You are on page 1of 7

Menandros & Thas

Lska, zoufalstv a krvav bitvy experimentln sandlov, milostn road-movie.


esk republika / Rakousko 2016, 129 Minut
Reie: Antonn ilar a Ondej Cikn
Premira:
23.3. 2016 IFF Febiofest Praha
Zahjen distribuce:
esk republika: 28.4. 2016
Rakousko: 2.6. 2016
Nmecko: Jaro 2017
Seznam vech projekc, festival a recenz: www.menandros.cz/p/press.html
Kontakt: www.menandros.cz
Ondej Cikn

Anna Tydlittov

0043 681 104 108 74

00420 734 386 367

ondrej.cikan@gmx.net

annatydlitatova@gmail.com
1

Kopie: DCP 24 fps / Bluray 25/24 fps


Zvuk: 5.1 dolby / stereo
Obrazov formt: Cinemascope
Mluven jazyky: esk, nmeck, finsk, vietnamsk
Titulky: dvojjazyn esk a nmeck / pouze anglick

Synopse krtk
Krsn nevsta. Zdrcen hrdina. Odyssea surrelnm svtem.
Ths je bhem sv svatby s Menandrem unesena pirty. Ve snaze ji vysvobodit se enich
mn v krvelan monstrum, jeho koni narostou kdla, arodjnice jej zaslb jin en, krl
Xerxs ho zbav munosti, ale pesto na konci ve dopadne astn. Opravdu astn?
Synopse dlouh
Ths je bhem sv svatby s Menandrem unesena pirty. enich se vyd se svm sluhou
Eudromem ji vysvobodit. Oba se zmn v krkavce, stanou se skythstkmi vojevdci, vtrhnou
se svm vojskem do Persk velee, Menandros obdr ltajcho kon, ukov mu brnn i
kann a jede na nm k indickm hranicm.
Ths je zotroena, jej majitel se mn, je osvobozena statenm trpaslkem, ale poslze
znovu zajata a uctvna jako bohyn. Vdy ji zachrn jej neobvykl krsa ped nejhorm
netstm.
Hetra Chryss, je Menandra dlouho ped jeho svatbou zauovala v tajemstvch lsky,
chce Menandra zpt a nech si pomoci zlou arodjnic. arodjnice opatruje jak Menandra
tak Thdu, aby se oba astn vrtili dom a aby se jejich lska zmnila v nudn
kadodenn ivot. Jedin takto, pedstavuje si arodjnice, Menandros svou manelku pro
Chrysdu opust.
O tomto svm osudu se Menandros dozv z st zesnulho Thdina otce. Menandros tedy
ukon sv hledn a tou zemt.
V kontrastu s pbhem stoj vyprav se svou vlastn Odysseou v souasnosti. Jeho
pocity pi hledn dvn lsky ovlivuj pbh hlavnch hrdin.
2

tb (vce informac na www.menandros.cz)


Reie: Antonn ilar, Ondej Cikn
Kamera: imon Dvoek
Stih: Zuzana Walter
Hudba: Hans Wagner
Zvuk: Hannes Plattmeier
Preparovan klavr: Philip Zoubek
Vprava: Antonn ilar
Kostmy: Adriana ern, Antonn ilar
Scn: Ondej Cikn, Anatol Vitouch
Podle romnu Menandros und Thas Ondeje Cikna (Wien, Labor, 2011)
Zvukov postprodukce: Bystrouka, Klenkasound
Obrazov postprodukce: MagicLab
Executive Producer: Rudolf Stueger
Produkce: Die Gruppe (R / Rakousko)
Koprodukce: Nutprodukce, FAMU, MagicLab, KlenkaSound, Bystrouka
Producenti: Anna Tydlittov, Ondej Cikn (Die Gruppe)
Film vznikl v esko-rakousk koprodukci a za pispn
Sttnho fondu kinematografie R a Rakouskho kulturnho fra v Praze
Hraj:
Menandros: Jakub Gottwald
Ths: Jessyca R. Hauser
Eudromos: Ondej Bauer
Chryss: Violetta Zupani
dle podle poad vstupu:
Aristoblos: Petr Rika
Hlas Aristobla: Rudolf Strz
Zpvk: Armin Knauthe
Polyploos: Pasi Mkel
Vyprav: Alexander Krittl
Hostitelka: Marie Syrov
Trpaslk: Pavel Ponocn
Hlas trpaslka: Ondej Bauer
Buffalo Bill a Persk dstojnk: Benedikt Bauernberger
Xerxs: Alexander Almsy
Amirah: Amira Ben Saoud
Hlas Amiry: Petra Staduan
Mandaltos: Tom Jebek
Myrrhin: Elisabeth Vitouch
Mastik: Petr Vanura
3

