You are on page 1of 114

Prmyslov ddictv steckho kraje mapovn a revitalizace

sbornk konference / st nad Labem 19. 6. 20. 6. 2008

http://vcpd.cvut.cz

Prmyslov ddictv steckho kraje mapovn a revitalizace


sbornk konference / st nad Labem 19. 6. 20. 6. 2008

Sprvn budova Schichtovch zvod, st nad Labem podnikatelstv staveb Alwin Khler, 1913 (Archiv msta st nad Labem)

Prmyslov ddictv steckho kraje mapovn a revitalizace


sbornk konference / st nad Labem 19. 6. 20. 6. 2008 konferenci a sbornk pipravilo Vzkumn centrum prmyslovho ddictv VUT v Praze podkovn: Marii Logrov (Setuza, a. s.), Zdeku Rytovi (Spolchemie, a. s.), Vladimru Kaiserovi, Iv Kolov a Ve Hladkov (Archiv msta st nad Labem), Elice Krlov a Lad Kosmlov (SOA Litomice, poboka Most), Libui Pokorn (Oblastn muzeum v Most), Bohuslav Chlebordov (Regionln muzeum v Teplicch), Josefu Pplatovi a Josefu Petrikovi (Nrodn technick muzeum), Miloi Matjovi a Jan Kynclov (NP, zemn odborn pracovit Ostrava), Marianu Kusmu, Jimu Schmidtovi, Ann Oplatkov, Jimu Sedlkovi, Pete Vinaov editoi: Luk Beran Vladislava Valchov grafick prava: Jan Forejt peklad: Susanne Spurn, Robin Cassling sazba a tisk: Studio ELEMENT na pprav se podleli: Luk Beran, Benjamin Fragner, Tom enberger, Petr Urlich, Vladislava Valchov, Petr Vorlk, Jan Zikmund projekt vznikl s podporou internho grantu VUT v Praze pspvky jsou redakn krceny

vydalo 2008 esk vysok uen technick v Praze, Vzkumn centrum prmyslovho ddictv (http://vcpd.cvut.cz) ISBN 978-80-01-04114-7

Prmyslov ddictv steckho kraje mapovn a revitalizace


sbornk konference / st nad Labem 19. 6. 20. 6. 2008

Obsah vodem / Einfhrung / Introduction Konferenn pspvky a texty Zznam debaty Itiner exkurze 9 13 65 74

Prmyslov ddictv steckho kraje mapovn a revitalizace


sbornk z konference konan 19. 6. 2008 v sle spolenosti Setuza v st nad Labem

Knihy Prask industril, technick stavby a prmyslov architektura (2005, 2007) a Industril Libereckho kraje (2007) shrnuly vsledky systematickho mapovn prmyslovho ddictv tchto kraj, podrobn zpracovan v on-line Registru prmyslovho ddictv. V roce 2008 zahajuje VCPD VUT v Praze przkum steckho kraje. Tento region je obtn uchopiteln z rznch pin, jakou je napklad rychl devastace tovren (vetn archiv), znik celch obc v dsledku povrchov tby hndho uhl a tak typologick rznorodost prmyslovch objekt dan historickmi zvltnostmi vech sedmi okres (st nad Labem, Dn, Teplice, Most, Chomutov, Louny, Litomice). Nebv zvykem podat konferenci na zatku vzkumnho projektu. U staveb prmyslovho ddictv ns vak neme

zajmat pouze jejich minulost, ale tak monosti ptho vyuit revitalizace, a takov cl vyaduje vceoborov pstup ji od potku. Vzhledem k mstu konn konference v jedn ze dvou hlavnch steckch tovren jsme z irho spektra tmat vybrali nkolik otzek: co se stane s prmyslovmi znami uprosted msta po monm skonen vroby, pro zaslou prmyslov hory oiven a jak geotechnick problmy pitom nastanou, a ppadn, jak zahrnout prmyslov ddictv do st pedindustrilnch pamtek rudnho hornictv projektu Montanregion Erzgebirge / Krunoho? Hledn odpovd pokraovalo debatou nad tmaty z historie i souasnosti (zmny ve vlastnictv prmyslovch objekt a jejich dsledky, muzealizace prmyslovho ddictv, problm pamti, pbh Severoesk armaturky, dleitost urbanismu a pamtkov pe jako disciplin i instituc ad.). Konference se stala,

