: III· 2 10 cena 3

od r i Ittrac i mate· "I pro ba ~e 0 0 filtracil

AnatYzy moto ,ovych 0 j ka ali·

ISSN 1338-0524

Casopi 5 Tribo Technika vydava:

Vydavatel'stvo Tec hpa rk, o. Z.

reqistracla vykonana 22. 1 O. 2003 pod c. WS/1-900/90-22538

Redakcia:

Tech Park, o. Z., Pltnfcka c. 4,01001 Zlllna, Siova kla Tel.: +421 41 5001656 - 8, 0905206227

E-mail: redakcia@techpark.sk.redakcia@tribotechnika.sk www.tribotechnika.sk

Odborny garant:

Ing. Jozef Dominik, Csc. e-mail: dominik@techpark.sk

Sefredaktorka:

Ing. Dana Tretinlkova e-mail: tretinikova@techpark.sk

Redakcia:

Ing. Lukas Kula

e-mail: kulaertechpark.sk Ladislav Repclk

e-mail: repcik@techpark.sk Miriam Magathova e-mail: magathova@techpark.sk Ing. Michal Gonda e-mail:gonda@techpark.sk

Marketing a inzercia: marketing@techpark.sk i nzerclaeotechpark.sk

Obchodne zastupenie INAG, s. r. o. Zvolen:

Riaditel'ka: Maria Cerovska

tel.: 0455361 054 mobil: 0903526053 inag.zvolen@gmail.com

Grafika:

Graficke studio vydavate lstva TechPa rk zm na

Tlac:

P+M Turany, www.p-mtlac.sk

Rozsiruje:

Vlastna dlstrlbucna slef, MEDIA PRINT KAPA -pressgrosso, Bratislava

Obrazok na titulnej strane: Spinea Presov

Printing Plate

~ filtrace oleju

~ filtrace obrabeclch kapalin

~ odstrariovanl vody z oleje

~ diagnostika cistoty oleju ISO 4406/1999

~ provozovanf Total Fluid Management

Hesnova654

67531 Jemnlca mobil:+420603711982 tel./fax: +420 568451508 e-mail: j.ellinaer@seznam.cz

Oficialne zastupenie svedskej firmy ALENTEC&ORION AB

--

-- --

~©J~U(g)~~

oLJOJOvf HospovAKS-l vo

Olejove hospodarstvo pre autcservisy a priemysel Kompletne nesenie clejoveho hcspodarstva,

sklady, potrubne rozvody, vydaje, _

Kornpletny sartiment vyrobkov

JANRENT, s. r. o.

Studena 3 82104 Bratisl ava

Riadiace sy,temy nil:

vydaj olejov, rnaziv, techruckych kvapalin prepojenie na Pc. presne vydaje, evidencia vydajov rnoznost doprograrnovania atypickych funkeii

0903462169

ja n rent@janrent.sk

www.janrent.sk

~.t4METAL To: [katalog firiem] VIAC NEZ ?OOO FIRIEM Z GELEHQ SVETA - wwwAmetaLpl
RQZOELENYCH DO KATEGQRII
- wwwAmelal.de
[ burza strojov] VIAe NEZ 2300 A~TUALNYCH INZERATOV NA NAKUP
A PREON r- wwwAmetal_cz
[burza pr6ce] INZERATY PRACOVNiKOV A PREOAJCOV Z OB(]RlJ ~~ wwwAmetal.com
7-'"1 ~~
,....., wwwAmetaLnl
[udalosti] PREHLAD ODBORNYCH VELTRHOV A PODUJATi
VO SVETE - wwwAmetaLat
[ aktuality] TECHNOLOGIE, ROZHOVORY, REFERATY, VSETKO Co L www.4metoLbe
POTREBUJETE ===
wwwAmetal_ru
[media] INFORMACIE 0 ODBORNYCH CASOPISOCH • wwwAmetal_ch
Z CELEHO SVETA
VASA FIRMA V OBJEKTiVE NASEJ KAMERY u: wwwArnetaLit
[video] I www.ametol.ro
... • ~ • r === wwwAmetal.hu
~, .. 'I!! .. 1 GET THE MEMBERSHIP ; ~ wwwAmetal_us
.Z005 Z006 "P ri rift n ~rp I ate Vtiieni priatelia, mili Citatelia,

celosvetovd financnd a hospodarska krfza odhalila vela slabostf sucasnej fudskej civilizdcie. Cas potvrdzuje, ie prfCinou tohto celosvetoveho kolapsu nebol iba zle fungujuci financny sektor. PrfCiny su sirsie. Vyplyvaju z dvoch zdsadnych rozpomych civilizacnych megatrendov; a to vzfahov Clovek verzus ekonomika a ekonomika verzus iivotne prostredie. Ukdzalo sa, ie prtrodne zdkony - fyzikdlne, chemicke, biologicke - nie je moine nahradif roznymi spekuiattvnymi te6riami, met6dami a technikami. liar, niekedy su pre ich relatfvnu platnosf zneuifvane aj matematicke vedy. Zle postavend premisa vsak vidy vedie k nepravdivemu vysiedku. To je moine uskutocnif iba krdtkodobo, maximdlne v strednodobom horizonte. "Bubliny; ktore dominovo praskaliod zaCiatku roka 2008 boli len dostedkor« neudriatefnehonapatia medzi.reainou ekonomikou" a"ekonomikou bez hodnot':

Realna ekonomika sa nerodf na bdzefiktfvnych dohOd skupfn Iudi. Je zavist« od prfrodnyci: zdkonov a ich ovladnut! pre lepi! a kvalitnejsf iivot fudskej civilizdcie. To moiu uskutocflovaf iba fudia, ktorf su tvotivt, siobodni, ale aj vzdelanf. Informdcie takto vzdelanych fudf sa v praxi premieflaju na znalosti. Vlastnfctvo znalostf je najvyssou konkurencnou vyhodou vhospoddrstvach v regi6noch, aleaj vglobdlnom rozm ere. Aj preto, akchceme by( uspe§nymi, musrme mafviac kvalitnejsfch znalost! ako inf. To suvis! s celoiivotnym vzdeldvanfm a informacnym tokom. Jednou z vied, ktord hfadd lepsie riesenia pre cloveka je aj tribol6gia. Zlucu]« hlboke poznanie naimensid: castfc v prfrode, v prospech vefkYch ucelenych systemo\!, ich efektrvnosti, spofahlivosti a prijatefnosti pre zivotne prostredie. Nanotechnol6gie otvd raj u nove dosiatnepoznane horizontyvtribol6gii, tak ako digitdlne technol6gie, vrdtane bioniky, vytvdraju nove moinosti pre modelovanie a simulovanie optimd Inych tribolog icl<jch systemov. To su nove horizonty vedy a kou je tribol6g ia.

Doznievaiuca, alebo lepsie vyjadrene, utlmend globdlna hospodorska kriza dala vel'ku vyzvu aj vednemu odboru tribol6gia. Krfzy su vidy vel'kymi vyzvami pre zmenu. Pri tejto krfze, je to 0 vefkej zmene v fudskom vnfmanf. SU 0 tom, iefalosny, doping om dosiahnutj krdtkodoby uspech, nepodloieny ptirodnym! zdkonmi, je zaCiatkom krfzy. Dlhodoby uspech v hospodarstve sa rodfv inovdcidch, zaloienych na prlrodovednych zakonoch, na ovlddnutf a h arm 6niiCIoveka s prfrodou. Vtomto procese musia by( dominantnymi hracmi technici a prfrodovedci. Nie spekuiant), klamdri a fahkovdini dobrodruhovia. Vyznam techniky sa opafvracia spafna scenu. Ktomu treba fudf. Mudrych, zanietenycn a znaiyd: fudr sosirol<jm rozhfadom. Takych potrebuje aj tribol6gia. Ktomu sa sriait malym dielom prispiefaj populdrno - odbornycasopis TriboTechnika.

Ing. Peter Magvasi, esc, hosf. Prof.

Minister hospoddrstva SR v roku 1994

412010 TrlboTechnlka

Tribologickii vlastnosti amorfnych uhlicitokremil:itjch povlakovani na nitridovanych a postoxldovan'ich ocellach nanesen'ich prostrednrctvom DC-PACVD

Vrsn/y DLC sa vyznatujll mno:fstvom V9hodnych vlastnostr, alcymi sll vysokii tvrdost', V9borntio odolnost' vo!!i opotrebovaniu a nrzke koeficienty trenia. NaV)ie sll tieto povlaky chemlcky stale v mnohych agresrvnych prostredlach a vykazuJO mlmorladnu odolnosfvo!!1 kor6zli.

strana 25 - 27

~ROBla

Interakcla termoplastlck'ich polymerov smazadlaml

Polymerove materitioly su. zakladorn pre konStrukciu mnohych automobllovych komponentov. Prax zd6razi'iuje d61efitosf otiizok kompatibility termoplastickjch polymerov, ktore prichiidzajU do kontaktu s mazadlami. Aby bolo moine zaistif sp~vne fungovanie komponentov automobilu, musia sa robit pokrocile laborat6me testy.

strana 22 - 24

Obsah:

Modernffiltracnf materiiily pro barlerovou filtraci ••.••.••.••.••.••.••.• w •••••••••••••••••••••••••••••••••••• w ••••••••••••••• 8,9, la, 11,12

Konference Tribotechnika v provozu a udribe •...•.••.•...•.••.•...•.••.•.•...•.••.•...•.••.•...•.••.•...•.• _ •.•...•.••.•...•.••.•...•.••.•...•.• _ •.•. 13

zakladnr druhy proudovych ~pltek a vliv vstupnrho

rnaterlalu na jejich chovanf _ _ _ 14, 15, 16

Olejove systemy zbavene usazenin w w w 17

PRODUCTIVITY FLUID MANAGEMENT -

sniieni problf!mu stroju 098 % - realita nebo sen 18.19,20.21

Interakda termoplastickjch polymerov 5 mazadlami _ _ 22, 23. 24

Tribologicke vlastnosti amorfnych uhlitito-kremitit9ch

povlakovanfna nitridovanych a postoxidovanych oceliach

nanesenych prostrednictvom DC-PACVD m 25,26,27

Siovenskii spolocnosf udr'Zby - vzdeliivacie aktivity spoloenostl m 28.29

TriboTachnika 412010

Ziikladni druhy proudovjch ipiceka vliv vstupniho materi61u na jejich chov6ni

Proudove spicky jsou nejfrekventovanejsim spotfebnlm dnem MIG/MAG svarovacich hoi'ciku. Spravmi volbajejich zakladniho materialu je nezbytna pro zachovanl stale kvality svai'ovaciho procesu a dosazenl optlmalnlhc pomeru mezi vykonem a cenou u t~o obratkove polofky.

strana 14 -16

Modemf flltralnf materl'I, pro barleroyou flltracl

Mnoho vyrobcu hydrauliky, lofisek a pfevodovek specifikuje optlrnalnl (irovefl flstoty kapaliny pro pofadovane prvky, ktere vyrabf. Pracujf-Ii tyto prvky s vfce zneflftenou kapalinou mufe to u nlch vest k mnohem kraUf flvotnostl.

strana 8 -11

ALS - Analyzy motorovych oleju a nemrznoucich kapalin

z naftovych motoru .~ ~ ~ 30,31.32

POvod a sledovanf degradace oleJO ~ ~ 33, 34,35

Rexim - Mikromazad systemy pro technologii

MQL (Minimum Quantity Lubrication) 36, 37

AnalYza kontaktu vo valivych loziskcich 38, 39. 40, 41

Synteticke obrabeci kapaliny pro budoucnost ~ ~ ~ 42, 43

Pfesne umfstenf 43

Suchanek - Erozfvnf opotfebenf a volba kovovych

materialO v praxi - 2. fasf m 44, 45, 46, 47

Vybrane technkke parametre loziskoveho reduktora Twinspin 48,49.50,51

Moderni fezne kapaliny v aplikacich obrabeni nastroji s vysolcYm

tlakem vnltfnrho chlazenl 52,53

Fuchs - S(ifasne trendy v oblasti kvapalfn pre obrabanle kovov 54,55, 56, 57, 58

4/2010

TriboTechnika

Modernf fllfrocni moterldly pro borlerovou filtraci

Mnoho vYrobcu hydrauliky, loiisek a pfevodovek specifikuje optirnclni urovefi cistoty kapaliny pro pozcdovone prvky, ktere vyrabl. Pracujl-Ii tyto prvky s vice zneclstenou kapalinou muie to u nich vest k mnohem kratsl iivotnosti.

V tabulce c.l jsou uvedeny doporucene ti'fdy cistoty pro nekolik vybra nych prvku. Ve vetSine pflpadu je nejlepsfrn i'esenim konzultovat s jednotllvyrni vyrobcl prvku a zfskat od nich doporucene

Poiadovana cistota kapaliny pro typicke
hydraulicke prvky
Prvky ISO k6d
5ervoventily 16/14/11
Pro porcional nf venti Iy 17/15/12
Ventily, cerpadla 18/16/13
Rozvadece, ventily pro i'izeni 18/16/13
tlaku
Zubove cerpadla 19/17/14
Skrtidventily, valce 20/18/15
Nova nepouzita cerpadla 20/18/15 u rovne znecistenf pracovn kh kapalin. Tyto informace jsou nezbytne pro spravnouvolbu potfebne urovne filtrace.

Konstrukcefiltru afiltracnich vlozek

Teleso filtru je tlakova nadoba, ktera obsahuje flltracnl prvek -element. Nejdulezitejsi casti flltracnlho prvku je flltracnl material, ktery vyzna rnne ovlivnuje je ho vlastnosti a cha rakteristiky. Hltracn i mate rial je vyraben nejcasteji ve forme pasu, ktere jsou nasklada ny do ha rmoniky (slozence), aby se vyrazne zvetsila plocha, kterou proteka ka pa lina. To urnozfiuje snizovat tlakovou diferenci, coz za rove n zvy-

suje mnozstvl zachycenych necistot, V nekterych pffpadech muze mit nekolik vrstevzpevnenou mfiZkou, aby zvysila filtracnf ucinnost cele filtru. Nejbeznejsim flltracnfrni prostfedky jsou site, celul6za, skelna via kna nebo jine synteticke materialy,

cptk"k;'iel6ktri,:.kY signaliz:itor

8'tP~~:'"; (obtc~ol'\? ',fenlil

Filtracni rnaterialy jsou klasifikova ny pod Ie fi Itrac nfho ucinku:

• s povrchovyrn ucin kem (necistoty se zachycuji na povrchu)

• s hloubovyrn ucinkem (necistoty se zachycujive vrstvenern materialu

Konstrukcefiltracni elementu

• Bezny flltracnl element - vksvrstvy filtracn i material.ocelova vlcka a ocelova de rovana pod pe ra

TriboTechnika

4/2010

mnoho otvoru - poru rozlicnych rozrneru, V zavislosti na distriburnlrn rozdeleni velikosti poru rna tento filtracnl material vysokou jfmatelnost rnalych castle,

• ECOfiltracnf element - vkevrstvy flltracnl material, bez derovane pod pe ry, ta je trvalou sou castl nadoby filtru, vi oz ka ne rna jedinou kovovou soucast a lzeji spalit

• Specialnl flltracnl elementy - kdy vyrobce filtru a flltracnich vlozek patentuje napi'. tesne nf vystupnfho vkka a tudlz ji nelze nahradit zadnou konkurencni

Filtracnf materials povrchovjm ucinkem

Proud kapaliny pi'fmo proteka tfmtotypem materialu. Necistoty jsou zachyceny na povrchu materia lu na jeho natokove stra ne. Materia Iy s povrchovyrn ucinkem jsou vetsinou vyrabeny jako tkane pletivo.

Material s povrchovyrn ucinkem majf ctvercove otvory - oka se shod nym rozrne ry. Rozrnery oka se mohou pohybovat 0 velikost od 25 urn az do ne kolika millrnetru.

Shodny rozrner oka je roven nejvetslmu prurneru

Hltracnl material

s hloubkovyrn ucinkern

Pova ha fi ltracnfho materia lu a proces jeho zatszovan! neclstotarni vysvetlujf proc nektere flltracnf prvky vydrzf dele nez ostatnf. Hltracnl rnaterialy tohoto typu obsahujf miliony jernnych poru vytvatenychvlaknltym rnaterlalern. Pory majfi'adu rozdllnych ve likostl, jsou navzajern propojeny vrstvami materialu a vytvaflkfivolakou cestu proudu kapaliny.

Filtracni material s povrchovvm ucinkem

pevne sferlcke castice, ktera jfm jeste projde za deflnovanych zkusebnich podmfnek. Avsak vlivem narustu necistot na flltracnlrn materialu Ize zachytit i castke necistot rnensfch nez je rozrner oka. Stejne tak dlouhe castice rnenslho rozrneru (jako jsou vlakna), mohou b;t unasena proudem kapalinya projft filtracnfrn rnaterialern s povrchovyrn ucinkem.

Filtracnf materials hloubkovjm ucinkem Profiltracnl materia Iy pracujlc f s h loubkovyrn ucinkem je charakteristicke, ze ka pa lina prochazl materialern nepffmyrnl cestami. Castke jsou zachyc vany v bludisti otvoru uvniti' filtracnl vrstvy. Filtracni material je konstruovan s hloubkovyrn ucinkem jsou konstrukcne i'eseny tak, aby rnely

Skladba hrubych a jsmnych skslnych vlaken.

Pory v rnaterialu z celulozy majf sklon k sirokemu spektru velikostf vlivem nepravidelnych rozrneru

4/2010

TriboTechnika

a tvaru vlakna, Z toho plyne prornenlive odstranova nf neclstot, Vzh ledem k nejistern u flltracnlho efektu - vykonnosti, se pouzfvajlrnene, Naopak material na bazl skelnych vlaken pracuje s vlakny, ktere majf jednotny - deflnovany tvar a velikost. Vlakna jsou vetSinou tenclnezvlakna z celul6zy a majfjednotnytva r - kruhova pruiez, Tyto typicke rozd flnosti via ken vysvetlujlvykonnosti pi'ednosti flltracn fho materialu ze skelneho via ken. Tenclvlakna mohou b}it uspoiadana tesneji k sobe a vytvoi'f se mens! p6ry pro jem nejsffiltraci.

testu cirkuluje kapalina v obvodu za piesne i'fzenych a sledovanych podmfnek. Tlakova diference na flltracnfrn prvku je trvale zaznarnenavana pi'i stale stejnern mnozstvl a slozenl znecistujfcfho materialu dodavaneho do proudu pi'ed filtracnfrn prvkem. Zarovefi online lase rove mei'ice zneciSten f kapaliny pi'ed a za testovanyrn filtrem monitorujf aktualnl pocet a velikost neclstot, Vykonov)i ukazatel vlastnostf flltracnlho prvku - koeficient ~ je urcovan pro nekollk rozmeru znecistujklho materialu,

Vysledkem Multipass testujsou ti'i du lezite vykonove c ha ra kte risti ky

• Ka pac ita zad rzenehozneclstujfclho mate rialu

• Konecna tlakova diference na testovanern filtracnlm prvku

• Ucinnostfiltrace

HODNOCENIFILTRAC:NICH MATERIALl!

MultipassTest-ISO 16889

Vyrobci filtru vyuzfva]] metodu na vyhodnocovanl vykonnosti filtracnkh vlozek "Multipass test" Pri

Dynamickii ucinnost filtru - DFE (Dynamic Filter Efficiency)

V poslednf dobe se testovanl filtru provadi a hodnotf podle nove metody DFE (dynarnicka ucinnost filtru). Tato metodavznikla na zaklade pozadavku vyrobcu hydraulickych prvku - servoventilu a pliblizuje skutecnyrn provoznfm podrnlnkarn. Hlavnf rozdfl mezi Multipass testem a DFE, je ze rychlost protekajfcf kapaliny filtrem se men], U Multipass testu je pr uto k kapaliny konstantnf 114 I/min. U metody DFE jsou dva prutoky, vyssf prutok je stejny 114 I/min a druhy je nizsf {tzv.odlehcenQ S71/min.

Multipass Test

Kontaminant - _~S:::;=====;;;-]

prutokorner

sberza filtrem

testovany filtr

Ca:stico pfed lillr. prvkem

suma castic pfed prvkem suma casfic za prvkem

ucinnost v= (1- ) 100

~

U metody DFE bylo zjisteno, ze ucinnost filtru se rnenf pf zmene prutoku kapaliny. Vyraznejsf zmenaje pf zvysen f prutoku

PomerBeta

Porner Beta (~) je mfrou ucinnosti zadrzenf neclstot testovanyrn flltracnfrn prvkem. Proto je to v)ikonnostnf porner, Za absolutnf flltracnl schopnostje pozadovana hod nota ~x'" 200

Profil zivotnostni charakteristiky filtracniho materhilu

Kazdy filtracnl prvek rna cha ra kteristicky prubeh zavislosti mezi tlakovou diferencf a zatezf od zachycovanych necistot. luto zavislost rnuzerne definovat jako "zivotnostnl profil flltracnfho prvku". Skutecny profil zivotnosti je jednoznacne zavisly na pracovnfch podrnfnkach systernu, Zrneny ve velikosti prutoku a viskozite pusobl na tlakovou diferenci na filtracnlrn prvku a majf

100
90
..-., 80
1/1
Q.
70
Q.I
u 60
t:
Q.I 50
...
Q.I
~ 40
.,
'It! 30
::.
0
.::I! 20
It!
i= 10
0
0 5

10

15

20

Kapaclta - jimatelnost (gramy)

dobi'e deflnovatelny vliv na profil zlvotnosnl charakteristiky skutecneho prvku. Zivotnostnf profil flltracnlho prvku je velmi obtfzne vyhodnotltelny ve skutecnych pracovnfch systemech,

Pracovnf beh k nepracovnfm pauzarn, pracovnf cyklus a rnenfcl se podmfnky znecistenf ve vnejsfrn prosti'edf, to vsechno pusobi na zivotnostnf profil filtracnfho prvku. A dale vybavenf pro pi'esny zazna m tla kove diference fi ltracn fho prvku je zi'fdka k dispozici. VetSina uzivatelu a projektantu strojnfho zai'fzenf jednoduse zvolf filtr vybaveny indikatorern tlakove diference, aby signalizoval, kdy rna byt filtracnl element vyrnenen, Data zlskana Multipass testem mohou bytvyuzlta k odvoze nf zavislosti tla kove dife rence

TriboTechnika

4/2010

na stupni zanesenf (zMeze znecistenfm) definovanou jako zivotnostnf profil filtracnlho prvku. Jak jiz bylo difve uvedeno, pracovnf podmfnky jako zrneny prutoku a zrneny viskozity ovlivi'iujf zivotnostni charakteristiku filtracniho prvku. Srovna nf zivotnostnich charakteristik je rnozne, jsou-li zachovany iderrticke pracovnf podmfnky a filtracnf prvky jsou stejneho provedenf (velikosti, flltracnl jemnosti a BElA souclnltele). Potom mnozstvl, velikost a tvar p6ru a jejich uspotadanf podmii'iujf zlvotnostnl charakteristiku kazdeho jednotllveho flltracnfho prvku. Filtracnl prvky vyra bene na bazi ce lu 16zy, jed novrstvyc h via ken a vlcevrstvych skelnych vlaken majf rozdllne zlvotnostnl charakteristiky. Graficke znazor ne nl ti'f nejbeznejsfch usporadanl flltracnfch rnaterlalu jasne ukazuje pi'ednost zlvotnostnl charakteristiky flltracnfho prvku zvlcevrstvych skelnychvla ken.

6

..-., ....

sll

Q.I

4 ~

(I) ...

3~

.,

2 .§! o .:.£:

CIl

i=

25

40

30

35

45

50

Vzhledem ktornu.ze se celosvetove v hydraulickych a mazacfch systernech pouzfva asi 9S %filtru na bazi barierove filtrace, kladou uzlvatele a vyrobci zai'fzenf neustale vysoke pozadavky na zlepsovani filtru u jednotlivych vyrobcu, Vyvoj ve filtrech bude napi'fklad poznarnenan aplikacf nanovlaken,

Nase firma Chvalis rna 20 let zkusenostlv oblasti ud rzby hydra u lickych systernu a centra In fho olejoveho mazanlv prurnyslu papfrenskern a automobilovern. Firma doporucuje pouzitl klasickych fi Itru s fi ltracnlc h za i'fzenf vybavsnych filtracnfmivlozkarnl s hloubkovoufiltracf.

