P. 1
_ Statické tabuľky - SNTL 87

_ Statické tabuľky - SNTL 87

|Views: 2,104|Likes:
Published by Pavel Metelka

More info:

Published by: Pavel Metelka on Sep 23, 2010
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

05/12/2014

pdf

text

original

CESKA MATICE TECHNICKA

Roenik XCIl (1987)

Cislo spisu 427

TECHNICKY PRUVODCE

svazek 51

!

.!

Schvaleno rozhodnutim ministerstva skolstvi Ceske socialisticke republiky ~j4 7 446/84-30 ze dne 6. ilnora 1984 jako celostatni vysokoskolsta pfirueka pro stave.

ni fakulty

Schvalilo Ministerstvo skolstva SSR 18. 5. 1984 aslo 2 SOO/1984-30 ako celoltltnu vysokolkolsku prirutku pre stavebne fakulty vysokych Akal

Staticke tabulky

Prof. Ing. Dr4 JIRi HOREJSi

Doc. log. JAN 8AFKA, Csc., a kolektiv

Autorsky kolektiv:

prof. Ing. Dr. Zdenek Bazant, DrSc~t prof. Ing. Tomas Dvoftk~ CSc.~ t Ing, Karel 'Hanus, prof. Ing. Dr, JiH Hotejii~ prof. Ing, Dr. Antonin Jilek, t prof log. Dr, Ota .. kar Novak, DrSc.'t prof. Ing. Vaclav Novak, DrSC4t Ing .. Dimitrij Pume, CSC4t Ing, JiM Studnifka~ CSc., doc. I ng. Jan Safkat CSC~

~IC

I I

!

PRAHA 1987

SNTL - NAKLADATELSlVi TECHNICKE LITERATURY ALFA - SLOVENSKE VYDAVATECSTVO TECHNICKEJ

A EKONOMICKEJ LITERATORY, BRATISLAVA

".; .. ' f\ r : . ~ ': I ~ f)' ~" ...

• ..... 14· .. ... ..

..;,.-........,...... . " :. ~.'~:'. ~ .~ .: _,. ...:".

Kni ha je rom I! lena do ksli bUti t V nieM jsou uvedeny zAklad ni udaje pottebne k ureeof zatiuni konstrukci vlasmimi tihami m.atcrW6. dBte v Jastnosti d"O lefiljch stavi v a matcriil6. veetn! plast6, tabulky dtllditYch funic{ prflJez6 konstru ktnich prv k il, jako2 i tabulk.y sloulici k. rychlemu a snadnemu ureeni veliein potfebnych pfi nay rhovan' nosn ik\'l prostych, vetknul)reh i spoj itych, oblou kB i r!mov~ch konstrukcf, jakoi • nosni kit ulozenych na pru!nem pod- 102;i ~ 0 na v rhovant betonovjch, ocelovych, d feven jch a zdenych konst rukci pojedna va samostatnlt Mst spisu, stejne jako je vinovana zvWtni kapito la viastnostem zakladov~ pM y a zakhidAn i sta veb,

Dflo je zakoneeno pfehledem statiek ~h_'pdaj a nekletjch specitUnfch "Yrobkil+ J e tedy praktickou pfirui!kou poskytuj{ci podklady potfebne pn praci statika v bCine stavebnf praxi,

Pifru¢k.a j e ureena posluchaeum stave bnich Iakult vysok)rch skol tecnnickych, pracovnLktlm ve stavebni projektni, konstrukent i provozni praxi, studentum strednich prul1l),slo1JYch ~koJ stavebn f ch a vsem, kdol pficruize ji do sty ku se sta ve bni m oborern.

Obsah

Ptedmluva

A. zArt2ENf KONSTRUKCt POZEMNicH STAVER ~ r. ~ ~ ~

1. Vseobecn~ .. rr'~~" •.. r' r .

2~ No rmy pro za tifeni pozemn i ch stave b ~ ~ ~ ..

3. Hmotnosti a jine char a kter ist iky st av iv, stavebnich vy~

r ob ku , horni n ~ zemin a sk1 ad ov a nych materi at 11 ~ ~ ~ ~ ~ .

3J + Dfevo a vyrobky ze dreva ~ ~ ~ ~ ~ ~ . r ~ r ~ ~ ~ ••••

3.2. Kovy . . . . .. .. . ~ ~ . . . . . . . . . . . ~ . . . + ~ ~ . . . .. .. '\ + • • • ~ . . . ~ ~ ~ • • • • . . .. .. + ~ • . .

3. 3. H ornin y ~ . . ~ .. .. ~ ~ . . . . . . . ~ ~ . . . ~ ~ .. + ~ ~ ~ • • • ~ .. ~ .. • • • ~ r • • • ~ .. ~ • • • • ~ .. .. ~ ~

3.4.. Zeminy .. ~ ~ ~ ~ ~ .. ~ ~ .. ~ .. ~ ~ ~ r • ~ ~ ..

3.5. Cihly, tvarnice a keramicka staviva + ~ ~ ~ •• ~ ~ ~ ~ ~ ~ •• ~ ~ ~ •••••• ~ + ••••

3. 6~ Sypka staviva ..... ~ . . . . . . . . . . . . . . . . ~ ~ . . . . . .. . ~ ~ ~ . . . ~ . ~ ~ ~ ~ . . . . . .

3 r 7 + Zasypove materialy r.. ~ ~ . . . . . . . . . . . ~ ~ . . . . ~ . . . . .. .. ~ ~ ~ ~ . . ~ .. + • • • • • •

3.8. Malty a omitky .. ~ r r + • ~ ~ ••••••••

3.9. Betony ' ~ r • ~ ~ ~ ••••••••••• ~ ~ •••• ~ ••• ~ + •••••• r •

3.IO~ Azbestocementove a jine materialy a vyrobky ~ ~ ~ .

3.11. Zdivo z pfirodnich a umelych staviv + ~ ~ •••••••• ~ ..

3 .. 12. Izolacni materialy a vjrobky r •••••••••••••••••• ~ ••••••••••

3 .13. Dlaiby ~ mazan i ny ~ vozov ky . . r • • • .. • • • • • • • • • • • • • • • • ~ ~ ~ • • • • • • • • ~ • • •

3.14.. Stresni krytiny r + ~ ~ ••• ~ ~ ~ ~ ~ •• ~ ~ ~ •••• r • ~ ~ •••••

3.15 Produkty rudneho a chemickeho prumyslu ~ .. ~ ~ ~ ~ .. ~ + ~ ~ •

3.16.. Paliva +

3.17 + Hnojiva r ••• ~ •••••• ~ ~ ••• ~ •• + ~ ~ ..•.• ~ ••••..• ~ + ~ .•• ~

3.18~ Zem~dl;lske plodiny a knniva ~ ~ .. ~ ~," .. ~.~; ~~ '. : .

3 .19. Potravi n Yr. . ~ ~ • . . . . .. ~ + • • • • • • • • .. • • • • • • • • • • • • • • -:-. ~ • • • • .. • • • • • • • • •

3.20r Textilni materialy, kUie . ~ + ~ ••••• ~ r ~ ...••••.....•. ~ ..

3.21.. J ine s k1adove m aterialy . . . . . ~ .. ~ . . . . . . . ~ ~ .. . . . . r ~ • ~ • • • • • • • • .. • • • r • •

3.22. Kapaliny ~ ~ ~ .. + ~ ~ ~ ••••• ~ r •••••••••• ~ ~ •••

4 Z t~"'en~ to ~ + ·et"-b

. a lZ lmos vymJJ is y ~ .. ++~~~ rr ~~ ..

Tab. AJ ~ Dynamicky soucini te 1 . . . ~ .. .. ~ ~ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Tab. A.2.. Roztfidem jerAbu a provozu podle praoovniho rezimu .

Tab. Ar3 ~ Zdvihove tfid y jehibli ~ ~ .. . . . . r . ~ ~ .. • . . . • • • . .. . . • • . ~ ~ .

Tab. A~4. Potel cykl u a porn erne vyUzeni j erabia ... ~ .. ~ + • • • • •

Tab. A .. S. Soul!initele zatizeni tlakovjch kol jerabu ~ .. + ~ ~ r

Ta b. A.6. Druhy j efabli . ~ ~ . . . . ~ . . . . . + + ~ ~ . . . ~ .. • • • . . . . • . • • .. • +

Tab. A.?+ Elektricke mostove jefAby s jednhn hAkem - zdvihovit tfida a~ 11 navovA provozni skupina I I .. ~ . . . . r • ~ .. • • r • • ~

Tab. A.B. Elektricke mostov~ jetaby ::; jednim hi.kem - zdvihova tfida b, unavova provozni skupina II . ~ . ." .. ~ ~ .. r, .......

11

i.e k torovali : prof. ing. Lu boT J andat DrSc. ~ a ing. Josef Zeman

Redakce stave bn i literal U ry

H lavn i redaktor i ng. J in Kulilan Odpov6dna redaktorka Olga Pokorna

c SNTL - Na k ladatelst y i tech nieke liter&IU ry ~ '987

21 23 23 24

25 25 26 27 27

29 31 32 34 34 37 37 39 42 42 43 44 45 46 48 50 50 51 54 56 57 57 58 58 59

60

62

5

B .. 1. 1.1..

1.1..1.

1.2~

2.

3. 3.1. 3J.1~

3.L2.

3.1..3. 3.2.

4. 4.1. 4.2~ 4.2.1 .. 4 .. 3.

6

Tab. ~9~ Elektricke mostov6 jefaby s jednim hAkem - zdyibova tHda c., una vow provozni skupina I I I · ~ · · ... ~ · · · . · .. ~ ~ ·

Tab. A.IO. ElektricU mostove jetaby se dv~ma bAky ~ zdvihova tHda a unavovi provoznl sku pina 11 ~ .. ~ . · · · · .. ~ · · · . ·

Tab~ A~ 11. Etektrlcke mostove jetaby se d v~ma hak.y - zdvihova tHda b unavova sku pina I I ~...... ~ . · · . · · . · .. ~ . · ~ . · .. ~ .

b A 12 Elektrick6 mostove J~ cfaby se dvlma hAky - zdvihovA.

Ta. . ~

tfida Ct unavova sku pina I II . · ~ . ~ · ~ . .. ~ · .. ~ . · · ~ . .. · . + • •

Tab .. A.13~ Jcdnonosn(kovc kotky .. ~ .. · . ~ · . · · ~ · ~ .. · · . · .. ~ · · . ~ · •

Tab. A.14. DvouDosnikove kotky ... ~ . · · . ~ · .. ~ · . ~ · . ~ · · ... ~ . ~ · ..

VLASTNOSTl TECHNICKY nouzrreca LATEK\ _ .. - .. _ -

Kov Y · · · · ·

.. .. . .. .. . .. . .. . .. ~ . . .. .. ~

Ocel · ~ - · · ~ ..

.. . .. .. . .. .. .. .. . .. .. ....

Tab B 1 R ........ deleni oceli do ttid . · ... ~ · · · · · ... · · · · . · · . · ... · · · . ·

~ ... ULU

Tab .. 8.2. Vjznam prvnl aslice dopll\koveho asIa znacky eeeli ... ~ .

Tab. 8.3.. Vjznam druhe fislice doplfikov6bo tisla znat~y oceli ..

Ocel pro ocelove konstrukee · · . · ~ . ~ .. . · · . . .. · . · · . · · . .. .. . · · . · ~ . .. .. . · · ·

Tab .. B .. 4a. Provozni podminky a sku piny konstrukci .. ~ . · ... · · · ~ ·

Tab~ B.4h. PfifaZeni oceU 31 a 52 k jednotlivym skupinam kon-

strukcl ~ ~ .. ~ ~ .. . . ~ ~ . · · ~ ~ · . ~ ~ . .. .. . . ~ ~ . · ~ . · .. . .. · . · ~ . .. · .

Tab. B.S. Tab .. 8.6. Tab. 8.7.

M atcriil na §rouby a matice · · ~ .. · . · · . · · ~ ~ .. . · · . · · ~ · · . Elektrody pro rufni svafovani netegovanych oceli .. · .. " . · Doporutene materiaIy pro svafovani elektrickym

obloukem · ~ . · · . ~ .. ~ . + • • • • • .. • • • ~ • .. .. • ~ • • • • • • • • • .. • • •

• t ~ h 1··

Hlln k a Je 0 S Itlny · . · · . .. .. . · · . · .. . ~ · . · · . ~ .. . · + • • • • .~ • ~ ~ .. ~ • ~ •

Tab. B.8. PHklad y s Ii tin hli niku pouiivanych ve stavebntctvi ~ ...

Dtevo .. · · . ~ ... · · ..... ~ ... · .... · ~ . · ~ . · · · · ~ ~ .. · . · · ..... · · · · · · · . ~

Tab. B.9. Priimeme meze pevnosti stavebnich dfev. · · · · · ..•.

Tab. B.l0.. Pritmkne meze pevnosti jehlif.natYch dfev a dubo"leho

dfeva . . . .. . ~ ~ . · ~ . · · . ~ ~ · · · ~ . .. · . · ~ . · · . • · . .. · . · · . .. .. . ·

Kam e n y a kame n i v 0 · · ...... • ~ _. ~ · ..... · · ~ ... ~ . ~ · . • · ...... • · . · · ... ~ .

'Pliroont kamen y • • · . . .. ~ . ~ • . • · . ~ • ~ ~ · . ~ • . · .. . • + • • • • • .. ~ • ~ • • • • • .. • • • ~

Pevnosti a m6me hmotnosti pHrodni ch kamenu .... ~ ..... · · . · ~ ... · . · · ~ · Tab .. B.1l. Idezni a pr6m~rne hodnoty objcmove hmotnosti P

a pevnosti v tlaku ~ pHrodni cb kamenu ~ .

Tab. B~ 12. Pevnosti v tabu za obybu Rz. pH rodnich kamen6 .

M oduly pruinosti pHrodnich kamen 11 · . · ~ ~ .. · . · · . . .. ~ . .. · · · . · · . .. · · · · . Tab. B .. 13 .. " Moduly prninosti v tlaku a v tabu E pfirodnlcb kame~

nu ~ . . . ~ . · . . .. .. . ~ · . · · ~ ~ · · ~ ~ . .. ~ . · ~ . . · ~ . .. ~ .. .. . · · . · ~ . ·

Teplotni soue.initel delkov~ roztalnosti . ~ . . · ~ ~ · · ~ ~ · · . .. . · ~ . · · ~ · . . ~ · . Karoenivo pro vjrobu betonu · · . . .. · . · ~ ~ · . · ~ . . ~ · . ~ .. : · · . · · · .. ~ ~ ." . . · ·

Tab .. B.14~ Deleni pHrodniho kameniva podle vmlku 1111 ••••••.•

Tab. B~15. Technicke poiadavky na kamenivo do betonu .

C i h Ii Is k e v y rob k y ~ . ~ ~ · · . · • · . · · . · · ~ · ~ .. · . · · ..

Klasifikace cihlatskjch vjrobkii · · · · ~ .. ~ · .. · ~ · . .. .. · · · ~ . · ~ ~ .. ~ .. · . ~ · · ~ .. · ZAkladni vlaslnosti cihlHfskych vjrobkll . · • ~ · · . . · ~ · · . · · . · · . · ~ . ~ .. · . · Numerick.6 hodnoty z3kladntch vlastnosti a jejich vzijemn~ vztahy . · ~ .

C ihlatske prvky pro svisle konstrukce .. . .. · · · ~ . · .. . · · . · · ~ ~ · . · .. . . · · . .. ~

64 66

68

70 72 14

79 79 79 80 81 81 82 82

82 83

84

86 81 87

89 90

90 91 91 91

92 92 91

93 or 93 93 94 97

99 99 99

100 103

4.3J.

4.3.3~

4.3~6. 4.4~ 4.4.1 ~ 4~4.2.

4.4~3. 4.4~4~ 4.4.5.

4.4~6.

4~5. 4 .. 6. 4.7.

5~

6~

7.

Cihly pIne . . ~ ~ ~ . . . . . . . . . ~ . . . ~ ~ ~ .

Tab. B.t6~ Rozmery a hmotnosti plntch cihel ~" ..... ~ ~ : : ~ ~ ~ ~ : ~ :

T~b. B~ 17. Pevnost, nasakavost a mrazuvzdomost plnych cihel ~ ...

Clhl y derovane . ~ . . . . . . . . . . . . " . . . ~ ~ ~ ~ . . . . . ~ . . ~ .. .. .. + • • • • .. ~ • • • • • • •

Tab, 8.18. Rozmery a hmotnosti derovanych cihel CD a CD-TIN

Tab ~ B.t9 ~ Pevnost, nasilkavost a mrazuvzdomost derovanych eihel CD a CD~ TIN ~ ...

• • • • ~ • • 4 4 ~ ~ • • • • • • ~ • • • • • 4 • • •

Tab. 8.20.. Rozmery a hmotnosti d06rovanych cihel CD-IVA ~ ~ ~

Tab. B.21. Rozmery a hmotnosti derovanych cihel CD-INA .

Ci hly llcove .. . . ~ .. ~ ~ .... ~ . ~ ~ . . . . . ~ ...... ~ . . . . . . . . .... ~ . ~ . . .... · ~ . . . . .

Tab ~ B ~22~ Rozmery a hmotnosti licovyeh cihel . . ~ ~ ~ . . . . . . .. · ~ · ·

Tab .. B.23. Pevnost v tlaku, nasakavost a mrazuvzdornost licovych

abel . .. .. + .. • • • • • • .. .. .. + • .. .. • • • • .. • .. .. .. ~ .. .. • .. .. • • • .. .. .. .. .. • • • Pfifk..ov ky . . .. .. ~ ~ . . . . . . . ~ ~ . . . . . . . . ~ . .. . ~ . ~ ~ . . . . . ~ · ~ . . . ~ ~ ~ . · . . ~ · · ·

Tab. 8.24. Pevnost v tlaku, nasakavost a rnrazuvzdorn ost pf'icko ..

vek Pk~CD a Pk-dr . ~ ~ ~ ~ ~ .

Kominovky ~ . . . . . . ~ . + • • • .. ~ • • • • • • ~ • • • .. ~ ~ ~ • • • • ~ • • ~ ~ • • ~ • • • .. • .. ~ ~ • •

Tab: B.25~ Pevnost v tlaku, nasakavost a mrazuvzdornost komIno ..

vek .

Derovane a dutinove prvky pro stenove dil ce ~ . ~ ~ . . . ~ . . ." . ~ ~ . . .. ~ . ~ . ~ . CibJafske prvky pro vodoTovne konstruk.ce ~ ~ ~ + •••••• ~ •••••• ~ ~ • ~ •••

Klasifikace ~ ~ ~ ~ ..

Stropni desky HURD I S ~ . . . . . . . . .. ~ ~ ~ + ~ • • ~ : : : ~ ~ : : ~ ~ ~ ~ ~ : ~ : : ~ ~ : : : : :

Tab. B.26. Rozmery stropnich desek HURDIS ~ .. ~ ~ ~ ~ ~ .

Tab. 8.27. Onosnost a hmotnost stropnich desek. HURDIS ~ ~

Slropni vlozky SI MPLEX ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ . ~ .. ~ ~ . ~ ~ .. ~

Stropni vlo:iky SIMPLEX-REKORD . ~ ~

Stropni vlofky MIAKO ~ ~ ~ ~ : : : : ~ ~ : : ~ : : : : : : : : : : ~ : : ~

Tab. B .28 ~ ~ozmery stropnich v louk' M IAKO . ~ . . . . ... ~ . . .. ~ . ~ ~

Tab. B .29. U nosnost a hmotnost stropnich v lofek MIAKO ~ . ~ ....

StTopni tvarovky ARM 0 . . . . . . . . . . . .. .. .. + ~ • • ~ • • ~ • • • • • ~ ~ • • ~ ~ ~ ~ ~ • ~ • •

Tab. B.30~ Rozmery stropnich tvarovek. ARMO ~ ~ ~ ..

Tab. B.3L Pevnost v tlaku stropnich tvarovek ARMO ~ ~ .. ~ ~

Stropni tvarov ky U ~ ~ ~ ~ . . ~ ~ . . ~ . . . ~ ~ . . . . . ~ ~ ~ . . . ~ . . . ~ ~ ~ ~ . ~ . . ~ . ~ ~ . . Keramickl: stropni a stresni dilce . . ~ . ~ . ~ . . . . . ~ ~ . . . . ~ ~ . . . .. .. ~ ~ . ~ . . . . Tab~ B.32~ Konstruk~ni llspofAdAni, rozm&y a ilnosnost stropnich

konstrukci s keramickymi nosniky a cihelnym~ i vloi .. ka·

ml .

CihlAfske vjrobky pro zvla~tni u~e ly ~ . . ~ ~ . . . . . . . . ~ + •• ~ • • ..

Pal e na krytina . . . . ~ ~ ~ ~ . . . . . . ~ . . . . . ~ . . ~ .. .. .. ~ . ~ ~ ~ . . . . . . ~ ~ ~ .. .. ~ . ~ . . .

Ji n6 cih lAfske vYrobky . . . + ~ ~ • • • ~ .. + + • • ~ • • • • ~ ~ ~ ~ ~ ~ • .". ~ ~ ~ + ~ ~ • ~ • • • ~ •

Vapna .. ~ .. ~ .. ~ ~~ ~.~ ~ ~ .

Tab. B.33~ Pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu malt s hydraulickjm vapnem pro ureeni jakostni tiidy ~ . ~ .. ~ ... ~ + ~ ~ • ~ ••••••

Sidra ., · ., · ., ., ..

Tab~ 8.34.

"Tab~ B .. 35~

Druhy sadrovjch poji v podle pocatk.u a dohy tuhnuti ..

Druhy sAilrovjch pojiv podle jemnosti mleti ~ ..

C e men ty ~ ~ · ~ · · • .. · · · .

Tab. 8.36. Druhy ajakostni ttidy ncjuzivan!j~ich cement"u .. ~ · ~ · .

104 104 lOS 104 107

too 108 108 109 ItO

110 109

110 109

111 111 111 III tt2 112 112 113 113 tt3 t13 114 114 114 115 115 It5

116 117 117 118

119

120 121 - 121 121

t22 123

7

8.

9. 9.1. 9.2.

9~3. 9r4~ 9.5.

to. lO~I~ IO.Ll.

IOJ .2. 10. L3.

8

Tab. 8.37.

Ptedepsan6 pnlmem~ pevnosti v ohybu a v tlaku pro jednotliv~ jakostni tHdy cemcntu pH n1.zne dob~ ulofe-

ni · · .. ~ · · · · · ..

Tab. B~38.

Vhodnost [akostnich did cementu pro jednotlive tfidy

ft ~~)(~ tJ~ll\1 •••• r • ~ ~ •••••••• ~ •••••••••• • • •••• ~

Tab. 8.39. Omezeni obsahu M,gO~ SO)" ztrat fthltnim~ ved)ej§ich a speeialnich pfisad u jednotlivych dtuh6 cementu a poMtek a konec doby tuhnuti . ~ ~ ~ . . . . ~ . . . + • ~ r ~ ~ ~ • •

Mal t y pro s t a v e b n t 6~,1 Y ...• ~ ~ ..... ~ .. · · ... ~ ~ ~ · ... · · ~ .. · · · . Tab. 8.40. Spotfeba k"sov~ho vapna, vapenne kaSe a pisku na I m3 vyrobene malty ... ~ . . . + • • • • • ~ ~ ~ • • • • • ~ • • • ~ • • • •

Tab. 8.41. Sm!ma mileni pro vapenocementove malty, pfipravene zc smesi va pn~ eementu a pi ni va (pisku) ~ .... ~ ~ ... r • •

Tab, B.42~ Smil!rna miseni vapenocementovych tepelne izolaenich malt ze smesi vapna, cementu a vhodneho lehkeho ka-

memva +

Tab. B~43.

Sm!ma misen! pro cementove malty s poulitim vapna jako plastifititoru ... ~ .... ~ . ~ ~ ~ ~ ... · · ~ ~ ~ · ~ ~ ~ .. ~ ~ + ~

Beton '1

Rozdelen i betonu . . . ~ ~ r • • • .. • • • ~ ~ • • • ~ ~ ~ • • • • • • • • • • ~ ~ • • • ~ • • • • • • ~ • •

Oby~ejny beton .... ~ ~ ~ ... ~ . ~ ~ .. ~ ~ .... · . ~ .. · · · ... ~ ~ · .. · · · ~ . ~ · · · .

Tab. 8.44. Ukazatele zpraeovatelnosti betonovych smf;si hutnych

betonu (dolni hranice ukazatehi) ... ~ ~ ~ ... · · ... ~ · · · .. Ukazatele zpracovatelnosti pro betonovou sm~s mezerovi tjch beton it s pbroyitym kamenivem . · .... ~ ~ ~ ~ .. · Inf ormativni mezt hodnot Ku. . ~ ~ ~ . . . · · + • • • ~ • • • • • ~ • • Inf onnati vni meze hodnot Kcb • . . H ~ • • • • • • • • • ~ • • • • • • I nf ormativni meze hodnot Xcv ~ ~ ~ . . · · · . . ~ ~ ~ · . . · · ~ ~ . . Orieotaeni hodnoty pevnosti hr£molove i stejne vAlcove~ vyji.dtene v % kIycheJne pevnosti ... ~ . . ~ ~ ~ . . . . . . . . . . Informativni hodnoty soue.initelu ~'J a Kzh · ~ ... • · • ~ ..

Tab. B.45.

Tab~ B.46~ Tab. B.47. Tab~ B.48~ Tab. B.49.

Tab~ B~50. Lehky b~ton

.. .. .. + .. • .. .. .. • • • .. .. .. .. • .. .. • .. • .. .. .. .. • • .. .. • .. • • .. • • .. • .... + .. • • • .......

T eiky beton ~ . . . . ~ ~ . . . . ~ ~ . r • ~ ~ ~ • • • • ~ • ~ ~ • • • • • ~ ~ ~ • • • • • • • • • ~ • • • • • •

Plastbetony . . . . ~ · . . . . . ~ ~ . . · · · . . · · ~ · . . · ~ ~ . . ~ ~ · . ~ . ~ · ·

Plasty. ~ .... ~ ~ ~ ~ .... ~ .. ~ ~ ~ ~ r •• ~ •••• ~~. ~ ~ ••••• ~ ~ •••• ~. ~ •• ~ ••• r Po-I ymery . . . ~ ~ . . ~ ~ • . . . • . . . . ~. + • • • • • ~ • ~ • • ~ • ~ ~ • • • • r • • • • • ~ + ~ • ~ • ~ ~ ~

Polyethylen (tennoplast)t zna~ka PE ..... ~ · ~ .... ~ ~ ~ ... · · I~ ••• ~ ~ • •• •

Tab. 8.51. Rozm~ry a dovo lene odchylky trubek z I PE ~ ~ . + ~ ~ r ~ ~ ••

Tab. B~52~ Zavislost vlastnosti PE na krystalickem podUu . ~ ~ ... · ·

Tab. B.S3~ Fyzikalne mechanieke vlastnosti PE ..... ~ ~ ~ .. r •• ~ •• •

Tab. B.S4. Rozm~ry a dovolene odchylky trubek z rPE r' ~ ._. • ••..

Polypropylen (termoplast), zn~ka pp ~ ~ r •• ~ ~ ••••• ~ ~ • • ~ ~

Tab. B~55. Fyziktlne mechanicU vlastnosti pp ~ ~ ... r •••• ~ ~ • ~ •• • Po lyi sob u tylen (termoplast), znafka PI B . ~ ~ . . ~ ~ . . . . . . . ~ . ~ ~ + • • r • ~ • • • Tab. B~56. Fyzikitln6 mechanicke vlastnosti PIB . · · . ~ .. · ~ ~ .. · · .. Polystyren (termoplast)~ znaf.k.a PS ~. ~ . . . . . ~ . . · · . . . ~ ~ ~ ~ ~ . . · · · . . · · ~

Tab. B~ 57. Fyzikalne mechanick6 vlastnosti PS a h PS · .... ~ ~

Tab .. 8 r58. Fyzikldne mechanicke vlastnosti PS- L ~ ~ ~ ~ . . . · . ~ ~

Pol yvinylchlorid (termoplast), znae-ka PVC ~..... ~ ~ . . . . ~ ~ . r • • ~ • • • • •

Tab~ 8.59. Rozml:ry desek z nemek6en~ho PVC ~ .. ·

123

124

125 130

132

133

134

133 t35 135 136

137

137 138 138 139

l39 140 142 145 145

148 148 148 149 150 151 152 l53 153 154 154 155 155 156 157 157

Tab. B.60~ Rozm6ry a dovolene odcbylky trubek z PVC ~ ~ ..

Tab, B~61. Rozsah potditi trubek z nemekteneho PVC ~

Tab~ B.62. Fyzikjln! mechanicke vlastnosti PVC .. ~ ~ ~ r r •••••

Tab. 8.63. FyziUlnl mechanieke vlastnosti PVC-LT ~ ~ ~ ~ ~ ~

10.l.6. Polymethylmetbakrylat (termeplast), matka PMMA . ~ ~ ~ ~ .. ~ .. ~ ~

Tab. B .64. PM MA des.kovj ~ pnlhledny, bezbarvj r • ~ ~ ~ ~ •• r • • ••••

Tab, 8.65. PM MA deskovj t pr6hledny t barevny ~ ~

Tab, B.66. PMMA deskovt~ poloprdbJedny a nepriahledny ~ .

Tab. 8.67. Fyzikaln~ mechanicke vlastnesti PMMA ~ ~ ~ .

1 O~2. Polykondenzity ~ ... r r . ~ ~ ~ •...•.. ~ ~ ~ ...•••. ~ ~ ~ •.••••• ~ ~ •. r ~ ~ ~ ••

10.2.1. Fenoplasty (fenolove a kresolove pryskyfice), znafka CF a PF ~ ..... ~ ~

1 O.2~ 1 . I. Lisovaci hmoty . . . . . . . . . . . . . . . ~ ~ ~ ~ . . ~ . . . . . ~ ~ . . . r • ~ ~ ~ • • • • • ~ ~ ~ • • •

Tab. 8.68. FyziUln~ mechanicke vlastnosti fenoplastu ~ .

10.2.1.2. Yrstvene bmoty (laminaty) ~ . ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ r •• ~ ~ ~ ••• ~ ~ ~ ••

Tab. B~69. Desky z tvrzeneho papitu . ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Tab~ Br70. Desky z tvrzene tkaniny ~ ~ ~ ~ ~ r ~ ~ •. r r .

Tab, B. 71. Rozmery desek ze skelneho laminatu novolakoveho ...

Tab, B~ 72. Vlastnosti desek ze skelneho laminaru novolakoveho . ~ ~

10.2.1.3. Leheene fenoplasty (fenolicke penovc!: hmoty), znacka CF-L, PF·L .....

Tab. B.73. Fyzikalnf: mechanicke vlastnosti leheenyeh fenoplastu .

IO.2.2~ Amlnoplasty (reaktoplasty), zna.fka UF, MF~ DD aj. ~ ~ . ~ ~ . ~ ~ . ~ ... ~ ..

1 0 +2~2 .1. Lisovacl hmoty ~ ~ . ~ . A • • ~ ~ • • • • • • •• ~ • • • • • • • • • • • • • ~ ~ ~ • • ~ ~ ~ • • ~ • • • ~ ~

Tab~ B.74. Fyzikalnt!: mechani~ vlastnosti vjUskli z aminoplasttl ~

10.2r2~2. Vrstvenehmoty. ~ ~. ~ ~ ~ + •••••• ~ ~ ••••••• ~ ~ ••••••••••••••• ~ ••••• ~.

Tab~ B r 75~ Rozm!ry desek z tvrzeneho papiru s dek.orativnim po-

vrchem (Umakart) ., . . . ~ ~ . . . . . . + ~ ~ • • • • • • ~ • • • • • • • • • •

Tab. B.76. Poiadovane fyzikaln! mechanicke vlastnosti umakartu .

1 0 .2~2.3. Lehtent: aminoplasty .. znatta UF - L ~ ~ . . . . . . . . ~ . . . . . . . . ~ . . . . . . ~ . . . .

Tab~ B.17. Fyzikalne mechanicke vlastnosti UF .. L .

1 O.2r3. Nenasycen~ polyestery (reaktoplasty), zna~ka. UP •.•......•. ~ ....•••

Tab. 8.78. Fyziktlne mechanicke v lastnosti UP a UP laminatd . ~ ~ .

Tab~ B~ 79. FyzikAlne mechanicke v lastnosti plastbetonu na pod ....

·klad! nenasycenych polyesterovjch pryskyiic ~ ....

10.2.3. L Polyesterov6 skeln~ laminaty, znafka UP-SL ~ ~ ~ .. ~ . ~ ..... ~ ~ r ~ ~ ~ •

1 O. 2 .4~ Polyarnid y, maen P A • . . r . . . . . . . . • . . . . . ~ ~ . • ~ • r . ~ ~ ~ ~ . . . . . ~ • • . r . .

Tabr B.80~ Rozmery litych falii z PA .. ~ + • ~ •• ~ ~ ~ •••• ~ ~ ~ •• r

Tab. B.8 L Rozmery trubek z PA ~ . + ••• ~ • ~ ~ ~ • ~ •• ~ ~ ~

Tab. B~82. Fyzikiln~ mechanicke vlastnosti PA ~ ~ ~

10.3~ Polyadidy ~ ~ . ~ .. ~ ~ ~ ~ ~ ~ .

1 O.3J . Epoxidovc: pryskyfice (reaktoplasty)~ znaeka EP . ~ ~ .. r •• ~ •••••••••••

Tab~ B.83. Mechanicke vlastnosti Jepenych spoju ~ .

Tab. B.84. Fyzikaln~ mechanicke vlastnosti plastbetonu na pod. klade epoxidovych prysk.yfic ~ ~ . . . ~ ~ . . . . . . . . ... H ~ ••

Tab. B.S5. PoZadavk.y na vlastnosti vytvrzenych zalevacich EP .

1 O.3~2~ Polyurethany (reaktoplasty)~ znaf.ka PUR ~ ~ ~ ~ ~ .

1 O.3~2.1. Lehten~ polyurethany~ znafka PUR-L . ~ ~ ~ •. ~ ... ~ .....•. ~ ...•. ~ .

Tab. 8.86. Fyzik!lne mechanicke vlastnosti PUR·L ~

1 L Pfeh Ie d materiAl ovych konstant nekterycb technicky d u~

leiitych la1ek. ~ ~ ~ ~ ~ ~ r. ~ ~ ~ ••••• ~ ~ ~. ~ ~. ~

Tab~ B.87r

Moduly_ prumosti tecbnicky dulcfitjch lAtek ... ~ .. ~ ..

158 160 161 162 162 162 163 163 163 164 164 164 165 165 166 166 167 167 168 168 169 169 169 l69

170 170 170 170 171 171

171 172 172 113 173 174 174 174 175

175 176 176 176 177

178 118

9

}

Tab. 8.88.

Hodnoty Poissonova souanitele JJ. teehnieky duletitych

lilek · · · ..

Tab. 8.89.

Soueinitel teplotnf roztaznosti 4t n~ktcrY-ch technicky Cltil~itj;~tt )~t~~ . L • • • ~ • • • • • • • ~ ~ • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

c.

TABULKY STATICKYCH A PRUftEZOvYCH FUNKCj~ STATICKYCH VELICIN NOSNIKU. OBLOUKO~ RAMO A DESEK ... ~ · ..

Jed notky sousta vy S I a ptevod anglo-arne ri ckych jed n 0-

t ek na metr icko u soustavu ~" r.".~ 4 •• ••• ••• ••

Jednotk y sousta vy S I . . r • • • • • • .. 4 .. • L • • 4 4 • • . . r ~ 4 ~ • • • • • • • • 4 • • • • • · · ·

Tab. C.l a. Pfedpony poole Sl, tvorene podle tfeti mocniny deseti ·

Tab. C.l b, Nektere vedlejsi jednotky ~ . . 4 • • • • • .. 4

Tab. C. tc, Vzajemne vztahy men nekterymi jednotkami soustavy

S I a jednotkami drive uZivan ymi . ~ ~ . . . . . . · ~ · . . . . . · · · Prevod anglo-americkych jednotek na metrickou soustavu . r ••• ~ •••••

Objemy n ekt e rych tc!les ~ ~ r. 4 4.··

Tab. C.2. . Objemy nekterych teles ~ L •••• ~ ••• r • • ~ •

N ~ktere pruf ezy, jej i ch p l 0 chy , tefi~te~ mo menty s e t rv ac-

nosti a priifezove moduly ~ .. ~ .. + •••• ~ r ••••••••• '···

Tab. C+34 Plochy, teziSt.e,. momenty setrvaenosti a pnitezove mo-

duly n~kterYch priafezti . . . . . ~ . . . . . ~ ~ . . . 4 ~ • • • • • • 4 • • •

Tab. C44~ Plasticke pnlfezove moduly WrPrutovjch pnltezll. · · · .

Tab. C.S. Memi kroutici momenty prutovych pnitezU 4 ••• r •

Stati ck e fun kce obde lni k a a k.ru hu ~ . ~ r • + ~

Tab. C.6a. Momenty setrvaenosti Ij' obdelnika s vj!kou h. -= I ai

40 em k teiiSfov~ ose y . . . . . . . . . L • • ~ ~ ~ ~ ~ ~ • L

Tab. C.6b. Momenty setrvaCnosti !'1 obdelnlka s vy'lkou h == 40 ai 200 em k teii§tove ose y .. . ~ ~ L • • • • • + ~ ~ L r . . ~ 4 • • • r r . ~ 4

Tab. C47a. PrUfezove moduly Wl' obdelnika s vjikou h - I at

L

1.1.

1.2. 2.

4() em + • .. • .

Tab, C.7b.

PrUfezov~ mod uly Wy obdelnika s vjskou h -=- 40 ai

200 em · .

Kruhovy proiez . . . .. .. + ~ L • ~ • • • • • • • • • • • .. • • • • r • .. .. + ~ ~ L

VAlcovane vyrobky Z oceli + + • L • • •• • • ~ •••••••

V ilcovane tyee ~ . . 4 • • • • • • • • • • r • • ~ L • • • .. ~ + ~ • • • • • • • • + + ~ ~ • • •

Tabr C.9. Ty~e pnifezu I 4 ~ •• r + + ~ 4 ••• ~ ~ 7 + +

Tab. C.1 0+ Tyee pnlfezu IE •.•... " ••..... ~ • + + ~ •• ~ r • • ~ • ••••

Tab. C.ll. Tyee :prUfezu IPE ... 4 4 ••• • • ~ ~ • •• ~ .. • • ••• ~ • •••• • • ~ ~ •

Tabr C.12. Tyfe pnifezu HEB .. r ~ ~ L + •• r ~ .. 7

Tab. C.13. Tyee pnlfezu U ~ ~ + + ~ L • ~ 4 ••• r • • ~ •••••

Tab. C.14. Tyee prufezu UE .. 4 ~ ••• • • ~ ~ ~ ••• ~ • ~ ••• • • •••• • + • + ~ •

Tab. CJ 5. Tyee priifezu UPE . r + ~ L L r • • •••• ~ ~ ~ .. +

Tab. C.16. Tyte prurezu rovnoramenneho L ~ ~ .

TabL C.17. Tyee pnlfezu nerovnoramenn~ho L .. r + ~ L •.

Tab. C ~ 18. Tyee pro tern T . . . . r . ~ . . ~ .. 4 • • • r . . 4 • • • r • ~ . . . . . ~ ~ .. · +

Bezclve trubk y • ~ L • • • .. .. • • • • • • • • • • • • • • L • • • • .. • • • r • • • • • • • • ~ ~ ~ • • • • •

Tab. C419. Bezesve trubky kruhovebo protem r 4 • .

Tab. C.20~ Trubky bezesve ttyfhranne _ ttvercove .. ~ ~ ~ ~ 4 ••

Tab. C.21.. Trubky bezesvt: ftythranne _. obdelnikovc + ~ ~ •• r r • • • •

10

179

180

181

181 181 182 182

183 185

188 188

190 192 204 205

206

206

211

213

217 219

222 223 223 226 228 230 234 236 238 240 246 250 251 251 259 260

6.

7.

7.L 7.1.1.

Ten kostt!nn6 profil y . . . 4 4 4 • • • • . . r r • • ~ 4 ~ 4 ~ 4 ~ • • • • • . . • • • • • • • 4 ~ 4 • • • •

Tab. C422. Rovnoramenny uhelnik 4 •••....••••.•.. 4 •••

Tab. C.23. Rovnoramennj profit U ~ 4 ••• L ••••••••••• 4 ••

Tab. C.24. Symetricky profil Z .

Tab. C.2S. Symetrickj profil C L ••••••••••• ~ •

Tab. C.26. Nerovnoramenny ilhelnik. ~ ~ .

Tab4 C.27. Otevteny k.orjtkovy pravouhly profit ..•• + ~ •••• ~ ~ +

Tab. C.28. Otevfeny korjtkovy profil 4 • + ..

Tab. C.29. Nerovnoramenny profit U + •••••••••

Tab. C.30. Uzavteny Ctvercovy profil 4 4 ••••••••••• + ••••

Tab. C.31. Uzavfeny obdelnikovy profll r ••• 4 • ~ ~ L •••••••••••

Tab. C.32. Siroke ohjbane profily (trapezove plechy) ... 4 ••••••••

Tab. C~33. V1nit~ pleehy 4 ••• ~ .. : 4 4 + • ~ ~ •••••••••• 4 ••...

Tab. C.33a. Sifky vlnitych plechu B + ••••••• r r ••• 4 4 ••

Stat i eke 'Y e 1 ie in y konzo I Y t p rost eh o a v etkn uteh o no sni ku

Tabr C:34.. Konzola + ~ ~ L ••••• r 4 ••••••• r •

Tab. C.35. Prosty nosnlk 4 r •• 4 4 ••••...

Tab .. C.364 Momenty vetknuti oboustranne a jednostranne vetknute ho nosnlk u staleho pm tezu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 ~ • •

Tab. C.37a. Momenty vetknuti oboustranne vetknuteho nosnlku pfi

zatlzen] osamelou silou r + ~ • ~ L ••••

Tab, C.37h. Moment vetknuti jednostranne vetknuteho nosniku pn zaliieni osamelou silou . .. + + ~ • • ~ ~ • • • ~ • • • • • 4 • • • • • • • • •

Tab. C.38a. Momenty vetknuti 0 boustranne vetknuteho nosniku pH zatiZeni osa mel Ym momentem . . . . . . . 4 • . . L • • • • .. .. 4 4 • •

Tab. C.38b.. Moment vetkn uti jednostranne vetknuteho n05 nlk u pfi za tizeni osamt!:lym mom entern . ~ .. .. . . ~ ~ . . . . . . . . . . . . . .

Tab. C.39ar Momenty vetknutl oboustranne vetknuteho nosnlku pfi eilsteenem rov nomern em zatiieni .. .... r r ... ~ 4 •••••••

Tab. Cr39b. Moment vetknuti jednostranne vetknuteho nosniku pfi ~stecnem rovnomernem zatiieni .. r • 4 ~ + ~ ~ • • • • • ~ .... +

Tab. C.40.. Oh ybova ~ara tramu staleho pni rezu nlzni- zatiZeneho

a podepfeneho . .. + ~ • • • • • • • • • ~ .. .. + 4 ~ ~ • • • • • • r • • • • 4 • • •

Tab. C441a. Ohybove cary prosteho nosniku zatizeneho bfeme ..

nem P .

Ohybove c6.ry oboustranne vetknuteho nosniku zaliten~ho bfemenem P . . . . . . . . . . ~ . . . . . . . " . . . ~ 4 .. • • • •• r • •

Ohybove cary jednostranne vetknuteho nosnUc.u zatile ... ntho bfemenem P

Pruty s nabc!hy ptimymi~ parabolickymi a s nahlou zmt!nou prutezu - soucinitele pro deror.matni metodu a mo-

menty vetknuti .4. + + ••• L L ~ ~ ~ .. + .. + + ~ •••• L r 4 ••••••••

Opravne koeficienty prut1i .. + •• ~ + • ~ ~ •••••••• r • 4 ~ •••••

Pruty s pH mym n!behem . . . . . . . . . 1 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • r _ • r .. 4 4 4 4 Tab. C.42a.. Koeficienty Kabt Kha+ K prutu s jednostrannym pHmym

Tab. C.41c.

nab~hem . . . . . . . . r • • • • 4 4 4 4 . . . . . . . • • . . 4 • ~ • • L L L . . . ~

Tab. C.42b.

Koeficienty 1((lh~ K prutu S 0 boustrann ymi pHmjrni na-

Mh Y . . . . . . . . ~ .. .. .. + ~ ~ ~ L • • • L • • • ~ ~ ~ ~ • ~ • • • • • • • • • • • • • •

Tab. C~42c.

Koeficien t K j ednostranne vetknuteho prutu 5 pfimym

na~hem ..

262 262 263 266 266 268 270 271 272 272 274 276 277 278

279 219 281

292

299

300

301

303

304

305

306

308

309

310

311 312 312

312

316

318.

. II

,

7.L3.

7.2.

7 ~2.1.

7.2.2"

Pruty s parabolickym nabehem " .. ~ . ~ . + •••• • ~ • • •

Tab, C.43a.. Koeficienty I("b, KN~ I( prutu s jednostrannym parabo- 1, ckym nabehem . . + • " ~ • r • • • • .. .. • • r • • • • • ~ • • • • " • • • • • •

Tab. C.43b"

Koeflcienty Kclbt IC prutu S oboustrannymi parabolicky-

mi n abehy . . . . . ~ . . . . . . . ~ . . .. . . . . . . . . ~ ~ .. . " . r r • • • • • •

Tab. C.43c. Koeficient ,,; jednostranne vetknuteho prutu s parabo-

lickym nab~hem .. r ~ ~ ~

Pruty s nahlou zmenou pnitezu ~ ~ . . . . . . . . . . . . " . ~ ~ . . . . .

Tab. C,,44a. Koeficienty KIIb, Kbcit ICjednostTann~ zesileneho prutu +.

Tab .. C .. 44b. Koeficienty Kob !!!!!I! Km" lCoboustranne zesileneho prutu +

Tab. C.Me. Koeficient K"jednostranni:'vetknuteho prutu .. r •••••••

Opra vn e koeficient y pro stanovenl momenta vetknuti r.. ....... ~ •••• r + + Prut y s pf m ym nabehem . . .. ~ ~ . . • • . . . . . . • • .. " ~ . . . . . ~ . . r • • • " • • • • • • • Tab. C.4Sa. Momenty vetknuti prutu s jednostrannym ptimym na-

b~ bem za rovnom emeho zatlzenl .. ..... r • • • • • • • • ~ ~ ~ ..

Tab. C.4Sb.. Momenty vetknuti prutu S oboustrannymi pfimymi nabehy za rovnomerneho zatiieni . ~ .. ~ .. r • • .. ~ ••••• + " " ~ •

Tab. C+45c. Moment vetknuti jednostranne vetknuteho prutu s pflmym nabehem za rovnomerneho zatizeni ~ .... " " ~ .....

Pruty s parabol i ck ym na behem " " . . . . ~ " " " ~.. r • • • .. ~ • • • • • • ~ • • • .. ~ + ~ • • • Tab. C .. 46a. Momenty vetknuti prutu s jednostrannym parabolickym nabehem za rovnomerneho zatlze n i ~ ... + " " ~ • • • • •

Tab .. C.46b. Momenty vetknuti prutu S oboustrannymi parabolicky-

mi n abehy za rovnomerneho zatifeni ~

Tab. C.46c. Moment vetknuti jednostrannl; vetknuteho prutu s pa-

rabolickym nAb~hem za rovnom!meho zatizeni ~ ~ ... + + Pruty s nahlou zmenou prOteiu ~..... . ~ ~ . ~ ~ ~ " ~ ~ . . . ~ .. .. . ~ r • • • • • • • • • Tab. C,,47a. Momenty vetknuti jednostranne zesi1eneho prutu za

rovnom~meho zatiieni •••• + " ~ ...• ~ " • ~ ~ + +

Tab. C.47b~ Momenty vetknud oboustranne zesUeneho prutu za rovno merneho zatiieni .. . ~ . . . . ~ + + ~ . . . ~ ~ + • • • • • r • " " •

Tab .. C,,47c~ Moment vetknuti jednostrann~ zesileneho prutu jedno~

stran ne vetknuteho za rovnomerneho zatiieni .

S po j it Y nos n i k. r .... ~ ~ ~ •••• + " ~ ...• ~ • " " ~ •...• ~ ~ ~ ....... ~ . ~ ••• + +

Staticke velifiny spojitych nosniku. staleho priifezu ~ + •• ~ ••••••••••

Tab. C.4S. Spojity nosnik staleho pnifezu 0 dvou polich r • " " ••

Tab+ C.49. Spojitj nosnfk. staleho prlifezu 0 tfech polich r •

Tab~ C.SO.. Spojitj nosnik stAleho prutezu 0 ~yfech polich r" ~ ~ •

Tab. C.Sl. Spojity nosnik stilleho prufezu 0 peti polich stejneho

... ~

rozpetl . . . . . . + .. • • • .. + .. .. • .. .. • • • .. .. .. • • • • • • • .. • • .. .. .. • • • .. •

8~2. ,Stanoveni podporovych momentu spojitych nosnikii pfi libovolnem 2.3-

8.3.

12

tizeni .

Delicl pomery A., 11: zakladnich bodu spojiteho nosniku o dVOll a tfech polich.. . . . r r • • . . . . .. . . r • • . . . . .. ~ + + + + ~ . Delici pom~ry ~ 1f zikladnich bodii spojiteho nosniku o ttyfech polich . .. . . . r • • • • ~ ~ • • • • • • • • • • • • " • • • ~ • • • • • Souanitele /.l spojiteho nosniku 0 dvou a tfech polich ~ . Soua.nitele Jl spoji teho nosnfk U 0 Ctytech po Itch .. ~ ~ + + Delici pom~ry zakladnich bodit a sou¢initele /J spojiteho nosniku· 0 ~ti a §esti polich stejneho rozp~ti ... " " ~ .

Tab. C~52b ..

Tab. C..53a. Tab. C.53b. Tab. C~S4.

N6.hradni spojit~ zatiieni ; + .. ~ ••••• " • ~ ~ •••• ~ ~ .. " ~

320

320

324

326 328 328 330 331 332 332

332

334

336 336

336

340

340 342

342

344

346 348 348 350 353 357

368

371

373

374 375 376

371 378

8.4~

9. 9.1. 9.2~ 9.3 ..

10.

11.

12. 12 .. 1.

Tab. C. S5.. VeHkost nahradnt ho ekvivalentniho rovnomemeho zatfteni ql: pfi riiznem zp6so bu zatife ni nosniku pro urce-

nl podporovjch momenta spojitych nosnlku a ramu .

Pfiankove ~ry podporovych momenta spojitych nosnlku .. ~ + + .

Tab .. C.S6. Pfifinkove fary podporoveho momentu M" spoiiteho nosniku 0 dvou polich ........ + .. • • • • • • • • • • • • • • • .. .. ~ • • •

Tab. C.S7. PfiCinkove cary podporoveho momentu Mb spojiteho

nosnlku 0 ttech polich r .

Tab. C.58. Pfjankove tAry podporovych momentU Mj" Me spojite-

ho nosniku 0 ftyfech polieh r r . ~ • ~ ~ r .

Tab .. C .. S9.. PfiCinkove cary podporovjch momenta, posouvajicich sit a reak.ci spojiteho nosniku 0 pC!ti polich stejneho roz-

p~ti ." ~ . . . . . . . ~ . . . . . . . . . " . . . ~ . . . . . . .. + + " " " " • • • • • •

Tab. C.60.

Pfiankove .fary podporovych momenta, posouvajicich sil a reaket spojiteho nosnlku 0 sesti polich stejneho

rozpeti .. .. .. .. . . . . . ~ . . . .. ~ ~ ~ .. .. .. .. . . " " . . . . . . . . . . .. .. .. . . . .

Nosnlk na pruz n em po dkl ad e . ~ ~ ~ ~ ~ +"" •• ~ ..

N ekonetnt! d lou by nos nik na pruznem podklade ~

Polonekoneeny nosnik na pruznem podklade .".. ~ " .. r • • ~ .. ~ + + " " " ~ • • Pfiank.ove eary konecneho a polonekonecneho nosniku na pruznem

podkl adC!: . . . . .. ~ .. • • • • .. ~ ~ ~ • • • • • • • r • • .. .. .. • • .. ~ • • • • r • ~ .. ~ + • • • • • • ~ • • • •

Tab. C.61. Tab. C.62.

Hodnoty r unkcl J.l, T, 7J . . . • • + .. .. .. .. • • • • • • • • • • • • • • • • ~ ~ Pfehled veliCin pro vjpof!et pofadnic pii8nkovjch ear nosniku konetne de:lky . . . . + " " " ~ • • • • • • • • ~ .. .. .. • • • • • • • Pfehled velian pro vypofet pofadnic piifink.ovjch ear poJonekonetn~ho nosniku .. . ~ .... r • • ...... " • ~ • • ~ ~ •••• Tab. C .. 64a,b~c. Hodnoty f unkci a. II, r,. ~ f: ... ~ .. .. • • ~ ~ . . . • • • • • • • .. .. ~ ~ .

Tab. C.63~

Pfifne roznaicni ro§tovych konstrukci .. ~ ~ + r r ••

Tab. C r65 + Koefi cienty pil,en-eho rozniSeni . ~ . . . . . r r . . .. .. .. + • • • • r .

SpojovAni momentovycb pi och r ~ r " • ~ ~ r ..

Tabr C.66. Spojeni momentovjcb ploch - vypocet integrMu

Statick.e velitiny nek.terjch oblouku a ramu .... +"" ••••• ~ ~ .....

Oblouky .... " . . . . . . . . . . . . ~ . . .. ~ . " . . .. . r • r .. .. .. .. • • • • • ..... " " ~ ~ • • • • ~

Tab. C.67a, b. Kruhovy oblouk v patkich kloubove ulofeny " ~ .

Tab. C.68. Parabolicky oblouk. v patkach kloubove uloieny .

Tab .. C .. 69.. Oboustrann~ vetknuty parabolicky ob louk . ~ .

Rimy ~ ~ ~ " r ~ •• " " ..

Tab. C.70.

Soum~rny trojuhelnikovj ram v patkich kloubove ula-

378 379

381

382

383

386

388 390 391 394

396 395

398

399 401

405 407

409

41. 413 413 413 415 416 417

Tab. C.7L Tab. C.72. Tab. C,,73. Tab. C.74. Tab. C.75~ Tab .. C .. 76.

zeny .. . . . . . . . . . . . .. . . . . . . ~ .. . . . . . r .. .. .. • • ~ • • • • • ~ • " • • • 418

l'oloportilovj ram. kloubove uloteRY . ~ ~ + " • " • • ••• ~ ~ ~ • 419

Lichobeznikovy portltlovj ram kloubov! uloieny . ~ .. ~ . 420

JednoducbyobdeJnikovj ram kloubov~ uloteny " . . . 421

Jcdnoducby obloukovY ram Idoubove uloieny " " ~ 422

Jednoduchy lichobMnikovy ram kloubove uloieny " 424

Jednoducby soumemy rim s lomenou pHfli ldoubovl!

Tab. C.17. Tab. C.78.

uloieny ~ ~ . . . .. .. .. . . . . . . . . . . . .. .. . . . . . . . . ~ . . . . . . . . . .. . 426

Jednoduchy obdelnikovy ram dokonale vetknuty . . . . . . 428

Jednoducby parabolicky rim vetknutj .... r • .. .. .. • • • • • • 430

13

12.34

13. 11.L

D.

1-

1.1 .. 1..1.1.

...

14

Uza vfen y obdf:lnikovy rim 4 • • • • • • • • • • • • 4 ..

Soum~my sdruteny obdelnikovj ram 0 dvou polich

klou bove uioieny .. . . . . 4 .. . • .. .. • .. • • . • . 4 .. . .. • • . . . • . • . . 4

Soum&n~ sdtufeny obd~lnikovy ram 0 dvou polich

s kJouby v patkach 4 4 .. • • • • • •• • • • ..

Soum«nY sdrufcny obdelnikovy rim 0 trech polich s klouby v patkllch + ~ • • • • • • 4 .. .. • • • • • • • ~ .. • • • • • • • • • .. • ~ Soum6my sdrufeny obdel nikovj ram 0 Ctyfech polich s k lou by v patkach . . . . . . . .. .. . . ~ . . . . . . . . . ~ ~ r • • • • • • 4 •

Vzp~r rllmu ~ ~ .. 4 4 ~ 4 ~ ~ .••• 4 + ~ .. · • .. •

Tab. C484. Soueimtele ppro vzp!me delky sloupu ramlL . ~ .. · 4 ....

Tab. C .. 79. Tab. C.80 ..

Tab. c.si.

Tab .. C~83 ..

De sky 4 · .. 44 4 ~ +~~r.4 · .444' .• ~ .

Ohybove momenty pra vou h 1 Y ch a kru~ovych de.~ek .. · · .. ~ .. · ... · ~ · . . · ·

Tab. C .. 85. Obdelnikove desky zatiZene spojite rovnomerne , ~ ..... ~

Tab. C.86. Pravouhli deska stille tlou~fkYt zatizena rovnomernym pfimkovym zatizenim . . ~ 4 • • • • ~ ~ • • • • • • • ~ • • • 4 • • • ~ + • •

Tab. e.87. Kruhova deska stale tloDiikY"t zatifena spojite rovno-

Tab. C.8S.

me m!1 ... . . .. .. .... .. .. .. . . .. .. .. . .. .. .. . . r • • • .. .. .. .. • • • .. • .. • .. • • .. +

Kruhova deska stale tloulfky, zatifena spojitjm lin i 0-

. vym zatffenim 4........ ~ ~ • . . .. • • . . . 4 . . r • • . . 4 4 • • • ~ .. •

NAVRHovANi KONSTRUKCI POZEMNlcH STAVER

Beronove konstrukce .. ~ .. 4 r •... 4 4 ~. ~ ~ •••••...• 4·· ~ ~

M echanicke v lastnosti material u ~ 4 ~ . . 4 .. . . • • . . . · 4 4 ~

Beto n ...... + • • • • .. .. • .. .. • • • .. .. • • • r .. .. .. • .. .. .. • .. .. .. .. • • .. .. • • • • • .. • • .. .. _" • • .. • .. • •

Tab. DJ. Tab~ 0.2. Tab4Dr3+ Tab. D.4. Tab. 0.5. Tab. D.6~ Tab .. D.7. Tab. D.8 .. Tab. 0.9.

Krychelne pevnosti betonu ....... ~ .. ~ 4 •••••• r •• 4 ..... + Dovol ena n amAhani pros teho beton u . · ..... · ~ ~ .. · · . . . Dovo lena namahani ielezoveho beton U r • • • •• ~ 4 ..... ~ ~ M emf nap~ti prosteh 0 betonu 4 4 • • • • • .. • • .. ~ ~ ~ • • • • • • • •

Mezni nap6t.:i felezoveho betonu ~ 4 ~ 4 • ~ ••

Vjpottova namlthAni betonu 4 .. . . .. • • . ~ ~ . . . • . . . 4 4 ..

H odnoty soua nitelu K b .. • • • r • • • • • .. • ~ • j • 4 .. • • .. + ~ ~ ~ r • • Dovo lena namahani betonu v tlaku .. ~ ~ . r • • • • • • • ..... Dovolena namAhani betonu v sousttedenem tlak.u na styku betonu s kotvam i . 4 .. • • .. • • • ••• ~ ~ • ~ r • • • • ~ 4 .. • • : ~ + Dovol ena namlihanl betonu v tabu v tlatene oblasti pfi plnMl pfedpeti. . r • 4 .. • • .. • • • • • • • • • ~ + ~ ~ • • 4 .. • ~ ~ • • • .. + ~ Dovolena namAhini betonu v dostfednem tahu pfi pI-

nero pled. pil!-ti •.. r • .. • • .. • ~ • • • • • • • • ~ ~ ~ • • • .. • • ~ .. • • .. • ~ ~

Dovolena namahanf betonu v tahu v tazene oblasti pfi

Msteenem pfed p~ti ~ . . . ~ ~ + ~ r • • • • .. • • • • • ~ ~ ~ •

Dovolen6. namahani betonu v hla vn{m tahu ~ + ..

Dovolena namahAni betonu v soudrlnosti a v otla~ni . Nejmen~i krycbeln~ pevnosti betonu pH zavedeni predpeti a mezni na ~li beton u . . ~ 4 • • .. • ~ • • 4 .. • • • • ~ ~ • • • • • •

Moduly prutnosti betonu ~ ~ ~ .. r •••• ~ ~ 4 .. • ••• +

Hodnoty vjrazu (1 - eL6,) pro umte auy t .. ~ ~ . r •••••• Soucrnitel hygrometrickjch podminek S .. ~ ~ 4 ••••• • + ~ Souanitele dotvarovini betonu p .. 4 .. • ... ~ ~ • • • • • •••• • Objemove hmotnosti betonu ... 4 • • .. • ~ ~ • • 4 • • • • .. • • • • •

Tab. 0.104

Tab. D.l L

Tab. DJ2.

Tab. D.13. Tab. D.14. Tab4 D.1S~

Tab. 0.16. Tab. 0.174 Tab40JR. Tab. 0.194 . Tab~ D~20 ..

433

434

438

440

442 444 444

449 449 450

452

453

454

455 455 455 455 456 458 459 460 460 461 461 462

463

463

464

464 464 465

465 466 466 467 469 469

tt2.

1..1.3.

1.2.

Tab .. 0.21 ..

.BetonatskA ~u!. 4 .. • • .. • r .. • • • 4 .. .. • • • • • • • • • • • • .. .. • • • .. .. • • r • • • • • .. • • •

Tab. 0 .. 22. Tab .. D.23. Tab. D424.

Tab. [)r25 .. Tab. D.26~ Tab. D .. 27. Tab. D.28. Tab. D.294 Tab. D430. Tab. 0.31.

Tab. D432. Tab .. O.33r Tab. D.34+

Betonafskll!! oceli, jejich oznaeovan! a mechan icke cha-

rakteristi k y . . . 4 4 4 .. .. .. • • • r . . .. .. . . . . . • .. • + ~ . . .

Sorti ment bel ona fs ke v)rztuie ..... r • • • ~ • • • • • • • .. .. • • •

Jmenovite prum!ry jednotlivyeh druh6 oceli .. r .

Hlavni parametry vyz.tuznych oceli pozadovane norma-

mi ~ •.. r ~ + .

Dovolena namahani betonarske vyztuze k; +

Soueini te le una vy kp . . 4 4 .. .. .. . . . r r . • . .. • r r . ~ 4 + + • • • . . . Ptevodni sou cinitel e C betonafs kych oceli . . . . . . 4 ...... r Soucinitele unavy ~ + + ~ • • r • • • . . 4 .. • • r . • .. .. . . . r . . 4 .. .. . VyPoc!tova nama hanl betonarskych oceli . . . ~ . + •• r • • • •

SouCinitele unavy Ks 4 4 r r

Nejmensl kotevnl delky ~m jako podklad pro stanoveni

nutnyeh kotevnich delek 4 r ~ ••• ~ + + ••• r ..

Delky vlofck od mista vyuzitt ~ ~ 4 r r r

Nejmenst kotevni delky 4m 4 4 r •• ~ .. ~ ~ •••• ~ ~ .....

Soueinitele fCsv pro jednotlive vjztuine oceli valcovane

zatepla , . . . . . ~ ~ + • ~ . . . ~ 4 4 .. • • • • • • • . .. • • • r . • 4 .. . . . . r • .

"Pfedpinaci vjztui . . ~ ~ . ~ . . . ~ ~ ~ ~ ~ . . . r • • 4 .. • • • • • • .

Tab. D.35~ VyPoetove charakteristiky hladkych patentovanych dra-

Tab .. D436. Tab. D~37 ..

Tab. D.38.

Tab4 D.39 ..

Tab. D.4O. Tab4 D~41.

tA + ' .

ZI epseni pa tentovanych dratu 4 . . . . r . . .. . . r . . • 4 .. .. . . . r Zlepsovaci soucinitele K~ pfi namahani na una vu (pro

patentovane draty) + + •...... 4 + + + •• r ..•.

Souci nitele v pro vYpout ko netneho 6 bytku na P!ti AD'p !!!!!I VCJp dotvarovani m vynufe ~ . .. . . . . ~ + ~ ~ . . . . • + + ... Ubytek napeti pfedpinaci vYztufe u jeji relaxaci l/ zavis~

looti na Case + .. .. • • .. .. .. + • .. • • •

TywvA pfedpinaci vyuuz 10 607 ~ + • ~ . . . ~ + ~ . . . . • ~ + + •• VypoCtov~ charakteristiky pfedpina-ci vYztuie z tyei

z oceli lO 607 4 • • • • • • ~ + ~ ~ • • • ~ + ~ ~ • • • .. ~ • ~ ~ • • • •

N avrhovllni prv kil z prostebo a .ielezoveho betonu podl e jednotlivjch

teorit ' + .