ivotopisy tvrc
Antonn ilar (reie, vprava, kostmy), narozen 1986 v Praze, v roce 2011 ukonil studia
scnografie na katede alternativnho divadla DAMU a zahjil zde doktorandsk studia. V
roce 2010 studoval svteln design v Helsinkch. Jako scnograf spolupracoval
s reisrkou Petrou Tejnorovou napklad na live cinema projektu Nevina 2014 a na
inscenaci Lska a informace na Nov scn Nrodnho divadla 2016. S reisrem Jim
Havelkou pipravil pedstaven Dechovka (Cena Divadelnch novin 2013/14 v kategorii
Alternativn divadlo). V posledn dob pracuje pedevm s reisrkou Kamilou Polvkovou, s
n pro Studio Hrdin pipravili esko islandsk projekt Skugga Baldur (Cena Divadelnch
novin 2015/16 v kategorii Alternativn divadlo), dle pak pedstaven Herec a Truhl Majer
mluv o stavu sv domoviny.
Ondej Cikn (reie, produkce, scn, romnov pedloha), narozen 1985 v Praze, ije od
roku 1991 ve Vdni. Spisovatel, pekladatel, klasick filolog. V roce 2013 ukonil studia
grecistiky na Vdesk univerzit (diplomov prce byla rekonstrukc ztracenho antickho
romnu Divy za ostrovem Thule) a zahjen doktorandskho studia byzantologie se
stipendiem Rakousk akademie vd. Jeho romn Menandros und Thas vyel 2011 ve
Vdeskm nakladatelstv Labor, tamt pak 2012 i jeho peklad Mchova Mje do nminy
Mai s ilustracemi Antonna ilara a 2013 jeho dlouh bse Prinz Aberjaja podle pohdky
Princ Bajaja ze sbrky Boeny Nmcov. 3.3. 2017 vyjde jeho nov postapokalyptick
romn Der Reisende ve Vdeskm nakladatelstv edition a.
Anna Tydlittov (produkce), narozena 1991, dtstv proila v USA. Bhem studia produkce
na FAMU vedla nap. dokument V Masarykovch rukou a animovan filmy Apollon, Dafn a
tma a elivka. V letech 2013 2014 aktivn pracovala s Vladimirem 518 v hudebnm labelu a
nakladatelstv Bigg Boss, nejdve na spn knin publikaci Kmeny 0, poslze pro rap/hiphopov uskupen PSH. S Antonnem ilarem a Ondejem Ciknem spolupracuje od roku
2012; na projektu Menandros & Thas se podl jako producentka. V souasnosti se vnuje
pevn dokumentrn tvorb; pro spolenost nutprodukce vyvj projekt Fixei (Zdenk
Chaloupka) a Nic jako dv reisra Luke Kokee.

Vyjden reisr Ondeje Cikna a Antonna ilara


Pro zahjen velkho filmovho projektu jsme se rozhodli cestou Praskm metrem mezi
stanicemi Nmst mru a Muzeum na podzim 2011. Sice se znme od dtstv, ale vyrstali
jsme kad zvl ve Vdni a v Praze a sledovali vzjemnou tvorbu dlouhodob spe
zpovzdl. Nyn jsme se chtli pokusit o spolen film, kter by ns oba co nejvce bavil. Ml
odpovdat jednak naim umleckm pedstavm, jak literrnm tak divadelnm, a jednak
naemu snu o podnm bijku, v nm by se msila erotika s kostmovm dobrodrustvm,
snovost s patosem, krutost s romantikou. Zrove ns lkalo propojit sv okruhy
4

spolupracovnk, filma, hudebnk a divadelnk s Rakouska a esk republiky.


