Centrum pro ekonomiku apolitiku

Globln oteplovn
Realita nebo bublina?
Sbornk text
Lubo Motl, Miroslav Kutlek, Gerhard Gerlich
Ji Svoboda, Ladislav Kurc, Miroslav Petrisko
Julian Morris, Michael Walker, Fred S. Singer
Vclav Klaus, Jn Baban, Stanislav Mihulka
Duan Tska, Ivan Brezina, Ladislav Jakl
Jaroslav Ml, Petr Mach, Marek Louek
Michal Petk
Marek Louek (ed.)
. 67/2008

Obsah

Pedmluva Vclava Klause . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

A. Texty zkonference
Globln oteplovn fakta amty
(15. listopadu 2007)
Lubo Motl: Nzk citlivost klimatu vioxidu uhliitmu . . . . . 11
Miroslav Kutlek: Neplatn sklenkov hypotza . . . . . . . . . . . . . 39
Gerhard Gerlich: Podvod sgloblnm klimatem . . . . . . . . . . . . . . . 67
Vydv CEP Centrum pro ekonomiku apolitiku
Politickch vz 10, 11000 Praha 1
www.cepin.cz
tel. afax: 222192406
e-mail: cep@cepin.cz
Editor: PhDr.Ing.Marek Louek, Ph.D.
Lektoroval: Prof.Ing.Robert Holman
Sazba: Vladimr Vyskoil KORACH
Tisk: PB tisk Pbram
Vydn prvn, kvten 2008
ISBN 978-80-86547-99-2
Ekonomika, prvo, politika . 67/2008
ISSN 1213-3299

Ji Svoboda:
Kolsn klimatu vechch za uplynul tiscilet . . . . . . . . . . . 73
Ladislav Kurc, Miroslav Petrisko:
Manipulace sradianm psobenm CO2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
Julian Morris: Klimatick katastrofa nehroz . . . . . . . . . . . . . . . . 103
Michael Walker:
Ekonomie apolitika klimatickch zmn . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
B. Text ze semine
Global Warming: Man-Made, or Natural?
(10. jna 2007)
Fred S. Singer: Globln oteplovn je pirozen jev . . . . . . . . . . 123

C. Doplkov texty

Pedmluva

Vclav Klaus:
Nezveliujme zmny klimatu (projev vOSN) . . . . . . . . . . . . . . 133
Vclav Klaus:
Od klimatickho alarmismu ke klimatickmu realismu . . . . 137
Duan Tska:
Ekonomick analza globlnho oteplovn . . . . . . . . . . . . . . . 143
Jn Baban:
Sklenkov efekt dobrodin i zhouba lidstva? . . . . . . . . . . . 157
Stanislav Mihulka:
Globln oteplovn schladnou hlavou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175
Ivan Brezina:
Globln oteplovn mnoho povyku pro nic . . . . . . . . . . . . . 179
Jaroslav Ml: Emisn odpustky ns pijdou draho . . . . . . . . . . . 191
Ladislav Jakl: Mte to spotan, mil oteplovai? . . . . . . . . . . . . 195
Petr Mach: Co sklimatickou zmnou? Laissez Faire! . . . . . . . . . . 199
Marek Louek: Hysterie globlnho oteplovn . . . . . . . . . . . . . 209
Michal Petk: Al Gore nepjemn demagogie . . . . . . . . . . . . 217

Existuje statisticky vznamn globln oteplovn? Pokud ano,

jde opirozen jev, nebo je zpsobeno lovkem? Pokud bychom
se rozhodli, e mu chceme zabrnit, je nco, co s tm lovk
vbec me udlat? M ns mon mrn zvyovn teplot trpit?
To jsou zsadn otzky, na n odpovd nov sbornk Centra pro
ekonomiku a politiku Globln oteplovn realita, nebo
bublina?
st A pin texty z konference Globln oteplovn
fakta a mty z 15. listopadu 2007. Bval profesor Harvardovy univerzity Lubo Motl analyzuje nzkou citlivost klimatu vi oxidu uhliitmu a dal fyzikln zkonitosti. Profesor
pedologie na prask VUT Miroslav Kutlek vyvrac sklenkovou hypotzu. Profesor Technick univerzity Carolo-Wilhelmina v Braunschweigu (SRN) Gerhard Gerlich zpochybuje
piny globlnch zmn klimatu zpohledu teoretickho fyzika.
Historick klimatolog Ji Svoboda rozebr kolsn klimatu
vechch za uplynul tiscilet. Ladislav Kurc aMiroslav Petrisko z Vysok koly chemicko-technologick kritizuj manipulace s radianm psobenm oxidu uhliitho. Vkonn editel
britskho International Policy Network Julian Morris vysvtluje, pro klimatick katastrofa nehroz. Bval editel Fraserova
institutu Michael Walker analyzuje pspvky svch koleg do
debaty oklimatu.
Vsti B pinme pednku emeritnho profesora Virginsk
univerzity, bvalho dkana koly pro environmentln aastronomick vdy na Univerzit v Miami a zakldajcho editele Americkho nrodnho meteorologickho stavu Freda Singera
z 10. jna 2007, v n autor argumentuje, e souasn globln
oteplovn je pirozen jev.


Vsti C uveejujeme dal zsadn texty ktmatu globlnho

oteplovn. Ztext Vclava Klause vybrme jeho projev vOSN
z24. z 2007 ajeho pednku vHeartland Institutu z4. bezna
2008. Duan Tska z FSP/CD-F na ppadu globlnho oteplovn ukazuje ekonomickou analzu neekonomickch fenomn.
Profesor Prodovdeck fakulty Univerzity Komenskho vBratislav Jn Baban klade otzku, zda je sklenkov efekt dobrodin, nebo zhouba lidstva. Biolog zJihoesk univerzity veskch
Budjovicch Stanislav Mihulka vysvtluje e sprvn klima
nen. Prezident Svazu prmyslu a dopravy Jaroslav Ml varuje
ped politickmi zvry prosincov konference OSN na Bali. Ekolog a publicista Ivan Brezina nevid na zmn klimatu nic neobvyklho. Tajemnk prezidenta republiky Ladislav Jakl zkoum
rzn varianty klimatickch zmn apolitickch reakc na n. Petr
Mach zCentra pro ekonomiku apolitiku doporuuje jako een
klimatickch zmn pstup laissez faire. Marek Louek zCentra
pro ekonomiku apolitiku varuje ped hysteri zgloblnho oteplovn. Poradce prezidenta Michal Petk recenzuje film Al Gora
Nepjemn pravda.
Na prvn pohled se zd, e tm ve ji bylo eeno apublikovno, e vechny racionln argumenty ji byly uplatnny. Pesto
to nesta. Nevinnost, sn klimatit alarmist prezentuj aospravedluj sv ambice na ovldnut lidsk spolenost, je podobn
osudovou domlivost jako pokusy ocentrln plnovn. Vm,
e nov sbornk Centra pro ekonomiku apolitiku se stane prlomovm poinem.
Vclav Klaus
VPraze, 26. bezna 2008

A.
Texty zkonference
Globln oteplovn
fakta amty
(15. listopadu 2007)

Nzk citlivost klimatu

vioxidu uhliitmu
Lubo Motl
bval profesor Harvardovy univerzity
Ve svm pspvku o prodovdnch zkladech debaty
o zmn klimatu rozeberu: klimatick efekty od geologickch
dob, doby ledov a oxid uhliit, abecedu sklenkovho jevu,
reakci mrak acitlivost klimatu, zpomalujc se inek molekul
CO2, jevy vocenu, vliv slunen aktivity akosmickch paprsk
a dopad na ledovce a ekosystmy vetn zhodnocen dostupnch znalost.

Klima vrozmanitch asovch secch

Teplota se mn kad den dky stdn dne a noci. Mn se
i v prbhu roku dky stdn ronch obdob. Ovem i v delch asovch secch nalezneme adu prodnch proces, kter
vce i mn periodicky ovlivuj chovn prmrn teploty na
Zemi, jako i dalch, podrobnjch vlastnost klimatu. Na mnoh znich se podvme. Tak napklad vsecch odlce piblin
miliarda let je posouvn kontinent klov pro uren klimatu
na tom i onom kontinentu. Pro prmrn klima na Zemi je na
kle stamilion let jet dleitj postaven Slunen soustavy
vMln drze tj. vna Galaxii.
Zrekonstruovan teplota, zd se, vykresluje pesn opanou
kivku ne galaktick kosmick paprsky. Mnostv kosmickch
paprsk kols asi oplus minus 50 %, zatmco prmrn teplota
osciluje plus minus 2 C. Je-li kosmickch paprsk hodn, prmrn teplota je ni. Ke konci pednky uvidme mechanismus, kter je zodpovdn za takovto zdnliv pekvapiv vliv
Galaxie na pozemsk klima. Podobn pravidelnosti jsou rozebrny ve slavnm lnku (Shaviv 2003) avpracch nsledujcch.

11

Doby ledov ameziledov:

vztah mezi teplotou akoncentracemi plyn

Obrzek 1: Mln drha

Perseovo rameno

Slunce
Labut rameno

Kentaurovo rameno

Rameno stelce

Oten

Na obrzku 1 vidme nrt na Galaxie. Slunen soustava je

nkde mezi stedem a okrajem Galaxie. Dynamika hvzd uvnit
Galaxie je sloit a jednotliv hvzdy jsou jednou ve spirlnm
ramenu ajindy zase ne. Slunce tak pebublv zjednoho ramena do sousednho. Takov peskok trv asi 140 milion let.

1,5

Obrzek 3: K
 oncentrace metanu (nahoe), teplota (uprosted) akoncentrace oxidu uhliitho (dole) na zkladn Vostok za
poslednch 650000 let

Cosmic Ray Flux (tok kosmickch paprsk)

CH4 (ppbv)

(t) (O)

Obrzek 2: G
 eologick rekonstrukce zprmrovanch globlnch
teplot za poslednch pl miliardy let

0,5
0
2

Phanerozoic Temperature

Geological
Reconstruction

380
400
420

Geoogick
rekonstrukce
500

12

Residual
(po odeten)

400

300
t (Myr)

CO2 (ppmv)

T (C)

Teoretick fit
(paprsky + linern)

800
700
600
500
400
300

Fit
(Cosmic Rays + linear)
200

100

300
280
260
240
220
200
180

D ice (%o)

Rameno Orionu

Doby ledov a tepl doby meziledov se stdaly nepravideln

ajejich typick dlka kolsala mezi 10000 a100000 let. Klasickou
teori vysvtlujc, pro se stdaj doby ledov ameziledov, je takzvan Milankoviova teorie. Podle tto teorie jsou za vkyvy zodpovdn oscilace vporuchch rotace Zem kolem Slunce. Obn
drha Zem nen pesn kruhov, ale je to pesnji eeno elipsa
sjistou vstednost. Zsluhou vlivu dalch kosmickch tles vak
vstednost tto elipsy kols. Krom toho tak kols hel mezi
osou zemsk rotace arovinou na obn drhy kolem Slunce.
Milankovi byl prvn, kter navrhl, e kombinace tchto dvou
astronomickch cykl ankterch dalch sta kvysvtlen zdnliv chaotickch zmn teploty v poslednch statiscch let. Milankoviova teorie ovem nen fakt ajej souhlas spozorovnmi
nen perfektn. Dky tomu se dodnes objevuj zcela odlin alternativn teorie, postaven napklad na akustickch vlnch uvnit
Slunce viz nap. Ehrlich (2007). Diskusi o zajmavch pozorovnch teploty a koncentrace rznch plyn zaneme grafem
zAntarktidy zachycujcm poslednch 650000 let.
Na obrzku 3 vidme rekonstrukci t veliin ze zkladny Vostok
na Antarktid. Tyto grafy zkombinoval Thomas Stocker zUniverzi-

440

100000

200000

300000
400000
Age (yr BP)

500000

600000

13

Obrzek 4: P
 rce na vrtech do ledu voblasti podledovcovho jezera
Vostok na Antarktid

ty vBernu, vcarsko (viz Petit 1999 pro pvodn prci odhalujc

korelaci vposlednch 450000 letech).
Vechny tyto veliiny se zskvaj chemickou analzou bublin
v hlubinnch vrtech do ledu, viz obrzek 4. m postupujeme do
vt hloubky, tm se dostvme do dvnj minulosti (jednotliv
roky se daj zrekonstruovat ve vlcovitch tlesech ledu jako dobe
oddlen adobe vymezen vrstvy). Koncentrace plyn se d zjistit
pmo, zatmco teplota se zrekonstruuje zkoncentrace zmrzl tk
vody tj. molekul vody, vnich je obyejn vodk nahrazen deutriem (krom protonu m vjdru atomu ineutron).
Tk voda je velmi dobrm mtkem teploty proto, e mnostv
tkho vodku, kter je schopen se vypait adostat se do mrak, je
pomrn mal v dsledku jeho hmotnosti. Pi vy teplot je ale
snaz pro t jdra jako teba deutrium se dostat do vych vek. Dsledkem toho bude relativn koncentrace deutria v deti
vy pi vy teplot. Aje to prv d, kter pidv nov vrstvy
ledu na Antarktid. m vce tk vody v tto vrstv je, tm vy
byla teplota.

Teplota akoncentrace plyn: pina adsledek

Na obrzku 3 vidme, e se pohyby teploty tm pesn shoduj s pohyby koncentrace sklenkovch plyn. Tak napklad
koncentrace CO2 osciluje mezi 180 ppm vnejchladnjch obdobch a280 ppm vnejteplejch dobch, zatmco nejchladnj obdob jsou asi o8 C studenj ne doby nejteplej.
Film Nepjemn pravda usiluje oto, aby si divci mysleli, e
tento vztah dokazuje slu aneomylnost sklenkovho jevu. Realita
je ale pesn opan alze snadno vylouit hypotzu, e zmnn
vztah je dsledkem sklenkovho jevu. Existuje nkolik zkladnch argument, kter takovou domnnku vyluuj.
1. Zatmco nrst CO2 ze 180 ppm na 280 ppm byl spojen soteplenm o8 C, stejn velk nrst z280 ppm kolem roku 1800
na 380 ppm kolem roku 2005 nevedl knrstu odalch 8 C,
nbr jen asi 0,7 C, konkrtn slavn oteplovn od zatku
prmyslov revoluce. Z toho jednodue plyne, e jednoduch
vztah, kter dost dobe platil nejmn 650000 let, ji dnes urit neplat. Rozdl je vce ne d.
2. Vztah toti existuje nikoli proto, e sklenkov plyny ovlivuj
14

15

III

II

380

I
D (per mil)

IV

280

390
400
410

270
260
250
240

Antracit
Temperature

420
430
440

230
220

450
700

- 800-year
Lag Time

210

650
600

200

550

CO2

190
180

Methane
Holocene

YD

10000

12000

B/A

CH4 (ppbv)

Obrzek 5: Oteplujc se oceny vypoutj plyny do atmosfry

Obrzek 6: K
 oncentrace CO2, CH4 ateplota vobdob ped 10000
a22000 lety podle prce Monin 2001

CO2 (ppmv)

siln teplotu, ale naopak proto, e teplota ovlivuje koncentrace

plyn. Prvn zpsob, jak to ukzat, je ten, e nejen CO2, ale iCH4,
tedy metan, je perfektn korelovn steplotou. Pokud by za oteplovn a ochlazovn mohly zmny koncentrace CO2 nebo njak kombinace CO2 aCH4, nemli bychom dn vysvtlen, pro
jsou koncentrace CO2 aCH4 korelovny navzjem.
3. Dalm dvodem, pro vme, e je teplota pinou akoncentrace plyn jejm dsledkem, je fakt, e znme mechanismus, kter
takov spojen zaruuje. Jde otzv. outgassing. Mon si pamatujete, e vhorkch letnch dnech se zd bt plechovka kokakoly
nabit plynem vce ne vchladnch dnech. Je to proto, e schopnost tekutiny zadret plyny kles, pokud teplota roste. Pi vy
teplot tekutina vnaem ppad jde osvtov ocen ztrc
schopnost zadret plyny avypout je proto do atmosfry. Koncentrace vech plyn tedy rostou spolu steplotou.

Last Glacial

14000

16000

18000

20000

500
450
400
350

300
22000

Age (yr BP)

asi o 800 let. Toto zpodn odpovd dob potebn k zaht

ocen. Teprve pot mohou zat vypoutt plyny.

Vypoutn plyn oceny vs. opan vlivy: srovnn

4. Poslednm azdaleka nejoblbenjch vysvtlenm toho, kterm
smrem vztah funguje, je pozorovan zpodn. Pi lepm asovm rozlien lze vidt, e zmna trendu teploty amnostv plyn vatmosfe nenastv pln ve stejn okamik. Teplota zane
rst nebo klesat ateprve za 200 a 1400 let, vprmru tedy 800
let, zanou tot dlat iplyny. Zmny teplot tedy oividn nejsou
dsledkem, ale pinou zmn. Uveden zpodn zatm potvrdily vechny vdeck prce otto problematice. Podrobnj daje jsou kdispozici pro ppad zatm posledn doby ledov.
as na grafu 6 b smrem doleva, pokud postupujeme od dvn minulosti k souasnosti. Rst teplot pedchzel nrst CO2
16

Jakmile se tato problematika diskutuje dostaten vn, vichni astnci, a ji klimatit realist nebo klimatit alarmist, se
shodnou na tom, e vysvtlen tsnho vztahu na grafech znme
a e jm nen sklenkov jev. Podrobnosti tchto graf nejen e
nedokazuj sklenkov efekt, ale dokonce ukazuj, e sklenkov
efekt nebyl nejdleitjm jevem, kter zodpovdal za souvislost
mezi koncentrac CO2 ateplotou vposlednch statiscch let.
Klimatit alarmist ale pesto chtj tvrdit, e sklenkov jev,
tedy vliv CO2 na teplotu, me mt velk zesilujc vliv v prbhu cykl stdajcho doby ledov ameziledov. Realita je ovem
takov, e lze pomrn spolehliv dokzat, e sklenkov efekt
17

nelze vrtit do hry vroli dleitho hre. Pro? Opt existuje

ada velmi silnch obecnch dvod.
Vokamicch zmny trendu jsme byli schopni zjistit, e primrn vliv je vliv teploty na koncentrace plyn. To je tedy efektivn
prodn zkon, kter s nejvt pravdpodobnost plat po cel
cyklus, vnm se stdaj doby ledov ameziledov. Prodn zkony, ato ani podobn efektivn prodn zkony, se vtinou nemn ze dne na den jen proto, e by se to nkomu hodilo. Kdyby
sklenkov efekt byl vprmru silnj ne popsan absorpce i
emise plyn ocenem, potom by namen zpodn nutn muselo jt opanm smrem.
Anavc, kdyby sklenkov plyn byl schopen zeslit poten
vkyvy teplot tm zpsobem, e se tento vkyv od normlu s uritm zpodnm zesl koeficientem vtm ne jedna, potom
by bylo velmi pravdpodobn, e teplotn vkyv od normlu by
dve i pozdji zaal rst geometrickou adou, tedy exponenciln. Zemsk klima by bylo nestabiln avprbhu miliard let by
u ktakovmu katastrofickmu oteplovn nebo ochlazovn muselo dojt. Vme vak, e ktomu nedolo, protoe ivot existuje na
Zemi bez pestvky ji nkolik miliard let.
Akoliv jsme vidli, e sklenkov efekt nen klov pro vysvtlen dostupnch dat zAntarktidy aasi nen klov ani pro ivot
lidstva vbudoucnosti, tento jev nicmn existuje.

Novinkou je jen nzor, e tento efekt je natolik klov pro lidstvo, e by ml zsadn zmnit fungovn modern spolenosti.
Abychom pochopili sklenkov jev, je teba vdt pr zkladnch fakt o energetickm rozpotu na Zemi. Pokud jsme od
Slunce tak daleko, jako je vprmru Zem, na metr tveren kolm ke smru slunench paprsk dopad asi 1366 Watt ve form
zen. Tato konstanta se nazv solrn konstanta.
Obrzek 7: T
 oky energie mezi Sluncem, zemskm povrchem
aatmosfrou

Abeceda sklenkovho jevu

Nejprve pr slov zhistorie. Sklenkov jev objevil u Francouz
Joseph Fourier, kterho znme jako otce Fourierovch ad vmatematice, vroce 1824.
V roce 1896 pidal Svante Arrhenius (1896) njak dleit
rovnice, kter jsou uvny dodnes: o jednom hlavnm zkonu,
konkrtn logaritmick zvislosti teploty na koncentraci CO2,
se zmnme pozdji. Tak se pokusil sklenkovho jevu pout
k vysvtlen stdn dob ledovch a meziledovch. Toto vysvtlen dnes povaujeme za chybn, jeliko stdn dob ledovch
a meziledovch je asi zpsobeno Milankoviovmi cykly nebo
vnitn dynamikou Slunce.
Nicmn vidme, e sklenkov efekt nen ve vd novinkou.
18

Ovem na vtinu zemskho povrchu bu paprsky nedopadaj vbec nebo dopadaj pod hlem, kter nen prav. Jak spotat
prmrn mnostv energie dopadajc ze Slunce na metr tveren povrchu Zem? Nen to sloit. Celkov zen, kter Zem
zachyt, je mrn pouze kruhovmu prezu Zem, p krt polomr na druhou. Ovem pokud prmrujeme pes cel povrch
i denn a ron doby, potom tuto energii rozdlme na cel povrch Zem, kter je roven tyi p krt polomr na druhou, tedy
tyikrt vt ne prez.
Prmrn dopadajc energie je tedy vtto aproximaci jednou
tvrtinou solrn konstanty, asi 342 Watt na metr tveren. st
19

tto energie se odraz od mrak nebo povrchu Zem, st se pohlt vrznch stech atmosfry nebo na povrchu. Dal toky ve
form det atepelnch proud vysvtluje obrzek 7.
Co je dleit, je to, e pro teplotn stabilitu arovnovhu Zem
mus nae planeta pijmat a vyslat v podstat stejn mnostv
energie. Nejdleitj st energie, kterou Zem vysl, je tepeln zen Zem samotn. Zatmco teplota Slunce je vysok ajeho
tepeln zen spad do viditelnho spektra, Zem je mnohem
chladnj a jej zen spad do infraervenho oboru, jeho
vlnov dlky jsou mnohem del afrekvence ni.
Pokud je v troposfe, tedy spodn vrstv atmosfry, vt
mnostv plyn schopnch absorbovat toto infraerven zen,
tedy tzv. sklenkovch plyn, atmosfra se zaheje vce, ne kdyby tam tyto plyny nebyly. Pslun rovnovn teplota se tm
zv.

Obrzek 8: Absorpce arozptyl vatmosfe

Sklenkov plyny
Kter plyny jsou schopny absorbovat zen v infraerven
oblasti? Musej bt sloeny z dostaten sloitch molekul, kter
maj pechody o dostaten nzk energii. Z toho plyne, e atomrn plyny jako argon nemohou bt sklenkovmi plyny: jejich
typick zen m mnohem vy frekvence, viditeln nebo ultrafialov. Ani plyny jako dusk nejsou dostaten komplexn, aby
nzkofrekvenn zen pohltily. Skutenmi sklenkovmi plyny
jsou poloky znsledujcho grafu.
Graf 8 obsahuje vechna dleit fakta, kterm bychom te
rdi porozumli. Na ose x vidme vlnovou dlku vmikrometrech:
graf je logaritmick. Na ose y je znzornna procentn st uritho zen odan vlnov dlce, kter je absorbovna nebo rozptlena uritm plynem nebo jinm efektem.
V prvnm oknku vidme vlevo zakreslen spektrum Slunce,
odpovdajc dol proudcmu tepelnmu zen o teplot 5525
Kelvin. Asi 70 a 75 procent tohoto zen projde a na povrch.
Vprav sti oknka je zakreslen stoupajc tepeln zen Zem,
kter odpovd teplot 210 a 310 Kelvin. Pouze 15 a 30 procent projde atmosfrou, protoe vtina je zachycena nebo rozptlena.
20

Dal ediv oknka ukazuj, nakolik rzn plyny a jin jevy

k absorpci a rozptylu pispvaj. Prvn ediv oknko udv celkovou absorpci arozptyl. Zbylch est oknek odpovd postupn vodn pe, CO2, kyslku s oznem, metanu, oxidu dusnmu
aRayleighov rozptylu. Podvejme se na tchto est poloek jednotliv.
Vodn pra je nejdleitjm sklenkovm plynem. Zpsobuje asi 90 procent celho jevu. Kdybychom vodn pru vyjmuli
zatmosfry, Zem by se zchladila asi o30 C. Vodn pra zachycuje velkou st zen svlnovou dlkou 1 mikrometr adel.
Oxid uhliit je zastoupen jen 3 a 4 vraznmi sloupky, rozenmi spektrlnmi rami. Celkov sklenkov jev od vekerho
21

CO2 vatmosfe je srovnateln s3 C, ale mli bychom si uvdomit, e efekt zpsoben kombinac dvou nebo vce plyn je men ne souet efekt, kter by tyto plyny zpsobily jednotliv.
Obyejn kyslk pohlcuje zen krat ne 300 nanometr, kter tedy zdaleka nen infraerven. Naopak ozn sice doke infraerven zen absorbovat aje tedy sklenkovm plynem, ale jeho
koncentrace vatmosfe je velmi mal.

problm se vyjasn podrobnou analzou nsledujcho obrzku

(Monckton 2007) .
Obrzek 9 znzoruje trend oteplovn jako funkce zempisn
Obrzek 9: Barevn znzornn trendu oteplovn

Metan a oxid dusn jsou dal dva sklenkov plyny, jejich

efekt je relativn nzk. Metan je kadopdn dostaten vlivn
v uritm velkm obrzku proto, e je hlavnm plynem produkovanm zemdlskm sektorem. Hlavn dky metanu produkuje zemdlstv asi 20 procent civilizanho sklenkovho jevu,
podobn jako doprava.
Posledn oknko pat Rayleighov rozptylu, tedy zmn smru zen pi prchodu prostedm s malmi neistotami menmi ne vlnov dlka svtla. Tento rozptyl ovlivuje hlavn krtk
vlnov dlky aje dvodem toho, e je obloha modr: modr svtlo pichz ze vech smr, nejen ze smru Slunce, protoe na
nho velmi psob Rayleighv rozptyl, mnc smr paprsk.
Pokud vme, e vodn pra je zdaleka nejdleitjm sklenkovm plynem, pro mluvme oCO2 ametanu? Je to proto, e koncentrace vodn pry se vprbhu desetilet astalet moc nemn:
tm okamit se jej mnostv v atmosfe pibl rovnovn
hodnot, kter je urena jinmi veliinami, jako je teplota nebo
koncentrace plyn, kter dokou vatmosfe vydret del dobu.
Vodn pra tedy nen primrn pinou tchto zmn, ale spe
okamitm dsledkem zmn jinch.
Je jasn, e se v dalm textu budeme sousteovat na CO2,
protoe prv oxid uhliit je hlavnm tmatem nkdy vnivch
diskus.

Sklenkov jev: patn otisk prst

Jakmile se pokusme zmny koncentrace CO2 pout kvysvtlen nedvnch zmn teplot, narazme na problm: je jm patn otisk prst. Tmto vrazem mnme chybnou zvislost sly
sklenkovho jevu na zempisn ce a nadmosk vce. Cel
22

ky avky nad zem (osa y) podle teoretickch model (vlevo)

apodle relnch pozorovn (vpravo). Na obou stech obrzku
znamen osa x zempisnou ku: uprosted je rovnk, zatmco
vlevo a vpravo se blme k plm. Osa y oznauje nadmoskou
vku.
Lev st obrzku 9 obsahuje teoretickou pedpov celkovho oteplen za jedno desetilet, ktermu dominuje sklenkov jev.
Tento konkrtn obrzek odpovd modelu PCM z OSN, obsaenmu na str. 675 zprvy IPCC (2007). Naopak obrzek vpravo
je reln trend namen radiosondami a otitn na stran 116
zprvy US Climate Change Science Program (CCSP) zroku 2006.
Nesouhlas mezi obma ilustracemi je evidentn. Podle teorie
by knejrychlejmu oteplovn zpsobenho sklenkovm jevem
mlo dochzet verven hork placce uprosted obrzku, tedy
asi 10km nad rovnkem. Podle relnho men ale prv tam
kdnmu nadprmrnmu oteplovn nedochz, spe naopak.
Pro teorii sklenkovho efektu je to jasn problm, se kterm by
se mli obhjci tto teorie vypodat, pokud si mysl, e toto pozorovn nesta k jej falzifikaci. Stejn problm je diskutovn
uDouglasse (2007).

23

Citlivost klimatu
Neoblbenj veliinou udvajc, nakolik je sklenkov jev zpsoben CO2 siln, je takzvan citlivost klimatu, anglicky climate
sensitivity. Definujeme ji nsledovn.
Uinme nsledujc mylenkov experiment. Zaneme s atmosfrou obsahujc 280 ppm oxidu uhliitho: o jednotkch a charakteristick velikosti koncentrac si povme v dal sekci. Takov
koncentrace existovala ped prmyslovou revoluc. My ovem
najednou zdvojnsobme koncentraci na 560 ppm: vrelnm svt oekvme pi pokraujc spoteb fosilnch paliv takovou koncentraci ped rokem 2100. Vnaem mylenm pokusu teplota zane rst hned a za nkolik let se ustl na vy hodnot. Celkov
nrst teploty zpsoben zdvojnsobenm CO2 nazvme citlivost
klimatu. Nkdy se tmto vrazem mn zmna energetickch tok
ve Wattech na tveren metr. My vak budeme mluvit oteplot.
Jeliko dosavadn oteplen zpsoben pidvnm CO2 do atmosfry bylo asi 0,7 C, jak teplomry dokldaj, citlivost klimatu minus 0,7 C zrove udv oekvan oteplen, kter v dsledku
sklenkovho jevu zpsobenho CO2 oekvme asi od dnenho
dne do roku 2090.
Vsuvka: koncentrace CO2
Koncentrace CO2 vatmosfe udvme vjednotkch ppm (part
per million), co je desetitiscina procenta men podle objemu
(jedna st zmilionu). Pro lep orientaci si pipomeme nkolik
vznamnch velikost tto koncentrace CO2:
180 ppm: koncentrace v nejstudenjch chvlch dob ledovch, naposledy asi ped 16 000 lety; minimln hodnota na
grafech zAntarktidy;
280 ppm: koncentrace v nejteplejch chvlch cyklu dob ledovch, tedy v dobch meziledovch; nyn jsme v tomto stdiu,
atak ped prmyslovou revoluc byla prv takov koncentrace;
385 ppm: koncentrace dnes; toto slo je vy proto, e jsme
pidvali CO2 u tm dv stalet; proda nedoke zvenou
produkci CO2 rychle spotebovat; koncentrace CO2 roste asi
o 1,8 ppm za rok a tento trend byl vcemn linern u asi
tyicet let;
24

560 ppm: zdvojen mnostv CO2; tuto koncentraci oekvme

nkdy ped rokem 2100 pi pokraovn dnench trend;
700 ppm: prmrn koncentrace CO2 dnes ve va kanceli;
detaily samozejm zvis na tom, jak je dobe vtran;
6000 ppm: koncentrace ped plmiliardou let; jednm ze zpsob, jak zrekonstruovat tuto vysokou koncentraci, je potat
prduchy na zkamenlinch list; jeliko jich bylo velmi mlo,
znamen to, e se rostlinm mnohem snze dchalo; rostliny
dchaj CO2 ajeho koncentrace tedy byla mnohem vy;
10000 ppm: koncentrace rovn jednomu procentu objemu; pi
tto koncentraci zane lovk ctit nevolnost; pi hypotetickm
pravidelnm plen fosilnch paliv tto koncentrace doshneme kolem roku 7000.
Citlivost je asi 1 stupe Celsia
Existuje nkolik pomrn solidnch a dostaten jednoduchch zpsob, jak ukzat, e citlivost klimatu je rovna piblin 1 C.
Za prv, do atmosfry jsme ji pidali pes 100 ppm CO2, vce
ne tetinu dvky definujc zdvojen relevantn pro citlivost
klimatu. Jeliko se ovem inek novho CO2 zpomaluje, ze sklenkovho jevu pipsatelnho zdvojen CO2 jsme ji provedli vce
ne polovinu apodle Richarda Lindzena u 70 procent. Vme, e
to vedlo koteplen asi o0,7 C. Tud 100 procent efektu zdvojen
CO2 by mlo pinst asi 1 C oteplen.
Za druh, oteplen zpsoben absorpc lze pmoae spotat
metodami teoretick fyziky za pedpokladu, e zanedbme vechny ostatn sti atmosfry, vodn pry, reakce mrak apod. Vsledn citlivost klimatu je asi mezi 1 C a 1,2 C.
Za tet, existuj vdeck prce, napklad Stephen Schwartz,
Heat capacity, time constant, and sensitivity of Earths climate
system (Geophysical Research Letters 2007), kter potaj mru
setrvanosti klimatu a podobn veliiny. Vsledkem je citlivost
1,1 C plus minus 50 procent.
Podle IPCC, panelu OSN, je citlivost vy, mezi 2,0 a 4,5 C.
Tento odhad je ryze teoretick avysok hodnota m pvod vzesilujcch mechanismech, jejich existence nen pli dobe pod25

loena pozorovnmi a nezvislmi vpoty. Nkte jednotlivci se sna argumentovat, e citlivost me bt i5 C nebo vy.
Takov nzory jsou okrajov i z hlediska IPCC a vtina expert
souhlas, e vpoty vedouc kpodobn vysokm hodnotm jsou
neobjektivn azaujat.

Nelinearita vztahu mezi koncentrac CO2 ateplotou

Pokud jste nedvno malovali pokoj, vte, e pokud ho natete blou barvou poprv, hodn zbl. Zbl ipot, co ho natete
znovu. Ovem po destm ntru za sebou u nepozorujete takov rozdl. Odrazov schopnosti ntru se ji tolik nemn.
Tot plat i pro sklenkov jev. CO2 absorbuje infraerven
zen na jistch frekvencch, ale vce ne 100% zen na dan
frekvenci absorbovat nelze. Kdyby byl vbr frekvenc omezen,
pak by existovala jist maximln ve sklenkovho jevu, konen hodnota, kter bychom nikdy nedoshli.
Obrzek 10: Z
 pomalujc se oteplovn zpsoben CO2
pi jasn obloze

Prvn molekuly CO2 mly nejvt vliv na rst teplot, efekt dalch molekul CO2 kles. Vrelnm svt se pi rstu koncentrace CO2 objevuj nov anov frekvence, take rst sklenkovho
jevu se nikdy nezastav. Ale jeden kvalitativn zvr plat: oteplen na jednotku CO2 kles ili se zpomaluje spolu s tm, jak koncentrace CO2 roste. Graf na obrzku 10 ukazuje, jak teplota na
ose y roste skoncentrac CO2 na ose x podle t rznch autor,
nebo pr autor (Charnock, Kondratyev, Lindzen 1997). Celkov velikost oteplen je rozdln Richard Lindzen m nejni
hodnotu ale zpomalujc se tvar kivek je obecnm zvrem
tchto vdeckch prac.
Podle zjednoduenho Arrheniova zkona neroste teplota li
nern s koncentrac, ale jen logaritmicky: CO2 by muselo rst
exponenciln, aby teplota rostla linern. Tak napklad pokud
vydlme hodnotu log(385/280) hodnotou log(560/280), dostaneme asi 0,46. Toto slo znamen, e podle tto jednoduch
formule jsme provedli ji 46 procent oteplen, kter se oekv
od zdvojnsoben CO2 z 280 ppm na 560 ppm. Ve skutenosti je pesnj slo jet vy ne 46 procent, mon a 70 procent, dky pekryvu novch relevantnch spektrlnch ar CO2 se
spektrlnmi arami, kter jsou ji pohlceny jinmi molekulami.
Vzjmu jednoduchosti si pedstavme, e cifra 46 je sprvn, ale
zaokrouhleme ji na 50 procent.
Kvalitativn pak lze ct toto: oteplen odvozen od zbylho
nrstu CO2 na hodnotu 560 ppm je piblin stejn velk jako
oteplen od nrstu koncentrace CO2, kter jsme ji od zatku
prmyslov revoluce provedli. Z toho plyne, e oteplen mezi
dnenm dnem a rokem 2090 by mlo bt piblin stejn velk jako oteplen mezi zatkem prmyslov revoluce a dnenm
dnem, ili asi 0,7 C. Pi oteplovn od roku 1850 ji proda sama
zapoetla vechno, co zapost mla. Tento jednoduch asolidn
argument do znan mry odstrauje zvislost na nejmn pesn
znmch slech aukazuje, e je velmi pravdpodobn, e oteplen za cel 21. stolet bude men ne 1 C.
Pozdji dojdeme jinou metodou k slu o nco vtmu ne
1C, ale stle lze ct, e oteplen oekvan za cel 21. stolet je
srovnateln s1 C.

26

27

Zptn vazba: zesilovn, nebo zeslabovn?

Vliv ocen

Hol citlivost klimatu spoten jako absorpce molekulami

CO2 je men ne 1,2 C. Ovem klima reaguje na zven teploty adal efekty mohou toto oteplovn urychlovat, nebo naopak
zpomalovat.

Oceny pokrvaj dv tetiny povrchu Zem a maj znan

vliv na klima. Voda vocenu m velmi velkou tepelnou kapacitu.
Navc jej vypaovn siln ovlivuje sklenkov efekt postaven
na pe, srkovost ioblanost. Jen hornch nkolik stovek metr
ocenu si vak doke inn vymovat teplotu aCO2 satmosfrou. Hlubiny ocenu jsou vcemn izolovan.
V ocenu samotnm probh ada komplexnch, patn pedpovdatelnch, turbulentnch proces. Tak napklad cirkulace celho ocenu vetn jeho hlubin zabere piblin 2000 let.
V ocenu meme pozorovat adu sten periodickch proces. Zmnm dva: PDO tichoocensk desetilet oscilace;
aElNino/La Nina oscilace.

Podle IPCC jsou vechny podobn feedbacky zesilujc. Hlavn efekt obsaen vjejich modelech je nsledujc: pi rstu teplot
se vypauje vce vodn pry. Vodn pra je tak sklenkov plyn,
aje-li j vatmosfe vce, jej sklenkov jev zpsobuje dodaten
oteplen. Proto je celkov oteplen vy ne oteplen zpsoben
samotnm CO2, apodle IPCC a nkolikrt. Existuj ovem velmi
pesvdiv teorie, kter ukazuj opan vlivy. Nejznmj je tzv.
irisov teorie.
Podle irisov teorie Richarda Lindzena zMIT (Lindzen 2001)
se atmosfra podob zavrajcmu se kvtu apsob proti provedenm zmnm. Podle tto hypotzy vede oteplovn k zven
srek v mstech vzestupnch proud. To m za nsledek bytek molekul vody dostupnch k tvorb cirrusovch mrak. Protoe tyto vkov mraky maj oteplujc inek, jejich bytkem se
atmosfra ochlazuje. Vsledn citlivost po zahrnut tohoto jevu
adalch jev sobma znamnky je pak men ine 1C, srovnateln s intervalem 0,3 a 0,5 stupn Celsia (Lindzen 1997). Roy
Spencer a spol. (2007) pinesl nov experimentln nznaky
toho, e irisov teorie funguje.
Pomrn obecn lze ct, e existuj velmi dobr obecn
dvody k ve, e vtina klovch feedbackovch mechanism jsou negativn feedbacky. Dvodem je zmnn stabilita
klimatu. Podle La Chatelierova zkona, kter mnoz mohou znt
z chemie nebo ekonomie, kam ho pinesl Samuelson, se vdy
stabiln systm adaptuje na vnj zmnu takovm zpsobem,
e psob proti tto zmn. Tak napklad pokud v chemii zvme teplotu, chemick reakce spotebovvajc teplo (endotermick reakce) se tm zesl, m se teplota posune o trochu
dol. Celkov nrst teploty je tedy ni ne hol vnj zmna,
se kterou jsme zaali. Je pravdpodobn, e podobn zvr plat
nejen pro chemick reakce, ale ipro celkovou reakci oblanosti
vatmosfe.
28

Tichoocensk desetilet oscilace

PDO (Pacific Decadal Oscillation) je zajmav kvaziperiodick
efekt, kter do Tichho ocenu pin tzv. tepl achladn obdob.
Ta se li teplotou vody vblzkosti obratnk ve srovnn steplotou
vjinch stech ocenu. Kdy byla tepl achladn obdob PDO?
Kolem roku 1750 jsou typick ast oscilace. Kolem roku 1905
zan tepl obdob PDO. V roce 1946 zan chladn obdob
PDO. V roce 1977 zan tepl obdob PDO. V roce 1998 pilo
nkolik chladnch let PDO nsledovanch fluktuacemi.
Zajmav je, e tepl obdob se tm pesn shoduj sobdobmi, kdy prmrn teplota Zem rostla. Naopak chladn obdob,
napklad 19461977, odpovdaj periodm, kdy prmrn teplota Zem klesala. To me bt nhoda a skuten, vnejpesnjm modelu teplot za poslednch tyicet let na konci pspvku
budeme tvrdit, e je to nhoda. Kadopdn nelze pln vylouit
hypotzu, e oscilace Tichho ocenu jsou teba inejdleitjm
efektem, kter ovlivuje zmny teplot, kter trvaj ticet let amon i sto let. Pro pipomenut uvdme na obrzku 11 prmrn
ron svtov teploty od roku 1850, vetn ptiletch prmr.
El Nino aLa Nina
Nejoblbenjmi meteorologickmi jevy spojenmi s oceny
jsou ovem El Nino aLa Nina. El Nino aLa Nina jsou vzjemn
29

Obrzek 11: Globln teploty

Temperature Anomaly (C)

0,6

Obrzek 12: Teplotn anomlie mo 16. prosince 2006

Global Temperatures

0,4

Annual Average
Five Year Avrage

0,2
0
-0,2
-0,4
-0,6

1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

opan jevy, kter pinej teplo, chlad, srky, nebo sucho konkrtnm oblastem na zemkouli. El Nino ve panltin znamen Jeek nebo chlapeek, zatmco La Nina je holika.
Tyto jevy maj adu loklnch efekt na poas. Ale dleit je
znt efekt hlavn, podle kterho se definuj. El Nino se definuje
pomoc teplch teplot nad normlem v tichoocenskch vodch
vblzkosti rovnku. Pokud jsme vreimu La Nina, jsou naopak rovnkov vody Pacifiku chladnj, ne je normln pro dan den.
Krom toho m El Nino tendenci oteplovat prmrn teploty
na Zemi, a to v podstat proto, e Tich ocen m pomrn velkou plochu avprmru je teplej. Siln El Nino vroce 1998 je
hlavnm dvodem, pro tento rok zstv zatm nejteplejm
rokem, kter jsme namili teplomry. La Nina naopak prmrn
teploty sniuje, ale zase zvyuje mnostv aslu hurikn vAtlantickm ocenu.
Obrzek 12 ilustruje teplotn anomlie mo 16. prosince 2006.
Ped rokem byly oceny v reimu El Nino, viz tepl vodorovn
pruh uprosted obrzku, dky emu rzn lid hrd pedpovdali, e rok 2007 bude nejteplejm rokem celch zznam.
Obrzek 13 zobrazuje teplotn anomlie mo 25. jna 2007.
Prv te, o rok pozdji, tedy probh jev La Nina, viz chladn
rovnkov vody na zpad od Jin Ameriky. La Nina je hlavnm
30

dvodem, pro rok 2007 nebude nejteplejm, ale jednm z nejchladnjch let za posledn desetilet.
Meteorologie a pedpovdi poas na zklad znmch fakt o El Nino nebo La Nina je zajmav a praktick vda, protoe
vliv tchto ocenskch vkyv na celoron poas je silnj ne
Obrzek 13: Teplotn anomlie mo 25. jna 2007

31

Slunen aktivita akosmick paprsky

Na zatku pspvku jsme vidli, e pozice slunen soustavy
v Galaxii ovlivuje klima na Zemi. K tomu vemu jet uvidme,
e slunen aktivita je tak korelovna s teplotou na Zemi. Pro
tomu tak je?
Obrzek 14 zobrazuje poet slunench skvrn od roku 1600.
Tento poet se mn s periodou jedenct let, zsluhou vnitnch
oscilac Slunce. Krom toho je maximum modulovno. Mezi lety
1650 a 1700 nastalo tzv. Maunderovo minimum, kdy nebyly na
Slunci tm dn skvrny.
Obrzek 14: Poet slunench skvrn od roku 1600

400 Years of Sunspot Observations

200

Dalton
Minimum

Maunder
Minimum

250

150
100
50

1600

1650

1700

1750

1800

1850

1900

1950

Sunspot Number

Modern
Maximum

0
2000

Obrzek 15 pin teplotn anomlie v Anglii podle zprvy

IPCC zroku 1990. Dky zvanm chybm nalezenm vnovjch
grafech, napklad v hokejkovm grafu z roku 2001, zstv tento graf asi nejpesnj rekonstrukc prmrn hodnoty na Zemi
od roku 1000, kter mme k dispozici. Vimnme si, e chladn
obdob se dost pesn shoduj s obdobmi mal slunen aktivity tj. malho mnostv slunench skvrn, zaznamenanch na
obrzku 14.
32

Obrzek 15: G
 raf teplotn anomlie vAnglii podle zprvy IPCC
zroku 1990

Zmna teploty (C)

napklad vliv zmn CO2. Mnoz lid si toto uvdomuj a vd,

e El Nino nebo La Nina maj vt vliv na prmrn teploty, ale
pesto se sna tuto jejich znalost maskovat a tvit se, e napklad tepl rok, kter byl zjevn dsledkem El Nino, byl tepl kvli
emism CO2.

Stedovk klimatick
optimum

Renesance

Mal doba ledov

Holocen
Rok

Jsou tyto korelace nhodn? Rostouc mnostv vdeckch prac ukazuje, e nhodn tm urit nejsou. Geologick rekonstrukce ukazuj korelaci mezi teplotou agalaktickmi kosmickmi
paprsky znkolika rznch hl. Krom toho existuj experimenty dokldajc existenci efektu, kter je za tyto korelace zodpovdn ana kter se hned podvme.
Mechanismus, jm slunen aktivita ovlivuje teplotu na Zemi,
je nsledujc. Vy slunen aktivita tj. vt mnostv slunench
skvrn m za nsledek i nrst slunenho magnetickho pole.
Toto magnetick pole je schopno odstnit galaktick kosmick
paprsky, kter by jinak doshly Zem. Pi vy slunen aktivit je
tedy mn kosmickch paprsk na Zemi.
Ale kosmick paprsky jsou schopny vytvet kondenzan jdra
mrak: tento poznatek byl doloen experimenty SKY (Svensmark,
Pedersen, Marsh, Enghoff, Uggerhoj 2007) vDnsku aplnuj se
jet rozshlej testy tohoto mechanismu experimentlnm tmem CLOUD v CERN, tedy v Evropskm centru pro jadern vzkum (SKY znamen mrak dnsky, zatmco CLOUD anglicky).
Pokud je kosmickch paprsk mn, bude mn i nzko poloench mrak. Pokud je mn mrak, je tepleji.
Shrneme-li vechny kroky, vidme, e vy slunen aktivita
vede k vy teplot na Zemi. Pokud chceme vysvtlit roli pozice v Galaxii, sta vynechat slunen aktivitu na zatku: analza
33

Galaktick kosmick paprsky

Variace slunen aktivity
Pozorovan
souvislost

Modula
ce
slune
nm v
trem

Mra ionizace
troposfery

Obrzek 16 schematicky znzoruje pvod vztahu mezi slunen aktivitou ateplotou na Zemi. Slunen vtr spojen se slunen
aktivitou reguluje mnostv kosmickch paprsk, kter ionizuj
atmosfru aovlivuj oblanost.

Zkombinovn znmch efekt asrovnn srealitou

Za nejpesvdivj rekonstrukci pohybu teplot od roku 1960
povauji nsledujc graf z prce Svensmarka a Friise-Christensena, autor solrn teorie popsan ve. Tento graf se objevil
v jejich rychl reakci na lnek Lockwooda a Frhlicha z roku
2007.
Obrzek 17 ilustruje dynamiku kosmickch paprsk a teplotnch anomli od roku 1960 do souasnosti. Jedna kivka ukazuje
mnostv galaktickch kosmickch paprsk: kla je vzhru noha34

1960

1970

1980

1990

2000

0,4

-30

0,2

20

0,0

10

0,2

0,4
0,6

10

Corr. = 0,47
1960

Klima
(teplota)

Mnostv
oblanosti

0,6

1970

1980

1990

Cosmic Ray decrease (%)

Obrzek 16: S
 chematick znzornn pvodu vztahu mezi slunen
aktivitou ateplotou na Zemi

Obrzek 17: Dynamika kosmickch paprsk ateplotnch anomli

od roku 1960 do souasnosti
Radiosonde Temp. Anom.

potu mrak zstv nezmnna. Tento efekt je tedy velmi reln a m schopnost mnit teploty a o 0,5 C za desetilet. Nelze
vylouit ani dlouhodobj zmny.