Vypotel podl e dovo lenych namahan i (ldasicka leorie) ... r • • • • • •• + ~ ~ ~ Tab4 D.42. Nahradni (pr6merna) dovolenit namahani :lelezobeto~ nov~ho priitezu pfi dosttednem tlab k + pro hla vn i za-

Tab. D.43. Tab4 D.44~

Tab. D .. 45. Tab. D~46. Tab+ D~47.

Tab. D.48.

Tab", D~49 .. Tab. D.50. Tab. D .. 514 Tab. D.52.

til.eni ..

V zp~me delk y tlatenych pry kit . 4 4 .. • • • • r • • .

Vzpemt deIty I rimovych stojek, vyj!dtene jejich del-

kou L + ..

Soutini tele vzp.!mosii CQ a .[J. pro ~elezobeton ~ ~ .. . . . r r • • Souanitele vzp!mosti c pro proslj beton ... ~ . . . . 4 ..... r Minima a maxima procenta vyztuzeni JJ (0/0) pro ohyb a mi mostfedn y tlak .. . . . .. .. .. + .. ~ ~ r . . 4 • . . . . ~ + + • . . . . . • ..

Soutinitele K = 120 pro navrh ohybantho pnifezu ....

ks

Soucinitele pro nil vrh obdel nikoveho prilfezu . . . . . 4 •••

Pnlfezove plochy materialu pro betonafskou vjztuf .

C harakteristiky beton u pro vjpotet pfetvofeni ~ 4 .

Dovol ene pr6hyby nosnych mostn ich konstrukci 4 4 .

470

470 471 472

474 415 475 476 477 478 479

479 481 481

482 483

483 484

484

485

485 486

487

487 487

488 489

490 491 491

493

494 495 498 500 500

15

Vjpofet podle stu pn~ bezpecnosti ~ . ~ . . · · . " . . ~ . . · · · · ~ . · · ~ .. · .. ~ · · · . . Tab. 0.53.. Pfedepsane hodnoty stupn! bezpetnosti ~ a 9. pro lele-

zobetonove konstrukce . . . . . . ~ ~ . . . · . . . ~ ~ . . . · · · · · . . . Pfedepsan' hodnoty stupnl! bezpeenosti So a SI pro konstrukee z prosteho beronu , . .. .. .. ~ . . . . . ~ · + + ~ ~ • ~ • • .. .. .. • ~ Soucinitele vzpernosti S pro prosty beton .. ~ ..... · · · · · Soucinitele pro navrh obdelnikove pnitezu (vypofet po-

die stupn! bezpecncsti) ~ beton 170 .. ~ ... · · · · .. ~ ~ ... Soucinitele pro navrh obdelnikoveho prutezu (vjpot;et podle stu pne bezpeenosti) - beton 250 · · . ~ ... · · · · · ~ · Extremnl hodnoty procenta vyztufen i pro nosnik y namihane obybem nebo mimostfednyrn tlakem s velkou

L2.2.

Tab. D • .54+

Tab~ 0.55. Tab. D.56.

Tab. 0.57.

Tab. D .. S8~

vysttednosti ~ . . . . . . . . . .. .. . . . . · · ~ ~ . . . · · · · · · .

VyPotet podle meznich staw .. ~ . . . . . . ~ . .. .. . . . . . · · .. + • • • • • .. .. .. ~ .. • • • • • Tab. D.59. NejniBi ptistupne tfidy betonu v zav islosti na druhu

Tab. D.60.

Tab. D.61. Tab. D .. 62 .. Tab. D.63. Tab. D~64. Tab. D.6S~

Tab~ D.66.

Tab. D.68. Tab. D~69 ..

Tab. 0.70.

Tab. D.71.

Tab. D .. 72 ..

Tab. D.73.

Tab .. 0.74.

Tab. D .. 75.

Tab. D.16.

Tab. D.77 ..

Tab. 0.78.

16

konstru tee ~ . . . . . . . . .. .. .. .. . . . . · · ~ . . . . . · · · · · .

Pnimerna vypoftova narnahani f:clezobetonoveho prufczu R + pti nahradnim stupni '¥ yztu.zeni Jl+ za dostredneho tlaku pti I1\. J.o 1?OO/9t85 ~ ...•.. ~ •.. · • · • · • · ... Vzperne d61ky tlacenyeh prutu pfihradoyYch konstrukci Vzpeme delky sloupu ramovych konstrukci .... ~ ... · ~ · Hodnoty soueinitele k: pro. vjporet Nc:.rit pro ielezobeton Soucinitele ~ pro nektere mezilehle pomery All A2 .•.. Soucinitele ~; tJ,. a ~ pro posouzeni pftfneho tabu od

soustfedenebo tlaku ~ . . . . . · ~ ~ · . ~ . . · · · · · . ~ .

Hrani~ni pom6ry ~ a jim odpovidajlci pomo!ry ~. U obdel nikovebo profem . . . . · ~ .. ~ · . . . . · ~ · · . . · · · · ~ . . Hodnoty ~in.O pro stanoveni minimalniho stupne vy-

ztuzeni · · · · · · · ..

Vypoetove namahAni v meznim stavu unosnosti · · · · ~ .. Sou¢initele C pro vjpOCet nAbradni plochy Aa tahove

vjztu1e ..... ~ ~ . . ~ · . . ~ . .. .. .. .. · . . · · · .. ~ ~ . . · · · · · · . . . ~ ~

SouCinitele pro nAvrh obdelnikoveho pnirezu (vYpofet

podle meznlch s18 vii) ~ beton tfidy I (znal:ka 135) ~ ~ ~ ~ Soufinitele pro navrh obdel nikoveho prt1tezu (vypotet podle meznich stavll) ~ belon tndy I I (znafka 170). ~ . . Souanitele pro navrh obdelnikoveho prufezu (vypotet podle meznich stavll) - beton tHd y III (znafka 250) . ~ . Sou~inite le pro navrb obdetnik.ov~ho prurezu (vyPocet podle meznich stavil) - heton tNdy lV (zna~ka 330) ... SouCinitele pro nlvrh obdelnikovebo pnifezu (vjpotd podle meznich stavu) ~ beton tfidy V ... ~ + + ••• ~ • • • • • Soufinitele pro Ravrh obdelnikoveho prufezu (vypoeet podle meznich stavu) - beton ttidy VI ~ ... ~ . · · · · · . ' ..

Stfedni hodnoty souciniteJ e ! ~ 1 pro dlouhodo-

2 (1 + tp)

be :za.tifeni .. . . . . . . .. ~ . . . .. . . ~ . . . . .. . . . . . ~ .. . ~ ~ ~ ~ ~ . . . . ..

Soufinitele pro vyPotet x ~ y' ho, z ~ 0' ho a Ijx - Kbh ft obd61 nikoveho pnifezu za I I. mezttiho stavu . . . . ~ .. ~ ~ . ~

Vymezu jici obybove ltih losti ...•. ~ . . · · · · · . . · ~ · · · ~ · ~

500

SOl

SOl 503

505

507

508 513

514

517 520 520 522 525

526

527

527 528

528

532

533

535

537

539

546

550 558

2. 2.1. 2~ 1. L

2. ~ .2~

2.1.3.

2.1.4. 2~ 1.5~ 2.1.6+

2.1.7.

2.1.8+ 2~2.

23~

Tab. D.79. Tab. D.80. Dodatek Tab.0.80a" Tab. D.80b .. Tab.D.8Oc. Tab.0.8Od. Tab. D.80e~ Tab.0.80r. Tab. D~80g~

N ih,..dni di:lka In • . . . .. ~ • ~ .. • . . • . • . . .. " " • . .. .. ~ .. . • . . . •

Mezni pro hyby prv kg stropnich konstrukci . . . . ~ ~ .

Po.!adavky na pevnosti betonu jednotlivjch tHd ..

Charakteristiky beton u jednotli vjch tHd ~ .

N ejniHI pfipustne tfldy beton u .. . . . . .. . . . . . . . . ~ . . . . . .

Charakteristi k y betonifs kych vIolet ~ . . .

Charakteristiky nosnych svafovanych vjztuinjch siti ~.

Hodnoty paramctru Qim ••••••••..•••..•••••••••. ~ ~

- Porovnanl charakteristik betonu pH prostem ohybu

z tab. D .. 6 a 0.82 ..

Oce lov e konstrukce ~ ~ ~ ..

N avrh ovani ocelovych konstrukci podle cs N 73 140 1 .. + ~ ••••••••

v ypottove hod noty materiihl a spojd . . .. .. . . ~ . . . . . . . " ~ . . . . . .. .. .. . . . . .

Tab, D~8l. Zakladni Yjpottove pevnosti R valcovaneho materialu .

Tab. D~82. ZAkladni vjpoet.ove pevnosti R odlitku a vykovku .. ~ ....

Tab. D.83.. Vyp.oftova pevnost iroubu ~ ~ ~ ~ ..

Tab~ D.84. Vypottova pevnost njtli ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ .

Tab. D .. 85. Pfevodnf soueinitele 'Vypo~ovc pevnesti ~ . ~ .

Tab. D.86. Sou.eioitele podminek pusobeni ~ ~ ~ .

Vlp~r prutn . . ~ ~ . . . . ~ . . . . . . . . . . . .. .. . . . . . . . . . . . . . . ~ .

Tab. D~8l. Tab. D.88. Tab~ D~89. Tab. D.9O. Tab. D~9t.

Soueini tele vzpemosti rp - ktivka A .. . . . . ~ ~ ..

Sou finite le vzpemosti tp - ktivka B ~ ~ .. ~ . . . .

Souruutel e vz~mosti tp - kfivka C. ~ . . . . . .

Souanitele klopeni qJQ • 1 • ~ • ~ • • • • • • • • .. + + • • • .. ~ ~ • • • • • •

Soueinitele K ~ ~ . . . • • •. • • • • • • • • .. • • • . . . ~ • • • • • .. .. .. .. • • • •

KJo-peni nosn iku . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . ~ ~ ~ ~ .. . . ~ . . . . . . . ~ ~ ~ ~ +

Tab. D.92. Sou~nitele vzpime delky pfi klopeni ~ ~ ~ ~ ~ ~ .

Tab. D.93~ SouCinitele itihlosti Yv pH klopeni nosniku .. ~ ~

Tab. D .. 94. SoufiniteJe stihlosti y pH klopeni konzoly ~ .

.Pruty 11 aune a ohyban~ . . . . ~ .. .. .. .. ~ ~ ~ ~ ~ . . ~ ~ ~ . . . . . ~ . .. . . ~ ~ . . ~ ~ . . . . . .

Unosnost ~tihlych st!n pti haul en! ~ ~ ~ + ~ ~ •••

M ezn i §ti hi osti prutu .. ~ .. " .. . ~ ~ ~ ~ . . . . . . . . . . . . . .. .. .. . . . . . . . . . . . . .. .. . ~ ~

Tab. D.9.5. Tab. D.96~

Meznl"Mihlosti tla~enych pruto. .... ~ ~ ~ . ~ . ~ ~ ~ ..

Mezni §Uhlosti tafenych prutu ~ ~ ~ .. ~ ~ ~ + • ~ ~

~()~i 1c{)n~t~lcc:f ~ ~ ~ ~ ..

Tab. D .. 97. Mezni pnihyby nosniku ~ .. ~ ~ ~ ~ ~ ~ .

Tab. 0.98. Vodorovny pnlhyb od zatizeni jefaby ~ ~ .

Pokyny pro projektovAni pozemnich staveb ~ + + ••••• ~ ••••

Navrhovan' tenkost~nnych ocelovj"ch konstrukci podle CSN 73 1402 .. + Tab. D.99.. Zik.ladni vtpottovA pevnost tenkostennych pm tezd . ~ ~

Tab~ OJ oo~ Stlhlost spoJupusobjci iifky A .. ~ ~ . ~ ~ ~ + ~ • ~ ~ •••

Tab. D .. IOI. VjpOCtova pevnost volnych stlo ~ .. ~ ~ ~ .

N avrhovani trub kovjch ocelovjch konstrukci P9dle C SN 73 1403 .

Tab.O.l02. VypoetovtJ pevnosti ~ pro trubky s tlouAtkou st~ny do

25 mm .

Onosnosti obyee jnych a vysokopcvnostnich Iroub6 ~ ~ .. . . ~ ..

Tab. D.I03. Onosnost hrubych §roubu ~ ~ ~ ~ .. ~ ~ ~

Tab. DJ 04.. Unosnost pfesnych §roubil ~ ~ ~ 1><1 .. ~ .. + ~ ~ ~ •••

Tab. OJ 05. Souanitele tfeni 1J ~ ~ ~ ~ .. ~ •••••. ~ ~ ..

,

SS9 SS9 560 S61 562 563 563 S64 565

565

569 569 569 570 570 570 571 571 572 573 574 575 576 577 578 578 580 581 582 583 583 585 585 586 586 586 587 581 588 589 590 590 592

592 592 593 S94 595

17

Tab. D.106. VypoCtova Un08Rost jednoho iroubu 10K pfi jednc tfe-

cl ploie r .. • • 4 .. • • .. .. • • • • • • .. .. • • .. .. • •

Dtevene konstrukcc 4 .

Tab. D.I 07. Souanitel delk.ove roztafnosti pfi zm~ne absolutni

vlhkosti 0 1 % 4 ~ • 4 .

3.1..

V.. x. ~ n ti

y.PO"",-ove -pev os J .. 4 • • 4 .. • • .. • r • • ~ • .. • • • .. • • • • • • • • • .. • • • .. • • • .. ~ • • • • ~

Tab~ D.I08.. Hodnoty vjp~ovy-ch pevnosti dfeva ..... r 4 ~ .

Tab. 0.1094 VypoCiove hodnoty modulu promost; dfeva + r

Hmoty na bizi dfeva ~ . .. . . . • . . .. .. . ~ 4 • • • .. • ~ .. • • • .. ~ • .. • • ~ 4 ~

Staticky vy~t .. . ~ .. . . .. . . . .. ~ . . 4 . • .. • . • 4 .. . .. .. . • .. .. . . .. • . • .. . . 4 . ~ . 4 • . •

Tab. D.II0. Informativni hodnoty 'Yjpoaov-ych pevnosti a moduly

pruznosti hmot na bazi dfeva . . 4 ...... ~ • ~ ...... ~ • • .. • • ~ 4 ~

Tab4 04111.. Mezni bodnoty pmhybu filml f ~ . . .. . . .. . . . .. . . 4 ~ 4 ..

Tab. D.112~ Hodnoty souanitele vlhkosti rrl .

Tab~ 0 .. 113. Hodnoty scueinitele trvanl zatl!eni Yfl ~ 4 •• r .. ~ ~ ~ .

Tab .. OJ 14. Hodnoty soueinitele zakfiveni YrJ ~ ~ ~ · ...

Tab. D.1IS. Hodnoty soueinitele vj!ky pnlfezu rT4 4 •• + ~ r •

Tabr DJ 16. Hodnoty soutinitele Yo 4 ~ 4 • ~

Tab4 OJ '7.. Hodnoty soucinitele vzpemosti qJ ~ ~ ~ + •

Tab. 0.1184 VzP&ne delky tlatenych dfevenych prvkit 4 ~ .•... ~ .

Tab. D .. 119. M emi §tihtostni pomery .a tlaeenycb prvkli .. ~ . .. . . ~ 4 ..

Tab. 0.120. Souanitel poddajnosti spoju KC r • 4 4 4 .

Spojovacl prostfedky r .. • • • • ~ ~ • 4 . . . 4 . . • • . • .. . . .. .. . • • . . ~ 4 • . • .. . . .. .. . . ..

Tab. D~ 121. Charakteristiky stavebnleh hfeblkli pro spojovani jeh ..

litnateho dfeva ~ ~ ~ + •••••• ~ + ~ ~

Tab. D~ 122. Tuchscbererovy krouzky a jejich vypoCtove unosnosti ...

Tab. D .. t 23+ Zazubene zachytky typu Bulldog a jejich vypo~tove

3.4.

ian osnos ti .... 4 • • .. .. • • .. .. • • .. ~ • • • ~ • • .. • • ~ .. • • .. ~ • • • • • ~ .. •

Tab. D~124. VypoCtova unosnost svomikovych a kolikovych spoj6. 4

Tab4 0.125. Hodnoty soucinitele k a Vl4 . ~ 4 .. ~ . ~ .

Zdene konstrukce ~ r ~ 4 ~. 4 .

NavrhovinI zdmych konstrukci poole meznich stavU . ~ 4 ~ ~ 4 ..

Tab~ D.126.. Pom~ry ~l krychelne pevnosti vapenocementovyeh

a cementovjch malt R.n.! ve stitH j dn6 ke krychelne pev-

nosti Rmn po 28 dnech ~ . . .. . . 4 4 ~ . 4 • . . • ..

Tab. 0.127. VyPoCtove pevnosti v dosttednem a mimostfednem t1aku ~ vSech druhiI zdiva krome zdiva z tvirnic TSZ ..... +

Tab. D .. 128.. Vtpottov6 pevnosti v dostfednem a mimostfednem tlaku Ra zdiva z tvarnic TSZ . . . .. . . . . .. . . . . 4 • • .. • • • .. • ~ • • •

Tab4 D.129. VypO¢tovt: pevnosti zdiva v tabu a ve smyku pH poruie-

ni zdiva ve spllritch (krome zdiva z tvamic TSZ) .

Tab. D.130. Vypoetove pevoosti zdiva v tahu a ve smyku pfi poruSenl zdiva v kusovych stavivech (krom6 zdiva z p6robeto~

nu a zdiva z tvarnic TSZ) ~ ~ 4 ~ ••

Tab. 0.131. VypoCtove pevnosti zdiva v tabu a l'e smyku pfi poru§e-

ni zdiva v kusovych stavivech z pOrobetonu ~ .. ~

Tab. D..I32.. Vypoftove pevnosti v tahu a ve smyku zdiva z tvamic

TSZ pfi porukni zdiva v kusovjch stavivech ~ .....

Tab .. DJ 33. Soufinitele pfetvamosti zdiva 4 4 ~ •••

Tab~ D.134.. Souanitele pfetvamosti a zdiva z tvirnic TSZ 4

18

I

._

S95

596 S96

596 591 598 598 598

599 600 601 601 602 602 602 604 605 606 608 610

611 612

~

613 614 615

616 616

611

618

620

621

62)

622

622 623 623

4.2.

L2+ L3. 1.4.

2. 2~1.

2.3.

2+4. 2~5. 2.6. 2.7.

Tab. 0..135. Tab. D.t36~ Tab. D .. )37. Tab. 0.138.

Teplotni soueimte] d61kove roztafnosti ll1 + .

Soueimtel tfeni J1 • •... ~ .. 4 •• 4 r ••

Mezni vzdalenost rnezi dilatafnimi sparami ve zdivu ... Sou.einitele 11 a soucinitele vzp~mosti I.fJ vsech druhu

zdiva krom~ zdiva z tvarnic TSZ .. 4 4 ~ ~

Tab. D .. 139~ Soucinitele .,., a soucinitele vzpernost] f/J zdiva z tvarnic

"TSZ .. · .. . . . . . . . .. + + .. ~ • • • • • • • • 4 + + + .. • • ~ • • r • • • .. ~ .. + .. • •

Pfetvofeni zdiva .... 4 ... ~ •••••••• ~ + + .. ~ ~ ~ •••••• 4 + ...... ~

Tab, 0.140. Hodnoty e + I ()3 .... ~ • + + + .. ~ ~ ~ •••• ~ ~ + ••• ~ ~ ~ ~ ~ ~ : ~ ~ : : :

Tab. D~ 141. Pom~me hodnoty ~t12(A;" ~)- I ~ ~ ~ r r •••

Tab .. D .. 142. Pomerne hodnoty Edcrl(km~)-' ~ r ••

Vibrokeramicke zdivo st~novych dilcii + ~ ~

Tab. D.143.. VypoCtove pevnosti v tlaku a v tlaku za ohybu vibroke-

ramickeho zdiva st6novycb dil cit . . . ~ .. r • • ~ + ..... ~ ~ • • • •

Tab. 0 .. 144.. Soueinitel pfetvarnosti vibrokeramickeho zdiva steno-

vych dilc1i a . . . . . . r • • • • • • • • • • • • • • • • .. ~ ~ ~ • • • • ~ ~ + + .. ..

ZAKLADOV A PODA A ZAKLAnANf STAVEB + + ~ ••• ~ ~ .

Zakladova piida (zeminy a skalnl borniny) ~ ~+ ~~ •• + ..

Druhy zakladove puJy ~ ~ r ~ + ~ ~ ~

Tab. E.l. Ttiden j zakladovych pud +...... r • • 4 .. + .. . . . . . T • .. .. • • • •

Tab .. E.2~ Smema objemova tiha Yn plseitych zemin ~ ..

Tab. Er3~ Smerna objemova tiba Yn soudrsnych zemin .

Tab .. E .. 4. Sm!my totaln] uhel vnitfniho tfeni t1Jl;3 a sm!ma totalnl

k 0 heze C\. • • • • • • .. • . . . . . • • + + + .. .. ~ • • • ~ • • • • • ~ • • • r • • • • •

Tab. E.S. Modul deformace &" Poissonovo ~islo va soueinitel P .

Indexove vlastnosti ~ 4 4 4 ~ ..••.. ~ .. ~ ~ .. + + .

Pevnost zemin ve dvoufazovem systemu . r r ~ .. r .. 4 ... ~ ~ •••• ~ + .. ~

Deformace zemin ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ r ••• + + ~

ZaklAdani staveb ~ .~~.~~ 4 ~ •••••• ++~ ••• ~~ .. ~+ .

Dimenzovanl ploehy zakladove spiry ~ ~ + ~ ~ + ' •• + ..

Tab. E.6~ Soueinue! ~ik:meho zatizeni I, + + ~ ••

Normova pevnost ~ .. ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ .. ~ ~ . + ..

Tab. E .. 7.. Normova pevnost ~ skalnich a poloskalnich hornin pro hlo u bku zal ozenl 1m. . . . ~ . . . ~ .. .. ~ ~ . . ~ . . .. . . . ~ . . . r • ..

Tab .. E .. 8. Nonnova pevnosf 43 sterkovitych zemin pro hloubku

zaloieni 1m r •••• ~ ~ ••••• 4 ~ •••• ~ ••

Tab~ E .. 9. Nonnova pevnost fk ulehlycb pis~itych zemin pro

hloubku zalozeni 1 m ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ + .. ~ ••• ~ .

Tab. E.IO.. Norrnova pevnost tjb soudrinych zemin pro hloubku zalozenf od 0 8 do 15m .

, !II ++ .

Vypo~ova pevnost stanovena ze smemych hodnot + r •• : ~

Tab. E~ J I.. Soucrnitele N ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ .. ~ ~ + .

Tab. E.12. Ptipustna mezni sedini Srnl a jejich nerovnomernostj

fj,s/ ( As/ B, A s/ 4 ~ + .. • .. • • • • • • • • ~ • • • .. • .. • • • • • • • • ~ ~ + + +

Tab .. E .. 13. Tvarovj a tuhostni soutinitel a r •• + + .. ~ ••••• ~ •••

Vypoftove namahani stanovene statisticky ~ ~ ~ ~ + + ~ ~ •

r lotove zAklad y • · · . . . . . . . . . . · · · · • • . . . . . . . . . . . • • . . . . . . . . . • . . . . .

tetove steny 4 ~ r • 4 4 4 + .

Rotatni stro:J~e ~ + r • ~

.. • • • • .. • • + + .. .. .. • • of .. .. .. • • • .. .. .. .. .. • .. .. .. • • .. • • ...

624 624 624

625 625

626 627 627 628 629

630

630

631 63J 631 632 634 634

634 635 636 637 638

639 639 639 640

640

641

641 642 643

644- 645 645 645 646 646

19

2.8. Pod do lovana uzcmi ~... ~ . . . . . . . ~ . . . . . . . . . ~ ~ . . . . ~ . . . .. ~ · · . r • • • • • • 646

2.9.. Zem!ttesna ulemi . ~ . . ~ . . .. ~ ~ ~ . . . . . . ~ . . . . . . . . . . .. .. ~ . . r • .. .. ~ ~ • • • • • • • M6

F. SPECIALNi V¥ROBKY A SPOJOVACl PROSTA.EDKY ~ ... ~ ~...... 649

1. A z b est 0 c e men t 0 v I!: v y rob k y • . + • .. • • • • .. .. ~ • • • r • .. ~ ~ • • • • • • • • r • • .. 649

Tab. F. L Azbestocementove vlnovky ..... ~ ~ ... ~ ...... ~ ~ ... · · · · 649

PIe c h y a v y stu P k y ~ . ~ . . . . . . . . . ~ .. . ~ . . . . .. .. . . . · · · · ~ . . · .. .. 650

Tab. F .. 2. Rozmery febrovanych pJecb6 ~ .. r ••• ~ • • • 650

Tab. F.3+ Rozmery plechii S ovMnymi vjstupky ~ .. + ~ ~ ~ .. • • 651

2~

3r Stetovnice ~ ~ ~ ~ ~. ~ .. + ~ ~ ~.

Tab. F .4. Stetovn ice . · · ~ ~ . . . · · · ~ . . . .. · · · ~ . . .. + • • • • • • • ~ ~ • • .. • ~ +

4. 0 ce 1 0 val a n a . ~ ~ ~ ~ .. ~ .. + ••• • • ~ ~ •• • + ~ ~ •• r • •

Tab. F.S. Tab. F .. 6 .. Tab~ F.7. Tab~ F.S. Tab. F .. 9~ Tab. FJO.

Soucmitel slanen! '1 · · ~ . · · .. .. .. · · . . · .. ~ · . · · · · . . .. .. .. .. · . .

Ocelova lana jednopramenna (1 + 6) .... ~ ~ ~ . ~ . r • ..

Oeelova lana jednopramenna (t + 6 + 12). ~ r

Ocelova lana jednopramenna (1 + 6 + 12 + 18). · ~ .

Ocelova lana jednopramenna (1 + 6 + 12 + 18 + 24). Ocelova lana jednopramenna uzavrena s jednou vrstyou tvarovych dratu . 0. r • • ..... ~ ..... ~ ~ .... + ~ ••• 0 • • • • • • • Ocelova lana sest] pramenna [6( 1 + 6) + d7] .. ~ · ... · · ~ . Ocelova lana lestipramcnna (6( I + 6 + 12) + d 19) ...

Tabr FJ 1~ Tab. F.l2.

5~ Pfi~leprozaskleni ~~ ~ .. ~ .. +~~ +~~.

Tab. F.13. Profil Y pro beztmele zask lent . .. ~ . ~ ~ . .. .. ~ . . . r • • .. • • • ~ .. ..

6. Kolejnice .~~ ~.~ ~ ~~ r ~~ ••

Tab .. F.14. b:lcznimi kolejnice .. ~ r • • • .. ~ ~ ~ •

Tab. F~ 15.. 21Abkove kolejnice ~ . r ~ ••• r • • •• • • • ~ ~ ..

Tab~ F~ 16.. Blokova k.olejnice . ~ . ~ · · ~ · · .. · · · .. ~ ... · .. · .

Tab .. F.17. Kolejnice pro dulnf a polni drahy r • • • ~ ••• • • ~ •••• • ~

Tab. F.l8. Kolejnice pro jerabove drtahy · .... ~ ... · · · ~ ... · + ~ • • •• • •

Tab..- F~ 19. JefiLbove kolejnice JKL ....... 0 •• or • • .. • •• • • • •••• ~ .... ~ • ••

7. Trouby ~.~ ~ ~ .. ~ .. +~~ ~ +~ ••••••• ~

Tab. F.20.

Ocelove trubky svafovane se §roubovicovYm svarem .. ·

8. Spojovaci prosttedky ~ ... r""~ ••••• ~·~·~"".~· .~ .... ~ ••••••••.•

Tab. F .21. M etrick~ zivity .. Vyb& pro lrouby a malice . ~ ...... · .... · ·

Tab~ F .22. Hrube ~rouby se ~estihrannou h1avou ..... · · ~ . . . · .. · ~ ..

Tab. F .. 23. Hrube sestihranne matice · · · · ....... · · · · ~ ... · .. · · · . · · · ·

Tab. F .24. V ruty se sesti hrannou hlavou · · · · ~ ~ . . . · · · . ~ ~ .. .. .. · . . . ·

Tab .. F .. 25. Vmty s p61kulovou hlavou ~ ... · .. · · · · .. · .. · ~ · .. · • · ~ ..

9. 2: e 1 e Z 0 bet 0 n 0 l' e a j in t: t ro u by .. · · · · ~ ~ ~ .. ~ .. ~ · .. · .. ~ ~ ~

Tab .. F.26.. Benlak.ove zelezobetonov~ trouby (fubeco) r ••• • •• ~ .. •

Tab .. F.27. TIakovt!: felezobetonove trouby ~ .... · · ~ . ~ .... · · ... · · · · ~

Tab .. F .28. Kanalizatnt karneninove trouby ~. ~ .. + • • • • • • .. ~ ~ •• ~ • • •

Tab. F .. 29.. Sk1en~ne trouby .. ~ .. · · · ~ ~ ~ · · · .. · · · · ~ ~

Tab~ F.30. Azbestocementove trouby · ~ ~ · .. · · .. · · · · .

R..ejstfik ~ ~ ~ · · · ~ . · .. · ~ .. · .. · · .. · · .. · · · · ~ · · ~ · ·

20

..

652 652

653 653 654 654 ~55 ~55

656 656 657

658 658

659 659 660 660 662 662 662

664 664

666 666 670 672 673 674

675 675 676 677 677 678

679

Pfedmluva

Staticke tabulky jako prirucka marne usnadnuji praci projektantii pfi navrzich ruznych stavebnich konstrukci a jsou i potrebnou studijni pomuc .. kou n~sich ~tudent~. 0 jejich uziteenosti sved~i okolnost, ie obdobne spisy vydane v minulosti byly vidy zahy po vydani rozebrany, tfebaze vysly ve znacnem nakladu ..

P~edldada~e proto odborne verejnosti nove zpracovane Staticke tabulky, ktere vychazeji ve zname fade! technickych pruvodcu, 0 jejichz vydavani jii po dlouha leta peeuje Ceska matice technicka. Rukopis Statickych tabulek je dilem nov! vytvofeneho autorskeho kolektivu, jehoz cleny byli = prof.. Ing. Dr. Zdenek Bazant, DrSc.t prof.. Ing, Tomas Dvorak, esc .. t Ing. Karel Hanus, prof. Ing. Dr. Jifi Horejsi, prof. Ing. Dr. Antonin Jilek, t prof. Ing, Dr. Otakar Novak, Drxc., prof .. Ing. Vaclav Novak, Drsc., Ing. Dimitri] Pume, esc., Ing, JiH Studnicka, esc. a doc. Ing. Jan Sarka, esc.

v Case, ktery uplynul do vydani tohoto dila, zemfeli dva ze spoluautoru: prof. Ing, Dr .. Otakar Novak, DrSc. a Ing. Karel Hanus. Na tomto mist! jich s uctou vzpominame a vyjadfujeme jim dik za jejich spolupraci,

Jednotlive easti tohoto spisu zpracovali clenove autorskeho kolektivu takto:

cast A: J. Studnicka;

tast B: T. Dvorak (dtevo), K. Hanu§ (plasty), J. Hofejsi (materialove konstanty), A. Jilek a V .. Novak (kameny a kamenivot cementy" betony), 0 .. Pume (cihlarske vjrobky, vapno, sitdra, ma1ty)~ J. Studnicka (ko1" vy);

cast C= I. Horejsi, O. Novak, I .. Studni~ka;

tast D: T. Dvorak (dfev~ne konstrukce), A .. Jilek a V .. Novak (betonove kon-

, strukce),. D. Pume (zdene konstrukce), 1- Safka (ocelove konstrukce);

tast E: Z. BaZant;

titst F: J. Hotejsi,. J. Studni~ka.

Spis je urcen nejen potfebe statiku a technikll,. ale ma slouzit jako u~ebni pomocka i studentum odbomych stfednich a vysokych skal stavebniho zamefeni. Proto je vydavan jako celostittni studijni pomucka schvAlena ministerstvem skolstvi CSR a ministerstvem skalstvi SSR~

~~toli ~pfip~vovali ~~kopis dila velmi peclive; dekuji za cenne namety a prlpo~~~ky~ JlcM se Jim dostalo od lektoni osnovy i rukopisu dila~ Stejne tak dekuJl 1 za upozomeni z fad technicke verejnosti k vydAni dfivej~ich svazku technickeho pruvodce s touto tematikou a budou povdc!~ni i za upozomli§ ...

21

nt na pHpadn6 nedostatky. ktm se phs vkchnu ~6 mohly do rukopisu vloudit, a za nlun6ty i k tom~to vyd~i Techniekeho prfavodce se stane unK.olektiv autoru ~ouf~ Ie I !Okt~7 a· techniku tak i pti studiu postucha-

teenou pom6ckou jak pfi. proje \,;ill pI Cl ,

t6 nUlch vysokych i stfednich §kol. .

Doc .. Ing. J an Sarka., esc .. , v Praze, v lednu 1984

- Prof. Ing. Dr. Jiff Hofejsi

22

A.

ZATIZENI KONSTRUKCi POZEMNICH STAVEB

1 .

Vseobecne

Navrhovani stavebnich konstrukci se v CSSR od 1. I. 1978 fidi zasadarni obsazenymi v CSN 73 0031 Stavehni konstrukce a zaklady - zakladni ustanoveni pro vypoeet, Ustanoveni teto normy jsou od 1. 7. 1983 doplnena CSN 73 0033 Stavebni konstrukce a zaklady ~ zakladni ustanoveni pro zati .. zen(.

Podle techto zasad (metoda meznich stavii) je zakladni charakteristikou zatlzenl jeho normova hodnota; uvadena v pHslumych normitch zatizeni pro jednotlive druby stavebnich konstrukci (pozemni stavby, mosty, konstrukce zatizene dynamickjrni iIcinky stroju apod.).

Nepfiznive odchylky zatizeni od jeho normove hodnoty, zpusobene promenlivosti zatffenf nebo odchylkami bezneho provozu, se vyjadfuji souciniteIi spolehlivosti zatlzenl, ktere se stanovi na zaklade nahodne promenlivosti zatizeni, u~lu budov a inzenyrskych staveb, zkusenosti a podminek provozu a na zaklade ekonomickeho zduvodneni. Soucinitele spolehlivosti zatizen! jsou stanoveny podle jednotlivych meznich stavu v pfislusnych normach,

Zatizent ziskane nasobenim jeho normove hodnoty soucinitelem spolehlivosti zatizenl se nazyva vjpoltove zatiieni: VyPoctova zatizeni se rozdelujl na zatizeni, ktera se ufivaji pfi vypoctu podJe prvni a druhe skupiny meznlch stavu. VjpcJttove zatizeni uzivane pfi vypoCtu podle prvni skupiny meznich stavu Ize nazyvat extremni, pfi vypoetu podle druhe skupiny provoznf.

Pfi navrhovani konstrukci se musi pfihlednout k moznym nepfiznivym kombinaclm zatifenl, Zmenseni pravdepodobnosti soucasneho prekroceni vypoetovych hodnot u nekolika zatizeni v porovnani s pravdepodobnosti pfekroceni vyPOCtove hodnoty u zatlfenl jedineho se vyjadfuje soucinitelem kombinace, ktery je v pfislusnych normach podrobne specifikovan,

Podrobnosti 0 zatizeni, vedeckj rozbor i prakticke vysledky pro technickou vefejnost obsahuje Technicky pnivodce 45, Tichy a kol.: Zatizeni stavebnich konstrukci, SNTL 1987 ..

23

2. Normy pro zatizeni pozemnich staveb

Nonny pro zatiieni pozemnich staveb se pravideln~ reviduji a obm~nuji tas, aby v souladu se stupnl:m poznAni vystihovaly co nejiepe skute¢nc zatileni stavebnich konstrukci. K vjraznejii zm6n~ norem zatifeni doslo s pfechodem na navrhovani konstrukci podle meznieh stavu.

Pfehled ptamych norem v uplynulych tfech desetiletich:

CSN 73 1310 Zatikni stavebnlch konstrukcl z r. 1958,

CSN 73 0035 Zatiieni konstrukci pozemnich stavebz r. 1968,

CSN 73 0035 Zatileni stavebnich konstrukci z r. 1978.

Dalsi revize nonny zatiieni probiha v dobe zpracovani rukopisu tohoto . provodce a ptedpoldltda se, ie ilannost revidovane nonny bude od 1. 1. 1988.

Z tohoto d6vodu a protoze je 0 zatlteni konstrukcl vydan samostatny p~. vodce (viz vjie), neuvidime podrobny vjtah nonnovjch ustanoveni ta~ J~k tomu bylo v ptedchozlch vydanich pruvodce'), a omezime se na udaJe o hmotnosteeh staviv a jinych materiltlll. potfebne pfi stanovent stalych zatl-

feni konstrukce a na iadaje 0 zatif.eni jetaby.

1) 1. -vyd8ni SNTL 1968, 2. vydAnf SNTL 1918.

24

3. Hmotnosti a jine charakteristiky staviv, stavebnich vyrobku, homin, zemin

a skladovanych materialu

~o~ove h~dnoty objemovych hmotnosti a jinych mechanickych chara~en~tlk. sypkych hmot a ostatnfch materiilli v tomto odstavci jsou informativni p~m~e hodnoty, here slouzi pro stanoveni zatlfenl stavebnich konstrukci, nikoli vsak pro ureent hmotnosti konstrukci v teplotechnickych vy~c!!~ch, ~ro ureeni boenich t1akil na operne konstrukce, steny sil apod. ~zlvaJl se onen~Cne v pfedbeznych navrzich, studiich, prvnich stupnlch proJ~kCni~ fe§eni 1 v provadecich projektech nevyZadujicich zvlllStni pozornost,

~} v ptipa~echt kdy neni nutno uvazovat hodnoty pfesnt!j~i. Pfi jejich pouziti je treba pfihlednout ke stavu materialu a k podminkam jeho ulofeni (vlhkost

zpnsob sypani, zhutneni, motnost zmeny fyzikalnich vlastnosti aj.), . '

. Hodnoty hmotnostl jsou uvazovany v ustalenem stavu vlhkosti {proschnunm na vzduchu) a U s?",kych materialu ve stavu volne sypanem do vyAky na .. kupent 5 m., U materialu v obalech (pytle, krabice, sudy, demif6ny apod.) JSOU uvazovany hodnoty hmotnosti materialn vl:etn! obalu, vztaiene na jednotku skladovaneho prostoru.

U prv~u a konstrukci vystavenych vlhkemu prostfedi nebo tech, jejichz vlhkost je docasne zvjkna nasledkem technologickeho vyrobntho procesu

se ~~si, uvMit odpo~idajici zv!tAena hmotnost navlhleho materialu, •

~ vysce nakupeni sypkych hmot nad 5 m je nutno objemovou hmotnost ZVY~lt 0 0,3 % za kaidj metr .

.. ~o navrhov,?i stavebnich konstrukci z hlediska tepelne techniky se uvaZUJl hodnoty objemovych hmotnostl podle C.SN 73 0540.

Pro pfevod hmotnosti na tlhy se uvazuje tihove zrychleni hodnotou g = 10 m S~2

takze hmotnosti I kg odpovtda tiha 10 N.

3.1. nitEvo A vYROBKY ZE OItEVA

Dievo borovice modfin

smrk, cedr, jedle

kg m ? 500 (600) 650 (800) 500 (600)

25

dub, bfiza, buk, jasan, javor, habr, illt. jilrn olse, osika, topol, lipa

700 (800) 500 (600)

+
750
750
450
300
850
1000
450
I 050
550
l200 Desky

dfevotfiskov~ (CSN 49 2614)

dfevotriskove tisovane (ON 49 2618)

pine

vyleheene otvory

dfevovl3.knite (CSN 49 2612) nelisovaae mekke (napi. habra)

tisovane (napf. sololit)

dfevovlaknite oboustrann! hladke, (ON 49 2617)

hera1dit (stavebni desky z dfevene vlny

a cementu - CSN 72 7371)

lignatove (ON 49 2616)

pilinove (CSN 49 2615)

z vrstvenehe lisovaneho dfeva (CSN 49 261l)

Panely

z cementotHskove hmoty (ON 49 2629)

bez vyztuze

s vjztu:li

800 900

Piekliiky 700

dyhove obyeejne 800

vodotesne . ~.I d"" va ros~hla. V Utvork3.ch jsou uve ..

Objemove hmotnosn s~ UVazUJl ':0 :e kerch ktere nejsou chraneny proti

deny objemove hmotnosti dfeva v ons ru "

vlivu vlhkosti vzduchu. ~ afenych stroma lze uvazovat u jeh-

ObjemovoU hmotn~sl dfe;va ce.rs~ fO~ t 850 kg m " u tvrdych listna-

lienatych a mekkYch llstnatych dre~n 0 0 au "

tyeh dfevin hodnoto,u 1 000 kg m d e hodnoty objemove hmotnosti zv~i Pro impregnovane dtevo se uve en

o 100 kg m",

bronz cin blinik

hlinikove slitiny

hoftik

litina

m!tf

mosaz

26

kg m " 8600 7400 2700 2800 1 800 7200 8900 8600

ocel stavebni ubllkova, nlzkolegovana

ocel slitinova (vysokolegovana), fArovzdoma olovo

zinek, odlitky zinek, vjvalky

7850 8000 11 400 6900 1200

3.3. HORNINY

kgm-1 3000 2900 2800

Vyvfele (eruptivni) hominy tedif, diabas, gabro melafyr, spilit

porezni 6edic, Iabradorit, porfyr, syenit

trachyt, andezit, znelec, liparit (ryolit), iula, diorit, gabrodiorit, granodiorit

tuf taky

lehky

Pfement!ne (metamorfovane) hominy amfibolit, amfibolitieka bfidlice mramor, hadec (serpentjn)

rula, granulit, vapenec krystalickj kvarcit, fylit,. svor

Usazene (sedimentarni)

dolomit 2 800

piskovec, slepenee, kfemenec, bulifnik 2 600

bfidlice jilovitA 2 600

vapenec hutny 2 500

vapenec m~kkj I 900

vapenec lastumaty (lumachela) I 700

droba 2500

slinovec (opuka), travertin 2400

Jsou-li znamy pfesni!jii hodnoty objemove hmotnosti hornin stanovene

v nalezfstich, uvaiuji se misto hodnot zde uvedenych ..

2600 1800 1200

2900 2800 2100 2600

3.4. ZEMINY

Uvedene normove hodnoty objemovyeh hmotnosti a 6hhi vnitfnfho treni kameniva a zemin v nasypech, zAsypecb, deponiich apod. se uZivaji tehdy, nejsou .. li k dispozici hodnoty ptesn~j§i. zji!tene odbornym pruzkumem pudy. Uzivaji se jako orientaeni hodnoty pro urceni zatlzeni stavebnich konstrukcl tihou zeminy v pfcdbeznych navrzich, studiich a v prvnlch stupnich proiekenich feieni, studiich i provadecich projektech nevytadujicich zvla§tni pozornost, Pfitom je tfeba pfihlednout k druhu zemin, vlhkosti, zpusobu nasypani a zhutnenl apod.

Hodnoty we uvedene nelze pouZit pro vjpOOet konstrukci na zatiZeni zemnlm tlak:em a pro vjpoCet meznich stav6 unosnosti z!kladove pudy .. Pro tyto

27

H ady plati udaje uvedene v CSN 73 0037 a CSN 13 tOOl nebo hodnoty zis-

P P .

kane pnikaznimi zkouskami,

Uhel kg m-1 vnitfniho

Hrube kamenivo pHrodni (sterk)')

zavlhle vlhke

velmi vlhke ai nasycene vodou

Drobne pfirodni kamenivo

uleh Ie (pisek) zavlhle vlhke

velmi vlhke

stfedne ulehle (pisek) zavlhle

vlhke

velmi vlhke ai nasycene vodou

kypre (pisek) zavlhle

vlhke .

velmi vlhke af nasycene vodou, nemuze-li nastat

jeho ztekuceni

Soudrzne zeminy . I

S malou plasticitou (napr. hlinite pisky aZ pisCite hllny)

tvrde, pevne a tuhe

mekke a kasovite

se stfed ni ai vysokou plasti citou (napf 4 hl tny, jily)

tvrde

pevne ai tuhe mekke az kasovite

Zeminy S organickou primesi

zavlhle vlhke

velmi vlhke aZ nasycene vodou

s velkym mnozstvim organickych pHmesi (napr.' raselina)

1) Viz tel 008[. B 3.2.

28

..., I
trent
I 800 40°
1900 400
2000 38°
3.5. 2000 37°
2 100 37Q
2 150 35°
1800 35°
I 900 35°
2000 331)
1 650 32°
1 800 320
1950 30° 2000 22°

2 100 17°

2 200 0°

1 500 podle po-

t 650 souzeni kaz- 1 800· deho jed-

notliveho pfipadu

Ohel kg m -3 vnitfniho tfeni

zavlhle vlhke

velmi vlhke at nasyeene vodou

500 podle po- 800 souzeni kaf- 1 lOO deho jednotliveho pfipadu

CIHLY~ TVARNICE A KERAMICKA STAVlVA

kg m>'

Cihly palene

pine (CSN 72 2610) druhu P 7 a! P 25

pine s vyssi objemovou hmotnosti (PNG 72 2610) odlehcene derami do 15 % (PNG 72 2610) derovane CD (CSN 72 2611, 14 cast)

CD .. TYn (CSN 72 2611, 2. c!ast) metricke CDm (PNG 72 2611" I. cast) CD-Tin III (PNG 72 '2611, 3. cast) CD·INA (PNG 72 2611, 4. ~ast)

CD .. IVA (PNG 72 2611~ 5- cast) CD-JZA (PNG 72 2611, 64 cast)

CD .. 365 (PNG 72 2611, 7. tast) CD-32/19 (PNG 72 2611, 84 ast) CD-290 (900) (PNG 72 2611, 9. cast) CD-440 (PNG 72 2611 t 10. ~ast)

kanalizacni - rovnobezky CKa a kliny CK.a-K

(CSN 72 2627)

kominovky CKo (CSN 72 2624) kominove pouzdrovky CKP (PN 72 2619) licove pine crs (CSN 72 2623, 1. cast)

delivky CIPd (CSN 72 2623, 2. filst) derovane CID (CSN 72 2623, 3. t:ast) rezonaneni cihly CDre (PN 12 2623)

pfickovky dutinove Pk .. CD (CSN 72 2625t I~ cast)

drazkove Pk -dr (CSN 72 2625!t 2. c!ast) studnovky CSu (CSN 72 2629)

vepfovice

vapenoptskove plne vcr (CSN 72 2632; 1. cast) derovane VCD (CSN 72 2632~ 2. cast) vostinove CV (PNG 72 261 r, 2. cast)

leheene CDvL (PN 72 2611)

zarovzdome

§amotove, dinasove

1 800 1900 1 700

1 100 nebo 1 250 1000

1 450

1 000

1000

1 100

I 100

900 nebo 1 000 1450

900

t 000

1 800 1900

1 300 aZ 1 600 1 800

I 800 1400 1900

1 1 ()(}

1 100

1 800

1 600 2000 1500

1 300

I 150

1 900

29

magnezitove magnezitchromove chrommagnezitove

KlJlJdry

palene Iicove CKI (CSN 72 2623~ 4. fitst) CKI-JANA (CSN 72 2623, 5. ~ast) vapenopiskove VKD (CSN 72 2632~ 3. ~ast)

Tvamice

pine

betonove (z obyeejneho betonu) kreroeunove stavebni KST (PNK 72 7135) kfemelinove pfi.~kove (ON 72 7130)1) kfemelinove izolacni (ON 72 7222)L)

porobetonove nezavisle na znacce porobetonu v usta-

lenem stavu vlhkosti

pH relativni v lhkosti vzduchu 50 O:/G

pfi relativni vlhkosti vzduchu 85 0/0

sklenene

struskobetonove (ze zpenene strusky)

~kvarobetonove

vlaknitosadrove (izo 1 aeni)

derovane

keramicke (tSN 72 2640 aZ 42 a CSN 72 2646~

CSN 72 2648 a 49)

stropni U-16 Lu a 22~5

CSV-SIMPLEX-REKORD 12~ 16, 19, pa

CSV-MlAKOJ CSt-ARMO, U .. IS

kfemelinove stropni vlozky (ON 72 7131)1

palene pfickovky (CSN 72 2621)

druh Pk .. M (pro tradicni vjstavbu)

pfi tlousfce 40 mm

pfi tloustce 50 mm

struskobetonove ze zpenene strusky (CSN 72 3181)

skvarobetonove (CSN 72 3181)

tufobetonove (ON 72 3192)

Obkladaci desky kameninove a teracove xylolitove

l) Plati pro tvarniee v pii bliznem ustalenem stavu v l hkosti 10 % ve staVC'bnim dile,

30

2700 2800 3000

1 250 1250 1 750

2200 850 850 850

600 650 2600 1 300 1 500

400

600 700

850

1 100 I 000

800 1 100 1300 1 300

2300 1900

Dlaidice a obJdddaeky asfaltove

betonove (CSN 72 3210) cihelne

pudovky CD1-p (CSN 72 2633) stiljove em-s (CSN 72 2630) obkladacky taJene CO (ON 72 2639) kameninove (CSN 72 5201)

keramicke (CSN 72 4810 a CSN 72 4820) plastbetonove

stiLjove pMenc (CSN 72 2630)

Talky .

palene (CSN 72 2680) cementove

2000 2300

1400 I 500 1900 2300 2200 2200 1900

] 800 2300

3.6. SypKA STAVIVA

Sypni Ohel Souanitel tfeni
hmotnost vnitfniho
Cement (kg m-3) tfeni u betonu ukovu
~feny 1 ()()()
rerstvc nasypany 1 200 30°
nasypany ulehly 1600 300 0,6 0,3
v pytlich 1500
.'
Cementove slinky
1 500 300 ~ddrova pojiva pdJen6. polohydrAty - palena sadra., polohydrat Q, polohydritt ~ (technicka sadra 0 vysoke pevnosti)

volne skladovane

(ulehle) 1 250 300

v pytiich 1 100

anhydrity ~ anhydritova

pojiva z piirodnich surovin, anhydritova pojiva umela

volne skladovana

ulehla 1 600 30°

v pytlich 1 450

31

Sypni Ohel Soucinitel tfeni (Thel
hmotnost vnitfniho kgm~l vnitfniho
(kgm-3) tfenj u betonu ukovu tfeni
·Sddrovec -- sddrovj cement
Suche mattovinov« 8mes; Keramzit (ON 72 7530)
volne skladovane (ulehle) 1 800 30° netHdeny 0-32 mm 600 35°
v pytlich 1650 jemna frakce 0-4 mm 900 350
hruba frakce 4-8 mm, 4-16 mm, 4~22 mm 550 35°
Tras drceny 8-16mm 500 350
rerstv! nasypany I 100 300 16-22 mm, 11-22 mm 450 35°
nasypany ulehly 1500 35° Korkova drf 300 300
Kremelina sucha (ON 72 7060)
Vdpno ve stavu pfirozene vlhkosti
nehasene kusove druh Lj 250 300
kousky velikosti nad druh Lm 500 300
lOOmm 1200 35° 0,5 0,3 druhSm 650 300
kousky velikosti do drub I 700 300
tOO DUD 900 350 0,5 0,3 Ktemelina surova (ON 72 7111)
hasene nasueho druh L (ve stavu pfirozene vlhkosti) I 000 30G
volne skladovane drub S (ve stavu pfirozene vlhkosti) 1 100 30G
(ulehle) 700 35° 0,5 0) Ktemelinova dr€ palena (ON 72 7113) 600 35°
v pytlich 600 Kfemen (volne sypany) I 60U 30°
vapenna We 1400 Pemzovy pisek 500 35°
ZASYPOvE MATERIAL Y Perlit expandovany (ON 72 1271)
3.1. drub EP/l00 100 300
druh BP/150 150 300
mel druh EP/200 200 30°
kg m=! vnitfniho Pisek (volne sypany) I 600 30°
tfeni Popilek koksovy 700 25°
Stavebni rum I 300 35°
Agloporit (0 N 72 7530) Struska vysokopecni
frakce 0-4 mm 900 .30° zpt!nena netfidena 900 35°
4-8mm 800 35° zpenena tftdena O~8 mm I 050 30°
8~16 mm 800 35° 4-22mm 900 35(1
16-22 mm 800 35° 8-22 mm 850 30°
Cihelna dri 16-22 mm 800 35°
z cihel 1200 35° zrnena granulovanit 1000 251)
z cihelneho zdiva t 300 35° v kusech 30 a 70 mm 1800 4(JO
Expandit (ON 72 7530) Skvara kamenouhelna, kotlova, popilek 900 45°
frakce 0-4 nun 1100 30° St!rk drceny
4-22mm 750 35° z velmi hutneho kamene 2000 35°
8-32mm 700 350 z hutneho kamene I 700 35°
Kamenna drt z poroviteho kamene I 500 3S"
z velmi hutneho kamene 2000 35° Tufova a tufitova drf
z hutneho kamene 1800 35° slovenska lehka 800 35°
z poroviteho kamene (prirodniho) I 500 35° slovenskiL taka 1 100 35"
32 33
, moravska

Vermik.ulit expandovany

3.8. MALTV' A OMITKY

Uhel kg m -J vnitfniho

tfeni

1200 250

S hutnjm kamenivem

berolove 2 100

cementove 2 100

hlinene 1 800

hlinitocementove 2 000

sadrove na dratCnem pletivu 1 600

vapenne, vapenosadrove I 800

vapenne na rakosovani 1 500

vapenocementove 2 000

S porovitym kamenivem (napf, s expandovanym perlitem, drcenym 1 500 p6robetonem) cementove a vapenocementove

Sadrove bez kameniva 1 200

Spe cial of

provzdusene (aerocem) I 750

plastifikovane 2 000

mechanicky aktivovane 2 200

3.9. BETONY

Armocement

CemenlQlIj beton obyiejny

prosty z pHrodniho hutneho kameniva, tezeneho nebo drceneho 0 beme objemove hmotnosti kameniva (do 2 800 kg m-3 veetne)

beton tfidy IV a nilsi (znacky 330 a niz§f) nevibrovany

vibrovany

beton ttidy V a VI (znaeky 400 a vy~~i) nevibrovany

vibrovany

o objemove hmotnosti kameniva mimoradne vysoke (vyUi nez 2 800 kg m-3)

prosty, z poroviteho kameniva nebo mezerovity

o objemove hmotnosti vetsi ne! 2000 kg m~3 (nikoli lehky beton)

34

kg m-3 2400

2300 2400

2400 2500 podl ~ vjsledkd zkousek

podle udaju vjrobce kameniva, popf .. betonu

ielezovj (felezobeton) a pfedpjaty s netuhou vjztuti

kgm~3

obj em ova hmotnost 0 100 kg m-1 vt!tJi net u prosteho betonu obiemova hmotnost dana souttem hmotnostl prosteho be ton u a vjztuie v jednot ... ce objemu

s tuhou vjztuZi z valcovanych profilO

Lehkj beton z pOrovitiho kameniva (CSN 73 1203, ON 72 7530)1)2) pro sty

z agioporitu

podle iidajd

vyrobce 1400 I SSO 1650 I 750 1850 1950

2050

950l) 1 000 1050

1 100 1200 1300 1500

I 700 1900

300 400 500

expanditovy, znacka EB 60 EB80 ED 105 EB 135 ED 170 EB2S0 EB330

keramzitovy, znaeka K8 30

KB40 KB60 KB80 KB lOS KB 135 KB 170 K.B 250 KB350

z perlitu, znaeka PB 300

PB400 PB500

I 150l) 1250

1 300

1 350 1400 1450. 1 550 1650

1 750

I) lehk~ beton - beton 0 objemove hmotnosti do 2 000 kg m-1 v~tnlL

2) Hodnoty plati pro beton zabudovany ve stavebn i m dile, v ustalenem sta vu v lb kosti (po prosehn uti volne na vzduehu): betony ve stavu expedicn f vl h kosti rna j{ hodnoty je!t~ 0 1 SO a1 200 kg m-3 vyUt

3) Hodnoty v prvnim sloupcl odpovidaji keramzitu z Bratislavy ~ v druh~m keramzitu z Vintifova (Kevint). U betona z keramzitu j i neho ptlvodu je tfeba hodnoty objemovjch hmotnO&ti nl&it ovE-

fit. '

35

struskopemzovy, znaeka SB 40 SB60 S880 SB 105 SB 135 SB 170 SB2S0

uiezovj a pfedpjaty s netuhou vyztufi

Penobeton1) drub

300 400 500 600 700

Pilinobeton (ON 74 4515)l)

Plastbeton (berol) nevi b rov any vibrovany

Porobe/onl)

nevyztuzeny nezavisle na znaece v ustalenem stavu vlhkosti

pfi relativni vI h kosti Vl d uchu 50 0/0 pfi relativni v Ihkosti vzduchu 85 0/0 vyztuieny (CSN 73 1221)

Sklobeton ~kv6.robeton2)

Tlikj beton k ochrani prot; zafeni Tufobeton

1450 I 550 1650 1 750 I 850 1 950 2050

objemova hmotnost 0 100 kg m-3 vetsi nez u prosteho betonu

400 500 600 700 800

850

2100 2200

600 650 objemova hmotnost 0 50 kg m-3 v~di nef u nevyztuzeneho p6robetonu

2600 1500 3 500 t 500

I) Hod noty platl pro beto n v usta lenem sta v u v Ihkosti (po proschnuti) votn! na vzduch u.

~) H mot nost ko lisa v Ii roke m rozmezf: n illf hod noty lze za v~st do vjpottu jen nit. zikJadl; zv LaAtnich zkousek.

36

Objemova hrnotnost zdiva se stanovi souetem hmotnosti kamene nebo cihel apod. a malty v jednotce objemu zdiva; piitom objem malty ve zdivu se uvazuje takto:

a) u zdiva z plnych palenych cihel

b) u zdiva z lehcenychcihel a z pfiene derovanych palenych cihel

c) u zdiva z porobetonovych tvarnic

d) u zdiva z tufobetonovych a z lehcenych betonovych tvarnic

e) u zdiva z pfirodniho kamene pravidelneho tvaru, z betonovych plnych a dutych tvarnic, z keramickych derovanych tvarovek

tdrobeton (ON 72 6179) izolacni

konstrukcni

iivitny beton zpracovany za horka s drobnym kamenivem

s drobnym i hrubym kamenivem lity

zpracovany za studena

3.10. AZBESTOCEMENTOVE A lINE MATERIALY A vYROBKY

Azbestocementove desky rovinne (CSN 72 3160) lisovane, tiida A

B

neli sovane, tfi da A

B bridlice a htebenace vlnovky

tvarovky

Pryi Linoleum

Papir dekoracnl, tvrzeny, vrstveny (napf. Umakart D)

Sadrove desky

hutne

porovite

Sklenena tkanina tvrzena (sklolaminat) Sklo

organicke (napf, umaplex, akrylon) ploche, taiene, lite, valcovane

s dratenou vlofkou

Viniplast

3.11. ZDIVO Z PRiRODNfcH A UM~LYCH STAVIV

kgm-J 700 2000

2000 2200 2200 2200

kg m "

1 800 I 750 1 600 1500 2100 2100 1 700 1400 1200

1400

1200 800 I 850

t 200 2500 2700 1400

20 % 25%

6% 10%

10%

37

f) u zdiva z tesaneho Iomoveho kamene

8) u zdiva z pHrodniho kamene nepravidelneho tvaru

25% 35%

Uvedene hmotnosti plati pro zdivo neomitnutc na maltu objemove hmotnosti 1 800 af 2 100 kg m~3, proschle na v.zduchu, pokud se neprovede pfesn~j§i ureeni hmotnosti.

Zdivo cihelne

z cihel palenych plnych

dnihu P 7 at P 20 na maltu vapennou

druhu P 7 aJ P 25 na maltu vapenocememovou nebo cementovou

z cihel palenych plnych odlehcenych na maltu vapennou

z cihel derovanych CD

z cibel vostinovych lehcenych CDvL z cihel voitinovjch CV

z cibel derovanych metrickych CDm

z cihel derovanych CD-Ttn, CD ... IN~ CD-365 aCD-440

z cihel derovanyeh CD .. IVA a CD-IZA z cibel derovanych CD-32/19

z cihel derovanych CD .. 290 (900)

z cihellicovjch plnych elP a Iicovych delivek CIPd z cihel licovych dlrovanych CID

z kvadru licovjch CKl a CKI-JANA z kominovck

z pHf;kovek Pk-CD a Pk-dr

z cibel kanalizaenlch a studnovek z rezonanCnich cibel

z vilpenopiskovjch cihel plnych vep

z vapenopiskovych cihel derovanych ven z vapenopiskovych kvadnl VKD

z cihel samotovjch dinasovjch

z cihel magnezitovjch

z cihel magnezitchromovjch z eihel ehrommagnezitovych z kabfincu

Zdivo tvdrnicovi

z plnyeh tvltrnic betonovych

struskobetonovjch (ze zp~nene strusky) IkvarobetonoyYch

Z odleheenyeh tvarnic (otvory) struskobetonoyYch (ze ~nm6 strusky)

,

38

kgm-l

1800

1900

1 650

1 200 nebo 1 350 1300

1400

1550

I 150 1250 1 550 1050 1900 1 SSO 1400 2000 1250 1900 2000 2000 1 650 1900 2000 2700 2800 3000 2000

2200 1350 1 550

1200

§kvarobetonovjch tufobetonovych

kgm-J 1 350 1 350

Stinol'e dilce z keram;ckjch tvarovek (ON 72 3580)

1 500

Zdivo kamenne kvadrov~

z hutneho kamene

z poroviteho kamene lomove tadkove nebo kyklopske z hutneho kamene

z poroviteho kamene na sucho (bez malty)

z hutneho kamene

2700 2200

2500 2100

2 200

3412. IZOLACNI MATERIALY A vYROBKY

Anorganicke izo/acni materialy asfalt lity

azbestocement izolaenl azbestomagnezit

eedicova vata

mineralni vlna foukana (CSN 72 7311) molitan

penove sklo (CSN 70 1680) porovita keramika sklenena vlna

vulkanit

1 100 400 350 100 150

50 150 600 100 350

Organicla! izolacni matetialy 1) fenol penovy

mofotherm

polyethylen

polystyren penovy

suspenzni emulzni

polyvinylchlorid (PVC) penovj

nemek~eny (novodur) m~kCeny (novoplast)

porofen vusothenn

200 50 950

20 150

150 ·1400

1300 50 50

~) Izolacni vjrrobky ze dteva viz odst. 3. 1.

39

Desky z:

asfaltoveho papiru (Welllt - CSN 72 7378) asfaltkorku

korku

korku, lisovane

kfemeliny (Calofrig - ON 72 7224) mtneralnlch vlaken (Hebrex) pazdeli (CSN 49 2619)

druh600 500 400

kgm~l

60 250 300 350 750 450

600 500 400 350

raseliny sadry

hutne porovite silikorku

vlnite lepenky (ISOVEL)

1200 ROO 700 100

Folie

PVC - ISOFOL B

I 2()() Plosna hmotnost (kg m-,)

1,5 1,8 4~1 4,3

O~9 1,1 2,2

2,.4

asfaltohlinikove ~

Foalbit R - hlinikove f6lie tl. O~08 mm O~16 mm Foalbit S - hlinikove folie tl. Ot08 mm 0.16 mm Alfolit R - hlinikove f61ie tl. 0,08 mm O~16 mm Alfolit S - hlinikove folie tl, 0,08 mm 0,16 rom

Lepenky

dehtovane impregnovane (CSN 50 3610) D 500/H asfaltovane - asfaltovane pasy .. .rojni hadrove (CSN 50 3260)

330/H; 330/SH 400/H; 400/SH 450/H

500/H; 500/SH 500/HL

impregnovane (CSN 50 3660)

AP/L-A-330/H; 330/SH; 400/H -400/H

-450/H

.. 500/H; 500/SH

1,0

40

s kryci vrstvou a vlofkou z lepenky (ON 50 3665) typ R s jemnozrnnjm posypem AP/L-R.400/H; 400/SH

R .. 500/H

SOO/SH

s hrubozrnnym posypem (TARIT) AP/L-R400/SH

R TA400/SH R500/SH

R TASOO/SH

typ S (IPA, ON 50 3667) AP/L-S IPA400 H 400SH

500 H. 500 SH AP/L-SJ IPA 500 SH

s papirovou vlofkou (ON 50 3650) AP/P KREGANIT a, S

s polyethylenovou vlozkou (ON 50 3650) AP /PPe PEBIT A

R

S

s vlofkou z netkane textilie (ON 50 3685) ARALEBIT

ARABIT S

ESTERBIT

s nalisovanou hlinikovou dezenovou f61ij ALUDORAA

A special B

1 t4 1,6

1~7

~5 2.1 2,6 2,2

0,2 1,4 4~2

4,3 4,3 4,3

kg m-3 1,4

1,5 O~8

lepenky v rolich

Nillery asfaltove 0 tl, 1,5 a1 2,5 mm

700

Plsti asfaltovane dehtovane Rohoiez:

cedicove vaty

mineralni vlny foukane (CSN 72 7375) mineralni plsti

ostfice

skleneneho rouna

sklenene vlny

skleneneho vlakna asfaltovane PRA s povlakem BITAGIT R S;Extra S-I d6rovane PERBITAGIT

1 200

150 250 150 100 100 100

..