Ing. Jii'f Pfsek Chvalis, s. r. o.

NONSTOP 24 hod. sluzby:

+420 737 22 22 33

o HYDRAULIKA

o PNEUMATIKA

o MAZANi

o FILTRACE OLEJU

CHVALIS s. r. o. Velesicka cp .54, 411 72 Hostka

Telefon: +420 4168577 11 Fax:+420416814198

24hod sluiby: +420 737 2222 33 e-mail: info@chvalis.cz

www.chvalis.cz

-~--------------------------------------------------------------------------------------~I-

r TriboTechnika

4/2010 ]

Tribotechnika v provozu a udrzbe

Jiz po osme se seslo rada pracovnfku na tradicnf odborne konferenci Tribotechnika v provozu a udrzbe. Konference se zucastnilo 85 pracovnfku z Cech a Siovenska.

sovacl, o lejova mlha - Sp on dr Pavel, Sp~nd r,s.r.o. B rno

Resenf rnazanl v autonomnf udrzbe nejnovejsfmi technickyrnl prosttedky - Valent Ondjej, CMMS s. r. o. Pra ha

Aspekty bezpecne prace souvisejfcf s cinnostf tribotechniky a udrzby - Skarka Jan, MC Syncro, Bratislava, SR

Modernf Iezne kapaliny v aplikacfch obrabecfch nastroju s vysokyrn tlakem vnitfn fho ch lazenf - Belfn Lukas, Cimcool Europe B. V.Jihlava

Vrarnci konference probfhala vodpolednfch hodinach vystava a diskusnf forum, kde rada firem vystavovala sve vyrobky ana bfzela sve sluZby. Zde se uskutecnila i rada dohod 0 dalsf spolupraci. V diskusnfm foru si i'ada pracovnlku objasnila ruzne provoznf problemy. Den pi'ed konfe rend se kona la prolongace tribodiag nosti ku, ktere se z uca stn i 10 65 ce rtifi kova nyc h pr a covn fku.

Po uvodnfrn slovu pana V.Marka, pi'edsedyodborne sku piny tribodiagnostiky, byly pfipravene odborne pilspevky:

• Ing. V. Tfebicky, CSc. - Soucasny stav technickych norem paliva maziv

• Ing. M. Holek- Skladovanlmazlv

• Ing. P. Spondr - Ekonornlcka navratnost centralnkh mazadch systernu

• Ing. J. Skarka - Bezpecnost prace

• Ing. P. Debes, CSc. - Hodnocenf cistoty oleje podle IS04406

• Ing. P. Ruzicka - Prakticke ukazky diagnostiky

maziv

Na konferenci probehly zkousky novych tribodlaqnostiku. Zkousek se zucastnill pracovnfci ze Siovenska a z Cech, Vslchni byli dobi'e pi'ipraveni a zkousky spl nili. Zfskali ce rtltlkat tech nick)! diagnostik -tribodiagnostikdle ISO 17024.

Celkove Ize hodnotit ti'i dny pine tribotechniky a tribodiagnostiky jako vydai'enou akci. Bylo zde podano nekollknarnetu na dalsljednodennl seminare a skoleniv roce 2011. Opet se sejdemev listopadu roku 2011, kdy se uskutecni 9. konference "Tribotechnika vprovozu a udrzbe':

Vladislav Marek, TRIFOSERVIS Celakovice

Konference se konala v krasnern prostledi hotelu Devet Skal Snezne-Milovy. Poi'adala ji Asociace technickych diaqnostiku, Trifoservis Celakovice a Intelli Ustf nad La bem. Pi'ednasky byly na vysoke odborne urovni, pro vsechny zucastnene byly velmi zajirnave. Celkem bylo pi'ed neseno 17 piednasek, Konferenci Hdil a odborne pripravil Vladislav Mare k, Trffoservis Celakovice,

Prehled predmiSek:

Motorova paliva a biopaliva vCRa SR- Soucek Ivan, Ceska rafinerska, a.s. Kralupy nad Labem Odber vzorku ropnych paliv a oleju - Havranek Miroslav, Celne technicka laboratoi', GR MFCR, Praha

Biolfh nebo butanol? - Muzfkova Ziata, Cerny Jaroslav, Vavi'ina Jiff, VSCHT, Pra ha

Puvo d a sledovanf degenerace o leju - I ng.Vaclavfckova, PARAMO, a. s. Pa rd ubice Speclalnl maziva a provoznf kapaliny - pouzitl vybranych vyrobku v provozu vetrnych elektraren - Ruzicka Pavel,TOTALCR, s. r. o. Praha Oleje s DID vlastnostmi jako i'esenf usad v mazadch systernech - Dobes Petr, Cimcool Eu rope B. V.Jih lava

Nerozpustne usady v mazacfch olejfch - Cerny Jaros lav, VSC HT Pr aha

Volba plastickeho maziva podle kriterif a provoznfch podmfnek - Klapka JiH, NOCC TESWOR, Most

Tribotechnika v udrzbe strojnfho a hydraulickeho zaHzenf - SinfeltJii'f, MONDI Stetf a. s. Mazanf koreckoveho retezu rypadla RK 5000- Koudela Frantisek, Czech Coal Services, a. s. Most

Mazanf dopravnfch drah - poznatky, vysledky, zkusenosti - Chytka Petr, SUNOCO TRANSA, s. r. o.Jihlava

Modernf zpusob filtrace oleju - Skalicky Bernard, Skalda s. r. 0., vyhradni zastoupenf C. c.Jensen A/S

Sledovani rnnozstvl oterovych kovu v mazadch olejfch - Holek Martin, Ceska rafinerska, a.s., Pexa Martin, Ales Zdenek,CZU Praha Cerrtralni mazacf systerny, postlikovacf, srne-

-

13

+-----------------------------------------------------~----~-

4/2010

TriboTechnika

Zoklcdni druhy proudovych splcek 0 vliv vstupnfho rnoteriolu no jejich chovoni

Proudove spicky jsou nejfrekventovonejsim spofrebnim dllem MIG/MAG svcrovccich horaku. Spravna volba jejich zakladnlho rnoteridlu je nezbytna pro zachovcni stale kvality svcfovcciho procesu a dosaienl opfirnclniho porneru mezi vYkonem a cenou u teto obrotkove poloiky.

Kontrolni fez proudovou spickou pro ovefeni kvality vnitfniho otvoru pro drat

Proudove spicky je sice mozne rozdelit na jednotlive typy podle toho, na jakern svai'ovacfm hoiaku se pouzfvajf, at uzjde 0 rucn], automatovy ci robotlcky hoiak, nebo i holakpro svatovanl podtavidlem.

kontaktnf spicka, kontaktnf trubice, apod.), ktere jsou codo rozrneru a tvaru, ale i zakladnlho materialu totozne, Z tohotod uvoduje pi'esnejsf dellt spicky i pi'es jejich neobycejne slrokou skalu tvaru a rozmeru podle jejich zakladn fho rnaterlalu, je hoz hlavnf slozkou je med' (cca. 99 %). Jako vstupnf materia I pi'i jejich v)irobe se medene slitiny a med' pouzlva kvuli sve tepelne a elektricke vodivosti, ve ktere je na druhe nejvyssfpi'fcce hned za sti'fbrem.

Ja k nazevtohoto dflu na povlda, proudova (kontaktnO spicka rna v procesu MIG/MAG za ukol pfenaset na prfdavny material elektricky proud ze svai'ovacfho zdroje. Tato okolnostjejednfm z duvodu, proc se proudove spicky musf pravidelne menit, nebof pi'i kontaktu se svai'ovacfm dratern dochazl na vniti'nfch ste nach spicky k e lektroerozi, ktera ve spojen f s klaslckyrn mechanlckyrn namahanfm oterern casem zpusobl takove zvetsenf a zdeforrnovanl vodfcfho otvoru pro drat, ze dojde kje ho nepiesnemu vedenf a uhybanl (krltlcke hlavne u robotlckeho svatovanf), pjerusenl oblouku ci naopak zapecenl dratu Soubezne s tfm je splcka sarnozfejme vystavena i nanosurn zplodin a rozsti'iku ze sarnotneho svaru. Kdy piesne ale dojde kjejfmu meznfmu opoti'ebenf a nutnosti vyrneny zalezf jak na veskerych svai'ovacfch parametrech a jejich vhodnern nastavenf, tak na typu prfdavneho materialu a zejrnena na sarnotnern rnaterialu, ze ktereho je proudova spic ka vyrobe na.

Spicky pro svarovanl pod tavidlem mohou byt pro rnaxtrnalni ochranu opatfeny i speclalnfm teflonovjm stitem

Mezi ternito aplikacemi se vsak mohou objevit proudove spicky {podle provenience se muzete setkat i s jinyrn pojrnenovanlrn, napi'.

TriboTechnika

4/2010

Zde je v)fcet rnaterialu, se kteryrni se dnes rnuzete na trhu bezne setkat:

sve vlastnosti do vke nez dvojnasobku teto teploty a jeho teplota meknuti je az za hranid 9000 C. Vzhledem ke kvalitarn soucasneho CuCrZr je vsak nutne dodat, ze v prfrnern srovnani naplno vyniknou tyto vyhodyteprve v a plikadc h 5 vyssfmi proudy zhruba od 300A a v)fs. Jedna se jiz 0 takove teploty a proudy, ve kterych i spicka CuCrZr selha-

E-CuciDHP

Jed na se e lektrolytickou rned' 99,9 % ci odkyslicenou msd'svyssfm obsa hem fosforu. Tento materia I zaClna rneknout pli 250 0 - 300 0 C a pouzfva se takikavyhradne pf rucnfrn svaiovanf s nizsfmi proudya klaskkyrn obloukern.Jeho vyhodouje maxima In f vodivost a nejznazs! nasta rtova nf oblouku, i kdyz modernf elektronicky rfzene zdroje jiz tuto vlastnost pi'fpadne kompenzujf. PHzniva je i cena tohoto rnaterialu, ktera se pohybuje zhruba na 50 % - 60 % ceny spicek CuCrZr. Z tohoto duvodu se obcas pouzfvaji tyto tzv. "mekkeH spicky i ve vysoce narocnych podrnfnkach s velkyrn proudovyrn a tepelnyrn zatfzenfrn, ve kterych takovato spicka nernuze dlouhodobe obstat, V techto pHpadech bere uzivatel ja ko jedi ne kriteriurn jednotkovou cenu spicky a je smifen s vyssf frekvend vyrn e ny, coz nemusf bytz dlouhodobeho hlediska fina ncne loqicke,

Proudove spicky z materlalu E-Cu, CuCrZr as kompozitnim [adrern vcetne ponlklovanl

CuCrZr

Slltina rnedi, chromu a zirkonu je v soucasnostl standardem ve vsech zatezovych aplikadch, a to jak v rucnfrn, tak i strojnfm svafovanl Tato slitina s obsahem Cr cca. 0,6 % a Zr cca. 0,1 % je vyrazne tvrdsi ve srovna nf s E-Cu a rna ta ke vyssf teplotu rnekn utfkolem 450 0 C. Svyrni vlastnostmi se proto hodf pro vsechny druhy svalovanl, kde se pouzlva na pf, pu Iznf oblouk ci tvrdsl drat, nebo vsude ta m, kde je kladen du raz na stalest vlastnostf proudove spic ky ajej f proudovou zatfzitelnost, nap]. pri va reni dlouhych nepierusovanych svaru Tento materia I je mnohem odolnejsl proti oteru d ratern, cozjde ruku v ruce s vyssf reziste nd proti rnekn utf, Clmz se tato vlastnost nasobi, Je standardem pf vyrobe spicek pro sva rovanf pod tavidlem.

va vyrazne rychlejsfrn te mpem,zatfmco kompozitnf spicka bezne vydrzl dvoj- az tffnasobne dele.

Povrchovil uprava

Nektei'f uzivatele preferujf proudovou spicku se specifickou povrchovou upravou, ktera spocfva v qalvanickern pokovenf niklem ci sti'fbrem. Tyto upravy se vyskytujf ve vsech moznych kombinadch a majf slouzit k lepsl odolnosti proti ulpfvanl necistot a rozstfiku na hrotu spicky a v prfpade sti'fbra ta ke ke zvyse nf elektricke vodivosti a v dusledku toho i k prodlouzenl zivotnosti spicky. Ne vzdyse vsa k podafftyto upravy skloubits ocekavanfm uzlvatele, coz jen dokazuje, jak komplexnf je problematika optlrnalnfho nastavenf svafovacfch pararnetru na jednotlivych aplikadch pri prornenne kvalite rady vstupnkh vellcln, od pjfdavneho rnaterlalu po ochrannou atrnosferu az k sarnotnemu materialu svaience,

Kompozitni material s tvrzeny.n jadrem Vyjimecnosttohoto materialu spocfva v kombinaci vnejsfho plaste z E-Cu a vnitinfho jadra tvrzeneho legovacfmi prvky a vyrobeneho technologif praskove meta I urgie. Vnitinljadro je jeste vyrazne odolnejsl ve srovnan! s CuCrZr protl tepelnernu i mechanickemu narnahanl, coz pjedurcuje kompozitnf proudove spicky do tech nejextrernnejsich podmfnek, vcetrie svalovan! pod tavidlem. Jestlize u CuCrZr dochazf k poklesu ve vykonnosti v tsplotach nad 400 °C, tvrze ne jadro sl zachovava

Dalsikriteria kvality

Dulezitym aspektem kvality je vedle sarnotneho rnaterialu spicky i vystfedenost vnitinlho otvoru, ktery by mel byt v idealnfrn stiedu, coz je dulezite hlavne pH autornatovern a robotickern svalovani,

Vedle pfirozenych kriterif piesnosti vyroby zavitu a vsech dalskh rozrneru spicky je dalsfrn urrujfcfrn zna ke m i prurner vnltinfho otvoru pro drat, ktery se ustalll pro jednotlive velikosti dratu na pilslusnych hodnotach, Vyjimku v tomto bode tvoi'f spicky pro hlinlkovy drat, u kterych uzlvatele casto pouzlvajl vnitinf otvoro [ednuvellkostvetslve srovnanl s ocelovyrn/nerezovyrn dratern.

Rizika spicekz asijskeho dovozu

Mnohe asijske importy majf v oznacenl materialu take Cr a Zr, ale pfi opakovanych chemickych rozborech jsme zjistlll, ze obsah techto prvku byva nekolikanasobne nizsf ci jen stopovy ve srovnanl s rnaterialy evropskeho puvodu a ze pi'ftomnost

techto prvku je nastavena jen pro formu. Nechtenyrn bonusem navfc je vsak rada dalsfch prvku z perlodicke tabulky, ktere kva litu techto splceksnizujfjeste vice, nez kdyby byly ponechany jen ve forme z clste rnedl, Tento jev bohuzel plat! i pro zakladnl E-Cu spicky. V mnoha pi'fpadech pfipornfna jejich material vzhledem vlce mosaz nez rned' a k videnl jsou i otlucene ci chybejlcf zavlty a plosky na klfc. Majf sice bezkonkurencne nfzkou cenu, casto pod samotnou cenou deklarovaneho materialu, ale i pi'i soucasnern durazu na setrenf se od nich pfinej me nsfrn za kazn kl pracujfd s durazern na kvalitu a hlavne stalest svaru po mnoha pestrych zkusenostechjiz odvracejf,

Marek Nastoupil, B.S.B. welding, s. r. o.

* Proudove spicky .. Plynov~ hublce

* Mezikusy - rozdelovaee plynu * Izolacni vlozky a krouzky

.. Bodovad elektrody a adaptery * Trysky pro drat pod tavidlo

* Ozubena kola a rolky do podavacu .. Proudove kabely a vedeni bowdenu * Vyroba na zakazku

B.S.B. welding s. r. o. Chotetovska ul. 29429 Bezno

Tel.: +420 326 351 004 Fax: +420 326 351 005

E·mail: !a1@s@bsb-w@lding.cz

Olejove svsternv zbovene usozenin

Odstranovani usazenin z povrchu kov'::' Pouzitfrn fi Itru off-line CJC se m nozstvi usazeni n na povrchu kovu castf strojnfho zallzenlvyrazne snfz!. Lze to vysvetlit rovnovaznym chova n fm adsorpce. Existuje rovnovaha mezi dverna fazerni, to je kapalina (olej) a usada na povrch u. Jestlize je olej cistSf, usazeniny se stavaj f nesta biln fm l, protoze koncentrace zneCiSfujfdch latek v oleji se snlzlla. Vysledkem je snlzenl adsorbovanych latek, t.j. z povrchu kovovych castic se uvolnf usazeniny. Olej pracuje tezjakocistic celeho olejoveho systemu stroje. Indikace problema - olej je zneCiSten tuhyrni i mekkyrnl zneclstujfcfrnl latkarni a vodou, coz vedek usazovanlvsech necistot,

Resenf -odstranenlznecistujklch Irltekpomodvysoce jernnych off-line flltru CJC predtirn nez se utvoHkalya usazeniny.

Vysledek - nizsf urovefi zneCiSfuj fdch latek, ktera zabranf tvorbe usazenin a pokud se usazeniny vytvotl, budoufiltradCJC zrnenseny,

Udrzba - pomodfiltrace CJC udrzujete cistotuoleje i systernu

Odstraneniusad - kazdy CJC OFF-LINE FILTR sfiltracnlvlozkou CJC B 27/2T"·(27x27) odstranf:

• Tuhe latky: vfce nez 4kg necistot se zachytf v kazde CJC B27/2T"filtracn lvlozce,

• Vlhkost: z celkoveho mnozstvl neclstot muze bytaz2lvolnevody.

• Mekkekaly

Ucinne, [ednoduse a levneji - olej bude cistSl, sussf a prosty vsech typu necistot, a to vse s pomod CJC OFF-LIN E FILTRO s certifikova nyrni celulozovyrni flltracnlmi vlozkami CJC™. Sarnotne filtry jsou pa k ve staclona rn fm, mobiln fm a bypastovern provedenf.

Vysledky dosazene s CJe''' OFF-LINE FILTRY C.C.JENSEN AS DENMARKjsoujednoznacne:

• Zvysena kvalita oleje

• Zlepsene vysledky rozboru oleje

• (istSf stroj nf soucastky

• Hltracn lvlozka filtru na plnena vserni odstra-

nenymi necistotarnl

Snizeni obsahu vsech necistot, ktere musite videt

Vsirn nete si to, co si overili deseti tisfce dlouholetych uzivatelu CJC OFF-LINE FI LTRO jed noduche, spolehlive a levne resenf, s nepjekonatelnou schopnostf odstranovat vsechny typy necistot z ruznych druhu oleju a strojnfchzaHzenf.

Spojte se s nami a vyzadejte sipotfebne technicko-provozniinformace, reference a ceny.

Bernard S. SkalickY M.A. CEO, SKALDA, spol. s r. o.

Vjhradnf distributor C.C.JENSEN AS Denmark

pro Ceskou republiku a Siovensko

(J( off-line (cbtekove) filtry a filtracni sepafiitory

(J( filtracni vlozky pro vsechny

4/2010

TriboTechnika

PRODUCTIVITY FLUID MANAGEMENT

snfZenf problernu stroiu 0 98 % REALITA nebo SEN

CISTY OLEJ = CISTY ZISK, velice [ednoduchd definice umoffiujicf flrrndrn setfit. Snizovanl nakladu, zvysovanl produktivity a efektivity, zvysovanlkvalitYvYroby; to vse jsou realne momosf ve spojenl s cistYm olejem. V praxi si vsck tuto vazbu molokdo pine uvedornu]e.

Proc maj f stroje problemy, kde jsou jejich pffciny, kde je jejich puvod? Umfme a muzeme je technicky popsat, definovat? A nasledne je minimalizovat, az odstranit? PopiSme nejcastejsf a nejcetnejsf negativnf projevy stroju a zai'fzenf (Sal), na pi'fklad neocekava ne vypadky, neshodne vy ro bky (zmetky), seflzovanl, neplanovane odstavky, vyrneny oleju, vyrneny flltru, nahrad n lvyroba. Produktivity Fluid Management (PFM) nabfzf sirokospektralnf pohled.la plneho chodu Saz zahaj f proces cisten f oleje a zaroven celeho olejoveho systernu, Po dobe na behu sta bilizuje hodnoty tak, ze

velmi cltelnou kapalinou,ze ktere je mozne pomod laboratornfch analyz utvoi'it uceleny obraz 0 vniti'nfm stavu stroje. Docflena cistota olejoveho systemu se prakticky stava konstantou na roky provozu a veskere i drobne rozdfly ve sledovanych parametrech (napi'. oterove prvky, kovy) jsou okarnzlte zaznarnenatele. Nasledne Ize urcit, kde je "slabe" mfsto stroje a kam se rna upi'ft pozornost udrzby, H lavnf vyhoda PFM spocfva v rych losti a pi'esnosti. NapHklad poruchy cerpadel Ize tfmto zpusobern odhalit v radu tydnu az meslcu predem. Provozovatel tak rna k dispozici konkretn finformace a znacnou easovou rezervu, pi'fpadnou opravu muze na pia novato Bezne instru me ntalnl metody (napf, vibrodiagnstika) konstatujf az negativnf projev. To uz ale byva pozde, odstranovanf poruchy je drahe a znarnena terne] ve vsech pi'fpadech neplanovanou odstavku,

PFM tedy rnuzerne definovat komplexem sluzeb voblasti pete ooleje, rnoznostf pi'enesen finternf clnnosti na externf, uzce speciallzovany subjekt. Jeho flexibilita u rnozriuje pfizpusobenl se speciflkurn kazdeho zakaznlka a orientaci na jeho konkretnl poti'eby. PFM se tedy zabyva odhalenfm a definicf pi'fein provozn kh preble mu (ei budoucfch provoznfch problernu) ajejich odstranenfrn, A co je take velrnl dulezite, PFM definuje, vycfsluje ekonomickou stranku veci, V prvnf etape se seznamf 5 aspekty a faktory, ktere negativne ovlivnujf chovanl Sal a mohou ovlivnovat vyrobu jak po strance kvalitativnf, tak I kva ntitativn f. Pomocf PFMjsou sta noveny soucasne naklady, Nasledne je provedena sumarizace a opti malizace zjiStenych skutecnostl a navrze notechnicke i'esenf podlozene vypoctem navratnosti, Tato analyzaje pfedlozena zakaznfkovljako podklad pro je hoda Isf rozhodovan f.

znecistenf nemuze Sal a jeho komponenty negativne ovlivnovat - poskozovat, Olej se za roven stava

-
TriboTechnika 4/2010 ]
eOe PFM lsou n6sleduUd:
Cllhlavnf:
VYROBA PFM snizuje, odstranuje:
Vyroba bez prosto ju naklady na neplanovane odstavky pfi opravach a havarikh
Neshodmivjroba naklady na.zrnetky" vznikle ztratou pi'esnosti zneclstenych
requlacnfch prvku
Ziuuenf opravy naklady na opravyzakaznfkemvracenychvyrobku s vyrobnf
vadou
OodilVky bezzpozdimf naklady na pi'escasy, chceme-li dodrzet srnluvniterrnfny
oh rozene odstavkou, pena lizace za nedodrzeniterrn fn u
Snfzit eas na serfzenf ne prod uktivnf casspojeny s neshod nouvyrobou (zmetky)
Omezitvypadkyvjroby z duvoduvyrnen oleju, filtru aND
Zimitit prostojove easy planovane opravy.servisnizasahy, vyrnena ND
CII technickj:
U driba a opravy PFM snizuje, odstrai'iuje:
Problemys eerpadly naklady na vymenu a opravycerpadel
Prcblemys ventily naklady na vymenu.opravya CiStenfventilu
Problernys valci naklady na vyrnenu a opravy hydraullckychvalcu
Problemys lozisky naklady na vymenu a opravy lozisek
Prcblemys chladiei naklady zpusobene sn fze nou ucinnostf chladicuza nese nyc h
necistotarni z oleje, tj. pusobenivyssfch teplot
Problernys tesnosti na klady zpusobene zkracenou zivotnostl tesn iv (a braze)
zneclstenfrnvoleji, tvrdnutfm tesniv
Snizitspotrebu oleju naklady na na kup, skladovan f, llkvidaci oleju a pouzitych
sorpcn fch materia I u, cisten f nad rzf =odstavky stroju
Zabezpeeit bezporuchovj stay stroju a zaHzenf
Snizitpotrebu NO, filtru
Snizit spotrebu elektricke energie
Sn izit opotrebenf
CII fin an eni:
PFM optimalizuje
Sn fzit provoznf naklady (optima lizace stroj u)
Navratnost pro a kcionaie (zlskz vlozeneho ka pita lu)
Navratnost investic (efektivita)
Cash Flowvucetnictvf(financovanfzvlastnfch zdroju nezavisle na uverech)
Sn fzit rnzdove naklady
PFMchranfzivotnfprostredf
Snfzit uniky oleju - sankceza uniky, naklady najejich odstraneni
Snfzitspoti'ebu oleju 080-95 %
Minimalizovat manipulaci
,........,
19
-
I ........ I 4/2010 TriboTechnika

ra zakladni pilire PFM:

1. Pece 0 oleje: ve nujejim spickovou peei bez odstavek SaZ, tedyza pi neho provozu.

2. Analyzy: Vyuzfva tri botechnickou diag nostiku s propoje nfm na stavSaZ, technlcky servis, na pi'fklad kontrola maziv, jejich vhodnost, nahrady, Mei'enf spoti'eby elektricke energie a jejf snlzenl vlivem PFM a dalsf pifpadne pottebne instru me nty.

