You are on page 1of 2

Krejčí, O. : Mezinárodní politika. strany 329-340.

GEOPOLITIKA
= první velká teorie mezinárodních vztahů, vznik v 80. a 90.letech 19.století, autor názvu je R.Kjellén
- důvody pro vznik – impulzem bylo dokončování sjednocení světa kolonizací a formující se nové teoreticko-metodologické
přístupy ve společenských vědách
= teorie, která studuje zákonitosti vlivu zemského povrchu na politiku států a pravidla pohybu síly v prostoru
- sjednocuje v sobě 2 teoreticko-metodologické přístupy = geografický determinismus a sociální darwinismus
- geografický determinismus
- nejasné počátky – buď ve starém zákoně, Aristotela, Hérodota… ale hlavně u Thukydida
- novověké pojetí spojováno s Hodinek, Humboldtem, Herderem, Ritterem a hlavně s Montesquieuem → zákony
musí mít určitý vztah k fyzické povaze kraje, k podnebí, k povaze půdy a její rozlehlosti, ke způsobu života
národů…
- Kant – geografie přispívá k jednotě a míru, ne k různosti a konfliktu; Huntington, Buckle…
= soubor teorií a metodologických zásad, které se snaží vysvětlit vývoj a stav jednotlivých společností a států ze
zvláštností geografického prostředí, v němž se nacházejí – nebo některým z jeho činitelů (charakter půdy, vodstva,
fauny, flóry, nadmořská výška, nerostné bohatství, klimatické podmínky) → jsou stálé, relativně neměnné
- Spykman – geografie představuje nejzávažnější faktor při formování národní politiky, protože je nejtrvalejší
- materiální větev sociální a politické filozofie
- sociální darwinismus
- zakladatel H.Spencer → vysvětluje sociální chování za použití pojmů z biologie → Darwin a jeho přírodní
výběr, věčný boj o život, společnost jako organismus a evoluce
- Mahan – stát je nezávislý jen do té doby, dokud má sílu rozvíjet se a jít vpřed sám, bez nutnosti spoléhat se na
druhého; prvním zákonem států je sebezáchova, přirozená nutnost růstu a rozšiřování území → nesouvisí se
spravedlností, ale s přírodními zákony
• Německá geopolitika
- F.Ratzel – německý geograf, počátky geopolitiky v jeho dílech Antropogeografie a Politická geografie
- zakladatel moderního politického zeměpisu, místo geopolitika používal pojem „antropogeografie“ = spojení
geograf., antorpol., politika
- stát = biologický organismus (nižší), jeho vlastnosti se skládají z vlastí národa půdy; nejdůležitější je velikost,
poloha, hranice, druh a tvar půdy, prostor, vodstvo, vztah k druhým částem zemského povrchu
- národ – organický charakter státu, rozvíjí se a roste jako celek, rostoucí národ potřebuje pro svůj přírůstek novou
půdu
- stát musí pohlcovat geograficky a politicky cenné oblasti → války jsou přirozenou nutností
- autor pojmu životní prostor, velmoc musí mít rozlohu alespoň 5 milionů km2
- Kjellén – Švéd a Ratzelův žák, kniha Stát jako forma života = klasická práce německé geopolitiky
- skutečným principem státu je politická účelnost, nikoliv právo
- stát je smyslově rozumná bytost srovnatelná s člověkem, život státu je v rukou jednotlivců
- státy jako nejimpozantnější formy života musejí vést vlastní soutěživý boj o život s ostatními státy – podle zákonů
přírodního výběru vítězí silnější
- čím více vzniká velkých států, tím níže klesá kurz malých států – jsou vytlačovány na politickou periferii nebo
mizí
- K.Haushofer – spoluzakládal Časopis pro geopolitiku a Institut pro geopolitiku v Mnichově; rádce Hitlera a Hesle
- zformuloval pro fašisty teorii životního prostoru → převzal pohled na stát jako na biologický organismus, převzal
vizi Heartlandu, představa panregionů spojených panideami
- 4 panregiony – Euroafrika (má potenciál pro světovou dominanci), Panrusko (Rusko, Persie, britská Indie),