2000

ma, tedy velk mnostv paprsk je dole. Druh kivka je teplotn

anomlie men radiosondami. Na obrzku vidme, e teplotn
anomlie je velmi tsn spojena smnostvm kosmickch paprsk.
Takto dobr soulad mezi kivkami asi nen nhodn. Zvrem
je jet teba ct, co je ona teplotn anomlie. Je to prmrn
teplota na Zemi men radiosondami, od n ji byl odeten:
pedpokldan vliv El Nino a La Nina; pedpokldan ochlazujc inek erupc velkch sopek (kou odr slunen paprsky);
linern trend oteplovn o0,14 C za desetilet; tento trend me
anemus mt pvod ve sklenkovm jevu ame anemus pokraovat dalch padest nebo sto let.
Kadopdn vidme, e k dobr shod teorie s pozorovnm
potebujeme zapotat mnostv kosmickch paprsk, efekty
El Nino a La Nina, erupce velkch sopek a linern trend. Tento
linern trend je onco rychlej ne ten, kter jsme odhadli vna analze sklenkovho jevu. Pokud tento trend bude pokraovat,
prmrn oteplen za sto let bude nco kolem 1,4 C.

Zhodnocen dopadu oteplovn na ivot na Zemi

Pedpokldejme nyn, e oteplen do konce 21. stolet bude
kolem 1,0 a 1,4 stupn Celsia. Znamen to katastrofu pro na
zemkouli? Pro obany esk republiky sotva. Prmrn ron
teplota v R je jen o nco mlo vy ne 10 C. Optimln prmrn teplota podle oban R, zmiteln jakoto prmrn
teplota vnaich oblbench turistickch destinacch, je asi 20C.
35

Budeme muset ekat a plit ropu jet asi tisc let, ne teplota
vR doshne hodnot, kter mme rdi.
Trochu vnji. Oteplen me mt globln a lokln dopad.
Nejdleitjm globlnm dopadem je rst vodnch hladin. Ale
ipodle IPCC je oekvan nrst hladin asi 20 a 43 centimetr,
tedy vpodstat stejn zanedbateln nrst, kter jsme pozorovali za 20. stolet. Prce, kter pedpovdaj nrst hladin o7 nebo
25 metr dsledkem tn ledu v Grnsku a na Antarktid, vtinou patn modeluj pohyb ledu, jemu vrealit dominuje prohbn, zatmco nositel katastrofickch zprv si ho pedstavuj
jako klouzn, pokud se vbec onjak model pokus.
Je pinejmenm velmi nepravdpodobn, e hladiny mo
porostou tak, aby to zpsobilo opravdu nezanedbateln pote.
Co se te loklnho vlivu, d se lehce ukzat, e v podstat
vechny organismy, lid atechnologie jsou zcela odoln vi nrstu teplot o 1 C bn peijeme mnohem vt a rychlej
variace avtina by ho uvtala. Ale pesto si meme pedstavit
njak vjimen organismus, kter je tak citliv, e by ho podobn zven prmrnch teplot mohlo ohrozit.
Ale takov organismus me oteplen jednodue vykompenzovat, ato tak, e se pesune opr stovek kilometr ble kplm nebo do chladnjho vnitrozem, ppadn do oblast snadmoskou vkou vt asi opr set metr. Teplota je jednoduch
veliina, jej zmna se d velmi jednodue vykompenzovat. Ob-

rzek 18 ne ukazuje, e se prmrn ron teploty na rznch

mstech planety mn od zpornch hodnot a khodnotm pesahujcm 30 C. Zmna o1 C tedy nen nm, co by si zaslouilo paniku.
Obrzek 18 ilustruje prmrnou ron teplotu povrchu mo
na svt. Teplotn zmna srovnateln s 1 C nen nemiteln
zanedbateln ve srovnn srozdly teplot, kter na Zemi existuj,
ale pesto je velmi mal aprakticky zanedbateln.

Obrzek 18: Prmrn ron teplota povrchu mo na svt

Charnock, H., Keith P.Shine: CO2s climate contribution debated: Physics Today, December 1993, s. 66.

Shrnut
Na sla bychom se mli dvat objektivn a z obou stran. Mli
bychom je vidt v kontextu a nemli bychom se snait je na
pnout na jednu konkrtn stranu, kter je pro nkoho z politickch, osobnch nebo jinch dvod pohodln. Pokud tak uinme, zjistme, e neexistuje dn racionln dvod pro hysterii
a e znm fakta nemohou vdecky zdvodnit snahy o globln
regulaci uhlkovho cyklu.

Literatura:
Arrhenius, Svante: On the Influence of Carbonic Acid in the Air upon
the Temperature of the Ground: Philosophical Magazine and Journal of Science, 41 (1896), . 5, s. 237276.
CCSP: U.S. Climate Change Science Program: Synthesis and Assessment
Product 1.1, Temperature Trends in the Lower Atmosphere: Steps for
Understanding and Reconciling Differences, 2006.

Douglass, David H, John Christy, Benjamin D. Pearson, S. Fred Singer:

Acomparison of tropical temperature trends with model predictions:
International Journal of Climatology, DOI: 10.1002/joc.1651, 2007.
Ehrlich, R.: Solar Resonant Diffusion Waves as aDriver of Terrestrial Climate Change: Journal of Atmospheric and Solar-Terrestrial Physics
69 (2007), no. 7, s. 759766.
IPCC: Contribution of Working Group I. Fourth Assessment Report,
2007, www.ipcc.ch, s. 687.
0

12

16

20

24

28

32

Kondratyev, K. Ya., N.I. Moskalenko: Termln emise planet: Gidrome

teoizdat 1977, s. 263 (rusky).

Temperature (C)

36

37

Lindzen, R. S.: Can increasing carbon dioxide cause climate change?

Proceedings of the National Academy of Science 94 (1997), no. 8,
s.83358342.
Lindzen, Richard S., Ming-Dah Chou, Arthur Y. Hou: Does the Earth have
an adaptive infrared iris? Bulletin of the American Meteorological
Society 82 (2001), s. 417432.
Lockwood, Mike and Frhlich, Claus: Recent oppositely directed trends
in solar climate forcings and the global mean surface air temperature: Proceedings of the Royal Society A, 463 (2007), no. 2086, s.
24472460.
Monnin, E. et al.: Atmospheric CO2 Concentrations over the Last Glacial
Terminativ: Science 291 (2001), No. 5, s. 112114.
Monckton, Ch.: Greenhouse Warming? What Greenhouse Warming? Bulletin of Science & Public Policy Institute, August 2007.
Petit, J. R. et al.: Climate and atmospheric history of the past 420,000
years from the Vostok ice core, Antarctica: Nature 399 (1999), s.
429436.
Schwartz, S.: Heat capacity, time constant, and sensitivity of Earths climate system: Geophysical Research Letters 112 (2007), D24S05.
Shaviv, Nir and Veizer, Jn: Celestial driver of Phanerozoic climate? GSA
Today, July 2003, s. 410.
Svensmark, Henrik, Jens Olaf P.Pedersen, Nigel D. Marsh, Martin B. Enghoff, Ulrik I. Uggerhj: Experimental evidence for the role of ions in
particle nucleation under atmospheric conditions: Proceedings of the
Royal Society A, 463 (2007), No. 2078, s. 385396.
Spencer, Roy W., William D. Braswell, John R. Christy, Justin Hnilo:
Cloud and radiation budget changes associated with tropical intraseasonal oscillations: Geophysical Research Letters 34 (2007), L15707
doi:10.1029/2007GL029698.
Svensmark, H., Friis-Christensen, E.: Reply to Lockwood and Frhlich
The persistent role of the Sun in climate forcing: Danish National
Space Center, Scientific Report 3/2007.

38

Neplatn sklenkov hypotza

Miroslav Kutlek
profesor pedologie apdn fyziky

Od 30. let minulho stolet se domnvali nkte klimatologov, e dochz k oteplovn planety Zem a od konce 70. let
byli o tomto jevu pesvdeni. V publikacch Mezivldnho panelu pro klimatickou zmnu (IPCC, Intergovernmental Panel
on Climate Change) z roku 2007 se uvd podle pekladu eskho hydrometeorologickho adu (HM): Nrst prmrn globln teploty pzemn vrstvy atmosfry a svrchn vrstvy
ocen, rozshl tn snhu aledu azvyovn prmrn vky
hladiny moe dokazuje, e k oteplovn klimatickho systmu
dochz. Za poslednch sto let se prmrn globln teplota zvila o0,74 C. Vhloubkch minimln do 3000 metr se zvila iprmrn globln teplota ocen, nebo absorbuj vce ne
80% tepla dodanho do klimatickho systmu. Dsledkem termln expanze vody je zven objemu, co vrazn pispv ke
zvyovn hladin mo a ocen. Celkov zven hladin za poslednch sto let se odhaduje na 17cm. Trendy ukazuj stl zvyovn teploty ihladin Podrobnou analzou teplotnch ad lze
doloit, e rst prmrn teploty v poslednch desetiletch je
statisticky vznamn. Vesk republice se prmrn ron teplota zvila za sto let o1,1 a 1,3C (HM, 2007).
Podle porovnn pmo pozorovanch teplot ankterch proxy
dat lze povaovat globln oteplovn za prokzan jak vsouasnosti, tak vjednotlivch periodch vminulosti. Termn proxy pochz
zlatinskho propis, proprior, proximus, blzk, bli, nejbli (tak
velmi podobn). Proxy data jsou tedy daje o teplot odvozen
zjinch mitelnch prodnch charakteristik, kter velmi zce zvis na teplotch. Pat mezi n letokruhy strom, vskyt pyl rostlin, chemick rozbory korl a stalagmit, koncentrace nkterch
izotop, ptomnost schrnek mkk, texturln amineralogick
rozbor sediment jezer, vskyt specifickch starch pd.
39

Obrzek 1 znzoruje zmny globln teploty adalch na teplot zvislch charakteristik za asov obdob mezi roky 1850 a
2000 (vodorovn osa): (a) Prmrn globln teplota. Na svisl
ose nalevo je odchylka teploty ve C od 0,0 C, co m bt prmrn teplota za pozorovan obdob 19611990. Napravo je
globln teplota vypotan z pmo mench hodnot. (b) Globln rove mosk hladiny v mm. Na svisl ose jsou odchylky
rovn vmm od 0mm, co je opt prmrn hodnota za obdob
19611990. (c) Rozloha snhov pokrvky na severn polokouli.
Na svisl ose nalevo je rozdl v milionech km2 od 0, co je opt
prmrn hodnota za obdob 19611990. Napravo je skuten
rozloha vmilionech km2 (pramen: IPCC 2007a).
Obrzek 1: Zmny

globln teploty, hladiny mo a rozlohy snhov
pokrvky za 150 let

Na zklad mnoha fenologickch pozorovn lze nepmo

odvodit, e ke klimatick zmn smrem k oteplovn dochz.
Pro ekosystm to vak nen dn katastrofick zmna, nebo jen
za poslednch 11 500 let, v holocnu, probhlo nkolik podobnch teplch period aekosystm se tmto zmnm pizpsobil
a pi nvratu chladnjch obdob se bu vracel do pvodnho
stavu, nebo dokonce reagoval men zmnou. dn z tchto
relativn krtkodobch oteplen vak nelze oznait za katastrofick.

Sklenkov hypotza
Jestlie se odbornk setkv s novm jevem, jako je globln
oteplovn, vytv hypotzu, na jej zklad se sna postihnout
podstatu novho jevu. Hypotza je tedy pokusem ovysvtlen uritho dosud neprozkoumanho nebo nedostaten prozkoumanho vsledku pozorovn nebo pokusu. Hypotza je podmnn
jednak znalostmi o vlastnostech a o chovn studovanho systmu, jednak souasnm stavem vdeckho poznn.
Hypotza tedy nen jen jakmsi pedpokladem, nhodnm npadem nebo dokonce njakou viz, ale mus vychzet z provench zkonitost. Ani tato zkladn podmnka vak nedostauje
k tomu, aby hypotza mohla bt pijat jako platn vdeck vysvtlen zkoumanho jevu.
Ktomu je teba, aby hypotza byla opakovan testovan na podobnch ppadech, jako byl ten, pro nj byla odvozen. Hypotza pat k zkladnm metodm vdeckho poznvn. Vdecky
oven hypotza je pouiteln pro pedpovdi o chovn systmu, jestlie se nkter charakteristiky systmu mrn zmn,
nebo kdy se zmn okrajov podmnky urujc procesy uvnit
systmu. m jsou systmy sloitj, tm obtnji se vak me
uplatnit dokonce iproven hypotza pi predikci.
Protoe vklimatologii nedokeme provdt opakovan experimenty, ve kterch bychom mnili nkter pedem definovan
podmnky systmu, musme se zamit na minulost, kdy vprod probhaly prodn experimenty o jejich vsledcch mme
informace. Tmito informacemi jsou proxy data oteplotch, ppadn odalch charakteristikch klimatu.

40

41

Vzduchov obal Zem obsahuje plyny, kter maj schopnost

pohlcovat infraerven zen. Protoe tm zpsobuj jev podobn jako ve sklenku, nazvaj se sklenkov plyny ajev nese nzev
sklenkov efekt. Ke sklenkovm plynm pat vodn pra, metan, oxidy dusku, ozon aoxid uhliit CO2. Krtkovlnn slunen
zen pronik zemskou atmosfrou, pokud mu v tom nezabrauj mraky, co jsou kapiky vody a ledov krystalky ve vych
stech mrak. Dalm initelem zabraujcm prniku slunenho zen jsou jemn stice vznejc se ve vzduchu, aerosoly.
Slunenm zenm dopadajcm na Zemi se ohv povrch Zem
a vyzauje dlouhovlnn zen, kter neme voln unikat do
vesmrnho prostoru, protoe mu v tom brn sklenkov plyny.
Uplatuje se tu sklenkov efekt. Nzev ukazuje na podobnost se
sklenkem, kde niku tepla zabrauje sklo nebo prsvitn PVC flie. Samotn sklenkov efekt nen pouhou hypotzou. Je vdeckm poznatkem. Prmrn teplota Zem vsituaci bez sklenkovho efektu by byla kolem 18C.
Protoe existuje vzrst teploty a zrove dochz ke vzrstu
koncentrace sklenkovch plyn, a pedevm CO2 v obdob od
roku 1850, byl odvozen zklasickch znalost ovlastnostech sklenkovch plyn jednoduch vztah mezi zvyovnm koncentrace
CO2 vindustrilnm obdob aoteplovnm. Vytvoila se tak nov
sklenkov hypotza, kter se bez hlubch analz stala teoretickm zkladem studi a pedevm klimatickch model mnoha
tm vosmdestch adevadestch letech dvactho stolet. Tato
modelovac mda petrvv dodnes. Obvykle se uvd, e vzrst
koncentrace CO2 v atmosfe je dsledkem spalovn fosilnch
paliv, aproto e dochz ke vzrstu prmrn teploty Zem. Sklenkov efekt (vdeck poznatek) nen toton se sklenkovou
hypotzou, kter postrd proven.
Zajmavou skutenost je dlouh chladn ra v geologick
minulosti. Ped asi 450 miliony let v mlad sti ordoviku byla
koncentrace CO2 asi jedenctkrt vy, ne je souasn koncentrace apesto byla planeta Zem vnejchladnj e za posledn
pl miliardu let. Ji tento fakt by mohl vyvrtit hypotzu opm
zvislosti teploty na koncentraci CO2. Protoe vak byly zkladn
faktory psobc na klima znan odlin od na souasnosti, zamm se vdal sti na pomry geologie, geomorfologie aobec42

n prodnho prosted velmi podobn nebo sp toton sna

souasnost.
Clem tohoto lnku je proto otestovn sklenkov hypotzy
ve srovnatelnch vnjch pomrech s na souasnost. Vyuiju
ktomu prodn experimenty, klimatick zmny vnedvn minulosti, kdy slovy nedvn minulost rozumm obdob existence
homo sapiens sapiens. Ped tm vak musm strun pojednat
omodelech klimatickch zmn aprobrat vechny znm faktory,
kter vminulosti prokazateln zpsobovaly zmny klimatu.

Modely klimatickch zmn

Na zmn klimatu se podl ada faktor. Nkter a svm
psobenm pivedou k innosti procesy ovldan jinm faktorem. Jednotliv procesy se navzjem ovlivuj a povtinou jsou
nelinern. Jeden samotn proces odizolovan od celho systmu
je obvykle sloit popsateln matematicky aasto je eiteln jen
piblin numerickmi metodami. Pi souasnm prbhu nkolika proces navzjem spojench sdruenmi procesy se systm
stv tak sloit, e modely nemohou slouit pro alespo piblinou pedpov budoucho vvoje klimatu. Pesto jsou veejnosti pedkldan rzn prognzy zaloen na velice nedokonalch
modelech. Modely jsou zaloen na rznch variacch scn, ve
kterch vdy dominuje sklenkov hypotza.
Scne tchto typ model vstin popsal jeden z nejvznamnjch hydrolog, echokanaan Vt Kleme (1996, 2000)
veseji Analza rizik: Nesnesiteln ikovnost podvdn. Kdy
psal odopadu klimatickch zmn, pouil vsouvislosti smodely
slova od blafovn kmetablafovn. Nejprve uvedl, e scne
model jsou velice ambiciznmi koly, kter jsou vystaveny nejistotm ve vt me, ne je prost vdeck bdn. Proto jsou
mnohem nesnadnj, ne je rekonstrukce pin jasn definovanch udlost a jev, co je hlavn zleitost tradinch vd.
Navc se jedn okombinaci neobyejn obtnosti svraznou so
ciln zodpovdnost, protoe maj poskytnout vodtko pro akci,
atm se li od vd, kter jsou hromadnm znalost. Jako pklad
mohou poslouit vojensk operace, kde rozhodnut zaloen na
nerealistickm scni vedou k pohromm a katastrofm jet za ivota tvrc scn s nepjemnmi dsledky od ztrty
43

zamstnn pes vzen a krozsudku smrti. Proto byly scne

tvoeny snesmrnou opatrnost avkolektivech zkuench znalc. Cituji doslova:
Bohuel, stav a dvryhodnost scn [model] byly v souasn dob neobyejn narueny, a podle mho mnn za to
me iroko rozen zneuit atrivializacemodelovn dopad
klimatick zmny. Dolo k tomu vlivem nkolika faktor psobcch souasn: 1. Modely zmn jsou potny pro dlouhodob
horizonty (pes padest let), co vyluuje pro tvrce jakkoliv rizika spojen s odhalenm chyb. To vede ke zmenen pocitu odpovdnosti akarogantnm postojm. 2. A u zdobr vle, nebo
z pocitu vypotavosti se projevuje povolnost k existujcm politickm a manaerskm tlakm, kter smuj k aplikaci postup
zcela vzdlench od souasnho stavu poznn. 3. Snadnost s jakou mohou amati a diletanti rozvjet scne o vlivu jakkoliv
odvozench klimatickch zmn. Opr let pozdji Kleme (2007)
kritizuje tvrce model za to, e kdy se jejich modely netref do
pozorovanch dat, hledaj zmny vpostupu napasovn modelu
na data tebas pomoc statistickch metod, msto aby pebudovali
samotn model. Co vechno plat pro vzkumn postupy a pro
zvry doclen pomoc model vIPCC.

Piny klimatickch zmn

Proto bude vhodnj sledovat minul zmny klimatu a jejich piny, pokud jsou ji znm, a z nich vyvodit, nakolik je
hodnovrn souasn sklenkov hypotza preferovan ve vech
souasnch modelech IPCC. Budu porovnvat rzn klimatick
oscilace v dosti pesn definovanch obdobch posledn meziledov doby (interglacilu nazvanho eemsk, nebo R/W) ped
130 a 115 tisci lety, dle v posledn ledov dob (wrmskm
nebo t viselskm glacilu) ped 115 a 12 tisci lety avsouasnm interglacilu nazvanm holocn od 12 tisc let a po souasnost. asov daje se mohou v publikacch rznch autor
trochu liit. Pro klimatick oscilace o relativn krtkm trvn
nkolika set a tisc let uvedu dominantn faktory, kter podle a pmch, nebo nepmch dkaz byly hlavnm initelem
zpsobujcm tyto oscilace nebo klimatick periody. Jestlie
v dal sti textu proberu strun osm hlavnch faktor, nijak
44

tm nevyluuji existenci dalch monch initel, jejich uplatnn je podmnn psobenm nkterho zpopisovanch hlavnch faktor.
1. Milankoviovy cykly jsou pojmenovan po srbskm vdci
Milutinovi Milankoviovi (1920, 1941, podle 1969) kter podrobn zpracoval celou teorii. Vrazn klimatick obdob glacil ainterglacil za poslednch 1800000 let vznikla vdsledku t periodicky se opakujcch zmn parametr obn drhy Zem okolo Slunce (nap. Huybers, 2007). Jedn se o zmnu vstednosti
eliptick drhy Zem (excentricity) speriodou podle Milankovie pvodn 92000 rok, dle ozmnu sklonu osy oten Zem
vi obn rovin Zem speriodou 40000 let aoprecesi rotan osy Zem vprbhu 21000 let. Napklad Huybers (2007) uvauje nklon osy speriodicitou 40000 let za rozhodujc faktor pi
zmnch klimatu vpleistocnu. Ovlivu jednotlivch cykl se vedou odborn diskuse. Jednotn je nzor, e zmny vkoncentraci
CO2 jsou a sekundrnm jevem, vyvolanm pechody z glacilu
na interglacil azinterglacilu na glacil. Schematick znzornn Milankoviovch cykl je vobrzku 2 (Solomon ad. 2007), kde
E je vstednost eliptick drhy obhu Zem kolem Slunce (excentricita orbitu), kde obn drha se mn od tm kruhov
k vrazn eliptick. T je sklon oten Zem vi obn rovin
(tilt). P je precese rotan osy Zem, pipomnajc kolbn osy
uroztoen ki.
Obrzek 2: Milankoviovy cykly

45

Zmny v obn drze a v nklonu osy Zem zpsobuj rznou intenzitu dopadajcho slunenho zen atm tak rozdln
ohvn Zem. Jestlie jsou potom lta krtk a chladn, nesta na vych zempisnch kch roztt vechen snh z minul
zimy abhem pt zimy se vka snhov pokrvky zvt. Kdy
se tato situace opakuje po tisce let, spodn vrstvy se stla a pi
dlouho trvajcm mrazu se postupn mn v led. Takto dochz
k zalednn a vznik ledov doba, glacil. Kdy naopak dochz
pi vhodnm obhu Zem anklonu osy kteplmu adlouhmu
ltu, akdy jsou zimy mrn, ledovcov masy taj anastupuje interglacil. Dlka glacil je kolem sto tisce let, zatmco dlka interglacilu je podstatn krat, v rozmez 14 a 11 tisci let. Tn
ledovc tedy nen dn ekologick katastrofa, sp naopak, a je
pouhm dsledkem klimatu vinterglacilu. Plat to ipro souasnost, kdy tn ledovc je sice kolsav, ale souvisl proces od potku holocnu ped 12 000 lety. Zavdt opaten proti tn ledovc je hol nesmysl.
2. Slunen aktivita se vyznauje tak uritou cyklinost
a v dobch silnj slunen aktivity se klima otepluje a v obdobch zeslbl slunen aktivity se klima ochlazuje, viz obrzek 3,
kter znzoruje vztah mezi prmrnou teplotou na severn polokouli a slunen aktivitou znzornnou potem a trvnm slune-

Obrzek 3: Teplota a solrn aktivita

9,7

0,3

9,9

0,2
0,1

Solar cycle length

10,3
10,5

0,0

10,7

0,1

10,9
11,1

0,2

11,3

0,3

11,5

0,4

11,7
11,9
1860

46

1880

1900

1920

1940

1960

1980

0,5
2000

Average temperature (C)

10,1

nch skvrn. Prmrn teplota na severn polokouli (ed ra) m

stupnici teplot na prav svisl ose. Slunen aktivita je znzornn
jako dlka cyklu slunench skvrn (ern ra) se stupnic na lev
svisl ose (Friis Christensen aLassen, 1991).
Podle nkterch autor to plat pro cel tvrtohory (pleistocn), tedy po tm dva miliony let. Dansgaard aOescher (1989)
zjistili z vyhodnocench vrt v grnskch ledovcch periody
prudkch klimatickch zmn opakujcch se kadch 1500 let,
kter jsou zejm korelovan se zmnami slunen aktivity bhem poslednho glacilu. Svensmark (Svensmark, Friis-Christensen, 1997, Svensmark ad. 2007) postoupil od studia korelanch
vztah kfyziklnmu vysvtlen pomoc hypotzy ovlivu slunen
aktivity na kosmick zen voblasti heliosfry. Navzal na studii
Friis-Christensena aLassena (1991). Vesmrn prostor je prostoupen kosmickm zenm. To jsou stice o vysokch energich,
kter by mly tak prochzet heliosfrou, tj. prostorem ovldanm nam sluncem prostednictvm slunenho vtru.
Slunen vtr je dk plasma obsahujc rychle letc elektrony,
atomov jdra a magnetick pole. Jeho intenzita nen konstantn,
podlh vraznm vkyvm. Tyto zmny jsou spojen s vskytem
slunench skvrn. Pi nzkm potu skvrn je nzk intenzita slunenho vtru. m je slunen vtr mn intenzivn, tm snadnji pronikaj kosmick paprsky heliosfrou aobrcen, pi vysok intenzit slunenho vtru se heliosfra stv mlo propustnou pro kosmick zen. Heliosfra je tedy filtr, kter zadruje kosmick zen, ato ve vt me, kdy je slunce hodn aktivn. m silnj je
kosmick zen pronikajc do vnj sti atmosfry Zem, tm je
silnj ionizace tto slupky atmosfry, ato jsou nakonec kondenzan jdra, na kterch se vysrej vodn pry avznikaj tak mraky.
m je rozshlej a dle trvajc vrstva mrak, tm je nesnadnj prnik slunenho zen a povrch Zem se mn ohv
a dochz ke dlouhodobmu ochlazen. Nkte autoi dokonce
pedpokldaj, e ve tvrtohorch (pleistocnu) je vliv slunen
aktivity na galaktick kosmick zen vraznj ne Milankoviovy cykly (Kirkby ad., 2004). Nejpravdpodobnj je vak vliv
slunen aktivity na oscilace klimatu v rmci bu glacilu, nebo
interglacilu. Pklad vlivu nzk slunen aktivity na existenci nejchladnjho obdob v Mal dob ledov od roku 1630 do
47

Obrzek 4: Mnostv slunench skvrn

ky pro penos tepla ivlhkosti. Pi posunech litosfrickch desek

se sti desek pod sebe podsouvaj atmto zpsobem se dostvaj
do hlubin magmatu tak sedimentrn horniny bohat na CaCO3.
Tak se na urit as zakonzervuje tak uhlk. A pi vlevu magmatu se uvoluje jako CO2.
V dlouhodobch geologickch procesech spojench s dynamikou koncentrace CO2 m tento kolobh uhlku velk vznam.
Pipohybu litosfrickch desek se objevuje na plochch kontakt
vulkanick innost ata m opt vliv na zmny klimatu, jak bude
uvedeno v odstavci o aerosolech. Pro analzu na geologick
souasnosti m kontinentln drift pli dlouhodob charakter
aztrc se tak monost, aby psobil na nmi sledovan, relativn
krtkodob klimatick zmny.
Obrzek 5: Zmny koncentrace CO2 v geologickch obdobch

1730 je na obrzku 4, kter ukazuje, e mal doba ledov kulminovala vrozmez let 1630 a 1730.V tomto obdob je minimln poet slunench skvrn (viz prav svisl osa). Odpovd tak poklesu
slunen aktivity stanovenmu zkoncentrace izotopu 10Be. Zmny koncentrace CO2 byly nevrazn anekorelovaly steplotami.
3. Kontinentln drift je mon peloit do etiny jako posun pevnin, nebo pohyb kontinent. Autorem teorie je Alfred
Wegener (1915, 1966). Podobn jako Milankovi nebyl vystudovnm astronomem, ani klimatologem, nebyl Wegener pvodn geologem, ale ml doktort zastronomie astal se geologickm klasikem zsluhou sv teorie, ato dokonce a ticet let po sv smrti.
Vteorii nejde vak jen opouh posouvn kontinent po plastickm podlo. Pedevm se jedn o posuny litosfrickch desek,
na nich le jak kontinenty, tak mosk dna. Pi tchto posunech
dochz ke spojovn pevnin a ke vzniku jedinho superkontinentu, kter se pak zas rozpad na men celky.
Pevniny se posouvaj jednou k plm, podruh k rovnku,
a tm se mn podmnky pro oslunn a pro vznik chladnch
nebo teplch r na pevninch vminulosti Zem. Zrove vznikaj
obrovsk tlaky na okrajch desek narejcch na sebe, atakto se
vytlauj mohutn poho. Tm vm se tak mn nebo zanikaj
mosk proudy, posouvaj se vzdun proudy amn se podmn48

Obrzek 5 znzoruje zmny koncentrace CO2 v geologickch

periodch. Na lev svisl ose jsou koncentrace CO2 vppm (sti v milionu), na prav svisl ose je mtko kolikrt je vt
koncentrace CO2, ne je jeho koncentrace v kvartru (tvrtohorch), tedy zhruba dnes. Na vodorovn ose jsou velkmi psmeny oznaeny jednotliv geologick periody: Cm- kambrium,
49

O-ordovik. Ssilur, D-devon, C-karbon, P-perm, Tr-trias, J-jura,

K-kda, Pgpaleogn, N-neogn. Pod nimi jsou seln daje
v milionech rok ped souasnost. V grafu je ernou kivkou
zakreslen statisticky vyhlazen zmna koncentrace CO2 na zklad mench proxy-dat. Ostatn kivky vbarvch aodstnech
zobrazuj vsledky stanoven rznmi modely (Berner, Kothavala, 2001).
4. Sklenkov plyny maj nepochybn vliv na zmny klimatu,
nejsou vak jedinm faktorem. Vgeologick minulosti byla jejich
koncentrace znan vy, v kambriu ped 500 miliony let byla
koncentrace CO2 piblin 25krt vy ne dnes apostupn klesala, ikdy pokles nebyl monotnn. Objevovaly se vkyvy nahoru
adol, a vobdob naeho holocnu byla koncentrace CO2 vrozmez 240 a 280 ppm (st vmilionu, tedy zhruba poet molekul
CO2 na milion molekul vzduchu), viz obrzek 5.
Od potku industrilnho obdob, asi od roku 1800, ppadn od roku 1750, vzrstala koncentrace CO2 a na dnench
382 ppm. Zrove stoupla koncentrace sklenkovch plyn CH4
aN2O, viz obrzek 6, kter ukazuje zmny koncentrace sklenkovch plyn CO2 v ppm (sti v milionu), CH4 v ppb (sti v mi
liard) aN2O vppb (sti vmiliard) za dv tiscilet (vodorovn
osa). Podle IPCC 2007 (Foster aRamaswamy ad., 2007).

Lze tedy pedpokldat, e sklenkov efekt m urit vliv na

souasn oteplovn, avak nen mon bez dkaz tvrdit, e to je
vliv bu jedin, nebo dominantn, ani by se prokzalo, pro jsou
ostatn faktory ve sklenkov hypotze zanedbny.
5. Termohalinov cirkulace je tvoen velkmi moskmi
proudy. Vnehezkm pekladu by to byla teplo-slan cirkulace. Povrchov proudy pispvaj k oteplovn oblast vych zempisnch ek. Kdy se pichzejc masy vody ochlad azachovaj si
dostatenou slanost, voda kles do velkch hloubek atam proud
zpt krovnkovm oblastem. Smr avelikost moskch proud se
mnily tak vzvislosti na formacch kontinentlnho driftu. Pro
ns je nejznmj Golfsk proud, smujc od Mexickho zlivu
kzpadn asevern Evrop.
Obrzek 7: S
 chma termohalinovch cirkulac (podle Broeckera,
1991)

Obrzek 6: Koncentrace sklenkovch plyn, 02005

Na obrzku 7 je vidt, jak souvis Golfsk proud scelkovou termohalinovou cirkulac, vn jsou propojen mosk proudy vhlavnch ocenech. Existence Golfskho proudu byla podmnn spojenm severn ajin Ameriky vPanamsk ji. Kdyby se voda Golfskho proudu varktickm ocenu dostaten neochlazovala, nebo
kdyby poklesla jej slanost pli silnm tnm ledovc, zeslabil by
50

51

se Golfsk proud, evropsk klima by se proto ochlazovalo abyla by

naruen dnen celkov termohalinov cirkulace.
6. Aerosoly jsou pevn nebo kapaln stice obsaen vatmosfe. Zamme se na pevn stice, kter maj rozmr mikroskopick amen, tedy ovelikosti od setin m a do destek m. Jsou
to krystalky minerlnch sol, prachov minerln stice, organick stice a saze vznejc se v atmosfe. Protoe maj mal
rozmr, tak jejich sedimentan rychlost je nepatrn a vzdun
proudy je udruj po dlouhou dobu vatmosfe. Pochzej zrznch zdroj, zvodn tt zvln vocenech, zprachovch bou,
z vbuch vulkn, z lesnch por a ze spalovn fosilnch paliv lidmi. Zeslabuj prchod slunenho zen atmosfrou dvojm
zpsobem, jednak to je rozptyl, jednak absorpce slunenho zen. Dsledkem je snen ohevu na Zemi.
Znm je vliv globlnch aerosolovch mrak po vbuchu vulkn na globln nkolikalet ochlazen. Kdy je intenzivn vulkanick innost dlouhodob, me se zmnit klima. Podobn me
zapsobit aerosolov mrak po dopadu asteroidu. K takov udlosti dolo vMexiku na mst Chicxulub na pelomu kdy atetihor, oznaovan jako K/T impakt (Cretaceous/Tertiary impact),
a dsledkem byla takov zmna klimatu, e vyhynula vtina organism. Snen prchodu slunenho zen se dnes m avyhodnocuje jako aerosolov optick tlouka AOT (aerosol optical
thickness). Pklad je vobrzku 8.
Obrzek 8: Vliv aerosol na dopad slunenho zen na povrch Zem

52

Obrzek 8 zobrazuje vliv aerosol na dopad slunenho zen

na povrch Zem se stanov pomoc Aerosolov optick tlouky
(AOT). Promny AOT (svisl osa) za poslednch 24 let (vodorovn
osa) je pedevm ovlivnn erupcemi vulkn El Chichon (1982)
aPinatubo (1991), podle Mishchenka adalch (2007). Vyhodnocen aerosolovho efektu pat vklimatickch modelech knejobtnjm kolm.
7. Vegetan kryt zpsobuje rozdln pohlcovn slunenho
zen a jeho odraz (albedo). Nejvraznj zmnu zjistme, kdy
porovnme povrch bez vegetace spovrchem porostlmvegetac.
Nejen to, ale i druh vegetace m znan vliv na radian bilanci
a tedy i na tepeln reim. Podobn jako tomu je u aerosol, vliv
vegetanho krytu na zmnu klimatu se stanov velice obtn.
Projevuje se tu pedevm vliv lovka, napklad vnkterch klimatickch modelech se zavd do model stupe odlesnn ajeho vliv na klimatick zmny. V podstat se vak pouze upravuje
st modelu tak, aby se vsledek modelu ztotonil sproxy-daty.
8. Magnetick pole Zem se mn pravdpodobn sdlouhou
periodicitou. Nkter prameny periodicitu popraj, pouze uvdj tyto zmny vedouc knestabilitm voznov vrstv, ato jak
vertikln, tak horizontln. Tm dochz ke zmnm teplotnch
gradient ake zmnm vcirkulaci vatmosfe. Existuje hypotza
o vrazn zmn magnetickho pole Zem, ke kter dolo ped
2,4 miliony let, a kter zpsobila nstup pleistocnu s dlouhmi
glacily.
Vmaterilech IPCC se nejprve pisuzoval vliv pouze sklenkovmu efektu, pozdji se vliv Milankoviovch cykl bagatelizoval
aostatn faktory byly povaovny za mlo vznamn. Pklad podhodnocen achyb vuvaovn jednotlivch faktor vmodelech je
vobrzku 9.
Zatmco Milankoviovy cykly byly hlavnm hybatelem klimatickch zmn ve tvrtohorch (pleistocnu), Wegenerv posun kontinent a deskov tektonika byly hlavn pinou velkch klimatickch zmn vgeologick minulosti vasovm mtku destek
milion let, kdy Zem jednou byla zmrzlou snhovou koul, jindy
na kontinentech pevldalo tepl vlhk klima, nebo jindy nastaly na vtin superkontinentu poutn apolopoutn pomry. Na
zmnch se tehdy podlely dal faktory, jejich psoben bylo vy53

volan ve vtin ppad kontinentlnm driftem. Jestlie zmnme asov mtko naich pozorovn azamme se na relativn
krtkodob zmny klimatu vjednom glacilu nebo interglacilu,
zanou se uplatovat faktory, kter ve velkm geologickm asovm mtku byly obvykle mn vznamn.
Obrzek 9: Pspvek ke zmn klimatu

Obrzek 9 demonstruje pklad dkaz sklenkov hypotzy

pomoc modelovn globlnho oteplovn v materilech IPCC.
ed a tmavoed jsou vyznaeny vsledky modelovn, ern
ra jsou pmo men teploty, statisticky zpracovan. Lev svisl osa temperature change je zmna teploty od porovnvac
nuly, zprmrovan teploty za 150 let. Na prav svisl ose je modelem zpracovan vliv jednotlivch faktor spotan jako podl
na zven nebo snen teploty ve C. Vliv sklenkovch plyn je
modr ra greenhouse gases.
Faktory slunen aktivity (solar) a vulkanick innosti (volcanic) se zdaj bt chybn ohodnocen: vliv slunen aktivity je
znan podcenn, porovnme-li kivku solar s pmo menou strmou zmnou slunen aktivity vobrzku . 3 a4. Vobdo54

b 1930 a 1960 nebyly dn vznamn vulkanick erupce, zato

vmodelu jsou maxima. Nejvt erupce 20. stolet Mount Pele na
Martiniku (1902), El Chichn vMexiku (1982), Pinatubo na Filipnch (1991) svraznm aerosolovm efektem nejsou modelem
reflektovan, viz kivka, volcanic.

Testovn sklenkov hypotzy vdob historie

homo sapiens sapiens
Pokusm se obnovit historickou pam druhu homo sapiens
sapiens. Podle nlezu vlokalit Omo vAfrice se objevil homo sapiens sapiens ji ped potkem poslednho eemskho interglacilu, kter bv tak oznaovn jako R/W, (tj. obdob mezi risskm = vartskm a wrmskm = viselskm glacilem), tedy ped
130 000 lety. V nkterch studich je potek naeho druhu posunut a do roku 200000 let ped souasnost, tedy hluboko do
pedposlednho vartskho (risskho) glacilu. Do Evropy se vak
homo sapiens sapiens dostal a kolem roku 40000 ped souasnost, o dvacet tisc let pozdji, ne zaal svou pou do Asie. Pi
studiu klimatickch zmn soustedm pozornost na cel obdob
od potku eemskho interglacilu a po souasnost, protoe se
domnvm, e pro ns je toto obdob asem na minulosti, kter se jako kad historie promt uritm zpsobem do na ptomnosti. Jej prodn podmnky by nm proto mly bt nejbli
amli bychom je studovat bez jakkoliv pedpojatosti.
Eemsk interglacil (R/W) 130115 tisc let ped souasnost se vyznaoval podobnm klimatem, jako je v naem holocnu,
pouze teploty byly zeteln vy podle nlez fauny, zbytk fosilnch a pohbench pd, rozbor stalagmit a dalch proxy-dat
(Loek, 2007, Smolkov, 1990, Pelejero ad., 2003). Tmto pozorovnm odpovdaj inlezy korl (Felis ad., 2004). Vnejteplej
fzi dosahovaly stromy daleko na sever a do dnen tundry vsevernm Norsku, duby rostly vOulu ve Finsku. Protoe teploty byly
o3 a 5C vy ne souasn, ato po dobu tisce let, byla rove
hladiny mo o4 a 5m vy ne souasn aSkandinvie byla ostrovem. Koncentrace CO2 kolsala vrozmez 262 a 287 ppm (parts
per milion) vcelm interglacilu, byla tedy bez vlivu na toto obdob teplho klimatu, viz obr. . 10 a11. Dominantn vliv na vvoj klimatu mlo psoben Milankoviovch cykl, dle pravdpodobn
55

800
700
600
500
400
300

380
400

CO2 (ppmv)

420

Obrzek 10 ukazuje vyhodnocen vrt vGrnsku (EPIC, http://

en.scientificcommons.org/h_fischer). Na svisl ose je pomrn
koncentrace izotopu d18O, ze kter se odvozuje teplota, vy hodnoty zna vy teploty. Na vodorovn ose je as v tiscch rok
ped souasnost. Eemsk interglacil dosahoval zeteln vych
teplot, ne je souasnost. Podobn jsou tak vsledky analz
zvrtu Vostok vAntarktid.
Na vodorovn ose obrzku 11 jsou roky ped souasnost, vlevo je 0 pro souasnost. Na svisl ose vlevo jsou koncentrace CO2
v ppm (stic v milionu) u spodn ry. Na svisl ose vpravo jsou
daje o teplot odvozen z izotopovch dat. Prostedn ra tedy
zobrazuje prbh teplot. Vrcholy znzoruj nejvy teploty vmeziledovch obdobch (interglacilech). Krom souasnho vrcholu
tsn ulev svisl osy jsou jet dal tepl interglacily oddlujc jednotliv dlouh obdob ledov (glacily). Vminulch intergla
cilech dosahovaly teploty vych hodnot, ne je souasn. V obdobch glacil iinterglacil je ada podrunch vrchol aminim,
oznaovanch jako oscilace. Zven koncentrace CO2 v intergla56

300
280
260
240
220
200
180

D ice (%o)

Obrzek 10: P
 rbh teplot od eemskho interglacilu
(ped 125 000 lety) po souasnost

Obrzek 11: Z
 mny teploty (uprosted), koncentrace CO2 (dole)
a CH4 (nahoe) za poslednch 650 000 let podle vrtu
antarktickm ledovci
CH4 (ppbv)

spolupsobily zmny slunen aktivity (Kirkby ad., 2004), kter se

zejm projevily vklimatickch oscilacch, patrnch ve vsledcch
rozbor ledu zvrtu vantarktick stanici Vostok..

440

100000

200000

300000
400000
Age (yr BP)

500000

600000

cilech je vdy dsledkem zven teploty, co je vidt z mrnho

posunu vrcholu apedevm vdle trvajcm stavu zven koncentrace, ikdy ji dochz ke snen teploty. Ztoho azpodrobnch
studi vyplv, e prvotn byla zmna teploty a po n nsledovala
zmna koncentrace CO2 . Na spodn sti lev svisl osy je mtko
koncentrac CH4 spolu se spodn rou zmn koncentrac CH4.
V dob nstupu holocnu byly dv krtk chladn oscilace,
star Dryas (piblin ped 14 000 roky) a mlad Dryas (zhruba ped 12500 roky), viz obr. 12. Rychlost oteplovn po starm
Dryasu byla 0,79 C/100 let, tedy mrn vy ne je souasn
rychlost oteplovn, avak po mladm Dryasu se rychlost oteplovn zvila a na 2,1 oC/100 let, co je hodnota, kter by v projevech aktr IPCC vzbudila pocity konce svta, protoe slovo
katastrofa by jim u nedostaovala. Nebo to byla rychlost trojnsobn vt ne souasn, ata pr vede ke katastrof. Podle analz
z vrtu Vostok byla koncentrace CO2 v rozmez 236 a 263 ppm.
Nemla tedy dn vliv ani na chladn oscilace, ani na oteplovn. Hlavnm faktorem zpsobujcm globln pechod z glacilu
do interglacilu byl Milankoviv cyklus. Na teplch achladnch
oscilacch se pravdpodobn podlely dva faktory, jednak zmny
slunen aktivity anejspe idoasn mrn naruen termohalinov cirkulace.
57

Obrzek 12: Pechod z poslednho glacilu do holocnu

Obrzek 12 ukazuje, e pechod zviselskho (wrmskho) glacilu do holocnu nebyl plynul, peruily ho dv chladn oscilace, star (po 14000 ped souasnost ) amlad Dryas (12500
ped souasnost). Zznam zmn teploty ve C (pln ra, mtko na prav svisl ose, odchylky od srovnvac souasn globln
teploty) a zmn koncentrace CO2 v atmosfe v ppm, jednotliv
body (mtko na lev svisl ose). Na vodorovn ose je as. Vase 11 190 rok ped souasnost je teplota 0,81 C nad na souasnou teplotou. Pak ve smru ksouasnosti, tedy vholocnu se
teploty mn v rozmez zhruba od + 0,5 do 0,5 C (podle datovch soubor Petita ad. 2001).
Nejteplej globln obdob v holocnu probhlo v asovm
rozmez zhruba od 9 a do 5,8 tisce let ped souasnost. Bylo
nazvno HTM (holocenn teplotn maximum). Teploty byly vy
ne souasn. Hlavnm faktorem byly Milankoviovy cykly, Zem
dostvala o 8% vc slunenho zen ne dnes. Stedn a severn Evropa zaznamenala nejvraznji vy teploty, ne je souasn, a to pedevm v letnm obdob (Davis ad., 2003). Podobn
vzestup teplot byl zjitn i v severn a stedn Sibii (Koshkarova, Koshkarov, 2004). HTM v Arktid bylo zjitno v obdob
od 8000 do 6500 rok ped souasnost sprmrnou teplotou
pevyujc souasnou o 1,5 oC, v lt a o 2 a 3 oC (Caseldine
ad., 2006), kdy dneek je charakterizovn prmrnou teplotou
za dobu 1961 a 1990. Vostatnch regionech byly vzestupy tep58

loty mn vrazn. Nepravidelnosti v asovm rozmez a vce

teplot jsou asto zdrazovny, ani by se vak zpochybovala
existence HTM (Kaufman ad., 2004). Koncentrace CO2 vovzdu byla zhruba konstantn od 258 ppm kolem roku 10 000 do
262 ppm v letech kolem 6 200 ped souasnost, potom mrn
stoupla na 268 ppm. Koncentrace CO2 nemohla mt dn vliv
na oteplen. Pestoe ji vmaterilech IPCC 2001 se toto nejteplej holocenn obdob nepopr, v souhrnech autoi tvrd zastvaj nzor, e nae souasn globln teploty nemaj obdoby
a sklenkov hypotza se pokld za prokzanou. Dal chybou
je tvrzen o souasn dezertifikaci: V obdob mezi roky 16 000
a 6500 ped souasnost byla Sahara pod vlivem monsunovch
de a z vt sti ji pokrvala vegetace typick pro savanu.
Byla tam jezera, vdnench wadi proudila trvale voda ana cel
ploe bylo mnostv zve. Z analogie tedy vyplv, e souasn oteplovn rozhodn nem a nebude mt za nsledek vzrst
Sahary a obecn dezertifikaci, jak se tvrd v materilech IPCC
auzastnc sklenkov hypotzy.
msk tepl perioda (RTP) je dokumentovan v obdob
200 p. n. l. (ppadn 0) a 300 n. l. man v Anglii pstovali
vinnou rvu, co je nezpochybniteln doklad o teplotch pevyujcch souasn oteplen. Martinez-Cortizas ad. (1999) prokzali
zanalz vrt vraelinitch severnho panlska, e teploty vRTP
byly o 2,5 oC vy ne nae souasn. Petersen ad. (2007) zjistili ze schrnek mkk existenci RTP a vt slanost Baltskho
moe. McDermott ad. (2001) potvrdili existenci RTP atak chladnou periodu nslednho temnho vku (Dark Ages) z petrografickch achemickch analz t stalagmit vIrsku. Niggemann ad.
(2003) potvrdili tot ze stalagmit v severnm Nmecku a Kvavadze a Connor (2005) z pylovch analz v Gruzii, pouze s mrnm asovm posunem nkterch period. Podobn zjitn pedloil Campbell (2002) zjezernch sediment vAlbert vKanad.
Haug ad. (2003) uvedl, e v pedklasick Majsk period vzkvtala civilizace kolem roku 150 n.l. Podobn Bao ad. (2004) zjistili zproxy dat, e vseverozpadn n byla tepl perioda vdob
2200 a 1800 let ped souasnost steplotami vymi, ne jsou
souasn, a cituj z nsk literatury podobn zjitn ve stedn
avchodn n. Oproti tomu Ge ad. (2004) referovali oasovm
59

60

Obrzek 13: Teploty ve stedovk tepl period

Quntitative MWP Temperature Differences
10
9
8
Number of studies

posunu v uritch regionech. Koncentrace CO2 se prakticky nemnila ped nstupem apo nstupu periody.
Chladn perioda temnho vku (Dark Ages Cool Period) se
vyznaovala teplotnm minimem kolem roku 600. Dokumentuj ji
autoi McDermott ad. (2001) vIrsku, Martinez-Cortizas ad. (1999)
vsevernm panlsku. Haug ad. (2003) uvd, e ve stoletm posunu tohoto obdob se postupn sniovaly srky avznikl prvn
krize Maj zpsobila odchod obyvatelstva zmst. Hlavnm faktorem tto chladn periody byla pravdpodobn snen slunen
aktivita. Koncentrace CO2 byla zhruba konstantn.
Stedovk tepl perioda je prokzan v obdob kolem rok
850 a 1150 (nkdy je uvdn letopoet 1280, ve stedn Evrop
a 1400, ovem s peruenm chladnjmi oscilacemi). Teploty
byly vy ne souasn, regionln nejastji kolsajc v rozmez 0,5 a 1 C, ale nkdy dosahujc a 4 C. Na mnoha lokalitch
se pstovaly rostliny, pro kter by souasn regionln klima bylo
pli chladn. Vechch na Kolnsku sedlci pstovali melouny.
VPorn rostly fkovnky. Ve Skotsku se obdlvala pda ivevkch nad 350 n.m. tam, kde dnes jsou pouze pastviny. VAnglii se
pstovala vinn rva a vsevernm hrabstv Yorkshire (Houghton,
1995, 1998). Na Islandu vysvali Vikingov jemen. Podle grafu
vInternetovm urnlu CO2 Science (Idso, C.D., Idso K.E., 2007)
zjna 2007 vrmci projektu MWPP (Medieval Warm Period Project) bylo zpracovno 32 vdeckch publikac v recenzovanch
urnlech.
Obrzek 13 pin vyhodnocen publikac pojednvajcch
o stedovk tepl period. Na vodorovn ose je rozdl teplot
mezi stedovkou teplou periodou a souasnost. Na svisl ose
poet recenzovanch publikac. Podle bibliografickho zpracovn vinternetovm urnlu CO2 Science.
V 91% publikac se uvd, e maximln teploty ve stedovk tepl period byly vy ne je souasn globln teplota. Nejastji se objevoval odhad teploty vy o 0,5 a 1 oC. Ve
38% publikac se uvdj teploty jet vy, ato vrozmez 1 a
3,5 oC. Podle Martinez-Cortizase ad. (1999) byly vsevernm panlsku po osmdest let teploty o3 oC vy, ne je souasn prmr za tyicet let. V materilech IPCC jsou vak opublikovny
teploty men, ne je dnen rove, a oteplovn v tto perio-

7
6
5
4
3
2
1
0
4,25

3,25

2,25

1,25

0,25

075

175

2,75

3,75

Temperature Differences: MWP-CWP (C)

d je nap. vmodelech Manna aJonese (2003) podstatn zkreslen, a to zejm elov, aby byla zachovan Mannova chybn
hokejka. Tmto termnem se obrazn prezentuje nepravdiv
tvrzen, e po nkolik stalet byla teplota tm nemnn apak
v poslednch 150 letech strm stoup, jako se prudce zved epel hokejky, kdy je hl dren vodorovn. Goosse ad. (2006)
jsou ji opatrnj, piznv stedovkou teplou periodu, ikdy
s teplotami nepekraujcmi souasn globln prmr, a vysvtluj mrn oteplen rozvojem zemdlstv a zmnou vegetanho pokryvu. V modelech souasnho oteplen vak zmny
vegetanho pokryvu ji neuvauj. Z vybranch publikovanch
vzkum vyplv, e stedovk tepl perioda byla ve valn vtin ppad zeteln teplej, ne je nae souasn tepl perioda, kter je oznaovan v materilech IPCC jako nejteplej. Zrove vzkumy provdn ina jin polokouli pinej vsledky
o tom, e STP nen omezen regionln, jak se myln naznauje vest kapitole IPCC 2007 pojednvajc opaleoklimatologii
(Solomon ad., 2007). Koncentrace CO2 se prakticky nezmnila
od doby pedchzejc ochlazen. Nejastjm objektivnm vysvtlenm STP je siln slunen aktivita, dle se uvauje zmna
61

vegetanho pokryvu rozvojem zemdlstv, i kdy tento faktor

je zejm omezen jen na Evropu anu, aje tedy mn pravdpodobn, e by pro svou relativn men rozlohu zapsobil globln silnji. Vtto souvislosti musm upozornit tak na chybn
formulace v IPCC, podle nich je soudob globln oteplovn
charakteristick nejvymi teplotami vmilniu.
Mal doba ledov zaala mrnmi vkyvy teplot kolem roku
1350. Jej hlavn nstup je kolem roku 1450. Minimln teploty
jsou vrozmez rok 1630 a 1730. Koncentrace CO2 se prakticky
nemn a neme zpsobovat klimatickou oscilaci. K pravdpodobn psobcm faktorm se ad znan snen slunen aktivita (Svensmarkova teorie), viz obrzek 4 apravdpodobn snen termohalinov cirkulace, oslaben Golfskho proudu vdsledku pedchoz stedovk tepl periody.