jak alespo doufme, iniciac diskuze o hodnotch a vzvou ke spoluprci se vemi, kdo se prmyslovm ddictvm zabvaj, zejmna s odbornky s tmto regionem spjatmi. Sbornk obsahuje tak itiner exkurz v den konference do arel Spolchemie a Setuzy a nsledujcho dne autobusovho vletu s clem vidt i jin druhy prmyslovch staveb: skladitn (silo v Lovosicch), vodn (Masarykovo zdymadlo), dopravn (Moldavsk drha), textilnho prmyslu (v Bystanech a umn) a objekty hornictv, a u hlubinnho (Podkrunohorsk hornick muzeum dl Julius III), i povrchovho, kter je pro region charakteristeck, uvajcho tnch a skrvkovch velkostroj. pipravili Luk Beran Vladislava Valchov VCPD VUT

Prmyslov ddictv steckho kraje

Industrielles Erbe im Kreis st (Aussig) Erfassung und Revitalisierung


Beitrge der Konferenz vom 19. 6. 2008 im Gesellschaftssaal der Firma Setuza in st nad Labem (Aussig an der Elbe) Die Bcher Prask industril, technick stavby a prmyslov architektura (Prager Industriebauten 2005, 2007) und Industril Libereckho kraje (Industriebauten des Reichenberger Kreises 2007) fassten die Ergebnisse der systematischen Erfassung des industriellen Erbes dieser Kreise zusammen, das im Online-Register der Industriedenkmale ausfhrlich aufgearbeitet ist. Im Jahre 2008 begann das Forschungszentrum fr Industriedenkmale an der Technischen Universitt in Prag (VCPD VUT) mit der Forschung im Kreis st. Diese Region ist nur schwierig zu erfassen aus unterschiedlichen Grnden. Dazu gehren beispielsweise der schnelle Verfall der Fabriken (einschlielich ihrer Archive), die Zerstrung ganzer Gemeinden und Stdte durch den Braunkohletagebau und auch die typologische Unterschiedlichkeit der industriellen Objekte, die in den historischen Eigenheiten der sieben Bezirke (st nad Labem, Dn, Teplice, Most, Chomutov, Louny, Litomice) begrndet liegt. In der Regel wird eine Konferenz nicht am Beginn eines Forschungsprojektes veranstaltet. Es interessieren uns jedoch nicht nur die Vergangenheit der Industriebauten, sondern auch die Mglichkeiten ihrer weiteren Nutzung Revitalisierung. Ein solches Ziel bedingt eine fachbergreifende Zusammenarbeit, und zwar von Anfang an. Angesichts des Konferenzortes - eine der beiden grten Fabriken in st - haben wir aus dem breiten Themenspektrum einige Fragen ausgewhlt: Was passiert mit Industriegelnden in der Stadt nach einem mglichen Ende der Produktion? Warum verdienen es industrielle Brachen, wiederbelebt zu werden und welche geotechnischen Probleme treten dabei auf? Und wie kann mglicherweise dieses industrielle Erbe in das Netz der vorindustriellen Denkmler des Eisenerzbergbaus des Projektes Montanregion Erzgebirge/Krunoho eingebunden werden? Die Suche nach Antworten wurde mit einer Debatte zur Geschichte und Gegenwart fortgesetzt (Vernderung der Eigentumsverhltnisse der Objekte und deren Folgen, Musealisierung des industriellen Erbes, das Problem der Erinnerung, die Geschichte der Nordbhmischen Armaturenwerke, die Rolle von Urbanismus und Denkmalpflege als Disziplinen und Institutionen usw.). Die Konferenz initierte, das hoffen wir wenigstens, eine Wertediskussion und einen Aufruf zur Zusammenarbeit aller, die sich mit dem industriellen Erbe befassen, vor allem mit den Fachleuten aus dieser Region. Der Konferenzband enthlt auch die Exkursionsroute am Tage der Konferenz in die Firmen Spolchemie und Setuza, und am folgenden Tag mit dem Autobus zu industriellen Bauten anderer Art: Lagerbauten (Silo in Lovosice), Wasserbauten (Masaryk-Schleuse), Verkehrsbauten (Bahn in Moldava), Bauten der Textilindustrie (in Bystany und umn) und Bergbauobjekte, sowohl Untertagebau (Erzgebirgisches Bergmuseum Stollen Julius III) als auch der Tagebau, der mit seinen Abbau- und Abraumgerten fr die Region charakteristisch ist. vorbereitet von: Luk Beran Vladislava Valchov VCPD VUT

