od smrti Rinuse v roce 1987 ji asopis
vychz jen anglicky. asopis se zajm
o ve, co souvis s telegrafnm provozem
- hlavn nyn, kdy telegrafie zmizela
z psem jako nmon dorozumvac kd,
pibylo mnoho tch, kte se o telegrafii
hlavn radioamatrskou zajmaj, z ad
bvalch lodnch a pobench
telegrafist. Na dnench 48 strnkch
asopisu, kter m destky pispvatel,
se objevuj nejrznj nzory na existenci a budoucnost telegrafie, ale diskuse
se vedou ve velmi otevenm a ptelskm duchu. Diskutuj se zpsoby
vysln Morse znaek obyejnmi kli,
bugy (vibroplexy) i elektronickmi

S. Morse, otec telegrafu (1791-1872)

Vibroplex z roku 1948; vbec poprv


byl pstroj pro bon klovn sestrojen v roce 1904 a se samostatnm
tekovm kontaktem o dva roky
pozdji

11/2002

Z RADIOAMATRSKHO SVTA
kli, zpsoby, jak se nejsnze telegrafii
nauit - je to prost asopis jak pro zatenky, tak veterny, i pro ty, co se zajmaj o historii.

organizovan leny CVRS, kter navzala 48 500 spojen.

Ostrov Lady J. Percy

CVRS History
Jednm z nejstarch anglickch radioamatrskch klub, kter zaloili ji
v roce 1946 jako tehdy lokln organizaci
G2DS, G2HY, G2ZI, G2CXO, G3FC,
G3MZ, G3ANK a G8PT, je Cray Valley
Radio Transmitting Club. Zakladatel
byli vedeni snahou vytvoit diskusn
platformu o zajmavch problmech
hlavn technickho, ale i provoznho
charakteru, pravideln se schzet a vzjemn podporovat krsn spolen hobby. Postupn se z tto skupiny stal
vbrov klub, kter ml dlouhou listinu
ekatel. V prvm zveejnnm seznamu
len z roku 1947 bylo 34 znaek. Klub
vydval i svj asopis, v 50. letech nevychzel a v roce 1956 bylo vydvn obnoveno pod nzvem QUA. V 70. letech se
poet len ustlil kolem stovky, lenov byli vynikajc zvodnci. Z poslednch let si vtina radioamatr pamatuje
provoz stanice M2000A k oslav milenia,

pozorovn tak aktivovali tento ostrov


u jinho pobe Austrlie pod znakou VI3JPI.
Navzat spojen nap. v psmu 18 MHz
bylo velmi snadn, a tak si pznivci
IOTA programu pili na sv. Hor to
bude s QSL lstky - vyaduj je jen direct na adresu: Paul Stampton, 69-71
Brown Street, Leongatha, Victoria, Australia
3953.

Skautsk Jamboree

Leteck snmek ostrova Lady J. Percy

V zvru msce z se uskutenila


vt expedice na vzcn ostrov Lady Julia Percy patc Austrlii - vzcn
hlavn proto, e je to chrnn zem se
vzcnmi druhy ptk. Natst
VK3KXG je tak ornitologem a m trval povolen tento ostrov navtvovat,
a tak spolu s dal posdkou - VK3ZZ,
VK3QI a VK3WWW krom vdeckho

Ve dnech 19.-20. jna se uskutenilo


ji 45. Jamboree v teru za souinnosti
svtov organizace skaut (worldbureau
@world.scout.org). Pod se kadoron
za spoluprce dalch skautskch organizac (WOSM,
WAGGGS) a pi
rznch akcch
podanch pi
tto pleitosti
bv aktivnch a
pl milionu pznivc skautingu
z celho svta.
QX

