Jaroslav Foglar ZÁHADA HLAVOLAMU 1 Výprask

Nad tenisovými høi ti pomalu hasl den, a tøeba e to znamenalo konec výdìlku, ho i Rychlých o upøímnì radovali. Mìli toho v eho tak právì dost! Ji od èasného odpoledne pobíhali tady za bláznivì skákajícími tenisovými míèky, shýbali sv esetkrát, stokrát, tisíckrát, jen aby co nejrychleji vyhovìli svým zákazníkùm. A bylo zde dnes hodnì práce! Høi tì byla stále obsazena nenasytnými hráèi a ho i Rychlých ako sbìraèe míèkù pøebírala jedna spoleènost od druhé. Marnì se za drátìným plotem høi vz nì volal na novì pøicházející dospìlé hráèe: "Vezmìte si na sbírání míèù teï zase nás!" - " " - "Trvá jim to hodinu, ne vám podají míèek, uvidíte!" - "My jsme rychlej í!" Ho i Rychlých ípù dnes ani jednou nebyli bez práce. Málokdy se to stávalo. Obyèejnì teniso li chlapci z nejbli ího okolí, ze Dvorcù, a nepøipustili, aby si nìkdo z jiné èásti mìsta "My tady u kurtù bydlíme," øíkával v dycky Tonda Plíhal, kdy hájil výdìlkové zájmy dvoreck sbírání míèù patøí nám!" Ho i, kteøí bydleli mimo Dvorce, mìli sice své pochyby o správnosti tohoto názoru, ale Tond líhal byl chlapík jako hora a svou zásadu dotvrzoval pìstmi, nesna ili se mu jeho názor vym uvit. Spokojili se tím, e jen nìkdy, kdy èirou náhodou nìkdo z Dvoreckých vèas nenastoupil, zas jeho místo, na chvíli, na jednu hru. Byl to skoro zázrak, e se dnes podaøilo Rychlým ípùm obsadit v echna tøi høi tì, která zd ledne bylo po vèerej í bouøi sychravo a nevlídno. Dvoreètí ho i se u høi ani neukázali. Vìdìli, e nebude nikdo hrát a je na sbírání míèù potøebovat. Ale brzy po poledni se náhle svitlo prudké slunce a Rychlé ípy se právì dostaly k tomu, kdy na høi tì ve la spoleènost aplnila v echny tøi kurty. Ho i Rychlých ípù zde byli v ichni: Mirek Du ín, vedoucí tohoto chlapeckého klubu, Jarka M terý zastával úlohu klubovního zapisovatele, i Jindra Hojer a Èervenáèek s Rychlono kou. Hráèi si je rozebrali. estý, nejmlad í z hráèù, si sbíral míèky sám. Kapsièky trenýrek se utì enì plnily poctivì vydøenými korunami a s ka dou novì pøibylou zvy kování hochù za plotem. To byli chlapci ze Dvorcù, kteøí pøi li dnes o svùj výdìlek, proto e prome kali pøíchod hrá h ípù zùstávali na høi tích i pøi výmìnì hráèských spoleènosti, nebylo je mo né z høi ni akrát doplnili ze svých øad estého sbìraèe. "Neodlezete domù!" køièel zlobnì na Mirka ve chvíli odpoèinku hráèù Tonda Plíhal. "Tak vás "V ak vám pøejde chu pøijít je tì nìkdy do Dvorcù na sbírání míèù!" volal jiný dvorecký ch A teï soumrak pokroèil, hráèi konèili, odcházeli a Rychlým ípùm mìl nastat konec té skákav plotem. Ale ho i za ním neodcházeli a èekali dále na Rychlé ípy jako lovci na svou koøist. "V ichni do atny," sykl polohlasnì Mirek na své kamarády a sám ji bì el do kabiny sbìraèù nì rozbìhli za ním. Ve vzduchu le elo chladné veèerní ticho, sem nezalétl hluk ivìj í èásti mìsta. A v tom tic ebezpeèí, hrozbu. Dvoreètí ho i za plotem byli teï zcela zticha a ani se nepokou eli vnikno za Rychlými ípy na nyní opu tìná høi tì. Ale jejich mlèení bylo o klivìj í ne výkøiky pøe rátky høi bylo dìsivé. "Nebude to dnes lehké," usmál se povzbudivì Mirek v kabinì. "Èekají na nás! Neode li!" "Prorazíme, jako u nìkolikrát!" vykøikl Jindra Hojer a oèi se mu bojovnì zaleskly. "Byli e v hor ích ka ích!" Mirkovi se pøi tìch slovech vybavil na okam ik výjev z minulých dob, kdy Jindra, který se t hdy je tì s Mirkem skoro neznal, zachránil Jarku a jeho pøed rozdivoèelou hordou Èerných je kdy je skryl na dvoøe v ohromné bednì, zlomek vteøiny pøed tím, ne se Èerní jezdci vøíti aby podrobili Jindru køí ovému výslechu. Dobøe to tenkrát dopadlo, Jindra se pak stal Mirkovým a Jarkovým kamarádem, pozdìji je tì p rvenáèek s Rychlono kou. Tak vlastnì klub Rychlých ípù vznikl. Ale to v e bylo dávno, a teï je tady situace docela Èervenáèek se svou nezbytnou èervenou èapkou, která mu vynesla jméno, právì u Jindru také Nezapomínej, zlatíèko, e tìch divochù tam venku je skoro padesát a odpoèinutých, zatímco m

ali za míèky celé odpoledne jako diví!" Chi - padesát!" vyrazil ze sebe posmì nì Rychlono ka a pohlédl útrpnì na Èervenáèka. "V dyc Èervenáèek nedovede poèítat! Jestli je tam tìch rabiátù deset, tak je to v echno! Strach t pil oèi, chudinko," dodal soucitnì a po oupl Èervenáèkovi jeho èapku hluboko do èela. "Díval jsem se a poèítal jsem je!" pøeru il Jarka kádlení, v nìm si Rychlono ka s Èervená . "Je jich právì tøináct, kdy chcete nìco vìdìt!" "Tedy zrovna dost k tomu, aby nám dokázali jedineènì napráskat," øekl Mirek Du ín. "Mirku," zaprosil pak Rychlono ka, "bude to opravdu dnes nìjak zlé. Vzal bys mi k sobì p eníze? U tebe snad budou bezpeènìj í!" "Já taky! Mnì taky!" pospí il si rychle Èervenáèek a ji oba odpoèítávali své dnes vydìlané vzal. Ano, u nìho snad pøece budou bezpeènìj í. On, nejstar í a nejsilnìj í ze v ech, spí "Mohli bychom zavolat správce høi ," mínil Èervenáèek a sna il se, aby se jeho hlas ani tr chvìl. "Vy el by s námi kus za plot a ta horda by si jistì pak u nedovolila nás pøepadnout Mirek jen beznadìjnì zavrtìl hlavou: "Ví pøece dobøe, e starý Dolej pøeje spí dvorecký lásce. V dy má mezi nimi i dva syny. Nejradìji by nás zde nevidìl. Bude jistì rád, kdy do apráskáno! A pak - " dodal skoro slavnostnì, "nezapomínejte, e Rychlé ípy nevolají nikdy i na pomoc a e se ze svých ka í vylizují sami!" "To se ví," dodal pokrytecky Rychlono ka, aèkoli mìl ve skuteènosti o pomoci dospìlých lidí nouze docela jiný názor. "Myslím, e nám nezbývá nic jiného," øekl Jarka, "ne se vysypat ze vrátek jako kluci, kdy dní den kolu, a rozutéct se na v echny strany co nejrychleji. Koho chytí, toho chytí! Tøin roti pìti je pøece jen o klivá pøesila a nikomu ji nepøeju!" "Bude to asi nejrozumnìj í, co udìláme," souhlasnì pøikyvoval Mirek. "Nebudou vìdìt, za kým a tak se nám snad astnì podaøí dostat se domù. Ale teï u neztrácejme èas! Správce by je tì mohl zamknout dvíøka høi tì v domnìní, e zde nikdo není, a my bychom pak plot." Za tohoto rozhovoru se ho i obuli a oblékli. Jindra Hojer si ani teï neodepøel krásnì si uè t pì inku ve svých lutých vlasech, které mu v echna dìvèata závidìla, a Jarka Metelka si m nìkolik boxerských výpadù proti neviditelnému nepøíteli. V ak za chvíli bude a moc vidite "A teï do boje," pravil odhodlanì Mirek. V ichni vy li z kabiny, vymotali se z døevìných aten, v elijakých baráèkù a lavièek, je s i se na cestu ke dvíøkám. Za nimi nastal vzruch. Ani jeden z èekajících hochù neode el, Rychlým ípùm naopak pøipadal za dvíøky pøibylo. Nìkteøí hbitì povstávali ze zemì a tlaèili se dychtivì k brance. Tonda P hy pánovitì odstrèil a stoupl si výhrù nì pøed vrátka sám. Ho i Rychlých ípù kráèeli k vrátkùm, jak nejlhostejnìji dovedli. První el Mirek Du ín hrdý a klidný. Za jeho skoro atletickou postavou se krèili Èervenáèek no kou, pøipravení vyrazit pøed dvíøky ka dý jiným smìrem a pøedvést dvoreckým chlapcùm vrc hé strany, jak se øíkalo èásti mìsta, obývané Rychlými ípy. Jarka s Jindrou uzavírali prùv Nebyl by to v ak ani Rychlono ka, kdyby vydr el chvíli mlèet, do nikoho nerýpat, a tak, kdy yli ji jen nìkolik krokù od dvíøek, zahoukal rozmarnì na zamraèené tváøe dvoreckých chlapc nám pøi li gratulovat - e ano - och, och, jak je to od vás milé . . ." Mirek se zoufale na prostoøekého Rychlono ku otoèil, v dy ta øeè byla jen pøiléváním oleje , ne mohl nìco øíct, smoèil si je tì honem Èervenáèek, který s mistrnì pøedstíraným zklamá e máte hudbu? A slavnostního øeèníka?" Snad ty poznámky opravdu nebyly nijak zvlá zle my leny. Ale rozohnìným Dvoreckým staèily, pùsobily jako jiskra v prachárnì. Pøed dvíøky se ozval øev, za který by se nemuselo stydìt ani stádo paviánù, dvíøka se prudc ysoký drátìný plot se zachvìl a prohnul náporem tìl a nìkolik Dvoreckých, mezi nimi Tonda P adlo do høi tì Rychlým ípùm naproti. Mirek Du ín ztratil pøehled o ostatních. Pøijímal rány jako mu , mnohé sám rozdal a sna il m na nìho se sápajících chlapcù proplout co nejrychleji vrátky ven, na volnou ulici. Tam to pak ji nìjak pùjde. O Jarku se nebál, ten je silný a obratný chlapík. Také Jindra Hojer, a edaco svede. Ale ti dva plantá níci Èervenáèek a Rychlono ka, kteøí svou protivnou ústnatos li docela netakticky a pøedèasnì tady to peklo, ti mu dìlali starost. Rychlono ka zatím byl u nìkolik krokù ze vrátek venku, ale právì v okam iku, kdy chtìl dok avdu pøiléhavé jméno, strhly ho nìkolikeré ruce zpìt, tak e stì í staèil vyjeknout své ustr kote . . ." Nerovná bitka zapoèala plnou silou teprve pøed drátìným plotem. To nebylo klubko - to byla masa tìl bijících zdánlivì bez cíle kolem sebe a jen zasvìcenec

poznal, kdo je útoèník a kdo pøepadený. Netrvalo to ani pøíli dlouho - a pøece to byl poøádný výprask, jeho se tady Rychlým ípùm teré utr ili Dvoreètí, byly k smíchu pøi porovnání s Rychlými ípy. "Já vám dám slavnostního øeèníka! Tady je ta hudba! Gratulovat si mù ete sami!" sly eli ho nì mezi øevem vykøikovat Tondu Plíhala. Mirek a Jarka si proklestili cestu na ústupový bìh a tehdy, kdy vidìli, e ostatní tøi ch i prchají smìrem na Druhou stranu, Padlo je tì nìkolik ran i výhrù ek - a pak se prostrans otem vyklidilo. Oba ho i se setkali s Jindrou, Rychlono kou a Èervenáèkem a v jedné z ulic na Druhé stranì "Dostali jsme to! Jedna nula pro Dvorecké! Prapory do pùl erdi!" hulákal na nì nezmar Rychlono ka, tøeba e na levé oko skoro nevidìl, jak je mìl zateklé. V echny nakazil svou dobrou náladou, jen Mirek se nesmál. Byl rozzlobený jako hned tak n ikdy døíve. Ne pro ten výprask! Porá ku dovedl snést! Ale dùvod se mu nezdál být oprávnìný. pøece výsadou jen nìkterých hochù - a to je tì jen proto, e u tìch høi snad bydlí. Jaká edlnost! Mirek se v duchu rozohòoval víc a více. Jeho povaha, pøímá a spravedlivá, nesná ela takovou "Proè nemluví , Mirku?" zeptal se ti e Jindra Hojer. "Snad nemá dokonce vánoèní náladu?" zaútoèil Èervenáèek, ale Jarka Metelka mu dal po stran radìji mlèel. V dy "vánoèní nálada", to znamenalo trucování, omrzelost, hnìvání se s ostat yl Mirek pøece dalek. "Dnes u se mnou asi ádná zábava nebude," pravil Mirek trochu prudce a pokusil se o úsmìv. le zítra si povíme víc. Pøijïte v ichni do klubovny v pìt odpoledne. A teï u domù! Je pozd mohlo být pokraèování toho, pøed èím jsme utekli ze Dvorcù!" Ho i se roze li a tma milosrdnì pøikryla porá ku Rychlých ípù. 2. Obì ník Rychlých ípù

Po výprasku ve Dvorcích bolela Rychlé ípy ka dá kùstka v tìle. Rychlono ka si musel dokonce celou noc dávat obklady na oteklé oko a Jarka Metelka mìl v yra ený palec na levé ruce. Ale více ne tìlesná bolest trápilo Rychlé ípy vìdomí té hanebné porá ky. Taková ostuda! "Já nepøeèkám noc! Uvidíte, e ji nepøeèkám!" prohlásil slavnostnì Èervenáèek je tì v ten n zcházeli, a myslel to skuteènì velmi doopravdy, proto e ráno ani nemínil vstávat a hnul se ostele, teprve kdy se otec zaèal významnì dívat po øemeni. Zpráva o porá ce Rychlých ípù letìla druhého dne po celé Druhé stranì od úst k ústùm. Snad hochù, Dvoreètí jistì také nemlèeli a postarali se, aby se ta novina dostala na Druhou stra u co nejrychleji - a skuteènì, po celý den se tu nemluvilo o nièem jiném ne o té události. Nìkteøí ho i se Rychlým ípùm proto tajnì po klebovali, jiní naopak ostøe odsuzovali Dvorec nestydatou pøesilou si dovolili pøepadnout poèetnì slab ího protivníka. Rajskou hudbou byla zpráva o výprasku pro u i Bratrstva Koèièí pracky, která to podaøená sp la ji z døívìj ích dob silnou odpùrkyní Rychlých ípù. Její nejvy í viditelný pán a velit o krátkém a neúspì ném vedení tìtináèovì se zase ujal kralování v Bratrstvu, se radostnì len a snad ji po sté si toho dne opakoval nahlas: "Tak Rychlé ípy dostaly na frak! A podí ejme se! Dostaly na frak!" A pak se stalo je tì nìco jiného. Pøinesl tu zprávu do klubovny Jarka Metelka. Jeho tváø by ardìlá spìchem. "Pøedstavte si -" volal ji ve dveøích klubovny vzru enì, "Mirku, poslouchej - tak u nepùj sbírat míèky do Dvorcù! U si tam nevydìláme ani pìtník! Sly íte to!? Nesmíme tam u . Na pl smìjí sbírat míèky jen ho i, kteøí mají zvlá tní poukázky!" "Jaké to jsou poukázky? A kdo to øíkal?" vyhrkl Mirek. "Vím to od Stehlíka, má tam známé kluky! Nepøestanu tvrdit, e Stehlík byl v dycky spí Dvo raník, ale to je teï zatím jedno. A ty poukázky vydává starý Dolej , správce kurtù." "Opatøíme si tedy poukázky - a je po krámu!" øekl klidnì Jindra, ale Jarka ji zase bouøil edostane je! Nikdo z Druhé strany je nedostane, rozumìj tomu! Ty poukázky jsou vynálezem starého Dolej e a jejich úèelem je vyøadit nás tam ze sbírání. Hrom aby ho za to po poli ho "Stehlík nám je musí opatøit," øekl Èervenáèek. "Kdy bude chtít dokázat, e není zrádce Dr k poukázek obstarat. Tady si je pak budeme pùjèovat, to u se nìjak zaøídí." Ale Mirek Du ín s tím nesouhlasil. "Nestojím o jejich poukázky, získané takovým zpùsobem. T ostatnì asi mnoho nepomohly. Jistì na nich musí být bydli tì sbìraèe. A fale nou adresu psát nebudu, to si nemyslete!"

kdy mìli dopsáno. kterého dobøe znal. dìlat vtipy. "Jen zrádce obì ník zahodí nebo dokon Dvorcù. Obléhejte høi tì v Dvorcích. v dy tìch obì níkù máme pìt. jak ka dého uvìdomit o spáchaném pøíko i nìmu podniknout. e se týká i jeho. Ne pøinesl Rychlono ka od papírníka slo acího papíru. "Nìco se udìlat musí. na nìm osobnì uèinìném li dál." mínil Mirek."Tak co tedy udìlá ?" za kemral Rychlono ka. pero se j Jedna my lenka stíhala druhou. A to ti na i chytráci nechápou. "ale b by dobøe. lidé drazí. Rychlé ípy byly bity. "Do rozhlasu mne s tou øeèí nepustí.a v ichni byli se zaèátkem zápa 3 Kdo je za dveømi? Je tì tého veèera ho i Rychlých ípù v ech pìt stejných obì níkù roznesli. kdo obì ník obdr í. Poznal by. dovede øíct tak pìkn Napi to. v e mu vysvìtlit a obì ník pøedat. udìláme z toho takový obì ník. V nejbli í dobì podáme vám touto cestou dal í zprávu. kdo jej je tì neèetl. ale pøesto ho se obì ník bude asi rychle íøit. Ka dý z Rychlých ípù pøedal jeden z pìti obì níkù chlapci. "v dy nejde jen o nás.a za dva dny bude celá Druhá strana v echno vìdì Paneèku . v ech!" Mirek se ji zase uklidnil." bylo tam èerné na bílém. co psal Mirek pøímo z hlavy." øekl Jarka Metelka. "Ty to." pøimlouval se Jarka Metelka. Mirek zbì nì opravil zapomenuté èárky a háèky . Mirkovi opravdu nedalo mnoho práce zprávu napsat. Ale ádáme vás. ka dý hoch ov em zvlá . do adujte se vstu v ulicích Dvorcù ve trojicích a nedejte si líbit ádné urá ky!" Ho i si oddychli. pøelegraèní zprávu tu. kdybychom ka dému chlapci z na í Druhé strany mohli nìjak vylo it. pøièem tìc bì níky putovaly souèasnì do pìti rùzných smìrù celé ètvrti. "To se dá snadno vypoèítat. které se tam dají nasbírat! Tady je v sázce povìst celé Druhé strany. jako ito na mlatu!" Mirek zrudl a ho i na nìho pohlédli s údivem. Mirku. Ale skládat písnièky. ty spory o sbírání míèkù na høi tích u se také táhly hezky dlou trany. Po klebovali se dorosteneckému mu Druhá strana. aby ten. aè ani jim ta hanlivá písnièka nebyla po chut k urá et jejich klub! "Hlupáci jsou to v ichni!" vykøikl Mirek nakva enì. To je pøece velká nespravedln . ka dý má na tipù a Dlouhé Bidlo z Bratrstva Koèièí pracky na nás u skládá nìjakou písnièku. nevymyslel je zde u sto i." "Jak to . vývod vyplýval z vývodu. "A pìtkrát deset je pa "Ale to íøení pùjde je tì rychleji. nejednotní. to vím. A pak bude mezi dal ími bìhat celý zbytek dne. Bylo to na dvì strany papíru a ka dý nezaujatý èlovìk musel uznat." usmál se. svedli na nì ka dé rozbité okno. "ka dý by se na tu v k. jaké bezpráví Ale jak to zaøídit?" "Tak jim to napí eme a bude to!" vybuchl Jindra Hojer. Zaèíná prý . ho i od nás sly eli. uvìdomili jsme dnes o jeho obsa astnì padesát lidí. Zdùrazòovala se èest a kázeò druhostranských chlapcù. Ostatní ho i nestaèili ani opisovat to. èi ne?" chytal se za hlavu Jarka. na to jsou mistøi!" "Kdyby tì tak. Rychlono ka pak na svém opisu je tì vymazal sedm kanì tam udìlal. opí eme tvou øeè nìkolikrát. nejenom jedné jeho ètvrti.padesát?" divil se nechápavì Rychlono ka. Jakým právem Dvorce z toho výdìlku Druhou stranu Ty kurty jsou pøece celého mìsta. který pùjde od kamará o si ho nesmí dát doma pod hrnek s kafem . Na ka dém obì níku byla dùtklivá výzva. e dvoreètí chlapci se k hùm u i v minulosti nikdy nechovali nìjak zvlá pìknì. podle toho. " ový obì ník dostalo do rukou jen deset Druhostraníkù dennì. a kdy se pak rozepsal." øekl Èervenáèek s obdivem. v elijak urá eli její pøíslu níky. mìl ji v hlavì naèrtnutý zaèátek obì níku. jak rychle lo vybraného chlapce nalézt. "Takovou vìc si jistì nikdo nenechá dom set chlapcù jen po cestì ze koly. Ka dý se po pøíkoøí. nevidìli nic z tìchto køivd. kolik hochù celkem asi v Druhé stranì mù e být. Mirku. Uvidíte!" . který el v dy na v echno málem vìdecky. Pak se Rychlé ípy vrátily do své klubovny. Mirek v obì níku vypoèetl øadu takových pøípadù. co a jak jsme zaøídili. A obì ník konèil slovy: "Rychlé ípy budou bojovat za práva Druhé strany ve Dvorcích. si jej dùkladnì proèet výzvy a hlavnì aby dal obì ník zase rychle dál tomu. abyste nám pomohli.to byl nápad! To je pøece nejlep í zpùsob. "Druhá strana se mám smìje. hledali k e rvaèce s Druhou stranou. A nejde jen o t ik korun. "Nu. uvìdomíme vá ne dále. Staly se skuteènì. Ani Mirek sice nemìl tu ení.

Nìkdo se plí í k n "Tak ticho.hleïme. Mirek jej sòal ze dveøí i s pøipínáèkem a kvapnì zavø arka zatím uvnitø rozsvítil lampu. jak blízko u sebe máte zrádce. "Hleïme . Umíme ale také psát a je tì i jiné vìci Dobrá. k a sledujme jeho stopu. jako kdy jde nìkdo po pièkách. "Teï nìco tropil na dveøích. "Víme o v em. Ale nerozsvítili. Ten donesl obì ník do Dvorcù!" Ho i neèekali na dal í vývody.volali ho i o pøekot. Pak zvolna a nehluènì otoèil klíèem v zámku. skoro eptem. nikdo se ani nepohnul a v klubovnì by bylo sly et i upadnutí zrnka pís ku. plí ivì. kdyby hrozilo z chodby nìjaké nebezpeèí." tvrdil Èervenáèek.a nikdo odcházet! "Podívejte . Vybìhli z klubovny a Mirek za nimi. Byl tak blízko. co v tom je! Rychle! Pøeèti to. která se najedno ní zbìhla. vèera asi v tu dobu. A pøec m je tì stát. Mirek byl pøipravený dveøe ok ilou pøirazit zpìt. Jako kdyby hledal kliku nebo zvonek. jak Mir a více roz iøoval skulinu ve dveøích. u kteréh pa po obì níku zmizí. abychom boj zastavili! Dvorce. . Pìknì jste nás . ho i se mohli více spøádání dal ích plánù. Tak. Nez il tìsnì za dveømi.psaní!" zvolal pak Mirek tlumenì. vzatá do køí ového výslechu Jarky Metelky. co Jarka udává. èi tak nìjak podobnì." . "Uka . a sly íme!" Ho i zatajili dech. Paní domovníková. Mirek odemkl. Venku se ozvaly podezøele znìjící kroky. O mnoho dnù pozdìji. pøimáèknutý na dveøích! Nesly eli ho odcházet. Budete nás jednou na kolenou prosit. co podnikáte. ale podivný náv tìvník za dveømi zmlkl. Jejich práce pro dne ek skonèila a potmì se lépe povídalo i pøemý lelo. Rozhovor vázl. "tak zrádce se opravdu n Dvoreèáci u vìdí o na em obì níku!" Pak prudce pohlédl na hodinky na svém zápìstí a skoro a vykøikl: "To se dá ale vypátrat! N o je tì ani dvì hodiny.v nìm po pinili. A to z nich v ak byl kdo chtìl. Ho i spí e vycítili. Chlapci pøedev ím pátrali po veèerním náv tìvní lubovny výstrahu Dvorcù a pak záhadným zpùsobem nesly nì zmizel. ve tmì? A s jakými úmysly. je zrádce. Chlapcùm nebylo volnì u srdce. Ponurá v èervenavém svìtle petrolejky. ne ve tmì uvidì tal a blí il se centimetr za centimetrem ke dveøím. 4 Neoèekávaný úspìch Následující dny bylo u Rychlých ípù ru no. nebo bì el rychle velký kus cesty. jen se v tìchto vìcech velmi ila po krátkém rozpomínání toto: Ano. Zná e schovaný u nás. Kdo je to tam venku. V ichni ho pøece sly eli pøicházet .Dlouhou dobu tak rokovali. Její skvrna se íøila. Dvoreètí napsali. Slabá záøe sporého petrolejové lampy z chodby vnikla na stìnu klubovny u dveøí.a bylo mo né pøehlédnout velikou èá Byla úplnì prázdná. N vílí byl. Pøilo il na nì hlavu.V celém luboké ticho a také ho i chvílemi mlèeli. Slo ený papír. Neskonale ti e a pomalu. v ichni je tì v ak mimodìk sy. jisté je toto: Byla ji úplná tma. proè sem pøi el? Pak se Mirek zvedl se idle. Bì me rychle ka dý k tomu. bì el nìkdo rych . Ale zatím se nic nedìlo. "A døív je tì ne Jindra. kdy jeho zrak padl na vnìj í stranu dveøí. Ho i v klubovnì sedìli bez nejmen ího hnutí. A najednou Jindra pronesl pøi krceným hlasem: "Nìkdo je venku! Venku na chodbì!" "Já jsem taky nìco sly el. A potom v e utichlo. záhadná prázdnotou. e ho i uvnitø sly eli jeho dech. Byli vzru ení jako málok y. A to na nì èekaly je tì jiné a podivnìj í události. Náv tìvníkùv dech ji nesly el! Chvíli váhal. mlèenlivá. Jarka zámek právì nedávno mazal. Jarka stál teï za ním a ostatní ho i se pøiblí ili ke dveøím. Byl namáhavý a prudký jeho majitel star í èlovìk. Dveøe se otvíraly víc a víc . pøeli se v dycky Jindra s Èervenáèkem.hochy ze Dvorcù . Bylo tam cosi bílého. Venku byla skoro tma." Kromì toho slovíèka "Dvorce" nebyl na dopisu ádný podpis. e je obì ník u nich. Bylo to tak podivné. Ti e stiskl kliku a zaèal pomalu otvírat dveøe na chodbu. kdy si vzpomínali na tu èernou hodinku a na událost." èetl Mirek. "Ale vy nevíte." øekl Mirek zadumanì po chvilce tísnivého ticha. Ten Druhostraník. kdo tehdy ty podivné kroky za dveømi klu rvní sly el. kdy jsme se odtud s obì níkem roze li.

A tak Mirek psal Druhé stranì dal í dopis. e nakonec sku mo né se v tom vyznat. v zákoutích ulic. jeho jméno ani neznali." je vlastnì odpovìdí zrádce. Druhostraníci nebyli zrovna podnikaví a prùbojní v té vìci. A tím se vysvìtluje jeho záhadné vypaøení za na imi dveømi!" "Vypadá to dost pravdìpodobnì.a tìch byla. do domu. Teï . Rychlé ípy teï dostávaly mnoho ústních i písemných vzkazù od rùzných hochù zcela neznámých nèin Druhé strany. Mnohým ch chu k odporu proti Dvorcùm jen proto. e oni sami osobnì se nezajímali o výdìlek na dvore høi tích.z domu ven. "jestli tam uvidíte nìkoho od uhé strany! Není tam nikdy ani noha. co se stalo od napsání dopisu . v dy pak v tom byla samozøejmé za zále itost. kde se se lo nìkolik hochù nebo dìvèat. Který ale? Hlavní v ak bylo. Nìkteøí ho i je pøedali nìkomu." pøipou tìl pøemítavì Mirek. abychom psali dál. Rychlé ípy byly sice pøesvìdèeny. který pøinesl jejich výh zul za dveømi klubovny perka. "Jdìte se jen podívat ke høi tím do Dvorcù.nebyla ani e itá jako to. a osud rozhodl. Veliké a dìsivé tajemství le elo zaprá ené nìkde ve spleti ulic mìsta. . právì kdy ona la z ulice do domu. co to bylo!" øekl sebevìdomé Jindra. aby Rychlé ípy z . by se po dla bì chodby vzná el. událost. kdo doruèil obì ník Rychlých ípù do Dvorcù. èím mával v prùjezdu pøi svém útìku. Ka dý si vypùjèení ten. zmínil se o tajemném zrádci. nepoøídili c ho. ho i Rychlých ípù pøímo nad eni. Pøi pátrání po tomto tajemném zrádci Druhé strany nastal v ak takový zmatek. co to mohlo být. pokládal to za tìstí. nevidìla postavì do oblièeje. Druhostraníci pravovìrní byli potì eni. e je také Druhostraní mo né sledovat cestu obì níku od jednoho ètenáøe k druhému. kdy byl obì ník Rychlých ípù roznesen a hned prozrazen Dvorcùm. proto e mìl strach. Nechodili tam døíve.kdy se Jarka tak ptá .jistì to byl nìjaký Dvoreèák . nebudou tam chodit zase! To byla jejich øeè. Onoho veèera. Jen Rychlono ka je tì vbìhl k "svému" chlapci. Ka dý sedí zalezlý. A tak se vytratil od na eho prahu v pono kách a to. Jen obì ník ète spí e ze zvìdavosti ne ze zájmu o vìc samotnou. Druhostraníci lhostejní. které jim zavdávalo pøíle itost k mnohým V dy se odtud dozvídali. vìdìl by. na pláccích. "Já vám øeknu. e nìco d adalo jí to tak nìjak. a kdy Rychlé ípy obnovily odpoledne pátráni. na høi tím. vzdát se marného zápasu. e se za ním vyøítíme. a ho budeme sly . mnohokrát pøehýbané. o boty.a pøece jen jeden z nich byl zrádce. Rychlé ípy je n y ji celé po pinìné. ka dý chce. povídalo se o nich na kolních chodbách. zkrátka v ude tam. Ale takové odpovìdi od mnoha hochù . který se tím kryje pøed prozrazením. Ostatnì okolnost. Vìdìli jen. aby se dostal vùbec ven. kdy kteréhosi dne celá vìc v nou tváønost. vydøených honièkou za bílými míèi. Druhostraníci teï nepáchnou ani do dvoreckých ulic. e postava motorného v ruce. ale v po dù zhaslo v domì svìtlo a on mìl co dìlat. pøevá ná vìt i na dopis Rychlých ípù jako na zábavné poèteníèko. ale " Byla to skoro pravda. co Rychlým ípùm kdo záva ného sdìlil. a proto e nikdo z ostatních hoc vysvìtlením. ba nemù e to prohlásit ani urèitì. e ta zmìna je jenom pøedehrou k velký stem. velmi rychle a úplnì ti e. kterého Druhá strana a vyèetl Druhostraníkùm jejich nev ímavost k celému pøípadu. Neví dobøe. jemu obì ník doruèil. kdo dopis ze Dvorcù pøinesl . Byla ji tma. nebo snad bì el. ale písmo bylo docela dobøe èitelné. Zatímco první dopis ve ètyøech vydáních. ni. zastra ený doma. e Rychlé ípy vzaly t Druhé strany. kolem kterého pøecházely celé generace hochù. Kdyby byl Mirek jasnovidcem. roztrhaný a ji neèitelný zmizel kdesi mezi Druhostraníky. Ka dý má pro nás plno zpráv. e ètyøi obì níky kolovaly mezi hochy Druhé strany dále. zase celkem pìtkrát napsaný. "Ten Dvoreèák. Ale zápas Rych vorci a se správcem høi .si matnì vzpomíná. starým Dolej em. s jakým se obì ník setkal. co se ho i dozvìdìli. A zase se v echno opakovalo. koho. Bylo toti velmi pozdì a domo my. Ka dý pøinesl nìjakou zprávu. Celý klukov y ji o nich vìdìl. byly ji v desátých rukou. tak jako byl docela nepatrnou pøedehrou celý ten boj s Dvor i o nìkolik korun. Druhý den byla celé dopoledne kola. zùstalo pøi tom. druhý dopis Druhá strana pøijala s jásotem a . el. byl-li to dospìlý èlovìk nebo chlapec. umounìný." dokládal trpce. co jsme zaøídili. kdy a kde spráskal nìkterý Dvoreèák a co o kom Dvoreèáci ur Mirek u vá nì chtìl v eho zanechat. tøeba e na zaèátku pátrání se úkol zdál být náramnì jednoduchý. v tajemných zákoutíc Tajemství. Shrnul v nìm v e. vala kopaná. které mìly teprve pøijít. e nìkterá z tìch odpovìdí "Dal jsem obì ník takovému èa nuje. tøeba e se hned rozbìhli k prvním pìti ètenáøùm obì níku. Kromì Mirka byli zájmem. bohu el.To bylo v e. bavil a zajímal ka dého. komu se obì ník dostal do rukou. nepodnikaví .

dnit nebo vùbec s nìèím pøestat. tak mu Dále se nedostal. co v dy následovalo po Èervenáèkovì pøíchodu s èapkou na mu ji maminka strhla z hlavy a hodila daleko pod postel. "Je doma Rychlono ka? A dobìhne k Mirkovi a Jindrovi. Bohu el maminka s tatínkem nemìli pro tuto dùstojnou ozdobu Èervenáèkovy hl nejmen í pochopení . kdy Èervenáèkova pøedstíraná zuøi a konce. kdy museli del í dobu èekat. . U Rychlých ípù bylo oøádné schùzce mohl klub svolat ka dý. V blízkosti Jarky Metelky bydlel bohatý chlapec Vláda Prok . Vláïa ov em nevìdìl. ale ne mohl otevøít ústa. "Dále!" ozval se podivný hlas zvnitøku a Jarka stiskl kliku u dveøí. Výzva s plackou na èele byla okøídleným rèením Rychlých ípù a pou ívala se v dy. a pøesta t. Naposledy se to pøiho rokem. co Jarku právì napadlo. my ti ho pak pochválíme sami. "ale dostal jsem nápad. Vláïa Prok se chtìl je tì nìco zeptat. pøekvapení tím nenadálým Jarkovým zavoláním. Ten se na Jarku docela vá nì rozhnìval. ale pak se ji dlouho nevyptával." Sáhl do kapsy a vylovil ko enou ta ku. z nìho by nezasvìcenec us omyslnost.právì tak. rozchechtaný. . Octl se v kuchyni. n o Èervenáèkovy zápasnické hmaty pochopení. Jarka teï ertem dìlal. e jsem vás zavolal. prohodil nìjaké slùvko. Budete kouka Èervenáèek udìlal ze ertu pitvornì utváøený pøihlouplý oblièej. "Dej si placku na èelo! Dej si placku na èelo. není "Kdepak. jak to øekl . a ke zdi do rohu. a vrhl se zuøivì na Jarku.rozletìl se kde podle mlhavých Prok ových vìdomostí se nalézal dùm s klubovnou Rychlých ípù. e je korunovaným plantá níkem v ech plantá níkù." vykøikl." pøeru il ho mrazivì Rychlono ka a Èervenáè yprskl. zamotaná a zpuchøelá." mluvil pak chvatnì Jarka. a e a ho uvidím. 5 Jarka dostává nápad Nìkteøí ho i a dìvèata. kte myslím . A dnes najednou tady Jarka .a tak první." zaznìlo zkormoucenì zpod postele. to teï nech. Copak jste mu chtìl. vzniklým z P va návrhu. Ale Jarka chvatnì odstrèil Vláïovu ruku s otvíranou ta kou. Chvíli se tak ertem dost ostøe potýkali.je pøímo ú asný!" "No. kolik prùmìrný chlapec v Druhé stranì nemìl ani o svých naroze . a tak opakoval: "Ano. Jarka mu mohl klidnì vìøit! U Vládi Prok e nebyla nouze o korunu. a napjatì èekal. "A ten tøetí obì ník pøijde. Byli tu v ichni zakrátko. e mu nedonesl druhý obì ník jako prvnímu. A mo ná e taky pøijde mí záhadnì. ne se k nim obì ník Rychlých ípù do ako kdyby za to mohly. který mnì dáte èíst je tì v den jeho napsání! Co "Korunu? Korunu jsi povídal?" vydechl Jarka a oèi mu zam ikaly náhlým nápadem. Jark evadilo. ale jen pro dùle itou pøíèinu. Ale ne! Ji ne. V klubovnì samozøejmì nikdo nebyl. Tam p ak èapka v dy odpoèívala do té doby. kdo ho vyz e vstupu. bude tam dnes hodnì práce! Na shledanou!" Nechal Prok e stát uprostøed ulice a skoro doslovnì . Také na Èervenáèka teï hned úèinkovala. ale hned pokraèoval : "Dnes mi nabídl Vláïa Prok korunu za to. V ichni ho i z okolí Bylo v ní v dy tolik penìz. kterou by i nosil i doma. korunu! Mù e mi vìøit! dám vám tu korunu u napøed. ty buøièi!" odsekl mu Jarka. Zaklepal na dveøe u Èervenáèkova bytu. "Potøebuju vás v echny do klubovny. kde byl také v dy klíè od klubovny. Èervenáèek se bleskurychle vybatolil zpod postele. "Nezlobte se na mne. ale marnì pátral po Èervenáèkovì mamince nebo vùbec po nìkom. "Právì startoval na mìsíc. ne si Èervenáèek usmyslel jít ven. Kuchyò byla úplnì prázdná. Je to stra nì dùle ité.ky rozplétat jeho vlákna. Jarka právì zahlédl zpod postele vykuk enáèkovy nohy. vykøikl Jarka rozjaøenì: ovny. "Tebe se o tu pochvalu prosit nebudu. který s Jarkou obèas na ulici. vstrèil Jarkovi do ruky klíè od klubovny a ob a vybìhli na chodbu. proto e na dne ní den nebyla svolaná ádná schùzka. adý pane?" Jarka stì í zatajoval smích. a zeptal se: "Prosím vás. ale pøece je tì staèil pomìrnì lhostejnì odseknout: "Ale nic! mu pøi el øíct. Ale pak se usmíøil a jednoho dne zastavil Jarku na ulici se slovy: "Dám vám na klubov ní úèely v dycky korunu za ka dý obì ník. jako kdy Èervenáèkovy nohy nevidí." zaèal teï rozpaèitì. Èervenáèek lovil pod postelí zrovna svou oblíbenou èervenou èapku. ale Jarka pøíli pospíchal. V domì bydlel Rychlono ka s Èervenáèkem a Jarka si vìdìl rady. "Je tì ne!" pravil pøitom zamítavì. kdy se potkali. kdy mu dám jako prvnímu èíst dal í ná obì ník .

Spokojenì si hovìl poblí kamen a jen tu a ta pozvedl hlavu. jen ze zvìdavosti dne!" "A co chce tedy docílit tím. C sát.jak bych to øekl ." ubezpeèoval ochotnì neúnavný Jarka. Ka dý je chce èíst. Bude v ní v ec e týká na ich ulic a ivota v nich.korunu dal!" "A mùj ty Ferdo kudrnatý.v i tvrdit. u to bude deset korun!" Jarka byl rád." trochu ura enì pøeru il jeho výklad Mi bych vybouøil v echny hochy a dìvèata na í ètvrti z jejich nev ímavosti k nespravedlivostem kých." spustil zase Rychlono ka náøek..Dlouho tak rokovali. proto e tìch devadesát devìt procent klukù a holek od nás je tam stejnì odilo sbírat.jen zaèít psát. . kdyby . kdy tì Bylo tìstí. zvì kdyby . pokud mo no. Samozøejmì dospìlých si ve své kronice. Ka dý." útoèil Jarka. "Nebudeme mu pøece øíkat jenom obì ník nebo vìstník . "Nazveme vìstník tøeba Drby ulice. Kolik by mìl mít stránek. Byla ji tma. ne . to ne. jestli si vymù eme zas e Dvorcích nebo ne." dodal Jarka chvatnì. aby se ádný tratil . e to nikam nevede. Kdo by do nìj kreslil obrázky. Ka dý teï k nìmu pøipojoval své návrhy a jak zaøídit kolování vìstníku. aby nám nikdo nepøi el pohladit holi záda a . aby obì ník pøi el døív ne k ostatním. Pro Èervenáèka a Rychlono ku si musely pøijít do klubovny m minky." "Sám v ak pøitom doznává . Ten zájem se jistì nezmen í .a naopak." "Kdyby?" opáèil Mirek zvídavì. "ale jisté je jenom s drbáním dvoreckých klukù bychom dlouho nevydr eli. je tì jsem nedomluvil. "mù e jít ostatnì domù. ba nitì na se ity byly pøipraveny . O na e obì níky a o ná zápas se zajímají jen z fandovství.který ji del í dobu bez pøeru ování napjatì poslouchal . ale kupodivu . e pøijdou veèery. Devadesáti devíti procentùm ze sta je tady v Druhé stranì lhostejné." vykøikl vá nivì Rychlono ka.tedy jako . volaly je k veèeøi. kterou dáme do obìhu v pìti opisech jednou týdnì. zakývá hlavou .jeho plán se zamlouval v em.plní ch dù a nad ení . Nad ení nesdílel jedinì klubovní pes Bubli y zatoulané psisko bez majitele Rychlono kou. sotva mìli v echny úkoly do koly hotové. Tø bude vìstník dobøe napsaný." "A jak s tím psaním událostí chce ale t ty Dvorce. kdy zaslechl v klubovnì obèas nìèí nad ený výkøik. Kdo mohl tu it." utì oval ho ledovì Jarka. kdybys zmìnil obsah tìch Mirkových obì níkù?" ptal se nechápa "Nahradit si u lý zisk za sbírání míèkù ve Dvorcích! Podívejte se." Rychlono ka . se li se ho i .teï se zájmem vykø lo být opravdu dobré! Hleïte: napsali bychom tìch vìstníkù pìt stejných. Papír. . A proto byc o nedìlali zadarmo. To by Druhou stranu zakrátko pøe lo bavit!" "Ale já nepí u na e obì níky pøece pro nìèí zábavu. "Taky vysvìtlím. "No. "Zmìníme své obì níky na takový nìjaký vìstník Druhé strany. kdy se ho i rozcházeli.kdyby v tìch obì nících bylo je tì nìco víc . Jak to zaøídit." øekl Jindra. inkoust. má ty palice ne astná. který v dycky v echny rozchechtal. kdy nebudou usínat pro jiné a vá nìj í vìci? Kdo to mohl tu it? Kdo to mohl tu it? 6 TAM-TAM zvuèí Pøejít od plánu k èinu netrvalo Rychlým ípùm nikdy dlouho! Hned druhý den odpoledne. e se Rychlono ka jeho nápadu zastal. ale pøipravovali bychom jí zábavu. ka dý ten desetník rád dá. nebo Tøesky ple nìjak podobnì!" Èervenáèek udìlal zase svùj slabomyslný výraz. Rychlono e nikomu nelíbily. pøedstavuju si to takhle al své plány Jarka. ale ádný se nezdál být pøiléh . Dává se nám d za to. Stane se z stále pokraèující kronika. kdo by chtìl vìstník èíst. a byla jediná místnost. nebyli urá liví a nehrozili hned vysto "Podívejte se: celá Druhá strana se pere o na e obì níky. to opravdu nechápu!" tváøil se zoufale Èervenáèek a po oupl si èapku do týla. "Musíme ale dát tomu obì níku nìjaké jméno. "a proto sem zavolal? Tak jsi mìl tu korunu vzít a bylo by po krámu!" "Poèkej. musel by za pùjèení nìco zaplatit. e ho i Rychlých ípù rozumìli legraci. "Ka dý si obì ník jen pøeète.a nic víc se nestane. Kdyby se o nì zají a sto Druhostraníkù dohromady. Teï bychom nebojovali za její zájmy. To by nic nebylo!" "To se ví. e by Mirek nepsal ty obì níky dobøe.zase ve své klubovnièce a zaèali práci na vìstníku. A Jarkùv nápad nedal nikomu z nich dlouho usnout. ka dý se sna il nìjaký název vymyslet. "Vìstník bychom nepsali u jen tak pr ètvr . kde se mu povolovalo mít ji na hlavì. i Mirkovi.. pera. Padlo nìkolik jiných.

zejména ti. kde le ely Dvorce. a kdo mìl zájem o jeho proètení. jak si sdìlují zprávy domorodci v tropech? Mají v elijak vykot ané ohromné kusy døev. který je v obrázcích uveøe h stránkách. e se Sbìraè nezmù e na samostatný vlastní nápad a e se po TAM-TA oze opièí. po které bì el TAM-TAM psaný Mirkem. po nich mìl se it probìhnout. A tak lo kolování je tì rychleji. zaèali shánìt svoje zájemce zase v øadách Druhostraníkù a dost se jim to daøilo. a ije TAM-TAM. zaøízený t -TAM. Byla to veliká událost pro Druhou stranu. kteøí si svùj zájem o ili zaplatit desetníkem. o kterých by psal. Nouze o drobné a sportovní zprávy z mìst nikdy. Znamenalo to. Z tìchto pøihlá ek -podle jejich bydli . A napínavou èást èetby TAM-TAMU èerpaly Rychlé ípy ze své slavné minulosti. vyzvìdìné podrobnos ve Dvorcích. které si dali do TAMTAMU napsat nìkteøí ho i. mìla ètenáøù devìt. to je pøece nápad!" køièeli ho i pochvalnì. pak následovaly . kdo v nìm má pravdu. a náct ètenáøù. zaèínala zase a pøí tí den od druhé hodiny odpo aníci. Mirkùv návrh byl v emi hlasy pøijat. jak. atd. s kým a kde hrál "hlavièky".rátké. ne bylo od R . To podivné bubnování je sly et na do dal í domorodé vesnice. e se o nì zajímal i jistý èasopis mláde e. a tím se i zmen il v spojené. Proto také trvala nìkolik odpolední. proto e Rychlé ípy chtìly pøedlo it Druhé stranì u hodnotnou. aby se se ity pøíli nemaèkaly a déle vydr ely.. Ale obliba TAM-TAMU stoupala a pøi jeho dal ím se itì u byly jeho linky obohaceny o dal í . do kt tluèe. kreslené tváøe mìly výraz a záhl nápisem "TAM-TAM" bylo prostì ú asné. Druhá bì ící opaèným smìrem. Pojïme tak øíkat i na emu vìstníku. První linka. Ale nìkdy Sbìraè pøinesl pøece jen nìco pìkného a to pak mrzelo Rychlé ípy je tì více. kdy z ústních vyprávìní Rychlých ípù. Dvoreckým nedal TAM-TAM spát a brzy spatøil svìtlo svìta jejich vlastní vìstník. tøeba e nechybìl ani jeden list. Psaní a malování TAM-TAMU se pak Rychlým ípùm stalo nejen zdrojem pøíjmù. Zato tøetí linka. Obrázky do v ech pìti opisù kreslil Èervenáèek. kdy TAM-TAM obdr el a pøedal. dali pøednost Sbìraèi jen proto. Nebyla snadná. malíøi. od kterého jim mìl pøijít. Kolování bylo dobøe zaøízeno. na kterých si zájemci T ali jako tafetu. zda TAM Rychlé ípy musely po ka dém novém TAM TAMU upravovat svých pìt linek. kteøí byli a na konci nìkteré z pìti linek TAM-TAMU a dostávali jej pro i. Nikdo nemìl mít TAM-TAM u sebe déle ne hodinu. výzvy k v elijakým výmìnám. do kterých tluèou døevìnou palicí. i kdy ka dý vidìl. ne legraèní. pro u Sbìraèe ubylo hned . byli na nìj tak nedoèkaví. Jeho mísení barevných tu í bylo nenapodobitelné.ano. N aníci. To se zaznamenávalo na za ní stranì. kde zprávu odposlouchávají a signalizují ji dál. vtipu i psaní. Po deváté hodinì veèe nost pøedat TAM-TAM je tì tentý den dále. e Rychlé ípy pùjèují TAM-TAM nìk vorcích. Na zadní stranì ka dého TAM-TAMU byl pøesný seznam jmen a adres "stanic" (t est zájemcù). zdìdil to umìní p . mínìní Rychlých ípù o tomto sporu. . kteøí se ke ètení TAMTAMU pøihlásili. e si u napøed cho edovi na lince. Vyznal se v tom dokonale. smìøovala ve stranu. která zabí Dohromady v ech pìt linek soustøeïovalo sedmdesát osm Druhostraníkù. e jej pí í sbìraèi míèkù i e sbírá zprávy po celé Byla to ostrá konkurence. naplnìn u ujícími událostmi.bylo seøazeno pìt linek. V dy se nìkdo dal í aopak odhlásil. Sbìraè v echny tyto praktiky a vynálezy Rychlých ípù pøesnì napodobil a Rychlé ípy to sam ilo. Pisatelé Sbìraèe pod záminkou. Na první stránce byla Mirkova pøedmluva k druhostranským hochùm a dìvèatùm. Teï jich bylo ji pøes sto. A døevo.více èi ménì ètenáøù TAM-TAMU. Jeho vydání bylo pøedem oznámeno. aby se dobøe vyslovovalo. Vznikaly pak èasto velké debaty a pøenice. a nìjaké neob Pak to rozhodl Mirek: "Víte. kde do okénka ètenáø napsal. na kterém plácku je umluven jaký fotbal. e ten je tì nemìl tolik zájemcù a oni se dostali k je ní mnohem døíve. se jmenuje TAMTAM. proto e by vìstník zesmì òoval. Byl také zpestøen jeho obsah a zdokonaleno kolování. Zpoèátku mìl TAM-TAM dost vìcí. Jmenoval se Sbìraè. kdo s kým l nìjaký spor. Kdo. TAM-TAM. A zlatým høebem TAM-TAMU bylo dobrodru né vyprávìní ich klub kdysi vznikal za pronásledování Èernými jezdci. V ech pì ní opatøil Rychlono ka tvrdými deskami. Prv e vrátily Rychlým ípùm znaènì po kozené.Ano . pøihlásil se napøed u R atil deset haléøù. který vìstník je lep í.alespoò na èas . kdy Rychlé ípy s TAM-TAMEM vyrukovaly. ale i pramenem z vièení ve slohu. A pak se pustili do práce. který bude pøece taky takovým dorozumívadlem mezi Druho .

