Professional Documents
Culture Documents
G I U R E S C U (Bukure)
O husitech v Moldavsku mme rozshlou bibliografii ponajc pracemi B. P. Hasdeua a Ep. Melchisedeca, pokraujc zkladnmi analytickmi studiemi J. Macrka
a M. Dana a konc nedvnou veobecnou studi L . Demnyho a I. Patakiho.
Zkoumala se ada strnek tto otzky, jak vzhledem k mstu, odkud pochzeli
husitt uprchlci, tak i vzhledem k osdlen a zvlt' pokud jde o vliv, kter mli
na prvn peklady nboenskch text a text z oboru vlenickho umn. Men
draz byl kladen na jejich rozmstn v nov zemi, kde nali pste, a jet men
draz na piny, pro kter si zvolili za sv toit Moldavsko, a ne Muntensko,
kter pece jako sttn tvar existovalo dve. Tento lnek klade si za lkol zkoumat
ob posledn uveden strnky.
Skupiny husit pichzej do Moldavsk postupn. Prvn zprvy, kter se tkaj
pchodu husit do Moldavsk jsou z r. 1420. V kronice levosk evangelick crkve
se poukazuje, e zmnnho roku nkolik Uhr bylo vyhnno do Moldavsk kvli
uen Jana Husa". Dle uhersk spisovatel Samuel Timon v jedn prci, kter vyla
roku 1762 a kde se opr o sibisk pramen (Ephemerides Cibinienses"), tvrd, e
rovn roku 1420 nejen Saov, ale i sedmihradt husitt Uhi opustili vlast,
a e Saov se usadili v Cotnari, kdeto Uhi ve Faraoane, Vltsk", v Bacu
nebo v Bacovii a v sousedstv. Konen uenec Petr Bod ve svm dle Historia
Hungarorum ecclesiastica, sepsanm hned po dle S. Timona, kterho tak pipomn,
rovn pipout, e roku 1420 emigrovali husitt Uhi a Saov ze Sedmihradska
do Moldavsk.
Velik vtina dnench badatel souhlasila s tmto datem r. 1420 jako
zatkem emigrace husit do Moldavsk. Meme je opravdu vzt v vahu akoliv
prameny, kter je pipomnaj, jsou z pozdj doby protoe ode dne uplen Jana
Husa, 6. ervence 1415, uplynulo u pt let a u roku 1419 se rozhodl csa Zikmund
Lucembursk, ustavin podncovan papeem Martinem V., zahjit opravdovou
kickou vpravu proti husitm. Ostatn toto datum 1420 je toliko o 11 let
mlad, ne prvn souasn zprva o inn husitsk propagand v Moldavsku.
Mnme tm list z 6. kvtna 1431, kter posl z Krakova polsk krl Vladislav
Jagellonsk moldavskmu panovnku Alexandru Dobrmu. Oznamuje mu, e se
dovdl ze spolehlivho pramene, e jaksi Jakub, jeho spolenkem je minoritsk
mnich (frantikn), veejn a beztrestn v Moldavsku husitsk bludastv, kter
zpsobuje tolik zla, a e je mu dovoleno zesmovat nestoudnm jazykem apotol
skou crkev. A z toho pokrauje polsk krl me vzejt jenom v konec
a zhuba". Jako pklad uvd mu eskou zemi, kdysi proslulou, ale jej postaven
je nyn uboh kvli tmto husitm, kte nejene se protiv crkvi, loup majetek
a prolvaj krev lid, ale povstvaj i proti svtsk moci. A tak panovnici ou zem
1
10
11
106
CONST. G. GIURESCU
(ech!), kte kdysi astn vldli, dostali se za veden mnich a sedlk do nejvt
bdy. K tomu dojde i v Moldavsku, kdy neuin opaten, kdy nezabrn, aby se
