You are on page 1of 32

qwertyuiopasdfghjklzxcv bnmqwertyuiopasdfghjkl zxcvbnmqwertyuiopasdfg SBORNK Z KONFERENCE hjklzxcvbnmqwertyuiopa K K PROJEKTU sdfghjklzxcvbnmqwertyui PRAX K ODBORNOSTI opasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvb nmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghj

klzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiop asdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqw


10. dubna 2008 Dobrovolnick centrum Kladno, o. s.

Tento projekt je spolufinancovn Evropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem esk Republiky. ESF napomh rozvoji zamstnanosti, podnikatelskho ducha, rovnch pleitost a investicemi do lidskch zdroj.

Obsah
Pedmluva vod Slovo zastnnch organizac Helena Louthanov, DiS. - Dtsk domov Kladno Mgr. Jana Vykoukov - Korlek 6 6

7 10

Slovo zstupc z odboru kolstv, mldee a sportu Stedoeskho kraje Mgr. Danue Netolick 12 Slovo zstupc zastnnch kol Mgr. Marie Kohoutov - Gymnzium Kladno Mgr. Zuzana Voln-Jekov Michaela Kikov, Kateina Hlinkov - studentky Slovo realiztora projektu Ochutnvka z naich zkuenosti - Alena Disha

13 18 21

24

Strnka 5

Pedmluva
Ven teni, v rukou prv drte souhrn pspvk, kter byly pedneseny na Konferenci k projektu Prax k odbornosti, kter se konala dne 10. dubna 2008 v Hotelu Kladno. Jsou to pedevm pspvky kontaktnch osob ve kolch a v zazench sociln pe, kde projekt probhal a v neposledn ad i dvou studentek, kter projekt hodnot z druhho pohledu.

vod
Projekt probhal od listopadu 2006 do ervna 2008. elem bylo vytvoen ucelenho systmu metodiky odborn praxe student stednch kol v regionu Kladno a jeho replikace do dalch region Stedoeskho kraje, poppad do pilehlch kraj. Cl projektu byl konkrtn naplnn poskytovnm odborn praxe studentm stednch kol. Projekt nabzel seznmen s relnm pracovnm prostedm v sociln zdravotnch institucch, kter jsou partnery pijmajcmi organizacemi - Dobrovolnickho centra o. s. (Domov pro seniory Kladno; Geriatrick a rehabilitan centrum Kladno; Zkladn kola praktick, Zkladn kola speciln a Matesk kola speciln Kladno; Dtsk Domov Kladno a Stochov; Dtsk rehabilitan stacion Zvonek; Zkladn kola Montessori; Zahrada, poskytovatel socilnch slueb; Stedisko pomoci ohroenm dtem ROSA).

Strnka 6

Helena Louthanov, DiS. - Dtsk domov Kladno Dobr den, dovolte mi, abych nejprve pedstavila nae zazen, tedy Dtsk domov Kladno. V pracoviti na Kladn se nachz dti nejmlad, tedy do 3 let vku, ale protoe samozejm nechceme dlit sourozeneck skupiny, tak se zde nachz i dti star, take zde mme dti piblin do pedkolnho vku. Vtinou se sname, aby se sociln situace dt proto eila jet ped nstupem do koly. Mme zazen ve dvou budovch. Budovu na Kladn v Rozdlov jsme v rmci rekonstrukc rozili o nov prostory. Mme nov lonice pro mal kojence, mme terapeutickou mstnost pro dti neklidn a i prostory, kter jsou administrativnho rzu, nap. archiv, kter se velice rozrst. Dti mme rozdlen do pti skupin ve dvou budovch. Principem pe o u ns umstn dti je individuln pstup podle poteb kadho dtte. Toho, e kad dt je jin, nebo m jin individuln poteby si mohli vimnout i studenti, kte k nm chod na praxi prv tm, e si s dtmi hraj v hern, nebo je doprovzej na vychzku. V detaovanm pracoviti na Stochov mme dv skupiny dt ve vku piblin od roku a pl a dvou let i pti a dnes prv ji i esti let. Dtem je vnovna vestrann pe. Kad dt prochz diagnostikou psychologa, vt dti i specilnho pedagoga. Tito odbornci se vnuj krtkodobm a dlouhodobm vchovnm clm. Na clech, kter by dt mlo doshnout, potom bn oetujc personl s dtmi pracuje bhem dne intenzivn rznmi programy, a je to Portage program, rzn druhy stimulac, rozvoj ei, logopedick Strnka 7

cvien. To vechno k co nejirmu rozvoji dovednosti dt. Velice dobrou spoluprci mme s adou dobrovolnk, kte pispvaj k rozvoji sociability dt. Nkte dobrovolnci chod k nm vozit korky s malmi dtmi a nkte vod dti i na zitkov akce do zoologick zahrady, jezd vlakem, berou je do nkupnch center nebo na rzn sportovit. S dtmi se pracuje nejrznjmi metodami. Dti se astnily i hipoterapie. Pouvaj se nejrznj pomcky masn vana, perlikov koupel. Mkovn pomh jednak u dt nemocnch, ale i u dt zdravch. Motoriku rozvjme vemi rznmi metodami, hlavn umonnm volnosti dt. Reim dne je opravdu zamen podle skupin dt jak mme. Zatm jsou rozdleny podle vku. Uvaujeme o tom, e budeme mt skupiny, kde dti podle vku nebudou - budou to rodinn skupiny, kam budou dti pechzet podle toho, jak pichzej. Budou tam dti tedy jak malink, tak vt. Dti neudrujeme v izolaci. Hodn akc pro ns podaj jak nai sponzoi, tak rzn organizace. I sami vyhledvme aktivn pro dti njak druh zbavy. Jak tedy divadlo nebo koly v prod, kam jezdme v poslednch tech letech kad rok na tden na jae. Nejprve jsme si mysleli, e nae dti jsou moc mal na to, aby mohly vyjet mimo nae zazen, ale zvldaj to docela dobe. Jezd tedy dti z budovy na Stochov, tzn. od 3 let. S dtmi chodme plavat do baznu v Tuchlovicch. Chod, stejn tak, jako se chod na zkladnch nebo mateskch kolch, kad tden. Pravideln u ns tak probh Den otevench dve. Letos bude 19. dubna, kdy jsme opravdu oteveni pro nvtvu Strnka 8