A zapomnìlo by se kdyby nìkdy. kteøí jejich vìstník hlásili. e o je ku v kleci ví. kde mìlo být to esté èíslo TAM-TAMU. se pomalu zapomínalo. Kdy se jisté rohy hvìzdice zamìøily k urèitým otvorùm v pouzdøe a v elijak naklánìly a vyt zatímco ostatní rohy hvìzdice chvílemi vyènívaly z pouzdra jinými jeho otvory ven. a vzru ením skoro a køièel: "Ale to musíme pøesnì vy etøit. "Nejhùø pøi tom dopadl Marynèák. obèas nìkterý chlubil. Jeho krátké objevení. nechte v eho!" Jeho spìch a nedoèkavost nakazila v echny ostatní. vír tìch p e táhl víc a víc. hlé ípy milovaly svùj TAM-TAM a nehledìly ani tak na zisk jako na spokojenost tìch. s rohy na v e rany." vykládal cestou k tr nici Mirek spí e k Jindrovi Hojerovi tatním. e musí opatøit pro ového. Je ek v kleci nebylo ádné zvíøe. Také na obou koncích pouzdra by otvoru. Mirek prudce zdvihl hlavu. Pohybovala se v pouzdøe volnì. . Byla mnohdy perná a nevdìèná. vzácný to staro itný kousek neznámého kovodìlníka byl jistì stvoøen pro tøí ování trpìlivosti. snad ho vykopali v zemi pøi pøest nìjakého dvorku nebo pøi èi tìní podstøe ních pùd. a nakonec do li k netu eným objevùm . který nadìlal ve mìstì za minulá léta hodnì vzruchu. zvonila o nì svými rohy pøi ka dém vzetí do ruky. Ne . kteøí si øíkali a dodnes øíkají Vontové. Bylo to naprosto vylouèené. Ne ili teï nièemu jinému ne práci pro TAM-TAM. ani hvìzdice se nerozlo ila nebo nerozlámala. prý pøed mnoha lety. . které zde byly pøipraveny k výrobì es . N výøez byl skoro neznatelnì u í ne druhý. a bylo o nìj svedeno nìkolik velikých bi ruhostraníky a hochy ze Stínadel.Ale pak se jejich pøíhody pomalu vyèerpaly a ho i Rychlých ípù cítili. naskýtaly se snad statisíce a statisíce rùzných postavení hvìzdice v pouzdøe. rovnì kovová. nezpùso ný poplach zprávou. "Ale øíkal to Standa Bártù a te nel e. kdy pøibìhl do klubovny. Jiný úèel se mu nepøikládal. jak .ta umo òovala hvìzdici proklouznout vnitø. snad umøel . Kdysi. jdoucí od jednoho konce pouzdra k druhému. Uvnitø tohoto podivného neotvíratelného pouzdra byla hvìzdice. Ale oni ji nemohli couvnout. Potom se prý po letech je ek v kleci je tì nìkde objevil. Dole u tr nice je toho prý plno. jak léta míjela.nebylo to docela nic ivého! Øíkalo se tak jakémusi kovo u. to bude pøece -TAM! Hned tam jdeme. Na tajemný hlavolam. ale o mo né.to se v ústním podání nedo lo. il v mìstì podivný hoch. "je ek v kleci" byl st arý a podivný pøípad. Jindra se toti pøistìhoval do mìsta teprve pøed tøemi roky a neznal skoro nic z ud je se zde sebìhly døíve. ka dý o tom mluví!" Mirek zaèal kvapnì skládat papíry a v echny potøeby. 7 Je ek v kleci "Tak se prý ukázal zase je ek!" volal Jarka Metelka. aby zájemce o nìj udr eli. podaøi hvìzdici jedním z otvorù pouzdra hladce vyklouznout ven a podobným zpùsobem se opìt dostat zpìt! Vzhledem k poètu rohù hvìzdice i k mno ství otvorù v pouzdøe a skoro nevyèerpatelné mo nost dice v nìm. jemu je ek v kleci patøil. co. e nìkde u nìkoho je ka v kleci zahlédl. a dokonce dìlal takové v elijaké nará ky. spojené s rùznými nevysvìtlenými okolnos podobalo blýsknutí jehly v kupì sena pøi hledání. k Rychlé ípy pøivést z klidu. které mìlo po celém povrchu podélné otvory. zapletli se ho i Rychlých ípù do událostí t a záhadných. Takový popis se alespoò zachoval. "Roztroubil do svìta. jiný opìt ir í. Ale nebylo divu. A nekoneèných mo ných kombinací jen jedna byla správná . I nìkteøí otcové nynìj ích hochù o tom vyprávìli. A pøece se prý obèas hvìzdice dostávala ze svého kovového vìzení ven! A pouzdro se pøi tom oru ilo. A s ním zmizel i hlavolam. Snad se odstìhoval. Pak ten podivný chlapík zmizel. sklonìnou a dosud nad rùznými lejstry. kdy chtìl na sebe upozornit. aby úzkými otvory pro la z pouzdra ven. Tento hlavolam. nechtìl dát za ivý svìt. kde a jak. e ji èasto ani ta hromada desetníkù nemohla dobøe zaplatit. jak by se snad dalo soudit podle toho zvlá tního názvu. A ten jed dostat hvìzdici z pouzdra ven. A ve snaze pøinést jim v TAM-TAMU nìco nového. A je ek v kleci zmizel zase. "Co bude povídat?" vykø pochybovaènì i pøekvapenì zároveò. "Je ek v kleci? To snad není mo né!" "Ano je! Taky jsem tomu nechtìl vìøit!" vykládal Jarka dál. e jim èasto a mráz bìhal po zádech. po kterém kdysi tou ili v ichni ho i a dìvèata z mìsta a který onen ch ho záhadì tak rozumìjící.

Pøechody ulic ze Stínadel k nám obsadily p ky. nesmìl ji lutý pendlík. podnikavého chlapce. kde se poprvé objevil. celý potluèený.). mladého odvá ného chlapce. obdivující vysoké postavy strá níkù. kdo stál v jejich èele. se sklenìnou lutou hlavièkou. jej si Velcí Vontové pøi svém støídání pøedávali jako d dinì oni dva jsou Velcí Vontové. Marynèák byl trochu popla ený.. a mimo nechodil. ale rád se do Stínadel vracel. spojena s vnitøními rozbroji. ale Jindrovi to nestaèilo. kdyby byl u nìj! Pøi li k nìmu a ádali. Ostatní se o nich spí e jen dohadovali. dychtícími po náèelnictví. A svým novým kamarádùm v novém bydli ti neø toho. "A jak to dopadlo? Co se pak stalo?" dorá el na Mirka. A poøád ho vyzývali. výbojná. dorùstal. kteøí museli za poslední rok odlo i . na prstech jedné ruky by se dali spoèítat ho i." øekl. a je tì kdy u vcházel do domu. náèelníka. Celé mìsto tenkrát bylo vzhùru a o Marynèákovi i u se mluvila od rána do veèera.a pak to zaèalo! Vontové li za ním v ude jako stíny. vyrazil èasto na nìj nìkterý z Vontù. Chlapci ze Stínadel se nikdy nemíchali mezi hochy jiných ètvrtí mìsta. tj. a jejich marné lákání. kt pøi tom. co se týkalo Vontù. Také o odznaku a symbolu. "Vontové zase zmizeli v tínadelských ulièkách. kt oha a mnoha lety sdru il v echny hochy ve Stínadlech do spoleèného zápasu proti v em nactiu aèùm z jiných ètvrtí mìsta. kde bydlel.lavolam mìl u sebe! To u jsou ètyøi roky. Nìkdy byla volba Velkého Vonta. Smìrem ke Stínadlùm se neodvá il ani pohlédnout!" Tady se Mirek ve svém hovoru odmlèel.to u pak bylo v echno. nosili v dy a za ka dých pøíle itostí na nebo ko ili. týkajících se Velkého Vontství. e Vontové jsou zvlá tní kasta a e není radno si le on si snad myslel. e hlavolam nemá. Kdo byl jednou Vontem a pøestìhoval se ze Stínadel. Rychlono ka pøevzal vyprávìní. t o udìlal kdysi Vojtìch Vont. ale jím vytvoøené semknutí stínadelských hochù nepovolilo." . Vontové mu nevìøili! Trvalo to hroznì dlouho! Snad ètrnáct dní. Marynèák sám chodil do koly i ze koly pod dohledem Dlouhého v pøilbì ( Tak øíkali na policistovi. A tøeba e potom ji hlavní jejich èinnost nezále ela v bitkách s hochy jiných ètvrtí. hochù ze Stínadel.A mìl Marynèák je ka opravdu?" ptal se dychtivì Jindra. jeden odstupující. pro v echny ostatní záhadná a nechápaná. Mirek zavrtìl hlavou. který se postavil v èelo Stínadelských. "Starou baèkoru mìl a ádného je ka! Vontové by ho od nìj dostali.stále dost prá A v dycky. "No . co bylo ve Stínadlech obyèejným Vontùm známo ech. pak zpravidla nastával boj mezi ho chy. To byla kasta sama p o sebe. roztru oval-li e bydlí na bývalém popravi ti. Zpùsob a pøedpisy boje znali jenom nejbli í spolupracovníc ta. Svùj název "Vontové" dostali stínadel tí ho i podle Vojtìcha Vonta. Kdy ani slovo odstupujícího Velkého Vonta nerozhodlo. aby jim nìco vyprávìl z tajemného vnitrozemí stínadelských u Ostatnì ve Stínadlech bydleli pouze samí starousedlíci. nebo e jsou potomci popravèích mistrù. i obávaná. Bylo více záje o místo a mínìní o nich se rùznilo. bylo pro Vonty . Marynèákùv tatínek tedy celou vìc skuteènì udal. e tu zprávu rozhlásil jenom ertem. kdy si Vontové troufli na ynèáka i v jeho doprovodu! Vontové se nezalekli ani dospìlého èlovìka. Název ètvrti Stínadla dával toti mnohým posmìváèkùm z okolí pø hanebné minulosti této ètvrti a stínadel tí ho i se cítili právem ura eni. Stínadel tí mìli tuhou kázeò a støe ili svou tajuplnos tním ètvrtím mìsta dokonale. kteøí nebyli. druhý pøicházející. v elijak krucoval .a tak se jen poøád smál. kteøí se jen velmi neradi stìhovali pravdu. aby jim je ka vydal lnì. Marynèák mìl pokoj a lutý pendlík Druhá strana nespatøila snad pùl lutý pendlík byl toti odznakem Vontù. Vybral ebe schopného nástupce. Pak se o v em dozvìdìl a vyhro oval Vontùm policií. ztrácel vontskou pøíslu nost. e se mu nemù e nic stát nebo co . kdy ten.jak se nazývali tamní ho i na památku prvního svého náèelníka . nepamatuju si u pøesnì. Patøí prý do Stínadel. vzdal se svého náèelnického místa. Pø estì do koly i ze koly. O dva z nich pøerazil jednou hùl. nebylo mnoho urèitý Ale z území Stínadel se nedostalo ani to málo. aby jim je ka odevzdal.no . Vracel se domù poka dé s modøinami. s nimi není radno Byly to slavné a veliké øe e pod vedením samotného Vojtìcha Vonta v tìch nezapomenutelných Mnohý z otcù dne ních hochù je tì o nich povídal a Vojtìcha Vonta osobnì znal! Pak Vojtìch Vont vyrostl. Byla to docela èestná pøezdívka. kombinovali z kusých a neochotných nará ek tìch. Ka dému bývalému Vontovi zcela staèil jen tajený údiv tìch. jinak e se jeho utrpení nesk e Marynèák zapøísahal. Ví dobøe. py ná. Obyèejný pendlík.

neví-li nìco o je kovi v kleci." "Má pravdu. co je zapotøebí sdìlit! V dy ve Stínadlech js vky Vontù. kam chci. smìrem ke Stínadlùm. která byla právì na h rany a Stínadel." doznával Mirek. ne pro li s rodièi nebo jinými dospìlými. jak se o jeho vzhledu v dy vyprávìlo. Tady nìkde je ji tr nice. aspoò v e. ne snad bude vý e na Druhé stranì.a najednou je tu jeho podobizna. "Kdybych to vìdìl. Skoro neznatelnì se vmísili do hlouèku. A ech se nìco dìje! Tam je teï líp nejít!" "Nikdo mnì nemù e zabránit. Je to jako nìjaké znamení. kdo to tady namaloval?" ptal se Mirek nejblí e stojících hochù. ale Jarka pøi el s dobrým návrhem: "Nevadí. abych ne el tam. Zde. pak pøijde je zdí tramvaj . co o nìm víme. o jak se dorozumívají. kry orkù a tichých námìstíèek.tam asi nìco bude!" zvolal náhle Jindra Hojer a ukazoval do rohu ma lého námìstíèka. shýbající se pro kousky uhlí. "ani byc e sem nenamáhal!" Také ostatní se zdáli být trochu zklamaní. samé schùdky. nenápadnì. co øeèí la u jen jeho kresba na zdi!" "A snad bychom se tady mohli o je kovi je tì nìco dovìdìt. e tam musí zabloudit i Dlouhý v pøilbì. nové ulice se zvolna ú ily a se mìnil.na zdi! Tøi roky nebo jak dlouho si na nìj nik do nevzpomnìl . iroké. Nebyl z tìch. "Nìkterá ta zákoutí nejsou ani na plánech mìsta. A je tak tì ké se tam vyznat! Myslím. " o. Ho i ho nás ali. Ho i pøicházeli do star ích èástí mìsta.. A vniknout do Stínadel bez nich byl odvá ný poèin. plácky a zase prùchody. V ichni se zø Rychlé ípy tam zamíøily. v dy tam èíhalo nebezpeèí ze str Mnozí chlapci. také Mirek pøestal dìlat zklamaný oblièej." "To se nám snad v echno jenom tak zdá. vzru enì rokujících. K tam toèí jako nek. "Podívejte . ale jiný mìl vìt í náladu do øeèi. proto e u nebydleli ve Stínadlech. "Taky bychom t To má být ten je ek v kleci . kdy ptal. nemyslel. Stará babka.víte? Vèera to tu je tì nebylo.Snad sis. která si v minulostí dìlala na ten podiv kové právo.ndlík. Kd en øekl.tam . To jsou Stínadla! Ho i teï míjeli skupinky chlapcù i dìvèat. e také mlad í mohou mít dobrý nápad. . Vidíte pøece. co je ek v kleci je. "Ale øíkalo se prý je ek tady nìkde objevil! Kde to bylo? U koho?" Výøeèný chlapík se posmì nì zasmál. Více se nedovìdìli. V echny hned upoutala køídová kresba na zdí. bylo vzru ení nad jeho objevením vìt í. . pøipíchnutý na klopì kabátu pro oklamán 8 Znamení na zdi Za ivého hovoru cesta Rychlým ípùm znatelnì ubíhala. zákoutí. e to byla nìjaká hraèka. To nìco znamená!" Mirek se zvolna odtrhl od hlouèku a to bylo znamením i pro ostatní Rychlé ípy. A z úryvkù jejich hovorù v luví o je kovi." pravil Mirek zklamanì. èlovìèe. 9 Kostelník od svatého Jakuba Hokynáø. "jak se napøíklad ti Vontové svolávají. Ho i li zvolna. odbyl Rychlé ípy velmi odmítavì." øekl Èervenáèek. o kterou se kdysi tady ho i prali.ne?" Hochùm se jeho øeè líbila. máme M-TAMU. ve Stínadlech nebyli je tì nikdy! Jiní je jen probìhli. který stál pøed svým krámkem na rohu ulice. pí eme vì shledávali takové zprávy z celého mìsta . U edivé vysoké zdi bez oken se kupil hlouèek hochù i dívek. kdy je nìco nutného. kouty. a zletí. Zamíøili hloubìji do ulic. nepomohl ani lutý pendlík. Také o Vontech se teï Rychlé ípy rozpovídaly na své cestì k tr nici. Mù eme tam vypsat podrobnou historii je ka.a za touto poslední ivou a irokou ulicí u je bludi tì ulièek. Znázor a v kleci tak. vypadlé z y. který mìl dnes výjimeènì zamlklou om my si myslíme. "A nevíte. byl Vonty brzy poznán." pøi el s nápadem Rychlono ka. proto e vlastnì ádný z nás ve Stínadlech ani p Opravdu. nevìdìla ani. Do Stínadel nikdo z hochù jiných ètvrtí nechodil. aby nìkdo ze zdej ích starých lidí o tom nìco nevìdìl! Od toho pøece. Nechtìli vzbudit pozornost. A tak se daøilo Rychlým ípùm na nìkolika místech." pravil klidnì Mirek. e tu je ka nosili v uli asi neobjeví nikdy! Ale tady se ukázal . e se tam nikdo nevyzná. kteøí n at. Jeden z hochù se na Mirka útrpnì zadíval. v tìsném sousedství Stínadel. e se je ek ukázal jen v kresbì na zdi. v mìstì narození." uva oval nahlas Jarka. "V dycky mi vrtalo hlavou. himbajs.

on zvonìním v kostelní vì i vydìlával tak trochu na své záliby. Zpùsobil jsem poplach. Chlapec byl mrtev. hned bylo plno lidí kolem. Starý mu se chabì pousmál a ukázal nìkolik lutých zubù. nahoøe ve zvonici bylo v e v poøádku. byl jsem tam mnoho kostelníkem. si do nìj psal! Bylo to hrozné ne tìstí." "Ale vím. Teï je ten kostel u zru ený. ni kdy se nevypátral jeho pùvod. "Dobrý den. kde to bylo a jestli ten dvorek i s kùln celým domem není zbouraný. Zvonìní bylo n von nemìl patøièný pohyb. Neumìl je tì ani poøádnì mluvit a nemìl u sebe jediné známky. ztichlé v záøi zapadajícího slunce a skoro liduprázdné." prosil Mirek. kde si docela zaøídil svou malou dílnièku. podle které by byli nalezli . Ale on to dokázal! Co se ho chlapci a dìvèata ve Stínadlech naprosili. ani by se na ni díval. "Prosím vás. "Znal jsem pøece toho ch ce tak dobøe! V dy zvonil u nás v kostele svatého Jakuba na vì i. pane. hrùza na to pomyslet je tì teï." pousmál se trochu samolibì staøík. nedostával ádné peníze. Mìl za to hezkých pár krejcarù. e se Jenda na vonu asi houpal. Øekl mnì. ne se zvon s volnì ajícím provazem vrátil zpìt nad zvonici se zábradlím. Jen jednu zvlá tní vìc u nìho na li: byla to podivná elezná hraèka. Pohlédl jsem pøes zábradlí dolù na dno vì e . U toho t øemeslu. e hned vedle kùlny v takovém podstøe ku stával starý p el jsem tam jednou za tím chlapcem. "Sly el jsem ho je tì. Vím jen. kdy jsem ho vidìl ivého!" "Naposledy?" vydechl teï vzru enì Jarka. "Bo ínku. a e se zavìsil na provaz a dal se zvonem vynést pøes z lí zvonice nad prázdný prostor vì e. Chvílemi se zavøené oèi. Víte. jsem v bité tìlo le et na schodech do podvì í. Nikdy víc se o nìj nikdo nehlásil. ." pravil ti e starý kostelník. co se stalo. Vidìl jsem na nìm. nikoho tam nepou tìl. a do nìj si ka dý den psal. Umìl z ní hvìzdu dostat. neudr el se na provazu a spadl do hlubin vì e døív. kdy se stala ta stra ná vìc." vylézalo rozpaèitì z Mirka. jak hvìzdicí kroutí. takovou kùlnu. spravoval hodiny a v jednom dvorku mì vypùjèený døevník. ohmataný dlouholetým apci uklouzly ruce. bylo vèera. kdy toho chlapce na li jednoho rána na ulici. vím.to byl takový . A to bylo naposledy. Byl to takový divný chlapec. potøebovali jsme mimoøádnì u Jakuba zvonit. Je tì v ten den. A pak zvonìní náhle a pøedèasnì ustalo. takový deník. u bez úderù. "Ale proè se ptá "Nevíme.a tam. Nakonec ode el s úsmìvem nahoru do vì e." mávl unavenì rukou staøík. chlapci. jak bych nemohl . Já ho uklidòoval . jenom poøád nìco sám kutil. "Taky zábradlí bylo pevné a tabulka se zákazem houpá vaze zvonu tam rovnì podle pøedpisu visela. Tam poøád nìc iloval. dali ho do péèe jistého zámeènického mistra ve Stínadlech. . "Znám tu vìcièku dobøe. Je chùdcích. Já tvrdil. v dy jsem ji tol "Vy jste ji vidìl?" vyjekl s údivem Rychlono ka. jestli to budete znát. nikdo se k nìmu nehlásil. Je to ve Stínadlech. Toti . To je velmi dávno. rozumíte? Ka dý den ráno zvon na po ehnání." øekl staøík udivenì a ukázal na nízký dùm naproti. A potøeboval je. e ný. sedìl podivný staøík vrásèité tváøe. co bylo zakázáno. Tehdy byl asi dvouletý a nikdo ho neznal. Kdy mu bylo ètrnáct let. stravu i aty. Od mistra. jeho ruce v rozèilení z prudce vykrucovaly hvìzdu a zase ji tam vracely. Jenda se k tomu dobøe hodil. V ruce svíral køeèovitì svou eleznou hv i. Z kapsy mu èouhal jeho deník. Ani úøední vy etøování nepøineslo svìtlo do toho ne tìstí. I v elijaké výpoèty a kres ednou u nìj vidìl. houpal. aby vy la ven! Nikdy neøekl! Taky mìl svùj notýsek. i Jendùv mistr byl mezi nimi. Nikomu jinému s nikdy nepodaøilo.A pak do li na malé námìstíèko. Vidím ho pøed sebou tak. Ale chlapec tam ne zvon se ti e." eptl. Toho veèera el jako obvykle na vì zvonit. jak zaèal zvonit. "rádi bychom se vás toti zept jestli nevíte nìco o je kovi v kleci! Víte . "Kdy a kde?" "Mohl byste nám o tom nìco povìdìt? Velmi nás to v e zajímá." pozdravil uctivì Mirek. a by jim prozradil. Nikdy se vlastnì s celou urèitostí nevysvìtlilo. u kterého bydlel. hochu. "Tady jsem se narodil. jako u mnohokrát pøedtím. uzavøený . Nevím sám u pøesnì. které vedly do starobylého domu. "To se mu nìco stalo?" "Ano. V ruce dr el to pouzdro. e se pohádal s mistrem. A svou divnou eleznou hraèku s sebou poøád nosil. Bì el jsem rychle nahoru na vì . Provaz byl na svém konci hladký. . Asi mu tu zprávu nìkdo rychle donesl.. rytmus. v elico zdokonaloval. S kamarády moc nechod il. hvìzdice v elezném Nechali mu ji a dali chlapce do obecního sirotèince. zùstáváte zde u dlouho?" útoèil hned Mirek. Byl jsem tehdy taky vyslýchaný. . Ale pak je zase ospale otevøel a hledìl nepøítomnì do luté záøe podzimního s "Dobrý den. Úøednì mu bylo dáno jméno Jan Tleskaè. kdy dostal byt. .

Ano. Veèer ji ulehl do jejich koutù. "v ak jsem ho taky nìkolikrát okøikl. nebo kdy ho i p v u lechtilých zásadách klubu. Ale to se mi líbilo. Nemìla ádná slova. 10 Mirek se radí s Jarkou Porada v klubovnì byla dost krátká. dva nejstar í ho i v klu nechtìli mlad í chlapce pøíli dlouho zdr ovat. bez rozdílu stáøí. kdy a jak má praku pou ívat. kdy Jindra prak zahodí. Rychlono ka bydlel v domì. a roze li se. Jarka Metelka byl jen o nìkolik mìsícù mlad í ne Mirek Du ín a byl Mirkovi dobrým a vìrným edení klubu. proto e Mirek a Jarka Metelka. "musíme si o v echnu poøádnì srovnat v hlavì a zopakovat si. Kdy se dnes veèer ho i rozcházeli. Nìjak si to vypoèítal èi co. kdy pøece jen tu a tam nebylo nìco v poøádku. "Pùjdeme je tì chvíli do klubovny.Pak Jendu Tleskaèe pohøbili. Za stálého doplòování a pøipomínání jednotlivostí zapsal Jarka struènì v e. Jindra Hojer se rozbìhl do Sladovnické ulice a Mirek s Jarkou se spoleènì vydali opaèným smìrem. sotva za li nìkolik krokù od domu s klubo V iml sis ho. e i jeho Mirek hodnì pozvedl k lep ímu." øekl Mirek. e uznávali Mirkovy a Jarkovy názory. "Ten Èervenáèek se mnì dnes nelíbil. nebo kdy Jindra Hojer pøi el s nìjakou nebezpeènou zábavou. A s hulákal zase do ka dého prùjezdu.najednou taková nechu !" "Èervenáèek nám dá je tì hodnì práce. Mirek a Jarka ne li hned domù. . vychloubá. co se dnes od d a dovìdìli. e by se to snad mohlo radìji odbýt a zítra." "Jindrovi budeme muset rozmluvit ten prak. mìl jedinou snahu. Snad si udìláme zhru . a sná eli i klidná slova mírné výtky. V takových dnech teprve nebylo radno cizím hochùm vstup do jejich ulic! Rychlé ípy podìkovaly kostelníkovi za jeho cenné zprávy. Mirek byl správný chlapík na svém místì. mìli si mnoho co povídat Kráèeli zvolna tichnoucími ulicemi. ádný poøádný hoch by nemìl mít u sebe tu zákeøno "Nu. A z bludi tì stína em zaznívala bojovná píseò Vontù. rozebíral ka dý jejich èin. aby si jejich jednání a chování v ímal ti. to je jeho stará nemoc. Mirek a Jarka nikdy ozkazovali. Pamatuje se pøece. e s ním el tehdy naposledy nahoru do vì e. Svìtla lamp klidnì plála. kdy zaènou psát nový TAM-TAM." rozhodl Mirek cestou zpìt na Druhou stranu. Teï u je nadobro ztrac Taky Tleskaèùv deník se nena el. kdy kostelník dopovídal události dávných let." Stmívalo se. tichý a vla ný. N uté a v elijak lomené obrysy starodávných domù se na nìm ostøe rýsovaly. Ale jinak je to dobrý kamarád." K cestì do klubovny v ak nemusel Mirek nikoho pobízet. udìlat z Rychlých ípù vzorné hoch Netrpìl jim ani jedno hrubé slovo. Jeho náøadíèko v kùlnì rozebrali nep i a elezný hlavolam nìjak zmizel pøi úøedním vy etøování. Pamatuju se." mínil Jarka. Pozoroval jsi ho?" "Ano. Mirek. tam el ka dý z chlapcù rád kdykoli. e u se it u sebe nemìl . bydlí pøece v d klubovnu máme . Nebo jen pøi tom se píseò ozývala. V dy ho ale nìkdo zapartykoval druhému.. kdy obvyklé kádlení Rychlono ky s Èervenáèkem poèalo zabíhat do ostøej ích forem a k avdová hádka. snad je Jindra natolik rozumný.ne ho odnauèíme tu jeho náladovost. Bude líp. Ten byl tedy doma hned. Pak Èervenáèek ode el domù a ostatní chvíli je tì o v em r li si schùzku na zítøek odpoledne.. Èerti jim dnes ili. aby vìdìl. tajemn uchu bylo cítit náznaky blí ícího se podzimu. byl to bezeslovný nápìv. rvenáèek dnes výjimeènì trochu reptal. Ètenáøe TAM-TAMU opravdu pøekvapí. sám chlapec vzácnì u lechtilý. abychom se mu divili. aby nic nezapomnìli. na nìj zkrátka nezbylo. hovo tále o v ech tøech mlad ích ho ích a mìl ho k tomu. co jsme se dovìdìli. Ale má pravdu ohyblivý cíl brzo omrzí a míøit na cíl ivý je kruté. jak dnes nechtìl jít do klubovny? Jindy tam je peèený vaøený. " o je hloupá hraèka v rukou ka dého kluka." pøeskoèil Mirek ve svých úvahách o chlapcích. který si v hloubi du e uvìdomoval. co máme dál podniknout a jak to do TAM-TAMU v echno napí eme. ." pøisvìdèil Mirek. Rychlo v ak zaèal dobírat a Èervenáèek se svými protesty hned utichl. jak nám rozdal dnes v echny vestky. To se st hdy. jak jednou na výpravì vylezl na vyso ou skálu a nemohl pak dolù? To taky udìlal jen proto. nahánìjící tínadlech se dìlo nìco velkého. aspoò se tak øíkalo. kde byla jejich klubovna. A ti zase naopak mìli tolik rozumu. který byl nìèím nesprávný. S Jarkou. Takoví by mìli být v ichni ho i. Brzy se na nìj zapomnìlo. Nìkolikrát se potom je tì objevi dlech. kteøí kamará Vzájemnì si bylo v ech pìt chlapcù dobrými pøáteli.

"Zdá se. kdy z ohybu stínadelské ulièky za lucernou otilo. kde bydlel kostelník. pozoroval jsem ho dobøe. "Nesmí nás tu spatøit! Je v tom podivného!" Chlapec. stojící ve dne pøed výklady. kde se v dy rozcházeli na d spoleènì z klubovny. Byla ji úplná tma. v hloubi té spleti ulièek a domù. skrytí v hlubokém stínu. e se zapomnìl ek . Míjeli ulici za ulicí. V bøe. "ale pøesto jsem v dycky tak hroznì nerad. el rychle. kd shledávali. který právì vybìhl ze Stínadel. kdy to zjistil. Nevidìli mu pøíli do tváøe v tom stínu. el stále vpøed. který jim prozradil a tolik cenného o tom p . a oba poznali jeho pùvod Doprostøed Rozdìlovací tøídy. vr ený sem ze Stínadel. kdy nìjak zklamou. za lapaný i elezný hlavo stém vyjímání hvìzdice vzal s sebou Tleskaè do svého hrobu." eptl s ú asem Mirek. na Rozdìlovací tøídu." poznamenal. Mirek ani Jarka nevidìli nic. a jeho kroky ve veèerním tichu doznìly. Pak se Mirek s Jarkou zastavili na okraji své Druhé strany. kteøí po celé odpoledne u svými zábavami a pak veèer. Jen se podívej. Byl tak uprostøed kolejí v Rozdìlovací tøídì. Potom se tam kdesi ozvaly lehké kroky. na i ho i . Bledý svit lampy dìlal z jeho t Mirek a Jarka se vtiskli na své stranì do hlubokého stínu ve výklenku domovních vrat. pøe li u i místo. která byla branou do Stínadel. to je pravda. nesledovali pomalé zastavování letícího kamene! Jarka sebou prudce trhl a jeho ústa se otevøela k nìjakému zavolání. 11 Kdo to pøichází ze tmy? Pøe li zvolna námìstíèko. . proè utíká. e jde sem. Ale ten sly el. na Rozdìlovací tøídu. Tam nìkde snad le í pohozený. "Podívej . Vyrazil jako tvaný ze stínadelské ulièky a zamíøil prudce do Druhé strany. "není to dospìlý èl nìjaký Vont!" Ano. Byli na jejím konci. Dnes v ak kráèeli dále. Pomalu se opìt blí ili k místu. stojí zmlkle opu tìný kostel svatého svìdek podivné smrti Jana Tleskaèe. Ale pak klidnì zmaèkal beze slova sáèek a nechtìl od nikoho ani jednu vestku zpátky." zamy lenì pronesl Mirek. Nìkde v jejím záhybu temnì dunìl vùz elektri Proti chlapcùm se pøes ulici otvíral pohled úzkou ulièkou. Mirkova ruka mu v ak p sevøela rameno. ale hluk se blí il a blí il. I zde bylo skoro liduprázdno.a oni!" "Snad je to pravda. vedoucí kolmo od Rozdìlovací tøí del. Mirek s Jarkou èekali ve stínu výklenku. Úkoly vypracovali v dy hned po pøíchodu vzpomínka na kolu je nedovedla nepøíjemnì vzru it jako ty hochy. na Ro zdìlovací tøídì. Právì zde ztratil ji svou prudkost a usadil se výhrù né pomalu ejnicemi. kde dnes odpoledne a k veèeru brousili. Pozdním chodcem byl chlapec. "Ticho!" za eptal Mirek vzru enì. Nechtìlo se jim je tì domù. Ale poznali ho bezpeènì. e nejsou takoví jako tolik ji li zase zticha. A tak se o nìm rozpovídali. co je pravdy na øeèech o objevení se je ka v kleci. mlèky hledìli upøenì do mihotavého svìtla její lampy. Pak se objevil v záhybu. smìrem k nám. nebyl toti nikdo jiný ne . V ba jen na Bratrstvo Koèièí pracky. e bychom v echny chtìli mít jako z kní ek. co dìlají a jak mluví ostatní kluci okolo nás. Chlapec se znepokojenì ohlédl za sebe do tmy. Teï na nìj dopadlo i trochu svìtla z lampy. která vydává Sbìraèe! To je zdíl. . vydì enì vzpomínali. Pak zase ti e Jarka promluvil: "Nìkdy se mi zdá." øekl ti e Jarka Mirkovi. kdy unavení mìli jít spát. Ale jeho kvapné kroky se blí ily. kde pøed chvílí prchal pozdní náv tìvník ze St en.Èervenáèek. Po celou . Snad je to právì to. Lampa na elezném sloupu házela své lutozelené svìtlo do zákoutí ulièky a vytváøela stra i A tam nìkde uvnitø. "Nìkdo tam jde. Pokraèovali v ak v chùzi. Nevidìli pozdního cho je tì za ohybem ulièky. e jsme trochu nároèní. Ulice se prázdnily. právì v místa. Nebo ta banda Tondy Plíhala. Bylo tam ji ticho a klid." li del í dobu mlèky.Trochu se zarazil. V zamy lení pohlí eli teï Mirek lièky. Kupeètí pøíruèí a uèòové uklízeli do krámu bednièk rambory a láhve okurek. jako kdyby se bál nìjakého pronásledování. a e se rozbìhl. Ale oba ho i. Teï ji uhá ným vytrvalým bìhem do Druhé strany. jak vkroèil do okruhu její záøe. k dy v nìèem povolí.

A Mirek se pøi svých slovech tváøil tak podivnì! "Zdá se mi." pravil ti e. Zde si nového ètenáøe zapsal. A Rychlé ípy jen pøijímaly desetníky a zapisovaly tyto nové ètenáøské stanice a jejich adr dne v klubovnì bude nutné pøepracovat v ech pìt linek. Mirek zdrcený objevem. A se toho sám lekal." hovoøil zvolna Mirek dále. kdy se ho nìkdo na nìco zeptal. Vypadal dnes trochu rozechvìnì a nevyspale. kde senzaèní M-TAMU právì vznikalo. V il se tolik do záhadné historie Jana Tleskaèe a jeho hlavolamu.a vìc byla odbyta." . Kresby do TAM-TAMU se mu sice zname itì daøily. a zamlouvali si. e v nìm budou nìjaká vzru ující sdìlení o je kovi Úèinek této zmínky se dostavil skoro okam itì. "Zítra mu nepovíme. Kam zmizelo tajemné pouzdro. Jarka zmatený a popla ený. dopoledne rozhlásili ho i ve svých tøídách. e jsme ho dnes tady vidìli. co s ním a jeho hlavolamem souviselo. Kdyby zde nebylo toho kamene." "Co tím myslí ? Co tím chce øíct?" naléhal rozechvìnì Jarka. Ale Jindra. "Proè jsem nemìl na nìj volat? Mohl nám pøece hned øíct. Nìkolikrát ho chlapci pø je my lenkami docela jinde. jestli by nám to Èervenáèek pr . snad by si oba ho i mysleli. e do Stínadel míní jít! Proto tedy dnes nechtìl jít . "Uvidíme. jeho zpùso vyjímání hvìzdice Tleskaè nechtìl nikomu prozradit? Proè byl tak neoblomný v zachování jeh ví? Co mìl psáno Tleskaè ve svém deníku? A co se stalo s tím deníkem? Mohli bychom se ptát otázek. A Mirek se Èervenáèka na nic neptal. "kdy nám ani neøekl. " e se s Èervenáèkem nìco dìje a e ho nìjak ztrácí Ale v duchu si myslel je tì nìco hor ího. øekni adresu ." rozhodl pak je tì. e celá ta podivná pøíhoda byla en snem ve stínu výklenku. jak se ustaviènì plete pøi namáèení do rùznobare pera bere do ruky tu ku a zase opaènì. Rychlé ípy. aké tajnosti a e s Rychlými ípy najednou nehraje poctivì." Dívali se chvíli beze slov na kámen. aby byli také zaøazeni do sezna jeho ètenáøù. 12 Èervenáèek mlèí Celé odpoledne druhého dne padlo v klubovnì Rychlých ípù na výrobu estého èísla TAM-TAMU. který mìl na starostí pøíjímání nových pøihlá ek na TAMoho dál ne k malému stoleèku u dveøí klubovny. nìkdy i dvacetník èi dokonce padesát ho. po kterých TAM-TAM v pìti se itech s obsahu probíhal. ja y.a vypadni! Máme moc práce!" To bylo jeho heslo. pøijal od nìho desetník. Se zachmuøenou tváøí jen psal a psal ten starý a podiv v kleci. e tu není nìco v poøádku. "Podivná a vlastnì nevysvìtlená byla smrt ne astného Jana Tleskaèe. A odpovìï na ka dou z nich by jistì byla velikým pøekvapením! Pokusíme se je v pøí M-TAMU alespoò trochu osvìtlit. . Jarka se tváøil velmi pøekvapenì. která se vèera dovìdìli. "Nevím. Ke ka dému z hochù Rychlých ípù se sbìhla s AM-TAM nemìli svým desetníkem pøedplacený. a jen tak lehce a neurèitì nadhodili. . Ale je tì i do klubovny odpoledne pøi li za Rychlými ípy noví ètenáøi a doruèení TAM-TAMU eckterý z chlapcù pøitom natahoval krk a ilhal po oèku na veliký stùl u okna.a jak se tam odvá il!" chrlil ze sebe. Jindra nevedl ádné dlouhé øe rejcary. na kolik se itù si ètenáø pøedplatil . ale ho i si v imli. e tentokrát bude mít TAM-TAM takové zprávy." konèil pak Mirek své ná jako v e. co ve Stínadlech dìlal . V hlavì mu poøád le ela ta podivná pøíhoda vèerej ího veèera na Rozdì elou noc mu nedala usnout! Co Èervenáèek dìlal ve Stínadlech? Proè tam el? Pøed kým prchal v té tmì? A kdo hodil za ním ten kámen? Proè Èervenáèek o své cestì nikomu Na v echny tyto otázky se nedostávalo Mirkovi odpovìdi a marnì èekal.dobu nepustila se Mirkova ruka Jarkova ramene. a mu je dnes Èervená Èervenáèek v ak mlèel. jako v dy. Pak teprve vystoupili ze svého úkrytu . Ale Mirek byl bledý jako stìna a vypadal zachmuøenì. ale sdìlal z kostelníkova vyprávìní pohnutý a vzru uj slovì. Mirek a Jarka tu ili.a proto z ní tak brzo ode el . e nepsal jen suchá fakta. Tak byla v tom skoro ji noèním tichu a v té rychlosti neskuteèn rchavá! Vraceli se ti e a spì nì ke svým domovùm. Cítil. mr tìný sem neznámou tajemnou rukou Stínadel a le ící ulice. Mirek skoro nemluvil. Ale i jinak bylo toho dne ovzdu í v klubovnì Rychlých ípù napjaté. jestli nám sám nìco øekne. kde asi! Nìkdy ani neodpovìdìl.

To je pøece slib. "Nu co chce øíct? Co se ti nelíbí?" "Ale v echno se mi líb kl trochu zamy lenì Jarka. e nevìdí. který se musí dodr et!" "Dodr íme ho!" pravil klidnì Mirek. "ví .jak chce . Jen se v ak za ním zavøely dveøe. V ichni to na nìm poznali. Mirek neodpovídal. A ty. Je levný a neláme se!" Èervenáèek vzal peníze a nevrle se vyloudal z klubovny. jak s nap ." "Èeho jsme si mìli v imnout? O èem to mluví ?" divil se Rychlono ka a také na tváøích ostat lo zjevné. ne dopsal pøedchozí. .a vìøili bychom i tobì. My lenky jedna za druhou vstupovaly mu do mysli tak pøekotnì. Jeho napjatý výraz trochu povolil. ale v oèích mu blýsklo. radost. kdy nám o tom ten starý kostelník vyprávìl. e bychom ti le tak nám øekni. Jen lhostejnì prohodil: "A pøijde èas. Ale teï se tady nìco dìje! Musíme vám to s Jarkou øíct. Svìøili jsme se v nás si nenechal svou starost. ale eènost jenom nejde na rozum. k terý první ve svém opisování do el k Mirkovu závìru v TAM-TAMU. jak jsme mìli poslednì. Vezmi ten. je to pravda." mluvil táhle Jindra. co napsal.13 Znamení Stínadelských A do posledního slova psal Mirek rychle a bez dlouhého pøemítání. Je tam nìco pro nás! Nìco ú asného! Nevím. Bylo v nìm cosi zabalené. Nikdy ádná vá ná neshoda neo na e klubovní kamarádství. Èervená nám nechová kamarádsky! Má pøed námi nìjaké veliké tajnosti. "a kdybych na to nemìl svìdka. Ale musíme se o to pokusit. "Chce jít tedy do Stínadel?" Mirek pøisvìdèil: "Ano. "Vidìli jsme ho s Jarkou! Nemýlili jsme se! .. . e je pero nestaèilo ani zac hycovat. jest toho pov imli. co se vlastnì stalo?" "Èervenáèek byl vèera po odchodu z klubovny ve Stínadlech!" vybuchl Mirek. A proto øíkáme. Jen se záhadnì usmí to odpovìdi vytáhl z kapsy malý papírek.V dy kostelník nám u øekl v e. mnohokrát do nìj zavinut k papírek zvolna rozbaloval. . "Ale. A pak byl papírek rozbalený a v Mirkovì ruce se objevilo nìkolik pendlíkù se lutými hlavi 14 Schází pátý pendlík " luté pendlíky!" vykøikl u asle Rychlono ka. Vzhlédl na Jarku. Nìco se s ním urèitì dìlo! Snad ho dne ní Mirkovo mlèení. zaèal chvatnì Mirek hovoøit: "Kamarádi. Stínadla jsou v pohybu a tové nìco kují. Mirku. v e vám vysvìtlím! A teï tady honem dopi me TAM-TAM nebo snad je tì dnes veèer ho pustíme do svìta. "V ak se ho taky víc nebudeme ptát." odtu il Mirek. Èervenáèek neøekl nic. na která slova kostelníka Mirek nará í. Mirek se na nìho záhadnì usmál. A teï mlèky a unavenì polo il pero. e bylo sly et ka dé za ustìní a pras . máme svùj klub u ho. kteøí opisovali z jeho stránek øádky do dal ích stejných se itù. e to není mo né. V dycky jsme si v nìm rozumìli a dovedli jsme se srovnat. "Ale jak? Jak?" skoro netrpìlivì vykøikoval Jarka. Ry ono ku a Jindru.?" pøekvapenì a nesouvisle zaèal mluvit Jarka. Ale náhle si v posledním okam iku lel.to my vám to vìøíme . Jarkovi pøelétl pøes rty prchavý úsmìv porozumìní. Bylo toho pøece tolik! Mirek ji ji chtìl nìco øíct. nebo bychom se snad zalkli. ani by h se vám neodvá il s nìèím podobným pøijít!" "No . Èervenáèek n i . a leckterou zapomnìl. i tikot Mirkových náramkových hodinek. snad vysvìtlit.to snad pøece . e v echny ty záhady se po vìtlit." øekl lítostivì Mirek. Ne snad proto. co vì "Vím to. Mirku . Jarku. V klubovnì vládlo ticho. "Odznak Vontù ze Stínadel!" dodal Jindra. a pak se svezl jeho zrak na Èervenáèka. V dy jsme pøece v e dìlali spoleènì. Ale nemìli Mirek a Jarka právo být ura eni víc? Ov em. nato pak nápad pro sebe. pùjdeme tam! Bude to sice nebezpeèná hra. Ale Èervenáèek teï najednou o!" "Èervenáèek?" protáhl nedùvìøivì Rychlono ka a Jindra jen dodal: "Ale to snad není mo né!" "Bohu el. Aspoò ne teï!" "A co tedy chce dìlat? Kde chce vzít dal í slíbené zprávy pro TAM-TAM?" Ostatní dva ho i pøestali psát a Èervenáèek malovat. Èervenáèku doskoè honem je tì k papí na desky. "Ale jedné vìci zde nerozumím! Pí e . co myslel.

Èervenáèku!" "Já? Proè? Proè zrovna já?" "Proto e ty jsi tam u byl vèera!" 15 Sbìraè pracuje rychle Byla to docela tichá rozmluva a pøece její závìr pùsobil jako rána z pistole.e jsem . "Dobrá." zmatenì ze sebe chr il pøidu eným hlasem. Stoèil hlavu k levému rameni. Ale Mirek jim nedal èas na uva ování nebo na vyptávání. e je Tleskaèùv deník mo ná dodnes nìkde ve zvonici kostela svatého Jakuba. "Poslouchejte dobøe. "Vzpomeòte si pøece. Jeho oèi zùstaly viset na Mirkových ústech. ale neozvalo se stoupání po scho . Èervenáèek zbledl a do podivné popelavé edi. Ten o také tak." p lidnì Mirek. nìjaké vysvìtlení. Zøejmì jim chtìl nì e se Èervenáèek vrátí.Èervenáèek tam asi loví nìjaká tajemství na svou vlastní pìst! A to není od nìj kamarádské. Èervenáèek nebì el domù." pokraèoval ve své chvatné øeèi. Ho i sly eli. Ale teï tady z té chvìjící se brady na nìm ho i poznali. Ten el teï ke stolu. pera i tu ky." Pak se vzdorovitým chvatem zaèal cpát do kapes lahvièky svých tu í. e chtìl je tì nìco øíct. e se teï ne. zvolna a skoro prorocky. kdy o deník " Zde Mirkùv hlas ztratil svùj spìch a Mirek hovoøil ti e. "Tak vy si myslíte . udìláme to tak. Potom se mu trochu zaèala chvìt brada.no . "A my si do Stínadel pro ten deník pùjdeme!" Poslední slova pronesl právì v okam iku. nikdo z nás nemá právo pátrat na vlastní pìst. nebudu pøeká et. pøelétl hochy podivným nejistým pohledem a øekl: "Co e? Do Stínadel pù "Ano. abychom oklamali Vonty!" "Ano. Cítili.to je nápad!" spráskl ruce Jindra.a co to znamená?" ptal se Rychlono ka.tedy dobøe. "Pùjdeme tedy do Stínadel jen ètyøi?" "Ano!" "Jeden z nás musí tedy zùstat doma?" "Ano!" "Kdo to bude?" "Ty. "Pro pána . "To u si ak domalujete . "poznáte to z prvních èt " Bylo vidìt. Chvíli si s nimi pohrával. Nejdøíve brada a pak dvì veliké slzy. e s ním el tehdy naposledy nahoru do vì e. U Rychlých ípù nebyli ádní ubreèení chlapci a Èerv dìn jen jednou. pùjdeme do Stínadel!" odvìtil mu klidnì Mirek. "Ano.sala. a po tváøi kolem køeèovitì sevøených úst. kde je tì stále le ely rozbalené pendlíky. V klubovnì na hrobové ticho." dosvìdèoval Mirek a jeho zkoumavý zrak se zavrtával do Èervenáèkovýc dyby v nich chtìl vyèíst. pro v echno na svìtì. Pravá ruka mu vyjela v jakémsi vnitøním zmat tùm a pak zvolna kle. dole le u se it u sebe nemìl!" "No . "musíme se do Stínadel dostat! Je tam nás hodnì vìcí! Le í tam klíè k tomu v emu. bez vìdomí druhý naprosto záhadného dùvodu!" Jindra i Rychlono ka byli hluboce zara ení. Tleskaèovým deníkem!" netrpìlivé dotvrzoval Mirek. a v ichni pøi tom mlèeli. e pøece majetkem nás v ech. Ho i ho zara enì sledovali a ke dveøím. "A vezmeme si luté pendlíky. co Èervenáèek udìlal. jak bì í po chodbì.já jsem jenom . co si Èervenáèek myslí. které se dlouho dr ely v koutcích oèí. kdy tu pro mì ten pátý pendlík není. co se kolem Tleskaèe toèilo. aby o vidìt do tváøe. to se je tì klubu nestalo. e je se svými silami u konce. to. dobøe. jako kdyby z nich chtìly vypáèit nìco víc." ukazoval na nedobarvený poslední se it TAM-TAMU. A pak on sám zaèal: "Ale tady jsou je ndlíky!" "Staèí pøece pro nás!" mínil Mirek. jak op akoval kostelníkova slova: "Pamatuju se. "To znamená. a vybìhl z klubovny. Ostatní ho i zmlkli. ale hlas mu selhal. A zaèneme tím dení "Deníkem?" opáèil nechápavì Rychlono ka. kdy se Èervenáèek vøítil se svým nákupem do klubov se zastavil u dveøí. jak to ten starý kostelník povídal. Opravdu. Takový pøípad mít v klubu! Takový rozkol! A k tomu nimi le í pátrání ve Stínadlech.

kdybys myslel. Pak je v ak odemkl a vyhlédl i ven do c slouchá-li nìkdo. n mínejte na to! Proè bychom si to tajili. Jdìte na místo srazu zvlá a oklikou. nìco podobného. Rychlono ka se vráti . A to je v jejich pøátelství je tì posílilo. kdy ho i dokonèili TAM-TAM. "Musím za ním! Pøivedu ho! Snad se v echno vysvìtlí!" Vyøítil se za ním z klubovny. D aby vás nikdo nesledoval! A teï na cestu s TAM-TAMY! Nazdar ." Podali si v ichni ruce a pevnì si je stiskli." dumal Rychlono ka. "abychom zach ránili jeho povìst. rozmysle o! Nevím. Jindrovi a Mirkovi zamèené dveøe svého domu a vpustili je dovnitø. Èervenáèek byl Rychlono ním spoleènì vstoupil i k Rychlým ípùm. jako kdyby se nic nestalo. tehdy. ztrácí výz ozdìji ne Sbìraè. døíve ne mohl Mirek nìco namítnout. "A to. e my zùstaneme doma. a kývl hlavou na nedobarvený se it TAM-TAMU.prùjezdu a vybìhl na ulici." Mirek zdvihl hlavu od práce: "Mnì se to zdá docela jasné. A u bìhá po "Dej si placku na èelo . e je s nimi ve spojení. Bohu el. lo to tak hled obrázkù u nebyl tak hezký. nebo bude pozdì! Honem! Sbìraè pí e taky o je kovi v kleci. kteøí za ili nìjaké velké ne tìstí. Ot rát Jarkovi. Tak divnì a smutnì tu je tì nebylo snad nikdy! Klub askøípal ve svých základech. nestùj tady jako solný sl nìho rozèilení chlapci. ten dobrý veselý chlapík. O Èervenáèkovi nemluvil." uklidòoval v echny Rychlono ka. "Zítra veèer.oni ètyøi. co pí eme v TAM-TAMU. jak jsou pevné. Ale Mirek je v echny zavolal zpìt a za eptl tajemnì: "Je tì ne hvilku. To u bude skoro tma Samozøejmì neøeknete nikomu o výpravì ani slùvko. Èervenáèek byl s námi. mohl provést nìco tak ú asnì patného. I Mirek jako by ztrácel klid." "Kdo by si to pomyslel!" vzdychl Jarka. køièel: "Máte u TAM-TAM? U je Rychle s ním ven. kdy jsme kostelníka vyslýc Donesl to prostì do Sbìraèe. V dy jsme mìli v klubu zrádce." øekl s pøedstíraným klidem. co nás tam mù e potkat. "Èervenáèku!" vykøikl Rychlono ka. byla to v byl zrádce! V ichni to teï pøece jasnì vidìli! Silnì se ji stmívalo a v koutech klubovny bylo plno stínù. "Bylo tu mezi námi v dycky takové pøátelství!" Ale ani ostatním ne la ta vìc do hlavy. A jistì pùjde do tuhého!" "Já jdu urèitì!" prohlásil bez rozmý lení Jarka. Nikdo se ve své mysli nedovedl smíøit s my lenkou. Mirku. Kdyby na e zpráva byla desetkrát zajímavìj í ne ve Sbìraèi. Teï v klubovnì zùstalo zara ené ticho. Èervenáèkova zrada jim zpùsobila pocit jakési osamìlosti." Zaèali na vìstníku poslední práci: se ívání stránek. Odvahy bude ostatnì velmi zapotøebí! Sejdeme a v est hodin veèer u domu. "Nového tam není nic. je to tak. enáèek. který se první vzpamatoval. se navzájem nezradí! "Nám mù e vìøit. kde bydlí kostelník od svatého Jakuba. co tam je. èlovìèe. Ale jen otevøel dveøe klubovny. Vrátil se uklidnìný. "Dobrá! Jsem rád. a proto ho i zbylé obrázky barvili pastelkami. "jak se mohli Dvoreètí dovìdìt nìkteré nové vìci o je e je pøece teprve my od toho starého kostelníka. Kam se na nás Sbìraè hrabe!" "Musíme rozeslat TAM-TAM je tì dnes na cestu!" rozhodl pak rychle Mirek. není ani polovina oho. kteøí v klubu zbyli." eptal hochùm. "Tak. jak øíkám!" tvrdil Rychlono ka. o kterou zm kok!" Také Jarka a Rychlono ka se chopili ka dý jednoho se itu a chystali se vyrazit co nejrychl eji k prvnímu pøedplatiteli. "Ano. Toho zlého dne èekalo v ak Rychlé ípy je tì jedno o klivé pøekvapení. o kterých si v ichni jeho chlapci mysleli. Je zøejmé. První se vzpamatoval Mirek." pravil pøi tom stisku ruky Jindra a Mirek se na nìho usmál. Èervenáèkovy tu e zde teï nebyly.co bude povídat?" vykøikl pøekvapenì Mirek." zvolal dychtivì Jindra. Umluvíme si nìco!" el ke dveøím pøesvìdèit se. barvení nìkolika nedodìlaných obrázkù oøili o té nejnovìj í události. a teï s ním rychle ven. jako mají troseèn dé. "A znal bys nás patnì. Ne . "zále í na ka dé minutì. jsou-li dobøe zavøené. e nemáme v klubu zbabìlce. Na Mirkových ústech se mihl prchavý záblesk úsmìvu." dodal hrdì Jindra za sebe i z Rychlono ku. "U jsem dokonce Sbìraèe vidìl a zbì nì zp v kleci èetl!" "A co se tam o nìm pí e? Hodnì? Nìco nového? Mluv pøece. jak je zase pronásledovali Èerní jezdci. .a dobrou noc. "Rád bych vìdìl. "se vypravíme do Stínadel! Nemusíme tam jít v ichni. "Musíme to dodìlat.