O~2 2~6 4,7 4,3 2,6

41

11aJniny

asfaltovane sklenene ~ ASR

netkane s povlakem ARAB IT, KREBIT, ARALEBIT~ ARABIT .. S

3.134 DLA1;BY~ MAZANINY, VOZOVKY

Asfa1t (Zivice) . Asfalt0vY beton Smola

Dfevena dlazba, §palikova Kamenna dlaJba

Teraco

Mazanina

asfaltova (s piskem) cementova

pi as tbe to nova hlinena sadrova

z korkove drti xylolitova vrchni xylolitova podlozka

Vozovka sterkova i iiviena. podklad makadamovy podklad st!rkovy

3.14. STitESNi KRYfINY

kg m=' 1200 2200 I 100 I 100 2600 2300

2200 2300 2200 1600 1600

,500 t 800 I 100

2200

Plosna hmotnost (kg m-2)

Azbestocementova krytina

z azbestocementovych desek (sablon)

na latovanl i s lafovanim 25

na bednenl 2S mm, i s bednenim a lepenkovym podkla-

dem 40

z azbestocernentovyeh vlnovek

na dfev~nych vaznickach, pfi vzdalenosti podpor 3 m 30

na lisovanych plechovych vazntekach pfi vzdalenosti

podpor 3 m 25

Biidlicol1d krytina

na latovani, i s latovanim 40

na bedneni 25 mm, i s bednenim a lepenkovym podkladem 60

Lepenkova kry tina

jednoducha, dehtovana nebo asfaltovana na bedneni 25 mm;

i s bednenim 25

42

dvojiti asfaJtovan8 na bednen! 25 mm; i s bednenlm na betonovem podkladu i s na.Ury

tflvntva asfaltova.n.i; na betonovem podkladu i s natiry

Plechovti krytina

ze zinkoveho pleehu 0,6 mm na listach i s bednenlm 25 mm

z mMt!neho plechu 0.6 mm, na dvojitou drHku; i s bednenim

2Smm .

Z oceloveho pozinkovaneho rovneho plechu 0,6 mm, na lato-

vani, i s latovantm

z oceloveho pozinkovaneho vlniteho pleehu 0,6 nun, na uhelnicich, i s uhelniky

s lepenkovym podkladem bez bedneni

s bednentm 25 mm

Taikova krytina

jednoducha, z ~ovYch talek tafenych nebo razenyeh, i s lafovanim a podmazanim loznych spar

dvojitt z oby~jnych tasek

korunova i supinova, nasucho i s latovantm

kladena zplna do malty" i s latovanim a maltou prejzova, kladena zplna do malty; i s Iatovanim a maltou

tiviCnd krytina pntavoYana k podkkuIu

3.15. PRODUKTY RUDNEHO A CHEMICKEHO PRUMYSLU

35 15 2S

35

35

20

30

20 30

55

75 85 100

2S

Uhel Soueinitel tfeni

kg m-J vnitfnlho

tfeni u betonu u kavu

1000 4500 1500

Azbest (kompaktni) Daryt

B aux it

Debet kamenouhelny a generatorovy,

dehtovy tmel

Fluorid amonny

Kaminek

mt!dC!ny 01 0 veny

Kaolin nakupeny Karbid vapniku

. Koncentnit nefelinovj Kryolit

KHda drcena

Kyz felezny

I 100 900

~5Q 40° 25° 30° 351)

35° 400 45°

3400 4000 1300

900 1 500 I 000 1400 2700

0,3

0,3

0,3 0,3 0;3 0,3

43

Ohel SouCinitel tteni Ohel Soueinitel tfeni
kg m " vnittniho kg m-' vnitfniho
treni u betonu u kovu tfeni u betonu u kovu
Kyzove vyprazky 1400 450 tvrda ~ bfiza, dub, habr, javor,
Moucka magnezitova 1800 35° modfin apod. 600
Metalicky prach nasakIy vodou 1600 §tipane rovne
Oxid hlinity 1 250 30° 0,5 0,3 mekke 400
Rudy tvrde 500
aglomeraty zelezoe rudy 2000 40° 0,5 0,3 Hobliny dtevene
hnedel 2000 40° O~5 0,3 lisovane 400
magnetit 3200 4O(t - volne sypane 200 400
J 2000 40° 0,5 0,3 Koks kamenouhelny
manganova
medena 2400 40° ulehly 600 400 0,8 0,5
koncentrat apatitovy 2000 400 0,5 . 0,,3 volne sypany 500 40° 0,8 0,5
krevel 2600 40° Piliny dfevene
olovena 2 ()()() 400 0,5 0;3 ulehle 250 35° 0,5 O~3
Sadrovec kusovy 1600 35° volne sypane 150 350
Skalice bila a modn\ I 800 45° Raselina palivova vyschla v borkAch 450 400 0,8 0,5
Slin I 250 30° 0,.5 0,3 Raselinove. brikety, volne sypane 750 35°
Smola karnenouhelna drcena 1300 Uhli
Soda kalcinovana, merna hmotnost bitumin6zni netfidene 900 40°
2,5 g em:" dfevene
arnoniakova 600 40° z mekkych druhu 250 45°
ziskana podle Leblanca I 200 40(1 z tvrdyeh druhu 350 40°
Sui kamenna hnede
drcena 2200 400 s popelnatosti 15 % 700 35(1 O~5 0,3
mleta 1200 350 s popelnatosti 30 0/0 800 35° 0,5 O~3
Vapenec drceny 1600 35~ kamenne a antracit
Vyhoz z vysokych peel s kusy nad 50 mm I 000 350 0,5 0,3
suchy 1 700 35° - s kusy od 13 do 50 mm 800 3501 0,5 0,3
promoceny 1900 30° kamenne prachove
Zivice I 200 s kousky do 13 mm 800 25(1
3.16. PALIVA 3.17. HNOJIVA
,. Soueinitel tfeni
Uhel
kg m" vnitfniho Uhel Soucini tel tfeni
trenl u betonu u kovu kg m ? vnitfniho
trent u betonu u kovu
Brikety Hnojivo kombinovane (NPK) I ISO 35°
v hranicich 1250 Hnuj chlevsky
volne sypane 800 350 0,4 0,3 ulehly 900 45°
Bfidlice hoflava t 000 35° volne skladovany gOO 450
Dftvi palivove s vlhkosti do 35 % Ledek amonovapenaty 950 35°
kula tina rovnana .- MoOOvina 700 40°
mekU - borovice, jedle, osika, Moucka
smrk apod. 400 fosfatova I 600 40~ 0,5 0,3
44 45 rybi Thomasova

Struska vysokopecnf vapenatA SAl draselna

Superfosfat

Vapencc mletj

Vapno dusikate

Ostatni pnimyslova hnojiva Siran amonny

800 2200 1 700 1400 1 000 I 700 1200 1200

900

450 3.5· 30G 35° 350 300 35° 350 40°

3.18. ZEM£D£LSKE PLQDINY A KRMIVA

Brambory volne lozene

v pytlich, v bednach bramborova silaz') bramborove vlocky

Cibule Chmel

v pleehovkach nebo balotech v pytlich

vol nil! sypany su§eny syrovy v focich

Jetel, plcni luskoviny, travnl smesky Konopi

semeno

stonek

Krmiva smisenit, sypka ~ kukuficna, palice a slunecnice

K vaJene plcniny (silH., senaz) I) picniny S obsahem susiny 40 a.Z 55 % 22 ai40%

pod 22 %

Len

semeno volne lozene

Uhei kg m -3 vnitfniho tfeni

750 650 900 300

550

.............

-

............

0,5 0,3

Soueinitel tieni

u betonu u kovu

l) U vedene hodnoty plati jen pro stanovent dby a nikoli pro stanoveni vodorovneho daku na stl:ny. Vodorovny tlak na stmy sUa1nich a senHnfch v~ff se poflt8. podle CSN 73 S S70~

46

450 ISO

20 100 300 350

550 100

500

450 600ai I 000 900 at 1000

8oo

Ohel kg m-l vnitfniho tfeni

Soueinitel tfen1

u betonu u kovu

semeno V pytHch

stonek lisovany V ballclch

stonek volne skladovany v pytlich Lusteniny - boby, oofka, fazole hrach

. '

soja

Milito

mokre

suche Moucka kostnl

Obili

pAenice, rjf.e, Zito

jecmen, kukti~ne zrno, pohanka,.

700 300 150

800 25°

800 20G

250 300

700 35°

800 250

0,4 0,4

-

proso 700

O~ 500

Okopaniny - brukev, mrkev, vodnice

apod.

volne skladovane 750

v pytlieh, bednaeh 650

Okurky

v bednach 600

volne skladovane 600

Otruby psenicne, kukuficne, titne, ryzo-

vi! apod. 400

Ovoce

bobuloviny - angrest, jahody, mali-

ny, rybiz apod, - v bednaeh 100

citrusove a jadrove plody - citrony, mandarinky, pomerance, jablka, hrus-

ky, kdoule apod.

v bednaeh 500

volne skladovane 550

hroznove vino v bednach 500

peckoviny - broskve, merufiky, svestky, tre~n~, visne apod .. v bednach 600

Paprika v pytlich 550

Plevy 100

Pokrutiny v balicich a pytlich

Inene 450

podzemnicove 600

repkove 500

slunecnicove 650

sojove 600

Pokrutiny lisovane - kot'~e v kusech 750

0,4 0;4

47

kgm-J :tepa eukrova i krmna volne skladovana 750 flepne fizky vylouzene')

a:rstve (90 % vody) 900

lisovane 700

siliZovane 900

susene (10 % vody) 300

:ftezanka (seno i slama) 150

Semena

ovoce a zelenina 300

picniny a luskoviny - jetel, vikev,

vojt6Ska apod. 800

slunecnice 550

Seno

Iisovane v balicich mlete (senna moueka) ve stozich

Slama

lisovana v balicich

volne nakupena (do vyse 3 m) Snopy obili

do vjAky 4 m nad 4 m vYsky Srot

Tabak ve svazcich nebo v balicich Vypalky bramborove i obilne

eerstve

Cltste¢n~ palene (dehydrovane) Zell hlavkove volne lozene

3.19. POTRAVINY

. Bonb6ny a eokolada v krabielch

. Cukr surovy ...

cukrovinoviL hmota krystalickj

Cukr rafinovany

kostkovy v krabicich ncbo v bednach

250 200

100

250 100

Ohel vnitfniho tteni 300

Souani tel tfeni

u betonu u kovu

100 150

550 600

450

Ohel Soueinitel tfeni

kg m -3 vnitfniho

tfeni u betonu u kovu

..............

0,3

I) Hodnoty plati j en pro stanoveni tihy, nikoli vodorovneho tlaku na stt!ny. Nelz.e lltit k navr hu siWnich vW.

1 000 . 900 400

900

1400 1100

900

sypky ulehly ve vrstvach pfes 4 m sypky volne skladovany

sypkj V pytlich

Drfabez mrazena V bednach Diem, marmelada, ovocne pyre, povidla

Kakao v pytlich

Kiva zrnkova volne skladovana Konzervy masove, rybi apod.

v krabicich

Krupice, kroupy

Mislo

v dfevenych bednaeh nebo v krabicich

v sudech

Maso nevykostene mrazene hovezi

skopove

veptove

Maso vykost~ne a vnitlnosti mrazene v blocich

Mleko, smetana a ostatni m1eate vyrobky

v 18hvich a v konvich v sudech

susene v .krabicich a v sudech Mouka pseni~na, iitna aj.

Napoje ~ mineriLIni vody, pivo, vino, lihoviny apod. v lahvich a v bednach

·Oleje a skvafene zivo~i§ne tuky v dfevenych bednach a v sudech

Olej a rostlinne tuky v sudech Ryby

mrazene, solene, susene v bednach, sudech nebo v krabicich, pytlich apod. nebo bez obalu

rybi file mrasene v krabieich

Slad

su§eny zeleny sladova drt

sladovy kv6t (klicky)

48

(Thel kg m~3 vnitfniho tten[

Soueinitel tfeni

u betonu u kovu

1 000 850 800 450

0,5 0,4

-

1 300 550 750

800 600

750 600

450 350 500

700

-

800 650 450

600 40°

800

700 650

750 900

---

550 30°

450 40°

400 450

200 350

49

Ubel Souanitel tfenl

kg m~J vnitfniho

tfeni u betonu U kovu

Syry v bednach, v sudech a bez obalu 600

Syry tavene v krabicich 700

Sial kuchynska

balicky v krabicich 1 000

v pytlich 1 100

volne skladovana 1 200

Shob 1 500

Uzeniny v bednach 550

Vejce v bednach a v krabicich

vajeme ryrobky mrazene v krabicich

(melaot) 750

susene v sudech a v krabicich 450

Zelenina selena i kvaSena v sudech 600

3.20.. TEXTILNI MATERIALY, KUZE

0,4

Ohel Soueinitel tieni
kgm-J vnitfniho
treni u betonu u kovu
1300
800
400
1 300
600
300
600 -.
500
750 Bavlna Iisovana v ballcich Hadry

Kuze urn!)' v rolich Odev

tesne ukladany volne ukladany Platno ve ituckich PIst v balicich Sukno ve stUfkach Usne

syrove ktUe hovezl solene a kiife ze

sberu 1 000

koiiske a hoven usne v balicich 500

Vlna

lisovana 1 300

v balicich (kypra) _ 600

volne skladovana 450

3.21.. JINE SKLADOVANE MATERIALY

Benzin

v sudech

so

kgm~3 650

v kanistrech Ferme.Z v sudech Grefit

Pryt v platech Kaueuk v balicich Knihy a spisy

navrstvene

v registraturach, stojanech a skHnicb (na jednotku objemu skf1n~)

Korek expandovany

Kyselina dusiooa, fosrore~ karbolova, octova, strova, solna a Ifavelova

v demizonech ulofenych do koiu

v skleaenych nadobach ulofenych do beden v sudech

Kyselina borita v bednach Latex v sudeeh

Led drobeny

Mydlo

mazlave v sudech obyeejne v krabicich toaletni v krabicich

Olej mazaci mineralni v sudech Papir

v rolich (na jednotku objemu role) na hromadach

Petrolej

v kanis trech v sudech

Tmel v sudech nebo v krabicich Vyrobky

. hrnCifske

porcelanove a fajansov6 v krabicich

3.22. KAPALINY

Ohel kg m-3 vnitfnlho tfeni

700 600 .2100 1 500 1000

-

1000

700 200

700 900 800 600

I 000 900

800 .1 000 800 650

1 500 1000

750 700 800

1 100 1 200

Hustota kapalin skladovanych v Dadriich je uvazovana pfi teplote 15°C a pfi tlaku O~l MPa..

Aceton Benzen Benzin

automobilovy

kg m " 800

900

800

51

leteckj

Ethyl ace tAt

Ethyl ether Ethylalkohol bezvody Fermez ptirodni Gazolin

Glycerin bezvody Hydroxid

draselny (63% koncentrace) sodny (630/0 koncentrace) Chlorid vapenaty

200/0 koncentrace

100/0 kon centrace Chloroform

Karbolineum Kreozot Kyselina

dusicna (99010 koncentrace) karbolova, fenol

olejov.i

sirova

dymova fedena, obsah S02 - 16 % s 270/0 koncentraci

se 70/0 koncentraci

technicka

solna

dymova s 64% koncentraei technieka

s 200/0 koncentraci s IOO/D koncentraci

uhliCita Mazut Med vceli Melasa

Methylalkohol bezvody M16ko

Nafta surova, zbavena soli Ocet

Olej

mineralni rostlinny solarovy

Petrolej Pivo

Ropa naftova

kg m-' 700 900 700 800 950 750

1 250

1 700 . 1 700

1200 1100 1 500 1050 1050

1 550 950 900

1 850 1200 1 050 1 550

1 250

1150 1050 950 950 1400

1 350 800 1 050 850 1 000

950 950 900 800

1 050 850

52

Rtuf Sirouhlik Sirup

Sfava ovocna a sukus Terpentyn

Tuk

rybi tresci velrybi zivoli~ny

Vino, li kery Vodni sklo

.-. . I .::: I:'

I

~.j ...... - ...

I

11 c , 1

..

: - ..... -

~....... .

~ . _. ~ 1

.. ~Iz. _ Ill" _.-"). ~ ~,. "

..... - ~ . _ -..J I .:: ~ VI': "tv:

. - '£ ~ IO%.- .

_

_- _'._ .:::.

-,

, : ..

- ...(_.- '-'

... ~ - ..,. ....

...... 10: a •

~.

Q

.... 2.~

I ":I r: ,. ":' r ....

._ ............ .:.. ..... ~ --'

1.1

l."" r N~ f.

... _ .,-- +..

• 1;::1

. -

, ~ -

- ~ 1 2... - t '!: t.; ~~. }~. :- _ ?

... 2":""_ . 'S t~1

L,p.... ... l ]"1 ~

I 'I.=- I l1l.:I

~ !""'I

:."- .-_ ....

'i' ":: c - ~l.. ~ .;- 0: ...... 1'.:, ... : 0

~ . .l:: - 1 :.j',"\.2.

I

kg m-1 13600 1 ()()()

1 300 1 000

850

950 900 950

1000 I 500

53

4. Zatizeni mostovymi jefaby

Jetaby vyvozuji na jefi.bovou drilhu a na konstruk.ci ji podporujicl svisla i vodorovnA zatifeni.

Svisly normovy uanek zatiteni JI;. je dan kolovjmi tlaky jefabu nesouclho nejv~i pHpustnc bfemeno (Kmu. Kmi:n). Dynamicke uanky svislych setrvacnych sit pfi zdvihani a spoultlni bfemena a po pojizd~ni jetabu se zjednodu .. ien~ vystihuji dynamickjm soucinitelem 6 podle tab .. A.l .. Kolove tlaky pro typizovane elektrieke mostove j"efaby jsou uvedcny v tabulkach A.7 af A.12, pro ostatni jefaby jejich vclikost udAva technologicky projekt. Tabulky typi .. zovanjch jefibll rozli§uji jefiby s jednim a dvema haky a navic je nutno zafadit jefab do zdvihove tfidy podle tab. A3 a ureit jeho unavovou skupinu po .. die tab .. A.4 v zavislosti na poetu cykhi behem fivotnosti jefabu a jeho pomeroem vytiieni.. Souanitele zatizeni Yf pro svisla zatizeni je mozno ziskat z tab. A.S a tab. A.6.

Vodorovna zatiZeni vzoikaji pfi pobybu jefaboveho mostu po draze nebo pfi pohybu jefabovl: kocky pomoste.

Normova podelna br.zdna slla »n od setrvaenych sil pH rozji1dil!ni a brzdeni jefabu se uvaiuje v obou smerech na pojiidene hrane kolejnic hodnotou

a) u jetabu s motorickjm pohonem pojezdu

B; - 0,1 Iv,.

b) u jefabu 5 rucnim pohonem pojezdu

s; - 0,05 IVo

kde Va je soucer vlech svislych tlakd brzdenyeh nebo hnanych kQI jefabu na vysettovane vetvi jefabove drihy ..

NormoviL vodorovna brzdna slla B..n od setrvaenych sil pfi rozjiideni a brzdeni jefabove katty se uvafuje obema smery

a) u jetab6 s motorickjm pohonem pojezdu kocky B.:n == O~l Yea

b) u jeli.bu s rucnlm pohonem pojezdu koeky B.n ::c 0,05 Ven

kde Yen je zati!eni kol jefabu ad hmotnosti kocky s bfemenem v krajni poloze, uvdovane normovou hodnotou ..

PIlsobilt6 siJ -. se uvatuje v mist!! dotyku viech kol jefabu a kolejnice na

obou stranaeh jefaboveho mostu. U jefib6 podvesnych se uvazuje pllsobeni sil B. jen na pevne v!tvi drahy. U jefibll vedenych na draze vodorovnymi vodicimi koly se uvafuje pusobeni slly B.. rozdelene rovnomerne na pusobici vo ... dorovna kola v urovni stopy techto kol.

Normova vodorovna ptifnft sila Hrpn. ad pfieeoi a jinych nerovnomernostl pfi pojezdu jefabu na jefabove draze se uvafuje temlto hodnotami:

1. U jefabia vedenych ve smeru jizdy nakolky na vsech kolech:

a) u jefabu s motorickym pohonem pojezdu podle vzorce

Htpn z= ±A Iv;.

kde A je soucinitel, ktery se urti podle obr, A.l v zavislosti na rozpeti jerahove drahy I a na rozvoru kol jefabu a(m). viz obr .. A..2,

I ~ - soueet svislych maximalnich zatiZeni vsech kol na jedne vetvi jelabovi! drahy, uvazovanych normovymi hodnotami,

b) u jetabii s rucnlm pohonem pojezdu

~pn ~ 0,025 1: v;.

kde t Yo ma stejny vyznam jako v pfedchozim vzorci ..

0,20 ~ Q15

t Q10 q05

abr. A. 2

»:
»>
.> Obr. A. 1

'0
tl l~1 fl··

-~ jerdbovy most ~~ I-- l-
I ±H

o

246 ----l/o

8

2.. U jetiLhii vedenych na jefabove draze vodorovnymi vodicimi koly se pfiene sily HIp, co do velikosti i pu sobi §te, U vazu ji pod le technologi ckeho projektu ..

P1.isobi§tt! sil ~p se uvazuje v miste dotyku kol. Predpoklada se, ie sily Iftp prislusejici urcitemu jefabu pusobi vZdy na obe verve jefabove drahy podle obr .. A .. 2.

Normove podelne vodorovne sily od narazu jerabu na koncove narazniky Hjn je mozno .stanovit podle 6dajii vyrobce jefabu postupem uvedenym v CSN 27 0103 ..

Vodorovne sily se nenasobi dynarnickym soucinitelem,

Soucinitel zatizeni Yr pro sily B, B,. a H,.p je 1,1; pfi dimenzovani ztuzidel

drahy se vsak here 1,44 Soueinitel zatizeni pro silu H, je 1,4.. ,

Podrobnosti 0 soucasnem pusobenl vodorovnych sil pfi pilsobeni vetsiho poCtu jefitbu, popf. pfi pusobeni sptazenych jefabia, uvadi CSN 73 0035 ..

Udaje 0 jednonosnikovych a dvounosnikovych kockach udavaji tab. A.13 a A4144

55

~ "'"
1&' -0 0 .0 ~
~& .. ... ...
- - - .....
::I
1

> "'4,lI
... :orr >..
;c: &..8 ..c: V1. "'"'
a.. 0 ¢~ - N
1-:!1! .. .. ...
t.e - - ...... -
- iU~
IIU ~~
.-
·0001
C
;0 b ell -6 Jj
~
--104,) - - JoC)
"'0 o-..:MC e:: o~ -c::=
=,,&'4lIN cl"'Vt"I'l
.8~ - N .=. e .: ~. e _:'
... .. U +~.,.l.II tJI • ':"'"10 ..:a.::
;f~ - - .s.s:l v !I '!.cu~
u = .! ~~ ~ >
II> .!t~~ ... ;.
.-., ]~~ l~~
~.Q~ t.l"-r;::Ji
.Q 1,1'\

...

o

VI

VI A

-

.

-

56

....

~ ""~ ~ 0 ..

- ...... .,.. ~

V1 A VI A

VI A VI A

57

-

Tabult. A.2. Roztfidini jcli.b6 a provoz6 pocile pracov niho rezimu

Pracovnl Typic~ provozy s pii s]ulnym
refim Druh jefabu
praeov nim retimem jefabu
jef3.bu
lehky IuikOV~t s rul!:ni m pohonem nemecha nizovane opra vny; strojovny
tepelnjch elektraren
.
stfedni luikovct s elektrickymi pod v~snYmi mechanicke a montazn i dan y z.3:vodll
kockami s vyro 00 u ve stfed n! vel k feh serilch;
mechanizovane opravny; prostory., kde
j sou vyk l.idAny a nak hWany ojedine le
kusy
te1:ky hi.kove1 lief, kovaci ~ kaJ id d ilny zivodd s velkoseriovou vyrobou;
nak hidacf a vyldAdacf prostory (pokud
nejde 0 manip ulaci 5 ojedi n-!Iymi kusy)
velmi tMky drapikove., magnetove, k obsluze hJ u bi- cechy hutn ickjeh za vodd
novych peci, beranidlove, korjtkove,
ke stahovan! kokil, s pol ypovym d rapa-
kern, !roti§tni, sheer Tabu tka A.3. Zdvi hove ttid y j efAb u

Zdvihova tiida

Typ j e fa bu pod Ie poufitf

a

rucnl jefAby, montM.nf jeiaby ve strojovnach a elektrarnach, plovouci jetaby1 silnicn! jetaby, montazni v~fove jefaby 1 derikove j etaby, sta vebni vezove j eniby

b

skladistni jetaby, dilenske jeraby, liei jefaby, pfekladaci jetaby s hakem (portalove, poloportalove, S otocnou koekou), pfi Slav ni otoene jetaby s hAkem s kyvnym vylo1nikem, zeleznienf jehiby, jefaby v lodenicich, kolejove otoene jeiaby s hakem

c

ka 1 iei jeraby t pre k tadaci je hi by s d rap.i kern nero rnagnetern, pfiseavni otoene jeri by s drapakem ne bo magnetem a kolej ove otoene jefaby s drapakem nebo magnetem

mostove jetaby s drapakem ne boo magnetem ~ mostove jehiby v h utn t technologii

d

Tabu I ka A.4. Pout cyk L fJ a pom!rne vyt lten i jeft\ba.

Poeet zat~.fuvacj ch do lOS ptes lO' pres 6 T IO~ pfes 2. 1 ()6
cyk]~ do 6.IO~ do 2. lQ6
o bfasny t n iO' pravidelny pravidelny pravidelny
koli pravi-
Provoz prerusova- trvaly pro- namahavy
delny s pre-
ny provoz voz provoz
stavkami
Pornerne vytikni q (%) una vov a provoz n i s k upi n.a
1 a130 dnec s malou retnostf 0 I II III
maximaln tho zatiren f
30 dilec se stej nym vSrsky-
2 a.2 tern malych, stfednich I II III IV
60 a max imalnich zalite-
~
nl
3 pres dilec s temii staLym
60 vyskytem maximalni- n HJ IV IV
ho ut i ten i " bfemeno prlJ me rne 00 {BL)

Poznamka: q - + 1 711

bfemeno normove

Tabu lka A.5. Soueinitele zat i fe"n i tla kovych si I ko I je fabiJ. I'

Dru h j erabu podle tab, A.6

V.,. 1 Y.
-< .....!! > I
-
m m
1 ~ 1 S 1,20
1~20 1,25
l ~2S 1,30
1,30 lAO Soueinitele zati~eni Yf pro jehiby t u nicht

1 2 3 4

kde znati: ~ ~ nosnost jefabu,

m :flit h motnost j ehibu 5 kockou.

58

Tabulka A.6. Druhy jefibtl

Druh jefabu

Popis jefabu

I

Jefiby (ve Slmjovn!ch, elekt.rirnAch), kteM slou.!l k ohQanimu pfemistovini stejDYch bfernen znAm~ hmotnosti. Jefaby v provozeeh, kde Ie nemM.e vyskytnout bf.eme1lO vyiif hmotnosti, nef je jmenovita Dosnost jefabu •• je ma16 pravd6podobnost zvYIenf zdvi .. haci sHy zachycenim bfemena

2

Ietaby y provozeeh 8 malou pravdepodobnostf n!h~nl,si1nitni vJIofnlkov~ jetaby; dilenske jeliby; juaby v pmvozech, tde hmotDQSt bfem.en je rozdlt~ ale snadno urtitelna a kde se btemena dopravuj i pfevUn! jedAQt1ivi; .feleznifDi jefi.by apod.)

3

J efaby v provoteeb s vi!t§i pravd-!podobnostf nAhodn~ho pfeUfenl (jetaby .sklad.i!tni, Itavebni, mont.afrd, draptkov~, lief, m.asn.eto~ na bfemena se 2nimOU bmotnost.f, Je1eznitnf nehodove apod.)

4

J eiaby v provozecb, kde je obtifn.e zjiJt6ni pfesnl; hmotnosti bfemena nebo kde mtde na&tat nekonrrolovatene zv~ zd.vihacf s1ly zachycenim bfemena (jefiby §rotiJtnft kovaci, jetaby v hutnf technologii " vjjimkou t6ch, her! byly uvedeny v pRdchozf skupinlrt jefiby pracuj fei s polypovjm. drapakem pod.)

59

Tabulka A.1. Elektrick6 mostove jefi by s jednlm hakem - zdvi hova tffda a, una vova

Rozpl:t{ Rychlosti H lavnl rozmery jeN.hu
pojezdu
- ..:..
....., T ...........
0 2
= =
r.n .- .D
0 "C ~ -...... ::::::I
Z 0 C..o hi) AI) EI) J M N 0 Pi
.- 'U ~.~
._", at ::II
>.. ::::::I
'1" ....... ...., ..c ~ .....
~~ .... ~
~ > ~ a
"'C e
Co N ...!:.Ii:
t. 1
t m nu-I mm
12 IO~5 l2!O
IS 13~5 1415 470 4720 2310 2410 3 100 730
]8 l6!S ]7,1
S 2l 19,5 20,.2
24 22tS 23,] 695 4945 2 32~ 2620 4000 490
21 25t5 261.1
30 28,S 291.1
12 ]0,5 1l,1
15 ]3t5 14,2 410 5 120 1515 2605 3100 630
IS 16t5 11~ 1 O~417 0533
8 2l 19,5 20.4 0 .. 133 230 2100
at af
24 22 . .5 23,1 0,833 OJ31 695 5345 2530 2 81.5 4200 590
27 2:5.5 26.,1
30 28J 29 .. 1
12 10,.5 12,4
15 Bt5 15,0 515 504Q 246:5 2 57.5 J 600 650
1& ]6t5 17 ~ 1
12,5 21 ]9\5 2O~6
24 12 .. :5 23,7 770 5195 2 51:S 2780 4200 555
27 2S .. 5 26.1
JO 28,5 29.1 I) Jezdi-Ii Vice jrtAb6 na j edne jefabove draze, je nutno volit rozmer podle jd'abu nejv~t:U nosnosti.

b

~.3'la

provozni skupina ] I

Dojezdovi -e Narazova
"....., ~ HmotJ1OS1
miry II. ku ~ Zalfunf
~ lila pfi
1! e jednobo
e 7S % jmeno- ='
""=' kolaje... ~
~ lii (:i vi~ rycb .. Mhu na
!U .!:!' .:..:: lesti pojudu
.-., I,) ..... ..w
8 II::
s N mostu In
...... I!
p~ z z R S T c= ='
~':":"'I ..!I.II ""Q:II jedne druhe ~
~ ~~ c
0 0.S3 0.83 \i'~vi v&.vi >.
~- ~ ...,
,:..c ~~ j . ...,.
.: .s 0
ms.-1 ~ K.mll .lI:: ..=
.... - ....,
~- U 4..1' .....
IU'l U 00 H
rnm lW mm kN 1
800 l7,0 35,0 54,4 13,4 9,4
950 8~O lS 18,0 38,0 57t7 ]9,0 lO.4
] 000 20.0 47,0 63,0 23,S l2~4
~
1450 l050 930 24,0 61,0 71tS 3Ot6 ]t8 15,4-
] 400 ] 130 l7 26,0 79,0 7Rt8 38 to l8.3
1280 31,0 8S~O 84tO 433 20,3
] 38.0 3),0 85~O 88t4 49t2 22,4
I ]50 ] ]50 ~
850 )7,0 36~O 70,5 16,4 ]0,1
] 050 900 2l ]9.5 44,.0 76,0 2],8 1lt8
1050 22,5 53,0 81,3 26!3 ].1/J
I--
l850 ] ]00 930 55 75 UtO 7~O 92:~0 32~0 2~ l ]6tR
1 300 1 130 23 30~0 8~ .. O 99.2 38.3 J9' .. S
l280 33,0 8S .. 0 106) 44,3 n,]
l :l80 3.5.0 85.,0 1 ]2,0 49,6 24t3
I--
910 22~O 50 .. 0 101~O 25,2 ]3,2
1050 1010 28 22~ 60.,0 105,7 29,9 ]5tO
l uo 26.0 69,0 llOt7 3],8 16 .. 4
~
1 750 ] 450 lOIO ] 200 I 2:50 30~O 85.,0 12l,4 39,0 3!0 ]9Ji-
1 350 l210 34~O 8S~O 129tS 46,6 23 to
l310 36 375 90~6 l3St1 53! l 2St5
l410 46,5 93~O l41 t8. 58,0 T1t7 o

z

N

obr. k tab. A.7~ A.8~ A.9

J

61

Tabuln AS. Etektrick6 mostov' jef8by • jedn1m hlkem - zdvihova tHda b, ilnavovi

62

provozn] .kupina II

Dojezdo'Ve -
1--. Naruovt Hl"ItOtno.
miry hiku =! -e Zati!eoi
~ I dlIpn jcdnoho
~ 1 s " jmeno-
tola je- !:II
.8 viti rycb- t
;f i <:II 1 '1St i poj~u tibu na
u ..wi
.~ 'II --
8 j mostu ~
1\ z Z; R S T ..... g ::3
CI ~ jedne druhe ~
._
..!:! ~ ],33 1lJ6 vitvi v~vi
.3 i C>
! - ,_
c 0
Id ~ .Q
~ m.s-I K". K.a ~ "4)-
- '8
U -
- c:;s
U)
mm kW ~m .k.N 1
800 25,9 .32A 5",6 l4,6 9,,8
9:50 850 2S 27,3 S412 58,8 20.2 10,9
i eeo 29,6 107,] 64~1 25,0 12,8
-
14SO ] OSO 930 41 ~9 .52,2 72..,8 31,6 Lt9 15,5
I 1]0 30 45,4 94,3 79,8 38,9 L8~6
] 400 1280 47,9 126 .. 9 84,0 44,2 2O~7
1380 50,1 136~ 89,8 49,7 2218
] ]50 1 ISO -
850 ~9 52.,] 7]~9 11,8 10,6
l050 900 -40 29,0 ]02 .. 7 77,4 23,2 L2,3
IOSO )1,2 133~8 82,7 27,7 1412
10--
18S0 1 roo 930 55 180 43~7 S6t7 93,0 33,0 2,2 l7,,2
1)00 1 130 45 46.9 116,3 IOO~2 19,3 19~9
1 280 49t9 ]41~3 lO1~2 4:5 .. 2 2~S
100 52; 1.51,l ll2,9 so, 7 24,7
I--
910 39,3 48~9 l02~:5 26 .. 7 13,8
1050 10lO 5S 41,4 52,0 l07,2 3lA ]5,6
1 110 43~.5 69,0 l ]2,2 33A ]1,0
~
L 7SO ] 4S0 lO10 ] 200 1250 6O~j 7S.s 123; 4Ot8 3~ ] 20,6
1 350 L210 64~7 80,6 13 ],3 48A 23,1
1310 60 67,9 82,S 137J :54,9 26;
14.10 70.S 97,3 143,6 60,6 28 .. S 63

Tebulka A.9. Elektricke mostove jeHtby s jednim hakem - zdvihova tfida C, 6navova

Rm!pfd Rycb}osti HLavni nn.miry jefibu
pojezdu
! ~
c j '2
~ ..... ;t! .... !:II bl) AI} E~) J M N 0 P,
1: u c~
- --, -"«I
]1 ::II >. ::I
.,.::;:! ...!II!: .....
~- -- ~
~ ]
Ei 13
L J
t m ms-l mm
l2 lOI.5 ]2tO
lS L3tS ]4t5 585 4880 2390 2490 3 LOO .alO
].8 16tS 11~]
s 2] 19t5 2-0,2
24 22t5 23,1
27 255 261 l 750 5 lOS 1405 2700 4000 510
30 18,5 19t1 ,
12 1015 n.i
lS \35 14t2 620 5280 259' 2685 3100 710
]8 16.,S l7.1
B 21 19..5 20,4- O~417 OAl7 t667 230 2 100
24 22.5 23; at a~
O,S33 2.083
27 25.5 26~} 7.50 5 50:5 2610 2895 4200 670
30 28~ 29\]
12 ~Ot5 12.,0
IS ]3t5 l41S- 665 S 200 2545 2655 3600 730
18 ]65 t71 I
]2,5 21 19'!15 20, l
24 22.5 23J
27. 25.5 26~1 770 50 4:5.5 2 S95 2S60 4200 635
30 28,5 29..1 .) Jezdi-li .... icc jehib6 na jed ne jerabo .... ~ draze, je nutno vo)il rozmer podle jerabu nejv~l nosnosti r

64

provczni skupina III

Doj.ezdO't'e - N,tUOtI'
-;... Hmotnosl
mfry baku ~ ~ $iLl pfi Zati:f,e:of
0 jed"-Oho
-a i 1S %jmeno--
1:' kolaje· g
.8 2 viti' ~b •
- Ubll na j
;e ...IiI!: losti pojudu
4i ...::;I
U .... .lid
"_ ~ - mosru lilt
H c
p} Z Z~ R S T -c: !
0 jednl! druht :::J
ICI .Jttt ~
"_ ">., ':! lt66 " 2t08 .. ;f!
.!! :.- V~Vl v!tvi ~ u
.a ->. - ~ "_
> -= ~ j
• 10 ~
...:.11 .w: ms-I K..... ~ . .w ~
-
.... ~ bj 8:
.....
UJ"
-
mlh kW mm kN t
800 32J l41J) 55,6 l4t6 9\8-
950 8jO 35 :S412 l6~tO .s8~9 20 .. 2 l0..9
1000 I07J zes,e 64J 2S .. 0 12.8
1450 lO50 930 ~ S2.2 18S .. 0
72,8 3] .. 6 2,0 ] S,S
] 130 94..3 226,0 79~8 38,9 1~6
1400 1 280 40 l26~9 24S,0 85~G 44,2 2Ot1
1380 l 1:50 ] 1:50 136,2 237,0 39~ 49,1 22,8
~
850 S2~1 186,4 7l~9 17,8 10..6
l050 900 50 l02.7 208,1 77A 23,2 12,3
1 050 l33~S 229,3 ~, 27t7 L4~
18S0 I ]00 930 5S 180 56,6 203,2 93 to 33tO ~5 t7;
1 130 116..3 238,9 100 .. 2 39.3 19,9
1 300 1280 SS l47,3 259,0 107,2 45,2 22,S
13&0 l5] ~] 247,5 112t9 50~7 24,7
I--
9]0 43,9 208,7 102;' 26~9 1318
1 050 10]0 80 5- ],? 237,4 107t5 30,2 rs.s
1110 75~6 25819 us,e 34; t713
1 750 ]450 lO]O I 200 ] 2:50 I-- 75~3 ]881 l lnJ ']tB 2016
4ltl
12]0 80~6 23912 l31tl 4Bt1 131 -
,
r3S0 1310 8:s 811~ 2.87,9 138..S S6~ 26.7
14]0 lI1,1 2.81,4- 144 .. 3 62J 2.9J 6S

Tabulka At O. Elektricke mostove jetaby se dvl!m.a hak.y - zdvihova tfida a, (anavova

,
Noe&o$C Rychkdt
Rozpkl Hlavnf l"OZ1lllry jel8.1m
zdvihu
Mvih pojezd
:::)
:f
c II)
'-
::5 "_
.8 .....
8 i
- ~ - ~ hi) All Ell J M N 0 PI
Iiii ..Q Ci
= a .... :;... I
~ ;:! ..!!
:a 8. t"II --
c: ..a
._ -
"«I
.€
L J ~
t m ms~1 mm
]2 10,", 12.0
]5 1J~S 14J 630 561S 2710 296~ 4. ]00 790
]8 16~S 11J
20 j 2:1 19~ 2O~] 0.083 250 2 100
2A 22.,S 2lJ 8]0 S SIS 217S 3040 4400 11.5
n 25,:5 ~1
30 23,5 29J
12 10,S 11;:
15 1.3f5 1~1 14!§ 5920 2170 1l5O 4400 74.5
18 16,5 1',1 0,533
12 8 21 19,5 20.,2 OfOS3 .at 210 2400
24 22,S 23,1 0.833 .890 6010 284.5 3 22~ 4500 820
27 25.5 26.6
30 28S 29~1
l2 to,S ll,6
lS 13,5 l4,6 :88S 68-10 3 19!§ 3675 5400 720
18 !6,5 t6,8
SO .2~5 21 i9.5 2O~2 OlW2 300 :2 700
24 22.5 23~8 l070 7085 3 )]0 J 775 ~600 720
21 25.5 26.7
30 28,5 29,l I) Jezdi-li vice jefl btl na jcd~ jcfi.bove drize, je nutno voUr rozm.er podle jet8.bu nejv~L~ nosnosti,

L

T

b

l

provomJ 1kupiU, II

Doje2:dc)ft Ntruod HIDCIUI.OII
miry-JUku. e- Zat1:In1
f
dlIpfi jedlIObo

7S'%j..-mo-
L I toJ.jo-
vit6 rycJI.. I
N..btt ..
IoIti pojadu
:IIIO.tu
+! II1II
l\ Z Z. It S T f J
I jedDt druW i,
OJ3 0,1.3 vftri ,*"i
~ t

~ 1DI-1 K_ ~
mm tN t
27.S so.o 145J» 17A 17J:
l07S - 1010 29J) 51.0 IS1JJ 39,,] 1&8
1 1-'0 ~O 56.0 l:5U ~ 20,7
2200 2_ 10'70 2000 1600 6S 34JJ 16..0 )69,,0 , "...6 5,1 24..3
1m 1220 36.0 76J) 11,",0 .57J 26,6
1,320 39~ 90.0 187,0 639 31Jt
1-420 41~ 99rO 193,0, 69J. 329
30,0 S8.0 191J) 56,0 . 21,0
1440 33,0 63,0 209.0 5j~6 23,2
]j,O 73..0 220,0 S8..7 26,0
1 175 2400 2700 13QI) 2QjO 1650 10 39,0 87 .. 0 ,239,0 64,4 Sp 30.0
. IlGI) 40,0 9&0 :24'~O 68,0 ~6
1 JOO ,",' 113,0 259.0 18.9 37,0
1-400 49 .. 5 133.0 27.s~O 93,,8 41..2 '
39 .. 0 8S~O 295 .. 0 86.4 29A
1.325 1390 4O..D 97~O 311 .. 0 83S lU
u.o 105,0 322,0 853 3S~
3_ 2125 1200 2250 1600 IGO ~Jt I~O 141.0 9l.6 10;,7 «ttl
1415 1220 52J 131,0 331J) Im.o 4.5,04
1270 .sa,o 160,0 313,0 115,0 Sitl
1420 60,0 173,0 183~O 121,0 $4,,4 obr.'k tab. ~lO. AIIIt A.l~

M

67

J

Tabulb A.114, Elektricke mostov6 jefiby se dv&na hak.y - zdvibova ttfda b, unal'ovi

NOIDOIt R)'dIIost
t.dvihu Rorpttf H lavn I rozmlry ,ieN.hu
.zdyih pojrzd
j
0 4JI
._
..c -.:J
e "'4JI
c 1
I =- - hI) AI) El) J M
= C ::::I N 0 ~
..... ~ ~ ~
.! ~
..... -
~ .~ 'II::;: .c
1 -
....
L J !
t m ms-I mm
-
]2 ]OJ 1210 }
]5 13~ ]411 715 513$ 2140 I
, . 299.5 4100 .820'
]8 I6,S 1711 IJ3
20 S 21 19,5 2011 01167 a! 2SO 2 100
24- 22,5 n.t 1J,t7 810 S 81S 2.805 3010 745
27 2S~ 26,l
30 28,5 29J .
4400
]2 ]0,5 HI2
]S ]3,5 14,l 8:50 S980 2800 3 180 775
1.8 16J ]7,l
,
32 8 2] 19,5 20,' Otr33 270
24 22,S 23,l
21 25,S 26,2 lJl 890 6 130 2.s.7S 3255 4500 850:
30' 28,5 29,l
,-
12 ]d~ ll~O
]S n.s l"~ 98.S 6930 3225 l70S S400
]8 16.5 ]6~8 O~083
.so l21.5 21 ]9..5 ]9t.8 300 750
Z4 22,5 23,2
27 25,S 2614 1070 7145 3340 3805 .5 60()
30 28,5 29,1 i) Jczd{..li vice jetabli na jedol jef-8.bovl ~,. je numo y.olit fOl!rner podle jef:8bu nejv!tJl nomosti"

68

provomi stupins II

Dojezdove: C"" NArazova HmotnoII.
mfry b.iku ~ ZllUicni
1! dla pfi jednoho

~ 15 %, jJneflO-
..u kolaje-
~ vi" IJ'Ch- i
moo Dl
losti pOju.du
"_ mo:stll
-tl •
1\ z 2. R S T a ..... j
~~ jcdnJ druW .JIf 2!
.a 1 'II
1)3 1M wtvi vkvi. "_
:E q
-
3!
en JruIj-. K.u ~. Ii
mm kN t
] 080 56,.2 70:0 146tO 39,0 17,&
1075 1080 .58t7 73J - l':3tO 40~9 19t4
, l lSO 6ltS 16,.1 ~60..0 43~8 2114
2200 2400 lO70 .2 000 1600 65 67,.] 831'7 171.0 51~ S,S 2$12
l12S 1220 7OtO gSA 178.0 56,3 27~4
J 320 7419 179,S 189.0 66,0 3tJ
1420: 77J 190~6 19.5 .. 0 1])- ]Jt8
SO,O 202.0 59,3 2213
l440 S2tO 2l2.0 58) 2413
.OltO 2231) 6.,7 21,).
1-175 2400 2700 20SO 16SO 80 7S,2 244~O 10,.0 8.4- 32,2
] 300 78,.3 2:53,0 1StO 34~9
83,.0 26:5 .. 0 84t6 39,2
] 400 142,0 28]tO )00,0 4S~7
71..3 295~O 92~ ?J~7
132S 1390 77 .. 2 315J] 87t7 33,9
so..S J27tO 90tl 36,9
3200 282:5 t 200 2250 1600 100 118~4 345,0 97/J ll) 42,0
1220 242~8 361,0 108J) 47,6
1425 1210 316,0 37&,0 ]20,0 53,1
1420 322,4 389P ]28~ S9~6
- ...

69

' ......... \.,

. .,. ~
IlGzpIU KIa'11lf rozmIiry jeNbu
zdvilna
zdvih pojezcJ
.i
i
j ~ I
f - j hi) AI) Et). J M
_; " 0 '1
.-
~~ ) ~
A
"!
.. ,
L I
.. t m IDa-I mm
-
IJi' I:"- 12 !OJ 1I~
1.5 . 13J- 14,. - 720 S 735 27. 299S .. ]00 820
11 16J ]1,.
20· .5 21 19J- lO... O~ 1,,67u 250 2100
2A W 23,,1 2Jt8
21 2:5,.5 26tl .. 8]0 s 87:5 2 IDS 3070 '145
30 21.5 Ntl 4400
12 .J~ 11.1
1;5 .3.5· 14,.1 0..208 . ISO 5980 2800 1 ]80 71S
18 ·16,5 . l~.l
-
32 • 21 i9~ 20..1 270 24M
24 2l.5 2.1tl
27 . 25.$ 2U 89S 6130 287' 32SS· 4500 ISO
30 21.5 29,] 1~3
12 II
10,5 11,0· l~67
IS: 13,5 14.S 9IS· 6930 3US 3705 5400
]8 16,5- 16,,8
.so .2,5 ·2. 19~5 . 19J;. 0,133 300 2700 'SO
.l4 22Ji 2U
27 2SJ 26,3 1070 7 145 :3 340 3105 ·5a
30 21.,:5 29,,1 •

·70

provozni skuplna III

DojudoW - HmOtnOll
miry h.itu ->,. Nirawv.a
..c: Z.r~knl
1! .$Ua pti jed noh 0
"'CI 7,. % j me-no-
j to]aje-
vite ryclt- =-
tabu na e
10ui poju.d.u !
u
"_
8 mostu
*
-- j
'" Z z; R S T e:: .>.
""!:'Io
-a jedne druh~ ..!:IiI 2!
~ ~
.:..I ] ,33 1.66 2.08. vttvi vtlvi "_
~ 0
.£I
::!!
~ ms-I X.u ~ill 8
mm kN t
1 080 ?OA 200~2 ]46.0 40,5 l8,0
1 015- 1080 14J 252,4 lS4~O 42,4 2OtO
I ISO S8~O 292.8 ]62!0 45,8 n;.
2200 2400 1010 2000 l600 65 8,5,0 351,0 ]13!0 S3!.8 6!0 UtO
1220 l1.\O 331tO J80tO S8~1 28...4
1 225 1320 lOSt] 407~0 19ltO 69~l 32.,7
1420 2]~~ 384tO 19:8~O 7!itO 3S~ I
49,8 400,0 202 to 60A 22,6
l440 5215 28],0 214~O 60tl 25,0
133~1 368.0 22S~O 64tO 28.0
I l7S 2400 2700 l300 2050 1650 30 76,2 268,0 24S,O 72~2 9,2 33,0
1300 79~O 270,0 255tO ti» 35,8
1300 84~O 332~0 261 to 8'7t2 4O!1
l400 1.S8J _j11jO 28J~O l02~O 46,3
74,2 460,6 291~O 94t] 31,3
132S l390 18,.s 419jO ]lH..,O 9Ot9 35,1
8lt7 469jO 330~O 93~1 38,0
3200 282S l200 2250 1 600 ]00 1 91 to 558jO 350~O l03tO 12.3 44.0
l 220 2:B4~7 S85,0 366..0 113~0 49.3
142S I 270 354~7 -626.0 383,0 126,0 555
1 4.:l0 l64t1 603~O 391,0 137,0 60,3 71

Tabulka Ar 13 .. Jednonesnlkeve kotky

b

a) Jednonosnikova kotka 16-12

Nosnost H Lavni rrumtry (mm)
(tl a b h. D d ~ o, I! I,.i.I1
0,5 250 2(,6 190 136 30 90 ]32 14 3~
],0 250 266 190 136 .16 9() ]38 28 400
],6 3:26 ~ 3J7 ~ 22:5 )98 43 lil 230 34 480
3,2 300 34l ~ 22.5,_ ]98 50 141 345 40 600
..
510 430 388 225 198 S6 160 428 4S 680 ..... - .

b) Jed nonosnlkova kotta 16- 3l

Hlavni ro1.Jlltry (mm) llctf:z
NO$llost
(t) d h, hi d Dr e L- - I z
O~,5 250 275 l78 90 132 26 20S. S2 04
] 250 275 178 90 188 32 205 52 04
1 ~6 326 336 20S 125 230 42 250 SO 04
3,2 390 361 22] 141 345 54 350 65 04
s 430 404 249 160 428 S6 428 go 04 c) Jednonosnfkova kotk.a V 11

Hlavnf ~ty (mm) Itel&
Nosnost
(1) ill h. ~ e r I o. Zt
7 ... :5 S48 540 190 76 lOS 4SO 428 04
lO 6L.5 630 2IS 82 l40 .5:50 :53.5 04 I'

b

a

b;

I'

, I

I~

I{eth;J Ta1nj slla (N) pfi
Nosnlk I j11H!!novitl!- nosn Q:iti Hmotnosl
CSN 425:550 - (kg)
ZI Z2 pro zdvih pro pojezd
04 05 140-200 200 100 28
04 05 160-220 200 ]80 12
04 09 200-260 250 210 52
~4 09 240-3.00 250 240 78
04 "9 280~J.40 300 360 102 Nosnik I CSN 4255:50

Tuna slla (N)

Hmotnost (kg)

140~200 100 16
160-220 180 17
200-260 210 27
240-300 240 4]
280-340 3M .56 Nosnik 1 Ta:J:rta Hmatnost
sUa.
CSN 42 5550 (kg)
(N)
2«1-450 700 l2S
280-500 720 l80 d) Jed nOJt(J:t:nlkovi kOCka V 2l

/

H la"ni rozm~r)I' (mm)
Nosnoa
(t)
tI a. b h. J d. e D ».
7 .. S 61S 548 sao 540 . 80 ]90 6.3 51S 428
]0 715 61S ~80 630 90 ill 11 SlS S3S Pm:[]amka~ Jed non05nikovi. kotkll 16- 2l ma vesta .... ~njr planeto\l"y k ladkortroj. kotka V 21 ~ ... e:stav!n k Iadkoslroj !roubovS'. Ostatnl kotky j50U vybaveny nosnjm pnrntkem~ na kterj je motno trva1e zavait jak.Ykoli zvedaci meebanismus, napf. k ladkoslroj, Vtecbny kotky se be:J:ne vyrabej I pro v}iku pojezdove drihy 3 m, Pro j ine ...ytky je koau nutno z v lilIt objednal. K.ot:ka pojiMf po spodnl p.flrubC JIOIn ltv t jehot rozrner je nutno stanovit vypotlem v Li vislosti na vzdalenosti podpor nosnlku, popt. i na p-Odory.sncm zaktjVCDi jeho osy,

\ '~-T

.

/

, Z,

b

Tabulka A.14. Dvounosnikove koeky a) Dvounosnfkovi. kotkB Z 20:5

NosnOIt Hla 'J oj rozm&y (mm)
(0 l--. d dj 8Z b it. c c. • 1ft n
1~2 280 -480 710 l:5S lO50 675 550 215 3is lS 40
5,0 360 S7il B30 41.5 t 250 U.s 600 300 3:SO 16 4.s 74

lctby Tdd 1fla(N)pfi a,...aoo.
HDJOt..
Noadkl jmcnoviH DOIJk'IIli r.dvlhu pojer.du
CSN 42 ,.sSO tu*
u: %, ~ (ka)
pro 1.dvih propojez.d 1tlJ.-·
] 280 04 '" 18 260-8 950 100 0,003 0,0&3 lOS
] S80 04 o 18 280-.500 1010 720 0,001 0,.068 435 ~.

c

a

a

Hlavnl rozm&y (mm) I.et6zy Tdasf1a(N) H-motnost
D n. d ~ ~ "I .!J prozdvib pro pojeld (ka)
230 280 50 191 40 8. .9 2SO 390 200
no 428 56 22S 4:5 114 89 300 4.50 no 75

b

-r

-..

Z1

c,

c

b) Ovounn.mikov8. k.o&.a F

Nomost Hlavni rozm6ry (mm)
(t)
1;.111 CJ ,til Qj b ~ e- el If 0 0.
10 no 720 19:1S 511 1625 1030 SSO 425 630 663 428 c) Dvouoosnikori koeb ] 7-01

Nosnost Hlavnf rozmery (mm)
(tl

u: d Ilt ~ b cJ .q C2 " D n.
]6 ] OSO 800 l 135 S67 3000 900 4SO l 14:5 120 66.3 535
20 12]5 950 Ll40 670 3100 ] 2fiO 630 910 900 663 535 Poznim ka: Dvounosnitova t.oo.ka. Z lOS m.6 vesta.vmy pla.nelovj kladkostroj, daJM may maji kladk.ostroj imubovSr·

76

~.

c

.. -
Hlavnf ro.z~,fry (mm) Iletb.y Tatna sfla (N) Hmotnolt
~ J 4. e m pre zdvih pro pojezd (kg)
It ZI Z:l
2&0 280 90 12 ut 60 "4- "22 ] 080 650 650 T.atnA .db (N)

Hlavm rozmlry (mm)

Hmotnnst

d J1 e m b ZL pro zdvih propljcnt (kg)
~
112 300 90 18 60 "4 eM 800 530 890 F
]25 3S5 100 19 60 04 065 850 S80 1068 77

>l!:tu ... ·1.. ~ L 110/25 r:

toll: f,;.S...,...... "o:.S~ ..........

; 21.0' ".~ -

I It 4.. !I'rJ 11 J4.. ! NI c 'Jt", If,-.t ..

,..". ... --Co

o

-

rl • i.n.. ....

- .

• r" .~. ~_.:'')

~l. \=-:.

{IIo.t

.

·ft -

- ,I I - I

..

.. 1

.... - i'"

I!:-"~·_' j..:.._ . __ L_. __ -_j

--.

til. .

Io~ •

1.:... . .-t

be ~",_., tt_g, r~

Q,":"".I -;r, ... ~';IIiIP' ...

. \

I ~""_

.t.. !"" ... ....,

~P"

......

...~

/."./ .:

.- .- - - ... .-

. ~

- .

o (Ii

_ ~.J ._

:0 0 .

:.- t

, I . ..)

. ).~.t

._. j--

!I,l ~1I:o- 2_11' b.l ~ f~\,~ If

~.:::. 14lj"""n.-o

1'--.- .. _'. 100,

'" .... tJ.j. Pl '-eo ~iU nr/(""", -:! L&"~

~ ,,~!., IE. A - 2: dL. ...

L ~ 12

- ~ :

(I..... ..~I _ '9:.'t~ .~Q .

. -- ~ - _. - - -~ ~ I:) pq, .. n .....,.

~1. 2.d 011~k.I ~ '1. lOtiO!

t..~1C. "1111:. 1Iu_

r . .t 41"l ~ -too~'., ...... t

- ....

~

~...QIII "~;:"i'-.l ~~i.J~ 't 10: 111 I:rtu.i. ~1.;1'

N

:i't ~ .... _.- .

~.). d.l __ ~

-

t:. I _... "" "-_

.1; )"J.I.L1 / •

-......-l~ ~ t~~

= .:l.o ...... ,...,.. z: C,

B.

VLASTNOSTI TECHNICKY nULEZIITCH LATEK

1.

Kovy

1.1.

OCEL

Ocel je slitina ieleza s uhlikem, kfemikem, manganem a dalsimi prvky,. v nif mnofstvi uhliku oepfesahuje maximalni hodnotu rozpustnosti v austenitu (2,14 % - bez vlivu jinych prvku), Krome doprovodnych prvku a vYfobnil! nutneho mno:istvi pfisadovych prvku mUie ocel obsahovat take legovaci prvky, ktere mohou zlepsovat nektere vlastnosti oceii, Pod1e tobo se ocel deli takto:

a) nelegovana ocel (uhlikova), jet ma obvykly obsah vedlejsich prvku .. Po. die obsahu uhHku se nelegovane oceli d~li na

nizkouhlikove, ktere maji obsah uhliku do 0,25 %, - stredneuhlikove s obsahern 0,25 aZ 0,60 % uhliku,

- vysokouhllkove obsahujici vice nei Ot60 % uhliku,

b) legovana oeel, jet rna krome obvyklych prvk\1 jeste legujici pHsady aspon v rninimalnlm mnofstvi (presne hodnoty minim pro jednotlive prvky udava CSN 42 0002). Podle mnozstvl legujicich pfisad se dale rozlisuje nlzkolegovana ocel, jez obsahuje nejry§e 5 % legujicich prvkll;

stfednelegovana ocel S obsahem 5 af 10 % legujicich prvkU, vysokolegovana ocel, jef ma vice nef 10 oAt Jegujicich prvkii.

Podle vjrobniho pochodu se oceli rozdeluji a oznacu]] takto:

a) martinskA. ocel - M,

b) kyslikova konvertorova oeel - KK"

c) kyslikova tandemova ocel - KT,

d) .elektroocel - E,

e) elektrostruskova pretavena ocel ~ ESP,

vakuove pfetavena ocel - VOP ..

Podle stupne dezoxidace se oceli rozdeluji a oznaeuji takto:

a) neuklidnena ocel - n,

b) polouklidnena ocel - p,

c) uklidnena ocel - u ..

Podle urelu poufiti se oceli rozdeiuji na

a) konstrukcni,

b) nastrojove ..

Konstrukenl oceli majl obecne niz§i obsah uhliku, rozhrani mezi konstrukenimi a nastrojovymi ocelemi vsak neni zcela pfesne.

Oceli v!ech jakosti se oznaeuji Ciselnou znaekou sestAvajid z pfti aslic.

79

Tabu Ika B.l. Rozd6Jen l oeeli do t fld

Druha Stupefi pfet varen i
tfslice ocelovych pIech li ore lovych pasu
doplfikoveho va 1 00 van )reh
tlsla valcovanych valcovanjch zastudena
zatepla zastudena
0 dale neprevalcovano - dale neprevatcovano
) lehee prevalcovano lehce preval- le bee pfevalcov ano
covino
2 - ~ 1/4 tvrdy
3 '/2 tvrdy -
- -
4 - ~ 3/4 tvrdy
5 - - 4/4 tvrdy
6 - - 5/4 tvrdy
-
7 - - pri nem:l se netvori ct yfl i stk y (pas)' jsou
Z pracov any se zfete lern na omezeni anizo-
t ropie mechanickych v last nosti material u
- ornezeni t vorby ci pd); rnechanicke v last-
nosti j sou ste j ne j ako u materialu mekce 1:i-
haneho
8 - - zpracovano pod le "LV Jastn (ho pfedpisu
9 - ~ zpracovano podJe do hod nuteho predpisu Tabulka B.2. Vyznam prvni f)sli-ce doplfikoveho tisla znatky oeeli

Prvnf ~slice
doplfikoveho . Stav oeeli ~ dan y tepe lnym zpracovan! m
fisla
0 tepelne nezpracovan y
I normalizaene fihan y
2 ffhany (s uveden i m zpusobu if han i)
3 iihany na rnc};k ko
4 kaleny ne bo kaleny a popoulteny prj n f z k)reh teplotach ne bo po rozpousteci m
lihAnf (jen u austenitickjch ocel0
S normali.zafnc ifban y a popoult~ny
6 zuslec hteny na dolnf pevnost 0 bvy klou u pH slusne oce l i
7 zuSlechti!ny na stfedni pevnost obvyklou u pfislu§ne oceli
8 Zll~lechteny na hom! pevnost obvy klou u pi"islusn e oce l i
9 stavy, kteJi nelze zahrnout do 0 af 8 l1ida Oeel pt'IdJe Oeel podJe -
Itupnl Charakteri$l:.i Ita oceli
ooeti otelu pouJit;
Lexovi.ni
~
]0 oeel i I pled£PS81'ymi hod notami mechantckjrch v WtDosti , u nkht se
chemicke .doknl zpra \'"idla nep~i.Juje
11 ne:lqoV.an8. oeel i Iii pi-ede:psanj'mi hodnotarni mtcha.nicky.ch vWtooul a s prede-
psanym obsahem c.. P. S, popf, (P + S) i daUikh prvkd
12 orel i !ii pi'edepsanjrm obsa.hem C, Mnt Si~ P, S~ pOpf _ (P + S) i dalsfch
prv:t:O .
l3 nl.zkolegovaoll!- ~H! legovan6: ~pravid]a prvk:y; M n .. ~ M 0 -Si.
Mn-V
i4 11 iz.kolegovane oeeli, IegovaD~ zpravMJJa prvky: Cr, Cr-Ai! Cr - Mn,
kOD$l.mktni Cr-Si .. Cr-Mn-Si
nlz..k:olegovaot oeeli, legovane zpravid]a prvky: Mo., Mn-MQ,
]S Cr~Mo, Cr~V, Cr~W, Mn-Cr-V! Cr-Mo~V ..
Cr~Si-Mo-Vt Cr-Mn-V-W
legov .. n.a nizkQlego\l'an~ a sti~nli legovane oceli, 1 ego va ne zpravidla prvky: Ni,
16 Cr--Ni .. Ni-V~ CT- Ni-MD~ Cr-Ni-V, Cr~Ni-WI
Cr-Ni-Mo.., Ni-V-W, Cr~Ni~V-W
stlcdne Jegovane a vysokolegovane oeeli, leJOvan~ prvky: Cr, Nit
Cr~ Ni, Cr- Mo, Cr~ V. Cr~AJ, Cr~ Nj~Mo, Cr-Ni- Tl,
11 Cr=- Mo~ V t Mn-Cr~ Nil M n-Cr- Tit Mn- Cr- V,
Cr~ Ni~Mo- V, Cr- Ni -Mo- W t C["~Ni -Mo~ lit Ct-Ni~
V-WI Cr-Ni-W- TI, Ct~Ni~TI~A~ Cr-MIl-Ni~V .. Mn-
Cr-Mo-Vt Cr-Ni-Mo~V~W~ Cr-Ni"""-;-Mo~V-W-Ti
m::h:aovana oeeli 50 pied.c:psanYm obsahem C, Mn, Si~ P, S
nlzkolegovane-, sdedn! lcgovanl- a vysoko]cgovane eceli, ]qovane
19 nastrojO\'a prvkyt Cr, V, Cr-Nil Cr:-Mot Cr-~ o--v, Cr-W! Cr-AJt
Jego\'aoA Cr-Ni-Wt Cr-Si-V, Cr~Mo-Vj C..--V-W, Ct-Ni-Mo~V~
Cr-Ni-Mo-Wt Cr-Ni-Y-Wt Cr~Mo~V-W,
,
Cr-V-W-CotCr-Mo~V~W-Co Tabulka 8.3. Vy.znam druhe fislice dophikoveho ~s]a znacky oceli

Prvni dvojeisll udavit tfidu oceli (tab. 8.1), dal§i dv~ c[slice majl specificky vjznam odli§ny V jednotlivych tfidach, posledni Cislice rna (s vYjimkou oeeli pro vjztui do betonu) vjznam pofadovy, Cfselna znacka mufe bYt je§ti! rozslfena tzv, dopli\kovjm fislem, ktere je ad zakladni Z113Cky oddeleno teckou

. (napf. 11 373.11). Prvni tiislice doplnkoveho cisla popisuje stav oceli dany te .. pelnym zpracovanim (tab. B.2)9 druha clslice oznaeu]e stupen pietvifeni ocelovych plechu a paso (tab. B .3). Pro stavebni ueely. se poufivaji oceli tHd 10 a 11 J zatim vyjimeCnt! i oceli vy~~fch tHd.

