You are on page 1of 78

2.

VLHKOST DŘEVA
2.1. Vlhkostní vlastnosti dřeva 
Dřevo je hygroskopický materiál schopný
přijímat nebo odevzdávat vodu ve skupenství
kapalném nebo plynném. 
Dřevo může přijímat i jiné kapaliny 
Voda je z praktického hlediska nejvýznamnější 
Rostoucí strom obsahuje velké množství vody,
která je nezbytná pro jeho existenci

 Poskácení se obsah vody dále zvyšuje nebo
snižuje 
Vzhledem k hygroskopicitě dřevo vždy vodu
obsahuje 
Voda ovlivňuje většinu vlastností dřeva 
Se změnou obsahu vody ve dřevě jsou spojeny
změny: hustoty dřeva, rozměrové změny,
odolnost proti houbám a napadení hmyzem,
fyzikální a mechanické vlastnosti, technologické
postupy zpracování a další.

2.2. VLHKOST DŘEVA 
Přítomnost vody ve dřevě 
Rozeznáváme: - vlhkost absolutní wabs
- vlhkost relativní wrel

mw − m0 mv
wabs = .100 = .100 (%)
m0 m0

mw − m0 mv
wrel = .100 = .100 (%)
mw mw

při prodeji nebo nákupu dřeva podle jeho hmotnosti  Přepočty absolutní a relativní vlhkosti:  Wrel = (100 . Wrel) / (100 – wrel) . wabs) / (100 + wabs)  wabs = (100 . Absolutní vlhkost se používá při charakteristice fyzikálních a mechanických vlastností  Relativní vlhkost se používá tam. např. kde je nezbytné znát procentické zastoupení vody z celkové hmotnosti mokrého dřeva.

Nomogram pro vzájemný převod absolutní a relativní vlhkosti dřeva (podle Vanin 1955) .

kde jádro (vyzrálé dřevo) má 3 – 4 krát menší vlhkost. než běl  U listnatých dřev není podstatný rozdíl ve vlhkostech mezi středovými a obvodovými vrstvami kmene . Rozložení vlhkosti v kmeni rostoucího stromu je nerovnoměrné a mění se s výškou a po průměru kmene  Největší rozdíl mezi vlhkostí jádra (vyzrálého dřeva) a bělí je obecně u jehličnanů.

.

S výškou stromu se vlhkost zvyšuje – neplatí u jádra jehličnanů. než vlhkost stromů starších  Vlhkost dřeva se mění i v průběhu roku – maximální je v zimním období. kde se vlhkost s výškou téměř nemění  Vlhkost stromů mladších je vyšší. minimální je v období letním  Vlhkost kolísá i v průběhu dne .

Podle vlhkosti se dřevo často v praxi zařezuje do následujících skupin 1) Dřevo mokré. topol až 180%) 3) Dřevo vysušené na vzduchu (w = 15 – 22%) 4) Dřevo vysušené na pokojovou teplotu (w = 8 – 15%) 5) Dřevo absolutně suché (w = 0%) . dlouhou dobu uložené ve vodě (w > 100 %) 2) Dřevo čerstvě skáceného stromu (w = 50 – 100%. některá dřeva např.

.

U některých druhů výrobků má být o 1 – 2% nižší  Tím se předejde nežádoucím deformacím v důsledku kolísání teploty a vlhkosti vzduchu . resp. Vlhkost dřeva má velký význam při zpracování dřeva a používání výrobků ze dřeva  Tuto vlhkost označujeme jako technickou vlhkost  Zahrnuje jak výrobní tak provozní vlhkost  Výrobní w = provozní w.

ROZDĚLENÍ VODY VE DŘEVĚ Z hlediska uložení ve dřevě dělíme vodu na:  chemicky vázanou  vázanou – hygroskopickou  volnou.3. 2.kapilární .

Chemicky vázaná voda  Součást chemických sloučenin  Nelze ji odstranit sušením. jen spálením  1 – 2% sušiny  Na fyzikální a mechanické vlastnosti nemá žádný význam .

hygroskopická V buněčných stěnách  Vázána vodíkovými můstky na hydroxylové skupiny OH amorfní části celulózy a hemicelulóz  Výskyt ve dřevě při 0 – 30%  Při charakteristice fyzikálních a mechanických vlastností má největší a zásadní význam . Voda vázaná .