10

Prmyslov ddictv steckho kraje

Industrial Heritage in the st nad Labem Region Mapping and Revitalizing Heritage.
Proceedings from a conference held on 19 June 2008 on the premises of the company Setuza in st nad Labem The books Prask industril. Technick stavby a prmyslov architektura (Czech editions, 2005, 2007), Industrial Prague (English edition, 2006), and Industril Libereckho kraje (in Czech, 2007) summarized the results of systematic research mapping the industrial heritage of these localities, and that heritage is elaborated in detail in the on-line Industrial Heritage Register. In 2008 the VCPD at VUT in Prague began research on the st nad Labem region. This region is difficult to apprehend for various reasons, such as the rapid devastation of factories (including archives), the demise of entire communities as a result of opencast brown-coal mining, and the typological diversity of industrial structures, and a diversity of industry that derives from the historical specifics of all seven of the regions districts (st nad Labem, Dn, Teplice, Most, Chomutov, Louny, Litomice). It is not the usual practice to organize a conference at the start of a research project. However, it is more than just the past of industrial heritage structures that requires our attention; we need also to be interested in their future use revitalization and that objective requires a multidimensional approach from the very outset. For the conference we selected several questions from a range of relevant of issues with a view to the location in which the conference was held one of the two main factories in the city of st nad Labem. These issues focused on the questions of what is to happen with industrial zones at the centre of the city when production ceases, why do industrial brownfields deserve revitalization, what kind of geotechnical problems does revitalization involve, and how can industrial heritage be incorporated within the network of pre-industrial monuments or the ore-mining project in Montanregion Erzgebirge / Krunoho? The search for answers continued at the conference in a debate over themes from the past and the present (changes in the ownership of industrial heritage and the consequences of these changes, the museuming of industrial heritage, the issue of memory, the story of the industrial armour company Severoesk armaturka, the role of urbanism and heritage conservation as disciplines and institutions, etc.). The conference signified we hope the start of a discussion of the values of this heritage and a challenge for cooperation with everyone dealing with industrial heritage, especially experts and professionals tied to this region. The conference proceedings also include an itinerary of an excursion that was organized to the grounds of Spolchemie and Setuza on the day of the conference, and of a bus trip the following day to visit other types of industrial structures: the silo in Lovosice (warehouse type), the Masaryk lock (waterworks type), the Moldavsk Railroad (transportation), textile plants in Bystany and umn (textile industry), the Pokrunohorsk Mining Museum / Julius III Mine (underground mining), and a number of opencast mining structures, a typical industry in this region, using mining machines and massive earth removal machinery. Prepared by Luk Beran and Vladislava Valchov VCPD VUT
Prmyslov ddictv steckho kraje 11