3. Ekonomicla! vypotty: kon kretne defin ujf jednotlive polozky a u nich vysi uspor,

Pro nazornost uvadlrne konkretn f pi'fklad PFM, kde je sled ova no chova nf dvou stroju z pohledu prostojovych minuta zarovefiz pohledu vyroby - pocetvyrobenych kusuv roce.

2004 200S 2006 2007 2008 2009
Stroj c. 1, 2188 4626 2680 905 345 325
prostojove minuty
Stroj c.2, 3165 3830 2955 1 230 415 135
prostojove minuty
Prostojove minuty, 5353 8456 5635 2135 760 460
Celkem Tabulka c_ 1: Pflklad zavedenf PFM, sledovane obdobl 2004 - 2009:

Vobdobf2004-2005 na stroji c. 1 a 2je markantnf narust prostojovych minut. PozavedenfPFM 1.1.2006 jsou prostojove mi nuty silne red ukova ny.

Rocni prostoje V minutach, od 2006 s PFM

(0

~

9000~------------~--------------------------------~

8000 +---------1 7 000 +---;,-;------1

~ 6000 ::J 5000 +--~

c

'E 4000 +-~~

3000 2000 1 000

o

2004

2005

2006

2007

2008

2009

DStroj C. 1, prostoiovc minuty • Stroj c. 2, prostojove minuty DProstojo..e minuty, celkem

Grafe. 1;

Zajimava je souvislost mezi rocnlmi prostoji (graf e. 1) a rocnf vyrobou (g raf e. 2). Prostojove min uty

by! A to jezeela typicke proPFM. Znarnena to take, ze stroje nespotiebovava]i flnancnl prosti'edky

Vyroba ku su stroj c.1,2 celkem: 2004 - 2009

800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000

o

684226
OL-.:) :J,~ 603247 ;--
<:;<:;R 4~~ r-- I-
494637 -
AAA 1rH I-
-
f---- l-
f---- l-
f--- l-
f---- ~ 19 <D r-- 00 S I-
0 0 0
~ ~ ~ ~ ~ ~ 2

3

4

6

5

Grafe. 2;

byly vlivem PFM silnE~ redukovany, vyroba vsak znacne narustala, Z uvedeneho grafu vyplyva, ze zavedenf PFM je ryehle navratne, je tedy rentabilnf. Navratnost se bezne pohybuje pod 12 mesku.Jestllze porovna me cele obdobf pied zavedenfm PFM (2004 - 2005, 2 roky) 5 obdobfm po zavedenf (2006 - 2009), vidfme snfzenf prostoju o vice nez 60 proeent pf soucasne m na rustu vyro-

v planovane vysi. Penfze potom zustavajive firrne jako uspora, PFM odha luje skryta tajemstvf vzniku problernu, teehnieky je definuje a odstranu]e, PFM generuje zisk,

Text: Vladislav Chvalina, KLEENTEK, spol. 5 r. o. info@kleentek.ez www.kleentek.eu

KLEENTEK. spot, sr. o.

S8lecsk<i 8, 10825 Pr8h3 10, CR tel.: +420281861 724.

266021559

tel/IJx: +420 272 70'1 181 e-mail: illloi"kI8ellleU:z Iw.w.kleentek.ev

Zneelstenle pad kllntrolau = rleSenle prablemov:

• so iivOtriostou olejov • sozalepovanfm filtrov • s prehdevenm strejov • s neiderdfikovatelnymi porucham • so zasekavanlm

a zalepovanim prvkov • so zvysenyml unikmt olejov • s pomalslm cyklovanim • svYpadkamivyroby

Prrnosy:

• uspora nlejov • znuovanie nskladov • uspory energle

• vcasne dodavky • TPM • kontrola kl'ality • ochrana zivotneho prostredia • rnaximalizacia kl'allty a zisku

Sluzby:

• servisne cisterle olejov • rozbory olejov

• moznost zapoZicania prfstrojov

Zastupenie SR:

KLEENTEK Slovakia, spal. S I. D.

Hradza 29/1548

%8 01 Nova Bana

tel.: +'l21 ,15 6857 [)2G mobil: +421908 908 641 e-mail: illfll.~·kleentek.sk II'wlI'.kleentek.ev

-~------------------------------------------------------------------------------~

[ 4/2010

TriboTechnika I

Interakcia termoplostickych polvrnerov s mazadlami

Za ostotnvch niekol'ko rokov sa vYrazne rozsirllo pouiivanie termoplosflckych polvmerov v mnohvch ccstloch outomobllovvch komponentov, ako su ovlodace prevodoviek, rucky na dverdch. pristrojove dosky, lnterlerove krycie listy, pofahy na sed ad la, opierky hlav a radiace ustrojenstvo. Polymerove materialy su zakladom pre konstrukciu rnnohych cutornobjlovych komponentov. Prax zdoraznuje doleiitosf otazok kompatibility termoplasticky-ch polyrnerov, ktore prichadzaju do kontaktu s mazadlami. Aby bolo moine zaistif sprevne fungovanie komponentov automobilu, musia sa robif pokrocile laborat6rne testy.

Pomocou prfklad u testov kom patibility clanok ilustruje ako prispieva "rnazadlo', ako konstrukcny prvok, k zlepseniu funkcie standardnych komponentov vyrobenych z termoplastickych polyrnerov, To vsak vyvo lava ve I'a otazok, a ko: "Exi stuj e na taketo posudenle standardny postup, ako ISO 1817 pre materlaly z gumy? Ake su limity pre urcite apllkacie a ktore skusobne zarladenia su uzltocne?" Neexistuje na to zladna [ednoducha odpoved'. Na poskytnutie kvallflkovanejslch odpovedf su potrebne lnforrnacle

50,00

DSOF4% .SOF 5%

o urcltych podmienkach, ako su teplota, mechanicka narnaha, alebo vlhkosf. Pokial' ide 0 qurnene materialy norma ISO 1817 poskytuje vel'mi dobry zaklad pre postup testovania so zjednodusenyrn porovnanfm vysledkov, V sucasnosti niektorf OEM a Tier 1 dodavatella pre automobilov}i priemysel pracuju na standardoch na zadefinovanie prijatelnych testov, vhodnych testovadch zariadenf a stanovenf u rcitYch rozsahov pretestova nie. Tieto standardy sa zamerlavaju na skusky ponorenfm a niekedy na praskanle v dosledkuvonkajsieho narnahanla (ESC).

Praskaniev dosledku venkajsleho namahania Arnorfne polyrnery, ako polykarbonat PClakrylbutadien-styrenovy polymer ABS su vel'mi cit live na

praskanie v dosledku vonkajsieho narnahania (napr. Makrolon 2805 odfy. Bayer). Niektore polokrystalicke polyrnery, ako POM (napr. Hostaform C 52021, Hostaform C 9021 obidva od fy. Ticona, De Irin 100 od fy. DuPont) a HDPP (napr. PP LGF30 Celstran

od fy. Ticona) su vel'mi nachylne na tento druh poskodenia ESC je tvorba vlasovych trhlfn a prasklfn ked' je polymer vystaveny zafazi. Tuto dolezitu skusobnu rnetodu opisuje norma ISO 22088. Pre pra kticke pouzitie sa za vel'mi dolezitu techniku povazuje metoda ohyba nia pruzku rnaterialu a to z dovodu jed-

noduchej konstrukcie testova-

:§: 40,00 1 30,00

>

;r;;j

'E 20,00

., E

,~ 10,00

e, 0,00 r; [L-r=-~'-r-l...a-rn. ......... rI-L.a- r-.,-L-n..,,_ .. I,,_.y..... ..................

j~i!j~;!I~~! ~~!

~ § g g

(Q ;@ 'fIl ;@ 'fIl ~ ;@

~ U) j if.) ~ 61 U)

a a a

Hostaforrn C 52021 Ultraform W 232000 Hostaform C 9021

MVR: MVR: MVR:

39 cm'/10min 25 cw/l0min 8 cm"/10min

-+-----~~~--------------------------------------------------------------------~

Delrin 100 NC MVR:

1,9 cw/l0min

Obrazok 1: Nacrtnutj prehlad ESC experimentov s rozlicnymi POM materlalml a rozdielnymi skupinami zakladovych olejov.

.--

22

TriboTechnika

4/2010

cfch zariadenf a tiez rnoznosti skusaf velke rnnozstvo vzoriek. Zapororn tejto met6dy je velka odchylka vysled kov a to, ze vacsinou je rnozna len vizualna kontrola skusobnych vzoriek. Pri rnechanickych skusobnych met6dach casto nieje morne

brat do uva hy zmena objemu, su polyetylen a polypropylen (napr. PP LGF30 Celstran od fy. Ticona), Mnoho automobilovych mazadiel je zalozenych na mineralnych olejoch a olejoch zo syntetickych uhl'ovodfkov. Tieto oleje maju porovnatelnu pola-

Obnizok 2: SlNianle ESC pomocou met6dy ohjbanla prulku.

kva ntiflkovat vysled kyo Z d6vodu vyrazne] odchylky a obmedzenej kvantlfikacle je na zfskanie spoI'a hllvychvysled kov potrebne velke m nozstvo skusobnych vzoriek. Pri ESC skuskach je morne vyhodnocovat len trend. Na obrazku 1 je uvedena surnarizacla testov s PDM materlalmi s rozllcnyrnl viskozitami (objernovy indextoku taveniny MVR). Testy boli vykonane pri 4 as % predlzenf okrajovych vlakien (SDF). SDF naznacuje, aka narnaha bola aplikovana na skusobnu vzorku. Testovany bol esterovy ole], Poly- -oleffn (PAD) a sillkonovy olej. Testy boli vykonane tak, ako je znazornene na obrazku Z.

ritu vocl PP. Za alternatfvu k materlalorn ako PBT a ABS/PC sa povazuje terrnoplasticky polypropylen vystuzeny dlhyrni sklenenyrnl vlaknarnl, Preto je dolezlte kvalifikovaf zakladove oleje s tyrnlto polymerickyrnl rnaterialmi.

Prfkladom skumanla zmeny objemu su experimenty s LFT PP polyrnerorn zarnerane na nabobtnanie, ktore ukazuju urcite detaily pre experlrnentalny prfstup. Triediace skusky s obrovskou skalou olejov jasne ukazali vyhodu polarnych zakladovych olejov (obrazok 3). To bolo z d6vodu rozdielov v polarite samozrejme ocakavane, Testovane boli oleje zo syntetlckych uhl'ovodfkov, esterove oleje,jeden nfzkovisk6zny polyglykolov)i ole] a rnineralne ole]e nad 168 h pri 100 'c. U mlneralnych olejov sa vykonala dlferenciacia

Zmenaobjemu

Dvomi d6lezit)imi rnaterialrni, u ktorych sa musf

Kiliiber Lubrication Austria GmbH Franz-Wolfram-Scherers~r. 32 A-502S Salzburg-Kasern

Tel +43 662452705-0 e-Mail: office@atklueber.com www.kluebersk

12

"en,,' ',eni.

Est&ro"y ol&J

SynteUci<Y unrovodfk

:::I

E

..

:c

o

'"

iii

E N

• AV<2,5%

o 2,5%=AV=3,5%

• AV>3,5%

Obrazok 3: Nacrtnuty prehl'ad experimentov zameranych na nabobtnanie s LFT PP a rozlicnymi zakladovymi olejmi pouifvanymi v mazacom priemysle. Podmienky skUsky boli 168 h pri 100°C. Viskozita v ramcljedne] skupiny triedy zakladovych olejov stupa (zlava doprava). Pre polyglykol (PAGl bola vybrana len jedna vzorka nfzkoviskozneho zakladovehc oleja (pozri krajnu I'avu stranu).

-fi:,;-

-44-M-

_:1;+

medzi naftenovyrni (N) a paraflnickym i (P);vid' obrazok 3. Ako priblizny odhad sa da pouzit odhadnutie polarft z prfrucky 0 polyrneroch (Po· Iyme r Hand book).

System, kde bol materlalorn PBT, sa dal mazat mazadlami na baze mineralneho oleja. Ak sa vsak materia I polyrneru zmenf na PP, je mozna silna interakcia, ked' sa nepretrzite pouzlvaju mazadla na baze mineralneho oleja.

..

Este.

E

~ ~ _ _J!!!!k!4~.!!![::::~ __ .. .. __ .. ~ __ .. ~ __ ~ E

:. I ~~

~ &

14

16 18

20

22

24

26

28

30

Vypocitane paremetre roapustncstl [MPa1f.!]

Autori:

Peter Neumann, Klliber Lubrication Munche n, Igor Strba, Klliber Lubrication Austria

Obrazok 4: Hrubyvizualny prehlad polarft nlektorych tried polymerov (Prfrueka 0 polymeroch, 4. vydanie, autori J. Brandrup, E. H.lmmergut, E. A. Grulke, Eric A. Grulke, D. Bloch, 1998).

POLYMERINTERACTIONWITH LUBRICANTS

Overthe past few years the use ofthermoplastic polymers has bee n widened considerably in many different parts of automotive com ponents, such as gear actuators, door ha nd les, dashboa rds, interior tri rn, seat covers, headrests and gearshift linkages. Polymer materials are essential for the design of many automotive components. This paper highlights the importance of compatibility issues of thermoplastic polymers coming into contact with lubricants. In orderto enable a properfunction of car components, adva nced elaborated testing shou Id be cond ucted. Using the exa mple of com patibility tests, this article illustrates how the "lubricant" as a design element contributes to improving the function of cornpone nts made of the rmoplastic polymers.

TriboTechnika 4/2010

Trlboloqlcke vlastnosti cmorfnych uhllcltokrernlcltych povlakovanf na nltrldovonvch a postoxldovonych oceliach ncnesenych prostrednfctvom DC-PACVD

Vrstvy OLe sa vyznacuju mnoistvom vYhodnych vlastnostl, aicYmi su vysoko tvrdost', vYborna odolnost' vocl opotrebovaniu a nizke koeficienty trenia. Navyse su tieto povlaky chemicky stale v mnohych agresivnych prostrediach a vykazuju mimoriadnu odolnost' voci korozii.

Zaclenenie kremfka do vrstiev DLC zn izuje tlak (1), zvysuje pril"navosf kocelovym su bstratorn (2) a zvysuje teplotnu stabilitu (3,4). Tentotyp povlakovania vrstvami DLC sa tiez vyznacuje speciflckyrn i vlastnosfami zykajucimi sa adhezle, spravania sa pri kor6zii a nfzkych energif povrchov. Pulzujuce plazmy sa pou-

zfvaju pri termochemickom tepelnom spracova nl, a kyrnje plazrnova nltridacla, Pridanfm prekurzora kremfka do takeho procesu pocas para lei ne ho spracovania moze vzniknUf a-C:H:Si ako povrchova vrstva. Tyrn sa zvysi odolnosf mechanickych systernov s ohl"adom na vysoke poziadavky, akyrni su nfzke sueinitele trenia a odolnosf v narocnych podmienkach (kor6zne media). Tieto naroky je mozne uspokojif vyuzitfrn potencialu podvoj-

neho povrchoveho spracovania. PACVD (a-C:H:Si povlakovanie) na prednltridovanach oceliach moze splnif tieto pozladavky, Kornbinovanyrnl efektami su nfzke trenie, nfzke opotrebovanie (vlastnosfvrstvy a-C:H:SI), vysoka zatafltelnost, vysoka trva la pevnosf a zvysena odolnosf voci kor6zii nfzko legovanych ocel f (vlastnosf nit rid ova nych povrchov). Dalsie zlepsenle odolnosti vocl kor6zii n lzko leg ovanych ocelf sa dosiahne viacstupiiovyrn procesom pozostavajuclrn so spajacej vrstvy na ktoru sa na nesie vrchna vrstva oxid u na nasa na v procese oxldacie (postoxidacia) po plazmovej nitridacii.

Detaily experim entu

Nanasanle izolacnych vrstiev sa prevadza v priemyslene dostupnom zariadenf PACVD s horuclrnl stenami. Zariadenie je system PACVD, vyrabany firmou Rubig GmbH & Co KG (Obr. 1). Nanasacla komora rna priemer400 mm a hrubku 600 mm. Bola navrhnuta na tvrde povlakovanie, ako aj na plazrnovu nitridaciu, Vakuova komora pozostava z izolac neho dna nad rze a kryciehozvonu. Elektricky izolovana podlozna doskaje urniestnena nad izolacnyrn dnom, sluzlaca ako pohanacla elektr6da zatial" co steny pece sluzla ako protielektr6da. Kryd zvon mozno zdvfhatna naboj a vybo] systernu.Vybojvznika silou DC. Procesove plyny H2, Ar, CH4, ako aj HMDSO a TMS sa kontrol uj u a dodavaj u do va kuovej komory prletokovyrn regulatorom. Tlak procesu sa meria ka pacltnym tla komerom a kontroluje sa medzi cerpaclm systernom a reaktorom pomocou skrtlaceho ventila. Cerpac! system pozostava z KORENOV a sucheho zavitoveho vakuovsho cerpadla.Abysa urnoznilo nanasanie krernlk obsahujucich vrstiev, bol do PACVD rea ktora pridany rad predchodcov kre mfka. HMDSO a ko ajTMS sa za kontrolo-

4/2010

TriboTechnika

vanej teploty odparia z nadrfe a do vakuovej pece sa vhariaju zospodu prostrednfctvom plyn dodavajucej hlavice. Nadrz samu 0 sebe a vsetky komponenty spajajuce nadrz s vakuovou komorou rnozno zohrtat, aby sa vyhlo nezelanej konde nzacif prekurzorov kremfka. Pouzite vzorky su vyrobenez42CrM04.

Vplyv prednitridiicie, predoxidiicie a povlakovania na topografiu - Topografia vrstiev aCH:Si na nitridova ny ch a postoxidova nych sub strat o c h : k o p u l o v a struktura

- l.estene to poloqia hladka Drsnosf (meranie nerovnostf) Sample -vzorka

Obr. 3 a-C:H:Si vrstva na na postoxldovanom oceI'ovom substrate (al, povrchoYiitopografia fbI

EM rMG J ea b: DET SE ceteeter

2Q 01) ev DATE 0!511!51OG 2(1 urn

Obr.4 Odpadovii hrana Yrstvy a·C:H:Si nanesenej na nltrldovanu a postoxldovanu ocelovuvzorku

Obr. 5 Vrstvy a·C:H:Si na lestenych substriitoch: nevidno ziadnu YrstyoYu Strukturu Y porovneni so substratmi ktore boli pred tym spracovane (nltrldovane alebo postoxldovane]

Obr. 6 al povrch ponitridiicifbl povrch po nitridiicif a POylakovanf: povl akovanie vyhladf y micromierke povrch

Vysledky:

Trenie a opotrebovanie (Pin - on - Dies - Tribometer)

Protitelesa: 1 00Cr6 hlavica, priemer 1,S rnrn, Rychlosf posuvania - 40 rnm/s, konstrukcne zafazenie: 1 N

(PU nltriding v.'rih CL + pcstoxidatiun

Obr. 6: Koeficienttrenia nltrldovaneho a nltridovaneho plus postoxidovaneho povrchu

Obr. 7 Driiha opotrebovania na nhridovanorn povrchu: opotrebenietrenfm

TriboTechnika

4/2010

nitridinq with CL +

" ...

;,

\ .... .--...,/' \~ '-...__

,",II, h'''" II.

Obr. 8 Driiha opotrebovania nitrldovaneho a postoxidovaneho povrchu: adhezne opotrebovanie

-p:;.l;shed~.si--C:H~

- mnceo (N., :'3-C:Hi

SEM H\,: .ann jrv o~t«mHlrY1: '1rTi"!D7

Va.::. Hi'/m; Oevee VEGA IILMV

15% r"lJ.l.i""~lulllidil'l'

Obr. 11 Opotrebovanie protitelies (100Cr hlavice) po pohybe na rozlicne spracovanych a povlakovanych povr· choch

Obr. 9 Koeficient opotrebovanie povlakovenych vzoriek: po ziibehovej faze dosahuiu prednitridovane vzorky takmer teke nizke hodnotyako iba lestenevzorky

Zaver:

Opotrebovanie mofno podstatne znfzit' povlakovanfm nitridovanych a postoxidovanych oceloyYch vzoriek 5 a-C:H:Si vrstyou

Povlakovanie maze prebiehat'vlahko zmenenom zariadenfna nltridaclu

Topografia nanesanych a-C:H:Si vrstiev zavisf od predosleho spracovania (nitridovane alebo postoxidovane - callote structure,lestene - hladke)

Predosle spracovanie je evidentne nanesenie hlavnej vrstvy na zlepsenie adhezie povlakcvaneho povrchu

Povlakovanie 5 a-C:H:Si vrstvami 5 koefielentomtreniamensim ako 0.1

Po zabehovej faze plazmou nitridovane (zyYsena spasobena drsnost) a povlakovane povrchy dosahuju take nfzke hodnoty trenia ako povlakovane lestene povrchy.

Obr. 10 Driiha opotrebovania na nitridovanej a s a·C:H:Si vrstvou povlakovanej vzorke: po vzdialenosti posuvanla 1000 m mozno pozorovat" iba lesk na Calott strukture povr· chu.

Ri.ibig SK, k. s.

