You are on page 1of 42

Počítačové sítě- komunikace na síti

STRUČNÁ HISTORIE POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ.............................................................4
Síťové rozhraní..........................................................................................................4
Koaxiální kabel.......................................................................................................4
Přenosová média a další rozvoj................................................................................5
Kroucená dvoulinka (twisted pair TP)....................................................................5
Světlovodné vlákno (fiber optics F)........................................................................6
Radiový signál (mikrovlny).....................................................................................7
TOPOLOGIE SÍTÍ..........................................................................................................7
Sběrnice (BUS)..........................................................................................................7
Hvězda (Star).............................................................................................................8
Kruh (Ring).................................................................................................................8
Smíšená (Mixed)........................................................................................................8
ISO/OSI.........................................................................................................................9
Fyzická vrstva (F)...................................................................................................9
Linková vrstva (L)...................................................................................................9
Síťová vrstva (S)....................................................................................................9
Transportní vrstva (T)..........................................................................................10
Relační vrstva (R)................................................................................................10
Prezentační vrstva (P).........................................................................................10
Aplikační vrstva (A)..............................................................................................10
ZPŮSOB PŘENOSU INFORMACÍ.............................................................................11
Způsob přenosu informací.......................................................................................11
Synchronní přenos...................................................................................................11
Asynchronní přenos.................................................................................................11
Paketový přenos......................................................................................................12
TYPY SPOJENÍ...........................................................................................................12
Virtuální okruh (virtual circuit)..................................................................................12
Pevné a komutované VC.........................................................................................13
FYZICKÁ VRSTVA.....................................................................................................13
Analogový okruh......................................................................................................13
Sériová linka.........................................................................................................13
Modem.....................................................................................................................13
Přenosová rychlost...............................................................................................14
Digitální okruh..........................................................................................................14
ISDN.....................................................................................................................14
LAN..........................................................................................................................15
Kategorie kabeláží...............................................................................................15
Konektory.............................................................................................................16
Optické vlákno (F)................................................................................................16
GSM.........................................................................................................................16
BTS.......................................................................................................................16
BSC......................................................................................................................16
NSS......................................................................................................................16
Způsob komunikace.............................................................................................16
Datový přenos po GSM........................................................................................17
GPRS.......................................................................................................................17
LINKOVÁ VRSTVA.....................................................................................................17
SLIP (Seriál line IP)..............................................................................................17
CSLIP (Compressed SLIP)..................................................................................18

ISŠP Brno, Ing. František Kovařík Strana - 1 - 8.11.2011

Počítačové sítě- komunikace na síti

HDLC....................................................................................................................19
I frame...............................................................................................................19
S frame.............................................................................................................20
U frame.............................................................................................................20
PPP......................................................................................................................20
Protokoly:..........................................................................................................21
Protokol LCP a navázání spojení.....................................................................21
LOKÁLNÍ SÍTĚ (LAN).................................................................................................21
Kdo je kdo v síti.......................................................................................................21
Technické prostředky LAN...................................................................................22
Typy uzlů..........................................................................................................22
Uživatelé sítě........................................................................................................22
Servery.............................................................................................................22
Pracovní stanice...............................................................................................23
Fyzická a logická struktura sítí.............................................................................23
TCP/IP – PROTOKOLY INTERNETU........................................................................25
Síťové protokoly.......................................................................................................25
MODEL TCP/IP...........................................................................................................26
Internet protokol (IP)................................................................................................26
Protokol ICMP......................................................................................................28
Echo..................................................................................................................29
Nedoručitelný datagram...................................................................................29
Sniž rychlost odesílání.....................................................................................29
Změň směrování..............................................................................................29
Žádost o směrování..........................................................................................29
Čas vypršel.......................................................................................................29
Žádost o masku................................................................................................30
Časová synchronizace.....................................................................................30
Fragmentace........................................................................................................30
Volitelné položky IP záhlaví.................................................................................31
Protokoly ARP a RARP........................................................................................31
Protokol IGMP......................................................................................................31
Typ....................................................................................................................31
MRT..................................................................................................................32
CRC..................................................................................................................32
IP adresa oběžníku..........................................................................................32
Oběžníky a linkový protokol.................................................................................32
Protokoly TCP/UDP.................................................................................................32
Protokol TCP........................................................................................................32
Příznaky............................................................................................................33
Kontrolní součet................................................................................................34
Volitelné položky...............................................................................................34
Správa portů.....................................................................................................34
Navazování spojení..........................................................................................34
Ukončování spojení..........................................................................................34
Technika zpoždění odpovědi...........................................................................35
Technika okna..................................................................................................35
Zahlcení sítě.....................................................................................................35
Protokol UDP........................................................................................................36
Fragmentace v UDP.........................................................................................37
Oběžníky...........................................................................................................37
IP nové generace.....................................................................................................37
Základní rysy........................................................................................................37

ISŠP Brno, Ing. František Kovařík Strana - 2 - 8.11.2011

Počítačové sítě- komunikace na síti

Struktura IPng záhlaví:.....................................................................................37
Příklady využití rozšířeného záhlaví.................................................................39
ICMP v6................................................................................................................39
IPng adresace......................................................................................................40
Zápis adresy.....................................................................................................40
Používané bloky adresního prostoru IPng.......................................................40
Oběžníky v IPng...............................................................................................41
Jednoznačné adresy (Unicast).........................................................................41

ISŠP Brno, Ing. František Kovařík Strana - 3 - 8.11.2011

Počítačové sítě- komunikace na síti

Stručná historie počítačových sítí
O síti hovoříme již při spojení dvou počítačů (někdy v 80 letech 20. století). Důvodem
spojování byla potřeba přenosu dat mezi PC a zvýšení spolehlivosti a rychlosti (tehdejší
paměťová média měla kapacitu okolo 128MB, měla vyšší nespolehlivost).
LPT, COM

Propojování probíhalo prostřednictvím standardních rozhraních, tj. LPT (paralelní
Centronics) nebo COM (sériové RS232).
Hlavní nedostatky takových sítí:
 Spojení peer to peer- malý počet spojených počítačů
 Malé vzdálenosti (LPT do 5m, COM do 30m)
 Nízké rychlosti přenosu (LPT asi 300kb/s, COM 115kb/s)
 Poměrně výrobně komplikovaná kabeláž (vícežilové kabely, větší konektory, vyšší
pravděpodobnost poruch).
Závěr: komunikace se v té době ustálila po sériové lince, která byla spolehlivější (méně
vodičů pro komunikaci), překlenula větší vzdálenosti (nižší vzájemné rušení), byla levnější
(menší konektory i kabely).

Síťové rozhraní
Ze zkušeností z předchozích let a z toho plynoucích nedostatků a dodatečných potřeb a
nároků kladených na počítačovou komunikaci (přenos souborů, spouštění aplikací, posílání
zpráv, nové služby atd.) se vývoj zaměřil na nové rozhraní PC, které by mohlo takovou
komunikaci zajistit a současně by odstranilo nedostatky a omezení prvních sítí. Topologie
tohoto nového (revolučního) způsobu propojení PC byla „sběrnice“, do níž byly počítače
napojeny prostřednictvím specializovaného (jednoúčelového) síťového rozhraní.
Terminátor Zo
Konektor T

Koaxiální kabel

Koaxiální kabel
Jako médium pro přenos sloužil koaxiální kabel pro své výhodné vf vlastnosti (měl
homogenní chování ve velmi širokém kmitočtovém pásmu, které právě přenos digitálního
signálu vyžaduje). Vnější opletení a
izolace
Vnitřní vodič

dielektrikum

Pro potřeby komunikace v PC sítích se používal ve dvou provedeních:

ISŠP Brno, Ing. František Kovařík Strana - 4 - 8.11.2011

průměr do 1. a to kroucené dvoulinky (TP). levnější konektory). Výhody řešení: ISŠP Brno. Přenosová média a další rozvoj Kroucená dvoulinka (twisted pair TP) Prvotním rozhodnutím bylo dosáhnout spojení pouze dvou komunikačních článků na síti.Počítačové sítě. Proto se hledalo řešení. relativně samostatný a bouřlivý vývoj počítačových sítí. I cena vlastních konektorů a realizace kabeláže se opět výrazně snížila. jenom nižší kvalitu. (thick).používán pro vzájemné propojení skupiny budov.5 . I přes tyto výhody se projevily nové druhy nedostatků.za předpokladu dvou stanic na síti  Napojitelnost více počítačů do každého úseku sítě (za cenu zkrácení překlenutelné vzdálenosti z důvodu vyššího vzájemného rušení)  Nižší náklady na realizaci sítě (jednodušší kabeláž. Jako médium se využilo levnější řešení (oproti koax kabelu). 8.tehdy široce komerčně využíván pro propojování PC v budovách  Tlustý koax. které bylo potřeba dále odstraňovat a také trvalá potřeba diktovaná trhem snižování nákladů při budování sítí:  Omezení počtu napojených počítačů do jednoho segmentu z důvodu potřeby zachování dostatečné překlenutelné vzdálenosti  Obtížná diagnostika závad sítí v segmentu (vf chování přenosu signálu a vznik stojatého vlnění).(thin). které nakonec přineslo využití kombinace vhodné topologie sítí a nalezení nových médií pro přenos.průměr asi do 7mm.2011 .komunikace na síti  Tenký koax. František Kovařík Strana .11. Souhrn zlepšení a přínosů:  Rychlost komunikace vzrostla na 1Mb/s až 10Mb/s (až 100x)  Překlenutelná vzdálenost až 185m (Thin) nebo 500m (Thick). pro páteřní sítě Díky tomuto řešení se výrazně zlepšily možnosti komunikace mezi počítači a nastal nový. čímž by se odstranil nedostatek způsobený vzájemným rušením na daném segmentu a garantovala by se i překlenutelná maximální vzdálenost. Bylo však ale potřeba snížit cenu média. Ing. Řešením nakonec bylo využití topologie „hvězda“. kterými jsou tyto články spojeny. která má obdobné homogenní vlastnosti vůči signálu jako koax kabel. který zajistí spolehlivou a bezkonfliktní vzájemnou komunikaci. kdy jednotlivé počítače jsou propojovány přes společný uzel. takže i bylo nakonec ekonomické spojovat pouze dva články sítě navzájem.5cm.