Panamerika a Dálnovýchodní oblast (+Australasie) → regiony vykazují ideovou jednotu, mají vnitřní politickou
strukturu – dominuje sever, panuje nad periferiemi a velmoci panregionů jsou Německo, Rusko, USA a Japonsko
- geopolitika je učení o závislosti politických procesů na zemi, je vybudována na širokém základě geografie
(zvláště politické) jako učení o politických organismech v prostoru a jejich struktuře, je schopná dovést praktickou
politiku do stadia odpoutání se od pevné půdy…
- životaschopný národ musí nalézt takové státní sebevyjádření, které mu zaručí ekonomickou soběstačnost
• Anglosaská geopolitika
- Alfred Mahan – dílo Vliv námořní síly na dějiny, stát jako živý organismus
- světová mocenská rovnováha – tvořena mořskou mocí a pozemní mocí
- expanzionismus Ruska vyplývá ze snahy pozemní moci dostat se k nezamrzajícím mořím na jihu říše
- VB a Japonsko musí udržovat velké loďstvo – mají velké pobřeží/hranici a jejich úspěch závisí na schopnosti
operovat za hranicí
- základní prvky mořské moci – geografická pozice, fyzická struktura (klima, přírodní zdroje, rozsah teritoria,
počet obyvatel, národní charakter, charakter vlády) → potenciál pro moc
- skutečná aktuální mořská moc státu = vojenské námořnictvo + obchodní loďstvo + vojenské námořní základny
- idea jedné rozhodující bitvy – námořní (ne pozemní jako u Clausewitze)
- centrum Ruska nemůže být prolomeno prostředky mořské moci – proti němu možná účelová kooperace (teutonská
solidarita zájmů) mezi Japonskem, Německem, VB a USA
- VB – koncem 19.století nejmocnější stát světa – kontrolovala všechny klíče k mořským cestám (kromě Panamy)
- konflikt mořské a pozemní moci – konec splavnosti řek ve vnitrozemí → v Asii vznikl pás politické nestability
(30°-40° severní šířky = Suez, Turecko, Palestina, Sýrie, Mezopotámie, Persie, Afghánistán, Pamír, Jang-c-ťiang)
- John Mackinder – vychází z Mahana, 1.pol. 20.stol.
- vodstva moří a oceánů slil v jednotní Světový oceán (9/12), Evropa+Asie+Afrika = Světový ostrov (2/12 povrchu)
- Evropu ohraničoval Saharou, evropská civilizace jako výsledek boje proti asijské invazi
- síla se pohybuje ve směru V-Z → celé dějiny umístil do pásu 20°- 60°s.š.
- Heartland (1904)– oblast pevniny mezi Pečorou a Východosibiřským mořem, Kaspickým mořem, Bajkalem
(SSSR), nejrozsáhlejší rovinatý region na pevnině; jeho řeky ústí buď na zamrzlý sever nebo do bezodtokých
oblastí na J – po oceánech nedostupná oblast
- z Heartlandu vycházel tlak nomádů vytvářejících evropskou historii, kdo jej ovládne – ovládne svět
- pásy kolem Heartlandu – vnitřní půlměsíc (Německo, R-U, Indie, Čína), ostrovní půlměsíc (VB, J Afrika,
Austrálie, USA, Kanada, Japonsko)
- tvrdil, že iniciativu převezme pozemní moc – transkontinentální železnic proměnily podmínky pozemní moci
Heartlandu, na stranu pozmní moci se přidaly ponorky a letadla, Heartland začal využívat své velké surovinové
zdroje →převaha se měla projevit při upevnění sovětské moci/převzetí Ruska Číňany/zvrácení mocenské
rovnováhy – spojení Ruska s Německem
- Heartland po WWI disponuje všemi potřebami pro konečnou nadvládu ve světě
- požadavky na nárazníkové oblasti ve V Evropě pro případ spojení Ruska s Německem (vycházel z toho
Versailles):
- kdo vládne východní Evropě, ovládá Heartland
- kdo vládne Heartlandu, ovládá světový ostrov,
- kdo ovládá světový ostrov, ovládá svět
- vnitrozemský oceán (1943) – oblast S Atlantiku s přilehlými moři a řekami = ucelená geografická jednotka,
kolem ní jedna vleká kulturní komunita = Ameroevropa → měla by být schopna odolat pokusům Heartlandu