A. Hlinku 86, 972 71 Novaky Tel.:+42 1 4654602 66 E-mail: office.sk@rubig.com

www.rubig.com

-~------------------------------------------------------------------------------~-

[ 4/2010

TriboTechnika I

Slovenskd spolocnosf udrzby vzdolovocio oktivity spolocnosf

Slovenskd spolocnosf' udriby vznikla na zdklode iniciatfvy predstavitel'ov priemyslu

v spojenf s akademickou obcou, ktorf clfili potrebu existencie orqonlzdcle spajajucej I'udf so vzfahom k udribe. Navyse boli inspirovanf aj sltucclou v Europe, kde ui dlhslu dobu posoblll narodne orqonlzdcle udribarov zdruiene v Europskej federacii ndrodnych spclocncsfi udriby, ktora vznikla v roku 1970 na zdklode organizacie UNIDO (sucasf

K naplneniu snah ovytvorenie orqanlzacle slovenskych udrzbarov doslo v roku 2000, ked' bola na pode Zillnskej univerzity zorqanlzovana prva konfereneia pod nazvom Narodne forum udrzby, co bol vlastne nu Ity rocnlk serle konfereneif d'a lej kazdorocne orqanlzovanych uz vo Vysokych Tatrach, Coskoro na tosa sformova la a zaregistrova la oficialna orqanizacia pod nazvorn Slovenska spolocnost udrzby, Uz v tomto roku boli nadviazane kontakty s dalsfrnl spolocnostarni udrzby v Europe, predovsetkyrn chorvatskou a ceskou, 0 rok neskor bola SSU prljata najprv za pozorovate la a v roku 2004 za plnopravneho elena EFNMS. Od roku 2002 sa pravidelne zastupcovla SSU zucastnuju aj konfereneif Eu romaintena nee, ktore su vrcholovyrn europskyrn kongresom udrzby, SSU rozbehla mnoho aktivlt, ktore sa stali sucastou zivota udrzbarov na Siovensku. Medzi nimi aktivitami rna vyznarnne rnlestovzdelavanle pracovnfkov udrzby, Vzdelavanie pracovnfkov udrzby na Siovensku vychadza z poziadaviek vypracovanych v EFNMS pre jednotlive kateqorie (urovne) pracovnfkov udrzby, Tieto su zapracovane aj do Teehnickej spravy CEN TR 15628 "Udriba. Kvaliflkacia pracovnfkov udrzby" Kateqorie su rozdelene do troeh urovnf:

• eu ropskytechnik ud rzby

• europskyveduci udrzby

• europskyrnanazer udrzby

Vzdehivanie"MAJSTER UDRZBY"

Po dlhsie trvaj ucich sna hach 0 vzdelava nie tee hn ikov - specialistov udrzby sa podarilo od roku 2010 otvorif kurz"Majster udrzby" ktory je realizovany a vo vacsej miere zabezpecovany Koordinacnym eentrom odborneho vzdelavania (KCOV) Strojnfckej fa ku Ity v Bratislave, v spol upraci a za ucasti SSU. Vzdelava nie sa uskutocjiuje v spickovych la borateriach, ktore boli vybudovane pre skolenia zamestnaneov PSA Slovakia, s. r. 0 v Trnave, na realnych strojoeh a vyrobnych linkach, kde je sirnulovana

.--

28

skutocna vyroba rnozno navodif poruchove stavy za riade nf, ktore treba riesif. Kurzje ha rmonizova ny 5 pozladavka m i Eu ropske] federacle na rod nych spolocnostl udrzby (EFNMS).

Vzdeliivanie"MANAZER UDRZBY"

vzdelavante .Manazer udrzby" rna za sebou dlhslu historiu. Zacal v roku 2003 a doteraz sa uskutocnilo 7 behov, pricorn posledne dva pre 30 pracovnfkov podniku Duslo sara, a. s. su tesne pred ukoncenfrn. Kurz je zarnerany viae na manazerstvo udrzby, V popredf su moderne koneepeie udrzby (RCM, TPM), inforrnacne systerny, ale aj bezpecnost, tech noloqie udrzby a moderne diagnosticke rnetody, Dolezitou castou je zaverecny projekt, kdefrekventanti rlesia konkretne problemy na svojich pracoviskach a vystupy predstavuju priamy prfnos ich podniky.

Kurz v prvych dvoeh semestroeh najprv pre bieha vo forme uvodnych sustrednf - tutorialov a naslednyrn sarnostudiorn z pripravenych ucebnych textov a konzultactarni formou e-Iearningu. Z kazdeho predmetu su pripravene testy, ktore ucastnfei robia eez internet. Potom nasleduje zadanie a vypraeovanie zaverecnej prace, spravidla z oblasti udrzby, ktorou sa ucastnik profesionalne zaobera, a teda ide 0 aplikaciu novych poznatkov na riesenie konkretnych problernov,

Zaver

SSU si pine uvedomuje, ze len vzdelanf a dobre pripravenf praeovnfei udrzby su sehopnf podavat vykony, ktore od nieh sucasna doba vyzaduje. Spola h liva ci nnosf strojov a za riaden f je n utnyrn predpokladom efektfvnej a kvalitnej vyroby ako aj sl uzieb, Preto v su lade s e uropskyrni poziadavka mi sa SSU snazl presadzovaf mode me koneepeie a teehniky udrzby aj formou svojieh vzdelavacfeh programov.

Juraj Grencfk,Zilinska univerzita, SjF, Katedra DMT & Siovenska spoloenost udriby

-+-----~~~--------------------------------------------------------------------~-

I I I

Zaujem 0 ueast' oznamte na e-mailovej adrese: ssu.kocelova@mail.t-com.sk kde mozete zfskat' kompletnu pozvanku

Siovenska spolocnost' ud..zby Kocel'ova 15

81594 Bratislava Siovensko

-~------------------------------------------------------------------------------~

[ 4/2010

TriboTechnika I

Analyzy motorovych oleju

a nemrznoucfch kapalin

z noftovych motoru

Analyza vzorku oleju z ncftovvch rnotoru je dulezitym ncstrojern proaktivnl udrzby, zvlast' u nakladnlch automobilu a ruznych naldadacu pracujlclch v lomech, dolech a na velkych stovbcch. MotorovY olej je vybaven velkjrn mnozstvim prlsad, ktere zajist'ujl jeho sprcvnou funkci. Je tedy dulezite sledovat stay oleje

z hlediska obsahu prlsad a znecistenl. Obsah oterovYch kovu slouZl ke sledovoni stavu motoru. Jsou uvedeny vsechny parametry dulezite ke sledovdni stavu motoru i oleje a prlklady nekterYch diagnostickYch nalezu. V zaveru jsou strucne zmineny momostl analyzy vzorku nemrznouclch smesi,

Diagnostika motoru je samozjejrna vee jiz dlouhou dobu. Dnes je neja kyrn diagnostiek)lm za i'fzen fm vybaven kazdy autoservis. Jak muze ajestli muzevubsc nejak, piispet analyza rnotoroveho oleje ke sledovanf stavu motoru? Ve vsech odvetvlch prurnyslu je dnes normalnl necekat na vznik poruch, ale aktivne se jim snazit predchazet. A to je prave parketa pro analyzy motorovych oleju, Monitorovanf funkee oleje a stavu motoru po dlouhou dobu provozu, sledovani pru beh u zrne n via stnostf oleje a konee ntracf ote rovych kovu vytvarf podmfnky prozajisten f spolehlive funkee motoru po eelou dobujeho zivotnostl.

Uloha moteroveho oleje v provozu

Pr odluzovanf vymennyeh lhut motorovych oleju, naroenejsf podmfnky pli provozu i pozadavky na snizovanf emisnfeh limltu prinasejf vysoks naroky na ole], proto je stale dulezitejSf monltorovanl vlastnostf oleje. Olej v motoru rna mft po eelou dobu provozu nasledujfdvlastnosti:

• dostatecna unosnost mazadhofilmu

.--

30

• tekutostza nlzkych te plot

• dostatscna viskozita v celern rozsahu pracov-

nfchteplot

• terrnooxidacnf stalost

• sehopnost odvadet teplo

• sehopnost neutralizovat kysele prod ukty

• sehopnost udrzovat motor cisty

• mala odparnost

• kompatibilita s rnaterialytesnenl

• oehrana proti korozi

Aby mohl motorovy olej vsechny tyto funkee plnit, je vybaven balkkern pi'fsad. Celkovy podfl plfsad v rnotorovern oleji muze bYt az 20 %. Behem provozu pi'fsady degradujf a olej muze ztracet nektere dulezite vlastnosti. Ze sehopnosti udrzovat eisty rnotor vyplyva.ze znecistenf se dostava do oleje a ta jeho cast, ktera ne nf odstra nena filtrem, v oleji koluje motorem. Opotreben fm motoruvznikaj f easteeky kovu, ktere take kolujf v oleji motorem, pokud nejsou zachyceny filtrem. Analyza oleje, resp. jejf vysled ky, by rnely objektivne vypovfdat ovsern vyse uvedenern.

Spravnyodber vzorku

Prvn f pfed pokladem pro spravnou diagnosti ku stavu motoru je spravny od ber vzorku rnotoroveho oleje. Pri od beru vzorku musf byt dod dena za kladnf pravidla:

a) za mezitvniku ruznych necistot do vzorku

b) olej v zaflzenf musf byt radne promkhan, tzn. odber by mel byt uskutecnen za ehodu motoru nebo co nejdi'fve po je hozastavenf

-+-----~~~--------------------------------------------------------------------~

c) vzorkovnice musf bYt naleiite popsana duleiitymi udaji - napf, pocet ujetych km, datum odberu, typ oleje, mnoistvf doplneneho olejeatd.

TriboTechnika

4/2010

nenf moine ho provest pouze na zaklade analyzy jednoho vzorku oleje. Z toho vyplyva ie analyze stavu motoru (a Ie i jakehokoliv jlneho stroje sledovaneho pomocf analyz oleje) je kontinua Inf a kom-

Parametr Metoda
Viskozita CSN EN ISO 31 04
VI CSN 1502909
Bod vzplanutf CSN EN ISO 2592
Voda CSN EN ISO 9029 nebo FTIR
Glykol ASTM D 2982 nebo FTIR
TBN CSN 1503771
TAN CSN 1506619
Oxidace FTIR
Sulfatace FTIR
Saze FTIR
Prvky z pffsad (lCP) - Mg, Ca, Zn, P ASTM D 5185
Prvky zneclstenl (ICP) - Si, Na, B ,K ASTM D 5185
Oterove kovy (ICP) - AI, Cr, Cu, Fe, Pb, Sn, Ni, Mo ASTM D 5185 T.1MI1I1II1-SlecI_nf p .... mecry

Sledovane parametry motorovfch oleju Doporucene parametry ke sledovani jsou uvedeny v tabulce 1, ale pochopitelne podle provoznfch podmfnek muie bYt soubor parametru pozrnenen.

Hodnoceni stavu motoru

Pro prakticke hodnoce nf stavu rnotoru je podstatne sledovanl trendu pfedevslrn oterovych kovu,

Naftovj motor

Obnizek 1 - Co Izezjistit analyzou motoreveho 01 eje

plexnf pffstu p, pli kte rem je velm i vyhod ne vyhodnocovat analyzy pomocf elektronickych databazl, coz vsoucasne dobe nabfzfvariabilitu a schopnost hodnocenf z ruznych pohledu (sledovani ruznych pararnetru v case, oznacovan! krltickych hodnot, vytvaienf souboru s podobnyml vysledky analyz atd.) Co vse je moine pomocf pravidelne provadsnych a nalyz motorovych oleju z naftovych rnotoru zj istit, je sc hem atic ky naz na ce nona ob r az ku 1 .

Obrazek 2 - Vliv prunlku prachu do oleje na zvysene opoti'ebenf motoru

Na obrazku 2 je znazornen vliv pruni ku i relativne rnaleho mnoistvf prachu (ktery je detekovan zv)isenlrn obsahu klernlku v oleji) na zvysene opotlebenf motoru. To je jen dokladem toho, ie filtraci vzduchu, kvalite a stavu vzduchoveho filtru, je

4/201 0

TriboTechnika

potjeba ve novat nalezitou pozornost. To je zvlaste dulezite u rnotoru pracujfcfch v prasnern prostjedl (lorny, povrchove doly atd.)

Obnizek 3 - Pokles viskozity oleje zpusobeny prunlkern palivadooleje

Na obrazku 3 je znazornen vliv prunlku rnotorove nafty do oleje na jeho viskozitu. Pokles viskozity oleje pod urcltou h ran ici opet zna mena Zv)lSene opotiebe nl motoru a za roven toto zjiSten f signa Iizuje problem vstflkovanl paliva do spalovadho prostoru motoru.

Zaver

Analyzy motorovych oleju za ucelern sledovani stavu rnotoru jsou dulezitym nastrojern proaktivnf ud rzby rnotoru zvlaste u vetSfch a cennych rnotoru, v pfipade prodlouzenych vyrnennych lhut a narocnych provoznfch podm fnek. Podstatne je, ze ta kto rnuzerne piedejft financne narocnym opravarn a prostojurn, ktere dnes zpusobuji velke financnl ztraty,

Na uplny zaver bych chtel zmfnit zajfmavou rnoznost sledovani stavu chladicfho systernu motoru pomocf analyz vzo rku nemrznoucf srn es i, Nemrznoucf srnesi majf jako zakladnl slozku ethylen- nebo propylenglykol a dale jsou vybaveny pHsadarni, ktere piedevsfrn majf chranit chladicf system motoru proti korozi.dale protipenivostnf pi'fsadou a disperzantem. Koncentrat nemrznoucf kapaliny se standardne rnkha s destilovanou vodou

v porneru 1:1, cfmzje zarucena funkcnost kapaliny do cca -30°C. Stejne jako v pjfpade analyz oleju je mozne analyzou vzorku nemrznoud kapaliny sledovatjak stavvlastnf kapaliny, tak problemy motoru. Nedostatecna ucin nost chlazen lv motoru m uze zpusobit prasklinyv h lave motoru, degradaci motoroveho oleje a kavitacnl korozi valcu a vodnkh cerpadel. Typicky rozbor nemrznoud kapaliny se sklada ze stanovenf koncentrace glykolu, stanovenf hodnoty pH kapaliny, stanovenf obsahu ci pfftomnosti inhibltoru koroze, stanovenf obsahu necistot, stanovenftvrdosti a vodivosti kapaliny a stanovenf obsahu vybranych kovuv kapallne,

Vladimfr Novacek, ALS Czech Republic, s. r. o.

Analysis of oil samples from diesel engines is an important instrument of proactive maintena nce especially when it concerns trucks and loaders working in quarries, mines and great constructions. Engine oil contains a lot of adittives that ensure its good operation. It is important to monitor oil condition with a view to addittives content and oil contamination. Wear metals content is instrumental to engine condition monitoring. All necessary parameters to engine and oil condition monitoring are stated and examples of some diagnostics fi ndings are stated too. Possibilities of coolants analysis are briefly pointed out in cond usion.

ALS LabcratorL.J Ciroup

NoJi, YTI'~,'.,I.. CHEI_'I.'TF!"{ [., TE'TJr.I~" ~=-":'1~E!':

ALS TribDIDqy poskytuje d-ai1ni analyzy mazacich qleJ.~osazeni bezporu ho~rovozu

ALS Czech Republic, s.r.o,

Na Harte 336/9, 19000 Praha 9 +420 284 081 645 customer.support@alsglobal.com

~------------------------------------------------------------------------------~-

iTriboTechnika

4/2010 ]

Puvcd a sledovoni

,......,

33

+-----------------------------------------------------------------------~~----~-

degrodoce oleju

Cinnost strojniho zarizeni mnohdy doslova zavisi na tenkern filmu mczcciho oleje 0 tloustce srovnotelne s velikosti krevni buriky. Tento film mozociho oleje zajist'uje mnoho Iunkci, sniZeni treni a opoffebenf, ochlozovuni povrchu kovu. odvod neclstot, neutralizuje kysele latky, chrdni pfed korozi, apod. Poruseni nebo ztrata mazaciho filmu znnrnend poruehu, ktera muie vest ai k selhcni stroje.

Mazad film narusuji nejcasteji produkty degradace maziva a prlrnesl. Degradacnf pochody, kte re zpusobuje oxidace aterrna In f narnahanl, urychluje pi'ftomnost necistot, vody, a ji ne vi ivy prostfed f a spatneho zachazen f.

"Piitomnost kalu v hydraulickim oleji vyznamne zkracuje zivotnost oleje. Napriklad 1 % kalu snif;i f;ivotnost az 0 40 %" - newsletter Reliable Plant 15. 7. 2010

Zpusobydegradace oleje

Mazacf olej se obvykle sklada z rnineralnlho (ropneho) nebo syntetickeho zakladoveho oleje a pifsad, ktere zlepsujl zivotnost a vykonnost oleje v agresivnfm prosti'edf. Obsah pffsad se liSf podle aplikace, resp. podle podmfnek provozu. V prlpade prurnyslovych oleju je obsah pi'fsad rnaly od 0 asi do 5%, v hydraulickych nebo turblnovych olejfch kolem 1 %, vyssf je u kornpresorovych a prevodovych oleju,

Zakladovy olej zajiSfuje v mazivu optirnalnl hydrodynarnicky rezirn rnazanf ktery zavisl na viskozite oleje a pracovnf teplote. Antioxidanty a protioderove pHsady minimalizujf oxidaci na povrchu kovu a osetiujl povrchy ochra n ny m f I me m. Dete rge ntnedisperznf pffsady neutralizujf

kysele produkty oxidace a bran! usazovanl necistot a tfm ovlivriu]f postup oxidace. Komplexnf povaha maziv a variabilita strojnfho zaffzenf vsa k neurnozfiuje popsat kazdy mozny mechanizmus funkce rnaziva, jehoz selhani muze vest k selhani strojnfhoza Hzenf.

Termooxidacnireakce

Tyto reakce jsou pi'ftom ny vsude, nastavajl v kazde apli kaci oleje.

Oxidacn f procesy se rozvfjejf za pi'ftomnosti kyslfku, vyssfch teplot a kovovych neclstot, Terrnalnl degradace nastava pi'i teplotach nad 300 O( a bez pfftomnosti kyslfku a jejf h lavnf pHciny jsou:

• Vysoke teploty exponova nych mfst syste mu

• Prudke stlacenl vzduchovych bublin (naprlklad pf pfechodu oleje z nadrze do cerpadla) pi'i nedostatecnern odvzdusnenl oleje, kte re muzevyvolat te ploty nad 1 000°(,

• Vybo] staticke e lekt]l ny, napi'. ve filtrech, dosahuje teplot 10 000 O( i vfce. Akumulace naboje vzrusta s jemnostf filtrace, nitsf vodivostf oleje, nitsf teplotou a vyssf viskozitou. Nachylnejsf je olej pracujfcf vcyklech (rozdflyteplot)

Nastartovane chernicke pochody postupujf i kdyz pHcinajejichvzniku pominula.

Konecnou fazf degradace jsou rozlicne typy usad a ka lu co do vzhledu .sloze nfivlivu.

• ki'eh ke a tvrde pi'ispfvajfk oteru a opotie benf

• rnekke a lepive brant odvodu tepla, zalepujf filtry a uzke profily, zrnensujf tloustku mazadhofilmu

• zvysu]f kyselost oleje a nebezpeCf vzniku koroze

4/2010 Tribo Techni ka

Zalud nost deqradacnlch procssu v provozu spocfva v pornalern nastupu a progresivnfm zrychlenf po dosazen f urciteho bod u zlomu, ktery je dan vycerpanfrn pfisad a hloubkou napadenf zakladoveho ole]e, Brzy pfichazf konec zlvotnostl ole]e, ktery je provazen ztmavnutfm ole]e a tvorbou usad, V praxi je tento zlom velmi dulezity,je siqnalern kzasahu udrzby,

Analyticke metody pro sledovani degradace oleje

Pruvodnl jevy degradace a piislusne analyticke metody znazorriuje obr. c.l.

Vliv degradace na olej Penenf

Snlzena odlucivost vzduchu

Zvysena viskozlta Tvorba rnekkych usad Tvorba kyselin Vycerpanf pifsad Tvorba kal u a usad

olej/vzduch

rozhrani olej/kov kov

Koroze a opotrebenf

NejvetSf vyznam rna zjistenf zbyvajlcl termooxidacnl rezervy oleje a zaehyeenf pocatku nevratnychtermooxidacnlch procesu,

Termooxidacni stabilitaa oxidacni rezerva

Pro hodnocenf terrnooxidacnl stability oleju existuje cela i'ada testu, Vtabulce c.l jsou uvedeny vybrane metody pouzfvane pro prurnyslova maziva.

Metoda TOST je pro delku trvanl v tisfcfch hodinach vhodna pouze pro vyvo] nove formulace. Vyssf teplota pouzfvana pf rnetode RPVOT a PDse je nevyhodna pro vysoce volatilnf fenollcke antioxidanty. Korelaee mezi ternlto metodami platfvelmi ornezene, napi'. pro urcltou pi'fbuznou skupinu zakladovych ole] u a pifsad,

OBSAH PRISAD A PRODUKTU DEGRADACE Infracervena spektroskopie (FTIR - Fourier Transform Infrared Spectroscopy) Nejbeznejsfm pHkladem pouzitl FTIR je pro sledovani obsahu pHsad v turblnovych nebo

Olej

Analyticke metody Penivost Odludvost vzduchu Kln.vlskozlta

0,45 11m filtr- barva skvrny

CK, FTIR

FTIR, RBOT, Voltametrie Vizualne, protlkoroznf zkouska

tra nsforrnatorovych olejlch. Pi'i vlnoCtu kolem 3600 crnse sleduje obsah a ubytek fenolickych (OH) skupin antioxidantutypu BHT.

Pornerne snadno Ize take sledovat pi'ftomnost produktu oxidace jiz v pocatclch jejich tvorby Oxidacnl produkty dava]! signal dfky tvorbe kysllkatych, karbonylovych slouceni n v oblasti vlnoctu kolem 1 710 a produkty terrnalnf degradaee (nitrace) v oblasti kolem 1 630 em '.

ReakCnf podmfnky Hodnocenf
Standard Zkratka rt-o Ox.Cinidlo Prutok (I/h) Kat.
ASTMD943 T05T 95 Kyslfk 3 Fe,Cu Cfslo kyselosti, Oxidacni rezerva
ASTMD2272 RPVOT 150 Kysl fk 620 kPa Cu lndukcnl Cas, oxidacnf rezerva
ASTMD6186 POSC 130-210 Kyslfk3,5 MPa lndukcni Cas V oblasti kolem 1700 cm ' se projevuje jen malo sloucenin pouzlvanych v mineralnfch mazacfch olejfch,jsouto napi'.estery jako slozka zakladovsho oleje nebo ja ko depresant ci urcity typ modifikatoru viskozity. V oblasti 1605 crn ' se nachazejl skupiny aromaticky vazaneho uhliku, bezne v ropnych olejfch. Tyto slouceniny jsou zjetelne identiflkovatelne vcerstvern oleji.

Nasledujk f obrazky znazornujl ubytek fenolicke ho antioxidantu (obr. c. 2) a pfftomnost produktu terrna In fhoa oxidacnlho procesu (obr.c. 3)

11;0
co
"
'"
64
SL
to
%T se
"
"
52
50
47,5
J:!:.l9,'i' J:i:{I{J asco l<DD
=-1
14;D
co TriboTechnika

4/2010

Cislo kyselosti

Stanovf pHtomnost korozivnfch produktu oxidace. Varovnyrn siqnalern muze byt podle aplikace jiz na rust CK 00,2-0,3 mgKOH /g od puvodn f hodnoty. Cfslo kyselosti je snadno interpretovatelny parametr, avsak pf niiSf rozpustnosti kyselych deqradacnich produktu muze byt spatnyrn ukazatelem stupne degradace.

Kolorimetrie na membranovem filtru

Ultra jemnou filtracf (0,4511) Ize zachytit i nejjernnejs! tzv.rnekke castice s ktere se projevf barevnou zrnenou flltracnl plachetky. Zmlnovana

je souvislost hne deho zbarvenf s vyskytern tzv. mekkych kalu, ktere ulpfvajf na povrchu kovu, i kdyz bezne analyzy jeste nesignalizujf problem. Tyto kaly mohou souviset s nizsf rozpustnostf oxidacnkh produktu, zvlaste v chladnejslch zo nach a mfstech zvolneni toku kapaliny.

l2DO

l7DO

Zaver

P usobe n f vyso k)ic h te pi ot

a oxldacnkh cinidel je zakladnl pi'fcina degradace oleju v provozu. Mechanizmy starnutl jsou velmi rozrnanlte a existuje proto ta ke cela i'ada ana Iytickych metod, kterymi Ize postup monitorovat. Nektere se za rnefujl na ubytek plfsad, ktere brant degradaci oleje, jlne na je]f pruvod nljevy, dalsfzjiSfuj f oxidacn f rezervu oleje.

Volba analytick)ich metod zavisl na sle dovane rn strojnfm zai'fzenf a podmlnkach provozu. Cirn pi'esnejsf informace jsou

pozadovany, tfm musf bYt analyza kornplexnejsf, Ale ani podrobna analyza jednoho nahodneho vzorku nevypovf adekvatne 0 stavu oleje a za i'fzen f. Nejucinnejsf je pravidelna kontrola jednoduchymi metodami a v pifpade nalezu zrnenydetailnejsl po-

%1"

2DDO

I%D

44;°-l--~ __ ~ ~ __ ~ ~ __ ~ __ ~h

2268;7 22M

I.DO

Voltametrie (LSV- Linear sweep Voltametry) ,ASTMD6971

Krome bezneho fenolkkeho antioxidantu se dnes casto v modernfch turblnovych, hydraulickych a dalslch olejfch pouzfva]f proti nfzkoteplotnf oxidaci arornaticke aminy, ktere majf na IC spektru jen velmi malou odezvu. Voltarnetrlcka metoda urnoz-riu]e stanovenf obsahu tschto pi'fsad.

souzenf.