Oceli ttidy 10 se pouiivaji zejmena pro vjztuz do betonu a pro podlahove plechy .. Druhe dvoj~is1i ve znaece techto oceli charakterizuje pfiblizne pevnost oceli v tahu (v desltkach MPa). popt, u betonafskych oceli mez kJuzu oceli, DvojBsli 00 oznaeuje ocel zakladni jakosti tfidy 10.

81

80

..

Pro ocelove konstrukce se pfevazn~ pouf(vaji oceli tfidy II. Druhe dvojtSsH v 6selne znacce techtc konstrukenlch oceli opet pfiblitn~ charakterizuje pevnost v tahu, Do praxe ocelovych konstrukcl postupne pronikaji i kvalitn~jsi oceli ttid 13, 15 a 16.

4 Jestlize se Ciselne znacce kterekoli oceli pfedfadi Cislice 4, ziskame Cislo normy (materialoveho listu) ptisluAne oceli.

1414L Oce l pro o ce love konstrukce

Pro ocelove konstrukce se doporucuji oceli z tab. B.4. Z kvalitnejsich oceli je mozno poutit oceli 13 220, 13 221. 15 222~ 15 227, 15 422~ 16 224. Up latnu ji se tei patinujici oceli Atmofix (napf. 15 217), ktere za ureitych okolnosti neni nutno chranit proti korozi. U vsech techto oceli je ovsem vyraben pouze ornezeny sortiment vYrobku. zatimco U oceli lady 37 a 52 je prak .. ticky k dispozici vetsina sortimentu. Pro trubkove konstrukce se pouziva ocel II 353.

Tabulka B. 4a. Provozni podmi nky a. skupi ny konstru ko (podle CsN 73 140 1 )

Provozni podm inky Proved co I Skllpina
Doplnkove konstruk-ce I

Sladeky zati1en6 Jroubovane
2
prvky ztuf idel i sva fova.n.e
oosni! lc:hkt a sttedn i provozy
konstrukce J
dynamic);;y l~fke a velmi t.C!ke ~ubovane
l81l1:elU proVDZy
s-vafovane 4
Wk6 provozy So pH mymi liti n ky svafovane
zatfleni na konstrukee j Skupina nou§.fia prvku (mm)
do 16 17-25 26-40 4] a via:
l l1 3731) II 3731~ ] l 31:5 ] J 375
1] 523 I] 523 II S21 1 ~ S23
-
-
2 I J 375'21 11 37.5 11378 11 378
1] S2J 11 523 1I48J il483
3 ] 1 37511 II 378!l 11 378 II 378
] t 523 11483 I] 48.3 lI483
4 ] l .315 It 37811 l] 378 11369
11 .523 ! 1 483 1] 483 11484
:5 II 375 JI 37BJ~ l] 378 lIl69'
] l S21 11483 1] 483 11484 Tabulka B.4b. Pfifazem oceli"37 a 52 k jednotlivym skupinam

konstrukci

•• Uvn~lt budov lu: pouf~t i 10 370.

2l Pro l varo .... e oeeli a pro Qcsvarovane: l:;onsIru:t~ lze pou1h i n J 73.

J) Pro t\taro....6 oceh lze pouih i t 1 375,

82

...

.r

Znafka Nove znafen' . V:S'<=hozf material pro irouby a matice
Drub mechanio-
vjrobku kjcl1 lroub6 podle tv8.feiW tvmne
nAvrhu ISO soustru!eni
vlastnosU, zatepla zastudena
4A 3.6 11343 10340 ~
11340
11343
4D 4.6 10370 11 340 -
11343 ..
4S 4.8 - II 340
II 343
50 5.6 11 500 11 523 11 500
! 1 600
lrouby 12040
.
5S S.B - 1 J 340
1] 343 J I 107
11373 u 110
8E . 14240 14240 14240
...
.80 8.B . 12042 12040 13240
12050
10K 10.9 14240 12042 14240
14240 lS 230
4P ~ 10370 10370 -
}1..373
, '.
-
..._ ~ SD 11 500 II SOO
-
inatice 5S - .11 320 11 109
" 11 110
"1'
BE - - 14240
80 ~ 12040 13240 Pro spojovacl prostfedky ocelovjch kcnstrukcl se pou!ivaji tyto oceli:

pro njty do konstrukcl z oceli 37 - ocel II 373.1, - pro nYtY do konstrukci z oceli 52 - oce11045142,

- pro matice a Irouby oeeli podle tab. B.S.

Pro svafOvlinJ. elcktrickjm obleukem jsou doporueeny pfidavne materialy podIe tab. 0.7 .. Elektrody pro rumi svafovani nelegovanych oceli maji elselne znafky sestaveny takto:

- plsmeno E,

- dvojasli zna~ci zafazeni eJektrody do pevnostni lady (uvadt se pevnost

v desitkich MPa),. .

- teaa,

Tabulka B. S. Materuu na lrouby a matice (pod1e CSN 02 1010)

83

-

1

Svarovy kov

Svarovj spoj
ZkouSka lAmavosti podle CSN os 1124 Polo- Pou.2iti

dhel prlunlr prodloulcni hal)
povrchoveho
ohybu tmu
vlikna
120 2 t 20 4 pro svafovani konstrukcf a sout!sti
2 koostrukfnich oceli, napf. 11 423
120 2 I 20 2 pro svarovanf tenkYch plechu
napf. z oceh 11 3431 11 423'
120 2 t 20 2 pro stehovanl konstrukci
180 2 I 20 .1 pro svafovani nizkouhliko*h
oceli, napf r 11 373
180 2 , 30 3 pro svarovanf mostnfch a j injch
konstrukcl napfr Z oeeli 11 373
180 2 1 30 2 pro 5vafov'ni trubek 2. ocdi
11 3.53
-
180 21 30 2 pro svafovani mostnfch a jinYch
konstrukci z oeeli 11 373
180 2 t 20 1 pro svarovanf konstrukci napi .. z oeeli
11 373, ] I 423
180 2 r 30 2 pro svarov'nf konstrukci z oceli
- napf. 10370, 11 373, je vhodru1
pro velke tloulrky
180 2t 30 2 pro svamvam konstrukcf z nelegovan~h
oeell pracuj {deb .ZB nizkYc:h
teplot, napf. 11 369
120 21 20 2 pro svafovani nizkouhlikovYch
oceu, napf r II 483
180 31 30 2 pro SVHOV.ini zanzen { oapt. z oeeli 11 474
180 3 I 30 2 pro svarovanf zafueni z oeeli napf.
] 0 370 a pro svarovlnf betonlthkYch oceli
120 2 l 20 2 pro svarovanl diJ.Ieti~S'ch konstrukd praeujfcfeh
za n1zkych teplot, napf, II 484
ISO 3 t 25 2 ~ pro svarov.inI oceli II 523 ~ pro svafovanl
moon ich konstrukci a beton.3hk:jch oceli
- pro sva.fovinl odlitkd napf. z ooeli 42 2660
120 41 20 2 Tabulka B.6. Ekktrody pro menf svafovan i nclegovanS'ch oceH

Ele kt rod a Vrubova Klasifikatni stupefl
(pfedchozf PeVDO:U Mez kluzu Ta!nost hou!evnatost podle celistvosti
o:zna&:ni) (MPa) (MPa) (%) R(Jmm-~ CsN051305
E 42.11 420-540 300 (20 (Ie) 18 0 .. 7 (20 °C) -
E 42.16 420-570 300 (20 Ge) 22 O~7 (20 Ge) ~
E42J7 420-520 300 (20·C) L8 0,6 (20 ·C) -
E44.25 440-540 320 (20 0c) 22 0,8 (20 °C) -
(E - K 1.81)
E44.28 44O~S40 320 (20 QC) 22 Ot8 (20 °C) ~

E 44.71 440-540 320 (20 Ge) 22 O!B (20 "e) I
(E-R ] 18) 200 (425 °C)
E 44~72 440~540 320(20 !!Ie) 22 O!8(20 °C) I
200(425 9C)
E44.75 440-540 320 ~20 ~C) 22 0,8 (20 ~C) 1
240{350 ~C)
200(4251)C)
E44.83 44{t~S40 320 (20 °C) 22 lt3 (20 °C) 1
240 (350 °C)
200 (425 °C)
E 44+93 440-540 320 (20 Ge) 21 C3 (20 ~C) 1
(E-B 131) 0,6 (-40 ~C)
0,5 (~50 °C)
E 48.21 480-580 360 (20 ~C) 22 0,8 (20 ~C) -
(E-R 115)
E 48.72 480-:580 360 (20 ~C) 22 0,8 (20 ~C) 1
300 (350 QC)
250 (425 0c)
E 48.83 480-570 360 (20 <Ie) 22 1,3 (20 Ue) I
300 (350 ~C)
250 (425 ~C)
E 4it93 SQO.S80 400 (20°C) 22 1~5 (20 ~C) I
l~O(-40 !;Ie)
0,5 (-50 <I C)
E 52.33 520-620 380 (20 ~C) 22 i,3 (20 DC) ~
E 62.33 620-780 450 (20 °C) 18 0,8 (20 ~c). - 1) 1 ~ elektroda je vbodnA pro tupe svary v poloze vodorovne a pro svafovani koutovyeh SV3ru do U1labf~ 2 - elektroda je vhodna pro svafovanf ve vsech polohach s vyjimkou polohy svisJe zpnsohem shora dohl, 3 - elektroda je v hodna pro s vatovan i v poloze vodorov ne shora, 4 - elekrroda je v hodn8. pro svafovilru ve vlech polohach.

85

Blektroda Ddt • tavidlo Drtt pro lVaforinJ
ZflkI.dnl materW pro meai pro svafovAni
-co,
svaforinJ pod tavidle:m
10000 B44.83 S 1 - Z41 P.44.13 C .
10170 S 1- ~ vUS 34 Mn
11373 B44.72 S 1 - Z41 P44J3 C
1131S E44.83 S 1 - vUS 34 Mn
11378
11483 E4I.72 82 ~ z.) P S2.15 C
E 41.83 S 2 ~ vUS 34 Mn
II 5-23 E 52.33 S2 - Z41 P S2.lS C
. E .52.83·· S2 - VOs 34Mn
S3 - vUS·341dn .. jidfeni.m jejich mnossrvt a plsmeno charakterizujici drub obalu elektrody. ZvlUtni oznacent maji elektrody na navary vrstev zvhUtnich vlastnosti a elektrody pro svafovani nezeleznych kovu,

T.buJb B. 7 ~ DoporuleDt materWy pro IVI10vAnf clck1rickj1;n oblou.kem.

1+2. HLINIK A JEHO SLITINY

Pfehled lehkych nezeleznych kovia a jejich slitin s mernou hmotnosti mensi nez 5 t m-3 udava CSN 42 1400. Pfiklady slitin pouzivanych ve stavebni ctvi j sou v tab. B.8. Podrob ne uda je 0 slitinach hli niku Ize n~lezt v materialovych listech, jejichf cislo normy je totozne s ~selnou znaekou slitiny,

Ci selna znaeka vyjadfuje:

prvni dvojcisl! (42) znaei ttidu norem (hutnictvi), - treti t:islice (4) zna~i lehke kovy,

dvojffsll·za tefkou,. Z ochol prvni &lice z;na«s.: o - D~jf se f.adne daRI vlastnosti,

I - zaru.ooje· se mez ·kluzu., tamost a vrubova houzevnatost,

2 - totezjako I, ale s vyIIimi hodnotami tatnosti a vrubove hou!evn8.tosti, 3 ----. tote! jato 2, ale s jeit!· vyU_ hodnotou vrubove houzevnatosti,

4 - neobsazeno, .

5 - neobsezeno;

6 ~ neobsazeno, . .

7 ~ tote! jako 2, ale mez Iduzu se zarueuje za vyUi teploty a jakost materiilu vyhovuje pfi zkousce celistvosti svaroveho kovu proz8.fenim,

8 -. tot6f jato 3, ale mez kluzu se zarufuje za vyHi teploty a jakost mate. riilu vybovuje pfi zkousce celistvosti svaroveb9 kovu prozAfeni~

9 - "tot6:l jako 3, avAak se zarueenou hodnotcu vrubove houlevnatosti za snifenych teplot;

druha &lice ve dvojtSsli vyjadfuje drub obalu, popf. technologicke vlastnosti elektrod:

o - elektrody S obaIem stabilizatnim,. 1 __ . elektro.dy S obalem rutilovjm,

2 - elektrody S obalem kyselYm,

3 - elektrody s obalem bazickjm,

4 - eJektrody S obalem organiekjmt

5 elektrody ·"Y)'~kovYkoi1ove . S obalem kyseljm,

6 elektrody pfevllme na tenke plechy S obalem rutilovym,

7 elektrody S obalem obvykle rutilovjm, ureene pfevUn! na stehovani,

8 elektrody hlubokozavarove 5 obalem kyselYm"

9 elektrody vysokovjkonove S obalem rutilovjm ..

Podrobn~j§( iIdaje Q n!kterych bHniji poutivanych elektrodaeh poskytujc

tab. B .. 7. ..

Elektrody pro svafovAni nfzkolegovanych a legovanych oceli se znaa symbolem E, za nlm! nisledujl chemicke zna~ky legovadch prvkU. s aselnjm vy-

Tabu lka B. 8. Pfik lady sl itin hliniku pou!i vanych ve sra vebnict vi

Mez Me.z Tu- M odu 1y pruznosti Korozi-
Svafitel-
Oznaceni Siotenf!} kluzu pevnosti nost E G nost vzdor-
(MPa) (MPa) (%) (MPa) (MPa) nost
42400S Al99t5 15 70 22 65000 20000 velrni velmi
at dobra dobra
70000
424201 AI- 220~240 380-400 IO~12 72000 26000 obtiina iniuni
Cu4~Mg a1 ai
75000 28000
424203 AI~ 280 430 10 72000 26000 obtiina snikna
Cu4-Mg1 al at
75000 28000
422222 AI- 380-470 490-570 5-6 72000 27000 omeze- sniienA
Zn6~Mg- . ~
na
Cu3
424400 A1-Mg- 220 280 9-10 65000 26000 velmi dobra
Si~Mn a~ a1 dobra
72000 28000
424412 A1-Mg2 SO~ 1]0 140-250 6~ 18 66 000 26000 s pfede- dobra
a~ a1 hfevern
12000 28000
424415 Al-MgS 200 300 8-10 66 000 26000 dobra velmi
af ai dobra
72000 28000
42491 ] OMg-A! 90-110 160-230 2-5 vybo- spatna
.. ,
VUJ!Cl I) tfslo za znacko u kovu znat' obsah v procentech,

87

- dvojtisli ze fuTt~ a pate c!(slice ureuje skupinu lehkjch koru a jejich siitint pfieemi ~ tislite rozliluje kovy na tvitene (sude etsUce) a slevarenske Oiche Cislice),

- §esta tisHce je pofadova.

Doplnkove dvojelsll, oddelene od ~iselne znaeky teckou, zn.aa stav teehnologickeho zpracovani (napf. to - obchodni jakost, 11 - zarueena jakost, oboji pro nevytvrzeny material tvifeny zatepla apod.) ..

Soueinitel tepelne roztdnosti vsech hlinikovych slitin je v~tJi nef U oceli (0,,000 02 deg :').

::0- 1CJo h, .... _

. , .

• __ ... :~ .• ,or.

"!..~ , ,,_J

.1 ~~'

Lt -

'J.'-- .

L. I

\,' , ~

, - '-- ~ .[_

J t . l. 'l r 5" ~- .....

~~.;. r . ~,.." .,

z: a.':'~'~~ '"

L M/'f-O/&

.. ' 2-

.... ,.::: lo~o ......... ;1).,

. ,

'.',::- 1. 06 ,.... ..... '

,

...... .J 0

I

... • _ 1" <.-..... . , ,

...... ,.11- ...... : ..... _.r i·

(.J _ J~r"'''' .l.

- ._ -. oJ .... Ii: ......... ...r,

,-

~'.

Oto<.:

'1'...,

fo-

• 1_' ..

/i.lz...' f J' ~'.

s" ~_..."", ~ ... ." J

.... VT - u, ,'!1 ~ ~(_.~. C'

( " I

.) .-: ... .' -:P-:'

r. J: 1

L~ (-r "'(t._

11..'- (- e,

5 p .. 1

r.., ".' )-;: --

,. '> 'L, J":!- ·1

p -- .......

1} . ._ r"

... :. ~ ~-

, .... + - I

._. ~.to, -co 1;: ._"

,. -)

): _.

88

2.

Dtevo

Dfevo rna mnou pevnost, podle zpusobu namahani na tah, tlak, ohyb nebo smyk. Pevnost je ruzna pfi namAhani ve smeru vlaken (v tabulkach oznaeeno II) nebo oapfit vlAken (.1) a v tomto smeru je nizna podle to .. ho, pl1sobi-1i napeti smerem radialnim nebo tangencialnim k letokrubum: tento rozdil je zdt\razn~n u dfeva z vrstev poblii povrchu kmene (bell neboli oblany) vice nei u dfeva z jadra, kde i mizi, Pevnost dfeva jadroveho a beloveho je n1zna, v tabulkitch jsou uvedeny pnimt!mc pevnosti pro cely pn1fez kmene pfi vlhkosti asi 12 af 15 0/ ... Pevnost dteva se urn na zitklade zkousek,

Pro zkousent dteva platl pfislusne tSN pro .zji!fovini fyzikMnich a mechanickyeh vlastnosti prirodnlho dfeva. Zpravidla se zjisiuji tyto meze pevnosti: v tlaku ve smeru vlaken, v tlaku napH~ vlaken, v ohybu a ve smyku. Pro zvlasmi Deely se zji§tuje stlaeitelnost dfeva napHl: vlaken a jebo houzevnatost (odolnost pfi narazu), Krome toho se vZdy zjiAtuje vlhkost dfeva ajeho objemova hmomost.prumema Aifka letokruhu, procento letniho (pozdniho) dte .. va v letokruhu a poloba letokruhu vzhledem ke smeru zkusebntho zatiieni.

Pniicz zkusebnich teles pro hlavni zkousky stavebniho dlivi je zpravidla Ctvercovj se stranou ttverce 20 x 20 mm .. Je nutno si uvedomit, Ie velikost zkuiebniho t~lesa velmi ovlivr\uje dosazene vYs1edky pH zkousce (projevuje se vliv mcHtka). Napliklad pevnost v obybu pfi pnifezu zkusebniho telesa 20 x 20 mm je 75 sf 80 MPa, pfi v!tSim prufezu, napf .. 50 x 50 mm, klesne pevnost v ohybu na 5S sf 50 MPa" tj,. na 2/3•

Pevnost dfeva zavisi v podstate na obsahu vlhkosti, jim se rozuml mnozstvi vody obsazene ve dfeve, vyjadfen~ v procenteeh dteva upln! vysuseneho,

Vlhkost jadroveho dfeva eerstve poraZenych jehlienatych stroma bYv8 30 0/0, zatimco v oblane je obsah vody 100 sf 1500/ ... Cerstve porazene listnate dfivi miL vsak vlhkost v jAdfe 70 ai 75 % (buk, dub) a v oblane 90 %. Za normalni vlhkost zkusebnich teles se poklada prumeme 12 % (neimene 8 0/0' a nejvice lS 0/0) .. Se vznlstajicim obsahem vodypevnost dfeva klesa aZ do vlhkosti asi 30 %" zvane mez nasyceni vlaken ..

Me.z pevnosti napt. v tlaku ve smeru vlaken a jednotlivych zkusebnlch te .. les pfi vlhkosti v okamiiku zkousky se vyjadfuje v M Pa podle vzorce

Fmu.

- (1=--

ab

kde Emu je maximalni zatizent (N),

a, b - rozmery obdelnikoveho pnlfezu vzorku (mm) ..

89

Tabu] ka Br9. Pr6m~ rne meze pev nost i sta vebn 'ch dfev .

Mez pevnosti (M Pa) ModuJ
Druh
dfeva ve smyku pruznosti
v tlaku v tahu 'V ohybu (MPa)
II s vlAkny .L k v laknnm
jedle 28 a:! 35 5S af 80 60 6J 21,3 v tlaku
]0000
aJ:
smrk 28 af 44 60 at 75 S6 6.,7 2C9 11 800
borovice 23 a1. 32 72 a~ 97 :;0 6.' litO vtahu
10500 .
aj
modfin 33 af 50 11 at 96 60 7;1. 24,7 13000
dub 35 .a}: 45 70 at loo 62 7tS 27,0
buk 38 ai 45 70 af ItO I" 65 8,,5 29~O Vysledky se pat zaokrouhluji na 0,5 MPa.

Je .. li tfeba, mez pevnosti rrse pfepoCita pro vlhkost 12 % se zaokrouhlenim na 0,5 MPa podle vzorce

0"~2 = a[l + a(w ~ 12)]

kde aje opravny vlhkostni koeficient, stejny pro v!echny dfeviny: v tlaku ve smeru vlaken 0,04, v ohybu 0,04, ve smyku ve smeru vlAken O~03 podie pfislusnych CSN

w - vlhkost dreva pfi pevnosti a.

Na nosne konstrukce pouzivame dfevo tvrde, jeboz pevnost v tlaku napfie vlaken je nejmene 8 MPa a dfevo m!kke s pevnosti napHf vlaken podstatne mensi nei 8 MPa .. Podle tobo rozeznavame tvrde dievo: buk, dub, habr, jasan, javor apod. a mekke dfevo: boroviee, jedle, smrk, modfin, topol, olse apod.

PrUm~rne meze pevnosti pro nejdillei.itejsi druhy drev v bezvadnem stavu, bez sukil, vyschle na vzduchu a podle zpiisobu namahani jsou uvedeny v tab. B.9. Pnimeme meze pevnosti pro jehlienate dfevo a pro dfevo dubove jsou uvedeny v tab .. B.I0.

Je .. li Oft mez pevnosti dfeva v tahu, arc v tlaku, Ofm v ohybu, je mez pruznosti O"el dreva pfiblizn~: v tahu ~b = O~6 Gfh v tlaku O"ek::Z Ot5 l1rC1 v ohybu O'elm = 0,5 af 0,6 ~m.

Mez pevnosti ve smyku Gf5 je pfibliine pro drevo jehlicnate rovnobezne

s vlakny Ois = 0,06 Of" kolmo k vlaknum O"rs ~ 0,3 0tu. pro dfevo dubove rovnob!zne s vlakny Ofs = 0.08 an a kolmo k vlaknum Of~ ::II: 0;17 Oft 4

Ta buika B. 10. PrO. rnerne meze pevnost i jehlicnatych d rev a dubove bo dfeva

M ez pevnost i (MPa)
Druh dfeva v tlaku vtahu ve smyku
V ohybu
II _l II .1 II _l
jeblitnate 33 4- 7 73 12,5 S5 6..,5 23
dubove 40 12-15 92 IS 62 7~ 27 3. Kameny a kamenivo

3.1. P:A.IRODNi KAMENY

Pfirodni k8men dnes povatujeme za stavebnl materiM jif jen jako 0- sove stavivo, Jen vjjimerof; by mohly opracovane kusy pHrodnfho kamene plnit funkci.prefabrik8tD.(napf .. scbodiAtove stupne), Aviak. pH posuzovinl navrfenych rekonstrukd je nutno ovffit nosnou zpusobilost jiJ zabudovanycb kamennyeh prvt4. Proto zde uvidime aspot. orientami hodDOty z6k1ad· nich mecllanickych charakteristik a vztah6 men timito charakteristikami,

3.1.1. Pevno stt a m~rDe hmotnosti ·pffrodnich kamen4

Mechanick.e. charakteristiky pHrodDfcb kamen6 vykazuji znam.e rozdily .. Ciseln6 bodnoty ziskan6 pH zkoulkach stejnych druhtl kamen6 z mntch naleD§!, ale i kamene odebraneho z n1znych vrstev ve stejn6m lomu, se mnohdy znabt! lill. RUzne vlivy· - zejmena vlhkost a stuped zv~ - se zde projevuji velmi vYrazn6t .

Tab .. B .. l1 uvadi vjsledky zkoulek pevnOsti v Oaku Ra kted provedl Stavebnt ustav·. tVUT (dHve Kloknerav vjzkumny ustav) na vzorelch, ktere m61y reprezentovat §ifi nalezi§f u nas. Proto jak U objemove hmotnosti.A tat u pevnosti v tlalw Rc je moZoo vyhledat dolnl mez, pnim6mou hodnotu a homf mez, aby pfi posOuzeni bylo motoo. vycbi\zet z pnim&u a pritom sledovat

m.otn~ odchylky smerem k :nnnitnU~ .

Pro posouzeni .Dosnych PrY" natiuihanych prostYm ohybem je ·tfe~.vychAzet z pevnosti kamene v tabu m ohybu ~. Tab. B .. 12 tyto pevnosti obsa ..

huje ~ op6t dolni mez, pn1rD~mou .hodnotua horni mez. .

Tak;e u pHrodnfho kamene je mozno povafovat pevnost v tlaku R; za zi .. kIadni charakteristiku a pevnosti pfl o_feb zpUsobech nam8h8.n1 k nf vZta-

hOV8L Platityto pfiblifne vztahy: , ..

pro pevnost v tahu R,. .. 0.038 Rc. .

pro pevnost ve smyku ~ ... 01108 ·Ro .

pro pevnost v· tabu za ohybu ~ .. 0,075 Ret

3.1 .. 24' Moduly pruanosti pf:irodnich k.am·enli

Nestejnorodost pHrodnich kam~u mA za nasledek i Pomlml; Iirokj rozsah v hodnotac.h pHsluAnyda modul6 prutnosti v daku i v tabu. Dokladem

toho jsou i udaje v tab. B .. 13, kter6 maji· orientatni charakter, . .

91

T abulks B.l1. Mcznf a pnlmi.m hodnoty objemovt hmotnosti p • pevnosti v tlaku Be pHrodnfeh kamend

Druh

208 - 222 - 23S 1': - 176 ~ 195 39 - 83 ~ 100 62 - 182 - 394- 137 - 201 - 239

252 - 30S - 386

203 - 216 ~ 23_ lSI - 114 ~ 197 104 - 129 - ISO

67 - 82 - 89 45 - 94 - 144 73 - 138 - 196 75 - 144 - 243

217 ~ 2S4 - 299 157 ~ 194 - 235

p(lQi kg m-J)

Re(MPa)

tub:

velmi pevrut pevn8.

prostfedn~ pevni min6 pevn8

Syenit Diorit Porfyr Diabas Alidezit:

velmipevny stfedn! pevny :rrullo pevny

Cedi~ Tuf

Pfskovec.. slepenee: velmi pevny pevny mAJ.opevny

Kiemenec Droba Bulifnik Vapencc:

velmi pevny pevny

5tfedn~ pevn9 m81opeYn~

Travertin Rum Svor Hadec Zn.elec

~8 ~ 2~68 - ~80 2,58 - 2t68 ~ 2,80 2,55 - 2t63 ~ 2,78 2t30 - 2,55 - 2,75 2.30 - 2,71 - 2,94 ~67 - 2,,86 - 3100 2jo62 - 2,69 - 2,78 2,56 - 2,72 - 2,87

2,47 - 2~67 ~ 2~84 2~1 ~ 2,48 - 2t73 2t08 ~ 2,31 ~ 2,46 2~83 ~ 2,94 ~ 3,14 1,79 - 2,03 - 2,21

~63 - 2,61 - 2,.70 2~S1 - 2,66 - 2,73 2,25 - 2,42 - 2t 76 2,28 - 2,56 - 2~ 78 2,60 ~ 2166 - ~69 ~S9 - ~65 ~ ~74

2,69 - 2,76 ., 2,8S 2,63 - 2,74 - 2,87 2,63 - 2,71 - 2,98 . 2.)8 - 2,63 - ~ 72 2,49 - 2,50 - 2,52 . , 2,S9 - 2,70 - 2,79 2,63 - 2,78 - 2,94 . ~83 - 2,96 - 3,11 2)8 - 2,47 - 1162

200 ~ 230 - 292 151 - 162 - 199 lOS - 128 - 146

75 - 90 - 100 156 - 189 - 232 129 ~ 18S - 277 114 - 199 - 259 11.6 -- 207 ~ 324

208 - 267 ~ 335 106 - 129 - 147

45 - 84 - 97

.

218 - 297 - 427

23 - 47·~ 74

Tabulka B.] 2~ Pevnosti v tabu za ohybu ~ pfirodnieh kamen"6

Drub Rm(MPa)
min. prt'iJmr -nax.
tula 10,1 15 .. 8 24 .. 3
porfyr 1611 19,1 22,0
slepenec 8 vapennjm tmelem 4~7 8,,0 12,9
pis ko vee 1,8. 3,S 21~5
krystalicky vaperiec 6,9 15~O 19~8
p6royit~ vapenec 0,3 2,5 5,3 Velikost modulu pruznosti u pHrodnich kamenll se tati! se vznlstajicim na .. petlm postupne zmensuje, Tato promena je vsak u celistvych hemin pomerne mala a dosahuje jen nekolika procent. Ovsem u n~kterYch piskovc6 a slepen .. cd mUZe Pli napetich blizkjch pevnosti v tlaku poklesnout modul pru!nosti at na 20 % hodnoty odpovidajfcl velmi malYm napetlm,

92

Tabulka 8.13. Moduly prufDOlti v daku a v tabu E pfirodnfch k.amen6

Druh E(MPa) Druh E(MPa)
andezil 23000 piskovec .23000
~if 52 OOO~ t15 000 slepenee 10000-50000,
diabas 68 OOO~ 97 000 .syenit 64 000-.87 0lM}
dolomit 40 000- 56000 vapenec 3S 000
gabro 80 000-1 10 000 bilymramor 17 OO(J
k. feme n.ec 60000 jula mrakotinska 42 700-44 800
melafyr 50 000- 54 000 iula jemn! zrnita 12000-2.8 800
kfemenny .f:ula gtfedn!
porfyr 37 O(JQ- 68000 zmiu. 27 OOO~51 000 ...

- .

. ... .......

,

341 .. 3. T e p l 0 t n i SOU ci n it e 1 del k 0 ve ro z t af nos t i

Aby bylo mozno urcit zmeny rozmeru vyvozene zmenou teploty pH ..

rodnich kamena, uvadlme velikost soucinttele a (Oc-!):

~la 0,000 007. 89 ktemen O~OOO 013 37

bfidlice O~OOO 01038 mramor 0,000 00849

Cedi~ 0,000 010 00 plskovec O,{)OO 011 14

dolomit 0,.000 012 00 vapenec O~OOO 008 49

3.2. KAMENIVO PRO vYROBU BETONU

~ Kameniv? je pHrodni nebo um!ly anorganicky zrnity material, jehoz

neJV!tli zrna proidou oky kontrolniho sita 12S~ tj. sit a se Ctvercovjmi otvo:ry o strane 125 mm. Spoleroa kriteria pro pfirodni i umele kamenivo obsahuje CSN 72 1511 Kamenivo pro stavebni ufely. ZakIadni ustanoveni.

Kamenivo se deli

a} podle puvodu na kamenivo plirodni a umele, zameme vyrobene nebo

ziskane Z odpadu prumyslove vjrohy nebo z energetickych zavodu;

b) podle vzniku zm (tab. B.14);

c) podle velikosti nejvltSich zm s pfihlednutim i k piivodu na:

- drobne kamenivo, jehoz zma propadnou sitem se fuercovjmi otvory

velikosti 4 mm, . ·

. - hrube kamenivo, jehof zrna zaddi slto 4, ale vsechna propadnou sitem 125t

- kamennou moucku, tj. kamenny prach odsavany pti drceni vetsich zm pfirodniho kameniva a pfi tHdeni drceneho kameniva. Pro kamennou moueku ma bjt vydana zvli\stni norma. Nez vyjde, ufivaji se obdobna ustanoveni CSN 72 1220 Vapence mlete,

- vYsivky, coi je oznaceni odpadu pfi vyrobe kameniva bez zaruky, ze splnuje ukazatele jakosti kameniva a poiadavky na velikost zrn,

- §t~rkopisek jako smes tezeneho drobneho i hrubeho kameniva, ktera je omezena velikostl otvoni homiho kontro1niho sita (8, 16, 32, 45 a 63) a neni pripustne ji od 1. I. 1974 (podle ustanoveni CSN 72 1512) pouzivat k vytobe

93

" Tabulka B.14. D!lenl pffrodn.iho kameniva podIe vzDiku zm

Nizev Zp6s0b zislivinf Mnohtv( pfedrceiltch zm
v ~ hrnotnosti tameniv.
..
tHenl; tHenim z lolisck pfiroze~ rozpad- < 40 % roy"ftOmt!ma PfjmilenJbo
k.amenivo ly.ch hernia podflu pfedrceDtch un (oblAzkd
(z vodnfeb tokQ., It&kovent pisko- upolr. 8 jednOu"I~ plochou)
yen)
tHcne
kamenivo 4Oal80%
" pfedreen;6 pfimilen podil pfedrcenYcb
tU.enc6 obt.azk:6
kamenivo > 80%
dreene
dreene drcenim z kusoveho kamene, popf.
#¥ 100%
kamcnivo i bmenivo z horskj'eb sud betonu, s yjjimkou betonu nWi tHdy nei B 12,5, dale pro tzv. meni"narome konstrukce, nebo jen frakci 0-8 jako nihradu nedostupne frakce 0-4, mi .. ze ... li dodavatel zarueit nejmen~ 80010 podil frakce 0-4,

- §t!rkodrf. tj. smes drceneho pHrodniho kameniva drobneho a hrubeho, omezena homim kontrolnim sitem 32, 45 nebo 63, jejif zrnitost je dina meznimi carami zmitosti uvedenymi v CSN 72 1513; je ureena pfedev§im pro podklad vozovek;

d) podle objemove hmotnosti na:

~ hutne kamenivo S objemovou hmotnosti v~ nef I 800 kg m-3, ~ porovite kamenivo S objemovou hmotnosti 1 800 kg m-3 a nitti.

Kontrolni sita

zakladnf fada kontrolnich sit

- pro drobne kamenivo: 0063; 0125; 025: 05 ~ I; 2 a 4 odpovida velikosti stran etvercovych otvoni: 0,063;" 0.125; 0,25; 0,5; I; 2 a 4 min,

- pro hrube kamenivo: 8t- 16~ 32, 63 a 125 souhlasl s velikosti strany ftver ..

covych orvoni: 8; 16; 31,S; 63 a 125 mm, "

Doplnkova lada kontrolnich sit" z nif nejdlllefjt~jsi 6daje pro stanoveni

doplnkovych frakcl jsou vytilimy tu~nt!: "

- pro drobne kamenivo: 0045~ "OO5~ 0071, 009" 018. 03S5~ 071, 1 .. 4 a ~8,

- pro hrube kamenlvo: 6. 11" 22, 4S a 90.

Pro ureeni velikosti velkych zm je mozno misto sit (8 oky obvykle nad 60 mm) poufit merky se ttvcrcovym nebo krubovjm otvorem, tzv. kalibry. Normove kalibry jsou dva - se ftveroo~ otvory 63 a 125 mm .. " "

Poznamka: Dosud vtiu dllcni kamcniva do betonu na p.fsc.t a .tirk: aern.l v p~:tch CSN odezvu. V tech n ick~ praxi se ale ufivi. i oznabf:

- drr pro sm!s drobnsho a hrubeho kameniva do \'e~ un 22~ ~ It&t pro am& hrubeho tameniva se uny vclikosti v!tl{ net 22.

94

Sita s krubovjmi otvory mohou bYt pro stanoveni zmitosti poufita jen pfecbodne (do dodini sit se ttvercovymi otvory). PrUml:r jejich otvonl je zhruba l,,2Sn8s0bkem jmenovite delky (velikosti) ftvercoveho otvoru, ktetY ureuie velikost zrna. TvoH fadu sit (vretn6 doplhkovjch, uvedenych v zavorkach): 2t-S. (4}. 5 pro drobne kamenivo a (7)J 10, (15), 20" (30)~ 40. (60}. 80 a tft kali .. bria s krubovjmi otvory 80 (120)~ 160 pro hrube kamenivo,

Zrnitost kameniva

Zrnitost kameniva, jejimz grafickYm vyjadfenim je tzv. bira zmitosti, vyjadfuje pomt!r uhrnneho objemu zrn do urate velikosti k celkovemu objemu zkouseneho vzorku. Tento pomer objemu se uvadi v procentech. Vt!Uin(lU se objemove hmotnosti zrn nl.znych velikosti li!i jen malo, a procenta stanovena podle hmotnosti lze proto povaZovat za totozna s procenty podle objemu. Pro stanoveni zrnitosti se pak vatenim urti hmotnosti ~d zbytkti naviZky na dtem sit~ v gramech (d je dolni mez deklarovaneho nebo udaneho zmeni)

D

a uhrnna hmotnost cele zkousene navidky )' mzd(D je horni mez deklaro- 1=0

vaneho nebo udaneho zrneni), Procentovy hmotnostni podil pfislusny k jednotlivym zbytkum na sitecb je pak

rtlzd

D 100 (%)

L ~d

d-O

Hmotnost cele zkousene navAZky obsahuje i hmotnost odplavltelnych castic velikosti :£ O~05 mm, jejichf podil nelze spolehlive prokazat prosevanim na situ 005, nebof tyto castice Ip!ji na v!tsich zrnech, Proto je pfi podrobnem stanoveni zrnitosti treba ureit ptedem percentualni podil odplavitelnych alStic odplavovanlm (z ubytku hmotnosti vzorku pled promyvanlm vodou a po nem),

Jsou-li -V objemovjch hmotnostech o, jednotlivych frakci velke rozdily, neIze jejich objemove procentove podily ad povaZovat za stejne se stanovenjmi procentovymi podily hmotnostnimi a~ Objemovy procentovy podil ad frakce vytfidene sitem s oznacenim d je pak

p",

ad = --~ 100 (0/0)

f Qd

d - 0 p.,

Postupy pii stanoveni zmitosti

I. Podrobne stanoveni zrnitosti, pfi n~:mf se urcuje podil odplavitelnych castie a objemove 6daje atb popf. jen hmotnostni a; podily jednotlivyceh frak .. ci prosevanim na sitech 005 ai 63, popf. u zm v~§ich net 63 tHd6n1m na kalihrech.

95

2. Zkdcene stanoveni zrnitosti netfideneho nebo odtHd~neho kameniva, tj4 kameniva zbaveneho v6tAich zrn, u n~hoz se nemusl pfedem odstranovat odplavitelne tastice a k tHd~ni Jze pouzit jen Ciyn sita: 1; 4~ D12, a D. kde D je deklarovana nebo udana homi mez zrnent ..

3. Zkracene stanoveni zrnitosti frakce tfideneho kameniva, opet bez pfed .. cboziho odstraneni odplavitelnych CAstic, prosevanim na peti sitech S otvory: 3d/4, d, (d + D)/2, D a 3D12, kde daD jsou dolni a homi meze deldarova .. neho zrn~ni.

4. Kontrola zrnent, jejimt ukolem je zjistit velikost podsltneho (propadu dolnfm kontrolnim sit em) a nadsitneho (souhmu zm zadrfenych homim kontrolnim sitem), vyjadfenych v procentech hmotnosti kameniva. U velikosti D ~ 125 je nadsitne nepfipustne. Pro D < 125 musi zma dovoleneho nadsitneho propadnout nejbliz§im zakladnim nebo doplnkovym sitem, popf. kalibrem s vetsimi otvory nef deklarovane D.

5 .. Stanovent podilu drobneho kameniva, pfi n!m..i se navazka proseva pouze normovym sitem 4.

Frakce kameniva

Frakce je souhm nizne velkych zrn v rozmezi dvou kontrolnich sit se etvercovymi otvory, zadrzenych dolnim kontrolnim sitem (s mensimi otvory), propadajicich vsak hornim kontrolnim sitem (8 vetstmi otvory), bez ohledu na dovolene podsitne a nadsltne, Rozlisujeme tyto frakce:

-- uzka frakce rna pomer velikosti nejmensich a nejvetsich otvorU sit nejvyk 1 : 2 nebo je omezena jen homim kontrolnim sitem 1 a mensirn. Takto vymezene zrnenl kameniva je tzv .. oue zrneni;

~ sirokA frakce rna pomer velikosti atvoni omezujicich sit vetii net I : 2 nebo [e omezena jen hornim sitem S otvory vetSimi ne.z I. Odpovidajici zrneni nazjvame sirokym zrnenim kameniva.

Podle nasich pcedpisu (CSN 72 1511, CSN 72 1512 a CSN 72 1513) roze .. znavame tyto uzke frakce:

- zakladni: 0-1 a 2-4 pro drobne kamenivo,

4-8. 8~16, 16~32, 32~63 a 63~125 pro hrube kamenl ..

VOt

dopliikove ~ 009 ~ 1 (frakce pro drobne kamenivo, zbavene podilu zrn 009, propadajicich sitern S oky velikosti 0,09 mm), 8-11, 11-16 a 16- 22 pro hrube kamenivo ..

Siroke frakce jsou podle CSN jen zakladni pro drobne kamenivo, 3: to 0-2, 0-4, 1-4. Pro hrube kamenivo nejsou v CSN uvedeny ani doplnkove siroke frakce.

Technicke poiadavky na kamenivo do betonu

Technickym pozadavkum na kamenivo pro vyrobu betonu vyhovuji (podJe

CSN 72 1512 a CSN 72 1513) z mnoha tfid jen

tc!Zene kamenivo drobne tfidy Ib (urcene do betonu k vy-robe prefabrik3.tU)~

tt!iene kamenivo hrube ttidy I;

96

- dreene kamenivo drobne tfidy Ib,

- drcen6 kamenivo hrube tHdy Id.

Technicke pofadavky na kamenivo do betonu techto tfid jsou uvedeny v tab. B.15 ..

+

V objednavce kameniva je tfeba uvest: druh, tfidu, frakci, tislo pH~lu§De

nonny a ptlpadne zvliltnl pofadavky. NapHklad drcene kamenivo hrube frakce 4-8 se oznsti: drcene kamenivo - Id~4~8 - CSN 72 ISI3.

Tabulka B.15. TechnKk~ pobdavky tta kameni.,o do betonu

THene kamenivo Drcen~ kamcnivo
Vlastnosti
drobrre hrube drobne') hrube
(I b) (I) (lb) (ld)
nadsftnl= v " hmotDOlti mu.l0 maxS nuu ]0 max 5
poslWZ) v % hmotnosti max lQl) max ]0 max UV) max 10
odplavitelne 6istice
v % hmotn.ost¥) nuu2 max 1,5 max 2 Inn ltS
ekvivalent pi's~) min8D - min 80 ~
obsah velkere sf ry picJKK!teny
na SOl v % bmotnosti') max t max D,S maxI max D,S
t.8stice slfdy v % hmotnosti') max II) muO):5 max 0,:5 -
humusovitost v poro1in'ni sv!t~j§'f svltlejli
s bartvoYm etaJOI1em') zbatveni - zbarveni -
"Yhovujc'''' vyhovuje 10)
eizorode Cistice v V. hmotnosti 1) max 0,5 m..axO~5 max 0;5 mnOt25
hlinene hrudky v % bmotnosti L L) mnO,25 . max 0.,25 max O)S max 0,25
otlukovost v otlakovem bubr u
v % hmotnosti Il) - 1ll.iU 40 ~ max 40
nasakaV09l v % hmotnosti LJ) - max 1)5 - max 1~5
m~kki. una v % hmotnosti L4) - max:5 - max 5
-
zmitost Airokjrch rrakci v % frakee o~ 2: frakce O-~:
h m otnost it vyj4dfena podflem 30 af10% 30 at 70~.o
zrn veJikOSIi nejvy~ -o~:S U) fratoeO-4: - Irakce 0-4: -
20 at 50 % ~at50%
obsah zra 5 tvarovjrm Iadexem 3 max 50]6)
a vetJim v % hmotnosti - ~ ]) Kameni vo se dodava z lokalit, ktere vyhovuji po fad a vk II na odplaviteln~ Cl.stice~ 1:) V podsilnem nejsou zahmuly odpla vitel ne t.istice~

J) Neptichaz i v uvahu u f rakci ~al;i naj felch nulou.

") Mnotstvi odplavitelnych tastjc se u rtuje podle CsN 72 1173. Odpla vitelne lAstice a h 1 inene hrudky v ka~eniw se stanovuji dv..!ma .zp11soby: sedimentacnim postupem nebo procezovacirn postupem,

97

!§) Pobduje se minimaln' ek viv alent pi sku, klery orienlatn,e charakkrizuje d robne bmw YO co do mnozstvf i co do koloidnl povahy jflovitych wtic. Ekvivalent pisku se stanovi promyvanfm ka· meniva roztokem bezvodeho chloride vapenateho, glycerinu a formaldehydu (v pomeru podle ~N 72 1113) v kalibrovanem valei, tfmf se oddl!lf j {]ovit~ 6Ut ice od ostatniho kameniva. Po 20 minutacb klidu se zm;!ff hladina vloekovite sedliny hi (mrn] a vylka horniho povrehu Yrslvy kameniva Ih (mm) nade dnem kalibrovaneho valee, Ekvivalent pisku EP - (~I hi) 100.

6) Obsah ve§kere shy se urti pod le CSN 72 01 18 Stanoveni ce tko'Ve shy v8!kovou rnetodou.

7) Cislice slfdy a cizorode astice jak organ 'eke (d fe;\I'Ot u h Ii ~ koH nky t Iisti apod.) i anorganicke (ulomky skla, eihel, betonu, poreelanu, muslf. tkvaryt strusky, kovu) se zjisU postupem podle CsN 12 l180 Stanovent rozlisnych Oistic kameniva, Jde 0 vyhledani rozlisnjch zrn (0 hmotnosti In.l) ze zktdebni navaiky (0 hrnotnosti ml) a stanoveni jejich percentualnlho podllu p -= - (mll mj) 100 %..

C) Po dohode dodavatele (vyrobny) s odberatelem lze dodat j kamenivo s vctSim obsahem shdy,

') Pro • n r 0 rmat i vni posouzeni lze poufit barev ne stu pnice (A at E), pfia:m! vy hovuje nej v)te stu pen B (ba Tva sytl fluta)~

.!)) J e-li z barveni tmav~' nef syte i l ute, musi se kameni vo posoud il podle CSN 72 1 177 Zkouska humusovitosti kameniva. Ovsem vy-sledky zkousek nemusi bjt jednozna.fne pnirnne, nebor trnavsf zbarveni roztoku mohou zplisobit latky, jejichz pJitomnost neovlivfiuje tvrdnuti cementu, a naopak zkouska neodkryje v)rskyt nekterych §kod]ivjrcll organickych latek (zvhi.§t! cukru nebo organickych slizO). Kamenivo, ktere ve srovnani s barevnym etalonem vykazuje tmavsi zbarvem, lze po dohode s odberatelem dodavat jen tehdy, k.dyf porovnavaci zkousky prokazou, fe beton z neho vyrobeny dosahne vyhovujici pevnosti, popf. jinych pfedepsanYch vlastnosti pro dany uteL

11) Pfi zkousee inforrnati vn fho charakteru (pod le tsN 12 1113) se obsab hl in!nych b rudek zj i~ruje na frakcich tt!.feneho pfirodniho kameniva s velikosti veU( net 2, a to jako hmotnostnt pldil (vyjadfeny v proeentech} zrn, ktere po rozdrobeni prsty propadnou sitem 0 velikosti otvoni rayne

polovine velikosti otvoru sita odpovidajicfho dolnimu omezeni velikosti zm zkousene frakce (0,5 d).

U) Poole tSN 72 l115 Stanoveni mechaniekyeh vlastnosti kameniva v otlukovem bubnu je podstatou zkousky ureit percentualru podil rozdrobeniny vznikle soucasnyrni (I~ink.y uderu a valent ocelovych kou l i tI vzaje m ne ho ode ru kamen iva po 500 otatkach otl ukove ho bu bn u. Pro ~!n~ stanoveni otlukovosti se pouzije vzorce Ko ~ [(m. ~ In.l) / m.1100 o/~ kde mj je uhrnna hmotnost nava1ky teuneho nebo drceneho kameniva, \rytfideneho do tfi frakcl (8-16~ 16-22 a 22~32) pfed otlukovou zkouskou, a t'n! hmotnost rozdrobeniny, za nif se povazuje hmotnost celkoveho zbytku na situ se ~t ve rcovymi otvory velikosti 2 po otlu kove zkousce na vaIky s pu. vodn f hmotnostl m. (rozdil ml-ml pfedstavuje ubytek hmotnosti).

Pfi podrobnem posuzovani otlukovosti se porovnavajt titry zrnitostf pied otlukovou zkouskou a po nil a to podav8. obraz i 0 zpUsobu porusent, ktere mi.L:le bY. nejen nezavadnym otlukem kfehkych hra n., ale i nevhanym ~tepen i m mene pevnych veU:ich l rn r

130) Podle Cs N 72 1174 Sta noveni v lh k osli.a nasaka vosti kameni va rozez na vame nasak.a vost knitkodobou (u hut neho k a men iva jednohod i novou), nasaka Yost do ustfdeni vI h kOSI i (Pii trvalem u]otenl ve "'ode) a nasaka vost pfedpjs,ovou (norma I ni). Pro pied pisovou nasakavcist je rozhodu j iei m Rofstvi vody"! ktere pojrne vy§,u~ene hrube k.amenivo (pfi 105 a}: 1 lO ~C) pfi uplnem ponoreni ve vode po do bu 48 hodin~

Nasakave kamenivo odnima terstve betonove s.m~s:i vodu a beton z neho vyrobeny ma malou mr3- zuvzd ornost.

14-) Za mekka povafujeme zma, kteni pfi vrypove zkousce vykazuji menAi tvrdost nel bronzova tytinka prl.imeru asi 1'16 mm 0 t vrdosti pfedepsaoe v CsN 12 t 180 (i lO a1 13S podle Bri nella, tj r B 65 a~ B 75 podle Rock we] tal. dale z rna~ ktera pij z kou!ce b ronzo\o'ou tyei nk.ou zachycuj i s ice na tv rdych casleCh povrchu kov z bronzove tytinky, ale zaroveft se castetky hrnoly zrna v~droluji~ nebor maji ma]ou soudrtnost .s jadrem zrna-

I S) Pro uceJe ne .stave bn l akce lze kol i :sao L pod i l u zrn 0.,5 a men§ich stanovit (v n ulnych pH padech) zvl!§tni dohodou odberatele s dodavate~em (vyrobnou),

~') Z t6chLo max 50 % mMe nej vjse ] 5 o/m pfi pad nout na zrna s t varov)rm indexem 5 a vet1i m~ Postup pri urOOvani tvaro'Veho indexu zrn, tj. pamer delky zrna k jebo tlowfce, je piedepsan v CSN 72 1172 Sta nove ni ZTn i tosti a urteni tva ru zrn k.a men i va.

4. Cihlarske vYrobky

98

4.1. KLASIFIKACE CIHLAA.SKYCH vYROBKO

Ciblatske,vYrobky (palene cihlitfsk6 prvky) jsou umela kusova staviva ~oto~ena tvll.feDlm. susenirn a palenim z vhodnych cihlMskjch zemin (hlln

JiI6,.~ slinu ~p~.). nekdy s pfimesi Iehciv, ostfiv a taviv, J

Cihlarske vyrobky zahmuji ~iroky sortiment staviv. Jejich vlastnosti zejmena. tvar, r~zmlry. pevnost (unosnost) a nasakavosl, se IiAi podle zpus~bu pouziti, ktere mille bYt velmi roamanite,

Cihl~fske vjro~ky rozli!uje~e podle pouZit( na

~ Clhlatsk~ vyrobky pro svisle konstrukce, t]. vyrobky pro konstrukce namihan~ pfevazD~ tlakem (steny a pihfe),

B. C1hlidsk~ vyrobky pro vodorovne konstrukce, tj_ vyrobky ureene pro konstrukce nama~ane _pf~am! ohybem (stropni a sttesni konstrukce),

c. p~ena krJ1!na. tj, "vyrobky pro stfe§ni krytiny staveb,

D .. eihlafske vyrobky pro zvlastni Deely (napf, trativodky dlafdice a obkla-

dacky), ,

4 .. 2. ZAKLADNI VLASTNOSTJ CIHLAItSKYCH vYROBKO

Zllkladnj vlastnosti pll.lenYch cihlAfskych vyrobku jsou uvedeny v kmenove narmt! CSN 72 2600 Cihlafske vyrobky. Spoleena ustanoveni va;tn~ ~meny a-8-9/1978. Metod~ zkou§eni jednotlirych vlastnosti cihlal: skjc~ vyrobkU uvadi sad a norem CSN 72 2601 aZ 722608.

Pozadav~y na ~Iast~osti vy~bkU pfe~episuji technick~ normy pro jednotlive druhy vyrobku. Pozadavky JSou vetAmou vyjadfeny ~Iselnymi hodnotami

a pokud to neni mozne, jenom kvalitativne. '

Rozli~uji se vnejJi a mechanicko .. technologicke vlastnosti cihllLfsky" ch vy~_ robku~

Vnejiimi .~/a_SI~~tmi cihl~kyCh vjrobkii ,se rozumi souhrn tech vlastnosti. ktere .Ize ZJl~tt,t Jejlch prohh~~ou a metemm. K vnejsim vlastnostem patti tvar, Jmenovlte rozmf!lYt vneJsl vzhled, trhlinky, barvat- .zakoureni, "poskozeni hran a r~hu~ rovnost ploch a hran"J pravouhlost nebo dodrieni uhlu zkoseni z~uk P," poldepu kovovym kladivkem, obsah cicvanl a tvorba primfunich vykvetu.

Mechanicko-technologicke ylasmosti zahmuji objemovou hmotnost. nasll.kavost, pevnost v tlaku, pevnost v tahu za ohybu a oQolnost proti mrazu.

99

Objemova hmotnost vyrobku se ureuje z celkoveho obie.nu vYmbku v~~ dutin (der), Rozli§uji se objemova hmotnost cihlifskcho vyrobku a objemova

bmotnost stfepu, .

Nasakavos/ je schopnost eihelne hmoty (stfepu) pfijimat vodu .. Jeji velikost zavisi na skladbe a velikosti p6rii strepu. Podle eeskoslovenskych norem se nasakavost urcuje za varu trvajiciho 5 hodin na vYrobcich predem vysusenych pfi teplote 1 to OCt a to af do ustalene hmotnosti .. Takto urcena nasakavost se udava v procentech objemove hmotnosti vjrcbku.

Jina metoda ureovani nasakavosti je urcovant pocatetni rychlosti absorpce (PRA). Cihlatsky vyrobek (ptedevslm cihla) se ponofi na jednu minutu do vody do hloubky 10 mm, Hodnota PRA udilva ntnof.stvi vody (v gramech), odsate plochou 0,01 m2 cihlafskeho stfepu za prvni minutu jeho styku s vo· dou. Tento postup je belny v CSSR a jinych evropskych zemich, V USA se pouiiva ponekud jiny postup .. Hloubka ponofeni je jenom 3) mm (1/8'1 a hodnota pocate~ni rycblosti absorpce (oznaeeni: IRA) se udltva. mnozstvira vody odsate plochou 0;0193 m2 (30 Ct.vere~nich palcu) .. Hodnota IRA je asi dvojnasobkem hodnoty PRA ..

. Pevnost v tahu za obybu urcujeme jen u nekterycl: YTJbku (plnych cihel

apod.), ulozenych na podpory jako prosty nosnik a zatetovanych jednim btemenem, ktere pusobi na uzkem obdelnlkovern pruhu kolmem na rozpeti,

. Pevnost 11 tlaku urcujeme bud' na zlomcich cibel po zkousce pevnosti v tabu za ohybu, jestlize je ptedepsano zjisfovat pevnost v tabu za ohybu, nebo na celych vjrobcich. Zkusebni tlak pusobi rovnomerne po eele plose vzorku, Pevnost v tahu za ohybu i v tlaku zji§tujeme jak na vysusenych vYrobcich~ tak i na vjrobci<;h nasaklych vodou. Za zakladni pokladame pevnosti vysusenych vjrobkU.

Prumerne pevnosti v tlaku, popf .. tez v tahu za ohybu, musi byt nejmene takove jako hodnoty pozadovane pro danou znacku, Jednotlive hodnoty pevnosti v tlaku mohou byt mensi 0 20 % a v tabu za ohybu 0 50 % nei pozadovane hodnoty ..

Mfsto pevnosti v tlaku (nebo v tahu za ohybu) urtujeme unosnostu tech vyrobku, ktere jsou ve stavebnf konstrukci namahany ohybem jako proste nosniky nebo tlakem kolmo na osy dutin (nap] .. stropnl desky, nektere stropni vlozky a vyrobky pro stfesn! krytinu) ..

Odolnost proti mrazu zji~iujeme tim, :!e cihla.fske vyrobky podrobujeme predepsanemu pOOtu zmrazovacich a rozmrazovacich cyk11i. Odolnost proti mrazu urcujerne podle vysledku z porovnani stavu pled zkouskou a po zkousce,. a to zjistenim zmen vzhledu nebo poklesu pevnosti.

4.2~1+ Num er icke hodnoty z ak ladnf ch vlastnosti a jeji ch vzajernne vztahy

Nejdii.leiitejsimi vlastnostmi cihlatskych vjrohku ureenych pro svisle a vodorovne konstrukce jsou objemovit hmotnost, pevnost v tlaku, pevnost v tahu, pfetvamostt nasikavost a mrazuvzdomost.

100

Objemovd hmotnost stfepu

Objemova hmotnost stfepu nevyleheeneho pfisadami se u vjrobkia zhotovenyc? tazenirn pohybuje v rozmezi od I 700 do 1 900 kg m-l,. u vjrobkii zhotovenych razenim ad 1 800 do 2000 kg m-l. V CSSR se u vyrobku pro svisle a vodorovne konstrukce technologie razent nepoufIvt, zatimco v zahraniet (SSSR, Anglie aj.) je bema.

Objemov8 hmotnost stfepu vylehfeneho beznymi spalitelnymi pHsadami byva vt!t~inou 1 400 811 700 kg m ? ..

Objemova hmotnost vjrobku

Obj~mova ~motn?st vyrobku zavisi na mife vyleheeni strepu a na mife vslehceni vlastniho vyrobku. Dodrzet pozadovane objemove hmotnosti je ne- _ zbyt~~ u vjrobkO pouzfvanych ve stenach, ktere plnl funkei tepelne ochrany (~neJs~ steny b~dov nebo vnittni st~ny oddelujici vylapene prostory od nevy .. tilpenych). Objemova hmotnost vyrobkn pro svisle konstrukce se milfe pohy?ovat ve velmi ~irokem rozmezi od 800 do I 900 kg m-3t tedy mira vylebCeni je aZ 58 %. V bemych pfipadech je objemova hmotnost vylehcenycn velkorozmerovych cihel 1 100 aZ 1 450 kg m~3.

Cihl~~e vYro~ky pro vodorovne konstrukce se vyleh~uji dutinami. Mira ~yJeh~nl je 40 az 700/0 .. U techto vYrobku se uvadi jejich hmotnost, nikoli je jich objemova hmotnost.

Pevnost v tlaku

Pevnost v tlaku plnych cihel se mme rnenit v rozmezi od 5 do 60 MPa b~ine se vyskytujicl pevnosti [sou 7,5 sf 35 MPa. Pevnost v tlaku svisle d~~ova. nych cihel se vztahuje na celou loznou plochu vcetne dutin a zavis! na mite vrleh~nf stfepu i na mife vylehcent cihly dutinami .. Hodnoty pevnosti techto cihel JSOU ad 5 do 30 MPa, bezne jsou 8 aZ 20 MPa.

~Pevnost vyr~bku R.ro, vodorovne konstrukce v tlaku se vztahuje na pJochu strepu bez dutin .. Bezne hodnoty pevnosti jsou od 15 do 25 MPa, u vjrob~Jl

pro nt.rocne konstrukce (stropni konstrukce pro velka rozpeti nebo velka zatl ~eni, oblouky, kJenby) ad 25 do 40 MPa_

Pevnost v tahu za ohybu

Pevn?~t v tabu ur~jeme v bezne praxi jenom u plnyeh abel na celych cih .. lach, pn podrobnejstch zkoumanich na vytimutych teliskach s rozmery 20 x 40 x 120 mm ..

~ Pomer pevnosti v tahu za ohybu k pevnosti v tlaku se zmen§uje se vznistajiCI pe~nosti v tla~u. U plnych cihel vyri.benych taienim z Ceskos)ovenskych surovm s pevnosti v tlaku 7,~ (10, 20, 35) MPa je tento pomer 0,.1 ~ (0,17; Ot14; 0,11)., ze su~oV1 .. n moske~ske oblasti SSSR plati hodnoty 0,24 (O,22; 0,17: 0,13), z anghckY_ch sU~V1n pro pevnosti v tlaku 20 a 50 MPa je tento pomer 0,.32 a 0,14. U vyrobku vyri.benych raZenim se uved~ny pomer zmen§ujc 0 20

ai 30 0/0. .

101

Pnnost 11 tahu

. Pevnost v tahu, uroeni. zkouskou v ptim.em tahu, ani pfiblifn6 60 at 70 0/0 pevnosti v tabu za obybu.

Pevnos: lie smyku

Pevnost ve smyku z8.visi na uspofadani pHslu§ne zkousky. Pfiblifn6 lze uvaZovat hodnoty pevnosti ve smyku jako dvojnasobky hodnot pevnosti v ta ...

hu za ohybu. '

....

Deformace cihelneho stiepu, modul pruinosti

Cihelny sttep se pH zat6iovani tlakem chova jako prufni kRill hmota, tj, zavislost mezi napetim v tlaku a pomernym st!atenim je line6.rnL

Modul. pruznosti lze uvdovat jako 300nisobek pevnosti stfepu v tlaku, tj. napt. u plnyeh cihel s pevnosti v tlaku 20 MPa je modul prufnosti 6 000 MPa. U svisle derovanych abel se ureuje pevnost v tlaku celeho vjrobku. zatimco skuteena pevnost stfepu je v~i. Proto u techto cihel lze modul pruinosti uva:lavat podle miry vyleheeni jako 500nisobek ai 800nasobek pevnosti vjrobku v t1aku.

Modul pruznosti stfepu tvarovek pro vodorovne konstrukce je 300nisobkem ai SOOnisobkem pevnosti v tlaku.

Poissonovo cislo J1. se zvetSuje se zvedujicim se nap6tim. v tlaku. Pro rozsah napet! do poloviny pevnosti v tlaku u plnych abel p.~ 0,.05 at 0,15; u tenkostCnnych vjfobkd }J :II: 0,,05 aZ 0,10, pfi napetich rovnych 0,8 at 0;9 pevnosti v tlaku p, = 0,25 ai 0,35.

Nasd/cavost

Nasltkavost zivisi na zvolenem zkusebnim postupu, Obecne plati, ze se vzn1stajici pevnosti v tlaku vjrobku jebo nasakavost klesa.

Na.sakavost za varu pfi pevnosti stfepu v tlaku 5 MPa je vl;tli nei 20 %, pfi 7,5 af 20 MPa je 15 aJ 25 %, pfi 25 aZ 3S MPa je 8 sf 18 %. Je-li stfep vylehfen a jeho objemova hmotnost se zmensi at. 0 45%t nasakavost vzroste aZ

o 70%.

Hodnoty nasakavosti za varu a hodnoty PRA (nebo IRA) nelze porovnavat. Nasakavost za varu se vztahuje na objemovou hmotnost vysuseneho vjrobku, zatimco hodnoty PRA (nebo IRA) se vztahuji na hmotnost vjrobku S okamtitou vlhkosti, ktera se m~ni.