rušení. tak vlastní kabel obsahuje svazek desítek až stovek vláken. Základní charakteristika média:  Využívá vlastnosti skla. světlo se šíří pouze v přímém směru (dražší)  Vícevidové (multi mod MM). SM asi do 100km)  Zvýšení možnosti rychlosti přenosu a přenosu objemu dat  Vysoký poměr užitnosti média (rychlost+objem dat+překlenutelná vzdálenost/cena)  Odstranění náchylnosti k elmg. které propouští světlo určitých vlnových délek s minimálním útlumem a fyzikálního principu totálního odrazu  Možnosti světla.tloušťka vlákna asi 9um. Souhrn výhod:  Zvýšení překlenutelné vzdálenosti (MM asi 1km. Světlovodné vlákno (fiber optics F) S rozmachem vývoje sítí a potřeb jejich vzájemného propojování i multimediální komunikace nabyla významu potřeba zvyšování překlenutelné vzdálenosti i propustnosti. zejména propojování budov a měst bez nutnosti vysokých ekonomických nákladů.  Redundantnost nabízí zvýšení spolehlivosti komunikace Nevýhodou může být snad jen komplikovanější vzájemné propojování kabelů (speciální zabrušované konektory s adjustací vycentrování). ISŠP Brno. světlo se šíří odrazy (levnější výroba) Světelnými budiči bývají buď impulsní LED nebo polovodičové lasery.komunikace na síti  Snížení nákladů na realizaci kabeláže (vyšší ekonomičnost)  Zachování rychlosti přenosu i s možností jejího zvyšování (až do 250Mb/s na 1 pár)  Překlenutelná vzdálenost do 100m  Jednoduchá diagnostika poruch a jejich rychlost odstraňování.25mm. proto obousměrný provoz je zajištěn dvěma vlákny. gradientní technologie výroby. Optické kabely se proto používají jako sběrné a pateřní propojovací kanály datových sítí WAN na úrovni měst až kontinentu. které splňuje tyto požadavky. které umožňuje přenášet obrovské objemy dat vysokou rychlostí Existují dva typy kabelů (optických vláken):  Jednovidové (single mod SM). 8. František Kovařík Strana . které je však vyváženo vysokou užitností.2011 . Komunikace po vláknu probíhá pouze v jednom směru (simplexní provoz). Protože velikost vlákna i se skleněnou ochranou je 0.6 . Ing.Počítačové sítě. byl optický kabel. tj. Takovým médiem.11.tloušťka vlákna asi 50um.

video). která datovou komunikaci používají a využijí (automobilový průmysl.2011 .Počítačové sítě.11. rozhlas.  Realizováno na médiu koax nebo TP kabelu  Počet stanic omezen médiem  Byla jednoduchá a ekonomicky přijatelná  Komunikace probíhala ve všech směrech (oběžníkový způsob)  Připojení do sítě bez narušení komunikace ISŠP Brno. Vývojem nastalo sbližování způsobu komunikace ve formě digitalizace analogových spojů a tak ke sjednocení do jednoho digitálního spoje. Zvláštním typem síťové komunikace může být tzv. Výhody:  Využití stávajících již vybudovaných komunikačních cest (telekomunikační pozemní a satelitní spoje)  Obrovská překlenutelná vzdálenost (globální spojení)  Vysoká rychlost a objem přenášených dat Nevýhodou mohou být:  poplatky provozovatelům telekomunikačních kanálů  míra zabezpečení důvěrnosti dat. 8. vojenská technika apod. Ta vychází ze současných požadavků doby a vyspělé technické společnosti.). mobilní bezdrátová komunikace (Wireless Fidelity WiFi).komunikace na síti Radiový signál (mikrovlny) S rozvojem radioelektroniky a komunikací v mikrovlnném pásmu prostřednictvím komunikačních satelitů se otevřela možnost přenosu dat i tímto přenosovým „médiem“ (bezdrátově vzduchem).7 . Výhodou takového přenosu je využití volných kanálů (kapacity) přenosových cest určených doposud pro radiovou komunikaci. tj. je kladen důraz na „mobilní“ přípojné body pro počítače a zejména zařízení. Takový spoj může zajistit přenos nejen digitalizovaných telekomunikačních signálů (telefon. Výhody:  mobilita koncových zařízení  téměř neomezená konektivita  velmi nízké zřizovací náklady Topologie sítí Sběrnice (BUS) Jedna z prvních typů sítí zejména známá jako Ethernet. František Kovařík Strana . ale i signálů datových pro vzájemné (globální) spojování datových sítí. Ing.

spíše v průmyslové sféře s vysokou mírou elmg. rušení.náročnost realizace spojení článků v síti). uzel ISŠP Brno. zejména známá pod názvem ArcNet. nicméně postup „směrování“ se v budoucnu využil v síti ArpaNet a následně i v Internetu.8 .komunikace na síti Hvězda (Star) Jedna z nejstarších sítí. počet stanic omezen možnostmi protokolu  Komunikace probíhala vždy mezi směrovanými body (spojované PC)  Vlastní směrování bylo realizováno v uzlu (středu) sítě  Připojení do sítě bez narušení komunikace Kruh (Ring) Topologie zvolená zejména pro médium optického vlákna s provozovaným protokolem TokenRing. strukturované kabeláže. Ing.11. Příliš se nerozšířil. v současné době provozována na protokolu FDDI (CDDI) (dva kruhy proti sobě. odolná proti elmg. Smíšená (Mixed) Nejčastější způsob realizace tzv.Počítačové sítě. 8. František Kovařík Strana . později i TP-DS  Ekonomicky náročnější.  Médium FO. uzel  Médium koax nebo TP  Omezená síťová architektura na danou hvězdu. Nebyl příliš rozšířen (zejména z technických důvodu. rušení  Počet stanic omezen protokolem sítě  Komunikace probíhala cyklickým předáváním ze stanice na stanici  Porušení komunikace při výpadku nebo připojení stanice.2011 . Nicméně se dále zdokonalila po vyšší dostupnosti optických prvků sítě.redundantní spojení pro vyšší spolehlivost sítě).

2. že ji bylo potřeba normalizovat z důvodů mezinárodní slučitelnosti. V rámci LAN kombinace sdružování článků sítě do skupin podle lokality místností uvnitř budov. Komunikace probíhá linkovými rámci.. PC1 PC2 Aplikační (A) Aplikační (A) Prezentační (P) Prezentační (P) Relační (R) < spojení aplikací > Relační (R) Transportní (T) < spojení přenosu > Transportní (T) Síťová (S) < spojení PC > Síťová (S) Linková (L) < spojení uzlů > Linková (L) Fyzická (F) < fyzické spojení > Fyzická (F) Fyzické spojení DTE DCE DCE DTE Fyzická vrstva (F) Zajišťuje fyzické spojení obou stran. Proto vznikl mezinárodní standard ISO (Internacional standardization organization) pro komunikaci OSI (Open system interface).2011 . Realizováno zpravidla na jedné technologii (topologii). úzce souvisí s vrstvou F. komunikace probíhá oběžníkovým způsobem a je řízena vrstvou L. klíčovým prvkem v komunikaci je směrovač (router). Linková vrstva (L) Zajišťuje logické spojení podle linkové adresy na úrovni lokální (LAN). V rámci WAN většinou spojování páteřními komunikačními kanály. Má bitový tok. HW. do skupin po jednotlivých patrech budov a do skupiny z jednotlivých budov.Počítačové sítě. 8.11.9 . využití směrování. LF rámec Flag HEADER PAY LOAD CRC Síťová vrstva (S) Zajišťuje přenos dat mezi vzdálenými počítači (WAN). který ji popisuje vrstvovým modelem o 7 vrstvách. konektory apod. ISŠP Brno. využití oběžníkového způsobu komunikace nebo směrování.komunikace na síti 1. ISO/OSI Problematika sítí je tak komplexní a velmi široká. František Kovařík Strana . adresa musí být jedinečná. může zajišťovat kontrolu bezchybnosti komunikace. Ing. patří do ní kabeláž.

příslušné protokoly vrstev. HTTP. PC1 PC2 Aplikační (A) Aplikační (A) Prezentační (P) Prezentační (P) Relační (R) Přenos paketů Relační (R) Transportní (T) Router Router Transportní (T) Síťová(S) Síťová Síťová Síťová(S) Linková (L) LAN1 Linková LAN2 Linková LAN3 Linková (L) Fyzická (F) NP1 Fyzická NP2 Fyzická NP3 Fyzická (F) Transportní vrstva (T) Zajišťuje spojení mezi jednotlivými aplikacemi. který je vložen do TP. Základní jednotka přenosu. integritu a korektní výměnu (otevření. Prezentační vrstva (P) Pro reprezentaci (kódování. jejich kontrolu. kompresi) a zabezpečení (šifrování.2011 . T vrstva se nezabývá spojením.komunikace na síti Základní jednotka přenosu. pro které je určen. Jednotkou přenosu je relační paket. Ing.11. relace trvá po celou dobu sdílení disku. FTP …). S vrstva používá jednoznačnou adresu v rámci WAN (IP adresa). digitální podpis apod. uzavření). 8. ale úplností a bezchybností předávaných dat aplikacím.10 . Jako příklad lze uvést pořadí bitů v bytu. TP HEADER DATA Zapouzdření do TP IP HEADER DATA BLOCK HEADER CRC Mezi PC může existovat více transportních spojení současně (Email. elektronický podpis) dat aplikacím. tyto jednoznačně adresovány v rámci PC.navázané spojení na T vrstvě.IP datagram. IP HEADER DATA BLOCK Zapouzdření do LFrámce HEADER CRC S vrstva nevidí zařízení na vrstvách F a L. šifrování. Aplikační vrstva (A) Předepisuje formát dat pro předávání mezi aplikacemi. ISŠP Brno. František Kovařík Strana . Relační vrstva (R) Zabezpečuje výměnu dat mezi aplikacemi. sériový port. tj. zajištění integrity. TP HEADER obsahuje adresy aplikací.Počítačové sítě. Příkladem může být práce se síťovým diskem. FL rozhraní mohou být Ethernet. USB apod.transportní paket. WiFi.

komunikace na síti Předepisuje komunikační protokol mezi aplikacemi.Mezi jednotlivými vrstvami vzniká tzv.11 . U synchronního přenosu je nutný vždy jeden zdroj hodin! Tento signál může jít po vlastním vodiči. Způsob přenosu informací Způsob přenosu informací Synchronní přenos Používán pro přenosy. Způsob synchronizace (rozlišení začátku a konce dat) je prováděn v datovém toku tzv. že tyto signály nejsou obsaženy ve vlastním datovém toku. Data CLK Výhody synchronního provozu: • Vyšší rychlost přenosu • Efektivnější využití komunikačního kanálu (nižší režie) • Běžně používán pro rychlosti nad 64kb/s 1. kde je vyžadována jednoduchost komunikace a její široká přizpůsobitelnost. Rámec je dělen na sloty.Počítačové sítě. Šířka pásma je dána počtem slotů /1s Internet nepoužívá synchronní přenos. Jako příklad lze uvést komunikační protokol dle normy ITU V.formát dat a řízení této komunikace. tj. virtuální spojení. Ing. služebními signály.rámec Slot 1 ……………………. negarantuje šířku pásma! Výjimku může tvořit případ Internetu od poskytovatele (potřeba garance šířky pásma pro přenos zvuku nebo videa) Asynchronní přenos Používán pro přenosy. kterými si vrstvy vyměňují služební informace. tj. video…).. Při komunikaci se musí přenášet synchronizační signál. Slot n Slot 1 …………………… Slot n . Služební signál Služební signál ISŠP Brno. František Kovařík Strana .11. Podmínkou je. nebo jedním společným fyzickým kanálem. hodiny (CLK). kde je vyžadována garance rychlosti přenosu (zvuk. každé spojení má vyhrazeno 1 nebo více slotů.24 (analogie v USA RS232). tzv.2011 .rámec 2. Tato komunikace je z hlediska uživatele transparentní. 8. zajištěna požadovaná šíře pásma.