veejnosti. Samozejm, vzhledem k tomu, e se sname, aby to u ns mly dti opravdu jako doma, kde tak nepout kad kadho, tak budeme mt oteven jenom urit prostory a zbytek bude jen na prohldnut, nebo vidt ve form prezentace na pltn. Kdy byl prvn Den otevench dve, tak ns bylo v podstat jen pr lid, ale na tom druhm Dnu bylo u zjemc pomrn dost. Myslm si, e jsme napotali a kolem stovky. Slavme s dtmi tak samozejm bn Vnoce pln stejn jako v rodinch formou veee a pot se rozsvc stromeek. Jsme tak oteven z druh strany. Sname se, abychom mli zptnou vazbu od dt, kter od ns odchzej, take kad rok podme zahradn slavnost, kde se schzej jak zamstnanci, tak od ns proputn dti a mnohdy i dobrovolnci. Bv to akce vdy v kvtnu, kter je docela hezk, protoe vidme, jak dti, kter od ns odchzej, rostou, jak se maj dobe a je tam pevaha toho pozitivnho, ne problm, kter vtinou eme jet v dob, kdy je dt u ns. Prioritou naeho zazen je adopce a pstounsk pe, ale v poslednch letech se velice pracuje i s rodinami. ady se velice intenzivn vnuj odstrann problmm, kvli kterm k nm byly dti umstn - sanac rodin. Mme tak radost z toho, kdy se dti mohou vrtit do rodin a ta pe tam funguje. U student, kte k nm dochzej na praxi, upednostujeme pm kontakt s dttem. Byli bychom rdi, aby poznali, jakou maximln pi dtem poskytujeme, ale zrove aby si uvdomili, jak dleit je vchova dtte v rodin a jak je rodina nenahraditeln. Pokud si po pobytu u ns Strnka 9

studenti uvdom, jak dleit je clov vchova dtte, jak mnoho trplivosti vyaduje a jak je dleit respektovat osobnosti dtte se vemi jejmi zvltnostmi, tak si myslme, e jejich nvtva u ns nebyla zbyten. Dkuji Vm za pozornost

Mgr. Jana Vykoukov - Speciln kola Korlek Mli jsme pedstavu, e studenti budou vykonvat innost asistenta pedagoga. Chtli jsme, aby studenti byli ptomni po celou dobu vyuovn a aby chodili vas. Samozejmost je zachovvn mlenlivosti. Jestlie to umooval provoz koly, tak jsme dali studentm vybrat, kter tdy by chtli navtvit, ale vzhledem k tomu, e praxe jsou vdy jen jednodenn, tak je vlastn spe nevhodou, e vid jen jednu tdu. Pokud by studenti byli ve kole del dobu, my bychom mli pedstavu, e by tam mohli bt teba cel tden, aby se mohli st s tdou a nebo tedy, pokud by mli zjem, vystdat nkolik td. Kad tda je jin a kad uitel je jin a stejn tak vukov programy, kter se tam uplatuj, jsou v kad td troku jin. Nkdy jsme tak studentm nevyhovli. To z toho dvodu, e mli zjem bt vichni najednou v jedn td. Vzhledem k tomu, e mme ve td maximln est dt, je tam uitelka, vychovatelka a jet asistent pedagoga, take dal dv a ti dospl osoby by opravdu tdu u tolik rozloily, e by vuky nemli v podstat vbec nic. Opakuji, e se domnvme, e vt smysl pro studenty, ale i pro ns, by mla praxe souvisl alespo jeden tden. Jednodenn praxe je tedy spe poznnm novho Strnka 10

prosted a seznmenm se s tm, jak to tam vypad, ale z naeho hlediska to nen praxe v pravm slova smyslu. A co pedagogov a jak byli jejich poznatky? Chpeme samozejm, e studenti potebuj praxi, i my jsme kdysi dvno byli studenti. Je to pro n kola ivota a asto i podmnka pro pijet na vysokou kolu a je to jin pohled na teorii, ale i poznn toho, zda by mohl tuto prci v budoucnu vykonvat. Jednou se nm dokonce stalo, e jedna studentka po dvou hodinch praxe ze zazen odela, protoe zjistila, e j toto prosted prost nevyhovuje, ale i to je zkuenost a lovk to mus nkde zjistit. Samozejm i my uitel jsme rozdln. Ne vdy je nm ptomnost ciz osoby, nebo studenta, pjemn. I pro tdu je nov lovk velk zmna a ne vechny dti jsou schopn okamit reagovat na novou tv a nkdy se to projevuje i vt nesoustednost dt. Dnes mme i studenty, kam dti vbec nechod, napklad do autistick tdy. No a jac byli studenti z naeho hlediska? Kad jin. Nkte se okamit ve vchovn vzdlvacm procesu zapojili a aktivn se vnovali km, pomhali se zadanm kolem a byla vidt snaha i empatie a ochota zkusit si nco novho. Studenti projevovali zjem o dti a zajmali se o jejich dovednosti i vdomosti. Nkte se ale obvali prvnho kontaktu s dtmi a pouze pasivn pihleli, ale myslme si, e je to z toho, e prosted jet neznali a kad se pizpsobme za rznou dobu, take kdyby tam teba byli del dobu, tak bychom zjistili, e vztah k tm dtem maj a e by jim tato prce v budoucnosti tak vyhovovala. Na zvr u bych jen rda zopakovala, e jednodenn praxe se nm zd krtk a ada student by po nkolika dnech byla jist daleko aktivnj. I nae dti by mly monost se seznmit s novmi lidmi po del dobu, zase by si Strnka 11

zvykly na nov projev, nov kontakt a to by pro n bylo tak daleko vtm pnosem. No a u jen posledn vta. Rdi bychom tak znali nzory student a myslm si, e se je snad dneska dozvme. Dkuji