Velikast PRA spoleene s vlastnostmi malty (zvltitc slozenim a obsahem vody) ovlivi\uje soudrznost mezi cihiilfskym stfepern a maltou a pevncst zdiva v tabu za ohybu, Velikost PRA ovliv6uje i pevnost zdiva v tlaku, pH mimo ... stfednem tlaku vice nei pH dosttednCm tlaku a pfi pouZiti cementove malty vice ne1 u malty v8penocementove .. PHli~ velke bodnoty PRA zpusobuji rychIe zhorseni zpraoovatelnosti (plasticity) malty od okaroZiku, kdy malta pfijde do styku s cihelnym strepem, ObvykJe PRA je 400 af 4 500 g m-2 min='. Pfi beZnych cementovych maltach dosahneme ncjvCdi soudrinosti (I aZ 1,3 MPa) pH PRA 100 at 1 500 g m-2 min-~.

102

Mrazuvzdomost

U cihlarskych vjrobkit, ktere jsou po zabudovant vystaveny atmosferickYm vlivilm, je nutno, aby vyhovely 15 nebo 25 zmrazovacim a rozmrazovaclm c~khim (oznaceni: M 15 nebo M 25)r U vyrobku, ktere jsou pied uvedenymi vhvy chraneny, se mrazuvzdomost nepozaduje. Velmi obecne plati, i.e vyrob. ky s pevnosti v tlaku mensi net 10 MPa nejsou odolne proti mrazu.

Souc;n;tellepelne roztainosti

SouCinitel tepelne roztaznosti cihelneho stfepu lIt = O~5 ,. IO~5 aZ 0,7 . 10-5 pro zmeny teploty v rozmezl od 0 do 300 0 C.

4.3. CIHLARSKE PRVKY PRO SVISLE KONSTRUY._CE

Cihlafske vyrobky, ktere jsou ureeny pro konstrukce namahane prev3Zne tlakem, lj .. steny a pilite, se oznacuji jako palene cihlafske prvky pro svisle konstrukce, Zpravidla se vsak pouzlva strucnejsich soubornych n3zvU palene cihly nebo cihly. K ternto vyrobkum patti pine cihly, derovane cihly, dutinove cihly, kvadry, tvarovky, pfickovky a kominovky.

Derovane cihly jsou cihly, ktere jsou opatfeny dirarni, tj. otvory, jejichz pru-

Iezova plocha je nejvyse 2 500 mm". .

Dutinove cihly jsou opatfeny dutinami, t], otvory s prufezovou plochou vetsi nez 2 500 mm-,

Kvadry jsou derovane cihly, jejichz celkovy objem (vcetne der) je vetSi nez 3~5nasobek zakladniho formatu,

Tvarovky jsou palene cihlafske prvky zvlastnich tvani, odlisnych od tvaru

cihly jako pravouhleho rovnobeznostenu,

U cihel rozl i sujeme dva zakladni formaty:

- velky format s rozmery 290 x 140 x 65 mm~

- rnaly format s rozmery 250 x 120 x 65 mm ..

4. Rozmery cihel se bud' rovnaji rozmerum uvedenych formatu, nebo jsou jejich nasobky.

Urcitou zvlastnosti byl metricky format s rozmery 240 x 115 x 72 mm.

Cihly techto rozmeru se u nas nikdy nevyrabely, Dosud se vsak vyrabejl derovane cihly CDm s rozmery 240 x 115 x 113 mm, ktere jsou l.Snasobkem zit ... kladniho rnetrickeho formatu, Pokladaji se za vybehove, a proto pro ne plati jen podnikova norma (PNG 72 2611~ I. cast ~ Cihly derovane metrieke.

Skladebne rozmery derovanyeh nebo dutinovych kvadru, uvadenych do vyroby v poslednich letech, jsou nasobky zakladniho mndulu 100 mm, nekdy lez jeho poloviny, tj. 50 mm. Vyjimkou by va rozrner ve smeru tloustky steny, ktery se urcuje podle vysledkit tepelne technickeho vypoc!tu steny jako vj_ sledne konstrukce, Vyrobni rozmery kvadni z cihel se odvozuji ze skJadebnych rozmeru s pfihlednutim k tlousfkam loznych a stycnych spar. Vyrobni rozmery jsou mensi nef skladebne rozmery i tehdy, kdyf se vyrohky ukladaji ve zdivu beze spar a uvazuji se tzv. nulove spary, nebof dotykove plochy vYrobku nejsou rovne a jejich hrany maji drobne vystupky.

103

ZvlUtni skupinou eihel jsou speclalnl, vMiinou jedno6¢elove kvtdry nebo tvarovky pro ryrobu nlznych druh6 stenovych dilc\\ ..

Podle vni;jriicb vlastnosti se cihl y zafazuj i do tfidy jakosti I a ] I.

Podle pevnosti v tlaku se ably d!li na tyto druhy, oznacene pevnostnimi znaekami: P2, P4~ P6jJ P7~ P8~ PIO~ PIS, P20; P25. P30. P35 a P4O. Cisla v teen ... to zna~kAch vyjadfuji pevnost v tlaku, zji§t6nou pfedepsanjm postupem

a udanou v MPa.

Podle mrazuvzdomosti se rozeznavajl cihly nemrazuvzdorne, mrazuvzdor-

ne M IS (odolavajicl 15 zmrazovacim cyk.11im) a mrazuvzdorne M 25 (odola-

vajici 25 cykliam).

4.3.1. Cihly pl ne

Pine cihly jsou zaktadntm druhem cibeL Jsou bud nelehcene (oznaceni CP), nebo lehcene (CO). Cihly se vylehcuji lehcenim sttepu nebo dirami (do 15 % loine plochy) nebo kombinaci obou zpo.sobu. Stfep cihel se vy~eh .. tuje pfidAnim vhodnyeh, pfevAfne spalitelnych latek, tzv. leheiv (napt. dfevene piliny, mlete uhli, dymnicove moury, mlete kury, plevy, raselina, mlety

koks a ktemelina).

VYrobri rozmery cihel CP a jejich hmotnosti jsou v tab." B.16 (CS~ 72 2610

vfetn! zmen a ~ 7-79, b - 4~83), jejich mecnanicko .. technologicke vlast-

nosti (pevnosti v tlaku a v tahu za u hybu , nasilivost a mrazuvzdomost)

v tab. B.17.

Leheene cibly CO se vyribeji jen s rozmery 290 x 140 x 65 mm, S objemo-

vou hmotnosti nejvjse 1 700 kg m", pH prumerne infonnativni hmotnosti jedne ably 4~4 kg. Pro jejich mechanicko-technologicke vlastnosti plati

tab. 8.17.

~abulka B.16. Rozmery a hmotnosti plnjch cihel

Rozm-!ry Objemova PrOmirna mformativni
hmotnost hmotnost jedn~ cihly
Format delka ,siika. tJousfu cihel
rom kg m " kg
velky 290 140 65 max+ 4,7
malt 250 120 65 1800 3tS
- 4 . .3.2. C i hly derovane

Derovane cihly jsou cihly se soustavou der (otvoni}. Dlive se tyto cihly oznaeovaly jako pfiroc (svisle) derovane, nebof se ve stenach a pi1iHch ukladaji tak, aby diry v nich smefovaly svisle, tj, kolmo na lofne maltove spi-

ry.

Soustava vhodne uspofadanych der, jejicM pnirezove plochy maji vhodne

velikosti, zlepsuje tepelne technicke vlastnosti cihel, Z kterych lze vyzdivat ob-

104

....,.
~
0
-= ~ ....
... IJ'l.
0 ......~ ..
] ... 2.8= l1l:I.
= M
~ fit:) u U' ~
u ~ = -=
= .0
:r
~ ¢
.-
:::) - ......
L.o. '0 c
lIS i ....
> • .-1 s
~ ~
.-.,
....,. -=
~ ...,
~ ~
1 .. ~
E #. N
e -
z -==
• .-I
~ e
~
:::; ...
~
~ .-
....
g OCI 0'1 - "'=t 'rrO
~~ d d .. ..
- - -
~~ 'i
.....
.as
!!~
> g E
e ~
c > e N t- N QO N
... ... .. ... ~
> ..... ...... N N ('I""j.
iU ~
p.. Q..
~
~
'"<IS
;a.
.......
-
..... \0 00 N "" ~
0
= :::::J C - --
....:.: ~ "e-
m. 'Cd -u
- ...,
- .;,I!I ''''"";I
:.. e
~~
= g E
;:... U!I
.t ~ 14) r- = Ion ~ III'}
8 - - N
-:::J
~ -
Q.
~.-I
B ~
rz...,.,IIC e-- .0 V'J, 0 V'}
~l - - N N
p.. ~ 0.. 0.. ~
.£ ~
..c='U p..
2..c:
c·u o .

e-

-

lOS

106

~imA nasakavost za varu v procentech hmotnosti je min. 10,. mrazuvzdornost je bud MIS, nebo se nefada.

Diro-vane dhly CD-INA podle PNG 722611, 4 .. Ms. (tab. B.21) jsou ureeny

Tabulka B~ J 8+ RozJJtl;ry a hmotnosti dl:rovantch cihel CD a CD- TYN

vodove steny, jejichz tloustka je ve srovnani se stenou z plnych cihel mensi.

Od 1. I. 1979 plati Donny CSN 73 0540 Tepelne technicke vlastnosti stavebnich konstrukcl a budov, Nazvoslovi, pofadavky a kriteria, CSN 73 0542 V1astnosti materiftlia a konstrukci a CSN 73 0549 Tepelne technicke vlastnosti stavebnich konstrukci a budov. Vypo~tove metody. Normy zpfisnily pofadavky na tepelny odpor obvodovych sten, napf, pro oblasti s teplotou vnej!l ... ho vzduchu - t SoC musi bjt obvodova stena z plnych cihel 820 (900) mm tlusta, z derovanych cihel S objemovou hmotnosti 1 450 kg m-1 660 (730) mm tlusta a z derovanych kvadnl S objemovou hmotnosti 1 200 kg m-l 446 rom tlusta (v zavorkach jsou realne mozne tlousfky sten S ohledem na vazbu).

Vzhledem k obtizim pfi zrnene sortimentu cihlatskych vjrobku uvadi .cSN 73 0540 (poznamka 1 b pod tab, I na str, 14), ze cihelne steny provadene tradienim zpusobern musi vyhovovat zpfisnenym poiadavkiim ad I. 1. 1986. Zdene objekty dokoncene a predavane po tomto tenninu musi vykazovat tepelny odpor sten, pfedepsany CSN 73 0540. Za tim ucelem byly vyvinuty a postupne se zavadeji do vyroby cihlafske vyrobky CD INA. CD IZA apod. Tyto nove vYrobky maji postupne odstranit soucasny nevyhovujici stav, kdy navrhovane obvodove steny jsou nadmerne tluste nebo jsou kombinaci cihliliskych vjrobkii a izolacnich vlozek.

Derovane dhly CD. Rozmery a hmotnosti (CSN 72 2611, 1. cast veetne

zmen a -8-9~ 78, b-4-83, c-3-84)jsou v tab. 8418, pozadovane hodnoty pevnosti v tlaku, nasakavosti a mrazuvzdornosti v tab- B.19. Cihly CD jsou opatfeny soustavou ~terbinovitych der, Delsi rozmery prufezovych ploch der jsou rovnobeme s licem steny, Sitka der ve smeru kolmem na lie steny smi byt nejvjie 12 mm. Cihly mohou bjt opatfeny jednim nebo dvema uchytnyrni otvory, jejichi. plocha je nejvy§e 4500 mm'. Bocni steny cihel musi btt ryhovany, Doporucuje se, aby hloubka ryh byla 2 af 3 mm, Projektant musi rozhodnout., zda u cihel s pevnostni znackou P 10 a vy~§i pozaduje mrazuvzdornost. U cihel pro zdivo, ktere je v hotovem stavebnim dile opatreno vrstvou vnejsi omitky a je chraneno pfed pusobenim zemni vlhkosti ucinnou izolaci, se obvykle mrazuvzdomost nepozaduje.

Dirovane cihly CD-W [CSN 72 2611~ 2. east vCetn~ zmeny a) ~ 8-9/1979] se vyr8beji s rozmery podle tab. B.18 s pevnosti nejvy~e P 20

(tab. B419).

Diro'Vane cihly CD-IVA podle PNG 72 26l1,. 5. cast (tab. 8.20) jsou urceny

predevsim pro vyzdivanl obvodovych sten tloustky 440 mm, jejichz tepelne technicke vlastnosti vyhovuji pozadavkurn CSN 73 05404 Tloustka steny 440 mm (bez omitek) odpovida 1 ~5nasobku delky cihel CD .. IVA.

Cihly CD-IVA jsou oznaceny plsmeny H" A, B a C. Obvodove steny se maji vyzdivat v:idy ze dvou druhii cihel, napf. z cihel CD-IVA-H~ ukladanych jako vazaky, a z abel CD-IVA ... B~ ukladanych jako behouny. Misto cihel CD .. IVA-H lze pouzit cihly CD-IVA-A nebo CD-IVA .. C. Poloha sterbinoyYch der v cihlach tomuto pouiiti odpovida. Z cihel CD-IVA .. H, CD·IVA-A nebo CD-IVA-C se vyzdivaji tM vnitfni steny tluste 290 mm a z cibel CO-IVA-B vnittni steny tluste 140 mm,

Prnmerne pevnosti v tlaku cibel CD-IVA jsou 4, 6!J 8, 10, 15 a 20 MPa., pro ..

Rozmlry Objemov'
hmotnost Pr6merrui in formati vni
Druh
cihel deJka iifka tloulrka abel hmotnOSl jed ne cibly
max.
mm kg m ? kg
1 100 13,3
360 240 140
1250 1St 1
I 100 10,8
360 240 113
1250 12,2
I 100 11,8
320 240 146
l250 13,4
CD ,
1 100 9,6
320 240 113
I 250 10,9
1100 10,8
290 240 ]40
(I 2.50) ( 12,3)
1100 8tB
290 240 113
(1 250) ( JOtO)
CD-TYN 290 190 21S 1000 11~9 Tabulka B~ 19. Pevnost, nasAka vost a mrazuvzdornost d~royan~b ci hel CD a CJ)..1YN

Pevnost v tlaku Nasikavost za varu
Druh Pevnostni v suehem stavu Mrazu-
vzdomost
eihel znafka pri'nn~rrn\ jedn otl iva prum~rru1 jednotliva
MPa %hmotnosti -
P S 5 4
neH.di se
P 7 7 6

CD P 10 to 8 minL 12 min. 10
Cn-1i'N . bucf MIS,
P ]5 15 12 nebo se
P20 20 16 nemda
CD P 2S 25 20 107

Rozmery Objemova PrO.mlma inf orrnativ ni
hmotnost hmotnost jedne ci hly
Drub delka ~fika tlousrka cibel
eihel
mm kg m ? kg
140 12,5
C[)"INA-A 365 245
2]5 ]9)

140 5,9
CJl..INA-B 365 1 L5 -
215 9,0

146 max. 1 000 9,2
CD-INA-C 365 180 min. 800
215 14J

i40 4.,3
Cn..INA-D 365 85
215 6,7

140 11,2
CD-INA-M 390 ]95
190 l.5t2

140 11~2
CD-INA-MD 390 ]95
190 15,2 pro obvodove st&ty tluste 365 nebo 390 mm (bez omitek), vyzdene pouze z vazAk6.

Rozmery cihel CD-INAjsou voleny tak, aby se z nich vyzdily steny v fidne vazbe, Pro zdeni se pouzivaji spolecne bud cibly CD-INA-A a CD-INA-B, nebo cn-INA-D. Cihly CD ... INA-MD maji derovan! uspofadano tak, Ze sekantm )ze z nich snadno vytvofit dve podelne putky, ktere se poufivaji spoIe me; s eihlami CD-]NA .. M~

Pevnosti v tlaku, nasakavost a mrazuvzdornost cihel CD-INA jsou stejne jako u eihel CD-IVA

Tabu Ita B .20. Rozmiry a hmotnosli dlrovanycb cihel C ()'IV A

Ro.zm!ry Objemova PrO.m6rrui inrormativnf
Druh hmotnost hmotnost jedne ci h Iy
delka :Ufk:a tloultka cihel
cihel
mm kg m-~ kg
140 8)
CD-IVA~H 290 195
21S 13,4

l40 ]2~O
Co.-TVA-A 29S 290 max. 1 100
• 215 min. 900 18~4

140 5,9
CD--IVA-B 29S 140
215 8,.8

~40 5,9
CD-IVA-C 290 t4S
2]5 - 9tO 4.3.3. Cih I Y I i cove

Licove cihly (CSN 72 2623 vretne zmen a-2-80~ b-4-83) se d~li na cihly licove plne CIP~ cihly licove ~ delivky CIPd~ cihly licove derovane CID" kvadry licove CK.l a kvadry licove JANA (CKl-JANA)~ Jsou urceny pro feme (neomitane) zdivo, Rozmery a hmotnosti llcovych cihel jsou v tab .. B.22, pevnost v tlaku, nasakavost a mrazuvzdomost v tao. B.23.

Tabulka B~21 ~ Rozmlry a hmotnosti dCrovan9ch cihel CD-INA

4~3 .. 4.. Pf ickovky

Priekovky (CSN 72 2625 veetne zmeny 3-4-83) se deli na dutinove a drftikove ..

Dutinove pnlkovlcy Pk-CD se dfive oznacovaly jako podelne derovane cihly. Ukladaji se ve zdivu tak, aby podelne osy dutin byly vodorovne a rovnoheme s licnimi plocha.mi pficky. Prickovky s rozmery 290 x 140 x 40 mm a 290 x 140 x 65 mm maji dye dutiny, piickovky s rozmery 290 x 140 x 140 mm ttyfi a pfickovky s rozmery 290 x 290 x 140 mm osm dutin. Nejv~i pfipustna objemova hmotnost je o, == I tOO kg m -3. Pnlm~rne informativni hmotnosti jednotlivych uvedenych pfickovek jsou 1;8; 2~9; 6t2 a 13tO kg. Pozadovane hodnoty pevnosti v tlaku a nasakavosti jsou v tab. B.24~

Drazkove piilkovky Pk .. dr jsou urceny pro ruene zdene pfitky nebo tef pro vyrobu pfi~kovych dilC1i. Pfi.ekovky 5 rozmery 390 x 190 x 65 mm maji dri.Zky na dolni a podelny vystupek (pero) na horni Iofnf; plose. Pflekovky s rozmery 390 x 190 x 40 mm maji drazku a pero (jako ptedchazejlci pfickovky) nebo drazku na horni i dolo! plose, NejvetSi pfipustniL objemova hmotnost je Pl' = 1100 kg m-l. Pnimeme informativni hmotnosti jsou 5~ a 3,3 kg, Pozadovane hodnoty pevnosti v tlaku a nasakavosti jsou v tab. B.24.

4.3.5.. Kominovky

Palene kominovky CKo (CSN 72 2624 vcetne zmen a-2-80, b- 4-83) jsou urceny pro stavbu vysokych pnimyslovych kominu. Jsou plne nebo pficne derovane, Jejich objemova hmotnost mil by! od 1 600 do I 900 kg m-3•

Komluovky se dlL!li podle tvaru, rozmeru a pevnosti v tlaku, Pudorysna plo-

108

109

Rozm!ry Objemovi Pr6mem:6.
bmotnosr. informativni hmotnost
Druh cihet jedne cihly
cihel d6Um Iffka ttou§tka max.
mm kgmm-J q.
2~ 140 6S 4,7
CIP 1 800
250 ]20 65 3~S
290 l40 65 4tO
C]Pd 1 800
250 ]20 65 s.t
290 140 65 3,1
ClD l400
290 140 140 7,3
CK.l 290 290 90 1250 ]OtO
CKlJANA 290 290 140 1250 14.,l cha komlnovek ma tvar vS'sefe mezikruz! Licni a rubova bocni plocha je Z8- oblena podJe predepsaneho polomeru licniho oblouku komina. Delta kominovek se m~H v radialnim smeru vodorovneho prufezu komlna a je od 100 do 300 mm, Sitka lice kominovek je vfdy 160 mm, tloulda kominovek je 90 mm, Pofadovane pevnosti v tlaku, nasiLkavost a mrazuvzdornost jsou v tab. 8.25 ..

Ta bulka B.2ST Pev nost v tlaku, na..silkavost a mrazu 'I zdornost kominovek

Tabulk. B.22 • .Rozml;ry a hmot nosti lfoovych cihe 1 .

Tabulka 8+23. Pevnost v t laku, nasakavost a mraz u vzdornost lfcovych cihel

Pevnost v tlaku Nasakavost
Druh Pevnostni v sachem stavu za varu Mrazu-
cihel znatka pr6merna jednotliva pnimerna jednotliv A vzdornost
MPa % hmotnosti
P20 20 ]6
P 25 25 20 min. lO min.9
CKo M 25
P30 30 24 max. 20 max+ ]8
P35 3.5 28 4.3 .. 6. De ro va n e a dut inove prvky pro st~nove dilce

Pevnost v t laku Nasaka vost
v suchem sta vu La varu Mrazu-
Druh Pevnostni
cihel .znafka prumeTIla jednotliva pri'lm~ma jednotliva vzdornost
MPa o/~ hmotnosti
CKI., p .5 5 4
CK1-JANA P 7 7 5t6
CIP~ClPd P 10 10 8
CID, CKl P 15 ]5 12
CK]-JANA P20 20 16 min. 12 min. 10 M25
CIP, ClPd 20
P25 25
ClD
P30 30 24
CIP
P35 35 28 Vlastnosti, tvar a rozmery derovanych a dutinovych prvkii pro vYrobu keramickych st~novych dilcu se tid! konstrukcnim Tdenim dilcu, jejich statickym piisobenim a tepelne technickymi pozadavky, kladenymi na tyto dilee .. Keramicke stenove dilce se neji:astt!ji uplatiiuji v obvodovych stenach budov, Jednovrstve dilce JCKD se skladaji ze zeleZobetonovjch zeber s tepelnou izo .. lact a zdiva nasucho z cihel CD-IDA (se sparami nevyplnenymi malton). Jinym druhem jsou keramicke vrstvene dilce, ktere se skladajl z vnC!jsi ochr-enne a pohledove betonove vrstvy tluste 50 mm, tepelne izolacni vrstvy z pC'Sn'lveho polystyrenu (tluste 50 af· 80 mm) a z keramobetonove vrstvy tluste 200 mm, vytvofene z tvarovek CD-AK a betonu tf. II.

Pev nOlI v tlaku Nasakavost
v suehem sta vu za varu Mrazu-
Pevnostni
znat.k:a pnlmbnA jednotliva prumerna jecinotliva vzdornost
MPa %hmotnosli
P2 2 lt6 10 9 netau:Li se
P4 4 3,4 lO 9 nef..idi se 4 .. 44 CIHLARSKE PRVKY PRO VODOROVN£ KONSTRUKCE

4.4.1. K 1 as j fikace

Tabulka B.24. Pcvnost 11 tlakut nasakavost a mrazuvzdornost pfitkovek Pk-CD a Pk-dr

Cihlatske vyrobky, ktere se pouzivajl na konstrukce namahane ptevHne ohybem, tj. stropnl a stldni konstrukce, se oznaeujl jako cihlafske prvky pro vodorovne konstrukce nebo stropni prvky. Tyto vyrobky jsou obvykle tenkostenne a jsou opatfeny dutinami. Tvar, rozrnery a mechanicke vlastnosti stropni ch prvkia zavisl na ko nstrukcnim reSeni stro pni nebo stresnl konstrukce, pro nif jsou urceny,

U nas vyrabene stropni prvky se deli na tyto zakladni druhy:

- stropni desky ukladane na ocelove stropni nosniky (desky HURDJS)~

- stropni vlozky umistene mezi mcnolitickymi stropnimi zeJezobetonovy-

mi nosniky (vlozky SIMPLEX) nebo vkladane mezi prefabrikovane stropni nosniky (vlofky MIAKO),

110

111

- stropni tvarovky pro vjrobu dllcIl (panelA a povahl),

Metody zkouienl stropnich prvkd obsabuje sada norem CSN 12 2601 at 722608.

444 .. 2. Stropni desky HURDIS

Cihelne stropni desky CSD-HUIDIS (CSN 72 2642 v~6 zmm 8- 6.--81J b-4-83) jsou vzhledem k rozmer6m a mechanickym vlastnostem vynikajicimi cihllthkYmi vjrobky. Jsou opatfeny tfemi nebo ~yfmi podelnjmi dutinami. Rozmery desek HURDIS jsou v tab. B.26~

Delka SHu vjtka Uhel
OzttKeni zdikmeru fel
Druh desek desek homi dolnf
.
mm stupne
CSD-HURDIS I )00125 990 - 250 80
-
(s kol mjmi tely) 120/25 1 190 -
C)D-HURDIS 2 100125 990 I)()O
(s kosfmi &.1y) 110/25 1090 1000 250 80 60
120125 I 190 1 100 K deskam s kosymi eely se vyri.b~ji zvliUtni patty (CSD-HVRDIS 2pa).

o hmotnosti 1,6 kg, ktere se nasazuji na dow pHruby ocelovych nosnik6 .. Desky CSD-HURDIS 2 se na tyto patky uk1adaji.

- Onosnost desek HURDIS urCujemc zataovaci zkouskou. Desky ulozime na podpory pfi pfedepsanem rozpet] (tab. B .. 21) a zatezujem~ je dvema bfemeny ve ~rtinach rozpet], Unosnost desek je souetem obou pu.soblclch bfe ... men pfi zlomu .. Pozadovane unosnosti desek jsou v tab, B.27. Pn\memil nasi-

kavost ma bjt 12 0/0, jcdnotlivl nasllkavost 10 %.. .

Desky HURDIS s vhodnou povrchovou upravou. (dezenem, ~azurou apod.) se pouZivaji pro vn~jli i vnitfni obklady.

Tabulka B.27~ Unosnost & hmotnost $lropnIch desek HURDIS

V zd3. Ie nost o nosnost v ohybu Prdm&n8
hmotnost
Oznaf.eni podpor
Drub desek prO.m.em8. jednotliva ~ suchem stavu
desek
inm kN kg
CSD-HURDIS 1 l0012S 940 StO ~O 1611
120/2S 1 120 6~O 4,5 20,0
CS[)"HURDIS 2 100125 &W 5,0 4"tO ISt7
110/25 940 5,5 4t2 17)
120125 1040 6tO 4,S 19,,0 112

4.4.3. Stropn( vlo.tky SIMPLEX

Cihelne stropnf vlotky CSV .. SIMPLEX (CSN 72 264-1) jsou dutinove stropni prvky, bed se poutivaji pro nenosnou vjpl6. :lebrovjch monohnckych ielezobetonovych stropnich konstrukcf. Tyto vlolky vytvateji tzv .. ztra. cene bedn~nf :lebrovjch strop4 .. VypitJ.uji prostor mezi sousednimi telezobe~ tonovjmi zebry a vytvifejl rovny podhled z cihlatsk6ho stfepu. Delka vlolek je 360 mm, Affo je 280 DUD (osova vzdA.1enost :lelezobetonovjch !eber je 300 mm), vjika 120, ISO nebo 190 mm. Vylka nastavce vlo!ek je 80 mm.

Pevnost v tlaku vlo!ek CSV-SIMPLEX se zjiJiuje zatHovAnim kolmo na OSU dutin. Takto stanovena pevnost v tlaku se vztabuje DB celou p6dorysnou plochu vlozek 280 x 360 mm a musi btt pr6m~m~ nejmene 1,0 MPa a jednotlive neimene 0,8 MPa.

4.4.4. Stropni vloiky SIMPLEX.REKORD

Cihelne stropni vlozky CSV-SIMPLEX·REKORD (CSN 722648) . jsou dutinove stropni prvky, jejichZ pouliti je stejne jako u vlotek SIMPLEX. Vlofty SIMPLEX-REKORD se pouf:(vaji vfdy s patkami CSV.SIMPLEX ... REKORD Pa. Vlozky i patky jsou 360 mm dlouhe, Sifka vlo:lek je 320 mm, vylka ]20, 160 nebo 190mm .. Pevnost v tlaku se ureuje stejne jako u vlolek CSV·SIMPLEX. Potadovane hodnoty pevnosti v tlaku jsou rovna stejne, Siika patek je 175 mm. Osova vzd81enost .felezobetonovjcb feber je 500 mm ..

4.4 .. 5. Stropni vloiky MIAK.O

Cihelne stropni vloZky CSV ... MIAKO (CSN 72 2640 vretn6 zmeny a-4-83) se vklltdaji mezi stropni felezobetonove nebo keramicke nosniky .. Tvar dolnich pHrub t~chto nosnikU je nutno ddy ptedem proiettit, protoze musi umoznovat ulozenl vlo!ek. SkJadebni..lilka pfiruby je ISO mm, tlouitka stojiny 100 mm ..

Hlavni rozmery vlotek CSV ... MIAK.O jsou v tab. B.28t Cislo pled lomitkem udava vj§ku vlofk:y a Cislo za lomitkem udava osovou vzdalenost nosntku

Tabulka 8+28. Rozml;ry stropnich v lofek MIAKO

Ozna.feni ~lka Sitka Vji.ka Vyska ozubu
stropnfch v lozek

mm
CSV MIAKO ]2160 295 SOO 120 6S
CSV M1AKO ]2145 295 350 120 6S
CSV MIAKO ]9/60 295 SOO 190 65
CSV MIAK.O 19/45 295 3.50 190 6S
Nastavee na
MIAKO 19/45 295 325 80 IS 113

Unosnost Nej v~t§i pH pustna
Oznafenf prQmirn' hmotnost

st ropn ieh vlo!ek pr6merna jednotliva jedn~ v lozk y
kN kg
CSV M JAKO 12/6(1 6~O y 5,,0 ]3,0
C)V MJAKO 12145 410 3j10 7,0
CiV M1AKO 19/60 610 SjlO 11,0
CSV M]AKO 19/45 410 3j10 ]0,0
N asta vee na
MIAKO 19/45 - - 6~O Pevnost tvarovek V tIaku se zjiltuje zkoulkou, pfi nii tlakova sUa pt1sobf rovnobtine S OBaD podelnycb dutin (vetiinou Ctyf) a vztabuje se na astou plochu profem tvarovky (bez plochy dutin).

Potadovani: pevnosti v tlaku tvarovek CSt-ARMO jsou uvedeny v tab. B .. 31. Pr6mt'!ma nasakavost tvarovek ma btt nejmen! 12 % ..

Na zaklad~ zvla§tnich ujednanl se tei dodavaji tvarovky CSt-ARMO s jinymi rozmery,

v em. Po dohod~ s vyrobcem se dodavaji vlotky i jinych rozml;rii, napf, 14/45, 18/45,. 26/45. Na vlofky 19/45 se vynlbl:ji nastavce vysoke 80 mm.

Onosnost vlozek CSV .. MIAKO se urcuje pfi ulozenl vlozek, ktere je obdob .. ne jako ve skutem6 konstrukci. V10fty se zatezuji dvema bfemeny, Unosnost vlozek je souetem obou p6sohicich bfemen pfi zlomu. Pozadovane unosnosti vloiek jsou v tab. 8.29.

Tabu Ilea B. 29. U nosnost a h motnost stropnich Y Ioze k MIA KO

Tabu lka 8+3 l. Pevnost v I lak u stropni ch tvarovek ARM 0

PeVOOIt v tlaku
Pevnostni znatka stropnlch tvarovek ARMO
tvarovek prum~ma jednotiiva
MPa
P12 12 9,6
Pl1 l7 13,6
P 25 25 20tO
P33 33 26t4 444464 Stropni tvarovky ARMO

4.4.7. Stropni t varov ky U

Cihelne stropni tvarovky U (CSN 72 2649) jsou dutinove tvarovky, ktere jsou urCeny pro vjrobu stropnich nosnikU (povalia) a stte§nich panelu, Cast jejich pnitezu miaZe bjt souCistf staticky 6Cinneho pnitezu konstrukce.

Tvarovky maji uprostfed lifky velmi hluboky zafez ve tvaru pismene U, do nehof se vkladajl pruty vjztuie. Tvarovky se oznaeuji UIS, U16 a U22;5. Cisla v techto oznaeenlch znaei skladebnou rysku (em) prefabrikatu, v nichz jsou tvarovky pouiity. Jmenovita vj!ka tvarovek je 140t 160 a 205 DUD, ~ifka 290 a 240 nun, delta je vfdy 290 mm,

Pozadovana pevnost v tlaku, ur~ni zatezovanim silou pnsobici rovnobezne s osou podelnych dutin, je prumcmt! 17 MPa a jednotlive 13,6 MPa. Pmm~ma nasakavost tvarovek rna bjt: nejmene 120/0•

Cihelne stropnl tvarovky CSt .. ARMO (CSN 72 264(l v~etne zmeny a-4-83) jsou dutinove tvarovky, ktere jsou ureeny pro vyrobu nepfedpjatych i pfedpjatych stropnich a stresnich panelu, nosnlkn (povahl) apod. Cast jejich prufezu mute b:9t soueastt staticky ucinneho pniiezu jako konstrukce. Lze je take pouzit jako stropni vlozky,

Tvarovky CSt .. ARMO se dt!lf podle vjsky, podle tvaru homi vodorovne steny a podle pevnosti v tlaku,

Vy!ka tvarovek CSt-ARMO je 120,. 110 a 220 mm.

Podle tvaru horni vodorovne steny se tvarovky oznacuji CSt-ARMO- t nebo CSr ... ARMO-2. Pfesny tvar nenl predepsan, jenom obrys (tab. B.30).

Tabulka B.30. Rozmery stropnich tvarovek ARMO

4.4.8. Ker am icke s tropni a stfe §ni dilce

NejveUJ pn pustna
Oznaeenl ~lka Sitka Vjika pnlmerrni hmotnost
stropnfch 1 v arovek jedne tvarov ky
mm kg
CSt ARMO 12-] 120 6,0
CSt ARMO 12-2
CSt ARMO 17-1 290 290 170 9tO
CSt ARMO 17-2
CSt ARMO 22 .. 1 220 11,0
~ARM022-2 Keramicke stropni a stre§ni dilce patti mezi stavebni dilce, ktere jsou zhotoveny z \jztuze, betonu a eihelnych tvarovek, Tyto cihelne tvarovky jsou jednoucelove, vhodne jen pro vjrobu ureiteho druhu dilcu. Keramicke dilce se zafazuji do rozsiteneho sortimentu cihlarskycb vjrobku.

Keramicke stropni dilce se deli na stropnl nosniky a stropni desky, Z §iro .. keho sortimentu uvadime jen ty dllce, pro nl;i; plati ustanoveni oborovych no. rem.

Stropn! nosniky (ON 72 3760) jsou urceny pro keramicke polomontovane stropni konstrukce, Piieny prnfez nosnikn rna tvar umofriujici ukladani stropnich vlozek MIAKO mezi nosnlky, ktere jsou pfedem osazeny na pfedepsanou osovou vzditlenost. Po ulofeni vlozek se stropni konstrukce zmono ..

114

115

116

Nosnlky ATLAS jsou obdelnikoveho pn1f"ezu bez vy.ooivajici vynu!e" Rozmery pn1fezu jsou 140 x 65 mm ..

y tab. ~.32 jsou uvedeny 6daje 0 konstrukcnim uspofadani, rozmereeh a unosnosti stropnich konstrukci s keramickymi nosniky KP FERT ATLAS

a s cihelnymi vlozkami MIAKO. ~ ~

V tSN .72 3760 je vyznaceno, ktere nosniky (vetsinou pfi rozpeti 5 000 mm a vet~im) Je nutno posoudit na posouvajici sllu, Podle potfeby se navrhne dodatecna smykova vjztuz+

Stropni desky iuki(ON 72 3761) maji tradienl nazev povaly. Jsou to stropni dilce zhotovene z jedne lady cihelnych tvarovek ARMO. Sitka dilcii se proto rovna §ifce tvarovek (290 mm). Vyska dilcu je 140 a 210 mm, delka 2 080 ai 5 280 mm, Povaly se ukladaji vedle sebe. Mezery mezi povaly se zaplni betonovou smesi, ktera se rovnez pouiije pro vytvofeni vyrovnavaci horni betonove vrstvy tluste 20 mm. Stropni konstrukce z 6zkych desek jsou navrleny pro maximaln~ pHpustnou hodnotu normoveho rovnomerneho zatizeni (bez vlastni hmotnosti zmonolitnene stropni konstrukce) 1,05 nebo 2t 10 kN na I m delky povalu,

Stropni desky (ON 72 3875) jsou stavebni dilce zhotovene ze dvou tM nebo ~yf fad cihelnych tvarovek ARMO. betonu a neptedpjate vYztuf~. Desky JSOU navrieny pro maximalne pfipustne hodnoty normoveho rovnomemeho zatizeni (bez vlastnl hmotnosti desky): 6 kN m-2 I 2 nebo 2'" kN m-1

k 2 2 ' , """" ,

5,9 N m- ~ 4,7 kN m= .

Stropni desky pfedpjate podle ON 72 3876 jsou stavebni dilce zhotovene ze dvou nebo Ctyf cihelnych tvarovek ARMO~ betonu a pfedpjate vjztui:e .. Tloustka desek je 245 rnm. Desky jsou navrieny pro rnaximalne pfipustne hodnoty normoveho rovnomerneho zatlfeni (bez vlastnl hmotnosti desky) 5 a 8 kN m-2•

litni, tj~ mezery mezl vlolkami nad nosnfky se zaplni betonovou sm6si a nad vlolkami se vybetonuje 20· sf 25" em tlust' vrstva. Stropnf nosniky jsou sestaveny ze specialnich tvarovek se tIabky. ulo!enych v fadC§ tak, aby se do ilabk6 mohly uloZit pruty vjznde a betonova smes ..

Podle ON 72 3760 se vyri.beji tfi druhy keramickych stropnich nosnlku, ur ..

tenych pro bytovou vjstavbu: ..

~ nosniky KP z cihelnjch tvarovek T, - nosniky FERT z tvarovek CNTt

- nosniky ATLAS z tvarovek E.

Nosniky KP maji pHeny priifez tvaru obraceneho pismene T. Sitka pffruby je 140 mm, tloustka ptiruby 6S mm, vjika nosniku je 160 mm.

Nosniky FERT maji obdelntkovy pr6fez, vytvoreny tvarovkou, v ni.Zje u10- ZeD8 podelna vjztuZ a beton. Sitka nosniku je 140 mm, vjlka 65 mm, Z nosniku vyfniva prostorova vYztuZna mmo vi na· na vj§ku 160 mm, merenou ad

spodnlho okraje prufezu. .

. Tabulka B.32r Konstrukcn i uspohidani, rozrnery a it nosnost stropmch konstrukcl 5 keram ickymi nosrul;:y a cihelnymi v Iozkami

OsoV8. TIouMka V~ova
Druh Druh Druh vzdalenost hotove o.!lka unosnost
cihelne stropni
stropniho cihelD~ stropnieh stropnich hotove stropni
nosniku tvarovky stropni nosnik'O. kon- nosnikf'l k:onstrukce
vlo!ky strukce (mm) ~ifky 1 m
(m)
(mm) (kNm)
2 100 4,882
MIAKO 19/45 0,45 215 at a!
1
6000 17,397
MlAKO 19/45 4800 10t911
KP T s nastaveem O~45 290 at a2
7500 31,955
2100 4,910
MIAKO 19/60 Ot60 21S aJ af
6000 21~ 966
2 100 5,418
MIAKO 19/45 O~.45 2lS al a1
S 700 15,102
PERT MIAKO 19/45 4800 lC746
CNT s nastavcem 0,45 290 a! a2
7200 26,316
2 100 5,453
MIAKO 19/60 0.,60 2!5 ai a:l
5400 15,651
2 ]00 2,698
ATLAS E )lIAKO 12145 0,45 140 a1 aJ;
3900 5,174 4.5. CIHLARSKE vYROBKY PRO ZVLASTNi (reEL Y

Palene cihlafske prvky pro zvlastni Deely zahrnuji kanalizacni cihly

a studnovky, .

Kanalizacni cihly se vyrabejl jako kanalizaeni cihly ~ rovnobezky CKa (CSN 72 2627, 1. lcist) a jako kanalizacni cihly - kliny CKa .. K (CSN 72 2627, 2. cast) .. Pozadovane pnimeme pevnosti v tlaku jsou 15~ 20 a 35 MPa. Rozmery rovnobezek jsou 250 x 120 x 65 mm, rozmery k1inu 250 x 120 x 65 (57) mm.

4~6~ pALENA KRYTINA

Palene tasky se vyrabeji v nekolika druzich. Jsou to: tasky obyeejne, tj. bobrovky (CSN 72 2682),

tasky tazene drazkove (CSN 72 2683),

~ tasky razene dvojdrazkove (CSN 72 2684),

- tasky razene drazkove Holland (CSN 72 2688)t

- prejzy (CSN 72 2686),

117

5. Vapna

- hfe~ (CSN 72 2687).

PodIe zvlSitnfch ujednaoi mezi ytrobcem a odberatelem se vyr6bfjl te:t taleDi dri..ikov~ talky glazovane a engobovan6 ..

4.7. JINE CIHLAAsKE vYROBKY

Dmuifni lrubky CDt, jinak let trativodky (CSN 72 2699), maji vidy delku 333 mm a sv!dost SO, 6S. 80, 100. 130, 16Q. 180 a 200 mm. Cihelne dla!dice stijove COl-s (CSN 72 2630) maji rozmery 290 x 140 x 45 mm, 290 x 140 x 6S mm a 290 x 21S x 6S mm, homi povrcb je vfdy rjhovan .. P6dovky CDl-p (CSN 72 2633, I. b\st) maji rozm!ry 200 x 200 x 30 mm.jejich povrch je h1adkj.

CiMini obkl6.dalky talene se vyri.b6ji v mnoha rozmereeh, s licnimi plochami bladkjmi nebo ett.st6ji tvarovanjmi, ktere jsou neupravene (refne) nebo engobovane,

Vyri.b6jl se te:t tvaTOVky pro ierinni iqJravy (polovegetarni opevi\ovaci tvarovky a tr8vnikove mfUovky), jejich 6~lem je napf. zpevnit povrch svahf podeL silnia. ib 0 nebo dr8Zniho telesa, V~ s 1 i J'£ ~~ .r ~ N} E ~ t: j t.1 ~ t::. AI ~.-;-

~:jI;.:- B I'iC~l ~ ,3-' ~..,,-

,

t .:: 0 P=-!i·gc.,..a. ,i.

~ 0 •

l .... ~!I7... :t c ~' ......

f -' c/ g J,.

. ~ t" n 11" ~.~~ })~ ) "' ... :;;.-120 W

f (/

Pro vapna plati soubor norem CSN 72 2201 Vapna. V§eobecna ustanoveni vcetn~ zmeny a-8-84, CSN 72 2202 Vapna. Vzorkovani, CSN 722203 Chemickj rozbor va pen lvcetne zrneny a) - 10/1976 a zmeny b) - 4/1977] S odkazem na CSN 72 2217 Stanoveni nehasttelneho podilu ? mechanickych neeistot vapen, CSN 722214 Stanoveni zrnitosti vapen, CSN 72 2215 Stanoveni vydatnosti vapen a CSN 72 2218 Stanoveni hydraulicity vzdu§nych vapen,

Vapna se deli podJe vlastnosti na tyto druhy: .

vapna vzdusna,

- vapna hydraulieka,

- vapenny hydrat ..

Vzduine vapno (CSN 72 2230) je ureeno pro stavebnl u~ely, pro ruzna pnimyslova odvetvt a zemedelstvl. Podle obsahu MgO ve vyzihanem stavu se deli na

~ vapno vzdusne bile s obsahem nejvyse 7 % MgO.,

- vapno vzdusne dolomiticke S obsahem nad 7 o MgO.

Bile i dolomiticke -xzdu~ne vapno se d~li na pet tl-id jakosti podle obsahu charakteristickych oxidu, pficemz vapno V4 indy neni urceno pro stavebni uc!ely. Pouzije-li se bile nebo dolomiticke vzdusne vapno pro stavebni ueely, pofaduje se, aby jeho vydatnost byla nejmene 2~O nebo 1981 kg-l. Dolomiticke vapno neni vhodne pro omitky,

Vzdusna vapna se deli podle zrneni na:

a) vapno kusove se zrny nad 7 mm,

b) vapno pra§kove se zrny do 3 mm,

c) hrube mlete vapno se zrny do 2~5 mm, d) jemne mlete vapno se zmy do 0,2 mrn,

e) velmi jemne mlete vapno se zmy do 0,09 rnrn.

Vapno hydraulicke (CSN 72 2250) se vyrabi ve tfech jakostnich tfidach, oznacovanych eisly 30, 45 a 90. Tato clsla znacl hodnoty pevnosti v tlaku (v desetinasobcich MPa) malty, ptipravene z vapna a normoveho pisku s pomerem miseni 1 : 3 (podle hmotnosti) azkousene po 28 dnech (tab. B.33).

Podle zpiasobu v-yroby se rozlisuji dva druhy hydraulickyeh vapen:

- hydraulicke vapno vyrabt!ne spolecnym mletim vzdusneho vapna s pH .. sadami (vysokopecnimi struskami, popf. pucolany),

- hydraulicke vapno vyrabene spolecnym mletim prirozene hydraulickeho vapna se stejnymi pfisadami jako v pfedchazejiclm pripade,

Poo Is- T .. z , ""l

'1 -

~l~_ C!ii: _ q

..t! -

.. - .. __ .. ,

\1-

· -_. .e----:;~ ~ ,- -'

· It./' '~1"0 - '"L \~O '10' i ...........

_. __. ... T-·----· .. ·· -_ ..... - .. _._.

I - "" E.

I J . n -- ....

f·'1. '11 - .. ~

~ ....................... t----=-= ~

1· 200 l = I) rt'P

. *f-r

~p.

~ .... 1',

/'1 ( ._-

. . ..... J ('

1io 1 tl J 1.-1..' 'I:!

; 1- ;" ::. 111J'tt ·/f.~ \.t

<I L)

Llt~.r 0. .... 0 _ ~

- r ~ ,_ ~., ~ "G ~, ., ih .. :

: f'i' . ~D/'!~",,~'i f l~''''

i~ ,

· ~~!'- . .:- \"1~ ," ~~ ~ .. h'l~- 'I, ~

~ ~- ~'- ~\~t·\-th'.5C_ \6 ~m 'I....

~'1: __ ~ I,\"C '1"'-;:: c:.. ~; ....

• - ...... _. I _ I I

...,,"':I~ (..,p1

vs ..... (0 !:.. .. ~i /'!'i ~ !I;,;~-.,. 'C.~ Tp·.

..... ~ \'~oo (J~J~"lr f' - 1lO<l 1\1

'n. ~ ~ too ~ "" ~ ..

•. r' ~ (I- ~ / ...... kL.

.. ~------ ... -- ---

1

I j

(,_ ~ tr,.. tJ;_ j

.... ~{L~ ~ i ........ tt,l )"'- -~ ..

~~-

--------

118

119

Objemova sttlost se prokazuje kolaekoyou zkouAkou (CSN 72 2222) .. Poflttek tuhnuti nema bYt dflve net za 4S minut. Je-li kratli~ musl vjrobce uvest jeho skutecnou hodnotu. Na jemnost mleti hydraulickych vapen se kladou tyto poiadavky: Zbytek na sitt! 009 smi bjt u uvedenych dvou druhd hydraulickeho vapna nej-yy§e 1 5 nebo 25 '10 hmotnosti. Pontite aktivnl hydraulick6 pfisady maji bYt :akov~, aby vapno m~lo pozadovane vlastnosti, ahy bylo objemo ..

v~ stile a nezp6s0boval0 tvorbu vjkv~i\.

Vapenny hydrdt objemovl sldlj(CSN 72 2246) je urcen hlavne pro pfipravu

omitek, Jebo objemova stalest se stan ovuj e pfedepsanjm postupem (CSN 72 2248 Stanoveni objemove stalosti vapenneho hydratu), Podle zakladnfho chemickeho slo!eni vjchozi vapencove suroviny se vyrabi vapenny hydrit S obsahem MgO do 5,5 % hmotnosti jato vzdu§ny bilS' bydrat a S obsa .. hem MgO nad 5,,5 % hmotnosti jako vzdu§ny dolomitickj hydrit. Vapenny hydrllt se dodllvil podle chemiekeho slozeni jako velmi tillY tf. I nebo II, a.s· tY tf. III nebo dolomiticky, podle zmeni jato jemny, velmi jcmny nebo spe-

clatni. .

Vapenny hydrat obyeejn; (CSN 72 2241) je vapenny bydrit, u .nl:~t s~ neprokazuje objemova stalost. Je ureen pfev8fne pro pnlmyslove 6Jt6ni a up~ .. vu vody. Pro stavebni il6ely jej lze pouzit plimo jen do malt pro zd~ni. JestliIe se ma poutit do malt pro omitky, je nutno nechat jej odleset, pfidat 'Y"odu. aby vznikla vapenna kase. Dobu odlezeni urti vjrobcc. TIider? ob~~J~eho vapenneho bydr8.tu podle chemickeho sloleni a podle zrnenl Je steJne jako

U objemove staleho vapenneho hydritu.

Tabulka Hr3 3. Pevnosti v tlaku a v tabu za ohybu malt s hydraulickYm v'pnem pro wteni jakostni tfidy

Ncj men~f pr6m..!mi pevnost (MPa)
Tflcia vtlaku v tahu za ob)'bu
po 28 dnech po1 dnech po 28dnech
30 3,0 - OtS·)
4S 4,5 ~ 1,2·)
90 9,0 2,,5·) ~S·) PoznAmn: Hodnoty ozna&n~ h vl;zdi~kou jsou pouze informati vnl,

120

6. Sadra

Sidra je prtikove, rychle tuhnoucl a tvrdnoucf pojivo, ziskane tepelnjm zpracovanim suroviny (sadrovce) na polohydri.t siranu vapenateho a jeho semletim na ptedepsanou jemnost,

Sidra (sadrove pojivo) se poutivA v mnoha prOmyslovjch odvetvich, ve stavebnictvi jednak pro vyrobu sadrovych stavebnich dilcU~ jednak jako stavebni pojivo pro zednicke a instalaterske pri.ce.

Podle CSN 72 2301 [ST SEV 826-11 vCetn~ zmeny a) - 4/1981] se sadrova pojiva roztfiduji tabo:

- Podle pevnosti v tlaku (v MPa) po dvou hodinach se rozlisuji tyto tfidy sadrovych pojiv: G~2, 0-3, G-4, G-5, 0-6, c-t. 0 ... 10, G-13. G-16, 0-19, G·22 a G-2S. V CSSR se vyr{tbi sadra tHdy G-2 a 0 .. 3.

- PodJe doby tuhnuti se rozlisuj! druhy : sadrovych pojiv uvedene v tab. B.34.

- Podle jemnosti mleti se roziiiuji druhy sadrovjch pojiv uvedene v tab. B.35

- Pro vjrobu sadrovych stavebnich vjrobkll vseeh druhia se doporueuje poufivat sadry tHd 0 .. 2 ai G-7 s dobou tuhnuti ~ B, Cas jemnosti mleti 1. Il, ]11, pro vyrobu tenkostennych stavebnleh vjrobki! a dekorafnich prvkli tfidy 0-2 sf G-7 s dobou tuhnutf ~ B a jemnosti mleti II. III, pro omitkove price, sparovani a speciltlni ueely pouzivame tfldy 0-2 af G .. 25 s dobou ;.ub-

nuti B, C a jemnosti mleti II" III. ~

Tabulka B.34. Druhy sadro~h pojiv podle pofilku a doby tuhnutf

Oznaeeni Tuhnud (m in)
Druh poji\ra doby poeatek doba
tuhnutf
nejdftve nejpoDJeji
-
ryehle tuhnoucf A 2 IS
normalne tu hnouci B 6 30
pornalu tuhnoud C 20 •
nenormuje se Tabulka B.3S~ Druhy sadrovyeh pojiv podle jemnesti mleti

. Oznauni jemnosti mleti

Druh pojrva

Zbytek na site s rozmbem . 01 \o'orU Oj2 m m, nejv)rk %

hru~ mlete .stfedru! mlet~ jemni mlet6

I II III

30 15 2

TahuIn 8 .. 36+ Druhy a ja.toscnf cHdy ne:ju2ivanijlfch cementA

Nh.e-Y ~f
portllndskt PC
slnJ.IWplrtLaadakt SPC
vysokopccn' VPC 200
7. Cementy airaoo\l1.dornt pOrtJaodskj SVPC
$ilnlenl portJamllky SC
sj]nitn I Itl'Ulkoponlandtki sse Cement je pra.!kovite pojivo s hydraulickymi vlastnostmi. Pfidanim zamesove vody vznikne cementovy tmel, kterj tvrdne i pod vodou. Vyrabi se z vhodnych surovin palenim az do slinuti, ~imf se ziskaji slinky, ktere se roze-

melou na jemny pra§ek.

Podle petrografickych slozek, ktere vznikaji pfi vYrob~ ve slinovacim pas ..

mu~ delime cementy do dvou skupin:

- cementy kiemilitanove (silikatove), u nichz hlavni.slozky kremicitanove-

ho slinku jsou oxidy: vapenaty (CaO), kfemicity (Si02) a v mensi mite oxidy: hlinity (AI20J) a zelezity (Fe-O«), Z kfemicitanovych slinku se vyrab~ji cementy silikatove, tj, portlandsky cement a cementy smesne;

- cementy hlinitanove (aluminarove'); u nichz hlavni slozky hlinitanoveho

slinku jsou Al20J a CaD a v mensi mire jsou zastoupeny FC203 a Si02 .. Do teto skupiny patti hlinitanove cementy,

K hlavnim slofkam se pfi mleti slinku pridavaji prisady, ktere delime na:

- hlavnl, kterymi se upravuje prubeh tuhnuti cementu. Regulatory tuhnuti jsou napi. sadrovec a sadrove sttepy,

_ vedlejst, pouzivane pro smesne cernenty. Takovou piisadou je napt. vy-

sokopevnostni granulovana struska, prirozeny nebo umely pucolan a tras,

_ specialni, ktere upravuji pnibeh mleciho procesu a zvii§tni vlastnosti cementu (napt. plastifikacni, hydrofobizaeni a provzdusovaci pfisady), Obsah specialnich pfisad nepfestoupi obvykle 2 6/0 hmotnosti cementu,

Zvlastnt skupinu tvoii specialni cernenty, jako napf. hydrofobizovane cementy, rozpinavy portlandsky cement, bile a barevne cementy, struskosirano .. ve, horecnate, silnienl, tamponazni, hamate nebo jine vzacne cementy, vhodne do betonu ochrannych konstrukci stinicich atomove zafenL

Tiidy a druhy cementa

Jakostni tfidy cementu (CSN 72 2117 Stanoveni pevnosti cementu) jsou 200, 250,. 325, 400 a 475 (tab. B.3 6). Ctsla tfid ad povida ji pevnos tern vyjadfenym v kp cm -', a jsou tedy desetinasobkem pevnosti vyjadtenych (po piechodu na jednotky soustavy SI) v MPa. Pro zarazeni cementu do ureite tfidy je rozhodujici nejmensi prumema pevnost v tlaku po 28 dnech tvrdnuti (viz . tab. 8.37)4 Pouze silnicni cementy se d~H na tfidy 65:t 70 a 75; coz jsou deseti-

nasobky nejmensi predepsane pevnosti v ohybu (MPa) pro cementy, jejichf pevnost v tlaku je 32~5, 40,0 a 47,5 MPa.

Druhy a jakostni tfidy nejuzivanejsich cementa jsou uvedeny v tab. 8.36.

Duvodem k rozdeleni silnicnich cementa do ttid v zavislosti na nejmensi pte-

122

Vydb.{1C v jakoltnf rffde
325 -400 :47S
2jO 32S a
2.SO
2SO 325
6S 10 7S
6.S 70 7S Ta bu Ita B.3 7 ~ Pfedepsaui prOmim~ pevnosti v ohybu a v tlaku pro jednotli vf jakOSIru tffdy cementu pfi rUzn~ dobf uloun i

Doba uloleni
vtdncch Tfrda cementa
z toho 200 250 32S 400 475
D£jmedf pt6lU&rt! pe'VDOIt .. Mfa:. zjilani na
2kutebnicb t!lcsc:cb
= ;,4"jI ::::II
~ ..:ate ~ .D :!:I 1: .a i ::::II ~
,J:!! iJo.. :; =- ~ .. :;II
- .g ~ ~ ...:. ..:..
..!lid > .c 1111
-- .g -! •
II :: ..., e .... Q -
!t! - .... 0. -
~ )0 ...
> > ~ > > ;.. > ::.-
3 I 2 ~ - - - 2j 13,0 3,5 J8,0 4,5 23,0
7 I 6 t,5 9~O 2J 13.0 -
~ ~ - - -
28 L 27 3;; 2O~O .5.0 2S.0 S,S 11.,S 6,S -IO~ 111 47~
silnirol cementy (SC a sse) tfidy 6S 10 75
prumem'- ptVD05l po 28 daech ~S 3U 7,0 ~O 1~ 41,S depsane pevnosti V ohybu je vjznam pevnostiv ohybu, bed se u silnimich cementa (SC a SSe) poiaduje vyHi Dei u PC a SPC tHd 32S~ 400 a 475, jakje patmo z tab .. 8.37.

Pevnost ~ ohybu (s~erodatna pro silnimi cementy) se zji§tuje na zkulebnich tramcich rozmm 40 x 40 x 160 mm jato primer ze tft zkouJe~ zaokrouhleny na 0,01 MPa. Ze sHy F(N), vynalofene na zlomeni tramce se vypoata pevnost ~ ohybu .17po - 2,34. 10-3 F (MPa). U pHstroje 5 pako\'jJn pfevodem I : 10 Je nasobitel sUy Froven 2~4 . IO-lt- U Michaelisova pHstroje s pfevodem 1 : SO se hmotnost nadoby s broky v kg nasobi 1 17 (pfesneji 1,141 pfi s 9,81), a tak dostaneme 0110 v MPa. Pnlm!rn! pevn~t v tlaku je pramerem hodnot stanovenjeh na Sesti zlomcfch zkusebnlch tri.m.etkil zaokrouhlenym na desetiny MPa. Zlomky trAmefkU se vloti mezi brouSene 'plochy ?Celorych ftvcrcorych destieek lisu 0 strane 62.5 mm, taUe lisovacl plo~ha je 62,5 x 40 .. 2 SOO mm! (40 mm je §ffka zlomku tn\mefku, jehel! deJka je v~§i net 62,5 mm). Pevnost v tlaku kafde ze g;sti zkousek se ura ze vztahu

123

n.._~.. F kde F(N) je slla, kterou muse) vyvinout zkusebni lis, aby porusil

--nl 2 500~

zlomek trarnecku ..

Pro jednotlive tfidy betonu, popf. pro jim odpovidajici znaeky betonu, vo-

lime druhy cementu podle tab, B.38. NejniHi pfipustne tH~y l.etonu pro jednotlive druhy konstrukce jsou uvedeny v tab. D.56 (ve stati D.l.2.3).

Tabu lka B.31. Vhod nost jakostn ich t tld ce mentu pro jednot 1 i ve ttidy a znatky betonu

Tfida ZnatkaU Vbodny drub cementu
be..mu betonu

OL « ... .10)
0 105 SPC 250~ VPC 200~ ¥PC 250t SVPC 2$0
1 135
II (PO) ]15 PC 325t SPC 2S0t SPC 325, SVPC 2.s0j SVPC 325 j V~ 250
III 250 PC 325. pC 400, SPC 2.50~ SPC 32S~ SVPC 2:50~ SVPC 32S~ VPC 250

IV 330 PC 400~ PC 41St SPC 400

v (400)450
(SIlO) 550 PC 400j PC 47:5, SPC 400
VI (600) L) Znatky beionu, kteri podle C5N 73 2400 neodpov:ldaji Jlekt.ere z uvedenycb tndj [sou uvedeny v za,,-,orkach-

D"u,y cementi:

Ceskoslovenske normy 0 cementech lze rozdelit do dvou skupin:

~ CSN722110 8f CSN722118~ ktere obsahuji spoleena ustanoveni

a normove metody pro stanoveni vlastnosti cementu;

_ CSN 72 2121 af CSN 722125, ktere se zamefuji na normove pozadavky

u jednotlivjch druhu cementa (normy jakosti). , . ~

Soubor revidovanych CSN pro jednotlive druby cementu nabyl .~~lnnostl

doe I .. 1. 1973. CSN 72 2110 Cement. Spolecna ustanoveni p?fadUJl, aby cement z dovozu byl doprovazen osvedfenim jakosti podle meZln~odniho z~ulehniho postupu. Bez tohoto osvedceni, popr. bez jeho na~r~m osvM~n~

danym statni zkusebnou, nesmi bjt dovazeny cerne!ll distribuovan. ReVIZI

~rem se tedy dosahlo zejmena toho, fe od I. 1. 1973 je deklarovana ve,,:,nost vsech nasich cementii ureovana zkusebni metodou pod!e ISO (~"?te:"natlonal Standard Organisation). Cement se dodava volne lof~ny.:,e specialnich vagonech nebo autech, v pytlich 0 hmotnosti 50 kg nebo I v Jlnych obalech podle

dohody odberatele s ryrobcem.

Na pytli musi by.: uvedeno oznaceni vjrobce: ~h ~ tfida cernentu, cislo

pfislusne nonny jakosti a hmotnost. Barva napisu je nizni podle druhu ce-

mentu:

~ ~ma pro portlandsky cement (PC i SVPC a SC),

_ zelena pro struskoportlandsky cement (SPC a SSe), _ rervcnA pro vysokopecni cement (VPC)~

124

T. bu.ka B~39. Omezen i obsahu MIO, ~ ztr.it !fhAnfmt vedleji'eb a speciilnich pffsad u jednotliv)rch druhd eementu a pOOitek a kon.ec doby tuhnud

Max. % ebsahu, vyjldteno v % hmotnosti
Doba tuhnuti
sHnku cemeatu
Drub
cementa piisad
ztrat poMtek konec
MgO so,
!ihAnim vedlej- special- ( ":lin) (h)
.lith nich
PC 3 0 4S
SPC 6 3,5 CsN 40 2
VPC neome- 80 60
zuje
12
SVPC 4 2tS 0 0
sc 3 0 90
5 3 .. 5 2
sse 20 120 V tab. B.39 jsou na zaklade jakostnich norem CSN 73 2121 ai CSN 73 2125 uvedena spoleena ustanovenl omezujici obsah oxidu hofeenateho (MgO) v poufitem kfemi~itanovem slinku, obsah oxidu stroveho 503, ztratu iihanim (vody, nespaleneho uhIi) v dobe expedice, nejvt!di obsah vedlejsich pfisad, tj. obsah vysokopecni granulovane strusky (podle ON 72 2108) a specialnich pfisad, dale udaj doby (v rninutaeh), pfed jejimf uplynutim nesmi nastat pocatek tuhnuti. Konec doby tuhnuti 12 hodin je pro vsechny druhy cementa stejny. Pak nasleduje doba tvrdnuti cementu.

Pro jednotlive druby cementu yfedepisuji jakostni normy jeite:

Pro portlandsJey cement plati CSN 72 2121 Portlandsky cement, a to i pro portland sky cement k vjrob6 prefabrikAtu s uryehlovanlm tvrdnutl betonu (UTB) proteplovanlm (to je nutno uvest v objednavce odberatele), oznacovaoy PC:-UTB .. Norma vsak neplatl pro azbestocementove zbozi, pro n!z budou vydany zvidltnf ptedpisy.

PC se vyrabi jemnym mletim kfemicitanoveho slinku s hlavni pHsadou regulujici jeho tuhnuti a pfipadnYro-i specialnimi pfisadami, ktere vsak nesmej! obsahovat ionty chloru (Cl-). Obsah chlorovyeh iontti rozpustnych ve vode, pochazejtcich ze surovin pro vYrobu sHnk6, se stanovuje jen pfi zahajeni vj. roby nebo pH pfechodu na jinou surovinovou zakladnu a nesmi prekroeit 0,1 0/0. Podily nerozlozitelne kyselinou solnou nesmeji btt vet§{ net 1,5 0/0 hmotnosti cementu. Objemova stalest se u PC prokazuje kolackovou zkous .. kou varem, u PC-UTB je predepsana dilatometricka zkouiu (KaUauneraRosy podle tl. 9 ai 19 CSN 72 2116)~ pfi nU nesmi obvodova roztafnost ptestoupit 0,6 nun .. U PC-l}TB se nepfipousti opakovat zkousku objemove stalesti s cementem rozprostrenym po dobu tfi dnli. Mcmy povrch PC must btl vC!tSi nei 0)25 m2 g-l.

Z PC 325 a PC 400 lze vyrobit kvalitni betony i pro nArotne zelezobetoneve konstrukce. PC 475 je vhodny pro velmi naroene tenkostenne konstrukce i mostni stavby zejmena z ptedpjatebo betonu.