Typy spojení Virtuální okruh (virtual circuit) Některé síťové protokoly vytváří VC. Výhody asynchronního přenosu: • Přizpůsobitelnost stran rychlosti komunikace • Jednoduchost a dostatečná spolehlivost • Běžně využíván do 64kb/s Využívá protokol ATM. ale menších paketech. Délka bloku může být obecně různá. než u synchronního (služební režie přenosu).11. Potom lze každé aplikaci přiřadit určitou buńku.Počítačové sítě. E F Příklad VC A B D ISŠP Brno. tzv buńkách.2011 . 8.komunikace na síti Vzorkovací signál Vzorkovací signál je asi 10x vyšší. kombinuje paketový přenos se synchronním. 1 Cell 2 Cell n Cell Přenos dat probíhá ve stejných. než přenosová rychlost. Ing. Přenos dat i propustnost je nižší. Další pojmy: • Symetrický x asymetrický signál • Rytmický x arytmický přenos Signál symterický/asimetrický - Paketový přenos Výhodný pro přenos bloků dat. čímž ji lze také garantovat šířku pásma. kterými potom prochází pakety. Paket nese data vždy jedné aplikace (jedno spojení) a také směrovací informace (adresu určení). V případě narušení tohoto VC se spojení a přenos dat přeruší a musí se obnovit nový VC. Každá strana komunikace si tento signál vytváří sama (na straně přijímače). František Kovařík Strana .12 . Výhoda: efektivní využití pásma i více aplikacemi.

pevně sestavené administrátorem (obdoba pevných linek) Komutované (SVC). (v případě interního modemu odpadá kabel V. všeobecných oběžníků (vysílání na všechny uzly v daném fyzickém spojení). ale pouze identifikaci okruhu V internetu se nepoužívá. Komunikace je analogová ve zvukovém pásmu 0.25 Výhoda VC: • Okruh je nejdříve sestaven )pomocí signalizace) a potom teprve přenášena data • Každý paket potom nemusí nést globální adresu příjemce.24.např. Modem Slouží pro spojení PC na větší vzdálenosti za použití veřejné telefonní sítě (VTS).CLNS (connection less net services) Fyzická vrstva Zajišťuje fyzické spojení v rámci LAN nebo mezi LAN a WAN. Frame Relay Lze navázat spojení s garancí doručení. X.24) Typy telefonních linek (spojení): • Komutované (běžné telefony. František Kovařík Strana . Komunikační protokol dle normy ITU V.přímé spojení na rozhraní V. na telefonní síť telefonní linkou. 8.Počítačové sítě.2011 . proto vždy nese IP adresu příjemce (směrovací informace) a je dopravován samostatně. protože zničení uzlu ve VC přeruší spojení! IP nepoužívá VC.3.komunikace na síti Přes VC lze přenášet datagramy (bez garance doručení).13 .3. Protokoly využívající virtuální okruhy.vytáčené spojení) ISŠP Brno. který spojení naváže a garantuje doručení dat.24 (analogie v USA RS232). linek).např.11.4kHz. IP datagramy mohou dorazit do cíle i v jiném pořadí.CONS (connection oriented net services) Protokoly nepoužívající virtuální okruhy. • Sériový asynchronní arytmický přenos dat • Běžně využíván do 64kb/s (limit rozhraní 115kb/s) Nulový modem.nutná modulace a demodulace. dynamicky vznikající podle okamžité potřeby. Vytváří se signalizačními protokoly (obdoba vytáčených tlf. Analogový okruh Sériová linka Napojení PC se odehrává většinou přes logické rozhraní COM. Na úrovni fyzické vrstvy je běžné použití tzv. Ing.24 bez modemu. S PC je modem spojen kabelem po rozhraní V. Nad IP je protokol TCP. Pevné a komutované VC Pevné. Přenosové rychlosti v současnosti jsou mezi 10kb/s až po 10Gb/s.

Hayes) Modemy podporují: • synchronní (rychlosti nad 64kb/s) i • asynchronní přenos (do 64kb/s) Přeložené pásmo (Voice band). ISDN • Basic Rate (euroISDN2)  2 datové kanály B.komunikace na síti • Pevné (pronajatá spojení za paušální poplatek. 8. František Kovařík Strana . lze realizovat full duplex. Ing.6kb V.14 .0kb (do PC) 33.6kb (od PC) Komprese dat v modemu zvyšuje přenosovou rychlost (COM port PC limituje rychlost na 115kb/s) Komprese zvuku nebo videa až 40:1 Propustnost kanálu se kompresí zvyšuje! Digitální okruh Modernější technika přenosu za využití nových technologií.okruhy nutno křížit) Automatický modem.2011 . dvoulinka) ISŠP Brno. zpravidla napojení čtyřdrátem.11.8kb V. propustnost 16kb/s Význam signalizačního kanálu: • sestavení vitrtuálního spojení („vytočení čísla“) • signalizace dalšího hovoru nebo čísla zákazníka • další typy signalizace Transmit NT-1 TELECOM Send Rozhraní S/T Rozhraní U (sběrnice) (tlf.Počítačové sítě.vytáčí číslo a přepíná se do režimu přenosu dat x příkazového módu Komunikace s PC pomocí AT příkazů (fy.6kb V. každý s propustností 64kb/s  1 signalizační kanál D.do 56kb/s Dig.90 56. Analog MODEM MODEM VTS A/D Internet Přenosová rychlost Dle doporučení ITU Přenosová rychlost V.32 9.32bis 14.34+ 33.4kb V.34 28.

10BASE5.jednotná linková vrstva Linková LLC IEEE 802.25ms. BNC.10BASE2.komunikace na síti režie 12b /0. Ing. TP. signalizace DSS1) síťovým protokolem. Kategorie kabeláží Vždy 4 páry vodičů:  5E garantuje šířku pásma do 100MHz  6 (dielektrikum) garantuje šířku pásma do 250MHz  7 (diel+stínění) garantuje šířku pásma do 600MHz ISŠP Brno.3.Počítačové sítě.10BASET. tak i MAC (část SW realizována přímo v kartě)  problematika linkového protokolu (LLC).11.1Gb ArcNet málo používané Token Ring málo používané Propojení prováděno strukturovanou kabeláží. LAN Slouží k propojení PC na kratší vzdálenosti (100m až n x km). Problematika LAN se skládá z:  problematiky kabeláže. 8.25ms = 64kb/s kanál B 16b/0. František Kovařík Strana . F.25ms = 16kb/s celková přenosová rychlost: 192kb/s Přenos je synchronní ve slotech 0.4.2011 .Ethernet vrstva MAC 802. Volba fyzického rozhraní závisí na volbě linkového protokolu.25ms = 48kb/s kanál B 16b/0. která patří jak do FL.5. IEEE 802.Token Ring vrstva Fyzická ISO OSI IEEE Ethernet 10Mb (AUI.10BASEF) FastEthernet 100Mb (100BASETX. 100BASEFX) Gb Ethernet 1Gb (1000BASELX) FDDI 100Mb. realizováno ovladači (programy) Pro potřeby samostatného rozvoje tohoto způsobu komunikace byly normalizovány poslední vrstvy (linková a fyzická) organizací IEEE (Institut of Electrical and Electronics Engineers) pro různé typy LAN.2. která patří do FL  problematika síťových karet a ostatních zařízení.25ms = 64kb/s kanál D 4b/0.Token Bus Fyzická 802. na kanálu D se vytvoří virtuální okruh (tzv.15 .

2011 . Primární frekvence. • TCH/F.1880) šířka pásma 75MHz Frekvence rozděleny na kanály po 200kHz.6kb/s. 1300nm a 1500nm (infračervené spektrum) Vždy probíhá simplexní provoz => provoz na 2 vláknech druhy vláken: • vícevidové (multi mod).komunikace na síti Konektory 1 2(O) 3 4(B) 5 6(G) 7 8(Br) RJ45 (pro 4 páry) Ethernet. hlas přenášen rychlostí 13kb/s.11. který slouží pro přepínání hovorů (v rámci vlastní sítě nebo cizích sítí) Způsob komunikace Komunikace s mobilní stanicí (mobilem) probíhá prostřednictvím kanálu TCH (Traffic channel). 8.buzení LED nebo laserem. 1800MHz (1710. která obsahuje přijímače a vysílače pro komunikaci s mobilními stanicemi (telefony).potom počet vysílačů bývá 1.915). plná rychlost přenosu • TCH/H. šířka pásma 25MHz Sekundární frekvence.Počítačové sítě. poloviční rychlost přenosu • TCH/8.buzení laserem. v BTS musí být zachován odstup mezi nimi alespoň 9 x 200kHz. vlákno tloušťky 50um • jednovidové (single mod). František Kovařík Strana .1785 nebo 1805.6 Telefon. Ing.5 Rezerva. BTS Základní jednotku tvoří buňka pokrytá signálem z jedné BTS (Base Transceiver Station). data 12. 4 nebo 12 BSC Řídící stanice (Base Station Controler) pro několik buněk tvořených BTS NSS Centrální řídící systém sítě operátora (Network and Switching Subsystem). pár 4.16 . v současnosti nabývá nové možnosti pro přenos dat. V počátku určen pro hlasovou komunikaci digitálním způsobem modulace. 1/8 plné rychlosti ISŠP Brno. páry 1.8 Optické vlákno (F) Nízký optický odpor pro vlnové délky 850nm. 900MHz (890.2 a 3. vlákno tloušťky 9um GSM Bezdrátový systém pro rádiovou mobilní komunikaci. Každá vysílací frakvence rozdělena do 8 slotů (TCH/F). pár 7.