Mgr. Danue Netolick - vedouc oddlen mldee a sportu Stedoeskho kraje Pijeli jsme trochu pozd, nicmn ne tak pozd, abychom neslyeli ji pedchoz vyprvn a shodli jsme se s panem Mgr. Coufalem, e se nm to tady moc lb. Ne jenom tedy prostorov, ale samozejm obsahov a musm ct, e podobnch konferenc na zvr projektu, kter jsou povinn, protoe Brusel si je d a Brusel je m mt, je mnoho, a podle toho jich tak pomrn dost vypad. Je to jenom formln zleitost, udl se fajfka a ve bylo uinno za dost a jedeme dl. Tady ten pocit nemm a to skldm poklonu vem, kte se na projektu podleli, a u te organizan nebo v prbhu celho projektu. Je vidt, e to vichni dlali s chut a s tm, aby aktivity, kter v projektu byly, mly smysl. A to je myslm to sprvn. Samozejm ns to t proto, e v m gesci je kolstv, vzdlvn a tady to je o tom vzdlvn. Myslm si, e u jsme zde slyeli s panem magistrem pr zajmavch mylenek, kritickch musm ct, kter smovaly dovnit naeho rezortu a urit budeme mt o em si povdat, protoe tato oblast a obory, kterch se to tk, je hodn specifick. Nen to jen o tom, jak moc nadan, i nenadan jsou studenti, kte to studuj. Nen to o tom, jak moc jsou teba manuln Strnka 12

zrun, ale je to mimo jin o velk dvce empatie a to si myslm, e je docela obtn toto odhadnout, u 15ti-letho mladho lovka. Myslm si, e mnohdy ani rodie to neum tak sprvn pojmenovat, urit to neum jet ten mlad lovk ve vtin ppad a toto je jedna z monost, jak si to me vyzkouet a m tady tyto poznatky a zkuenosti docela zaujaly a myslm si, e te budeme jet s chut poslouchat s panem magistrem co na to koly a co na to studenti. S pan editelkou Luxovou jsme si tady u popovdali a myslm si a vm, e spoluprce se bude rozvjet spn dl v tto oblasti. Take dkuji Dobrovolnickmu centru za to, e spolupracuje s tou teori, kterou zase mme povinnost zabezpeovat ve vzdlvn my a nae koly a dkuju naim kolm i hlavn studentm, e se toho chopili a dkuju i tm, kte najednou zjistili, e teba to nen oblast, kter je jim blzk a e to nen oblast, kterou by chtli dlat, protoe i to je v tomto vku a v tomto stdiu vzdlvn velice dleit poznatek. Najt sm sebe a hledat, co chci dlat dl. Tak a j vm peji pjemn den a mnoho podobnch spnch projekt a smysluplnch konferenc a jet jednou dkuji za pozvn.

Mgr. Marie Kohoutov kontaktn osoba Gymnzium Kladno Dobr den, dovolte mi, abych podkovala za pozvn na tuto konferenci a podlila se s vmi o sv dojmy z cel prce na projektu. Protoe zde budou vystupovat i studenti, tak j budu hovoit v t obecnj linii a oni potom v t praktick. Strnka 13

Svj pspvek rozdlm do nkolika bod. Jednak bych se s Vmi chtla podlit o to, pro mne jako kontaktn osobu, ale hlavn jako pedagoga, mylenka prax student zaujala, potom bych pohovoila o samotn dobrovolnick innosti naich student v minulch letech a o samotnm projektu. Jet bych pro upesnn rda ekla, e j a studenti, kte zde jsou ptomni, jsme z kladenskho Gymnzia Dr. E. Benee, tedy z tzv. kamennho gymnzia. Ji ve kolnm roce 20022003 vypracovala pedmtov komise spoleenskch vd na kladenskm gymnziu nvrh projektu, jeho clem bylo vytvoen tzv. zchytn st pro skupiny sociln potebnch oban. Vychzeli jsme ze sociln politiky sttu. Studenti, kte se v rmci spoleenskch vd seznamuj s celkovmi cli sociln politiky, si sami vytvo konkrtn nstroje, kter budou uplatovat. Projekt pedpokld pomoc pracovnk jednotlivch zazen, uritou materiln vybavenost student a patin technick zzem. Pedpokldali jsme, e innost v tchto zchytnch socilnch stanicch by byla dlouhodob a studenti by pak sv zkuenosti pedvali dalm gymnazistm a tak by jich mohli vyut pi sv profesionln orientaci. Ovem zjistili jsme, e pi bnm chodu gymnzia, kdy nam prvoadm clem je zajitn vuky, byla realizace nad nae sly, i pesto, e komise spoleenskch vd mla velkou podporu veden koly a zajitnou finann dotaci ze strany DCK. Pesto jsme s nktermi organizacemi zaali pracovat - nap. se kolou pro dti s vce vadami Korlek, kde jsme zorganizovali nap. Odpoledne vtvarnch innost, zahradn slavnost apod. Prv v tto dob ns oslovilo DC Kladno, pedstavilo se studentm Strnka 14