ovládnout svět (vznik ve stínu roku 1943, kdy Rusko začalo mít převahu nad Německem)
- N.Spykman – prerealista, nejdůležitější světové centrum moci přesouvá do USA
- má-li být zahr.politika praktická, musí být formována v pojmech realit MZV a mocenské politiky
- státy existují převážně díky své síle, způsob poznání velikosti síly – vést válku a dívat se, kdo vyhrává
- stát musí být ochoten jít do války pro ochranu území a dobytí nového, pro udržení a vylepšení své relativní
mocenské rovnováhy
- Rimland – rozsáhlá nárazníková zóna konfliktu mořské a pozemní moci, okraj euroasijského kontinentu, druhé
mocenské centrum → kdo kontroluje Rimland, kontroluje Eurasii, kdo ovládá Eurasii, ovládá osudy světa
(zadržování Heartlandu)
- poukazoval na důležitost letectva → polární fronta (ještě je pacifická a atlantická) → přivádí USA těsně
k euroasijským mocenským centrům; letecká moc = letadla + základny
- anglosaská geopolitika má na rozdíl od německé tendenci být geostrategií a východisko vidí v lidské přirozené touze po
moci – to spojuje anglosas. Geopolitiku s mladší školou politického realismu (Morgenthau)
- japonská geopolitika – tzv. Tanakovo memorandum – 1927 baron Tahala doporučoval císaři dobytí Mandžuska a
Mongolska jako nástupiště k dobytí celé Číny a posléze i celé Asie a J Ameriky
• Geopolitika dnes
- 5 linií vývoje – navazující na klasickou geopolitiku, pluralitní větec, environmentální teorie politického chování, narušení
teoreticko-metodologické čistoty, doplnění třetího rozměru prostoru
- pod raketojaderným deštníkem prožily svoji renesanci zákonitosti klasické geopolitiky, doktrína zadržování komunismu
považována za dědictví klasické geopolitiky
- americká zahraniční politika zadržování jako pokus odvrátit ovládnutí Světového ostrova Heartlandem kontrolovaným
Sověty
- vrací se k ní teoretikové v RF
- pluralitní větev geopolitiky – Cohen (Geografie a politika v rozděleném světě, 60.léta)
→ vznik v důsledku růstu významu neangažovaných zemí v mezinárodní politice
- geostrategický region = vzájemný vztah velkých částí světa v pojmech místa, pohybu, obchodní orientace a
kulturních nebo ideologických pout; 1) námořní svět – dělí se na angloamerickou oblast spojenou s karibským
světem, pobřeží Asie a Oceánie, Jižný Amerika; 2) euroasijský kontinentální svět – dělí se na ruský Heartland
s V Evropou, východoasijská pevnina – mezi nimi pás zemí Středního východu a JV Asie – zde dochází ke
střetávání zájmů velkých mocností
- geopolitické regiony = jednota geografických rysů a jsou odvozeny od geografických oblastí
- všechny části Rimlandu považoval za stejně důležité pro bezpečnost USA
- doplnění třetího rozměru prostoru – vzdušná moc, teoretik Souher (počátky, 20.léta) a Seversky (40.léta)
- Seversky – buď bude kontrolován široký vzdušný oceán kolem světa nebo nebude kontrolováno nic
- význam Arktidy pro vojenské letectví – propagování mapy světa s centrem na S pólu
- narušení teoreticko-metodologické čistoty – geoekonomické teorie, geodemografie, geokultura, ekologická bezpečnost
světa…
- environmentální teorie politického chování – Sproutové
- vícefaktorový determinismus – zahraniční politika studována jako závislá proměnná ve vztahu ke geografii,
demografii, distribuci zdrojů, technologickému rozvoji… → humánní, nehumánní, nehmatatelné i hmatatelné
faktory
- holistický pohled na zahraniční politiku – multidimenzionální systém
- rozhodovací entitou je spíše organismus (jednotlivec) než stát, v MZV jsou pouze lidé – politická rozhodnutí jsou
založena na státníkově vnímání prostředí, ale výsledky jsou limitovány objektivní podstatou operačního prostředí