Zvr
Sklenkov hypotza nebyla potvrzen v sedmi klimatickch
experimentech, jimi byly klimatick oscilace v pleistocnu
a holocnu. Hypotza o dominantnm vlivu sklenkovch plyn
a sklenkovho efektu na souasn globln oteplovn je proto
zamtnut. Zrove nepoprm, e se sklenkov efekt podl na
globlnm oteplovn, nen vak dominantn ajeho mra podrunosti zatm nebyla stanoven. Proto poadovan sniovn emis
CO2 nebude psobit na vrazn zpomalovn oteplovacho procesu, nato pak neme zpsobit snen souasnch prmrnch
globlnch teplot.
Jednm z hlavnch argument IPCC o platnosti sklenkov
hypotzy je tvrzen, e tuto hypotzu zastvaj klimatologov, ae
byla schvlen vtinou. Ve vd se ovdeckch zkonech nehlasuje. Navc na dvou dokumentech najdeme podpisy stovek vdc
klimatolog, kte povauj sklenkovou hypotzu za neplatnou.
Jedn se oOregonskou petici (Oregon Petition http://www.oism.
org/pproject/. Reakc na Kjtsk protokol bylo Lipsk prohlen (Leipzig Declaration http://sepp.org/policy%20declarations/
LDsigs.html). Podrobn rozbor problematiky je obsaen vpipravovan knize Racionln o globlnm oteplovn v nakladatelstv Dokon.

Literatura
Bao, Y., Braeuning, A., Yafeng, S., Fahu, C.:Evidence for alate Holocene
warm and humid climate period and environmental characteristics in
the arid zones of northwest China during 2.2 ~ 1.8 kyr B.P.: Journal
of Geophysical Research 109 (2004), 10.
Berner, R. A., Kothavala, Z.: GEOCARB III: A revised model of atmospheric CO2 over Phanerozoic time: American Journal of Science 304
(2001), s. 397437.
Broecker, W. S.: The great ocean conveyor: Oceanography 4 (1991),
s. 7989.
Campbell, C.: Late Holocene lake sedimentology and climate change in southern Alberta, Canada: Quaternary Research 49 (2002),
s. 96101.
Caseldine, C.J., Langdon, P.G., Holmes, N.: Early Holocene climate variability and the timing and extent of the Holocene thermal maximum
(HTM) in northern Iceland: Quarternary Science Reviews 25 (2006),
no. 1718, s. 23142331.
Dansgaard, W., and Oeschger, H.: Past environmental long-term records from the Arctic. In: Oeschger H., and Langway C. C. Jr. (eds.):
The Environmental Record in Glaciers and Ice Sheets: Wiley 1989,
s. 287318.
Dansgaard, W.,White, J. W. C.,Johnsen,S. J.: The abrupt termination of
the Younger Dryas climate event: Nature 339 (1989), s. 532534.
Davis, B.A.S, Brewer, S. , Stevenson, A.C., Guio, J.: The temperature of
Europe during the Holocene reconstructed from pollen data: Quaternary Science Reviews 22 (2003), s. 17011716.
Felis, T., Lohmann, G., Kuhnert, H., Lorenz, S.J., Scholz, D., Ptzold, J.,
AlRousan, S. A., Al-Moghrabi, S. M.: Increased seasonality in Middle
East temperatures during the last interglacial period: Nature 429
(2004), s. 64168.
Foster, P. Ramaswamy, V.: Changes in Atmospheric Constituents and in
Radiative Forcing. In: Climate Change 2007: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate change, see Solomon
ad. Cambridge University Press 2007.
Friis-Christensen, E., Lassen, K.: Length of the solar cycle: An indicator
of solar activity closely related with climate: Science 254 (1991),
s. 698705.
Ge, Q., Zheng, J., Man, Z., Fang, X., Zhang, P.:.Key points on temperature

62

63

change of the past 2000 years in China: Progress in Natural Science

14 (2004), s. 730737.

landscape and climate of northern central Siberia in the Holocene:

Russian Geology and Geophysics 45 (2004), s. 672685.

Goosse, H., Arzel, O., Luterbacher, J., Mann, M. E., Renssen, H., Riedwyl,
N., Timmermann, A., Xoplaki, E., Wanner, H.: The origin of the European Medieval Warm Period: Climate of the Past 2 (2006): s. 99113.

Kutlek, M.: Globln oteplovn. Sbornk Vda kontra iracionalita. Sisyfos aAV R. Nakladatelstv Vra Noskov 2005, s. 152165.

Haug, G. H., Gnther, D., Peterson, L. C., Sigman, D. M. Hughen,, K. A., Aeschlimann, B.: Climate and the Collapse of Maya Civilization: Science
299 (2003), no. 5613, s. 17311735.
Houghton, J. T.: Global Warming: The Complete Briefing: Oxford, Lion
Publishing 1995 (Globln oteplovn, peklad, Academia Praha
1998).
Huybers, P.: Glacial variability over the last two million years: an extended depth-derived age model, continuous obliquity pacing, and the
Pleistocene progression: Quaternary Science Reviews 26 (2007),
s. 3755.
Idso, C.D., and Idso, K.E.: MWP Project. Internet Journal CO2 Science,
October, 2007.
Houghton, J. ad.: Climate Change 2001: Working group I: The Scientific
Basis, IPCC 2001.
IPCC, 2007a. SPM. Summary for Policymakers, 2007.

Kvavadze, E.V. and Connor, S.E.: Zelkova carpinifolia (Pallas) K.Koch

in Holocene sediments of Georgia an indicator of climatic optima:
Review of Palaeobotany and Palynology 133 (2005), s. 6989.
Loek, V.: Zrcadlo minulosti: esk aslovensk krajina vkvartru: Praha,
Dokon 2007.
Martinez-Cortizas, A., Pontevedra-Pombal, X., Garcia-Rodeja, E., NovoaMuoz, J.C., Shotyk, W.: Mercury in aSpanish peat bog: Archive
of climate change and atmospheric metal deposition: Science 284
(1999), s. 939942.
McDermott, F., Mattey, D.P.and Hawkesworth, C.: Centennial-scale Holocene climate variability revealed by ahigh-resolution speleothem
delta18O record from SW Ireland: Science 294 (2001), s. 13281331.
Milankovitch, M.: Thorie Mathematique des Phenomenes Thermiques
produits par la Radiation Solaire: Paris, Gauthier-Villars 1920.
Milankovitch, M.: Canon of Insolation of the Ice-Age Problem. The Israel Program for Scientific Translations, published by the U.S. Department of Commerce and the National Science Foundation: Washington, D. C., 1969.

Kaufman, D. S., Ager, T. A., Anderson, N.J., Anderson, P. M., Andrews,

J. T., Bartlein P. J., Brubaker, L. B., Coats, L. L., Cwynar, L. C., Duvall,
M.L., Dyke, A.S., Edwards, M.E., Eisner, W.R., Gajewski, K., Geirsdottir, A., Hu, F.S., Jennings, A.E., Kaplan, M.R., Kerwin, M.W., Lozhkin,
A.V., MacDonald, G.M., Miller, G.H., Mock, C.J., Oswald, W.W., OttoBliesner, B.L., Porinchu, D.F., Ruhland, K., Smol, J.P., Steig, E.J., Wolfe, B. B.: Holocene thermal maximum in the western Arctic (0180
W): Quaternary Science Reviews 23 (2004), s. 529560.

Niggemann, S., Mangini, A., Richter, D.K., Wurth, G.:Apaleoclimate record of the last 17,600 years in stalagmites from the B7 cave, Sauerland, Germany: Quaternary Science Reviews 22 (2003), s. 555567.

Kirkby, J., Mangini, A., Muller, R.A.: The glacial cycles and cosmic rays.
European Organization for Nuclear Research, CERNPHEP/2004
027,18 June 2004.

Pelejero, C., Calvo, E., Logan G. A., De Deckker, P.: Marine isotopic stage
5e in the Southwest Pacific: similarities with Antarctica and ENSO inferences: Geophysical Research Letters, 1 Dec. 2003.

Kleme, V.: Risk Analysis: The Unbearable Cleverness of Bluffing. In:

C.D. Sellars (Ed.) Common Sense and Other Heresis. Selected Papers
on Hydrology and Water Resources Engineering. Canadian Water Resources Association, Cambridge, Ontario, Canada 2000.

Petersen, K., Rasmusen, O., Ryves, D.: Environmental change in the Danish Baltic during the Roman Warm Period inferred from the mollusk
data, Abstract, XVII INOUA Congress 2007.

Kleme, V.: 20 years later: What has changed and what hasnt. Association Lecture presented in the first plenary of the IAHS General Assembly in Perugia, 9 July 2007.
Koshkarova, V.L., Koshkarov, A.D.: Regional signatures of changing

64

Mishchenko, M. I., Geogdzhayev, I. V., Rossow, W. B., Cairns, B., Carlson,

B. E., Lacis, A.A., Liu, L. and Travis, L.D.: Long-term satellite record reveals likely recent aerosol trend: Science 315 (2007), s. 1543.

Petit J.R., Jouzel J., Raynaud D., Barkov N.I., Barnola J.M., Basile I., Bender
M., Chappellaz J., Davis J., Delaygue G., Delmotte M., Kotlyakov V. M.,
Legrand M., Lipenkov V., Lorius C., Ppin L., Ritz C., Saltzman E., Stievenard M.: Climate and Atmospheric History of the Past 420000 years
from the Vostok Ice Core, Antarctica: Nature 399 (1999), s. 429436.

65

Petit, J.R., et al.: Vostok Ice Core Data for 420000 Years, IGBP PAGES/
World Data Center for Paleoclimatology Data Contribution Series
#2001076. NOAA/NGDC Paleoclimatology Program, Boulder CO,
USA 2001.
Smolkov, L.: Regionln paleopedologie. Zkonitosti pdnho vvoje
vkvartru. In: Nmeek, J., Smolkov, L., Kutlek, M.: Pedologie apaleopedologie: Academia, Praha 1990, s. 405508.
Solomon, S., D. Qin, M. Manning, R.B. Alley, T. Berntsen, N.L. Bindoff,
Z. Chen, A. Chidthaisong, J.M. Gregory, G.C. Hegerl, M. Heimann,
B.Hewitson, B.J. Hoskins, F. Joos, J. Jouzel, V. Kattsov, U. Lohmann,
T. Matsuno, M. Molina, N. Nicholls, J. Overpeck, G. Raga, V. Ramaswamy, J. Ren, M. Rusticucci, R.Somerville, T.F. Stocker, P.Whetton,
R.A.Wood and D. Wratt, 2007: Technical Summary. In: Climate
Change: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group
Ito the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on
Climate Change [Solomon, S., D. Qin, M. Manning, Z. Chen, M. Marquis, K.B. Averyt, M. Tignor and H.L. Miller (eds.)]. Cambridge University Press, Cambridge, United Kingdom and New York, NY, USA 2007.
Svensmark, H., Friis-Christensen, E.: Variation of cosmic ray flux and
global cloud coverage amissing link in solar-climate relationships: Journal of Atmospheric & Solar Terrestrial Physics 59 (1997),
s. 12251232.
Svensmark, H., Pedersen, J.O.P., Marsh, N.D., Enghoff, M.B., Uggerhoj,
U.I.: Experimental evidence for the role of ions in particle nucleation
under atmospheric conditions: Proceedings of the Royal Society Association 463, 2007, s. 385396.
Wegener, A.: The Origin of Continents and Oceans: New York, Dover
Publications 1966 (1st edition in German 1915).

Podvod sgloblnm klimatem

Gerhard Gerlich
profesor Technische Universitt
Carolo-Wilhelmina zu Braunschweig, SRN

Klima pedstavuje zvislost mstnch meteorologickch parametr sohledem na polohu slunce i zempisnou ku regionu.
Existuje mnostv klimat, co popisuje lokln charakter mete
orologickch parametr. Pro Zemi neexistuje klima vjednotnm
sle ana Zemi ani neexistuje globln klima. Globln klimatologie sama osob je protimluv, je tedy przdnou mnoinou, nim.
Proto neexistuj globln klimatick zmny, pouze mon doasn zmny vypotench globlnch sel, pro n neexistuje vdn odvtv. Vdnm ppad to neme bt klimatologie. Mon
i v astrologii se pouv vce fyziklnch zkon ne v globln
potaov klimatologii.
Vasech sthovn nrod existovala jasn tendence pesouvat
se do oblast, kde byly prmrn ron teploty vy ne vzemch
jejich pvodu. Tyto lidi by nemlo smysl zastraovat vymi prmrnmi teplotami, bylo to pesn naopak: lid se sthovali za
pjemnjm klimatem. Vy lokln stedn teploty nepedstavuj katastrofu, naopak: vpjemnjm klimatu napklad platte
ni nklady za vytpn aspolen svtm mnostv vody aoxidu uhliitho zde existuj lep podmnky pro pstovn rostlin.
Bez komplikovanch vpot si to kad me vyzkouet sm,
kdy se pesthuje ble smrem krovnku.

Sklenkov efekt
(I) Bn sklenkov efekt: Uvnit automobilu, kter stoj
nkolik hodin na slunci, je tepleji ne venku, ikdy daleko vt
slunen radian intenzita dopad na povrch vn vozu. Obecn se uznv, e toto nen atmosfrick sklenkov efekt. Uzaven okna automobilu zachycuj hork vzduch, nikoli tepeln
zen (potlaen ochlazovn vzduchu i konvekce).
66

67

(II) Arrhenius: Jestlie odstranme oxid uhliit ze zemsk

atmosfry, bude stedn teplota zemskho povrchu 0,5 C. Tato
argumentace odhaduje, e oxid uhliit absorbuje 18,7% zen
zpovrchu aaplikuje Stefan-Boltzmannv radian zkon zpsobem nepijatelnm pro plyny.
(III) Potaov sklenkov efekt: Jestlie bychom zvili i
zdvojnsobili koncentraci oxidu uhliitho v modelov atmosfe vrmci potaov simulace, zskme zven stedn teploty upovrchu vrozmez 0,7 C 9,6 C nebo 2 C 12 C.
(IV) Modern primitivn kalkulovan globln sklenkov
efekty: Pokud si pedstavme, e vatmosfe nen dn oxid
uhliit ani vodn pry, e v atmosfe nejsou dn stopov plyny, a e na Zemi nen dn atmosfra ani voda, pak by
prmrn teplota povrchu byla 18 C. Pouijeme intenzitu
slunenho zen na orbitu Zem auvaujeme, e prmrn
pchoz zen se rovn prmrnmu odchozmu zen ae
albedo Zem (pro viditeln svteln zen) je 0,3 a e prmrn stedn teplota se rovn tvrt odmocnin prmru
tvrt mocniny teploty.

Vysvtlen sklenkovch efekt atmosfrickho oxidu

uhliitho
Varianta I: Prof.Dr.Hartmut Gral, Hamburg, tehdej editel
klimatickho vzkumnho programu Svtov Meteorologick
Organizace (WMO): Jestlie plynn obal mn zabrauje pronikn slunen energie k povrchu planety ne pm tepeln
zen z povrchu do vesmru, mus bt povrch a spodn atmosfra teplej ne bez tto atmosfry, aby vyzaovaly zase prmrn tolik energie, kolik bylo od Slunce pijato. Koment:
Neexistuje celkov bilance zen, protoe neexistuj individuln konzervan zkony pro rzn formy energie, zejmna pro
intenzity zen.
Varianta II: Prof.Dr.Peter C. Stichel, tehdej zstupce pedsedy pracovn skupiny Energie Nmeck fyzikln spolenosti (1995): Uznan uebnicov poznatek k, e dlouhovlnn
infraerven zen emitovan zahtm povrchem Zem bude
68

sten kyslinkem uhliitm a jinmi stopovmi plyny v atmosfe absorbovno a reemitovno. Tento efekt vede k oteplovn spodn atmosfry azdvod celkovho zen souasn
k ochlazen stratosfry. Koment: Prof. Stichel popisuje perpetum mobile, kter neme existovat.
Varianta III: Oxid uhliit v atmosfe umouje, e slunen zen, jeho maximum spov ve viditelnm svtelnm
zen, prochz zcela, zatmco na druh stran absorbuje st
tepelnho zen vyslanho Zem do vesmru dky ir vlnov
dlce. To vede kvym teplotm vzduchu upovrchu.
Varianta IV: Jestlie se vzemsk atmosfe zv koncentrace
oxidu uhliitho, jen pohlcuje infraerven svtlo aumouje
prnik viditelnho svtelnho zen, pak se zv teplota povrchu ohvanho slunenm zenm avzduchu upovrchu, protoe dochz ke zpomalen ochlazovn povrchu.
Varianta V: Jestlie se do zemsk atmosfry pid plyn, kter pohlcuje st zen zpovrchu do atmosfry, zv se teplota
povrchu stejn jako teplota vzduchu upovrchu.
V jinch naich pracch jsme diskutovali trnct fiktivnch
sklenkovch efekt atmosfry Zem. Jestlie budeme ignorovat vechny oividn chybn vroky, zskme nsledujc podobu obecnho fyziklnho zkona: Kdy zeslme absorpci infraervenho zen ve vrstv nad zahvanm povrchem, kter
propout viditeln svteln zen, bude povrch mn chlazen, ili bude teplej.

Experimentln vyvrcen sklenkovch efekt oxidu

uhliitho
Opan pklad 1 (experiment hospodyn): Hrnec s vodou
abez vody na zapnut plotn sporku. Dno hrnce bez vody se
rozehav do ervena, hrnec s vodou nikoli. Voda toti absorbuje excelentn a to podstatn silnji ne vzduch vytlaen
vodou a propust viditeln svteln zen tm pln. Dno
hrnce svodou se ale do ervena nerozehav. Je tedy dno hrnce s vodou pi stejnm tepelnm vkonu podstatn chladnj. Pro srovnn: Kdy zeslme absorpci infraervenho zen
69

ve vrstv nad zahvanm povrchem, kter propout viditeln

svteln zen, bude povrch mn chlazen, ili bude teplej.
Opan pklad 2 (experiment na pli): Jezero spsenou
pl, ozen sluncem. Psek na dn jezera je znateln chladnj ne such psek, ozen sluncem. Voda absorbuje infraerven zen podstatn lpe ne vzduch nad povrchem
zem. Voda a vzduch propout viditeln svteln zen velice dobe. Pro srovnn: Kdy zeslme absorpci infraervenho zen ve vrstv nad zahvanm povrchem, kter prakticky propout viditeln svteln zen, bude povrch mn
chlazen, ili bude teplej.

Sklenkov efekt je jednodue vysvtliteln proces, kter se d

vysvtlit s pomoc veobecnch fyziklnch zkon. Nen-li takov vysvtlen mon, nen to dn fyzikln efekt. Tepeln pechody ze stny do vzduchu (do plynu) i do vody (do tekutiny)
nelze vysvtlit pebytkem zen dotynch rozdlnch ltek, ponvad jsou znan rozdln pi rznch rychlostech prtoku. Pi
chlazen vodou i vzduchem jsou vlastnosti zen na dn ndoby
a na zemskm povrchu zanedbateln. Vysvtlen atmosfrickch
sklenkovch efekt CO2 jsou tedy chybn. Tm je dokzno, e
sklenkov efekt CO2 atmosfry Zem neexistuje.
Jet bychom se mli zabvat vysvtlenm atmosfrickch
sklenkovch efekt pomoc simulace potaem. Fyzikln zklad
potaovch simulac by ml bt tvoen systmem parcilnch
diferencilnch rovnic, co nelze vyeit pro situaci na cel planet. Mezn podmnky uruj een vce ne diferenciln rovnice
samy osob. Existuje zen, teplo, kinetick energie, hmota, penosy energie pes pohybliv istatick hranin plochy mezi rznmi pevnmi materily, kapalinami, plyny, plazmaty.
Zejmna pro pohybliv hranin povrchy neexistuj teoretick
koncepty. Vppad Zem nen mon je sepsat. Vgloblnch modelech jsou mky pli velk, aby umoovaly vpoet derivt
druhho du. Proto nelze v numerickch modelech zohlednit
ztrty tenm a vedenm tepla, protoe tyto jevy vyaduj derivty druhho du. Lid zabvajc se potaovmi simulacemi to
70

samozejm vd. Simultoi nicmn vedou politiky k pesvden, e mohou modelovat vliv koncentrace oxidu uhliitho na
svtov poas, ikdy nemohou nic vyeit.
Pouze vrovnici produkce entropie (zobecnn rovnice veden
tepla) lze dosadit uml hustoty tepeln produkce, je lze umle
spojit skoncentrac oxidu uhliitho. Nelinern evolun rovnice
vyluuj vyuit jednoduchch diferencilnch rovnic pro zprmrovan hodnoty, kde jsou asov derivty prmr vznamnch
parametr urovny prmrnmi hodnotami tchto parametr.

Nesmysl prmrn radian bilance

Zkladn omyl souvisejc s vpotem teplot s vyuitm postulovanch intenzit zen spov ve skutenosti, e se zamuje
pina a nsledek. Momentln lokln teploty uruj ozaovan
tepeln proudy, ale tepeln proudy teplotu neuruj. Kdy slunen zen ohv povrch, vzduch na povrchu ablzko povrchu
se zahv ateplo je peneno konvekc aradiac, co odpovd
loklnm pohybm vzduchu, det, vypaovn, pzemnch mlh,
teplot a mstnm pdnm podmnkm, jako ptomnost vody,
ledu, kamen, psku, les, luk.
Globln radian bilance neme urovat teplotu povrchu
a tepeln ztrty. Urit tveren metr louky nev nic o zbytku
zemskho povrchu, kter uruje stedn hodnoty. Tento matematick nesmysl se objevuje ve vech textech, je se zabvaj
atmosfrickm sklenkovm efektem, a opakuje se i Arrheniv
nesmysl, zejmna vdokumentech IPCC. Podle mho nzoru jsou
zmny prmrnch teplot upovrchu vzsad urovny zmnami
mrakov pokrvky. Nalezen piny ponechm na jinch. Jsem
si jist, e 0,05 vhovho procenta oxidu uhliitho nen pinou
tchto variac.

Zpolitizovan aspoleensky relevantn vda

Souasn globln klimatologov si vechny problmy relevance model globlnho klimatu uvdomuj. Kdy od politik
pijmou zadn, aby svyuitm model vypotali klimatick zmny, kter vznikly nsledkem zmny koncentrace oxidu uhliitho,
pak tyto osoby vdom veejnosti lou, protoe velmi dobe vd,
71

e nikdy nemohou provst numerick vpoty, kter by mly

cokoli spolenho srealitou. Sv vsledky proto hdaj jako vdelfsk vtrn. Je obtn odliit modern klimatology od astrolog. Zkladem nkladnch politickch aktivit by mla bt reln
miteln sla, anikoli sla odhadovan nebo potan na zklad patnch model (scne).
Dle existuje praxe modern politiky expertnch komis, kter
podkopvaj demokratick rozhodovn, protoe laikov i volii nemohou experty kritizovat. Takov komise (Hartzova, PISA,
IPCC) pouze stoj spoustu penz a stle se sna dokazovat svoji
nezbytnost. Nikdo nenese osobn zodpovdnost za nesmysly, kter vytvej. Vdy si najdou opodstatnn pro svou nekonenou
existenci. Komise OSN aEvropsk Unie zakldaj nevyhnutelnost
celosvtov totalitn diktatury.

Kolsn klimatu vechch

za uplynul tiscilet
Ji Svoboda
klimatolog a statistik
Vposledn dob zesiluje mediln tlak na tma globln oteplen. Tento pojem zahrnuje skutenost, e jsou pozorovateln
stoupajc teploty na cel Zemi. Stm jsou spojeny dal fenomny, kter dve (myleno vhorizontu poslednch sta let) pozorovny nebyly. Tento fakt podporuje rostouc svtov ekonomika, jej
vzestup podporuje mj. i mimodn siln produkce spalin. Tm
je zatovna atmosfra, take dochz k naplovn klasickho
modelu sklenkovho efektu. Nejde jenom o emise, ale s tmto
trendem postupuje rovn idevastace detnch prales, odtvn
sti arktickch ledovc, vzrstajc demografick kivka, enormn spoteba vody apod. Vechny tyto negativn tendence se podepisuj na tvorb klimatu. Je jist, e za poslednch asi edest let
zaznamenala svtov ekonomika rychl vzestup, take vazba mezi
tmto trendem azvyovn teplot se zde pmo nabz. Ktomu jist pistupuj idoklady zinstrumentlnch men, kter uveden
proces dokldaj.

Instrumentln data
Nicmn je nutn konstatovat, e uveden data se zanaj
pedkldat a od roku 1860, piem je kdispozici cel srie teplotnch ad nejmn ojedno stolet del. Lze uvst znmou Manleyho adu, ponajc rokem 1659, dle pak v asov posloupnosti podle data zahjen instrumentlnch men, Berln 1701,
holandsk ada De Bilt, 1706, Skt. Peterburk 1743, eneva 1753,
Basilej 1755, Stockholm 1756, Trondheim 1761, Milano 1763, Praha 1771, Vde 1775, Bratislava 1775, Budapest 1780, Hohenpeissenberg 1781, Wroclaw 1792, ajet celou adu dalch ponaje
rokem 1800.
Zpohledu vyuit instrumentlnch dat je trochu zarejc, e
72

73

pro poteby doklad ostoupajcm trendu teplot nejsou uveden

ady vyuity. Jejich grafick projekce by toti ukzala velice zeteln, e koncem 18. stolet bylo uveden obdob vpodobn pozici
jako souasnost. Na grafu . 1 je tento fakt velmi zeteln.

RON TEPLOTA
13,0

12,0

11,0

STUPN C.

 



5&1-05"
7&
4561/$)
$

Graf 1: Prmrn ron teploty vzduchu vybranch stanic

Graf 2: Zahlazen ada zvybranch stanic

 



 

 

10,0




9,0









7,0

1790

1810

1830

1850

1870

1890

1910

1930

1950

1970

1990

2010

LETOPOET

PRAHA

BERLIN

WIEN

BLAVA

BUDA

PRMR

Pro nzornou demonstraci byly vybrny stedoevropsk stanice

Praha, Berln, Vde, Budape aBratislava, piem prvnm rokem
byl uren rok 1770, akoliv ada Berlna je nejmn o sedmdest
let del. Od 70. let 18. stolet je zeteln vzestup teplot, kter kulminuj nkdy kolem roku 1800. Na grafu 1 je ernou barvou vyznaen prmr vech stanic, co umouje porovnat situaci z konce
18.stolet se situac od 70. let 20. stolet. Je vidt, e oba seky kivky jsou si velmi podobn. Zarovnan ada je zobrazena na grafu 2.
Zahlazen prmru z grafu 1 bylo provedeno standardn statistickou metodou 1-2-2-2-1, kter se jevila jako velmi vhodn
k tomuto elu. Podobn bylo postupovno i pi tvorb dalch
graf. Bylo by mon pout jinch zahlazovacch metod, nicmn zvolen postup byl ze vech monch nejjednodu.
Zuvedench doklad vyplv jasn, e se klima ve velice krtkm seku asi dv st let mn ato velmi rychle. Ikdy jsme jako
74















-&5010&5

8,0

6,0
1770



model uvedli pouze stedoevropsk ady, stejnm zpsobem se

chovaj i ostatn dlouh ady. Piblin od poloviny 18. stolet je
zeteln nrst teplot sjejich kulminac koncem uvedenho stolet. Popsan stav nemohl ovem pro poteby dlouhodobho zkoumn klimatickch zmn v minulosti postaovat. Takto popsan
problm nabdl ieen. Bylo nutn prozkoumat vechny archivn dokumenty s clem shromdit vechny dostupn informace
meteorologickho charakteru, kter by vyerpvajcm zpsobem
popsaly klima vminulosti.

Sbr historickch dat

Piblin od potku 80. let minulho stolet se zformovala
mal skupina (Z. Vak, J. Svoboda), kter se soustedila na sbr
vech meteorologickch dat z pedinstrumentlnho obdob,
tkajc se eskho zem. Jako limitn rok byl uren rok 1800.
V Evrop pracovala ji cel ada tm, kter se podobnou innost zabvaly, avak v bvalm eskoslovensku to bylo pouze
nkolik jednotlivc. Zde je nutn jmenovat dr.K. Pejmla, kter je
povaovan za zakladatele modern esk historick klimatologie,
dle dr.K. Dubce, dr.V. Kynila ankter, dnes ji zemel vdce,
kte zasvtili svj ivot studiu historickch pramen. Byl navzn
75

konkrtn kontakt sdr.Pejmlem, asdr.Dubcem, kte nm vlastn vytyili smr przkumu archivnch dokument. Pedn jsme
se soustedili na vechny hlavn prameny, tedy na oficiln vydan kroniky vznikl na zem ech aMoravy.
Vtto dob vznikla velmi kurizn situace, kdy jsme se obrtili na GA R se dost o poskytnut potebnch finannch prostedk na nai prci. Vsledkem celho kolotoe neuvitelnho mnostv formul, kter jsme museli neprodlen vyplnit,
bylo sdlen hlavnho posuzovatele naeho projektu, e jsme
podvodnci.
Byl provdn soustedn przkum vech dostupnch psemnch pramen. Vznamnou inspirac byla pro ns prce C. Weikina, kter stl se svmi spolupracovnky ped podobnm problmem jako my. Nelze zapomenout rovn ina R. Henniga (1906),
kter ji potkem 20. stolet provedl velice podrobn mapovn
klimatick minulosti. Mohli bychom takto pokraovat zpt kautorm, kte vnovali sv sil poznn klimatu, ale pro tento el to
nen podstatn.
Prce naich pedchdc byla postavena na dkladnm studiu
historickch materil a stejn zpsob prce byl i n vzor. Nicmn nebyly to pouze velk kroniky, majc asto obsah spe filozofick, soustedili jsme se na takov prameny, kter se vbec do
edinho plnu nikdy nedostaly. Tm jsou myleny takov dokumenty, kter jsou dosud vdepozitch archiv ajsou jen nhodn vyuvny. Jejich mnostv je pmo obrovsk. Podle sdlen
prof. Robka (osobn sdlen, 1990), je v eskch depozitech pi
blin 13000 dosud mlo tench mstskch i vesnickch kronik. Vtina znich m sv poten datum vzniku nkdy kolem
roku 17401750, najdou se ovem itakov, kter svm potkem
sahaj a na prh 15. stolet.
Vznamn kapitola esk kroniksk tradice jsou nmeck
kroniky, pochzejc z oblast nmeck kolonizace, okrajovch
parti eskch zem. pln jejich soupis apublikaci zajistil dr.H.
Schlesinger (1881). Jeho prce je dosud v esk historiografii
pln nedocenna, nebo Deutsche Chroniken aus Boehmen
pin celou adu posteh zoblast ech. M oto vt vznam,
nebo piblin od konce 15. stolet popisuje dn vpodhorskch
76

oblastech ech, kter na jakoukoliv klimatickou zmnu reagovaly

mnohem rychleji ne centrln partie eskho zem.
V prbhu celho vzkumu jsem se seznamovali s dalmi
a dalmi zdroji informac klimatickho charakteru, majc asto charakter osobnho sdlen (nap. rukopis eskho kronike
J. Vavka je pln sdlen pro budouc generace), e bylo nutno
zskan mnostv informac definovat a z pohledu jejich obsahu
identifikovat.
Ji pi prvnch krocch bylo zejm, e postupn zskvan data
bude nutn uritm zpsobem filtrovat atdit. Vtto fzi vzkumu se vechna data konkretizovala vpodob klasickch kartotnch ttk. Bhem piblin dvou let vzrostl jejich poet natolik,
e bylo nutn uvaovat ojejich peveden do elektronick podoby. Vzhledem ktomu, e jeden zlen skupiny psobil jako matematik ve vpoetnm centru, nebyl problm tuto fzi provst.
Vechna do t doby shromdn data byla pepsna a nahrna
na klasick magnetopskov mdia. Nicmn cel tato innost
byla vcemn poloilegln, nebo ani jeden zautor tohoto projektu nebyl profesionln klimatolog. Nkdy kolem roku 1990 byl
proto zakoupen klasick stoln pota, se kterm se pracovalo ji
mnohem efektivnji.

Popis dat
Jednm z problm, ped ktermi skupina stla, byla jist unifikace dat, tedy jejich identifikan sdlitelnost. Vechny shromaovan daje byly pouze v psan podob. Proto bylo nutn
je uritm systmem seadit, pro okamitou dispozici pesn
poadovanho filtru klimatickho znaku. V tto fzi jsme vychzeli ji nejen zdat kartotnch, ale rovn izdat pozench na
velkm potai. K dispozici ji bylo nco kolem 10000 narativnch daj, take jejich identifikace byla naprostou prioritou.
Mnostv dat a jejich obsahov kritria dovolila definovat jednotliv klimatick prvky tak, aby je bylo mon kdykoliv zptn
pout a v kombinaci s jinmi i filtrovat. Kad jednotliv prvek
dostal svoje kdov oznaen spolu s asovou identifikac a rovn ise zdrojem. Kadmu zaazen pedchzela analza, do kter kategorie zskan informace pat. Vtto fzi (piblin kolem
77

roku 1991), se jednalo pouze o sbr dat. Vlastn klimatologick

analza byla proto odsunuta na pozdj dobu. Dvod, kter uroval posloupnost uinnch krok, byla pedevm nzk kvantita
zskanch informac. Soustedili jsme se pln na sbr dat ajejich
uloen velektronick podob (Svoboda 1993).
Nesoustedili jsme se pouze na klasick klimatologick daje, ale preferovali jsme vechna data, kter by jakkoliv skolsnm
klimatu souvisela. V tomto ohledu je zajmav napklad faktor
vskyt saranat, jejich vskyt signalizoval s tm stoprocentn
jistotou dlouhodob tepl jihovchodn proudn, kter tento
hmyz do stedn Evropy pivdlo. Jin pklad me bt kategorie boulivch pboj. Jedn se o klimatickou anomlii, kter je
vechch ana Morav vylouena ajej vskyt je soustedn do
pmoskch oblast severn Evropy. esk termn knmeckmu
sturmfluth nen, take jsme pouili slovn sloeninu v podob bouliv pboj. Jde o klimatickou situaci, kter je vyvolna
proudnm vzdunch mas smrem kEvrop, co vyvolv natlaen vod na pobe azalit pbench osdlench oblast. Zvlt asto bv postieno pobe Holandska, Dnska ajin Anglie.
Pi podrobn analze tohoto fenomnu jsme zjistili, e tento kaz
signalizuje tm s pravdpodobnost 96% vskyt teplch zim.
Tento zvr bylo mon pozorovat vklimatick minulosti nazpt
a tm k12. stolet.
Intenzivn przkum archiv pinel vsledky. Nkdy se jednalo dokonce ioobjevy. Potkem 90. let 20. stolet byl autorem
zjitn v archivu hlavnho msta Prahy doklad o stavech vody
eky Labe v Dranech, ponaje rokem 1801. Objev spoval
vtom, e msto Drany m kdispozici stavy vody vLabi teprve
od roku 1816. Jejich objev vPraze vyvolal pekvapen, nebo nmet kolegov nemli o prask paralele ani pont. Objev tto
ady byl publikovn vasopise Vesmr (Svoboda, 1991) avyvolal
pozoruhodnou reakci.
Prvn kdo se pihlsil o zasln zskanch dat nebyla dn
zeskch instituc, ale byli to nmet hydrologov zWasseramt
Dresden, kte se tm okamit po publikovn zmnnho
lnku ozvali s prosbou o postoupen dat. Prostednictvm pana
prof. Kynila byl nmeckm kolegm cel soubor zasln. Dal
zpozoruhodnost bylo, e dn oficiln esk instituce otento
78

objev neprojevila nejmen zjem. Akoliv tato ada poskytovala

mnostv daj vhodnch k interpretaci do eskho prosted,
nap. prodlouen prtokovch situac Vltavy zptn a do roku
1801 (co se stalo vroce 1990 viz Svoboda 1990), musel autor
HM cel soubor doslova vnutit.

Kategorie klimatickch prvk

V nsledujcm odstavci budou uvedeny grafy vskyt jednotlivch prvk vpodob histogram. Jde ofrekvenn analzu vskytu sledovanho faktoru. Kdy jsme zaali zskan data zpracovvat,
stli jsme ped problmem, jakm zpsobem pevst vechny daje do matematick podoby. Nakonec jsme to eili postupnm seazenm vech letopot vskytu danho prvku. Je pochopiteln, e
vmnoha ppadech jsme mli duplicity, triplicity ankolikansobn opakovn tho vskytu. Proto byla vdy provdna peliv analza tchto opakovn. Vychzeli jsme ovem zfaktu, e jestlie se
jeden at vskyt opakoval ve vce pramenech, ml svoji dleitost,
nebo vce kronik jej povaovalo za vznamn. Tento ppad je
zvlt vznamn napklad u vskytu tvrdch anebo naopak teplch zim. Vtakovm ppad jsme pihleli ikinformacm mimoeskm. Jestlie jeden kronik popsal napklad zimu 1513/14 jako
normln, pak jin kronik j lil jako mimodn studenou. Proto
byla vdy podobn situaci vnovna zven pozornost.
Podobn to bylo i s datovnm. Jestlie byla ji vzpomenut zima 1513/14 zaazena sprvn na pelom obou rok, objevil
se zpis, e zima 1513 byla studen. Objevily se i eventuality, e
izima 1514 byla studen. Stli jsme tedy ped jasnou chronologizac okterou zimu se vlastn jednalo. Vvahu pichzela napklad
zima 1512/1513, 1513/1514 nebo dokonce zima 1514/1515. Potom
jsme museli skuten spolhat na tst, e se poda nalzt informaci, ve kterm msci kpoklesm teplot dolo. Ve vtin ppad se to podailo, nkdy vak jsme museli podobn daj vypustit,
nebo jsme skuten nevdli kam podobn daj zaadit.
Rovn evidence povodn byla na opakovac efekt bohat.
I zde jsme se setkvali se subjektivnm hodnocenm povodn.
Museli jsme se proto spolehnout na srovnvac analzu z dalch pramen, abychom zjistili, o jak velkou povode lo. Uveden analza vychzela z toho, e napklad jarn povodn byly
79

80

st klimatologick databze je ji velektronick podob vpotu kolem 25000 informac. Kad znich je detailn kategorizovna aucitace je vdy uveden pramen. Celkov poet vech informac, kter mme vsouasnosti kdispozici, je kolem 40000, piem
je logick, e m postupujeme hloubji do minulosti, pramen
ubv. Tento asov handicap jsme kompenzovali tm, e pro star
seky jsme hojn vyuvali zahraninch pramen, ovem znejbliho sousedstv. Nejvce tchto pramen je znmeck oblasti, dle
potom zrakousk apolsk. Msty jsme pouili iprameny italsk, ale
tch bylo dosti mlo. Jednm zmimodn dleitch pramen byl
C.G. Ptszch (1784, 1786), kter vydal velmi podrobnou publikaci
olabskch povodnch. Tato prce si velmi asto vm eskch hydrologickch pomr, take pro nkter asov seky, kter nebyly
veskch pramenech pli zastoupeny, m vznam neoceniteln.
Jeho prce pinesla dokonce jedno velice pozoruhodn pekvapen. V prvnm dle publikoval dokonce jeden z prvnch baroknch
histogram ovelikosti labskch povodn, kter m ji tm vechny nleitosti graf souasnch.

Bouky akrupobit
Tento klimatick fenomn byl sledovn vpsemnch pramenech
piblin od roku 1000. Na grafu 3 jsou znateln obdob srelativn
astjm vskytem, stdajc seky snzkm vskytem.
Graf 3: Bouky akrupobit vechch ave stedn Evrop
60,0

Difference between years

povaovny za cosi normlnho, o em je tm zbyten se

zmiovat. Bylo tedy nutn posoudit osobn kronikv pstup
nezvislou metodou. Zzem ech byly proto vybrny vechny
povodn unich byl znm prtok za obdob let 18111984 pro
Labe i pro Vltavu. Z nich byly postupn odfiltrovny povodn
s kulminujcm prtokem vtm neli 1 500 m3/sec a to v sekvencch 2 000, 2 500 a 3 000 m3/ sec. Frekvence jejich vskytu
byla podrobena harmonick analze pi n bylo postupn zskno vdy patnct zkladnch asovch period, vnich se vybran
povodn opakovaly.
Dalm krokem bylo vytvoen zkladnho souboru vech historickch povodn ze zznam pro cel zem ech aMoravy. Frekvence tchto historickch povodn byla zpracovna stejnou metodou (Fourierova harmonick analza FHA) a vsledky obou
test byly porovnny. Ukzalo se, e nejtsnj statistick vazba
mezi povodnmi kronikskmi a instrumentlnmi existuje pi
kulminacch prtoku mezi 20002500 m3/sec. Dostaten vysok poet pozorovn dovoluje proto vyslovit pedpoklad, e stedovc kroniki zaznamenvali pevn velk amimodn velk povodn, zatmco mench si pli nevmali. Toto zjitn tak
dokresluje pvodn nzor, e men povodn se osdlench mst
pli nedotkaly, nebo obydlen plochy byly zakldny vdostaten velkm odstupu od inundanho psma.
Posledn fze zpracovn vsledk byla frekvenn analza.
Provedli jsme potom jednoduch kon setdn po uritch krocch (bylo to deset let), m jsme mli k dispozici data k vynesen do histogram. Nsledovala pak ada statistickch kon
vetn transformace zkladnch dat do zahlazenho tvaru pomoc FHA avkonen fzi peveden do procentick stupnice. Tm
bylo dosaeno unifikovanho tvaru vech graf, take jsou mezi
sebou vzjemn porovnateln. Transparentnost vsledk je dna
kolsnm nad nulovou osou, kter je na grafu uprosted. To znamen, e vsledky, kter se pohybuj nad touto osou, jsou svm
vskytem nadprmrn aty, kter se pohybuj pod nulovou osou,
jsou podprmrn. Na ose y je procentick stupnice, take sledovn vsledk je zcela jednoduch. Vechna data jsou v zahlazen podob, piem zahlazen bylo provedeno ji vzpomenutou
metodou 1-2-2-2-1.

40,0
20,0
0,0
20,0
40,0
60,0

990

1090

1190

1290

1390

1490

1590

1690

1790

Years

81

Z grafu jasn vyplv, e nadprmrn poet bouek a krupobit m ponkud nepravidelnou frekvenci vskytu, nicmn
se d s uritm stupnm pravdpodobnosti soudit na piblin
90100let cyklus. Vt vskyt bouek akrupobit se objevuje spe v letnch seznch, kdy vznikaj bouky z horka, take ptomnost tohoto fenomnu me naznaovat zven letnch teplot.

rody obil
Dalm z nepmch klimatickch faktor byla fenologick
data. Napklad bohat n signalizovaly nejen optimln tepl
vegetan obdob, ale rovn ioptimln rozloen srek. Na grafu . 4 je tato skutenost dobe patrn.
Graf 4: rodn n vechch ave stedn Evrop

60,00

Nlety saranat

40,00

Rovn itento fenomn je velmi vznamnm klimatickm faktorem. Saranata maj svj pirozen region vsevernch oblastech
Afriky. Tam dochz k jejich pemnoen a nsledn pak jejich
transfer do evropskch oblast. Vtinou se jedn spe o jin
sti Evropy, nicmn nae kroniky pipomnaly kobylky ives-

20,00
0,00
20,00
40,00
900

1000

1100

1200

1300

1400

1500

1600

1700

Years

Na grafu 4 je patrn nrst rodnch let piblin v polovin

15. stolet. Tato anomlie vak nemus znamenat njakou dominantu. Svelkou pravdpodobnost pjde onakumulovn tohoto
faktoru do jednoho obdob, piem sousedn asov seky pli zastoupeny nebyly. Napklad potek 16. stolet byl pmo ve
znamen mimodn bohatch n. To bylo umonno vysokmi
teplotami vegetanho obdob, take n probhaly onkolik dn
dve ve srovnn sreferennm obdobm 19601990.
K tto velice tepl klimatick epizod uvd J. Svoboda
(2002: 192) pozoruhodnou poznmku ve sv knize Utajen
djiny podneb. Jedn se odokonalou ukzku brilantnho vyui82

Graf 5: Nlety sthovavch saranat do ech astedn Evropy

80,00

Difference between years

Difference between years

80,00

t kronikskch doklad k vysoce pesnmu odhadu exaktnch

hodnot: Souasn prmrn datum zahjen ovch prac se
pohybuje od druh ervencov dekdy do potku srpna, pesnji od 14.7. do 25.7. sprmrnm dnem 20.7. Vpoet prmrnho dne sklizn v16. stolet, ukazuje podle Pejmla na rozmez od
23.6. do 6.7., kdy prmrn datum bylo 29.6. Rozdl mezi zahjenm sklizn vprvn polovin 16. stolet avsouasnosti in piblin 20 dn. Tuto teplotn diferenci je mon vyjdit rozdlem
sumace teplot. Ke dni 29.6. in teplotn suma 1363.2 C ake dni
20. 7. pak 1733,1 C. Rozdl in 369,9 C. Prv o tuto teplotn
sumu byl v polovin 16. stolet naven zvr ervna a potek
ervence vporovnn se souasnost. To ukazuje na to, e teplotn
pomry potku 16. stolet byly o10,7 procenta vy, ne byl stav
vdob prce dr.Pejmla, uvaujeme-li oceloron sum 3460 stup. Teplotn diference in na 1 den 18,495 C. Naven o10,7%
pak in 1,98 C. Z toho lze dovodit, e prmrn letn teploty
byly potkem 16. stolet piblin o2 stupn vy neli dnes.