jiskra nepromnila v por. Proto ho d, aby dal chytit Jakuba i jeho spoluvinky
a aby mu ho odevzdal, aby mohl bt souzen polskmi prelty a hodnosti a aby
se mu-dostalo zaslouenho trestu. Alexander Dobr vak nevyhovl dosti Vladi
slava Jagellonskho. Nechal Jakuba pokraovat v propagand, ba jet dal vyhlsit
rozkaz v cel zemi, aby se nikdo nedotkal jeho osoby nebo jeho stoupenc. Dovdme
se to z dalho polskho listu, tentokrt od katolickho biskupa Zbigniewa Olsnickho, kter poslal rovn z Krakova v druh polovici roku 1432 kardinlovi Julianu
Cesarinimu. Kdy ho informuje, e proti polskmu krli vznikla koalice, kterou
vytvoili Swidrigailo, vvoda litevsk, Rusni a moldavsk vojvoda Alexander, kte
rho oznauje za mocnho rozkolnka" (potens scismaticus"), dodv: jet ne
bezpenj vak je, e Alexander pipustil, aby v jeho zemi kzal jaksi klerik
minoritskho du a veejn uil husitskm bludm; tento klerik u svedl nejvt
st lidu; a chod v zemi, sledovn velmi velikm mnostv lidu z nejnich vrstev,
u je, aby si vybudovali vojsko a ili po zpsobu eskch bluda." Na zkrok mol
davskho katolickho biskupa, kter se na nho obrtil daje o radu i pomoc
uk. zuje Olsnicki polsk krl napsal dosti tvrd (satis due") moldavskmu
vojvodovi s dost, aby neponechval v zemi tak provinilho mue, ale aby ho dal
chytit a poslal ho k pezkouen" polskm preltm. Co mon pokrauje ve
sv zprv Olsnicki jet vce pohnulo voj vodu, aby ho podrel v zemi, protoe,
jak dokazuje tento list, ihned vyhlsil v cel sv zemi, aby se ho nikdo neodvaoval
obtovat, a kdo by neuposlechl, ml bt urit potrestn, ale on aby il svobodn
a kzal svou sektu".
12
13
15
16
17
18
18
80
107
HUSIT V MOLDAVSKU
26
28
27
28
29
30
31
32
33
34
1(8
CONST. G. GIURESCU
it novou vru, kterou si osvojil v dlouh dob svch studi v Praze prv v obdob,
kdy Hus mocn psobil mezi pslunky svho nroda. Ze styk, kter ml Jakub
s husity, za dlouhch let strvench na universit, kam pichzeli studenti z rozli
nch st Uher a Sedmihradska, ze zprv, kter asi podval novm souvrcm o sv
zemi, o mstskm obyvatelstvu, kde vedle Rumun, Armn a Rus byli i etn
Nmci a Uhi, o sneliv povaze pevn vtiny obyvatelstva, Moldavsko se stalo
znmm v husitskm svt. Kdy si tedy r. 1420 hledala prvn skupina saskch
a uherskch uprchlk novou zemi, namili si ovem do vlasti Jakubovy, do zem
na vchod od Karpat. Pijet, kterho se jim zde dostalo, skutenost, e se setkali
s pslunky svho nroda v mstech, kde se usadili, a svoboda, kterou mli k vy
konvn svho kultu vyzdvihli jsme v tomto ohledu rozhodn postoj Alexandra
Dobrho dostaly se zajist k sluchu jejich souvrc v Sedmihradsku a Uhrch.
Kdy se rozhodly roku 1437 jet dal skupiny husit opustit sv rodn msta, vdli,
kam se obrtit; byl zde precedenn ppad a pesvdiv zkuenost pedchdc
jim ukazovala cestu.