Ivana Vaclavkkova

4/2010 TriboTechnika

Mikromazacf systemv pro technologii MQL - Minimum Quantity Lubrication

Vetsina operacl obrdbeni kovu je neproveditelna bez pouzlti pornocnvch prosfredku. ktere ulehcujl odvod trlsky a omezujl vyvljenl tepla, resp. odvadejl teplo, vznikajlcl pfi rezanl kovu. Konvencne je nejpouzlvanejsl kapalina, vyjlmecne mlha nebo plynne latky.

korozivnfmu narusovanl casti stroju, Zakladnf ucinky procesnfch kapalin jsou chladfef, mazaef, cistfef a ochranny, Vsechny tyto ucinky splfiujl, dnes nejpouzlva nejsf, em ulznf oleje. Da ISf pozadavky na procesnf kapaliny, nap]. provoznf stalest, zdravotnf nezavadnost a setrnost k zlvotnfrnu prostfedl splnujf em ulze obtlzneji, resp.jejich splnenl piedstavuje zvysene provozn f na klady.

Procesnfkapaliny

Hlavnfm ukolern procesnfch kapalin je piedevsfrn zajistenf trvanlivosti nastro]e ajakosti obrabensho povrchu pri male spotiebe energie. Nesmf rovnez dochazet ke

~ ..

1-----+ • • •

Principtechnologie MQL

Technologie mazanl mlnlrnalnfrn mnozstvfrn maziva pjedstavujev m noha pi'fpadech ekonom icky zajfmavou alternativu emulznfch oleju s mlnlmalnfrni zdravotnfmi riziky pro obsluhu a velkou setrnostl kZivotnfmu prostfedl, Vyzkurnne a vyvojove prace na univerzltach i v prurnyslovych podniefch urnoznlIy prosadittechnologie MQL i do vysokovykonneho obrabenl, 0 mlkrornazanl hovoi'fme tehdy, je-li spe-

clalnl olej dopravovan na bfit nastroje ve forme aerosolu, tzn. kaplcky oleje o velikosti 0,5 urn rozptylene v tlako-

vern vzduchu. Dfky vysokernu mazacfmu uclnku oleju urcenych pro mikromazacf systerny, dochazf ke snlzenl He-

n f na hfbetu i na cele bfitu, coz zvysuje zivotnost nastroju au nekterych materialu urnoznuje zvysit posuvy. Pri pouzfvanf kvalitnfch mikromazaefch syste-

Strojebez vnltfnlhorozvodu mu nevznika zadny odpad, pfiblizne

70 - 80 % oleje se spoti'ebuje v rezu, zbytek ulpfva na obrobku a stroji a slouzf ja ko antikoroznf och ra na. Na klady na likvidacijsou tedy n ulove,

..

Tvorba aerosolu v koaxialnitrysce

T l:{ .. I~ wim oi I t101~

~

Stroje. rozvOd.m s vnltfnfml

anility pfeS vfeteno

~

I

I

.

\

Holder With oil slit

Tools with oi I hole

Zaklademje kvalitnfmazadlo Mazadla pouzfvana do mikromazacfch systernu byla vyvinuta jiz v 80. letech rninuleho stoletf v USA pro narocne

CNClOulltndnlck6 .utGmllty

c__ ---'

Mlnlbooster-zafrzenr pro maz6nr stfedem n'stroJe

TriboTechnika

4/2010

obrabecl operace prevazne v leteckern prurnyslu Jsou vyrobena na bazi rostlinnych oleju, neskodl zdravf ani zivotnimu prosti'edL Majf vynikajfcf mazacf schopnostL PouZfvajf se ve vsech oblastech strojfrenstvf, v leteckern a autornobilovern prurnyslu, pf vYrobe nastroju, ale take v jernne mechanice - opticky pru mysl.

Hlavnimi prednosti mazadel vyrobenych na rostlinne bazi:

- snlzenltienfvrnlste rezu

- redukcetrenfumoHiujezvYsenfposuvu

- zvYsenfzivotnosti nastroje

- zvysenlproduktivity

- ekoloqicka a zdravotnf nezavadnost

Spotieba kapaliny se pohybuje v rozmezf 1 0 - 20 ml/hodinu na jednu trysku, jednotryskovy aplikator je vhodny pro nastroje dod - 20 mm.

Mikromazacf systemy - aplikatory

Pro spravnou uclnnost technologie je zapotfebf kvalitnf mikromazad system. Systerny delfrne na vnejsf a vnltlnl rnazanl nastroje (skrz vieteno obra beclho stroje).

Vnejsi rn az am nastroje

Jsou nej pouz fvanejsf, vhodne pro vetslnu aplikad. Fungujf na prlnclpu koaxlalnl trysky, kdy stlace ny vzduch str h ava kapicky ole]e, Cfmz vytvalt kvalitnf aerosol na vyuste nf trysky.

Popis mikromazaciho systemu (2-tryskovy aplikator):

1. Elektromagnetic kyventil

2. Pistova cerpadla

3. Regulace zdvihu cer- 10 padel

4. Pneurnaticky generator zdvlhucerpadel

S. SkHnka

6. Rozvodvzduchu

7. Pi'fvodvzduchu

8. Vzduchovyfiltr

9. Nadoba na kapalinu 10. Trysky

t l.Naplfi

11

Ii 7

Vnitrnf mazanf nastroje

Mikromazacf systerny pro vniti'n f rnaza n f majf boosterovou komoru, ve ktere se kapky oleje pomocf vysokeho tlaku vzduchu rnenf v jernny aerosol, ktery je dale dopravovan do nadobky a odtud vniti'nfm rozvodem stroje a nastrojern pi'fmo na rezne blity,

Shrnuti

Vyvoj technologie MQL v poslednfch letech dosahl takove urovne.ze staljednfrn z faktoru ovllvnujlclch prod uktivitu tilskoveho obra ben f, ja ko je vrtanl, frezovanl a soustruzenl Pouzitl technologie MQLzna me na pro uzlvatele nejen ekonom icky pffnos v podobe nizskh provoznkh nakladu, ale take vYrazny pod II na och ra ne zlvotnfho prost red f, ciste pracoviste bez rnastnych podlah a zapachu hnijfclch emulzL Ve srovnanl s beznym plnoprutokovyrn chladfcfm mazanlm se system MQL vyznacuje take mnohem nigfmi poi'izovacfmi naklady,

Ing. Vladimfr tech

412010 TrlboTechnlka

Anclvzv kontaktu

vo vclivvch loziskcch

Na konilrukeiu valivYeh loiisk sa v sucasnosti kladu vysoke naroky. Je to hlavne doraz na leh presnosf a dovolene zafaienle spolu s nizkym koeflelentom trenla, vlbraelaml a hlukom. Z hradlska meehanllcy 56 vallve loiiska dob.ym kandidatom pre itudium viae telesoveho kontaktu.

ROzSirenou metOdou na vjpocet roznych problemov v jednotlivYch odvetviach priemyslu je metoda konecnych prvkov (MKP). Prax u kazuje, ie MKP umoiriuje riesenie lozfsk r6znych druhov a tvarov. Modelovanie met6dou konel:nych prvkov predstavuje slrnulaclu fyzi~Ineho procesu numerickou met6dou konel:nych prvkov.Jetoviac nez prtprava modelu na urovni

:;:2:~:£{'~i,':']~ r~~\

" '~ .. "9i/rr,'. -'">:~'. \'\ .'\

a vizuallzovat fyzlkcilne spr~vanie l11V'i , /~, '~::,:~;;,"\ \

diM z J d i h t \ I Hili \' ""H'" ,I

mo e u. 0 no u os a nu pra- \"W,\\\'\, f: ~ l t) " /

xou a kritlckYm hod noten lm vypo- , \\1;;: "\"::::;1I//l/:}' J

~~:,y~:pe'Z~t~=:i~~~e~:Ck~:~ ~,,\~~~~&J'.j.'

nickYch procesov je dobra znelost te6rie MKP. detailne obeznamenle sa s fyzikalnou podstatou rieseneho problernu a rozurnna predstava o tom akY typ vYsledkov postaer pre kvalitnevyhodnotenie ulohy.

vjkresovou dokumentckiou. SCI to hlavne hodnoty bom birov na obeinych drahach a na axialnych dorazoch loiiskovYch krClikov. Taktiezje zachovana verkosfradialnej a axialnejv61e medzi telieskamia krClikami. Vzhradom na zlozitY geometriclqi tvar klietky a na vYpottovY fas sa klietka nahradila prutovjmi prvkami 5 dokonalou tuhostou. Prvokje kompatibilne spojeny 5 priestorovYmi objemovjmi prvkami. Na obr. 1 vravo je geometrickY model loftska a vpravojedetaillasti sieteMKP.

Obr.1 Geometrfc!t9 model a model MKP

Tvorba modelu loziska Predloieny model loiiska bol vytvorenyv programe CATIAVS. Pri jeho tvorbe boll dodriane vSetky geometricke parametre stanovene

Oalsim krokom pri tvorbe modelu MKP je definovanie materialovYch charakteristfk. Program LS-DYNA obsahuje vel'ke rnnozstvo materialovYch modelov pre rozne typy analYz. Pri vjpottoch loirsk sa beine pouirvaju materia love modely llnearne izotropicke. Pre skutol:nu nellnearnu analYzu 5 uvaiovanrm elastoplastick}ich deformacif je potrebne pouzit nellne~rny materialovY models kinematick}im spevnovanlrn (tab.1).

Medza klzu Poissonova konstanta Tangecialny modul Y oungov m odul
{MPaj pruinosti {MPaj pruinosti {GPaj
Vsetky casti loiiska Vsetky casti loiiska krUiky valceky kruiky valceky
441 0,29 1671,75 1672,18 206 202 Tab. 1 Materlil0Y4 charald.riftlky

~------------------------------------------------------------------------------~-

Tangencialny modul pruznosti sa VYPoclta zo skutocn9ch hod nOt napatf a deforrnadl (true) a infinierskych hodnOt (eng) pre infiniersku deformaciu poufit~ho rnaterlalu 0,18.

iOt:me = In(l + iOenB) = InCl + 0,18) = 0,1655

'''rue = <TenB(l + Eeng) = 608(1 + 0,18) = 717,44 MPa

Aplikiciaokrajovjch podmienok NajdOlefitejslm krokom V MKP je definovanie realnych okrajov9ch podmienok. Z!ldadn~ okrajov~ podmienky su urcen~ na zachytenie radialnej a axialnej sily. V programe sa definovala okrajova podmienka pre zachytenie radialnej sily na vnuternu plochu vnutorn~ho kn:izku, kdeje lozisko pri svojej prevadzke nalisovane na hriader. Okrajovii podmienka pre zachytenie axiiilnej sily bola definovana navonkajJiu plochu axialnehodorazu vnutorneho krufku. Vzhradom na to,ze ide 0 dynamick9 dej, je potrebne deflnovat Casov9 priebeh radl!Inej a axialnej sily p6sobiacich na lozisko. Pretoze program LS-Dyna je urleny na riesenie Tjchlych dynamick9ch dejov bolo nutn~ upravit konecny cas deja na prijaternu uroven. Preto sa volil dej trvania iba dvoch otacok loziska. Maximalna hodnota radialnej sily je 47 088 N a axialnej sily 15 891,6 N. Najprv llnearne narastaju na maxirnalne hodnoty a potom skokom Idesnu na n ulu. V tomto Case zacIna rotova(vnutornYkruzok.

Definovanietrenia

VSetky kontaktne plochy vo vn Cltornej konstrukcii loziska su mazane mazadm tukom Shell Alvania. Preto bolo potrebne aj v analyze pouzif take koeficientytrenia v kontakte, aby sa pribliiovali skutocnosti. Vtab. 2 sCi uvedene poufite hodnoty.

Statickj koeficient trenia

Dynamickj koeficient trenia

r TriboTachnika 412010]

+-----------------------------------------------------------------------+-+-----~-

Celkovetrenievkontaktejeurcenevzfahom:

kde IJcje celkove trenie vkontakte a v ... je relatlvna Tjchlost medzi telesami v kontakte. Na obr. 2 je zobrazeny grat priebehu celkoveho trenia v zavislosti od Tjchlosti pre rOzne hodnoty koeficientOY poklesu. Z gratu je zrejme, ie so zvySujucim sa koeficientom poklesu celkove trenie klesa zo statickeho na dynamick~ pri nifilch hodnotach relatlvnej Tjchlosti.

D,!4 T Ti I --
Iii:!
;! ~--
.;ij --- __
" 0.1 \ <, --- _______ Lcacuda
;,
~ OD'r~~ ~~;- i- =:i-- t -l.lCl1JJQlU~
;2 ~ ~[1CO.oOI
0 " i- -c-cc us
! nns \~ -. ,... ~'-- -. -c-ocr.s
.;;-, <, -- _____ -DC:;'
~ -[!~IO
n~' -, "~
'"';i:
U
om "------ ----~ ,

10

''0

l~)

1,J(

150

Ric_b_llJst~ylaku (kmih)

Obr. 2. Prfebehy koaficiantoy tranl. V dvlslostl od rjchlosti a kHfici.ntu pokl.,u

Z grafuje d'alej zrejme, ze pri valcekovom mlpravovern lofisku sa celkove trenie pohybuje mierne pod hodnotou statickeho trenia.

<To Vc=-

V3

kde oDje medza klzu materialu.

Exponencialny koeficient poklesu Dc

Koeficient visk6zneho trenia Vc

0,009

0,12

Tab. 2 KcHrfIciantytreni.

Statlck9 koeflclent trenla ja deflnovan9 podla Harrlsa pre valtekove lozlska mazan~ tukom. Dynamick9 koeficient sa urlil taktiez podfa Harrlsa a rovnako ako u statkkeho pre loiiska mazane tukom. [)alsi koeflclent, ktoTj je potrebne definovat pre kontakt je tzv. exponenclalny koeficient poklesu.Jeto koeficient ktoTj urcujeexponencialny poldes trenia zo statickeho na dynamicke vzavlslostl od relativnej Tjchlosti telies v kontakte.

254,61

VJsledkyanaljzy

Pri vyhodnocovanr v9sledkov sme sa zamerali na najviac namahane easti loziska. Ide 0 obefne dr~hy vonkaj~ieho a vnutorneho kruzku ako aj o axialne dorazy na rychto krufkoch. Jednotliv~ vyhodnocovacie body sCi zobrazene na obr. 3. V Wdom z bodov boli vyhodnocovan~ zlozky napatr deformadt Body 1 a 3 sll definovane na obetn9ch drahaeh krllzkovv mieste maximiilneho

,........,

39

412010 TrlboTechnlka

kontaktu najviac zafafen~ho valfeka s krufkami lofiska. Body 2 a 4 su definovan~ na axi;\1 nych dorazoch krufkov v mieste kontaktu fiel maximalne zafazen~ho valfeka s krufkami. Pretoze ide 0 dynamickY dej, rietky hodnoty napatf a deformacif su zobrazovanevgrafochzavisleodC:asu.

Obr.4 zobrazuje priebeh napatia Von Mises, ktoreho maxim;\lna hodnota okolo 150 MPa je dosiahnut;\ tesne po nabehu sn a zac:atf rotacle. Jednotllve ~pic:ky poc:as celeho c:asoveho intervalu su generovane pohybom vyJetrovaneho bodu, kedy bod vchadza a vychadza z oblasti pod radialnym zafazenim do oblasti bez posobenia radlalne] sily. Suc:asne skupiny ~pic:iek delene nizkymi hodnotami napati su sposobene prechodom bodu zjedneho kontaktu s valcekom do druheho, Zaciatoeny pilovltY nabeh na grafe do casu 13,59 ms ma za nasledok nabeh radialnej sily. RovnalcY' charakter priebehov mofeme sledovat aj na ostatnych priebehoch napati a deformadl pre bod 1.

Obr. 3. Vyhodnocovan' body

0.2'; L$_DVN~un;inpLJ!

I
.: III I I I I
" 1'~~4 I ,I L,J 1,.'It'J",~,I\L,,/>,~.~ ... ~,L.,I'1
411,"~i",;£\.,}".J..!,jl,~,\t~ o o

C".(m.)

Obr.4. Priebeh napitia Von mise. v bode 1

V bode 2 ide 0 kontakt axialny doraz vnutorneho kruzku a felavalfeka.Ztohto hladiska priebeh grafov jednotlivj'ch napatf odpoveda tomuto stavu. V prfpade bodu 1 bol valfek striedavo zafafeny a nezafazeny, fo spesobovalo dlh!ie medzery medzi ~pic:kami napatt, V tomto prfpade je bod na c:ele valc:eka striedavo zafazeny a nezaiafeny pocas celej otac:ky vnntomeho kruzku Preto vznikajClce

~pifky napatf maju priblifne rovnakCl ~frku ako medzery, kedy bod nie je zafaieny felom valfeka. Maximalna hodnota napatia vznika od radii1lneho zafazenia a pohybuje sa po ustalenl az okolo 75 MPa. Celkove napatie Von Mises dosahuje hodnoty okolo 40 MPa a tangencialne a normalove sa pohybuJuokolo 20 MPa.

e


I
: .I""~'~- ~~~\i".1/'"S:V>l!'\"} "j''"dJ,}\~},i,~I,I\t~II"J1'''\I' i.I"FI""ku

Obr. 5. Prlebeh napitla Von Mlses v bode Z

Bod 3 je definovany v mieste najvacsieho posobiska radialnej silynaobefnejdrahevonkajsieho krufku. Pretofevonkajsf krClfokjevloienydo lofiskoveho domca, nerotuje. Z tohto hradiska su priebehy napatrv bode 3 tvorene ~pifkami a medzerami, kde medzeradefinujeokamih,kedybod3niejezatafenj' valC:ekmi. Jedna sa 0 medzery medzi pohybujClcimi sa valC:ekmi. Najvac:~ie napatie je generovanl! v radialnom smere a dosahuje hodnoty okolo 125 MPa. Na rozdlel od radlalneJ zlofky napatla v tangenclalnom a osovom smere dosahuJO hodnoty prlbllfne 65 MPa. Celkovl! napatle Von Mises sa pohybuJe na hodnotach okolo 100 MPa a Jeho priebeh jenaobr.6.

~ ('U5+----f--------------+-----1

~

~ o.t

"

Obr. 6. Prfebeh napiitla Von Mlses v bode 3

Priebehy napatf v bode 4 maju rovnalcY' charakter ako priebehy napatfv bode 3, lebo sajedna 0 stojatYvonkajsi krClmk a spicky grafov su oddelene pravidelnymi medzerami kedy c:ela valc:ekov nepesobia na vyhodnocovaci bod axii1lneho dorazu. Maximalne hodnoty dosahuje taktiez radlalna zlofka napatia vyvolana axialnym zatatenfm.

TriboTachnika 412010

mlrocnejsf na vYpotto.,y cas ako aj na hardverove vybavenie pracoviska. Vjhodou programu LS-Dyna je rnoznost riesit deje pocas odvalovaniavkontaktochmedzitelesami.ldehlavneotrede energie zfskane na valivom kontakte ako aj vtredeh kontaktoeh axialnych ciel kruikovs celami valfekov. Parametre moino vyuiit pri navrhovanf kontaktnych plOch vo vnutornej geometrii loziska. Tief je moine zfskat jednotlive zlozky energif, fo sa d~ vyuzit pri rie~enr tepelnych charakteristfklofiska.

Obr. 7. Prlebeh napitla Von Mlses y bode 4

Pretoie ide 0 dynamiclo/ dej, program LS-Dyna doWe vyhod necovatvlac druhov energif rie~enej sCistavy. Pre tento prlpad bolo potrebne zisti( priebehy energif zobrazenyeh na obr. 8. Poena tYehto prlebehov je moine zlstlt energlu spotrebovanCi na pohyb lozlska (klnetlckCl energlu), d'alej vnCltornCi energlu lozlska, deformacnCl energlu prvkov (hourglass energiu), a z nich pofftanCi cel kovCl energiu na loiisko. Grafnaobr.8zobrazuje prfrastkyjednotli.,yeh energif v Casovom intervale. Najvafsi prlrastokdosahujeeelkovaenergia.Naopakgraf kinetickej energie nevykazujeiiadne prirastkyajej hodnota sa stabilizova la po roztoeeni vnutorneho krCliku loiiska. Oproti celkovej energii je aj prirastok internej energie loiiska minimalny. DoleiitYm parametrom pri hodnotenf spravnostt vYpottu je pomer medzi internou a tzv."hourglass" energiou. Vjpoeet sa povaiuje za relatlvne spravny, ak vnCltorn~ (hourglass) deformacn~ energia prvkov nedosahuje hodnoty vafsie ako 10 % z internej energie. V tomto prfpade sa "hourglass· energia pohybuje skoro na nulo.,ych hodnotach fo zabezpefuje uispomrnanCi spravnos( anal9Zy.

Obr.8. Prlebehy ene,gfr; Iollsku

Program LS-Dyna ma .,yhodu oproti inym programom v moinosti analyzy valiveho kontaktu. Pri pouiiti dostatoeneho mnoistva prvkov je tento program vhodny ci ui na anal9Zu napati, posunutf, trenia ako aj na riesenie kinematiclo/ch parametrov loiiska. V cfalsom postupe by bolo dobre zarneratsa hlavne na MKP programy, v ktorYeh sa daju vytvori( podprogramy obsahujClce viac druhov lofrsk a jednoduehym spOsobom meni! ich geometricke parametre. lvysila by sa efektrvnos! riesenia problematiky loirsk a para metre zrskane z MKP anal9z mOiu byt povazovane za dostatocne presne.

Prof.lng. Milan 2:mindfik, esC.

Ing.Juraj Mikulik, PhD. 2:lIInskti unlverzlta v 2:lIine

ZAver

Vtomto prrspevku su uktizane mofnosti MKP pre anal9Zu vali.,ych lofrsk. Dynamick9 model je naj-

lIustrovany skrutlairsky slovnik DE - SK - EN:

Slovnik obsahuja graflckhobrannla najQswjlla.a V)'Ikytujlldch pojmov z obIlsti techniky mechanickM10 .pijlnil sI1~iutok pomocou 5krutkovtch 5pOjOV. Okrem toho Y ilom n'.ldete aJ zozmIm relevantnfch noriem ISO a _nam dldadnfch symbolov. Je urmnt kDnltrukMrom, technol6gom, obchodnlkom 50 spojovadm matar16lom, itudantom a padag6gom 1k61 techn,",ho IIm .... n a preldadatarom technickej I lteratl1ry

Ferodom, Ill. r. 0 StefClnikova 58 010 01 Zilina

Svnteticke obrobeci

kopoliny pro budoucnost

Spickove technlcke vlastnosti a vysoi<Y vYkon jsou dnes samozfejme pofcdovkv na vodou misltelne obrabed kapaliny. Nadstandardnl obrabed kapaliny dale vykazujl mlmofodnou zivotnost jako vYznamny benefit pro zakaznika. Skutecne prvoffidni obrdbed kapalina navlc MUS!, jako vYsledek nejnovejsiho vYvoje, ve

sve formulaci obsahovat chernicke latky s rnlnimcfniml negativnlmi vlastnostmi z hlediska hygieny a ekologie. Syntetlcke obrobeci kapaliny, ktere neobsahujl rnlnerdlni oleje, pfevysujl vsechnv uvedene pozodovky.