Zato si ka dý z nich opatøil do svítilny novou silnou baterii irek vzal s sebou klubovní lékárnièku. n. A pøijít s Vonty do styku. Mìla za úkol dát dopis pozdì veèer jeho idìla. e v e dobøe zaøídí. 16 Pøípravy k nebezpeèné cestì Sbìraè pøedbìhl TAM-TAM o nìkolik hodin. Chtìlo Jarku stopovat Tu ilo. a u byla icha. Chvíli byl Rych o ka tímto oèividným nev ímáním trochu zara ený. alespoò ne dne ním hochùm a dìvèatùm. ani by si uvìdomil.Jarka se pak je tì pøesvìdèil. Ale koneènì se poèalo smrákat a ho i Rychlých ípù . Zlatá Tonèa! 17 Rychlé ípy vnikají do Stínadel Nikdy se èas nevleèe tak línì. e to není vìc pro ni. Øekl jí to pøece docela ja "A u bude hodnì pozdì! Tak pozdì. Nikdo nemluvil o nièem jiném ne o tìch novì objevených nostech. To j m k nim domù vyburcovat celý barák. ale ho i a dìvèata z Druhé strany doznali poctivì. které a dosud o hlavolamu nebyly známy. na které mu hodnì zále nìjak vzru ující. který zùstával o patro vý e. trochu zkoumavì na Jindru pohlédla a øekla: "Ale Jindro ase bude? Kam jdete?" Ale kdy vidìla. Ale výprava do Stínadel brzy zapla ila neveselé Rychlono kovy my lenky! Hodiny k i na vzdálené vì i odbíjely est a po nich se rozezvuèely nejrùznìj ími tóny i jiné na osta y se Rychlé ípy se ly na malém námìstí. Ale Jarka ho brzy setøásl ze své st uhé Bidlo zmizelo kdesi v ulicích. zoufale hledajíc za ka dými vraty. kde bydlel. nebo nepøihodí-li se jim je Cenné vìci nechali ho i doma. Celé odpoledne v ichni vìnovali peèlivým pøípravám k nebezpeèné cestì do Stínadel. Po tom se u mù e èlovìk vy plhat hezky vyso spustit do poøádné hloubky! Jindra si navlékl dokonce své nákolenky a doma potají napsal dopis: " li jsme do Stínadel. to nebylo doc pøíjemného! Ale TAM-TAM chtìl zvuèet. kdyby se epøi li zeptat. Je ek v kleci byl zále itostí Vontù. pøendává vìci. A dovedli si . i napínavìji napsaných. e by je Jarka dnes mohl zavést k nìèemu zajímavému. vznikne asi sedmimetrový provaz. co má pøijít. A stejný zázrak by byl. kdo byli nabití touhou po nìèem tajemném a nevysvìt A tak ani rozèilující vyhlídky na nebezpeèné setkání s Vonty nemohly Rychlým ípùm zabránit n v podveèer nese ly na ztichlém námìstíèku poblí e Rozdìlovací tøídy. Rychlým ípùm byl ten vyvolaný zájem a trochu nemilý. a ti e vy li za svým cílem. AMU je zpráv o je kovi v kleci mnohem víc a jasnìj ích. nepolezou-li nìkde po uprá ených pùdách. e u je zle a e se po Jindrovi doma shánìjí. Èervenáèka. Ten den bylo na Druhé stranì ru no. Jindra to dovedl ocenit. Byla v ko eném mìkkém pouzdøe a ve la se mu pohodlnì do kapsy u kabátu. Navá í-li se. Musíme tam jít! Hledejte nás. o nìm se nemluvilo jinak dním rodì a který byl vedoucím Bratrstva Koèièí pracky." Dopis peèlivì zalepil a pøedal jej Tonèe Sedláøové. jakmile se jen trochu setmí. odkud to v echno Rychlé ípy mají. zda je pevnì zavøené okno klubovny vedoucí nízko nad úrovní ady. pochopila. ten vyèouhlý kolohnát.a teï tady Rychlé ípy pustí do svìta takové zvìsti o té vìcièce! Byl by to prostì záz o nedoneslo k sluchu Vontù. A tak se dìlo i Rychlým ípùm. Chodí z místa na místo. Nebylo ji teï mo né o vìci pøivádìjící v rozechvìní v echny. Tonèa Sedláøová byla docela rozumné dìvèe a Jindra jí mohl vìøit. nad pùjdeme do kostela svatého Jakuba. I kdyby to byla pravda! Nu .ka dý sám . Nevím je tì jistì. Rychlono ka potkal na schodech domu. Ka dý z hochù kolem pevné vihadlo. kdy se nevrátím." Tonèa pøijala dopis s vá nou tváøí. e o je kovi ví. kápl bo skou! Marynèák byl toho ivým u jistì nikdy nebude chlubit.v dy zaøídit. e Jindra o tom nechce mluvit.vyrazili k místu. kdo jen trochu ukázal. e u bude i dùm zamèený. Pøípravy k cestì do Stínadel byly ji dávno vykonané. co vzal vlast o nic nemá zájem a celá jeho mysl se horeènì upíná jen k tomu. e o je kovi ví nìco více. a pøec je tì spousta èasu. kteøí mìli v ude své slídily. li na nìj právo a jedinì oni mìli do té vìci co mluvit. kde se m Za Jarkou se chvíli plí ilo Dlouhé Bidlo. jako kdy èlovìk oèekává nìjakou vìc. Ka dý se proto e nikdo nevìdìl. ne byla Stínadla. pøiná et svým ètenáøùm nové a nové zprávy. Nikdo z Rychlých ípù si zatím nezvykl na h kamarád. . È nìho nepromluvil a bì el kamsi z domu na opaènou stranu.pane . na co èeká.

" divil se Rychlono ka. Na nìkterých oznámen n výsledky nìjakých zápasù mu stva jedné ulièky proti druhé. odpovìdìli zápornì. "Musíme si to pamatovat! Mù e nám to jen pr c . kradli se ve stínu domù na h námìstíèkách a sna ili se. V ichni ho i. "Asi èíslo ulice nebo úseku. øekl svému spoleèníku: "Sly el jsi? Pìkní Vontové! Poøád to øíkám. ze které vyletìl tehdy kámen za a pod lucernou. na jak dùle itou vìc Stínadel se ho Vont zeptal! Z té si nedìlal nikdo z Vontù vtipy! Byla to otázka Velkého Vontství! Oba Vontové se pátravì zadívali za odcházejícími Rychlými ípy a ten. Dvì z nich byly ve vý rùzných obchodù. V e zde bylo podivné a tajemné. Byli v nepøátelském cizím území. kdy pod ní spatøili mihnout s e vybíhajícího Èervenáèka. Byli tváøemi obráceni od svìtla lucerny a nebylo jim pøíli vidìt do tváøí. Vniknutí se em vpadnutí do èerné neznámé vody s bahnitým dnem. Ale to nepadalo vùbec v úvahu. Kdy v ak oba Vontové do li a n z nich vykøikl na Mirka: "Koho volí ? Losnu nebo Ma òáka?" Mirek se zarazil. e se o nìco hádají. Pomohou jim alespoò trochu tyto odznaky Vo Dali se na cestu smìrem.42. . kdy se stala ta podivná pøíhoda s Èervená "Vklouzneme tam ulièkou. jak . "Nemìl jsem to jméno pøekrucovat. jednotlivì i v malých skupinkách. tøetí byla na pumpì pøímo na ulici. Dlouhé Bidlo bylo pøece naprosto neschopné stvoøení na stopo "Zde máte. V ka dé ulici byl v ak na ceduli podepsán nìkdo jiný lo také u jeho podpisu jiné èíslo. a budeme trochu dál.ne?" mínil Jarka a Mirek jen pø Do li brzy v ta místa. Ka dý èlovìk. Proti Rychlým ípùm pøicházeli dva Vontové." Podobné cedulky stejného obsahu pak objevili v této ulièce je tì tøi. ale pøece pochopily. Také místo schùzky bylo v dy jinde. aby setkání bylo co nejrychlej í. kanceláøí a obchodù. koho si mají pod tìmi neznámými jmény pøedstavovat. kterému náèelník vládne!" "Pozor!" To skoro nahlas varovnì vykøikl Jarka. "V dycky jsme se divili. který prve polo il Mi ku. ve støedu v sedm hodin veèer pøi hni kvùli hlasování na Èerný plácek! Urèitì! Tonda Zýb . e by se Vontem nemì bydlí."Vidìl vás nìkdo?" byla Mirkova první otázka. Zeptáme se nìkoho." øekl Mirek. zmínil o Dlouhém Bidlu." hovoøil ti e Mirek (nikdy tady nemluvil nahlas). e Mirek nevìdomky udìlal c esprávného a e u Vontù vzbudil nìjaké podezøení. Hned se v ak vzpamatoval a s pøedstíra lhostejností a spí e nevrlostí odsekl s odvrácenou hlavou: "Ale tøeba Bahòáka . Pøebìhli koleje a ka dý nenápadnì a zvlá vpadl do ulièky. Plán Stínadel sice mám. e na nìho Vont promluví. aby ka dý pøinesl návrh inde se zase vyzývalo k nutné poradì.èím víc budeme znalí zdej ích pomìrù.Kdyby byli tu ili. krom Jarky. byli ve Stínadlech." pravil pak Mirek a rozdal mezi hochy luté pendlíky. V jiných ulicích pak nacházeli podobná oznámení. netu il. kterého potkali.tak ad dostává pokyny od Velkého Vonta a podléhá mu!" "A to èíslo za podpisem.Rychlým ípùm nebylo volnì u srdce! "Podívejte. Po chodnících i v úzké jízdní dráze chodilo dost lidí. ." øekl ti e Mirek. "Nemìl jsem øí Nìjak se jim to nechtìlo líbit. Na Rozdìlovací tøídì bylo je tì ivo. kdy byli Vontové ji daleko. Ve Stínadlech bylo dosud ru no. kterou Èervenáèek tenkrát vybìhl . jím li Mirek a Jarka." Kdyby byl tu il. aby se nesetkali s ádným Vontem. "Teï jenom kde je ten svatojakubský kostel?" eptal vzru enì Jarka. tím míò podezøení vzbudíme. Nìco si m le ivì vyprávìli." Motali se køivolakými ulièkami. Skoro to budilo dojem. Ka dý si pendlík zapíchl do klopy svého kabátu. obch y ven na dla bu svìtlo. Mirkovi a Jarkovi tak známou z toho veèera. Rychlé ípy zrychlily krok. V nìkterých stálo. Kdo to mohl být?" Rychlé ípy nezaslechly celou tu poznámku. kde tehdy Mirek a Jarka stáli ukrytí ve stínu vrat. Vagóny elektrické dráhy hluèely s náklady upracovanýc z dílen. pøipadal hochùm jako z jinéh vdu ." "Losna nebo Ma òák!" opakoval zamy lenì Jindra. "ale kost l jsem v nìm nena el. V dy pøed nimi otáèeli oblièeje hodnì do stínu a polohlasnì mluvili vymy lené øeèi o Losnov nemìli ani zdání. h píci. jak se Vontové emnì dorozumívají a jak mají v e uspoøádané! Ka dá ulice má zøejmì jakéhosi náèelníka . Byla tam na skle pøilepená malièká cedulka s neumìlým písm s námahou ve tmì èetl v em polohlasnì: "Kluci z Belmutky. "Nevím. Silní. podívejte!" zvolal po chvilce Jindra a zastavil se na rohu jedné z ulièek u výkladní skøínì jakéhosi pekaøe. nesmyslnì v elijak pokroucenými." Potkali pak je tì nìkolik Vontù. Podpis a èíslo za ním nechybìl "Teï se mnì tak trochu vyjasòuje.

je ovanul. která právì vycházela z krámu: "Prosím vás. I ve svitu baterek byl na nich vidìt nános prachu. Bylo to proti jakési zahradní zdi. Snad najdeme nìjakou vhodnou cestu dovnitø!" Vydal se pak s Rychlono kou nalevo. Potom ochoz také zde konèil. kdy do ly k opu tìnému kostelu. kterým pøi li. Kostel mìl skoro kulatou základnu. i kdy je dávno zru ený! Nu . Za nimi stáli tøi Vontové. kdy Rychlono ka spustil dolù A kdy navázali i Jindrovo a Jarkovo. tam zahnete napravo. Dole zatím Jarka pomohl vysadit Jindru na Mirkova ramena a pak se na nì dostal i sám. shledali. Dveøe i dvíøka b de. ale opatrnost mu pøíli nepomohla. Polekali se v ichni. Tady èlovìk ne el ji øadu let! Ho i v n chávali stopy jako v mokrém písku. z e ho i vztyèenýma rukama je tì podporovali chodidla. zda nebyli pozorováni. potom v ak Mirek odvá nì stiskl jejich kliku. Za ten pøivázal své vihadlo. Nebyli v ak sami. viïte? Tady zná svatojakubský kostel pøece ka dé malé dítì. "Proboha . S naøíkavým vøely. Mirek se pomocí tìchto provazù dostal na øímsu sám. Teï lo ji v e snadnìji. . Ho i staøenì podìkovali. kdy se Jindra u potýkal s øímsou. jsem tady!" volal dolù trochu nebezpeènì nahlas. Otáèely se spirálovitì kolem nevidit u tvoøila prohlubeò. e nakonec skoro bì e 18 Ve svatojakubské vì i Hluboký stín pohltil Rychlé ípy. podávali Jarka s Jindrou zprávu: "Pùjde to Kdy nás nìkoho ale vysadíte! Oknem! Není tam møí ani sklo. Schody se roznaøíkaly. p je tady kostel svatého Jakuba?" Ptal se ti e. Vzápìtí po otevøení dveøí cosi proti nim ze tmy vyrazilo. opatrnì. úzkostnì se rozhlédli. Starý zatuchlý vzduch.pryè . Stál stranou v eho ivéh mavému nebi ènìla jeho vysoká vì jako ohromný èerný vykøièník." kývl Mirek a vykroèil první. Chvíli stáli bezradnì pøed nimi. zatímco Jindra a Ja rka li smìrem opaèným. a tak ho i kráèeli doleva od okna. Uvnitø vì e byla pod oknem døevìná podlaha." eptal jeden z nich druhým. Ale okno bylo pøíli vysoko! Mirek si stoupl a ke zdi. a tak se dostal a na Mirkova ramena. "Sejdeme se zase zde u vrat. nejdøíve zvìdaví. "Tak bychom tady byli. "To jsou schody jako do nebe!" utrousil poznámku Rychlono ka. e ho i nemìli patøièný klid a e se dali vydìsit vìcí. Blízkost dne ního cíle je popohánìla tak. ." navrhl Mirek. Rychlono ka jim stoupl do n ich. ohebný a silný! "Sláva. Staøena se udivenì podívala na Mi pøelétla zrakem i ostatní hochy a pak nahlas opáèila: "Kostel svatého Jakuba? Vy jistì nejs odsud. "Odznaky mají. ztratili ho i v bludi ti toèitých ul rientaci. s mnohými výbì ky a nìkolika schodi ti. podobný sklepnímu." za eptal Jarka. "Ale jak dovnitø?" Tì ká dubová vrata toti uzavíra omný visací zámek. Jarka a Jindra nastavili dlanì. Skøípot letìl tmavými prostorami. a kdy se tam v ichni ho i dostali a rozsvítili baterky. ale byla tu ze i. Napravo ochoz konèil v prázdnu.rychle pryè . Chvíli tápal rukou ve tmì prázdnéh o otvoru. . "Obejdìme kostel dvìma smìry. Vrhli slabý proud svìtla do okna. ale byl to jen netopýr.jdìte st pøijdete na roh. ale nevidìli ji nik k nastoupili rychlou cestu. po vrzajících prknech. tmavá prázdnota. A namáhali sebevíce." vykøikl vypla enì Rychlono ka. Kdy pak natáhl ruce do vý ky. kde je sklenáøství. a pøece nejsou zdej í! A pta na Jakuba!" Pak zmizeli ve tmì. Byly úzké a toèité. pøijdete k takovému eleznému záb bìhnete nìkolik schodù a pak u uvidíte roh kostela pøed sebou!" Ho i poslouchali halasný výklad napjatì. dotkl se iroké øímsy a po del í námaze se vysoukal na ni. Mohl to dokázat jen takový chlapík. ja u Rychlých ípù: pru ný. která by je jindy ned Za dveømi objevili døevìné schody. ale kdy se ho i opìt se li u hlavních vrat. odmotané z pasu. V tom tichu a v té celé nebezpeèné situaci neb lo v ak divu. pak udivení a nakonec naplnì "To je divné . Pak se zeptal Mirek jakési staøeny. nebylo mo né jít zcela ti e. V okolí nebylo lidské du e. Srdce hochùm bu ila rozèilením. e stojí na jakémsi ochozu nad prostor mi opu tìného chrámu.dou tato jména v dal ích událostech hrát! Pøes v echnu snahu zapamatovat si smìr. ale nikomu nebylo do s míchu. "Pùjdeme nahoru." V ichni se hned vydali na onu stranu. a nahmatal zbytek vylomené møí e.

" zavolal znepokojenì Jarka. P abal z prachu nìjaké za loutlé papíry. kde se k ní ji sklánìla støecha vì e. na obvod vì e!" "Vypadá to tak nìjak. Vzduch zde byl . tìstí. A je tì tam byly nìjaké papíry! Nebyly poti tìné.tady jsem . Ho i si Mirka pov imli.pozor!" vzkøikl varovnì Jindra. do ú asné hl . 19 Pátrání v podkroví "Ale teï rychle!" vyru il lochy z pøemítání Mirek. ale prachu úplné zátopy.Ano! Vím to urèitì! Jdeme na zvonici. kudy procházel ten. A schodù bylo y se vý a vý e. jeho se dr ely Tl ce. na kterém ho i stáli a je bylo zøízeno jenom pro zvoníka. Mirek je zvedl a oklepával z nich prach. Byl v ní zmaèkaný papír. nebylo p se pak vzná ely krovy vì e a trámy. a kudy stoupal je tì nìkolik minut pøed svým koncem. Vyskoèil na stolek opatrnì první a vytáh l se po stìnì na podkrovní plo inu. e . "Podívejte se. na nich visel zvon.hleïte . Svítil baterkou tìsnì u papírù a pøibli oval si je a k oèím. obehnaném po celém obvodu zábradlím. Oèi mìl roz íøené. kdy pøedtím svìtla obraceli k prohlubni.na el jsem asi Tleskaèùv deník . Svìtlo z baterek zase hned zapla ilo tmu a vy plha po zdi. speèené v edé chuchvalce. ale Mirek zùstával dále nìmý. kde podivný chlapec Jan Tleskaè trávil poslední ok am iky svého krátkého ivota..nebylo pochyb. ze které se takovým ne elným zpùsobem zøítil!" Hochy po tìch slovech a zamrazilo. Nìkte elé. . e kráèejí místy. Mlèky do li a na konec schodù." . staré snad desítky let. "jistì to na la a odnesla komise. dosud zdravý a silný. jaké mohli vypadali jako zasypaní popelem.Obèas jim ulpìla na tváøích silná stará pavuèina. Ale to jen nìjaký sáèek. Za ním byla tma. jeho smr ou ka tajemství.. "Máme tu pøece nìco nalézt . Ztlumili je. ne jeho tìlo a prolétlo tou údìsnou prohlubní. a kdy jim bylo nápadné jeho dlouhé mlèení. Ho i si to zprvu ani neuvìdomili. chránìny od tmavé hlubiny chatrným zábradlím. pod trámy. Vìdomí.!" Ukázal potom pøed se "Je tu v echno tak. Bylo zde plno úlomkù hromady prachu a zase nìjaké hobliny. Snad nikdo z ulice svìtlo nezpozoroval! Le eníèko nad propastí. Rychlé ípy u Oèi v ech ètyø chlapcù byly jako pøitahovány k ohmatanému konci provazu. jak nám to starý kostelník vyprávìl!" Nad Mirkovou hlavou visel silný z høelý provaz." pravil Jarka. podívejte se!" Byla to pravda. tváøe pobledlé rozèilením "Vypadá to .. Mirek opatrnì pøistoupi lí a vyzval hochy: "Posvi te dolù!" Proud svìtla ze ètyø silných baterek projel tmou a dopadl matnì a dolù. zde bylo to místo." pøipou tìl Mirek. trochu udýchaní tím dlouhým výstupem... "Jan Tleskaè tady chodil ka dý den!" odpovìdìl mu Mirek. mezi støepinami ta ek.díky oknùm . Ka dé ne e pøijde vy etøovat taková komise!" "Kdo byste mne vysadil?" ádal pak Rychlono ka u zdi a vztahoval po ní ruce.. Byly to jakési noviny.docela snesitelný.víte?" ." prohlásil zase Rychlono ka.se zabýval j zkoumáním a zcela vzadu. Ano . "Nesmíme se ale títit nièeho!" povzbuzoval Jarka a svìdomitì prozkoumával rukama nìjaké po ozviklaný stolek u zdi. Chvíli bezmy lenkovitì kreslil pièkou nohy v husté vrstvì prachu. "Je tam nìjaká plo ina. "Na druhé stranì v na í úrovni jsou okna. Objevil tam nìjaké staré n ztvrdlé tìtce. Zastavili se na malé kémsi le ení.ne?" Vrátili se duchem k pøítomnosti. dolù. "Vlezeme tam tedy po tom stolku. tady ho máte . Rychlono ka otevøel jeho zásuvku. Mirek zùstal v polovinì mezi zaèátkem plo iny a Jarkou. Ráno a veèer!" "Co e? Ty myslí . "co má ? Co jsi na el? Stojí tam jako zkamenìlý!" Vrhli se k nìmu. Jindra s Rychlono kou kutili nìco na druhém konci plo iny a Jarka .Radìji se vzbouøit. .. . zvon byl ji dávno snesen z vì e. "Jestli tu nìco bylo. prosycená sazemi a prachem. Plo ina byla velmi prostranná a spoèívaly na ní základní trámy krovu. e byli v nejhor ích starých atech. tøáslo. ne sem jít s kyblíkem uhlí. "A k tomu dvakrát." pravil beznadìjnì Jindra. "Mirku . dnes ji sòatý a odvezený. vidíte? Zeï tam konèí a jde vodorovnì nìkam do tmy.shýbnutý . "Pozor na svìtla . jiné roztrhané. Vrhli se na nìj jako dravci. tady to bylo!" øekl Mirek urèitì. døíve ne sklouzly ..

se ho i pohybovali opatr olomných schùdcích kolem vì ní prohlubnì dolù.." A Mirek èetl.a pøece mám takový strach . Pøecházely do krátké úzké chodby. "Je to tu kou a p h na tom sedìl spoustu let. tak e ho i je.musím na to poøád . "Ta tma s e dá skoro krájet.ale já svítím . jen ho i vzru ením namáhavì dýchali. které se ho i ptali na kostel svatého Jakuba. A rána ve tmì kostela jen zpeèetila osud Rychlých ípù. A nebyli ádní zbab né tmì na zvonici starého opu tìného kostela. .d obøe .. Èela h . Ho i Rychlých ípù byli ji èastokrát v mnohých nebezpeèných situacích. nìjaké hlasy. Dìsí mne to . "Ètrnáctého záøí. e .ve své kùlnì. uprostøed Stínadel. ale jim v rozbouøených myslích zvuèela poøád a poøád. jak se ta ruka chvìje.pro v echno na svìtì .To se pøeète nìjak a doma. Schody zde práv ly. mouhy sazí a prachu dìlaly nìkterá místa na papíøe skoro èerná.v ichni si myslí.u . kterými jsme sem pøi li.Dnes se mnì ." Tady se Mirek ve ètení zastavil. svolali kdekoho na vý vetøelci." Ètyøi ku ely svìtel se zabodly do prvního z listù. "Kam jsme se to dostali?" eptá teï vzru enì Jarka..den jako vèera. Tam právì slídil po Rychlých ípech celý zástup Vontù.snad Jindrova . "Nìco snad pøece pøeète !" prosil Jindra l krk pøes Mirkovo rameno.Vrátil jsem se z kùlny . . Proboha mù e tu it .bojím se nìèeho a nevím sám jestli .. . . kde nebylo vidìt ani ruku... prosím. "Jen abychom nalezli dveøe. Chvíli bylo ticho. tak nahlas divit a mìla jim sm ukázat docela potichu. "v dy tady jsme pøece vùbec nebyli! Kd dveøe s ochozem nad kostelní podlahou . " lo to odnìkud zezdola . "Mirek bude èíst.lil jsem . který ji zase na el svùj klid.vím to ." Pak se ozvaly kdesi ve tmì. V úplné tmì." mínil Jarka.poèkejte . "Tadyhle snad nìco . Zase takový . . . "Nìkdo asi vnikl do kostela. znìla výhrù nì a mísily se do ní kvapné kroèeje mnohých estu k odchodu!" za eptal po chvíli tísnivého mlèení Mirek.veèer ..stala podivná událost. nastavenou tìsnì pøed oèi..vìøím tomu. Dole hluk vzrùstal . kudy jsme sem vnikli?" Vtom ji také Mirek napøa enou rukou zadr el hochy.dnes pozdì pùjde v e dobøe . jako za zdí. její jeden konec se topil v naprosté tmì.svítí tam slabých baterek a v jejich svitu po nìjakém velikém prostoru pobíhá mnoho jakýchsi postav. "Co to bylo?" eptal Rychlono ka. tak svi te pøece." mínil Mirek. byly to i pro nì o klivé Rána kdesi ve tmì ji zanikla." volal rozèilenì Rychlono ka. Opravdu nebylo mo né dále èíst.. . . a pøece zde nebylo horko! Jarky se chopila èísi ruka . Zpùsobily ji prùvanem prudce pøibou . "Tak to zatím pøeskoème!" navrhoval pøidu eným hlasem Jindra.. zrovna z udírny . zatímco druhý konec vybíhal do kostelního prostoru.záøí. "Svi te poøádnì. Hlas se mu trochu chvìl. ..a kde je to okno. Je libo." strachoval se Rychlono ka.ale myslil jsem jen na svou práci .Od rána jsem stál ." zvolna mluvil Mirek a pak namáhavì a pomalu zaèal slab ikovat: "Jedenáctého . n avyklá ze v eho udìlat prým a ve v em hledat nìjaké háèky a slovní høíèky. Okam itì se vùkol rozhostila hluboká tma.a hle .. Uka . Tøi Vontové.nemohu spát ..20 Zápisky mrtvého Ho i Mirka div neporazili.u lisu ys . pøi poøádném svìtle . hi ." mínil Jarka.ve své komoøe ." Prudká rána jako výstøel rozlehla se náhle opu tìným kostelem a pøeru ila Mirkovo namáhav "Zhasnout! Zhasnout" zasykl Mirek. Byla to shoda dvou ne astných náhod." Ve skuteènosti Rychlono kova mysl nebyla ani zdaleka tak veselá. je tam dole?" "Kdo jiný ne Vontové! Prozradili jsme se nìjak!" "Asi tím svìtlem tady nahoøe .skoro pùlnoc . . narychlo svolaných. vyslechnuv í dotaz Rychlých ípù.jak tomu vìøím. jak hovoøila jeho ústa. aby nepostupovali dále. jak se kolem nìho shrnuli. Zmì hlasù se poøád je tì ozývala. Teï je ji . Také mu nikdo n kdo nesmál.a Jarka cítil.a nikdo to neví . deset deka tmy? Je èerstvá. ." "Nepùjde to asi tak snadno.mys . Jindra se nejistý zeptal: "Kdo myslí . která se pøièinila o tu zoufalou situaci Rychlých íp emìla staøena.. jak to vypadá. Jde to .e u spí ma . kteøí s vontským odznakem na kabátech vnikli do Stínadel a míøí nìkam k Jakubu .a èti nìco dál .lil .tam jsou nìjaká svìtla? Ano .

Hluk pronásledovatelù se nebezpeènì blí il. Ale ten záblesk zrádného s stínùm v chrámovém prostoru. Mìli dojem. leè neodvezeno. co teï?" "Jen klid . které se ochoèit nedaly. aby v labyrintu chodeb nezabloudili." vykøikl povzbudivì a ji opatrnì skákal po schodech. vypovìdìl na okam ik poslu nost . nikdy nest "Podívejte. nebo e nar na nìjaké zdivo. Kdy pak ho i sbíhali po schodi t nenahmatali jejich otevøený prostor. nevystupovaly z ní nijak. s ukoptìnými nehty. e se opatrnì rozbíhá kamsi dozadu do chodbièky. "Pro pìt ran do hlavy. Zále elo na vteøinách.zavøít! Ty dveøe zavøete. Nahmatal na nich teï zástrèku a s velikou námahou . tøeba e Mirek jel rukou po zdi celého kulatého schodi Dveøe byly rovné se zdí. "Tam je na e záchrana! Tam snad nìjak zmizíme. Ovanul je sklepní vzduch.a za mnou!" velel Mirek chladnokrevnì a dost hlasitì.proto e byla silnì zrezivìlá . Ho i ho zvolna následovali. Se zápachem plísnì se mísily výpary kanalizace. ale náhlé prudké rány na dveøe a cloumáni klikou je p alo k nebezpeèné rychlosti. Vzduch zde byl takøka nedýchatelný." vzkøikl skoro nahlas.vedoucí z ochozu nad kostelním prostorem na schody vì e. rozsvítil a pustil mezi prsty jen úzký prou ek svìtla p sebe. Kolik lidí ji skonèilo svùj ivot v podobných chodbách! Kdo mù e vìdìt." udýchanì za eptal. z nich jedna byla a skoro do vý e stropu zasyp ná rozbouraným zdivem. vedoucí kamsi do sklepních hlubin opu tìného kostela. ochoèoval je. brával s sebou dva tøi ne ot í v dy v kapsách. Zøejmì byla kdysi døíve zazdìná. Pravdìp tu nìjaká poboøená stará stoka. Sám to pozdìji dobøe nedovedl vysvìtlit. vìènì rozdrbaný. silnì zapáchající. I ta se obèas zavlnila od plující krysy. "Co teï?" ozval se Rychlono ka. "Nìkam se snad dostaneme!" Spí e cítili.ji zastrèil." poznamenal Rychlono ka pøi pohledu na ta odporná zvíøata." køièel skoro zoufale Mirek. My ina byla ze tìtináèe cítit na nìkolik krokù nikdo nechtìl sedìt. kde . tudy vede nìkolik cest!" vzkøikl pak vpøedu Mirek a posvítil ponìkud vý e pøed Byli na jakémsi rozcestí asi sedmi chodeb. pøevracely se nazad a zase u aly se vzru eným pi tìním do tmy. 21 Chodba vìèného klidu Ho i Rychlých ípù postupovali jen velmi opatrnì. Choval jich v døevníku u nic lastnoruènì zhotovených klecích z beden asi dvacet. Nìkteré z nich racely opìt k hochùm a jako by chtìly skákat chlapcùm na nohy. "Dveøe!" zasykl jen varovnì. p ravený stále na knoflíku baterky. "Tady by byl ráj pro tìtináèe. proè to udìlal. udivení zdánlivì nevysvìtlitelným zabloudìn Pak Jindra rozsvítil na zlomek vteøiny svou baterku! Bùhví.rychle! A nesvi te. naplnìný zápache "A zavøít . ale i ta chvi nad bude dobrá. uh Dlouhého Bidla v Bratrstvu Koèièí pracky. "Tam jsou! Za nimi! Døíve ne uniknou!" rozhluèely se tmou zuøivé výkøiky a zmatený dupot s v místa. Jejich svìtlo zatím nemohl nikdo vidìt. nebo by ad nìkým vykopáno. Následovali ho. Jarka byl poslední a pøibouchl je z druhé strany. Toto opat alo velmi u iteèným.zase ji v naprosté tmì . ani neustupovaly .nebo snad Jindra o nìco pl. "Tak kudy? Kterou cestou se dáme?" ptal se honem Jarka. rozje ený.a tak je ho i pøe li estoupili a dolù pøímo do chrámového prostoru. Hejna krys prchala pøed svìtlem do temnot. "A dají se otvírat! Rychle . "Na dlouho to nevydr í. Ponechali ji jejímu osudu a vøítili se do dveøí. e nìkam spadnou. byl nemytý. pøièem mu s vypadla z ruky zhasnutá baterka. Mimodìk bì eli v ichni pøikrèenì a s rukama napøa enýma kupøedu. ne vidìli. Vontové ji objevili dveøe! Ho i teï své baterky nechali svítit naplno. a trestal hladem a bitím ty. Mezi hochy a touto polozasypanou chodbou tekla línì hust rná voda. Kam ale teï?" Jarka zakryl reflektor své baterky. "dveøe jsou jistì celé zpuchøelé.stáli ho i Rychlých ípù. Mirek se trochu rozmý lel. Mirek asi po patnácti krocích náhle s temným zadunìním prudce na cosi narazil. Mìl obavy. u v ech plantá níkù . tìtináèovou nejvìt í zálibou byly my i a krysy. kdy Jarka roz ehl na vteøinu svo aby na el Mirkovu. proè vlastnì rozsvítil. s kterou povedenou partou ho i Rychlých ípù edno zlobení. kam chodby vedou a jak jsou dlouhé? . Snad mu prst. ale pak zdivo asi povolilo. Ozáøil úzké pøíkré schody. kdy el na toulky ven. èi které ho pokousaly a po krábaly. hluk nahoøe u dveøí do podzemí byl stále silnìj í.

Teï byl postup je tì obtí nìj í ne prve.podívejte!" zvolal v ak Mirek místo odpovìdi a posvítil pøímo na stìnu chodby. "Snad zde byl ve starých dobách pøi kostele k ovávali sem zesnulé mnichy. tøetí ponechávali v zásobì. Kdo ví. rychle . za stokou. ale strach propùjèoval hochùm velikou sílu a mr tnost. který byl asi metr nad úrovní novì objeveného prostoru. Nános nebyl v ak jen na jejím kraji." namáhavì eptal Mirek vpøedu. právì kdy nìja otvíral nad schody do sklepa dveøe bytu. kouskù cih kamení a malty. Jeden po druhé se zvolna vysoukal propadlým otvorem dolù do chodbièky. e otvor byl pøi zbì ném posvícení do pního nepou ívaného zákoutí neznatelný.honem . prozkoumám to!" Jarka mu udìlal trochu místo. .Pak se nahoøe s pekelným rachotem rozletìly dveøe. Probìhli sklepem ve velikém rozèilení a vylétli po schodech do chodby domu. Ji nìkolik metrù si museli pro svá tìla dìlat cestu cent imetrem. ne objeví. Nánosu ubývalo. støídajíce se v hrabání! Ale najednou se pøed Jarkou. který byl právì v hrabání na øadì. "Máme pøed nimi pìkný náskok. "Hleïte . Byla dost iroká. Rozbìhl se tì ce za nimi a køièel o pomoc. e ou právì v chodbì. Pravdìpodobnì se dali do prohledávání ostatních chodeb a bude trvat chvíli. písku a hlínì.. Troje ruce se ho chopily døíve." "Bojím se. Letopoèty byly velmi staré: 1828. jak dlouho p ronásledování je tì potrvá! Pak se zdálo. "Kdo ví. e je cesta zatarasená naprosto neproniknutelnì." Pøesto v ak n srdce volno nikomu. "Pùjdeme dál za ka dou cenu. Chvílemi byla chodba zasypaná a ke stropu a ho i ovat a odhrabávat rukama. pøièem dával v dy pozor. Ale nemìl se radìji ptát! "Jsme ve høbitovní chodbì.zechvìle: "V ichni za mnou.tady je nìco . a nakonec mohli ho i pokraèovat v c stì vzpøímenì. "Svìtlo .. Je tì sem bylo sly et a enými dveømi do sklepa. S Mirkem se cítil ka dý bezpeèný. Ho i hledìli do tmavého výklenku.a opatrnì! Jsme ve sklepì nìjakého doce a obyèejného domu ve Stínadlech! A sklep ústí pøímo pod schody domu. hlíny. A zase teï zaèalo dno chodby stoupat nánosem nepopsatelné smìsice prachu. Trochu hlíny se sesypalo za ním. e ze sklepa vybìhli zlodìji. pùjdou-li za námi!" øekl trochu uklidnìnì Jarka. Jarka potom je tì nahoøe v otvoru hlínu upravil tak. a to uspí ilo Mi hodnutí. ka dé s nápisem. "nìkam se pøece dostat musíme!" Jeho pevná vír konec výpravy hochy posílila. do kte otvorem spustil. Myslel. Tam bylo vedle sebe nìkolik ètvercových míst." øekl vá nì Mirek. skoro ji neè nìjaká data. Baterky se rozsvítily skoro zároveò. ne se mohl zvrátit do vody pozpátku. Ale za nìkolik vteøin se rychle vrátil a al ro. jen Rychlono ka jednou nohou a pod koleno vpadl do smrduté vody. kde se dalo alespoò plí it i svítili jen dvìma baterkami. tím jsme bezpeènìj í. "Tam .posvi te sem!" zavolal vzru enì dozadu. e skok podaøil. Pak se klenba chodby zvolna zvy ovala. ne se mohli protáhnout o kus dopøedu. zhasnutou. 22 Chodba konèí Hluk Vontù vzadu za haldami nánosù. "Vnikli jsme asi do sklepa nìjakého domu. Probìhli rychle kolem nìho a zamíøili k domovním vratùm." za eptal Mirek. která je pro prùchod a únik nejménì pohodlná. Ho i se nahoøe v polorozsypané chodbì nedali dlouho pobízet. Mirek se protáhl vedle nìho a pak opatrnì seskoèil náhle se u v ím otvorem. nemá dveøe!" Byla to pravda. a zmizel hochùm na chvíli z oèí. a ji v ichni plhali po hr zdiva do chodby. ale Mirek dodal: "Mrtvých se bát nemusíme. A tak vysoko ke stropu chodby nános sahal! "Èím budeme dál. Pokraèoval i dále v chodbì a ho i museli chvílemi lézt na navr eném zdivu." ukazoval chvatnì na hromady rozboøeného zdiva a ji skákal pø s otevøenou stoku. sesula hromada nánosu kamsi a jakoby do hloubky.rychle tam za to . jak dalekou cestu od kostela svatého Jakuba jsme pod zemí urazili! Poèkejte zde. aby s se estrhl pokud mo no ani trochu nánosu ze høbitovní chodby. 1853 a nechybìl ani letopoèet zaèínající sed "Co je to?" nechápavì se ptal Rychlono ka. vyra ené náporem Vontù. Mirek se ztlumeným svìtlem se vyplí il z chodbièky. Ruce hochùm od hrabání døevìnìly. na chvíli ztichl." vyzýval Mirek." tøásl se Rychlono ka. z nìho bylo vidìt plaòková dvíøka.

Zvlá tní . nevím u . ztratili s e tmì. Snad na nìho tak pùsobilo prozkoumávání deníku. Myslil jsem nejdøíve. e jsem zapomnìl zamknout! V dycky se teï zamykám v kùl by. Lidé. proto e jsem nevìdìl. "dej sem to psaní. Ale kroky se blí ily k mé kùlnì! A u té pumpa není! Sedìl jsem klidnì. Nahmatal jsem je na sto le. o ivit my lenky èlovìka ji dávno mrtvéh Se li se mnohem døíve. Zmizeli za jejím ohybem. . . odcházeli a s nimi kus po kuse odcházely a ztrácely se i doklady o jeho ití. Zprávy a podrobnosti o tomto mrtvém chlapci se zapomínaly jedna za druhou. objevujeme pramen vzpomínek nej ivìj ích. Chtìl jsem vyskoèit ze idle. Kdy pøebíhali Rozdìlovací tøídu a to na docela jiném místì.Ho i vyrazili do ztichlé stínadelské ulice jako tvaní. A u okna za eskaèùv deník v místech. Zhasl jsem ji a chtìl jsem ji z ovu naplnit. Vìdìl jsem. Pøece se v ak museli dvakrát zeptat na cestu u noèních poulièních stánkù s uzenkami. Byla u úplná tma. v ní ho Mirek pøinesl. Snad mùj køik ani nemìl slo . Ulice by liduprázdné. ne si umluvili. e potom se pohnula klika a dveøe se hrùznì pomalu zaèaly otvírat. potrhaných a pomaèkaných li tak podivnì vedle bílé obálky. vyòal Mirek obálku.velmi zvlá tní vìci se tam asi doèteme!" Pøiblí il si deník s nezøetelným písmem kl: "Ale zde u stolu u není dobøe vidìt na to za lé písmo! Brzy se teï stmívá!" "Tak rozsvítíme . co moje práce tak postoupila. Mirek. Øadu let se o Tleskaèovi nic nevìdìlo. ale vytrvalým klusem. Dìsí mne to. snad jen to. "V echno v poøádku. se mìnili. Teprve zde si oddychli. Kroky se zastavily a u dveøí kùlny. Ho i horlivì pøená eli své idle za ním. Viseli mu takøka nedoèkaví dal ích slov. tady se dá èíst dobøe!" Sebral opatrnì chatr deníku a odsunul svou idli a k oknu. Rychlé ípy. e m ebylo! Bùhví. Cylindr byl ale horký. i o deníku nahlí el a zèásti i lu til. e mu patøil . je zachránila od citelnìj ího trestu. Rozkøièel jsem se zuøivou hrùzou. který jistì u doma alespoò trochu prohlí e Po obvyklém pøivítání a zahájení schùzky. . To jsem byl poøád je tì klidný. "Pamatujte si. jeho vlastn Po tomto úvodì se Mirek na chvíli odmlèel a vá nì se na v echny zahledìl. Tonèa Sedláøová vydì enì èekala s dopisem v ruce pod schodi tìm domu na Jindru. Dodìlal jsem závi lo to ztì ka a pomalu. kde vèera ve svatojakubské vì i pøestali. Mirek v ak odm "Radìji ne! Radìji se pøestìhujeme sem k oknu. co jsem køièel. b kdyby z rozbouøeného moøe pøistáli nìkde v závìtrné zátoèinì na píseèném slunném pobøe í. nikdo se nemohl doèkat. kde tu ili Druhou stranu. Ten tajné chodby z kostela do obyèejného domu je ú asný!" Bì eli volným. Chtìl jsem køiè hrdla mnì nevy la ani hláska. Mirku. co dnes ho i Rychlých ípù objevili! V ak se jim také o tom zdálo celou noc! 23 Kdo je tajemný Em? Snad je tì nikdy ne li ho i Rychlých ípù do své klubovny s takovou nedoèkavostí a rozechvì po výpravì do Stínadel! V dy dnes mají lu tit a èíst deník Jana Tleskaèe. Chladný vzduch. pøi èem v dy v ichni stáli v pozoru. a tak jsem sedìl v kùlnì chvíli potmì a zticha.. Pøed Mirkem le el svazeèek edoèerných. Jen jsem ve tmì poøád vidìl lesklou kliku a zvìt ující se k Ale pøece jsem se vzpamatoval! Hodil jsem ke dveøím prudce kle tì. vysypal z ní listy Tleskaèova deníku a zahovoøil: "Teprve v bezpeèí a v klidu mù e cenit ná vèerej í objev. je uklidòoval. A Mirek pokraèoval: "Je tì vèera. jak se to mohlo stát. Byl jsem ve své kùlnì a dlouho jsem tam pracoval. "Budeme to mo ná potøebovat. e to jde nìkdo k p du. ale byl jsem jako zkamenìlý. A potom mnì dohasínala petrolejka. kteøí Tl skaèe znali. který opatroval vèera nalezený deník po celou tu divokou honièku z podzemí Stínadel. vonící podzimní noci. A teprve my. Na tìstí je ografu a je tì se nevrátili." Ka dý z hochù slízl pak doma malé ostré kázání pro tak pozdní návrat domù a jedinì okolnost na zítøek do koly napsané. kudy bì íme. Ale i ten by se vydr el m k tomu. ne kudy do Stínadel vnikli. ".my rozsvítíme. bylo to takové podivné a nevys lné. A v tom tichu sly ím venku na dvoøe nìjaké opatrné kroky." usmál se na ni vdìènì Jindra. chce ?" nabízel se ochotnì Jindra. . Nebe svítilo tisíci hvìzdami. Dnes se mnì veèer stala podivná událost. ve spleti ulièek . "Zítra v pìt hodin odpoledne v klubovnì!" byla poslední Mirkova slova k hochùm toho pohnuté o dne èi lépe øeèeno pozdního veèera. na schùzku vá ný a jakoby promìnìný. Nevím. co se to se mnou v tu chvíli stalo." vybízel pøi bìhu Mirek hochy.

kdy jsem el domù. pl ných èíslic i nerozpoznatelných nákresù èehosi. e z jeho obleku jde podobný zápach. Jen kdy mluví o je ku v kleci. jak cítit Em. Ty rány pálí jako oheò a tak pokoøují! Ale vysvobození pøijde .kalo stra né pøekvapení . kdy pí i tyto øádky.. Ruce s mi tøásly a rozlil jsem petrolej po ponku. .doktor . . tak nepovím! Slídí. kom svìøil se svými obavami. Usiluje nìkdo o mùj ivot? Je mnì tak divnì .a Boha ivého. Dnes jsem byl poprvé venku. Samozøejmì e nepovím! Kdyby mì krtil. mnì srdce bu í! Nikdy jsem se nebál. Je tì teï. Úlisný a naoko dobrá k dostávám je ka z klece ven. Podivné obavy kalí mnì radost z mé práce.týden .èti!" pobízeli Jindra s Rychlono kou Mirka a ten se vrátil zase ke stránkám Èetl: " estnáctého záøí. Em se mnou u dva dny nemluví. A ka dý by se mnì vysmál. kdo byl ten Em. Bál se potmì v nìjaké zakopané plechovce pod kùlnou. záøí. Mirek mohl èíst jen s nejvìt í námahou a nìkterá slova nerozlu til vùbec: "30. obyèejný uèedník! Je to mo né? 22. Nikdo ale nemohl z vìcí poznat. Byla to stra ná hádka a já v ní podlehl. Sedìli v ichni ti e kolem nìho a v jejich zracích se jevilo napìtí. Em dr el hlavolam v ruce a sna il se vyndat hvìzdici ven m si tím tak jist. ale nena el. zamkl a nalil lampu.sem ke dveøím. e jak mne zhlédl. Ale plechovka je pod kùlnou v zemi dobøe schovan i neotevøe nikdo. ale neotevøely se naplno a nìjaký èlovìk mne srazil zpátky. Ale marnì.. chtìl hlavolam nejdøíve schovat do . ale v echno si pøece nepamatuji.Ale v budu vlastnì boháèem . Do vánoc ho snad Ramouzovi zaplatím. Mirek odpovìdìl: "Snad se o tom doèteme nìkde dál. Byl jsem v kùlnì je tì dlouho. Poøád o nìm pí e!" dumal Jindra. Noha bolí poøád je tì pekelnì.a nemám.Tolik . ale teï se mnou není ejsem ádný slaboch!" Mirek Du ín na chvíli pøestal èíst a vzhlédl od deníku k hochùm. jak jsem byl vylekaný. e na el hlavolam ve slo eném eleze pøed na í dílnou. Ani tam nebyl. záøí.tøikrát . e nìco tu í. Zápisy dal ích elné pro úplné zèernání stránek a Mirek musel zaèít a u data 20.mì .u j sal svùj deník. Tøeba se mu pøihodilo nìco podivného u nìkdy døív. který po mnì byl hozen pøedevèírem ve tmì.Zøejmì mìl Tleskaè nìjaké dùvody ke svým obavám." poznamenal zamy lenì Jarka. zdálo se mi.ú asným boháèem! Já. co dìlám. V kùlnì . elezo jsem pøeházel. V dy mám teprve t . je jiný. jen abych se toho do il! 21. V imnìte si pøece toho!" "Mì by spí zajímalo. Ale co s tím má spoleèného je ek v kleci? Spo ak s tajemstvím v ukryté plechovce. Koneènì jsem dopravil do kùlny kolo. Em je takový divný. "jinak by t l. a pak se dal opìt do ètení. . A veèer pøi lo podivné pøekvapení. nemohl být pøece pøízr u mohu je tì teï dobøe nahmatat. ale u jsem nic nemo t. Usmál s e divnì a øekl.Nìkdo tam byl! Na el jsem tam v echno pøehá eztratilo! Zámek byl vytr ený..èasu ztratit jsem zoufalý. ale zdálo se mnì.celou rozbitou . Pak mne neznámý náhle pustil a utíkal zpìt tmou pøes dvùr a zmizel prùjezdem ven.na n .musili mne donést nahoru . Le ím ji pøes . A jak mì tiskl k jeho ruka hledala moje køièící ústa. e mì tajnì nenávidí. Hlavolam mnì a vypadl nìjak z kapsy." "Tak èti dál .èe . Myslím. záøí. a je ek tam nebyl! Jak se tam najednou mohl octnout .se ani hnout . Dost podrobností sice nosím v hlavì. V koutech bylo plno stínù a jen u okna bylo je tì svìtlo. Vydal mnì je ka hned a dobrovolnì. záøí. hlídá mì a mám dojem. záøí. Rozsvítil jsem a zabednil okno døevìnou okenicí. po kozený prachem a sazemi. Dnes se mnì ztratil je ek v kleci. nikdy se v nìm nevyznám.v dílnì mnì pustil . Ucítil jsem opìt po eho tlapy ve své tváøi.a jak ho t am Em na el?" Dal í zápis byl velmi nezøetelný. Venku podzimní vítr a v opu tìné zahradì pøed oknem strhával barevné vadnoucí listí ze stromù. Byl jsem ce ufalý. Skoèil jsem a skoro jsem mu jej vyrval z rukou. Nebo snad je to v echno jen mé podrá d leza. "Tleskaè mìl nìjaké tajemství. 24 Jan Tleskaè se bojí o ivot "20. Nevidìl jsem mu do tváøe. Ale já jsem tam u o . Pøirazil kùlny.." Chvíli zkoumal dal í stránku deníku. Jen já! Jen já!" "Tomu dobøe nerozumím!" pøeru í Mirkovo ètení Jarka. Dovolil jsem se i z dílny a bì el jsem na zvonici podívat se. Hledal jsem ho v ude. V klubovnì se ji smrákalo.do-ma . nele ítam nìkde. Z kostela jsem utíkal do dílny.

po té podivné ztrátì v eleze pøed na í dí bøe schováno. Ale nebojíme se! Chceme osvìtlit Tleskaèùv osud.a pak se o zvala ta rána. Rychlé ípy se daly do nového TAM-TAMU hned následující den po pøeètení Tleskaèova deníku. Slibujeme vám. výklady a domnìnky. "Tleskaèovu kùlnu. e je roze lou po Dru ráno. nebo zkrátka podívat pod její podlahu!" 25 TAM-TAM zápolí se Sbìraèem Nebylo mo né nechat si pro sebe v echny ty podivnosti a záhady. ale on nepokraèoval. e tam najdeme dal í listy!" ptal se Rychlono ka. Proto rozhodli. e Rychlé ípy byly ve Stínadlech u Jakuba. e ètenáøi budou vdìèní za ka dé slùvko. A je tì nìco musíme ve Stínadlech objevit!" "Co to bude? Co myslí ?" ptali se ho i jeden pøes druhého.. jak nejdále a nejvíce to pùjde. Mirek popustil uzdu své obrazotvornosti a psal tak napínavì. aby prozradil. Bude to je uho trvat. Ne l jsem asi na zvonici z prachu v echno! Prohlí eli jsme pøece jen tohle zde . ozval se v prùjezdì domu dusot bì ících chvíli se Rychlým ípùm objevil uhnaný Vláïa Prok . "V deníku je pøíli mnoho. ne . nebo dokonce v chodbách pod Stínadly! A nevysvìtlení toho. co dnes v nìm je a co práce to dalo. jak a kde Rychlé ípy své zprávy o T získávají. vyètené z Tleskaèova deníku nebylo také mo né opsat je snad jen bez ducha do TAM-TAMU a nepøidat k tomu svoje názory. "Nevím . . "Co Tleskaèe zastihla druhého dne smrt?" Mirek jen odtu il: "Myslím e ne.vlastnì jen dal í listy . e it. jako kdyby byl Mirek v evìdouc "Rozhodnì musíme k Jakubu je tì jednou. "Sbìraè u vy el? A "Ano." "Co bude moci ka dý èlovìk?" zeptal se netrpìlivì Rychlono ka. "Nové èíslo Sbìraèe u bìhá asi hodinu po Druhé stranì. Teï tam budu zase ka dý veèer! Teï u pùjde práce rychleji dopøedu! Tak hroznì se tì ím! Ké by Kdy si pøedstavím.nebud y obsah TAM-TAMU zaèínal být tak ú asný. . obdr í-li vìstník v dy jako prv Vláïa Prok nevypadal teï zrovna spokojenì. který jde vráti konzervu nebo krabièku s vyschlým krémem na boty." pøisvìdèil Prok . Ten jsem mìl výjimeènì v kùlnì. které bu rázkù. Doufáme v ak. ne abyc okojili jen s tím jeho kouskem tady. ne vìstníku ze své vlastní Teï koneènì Mirkovi svitlo. Obrázkù bylo tentokrát ménì a nebyly tak zdaøilé.a asi u napøí tì v dy . "Jak tomu mám rozumìt?" vykøikl pøekvapenì. Ale kdy v klubovnì zhasli a odemykali právì dveøe. by by to bylo to nejhroznìj Rychlé ípy. Ale deník chybí . "Takové èíslo TAMTAMU nejde jen tak vysypat z ru kávu! Kdybys vìdìl. který tehdy vnukl nku vydávat TAM-TAM. e to dnes . Byl to ten chlapík. e Dvorce vysypou svého Sbìraèe z toho rukáv o u je druhý pøípad." Prok Mirka nevrle pøeru il: "Je ale zvlá tní. "Deník zde konèí!" "Proè? Co to znamená?" tázal se udivenì Jarka. tím více tìch slùvek bude! Samozøejmì e Mirek nepsal o nálezu Tleskaèova deníku. e pak bude moci ka dý èlovìk kdykoliv a sám .Pomalu. "Tak co dìláte s TAM-TAMEM?" zabouøil teï Rychlým ípùm v ústrety.le itosti je tak mnoho spletitého. pomalu. a to svým návrhem. pùsobilo i tím tajemnìji a drá divìji. "Jak dlouho je tì budeme . kdy Mirek ustal náhle ve èt se zvìdavì nahrnuli k Mirkovi. . Ani na hlavolam. e dá korunu za to. nevysvìtlitelného klubko záhadných událostí nelze rozmotat najednou! A proto je tøeba veliké trpìlivosti od D ostraníkù a veliké píle.podívejte." pravil zvolna a ti e Mirek. pøemý lení a hlavnì odvahy od nás. "A pøekopat v ní zem." usmál se klidnì Mirek. Jeho tváø mìla výraz zákazníka. Víme to! V teto podivné zá. Ale Mirek vìdìl. co vypátráme. e se i ho i Rychlých ípù pø o svých TAM-TAMÙ nemohli doèkat dal ího Mirkova øádku. a snad dokonce i na èem pracoval nebohý Jan Tleskaè ve své tajuplné kùlnì. A ze Dvorcù se èlovìk doèká Sbìraèe døív." urèoval Mirek.ovo." "A myslí . Vyhýbal se úzkostlivì tomu. . aè nám pøitom hrozí h. e nezamlèíme nic z toho. kdo byl tajemný Em." Ho i skonèili úpravu se itù TAM-TAMU ji pozdì veèer. Celé ulice ste tady klidnì zalezlí ve svém doupìti a nic nevíte!" . Rychlých ípù. jako kdy je dìlával blahé pamìti Èervená ní nebyl takový mistr jako on. Závìr tohoto vzru ujícího èísla TAM-TAMU znìl: "Pokraèujeme v pátrání." øekl jen bezbarvým hlasem. Plechovka je hluboko pod podlahou. A na plechovku nepøi el. Dal jsem na dvíøka jiný zámek s celou novou petlicí.

musíme je rozné " Vrátili se z chodby a potmì sebrali ze stolu v ech pìt hotových stejných èísel TAM-TAMU. A druhý den mìl Sbìraè zprávy. ono to nepøestalo!" Mirek se odmlèel a díval se støídavì v em tøem hochùm skoro s úzkostí do tváøe. zde se poprvé se el Mirek Du ín s Jarkou Met a vzru ujících okolností: Jarka zde byl tehdy právì v zajetí Èerných jezdcù. Ale pro Rychlé ípy byla mejkalova ohrada místem historickým. nìkolik povozù a dva èi tøi malé domky hlídaèù a vozkù. Za ní y uhlí. ho i. e nìkdo tam vnikl ve tmì. V dy zde vlastnì byly polo eny základy klubu. pak zase. po kterých TAM-TAM v pìti s e itech probíhal. Vynoøil se ze tmy jako duch. "A a se ity doruèíte. 26 Na posvátném místì mejkalova ohrada se rozkládala dost daleko od klubovny Rychlých ípù. Ten odpovìdìl: "Myslel jsem. "Nejkrásnìj í kamarádská pohoda byla zrazo Nikdo jsme nic netu ili! Do poslední chvíle ne! Kdy vy el ná první obì ník a za chvíli se jeho obsah dozvìdìli Dvo . "To my tedy poslou íme Druhé stranì jasnìj ími a souvislej ími zpr ravil hrdì. e jsme mìli v klubu zrádce jen jednoho!" "A chce snad øíct. trochu se pousmál. "Mìli jsme v klubu zrádce. A ti e se r tì jste se. Pí e o nìjaké Tleskaèovì kùlnì. "pøijïte je alovì ohradì!" "A co tam?" . zvaná Déèko. A Mirek. sám nic nevìdìl. e rozhovor bude nìjak vá ný. jak je mo né. e jich je u nás víc?" "Nechci øíct nic! Ale vysvìtlete mnì. a co øekl." doznával zadumanì Jarka. To v e se stalo asi pøed dvìma roky. "Co tím chce øíct. e by to mohl být nìkdo z nás! Potom jsme vidìli. Ale kamarádi. A teï tam najednou Mirek v echny hochy klubu veèer volá! Byla u úplná tma. Jeho odchodem to no pøestat. kdo k nim mohli TAM-TAM tak rychle donést a zradit celou na i Druhou stranu. co nám Mirek chce? Proè nám to neøekl v k rovna sem jsme mìli pøijít?" Ale Jarka. které pozdìji pøenesli i na Jindru Hojera. kdy jsem vás zavolal na na e posvátné místo. Ale Mirek neodpovìdì a utíkal se svým TAMTAMEM z chodby ven. kdy byl Prok u pryè. bylo zde ji øeèeno. víte to!" pokraèoval. "V ichni?" øekl skoro úseènì. Jsou to úplnì zmatené a nesouvislé zprávy. kam Mirek míøí. Ale musel jsem vás olat! Nikde jinde ne tady není vhodnìj í místo pro to. Ka dému z chlapcù Rychlých ípù zbylo tedy je tì po jednom se itì. e to bylo dílo Èervenáèka. Linky byly pro snadnìj í pøehled oznaèovány písmeny A-B-C-D-E. Byl prvním ètenáøem na jedné z pìti linek. "Ale mù ete svou povìst reportérù je tì zachránit. svìdek zaèátkù klubu. které jsme sly eli pøece jen my! Zprávy od svatojak telníka! Bylo nad v echnu pochybnost dokázáno."Proè?" ptali se s údivem ho i. byla v dy R jaksi vdìènì vzpomínána. Jen tu il. kam se pustil na svou vlastní pìst. Ani v e snu nás nenapadlo. Ale deník byl od svého vyhrabání ve vì i a do téhle chvíle poøád u mne."Co tam budeme dìlat?" . "Z deníku ani z na eho TAM-TAMU Sbìraè své zpráv èe . ho lstí vysvobodil z jejich rukou. "Ze S oudrý. kdy Sbìraè byl dávno napsaný a bìhal po Druhé stranì!" "To je jasné.bez Èerven z nich mìl svùj se it urèen. Mirku?" tì ce shánìl slova Jarka. Byla to linka D. kteøí byli pos uhé strany. na co se vás chci zeptat!" Jeho hla e stal naléhavým a v tváøi mìl výraz pøísnosti i smutku. jak Èervenáèek vybíhá ze Stínadel. divili. ale kde a kam a není." øekl teï Prok trochu smíølivìji. proto e teï . Neèekali na Mirka dlouho. Je nich dali Prok ovi. Nebylo mu dost jasné. mnohými parnými léty vysu ených. obrátil se ke svým hochùm a kvapnì velel: "Rychle pro TAM-TAMY. Jeho pohled koumavý. a kdy vidìl své tøi kamarády. Za jakých o s ním seznámili a pozdìji i s Rychlono kou a Èervenáèkem. Nebylo na ní nic zvl Byla to docela obyèejná ohrada ze zèernalých prken. Mirek s J arkou pak navázali vìrné pøátelství." Mirek si trochu oddychl. zaøezával se jim do du e."Psali jsme TAM-TAM!" podotkl ura enì Jarka. A TAM-TAM se a í klubovny a hodinu po tom. aby Sbìraè mìl u zase o celou hodinu d velmi zkomolené a neúplné ne my? Nemohl je vzít odnikud jinud ne z Tleskaèova deníku nebo TAMU. kdy tam Jarka a Jindra jako první a skoro souèasnì z rùzných stran pøi Rychlono ka a útoèil nedoèkavì na Jarku: "Neví . aè Mirkova pravá ruka." pravil Mirek zvolna a významnì. Na plácku pøed ní bylo jim skoro a posvátnì. aè Jarku vùbec neznal. A mejkalova ohrada.

. co bolesti a lítosti mnì pøipravil Èervenáèek! Nechtìl bych to podruhé pro ít. mo ná. tak e mohl úplnì eptat a oni ho pøece dobøe sly eli." Postavy se vzdalovaly ve tmì. Ve tmì svítil jeho oblièej bledostí a oèi mu hnuly. Tak hluboko lesnu nikdy!" Ani Jarka nezùstal dlu en své ubezpeèení: "Pøi cti svého jména s klidným svìdomím øíkám. plni plánù na zítøek. Prosím." øekl potom Jindra. Ticho po jeho øeèi trv en nìkolik vteøin. které nás u v pøípadì Jana Tleskaèe i y. . e . "Èistil jsem ty stránky s neèitelnými záznamy. ne se z nás stanou bezpáteøní nièemové!" Mirek domluvil. vìøte mi to!" V ichni tøi se pak znovu zadívali na Mirka. Ale kopali taky pod kùlnou? Tam mo ná zùstalo v echno!" "A jestli to staèíme. . Nechtìl jsem vám o tom dnes v klubovnì pøi psaní TAM-TAMU povídat. "A nevím je tì. "Ale my se ho nebojíme! A i kdy to nyní bude. "mohli bychom znovu vniknout i do vì e kostela a nalézt tam zbytek Tleskaèova deníku. B yla to veliká odporná my . ho i. aby tam vypátrali Tleskaèovu . hezkých chvil pøátelství. "Skoro nic. co to bylo krásných pøíhod. dávám. e po skonu Jana Tleskaèe lidé vìci z kùlny roznesli. A pak postoupil proti Mirkovi Rychlono ka s napøa enou pravicí. "Myslím e ano. Zítra veèer. Jedna pøehazovala cosi z ruky do ruky. 27 Podruhé do Stínadel V den. Teï u ale na to má s . J mù eme aspoò my ètyøi navzájem vìøit. e nìkdo od nás . "Nevysvìtlíme to asi dnes!" usmál se Mirek. Víte. ne jak t øíkám." pokraèoval. ja zase dopadlo: Mluvili bychom jen poøád o tom a práce by nebyla hotová." vydechl Rychlono ka. zadíval se vlídnì na Rychlono ku a øekl: "Vìøím vám v em." "Jen to doøekni." "Myslel jsem u na to taky. Jistì tam nìkde bude." pøimlouval se dychtivì Jarka. Tady ne e nikdo mluvit nepravdu! A vzpomeòte si.. "Opravdu! Vìø mi to! Mám mnoho chyb.e ." odpovídala jiná."Nìco dùle itého?" chtivì se ptali ho i. mnohem e poprvé. pùjdeme do Stínadel opìt. kdyby tomu bylo jinak." "Ale jak to vysvìtlí s tím Sbìraèem?" pøeru il jej trochu nechápavì Jindra. A teï ale poslouchejte. jestli to není pravda.tedy . a se poøádnì na zítøej í výpravu vyspíme. kde se nalézala Tleskaèova tajemná kùlna! Podle popisu to nem daleko od svatojakubského kostela. "Podívejte se. to u nerozhoduje." "Ano. Ale potom u jen eptali! Nesly eli jsme nic a b sme nìkolik krokù od nich. Mirku. Nevydr el bych v nìm. kde jsme zaèali..hl. kdyby se tu vyskytl je tì jeden zrád evíte ani. nikdy e jsem ani v my lence mít ná klub rád a musel bych se stydìt v hloubi své du e. e ty zprávy do Sbìraèe donesl!" Po tomto vyslovení jedinì mo ného vysvìtlení nastalo mezi hochy naprosté ticho. Místo pøed ohradou na chvíli osiøelo. proto jsem vás zavolal sem. jak velmi rád a Osud klubu le í ve va ich rukou. Pak se na nì vyplí ilo nìkolik postav." kývl Mirek a usmál se. Co komu z nás dávají na i odpùrci ve Sbìra ho kamaráda za druhým? A co se to dìje s na imi povahami. Jediná mo nost tedy pak je. A na el jsem nìco!" "Co je to?" . . kdy se mìli ho i Rychlých ípù znovu vydat do Stínadel. na to na e místo. N eèí pøece zaèíná pìt krokù za Rozdìlovací tøídou. "Prohlí el jsem dnes doma dobøe Tleskaèùv deník. zda to vysvìtlíme vùbec. Vyèetl jsem v deníku. A se na tom místì propadu. Hlas se u chvìl pohnutím. Ale teï u radìji pojïme domù. Slabì to pískalo. Ani nevíte. kdy mluvil: "Mirku. "Sly eli jste nìco?" za eptala jedna z nich." Rychle odcházeli ke svým domovùm. "Jedna ulice dál nebo blí . mìkce a pøátelsky.. co jsme spolu za ty dva roky pro ili. e se najednou dovedeme tak odvrá it od dobrých pøátel a tajnì je zrazujeme? Vzpamatujte se. Musíme tu kùlnu nalézt! Pravda . "Èím døív ten deník budeme mít doma." øekl Mirek. "Nejdøív slibova vìrnost klubu èi co! To bylo je tì sly et. Je to je tì nìkolik ulic hloubìji ve Stínadlech. dokud je èas! Zachraòme ka dý svou èest sám pøed sebou. tím líp pro n M-TAM.asi snad zkrátka. Nebylo jim vidìt ve tmì do tváøí.starý ko il." pobídl ho nelítostnì Mire " . za sebe ti prohla uju na svou èest a na místì pro ná památném: Já jsem klub ani tebe nezradil a taky nezradím!" "A já taky! Své slovo ti." "To u nemù e vadit. Zatím k tìm v em pøedchozím nevysvìtlitelným podivnostem." p v dycky sna il být v em hochùm v na em klubu dobrým kamarádem. Ten polo il teï ruce Jarkovi a Jindrovi na ram ena. znám je dobøe! Ale fale nost v nich není. A potom za rek promluvil. . co vám øeknu!" Stáhl hochy blí e k sobì.

kdyby se nìco mìlo stát. "Staèí nalézt Klempíøskou ulici. huso. Nìjaký vá nivý hlas tam volal tlumenì: " . ale já jsem rozhodnutý." vydechl Rychlono ka. A Mirek nìjak l. Na ka dém rohu byly hlouèky Vontù ivì o èemsi rokující. snad se nebojí ?" zeptal se pátravì Jarka ." usmál se Jarka a zalovil v hlubinách osù. Zle by se jim vedlo." prohodil pochybovaènì Jindra. Ale vypadalo to.ale Rychlono ka se horlivì ohrazo proti té domnìnce. jako klasu." "Já pùjdu s Rychlono kou." za eptat potom Jarka. kdy opìt docházeli k hlouèku asi seti Vontù." chlácholil ho Mirek. pekaøe v ní a máme vyhráno!" Pak Mirek vytáhl zpod svého kabátu malou. "Tak jdeme!" rozhodl Jarka po chvíli èekání. nebruè. e by nebylo nad nìj. mezi domy ostatními. nìkde sly eli i hádku a obèas zasl sna. Dìlejte si jak chcete. V mlèení do li k Rozdìlovací tøídì. Jestli ty baráky je zbourali. jak tu kùlnu vùbec najdeme. stra idelný. "No to je ti podobné. nabírat?" Ale Rychlono ka se zatváøil trochu ura enì a dùstojnì øekl. bylo ji od rána velmi nevlídnì. e je nepostøehl ani Dlouhý v pøilbì." pravil potom pøidu eným hlasem. jak nejrych hli. "S tou se to bude. Po nebi vítr rozhánìl tì ká oblaka a srpek mìsíce jen chvílemi vhodil do u sinavé záøe. jako by Vontové dnes nemìli pro nic jiného u i a oèi ne pro své zále itos kova smìlost stále vzrùstala a také Rychlono ka. Mlad í budou mít tedy alespoò jakousi ochranu. jak mizí do bludi tì uli ratili za okruhem zelenavého svìtla. "Je to nìkde blízko Jakuba. dìj se co dìj!" Vontové stáli v tmavém zákoutí domu. A z prùjez mu. kopat!" Také Jindra mìl takovou a Rychlono ka se pochlubil lopatkou. "Mirek s Jindrou jsou u jistì daleko! Dr me s oøád spolu!" Vnoøili se do Stínadel tak mistrnì a nenápadnì. "Zastavíme se na chvilku . A vydejte se za námi a za nìkolik mi ut!" Rozlouèil se s Jarkou a Rychlono kou povzbudivým úsmìvem a pøebìhli s Jindrou . a byl to zase jen Los rý to dokázal. e sem do Stínadel nepatøí. èi tak nìjak to praví staré pøíslo ve po práci mluv o mé lopatce!" Zastrèil ji chladnì do kapsy a zaèal si ti e pohvizdovat. ne jsme na li celý kostel! A teï máme nalézt malou kùlnu. odkud mìli nastoupit svou nebezpeènou výpravu. Bylo to opravdu nejlep í. Bylo chladno. ivì rokujících. prcháme dál k Jakubu. Jarka je je tì vidìl v záøi stínadelské lampy. "pùjdeme-li dnes ve dvoj budeme tak nápadní. Èím hloubìji do Stínadel pøicházeli. A veèer ný.jako dva st Rozdìlovací tøídu." Mirek s tím souhlasil." usmál se Mirek. najdeme to urèitì! Podle Tleskaèova deníku to bylo v Klempíøské ulici. "Kdyby se nìco strhlo." eptal Mirek je tì v stínu domù jejich Druhé strany.a snad i nìco v ní. k posunuté více kupøedu. èasu. e se dnes nìco stane! "Sejdeme se pod oknem kostela svatého Jakuba. "Bude lep í. e jsou vetø zvìdové. snad je tì silnìj í. "a budeme tam na sebe tak dlouho èekat. "Co nám dalo posl dnì jen práce. doèkej. "Rychlono ko. ale irokou lopatu a zeptal se: "Jak je to s výs trojí? Máte v echno?" "Bez starosti. Jarka s Rychlono kou si stoupli tak." jásal Rychlono ka nad enì. e následujících t s ním nebude øeè. bylo vidìt do pekaøství v protìj ím domì." navrhl Jarka. . Dívali se pro oklamání do tmavého výkladu krámku s nádobím a sna ili se porozumìt smì linoucí se ze zákoutí. kdyby Vontové postøehli." "No to je pak ale úplnì snadné. a k tomu nìkde v ani snad nevíme kde!" "Ale nebruè. V ka dé dvojici tak bude jeden chlapec st ar í. e nebyli ve tmì skoro vidìt a pøece mohli dobøe poslo chat. . "a ty jdi s Jindrou. "A za chvíli my. To bylo znamení. Jarka s Rychlono kou obcházeli v úzkých ulièkách tyto nebezpeèné skupiny Vontù. hlídk na Rozdìlovací tøídì. . tam na Rozdìlovací tøídì je tì rozechvìlý.poèkej. Chvílemi pr elo. paneèku. prosím tì. kde kùlna ve dvoøe stála. (Dnes mìli v ichni dlouhé kabáty chvíli vytáhl dùkladnou tesaøskou skobu. dokud druzí nepøijdou. ustupujícího dozadu z chodníku. " e sis nevzal je tì kyblíèek na písek a plechové bá tím chce . sotva se ho i se domem starého kostelníka. Vzru ení se jich zase zmocnilo. tím ivìji tam bylo. "Jsem zvìdavý. "Nehaò dne pøed veèerem. ne kdy vnikali do Stínadel poprvé. Myslím.

. dobøe udìláte!" Víc Jar esly eli. "Mysleli jsme. nestaèil ji ani nìco øíct. obráceného je tì do stínu. e hluk se blí í k nim. je to jisté! U poslednì.vylekaní ." omlouval se Jarka. kdo upadl na dla bu. e klíè k záhadám Jana Tleskaèe le í jedinì ve Stínadlech. "Radìji ne. Ano ." . ku aji jiné ulièky.není pochyby . Byli trochu pøekvapení. "To je dost. Jarka pøitom eptem je tì Mirkovi sdìloval. která se mihla kolem dveøí. kde vyslechli vá nivou hádku Vontù." pravil.u . kterým nerozumìli.. kdy jsme èetli ve výkladech ty rùzné vzk napadlo mì. . "Rychle odsud! Tam je zle!" Dva Vontové do n ich skoro vrazili. . 28 Ulice. A pak se trochu uklidnili." a ukázal na jiný hlouèek Vontù.. ale ji k nim z jednoho zákoutí postupují dva stíny.ve Stínadlech bude volba nového Velkého Vonta!" Za Mirkovy øeèi se zvolna odpoutali od kostelní zdi a vnikli do ulièky otevírající se za ko lem. "A Tonda Plíhalù a kluci z Bratrstva Ko ky! Vontové je do enou za chvíli . Za nimi doléhal ryk hádky. ale Mirek nesouhlasil. "A Losna a Ma òák se asi ucházejí o tu funkci. "Zeptáme se nìkoho. kde je ta Klempíøská ulice. Kdy Jarka postøehl. A dnes cestou jsme o tom sly eli tolik.Jsi zkrátka jeho zaprodanec. e vás budeme muset hledat! " "Poslouchali jsme vontskou schùzi. proto e ve tmì zákoutí se rozpoutala bouøe zlobných výkøikù a zøejmì tam vznikla lnì zaslechli rány a volání nìkoho.. ne podle svých odhadù mìli U kostela bylo ticho a hluboká tma. V dy je to Dlouhé Bidlo se tìtináèem! A za nimi v ílené hrùze prchá Tonda Plíhal ze Dvor boha . V dupot se mísil . jen kdyby byl mìl k tomu pøíle itost. Ale teï ji bì í dal í a Jarka s Rychlono kou je poznávají. Tlupa Vontù se pøehnala kolem jejich úkrytu a z za prchající výpravou Sbìraèe. "bude se volit Velký Vont. kudy chodilo Nebezpeèí "Urèitì se tady jedná o volbu Velkého Vonta. jim byla jaksi povìdomá." pøipou tìl Rychlono ka a dodal skoro zoufale: "A to musí pøijít zrovna v d y tady máme takovou práci!" Pøidali do kroku a chvílemi skoro klusali. ne kali s Mirkem a Jindrou. "Byl mezi ni mi Èervenáèek! Vidìls?" chrlil ze sebe Rychlono ka. A Ma òák by dovedl u dávno Stínadla vést.a s ním bì í . e jdete!" promluvil ti e Mirek. "lidé ve Stínadlech mluví na ulici rádi nahlas.. volte Ma òáka Velkým Vontem. kdy se proti nim ozval ot mnohých nohou a nìkde na konci ulice ve tmì se objevily bì ící postavy." staèil je tì Jarka zasyknout. e nebylo chvíli slova rozumìt." radil ti e Jindra. "Vypadá to tak. e to nìco takového bude. a odvá il se se Dal í Jarkovy úvahy pøeru il pekelný povyk. Mi ek a Jindra. Neznámí bì ci byli zde. Èer uhé Bidlo se tìtináèem. a s aným výsmìchem odsekl: "To bych si dal! Vìøím Ma òákovi!" Vzal Rychlono ku v podpa í a oba . Zajel si rukou do oblièeje. Byli ji dost daleko od místa.co?" Jarka neztratil duchapøítomnost. A taky by ohl nìco udìlat. e jsem o tom nezvratnì pøesvìdèený. potom se vydali znovu na cestu. Ze zákoutí poèínali vybíhat jednot lice se podobala rozjitøenému úlu. A pak zase dobøe sly eli: "Dokud byl Velkým Vontem Nekola. Podívej .. Ale mìli za ít je tì jednu podivnou událost. proto e k nìmu do li z jiné strany. kolem jejího ústí spì nì probìhli.se rychle vzdalovali z nebezpeèného místa do . "Ano.. As poò jsme tak z øeèi Vontù vyrozumìli." Jarka zamy lenì zakýval hlavou Èekali je tì chvíli za dveømi domu. První postava." za eptal Jarka.je mi Èervenáèka líto ." pøeru il prvního mluvèího bøitce jiný hlas a nìkolik jiných pøidalo. "Rychle . Má peníze. A pak se pøed nimi náhle objevily proti jasnìj ím mrakùm na nebi èerné obrysy kostela svaté ba. nikdo o Losnovi ani nesly el.Èervenáèek! Co se stalo? Jak se sem dostali? Tak oneènì pochopil. Jeden z nich chytil Jarku prudce za rameno a vykøikl na nìho výhrù nì: " y dr í taky s Losnou . e vidìli ve Stínadlech Tondu Plíhala. kdy se cítili osamoceni." Mirek pøisvìdèil. Skoèil do nejbli domu a strhl Rychlono ku s sebou. . Radím vám. Chvíli oba ho i nebyli schopni souvislé my lenky.

"a jak narazíme na prùje d s vyhlídkou na nìjaký krám naproti. jdìte po druhém chodníku. zeptám se radìji tady v tom krámì!" Zastavili se u malého papírnictví a Mirek ve el dovnitø. e pøed ním ve tmì ojí. a kdy vbíhali tajnì a ve tmì do druhého prùjezd eho skleslá nálada trochu i Jarku. kdy le el doma s rozbitou nohou? "Teï jen toho pekaøe. A zde nìkde kráèelo i Nebezpeèí bál. Po pravé ruce nechávají teï ho i nìjaký jakési hadry.co to tady je? Jarka div neupadl. e se najednou ty dveøe za námi zabouchnou a e tady budeme zavøení . Koupil jednu lahvièku luté tu e p TAM a dostal za to podrobný popis cesty do Klempíøské ulice. ." pravil hochùm radostnì je tì ve dveøích. s pos vysokými koly." promluvil ti e Rychlono ka." souhlasil Mirek. Pøed nimi v slabé záøi baterky stál polorozpadlý.Jarka se tak stra nì lekl! V prvé chvíli myslel. Ale ze tmy se neozývalo nic. A tady . "Nejsme daleko od ní. pozor pøece . Asi nìjaká dílna èi co. Jarka sebou a tr l. a se v nìm hleba a housek co chce! Pùjdeme je tì jednou zpìt a vyzkou íme v echny prùjezdy!" "A co kdy tady bude víc prùjezdù. kdy vnikli hloubìji do ulice. kdy tam sedìl . A dvorky tìch domù pak prohlídneme." navrhl Jarka. Ale po chvilce rychle pøibìhl ozèilenì: "Jarko. je tì dále jakési nízké stavení i. ale aèko el í cestì do li a na konec ulice." mávl rukou beznadìjnì Jindra. pekaøství nenalezli. "Tady za tím rohem druhá vpravo. chvíli p ali.Pohøební vùz!" vydechl Jarka. A musí tam být doposud. pøièem v dy. vyjde doprostøed ulice a zapíská Kov e!" (Kovboj byla oblíbená písnièka Rychlých ípù. které dobøe nerozumìli.pumpa .) 29 Objev pod pøístøe kem "Pøipadá mi to. snad pytle. v jeho dvoøe byla kùlna. Tam o kus dále je nìjaká nízká zídka. "Nesmíme ho ut." "Starý kostelník pøece o nìm povídal." eptal Rychlono ka. stáøím se lý vùz. prosím tì . kdy se v pozdní veèer vracel domù? A se vloupal do kùlny za jeho pøítomnosti. Ale ve chvilkovém svitu mìsíce. "A kdo z nás na nìco narazí. e z prùjezdu domu. který vyhlédl náhle z rozervaných mraèen." rozechvìnì hovoøil Mirek. divného tvaru. Dvorek byl èímsi naplnìný. Ale Mirek se nevzdával: "V deníku bylo. Dùm za domem. A pak se dostali na dvùr domu. Srpek mìsíce za el.. Ale to ji ho i poznávají. Ale nedbal toho.nezamèený . Byli v Klempíøské ulici! Na v echny zase padl podivný pocit tísnì. Co jím asi bylo? Kdo se to vloudil do jeho kùlny.potmì a a vychladne lampa? Kdo to po nìm hodil kus eleza. e by trefil snad poslepu. "Starý pohøební vùz. to je ona!" A skuteènì! Do li tam brzy a nemýlili se.aha .A to nemù eme potøebovat.a e o nás nikdo neusly í!" Rychlono ka dnes zøejmì nebyl ve své kù i. Poèkejte na mne. krám za krámem tak v ichni míjeli. Jarko a Rychlono ko. s velikými tmavými okny. Tady chodíval Jan Tleskaè. kdy zapadl s Jarkou do prvního prùjezdu. "Mám poøád dojem. které budou mít pøímo naproti sobì nìjaký krám?" namítl Mirek ho upokojil: "Nevadí. kdy se pekaø odsud vystìhoval.pozor.pojï tam . jako bychom li do pasti. "Pùjdeme tedy zase dva a dva po ka dé stranì ulice. Rychlono ka zase rozsvítil baterku a dal úzkému paprsku osvìtlit prostor. tmavého a podivnì páchnoucího. Tak probìhli asi est èi sedm prùjezdù.pojï se tam podívat!" Vzal ho za rukáv a táhl pod ka se zapletl hlavou do visících pytlù a vlhký prach mu utkvìl na tváøi.. ne kdybychom mìli prohlí et dvorky v ech domù v ulici. "Kdo ví. Na dvorku tma a oba ho i v ní bezradnì tápali. byl t krám vidìt. k èemu vozidlo kdysi slou ilo. Na zemi je nìjaké roubení .. kdy byli venku na chodníku. stejné jich mnoho nebude. nespatøili o by se podobalo kùlnì.. .Jakápak past? Je to pøece docela obyèejný prùjezd. hledání pùjde rychleji!" Oba ho i pøe li na druhou stranu. Musel tedy být pøesnì naproti vratùm domu." pravil Jarka co nejlhostejnìj ím hlas by Rychlono ku uklidnil. na nìjaké podivné vìci. hned prolezeme celý dvorek a basta!" "Dobrá. Neodvá ili se pou ít baterky. Teï z prùjezdu bylo vidìt na výklad jakéhosi obchodu na protìj í stranì a oba museli vbìhno domu. neusly í-li pískání Kovboje. Bude to pøece jen mnohem snadnìj í. Spí e hmatem n i kupy starých beden. Nedal ji v ak na sobì tolik znát jako Rychlono ka. A v jeho tváøi bylo zøetelnì vidìt úzko . Tady nìkde pracoval na tajemství. Rychlono ka zmizel a v pøístøe ku bleskl úzký paprsek svìtla. z jeho prùjezdu bylo vidìt na hokynáøský krámek.

jaký bývá doma v kuchyni.Já!" øekl Rychlono ka skoro py nì. Uprá eným jediným oknem probleskovalo sem nìkolik svìtel z oken domu. Mirek se ujal vedení. Ohledali ji ze tøí stran. "Mirku . na stranì u okna. Táhl se po celé délce kùlny. Dnes to nebyl ten Rychlono ka ho znávali. 30 Pøisti eni Mirek s Jindrou nedali na sebe dlouho èekat." odpovìdìl ti e Mirek. mìla dvíøka a v èelní bylo okno. V té hrùze to nedovedli odhadnout. snad minutu."Pamatuje ? Øekl pøece. A to nesmí být vidìt! Oknem by bylo! A tak slo il do kapsy ch silného èerného papíru a do sáèku zabalil hromádku dùkladných napínáèkù. Pustili se dále do dvora. jakému se v øemeslnické dílnì øíká ponk. chyceni jako zlodìji u o tevøených dveøí do nìjaké kùlny! Rychlono ka dýchá prudce a krátce. e u neví. . Snad je to on omu nevìøil. kdyby se snad ovu otevøít. "Co je to?" eptal Jarka a proplétal se mezi vozíky s napøa enýma rukama. tady ten stùl!" vykøikl Jarka. pokøiveném postoji nìjakou dobu. "Co se dìje? Kdo to pískal?" vyhrkl ze sebe Mirek. zdála se jim vìèností! Pak se dveøe zavøely a dvùr uboké tmì. Jarka se shýbl pro nìjaké staré papíry a ucpal jimi skulinu pod prahem. jsou prozrazeni. dýchej zhluboka. "Tady pøece musí být kùlna!" Vyrazil prudce zpod pøístøe ku zase ven a Rychlono ka pospí il kvapnì za ním. ale doba. nikde jinde. . Nebylo mu vol tnému u umrlèího vozu. kdy hochùm zmizel svìtlej í obdélník z oèí a obklíèila je èirá vyjdi teï na chvíli ven a zavøi za sebou dveøe. dlouze. kde kùlna byla. boèní. Hochùm se perlil na èele studený pot.vypadá to jako kùlna. uklidní se!" Ale ne lo to! Rozbouøené srdce nechtìlo poslouchat papírovou radu! Tak setrvávali ve strnulém. "Svìtlo je vidìt jen dole pode dveømi. vzniklý otevøením dveøí. aby svìtlo nemohlo být vidìno z prùjezdu nebo dveøí. co tl: "Jsi-li rozèilen. pojï se mnou!" Prozradil tak. mìl v dycky v echno promy lené . Narazil na jakous stìnu. "Na li jsme nìco ." za eptal jim vstøíc. v e pøedvídal. Jaký byl ten Mirek chlapík! On na v e myslel. "Kùlna! Rychlono ko . Narazili na nìkolik dvoukolákù a za nimi se nìco èernalo. Mìl strach být sám potmì na dvoøe. Proboha. a skrze prsty stil slabý paprsek svìtla dovnitø kùlny. co je? Co to dìlá ?" "Je tì vìt í tmu. jak asi bude vypadat situace. A skuteènì! V boèní stìnì se ve tmì èernalo je tì nì r. Za nìkolik vteøin potom se rozléhal Klempíøskou ulicí pískaný nápìv Kovboje. "Je to otevøené. Mirek opatrnì vkroèil dovnitø kùlny a ho i se tam vecpali za ním. A e k prohlí ení je tøeba svìtlo. Snad nìkolik vteøin. Ztrnuli úlekem jako zkamenìlé sochy. . Pøibìhli ti e ze tmy z protìj í strany ulice. najdou-li kùlnu: budou v ní jisté hledat a v e prohlí et. za ním na dvorku Jarka ji ohledával objev. A pak rozsvítili sv aterky naplno. i s prohlídkami prùjezdù o nìkolik domù dále ne Jarka s Rychlono kou a nechali dal ího pro ak signál zaslechli. Ostatní ho i stáli tak. . Za vysokým prahem úzkého vchodu bylo v ak zase ji dost místa. My zde rozsvítíme a ty se zvenèí pøesvìdèí vìtlo!" "No dobøe . Za chvíli se s Jindrou vrátil. e se bojí. . Rozbìhli se k prùjezdu. Mysli mu problesklo." osmìlil se za eptnout Jarka. . A byl to stùl. . Ale jedna ze stìn.." hlásil. "Podívejte." pravil spokojenì. Opatrnì rozsvítil baterku. její èoèku maèkal v hrsti. Na druhé stranì kùlny bylo n . "Jindro. pomalu.kùlna!" vzkøikl Jarka skoro nahlas. po kterou se èlovìk ze dveøí jejich smìrem díval. Ètvrtá byla pøilepena k nìjaké zdi. " . ale na dvorku prý v dy stával pohøební "Ale kde je tedy kùlna?" vyjekl vzru enì Jarka. Jindra vrazil prudce do vozíku a ten se v tichu dvora bláznivì omozil. A teï papírem o "Hotovo. e Mirek vyòal nìco ustivého z náprsní kapsy a pak cosi kutil u okna. která ve tmì se svým táhlem vypadala jak tava. její v dhadnout. V domì proti kùlnì se otevøely dveøe vedoucí na dvùr a kdosi se objevil v osvìtleném prosto se dlouho do tmy k vozíkùm. Byla døevìná." øekl chabì Rychlono ka. Tápali chvíli po dvoøe a znovu se vydìsili pumpou. Ho i v matné tmì zpoz . Byl to pracovní stùl.

"V deníku to Tleskaè pøece jasnì napsal echovku v kùlnì zakopal! Jak by ji mohl zakopat.podívejte!" posvítil Jindra dolù pod dùkladný trno stolu. a tak zde Mirek kopal sám. jsme tady urèitì. V kùlnì se rozhostila neproniknutelná temnota. my í i od prachu. . aby vlhkost ze zemì nevsakovala pøímo do spodní desky stolu. Zhasli svìtla. jako kdyby jej nìkdo . a tak prozkoumat. Znovu a znovu se v ívali ho i do tìch zvlá tních událostí. kt stolem slou ila za podlá ku. Ho i ze strany nadzvedli trochu Mirek ze zemì odstranil nìkolik sbitých prkének. aby ou základnu kùlny pøekopat. ale vypadalo to. "Nìkdo je venku!" Tma se usídlila v kùlnì. která zde byla jako pokraèování podstolní dlá ky. Ale u pouhý objev úkrytu. který stál ejblí u dveøí. snad bývalá víka z nìjakých beden. Byl trochu pobledlý. Vlastnì cihlová trubka. "A podlaha! Jaká je tu podlaha?" eptat chvatnì Mirek. V dy to byl úkryt Jana Tleskaèe. Protìj í dveøe byl v e Mirka uklidnilo. u lapa a! "Ano. S pohybem. køí em krá em zde nadìlaných bìhem let.. Ve zmìti rýh. tøeba e prázdnéh jeho i ostatní hochy. zprvu nesmìle.snad v zamy le tvoøil.ruèí a dva nové pytle s pilinami.. pro raných od molù. "Nesmíme vynechat ani ètvereèní centimetr. Ale vnitøek byl prázdný. lo to lépe. potvrzoval jim. S zemi. Kout byl malý. e na li jeho kùlnu! A tyto nálezy jsou z ovým krùèkem v odhalování té staré ponuré historie a novým dokladem. zde nìco schovával p se chvìl hrùzou. jako cementová . Na dvoøe se ozvaly nìjaké opatrné kroky. Dveøe proti kùlnì byly otevøené a svìtlo z nich se linulo v dlouhém pruhu ven." øekl bezstarostné hochùm. A ji po vyhození nìkolika lopatek hlíny vzru enì al: "Co to tady je? Podívejte se!" Jindra le el nahoøe na stole a svrchu svítil Mirkovi na práci. pak ale rychleji a hloubìji. . Zakryl opìt okno a rozsvítil. ." pravil Mirek klidnì. vytáhl odtamtud M hvalce starých hadrù. to je hlína.tady v té kùlnì pracovával Jan Tleskaè na podivné záhadné vìci. "To je ono! Baterku sem! Podíváme se dovnitø!" Svìtlo se zavrtávalo do dutého cihlového válce. P a nìho trochu pøekvapenì. ."Co jsi sly el?" "Snad se mi to jen zdálo . Mirek poodhrnul z okna rù ek èerného papíru a zahledìl se do tmavého dvora. "Kopejme!" Skoby zaèaly pracovat. zapu tìná do ní po svùj okraj. kdyby byla podlaha døevìná?" "A podívejte tady . které Tleskaèe na sklonku jeho k tkaly." Chtìl je tì nìco dodat.Sly eli jste?" zeptal se co nejti eji po chvíli napjatého mlèení. jakých se pou ívá k odvodnìní luk. .ale v dy to není cement. b Ano . prozrazujícím títivost. "Zhasnìte! Rychle zhasnìte! Honem!" vychrlil v ak najednou ze sebe Rychlono ka. Mirek a Rychlono ka odhazovali hlínu. V ude pøeká ela a museli ji pøehazovat z místa na místo." trochu zklamanì øekl Mirek. buï bez starosti. po která zde stál rùzným majitelùm sl jednom místì se zdálo. Ale nic podezøe spatøil. Snad proto. ." vykøikl skoro nahlas Jindra a svítil na stùl. .Ne!" . Jen dýchání prozrazovalo ivoucí bytosti. Podlaha byla edivá. "Nìco se mi asi zdálo!" Vrátili se zase k práci. "Nic to nebylo. "Taky tam dojdeme." vydechl Mirek. . V ichni tam pohlédli. e byla skuteèností. "A co tadyhle pod tím stolem . A ve svitu baterky se hoc hùm zjevila kulatá dutá cihla. "Tohle je asi Tleskaèùv úkryt. Byla tam jakási zèernalá prkna." ubezpeèoval ho Mirek. A jakési eptání. je to tu! Tady to bylo!" hovoøí urèitì Jarka. Udusaná hlína pøed pracovním stolem byla skoro ji po celé plo e p le ho i stále nenacházeli stopu po úkrytu nìjaké plechovky. kdy se ve tmì ti e zaèaly otevírat dveøe . . ne si mysleli. Jen hlína jim pùsobila obtí e. Do li tak v kopání a na konec kùlny. "Skrý je vybraná. udusaná hlína. Baterky se sklonily dolù. Mirek odkryl zase rù ek èerného vyhlédl ven. Obrysy ruèních dvoukolových vozíkù se matnì rýsovaly pod oknem. jako kdyby el nìkdo po dvoøe!" vysvìtlova l Mirek. e rýhy dávají jakýsi obrazec. A pøipomínal kresbu Tleskaèova hlavolamu! "Ano. ale náhle se zarazil."Já nic!" .

Zeï vrhala na úzký pruh støechy kùlny stín a v nìm se ho i krèili. "Jsme v pìkné ka i. ale Mirek ti e odporoval: "To je taky nápad! Teï. ale Mirek pochopil. jako prve. Mirek to vidìl rù kem poodhrnutého papíru na li pro policii? 31 Skok do tmy Mirek rozsvítil baterku a po nìm i ostatní ho i. co podniknout. museli silnì pomáhat ho i nahoøe. "A já to vìdìl. Ponìvad ji neb ikoho. Pak se dvùr vyprázdnil a v e ztichlo. bylo vidìt stále vìt í a vìt í kousek nebe s plujícími mraky." pravil Jarka Mirkovi po chvíli usilovného pøemý lení. Malý kousek prkna ilého . e!" "Ale Rychlono ko. Støecha byla zpuchøelá mnohými de ti a zase na troud vysu ená palèivými dny mnohých let. Pøi t bylo ji mo né otvorem se prosoukat. Ale ve dvoøe bylo ticho. Teï práce pokraèovala rychleji a nebyla ji tak hluèná. Ale bylo to marné. Svìtlo je trochu uklidnilo. Zato ve tmì na dvoøe se ti e pohybovaly nìjaké s "Nìco se venku dìje. Ten vystrèil dírou ve støe e opatrnì hlavu. A v tom napjatém èekání na sebemen í clonu mrakù rozevøely se znovu dveøe proti kùlnì a vy Byl to mu a jakási star í ena. Zeï je asi o metr vy í ne stø a se ke zdi sva uje. jak se z toho dostat!" Venku se zase ozvaly podivné údery na dveøe. Jak byl v této pozici. ale a tehdy. "hned kdy jsme dnes vy li. pøitiskne se skrèený ke zdi a tam ve stínu bude èekat na ostatní! A první l Jindra!" Seskoèil z pytle a pomohl na nìj Jindrovi. Za chvíli byl venku a pomáhal ochrany stínu zdi ven z kùlny Rychlono kovi. jsem vìdìl. Kdo bude venku. do krve rozedøenýma. . A tak Mirka na støechu spí e vy . lo to snadnìji. Rad i pøemý lejte. co Jarka myslí. . Ale snad není je t ani nevíme. Mo ná e s ní pùjdou Byla to úmorná práce. "a pak vyklouzneme. poslední." bìdoval Rychlono ka. Ho i v jejich zmìti jen s námahou rozezn li jednotlivé výkøiky: "Koneènì vás máme v pasti. uteèeme rychle . nemù eme se tam ani ukázat." "No .a po ní snad utéct. Prkna byla pevnì sesazena a chvíli Mirek otøásal celou støechou kùlny. Co je za zdí. Prasklé døevo ostøe zapra tìlo. dole ho chlapci nadzvedli za nohy a Jindra se vzepøel nahoøe lokty. proto e jinak by el spád støech ke zdi. A pak se rozhlaholilo tmou na dvoøe nìkolik hlasù." navrhoval zoufale Jindra. Dvíøka kùlny se najednou poèala otøás zbìsile dopadajícími údery kladiva. holýma rukama. jejím úèelem bylo odstranit v podstøe í kùlny nìkolik prken a tímto o tat nepozorovanì ven. Kdosi zvenèí pøistavoval ke dveøím nìco tì kéh dny nebo sudy." ozval se jako první Mirek. Ale otvor se zvìt oval.ují dìly jiným smìrem. Zøejmì zeï stavìli pozdìji ne kùlnu. Do osvìtlených dveøí pøes dvùr proti oknu kùlny ve ly a nìkolik jich zmizelo v tmavém prùjezdì domu." za eptal stísnìnì Rychlono ka. já to vìdìl. a hochùm ztuhla krev v ilách.jakoby naschvál .jako kapitán z potápìjící se lodi.se podaøilo vyrazit. "Prohl tak trochu. kdy se do práce oboøil i Jarka s druhou lopatko . Vidìli si do t Rychlono ku pohled do Mirkovy zdánlivì klidné tváøe pøivedl opìt do rovnováhy. nepovolily. "jsme asi prozrazeni!" "Pojïme. a zajde mìsíc. kdy el Rychlono ka na vás zapískat do ulice. Nìkolikrát zkou eli dveøe náporem vyrazit. aby se dveøe nedaly zvnitøku vyrazit.Ale mezi nimi teï nikdo nestál. Je ostrá. zlodìjská chátro! . "Tøeba tu Rychlono kovu.a? Jak nás to mù e zachránit?" ptal se nechápavì Jindra. . e kdosi zvenèí zatlouká dvíøka kùlny høebíky. ." urèoval Mirek. Ten kousek volné ob dodal chlapcùm nových sil i nadìje. Vyskoèil na pytle s pilinami a svítil tìsnì u stropu kùlny. Po nìm vylezl Jarka a Mirek . "nemluví dnes ani trochu jako èlen Rychlýc ení èas na bìdování. ani na vyènívajících tìpinách prkének støechy zùstan "Poèkáme. Lá usek po kousku. kdo by ho vysadil. tøísku za tøískou. ozýval se dále vzru ený hovor a hluk. jestli ten ruch tam venku na dvoøe vznikl kvùli nám!" Následující vteøiny ho v ak vyvedly z této nejistoty.a ka dá ta rána byla píchnutím tí vylekaných chlapcù. ozáøenými zespodu mìsícem." øekl trochu nakva enì Mirek. nebo nìèeho podobného . Byly dobøe zatluè "Kùlna sousedí s nìjakou zdí.Neuteèete nám.Hlíd Po dvoøe pøebíhalo nìkolik postav se svìtly. kdy je dvùr plný lidí. to ov em nevím. ne kde acházela. S údìsem poznávali. na sousední zeï . "Pùjète mi lopatku!" zavolal ti e. ne aby vylezl. oléhali na pevnost kùlny! V otvoru se ukázalo nebe s potrhanými mraky. Mìsíc zaèal opìt zvìdavì svítit a mraky .

" oddechl si astnì Mirek. Ho i se dostali a k nejni ímu okraji støechy. Tleskaè uèil? . Kdo byl tajemný Em a proè tak tou il po Tleskaèovì hlavolamu? 10. nepøipravený. ale ji dále neèekali. jedinì edl uspokojit jejich rozjitøenou zvìdavost po v ech tìch podrobnostech stínadelské historie A pak Mirek Du ín svolal do klubovny Rychlé ípy. co Rychlé ípy pøi své vì do Stínadel. e se bude v pátrání pokraèovat. "U se mi z toho v eho vá nì toèí hlava! Je toho na mne moc!" Mirek se trochu pousmál. . Dostali se do úzké ulièky mezi dvì bìhli jakýmsi tmavým prùchodem. kdy vyjde dal í TAM-TAM. Teï teprve vidìli. Ale kdyby nìkdo za il jen desetinu toho. proto e deník byl stále u Mirka? 4. Ale strach je popohánìl.podívej!" rozkøièela se ena jeèivým hlasem. kdy se v øeèi dostali na v echny ty nevysvìtlitelné je je obklopovaly. "A teï domù. jejich klubovna zùstala mèená a na otázky Druhostraníkù.a rádi. co u bylo známo z døívìj ka. Co skrýval Tleskaè v plechovce pod kùlnou a v jakém spojení s ní byl je ek v kleci? Tles sal pøece ve svém deníku: "Plechovka je dobøe ukryta a hlavolam neotevøe nikdo . sklánìj Mu se enou se rozkøièeli a nìkde v prùjezdì zaznìly kvapné kroky. . Dopadl na dlá dìní dvora tvrdì. a dal í dva ho i jim skoèili skoro náruèí. kdy do zabolelo a náraz je tì vyrazil dech. Jarka skoèil hned druhý. plotù a schùdkù mezi nimi. který v ztichlý vnitøek bloku domù. Kdo donesl do Dvorcù první obì ník Rychlých ípù po jeho vydání? Èervenáèek? 2. kdo z uprchlíkù si ani netroufl vyslovit my lenku. nedivil by se! Hrùza z toho v eho sedìla je tì v em hochùm v kostech a vypr en ponenáhlu. Kdo jej pronásledoval? Kdo to byl v jeho kùlnì? Koho se Tleskaè bál? 8. Ka dý jak dovedl. vytáhl z kapsy silný zápisník a øekl: "Nejsi sám! Nikdo se v tom d u nevyznáme. Kdo a proè namaloval je ka v kleci na zeï poblí Stínadel? 3. "Ka dá vteøina. Rozbìhli se v íleném zmatku otevøenými vrátky ze dvora. Mirek dole ho ponìkud zachytil. Mirek odvá nì skoèil. 32 Dopis ze Stínadel Po události v Tleskaèovì kùlnì nìkolik dní v e vypadalo tak."Chy te zlodìje!" Mìsíc koneènì za el. Ho i pøi li v ichni. to jest odmlèení se TAM-TAMU. Pøed nimi se otevírala ak mù e být stavení vysoké? Ho i se neodvá ili posvítit dolù. kde tu ili svou klidnou a bezpeènou Druhou stranu. jako kdyby ho i Rychlých ípù divné historii nechtìli ani sly et. Mu tam nam vìtlem nové baterky. Po zahájení schùzky si dlouho povídali o pøestálém posledním dobrodru "Ale co teï?" pravil bezradnì Jindra. odpovídaly Rychlé ípy vyhýbavì. Sbìraè vyu il situace. byl z toho v eobecný udiv. a vy el v novém se itì s planým. nebylo dnes tak pozdì jako pøi jejich návratu z první výpravy.sepí eme si v echny nevysvìtlitelné vìci." 9. zmate . Neudìlal ádný dojem a Druho do adovali nového TAM-TAMU. ji ponìkud uklidnìní . Mirek nesvolával ádnou poradu. Hochy oslepila její záø. Co hledalo Bratrstvo Koèièí pracky ve Stínadlech? 6. Celou tu zmì dvorkù a dvoreèkù. která nebyla je tì vysvìtl do svého zápisníku. Na jaké tajemné vìci pracoval Tleskaè? 7. Jedinì v nìm nalézali v dy pøesné a srozumitelné zprávy. Vznikl poplach. Okna v domech se otvírala. které nás potkaly od té do se do toho v eho pustili!" Dali se do pøemítání a chvíli co chvíli nìkdo pøipomnìl událost. Co mìl Em spoleèného se zmizením hlavolamu a opìt jeho nalezením v eleze pøed dílnou. Pojïte . kde se ohøívalo jen v e staré. e by se snad je tì mohli vypravit k sva u Jakubu pro zbytek Tleskaèova deníku! Jen domù! Domù! To bylo heslo v ech. Jak bylo mo né e Sbìraè mìl zprávy z Tleskaèova deníku ji po dvakrát døíve ne TAM-TAM opsat nemohl. o kterou budeme na Rozdìlovací tøíd Rozbìhli se tmavými ulicemi smìrem. e to vlastnì není zí zadní stìna nìjakého stavení. V u licích bylo je tì plno lidí. Proè zradil Èervenáèek Rychlé ípy? 5. dostal se na zídku nad støechou. Hrùza v em bylo zase dobøe. proto e nevìdìl. Stáli na jeho støe e. obráceného do sousedního dvora. ozývalo se volání a køik: "Zlodìji!" ."Nìco je u zdi! Tam nad støechou . Nakonec seznam událostí vypadal takto: 1. Za chvíli se ocitli na stínadelské ulici. Ale ji volal povzbudivì na ostatní.

Nebo kam je ek zmizel po Tleskaèovì smrti? A jaké jemství obklopovalo jeho smrt? Øíkalo se. V e dobøe. "No napøíklad to. . ti e hvízdl pøekvapením a tì ké. "Spí to asi je nìkdo.Co je v nìm je tì kromì tìch známých ji vìc skaèova dílna? . abych nemusel dùm dlouho hledat. Bude v ní sto ! Za ten deník! Pak u neèekejte na nic a rychle zmizte! Èekám vás urèitì. Bude pootevøeno."Deset!" øekl tì komyslnì Jarka.A hlavnì: Jak se mohly Rychlé ípy odvá it do Stínadel? A tam takové pátrání provádìt? Ve Sbìraèi bledli nad úspìchem TAM-TAMU závistí. se nìco stalo. neèíhá-li nìkdo za jeho vraty a podobnì. Snad je tì ádný se it TAM-TAMU neprolétl po svých ètenáøích s takovou rychlostí a nebyl èt práva." øekl polichocenì Rychlono ka a chystal se ukázkovým hvizdem ohlu it své . "Aby bylo jasno.má pravdu! Ty v ak sotva kdy rozlu tíme . Ale neuvìøitelné zprávy. neudr et se na provaze a spadl z té stra né vý ky dolù." "Které myslí !" vyhrkl Jindra. Pøineste deník jis "Sto korun!" vydechl pøekvapenì Rychlono ka. komu na deníku z neznámých pøíèin velmi zále í. "Deset vìcí. e byly nalezeny bezprostøední památky po Janu Tleskaèovi. Na ulicích stály hlouèky hochù i dìvèat a rokovaly o tom. "co já budu dìlat?" "Stát na rohu Slepé ulièky a hlídat! Kdyby se blí ilo jakékoli nebezpeèí zvenèí do Slepé ul prsty." Pak se dali do výroby dal ího TAM-TAMU. kdo je pisatelem toho d pisu! Stavíme se veèer v té Slepé ulièce. které pøinesl jeho poslední se it. Jindra pùjde zvolna za mnou a bude mi krýt zád a!" "A já?" zeptal se nedoèkavì Rychlono ka. "Ale bude pøesto dùle ité zjistit. aby pøedèil Sbìraèe a Druhostraníky od kodni ouhé èekání." øekl Mirek svým rozhodným tónem. která tam bude pøipravena. To je. e píská jedineènì. Sto korun bylo sto korun! "Ani za tisíc!" zasmál se Mirek. osamìlou pou je ka v kleci! . které 33 Ve Slepé ulièce Den zmíral v edých závojích soumraku. Ho i Rychlých ípù b o na nì sterými dotazy. ve které pracoval na èemsi velmi záhadném. se dostaly i dále ne do druhos lic a do Dvorcù! Tøetí den po vydání pozoruhodného se itu. pøelétl pøes z lí zvonice. Mirek. Mirek mezitím roztrhl chvatnì obálku a pøelétl oèima první øádky. zaène pískat Kovbo namení pùjdu do Slepé ulièky já a pohrnu se rovnou k okénku do sklepa. "To se musel nìkdo urèitì zbláznit!" "Nevypadá to. kdy byl soupis u konce. se kterými máme právì co dìlat. Koupím ho od vás! e bude stmívat. zpùso tovou bouøi. A kdo u bludnou. do Slepé ulièky ve Stínadlech! Tam naleznete dùm èíslo 5 a v nìm dole pøi zemi malé okno do sklepa. to ty pøece dovede !" "Já vím! Takhle . deník a jeho kùlna." "A prodáme ho?" dychtivì se ptal Jindra. zda nehrozí v okol omu èíslo pìt nìjaké viditelné nebezpeèí. o kterých ani neuva ujeme. Jarka bude stát v je blízkosti. neboj se!" Smíølivì se usmál a Rychlono ka byl spokojený. aè tomu sám nevìøil. "Naè na sebe upozoròovat? To a teprve v tom nejhor ím. a pùjdeme k Jakubu pro zbytek deníku!" A tímto rozhodnutím ukul Mirek mimodìk nový èlánek do øetìzu tìch podivných událostí. aby dokázal. Kdy bude v e v poøádku. Vítr huèel své podzimní zpìvy a zahánìl lidi z ulic hlých ípù kráèeli zvolna po Rozdìlovací tøídì a domlouvali poslední zbytky plánu. nalezli pod dveømi u pinìný dopis. e se asi houpal na provaze zvonu. odkud Jan Tleskaè vlastnì do Stínadel ve svém dìtském vìku pøi el." mírnì odporoval Mirek. ví jak. Ale je to pravda? Stalo o skuteènì tak? Kdo to vidìl?" Jarka se odmlèel a slovo pøevzal Mirek. jedna podivnìj í ne jsme tam nenapsali záhady. "Ale teï ne!" øekl chvatnì Mirek. U koho je ten deník? . e je na svìtì Tleskaèùv deník a e by zena kùlna. troufl si napsat do nového se itu i to. jakým byl zvyklý proná et rùzná rozhodnu ujem si tedy je tì jednou v echny podrobnosti! Pøed Slepou ulièkou se rozejdeme! Jarka vnikne do ulièky první a zjistí. e jste na li Tleskaèùv deník. právì kdy ho i Rychlých ípù mì pùjdou do Stínadel hledat druhou èást Tleskaèova deníku.a zatím se nám ani ou v tom zmatku podivností. "Snad nám to nepí e Èervenáèek?" usmál se namáhavì Jarka. Kdy za li je tì pøed výpravou do klubovny. "Dobrá! To jsou taky záhady . Polo zídku za nì obálku s deníkem a vezmìte si jinou.Mù e se do ní? . e by dopis psal blázen. neumìlé písmo: "Dozvìdìl jsem se. jak hvízdne.

" doznával pora ený Rychlono ka. a proto e vìdìli. kdyby zahvízdal Rychlono ka. Spí e cítil ne vidìl. i kdy já u tøeba budu dávno ze Slepé ulièk toti . "A teï u dost øeèí . poznali. Zøejmì èíslování domù zaèínalo od zdí. V dy tvé písknutí by znamenalo nìjaké nebezpeèí. Jindra se mù e vracet po druhé stranì níku." pravil sklesle Rychlono ka a Mirek ho je tì dor zil slovy: "A bude to tak lep í. Smutný podzimní soumrak valil se na sple ul Nìkolikrát se zeptali na tu Slepou." zarazil ho Mirek ostøe.o to hy. O tom v em uva oval Mirek za v eobecného mlèení tìch nìkolik minut po Jarkovì odchodu." øekl Mirek. aby mu kryl záda. Zastavte se chvíli u nìjakého výkladu a pozorujte. e nechci utéct se stokorunou be devzdání deníku." "No to je pravda. "Tak se mi tam ani moc nechce. aby objevil Jarku. e je v e v poøádku! Mirek se zvolna vydal za ním. Nebo druhý konec ulièky byl zastavìný vysokou zd teré a ve veliké vý i zaèínala okna. Zùstaòte tam tak dlouho. "Opravdu. která ulièku vzadu uzavírala. To by nám mnoho nepomohlo! Ale ty má pøece dvì oèi jimi . viï?" uhodl Jarka jeho my lenku. "kdybyste byli uvnitø v ulièce a najednou by vchod do ní uzavøela horda Vontù? Samozøejmì . A dole ádný prùchod! Tato zeï ulièku zatarasovala. V dy tak." pokraèoval Mirek. musel se zase vrátit. nic nedostaneme! To jsou jasné poèty! A je n poznáme. je-li tam stokoruna pro nás.himbajs . "Vypadá to jako past.a jdeme!" rozhodl pak Mirek. jaký má úkol. A teï je tì dodatek k plánu: a u bude v okénku nì se otoèím od okénka smìrem ven ze Slepé ulièky. jestli se sem ke Slepé ulièce aký zástup blí í . dokud já budu na obzoru!" "Tak . kdyby se nìco semlelo " "Dovedete si pøedstavit. aby nevzbudili pozornost ani podezøení.poval. který mu má naznaèit. Obálku vlo ím do okna a podívám se. Chvíli ho je tì vidìli v rostoucím eru.já bych pískl . nìkdo jde k okénku pro obálku. "Dojdu k okénku. nehodu! emù eme potøebovat. pomalu. "Tak se nic nestane! Nic jsme tam nedali. a bude vchod do ulièky obsazený. ale nikde druhá k útìku. Pamatujte si. e neznámý svou nabídku myslel vá nì a e mu na Tleskaèovì deníku z nìjakého podivné korunu tam ov em necháme. jak op zdánlivì bezstarostnì postupuje vpøed. e neznámý nepùjde k okénku. Jarka se nenápadnì odtrhl od ostatních. pøe el jízdní dráhu ulice. V ulièce bylo málo lidí.vidí dodaleka. Tak si to pøece um A Rychlono ka hlídá pøístup do ulièky. e hlavním cílem dne ní výpravy je nalezení Tleskaèova de Nebudu mít klid. dokud nebude deník tady!" Pøi tìch slovech se Mirek udeøil lehce v místa. jako past na my i! Jedna díra tam. e je opravdu slepá. "tady je zøejmì nìjaký nedostatek ve váleèném plánu! out."No ." "A kdy tam nebude?" pøeru il ho Rychlono ka. dokud nìco neuvidíte. e neznámý nás chtìl o idit. . pùjde Jarka a Jindra pomalu za mnou. které nebylo mo né prohlédnout. "Mám takový dojem. Prohlídnìte si ho moc dobøe. v eru jich aspoò mnoho nevidìl l tam pomìrný klid. Jestli mì b do tajnì pozorovat (a to myslím bude zcela urèitì). Ale Jarka v ní zmizel. Nesmíte vzbudit ani stín podezøení. uvidí. Kdo do ní hl jí nijak projít. . Je tì nebyla tma. kde je v tom eru hledaný dùm èíslo støil sluch. na obì strany téhle ulice. Bude-li." zaèal sýèkovat Rychlono ka. Mìjte ale pøi tom oèi na stopkách. co by se stalo. "a vytáhnu z kapsy obálku s èistými papíry. e v nìm hodnì objevíme!" Za hovoru vnikli do Stínadel. de mìl náprsní ta ku. chvíli okounìl na rohu S potom do ní vklouzl. ale ani normální svìtlo. námka. ale se v emi smysly zbystø Napínal zrak. ztratil se nìkde v eru. Mirek postupoval klidnì. zaèátek oblíbené písnièky Rychlý l Jarka. aby neztratil ani vteøinu. Ho i stáli nerozhodnì na chodníku. Jinou ulièkou ne obvykle. Pamat e si. Ale pak se odkudsi z hloubky ulièky ozval smluvený signál. Kdy po del ím bloudìní narazili na její zaèátek. shledali. Jinak by dù i ulièky a Jarka by do její hloubky nepostu. e jako stín ho sleduje Jindra. e se tam navzájem neznáme. jak se roz h èíslech. k yla dlouhá asi dvì stì metrù. nepozorovanì. ale co by to pomohlo? Kam byste utekli? Zpátky byste nemohli!" "Tak poèkat.a to já si tedy asi vùbec nepísknu. 34 Mu u domu èíslo 5 . Objevili zde klidnìj í a ménì zali ce.a co bude dál?" domáhal se dal ích pokynù Jindra. e patøíte ke mnì! Ji neznámý pøed vámi na pozoru a nic bychom neobjevili.

"Mù ete tedy deník dát pøímo mnì. nebylo ji vidìt do vìt í dálky Jarku dobøe. ale zde se ji øítil zase Jarka a odrazil ho od sebe jako gumový míè. Co tam asi dìlá? Na koho èeká? Mirek do el a k Jarkovi. e se nìco nepovedlo. Jindra u pochopil. tamhle. supìl za hochy. . ale jejich bìh byl proti jeho a pøíli prudký. Mirek vrhl pohled na èíslo domu.já jsem zatím . Mirek i Jarka." Na víc lov se nevzmohl. Proè asi? Pak pronásledovaní zaboèili do jiné ulièky." vzdechl s ulehèením a zmocnil se obálky døíve. Pronásledujícího mu e brzy ztratili. i kdy rychle. A kdy se potom po nìkolikerém pøejití støetli oba zase skoro u neznámého mu e.. Zaèal ji chvatnì. kdo nám to psal . Kdy v ak vybíh . Mirka i ostatní hochy jen udivovala jediná vìc: aèkoli pronásledující je Vont mohl nìk zavolat z vedlej ích ulic jiné Vonty na pomoc. a proto e byl odpoèinut dl pøed bì ícími hochy stále o nìkolik metrù a mimodìk udával smìr útìku. e si je mu nìjak prohlí í. Jindra se zastavil asi dvacet krokù za ním a pøedstíral. "Rychle s námi odsud!" Takový pokyn nebylo nutné Rychlono kovi opakovat dvakrát. "Ano . "Toti . jestli ná htìjí mládeneèkové napálit a potom . ale také ne starý. Mu i zasvitlo v oèích. jeho pomocník. S ním zároveò vybìhl kdosi z nìjakého krámu nebo snad domu. Prudce strhl Jarku a oba se rozutíkali k východu z ulièky. . . "Nemusíte nic dávat do okénka. v jednom okam iku. a tak se rozbìhl ven z ulièky pøi prvních zvucích ch útìku." vykøikl na nìho Mirek. aby obálku s papírem zastrèil do kabátu. Byla to pìtka. "Chy je. Neoèekávali to prostì. o nìco málo star í ne Mirek. Poslední Mirkova slova. "No koneènì. kolmo na bì ícího Jarku a Mirka . se zaèali nenápadnì a se lhostejným výrazem v tváøi procházet. rozbìhnutí se i mu ovo zji tìní. zaslechli za sebou ji dvojí dupot. . "Proè utíkáte? V dy jsem nepískal!" divil se na kraji Slepé ulièky Rychlono ka. Vzpamatoval se a teï al do jejich pronásledování. Pøed vchodem do domu stojí nìjaký silný mu dý. Zdálo se jim. Ale Vont. e ho nad nìjak zranili. "Mají u sebe deník! Dali mi prázdný papír!" Vont se rozehnal proti bì ícím hochùm. který tu s val. ne moh proti tomu namítnout. zastav je!" volal na nìj mu tlumenì. Poskoèil. e se dí ladu hokynáøského krámku. e se situace ve Slepé ulièce takhle vyvine. Mu pøebìhl kolem le ícího Vonta a namáhavì. "my jsme jen chtìli vidìt. pokroèil ná k nim a oslovil je: "Pøi li jste z Druhé strany. Bude to l y do ruky!" Mirkovy peèlivì pøipravené plány se poèaly hroutit jako domeèek z karet. ale opatrnì roztrhávat a cedil skrze zuby: "Podíváme se napøed. S kým to tam u toho baráku stojí? ero zhoustlo je tì více. Pøimhouøil lehce jedno oko. ale náhle vzkøikl Jarka pøekvapenì: "Podívejte se. viïte?" Oba ho i ztuhli. na okraji chodníku. e u tady nìkdy byli. ne se V rohu. to v oro souèasnì. Oba.. i kdy byl z rvalý. Vont se slo il k zemi nárazem zbavený na chvíli dechu. Chtìli se skrýt v nìkterém domì døíve. Mire zil natoèeným ramenem.. Mirek se ohlédl a spatøil bì ícího Vonta. Ubíhali poøád hloubìji do Stínadel. to je pøece ten dùm . tøeba e útoèníkem byl on a pøípadný úraz by mohl pøièíst jen sám sobì. Upustil oboje na zem a dal se do bìhu za hochy.my . odhodil Vonta stranou. Vzdálenost mezi ním a jimi se nezmì ila. "Tak kde máte ten deník? Uka te!" mluvil naléhavým hlasem mu a postoupil je tì blí e k Mir Ale Mirek mìl jen obálku s prázdným papírem! Nemínil pøece deník prodat a nechal ho v bezpe A netu il. nikdy tak neuèinil." pokraèoval mu ." "Nechtìjí." vyjekl zoufale Mirek. Ale ten mu pøed jeho dveømi mu vadil. Nemohl dlouho staèit jejich mladým nohám. Stojí tam sám. Jarka se pohnul ze svého stanovi tì a el nìkolik krokù proti Mirkovi. ale pod skoro ji výhrù ným pohl m zajel váhavì rukou do náprsní kapsy a vytahoval velikou bílou obálku. Mu se ani nenamáhal. Rychlono ka nepískal . Mirek a Jarka se a polekali. je neztrácel z dohledu. Chvílemi se jim zdálo. e v obálce je prázdný papír.Ale zatím se nic nedìlo. poznávali význaènìj í dùm nebo krám. kterého prve srazili k zemi.vít . ka dý zv podél domu.a tamhle u Mirek zahlédl Jarku. "Je zle ." vysoukal pak Mirek ze sebe po prvním nárazu pøekvapení." zaèal zmatenì hovoøit.

Pøesto se ho i nevrátili. který byl poslední. Pøeskoèili bez nehody irokou. "Musí to tu nìkde být. e ve sklepení nikdo není. kde to poslednì bylo! Jistì n i v echno ostatní. V ichni ètyøi prchající chlapci se co nejrychleji proplí ili kolem náhrobních desek a sna i yslet na to. do jakého se ukládá cement. pobì í ulicí dále na nejbli í dal í roh a tam zùs ebude vìdìt. z nìj bylo mo né dostat s chodby. aby naslouchali. "Tady je!" vykøikl nahlas Mirek. Jistì i on zahlédl Mirka. vypla ili nìkolik ohavnýc ji stoupali po kluzkých schodech do odsvìceného kostela. Mirek se ohlédl na roh ulièky. jako kdyby Vont u byl také v chodbì. a vbìhli rychle do sklepa. línì tekoucí stoku. proto e jistì s sebou nemìl svítilnu . e do domu vbìhli. ze kter e sypal prach. podívejte! . peèlivì a opatrnì. Proud kamení. aby se alespoò trochu nadýchal èistého v u a aby se mohla ponìkud uklidnit oblaka zvíøeného prachu. Pøesvìdèili se. mizejícího ve vratech domu. písku a hlíny se sypal jak vodopád z otvoru do sklepního zákoutí. Náv tìvník ve sklepì ." velel Mirek. který je pronásledoval . Tentokrát byl prùchod chodbou rychlej í ne poslednì. Zaèali stoupat po døevìných schodech na zvonici. Probrali tak poctivì asi dva ètvereèní metry místa. co skrývají dutiny ve zdi za nimi. Byly to ja staré dvì desetiletí. A tak s si s nepoøízenou vrátil do Slepé ulièky." Baterky se rozzáøily. Tam pøece Mirek napoprvé nalezl èást a deníku! "Nechte Mirka jít napøed!" volal du enì Jarka. Ale na Tleskaèùv deník to nevypadalo. "Dokonce i s deskami. Zprvu se zdálo. Ho i se dali na dal í rychlou cestu chodbou. "On ví nejlíp. léta zde trouchnivìjících. a opatrnì vylezli po hromadì rozdrobeného zdiva elního sklepa. Mo ná e je tì v e dobøe dopadne. Ve zlomku vteøiny. Vont se asi zalekl tmavé cesty a plí ení ou." eptal neústupnì Mirek. Neuvidí tedy. obrátil se je tì jednou k rohu ulice. aby nic nepøehlédl. Nebylo zapotøebí takového odhrabování ko tehdy. Potom v ak podezøelé zvuky ustaly docela. Pøebìhli k nìmu rychle na druhou stranu ulièky. Chvílemi se zastavovali. pro který snad není slovo: zápach. Potom se zase sklonil k tomu nánosu dlouhých desetiletí. kde chodba pod kostelem svatého Jakuba zaèínala. kdy vycházeli poprvé ní chodby ven. Brzy do li a tam. pamatuju se na to skoro urèi Zajel prudce rukou do nejvìt í vlny nánosu a vytáhl zase spoustu pomaèkaných novin. kd y u i on zmizel ve vratech domu. jaký je v ka dé vysoké celokamenné stavbì. pokud se o rychlosti dalo vùbec hovoøit. kolem nìho byl uèinìn první nález. "døív ne nás tady najde. a kdy se tam po namáhavém výstupu dostali ní jejich èin byl. A jak je pomalu rovnal a vytøepával. Ti e minuli dveøe. Chvílemi Mirek v hledání ustával a odvracel hlavu. který ji znali. pak staré høebíkov ase kus pytle. V domì se kdesi v prùjezdu ozvaly nejasné kroèeje. Ztuchlost se ztratila a nahradil ji zápach. Obèas vylovil nìjaké edivé papírové cáry. Sly eli ho a sem. jak se sna í do otvoru se dostat. cosi z nich vypadlo. Pak dal Jarka náhle znamení. Ale jen rychle! Rychlono ka u vpadl zároveò s Jindrou do dveøí domu a za nimi se tlaèil Ja . do ní dobøe h a slunce.a také nebyl na podobnou cestu obleèený. A Mirek s h hrabal obìma rukama.Høbitovní chodbou!" Ano! Skuteènì! Bylo tomu tak. "Tady to bylo.byl to jistì Vont. Vont tam je dobìhl. které se tehdy otevøely. Vont u tedy po nich slídil! 35 Se it v èerných deskách Hochy Rychlých ípù opìt ovanul podivný ztuchlý pach. "Je konec! Jsme prozrazeni!" vykøikl v ak Mirek. který pùsobili pøi prodírání se chodbou. "A hned do chodby. Byli ve Høbitovní ch Ubírali se dále. V chrámovém prostoru se pach vzduchu zmìnil. e se vrhli na plo inu v podkroví. jestli tu je tì nìco je!" Baterky zamíøily do záplavy prachu a speèených hoblin. A tam se právì zjev l pronásledující je Vont. Snad h hodu do Høbitovní chodby sami pøivolali hlukem. jak ho i seznali po pracném zkoumání data na nich. nebyli je tì pøíli daleko od otvoru sklepa. Hochùm nedalo velkou práci nalézt zákoutí. Nìkdo byl ve sklepì. Nemohl se ovládnout. kam dál.zøejmì vchod do chodby o ho i zaslechli. na nì se v ichni zastavili a ztichli.

Jindra se ukázal být dobrým hostitelem. Mirka to uspokojilo. kdy si pro Jana Tleskaèe pøi la smrt.ty chce pøijít?" zeptal se vystra enì Rychlono ka. Zbì nì prohlédl otesu. Vy li na ochoz. hrùznì a pomalu. Jen první jeho stránka. ale v èerných deskách. a bude Tleskaèova prá onèena." Ano. tak e se nemohlo mnech topit.a my byc pøíle itosti vyu ít nemìli?" "Ale v dy kostel bude hlídaný!" "Nevadí. kdy Jindrova baterka bleskla je tì jednou a trochu neopatrnì po kostel ním prostoru. "nechce se mnì u polykat hlínu v chodbì. co budou moct lidi dìlat. vynesl pøi h pøes zábradlí zvonice nad údìsnou hloubku vì e. kdyby se takové rady mohl úèastnit . A tam z ní èetl tlumeným hlasem: "Tuto sobotu v pìt hod ledne koná se zde Velká rada Vontù. tím líp!" Ulo il si peèlivì drahocenný nález do kapsy a zaèali slézat z podkrovní plo iny na zvonici. A poèasí bylo studené! A tak Rychlono ka v echny obìhl a se li se v malém pokojíèku u Jindry v bytì. jako jsme sem poprvé vnik li. se p aby tu byl klid a rada aby nebyla nièím ru ena. který nás tak prohnal. Uvaøil vlastnoruènì èaj a vytasil s hromadou su enek. tedy èísla 11. . "Kudy se vrátíme ven?" zeptal se Jarka cestou Mirka. seskákali do tmy v opu t ci a nejkrat í cestou spìchali ze Stínadel. e hned pøí tí den budou èíst Tleskaèùv jen pøijdou ze koly a udìlají úkoly. ji mìli jako poslední doma." povídá ti e Rychlono ka. byl to malý notes jako slovníèek. "Høbitovní chodba hlídaná nebude. 7. "Èím døív budeme odtud pryè. Ale Rychlono ka v ní pøestavoval kamna a nebyl se svou prací je tì hotový. aspoò kousek!" "Tøeba jen tu nakousnutou vìtu. jak le ela otevøená na plo i ví svatojakubské vì e. "A doma v klubovnì. A v tom útulném prostøedí zaèal Mirek èíst pokraèování podivného Tleskaèova pøíbìhu. podle dohadù starého kostelníka. øíjna. jít do kùlny hned ráno! To by práce hned naskoè ych to tak potøeboval! . deník teï mají celý! Pøesto peèlivì prohledali celé okolí místa nálezu.jako obvykle . eøilo se ji vesele praskalo. kte ma. Ho i opatrnì sbíhali po schodech vì e dolù. Pøijdeme urèitì!" "Ty chce . byla nesrozumitelná. Zprvu ak si zvykl na neèitelné písmo deníku." Po pøeètení vyhlá ky bylo mezi hochy chvíli ticho. Kdyby tam mohl nìkdy utéci z dílny ve v ední den. nebo zase Høbitovní chodbou?" "Radìji oknem!" rozhodl Mirek. 36 Tleskaèùv deník pokraèuje Ho i nemohli nedoèkavostí ani dospat. Byl to nìjaký papír. Náèelníci okolních ulic. tak e note svými otevøenými listy ven. Data dní na nich odpovídala pøibli nì tìm na posledních listech té èásti deníku." odsekl bezstarostnì Mirek. Taky nevíme. Jsem zase ka dý veèer v kùlnì a dnes jsem tam byl skoro celé odpoledne. Ty prázdn jí. Neobjevili v ak ji nic. který ho. Ale pak øekl Mirek skoro vesele: "Dìkuje pozvání. kde Jan Tleskaè strávil poslední vteøiny svého i i oèima na ohmataném konci provazu. Pùvodnì se mìli sejít . e tì jednou s pohnutím pohlédli na místa. Provaz se teï v prùvanu slabì pohyboval. e se mù e klidnì spotøebovat. jako by se ej dotýkaly neviditelné ruce. "Pøeèti nìco. e u tady v podkroví nic z deníku nezùstalo. Velký Vont. jak vypadá. Jsou tam je tì "Ty u nestaèil popsat. . Mirek teï narovnává s pohnutím se it ve høbetu a prohlí í hlavnì jeho konec. Ocitli se zase v chrámovém prostoru a chtìli práv toupit na ochoz. kde se jej pak pustil . nedìle. V její záøi se cosi zabìlalo na jednom ze sloupù. 15. oknem se dostali na øímsu." pøidával se Rychlono ka. A tou se sem dostane e!" Teï u mnoho nemluvili. Desky byly pøelo eny dozadu. neèíh jejím konci Vont. 13." rozhodl proto Mirek neúprosnì. Mirek zaèínal a od stránky druhé: "8. Høbet byl velmi rozbitý a listy skoro ka dý zvlá . byla dlouholetým pùsob sazí zatím zcela neèitelná. "Oknem.. Opravdu tedy u nic nebude z tìch dùle itých sdìlení v se itì chyb "Èti!" adonil Jindra. jako v Jindra el se svìtlem a k vývìsce. Domluvili se. o které prohlásil. komíhal se sem a tam. ode dne..ve své útulné klubovnièce. "Ka dý obyèejný Vont by za to dal nevím co. Jde to dobøe! Ramouz by svoje kolo u . Ale Mirek myslí na nìco jiného. Ale stránka. ví o tom. která byla pokraèování té.

Nìkdo nìkolikrát slídil pøed dveømi to Em! Ale nemù e sem! Dveøe jsou dobøe zamèeny! Myslí si.Èím døíve odejdu. 9. "13.poslouchejte!" Sklonil se opìt k za lému deníku a èetl: "A kdy u je je ek venku.ale v dy my vlastnì . Vidìl mì snad nìkdy? Po zvonìní jsem chtìl jít pracovat do kùlny.v echno! Ji jdu a ou noc. který ztratil pamì a nemohl pak nalézt objev v s pokladem. Em by byl schopen mi jej vyrvat a rozbalit. A nazpìt se d em pøesnì opaèným. ylo pro Ema a snad i pro mne tìstí. Ale zøejmì vìøí. Pak toèíme za vyènívající osten je kem. Em dnes zuøil. kdy pí i tyto øádky. ale nemohl jsem. neuvidí nic! Dnes jsem nebyl v kùlnì. Dnes jsem koupil u Votrubù plátno. ale já u jeho masku pøívìtivosti prohlédl a nedám se o álit! B ny. kterou dìlám. øíjna. "Známe návod. Em pøi el za mnou a nahoru k sv. Veèer jsem byl zase v kùlnì. Mù e se sem stokrát dívat klíèovou dírkou. nedìle. je nedùvìøivý a jeho výbuchy marného vzteku jsou pøímo hroz musím to vydr et. Pozor . naè to potøebuji. Mám strach. e základ v eho je v hlavolamu. jak je to tu psané. øíjna. e v echny jeho ostatní ostny. co bylo v je ku v echno? È i pøece. aè i jemu plály tváøe vzru ením. dá se roz roubovat krásnì. Probo a." vyjekl zoufale Rychlono ka. e u spím. Nadával mnì hroznì a chtìl mì ztlouci. Ale teï v tom tichu a samotì tady se má zloba zase u mìní jen ve strach a nejistotu. Pøece ho nepovedu ke kùlnì! Mìl jsem zlost. zmizí z jiných otvorù klece v jejím vnitøku a zaujmou p hu k nej ir ímu otvoru. pondìlí. e pøi el nìjaký pán a dal si udìlat nìkolikeré patent olu vyjednávali a Em zatím vztek ztratil. e se zblázním a e omenu! Èetl jsem na jaøe knihu o námoøníkovi. Pr í u od rána. tím lépe pro mne. tím lépe. Em mì pehoval. Bylo by to dopadlo asi patnì. nejdel í po tom. Èím ménì je toho na papíøe. Ty jeho výmluvy jsou tak prùzraèné. které j nak pøeká ejí jeho vyklouznutí ven. na hedvábném papíøe. musím! 14. el jsem k tysovi pro elezné trubky a jemu se zdálo. po kterém marnì prahly celé generace St Ale je tady o tom je tì nìco . jak to skonèí? 15. schová proto e je u nepotøebuji. A uvnitø je v echno . dìlali jsme dlouho v dílnì pøes èas na tom zábradlí pro Loukotovu A skoro do zavøení baráku! Poøád teï musím myslit na toho námoøníka se ztracenou pamìtí. pátek. tím bezpeènìj í budu. Tak s tím te y pøestal.. Ptal se mì. musel by pøece je ek z klece vyjít!" "Vypadá to tak. jak se d k z klece ven? Kdy natoèíme nejdel í osten je ka tak. Slídí po ka dé malièkosti. který u vyènívá vpøed rèíme pøedním ostnem je ka tak. Znièil jsem zvìt eniny úsekových plánù. Je pozdní noc. Tváøil se docela pøívìtivì. slo ený do malé kulièky. e mnì pøijde na v e a e ku obere! A znovu se shánìl po hlavolamu. kolik za zvonìní dostávám a co si za ty peníze kupuji. zahlédl jsem likrát v ulicích za sebou." pravil u aslý Mirek. aby jeho dva kolmo nad sebou se nacházející ostny pronikly lehlým otvorem co nejvíce ven. Potom za pøední osten sklápíme celý hlavolam jakoby dolù. Má prý právo o tom v Tu í asi hodnì a pøibli uje se k té vìci víc a více. "co v echno. a na jeho pro dostaneme do kolmé polohy nad sebou dva jiné ostny. Skoro celý den jsem v kùlnì. proto e jsem zase zt il jeden celý drahocenný veèer práce. u tam zase slídí . Ten nenajde nikdo! Kdyby na el. aby vyèníval z klece nej ir ím jejím uneme je ka do poloviny vý ky klece. Nìkdy strach. øíjna." "A neètu?" usmál se klidnì Mirek. To u je snadné!" "U v ech plantá níkù!" pøeru il ètoucího Mirka Rychlono ka. Køídla jsou pota ena a zítra nasadím vrtuli. Jakubu. . úterý. e louho pryè. byla by to oje smrt!" "Pro pìt ran do hlavy. "Jen nepøeru ovat!" Jindra dolil v em do álkù èaj a pøilo il uhlí do kamen. "Snadné to tedy zrovna asi nebylo . A pak staèí u jen je kem kroutit za nejdel í vyènívající osten stø se osvobozuje je ek stále víc a více svými ostny z klece.Co kdybych zapomnìl. Teï mnì zùstal jen hlavolam. Pøevody bìhají hezky 10. Divili se. sobota. a je venku úplnì. A Mirek pokraèoval.podle toho tady . proto e j v ruce eleznou tyè a od jisté doby jsem rozhodnutý nedat si od Ema líbit ani jednu ránu. øíjna.za dveømi se to u zase plou í. ale já jsem tak jako tak nemìl je ka u sebe. Vjel mnì rukou do kapsy u kabátu. V tom je plán celý. a jak zadní dva vyènívající ostn ud doleva. Tím je ek dostane v kleci takovou figuru.umíme hlavola m otvírat! Kdybychom postupovali od slova ke slovu. øíjna. ale já n Balík jsem donesl rovnou do dílny. Je tì si jen uklidím potmì tento deník. Ale já jsem celý pøi od ní svítím baterkou a pí i.

Ty nìkteré drobnosti na kole veèer nikdo nepostøehne. také tvrdili. a napoèítal jsem tak do ètyøiceti dvou vteøin! Po celou tu dobu a je tì déle jsem i s kolem letìl vzduchem. pondìlí. Doma byl velký rámus. kter dl napodobit lidský hlas. Cesta zahýbala doprava. e jsem si dìlal podle v eho od ka dé souèástky v dy jen úsekový plán ve zvìt e vábném papíru pøi skoro ka dodenním rozbalování a pou ívání v kùlnì by byl za nìkolikrát zn Dnes jsem udìlal nejvìt í a poslední veliký kus práce. kdy jsem . napnula se. Nikdo mne nevidìl. jsem rozsvítil na kole svìtlo a nasedl. vypnutá. teènìj í objevy! 16. Zmìním úplnì celý svìt! Ka dý si bude moci vzlétnout. Vyvedl jsem potmì kolo. . a já jsem pocíti chu jako ztrátu rychlosti. Trápí mì to. A pak jsem se rozjel na kole nejvìt í rychlostí. zámeènický uèeò. a to jsem mìl tolik duchapøítom nosti. bezvýznamní lidé. asi metr nad cestou. øíjna. Ne byl vynalezen parní stroj. èlovìk vlastní silou létal. A na cestì do údo esadím na kolo. e nebude nikdy stroj. a já je tì lapal ze v ech sil. a to èasto jen ná Ano . øíjna.kdy to teï pøi lo . kteøí tvrdí. abych si spal na schodech. Teprve venku. a budou køídla napnuta. do kterého bu u svá létací kola ukládat! A Jan Tleskaè. Ale to u jsem zároveò myslil. co se stane. støeda. namontuji vrtuli . Pr elo po celý den. udìlané z obyèej cný motorek do kola! K smíchu i k ú asu zároveò! Noviny budou o mnì psát celé strany. A jen jeden z nich je správný. je to pøece jen daleko. aby nekladla ádný odpor chu. kdykoli a kamkoli bude chtít! Létací kolo bude v ka dé domácnosti takovou samozøejmostí. A zase mìkce dosedlo na zem. la mnì mistrová otevøít.já budu létat vlastní silou! 17. Pùjde-li v e dobøe. e mì raní mrtvice! To samou rado ným pøekvapením! Pøedpokládal jsem v dycky pøi své práci v kùlnì. ale mìl jsem ú asný strach je pou ít. zabalenou do papíru a pøivázanou na rámu. nepracovalo by mnì srdce prudèeji. To u jsem pøestal poè proto e moje pozornost byla obrácena ke kormidelnímu køidélku. a pøesto jsem s hvìl tak jako je tì nikdy. Vrtuli jsem mìl ji od a pøipravenou. pøivázanou k rámu. kdy jsem to vydr el tak Zítra pojedu veèer do Èerného údolí na kole. Mìsíc slabì svítil. A d to! Vrtule sedí a v echno tak lehce bìhá. Vyhrabal jsem køíd listí a nasadil je na rám kola. Køídla proøízla svým profilem dopøedu v oblouku proud vzduchu. do . vìøi nì! A pøece . Ale mne sílila my lenka na veèer. Ne pøi el gramofon. Teprve kdy se zaèal bouøit celý dùm a nájem bíhali na chodby.dvì . Poèítal jsem nahlas jako smyslù zbav a . Em mne nechtì tit dovnitø a øval. e jsem je Po ètyøicáté druhé vteøinì jsem se i s kolem ocitl nad ohybem cesty. Cesta tam jde trochu z kopce. ale bez nárazu! Spí e jako kdyby je vyzvedla nìjaká neviditelná silná ruka.Bylo dobøe. nikdo je tam nemù e nalézt. a proto tvrdí. úterý. Létací kolo. e jsem pøehodil pøevod z pedálù na vrtuli. e se èlovìk svou vlastní silou nemù e vznést o vzdu né proudy a patøièné sklopení a upravení køídel? Tisíci zpùsoby je mo no køídla udìl tvar a v elijaké zaøízení. V dílnì bylo zase celý den peklo. e by mohlo tahat v nìco jiného ne konì! A byli to slavní uèenci. A bylo dobøe.pìt . Dnes je nejkrásnìj í den mého ivota.byl jsem skoro bez sebe rozèilením a radostí.tøi . tøení je skoro neznatelné! Byl jsem v kùlnì jen krátkou chvíli. Nebylo tam ivé du e. V Èerném údolí jsem nebyl. Vrtuli povezu zabalenou. Lidé naò nepøi li. Ne tom nic nápadného. a srdce mnì tlouklo vzru ením. Kolo toti najednou i se mnou trochu jako nadskoèilo. Snad se tam k estane! 18. Ale teï u to vydr ím. také nevìøili. . mùj vynález zaène pracovat! K smíchu jsou mnì v ichni lidé. daleko od baráku s kùlnou. nej astnìj í! Ale Jen jsme zavøeli dílnu. Pak jsem odnesl za úplné tmy køídla za mìsto do Èernéh am schovaná pod listím v køoví. nejradostnìj í. Zatím jen smìrem dozadu. ocitne se na listinì vynálezcù. Rozbruèela se zvonivým tónem a kolo se poèalo vzná el. Pak se ale nadzvedlo znovu. bì el jsem do kùlny. Ostatnì je mnoho nejú asnìj ích vynálezù objevili zcela obyèejní. Vý kové k bylo vzadu velmi poslu né. tak je tì zítra iknu první zku ební let! ílím radostí! Má nejkrásnìj í. Vrátil jsem se stra nì pozdì. zapnul jsem køídlovou páku. jako je tam dnes árovka nebo as lejová lampa! Pøi stavbì ka dého domu bude pamatováno na pøístøe ek na dvoøe. øíjna.a mùj sen bude vyplnìn. jakou jsem mohl vyvinout. Kdy mnì u vítr huèel kolem u í.ètyøi . Kdybych snad bì el nejvìt í rychl chu pøes celá Stínadla. nejú asnìj í chvíle se blí í. ale v Èerném údolí bylo na cestu docela dobøe vidìt. kteøí nesmyslnost tìch pøedpovídaných mo ností hlásali.

Kdy to do zítøka nepøejde. 20. e mnì s ní rozbije hlavu! Od Jakuba jsem pak u do kùlny ne el. Bojím se! Je to pøedtucha. ale rákos na køídlech. Nechal jsem v údolí pod listím schované jen zbytky kostry køídel. Ten nièema Em! Ten patný èlovìk! Zaèal se dnes se mnou odpoledne pro patný úklid. a také to z vìcí ani nepozná). Nikde jinde pøistání nebylo mo né. m pohodil pod ponk v kùlnì a vrtulový pøevod mám tady doma. rozryté jamami a pøíkopy. e u asi ne! Nevadí v ak! Budu dìlat køídla tøeba tisíckrát. Bylo to prostì ú asnì! Konèím svùj dne ní zápis a jdu spát. Topící aké dìlá ílenì rychlé pohyby. A on ví. sobota. mùj vynález pracuje! Znovu se v ívám do tìch vteøin. Ale zpùsobil to pud sebezáchrany. Pak vysy bedny s náøadím. nemohl jsem jím ani hnout! Horko mne polilo. Ne udìlám nová køídl ouho trvat. e mo u létá. Mám je oteklé a teï si dám na nì oc klad. Pøeletìl jsem ho a pak mne u poslední zbytek klidu a odvahy opustil. Chvíli jsem le el omráèený. A já potøebuji ke zkou kám pìkné suché poèasí! Ale i kdyby to mìlo trvat do jara. Poøád teï pr í. U aby bylo zase v echno dobré! A u a l odsud z toho prostøedí. øíkal. 19. co dìlám. jak bych to popsal. zapletl zase do toho hlavolam. Pùjdu se na nì podívat je tì v sobotu odpoledne za denního svìtla. P al prudký náraz. je brzo tma a zakrátko pøijde sníh. abych mohl na ní zase pøistát. Em proto stra nì zuøil a odí z domu. Ale nemá k tomu právo! Podle smlouvy musí mì mít u sebe a do sedmnácti. Veèer jsem byl zvonit. Vletìl jsem pøedním kolem do nìjaké jámy. které ve mnì budí odpor i tu nejasnou hrùzu. Bìsnil pøímo vzteky. Nestalo se mu nic. pátek. Sedím nahoøe ve vì i pod zvonem a pí i pøi svíèce o dne ním dnu. pak malá stráò jen køovinaté plochy. i kdy rychlost letu byla u beztak ú asná. Obávám se jen. namontuji na kolo zase v echno zpìt. Ale musel jsem jít! Kostelník od Jaku a nemá za mne ádného náhradníka a já bych ani nechtìl. e prý tu musím hned v echno znovu pøerovnat. onit ano. mimo cestu je tam pøece hrozný terén: vlevo je potok. e zase nìkdo vnikne do kùlny a e by mnoho poznal. kdo to asi je. Kolo u je zase v kùlnì i s vrtulí a také plátno jsem vzal s sebou. oè jde. Sly el jsem je tì praskot køídel tal stra nou ránu do hlavy. Dnes jsem odmontoval v kùlnì z kola v echny pøevody. e v dílnì jsem dìlat nemohl. chtìl ho na mnì. ètvrtek. i plátno je zle zøí ka se mo ná dá je tì upotøebit. jak cesta i se svým ohybem zùstala vpravo a já se ocitl ve vzduchu nad po tokem. tak to vydr ím! Zatím budu vyzvídat. Musil jsem asi dopadnout na nìjaký kámen. øíjna. pùjdu k doktorovi. rameno pøestává bolet! 21. nepokazí mnì to náladu! Jen kdy vím. Nìco jsem dal zabaleného do úschovy Ramouzovi (neví. Zaèal jsem bláznivì apat. Ale bambus m køídla tedy dìlat vlastnì úplnì znovu. U jsem se neudr el a vykøi akovou zbyteènì a schválnì pøidìlanou práci dìlat nebudu! Skoèil na mne zezadu a skoro mne porazil. a ji se iji na nìkterých roztr ených místech. A napravo zarostlá stráò! Ale lanko kormide délka se mi nìjak zadrhlo. Myslil jsem nejdøíve. Bolí mì hroznì rameno a nemohl jsem v dílnì skoro vùbec nic dìlat. Moje první my lenka patøila kolu hlí el jsem je jako ve snách. a vyhro oval. Zametal jsem nìkolikrát. Je veèer. kde se to hlásí a co je k tomu zapotøebí! U doktora jsem nebyl. e mnì to øekli! Ostatnì já bych radìji u od nìho ode el. øíjna. ale myslím. jestli by se s tím nedal dìlat. e mám vykloubenou ruku v ramen e nebude to nic. tøeba e rameno bolelo pekelnì. e vùbec neusnu. Zalykám se mnì tøesou rozèilením. A teprve a budou. Tloukl jsem kolem sebe se . ale potom jsem se vzpamatoval.kalek. ale jemu se to poøád nezdálo být dobré. køièel na mne. aby mìl! Pøi el bych o výdìlek! A Em tam pøi el za mnou. rozebral jsem v e a sl po v ech mo ných koutech. Vím ale. B rásný pocit. jakou prý nìkdy mívají li Tolikrát jsem o tom èetl! Ale mùj dìs vzniká i ze skuteèných událostí! Nìkdo ví. e nevím. Zvedl jsem se. tøeba e by ho pomalé na vodì spí e udr ely! Vidìl jsem dolù. e mnì ta hraèka prý jen d mate mozek. Pøestal jsem lapat a za nìkolik vteøin jsem se zamotal do køovin. øíjna. aby mu ho nikdo nenapodobil a aby si zabezpeèil jeho výrobu. ílený vztek proti tomu tyranovi mne uchvátil. A vím také. a já jsem ji chtìl ve vzduchu sledovat. e u to tos nebude. jak se to zaøizuje. Po vèerej ím radostném dnu svírá mne dnes zase hrùza pøed nìè pøedtucha nìjakého velikého nebezpeèí. a chce se zmocnit mé my lenky. kdy si chce èlovìk zajistiti svùj vynález. Mám toti strach. Bolí mì hlava od úderu a také rameno. ale on zaèal do mne bu it jak o smyslu zbavený. To jsem byl nad køovím a pøíkopy. kdy jsem s ním byl nad zemí. Musím se dozvìdìt. bolelo mì rameno. Vrtuli jsem zabalenou dal do s klepa.

utekl. smést.ne pøijde chvíle k zvonìní .jeho plán je ukrytý v hlav nadobro ztracený.Jedno je jisté. které Tleskaèe stále pronásledovalo a vnukalo mu podivné pøedtuchy. aby mohl sám výrobu. to nevíme. nepopsané. e by se mohl prozradit. "Opravdu u tam nic ní?" "Uka !" "Snad nìjaké listy zase chybìjí!" "To není pøece mo né!" Chlapci volali jeden pøes druhého a zkoumali se it. To v e vyplývá z deníku." øekl Mirek. e o obsahu hlavolamu nìco vìdìl." øekl pak zase Jarka. vypsaným v Mirkovì zápisníku! Mohl bych pøísahat na to. Ale ka dý veèer je tam v dy Tleskaè. byl vlastnì zámeènický mistr." øekl Mirek podivným hlasem. od Ema odejde. Tleskaè to pøece ve svém deníku napsal! A Em se chtìl dostat do Tleskaèovy dílny za ka dou cenu! Vìdìl asi. Chvíli jsem mluvil dole s kostelníkem a ten starý dobrák mne klidòoval. ve chvíli. Tleskaè byl druhý den zase chlapí sel pøijít na pomoc ten svìrák!" "Jaký? Jaký svìrák?" divil se Rychlono ka. e Tles mnìl zamknout. e tam pøijde na stopy u. Ale zápach z jeho atù pøipomínal Tleskaèovi. e Em vìdìl. to je pøece jasné. proto e dohoøel petrolej v lampì. . kdy se Teï dole bouchla dvíøka. A pak jsem utekl sem do vì e.odmalièka na vychování." 37 Pøemý lejte s námi "No . aby Tleskaè poznal.a to je konec . kdo do ní tehdy vnikl.pí i. "Neví u . Kdo to je? Asi k ník. o kterém Tleskaè stále psal. Mohl se tam dostat nepozorovanì jen veèer. kde byla kùlna. a to jen proto. Nemohl potøebovat. Vidím dole svìtýlko. Mù eme se taky pochlubit. Kteréhosi dne ho Tleskaèovi nepozorovanì vzal a prohlí el. e známe zp e dostával je ek z klece. "Pøeèetli jsme právì zápis posledníh ivota Jana Tleskaèe!" "Jak e?" vyskoèil Rychlono ka ze idle a nahnul se k Mirkovi pøes stùl. aby ji nikdy a proti nikomu nepovstal. nemohl vidìt. o který ne ní dobì u nìkolikrát pokou eli. A v jeho dílnì se i uèil. u nìho byl Tleskaè ezenec . "Málo si pamatuje !" vytkl Jarka. . A Em asi vìtøil. kde jsme mnoho slov nerozlu tili.. kde má Tleskaè svou kùlnu. ale je to celkem vedlej í. aby mo kùlny. " e jsme vlastnì pøi li na stopu ú asného vynálezu. kdy byla na dvoøe u tma a kdy ho nikdo z d omu." souhlasil Mirek. A teï tady . jak rád by zmizel z toho prostøedí. kdy tam byl Tleskaè potmì. e tam Tleskaè najednou nepøijde a nepøekvapí ho tam! Ukroutil u kùlny zá dal v ní stopy Tleskaèovy práce. Vsadil bych krk. jak silnì se zajímá o jeho tajnou práci. proto e u nebude na Emovì pìstounsk "Zdá se. To zapadá jedno do druhého jako ozubené soukolí." pravil zvolna Jarka. Nevidím tam dolù je tì dobøe. Ho i se zvolna rozhovoøili o tìch v ech podivných událostech. Kus eleza. Tleskaèe náhodou nijak zvlá nezranil. Ka dý by ez uèinil zámeènický mistr ne uèedník. e Tleskaè v ní je! Otevøel zvolna dveøe v domnìní. na èem Tleskaè tajnì pracoval. svítilna mu málo svítí a on . Sna í se ho tedy na èas odstranit. Ale deník skuteènì skonèil! Poslední jeho øádky zabíhaly do poloviny stránky a pak následov t stránek dal ích. leknutím i vztekem pustil se Em do rvaèky s ní a kdy si uvìdomil.. . a e ho tam èasto stopova byl. e vynález sestrojil on. U øadu let není o nìm ani sly et. bezpeèný. proto e mnì dìlá dobøe. a chtìl mu jeho vynález vzít. e tenhle Tleskaèùv úraz v dílnì mìl na svìdomí Em. kde kùlna byla. v tom nezøetelném zápisu. v dy s neúspìchem.. "A proto se ho Tleskaè tak bál. "Tajemný Em. e svùj vynález dokonèí a ten se osvìdèí. Vidím to v duchu pøed sebou úplnì jasnì: Em se vplí il do dvora. kdo ohl být. A p tolik o hlavolam usiloval. On byl tím nebezpeèím. Stal by se boháèem a Tleskaèovi by nikdo nevìøil.kdy je ka nemáme!" "Ale pøi li jsme je tì na nìco jiného. Obával se Ema a doufal. V kùlnì nena ed Em nic anebo aspoò ne mnoho. Hlavní je. " e po pøeètení Tleskaèova deníku si teï mù eme klidnì napsa erým záhadám. hozený eèerní tmì ulice. la v kùlnì tma. Jak poznal." "Myslím taky. e Tleskaè má plány vynálezu ulo e amu. a nevìdìl tedy. ale . ale nic nám to nepomù e . e kdosi upustil v dílnì Tleskaèovi na nohu tì Tleskaè potom nìkolik dnù pole el s rozbitou nohou doma? Èetli jsme to pøece v první èásti níku. Nìkdo sem jde nahoru ke mnì. Kdy se Tleskaè ve tmì ozval.snahou ho znièit. ale v echny u byly èisté. leskaè poøád psal v deníku. Bohu el .

Mo ná e se mýlím . snad i rvaèka. pøibìhl kostelník. "Má pravdu. e ho na el v ele dílnou. kdo pøicházel po schodech nahoru! Tleskaè ho poznal. Aby se Em svým zájmem o hlavolam nestal pøíli podezøel dobrovolnì. Byl to Em.jako by duchem nepøítomen .. e by Tleskaè mìl chu do ! Kdy se Tleskaè rozbil dole po tom dìsném pádu na padr . "Co je ti. Ho i mlèeli a on zase pokraèoval: "Tak si to asi pøedstavuju. e Tleskaèovi hlavolam ukradl. pøedstíral." pokraèoval Jarka a zti il je tì více hlas. a v polovinì nedopsané vìty proto v úzkosti odhod ník do tmy. A pak jen vzru enì vydechl: "Tak mì napadlo je tì nìco hrozného! Najednou! Teprve teï. jen aby nebyl nalezen! Ale proè? Kdyby pøíchozím byl kostelník. Tedy s Emem! Pak el Tlesk nahoru na zvonici. "Ale co z toho usuzuje ?" "Tohle: Tleskaè psal deník i po objevení svìtla dole. zápasící . e pøíchozím byl nìkdo jiný ne kostelník! Nìkdo. ponechal jen jeden hlavní.to bych tedy nemìl!" pøipustil Rychlono ka za v echny ostatní. znièil úsekové plány. Jak se tam dostal? Kdo ho tam zavolal? Jak se tak rychle dovìdìl o ne tìstí?" Jarka chvíli pøestal mluvit a jeho èelo bylo zvlhlé. A Jarka ve svých vývodech pokraèoval: "To mnì tedy bylo divné.. P kaè. ze které by se dalo usoudit. Ale øeknìte upøímnì: mìli byste nìkdo náladu na nìjakou zábavu. Tam byl deník pøed Emem bezpeèný a tam jsme ho y teprve my po mnoha letech v nánosu prachu a sazí nalezli! Potom Em vkroèil na podlahu zvonice. je to pøece napsané . . Kdy ale neznámý náv tìvník dostoupil ak vysoko. "Nu co je? Co se dìje?" vykøikl Mirek trochu znepokojenì. Chvíli hledìl do neurèita kamsi za hochy. . v k jsem sledoval ty jednotlivé události a spojitost mezi nimi. Jarko?" Jarka byl bledý jako stìna. mezi nimi i Em. ale psal si deník! A najednou se dole na dnì vì e objevilo svìtélko a vrzla tam vrátka. kde Tleskaè pí e. Bylo to v deníku pøece nìkolikrát. byla sice pøi pr . zøítil se Tleskaè dolù. Ano. chtivost. vedoucí na t ky ke zvonici. do prachu na podkrovní plo inu. a v Èe jeho vynález je opravdu pou itelný. A aby zamaskoval. Bohu el. Zaèala nová zuøivá hádka. ale plán v hlavolamu zùstal. na druhé stranì zuøivé zoufalství. hnìv.poslední . øíká sám deník.nevím opravdu sám . e pøi hledání hlavolamu e olam tam nebyl. Tleskaè u nová køídla neudìlal. ne se Tleskaè ocitl za zábradlím zvonice? Poslední øádky Tleskaèova deníku nám to øíkají dost jasnì. provaz s ním vylétl pøes zábradlí zvonice nad pro lubeò vì e. pøeru il Tleskaè náhle psaní deníku uprostøed vìty a íleném zmatku a spìchu nahoru na podkrovní plo inu. e hlavolam n kdo! A v tom neklidu.tøikrát oval. neukrýval by pøed ním Tleskaè svùj deník! Kostelní vìdìl. Na jedné stranì zá . A Em byl taky podivnì rychle u zabitého Tleskaèe dole.. se nehoupal na provaze.Jarka se odmlèel a ukázal na poslední tøi øádky v deníku. kdy ho Tleskaèovi nìjakým zpùsobem uzmul! Pak hlídal Tleskaè svùj hlavolam u dobøe. ale napadlo mne to teprve teï.. co nám taky øekl. . Ale co bylo pøedtím? Co se dì hoøe ve zvonici tìch nìkolik vteøin pøed tím. aby se uklidnil." usmál se povzbudivì Mirek. Ne jejich výrobu nade el jeho poslední den. a ne se mohl ve svém kývání vrátit zpìt. toti køídla. . jako kdyby usilovnì p l. napøíklad na takové houpání e tak rozru ení hádkou s dospìlým èlovìkem. Jeho poslední den . okam itì schovat i za cenu jeho po pinìní a potrhání. pøed kterým se je tì k tomu musíte mít na pozor "No to ne ..Tleskaè ho pøi prohlí ení pøistihl. tam se prý asi houpal. Jedinì Em mohl mít zájem na Tleskaèovì deníku. Nìkdo zaèal po schùdkách stoupat k Tleskaèovi! Nejsou to mé my lenky. strachu a pøedtuchách stavìl a konstruoval Tleskaè dál.podívejte!" . "Sledujte teï slovo za slovem! Pamatujete se je tì. Ani poslední zápis deníku. Dodìlal své ú asné dílo. hlavolam neopustil Emovu kapsu nebo jeho ruce od té chvíle. kdy záø lucerny dopadla na jeho oblièej. jak se kostelník mylnì domníval." Jarka nedokonèil svou øeè . pøivolaný pøeru chvílí bylo kolem hrùzného divadla plno lidí. Jedinì Em chodil taky nìkdy za Tleskaèem na . co nám vyprávìl starý kostelník o posledních chvílích Tleskaèe? Øekl p do kostela velmi rozèilený a rozzlobený hádkou se svým mistrem. "My se tomu pøece smát nebudeme!" 38 Poslední chvíle Jana Tleskaèe "Tak poslouchejte. kompletní. zaèatá u toh dne v dílnì pøi odpoledním úklidu." "Tak jen s tím klidnì ven. Pøedstavte si to: nerovný zápas nedorostlého chlapce s lné síle.a poslední slova najednou .jeho . Nejdùle itìj í jeho vìc. Proto je jisté." pøipustil Mirek.a pøece se mnì to poøád vnucuje na mysl . e to nebyla pravda. psaný chvílí pøed uje pøece na nìjakou veselou náladu. e mu bylo vidìt do tváøe.

jmenoval náèelníky jednotlivých ulic. toèících se kolem Tleskaèe a jeho . Je chatrné. A rùznými temnými cestami se sna il AM-TAM v jeho reportérské èinnosti. kterého Stínadla vyvolí Velký Vont musel být chlapík v estrannì zdatný.a najednou se jeho ruce rozmáchnou do prázdna. nízk i neuvìdomují. Ale Em tiskne Tleskaèe k zábradlí. A tak se stávalo èasto. ale také vyznamenávající a v emocná funkce. chytrý a odvá ný! Nesmìl se dát zastra it ádnými pøeká kami. V echno muse rozlièných sportech mezi jednotlivými stínadelskými okrsky. e se h brovolnì zøíct úøadu ve prospìch nìkterého svého mlad ího nástupce. ho i a dìvèata se uèili .a je tì dal í mìly pøijít! Co v echno se je tì skrývalo ve Stínadlech! 39 Stínadla v pohybu Hodiny událostí tikaly pomalu. bez jediného pohledu! Nìkdy ho bylo v idìt ve spoleènosti Plíhalovy party. vozy jezdily. aby ètenáø i ú asnost objevù. odoval o trestech. proto e bydlel lono ka . e jeho stra livý pád musel skonèit smrtí. Ve svitu blikotavé lampièky se oba dostávají a k zábradlí zvonice. kde mìl vypsáno v ech deset záhad.v domì. kde byla klubovna Rychlých ípù. pøijímal jejich zprávy. kde mohl.Tleskaè pøepadl pøes z Em strne dìsem. A samozøejmì mezi lidmi pøed !" Kdy Jarka skonèil.kolem je tm nechápe. ne aby no kou nebo Rychlými ípy potkal. èi jakkoli zmìnìn. A kdy u to nebylo mo né (to se stávalo obyèejnì ve vrat vyrazil proti nim prudce.a jen letí a letí. chodili po ulicích.. aby za svého náèelníka a poslechla v dy na slovo! Musel být silný. V e se zdálo být najednou tak jasné. odpovìdná. Na tìstí pro nì se mu to prozatím nepodaøilo. se sklopenou hlavou. zatímco dole vzniká poplach. Mirek c je tì není èas. Nebylo pro trochu cti ádostivý správný Vont si v nejskrytìj ím koutku svého srdce tajnì pøál. Pak ale Tleskaèùv mistr ti e schází po schodec a mísí se nepozorovanì v rostoucí hlouèek lidí. e u jsou tìsnì u zábradlí . nebylo chvíle. Velké Vonství byla tì ká.. byl hybnou pákou celých Stínadel. chválil. aby tyto ú asné vìci svìtu prozradil. Ka dý sle logické vývody Jarkovy.nebo neuèili ve e. které nemohli rozlu tit. ze kterých rpají ty ú asné objevy o Stínadlech i Janu Tleskaèovi.Dosavadní Velký Vont toti ohlásil. aby se nad nimi rozum bezradnì zastavil. Èervenáèek se vyhýbal Rychlým ípùm. Ho i nemluvili. ale nezadr itelnì. A tak byl psán TAMTAM tak. toèící se kolem Tondy Plíhala. jindy mizel kdesi v ulicích s Bratrstvem Koèièí pracky jeho výpravami na koèky. která se opakovala v dy jen jedno u za dva èi tøi roky: na volbu Velkého Vonta. nìkdy proti sobì stojícími. my i a krysy. . Pøe krtl v nich v echny od estky a do desítky. Musí se pøesvìdèit. Èervenáèek se v dy radìji vrátil.. On pøedsedal Vontské radì pøi r rùzných neshod mezi Vonty i mezi celými ulicemi. Nìkolik dospìlých lidí se zaèalo nepøíjemnì zajímat o události vypisované v TAM-TAMU a mu 5 byl jedním z nich. zavládlo v místnosti dlouho hluboké ticho.. Mirek byl v psaní TAM-TAMU zase opatrnìj í! Ani slùvkem se nezmínil v dal ích se itech. co se s ním dìje . ve které by nebyl bìh událostí buï popohnán nebo zpomalen. a chtìl proto deník na Rychl t. Lidé pracovali. Pak Mirek vyòal z kapsy svù nalezl v nìm stránku. Ale Bratrstvo Koèièí pracky sledovalo je tì nìjaké jiné cíle ne ty. On bdìl nad vo u tradicí Stínadel. v e lo klidnì dál. Zbylo jich v ak je tì dost k tomu. ale pøitom aby nepoznali jejich podstatu. v e souhlasilo a doplòovalo s nými náznaky a nevysvìtlitelnými pøíhodami z Tleskaèova deníku.bitce zavadili nìkolikrát i o provaz zvonu a zvon se nepravidelnì rozezvuèel. . e umìly je ka z klece vyjmout a e je ek sám je zase je tì rozvíratelný a e obsahuje drahoce tom e je vypátráno tajemství Tleskaèovy práce. èervená záø l d nohama u necítí podlahu zvonice . Nebylo dne. závratnou rychlostí .v hrdle mu odumírá výkøik hrùzy . . I on vypozoroval. aby se . marnì pátral po pramenech. aby se nìco nestalo. e z nìkterých neèitelných a nerozlu tìných stránek deníku by se dalo snad vyèíst víc o Tleskaèovì tajemné práci. ten se je vyzvedáván. ve kterých si liboval ièitel krys tìtináè! Co nebylo spatøeno i s Èervenáèkem a lidmi ze Sbìraèe ve Stínadlech pronásledujícími je Vonty? Jen vysvìtlení a spojitost mezi tìmito v emi motanicemi chybìly! A ve Stínadlech se v e pøipravovalo na velikou slavnost. Nìkdy to bylo velmi tì ké. staré. nebyla v TAM-TAMU také ani zmínka. co se s Tleskaèem stalo pøesvìdèený napøed. e Èervenáèka po snad mìli potkat na schodech èi v prùjezdì domu. sám se vzpírá . Ale nìco se poøád dìlo! Ten klid byl jen na oko! Pod jeho plá tìm pr ynul prudce a oni to vìdìli! Klub Rychlých ípù psal a maloval svùj TAM-TAM a uvádìl v ú as celou Druhou stranu i Dvorce Sbìraè se svou partou. pøibyla k nim záhada ze Slepé ulièky ve Stínadlech . aby ho celá Stínadla dokázala mít ráda.

co by k tì kému úkolu jí bylo zapotøebí jako soli! Byly v ak i pøípady. Ka dý tábor mìl plno svých pomocníkù. Ve Vontské kronice. ne kterého ony n . e byl zvolen Velký Vont jiný. Nikdo z nezasvìcených nebyl tìmto zápasùm pøítomen a nikdo nevìdìl. A tak zvolení nového Velkého Vonta jen jednotnìj í . Takovou opozici zpravidla rozmluvil dotyèné nespokojené ulici prostøednictvím jejího náèeln dcházející Velký Vont. podnikavostí rozvá ností. e volbu Velkého Vonta bude muset rozhodnout boj! Snad je nikdy nebylo soupeøství mezi dvìma uchazeèi o Velké Vontství tak úporné a skoro rovnocenné ntokrát. kdy o funkci Velkého Vonta zápasilo nìkolik uchazeèù. kdy dosavadní Velký Vont odrùstal chlapectví. která byla psána ve Vontské radì a dìdila se z jedné generace na druhou yly známy asi tøi takové pøípady. kteøí mìli za úkol jakýmkoli zpùsobem získávat pro sv i celé ulice. tìlesnými schopnostmi i dovednostmi a oblibou u ostatních je tì v dobì. v èem jsou tak sl rohráli! Jen ve Vontské kronice. by zru enìj í a konèily vá nivými hádkami i bitkou s ulicemi jiného mínìní. Ti je tì více ne ostatní. A mlèeli opravdu. nebyl to ádná nehoda! Proti spoustì spokojených ulic ostatních nemohly takové dvì tøi nespokojené ulice nic podni ut a samy se za nìkolik dní smíøily s tím. ke kterému táboru se pøidají. v èem se zápolí. Je tì p lbách se ve Stínadlech neutváøela situace tak nevhodnì.smíøí se s tím pora ená strana. a tak navrhovala za Velkého Vonta nì o ze svého støedu. kteøí po návrhu náèelníka ulic Vontskou radou pro doruèování rychlých zpráv z Vontské rady v em náèelníkùm ulic. Ale stát se Velkým Vontem se po tìstilo v dy jen jednomu chlapci. e u se vìdìlo napøed. do které u nìkolik generací Vontských rad alo události Stínadel. Jiní byli jmenováni alespoò "po tovními jezdci". proto e to tak bylo lépe! Ve volbách by nespokojená ulice sice stejn navr eným pøíslu níkem nevyhrála. Ale teï se nejednalo o dvì tøi bezvýznamné ulice! Teï stály proti sobì dvì skoro stejnì vel e Stínadel a ka dá byla pøipravená hájit svého navrhovaného budoucího vládce Stínadel do po u! A u v boji pak vyhraje navrhovaný Vont té èi oné strany . kdo asi bude zvolen nov Stínadel. aby byl za nového Velkého Vonta zvolen její pøíslu ník. To byli ti. který il svými schopnostmi! Ale kdy byla takové ulici její nespokojenost rozmluvena je tì pøed v ami. tak vítìzové i pora ení. je tì nerozhodnutých. Pøi volbì Velkého Vonta se obvykle stávalo. e nìkterá ulice byla trochu zaujatá proti tomuto navrhovanému oblí tínadel.a tím je tì stoupala jeho oblíbenost. jak Vontská rada. sebou spoustu pøíznivcù? Bude uznávat zvoleného Velkého Vonta? Nebude mít proti nìmu námitky? Podrobí se? Doká e Vel kat si její pøátelství? Je mo né tak dalece spoléhat na vontskou kázeò? To v e byly otázky nezodpovìdìné a Vontská rada s dosavadním Velkým Vontem se marnì sna ila . nehlasovala pak u pøi volbách proti v eobecnì navr enému Vontovi. proto e pøevá ná vìt ina Stínadel stála za Vontem. A tu pak u nerozhodoval ale osobní zápas mezi kandidáty na Velkého Vonta. Stínadla se rozdìlila na dva skoro stejné tábory. Ale kroni ka se nedostala nikdy do rukou nepovolaných. bylo zøe je to vá ný soupeø v boji o Velké Vontství. nebo dokonce po dlouhé a dobré slu bì náèeln tièlenné Vontské rady. druhý pro M Ka dodenní porady jednotlivých ulic. kterému kynula mo nost stát se Velkým Vontem. e hlasování vyzní pro tohoto vynikajícího chlapíka Stávalo se ov em nìkdy. Jeden byl pro Losnu. e se stali náèelníky své ulice y byla ulice pøíli dlouhá a mìla víc úsekù). a to v dycky teprve za dv a tøi roky.elkým Vontem! Na nìkteré z obyèejných Vontù se usmálo tìstí alespoò tak. ne ádoucnì a ne astnì jako tentokr y s novým Velkým Vontem byla nespokojena ulice jedna èi dvì nebo snad dokonce i tøi. kdy se nespokojená ulice nedala pøesvìdèit výkladem ani domluvou odchá lkého Vonta a tvrdo íjnì ádala. V dycky to byl zpravidla chlapík. který na sebe upozoròoval odvahou. a nelze ho pøehlí et. bylo psáno. Získala-li pak pro nìho i souhlas nìkteré jiné sousední ulice nebo do. ale pro nìj. lo se pro u skoro najisto a vìdìlo se u napøed. Úèastn ování pøísným mlèením. e by nová volba Velkého Vonta mohla být! A kdy pak dosavadní Velký Vont vyjádøil pøání pøedat svou funkci nìkomu jinému. aby neprozradili.konce ulic. co bylo podstatou bojù o titul Velkého Vonta. kdy n osud ani zdání. A teprve teï zase nastal pøípad. v té silné pevné knize. proto e bylo v jejich zájmu. Vontská rada s Velkým Vontem v èele sledovala prùbìh události s neklidem a obavami.

" u klíbl se kousavì Vont. jak mohl tehdy mít Sbìraè v echny ty zprávy ze Stínade hlavnì z Tleskaèova deníku døív ne my. "Má to být nará ka na nás?" ohradil se pevnì Mirek. kterou nta jako poslední je tì zapamatoval. uvidíte . A pí ete taky o Janu Tleskaèovi a jeho je ku v kleci. zatímco on dopí e v klidu vìtu.jak vidím. "Samozøejmì! Pí ete tady nìjaké zprávy o v em.v ech tìchto událostí do ádoucího smìru. stala se je tì jedna pøíhoda. ani by mu to dalo velkou práci. aby jimi proklouzl jen úzký paprsek svìtla a aby je pøi nebezpeèných situacích nemuseli ustaviènì zakrývat druhou rukou. Jindra v duchu odhadl. odrá el se na tmavém pozadí chodby jako zjevení. Mirek se jen zamy lenì probíral ohmatanými a potrhanými se ity TAM-TAMU. A øíkal.a to bylo hor í! Také je tì Mirka napadlo. Nemusel mít ani lutý pendlík v klopì kabátu. chybìly je tì d dny. A pak se ozvaly na chodbì nìjaké kroky. který pojednával o událostech ze druhé èásti Tleskaèova den byl prozrazen Sbìraèi je tì pøed vyjitím TAM-TAMU. Jarka se mimodìk chopil se itù TAM-TAMU a schoval je do ku fru. aby byl zticha. e je to Vont. Byl starý asi jako Jarka. Rychlé ípy právì dokonèily srovnávání starých se itù TAM-TAMU a rokoval azu: obsah posledního TAM-TAMU. Dveøe se pomalu a bez zaklepání otevøely. znovu it. A ponìva mìli stát v malém krou ku." usmál se trochu a pokynul rukou k lutému pendlíku. e za sebou pøi pøíchodu do klubovny V dycky to hochùm pøipomínal. bez dlouhého sahání do kapsy. Rychlono ku nìkdo pod stolem mírnì kopl. tak jako se stalo u se itù pøedchozích. jediný svìtlý bod na o ta. Ozáøe m lampy z klubovny. aby zamykali! . které mìly v rukou y nedoèkavých a dychtivých Druhostraníkù. Ale u Rychlých ípù byly pøípravy na tento podnik v plném proudu. e dosud nenade la. e by s ním byl hotový za pìt minut. aby nám nìkdo strkal nos do na ich vìcí! A nepøejeme si to!" Von vil nepøátelským tónem. Ka dý z hochù si také opatøil veliký se it a nìkolik oøezaných tu ek. Ale Tleskaè byl tehdy v kùlnì sám. Ho i polepili èoèky svých baterek. . "Jsi ze Stínadel . e se pøi zasedání rady skryjí nìkde ve tmì v blízkosti dveøí ka dý s papírem a tu kou v ruce. co se v TAMTAMU zaèalo mluvit o Stínadlech. "Jsi dùvtipný. Mirkovi pøi pohledu na nì probleskla vzpomínka na na Tleskaèe tehdy v jeho kùlnì. "Máte t pìknì zaøízené!" "Máme! Ale nestojíme o to. a pak se ujal opatrnì slova Mirek. jak byl vymy len. kdo e to el dnes poslední." prorokoval Jindra. který stál u zdi. První zaène mluvenou øeè zachycovat na papír Mirek. "Tomu asi nepøijdeme nikdy na kloub. ve tmì . Ho i jen nevìdìli. Jindra vyna el zvlá tní zpùsob zavì ení baterky pomocí provázkù na zápìstí pod dlaní. Pomalé.Máme apsané!" Nemìl nikdy rád.Na prahu se objevil podivný chlapík. Ale lutý pendlík.Ano!" pospí il si Rychlono ka jako v dy. ale nesna ící se utlumit svùj zvuk. poslední z nich dával znamení loktem ke psaní zase ji odpoèatém Plán to byl dobrý. které nikdo nikdy . I rukavice mìl z èerné látky a podivnì pro lièej vypadal popelavì edý. Zastavi u dveøí klubovny. aby zaèal psát dále. U od té doby.. pùjde-li také provést tak lehce. e celá Stínadla stojí za tím hubeným chla z obav a sem mohl odvá it. kdy byla jeho výøeènost nejménì vítaná. Stínadla se dostala do pohybu a nic je nemohlo zastavit! 40 Vontové hrozí Do soboty. V e na nìm bylo èerné.. kd e nìco semlelo.. . A tøeba e se jí tajnì vil se. co h. tak e utou chvílemi pou tìt klidnì z ruky a jediným pohybem. Upøímnì øeèe u dávno. "Je tady klubovna Rychlých ípù?" pravil ostrým hlasem. kdy se ptal nìkdo na nìco zbyteènì! Vont polkl sliny. Chtìli toti psaním z Vontské rady! Bude to pro TAM-TAM ú asná vìc! Pøedstavovali si to asi tak. aby ho i poznali. kdy se mìla ve stínadelském kostele u Jakuba konat Vontská rada. Stejný postup pak byl i mezi ostatními hochy. Byl ètvrtek veèer. A jakmile øeè mluvícího Vonta u nebude strèí loktem Jarku na znamení. A jsou to vìci. svítil jasnì a výhrù nì z té èerni. kdy mìla být Vontská rada konána. Ho i na sebe pohlédli a zmlkli. kdy tam kdosi k nìmu pøi el. Al ade la sobota.

41 Vzhùru na Vontskou radu A tak ani hrozba ze Stínadel neodradila Rychlé ípy. "Nemù ete! Zakazujeme vám to!" "Jak nám to mù ete zakázat?" "Stínadla mají dost dlouhé ruce. jako kdyby tady bydleli. abyste dál o li! U ani slovo o Stínadlech nesmí být ve va ich zprávách!" Vontovy slídivé oèi pøebíhaly teï z jednoho hocha na druhého. Pøipadal bych si jako spráskaný pes. Vchod do chodby na li hned a v jedné minutì nebylo ve sklepì po nich památky. ale pozvednutýma oèima. aby se znovu neponoøily do tajemného b udi tì stínadelských ulièek. Spoléhal tak na jejich slu nost bo vìøil svému lutému pendlíku? Je tì kdy u zmizel za dveømi a jeho kroky doznìly v chodbì. jak se vìci ut e dát zastra it nìjakými pohrù kami. Na ka dém rohu stály jejich hl místy se ozývaly i ostré hádky a na jednom námìstíèku v hlubokém stínu byla v plném proudu Tmou se ozýval bezeslovný zpìv a pískání stínadelského nápìvu." mínil Mirek. staèilo jim." Vont se díval na Mirka se sklopenou hlavou. Ve zmatku." pronesl Mirek zvolna. aby si nìkd hodoval. co je tam oèekávalo. "Nemusíme se nikomu zpovídat . Je tì nikdy zde nevidìli takový ruch. Ho i za to byli okoli druhu by jim dnes nebylo ani trochu pøíjemné. èi vo ta. potrhané úbory Ho i ne li do Stínadel nikdy lhostejnì. a dozvìdí se mo ná mnoho. V dy byli rozechvìní tím. ale Vontové ji hvízdali v dy znovu a znovu. to je jisté!" øekl je tì ji uklidnìný Mirek. kdy tolik Druhostraníkù teï èeká. "Kdo sem toho vyschlého panáka z muzea vlastnì poslal?" zabruèel umínìnì. nezkrácenì. takové mno ství Vontù." pravil po chvíli. Klidnì a bez obav. Kde jste ty zprávy sehnali?" "To je zase na e zále itost. z dobré vùle jen prohla uju . ta ntùm ukrutnì jedno. Teprve lono ka je zase pøeru il. e bude zezadu napaden Rychlými ípy. vzru ení a shonu nebyla Rychlým ípùm vìnována ádná pozornost. a kdy domluvil. a s tím v ichni uhlasili. pro nì tak nebezpeèných. . nebo zasedání Vontské rady. Tato váleèná píseò mìla jen nìkolik taktù. e za sedání Vontské rady zaène bez jejich tajné pøítomnosti. èím a jak se zajímáme o to. co máme nebo nemáme dìlat. Hlavolam u nás není. jako kdyby si Vont chtìl ka dou malièkost zd e nesmazatelnì vtisknout do pamìti. Trochu se opozdili a obávali se.ni ve Stínadlech nesly el.a mù e to klidnì ve Stínadlech vyøídit eci u nás není! Na to mù e vzít jed! Nikdy jsme ho v ivotì nevidìli. na které mìlo pøístup jen nìkolik nejzaslou ilej ích Vontù s ! O èem se tam bude rokovat? Co se tam dozvìdí? Stovky obyèejných Vontù se o tìchto otázkác eodvá il pøemý let. a jakou zprávu Vontská rada po le náèelníkùm jednotlivých ulic! A oni tøelci do Stínadel. "Vontové! Vontská rada. "Sám od sebe jistì nepøi el! Ale my musíme v pátrání rozohnil se. Vbìhli do domu. Milosrdné ero sobotního veèera se zaèalo sná et nad mìsto a zakrylo staré. v e se musí vsadit na jednu kartu: e ve tmì úkrytu prozrazeny nebudou! Stínadla se podobala jedinému obrovskému rozdrá dìnému úlu. V domì bylo ticho a ho i se dostali do jeho sklepa bez jakýchkoli pøeká ek. kdybych teï mìl v eho nechat!" "Samo sebou se rozumí!" zabouøil Jindra a Jarka dodal: "Nejsme ádné malé dìti. "Ale nepøejeme si.a taky nebudeme! Dobrovolnì. co tové nebudou smìt dozvìdìt! Tím hroznìj í by v ak také bylo. "Mù eme si psát. kterou Vontové u íval mi. aby dosáhly a na vás!" "A kdy se jich nebudeme bát?" "Pak vám budi samo nebe milostivo!" S touto výhrù kou se Vont zvolna otoèil a odcházel z klubovny.Jdou na Vontskou radu! Budou tajnì pøítomni zasedání. bylo v klubovnì ticho. "my musíme psát TAM-TAM dál. kdyby byly Rychlé ípy prozraz ka dý plán. co se dìlo a dìje ve Stínadlech. kde ústila Høbitovní chodba. "Neøíkám." "Ale na pozoru se mít musíme. . vyslechnou v e na vlastní u i. písnì. co chceme!" vykøikl Mirek pobouøenì. a ji to byla nìjaká trestní výprava do jiné ètvrti. kdy se mohly potloukat kolem svatojakubského kostela a pa hý den snad èekat. e máte je ka v kleci u sebe. Byla ava jako do lví klece. stejnì je dávno nìkde pohøbený. Ale dnes jejich vzru ení dostoupilo vrcholu. pøejí dìly v stavily se u vìcí na stole a vypadalo to tak.

Úèastníci Vontské rady hledìli za ním. za ním zaujali svá místa èlenové Vontské rady. a ten zmizel ve tmì smìrem. Byl teré ulice. vlo enými do velké knihy. které vedly do zákoutí c rostoru. polokulaté i ètverhranné. aby pak zmizeli z kostela zapoène. Rychlé ípy nechápaly. který jen udílel pokyny a pobízel k vìt í rychlosti. Nahlédl skulinou dovnitø a ho i se tlaèili za ním. v jeho naprosté temnotì byli dobøe ukryti lepa nechali za sebou pro v echny pøípady otevøené. nic se nám nezdá!" Teprve jak si oèi hochù zvykly na polovièní temnotu chrámového prostoru. e stoly i sedátka za nimi jsou vlastnì velké a men yté papíry. Mezi nimi kráèel Vont výrazné tváøe. Pak Velký Vont povstal a pravil: "Buïme svorni!" Na ta slova povstali naráz i èlenové rady a zvolali jakoby z jednìch úst: " lutá je barva na e. Nebylo pochyb . urèený ke konání Vontské rady. Ne proto. jeho jeden konec le el na stolku Velkého Vonta. A zase závan vìtru je rozkýval a po ch prostoru se roztanèily závoje stra idelných stínù. "A teï opatrnì. e obklopující ho Vontové mu prokazují jakousi úctu. Byl první a teï zvolna dveøe pootevøel. co víme!" pravil zase Velký Vont a èlenové rady odpovídali: "Mlèenlivost c !" Po vyøèení tìchto zahajovacích formuli v ichni usedli a Velký Vont se ujal øeèi: "Pøátelé a mého vedení Stínadel se chýlí ke konci. poznali pùvod toho podivného zjevu. Dozorèí Vont pokynul svìtlono ùm. e jsou zde sami a nikdo nepovolaný je neposlouchá. Sám jsem urèil její skonèení. Netrvalo snad ani dvacet minut a byli na sklepních schodech kostela. Zprvu ani dobøe nechápali. vyrobené z prùs ných papírù a rozná ené na rùzná místa. Ale v barevné matné záøi lampiónù vypadaly zcela úhlednì a celý pohled pak pùso k nìjaké pohádkové slavnosti. 42 Na pospas Vontùm Velký Vont usedl za stolek proti pùlkruhu. Stejnì jsem na svém mí cù vytrval nejdéle." "Nevyzraïme nic. ji am nìkterá uvízla kdesi ve tmì. Potom venku pøed kostelem zesílil um a mnohohlasný køik. Nad rozna eèi lampiónù bdìl Vont. zatímco d nec splýval ze stolku kamsi dolù do tmy. a kdesi ve tmì klaplo cosi jako døevìná deska. ne jsem já. Ze tmy. k èemu provaz má slou it. osv nìkolik Vontù. nebo i postavené jen na zem." varovnì za eptal Mirek." . co to vlastnì vidí. pravdìpodobnì k této lampáøské práci pøidìlených. je zde mìla za úkol opatøit osvìtlení a vùbec k Vontské radì v e pøipravit. vysoké lampióny. kde Rychlé ípy tu ily vrata kostel l zvolna a slavnostnì hlouèek star ích Vontù. aby v jejich èele stál nìkdo mlad í. postavených vedl pùlkruhu. Oslovený Vont pokynul dohlí iteli. e by mì ji netì ilo pracovat mezi vámi. Èerná tma se na konci zákoutí mìnila ve slab u záøi a v ní poletovala malá barevná svìtélka podivných tvarù. a byl èas na dlouhé pøemítání. a ti zmizeli. do nìho se jen mísilo hluèení zástupù Vontù. srocených v oèekávání vìcí nt jakoby v tì kém zamy lení se probíral nìjakými papíry. Jak na jeho tváø dopadala støídavì zelená a èervená záøe svìtla. Nìkterá letìla kymácivì. øídit osu tská tradice ádá. Pak yli jistí. které se pøestaly pohybovat tmou. a tak postupovali vpøed pomìrnì velmi le. Chvíli bylo ticho. "Co to tam lítá?" asl Jindra. Byly seøazovány do jak kruhu a vrhaly kouzelnì barevné svìtlo na øadu stolù èi nìèeho podobného. na druhé èervený. Po del ím napínání zraku ho i poznali. Kronika Vontù zde má v e dobøe zaznamenáno. skoro ji se. Obèas vyprskly. Ho i pokroèili opatrnì a na kraj svého zákoutí. u nìho po jedné stranì sedátka byl la ený. kterým pøedtím ode li jeho p . jinde na n ve zdi. Lampiónù.Chodba byla ji dvìma minulými cestami dosti schùdná. Svìtélky byly jakési primitivní. a více se nepohnula. pomalu pøibývalo a s nimi záøe. a èleno hledìli. "Pøece nespíme. kdy se ocitli za dveømi. Uprostøed proti pùlkruhu pak byl jeden stolek men í. zatì kaný plochým kamenem. aby byl prostor. jevil se jeho oblièej jako Lampióny hoøely mihotavým plamenem.byl to sám Velký Vont se svou Vontskou radou! Dohlí itel nad uspoøádáním lampiónù jim el vstøíc a oznamoval cosi jednomu z pøíchozích Vo ovaz. proto e byly pøipevnìné tu na sloup.

Kostelem se rozlehlo podezøelé pra t zmatený epot se ozval .o Velkém Vontství rozhodne boj mezi Losnou a Ma òákem. ne abychom teï p li." øekl rozhorlenì poslední z èlenù rady "V dycky jsme své i podle toho. a teï mu pøeje u i hodnì ulic.tady ta . proto e povolil o krajní nosný trámek zapu tìný do zdi.Velký Vont ustal na chvíli v øeèi a znovu se zadíval do knihy. "Byla to jen tvoje silná vùle. Udìlal jsi hodnì!" "Anebo ta fotbalová liga!" podotkl pochvalnì jeho soused. co na tom Ma òákovi vidí. slídilové! Vìdìli jsme dávno o va í smìlosti. Ale to se ji pra tìní zmìnilo v nezadr itelný ohlu ující hluk." bránil se chvále Velký Vont.Jedním skokem vrhl se ze tmy Mirek k hro ne se v ní mohl nìkdo z pádu vzpamatovat a ne Vontská rada pøispìchala.nedìlej hlouposti . e poèet zajatcù je neúplný. jakými byli." odsekl Èervenáèek. Tonda Plíhalù a tìtináè . "Nevkládejte v e jen na mou hlavu. "A vedl jsi nás dobøe. Dlouhé Bidlo se úzkostlivì poohlédlo venáèka. Ale v echny ulice smìrem na Druhou str nu i poøíèní èásti Stínadel a Rybí trh. kdo zavedl poøádek mezi n ulic kolem Dlouhých schodù. ale nemù eme tì ponechat tvému osudu! To je na e poslední pøátelská slu ba!" "Neprosím se vás o va i slu bu. e to tak bu e poøád! Nìkolika ulicím u Rybího trhu a na poøíèních pláccích koupil docela nové kopací mí latil nìjaká rozbitá okna. "Kostel me!" Ale Mirek s Jarkou mìli více duchapøítomnosti. kde na to bere. Je záhadné. ale rozdává plnýma rukama. Uchopil Èervenáèka. vìøím. co kde komu dali!" "Je tì ké tomu zabránit. e a nalétl na zeï. co se dìje pod lampióny. co od nìho oèekávají. "To byl pøece nápad!" "A vítìzství nad Troseèníky!" pøipomenul tøetí Vont nìjaký úspì ný podnik. co je to platné. Na Rychlé ípy poèala dopadat nejdøíve spr ka prachu. a myslí si. co se stalo: Starý zpuchøelý ochoz nad èástí kostela. spadl jedním svým koncem dovnitø na dla bu kostela.. "Zùstaò tady. který se po vzpamatování zaèal vzpouzet a chtìl bì et za odvádìnou výpravou. který a dosud nepromluvi elé Zákostelí i Ohrady a Modré ulice jsou pro Losnu. které od nì ostaly a nedostanou nic!" "A to se mnì právì nezdá správné. a vtom ji ú asná rána zaplnila v echny prostory svatojakubského k a a kotouèe prachu zastínily na nìkolik vteøin barevná svìtla. Velký Vont zaváhal s odpovìdí. e Losna z nìho vyjde jako vítìz!" "Bude boj zase takový jako poslední pøed esti lety?" ozval se dotaz v pùlkruhu stolù. e Èervenáèka neprozradila. Rychlé ípy. neboj se pøece! Nejsi ná k . A èas spìchá!" "Myslím. co umìli a ne podle toho. "to jsme my. "Co to je?" vyjekl zdì enì Rychlono ka a odskoèil tak prudce. v n Ale ji jsou zde èlenové Vontské rady. kt pùsobila napøíklad smíøení Èerné ulice s Ohradami." eptal pøekotnì Mirek. byl jsi to ty." øekl tì ce Velký Vont. rychle se mìnící ve vodopád drobné ma dopadlo k jejich nohám. A rozkøiklo se to." pravil nyní èlen rady.a koneènì i zásluhou dobrých náè em dnes není vzájemnì si zde øíkat pochvalu a lichotky. Ale ochoz nespadl sám! Po jeho naklonìné plo e sesunula se dolù na dla bu je tì nìjaká zmì postavy se tu válejí v hromadì . Ale nic není vlastnì ztraceno . e velkému boji se u nevyhneme. "je to u pøíli daleko. "Nechci ádnou milost!" "Není to pøece milost . otupeného je tì pádem i leknutím a vtáhl ho do hluboké tmy zákoutí.. a té bylo v tìchto nìkolika vteøinách velmi Ve sporém svitu papírových lamp. postøeh s Jarkou. jako kdyby si chtìl o ivit v mínky na v e minulé. Jestli e zde byly úspìchy. s jakou jste vnikali el! Ale dnes va e troufalost dostoupila vrcholu!" Kdy vetøelce Vontové odvádìli pod lampióny ke stolùm.. Jejich zájem se sous na Èervenáèka.byla to práce spoleèná. po kterém té Rychlé ípy p schodi tì ke zvonici. to v echno chce jen a jen Ma òáka!" "Nevím dobøe. A tím si vce kupuje. Musíme vykonat je tì hodnì práce.ten . Rychlé ípy na chvíli ztratily pøehled o tom." pøemlouval .a Vontská rada s údivem povstávala. co dìlá.a pro v echno na svìtì . byly dosa ené i va í zásluhou . zlákalo je to. a výprava Sbìraèe mìla v s apøení. cloumali jimi a Velký Von olal: "Chytli jsme vás." pravil oddanì jeden z èlenù rady." divil se jeho soused.Dlouhé Bidlo. velikého s lízkosti Rychlých ípù. Nìco nestvùrného.v dy je to Èerve am ti . a ji se k ní nedostal. "Já sá ikdy nemohl mít dùvìru. "V dy jsem dìlal v e s va í pomocí . Chápali se zbylých postav.nebudeme ti to nijak vyèítat . Ale Vontové nezpozorovali. n o obsadí nìkdo jiný. co pod jeho vedením bylo do ní zapsáno." Ale Velký Vont znovu promluvil: "Nediv se. Nikdy døív tam nebyl klid. døíve je tì ne se rozplynula první oblaka prachu.

ale z novìj ích generací Vontù málokdo s Chci dát novému Velkému Vontovi za úkol. Senzace! Výprask od Vontù!" Mirek eptající hochy okøikl. èeho se bude týkat. Ta de sestávat z nìkolika vìcí. kde konèil krátký výslech. aby ji pozvedl a dovedl jí zjednat zaslou enou úc Ka dý Vont musí vìdìt. ale nebylo to ji nic platné! Èervenáèek bez jediného slùvka nìjakého rozlouèení nebo snad dokonce nìjakých díkù se rozbì nou odvahou z bezpeèného úkrytu a zamíøil si pøímo pøes chrámový prostor.nemù ou to zde pøece tak nechat . "Nechtìl bych být na jejich místì. Radìji bych nìjaký bod k døívìj ím bodùm je tì pøidal. Pak provedeme zkou ku znalosti Stínadel. v ichni musí mít v úctì lutý pendlík na klopì svého kabátu. "pøidáme bod nový.oknem pøímo pøes ochoz. Je tak bohatá. k Zvenèí sem zase dolehl hluk. musí se znovu vzkøísit Svátek Vontù a Slavnost svìt Prvním bodem boje bude osobní zápas mezi Losnou a Ma òákem. aby vyzvídaly.ano?" Jmenovaný èlen rady povstal. který by kladl stínadelské minulosti. Zkou ku chytrosti pøipraví Olmer . Tondy Pl lampióny nesly eli ji ani slova." Levou rukou uchopil provaz. ani se nesna il vybìhnout z úkrytu." bouøil jeden z èlenù ra vali jsme je u dvakrát ve Stínadlech. Ale èím bude zpráva zajímavìj í. víte.kam to bì í Mirek skoro nahlas vykøikl." "Dnes se je tì nedovìdìli celkem nic záva ného. být na nìj hr dy a proè byl zvolen za vontský odznak. kdo co má obstarat nebo vypracovat k zápasu o Velké Vontství. èím byla rozepøe Vo pøed osmi lety. Nìco se venku dìlo hùm v úkrytì se chvílemi zdálo. "Ale pro svoji s pro výstrahu sobì i v em ostatním musí být citelnì potrestáni. jak chtìjí. V nastalém hluku Rychlé ípy nepostøehly. Tam asi z ali. pravou pozvedl kámen. Provaz vedl k nìjakému znamení ven pøed kostel. opìt byly proneseny podivné jakési formule. Za chvíli nato d ce povyk.Èervenáèku! . Pak Èervenáèek ztichl a ji nepromluvil. pøi kterém Rychlým ípùm pøebìhl mráz po zádech a Èervenáèek se trochu zachvìl. ozáøený lampióny. "Tu í tam asi nìkde východ. a zatáhl za j ho konec. pøeru il hlas Velkého Vonta a ji neutichl. ka dý musí vìdìt." vysvìtloval Vel to klub nìjakých Rychlých ípù. "A jak je daleko pátrání po tìch vetøelcích. "To je . Z znívala vontská píseò. velmi tì ký: ka dý z obou soupeøù bude akou zajímavost." mínil Jarka. "Víme dost. Zatím jim byla dána výstraha pøed strkáním prstù do na ich zále itostí. Pod lampióny se zase u jednalo. Rada se pak zvedla.a pak v ichni Vontové podávali Velkému Vontovi ruce." pokraèoval Velký Vont. Teï není na to èas. tím líp pro toho. takový nìjaký. Jarka jen dodal: "Koneènì ale bude mít spoò jednou nìco ú asného pro své ètenáøe." pravil klidnì Velký Vont. ení úkolù.nìco se mo ná pøitom dozvíme? Ale . tak krásná. ale vniklí sem Vontové uchopi uzející se a bránící se úèastníky výpravy Sbìraèe a zmizeli s nimi ve tmì. co Velký Vont øekl. Nevykroutí se nám.ho Mirek. "Odejdeme?" za eptl Jarka Mirkovi.haló .a kterou nikdo dos e úplnì lhostejné." "Jistì tou cestou. Jednání Vontské rady v ak u brzy skonèilo. výhrù ná.bezpeènì je poznávám ..a mù ou zapírat. jsou jednou z onìch dvou tlup. bojovná.nìkdo musí pøece pøijít zhasn uklidit ty bedny . kterým byl provaz zatí ený. kdo byl prvním Velkým Vontem. Ale pøedám svému nástupci pìkný plán. a kdy se shromá dili pøi poslouchání V . a Vontská rada! "Zbláznil se! Urèitì se zbláznil! Tvrdohlavec protivný!" ulevoval si Rychlono ka." pravil Mirek. jak je pøiskøípneme u nich doma. a sem opìt nìkdo vst h vìdìl." za eptal Jindra. jako my poprvé. A k vypracování podmínek boje o Velké Vontství. do kterého byl nedobrovolnì odta en. Nebo vzápìtí nato pøihrnulo se d u svìtel zvenèí asi deset Vontù. ale k odplatì se pøikroèí asi a po volbì. Její èlenové cosi zapisovali do svých lejster. z nich Rychlé ípy v ak po ly jen nìkolik slov . ale ztrouchnivìlé døevo takovou tíhu neuneslo. "doufá. usmál se a øekl: "Ano!" "A potom. e jím proklouzne. e Vontská rada zvolna opou tí místo svého z e Mirek pravil: "Je tì ne . kudy se sem asi se Sbìraèem dostali. která se vá e ke Stínadlùm èi k vontskému hnutí vùbec . které se nám tady od isté doby potloukají. kdy vidìl. "Jsou to oni . Jen ze sebe ura enì setøásl ruce svých bývalých kamarádù a díval se j lampiónùm. Jako tøetí bod bude zkou ka tìlesné obratnosti. kteøí vpadají do Stínadel s na imi pendlíky n jí ten TAM-TAM?" zeptal se krajní èlen Vontské rady. e sly í v hluku i zoufalé výkøiky Dlouhého Bidla.

" bouøil z jstar í z vìznitelù.." vykládal Mirek chvatnì svùj úmysl." dodal tøetí pøesvìdèivì. nevypadá na to! Ale Ma òák . To kdy jeden z Vontù. "A u v tom boji bude co chce. e jsm adlech. kde mìl být domnìlý východ z kostela. sedící na køesle Velkého Vont u o tom nìco vìdí. ale ten se místo slov pokusil teï o zoufalý odpor. kteøí por . které mu u t Zajatec se na nìj podíval zpøíma a hrdì. .je to tedy jejich zajatec! Dovedli ho a do pùlkruhu stolù. "já. "Ale jak .Mydlárna . By dìt. e je silný chlapík.oni ho dr í za ruce . . jaký jen vù . si usedl na sedadlo Velkého Vonta a øekl: "Aspoò olik vteøin zaujímám místo Velkého Vonta! Kouknìte! Jak by mnì to slu elo?" Druhý se u klíbl: "No . Jsi ostuda Stínadel. tak jako nìkdy nevìdomky vyhodíme trochu nohu.na jednom místì. Pak hluk trochu utichl. Rychlé ípy zprvu nerozeznávaly v tomto zmatku hlomozících Vontù. ale nechtìjí nic prozradit. kde snad bude proti nám i samotný Losna!" "Nevìøím tomu! Losna pøece není nièema. Otakar Losna. "To je urèitì Losna.ti e!" zasykl Jindra. nebo kteøí se odvá í vztáhnou o Velké Vontství! To u nebude smìt být ve Stínadlech Vontem ka dý." Ve tmì na druhé stranì. pøe vleèený sem Ma òákovými pøívr enci!" "Budu s Ma òákem bojovat. aby byl me Vont. ve li tøi Vontové.Zavolám tì jednou k odpovìdnosti za ty rány. nebo se aspoò odstìhovat ze Stínadel. ozval se výhrù ný køik. pane. zdánlivì nejstar í. dupot nohou a do okruhu záøe vných lampiónù se vhrnula asi estièlenná skupinka Vontù. prostì nìco dolù a udìlali valnou hromadu "Ti e . Ale Losna se v emi cloumal a pohazoval tak. Na ka dé ruce mu viseli Vontové jako klí ata. Nesejmuli v ak je tì ani tøi a ve t obnì vontský vchod. vidíme-li skokana. "Nezapomínej. Ho i rozhovoru pøicházejících Vontù zprvu nerozumìli. o nìm Rychlé ípy nevìdìly. a pøítomní tøi uklíz jásotem pøidali. Problesklo tam nìkolik svìtel baterek. ale zajímavý. kdo si svý enství ve Vontském sdru ení zaslou í!" Chtìl je tì nìco øíct.a páni sklouzli po naklonìném ochozu jako po klouz .ten se tu." povídal mluvka. zbylých zde po zasedání Vontské rady. To víte . kdy se situace pro Losnu stávala stále hor í.kdo by se chtìl na nìj hrabat!" "Má prý v plánu plno nových a krásných vìcí. e kolem nìho polet ovali. jeden se mu sápal l se jej zvrátit dozadu. . nesoucího se pøes vysoko polo enou la ku. ale jeho plamenná slova umlèelo nìkolik úderù do tváøe. budoucí Velký Vont.proboha ." øekl zase s neochvìjným klidem zajatec. Ho i Rychlých ípù ve svém úkrytu pro ívali Losnovo utrpení s sebou a ka dý jeho pohyb mimo u napodobili. Záøe lampiónù dopadla odivuhodný oblièej. "Vyøítíme se ven. ne s darebáky. to se mnì nechce ani vìøit!" "A co tedy chce dìlat?" zeptal se trochu úzkostlivì Rychlono ka.co?" "Nebudu si na nìj hrát!" pravil urèitì a bezpeènì zajatec." rozkøikl se zajatec dùraznì a pøece bez vzt na svého tyrana. "Budu za nìj zvolen!" Tyrani propukli v posmì ný chechot. Rány nesklonily jeho hlavu. na zaja romluvil: "Tak ty si chce tedy hrát na Velkého Vonta . kdy sem pøi první výpravì do Stínadel hle nìco dít. bude pìknì v "A u to má skoro jisté. e jsme mu pomohli z tísnì.z té vlastnì Ma òák v ky jeho miláèek a v echno se doví napøed!" Potom se dali do sundávání nejvý e povì ených lampiónù.moc ne. rozumí ! A nebude mo né.není to mo né . Ostatnì . Køik Vontù byl vý mìnil v po klebný chechot a zøejmì platil nìkomu ve støedu jejich hlouèku. "Losna!" za eptal pøi tìch slovech s ú asem Mirek hochùm v úkrytu. A proto bude spí s námi. " a zvítìzím! A pak oèis od nièemù. "Musíme mu pomoct!" za eptal Mirek. Ma òák L Kdepak na Ma òáka . ale pak Vontové pøi li blí a také ze Jeden z nich.pøátelství s budoucím Velkým Vontem není taky k zahození! A e by se na nás zlo . ostuda Von " Pøíval dal ích ran Losnu zase umlèel. chytráku.v dy nejsme Vontové . . y nìjaké hluèné kroèeje a pak 43 Uprostøed nepøátel povolilo . . klopýtali a toèili se jako pápìry ve vìtru. "To by musel Ma òák napøed umøít. asi nìjaký ertovný chlapík. Èervenáèek zatím kdesi zmizel. komu jsou dr eny obì ruce. který doká e tlouct toho. oè jde. který nebyl snad hezký. kteøí se neostýchají pøepadnout v pøesile jedince. "a spustíme takový povyk. Nebo se stále obraceli a otáèeli kolem jednoho z nich ." dìsil se Jarka. ale jen ten.

"a snad tì tahle okolnost pøesvìdè jsme takovými cizinci!" Vnikli za dveøe na zaèátek sklepního schodi tì a Jarka zde za svitu baterek zavrtal do dveø ilné obrtlíky. "Tak ven . Staèilo jim. "Vyèítá nám. povolují. Padlo nìkolik bezvýznamných ran. "Nejsme taky samozøejmì ze Stínadel. e Losna je zatím zachránìn. kdy potom vnikli do "Tak to je asi ta chodba. ." vysvìtloval mrzutì Losna. .a do toho! Do toho!" zavelel Mirek." " . "Pustíme se do nich!" nedal se vyru it Mirek. pohovoøíme si jinde. abychom Vonty pøíli nedrá dili . . "Ale to jste tedy vyzvìdaèi! Pøi li js sem z jiné èásti mìsta a vetøeli jste se dokonce v místa." "Anebo abyste je oklamali!" pøeru il ho ostøe Losna. k Ho i Rychlých ípù je pronásledovali spí e køikem ne bìhem. A tímhle svým objevem asi vyhraje Velké Vontství. Nechtìl se dostat je tì jednou do moci Ma òákovcù! "Jsme stejnì v pasti. e jste m mohli. e tvoji odpùrci se vracejí! Pojï s námi. vydr . a netou ili ani trochu pustit se za Vonty dále. Obrtlíky sedìly ve døevì pevnì. a kdy neuteèou?" pøeru il Mirka Jindra. víme o tom!" pøisvìdèil Mirek. Poslední dvì slova u zaèal køièet docela na las a ostatní se k nìmu pøidali.. "Je to jen jeden bod programu boje: pøinést nìjaké tajemství nebo nìjaký objev. Ale jen rychle. ozehnal se zuøivì po nejbli ích Vontech. "A takový objev ji hodnì pomù e. . svírající jeho zápìstí i ramena. o které se Ma òák chlubil. Ale hned se zase vzpamatoval. kde se nalézá.jak i tohle víte?" . rychle!" Dal se do bìhu smìrem ke dveøím do sklepa. a snad tì dnes zachrá uhé. pendlí teré vidí na na ich kabátech. který je tì vzrostl. Pozoroval jejich klidné poèínání s nìmým údivem. aby budili zdání ný kostel a e vybíhají ze v ech jeho koutù. n ikdo z kostela na schody do sklepa. "Nejsme Vontové. ze kterého vybìhli. a ta obsadili Ma òákovci!" "Známe je tì dvì cesty odsud!" pravil sebevìdomì Mirek . Rozbìhli se v rozevøené øadì k lampiónùm. na místì staré rozpadlé zástrèky. e ji objevil!" øekl pak v zamy lení. Nìkdo vykøikl: "Tìch je tady jako much! Rychle od Rychlé ípy v ak byly u tady a zaèaly své dílo. Losna stál nyní uprostøed nich a údivnì se jich ptal: "Odkud jste sem pøi li? A kdo vlastnì ? Mám dobrou pamì . Zde byli Rychlé ípy i Losna v bezpeèí. . jak nejlhostejnìji dovedl. dupali a volali: "Losno. Po . následovaný svými kamarády. nemù ete je tì oèekávat. jdeme ti na po ! Ma òákovci ven!" Pak se Mirek je tì obrátil do úkrytu. oè asi jde. A pøece na e pøítomnost tì zachránila! Øíká se tomu tady ve Losna byl trochu v úzkých." "Ano. "U v ech v udy . proto e venku opìt zaèal vzrùstat vý dá se. e vám promineme vniknutí do Stínadel a do jejich posvátnéh ." Mirek se pøekvapivì zastavil v chùzi a zeptal se: "Co tím myslí ?" Ale ji v duchu vìdìl. e jsme tady.udeme se vydávat za Losnovy pøívr ence a vynasna íme se vzbudit zdání. nosíme jen proto. e je nás tu desetkr ! Ma òákovci uteèou . "Nechtìl jen øíct.Nebudeme se teï tady o to pøít. a Losna je mimodìk d . ale vás se nepamatuju! Vás jsem ve Stínadlech je tì nevidìl!" poslední vìtu pronesl s nádechem lehkého podezøení. Proto." øekl chvatnì Mirek. "Mezi mnou a Ma òákem bude boj o Velké Vontství. jak prsty Vontù. Sly el ten køik a pochopil. který by se Stínadel!" Losna sebou a trhl ú asem." huèel v ak zasmu ile.èi ne?" "Samozøejmì!" øekl za v echny Jarka. spí e sám k sobì ne ke svým zachráncùm. Ma òákovi pøívr enci se ani pøíli nebránili.Losna je v nebezpeèí! Rychle!" Køik bouøil celým prostorem ve stonásobné ozvìnì. I sám Losna se pøestal vzpínat svým vìznitelùm. Jejich útok byl prudký a jeho síla zvìt en Vonty v plném bìhu. které mìly k se Vontové dostali za okruh záøe zkomírajících lampiónù. a kdy je zastrèili. "Není odsud jiného východu ne vyndaná deska v vratech. Vontové pod lampióny na okam ik strnuli. dali se na zbìsilý útìk do tmy.. "S Losnovou pomocí je snad za eneme! Pøece s nad taky nìco doká eme ." pravit Mirek zvolna a pøímo. "Nevytloukejte z té nahodilé pomoci pro sebe nìjakou polehèující okolnost. a volal tam do prázdnoty na vymy sily: . Ta vzala za své tehdy pøi jejich první výp kdy zde byli pronásledováni Vonty. . kam se dostane málokterý Vont!" "Dnes se jich sem dostalo hodnì! Sám ses na své kù i o tom pøesvìdèil!" pravil trochu kousa k.