60,00
40,00
20,00
0,00
20,00
40,00
-60,00
1050

1150

1250

1350

1450

1550

1650

1750

Years

83

Nlety postupn ustaly v prvn polovin 19. stolet. To bylo

zpsobeno jednak jasnm ochlazenm, ale pedevm zintenzivnnm zemdlsk vroby. Na sv cest saranata samozejm
pezimovala apro tento el si volila vdy ninn oblasti vjin a jihovchodn Evrop. Byly to pedevm niny v Rumunsku a na Ukrajin. Jakmile se vak zaalo s hlubokou podzimn
orbou, tedy v dob, kdy se na trhu objevily kvalitn pluhy s kovovmi radlicemi, dolo pi orb k vyorn pezimujcho hmyzu a tm i k jeho likvidaci. Autor na nlety saranat upozornil
ji dve ve sbornku Acta Genealogica ac Heraldica. Zdraznil
skutenost, e v prbhu tzv. mal doby ledov, v n mnoz
badatel spatuj dlouhotrvajc ochlazen, se objevilo nkolik kratch sek oteplen, spojen s nlety saranat (Svoboda
1991:3144).

Tepl zimy
Tento klimatick fenomn je pro souasnost mimodn zajmav. Ukazuje toti, e vskyt teplch zim nen omezen pouze na
souasnost, ale e byl pociovn ivminulch staletch. Graf 6 ukazuje frekvenci vskytu tto klimatick kategorie.
Jak je zgrafu patrn m frekvence vskytu teplch zim cyklus
asi kolem 90100 let. Nicmn obdob tzv. mal doby ledov
mezi roky cca 16001740, kter je na grafu patrn rovn, tuto
skutenost potvrzuje. Npadn je vskyt teplch zim v prvn
polovin 16. stolet, ale rovn ipotkem 15. stolet. Dal nstup
teplch zim je patrn vzvru 18. stolet, kdy jsou ji kdispozici
instrumentln data, kter tento stav potvrzuj.
84

40

Difference between years

Tento zajmav fenomn se objevuje vpolovin 16. stolet, co

dobe koresponduje s ji zjitnm zvenm letnch teplot prv v tomto obdob. Pirozen oblast vskytu sthovavch saran je severn Afrika. Zde dochz as od asu kjejich pemnoen
a poslze pod tlakem proudn se dostvaj saranata do jin
a stedn Evropy. Zven vskyt nlet v polovin 14. stolet
dostaten intenzivn vyhodnotily vechny nae kroniky, dokonce ivlastn ivotopis csae Karla IV. otomto fenomnu mluv.

Graf 6: Vskyt teplch zim vechch ave stedn Evrop

30
20
10
0
10
20
30
40
1000

1100

1200

1300

1400

1500

1600

1700

1800

Years

Such atepl obdob

Na nsledujcm grafu 7 je zobrazena frekvence vskytu
suchch ateplch obdob, piem jsou pod touto kategori myleny seky bhem celho roku vyjma zimnch sezn.
Graf 7: Such atepl obdob vechch ave stedn Evrop
Difference between years

kch oblastech. Na grafu 5 je mon sledovat frekvenci vskytu

tah tohoto hmyzu.

40,0
20,0
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
980

1080

1180

1280

1380

1480

1580

1680

1780

Years

Na grafu 7 je jasn patrn, e frekvence vskytu uveden klimatick charakteristiky od 12. a do 17. stolet pli frekventovan
nebyly. Bu je to dno nedostatkem psemnch pramen, nebo
skutenm stavem. Nicmn skutenost je takov, e musme pi85

Rann apozdn mrazky

Ptomnost vskytu obou tchto klimatickch prvk vdy
naznauje zmnu proudn. Tyto mrazky nemaj nic spolenho
zklasickmi zimnmi mrazy, ale jde oklimatick prvek, objevujc
se jet koncem jara ppadn na zatku podzimu. Bvaj asto
spojeny bu s vchodnm, poppad se severozpadnm proudnm vzdunch mas. Tento fenomn byl vdy postrachem pedevm vina, nebo mrazky objevujc se jet koncem kvtna
dosti asto poniily kvetouc rvu. Rovn tak mohl bt i signlem pro dletrvajc chladnj obdob. Graf 8 zobrazuje frekvenci
vskytu mrazk.
Graf 8: asn apozdn mrazky vechch ave stedn Evrop
Difference between years

60,0
40,0

Pory a ji lesn poppad mstsk, nebvaj obvykle povaovny zaindiktory klimatu. Vloili jsme je do tohoto pehledu
proto, e velk lesn pory se objevuj vdy v jakchsi vlnch.
Bli analza potvrdila nai domnnku o tom, e tyto vlny jsou
vyvolvny nestabilitou geomagnetickho pole. Pi takov situaci
se poslze pory bleskov ato pravdpodobn po magnetickch silokivkch. Podobn jevy byly pozorovny pi mohutnch
porech vUSA, ale rovn ipi obrovskch porech uMoskvy
v 70. letech minulho stolet. Frekvenn analza tohoto jevu je
na grafu 9.
Graf 9: Velk pory na zem ech
30,0
20,0
10,0
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
1100

20,0

1200

1300

1400

1500

1600

1700

1800

Years

0,0
20,0
40,0
60,0

980

1080

1180

1280

1380

1480

1580

1680

1780

Years

Na tomto grafu je npadn jeho podobnost s grafem 6 (tepl

zimy). Je vidt, e pinn souvislost zde pravdpodobn existuje, take je zde monost tuto skutenost zjistit. Dal znpadnch
jev je to, e se vce podobnch jev kumuluje piblin mezi
14.a 16. stoletm.
86

Pory

Difference between years

jmout tento graf jako spe provizorn. Je ovem zajmav, e ponaje 10. stoletm je patrn zven frekvence, trvajc prakticky po
cel stolet. Tento stav dobe koreluje napklad sgrnskou kolonizac, kdy islandt anort Vikingov osdlili Grnsko. Bylo to dno
hlavn tm, e velikost tehdejho oteplen byla tak razantn, e
umonila vcelku bezproblmov osdlen jinak nehostinn oblasti.

Jak je patrn iztto ukzky zvlt vznamn byl asov sek

piblin od poloviny 15. stolet, trvajc a do poloviny 17. stolet. Souvislost s dalmi klimatickmi efekty zde tedy rozhodn
existuje.

Nerody arody vna

Vno je mimodn citliv rostlina pedevm na teplo a vlhu. Je-li nkter z tchto prvk v nerovnovze, odr se tento
efekt na rod vna. Izde je ovem nutn pesnji definovat, co
roda vna vlastn je ajak je to se vztahem mezi rodou akvali87

tou vna. Tomuto problmu byl vnovn pspvek na semini

lovk ve svm pozemskm a kosmickm prosted, podan vpici ve dnech 22.24. 4. 1992. J. Svoboda ve sv pednce upozornil na monost vyut informac z eskch a moravskch vinic (pedevm orodch akvalit vna) krekonstrukci
teplot.
Graf 10: Nerody pi vinobran vechch ave stedn Evrop
40,0

Velk povodn vechch

20,0

Povodn patily vdy ktm kronikskm informacm, kter se

vzpisech objevovaly pomrn asto. Jednalo se vlastn ovelkou
klimatickou udlost, kter mnohdy postihovala velk zem, take
zjem kronik je zde opravdu namst.

0,0
20,0
40,0
60,0
1050

Graf 12: Velk povodn vechch ave stedn Evrop

1150

1250

1350

1450

1550

1650

1750

Years

Graf 11: rodn vinask sezny vechch ave stedn Evrop

80,0

Moving averages

60,0
40,0

60,0
40,0
20,0
0,0
20,0
40,0
60,0
900

20,0
0,0

1000

1100

1200

1300

1400

1500

1600

1700

1800

1900

2000

Years

20,0
40,0
60,0
1180

1280

1380

1480

Years

88

80,0

Difference between years

Difference between years

60,0

S vysokou pravdpodobnost se mu podailo prokzat, e

existuje monost pm korelace mezi kvantitou akvalitou vna
velikost vegetanch teplot. Na zklad vlastnho vzkumu
pedloil mon prodlouen klementinsk teplotn ady zpt
do minulosti a kroku 1662. Frekvence rodnch anerodnch
let pi vinobran v echch je dokladem, jak je mon vyut
i tak zdnliv neadekvtn informace k relativn pesnmu klimatickmu zvru. Oba grafy . 10 a11 jsou uvedeny bez mezi
koment.

1580

1680

1780

Graf 12 je prodlouen a do souasnosti, aby vynikla jeho periodicita, sahajc a do 10. stolet. Ipi hrubm odhadu je zde mon sledovat nkolik silnch vkyv a to piblin v letech 1100,
1280, 1450, 1600, 1760 a kolem roku 1910. Prmr rozdl mezi
tmito letopoty se pohybuje kolem 160 let a bl se ji dve
objevenmu cyklu 179 let.
89

Tyto grafy jsou publikovny poprv. Je v nich zhutno vce

neli ptadvacetilet badatelsk sil nkolika mlo lid. Oba lenov skupiny tohoto projektu vydali kad sm ispolen nkolik publikac, kter se vnuj klimatick minulosti ech a Moravy. Za nejzkladnj je mon ovem povaovat spolenou prci se tetm autorem V. Clkem a to Velk kniha o klimatu zem
Koruny esk, kterou vydalo nakladatelstv Regia v roce 2003.
Zde jsou popsny a to detailn vechny klimatick periody, kter se vechch za uplynul tiscilet objevily. Mimo jin jsou zde
idoklady na celoplanetrn bzi avysvtlen, jak to vlastn sroznosem tepla na Zemi je. Jako bonus jsou v publikaci zveejnny
(vbec poprv v echch) vechny nejdel klimatick instrumentln ady, take ppadn zjemce je me zat zkoumat
vnejrznjch vazbch apozicch.
Mnostv materilu a jeho zpracovn dovoluje autorovi vyslovit hypotzu, e existuje cel ada paralelnch klimatickch situac
sdnenm stavem, ani by je njakm zpsobem ovlivnil lovk.
Nechceme rozhodovat o tom, zda je globln oteplen omyl i
skutenost. Pouze upozorujeme na to, e vhistorick minulosti
eskch zem bylo nkolik sek, kter se jevily jako tepl a hork akter byly vzpt vystdny razantnm ochlazenm.

Svoboda, J.: Kobylky v echch: Listy genealogick a heraldick 1991,

.12, s. 3144.
Svoboda, J.: Poas v echch v 17. a 18. stolet na zklad rod vna.
Sbornk: lovk ve svm pozemskm akosmickm prosted. pice
22.4. 1992, s. 8992.
Svoboda, J.: Computer database for historical climatology. Application
of direct and indirect data for the reconstruction of Climate during
the last two Millenia. Papers presented at the worskhop of PAGES
Stream I, held in Brno, June 1992: Prague 1993, s. 9899.
Svoboda, J.: Utajen djiny podneb: Praha, Ivo elezn 2002.
Weikin, C.: Quellentexte zur Witterungsgesichte Europas von der
Zeitwende bis zum Jahre 1850: Berlin, Akademie Verlag 1960.

Literatura
Clek, V. Svoboda, J. Vak, Z.: Velk kniha oklimatu zem koruny esk: Praha, Regia 2003.
Hennig, R.: Katalog bemerkenswetter Witterungsereingnisse von den ltesten Zeiten bis zum Jahre 1800. Abhandlungen des kniglich preussichen meteorologischen Instituts: Berlin 1904.
Ptszch, C. G.: Chronologische Geschichte der grossen Wasserfluthen
des Elbstroms seit tausend und mehr Jahren: Dresden, 1784, 236 s.
Ptszch, C. G.: Nachtrag und Fortsetzung seiner chronologischen
Geschichte der grossen Wasserfluthen der Elbstroms seit tausend und
mehr Jahren: Dresden, 1786, 134 s.
Schlesinger, H.: Deutsche Chroniken aus Boehmen: Prag, 1881.
Svoboda, J.: Historick povodn na Vltav. Sbornk ze semine Povodov ochrana Prahy: Praha 1990, s. 153163.
Svoboda, J.: Historick velk povodn na Vltav: Vesmr 70 (1991), . 4, s.
195198.

90

91

Manipulace sradianm psobenm

oxidu uhliitho
Ladislav Kurc, Miroslav Petrisko
Vysok kola chemicko-technologick
Mezivldn panel pro klimatick zmny (IPCC) doshl spolu
s Al Gorem udlenm Nobelovy ceny mru celosvtov publicity
a tak jistho spoleenskho uznn. Je pozoruhodn, e z instituce, kter se prezentuje jako vdeck, nebyl ocenn nikdo za
odbornost. Veejnosti tm bylo sdleno, mon nechtn, e IPCC
je pikovou politickou organizac. Z ocenn lze tak vyvozovat, e souasnou civilizaci oslovuje vdecko-populrn rtorika,
kterou IPCC pouv. Navc akn tma, kter nastolila, pitahuje mocnho spojence mdia. Ta daj stl psun senzanch
zprv. Jednm z nstroj, v nm se snoub vdecko-populrn
pstup a monost generovn danch senzanch vstup, je
takzvan radian psoben.

Pokrok vmezch IPCC

Existence IPCC je spojovna s globlnm oteplovnm zpsobenm sklenkovm efektem antropogennch plyn, dominantn oxidem uhliitm. Termnem sklenkov efekt je vak charakterizovn urit fyzikln dj pouze kvalitativn. Pro kvantifikaci
vlivu sklenkovch plyn je ve tet (2001) atvrt (2007) zprv
IPCC uvna hodnota oznaovan radiative forcing (RF), kter
je pekldna jako radian psoben nebo radian efektivita. RF
vyjaduje zmnu energetick bilance na hranici troposfry zpsobenou zmnou koncentrace radian aktivnch sloek (nap.
oxidu uhliitho a aerosol). Radian psoben lze vyslit, m
rozmr Wm2, je tud mon bilancovat pspvky jednotlivch
sklenkovch plyn. Akcent IPCC na kvantitativn daj oenergetick bilanci namsto kvalitativnho, neohranienho sklenkovho efektu je vdecky sprvn achvlyhodn.

93

Posledn zprva IPCC v sti vnovan vdeckm zkladm

shodnotami radianho psoben hojn argumentuje, avak definice radianho psoben je uvedena vpedchoz zprv zroku 2001
a to pouze slovn. Pitom pro porozumn uvdnm hodnotm
RF a k jejich nezvisl interpretaci je znalost definice a zpsobu
vpotu nutn. Mimo zprvu IPCC je uveden (Myhre a kol.) vztah
pouvan pro vpoet radianho psoben oxidu uhliitho:
F = 5,4 * ln (C/Co)

(1)

kde C je aktuln koncentrace oxidu uhliitho (jednotky ppm)

aCo je zvolen (referenn) koncentrace tohoto plynu. Radian
psoben oxidu uhliitho F je mrn logaritmu jeho koncentrace.
Krom promnn hodnoty C jsou vrovnici dv konstanty. Je nasnad, e hodnota tchto konstant (jedna je vyslen, druh zvolen) m naprosto zsadn vliv na vypotanou hodnotu RF. Myhre
akol. (1998) navrhli zpesnn prvn konstanty, ta se zmnila zhodnoty 6,3 Wm2 na 5,4 Wm2. Rovnice (1) plat pouze za pedpokladu nemnnosti koncentrac vech ostatnch sklenkovch plyn
v atmosfe, oblanosti, albeda a dalch parametr ovlivujcch
toky energie vatmosfe. Lze sn napklad dobe popsat blzkou
budoucnost.
Pouitm rovnice (1) pro vpoet RF pi vysokch koncentracch oxidu uhliitho se zskaj nepesn daje ocelkovm radianm psoben, nebo pedpoklad nemnnosti sloen atmosfry
je nereln. Zaveden tohoto pedpokladu je zvl pekvapujc
od odbornk IPCC. Pesto, e prognzuj vt i men nrsty
teploty vyvolan zmnou koncentrace CO2, ve vpotu radianho psoben snimi nekalkuluj.
Navc, vztah 1 m charakter regresn zvislosti snastavitelnou
konstantou. Rozsah platnosti takovho vztahu je dn rozsahem
dat pouitch pro jeho identifikaci, konkrtn rozsahem koncentrac CO2, kter se ji vyskytly alze pro n odhadnout odpovdajc hodnotu RF. Pouit regresnch vztah je pimen vrozsahu
platnosti, extrapolace daleko mimo rozsah men vak nemohou
zaruit platnost zskanch vsledk.
94

arovat lze ivdecky

Ze vztahu (1) je patrno, e radian psoben oxidu uhliitho
pi koncentraci C je vztahovno ke zvolen referenn hodnot
C0, tou je koncentrace oxidu uhliitho v roce 1750 (280ppm).
Tento rok byl zvolen jako reprezentant pedindustriln ry. Ra
dian psoben v pojet IPCC je tedy relativn daj vyjadujc
zmnu oproti roku 1750. Srozumitelnj forma rovnice (1), zn
je patrno, e F je relativn hodnota, vznikne jej algebraickou
pravou:
F = [5,4 * ln Croku] [5,4 * ln C1750]

(2)

Obrzek 1 ukazuje, jak se zmn hodnota radianho psoben

v zvislosti na koncentraci oxidu uhliitho vdsledku zaveden
referenn hodnoty radianho psoben (280 ppm). Graficky je
naznaeno, jak lze stejnou zmnu RF dky volb C0 petvoitna dva
dov se lic relativn daje. Volbou vysok hodnoty C0 se souasn zaste logaritmick charakter zvislosti.
Jestlie se napklad koncentrace oxidu uhliitho v dekd
19952005 zmnila z 360 ppm na 379 ppm, pak hodnota radianho psoben vzrostla o0,28 Wm2 bez ohledu na volbu C0 vrovnici (1). Takov informace o absolutnm rstu RF neodbornkovi
nic nesdluje teprve relativn vyjden tto hodnoty je vhodn
k prezentaci. Nezaujat badatel by uvedl, e za uvedenou dekdu
se zvilo celkov radian psoben oxidu uhliitho z piblin
31,8Wm2 o0,28 Wm2 tj. asi o0,8 %. IPCC dky elov definici ale
me uvst, e radian psoben se zvilo z1,36 Wm2 (Fvroce
1995) ohodnotu 0,28 Wm2 tj. o20 %. Tato informace spluje poadavky medi je psobiv aodborn nenapadnuteln.
Obrzek 1, na nsledujc strnce, znzoruje zvislost radianho psoben oxidu uhliitho na jeho atmosfrick koncentraci
potan dle vztahu (1) jednak sreferenn hodnotou C0 = 1 ppm,
jednakshodnotou C0 = 280 ppm, kterou pouv IPCC. Graficky
je naznaena zmna F pi zven koncentrace CO2 ze souasnch
380 ppm o100 ppm.
daj o20% nrstu radianho psoben za dekdu 19952005
je ve tvrt hodnotc zprv IPCC uveden na nkolika mstech.
95

Obrzek 1: Z
 vislost radianho psoben oxidu uhliitho na jeho
atmosfrick koncentraci
40

Tabulka 1: Hodnoty radianho psoben azmny radianho psoben pro CO2 vypoten zdat ametodikou pouvanou
IPCC
Mauna Loa

Rel. zmna 4%

rok

30

F (W/m2)

Co = 1 ppm
souasn
koncentrace
oxidu uhliotho

20

dekda
(W.m2)

zmna DF

(W.m2)

319,52

0,713

(%)

1974

330,29

0,892

19641974

0,179

1984

344,44

1,119

19741984

0,227

25,11
25,40

1994

358,86

1,340

19841994

0,221

19,80

2004

377,43

1,612

19942004

0,272

20,33

CO2

DF

South Pole

10

Co = 280 ppm
0
400

(ppm)

dekda
(W.m2)

zmna DF

(W.m2)

1964

318,68

0,699

(%)

1974

328,49

0,862

19641974

0,164

1984

342,58

1,089

19741984

0,227

23,43
26,30

1994

356,48

1,304

19841994

0,215

19,72

2004

374,61

1,572

19942004

0,268

20,54

DF = 5.4*ln(Crok/C1750)

Rel. zmna 74%

600

koncentrace CO2 (ppm)

V souhrnu pro veejn initele (Klimatick zmna 2007) se navc uvd: Radian psoben oxidu uhliitho se mezi lety 1995
a2005 zvilo o20 %, co je nejvt desetilet zmna za poslednch minimln dv st let. Autoi tohoto prohlen zejm nepedpokldali, e by nkdo dohledal vztah pro vpoet F akontroloval jejich zvry. Jak je dle doloeno, uveden alarmujc informace, medii asto citovan, nen pravdiv.
V tabulce 1 jsou uvedeny prmrn ron koncentrace CO2
ze dvou stanic s nejdel asovou adou men Mauna Loa na
Havajskch ostrovech (men od roku 1958) a Jin pl v Antarktid (od roku 1957). V tabulce jsou zrove uvedeny hodnoty radianho psoben CO2 (F vypotan podle metodiky
IPCC, vztahu (2)) a zmna F, ke kter dolo bhem desetiletch obdob. V pouitch zdrojch dat kon asov ada rokem
96

(ppm)

DF

1964

rok

200

CO2

2004, dekdy jsou proto oproti zprv IPCC (hodnocen dekda

19952005) ojeden rok posunuty.
Jak je vidt, v dekdch 19641974 a 19741984 je zmna radianho psoben CO2, vyjden vprocentech (prav sloupec),
vy ne vdekd 19942004. Pesto zprva IPCC tvrd, e zmna F v posledn dekd je nejvy za poslednch dv st let.
Na druhou stranu je potebn vidt, e vmaterilech IPCC jsou
jen minimln prezentovny postupy vpot, ppadn jsou postupy zmnny jen slovn bez uveden pslunch vztah a zjednoduujcch pedpoklad. Oponovn zprvy je tm znemonno
a takov zvry, kter nen mono ovit, nen mon povaovat
za vdeck.
Nejednoznan text IPCC umouje zjednoduenou interpretaci, co je nkdy zavdjc. Napklad slovn sdlen, e radian
psoben oxidu uhliitho roste s jeho koncentrac je pravdiv,
ale nepln. Valn st veejnosti naroubuje tuto neplnou informaci na kadodenn zkuenost tm ve vech zleitostech
97

se uplatuje pm mra aproto nepln informace vyvolv

pedstavu dov se lic od skutenosti. Je znan rozen
nzor, e zdvojnsoben koncentrace oxidu uhliitho povede
kzdvojnsoben jeho radianho psoben.
Obrzek 2: Z
 vislost celkovho radianho psoben na koncentraci oxidu uhliitho
64

F (W/m2)

48

32

16

Tabulka 2: Zmny radianho psoben oxidu uhliitho vypotan

ze vztahu (1), C0 = 347 ppm

0
0

190

380

570

760

Koncentrace CO2 (ppm)

Na obrzku 2 je zachycena zvislost celkovho radianho psoben na koncentraci oxidu uhliitho. Logaritmick kivka zachycuje zvislost vychzejc z modelu IPCC, linern zvislost je
uvedena pro demonstraci zsadn odlinosti vtinov pedstavy
od skuten zvislosti.. Na tomto pkladu je patrn jak nepln
informace me bt manipulativn.

Radian psoben nstroj kreativc

Jestlie se referenn hodnota radianho psoben umle pikla kroku 1750 (F1750 = 0 Wm2), je mon vdefinici zmnit rok
1750 za jakkoliv jin.
Lze si v budoucnu pedstavit situaci, kdy centrla IPCC pod
tlakem veejn kritiky vypracuje zprvu, v n budou sumarizo98

vny jejich spchy. Na prvnm mst tohoto vtu by mohly bt

uvedeny zmny radianho psoben oxidu uhliitho za obdob
existence IPCC. Aby vsledky jej prce za obdob, kdy se mohutn angauje za snen emis oxidu uhliitho, byly ohromujc,
lze zmnit vdefinici radianho psoben referenn hodnotu C0
msto koncentrace CO2 roku 1750 pout koncentraci roku zaloen IPCC 1988.
Pi rstu koncentrace oxidu uhliitho vatmosfe ustlenm
tempem 1,9 ppm za rok, tedy 9,5 ppm kadch pt let, je mon pomoc rovnice (1) vyslit zmny radianho psoben oxidu
uhliitho jak je uvedeno vtabulce 2. Tyto hodnoty dokumentuj monosti pouit elov definovan referenn hodnoty. Z li
nern rostouc koncentrace oxidu uhliitho se vytvo znan
dynamick daje o zmn radianho psoben tohoto plynu.
Tyto daje pmo vybzej ke komenti hroziv zmny RF oxidu
uhliitho na pelomu tiscilet byly dky odhalen vdc zIPCC
sneny na jednu tetinu.

Rok

Koncentrace CO2
(ppm)

1988

346,7

1995

360

2000

369,5

Obdob

Zmna F ( %)

19952000

69,1

2005

379

20002005

39,9

2010

388,5

20052010

28,8

2015

398

20102015

21,2

O elovch hodnotch v tabulce 2 plat zcela tvrzen Pretela

(2007), kter byl zstupcem R vIPCC: Zpsob vpotu radian
efektivity oxidu uhliitho je mono inadle povaovat za sprvn. Pouit zpsob zohleduje na souasn rovni poznn vlivy
oblanosti, stratosfrickch proces iabsorpce zen. Odbornci IPCC by pi ppadnm hlasovn osprvnosti daj vtabulce
2 museli shodn konstatovat, e jsou bezchybn.

99

Reln daje versus simulovan

Posledn zprva IPCC uvd, e hodnota nrstu radian efektivity oxidu uhliitho pi ppadnm zdvojnsoben jeho koncentrace bude 3,7 W.m2. Tento daj je vypoten z rovnice (2). Plat
tedy za pedpokladu nemnnosti koncentrace ostatnch radian
aktivnch sloek vatmosfe ajejich fixace na souasn rovni.
Pes vhrady khodnot zmny RF pi zven koncentrace oxidu uhliitho na dvojnsobek je douc diskutovat, zda toto slo
je relativn velk i mal. Jak m vliv na teplotu atmosfry? Na
toto tma se lze setkat sdaji ocitlivosti prmrn teploty na F
vrozmez 0,1 a 1,0 oC/(Wm2). IPCC vposledn zprv pisuzuje
zmn radianho psoben 3,7 Wm2 zven teploty o24,5 oC,
snejvt pravdpodobnost o3 oC. Citlivost teploty by tedy mla
bt nejpravdpodobnji 0,8 oC/(Wm2).
Tento odhad je vak nekonzistentn sdaji IPCC odosavadnm
oteplovn atmosfry. Bhem 20. stolet se zvila koncentrace
oxidu uhliitho z295 na 369 ppm, tomu odpovdajc zmna RF
je 1,2 Wm2 Tedy jen nrst koncentrace oxidu uhliitho by ml
vyvolat pi citlivosti 0,8 oC/(Wm2) oteplen o 1,0 oC. Hodnota
zmny teploty bhem 20. stolet uvdn IPCC je ale 0,6 oC. Pitom do tohoto zven teploty se promtaj vechny faktory, nap.
nrst koncentrace metanu ovce ne 100 %.
Jet vraznj je rozdl mezi skutenou zmnou teploty atmosfry bhem industrilnho obdob a zmnou vychzejc z tzv.
dat ze stanice Vostok. Tato data byla vminulosti jednm zhlavnch
argument IPCC ukazujcch spojitost koncentrace oxidu uhliitho ateploty atmosfry. Data ze stanice Vostok uvd, e bhem
poslednch 450000 let se koncentrace CO2 periodicky mnila od
180 do 280 ppm ave shodn period se mnila teplota o10 oC.
Zmna celkovho radianho psoben CO2 pi uveden zmn
koncentrace je 2,4 Wm2.
Citlivost teploty na radian psoben CO2 dle dat ze stanice
Vostok tedy dosahuje 4 oC/(Wm2). Tak vysok hodnota je krajn
nereln. Data ze stanice Vostok ji souasn zprva IPCC nijak
nepouv, vdy realita poslednch sto padesti let je experimentlnm dkazem neexistence takov citlivosti teploty na zmnu
koncentrace oxidu uhliitho. Je vak douc pipomenout, e
100

ped deseti roky pi pijmn Kjtskho protokolu byla data ze

stanice Vostok jednm z hlavnch argument obhajujcch jeho
potebu.

Optimistick zvr
Je zejm, e k oteplovn klimatu IPCC zveejuje elov,
vykonstruovan informace, sjejich zdvodnnm se neobtuje.
Pesto lze dospt k velice optimistickmu zvru jednoduchou
bilanc. Tu je mon uskutenit dky IPCC, kter rozpracovala
koncept radianho psoben.
Zdvojnsoben koncentrace oxidu uhliitho oproti souasnosti (z 379 na 758 ppm), povede ke zven celkovho radianho
psoben oxidu uhliitho z32,06 W.m2 o3,75 W.m2, tj. o11,7%.
Publikovan daje (Pretel 2007) uvd, e podl CO2 na celkovm
pirozenm sklenkovm efektu in 8% ae vdsledku sklenkovho efektu je teplota atmosfry zvena asi o33C. Veker CO2
ptomn vatmosfe tedy zvyuje teplotu planety o2,6C.
Jestlie zdvojnsobenm koncentrace CO2 se zv jeho celkov radian psoben o 11,7 %, znamen to, e lze oekvat nrst teploty vdsledku zdvojnsoben koncentrace CO2 o0,3 oC.
Pesto, e se jedn ohodnotu maximln monou, je vporovnn
sostatnmi vlivy zanedbateln adovoluje autorm konstatovat, e
dal zvyovn koncentrace CO2 vatmosfe pispv ke globlnmu oteplovn nevznamn.
Obecnjm zvrem tohoto pspvku je poznn, e vyleovn antropogennho vlivu na klimatick zmny zkontextu prody neslou systmovmu poznn jev, ale naopak jejich systematickmu zamlovn.

Literatura
Myhre, G., Highwood E. J., Shine K. P., Stordal F.: New estimation of
radiative forcing due to well mixed greenhouse gases: Geophysical
Research Letters 25 (1998), . 14, s. 27152718.
Klimatick zmna 2007: Fyzikln zklad. Shrnut pro veejn initele;
esk peklad: http://amper.ped.muni.cz/gw/ipcc_cz/
Pretel J.: Kpodlu oxidu uhliitho na vzniku sklenkovho efektu: Energetika (2007), . 8-9, s. 270271.

101

Klimatick katastrofa nehroz

Julian Morris
vkonn editel International Policy Network
ahostujc profesor na University of Buckingham

Vposlednch nkolika letech se objevila cel ada zprv, podle

kterch je nebezpen zmna klimatu bezprostednm rizikem,
ktermu lze zabrnit pouze pomoc bezodkladn a dramatick
akce sclem snit emise sklenkovch plyn zpsoben lidmi. Ve
snaze vypadat zelen se politici vEvrop ijinde sna ozavdn politik, kter zdnliv omez emise sklenkovch plyn. Tyto
politiky vak bohuel budou pravdpodobn kontraproduktivn
zmnu klimatu pli nezmrn, avak zhor nai schopnost reagovat. Existuj lep strategie, jak eit hrozbu zmny klimatu.

Klimatick systm je chaotick

Je dokzno, e ltky jako oxid uhliit, metan avodn pra pispvaj k oteplovn atmosfry na planety. Zvyovn mnostv
tchto ltek v atmosfe bude zejm pispvat k uritmu dalmu oteplovn. Avak zde konsenzus ozmn klimatu kon.
Tvrzen ohrozc klimatick katastrof jsou zaloena na vysoce
nepravdpodobnch hypotzch. Klimatick systm je zpodstaty
chaotick, take nae schopnost pedvdat jeho stav v budoucnosti je velmi omezen. Z toho dvodu jsou pedpovdi poas
spolehliv pouze na nkolik dn dopedu. Knhlm zmnm klimatu vminulosti dochzelo ame knim dojt ivbudoucnu bez
ohledu na to, co udlme. Nejlep strategi tedy je umt se pizpsobit.
Nejpravdpodobnj scn mnohem pravdpodobnj
ne katastrofa je, e zvyujc se koncentrace sklenkovch plyn budou pozvolna Zemi oteplovat. V tomto stolet bude takov oteplovn z velk sti nekodn. Teploty budou rst spe
vsevernjch kch ne na rovnku, m se prodlou obdob
pstovn plodin, bude ubvat mrt mrazem a dojde ke snen
103

aktivity bou (snen teplotnho diferencilu rovnkovch

apolrnch teplot celkov zpomal klimatick systm).
Avak na nkter oblasti me mt lidmi zpsoben oteplovn negativn dopad. Pokraujc, pomal a trval rst hladiny
mo me zpsobit, e bude teba poslit obranu proti zplavm.
Nkter oblasti mon budou su, co potenciln me zpsobit nedostatek vody a men produkci zemdlskch plodin.
V jinch oblastech me vce srek vyvolvat zplavy. Nkter
nemoci jako plavice amalrie se mohou rozit (odbornci vak
toto tvrzen vyvracej a argumentuj, e klima pedstavuje jen
jeden zmnoha faktor ovlivujc en nemoc).

Zmna klimatu by mla nejzvanj dopad na chud, protoe ti jsou vystaveni na milost anemilost prodnm ivlm ajsou
mn schopni se pizpsobit. Take mon nejdleitj strategie k omezen dopadu zmn klimatu je umonit chudm zbohatnout, aby mohli zmnit svj riskantn ivotn styl zaloen na
poteb pet. Jak vidme na grafu 1, vy rovn pjmu jsou
spojovny svy dlkou ivota (extrmn hodnoty vykazuj Jin
Afrika, Botswana aNamibie; jejich nzk dlky ivota jsou zpsobeny tragicky vysokm vskytem HIV/AIDS).
Graf 1: Vztah mezi dlkou ivota po narozen ahrubm nrodnm
dchodem na hlavu pi irok okruh zem

Pizpsoben, nikoli regulace

Je zde ale hek: tm vechny potenciln problmy plynouc
zgloblnho oteplovn existuj ji dnes azasluhuj si pozornost.
Hladiny mo stoupaj vcemn nepetrit od konce posledn
doby ledov a trend zejm bude pokraovat i nadle, nezvisle
na emisch vypoutnch lidmi. Budeme se tedy muset pizpsobit. Vmnoha lokalitch vdnen dob dochz kzplavm, take
nutnou reakc zejm bude vvoj lep protipovodov ochrany,
vkombinaci sracionlnjm umisovnm sdel.
Mnoho mst dnes pravideln el suchm. Co je dleitj,
vce ne miliarda lid nem v souasnosti pstup k nezvadn
pitn vod co pedstavuje situaci, kter si kadoron vyd
vce ne milion obt nemoc zpsobench zvadnou vodou, jako
je plavice acholera. Kdyby se svodou lpe hospodailo, nejene
by mohl bt zlepen pstup kist vod, ale rovn by se zsadn
snilo riziko sucha zpsobenho globlnm oteplovnm.
Dal monost, jak snit potenciln dopad suho klimatu, je
vvoj plodin, kter jsou vi suchu odolnj. K vvoji takovch
plodin ji dochz dky biotechnologii. Environmentalist vak
bohuel svmi vhradami ktto technologii komercializaci takovch plodin zpomaluj.
Malrie vsouasnosti kadoron zabj pes milion lid vtinou dt. Omezen vskytu tto nemoci je samozejm vysoce
douc. Existujc programy na snen vskytu malrie by omezily pspvek globlnho oteplovn kjejmu dalmu en.
104

Pramen: World Development Indicators Svtov banky

Na grafu 2 vidme, e tato zlepen dlky ivota z sti souvis slepm pstupem knezvadn pitn vod, co sniuje vskyt
nemoc zvody ansledn idtskou mrtnost. Ale itn adistribuce vody samozejm vyaduje velk mnostv energie je tedy
nezbytn nutn, aby tato energie byla dostupn ve form, kter
bude ist alevn. Zvenm ceny levnch, modernch energetickch zdroj by regulace vyuvn uhlku pmo ohrozily ty nejchud na celm svt, protoe by snily dostupnost nezvadn
vody. Vpravm slova smyslu by zabjely pedevm chud dti.
105

Alimity na emise? Nkte tvrd, e by bohat zem mly ukazovat cestu pijetm jednostrannch omezen emis. V takovm
ppad by se ale vroba energeticky nronch produkt brzy
pesunula do zem, kde podobn omezen neexistuj. Piem
rychle se rozvjejc zem jako Indie a na pravdpodobn tuto
cestu nsledovat nebudou, protoe by tm zpomalily svj hospodsk rst co by mlo potenciln zvan politick dsledky.
Pokus nutit chud zem omezovat emise uvalenm obchodnch
sankc by pokodilo vechny strany.

Uvalen omezen na emise uhlku by v souasnosti zpomalilo

hospodsk rst, zabrnilo by chudm v pstupu k technologim, je by zlepily jejich ivot, a pokodilo by jejich schopnost
pizpsobit se zmnm vbudoucnu. Daleko lep strategi, jak se
vypodat se zmnou klimatu, by bylo osvobodit chud z pout
patnch vld aumonit jim pijmout nov technologie.

Graf 2: Vztah mezi pstupem kpitn vod ahrubm nrodnm

dchodem na hlavu pro irok prmr zem

Pramen: World Development Indicators Svtov banky

Nkte tvrd, e vytvoen globlnho systmu obchodovatelnch emisnch povolenek by bylo pro chud pnosn. Avak
v rmci podobnho systmu by rychle se rozvjejc zem jako
Indie a na zejm musely nakupovat emisn povolenky od
zem, jejich emise rostou pomaleji jako napklad Zimbabwe
i Severn Korea. Jinmi slovy by takov systm pinel finann vnos vldm pomalu se rozvjejcch zem. Namsto toho, aby
ztakovho systmu mli prospch chud, motivoval by tyto vldy
k dalmu utlaovn svch oban. A souasn by se rychleji se
rozvjejc chud zem octly vsituaci, kdy by jejich rst byl omezovn zvenmi nklady na energii.
106

107

Ekonomie apolitika
klimatickch zmn
Michael A. Walker
senior fellow The Fraser Institute
Existuje vysok stupe nejistoty ohledn vdeckho zkladu a sprvnosti klimatickch prognz a vhodnosti zzranch
politickch recept, kter ve sv nejaktulnj zprv zveejnil
Mezivldn panel pro zmny klimatu (IPCC). Bez ohledu na tuto
skutenost se kvli samotn existenci IPCC a faktu, e tomuto
panelu do t i on mry pikldaj dleitost vldy po celm svt, zmna klimatu stv dleitm tmatem, ktermu se instituce
veejn politiky mus vnovat.
Je pro m velkou ct astnit se konference, j pedsed mj
ptel, prezident Vclav Klaus. Vm, e si lid vesk republice
v skutenosti, e v jejich ele stoj politick pedstavitel, jen
se po celm svt t vysok ct pro svou erudovanost, vdeck apolitick nzory aobrovskou odvahu. Pro ns, kte ve svm
profesionlnm ivot prezentujeme pednky na podobnch
konferencch, je velice ojedinl, aby prezident njakho sttu
byl schopen aochoten stt se intelektuln vd osobnost danho setkn.
Musm pipomenout, e vechny informace, kter mm ktmatu klimatologie a politice klimatu, pochzej od zkuench koleg z Fraser Institute. Podkovat bych chtl zejmna Nicholasovi
Schneiderovi a Rossovi McKitrickovi za ctyhodnou prci, kterou pro institut vyvinuli s clem nabdnout rozumnj pstup
ke zmn klimatu. Jejich prce je uvedena v literatue na konci.
Ve, co je v tomto pspvku sprvn, je jejich zsluha, zatmco
mon chyby aomyly pak budou mm dlem.

Nezvisl shrnut pro politiky

Na zatku tohoto roku zveejnil Fraser Institute dokument
snzvem Nezvisl shrnut pro politiky poskytujc resum vdec109

kch tvrzen obsaench ve tvrt zprv IPCC. Tento dokument,

kter je k dispozici na adrese www.FraserInstitute.org, vytvoilo
deset vdc pod vedenm profesora Rosse McKitricka (McKitrick
je Senior Fellow na Fraser Institute aje lovkem, ktermu vdme za prokzn obecn uznanch chyb v pvodnm dokumentu Michaela Manna, kter stoj za mylnm hokejkovm diagramem). Zmnnch deset vdc zaslalo shrnut dalm 54 vdcm
z celho svta se dost, zda maj za to, e je shrnut pesnm
hodnocenm vdeckch tvrzen obsaench ve tvrt zprv.
Dokument obsahuje obecn souhlasn stanovisko 54 vdc, kte
provdli hodnocen.
Dvodem pro vznik Nezvislho shrnut byla skutenost, e
iroce propagovan vdeck zvry IPCC nebyly sepsny vdci,
ale spe politicky orientovanmi zpravodaji. Podle mnoha vdc
vsledn vdeck shrnut zveejnn IPCC pehn stupe jistoty, co pisuzuje vd a nsledn projektm paniksk pohled.
Nezvisl shrnut Fraserova Institutu obsahuje zdrav skepticismus, kter vdci maj, pokud jde ovdeck poznn proces souvisejcch se souasnmi obavami zgloblnho oteplovn. Ne se
dostaneme kekonomickm apolitickm aspektm klimatickch
zmn, chtl bych nejdve upozornit na zvry ohledn vdeckho pstupu IPCC, kter pin Nezvisl shrnut.
Zvr Nezvislho shrnut tkajc se zmny klimatu zn: Klima
na vtin mst prolo za poslednch dv st let malmi zmnami,
piem men teplot na povrchu za poslednch sto let vykazuje
vmnoha lokalitch trendy oteplovn. Kvli problmm men,
jako je nejednotn vbr vzork, chybjc daje amstn zmny
vevyuvn pdy, je vklad tchto trend sloit. Jin, stabilnj soubory dat, jako jsou teploty men satelity, radiosondami
avocenech, vykazuj mn vznamn trendy oteplovn. Skuten zmna klimatu v mnoha lokalitch je relativn mal a nachz se v rozsahu znm pirozen variability. Neexistuj pesvdiv dkazy, e dochz k nebezpenm nebo bezprecedentnm
zmnm.
Zvr Nezvislho shrnut tkajc se role oxidu uhliitho: Ve
tvrt hodnotc zprv IPCC se neobjevuj dkazy, e by zkladn
principy testovn statistickch hypotz nebo modelovn njak
mohly snit nejistotu ohledn role oxidu uhliitho. Vsouasn
110

dob petrvv nevyhnuteln nejistota, do jak mry lid pispvaj kbudouc zmn klimatu, azda takov zmna je patn nebo
dobr.
Na zklad tohoto Nezvislho shrnut by se mohlo zdt, e
tvrt zprva IPCC pedstavuje konstrukci siln formulovanch
nzor bez pevnho vdeckho zkladu, protoe dan vdn
odvtv je vysoce kvalifikovan a nedisponuje dostatenou jistotou. I kdy je rove nejistoty ohledn vdy takov, e pokryje
irok spektrum nzor, panel IPCC sm vak neposkytuje ve sv
zprv dostaten upozornn na rozsah, vnm nejsou vyjden nzory nim vc ne prv pouze nzory. IPCC m prvo na
vlastn nzory, ale ne na vlastn fakta. Adekvtn zhodnocen zprvy IPCC vyaduje takovou mru znalosti vdy, kterou poskytuje
Nezvisl shrnut.

Hozen rukavice
Vnedvno uveejnn prci kolega Ross McKitrick hodil rukavici alarmistm globlnho oteplovn tkajc se klov prognzy klimatologickch model: Nejvznamnj trendy oteplovn
zpsobovan sklenkovmi plyny budou podle pedpoklad vznikat a nejsilnji petrvvat v troposfe a na plech. To za pedpokladu, e sklenkov plyny skuten dan proces zpsobuj.
Kad, kdo chce tvrdit, e sklenkov plyny zpsobuj vznamnou zmnu klimatu, mus vysvtlit, pro se nic nedje vtropick
troposfe nad rmec toho, co lze pisoudit pirozen variabilit.
Mus pedloit grafy vertiklnho profilu pedpovd oteplovn,
je jsou generovny klimatickmi modely, porovnan s dalmi
odpovdajcmi grafy adaji, adiskutovat oodlinostech...
Probhaj pravideln men teplot obsaench v hodnocen McKitrickovy vzvy a nejaktulnj prce k tomuto tmatu Christy J. R., W. B. Norris, R. W. Spencer, J. J. Hnilo (2007)
uvdj: Celkov eeno, prezentovan vsledky ukazuj na
konzistentnost s odhadovanmi trendy UAH LT v rozmez
+0,052 0,07 Kza dekdu pro celou oblast trop. Sodpovdajcm povrchovm trendem +0,125 Kza dekdu, jsou pomry stvajcch verz UAH, sond azptnch analz troposfrickch trend oteplovn oproti povrchovm trendm ni ne 1,0 zatmco
pro RSS je pomr 1,2.
111

A dle: Vzhledem k vsledkm aktulnch verz soubor dat

a pokus, je jsou zde uvdny, vidme, e vechny (s vjimkou
experiment RSS a jednoho RSS pizpsobenho experimentu
na sond) vykazuj trendy pro ni tropickou troposfru, je jsou
ni ne na povrchu (+0,125 Kza dekdu). To poskytuje pomry
trend troposfry oproti povrchu ni ne 1,0, co je mn, ne
pomr 1,3 generovan simulacemi klimatickch model za dan
asov obdob.
Zd se, e alarmist budou mt co vysvtlovat, protoe oteplovn povrchu je vt ne oteplovn troposfry, co pedstavuje
opak situace oekvan na zklad predikc podle klimatickch
model.
Jak odprci tak zastnci hypotzy sklenkovch plyn by mli
spolen soustedit pozornost na tato atmosfrick men. Neexistuje zsadn dvod, pro by se nemohla pout jako obecn
ukazatel poteby jakkoli politiky zamen na emise sklenkovch plyn. Jedn se o shodn indiktor zdroje jakhokoli oteplovn, ke ktermu me dojt, a politika omezovn emis sklenkovch plyn je legitimn pouze tehdy, jestlie oteplovn, ke
ktermu dochz, je skuten primrn zpsobeno sklenkovmi
plyny anikoli njakm jinm faktorem, jako napklad zvenm
slunenm zenm. Jestlie posledn zmnn faktor je zdrojem jakhokoli pozorovanho oteplovn, mla by pozornost bt
vnovna adaptivnm strategim, je pomohou tm, kdo budou
postieni oteplovnm, kter by vtakovm ppad bylo nevyhnuteln anezastaviteln.

Politika klimatickch zmn

Vdeck disciplna, kter se vytv v diskusi o zmn klimatu, ponechv oteven mnoh smry vvoje zmny klimatu
v nsledujcm desetilet, stolet a tiscilet. Po dnm proven neposkytuje tato disciplna takovou jistotu, jak asto tvrd
pznivci nzoru, e dochz k bezprecedentn zmn klimatu
vyvolan sklenkovmi plyny emitovanmi lovkem. stedn
tvrzen alarmist klimatickch zmn se zd bt dle podkopno
dkazy komparativnho men troposfrickho apovrchovho
oteplovn.

112

Stav vdy tedy vypad takto, avak stav veejnho mnn je

znan odlin. Nzor zastvan obecnou veejnost apodporovan lidmi, jako je bval viceprezident USA Al Gore, hovo o jistot a poteb varovat. Nedvn przkum proveden Fox News
Service ukazuje souasn stav veejnho mnn ve Spojench
sttech.
Przkum zveejnn 7. listopadu 2007 ukazuje, e 82% americk veejnosti v, e ke globlnmu oteplovn dochz. Ztchto
82% v 41 %, e se tak dje kvli lidsk innosti, a 38% m za
to, e koteplovn dochz kvli kombinaci lidsk innosti apirozench faktor. Dal dva faktory przkumu rovn stoj za
zmnku. Prvnm z nich je daj, e poet lid, kte v tomu, e
ke globlnmu oteplovn dochz, vzrostl ze 77% vroce 2005 na
82% vsouasnosti. Druhm zajmavm aspektem je, e vglobln
oteplovn v 91% demokrat a72% republikn.
Vzhledem k tomu, e zkladn princip modern politiky je
snait se zjistit, kam smuje nlada veejnosti, a pak se ujmout
veden danm smrem, m skutenost, e vtina oban v
v zvanou potenciln hrozbu zmny ivotnho prosted vyvolanou sklenkovmi plyny, za nsledek, e politici majc zjem
uspt nemohou sedt se zaloenma rukama. Jestlie chtj bt
zvoleni do vldy, mus je bt vidt, jak se in v oblasti globlnho oteplovn. Atak se vtina vld octla vsituaci, kdy pinejmenm hovo jazykem aktivistick politiky proti globlnmu
oteplovn.
Dvod, pro jsou politici ochotni spe mluvit osniovn emis sklenkovch plyn, ne aby snimi nco zsadnho udlali, je,
e zsadn akce proti emism m dopad na rove hospodskho rstu a blahobyt oban. Jak Ross McKitrick, v nvaznosti
na Kayu, uvd ve svm pspvku pednesenm na Viessmann
European Research Centre na Wilfred Laurier University, existuj
omezen vyvolan vztahy mezi hospodskou innost apotebou
energie, take politici jsou opatrn pi sledovn cesty nezbytn
kdosaen snen emis oxidu uhliitho. McKitrick ve sv argumentaci pouv Kayv vztah.
CO2 =

CO2 GDP

POP
GDP POP
113

Vzsad je rozsah emis oxidu uhliitho vsledkem produkce CO2 na dolar HDP, hodnoty HDP na hlavu a potu obyvatel.
Dokud existuje politick vle po rstu populace a zvyovn
ivotn rovn, zstv jedinm zpsobem, jak doshnout sniovn emis oxidu uhliitho, snen mnostv emis oxidu uhliitho na dolar HDP. Ave snaze osniovn uhlkov nronosti byl skuten zaznamenn znan pokrok. Nronost v USA
poklesla z 0,31 na 0,15 Kt na mil. $ HDP neboli o 1,7% ron
vintervalu od roku 1970. To pedstavuje snen otm 50 procent. Mezitm pjem na hlavu rostl o2,2 procenta ron apoet
obyvatel rostl o 1,1 procenta ron. Take faktory pispvajc
kemism rostou o3,3% ron anronost na CO2 kles o1,7%
ron. Dosaen nulov zmny v produkci uhlku by vyadovalo pokles intenzity emis omnostv rovnajc se indexm potu
obyvatel arstu pjm. Jinmi slovy, komezen emis na stvajc rovni by musela intenzita emis klesat dvakrt rychleji ne
vminulosti.
Graf 1: Uhlkov intenzita vUSA aEU15

Jak uvd McKitrick, dosaen takovho sniovn bude dost

sloit, protoe jednoduch a levn sniovn neexistuje. Kdy
seneuplatn sniovn nronosti, je jedinm zpsobem sniovn emis uhlku pm omezen populanho rstu nebo pjmu
na osobu. Vdsledku tto skutenosti nemaj politici pli zjem
ukldat nezbytn nkladn politiky komezen emis sklenkovch
plyn.
asto se k, e stty Evropsk unie berou tma globlnho
oteplovn vnji, ne jejich severoamerit kolegov. Ji bylo eeno anapsno mnoho olimitech na uhlk uloench evropskm
podnikm, zatmco USA pokrauj dl beze zmny. Jak ukazuje
graf 1 (McKitrick, z 2007), byl reln efekt politiky vobou oblastech tm stejn.

Zsadn dilema pro politiky

Abychom zrekapitulovali pozici, vn se politici nachzej, bez
ohledu na IPCC je vda tkajc se globlnho oteplovn vysoce nejist, jak co do existence tak do elu. Velk vtina voli,
itch, kte bn zastvaj skeptitj, vdetj postoj ke svtu
apolitice, byla alarmisty pesvdena, e je tato vda nepochybn ae lovk pedstavuje zsadn faktor ovlivujc klima. Volii
vyvjej stle vt tlak, aby se semisemi uhlku nco udlalo.
Politici vd nebo by mli vdt, e jedin zpsob, jak inn
omezit nebo snit emise uhlku, je omezit hospodsk rst
a/nebo rst potu obyvatel pmo nebo nepmo prostednictvm zven ceny vech druh energie. Rovn si uvdomuj, e
existuje jen mlo dkaz otom, e by volii byli ochotni vzdt se
vznamn sti pjmu, aby tm pispli komezen emis sklenkovch plyn. Neexistuj opravdu dn dkazy, e by si volii uvdomovali skuten nklady ve smyslu omezen hospodskho
rstu nezbytnho ke snen produkce sklenkovch plyn. Politici se tedy ocitaj vkletch dilematu.
Pote jsou pro politiky jet vce komplikovny faktem, e nemohou vypadat neinn, kdy jejich volii v, e se svt t do
katastrofy, kter m bt dajn zpsobena globlnm oteplovnm. Take bu nedlat nic atrpt dopady nlepky poprae globlnho oteplovn, nebo zat dlat nco, co by skuten snilo

114

115

uhlkovou nronost, ale souasn zpsobilo pokles hospodskho rstu, ekonomickch vyhldek ablahobytu voli. Co tedy za
tchto okolnost mohou politici dlat aco by jim mli radit politit poradci?

Stdov mentalita
Ve popsan hlavolam pro politick pedstavitele naznauje, e pro politiky neexistuje jin monost, ne kapitulovat ped
ntlakem zjmovch skupin a mdi a pijmout dsledky mantry globlnho oteplovn v t i on podob. Existuje vak jin
postup, a sice kat pravdu o nejistot, a jestlie to bude mt za
nsledek zskn nlepky poprae, budi. Tento pstup nen
nemon, jak dokzal prezident Klaus svm nedvnm odvnm
postojem proti pavd a stdov mentalit, kter v souasnosti
charakterizuj klimatick obavy environmentalismu.
Tento kol je stejn, jakmu elili jin vd politick osobnosti
vdobch, kdy svobodnou spolenost ohroovaly jin -ismy. Mon
je to jeho spch amorln sla pi konfrontaci shrozbou komunismu asocialismu, co prezidentu Klausovi dodalo odvahu vjeho
postoji proti klimatismu, pokud tento fenomn tak mohu oznait. Kde vak jsou ostatn zastnci rozumnho pstupu ktomuto
ismu? Zaznla snad njak pochvaln hodnocen od ostatnch
sttnk, kdy prezident Klaus zaujal sv odvn stanovisko?
Think tanky mohou politickm pedstavitelm, jako je prezident Klaus, poskytnout vznamnou podporu hlasitm souhlasem
sjejich jednnm. Tyto think tanky, kter vdan oblasti provdj vzkum a dosply ke stejnm zvrm, by mly nahlas odmtat konvenn nesmysly tkajc se pin a nsledk souasnch
trend oteplovn. Think tanky, vce ne jakkoli jin instituce
na svt, by mly odvn brnit rozumn mylen, co zahrnuje iodmtn tvrzen, e alarmist globlnho oteplovn exaktn
asprvn prezentuj vdn odvtv zabvajc se zmnou klimatu.

Lakmusov zkouka
V nedvnm sdlen Ross McKitrick uvedl, e by zkladnm
nstrojem politiky sklenkovch plyn mla bt da zemis uhlku a e ve tto dan by mla bt urovna navznm na kon116

krtn teplotn index identifikovan IPCC a jinmi zprvami

o modelovn klimatu jako klov ukazatel efektu sklenkovch
plyn. Kdy teplotn index vzroste, vzroste i emisn da, ale
kdy teplotn index rst nebude, nezvyovala by se ani da. Je to
rozumn nvrh, kter by si zaslouil podporu jak alarmist tak
skeptik.
Zkladn mylenka nvrhu je zaloena na hypotze, na jejm
zklad funguj klimatick modely. Zemsk povrch je zahvn
slunenm zenm. Zen je rovn odreno zpt do vesmru.
Urit objem tohoto odchzejcho zen je pohlcovn takzvanmi sklenkovmi plyny v atmosfe. Pohlcovn infraerven
energie zpsobuje nrst teplot atmosfry. Nsledn by tedy rst
objemu sklenkovch plyn ml zpsobovat globln oteplovn,
alespo podle tohoto zjednoduenho modelu.
Podle vech modelovch prbh pouitch pro aktuln zprvu IPCC, jestlie vt podl sklenkovch plyn otepluje atmosfru, bude existovat jasn odpovdajc prostorov vzorec. Oteplovn bude nejprve pozorovno na tropech, nikoliv na povrchu,
ale vtroposfe, asi 15km nad povrchem. Sodkazem na modelov pedpovdi sklenkovho oteplovn tvrt hodnotc zprva
IPCC na strnkch 763764 uvd: Oteplovn ve vy troposfe dosahuje maxima na tropech a je patrn ji v obdob zatku
tohoto stolet. Vzorec je velmi podobn nap temi sledovanmi
obdobmi aje konzistentn srychlm pizpsobovnm atmosfry na peten. Tyto zmny jsou vmodelech simulovny sdostatenou konzistentnost.
Modelov prbhy tak ukazuj, e za tmto vzorcem neme
stt nic jinho, ae by proces ml ji probhat vreakci na zven
rovn sklenkovch plyn vatmosfe.
Vtroposfe jsou provdna pravideln men teplot pomoc druic a meteorologickch baln. Je tedy pozoruhodn, e
ve shrnut IPCC chyb zmnka otom, e dostupn soubory daj nevykazuj dn vzorec oteplovn vtropick troposfe od
roku 1979, kdy bylo zahjeno druicov men. Srovnn trend oteplovn v tropick troposfe s daji z povrchu ukazuje
naprosto opan vzorec, ne jak pedpovdaj modely. Americk zprva Climate Change Science Program Report zroku 2006
to oznauje za potenciln zvanou nesrovnalost a uvd, e
117

modely dosahujc nejlep shody sdaji vykazuj nejni rovn oteplovn.

Jak odprci tak zastnci hypotzy sklenkovch plyn by mli
spolen soustedit pozornost na tato atmosfrick men. Neexistuje zsadn dvod, pro by se nemohla pout jako obecn
ukazatel poteby jakkoli politiky zamen na emise sklenkovch plyn. Jedn se o shodn indiktor zdroje jakhokoli oteplovn, ke ktermu me dojt, a politika omezovn emis sklenkovch plyn je legitimn pouze tehdy, jestlie oteplovn, ke
ktermu dochz, je skuten primrn zpsobeno sklenkovmi
plyny anikoli njakm jinm faktorem, jako napklad zvenm
slunenm zenm.
Jestlie posledn zmnn faktor je zdrojem jakhokoli pozorovanho oteplovn, mla by pozornost bt vnovna adaptivnm
strategim, je pomohou tm, kdo budou postieni oteplovnm,
kter by v takovm ppad bylo nevyhnuteln a nezastaviteln.
Jak uvedl Ross McKitrick, alarmist by mli vysvtlit, pro by to
nemlo pedstavovat rozumn a opatrn postup, vzhledem ke
stvajc nejistot spojovan saktuln znalost existence apin
globlnho oteplovn.

McKitrick, R.: North American Versus European Global Warming Policies: Same Constraints, Different Objectives. Pednka na konferenci
Comparing US and European Approaches to Climate Change: Waterloo Ontario, Viessmann European Research Center, Wilfrid Laurier
University, 28. z 2007.

Literatura
Christy, J. R., Norris, W. B., Spencer, R. W., Hnilo, J. J.: Tropospheric temperature change since 1979 from tropical radiosonde and satelite
measurements: Journal of Geophysical Research 112 (2007), D06102,
doi:10.1029/2005JD006881.
Kaya, Y.: Impact of Carbon Dioxide Emission Control on GNP Growth:
Interpretation of Proposed Scenarios. Materil prezentovan na IPCC
Energy and Industry Subgroup, Response Strategies Working Group,
1990, Pa, Francie 1990.
McKitrick, R., J. DAleo, M. Khandekhar, W. Kininmonth, C. Essex,
W.Karln, O. Krner, I. Clark, T. Murty, and J. J. OBrien: Independent
Summary for Policymakers, IPCC Fourth Assessment Report: Vancouver, The Fraser Institute 2007.
McKitrick, R.: Canadas Climate Policy Options. Materil prezentovan
asociacm Ottawa Economics Association amd Canadian Association
for Business Economics, Ottawa, 27. bezna 2007.
McKitrick, R.: Call their tax: Financial Post, 12. ervna 2007.

118

119

B
Text ze semine
Global Warming:
Man-Made, or Natural?
(10. jna 2007)

Globln oteplovn je pirozen jev

Fred S. Singer
emeritn profesor Virginsk univerzity, USA

Vprbhu poslednch let sl vmdich, mezi politiky auveejnosti obava souvisejc se zmnou globlnho klimatu. Stoj za n
mylenka, e innost lovka me mt negativn vliv na svtov klima ae by vldy mly zakroit, aby se tento problm zaal
eit. Ve svm pspvku bych se chtl pokusit ukzat, e tato obava nen na mst, e innost lovka zsadnji neovlivuje svtov
klima ae sgloblnm klimatem vkadm ppad mnoho uinit
nelze. Dokonce bychom se ani nemli snait ho ovlivnit. Klima se
bude inadle mnit, stejn jako tomu bylo vminulosti, kdy vrznch obdobch a z rznch dvod dochzelo jak k oteplovn
tak k ochlazovn, naprosto nezvisle na innosti lovka. Budu
rovn argumentovat, e pokud knmu dojde je mrn oteplen celkov vzato pzniv.
Na zklad myln pedstavy, e je teba nco uinit, vznikaj snahy, kter mohou potenciln naruit energetickou politiku, zvan pokodit nrodn hospodstv a zhorit nai ivotn rove.
Nesprvn nasmrovn zdroj negativn ovlivn zdrav a blahobyt lid vprmyslovch sttech azejmna vrozvojovch zemch.
Tyto snahy mohou vystit ve spoleensk napt mezi nrody ake
konfliktm mezi nimi. Kdyby neexistovalo riziko zvanch negativnch ekonomickch dopad, mohli bychom povaovat souasnou obavu ozmny klimatu pouze za jaksi mdn vstelek nebo
let. Ale jakmile to ovlivn energetickou politiku, je nezbytn tento
problm pochopit, abychom se vyhnuli jakkoli zvan kod.

lovkem zpsoben, nebo pirozen proces?

Nejzsadnj otzka je vdeck povahy: je oteplovn pozorovan vposlednch ticeti letech zpsobeno pirozenmi pinami, nebo k nmu pispvaj lidsk aktivity, i jsou dokonce hlav123

nm faktorem? Na prvn pohled je pomrn pijateln tvrzen, e

lid klima otepluj; koneckonc spalovn fosilnch paliv kvrob
energie uvoluje do atmosfry znan mnostv oxidu uhliitho.
Jeho rove od potku prmyslov revoluce soustavn narst
avsouasnosti je o35% vy, ne ped dvma sty lety. Zpmch
men rovn vme, e oxid uhliit pedstavuje sklenkov
plyn, kter siln absorbuje infraerven (tepeln) zen.
Je tedy teba, aby mylenka, e spalovn fosilnch paliv m za
nsledek zeslen sklenkovho efektu, byla brna vn. Vtomto
kontextu jsou pak dleit seln daje. Jak dleit je lovkem
zpsoben sklenkov efekt ve vztahu kpirozenm faktorm, je
otepluj klima, stejn jak to inily i v minulosti bez ptomnosti
lovka. Napklad geologick zznamy ukazuj trval cyklus oteplovn aochlazovn opakujc se vrozmez 1500 let, kter probh nejmn milion let.
Jak urit pinu oteplovn? Mohli bychom se zeptat teplomr, ty vak nemluv. Mnoho politik se odkazuje kimaginrnmu
vdeckmu konsensu. S tm jsou ale v nepodku dv vci. Za
prv, vdeck konsensus neexistuje. za druh, vda tmto zpsobem nefunguje. Kad vdeck pokrok vychz zmeniny vdc,
kte nesdlej majoritn nzor nkdy za pokrokem stoj pouze
jednotlivci, vezmme napklad Galilea i Einsteina.
Avak netaj snad ledovce a nedochz k bytku objemu moskho ledu? Ano, ale to nedokazuje, e oteplovn zpsobuj lid.
Kad oteplovn, a pirozen i antropogenn, zpsob tn
ledu. Tvrdit, e tn ledovc je dkazem vlivu lovka, pedstavuje patnou logiku.
Co napklad skutenost, e rovn oxidu uhliitho rostou
stejn jako teploty? To je zajmav korelace, avak nevytv vztah
piny a nsledku. V prbhu znan sti minulho stolet se
klima ochlazovalo, zatmco rovn CO2 rostly. Astoj za to poznamenat, e se klima za poslednch osm let neoteplilo navzdory
tomu, e rovn sklenkovch plyn rychle narstaj.
Mnoho klimatickch vdc, vetn tch pracujcch na zprv
IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) sponzorovan OSN, poukzalo na fakt, e vechny potaov modely sklenkovch efekt ukazuj celosvtov nrst teplot. Ale vechny
124

vznamn sklenkov modely, kterch na svt existuj asi dva

tucty, udvaj rzn mry oteplovn, v zvislosti na premisch
zadvanch do modelu. Take jakkoli shoda s pozorovanmi
rovnmi nrstu me bt nahodil aje nepesvdiv.
Natst existuje metoda, kterou je mon pout k oven
toho, zda je pozorovan oteplovn antropogenn. Je zaloen na
porovnvn zaznamenanch vzorc oteplovn s kalkulovanmi
vstupy sklenkovch model. V podstat se sname zjistit, zda
si otisky odpovdaj. Otiskem je vzorec oteplovn, neboli mra
oteplovn v rznch zempisnch kch a nadmoskch vkch. Sklenkov oteplovn by mlo zpsobovat zven rovn, jak se budeme pohybovat od povrchu do atmosfry a do
asi deseti kilometr, kde je mra nrstu piblin trojnsobkem
rovn na povrchu, co je ve vech modelech dobe patrn.
Pozorovan vzorec nicmn neukazuje dn nrst; daje
z balnovch radiosond dokonce ukazuj mrn pokles nad rovnkem. Pozorovan a kalkulovan otisky si evidentn neodpovdaj, co naznauje, e lidsk pispn k souasnmu oteplovn
je nevznamn, pli mal k rozlien. Pina oteplovn mus
tedy bt pirozen, bu vnitn oscilace atmosfricko-ocenskho
systmu, nebo vnj efekt, mon vychzejc ze slunce.
Tento vznamn vsledek vychz z daj a graf shromdnch ve zprv CCSP 1.1 (Climate Change Science Program)
publikovan americkou federln vldou v dubnu 2006. Mon
pekvap, e si jen mlokdo poviml oividnho nepomru mezi
pozorovanmi avypotanmi vzorci, m by doel ke zejmmu
zvru, e antropogenn vliv na klima je pli mal na to, aby byl
pozorovateln.
Pro tedy sklenkov modely generuj teplotn trendy, kter
jsou o tolik vt ne trendy pozorovan? Odpov spov ve
sprvnm vyhodnocen zptn vazby uvnit modelu. Problm je
takov, e krom CO2 je vreln atmosfe ptomna jet vodn
pra, kter je nejsilnjm sklenkovm plynem. Kad klimatick
model bez vjimky vypotv pozitivn zptnou vazbu z vodn
pry, co zesiluje efekt nrstu CO2 prmrn dvoj a trojnsobn. Je ale klidn mon, e je zptn vazba vodn pry negativn, anikoli pozitivn, co zmruje efekt CO2.
125

Existuje zde nkolik variant, z nich nkter jsou pomrn

komplikovan. Ale napklad je pomrn jednoduch pochopit,
e kdy vy mnostv CO2 m za nsledek oteplovn ocen,
vy mra vypaovn by mohla vst k nrstu oblanosti za
pedpokladu, e atmosfra obsahuje dostaten mnostv jader
pro kondenzaci mrak. Tyto nzk mraky odrej slunen zen, m se zemsk povrch ochlazuje. Klimatit vzkumnci
rovn objevili dal mon zptn vazby a vyhodnocuj, kter
z nich posiluj efekt nrstu mnostv CO2 a kter jej naopak
zeslabuj.
Zcela jin, avak zvdeckho pohledu zajmav otzka, je, jak
jsou pirozen faktory, kter ovlivuj klima. Jedn se o velk
tma, okterm toho bylo mnoho napsno. Pirozen faktory zahrnuj sopen erupce, posuv kontinent a tvorbu horstev, zmny
vzemskm orbitu asamozejm slunen variabilitu. Rzn druhy vliv psob v rznch asovch mtcch. Ale v asovm
mtku dleitm pro ivot lovka typicky dekdy me bt
nejdleitj slunen variabilita. Vdci vysledovali vliv Slunce na
klima v minulosti s vyuitm nhradnch daj, protoe teplomry nebyly kdispozici. Bn nhradn daj vppad teploty je
pomr tkho izotopu kyslku, kyslku 18, k nejbnj form,
kyslku 16.
Vliv Slunce se me projevit rznmi zpsoby: pmo, fluktu
acemi ozaovn slunenmi paprsky (celkov energie), co bylo
meno vsatelitech avztaeno kcyklm slunench skvrn; omnoho vt variabilitou ultrafialov sti slunenho spektra, co na
druh stran ovlivuje mnostv oznu vstratosfe; avariacemi
slunenho vtru, kter moduluje intenzitu kosmickho zen
dopadajcho na zemi. Kosmick paprsky na druhou stranu produkuj jdra kondenzace mrak v ni atmosfe, co ovlivuje
oblanost. Vkonenm stdiu tedy slunen vtr me ovlivovat
oblanost, atm pdem m vliv na klima.
Dobr pklad vlivu slunenho vtru na klima pin daje o kyslku 18 ze stalagmitu z jeskyn v Omnu. daje o uhlku
14 se pmo vztahuj k intenzit kosmickch paprsk dopadajcch do zemsk atmosfry. Vidme zde pozoruhodn detailn korelaci pokrvajc obdob vce ne 3000 let. Vzkum sice
neme stanovit detailn mechanismus zmny klimatu, ale p126

inn vztah je dosti zejm: vzhledem ktomu, e teplota neme

ovlivnit Slunce, mus Slunce ovlivovat klima.

Politick dsledky
Jestlie je tato vaha sprvn a my se domnvme, e ano
pak nen vliv sklenkovch plyn na klima vznamn. Pirozen
faktory nelze dit; pirozen zmny klimatu jsou nezastaviteln.
Ztohoto jednoduchho zvru vyplvaj nejrznj dsledky.
Regulace emis CO2 vznikajcch spalovnm paliva je zbyten,
drah adokonce kontraproduktivn. Bez ohledu na zvolen pln
zmrovn je regulace emis CO2 rovn velmi nkladn. To sam
plat pro sekvestraci CO2. Ajet vce to plat pro Kjtsk protokol OSN na omezen emis sklenkovch plyn.
Vvoj nefosilnch palivovch energetickch zdroj jako etanol
avodk je asto kontraproduktivn. Ob tato paliva se mus vyrbt, asto za pouit velkho mnostv konvenn energie. Pinej nevznamn i dokonce dn snen emis CO2 apodle zpsobu vroby ani omnoho nesniuj dovoz ropy.
Vtrn a solrn energie jsou nehospodrn a vyaduj obrovsk subvence. Jestlie bychom si pli energetick zdroje neemitujc CO2, mme okamit kdispozici jadernou energii. Nahrazen uhl zemnm plynem pi vrob elektrick energie je neekonomick. Zemn plyn je lpe vyuit jako palivo pro vytpn domcnost ave stlaen form jako nhrada paliva vdoprav.
Vroba elektrick energie mimo Zemi, napklad pomoc systmu solrnch energetickch satelit, je jet mn atraktivn. dn ztchto argument se nestav proti sporm energie. Naopak,
spory energie omezuj pltvn, et penze asniuj ceny energi bez ohledu na to, co si myslme ozmn klimatu agloblnm
oteplovn.

Pro ta panika?
Poloili jsme si dleitou otzku, zda dochz kpozorovatelnmu antropogennmu oteplovn. Zjistili jsme, e dn daje niemu takovmu nenasvduj a e je tedy zmrovn prostednictvm regulace emis sklenkovch plyn zbyten. Jak ale vysvtlme domnl vdeck konsensus ve vci globlnho oteplovn,
127

zvr IPCC, e souasn oteplovn je velmi pravdpodobn

(tedy zvce ne 90 procent) zpsobeno lidmi? Jak vysvtlit reakci
veejnosti?
Existuj guverni stt, kte volaj po omezen emis CO2
z automobil; nkte starostov mst volaj po povinn kontrole CO2. Nejvy soud vydal vrok, podle kterho pedstavuje CO2
zneiujc ltku, kter me bt regulovna; vechny prmyslov stty podepsaly Kjtsk protokol (svjimkou USA aAustrlie),
a objevuj se dal poadavky po jet psnj kontrole po roce
2012, kdy Kjtsk protokol vypr.
A vedle toho existuje nco, co by se dalo oznait jako iroce
rozen podvod. Prvek Kjtskho protokolu, nazvan CDM
(mechanismus istho rozvoje), umouje emitentm CO2, tedy
uivatelm energie, aby si nakoupili odpustky tm, e podpo
njak fantaskn projekt v rozvojovm svt, kter by zde mohl
snit potenciln emise CO2. Mezi zemmi, kter ratifikovaly
Kjtsk protokol, funguje obchodovn semisemi, je umouje odprodej certifikt na nevyuit emisn kvty.
V mnoha ppadech se vldy pvodnch kvt zekly ve prospch energetickch spolenost ajinch subjekt, kter na opltku inkasuj neoekvan pjmy od zkaznk. Ztoho veho se
stalo obrovsk finann achrovn, v jeho svtle psob irck
program OSN ropa za potraviny jako malichernost. Za pozornost stoj, e tyto programy nesniuj celkov emise do atmosfry,
take nedochz kdnmu efektu na klima ato ani teoreticky.
Asi to bude trvat njak as, ne se lid z podobnch podvod
pou.
Pro tedy existuje rozen vra v katastrofick klimatick
zmny avzrstajc tlak veejnosti na vldy, aby stm nco uinily? V souasnosti desetitisce lid pmo profituj z paniky okolo
klimatu ato na kor bnho spotebitele. Ekologick organizace po celm svt, jako Greenpeace, Sierra Club, Environmental
Defense, apod., spotebovvaj miliardy ron. Vldn subvence
v USA se pohybuj piblin na stejn rovni. Rzn programy
obchodovn semisemi brzy doshnou ron rovn 100 miliard
USD, piem se vyplcej obrovsk provize obchodnkm scennmi papry a jet vt stky smuj k tm, kte tento
systm odpustk apovolenek organizuj. Jinmi slovy, mnoho lid
128

objevilo, e na obav o klima se d vydlvat; m dle budeme

otlet s jejich odhalenm, tm t bude s tmito zakoennmi
parcilnmi zjmy nco udlat.
Samozejm, e existuje mnoho lid, kte upmn v vkatastrofy spojen s globlnm oteplovnm a bude zejm sloit
s nimi navzat diskusi. Jejich poty rychle narstaj, protoe ji
dtem ve kolch jsou vymvny mozky prostednictvm propagandistickch film a knih. Ironi je, e teplej klima s vtm podlem oxidu uhliitho je spe prospn, ne kodliv.
Ekonomick studie prokzaly, e mrn oteplen a vy rovn
mnostv CO2 zv HDP a ivotn rove zejmna zlepenm
zemdlsk produkce a vsledk lesnho hospodstv. Je dobe
znmou skutenost, e CO2 pedstavuje potravu pro rostliny aje
nezbytn pro rst plodin a strom a v konenm dsledku je
zsadn pro zvata ilidi.
Ve filmu Al Gora to nenajdete, ale na globlnm oteplovn
existuje mnoho pozitivnch vc: domcnosti na severu mohou
uetit na vytpn. Z mst na severu mohou pestat lid utkat
ped zimou na jih. Kanadt farmi by mohli dosahovat lepch
sklizn. VGrnsku by se mohly lovit tresky ve velkm atit ropa.
Dopravci by mohli vyut arktick zkratky pro dopravu mezi
Atlantikem aTichomom. Lesy by mohly expandovat. VMongolsku by se mohlo nastartovat modern hospodstv.
To ve je spekulace a trochu fikce. Ale i tak... mohlo by zde
bt nco pozitivnho pro chladn regiony Kanady a Ruska? Profesor ekonomie Robert O. Mendelsohn zYale School of Forestry
&Environmental Studies ekl: Nen to tak, e by vtchto zemch
nedochzelo k negativnm jevm. Ale zkladn mylenkou je, e
mimodn pozitivn pnosy, zejmna vzemdlstv, pev nad
negativy. Mendelsohn zkoumal jak bude svtov hrub domc
produkt ovlivnn rznmi scni oteplen do roku 2100. Kanada
aRusko na vvoji zskaj nejvce, stejn jako vtina severn Evropy a Mongolsko. A to zejmna kvli pedpovdanm vnosm
zemdlsk produkce vtchto oblastech.
Svt el mnoha sloitm problmm. Existuj spoleensk
problmy jako chudoba, nemoci, patn hygienick podmnky
anedostatek zdravotn nezvadn vody adle zde jsou bezpenost problmy vyvolan terorismem aenm jadernch zbran.
129

Jakkoli z tchto problm je o mnoho zvanj ne imaginrn problm antropogennho globlnho oteplovn. Je obrovsk ostuda, kdy se tolik zdroj spotebovv na nepodstatn
zleitosti namsto skutench problm. Mon to za deset i
dvacet let bude jasn vem, zejmna pokud by se klima pestalo
oteplovat nebo se dokonce ochladilo.
Ale nejvt nebezpe me pochzet od nrstu vldn regulace a nevyhnutelnho posilovn byrokracie, posedl regulac
chovn lid za elem snen emis. Pibudou formule, inspekce, sankce a nekonen soudn spory. Mnoz z ns se obvme
ztrty svobody. Ato ve kvli imaginrnmu riziku.
Meme jen doufat, e zdrav rozum zvtz nad nporem propagandy jako Al Gorova Nepjemn pravda a neustlmi dezinformacemi enmi sdlovacmi prostedky. Dnes jsou sice
vnucen nklady stle jet mrn, ale nikoli transparentn. Jsou
maskovny danmi apoplatky za elektinu aautomobilov paliva.
Jsem vak optimista avm, e serizn vda azdrav rozum pev dve, ne obavy o klima zpsob hospodskou katastrofu
aohroz nae stavou zaruen prva.

130

C
Doplkov texty

Nezveliujme zmny klimatu*

Vclav Klaus

Zodpovdn politici vd, e mus jednat, je-li to nezbytn. Vd,

e je jejich povinnost iniciovat vhodn opaten, me-li dojt
kohroen oban jejich zem. Avd ito, e se mus domlouvat
skolegy zdalch zem, neme-li bt problm uzaven do hranic
jednotlivch stt. Pispvat ktomu je jednm zhlavnch dvod
existence instituc, jakou je Organizace spojench nrod.
Politici jsou tak povinni zajistit, aby nklady tch opaten,
kter navrhuj, nebyly vt ne efekty, kter znich plynou. Mus
proto velmi pozorn vyhodnocovat aanalyzovat vechny sv projekty ainiciativy. Mus to dlat itehdy, je-li to nepopulrn aznamen-li to foukn proti vtru mdy a politick korektnosti.
Chtl bych podkovat generlnmu tajemnkovi Pan Ki-munovi
za zorganizovn tto konference aza to, e nm tm poskytl pleitost vyslovit se kdleitmu, ale dosud zcela jednostrann diskutovanmu problmu klimatickch zmn.
Dsledky pijet hypotzy oklimatickch zmnch jako oreln, rozshl, okamit a lidmi zpsoben hrozb by byly tak
enormn, e jsme povinovni mit dvakrt, ne uinme jakkoli dalekoshl rozhodnut. Obvm se, e se to nedje. Chtl bych
uvst nkolik mylenek, kter jsou nezbytn k tomu, abychom
tuto vc uvedli do patinho kontextu:
1. Navzdory umle a neoprvnn, na celm svt vytvoen
pedstav o velkm rozsahu klimatickch zmn, bylo zven
globlnch teplot v poslednch letech, desetiletch a stoletch
vhistorickm porovnn velmi mal. Jeho dsledky na lovka
ajeho aktivity jsou vpodstat zanedbateln.
*) esk verze projevu prezidenta R na konferenci OSN o zmnch klimatu,
New York, 24. z 2007. Peklad zanglitiny.

133

2. Hrozba spojen s hypotetickm budoucm globlnm oteplovnm vychz vlun z velmi spekulativnch prognz, nikoli z vdecky oven minul zkuenosti a z rozpoznn jejch
trend a tendenc. Tyto prognzy vychzej z relativn krtkch asovch ad relevantnch promnnch a z prognostickch model, kter se neukzaly bt dostaten spolehlivmi
pi objasnn vvoje vminulosti.
3. V rozporu s mnoha sebevdommi a samoelnmi vroky
dn vdeck konsensus ohledn pin probhajcch klimatickch zmn neexistuje. Nestrann pozorovatel mus piznat,
e ob strany sporu tedy ti, kte v vdominantn lohu lovka v nedvnch klimatickch zmnch, i ti, kte podporuj
hypotzu o pevn prodn pin klimatickch vkyv
nabzej argumenty natolik siln, e jim musme velmi pozorn
naslouchat. Vyhlaovat pedasn vtzstv jedn skupiny nad
druhou by bylo tragickou chybou a j se obvm, e ji prv
te dlme.
4. Vsledkem tohoto sporu uvnit klimatologie je to, e nkte
z ns daj okamitou akci, zatmco jin ped n varuj. Racionln chovn vdy zvis na porovnn velikosti a pravdpodobnosti rizika a velikosti nklad, jak se tomuto riziku
vyhnout. Jako zodpovdn politik, jako ekonom, jako autor knihy oekonomice klimatickch zmn, svdomm vech dostupnch dat aargument, patm ktm, kte doli kzvru, e je
riziko velmi mal, e jsou nklady, jak se mu vyhnout, nenosn vysok, ae je aplikace fundamentalisticky interpretovanho principu pedbn opatrnosti chybnou strategi.
5. I ti politici, kte v v existenci rozshlho globlnho oteplovn aj mezi n nepatm azejmna ti, kte v vjeho
antropogenn pvod, jsou rozdleni: nkte znich chtj kontrolovat aomezovat globln klimatick zmny (ajsou pipraveni vynakldat na to obrovsk finann zdroje), zatmco jin
se spolhaj na pirozenou lidskou adaptabilitu, na modernizaci atechnick pokrok azejmna na blahodrn inky budoucho rstu bohatstv a blahobytu (a proto preferuj vydvat
veejn prostedky tmto smrem). Druh varianta je sice
mn efektn amn ambicizn, ale slibuje daleko vce ne ta
prvn.
134

6. Cel problm nem pouze svou asovou dimenzi, ale m isvj

mimodn dleit prostorov (regionln) aspekt. To je teba
hlasit pipomnat zejmna zde, na pd OSN. Rzn rove
ekonomickho rozvoje, ivotn rovn a bohatstv v rznch
mstech svta vede ktomu, e je kad plon, celosvtov, jednolit een pli nkladn, nespravedliv a do znan mry
diskriminan. Dnen rozvinut zem nemaj sebemen prvo
jakmkoliv dalm zpsobem zatovat mn rozvinut zem.
Diktovat jim ambicizn a pro chud stty asto tm likvidan environmentln standardy je chybou a mlo by to bt
vyloueno znabdky doporuovanch opaten.
Mm dv doporuen:
1. OSN by mla zorganizovat dva paraleln mezivldn panely
o klimatickch zmnch a publikovat dv konkurenn zprvy. Zbavit se jednostrannho monopolu je podmnkou jakkoli efektivn a racionln debaty. Dobrm vchozm bodem by
bylo poskytnut stejn, nebo alespo srovnateln finann podpory obma skupinm vdc.
2. Jednotliv lensk zem OSN by si mly vzjemn naslouchat
a mly by se uit z chyb i spch jinch, ale kad zem by
si mla vytvoit svj vlastn program jak se stavt kdsledkm
ppadnch klimatickch zmn ahlavn by mla mt monost
rozhodnout se sama, jakou prioritu pidl tomuto problmu
mezi dalmi konkurennmi cli.
Mli bychom vit racionalit lovka a dsledkm spontnn
evoluce lidsk spolenosti vce ne dobru, plynoucmu z politickho aktivismu. Zvolme si proto adaptaci, nikoliv pokusy dit
globln klima.

135

Od klimatickho alarmismu
ke klimatickmu realismu*
Vclav Klaus

Rd bych podkoval organiztorm tto dleit konference

za to, e ji uskutenili a e pozvali i jednoho politicky nekorektnho politika za stedn Evropy, aby zde promluvil. Vm, e tato
akce pispje kposunu od iracionlnho klimatickho alarmismu
ktolik potebnmu klimatickmu realismu.
Po dvou dnech plnch projev adiskuz je obtn pijt snm zcela novm. Pokud se nemlm, jsem zde jedinm enkem z bval komunistick zem a pokusm se tuto komparativn paradoxn vhodu, nikoli nevhodu, vyut. Kad z ns
m jist sv zkuenosti, pedsudky a preference. Ty moje jsou
nevyhnuteln spojeny se tm, e jsem vtinu svho ivota strvil
vkomunismu.

Ohroena je svoboda
Ped tdnem jsem vystoupil na Praskm hrad sprojevem na
oficilnm shromdn, pipomnajcm edest vro komunistickho pevratu veskoslovensku vroce 1948. Jeden zargument vmm projevu znl takto: Budouc nebezpe nepijdou
z t sam ideologie, kter zpsobila nor 1948. Budou s n vak
mt ipes jin nzev ankter odlin vnj znaky shodnou
podstatu: budou mt lbivou, patetickou, jednotlivce pesahujc, na prvn pohled ulechtile znjc, ve jmnu dobra lovka i
pokroku vystupujc mylenku, ajej stoupenci budou mt sebevdom tvrdit, e je pro jej realizaci oprvnn lovka ajeho svobodu obtovat. Na mysli jsem ml, samozejm, environmentalismus ajeho vsouasnosti nejsilnj verzi, klimatick alarmismus.
*) Projev na Mezinrodn konferenci oklimatickch zmnch, Heartland Institute,
New York, 4. bezna 2008.

137

Tato moje obava je pinou m angaovanosti v debat o klimatickch zmnch, a je dvodem, pro jsem v z 2007 na
Konferenci OSN o klimatickch zmnch jako jedin hlava sttu
oteven a explicitn zpochybnil souasnou oteplovac hysterii.
Mj stejn argument byl vpodstat formulovn vpodtitulu m
nedvno publikovan knihy k tomuto tmatu: Co je ohroeno:
klima nebo svoboda? M odpov je jasn arezolutn: Ohroena je svoboda. Amohu dodat aprosperita.
Frustruje mne, e ve ji bylo eeno apublikovno, e vechny racionln argumenty ji byly uplatnny, a e to pesto nesta. Globln oteplovac alarmismus petrvv. Musme se proto
soustedit (a u zde nebo jinde) nejen na pidvn novch argument k tm, kter jsou ji znm, ale tak na zskvn dalch
stoupenc naich nzor. Nepekonateln problm spov podle mne v politickm populismu zastnc alarmismu a v jejich
neochot naslouchat argumentm. Navzdory veejnm funkcm,
kter zastvaj, maximalizuj tito lid svj vlastn soukrom uitek, piem tento jejich uitek nen dnm veejnm dobrem,
ale vc ist osobn jde omoc, presti, kariru, penn pjmy
atd. Tyto lidi motivovat jinak je tk. Jedin een je co nejvce
omezit jejich moc nad naimi ivoty. To je vak na jinou diskusi.

Klov otzky
Optovn se musme zabvat jednoduchmi otzkami, kter
ji byly mnohokrt zde ijinde diskutovny. Existuje statisticky
vznamn globln oteplovn? Pokud ano, je zpsobeno lovkem? Pokud bychom se rozhodli, e mu chceme zabrnit, je nco,
co stm lovk vbec me udlat? M ns mon mrn zvyovn teplot vbec trpit?
Odpovdi na tyto otzky znme a vznamn k nim pispli
inkte astnci tto konference. Pesto si nejsem jist, zda to sta. Lid slep v zvrm IPCC (zejmna jejich snadnji pochopitelnm formulacm prezentovanm ve Shrnutch pro politiky)
ipes nesporn fakt, e od potku byl IPCC politickm, nikoliv
vdeckm projektem. Mnoz politici, komenttoi vmdich, tzv.
public intellectuals, byrokrat ve stle vlivnjch mezinrodnch organizacch tyto zvry nejen akceptuj, ale pouvaj je ve
138

zjednoduen verzi, a bez zpochybujcch formulac, kter jsou

uvdny ivsamotnch dokumentech IPCC.
Nkte zastnci tchto nzor jsou vak i pro mne neekan
a nevysvtliteln. Ped nkolika dny jsem etl pednku jednoho velmi respektovanho nmeckho ekonoma, kter je obvykle
originln a navc velmi kritick vi intervencionistickm ekonomickm opatenm aetatistickm institucm vNmecku. Jeho
bezvhradn akceptace konvenn moudrosti IPCC (i spe
nemoudrosti) je pozoruhodn. Jeho slova: vdeck dkazy jsou
zdrcujc; fakta jsou nepopirateln; teplota je nesmrn citliv i na mal rozdly v koncentraci sklenkovch plyn. Nebo:
pokud by sklenkov plyny vatmosfe nebyly, prmrn teplota
zemskho povrchu by byla 6C. Souasn prmrn teplota se
sklenkovmi plyny je +15 C. Vliv CO2 je proto obrovsk. Pes
vechna pijat opaten se emise v poslednch letech zvyuj.
Toto je zhadou pro ekonomickou teorii!

Veliksk ambice
Abychom tuto zhadu rozlutili, dovolm si dv strun
poznmky. Jako ekonom musm zat tm, e zdraznm nkolik
samozejmost. Emise oxidu uhliitho nepadaj z nebe. Jejich
objem (ECO2) je funkc HDP na jednoho obyvatele (tj. velikosti
ekonomick aktivity, VEA), potu obyvatel (OB) a emisn intenzity (EI), kter je podlem emis CO2 na jednotce HDP. Toto bv
obvykle vyjdeno jednoduchm vztahem, kter je samozejm
tautologickou identitou: ECO2 = EI VEA OB.
Pidnm pedpoklad okauzalit tchto veliin me bt pemnn vestrukturln rovnici. Co tento vztah k je jednoduch:
pokud opravdu chceme snit ECO2 (co vtina zns, kte jsme
se zde seli, nepovauje za nutn), musme bu zastavit ekonomick rst atm zablokovat dal rst ivotn rovn, nebo zastavit populan rst, nebo dlat zzraky semisn intenzitou.
Obvm se, e ve svt jsou opravdu lid, kte chtj zastavit
ekonomick rst, rst ivotn rovn (nikoliv vak sv vlastn)
a schopnost lovka vyut rostoucho bohatstv, vdy a technologi pro een souasnch nalhavch problm lidstva, zejmna v rozvojovch zemch. Tato ambice jde do znan mry proti
139

veker pedchzejc lidsk zkuenosti, kter byla vdy spojena se silnou motivac jt neustle kupedu. Nen dn dvod
ktomu, aby byla shora organizovan zmna realizovna prv te
zejmna sargumenty zaloenmi na tak nepln asporn vd,
jako je tomu v ppad IPCC. Lidsk poteby jsou neomezen
amus zstat neomezovan ivbudoucnu. Asketismus je ctyhodn osobn postoj, ale neml by bt nsilm vnucovn ostatnm.

evropsk postkomunistick zem, kter po pdu komunismu

proly zsadnm za normlnch okolnost dobrovoln neorganizovatelnm transformanm otesem anevyhnutelnou radikln ekonomickou restrukturalizac, kdy tk prmysl zmizel
(nikoliv jen stagnoval) prakticky pes noc. HDP tchto zem
se drasticky snilo. Ve stejnm obdob dolo unich ke snen
emis CO2 o32 %;

Obvm se tak, e stejn lid, obti svch malthusinskch

dogmat asvch megalomanskch ambic, chtj regulovat aomezovat demografick vvoj, co je nco, na co se dosud odvily
pomlet i zkouet pouze totalitrn reimy. Pokud bychom se
tomuto nebrnili, ocitli bychom se na velmi zrdn Hayekov
cest do otroctv. Svoboda plodit dti bez regulac a kontrol je
jednm znepopiratelnch lidskch prv, kter ato musme zdrazovat respektujeme abudeme respektovat ivbudoucnu.

normln, pomalu rostouc, ne-li stagnujc zem EU (bez

SRN, kde je obtn eliminovat dopad toho, e ekonomika
vchodnho Nmecka v tomto obdob tm pestala existovat) zvily sv emise CO2 o4 %.

Vvoj emis vEvrop

Mezi oteplovacmi alarmisty jsou iti, kte by nesouhlasili se
svm zaazenm do jedn ztchto kategori, ale kte pesto volaj po radiklnm snen emis oxidu uhliitho. Toho lze doclit
pouze radiklnm snenm emisn intenzity. Tento jejich nzor
je pekvapiv, nebo vtechnick pokrok vme pravdpodobn
vce my ne oni. My ale vme, e podobn revoluce vekonomick
efektivnosti (aemisn intenzita je jej soust) nikdy vminulosti
realizovny nebyly a nebudou realizovny ani v budoucnu. Oekvat nco takovho je neserizn spekulace.
Nedvno jsem studoval data oemisch CO2 vEvrop za obdob
19902005, tj. ve platnosti Kjtskho protokolu. Zvr, e siln
vztah mezi emisemi CO2 atempem ekonomickho rstu neme
bt navzdory mnohm opanm vrokm zpochybovn, alespo ne vrelevantnm asmysluplnm asovm horizontu, je zejm. Nen poteba dnch komplikovanch potaovch model
ktomu, abychom mohli vEvrop rozliit ti rzn typy zem:
mn rozvinut zem EU ecko, Irsko, Portugalsko a panlsko kter se bhem tohoto obdob snaily dohnat ekonomick
vkon vce rozvinutch zem Evropsk unie. Jejich rychl hospodsk rst vedl za patnct let ke zven emis CO2 o53 %;
140

Obrovsk rozdly mezi tmito temi daji (+53 %, 32% a+4%)

jsou tm fascinujc. A pece existuje mezi evropskmi politiky sen snit emise pro celou EU v nsledujcch tincti letech
o30% (ve srovnn srokem 1990). Co to znamen? Pedpokldaj, e by vechny zem proly podobnm ekonomickm okem,
jak tomu bylo v zemch stedn a vchodn Evropy po pdu
komunismu? Nyn vcel Evrop? Pedpokldaj, e by ekonomicky slab zem zastavily proces dohnn zem bohatch? Nebo
maj v myslu organizovat sniovn potu obyvatel v Evrop?
Nebo snad oekvaj zzrak v dalm vvoji pomru emis vi
HDP, vyadujcm technologickou revoluci nevdanch rozmr?
S pomoc z Bruselu organizovan vdeck a technologick
revoluce?

Radikln politick projekt

V Evrop (ale v USA a v jinch zemch tak) vidm nebezpenou kombinaci nezodpovdnosti, zbonch pn, implicitn vry
v njakou formu malthusinstv, cynickho postoje tch, kte
jsou dostaten bohat, spolu se silnou vrou v monost zmnit
ekonomickou podstatu vc radiklnm politickm projektem.
Tm se dostvm k politice. Jako politik, kter osobn zail
komunistick centrln plnovn rznch druh lidskch aktivit,
ctm povinnost znovu pipomenout ji tm zapomenut argumenty pouvan ve slavn debat pln versus trh v ekonomick teorii tictch let (mezi Misesem aHayekem na stran jedn
a Langem a Lernerem na stran druh), kter jsme po desetilet
141

 a do pdu komunismu intenzivn pouvali. Pot byly najednou rychle zapomenuty.

Nevinnost, se kterou klimatit alarmist a jejich sympatizanti
zpolitiky amdi prezentuj aospravedluj sv ambice na ovldnut lidsk spolenosti, je stejnou osudnou domlivost, kter
nen kmmu velkmu zoufalstv dostaten zpochybovna
ani spoleenskmi vdami, ani klimatologi. Zejmna spoleensk
vdy podezele ml.
Klimatit alarmist v ve svou vlastn vemohoucnost, ve
svou schopnost rozliit lpe ne miliny racionln se chovajcch lid, co je sprvn aco nikoliv, v ve schopnost shromdit
vechna relevantn data do sv Centrln regulan kancele pro
klimatick zmny vybaven obrovskmi potai, v vmonost
dvat potebn pokyny milionm jednotlivc a instituc a v
vneexistenci motivanho problmu (ansledn poslouchn i
neposlouchn na stran tch, kte maj tyto pokyny plnit).
Musme znovu zahjit diskusi o podstat sttu a o vztahu jednotlivce aspolenosti. Nyn se tk celho lidstva, nikoliv pouze
jedn zem. Tato diskuse mus znamenat, e musme vzt v vahu kanonicky strukturovanou teoretickou diskuzi o socialismu
(i komunismu) apouit se zosudovhopdu komunismu ped
osmncti lety. Oklimatologii to nen. Je to osvobod. To by mlo
bt hlavnm poselstvm tto konference.

142

Ekonomick analza
globlnho oteplovn
Duan Tska
FSP/CD-F
Do rmce nejrznjch diskus ohledn klimatickch zmn
se pokusme zaadit pedkldan pspvek tak, e nejdve pipomeneme tyto notoricky opakovan otzky: 1. Dv vbec smysl
mluvit o klimatick zmn napklad v asovm kontextu stovek milin let vvoje planety? 2. Do jak mry jsou ppadn
zmny klimatu dsledkem chovn lovka? 3. Komu, kde a kdy
me bt zmna klimatu ku prospchu, i naopak kod? 4. Psob-li zmna klimatu kodu (prospch), jak ahlavn za jak nklady
lze tuto zmnu potlait (poslit)?
Z tto nabdky otzek se zde chceme zabvat zejmna tetm
tmatem. Pedmtem naeho zjmu tedy nebude vlastn oteplovn i jin zmna ivotnho prosted, ale zdraznme tu
odlinost hodnocen nsledk takovch zmn ze strany nejrznjch jednotlivc a jejich spoleenskch skupin. Neklademe si
tedy otzku, zda ajak ekologick zmny probhaj, ale zda ajak
je mon tyto zmny hodnotit, i dokonce ocenit.
Otzky ivotnho prosted stle vraznji pronikaj do nejvych pater politiky ae roste ijejich dopad na standardy tzv. spoleensk korektnosti. Zejm iproto odolv een tchto otzek
obvyklm poadavkm na vdeckou analzu. Doloit to lze itm
paradoxem, e sv spoleensk postaven riskuje kad, kdo by
se by jen pokusil naznait, e tzv. ekologie nen vda. Navzdory
takovmu riziku tedy vtomto pspvku krom jinho nazname
ito, jak by spoleensko vdn pstup kekologickm otzkm asi
ml vypadat.

143

 prospch?
Protoe nam tmatem je hodnocen ekologickch jev, rozlime, teritoriln aasov, nejrznj subjekty, kter toto hodnocen mohou init.
Teritoriln hledisko
Nejdve se zeptme, na kterm mst planety Zem hodnotc
subjekt ije, jak je ten i onen jev pociovn na rznch stech
planety, vrznch sttech, krajch aokresech. Chceme tak upozornit, e i na oteplovn budou asi jinak nahlet lid v oblastech, kter by mly bt zaplaveny zvenou hladinou ocenu
(napklad Holandsko), ajinak je budou pociovat obyvatel teba Sibie, kde by mla, zejm kuitku Ruska, roztt trvale zmrzl pda.
Pokud bychom chtli do tohoto teritorilnho pohledu zakomponovat ihledisko spoleensko organizan, mohli bychom navc
porovnat osvdenou adaptabilitu nkterch zem (viz opt
Holandsko) smen schopnost jinch nrod eit nov vzvy, a
ji byla tato neschopnost vminulosti zavinna mkoli akmkoli.
Neboli ji tento teritoriln organizan pohled je dobrm
dvodem k zamylen, zda vbec existuj jevy, kter si zaslou
pvlastek globln vtom slova smyslu, e jejich nsledky se tkaj nerozliiteln stejn vech lid ajejich spoleenskch seskupen. Naznaujeme tm, e vdy bychom se mli alespo pokusit
uvaovat vkategorich relativnch nsledk, kdy zhlediska vtho potu rznch skupin lid me bt nkdy obtn vymezit teba jen znamnko toho kterho jevu, tj. zda je opravdu pro
vechny prospn, i naopak kodliv.
Nemli bychom jednodue pehlet ani to, e jakkoli se to
me zdt extrmn, a nekorektn za prospch konkrtn skupiny lze nkdy povaovat ijej kodu, je-li ovem men ne to, co
utrpli ostatn, a to nezvisle na absolutnch velikostech vech
tchto kod. Zn to samozejm cynicky, ale ivotn vhrou lovka me bt ito, e ze vech pokozench je pokozen nejmn.
A za neptele lidu pak me bt povaovn ten, kdo pivolv
pohromu vnadji, e on se zn dostane nejrychleji ikdyby byl
zasaen ze vech nejh.
144

Prav opak tedy reprezentuje spoleensky korektn teze ovzjemn solidarit lid zrzn postiench, resp. obdaench regin. Ohledn n se ale zatm omezme jen na tyto dv poznmky:
(a) pojem solidarity je obtn, ne-li nemon zaadit do vdeckho popisu spoleensk reality, m-li bt zachovn poadavek jeho
hodnotov neutrality, (b)obdobnou, ale mezigeneran solidaritu hned vnsledujc sti vkladu.
asov hledisko
N hypotetick hodnotitel nyn nech neopust svj region
a my si polome vypreparovanou otzku, zda a jak je schopen
dnes ohodnotit (ocenit) to, sm se teprve setk nkdy vbudoucnosti. Neboli zeptme se, na zklad eho se m tento subjekt rozhodovat v ppadech, kdy nsledky jeho dnenho rozhodnut
nastanou a ztra, za rok, za sto let.
Vposledn vt jsme zmrn spojili pojmy hodnocen arozhodovn. Hodnocen ns bude zajmat zejmna do t mry, do jak
je soust njakho konkrtnho rozhodovacho procesu a tedy
i vlastn pinou nslednho chovn rozhodovatele. Zvltnm ppadem jsou samozejm rozhodnut politick, mezi nimi
napklad ta na ochranu nejrznjch (vprostoru aase vymezench) spoleenskch skupin, napklad ped zmnami ivotnho
prosted, vetn zmn klimatu.
Pro vechna tato rozhodovn ovem plat, e m del je asov odstup mezi rozhodnutm ajeho nsledky, tm t je otzka,
jak dnes, tj. v okamiku rozhodnut, tyto budouc nsledky hodnotit. S prodluovnm tohoto asovho horizontu se v ns na
prvnm mst ztrc vcn jistota, co ajak se vlastn stane, tj. co
vlastn m bt pedmtem naeho hodnocen.
Jet mysteriznj je ovem rst hodnotov nejistoty. Neboli, ikdyby rozhodovatel pesn vdl, co ve svm dnenm rozhodnut zpsob za dvacet, padest, sto let, nikdy neme dost
dobe rozpoznat, zda bude tyto dsledky posuzovat stejn jako
dnes, ppadn jak jinak je bude hodnotit po uplynut uvedenho asu.

145

Stabilita preferenc
Za samozejm asi povaujeme, e tat vc se nm me rzn lbit podle toho, kdy nastane. Podstatn mn triviln atm
kontraintuitivn se ovem me zdt tvrzen, e dvodem tchto
zmn postoj nen labilita naeho hodnotovho systmu, ale
mnc se kontext naeho hodnocen.
Jako prvn exkurz do ekonomick teorie tedy uveme, e jej
zkladn modely jsou zaloen na hypotze stability preferenc
odmtajc pedstavu nestlosti a peltavosti lovka. Odlin
vsledky rozhodovn ohledn te vci tyto modely vysvtluj pedevm odlinost kontextu, ve kterm se tato vc aktuln
nachz.
Napklad pokud spotebitel najednou zane kupovat vc re
ne brambor, nebude to ekonomie pipisovat zmnm jeho chuti, ale sp jeho nov majetkov (dchodov), i rodinn situaci.
Neboli, tyt brambory hodnot spotebitel jakoby jinak, jsouli
mu podvny s mlkem jako jeho kadodenn veee, a jinak,
jsou-li podvny s biftekem a argentinskm ervenm. Tento
kontextuln pohled na jednotlivou vc se v ekonomick analze projevuje tak, e ohledn zbo, napklad brambor, jsou
centrem pozornosti pedevm tzv. relativn ceny, tj. nikoli ceny
absolutn.
Pro ekonomii nen dn zbo nabzeno samostatn, ale vdy
jako soust konkrtnho spotebnho koe. Cenu kadho zbo
pak uruje zejmna to, s kterm jinm zbom se v tomto koi
nachz. Obsah koe se ovem me mnit velice snadno, napklad, viz ve, podle majetkov i rodinn situace spotebitele. Je
to ovem onen kontext, co se mn, nikoli skuten chu spotebitele. Strun ajasn vyjdeno: subjekt kter zchudne, neztrat
chu na argentinsk erven, jakkoli je pestane kupovat.
Odboka: normln anenormln zbo
Rafinovanost zde analyzovanho problmu se pokusme ilustrovat pomoc rozlien standardnch a nestandardnch druh
zbo. Zanme tm, e za normln se vekonomii povauje, kdy
poptvka po zbo roste srostoucm dchodem (bohatstvm spotebitele) a/nebo klesajc cenou. Naopak za nenormln ekono146

mie povauje, kdy se v analyzovanm spotebnm koi nachz

alespo jedno: inferiorn zbo (po kterm poptvka kles pi
rostoucm dchodu); Giffenv statek (po kterm poptvka roste
srstem jeho ceny).
Ekonomie navc ct potebu vymezit tzv. luxusn zbo, kter
je sice normln, ale zvltn vtom, e pi rostoucm dchodu po
nm roste poptvka vrazn rychleji ne po ostatnm zbo. Souasn stm ale ekonomie jasn ukazuje, e zaazen konkrtnho
zbo do pslun kategorie vznamn zvis na tom, kter ostatn zbo jsou v hodnocenm spotebitelskm koi. Jinak eeno,
dn zuvedench zvltnost nen vymezena individulnm vztahem spotebitele kpedmtnmu zbo, ale jeho vztahem kcelmu koi tj. kontextem pslunho hodnocen.
Mezigeneran komparace preferenc
Zopakujme, e kontext hodnocen, na rozdl od individulnch
preferenc (hodnotovho systmu), je tm, co se mn relativn
snadno, ato tak, e sjeho zmnou se dokonce me jakoby obrtit znamnko pvodnho hodnocen. Tato dynamika zane bt
zvlt zajmav vppadech, kdy asov odstup mezi rozhodnutm ansledky tohoto rozhodnut nabude rozmru jedn i vce
generac. Vtakovm ppad se nsledky maj dotknout teba a
dt rozhodovatele, i dokonce dt jejich dt. Rozhodovatel m
tedy hodnotit vlastn iny, kdy jejich dsledky budou posuzovat
a dal generace prvn nsledn generace, druh generace, tet generace atd.
Intuitivn je pitom jakoby samozejm, e brt ohledy na
vechny ty nslednky je jen vrazem elementrn slunosti,
evidentnm poadavkem mezigeneran solidarity. A to u ani
nemluvme o ppadech, kdy blaho naich dt je deklarovno
jako hlavn cl pslunho rozhodnut. Ji podruh tak narme
na jaksi normativn imperativ, kter do naeho vkladu pin
hodnotami napchovan pojem solidarity. Vznam tohoto ajemu
podobnch koncept pro reln fungovn spolenosti ani
vnejmenm nezlehujeme. Na druh stran, jak ji bylo eeno,
do vdeckho, hodnotov neutrlnho popisu spoleensk reality
pojem solidarity pat jen tko.
147

Ale i kdyby pojem solidarity bychom museli zaadit to ve

vymezenho, z vdeckho, metodologickho hlediska asi nejobtnjho tmatu, jak lze spoleenskm vdm pedloit. Ekonomick teorie se jm zabv pod vcelku monumentlnm oznaenm intertemporln komparace preferenc, resp. mezigeneran
porovnvn hodnot. Peloeno do obyejn ei jde o to, zda
vechny ty po sob jdouc generace lid budou tut vc hodnotit
pod stejn. Ptme se tedy, zda pro dti naich dt bude pslun vc stejn dobr i patn, nebo zda ji budou hodnotit jinak,
teba izcela opan.
Vrtme-li se pak ke globlnmu oteplovn, i ono si tedy
zaslou, aby ten, kdo m dnes vplnu ped nm chrnit budouc generace, jasn azeteln deklaroval svj pedpoklad ohledn
ve popsanho mezigeneranho vztahu a jak jinak tento
pedpoklad dvryhodn obhjit.

Ekonomick teorie aekologick problmy

Na tomto mst se naplno pihlsme k tezi, e pro kadho,
kdo chce analyzovat spoleensk systmy, je pinejmenm uiten seznmit se smetodami, kter pro tyto ely nabz ekonomick teorie.
Ekonomick metoda ajej pesahy mimo ekonomiku
Na prvnm mst upozornme, za ekonoma zde nebudeme
povaovat nkoho jen proto, e je ekonomickm nmstkem podniku, ministrem financ i daovm poradcem. Pro ely tohoto
vkladu je ekonomem pouze a jenom ten, kdo se zabv ekonomi, tj. ekonomickou vdou. Onen ekonomick nmstek, jako
soust ekonomiky, se pak me stt nanejve pedmtem analytickho zjmu ekonoma, tj. ekonomie.
Zdraznme ovem i to, e ekonomika (ekonomick systm)
nen jedinm pedmtem ekonomie, e ekonomov se clevdom zabvaj i jinmi spoleenskmi systmy. Tyto imperiln
pesahy ekonomie jsou pro n pspvek mimodn vznamn,
aproto nazname jejich genezi.
Pinejmenm od dob Adama Smithe ekonomov naplno po
chopili, e ekonomika nen jen anonymnm (neosobnm) tokem
148

technologi, statk a slueb, ale e je to spoleensk systm vzjemn interagujcch, vzjemn odlinch, tj. odlin motivovanch subjekt; od t doby se tedy ekonomie dsledn sna provdt spoleensko vdn reprezentaci mnohch jakoby technickch jev.
Pro analzu svho (ekonomickho) spoleenskho systmu
ekonomie vybudovat mohutnou metodologickou zkladnu
napklad jsme ji zmnili jej koncepce nabdky a poptvky,
jejich prostednictvm ekonomie reprezentuje reln projevy hodnotovch postoj (preferenc) analyzovanch subjekt
firem adomcnost. Na zklad zkuenosti spopsanou konverz jakoby technickch jev na jevy spoleensk se ekonomov
postupn odhodlali init tot i v jinch ne ekonomickch systmech.
Zvlt spn byl pesah ekonomie do politickch systm
(viz tzv. public choice school) a nadjn je i jej rostouc zjem
ojevy jakoby ekologick, napklad chemicko biologick.
Spoleenskovdn povaha analzy
Zmnn konverze ovem znamen pedevm to, e technick jev se stane nedlitelnou soust toho kterho modelu rozhodovn.
Povahu tto konverze ilustrujme na tzv. produkn funkci, kter zist technickho hlediska reprezentuje technologick vybaven vrobnho procesu. Pro spoleenskho analytika se toti tato
produkn funkce stane zajmav pouze do t mry, do jak se mu
podbjej parametry zalenit mezi ostatn exogenn a endogenn
veliiny modelu rozhodovn analyzovan firmy. Ekonomick teorie vroby je tedy teori rozhodovn achovn firmy zpsobu,
kterm vybr optimln vrobn situaci z mnoiny ppustnch
variant stm, e tato mnoina variant je, vppad firmy, primrn vymezena technologicky, tj. prv onou produkn funkc.
Imperiln ambice ekonomick vdy
Ekonomov samozejm nemaj nic proti tomu, aby jejich
ekonomiku analyzovaly i kdokoli jin, aby byla utvoena napklad sociln psychologick teorie vroby. Ekonomm se pouze
149

tak trochu zd, e jin disciplny takovho pesahu zatm nejsou

schopny ae, co h, asto jen svelkmi problmy odpovdaj na
otzku, co je jejich vlastnm pedmtem poznvn a kter e to
jsou ty jejich analytick metody.
Zhruba tak lze asi vyjdit skutenou podstatu tzv. ekonomickho imperialismu, jeho slu apednosti zde rovn chceme prezentovat. Domnvme se toti, e ipro tento cl je tma intertemporlnch souvislosti globlnho oteplovn mimodn vhodnou
zminkou.
Diskontn sazba
Asi pekvapme, kdy nam vchodiskem se stane zdnliv
nesouvisejc, technicistn ajakoby pzemn pojem diskontn sazby jak se lze on pouit napklad vzkladn aasi nejvznamnj, zde nikoli nhodou zmnn uebnici ekonomie (Samuelson,
Nordhaus 1985). Napklad v n se meme dost, e diskontn
sazba je formlnm reprezentantem toho, jak analyzovan subjekt dnes ocen takovou stokorunu, kterou nedostane dnes, nbr
nkdy pozdji, napklad za rok.
S budouc stokorunou jde vlastn o problm tho typu, jak
jsme ve prezentovali v souvislosti s jakoby filozofickm tmatem mezigeneranch dsledk klimatickch zmn planety. Za
diskontovn tedy meme obecn povaovat kad explicitn
vymezen povahy a intenzity vztahu mezi dnenm a budoucm
hodnocenm dan vci. Prv tuto povahu a intenzitu je mon
amimodn vhodn reprezentovat pomoc jedinho sla on
diskontn sazby, jejho znamnka avelikosti.
Vrame se tedy k citovan uebnici ekonomie a parafrzujme
pklad, kdy stku 100, K, kter m bt zaplacena za rok, diskontuje pozorovan subjekt jako 94, K, tj. na zklad diskontn sazby +6 %. Znamnko + avelikost 6 % citovan uebnice odvoduje tak, e prv takov +6 % je rokov sazba, neboli to, co jsou
banky ochotny platit svm klientm za jejich vklady. Jin rokov
sazba by tedy vedla kjinmu ocenn budouc stokoruny, tj. kjin
diskontn sazb. Ten n uebnicov pklad lze reformulovat itak,
e pozorovan subjekt porovnv dnen abudouc svt tak, e je
pipraven vymnit dnench 94, K za budoucch 100, K.
150

Nemlo by pekvapit, e rozvojem ve uveden jednoduch

vahy se ji po desetilet zabvaj armdy nejskvlejch ekonomickch mozk. Vnvaznch pracch se tedy napklad upesuje, e onch +6 % ve skutenosti reprezentuje pouze oekvanou
rokovou mru, nikoli mru faktickou. Faktick vvoj roku tedy
bude rozhodovatel s naptm sledovat cel rok pot, co se rozhodne uvedench 94, K uloit do banky. Na trhu bankovnch
slueb se me odehrt cokoli a oekvn naeho rozhodovatele se nemus vyplnit, jeho pedpoklad obudoucm vvoji svta se
me ukzat jako myln. Koatost tchto vah pak dokumentujme tm, e ppadn expektan chyba rozhodovatele nemus bt
vdy kjeho kod, ale iprospchu.
Ji tato strun analza diskontovn ns inspiruje k doporuen, e ekologov by teba mohli pekonat ostych a pedvedenou etnickou metodologii nekompromisn aplikovali
i na ty sv super-problmy zchrany lidstva a budoucch generac. Posta, kdy v naem pkladu dosad za stokorunu pedpokldan oteplovn planety, a ron asov horizont nahrad
nkolika destkami mezigeneranch let. Urit pak lpe uvid,
e pinejmenm nelze vylouit, e my dnes budeme nkter
vci hodnotit jinak ne my za ticet let, u ani nemluv o tom,
e faktickmi hodnotiteli nemusme bt my, ale ti, kdo pijdou
po ns.
A to ani nemluvme o tom, e ve uveden, jakoby ist ekonomick pohled na diskontovn, je v ekonomickch modelech
obohacovn odal, jakoby ist psychologick faktory. Reprezentovan jsou tzv. spoleenskou diskontn sazbou (social discount
rate), kter reprezentuje jednak rozhodovatelovy obavy, e se
vzdlenho asovho horizontu teba ani nedoije, jednak jeho
nadje, e vuvaovan budoucnosti, mon, zbohatne.
Tak i onak, opt vrni naemu analytickmu odstupu od medilnch aparlamentnch tahanic, se zde omezme na jednoduch
konstatovn, e vroky ohledn diskontn sazby uin, a chce
nebo nechce, kad analytik zabvajc se trvajcmi procesy bez
ohledu na to, zda spolu se svm ministerskm pedsedou zachrauje lidstvo, i chce jen poradit vhajcm sousedm, zda svch
94K maj utratit nebo uloit do spoitelny.

151

Oekvan zmny vhodnocen

A sv stanovisko ohledn budoucnosti analytik zformuluje
jakkoli, vdy tm de facto pijme konkrtn pedpoklad ohledn
znamnka avelikosti pslun diskontn sazby. Kladn znamnko reprezentuje analytikv pedpoklad, e ve srovnn sdnekem
budou v budoucnosti pslun jevy nahleny stejn, ale lpe,
tj. pozitivn jevy budou jet pozitivnj a negativn jevy budou
nahleny mn negativn. Zporn znamnko pak deklaruje
pedpoklad, e se vbudoucnosti zmn samotn povaha vsledku
dobro se stane zlem azlo naopak dobrem.
Pro ilustraci nyn pedlome tento mon anekdotick pklad
zporn diskontn sazby. Teba jen jako malou provokaci tedy
pedpokldejme, e prv na zklad oekvanho oteplovn,
dojde ke zmn nhledu na neobnoviteln zdroje energie a e
experti tento obrat vyjd diskontn sazbou ve vi (25 %). Tento daj ilustrujme obavou (mimodn silnou), e pokud se nm
nepoda vas vyerpat vechna ropn loiska, zbytky ropy se stanou zsadn pekkou rozvoje nslednch generac, kter budou
muset nespotebovan zbytky nafty likvidovat nkladn a ekologicky riskantn.

Vda avdeck polemika

Nordhaus vs. Stern
Pojmu diskontn sazba jsme vnovali tolik prostoru proto, e
s jeho pomoc nyn ukeme na dal vznamn pnos vstupu
ekonomick teorie do debaty o globlnm oteplovn. Bude jm
poadavek na povinnou deklaraci vech pedpoklad, na nich je
pedkldan analza postavena to jest zeteln odlien tchto
pedpoklad od vlastnch vsledk analzy. Vtto souvislosti pak
ukeme i to, e tato metodologick kze zsadn usnaduje
nejen pochopen analytickho vsledku, ale ippadnou polemiku snm.
Zde se osmlujeme tuto tezi ilustrovat na diskontn sazb iproto, e ji meme aktuln doloit dostaten silnmi autoritami
ze svta vdy a politiky. Pomeme si toti odkazem na pspvek W. Nordhause (2006), kter polemizuje snemn slovutnm
Nicholasem Sternem (N. Stern byl profesorem na prominentn
152

London School of Economics, apot, vletech 20002003, psobil jako Senior Vice-President ve Svtov Bance), a to ohledn
zprvy odsledcch klimatickch zmn, kterou Stern vypracoval
pro britskou vldu.
Pro nae ely je tato diskuse vznamn ze dvou dvod. Pedn, protoe Sternovy vsledky pipomnaj ty nejkatastrofitj
prognzy, jak kdy byly ohledn budoucnosti lidstva vysloveny, slyme je nyn citovat ze vech kout fundamentalistickho
environmentalismu. Za druh, a to je jet vznamnj, Stern je
standardn ekonom pouvajc veobecn znm, uebnicov
analytick nstroje amodely. Jaksi paradox jeho osoby tedy shledvme vtom, e zatmco environmentalismus nm moc sympatick nen, standardn ekonomickou metodu mylen zde naopak
vslovn doporuujeme.
Vdeck metoda analzy
Dvody naeho respektu ke Sternovi jsou samozejm v tom,
e jeho zprva m hlavu apatu apro analytika formtu Nordhause je tedy pomrn jednoduch proniknout do jejch zkladnch
vchodisek.
Nordhaus se nemus nijak sloit probjet textem, aby celkem
rychle pochopil, e neekan radiklnost Sternovch zvr m
svou jasn uchopitelnou metodologickou pinu. Stern se toti
rozhodl odliit od zatm pevldajcho nzoru ostatnch ekonom, ato prv ohledn velikosti social discount rate. Konkrtn:
zatmco ostatn ekonomov zpravidla pracuj s diskontn sazbou
kolem 5 %, Stern pijal pro mezigeneran vztah diskontn sazbu
ve velikosti blzk nule (near-zero social discount rate).
Fakticky to znamen, e Stern se tmto krokem rozhodl odmtnout tu monost, e pt generace budou nsledky globlnho
oteplovn hodnotit mn negativn, ne jak jsou v nkterch
spoleenskch kruzch hodnoceny dnes. Neboli, Sternova nulov sazba reprezentuje jeho pedpoklad, e pt generace budou
globln oteplovn hodnotit stejn negativn, jako je dnes hodnot on.
N koment tohoto Sternova kroku je dvoj. Nejdve si odbudeme, co asi ten oekv nejvc, e toti spolen sNordhau153

sem sdlme pochybnosti ohledn monosti serizn stanovit

kontext budoucch hodnotovch soud, tj. prognzovat, vjakch
podobnch i naopak zcela odlinch souvislostech budou nae
vnouata hodnotit dsledky toho, emu my dnes kme dsledky globlnho oteplovn.
Nicmn, vrtme-li se ktomu, jak jsme zaali, respekt Sternova
zprva zaslou pedevm proto, e se jasn a zeteln pihlsil
ke svmu vchodisku. Prv jasn vymezila zklady, ze kterch
lze dovodit slu apesvdivost prezentovanch vsledk. ten
(ns v tto roli zastoupil Nordhaus) tak me snadno rozpoznat
nejen to, co Stern konkrtn pedpokld ohledn social discount rate, ale i to, a v tom je Nordhausova pomoc zvlt vtan, e: uveden pedpoklad je tm, co tm vhradn peduruje
Sternova zjevn radikln doporuen; vsledky modelu pouitho Sternem jsou mimodn citliv na uveden pedpoklad; mal
zmna ve velikosti vstupu (diskontn sazby) vede kdramatickm
zmnm modelovch vstup.
teni me sm posoudit, jak realistick i naopak nepodloen me bt uveden Sternv pedpoklad, zejmna kdy
Stern sm doznv, e near-zero social discount rate povauje za
etick imperativ mezigeneran solidarity. Neboli Stern (opt jej
chvlme) nijak nepedstr, e tento jeho pedpoklad je vdeckm vsledkem napklad analzy dostaten dlouhch asovch
ad i dlouhodob provdnch psychologickch test. Dsledkem je ovem to, jak k Nordhaus, e Sternova zprva je dokument vce politick ne vdeck.

tedy jejich zprvy o stavu svta de facto ani neumouj dnou

rozumnou polemiku. Mme tm samozejm na mysli polemiku
spoleenskovdn nikoli napklad chemicko biologickou, vtom
lepm ppad, i dokonce vtom horm ppad, tzv. interdisciplinrn.
Jinak akonstruktivnji eeno, rdi uznme svj omyl, budou-li
nm doloen opak amy sasem zjistme, sjakou mrou dslednosti jsou ekologov pipraveni by jen explicitn piznat sv
pedpoklady ohledn interregionlnch aintertemporlnch komparac preferenc, ani nemluv ojasnm vymezen citlivost svch
model na teba jen nepatrn zmny vtchto pedpokladech.

Literatura
Klaus, V.: Modr nikoli zelen planeta: Praha, Dokon 2007.
Klaus, V., Tska, D.: Ke kritice pouvn konceptu solidarity adiskriminace v intertemporln analze tzv. globlnch problm: Politick
ekonomie 55 (2007), . 6, s. 723750.
Samuelson, P. Nordhaus, W.: Economics: New York, McGraw-Hill 1985.
Nordhaus, W. D: The Stern Review on the Economics of Climate Change. Working Paper 12741, http://www.nber.org/papers/w12741, National Burelu of Economic Research, 1050 Massachusetts Avenue, Cambridge, MA 02138, December 2006.
http://www.hm-treasury.gov.uk./independent_reviews/stern_review_
economics_climate_change/sternreview_index.cfm.

Zvr
Zvrem u jen zopakujme, e svou polemiku se Sternovou
zprvou mohl Nordhaus provst pedevm proto, e byla napsna standardnm vdeckm jazykem, pi pouit dobe definovanch pojm a dodren ovitelnch metodologickch postup.
My zde upmn pedpokldme, e tyto poadavky na kvalitu
ekologickch dokument by nemly bt ani v tom nejmenm
kontroverzn.
Naopak kontroverzn by snad mohla bt nae pedstava, e
dnen ekologov uveden nroky na svou prci nerespektuj ae
154

155

Sklenkov efekt dobrodin

i zhouba lidstva?
Jn Baban
profesor Prodovdeck fakulty
Univerzity Komenskho, Bratislava
Motto
Je zkonem lidskho pokroku ptrat po pvodu apinch
vech prodnch jev, kter ns obklopuj.
Akademik R. Kettner (18911967)
Kdybychom dnes uspodali anketn przkum na dilematickou otzku ze zhlav pspvku, se znanm nskokem by vyhrla alternativa povaujc sklenkov efekt za jev lovku a ivm
organismm nebezpen, dokonce velice kodliv. Nen se co
divit. Sdlovac prostedky a nkter organizace z oblasti ivotnho prosted, dokonce i mimovldn orgny (OSN), ponaje
80. lty minulho stolet nepetrit upozoruj na vzrstajc
teplotu zemskho povrchu a na nsledky z toho plynouc tn
arktickch a antarktickch i pevninskch ledovc, a tm i zvyovn hladiny mo a ocen, zplavy pbench oblast, snen
obdlvanch pd, hlad, rozen africkho podneb do Evropy,
epidemie atd.
Hledn pin tchto jev se m dle tm vce sousteovalo
na vzrstajc inky sklenkovho efektu. To ve se dostvalo do
povdom lid a stupovalo jejich nevraivost vi tomuto prodnmu jevu. Pitom lidstvo avechno iv na Zemi by mlo bt
vdn prv sklenkovmu efektu za to, e ivot na Zemi vbec
vznikl arozvinul se do dnen podoby.
Postoje ke globlnmu oteplovn vedou pomalu ale jist
k vytvoen t nzorovch skupin s oste vymezenmi postoji. Antiglobalist vyluuj jakkoliv mimodn zsahy do vvoje
Zem, a ji pirozenho nebo umlho pvodu, globln oteplovn neuznvaj. Ve skupin globalist jsou dva smry u obou
157

se uplatuje jako hlavn aktr globlnho oteplovn sklenkov efekt. Skupina empirist prosazuje nzor, e sklenkov efekt
vrazn ovlivuje lovk s jeho technologiemi. Skupina pragmatik nebo principialist je pesvdena, e sklenkov efekt je
pirozen jev, kter je podmiovn vzjemnm vztahem Slunce
apslunch pozemskch objekt, na kter lovk nem vliv.
Clem tohoto pspvku je poukzat na podstatu globalistickch rozpor, vysvtlit z pohledu prodovdce prodn souvislosti klimatickch zmn Zem, aby se staly srozumitelnmi nejen
v ppad vzniku sklenkovho efektu, ale nsledn i globlnho
oteplovn. Jde o podloen prodnch jev skutenmi vdeckmi poznatky, protoe jen empirick zkuenosti vtchto jevech
nepostauj. Lidstvo se u o tzv. empirickch principech v dvnj minulosti pesvdilo (viz ppad geocentrizmu aheliocentrizmu). Jak je to nakonec uvedeno v mottu, vdeck sledovn
prodnch proces a vyvozovn pslunch vdeckch zvr
je povinnost vech prodovdc.

Zahradnick sklenkov efekt

Pesto, e dnes se o sklenkovm efektu mluv takkajc ve
vech pdech, jeho podstata nen ani mnohmi odbornky sprvn pochopena a vysvtlovna. O tom se me kad na internetov adrese greenhouse effect sm pesvdit. Abychom se
vyhnuli omylm a nedorozumnm, kterch se nap. dopustil
autor hypotzy sklenkovho efektu na planet Venui, vysvtlme
si vechny souvislosti ktomuto termnu nleejc.
Objev sklenkovho efektu se pipisuje francouzskmu matematiku, fyziku a historiku Jeanu Baptistu Josephu Fourierovi (1768
1830), znmmu autoru trigonometrickch ad, tzv. Fourierovch
ad. Publikoval tak prce oen tepla (Thorie analytique de la
chaleur, 1822). Vroce 1824 vyslovil mylenku, e plyny vatmosfe mohou zpsobovat vzrst teploty Zem. Tento efekt byl pozdji nazvn sklenkovm efektem. Nkter omyly Fouriera (nap. e
zdroj tepeln energie Zem pochz zmeziplanetrnho prostoru)
opravil v roce 1896 vdsk fyzikln chemik, filozof a kosmolog
Svante Arrhenius (18591927), proto bv asto oznaovn jako
otec sklenkovho efektu. Avak ani on se nevyhnul omylm, protoe vjeho dob jet nebyly znm pslun vlastnosti svtla.
158

Obrzek 1: Princip sklenkovho efektu zahradnickho sklenku

Pedstavme si jednoduch zahradnick sklenk s ist sklennou nadstavbou (obrzek 1a). Na sklenk dopadnou slunen
paprsky, st se jich odraz od sklenn stny, st stnou prochz (ale u vpozmnn form) adopad na podlahu, stoly, na kvtiny atd. (obrzek 1b). Svteln paprsky pi dopadu na uveden
pedmty jim st energie odevzdaj, odraz se od nich, nkter
i nkolikrt, a nakonec pak unikaj stnami sklenku do prostoru. Cesta slunenho svtla sklenkem je tedy sloit, sten je
to vyjden barevnou odlinost pemn slunench paprsk
pi prchodu sklenkem. Teba dodat, e naznaen schmata
jsou vysloven kvalitativn, kvantifikace tchto proces je pli
sloit.
Jak je podstata jednotlivch krok uvedench schmat? Slunen svtlo pedstavuje polychromatickou soustavu elektromagnetickho zen rznch vlnovch dlek. Podle J. Iku (1990) 9%
dopadajcho slunenho zen na sklenk pipad na UV svtlo, 47% na viditeln svtlo a 44% na infraerven svtlo. Pokud
si vzpomenete na stedokolskou fyziku, mono vm utkvlo
v pamti, e UV zen sklem neprochz. Ovem pro to je, co
se snm stv, to stedokolsk uebnice nekaly. To, co je vynechno, je jeden ze zkladnch pil uen osklenkovm efektu.
Netk se to jenom UV zen, ale idalch druh elektromagnetickho zen.
159

Vnujme se charakteristice elektromagnetickho zen, tedy

svtlu. Ve smyslu dualistick koncepce svtla korpuskulrn sloku elektromagnetickho zen pedstavuj fotony. Kad z foton nese urit mnostv energie obvykle vyjadovno jednotkami elektronvoltu (1 eV = 1,602.10-19 J) aspolu shodnotami jejich
pohybu (vlnn odpovdajc vlnov dlce v nm) pomhaj
zaazovat elektromagnetick zen do uritch oblast, jak to vyplv z obrzku 2. Dleitm poznatkem je, e m vy energii
foton nese, tm m krat vlnovou dlku. Veslunenm svtle nejvce energie nesou fotony UV zen. Rntgenov zen azen
gama maj jet energeticky bohat fotony, vtinou se vak na
zemsk povrch nedostanou.
Obrzek 2: Pehled vlastnost aoblast elektromagnetickho zen
106

0,01

104

100
1

100

0,01
104

104
106

106

108

1010

eV
nm

vis Rdiovlny

RTG IR

UV

Poznmky. VIS vidit. svtlo IR infraerven T tepelnm slav iar

Vrame se zpt ke sklenku ake slunenmu zen. Vppad

dopadu UV zen na sklenn stny sklenku, dochz k reakci
jeho foton s materilem sklenn stny. Relativn vysok energetick potencil fotonu (viz obrzek 2) zpsob, e tato energie
vyvol adu proces ve skle. Nkter atomy se jeho psobenm
ionizuj, molekuly disociuj za vzniku iont, radikl apod. Po
uritm ase dochz vak ke zptnm procesm na pvodn stav,
pi nich se uvoluje tepeln zen, teplo.
Co se vak stane sfotonem ochuzenm ost sv pvodn energie? Foton jako nositel energetickho zen nezanikne, ale ztrta
energie vede kjeho pemn transformaci, na jin typ zen. Ve
vztahu ke sklu se mn na foton viditelnho svtla nebo infraervenho zen, kter u sklem sklenku projde. Pi nrazu na nk160

ter pedmty uvnit sklenku se me itransformovan svteln

paprsek zmnit, ztratit dal st energie, od pedmt se odrazit
a ve form rdiovho zen pes stny sklenk opustit. Energie,
kter se pi zmnnch procesech transformace mn na tepelnou energii, ohv vnitn prostor sklenku. Nejvce se ohej stny, kter dostvaj nejvce tepla, protoe na n psob UV fotony
snejvtm obsahem energie. Celkov kad tato dl st svtla
tvo podstatu sklenkovho efektu zahradnickho sklenku.
Na zklad uvedenho vkladu meme sklenkov efekt definovat jako jev, kter vznik vprodnch nebo umlch systmech
tm, e svtlo reaguje s tmi ltkami systmu, je jsou schopny
odebrat (absorbovat) st energie foton elektromagnetickho
zen. Odebran energie se transformanmi procesy zmn na
tepelnou energii teplo, kter ohv dan systm a zpsobuje,
e teplota tohoto systmu je vy ne teplota okolnch systm.
Transforman proces pemny energie svtla na tepelnou
energii m tedy dva stupn. Vprvnm stupni st energie foton
zaktivizuje atomy a molekuly dan ltky za vzniku rznch iont, radikl, disocianch zplodin apod. Ve druhm stupni dochz ke zptn rekombinaci novovzniknutch objekt na pvodn
objekty, piem se uvoluje tepeln energie a oheje dan prostor systmu.
Zstv jet otzka, kter ltky maj schopnost odebrat, resp.
absorbovat energii foton. Vzahradnickm sklenku je to pedevm sklo, dle voda, vetn vodn pry, pda, rostliny atd. Udalch forem sklenkovho efektu to budou jin ltky.

Sklenkov efekt na Venui

Sklenkov efekt na Venui je zajmav, protoe ukazuje, jak se
sklenkov efekt dostal do politiky. Pipomeme si nco z historie zkoumn Venue. Prvnm lovkem, kter se ble seznmil
s Venu, byl v roce 1609 Galileo Galilei, jen Venui pozoroval
svm vynlezem hvzdskm dalekohledem. Jinak moc toho
zVenue nevidl, protoe jej povrch byl pokryt neproniknutelnmi mraky, pipomnajc boukov mraky na Zemi. Mraky Venue poslouily vlastn ktomu, e Venue byla povaovna za sestru
Zem.
161

Ne bylo objeveno, zeho se mranost Venue skld, byl zjitn zajmav kaz. Francouzsk astronom B. Lyot zatkem minulho stolet (1920) zjistil, e svtlo odraen od Venue je polarizovan, piem dle zjistil, e polarizaci musely vyvolat tekut
kapiky velikost 1m, a co bylo jet pekvapivj tyto kapiky mly mt index lomu svtla 1,44. Protoe pozorovn Lyota potvrdili idal astronomov, zaalo intenzivn hledn ltky uvedench parametr. st odbornk se klonila k zvru, e kapiky
pat koncentrovan kyselin srov (sedmdestiprocentn, msty
a 84 %-n). Jin skupina odbornk to kategoricky odmtla, jako
pln nesmysl, kter jet na dnm z vesmrnch objekt nebyl zjitn atak se kyselina srov zVenuiny atmosfry potichu
vytratila.
Tabulka 1: Chemick sloen atmosfry Venue
Sloka

Obsah

Sloka

Obsah

CO2

96,5%

H2OG

0,002% (20 ppm)

N2

3,5%

CO

0,0017% (17 ppm)

SO2

0,01% (150 ppm)

He

0,0012% (12 ppm)

Ar

0,007% (70 ppm)

Ne

0,0007% (7 ppm)

Vroce 1932 amerit astronomov W. Adams aT. Dunhan urili, e hlavn slokou Venuiny atmosfry je oxid uhliit vneuviteln koncentraci (tabulka 1). Kzajmavjm prvkm svym
obsahem jet pat dusk. Podle novjch vzkum se vatmosfe vyskytuje ada tzv. minoritnch prvk, mezi nimi vynik oxid
siiit aoxid srov (pod sumrnm oznaenm SO2). Vetictch
letech, po zaveden radioastronomickch metod byla zjitna zven teplota povrchu Venue, v padestch letech upesnna na
460 a 490 C ( 750 K).
V roce 1940 se nmeck astrofyzik A. R. Wildt (19051976)
pokusil vysvtlit zvenou teplotu povrchu Venue a sti atmosfry pomoc sklenkovho efektu. Atmosfra sloen zCO2 mla
odpovdat sklennmu obalu zahradnickho sklenku. Tento
Wildtem navren model sklenkovho efektu na Venui zatkem
80. let pevzali mnoz ochrnci prody apouili jako zdvodnn
pro narstajc teplotu zemskho povrchu, jakoto podklad pro
162

hypotzu opinch globlnho oteplovn Zem. Podnt ktomu

vzeel ze skutenho zvyovn CO2 vzemsk atmosfe. Matematicky to vypadalo hroziv koncentrace CO2 stoupla v prbhu
plstolet o 25% (z 0,028 na 0,035 obj. procent). Tento vzestup
koncentrace CO2 se pipsal rozmhajcmu prmyslu, tedy lovku. Ochransk organizace burcovaly svt proti emism CO2. Na
rznch stupnch zen spolenosti se pijmala rzn opaten
avldm se pedepisovaly povolen kvty emis CO2.
Vnou chybu, zejmna v peceovn lohy CO2 na Venui, udlal vzpomnan propagtor sklenkovho efektu R. Wildt.
Pravdou ovem je, e o Venuin atmosfe nevdl to, co vme
dnes, hlavn vak neznal mechanismus vzniku sklenkovho efektu. Dleitm faktorem vzniku sklenkovho efektu je charakter
prosted, kter absorbuje svtlo a jeho energii mn na teplo.
Molekula CO2 je schopna absorbovat UV zen ve velice zk
oblasti vlnov dlky svtla 15 nm. Mimo tuto oblast, nap. pro
infraerven svtlo je oxid uhliit prakticky pln transparentn, sjeho fotony nereaguje.
Pistvac przkumn modely na Venui, pedevm Venra 7
(1970) a Venra 8 (1972) zjistily, e na povrch Venue pes jej
oblanost se dostv jen asi 1% slunenho svtla. Bohuel, vlnov dlka tohoto svtla se neudv. Za zmnku stoj, e reln sklenkov efekt na Venui byl popsn jet za ivota R. Wildta, ovem
on svou pvodn hypotzu neodvolal.
Na obrzku 3 (nsledujc strana) je znzornn schematick
ez atmosfrou Venue, jak to zaznamenaly pstroje pistvacch
model skupiny Venra a Mariner. Oblan vrstva je sloen ze
t st. Nejvrchnj vrstvu tvo krystalky tuhho CO2, azejm
ivodnho ledu. Tato vrstva zpsobuje, e pevn st slunenho svtla (asi 60 %) se odr do prostoru, ale uritou st sv
energie v tto sti prostoru Venui zanechv. Stedn oblast
pedstavuje aerosolovou vrstvu plynnho CO2 akapiek zednj kyseliny srov. Spodn oblan vrstva vpodstat kopruje stedn vrstvu, ovem skoncentrovanj kyselinou srovou (84%). Ke
zkoncentrovn kyseliny srov dochz odpaenm sti vody
ze zednj kyseliny srov. Pod touto oblanou vrstvou je bezoblan atmosfra, sloen zCO2 svysokou teplotou (cca 110a
490C) avelmi vysokm tlakem (0,2 a 9,2 Mpa).
163

Obrzek 3: Teplotn, tlakov korpuskulrn profil atmosfrou Venue.

TG kivka teplotnho gradientu, krouky tuh ltky,
kky akapky tekut ltky
125

100

0,005
0,05

50

0,2
05
TG

25

tlak MPa

vka km

75

2
5
9,2
-100

100

200

300

400

500

teplota C
Podle E. aL. Young, 1975, upraveno

Teplotn gradient (TG) m neobvykl tvar. Velk podl tepla vznik ve stedn a spodn oblan vrstv, kter maj zven
koncentrace kyseliny srov. Prvnm problmem je penos tepla z tchto dvou vrstev do bezoblan sti atmosfry. Nejpravdpodobnji je to infraerven penos. Velk st tepla pochz
z povrchu planety, v nm minerly, horniny apod. psob jako
zie tepla po pedchoz transformaci energie slunenho svtla,
neabsorbovanho oblanou vrstvou atmosfry.
Druhm problmem je charakter kivky teplotnho gradientu
vnejvrchnj vrstv atmosfry apot inad n. Tento jev je mono vysvtlit tm, e st tepla se generuje pi dopadu slunenho svtla na krystalick stice horn vrstvy Venuiny atmosfry.
Spodn st teplotnho gradientu vyjaduje prbh teploty, generovan ve druh atet vrstv.
164

Konen tetm problmem je vysvtlit, jak sklenkov efekt

takov mohutnosti na Venui vznikl, kdy se pedpokld, e
Venue a Zem jsou povaovny za sestry s piblin stejnm
chemickm sloenm, asi ipodobnm vznikem, ale svznamnm
rozdlem ve sloen atmosfry. Bnm srovnnm obou planet se
tato odlinost vysvtlit ned, nen toti znmo, e by se nap. vy koncentrace sry dostaly do zemsk atmosfry. Snad se to chemikm a kosmochemikm nkdy v budoucnu poda vysvtlit.
Zatm jsme nuceni konstatovat, e sklenkov efekt velikho inku na Venui existuje, vtom ml R. Wildt pravdu. Ten vak vznik
jinak, ne si to Wildt myslel, ato zpsobem, kter se na pozemsk
pomry ned aplikovat.

Pozemsk sklenkov efekt ajeho zvltnosti

Dve ne pejdeme kvlastn problematice sklenkovho efektu na Zemi, ukeme si nkolik vcnch souvislost, kter nm
pomohou lpe chpat podmnky ainnost sklenkovho efektu.
Pedstavme si, e se pohybujeme vprod vprosted zalitm
slunenm svtlem (obrzek 4a). Zobrzku je jasn, e dostvme
plnou dvku slunenho zen. Na obrzku 4b mezi ns aSlunce
pipluje mrak. Tu si u musme vysvtlit nkolik souvislost. Ze
zkuenost vme, e dopad slunenho zen na ns je v tomto
ppad zeteln slab, ne bylo na obrzku 3a. Krom toho velk
Obrzek 4: Z
 mny polohy sousti systmu
Slunce-mrak-lovkZem ajejich dsledek

165

plocha pod oblakem by se pokryla stnem. Kdybychom vhodnmi

pstroji mili svtlo na ns dopadajc, bylo by odlin od pedchzejcho ppadu.