5% Tvrdost ve směru vláken asi o 4% Tvrdost kolmo na vlákna asi o 2.Změna fyzikálně mechanických vlastností dřeva změnou vlhkosti : Jestliže klesne vlhkost dřeva (pod BNV !!) o 1% stoupne pevnost dřeva takto : Pevnost v ohybu (statická) asi o 4% Modul pružnosti E  asi o 2% Pevnost v tlaku  asi o 6% Pevnost ve smyku  asi o 3% Pevnost v tahu ⊥ asi o 1.5% .

.

.

a mechan.kapilární  Vyplňuje lumeny buněk a mezibuněčné prostory  Podmínkou přítomnosti ve dřevě je výskyt vody vázané  Od 30% do maximální vlhkosti okolo 150 – 200%  Při charakteristice fyz. Voda volná . vlastností má podstatně menší roli než voda vázaná .

označuje stav buňky. Hranicimezi vodou vázanou a volnou stanovujeme na základě určení meze nasycení buněčných stěn nebo meze hygroskopicity  Mez nasycení buněčných stěn. dále jen MNBS. při kterém je buněčná stěna plně nasycena vodou a lumen přitom neobsahuje žádnou vodu ve skupenství kapalném  Teplota nemá na tuto veličinu prakticky žádný vliv  U našich dřevin se vlhkost při MNBS pohybuje v rozmezí 22 – 35% (průměr 30%) a závisí zejména na druhu dřeviny .

995%) . jehož relativní vlhkost je blízká nasycení (φ = 0. kterou dosáhne dřevo dlouhodobě uložené do prostředí. MNBS je obtížně stanovitelná hodnota  Mez hygroskopicity (MH) – vhodnější charakteristika  Definice: MH je takovou rovnovážnou vlhkostí.

.

ρ0 – hustota absolutně suchého dřeva. Rozdíl mezi MNBS a MH spočívá zejména v prostředí. ρH2O – hustota vody . kterému je dřevo vystaveno  MNBS – voda ve skupenství kapalném  MH – voda ve skupenství plynném  Při teplotě kolem 15 – 20°C mají obě veličiny přibližně stejnou hodnotu ( přibližně 30%)  MH je na rozdíl od MNBS závislá na teplotě prostředí a s rostoucí teplotou klesá  Závislost MNBS (MH) na hustotě  1 1  MNBS ( MH ) =  − .ρ H 2O  ρk ρ0  ρk – konveční hustota.

4. Jodometrická titrace  Nepřímé: 1. Elektrické vlhkoměry a) odporové b) kapacitní c) mikrovlnné d) impedanční . Metody měření vlhkosti  Přímé: 1. Hygrometrické 2. Destilační 3. 2. Měření optických vlastností 3. Hmotnostní (gravimetrická) 2.

100 (%) m0 m0 mw – hmotnost vlhkého dřeva. Měření vlhkosti gravimetrickou (váhovou) metodou  Nejpřesnější metoda určení vlhkosti dřeva  Referenční metoda při posuzování přesnosti elektrických vlhkoměrů  Metoda vychází z definičního vzorce vlhkosti mw − m0 mv wabs = . m0 – hmotnost absolutně suchého dřeva .100 = .

Destilační přístroj k určování vlhkosti dřeva (podle Kollmanna a Hockeleho 1962) .

které jsou výrazně ovlivňovány vlhkostí dřeva Měří se tedy některá elektrická veličina. jenž měří některé elektrické veličiny dřeva. Měření vlhkosti dřeva elektrickými vlhkoměry Vlhkost dřeva výrazně ovlivňuje všechny základní elektrofyzikální veličiny dřeva Výhodné při měření vlhkosti dřeva Elektrický vlhkoměr – přístroj. která však přímo nepředstavuje materiálovou charakteristiku .