Je pravdpodobn, e k rozhodnut skupin husit usadit se v Moldavsku pisplo
tak to, e v mstekch tto zem ilo star a pomrn poetn nmeck a uhersk
obyvatelstvo, v kadm ppad poetnj neli v mstekch Rumunsk zem. Opravdu,
v Rumunsk zemi byla msteka se saskmi a uherskmi osadnky mn poetn,
kdeto v Moldavsku pedstavovala .vtinu mstskch sldlit mezi Karpatami a Pru
tem. Pechod tchto kolonist pes hory na vchod se zjiuje dokumentrn u
v prvn polovici XIII. stolet. List ze 14. listopadu 1234, adresovan papeem e
hoem IX. korunnmi princi Blovi, pozdjmu uherskmu krli, pipomn krom
Valach, to jest Rumun, v kumnskm biskupstv vchodn od Karpat tak tyto
kolonisty. Tak nkte z uherskho krlovstv dodv pape jak Uhi, tak
i Nmci a dal prvo vc, protoe bydl mezi nimi, pechzej na jejich vru a spl
vaj s onmi Valachy v jedin nrod", pijmaj crkevn svtosti od jejich biskup
opovrhujce kumnskm biskupem" . Prvnm mstskm stediskem, kter mli
na cest ti, kte pichzeli ze Sedmihradska starodvnou cestou Oituzu, dobe
znmou v msk dob, byl Trotus, lec v okruhu kumnskho biskupstv, kde
od potku nalzme uhersk a sask obyvatelstvo. Prv v tomto stedisku se
usadil jist poet husit z prvnch skupin v r. 1420 a 1437; zde podili dva jejich
vzdlanci prvn peklad bible do maartiny; uchoval se nm opis tohoto prvnho
pekladu, opis datovan v Moldavsku, v mst Trotusi..., 1466". Druhm ste
diskem pro ty, kte pichzeli cestou Oituzu, bylo Bacu, kde se podle onch
Ephemeride sibiene" citovanch Timonem, usadili nkte z uherskch husit,
kte pili r. 1420.
38
39
37
38
40
11
Jiste zcela spn propaganda, kterou provdl Jakub z Moldy a jeho pomocnk,
frantiknsk mnich, na konci vldy Alexandra Dobrho, pak okolnost, e se mohli
voln pohybovat, sledovni velkm davem, byla znma nejen v Polsku, kde byla
pedmtem listu krle Vladislava Jagellonskho z 6. kvtna 1431, ale i v Sedmi
hradsku a Uhrch. Husit z tchto konin, ustavin ohroovan katolickmi inkvisitory, kte mli k disposici cel sttn apart, s radost zjistili, e existuje sousedn
zem, Moldavsko, kde jejich vra nen stihna a pronsledovna a kde vykonvn
jejich obad je zabezpeeno. Obzvlt rozkaz Alexandra Dobrho, by se nikdo
nedotkl husitskch propagandist a tm ovem ani jejich stoupenc, rozkaz rozen
po celm moldavskm zem, musel vyvolat hlubok dojem mezi husity zpadn
od Karpat. Kdy se tedy roku 1437 rozhoduje dal skupina uprchnout, ubr se
zcela normln do Moldavsk. Je teba poznamenat, e pro ty, kte odeli z Kamenic
42
109
HUSIT V MOLDAVSKU
44
46
47
48
49
110
CONST. G. GIURESCU
51
52
63
54
85
59
57
58
89
60
61
62
68
91
lil
HUSIT V MOLDAVSKU
telstvo m prvo volit stdav a stejn jako Rumuni veden msta, to jest pedsta
venho a radn. V Bacu a nkterch sousednch vesnicch se usadila r. 1420
skupina uherskch husit, kte pili ze Sedmihradska; zprvu o nich nm podv
Samuel Timon v jednom ze svch List" a cituje jako pramen Efemeridele sibiene". Ze sousednch vesnic pipomn Timon jenom dv: Faraoane (Forrofalvae") a Voltsok". Prvn le asi 12 kilometr jihovchodn od Bacu Bandini
uvd uherskou mli"; druh msto, nazvan Rumuny v XVII. stolet Balana,
mohlo by b t dnen Blneasa, jihozpadn od Faraoane. O husitech v Bacu
a okol nemme jinch zprv; b y obrceni na katolickou vru stejn jako husit
Romanu a Husi; datum tohoto obrcen se vak nepipomn.
Roman byl potem husit v mst a sousednch vesnicch vznamnm stediskem
stoupenc tto sekty. Msto bylo star. Nezaloil je vojvoda Roman I. (asi 1391 a
asi 1394), jak tvrdilo velmi mnoho badatel od kronike Mirona Costina a po
uence na doby, ale je star ne on. Od vojvody pochz obrann tvrz anebo
jestlie existovala u dve jej pestavba a rozen; je rovn pravdpodobn, e
se pod n rozilo m s t o . Roman nalzme zaznamenan mezi voloskmi", tj. ru
munskmi msty v ruskm seznamu mst, kter byl sestaven, jak mn sovtsk
uenec M. N. Tichomirov, mezi 13871392. Jeho nejstar pee, zachovan na
listinch zpotku XVII. stolet, je latinsk a nese npis + S(igillum) civium de
foro Romani". Pouvn latiny stejn jako na peeti v Baii jako i gotick stavba
liter, zase jako v Baii, vzbuzuje domnn, e pvodn pee Romanu vznikla jet
ped koncem X I V . stolet. Kdyby pochzela z doby vojvody Romana, musela
by mt slovanskou legendu, tj. oficilnho jazyka jeho kancele i crkve. Tradice
romnskch Armn tvrd, e jejich prvn devn kostel koupili Saov r. 1355
a e potom byl msto nho postaven kamenn. Je to velice mon, protoe r. 1365
zaloil pznivec katolk Mesrob armnsk biskupstv ve Lvov, ktermu poddil
i moldavsk kostely; armnsk kostel v Roman z r. 1355 nen tedy nic mimod
nho. Na druh stran je jist, e v Roman bylo star sask obyvatelstvo: k nmu
patil onen Martinus Wasserbroth... de Romanoforo", majc specificky nmeck
jmno a kter se r. 1469 soudil ve Lvov s njakm Armnem. Vedle Sas byli
zde i Uhi, stejn jako je zjiujeme tak v Baii, Suav a dalch moldavskch
mstekch. Uhi byli v ad- sousednch vesnic, mezi kter patily Sboani a Berendiesti, Tmsani, Adjudeni, Lecueni atd. Tito Uhi v mst a sousednch vesnicch
byli zskni husitskou propagandou; mezi nimi se mon usadili i nkte husitt
uprchlci, kte pili ze Sedmihradska. Je jist, e se v tomto kraji udruje husitstv
tm pl druhho stolet. Teprve roku 1571 me uhersk mnich z Trotuse
Michael Thabuk Fegedinus" oznmit katolickmu biskupu v Kamenci Podolskm,
e Uhi v Husi i v dalm mst, zvanm Roman, i v sousednch vesnicch, kolem
dvou tisc lid, kte se dve pidrovali blud Jana Husa, obrtili se na katolickou
vru". Potebuj tedy katolick knze: a skuten zmnn biskup jim posl
dvanct takovch kn.
65
88
67
89
69
70
71
72
73
74
76
76
77
79
80
81
82
83
Tirgul Neam$ pat stejn jako Roman k nejstarm moldavskm mstm. Prvn
dokumentrn zmnka o nm je v ruskm seznamu mst (13871392); mezi volo
skmi" msty tohoto seznamu je tak Neam$ v horch"; je uveden po msteku
Romanov v Moldavsku" a ped Piatrou Crciunovou". Jak na to ukazuje u
jmno, Tirgul Neanrf ml star nmeck obyvatelstvo; skldalo se ze Sas, kte
pili ze Sedmihradska z kraj Bistri^a a Rodn. Jist Leurin^;" Nmec Lorenz
z Neam^u se svou matkou Tizoane" prodvaj 7. z 1452 klteru Neam^ kus
pozemku za Suchm potokem pod vesnic Sacalisesti. A sask bescarica" existo84
85
86
112
CONST. G . GIUEESCU
87
89
90
91
92
93
94
98
96
97
98
100
99
101
102
103
104
113
HUSIT V MOLDAVSKU
10S
znamen v ukrajintin husa. Vlastn jmna i mstn jmna tohoto druhu, poch
zejc od jmen ptk, ryb, tvernoc, jsou v rumuntin dosti hojn.
Lokalita Husi se objevuje poprv v listinch v list ze 17. prosince 1487, kter
poslal tpn Velik obyvatelm Braova, list sepsan v Huschy".
Potom ji
nalzme v katastrln knize Vasluie 15. jna 1491; mezi orientanmi body tto
katastrln knihy je cesta vedouc z Vasluie do Husi". Souvislost, jak se Hui
pipomn, kdy je v jedn ad s Vasluiem, vyvolv dojem dobe znmho sdlit,
u dosti starho. Do tetice se nalz v zakladatelskm slovanskm npise v kostele,
kter zde vybudoval tpn Velik a kter byl dostavn 30. listopadu 1495; npis
ns informuje, e chrm je v Husi" na Drisliva^u.
Ned se urit, kdy bylo zaloeno msteko Husi. Pipustme-li, e jeho jmno po
chz od onoho Husa, kter je pipomnn v doklade z 13. listopadu 1489 a kter
il o dv generace dve, meme pipustit, e existovalo v prvn polovici X V . stolet.
Kdy zde vystavl r. 1495 tpn Velik knec dvr a zmnn kostel, velmi pi
spl k rozvoji msteka. Jeho syn Bogdan si je obzvl oblbil; mnoho jeho listin
je datovno v Husi. Zde ho zastihla smrt 18. dubna 1517 o prvn non hodin",
jak ukazuje letopis.
Jist je, e se v Husi usadili uhert husit. Vyplv to jednak z ve uvedench
zprv, tkajcch se emigrace uherskch husit do Moldavsk v dob 14201460,
a k nim se pipojuje jet zprva papesk buly papee Evena IV. z roku 1446,
jednak z hlen Georga Vasariho, tajemnka biskupa v Kamenci Podolskm, ze
dne 20. srpna 1571. Ve zmnn bule pape pe: k na nejvt nelibosti se dovdme,
e v moldavskm krlovstv (sici) nalo toit mnoho bluda, nleejcch zvlt
k zlovstn sekt husitsk". A Vasari sdluje papeskmu nunciovi toto: Dvm
vm na vdom, e Michal Tabuk Fegedin, velmi vmluvn kazatel uherskho
pvodu, bydlc v Trotusi v Moldavsku na hranicch Moldavsk, oznmil biskupovi
v Kamenci, e . . . Uhi v mst Husi a dalm mst, jmnem Roman, i sousednch
osadch obrtili se na katolickou vru, asi na dva tisce lid, kte se pedtm pi
drovali blud Jana Husa." d tedy, aby mu byli poslni katolit kn, v em
mu kameneck biskup vyhovl. Kdy skombinujeme vecky tyto zprvy, vyplv
z nich, e uhert husit, kte uprchli do Moldavsk, mohli se usadit v Husi nejdve
roku 1420, co je datum levosk crkevn kroniky, a nejpozdji roku 1460, kterto
datum nalzme u biskupa Bandiniho, kter je mohl zskat i z tradice mstnho
obyvatelstva, kdy je navtvil r. 1646. Pro prvn st tohoto dob, a to a do
roku 1437, kdy zemel Zikmund Lucembursk, mluv zprva z uhersk kroniky
Szkelyho Istvna, sepsan r. 1559, kter ukazuje, e v dob zmnnho csae husit
li do Moldavsk (Moldovba") a e kdy jim zemsk vojvoda dal povolen zaloit
msto, usadili ?e v Husi (Hussvrosnak").
Z jinch pramen pak vme,
e mimo Husi se usadili Uhi jet tak v osad Corni, ili v bezprostedn blz
kosti, jako i v osad Rducneni na okraji bvalho kraje Flciu, severozpadn
od m s t a . Uhersk obyvatelstvo udrelo svou poetnost, i kdy se obrtilo na
katolickou vru. Bandini uvd slici 682 katolk vetn dt; pipojuje velmi
cennou informaci, e pedstaven msta se vol stdav z Rumun a U h r , co
dokazuje starobylost i znan poet uhersk kolonie v tomto stedisku.
106
107
108
109
110
111
121
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
8 Sbornk FF, C H
124
114
CONST. G . GIURESCU
125
127
128
129
130
131
132
133
134
136
136
137
Poznmky
1
tolrence religieuse en, Moldvie, pel. Fr. Damc a Bonifce Floreseu, 3. vyd.. Buouro?i 1876.
2
bibliografie.
HUSIT V
MOLDAVSKU
115
1 0
1 1
1 2
1 3
14
1 5
1 6
1 7
1 9
1 9
118
CONST. G. GIURESCU
Rom. Mem. Sec$. Ist., ada II, sv. XVI, str. 197) a zprvu z r. 1693 (Ungarisches Magazn, III,
Preburg, 1783, str. 105, pozn. 14). Srovnvme-Ii tyto dv zprvy, zjistme, e druh vyuila
prv; jsou tu shodn pase i slice, ale jinde je v slech rozdl.