2011 . která uvozuje každý linkový datagram.křídlová značka. Linková vrstva Je to vrstva úzce související s fyzickou vrstvou a její architekturou. v budoucnu 112kb/s. František Kovařík Strana . Ing. Na přijímací straně jsou tyto ESC sekvence opět odstraněny. určen pro přenos paketů síťových vrstev. později 56kb/s. Teoreticky je možné využít všech 8 slotů (vysílací kanál). FLAG 0xdb 0xdc 0xdb 0xdd FLAG IP datagram 0xc0 0xdb FLAG. je nahrazen výskyt 0xc0 ESC sekvencí 0xdb. Je tvořena 1B sekvencí 0xc0.komunikace na síti Mobil BTS NSS BSC Cizí sítě HLR VLR Datový přenos po GSM Přenos dat probíhá kanálem TCH/F.11. 0xdd.Počítačové sítě. Je to velmi jednoduchý protokol. tj. protože se nesmí v datech objevit tato sekvence. až 171. Protokol nezabezpečuje: o Detekci chyb při přenosu (nutno použít alespoň na úrovni modemů) ISŠP Brno. obdoba připojení v LAN a přenosu v Internetu (princip sítě v síti). 8. a znak ESC sekvencí 0xdb. Nevýhody: • rychlost z PC 9. Existuje velké množství linkových protokolů. V praxi se předpokládá využití 4 slotů a přenosové rychlosti 28kb/s. 0xdc.2kb/s.6kb/s • nutnost sestavení okruhu (trvalé spojení i bez přenosu dat) GPRS Používá paketový přenos (General Paket Radio Services).17 . SLIP (Seriál line IP) Vkládá IP pakety přímo do linky. Při řízení linky jsou mezi data vkládány ESC sekvence (analogie komunikace mezi PC a terminálem nebo tiskárnou).

Nekomprimuje data! Z tohoto protokolu také vychází protokol PPP.Počítačové sítě. FIN nebo nenastavení ACK. Potom ISŠP Brno. kdy se nastaví příznaky AWU. tak komprimuje o Kompresor komprimuje „jednotlivá spojení“. pokud je možná. CSLIP (Compressed SLIP) Navíc proti SLIP komprimuje záhlaví TCP/IP (40B zkracuje na 3B. o Kompresor ověří komprimovatelnost paketu. Princip komprese (autorem komprese Van Jacobson): o Zjistilo se. 8. Potom je možné přenášet pouze změny nebo přírůstky změn.18 . Speciální případ je komunikace pro protokoly Telnet a Rlogin. František Kovařík Strana . která obsahuje info o změnách v záhlaví.16B). o Komprese se provede pouze u TCP paketu. neprovádí se u UDP.komunikace na síti o Protokol nenese info o přenášeném protokolu síťové vrstvy (nelze na jedné lince mixovat protokoly). SYN.11. také nefunguje ARP o Oba konce spojení se neinformují o své adrese či konfiguraci o Nelze použít pro synchronní linky (z důvodů ESC sekvence) Vhodný pro pomalé a méně poruchové sériové linky. byt záhlaví tvoří maska. že během komunikace se záhlaví protokolu příliš nemění.2011 . Ing. ICMP nebo v případě nastavení příznaků RST. pro každé udržuje SLOT s info o záhlaví o V případě již existujícího spojení provede kompresi s označením ukazatelů o V případě neexistujícího spojení založí nové (buď ve volném SLOTu nebo nahradí nejstarší spojení) linka Kompresor Kompresor SLOT (0 až 255) SLOT (0 až 255) Komprimované záhlaví Č I P S A W U Číslo Slotu (spojení) Č Kontrolní součet TCP (nezkrácen) Urgent U Přírůstek okna W Přírůstek potvrzení A Přírůstek odeslání S Přírůstek identifikací IP I DATA 1. který si navíc tuto konfiguraci a kompresi dohodne s druhou stranou.

který je od HDLC odvozen).informační rámce. potvrzení I rámců). že již existuje možnost komprese UDP. kdy která stanice vysílá. V PPP má hodnotu 8x1 (oběžník) CRC. ADR.adresa stanice. Bitově orientovaná synchronní verze HDLC využívá „bit stuffingu“. ale i řídící funkce (inicializace . tj. společné přenosové médium. IPv6 apod. Později byla norma HDLC rozšířena pro asynchronní přenos (například PPP. 8.19 .nečíslované rámce. pro kterou je určen datagram (má význam u módu NRM). řízení.obsahuje data.toto pole je dlouhé 8b. zpravidla 32b nebo 16b DATA.uvozuje každý datový rámec. která je 8b 0x7e (šest 1 po sobě). pooling. U znakově orientovaného přenosu se tato technika nepoužívá (data musí být v blocích 7b nebo 8b). NRM (NRME) (normal response mode).komunikace na síti záhlaví obsahuje pouze 3B a 1B dat.odpovídá SDLC. Řídící stanice 3. ABM (ABME) (asynchronous balanced mode). Problematika komprese je dále rozpracována. ostatní podřízené.11. Tento mód méně běžný. ARM (asynchronous response mode). Ing.pro propojení dvou stanic plným duplexem. určeno k přenosu dat  U frame (8b).2011 . Podřízená stanice Podřízená stanice Formát rámce HDLC: FLAG ADR Řídící pole DATA CRC FLAG Záhlaví zápatí FLAG. HDLC Vznikl z protokolu SDLC fy IBM. vkládání a následné vypouštění 0 po sekvenci 5x1 v datovém toku. František Kovařík Strana . protokoly vyšších vrstev Řídící pole. řízení linky a diagnostika)  S frame (8/16b). spojení více stanic na poloduplexním spoji (přepínaný duplex).podřízené pouze odpovídají.rámce supervizora.Počítačové sítě. jedna stanice řídící. definován tzv. existuje v rozšířené verzi Stanice 2 Stanice 1 2.kontrolní součet. Módy HDLC: 1. existuje také v rozšířené verzi. Řídící stanice může dávat příkazy.nejsložitější část. určen pro synchronní přenos. neobsahují zpravidla datová pole I frame N(R) P/F N(S) 0 Potvrzení přijetí rámce pool číslo vyslaného rámce ISŠP Brno. začíná a končí FLAG značkou. rozlišujeme 3 typy HDLC rámců:  I frame (8/16b). tj. tj. tj. nejen pro data.málo běžný. pro řízení toku dat (žádost o vysílání.

pro přenos nečíslovaných datových rámců Příklady dialogů: SABME nastavení linky UA DISC odpojení linky DM FRMR reset linky SABME UA Vlastnosti HDLC.komunikace na síti Povolení vysílat (nastaví řídící stanice shodí podřízená stanice) S frame N(R) P/F X X X X C C 0 1 Potvrzení přijetí rámce pool příkazy RR.24  Používat asynchronní přenos nebo bitově či znakově synchronní  Vyžaduje full duplexní dvoubodový spoj (pevné nebo komutované linky)  Nepoužívá I. Ing.příkazy pro nastavení komunikačního módu UA .výměna konfiguračních info mezi stanicemi UI .rámce (nečísluje a tedy neopakuje přenos)  Umožňuje přenos více síťových protokolů FLAG ADR Řídící Protokol DATA CRC FLAG pole 1B 1B 1B 2B 2B 1B ISŠP Brno. začíná se nastavení linky XID .přijímač připraven RNR.rámce.odmítnutí rámce.11. pouze U. 8.20 .Počítačové sítě. zopakovat) U frame C C C P/F C C 1 1 pool Povolení vysílat (nastaví řídící stanice shodí podřízená stanice) Typy příkazů: SABM (SABME) SNRM (SNRME) . navíc však umožňuje:  Využívat rozhraní V.přijímač nepřipraven REJ.slouží k potvrzení nastavení módu DISC .odpojení DM .  Zjišťuje chybné rámce  Vyžádá retransmisi chybných číslovaných rámců  Pomocí UI umožňuje mixovat více síťových protokolů PPP Má tvar rámců HDLC.potvrzení odpojení FRMR . František Kovařík Strana .2011 .odmítnutí (chybný rámec.

komunikace na síti Protokoly: Součástí je 5 služebních protokolů:  LCP (C021h). EAP). 8. CHAP.pro IP • IPV6CP (8057h). Je určen k navázání.2011 .pro IPX Protokol LCP a navázání spojení Je to služební protokol.pro Ipv6 • IPXCP (802bh). CHAP. Ing. komprimaci (CCP). který je společný všem síťovým protokolům přenášeným touto linkou. např. EAP… (C023h). konektory. František Kovařík Strana . ukončení spojení. rozložení zátěže (MLP).21 . šifrování (PAP. LAN má zpravidla rozsah jedné nebo více budov.slouží k navázání spojení  PAP. nastavení linky pro protokoly IP vrstvy (vyjednávací NCP). Lokální sítě (LAN) Kdo je kdo v síti Lokální síť (jak bylo zmíněno v předchozích kapitolách) je vzájemné spojení všech prostředků sítě.šifrování přenosu. uzly a zesilovače)  prostředky síť užívající. rozšiřování přenosového pásma (BAP)  Skupina protokolů NCP (8xxxh). ISŠP Brno. komprimaci dat.Počítačové sítě. Prostředky sítě můžeme rozdělit na:  technické zabezpečení komunikace sítě (kabely.slouží k autentizaci  Protokol pro zpětné volání  Další protokoly. Navazování Autentizace spojení Odpojena Další protokoly Ukončování spojení Síťový Síťový protokol Síťový protokol protokol Další protokoly slouží k vyjednání dalších možností linky. Linka se nachází ve stavu:  Navazování spojení  Autentizace  Síťový protokol a Zpětné volání  Ukončování spojení. např.11.: • IPCP (8021h). dohodě na autentizačním algoritmu apod.

protože je schopen rozlišovat linkovou adresu. V případě. Ing. Mohou také obsahovat vyrovnávací paměť pro vyrovnání různých rychlostí spojených sítí.Počítačové sítě. Most (Bridge) Pracuje obdobně jako opakovač.komunikace na síti Technické prostředky LAN V případě sítě na bázi spojení sběrnicovým způsobem je tato síť rozčleněna na segmenty (kratší úseky). bude pro spojení používána kroucená dvojlinka a takový opakovač se nazývá lidově „HUB“. Je to jednoduché zařízení pracující pouze na FL. Rozlišujeme:  servery a  pracovní stanice (klienty). které jsou vzájemně spojeny uzly pro překlenutí větších vzdáleností mezi segmenty. 8.11. ale pouze tam. opakuje všechny rámce do všech portů uzlu. DNS apod.). Často je to počítač. používá stejnou LL. které v sobě zahrnuje výhody více portů opakovače a selektivní výběr mostu. jenom již neopakuje všechny rámce do všech portů. Tabulka může být naplňována ručně administrátorem nebo automaticky odposlechem provozu na síti. Podle typů segmentů a v závislosti na požadovaném provozu na síti rozlišujeme různé typy uzlů. František Kovařík Strana . který ostatním účastníkům sítě nabízejí nějaké své služby. Spínač (Switch) Je to zařízení. Servery Jsou to veškeré prostředky. že segment bude tvořit pouze jedna stanice (PC). který může plnit i další jiné funkce (Firewall. Navíc tzv. kde se nachází adresovaná stanice. Směrovač (Router) Je to zařízení. V poslední době se proto nahrazují opakovače spínači.22 .) Usměrňuje provoz na základě směrovací informace v síťových rámcích (směruje). přepínaný Ethernet). které již pracuje až na síťové vrstvě a používá se pro napojení LAN na WAN. které optimalizují zatížení jednotlivých segmentů sítě (tzv. Pracuje tedy i na LL. Patří mezi ně počítače nabízející: ISŠP Brno. inteligentní spínače umožňují propojit segmenty i s různými typy LL (Eth a FDDI apod. Pouze oběžníky rozesílá do všech portů. Zpravidla slouží k propojení dvou nesourodých sítí LAN. Typy uzlů Opakovač (Repeater) Slouží pro prosté překlenutí větších vzdáleností nebo vhodné strukturování kabeláže. kterou si ukládá do tabulky. Uživatelé sítě Jsou to veškerá zařízení užívající LAN.2011 .