Vodou m [sitelne obrabeclka pa liny rnuzerne rozdelit na dye velke skupiny - na dnes prevazujfcl mikroemulze s nizsfm obsahem mineralnfho oleje a na synteticke roztoky zcela bez rnineralnlho oleje pfedstavujfd budoud srner vyvoje. Synteticke chladfd kapaliny neobsahujf rnineralnl ani zadne synteticke oleje, ale specialnl srnesi ve vode rozpustnych maziv a dalsich

aditiv. Jednotllve formulace se vyrazne llsf v zavlslostl na technicke aplikaci produktu, mlmoladny vyznarn pi'i v)ivoji majf hyqlenicke a ekoloqicke aspekty. Synteticke kapaliny majf i'adu vyhod, ktere

zvysuji produktivitu vyroby, Spojujf v sobe ty nejlepsl vlastnosti ze sveta obrabeckh kapalin, totiz vysokou urovefi mazadch vlastnostf znarnou z oblasti i'eznych oleju a chladicf vlastnosti vody. Vysok)l chladid ucinek urnozfiuje zv)isit reznou rychlost operad. Zvysenl zivotnosti nastroju, obvykle kolem 20%,seti'f prostoje a vysoke na klady. Aditivacn f protipe nivostn f tech nologie u rnozriuje pouzitl i pi'i vysokern tla ku ch ladid ka paliny. Velkou vyhodou je udrzovani extrernne cisteho pracovnfho prostoru stroju dfky vyrazne eliminaci tvorby usad a povlaku, Optirnalizovane srnaceclvlastnosti vyrazne snizuj] vynos kapaliny a tfm jejf spotlebu. Vel kavetsina syntetick)lch obra beckh ka pa lin vykazuje jako zasadnf vyhodu odlucivost cizfch oleju, Efektivn f sepa race cizfch olej u urnozn uje prod louzft zivotnost ka pa liny. Snad nejsf obnovitelnost puvodn fch vlastnostf na plne vede k rnenslrnu doplriovanl koncentratu ve srovnani s klasickou emulzf ci mikroemulzL

Pouzitl syntetick)lch ka pa lin je tez vel kyrn pi'fnosem pro pracovnf hygien u a ekologiUe sa mozfejrne, ze tyto typy produktu splnu]f bez v)ijimek pozadavky chem icke legislativy, predevsfrn neobsa h uj f ch lor, fenolya dusitany. VetSinou jsou taktez bez obsahu slouce nin boru, ktere mohou vykazovat nebezpecne toxikoloqicke vlastnosti a vytvafet potencial k tvorbe usad v prosti'edf tvrde vody. Pozitivnf je take rnensl drazdlvost vuci pokozce v dusledku mnohem nigfho obsahu blocldu ve srovnanl s emulznfmi kapalinami. Nepi'ftomnost mineralnlho oleje eli mi nuje sklon ka paliny k bioloqlckern una pa-

denf. Synteticke kapaliny mohou efektivne nahradit nejen klasicke emulze a mikroemulze, ale i Iezne oleje. Tfmto zpusobern je rnozne vyloucit nepiiznive vlastnosti reznych oleju, mezi jinyrni poza rnf nebezperf,

Davno jiz neplatl, ze syntetlcke kapaliny jsou jen dome nou brousenl, kdeje vyza d ova nvysoky ch la-

did efekt. Modernf synteticke roztoky vykazujf nejen ch ladicl, a Ie tez extre m nl mazad vlastnosti ajsou tak vhodne pro nej na rocnejsf obra bed opera ce j a ko je p rota hova n f, vystr uzova n f, i'eza n f zavltu a obrabenl ozuben f. V nabfdce flrernjsoutez nejmodernejsl speclalnl druhy syntetickych kapalin pro obrabenl hlinfku s terne] neutralnfrn pH, ktere zcela eliminujf nepfiznlve chernicke interakce, obrabl pi'i dosazeni excelentnf kvality povrchu a rovnez pfispfvajl k velmi setrnyrn hyqienlckym vlastnostem.

Aplikacf syntetickych roztoku je rnozne dosahnoutvyrazneho zvysenf produktivity prace za soucasneho snfzeni rozpoctu pro chladfd a mazad kapaliny. Nutnou podmfnkou nasazenfje optimalizace faktoru pro provoz syrrtetickych kapalin. Naprosto zasadnfrn a podceriovanym faktoremje kvalita vody, pricemzje nezadouclvysoka tvrdost. Tento faktor vyzaduje casto pouzitl technologH pro zrnekcova nf vody. V d usled ku nizsfho a ntikorozivnfho pusobenivucl reznym olejumje v nekterych pHpadech nutne pouzitf specialnfch konzervacnkh produktu. Zvysene vyplavovanl oleju pro kluzna vedenf je mozne efektivne i'esit pouzitlm kompati bi lnich maziv. Problernern nem us! byt ani kompatibilita stesnenfrn a natery a rovnez Ize optimalizovat procesy pi'i pouzitl syntetickych kapalin v centralnkh systernech s ohledem na odlisnou filtrovatelnost a rychlost sedimentace necistot, Synteticke produ kty majf zpravid la vyssf jednot kovo u cenu, ale pfivhodnern nasazenfvykazujfvyrazne niEf celkove provoznf naklady,

Ing. Petr KHZ

TriboTechnika

Presne umisteni

Uchycovacf, uloine nebo dorozove

cepy - polohovacf koliky jsou nepostradatelne male komponenty, ktere hrajf duleiitou roli v mnoha oblastech. Spolecnost MISUMI nabfzf nejruznejsf tvary a provedenf pro kaide pouiitL

Mnoha automatlzacnl resenf vyzadujl piesnou polohu pled metu vuci sobe navzajern, napHklad obrobek v polohovadm zaHzenf nebo v noslci obrobku.To je jed na z mnoha oblasti pouzltl polohovadch kollku, Dru h polohova nf by mel bytzvoIe n pod Ie zpusobu osazenf - rucne, automaticky, vyroba prototypu, seriova vyroba atd. - a podle velikosti obrobku s oh ledem na plesnost, kvalitu, vlastnosti povrchu, material apod. Duleziteje pfljmout opatfenl protl naruseni polohovanf, napHklad tepelnou roztaznostf nespravnyrn seHzenfm nebo opoti'ebenfm. K ruznyrn ucelum slouzf rozma nity sortl me nt teto skupiny: polohovad kolfky s malou ci velkou hlavou, zaoblene, spicate nebo kuzelovite, v plesnern nebo standardnfm provedenf s vniti'nfm a vnejsfrn zavitern nebo pfede m vypracovanou sfi'kou osazen f, dvakrat osazene a dals], U nejmensfch drlu Ize individualne nastavit nejruznejsf parametrya rozrnery. Protoze pozadavky na cetnost opakovani v teto oblasti pouziti se casto pohybujf v rozsa hu nekolika setin milimetru, jsou tyto komponenty v mnoha pHpadech take v odstupnovanl po 0,01 m m. Existuj f typy vyrobene z optima lizovanych rnaterialu vyhovujfdch ochrane proti opotreben f. Uzivatele obdrzl od tyrn u technicke podpory rady pro ruzne oblasti pouzitl a ruzne varianty rnontaze.

Zdroj: KOHLER + PARTNER GmbH

43

4/2010

-~------------------------------------------------------------------------------~

[ 4/2010

TriboTechnika I

Erozivnf opotfebenf a volba kovovych moterldlu v praxi 2. cast

v rade technoloqlckych procesu je castou prlcinou poruch funkcnich soucasH strojnlho zaflzenl jejich opofrebeni, vyvolcne ucinkem castic. Tyto castice mohou pusoblt na povrch souccsfi abrazivne nebo erozlvne v znvislosf na vnejsich podrninkech procesu opoffebeni, V prvni casti sme se venovali mechanizrnum a teorii erozivniho opoffebeni,

Vliv jednotlivych faktoru na intenzitu erozivnlho opotrebeni Znacne rozdfly v prubehu zavlslosti objemoveho oteru Wo na uhlu narazu byly zjisteny u houzevnatych rnaterlalu a u klehkych materia I u. Souvisf to s pusoben fm dvou rnechanizrnu erozivnfho porusovanl - deformacnlho a ryhovaclho. Prubeh zavlslostl W, '" f 0 je vsak funkd i dalslch faktoru, zejrnena dopadove rychlosti castic, jejich tvaru i velikosti a fyzlkalne mechanickych vlastnostf erodovaneho materialu. Obecne platl, ze u houzevnatych materialu je maxlrnalnl oter pf uhlu narazu 20° -40°.vpi'fpade ostrohrannych nebo velmi jernnych castic je maximum na zavislostl W, '" fraY pf mensfch uhlech na razu. U tvrdych rnaterialu dochazf k maxima In finte nztte erozivn fho opotieben f pli uhlech narazuvrozmezf60-80 0.

Uzka souvislost mezi kinetickou energif dopadajkkh castic a schopnostf rnaterialu akumulovat tuto energii se projevuje pli erozivnfm opotieben f casticemi s vysokou rychlostf (200 - 250 rns'), kdy se prakticky nemusf projevit vliv odolnosti materialu pli uhlech narazu30-90°.

Pri erozivnfm opotfebenl postupne dochazf k oddelova nf material u v oblasti dopadu castic, coz se projevf zdrsnenfrn povrchu. Pak uhly narazu jednotlivych castic budou zaviset na sklonu povrchu v mlste

,........,

44

jejich dopadu. Take s prohlubujfdm se erozivnfm kraterern ci ryhou se budou postupne rnenit uhly narazu, takze intenzita eroze se muze rnenit. Obecne plat], ze objernovy erozivnf oter je umerny note mocnlne dopadove rychlosti castic. Hodnota exponentu n zavisf na erodovanern rnaterialu, na uhlu narazu, qeometrlckern tvaru castle a pevnosti castic pf na razu. Objernovy e rozivnf oter nen f tedy zavisly pouze na kinetic ke energii dopadajfckh castic. Uplatnujf se i dalsf fa ktory, ktere ovlivnujl intenzitu erozivnfho poskozova n f povrchovychvrstev, Podle dostupnych literarnkh udaju koeficient n lezf typicky mezi 2,3 - 3 a casto rna hodnotu okolo 2,4 u houzsvnatych kovu pri uhlech narazu kdy dochazl k maxima lnllntenzlte erozlvnfho opotfebenl (20 - 30°). V pi'fpadech, kdytvrdost castic je vetS[ nez tvrdost erodovaneho materialu (H", < H), hod nota exponentu n je v rozmezf 2 - 2,6, kdezto pfl H", > H, exponent n nabyva hodnot menskh nez 2. Toodpovida vysled kurn docllenym pri naslch zkouskach v SVUM. U kalene oceli 19436 byl exponent n'" 2,12 pli uhlu narazu a '" 15°a n'" 2,35 pri a'" 45 c - 75°. Rychlosti odrazenych castic jsou 5 - 20 % puvodnl dopa dove rychlosti, takze kineticka energie castic pjenesena do povrchovych vrstev je 96 - 99,8 % jejich puvod nf energie.

S rostoud velikostf dopadajfdch castic llnearne stoupa jejich kineticka energie a proto bude rust i intenzita erozfvnfho opotlebenf, Obdobne jako u a brazivnfho opotlebenl existuje.kritlcka" velikost castic (d '" 0,1- 0,2 mm). Po dosazenl kritickevelikosti castic objemovy erozivnf ote r jiz nezavisl na velikosti castic. S rostoucf dopadovou rychlostf castic se jejich kriticka ve likost zme nsuje. Expe rirnenta Ine bylo tez zjlsteno.ze erozi povrchu materlaluvyvolavajf castice, ktere jsou vetS[ nez urcita rnezna velikost. Ve 1m i ma Ie casttcejsou totiz strhava ny proudfcfm plynem nebo kapalinou, ktere obtekaji povrch soucastl a proto dopadajf na exponovany povrch pf rnensirn u hi u narazu nezvetSf castice svetSf setr-

-+-----~~~--------------------------------------------------------------------~

~------------------------------------------------------------------------------~-

vacnou hmotou. V rade plfpadu ani nedochazf kjejich intera kci 5 povrc hem soucastl,

V rovn icfch se pifrno neuvazuje svlivem tva ru eastic na intenzitu erozivnfho opotfeben f. Bylo zjiSteno, ze vetS! intenzita erozivn fho oteru]e zpusobena castlcernl s vetsfrn poCtem hran a sjejich malyrn polornere m zaoble nf. Ostrohra n ne castice poti'ebuj f mens! kinetickou e nergii pro vyvolan f plasticke deformace povrchovych vrstev erodovaneho rnaterialu nez sfericke eastice. Nap]. pi'i nasich zkouskach byl objernovy oter zfha ne oceli 12 050 - 18,3krat vetSf pri pouzitl ostrohranne litinove drti nez pf pouzitl ocslovych kulicek, Pri dopadech cast!c na erodovany povrch dochazl ke snizovanl jejich erozivnf schopnosti otupovanfrn hran a vystupku a pi'i vysokych dopadovych rychlostech kporusovanljejich celistvosti.

S rostoucftvrdostf a pevnostf eastic roste intenzita porusova nf e rod ova neho povrchu. Poskozova n f povrc h u vsa kz pu sob uj fica sti ce 5 n izs f tvrdostf n ez je tvrdost erodovaneho materialu. Na rozdfl od abrazivnfho opoti'ebenf pi'i erozi rozhodujfcf roli hraje kineticka energie dopadajfcfch castle, Krome tvrdosti castle rnajlvyznarnny vliv i jejich mineraloqicke vlastnosti - stepite Inost, houzevnatost apod.

Mezi erozivnfm oterern a poCtem dopadajfcfch eastic se obvykle piedpoklada linearnf zavislost, Objernovy ubytek erodovaneho materialu proto roste 5 rostoucf koncentracf castle v proudfcfm mediu a 5 dobou jejich pusobenf, nernenf-ll se dalsl pod m fnky procesu eroze. Existuje vsa k pocateen] faze procesu erozivnfho opoti'ebenf, kdy se men fintenzita erozivnfho opotfebenl a az po dosazenf ureite hranice, ktera je zavisla na dopadove rychlosti castic ajejich u hlu na razu,je intenzita procesu erozivnfho opoti'ebenf ustalena. Souvisf to 5 inkubacnl dobou, kdy dochazf k postupne kumulaci plasticke deformace a u mekclch materialu i kzabudovani eastic do povrchovevrstvy,

Expe rirnenta In lvysled ky ukazujf, ze existuje kriticka koncentracecasticvproudfcfsmesicastica nosneho media. Pri vyssf koncentraci eastic dochazf k vzajernne interakci dopadajfcfch a odrazsnych eastic, coz muze vest k poklesu intenzity erozivnfho porusovan f povrchu soucastt

Velmi negativnf ucinek na intenzitu erozivnfho opotfebenf rna nahla zmena srneru proudenf srnesi nosneho media a eastic, ktera zpusobuje lokalnl zvyse nf koncentrace castic. V da ne m rnlste dochazl k vyssf intenzite procesu eroze, coz muze vest u kolen potrubf na pneumatickou nebo hydraulickou dopravu rnaterialu k jejich perforaci. Nosne medium (plyn, kapalina) vyrazne ovlivnuje

r TriboTechnika

4/2010 ]

+-----------------------------------------------------------------------+-+-----~-

proces erozivnfho opotfebenf ve dvou srnerech. Predevsfm chemicky reaguje 5 erodovanyrn povrchem materialu a vytvarf povlaky oxidu ci ji nyc h prod uktu chernlcke rea kce.Odolnost povlaku proti erozivnfmu pusobenf castic je obvykle nizsf nez zakladnlho rnaterlalu a proto intenzita korozne-erozfvniho opotjebenf je vyssf nez pf erozi casticem i bez chernlckeho pusoben f prosti'edf.Teplota erodovanych rnaterialu mavyraznyvliv jak na intenzitu chernickych reakcf, tak na vlastnosti erodovanych materlalu,

Proudfcf medium.zejmena s vyssf hustotou, vyrazne men f trajektorie rnensfch castic v bl fzkosti erodova neho povrchu. 0 hly narazu techto castlcjsou obvykle mensi, nez u vetsfch castic, u kterych se projevuje setrvacnost, Castice jsou brzdeny ucinke m nosneho media, ktere je n utne vytlacitz m fsta kontaktu.

Teoreticke modely pfedvldajl, ze ve likost erozivnfho oteru zpusobeneho mechanizmy, ktere zahrnujf plastickou deformaci, by rnela byt nepffmo urnerna tvrdosti erodovaneho materlalu, Pi'i rnalych uhlech narazu tento pi'edpoklad zhruba platf, ale pf kolrnych dopadech castle je odolnost rnaterialu proti erozivnfmu opoti'ebenf je umerna deforrnacnl pracl,

Vlivtvrdosti neopotjebeneho povrchu na pornernou odolnost proti abrazivnfmu opoti'ebenf byl studovan experimentalne na chrornvanadovych nastrojovych ocelfch 19 571 a 19581 kalenych z teplot 950°C az 1 200°C. Pres vyrazny pokles tvrdosti{19571-289 HVa 19581-375 HV), kterysouvisf 5 rozpoustenlrn karbidu a rustern podflu zbytkoveho austenitu ve struktuie zkousenych ocelf snizenf pornerne odolnosti proti erozivnfmu opoti'ebenl bylo pomerne ma le.

Pro soucasti, ktere se intenzlvne opotfebovavajf dopadajfcfmi castlcernl, se casto v technlcke praxi pouzlva]! slitiny na bazi Fe-C. Mikrostruktura ocelf a litin je obvykle tvoiena heterogennf smesf fazf 5 ruznyrni fyztkalne-rnechanickyrnt charakteristikami. Tyto slozky maj f rozd flnou odolnost proti erozivnfmu ueinku castle, Pritom se musf vzft do uva hy i da Isf faktory procesu erozlvnfho opotiebenfja ko jsou dopadova rychlost, uhel na razu a pod. Vlastnf proces erozivnfho opotfebenf povrchovych vrstevv zavislostl na energii dopadaj fcfch castic za h rn uje elastickou deforma cl, plastickou deformaci a oddelova nftrfsek materia lu. Pokud pi'i dopad u castic nastava pouze e lastlcka deformace, pak proces porusovani povrchovych vrstev rna cha ra kter vysokocyklove konta ktn f u navy. Intenzita erozivnfho opoti'ebenf je pritorn velmi mala.

,........,

45

-~------------------------------------------------------------------------------~

[ 4/2010

TriboTechnika I

Za vysokych teplot nebo v koroznfm prostjedl bude probfhat kornbinovany proces oxidace nebo koroze a erozivnfho opotfebenf, ktery rna obvykle vyssf intenzitu porusovanl povrchovych vrstev. Vrstvy koroznfch produktu majf odllsne fyzlkalnemeeha nicke cha ra kteristiky nez za klad nf material. Pri vysoke dopadove energii casttc vznika okarnzite porusenl povrchovych vrstev, protoze klneticka energie castic pohkena erodovanyrn rnaterialern vede kvycerpanljeho deforrnacnkh schopnostf. Odolnost proti erozivn fm u opottebenlzavlsl na tvrdosti, tvaru, ve likosti a rnnozstvi tvrdych struktu rnfeh slozek a jejich rozlozenf v zakladni kovove hrnote. Obecne platf, ze rostoucf podfl karbidu ci jinych tvrdych faz! rna pi'fznivy vliv na odolnost proti erozivnfmu opottebenl Karbidy majf velky vyznarn piedevslmjako pre krlZ ky protivnikanl erozivnfch castic do povrch u materia I u. Pi'i sve vysoke tvrdosti mohou karbidy snadno otupovat rezne hrany a hroty castic. Krome podflu karbidu jsou dulezitYmi faktory i typ karbidicke faze a velikost karbidlckych castk, Nap]. karbidytypu M,C3 odolavajf lepe erozivnfmu ucinku castic nez karbidytypu M,C. Specia In f ka rbidytypu MCvsa k nepusobf pi'fznlve na odolnost proti erozfvnfmu opotlebenl casticemi.Pro dosazen f vyssf odolnosti proti erozfvn fm u opotie be nf je pifzniva vysoka dispe rsnost ka rbidu, Velke karbidy se pri erozfvnfm ucinku castic snad no rozrusuji a vyla mujl.

Z dostupnych litera rnfch udaju vyplyva, ze nejn iiSf odol nost proti erozivn fm u opotie benf majf feriticke struktu ry. Na leg ova nf feritu karbldotvornyrn i prvky (Cr, W, V) se neprojevf pozitivne rustem odolnosti proti e rozivnfm u opoti'eben f.

5 rostoucfm podflem perlitu ve struktuje stoupa odolnost proti erozivnfmu opotlsbenl, avsak dulezitou roll majf parametry eroze. Pri velkych dopadovych ryehlostech muze b;t efekt rostoudho podflu perlitu na zvysenf oteruvzdornosti pornerne rnaly,

Oceli a lltiny s martenzitickou zakladnl strukturou majf vyssf odolnost proti opotieben f nez perllticke mate rialy obdobneho chernickeho sloz en l, Pi'ftomnost perlitu nebo bainitu ve struktuie marte nzitickych bllych litin se proto projevf zhorsen fm jejich odolnosti protl erozivnfmu ucinku castk, U oeelf a litin 5 martenzitickou mikrostrukturou je tez dulezity obsah uhlfku a legujfcfeh prvku vzakladnlkovove hrnote,

Pi'ftomnost ka rbid u v ma rte nziticke za kla d nf hrnote se projevf dalslm zvysenlrn odolnosti proti erozivn fm u opotie be nf. Nejvetsf odol nost proti erozivnfmu opotieben f majf bile c hrornove lltiny 5 marte nzitickou, pffpad ne ma rtenziticko-a ustenitickou

,........,

46

matricf, ktera obsahuje tvrde karbidy typu M,C,. U chrornovych bflych litin typ i morfologie karbidujsou dany podmfnkami krystalizaee a chemickyrn slozenlrn. Tepelnyrn zpracovanfrn Ize rnenit pouze kovovou matrlcl, pfipadne morfologif sekundarnkh karbidu,

Vysokou odolnost proti erozivnfmu opotiebenf casticemi majf tez chrornove ledeburiticke oeeli. Jejich mikrostruktura je zavisla na chernlckern slozenf, na podrnfnkach tvaienl a na tepelnern zpracovanl, Lze u nich rnenit typ, morfologii i podfl jednotliv)ieh strukturnfeh slozek, coz rna velky vliv na intenzltu procesu erozivnfho opotiebenl casticern i.

Pri kalenf ledebuntlckych oeelf se vyskytuje ve stru ktule zbytkovy a uste nit, ktery se pf inte rakci s erozivnfmi castlcerni muze transformovat na martenzit. Jeho vliv na odolnost proti erozivnfmu opoti'eben f zavlsf na ene rgii dopadajfdch castic. Pi'i dopadove ryehlosti castle - 20 ms 1 bylo zjisteno, ze pornerna odolnost proti erozivnfmu opotlebenl s rostoudm podflem zbytkoveho austenitu rnfrne klesa, U ledeburltickych oeelf kalenych z vysokych teplot dochazf soucasne kpoklesu podflu karbidu, coz muze b;t hlavnf pi'fcinou poklesu odolnosti protl erozivnfmu opotrebenf.

Popoustenf kalenych ocelf men! jejich odolnost protl erozivnfmu opotfebe nf. Nase experimenty s ruznyrnl druhy ocelf prokazaly, ze u eutektoidnf uhlikove oeeli vyrazny pokles hodnot pornerne odolnosti proti erozivnfmu opotieben f \jJ, nasta I jiz pil popusteni na 150 "C/2h/vzduch, kdezto ledeburiticke chrornove oeeli a bile chrornove litiny je mozne popoustet na 200 - 250 "C/ 2h/vzduch bezvyraznejsfho poklesu hodnotip., Uvedene poznatky 0 vlivu strukturnfch faktoru platf pouze v pffpade eroze castlcernl 5 nizsfmi klnetickyml energiemi. Pri dopadeeh castic svysokou ki netickou energif m uze b;t vliv stru kturnfeh faktoru rna 10 vyzna m ny.