øeknu vám lé!" pravil. kdo právì byl Velkým Vontem . "Kdy u jsem to tak nakousl a prozradil." pøeru il jej Mirek. opatrnì. . e budete oba vì tejném objevu... e se jmenoval Marynovský nebo tak nìjak . a pøece se teï a musel usmát. kterou mnì dnes prokazujete!" "Dobrá. A to b ude koda. jak potvrdil deník. kdy jej na jeho tváøi pozoroval en klidnì. "Mù eme tì nauèit. s Losnou zde promluvené. a jistì e i lep ího létacího kola urèitì je! Není myslitelné.a kdy dosavadní tínadel ustupoval novému. j tával Tleskaèùv je ek z klece!" "Co e? Opakuj to je tì jednou! Øekni to je tì jednou znovu! To e znáte? To e byste dokáza t je ka z klece! Od Tleskaèovy smrti je ek venku z klece nebyl. Mirkovi se pøi nich a rozbu ilo srdce. e by Ma òák vyhrál boj tím. pøedal mu jako odznak hodnosti s titulem i je ka v kleci. Losnova slova zpùsobila mezi nimi úpln u paniku. aby mu nebyl zbyteènì prozrazena cena hlavolamu. Nikdo jiný to nedokázal ne Tleskaè!" chrlil ze sebe Losna. chvílemi se prodír li po hromadách nánosu tìsnì pod její klenbou a Mirek spøádal horeèné plány. které nechtìl a taky nevyzradil nikdy nikomu!" Mirek mohl tuto vìtu øíct je tì klidnì. "Ale tím. zastavil se a pohledìl Losnovi pøímo do oèí. Jeho jistota stoupala. co v echno o Tleskaèovi víte!" øekl Losna s bezmezným obdivem. "Ano!" øekl zvolna Mirek. "Stejnì byste na to pozdìji asi pøi li. odzna em Velkého Vontství. snad pøed sto .vyjekl pøekvapenì. e o chodbì ví . Jeho vzru ení bylo ohromné. co podniknout Ka dé slùvko. Pak se náhle na nìjaký krátký èas z o pøinesl zprávu. Mìl tenkrát na krku celá Stínadla!" "Ano. chodby udìlá bezcenným. které skuteènì létalo. e oznámí objev téhle chodby?" dodal. Je ek v kleci je tedy na svìtì! Co to znamená? e je na svìtì i plán ú asného Tleskaèova vy létajícího kola." odmítal Mirek tuto dìkovnou pochvalu a kul elezo dále." namítal Mirek. prohnali jsme ho dùkladnì!" u klíbl se Losna.Tleskaèùv hlavolam se nalezl. Ta zpráva otøesem. muselo být voleno s rozmyslem. neprozradí kdo ti ji ukázal!" "Nebesa! Máte vlastnì pravdu. To u je va e druhá dobrá slu ba. "ani jeden z vás v tomhle bodu boje nepostoupí kupøedu. Ale tady v Tleskaèovì je u plán nového. "Objevil chodbu a já nemám nic!" "Jak to? Má pøece pøinejmen ím tentý objev jako Ma òák. Ma òák je mezi eví. Pak ho nìco n a on vykøikl: "Ale .to pak budu moct je pøed celou Vontskou radou krásnì z klece vyjmout . jaký ho kdy potkal. "V dy já sám jsem se to dovìdìl teprve pøed chvílí na ulici od Vontské Ma òákovi tajnì sdìlila podmínky boje!" "Víme hodnì! Mnohem víc. e by nìkdo po . Je t o vlastnì tajemství. "No to je pøece jasné!" rozèílil se Losna. e hlavolam je nalezen a dokonce e je urèen za odznak Velkého Vontství!" Za celého tohoto rozhovoru postupovali zvolna v ichni Høbitovní chodbou." ozval se Losna nad enì. proto e to co se dozvìdìly Rychlé ípy zase naopak a za nìkolik vteøin. "A proè vlastnì myslí . A to u pøed léty. Jsou sice dochovány zprávy o t ysi. Pamatuju se dobøe. Necháme ti slávu objevitele. polykal sliny a j ho ústa se obèas otevøela naprázdno a sevøela se zase vnitøním rojením my lenek. proto e poznal. Vzhled kola a jeho sestrojení se nedochovalo. Chceme. "Marynèák se jmenoval. který by ti nad Ma òáke "A víte o nìjakém?" vyhrkl dychtivì Losna." "Marynèák. 44 Výmìna tajemství Mirek Losnùv ú as oèekával. musí pøijít sám s nìjakým dal ím objevem. "To je ú asné. A na e vìdomosti by ti mohly v boji mnoho prospìt. e se na Druhé stranì jeden kluk chlubí. "Mù e prokázat je tì døív ne on. Nalézal se v dy u toho." vil klidnì Mirek.to tedy." Losna jen pøisvìdèil." pokraèoval. které ví kromì Vontské rady jen nìkolik náèelníkù ulic. "známe Tleskaèovo tajemství.snad pøed dvìma sty roky létal jakýsi mu na výroèní trhy do Vodòan na ole vlastní výroby. jako kdyby je ka v kleci mìl u s Myslím. abys ty zvítìzil nad Ma òákem! A proto se nesmí spokojit pouze s tím. "Docela pravdu! Sám dobrý duch mi vá oslal do cesty. e je Losna bude velmi potøebovat a e spí e oni jeh ne on je mají v moci. "Nakonec v ak byl hlavolam Vontskou ra dou nalezen ve Stínadlech a i nadále slou il svému úèelu: byl a dodnes je talismanem. Chytil Losnu za rameno a rozkøièel se: " Jak e jsi to øekl? e bude moct je ka z klece vyjmout? To je tedy hlavolam na svìtì? Kde j Mluv pøece .to bude nejú asnìj í pøekvapení a Ma òá Teï bylo zase na Rychlých ípech. . kdy mne Tleskaèovo tajemství nauèíte . aby byly ohromeny. ne si myslí . Tedy . M ikal oèima.

e vnitøek je ka vykradou nepovol zraky Rychlých ípù. aby vyèníval z klece nej ir ím jejím otvore Rychlým ípùm podivné mrazení po zádech. Ta slova z deníku Jana Tleskaèe. "Nechápu ale.vyndání l jej jen jednou a druhé vyjmutí pøenechal Rychlým ípùm. zaèal Jindra odøíkávat návod. e ne! Vìc byla pøíli ovala pøi svém vyu ití ohromné bohatství. které nás vedou k tomu. kde nános v chodbì natolik ustával. ale my vysvìtlit dùvod. iroce otevøenýma oèima visel Jindrovi takøka na ústec y mu ani jedno slùvko neuklouzlo. jak on je tehdy psa ve veèeru obav pøed tu eným nebezpeèím. jak je ka z yndávám. co od tebe chceme. aby jej odevzdaly na patøiè by snad z vynálezu netì il nìkdo. bylo velmi moudré. My lenky dávno mrtvého chlapce tu znìly nahlas. a bude pøedvádìt ten ú asný objev . v tvé pøítomnosti. abychom chtìl ny ty podivné pøísliby!" odporoval Mirek. e splní svùj slib." oddychl si Losna. které jste mnì vyjev de nìkomu prozradil? To se nedozví ve Stínadlech nikdo! ádný nesmí ani vidìt. e teï mì u od vás nepøekvapí nic. kdy bude zvolen Velkým Vontem a kdy obdr í od svého pøedchùdce hlavolam j k do úschovy! A to je to celé. uprostøed zápachu plísnì. Také to. zvolna odøíkávat to otevírací slovy: "Kdy natoèíme nejdel í osten je ka tak. abys slíbil!" "Je to dost málo a je to snadné. A kdy Jindra skonèil. tím lépe! A je tedy od Mirka velmi prozíravé. e je èetl doma v klubovnì tolikrát za sebou." "A samozøejmì e si pøitom nebude postup nahlas pøedøíkávat!" pøipomenul je tì Mirek. pøesnì slovo za slovem.a tím e by byl objeven jeho drahocenný obsah. ani tahle nevysvìtli eï ale vysypte to tajemství. e ti zatím nemù eme sdìlit dùvody. proè Mirek chce takovou úmluvu s Losnou sjednat. proè tenhle slib na tobì chceme!" "Ven s tím tedy!" zvolal rozechvìnì Losna. aby nikdo z Von dy nevidìl. pùjèím vám je ka.a teï zde se to výbornì hodilo. Mirek byl pøíli opatrný. kdy v ichni do li v místa. Proto sah je ka Rychlé ípy vyberou. e právì druhé vyjmutí je ka musí být provedeno vámi? Proè nemù u pøed Vonts ce vyjmout nìkolikrát? Na vás by se pak pøece taky dostalo. a to je tì tak. e to ú asné tajemství. kdo není k tomu oprávnìn! Ale jak to v echno Losnovi povìdìt? Je mo né mu vìøit? Mirek rozhodl. e se dalo zcela poh vzpøímenì stát. A teprve kdy Losna prohlá ení podepsal. Vyjmutého je ka nedá z ruky! A druhé vyjmutí a opìt vrácení je ka do hlavolamu provedeme my sami.a ti Vontská rada hlavolam pøi boji o Velké Vontství k je ka pøedlo í. Losnovo vzru ení dostoupilo vrcholu.aèe je ka z klece dovedl vyjmout a snad pøipadnout i na to. "Udivili jste mì dnes u tolikrát. e si zabezpeè vým pøíslibem. ale samého veèera. e Losna neuká e Vontské radì. "Pøistupuju tedy na va i podmínku. A tak. "Snad si nemyslí . A tak Losna ve svitu baterek musel napø do Mirkova notesu napsat slavnostní prohlá ení. Obrátím se pøitom k Vontské radì zády. kdykoli budet a mù ete ho tøeba tisíckrát z klece vyjímat a zase do klece vracet!" "U jsem ti øekl. Mirek se op l. jaký úèel tím sleduje ? C oho bude mít. ale musí nám nìco slíbit! Snad se ti bude zdát divné to. s kým se seznámili inou." usmál se potom Losna. musel mu celý postup vyjímání je ka nadiktovat a Losna si jej napsal ebylo mo né si to zapamatovat hned napoprvé! "Jen a to budu umìt zpamìti jako ty. "Slíbím v e. ne aby se s ní svìøil nìkomu. vyndal a opìt vlo il a do klece jen jednou. Od prvního pùvodního Velkého Vonta a do to . e by Losna nebo i nìkdo ze èlenù Vontské rady pøi zkoumání vyjmutého je ka mohl objevit dá roz roubovat . zastavil Mirek celou výpravu a obrátil se k Losnovi: "Nauèíme tì tedy je k vyndávat." pronesl odevzdanì Losna. které se budou jen bezmocnì krèit ve tmì úkrytu. aby pøi boji o Velké Vontství. po kterých tou ilo nìkolik stínadelských gener mu zdála tak kouzelná. co má slíbit. jak je ka z klece do ho zpamìti. Jak zaèal v tichu Høbitovní chodby. rozví ný na dvì pùlky! Rychlé ípy se musí plánu létacího kola zmocnit za ka dou cenu. Zmen ovalo nebezpeèí. jak Tleskaè je ka z klece dostával!" Ne lo to v ak tak rychle. a dojde k boji o Vel ezi Losnou a Ma òákem. Losna se jen krátce zasmál. Ale Rychlým ípùm ji svítalo. a umìl celý Tleskaèù . co bude jen trochu v mé moci!" "Dobrá! ádáme tedy od tebe. jak dostává je ka z klece ven ani nedá vyjmutého je uky k prohlídce. "budu moct je ka pøed celou Vo tskou radou bezpeènì a jistì z klece vyndat. plán létacího kola. jak jsi je ka z klece vyndal. e je ek samotný je dutý. abys .

No . e vám u pøí tí sobotu podám ruku jako Velký Vont!" "Jsme o tom nezvratnì pøesvìdèeni. proto e ka dá strana tímto seznámením ohromnì cíle. ale v klubovnì bylo teplo a pø eprùhledná záclona v oknì. A tato zmínka zpùsobila takový poprask. . právì tak jako o vyhlídkách. Chvíli je tì el s Rychlými ípy a tam. a nemohli Rychlým ípùm pøijít ani na jméno. byla spu tìná.a v tìch pìti minutách pøibìhnete ke mnì z úkrytu a mù ete je k tøeba desetkrát!" To byla nejlep í mo nost a Mirek to uznal. Bylo to v jejich klubovnì na normální pravidelné schùzce. Podaøilo se jim bez nehody vyklouznout domem a na ulici a Losnùv ú iv nad tím.Velkého Vontství vzdává.kdy ji sami ve své èásti mìsta nic podobného nepro ívali oò svým zájmem úèastnit toho. "Teï se ale dohovoøme. co se dìlo na Vontské radì. a e to budu já. Vìøím. A v tom na chvíli nastalém tichu se najednou Jarka zeptal: "Rychlono ko. A v tom posledním týdnu. Vontové se pøeli sami mezi sebou a docházelo stále k èastìj ím nepokojùm. za ily Rychlé al í pøíhodu. on i Rychlé ípy. které musel uklid v pøilbì. kdo bude s je kem v kleci v ruce tìch pìt minut v k sám èekat na zavolání. A tento neklid se pøenesl i na Druhou stranu. "Ale na Ma òákovy pozor! Jsou v eho schopní!" "Bez starosti." utrousil Mirek do TAM-TAMU. kterými se vyznaèovali ti. V kamnech vesele praskalo. a k tomu zrovna z Druhé strany. Ale bylo nebezpeèí.s once objeví . kdy mìla ve Stínadlech probìhnout volba Velkého Vonta. si dovoluj nikat do jejich zále itostí. Události. Pøedvolební vzru ení ve Stínadlech se stupòovalo den ze dne. kde se jejich cesty rozcházely na dvì rùzné strany u podal v em ruku a øekl: "Doufám. kdo do nich ani nepatøí! Napìtí mezi Druhou stranou a Stínadly poci ovali nejvíce Druhostraníci. se ádný nemohl pochlubit znalostí tajemství ú asnìj ího a tou eb . tøeba e Mirek psa vým." usmál se Losna a jeho oèi se sevøely ve dvì úzké tìrbiny. Nebylo dne. e nìkdo z jiné ètvrti. které vedlo do zpustlé zahrady. Pak pro pující Velký Vont pøijde a pøedvede ho èekajícím Vontùm na námìstíèku. e se ravidelný nepøátelský stav mezi obìma ètvrtìmi jako ji v minulých dobách. v èem se bude zápasit o hodnos t Velkého Vonta. el teï na draèku. aby se zde teï neodbyla nìjaká men í èi vìt í bitka. co se dìlo tam za Rozdìlovací tøídou. To je taky jeho poslední úkol pøed odstoupením. Vynechal jen. nelibost nad takovými ú asnými zna mi o Stínadlech. zmìnily svou rychlost na øítící se vodo 45 Naslouchací zaøízení Do pøí tí soboty. Také opatrnou zmínku o tom. Mirek pøehodil pøes palubu vý se napsat ani to. jaké kdo z obou uchazeèù o Velké Vontství má." odpovìdìl Mirek za v echny své hochy. kteøí bydleli v oko ovací tøídy. plynoucí a dosud proudem dravé bystøiny. . e jeho nástupce je zvolen. Byla to spí e ura ená vontská pýcha. ve Stínadlech. Události ve Stínadlech se staly støedem po zornosti Druhostraníkù. kdybych ho zde prozradil. velmi slu ným. co dodávalo klub ost. máte tady u vás v . jejich èlenstvo zùstávalo v blízkosti Rozdìlovací tøídy. kdy TAM-TAM vyjevil. I ve Stínadlech se teï ji o vìstníku Rychl Vontové byli rozzuøeni. "Podruhé u se j ostat mne do své moci jako dnes! Na shledanou v sobotu!" A tak se spokojenì roze li. Po volbì Velkého Vonta je zvykem.) Prozatím to byly v dy ouèky. e boj vyhraju. Ale o pøedvolebních tøenicích mezi pøívr enci Losnovými a Ma òákovými se D i v e. kdy a kde nám pøedá hlavolam om i my zkusili je ka z klece vyjmout?" Boj o Velké Vontství je pøí tí sobotu a zaèíná u Jakuba v pìt hodin odpoledne." pravil Losn am v tu dobu zase budete. Venku fièel ostrý vítr. byl nezmìrný. zaèatá v dy v v i Vontové mìli být Rychlým ípùm vdìèni za jejich pátrací èinnost. Za stálého hovoru a domlouvání podrobností dospì konci Høbitovní chodby. e "snad i Tleskaèùv hlavolam . policista vysoké atletické postavy. Takhle si dobudu je tì vìt í úcty celých Stínadel!" "Má pravdu!" souhlasil ochotnì Mirek. kteøí . e J n Tleskaè pracoval na nìjakém ú asném vynálezu. e celá Vontská rada vyjde na námìstíèko pøed kostel a tam odstupující Velký Vont ohlásí. To trvá asi pìt minut. Nov o tu dobu slavnostního ohla ování uvnitø kostela zatím sám. bylo je tì dlouho en èas vyu ily k napsání dal ího TAM-TAMU. kde to vy li. kdy se události ji hrnuly tempem nezadr itelným.jak mají Rychlé ípy zprávy . Jarka právì doèetl novì napsané " a v ichni ho i je teï podepisovali. jaký se strhl jen tehdy.

rozumíte. e stojí skup tarých javorù. bylo plno nerovných míst a d niklých rozpadávajícími se záhony. Mirek tam vrhl svìtlo své baterky a ostatní svítilny se hned pøipojily.a hochùm se zjevilo cosi podivného.co se ti zdá?" dorá eli ho i na Jarku a rozhlí eli s lubovnou. ruku vzta enou. "Na mou du i. vyèuhovala do klubo vny nìkolika centimetry malá kovová trubka. "Má ? Dr í ? Neutekla?" volali ho i jeden pøes druhého a hrnuli se k Rychlono kovi. "Tam v zahradì nás nìkdo poslouchal. se v koutì obèas skoro neznatelnì pohnu dy více. který zaslechli.. Zmlkli.to bylo . Nìkdo se zde ve tmì zøejmì prodíral pichlavým køovím a mìl velmi na spìch. Zároveò dal rozkaz ke zhasnutí lampy. Nìco ivého malého bylo pod ní. kdo to je. Smìrem od podlahy. ne aby mohli posoudit. Mirek pozvedl stínidlo lampy. co se v klubovnì mluví? . z rohu u okna. ale . Rychlono ka odtáhl teï ruku . kde ho i vìdìli.ve sklepì by se snad nìjaká na la. nìkdy ménì. kterou byla stìna pod oknem pota ená. aby rozpoznali. aby mohl po slouchat.jakési nepatrné za krábání.domì my i?" Rychlono ka pøestal foukat do vypálené sirky. e v zahradì.Rychlono ku ani trochu nerozradostnil jeho úlovek . Ale proè se pt e snad zavdìèit tìtináèi? Jak tì to tak napadlo?" "Tak!" usekl Jarka. A tu se najednou ozvalo . Ze zdi pod oknem.co je? Co se stalo? Uka !" øekl Mirek udivenì. jak jí chtìl my pod látkou pøimáèknout ke zdi. " e toti tady v klubovnì máme my . Ale kupodivu . tady oknem!" To se ji sám sápal na záclonu v oknì. kde konèila vysokou zdí a byla je tì zanedbanìj í e. .A v ichni ba volal. "No . A chvílemi se to na napnuté látce i rý i obrysy. kam nájemníci domu nesmìli. Jen vítr zase venku huèel a v ka ch zpívalo.kdyby vás to jako ráèilo zajímat "Kde? Kde? Nikdy jsme ji tu nevidìli . rozmìklé a rozdrobené zde vlhkem od zemì ze zahrady..já nevím. A Rychlono ka jen za eptal: "Mirku .to je . o je nìco jiného! Rozumím u v emu! V ichni ven do zahrady. aby tam bylo lépe vidìt. a dusot bì ícíc loval obloukem do opaèného konce zahrady. ale Mirek se rozkøièel: " ádná my . Rychlé ípy se pustily za záhadným náv tìvníkem zahrady. "My ! Opravdu my ! Chytnu ji!" eptal Rychlono ka a v jeho oèích zaplálo vzru ení lovce.to nebyla my . Ruku mìl poøád je tì pøitisknutou ke stìnì. "My utekla tou trubkou!" prohlásil Jindra dobrodu nì. buï ti e!" Podivný zvuk se zase ozval. a ho i zøetelnì sly eli její ostré krábání dále. Jejich mysl horeènì pracovala. jako nìkde ve zdi. Teï se z tìch míst ozýval ustot spadlého listí. kmile poèali vyskakovat oknem do zahrady. Jutová látka. Kdo mìl spoleèného s trubkou ve zdi? Kdo ji prorazil zdí ze zahrady do klubovny.. zøejmì pod jutovinou nìco svíral . Nasvìdèovaly tom zemi. A pak Rychlono ka skoèil a jeho ruka se pøiplácla na jutovinu na stìnì. Pohyboval se tak my ani nevyru il. V jejich záøi se mi pod stromy nìjaký stín.nemluvil.a jeho tváø byla bled "No tak . A vtom ji tím smìrem ukazuje Jindra na nìco prstem. "My i?" vyhrkl protáhle a s údivem. my !" vydechl Rychlono ka. A ticho museli ho i udr ovat. pøíli vzdálený. odkud pøichází podivný zvuk. Tou trubkou . Ale byla zahrada skuteènì tak opu tìná. skrz zeï k nám lubovny prora enou! Taková trubka nese zvuk jako telefonní drát!" Klubovna Rychlých ípù se nalézala v pøízemí a její okno bylo jen asi tøi ètvrti metru nad em do opu tìné zahrady bylo dílem nìkolika vteøin. "Jde to odtamtud!" za eptal Jarka a ukázal pøed sebe do tmy. Ti dl k oknu.j e to nìjaké elezo èi co!" Mirek u byl na kolenou a odkrýval pytlovinu smìrem k oknu. Op st byla nutná proto. "Buïte chvíli zticha a usly íte ji!" vybídl Jarka. zvenèí. oniknutelné tmì vypadala? 46 Honba v opu tìné zahradì "Jen opatrnì a ti e!" nabádal Jindra a bylo opravdu zapotøebí tyto dvì výzvy zachovávat. "Poèkej. Také uschlé vìtve se zde povalovaly ve svorném sousedstv ohozených cihel a kamení. kterou právì chtìl pøefouknout p ykulil na Jarku oèi.

"Jen ho nepustit z toho kouta. . jsem úplnì ztracený . kdo jej na Druhé stranì znali. "Jsem ztracený. e je ve Stínadlech nìkde èerná koèka. a kdy tuto podaøenou trojici zamkla u tøínohou koèkou v døevníku stará Zavadilka. Ho i ho následovali. a vás. plivat." "Nebreè!" zarazil Mirek ráznì Bohou ùv vodopád slov a zaèínajíc ce ne krtí. bylo by zle . v dy tì dr íme jen za jednu ruku." eptal Mirek.. A vtom se nìkde v té spleti køovisek ozval nový pád. jakou bylo Bratrstvo Koèi ky. pøe el Bohou k nìmu. kopat a volal: "Pus te mì . "Slovo Rychlých ípù platí!" vykøikl na nìj rozhorlenì Jindra. "Tam nám nemù e utéct. sly eli jste nebo ne . y. . Bohou se svým nevdìkem k Rychlým ípùm zhnusil v em. "Nemù e nám stejnì utéct a je tì si poláme n Ale Jindra.co mì dr íte? Hned mì pus te. se cosi válelo a skuèelo. "Tady . jééé . Byli jsme to my. tak já vám to øeknu! V echno vám øeknu!" chrlil ze sebe sdílnì Bohou .ale kde! Kdy Dlouhé Bidlo jejich zásah pomstu. Odpovìdí mu v ak byl jen hluk prchajícího. Svìtlo neproniklo za jeho clonu. kdo to mohl tak rychle donést Tondovi Plíhalù do Dvorcù. zradil své druhy hanebnì a zbabìle. a a y èekal na nìjakou odpovìï z køoví. kdy nám vysvìtlí . rý mìl pro tyto vìci neobyèejnì vyvinutý smysl. 47 Výslech "Bohou !" vykøikl pøekvapenì Mirek. ale pak se zaèal vzpouzet.Ale teï ve vzduchu létal výprask a Bohou . aby jim neznámý nemohl uklouznout zpìt do míst.tady je!" vykøikl po nìkolika krocích Jindra. Rychlé ípy se s ním seznámily ji pøed dlouhou dobou. potmì ilý a mstivý. Víte pøece. Za hromadou staré hlíny. jemu se øíkalo Jedovatý dìdek. Zeï do sousedního dvor e vysoká. vlastnì tìtináè.zlodìji . ho mohla pøijmout mezi sebe. Na pokraji hustého køoví se zastavili. A za cenu maléh který by v opaèném pøípadì snad dostal. následovaný bolestným vzdechem." "Zaplatí nám za oba!" ucedil skrze zuby Jarka. "kdy jste napsali první se it TAMTAMU." kvílel. jako kdyby se sna ila zvednout. e koèku zabije . to Bratrstvo Koèièí pracky je tì neb dy pøi el k Rychlým ípùm a ádal je o pomoc proti Dlouhému Bidlu..kdyby tu lo Dlouhé Bidlo . Postupovali v r pøedu. budu køièet a pan domácí uvidí. Baterky na ly svou záøi. Byl to i patnostmi prolezlý chlapec: zrádný a zbabìlý. který se vzadu vyhrabal z drátu na zemi. co jsi tady dìlal a co ví o té trubce!" "A pustíte mì opravdu? A doopravdy mi nic neudìláte?" zaji oval si svou bezpeènost Bohou ." vykøikl pøekvapenì. Dlouhé Bidlo øíkalo. cítil. Dìlal ustavièné klepy a zp mi mezi hochy i dìvèaty ji mnohou mrzutost . soukal ze sebe jedno tajemství Bratrstva Koèièí pr ruhým.Jindra teï upadl pøes nìjaký drát a zapletl se do nìho." volal Mirek v ten smìr. "V dy je to Bohou . Bohou !" dosvìdèil zdrcenì polapený. e se snese na jeho hlavu. "Ano. "Nejmlad í èlen Bratrstva Koèièí pracky!" Bohou byl známou figurkou po celé Druhé stranì a jen spoleènost.a nenadávejte. odvá nì tam vpadl. Pìkné vìci se to Rychlé ípy pøi té Bohou ovì zpovìdi dozvìdìly! "Víte . "U za to pochybování bys za cet!" "No. Na tu se nedostane. e Bohou bude za to Rychlým ípùm vdìèný .zmizel b y nám za nízkými ploty ve dvoreècích k Matla ovì ulici!" Blí ili se opatrnì ke zdánlivì neproniknutelnému hou tí." zaèal Bohou . e jste v zahradì. pøibìhl právì prudce za ostatními. které mu vzalo celou hro ského èasopisu. To by bylo nìco pro nás! Chtìli jsme se jí zmocnit. Rychlým ípù se podaøilo se ity Bohou ovi z rukou Dlouhého Bidla zachránit. rozeøval se na celé kolo a do adoval se hlasitì pomoci kolemjdoucích dospìlých lidí. nabídl mu své pøátelství a spojil se s ním proti Pak se Dlouhé Bidlo a Bohou seznámili se tìtináèem. Ale ostatní nepolevili. ze kterých pøicházeli. "Stùj! Stùj!" zahoukal do tmy Rychlono ka. Dostal-li jej pak nìkdo do moci. Ale kdyby se byl otoèil nalevo. Jsi kluk nebo postra ené tìnì? Je odporné s Ale nic ti neudìláme. na rozkaz D idla. ale i od starého Du ka. Kdy koukal z okna v b l a pokøikoval na dole jdoucí hochy. "Ozvi se nám pøece. zarostlé nìkolikaletým býlím. pøièem bylo Dl estáno nejen od nich. e se sem nesmí! Tak o tak vzadu krtí. Bohou pokraèoval: "Pak se na e Bratrstvo dovìdìlo. Válející se postava udìlala pohyb. krábat. utvoøila v tom památném pro ni mìsíèním veèer ky. Ka dý by si myslel. divili jste se. ale Jarka skoèil a posvítil jí pøímo do oblièeje.

Ka dý tebou opovrhuj . co jí ta koèka patøila." øekl Bohou . vyprávìli jste si právì o tom kostelníkovi a o vìcech. Nìco zahuhlal a zmizel ve tmì. Ale se Sbìraèem jsme se ve Stínadlech pøece jen nìkolikrát ocitli. Tenkrát Bratrstvu Koèièí pracky naslouchací zaøízení nic nepomohlo." "Zøejmì si nevzal pøíli k srdci. Sbìraè se je nemohl do dnoduchého dùvodu. e je v klubu je tì e!" . A tak vy el Sbìraè s tìmi va imi zprávami døív ne vá TAM-TA "Teï u chápu!" pøeru il Bohou ùv výklad Mirek. Nebyli jsme v klubovnì!" "Mìli jsme ohromný vztek!" doznal Bohou . No . ale v echno.to jste mnì toho udìlali . . to si musí sníst!" rozhodl Mirek. ale rádi bychom vìdìli. ale nevyvolal ádný dojem. Zraz kdekoho. e jsme deník tehdy èetli u nás v bytì. co si v klubovnì povídáte. "Nìkdy s námi el do Stínadel.. co jsme zachytili. "Co tvé zradì øekne Bratrstvo Koèièí pracky. Kluci o nìm øíkají. Byl jsi jako stéblo trávy ve vìtru. Ho i ho je tì sly eli. víte?" "To je vám podobné. "Nechoval ses jako správný kamarád ani døív k nám. Pam to . jestli s vámi chodí. a tak jsme se do Stínadel báli. S nikým moc nemluví a nikde taky nijak zvlá nepomáhá. jak pøelézá ploty do sousedních dvorù odtamtud ozval jeho výsmìch: "To jste mnì toho udìlali . "A kdy vyzrazování nepøestalo ani po jeho odchodu.to ti dìkovat asi nebude!" "Bratrstvo Koèièí pracky. "V tom to tedy vìzelo! Nikdy jsme si nedove vìtlit." opakoval zdrcenì Bohou a pøestal se zmítat v rukou Rychlých íp tomu øekne Dlouhé Bidlo? Vylouèí mì. tøeba e pokroucené a neúpln Bratrstvo Koèièí pracky mu je dodávalo za pomoci naslouchacího zaøízení!" "A my si mysleli." pravil Mirek. ale to li taky kluci ze Sbìraèe." Bohou ùv hlas skomíral v breèavém tónu. "Ale je tì nám øekni.O tom vím. mluvili jste potichu. ani pozdìji k Bratrstvu Koèièí pracky. e kdybychom do Sbìraèe dodávali vyzvìdìné zprávy o Rychlých íp aè za to pomohl a el by s námi do Stínadel pátrat po té koèce.z nás e si z ní vezme jednu pracku jako talisman a e ji budeme nosit na krku. jsme hn ed donesli Tondovi do Dvorcù. "Co sis nadrobil. obávali jsme se.a to je v echno! Ale teï u mì p o mì dr íte. Ale mo c jsme nesly eli. "Stopovali jsme vás a poslouchali u té ohrady. na nás po nty a koèku dodnes nemáme! Pak bylo Bratrstvo ve Stínadlech je tì jednou beze mne na nìjaké hùzi v tom kostele. to ov e . A nikdo to z tebe nemù e dostat ven. Mirek mlèel. e jsem s nimi ne el! Výprava prý patnì dopadla. e je jako tìlo "Dìkujeme ti za zprávy. Byl jsem rád. cos mu øíkal. p U vás budu bezpeèný. . Nevìøil nám. proto e v klubovnì Rychlono ka n ná kamna. byl jsem u trubky a zavrtával jsem ji trochu víc do zdí Udìlalo to asi nìjaký rámus a tím jsem se prozradil." "Èervenáèek není u Bratrstva Koèièí pracky. co u vás dìlá Èervenáèek? Ne e by d o nìj nìjak zajímali. A vypátrali jsme i tu bìloprackatou koèku. kdy vyc házel taky vìstník Dvoreèákù Sbìraè." pochlubil se Bohou . Dlouhé Bidlo si usmyslelo. kdy jsem vám v echno øekl . aspoò poprvé.hlupáci .viïte? To byly zprávy vyètené z druhé èásti Tleskaèova deníku. teprve i my budeme s tebou kamarádit!" S tím Bohou e propustili. dìlal jsi klepy. Ale Bohou byl Bohou a Rychlono kov a se ani dost málo nedotkla jeho hrdosti. znepøátelil sis snad u celou Druhou stranu. Ale bylo nás málo." obrátil se k Mirkovi Jarka. urèitì mne vylouèí a tìtináè na mì vymyslí nìjaké dìsné kouzlo! Rychlé ípy. e jsme èekali u trubky pod va í klubovnou a skoro do noci a nadarmo. Dnes jsem vás chtìl poslouchat sám. Jen ty sám svým dobrým chováním správného chlapíka. e prý jsme mu z i.pus te mì pøece!" "Hned to bude!" klidnil jej Mirek. mluvili jste eptem!" Pak je tì pøipomnìl Jindra: "A jen jednou nemìl Sbìraè zprávy o Stínadlech døív ne my. Sypal ze sebe dál: "To u bylo v dobì. "A Tonda Plíhalù nás podezøíval. Jen e ta paní. proè mìl Sbìraè v dy námi vypátrané zprávy døív ne my. kdy jsme poprvé poslouchali. e zprávy od kostelníka vyzradil Èervenáèek!" pravil trpce . A tak jsme zavedli do va í y eleznou trubku jako naslouchací zaøízení a v ten den. Dlouhé e pøi trachalo domù polomrtvé. které vám povìd Moc dobøe sly et nebylo. zbabìlci!" u klíbl se Rychlono ka. ale Rychlono ka øekl: "Je to pøece jen smrdutý tchoø!" 48 Mluví se o Èervenáèkovi .

z ulice vnikal do domu ramot povozù a to v e bylo pøíèinou toho. tak to zkou ejí klíèovou dírkou . kdy se schùzka v klubovnì je tì nikdy nekonala! i Mirek s Jarkou myslel. . Bylo by to proti v em zvyklostem mezi hochy ve Druhé str anì panujícím. ale co poci ovali oni. pøemý lely o tom. kde také vylíèily výprask Bratrstva a Sbìraèe ve Stínadlech. pøines si zakopat!" Titul "hezkého hocha" znìl Rychlono kovi stále v u ích a neopomnìl jím obèas lit. po èem se tak dlouho pachtily. "Hezký hochu. kteøí ho znali. zda u o tom Bratrstvo ví èi ne.málo pro nìho udìlali tehdy v kostele svatého Jakuba? Kdyby se chtìl Èervenáèek s lými ípy smíøit. Èervenáèek byl velmi hezký chlapec a Druhostraníci. "chybí jim zkrátka naslo ní. Jeho teï vìènì zakabonìná a nevlídná. jako kdyby chtìl utéct. e se Èervenáèek u klíèového otvoru hrbil asi z jiného dùvodu ne uchání. a e je jako "tìlo be Byly to opravdu podivné pocity. Rychlono ka i Èervenáèek bydleli v domì.to byl Èervenáèek je tì u Rychlých ípù . ne by se svými bývalými kamarády setrval v úkrytu kostela do ntské rady. Rychlé ípy uvìdomily Druhou stranu o naslouchacím zaøízení Bratrstva Koèièí pracky zvlá tn . Vzpøímil se ru jako uvolnìná pru ina.Samozøejmì je tì tého veèera Rychlé ípy vyndaly naslouchací zaøízení ze zdi a otvor po tr Rychlono ka zasádroval. 49 Hlasy za ohradami . co si pøi takovém setkání Èervenáèek myslí. Byl jako p tros. e není doma. kdy se Èervenáèek nìkdy s Rychlými ípy potkal. co jim Boho ozradil o Èervenáèkovi: e Èervenáèek není u Bratrstva ani u Sbìraèe. Brzy v ak mìl pøijít èas. mohl vyu ít té pøíle itosti. zahrabaný hlav skrývat pøece nemù e! Døíve èi pozdìji se s Bratrstvem nìkde na ulici setkat musí . to si mezi sebou o pocit jakéhosi vzru ujícího napìtí. Ale nevyu il . Udìlal nìkolik zmatených pohybù. touha promluvit na Èervenáèka. Ale teï bylo po v em.v imla jste s Ho i Rychlých ípù to sly eli. Èervenáèek pøece vìdìl. nemá-li snad Sbìraèe radìji pøestat psát. kdy se Èervenáèkovo podivné poèínání vysvìtlí. e u líbivou tváø trochu py ný. se èasto domnívali.ly kolem jakési dvì paní. jak dole u dveøí zamèené klubovny nìkdo stojí. A Rychlé ípy mezi pøípravami a oèekáváním soboty. Kdysi . mít ho zase za kamarád o si netroufl Èervenáèka oslovit. Rychlono ka byl od nìho ji jen nìkolik krokù. Je tì nahoøe na schodech uvidìl. kdy mìly spatøit a dokonce dostat do ruk eci jako zhmotnìní toho v eho. ale Rychlono ka mìl z toh raci a od té doby si ka dou chvíli Èervenáèka pro tu pochvalu dobíral. nebo se bál pomsty Bratrstva Koèièí pracky za svou zradu a zbabìlou vost. ten v té èervené èapce . . kdy jim o tom vyprávìl. radìji se ani neukazoval na ulici kdy na nìj tìtináè pod okny pískal. e Rychlono ka spatøil ivného. A kdy pøe ly dna z nich k druhé s obdivem: "To je ale hezký hoch. kdy jej Èervenáèek zpozoroval. A Rychlono ka ho u dveøí pøekvapil v dobì. Rychlé ípy to pokládaly jen za novou urá ku a nemohly na ni zapomenout. Èervenáèek chodil kolem Rychlých ípù. kde byla klubovn i dne el Rychlono ka mamince do sklepa pro brambory. které nedìl k.a dokonce bez jediného slùvka bouøící Vonty pøed kostelem. Rychlono ka zùstal udivenì stát. Èervenáèek zrudl jako jeho èapka. Zbylí ho i vìdìli. a Tonda Plíhal se vá nì rozhodoval. kdy mají Rychlé ípy v klubovnì schùzku. Ale tak daleko dopøedu Bohou neuva oval. TAM-TAM takovou ostudu. A proto e nevìdìl. kdy na nì zaèali Druhostraníci volat "jak to bylo s tou bìlopr atou koèkou". tìtináè sedìl schovaný v døevníku u svých krys. Byl to Èerv ke klíèovému otvoru a jím se díval do klubovny. Bohou umíral strachy. Bì el v mìkkých trepkách. On vlastnì v echno zaèal! Nemohli tedy oni k nìmu pøijít s prosíkem! A potom ." øekl potom Rychlono ka hochùm. dìlal. ale uvìd útìk by u nic nepomohl! Jeho tváøe zrudly hanbou." Jen Mirek s Jarkou se nechtìli k tomuto vysvìtlení pøiklonit.a pak odplaty nemine. strach ho pøipravil o poslední p tku soudnosti. Pálila tak jako celá Èervenáèkova zrada. i dùvod proè se tam Bratrstv alo. Èervenáèek se pak otoèil a kvapnì odcházel prùjezdem z dom "To víte. jako by byly neviditelné. Dlouhé Bidlo zuøilo vzteky.

Zpráva o jeho úmyslu se rozlétla po celém okolí a ka dý se chtìl stopování úèastnit. Rychlono ka vyskoèil z ko e a kr pak ji nehlídanými ulicemi na místo srazu. který bydlel v domì. od soboty do pondìlí v dy skoro liduprázdná. uvidí je ka v kleci. u jsem to tam obhlí e !" Vydali se kvapnì na cestu. kde zùstával starý ko Aby Rychlono ka. se blí ila. e Rychlé ípy vnikají do Stínadel samy. ba dokonce a na Vontskou radu k volbì Velkého Vonta. vìt í TAM-TAMU. Dnes tedy koneènì. Minuta za minutou. e by byl obratnìj í ne Losna. jestli Losna nelhal nebo nemluvil nesmysly. pøes Bekov. Z té strany bude klid. Dùm s jejich klubovnou byl toho dne ve stavu oble ení. e dnes bude ve Stínadlech volba Velkého Vonta a e se na ni Rychlé ípy nìjakým nepochopitelným zpùsobem asi dostanou. "Musíme jít ale rychle. "Pøece na to nemohl zapomenout!" "Kdo ví. "Tam je peklo! Jsou tam snad stovky Vontù a Druhostraníci tam na nás èekají taky. "Musíme do Stínadel jiným smìrem. V nejbli í ulici za rohem ve li s ko em do prùjezdu domu. Ale chtìli vìdìt jak a kudy. Nìkolik Dlouhých v pøilbì tam mezi tím v ím pobíhá a nevìdí kam chytili a odvedli!" "Ale co budeme dìlat?" ptal se bezradnì Jindra. sobota." volal na nì. "jestli chceme pøijít na Losnùv boj o Velké Vontstv Máme to touhle oklikou stra nì daleko!" Ho i se nedali pobízet. Rychlé ípy v ak mlèely. U je nìkolik rozbitých oken! Vontové házejí do Druhé strany shnilá jablka i kamení. "Jen bych rád vìdìl. "A taky ji neztratíme. jen aby jejich odchod nikdo neprome kal." zaèal u sýèkovat Rychlono ka. Nechtìli pøijít o nic z toho. ne pøinese Losna: toti recept na vyjímán osna urèitì vyhraje!" Za tìchto øeèí vnikali do odlehlej ích ulic své Druhé strany. tak se alespoò nezapletly a nemohly nic omylem proz radit. zaslechli odtamtud . A vùbec nevì once pøinesl k boji nìjakou je tì ú asnìj í vìc." pobízel Mirek. co kdo chtìl! Nikomu nepøisvìdè mu neodporovaly. e by zprávy o tìch v ech vìcech nìkd odil Rychlým ípùm ze Stínadel vyprávìt! Druhostraníci vìdìli. a ne v ech snad Rychlé ípy.a kdy pùjde v e podle pøedem stanovených plánù a pokynù. a tak hlouèky hochù i odvá ných nerozfòukaných dìvèat obk klubovnu od samého poledne. Mìli se podl ujednání sejít v pùl ètvrté. Pak se objevil v rohu námìstíèka udýchaný Mirek. co se mu stalo. Bekov byla jiná ètvr mìsta. Nebyly t omy a ètvr o ívala v dy jen pøíchodem dìlníkù a úøedníkù do zamìstnání. Koneènì! Zlatý ady! "Pøes Rozdìlovací tøídu nemù eme. budo u jej dokonce dr et v ruce . Nikdo Rychlé ípy na svou cestu vyrazí. Nikdo nevìøil." strachoval se Jindra. kde byla klubovna. Na tìstí pro zdar výpravy si Mirek nedomluvil s hochy sraz v klubovnì! Mìli se sejít zase na opu tìném námìstíèku poblí e Rozdìlovací tøídy." øekl Mirek pevnì. ale pochybuju. nenasadil na svou stopu ty hl ouèky slídících hochù a dìvèat. A nìja aníky zatáhli do Stínadel. ale bylo ji tøi ètvrtì a Mirek tu nebyl. "Tøeba ho doma nechtìjí pustit!" "Nebo si mo ná na poslední chvíli vzpomnìli. dost nyní Rychlým ípùm do ruky i nákresy Tleskaèova ú asného vynálezu. e musí jít s prádlem na mandl nebo do sklepa mbory!" dodal Rychlono ka. Druhostraníci. Bì eli mu v ichni naproti. osti. jak vypadá Ma òák. která sousedila s Druhou stranou a z èásti i se Stínadly. "Øíkal pøece urèitì v pùl ètvrté. kam jindy zøídkakdy zabrousil Kdy míjeli vchod do jakési ulièky mezi dvìma ohradami z vysokých prken. co budeme dìlat. co se dnes bude dít u Jakuba. zdí a skladi tních ohrad. "jestli boj vyhraje M tak poslední mo nost dostat je ka v kleci do rukou!" "Nesmíme ji ztratit. Tuto avu obstarala ochotnì Rychlono kova maminka a je tì ochotnìj í tatínek. Dnes museli na Mirka dlouho èekat. Nechaly mluvit hochy a dìvèata to." kroutil hlavou Jarka. Jakýsi chytrák neobratnì pronesl pøe inými hochy ve kole. Nevíme sice.Tou ebnì oèekávaný den. kteøí svému chlapci kazili ádnou pletichu. e bude odpoledne Rychlé ípy stopovat a e se tak mo ná s nimi dosta tínadel. O v ech dopoledních pøestávkách ka dý èlen Rychlých ípù mìl kolem sebe chumel hochù. kdy se Rychlé ípy mìly vydat na cestu . kterého nìkdy podobný osud pronásledoval. Byla r továren. hodina za hodinou míjely a doba. nade el! Nemohli se jej doèkat Vontové. To bylo nejlep í. byl z domu vynesen ve velikém prádelním ko i s víkem.

k daøená? Kdybych byl vìdìl. jak sami jistì pamatujete.od té doby.Tak pøece Bohou !" vyjel vítìzoslavnì tìtináè.nepovedlo se nkrát . e ho jeho bývalí kamarádi pøistihli pøi poni ujícím výprasku.. e se mnou nikdo nemluvíte a nikdo e mnì nevìøí!" "Ale nemù e se nám proto divit. i kdy u jejich èlenem!" Hlasy vycházely ze zákoutí vysokých ohrad. "Zradil jsem vás snad? Øíkám znovu. které mìlo docela nevinný dùvod." hrozil Tonda Plíhal "To se mù e opová it!" Pak se ozval nìjaký úder." øekl Mirek. Stínadla èekají! "Ale poèkejte . jak ze Stínadel prchám. ani neukázal?" "Nesvádìj nic na nìkoho jiného. e p "Ale nechte ho . jak to prasklo." "Nejsme u kamarády . museli jsme se domnívat. Dìkuju vám za to. Èervenáèek asi dostal políèek. e o mé cestì do . kdy se zde pøed tebou o nás patnì mluvilo. s jakým slova díkù ze sebe so "Taky ty nejsi." odporoval první hlas a ho i s ú asem poznali. e pøed ná nosti.a tak jsem se vám stal svým mlèením. "Za mnou. musíme mu to oplatit teï zase my.Neple te se nám do na ich vìcí!" "Do patné vìci se musíme plést!" øekl ledovì Mirek. a kdy jsi nám o své cestì nic neøekl. "Ka dé tluèení slab ího je patná vìc! Pus te Èervenáèka hned ze svých drápù. "Stará láska nerezaví . v klubovnì s tìmi lutými pendlíky . My ti proto taky dìkujeme!" A potom dostal Rychlono ka výborný nápad a zeptal se nevinnì s umínìností malého dítìte: "A u ná kamarád .. øekl bych vám v e . e v prvních vteøinách nemohla ani promluvit.nìjaký rozzlobený køik. Nevìøili jsme ti u . "Ale jak jsem vám mohl o své výpravì vykládat. Nev ímali si toho. ale pøece jste mi u dvakrát pomohli. víte to dobøe." zaskøehotalo Dlouhé Bidlo.a pak st. já tam jdu!" vykøikl Rychlono ka a podíval se tázavì na zakabonìného M "Èervenáèek se zastal nás. A to pøece mezi námi vespolek nikdy døív nebylo!" "Má pravdu.viïte? "Ano. "A jak to víte.. e do Rychlým ípùm prozradil naslouchací zaøízení a ty ostatní vìci. "Na dvou idlích sedìt nemù e . Teï v ak postoupil trochu k Rychlým ípùm a povìdìl: " rádi." "A to mnì dodalo." kývl Mirek. "Ponìvad jsem byl pøesvìdèený. No . Ale pak se Tonda Plíhal vzmohl na øeè: . obklopené . nebo u Rychlých ípù. "ale pøest zastal. Je to u taková moje n tná povaha. nebo tady s tebou vymetu zem uvidí . který se nìjak nemotornì zvolna zvedal se zemì mu zøejmì výprask.mluví se tam nìco o nás . Èervenáèek byl u zase èerv yl nerad. Buï jsi u nás. ale nedám je urá et. e jste mì vidìli.vzpomínáte si . V ichni zùstali stát jako na povel. Proè nevyslechnete Bohou e se u vás od té doby." pravil Mirek." pøeru il jeho výklad Mirek. kam nebylo mo né se nepozorovanì dostat. on beztak nen se na to Bohou e!" . Nemìli èas do nìèeho se míchat. Teï se zval Tonda Plíhal: "A ví . pøi li právì vèas.a proè my u nejsme jeho kamarádi?" "Zeptej se Èervenáèka. "vidìli jsme tehdy s Jarkou. Naskytlo se jim podivné divadlo. "Nemìli jsme pro tebe úmyslnì pendlík. bohu el. abych tam snad nìco objevil a vám se tím mohl pochlubit. podív e tam!" Vhrnuli se do ulièky a po chvíli proplétání ve li na jakési travnaté námìstíèko. co to zaèalo ve Stínadlech. Proto se nám tak dlouho vyhýbal!" Vzchopil se a zmizel v ulièce." pokraèoval Èervenáèek. "Dìláte tu pìknou vìc. hrdinové!" Trojice darebù a pøekvapená tak.on myslí poøád jenom kamarády Rychlé ípy. e je to patná vìc!" smoèilo si Dlouhé Bidlo. Èervenáèek byl a do té doby zticha." V jeho hezké tváøi bylo vidìt sebezapøení. No . nou ze Stínadel." "Nejsem u Rychlých ípù. "Já u to nevydr ím." odpovìdìl mu Mirek zvolna a s dùrazem. Velký Tonda Plíhal se shýbal k Èervenáèkovi. podezøelý.Vontové mì pronásledovali a jeden z nich za mnou hodil kámen a na Rozdìlovací tøíd n se mi pak zdálo. co se u nás dìlá se zrádcem?" "Patøí to ohavné slovo mnì?" protestoval Èervenáèek. "Tak pøede mnou o Rychlých ípech mluvit nesmíte!" vykøikoval kdosi podrá dìné.poslouchejte!" vykøikl tlumenì po nìkolika krocích Mirek. znáte mne pøece! V dycky jsem se chtìl nìkde nìèím blýsknout. tìtináè pozdvihoval ruce a køièel: jak se mezi námi trestá zrada!" "Tak a teï dost!" ozval se do toho Mirek. Dlouhé Bidlo nerozhodnì stálo vedle a kousalo si nehty. "Ale v dy já to sám nevím!" vyjekl bezradnì Èervenáèek a zaèal ze sebe chrlit: " el jsem t o Stínadel. u ná kamarád. "Letím pro nìj." doznával kajícnì Èervenáèek.

se nikdy více nic podobného u nesmí stát! A jakmile by zase nìjaká mrzutost mezi ni a. Nedovede pøedstavit.já jsem se to sám dozvìdìl docela náhodou pøímo u Sbìraèe. abych spatøil tu na i milou klubovnu. "Byla to vina na obou stranách.opravdu nevím. stùl. jsem nedovolil. A kdy mi pak Mirek øekl." a zde se Èervenáèkùv hlas rozechvìl. Mohli jsme tak zabránit sporu a tvému odchodu hned v zaèátku. proè by klub Rychlých ípù nemohl mít zase pìt èlenù. Oni nìco takového nikdy neza i h pøátelství nepoznala nikdy takovou hloubku. povìsil se na nìj. Nechtìl jsem vám tehdy dál u nic ani vysvìtlovat. to mnì vìøte." V oèích Èervenáèka se objevil lesk. Záøil tìstím a chtìl také sám nìco øíct.v dy i jejich radost nad návratem Èerve a bezmìrná . a ucítil její vùni . Ne snad. nebo snad dokonce prosit vás o ten pend radìji jsem od vás utekl. totem. V bìhu povídal: "A teï vám øeknu je tì jednu o nevíte . "Ty i my jsme mìli být pøímìj í a mìli js vé dojmy o sobì hned øíct.a proè ho namalovali?" divil se Mirek. Èervenáèek utekl tenkrát z klubovny a vùbec od Rychlých ípù tedy jen proto. do nesmím vkroèit . e ve své ura enosti a bezradnosti nepøi el na n rostì od Rychlých ípù bez jediného slùvka odejít. co mají dùle itého dnes na programu. namaloval Tonda je ka na zeï a chtìl pod to pøipsat: Máme je ka u sebe. nepadnìte na zem pøekvapením. ty hezké kresby na zdi.jak jsme se tam li tehdy podívat a jak jsme se vyptávali toho kostelníka! Tedy." Pøitom t skl Èervenáèka do náruèí. nebo kdy jsem el kolem na í klubovny.ale pøemítali o tom Èervenáèkovì pøípadu a divili se tomu. . jak mnì bylo. Hodil zoufale rukama a zajíkl se. ale byli to sami kluci ze Sbìraèe!" "Jak to ví . Byl to dùvod velmi malicherný a be zvýznamný. e i ten druhý mù avdy! Mirek a Jarka v ak. a oba upadli a váleli se po trávì. kdo tenkrát nam zdi je ka v kleci? Víte . upøímnì a neurá livì si svá mínìní øeknou a honem se smí olí odchodem nìkoho z nich z klubu! Jejich uva ování pøeru ila Èervenáèkova slova. co se okolo nìj zaène naje . a tak snad je tì za .co bych mluvil .a vùbec . e u nich. ale radost a v echny. Kdy se je tì o je kovi vùbec nemluvilo a nikdo nevìdìl. Chodil jsem potom se Sbìraèem. e se urazil c amarádù. A to byl ten pravý a jediný dùvod jeho rozchodu s nimi. A pøit . Ale tím zde se pøece v e vysv o . "jako zlodìj jsem tam aspoò klíèovo y nakukoval. Ale u se mezi nì vrhl Rychlono ka a hlaho tak zvanì mu ná prsa èili hruï. jako dva dobøí vedoucí klubu. kdyby byl Jarka eøekl: "Nu a jestli chceme pøijít aspoò na závìr boje o Velké Vontství. e víte o mé cestì. Rychlono ka a Èervenáèek plno øeèí.." pomohl mu Mirek. e ji hned v zaèátku rozeberou. aby se pøi jejich znovunabytí dokázali tak ra ovat. pro Èervenáèka byl v ak takový. hroznì mì urazilo. e si ob y na ura ené. Kdo si pro nìj pø Rychlé ípy. Rychlé ípy by snad docela zapomnìly. u Ryc ípù. jako míval døív? Pøi tìch slovech podával s úsmìvem Èervenáèkovi ruku. Tonda Plíhal a Dlouhé Bidlo na celý výjev závistivì hledìli. e by se neradovali . jak nejrychleji umíme!" Rozbìhli se volným klusem. e jste tu moji tajnou ces i pova ovat za zradu na sobì. aby nás Vontové zaèali pronásledovat. 50 Zápas o vteøiny Zatímco cestou mìli Jindra. aby vás nìkdo urá el. Ten se jí pøekvapenì chopil a tiskl j silnì. si svatosvatì umiòovali. Ale co nejsou vìt iny v ech pøátelství mezi hochy a dìvèaty rozbity také takovými malicher lik hochù a dìvèat ji ode lo nebo bylo vyhnáno ze spoleènosti kamarádù jen proto. aby dlouho vydr eli. hrom aby tì po poli honil. rozradostnìlí tím nenadálým a pøíli nemluvili. kdy jsem vás potkal. ale z klubovních vìcí jsem nezradil nikdy nic. byly to nevytrysklé slzy. tak jako kdysi Marynèáka. jak jsem tou il se k vám vrátit. ty kluku jeden darebná. Chtìl. e se mì chcete z nìjakého bavit. e se vzájemnì nevyslechly a e nemìly dobrou vùli doznat. musíme bì et. . co jsem doma pro tebe tajnì nabreèel a tak v elijak podobnì . Víte. "Sám Tonda Plíhalù to øekl.vedl jsem si prostì va e jednání ke mnì vysvìtlit jinak ne tím. Nevíte ani. "Povídal to na jedné výpravì do Stínadel s nimi." odpovídal Èervenáèek. Rychlono ka chvílemi rozradostnìnì táhl Èer ruku.

dnes zvlá tì ostra i bylo tak ivo. To by byly. to nebezpeèí. svou ú a u slavnost. ne pøi el. A tøeba e ztracenýc trochu nelitovali. Ale hned si uvìdomil. Ho i nechali pro jistotu za sebou dveøe do sklepa otevøené a postupo ali dále.a jaká tajemství a záhady! Potom ji bì eli a obèas jen pøekotnì kráèeli. 51 Losna zápasí s Ma òákem Rychlé ípy si pomalu zvykaly na rozléhání hlasù pod kostelní klenbou i s jejich nepøíjemno u ozvìnou. abychom teï mìli o je ka pøijít jen proto. Ho i ztratili také hodnì èasu mezi ohradami. kdo bude stát Ho i si pøipadali jako ve vysoké trávì prérie. "Opatrnì . bez mluvení. "Byla by to legrace. jak ho i je tì nikdy nepamatovali! Stínadla mìla dnes svùj svátek. co roh ulice. ne zaèali rozpoznávat jednotlivá slova a ne pochopili. paneèku. ozáøenou barevnými svìtly. Veèery na rozhraní podzimu a zimy byly ji velmi krátké. aby byli v ichni spokojeni. opakující se jen jednou za nìkolik let! A teï. Ale trvalo je tì chvíli. Co krok. Vontská rada ji zasedala plných dvacet minut. pobouøený mo ností. kdy se uhnaní ho i ocitli tep na hranicích Stínadel! "A pøece tam musíme dorazit . e jsme s ili?" Jen Rychlono ka neztrácel poøád náladu a pravil rozmarnì. Velký Vont tam zase sedí proti pùlkruhu stolkù. co se na jev i ti asi odehrálo pøedtím. a jen on pracnì lapá od slova k slovu smysl hry a kombinuje si. Vìdìli dobøe. èláneèky! Vontové v klubovnì Rychlých ípù! . pøeplnìné dravou zvìøí.a e vlas ají v klubu pìkné doby veselého kádlení. volbu Velkého Vonta. My u to víckrát neudìláme!" A znovu se ti dva nenapravitelní vtipálkové rozchechtali. i kdy je v duchu stísòovalo pomy ní.Výprask Rychlono tù!" "Hele. pøece jen jim tento è ufale chybìl. K jejich sluchu dolehla smìsice hlasù. co ka dou vteøinou ztrácejí. jak v e dopadne a zda jim novì zvolený Velký Vont neuklouzne i s je kem v kleci pøed no nav dycky! Do Stínadel vpadli za tmy. proto e jim pomohly získat ztraceného Èervenáèka. kdy dech chvílemi nestaèil. v prachu a pinì se brodili. v chrámovém prostoru spatøili celou Vontskou radu. Pøes Bekov do Stínadel bylo pøece jen stra nì daleko! Oklika byla pøíli veliká. "Tak prosím . stmíval e u brzy odpoledne. V zákoutí nikdo nebyl. nebo pøi li z docela jiného smìru. e by se nìco tako o stát. kdy ten zvolna otvíral dveøe. postavených proti nìmu. Del í dobu je tì tápali v neznámých ulièkách.èem psát do Sbìraèe. aby a aby snad na nìkoho za dveømi nenarazili. ne jak o Dvakrát je daleko od cíle zahnalo nìkolik hlouèkù podezøívavých Vontù. pod barevnými svìtly papírových lampiónù.a dokonce snad i o je ka v kleci! Po schodech ze sklepení nahoru ke dveøím se zástrèkami vylétli jako na køídlech.a jaké ú asné p vze ly ." ohradil se okam itì Rychlono ka. Pøipadali si jako divák. kdy se na jevi ti u hraje. nech si to. Nejradìji by v ak dveøe otevøel sám a co nejpru . co se na právì dìje. Pøi li ji o terý pøece jistì nìjaký musel být a který byl jistì velmi zajímavý. A pøece se astnì dostali do domu. e tento název èlánku je jen Èervenáèkovým ertem . e Rychlé ípy budou poznány. v ichn høe rozumìjí. ji nový pøejímá slavnostnì svùj úøad a slibuje vést Vonty tak. "Nedokonèená kresba køídou na zdi . Ve Stínadlech se v ak také vìdìlo. "Tak dlouho jsme hledali pátrali. a za nimi jsou èlen .a pøece!" Tvrdo íjnì opakoval Mirek. to obava. který pøijde pozdì do divadla. jeliko a proto e nám ly pozdì hodiny. je tì zachránit dají. kdyby na nás tìli Vontové omluvenku pro pozdní pøíchod!" A Èervenáèek mu pøizvukoval: "Napsali bychom to asi takhle: Nemohli jsme se vèas dostavit k volbì Velkého Vonta. Ka dým kro teï zvy ovala jejich netrpìlivost.Vontové opìt ztrestali Rychlé ípy! . a na matné svìtlo.jen opatrnì!" eptal udýchaný Jarka Mirkovi." pravil pak jenom Jarka. e sem dnes vnikne spousta rùzných nepovolaných zvìdù avu z Druhé strany zde èíhali na mnoha místech. který s kostelem spojovala Høbitovní chodba. mo ná e pr nìkde v hloubi kostela svatého Jakuba. jen aby u byli ve svém pozorovacím úkrytu a aby zachránili ka dé slovo a ka dou vteøinu. Ale pøi li nejspí i o o celý boj mezi Losnou a Ma òákem .