125

Pro struskoportlandskY cement plad CSN 72 2122 Struskoportlandsky ce .. .ment: platt i pro SPC ... UTB obdobne jak.o u PC. Technicke poiadavky na SPC a Spc·UTB jsou stejne jako u PC a PC ... UTB, pouze 5 tim rozdilem, fe pro SPC neurOOje CSN 72 2122 nejmensi m!my povrch.

SPC je sm&ny cement. VedlejAi pfisada, kterou tvoH vysokopecni granulevan! struska, se ziskava rychlym ocblazenim chemicky vhodne alozene taveniny pfi vYrob~ feleza vc vysokych pecich. Szruska musi bjt jemne mleta, nebof - a~ rna temef stejne slozenl jako cement - je sama neaktivni 2- teprve v alkaliekem prostfedi pH styku s cementem a po pfidani zamesovf; vody se probudi jeji hydraulicke vlastnosti. Protoze struska ma na pocatku procesu hydratace charakter neaktivni moucky, je smdtovani SPC zejrnena na pocat .. ku v!t~i nez PC a zpomaleni procesu hydratace je vyrazne predevslm za niiAich teplot, Pfi teplotach pod + 5 °C temef netvrdne a do 10 0 C jen spatne, Pfisady strusky se tet projevi zmensenim objemove hmotnosti (na 3 200 sf 2 900 kg m ") a zmenou sedozelene barvy PC na sedou barvu SPC. Vjhodou je lepsl odolnost SPC v mime agresivnim prostfedi, nebot rna mensi obsah CaO a pfi betonovani maslvnich konstrukci i mens! hydrataCni teplo,

Pro vysokopecni cementplati CSN 72 2123 Vysokopecni cement. VPC se li~i od SPC predevslm mnoi.stvim vedlej§i pHsady (od 40 % do 800/0. hmotnosti cementu)'), Omezeni obsahu MgO a SOl, uvedena v tab. B.39 dopliiuje pro VPC CSN 72 2123 ustanovenim 0 maximalnim obsahu oxidu vapenateho (CaO). ktery nesmi bjt vC!Ui Dei 52 % hmotnosti cementu. Proto je VPC vhodDY pro betony vystavene agresivnimu prostfedi, zejmena sulfitickym nebo alkalickym vodam, Vliv vetAiho mnozstvi strusky prohlubuje odlisnosti SPC od PC, tj .. pfi pouziti VPC: je smrsfovant betonu a zpomaleni hydrataCnfho procesu zejmena za nizsich teplot ve srovnani s PC jeSte vjrazn~j§i TIez u SPC, objemovi hmotnost se zmensuje na 2 900 at 3 000 kg m-3 a barva VPC je svetle !eda4

Stnukovj cement rna vetSi obsah strusky nef VPC (u n~ho:i obsah portlandskeho cementu je jif jen 7 aZ 20 % jeho hmotnosti), a proto betony z neho vyrobene vykazuji dobrou odolnost proti vodam sirnatym, bahennim i vode

mofske, pfi niZSich teplotach je viak nepouzitelny, .

Piehradovy cement je v podstate VPCt u nehoz je mensi poCiterni pevnost a pozvolny nar·ust pevnosti v prvnieh dnech tvrdnuti provazen pomalejsim vjvojem hydrataeniho tepla, Pomalejii vybavovlmi hydratacniho tepla je vita .. no pfi betonovanl masivnich konstrukci vodnich deja Obsahuje 50 % strusky a sadrovce, ktery tvofi vedlejsi pHsadu k slinku portlandskeho cementu, u nchoi. se zaji§fuje pomalejsl vjvin bydrataCnibo tepla hrubsim mletim.

Pro sirano"izdomycementplati CSN 72 2125 Siranovzdorny portlandsky cement; ktera pfedepisuje vlastnosti pojiva pouzivaneho pro vjrohu betonu vy-

I) Dfivljli deleni tzv. hutnich -cementa. podle obsahu strusky bylo:

- fetezoportlahdsk~ S obsahem 30 % jemne mlete granulovane strusky., jcji:! mnotstvi bylo po-zdl:j i upra veno v TOzmezi 20 af 3 S ~o (ones nahrazen SPC S obsahem do 40 %)t

- vysokopecn', pu vodne S obsa hem 70 % strusky t podji v rozmezl 3 S a1 80 % strusky (dne~ni roz mezi viz df:i ve).

126

staveneho vlivu siranoveho agresivniho prostfed1. K rozdihlm mezi PC a SVPC (tab. B.39) ptidava:

- Omezeni obsahu trikalciumaluminatu (C:JA) nejvj'ie na 3,5 % hmotnosti . ce~entu. _Vy~et obsahu C3A v SVPC se provede podle vzorce pouzivaneho pfi chemickem rozboru slinku u SC a sse (ti. CJA .. 265 A1 0 - 1 69

F 0) :"II ,. 2 J to

e2 3-.

- Objemova stalest se prokazuje jako u PC-UTB dilatometrickou zkouskou (obvodova roztainost :i 0,6 mm, neni povoleno opakovani zkousky po tfech dnech),

- Posuzuje se siranove rozpinani, Delkova zmena trameeku (40; x 40 x 160 mm) po 90 dnech ulouni v nasycenem roztoku siranu vapenateho (0,4 g CaS04 • 2 H20 vII roztoku) nesmi bY' vedi net Ot6 mm m-}. S1 .. ran.ovzdomost se ovefuje pied zahajenim hromadne vyroby SVPC a opakuje se jednou za dva roky. Memy povrch je predepsan stejnou hodnotou jako

u PC: (09225 m2 g :'). .

Pro siln~ni cementy plati CSN 72 2124 Silni.fni cement, a to pro silnicni portlandsky (SC) a struskoportlandsky (SSe) cement, pouzivany pro betonove vozovky a letistn] plochy, K rozdllum mezi PC a SC i SPC a sse (tab, B.39) pfistupuje omezeni trikalciumaluminstu (C3A) v kfemieitanovem slinku na 8 % hmotnosti sHnku. Tim se sleduje odditleni po~atku doby tuhnu .. ti, zme~eni .hy~taCniho tepla a zlepseni odolnosti proti agresivnimu prostle?f ~ protir 3tti.davem~ piiscbeni mrazu a tepla, Vypo~ obsahu C~ se realizuje v ramer ehemickeho rozboru sUnku jako u SVPC podle vzorce C3A = 2~65 ~20l - 1,~9 Fe10). Omezeni C)A jako jedne ze ¢tyf hlavnich petrografickych slozek je hlavnim rozdilem mezi silnienimi cementy a PC a SPC. Ostatni pozadavky (nepHpustnost specialnich pfisad oosahujlcich CI~, podminky pro zkouseni) jsou stejne jako u PC a SPC .. Mcmy povrc'i

~fedepisuje CSN 72 2124 v rozmezi Ot225 aZ 0)70 m2 g-l a objemovou stalest je tfeba prokazat dilatometrickou zkouskou jako u PC-UTB.

. Do skupiny silikatovych cementa patti i dalsi smesne cementy pro nez ne-

JSOU vydany zvlastn] jakostni normy. Jsou to pfedevsim: '

.Pucoltinovj cement; ktery hydratuje pomaleji, poskytuje pevne betony jen pH tvrd~uti ve vlhkem prostfedit a je proto vhodny pro betony mastvntch a ve vlhku ISltuovanych konstrukci, pfedevsim pro vodni stavby. Pro beton tenkostenn~ch konstrukcl v suchu se nehodi, neboC hydratarni proces .se pfi nedo~tatku vody zastavi, Rovnez mrazuvzdomost betonu z pucolanovych cementa je. ~patna. ~colany (pfiro.dni hydraulity) js~u hydraulicke lalky pfirozeneho puvodu (puvodne sope~ne popely v Puzzoli na upatt Vesuvu, uzivane jif R.i. many). Vedle sopecnych popehi (vlastnich pucolamr) jsou neju'Zivan~jsi tras (t~c~ytovY tuf), sopeene tufy, pemza, rozsivkove zeminy a nel:.tere olejnate bfidlice .. Tyto latky ve forme jemne mlete aktivnl moueky hydratuji velmi pomalo, a .. to jen v pHt?mnosti cementu (popt. i vapna)~ ktelj probudi jejich hydrauhcke vlastn~stl. Z umelych hydraulitu lze pouiit i popilek z topeni~t. mletou skvaru ze spaloven~ cihelnou mOllcku i jine latky paJenc pfi vysokjch teplotach a odpadky pnimyslove vjroby.

PucolQnovj cement obsahuje 30 at .50 % pucolanu se sadrovcem. Ziskava

127

tak: velmi dobrou odolnost v Blreslvnlm prOlttedt. protot.e pucoliny vitou hydrat vapenaty Ca(OHh v neroepustne kfemiatany a hlinitany. ajsou proto efektivnej§l pfisadou ne:! struska, kter! Ca(OH)2 obsafeny v portlandskem cementu nevHe. ale jeho podil ve sm!sntDl cementu jen snifi podJe pomem mi .. §eni portlandskeho slinku a strusky. Odolnost betonu v siranoyych vodAch je totiZ zavisliL na mno.f.stvi Ca(OHh odItlJpen6ho pfi hydrataci, nebof hydrat vapenaty zp6sobuje rozpad zatvrdleho cementoveho tmele, a tim i betonu.

Hydrocement je specialn! pfipravovany obvylde Im6sny cement, urten)' pro masivni vodni stavby, sestaveny tak, aby se jeho hydrataau teplo uvolilovalo pozvolna a nedochazelo k zahfivanf velkjch blokia bctonovanych v let ... nim obdobi, Pro ,vodni dila lze tet poulit speciilnf jedn08!ofiove bydroce .. menty belitickeho charakteru (belit je kfemicitan dvojvapenaty, beta modifibee. kterj jako jeden ze zAkJadnich shnkovych nerostu vyviji male hydratatni teplo, protoze zvolna bydratuje).

Trasovy cement je sm&ny cement. Vedlejli pHsadu tvoH tras, tj, trachytoYj tuf, v mnotstvi 35 at 45 %. Tato ptisada se tifi na Siovensku u Hodejova a Lucence .. Trasovj cement je vhodnym poiivem pro betony v agresivnim prostledi, jeho mrazuvzdomost je vAk menii.

Popilkovj cement vydbi cementima ve Stupav~ z portlandskeho slinku s vedlejAi pHsadou letav6ho popilku z elektnlrny v Haudlove, a to v mnofstvi ast 30 % hmotnoati cementu. Poiadavky na vlastnosti popllkoveho cementu obsahujl TP H2 ... 55.

A.luminatove cementy vynikaji velkou ~teb1i pevnostl, vjbomou odolnosti proti agreslvnim vod6m, ktere obsahuji oxid uhHat$. siran vapenaty i hof"ebtatj.

Hlinitanovj cement uvoli\uje velke hydratatnJ teplo, do 28 dno. vet~i Dei 419 J g~] (1"00 cal g-l)tp pfi~mf jii v prvnim dnu hydrataenfho procesu vybavi 75 % lepta, tedy 314 J g.-I .. Rychlosti vybavovtri hydratatniho tepla Ize vyufft pH betonovani za nizkych teplot, neboi umoZiiuje betonovani bez zvlastnich opatfeni i pH teplote -6°C .. Je vlak nevhodny ph betonovanl za vyl§ich tep .. lot a pfi betonovanl konstrukcl vftAich objemt1., a to i pfi rozmerech, ktere se vyskytuji v pozemnich stavbach .. Zkou§k_y vsak prokazaly podstatne zmenseni pevnosti betonu z hlinitanoveho cementu, tvrdne-li beton v adiabatickem prostredi (tj. v prostoru tepelne izolcvanem, bez odvadenf uvoliiovaneho tepla), zejmena pfi pOCAtefoi teplote nad 35 ~ C.

Pevnost betonu vyrobenych z hlinitanoveho ceme! ... tJ se po letech zmenAuje, CQf bylo plieinou i ni!kolika stavebnich ha",'a i~ .. ?t)kles pevnosti se projevuje jii po dvou letech. Po 211etech byJo zkou§kami ov~feno. Zc se pfi ulozeni na vzducb.u eevnost betonu sniZila na poubych 30 % pevnosti dosdene pH staN dvou IC'l CSN 73 2400 Provad~ni a kontrola bl~tonatskych pmci dovoluje poutit hlilnitanovf; cementy jen pro konstrukce v trvale ','Ihkem prostfedi~ a to jen se souhiasem pfislu§neho odbomeho us;tavu. U nils se hlinitanovj cement jjj nevyrab~ (slinut; hlinitanoij cement hnedc barvy se vyrabi!1 v Ladcich na Siovensku pod nizvem Bauximent a elektrotaveny hlinitanovj cement ~eme barvy dodivala v malent mnotstvi a:mentArna v Ci:ik.ovicich).

Bllj cement se p6pravuje ze sm6si uhlieitanu vapenateho CaCO) a hofefna-

12.8

teho MgCO) s pfisnym omezenim oxid6 feJeza a manganu, ktere zabarvuji cement doseda, Pffrodni naleziit6 vhodnjch surovin, tj. vapencd s kremikem a hlin bez felez,a, jsou ojedinela, Aby vzhIed podlah, fasad. znaeek na vozovtach apod, byl co nejjasn~jli, je tfeba pfi vyrobt! betonu pouzit i bile kfemenne drobne kamenivo.

Hydro/f?bnt cement] jsou hydrofobizovane cementy s prodlouzenou uskladnitelnosti pfiblifn6 na trojnasobek, coi rna vjznam pfedevlim pro drobn~jAi ' vystavbu - zejmena zem~df!lskou, kde neni vZdy zaruceno odborne usklad ... neni a vasne zpracovani cementu (CSN 73 2400 pozaduje, aby kafda dodavka, oznatena datem odebrani cementu z vYro~ny, hyla spotfebovana nejdele do t!i m6lic6).. Beine cementy uskladn!ne dlouhodobe v pytlich nejprve hrudkovatf a pozdiji nasledkem pHjimini vlhkosti ze vzduchu tvrdnou.

Hydrofobizaci, tj. ochranou zrnek cementu mikroblanou, kteroutvori latky odpuzujicf vodu, se .neien prodlu!uje uskladnitelnost cementu, ale mikroblana setfena a rozptylena v miehaece se pffznive uplatnl jak.o plastiftk6tor .. Proto se u teehto cementa doporueuie prodlouzit dobu miseni na dvojnasobek optimilni doby pro miseni betonu s nehydrofobizovanjm cementem. Jako latty odpuzUjici vodu se v SSSR podle navrhu Chigeroviee a prof. Skramtaje ... va osvedcilo pouslt naftoviL mydla nebo kyselinu olejovou. Nase naftovit mydla obsahujl mnoho nezmydlitelnjch latek, kyselina olejova je vzacna, a proto uZivlune v~ino u odpady pfi vjrobc jedljch tukU a oleju, ktere se pfidava .. ji jako specialni pflsady k sUnku v mnofstvi 0,5 If 2 % .hmotnosti cementu (Pfi pokusne vjrob6 v Dvofe Kralove a Hornim Smi byly jako hydrofobizacni piisady pouZity rostlinne slizy) .. Tyto specialni pfisady pusob! zaroven jako intenzifikitory mletf slinku a zvyhlji vjkon mljnu af 0 10 %. Pro hydrofobni pfisady plati TP H 3-35. Pro zmensenou vzlinavost vlhkosti, zvY'ienou vodotesnost a mrazuvzdomost jsou betony z hydrofobizovanych cementa vhodne pro konstrukce s nebezpeeim vzlinani zemni vlhkosti (sten), exponovane pnieelni steny a vodohospodafske konstrukce ..

Rozpinalj cement je vhodnj k zAlivkam stytnych spar, k vyplftovAni spar a trhlin poskozenych konstrukel, k vnasent maleho pfedpeti do betonovych konstrukci (napf-. trub), k zalivce a it)jektazi kotevnich svornikit apod .. Vyri.bi se spoletnym mletim slinku portlandskeho a hlinitanoveho cementu, granulovane vysokopecni strusky a sadrovce, Uvedene sloZky lze i predem rozemlit a pak dokonale promisit. Pro rozpinavy portlandsky cement plati TP H 10-59 .. , Pfi vlhkem ulozeni v dobe tvrdnutl betonu z rozpinav6ho por4 tlandskeho cementu vznika podvojny siran vapenatohlinitj, ktcIj se nasI edkem pfijimane krystalicke vody rozpiniL a pak trvale zaujima vetsi objem .. Rozpinfmi Ciste cementove kase uloiene ve vode je po 28 dnech 5 aZ 12 mm m-1, pfi tvrdnuti na vzduchu jen 0 af 2 mm m-l.

129

Malta je stavivo, jet vznikB. ztvrdnutim ~tv~ malty .. PoutiV8. se ke vzijemnemu spojeni stavebnieh prvw, dilC1l a Msti, k tapravi stavebnich konstrukci a ke spojeni stavebnich prvk6 s podkladem. Cerstvou ma1tou se oznatuje promilena smes kameniva, pojiva, vody, popf. pHsad, nebo maltova smes rozmichana s vodou.

Pro vjrobu a kontrolu jakosti malt pro zdeni, omitAni a sparovani, pro vY" robu keramickjch dilcU~ pro osazovani a spojovAni prvk6 a dllcu, pro potery, sparovani a pro Idadeni dlaZeb a obkladu platl norma CSN 12 2430 Malty pro stavebni iifely, technicke poiadavky.

Uvedena norma se nevztahuje na zalivkove malty z hrubeho kameniva, malty z pftrodnicb nebo umelyeh anorganickyeh vlaknitjch materialu (azbestova, sklenena, Cedi~ova a jina vlakna), koloidni a injekttini malty, maltove smesi pro umele omitky, t.irovzdome malty, polymercementove malty a jine malty, pro nt!i plati zvl8Stni technicke normy nebo pfedpisy,

Malty, pro nlJf plati CSN 72 2430~ se podle druhu pouiitjch pojiv deli na: a) vapenne:

- oby6:jne (hrube)

- jemne

b} ze smesnych hydraulickych pojiv c) vapenocementove:

- obyfejne (hrube)

- jemne

- pro ~Hechten~ omitky

d) vapenosadrove

e) sad rove

I) cementove

~ obyeejne (hrube)

- provzdusene nebo s piastifikami pHsadou ~ pro palene omitky

- pro cementovy postfik

- pro sparovani

- pro dlaiby a obldady

g) hlinene

b) hlinocementove

ch) zvlltStni (hydrofobni, kyselinovzdome, se zvl81tnimi 0- menivy, jato jsou baryt, perlit apod.)

8. Malty pro stavebnf ueely

130

MV MVj MP

MVC MVCj MVCo MVS MS

Me

MCv

MCo

MCp

MCs

Mek

MH

MHC oznacent nenf predepsano

Poole pemost! y tlaku se malty pro zd~n''t malty v keramickjch dilcicb a malty pro zalivky a pro oeazovant ~tf a dUC1l d6li na malty zna£ky 0; 0.4; 1; 2,5; 5; 1,5: 10; 15: 20~ Zna~ka malty je aslo vyjadfujid pr6m~mou pevnost malty v tlaku v M~ ktera se zji!iuje zkouskou tlakem na krychlich s delkou hrany 100 nebo 70J7 mm predepsanym postupem.

Podle objemo~e hmotnosti se malty d.!li na:

~ malty tepelne izolami., 0 objemove hmotnosti do t 100 kg m", - malty vyleh~ne, 0 objemove hmotnosti 1 101 at I 600 kg m-3,

- malty obyfejne., 0 objemove hmotnosti I 601 aZ 2 200 kg m-3 t

~ malty take, 0 objemove hmotnosti vl!t!i ne~ 2 200 kg m~3 ..

MaJty se dtli tel podle jinych po.!adavkti na vlastnosti, napf, podle miry mrazuvzdomosti, vodotesnosti nebo propustnosti vodnich par.

Pro pfipravu malt se pouziva]! tato pojiva: .

- vzdu!na vapna (CSN 72 2230), dodavaji se jako kusova, pr81kova nebo jako vapna hrube, jemne a velmi jemne rnleta (CSN 72 2209 Zrneni vzdusnych va pen),

- karbidove vapno, .

~ vapenny hydrat (vapno hasene nasucho), objemove stily (CSN 72 2246)

nebo obyfejny (CSN 72 2247)~

~ uhliatanove vapno mlete nehasene, - hydraulicke vapno (CSN 72 2250)"

- smesne hydraulicke pojivo, .

- stavebni sadra (CSN 72 2301/ST SEV 826-77), rychle, normalnt! nebo

pomalu tuhnouci a hrube, stfedne nebo jemne mleta,

- cementy: portlandsky cement (CSN 72 2121) struskoportlandskj cement (CSN 72 2122) a vysokopecni cement (CSN 72 2123)t

- hlina,

Vzdulne vdpno se v maltach pouHva bud jako vapenna use, nebo jato vapenny hydrat. Vapennit kase se ziskava odlezenim vapenneho mleka nebo jako odpad pfi pnimyslove vyrobe acetylenu, Vapenne mleko vznili hasenim kusoveho vzdusneho vapna a musi se vidy procedit sitem, pro malty na zden! sitem 2,8 a pro omitky sitem 2. Doba odleZeni vapenneho mleka zivisi na mnoha okolnostech, pfedevsim na 6eelu poutiti malty (pro omitky zpravidla at 28 dnf ulezeni) .. Pro davkovanj vapna pfi vjrobe malt se uvatuje hustota vapennych kaM 12., ktera se urCuje zvlastnim hustornernjm kutelem podle CSN 72 2441 Zkouska zpracovatelnosti eerstve malty .. Cislo 12 znaci ponor kuzele mt!feny stupnici na plMti kuzele v desetinisobcich mm.

Miele nehaieni vapno vznika rozemletlm kusoveho vzdusneho vapna, K pfiprave malt na zdeni i na omitky je moino pouZivat bez predchozi upravy jenom mlete nehasene vapno dolomiticke.

Hydraulicke vapno se poutiva do malt pro zdeni i omitky bez uprav.

· Pro pfipravu malt se pouzivaji tato kameniva:

- ptirodni hutne kamenivo tHene nebo drcene (CSN 72 1511, CSN 72 1512)~

- hutne nebo perovite kamenivo Z odpadu energeticke nebo pr6myslov~

131

I) Mnozstvl kusoveho vapna se uvazuje veetne 150/1) odpadu

,hmotnosti nebo objemove. Nejkratsi doba miAenf slozek malty jsou 2 minuty. lakosti malt se kontroluji podle pfislusnych technickych norem pro zkou ..

Aeni vychozlch hmot a pod1e souboru norem tSN 72 2440 ai CSN 72 2454 pro zkousenl malt a maltovych smesl,

Tyto zkousky lze rozdelit do tii skupin:

zkousky vychozich hmot,

- zkousky cerstve malty pfi vyrobe a deprave malty,

- zkousky mechanickych a fyzikalnich vlastnosti zatvrdle malty.

Smerna pfibli:in3. miseni malt jsou v tab. 8.40 af B.43.

ryroby (granuiovana vysokopecni struska - ON 72 2108~ §kvara - CSN 72 2050, popilek --- ON 72 2060 a CSN 72 2063 apod.),

~ pficodni a umele porovite kamenivo vyrobene z pfirodnich surovin pro .. myslovym zp6.sobem (cihelna drt, kerarnzit, perlit apod.).

Zrneni (frakce) pouziteho ptirodniho Reba umeleho kameniva se tidi druhem a pouzitlm malty. Neni ... (i jinak stanoveno, ufiva se kamenivo techto zr .. neni:

- pro malty v keramickych dilcich, dale pro malty na zalivky, pro osazovant Citsti a dilcu a na potery srnes frakce 0 af 4 a 4 ai 8 v ptedepsanem pomeru,

- pro malty na zdtvo, pro kladeni dlazeb a obkladfi a pro jadrovou vrstvu omitek (viz CSN 73 2310 Provadeni zdenyeh konstrukci) a pro jernne potery frakce 0 ai 4.

~ pro malty na jemne omitky a pro sparovani pH tloustce spary do 4 mm

frakce 0 af I.

Pro vsechny malty znacky vy§si nei 100 je nutne kamenivo tHdy Ia, popf.

IPa podle CSN 72 1512~ pro malty pro vnejsi omitky podle CSN 73 2310 ka ... menivo tfidy Ia, popf. IPa podle CSN 72 1512. Pro ostatni malty lze pouiit kamenivo ttidy II, lIP podle CSN 72 15124

Pro plipravu malt lze pouzivat pitnou vodu z vodovodu, studnicni, destoVall nebo pramenitou, nikoli vsak vody mineralni, slatinne, hahenni, pramys .. love nebo splaskove, Vhodnost techto vod musi prokazat zkouska podle CSN 73 2028 Voda pro vyrobu betonu.

Aby se vlastnosti malt zmenily, pfidavaji se do maltovych smesi piisady.

Pfitom tyto pHsady nesmeji nepfiznive ovlivnit vlastnosti pojiva do te miry, ze by ohrozily predepsane vlastnosti malty. Zejmena nesmi byt dotcena doba tuhnuti a objemova stalest pojiva. Vaznost pojiva pfi zkousce normove malty s pfidanim piisady nesmi klesnout vice nez 0 10 % proti vaznosti pojiva zji§t~ne pfi zkousce normove malty bez pfidani pfisady. Pfisady nesmeji nepfipustne (tj4 vice nez I,Skrat) zvetsit smrstovam cernentove malty.

Sloienl lerstve malty se vypracovava bud' na zaklade pnikaznich zkousek, nebo podle dfive overenych slozeni. Sloieni se urcuje pomerem mlseni pojiva, kameniva a zamesove vody, popt. i pftsad, a podle potfeby i udaji 0 jejich druhu, piivodu, vlastnostech a uprave,

Slozky maltovych srnesi se davkujl takto: vapno se davkuje v objemovych jednotkaeh; jestlize se dodava v pytlich, muze se davkovat i podle hmotnosti: cement v pytlich se davkuje podle hmotnosti, cement volne lofeny pod1e hmotnosti nebo objemove, karnenivo se davkuje objemove; pfisady podle

Tabulka H.4l. Smerna miseni pro vapenocementove malty, pfipravene tt smesi vapna, cementu a plni va (pisku)

Nejrnensi Srnerne mnozstvi pojiv na l ml pisku
pev nost ma1ty
Znaeka Druh v tlaku pfi cementu 325 ph cementu 400

malty upravy po 28 dnech
vapna1) tvrdnuti cement • cement •
vapIlO vapno
MPa kg l 1 kg 1 ,
a 70 60 130 60 50 140
1,0 b 1,0 60 50 125 50 45 ]30
c 55 45 125 40 35 ]]0
a 160 135 80 140 115 90
2,51) b 2!5 150 i25 75 130 110 90
c ]25 105 75 100 85 85 t) Pro maltu zn, 2.,5 se nedoporufuje pouzt vat vapen nou ka.§i.

2) a - vapenna kaSe hustoty 12,

b - vapen ny hydrat a m I ete nehasene va pno dolomiticke, c - yap na hyd ra ul icka.

Ta bu] ka 8.43. Smerna miseni vapenoce rnentovych tepe lne izolaen ieh mall ze smesi va p nat ce menl U a v hod neho Iehkeho kameni va I)

Porner misen t 1 : 3 ] : 4 ] : 5 ] ~ 6
priblizne rnnozst vi kusoveho vapna (kg)') l70 140 110 100
pribl itne mnozstv i v apen ne k aSe h ustot y l2 (I) 335 270 220 195
pribl itne mnozstvi pisku (m') ].,00 1,06 ] ~ t 2 ~J4 Nejmensl Sme rne m nozstv i po j iv na 1 m 3-
pevnost malty v hod neho lehkeho kamen iva
Znacka Druh v tlaku
malty upravy po 28 dnech prj cement u 325 pfi cementu 400
• tvrdnuti
vapna cement vapno cement vapno
MPa kg ] i kg ] 1
a 70 60 100 60 SO 110
1.,0 b I~O 60 SO 9S 50 45 100
c 55 45 95 40 35 lOO
a 160 ]35 70 l40 115 80
2,5 b 2~S 150 ]25 60 l30 110 80
c 125 ]05 60 100 85 75 Tabu] ka B.4.o. Spotieba kusove ho vapna... Va penne kase a pi sku na I rn' vyrobene mall y

l) Le h k e ka men i vo j a ko plni vo pro malty must odpov idal sloze n t rn, zrn itost j a zrne nim pozadav kit m sta noven ym pro jed notlive d ru hy.

132

133

e
~
~
.-
,._
~'P"'I
-;
-
Q,
0
-=
'''"'''!I.
~
Q.
"<!d
;>-
E
-
....
,'_
~
a
oI;i'jo
~
c
a
"'U
>
~
u
e
8
0
...
A.
.....
-=
~
E
--=
E::=
....
.J4J
E
~
N
~
=
CIS
...!.IC
-
j
~
134 8 an V"'Ii V"Ii
~ - ....... ,......
"" ~~~ ~ 1l
r- -
... (t"1.
....,
~
e
8
~ 8&~ 0 ~
:j V') 00
....... ('Il N N ...., II"fl
c=
~
e
8
+'P"'I
110. 0
e, 6. "'II 0 V) OO~ o 0 1.1')
::1 - t--- .... '10 III"'J, V\ ,...", ('Ill N
i ~
....
e
....... 8:0111) 0 -0
~ :a$~ 111)""8
t! - M- OO '0 N ~
--- "...,. """ -N ,..... f"i t"It r'I'} f"'I'l
> .-
,_ =
'''''''s.
a 0
a
..._ 8
;>
~ I'JIl 8i~ te$~ ~~~ ~ ~
~ IWO
,.w N-- t"tNN M f'I"II f"\ ..
e
E
'oIU
.:::::
...
~ i
E - ~~~ ~~~
I;f.l 'f
~ 0go O~Vl
M -- - QQ I,I"Ji N
f'I'l N.,.... - ~ iN!
--
!:=
8
8
~ ~~~ 88g
NNN ofI"'Ii~M
-
~QO ~
_-Me
1198."2 8! = ... "l 0 .... q q
...
e a = t· ::e ~ r- e Y'.Ii ~
~.... ..w ~ - -
u!:=..!!s
Z 8. ~
> =
"'t1
.c ~ m
ee~ = .,D Q (!$.t:I I:) IU ~ U
o~~
c~ 111-
..,:,.j ... .. - 0.
lII',JI- "" r- 0 'W"II
~s ,....t - N
N 13S

9. Beton

Beton je umele stavivo, ktere rozlisujeme podle druhu pouziteho poji. va, stmelujiclho drobne a hrube kamenivo. Betonovou smes uldaditne zpravidla do bedneni nebo forem, zhutnime ji a ponechame ji tuhnout a tvrdnout,

9.1. ROZO£LENI BETONU

Podle druhu poufiteho pojiva rozeznavarne:

a) cementovy beton, oznacovany proste jato beton, nebof je nejrozsifenejslm stavivem, ktere vynika unosnosti~ trvanlivosti i bezpeenosti proti ohni. V§echny slozky betonu (kamenivo, cement. voda, po pt. betonafska ocel pro :ielezobetonove konstrukce a predpinaei ocel pro pfedpjate betonove konstrukce) jsou v pozadovanem mnoZstvi dostupne za pomerne nizkou vjrohni cenu, Take vjiobni proces je vzh1edem k dobrym mechanickym a konstrukcnim vlastnostem tohoto staviva, vhodneho i pro narOCne DOSOe konstrukce pozemnlch i inzenjrskych staveb., jednoduchy;

b) vapenny beton pro podkladni vrstvy a nenosne yYpIne;

c) sadrovj beton vhodny pro panely a vyploe s pofadavkem pfedev!im na dobre zvukove izolaCni vlastnosti:

d) asfaltove a dehtove betony s hlavnim pouzitim v silnibUm a vodnim sta-

vitelstvi a pro konstrukce v agresivnim prostfedf;

e) magnezitove betony pro xylolitove podlahy a obklady;

f) plastbetony, tj~ betony s pojivem z makromolekularmcn pryskyfic .. Podle obje move hmotnosti beton delime.na:

obycejny S objemovou hmotnosti I 800 aZ 2 600 kg m-l,.

- Jehkj S objemovou hmotnosti do I 800 kg m~3 (popf, do 2 000.1g m-3), .

~ teikY S objemovou hmotnosti nad 2600 kg m-3• '

Podle stupne a zpiasobu vyztuaenl rozlisujeme betoo (i konstrukce z neho vytvofene) na: .

~ prostj beton; tj. beton (zpravidla oby~jny cementovy) bez vyztuzeni ocelovjmi vloikami anebo s tak slabou vjztufi, ie ji povafujeme jen za konstrukcni (pomocnou, nenosnou) vYzt:uit ktera se podstatne nepodUf na ptena§en( vnitfnich sil v konstrukci. Je vhodny jen pro prvky namahane pfevatnl:

tlakem (pilire, zakladove patky); .

- ielezobeton; nejrozsitenej§.i stavivo pro ·konstrukce~ jejichf prvky jsou namithiny tlakem nebo ohybem, popf. v kombinaei s tlakem, popt .. i s tahem . lrkolem 'podelne vjztufe je ptedeviim pfejimat tahove sily, nebot kfehky be ..

~- .. ,

9.2. OBVCEJNY BETON

Tabulka 9.44. Ukazatele zpraoovateJ nosti betonovYch 5m~$i hut n:rch betond (dolni hraniee u kazatetd)

ton se pH vnesenych tahovych napetich trhlinkami porusi a veskere tahy musl zachytit ocelove vloZky. Ovsem i v tlacene oblasti pn1fezu zvjii podelne vlofky jeji unosnost;

- predpajty beton, tj .. beton, do ne-hoi vlozkami vneseme zam~m6 a nezavisle na zatizeni predpeti (tlakove napeti), Pfedpinaci ryztuz pfedepneme a silu v ni pusobici pfeneseme do betonu zvlastnimi kotvami nebo soudrznosu, a tak vyvodime v betonu tlakove namahani v mistech, v nichz by v nepfedpjatem pnifezu dalst zatizeni vyvolalo tahove napeti, Velikost pfed¢ti ie u pine predpjatych prvku treba navrhovat tak, aby se vnesena tlakova rezerva postupnyrn dalsim zatlzenim sice odcerpavala, ale nikdy se uplne nevycerpala. Pfednosti pfedpjateho betonu je tedy z.apojeni celeho betonoveho prufezu do piasobeni a eliminovani vzniku trhlin v taZene z6n6. co! je zvltt§t vjznamne u vodotesnych konstrukci .. Pfedpeti umoZtiuje dale u Mst~n! (omezene) pfedpjatych konstrukci pouzivat vysokohodnotne oceli, ktere by se v zelezobetonu nemohly pouzit vzhledem k velke §ifce trhlin v tahove z6n~ a vzhle .. dem k velkyrn pretvofenim.

Sed n uti ZkouJka Technieky
Zkoulka VeBe pod Ie
Smf!s kuzele viskozimetr
(s) Skramtajeva
(mm) (s)
(s)
velmi tuha 180 nepouzfva se nepjedpisuj e se 180
tuM 35 nepoW:fvi se 40 40
zavlhl8. 16 nepfedpisuj e se 20 20
malo mek.ka 8 nepfedpisuje se 10 lS

miklri S nepfedpisuje se 6 10
velmi mekkB nepredpisuje se 60 nepouzi va se nepredpisuje se
leba nepouff vi se 100 nepou:l:ivB se neplu1;iva se Smes

Do] ni hraniee ukazatele odlucivosti (5)

Tabu] ka B.45. U kazatele zpracovatelnost i pro betonovou sm~s rnezerov itjch beton u

s porovitym k.a menivem

Beton je um~ly kamen S obdobnymi vlastnostmi, jako maji prirozene kameny nebo zdivo (s velkou pevnosti v tlaku, ale malou pevnosti v tabu), ad nehoz se liii tim, ie kamenna slozka nema pravidelnou vazbu. Objemova jednotka betonu obsahuje proti zdivu vice malty, a proto 0 pevnosti betonu roz .. hoduje pfedevsim pevnost teta jemnozmnejsi soueasti betonu. Kamenivo pro vyrobu betonu musi spliiovat poiadavky uvedene ve stati 3.2t jakosti a druhy cementa jsou uaedeny v odst, 7 ~asti B.

Mnozstvi cementu rozhoduje a pevnosti a trvanlivosti betonu, 0 soudrznos .. ti betonu s vyztufi a 0 oehrane vjztu:!e proti korozi. Udava se v kg na I m3 hotoveho betonu. Rozmezi pro mnozsrvi cementu pro pouzitelny beton je od 50 kg m -J (hubeny ~ nenosny, malo pevny vjplnovj beton) "do 550 kg m -3 pro nejkvalitnejsi betony (optimalnl mnozstvi pro nejjakostnejsi betony je 450 aZ 500 kg m"). CSN 73 2400 ptedepisuje minimalni mnozstvt cementu nutneho k vjrobe trvanliveho betonu vystaveneho vlivu povetrnosti, a to 200 "kg m-) pro prosty beton a 240 kg m -3 pro zelezobeton.

Pevnost betonu je dale do marne miry zivisla na zpracovatelnosti betonovi! smesi (kamenivo + Cement + voda) a na intenzite jejiho zhutneni (pouzitych prostfedcich pro zpracovani),

Z hlediska zpracovatelnosti rozlisujeme betonove smesi sedmi konzistenci, Jejich charakteristikou je dolni hranice ukazatelu v sekundach pfi zkousce VeBe., podle Skramtajeva nebo pomoci technickeho viskozimetru, popf .. se udava v mm pri zkousce sednutim kuzele (tab. B.44).

Pro mezerovite betony je mefitkem zpracovatelnosti doba v sekundach, za kterou se vibracl z betonove smesi odlouc! prvni kapka cementove malty. Smes je ulozena v krychlove nadobe 0 hrane 200 mm se dnem z plechoveho sita s kruhovymi otvory 0 2 mm. Doba vibrace v sekundach, nei se odlouci prvni kapka, je pro nizne konzistence mezerovitych betonu uvedena

zavlhla mekU

vel mi m~kk.a tekuta

35 16 5 1

v tab .. 8.45. Mnozstv] odloueene cementove malty pro stanovenou dobu vibrace (pfi vjrob! betonu) nesmi pfesahnout 50 g. Zaroven se pozaduje, aby prvnf odkapnutt cementove kase nenastalo dHve flei 5 sekund peed stanove .. nou dobou vibrace (pro zhutneni dane smesi pfi vjrohe betonu) .. M!fi se i mira sednuti povrchu betonove smesi s ptesnostl 1 mm, ktera je kontrolnim ukazatelem zhutnitelnosti betonu ..

Hydrataci cementu (tj .. chemickofyziktlni proces tuhnuti a tvrdnutl pojiva betonu) se vUe mnozstvi vody, ktere ani 23 af 24 % hmotnosti cementu. OptimMni mnofstvi vody z hlediska hydratace cementu vsak neposkytuje smes, ktera by vyhovovala zpracovatelnosti a pro jejii dosazeni je spotreba vody podstatn6 vysii (obvykJe 45 ai 60 % hmotnosti cementu). Nutne zvetsem mnohtvi zamesove vody je zavisle na 66n.nosti prostfedkiI k zpracovani betonove smesi (napf. vibratoru) a na mnozstvi cementu (s pfibjvajicim mnozstvfm v 1 m' hotoveho betonu se pfi ureite zpracovatelnosti smesi nutne zvet§eni mnossrvi zamesove vody zmensuje), Pomer objemu cementu C (0 hmotnosti C) k objemu vody v (0 hmotnosti V == v), tedy e/v (nebo C/JI), se oznaeuje jako cementovy soueinitel (rozredeni cementu).

Pomer hmotnosti slozek betonu, tj. vody V a cementu c: se vAak obvykle vyjadtuje jako vodni souCinitel 14' ~ V /4 tedy prevratnou hodnotou cemen .. toveho soueinitele .. Zmenseni vodniho soucinitele se nej¢asteji projevi zvetsenim pevnosti betonu., ovsem pri ztffene zpracovatelnosti smesi. Zmens4i.me-li vsak velikost vodniho soueinitele natolik, ze danymi prostfedky nelze Jif betonovou smes dostateene zhutnit, pak misto zv~t§eni pevnosti dochazt pfi vznistajici nestejnorodosti betonu k jejimu zmenScni.

136

137

Hlavni charakteristikou betonu je jeho kryehelna pevnost v tlaku, podle nit zafazujeme beton do jednotlivyeh tfid. nebo krychelna pevnost udavi pfiRio znafku betonu. THdy a znacky betonu jsou uvedeny ve stati D. Betonove konstrukce - 1.1 Mechanieke vlastnosti materialu,

Pevnost betonu 11 tlaku

.':0 stanovcni pevnosti betonu v tlaku plat! CSN 73 1317, ktera je nyni v reVlZI. Krychelna pevnost betonu se ureuje na krychlich zakladnich rozmeru, ktere maji branu delky 200 mm'),

Jelikoz velikost zrn hutneho kameniva nesmi prekrocit 2S 0/0. (u poroviteho 200/0) nejmensiho rozmeru formy, je tfeba (nehodlame ... li velka zma z betonove smesi pfed jejim ulozentm do fonny odstranit) pou1it formu 0 hrane 300 mm, popf. i 400 mm. U smesi s nejvedim zrnem 20 mm lze vyjim~n~ poutit i krychle s hranou delky 100 mm, V revidovanem zneni normy bude

pro krychelnou pevnost uveden vztah R.:k = 1 ~ F(MPa), kde Fje nejvl:tii dosazena sila v lisu v kN a A tlaeena ploch a zkusebniho telesa, stanovena jako pn1mer vypoctenych velikosti obou tlacenych ploch v mm", Ru se udava se zaokrouhlenim na O~I MPa. Metodou matematicke statistiky lze z hypotezy o defektech struktury odvodit, ze pfi zvetsovam delky hrany krychle se pevnost vzorku zmensuje, Proto je nutno vjsledky zkousek na jinych nef zakladnlch krychlich 0 hrane 200 mm nasobit soucinitelem ~t, jeho! hodnota se stanovi pfi pnikaznich zkou§kllch, popf. srovnavaclmi zkouskami, Soueinitel Ka se zavadl v rozmezich (podle CSN 73 1317) uvedenych v tab .. B.46.

U zkusebnieh teles vyjmutych z konstrukce jsou delky bran i jen 70 mm, u v!tsich tOOt- 150~ 200 a 300 mm, Pevnost techto teles je obvykle mensl (d o 20 0/0) net pevnost, hera je u tehoz betonu urtena na krychlich vyrobenych

(zhutnovanych) ve formaeh. '

Hmnolova (prizmaticU) pevnost betonu se ureuje na hranolu 0 zakladne ISO x 150 mm a vysce 600 mm. Pouzijeme-li hrano1 jinjch nef zakladnich rozmeru, pak je tfeba i u hranolu korigovat stanovene pevnosti soueinitelem

Tahulka B.46. Informativni meze hodnot Xd;

Tabulka B.41 ~ Inf onnativni meze hodnot K drI

Krychle s.hranou (mm)

1

Hranol rozm~ni (mm)

Meze Kt;t.

0,90 all,OO ],00 a11t05

100 x JOO x 400 200 x 200 x 800 pfi zm-!ne pomeru d~lky strany zakladny 1: vjrJ.ce z I : 4 na I : 3

100 LSO 300 400

O!85 at ] .. 00 O,!90 at ]J)O 1,00 ai 1,10

. asi 1~15

I) Od ~. 1988 se pre~de n~ uk .adnl rozmer krychle ] 50 mm v souladu s navrhem RVH P (snifeni h~otn~l ~ umo!n~n l manl_pulace 5 krych Iemi fenam, pro n!f je zakonem stanovena nejv,eW manlpulatn I tl ha 1:5 kg). V revidovane norme se zavadl plevodnf sou~i n itel ~ - Ot95~

_.

138

·1 .....

~ (obdobn~ jako u krychli" soueinitelem Kck)~ Soueinitel ~b se op6t zjisti po .. die vjsle~4 pnikaznfch nebo srovnavacich zkoulek a jebo orientaali hodnoty jsou uvedeny v tab. 8.47. Pro branolovou pevnost bude v revidovane nor-

me CSN 73 1317 udlm vztah R.:J. _ 1 000 F (MPa) (zaokrouhluje se na

A

0,1 MPa)~ kde Fa it oznatuji stejne veliciny jako ve vzorci pro Ret (viz dfive).

Hranolova (i t6m!f stejna valcova) pevnost je v podstate pevnosti betonu v prostCm tlaku a je rovna pfiblifne 75 a! 90 % krychelne pevnosti.

Va/cowl (cylindricb\) pevnost se ureuje na zAkladnim vMci 0 prumeru zakladny 150 mm a vy§ce 300 mm. Pro jine rozmery zkusebnich valcU je tfeba vjsledky zkousek nasobit (obdobne jato pfi stanoveni kryehelne i hranolove ,

pevnosti) soueinitelem Kc...~ jehoz meze jsou v tab. B.48. .

Tabulb B.48. InformadvnC meze hodnot K ~

V81ec rozmeru (mm)

o~ sf IlJO Ot9S aJ ItOO lJM) ai ItOS

" 80)( 120 " 120 x 180 " 194 x 388

V revidovane CSN731317 bude i vatcova pevnost ~ dana stejnjm vzta-

. . I 000 F ) fi.x--~

hem jako krychelna a hranolova pevnost, tJ .. Rev .=: (MPa, p ~llI.L

A

pro ureeni val cove pevnosti pH stthlosti valee Jt (pomeru jeho vY~ky k pniml;-

lOOOF kd I x.: • 1

ru) mensim ne:f 2 bude Rev ... Kev,.t A (MPa). e opravny einite

_A_-_O_,9_3_3 . Pro zkusebni telesa z autoklavovaneho betonu 26,667

nebo betonu zkouseneho ve vysusenem stavu je tfeba doddet pomer A.. == 2" talde soueinitel Kcv .. A ~ 1. Soucinitel Kcv.llze poutit pro stanoveni valcove pevnosti hutneho obyfejneho i hutneho lehkeho betonu, ulozeneho ve vode nebo ve vlhkem prostfedi, a pokud Rn leH v rozmezi 15 ai 4S MPa (jinak je nutno dodriet pomer A. - 2). Pomeru A. -.: 1 sf 2 pak odpovidi opravny sou ..

einitel ~ A. ::II: 0,85 aZ 1.00.

'"

Vztah mezi krycbeJnou (na krychli 0 hrane 200 mm), hranolovou (na telcse

150 x 150 x 600 mm) a tema- stejnou vitlcovou (0 150 mm a vj§ka 300 mm)

Tabulka B~49. Oriemacnl bodnoty pevnosti hranolove i 5tejn~ valeove, vyjadlen~ v % krychelne pevnosti

Pfi krY'che1n~ 10 20 30 40 50 60
pevnosti (MPa)
Hraaolova i va.lcova pev- 88 82 81 79 77 75
nost dosahnje (%) 139

Pro Deto n z kame n iva
pomer drceneho te:leneho
A.
s; ~., s; ~h
3,0 - ',00 - JJOO
2,5 - 0,98 - O~98
2,0 l~OO 0,95 1,00 0,94
L8 O~99 0,93 0,98 0,92
] ,6 0196 0,91 0,93 0,89
],4 0,92 Ot88 0,89 O~87
1,2 O~88 0,84 0,84 Ot84
1,0 0,84 o.n 0,80 O~8] a) pruzneho pusobeni 1 1

M 2F3~ Flo

RJ .. - 2: ==.. ~, (MPa)

HI 1 bhl

- bh2

6

b) plastickeho p6sobeni 1 1

2" F"3Io Flo

R; == = O}58 2 (MPa)

_!_ bh? bh

3~5

tedy RI ~ 1;72 R; pntemi pevnost v tahu Z3 plastickeho pusobeni R, je pfibliine stejna jako pevnost v prost em tabu - pfi rovnomernem rozdeleni nap~ti po pnlfezu.

Pevnost v piiinem tahu

Pevnost v pii~nt!:m tahu se zkousi:

a) Na krychlfch se zkosenymi protilehlymi hranami kolmo na smer steno-

vi: uhlopricky. Sifka zkosene hrany je rovna _!_ deity hrany (u krychle zaklad-

20

nich rozmeni to mm s toleranci + I mm). Tlak lisu vnasi do zkosenych bran tuba podlozka 0 tloustce 10 mm, nejlepe ocelova,' ktera rna bjt ke zkosene

hrane pritmelena, popr. prostfednietvim podlozek ptitmelenych k ostrym hranam krychle (v tom pffpade nezkosenych),

Pevnost v (lficnem tabu se vypofita z nejvetsi tlacne sily F (N), dosazene v lisu, z delky hrany zkusebni krychle b a z pnimeru u (mm) zmefenych delek obou uhlopHeek (spojujicich zkosene plosky ptesne ve svislem smeru) ze vztahu

pevnosti je tfeba odvodit podle vysledkti zkousek, Pomer hranolove a valcove pevnosti ke krychelne pevnosti se s rostouci pevnosti betonu zmeniuje (pevnejsi betony jsou kfehfi - maji mensl pomer pevnosti v tahu k pevnosti v tlaku). Infonnativni hodnoty jsou uvedeny v tab. 8.49.

Pevnost ·v prostem tahu

Zikladni zkusebni telesa jsou valee 0 150 mm s vYskou 300 mm nebo hranaly se zakladnou 100 x tOO mm a s vyikou 300 mm, Pfi zkouskaeh na telesech 0 menslm pomeru rozmeru zakladny k vy§ce (.4 = 2 u valce a ...t :._ 3 u hranolu) je tfeba hodnoty zjistene na telesech nasobit soucinitelem Kr.v u vitlcu a KZb u hranohi. Hodnoty K~ i Kzh je tfeba pro jednotlive itihlostni pomery A. stanovit zkouskou (zpravidla v ramci prukaznich zkousek), Orientacni hodnoty techto soueinitelu jSQ.J uvedeny v tab. 8.50.

Tabulka B~50. Informativni hodnoty soutiniteh.'l ~'I/ a K/.II

U zkusebnich teles vyjrnutych z konstrukce se pripousti stihlostni pomer af A = 1.

Pevnost V tabu u povrchovjch vrstev se zkousi na valcovych telesech prumeru asi 48 rom a vjsky 20 mm, oddelenyeh ad zkouseneho betonu jadrovym vrtem tak, aby bylo zachovano spojeni (na dolni zakladne zkusebniho valce o 48 mm) s laboratornim telesem nebo konstrukcl ze zkouseneho betonu. Na homi zakladnu se prostfednictvlm oceloveho valecku (prilepeneho epoxidovou pryskytici) ptenasi centrieky tah, ktery plynule vzrusta (po 0,05 MPa za sekundu) aZ do porusenl, Pevnost betonu v tahu povrchovych vrstev je pak dana podilem dosazene sily a velikosti plochy v miste poruseni,

Pevnost v tahu za ohybu

Tramce zakladnich rozmeru jsou hranoly 150 x 150 x 600 mm, ukladane tak, aby rozpeti t - 450 mrn, Tramce se zatezu]! (kolmo na smer zhutricvani] dvema bfemeny piasobicimi ve tfetinaeh rozpeti, Pevnost betonu v tabu za ohybu se ureuje z nejvetsi sily F(N) dosazene v tlacnem zafizeni_(soueet obou btemen). Pfi skutecne §ifce b a vjsce h pnlfezu tramce v mm v miste lomu (tj, pfi modulu pnlfezu W) je pevnost betonu v tahu za ohybu za pfedpokladu:

e; = 0,75 j; (MPa)

b) Na zkusebnich valclch nalezato, s vybrousenymi tlacnymi plochami na sirku asi 10 mm v mistech dvou protilehlych povrchovych primek. Tlak lisu vnasi do tlacnych ploch tuha podlozka tloustky 10 mm, ktera obdobne jako u zkusebnich krychli rna by.: pfitmelena, popf. se pouziji podloZky pfitmelene v misteeh dvou protilehlych povrchovych primek (bez vybrusovanl tlacnyeh ploch), jejichf tvar (vydute plocby) odpovida zakfiveni valce, Pevnost v pfi~-

nem tabu se vypotita ze vztahu _ ... _

R _ 2F (MPa)

zp 1tdh

kde .F je nejvi!di tlafna sila (N)~ d - pnimer (mm),

h - vj~ka valce (mm).

141

140

ZAsady pfi kontrole pevnosti betonu pfedepsane revidovanou CSN 73 2400 - platnou od r. t 988 - jsou obsazeny v Dodatku na str .. 560.

9.3. LEHKY BETON

Lehky beton je stavivo z kameniva a cementoveho, cementovapenateho, popf. vapenneho pojiva, S objemovou hmotnosti nejvyk 2000 kg m-3• V nazvu betonu (podle ON 73 1210 Lehky bet on - Nazvoslovi, rozdelenl, oz~aoovani) je vyjadfen sledovany smer omezovani hmotnosti, a tak podle zpusohu vylehrovlmi betonu rozeznavame:

~~ Rurnf lehkj beton vyrobeny z poroviteho kameniva, zejmena hrubeho, at JIZ pfirodniho, nebo umeleho. Je vhodnym konstrukcnlm materialem i pro konstrukce vyztuzene betonarskymi ocelovymi vlozkami nebo i pro konstrukce pfedpjate, tj .. pro pfedpjatj beton lehkY.

b) Jednozmny lehkj beton; u nehoz je zaji§til!na velka mezerovitost uzkou frakci (viz odst. 3.2) hutneho hrubeho kameniva.

c) Mezerol1;tj lehkj beton; vyrobeny zam~ml: jako mezerovite stavivo, popf. i z poroviteho kameniva.

d) Porobeton nebo pOrol'itj (lehceny) beton s porovitou zatvrdlou maltou,

pfi6emz podle velikosti dutinek rozlisujeme: "

da) Makroporit (makroporitovy beton) vylehceny makroporickjmi vzdu .. chovjmi nebo plynovjmi p6ry v malte. Zakladnim pojivem muze by! cement nebo vapno, Podle pojiva a podle zpusobu, jakym se vytvafeji makrop6ry - zda pfimi§enim peny, nebo pfidanlm plynotvorne pfisady (ktera vyviji plyny) rozlisujeme:

daa) penobeton (p~novY beton) a plynobeton (plynovy beton), dab) p~nosi1ikat (p!novy silikat) a plynosilikat (plynovj silikat) ..

db) Milaoporil (mikroporitovj beton), u nt!hoZ je malta vylehcena mikro ..

skopickymi pory, vzniklymi odpafenfm nadbyteene vody V autok.l.ivech.

Oznacenl lehkych betonn ma obsahovat tli hlavni udaje:

I .. druh (napt. keramzitbeton, expanditbeton) apod .. ,

2. znaeku - pro lehky hutny j mezerovity beton pfedepsanou stupnici: 20, 30, 60~ 80, 105, 135, 1701 ~50t 330 a 400~ danou desetinasobkem krychelne pevnosti v MPa~ zjistene na zilk1adnich krychUch (s hranou 200 rom) po 28 dnech tvrdnuti. Pro p6robeton nejsou znacky normou predepsany a pev .. nost se zajiliuje na krychlich 0 hrane 100 mm:

3. nejvyssi dovolenou objemovou hmotnost v kg m-3, odstupnovanou po SO kg m-1 a zjjjt~nou po vysuseni pfi teplote 105 af 110°C do ustalene hmotnosti, Tento udaj se oddeluje od obou pfedchozleh pomlekou, napf. KB 170 ~ 1550.

Penosilikat nebo plynosilikat a mikroporit jsou jen autoklavovane, V popisu druhu penobetonu nebo plynobetonu rna by! uveden zpusob vjroby a osetfeni, u p6robetonu rnA bYt 6daj 0 zp6sobu vjroby a o§etfeni p6robetonu: na vzduchu tvrdnouct, pateny nebo autoklavovany (napt. pafent plynobeton 30 - 500).

142

Hutne lehke betony

P6rovite kamenivo mi mit objemovou hmotnost nejvjle I 800 kg m-J"

Z pHrodnfch zdroju jsou vhodne tufy, ~dioovl: IAvy a obdobne porezni vyvfelioy. U nits se pHrodni p6rovite kamenivo tMi jen malo a k vYrob~ hut .. nych lehkych beton6 se poutiva um!16 porovite kamenivo,. co! je spojeno i s vyhodou" zuZitkovin( prOmyslovjch odpadnich materialn, napf. nadloznlch vrstev hnedouhelnych povrcbovjch dolu. Nejvjznamnt!jli um~la Jehki kamcniva jsou keramzit, agloporit, zpenena struska (struskova pemza) a expandit,

Beton z keramzitu (keramzitbeton, zkracene oznaeeni KB)

Keramzit se ziskava vypalovinim jihl a jUovcU pfi teplote kolem I 000 DC, pfi nii expanduji a na povrchu slinuji.. Prvni vyrobna keramzitu, vybudovana v Bratislave, produkuje keramzit liroke frakce od 4 mm. Jemna frakce 0 at 4 mm se ziskiv', dreenim zrn, fimi se rozrusuje jejich slinutj povrch .. Tim se zvy§uje nasakavost drobneho kameniva a zv~iuje se spotfeba cementu. Novejii vjrobna ve Vintifove na Karlovarsku zpracovava cyprisove jllovce, ktere se vyskytuji ve sktjvce blizkych povrehovych hnedouhelnych dolu~ Jejich vjrobck ma obchodni znacku Kevint, Zma se slinutym povrchem velikosti 0 sf 45mm se tHdi na lizke frakce 0-4, 4-8,8-]6 a 11~22mm .. Objemova

I "

hmotnost zrn vznista se zmenlujfcf se velikosti zen od 650 do 900 kg m~3" Od ..

povidajici sypna hmotnost je v rozmezi 350 ai 700 kg m-J" Pnlmerni nasaka .. Yost ani 18 a:l 24 %. Aby kamenivo Kevint s tat velkou nasakavosti neodsavalo nadmerne vodu z betonove smesi, doporueuje sc je pfedvlhcovat v michaece po dobu asi 5 minut s pfidinim 60 010 divky zamil!sove vody, popf. po dobu asi 15 minut predvlhcovat davkou vody rovnou 10 % hmotnosti kameniva. ZbYv'ajici alst davky vody se pHd' po smlchanl pfedvlhceneho kameniva Kevint s cementem.

Objemovi hmotnost keramzitbetonu je pro vyl§f zndy (8 vetSim obsahem cementu) vet§i a zavisi i na puvodu keramzitu. Napiiklad objemova hmotnost KB - 30 je Po =- 950 kg m-3,. nebo A-I 200 kg m -J podle pnvodu keramzitu (z Vintifova nebo z Bratislavy) .. Pro KB ~ 330 jsou pak rozdily objemovych hmotnosti jii male (1"900 kg m-3 pfi uiiti Kevintu a 1 950 kg m ", uzijeIi se keramzit z Bratislavy). V panelove vYstavbe se pro s~nove prvky bl;Zn~ pouiiva KB - 170, popf. KB - 250, lze ovsem navrhovat i keramzitbeton maCky 330~ pokud nejsou na zavadu vyHi hmotnost a 'nif.Si tepelne izolaeni schopnost panelu.

Beton z agloporitu (agloporitbeton)

Agloporit je umele lehke kamenivo vyrobene z elektrarenskeho popilku podIe licence finny Corson. Dodava se ve tfech frakcich: 0-4,4-8 a 8~ 16. Jeho objemova hmotnost zavisi na puvodu popilku ana velikosti frakce (napf, frakce 8-16 ma objemovou hmotnost v rozmezi I 000 aZ 1 500 kg m~3 a syp .. nou bmotnost SSO af 800 kg m-3) .. Obdobne jako keramzit je tfeba i agloporit pfedvlhOOvat v michaece, ale podstatne kraUi dobu (postaci jen 15 s), Obje ..

143

mova hmotnost betonu z ag)oporitu znaeky 170 je asi Po - I 5'0 kg m-1 a znatky 400 asi 1 950 kg m~3 .. Lehke konstrukmi betony lze dobfe vyrobit z beznebo agloporitu do znacky 250. Osp!lna yYroba vyUich znaeek je podminena dostateenou pevnosti agioporitu, col je odliine ad obyfejneho betonu, pro jeboz kvalitu (znacku) sc pevnost hrubeho kameniva Oako vidy vyUi nez hotoveho betonu) neuplatnuje. Podle ON 72 7530 Um~le kamenivo pro stavebni u~ly se pro pevnost p6roviteho kameniva poutiva jako nkazatel na~[,. kterjm se vrstva v setresenem stavu (ve vilcove nadob6 vnitfniho prO. ... meru t 50 mm), vysoklt 100 IDIDt stIati 0 30 mm .. U pommu! pevneho agloporitu se zkouska obmeiiuje talc, ze se stlacuje jen volne sypani smes, a to jen o 20mm.

Beton ze zpm!ne strusky (struskopcmzobeton)

ZpC!nena struska (struskova pemza) se vyri.bi z kysele nebo z neutri.lni vy .. sokopecnl strusky, bert se v tekutem stavu pfi teplote kolem.l 350 °C napeiiuje vodnimi parami. Napenenim strusky se jeji p6vodnf objemova hmotnost 2 900 kg m-J zmensl a um6Je kamenivo zlskane drcenim a tfid&Jim zpC!n~ne strusky rna sypnou hmotnost asi 700 kg m~). u frakce hrube a 900 kg m-3

u frakee drobne. Nevyhodou je zti.tena zpracovatelnost betonove sm.~i nasledkem velmi drsneho povrehu zrn, ale vjbodou proti dfive uvedenjm umeIjm kamenivt1m jsou nitJi vjrobni naklady. U nine struska vypou!tf do jam a v zhavotekutem stavu do ttl hydromonitory tryska voda. DatU ptednosti je steinomerne chemicke slozenl hmoty, hera je objemove stali a 'obsahuje uza .. vrene p6ry" u Diehl nejsou rozdily podIe jejich umist!ni v oblasti slinuteho povrchu .nebo p6rovitibo iAdra (jako napf. u ketamzitu). Struskcpemeobeton mit pfi krychelne pevnosti 3 ai 25 MPa objerriovou hmotnost I 400 af 2000 kg m~3 a modul pruznosti 4. lC)l at 20. t()l'MPa.

Beton z expandovane bfidliee (expanditbeton)

Kostru tohoto betonu tvoH nejkvaIitn~j§i, 'ale take nejdraZ$f 'um6J6 kamenivo. Expandit se vyrabi z jU~te bfidlice vhodneho chemickeho slozent, expandovane palenlm v rotabUch pecich. Objemovit hmotnost expanditu je asi I 400 kg m-3, sypnA hmotnost 700 af 900 kg m~3, pfiremf pro hrube kameni-

vo se dosahuje i hodnot niHich (napr. v NSR a Velke Britanii jen 600 kg m-3). Vzhledem k pomerne vysoke cene expanditu je jeho 'unti z eko .. nomickeho hlediska opravnene pro konstrukce velkgch to~', u nicbJ je vlastni tiha podstatnou Mstf pfeniJeneho zatfteni~ jako jsou stte§nl vaznfky a mohutne mostni nosniky. p:om~m6 vel.kjm modulem ptu..!nosti 2 ai 2,5 · lQ4 MPa je expanditbeton vhodny i pro pfedpjate konstrukce, Z expandovanych bfidlic lze vyrobit beton znaeky af 400.

Mezerovi ty lehkj beton

Teoreticky by mohl h:9t beton vylehten jen nedokonalym vypln&rim mezer mezi zrny hrubeho kameniva cementovou maltou, avlak takove nepodstatn~ zmenJeni objemove hmotnosti by nebylo um&nt pronikavemu ubytku pev ... nosti betonu. Vylehoovani mezerovitosti se omezuje na betony z p6roviteho,

, i

144

kameniva, u nichz nadbytek cementu zajiltuje dokonale stmeleni dotykovjcb ploch v!dich zrn, Jen tak mtl!C btt 6.bytek pevnosti nAsledkem mei.erovitosti vyvazen vjbodami z dalAlba zmenJeni obiemove bmotno.sti materialu.

P6robeton

Oblast vYhodneho poutiti, p6robetonu je dina jeho dobtjmi tepelne izoJat.. nimi vlastnostmi. P6robeton je vhodnjm IJl8.teriAJem pro konstrukce s kumulovanoufunkci nosnou i tepelne izOlaOni (stfelni desk:y~ panely mensich rozpelf)" zvl~ pak tam, kde izolaen! funkce ma prvofady vjznam (napf .. nenosne obvodove p)~, pHCky apod.).

