You are on page 1of 3

5.

SOCIOLOGICKÉ OTÁZKY - SPOLEČENSKÁ ROLE,
STATUS; KULTURA A JEDINEC
-

pozice, role, vztahy; strukturní řez
vertikální a horizontální diferenciace
sociální mobilita
uzavřená a otevřená společnost
sociální komunikace, řeč, jazyk
společenské role; sociální stratifikace
kultura a její vliv na vývoj jedince

Sociální status (pozice) (sociální postavení člověka nebo jiného tvora ve
společnosti) je pozice v sociální struktuře. Status může stejně tak nést i skupina - etnická
skupina, rodina, zvířecí smečka apod. Status vymezuje práva a povinnosti jedince ve
vztahu k ostatním jedincům a zároveň také formuje očekávání, která může okolí mít od
držitele statusu v určitých situacích. Vztah mezi různými sociálními statusy vymezuje
sociální role.
Vrozený status je založen například na našich tělesných vlastnostech (postava,
tělesné dispozice, krása, inteligence), nemůžeme ho ovlivnit prakticky vůbec. V
některých společnostech může být překážkou sociální mobility.
Askriptivním sociálním statusem je postavení přidělené společností v důsledku
sociálních okolností (například dědictví nebo šlechtický predikát apod.).
Představuje koncentrované sociální dědictví, které může znevýhodňovat nebo
zvýhodňovat nositele, přičemž je nositel může ovlivnit jen málo nebo vůbec ne.
Získaný status je výsledkem našeho celoživotního snažení. Odvíjí se od toho, co
jsme se naučili a čeho jsme dosáhli vlastní pílí. Příkladem je pozice řečníka,
sportovce a absolventa vysoké školy. Zaměstnání je získaným statusem jen za
předpokladu, že jsme pro jeho dosažení museli splnit nějaké schopnostní
předpoklady.
Někdy se rozlišuje i status přechodný či vnucený.

Sociální role je očekávaný způsob chování, který se váže k určitému sociálnímu
statusu. Každá osoba hraje více rolí, a to jak nezávisle (student ve škole, zákazník v
obchodě, zaměstnanec v práci), tak souběžně (např. otec a manžel v rodině).
Rozlišujeme 3 základní přístupy jedince k sociální roli: identifikaci/ztotožnění,
distanc/odstup (jedinec roli navenek hraje, avšak vnitřně se s ní neztotožní), odmítnutí
role.
Základní role:
1. nadřízené (otec, učitel, doktor...)
2. podřízené (žák, pacient)
3. souřadné (kolega, spolužák, spolupracovník)
4. role sexuálního partnerství

Vztahy mezi lidmi
Dělení:
Formální – neosobní, vymezené psanými pravidly, vztah mezi dvěma sociálními
pozicemi, nezbytné pro fungování určitých institucí, mezi aktéry je sociální distance:
vztah podřízenost, nadřízenost;
komunikace je formální, převážně věcná, zaměřená na
určitá témata

žebříčku . vzestup nebo sestup . – růst mobility → urbanizace. seskupení růz. umělému i soc. industrializace… Sociální komunikací může být nazváno sdělení. (např.intragenerační – změny postavení během života generace . nerovné hodnocení a postavení (nerovnosti zafixované zvykově. svým chováním na sebe vzájemně působí (= interakce). souvislosti v daném okamžiku i ve vývoji . pozic a rolí. vnitřní a vnější vztahy skupin. stavovská spol…. jejich vztahy. lepší nebo horší) . třeba jen svou přítomností.relativně stabilní síť vztahů jedinců. se člení: a) horizontálně – na kategorie.připoutání k půdě. navazují vzájemné vztahy . různých skupin. OTÁZKA ROVNOSTI . vztahy generací → struktura etnických a národnostních vztahů – odlišnosti kultur. stylu života. prostředí . řídí se zvykem nebo vzájemnou dohodou. vztahy mezi nimi. vztahy k přírodnímu. s pol. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje.vertikální – spol. seskupení (nelze stanovit. proměnách života…) Nejvýznamnější strukturní řezy společnosti → sociodemografická struktura – studuje odlišnosti postavení a rolí mužů a žen. diferenciace živ. podle pohlaví – z rozdílu biol. tvor společenský → skupiny → pozice – vstupují do kontaktů s druhými. života. porozumění. kt. feudální .rozsah mobilitních pohybů a jejich cest . systémem → ekologická struktura – prostorové rozdělení obyv. normami . pozicemi ve spol.ustálená očekávání = role (lidé ve vzájemných interakcích přejímají role. kvalifikace → struktura příjmu a majetku – postavení v systému vlastnictví a rozdělování materiálních statků. souvislosti vzdělání → mocenská struktura – spjatá s dělbou. typů osídlení a jeho fcí. sociál. typu = struktura (neustále se mění v závislosti na vnitřních a vnějších faktorech skupin. podřízenost…) .otevřená spol. kooperací a koordinací práce. → nerovnost společenská – dělba práce. úrovně → sociokulturní diferenciace – vztahy a odlišnosti kultur.obyvatelé různých okresů. struktuře = sociální mobilita: .pro popis spol. zájmové a politické skupiny. i právně) b) vertikální diferenciace – podle hlediska – vyšší-nižší (příjem. opora SOCIÁLNÍ STRUKTURA. vzdělání. sociální zvláštnosti věkových skupin. povolání.pohyb mezi soc. ve spol. trávení volného času. nerovná práva povinnosti. jsou vyšší nebo nižší.intergenerační – srovnání postavení mezi generacemi . nutný popis její diferenciace (členění) → spol.chování se řídí určitými pravidly.sociologové zkoumají typy struktur. nábož. přístupu k užívání kult. . přitom je pozměňují) . hodnot a spol. problém rasismu → profesní struktura – dělení a vztahy podle dělby práce.čl. úředníci různých oddělení.uzavřená spol.Neformální – založené na citech a osobních sympatiích.horizontální – nemění se postavení na spol. intimita.) .

jejichž působením se systém renovuje. neměnné a zakotvené náboženstvím. vyznamenání za statečnost pro vojáka atp.socializace týkající se kultury.umožňuje poznat svět kolem nás i poznávat pravidla.jako zábava. příslušnost ke kastě určuje možnosti ve volbě zaměstnání a zamezuje sňatku i veřejnému stýkání s příslušníky jiné kasty stavovský .Sociální stratifikace je socioekonomické rozvrstvení společnosti do segmentů a je výrazem distribuční nerovnosti. Základními komponenty jsou u jednotlivých systémů kasty. díky nimž se člověk stává člověkem a společnost společností b) poznávací funkce .příslušnost ke stavu je získávána dědičně. moc či prestiž.existují jak svobodní občané. stavy. odlehčení e) akumulativní funkce . rodinný původ není řídícím statusem Kultura je souhrn materiálních i duchovních hodnot vytvářených lidstvem v celé jeho historii. kterými se řídí c) výchovná funkce .v průběhu socializace formuje naši osobnost d) kompenzační funkce .přejímání prvků jiné kultury / zbavování se prvků kultury .kasty jsou dědičné. které by jinak zakrněly Tradiční dělení funkcí kultury: a) socializační (civilizační) funkce .vytváření podmínek. zakoupení šlechtického titulu.zásobárna postupů.třídní postavení v moderní společnosti je udáváno zejména postavení na trhu práce. vytváří prostředí příhodné pro rozvoj lidských schopností a vlastností. do nichž patří hmotné bohatství. Poznání rozvrstvení společnosti (a zejména pak pochopení příčin jeho vzniku) je mezi sociology považováno za zásadní pro další zkoumání chování společnosti. v některých situacích je však možné ji získat jiným způsobem (př. Povahu jednotlivých systémů ovlivňují aspekty jako sociální mobilita nebo dědičnost. osvojování si prvků společnosti AKULTURACE . tak nevolníci (otroci) kastovní . Termín stratifikační systém zahrnuje uspořádání sociálních statusů a instituce. sociální třídy či sociální vrstvy. tj. (kulturní dědictví) ENKULTURACE .) třídní . poznatků ap. nerovnosti rozdělení vzácných statků. Většinou se rozlišují čtyři základní typy stratifikačních systémů: otrokářský .