Reprobationes triginta octo articulorum quos tenent heretici uiti de Moldauis" vydal
P. E . Permendin, Acta Bosnae (Monumenta apectantia historiam Slavorum Meridiona
XXIII), Zagreb, 1892, str. 245248, a komentoval je J . M a c r e k , o. c, str. 8185. Pozorujeme,
e onch 38 lnk vry moldavskch husit jak vyplv z Reprobationes" m velmi
mnoho st totonch s husitskm uenm, jak na to poukzal pape Martin V. ve svm okrunm
list z 25. jna 1427 (Monumenta medii aevi historia res gestas Poloniae illustrantia,
str. 206-207).
J . M a c r e k , o. c., str. 66.
Viz list sekrete katolickho biskupa v Kamenici z 20. srpna 1571 u Hurmuzakiho, Do
cumente, II, 5, str. 698: Ungari qui erant in oppido Hustroaras (Husi!), item in alib oppido dieto
Romaroaras (Roman!) et villis vicinis, duo milia hominum in circa, sunt conversi ad lidem
catholicam, qui prius sequebantur haeresim Ioannis Huss".
Tak ukazuje biskup Bandini roku 1646. Viz V. A. Urechia, Codex Bandinus, str. 198:
Fermentm illius temporis est quod Hussiani (obyvatel Husi!) ungarica lingua sacrum et
vesperas huc usque cantarunt."
V. A. Urechia, Codex Bandinus, str. 197 (Husi), 220-221 (Bacu), 236 (Roman).
Const. C. Giurescu, Tirguri sau orase si cet{i din Moldava in secoleleXXV,rukopis,
1960, str. 117-130.
J . M a c r e k , o. c, str. 24, pozn. 3; Mihail Dan, o., o. str. 62.
Tamt.
Groff und gesworn Burger der Stadt Molde" a gegeben off der Molde" v list pedsta
venho a radnch msta Baie z kvtna 1421, adresovanho fojtovi a radnm Lvova (Akta grodzkie
i zemskie z ezasow rzeczypospolite.j Polskiejsv. IV, Lvov 1873, str. 108 109.
Mstsk pee, sepsan latinsky, m tuto legendu: Sigillum capitalis civitatis Moldvie
terre Moldaviensis" (E. Virtosu, Din aigilograjia Moldavei si a Trii Rominesti, v Docume
privind istoria Rominiei. Introducere, sv. II, Bucure ti, 1956, str. 461).
Ve slovanskch listinch, vydanch moldavskou kancel, nalzme tvar 6a hh (viz nap.
listiny z 16. nora 1424 a 23. prosince 1430 u M. Costachesca, Documentele moldovenesti inain
de Stefan cel Mare, I, Ia-i. 1931, str. 162 a 308); v rumunskch listinch tvar Baia nebo Bae
(viz listiny z k. 1660 a 1614 1615 u T . Balana, Documeiebucovinene, II, Cernau^i, 1934, str. 163,
resp. Documente privind istoria Rominiei, A, stolet XVII, sv. III, str. 176).
Meyers Atlasband, pl. 25 E 2. O tto Moldav nebo Mold na Slovensku (v Hornch Uhrch)
viz t Ciurea, Noi contribufii la istoricul orasului Baia v Akademii RLR, odboka Iasi, Studi
si cercetri stiintifi.ee, VI (1955), s. 34, str. 3637.
Takov styky s Alexandrem Moldaowicz" maj roku 1334 (Joh. Voigt, Codexdiplomaticus
Prussicus, II. str. 190) Petrus Onclus" r. 1384, Henricus pellifex", Henselmus sartor" a Ruffus Wernuschus" r. 1385, Johann Leffel" roku 1386 a 1387, Bertoldus a Predmanus" r. 1388,
Parwus Petrus" r. 1406, Johannes vitricus cingulator" r. 1408. (Viz o tchto vech AI. Czo o w s k i , Pomniki dziejoie Lwowa z archiumm miasta, sv. I, Lwow, 1891, str. 26, s. 558; str.
s. 586; II, Lwow, 1896, str. 34, s. 125; str. 64, s. 187).
N. D r g a n , Cei dinlii studenti romini ardeleni la universittile apusene, v Anuarul Institu
de istorie... Cluj, IV (19261927), str. 421; M. Dan, o. c, str. 62.
J . M a c r e k , o. c, str. 24, pozn. 3; I. Nistor, Alexandru cel Bun, Cernu^i, 1932, str. 40;
M. Dan, o. o., str. 85, pozn. 7; L , D e m n y I. Pataki, o. c, str. 198.
Const. C. Giurescu, Tirguri sau orase... (rkp.), str. 255500.
Hurmuzaki, Documente, I, 1. str. 132.
Vasile Pirvan, Castrul de la Poiana si drumul roman prin Moldova de jos, v An. Aca
Rom. Mem. Sec$. Ist., ada 2, sv. X X X V I (19131914), str. 93-130.
Const. C. Giurescu, Tirguri sau orase (rkp.), str. 480482.
J . Macrek, Husitstv..., str. 52, viz dle str. 12.
" M. Dan, o. c, str. 101, pozn. 62: , , E konyv megulgeztetet Nmeti Gyorgenek Hensel Imre
finak keze miat Moldovaban, Tthros vrosban Ur szletetnek. Ezer negy zaz hatvan hatod
eztendevben".
Viz ve, str. 1.
Dovdli se to zajist tak od nkterch husit v Moldavsku, kte, jak vme z listu biskupa
Gheorghe Lepese, datovanho 8. kvtna 1436 (Hurmuzaki, Documente, I, 2, str. 604605)
pronikli za elem propagandy do Sedmihradska, aby zskali proselyty. Proti nim byl povoln
povstn inkvisitor Jakub de Marchia (Tamt.).
2 0
2 1
2 2
2 3
2 4
2 5
2 6
2 7
2 8
2 9
3 0
3 1
3 2
3 3
3 4
3 i
3 6
3 7
3 9
3 9
4
4 1
4 2
HUSIT V MOLDAVSKU
117
4 3
Monumentu medii aevi historica res gesias Poloniae illustrantia, sv. XII, str. 12
Idem, str. 152.
Idem, str. 143144: ...erta significatio faeta sit te non modo occulte consulere Bohemia
hereticis, sed aperte favere et eos in tuam proteccionem susoepisse palamque eisdem subministratis
auxiliis ipsos in sua exsecrabili pertinacia sustentare..."
*" Ibidem.
Idem, str. 222-223.
Idem, str. 280281: heretici de Boemia auxibo Polonorum suffulti multa ac intolerabilia
dampna... intulerunt praedasque quas in dictis provinciis receperunt, ad Poloniam adducentes
et vendentes..."
J . Macrok, Husitstv..., str. 28; Const. G. Giurescu, Istoria Boirnilor I, pt vydn,
Bucuresti, 1946, str. 511; P. P. Panaitescu, Alexandru cel Bun (Bucuresti, 1932), str. 49.
Na map pipojen k studii badatel L . D e r o n y h o a I. Patakiho (str. 221) nen Tirgul
NeamJ, Cotnari a Ciubrciu a ani jedna z osad, kde byli husit. Dle poznamenvme, e Baia
jo Spatn umstna na Bistritu (msto na Moldvii!), e Suava je posunuta ve na sever, ne
je ve skutenosti, a e Dnstr nese jmno Bug.
V. A. Urechia, Codex Bandinus, str. 210. Polovice uhersk mle rovnala se v dob Bandiniho asi 6 (esti) kilometrm, jeto ukazuje, e mezi osadou Faraoani a Bacu byla uhersk ml?
(o. c, str. 216). Vzdun ra mezi obma lokalitami je asi 12 km.
Const. C. Giurescu, Tirguri sau orase... (rkp.), str. 478479.
M. Costache, Documentele moldovenesti nainte de $tefan cel Mare, II, str. 631.
Const. C. Girescu, Tirguri sau orase... (rkp.), str. 462 a 476.
Hurmuzaki, Documente, I, 1, str. 132.
J . M a c r o k , o. c, str. 52, pozn. 6.
Frantiknsk kronika obsahuje tuto zprvu: Thomas et Valentinus ad regnum Moldaviae
intraverunt,ubiiidem duo clericih%3'J3m predietim seminantes utriusque testamenti seripta in
hungaricum idioraa transtulerunt" (J. Macirek, o. c, str. 56, pozn. 6.). O pekladu tto bible
viz t Mihail Dan, o. c, str. 100101.
Viz ve, str. 8.
Documente privind istoria Romniei, A, Veacul XVI, sv. IV, str. 12.
Idem, str. 245.
Const. C. Giurescu, LevoyagedeNiccolBarsi...,str. 25: Intutte queste citta v'habitano
Moldavi scismatici, Tedeschi, Ungari cattolici'' .
V. A. Urechia, Codex Bandinus, str. 210212.
Hurmuzaki, Documente, II, 5, str. 698.
Const. C. Giurescu, Tirguri sau orase... (rkp.), str. 259.
V. A. Urechia, Codex Bandinus, str. 299: Animae catholicorum nudo tantum nomine
sunt 680. Valachi sunt vero in minori numero, inter ques civitatis officia pari pede et alternate
vicibus eurrunt".
Viz ve str. 1, pozn. 8.
Idem.
V. A. Urechia, Codex Bandinus, str. 216.
O ostatnch osadch s uherskm obyvatelstvem v kraji Bacu a Trotuse viz Bandini
u V. A. Urechie, Codex Bandinus, str. 205217 a zprvu z roku 1693 v Ungarisches Magazin
III, str. 91-93.
Viz rzn mnn u Const. C. Giuresca, Tirguri sau orase... (rkp.), str. 403404.
Idem, str. 408409.
M . N . T i c h o m i r o v , CuMfOK pyixraix ropo;u>6...M-Topni('.Kiie 3aimcKH,40 (19,">2),
4 4
4 5
4 7
4 8
4 9
6 0
5 1
5 2
5 3
5 4
5 5
5 8
8 7
5 8
5I>
6 9
0 1
6 2
8 3
6 4
6 5
8 8
6 7
6 8
6 9
7 0
7 1
7 2
Viz listinu z 30. dubna 1603, Akademie R L B , rukopis L X I , doklad 14a; podobn listinu
ze 17. kvtna 1605 citovanou u E. Virtosa, Din sigilografia Moldovei si a Trii omnesti. str. 476.
E . Virtosu, 1. c.
Viz ve str. 6, pozn. 29.
Const. C. Giurescu, Tirguri sau orase... (rkp.), str. 407.
Gr. Goilav, Armnii ca tntemeietori de orase n partea de rsrit a Europei v Bevista -p
istorie, arheologie sifilologie,X (1909), str. 245.
S. Baracz, Rys dziejw Ormianskich w Polsce (Nrt djin Armn v Polsku), Tarnopol,
1869, str. 55; Vlad B n Jeanu, Armnii in istoria si in viata romineasc, Bucuresti, 1938, str. 28;
T, Urme armene in toponimia romneasc (vyjde v Studii si cercetri lingvistice, 1960, 2).
N. Iorga, Belafiile comerciale ale trilor noastre cu Lembergul, Bucuresti, 1900, str.
Dne 12. kvtna 1606 d i v vojvoda Ieremia Moghil klteru Scul dv uhersk osady,
7 4
7 5
7 8
7 7
7 8
7 9
8 0
118
CONST. G . GIURESCU
8 2
8 3
8 1
8 5
8 6
8 7
8 9
, 0
8 1
9 2
9 3
9 4
9 5
9 6
9 7
9 8
9 9
1 0 0
1 0 1
1 0 2
1 0 3
1 0 4
1 0 6
1 0 7
1 0 9
1 1 0
1 1 1
1 1 2
1 1 3
1 1 4
1 1 5
1 1 6
1 1 7
1 1 8
1 1 9
1 2 0
119
HUSIT V MOLDAVSKU
1 2 1
1 2 4
1 2 5
1 2 6
1 2 7
1 2 8
1 2 9
1 3 0
1 3 1
1 3 2
1 3 3
1 3 4
1 3 5
1 3 6
1 3 7
Pe3K)Me
y U E S K I I I I l A r y C H T O B II IIX C P E f l O T O H H I
ABTOp BWUICnpHBCaeHHOH CTJTbH CTABHT CBOe SlMTeiJ,
B MOJIflABHH
BO-IiepBUX, HCCHeHOBaHU
KoponeM. BoeBona Hao6opoT bshji rycHTCKHx 6eHteHueB nncbMeHHbM yKa30M (1531 r.) noff
cbok) ocoyio 3amMTy.
120
CONST. G . GIURESCU
Rsum
LES
HUSSITES
EN
MOLDVIE