Počítačové sítě. osoby nebo programy. tabulkou pověření (Trustee). Tato autentizace je většinou zajištěna tzv. potom jej nazýváme dedikovaný. Ing. Tuto míru důvěry definoval administrátor sítě pro každý server na síti tzv. Passw: n885y. 8.plní obě funkce. Ne každá stanice proto bude moci využívat všechny nabízené služby v síti. definováním nejméně jednoznačného přihlašovacího jména uživatele (name) a bezpečnostního hesla (password). které vlastně představují jednotlivé fyzické prostředky sítě. ke kterým mají přístup (uživatelská práva). tj.11. Tyto prostředky jsou tvořeny pracovními stanicemi nebo servisními uzly (servery). Name: pickA Name: pickB Passw: n876x. monitorovat provoz apod. uživatelským účtem. kdo má definovánu důvěru na daném serveru). které mohou tyto prostředky sítě spravovat (konfigurovat. na míře důvěry toho kterého serveru. tj. Každý uživatel (i administrátor). do níž je napojena Fyzická a logická struktura sítí Z hlediska síťového prostředí rozlišujeme vzájemně komunikující uzly (node). tj. tj. Často bývá klientem i samotný server. kteří tyto prostředky používají rozlišujeme:  uživatele (klienty). Z hlediska uživatelů. tj. Základní filozofie využívání služeb na síti je založena na právech přístupu k těmto službám. Pokud server nedovoluje plnit i funkci pracovní stanice. který používá prostředky dané sítě se musí autentizovat (prokázat.). že je to skutečně ten. osoby nebo programy. které pouze využívají nabízené služby serverů v síti.23 . využívající služeb servisních uzlů a  administrátory. František Kovařík Strana . nastavovat práva přístupu. Pracovní stanice Jsou to prostředky sítě. SRV1 SRV2 Client (Nick) Nevýhody fyzické struktury: ISŠP Brno.2011 .komunikace na síti  prostor pro ukládání souborů a dat (FS)  pracovní prostředí pro aplikace (AS)  prostor pro manipulaci s tabulkovými daty (DBS)  poštovní služby (EMS)  terminálové služby (TS)  hypertextové služby (HTS)  tiskové služby (PS)  multimediální služby (MMS) apod.

Takových objektů potom může být definováno mnohem více.2011 .24 . František Kovařík Strana . Výhody logické struktury:  z hlediska administrátora je správa takové síťové struktury práce s databází jako jedním souborem  z hlediska uživatelů je proces přihlašování procesem autentizačním. SRV1 SRV2 Client (Nick) Příklady logických struktur sítí:  NDS – Netware Directory Services (Novell)  AD. Logická struktura je systematický logický popis síťové struktury. Ing. tj. kdy si každý server ověřuje míru důvěry i autentizaci uživatele u této centrální databáze. než je celkový počet fyzických uzlů sítě.:  distribuovatelností (rozdělení a rozmístění na různé servery v síti)  replikačním procesem (více kopií a pravidelnou aktualizací)  ochranou transakčním procesem (ochrana proti výpadku při přenosu). Jako příklad lze uvést:  kontejnery (organizační objekty) pro hierarchickou organizaci sítě  uživatel a skupina (účty) pro definici jednotných autentizačních údajů  tisková fronta pro organizaci tisku na síťových tiskárnách a jiné.Počítačové sítě.Domain Name Services (Internet).komunikace na síti  z hlediska administrátora je nutné provádět všechny změny a nastavení na každém prostředku zvlášť  z hlediska uživatelů je nutné znát různá jména a hesla ke každému prostředku sítě (z důvodu bezpečnosti) Z důvodu zjednodušení práce v rozsáhlých sítích a zvýšení bezpečnosti jejich provozu se přechází na definování logické struktury sítě. 8.11. Bezpečnost takovéto sítě je zajištěna bezpečností databáze.Active Directory (MS Windows NT)  DNS. který je uložen ve formě databázového souboru na serveru. Name: nick Passw: n876x. ISŠP Brno. Každý prostředek v takové struktuře potom představuje objekt s přesně definovanými vlastnostmi a funkcemi.

RFC. IPX/SPX.2011 . ITU normy v Praze na TEST-COMu) Proč je tolik protokolů?  Komunikace po síti je problematika široká a komplikovaná  Překrývá mnoho různých profesí (analog/číslicová technika. avšak z 1. PKCS nebo www. AppleTalk apod. tisíce je aktuálních jen několik (důvodem je rychlý rozvoj této technologie). královskému protokolu užívanému v lidské společnosti. RIPE. které u Internetu představují tzv.Počítačové sítě. 8. Dostupnost norem na Internetu. kterých je v současnosti více. státnímu. který normalizoval soustavu protokolů nazvaných ISO OSI.dříve CCITT. Lze také nastudovat v knihovnách (např. Normy vydává mezinárodní normalizační úřad (ISO). jak 3000. HW/SW. Pravidla komunikace (normy). RFC (request for comments).cpress.komunikace na síti TCP/IP – protokoly internetu Síťové protokoly Počítače používají ke vzájemné komunikaci tzv.).)  Efektivnější rozvoj jednotlivých částí „odděleně“ ISŠP Brno.11. Další organizace zabývající se normalizací je ITU (pro telekomunikaci v Ženevě. Ing. síťové protokoly (TCP/IP.cz/knihy/tcp-ip-bezp. NetBeUI.25 . František Kovařík Strana . která je již od roku 1865) nebo IEEE (pro elektrotechnická zařízení). Analogicky je lze přirovnat k diplomatickému. telekomunikace/elektrotechnika apod.

2011 . které jsou propojeny pomocí směrovačů (router. úplnou směrovací info pro jeho dopravu k adresátovi.přenosu Komunikace reálná Úplný komunikační (spojení kanál Model TCP/IP Tato rodina síťových protokolů se nezabývá F a L vrstvami. Komunikační zařízení vyhovující ISO OSI se používají pro přenos IP datagramů protokolů TCP/IP. ISŠP Brno.komunikace na síti Komunikace Analogie komunikace: virtuální Vrstva myšlenek Dva cizinci A B Vrstva překladatelů IA IB Vrstva fyz. ne však naopak).11. APPLICATION LAYER NFS FTP HTTP IMAP XDR Telnet SSL DNS RIP RPC BOOTP TFTP TCP UDP IP ICMP IGMP ARP RARP LL / FL Internet protokol (IP) Odpovídá S vrstvě ISO/OSI Přenáší IP datagramy. . mohou k adresátovi dorazit v jiném pořadí. gateway). František Kovařík Strana . Každý datagram je sítí přenášen samostatně.26 . kdy každý v záhlaví nese adr. tj. existuje však mezi nimi určitá analogie. příjemce.Počítačové sítě. 8. Ing. Pro Internet se tedy pro tyto vrstvy používají protokoly ISO OSI standardizované ITU. Internet je tvořen jednotlivými LAN.tj. ISO OSI a TCP/IP jsou nesouměřitelné. IP má celosvětově jednoznačnou (normalizovanou) adresu (1 síťové rozhraní může mít více IP adres.

proto je IP datagram maximálně 162 B dlouhý Identifikace IP datagramu. pak je o to delší.2011 .signalizace a řízení IP a doprava adresných převodníků o ARP.číslo pro verzi protokolu (pro IP v4 rovno 4) Délka záhlaví.slouží ke specifikaci kvality přenosu. videa apod. IGMP.komunikace na síti IP protokol je tvořen: • Vlastním protokolem IP (přenáší data vyšších vrstev) • Služebními protokoly (virtuální komunikace mezi odpovídajícími IP vrstvami) o ICMP. RARP. Maximální délka je proto 60B (15x4B) Typ služby. Ing. Význam příznaků: 0 DF MF .27 . V případě použitých volitelných položek musí být délka násobkem 4B. František Kovařík Strana . HW3/HW4 a MAC5/MAC6) ETHERNET2 MAC6 Router 1 HDLC IP2 MAC2 HW3 ETHERNET1 Router 2 HW4 MAC4 MAC1 IP1 IP datagram se skládá ze záhlaví a přenášených dat.slouží pro mechanismus fragmentace datagramů. Definována RFC2474.zpravidla na IP nezávislé protokoly (neobsahují IP záhlaví) Příklad přenosu IP datagramů z IP1 na IP2 („překládání“ L rámců z MAC1/MAC2. nelze fragmentovat/ fragmentace možná ISŠP Brno. využije se zejména pro aplikace požadující garanci šířky pásma (přenos zvuku.celková délka záhlaví (včetně CRC) vyjádřena v počtu 4bajtů (číslo 5 znamená 5x4B). příznaky a fragment offset. 8. Verze IP Délka Typ služby Celková délka IP datagramu (4b) záhlaví (1B) (2B) (4b) Identifikace IP datagramu Příznaky Offset fragmentu (2B) (3b) (13b) Délka života TTL Protokol vyšší vrstvy CRC IP záhlaví (1B) (1B) (2B) IP adresa odesílatele (4B) IP adresa příjemce (4B) Volitelné položky záhlaví DATA Verze IP. takže v případě nevyužití se doplní nevýznamnou výplní.) protokolem RSVP (RFC2205) Celková délka IP datagramu – vyjádřena v B.Počítačové sítě. Délka je zpravidla 20B. může obsahovat volitelné položky.11. další fragment / žádný další fragment .