Volba materialu do podminek erozivniho opotfebenl casticemi

Pi'i resenf konkretnlch problema 5 nfzkou zivotnostf soucastl stroj u a strojnfch zaffzen f zpusobenych intenzfvnfm erozivnfm opotiebenlrn, nenf ve vetSine pjfpadu rnozno dosahnout optimalniho resenfjen zrnenou rnaterlalu exponovane soucasti. Je nutne uvazovat i 0 konstrukcnfch zrnenach, ktere urnoznlvyrazne snlzenf lntenzlty opotfe ben f sn fzen fm dopadove ryehlosti castic, zrnensenlrn jejich mnozstvl, zrnenou uhlu narazu castle a pod. Konstrukcnlupravy jsou mnohdy

-+-----~~~--------------------------------------------------------------------~

TriboTechnika

4/2010

nejekonornictejslrn zpusobern i'esenf male zivotnosti opotlebovavanych castl Pi'i vlastnf volbe rnaterialu se musf zvazovat jak technicke, tak ekonornicke aspekty celeho i'esenf. Cena materialu je casto jen malou cast! pofizovackh a provoznfch nakladu,

Z predchozfho pi'ehledu poznatku 0 chovani ruznych rnaterlalu v podmlnkach erozivnfho opoti'ebenf casticemivyplyva,zev principu Ize pouzfvane materlaly rozdelit na dve typlcke sku pi ny. Prvnf skupina re prese ntuje rnekke a houzevnate materialy, ktere je ucelne pouzlvat pouze pi'i velkych uhlech narazu Pi'i rnenskh dopadovych rychlostech se osvedcily pryze a nektere plasty s malyrn mod ulem pruznosti, ktere jsou schopny dostatecne uti um it kinetickou energii castk, Do d ru he skupiny patrltvrde materialy (kalene a nlzkopopustene oceli a bile litiny, tvrde navary, slinute karbidy), ktere dobi'e odolava]l erozi castlcerni pri malych uhlech narazu, pi'fznive se projevuje odolnost povrchovych vrstev protl vnikanl castic a odolnost protijejich ryhovacfrnu ucinku.

Predikce zlvotnostl stroju a strojnkh zai'fzenf pracujkfch v podrnfnkach intenzivnfho erozivnfho opoti'ebenf castlcernl na podklade emplrickych vztahu odvozenych casto za specifickych podmfnekje velmi obtlzna, Proto se pf vyberu materlalu nejcasteji vychazf z hod not odolnosti proti erozivnfmu opotfebenlzjistovanych laboratornfmi nebo provoznfmi zkouskarni, V podrnlnkach erozivnfho opoti'ebenf se pouzfva velke mnozstvl ruznych konstrukcnkh a nastrojovych ocell, bllych litin,

navarovych a nastlikovych materialu, Pornerne odolnosti proti e rozivnfmu opotreben f \IJ" ktera jsou dany pomeremobjemovehooteruetalonoveho rnaterialu (zfhana nfzkouhlfkova ocel s tvrdostf9S -1 OS HV) a vybra nych kovovych materialu.jsou shrnutyvtab.1 .

Text: Prof.lng. Suchanek, Csc.

The erosive wear due to solid particle impingement is very intensive degradation process of the surface layers ofthe metallic materials. It normally involves elastic and plastic deformation and subsurface crack nucleation and propagation. The wear resistance is influenced by the working conditions (impact angle, impact velocity of solid particles, size, shape, hardness and amount of impinging particles) and the worn material parameters like hardness and microstructure. Present knowledge level of interaction mechanisms of impacting hard particles and surface layers of the worn material does not enable life-time prediction of mach ine parts working under conditions of erosive wear only on the basis of knowledge of the physical-mechan ical properties and the microstructure.

I . " ... . . , (lIl. OJ.'III aT" I

12 014 1m ana 100 1.0
12 OSO norm alizacne 1m ana 200 1.32
12 OSO kalcno 810 'C/voda + popusteno 200 'C/2h/vzd. 618 1.94
14209 kalcno 820 'C/olej + popustcno 160 'C/2h/vzd. 723 2.55
17618 austenrtizovano 1 050 'C/l h/voda 219 1.93
19152 kalcno 790 'C/voda + popustcno 150 'C/2h/vzd. 790 2.1
19191 kaleno 780 'C/voda + pcpusteno 2 00 'C/2h/vzd. 773 2.0
19312 kale no 780 'C/voda + popusteno 2 00 'C/2h/vzd. 713 2.41
19436 kale no 9S0 'C/olej + popustsno 1 SO 'C/2h/vzd. 797 3.56
19581 kalcno 950 'C/olej + popustcno 150 'C/2h/vzd. 770 3.21
19810 kale no 1 240 'C/olej + po pusteno 560 'C/3 x 3/4h/vzd. 882 2.83
19811 kalcno 1 240 'C/olej + po pusteno 560 'C/3 x 3/4h/vzd. 852 2.71
Cr15Mo2 1m ano 900 'C/4hifJ_ec 34.7 HRC 2.20
Cr15Mo2 kal e no 9S 0 'C/l h Ivzd. + po pu ste no 200 'C/2h Ivzd. 65 HRC 5.95
Cr27 1m ana 900 'C/4hifJ_ec 33.S HRC 2.21
Cr27 kale no 1 100 'C/l h/vzd, + po pu steno 200 'C/2h/vzd. 61.1 HRC 5.96
Ni-Hard 2 1m ana 275 'C/8h/vzd. 675 3.22 Tab. 1 Pornerna odolnost proti erozivnfmu opotlebeni ocelf a litin,

Parametry zkousek - tryskacf zaHzenf EO-2, a = 45 " V= 21 ms', doba zkousky - 600 s, casttce - ki'emenny pisek (d,o = 0,43 rnrn), koncentrace - 0,75 kg pfsku + 55 kg vody

4/2010

TriboTechnika

vybrone technicke parametre loziskoveho reduktora Twinspin

Medzi zakladne technlcke parametre kompoktnych pohonov VYUZIvonvch v cutomoftzccnvch prostriedkoch (napr.: priemyselne robotV) patria klnemotlcke charakteristiky (rYchlost', zrvchlenle, priebeh pohybu), dvnornlcke charakteristiky (dynomlckn tuhost', okcelerncne extrerny. vlastna frekvencia) a vy-konove charakteristiky [prikon, pomerne ukazovatele prikonu a pod.).

Kornpaktny pohon pozostavajuci zo servomotora pripojeneho ku

reduktoru, ktory okrem redukcneho meehanizmu obsahuje aj vystupne lozisko, prenasajuce zatazen ie poha na neho objektu (na pr.: u prlernyselnych robotov su to rarnena robota alebojehozapastia). Z analyzy charakteristfk kompaktnych pohonov vyplyva, ze rozhodujucirn komponentom, ktory rna na ne podstatny vplyv, je prevodovka, obvykle s velkyrn prevodovym pornerorn, jej hrnotnostne, dynarnlcke a prfkonove para metre. Prevodovky musia splfiat niekolko zakladnych poziadaviek:

- minima Ina v6l"a resp. mftvychod;

- vysoka torzna tuhost;

- mlnimalny hrnotny momentzotr-

vacnosti;

- optima Iny prevod;

- vysoka mechanicka ueinnost;

- sehopnosf pracovafv I'ubovol'nej

polohe a da Isie.

V sucasnosti sa pre stavbu kompaktnych pohonov u priemyselnych robotovuplatiiuju najrna:

- planetove prevodovky;

- harmonicke prevodovky;

- cycloidalne prevodovky.

Kazdy z vyrobcov prevodovie kuvadza v kata 16goeh eely subor konstrukcnych a funkcnych parametrov, ataktiez parametre spol'ahlivosti a zlvotnostl.

Z celeho suboru cea 20 parametrov budeme analyzovat vysledky u 4 parametrov, ktore dosahuje reduktor s dvojkrfzovyrn redukcnyrn mechanizmom, vyrabany firmou SPINEA, s. r. o. pod ochrannou znarnkou TWINSPIN. Za riadenie rna pine integrovane vystupne lozlsko, ktoreho loziskove drahy su brusene priamo na telese reduktora. Vystupne lozisko pre nasa vonkajsie sily a klopne momenty posobiace na reduktor pohananyrn objektom. Dvojkrfzovy reduktor spine integrovanyrn vystupnyrn loziskorn predstavuje novy d ru h prevodovky s trochoidnyrn ozubenfm nazyvany loziskovY reduktor(obr.l).

7

6

3

2

•• 1 Hlami umponenty loiiskoriho Nduktlra TWINSPIN

1 /nosne te leso 2/radia lno-axia I ne vystu pne loziska 3,4/prfruby S/hriadel'ove exentre 6/troehoid ne kolesa 7/va lee kove lozlska Sztransformacny clen

TriboTechnika

4/2010

HYS[N"'-Si~-Gl-IIV~ Hi:2IK1-ll:J

V dalsorn budu analyzovanetieto parametre:

1. hysterezna krivka

2. chyba u hloveho prenosu

3. torzne kmitanie

4. hlucnost

_/'
/ ,-
/ ,
aea r; ·"""'"'''f'L;/
'00 'I" 0 't21 0 , .5irl:r. 0 ~1(Jl.1:r! 00
o::I"l:f.
I'
" V
V'~ Hysterezna charakteristika

- udava zavlslost medzi uhlovyrn natocenfrn vystupu prevodovky v zavlslostl na jeho momentovom zatazenl, pricorn vstupny hriadel'je neotocne fixovany vo vztahu k nosnernu telesu reduktora. Tvar hystereznej krivky moze byfv zasade dvojaky:

a/ ak prevodovka rna volu (clearance), vtedy hysterezna krivka je v oblasti nuloveho momentu vyrazne zalornena (obr.2)

ObrA

TWINSPIN je speciflcky vel'mi vysokou linearitou torznej charakteristiky v oblasti nuloveho momentu.

Z narneraneho tvaru hystereznej krivky sa urcuju za kladne pracovne cha ra kteristiky prevodu:

torznatuhost

mftvy chod (lost motion)

hysterezia (hysteresis loss, backlash) vid'obr, 3 Torzna tuhosf: ~= b /a [Nm/arcminj- je uhlovyrn gradientomv hystereznej krivke.

Pre stavbu presnych servopohonov (drahove riadenie)je nutne pouzit prevodovku bez vole,

Konstrukcne riesenle loziskovych reduktorov TWINSPIN urnoznuje pri dodrzanl urcene] logistiky rnontaze (vyberu komponentov vstupujucich do rnontaze) dosiah nut akykolvek z tva roy hystereznych kriviek uvedenych na obr. 2 a obr. 4, a to vzavlslosti od ucelu pouzitla.

V prvom prfpade (obr. 2) dvojica kolies s trochoidnym ozubenfm pracuje v paralelnom rezirne, to znacf: Mv = M'Ol + M,m ,kde: - Mv - vysledny momentLR

M,nl - moment pre nasa ny kolesom c. 1 M,o, - moment pre nasa ny kolesom c.2

Takato logistika montaze sa vyuzfva pre aplikacie, kde LM (lost motion) m6Ze dosahovat hodnoty vrozsahu 0,6-1,5 arcmin.

Va plikacnych prfpadoch (obr. 4), kde je poziadavka na LM::; 0,5 arcmin a llnearny tvar hystereznej

Obr.2

b/ akje prevodovka bez vole, vtedy hysterezna krivka voblasti nuloveho momentuje zalornena mlernejsle (obr. 3), a lebo nie je zalornena vobec (obrA)

T.:Y.i:rri'utt:l1

Obr.3

4/2010

TriboTechnika

krivky, dvojica trochoid nych koliesje na montova ml do telesa s urcenyrn mornentovyrn predopnutfm. Momentove predopn utie zarucl eli mi naclu jedna k pruznych stykov prip, minimalizaclu volf v prevodovom retazci, Vonkajsf prejav je obdobny ako pri qulickove] skrutke s predopnutou dvojicou gulickovych matlc, tzn. bezvolovost prevodu. Bezvolovost prevodu, nfzka hod nota LM, rna vsakza nasledokznizenle uclnnosti prevodu.

Chyba uhloveho prenosu

Na presnosf polohovania servopohonu rna okrem LM velky vplyv uhlova chyba (presnost) prenosu. Vo vseobecnosti sa prl loziskovych reduktoroch TWIN5PIN udava uhlova chyba prenosu pri malych typorozmeroch {T5 60, T5 70, T5 80 (prie me r te lesa od 0 60-80 mm)) do 1,5 arcmin, prl ostatnych typorozmeroch {T5 110, T5 140, T5 170, T5 200, T5 240, T5 300 (priemer telesa od 0110-300 mm)) do 1 arcmin.Chyba uhloveho prenosuje rozdiel medzi teoretickyrn vystupnyrn uhlom natocenla a skutocnym uhlom natocenia vystupnej prfruby 10- ziskoveho reduktora. Pre ve I'm i presne aplikacle vyrobca moze dosiahnuf az hodnoty presnosti do +/-T (uhlovych sekund) u typorozmerovT5 170, T5 200{obr.5,6).

Podmienky:

1. Typorozmer:T5200-83

2. Prevodovy pomer: 1/83

3. Zatazenie: bez zataze

4. Snlmar: inkrementalny, typ - RON 806 - vyrobca: HEIDEN HAIN - presnosf: 1 "(uhl.sekunda)

Vibriicie (torzne kmitanie)

Vibracle vystupnej prfruby loflskoveho reduktora su jednyrn z najdolezitejsfch pa ra metrov. Obzvlast ked' je vyzadovane presne konturne riadenie. Jednou z vyznarnnych apllkaclf, kde sa vyzaduje presny a hladky pohyb je priernyselny robot, ktory vykonava technoloqicke operacie (napr. zvaranie). Vlbracie ako parameter lozlskoveho reduktora su rneraney snlrnacorn zrychlenia na definovanom ra mene, prlcorn loziskovy reduktor je hnany servomotorom a na vystupnej prfrube je aplikovana inercna zrlfaz. Vyhod note nie je uskutocnova n e prostre d n fctvom FFT a n a Iyzy (f re kve n c no - am plitudove s pe ktrum). Lozis kove redu ktory TWIN5PIN so specialnyrn usporiadanfm dokazu dosiahnuf velrnl dobru hladkosf zaberu zubov, co jsvyrazom velrni nfzkych hodnotvlbraclf,

Prfklad narneranych hodnotje na obr. 7. Podmienky:

1. Typorozmer: T5 200-83

2. Prevodovy pomer: 1/83

3. Inerenazrlfaz:60kgm'

4. Merad polomer: 500 mm

5. 5nfmae:WRCM55793L- citlivosf:500mV/g

vlbrenon

Hlucnost'

Emisia hluku loziskovych reduktorov je zavlsla od viacerych vplyvov - prernennych clnltelov, Patria k nim najrna.vstupne otacky, vystupne otacky (tzn. prevodovy pomer), zatazenie vystupu reduktora, lost motion (LM), konstrukcne para metre (geometricke parametre, navrhovane tolerancie, vole cinnych cast! reduktora), vyrobno-montazne para metre a odchylky, pracovna te plota prevadzky, velkosf (typorozmer), zabeh - trvanie prevadzky loziskoveho red uktora a ine.

Kvantifikovanfm jednotlivych vplyvov v rarnci jedneho typorozmeru loziskoveho reduktora na hlucnostje mozne medzi najpodstatnejsie cinitele zaradlt: otacky - zatazenie - LM (ako vyslsdok konstrukcnych parametrov a vyrobno-rnontaznych para metrov a odchylok),

TriboTechnika

4/2010

Ako prfklady sa uvadzaju narnerane udaje na typorozmeroch T5 200/83 (z davky cca 25 ks) a T5 170/105, kde:

a, pri konstantnych otackach a inercnom zafazeni 60 kgm2:

- pri RPM - 2 000 '1m in, hladina akustickeho tla ku LpA;,jev rozmedzf cca 68-;.-72,5 dBA

- prl RPM - 3 000 '1m in, hladina akustickeho tla ku

LpA;,jev rozmedzf cca 71-;.-74,5 dBA

Rozptyl LpA je v znacnej miere zavisly prave od LM (0,39arcmin -;.-0,6arcmin).

b, pri konstantnych otackach a lnerenom zafazeni30kgm2:

prl RPM - 2 500 '/mi n, hladina a kustickeho tla ku LOA'" 66dBA

- pri RPM - 3 000 '/mi n, hladina a kustickeho tla ku LpA'" 67dBA

c, pri konstantnych otackach a momentovom zafazenivystupu reduktora (0 - 21 0 -350 Nm): pri RPM -1 000 '1m in, h ladina akustickeho tla ku LpA;' je v rozmedzf cca 51,S d BA (0 Nm) -i- 55 dBA (210Nm)

pri RPM -2 000 '/min, hladina akustickeho tlaku LpA;' je v rozmedzf cca 56 dBA (0 Nm) -i- 60 dBA (210 Nm) -;.-69dBA (350 Nm)

pri RPM -2 500 '/min, hladina akustickeho tlaku LpA;' je v rozmedzf cca 58,S dBA (0 N m) -i- 65 d BA (210Nm)

Rozptyl LOA je zavlsly od velkosti zataze nia vystupu loziskoveho redu ktora.

Zaver

Kompaktne pohony postavene na baze loziskoveho reduktora TWIN5PIN sa vyznacuju spickovyrnl dynarnickyrnl charakteristikami (vlastna frekvencia, torzne vibracle), vysokyrni prenosnyrni parametrami (linearna hysterezna

krivka, male chyby uhloveho prenosu) a v porovnanf s inymi prevodovkami - nfzkou hlucnostou a vysokou torznou tuhosfou.

Z analyz zakladnych technickych parametrov loziskoveho reduktora TWIN5PIN vyplyva, ze tento typ prevodovky je urceny najrna pre stavbu servopohonov s presnyrn drahovyrn riadenfm.

Kornpaktne pohony pos tave ne na baze loziskoveho reduktora TWIN5PIN sa vyznacuju spickovymi dynamlckyrni charakteristikami (vlastna frekvencia, torzne vibracie), vysok}imi prenosnyrni parametrami -Tinearna hysterezna krivka, male chyby uhloveho prenosu a v porovnanf 5 inyrnl prevodovkami - nfzkou hlucnostou avysokoutorznoutuhosfou.

Z analyz zakladnych technlckych parametrov lozlskoveho reduktora TWIN5PIN vyplyva, ze tento typ prevodovky je urceny najrna pre stavbu servopohonov s presnym drahovyrn riadenfm. Nachadza uplatnenie najrna vo vel'mi presnych robotlckych apllkaclach (robotoch, manipulatoroch, meradch zariadeniach) a polohovadch za riade niach (zva radch otocnych stoloch, v}imennfkoch nastrojov, CNC obrabackh strojoch, otocnych hlavach vretien obrabackh strojova pod.).

Text: Vincent SoltYs, Alojz Benca

Podmienky:

1. Meracie za riade nie: presny i mpulzny zvukome r B&K2209

2. Snlrnac: merad mikrof6n B&K 4165 - citlivosf

45,S mV/Pa

3. Trvalyrezirn.S'l

4. Meracia vzdia lenosf: 1 m S. Vahovyfilter.A

-~------------------------------------------------------------------------------~

[ 2/2010

TriboTechnika I

Modernf Iezne kopoliny v oplikocfch obrcbeni nostro] 5 vvsokvm tlokem vniffniho chlozenf

S rychlyrn vYvojem technologil a optimalizad vYrobnlch procesu stale vzrustajl poiadavky na spickove vYkony v oblasti obrobenf. Tyto vYkony, ktere majl vYznamny vliv na efektivitu a ekonomiku vYrobnlho toku se vztahujl nejen na obrobeci stroje modernlch technologil, ale stejne tak i na pouiita technoloqicko media.

Behem obra benl houzevnatych a tezkoobrobitelnych rnaterialu jsou vzhledem k technologifm vnitfniho chlazenf nastroji pouzity mnohdy velmi vysoke tlaky (80 - 120 bar). Struktura a chemismus i'eznych kapalin tak musf odolavat za techto podmfnek prubeznernu zatlzen f. Je ti'eba ud rzet sta biln f parametry tak, aby bylo mozne za d anych podmfnek o br a b e t v pozadovanych parametrech povrchu a specifik. Pi'lspevek se zabyva modernftechnologifvodo-

lt anlurn Grade 1-4,7, Annealed

lt anlurn Ti-1SV-3Cr-3AI-3Sn Solution Treated

lt anlurn Ti-1SV-3Cr-3AI-3Sn 5T 790·C,Aged 480·C

itanium Ti-1SV-3Cr-3AI-3Sn 5T 8S0·C (1S60·F),Aged S4S"C lt anlurn Ti-3AI-2.SV, Beta-Anneal 9S0"C

lt aniurn Ti-3AI-2.SV, ST 92S·C, Aged 480·(

lt anlurn Ti-SAI-2.SSn

lt aniurn Ti-SAI-2.SSn, ELI,Annealed

itanium Ti-6AI-2Sn-4Zr-2Mo, Duplex Annealed

lt aniurn Ti-6AI-2Sn-4Zr-2Mo, Sheet

itanium Ti-6AI-4V (Grade 5), STA Bar

lt anlurn Ti-6AI-6V-2Sn Annealed

itanium Ti-6AI-6V-2Sn STA 870"((S6S·C

lt anlurn Ti-6AI-6V-2Sn 5TA 91 0"((S40·C

itanium Ti-8AI-1 Mo-1V

lt anlurn Ti-8AI-1 Mo-1VAnnealed 8 hr at 790·( (14S0·F)

lt aniurn Ti-8AI-1 Mo-1V, Beta Solution Treated

lt anlurn Ti-8AI-1 Mo-1V, ST 980·C (1800"F),Aged S9S·C

urnlsi te lnyc h i'eznych kapalin (WM-MWF) pracujfcfch v podrnlnkach vysokeho zatlzenl a sirnularnlmi metodarnijejich testovanf

Cimcool je svetovy specialista v oblasti vyroby a servisu i'eznych kapalin a technoloqickych medii. Velkou cast venuje v}ivoji chernickych struktur i'eznych kapalin, kterejsou/budou schopny vyhovovat narocnyrn podmlnkarn obrabenl, Pi'lkladem cfleneho vyvoje]e oblast ka palin pro letec kY prurnysl, kde jsou pouzity nlklove slltiny a titan, na ktery j50U behem obra ben f kladene zvlastvysoke na roky.

Titan a j eh 0 slitiny

Titan a jeho slitiny prokazaly za poslednf desetiletf svou technickou vyspelost jako cost-effective rnaterialy, Titanove komponenty jsou pouzity v leteckern prumyslu (letecke motory) a vystavene teplotarn az do 600 0(, Antikoroznf vlastnosti jsou da Isf vyzna mnou vyhodou jeho a plikovatelnosti. Ve srovnanl s ocelf je titan 0 30 % pevnejsf a temei' 050% lehcl, ACkoliv je titan 060 % tezsf nez hlinfkje dvakratvke pevny,

Titan a jeho slltiny jsou obecne velmi tezko obrobitelne z duvodu fyzikalnlch vlastnostf. Generovanl tepla v rnlste i'ezu je behern obrabecfch operacfch velmi vysoke, zpusobene nfzkou tepelnouvodivosti Tl, Vysledkemje tendencevytvaret narustky a svary, chemicky intereagovat s povrchy nastroj U, coz vede k jejich destru kci. Obecne pozadavky na obra ben f tak byly/jsou tak nlzke i'ezne rychlosti a velmi kvalitnf nastroje. Dulezitou roll vsak hraje vlastn f chlazen f a reoloqickevlastnosti i'ezne-chladicfkapaliny. Vydatne rnnozstvf lezne ka paliny m us! zajistlt maxirnalnl odvod tepla, oplachove vlastnosti, a snfzit Iezne sfly (tribomecha nism us mazan freznych kapalin). Aplikace Ieznych kapalin s pouzitlrn stiednfch tlaku chlazenlvnitikern nastroje prokazalo pri obrabenl techto slitin vyzna rnne lepsl vlastnosti nez pfi

-+-----~~~--------------------------------------------------------------------~

Tabulka 1: Titan ajeho slitiny pouifvane v leteckem prumyslu, Aerospace (www.aerospacemetal.com)

.--

52

pouzitf nfzkeho tlaku. Da lsfho zlepsenl produktivity Ize dosahnout v pi'fpade aplikace spedfickYchsystemu.ChlazenfsvysokYmtlakem pi'fmo ""r--,-----,--,-----,----,--,-----, a dlene i'fzene"cutting zone" vytvafftzv. hydraulicky klfn mezi ti'fskou a Ieznym nastrojern, m"I--+---+-----:~....,~~......1.,..£.--Hr_--1 Vysokotlake chladid systerny ja ko SandvickJetba r "" 1--+---+71;.<:-t---+--~......_,-+_+__---i mohou pracovat az na urovni 1000 bar, ikdyz pro E ""I---+---6'f'--+---+----+------'~_+_---i obrabenf konkretne Ti se zda byt optirnalnirn tla- .! '""I----b..p:....-+--t---+----+--+_\--\----i kem200bar.