Ze zahraninch radioamatrskch asopis


CQ 7/2002 (panlsk verze): Historick telegrafn kle. 16. konference
panlskch radioamatr. Mobiln antna pro 2 m SSB. Sly psobc na
vysok story. Alinco DJ-596, popis.
Mal pijma s ECC82+UCL86. Expedice na ostrov Cacaluta. Tipy pro telegrafn zvodnky. Hldka DX, manaei.
Mal CW transceiver. Logperiodick antna KMA-1330. Doplky k FT-817.
Svt nad 50 MHz.
FUNKAMATEUR 7/2002 - asopis
pro rozhlas, elektroniku a vpoetn
techniku: Internetov vyhledvae - boj
o peit. Pprava DA0HQ na IARU
contest. Aktuality z monitorovn psem.
Dal funkce u DJ-X2000E. Vylepen
hlasovho opakovae MFJ-432. Program DX-atlas. Dlouhovlnn pjem
s PC (pokra.). Informace z rozhlasovch
psem. Eutelsat - komunikan satelit
druh generace (pokra.). Palm, palmtop
a notebooky. Reproduktorov vhybky.
Mini-GPS pijma. PFC - korekce fzovho posuvu elektrovodn st. dn
strach ped mikroprocesory (4. pokra.).
Men UV zen. Nov prvky - MAX5008
jako zdroj napt 5 V s programovatelnm omezenm proudu, MAX1134/35.
Pestavba tpsmov antny na ptipsmovou. Zajmav vysla pro za-

11/2002

tenky na 80/40 m. Krystalov osciltor


pro 2 m transvertor. Zprvy SWL, VKV,
VDV, satelity, paket, nov diplomy,
QRP, DX a IOTA zajmavosti, expedice
XR0X. Pedpov podmnek en.
FUNK 6/2002 - Mezinrodn asopis
pro rozhlasovou techniku: Test a popis
DJ-596. Ten-Tec ORION, nov pikov
transceiver pro radioamatry (popis prototypu). Magnum Delta Force pro 10 m
- technick daje. AD8302 - zesilova
a fzov detektor pro 2,7 GHz. Elektronick kl s EEPROM. Dva nf zesilovae.
Elektronkov audion s ECC86. Provoz
s dlouhovlnnm transceiverem. V-hvzda, pikov DX antna. Mobiln provoz.
spn domc konstrukce (antnn
tuner pro KV, 80 m QRP vysla, univerzln preselektor). Pln digitln technika
firmy ICOM. Nov CD-ROM Morse Tutor 2000 k vuce telegrafie. Pracujeme
pes satelity (2. st) - nasmrovn antny. Monitoring - dnen systmy. O vzniku software pro WSJT. Nmina na krtkch vlnch. DX zajmavosti. Slunce
a ionosfra v ervenci.
CQ-DL 8/2002, msnk DARC: Interview o spojench EME se vemi kontinenty. Nmet kolci navazuj spojen
s kosmonauty. Rychl tester soustek
s procesorem ATMEL. Jak lehce vyp-

jet IO. Zajmavosti z radioamatrskho


Dne dt. Co novho na HAM RADIO.
Rocky-3, transvertor pro 10 GHz. Ladn
magnetick antny. Pijmae a intermodulace (3. pokra.). Cone-Disk antna. Men malch kapacit. Jak zjistit
zkracovac koeficient koaxilnho kabelu.
Pasivn tuner Vario-ATU. Report z cesty po Austrlii. Hldka mldee. Expedice na San Felix. Interview o K1B. DX
zajmavosti, podmnky KV zvod,
nov diplomy, en vln, VKV zajmavosti. Mldenick mistrovstv ROB.
Jak to bylo s volacmi znakami v NDR.
Z regionlnch klub.
Break-In 4/2002 - novozlandsk
dvoumsnk: Spektrln analyztor
chudho amatra. Plnujeme postavit antnu. Projekty s mikroprocesory pro amatry (2. st - digitln voltmetr pro PC).
Zdroj 1,5-25 V/3A. Zesilova k televizi
pro nedoslchav. Krystalov osciltor
s jednm IO. Zprva o konferenci
NZART. Hldky VLF, satelity, zchrann systm, zvody, digitln mdy, OTC,
VKV, AM, QRP, SWL, YL, diplomy.
Monitoring amatrskch psem, obsahy cizch asopis, ionosfrick pedpovdi.
JPK