KONFERENN PSPVKY A TEXTY


Urbanismus msta st nad Labem minulost a budoucnost prmyslovch zn Jan Jehlk / stav urbanismu FA VUT v Praze Problematika prmyslovho ddictv v steckm kraji Martin Pondlk Petr Fiala / steck kraj, odbor prmyslov zny Triangl loha geotechniky pi vyuit znehodnocench pozemk brownfields pro krajinnou regeneraci Ivan Vanek Daniel Jirsko Martin Havlice / Katedra geotechniky FSv VUT v Praze Montanregion Erzgebirge / Krunoho prmyslov ddictv a muzea Libue Pokorn / Oblastn muzeum v Most Nepirozen zmny ve vlastnictv ve 40. letech 20. stolet a jejich dsledky Lenka Burgerov / stav hospodskch a socilnch djin FF UK Potky betonovho stavitelstv na stecku Martin Krsek / Muzeum msta st nad Labem Severoesk armaturka, a. s., st nad Labem Ladislav Stank / Fakulta vrobnch technologi a managementu UJEP v st nad Labem Luick jezern oblast nejvt krajinn stavenit Evropy / Das Lausitzer Seenland die grte Landschaftsbaustelle Europas Gnter Bayerl / Lehrstuhl fr Technikgeschichte BTU Cottbus Povrchov doly na Mostecku 13 18 24 29 38 45 54

57 61

ZZNAM DEBATY

65

Urbanismus msta st nad Labem minulost a budoucnost prmyslovch zn


Jan Jehlk

Kdy se ekne prmysl, vybav se: hluk, pna, zpach. Kdy se ekne zna, vybav se: hranice, vlunost, ghetto.

Pitom prmysl vznikl pirozenm vvojem z dlen a manufaktur a byl stejn pirozen zapojovn do obytnho zem. Krom jinho proto, e blzkost bydlen a prce byla a do konce 20. stolet nezbytnou podmnkou. Rozvoj osobn dopravy a agresivita prmyslu vedly v minulm stolet k naprost segregaci, oddlen prce od bydlen. Prmyslov arely pestaly bt soust obytnho prosted a vynutily si sv vlastn pravidla (hygienick psma apod.). A toho se pohchu astnili i (tzv. pokrokov) architekti. V roce 1933 v Athnsk chart vyjdili poadavek na rozdlen mst do ist funknch zn (bydlen prce rekreace) propojench dopravou. Co to znamenalo (a stle znamen)? ist zny si vytvoily sv svty, kde si nrokovaly pro sebe nejvhodnj podmnky, jejich vzjemn vztah se zaal stvat relnm bojem. Prmysl zaal povaovat nzkou kvalitu ivotnho prosted za svoji pirozenost. A stejn tak za pirozen povaoval i sv nroky na okoln zem. Dopadem svho psoben a svou silou vytlaoval bydlen z jeho pvodnch lokalit. Tm se souasn logicky zvtovaly vzdlenosti a zvislost na doprav, s jejm negativnm vlivem na ivotn prosted. Lid tak paradoxn v takovm istm znovn provaj tetinu dne na sdliti,

tetinu v dopravnch prostedcch a tetinu v prosted prmyslov zny. Je zejm, e tento omyl je nezbytn napravovat, krom jinho i z dvodu efektivnho nakldn s energi (ve vech jejch projevech). Lid by mli bydlet blzko slueb i prce, je to zdrav ekologicky, sociln i ekonomicky. V 90. letech minulho stolet jsme chtli zmnit st nad Labem z msta prmyslu na msto obchodu a slueb. Ve sv trochu naivn reakci na neomalenost tovren a dol jsme si neuvdomili, e st nad Labem je mstem prmyslu ze sv podstaty. Dalo by se ci geneticky. st se zrodilo jako msto obchodu, na kiovatce obchodnch cest, ale dorostlo a po polovin 19. stolet prv dky prmyslov innosti. Symbolem tohoto rozvoje jsou dodnes pedevm dv tovrny: Chemika (Spolek pro chemickou a hutn vrobu) a Setuza (pvodn Schicht). Ob vznikly ve volnm prostoru, Chemika za mstskmi hradbami na dohled od hndouhelnch achet, Setuza mezi obcemi Kramoly a Novosedlice ve vazb na eku. Ve volnm prostoru (ne kvli hygienickmu znovn, ale kvli potencilu zemnho rozvoje), ale souasn v dosahu msta. A to je zaalo dorstat a obrstat. Dal podniky, ale tak sluby a obytn domy,
Prmyslov ddictv steckho kraje 13