Obrzek 5: Teplotn vztahy vsystmu zem-mrak

Pedpokldejme, e oznov vrstva Zem svteln zen

nezmnila ana ns, na prvnm obrzku, dopadlo svtlo ve sloen
9% UV zen, 47% viditelnho svtla a 44% infraervenho
zen. V situaci znzornn na obrzku 4b by se v zvislosti na
tlouce mraku zastoupen UV svtla podstatn snilo, mon
i na nulu, viditelnho svtla by podstatn ubylo, co by v souhrnu zpsobilo vznik stnu pod mrakem. Ubylo by iinfraervenho
zen, to bychom na vlastnm tle urit poctili.
Z vah v pedchzejcch kapitolch je zejm, e slunen svtlo pechodem pes mrak odevzd st energie foton, pedevm
molekulm H2O (vodn pe, kapikm vody a ledovm krystalkm), kter jsou velice dobrmi absorbenty elektromagnetickho zen. Podobn je tomu i na povrchu planety, v nm horniny a minerly zskvaj slunen energii a transformac ji mn na
teplo.
Dkaz, e se to skuten dje, meme nkdy pozorovat tm, e
nkter svtlej (tedy ten) mraky se postupn ztrcej, protoe
zskanm teplem se kapiky vody akrystalky ledu vypa amrak
me dokonce pln zmizet.
Vnedvn minulosti, kdy jet nebyla televize, hlasatelky poas vrdiu vzimnm obdob vpedpovdi na pt den oznamovaly, e teploty pes noc klesnou, eknme na mnus 5 C, vmstech
snonm vyjasnnm jet onkolik stup ne. Vzpomnm si,
e jako kluci jsme tomu nerozumli. Dnes nm to je u jasn, princip vysvtluje obrzek 5.
Podle zkon zen (M. Planck, 1900) kad tleso, jeho
teplota je vy ne absolutn nula (273,15 C), vysl elektromagnetick tepeln zen. Na naem obrzku je zdrojem zen
pda (obrzky b, c) imrak (obr.d), me to bt voda, rostliny atd.
Zen b unik do volnho prostoru, zen c smuje zpdy do
mraku (a) azmraku zpt na zemi. ili pod mrakem se vytvo
urit rovnovn tepeln prosted, vzvislosti na teplot mrana apdy, kdeto vppad b se teplo zem nenvratn ztrc do
svtovho prostoru.
166

Obrzky 4b a 5 jsou vyjdenm podstaty pozemskho sklenkovho efektu. Jeho zkladem je systm sloen ze Slunce,
vodnch mraen a pdy, ppadn vody. Vodn mrana obsahuj
(vedle hlavnch soust atmosfry dusku a kyslku, ppadn argonu) jako hlavn sloky, plynn, kapaln a tuh molekuly
H2O, mohou se vnich vyskytovat istopov mnostv jinch sloek
CO2, NO2 ajin oxidy dusku, dle SO2 atd. Daleko pevldajc
slokou, izhlediska sklenkovho efektu, jsou vyjmenovan molekuly vody.
Slunen paprsky dopadaj na mrak, a protoe voda ve vech
skupenskch stavech je dobrm absorbentem elektromagnetickho zen, vmraku zstv st energie foton. Po transformaci pvodnho zen na tepeln zen, resp. teplo, se mrak tmto teplem oheje. Transformovan st uvedench typ zen
pokrauje vcest a na zemsk povrch, kde dojde kdal transformaci svtla, vetn oht zem nebo vodnch ndr. Svtlo po
odraen od zem ve form dlouhovlnnho zen opust prostor
danho systmu.
167

Znaznaenho popisu vyplv, e zemsk povrch dostv teplo jednak pmm slunenm zenm (po pslun transformaci), jednak zmrak, kter se nad povrchem Zem pohybuj. Zem
st sv tepeln energie vyz bu nevratn do svtovho prostoru nebo do mrak, kter mohou st sv tepeln energie vrtit na Zem. To se me neustle opakovat, pi em mezi mraky
aZem dochz kurit teplotn rovnovze, zkonit vy, ne je
teplota vprostoru nad Zem bez oblanosti. Probh to pesn tak
jako vzahradnickm sklenku.
Obrzek 6: Systmy sklenkovho efektu na Venui ana Zemi
(oblast psoben SE je vyznaen svtlejm odstnem ern)

Protoe oblanost atmosfry nen na zemskm povrchu homogenn, ani sklenkov efekt nevytv jednotn spojen tvar, jednotn celozemsk systm, ale pedstavuje obrovskou soustavu
nespojitch systm, vn se me innost jednotlivch systm
iznan liit. Kjakmusi zprmovn uvedench jev pomh
neustl proudn vzdunho obalu Zem. V tom se pozemsk
sklenkov efekt, jako soustava nespoetnch systm, li od planety Venue, kde sklenkov efekt tvo jednotn celoplanetov
tvar (obrzek 6 V).
Z Venuina sklenkovho efektu do svtovho prostoru unik
jen velmi mal st tepla. D se pedpokldat, e innost sklenkovho efektu se na tto planet neustle zvyuje a hroz, e
nastane vbuch pehtho CO2. Nespojit systmy sklenkovho efektu na Zemi (obrzek 6 Z) umouj nik tepla zpovrchu
168

Zem (obrzek 4), take se lze domnvat, e innost pozemskho sklenkovho efektu se pli nezvyuje, mal odchylky mohou
bt vyvolny zvenou aktivitou Slunce. Nkter dal detaily
pozemskho i Venuina sklenkovho mono najt v autorov
lnku (Baban, 1998a).

Sklenkov efekt aklimatick zmny na Zemi

Klimatick zmny, kter vposlednch letech postihuj Zemi, se
v souasnosti dvaj do spojitosti se sklenkovm efektem. Zdrazuje se, e nrst obsahu CO2 ajinch tzv. sklenkovch plyn
v atmosfe vyvolv oteplovn zemskho povrchu a nsledn
klimatick zmny skatastroflnmi dsledky.
Zrozbor pedloench vpedchzejcch stech jasn vyplynulo, e pozemsk sklenkov efekt m podstatn men modul
innosti (1,18) oproti Venuinu (3,22), take neme vyvolat
zmny odpovdajc pedpokldanm dsledkm globlnho
oteplovn. Pesto, e Venue a Zem maj podle veho stejn
pvod, mly pravdpodobn istejnou atmosfru, vvoj atmosfr
kad znich probhal jinak. Souasnou rove sklenkovch efekt Venue a Zem nelze porovnvat, nelze jednotliv souvislosti
penet z jedn planety na druhou. Jedno poznn vak teba
uvst toti e pozemsk sklenkov efekt nikdy nebude moci
vyprodukovat tolik tepla, aby mohl zpsobit zmny na povrchu
Zem tak, jak se mu pipisuj nebo pedpokldaj.
Je skutenost, e se teploty zemskho povrchu ipipovrchov
atmosfry zvyuj. Je tak skutenost, e se vna atmosfe zvyuje obsah CO2. J. Hansen et al. (2005) uvdj, e podle men
na observatoi Mauna Loa v Tichomo se v obdob 19602005
zvila koncentrace CO2 ve vzduchu ze 313 na 375 ppm (v pepotu z0,031 na 0,037 hmotnostnch %). Tyto vzjemn korelace
vystily nakonec vpesvden, e zven teploty zpsobuje zven obsah CO2, produkovan parnmi stroji, spalovacmi motory, chemickmi ajinmi technologiemi, vypalovnm tropickch
prales apod.
Strun eeno, za zvyovn teploty zemskho povrchu, mo
aatmosfry by ml bt zodpovdn lovk, kter rozvinul takov
innosti, je zvyuj obsah CO2 vatmosfe, atm zvyuj innost
169

sklenkovho efektu. V dnenm svt povrchnch znalost tyto

mylenky zabraj, bez ohledu na historii, na poznatky z minulch stolet a tiscilet. Mnoz lid si neuvdomuj, e v minulosti byla obdob zvench teplot, kter byla vystdan obdobm
snench teplot, protoe teplota se me sniovat jen zprosted
vych teplot anaopak. Uveme si nkolik pklad.
Od poloviny 18. stolet se podle kronik pozoruje postupn
oteplovn uritch oblast, nap. vAlpch to bylo ubvn ledovc. koda, e v zmnnch kronikch nebylo zaznamenno, e
nkolik desetilet pedtm ledovc naopak pibvalo. Poznamenvme to proto, e konec 16. stolet a prakticky cel 17. stolet se
toti klimaticky povauje za malou dobu ledovou, kdy prmrn ron teploty vrazn poklesly oproti maximu pedchzejcch
obdob (obrzek 7).
Obrzek 7: Zmna teplot vltech 900 a 1900

Historick geologie a paleontologie znaj i vraznj zmny

teplotnch reim, ne byl vznik mal doby ledov ajej vystdn oteplenm. Jsou znm doby ledov, kdy se arktick ledovec
rozil a do stedn Evropy, prv tak jsou dkazy otom, e tropick dungle sahaly a ksevernmu polrnmu kruhu.
Prvn dokzan ledov doba postihla st tehdejho prakontinentu Pangea ped 2,3 mld. rok. Velk, prakticky celoplanetrn
zalednn bylo v mladm paleozoiku (ped 750 a 650 mil. let)
a trvalo sto milion let. Nejpodrobnji jsou prozkoumna ochlazen aoteplen tvrtohor (od 1,8 milionu let dodnes). Ledovcov
pole na severn polokouli se rozila a na nae zem. Posledn
zalednn geologov datuj do obdob ped 10 000 lety. Teploty
vledovm obdob byly o4 a 7 C ni, ne jsou dnen teploty.
Potvrzuj to pedevm daje zizotopickch analz.

1,5 C

O vznamu kronik pro poznn klimatickch pomr jsme se

u zmnili. Velice zajmav jsou nap. ivsledky dendrologickch
zkoumn rychlosti rstu devin. Zjistilo se, e velk amal cykly
rstu strom maj periodu 400 a600 let, co by mohlo korespondovat s dlkou obdob oteplovn a ochlazovn. Zajmav je, e
podle tchto analz by souasn obdob oteplovn mlo trvat a
do roku cca 2100.
900

1100

1300

1500

1700

1900

lta
podle N. Flohna, 1975

Senzac, z naeho pohledu, bylo zjitn, e mal doba ledov se tm kryje s obdobm, kdy Slunce nemlo dn skvrny
(16451715, tzv. Maunderovo minimum). Dnes vme, e slunen
skvrny jsou projevem zven aktivity Slunce, take Slunce bez
skvrn znamen snenou aktivitu a tm i snen psun zen
(energie) do prostoru, tedy ina zemsk povrch. Slunce bez skvrn
170

zaznamenaly i nsk kroniky, z eho plyne, e i dalek vchod

postihla mal doba ledov. A zatkem 18. stolet dolo ke zmn a globln ochlazen pelo postupn na globln oteplovn
atato tendence trv dodnes.

Nkolik uvedench pkladu dokazuje, e oteplovn ana druh stran ochlazovn, jsou neoddlitelnou soust ivota na
planety. asov trvn tchto obdob nejsou stejn, uvedli jsme
nap. paleozoick zalednn, kter trvalo sto milion let. Byla vak
obdob i mnohem krat, tiscky i stovky let, z kronik se ukazuje
jet krat as jeden rok.
Vechny dosud prokzan zmny klimatickch pomr na
Zemi svd o tom, e nebyly zavinny lovkem. Jeho sly jsou
pli slab na to, aby je mohl zpsobit nebo ovlivnit (viz t
G. Kukla in K. Pacner, 2006). Ani vda nem pro obasn zmny klimatickch podmnek na Zemi vyerpvajc zdvodnn.
Nejvce se pro to nabz sla Slunce, kterho energie podmiuje
171

prakticky vechny procesy, probhajc na Zemi jako planet, dnes

nebo i v minulosti, ponaje vznikem samotn Zem. Z fyziklnho hlediska se ned pedpokldat, e Slunce psob na objekty Zem (ale i jinch planet a jejich msc) pmo, nbr pes
mechanizmus sklenkovho efektu.

Flohn, N.: History and Intransivity of Climate. In: Borisenkov, E.

P.&Paseckij, V. M.: Ekstremanyje prirodnyje javlenia vrusskich letopisach XIXVII: Leningrad, Gidrometeoizdat 1975.
Fourier, J. B. J. 1824. Cit. in Cowie, J.: Climate Change: Cambridge, Cambridge University Press, 2007.
Grygar, J. & al.: Vesmr: Praha, Mlad fronta 1983.

Zvry
Hypotza vzniku sklenkovho efektu na zklad oxidu uhliitho na planet Venue se ukazuje jako klamn. Przkumn
pistvac sondy potvrdily, e Venuin sklenkov efekt vyvolv
tm vhradn vrstva atmosfry Venue, vn dleit msto m
kyselina srov. Vliv CO2 na pozemsk sklenkov efekt je prakticky zanedbateln, jednak pro jeho velice nzkou koncentraci
vatmosfe, hlavn vak proto, e molekula CO2 me zprostedkovat penos energie svtelnch paprsk na dan prosted jen
ve velmizk oblasti RTG zen.
Snahy osniovn CO2 vzemsk atmosfe, domnle smujc
ke snen inku globlnho oteplovn, k nmu proto nepovedou. Me to vak mt ekologick pnos v tom, e se sn emise kodlivin As, Cd, Hg, Pb, Satd., kter technologick procesy
produkce CO2 tm vdy provzej. Dleit poznn je, e hlavnmi aktry pozemskho sklenkovho efektu jsou molekuly H2O
vech jejich modifikac.
Globln oteplovn aglobln ochlazovn jsou vzemsk historii dva stdajc se jevy. Podle souasnch poznatk jsou vyvolny
kosmickmi zdroji, tm vhradn Sluncem ajeho aktivitou, kter se mn, avak piny zmn tto aktivity zatm neznme, take
asto pichzej neekan.

Hansen, J. E. & et al.: Global Temperature Trends, 2005 Summation: New

York, NASA, Goddart Institute for Space Studies 2005.
Iko, J.: Minilexikon meteorolgie: Bratislava, Alfa 1990.
Kukla, G. 2006. Cit. Pacner K.: Oteplovn pichz bez lidsk viny. Ekolist.cz: Praha, vyd. Obansk zdruen BEZK 22.06.2006.
Vansek, V.: Zklady astronomie aastrofyziky: Praha, Academia 1980.
Young, E. & L.: Venus, in The Solar System: San Francisco, W.H. Freeman
and Company 1975.

Literatura
Arrhenius, S.: On the influence of Carbonic Acid in the Air upon the
Temperature: Philosophical Magazine 41 (1896). Cit. Spencer Weart
& American Institute of Physics: The Discovery of Global Warming.
August 2007.
Baban, J.: Neprvom obvinen: Quark 1998a, . 8, s. 2022.
Baban, J.: Zapriuje klimatick zmeny lovek? Quark 1998b, . 11, s.
1820.

172

173

Globln oteplovn
schladnou hlavou
Stanislav Mihulka
biolog, Jihoesk univerzita veskch Budjovicch
Vte, eho se nai stedokolci nejvc boj? Ani erta, ani
polednice, ale globlnho oteplovn. Ukzala to nedvno anketa
o nzorech stedokolskch student. Mty kolem zmn klimatu jsou dny na neschopnost pedpovdt vvoj lidskch spolenost. Zelen propagandist si jist prvem mnou ruce. Mnoz
lid si vak v dsledku zelen propagandy mysl, e planetrnmu klimatu my lid suvernn poroume. A e jen co dostaneme rozum, omezme sklenkov plyny a zaneme se dobrovoln
udriteln rozvjet, nastane nim neruen zelen rj. To je docela nepjemn problm.
O globlnm oteplovn vlastn nejde smyslupln diskutovat.
Kdy se nkdo ve vdeck obci opov mylenku oteplovn
jakkoliv kritizovat, stv se minimln podezelm z placenho
lobbismu ve prospch prmyslovch korporac. Je paradoxn, e
vtinov zastnci pedstavy dramatickho globlnho oteplovn v dsledku lidskch aktivit, reprezentovan IPCC (International Panel on Climate Change), ameninov skeptici se vtto vci
vlastn vpohod shodnou na tyech zkladnch faktech.
1. Ipes jistou rozporuplnost klimatickch dat se zd, e se svt
za poslednch sto let ponkud oteplil, v prmru o 0,6 C
(spipoutnou chybou +0,2 C).
2. Oxid uhliit je sklenkov plyn. Zven jeho obsahu v atmosfe zvyuje tendenci kcelosvtovmu oteplovn.
3. Lidsk aktivity pravdpodobn vedly k prkaznmu zven obsahu oxidu uhliitho v atmosfe z hodnoty 280 ppm
(parts per million, miliontin) ve stoletch ped rokem 1750 na
dnen hodnotu 380 ppm.

175

4. Ekonomick trendy nejsp budou obsah oxidu uhliitho

vatmosfe dle zvyovat.
Jinmi slovy, vichni se shodnou, e pokud se nic jinho nezmn, bude se svt v ptch desetiletch zejm i nadle oteplovat.
Spor se vede ohlavn piny, rozsah areln vznam tchto zmn.

Sprvn klima nen

Podle obecn rozen pedstavy lid svm snaenm tragicky
zhoruj to jedin sprvn klima. Ve skutenosti nic jako sprvn klima neexistuje. Klima se neustle mn jak zkrtkodobho
pohledu, tak iztoho dlouhodobho. Samotn oxid uhliit je sice
jednou zmonch pin globlnho oteplovn, zdaleka ne vak
jedinou. Je klidn mon, e globln klima ovlivuje tolik nelidskch faktor, e veker lidsk vlivy nejsou vznamn.
Orozsahu klimatickch zmn se vlastn moc nev. Hladina oxidu uhliitho vatmosfe, pravda, roste. Na druhou stranu, oxid
uhliit absorbuje jen jednu konkrtn zkou st spektra elektromagnetickho zen. Kad dal nov pibyv procento oxidu
uhliitho vatmosfe tak m na celosvtov klima men amen efekt.
Pokud by se hladina oxidu uhliitho vi pedindustriln
dob zvila eknme na dvojnsobek (tedy na 560 ppm), teplota by celosvtov vzrostla onjakch 1,2 C. To je sice pozorovateln oteplen, bezodkladnou celosvtovou akci vak rozhodn
nevyaduje.

Co bude dl?
I kdy pipustme, e se globln klima otepluje, nen vbec
snadn odhadnout, co se bude dt dl. S rstem teploty se toti
napklad vypauje vce vody zocen au jenom to nae vahy
komplikuje. Vt mnostv vodn pry vatmosfe me vytvoit
pozitivn zptnou vazbu. I vodn pra m sklenkov efekt. Vt
mnostv vodn pry dle zvyuje teplotu, atm vznik jet vce
vodn pry. Anebo negativn zptnou vazbu. Vodn pra zrove
vytv mraky. Ty mohou odret slunen zen zpt do vesmru,
atm vlastn teplotu sniovat. Anebo mohou fungovat jako tepl
deka, zadrovat teplo, atm teplotu opt zvyovat. Nejsme si jist.
176

Klima ovlivuje imnoho dalch faktor. Ojejich fyzikln podstat a vzjemnch interakcch toho pli nevme, v nkterch
ppadech nevme prakticky nic. Dostupn modely chovn klimatu nevyhnuteln mnoh, jist vznamn faktory pli zjednoduuj nebo je vbec neuvauj aje otzka, nakolik se jim d vit.
Hloup je, e nae klimatick modely v podstat ani nememe
ovit, nemme na to dost dobr data.
Satelity m celoplanetrn klima od roku 1979, pochopiteln zpotku ne v pli dobr kvalit. Ped rokem 1979 mily
teplotu klimatu pedevm pozemn stanice a mic balony, ty
ovem nebyly ani zdaleka vude. Relativn slun zznamy existuj pro obdob zhruba poslednch sto let, ato pouze pro Evropu
aSevern Ameriku. Piblin 70 procent zemskho povrchu tvo
oceny, 38 procent soue zase hory apout. Tam nikdy moc klimatickch stanic nebylo.
Vdci nemohou s jistotou urit prmrnou teplotu Zem
vroce 1900, nato hloubji do minulosti. Kdybychom chtli zjistit, jak jsou nae klimatick modely dobr, nejlep by bylo spustit
test takovho modelu co nejdle v historii a dvat se, jak modelovan hodnoty odpovdaj relnm menm. Pokud nejsme sto
pesn ct, jak pesn vypadalo celosvtov klima ped vce ne
pr destkami let, tak dn modely spolehliv neotestujeme.
S lepm pochopenm vce faktor ovlivujcch celosvtov klima, skvalitnjmi daty orelnm vvoji klimatu asvkonnjmi
potai na tom snad budeme onco lpe.
Zjevn nejsme schopni smyslupln pedpovdt vvoj lidskch
spolenost v blzk budoucnosti. Existuje cel ada scn
zaloench na rstu ekonomik, populac, mnostv emis atd.
Spektrum takovch scn je opravdu irok. Na zklad zkuenost spodobnmi scni ze sedmdestch let meme odpovdn prohlsit pouze to, e ve skutenosti dn zkonkrtnch
scn nebude fungovat.

Klima si dl, co chce

Meme si bt jisti jen tm, e klima se zmn. Jen v prbhu
20. stolet do roku 1940 celosvtov prmrn teplota vzrstala,
pak do 70. let klesala (atm tehdy rozvila obavy zpchodu nov
177

doby ledov) a pak zase zaala stoupat. Emise sklenkovch plyn mohly ovlivnit celosvtov klima a vnaprosto nedvn dob.
Je vce ne zejm, e klima vrazn kols samo od sebe, a lid
dlaj, co chtj.
Vdeck diskuse o zmnch klimatu probhaj pod silnm tlakem. Vina pad pedevm na hlavy nkterch environmentalist, jejich morlnm poselstvm je, e lid tento svt ni. To vzala
za sv iirok veejnost. Dolo to tak daleko, e kad nov publikace o globlnm klimatu je bu dal smutnou zvst o temn
budoucnosti, nebo pedem zavrenm podvrhem, nejlpe podvrhem placenm nadnrodn korporac. Bylo by hodn divn, kdyby tohle vdu avdce nezkorumpovalo.
Podobnost s jinou vdou, je je neustle pod silnm tlakem
spolenosti, toti s vdou o drogch, rozhodn nen nhodn.
V obou ppadech jsou sprvn vsledky vtin vdc znm
pedem. Mnoho badatel voblasti klimatickch zmn si vdsledku spoleenskho tlaku vyvinulo podivnou autocenzuru. Strach,
e by jejich vsledky mohl vyut njak skeptik, vede ktaktnmu
zamlen nkterch vsledk a kmanipulaci vzkumu.
Nejde ani tak oosobn kvality jednotlivch vdc. Hor je, e
vzkum veden v duchu nezvratnho nbonho pesvden
masivn podporuje koncepci snen lidskho vlivu na klima, na
kor koncepce pizpsoben se promnm klimatu. To nepjemn zavn tragdi. Klima se toti mn, a chceme nebo ne.
Amnit se bude, ikdy u nevypustme ani jednu molekulu oxidu uhliitho. Bez ohledu na ns dl, co chce, mnohem vc, rychleji adramatitji, ne jsme si kdy byli ochotni pipustit.
MF Dnes 20.8.2005, C7.

Globln oteplovn
mnoho povyku pro nic*
Ivan Brezina
ekolog apublicista
Klimaskeptici se daj pracovn rozdlit do dvou skupin. Menina tvrd, e se klima nemn. Jej pslunci upozoruj pedevm na to, e pesn druicov men mme k dispozici a od
konce sedmdestch let. Pedtm byly pozemn stanice rozmstny nepravideln ateplotu naprost vtiny glbu vetn ocen
nikdo nemil. Podle tto skupiny je tedy pozorovan vzrst teploty bu vysvtliteln mcmi chybami, nebo jde jen o krtkodobou pirozenou oscilaci.
Do druh skupiny klimaskeptik potm sm sebe. Tato vt
skupina tvrd, e se sice otepluje, ale e to zaprv nelze pitat
vlivu lovka a zadruh to vlastn nic neznamen. Ned se toti
ct, co je to normln klima. Globln teplota se navc vrazn
mnila u vminulosti, kdy jet ovlivu antropogennch sklenkovch plyn nelze mluvit.
Klimatit alarmist naproti tomu vychzej ze dvou tvrzen.
Tvrzen prvn: klimatick zmna je zpsobena innost lovka.
Tvrzen druh: souasn oteplovn nem v lidskch djinch
obdobu a navc se stle zrychluje. Podle Mezivldnho panelu
OSN pro klimatickou zmnu (IPCC) byla 90. lta nejteplejm
desetiletm a rok 1998 nejteplejm rokem od potku pravidelnch meteorologickch zznam vroce 1861. Od t doby se globln oteplilo asi o0,6 C.

*) Pednka prosloven na semini pro esk aamerick uitele vrmci mezinrodnho projektu Deliberating in ademocracy, 17. bezna 2008 vprostorch Americkho centra na prask Mal Stran.

178

179

Je na zmn klimatu nco neobvyklho?

IPCC azelen ntlakov skupiny tvrd, e ano. Vychzej pitom
pedevm z tzv. hokejkovho grafu vypracovanho v roce 1998
americkm klimatologem Michaelem Mannem (graf 1), podle
nho se ve 20. stolet oteplilo vc, ne kdykoli za poslednch tisc
let. Tento graf pedstavuje jaksi svat grl, se kterm teorie
oantropogenn pin oteplovn stoj apad.

Graf 2: Zmna teploty vrznch obdobch

Graf 1: Vvoj teploty na severn polokouli, 19611990

Klimaskeptici poukazuj na to, e hokejkov graf ignoruje pirozen klimatick zmny v minulosti. Jde pedevm o tzv. stedovk klimatick optimum, kter se d zhruba vymezit lety
8001350. V tto dob Vikingov kolonizovali Grnsko, bohat evropsk spolenost vystavla gotick katedrly a v Polab se
pstovaly melouny. U ns existenci stedovkho klimatickho
optima prokzal napklad historick klimatolog Ji Svoboda, kter analyzoval asi 1200 historickch pramen vetn 700 kronik.
Zjistil, e v esku bylo ve stedovku asi o 2 C tepleji ne dnes
(graf 2).
180

Druhm vkyvem klimatu, kter hokejkov graf ignoruje, je tzv.

mal doba ledov, kter zaala zhruba po roce 1550. Dolo kprudkmu ochlazen, se kterm nkte historici spojuj hladomory
adokonce iticetiletou vlku anjezdy vd, kter po roce 1630
zima doslova vyhnala do zpadn Evropy. Mal doba ledov zaala ustupovat po roce 1850. Souasn oteplovn je tak podle klima
skeptik jen pirozenm nvratem kteplejmu klimatu. Podle Jiho Svobody se od roku 1890 do souasnosti teplota zvila o1,7 C
tedy oprakticky stejnou hodnotu, ojakou pedtm klesla.
181

Mannova hokejka, na n jsou zaloeny zprvy IPCC, byla

vroce 2003 podrobena kritice. Kanadsk statistik Steven McIntyre aekonom Ross McKittrick odhalili vyputn nepohodlnch
datovch ad apatn statistick metody. Kdy tyto chyby opravili, vyel jim graf jak se stedovkm optimem, tak smalou dobou
ledovou (graf 3). Ob tyto historick zmny klimatu se alarmist sna popt proto, e je vlivem lovka nedokou vysvtlit.
Tko si toti lze pedstavit, e by Pemyslovci a Lucemburkov
zpsobili stedovk oteplen vypoutnm sklenkovch plyn.
Graf 3: Teplotn index, 14002000

gickch vzkum Chabibula Abdusamatova zrusk akademie vd

v meziledovch dobch vzrst koncentrace CO2 vdy nsledoval a nkolik set let za vzrstem teploty. Nkte vdci (Fin Jarl
Ahlbeck, Amerian Robert Essenhigh, Anglian Ian Clark) proto
mluv oobrcen kauzalit: pirozen zvyovn teploty vyvolv
uvolovn CO2 rozputnho vocenu.
Podle klimaskeptik me bt toto pirozen zvyovn teploty zpsobeno Sluncem. Naznauje to u fakt, e oteplovn probh ina Marsu, kde sondy NASA objevily zmenovn polrnch
epiek.
Finsk vdec Ilja Usoskin na zklad zmn koncentrace izotop
vpolrnm ledu zrekonstruoval solrn aktivitu vminulosti. Zjistil,
e za poslednch edest let je nejvy od roku 850 ae za poslednch 1800 let pesn koresponduje se zmnami teploty na severn
polokouli. Nmeck vdec Sami Solanki prokzal, e Slunce bylo
v poslednch zhruba sedmdesti letech nejaktivnj za poslednch 8000 let. Zmny aktivity ale zejm nepsob pmo, ale pes
ocensk proudy, take maj setrvanost asi ticet let. Navc jsou
tak mal, e nejsp nepsob pmo, ale pes njak zesilova.
Graf 4: Odchylka od teplotnho prmru, 17502000
18

Oteplovn vyvolan sklenkovmi plyny je hypotza sice relevantn, ale dosud neprokzan. Je otzkou, zda mme na pouh
hypotze zakldat astronomicky nkladn opaten typu Kjtskho protokolu. ist fyzikln sklenkov hypotza urit funguje.
Problm ale je, e klima se nechov jako laboratorn model.
Je pravda, e vposlednch zhruba sto letech koncentrace sklenkovch plyn stoupala azrove rostla iteplota. Pouh korelace dvou jev ale jet neznamen jejich kauzalitu. Podle glaciolo182

0,2

20

0,0
22

0,2
0,4

24
0,6

Northern Hemisphere
Surface temperature vs.
Solar Cycle Length

0,8
1,0
1750

1800

1850

1900

1950

Solar Magnetic Cycle Length years

Jak jsou piny zmny klimatu?

Deviation from 19511970 Mean C

0,4

26

2000

183

Nejastji se mluv ovlivu Slunce na formovn mrak. Kosmick paprsky tvo vatmosfe elektricky nabit ionty, kter pitahuj vodn molekuly aslou tak jako kondenzan jdra kapiek.
m vc mrak, tm vc tepla Zem odr zpt do vesmru atm
vc se ochlazuje. Dnsk vdec Henrik Svensmark zjistil, e vysok magnetick aktivita Slunce oslabuje mrakotvorn vliv kosmickho zen a o4% atm me nepmo pispvat ke globlnmu
oteplovn. Solrn magnetick cyklus pitom v koreluje s teplotou (graf 4).
Oteplovn nejsp nebude mt jedinou pinu. Zjitn, e globln teplotu ned jen sklenkov plyny, ale iSlunce, je ale vrozporu se zkladnm dogmatem alarmist, podle n je pinou
lovk.

Konsenzus oantropogenn podstat klimatick zmny

neexistuje
asto slyme, e vdeck debata u skonila, ale opak je
pravdou. Klimatit alarmist jsou jen vc slyet, protoe jejich
katastrofick vize maj zajitn pstup do mdi. Klimaskeptici ve
skutenosti tvo velkou aodborn vznamnou skupinu.
Jen namtkou: vroce 1998 vznikla tzv. oregonsk petice, kterou
organizoval profesor Frederick Seitz, nkdej prezident americk
Nrodn akademie vd. Psalo se vn: Neexistuje dn pesvdiv dkaz, e lidsk uvolovn sklenkovch plyn zpsobuje
katastrofick oteplovn zemskho povrchu a zmny klimatu.
Petici bhem prvnch esti tdn podepsalo 15000 vdc, ztoho
2100 zoblasti klimatologie apbuznch obor. Dnen poet signat peshl 20000.
Jak vznamn hlas naproti tomu pedstavuje IPCC, asto vydvan za vdeck konsenzus? IPCC pedevm nen vdeck
orgn, ale politick seskupen, jeho leny nominuj jednotliv nrodn vldy. Bval editel americk Satelitn sluby pro
vzkum poas, klimatolog Fred Singer spotal, e m 2100 len.
Zjistil, e vtina z nich nejsou klimatologov, ale sociln vdci,
ekonomov, politit experti, vldn funkcioni aPR specialist.
Vdeck zprvy IPCC ve skutenosti sestavuje jen asi 80 autor. Vzkum, kter Singer provedl, ukzal, e 40% len IPCC se
184

zvry IPCC nesouhlas a20% je dokonce oznauje za zavdjc

signl pro veejnost.
Nmeck vdec Dennis Bray vroce 2005 poloil 530 svtovm
klimatologm otzku: Do jak mry souhlaste i nesouhlaste
stvrzenm, e piny klimatickch zmn jsou pevn antropogenn?. Souhlasilo jen 56 %.

Jak dalece je hodnovrn IPCC?

O metodologickch chybch, nebo snad dokonce vdomm
podvodu tvrce modelu hokejky Michaela Manna jsme se u zmnili. Dalho vdomho podvodu se v roce 1995 dopustil editor
klov osm kapitoly tehdej zprvy IPCC, americk klimatolog
Benjamin Santer. Pot, co probhlo dn recenzn zen, tajn
vypustil vechny zmnky o vdeck nejistot a vynechal klov
sdlen, podle nho zatm dn vdeck studie nepodv dkaz,
e za klimatickou zmnu me antropogenn zven koncentrace sklenkovch plyn. Do zprvy navc vpaoval tyicet zmn,
kter mly navodit pesn opan dojem. Podvod odhalil profesor Frederick Seitz, nkdej prezident Nrodn akademie vd
aAmerick fyzikln spolenosti. Napsal: Za vce ne edest let
sv vdeck kariry jsem se nesetkal svce znepokojujc korupc
oponentnho zen.
Editor jedn z kapitol zprvy IPCC pro rok 2007, klimatolog
Kevin Trenbeth, se do n pokusil vpaovat tvrzen, e kvli oteplovn roste poet a aktivita hurikn. Na protest proti tomu na
lenstv v IPCC pozdji rezignoval Christopher Landsea, svtov
autorita, zabvajc se prv hurikny. Prohlsil, e je to vrozporu
snamenmi daty.
Jednm z nejvznanjch autor IPCC a propagtor antropogenn teorie globlnho oteplovn je profesor Stanfordsk univerzity Stephen Schneider. Vroce 1989 ekl asopisu Discovery:
Musme zskat irokou podporu veejnosti, co znamen bt co
nejvce v mdich. Proto musme nastiovat straideln scne
ainit zjednoduen, dramatick prohlen... Tento vrok nepotebuje koment.

185

Klimatick zmna ve veejnm diskurzu

Odborn diskuse oklimatick zmn se postupem asu zpolitizovala natolik, e se zn stalo svho druhu nboenstv, okterm
je zakzno pochybovat. Klimaskeptici jsou rutinn dehonestovni oznaenm za poprae, kter m asociovat poprae holocaustu, aosoovni zpropojen sprmyslovou lobby. Vyskytly se
ippady vhruek fyzickm napadenm. Oteplovac ideologie je
podporovna monstrkoncerty popovch hvzd a filmovmi agitkami, take se mluv ohollywoodizaci klimatologie.
Znmm pkladem politickho zneuit klimatologie je Gorv
film Nepohodln pravda, toc na divkovy nejni pudy.
Obsahuje obrovsk mnostv odbornch chyb, nesmysl azmrnch zkreslen. Napklad tvrzen, e hladina ocenu v dsledku
tn ledovc stoupne a osedm metr. Zprva IPCC vroce 2001
spekulovala o vzestupu hladiny do roku 2100 o 90 centimetr.
Leton zprva IPCC je u ale omnoho stzlivj mluv omaximlnm vzestupu o 43 centimetr. Gore tedy pehn vce ne
estnctkrt. Podle Gora se tak utop vznamn mnostv lednch medvd, kter v oteplenm moi nenajdou dost ledovch
ker. Vyvozuje to zprce, jej autoi nali tyi (!) utopen medvdy tsn po boui. Zamluje, e ztincti sledovanch medvdch
populac vKanad se snily jen dv.
esk ministerstvo kolstv ve spoluprci sministerstvem ivotnho prosted plnovaly Nepohodlnou pravdu zaadit do vuky. Stejn npad mla ibritsk vlda. Jeden zrodi se ale obrtil
na soud aargumentoval zkonem, kter ve kolch zakazuje politickou propagandu. Soud pak ve filmu nael celkem devt tvrzen,
kter jsou vrozporu saktulnm stavem vdeckho poznn. Rozhodl proto, e film sm do britskch kol jen vppad, e uitel
dti na vechny Gorovy li pedem vslovn upozorn.
Vzhledem kobrovskmu globlnmu dopadu Gorovy katastrofick sci-fi by ji dti mly znt stejn, jako teba Hitlerv Mein
Kampf nebo Marxv Kapitl. Ve vech tchto ppadech jde
pouze o kontext, v jakm uitel km dlo prezentuje. Gorv
film a stejnojmenn kniha jsou excelentnm pkladem politick
indoktrinace, zneuvajcm vdu a emotivn hrajcm na primitivn strach. Podrobn rozbor vetn analzy vech manipulac,
186

l apodprahovch manipulativnch postup se me stt dleitou soust vuky ke kritickmu mylen.

Pokod klimatick zmny produ?

asto se meme dost, e oteplovn zpsob vymen desetitisc ivoinch arostlinnch druh arozvrat globlnho ekosystmu. Tyto obavy jsou neopodstatnn u proto, e pirozen
klimatick zmny v minulosti byly mnohem vt viz teba u
zmnn stedovk klimatick optimum.
Proda navc nen statickm artefaktem, ale dynamickm
djem. Jej podstatou je vvoj, neustl zmna. Prodn podmnky nikdy nebyly stabiln stabilita je jen nae lidsk fikce. Filozofick otzka proto zn: jsou zmny klimatu spe dobr nebo
patn?
Nedvno byla navc zveejnna souhrnn studie devatencti
evolunch biolog v ele s Danielem Botkinem, kter ve uveden obavy vyvrac. Vdci argumentuj, e bhem poslednch
2,5 milionu let stdn ledovch a meziledovch dob pekvapiv vymelo jen velmi mlo druh. k se tomu tvrtohorn
hdanka.

Pokod klimatick zmna lidskou populaci?

IPCC odhaduje, e do roku 2100 se teplota zv a o 5,8 C.
Pr je to dsiv zprva. Katastrofick scne ale podceuj nae
adaptan atechnologick schopnosti. Aoteplovn navc nepinese pouze problmy pi jeho hodnocen musme vzt vvahu
ipozitivn vlivy, okterch alarmist ml. Bhem stedovkho
klimatickho optima, kdy bylo tepleji ne dnes, dolo krozkvtu civilizace. Rozumnm pstupem k dajn klimatick zmn je proto peliv analza zisk aztrt, kterou provedl dnsk
statistik Bjorn Lomborg ve svm bestselleru Skeptical environmentalist (2001). Zmrn pitom vyel z nejhorho scne
IPCC.
Kolik budou stt opaten, kter alarmist navrhuj pro odvrcen dajn klimatick katastrofy? Potaov model Williama
Nordhause, profesora ekonomie na univerzit Yale, ukzal, e
pokud nepodnikneme vbec nic, mohly by ns negativn nsled187

ky oteplovn stt celkem asi 5 bilion dolar. Pokud se ale oteplovn budeme snait zastavit, bude to mnohem dra. Globln
omezen snen teploty o 1,5 C by podle Nordhause pilo na
7,8 bilionu USD, omezen o2,5 C na 38 bilion dolar. Omezovn produkce sklenkovch plyn je navc naprosto neinn.
Kjtsk protokol do roku 2100 opozd rst teploty o pouhch
est let.
Lomborg shrnuje, e ulechtil zmr zastavit oteplovn
me snadno skonit tm, e svtov spoleenstv zat vdaji
mnohem vymi, ne by pinesla sama klimatick zmna. Nen
ostatn sm, kdo varuje, e jde ovyhazovn penz na nepravm
mst. U na podzim 2000 obvinil britsk klimatolog Mick Kelly
rozvinut zem, e ignoruj aktuln problmy dneka, protoe
jsou posedl mlhavmi hrozbami ztka. as apenze vnovan
sil o odstrann patn definovanho a spekulativnho rizika oteplovn porovnal Kelly smonost odstrann hladomoru
vAfrice.
Vjnu 2004 se vKodani seel panel osmi pednch svtovch
ekonom vetn t nositel Nobelovch cen. ekli jsme si: kdybychom teoreticky mli kdispozici padest miliard dolar, jak je
utratit, aby to nejvc prosplo svtu?, vysvtlil novinm Bjorn
Lomborg, kter panel svolal. Ekonomov definovali 32 hlavnch
svtovch problm od hladu pes nemoci a teba po nedostatek pitn vody a provedli u nich analzu potencilnch nklad
avnos (cost-benefit). Nejlep investic se ukzala bt kontrola nemoci AIDS pnos byl tyicetkrt vt ne nklady. Nsledovalo vyeen podvivy, odstrann barir volnho obchodu,
boj proti malrii a dal stle mn vhodn investice. Globln
oteplovn se ocitlo a na konci seznamu.
Plyne ztoho, e mnohem levnj ne bojovat proti sklenkovm plynm je vnovat pouh zlomek tchto penz na adaptaci
ke zvyujc se teplot. Implementace Kjtskho protokolu stoj
vce ne 150 miliard dolar ron. Organizace UNICEF odhaduje, e za polovinu tto stky by bylo mono zajistit vem obyvatelm Tetho svta pitnou vodu, zdravotn pi a vzdln.
Kad rok by to zachrnilo nkolik milion lidskch ivot.
Bojovnci proti oteplovn tak maj na svdom humanitrn
katastrofu.
188

Bude klimatick zmna pokraovat?

Pinese budoucnost katastrofln oteplen? Zd se, e maxima
bylo dosaeno u vroce 2005. U od roku 2003 se svtov ocen
zaal miteln ochlazovat. Podle poslednch dat NASA se od ledna 2007 globln klima ochladilo o0,650,75 C, co vymazalo
vtinu oteplovn za poslednch sto let. Jde onejvt meziron
ochlazen od zatku men v roce 1880. Leton zima pinesla
snhov kalamity vn, rnu, ecku aTurecku. Samozejm ale
zatm nen jist, zda jde ofluktuaci nebo ozatek trendu.
e se zane ochlazovat, pitom namtkou pedpovd teba
esk historick klimatolog Ji Svoboda, americk klimatolog eskho pvodu George Kukla, rusk klimatolog Habibul Abdusamatov nebo rusk akademik Vladimir Melnikov. Vladimr Bakircev
aGalina Maniov zruskho Institutu solrn fyziky se dokonce
onadchzejc ochlazen vsadili odeset tisc dolar. Tvrd, e globln teplota po roce 2017 bude ni, ne vletech 19982003.
Podle Abdusamatova se sice v poslednch letech dle zvila
koncentrace oxidu uhliitho, ale globln oteplovn se zastavilo.
Kdyby bylo zpsobeno sklenkovmi plyny, musela by se teplota
zvit zhruba o0,1 C. Ochlazen tak potvrzuje teorii odominantnm vlivu Slunce. Mra slunenho zen dopadajcho na Zemi se
toti bhem poslednch let snila.
Britsk astronom David Whitehouse loni vprosinci upozornil,
e se Sluncem se nco dje. Po obdob vjimen vysok aktivity
ve 20. stolet se nastupujc jedenctilet cyklus slunench skvrn
zan opoovat. Ml zat u na jae 2007, ale zaal a v lednu 2008 loskho roku. m pozdji pitom nov cyklus zane,
tm bude slab. Ve nasvduje tomu, e vstupujeme do obdob nzk slunen aktivity, jejm vsledkem podle Whitehouse
mon bude dal mal doba ledov (podobn t, kter zaala po
roce 1550). Knejvtmu ochlazen by mlo dojt piblin mezi
lety 20552060. Stejn nzor m i nmeck astrofyzik Theodor
Landscheidt, podle nho klima ned sklenkov plyny, ale tzv.
Gleissbergv slunen cyklus samplitudou devadesti let.
Vypjme si te na chvli klov argument klimatickch alarmist a pedpokldejme, e teplota je skuten funkc koncentrace antropogennch sklenkovch plyn. Pokud ns kvli piro189

zenmu sniovn slunen aktivity ek dal mal doba ledov,

meme pro civilizaci udlat lep vc, ne se ji pokusit zmrnit
pokud mono co nejmohutnjm spalovnm fosilnch paliv?

Literatura
Globln oteplovn: fakta msto mt: Praha, National Center for Policy
Analysis aCentrum pro ekonomiku apolitiku 2007.
McKitrick, R. akol.: Independent Summary for Policymakers, IPCC Fourth Assessment Report: Vancouver, The Fraser institute 2007.
(http://www.fraserinstitute.org/commerce.web/publication_details.
aspx?pubID=3184)
Singer, F. (ed.): Summary for Policymakers of the Report of the Nongovernmental International Panel on Climate Change: Chicago, IL, Heartland Institute 2008.
(http://www.heartland.org/article.cfm?artId=22835)

190

Emisn odpustky ns pijdou draho

Jaroslav Ml
prezident Svazu prmyslu adopravy R

Evropsk unie jela na konference v Bali jako favorit. Zavedla

systm povolenek achyst dal opaten. Pro snen emis sklenkovch plyn dl nejvc, je globlnm ldrem. Ani dobr vle
vak nesta tam, kde se pes vechny restrikce a halasn prohlen nakonec nedostav prokazateln vsledky.
Nechci polemizovat, zda globln oteplovn je i nen. Ani zda
se na nm podlej nebo nepodlej emise CO2. Beru, e kol je
dn, vzva je jasn. Globln spolenost se mus spolehliv arychle pesunout smrem kbezuhlkovm technologim. Mus to udlat tak, aby neohrozila fungujc ekonomiky ani rozvoj chudch
zem a zrove tak, aby se prmysl mohl tto celosvtov vzvy
chopit. Co dl Evropsk unie, aby zadan kol splnila?
Pokud jde o zvazky z Kjto, tm vichni novj lenov je
spluj. Podvme-li se na nkter star zem, jako je Rakousko,
panlsko, vidme, e nikoli. Pijala unie njak opaten ktomu,
aby se to zmnilo? Nepijala, pouze deklaruje, e pt bude
postupovat lpe aradostnji.
Zamila se na velk prmyslov podniky, na prmysl obecn.
To je urit sprvn. Ale ve chvli, kdy ignorujeme nejvtho zneiovatele, jeho emise budou jet narstat, tedy dopravu, urit se pohybujeme mimo rmec zadanho kolu.
Dobr hospod by se ml ptt, zda smruje nejvc energie, sil a penz tam, kde mu pinesou nejvt efekt. Unie zatm pijm ahodl pijmat opaten, kter se budou sousteovat pouze
na Evropu. Sohromnmi nklady tak mon doshne nepatrnho
zlepen.
Globln problm je teba eit globln. To ale nen mon,
dokud se kpijatm zvazkm nepipoj vechny zem. Nebo ales191

po jet na, Rusko, USA, Indie aBrazlie. Kdy uvme, e na

za poslednch patnct let dostihla svou produkc emis oxidu uhliitho USA a Evropu a v ptch patncti a dvaceti letech bude
produkovat tolik, co oba tyto kontinenty dohromady, jasn vidme, kde se d snejmenm silm doshnout nejvtho efektu.
Netvrdm, e bychom se nemli snait. Tvrdm, e bychom
mohli smenmi nklady doshnout mnohem vc. To by ml bt
kol politik. Musme od nich chtt, aby neli cestou nejmenho
odporu, protoe za to placeni nejsou.
Pouv EU dostaten inn nstroje? Troufm si tvrdit, e
vdnm ppad. Zvolila naprosto neukotven systm obchodovn semisnmi povolenkami. Obvm se, e se nebudeme stait
divit, a se ho se spekulativnmi mysly chyt hedgeov fondy,
a u americk nebo asijsk. A jedin miteln efekt se projev
obrovskm rstem zisk ze spekulativnch obchod. Vsledkem
bude hlubok deziluze tch Evropan, kte dnes toto obchodovn sodpustky za zneistn propaguj.
Pro se nepoume z toho, co se osvdilo? Ped dvaceti lety
nebylo vKalifornii pro smog vidt. VLos Angeles nemohl tm
nikdo vyjt na ulici. VAnglii jste ped ticeti lety mli blou koili za pl dne ernou. Ovzdu se zlepilo po pijet norem s jasn danmi daty a parametry. Pro tedy tak jako v Kalifornii
neekneme, e vechny energetick zdroje nov postaven po
roce 2015, 2020 nebo 2025 nesm uemis, poplku adalch kodlivin pekroit pesn definovanou hranici amus mt urit parametry innosti? Nebo e od pedem urenho termnu budeme
vyadovat splnn uritch poadavk od vech provozovanch
zdroj. Pokud bude vle, limity i termny jsou u vc politick
dohody.
Vhoda je, e systm zvaznch norem lze aplikovat celosvtov. Ten, kdo by je neplnil, se na trh nedostane nebo bude jeho
zbo zateno dodatenou dan. ili jednoduch, funkn, transparentn a snadno vymahateln mechanismus, kter nepovede
ke spekulacm. Aco je podstatn, bude motivovat kinvesticm do
novch, etrnjch technologi.
Zcela nesmysln systm obchodovn s emisnmi povolenkami CO2 je teba zastavit. Neosvdil se. V podstat jde o titn
192

penz bez prvnho rmce. Dochz k jeho zneuit, manipulacm s cenou. Co je hor, vsledkem nejsou investice do novch
technologi, ani lep ivotnho prosted. Atak to, e se zemisnch povolenek stal nstroj omezovn konkurenceschopnosti
jednotlivch zem.
eme zadan kol bez ideologie apopulistickch hesel. Jinak
budeme po Kjtu, kter bylo ve svm vsledku zklamnm, svdky dalho nespnho experimentu. Ten ns vak na rozdl od
Kjta pijde draho. Nikoli pro anonymn stt, penze vythne
zkapes kadho obana EU.
MF Dnes 19. prosince 2007

193

Mte to spotan, mil oteplovai?

Ladislav Jakl
tajemnk prezidenta esk republiky

Evropsk unie se v beznu dohodla, e na detailech svho

boje s dajnmi klimatickmi zmnami se dohodne do konce
roku. Jsme vtto debat u opravdu udetail? Nebo spe teprve
na zatku? Nebo jsme zsadn debatu ani nezaali?
Vdebat ogloblnm oteplovn vbec nejde oglobln oteplovn. To je jen nzev pro celosvtovou spoleenskou debatu
oplnech na zsadn globln opaten. Vtto debat nejde oklima, o klimatologii, o teplotu. Vm, e to je banln tvrzen, kter pijme mnoho ten, debatu vak stle vedou, jako kdyby
neplatila.
Oco tedy jde? Jde jen ajen oto, zda je sprvn pijmat celosvtov opaten ohromnho rozsahu. O to, zda cena, kterou
civilizace za tato opaten zaplat, je men, ne kterou by musela zaplatit, kdyby je neuinila. ili zsadn otzka je: vyplat se to?
Urit?
Klimatologick argumentace je v tto debat jen stpkem.
Stpkem je dokonce idebata odopadech tchto opaten na svobodu. Jsou to jen dl tmata, kter by mla vst kpoctiv snaze
okvantifikaci nklad zmnnch opaten apotencilnch nklad, kter by hrozily v ppad nepijet onch opaten (nebo
jejich pijet vjinm rozsahu).
Pedstavme si hypotetickou situaci. Ztra se zcela prkazn
zjist, e k dnmu oteplovn nedochz. Nicmn se poctivou
analzou dolo, e by bylo pro lidstvo dobr, kdyby globln teplota bhem ptch padesti let poklesla o ti stupn. Ba co vc,
dokonce se zjist, e pnosy takovho ochlazen by byly o d
vy, ne kolik by stlo takov ochlazen umle vyvolat. Bylo by
vtomto ppad namst pijmat takov opaten? Patrn bylo.