51

S TAVEBN NVODY

Doplky pro EAGLE


O sbrce uitench progrmk
a ULP soubor pro program Eagle
pod nzvem PowerTools jsme se ji
zmnili nkolikrt. Protoe tyto progrmky vznamnm zpsobem dopluj a vylepuj funkce nvrhovho
systmu Eagle, uvdme zde jejich
strun popis.
PowerTools m ji verzi 4 a zahrnuje nsledujc programov nstroje:
Gerber-Eagle konvertor umouje
nast Gerber soubor z jakhokoliv
nvrhovho systmu do programu Eagle. Konvertor zhotov z Gerber dat
skriptov soubor (.scr), kter lze v programu nast. Zpracovat lze oba formty Gerber dat - standardn (RS
274D) i rozen (RS 274X).
Bitmap Processor umouje nast
do programu Eagle grafiku ve formtu BMP, GIF, JPG, DIB, WMF a EMF.

Pokraovn ze strany 26.


Pi odpojen sovho napt se vstup IC1B peklop do nzk rovn
a pes diody D4, D5 a mal odpory
R6 a R7 se vybij tak kondenztory
C3 a C4. Prbhy napt v bodech [1]
a [5] jsou uvedeny na obr. 2.

Stavba
Popisovan obovd je navren na
dvoustrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 95 x 50 mm. Rozloen
soustek na desce splonmi spoji
je na obr. 3, obrazec desky spoj ze
strany soustek (TOP) je na obr. 4,
ze strany spoj (BOTTOM) je na

Konvertor zhotov z obrzk skriptov soubor, kter lze v programu


nast. Tak lze napklad nast na
desku firemn logo zhotoven v PaintBrushi nebo podobnch programech.
DXF-Eagle konvertor umouje
nast soubory formtu DXF zhotoven v jinch CAD programech do
programu Eagle. Konvertor zhotov
z DXF dat skriptov soubor (.scr),
kter lze v programu nast. Tak lze
napklad importovat do Eaglu obrysy
desek nakreslen v Autocadu i v jinm
programu, nebo desku zhotovenou
v jinm nvrhovm systmu. Je poteba mt na pamti, e naten obrzek,
vkres i deska je pouze grafika.
Unit conversion Tool umouje zobrazit dlky/vzdlenosti na desce v metrickch a palcovch jednotkch
souasn.

Eagle-DXF umouje exportovat


desku z programu Eagle do formtu
DXF, kter lze potom nast do jinch
CAD program. Jedn se o ULP soubor, kter lze spustit v programu Eagle.
Scale Tool umouje zmenit /
zvtit jednotliv elementy na desce,
nap. pro potebu detailnho zobrazen
ve vstupn dokumentaci. Funguje na
grafice desky i na textu. Takto je mon nap. zmnit i mtko cel desky.
Arc Tool umouje kreslen oblouk.
Dimension Tool zahrnuje nkolik
ULP, kter umouj ktovat i zobrazit
rozmry jednotlivch element na desce.
Rotation Tool umouje natoit soustky na desce pod libovolnm hlem. Stedem oten je bu vkldac
bod soustky (origin), nebo jakkoliv jin zadan bod.
Info: www.cadware.cz

obr. 5. Obvod se na sekundrn stran transformtoru zapojuje paraleln


s hlavnm vinutm, ale me mt i sv
samostatn vinut. Pi stavb je poteba zvolit vhodn typ vkonovho
NTC v zvislosti na vkonu toroidnho transformtoru. Vlastn stavba
je pomrn jednoduch, pouze je
nutno pi velmi malch nebo naopak
velkch naptc na sekundrn stran vhodn upravit odpory R1 a R3.

chlm optovnm zapnut zazen.


I pes ponkud sloitj zapojen
tvo poizovac cena pouze zlomek
ceny toroidnho transformtoru
s pslunmi filtranmi kondenztory.

Zvr
Popsan konstrukce pat mezi
nejpropracovanj a ochrauje napjec obvody i pi krtkodobch vpadcch napjen nebo vypnut a ry-

Seznam soustek
A99728
R1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k
R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k
R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k
R6-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 560 k
R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M
R10 . . . . . . . . . . 220 (TERMISTOR)
C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F/50 V
C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 F/50 V
C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 mF/50 V
C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 nF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD40106
T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BS170
D1-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
D7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007
D6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500
D9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD-8V2
PO1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . POJ
RE1-2 . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92

Obr. 5. Obrazec desky spoj (BOTTOM)

XII