(TTL) slouží k zamezení nekonečného toulání datagramu. Umožňuje: • Signalizaci mimořádných událostí v sítích. Protokol ICMP Je to služební protokol IP. IP-IP (4). • Řízení a kontrolu směrování.org/numbers.OS 9 0 Odpověď na žádost o směrování ANSW APL 10 0 Žádost o směrování QUE APL ISŠP Brno. Dokonce i ICMP a IGMP se chovají jako takové protokoly. Některé typy používaných zpráv: Typ Kód Popis Co sign Zpracuje 0 0 Echo ANSW APL 3 0-13 Nedoručitelný IP datagram Err APL 4 0 Sniž rychlost odesílání Err OS 5 0-3 Změň směrování Err OS 8 0 Žádost o echo QUE APL. To lze například využít i pro vytvoření VPN (virtuální privátní sítě). IGMP= 2. ICMP= 1. Protokol vyšší vrstvy. Eth-IP (97).kontrolní součet ze záhlaví paketu. Volitelné položky. rozšiřují možnosti IP a mohou být někdy i zneužívány. IP adresa odesílatele a příjemce. Tato čísla přiřazuje organizace IANA (www. když datagram prochází směrovačem (změna TTL). UDP=11h) Mohou to být i protokoly.Počítačové sítě. • Časovou synchronizaci.11. Např. které internet nepodporuje. Tento součet se musí vždy vypočítat. • Řízení rychlosti (snižování).28 .html ). které tunelují jiné. (např. který slouží k řízení takovéto virtuální komunikace. TTL je obecně parametrem jádra OS (u WIN je klíčem registru). Tuto položku každý směrovač snižuje alespoň o jedničku.komunikace na síti Doba života datagramu. Pokud již je TTL=0.hrubé a jemné dělení druhů událostí předávaných ICMP pakety. IPX- IP(111).nese číslo protokolu vyšší vrstvy. 8. potom se datagram zahazuje a odesílateli je toto signalizováno ICMP. Ing.kontrolní součet pouze ze záhlaví (způsob výpočtu je uveden v RFC1071 a RFC1141).využívány jen ojediněle. CRC. Záhlaví ICMP paketu je 8B: Typ Kód CRC (1B) (1B) (2B) Proměnná část záhlaví (4b) Typ a Kód.iana.jsou to 4B jedinečné adresy komunikujících stran. František Kovařík Strana .2011 . • Žádost o odezvu. CRC IP záhlaví. pokud využijeme šifrování takového protokolu. TCP=6.

ac. Ing. na který ji směrovač odpoví IP položkami a příslušnou preferencí. která umožňuje dynamicky konfigurovat svou směrovací tabulku.Počítačové sítě.fj) TTL=4 TTL=2 TTL=3 TTL=1 Směrovač Směrovač Směrovač Cílová Zdrojová stanice stanic stanice 1 2 3 ISŠP Brno.2011 . u UDP paketů toto ignoruje. který mapuje cestu k cílové stanici přes jednotlivé směrovače na cestě. Změň směrování Tímto příkazem se provádí dynamické změny směrovacích tabulek OS. že není možné včas IP datagram sestavit z fragmentů. Směrovače na takovou žádost nejen samy odpovídají. Po startu stanice oběžníkem vyšle na LAN tento požadavek. Všechny OS podporující TCP/IP obsahují aplikaci ping. Odesílatel u TCP paketů rychlost sníží. Nedoručitelný datagram Pokud nelze datagram předat dále adresátovi a je zahozen. datagram bude zlikvidován. Každá stanice musí tento typ příkazu podporovat (výjimku mohou tvořit pouze jmenné DNS servery). že položka TTL=0. tj. Čas vypršel Signalizuje. Čím je vyšší preference. František Kovařík Strana . Sniž rychlost odesílání V případě přetížení sítě na některém ze směrovačů tento odesílateli signalizuje požadavkem snížení rychlosti.usp. kdy se optimalizuje cesta přes směrovače. Důvody jsou upřesněny kódem zprávy.11. Obdobně se postupuje i v případě. která umožňuje využít některé příkazy ICMP. je odesílatel touto zprávou o tom informován.komunikace na síti 11 0-1 Čas vypršel (TTL=0) Err APL 12 0-1 Chybný parametr (IP záhlaví) Err APL 13 0 Požadavek na časovou synchronizaci QUE APL 14 0 Odpověď na časovou synchronizaci ANSW OS 17 0 Žádost o masku podsítě QUE APL 18 0 Odpověď na žádost o masku podsítě ANSW OS Echo Nejjednodušší způsob testování přítomnosti protějšího účastníka komunikace. Žádost o směrování Je to nová možnost využití tohoto služebního protokolu. tím je adresa více preferována. (lze zkusit na Fidži kula. ale v náhodném intervalu mezi 9 až 10min oběžníkem samy generují odpovědi na žádost o směrování. Tohoto příkazu využívá i program tracert. 8.29 .

Je proto také možné fragmentovat fragment. pokud tuto implementaci směrovač podporuje. Fragmentace je chápána jako nutné zlo. pro extrémně bezpečnou komunikaci se fragmentace zakazuje. Tato velikost se nazývá MTU (maximal transfer unit) a je např.11. 8.2011 .10B v záhlaví). Linkový protokol MTU Ethernet II 1500B Ethernet SNAP 1492B FrameRelay 1600B FDDI 4478B Protože teoretická délka IP datagramu může být až 16kB. Ing.komunikace na síti Time exceed Time exceed Time exceed Echo Žádost o masku Tímto příkazem může bezdisková stanice žádat o masku své sítě. že linkový rámec má omezenou maximální délku. Směrovač se rozhodne na základě příznaku „fragmentace možná“ a provede fragmentaci. který je komplexnější. Fragmentace Tento proces nastává z toho důvodu. pokud obdržela protokolem RARP IP adresu. Časová synchronizace Tímto se žádá cílový počítač o čas (časové razítko).30 . které již byly vloženy do předchozích fragmentů). což omezuje i velikost datagramu rámcem přenášeného. tak také může být na lince MTU menší. ISŠP Brno. Zdrojový počítač potom koriguje přijatý čas o čas RTT (dobu procházky od zdrojového počítače k cílovému). Toto je však v současnosti vytláčeno aplikačním protokolem BOOTP nebo DHCP.počet fragmentů)! Síť nerozlišuje mezi přenosem celého (nefragmentovaného) IP datagramu a fragmentu. František Kovařík Strana . K označování fragmentů se využívá položek záhlaví příznaky a offset fragmentu (vyjadřuje počet B z dat původního IP datagramu. MTU lze zjistit také pomocí aplikace ping s parametrem –f (zákaz fragmentace) a parametrem –l (délka datagramu B). nebo ne (pak o tom informuje zpět odesílatrele). Na žádost o časovou synchronizaci cílový počítač vyplní čas přijetí žádosti a čas odeslání. Oprávnění skládat fragmentované datagramy má pouze příjemce. než datagram. Celková délka se tak prodlužuje o násobek (n-1) délky IP záhlaví (n.Počítačové sítě. ICMP signalizace také může obsahovat položku MTU (9.

který má být přenesen na nejbližší směrovač (v LAN).uvést všechny routery • Upozornění pro směrovač lze přenášet i info pro samotný směrovač • Bezpečnostní omezení podle RFC1108 Protokoly ARP a RARP ARP řeší problém přiřazení linkové adresy IP datagramu. Proxy ARP: využívá se u LAN. Tu lze vyčíst ze systému příkazem arp –a.ANS=2. Lze také ručně vkládat položky parametrem –s (statická položka) nebo rušit položku –d. Typ LP Typ SP HS PS Operační kód • typ linkového protokolu (Eth II = 1) • typ síťového protokolu (IP=800h)  délka linkové adresy (Eth= 6B) • délka síťové adresy (IP=4B)  operační kód (ARP Q=1.2011 .komunikace na síti Volitelné položky IP záhlaví Tyto patří k zajímavostem protokolu TCP/IP a mohou být i nebezpečné a proto mnozí „provideři“ takové datagramy zahazují.lze uvést jen některé routery • Striktní explicitní směrování (ping –k router router… adresa). 8. Protokol IGMP Je to služební protokol.vytvořeny 3 sloty pro timestamp • Explicitní směrování (ping –j router adresa).31 . Tento protokol je však již nahrazen aplikačním protokolem DHCP. Postup: • Vyšle se linkový oběžník (adresa= 6xFFh) • Datová část obsahuje IP odesílatele a IP adresáta. Adresu odesílatele známe. ale adresu příjemce je potřeba získat.Počítačové sítě. Existují například tyto možnosti: • Zaznamenávej směrovače (ping –r 5 adresa).vytvořeno 5 slotů pro záznamy IP • Zaznamenávej čas (ping –s 3 adresa).11. Protokol RARP sloužil ke zjištění IP adresy u bezdiskových stanic. na kterých je směrovač (ARP pracuje pouze na LAN). Ing. Filtrace ARP: spočívá ve statickém naplnění ARP cache u serveru. Aktuální je nyní verze 2 (RFC2236). RARP Q=3. takže ten nemusí použít ARP dotaz. pro něhož se hledá linková adresa • Odpoví ten směrovač. František Kovařík Strana .ANS=4) V dalším poli jsou: Source MAC Source IP Destination MAC (0) Destination IP Do pracovní paměti (ARP cache) se naplní položka MAC adresy pro danou IP. Na směrovači běží proxy ARP. který slouží k šíření adresných oběžníků (multicasts). jeho struktura je: IP záhlaví Typ (1B) MRT (1B) CRC (2B) IP adresa oběžníku (4B) Typ • dotaz směrovače na další členy (11h) ISŠP Brno. kdy na ARP dotaz k IP adrese směrovač doplní svou linkovou adresu. který má ve směrovací tabulce IP adresáta.

vytváří virtuální okruh na dobu spojení. Oběžníky a linkový protokol Je to jeden z problémů. které jsou dynamicky prověřovány.0. To umožňují i linkové protokoly. SMTP. P a A Zavádí speciální „prezentačně-aplikační“ protokoly (SSL. IP adresa oběžníku Představuje vlastní adresu v intervalu 224. protože takové oběžníky jsou vyhrazeny pro LAN.mapování adresného linkového oběžníku (23b) Protokoly TCP/UDP Odpovídá vrstvám R. SNMP …). Protokol TCP IP spojuje 2 počítače na globální úrovni. 8.11. Vznikají skupiny členů pro daný oběžník.5e. určení linkové adresy.32 . Adresa linkového oběžníku se pak vytváří mapováním IP adresy do linkové adresy. POP3 …) • Služební protokoly pro správu Internetu (RIP.00. x IP adresa oběžníku n. mívají nastavenu hodnotu TTL=1. 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 1 1 0 x x x ….Počítačové sítě. S/MIME …) Z praktického hlediska lze rozdělit na: • Uživatelské protokoly pro aplikace uživatelů (HTTP.komunikace na síti • požadavek na členství ve skupině (16h) • opuštění skupiny (17h) MRT Používá se pouze v dotazu směrovače. Jádrem internetu je MBONE (Multicast Backbone).255. do kterého musí všichni členové opakovat požadavek na členství ve skupině. František Kovařík Strana .255. v desetinách sec čas. Ing. FTP. ISŠP Brno. kdy je nastaven nejnižší bit 1.0 až 239. • okruh je plně duplexní. Za tím účelem je IANA registrována jako fiktivní výrobce síťových adaptérů s číslem 00. • přenášené bajty jsou číslovány a integrita přenosu zajištěna CRC.nejednoznačné mapování adresy (5b) x. Je to protokol: • „connection oriented“. kde je zabezpečeno šíření adresných oběžníků. Problém vzniká s mapováním části IP adresy .255.2011 .B linkové adresy. Telnet. x linková adresa 1110 n n n n n x x x ….0. IMAP. tj. jak doručit oběžník konkrétní stanici na LAN. která potom musí být ošetřena vyššími vrstvami (IP protokolem). TCP příslušné aplikace na nich běžící. tj. OSPF. CRC Obdobný výpočet. jako u ICMP.