.

vady dřeva) .Vnitřní. kteří ovlivňují konkrétní elektrickou veličinu: . anizotropie.odporové s jednosměrným napětím . teplota. chemická kontaminace dřeva .dielektrické se střídavým napětím  Fyzikální činitelé. hustota. tvořící podmínky měření (frekvence a intenzita elektrického pole. relativní vlhkost vzduchu. Podle druhu elektrického napětí rozlišujeme vlhkoměry: . dané vlastnostmi materiálu (druh.Vnější.

upínací (svorkové) (f). Měření vlhkosti odporovými vlhkoměry  Velký vliv vlhkosti dřeva na jednosměrný elektrický odpor  Kontakt se dřevem umožňují měřící elektrody  Elektrody fixované na měřícím přístroji  Elektrody samostatné – spojené s přístrojem pomocí kabelu  Podle konstrukce je možné elektrody dělit na: zarážecí (jehlové) (c.d). hloubkové (b).) (e) . přítlačné (a). zvláštní (válcové….

.

Měření vlhkosti dřeva dielektrickými vlhkoměry  Podle měřené elektrické veličiny je dělíme na: – Kapacitní – Absorpční včetně mikrovlných – admitační Z hlediska použitých frekvencí je dělíme na: – Nízkofrekvenční (nf) – Vysokofrekvenční (vf) – Mikrovlnné (vvf) Převážně vysokofrekvenční a mikrovlnné .

až 90%  Dielektrické jsou rozšířeny převážně v USA . Porovnání odporových a dielektrických vlhkoměrů  Dielektrické: rozsah měření – celý rozsah vlhkosti u dřeva (nejčastěji 0 – 30%) nerespektování druhu dřeva – chyba ± 10%  Odporové: rozsah měření -> 5 – 30% nerespektování druhu dřeva – chyba ± 4%  V praxi jsou nejrozšířenější odporové vlhkoměry.

.

NAVLHAVOST DŘEVA  Dřevo je navlhavý (hygroskopický) materiál  Vlhkost dřeva. se nazývá stavem vlhkostní rovnováhy (SVR)  Adsorpce – dřevo přijímá vlhkost  Desorpce – dřevo ztrácí vlhkost . který je takto dosažen.5. která se ustálí při daných podmínkách prostředí (relativní vzdušná vlhkost a teplota)se nazývá rovnovážnou vlhkostí dřeva (RVD)  Stav. 2.

při relativní vlhkosti vzduchu φ = 30 – 90% o 2.5 – 3. při φ = 10 – 90% je poměrně konstantní .5%  Při φ < 30% a φ > 90% se rozdíl mezi adsorpcí a desorpcí zmenšuje na nulovou hodnotu  Závislost RVD na φ při konstantní teplotě se nazývá sorpční izotermou  Hystereze sorpce – rozdíl sorpčních izoterm při adsorpci a desorpci. Pro stejnou relativní vlhkost a teplotu vzduchu je vlhkost dřeva vyšší při desorpci než při adsorpci.

.

Teorie rozdílného počtu sorpčních míst  2. Teorie kónických pórů  3. Teorie hygroelastického efektu  Kombinací všech tří teorií lze vysvětlit vyšší hodnoty sorpční izotermy při desorpci než při adsorpci . Teorie vzniku hystereze sorpce  1.

.

Teorie vlastního mechanizmu sorpce  Tři základní teorie. Teorie kapilární kondenzace . Dentova izoterma  2. které vycházejí z rozdílných způsobů vázání molekul vody v buněčné stěně  1. BET (Brunauer – Emmet – Teller) izoterma  3.

.

kapalné a plynné  S přechodem z jedné fáze do druhé se mění jejich entalpie . o kterém předpokládáme. že je reversibilní  Pro další uvažování je toto značné zjednodušení nutné  Voda se ve dřevě vykytuje ve všech třech fázích – pevné. Termodynamika sorpce  Systém dřevo – voda je systém termodynamický.

což je spojeno se změnami energetických hladin  Při vypařování vody ze dřeva je potřeba tepelnou energii dodávat  Při sorpci se teplo uvolňuje a nazýváme ho diferenciálním teplem sorpce Qs . Sorpce vidy dřevem představuje fázový přechod z jednoho skupenství do druhého (vodní pára – kapalina).

NASÁKLIVOST DŘEVA  Schopnost dřeva v důsledku pórovité stavby nasávat vodu ve formě kapaliny  Užitečná vlastnost při posuzování maximální vlhkosti dřeva  Maximální vlhkost – plné nasycení vodou vázanou a max.6. množství vody volné  Výpočet max. 2.ρ 0 . vlhkosti dřeva: ρ s − ρ0 wmax = MH + ρ s .

.

propustnost) .7. který je funkcí jak prostorových souřadnic tak i času  Ačkoliv považujeme vlhké dřevo za kontinuum. 2. POHYB VODY VE DŘEVĚ  Těchto vlastností využíváme při sušení dřeva  Pomalé sušení zvyšuje energetickou náročnost  Příliš rychlé sušení snižuje kvalitu materiálu  Je nutné znát pohyb vody ve dřevě. dělíme pohyb vody na pohyb vody vázané (difusi) a pohyb vody volné (kapilární elevaci.

S – plocha difuse. t – čas. Difuse (m2. dl – vzdálenost rozdílných koncentrací.s-1). Difuse  Charakterizuje ve dřevě pohyb vody vázané  Je vyvolána nerovnoměrně rozloženou vlhkostí. která způsobuje pohyb vody ve dřevě a vyrovnání vlhkosti  Je-li difuse konstantní v čase a mění se pouze se vzdáleností.S dl D – koef. Fickův zákon: m dc = D t . dc – rozdíl koncentrací . m – hmotnost předifundované kapaliny. popisuje proces I.

ρH2O – hustota vody  DL : DR : DT = 35 : 3 : 2  Význam zejména z pohledu stavební fyziky při výpočtech dlouhodobých klimatických podmínek v budovách . Rozdíl koncentrací: dc = dw . ρr . ρH2O  Kde ρr .redukovaná hustota dřeva.

ale i v čase  Proces popisujeme jako nestálý (nestacionární) a odvozujeme ho derivací stacionárního vztahu podle času: dm  dc  = D. Fickova zákona ve tvaru: ∂c ∂ c 2 =D 2 ∂t ∂l . Při sušení se však mění koncentrace vlhkosti nejen v prostoru.S .  dt  dl   Úpravou dostáváme zápis II.

protože klesá vazebná energie mezi sorpčními místy a molekulami vody. ale jen do MNBS  Teplota je kritickým faktorem. Difuse vody vzrůstá s vlhkostí a teplotou  Koeficient difuse s rostoucí vlhkostí vzrůstá. difuse v podélném a příčném směru vyplývají z rozdílné pohyblivosti molekuly vodní páry v lumenu a v buněčné stěně  Zvyšováním hustoty dřeva se difuse vody snižuje . se zvyšující se teplotou roste intenzita pohybu molekul vody ve dřevě  Rozdílné hodnoty koef.

vyvolaným gradientem vnějšího tlaku  Kapilární elevace – vzlínání volné vody v kapilární struktuře dřeva  Ve dřevě ponořeném do vody vystoupí hladina v každé kapiláře do výšky h nad vodní hladinu dle vztahu: . Kapilární elevace  Volná voda v kapilární struktuře dřeva o poloměru větším jak 10-7 m se může pohybovat dvěma základními druhy pohybu: – Vzlínáním po stěnách kapilár – Hydrodynamickým pohybem.

g – tíhové zrychlení .povrchové napětí vody. ρ - h= hustota vody. 2σ σ. r – poloměr ρrg kapiláry.

 Gradient vnějšího tlaku je v tomto případě dán rozdílem tlaků nad volnou hladinou p0 a nad meniskem v kapiláře pr podle všeobecného tvaru LaPlaceovy rovnice: 2σ p0 − p r = r  A tlak nad volnou hladinou je dán: RT p0 = . T – absolutní teplota.m-1. M – molekulová hmotnost vody.1441 J.J-1). φ – relativní vzdušná vlhkost . ln ϕ M Kde R – plynová konstanta (8.