a tm zaala nae spoluprce. Cel ada student se astnila pravidelnch sobotnch setkn a dokonce se nkte po t stali dobrovolnky. Protoe innost DC Kladno se stle vce medializovala, zaali se studenti tak o jeho innost stle vce zajmat. Proto jsem byla osobn rda, kdy se na ns obrtila na jae 2006 pan PhDr. Luxov a pan Alena Disha s tmto projektem, ktermu je vnovna i dnen konference, s projektem Prax k odbornosti. Oslovilo ns nejvce to, e projekt nabz naim studentm monost seznmen s relnm pracovnm prostedm v sociln zdravotnch zazench. Okamit jsme zaali v pedmtov komisi jednat, seznamovat studenty, uspodali jsme motivan schzku a dohodli jsme se tak, kdo bude kontaktn osobou gymnzia. Po t byla podepsna smlouva mezi DCK a stanoven pesn poet k, zapojench do praxe. Chtla bych zdraznit, e jsme veobecn gymnzium, studenti tedy nemaj vylenn dny pro praxi, tak jako je tomu na jinch kolch. Samozejm z vuky jsou v dan dny omluveni, ale ltku si doplnit mus. Pesto je zjem velk. V roce 2006 2007 se do projektu zapojilo 11 student a v roce 2007 2008 24 student. V obou roncch byl zjem student zhruba dvojnsobn. Nyn bych se jen krtce zmnila jen o harmonogramu projektu na na kole, kter byl pro oba ronky v podstat stejn. Samozejm probhlo seznmen s DCK, motivan schzka k projektu, zjitn skutenho zjmu student, vhodn zapojen, a u je to nvtva v pijmacch zazench i supervize a tak ve kole probhala pravideln setkvn se mnou jako s kontaktn osobou, kde studenti vyjadovali sv pipomnky a pn. Na zvr probhla evaluan schzka na gymnziu a tak v DCK. Nyn bych krtce chtla Strnka 15

pipomenout nkter odlinosti obou ronk. Zatm co v roce 2006 2007 navtvoval cel tm, tedy 11 student, jednotliv zazen 1x msn najednou, pro leton rok byli studenti rozdleni do esti skupin po tyech, aby jednak zt pro pijmajc organizace nebyla tak velk a jednak tak proto, aby se studenti mohli zapojit aktivnji. Obecn se d ci, e cle, kter jsme si dali, byly po dvou letech splnny. Ob skupiny student m pjemn pekvapily, jejich naden a houevnatost, se kterou studenti praxi vykonvali, i jet vykonvaj, prospla vem zastnnm stranm. Protoe jsem zde jako zstupce gymnzia a tedy i naich student, jejich velk poet (22) zde tak sed, dovolte mi, abych vs seznmila tak s jejich nzory, i kdy dal oni sami eknou ve svm pspvku. Chci jen podotknout, e pesto, e pevauj kladn hodnocen, zporn se tak objevila. Osobn se domnvm, e i kdy jsme na slavnostn konferenci, tak by nebylo vhodn je zamlovat, protoe zamyslme li se nad nimi, urit nm to pinese pozitiva pro nae dal spolen aktivity. J jsem si zde pipravila dva body. Vidno kladn oima student, vidno zporn oima student. Dala bych to tak troku do uvozovek. Jen bych chtla ct pr moment, co vlastn povauj studenti za pnosn. Jedn se pedevm o poznn problematiky nkterch zamstnn. Seznmen s vhodami a nevhodami prce v tchto zazench, seznmen s novm prostedm, s novmi lidmi a tm zskn novch poznatk i novch zkuenost. Velice kladn hodnot supervize, kde mli monost podlit se o sv zkuenosti, mli monost zskat adu informac nap. o tom, jak eit obtn situace a hlavn klady supervize vidli v tom, e si obohat nabyt znalosti v jednotlivch zazench. Tak velice Strnka 16

kladn hodnotili dokolovac bloky, za jejich organizaci Dobrovolnickmu centru j dkuji, protoe jsem se vech blok osobn zastnila a sama je tedy oceuji. Studentm se lbily ukzky v sociln prci i samotn prce s portfoliem. Mnoz se ped tm s prac s portfoliem nesetkali, nebo jen s portfoliem v oblasti vuky cizch jazyk. Tak mnoz vtaj certifikt o absolvovn praxe vzhledem ke sv profesionln orientaci po maturit. Kdy se podvm na to negativn (ono to nen v tom pravm slova smyslu negativn), ale to, co na studenty zapsobilo z druhho pohledu. Krtk doba pobytu v zazench, tm i krtk doba pobytu s klienty. Jsem rda, e jsem slyela pspvek pan kolegyn ze speciln koly Korlek, kter tak kala, e by bylo dobr praxi rozit na del dobu. Kdy jsme mli evaluan schzku na konci 1. roku projektu, tak jsme o tom hovoili s pan Dr. Luxovou i s na pan editelkou. Zdraznila jsem zde, e jsme veobecn gymnzium a dt do programu jet tden praxe navc? U takto nai studenti trv na praxi 10 terk v roce, plus konference a dal aktivity a ne vichni fyziki a matiki maj pro to to prav pochopen. Samozejm, aby ten projekt njak vypadal, tak studenti se tomu vnovali i dle v dalch dnech. To je tedy otzka, zda bychom to mohli vbec realizovat bhem tdne, trncti dn. Dle, co studenti sami kaj, je patn vliv na jejich psychiku, vyvoln smutku, beznadje. Je to dno tm, e mnoz dan zazen navtvuj poprv. Samozejm o prosted, se kterm se setkvaj, si nco peetli, ale jakmile pejdou do reality, tak situace je troku jin. Nyn co zde beru troku s rezervou, ale pesto si myslm, e to musm ci, je nkdy nedostaten organizace a nepipravenost pracovnk pijmajcch zazen na dobrovolnky. Je to bod, ke Strnka 17