Nechtli jsme ale postupovat bnm filmaskm zpsobem a natoit si nejprve krtk film
nebo pipravovat nekonen mnostv rznch synops a scn a lkat produkn firmy s
tm, e vlastn ani nejsme reisi. Chtli jsme dlouh film, by teba bkov, a chtli jsme
zat hned, dokava byly vichni nai kolegyn a kolegov jet pohromad. Koproducenty
jsme hodlali hledat a poslze s tm hotovou vc.
Brzy bylo jasn, e pouijeme jako pedlohu prv publikovan romn Menandros und
Thas, msc antick svt se souasnost stedn Evropy (viz ne). Tato pedloha nm
umonila natoit kostmov film bez toho, abychom museli zobrazovat realistick prosted
dvnch dob. Vytvoili jsme tedy podle pedlohy heroick antick postavy, eky, Perany,
Ldy, Skythy, Indy, kter jsme nechali se prohnt po sice adaptovanm, ale pesto nm
vem znmm a souasnm prostoru.
Abychom koncepn vyhovli jak tto smsici antickch nrod tak i sv snaze o propojen
rakouskho a eskho prosted, rozhodli jsme se pro vcejazyn film, mluven pevn
esky a nmecky. Oba jazyky jsme pitom rozmstili po filmu stejnomrn a nikoli podle
nrodnost protagonist. Hrdina Menandros tedy hovo esky, jeho ena Ths nmecky, jej
otec opt esky atd., pirt Polyploos mluv finsky, jin pirt vietnamsky. Pesto si ve filmu
vichni vzjemn rozum, jako by si povdali jedinou e, co zesiluje snovou povahu filmu.
Originln verze snmku m dvojjazyn, esk a nmeck pekladov titulky.
Vzhledem k naim profesm jsme pi vytven napnavho dje kladli nejvt draz na
mluven text a vizualitu. Dleitj ne vedn dialog se nm zdla bt ohromujc poetika
monolog pevzatch z pedlohy. A podstatnj ne zdnliv korektn nasnman a
sesthan zbry na vn si podobajc lidsk interakce byly pro ns psobiv obrazy
erpajc z kontrastu mezi kostmovm starovkem a sten abstrahovanou souasnou
kadodennost.
V obraze jsme hlavn u epizodnch postav vyuili vhod prce s neherci, jejich texty pak
byly pedabovny hlasy profesionl.
Tam kde obrazy nejsou podkreslovny textem, je pouita psobiv hudba inspirovan tu
Morriconem, jinde zas rznmi nry popu, kterou pro n film sloil nmeck skladatel ijc
ve Vdni Hans Wagner.
Vzhledem k rozpotu, kter byl zpotku miziv, nm bylo jasn, e nedostatek penz
budeme

muset

nahradit

dostatkem

asu,

flexibilnm

plnovnm,

zdravou

sms

profesionality a amatrsk improvizace a nadenm velkho mnostv lid. Pokusili jsme se


tedy, potat se vemi monmi nedostatky a udlat z nich ctnost.
Technick strnky, jako kameru, stih, zvuk a vekerou postprodukci, jsme svili
profesionlm (imon Dvoek, Zuzana Walter, Hannes Plattmeier), kte doplovali a
sten korigovali nae amatrsk npady. Protoe vichni na filmu pracovali dobrovoln
(m se kad stal koproducentem a m na filmu procentuln podl), bylo nutn plnovat
natec dny pochopiteln tak, aby na n mli vichni volno. Zrove si scn dobrodrun
road-movie vyadoval ast zmny prosted. S asem jsme tedy zachzeli velmi velkoryse
a rozprosteli 60 natecch dn na ti roky 2012-2014. Brzy jsme pochopili, e bylo v naem
ppad zbyten nahrvat originln zvuk na mst, protoe by tm trpla nae flexibilita,
5