9.4.

rt2KY BETON

Tezke betony se uplatnuji pfedevslm jako ochrana pled zAfenIm (u reaktora, cyklotronu)., ~usi bjt hutne, s velkou objemovou hmotnosti, a proto se naz)'vaji ~Zke betony. Ned paprsky X (s delkou vlny I . 10-5 aZ I .10-8 mm) chranidostatecne i oby~jny beton. Pro paprskyy(s delkou vlny 5 .. IO~IO mm) je tfeba tlumici schopnost podpofit vjb&em vhodneho kameniva,: popf .. jeho nabrazenim ji!tYm materialem, Teoretickeho maxima by se dosihlo nahtazenim ocelovjmi zmy a oceloyjm Arotem (misto drobneho i hruMho kameniva). Vetiiriou se pouiiva barjt-:____ pfevaine siran barnatj BaSO. s mernou hmotnosti 4;1" ai 4,3 t m~l. ~ovY beton rna pfi obsahu If 950/0. siranu barnateho hmotnost 3~7 t m-3• Dobte se osvedeuje i levn6jAi hnedel (limonit 2 Fe303" 3 H20)~ Napf. barytovj beton ve slo!eni 60 % baryta, 22 % limo nitu , 11 % pertlandskeho cementa a 7 % vody ma objemovou hmotnost 3,5 t m~3. Jeho absorpcnl tloustka') pro paprsky y je 100 ~~ (pro srovnlmi:

U obycejneho betonu je ISO mm, u vody 300 mm a U olova jen 25 mm), _pro ryehle neutrony 80 mm (u oby~jneho betonu 110 mm, u vody too rom

~ -

a U olova 9 mm)., ' '

U betonu S oeelovym srotem, ktcrj mivi objemovou hmotnost asi

493 t m~3~ je tlumicl iaanek asi 0 20 % vWiL _ ..

Z mineralnlch rud be krome .iimomtu pouzit i magnetit. TlJike betony je

treba chranit pted uCinky povetrnosti, '

.

9.5.. PLASTBETONY

Plastbeton je slozen z inertni smesi (kameniva - tvoHciho kostru ja .. ko u cementoveho betonu) a pojiva,jimije plasticka hmota'), Z hlediska eko-

I} Absorpfni t1~ je ~Hitkem: pro posuzovanl vbodnosti latek - ,dopadajici z8leni se pm· chodem absorpeni tlouJrkou zeslabi na .!.naso bet pQyodnf bod noty (e je z!k:~d pfirozenych loga-

. • )' e

ntmu ~ ,

2) Pouzije-li se plasticka hmota jen jako pfisada do cementoveho betonu (napf. k. ~n i pev~ nosti v tabu, zvtieni cl1emick~ odolnosti nebo nepropustnosti~ snff.enC obrumosti nebo prdnostit popf. k ov livnlni jinj"ch \' tastnostl betonu)t mlu vfme 0 polymcrbct.onu.

- ' ,

145

. ~

nomickeho a z hie disk a technickych vlastnosti ptich8zeji jako pojivo v 6vahu pryskyfice: furanove (fenolfuranova a furolfuranova), fenolformaldehydove, furylalkoholove (furolove), ligninove, moOOvinoformaldehydove, polyesterove a epoxidove, N ejvbodnl:jli jsou furanove pryskyfice, nebol maji vjbornou chemickou odolnost, jejich surovinova zakladna je prakticky nevyeerpatelna (stale se obnovujici z8soby dtevnich a zemfd61skjch odpadQ) a jejich cena na sv&lvjch trzicb (v podminkich velkovyroby) je poml;me' nizkil. Z furano .. vjch plastbetonn se nejlepe osv~dal plastbeton s pojivem furolfuralovym, u nas zn~y pod nazvem Berol, Aktivni slofb pojiva je furylalkohol, spolukondenzujicl slolks urychlovace je furyJaldehyd. Pro pojivo plastbetonu jsou nejmene vhodne fenolfonnaldehydove a mocovinoformaldehydove pryskyfice (maji male pevnosti v tlaku a tabu) ..

Kamen~vOt ktere must sph\ovat poiadavky jako material pro vyrobu betonu (VIZ odst, 3.2), musi byt:

- cbemicky odolne, nebof tuzidla plastbetonu jsou siln!! korozivni (alkalie nebo kyseliny) a pJastbetony se uzivaji ~asto v silne agresivnich prostfedich. Reakce kameniva MUS! bYl neutralnl neb a shodna (zasadita nebo kysela) s reakci pouziteho tutidla. Nejvjhodn~jAi je drobne kfemenne kamenivo a hrube drcene z vyvfelych hornin, Berol je velmi eitlivy na vetii mnozsrvi uhlieitanu, pH mnot..stvi CaCOJ pfevysujiclm 0), % hmotnosti kameniva se jeho pevnost v tlaku i tabu rychle zmensuje;

- malo vlhke; vlhkost by nemela pfestoupit 0.,2 % hmotnosti kameniva.

Pfi vetiim obsahu vody se mi!ma objemova hmotnost plastbetonu a pfedevsim pevnost v tlaku zmensuje velmi pronikave (pfi asi 3 0/& H20 na polovinu) .. Poiadavek minimalni vlhkosti kameniva je tfeba respektovat pfi jeho skladovani a odberu:

~ je tfeba nahradit neiiemni:jsi slozku smesi, kterou u betonove smesi tva .. ~ cement, vhodnou kamennou mouekou (nejlepe kfemennou, grafitem nebo I koksovou mouckou) 0 velikosti zm 2 aZ 200 um, NejvYhodn~jli je kamenna smes s minimalni mezerovitostf a. soucasne s minimalnim specifickjm po .. vrchem (aby byla zajiit!na nejmensi spotfeba pojiva),

Pamer mlsenl je obdobne jato u betonu rozhodnjm Cinitelem pro pevnost plastbetonu, pfiC!:emi na mnozstvi pojiva zavisi i jebo zpracovatelnost, hut .. nost i s ni souvisejici nepropustnost. Mno!stvl pojiva se pobybuje od minima 60 kg na 1 m3 hotoveho plastbetonu po 190 kg m-l (hmotnostni pomt!r I : 12) ai 250 kg m-) (I : 8) pro m~chanicky i chemicky nejvice namahane konstrukce. Do micha~ky se maji plnit sloft.y v pofadi: kamenivo, mouckat katalyzatOft pryskyfice (oeni-li katalyzlttor v prilSku, ale tekuty, pak smes pryskyfice s katalyzatorem) a ury'chlova~. DaIs! rozdil. mezi cementovfm betonem a plastbetonem spoCivit v o~etteni zhutnene sm~si. U plastbetonu je dostateb na teplota (optimum 35 d 40 °C, po nemi vytvrzeni proh~hne bt!hem tn dnu) jeSte vjznamnejiim pofadavkem nei u cementoveho betonu. Take vlhkost prostfedi, v n~mi probiha proces vytvlZovani. musi bYt co nejmen§f (relativni vlhkost by mela bYt menii nei 50 %).

Pevnost plastbetonu je ziLvisla na mnoha ~initeHch, jejichZ podrobnejSi roz .. bor by pfesahoval rimec teta publikace. Orientatn~ Ize konstatovat, ze pfi

146

hmotnostnim pomeru miseni 1 : 10 maji epoxidovj, polyesterov)r i furalfuralovY (Berol) plastbeton pfiblifnt! stejnou pevnost v tlaku (fadove asi so MPa) i v tabu (tadov! 15 MPa).. Pfi vetJim mnof..stvi pojiva (hmotnostnt pomer 1 : 5) vzroste jelt~ pevnost v tlaku zvl8!te u epoxidoveho plastbctonu (na ~i

80 MPa) a u polyesteroveho plastbetonu (af k 100 MPa) i v tabu (na 20 MPa)<t Pfi mensim mnozstvi pojiva (pro hmotoostni pomer I : 20) jsou pevnosti v tlaku jeit~ pfes 20 MPa (u epoxidoveho plastbetonu 30 MPa) a v tabu 6 at 7 MPa. S pJibyvajici teplotou se pevnost plastbetonu zmensuje (zvlaAf rychle v rozmezi 60 af 100 DCa pfi v6t§im mnobtvi pojiva v 1 m3 hotoveho plastbetonu). Pevnost plastbetonu se take zmenJuje pH dlouhodobem zatiteni. Mo .. dul pruZnosti je pfiblifn~ 20000 MPa (u polyesteroveho plastbetonu

25000 MPa). Dotvarovani plastbetona je vlak velke. .

Z poufiti epoxidovjch plastbetomi je u nas nejzn'm~j§i podlahovina Stavex (dodavate1 Stavebni izolace, n. p .. ). Plnivo ze susenych kfemifitYch pisk.6 a pojivo z epoxidove pryskyfice poskytuji plastbeton 0 pevnosti v tlaku 60 MPa a v tabu za ohybu 30 MPa s tepelnou odo1nostl do 80°C, vhodny pro podlahy dopravnich cest a prnmyslovych hal, Podlahovina Stavex se nanMi na podldadni beton 0 nejmensi pevnosti 22 MPa v tloustce 7 mm.

~ . ~ :....~-,...::. :",.. : .... '1}. ~ ' .. ~ I Mt:..T ~ 2.00- if- 6,. ~ ;f- r ~6

1 =:;:r':; " la. "'...... 4 -0 11: a .~ JJrfll1f.z =,1'11 .. ~l· .ttl" ~ ..!.~1! L.~ C .. ~ .. ~

"'':\.11 II!. L - ...... --~~- ~. "'1 I.t .. z -. lU:.. I .... ";t .. , ",,!II I'-!

I:A I ........._............. -., l"", • ..J:h_ - ""n.Jt, 710' o'i). .. :2

: :-l.~ tlJ IIJT 1"11", .. ~

. I, -+-- ........ ---:- ~~ l.. - _ 0-.

• -,., . 1.:....:,. 11;. .~ I &tiO ~ E".

.(,11:..,., ! .~_ lI.:r ~ n ~. -t.. "'C,'2,. 'L_,". __ '

, Du;:" of ,.~ .,.,- "'H - ..,~ - iii t "1" ... ~ ~ e"

I, -, ~! . .l"'.._. _,_ .1...0 *' _ .... ,\00'1:1 , .........

~,,".. ~ lOt· \:;~;;;; ~._~

: ~ ~'!..£l - 2::( Lillo ~ t~

__ ~----l,I" -~ '. r:~ '1:1." _ 11! (1= -:Jj2.

~ ~t~ II~Cl'- ~~b!" i(~~ ~\~ r!-(~ _~,'l. ~

~... L ..... '" ,J 'it """__ .... ;; ~

1I:"-c,' --.-- - ~ .... f4'" ~ .. u" {;I 1

~--. -~ ~ .l!Z =s:' n ! ~ II' ~S;Stm."!.. WI1I4\i:. ~,~!:

- l ~

t _;f. 'v, C' ~ '!!!._" ~ 4' j lortj2.1llo. t~"'~.'t1_ -0' 1I!.o..r1.., ....

\ ~ J (3 ! I' ... ~~,~!iO''':> oI!I~'

"'~ ~ I".~ 4>., ::; 113 I'O~~ I. 1',1, 0;,. ~

~.11'.:2.', -z:. --!! T ".::!:f .. .... 16 , .. f~ ,~ ~~ ~ -k-z,.:;: t", ~ \ t'l- 'G .s .•

'rWoo l1'l'i ~::: ~.JI ~~r I. :01 it ~I ~ 1

q.r,..l"'.., ~ l ' z I Ii' .. PJ- ! 0...(,).:: '"4 ~!.I. \.:1 ~ \::~ .w.,. ....1 ;;r 0'. :;;'2.13(-.1

~(,~ ~ - ~ ~H -"-'1 "'l-1i'lo6. 'lEn.

~~ ~. ~e~ .. , I C\"(~''::.l a.~~1 ~ ~ 1.t",.1t,{ ~ 'I:-t.E52,15i: \q.

~ .. l~...... 4ltl.,t-l:;;w - ~:-:"-'r1i ~ ~ ~~~ __ , I ~.

\:.''.l.. ~.~Irwo - r ~ ~

rl ~, ~~ ..

t._.:rv/IR . l". il~l

~I ~ -:',,'r,' ~:.

I - _ .. _-

li~~='T)OcA ,,~

fd~ ~J

-_

-o-

or' .1.

Id::.. Id

.... - ------

tvr dy), zn acka ] PE

Polyethylen nizkotlaky (Line ar n i

10. Plasty

Plasty nabjvaji v poslednich letech ve vsech odvetvich techniky i v dennlm Zivote mimofadne na viznamu. Ve stavebnictvi nejen nahrazuji deficitni materialy, napf .. dfevo apod., ale pro sve mnohdy vynikajici technicke i technologicke vlastnosti vytlaeuji i jine bezne stavebni hmoty.

Uvadime stnJ~ny pfehled does nejro7Aiient!jsich druh6 plastu, jejichz dule ..

Zitost ve stavebnictvi prokazala praxe. Jejich typicke technicke vlastnosti a ukaza tele, je.i [sou dialei.ite pfi navrh u a pfi vjrobe stavebni ch konstrukci i dllca vnitrntho i vn~j~iho vybaveni objektu a pro jejich spravne upotreben], jsou shmuty v nasledujicich pfehledech .

. 10.1. POLYMERY

10.1.1 .. PoJyethylen (termoplast), z nacka PE

Podle zpiisobu polymerace rozlisujeme PE nizkotlaky a vysokotlaky, PE nizkotlaky je tvrd§i a tepelne odolnejsi nei PE vysokotlaky, Podle struktu .. ry delime PE na linearni PE (p > 930 kg m~3) a rozvetveny PE (p < 930 kg m-3).

-.;tV"V"V'I"l'loQ..o'IQr--I:lOOOO\O

~ ... .. ... ... ... ... .. - ~ .... .... ...

oOOOOOOoQOOOO-

+++++++++++++

"'I: .

, - .

Ohchodni nazev: Alkathene, Hostalen, Lupolen, Marlex, Vestolen aj. Chemicke slozenl: ~istY polymer ethylenu, popi. stabilizovany sazemi ci zbarveny nerozpustnymi i rozpustnymi barvivy a vyrobeny za snizeneho nebo normalniho t]aku.

Dodava se: granulovany nebo v prasku,

Polotovary: folie, desky, trubky, tyee a pn1tezy (tab, 8.51) ..

Zpracovani: hlubokym tazenlm ve vakuu, vyfukovanlm, vytlacovanim, vstfikovanim, farovjm stfikanim, lepenim apod,

Opracovani: tfiskove ..

Vlastnosti: kon«ny charakter polymeru je urcen zejmena relativni molekulovou hmotnosti, distribucl molekulove hmotnosti a linearitou, Paralelnim uspofadanim linearnlch retezcU polymeru vznikti krystalicky podil, ktery pia ... sobenlm tepla ptechazi v amorfni formu .. Vliv krystalickeho podilu na vlastnosti nizkotlakeho polyethylenu uvadt tab. B 524 IPE je fyziologicky nezavadnj a jako nepolami latka odolava vode, vsem neoxidujicim kyselinam, zasadam, solim a jejich roztokum. Za normalni teploty je nerozpustny ve

'V~III'l'l"":l'>Orro'\Or--woo

.. ... of' ... ... .. ... ~ .. ...

0000000000

++++++++++

ON ...... -Ifl.Ci"'.~O\v...-

,.....~ r- .r N~ C"'l ~ ~ ~~v)...c

~~~~~~OOO~~~~N~~~~~O

~ ... ... .... ... ... .. .. ... "" .. .. .. ... .. ... .... ....

dooeooO~----NNNNNN~

+++++++++++++++++++

. . '__" .

148

149

1.

75 at 8S 930 at %0 125.sf 130 19,6.a! 40 700.ai 20

Druh PE

Tabu Ita B.52. Zi.vislost vLastnosd PE na kryst.alick~m podilu

rPE

IPE

krystalickf podfl (Yt) m.&n.i hmotnost (kg m -3) bod miknuti (. C)

pevnost V tahu (MPa) latnost (1ft)

160 11,1)

... -'" 120

10

~ 100 cf

~ 80

\80

f 40

20

tOO

80

40

20

ISO

6Sd7S 919 d930 lOS a:! 120 14 If 18 700 at SOO

J c
I
/
,.-""\. ~ II"'"
J\ B Obr. B. 1

o

fOO 200 300 I,{)() 500 600 ____...---- protaienl (%J

.\
\ ,.
,
"'-
"
<,
""""l1lI ~
.........___ "'--
.........._
Dbr. B. 2

o

800C

20

30

60

(J

viech b!tnych rozpoustedlech. V uhlovodiclch, olejlch a tucich botna, ale za zvYiene teploty se v nich rozpoustl. Polyethylen je termoplast, a proto jeho odolnost proti mechanickemu namahani kles' se zv~tSuj(ci se teplotou. Z3vis .. lost prota!eni na nap~i pfi 28 ·C je zfejmA z obr, B.I. Kfivka OA sleduje pfibliZnt! Hookuv zakon a znftzoniuje elastickou deformaci, Bod A udava mez teceni, Pokud jsou vYrobky z PE namahany nad tuto mez, trvale se deformuji. Dilce namahane tlakem nebo tabem je tfeba konstruovat S ohledem na tuto skutecnost a na jistou miru bezpecnosti, Jak je patmo Z obr. B.2, mez teceni klesa se zv!tlujici se teplotou. Osek AB charakterizuje tecenl PE zastudena, Je to defonnace zhruba pfi konstantnim napeti. Kfivka Be znitzoniuje elastickou deformaci orientovaneho PE, ktera je ukoncena v bod! C Bod C je mez pevnosti, Hodnoty uvedene v obou grafech plati pouze pro kratke zkusebnf Casy. V praxi jsou vsak dllce casto namahany trvale. Jelikoz taznosti pfi stejnem napeti zejmena za vy§lich teplot pfibYva, je treba udaje obou grafu povafovat jen za orientaeni. Podle obsahu krystalickych podilia rna mez teceni rozdilne hodnoty s bodem meknuti (105 ai 106 °C) a s bodem tani (116,5 DC)" popf. se mohou tern!f shodovat. Nektere z vlastnosti 1 PE uvadi tab. B.53 ..

IPE je polymer stMj v rozmezi teplot -.-.-60 aZ +85 ~C. Je boilary ..

Poufiti: k provizorni ochrane stavebniho dila a skladek proti povetrnostnlm vlivum, k ochrane proti korozi, k izolaei proti vode, jako obkladovy material, k rozvodu studene a teple vody, k rozvodu kyselin, Iouhil apod.

Polyethylen vyso kotl aky (rozvetve ny - m~kky). zn acka : rPE

Obchodni nazev: Alathon, Bralen, Eoepolen-W, Fertene aj.

Chemicke slozenl: Cisty polymer ethylenu, pfipravovany za t1akl1 50 a2 300 MPa a teploty ai 400 °C.

Tabulka B.S3. FY2ikAln~ mechanieke vlastnosti PE

Druh PE

Vlastnosti

rPE

IPE

objernova hmotnost (kgm - 1) pevnost v tahu (MPa) taznost (%)

modul pruznosti v tahu (MPa) modul pruznosti ve smyku (MPa) pevnost v ohybu razem (Jcm -2) vrubova houzevnatost (J cm ")

tvrdost podle Brinella HB 5/10/10 ai 60 (MFa) odolnost lepta pod Ie Vicata (e C)

tvarova stalest za tepla podle Manense (~ C) stredni soueinitel delkove teptotni roztaznosti (mm" I <I C-I)

m~rna tepelna vod IVO$l. (W m - I K - I) mernl! teplo (kJ kg-1 K - I) nasakavost (%. za 7 dni)

919 a1; 930 8,5 ai 11,5 700 ai 500

(0.,8 ai 3) . lOt

15 . 102 nelame se nelame se 13 a1: ]4,5

40 a1: 55 40

940 a1960 20 at 40 200 a1. tOO (5 ai11). 102 ( lOa} 15) . ] 02 nelame se OA a1. 016

50 a1. 70

65 a170

40

2) . 10-~ 0,30 al: 0,35 2J09 ~ 2~51 o

2 ]0-01

t

O~6 af 0,43 J ,67 af 1,88 o

151

..-...
"..,.
~
f'I'l
~
a
w
~
N
..w
• .8
~"
E
~
8
a
""-
~
,li:I
i
~
4:11
-
0
;;t-
o
~
~
~
G
~
~
~
=
m
]
~ 152 "

,
Ip QoM-' ...... QoO\
'Os "'8- ~~r--V)t-o-~i8~
e -- ..-"OO'rOf'I'l. , ~
J! . ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ - ~ ~ ~
ooe-eeeo--,.,..,.""lcn\O
:t' "''IS
11 -=.w •• I.O'I'\'IOt---O"ON ......... Cfil"')
.!!~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ a ~ ~
~ ~.iI:I OOOc-=OO----NN l I
.g.g +++++++++++++
.9
-
eor--~~f't'\r-ff".I_"'U'lO~1XI , ~
"t.t. ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ n
N N N" f'I"l "If' V"Ii '0 00 0- N Vl GO 0
,....I---N
~~ OC~=8::-~
jS ~- t-M~~.N~
I I n -:. -~ ~ ~ e-- .. - .. ~ f1l ~ "1. j I
.-=~ ClQQOOO--Nf'I'"J,.
0.>".
..w
.lIN
~ ~
'JIll) i~
c:I .-.:tlot'l..,..~r-a..o,......~-n
] ~ ~ r ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ n
- ~t I ~OOQ¢¢OO~"""''''''- 1 I
t
~ .:g +++++++++++
':Z
..... [ I ~ t:t r- .. "'t ~ "p ~ ~ IrQ .. 0I'i ~ I I
~NN~"'=t1.l1o aoo.-M
-""""
~~ 1It'"J.=""~'IO'r"""'I'r"""'I
='
~ e ' .... co "'''CO~OOO\V}:i:
-- ""'~QO-'O-r-.
~.: ~ ~ R ~ ~ ~ M ~ ~ ~ ~
eOOdOO.....i-MN~
...s= ._.
~
.:r..I
i ~~ "'It"-.::t~-.:t...,,'roC'rDr-ooo..O
- ~>. ~ ~ . ~ ~ - ~ ~ ~ ~ ~
] ~.;C3 ooooeeeeoo-
+"++++++++++
..... .g~
:IQ::I
::I
0
-
-
..... '=OO-.;tOIrQI£"'lNQlt-t-
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ . ~
MNNMC"'}II""l~V".Ii"CIrrOt-
J) 1~ """,*,~Ii\IoO ...... aoo-~...cQQ-tt"Ii'l,O-
t ]f c,;o OOQ &0- _~~ .. -:.,..: _n N MM
+++++++++++++++
-
IiUII
.~
"~ ~ ON\OOIlnN~Q.f'IlItj.8°""~$
---NMf'I'l V'II'lrQt-- !"""'lIN
""""---
11
'> a I lol,n~InN~OI.n¢8 IIfi.O
0- .,....- NM ~...cGCII N 1.1'\
'E:I:tl - --
e t ...
~ --~~----~------------ ......

Dodivlt se: granulovany a pro zvlAitnf utely v priiku. Polotovary: fOlie, desky, prufezy a trubky (tab, 8 .. 54).

Zpracov8ni: hlubokjm talenim ve vakuu, vyfukov.inim, sintrovinfm,!8.ro-vjm sttikAoim a natiranim.

Vlastnosti: 0 eelkove povaze rPE rozhoduji zejmena relativnf molekulova hmotnost, distribuce molekulove hmotnosti a rozv6tveni tet&ai po I ymeru. OOsledky meD~ iaspomcho seskupeni rozvetvenych makromolekul rPE jsou patmy z hodnot uvedenyeh v tab. 8 .. 53. Chemickjmi vlastnostmi se rPE od IPE nelisi .. Je hoflavj a projevuje sklon ke korozi napetim,

Poufiti: jako obkladovy a povlakovy material v antikorozni ochrane, k vY'" robe hadic, trubek a instalaeniho materialu k rozvodu vody, kyselin, loubu apod.

10.1.2. Polypropylen (termopiast), znacka PP

Obchodni nazev: Daplen, Hostalen PP,. Moplen, Doprolin, Propathen aj. Chemicke slofeni: .eisty nebo zbarveny polymer propylenu, pripraveny ne]east6ji za normltlnibo tlaku stereoregularnl polymeraci. Technicky PP obsahuje znaroc procento izotaktickeho podilu.

Dodava se: granulovany nebo v pri.§tu .

Polotovary: folie (do tlouitfky 1 mm), vlakna, desky a trubky (tab. B.55). Vyrobky: tvarovky ..

Zpracovani: vstfikovinlrn, vytlaeovanlm, svafov8nim apod.

Vlastnosti: jako nepolarni latka je odolny proti studene i vrouci vode, Zvia§i pozoruhodna je jeho stalest proti oxidaci. M! proto i vjbome antikorozni vlastnosti a veimi dobfe vzdoruje povetrnostnlm vliVllm. Posobenim alifatickyeh, aromatickych i chlorovanyeh uhlovodiku a n!kterjch oleju za zv~t .. ~ene teploty botna, Fyzikalni a mechanicke vlastnosti pp jsou diny jebo

,

Tabulka B.55+ Fyzikalne mechanicke vlastnosti pp

Ylastnosti

pp

890 a1: 910 24a140 700 al500 50 at 70 40 ai; 45

(9 af 1 5). 10:: (4 af 5,5) + UP nelAme se O~S2 a11~6 36 at 80

125 40

(t.t d 1 ~7) L 10-" o.n

It67

o

objemova hmotnost (kg m -1) pevnost v tabu (MPa) tainOSl (%)

pevnost v tIa.1ru (MPa) pevnost Y ohybu (MPa)

modu1 pruznosti v tahu (MPa) modul prufnosti ve smyku (MPa) pevnost v ohybu mum (J (:m-1) vru oova houfevnatost (J em-1)

tvrdost podle Brinella HB S/10/10 ai 60 (MPa) odolnost zatepla podle Vicata (G C)

tvarova stalest zatepla podle Manense CO C)

sttedni soufinitel delkove teplotnl roztamosti (m m -1 G C-l) merna tepelna vodivost (W m -1 K - 1)

mern~ teplo (kJ kg-I K. -1)

nasaka vost (% za 7 dni)

i53

sterickou strukturou, krysta1ickym podilem, relativnf molekuIovou hmotnosti a jeji distribuci. lzotakticke produkty maji proti atakti-cktm produktum pfed ... n6 vy§li body ttni (165 if 17·1 °C mfsto 128 ·e). Technickj PP obsabuje asi 60% krystalickeho podi1u a je nejleheim plastem (p =- 900 kg m~J). SnAii tep .. loty do 140 °C, ale pn teplotach pod 0 °C kfehne. Je boflary.

Nektere z mechanickjch a tepelnyeh vlastnostni PP jsou v tab. 8.55. Poutiti: odtahove pniduchYt- jako obkladovy a izolaOOf material proti vhlkosti a. agresivnim vodam, k ochran! stavebniho dila proti pov6tmostnim vli .. viim, soucasti sanitnich zafizeni, k rozvodu teple a horke vody, k aditivovan! asfaltu apod ..

IO.l~3 .. Polyisobutylen (termop last), znacka PIB

Obchodni nazev: Isolen, Oppanol B, Paratae, Vistanex aj.

Chemicke slozeni: asty polymer isobutylenu s velkou . molekulovou hmotnosti, pfipraveny nizkotepelnou polymeraci,

Dodava se: zpravidla v blocich.

Tabulka B.56. FyzikAlne mechanieke vtastnosti PIB

Vlastnosti

910 a! 950 5ai6 vai' ne.f 1 000 netame se nelame se 1,0 ~ 10-4 0,42

o

PIB

objemova hmotnost (kg m-,l) pevnost v tahu (M Pa) ta!nost (%)

pevnost 1/ ohybu rszem (J cm-2) vru bova hou!e'lnatost (J em ~ 1)

stfedni soueinitel delk.ovt teplotni roztalnosti (m m ? ·C-I) merna tepelna vooivon.(W,m-1 }(_-I)

nasakavost (0/0 za 7 dni)

Polotovary: v rolich, hadice, vodne disperze,

Zpracovani: valcovanim, lisovanim, vytlacovanim, natiranim aj. Vlastnosti: nasledkem nepolarni povahy je PIB dokonale odolny vode, ky-

selinam, Iouhtim, ozonu, niz§im alkoholum, ketont1m a estenim. V alifatickycht aromatickych a chlorovanych uhlovodicich se rozpousti, Metbylskupinami pozbyvaji fetezce PIB moznost kompaktnejsiho vzajemneho ulozeni, Proto se PIB za normalni teptoty podoba kaucuku a lze jej protihnout na delku af patnactkrat v~tSi nez puvo.dnL V protazenem stavu je PIB prevtdne krystalicky .. Methylove stkupiny nejen zhorSuji soudrznost men makromolekulami polymeru, ale davaji cele struktufe velkou tekutost .. ZvlMt pozoruhodna je odolnost PIB proti nizkym teplotam (teplotni interval praktickeho pouziti PIB je od -60 do +90 GC .. Nektere z vyznamtych vlastnosti PIB uvadi tab. B.56. Polyisobutylen je hoflavy.

Pouziti: jako vodotesny material k izolaci zakladoveho zdiva, jako obkla ... dovY a antikorozni materia], jako podkladova krytina apod ..

154

Drub PS

PS

bPS

objemov6. hmotnost (ka m -1) pntnost v tabu (MPa) ta!n0Sl ('Ie)

pevnost v dab (MPa) pevnost v ohybu (MPa)

modul pruiDOSli v tabu (MPa) modul prutnosti YO smyku (MPa) pevnost v ohybu mem (J cm~ 1) vrubova houtevnatost '(J em-I) tvrdost podle Brinella (60) (MPa) odolnost zatepla podle ViQlta (~C)

tvarovi stitlost zatepla podle Martense (. C) sttednl soutinitcl dilkov6 teplotnl roztdnosti (m m-1·C-1)

mimi tepelni vodivost (W ttl-I K -l) m&n6 teplo (kJ k.g- J K -1) ou6kavost po 4 dnech (tog)

10500 I 060 3S a! 73

3

81 all10 84aJ 110 (24 af 35) .. 10' (It sf 12,5) . UP lt7 af Its

Ot2 af Ot2S 150

90 aJ 10S

70

1 O6Od 1 090 30 at 55

IS af 20 4Oaf80 15 at 70

(20 at 31) r 101 (6 a! 10) . 102 vice net:S 2d2tS SOd 120 as aJ 105 65 alaS

8 . IO-~ 0,16 I,SS 30.d80

10 .. 1 .. 4. Polystyren (termoplast), anacka PS

Obchodni nazev: Krasten 1.2, 1 .. 4, Polystyrol P60t P10" ~BW, Trolytul, Lustrex, Bdistin aj.

Chemicke sloten!: asty polymer styrenu obsahujici pfipadne vnitfnf a po..

vrchovit mazadla, stabiliza6ti ptisady, barviva, plniva apod ..

Dodova se: granulovany, v perIiekich nebo v pnilku. Polotovary: f6Iie a desky ve v§ech barevnych odstinecb. Zpraeovanl: injekanm vstfikov8nim, taienim apod.

Vlastnosti: t.istj PS je zd.ravotn~ nezavadny, firj, kfehty a tvrd; materi81~ odolny proti vode, neoxidujicim kyselinam, solim a niHim alkobo16m. Nev ... zdoruje vSak benzinu, aromatickjrn uhlovodikum, keton6m a estenim .. Pt\sobenim ultrafialovych paprskti rychle starne, Substitucl fenylovych stupin ztraei polymer parafinicky charakter. Svjm vnitfnim uspofidanim pfipomfnA sklo a nero krystalicky ani po protazenl, Pfitom benzenove jadra jako prosto .. rove zibrany zlepsuji mechanicke vlastnosti PS. Cistj polymer styrenu snasi

trvale teploty v rozmezf ~IOO aZ +60 °C. Je hoflavj. I

Nektere z meehanickych a tepelnyeh vlastnostl PS uvadl tab. B.S7.

Polystyren houfevnatj (uderuvzdorny), z n acka hPS

Obchodni nazev: Bextrene, Forsan ABS~ Krasten 2 .. 2, 23, 2.4, Vestyron,

~~~~. .

Chemieke slozenl: polymer styrenu upraveny bud' roubovanim, nebo kauwky Ci dehty.

Dod1t.va se: granulovany,

PoIotovary: bOe nebo n\zn~ zbarvene f61ie. desky a trubky ..

ISS

Zpracovani: hlubokjm tazenim ve vakuu, injekenim vstfikovanim, vytlaoo. vimim apod.

Vlastnosti: termoplast podobnych vlastnosti jako PS. Akrylonitrilove kapo ..

Iymery styrenu jsou odolne proti alifatickym uhlovodikum, ale druhy modifikovane butadienovym kaueukem napf .. benzinu nevzdoruji. Pozoruhodna pevnost v ohybu razern a zna~na pevnost v tahu zafazuji hPS mezi cenne kon .. strukcni materialy, hPS snasl trvale teploty aZ do 85°C (kratkodobe aZ 100 0 C). Je hoflavy 4

Hodnoty mechanickych a tepelnych vlastnosti hPS jsou v tab. B.57. Pouzitl: k vyrobe sanitnich zaftzeni, armatur, jako obkladovy material a vulkanizovany jako podlahova krytina.

Polystyren Iehceny (peno vy}, zn ac k a PS-L

Obchodni nazev: Plastipor, Styropor, Umapor S., Krasten 9.1 aj. Chernick€:: slozeni: polymer styrenu expandovany pomoct nadouvadel, Dodava se: granulovany nebo v perlickach,

Polotovary: desky, bloky, tvarovky apod.

Zpracovanl: lisovanim, lepenim apod,

Vlastnosti: PS-L je mleene barvy a rna jemne, uzavrene outinky (ai 98 %).

Pfi teplotach nad 80 °C zv~t~uje sviIj objem (ai 4Okrat). Chemicky je stejne odolny jako PS. Vzdoruje plisnim a 6tinkum bakterii, Korozi nepodleha, Poufitelnost PS-L je dana pfedevsim tepelnou odoinosti (lezi mezi 70 af 80 0 C) a malou objemovou hmotnosti. Je boflavy.

Ta bulka B .58~ Fyzi kal ne rnechanieke vlastnosti PS- L

Vlastnosti

o

Druh PS-L

ob j ernova hmotnost (kg m -l)

pev nost v tlaku do I 0 o/~ de f ormaee (M Pa) pevnost v tlaku do 25 % def ormaee (M Pal pevnost v rlaku do 50 % deformace (MPa) pevnost v tahu (M Pa)

pevnost v ohy bu (M Pa)

pevnost ve stiihu (MPa)

pevncst v ohybu razem (J cm ")

stred ni sou.¢i n uel dC' k eve teplotni roztaznosti (m m " CC-l)

merna tepelna vodivost pri ]0 "C (W m " K-I)") merna tepelna vodivost pfi 20 ~ C (W m ~ 1 K -1).) maximalni teplota pro trvalou deformaci pod

5 % bez zatite ni

na v lha vost (%)

nasa kavost po 24 h ponofen i pod hlad inu vod y (% obj.P)

soueinitel dif(aze par (kg m-I Torr-I)

17

O~07 at O~09 at Otl2 at o, 1 8

OJ6 at 0.,27

10. 10+6 O~033 0,036

. 20

O,L az 0,12 aJ O,IS a1 0.22 O~3 a2 0,32 Ot2.rl 0,33 O~8'

0,032 0,035

70 o

2a17

l .. 5 al 4 . ] 0 - 6

25· O~12 a1: O~ 15 a1 012

at Ol2.s

0,045

6,8. 10-~ O~03] 0,033

70 o

I) Pfi pouzit! ve sta vebnict v l se pro PS- L objemove h rnotnost i 17 a1 20 kg m -1 peChA s prilmernou mernou repel nou vodi vosu 0,040 W m -I K -. pfi st ted n l teplote 25 oQ C. V yfad u je-Ii se 95% staticka jistota, je nutno poeitat So me rnou te pel nou vod i vosi i O~04 7 W m ~ t K • ! .

1) Hod notu n asaka vosti dese k l nafZl~ ov 1 i vfiuje ze j rnena k val i ta vjrobk u.

lS6

Nektere z hodnot vyjadtujicich charakter PS-L uvidi tab, 8.58.

Pouziti: jako izol atni material pro tepelne izolace vni;j§ich i vni tfnich stin, podlab a stropu, jako vjplli .pro sendvieove konstrukce, jato ztracene bedneni zp-usobujici utlum, jako plnivo do lehceneho betonu, jako tepelna izolace :leleznirni plane apod.

lO.I.5. Polyvinylchlorid (termoplast), zn aeka PVC Polyvinylchlorid se vyribi jako nemekeeny (tvrdy) a mek¢eny material a jako lehfeny (penovy) material nemekeeny a m!k~nY·

Polyvinylchlorid nemekceny (tvr dy), znacka PVC- T

Obchodni nazev: Atraka, Decelith H, Ekadur, Ekazell H~ Jugovinyl, Novodur, Vinoflex aj.

Chemicke slozeni: tisty polymer vinylchloridu pfipraveny emulzni nebo suspenzni polymeracl, obsahujiei stabilizatory, popf. zbarveny titanovou belobou, pigmenty Ci sazemi.

Dodava se: jako prasek.

Polotovary: bezbarve a barevne folie, dodavane bud' v rollch, nebo nastfi .. hane v listech, desky barevne i bezbarve a bloky (tab. B.59)~ tyee kruhoveho (na pfimi ~vercoveho i obdelnlkoveho) pnlfezu, profily nejrUznej~ich tvan1 a trubky (tab. 8.60)4

Vyrobky: ventily, odboeky, tvarovky, odpadove a tlakove trubky pro ro-

zvod studene vody (tab. 8.61).

Tabulka B.59. Rozmlry (mm) desek z nemekeeneho PVC (CSN 64 3211)

Jmenovita Dovolena Vyrobni rozmery desek (mm) s dovolenou odchylkou + 10
t]ousfka odchylk.a I) lisovanych
II ± vytlaoovanjch
a vilcovany.ch
l OJ5
2 0,2 ,
3 0,25
4 0.,3 600 x 1 500 1 030 )( (1 000 a! 2 (0))1)
S 0,4 700 x 1 500 1 500 x (1 000 at 2 000)1)
6 0,45 1000 X 2400
8 O~55
10 Ot63 ~
l2 0",8
14 O~9
16 l~O
l.8 lJ
20 1~2 1) Uvedene hodnoty dovolene odchylky Ilousfky jsou lfYJ>Ofitiny podle vzcree ± (0,1 mm ± 0;056 h) se zaokrouhlenim na 0",05 mm.

1) Delk.y se ridi dohodou mezi vyrobcem a odberatelem.

157

Tabulka B.6O+ Rozmlry a dovolene odchylky (mm) trubek z PVC (tsN 64 3212 R11ry z nemlk&n6- ho polyvinylchloridu - P'VC+ Techoick6 pofiada'V ky)

Typ (fad)
- V n~jJi pr11m~r . 1 (speci81n~ 1chkj) + 2 (lcbkj)
Jmenoviti
5vet.1ost tloultka bmot~ tJouIrb. hmot-
D dovolena nost nest
odchylka dovolena (kg m ") I do v ole nA (kg m-l)
t odchylka odchylka
S +0,3 - - - ~ - ~
-
6 +OJ - - - ~ - ~
~
8 +OJ - - - - - -
~
10 +0,3 - - - - - -
-
12 +OJ - - - - - -
~
10 16 +0) - - ~ ~ ~ -
IS 20 +0,3 - - - - - -
20 2S +0,3 ~ ~ ~ ~ - -
25 32 +0,3 1,4 +0,3 ·0,21 - - -
32 40 +0,3 - - ~ - - -
40 50 +0,3 ~ ~ - - ~ -
SO 63 +O~3 - - - - - -
65 75 +O~3 - - - 1~8 +0)4 0,64
80 90 +0,3 - - - 1,,8 +0,4 Ot77
100 110 +0,4 ItS· . +0,4 O~90 ~ +0,4 1,13
~ 125 +O~4 Its +O~4 1~O8 2tS +0,4 . 1,,4fi
125 140 +OtS 1,8 +0,4 1,21 2t8 +O~5 t~84
150 160 +0,5 1,8 +014 1139 3,2 +0,5 2~7
- 180 +0,6 1,8 +014 1,57 3,6 +0,6 3,00
(175) 200 +0,6 1,8 +014 1174 4,0 +O~6 3,70
200 225 +0)7 1,8 +O~4 1,96 4)5 +0,7 4)67
(225) 250 +O~8 2~O +0,4 2,,40 4,9 +0,7 5)65
250 zso +O~9 2~3 +O~ 3~08 5~5 +0,8 7)08
300 31S + 1,0 2,5 +OtS 3~74 6~2 +O~8 8~9j Zpracovani: hlubokym taJenim f61if a desek ve vakuu, ohybanim desek a trubek zatepla, svafovAnim vzduchem a ve vysokcfrekvenenim poli, lepenim apod.

V1astnosti: asty nemek~eny polyvinylchlorid je fyziologicky nezavadny, odolava vode roztokum soli, zted!njm i koncentrovanjrn kyselinim a lou ..

, .

hUm. Je stilj proti minerMnim olejUm. a benzinu. Ve zfedenych i koncentro-

vanych alkoholech, v chlorovanych ublovodlctch, v ketonech a v esterech vsak botna, V anonu se rozpousti.

PVC-T se ziskava emulzni polymeraci a tim, ie obsahuje emulgator, rna proti polymeru vyrobenemu suspenzni polymeraci pozmenene vlastnosti. S obsahem emulgatoru se zv~tSuje napr .. nasakavost .. Podobne je tim ovlivnena i zpracovatelnost a transparence hotovych vjrobk6. Pfi aplikaci PVC .. T je tfeba, jako u vsech termoplastu, uvazovat teplotu, ~s a podobne i zpiasob a velikost namahani (viz tab. B.62) ..

Teplotni oblast pouZitf PVC .. T leti v rozmezi teplot -10 at 40°C (kritko. dobe ai +60 ° C). Pfi nizkjch teplotich sc zmensuje pcvnost v ohybu rhem"

158

Typ(fad)

. . 3 (st1edn~ taky) .4 (tj!fry) . 5 (zvwt taky) + 6 (specWn! tifty)
tlou!rka hmoe- tloustka hmot ... tlouirka hmot- douMka hmot-
dovolena nos! dcvolena nost dovolena nost dovolemi nost
(kg m'") (kgm-'") t (kg m-1) t (kg m ")
I odchylka I odchylka odchylka odehylka
- - - - - - - - ~ 1,,0 +0,3 0,02
- - - - - ~ - - ~ I!O +0,3 0102
- - - - - - ~ - ~ to +0,3 0,03
~ - - - - - 1~0 +0,3 0105 1)- +O~3 0,05
- - - - - - 1,0 +0,3 0,05 1,,4 +0)4 O~O7
- - - - - - 1,2 +Ot3 0,09 1!8 +0)4 ()~] 2
- - - - - - - 1,5 +0,4 0,13 2,3 +O~S O~]9
- - - ItS +Ot4 0,17 1,9 +0,4 0,2. 2!8 +O~5 ~O~29
- ~ - 118 +Ot4 0,26 2t4 +O~:S 0,34 3t6 +O~6 O~48
1,8 +O~4 0,33 2.0 +O~4 O~6 3,0 +0,5 0,52 415 +0,,7 O~7S
1,8 +O~4 0,42 2,4 +O~S O~55 3,7 +0,6 0,80 St6 +0,,8 r.ie
1,9 +O~4 0,56 3,0 +O~S Ot85 4)7 +0,1 ],28 7tO +0,9 1,82
2,2 +0,4 0,77 3)6 +0,,6 1,21 5)6 +Ot8 1,81 ~ - -
2,7 +0,5 1,12 4,3 +0,1 1~74 . 6)1 +Ot9 2,60 ~ - ~
3)2 +0,5 1,62 5~ +0,8 2,60 8,2 + ItO 3,87 - - -
3)7 +0,,6 2,12 6,0 +O~8 3!34 9,3 + 1,2 5,00 - - -
4,. +0,6 2,63 6,7 +0$ 4,16 lOA +t3 6,25 ~ ~ -
4)7 +0,1 3,42 7,7 +1,0 SA6 ] 1 s +lt4 8,16 - - -
5)3 +0,8 4,,35 8~6 + 1,1 6,85 - - - - - -
5~9 +0,8 5,,36 9~6 + 1,2 8A9 - - - - - -
6~6 +0,9 6~71 10~8 + 1,3 10,75 - - ~ - - ~
7) + 1,0 8,28 lt9 + 1)4 13,16 - - ~ - - -
812 +1)0 10~38 13!4 +1)6 16tS7 ~ - - ~ - -
- - - - - - - - - ....L.... - - zatimco pfi vy§sich teplotach klesa pevnost V tabu i tlaku, tvrdost a modu1 pruinosti. V dllsledku velkeho obsahu chloru je PVC-T t~fce zapalny a sa-

mozhaiejici. .

Poufiti: k vYrOb~ okapovjch f1abu a trub s prlslusenstvtm, jako obkladovy, izolaeni a tesnici material, trubky pro vodovodni a kanalizacnl instalace (pro rozvod studene vody), izolaaH materiltl pro elektroinstalace apod,

Polyvinylchlorid m ekceny, zn ack a PVC-M

Obchodni nazev: Decelith W, Ekazell W, Ekalit, Novoplast, Vinoflex aj. Chemicke slozenl: Cistj polymer vinylchloridu vyrobenj emulzni nebo suspenznl polymeraci, zmekceny pffsadou zmekcovadel a upravenj pomoci plniva, pigmentn a stabilizatoni.

Dodava se: granulovany nebo v paste.

Polotovary: folie, desky, pasy, hadice, profity aj. Zpracovani: iArovjm stfiktnfm, svarovanim, lepenlm apod. Opracovani: stHhanim a razenlm,

159

:ou
..e .....
~ ""<U ~
" "I;;
"
r.t.:I
lit"':! ~::
" -~
;;;"-JoU
N ......
~
&:
~
-.0:1 ._.
~- ~ ~ ..!:all:
C cd
>H I'4JI ......
... ......
~ .e
Q,
N -
C -=
I >
~
j Jot1JI
c--= .....
i~ Q..
M ~ ...
T IoO'lI
~~ ~
g:j
+ .....
IU
Z


N :=
• .c
u
-
~
.E-.ca
- -«1""::'=
" "~ ~
~ ......
t.II.I
aI;
.... _
'sU -
!ire_.
~
~
~
.... '
"-OS
-
"'4,)
C
=
j>.
~
...
~
U
~
~
-; ~-
.-=: 0
Ul~-
N ..!1
~ 8. ~ ..

o

..

-

..,.., N-

... ..

00

+

IrO

-

~"'It... I ... -.w:.. I

00 00

PVC

O,IS a! OJ? 1,OS a! 1,46 4al20

objemov' b:motnoIt (q m-ry peVDOlt v tU.~ (MPa) tdDOIl(%)

pevnod v tIatu (MPa)

pevDOlt vohybu (MPa)

modul pruinosti v tabu (MPa)

modol prulnolti vC m,yku (MPa)

pevnost v ohybu rizcm (J em 4.l)

vrubori houIevnatoa (J em ~2) ncj m&il; tvrdost podIe BrincIJa HI 5/.50/60 (MPa) 0d01nOst. z.atqU podJt Vicata (. C) Dejm~ni tvarov4 ~ zatcpl& podJc MarteD8e (~C) st1edni IOUfinitel cWltov6 teplotni roztafnosti (mm-l .• C-l)

mimi tepelnA vodiVOlt (W m-1 K-l) mkn6 tepl.o (tJ ka~ J K -.)

nuauvost po44~ (ma)

13SOaf 1470 45 ai60

IS at 30

70 a! 80

90

(30 d 35). 102 10" UP nelim.e Be O~3

90 af 130 70

70

(8 at 9) " 10-:5

J 200 all 300 10 a! 28 ISO a:l400 {;.a! 12

3.a! 38 dl()2

nelimese nehime se af70

0,15 1,05 4a!20

Vlastnosti: chemick6, fyzikalni a mecbanick:e vlastnosti PVC .. M mohou bjt velmi n\zne, pon~ t jeho vjrob~ se poutivaji nejrozlienejti zm~koovadla miieoA. v nejr6zn~jA1m pomeru .. PVC .. M se di velmi dobfe pigmcotovat a soaAi trvale teploty od 0 ~ C do + 40 0 C. Pfi nizkYch teplotach klehne a nilrazem se tfiiti. P6vodnich v1astnosti nabjva af po rozmrazcni. Tvrdost se mem podie mno!stvI pfidanych zm~koovadel a ostatnich pHsad. Stupen zmekeeni, kterj se pohybujeod 10 do 85 °S~ ovliviluje i jine vlastnosti PVC-M.

N~kter6 z hodno~ fyzitalni! mechanickjch vlastnosti PVC-M udltva tab .. 8.62 ...

Pou!iti: jako obkladovy, izolaeni a t6snici material, jako podlahovina

apod. '

Polyvinylchlorid leh¢eny (tvrdj i mekceny), zna~ka PVC-LT. PVC .. LM

Obcbodoi n·azev: pmtovj PVC. Ekazell H, Ekazell W aj.

Cbemicke sloZeni: astj polymer vinylehloridu se stabilizatorem, nadouvadiem a pfisadami~ jakYmi jsou napf .. zml!ktovadla, pigmenty apod., pfipraveny bud t1ako~ nebo beztlakovjm zpitsobem.

P~lotovary: ~loky obiemove hmotnosti 14 at 300 kg m-3~ vyrobene tlako-

vjm zp6s0bem, a ISO ai 600 kg m~l~ vyrobeny beztlakovjm zpusobem.

Zpracov8nf: lisovinim, kaijrov8.nfm, lepenlm apod. Dod~~ se: desty a tVarovky ..

Vlastnosti: ebemjcki odolnost leh&m~ho PVC je stejna jako PVC tvrdeho a m6k&nebo~ N!ktere hodnoty medtanickYcb a tepelnych vlastnosti lehfeneho PVC uvidf tab. 8.63.

PouIitl: jato lehkj tepeln~ izolaOOi konstrukmi material. PVC·LM jako zvukm izolaad a ~ounickY materiAl ..

161

Tabu. ka •. 63. Fyz.kAln6 meehanic.k~ vlutnosti PVCL T

Objemovi h motnost (kg m ~S)
VIastnosti
60 80 100 120 140
pevnost v (latu (MPa) 0,4 0,9 1,3 1~7 2,,0
modul prumosti v tabu (MPa) 22,0 30,,0 3g~O 46~O S4~O
modul prufnosti ve sm yku (M Pa) 7tO IO~O 13~O 17~O 2O~O
m&rul tepelna vodivost (W m ~, K - ~) 0,030 a! 0,046
tepelna odolnost (~C)
nasakavost 4{)at60
nepatma Tabuln B.64. PMMA de$.k.ovy~ prdhIednYt bezbarvy (CsN 64 3411)

Dovo len! odchyl ka pro jakost . Vyrobnf rozm~ry (mm)
l10ultka dovolena
1 2 3 rlousrka delka sifka odchylka
0,8 ±O)S ± O~25 .± 0,4 0,8 SOO 500
2,0 ± O~S ± Ot3S ± O,S 1490 I 010
2 af 10 .460 990
3,0 ± Ot3S ± 0,50 ± Ot1 1430 970
4~O ± O~40 ± 0~5 ± Ot8 1600 1400
8 ai 10
5,0 ± O~50 ± Ot60 ± 0,.9 1800 1200 +10
6~O ± 0,60 ± O~6S ± 1,0 1020 780
2af20 1000 700
8,0 ± 0)80 ± O~80 ± 1,2 980 680
1010 ± 0;90 ± 0190 ±1~
17 at 20 500 500
12,0 ± Il00 ± 1)00 ± 1~4
16tO ± IJK.l ± 1,20 ± 1~4 21 d: 47 SOO SOO
20 a' 41 ± 10% od j menovite tIouJrky 10 .. 1.6. Polymeth ylmeth akryl at (terrnop last}, znacka PMMA Obchodni nazvy: Metakryl M, E, B, Piakryl, Plexiglas, Umaplex aj. Chemicke sloieni: Cisty polymer methylmethakrylatu ..

Dodava se: granulovany nebo v perlickach,

Polotovary: desky, trubky, tyce nebo proftly bezbarve i ruzne zbarvene (tab. 8 .. 64, B .. 65, B .66).

Vlastnosti: amorfnl, CitY tennoplast s velkou propustnosti svetla (92 %). Je chem icky odolny proti zfedC!nYm kyselinam, lou hum a nepolarnim latklun, jako benzinu, mineralnim, iivoa§nym a rostlinnym olej6m. Aromatickym a ehlorovanym uhlovodikum, ketonum a esteriam vsak nevzdoruje. Na svetle je staly a nepodleha povetrnostnim vlivt1m .. PMMAje snadno zpracovatelny, izotropni a homogenni material s malym ~odulem pruznosti. Debate je tvrdy, jebo houfevnatost brani tomu, aby se pfi lomu tfiitil. Trvale snui teploty do 60 at 80 "C'(kratkodobe at 90 "C). Je hoflavj.

162

TabulU B.65. PUMA delkovt, prChledDtto '-revnt (CsN 64 3412)

DovoleDi odchy1ka
V~nf rozm!ry (mm)
pro jaton 6,1 t 1
"DouIrb

2 3 dflka !ina dovolcnj
odcbylb .
2 ± O,3S ± O!lS
3 ± 0,50 ± O~7
4 ± O,5S ± O~8 S80 600 580 600
5 ± .0,60 ± 0.9 620 730 620 980
6 :it: O~6S ± ItO 750 no 1000 1020 ± 10
.8 :t 0,.80 ::1:1;' 980 1000 1430 1450
]0 ± 0;90 ±IJ 1020 1 :470 .
12 ± I~OO ± 1~4 •
16 ± 1).0 ± 1~4 Tabulka B.66. PMMA dcskovjt) plloprdhledny a nepr6hledny (CSN 64 34l3)

Dovolcni odcbylka pro jakost V)'robni ~ry (mm)
TIoultb
I 2 3 dilla lifo dovole.n8.
odchylka
2 ± O~3S ± 0,35 ±O~O
3 ± O~lS ± 0,50 ± 01'70
4 ± O~40 ± O~SS ± 0,80 980 680
.3 ± O~SO ± O~60 ± 0,90 1000 700 ± 10
6 ±·O~60 ± Ot6S ± 1,00 1020 720
8 ~ Ot80 ± Ot80 ± 1";0 - Tabulka B.67. Fyz.ik.iln,e meehan ick-6 vlastuosti PMMA

Vlastn05l.i

Hodnoty

m&n.i hmotnost (q m -~') pevnost v tabu (MPa) tafnost(%)

pevnost v t1aku (MPa) pevnost v ohybu (MPa)

modul pruznosti ve .smyku (MPa) modut prumosti v tabu (MPa) pevnost v obybu nizem (J em" i) vrubori bouf.evnatost (1 em-2)

tl/rdoat podle Brinella HB 5/.50/60 (MPa) odolnost zatepla podle Vicala (. C)

tvarovi stilost zatepla podle Martense r C)

stfednf soufinitet cUlk.oW teplotni rozta1nosti (m m -1 DC-I) miirnl tepelna vodivost (W m - J K -1)

omm6leplo (kJ kg-' K -I)

nasauyost po 4 dnech (m.g)

1180 d 1 190

75 at 80 2,S at 4,5 110 If 130 90 all20

17 ~ 101 (30 a140) ~ lOi 2!12

O~18 1f(U3

nej mme 1 to a! 1"t8 110

80 If lOS (7 al 9) . 10-J

O~17

I !I 74

50

163

Hodnoty nfkterjch ryzik81n~ mecbanicttch vlastnOlti uvAdi tab. 8 .. 61. Pouliti: k vjrobi 08v!dovadch 16les, svkelntch rutr6~ k zaskJivtnf balk6.nil, sv6tl~ k vYroW modelll pro vYzkum napjatosti konatrukci apoct

10.2. POLYKONDENzATY

10.2.1. Fenoplasty (fenolove a kresorove pryskyfice)" zn acka CF a PF

Obchodni nazev: Amocol, Novolak, Resol, Um~ly lelak, Umacol B aj .. Chemieke slotenf: polykondenz8t fenolu nebo jeho homolog6 a formaldehydu, kterj spolu s nejn1zn!jlimi plnivy sloufi k vjro~ Iisovacleb hmot a vrstvenyeh lilek (laminabi).

10.2 .. 1 .. 1. Usovact hmoty

S dfevlnou mouekou, azbestem, grafitem, m letym kamenem a s jinymi plnivy

Obchodni n8zev: Bakelil; Faolit, Igurit, Drevoplast, Plastadur aj. Chem-icke slofen1: polykondenzatni produkty fenolu nebo kresolu a for-

maldehydu obsahujici bud' dfev6nou mou~ nebo jiDe plnivo.

Dodtvaji se: jako jemny prtick nebo ve tvaru zm, Zpracovani: lisovanlm za horka,

Vjrobk:y: dvefni a okennl kovimi. armatury, tvarovky, nekonefne prorlly, Iisty apod,

V1astnosti: koncfny charakter vjlisk6 vypljva z mnof.stvi a povahy pryskylice. z plniva a dalslch pHsad. Sama CF a PF~ kted. b:tva Hut! at tmavohn6cU zbarvena, je stMa proti vode, b6fnYm organickjm rozpoultMlum 8 zfectmYm kyselinam a louhllm (nikoli v!ak. koncentrovanjm), Ve vjlisclcb se ovlem uplatnuji i eharakteristicke vlastnosti plniv. NapHklad orpnickA plniva zv6t§uji nasikavost a zmeniuji odolnost proti teplu, zatimco anorpoick6. plniva zvetiujf mernou bmotnost a zmenhlji vrubovou hotdevnatost t6chto vjrobb1.

Nekteu hodnoty mechanickych vlastnosti vjliskU pln9ych dfevl;nou mouekou nebo mineralnim plnivem uvidi tab. B.68.

PouJiti: jako antikoroznl konstrukeni material, dvefni a okenni kovini" k vjrob6 okennich ramll, jako elektroinstalaeni material aj ..

S bavlnenymi vl akny nebo s ustfifky bavlnenych tkanin Obchodni nazev: Lisovaci hmota liS, 1St, 152, Plastadur-Pressmasse. Fenolit aj.

Chemicke slozeni: polykondenzaeni zpladiny fenolu nebo kresolu s for .. maldehydem, s bavlnEnYmi vlAkny~ popf .. s 6stfi!ky bavlnf;nych tkanin jato plnivem.

Dodava se: ve forme vlaken nebo tastfilkd imprepovan9cb·pryskyficL Zpracovani: lisovanlm za horka.

164

VIastnosti: vYlisky tmave ban')' vzdorujlcl uhlovodfk6m. olejllm, diJe zfe... d6nYm (nikoli koncentrovanYJn) kyselinim a loubtam. N61rtert hodnoty fyDkiLln~ mechaniekych vlastnosti vtlisku uvasovaneho typu uvidi tab .. 8..68.

Poufitl: k vjrobC profihi a vjliskA 0 v6di mechanicke pevnosti.

Tabulta B.68. Fyzikalnl! mechanicke v lastnosti fenoplast-a (Iiso\'acl hmoty)

, Fenoplasty plnl~
Vlastnosti tninen\lnf m dfevlnou be.vLn!nS1ni
plnivem. mouekou ustfifky
objemova, hmolnost (q m - J) J 250 al2 000 12SOa.f 2000 1 250 a:f; 2 000
pevnosr v tabu (MPa) IS aJ 20 2S 25
pev nost v tlaku (MPa) l20 200 140
pevnost v obybu (MPa) SO 70 60
modu! pruznosti v tahu (MPa) (90 af ISO). UP (55 d 80). 101 (70 a.f 1(0) . UP
pevnost Y ohybu r.izem
(J cm-l) O~S O~6 1~2
tvrdost podle Brinella (60"')
(MPa) ISO 130 130
vrubova houkvnatost (J em ~l) O~l at Ot2 O~15 1,2
odolnost zatepla podle
Martensc (~C) ISO 125 125
stfedni soucinitel delkove tep-
lotni roztalitMti (m m -I • C -I) (J S at 30). 10-' (30 af SO) . 10-' (I S at 30) . 10-'
merna tepefna vodivost
(W m ? K -J) 075· 0,.3] O~37
~
m!m~ teplo (kJ kg-l K-L) O~9fj at 1,38 0,96 ai 1,38
nasaka vost po 4 dnech (mg) 60 180 lOO 10.2.1.2. Vrstvene hmoty (laminaty)

Vratve ny papir

Obchodni oznaceni: Desky z tvrzeneho papiru III~ 112~ 113 apod .. Chemicke slofenl: slisovany papir impregnovany fenolem nebo kresolformaldehydovou pryskyficl.

Polotovary: desky a bloky techto vyrobnich rozmeru:

drub III: 400 x 800 x O~I ai O~4 mm

650 x I 150 x 0,5 az 3~O mm I 150 x I 150 x 0,5 a.Z 3,0 nun 1 150 x 1 150 x 3~5 af 25~O mm I 150 x 2 750 x 3,5 aZ 25,0 mm

druh 112: 650 x 1 '150 x O~5 aZ 3,0 mm

I 150 x 1 150 x 0,.5 ai 3~O mm J ]50 x 1150 x 3~5 af 35.0 mm I 150 x 2 750 x 3t5 af 35tO mm I 150 x 1 750 x 40,0 af 45,0 mm

druh 113: 400 x 800 x 0;2 aZ 094 mm 650 x 1 ISO x O~5 at 10,,0 mm

vinute trubky, -etyfhranne trubky, vinute kruhove tyee apod.

165

Zpracovinl: njtovAotm. iroubov6.ntm, tepenim apod,

VlastnOlti ~ chemict6 odolnost jednotlivJcb dmh6 vntven~bo papiru .Ie dIana jeho stof.enfm. Vzdoruje zfed6nYm kyselinam, loub11m. a bHntm rozpoul~dlllm. Mecbanicke vlutnosti jednotlivtcb typu vrstventch papini se r6znf zejmena vlivem obsahu pojiva (tab. 8 .. 69).

Poufid: jako obkl8.dovj a elektroinstalKnI materiM.

Vrstvena tkanina bavln6na nebo z umt!le buni ciny Obchodnt oznacent: desky z tvrzene tkaniny Sll~ 512 apod.

Chemicke sloZeni: slisovanll bavlnlina nebo Inmt tkanina impregnovana fenolfonnaldebydovou nebo kresolformaldehydovou pryskyficL

Polotovary: deiky a bloky nl.zJlych vYrobnich rozm6r6 (mm):

drub SIl ~ 650 x 1 100 x 5~O ai 30~O mm

1 100 x 1 150 x 5~O at 30~O mm 1 100 x 27S0 X 5110 aZ 30JO mm

1 100 x 1 750 X· 35,0 at 100,0 mm .

drub 512: 650 x I 100 x 0,5 ai 30,0 mm

1100 x I 150 x 4,5 a! 30,Omm 1 100 x 2 750 x 4t5 ai 30tO mID 1100 x 2750 x 35,0 at 100,0 mm

vinute trubky, lisovane trubky a vinute kruhove tyee z tvnene tkaniny.

Zpraoovini: lepenim, njtovtnfm., Iroubov8.nim apod.

Tabulka B . .fi9~ Desk.y r. tvrzenebo papiru

Vlastnosti

I 300 at 1 420 nej mene 132.6 nej~nE 814)6 nej~ltS 116. nejm~M 2 nejmm! 125 hoflaV$' nejv{ce 100 d 450

Hodnoty

objcmov! blI'lotnost (ta m - J) pevllOit v tlaku (MPa) pevllOit V ohybu (MPa) ~ hotJfevnatost (I em-I) odot.ost proti ltiplni (kN)

stfihatelnost zastudena do t]ou!tky 1 ~s mm tvarvi stAlost zatepla podle Martense (. C) boflavost .

OasH:lvost po 24 ~ ulot..en1 ve vod! pro tJou.ttku 3 mm. (mg)

Tabulka B~ 70. Desky z t vr:zcn6 tkaniny

Vlastnosti

llOOd 1420 nejmt!n! 132,,6

nejml:nl: 51 nejmeni 1 t 73 nejmeni 3,06 nejrnmi12S

hollavi' nejvfce 250

Hodnoty

objemova. hmotnoSl (.kg m - J) pevnost v tlaku (MPa) pevnost v obybu (MPaJ rizoYB houtevnatost (J em ~:I) odolnost proti §tfp&n1 (kN)

lvamva stAlost zatepla podle Manense C' C) hoIlavost

nu8.kavost po ulo!enf 24 h ve vod-! pro tloulrku 3 mm (mg)

166

Vlastnosti: vrstvene tkaniny vykazuji v~t§( mechanickou pevnost v ohybu razem, ale menlt pevnost v t1aku (tab .. 8.70).

Poufid: v§ude, kde jsou zv~lene pohdavky na meehanicke vlastnosti desek nebo blokia ..

Vrstvene dfevo

Obchodni nazev: Lignofol, Lignostone, Prestefol apod.

Chemicke slozenl: bukove djhy slepene fenolfonnaldehydovou new kre .. solfonnatdebydovou pryskyficl.

Polotovary: desky, bloky a tvarovane vjlisky.

Vlastnosti: mechanicke vlastnosti vrstveneho dteva z8.visi na mjemnem ulozeni dyh, na jakosti poufitych dyh, na mnozstvi pryskyfice a na lisovachn tlalru.

Pouziti: k vYrob~ sedadel, ~asti oken apod.

Tabulka B~ 71. R02m6ry desek ze skelneho laminitu novolakoveho ((:sN 64 4416)

J menovita tloU§r.ka Dovolena odchylka ± Poret vrstcv Hm.otnost desky
(mm) (%) sklotextilu (kg)
2 3 4)1
3 4 5~4
4 10 6 8t2
5 7 9,6
6 9 12,.
8 II 15,0
10 14 19J
12 5 17 23,2
]5 21 28,7
20 29 39~6 Pi- 'namka: Desky se dodAvaj i v t 10 u!t kaeh uvedenych v tabulee a ve v)robnfch rozmerech ] 2S0± IS)( 950±]S mrn,

Tabu lka B. 7 2. Vlastnosti desek ze skelneho Iaminatu novelakoveho (tsN 64 4416)

Vlastnosti

Hodnoty

obsah skla (%)

objemova hmotnost (kg m -1) pevnost v tahu (MPa) nejrnene

S5 ± 5

1 600 a1. 1 800

1. sQu!r 98

2. sm-6r II

50

1. smer 171

2.smer 1:51

1. S'ller 6

2. smer 5

pevnost v tlaku ve smeru vrstev (MPa) nej mene pevnost v ohybu (MPa) nejm~ne

pevnost v ohybu razem (J em -1) nejmene

odolnost zatepla a zapalnost pH zkousce fba vSm trnem (1;1 C) nejmf!nl:

merna tepelna vodivost (W m-1 K:")

nasa Ii: a yost po 96 h ulozenl ve vod~ (%) nej vjle

300 1,0 1,50

Pozntmka: Nttutne tiltin~ hodnoty jsou hodnotami pfejimajicimi.

167

Vrstveni sklentnf: tkanina (sklolaminaty)

Obehodni nazev: Sklotextolit, Steklotextolit, Glakresit apod.

Chemicke ·slofenl: vestvena hmota slolen! ze sklen6nych ·vl8ken. tkaniny nebo z vl~k a fenolformaldehydovi; nebo .kresolformatdebydove pryskyfice,

Polotovary: desky plocne (tab .. B.71). vlnite 8 tvarovky.

Vlastnosti: vyznabIji se v~{ odolnosti za tepla a vt!Ui mechanickou pevnosti i men§! nasakavosti nei vrstveny papir ncbo vrstvene tkaniny. Odolavaji vlivUm povCtmosti, nezahnlvajl, jsou tvarove stale a daji se tmelit, natirat i dYhovat.

Hodnoty fyzikilnich a mechanickych vlastnosti sklolaminatu uvidi tab. B.72 ..

Pouziti: jako konstrukeni nebo izolacni material, jako obkladovj materiil pro interiery a exteriery, k bedneni, jako stfeAni krytiny, k vjrob6 oken apod.

10.2.2.2. Vrstvene hmoty

10.2.2. Aminoplasty (reaktoplasty), znafrka UF, MF, DD a].

Obcbodni nazev: Amicoll, Didileim, Kaurit, Melacoll. Umacol C. UrCOi- aj. Chemieke sloz.eni: polykondenzAty, moeoviny, thiomoeovinY7 melamin nebo dikyandiamid s formaldehydem. Tyto pryskyfice Be zpraeovavajl (podobni jato fenoplasty) na lepidla, Iisovaci hmoty, vrstvene lalky (laminAty) a p6-

novY material.

Obchodni nazev: Umalur, Meladur-Pressmasse aj.

Chemicke slozent: mocovinoformaldehydova, melaminformaldehydova nebo dikyandiamidformaldehydova pryskyfice plni!na dfev6nou mouekou

nebo celul6zovjmi vl8kny. -

Dodavaji se: jako jemnj' prasek nebo zrnita bmota a impregnovana vlikna vlech barevnych odstinu.

Zpracovani: lisovanlm za horka. .

Vlastnosti: vjlisky jsou odolne proti slabym kyselinam a zasadam a vzdoruji veUinl: organickych rozpoustedel, vynikaji stalosti na svetle a jsou zdra .. votne nezavadne. Orientaee! vyhodnoceni vlastnosti V'jliskO z aminoplasta uvadl tab. B.74t

Poufiti: okennl kovanl, profily pro stavebni interiery, sanitni instalacni ma-

terial apod.

Tabulka B. 7 4. FyzililnA mechanick~ vlastnosti vyliskl1 z aminoptasta

10 .. 2.2.1. Lisovaci hmoty

10.2.1.3. Lehrene fenoplasty (fenolicke p6nove hmoty), znacka CF-L, PF-L Obchodnl nazev: Porofen aj.

Chemicke sloleni: fenolformaldehydova nebo kresolfonnaldehydova prys-

kyfice s nadouvadlem ·3 S katalyz3torem ..

Polotovary: tvarovky, desky apod ..

Zpracovani: lisovanim, lepenim, pfibijenlm apod.

Vlastnosti: fenolieke penove hmoty jsou tvrde a kfehke, Jejich struktura je p&tovit~ p6roviti. Objemova hmotnost leheenych fenoplastu, ktere ve stavebnictvi nejlepe vyhovuji. je 40 ai 100 kg m-J• Chemicka odolnost PF-.L i CF .. L je dana povahou zakladni pry skyfi ce. V prostfedi s velkou relativni vlhkosti fenoplasty vlhnou, ale mechanicke vlastnosti se pfitom nemCni. Lehcene fe .. noplasty sna§eji trvale teploty do 150 "C (kratkodobe at 200 "C) a jsou sa ....

VIastnosti

objemova hmotnost (kg m - 1) pevnost v tah u (MPa)

modu1 pruznosti (MPa)

pev nost v ohybu razem (J em-I) vrubova houzevnatost (J em-I) pevnost V tlaku (MPa)

tvrdost podle Brinella HB 5/50160 (MPa)

t varova stalest zatepla podle Martense (~C) stfedn f soueinitel dt[kov~ teplotni roztaznosti (m m~l °C-l)

merna tepelna vodivost (W m -. K ~ I)

mt!m~ teplo (kJ ka-L K-L) nasakavost po 4 dnech (msJ

Ta bulka B.13. Fyzik8Jnl mechanicke v lastnosti lehrenYch fenoplastll

Vlastnos.ti

50 0,34 10

60 80

0,49 0~62

15,5 21

Ot029 aZ Ot04O do ISO znatn8..

Druh PF-L

o:hjemovl\ hmotnest (kg m -l) pevnost v tlaku (MPa) modul prutnosti (MFa)

mf!rnA tepel nA vodtvost (W m - ~ K -1) tepelna odolnosr (0 C)

navlbavost

UF dfev.i!na moutka

MF celul6zova vlAkna

30

(SO af 100). \02

0,5 0,12 200 140 100

lSOOa!2000 .

30

(80 aJ 100) . 102

Ot7 0,,15 200 ]80

120

(4O.af 50) . 10-6 0,39

300

It2S af 1,46

200

mozhMejici.. Na desky PF-L a CF .. L lze nanaset bezne Daterove hmoty, asfalt, cementove a sadrove omitky, beton apod.

Mechanicke vlastnosti fenolickych penovych hmot jsou zavisle na jejich objemove hmotnosti (tab. B .. 13).

Poufiti: jato izoJafn( material pro tepelnou a ~a.steCne i zvukovou izolaci.

Obchodni nazev: Umakart D, Chemokart, Sprelacart aj.

Chemicke s1oteni: slisovany papir naimpregnovany PF s vrchnf vrstvou papiru naimpregnovaneho melaminfonnaldehydovou pryskyfici ..

168

169

Polotovary: desky bile a pastelove barvy svkljch i tmavych odstint1 .. Vyrt .. b6jI se jednak jato jednostranne, jejichi rubova strana je pfizpitsobena k Ie .. peni, jednak jako oboustranne, jejich! ob! strany maji dekorativni povrch. Jmenovite hodnoty jejicb rozm&i\ s dovolenYmi odcbylkami jsou uvedeny v tab. 8.75.

Zpracovani: lepenim.

Vlastnosti: vrcbni vysoce leskla vrstva je odolna proti vode, alkoholu, olejum a tukam .. Je bez chuti a zapachu, Vzdoruje oderu a pov6tmostnim vli .. Vlim. Casem viak ztraci lesk. Sniii trvale teploty do 100 0 C+ Orieotaroi hodnoly fyziUlne mechanickych vlastnosti uvsdi tab. B .. 76.

PoUZiti: jako obJdadovj material.

VlastnOOi

Vlaamosti: cbemick6 odolnost UF~L je ur6ma povahou 'lAkiadni prystyfiee, Jsou nehoflav6 a maxim8Jni teplata trval~ho poutiti je 70 0 C4' Pfi tepJo... tich nad 90 °C se UF .. L smrltujf a pfi zabfllti nad 130 DC se tepeIn~ rozkl.ida .. ji. Nikteri: hodnoty vlastnolti UF-L uvAdi tab. B.77.

Pou!itf: jato tepelni izolace (do 70 0 C), jato nApJil do sendvioovYch konstruk~ k vypll1ov8n! dutin atd ..

10.2.3. Nenasy·ccne polyestery (reaktoptasty), zna~ka UP

Obchodni Dazev: CbS .. Polyester 10411 lOS, 108~ 111. 150 aj.

Chemick-6 sloleni: polykondenzity alyto16 a nenasycenych dikarboxyloytch kyselin (zejmena maieinove a fumarov6) ve sm~si s monom.ery (napl. styrenem a methylmethakryl8tem) a nasycenjmi dikarboxylo\'jmi kyselinami (anhydrid kyseliny ftalove apod.),

Tabulka B.75~ Rozmery desek z tvt2en~h~ papfru 5 dekorativnim povrchem (Umakert)

-
Drub TIoultka (mm) Detka(rnm) Sitka (mm)
1 ItS ± O~15 2800 1 250
2450 ] 250
±5 ±5
2 3~O ± 0.,30 1 250 1200
1200 800 Tabulka B~ 78. F~ mechanic~ vlastnosti UP a UP laminAttJ

objem0v4 hlDOtnoa. (kg m- J) pevnost v tabu (MPa)

m.odul pru!nosti v tabu (MPa) pevnost v obybu rizem. (J em-~ vrubo'" hou.tevnatost (J em-1) pevnost v tlat.u (MPa)

tvrdost podle ~lla HB 5150160 (MPa) tvatOvi stillost zatepla podle Marte.oae (. C) IIJt.lcdnl sowSnitel d6lkove tcp10tnf roztatnosti (m m~1 aC-l)

m!mi. tepelnA. vodivost (W m-I K-l) n.sauvost po 4 dnech (mg)

~rM teplo (kJ k& -I K-l)

Tabulka B..16~ Potadovane fyzikaln.! meehanicke vlastnosti umakartu

VlastnOSli

v!tli ne.f

v pode! nem smlru v pfitnem smeru

Hodn .. lty

pevuost v obybu (MPa)

zmena ~m![ov~ stAlosti &L

UP fistY

UPse70% sklen6njch vlAken

40

(25 u4S). 101 0 .. 8

Ot4

190

14S

45

110. 10~6

llSOai 1400

400 at 600 (400 d 500) . lOt IS

2d:6 SOOO

200- vklfne1150

1,05 d 1~1

0,14 40 at ISO

10.2.2.3. Lebfcne aminoplasty, znacka UF-L

Tabulka B. 79+ FyziUlnt! mcchanick' vlastuosti plastbetonu na pod.klatU: nenasycenjt.:h polyesterov)rt;h pryskyfic

Obchodni niazev: Mofoterm, Wusoterm, Diaterm, Piatherm N, H, U" D aj. Chemicke slozent: polykondenzAt mocoviny s formaldehydem a nadouva .. dlem.

Dodavaji se: vloeky, desky a bloky .. Zpracovani: Iepenim, Iisovanim apod.

objemov' hmotnOSl (kg m -l) obsah pojiva (% obj.) pe"\lDOSl \' tlaku (MPa)

pevnost 11 tabu za ohyoo (MPa) modul prufnosti v tlaku (MPa) botnAni(%)

dotvarovtinipfi 20 MPa (%) dotvarovani pfi 10 MPa (%)

ItfcdrulOUfinitel d6lko~ roz:ta!no:sti (m m -l • c- L) Davihavost (% hmotnosti)

pfilrurvost k oceli (MPa)

Tabulka B. 77. FyziUlne mechanick~ vlastnosti UF-L

VIastnosti

99ai 102 0,52 af O~64

Druh

objemova hmotnost (kS m - 1) pevnost v tlaku (MPa)

m!ma tepelna vodivOSl (W m-1 K-l) tepeln8 odolnost r C)

nasikavost

SO at S3

0 .. 20 at 0,23.

75 a! 78 O~12 at 0)8

O~036 at 0,043 -10 af +80 znatnit

2100d 2300 llal20

85 at 110 2Saf3S

12 000 sf 1S 000 O~03 dO,08

0,5 aJ 3,0

O~I at O~ (14t9 at 21 ~1) . 10-·

Ot7' dOJ):8 BOa! 100

L) Uveden~ bodnoty jlOu z6visU na druhu pr)'Ikyfice.

170

171

Dodi.vaji se: jako bezbarve ei slab! nafloude visk6zni kapaliny a vytvrzuji se pomoci F-katalyzAtoru I ......... IV a P-urychIovate i pfi norm8.lni teplote ..

Zpracov8ni: litim (liei pryskyfice). natfranlm (lepidla), stHklmim (laky) ne .. bo nanilenim st!rkou (st6rkove bmoty) .. Pfi lepeni sta~ jen maly tlak.

Vlastnosti: vytvrzen~ nenasycene polyesterov6 pryskyfice jsou bezbarve, pnlhlednc a odolne proti vade, zfed~nym kyselinam, benzinu, mineralnim otejum a tukUm. Nevzdorujl vroucl vodl!, siln:9m k.yselinlnn ani louhnm, alkoholdm, esterO.m a ketonam. Mechanicke vlastnosti, odolnost proti teplu a navlhavost jsou co do hodnoty zavisic na sloZeni vYchoziho polyesteru, na jeho zted&ti monomerem ana dokonalosti vytvrzeni. Pfehled fyzikilnf; mechanickydt vlastnosti udava tab. B.7S. UP jsou samozhMej(ci materii.ly.

PouZiti: k pflprav~ plastickych malt a piastickjch beton6 na konstrukce odolne proti korozi (tab .. B.79), jato laminacnl pryskyfice, k lepeni keramickych obk1adti a leheeneho polystyrenu na omitku nebo na beton, k pfiprav! niLtuovYch hmot, sterkovyeh hmot apod.

10 .. 2.3 .. 1 .. Polyesterove skelne laminaty, znacka UP-SL Obchodni nazev: Ostaplast, Polytex I a II, Plastiver I a II aj.

Chemicke slozeni: nenasycene polyesterove pryskyfice vyztuzene sklenenymi vlakny, rohoti" platnem, atlasem nebo keprem.

Polotovary: desky, vlnovky, tyre~ tiizne stavebni a vyztuiovaci prvky, armatury apod.

Vlastnosti: UP-SL vynikaji velkou propustnosti svetla, jsou odolne proti nAraztim a povetrnostnlm vlivum, snMeji trvale teploty do 60 °C (kratkodobe ai 100 0 C). 0 chemickych a mechanickych vlastnostech UP-SL rozhoduji typ pryskyfice, druh a mnozstvi monomeru a jeho pomer k nasycene dikarboxylove kyseline, druh vjztute, druh plniva apod, Nektere z hodnot mechanickjch vlastnosti uvadi tab. B.18.

Pouzitl: jak» konstrukenl material vynikajicich vlastnosti, jako stfe§ni krytiny, jako obkle dovY a dekoracni material, k zhotovovanl svet~iku a optickych pH~k apod.

I I;
.l:I ._..
"CI:I cd
i E 5~
- >..
B O.CI
S :;.. 0
.._.. -8"8
--
"'=*: ed t
~ .~
8-s
.9 u
... .~
!~
.::::I'
.., e
o '='D
E..!aiII
~- ::

N

t

-

.......

6 .::~

u.-

S >

~ ....

.= ~~
~!
.g~
'8j£ '#. #.
1'8 = 0
- N
+ Q+
~l .~.= .-. .=
8~ "B-
~.>.
-=0 .;'~
.~]
=1 ~1
to ~o
: e~ [~
Q.."tJ
ljf N "'l 00 _.. Vf""-.o"",
... .. .... . ... .. .. .
~~s Vl \D t- 0. 8""""P\N
-.:tYl'rOt'-- O-GO
.;a~ -,.....-
.0
l1:li"-'" N
~6 off
-6 ~
ICIJ .._.
cd
J6 !:S8S ~$:!~
! .. .. ... ~ ~ ... ... ..
oe-e-e- cceo ~=' QO~N~8~r--.IoO"¢~;N-
=1
<wE -NC"I"} N-.or-- -n.'IIf"
coQ- O-.,.....,N~ loCo-.
e~ 01600000000000
.= --
..-.
-.ed
.lC lJ!
..c .-...
.!l e rIl f"fl V) ~ '1'\
- ~ ...... f"I"I, ~ "'" ...... f"fl l!"rl'("I', -.:t .. • ""It '1"11
.._.. E o..c= oeeee dooc¢e~~=
- ~ u
~ .._. .g-g
"hjo
aJ
~ b~
.....
1oCII".I l1l":I IIt"Ii
::i 5+~ NNoI!n!'(")QOOIl"lO
..9 ... ... .....................
a ~ ------- ...... NNr-iNM
...,
+.-,
,._. -g-=
e 00:; Y"l 'IIt')"f") W"\
-">. M U')W'}r--ooo.. ....... r--.-'IIf"Or.
~~ .. ... ~ .. ... ~ ~ ~ .. ~ . ~ ...
~ oooOOQO---N-NN
Q.
~ ..-..
.~
! C\~ IoQQI',)ON'r()~4II')Nii!~f"')II18:
.-.01 _ _ M tr'".Ii 'roC r--
.._. 10 .. 2.4. Polya.ni dy, znacka PA

Obchodnf nazev: Anid, Kapron, Miramid, Nylon, Perlon, Silon, Silamid, Sloamid, Vestamid aj.

Chemicke slozeni: vysoce polymerovane produkty vznikle Z m-kaprolaktamu nebo hexamethylendiaminu a kyseliny adipove, pope. sebaeilove nebo aminoundekankyseliny.

Dodava se: v prasku nebo granulovany,

Polotovary: folie, desky, bloky, trubky, tyee aj. (tab. 8.80 a B.81). Zpracovanl: .tarovjm stiikitnim" hlubokym tazenim, lepenim, svafovinfm

apod.

Vlastnosti: spolecnym znakem techto polymern je Msletni! krystalinicka struktura. Stupeii krystalinity je zAvisly na podminkAch zpracovaai a mUie Oi ..

.

-

GO

a:i

.=

-

~

173

172

nit ai 60 %. Vjltou trystalinity a zpUsobem vnitfniho uspotadinf molekul je din i kone&ly charakter polymen\. Pro vjrobky z PA je zvwt dMefite, aby obsahovaly urad mnotstvi vody (min. S %)1 V such6m stavu, oapf. po nasttfkAni apod., je teoto materiiJ. pfllil kfehkY~ a tat pH dynamick6m nam8h8.nf

snadno praskA. ,

PA je Cyziologicky nez8vadny. bez chuti a zi.pachu .. Tuky~ oleje, pohonne hmoty, zfed6ne kyseliny ani louhy na polyamid nep610bi .. Pfchled vlastnosd PA ueliva tab, 8.824'

Poutiti: k ochrani betonu, k provi%omfmu za.klivimi~ k izolaci ruidr!i na paliva, na oleje a tuky,. k Yjroht vodovodnfch armatur, ventiIAtonl., okennibo a dvefniho kov8ni" baterit pro sanitni zaHzeni apod.

Vlastnosti: EP 1001 je ilutohn6da pevna pryskyti.x.: objemove hmotnosti 800 at I 000 kg m-', bodu m~knuti 70 a! 80 °C~ kteri. obsahuje tufidlo. Vyt .. vrzuje se pH 100 af 280°C. V nevytvrzenem stavu se rozpoulti v acetonu, butylacetatu a omezene v toluenu a xylenu. EP 1200 je hni!dy~ silo! visk6zni roztok epoxidove pryskyfice s 20 % zvlafAovadla a vytvrzuje se po pfidinl tundla za normalnl nebo zvjiene teploty (az do 120 "C). V nevytvrzenem stavu se rozpouiti v toluenu, acetonu, anonu a methylanonu, v butylacetatu apod ..

Vytvrzene spoje jsou chemicky ocolne a maji velmi dobre mechanicke

vlastnosti (tab. B .. 83) .

Pouziti: k lepeni kovovych konstrukci, skla, keramiky, dfeva a lehcenych plastii, jako pojivo k zlepseni mechanickych vlastnosti malt, betonu, k laminovanl, na opravy stadiho poruseneho betonu atd. (tab. 8.84).

TabuD:a B.Il. Fyzik6lDl; mechloick~ vlastnosti PA

Tabulka B.83r Mechanieke vlastnosti lepenych spoja (tsN 64 1310)

PA

• 25 % vlhkosti

PA such~

Druh EP

1 160

so a! 80 200 a! 300 (10 a! 1S) ~ lCJl

Vlastnosti

1 120

so a! 80 SOd 80 (20 a! 30) .101

objemova hmotnoat (kg m-1) pevnost v tabu (MFa) tdnost(%)

modul prulnosti " tabu (MPa) poV1lOSt v ohybu rmm (J em -1)

Yrubori houfematost (J em-1)

tvrdost podle Brinella HB !i/~60 (MPa)

odolnost zatepla podle Vicata (ill C) dtI{ nd tvarova.dloll wep.Ia podle Martensc ~ C) .stfednf soufinitel deI~ ~lotnl roztlfnosti (m :rn-l ·C-l)

m!nLi tepelni vodi yost (W m - ~ .K. -I) m.arm leplo (kJ kg-l K - J)

nulakavost po 4 dnccb (mg)

1 001 t 200

pevnosl ve smy ku pfi zat!t.ovani v tahu (MPa) .zkmdka lama vosti lepenjeb spoju (kg)

r3z0va pevDOSt Iepenjch spoid pfi 20 ~ C (J em ~ l)

nejmene') nejmene') nejmen-61)

20 85 2,7

19 80 1,4

ne14mese

nelime se 50 al 70

1) Uvedene hod noty se vztahuji na zku§e bnf lepeni spoj e na s] ilini=: hlinfk - mM - hotak podle CsN 42 4253~6

2) Uvedene hodnoty se vztah u j f na zkuse bni lepen~ spoj e na sl itin~! h Iinfk - mU - hoiti k podle CSN 42 4203~6

200

SO a:! S5

SO. 10-' 0)5 2tO al212 320

Tahulka B.84. Fyz iktlne mechanieke vlastnosti plastbetonu na podL.lad~ epoxidovjeh prys.kyrjc

V1astnosti

objemova hmotnost (kg m -}) o bsah poj iva (Iff 0 bj.) pevnost v tlaku (MPa)

pevnost v tabu za ohybu (MPa) modul pruznosti (MPa)

stfed nf soueinitel delk.ov~ teplotni roztaznost i (m m - I Q C -1)

J 800 a1: 2 300 13 af 20 90 aJ; 120 30 ai 35

12 500 a1: 16 000 (15~O al 20,0) ~ 1 0-6

10.3. POLYADIDY

10.3.1. Bpoxidove pryskyfice (reaktoplasty), znacka EP Obchodni nizev: Araldit, Epidiane, Epilox, Epoxy, Upon aj.

Chemieke slaten!: pryskyfice pfipravene polykondenzaci dianu a epichlorhydrinu~ k Dim! se pfidtv! vhodne tutidlo. popf. zm~koovadlo ..

Epoxidove pryskyfice pro lepeni

. Obchodni znatu: EP ]001, EP 1200 aj ..

Chemicke stolen!: EP 1001 je pevnll epoxfdova pryskyfice, kteri. obsahuje S % dikyandiamidu jato tvrdidla, EP 1200 je hust! tekoucl kapaJin, kterA ·obsabuje epoxidovou pryskyfici s 20 % dibutylftalitu a vytvIzuje se po pfidint pfedepsaneho mnof.stvi diethylentriaminu ..

Dodivaji se: jako Hdce nebo hustfJ tekouel pryskyfice. Y pdiku, v past~ - apod,

174

I) U vedene hodnoty j sou zavisle na dru h u pryskyfice,

Ep oxi dov e zalevaci pryskyfice

Obchodni znaeka: CHS Epoxy 2000, 2100" 2200, 2400 aj.

Chemicke sloieni: ~HS 1000 je nefedena epoxidovA pryskyfice tvrditelna pri 120 sf 200 °C~ kdezto CHS Epoxy 2100 eHS Epoxy 2200 jsou roztokem epoxidove pryskyfice v monomerech (butylmetakrylatu a styrenu) a CHS Epoxy 2400 ve fenylglycidetheru. Vytvrzuji se pfi 100 aZ 200 DC.

Dodavaji se: jako are visk6zni roztoky.

Vlastnosti: nevytvrzene se rozpousteji napf. v toluenu, acetonu, anonu, me-

175

..

jaou odoln~ prod vodl a pov6trnostnfm vliVllm. Sn8ieji trvale teploty od -I ()() asi do 150· C ..

M!ktene druhy PUR-LM naproti tomu mechanieky nisivaji vodu a pro .. poultejl vodni piry~ N!kter_e bodnoty mechanickYch vlastnosti PUR-L uvadi tab .. B.86.

Poutitl; polotvrde a tvrde typy PUR-L pro tepe1n~ izolace, m~kkY PUR-LM jato falounicky material a material pro zvukove izolaee ..

TabU-lka B..&S. Pobdavky na vl&ltDOlti yytvrzcn;9ch .zaI6vadch EP (aN 64 13_11)

- -
DruhBP
Vlaatnosti
2000 2100 2200 ·2400
objcmovi hmotnost (kg In - 3) 1200 t 100 J l~ ·1 1!() aJ
t 200
pevnost v tabu (MPa) nej~M- 2S 25 so 50
pevnost v tlaku (MPa) nej~nt 120 40 61· 130
pevnost v obybu (MPa) nejmW 80 40 80 80
: -
pevnost v ohybu nlzem (I an -I) nejmmf 0,94 1,2 I;'
modul prulnosti v tabu (MPa) 3500 t200 2000 3000
tvrdost podle Brittell.
HB SI5O/10 at 60 (MPa) nejmini 90 90 - -
odolnost La tepta
podle Vicata e~C) nejm"ne lIS 70 75 110
t varova stAlost zatepla
podle Martense (0 C) nejmW 109 48 56 80
sthdni sou6i nite 1 d6lkovl!
teplotni roztainosti (m m - I 1;1 C" 1) 62.10-5 ISO r 10-'" 13S ~ 1'0-6 68 . 10-·
D8sakavost ve vodl; 20 • C za 1 dni {%)
nejvj1e 0).0 o;.s Ot28 0,15 Tahulka B.86r Fyzikiln6 mechanic::~ vlastnosti PUR-L

10.3 .. 2 .. Polyurethany (reaktoplasty), z naeka PUR-·.

. .

..

Drub

Vlutno.sti

objemovA hmotnOSl (kg m - J) pevnost v tlaku (MPa) pevnost ve smyku (MPa)

modul pru!nosti ve smyku (MPa) modul prulnosti v tabu (MPa)

50 Ot2S O~15 3tS 7tO

. tOO ~9 OtS 12,S 2StO

0,037 nepatrna

ISO 1,8 CO 22tO 45,0

200

3~O 1,5 45,0 95,0

m!rn8. tepc:lru\ vodivost (W m - I K_ - 1) nad.k.avost

thylanonu, butylacetAtu apod. Nt!ktere hodnoty mecb8niCkfch·vlastnosti vy. tvrzenych epoxidovjch zalevaclch pryskyfic uvadl tab .. 8 .. 85.

PouZiti: k beztlakemu zalevani a odJevini.

Obchodnl DazCV: Igamid U, Perlon U" Polyurethan aj~ . .

Chemicke sla!eni: polyadidy diisokyanAt6, glykoly nebo di.miny .. Dodavajt se: zpravidla dv6 kapalne komponenty OeD ve speciltJnlch pHpa-

deeh jako prasek, ty&; nebo kusy). - . .

Zpracovavaji se: natiri.nim nebo stHktnfm. .

Vlastnosti: vytvrzene PUR maji velmi dobrou pfilnavoSt k jinjiD materialum. Jsou nerozpustne v benzlnu, benzenu a v mnohjCh jintc~·nepoli:niich rozpoustedlech. Prostredne vzdoruji vode a ~Iabjm kysetinlim. a toub11li1. Nevzdomji vlak methyalkoholu, methylacetatu, si1nYm kyselinAm a louhUm

apod. . ·

Poufiti: jako lepidlo kovQ., k lepeni desek a riuD:6 nosnycb konstrukci apod ..

10.3.2~1. Leheent polyurethany, znal!ka PUR-L

J . .

r

:_~,'·»'·1 r;r:. It\~l

~-.---~

Obchodni nazev: Molitan, Moltopren, Poramol aj.

Chcmicke slolenf: asty, popft zm6kfenj polyadid ~anicty Da~nent ..

Polotovary: desty" bloky, tvarovky apod. ,

Zpracovani: raienimll natir8nim, lepeoim, pfibijentm _." .

Vlastnosti: PUR-L maji dobrou mechanickou pevnoat, v.idoNji vibraclm,

176

177

.. _ ... ------ ... w __ ~d ~ ...... rlll~_.

Maler." Modul pruinosti
(MPa)
koV}' ooel E - 210000 G-8]000
l'tina E - 100000 G - 38000
dural a superdural E - 72000 6-26000
3175000 at 28 000
med, mosaz, bronz E - 100000
umely bet on E - 20000 G=9000
kamen at 40000 ai 11000

lehkJ beton keramzitovj
a Jkvarobeton E - 3000-14000
leh kj beton expand itovy
a struskopemzovj E _, S OOO~ 14 000
rurobeton E - 2000-8000
plastbeton E SR 12500-16000
... .- andezit
pnrozeny E - 23000
kamen ~il: E - 52 OOO~11S 000
diabas E - 68 000-97 000
dolomit E ~ 40 000-56 000
gabro E ~ 80 000-110 000
kfemene.; E~ 60000
melafyr E - 50000-54 000
k femenny porfyr E - 37 000-68 (0)
plskovec E - 23000
slepenec E .. 10000-50000
syenit E - 64 000-87 000
• E - 3S ooo
vapenec
bilymramor E- 17000
j;u la mrikotins1ui E - 42700-44 800
:lu 1a jemne zrniti E - 12 000-28 800
bJ la stfedne zrnita E!Ie 27000-51 000
zdivo zdivo ze tuly E- 9000
zdivo z vapence E- 6000
zdivo eihel ne E- 6000 pokratovam tab. B .. 87.

Modul prutnosti (MPa)

dlevo

jcdle,. smrk

beroviee, modlin, dub. buk

E - to 000-11 800 (v tlaku) E - 10500-13000 (v tahu)

plastick~ bmoty

skl0

eeluloid plllistto polyvinytehlo.rid PVC ~ oovodur pllystyren CHS- Epoxy

CHS - Polyester 104

E ... 70000

E ~ 2 SOO~3 000 E .. 2 800-3 000

E - 2 OOO~3 400 (v lahul E - 2 SOO (v tabu)

E - 2800-3500 (y tahu) E - I 200-3500 (v tabu) E - 3 000-4 000 (\1" tahu)

11. Prehled materialovych konstant nekterych technicky dulezitych latek

TabuIka B. 87. M oduly pruznosti technicty ddlefitrch h\tek

Tabulka B.88. Hodnoty Poissonova soueinitele /J technicky d61e:l:it~b IAtek

MateriAl JJ Material jJ
.....
oeel O,2S~O)3 sth"ro 0,39
litina O,23~O,27 sklo OtIS
hlinJk 0,32-0,36 kameny OtI6-Ot34
mhf 0)1-0;14 beton OJt8~OtlB
bronz 0,32-0)5 bufuk 0,47
olovo 0,45 pfeklifb 0,07
DlOSIZ OJ2-0t42 eeluloid 0)9
zinek Ot2l eihly OtOS-O~15
zlato Ol42 cihclnl; vYrobky
tenkost~nne 0,05-0,10 Pomimka: Pro izotropni materilLl v plastick6m stavu, jeho! objem se pia del ormacl nem!ni~ se poutivA Jl - o~S.

178

179

M.aaetW ~ Tabulka &89 r SouainiteJ lepIotni
roztdnom "" uktertch
oceI 12.10-4 technic.ty ddlefittch litek
litina te. lO_'
hiiD." 20.10--'-23. J~
du.n1. ;IJIuperdural 2O~ rO-t __ 23. II)--4i
t ziDek 30.10-'
..w nikl 13.10--
m6d' 11. let-'
bmm 18.10---'
.lDOIIZ 19~ to-"
oJovo 29rl0-f
cement a b!ton 12~ 10--'
~ iula 7~T 10_'
j
&:d.i! . IO~ lO~
~ tfetnen 13,37.10-'
1
vipencc BA9.IQ--6
III 8,49. 1 (t-Ci
'8 ~
~ pUkovcc ll~14.10~
.- blidlicc 10.,).8.10-'
~
dolomil 12+ 10-' c. TABULKY STATICKYCH

A PRUREZOvYCH FUNKCi, STATICKYCH VELICIN NOSNIKU, OBLOUKU, RAMU A DESEK

1. Jednotky soustavy SI a prevod anglo-americkych jednotek

na metrickou soustavu

1.1. JEDNOTKYSOUSTAVYSI (MEZINARODNf SOUSTAVA JED NOTEK)

Material t\
ci:hly v teplotnich me-
zkh 0 at 300 ·C O~.:5 .IO~~-o.7. 10--
ze silit4tmr$ch cihet,
~trimic 1.IO-~
~ .hlo"
.- :z ptirozenebo
i O~8T lO-~
kameDI!
z cibe! S.10_'
ve sm!ru vliken
0 unrk, jcd]~ bomvice, 3.]~
~
modHn~ bukt dub tangen.cialnirn 32.10-'
radi!JQjrn 24. 10--6
sklo 6.10--6-9. ]0-1
ted S.IO-;J
po l)"dnylchJorid 8.10-S
polypropy1cn ]] . 1 Q---5-24. 10-"
polystyrm 8.. LO-5
polyd.by1cn n{dotIaty ] L .lO-~-13 .16-'
>..
5 polycthylm vysokotlaly 16 .1O-:S-2B. ]0-.5
a fenoplut leh~jr
dferi:nou moutkou i.s, 10-"-2,5. lO-~
renoplast plnby 1.,5. 1 0-" -2~S . ] 0-3
mi~erilnfm plnivem
CflS..Epoxy s.s. ]0-1 Clcnske stAty RVH P, k nimf patH i Ceskoslovensko, zavedly DOVOU soustavu m6r SI na zAklad! doporuceni RS 3512-72 Postup a zpusoby ptechodu na MezinArodni soustavu jednotek SI (Systeme International), ktere v roce 1972 pfijala Stili komise pro nonnalizaci RVHP. VSeobecny pfechod se mel uskuteCnit do konce roku 1979. Tyk8 se cele spolecnosti, vlech oblasti nArodniho hospodafstvi, vedy a kultury, §kolstvi atd. Pfechod se uskuteenil v ramci celosvetoveho itsili 0 sjednocovanl mer a je v tom smyslu v plnem souladu s 6silim Generilni konference pro vahy a miry, Mezinarodni normalizaeni organizaee (ISO) a dalsich mezinarodnlch instituci a komisi.

V Ceskoslovenku byl prechod na soustavu SI podlozen pfislusnym usnesenim federalni vlady CSSR z ledna 1974, na nB; navazalo vydam noveho zneni

normy CSN 011300, kteri. nabyla ilCinnosti od 1.8. 1984.. .

Jednotna soustava jednotek rozliiuje jednotky zakladni, jednotky dophikove a jednotky odvozene.

ZAldadni jednotky jsou:

metr (m) pro velieinu:

kilogram (kg)

sekunda (s)

amper (A)

kelvin (K)

mol (mol)

kandela (cd)

Dop/nirove jedn 0 tky jsou dve:

radian (fad) pro velianu: rovinny 6hel

steradian (Sf) prostorovj uhel .

Definice zakladnich a doplnkovych jednotek jsou uvedeny v norme CSN 01 1300. Ostatni jednotky soustavy SI jsou odvozovany ze zAkladnich,. popf, doph\kovjch jednotek s poufltim pfislu§nych fyzikalnich, popt. geometrickjch zivislosti.

Ndsobky a dO, jednotek SI se tvaH pfedponami uvedenymi v tab. C.la,.

delta

180

hmotnost ~as

elektricky proud termodynamicka teplota latkove mnozstvt svitivost

181

T.&bulb Cia. Pfedpon,. podle SI, tvotem podle lied mocoio)" deMti

PfedpOna mameni n4tobek PfedPODa zllamenA naaobek
m.aa. nizev 201ft. nAzcy

P peta to'· m mili lO-J
E e2"Jl IOu II- mikro 10-'
T tera Ion D nano 10-'
a . 10" P piko IO-u
JIP
M mega 10' f femto 10·"
k kilo lOJ a atto 10-.1 s vjjimkou bmotnosti, kdy se pH vytvateni nasobkU vyclu\zi z gramu. Ve zvliltnieh pffpadech Ize pou!Jt pfedpony, ktere vyjadtuji odstupilovlmt V dekadickem lidu (hekto-, deka-, deci-, centi-),

Krom~ dfive uvedenych jednotek SI je trvale pfipustne uflvat vedtejlt jednalky, z Diehl n~kter6, majicl vjznam pro obsah teto publikace, jsou v tab. C .. lb.

Tabulka C, I b. Nikter6 vcdlejlf jednotky

V~DI N&zev Znafta Vz:tah t jcdnottim 51
tu minuta min I miD - 60.
hodim. h I h -' 60 min - .3 600 s
dcD / • 1 d - 24 h - .86.fOO$
rovi.Imt 4bel .stupeA (6b1ovt) rl ]. - (wI 80) r.ad
minuta (tihkwi.) (1 ]r _ (I/~ _ (wIOIOO)1'IId
vtefi.na (dhlovi) n" ]. - (11601 - (W64I 0(0) tad
objem litr 1 11 - 1 dm' - 1 Q-l ml
JuDotDo.t tud.a l It-lgJka
teplotal) " CdtiO.v IlUpCft ·C T- t + 213~IS K
. 1) T:lIlKi termodynamictoo teplotu (vyjjdfcnou y lclvi.nech)., t Cebiovu. tepLofI,l

V soustav~ SI se jako jednotb pro sllu zavadi newton (N); je definovan jako sila, kter8 hmot~ J q udeluje zryc.hleni 1 m S-2. lednotkou pro napeti je pascal (Pa): je to napeti vyvolane silou I N rovnomeme rozlofenou po rovinne plole 1 m2 (jednotka pro normalove i teeD.e napetl). Poetic CSN 01 130011 ~l. 73, je moino vyjadfovat mecbanick6 napetl t6f v N mm~l (popft N cm~2)4' Jednotkou price (mecbanick6 i tepelne energie) je joule (J): je to prace vyko-nana silou 1 N na dr8ze I m (ve smeru sfly). Jednotkou vjkonu je watt (W): je to praee 1 J za sekundu, Jednotkou momentu sUy (tet ohybov6bo momentu) je newton kr8t melt (N m.): je to staticky moment sUy 1 N pusobid na ramenu

I IlL "

Vzijemne vztahy mezi jednotkami podle soustavy 81 a jednotkami dHve utivanjmi pro veliany~ s nimif se etenat setli v tomto spise, jsou v tabt C.lc.

I

182

..

-

u

.a

-

:I

~

..
1 .... ..
, I
.....
~ " f"oI ~ ""'-I I
I
l1l.I ~ II;:IG 11"1
:: ..:w:: ..
- - .w:
, I ...
S E! e E ... I

.. ~ e ... e 'U

, Q.

e Q;, ~

...!.II ....

z ...... I ... c

- c .....

I .. -I

t.

I I .. oJ

l ~

c

s

t

~ -0

-

;.w

I • I I

I I I I

d!

e E a.

Q, ::E

~ s &.: [

Ci'L Do - ,;

- .... 0 00---

--.-.60 00 0 I .•

I .. :e

E ;z:

Z. ...:.I

z

I.'!III CI:iI
- g!Q., ~d!
U:I o~
8 ~:E
...,. z _V)
..::.:I " ..,0 llfillfil
.... ... o:z ~8£ "IC "00
Q
II::::: Z -:~ 8r,11)~ 88::;
"a
c,lI IIr.i 1,1')l1"li QC)g: ...... 00. co. 0
"_ ..0 'IOIOZ .. • r Ql,QI.-
..w 0. 00 .0
..c: !Z~~6 I I I -I I I I ..
l:1:li .-.I
.... ~ 0 a-. .,. - .... I
>- 0.. - I 8
I -t I .. .. ~ e
c.
!I:L. :E c:;&. 0.
~ .!l.IIi ..:.d
...... - ....... -- "0 c

8.

e

.....

~

......

-

-

e z

.... ...

9

--

-

.. -

e

~ c:

8.

!i

E

11$
..!I.I; ....
~ ... j
I E
c e
N ~ u- E
c.. :e Q. c.
~ ,..!a.C ,..:a.:!
. ..-...
CI:I ~
.::: .- ....
it; a
.... ~
- ._ ..:::
> .....
..... iu
~~ = e
- -
oW __ c_ ....

]

183

.= ~ 1- '-~~~---+------~-----r----~----r------r--------__' :i

-~

1"

a

184

It

E

,. I

fi

..

I

~

..

! II!!

11

.... •

:.I:

.....

8

.... I

U

...

I

~

....

I

~

-

I

E!

~

11 I

E

u l1'l-I

-

I

e

a

-

I

.:

...."

-

I

... I ~

- _ .....

-a u ~

- ,.

.. i ~ t .: a

! ] 1

- -

• I

~

0-

1 ...

u' • 8 7 8

8- a I

-

I ..

-

~

-

-

-

-

I

()

.... I

U

-

I

U

1.2 plEVOD ANGLO·AMERICKYCH JEDNOTEK

NA METRICKOU SOUSTAVU

Miry delkovi

1" == 1 in - 25,4 mm =- 2,.54 em

1 ft - 12'" - 304,8 mm - 0,304 8 m 1 yd == 3 ft :lEa 36" - 0,914 4 m

I mile (statute mile) :all 5 280 stop == 1~609 344 km

1 namornl mile (nautical mile) == 6 080 stop == 1~853 18 km 1 mm ::a: 0,039 370 1 in

I em .. 0,393 701 in

1 m = 3.280 84 ft - 1,093 61 yd I km ~ 0,621 37 mile

1 km = 0,539 61 oamofni mile

Miry ploIne

I sq. in (square inch - etv, paleo) = 6.451 6 cm2 1 sq. ft (¢t:ver. stopa) ~ 0,092 903 m2

1 sq. yard (ctver, yard) == O~836 ]3 m2

~ akr (acre) ::z: 4 840 ~. yd = O~404 686 ba I ¢tv. mile =-: 640 akni = 2t589 988 km_2

I cm2 z:: O~155 00 sq. in

1 m2 == 10, 763 9 sq. ft

I m2 = 1~195 99 sq. yd

1 ha W! 2,471 OS aknl

1 km? = O!t386 10~. mile

Miry prostorove

1 cub. in (cubic inch - krychl. palec) ~ 16, 387' 1 em? 1 cub. ft (krychl. stopa) ~ 0,028 317 em)

1 cub. yard (krych1 .. yard) = 09764 55 m3

I U.S. gallon = 09832 67 Imper. gallon - 3~785 4 dm' lImper .. gallon = 1~200 95 U.S. gallon = 4~546 1 dm' I bushel = 8 Imper. gallon = 36,369 dm"

I em3 JIIII: 0,061 024 cub. in

I m' = 35,314 cub. ft

I ml = 1,307 95 cub. yd

1 dm' = 0,264 17 U.S~ gallon

1 dm' = 0,219 97 Imper. gallon

1 dm" = O~021 496 bushehi

Hmotnosti obchodni (Avoirdupois)

1 oz (ounce ~ unce) ~ 16 drams = 28,349 5 g

I Ib (pound - libra) = 16 ounces ~ 0,453 592 kg t ewt (hundredweight) = 112 Ib = 50,802 kg

1 ton ~ 20 ewt II1II 2 240 Jb = I~OI6 05 t

1 g = 0,035 274 oz

I kg :cI: 2~204 62 1 b

185

1 t =-z 19,584 t cwt

1 t - 0,.098 421 ton

Hmotnosti na jednotku delky

I Ib per ft - 1.488 16 kg m :'

1 Ib per yd :z:: 0,496 055 kg m~ I I kg m-1 == 0,671 97th per ft

1 kg m-l. - 2,015 91 lb per yd

Hmotnosti na jednotku plochy

1 lb per sq .. in .. O~070 307 kg cm~2 1 ton per sq .. in = 157~ 488 kg cm-2 1 ton per sq .. ft w-r; I J093 66 kg cm-2 I kg cm~2 = 14,223 3 Ib per sq .. in

I kg cm-2 = O~OO6 349 7 ton per sq. in 1 kg cm-2 ~ O~914 36 ton per sq. ft

Hmotnosti na jednotku objemu

1 Ib per cub. in = 27,679 9 t m~3

1 Ib per cub. ft = 0,016 018 5 t m-1 I swt per cub. yd = 0,.066 447 t m~3 1 t m-J = 0,036 127 3 lb per cub .. in I t m-3 = 62, 428 Ib per cub. ft

I t m-l ~ 14~ 049 6 ewt per cub. yd

Staticke momenty, moment setrvaenosti, prUfezove moduly 1 lb in = 15~212 N em

I Ib ft = 1,382 55 N m

l ton ft .. 3,096 91 kN m 1 in' == 41 ~623 1 em'

I in' :lIB 16,387 1 em'

I N em = 0,086 796 lb in I N m = 0,,723 30 Ib ft

1 k~ m __.. 09322 902 ton ft 1 em' = Ot<..24 025 1 :04

1 ern' = 0,061 024 in3

Napili moduly pruinosti

I lb per sq. in = 0,,007 030 MPa 1 MPa = 142,233 Ib per sq. in

Teplo

1 BTU (British Thermal Unit) = 0.252 kcal = 1 055,01 J 1 BTU/sq. in = 0,039 060 kcal cm-2 ~ 163;54 J cm-2

1 BTU/cub. ft ~ 8~899 342 keal m~3 ::z 37 259,77 J m~J

5(° F - 32) 0 C (C I· )

____;,... __ ____;;,.. .. e Sl us

. 9

186

1 teal - 3,968 3 8TIJ

1 teal cm.-:! - 25160 BTU/sq. in I kcal m-3 - 01112 368 BTU/cub .. ft

1 J - 0,000 948 BTU

I J cm-2 - O~OO6 115 BTU/sq~ in

1 J m-l - 0,000 026 84· STIJ/cub. ft

9 • C + 32 _ • F (Fahrenheit)

S ~ -r- tr ;-J! ,iFf .A ~ r ~'" r .,~ ~ {CJ

t.> __ A! V -J!'; L" 7/1' 1/V- ,J 1t '" _ = {-' ) t 'J"-

......

. ( -' .

n-' JI ~ j , q ~ .

., ..,.......~,.. .... I,., , -'l.. '~

I..". .. ' ! ' .J . .

~ .

1

, ~ ,. t

- •. . I, w }ro. P 1· ..... - ~ _. ) ~,.,.~..... D. _""'J,....r ··1

, • . -. ~J ~.ft [! • v, f t " v' I· . ... ~ i·~'" J I _. ./I~ 1 r..

I I , .... ~.

~ •. I { ~ ~

I "/ ~ { ....... - ,.j, __ ..,. ~ ,

. . ~ .. Ii'I' ~ i".

, ,

!i ~ .

1

·r -1

~ : . '·'/01

I J ,

I I

I ~,~ ,

II • I ! t ". ~. /

, ,

,

• .:...

I ..

I ..... _

.. . - - ~ - --_. -_ ~ J

.. 'I I t ~

. '.}'... "'I xl

I .... ,

.~ 11 ~ .... 4'"". "':"

..

r -

..... - ,

~ (:'q .'

r- ( ) {. ,.

'.

-i~ .~f--. ':.~-

,. . ..j' 41'"

.. . -bf·

I' ..

.-/-

-:-. "j .- ,

.; r . .

..

.., ..

~. - ?~ I....,.,,,...

187

...

-,

f."J: /

:- _. 1 _.

r "

, i

, .. l. J i i t.. : . r/ '/~

,- .

~ J ,. -

- 6' -::-- • r ~ . :~ ~.. .... I .. -

... : ~ 'I

"';:f

< •

..

JJ. '1

, ' ~,

~

~ . .. .....

. '

)

tl ,/ . ~

Tabulka C.2. Objemy- n"!kterYch tiles

Tvar telesa

~f'!'~ ,'- I .

. ~

i

~ f -::

, ,

- T"""- • __ ._ .....

Objem telesa

Tvar t~le&a

Objem telesa

e > I: '. ......

_. l.

!roule

. ,

.;,- ~

kl/n

£T-g ~

o

bh

-(2Q + c)

6

J ,- .... , . ~ "" ...: -;: ~ ~ - ~.

d t' .....

~~~------------~----------------~------------+-------~---

vriltmtj klin

hrrmol ( Qb -A)

~h ra IIl~

abh » Ah

2

-1lrlh - 2,094 4 rh 3

_!_Ah 3

nh1 . -(3r~ h)

3

niltt

elipsoid

4

-1tabc - 4~ 188 8 abc 3 .

kUfe'!JJ ~

- .

R

188

] -1t,-2h 3

1

-nrlh ... 1,5108 r-h

2

Objem t!Iaa

Tvar tJlesa

Objem~lesa

flnulmd

Objemy nekterych teles

I· ~ ..... !

:._ ;/ J . .J.' t

~ //: ~ .

rr.rIf(ni ffltllJ (Guldin) A

.j.h..-:i l}t .. t, ~ 1/11.·

, ,I· f

,. . t).- j

'.;, i~ .. -; t : . :

~ 'I

~( :: .. ..

--- ..

,i 'I _ .:. ('j). .

. , . ,~ /.

~ -

., <

'. (

. . "' j ./.

-, .~.I :·1

".

J.;.:' ..,

. [:

T~

'In

I' -:

.i.

- .: -'~~'

.'I

...... I •

• _, .... ( i}

~

,.! - -~-

rh· -

.~

.s: . '1

-~". ~ "I.

.~ ,

i 0/) ~ -_ J r _. (}

, -,

.: '" _.. ,... .

.j,,) ;

r oj i :. ..or') Jt

_. I ....

, r--

r .~. - .

__ .... ::-- [l ri ( .A" t po, ~

r -.:-~,.,'.

l)

~ .

..... "

. ~ ....

r: ,k.,j.. " ~ ~

~ /,,1 i I "I'" I_.

: fII·. ,t") 1 'l1C' ~

.j ~;.r.- '

, , ~:

.'~)J ~

"\ V - ,~ ~~.

(·-·z :-

.... - .... )

/( .,~ ' ... j' • ~

. "

f-.:~::.: :'·T. i·'plJi, 1 c: ~

- ~ /. t :.;,.,

. _ r 'I I ' .• ",

:.,j 1

• t·

,,_;-

, ..

d._ {j - d l ~ J: 7· (!_ ~ c·

~J ,. ~f .J

./(- .... /..f

.. . .::.

l·· . .."

, . J.

'j - ...

.. .

f·.,.. ., "J. 'J

_-. ~ -:. .) r"""".'

.t;..-

... - .:.

- ~

c-

_. -- .... - .. ......__ -----.-'1 ... ..__. _ .. __ . _~ -.rr _.....___ _

189

~

r";' 3

(.. y:

. -... t (1 •

1 -' ir

r . ~ /.) ~/ ) .J . :;!

·ft_..

(

r,y. r".

- f.-<

'r . ,

: i

t ":

, . ,

'. .

. I

, ., )

""!

... - ....

(

_. I

.-

"

;)

·~I ""'- ..

j} '..... ! t .

. ( " , r .

1~·· _,'.

, J./'. J

r

- ~ . i

-t :

..... :

N ektere prurezy, jejich plochy, teziste,

momenty setrvacnosti___ 1.11., - .!!,

a prutezove moduly

r

.-. ,I

1

• t-

.,. ~.~

r:>

- plocna prufezu

- vzdMenost krajnich vlaken od tezi§tove osy Y

- vzdalenost krajnich vlaken od t!Zi§fove osy Z

- momenty setrvaenosti (kvadratieke momenty) profezu k taj§to-

Vjm osim y, z

I, =-: ~z2dA

A

~ .,.

~:-. I.,·.J ':~, ~ 1- ~

r:- ..

( i _ t

I ~

- momenty setrvaenosti (kvadraticke momenty) k mimot~Ziifovjm

osam Yl t Zl (popf. .Y2, .z::z), ktere prochaze]! krajnimi vlikny rovnobein! s t~fi§tovYmi osami y, z; piau pro n6 vztahy:

L, = Iy + A_ ely

IY2 :w:: Iy + A e~y atd.

- polarnl moment setrvaenosti k p61u 0: 10 = lyt + lzl

- polarnl moment setrvaenosti k tezilti 1':

IT ... · I, + lz.

(u nekterych pnifez1i T - 0, potom IT =- 10)

w" J.Yz - pnifezove moduly soumerneho protezu (pro ohyb kolem osy Y:t resp. z)

~Y' ~Y' JtJ:r" Wb - pnifezove moduly nesoumerneho pnifezu

. I r

1 I i LV ~ .. r=

Jt: WIll ....l. W. -= __! 1 1/ r if

y : ~ - /

ey e:z

190

I, Wjy--

e]y

W; ..... I.

ell

,.' .. ~." .J. 1'1.

. - t..._. ,

~ ...

DT I, "'2y ~ -

ezy

Jt1z == I! _ 'L

/ .tzr

-} .

, ;/ (

. .

,

' ...

(

, j .

("

,

, , il I

~ " I

I;

,.

I ~ _.._,-

(, ,.'

. iJ, _. •

i _-i

~.. '" .. (,I

i;c,. iy - polom&y setrvacnosti k ose y~ re;p~ z; vypottou se ze vzor6

t - ,f!;. i _ lfE

~ VA % VA

Dosadl-li se rozmery obrazce v em, vyjde plocha A v cm2, I v em',

W ).

v em to I V em.

Podobne dosadi-li se rozmery v dm nebo v m, vyjde A v dm? nebo v m2, Iv dm" nebo v m" nebo v nr', Wv dm' nebo v m', iv dm nebo v m.r. ~ ..

:".1

, t·........ ....... ..

r ... ~ ,.~ ..- -: . ~ ..

h

~ •.. 1·-:- .

.. I' I t

,..

t

"

J , ' (. ~

! i,(

.~.:.. I.· .:

. - '1:--':. 1')'.

..-:.- , j . ~.! ~

.... ,.._.. ...r.

i.

r' ',:

.. I~ ~ r."

, '.i'

"'.: ..

-.

.., ' .....

".. .. .. :"II

I,_..

.~ .

.:.:.:. I

- -

- " IP

.

7; ~

r .':

t :- I .: - J' /- -- ." -- t. -

-,

~ .

. r

I

,. . !-.

'/ -

+ ,

.l .. '--~

:- !

. .,

_ ..... F ..... -., ~

-."' . .~ '.., "1' .;.;J \ r: ,! .-1"

~ - ~.y •

.- .

..

.. -:::-

I' -

I ...... ~

-, -.;. .. ...-:. __,

-( - t

, /

~ J j. 1"..: , . , .. - ., "

• I" "I' r, _I ~.: -:- 7 _._ , ... ~.,. .. , "~ • ~" ,..--

I.

~ ,~ ~ .

{I f" ~ •• :.. 'j r

- ,,-",- I .... I _

~.~. - -" Xl

, . "-- .....

/

f

or ':

t; I.' .. ~ 'f :

-(".- ... - I :: i: . " ..J ...

! ·I~~~· .. 1 1. ,_~ r r .: ~.J ::r-.(.

~ "'.... ."'........ : . "I / ... i' ~

r ~.:. :1

. )

, .. t :

~ .• "'i ...

. . ~

1_.'

- ~: ~ r' _

•• ~_.. ~ I·

.-

.: - .. "'"T

,'"

~fJ-:: •

. -r

~.

·x ..

~. -

::: -

_I"

. fJ. j

, ,- ': ««

J

~ I I r,

........

...

... : r - 'F ~ c: .r r" J ~ ;. t (.:I r r. r: f ... ~; .' :: ii -

'''1 t; Vi'; f..... ... -....:: ~ -~ ,. 'J ' ,

:~ :.J.. t ~ f j 'I.: ~ , .II, r: .. ~. . \

t I . -I. ... ,I.. .J I I (I :;.." I L'lr

L_~ ~ ~ .~ I -.... 'lL '."j

..... ..-I :~.<t.

..

:-.:. ~~ -. -. ~.:: ..

-"If: l'

~

" 1

.-.. T - ."

,.: ..

,=to

. . .

.. '._ <1,'),.11 ). . ' '. y.ol,'; .. :.. .

• : - I ~ I ~I I "I' r ....

.... - ..... .-, .

'. 11 - , . .!! -. ~Yi.r.1 .. ~: . -

' •. " .: .. ~ r.· ~ .~, '", '7

~. . ~

-.. ,

,

, T-

- ....

. ~ ,._ . .; /..

... .

191

Tabulka C.3. Plochy, :t!ti!te~ momenty setrvacnosti It pr6iezove moduly n~kterjch pna.hz6

Pr6fez

Ploeha A

e

J

w

'~

I -bh:a

2

- Ylf(,s - a)(s ~ b)(s - cJ 1

s - -(a + b + c) 2

I " ... -II 3

2 ~ --It 3

bh

h

~--

2

.Iz

-- '

II

e--

2

1

1 - -bh'S l" 12

1

1)'1 - -bhl 3

1 ~ 2._ hl hsin la

I 12

I

W. .. -bill , 6

iz

1

J(.

,--

D f--

2 '

1 4 I - 11--0

~ 12

J ..

I, ... -a

3

1

1 - 1 - -a"

r I 12

h a + 2b e.*-3D+b

h2a + b ':-'3 a+ b

I

W.' - W,- _a3

6

_l. Q

___ ~ ~_'__ ,~J'1.

~ b J

311, - (ht - hit

~ - 3(1a. + hi)

b

IYl - - (hi t hl)(III + ~)

12 '

pok rarovani tab. C.3.

PrQfez

w

nar 1 RL. 2:n - - -It rJln-

2 2 n

2n

('P - --)

It

I

I.-~-t---j

Plocha A.

e

providet"y n .. uhelnL k

~z

~

~

j

r .... po!Of11er wpsonB kru!nice

m lcMIIII' Ik 'W ..

rr ... po 4nI!1" 0:pSCne rUlnlCe

3

_ .. f'I Q~ .i. 2 598 1 al

2 f-" 1

e}' .. l::!a _

2 .O,,8660a e, - a

A. 1

Iy - I~ - -(3..-2 + _a2) -

]2 4

liar 1

_ -(3r + _al)

24 4

lUI' 1

4- -(3r + -a2) -

]2 4

A ]

- -(Jr- + -all

6 4

IZ i

-

1ttP 1':,-2 -- 4

d

e-r-_·

. ·2

'It"'- xtr I-I ----,..

r .I 4 64

.. O~ 785 4,.. .. OJI049 09 fP

1t,A nd4

4----.

2 32

.. 1 .. 570 8t' • 0,0098 11414

xr 'Itti'

w.-W----.

Y r 4 32

.. O~ 785 4,-1 • D~098 17,p

II

r.. I

• ' I ~~

QJ1 II('" , ~~

- , ,(tr--- ---_y-

O L

] 1

A - -11,-2 - -1ttP ... 1~570 8,.0"2 - 0.,392 7d~

2 8

t!, - r t" - ~r.r. 0,424 4,. t:t, - (I - ~) r .. 0,5756,

1:, - n; -7~ ... 0,3927" .r. 0,024S4~ I, - (; - !),.. ,. 0,109 8,..

J ltrl 1td)

Wy - ;! - .. O~392 7t1 - - ... 0104909Jl

r 8 64

. %2 _ 64

W.Z .. r .. 0,2S8 6rl

96

9It% - 64

IT- r .. OJ90 7r!

24(3n - 4)

'91t~ - 64-

11'2% - f3 ... O,i90 1,-1

24(ln - 4)

.l

1

A -- -fIr 4

4

fir - e];r - _ r .. 0.,4244' 31C

1tr4 xd"

IYI - I~I - - - - ~ O~]96 3,-4

]6 256

1,.,. - ; (; - I) ... 0,071 3'"

10 - 'It; t, - (i -~),. .r. 0,109 g,..

, \

.J......-, .. -_. ------ .. ~

-,

pokraeovant tab. C,3.

w

PtUiez

e

I

1~ h I I "" "ru ova vysBC

IZ

l

Plocha A

I

A - -,-2" 2

.tp

e,..- r sm+

, 2

4 r . tp el .... --Sln-

t 3 rp 2

• 2 tp Sin -

8 2

9 'P

I Z KrIJ h ova usee

1 4 •

1)1 - iT {IP - sin"

I~ _ ,4-

...

f{JT4 10-- 4

Iy 1 _";\ qJ - sin-rp W -----r-

y eJ" 8 . tp

51n- 2

1-11 .

A - -f-\tfJ ~ sln"

2 '"

.tp

~y - r stn=- 2

. 3 tp.

4 SlO "2

Ell - -r--- 3 ({) - sin..,

, J"

SIn -

4 2 fJ

- - cos-

3 q> - sin·" 2

,4 ( 25. 1.)

Il:" - ~ fJ - -Slntp + -sln2..p

~ 8 24 48

r

Jy

w-Y e

v

._._.1:2

,.2-

A - -(4 - 1t) 4

]0 - 3x

ez}, - e:!l - 3(4 _ n) T .. -0,223 4 r

[2 ~ (.!. - ~)'4 . 0 ]370,4

.l-' 3 L6 -,

,4 (5 1l)

lo - - ~-- .. 00120r4

8 3 2 ~

I

i2 elipsa

I

~z

ptj!e!ipsa

L

-~._._~r._,~,_, ~-_,X

[1 1t ]]

Iy - Iz - - - -- r4 .. OtOO754,.4

3 L6 9(4 - 11:)

nab

e.z - a

11

W, - -ab'l .. 0.7854abl

4

7t

W~ - -alb ... 0,7854a.lb . 4

t,'1- b

1 -nab

2

4

elz'" -a iii. 0,4244a 31t

4

~% ... (1 - -)a ...

31t

... 0,575612

7t

II" - -db] ..

8

... 0,3927abl

I ~ .(~ - .!.)a"Jb ...

~ 8 9lt

... 0,] 09 8aJ.b

It I - .!!..al b .- 8

... O,3921Q~b 71

~ :all: - ab(a1 + h:!)

8

Hr.1 _(2.~_2)al.b_

or 32 3

• 0,258 7 alb

::c: plkraoov'nf tab. C .3 ..

oc

w

Prnfez

Ptocha A

e

I

-.--

or

'---F-' Y ~~ ,)l

-~.---

I

.Q 'I

'T

- . __ ._, -t'_' _,_,_.

- fa i

-'--

~ .. [ e~z

- '1 a

etvrteUpsa

] -nab 4

w] ~' - .!L .. Ot 129 4c3b2

- tty

Wlz'" 0,095 Sa~b

I. -1t

A ... ab ,. O~214 6ab

4

]0 - 31C

til' .. b .... 0,,2234b

3{4 ~ n)

2

e~y lflii; b • 0,7166b

3(4 - 11)

2 ill

ell .... a .. 0.7766a

3(4 - n)

10 ~ 3:rr;

~f - Q ., 0)23 4a

3(4 - 1t)

....

, '

-.Y

I

i i i

i.t a I

IXI"'OboUclcl Usee

2 -~b 3

b

tj} --

2

3

eu"" -Q

:5

2

~--4

S

8

WI;r - -a16,. 105

• O~076 19a1"

2 -ab

3

3

I:ly'" -b .4

1 ~y" -b 4

3

ell' - -.:3

10

7

6}.t - -a

10

19

1'1'" -ab;.-

480

• 0,039 .5B4Ib~

8

l, - -alb ... 175

• 0,045 71aJb

I

I - -tJb' -

)' 80

- 0,012 Sab3 37

II ... alb .-

2 100

.. 0,017 62a)b

1 -ab

• 3

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->