Rozdíl mezi segmentací a fragmentací (TCP segmentuje. port.přírůstek poř. TCP nese počáteční pořadové číslo B (ISN) FIN.33 . Po přičtení k poř číslu odeslaných B ukazuje na konec naléhavých dat (lze využít např. odesílatel skončil přenos dat (poslední segment) ISŠP Brno. čísla přijímaného B.Počítačové sítě. source IP/dest.signalizace. • spojení je na úrovni „portů“ (2B číslo). ale od náhodné binární hodnoty. Ukazatel naléhavých dat.2011 .odesílatel a příjemce segmentu. Ing. který bude příjemce ještě akceptovat. 8. Jednoznační identifikace v internetu= source port/dest.odmítnutí TCP spojení SYN. že správně přijal vše až do tohoto čísla –1).je platný při nastavení příznaku URG. Příznaky URG. Struktura TCP záhlaví: Source port Destination port (2B) (2B) Pořadové číslo odeslaného bajtu (4B) Pořadové číslo přijatého bajtu (4B) Délka záhlaví Rezerva U A P R S F Délka okna (Win size) (4b) (6b) R C S S Y I (2B) G K H T N N TCP CRC Ukazatel nálehavých dat (2B) (2B) Volitelné položky záhlaví DATA Source/destination port. potvrzení přijetí předchozích dat PSH. že TCP má aplikační data RST.B TCP segmentu (nese do pořadového čísla délky segmentu).vyjadřuje délku záhlaví (násobky 4B) Délka okna. František Kovařík Strana . které identifikuje komunikační kanál. protokol (TCP) Pořadové číslo odeslaného B. • základní jednotka přenosu je TCP segment (paket).číslo 1.komunikace na síti • zabezpečení proti poruchám technických prostředků (ne proti inteligentním narušitelům). IP fragmentuje). u TELNET pro interpretaci příkazu ABORT apod.TCP nese URG data ACK.odesílatel začíná s novou sekvencí číslování. Číslování obecně nezačíná od 0. Jednoznačné číslo. IP.11.TCP má platné pole „pořadové číslo přijatého B“.). který je příjemce připraven přijmout (potvrzení. Délka záhlaví. Pořadové číslo přijatého B-číslo následujícího B.

org Neprivilegované (klientské).F) ISŠP Brno.do 1023 (všeobecně známá čísla portů. naslouchání SYN_RCVD přijal segment SYN Klient: SYN_SENT odeslal segment SYN Stavy lze vypsat netstat –a Ukončování spojení Uzel 1 Uzel 2 FIN_WAIT (A. Pseudozáhlaví: IP adresa odesílatele (4B) IP adresa příjemce (4B) 00h Protokol vyšší vrstvy Délka IP dat (1B) (1B) (2B) TCP segment Volitelné položky Max. 8. František Kovařík Strana . 40B • max.11.S) ESTABLISHED ACK (A) ESTABLISHED Stavy spojení: Server: LISTEN.2011 . Ing.Počítačové sítě.iana. přiděluje IANA) www.34 .na 1023 (W2K přiděluje do 5000) Navazování spojení Klient Server SYN_SENT SYN (MSS) (S) SYN_RCVD ACK (A. ale i z některých položek IP záhlaví! Vždy vyžaduje sudý počet B.komunikace na síti Kontrolní součet TCP CRC se počítá nejen z dat. délka segmentu (MSS) – vždy proběhne při navazování spojení (příznak SYN) • zvětšení okna (shift count) • časové razítko + echo časového razítka • čítač spojení • nový čítač spojení • echo čítače spojení. Správa portů Privilegované.

FTP). ale na nějaká data z protější strany.2011 . Nagleův algoritmus. velikosti WND (omezuje příjemce) a která současně nepřevyšují CWND (omezuje odesílatel). ISŠP Brno. Minimální mez je vyjádřena hodnotou SSTRESH (v násobcích MSS). Proto se zavádí „congestion window“ (CWND).35 . 8. která současně potvrzuje. která nemohou směrovače přenést (zbržďuje komunikaci). Proto si systém spustí hodiny s tikem zpravidla 200ms. Ing.F) FIN_WAIT CLOSE_WAIT CLOSED FIN_WAIT aktivní uzavírání spojení CLOSE_WAIT pasivní uzavření spojení CLOSED spojení uzavřeno Technika zpoždění odpovědi Snahou je minimalizace komunikace (zejména interaktivní protokoly TELNET.Počítačové sítě.komunikace na síti CLOSE_WAIT ACK (A. Odesílatel odesílá nepotvrzená data do max. Po každém tiku kontroluje a případně odešle najednou potvrzení i případná data. František Kovařík Strana . Při zahlcení hrozí ztráta dat.F) CLOSED ACK (A) jeden směr (A. Okno inzeruje příjemce a vyjadřuje schopnost pojmout objem dat.11. Technika okna Data se druhé straně posílají až do velikosti okna.SW nečeká na tik. Velikost bývá v násobcích MSS (v B) WIN (4k) MSS(1k) (1) (2) (3) ACK (2) WIN (4k) (4) (5) ACK (3) WIN(0) Zahlcení sítě Toto je zase problém odesílatele.

František Kovařík Strana . což je běžný jev na internetu. že se bude internetem potulovat segment již potvrzeného okna. protože číslo potvrzovaného B může být max 2 32. Volba zvětšení okna Rozšiřující položka umožňuje zvětšit okno nad 64kB (2B). To znamená. že je ve fázi pomalý start Pokud bude CWND > SSTRESH.11. CWIND a SSTRESH. Odesílatel potom vkládá jednorázovou rostoucí posloupnost -> čas. pak odesílatel bude chápat. že by okno bylo ve 100xMB se může stát. Tím nastává k duplikování potvrzení tohoto pořadí.komunikace na síti Pomalý start Maximální CWND se určuje dynamicky (podle aktuálního provozu na síti). Tento algoritmus rychlého zopakování umožňuje zopakovat pouze chybějící segment a tím komunikaci urychlit. Větší okno nemá smysl. Odesílatel si udržuje aktuální hodnoty proměnných: MSS naplněno staticky při SYN. a to v násobcích 2n. Následně pak příjemce může potvrdit i segmenty přijaté mimo pořadí. Protokol UDP Je to jednoduchá alternativa TCP. Ing. Pokud však odesílatel obdrží tuto duplikaci 3x po sobě. kde n je parametr příkazu (nabývá hodnoty 0-14). WIN příjemce mění dynamicky. 8.36 . Pak příjemce vloží své časové razítko a zopakuje poslední přijaté časové razítko. že WIN může být až 2 16 x 214=230- >1GB. Záhlaví: Source port Destination port (2B) (2B) Délka dat UDP CRC (nepovinné) (2B) (2B) Data ISŠP Brno. avšak se stejným číslem. potom nastaví SSTRESH =CWND/2. pokud nebude potvrzeno (nucen opakovat). pak odesílatel bude provádět růst o velikost asi MSS/8 (Congestion avoidance algorithm) Ztráta segmentu Povinnost příjemce je potvrdit při přijetí segmentu mimo pořadí potvrzení posledního platně přijatého v pořadí. Vyhýbání se zahlcení Pokud bude CWND < SSTRESH. Poskytuje nespojované služby. To může následně řešit další volitelná položka „časové razítko“. I přesto. Vyšle 1 segment (čeká na ACK) n=0 Vyšle 2 segmenty (čeká ACK) n=1 n Vyšle 4(2 ) segmenty (čeká ACK) n=2 … Pokračuje až do doby.Počítačové sítě.2011 . potom zopakuje přenos chybějícího segmentu.

František Kovařík Strana . Nazývá se protokolem IP Next Generation (IPng) nebo také IPv6. kdy adresát se ptá nejbližšího mrouteru (směrovač šířící adresné oběžníky). vrátí TCP dotaz a server pomocí TCP odpoví. Fragmentace v UDP Je sice obecně možná. Je dokonce nepovinný! (nebezpečí. u DNS: DNS dotaz -> UDP DNS odpověď -> UDP (max 512B). v případě delší odpovědi je nastaven příznak v aplikačních datech TC (truncated). To potom řeší nové protokoly (PGM) pro šíření oběžníků. ve 12/1995 a v současnosti aktualizován RFC 2460. Např. Problém UDP je dožádat nedoručená data. Oběžníky TCP neumí. Základní rysy − IP adresa je 16-ti bajtová − Filosoficky zcela nový pohled na stavbu IP  chybí kontrolní součet záhlaví.počítán nejen z dat. Kdy to bývá potřeba? Např u MFTP (multicast FTP).  málo využívaná pole přesunuta do nepovinných (dalších) hlaviček − základní záhlaví má vždy délku 40B (32B zabírají IP adresy). IPv6 byl specifikován o 15 let později. že IPv4 byl specifikován v 1/1980 a inovován v 9/1981.2011 . Historicky lze tento vývoj charakterizovat tak. délka záhlaví + data Kontrolní součet (UDP CRC). ale spíše se jí snažíme vyhýbat. který by měl odstranit nedostatky nebo omezení v současnosti používaného protokolu IPv4. že v některých případech mohou být data chybně interpretována. ale i ze stejného pseudozáhlaví. IP nové generace Je to protokol.11.Počítačové sítě. kombinace UDP+ SLIP). např. UDP však ano! Adresátem může být všeobecná skupina nebo adresná skupina. Struktura IPng záhlaví: Verze IP(6) Třída dat Identifikace toku dat (Flow label) 4b 4b (3B) Délka dat (Pay load length) Další hlavička Počet hopů (TTL) 2B (1B) (1B) Source IP adresa (16B) ISŠP Brno. 8. Ing. zejména multicast. Pokud odpověď nestačí. jako TCP. Délka dat.komunikace na síti Sada čísel portů je nezávislá na TCP.37 .

Délka dat.udává délku datagramu (bez záhlaví).specifikuje typ volitelného záhlaví. Směrovač lze totiž konfigurovat tak.klasifikuje přenášená data pro případ rozhodování při zahlcení sítě (směrovač datagramy zahazuje) Interval 0-7 – určeno pro klasický provoz 0 nespecifikovaná data 1 provoz na pozadí (news) 2 automatický provoz (mail) 3 4 uživatelem (člověkem) prováděné velké přenosy (FTP) 5 6 interaktivní provoz (Telnet. podle něhož pak odesílá další datagramy (urychlení přenosu).2011 . Další hlavička.11. který umožňuje přenos delších datagramů. Lze však pomocí další hlavičky specifikovat tzv.38 . 8. Ing. Jinou možnost by nabízela při zajištění šířky přenášeného pásma. volbu „ohromný datagram“. Tato informace může být v paměti směrovače max.číslo pro verzi protokolu (pro IP v6 rovno 6) Třída dat.datagram toku) a do paměti si poznamená výsledek směrování tohoto toku. X-Win) 7 řízení sítě (směrovací protokoly. František Kovařík Strana . Směrovač potom řeší úlohu směrování pouze 1x (1. že pro určité (identifikované) datové toky může takto garantovat propustnost (vnitřní časovač hlídá prioritu vyprazdňování bufferu).Počítačové sítě. Identifikace toku dat. proto v případě výpadku v toku dat se provádí znovu analýza.spolu s IP adresou odesílatele jednoznačně identifikuje jeden dílčí tok dat v internetu (u IPv4 se provádí podle adresy příjemce).komunikace na síti Destination IP adresa (16B) Volitelné položky (další hlavičky) DATA Verze IP. 6 sec. SNMP) Interval 8-15 – určeno pro přenosy v reálném čase (audio. Příklady některých typů: − 0 informace pro směrovače − 4 IP protokol (součást vyšších vrstev) − 6 TCP protokol (součást vyšších vrstev) − 17 UDP protokol (součást vyšších vrstev) − 43 směrovací info − 44 záhlaví fragmentu − 45 protokol IRP (součást vyšších vrstev) − 46 protokol RRP (součást vyšších vrstev) − 50 bezpečnostní hlavička ISŠP Brno. video) Vyšší hodnota má vždy vyšší prioritu.

Počítačové sítě. Ing. Příklady využití rozšířeného záhlaví Typ 0 – informace pro směrovače Typ (1B)= 0h Délka (1B) Typ volby Volba (další parametry) − rozsáhlý datagram Typ volby= 0c2h. Navíc však zajišťuje překlad IP -> MAC adresu (nahradil zastaralé protokoly ARP a RARP). tak použít explicitní hodnotu). ICMP v6 Řeší obdobné úkoly. Dále také umožňuje zjistit adresu směrovače na LAN (jako položku default do směrovací tabulky). to mohou provádět směrovače pro přenosy přes méně bezpečné zóny (nazývány jako „Security gateway“). Pole maska explicitního směrování obsahuje info (bitově zleva doprava) pro směrovač. v další volbě jsou pak tyto parametry: Typ (1B)= 0h Délka (1B) Typ volby= 0h n Rezerva Maska striktního směrování (3B) Pole n obsahuje počet směrovačů. v dalších parametrech jsou 4B obsahující délku přenášeného datagramu − explicitní směrování Typ= 0h. délka tohoto posunutí je udávána v násobcích 8mi bajtů.39 . ale navíc i šifrování přenosu.komunikace na síti − 51 autentizační hlavička − 58 protokol ICMP − 59 další hlavička nenásleduje − 60 jiná volba Počet hopů. Směrování probíhá tzv. − Fragmentace datagramů v IPng může fragmentaci provádět pouze OS odesílatele! Pole posunutí fragmentu (pro budoucí sestavení datagramu) je součástí další hlavičky. „koloběhem explicitních“ IP adres v hlavičkách (IP adresa dalšího směrovače se vždy přesune do destination IP adresy. a to pomocí adresného oběžníku. − Autentizační hlavička slouží k zajištění integrity dat a autentizaci odesílatele. František Kovařík Strana . dešifruje příjemce nebo b) Odesílatel ani příjemce nešifrují. z níž se použitá IP adresa přesune na její uvolněnou pozici v rozšířené hlavičce).použití odpovídá položce TTL. Směrovače vždy snižují alespoň o 1. přes které má datagram procházet (každý směrovač po směrování snižuje o 1).. a to: ISŠP Brno. Tato hlavička musí být vždy poslední hlavičkou! Lze implementovat následujícími způsoby: a) Šifrování provádí odesílatel. jako ICMP v4. zda má pro následující „hop“ dodržet striktní směrování (je-li nastaven. Typy příkazů jsou rozděleny do dvou skupin.2011 . což zvyšuje odolnost a ochranu datagramu proti jeho změně útočníkem − Bezpečnostní hlavička umožňuje stejně jako autentizace ochranu datagramu. 8.11.

které se používá v kombinovaném prostředí IPv4 a IPv6 (např. 2. Již neexistuje všeobecný oběžník (Broadcast). obdoba 127. zkrácený zápis pomocí zdvojené dvojtečky.2011 .0. 3. která nahrazuje sled libovolného množství čtveřic „0“ a v zápise se může vyskytovat pouze 1x (např.:0000:11 -> 12BC::11“ nebo loopback „::1“). tj.1. které jsou přidělovány poskytovatelům např. „90:1::5/62“). jednoznačná adresa síťového rozhraní (Unicast). Zápis adresy Existují 3 možné přístupy k zápisu IP adresy: 1.40 . rozhraní bez přidělené IP. jsou přidělovány z prostoru jednoznačných adres (Unicast). tj. globálně jednoznačné adresy (Unicast). hexadecimální „hhhh:hhhh:…. která má na místě adresy rozhraní samé nuly (z pohledu IPv4 to odpovídá adrese sítě).komunikace na síti 1. Pacifik) 2001:0400:: až 2001:05F8::/29 ARIN (Amerika) 2001:0600:: až 2001:07F8::/29 RIPE NCC (Evropa)  2002::/16 pro přenosy v sítích „6 to 4“ (RFC 3056). František Kovařík Strana .18“). Ing. prefixový s lomítkem a počtem maskovacích bitů (např. 8. „12BC:0000:….168.Počítačové sítě. adresný oběžník (Multicast).0. kombinací hexadecimálního zápisu (v prefixu) a desítkového zápisu posledních 4B. adresa skupiny síťových rozhraní (Anycast). ISŠP Brno.  2001::/16 adresy přidělované Internet Registry.. Používané bloky adresního prostoru IPng  ::0 dosud nespecifikovaná adresa.:hhhh“. 2001:0000:: až 2001:01F8::/29 IANA 2001:0200:: až 2001:03F8::/29 APNIC (Asie. jako u adres IPv4.11. Jako příklad lze uvést adresa „subnet-router anycast“. skupina obsahuje informační stavy a zprávy (rozsah 80h až 0ffh) IPng adresace Rozlišují se 3 typy adres: 1. „25A3::192.  ::1 smyčka (loopback). 3. 2. adresy sítí se zapisují obdobně. skupina obsahuje a řeší chybové zprávy a stavy (rozsah 0 až 07fh) 2.  001b/3 agregovatelné. vždy dvojice bajtů oddělená dvojtečkou.200.

František Kovařík Strana .  1111111011b/10 jednoznačná adresa v rámci LAN firmy (obdoba rezervovaných IP adres třídy B).11. že pokud je „1“.oběžník v rámci lokálního uzlu.globální oběžník. V rámci oběžníků také existují vyhrazené oběžníky.  FF/8 adresné oběžníky (Multicast) Oběžníky v IPng Na rozdíl od IPv4 jsou oběžníky a jejich přenos řešeny bezproblémově a navíc je výrazně rozšiřována jejich funkčnost. např. FFxx::2 pro všechny směrovače FFxx::9 pro všechny směrovače s protokolem RIP apod. Například „FF02::2“ je adresou multicastu pro všechny směrovače na LAN). Prefix v adrese je FFh.oběžník v rámci vyššího organizačního celku.: FFxx::1 pro všechny stanice (počítače i směrovače).komunikace na síti  1111111010b/10 jednoznačné adresy v rámci LAN (obdoba rezervovaných IP adres třídy C. což signalizuje oběžník. Tvar adresy je následující: FFh 000T Rozsah Skupinová adresa (1B) (4b) (4b) (14B) Z předchozího je patrné.2011 . Ing.). 8. pro RIPE. 8. která je členem tohoto oběžníku. adresa je přiřazena trvale. „2001:/16“ je rozsahem pro poskytovatele). může nabývat hodnot: 1.oběžník v rámci firmy. Rozsah specifikuje skupinu. pokud je „0“. ISŠP Brno.oběčník v rámci LAN. struktura je následující: 001b TLA ID Sub TLA 3b NLA ID SLA ID (3b) (13b) (13b) (2B) (2B) Pro internet registry poskytovatel firmy interní podsítě firmy Identifikace rozhraní (8B) TLA ID specifikuje účel daného rozsahu IP adres (např. Jednoznačné adresy (Unicast) To je specifikováno RFC 2450. např. tak je adresa oběžníku dočasná. 5. APNIC apod. Sub TLA rozdělení rozsahu pro globální (kontinentální) členění (např. že daná skupina má téměř neomezený počet členů (2112). Hodnota T má význam takový. 2.41 .Počítačové sítě. „FE80::“). E.

ISŠP Brno. že Unicast adresy budou tedy globálně jednoznačné a budou odrážet 64b identifikační adresu uzlu. Identifikace rozhraní globálně vždy jednoznačná adresa rozhraní (až 264 různých uzlů).2011 . Ing. Ti určitý rozsah adres potom přidělují svým zákazníkům (firmám) (část z NLA).42 . tu lze v současnosti sestavit i z 6B linkové adresy (specifikace IEEE 802) tzv.Počítačové sítě. což umožní i autentizaci prováděných komunikací na tomto protokolu. SLA ID tento rozsah adres je vždy k dispozici zákazníkům (firmám) pro jejich interní podsítě.11. 8.komunikace na síti NLA ID zbytek bitů (3b) ze sub TLA a poskytovatelem vyžádaná část tohoto rozsahu je určena pro národní poskytovatele. EUI-64 konverzí: Specifikace A výrobce (3B) Sériové číslo (3B) EUI-64 Adresa výrobce FFFE (2B) Sériové číslo IPv6 xxxxxx10 (2B) FFFE (2B) Sériové číslo Souhrnně lze tedy říci. František Kovařík Strana .