HPFT,Foam%

HPFT: Foam %

Testovacf procedury : High Pressure Testing Compatibility IvysokotlakYtest

Cimcool High Pressure Testing Compatibility test je velmi hodnotnou castf vyvoje, kdy se simulujf podm fn ky vysokych tlaku Iezne ka paliny pHmo ve specia Ine vyrobene m za i'fze nf. Zde se sledujf parametrya chovanlvodournfsitelnych i'eznych kapalin vystavenych narocnyrn podrnlnkarn ruzneho tla kove ho zatfze nl. Je dna se v p od state o sirnulacnl proces. Krome i'ady pararnetru je sledova na i schopnost desta bilizace peny (jejfho rozpadu) a celkova koncepce stability media. Behem testu se vysokovykonnyrni cerpadlyvytvoH pozadovany sirnulacnl tlak a kapalina proteka kaskadou jednotliv)ich castl, Prubezne a v cyklech dochazl k mei'enf a diagnostice nekolika parametru emulze, ktere mimo tvorby peny a jejfho rozpadu monitorujfi celkovou chemickou stabilitu dulezit)lch komponent.

Tim<![mi .. uIl!31

Graf c_l graf vyvoje tvorby peny (ob]. %) behem zat,ezove~lo testu u nekolika typu i'eznych kapalin

emulznfch kapalin. Avsak s ohledem na H&S a soucasnou legislativu tate koncepce ztracl na popularlte a obecne je snaha MCCP's eliminovat (halogenovane derlvaty), Konvencnl "tezke" emulznf kapaliny rnajl v aplikadch s vysokyrn tlakem chlazenf problematiku s penlvostl a tvorbou olejove mlhy. Proto nejsou popularnl a jejich vyvo] se zastavil. H lavnf castje zarneiena do oblasti syntetickych vodou m lsttelnych i'eznych ka palin. U nove vyvljenych receptur, hraje klkove slozenf pro spravny a sta biln f chod skupina:

• ernulqacnkh latek (kompletnf ernulqacnf system)

• stablllzatoru a jejich chemicke zabudovanl do struktu ry MWF (odpenovace, sta bi lizatory)

• tzv. wetting agents, surfaktanty, dispersing agents (srnacedla, povrchove akt.Iatky, dispergacnf latky)

Obecne, mimo stezejnf pozadavky jako - vysoka vykonost, pevnost mazacfho filrnu, ochrany nastroje a rychleho rozpadu peny je treba zvazovat akceptovatelnost obsluhy a otazky H&S. Ty jsou avzdy budou na prvnfm mfste,

Specialnf radu syntetickych emulznfch kapalin serie CIMTECH A, ktera je urcena pro letecky prumysl a obra ben f v)ise uvedenych materia lu a definovanych podmfnek. Technictl specialiste radi pomohou dosahnout pozadovanych pararnetru obrabenf, kde v tomto prfpade hraje vodournlsitelna rezna kapalina skutecne vyznamnou roli. Na klady na rezne nastroje jsou velm i vysoke a po mod preciznf selekce vhodneho produktu, Ize tyto na klady znacne elim inovat.

Obriizekl High Pressure Testing Compatibility test

Siozenf reznych kapalin pro obrabenf nastrojl svysokYmtlakemvnitrnfho chlazeni

Historicky se pro obrabenf exotickych a houzevnatych rnaterlalu (jako Titan, lnconel, Nimonic) pouzlvall ch lorova ne parafiny, tzv. MCCP's (midd Ie chain chlorinated parafines). Po modifikaci jejich chernlcke struktury tak, aby odolavall stresove korozi byly a stale jsou velmi uspenyrnl typy

Ing. Lukils Belin

4/2010

TriboTechnika

Sucosne trendy v oblasti

kvapalfn pre obr6banie kovov

Pri obroboni kovov v priemysle su ako technoloqlcke kvapaliny pouzivone rezne oleje nebo emulzie. Pretol.e pri ich poul.ivani casto dochodzo ku ich styku s obsluhujuciml pracovnikmi a ich unlkom do okolia, je poul.itie reznej kvapaliny regulovane stale prisnejsiml bezpecnostnyrni a hygienickYmi predpismi. Reakciou na ne su zmeny zlol.enia kvapalin, vznik novvch typov kvapalin, presuny preferencii pouZivatel'ov medzi typmi kvapalin a v neposlednom rade tiel. odklon od pouZivania ldosickych reznych kvapalin

k "mikromazaniu" alebo obrdbonlu za sucha. Prispevok sa zoobero vYchodiskami i d6sledkami tychto zmien.

Na zivot kazdeho organizmu vplyva okolite prostredie, a Ie aj naopa k. Clovek, ktory dnes disponuje vel'kyrn technlckyrn a chernickym potencialom, moze svojimi konstruktlvnyml aktivitami vnasat do oblasti prfrody zasadne zmeny. Na pre lome tlslcrocl I'udstvo rnusl venovaf z existencnych dovodov velku pozornosf ekol6gii vo vsetkych oblastiach priemyslu a pol'no-

hospoda rstva. Nie ina k je tom u aj v strojarskorn priemysle, kde sa takisto kladie doraz na vytvaranie a zlepsovanie zivotneho a pracov-

neho prostredia. Svetovy vyvo] vo vede a vyskurne sme ruje k ekoloqizaciivyroby a vyrobkov, Ekol6gia nernoze byf ni komu lahostaj na, dotyka sa kazde ho, kto chce prezlf plnohodnotny a dostojny zivot, Bez ekol6gie sotva moze spolocnosf riesif problemy svojho prlrodneho prostredia, ale aj soclalne, ekonornicke a eticke problemy. Jed nyrn zo zaklad nych ludskych pravje aj pravo na ochranu zivota azdravia pri praci ako aj pravo na priaznive zivotne prostredie. Konkretnyrnvyrazom za rukytychto prav je pravny poriadok, ktory pravnyrni normami zarucuje zucastnenyrn osobarn prava a urcuje povinnosti pre bezpecnu a zdraviu neskodnu pracu ako aj ekologicke prostredie. Pravna uprava ochrany cloveka je tvorena sustavou pravnych noriem upravujucich poziadavky na pracovne prost red ie, bezpecnosf prace vratane bezpecneho spravania sa cloveka na pracovisku. V sucasnosti v rarnci Eur6pskej unie platf legislatfva REACH, v rarnci ktorej prebieha reqlstracia, hodnotenie a autorizacla pouzlvanych i novych chernkkych latok, Ako hlavny ciel' REACH sa deklaruje zvysenie bezpecnosti chernlckych latok pre obcanovunie azivotne prostredie.

V strojarskom priemysle velky vyznarn zohrava trieskove obrabanle materialu, pri ktorom je kladeny subor poziadaviek z h I'adiska ekonomi ky a Ie i e ko- 16gie, pracovnej hygieny a bezpecnosti pri praci na pouzfvane rezne chladiace kvapaliny. Produktivita prace, jej efektfvnosf a kvalita v strojarskej vyrobe

zavisl od prostriedkov, metod a para metrov, ktoryrnl sa menia vlastnosti obrabaneho rnaterlalu na nove vo vztahu na pozadova ny vyrobok, Sa rnotny proces vyroby pozostava z r6znych cinnostf, ktore vedu od navrhu k dosiahnutiu realne] podoby vyrobku Neustalyrn aplikovanfm novych vedeckych poznatkov do procesu obrabania sa kontinualne zvysuje kvalita procesu. Tak ako v inych technoloqiach, aj tu nastalo spojenie nlekolkych ved nych odborov kspolupraci a nasled neho tra nsferu ziska nych poznatkov do priemysel nej praxe.

Technologicke kvapaliny

Pri obrabanl kovovv priemysle su akotechnologicke kvapaliny pouzfvane rezne oleje alebo emulzie. V poslednych rokoch bol ich vyvo] a aplikacia vyrazne ovplyvi'iova na sta Ie rastucirni poziadavkami legislatfvy.Zme nyv za konoch vied Ii k vyraznym zrnenarn v zlozeni chladiacomazadch kvapalfn, a tyrn aj k zrnenarn technickych a aplikacnych vlastnostL Surnarlzujuc trendy mozerne dospief kstyrorn smerom,akoodpovedi na novevyzvy:

• Obrabanie na sucho

• Zmena recepturvodoumiesatetnych kvapalfn

• Mazanie malyrn resp. rninlrnalnyrn mnozstvom maziva

• Pouzitle olejov namiesto vodoumiesatelnych chladiacomazadch kvapalfn

Obnibanie na sucho

Rezne kvapaliny sa pouzfvaju pri obrabanl na chladenie a mazanie v oblasti rezu. Suciastka a nastro] sa neustale preplachuju kvapalinou a vysledkorn je nizsia te plota ako by bola, a k by kva pa lina nebola nasadena, Teplota je d61ezita najrna preto, ze ovplyvi'iuje zivotnost nastroja, Uvadza sa.ze znlzenfm te ploty 0 2S O( saje hozivotnost predlzi aztrojnasobne, Teplota vyznarn ne ovplyvi'i uje i hod noty merania behom obrabania. Kedze pozadovana presnost je vysoka, rozdiel desiatich az dvadsiatich stupi'iov obvykle znarneria, ze rneradla sa musia nastavovaf podl'a prlslusne] teploty. Samozrejmeteplota ovplyvi'iuje i dalsie parametre procesu. Dalsfmi d6vodmi nasadenia kvapalfn su odstrai'iovanietriesoka zlepsenie ich larnavosti,

Argu me nty zasta ncov obra ba n ia bez reznych kvapa I fn rnozno zh mut nasledovne:

Zdravie: Problemy su hlavne s alergiami osob, ochoreniami pokozky a absenciou takto postihnuteho kvaliflkovaneho personalu,

obrabania. Legislatfvou su pozadovane nakladne opatrenia na elirninaciu znecistovania, skladovanie a llkvldaciu opotrebovanych obrabaclch kvapalfn.

Nilldady: Uvadza sa, ze v priemere naklady na nakup a likvidaciu kvapalfn v strojarstve Nemecka tvoria 1 S % vyrobnych nakladov na obra ba ne suclastky,

Vyrobcovia nastrojovv spolupracl s uzfvatelrni uz dokazali uspokojivo vyrlesit v prfpade niektorych typov obrabackh operaclf (sustruzenie, frezovanie) problemy spojene s tyrnto technoloqickym smerom. Napriek tomu este stale zostava mnoho otazok otvorenych pri jed notllvych typoch operaci], napr. odvod triesok pri hlbkovorn vrtanl chladen ie nastrojov a obrobkov, ako aj obra badch strojovapod.

4/2010

TriboTechnika

Zmena recepturvodoumiesatel'nych kvapalin Druhy trend spocfvajuci v zmene receptur sa snazl v rnaxirnalnej miere minimalizovaf spornenute negatfvne vplyvy cestou zmeny receptur vodoumlesatefnych kvapalfn.

Maximalna vykonnost pri rnaximalne rnoznej znasanlivosti so zivotnym prostredfm a minimalnom negatfvnom vplyve na obsluhu obrabacfch strojov: to su aktualne poziadavky na produkty prinasajuce lnovaclu

Pouzlva nie vodou miesatelnych c hladiacomazackh kvapalfn 5 alkalickyrn pH a obsahom povrchovoaktfvnych latok maze sposobif vyskyt koznych ochorenf. Firmy zaobe rajuce sa vyvojorn a predajom chladiacomazadch kvapalfn si preto polozill otazku: Ako rna vyzerat vodourniesatelna chladiacomazacia kvapalina, ktora podl'a rnoznosti skoro vobec nezatazu]e ludsku pokozku a napriek tomu ponuka najvyssiu kvalitu a bezpecnost pri obrabanI? Bezne chladiacomazacie prostriedky rnaju pH-hodnoty medzi 8,8 az 9,2 a produkty neobsah uj uce b6r a a m fny 8,2 az 8,6.

Jednou z odpovedf na tuto vyzvu su nove vodoumiesatelne kvapaliny s nfzkou hodnotou pH. Tieto vodoum iesatelne kvapa liny rnaju oprotitom u hodnoty medzi 7,0 az 5,5. Prostred nfctvom pH, blfzke-

m u pokozke sa zruzuje relatfvna koncentracia aktfvnej zasady na menej ako 5 percent. Takisto aj eiste koncentraty boli zaradene akoJatka neskodna': Tato skutocnost je podlozena skuskou podla testuTEWL (Trans EpidermalWater Loss). Pri tomto

teste sa meria, kolko vody difunduje cez pokozku za casovu jednotku a plochu zvnutra smerom von. Vysoke TEWL- hodnoty poukazuju na vysoku stratu vodya tyrn aj navyssle poskodenie barierovejfunkcie pokozky, nfzke hodnoty na spravnu funkclu bariery, Ako referencne latky sa pouzfvaju voda a vel~ mi agresfvny dodecylsfran sodny, Pritomtoteste aj pri najvyssfch koncentraciach novokoncipova ne kvapaliny nepreukazali neznasanllvost s pokozkou. Viacrnesacne pra kticke nasadenie pri obra banf na modernych CNC strojoch dokazalo v praxi, ze pri takto konclpovanych kvapallnach sa dosiahla dobra znasan livosf s pokozkou, pricorn sa za rovefi zlepsil rezny a mazad ucinok. Dalsfich plusje multifunkcne nasadenie. Tieto kvapaliny su vhodne pre siroku skalu materialov a to od beznej liatiny a ocelovychzliatin az po hllnikove zliatiny pouzfvane v letectve a fa rebne kovy.

Tyrn sa tieto nove produkty spajajuc rninirnalnu pH -hodnotu s maxlmalnou ochranou proti kor6zii a dobrou chladiacomazacou ueinnosfou pri obrabanf, stavaju ukazovatel'om smeru vyvoja novej generacie chladiacomazadch kvapalfn.

Mazanie malym mnofstvom a mazanie minimillnym mnozstvom maziva

Podia definfcie sa mazanie malyrn rnnozstvorn maziva odllsuje od mazania mlnlrnalnym mnozstvom ch ladiacomazacie ho prostried ku za hodinu. o mazanf malyrn rnnozstvorn maziva hovorfmevtedy, ked' prudlaci obje m kvapali ny neprekrocl 2 litre/min., pri mazanf mlnimalnym mnozstvorn maziva sa spot reba chladiacomazacej kvapaliny oh ra n ief na 50 ml/min. Pri tomto mazanf odpada chladenie ako aj odvod triesok prostrednfctvom media. Kedze prostrednfctvom triesok sa odvadza cca. 80 % obrabacieho tepla, je aj pri tychto technoloqickych postupoch potrebne prostrednfctvom inej mechanickej met6dy odstranlt triesky z pracovneho priestoru, aby sa zabranilo prehriatiu obrabaciehostroja.

Vsetky systerny na mazanie mlnimalnym mnozstvom rnaju spolocne to, ze sa chladiacomazad prostriedok rozprasi na velke mnozstvovelrnljernnych kvapociek, ktore sa na miesta ucinku dostavaju v podobe aeros61 u. Tu vzni ka prvy problem tykajuca sa toxikol6gie a pracovnej hygieny. Pokyrn je pri pouzfvanf beznych chladlacornazacfch kvapalfn snaha novyrni technol6giami a novyrni typmi chladiacomazadch prostried kov mini ma lizovaf na pra-

covisku tvorbu aerosolov vytvorf sa pri minimalnom mazanf naschval aerosol, ktory sa vyuzfva v tejto technol6gii. Velke rnnozstvo systernov vediev kornblnacll svel'mi rozdielnymi mazivami ku diferencovanym spsktrarn kvapociek, ktorych vplyvna dychacie orqany pracovnfkovsa musf starostlivo testovaf naj rna vo vzfah u na ich koncentraclu a rozdelenie velkostf castfe. Vyber vhodnych chladiacomazadch prostriedkov rna preto vyznarnnu az rozhodujucu ulohu

V praxi sa popri beznych mineralnych olejoch a vodou mlesatelnych chladiacomazadch prostriedkoch pri obra ba nf pouzfvaju prfrod ne maziva a oleje akoaj estery a rnastne alkoholy. Pri mazanf mlnimalnym mnozstvorn sajedna 0 ciste stratove mazanie, chladiacomazacf prostriedok sa spotrebovava kompletne vo forme hmly a aerosolov na pracovnom mieste, preto sa kladie d6raz na toxlkoloqlcku nezavadnost. Z tohto d6vodu sa osvedclli este rove oleje a rnastne alkoholy so toxikologicky nezavadnyrn podielom aditfv. Prfrodne oleje a maziva maju totlz nevyhodu, ze su oxidacne ve I'm i nestabilne. Pri procesoch sovznikom vysokych tepl6tje preto potrebne pouzlf esterove oleje a rnastne alkoholy, aby sa zabranilo tvorbe zivfc na nastrojoch a strojoch.

Mastne alkoholy maju pri rovnakej viskozite nizsf bod vzplanutia ako esterove oleje. Odparia sa relatfvne rychlo, pricorn sa dosiahne chladiaci ucinok. Oproti esterovyrn olejom je ich mazacf ucinok relatfvne nfzky. Preto sa pri trieskovych obrabacfch procesoch prednostne pouzfvaju rnastne alkoholy tam, kde je nfzka poziadavka na mazad uci nok v porovnan f s poziadavkou na chladiaci ucinok.

Ako prfklad je mozne uviesf obra ba nie sivej zliatiny (grafit v rnateriale prebera ulohu zabezpecif potrebny mazacf uclnok) alebo tiez pflenie zliatiny, hlinfka a ocele. Esterove oleje sa prednostne pouzfvaju pri vsetkych trieskovych obrabacfch procesoch, pri ktorych stojf v popredf mazacf ucinok medzi obrobkom a nastrojorn a odchadzajucim i trieska m i. Prfkladom m6zu byf operacie rezaniazavitov, vftanie a sustruzenie.

Esterove oleje rnaju pred nost, ze rnaju popri nfzkej viskozite vysoky destllacny rozsah a bod vzpla nutia. Tyrnto sa zabezpecl, ze na pracovnom mieste bude podstatne menej vypa rov. Zostavajucl ten ky film na obrobkoch rna zaroven protikor6zny ucinok. Popri tychto vlastnostiach su esterove oleje biologicky dobre rozlozltefne.

Pot reba starostliveho vyskurn u je otvore na najrna pri nasledovnych problernoch:

• Vznik aerosolov a vyparov

• Protipoziama ochrana

• Odvod triesok/konstrukcne zmeny na obrabadch strojoch

• Optimalizovanie mazfv na jednotlive typy obrabackh procesov.

Pouzitie olejov namiesto vodoumiesatel'nych chladiacomazacich kvapalfn

Tento trend sa zacal presadzovaf na zaciatku 90-tych rokov rninuleho storocia ako strateqla poprednych nerneckych autornobilovych vYrobcov, ktorou sa snazi!i eliminovaf prudky rast prevadzkovych nakladov vplyvom novych legislatfvnych poziadavlek pri pouzlvanl klasickych vodou rnlesatelnych kva pal fn.

-~------------------------------------------------------------------------------------------~I

[ 4/2010

TriboTechnika 1

Boli formu lova ne poziadavky smerom k vyrobcorn obrabaclch kvapalfn, ktoreznell:

• Vodou nerniesatelne chladiacornazacie prostriedky pre vsetky trieskove obrabacie proeesy a vsetky pouzfvane materialy v automobilovom priemysle

• Nfzka viskozlta, aby sa redukovali straty vynosorn na trieskach a na obrabanych suciastkaeh

• Nfzkatvorba hmlya nfzkaodparivos1'dopraeovne ho prostredia

• Minimalne nebezpecenstvo prevodu

• Multifunkcnos1' - napr. pouzitelnosf aj ako hyd-

ra u lickeho oleja, ka liaceho oleja a pod.

Tieto pozladavky vyzera Ii by"!' vtomto case viae ako rozporuplne, avsak v pomerne kratkorn case sa dospelo k akceptovatelnernu kompromisu medzi vyrobcarnl ehladiacomazacfeh prostriedkov, uzlvatelrni ako ivyrobcarnl hydraullckych komponentov. Prvyrn krokom na tejto ceste boll kvapaliny predstavujuce tzv. rodinu kvapalfn pre obrabacie stroje. Uzfvatel' maze vsetky rnazane miesta na obrabacom stroji vratanle ehladenia obrobku a mazania nastroja obsluztt jednou rodinou produktov. Kvapaliny sa vyznacovall rovnakou aditivaciou zakladovych olejov ale mali rozdielne viskozity. V prfpade ich zrnlesavania nedochadzalo k neziaducirn javom vzniku rozlicnych reakcnych produktov, ktore mali negatfvny vplyv na prevadzkove vlastnosti tYchto kvapaifn. Rozdielne viskozity pre existujucl strojovy park boll nevyhnutne, pretoze dnesny technicky stav v strojarstve pozaduje pre jednotlive mazacie miesta ako hydraulika, klzne plochy, prevodovky a vretena urcitu minlmalnu viskozitu.

Uzfvatel'om sa otvorili raciona lizacne rnoznosti tykajuci sa sfrky sortimentu ch ladiacomazacfch prostriedkov, kedze takato rodina kvapalfn neplnf len vsetky poziadavky na mazanie obrabackh strojov, a Ie je aj vhod na pre rozne trieskove obrabacie procesy a rnaterlaly, Prvykrat bola tato filozofia uskutocnena v roku 1994 pri vyrobe motorov nakladnych automobilov firmy DaimlerChrysler AG Ma nnheim. Presadenie tejto fllozofie vied 10 k vyznarnnyrn usporarn, pretoze netesnosti v hydraulike nemali negatfvnyvplyv na kvalitu pouzfvaneho rezneho oleja. Vzh ladorn na rozdiel ne viskozity nebol vsak este vyrieseny problem vnutropodnlkovej recyklacie.

r-

58

Poziadavku redukcie poctu pouzfvanych mazacfeh kvapalfn spolu s ostatnyrnl forrnulovanyrnl poziadavkaml bolo rnozne splnif len v uzkej sucinnosti s vyrobcarni obrabaclch strojov (najrna s vyrobcarni hydraulickych komponentov). Trend ku nfzkovisk6znym reznyrn olejom vyzadoval zmenu v oblasti hydrauliky, ktora je dnes prevazne prevadzkovana kvapalinami viskozitnejtriedy ISOVG46.

Pre uzfvatela optirnalne mazanie obrabaclch strojov by mohlo potom vyzeraf napr. takto: jeden nfzkovisk6zny rnultifunkcny olej pre hydrauliku, vreteno a chladiacomazacf prostriedok a kompatibllne mazivo pre linearne vedenie a valive loziska

Racionalizacne moznosti v prospech zivotnehoprostredia

Unlverzalny olej pre obrabacie stroje vedie ku vyraznernu odlahceniu zivotneho prostredia drastickou redukeiou llkvidovanych mnozstlev a posilnuje kokureneieschopnosf uzfvatela znfzsnfmvyrobnych nakladov,

V priebehu spornlnaneho projektu bola vyvinuta unlverzalna kvapalina s nfzkou vlskozitou, ktora sa mohla nasadif ako chladlacomazacta kvapalina skoro pre 80 % trieskovych obrabacich procesova zaroven aj ako hydraulicky ole] v obrabacomstroji.

Pri vyvojitakejto univerzalnej kvapalinysa museli spojif rozlicne poziadavky na hydraulicke oleje podl'a DIN 51524 aVDMA 24568 ana rezne ole]e podl'a pozladaviek zakaznfkov, Za rove n sa vzhl'adom na znasanlivost so zivotnym prostredfm a pracovnou hygienou kladol maximalny doraz na toxikoloqicku a ekotoxikoloqicku nezavadnosf. Pouzitie esterovych olejov pri tomto vyvoji bolo z pohl'adu och rany prostredia a zd ravia najvyhodnejsle, pretoze rnajuvyrazne nizsiu odparivosf ako ekvivalentne visk6zne mineralne oleje. lch pouzitfrn je pracovnfk na pracovisku menej exponovany a prostredie je viac chranene pred emisiami.

Zaver

Zaverorn teda rnozno konstatovat, ze existuje viacero ciest na dosiah nutie ciel'a. 0 tom, ktora je najvhodnejsla rozhoduje prax u jednotliveho uzfvatela,

Text: Ing. Miroslav Kacmar, Ing. Petr Dobes,CSc.

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful