You are on page 1of 2

 

 
Do dubnovho Odrazu jsem napsal lnek, jeho klov mylenka zhruba znla: Msto by mlo z veejnch
rozpot investovat penze vhradn do vc, kter um poskytovat efektivnji ne soukrom sektor, tj. zejmna
do silnic, koly a podobnch veejnch statk. Vechno ostatn v. financovn kultury, sportu a volnoasovch
aktivit by mlo nechat lidem a firmm, protoe ti sami nejlpe vd, co si pej podpoit a co nikoliv. Odpov
na sebe nenechala dlouho ekat a v minulm sle jsem sklidil hrozny hnvu dotench. A hned trojnsobnou
rodu. Piznvm, e bylo tk odolat nutkn adresovat nkterm z nich cosi jedovatjho, ale spokojm se
s konstatovnm, e vcnou, emoc prostou a serizn polemiku um v tomhle mst napsat asi jen pan Drda.
Zkusm reagovat na nkter teze, je minule zaznly.

Pedevm nesouhlasm s tm, e zdroje na kulturu nejsou dostaten. Naopak. To t kultury, sportu a
volnoasovch aktivit je moc. Pinejmenm vc, ne kolik jsou za n lid ochotni dobrovoln zaplatit.
Podvejme se na to z jin strany. V Roztokch vm asi o tyech autoservisech. Nejsem si jist, zda by tu mohl
prosperovat jet jeden, dva nov, ale zaruen by se jich neuivilo dalch dvacet. eknme, e by tu dva tucty
automechanik tvrdojn nabzely sv sluby. Po brzkm nevyhnutelnm setkn s realitou by obeslali Komisi
pro autosprvkrny M s dost o dotaci podepenou neprstelnmi argumenty: 
 
  
     
 

 
 
   


  

 
     !    
"#  
 
$Obludn
pedstava, nen-li pravda? Zsadn otzka zn: jak poznat, e nemme dotovat autoopravny, ale vybran (!)
kulturn i sportovn podniky ano? Myslm to vn. Ped sto lety provozovali nai pedkov bohatou spolkovou
innost a bez masivnch dotac se obeli. Za sto let budeme mon v rmci pokroku dotovat i ty autoservisy a a
se objev njak rejpal tvrdc, e je to blbost, okiknou ho: Kuuj asocile, autoopravna se bez dotac, to d
rozum, neuiv! Mon (mon!), e nabdka nedotovan kultury by byla omezenj, ale to lze ci i o
emkoliv jinm. Takov kultura by nicmn sotva byla celkov dra. Chtlo by to tedy jasn kritrium, na co
vynakldat veejn prostedky. Jedno jsem navrhl: efektivitu. Zjednoduen eeno, silnice ani kola se bez
mstskch penz nepostav, zatmco tenis i loutkov divadlo se bez nich me hrt vesele, bude-li o n
dostaten zjem. Netvrdm, e je to jedin mon mtko, pokud se ale oponentm nezd, mli by msto
dutch floskul o obansk spolenosti pijt s njakm lepm.

Argumentu, e milion na kulturu je jen 1,3% rozpotu, nerozumm. Vdaj je bu dobr, nebo patn. O tom,
jak to rozpoznat, je tahle diskuse. Pokud je patn, patnm zstane bez ohledu na stku a kolik stup
schvalovn ho odmv. Bylo by OK podit za milion jako insignii starostensk moci na mstsk ad zlat
zchodov prknko? Pece jde jen o 1,3% z rozpotu a jist by to poehnala kulturn komise a mstsk rada. Pro
srovnn: na drbu silnic bylo v rozpotu na rok 2010 pvodn schvleno 250 tis. K.

Soukrom financovn (pm ze vstupnho, i nepm z dar a sponzoringu, atd.) je pirozenm testem toho, co
si lid skuten pej. Jako pklad si vezmme teba takov Roztock masopust. Jak poznat, e jej lid chtj?
Fajn, pilo jich na dva tisce. Hezk cifra, ale nelze ji peceovat. Kdyby na zmeek spadlo letadlo, pijde se
jich podvat nejsp jet vc a sotva z toho dovodme, e by si takov netst pli. Pokud by byl poadatel
nucen sehnat na akci soukrom penze, hodnocen by bylo snadn. Mon lidi masopust bav anebo v nm firmy
vid pleitost pro svou prezentaci a poskytnou teba i vc penz, ne by bylo od msta. Nebo taky nedaj ani
, jist. To by neznamenalo tragdii, jenom nezpochybniteln vzkaz o svobodnm rozhodnut oban, e se
bez t akce obejdou. Je sprvn a omlouvm se, e to napu trochu pke jt pak vydyndat prachy z erru,
kdy vme, e po dobrm bychom je z lid nedostali? Nebo ji radi udlat men, mn okzalou, ovem za sv?

Abych se vrtil k poznmkm pana Drdy, co se te nefinann podpory, msto troufm si tvrdit prostory
m (a u je dotenm organizacm pronajm, co je v podku), ale hlavn je tu jist ada dalch monost.
Nap. lze poskytnout prostor v Odrazu, aby v nm neziskovky mohly inzerovat svoje fundraisingov aktivity,
kde maj podle mho skromnho nzoru velk rezervy. Jiste Roztoky nejsou Chicago, taky jsem jej
srovnval s Prahou, ale obecn plat: velk msto velc sponzoi velk projekty, mal msto mal sponzoi
mal projekty. Na podstat, e kulturu lze dlat dobe i bez dotac, to podle m nemn zhola nic. Panem
Drdou citovan 35 Zkona o obcch je sp deklaratorn a rozhodn z nj nevyplv jakkoliv kategorick
c  
pkaz dvat z veejnho rozpotu do kultury (apod.) by jen jednu jedinou korunu. Debatu o tom, co vechno
m msto financovat a dal vznesen pipomnky, bych si nechal na nkdy pt.

Nechci, aby to vypadalo, e sv oponenty podezrm z neho nekalho. Jsem si jist, e svou innost provdj
poctiv, s nejlepmi mysly a vrou, e pracuj nezitn pro blaho komunity. To by pesto nemlo zastt
racionln hlediska. Dobrmi mysly bv, jak znmo, dldna cesta do pekel.

Tom alamon

c