Losna trochu uhnul. z èeho by mohlo vzejít nìjaké z akovém pøípadì bychom zápas ihned ukonèili. Mìla v tomto rozhodujícím boji zastupovat zápasnickou ínìnku. házet sebou i Losnou a pøi osmé vteøinì a shodil Losnu ze sebe. a Ma òák vstane. Zvedli se ze zemì skoro souèasnì. proto e je k Rychlým ípùm obrácený zády. Není pøípustné nic. Ma òák jej dr el svými ocelový ve vý i prsou a do toho sevøení pøipletla se i Losnova pravice. a to ve prospìch toho. Z polootoèené tváøe tohoto Vonta poznávají. A pøece se ruèièky na hodinách událostí blí ily záv stí pomyslné dvanáctce. na kom bylo nedovolené n . Tím se mìní dosavadní nerozhodný výsledek bojù pøedchozích a Losna nyní vede pìti body p Ma òáka. stojící a dosud zády k úkrytu Rychlých tracený bod zpátky!" Obrátil se pøitom tváøí k Velkému Vontovi . Losna zùstal stát. Levá ruka se sna ila zoufale roztrhnout to pevné sevøení. zøejmì nìjaká èást boje mez teï vstávají èlenové Vontské rady. pøièem se vzájemnì o sebe opírali. plachtou pokryté.dvì . Dva z pøísedících Vontù pøitáhli odkudsi ze tmy starou. Závod chytrosti dopadl ví nu. "Pus te se tedy do toho!" vybídl pak soupeøe Velký Vont. Losna neèekal. je. Pøi esté vteøinì se Ma òák zaèal prudce vzpouzet. Vztyèil se na jedno koleno. který promluvil k Losnovi a Ma òákovi: "Te y. Ma òák zase rozevøel u sevøít do pevného objetí. dr ím. "i moje záznamy mluví ve pr y. shýbl se ponìkud. Bude-li boj patnáct minut bezvýsledný. ale i Losna znovu klesl odraze m od vlastního úderu. stojí Losna a proti nìmu jakýsi ní vidìt do oblièeje. Po první vteøinì a pøekvapení se vzpamatoval. Ma òák se za ním ro Jeho protivník sklonil hlavu. e se po deset vteøin oká e vyprostit a sám podniknout výpad. "To jsou chapadla.ale to ji také zavládlo v úkrytu mezi Rychlými ní. Je vám obìma v e jas "Ano!" øekli skoro souèasnì oba soupeøi. Budete spolu zápasit." "Vím.ètyøi .dva .tøi .a v následujícím okam iku se z ba s temným zadunìním ocitli na dla bì. A Losna zaèal volat: "Dr ím. ale Ma òák se rozbìhl a skoro na nìj skoèil. ale byla pøíli slabá a v nepøího i nemohla tu pomìrnì slabou sílu rozvinout. je!" Tedy Ma òák je tehdy pronásledoval! Ale tím se nic nevysvìtluje." Zahloubal se pak na chvíli do záznamù. Ale i Vontsk a vstávala ze svých sedátek. Nastalo ticho a zdánlivì se nic nedìlo. tváøí k úkrytu Rychlých ípù. a jeden z vás uchopí druhého tak dokonale. Ale jen chvíli." Teï v tom byl Losna. Ten se svým tì kým bøemenem ztrati váhu." dìsil se Rychlono ka. který stál u domu èíslo pìt a byl tak ádostivý Tlesk Úvahy Rychlých ípù pøeru il hlas Velkého Vonta. dosti ji rozbitou plachtu velkých hodili ji doprostøed pod svìtla." zasmál se chraptivì Ma òák. Chvíli se tak zmítali po plachtì a pohled na nì z úkrytu nebyl zcela zøetelný. nìco se právì asi skonèilo. Ale Losna prudce odrazil Ma òákova chapadla a ustoupil o nìkolik krokù. Proè si Ma òák tehdy pøi pronásledování Rychlých ípù nezavolal jiné Vonty na pomoc? Jist i! Proè? A co mìl spoleèného s mu em.ontské rady." poèal je tì za jeho volání zvolna poèítat Velký Vont.. bude prohlá en za nerozhodný. A pak n poèítal: "Jedna . aby se jej zachytil a sevøel . Zmì nohou a rukou se ustaviènì mìnivì tyèila nad tìmi dvìma tìly zápasících Vontù. je to on. kdy utíkali pøed mu em od domu èíslo pìt! V ichni ho poznávají. Chytil obì jeho ruce a tlaèil je nad Ma òákovou hlavou tak u.tøi . Nìco se asi pøed chvílí muselo dít. Uchopil Losnu za obì ramena a zaèal jím urputnì cloumat.Ano. Vteøina za vteøinou prchala do nenávratna a pøibli ovala události nejpøekvapivìj í.v e se zdá je tì . . "Teï ale pøijde zápas. Je tì se ani nezvedl a ji roztahoval po Losnovi opìt svoje dlouhé ruce. krajní z nich jde s nìjakými lejstry. To je asi Ma òák. uchopil jej v pasu a s vypìtím v ech sil v zvedl do vý e. a Jarka eptá: . byl Losnou znovu pora en. naopak . Zde jsou v echny výsledky pro tvoji kontrolu. e se Ma òák celým tìlem zvrátil nazad a Losna na nìj prudce dopadl. e jste poèítali a uva ovali správnì. hl. A docela vzadu.pìt .ètyøi . aby nebyl po pøedepsaných deset vteøin schopen u ani výpadu. kde Ma òák bezmocnì mával rukama. e uva ovat dovede Losna líp ne Ma òák." pravil Velký Vont. sebranými od ostat hla uje: "Shledali jsme. poèítejte pøece!" "Jeden . poklesl v kolenou a Ma òák se mu svezl po rameni k zemi. e je Ma òák bezmocný. e je to jejich pronásledovatel ze Slepé ul který se pustil za nimi. také se je tì jednou nohou zapletl do záhybu plachty .

A to byl konec. a kdy druhá Losnova noha chvíli odpoèívala.Je tì zbývá sedm minut! Snad to dobøe dopadne. Rychlono ka si dr el pìsti na spáncích a pomáhal pohyby celého svého tìla Losnovi. e se Ma òákovi dostaly jeho sevøené ruce svými zaklesnutými prsty k tvrdé zemi klouby tam pøimáèkla váha dvou tìl.tøi . Ten zuøivì vykøikl a povolil sevøení. Ma òák nemù e pøiné ní k tomu poslednímu závodu. hrozící z Losnových nohou. Losna se chtìl otoèit. Nikdo nerozumìl dobøe. Pøipravte se nyní na závod koneèný. Losna i Ma òák je tì prudce oddychovali po svém zápolení na plach il oblek. To také jedinì Losnu zachraòovalo." eptal v úkrytu Jindra zoufale. Povìsil se tak úplnì na Ma òáka a ten nepøipravený na takové velké zatí ení . Losnovy nohy jako køídla vìtrníku byly skoro poøád ve vzduchu a jejich komíhání i zase vzpí dodávalo sílu Losnovì horní èásti tìla ke zmítání se pod Ma òákem. pøehodil Ma òák obì sv a pøitlaèil Losnovy nohy celou tíhou i silou k zemi. který rozhodne. jakou je Velké Vontství." Teï se v ak Ma òák rozzuøil. Za chvíli se nadzvedli. Zkusil pak jinou techniku. k nevydr ení. volnì a jasnì proslovenou.klesal s ním volnì k Losna nejbezpeènìj í . Vypadal zcela jinak. i kdy lo o takovou dùle itou vìc. Ten brzy poznal nebezpeèí. mohl vidìt. a proto e Losna byl ji vyèerpaný a ustával ve své pr ti. A nezastav nì.est .jen klid!" chlácholil Mirek hochy. né. prudce a nenadále. ale tak ti e. ale skonèilo desátou vteøinou. ne má Losna! Uvidíte e ne! Já se nebojím! Jsem zcela klidný! Pod lampióny zatím panoval vzruch a um. chvílemi se zastavoval u Losny a cosi na al. Jakmile Ma òák vidìl. Velký Vont vstal ze svého místa a pøe el k protìj ím stolkùm. Ale nestalo se nic. ani pøi osmé. e Rychlé ípy ve svém úkrytu nezaslechly z rozm slova. Ale choval se pøece jnìji ne Ma òák. nedával Ma òákovi klid . Zlovìstné poèítání "jedna . ale Losna se pøevrátil s ním na bok. Losna prohrál! 52 Losna udivuje Vontskou radu "Ma òák vítìzí nad Losnou ve zkou ce síly!" ohla oval Velký Vont. Zvedl nohy a ohnul je v kolenou vodorovnì dozadu. l rozèilenì køí em krá em po osvìtleném prostoru. Ale opakoval svùj pokus znovu. po kolenou. "Rozhodl by pak los!" øekl klidnì Velký Vont. "Co si myslíte. Losnova výhoda dvou tøí vteøin byla v ak znát a Ma òák byl nìkolikrát Losnou sra en k zemi. Vontská rada s Velkým Vontem je tì poøád rokovala. a Ma òák myslel. Jen Losna se hrabal rychle ze zemì a Velký Vont pøestal poèítat. proè tak uèinil. ale zùstalo jen pøi chabém pokusu." poèítal dále Velký Vont.ètyøi . kde se pøedtím horl prùbìh zápolení obou soupeøù.pøipravoval mu perné chvíle Ma òák nemìl ani vteøinu oddechu. ne kdyby mu Losn . e mu Losna uniká.". døíve ne se mohl vùbec n .a také jeho dlouhé ruce mu velmi pomáha Losna mìl men í poèet výpadù a z útokù Ma òáka se dostával jen svou obratností a nìkdy i èi Mirek pohlédl na své svítící hodinky. Dostal nìkolik úderù do holenní kosti a zas lestí.pìt .tam se snad pøece je tì dá nìco udìlat! Chvíli se zmítali po plachtì. "Nic není ztraceno . vrhl se na Losnu. podaøilo se Ma òákovi zaklesnout pod svou jednu Losnovu nohu. To dopalovalo Ma òáka více. Jeho ruce vyøadilo pevné Ma òákovo sevøení a Losna svého protivníka nadarmo setøásal. "V echno je ztraceno. Byl bledý a v oblièeji mìl výraz nejistoty. k ou se stane mým nástupcem!" "A bude-li i ten nerozhodný?" ozval se zarputile Ma òák. Zaujal podélnou polohu vedle Losny a na il se svýma nohama uèinit Losnovy nehybnými. Byla to ílená bolest." z úst Velkého Vonta se ozvalo. Pak se Losnovi podaøilo nakrèenými a potom vymr tìnými koleny sesunout Ma òáka ze sebe. Na tváøi mu to bylo vidìt. Ten bì nepustil. e Ma òák je silnìj í ne Losna . Nebìhal také a na jeho vzteklé výkøiky vùbec neodpovídal. e Velký Vont nezaèal poèí i kdy mìl obì ruce sevøené. ne se mu podaøilo vztyèit se.. Nastala krátká pøestávka. . Losna také nebyl klidný.naopak . vzepøel se uvolnìnýma rukama o zem a dos e na Ma òáka. Bylo v ak zøejmé. O nìèem tam dlouho hovoøili. který Ma òákem sk nepohnul.sedm .dvì . pùlku èasu u má Losna za sebou. "Stav boje je tedy tím ne to e oba soupeøi mají po pìti bodech. jsme ztraceni. ne jak ho Rychlé aly z pøedchozího setkání. zapomnìl na svou bolest a sna il se také povstat.

zamyslel se a pravil: "Tvùj návrh je vlastnì dobrý. Mohlo by se stát. proè jsme ho do dne ního boje zaøadili. Zatím mluvil podle sjednaného plánu s Rychlými ípy. oèi mu zam ikaly. tedy nìjaký objev. ka dý z vás napí e tedy svojí vìc na papír.a nepøedpokládám. "Vìdìl jsem o chodbì zøejmì právì tak. pak zvedl od nich hlavu a zahovoøil: "Pø poslední èást boje mezi vámi. ale o nìjaké chodbì nebylo nikdy ani øeèi! Blahopøeju " obrátil se k soupeøùm. co j oupeø. Úkol je vám známý . Ale Losna ani Ma òák teï zde neprozradili. A do chodby se pak pùjdeme v ichni podívat. ani by spustil oèi z Losnova sdìlení. "Chce tím snad øíct. e by jeden z vás oupeøe.a e tedy najednou zde teï honem tvrdí. pozvednout vìdomí pøíslu ností dne ních Vontù ke Stín .Ale teï. jakého se nikdo ani ve snu nenadál. a to takový. . v dy za chvíli se pøece stejnì zprávy obou soupeøù budo Losna byl hotov se svým psaním o nìkolik vteøin døíve ne Ma òák. který ji pøednesl první! Zde vezmìte . co by obohatilo na i tradici. "Pak by se stal mým nástupcem on!" øekl udivenì Velký Vont. Velký Vont hovoøil teï k radì: "Oba nám zde sdìlují svùj objev: na li chodbu. Ale jak doèetl objev Losnùv a zaèal èíst Ma òákùv. Domnívali byste se tøeba. Pøelo il papír na dvakrát." pravil mírnìji Losna. kdo z vás dvou má nìjakou takovou vìc k závodu?" "Já." u klíbl se Losna. "Já taky!" vydechl Losna. e ten druhý z nás si nepøipravil buï nic. aby mu nikdo do psaní nehledìl. a kdy u ten Losnovu zprávu skoro doèe ký Vont vzal papír od Ma òáka do levé ruky.mám!" pravil Losna rozechvìle. Stínadla se dovìdí o její existenci.a pi te!" S tìmi slovy podal ka dému z nich u a tu ku. Nic s de konec? Blí il se s údìsnou rychlostí. e by se pøih Ale musíme se v ím poèítat . Chvíli se probíral v nìjakých popsaných lejstrech. Musí n mezi námi. Nejistota mu zase vstoupila do mysli. "Není to zatím to nejhlavnìj í v té vìci. V e lo pøesnì podle stanovených plánù.mìli jste pøinést nìco. e chodbu nalezl pøi jejich pronásledování? "To je mé tajemství. prudce vyskoèil a zvol skuteènì stala! Neuvìøitelné! Kdo by to byl øekl! V dy máte oba stejné objevy!" "To není mo né!" vykøikl Ma òák a tváø mu zrudla hnìvem. Chtìl js it zájem o slavnou minulost Stínadel. Velký Vont jej napomenul: "Na Vontské radì se neurá í! Uchází se o místo Velkého Vonta. jako ví svém úkrytu zaradovaly. která spojuje vatého Jakuba s domem èíslo dvacet sedm v Maternovì ulici! Co tomu øíkáte? Vìdìl jsem v dy. A kdy z nás ji první nahlas proslovil a druhý by øekl. Pole pùsobnosti tohohle neobvyklého u bylo hodnì iroké . Ma òáka vlastnì do chodbu zavedly. Levou rukou si papír zaclonil. "Dobrá . Jak chce potom ovládat celá Stínadla?" . "Nic nemá! Nevìøte mu! Je to podvodník!" køièel Ma òák. jak jsem vchod do chodby objevil!"odsekl vzpurnì. Losnovu mlèení Rychlé ípy rozumìly. Losna tu ku vrátil a vytáhl z kapsy plnicí pero. co by podstatnì pøispìlo k výzkumùm o døí h ve Stínadlech. Ma òákovu eï neprozradil. e i on ji mìl na mysli a chtìl s ní pøijí yste tomu druhému. který mìl právo prvního slova!" Velký Vont pohlédl na Vontskou radu. Psal na okraji krajního stolku jednoho z ké rady. ane n cosi velmi bezvýznamného . památku a podobnì. kdy je tehdy pronásledoval A Losna se o chodbì dozvìdìl také od nich. nebo vùbec nìco. e objevil toté . By a by to sice ú asná náhoda. jak u objevili. e má v zásobì je tì nìjaké takové pøekvapení?" "Ano . abys ovládl sám sebe.a tak vyhovuju tvému návrhu. aby ka dý z nás obou napsal svou vìc a papír a tobì pøedlo il. který jste slo dy. e bychom náhodou oba mìli vìc stejnou. "Bylo to a do téhle chvíle mé tajemství!" "Jak vidí . Byla to celkem zbyteèná opatrnost. Losna se dobøe dr í. "Ale navrhuju nìco: A sice. Také Ma òák na druhé stranì nelenil. kdybyste mìli oba vìc stejnou ." pronesl rychle Ma òák. ale nikdy ne o tom. dy dole nìjaké zasypané sklepy èi co. Velký Vont se sotva znatelnì usmál. co by mìlo vztah i. Ano. al t silný ani na to. Oba mìli k mlèení velké dùvody. i lo do tuhého. "k tomuto objevu. a tím vylouèíme mo nost. kdy závod skonèil zase nerozhodnì. musíme provést volbu Velkého Vonta losem "A co kdyby nìkdo z nás mìl pøipravenou je tì jinou vìc podobného rázu?" zeptal se Losna. kde chodba v kostele zaèíná a v kterém domì ústí! Pøipomínám znovu vá slib pøísné mlèenlivosti. Ten se pøihrnul se svým papírem k Velkému Vontovi. "Taky já zatím budu mlèet. polo il jej na zaèal psát. asi nebylo.Nu e.a víte taky v ichni.Potom se Velký Vont zase odebral na své místo a umìní utichlo. Jak jste chodbu nalezli?" Rychlé ípy to vìdìly dobøe.nevadí!" øekl.

který osten má vyènívat a kterým otvorem . p jeho chvìjícím se a necvièeným prstùm? Losna nechtìl zru it svùj slib daný Rychlým ípùm. nebylo by snad pøekvapení a výbuch ú asu vìt í ne po Losnov Vontská rada s výkøiky povstávala. A pak Losna domluvil. co vám chci øíct. Byl bledý jako køída. Ale Losna zaèal opìt mluvit a Velký Vont ponechal ruku apse.sly í ? Kde jsi to tajemství vyhrabal? Jestli je to pravda .stan Velkým Vontem! Øekni nám tedy své druhé tajemství. "Nevím.Pak se obrátil zase k Losnovi: "Bude-li tvùj objev aspoò tak záva ný. Ma òák mìl v nehybné tváøi nepopsa teku a zklamání." usmál se køeèovitì na Velkého Vonta. byl slovy dávno mrtvého Jana Tleskaèe jako hypnotizovaný. e mluvím pravdu! (Pøi tìch slovech se jeho hlas zase lehce chvìl. jestli mnì to budete vìøit. e i Rychlé ípy mohly ve svém úkrytu mluvit docela nahlas. A pøece je to pravda. jak jsem k tomu tajem spìl. "Tak je to a ne jinak!" Chvíli .ství! A k tomu je tì on má být první po Janu Tleskaèovi. Teï . Vonts se rozhluèela a Velký Vont pøekøièel v echny svým voláním: "Je tì jednou! To je ú asné! Je vùbec mo né? Je tì jednou nám to znovu øekni . hrozící výbojem. "Je to pøíli vìcí a pøíli otázek najednou. i kdy opatrný Losna nìkterá z nich vymìnil za aby nikdo nevìdìl. A Losna ta slova mluvil pomalu . i kdybys v echno ostatní v dne ním boji prohrál!" Losna se namáhavì usmál. správný? A byl-li. co èi elo z tìch slov. které ti má k téhle funkci dopomoct!" Vontská rada zmlkla a v echny oèi se upnuly na Losnu.øekni nám ten návod. která zamìnil .bylo je tì ticho. Hluk se stupòoval tak." pravil Velký Vont k Losnovi a v jeho hlase znìla bnost. e chce promluvit. Jeden z èlenù rady mìl pootevøená ústa ú asem a zapomnìl je zavøít. Velký Vont vyskoèil stolku a pokroèil k Losnovi. Ale klid se brzy zmìnil v bouøi. Jeho oèi byly iroce rozevøené a svítila z nich výhrù ka a násilí. bude Velkým Vontem. zaèal pak sem mluvit: "Kdy natoèíme jistý osten je ka tak. Na jeho èele se perlil pot.a sly el je v okam iku tak ú l prostì za to. prudce a zmatenì. Nikdo se ani nepohnul. Ale jsem ochotný dokázat. "A nemù aky podruhé opakovat postup vyjímání je ka. a hluk pomalu utichal. V barevných svìtlech lampiónù vypad alo celé zasedání jako pohádkové souso í. která mu tak uèarovala. Její li na Losnu s vyjevenými zraky.a kromì tìch nejdùle itìj ích. jak mu je Jindr l ve Høbitovní chodbì! Ale i Vontská rada podlehla vzru ení a vùbec èemusi tajemnému. "proto e to. abych vám pùjèil je ka vyj z klece do ruky.nìkolik dlouhých vteøin ." Hned pøi prvních jeho slovech se Jindra svými lokty dorozumìl s ostatními hochy. znovu!" Losna byl opravdu . Vontská rada zavrtávala zase svoje zraky do Losny. Velký Vont dr el v ruce pozdvihnutou tu ku. které jako by bylo nabito elektøinou. Vnutil se vypìtím celé své vùle alespoò idu. V dy to byla pro nìho nejo ehavìj í chvíle. jako byl první . Ani vám nemù u prozradit. Jedinì Ma òák stál s podivným výrazem v tváøi jako pøikovaný k zemi. "a sice. nebo abych vám vyjmutí ukazoval je tì podruhé. Dal ení. proto e ho znovu napadlo.pøesnì tak." zaèal nejistì Losna. který vyjme je ka z odaøí se mu to? Byl návod. Losna pøistoupil je tì blí e k jeho stolku.anebo nikdy pod Velkého Vont.) Vyjmu je ka z klece!" "U v ech v udy! Samozøejmì!" vykøikl rozèilenì Velký Vont a udeøil pìstí na stùl. vytesané do kamene.a ty jím je tì nejsi." øekl mu Losna. "Co se mù a nic! Správnì podle zvyklostí nemá dostat je ka v kleci do ruky ani na vteøinu nikdo kromì lkého Vonta . a se zmìnil jen ve vzru ený polohlasný hovo "Nu e . a padala sedátka. Tedy sly te: Znám zpùsob. prozrazený mu tìmi podivnými Druhostraníky. "Slib mi v ak jedno. zná -li ho. nebyl-li sám nìjak o álen. Jiný si dr el nevìdomky hrdlo. jakým Jan Tleskaè dostával je ka z klece!" Kdyby v tu chvíli udeøil hrom. V echno utichlo. . Pak se Velký Vont uklidnil do té míry. e se vrátil opìt k svému stolku a usedl za nìj. . jako by se napìtím dusil. ale nepou il ji. Ale jak jinak bys mohl dokázat správnost svého tvrzení? Pak sáhl pro nìco do náprsní kapsy. "To je celé!" pravil. Zase sly e ta kouzelná slova. A do toho ú asného napìtí. aby vyèníval z klece urèitým jejím otvore me je ka do jisté vý ky klece . e je Vontové usly í.jestli skuteènì je ka z klece dostane . Jen v barevných lampiónech obèas vyprsklo. ani by sely obávat. e nebudete chtít. vy neuvìøitelnì.

poctivý chlapík a chtìl splnit to, k èemu se Rychlým ípùm zavázal, do posledního slova. Velký Vont se zamyslel a loket ruky, ponoøené do náprsní kapsy, mu poklesl. Losnovy divné p davky mu vrtaly hlavou. Chvíli se radil eptem s Vontskou radou, která se kolem nìho shl ukla. Nìkteøí její èlenové horlivì kývali hlavami. Jejich oèi svítily rozèilením a dychtivo sedli za své stolky a Velký Vont promluvil: "Nevidíme ve tvých výjimkách nic zlého, tøeba e elmi podivné. Nepøedpokládáme v ak, e bys nás chtìl nìjak obelstít. Bylo by to patné znamení pro budoucnost Stínadel, kdybychom nastávajícímu Velkému Vontovi li dùvìøovat! Ano, vìøíme ti, e nás nijak neoklame , a dávám proto svolení, abys je ka z k "A budu zvolen Velkým Vontem, uká u-li vám je ka z klece vyjmutého?" tázal se opatrnì Losna "Ano!" pravil dosavadní Velký Vont pevnì. "Doká e -li vyjmout je ka z klece a opìt ho tam v ak, aby klec ani je ek nebyly po kozené, získá titul Velkého Vonta. Ma òák svými body na t staèit!" Ma òák zde stál jako solný sloup. V echny jeho finanèní obìti, v echno jeho utrácení penìz ským ulicím, které pro nìj mìly dìlat náladu, mìlo být zbyteèné. V echna jeho námaha mìla b Velký Vont zajel zase rukou hloubìji do náprsní kapsy a vylovil z ní cosi tmavého, co vypad lo jako sáèek u itý z látky. V okruhu lampiónových svìtel opìt v e zmlklo, jen hlas Velkého Vonta kovovì znìl chrámem: " Tleskaèùv je ek v kleci. Uka nám, e jsi jeho posmrtný uèeò, a to uèeò dobrý, zjev nám jeh lu si tak Velké Vontství!" Rychlé ípy ani nedýchaly. Jindra se tiskl úpornì na zeï, ani by si to uvìdomil, a Jarka d a pevnì za rukáv a dímal jej v dlani. Mirek zase, ani by vìdìl proè, zadr oval Èervenáèka, jako kdyby ten chtìl bì et snad tam k Èervenáèek nemìl nic takového v úmyslu. To jen náhlé vzru ení na v echny hochy v úkrytu ta Ale ani tam uprostøed Vontské rady nebylo lépe. Ticho bylo tí ivé a v nìm bylo sly et ka dý oupnutí nohy èi jiný pohyb. Z ulice sem tlumenì zaznívala bojovná píseò Vontù, zpívaná sv orù. Ale ta neru ila vzru ené ticho zde. Byl to vzdálený doprovod k té ú asné události: po mnoha letech, poprvé od smrti Jana Tleska e je ek z klece vysvobozen! Losna pøijal z ruky Velkého Vonta cosi - ano, není pochyb - je to je ek v kleci, podivný m ajetek mrtvého Jana Tleskaèe! Ano, vypadá ta vìcièka, pokud ov em ji lze postøehnout v tom evném eru, opravdu tak, jak byla podle zkazek, dìdìných z jedné stínadelské generace na dr v dy popisována. Losna se otáèí zády k Vontské radì. Ticho dusí. "Kdy natoèíme nejdel í osten je ka tak . . ." eptá horeènì Jindra sám pro sebe kouzelnou Vontská rada naklání své hlavy, aby vidìla, co Losna s je kem dìlá. Ale jeho iroká záda v Má hlavolam sevøený v obou dlaních a jen pièky dvou prstù - pokud to vùbec lze - noøí dovn e. Teï dává ruce a tìsnì k oèím. Obèas tichem zazní jasný cinkot ostnù je ka o klec. A ka dé to cinknutí je jako plamínek ve Trvá to nìjak dlouho. Na Losnovì tváøi se zraèí nesmírné napìtí. Ale ani Rychlým ípùm není volno u srdce. Podaøí se Losnovi dostat je ka z klece ven? Jestl je veta po mo nosti získat uvnitø je ka skrytý plán létacího kola, a budou znovu o je ka b a ji bude je ek u Losny nebo u Ma òáka. A ten boj by byl snad u pøedem prohraný. ádný zejména u ne tito dva uchazeèi o tento titul - by nevydal je ka dobrovolnì Rychlým ípùm a ani násilím. Teï v ak se Losna obrací náhle a prudce k Vontské radì. Vztahuje obì ruce do vý e a v ka dé o oblièej záøí. "Mám!" volá divoce. "Mám, mám, podívejte se. Vidìli jste u je ka nìkdy takhle?" Zastavuje se u Velkého Vonta a cosi mu ukazuje. Ostatní vyskakují ze svých sedátek a hrnou se k nim. Ale Losna zase ji odskakuje z jejich støedu. V levé ruce tøímá vítìzoslavnì prázdnou klec, k samotného je ka. "Nepoznali to, nepoznali!" oddechuje Mirek v úkrytu. "Není asi dobøe vidìt, e se dá je ek oubovat, závit na nìm je asi za lý dlouholetou pínou." Velký Vont volá do smìsice nad ených hlasù na Losnu: "A teï zpátky! Je tì zpátky! Musí je o klece!" Losna se zase otáèí. Jeho ruce se opìt dávají do práce. Je ek se po nìkolika vteøinách svob tam, kde byl øadu let. Ale na jak dlouho? myslí si Mirek. Teï ji není takové ticho pøi práci. Vontská rada vzru enì rokuje o tomto ú asném objevu. A

návrat je ka do klece, kdy dokázal pøedtím jeho vyklouznutí. Ma òák tu stojí poøád nehybný, zdrcený a jeho oèi metají blesky. Chtìl se tváøit lhostejnì, ale to, co Losna pøedvádí, je pøíli ú asné, ne aby dovedl nasa nosti. Je pravovìrný Vont, rozený ve Stínadlech, ale historický objev, zde právì pøedvedený, ho ne al mu v echnu nadìji na Velké Vontství. Losnovi trvá vrácení je ka do klece nìjak dlouho. Na èele se mu zase leskne pot. V oblièeji vaný výraz. Vrácení je ka do klece je tedy zøejmì obtí nìj í ne jeho vyjmutí. Vontská Rada netrpìlivì a bez výsledku zase nahlí í za Losnova záda. Je tì chvílí, chvíli, malou chvíli! Losnovo tìlo sebou náhle trhá, jako kdyby do nìj vjel elektrický proud. Otáèí se prudce kol osy a zvedá prudce pravou ruku, tøepe jí, a v ruce se ozývá zvonivé chrastìní. "Hotovo - je ek je tam!" volá vítìznì. "Podívejte se, u tam sedí, u tam zvoní, sly íte to a nikdo, jen mé ruce - nemù e ho z klece dostat ven!" Ano, je ek byl správnì vpraven opìt do klece! Vontská rada propukla v jásot a Velký Vont vzru enì prohlí el hlavolam, jako kdyby nechtìl oèím. Pak vstal, pokynul Vontské radì, aby i ona povstala, a kdy se jásot uti il, øekl: "U ho z nás nebude je ek v kleci líp uschovaný ne u toho, kdo s ním umí tak zacházet! A nikdo ezaslou í Velkého Vontství víc ne ten, kdo tak dlouho hledané tajemství ovládá. Otakare Lo upce, pøedávám ti Velké Vontství i s jeho symbolem!" Pøi tìchto slovech podal mu obøadnì hl do nastavené pravice a pokraèoval: "Veï Stínadla, jak nejlíp umí , vymy z nich patnost a Nedopus , aby se, by i jednomu Vontovi, stalo bezpráví! Sna se, aby svornost a kamarádstv avládlo ve vontských øadách, potlaèuj ka dou patnou my lenku svou i kohokoli jiného, dej v právu a spravedlnosti. Tak stálo psáno ve títu prvního Velkého Vonta, toho nejlep ího a ne dlivìj ího, a patný by byl ten, kdo by se chtìl od tìch zákonù uchylovat!" Po této øeèi se Vontská rada dala do silného a nad eného zpìvu bezeslovné písnì Vontù, zatí oøád je tì stál jako vyjevený s hlavolamem na otevøené dlani, nevìøící svému zraku ani sluc 53 V e ztraceno

Snad by se nebylo nikdy pøihodilo to, co v dal ích vteøinách následovalo, kdyby byl Losna m dlaò s hlavolamem zavøenou, nebo kdyby byl dokonce hlavolam ukryl do kapsy. V eho jiného by se rozradostnìné Rychlé ípy i Losna nadáli, ne toho, co se stalo: Vontská la svou stínadelskou píseò, nad enì, halasnì, a zvenèí se jí ozývala stonásobná ozvìna obyè pili, e volba Velkého Vonta je skonèená a teï e jim bude ze stupòù kostela slavnostnì ozn ek. A v tom radostném hluku a zpìvu mihl se ztemnìlými prostorami zru eného chrámu jakýsi èerný ato vøítil se do okruhu záøe lampiónù divoce vyhlí ející mu . "To je on! Podívejte! Ten nám psal pøece o Tleskaèùv deník! Mu ze Slepé ulièky!" vykøikl n ka. Ale nemusel to ani øíkat, v ichni ho i, kromì Èervenáèka, jej poznali. Ano, byl to on! "Nikdy!" volal zuøivì je tì v bìhu mu na bývalého Velkého Vonta. "Jedinì mùj syn bude Velk lá Stínadla si to pøejí, rozumíte, tìpán Ma òák musí být Velkým Vontem. Jedinì on má právo olam mého bývalého uènì!" Nìkolika skoky se pøiblí il k ohromenému Losnovi a døíve, ne mu v tom kdokoli mohl zabráni al mu z nepøipravené dlanì hlavolam a zmizel ve tmì. Pod lampióny nastal nepopsatelný zmatek. Výkøiky ú asu a rozhoøèení mísily se s hlukem pøev lkù i sedátek. První se vzpamatoval bývalý Velký Vont. Nezdr oval se ani obìhnutím stolku, za kterým sedìl e jednou rukou o desku stolu, pøeskoèil jej a rozehnal se za mizejícím mu em. Narazil na Losnu, který se právì tím smìrem také ji rozbíhal. Chvíli se oba vzájemnì sobì pletli a ztratili tak dvì èi tøi vteøiny drahocenného èasu. Hluk se zmìnil v ohlu ující øev. Pøeru ení volby Velkého Vonta v jejím posledním okam iku bylo nìèím naprosto neslýchaným. A e talisman Stínadel - je ek v kleci - dostal pøitom do nepovolaných rukou a zpùsobem tak ná ilným, èinila toto náhlé pøeru ení je tì více nestravitelnìj í. Mu s hlavolamem, zøejmì tedy Ma òákùv otec, prchal slepì k úkrytu Rychlých ípù. Proè právì tam? Jeho syn mu nejspí øekl o tajné chodbì - a on jí chtìl nyní s hlavolamem u Ho i bleskurychle pøemìnili v úkrytu své stanovi tì. Schovali se pod spadlý ochoz, jeho je ec spoèíval na dla bì je tì z doby, kdy s ním spadla výprava Sbìraèe. Z tohoto nového úkrytu Rychlé ípy sice nevidìly na osvìtlené místo pod lampióny, ale nevad

o. Tam se teï stejnì nedìlo nic zajímavého. Celá Vontská rada se zatím vzpamatovala a byla stì za Ma òákovým otcem. Ten vzápìtí po zmizení Rychlých ípù do nového úkrytu pøebìhl místo, kde je tì pøed nìkolik idìli zpod ochozu, který je dokonale kryl. Ma òákùv otec si svítil slabou baterkou. Dveøe do sklepa nalezl otevøené, jak je Rychlé íp vily pro svùj pøípadný ústup. Za dveømi se pak ozval jeho temný pád a podivný hluk. Pravdìpodobnì uklouzl na slizkých sch ch a teï se po nich øítil dolù. A ji se ene chodbou podél spadlého ochozu bývalý Velký Vont, sledovaný Losnou - a za nimi lá Vontská rada. Hluèí, cosi volají, ale není mo né zaslechnout v tom zmatku a dusotu nohou jediné souvislé . Pak se kdesi v hlubinách sklepení ze smìsic hlasù ozval výkøik, plný hrùzy a zoufalství. Vý c. Nìkolikrát za sebou. "Rychle! Pospì me tam!" vybídl Mirek hochy. Vybìhli ze svého úkrytu a potmì zvolna scházeli po vlhkých schodech. Kdy do li asi do jeji loviny, naskytl se jim podivný pohled. V záøi nìkolika baterek spatøili cosi velikého plouchat se v otevøené stoce, její hustá h rozvíøena. Nìkolik Vontù se shýbalo k zapáchající vodì a lovilo v ní. Pøedmìt ve vodì chví adinou a opìt se vynoøoval. Byla to hlava topícího se èlovìka. Pak kdosi pøeskoèil na druhou stranu stoky, z vody se vynoøily dvì ruce a Vont na druhé st ranì je uchopil. "Ma òákùv otec!" vykøikl Jarka. "Podívejte - Ma òákùv otec se topí. Spadl do stoky, kdy ut Ano - byl to on - napolo utopený, kdy byl teï za pomoci skoro v ech Vontù vytahován z bahn té vody. Popla ené vodní krysy prchaly do temných koutù, proplouvaly podì enì kolem nezvyklého pøedm vodách. "Kde máte hlavolam!?" køièel teï Losna podrá dìnì na Ma òákova otce. Ten se teprve vzpamato "Nemám . . ." øekl namáhavì. "Tam - ve vodì . . . je tam . . . upustil jsem ho . . . nìkde tam je . . ." Tleskaèùv hlavolam i se svým tajemstvím uvnitø je ka byl nav dy ztracen v bezedných nánosec stoky, stále se pøevracejících, mìnících se a odplouvajících do stokové spleti. Po slovech Ma òákova otce se podzemím rozpoutala hotová bouøe odporu. "To je konec," eptal zdrcenì Mirek na schodech. "Konec! Nebylo souzeno, aby svìt byl bohat í o Tleskaèùv objev. Nikdo u nikdy nemù e v pohyblivém bezedném bahnì té stoky hlavo chno bylo marné!" "Nemáme zde tedy u co pohledávat," pravil Jarka. "Mù eme jít - je opravdu konec! Snad doká na v e zapomenout." Ale vzchopili se teprve, kdy se nìkolik Vontù pøipravovalo k návratu do kostela. Neèekali, a na nì Vontové narazí. Vybìhli po schodech a ji byli skoro u dveøí do kostelní le svìtlo bylo rychlej í ne jejich nohy. Jeden z Vontù toti posvítil baterkou vzhùru a sp am jakési postavy - Rychlé ípy. "Vyzvìdaèi!" vykøikl. "Mìli jsme tu nìkoho cizího! V ichni nahoru - rychle!" Rychlé ípy vybìhly zatím ji dveømi do opu tìného kostela. "Ukryjeme se tady pod ochozem," eptal horeènì Rychlono ka, ale Mirek ten nápad odmítl: "Ne to by patnì dopadlo. První baterka by nás tady objevila. Musíme nahoru! Po ochozu!" Zaèali se krábat po naklonìném ochozu vzhùru, k oknu, kterým kdysi poprvé do tìchto míst v chlono ka tam byl výjimeènì první a pomáhal v em ostatním. Ji se ocitli ve výklenku okna a Rychlono ka trochu bezradnì usedl na její vnìj í øímsu, s ulice. Uvnitø zatím jí èást Vontù vybìhla a k ochozu a spatøila i usly ela Rychlé ípy, prchajíc Ozval se jejich výstra ný køik, který platil zástupùm Vontù venku èekajících na výsledek vo ychlé ípy byl nejvìt í nával Vontù pøed vraty kostela. V dy tam se pøece mìli dozvìdìt ne adel. Rychlono ka se ji nerozmý lel a skoèil. Byla to v ak pøece znaèná vý ka a prudký pád zpùso opadl na ruce i nohy a nìkolikrát se pøevalil. Ale ji se spou tìli a skákali i druzí ho i. li první z pronásledovatelù uvnitø na ochozu, skoro u okna. Bylo mo né, e mezi nimi je i L a. I kdyby pøátelství k Rychlým ípùm trvalo, nemohl se k nim pøed ostatními Vonty hlásit. "Zadr te je! Chy te je!" rozkøikl se teï do tmy na ulici v oknì nìjaký hlas a souèasnì se k

co to znamená. ob etou tradicí i organizaèní výstavbou. klidnì. Ale vzápìtí nato se ozvala uvnitø kostela ohlu ující rána. kdo by obì strany srovnal. aby dýchání usnadnily. pøed jeho oèima byl t Stínadelských ztracen. "Rozprchnìme se na rùzné strany!" navrhoval v bìhu Jarka. Ho i se dlouho nerozhlí eli. "Jsme doma. . Uprostøed ulièky svítila plynová lucerna svým syèivým zeleným svìtlem. rozkøiklo se v nìkolika minutách po tom. Soudr nost Vontù. e se i zemì zachvìla Starý. Druhého dne . Jeden z nich. Vzmáhal se.a il prolézt møí í v oknì ven na øímsu. Mirek se rozkøièel a ostatní ho i se pøidali. ale vzdálenost se nemìnila. ale marnì. Nìjaký dupot se ozval za nimi. L kého Vontství ani neujal. Vontská rada se je tì nìkolik hodin sna ila udr et vývoj ve svých rukou. "Mù eme øíct. e nový Velký Vont je ná pøítel. Za chvíli se octli na Rozdìlovací tøídì. jako kdyby byla kouzelná køídová èára. Potom vbìhli ho i do úzké ulièky. ani by musel poslouchat nìjakou Vontskou radu. e se dle pokynù Losny øídit nebud im e mù e vládnout jedinì Ma òák. A rozkøiklo se i to. toti existence je ka v kleci jako tal sman Stínadel. a jejich ruce se v lnì pohybovaly. Kd ybychom se mìli rozutíkat. "A my to vlastnì na Losnu ani nesmíme prozradit. Bývalý Velký Vont. Zdálo se. snad u ontské rady. budo teni. kdy hlavolam nenávratnì zapadl do b zedných hlubin kalu. . Jestli jim oba Vontové neuskoèí z cesty. jsme zachránìní!" volal Èervenáèek. aby etøili dech. Je tì tého veèera a pak následující den do lo ve Stínadlech k velikým potyèkám mezi Losnov To. ne byla vrata svatého Jakuba." odmítal Mirek. Hluk za nimi ustal. Nìkteré ulice se nezajímaly ani o Losnu. Neodèinitelná ztráta je ka v kleci zpùsobila úplné zhroucení odstoupiv ího Velkého Vonta. Rozbìhli se v opaènou stranu. zpuchøelý ochoz. smíøil. Poznal první tu ulièku. A to by neby Pak ji nemluvili. a míøili pak nejkrat í cestou k Rozdìlovací tøídì." Náhle se pøed nimi na rohu ulice objevili dva Vontové.a to je smìr na Druhou stranu. byl odra en a ke zdi domu Jarkovým ramenem . 54 Rozvrat ve Stínadlech Zápas Ma òákova otce docela vyvrátil bìh událostí. co chtìl! Ma òákovci neuznali volbu Losny za platnou a prohlásili. Pøebìhli ji a vnoøili se do bezpeèných ulic Druhé strany. nebyl schopen v té vìci jediného èinu. Spory mezi Vonty mu je tì dodaly. Nebylo nikoho. l nápor po nìm lezoucích Vontù a spadl s nimi. Ode el z vontských øad docela znechucený. Tím také zmizela úcta k celému vontskému zøízení. Vontové se zastavili u Rozdìlovací tøídy a nepøekroèili ji. vyztu ená rùznými zvyklostmi. "Bude to tak lep í . Ka dý si dìlal. oè jde.po marném namáhání smíøit Losnovce s Ma òákovci. pronásledují Rychlé ípy. který se neuhnul vèas. "Neuvìøí nám . Byla to ona! Tady p al tenkrát. "Máme jen jeden smìr pøed sebou . Jen zezadu sem doléhal køik ovatelù. Kdyby s ontové dovìdìli. Sna ili se dýchat zhluboka. co bylo nìkolik let dr eno v nejhlub í tajnosti. Rychlé ípy prolétly kolem nich jako rychlíko komotiva. vzdala se Vontská rada svého nav dy. Bylo zde úplné ticho a klid. Zástup Vontù mohutnìl." Ale Mirek odporoval. Vontové to poznali a zalekli se jejich køiku. ani o Ma òáka . tolik ho ztráta hlavolamu zd la. Vontové. sesula se v nìkolika hodinách pod tlakem pøekotných u ako stavba z karet.nebudou vìdìt. za kým z nás se mají dát. teï se ji ozývaly i výhrù né výkøiky. jeho konec a dosud spoèíval nad dla bou kostela. Nebylo pochyb o tom. e talisman byl nav dy ztracen a Stínadla e ji svùj talisman nemají.a ka dá z nich utvoøila své vlastn rému vládl dosavadní náèelník ulice. kdy el na svou vlastní pìst pátrat do Stínadel. Poznali. musel by nìkdo z nás chtìnechtì bì et smìrem jiným." navrhoval Èervenáèek. na trámu ve zdi. a postavili se j im do cesty. . tak obdivovaná ostatními ètvrtìmi mìsta. e on vìdìl o na í pøítomnosti na nejtajnìj í stínadelské slavnosti a neup by veta po dùvìøe Vontù k nìmu.

aby ozhojnil tuto povedenou spoleènost. Byl konec se v ím. kterou rozná ejí vodní krysy. Slova Ma òákova otce. Hlavní bylo. kdo je zasil. Bohou e vzalo na milost a po pøímluvì Dlouhého Bidla znovu pøijalo za èlena. mu má zase uniknout vládl se. kdy vytrhl Losnovi je ka z dlanì. teï po Mirkových a Jarkových vývodech. e je ka v kleci má Velký Vont jako sman Stínadel. které o celé vìci napsali do o TAM-TAMU. A pak u Tleskaè pøi pøezdívce zùstal. které chtìly mít svou úplnou samostatnost. Vynalo il proto v e. Em se sna il je ka zmocnit. Byly to vlastnì jeho peníze. i to. nedaly se z korunou! Ale prozradily pøitom neúmyslnì obìma Ma òákùm vchod do Høbitovní chodby. Na jak dlouho? Kdo to ví . Musel by se s ostatními dìlit o Tleskaèùv deník. vysvìtlila Rychlým ípùm poslední em toho celého podivného pøípadu.alespoò ze zaèátku deníku . Tak Ma òákùv otec byl tedy vlastnì ten záhadný EM.Ma òák zaplatil draze svou touhu u ívat ovoce práce svého uènì. kde se mìnila v kluzi tì a hokejová kolbi tì. . Parta Tondy Plíhala mìla teï plno práce ve Dvorcích. je ek dokonce zmizel! A teï po letech se doslechl prostøednictvím svého syna.snad také oèekával. To o hlasování velmi obtí né. setøela svou tajemnost. Zaplatil svým ivotem to. kterého se kdysi Jan Tleskaè obával! U n byl ne astný chlapec v uèení. e Em na el je kovu stopu. vybìhl ze tmy a Losnovi hlavolam vyrval z ruky. A poèet ulic. Kdy v o kostela spadl do bahnité vody. pro co i jeho uèeò musel polo it svùj ivot. spolkl nìkolik dou kù této otrávené hnijící tekutiny. svým odsto nic nepoøídil. aby v pøípadì nalezení deníku starým Ma òákem neb eníku pí e o nìm. døíve ne skonèil svùj krátký ivot! V deníku jej jmenoval jen Em. Ale spravedlnost pøièinila k øetìzu tìch v ech událostí je tì èlánek závìreèný. kdy se dozvìdìl. osídlených vìt inou Losnovými pøívr enci. Nebylo to v ak nic platné. Nìkolik ulic. A s seb vzal do hrobu i pøesné vysvìtlení posledních chvilek Jana Tleskaèe. i kdy se tvrdilo. Se ztrátou talismanu jako k yby se kázeò Vontù ztratila. po které se pídil po tolik let. Proè? Bylo to vlastnì poèáteèní písmeno jména Ma òák a Tleska htìl vypisovat celé.. Bratrstvo Koèièí pracky se stáhlo do tìtináèova krysího døevníku a rozhodlo se pøeru it ve straníky. a zemøel na celkový roz ve a otravu.i se svý pøedpokládaným ú asným tajemstvím . Tleskaèùv mistr Em . a tím aby je ek v kleci . e by v deníku mohlo být nìco. Vìt ina jeho pøívr encù si nepøála mít za Velkého Vonta nikoho jiného ne je Ma òákovci v ak byli neúprosní. ale nepodaøilo se jim t Ani Losna.Byl to úplný krach. Rychlé ípy tehdy ze Slepé ulièky uprchly. jeho se tak smutnì ujal. je ek v kleci. e ho Rychlé ípy m se obával. Mladý Ma òák byl zøejmì zasvìcen do otcových plánù. rostl. Po bouøích se uklidnila. aby si je získal.Brzy po závìreèných událostech napadl sníh a bílé sporty rozpt l v ech úèastníkù toho podivného pøíbìhu dokonale. Em zøejmì vytu il ú asnost objevu svého uènì Jana Tleskaèe. Nakazil se tak nevyléèitelnou nemocí. ale nepodaøilo se mu to. Snad . Jeho snaha o získání deníku selhala. kte l mezi náèelníky ulic. se sice sna ilo v dal ích nìkolika dy trosky bývalé vontské slávy.pøe el do jeho rukou. Stínadla vydala svá poslední tajemství. Napáchané zlo rozdrtilo toho. e v ím je vinen Ma òákùv otec i on sám.proto. aby se jeho syn stal Velkým Vontem. Snad dokonce nìkdy vidìl. co by mu mohlo u kodit . nakonec se volba pøece konala bojem a nikoli hlasováním. Proto také ani nevolal na pomoc ostatní chlé ípy pronásledoval. Sbìraè pøestal vycházet úplnì. e koøist. proto e i Losna mìl za sebou ohromný poèet pøíznivcù. èi jak se tuto vìc vùbec dozvìdìl ení dùle ité. od které ji i Vontská rada utekla. A kdy vidìl. A po Tleskaèovì smrti zahalené závojem jistoty a pouhých dohadù. který se dobrovolnì zøekl Velkého Vontství. e plán má nìjakou souvis em. e jej mají Rychlé Høbitovní chodbou ve el tajnì Ma òákùv otec v den volby pøed jejím zahájením do opu tìného yl a sledoval pak boj mezi svým synem a Losnou. Také Tleskaèùv deník se rozhodl Ma òákùv otec získat. Bylo to v e tak jasné. e nìco o Tleskaèovì tajné práci. jak Tleskaè plán do je ka ukládá. Kdo z Vontské rady to jeho synu prozradil. zt a pøijala na sebe tváønost klidné obyèejné ètvrti. o kterém pøedpokládal.

" prohodil Mirek. e jsem to pro vás mohl udìlat. "a nechtìl bych ho pro ívat je tì jednou "Málem by mì pøipravil o nejvìrnìj í kamarády!" pravil Èervenáèek a rozhlédl se po ostatníc "Byl to nepøetr itý øetìz událostí. nafoukl se a halasnì oznámil: " o. odlo ili slavnostnì pera a ka dý nìc Byl to opravdu pøepodivný pøíbìh. dobré nápady vnukával a dobrou mysl dodával? Byl jsem to já. a nich vyprávìt! A tím slavnostnì. plantá níci a jiní ivnostníci jim na roveò postavení! Ale kdo e vás musel povzbuzovat.Co se stalo s Losnou a Ma òákem. odvá ný nebylo zatì ko. odvaha poklesávala a pro zíravost selhávala jako zaml ená podzimní mlhou? Kdo to byl. ho i u do Stínadel více ne li Kdy dopsali o celé historii poslední vìtu v TAM-TAMU. Rychlono ka. dìlali jsme jistì ka dý. prozíravost i vytrvalost !" øekl Jarka. vá neúnavný podnìcovatel ke v emu. jsem rád. nebylo Rychlým ípùm známo. jaké jsme je tì neza ili a u taky asi neza ijeme!" mín "A ty události kladly velké po adavky na na i pohotovost. kdy va e vytrvalost ochabovala. vá bdìlý strá ce. co jsm není zapotøebí. který vám odvahu v mysl znovu al. abych nìjak zvlá své zásluhy zde zdùrazòoval! Ka dý o nich jistì víte. struènì a skromnì tedy koneènì konèím!" . Ale nevyèítám to. odvahu. A pak pøi la øada na Rychlono ku. Vykulil své pichlavé oèi.