ktermu se zde meme vyjdit. Pvodn jsem chtla ci jen pr slov, pozdravit tuto konferenci, ale protoe jsem rda, e spolupracujeme s DC Kladno a jeho prostednictvm tak s pijmajcmi organizacemi, vyuila jsem tto monosti podlit se s vmi o sv zkuenosti. A te si myslm, e je ten sprvn okamik pro vysloven zvren vty. Dovolte mi, abych upmn podkovala pan editelce DC Kladno, pan Dr. Luxov, bval manaerce projektu, pan Alen Disha, se kterou se mi velmi dobe spolupracovalo a souasn manaerce projektu a koordintorce Katein Kudjov, se kterou se mi spolupracuje opravdu velmi dobe, ale i vem odpovdnm pracovnicm z pijmajcch organizac, do kterch studenti a mnohdy i j jsem se studenty chodila. V neposledn ad i studentm za skvlou spoluprci a vem popla mnoho elnu do dalch let. Dkuji vm za pozornost.

Mgr. Zuzana Voln-Jekov - SO a SOU Kladno Dobr den, vyuuji na na stedn kole prvo a sociln prci. Vystudovala jsem sociln prci na FF a bohuel jsem s tmto projektem aktivn nepila do styku, ale vm, o co se jedn a vechny studenty, kte se zastnili praxe, vyuuji. Mm refert od PaedDr. Matheislov a sama jsem si nakonec pipravila svoje pipomnky. Jednm z problm stedokolskho vzdlvn je pechod absolvent do praxe. Dvodem je to, e i odborn vzdlvn, a to i praktick, probh pevn ve kole, nebo Strnka 18

odtreno od relnho prosted. Podle przkum vc ne 50% student nevstoup v prbhu ppravy na sv povoln do budoucho pracovnho prosted a nem o nm relnou pedstavu. Studentm se pak nedostv praktickch zkuenost k teoretickm poznatkm z oboru, kter studuj. Je proto dleit, aby pprava v prbhu S studia byla relevantn monosti jejich budoucho uplatnn v praxi. Proto je nutn zajistit ve spoluprci se socilnmi partnery praxi student tak, aby se, by i v omezenm ase, seznmili se skutenm pracovnm prostedm, etikou povoln, s pracovnmi vztahy, komunikac na pracoviti, aby navzali kontakty, aby zskali zkuenost i s osobn prezentac. Proto je poteba realizovat projekty a podprn opaten se socilnmi partnery, zejmna na regionln a mstn rovni. Studentm na koly bylo v roce 2006 nabdnuto Dobrovolnickm centrem Kladno, zapojit se do projektu "Prax k odbornosti". Projekt umouje studentm seznmen s relnm pracovnm prostedm v sociln zdravotnch institucch v Kladn a okol, se ktermi DC Kladno v rmci tohoto projektu uzavelo spoluprci. Krom dochzky pro studenty do jednotlivch zazen, byly pro studenty zajitny odborn vzdlvac bloky s pednkami, supervizemi a workshopy pod vedenm odbornch lektor. Ti pomohli studentm osvojit si metody a formy prce dle typu klient, podle druhu postien jak to vyplv z poadavk jednotlivch zazen. DC Kladno se se svm projektem stalo prostednkem, partnerem i poradcem, kter pomohl naim studentm zskan teoretick poznatky aplikovat v praxi, prakticky poznvat rzn druhy sociln pe i innost rznch druh socilnch zazen. Nai studenti s pomoc DC Kladno a jeho projektu poznali Strnka 19

rzn druhy sociln pe, seznmili se s ivotem a poadavky socilnch klient a pacient a tak s poadavky na osobnost pracovnka sociln pe. Nauili se navazovat kontakt s okolm, komunikovat s dtskmi a dosplmi klienty a naslouchat jim, spoluvytvet prosted dvry, pedchzet konfliktm a v ppad poteby je kultivovan eit. Dky peliv pipravovanm dokolovacm blokm vtina z nich lpe poznala problematiku prce v tchto zazench. Na zvr praxe se studenti sami pokusili pipravit a zrealizovat vlastn mal projekt. Vzhledem ke vem tmto skutenostem byl projekt pro nae studenty velkm pnosem. PaedDr.Vra Matheislov Toto byla formln st pspvku a nyn bych nco ekla rda za sebe. Protoe se podlme na pprav kolnho vzdlvacho projektu, tak bych projekt hodnotila jednoznan kladn. Velice kladn za sebe hodnotm supervize, protoe kdy jsem asi ped 3 lety vyslovila potebu superviznch semin, tak se m pan editel ptal, co to je supervize. Nevdl, o co se jedn, take to je velik posun vped. Myslm si, e bychom to mli zaadit do vzdlvacho kolnho programu, praxi nejen v tto podob u ns na kole povinnou, ale dobr npad je udlat, pro motivovan studenty, dobrovoln bloky odpoledne. To si myslm, e je asn npad. Myslm si, protoe jsem jeden as pracovala na MPSV a byla jsem lenem tmu, kter pipravoval zkon o socilnch slubch, e i to je tedy asn zavdn princip do praxe. Studenti si dky tomuto projektu zlepuj komunikan schopnosti, se ktermi maj vtinou velk pote. Vidme, e neum komunikovat s dosplmi a neum se k nim patin chovat, proto se jedn jednoznan o pnos. Jsem Strnka 20

rda i proto, e tato innost student pispv velkou mrou k rozvoji obansk spolenosti. J dkuji organiztorm za jejich prci a dkuji za pozornost.

Michaela Kikov a Kateina Hlinkov, studentky z Gymnzia Kladno: Dobr den, jmenuji se Kateina Hlinkov, zde moje kolegyn Michaela Kikov. Rdy bychom vs tmto seznmily s pohledem student na projekt "Prax k odbornosti". Myslme si, e je to ten nejefektivnj zpsob, jak vyjdit, jak na ns psobila ona prce, co nm dala a co nap. i vzala. Na vod si dovolm zmnit jedno zazen, kter mi opravdu pirostlo k srdci. Byl to konkrtn Dtsk domov Stochov, kam jsem vstupovala s pesvdenm, e Dtsk domov neme dtem nahradit plnou hodnotnou rodinu. Ale pot, co jsem osobn poznala pstup zamstnanc, jsem byla mile pekvapena. Vichni se tam sna dt dtem to nejlep, a u v bnm prbhu dne, kdy maj dti hodn rznch aktivit, ale i v tom zkladnm, kdy je u velk samostatnosti, co se te zklad oblkn a po vyitn zub. Dti jsou naprosto perfektn a zvldaj to skvle. Z vlastn zkuenosti mohu ct, e jsem byla nejdv jedna z tch, co ze zatku byli trochu zaraeni, ale postupn, prax z pedelch zazen, jsem zjistila, e mohu odhodit vechno a ci si: " Dnes tady budu s dtmi a pohraji si s nimi, nco tady pipravmeChtla jsem se zapojit vc a myslm, e mi to dalo stran moc. Odhodila jsem stud a dnes vm, e bych to urit zvldala i do budoucna. Strnka 21

Michaela Kikov: J jsem navtvila Dtsk domov Kladno, kde jsou dti men. Tak jsem mla strach, zda dti budu vbec zajmat. Ovem na to nebylo ani msto, abych se ostchala. Protoe jakmile jsem la k dtem, vechny si bez ostychu chtly hned hrt. Bylo to moc pjemn. Vytvoila jsem si k nim intenzivn vztah a v budoucnu bych tam rda dochzela dl. Do zazen chodme na jeden den. Bhem tohoto jednoho dne spolupracujeme jak s klienty, tak s personlem a meme vidt jejich pstup. Musm ct, e zrovna v Dtskm domov byl jejich pstup asn. Na druhou stranu v jinch zazench se mi a tak chovn personlu nelbilo. Kateina Hlinkov: Jak ekla nae pan profesorka, tak byla splnna nae oekvn. Mysleli jsme, e se dostaneme do kontaktu s klienty a jinde by nm to nebylo umonno s nimi spolupracovat, nap. kdy chodme na rzn brigdy. Jen v mlo zazench mete mal dti nakrmit, kdy nemte jet dostaten vzdln a pokud bych chtla nastoupit na V se socilnm zamenm, tak si myslm, e tohle je to nejlep co me z praxe bt, protoe lovk jde na V a k si: "Tohle bych mohl dlat", ale vbec netu, jestli na to m. Tento projekt by si mli zkusit vichni, kdo chtj jt na takovou kolu, protoe pak teba zjist, e na to nemaj. Pak to vypad tak, e se setkvme s psychology a ednky, kte, a dlaj svoj prci, kter je zslun a m pomoct lidem, tak se j nevnuj dostaten. Jak u bylo eeno, hovome tak o syndromu vyhoen a neekla bych, e jejich prce je pak efektivn. A me to nap. souviset s tm, e Strnka 22

si pro sebe napklad nezhodnotili sprvn klady a zpory, zda by na tuto prci do budoucna mli. Na vodnch sezench jsme si vypisovali, co bychom chtli. Vichni zmiovali, e bychom chtli pinst nap. pro dti pocit rozptlen, nebo pro star lidi pinst do Domova pro seniory nco novho, protoe jsme oekvali, e i kdy maj svoje vychovatele a sestiky, tak je tam hodn prce. My jsme v zazench byli opravdu takovm rozptlenm, protoe starm lidem jsme etli, hrli jsme s nimi hry, povdali jsme si s nimi nap. o komunistech. Bylo to moc zajmav a moc mil. Napklad love nezlob se jsem nehrla stran dlouho a pak jsem byla poraena. I kdy by si lovk myslel, e ho to nebude bavit, tak nad tm njak nebyl as pemlet. Tam jdete s clem pomoct a nco pinst do zazen. Nechcete tam bt jen pt. Takto jsme to rozhodn nebrali. li jsme tam s tm, e jsme se aktivn zapojovali a myslm, e nm to hodn pineslo. Nauili jsme se orientovat v situacch, kter jsme dosud nezaili a mon nm to pome i tak trochu korigovat svoje jednn. A ti, kte uvaovali o podobn prci, si mohli vyzkouet, jestli na to vbec maj. Jet bychom chtli podotknout, e pokud by praxe mla pokraovat do dalch let, tak to bude urit pnosem, j se rda znovu zapojm. ada z ns to bere jako ppravu do dalho zamstnn a nkte z ns, kte se tto oblasti pravdpodobn nyn ji nebudou vnovat, naopak jako osobn zkuenost, kter jim pinesla hodn dobrho. Tak to, e tento projekt m budoucnost zna to, e zjem roste. Dkujeme za vai pozornost a pejeme DC Kladno, aby stle pokraovalo, aby mlo jet vt spchy, dkujeme pijmajcm organizacm a spolupracovnkm, kte pomohli Strnka 23

zrealizovat tento projekt i na pan prof. Kohoutov, kter si s nmi zaila krun chvilky, kdy ns musela omlouvat apod. Jet jednou dkuji za pozornost.

Alena Disha manaerka projektu (jen 2006 leden 2008) Dobr den, byla jsem u projektu od samotnho zatku do poloviny ledna 2008, pot Kateina Kudjov pevzala moji lohu a spn v n pokrauje. Pokusm se nahldnout na projekt z pohledu DC Kladno, jak projekt probhal, jak jsme ho postavili. Do te jsme zde slyeli spoustu zajmavch praktickch zitk z toho, jak praxe vypadala, jak probhala, co na n bylo dobrho i jak mla negativa z pohledu student, pedagog, ale i samotnch zstupc jednotlivch zazen. Budu se dvat z pohledu manaera, kter ten projekt pipravoval, rozjdl a s tmem realizoval. Tko vtsnm dvoulet projekt do 30 min., kter mm k dispozici. Rozhodla jsem se, e se budu zabvat pouze dvma zkladnmi vcmi, a to je zmr projektu cl projektu. Protoe otzka je, zda jsme zmr naplnili a cle doshli, je to hodn dleit. A druh vc, kterou se budu zabvat, to jsou klov aktivity tedy zpsob, jak jsme si stanovili, abychom cle doshli. Je samozejm dobr, kdy projekty vznikaj z njak reln poteby. DC Kladno pracuje ji nkolik let v oblasti dobrovolnictv s rznmi institucemi v kladenskm regionu a mezi n pat i nkolik stednch kol v Kladn. Od urit doby za nmi zaali chodit studenti, zda by pes Dobrovolnick centrum nemohli chodit na praxi, zda bychom jim to mohli zprostedkovat a zda Strnka 24

by mohli dostat tak potvrzen o absolvovn praxe. Praxe jsme zprostedkovali, studenti chodili, ale asem jsme mli pocit, e nemme tak dobrou zptnou vazbu, mon i studentm chybla i urit monost evaluace a uinn vlastnch zvr, kter by jim pomohlo posunout svj ivot nkam dl, nebo ho lpe nasmrovat. Zjem se zvyoval, a tak jsme zaali pemlet, jak lpe tuto praxi propracovat, udlat systm, kter by byl efektivnj pro studenty, vymyslet njakou interakci a mt z toho njak vsledky pedevm pro studenty, protoe pro ty je to hlavn pipravovan. Do tchto naich vah vyla vzva MMT v rmci Operanho programu Evropskho socilnho fondu - Rozvoje lidskch zdroj. My jsme se toho chopili, napsali projekt, vytvoili systm, jakm jsme chtli naplnit nae pedstavy. Nakonec z toho, jak ten projekt vznikl, vznikl i zmr projektu. Nam zmrem bylo vytvoit ucelen systm, nebo metodiku praxe pro studenty S v naem regionu, a tak, aby ten projekt ml ivotnost, aby pokraoval, aby to nebyl projekt pro projekt, chtli jsme to rozit do dalch region, potamo do pilehlch kraj. Take to bylo nam clem, zmrem a vzniklo to prv z t reality, kter zde byla a se kterou jsme se potkali pi prci v DC. Zskali jsme tedy grant, uzaveli smlouvy se kolami, kter zde byly zmnny a s pijmajcmi zazenmi. Probhlo mnoho schzek, abychom domluvili, jak praxe bude probhat, jak to vyhovuje zazenm, jak to vyhovuje kolm, abychom sladili harmonogramy jednotlivch zazen a poadavky a monosti kol. V prbhu projektu bylo poteba udlat mal pravy, protoe funknost systmu, jak byl nastaven, se ukzala a na konci 1. roku projektu. Ukzalo se, co bylo dobr zmnit jak pro zazen, tak pro studenty. Strnka 25

Te zde mm est klovch aktivit, kter byly soust projektu. J se budu zabvat pouze temi. Klov aktivity jsou tedy : Pprava na praxi, praxe, supervize, monitoring, evaluace. To je jdro projektu. Na druhou stranu realizace a koordinace projektu, konference, propagace, publicita, to je hodn o prci v kanceli. Nejsou to zivn informace, kter si kad mimo jin me pest v pruce pro pjemce dotace. Je to hlavn o tom, jak sprvn administrovat projekt. Najdete to tak v manulu Prax k odbornosti, kter jste kad dostali v deskch. J se chci zabvat pouze temi, protoe to je o praxi, o studentech. Pprava na praxi zahrnovala dv sti: 1) nbor a 2) motivan schzku. Potebovali jsme njak studenty do projektu zskat. Jak bylo ji eeno, na SO a SOU Kladno byla praxe soust vuky, take nbor nebyl teba. lo pouze o to domluvit se s vedenm koly, kter tdy by nm dali k dispozici. Domluvili jsme urit mnostv student, abychom to mohli kombinovat i s gymnziem. Z toho tak vyplv, e nebylo nutn dlat motivan pohovor. Na gymnziu to bylo jin, protoe praxe nebyla soust vyuovacch osnov. Dlal se nbor a studenti s pedbnm zjmem se nezvazn zastnili motivan schzky, kter mla interaktivn charakter. Na motivan schzce jsme studentm vysvtlili, co je obsahem praxe, jak je tedy nabdka pro n, aby vdli, co mohou oekvat. Bylo pro ns dleit studenty dobe informovat, protoe podmnkou pihlen do projektu byla ast od zatku do konce, aby si nkdo v polovin projektu nerozmyslel, e u ho to nebav. To by mlo za nsledek snen nkterch kvantitativnch ukazatel, ke kterm jsme se Strnka 26

zavzali. spn absolvovn praxe v celm jejm rozsahu mlo pak smysl pro studenta i pro ns. Studenti mli monost sebereflexe a zhodnocen sv motivace, protoe jsme chtli, aby studenti sami vidli vlastn dvody, pro praxi dlaj. Tuili jsme, e je tam mohou potkat nepjemn zitky, ne ve b vdy hladce, i kdy bychom si to pli. Clem motivan schzky bylo, aby studenti mli slu sv vlastn motivace, vlastnho dvodu. Dostvme se k druh klov aktivit a tou je praxe samotn. Praxe se skldala z dochzky do zazen sociln pe a vzdlvacch blok, kter byly ti, ze supervize a na zvr projektu mli studenti monost pipravit a realizovat vlastn projekt pro zazen, kter si vybrali. V zazench bylo nam clem, aby studenti pracovali co nejvce s klienty. Jak jsme zde slyeli, bylo to i jejich pn. Chtli jsme, aby se zapojili do programu klient, aby byli soust jejich dne. Nechtli jsme, aby byli pouhmi pozorovateli. To se nm snad i podailo, dle zprv od zstupc organizac. Chtli jsme po studentech, aby sami nco vytvoili, proto jsme je rozdlili do tm a jejich kolem bylo pipravit si vlastn projekt pro klienty bhem nkolika dn. Musm ct, e projekty byly velmi zdail (kulturn dopoledne, aktivizan hry, tanen a hudebn vystoupen apod.). Dalm zmrem tak bylo, aby se v tmech nauili diskutovat, vymovat si nzory, obhjit svj nzor a alespo z sti pracovat metodou brainstormingu. Vm, e nkte studenti se vnovali projektu nejen ve vymezen den, ale i ve svm volnm ase. To svd o tom, e do projektu investovali opravdu mnoho. Praxe student obsahovala tak vzdlvac bloky, Strnka 27

jejich elem bylo interaktivn formou seznmit studenty s uritmi tmaty, se ktermi by se mohli setkat ve sv prci. Prvnm blokem byly Psychosociln aspekty odborn praxe. Byly tam hlavn ukzky, jak pedchzet syndromu vyhoen. Dalm blokem byl blok Jak vytvoit a realizovat projekt. V tomto bloku se studenti seznmili s tm, jak vytvoit projekt, jak o projektu pemlet. Studenti pracovali v tmech, vidli jednoduchou dost o grant. Tetm vzdlvacm blokem byla ukzka canisterapie. lo o teoreticko praktickou ukzku. Nkter skupiny se na praktickou ukzku bohuel nedostaly, jin ano. Zde vidme pr fotografi. Kad student od ns dostal triko, vizitku, kter nosili v zazench, aby byli jasn viditeln pro personl a pro klienty. Kad student ml tak anci zastnit se dvouhodinov supervize. K dispozici studentm byla odborn supervizorka. Studenti mohli hovoit o svch zitcch ze zazen. Zkuenosti byly jak pozitivn, tak negativn a nkte studenti oteven ekli, e by nikdy v tto oblasti nemohli pracovat. Nkte se obvali tuto mylenku vyslovit, ale jak u zde bylo eeno, zjistit v 17 letech, e toto nen moje oblast, je rozhodn pnosn a lep ne to zjistit ve 40 letech, nebo pozdji. Na supervizi studenti obdreli tak mnoho praktickch rad osobn. Co se te evaluace, tak ta byla samozejm dobr pro ns, ale hlavn pro studenty. dali jsme je o dv formy evaluace. Jedna byla vlastn vaha na tma Co mi dala praxe a druh byl evaluan dotaznk. Probhla evaluace s kontaktnmi osobami tak na kolch. Vsledky evaluace byly prezentovny na spolen schzce vech zastnnch subjekt. Po 1. roce projektu byla domluvena nkter opaten pro zefektivnn projektu. Strnka 28

Dostvme se k vstupm a vsledkm. Vechny tabulky mte uvedeny v manulu Prax k odbornosti, a proto vs nebudu zatovat sly. Jen pro zajmavost, celkem se mlo zastnit 120 student, ale zastnilo se 129. Poet student v druhm roce se navil, take ukazatel byl takto naplnn. V 2. roce se nm piblin podailo udret poet student na SO a SOU, ale na gymnziu se poet zdvojnsobil. Co se te dalch vstup a vsledk, jet se zmnm o dvou publikacch, kter byly vytvoeny v rmci projektu a to Rukov pro dobrovolnka a manul Prax k odbornosti, kter, jak doufme, vm pome i k realizaci vaich projekt. Dle v rmci publicity bylo vytvoeno nkolik materil a zde vidte nap. Portfolio studenta. Soust studenta byl tzv. Kontrakt studenta. Kdy student vstoupil do projektu, uzavel kontrakt s nmi, se kolou, ale hlavn sm se sebou. Vytyil si tam sv cle, eho by chtl doshnout na praxi. Kdy student kontrakt podepsal, dostal od ns tak prv to portfolio, do kterho si svj kontrakt uloil. V portfoliu mli studenti pipraven rzn materily, o tom, co je na praxi ek, informace o zazen, kam by mli dochzet a postupn si tam pidvali svoje materily. Pro jednotliv koly jsme mli Informan portfolia pro pedagogy, kde mli k dispozici rozpisy prax a jin dleit informace. Co se te publicity projektu to je velk tma. Kad poskytovatel dotace m vtinou sv poadavky sepsan v manulu a je dobr ve dobe nastudovat. To jsme udlali i my. Udlali jsme pln publicity tak, abychom pokryli nkolik oblast: msto, region, pilehl kraje a eskou republiku. Komunikaci s mdii jsme tak eili. Kad 2 3 msce jsme Strnka 29

vydvali tiskov prohlen o tom, co se v projektu dje. Mli jsme nstnky ve vech zastnnch subjektech. Fungovala tak webov strnka. Na zvr bych rda pipomnla, e projekt byl financovn Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy, Sttnm rozpotem esk republiky a Evropskm socilnm fondem a my pevn vme, e projekt neusne a bude pokraovat. Mme ped-domluvenou dal spoluprci i v jinch regionech, i se kolami a organizacemi, kter by s nmi chtli spolupracovat dle. Pro kohokoliv z vs jsou k dispozici nae poznatky, zkuenosti, materily, kter byly vytvoeny v rmci projektu. Peji vm vem mnoho spch a dkuji za pozornost.

Strnka 30