195

Evropsk unie se v beznu dohodla, e na detailech svho

boje s dajnmi klimatickmi zmnami se dohodne do konce
roku. Jsme vtto debat u opravdu udetail? Nebo spe teprve
na zatku? Nebo jsme zsadn debatu ani nezaali?
Vdebat ogloblnm oteplovn vbec nejde oglobln oteplovn. To je jen nzev pro celosvtovou spoleenskou debatu
oplnech na zsadn globln opaten. Vtto debat nejde oklima, o klimatologii, o teplotu. Vm, e to je banln tvrzen, kter pijme mnoho ten, debatu vak stle vedou, jako kdyby
neplatila.
Oco tedy jde? Jde jen ajen oto, zda je sprvn pijmat celosvtov opaten ohromnho rozsahu. O to, zda cena, kterou
civilizace za tato opaten zaplat, je men, ne kterou by musela zaplatit, kdyby je neuinila. ili zsadn otzka je: vyplat se to?
Urit?
Klimatologick argumentace je v tto debat jen stpkem.
Stpkem je dokonce idebata odopadech tchto opaten na svobodu. Jsou to jen dl tmata, kter by mla vst kpoctiv snaze
okvantifikaci nklad zmnnch opaten apotencilnch nklad, kter by hrozily v ppad nepijet onch opaten (nebo
jejich pijet vjinm rozsahu).
Pedstavme si hypotetickou situaci. Ztra se zcela prkazn
zjist, e k dnmu oteplovn nedochz. Nicmn se poctivou
analzou dolo, e by bylo pro lidstvo dobr, kdyby globln teplota bhem ptch padesti let poklesla o ti stupn. Ba co vc,
dokonce se zjist, e pnosy takovho ochlazen by byly o d
vy, ne kolik by stlo takov ochlazen umle vyvolat. Bylo by
vtomto ppad namst pijmat takov opaten? Patrn bylo.
Pedstavme si druhou hypotetickou situaci. Ztra se zcela prkazn zjist, e se otepluje, ale e je to zpsobeno slunen innost. Nicmn poctivou analzou se proke, e lovk sice toto
oteplovn svou innost nezpsobil, ale me ho svou innost
utlumit nebo zastavit. Zrove se poctivou analzou zjist, e
nklady na takov utlumen i zastaven by byly prokazateln
o d ni ne nklady, kter by zpsobilo oteplen ponechan
bez zsahu lovka. Bylo by sprvn v takovm ppad pijmat
opaten na zamezen rstu teploty? Patrn bylo.
196

Pedstavme si tet hypotetickou situaci. Ztra se zcela prkazn zjist, e se otepluje ae za to me lovkem provdn spalovn fosilnch paliv. Zrove se poctivou analzou proke, e
bilance kladnch azpornch dopad takovho lovkem zpsobenho oteplen vychz ve prospch dopad kladnch. Bylo by
vtakovm ppad namst pijmat njak opaten proti tomuto
lovkem zpsobenmu oteplen? Nebylo. Dokonce by byla zcela
namst vaha, zda by lovk ktomuto oteplen neml jet njak
aktivnji pispt.
Pedstavme si tvrtou hypotetickou situaci. Ztra se zcela prkazn zjist, e se otepluje a e za to me lovkem provdn
spalovn fosilnch paliv. Zrove se poctivou analzou proke,
e bilance kladnch azpornch dopad takovho lovkem zpsobenho oteplen vychz jasn apesvdiv ve prospch dopad negativnch. Poctivou analzou se ale pesvdiv dolo, e
masivn globln opaten sebou pinesou jet vraznj bilanci ve prospch negativnch dopad ne samo oteplen. Bylo by
vtakovm ppad sprvn pijmat takov opaten? Nebylo.
Mohu doplnit jet hypotzu 4a). Ta se od pedchoz bude liit
jen tm, e dnou poctivou analzou se nepoda pesvdiv
prokzat, e ppadn pijat opaten pinesou evidentn men nklady, ne jak lze oekvat od situace, kter by nastala bez
tchto opaten. Bylo by sprvn vtomto ppad takov opaten
pijmat? Ani vtomto nebylo.
Je teba zlomit dosavadn zplotl mylenkov schma:
pokud se otepluje aasi za to me lovk, je teba ihned shnout
k jakmkoli opatenm, nklady nenklady. Je pece jasn, e
hypotetick masivn celosvtov opaten tohoto typu lze ospravedlnit i tehdy, pokud by k dnmu oteplovn nedochzelo,
nebo pokud by ppadn oteplovn nebylo ovlivnno lidskm
faktorem. A naopak si lze pedstavit, e podobn globln opaten bude mon zdvodnit, i pokud k dnmu oteplovn ne
dochz anebo knmu dochz bez vlivu lovka. Rovnice oteplen lovk opaten prost neplat.
Globln oteplovai se takovmto schmatm brn s poukazem na to, e ve nelze snadno vyslit, e cenu utopenho roztomilho lednho medvdte nelze stanovit. Ano, takto argumentuje
kad, kdo chce sv hodnoty vyjmout z celospoleensk debaty
197

a z odjakiva platnch princip lidskho konn a zbavit se tak

povinnosti argumentovat, kdy chce sahat na ciz penze a ciz
svobodu. To ale pijmout nelze.
Ano, nkter nklady se vysluj obtn. Vyslovat pocity
rodin hypoteticky pesthovanch ztichomoskho ostrova jist
nen snadn. Ale ony inklady dnes silou protlaovanch celosvtovch opaten nejsou vechny zjevn, tak je nutno brt vvahu
ohromn mnostv nklad nepmch. Jak vyslovat ztrtu svobody, omezen podnikn, sociln jmy chudch vrstev, zmaen
budovn infrastruktury mn rozvinutch zem? Ale pokud se
nkdo chce poutt do tohoto obho globlnho dobrodrustv,
pak si s takovou bilanc prci dt mus. e tak dnen globln
oteplovai nein, je straliv. e ktomu nejsou nuceni veejnm
mnnm, je tragick.
Pestame se bavit o meteorologickch stanicch, pestame
se strait povodn vTexasu. Potejme. Trpliv, poctiv azodpovdn. Aod oteplova chci slyet jasn odpovdi na tyto otzky:
Zda se podle vs nyn otepluje a zpsobil to lovk, jakou odhadujete teplotu za padest let, pokud dn opaten pijata nebudou? Jak je tato vae hypotetick teplota A? Jak teplota bude za
padest let, pokud pijata budou? Jak je vae hypotetick teplota B? Jak jsou vae kalkulace pnos a nklad, pokud bude
za padest let panovat teplota A? Jak jsou vae kalkulace pnos nklad, pokud bude za padest let panovat teplota B? Jak je
hrn nklad na opaten, kter navrhujete, za tchto padest let?
Okolik jsou tyto nklady men ne rozdl mezi dopadem teploty
Aateploty B?
Pokud nemte odpovdi na tyto otzky, zejmna na tu posledn, pak jsou vmi navrhovan opaten nezodpovdnm hazardem
azloinem proti lovku. Amimochodem: stejn se neotepluje.

Co sklimatickou zmnou?
Laissez Faire!*
Petr Mach
Centrum pro ekonomiku apolitiku
Ve svm pspvku se budu zabvat politikou boje proti klimatickm zmnm, kter je motivovna hypotzou o klovm vlivu innosti lovka na tyto zmny. Prvn st kvantifikuje rozsah
probhajcch klimatickch zmn aukazuje, e klimatick zmna
je permanentn proces. Druh st prezentuje nkter ukazatele
vvoje kvality ivotnho prosted, na nich budu dokumentovat,
e se ivotn prosted zlepuje. Tet st rozebr politiku boje
proti klimatick zmn apokou se kvantifikovat velikost nklad tto politiky.

Klimatick zmna je permanentn proces

Asi nikdo nepochybuje o tom, e se klima mn. O tom, e se
klima mnilo i v dvnch dobch, svd zznamy z kronik, analza ledu i letokruh nebo geologick zjitn. Nejlpe zdokumentovanm anejdleitjm ukazatelem klimatickho vvoje je
teplota vzduchu. Ta se na mnoha mstech svta systematicky m
pes dv st let. Obrzek 1 ukazuje vvoj teploty vPraze-Klementinu. Znj je patrn, e teplota ve druh polovin 20. stolet zeteln rostla. Zrove je vidt, e teplota ve druh polovin 19.stolet klesala a e teplota na konci 20. stolet se vznamn neliila
od teploty na konci 18. stolet.

MF Dnes 17.3.2008

*) Pspvek na semini Fontes Rerum, Novotnho lvka, 13. prosince 2007.

198

199

Podobn obrzek nm dv teplota vdalch mstech. Obrzek

2 ukazuje vvoj teploty vPraze ve srovnn sVdn aBratislavou.
Praha tedy nebyla ve svm teplotnm vvoji vjimen, teploty
ve Vdni a Bratislav byly podobn. Podobn trendy jsou patrn
zvtiny dalch mst svta.
V rozporu s pevldajcm vkladem v mdich se neukazuje,
e se vvoj ve 20. stolet vymyk vvoji teploty vped-industriln
e. Zprvy Panelu pro vzkum klimatickch zmn OSN (IPCC)
obvykle ukazuj vvoj globln teploty pouze od roku 1865 aopomjej tak globln pokles teplot bhem vtiny 19. stolet. Pisuzovat dominantn vliv na teplotu na Zemi innosti lovka proto
nen na mst.

Obrzek 1: Teplota od roku 1775 vPraze Klementinu

Prm rn ron teplota C Klem entinum

13,0
12,0
11,0
10,0
9,0
8,0
7,0

ivotn prosted se zlepuje

6,0
2005

1985

1995

1975

1965

1955

1935

1945

1925

1905

1915

1885

1895

1865

1875

1855

1835

1845

1825

1805

1815

1795

Obrzek 3: Emise hlavnch zneiujcch ltek vovzdu

1775

Obrzek 2: Vvoj teploty ve Vdni, Bratislav aPraze

1785

Zdroj: esk hydrometeorologick stav

Ze zprvy o stavu ivotnho prosted vydvan pravideln

Ministerstvem ivotnho prosted vyplv, e vechny zkladn
ukazatele kvality ovzdu se oproti roku 1989 vrazn zlepily.





5;40
/09
$0
70$
QSBW
PTB

/)
QSBW
PTB

UJTDF
UVO
[B
SPL





















Zdroj: CD Krajina avoda. MP Praha 2003.

200






































Zdroj: MP

201

Jak ukazuje obrzek 4, sniuj se dokonce i emise CO2, kter

sice nepat mezi kodliv ltky ohroujc zdrav lid, kter ale
bv oznaovn za dleit sklenkov plyn ovlivujc teplotu na
Zemi.

n ivotnho prosted. Trvale narst iplocha les vesk republice, jak ukazuje obrzek 5 atm pdem kles plocha pol, jak ukazuje obrzek 6.
Obr. . 5: Plocha les veskch zemch

Obrzek 4: Emise oxidu uhliitho vR









tisce hektar




NJMJPOZ
UVO
[B
SPL

Plocha les v R





$0































Zdroj: stav pro hospodskou pravu les






































Zdroj: Zprva o ivotnm prosted 2006

Obrzek 6: Osevn plocha vR

Osevn plocha celkem

202




























































Hlavn pinou poklesu emis ve uvedench ltek je technologick pokrok umonn trn ekonomikou. Zbo a sluby
se vyrbj stle efektivnjm zpsobem. Vechny vrobky, od
mobil pes notebooky po ledniky maj dnes ni spotebu,
vt innost a mn odpadnho tepla. Modernj auta mn
pokozuj ivotn prosted ne star kodovky a trabanty. Vce
domcnost top plynem a mn hndm uhlm. Bohat spolenost s trn ekonomikou umouje vnovat vce prostedk na
ist ivotn prosted izveejnch rozpot. astji se ist ulice
aelektrrny odsiuj emise vznikl pi spalovn uhl.
Rostouc ekonomiku jej rst je dsledkem konkurence
atrnho mechanismu proto povauji za hlavn initel zlepov-

hektary osevn plochy





Zdroj: S

203

Pestoe se osevn plocha zmenuje, vnosy obilovin vzrostly

na nkolikansobek. Mj. idky emism CO2 adky zskvn dusku ze zemnho plynu, tedy dky vyuvn fosilnch zdroj, roste nejen u ns, ale i globln, objem biomasy, pro kterou je CO2
ipavek hnojivem podporujcm rst objemu.
Navzdory mnohm poplanm zprvm o negativnm vvoji
ivotnho prosted se stav ivotnho prosted zlepuje a zlepuj se i ukazatele kvality ivota. Nejkomplexnjm ukazatelem
kvality ivota je oekvan stedn dlka ivota pi narozen. Jak
ukazuje obrzek 7, stedn dlka ivota roste, a zejmna konec
komunismu a obnoven trn ekonomiky znamen vrazn zlom
ve vvoji dlky ivota, kter od roku 1990 roste podstatn rychlejm tempem. Emise CO2 tedy nejsou spojeny s poklesem kvality
ivota, naopak, po celou dobu, kdy na zemkouli dochz klidmi
vyvolanm emism CO2, se stedn dlka ivota a dal ukazatele
kvality ivota zlepuj.
Obrzek 7: Stedn dlka ivota


stedn dlka ivota (mui)



Politika boje se zmnou klimatu je drah

Navzdory pznivmu vvoji vtiny relevantnch ukazatel
kvality ivota akvality ivotnho prosted existuj obavy, e emise CO2 vyvolan spalovnm fosilnch paliv (zemnho plynu, ropy
auhl) mohou vst krstu globln teploty, kter by mohl znamenat ohroen pro lidstvo.
Na zklad tchto obav pijala ada zem legislativn opaten,
jejich clem je omezit emise CO2 a ovlivnit tak vvoj klimatu.
Vppad esk republiky se jedn oopaten, kter maj pvod
v nazench a smrnicch Evropsk unie. Konkrtn se jedn o:
kvty pro vrobu elektiny z obnovitelnch zdroj, dosahovan pomoc stanovench vkupnch cen pro elektinu z vtru,
vody, slunce apod. a pomoc dotac na pozen elektrren; spotebn dan z elektiny, plynu a uhl (tzv. ekologick dan); kvty pro biosloky vbenznu anaft; systm pdl na emise CO2
aobchodovn sprvy na emise.
Tato opaten jsou drah. Nartnu zde hrub odhad tchto
dodatench nklad, kter budou muset spotebitel a daov
poplatnci hradit na tuto politiku boje proti zmnm klimatu.
Tabulka 1: K
 vty pro vrobu elektiny zobnovitelnch zdroj
(vybran zem)




Stav 1997



(TWh)



Stav 1997

Cl 2010

(podl na hrub spoteb)

Belgie

0,86

1,1%

6,0%

Velk Britnie

7,04

1,7%

10,0%



vdsko

72,03

49,1%

60,0%



Rakousko

39,05

70,0%

78,1%



2,36

3,8%

8,0%

Maarsko

0,22

0,7%

3,6%



204

















































Zdroj: S







Tabulka . 1 ukazuje pro vybran zem kvty pro vrobu elektiny z obnovitelnch zdroj stanoven smrnicemi Evropsk
unie. Z tabulky vyplv, e esk republika vyrbla v referennm roce 2,36 TWh elektiny zobnovitelnch zdroj, co pedstavovalo 3,8% spoteby. Cl na rok 2010 byl stanoven na 8 %.

205

Z tabulky 2 je zejm, e snaha dosahovat stanovench kvt

pomoc zelench bonus znamen v ppad vtrn energie
dodaten nklad ve vi 1950K za kadou dodatenou MWh
vyrobenou zvtru a12750K za kadou dodatenou MWh vyrobenou ze slunce.
Tabulka 2: Stanoven vkupn ceny elektiny zobnovitelnch zdroj
Vkupn ceny
elektiny dodan
do st vK/MWh

Zelen bonusy
vK/MWh

Vtrn elektrrna uveden do provozu

po 1.1.2007 vetn

2460

1950

Vtrn elektrrna uveden do provozu

od 1.1.2006 do 31.12.2006 vetn

2510

2000

Slunen elektrrna pro zdroj uveden

do provozu po 1.1.2006 vetn

13 460

12 750

Slunen elektrrna pro zdroj uveden

do provozu ped 1.1.2006

6410

5700








ISVC
TQPUFCB




















































Oekvme-li v roce 2010 hrubou spotebu elektiny ve vi

76,887 TWh (pi rstu o 1,75% ron, co je prmrn rst od
roku 1992) viz obrzek 8, pak by vroce 20108% spoteby pedstavovalo zhruba 6 TWh elektiny. Pokud by prmrn nutn pirka na vrobu 1 MWh elektiny z obnovitelnch zdroj inila
4000K, pak by nklady na zajitn vroby 6 TWh inily 24 miliard korun. Pokud by prmrn nutn pirka na vrobu 1 MWh
elektiny z obnovitelnch zdroj inila 2000K, pak by nklady
na zajitn vroby 6 TWh inily 12 miliard korun. Jde o hrub
odhad, protoe nevme, jak se budou vyvjet nklady na vrobu
alternativnch zdroj ani jak se budou vyvjet nklady nedotovanch (konvennch) zdroj. Vme ale, e i v ppad alternativnch zdroj plat zkon klesajcch meznch vnos akad dal
vtrn elektrrna bude stavna na mn vhodnm mst abude
poskytovat ni vnos na m2.
Vrazn dopad na spotebitele bude mt ipovinn pimchvn biopaliv do benznu anafty. Pokud by mla vroce 2010 tvoit
biopaliva 5,75% benznu anafty, lze pedpokldat dodaten nklady ve vi kolem 8 miliard korun. Dal dopad bude mt pidvn biopaliv do benznu anafty na ceny potravin, protoe vno206

Obrzek 8: Hrub spoteba elektiny vR

GWh elektiny

vn osevnch ploch na pstovn biopaliv sniuje podl osevnch

ploch na pstovn potravin akrmiv. Dalch 410 miliard korunbude stt daov poplatnky ekologick da uvalen na uhl, plyn
aelektinu. Dal tko odhadnuteln nklady poneseme vrmci
politiky pidlovn povolenek na emise CO2 v rmci evropskho systmu obchodovn s povolenkami na emise CO2. Celkov
nklady legislativy zamen na omezen emis CO2 odhadujeme
vroce 2010 na 1% HDP pi danm stavu legislativy.

Zdroj: Energetick regulan ad, 20072010: vlastn prognza

Zvr
Politika boje proti emism CO2 je drah. Penze, kter daov
poplatnci a spotebitel budou muset vnovat na tuto politiku,
by mohly bt vynaloeny efektivnji. Nevyhnutelnm dsledkem
neefektivn alokace zdroj je snen tempa hospodskho rstu.
Pitom tato politika bude mt zanedbateln vliv na celkovou koncentraci CO2 v ovzdu a na globln klima. Bylo by rozumn
upustit od tto drah aneefektivn politiky.
207

Vprvn ad by bylo dobr odstoupit od povinnho pimchvn biopaliv do benznu a nafty. Rovn by bylo sprvn zruit
povinn kvty na obnoviteln zdroje a podporu obnovitelnm
zdrojm elektiny asystm obchodovn sprvy na emise. Zopaten zamench na omezen emis CO2 jsou nejrozumnj ekologick spotebn dan na energie. Je teba ponechat maximln
volnost trnmu mechanismu. Pak se na trhu samy objev nov
aefektivnj technologie vroby aspoteby energi.

Hysterie globlnho oteplovn

Marek Louek
Centrum pro ekonomiku apolitiku

Hysterie kolem globlnho oteplovn nabv na sle. Po zveejnn podzimn zprvy Mezivldnho panelu OSN pro klimatick
zmny se objevuj hrzostran varovn otom, jak nae planeta
umr. Je globln oteplovn fikce nebo realita? Pokud realita,
pin pro svt nebezpe, nebo i njak pozitiva? Jsou nklady
boje proti globlnmu oteplovn pimen, nebo jde jen opltvn zdroji?

Kdy akde se otepluje

Je pznan, e zpravodajstv o globlnm oteplovn l
vechny negativn jevy, kter by se v dsledku emis CO2 mohly
stt, avak zapomn na dobr vci, kter by oteplovn rovn
mohlo zpsobit. A tm vbec neupozoruje na nklady, kter
by pinesla nadmrn regulace emis. Pitom patn proveden
analza me mt fatln dsledky vpodob mylnch politickch
doporuen.
Pomime fakt, jak klimatologov hypotzu globlnho oteplovn ovuj. Teplomry jsou systematicky a v globlnm mtku pouvny teprve v poslednm pldruhm stolet. Pedpokldejme ale, e se teplota ve 20. stolet skuten zvila zhruba
o0,40,8 C. Vyplv ztoho njak katastrofa? Nebo jde obn
teplotn vkyv, jakch byly vdjinch stovky i tisce?
Rst globln teploty je prmrn slo, kter nek nic
o tom, kde a kdy se otepluje. Vzestup globln teploty neznamen, e vude je onco tepleji. Bjorn Lomborg vknize Skeptick
environmentalista dokld vrazn obecn trend, kdy oteplen
podlhaj nejvce nzk teploty. Celosvtov se mnohem vce zvily minimln non teploty ne maximln denn teploty. To plat pro vechna ron obdob apro ob polokoule.
208

209

Nepekvap proto, e pro Spojen stty, severn astedn Evropu, nu, Austrlii aNov Zland tato tendence znamenala mn
mrazivch dn. Protoe se oteplovn odehrvalo vchladnm klimatu, zvily se maximln teploty pouze vAustrlii ana Novm
Zlandu. Ve Spojench sttech maximln teploty dn pohyb
nevykzaly avn se maxima dokonce snila.
Je mnohem lep, kdy k oteplovn dochz v dob, kdy je
chladno, ne kdy je teplo. Znamen to, e se zmruj zdravotn
pote nsledkem chladu (nap. chipka, mrtvice, infarkty apod.),
a pitom nepibv problm vyvolvanch vedry (nap. paly).
Lze dokonce smle tvrdit, e celkov je takov oteplovn pro
lidi prospn. Mrn rst teploty by ml bt dvodem kradosti,
nikoli ke truchlen.

Sklenkov efekt
Zkladn sklenkov efekt je pozitivn jev: kdyby atmosfra sklenkov plyny neobsahovala, byla by prmrn teplota na Zemi
o 33 C ni a je nepravdpodobn, e by zde mohl existovat
ivot, jak jej znme. Vtinu uvolovanho CO2 absorbuj oceny,
zvten plochy les a zrychlen rst vegetace, protoe rostliny
CO2 funguje pro rst rostlin jako hnojivo.
Za posledn milion let probhla srie osmi dob ledovch
ameziledovch, reagujcch na zmny obn drhy Zem kolem
Slunce. Posledn meziledov doba, holocn, v nm nyn ijeme, zaala zhruba ped 10 000 lety. Tajc led tehdy zvil hladinu mo onkolik destek metr ateploty byly celkov vy ne
ve 20. stolet. Vkyvy prmrnch ronch teplot za poslednch
1500let in pt a osm stup Celsia.
Vposlednch 140000 letech se opakuj epizody jako mal doba
ledov atepl obdob, ato vklimatickm cyklu zhruba 1500 let.
Nikdo nenamt proti tomu, e ped rokem 1900 bylo chladnji,
akoli stedovk byl pravdpodobn teplej ne dnes. Protoe
prv opoutme malou dobu ledovou, ned se to chpat jako jasn znmka trvalho trendu globlnho oteplovn.

210

Pohled do kilov koule

Podle daj klimatolog se teplota za obdob 18502000 zvila vprmru o0,6 C. Klovou otzkou je, jak bude vvoj teplot
vbudoucnu. Ze statistiky dobe vme, e protahovat minul trendy do budoucnosti je oidn. Pedpovdat budoucnost na stolet
dopedu je innost pln nstrah. Je znmo, jakm problmem je
pedpovdt poas na ti dny dopedu. e to nkdo doke na
sto let dopedu, je udivujc.
Klimatologov se spolhaj na potaov simulace pomoc
matematickch model. Vsledek simulac zvis na parametrech
a algoritmech, kter se do potae vlo. Potae nejsou kilov koule, jenom polykai sel. Nejobtnj problmy simulac jsou modelovn ochlazujcch efekt, zapotn zptn vazby
vodn pry a vliv oblanosti. Pravdpodobn nejvt nejistota
vyvstv kvli mrakm.
Zemsk klima je neuviteln sloitm systmem. Klima je
pedevm ovldno tm, e si Zem vymuje energii se Sluncem a okolnm vesmrem. Promuje se pak atmosfra, oceny,
povrch pevniny, ledov plochy azemsk biosfra. Vliv oteplovn
plynouc z CO2 tlum aerosoly. Sousteovat se na CO2 nen pli rozumn, protoe ke globlnmu oteplovn pispvaj vechny
sklenkov plyny.
Rozptyl prognz IPCC pro rst teplot 1,84,5 C je pomrn
irok. Mdia pirozen cituj nejvy odhad a mlokdy zmn
o nejnim odhadu. I ten vak me bt nadsazen. Pokud ve
21.stolet bude tm dokonena nhrada fosilnch paliv za obnoviteln zdroje nebo jadernou energii, co razantn sn uhlkov
emise, me se teplota bhem ptch padesti let zvednout jen
o0,7 C apot dokonce klesnout.

Dubnov zprva
V dubnu 2007 piel Mezivldn panel OSN pro zmny klimatu sdal zprvou, kter zneklidnila veejnost. Zprva zveejnn
v noru 2007 dola k zvru, e lidsk innost s 90% pravdpodobnost pispv ke zmnm klimatu. Zastavme se ut pedpovd dubnov zprvy, kter mohly leckoho vydsit: e stamiliony

211

lid zemou hladem, e lidstvu dojde voda, ae vyme tetina druh na Zemi.
Celosvtov se podl hladovjcch na celkov populaci snil
ze 35% vroce 1970 na 18 procent na pelomu tiscilet. Do roku
2010 se oekv pokles na 12% celkov populace. Poet hladovjcch kles dokonce absolutn. Jestlie zprva pedvd, e
miliony lid budou trpt hladem, je to sice pravda, ale tento problm bude stle mn akutnj. Ceny potravin budou dle klesat
aivotn rove lid, ivrozvojovch zemch, bude stoupat. Oteplovn neme tento zkladn pozitivn trend zvrtit.
Slogany o krizi vody jsou nadnesen. Dostaten zdroje vody
m v souasnosti drtiv vtina zem svta. Na vech kontinentech se dostupnost vody na osobu zvila apstup kist pitn
vod a hygienickm zazenm zskv vt procento obyvatel.
VKuvajtu, jedn zmlo zem na svt snedostatkem sladk vody,
e problm odsolovnm. Odsolovn mosk vody stoj 5080
cent na kubk vody. Odsolen voda je sice dra ne sladk, rozhodn vak nen nedostupn. Vlky ovodu jsou vlepm ppad
nadszka, vhorm ppad omyl.
Tetina vyhynulch druh na Zemi je odhad notn pehnan.
Vymrn nkterch druh avznik druh novch probh vprod neustle. Dosud vyhynulo vce ne 95% druh na Zemi. Nikoho netrp, e u mezi nmi neij mamuti, pesliky i trilobiti.
Realistick odhad, z nho vychz i zprva OSN o biodiverzit,
zn, e vymr 0,7% druh za padest let. Hlavn jsou to vbi,
mouchy ahoubov spory. Savci vymraj jen vjimen. Nov druhy i odrdy si lovk vytv lechtnm i genetickm inenrstvm.

Vtina plodin (zvlt penice are) roste vrazn lpe, kdy

je vatmosfe vce CO2 oxid uhliit toti funguje jako hnojivo.
Vy teplota tento zrodovac efekt dle posiluje. Prmrn
vnos se me podstatn zvit. Prmyslov zem z oteplovn
zskaj vce, a to jak na delm vegetanm obdob, tak na hnojcm efektu CO2. Rozvojov zem budou ze zrodovacho inku
tit tak.
Dramatick odhady dopadu oteplovn na hladiny mo se
postupn zmruj. Pvodn modely pedpovdaly extrmn
vzestupy hladiny mo, tyto odhady vak od t doby klesaj. Globln vodn hladina vzrostla ve 20. stolet o1025cm apedpokld se, e za dal stovku let hladina vzroste o 3149cm. To
nen dn drama. Spe pleitost pro adaptaci v postiench
regionech.
Mrn vzestup mosk hladiny me bt nepjemn pro nkter pmosk stty jako Nizozem i Banglad. Pro lidi ijc
vohroench oblastech je to pleitost, aby se pesthovali dle
do pevniny. Pro jin zem (jako nap. seversk) je naopak oteplovn asn dobr zprva. Protoe se zv teplota, poroste produktivita jejich zemdlstv a stoupne zalesnn pda. Celkov
svtu dn katastrofa nehroz.
Voteplujcm se svt bude mn lid umrat kvli chladnmu
poas. Statistiky prokazuj, e vce lid umr na chladn poas ne na tepl poas. Nap. v zim je mrtnost o 1520% vy
ne vlt. VUSA umr dvakrt tolik lid na chlad ne na vedro.
Vppad oteplovn by vBritnii zemelo kadou zimu ozhruba
9000 lid mn. Mn chladu, ani by byly vt maximln teploty, pin rovn energetick spory.

Pnosy oteplovn

Mda mdu std

Globln oteplovn nen problmem, kter se bude neustle zhorovat. Zven teploty navc vyvolv rznorod dopady.
Nkdo na nm prodl ankdo vydl. Rzn oblasti svta budou
ovlivnny odlin. Nelze neustle nafukovat kody plynouc zgloblnho oteplovn. Je teba docenit mimodn pzniv dopady
oteplovn voblasti zemdlstv, lidskho zdrav aenergetickch
spor.

Dky kombinaci vzestupu teploty, CO2 a srek bude Zem

zelenj. Srostouc florou bude ivce potravy pro ivoichy. Pesto lid stle hledaj straky a boj se, e oteplovn jim ukod.
Globln oteplovn pr povede ke zvenmu vskytu psench
bou, vtmu suchu, zplavm, vlnm tsunami, poryvm bou, tornd, hurikn, cyklon aobecn extrmnmu poas. Je to
pravda?

212

213

Ji vroce 1996 IPCC ve sv zprv otto otzce sdlil: Neexistuj dn dkazy, e by ve 20. stolet dolo vgloblnm mtku
ke zvenmu vskytu extrmnch klimatickch udlost i promnlivosti klimatu, tebae daje a analzy jsou nedostaten
a nepln. Na regionln rovni existuj u nkterch ukazatel
extrm a klimatick promnlivosti zeteln dkazy zmn. Nkter ztchto zmn nasvduj vt promnlivosti, jin ukazuj na
ni promnlivost.
Globlnmu oteplovn se pipisuj jevy od patnho poas,
pes zplavy a po vnice. Zplavy jsou vak katastrofa, kter se
samotnm klimatem souvis jen voln. Ped sto lety byly velkou
klimatickou hrozbou ledovce. Kdy Titanik narazil do ledovce, byl
to podnt pro adu prodovdc, aby psali, e ledovce ohrouj
lovka. Jet v70. letech byla mda strait globlnm ochlazovnm. Dnes je mda opan.

Chceme-li budoucnosti porozumt, musme oddlit nadszku

od reality. Dramatick pedpovdi rstu teplot jsou pravdpodobn zavdjc. Bylo by daleko levnj platit nklady adaptace
na zvenou teplotu ne razantn sniovat emise CO2. Nemli bychom utrcet mnostv penz na to, aby se nepatrn snil rst
globln teploty, jeliko by se tyto penze daly vyut daleko efektivnji.
Diskuse o globlnm oteplovn nen jen otzkou volby optimln cesty lidstva, ale m mnohem hlub politick koeny. Ty se
dotkaj toho, jakou podobu budouc spolenosti bychom si pli.
IPCC vpodstat oteven navrhuje, abychom zmnili ivotn styl
aodklonili se od spoteby. Jene bytek bohatstv kvli centrlnmu plnovn atmosfry by byl ohromn. Daleko vt ne kody,
kter by oteplovnm mohly vzniknout.
MF Dnes 28.4.2007, D6, Kavrna.

Nklady regulace
Nklady globlnho oteplovn vyslovan na biliny dolar
jsou notn pehnan. Berou do vahy pouze potenciln kody,
nikoli pnosy oteplovn. Zatmco nsledky globlnho oteplovn jsou stle nejasn, nklady omezovn emis jsou viditelnj a budou neobyejn vysok. Seadme-li tyto informace vedle
sebe, zd se sprvnj spe nepanikait azstat stzlivm.
Pedstava, e dky politickm restrikcm citeln ovlivnme
globln teplotu, je iluzorn. Vliv naich zsah na teplotu bude
nepatrn, a udlme to i ono. Dsledkem Kjtskho protokolu
bude rst teploty do roku 2100 ozhruba 0,15 C (podle Williama
Nordhause dokonce jen o 0,03 C) ni, ne kdyby se neudlalo nic. Dohoda zKjta snila moskou hladinu o2,5cm. asn!
Vsledek Kjta m na klimatick systm bezvznamn vliv.
Budeme-li sulechtilmi zmry bojovat sgloblnm oteplovnm, meme dopadnout tak, e zatme svt nklady daleko vtmi, teba i dvojnsobnmi nebo desetinsobnmi, ve srovnn
sdomnlmi nklady samotnho globlnho oteplovn. Nakonec
se me ukzat, e globln oteplovn pin vce pozitiv ne
negativ. Centrln regulace atmosfry znamen mrhn globlnmi zdroji.
214

215

Al Gore: Nepjemn demagogie

Michal Petk
poradce prezidenta republiky

Kdy jsem el na dokumentrn film Nepjemn pravda (An

Inconvenient Truth, USA 2006, reie D. Guggenheim), jeho jedinm protagonistou byl bval Clintonv viceprezident Al Gore,
iluze jsem si rozhodn nedlal. Netuil jsem vak, e budu natolik osloven, e se budu chtt se svmi zitky podlit tmto
zpsobem.
lo o ideologickou a ekologisticky ladnou pednku, kter
vsob zahrnovala snad vechny nectnosti, jich se mohla dopustit. Grafy bez mtka, znaek ajednotek, citov hra, za kterou by
se nemuseli stydt ani aktivist Greenpeace (nap. kreslen ukzka, ve kter ledn medvd plave, plave, nenalz kru, na n by
si mohl odpoinout, ata, kterou nael, se rozlom aneunese ho,
take plave dl, vstc sv jist smrti). Naprost absence obhjen
metody, jakou se k vslednm zvislostem, mrm a predikcm
dolo, zato vak maximln extrapolace tchto tragickch vsledk a blcch se katastrof (nov doba ledov?). A pak pichz
politik zachrnce, kter (jako jedin) katastrofu odvrt a tm
tak zachrn cel lidstvo.
Ekologie je samostatn vdn disciplna, disponujc vlastnmi
metodami poznvn, pvodn vznikl pro zkoumn rznch vztah vsystmech rostlin, ivoich aneiv prody. Uns napklad
pslun pracovit eskoslovensk akademie vd v 80. letech
20. stolet vybavilo vyslakami baanty a sledovalo jejich pohyb
vprostoru aase, aby to vypadalo dostaten vdecky. Problm
a povstn uklouzvn po bannov slupce ale zan tam, kde
zahrneme do tchto ekologickch vah i lovka a jeho aktivity
(ostatn jistm typem vyslaek jsme dnes vybaveni vichni, e?).
Od prvnch vzkum jednotlivch ekosystm rostlin aivoich bychom tedy nemli sklouznout k neadekvtnm analogim
217

i dokonce extrapolacm do oblasti ekonomickch aktivit lovka, takzvanch prodnch zdroj aohroenm pro ivot lovka
na tto planet.
To, co je podstatn a spolen pro pravidla a zkonitosti, je
plat napklad pro onen povstn Mendlv hrch na pokusnm
pozemku, i pro pohyb zvete s vyslakou, je vak nm zcela jinm ne tm, co je charakteristick pro ekonomick aktivity lovka ajeho ivot vsdlech na tto planet. Bohuel, mnoho lid si to skuten stle neuvdomuje nebo nechce piznat,
protoe by tm pili o velkou st svho argumentanho
arzenlu.
Bval viceprezident USA Al Gore nm tak ve svm stominutovm dokumentu nabz smsici katastrofickch scn, nesetnkrt vyvrcench malthuzinskch frz ato, co by dnes nepublikoval snad u ani povstn msk klub, Meadowsovi a Mishan.
Cel show tak pipomn dekadentn verek (se suchm chlebem, suchm salmem a suchm Martini) tch, kte vd, e je
nic nestoj obas pomyslet na chud vAfrice.
Hlavn argumentan pstup tto one-man show je mono
vyjdit slovy tak njak to asi bude, jak lze alespo odhadnout
podle pikyvovn chpavch en v prvnch adch Al Gorova
publika. Zsadn chybou a zrove charakteristikou vech
tchto scn je toti pedpoklad, e to, co je podstatn pro
ivot rostlin a ivoich, je podstatn pro ivot lovka. Tvrci katastrofickch scn vychzej z pedpokladu, e lidsk
poznn je ji prakticky ukonce, vvoj efektivnjch technologi
je ji zastaven ae svt je statick, jednou provdy dan ajednodue pedpovditeln.

ozonu, aby dra zarostla, kdy byl ozon dajn znien nenvratn, jak jsme byli tmi hlasateli apokalypsy ped nkolika lety
varovni).
Do filmu se autorovi hodil ijeho vlastn syn, po jeho razu si
teprve uvdomil, co je na svt dleit, iautorova vlastn sestra,
kter vnsledku celoivotnho kouen zemela na rakovinu plic.
Ani zde tedy nechyblo nhl prozen i a zjeven, typick pro
nboensk rituly.
Jedna z eskch recenz tohoto filmu (Metropolis, Jakub
Macek) v zvru k: Snmek vlastn nijak nepekrauje stn
klasickho americkho politizujcho dokumentu, kombinujcho apel a argument s eleganc schopnho podomnho prodejce
vysava.
Ve filmu ovdu nelo, oekologii rovn ne, maximln opolitick zneuit ekologickch tmat apstup. Ti, kte (napklad)
sleduj pohyb zvat s vyslakou toti obvykle nepichzej sdlit publiku, e to, co svm vzkumem zjistili, je opravuje dat
ozvolen do politickch funkc.
Nezbv mi tedy, ne svj filmov zitek, ve kterm se pohybuje hlavn hrdina na vysokozdvin ploin, aby na grafu ukzal,
kam a podle jeho extrapolac doshne za nkolik let koncentrace
karbonoxidovch plyn v atmosfe, pirovnat k jist populrn
prodejn-marketingov akci rozen ped patncti lety: Chce
zhubnout? Zeptej se m jak!
Euro . 47/2006

Zn ho hroziv: zaplaven Manhattan, Nizozem mizc pod

moskou hladinou (kolikrt jsme takov pedpovdi ji slyeli a nikdy se nenaplnily), ostrov jmnem Florida, padajc kusy
ledovc jak v Arktid, tak v Antarktid, mizejc horsk ledovce,
sniujc se diverzita, pli brzy se lhnouc larvy, vyprahl zem,
povodn azplavy, hladomor.
Do sta minut se vela i prakticky zcenzurovan ozonov dra,
kter byla dajn odstranna vdsledku akc typu Kjtsk protokol, velk zsluhy Al Gora (jen nen jasn, kde se nhle vzalo tolik
218

219

OBJEDNEJTE SI NA DOBRKU TYTO SBORNKY CEPU:

Padest let od smrti Jos Ortegy y Gasseta

(Sbornk . 46/2006), Bro., 122 stran, 70 K

Vstup do Schengenu vhody a nevhody

(Sbornk . 66/2008), Bro., 84 stran, 70 K

Pebytek obchodn bilance

(Sbornk . 45/2006), Bro., 120 stran, 70 K

Zahranin investice cl hospodsk politiky?

(Sbornk . 65/2008), Bro., 104 stran, 70 K
Auguste Comte 150 let od smrti
(Sbornk . 64/2008), Bro., 136 stran, 70 K
Konec esk konsolidan agentury
(Sbornk . 63/2007), Bro., 78 stran, 70 K
Maastrichtsk smlouva patnct let pot
(Sbornk . 62/2007), Bro., 132 stran, 70 K
Marshallv pln edest let pot
(Sbornk . 61/2007), Bro., 188 stran, 100 K
Budoucnost Evropsk unie
(Sbornk . 60/2007), Bro., 100 stran, 70 K
Jadern energie tlum nebo rozvoj?
(Sbornk . 59/2007), Bro., 124 stran, 70 K
Jean Baptiste Say 240 let od narozen
(Sbornk . 58/2007), Bro., 112 stran, 70 K
Euro dve, nebo pozdji?
(Sbornk . 56/2007), Bro., 92 stran, 70 K
Maarsk povstn 1956 50 let pot
(Sbornk . 55/2007), Bro., 140 stran, 100 K
What is Europeism
(anglick sbornk, 2006), Bro., 70 stran, 70 K
Chemick smrnice REACH
(Sbornk . 54/2007), Bro., 80 stran, 70 K

220

edest let od konce druh svtov vlky

(Sbornk . 43/2005), Bro., 108 stran, 70 K
Krach evropsk stavy
(Sbornk . 42/2005), Bro., 104 stran, 70 K
Sto let od narozen Vclava ernho
(Sbornk . 41/2005), Bro., 120 stran, 70 K
Sto let od narozen Ayn Randov
(Sbornk . 40/2005), Bro., 96 stran, 70 K
Mme sprvn HDP?
(Sbornk . 39/2005), Bro., 122 stran, 100 K
Patnct let od 17. listopadu 1989
(Sbornk . 38/2005), Bro., 96 stran, 70 K
Prezidentsk volby v USA
(Sbornk . 37/2005), Bro., 84 stran, 70 K
Vztah crkv a sttu
(Sbornk . 31/2004), Bro., 152 stran, 70 K
Dv st let od smrti Immanuela Kanta
(Sbornk . 30/2004), Bro., 96 stran, 70 K
Daov konkurence
(Sbornk . 29/2004), Bro., 86 stran, 70 K
Investin pobdky
(Sbornk . 19/2002), Bro., 106 stran, 70 K

Soudcokracie v R fikce, nebo realita?

(Sbornk . 52/2006), Bro., 184 stran, 100 K

Beneovy dekrety
(Sbornk . 18/2002), Bro., 180 stran, 70 K

edest let od smrti Johna Maynarda Keynese

(Sbornk . 50/2006), Bro., 96 stran, 70 K

R, USA a terorismus
(Sbornk . 15/2002), Bro., 80 stran, 70 K

Antidiskriminan zkon
(Sbornk . 49/2006), Bro., 96 stran, 70 K

Kuponov privatizace
(Sbornk . 13/2002), Bro. 152 stran, 50 K

Patnct let od obnoven kapitalismu

(Sbornk . 47/2006), Bro., 184 stran, 100 K

Frderic Bastiat
(Sbornk . 11/2001), Bro., 105 stran, 70 K

221

;
OPWJOFL
$FOUSB
QSP
TUVEJVN
EFNPLSBDJF
B
LVMUVSZ
$%,

NABZME TYTO KNIHY CEPU:

Registrace partnerstv: pokrok nebo riziko?
Bro., 87 stran, 50 K
Vclav Klaus: Problmy eskch veejnch financ
Bro., 58 stran, 50 K
Vclav Klaus: Oban a obrana jeho sttu
Bro., 326 stran, 100 K
Marek Louek: Populan ekonomie
Bro., 152 stran, 100 K
Mojmr Hampl: Vyerpn zdroj skvle prodejn mtus
Bro., 68 stran, 50 K
Petr Mach: skal evropsk integrace
Bro., 96 stran, 50 K
Stanislava Jankov: Svazujc integrace
Bro., 102 stran, 50 K
Vclav Klaus: Co je to evropeismus
Bro., 20 stran, 10 K
Jindich Dejmek: eskoslovensko, jeho soused
a velmoci ve XX. stolet
384 stran, 200 K
Globln oteplovn fakta msto mt
40 stran, 50 K

vuklqry|{slrwl{yhr|jorv}
p}l{hmysv}

t>

,OJIB
KF
UFUN
TWB[LFN
W
FTLN
QSPTUFE
PKFEJOMIP
QSPKFLUV
.P
OJ
UPSJOH

FWSPQTL
MFHJTMBUJWZ
"VUPJ
BOBMZUJDJ
$FOUSB
QSP
TUVEJVN
EFNPLSBDJF
B
LVMUVSZ

SFGFSVK
OFKFO
P
WWPKJ
WFDI
SFMFWBOUODI
QPMJUJL
&WSPQTL
VOJF
BMF
UBL
P
HF
OF[J
JSDI
QSPCMN
TPVWJTFKDDI
TF
TBNPUON
QSPDFTFN
FWSPQTL
JOUFHSBDF

4ISPNEJMJ
BEV
DFOODI
B
FTL
WFFKOPTUJ
OF
WEZ
EPTUVQODI
EBU
B
vQF
MPJMJi
KF
EP
TSP[VNJUFMOIP
KB[ZLB
o
T
ESB[FN
OB
QPTUBWFO
3
W
SNDJ
&6

1VCMJLBDF
KF
QSP
QFIMFEOPTU
EPQMOOB
WDON
J
KNFOON
SFKTULFN
QPESPC
ON
PCTBIFN
B
TMPWOLFN
+F
VSFOB
OFKFO
TUVEFOUN
BLBEFNJLN
B
WFN

LUF
TF
T
QSPCMFNBUJLPV
&6
EPTUWBK
EP
LBEPEFOOIP
LPOUBLUV
BMF
QPTMPV

LPNVLPMJ
T
IMVCN
[KNFN
P
WWPK

FWSPQTLIP
QSPKFLUV
1VCMJLBDF
QJO
LPNFOU
L
EO

W
UDIUP
JOTUJUVDDI
&6
&WSPQTL
SBEB
&WSPQTL
QBSMBNFOU

&WSPQTL
TPVEO
EWS
,PNJTF

3BEB
&WSPQTL
VOJF
,OJIB
TMFEVKF
WWPK
W
OTMFEVKDDI

LMPWDI
PCMBTUFDI
CVEPVDOPTU
&WSPQTL
VOJF

m
OBODPWO
&WSPQTL
VOJF

B
SP[QPFU
KVTUJDF
B
WOJUSP

-JTBCPOTL
BHFOEB
QSPCMFNBUJLB

KFEOPUO
NOZ
SFHJPOMO
QPMJUJLB

SP[JPWO
&WSPQTL
VOJF

B
[FNEMTUW
CSP
GPSNU
#

TUSBO

,
$FOUSVN
QSP
TUVEJVN
EFNPLSBDJF
B
LVMUVSZ
$%,

OBC[
JSPL
WCS
PECPSO

MJUFSBUVSZ
[
PCMBTUJ
IJTUPSJF
TQPMFFOTLDI
WE
m
MPTPm
F
B
OCPFOTUW

Knihy a sbornky si mete na dobrku objednat

telefonem (222 192 406), emailem (cep@cepin.cz)
nebo prostednictvm internetov strnky (www.cepin.cz).
Poplatek za dobrku je 49 K.

/B
XXXDELD[
OBMF[OFUF
LPNQMFUO
LBUBMPH
LOJI
$%,

WFDIOZ
T
o
TMFWPV
1PUPWO
BOJ
CBMO
W
3
OFUVKFNF
0CKFEOWLZ
$%,
7FOIVEPWB



#SOP

UFM



FNBJM
PCKFEOBWLZ!DELD[
XXXDELD[

CEP je eskm institutem pro ekonomick a politick studia

zaloenm na podzim roku 1998 jako obansk sdruen.
Clem CEPu je en idej svobodn spolenosti
a trnho hospodstv a podpora mylenek velkch osobnost
liberlnho mylen.
V ele CEPu stoj sprvn rada, kterou tvo
Vclav Klaus, Ji Weigl a Karel Steigerwald.
Centrum pro ekonomiku a politiku je subjektem nezvislm
na politickch stranch a nehodl bt od politickch stran
pmo i nepmo podporovno.

Kontakt:
Centrum pro ekonomiku a politiku
Politickch vz 10
110 00 Praha 1
tel. a fax: 222 192 406
e-mail: cep@cepin.cz

www.cepin.cz

. tu: 19-2304260257/0100
IO: 68402091