znemoovalo by to vyuit nkterch hlunch natecch mst a zesloiovalo prci s


neherci, asto odkzanmi na veden hlasem. Tm pdem bylo zejm, e bhem naten a
stihu budeme pracovat pouze s provizornm zvukem a e celkov zvukov design bude
tvoen ve studiu, co n zvuka Hannes Plattmeier bral jako zajmavou vzvu. Tmto
pstupem se mohly dramaturgie i text bhem naten a stihu adaptovat podle npad a
monost.
Flexibilitu pi naten umonilo i uit levn pstupn kamerov techniky, za jej obas
znateln nedostatky se nestydme: vdy kad technika byla jednou tou nejmodernj.
Hlavn kamerou byl fotoapart Canon 5D uvan ze stativu. Na akn zbry nebo na
zbry z neobvyklch hl (ze stropu nebo ze piky mee) jsme mli Gopro 2. Rovina
vyprave byla pro odlien od ostatnho dje snmna kamerou Sony Z5 z ruky.
Vrazn vtvarn stylizace je zsti ovlivnna souasnou nmeckou divadeln estetikou a
vizualitou popovch videoklip. Nkter scny jsme natoili nkolikrt v rznch
prostedch, napklad v exteriru a v sterilnm blm studiu. Pak jsme tyto prosted pro
zeslen snovosti skombinovali. Akce teba zane v exteriru, pokrauje ve studiu a pak se
do exteriru opt vrt. Zbry v podvodnch studich maj mimo jin funkci prodnho
zpomalen.
Vtvarnost filmu je v obrazu i textu kombinovna se zbavnm patosem rznch filmovch
nr. Femme fatale, kovboj, arodjnice, okdlen k, bitvy a stleky jsou podstatnmi
prvky naeho filmu.
Z antickch romn pevzala ji romnov pedloha filmu zsadn motivy. Antick romn
nen mytologick, nbr jaksi buroazn a pseudohistorick. Chpe se jako historiografie
soukromch osud. I proto se dj antickch romn, psanch v druhm a tvrtm stolet
naeho letopotu, odehrv tm vdy ve zlatm klasickm obdob ptho stolet ped
Christem. Zrove se v tchto romnech ovem ms souasnost tene s historickou
minulost, co pevzal jak romn Menandros und Thas tak i jeho filmov verze: Hrdina je
obanem demokratickch Athn, kdy ale nev, kde hledat svou unesenou nevstu, jde na
souasn letit, kter se tm pdem stv tm surrealistickou asociac. Dal znmky
antickch romn jsou mimo nos nevsty i jej zdnliv smrt, bloudn po celm svt,
nutnost zachovn panenstv jakoto dkaz lsky, paralelita milostnho vztahu, kouzla,
vtby a samozejm happy end. Jestli n film kon podle pedloh opravdu astn,
nesmme prozrazovat, ale jinak jsme z tchto hlavnch motiv antickho romnu pevzali
skoro ve. Dle pak jsou antick romny z velk sti psny se silnm drazem na rtoriku.
Tomu odpovdaj nae poetick monology.
Projekt si klade za cl bt inovativn po formln i dramaturgick strnce. Nen to obvykl film
a ani nevznikal obvyklou cestou. Vme ale, e se nm dky spoluprci esko-rakouskho
tmu podailo nco pozoruhodnho, vychzejcho z naden pro spolen cle a nikoli ze
snahy o jakousi lbivou mezinrodnost.

Vyjden producent Anny Tydlittov a Ondeje Cikna


Vroba filmu Menandros & Thas byla z produknho hlediska tm len, protoe tvrci
nehodlali ztrcet as eknm na oficiln podpory a hlavn tvrdojn trvali na svm
neobvyklm konceptu filmu, kter by jim dn jakkoli zkuen produkn firma nerozmluvila.
Naten bylo zahjeno pomrn rychle po sepsn scne a sestaven zkladnho eskorakouskho tmu v lt 2012. Produkci pevzalo rakousk sdruen Verein zur
Untersttzung mrchenhaften Theaters neboli Die Gruppe (Sdruen pro podporu
pohdkovho divadla neboli Skupina) ve spoluprci s Praskou filmovou akademi FAMU
jakoto prvnm koproducentem. FAMU poskytla techniku, materil a natec studia. Die
Gruppe organizovala konstantn psun dalch vcnch pspvk (kon, zbran, natecch
mst, cest mezi Prahou a Vdn atd.), a penz od mench soukromch sponzor, by po
pomrn malch stkch.
Vichni tvrci, jejich prce byla pro ns v kadm slova smyslu nezaplatiteln, se stali
spoluvlastnky filmu.
Na prvn natec bloky jsme nemli vc ne 50.000 korun, s m jsme si vystaili na
kostmy, rekvizity, rohlky a benzn. Podobn situace trvala dl a do ukonen natecch
prac v roce 2014, kter bylo spojeno se strachem o financovn profesionln
postprodukce. Na tu nm v tom okamiku nestail ani crowdfunding ani narstajc zjem
soukromch sponzor.
V Rakousku jsme s dostmi o sttn podporu a pi hledn produkn firmy neuspli. To
souvis sten s tam zavedenmi zdlouhavmi postupy erpn grant. Rakousk
produkn firmy pracuj zejm jen na projektech, s nimi mou vyerpat vechny stupn
sttn podpory, ponaje grantem pro vvoj scne.
Natst se tsn ped ukonenm naten podailo navzat spoluprci s dalm eskm
koproducentem, firmou Nutprodukce, s n jsme spn podali o grant eskho Sttnho
fondu kinematografie. Ani s touto podporou by vak nron zvukov postprodukce,
spovajc ve studiov vrob vekerho zvukovho designu, a nemn nron obrazov
postprodukce nebyly pln zajitny, kdyby se firmy Magiclab (obraz) a Bystrouka (zvuk)
nezapojily do prce jako dal koproducenti.
Nyn, po skoro pti letech prce, je film dokonen. K dnenmu datu (12.12. 2016) m za
sebou 79 projekc v esk republice a Rakousku. Byl pozvn mj. na festivaly IFF Febiofest v
Praze, IFF v Gijnu, Finle v Plzni, LF v Uherskm hraditi.
www.menandros.cz

Rate