You are on page 1of 2

Kultura bez dotací?

Do dubnového Odrazu jsem napsal lánek, jeho klí ová my lenka zhruba zn la: ÄM sto by m lo z ve ejných rozpo t investovat peníze výhradn do v cí, které umí poskytovat efektivn ji ne soukromý sektor, tj. zejména do silnic, koly a podobných ve ejných statk . V echno ostatní v . financování kultury, sportu a volno asových aktivit by m lo nechat lidem a firmám, proto e ti sami nejlépe v dí, co si p ejí podpo it a co nikoliv.³ Odpov na sebe nenechala dlouho ekat a v minulém ísle jsem sklidil hrozny hn vu dot ených. A hned trojnásobnou úrodu. P iznávám, e bylo t ké odolat nutkání adresovat n kterým z nich cosi jedovat j ího, ale spokojím se s konstatováním, e v cnou, emocí prostou a seriózní polemiku umí v tomhle m st napsat asi jen pan Drda. Zkusím reagovat na n které teze, je minule zazn ly. P edev ím nesouhlasím s tím, e zdroje na kulturu nejsou dostate né. Naopak. To té kultury, sportu a volno asových aktivit je moc. P inejmen ím víc, ne kolik jsou za n lidé ochotni dobrovoln zaplatit. Podívejme se na to z jiné strany. V Roztokách vím asi o ty ech autoservisech. Nejsem si jist, zda by tu mohl prosperovat je t jeden, dva nové, ale zaru en by se jich neu ivilo dal ích dvacet. ekn me, e by tu dva tucty automechanik tvrdo íjn nabízely své slu by. Po brzkém nevyhnutelném setkání s realitou by obeslali Komisi pro autosprávkárny MÚ s ádostí o dotaci podep enou nepr st elnými argumenty: ÄNa i práci vnímáme jako slu bu ve ejnosti, autoservisy mají v ob anské spole nosti nepostradatelné místo« na e slu by mají preventivní charakter« Na financování se samoz ejm podílejí i zákazníci. Jejich mo nosti jsou v ak omezen髳 Obludná p edstava, není-li pravda? Zásadní otázka zní: jak poznat, e nemáme dotovat autoopravny, ale vybrané (!) kulturní i sportovní podniky ano? Myslím to vá n . P ed sto lety provozovali na i p edkové bohatou spolkovou innost a bez masivních dotací se obe li. Za sto let budeme mo ná v rámci pokroku dotovat i ty autoservisy a a se objeví n jaký rejpal tvrdící, e je to blbost, ok iknou ho: ÄKu uj asociále, autoopravna se bez dotací, to dá rozum, neu iví!³ Mo ná (mo ná!), e nabídka nedotované kultury by byla omezen j í, ale to lze íci i o emkoliv jiném. Taková kultura by nicmén sotva byla celkov dra í. Cht lo by to tedy jasné kritérium, na co vynakládat ve ejné prost edky. Jedno jsem navrhl: efektivitu. Zjednodu en e eno, silnice ani kola se bez m stských pen z nepostaví, zatímco tenis i loutkové divadlo se bez nich m e hrát vesele, bude-li o n dostate ný zájem. Netvrdím, e je to jediné mo né m ítko, pokud se ale oponent m nezdá, m li by místo dutých floskulí o ob anské spole nosti p ijít s n jakým lep ím. Argumentu, e milion na kulturu je jen 1,3% rozpo tu, nerozumím. Výdaj je bu dobrý, nebo patný. O tom, jak to rozpoznat, je tahle diskuse. Pokud je patný, patným z stane bez ohledu na ástku a kolik stup schvalování ho odmává. Bylo by OK po ídit za milion jako insignii starostenské moci na m stský ú ad zlaté záchodové prkénko? P ece jde jen o 1,3% z rozpo tu a jist by to po ehnala kulturní komise a m stská rada. Pro srovnání: na údr bu silnic bylo v rozpo tu na rok 2010 p vodn schváleno 250 tis. K . Soukromé financování (p ímé ze vstupného, i nep ímé z dar a sponzoringu, atd.) je p irozeným testem toho, co si lidé skute n p ejí. Jako p íklad si vezm me t eba takový Roztocký masopust. Jak poznat, e jej lidé cht jí? Fajn, p i lo jich na dva tisíce. Hezká cifra, ale nelze ji p ece ovat. Kdyby na záme ek spadlo letadlo, p ijde se jich podívat nejspí je t víc a sotva z toho dovodíme, e by si takové ne t stí p áli. Pokud by byl po adatel nucen sehnat na akci soukromé peníze, hodnocení by bylo snadné. Mo ná lidi masopust baví anebo v n m firmy vidí p íle itost pro svou prezentaci a poskytnou t eba i víc pen z, ne by bylo od m sta. Nebo taky nedají ani Ä ³, jist . To by neznamenalo tragédii, jenom nezpochybnitelný vzkaz o svobodném rozhodnutí ob an , e se bez té akce obejdou. Je správné ± a omlouvám se, e to napí u trochu p ík e ± jít pak vydyndat prachy z eráru, kdy víme, e po dobrém bychom je z lidí nedostali? Nebo ji rad i ud lat men í, mén okázalou, ov em za své? Abych se vrátil k poznámkám pana Drdy, co se tý e nefinan ní podpory, m sto ± troufám si tvrdit ± prostory má (a u je dot eným organizacím pronajímá, co je v po ádku), ale hlavn je tu jist ada dal ích mo ností. Nap . lze poskytnout prostor v Odrazu, aby v n m neziskovky mohly inzerovat svoje fundraisingové aktivity, kde mají podle mého skromného názoru velké rezervy. Jist e Roztoky nejsou Chicago, taky jsem jej srovnával s Prahou, ale obecn platí: velké m sto ± velcí sponzo i ± velké projekty, malé m sto ± malí sponzo i ± malé projekty. Na podstat , e kulturu lze d lat dob e i bez dotací, to podle m nem ní zhola nic. Panem Drdou citovaný § 35 Zákona o obcích je spí deklaratorní a rozhodn z n j nevyplývá jakýkoliv kategorický

Odraz 6/2010

p íkaz dávat z ve ejného rozpo tu do kultury (apod.) by jen jednu jedinou korunu. Debatu o tom, co v echno má m sto financovat a dal í vznesené p ipomínky, bych si nechal na n kdy p í t . Nechci, aby to vypadalo, e své oponenty podezírám z n eho nekalého. Jsem si jist, e svou innost provád jí poctiv , s nejlep ími úmysly a vírou, e pracují nezi tn pro blaho komunity. To by p esto nem lo zast ít racionální hlediska. Dobrými úmysly bývá, jak známo, dlá d na cesta do pekel. Tomá alamon

Odraz 6/2010