L .délka . dp – rozdíl tlaků na koncích zkušebního tělěsa. Propustnost  Fyzikální vlastnost. k – koef. při které dochází k pohybu kapaliny (volné vody) v důsledku gradientu vnějšího tlaku  Ustálené podmínky objemového toku kapalin (konstantní rychlost toku v čase) se popisují Darcyho zákonem v integrálním tvaru: V dp =k St dL  Kde V – objem protlačené kapaliny. S – plocha toku. propustnosti. t – doba trvání toku.

 Koeficient propustnosti k poskytuje informace o počtu a stavu vodivých cest ve struktuře dřeva .

u buku se jeho hodnota pohybuje v závislosti na poloměru cév od 1. struktuře a velikosti ztenčenin v buněčné stěně a propustnosti jednotlivých anatomických elementů  Všeobecně platí. anatomickém směru.10-12 do 294.6. např.10-12 m. rozměrech elementů dřeva. že dřevo listnáčů je propustnější pro kapaliny než dřevo jehličnanů  Rozdíl je způsoben převážně přítomností cév .  Propustnost je závislá na: druhu a anatomické struktuře dřeva. Koef. propustnosti je velmi variabilní veličina.

ve směru radiálním. je dřevo propustnější než ve směru tangenciálním  Rozdíl mezi podélnou a příčnou propustností je větší u dřeva listnáčů než u jehličnanů a tento poměr se pohybuje v rozmezí 104 – 106 : 1 . podobně jako difuse. Největší propustnost je ve směru podélném.

2. BOBTNÁNÍ A SESYCHÁNÍ DŘEVA  Přizměnách vlhkosti dřeva v rozsahu vody vázané podléhá dřevo rozměrovým změnám  Změny obsahu volné vody nad mezí hygroskopicity nemají vliv na změnu rozměrů  Sesychání a bobtnání je lokalizováno v buněčné stěně.8. kde dochází k přibližování a oddalování fibrilární struktury  Velký vliv má orientace fibril .

 Největší podíl z buněčné stěny zaujímá S2 (90%)  Orientace fibril = 15 – 30° odklon od podélné osy  V podélném směru jsou změny podmíněny odklonem fibril => minimální změny  Maximální sesychání a bobtnání je napříč vláken  v podélném směru nemohou molekuly vody vnikat mezi fibrily do valenčního řetězce. takže nenastává jejich rozestupování v tomto směru .

.

 Koeficienty sesychání a bobtnání mají rozdílné hodnoty  Jedná se o reverzibilní proces. plošné nebo objemové rozměry tělesa  Definují se jako podíl příslušné rozměrové změny a původní hodnoty rozměru . který probíhá po jedné trajektorii  Odlišné hodnoty vyplývají pouze z definice a matematického vyjádření procesu  Při bobtnání a sesychání se mění lineární.

BOBTNÁNÍ DŘEVA  Bobtnání (α) – schopnost dřeva zvětšovat svoje lineární rozměry.MH  Celkové (maximální) bobtnání – bobtnání dřeva od absolutně suchého stavu do meze hygroskopicity  Bobtnání částečné – v jakémkoliv menším intervalu  Vyjadřuje se podílem změny rozměru k původní hodnotě a uvádí se nejčastěji v % . plochu nebo objem při přijímání vázané vody v rozsahu 0% .

plochu nebo objem. jestliže se vlhkost změní o 1 % αi αi Kα i = = (% / 1%) w2 − w1 dw .100 = . plochy nebo objemu. w2 – vlhkost po ukončení bobtnání Koeficient bobtnání Kα – udává procentickou změnu rozměrů. i – indey udávající směr. jeho plocha nebo objem.100 (%) aiw1 aiw1 Kde: a – rozměr tělesa. w1 – vlhkost před bobtnáním. aiw 2 − aiw1 daiw αi = .

ρ0 αr = 9. tangenciální a radiální bobtnání: αV = 28 .1 . ρ0 . ρ0 αt = 17 . Nebo známe-li celkové bobtnání: α max Kα i = (% / 1%) MH Celkové objemové bobtnání: αVmax = wMH . ρ0 Celkové objemové.

1 – 0.4%  V radiálním směru 3 – 6%  V tangenciálním směru 6 – 12%  Celkové objemové bobtnání je dáno součtem výše uvedených bobtnání  Bobtnání v jednotlivých směrech udává poměr: αt : αr : αl = 20 : 10 : 1  Diferenciální bobtnání udává poměr radiálního a tangenciálního bobtnání: αdif = αt /αr . Bobtnání má anizotropní charakter  V podélném směru 0.

 Hodnota diferenciálního bobtnání závisí na hustotě dřeva – s rostoucí hodnotou se snižuje  Jehličnaté dřeviny > listnaté dřeviny  Průměrná hodnota = 2  Běžně se pohybuje v intervalu 1 – 3.5 .

při kterém se zmenšují lineární rozměry. plocha nebo objem tělesa při ztrátě vody vázané  Podobně jako bobtnání můžeme sesychání vyjádřit vztahem: aiw1 − aiw2 daiw βi = . Sesychání dřeva  Sesychání (β) – proces.100 (%) aiw1 aiw1 .100 = .

 Sesychání se řídí podobnými zákonitostmi. jako bobtnání a rozeznáváme stejně definované další charakteristiky – koef. sesychání Kβi a diferenciální sesychání βdif: βi βi Kβ i = = w1 − w2 dw β dif = βt / βr .

ρK  βVmax = 28 . radiálním a tangenciálním směru se stejným podílem v jednotlivých směrech  Celkové objemové sesychání je přímo úměrné konvenční hustotě dřeva:  βVmax = wMH . Objemové sesychání je dáno součtem lineárních sesychání v podélném. ρK .

 Hodnoty sesychání βi a bobtnání αi (lineárního. βi / (100 – βi)  βi = 100. objemového sesychání můžeme rozdělit dřeva do následujících skupin: . plošného a objemového) lze navzájem přepočítat podle následujících vztahů:  αi = 100. α i / (100 + α i)  Na základě hodnot koef.

.

která jsou dány nerovnoměrným sesycháním. mají dočasný charakter po vyrovnání vlhkosti zanikají . Vnitřní napětí při vysychání dřeva  Přivysychání dřeva vznikají ve dřevě vnitřní napětí. a skládají se ze dvou složek – vlhkostního a zbytkového napětí  Dřevo nevysychá rovnoměrně => objevují se gradienty vlhkosti => vznik vlhkostních napětí  Pokládají se za pružná.

.

 Zbytková napětí jsou trvalá a při příliš rychlém
sušení jim nelze zabránit 
Na počátku sušení – v povrchových vrstvách
tahové napětí a ve středových tlakové napětí
=> povrchové trhliny 
Při dalším vysychání se charakter mění – v
povrchových vrstvách tlakové napětí a ve
středových tahové napětí => vnitřní trhliny 
!!! Správná rychlost sušení!!!

 Povrchové i vnitřní trhliny vznikají v radiálním
směru a k roztržení pletiv dochází především
podél dřeňových paprsků 
Příliš pomalé sušení 
Příliš rychlé sušení 
důsledky

Borcení dřeva 
V důsledku anizotropního charakteru dochází
při bobtnání nebo sesychání ke změnám tvaru
sortimentu a tento jev se nazývá borcení dřeva 
Může se vyskytovat v příčném i podélném
směru 
Příčné borcení je vyvoláno rozdílným radiálním
a tangenciálním sesycháním sortimentu a je tím
větší, čím větší je jeho vzdálenost od dřeně k
obvodu kmene

.

které způsobí prohnutí nebo stočení řeziva  Prohnutí sortimentu – rozdílné podélné seschnutí jádra a běli nebo přítomnost reakčního dřeva . Podélné sesychání vzniká nerovnoměrným podélným sesycháním dřeva.

které ztěžuje jeho opracování a použití v prostředí. kde se často mění vlhkost vzduchu a teplota . Stočení je vyvoláno točitostí kmene – točivý průběh vláken ve kmeni  Borcení je vážným nedostatkem dřeva.