01 Arel Chemiky, centrum msta, arel Setuzy.

02 Stejn mtko blok v prmyslovch arelech i centru msta.

doplovaly tovrny do pirozen polyfunknho zem. Je obdivuhodn, jakou kvalitu mla napklad bytov vstavba s tovrnami souvisejc nebo jimi pmo realizovan. A to v celm spektru od dlnickch pavlaovch dom po rodinn domy a vily vysokch ednk. Jen na okraj: kolonie rodinnch domk firmy Schicht v Novosedlicch je naprosto srovnateln s mnohem slavnj koloni domk firmy Baa ve Zln. Toto prorstn nebylo bohuel od poloviny minulho stolet reflektovno jako pozitivn jev, ale ve jmnu formln hygieninosti a ve uvedench trend jako vvoj
14 Prmyslov ddictv steckho kraje

nesprvn. Namsto toho, aby tovrny pizpsobovaly mru dopad svch vrob okolnmu, vpravd obytnmu prosted, prosadil se veobecn jin postup upednostnit vrobu za kadou cenu a souasn ochrnit obyvatele msta odsunem bydlen do pslun vzdlenosti od tovren. V st nad Labem to znamenalo vymstn bydlen z jeho historickho teritoria z centra, respektive z labskho dol. Tedy vzhledem k mstn krajinn morfologii na kopce vzdlen nkolik kilometr. Vrazn zven dopravn zt je tak od t doby penen pes pro st tak typick seven hrdla dol a kiovatek. Nemluv o tom,

e jakkoliv roztahovn msta do e je pltvnm penzi msta vzhledem k nronosti vybudovn a drby infrastruktury, ale tak, a to hlavn, nienm krajinnho zzem msta. Je bjen, e druh nae touha z let devadestch se napluje vrtit msto do centra, respektive vrtit mstu centrum. Dky kvalitnm plnm a projektm a aktivitm msta se do historickho jdra vrac ivot. A ukazuje se stle vce, jakou hodnotou jsou v tomto procesu historick prmyslov arely. Dky poloze v centru jsou na jedn stran schopny uvedenou

03 Nvrh urbnnho znovupropojen st nad Labem a Teplic, 1996.


Prmyslov ddictv steckho kraje 15

msto vrtilo do centra, bylo nejdve nutn, aby tovrny vznamn omezily negativn dopady na bezprostedn okol. Aby neohroovaly, neomezovaly a neobtovaly obyvatele msta. To znamenalo jednak splnit podmnky pro eliminaci hygienickch psem na hranice arel, jednak propojit tyto arely v oboustrann pijateln me s okoln mstskou strukturou. Oboje se postupn da. Psma hygienick ochrany jsou ji maximln na rovni hranic tovren a arely se stle vce otevraj okolnmu ivotu. Jen pro pklad: pedn (vchodn st) Chemiky je postupn transformovna do obma stranami vyuvan vybavenosti a ukovova ulice dlc Setuzu je opravdu mstskou ulic a je zejm, e tento charakter bude posilovat. Pitom pi projednvn zemnho plnu byly tyto nvrhy napadny jako nereln (bylo napklad poadovno zaven ulic U Chemiky a ukovovy a jejich zahrnut do arel). V rmci zpracovn zemnho plnu a regulanho plnu centra byl navc objeven jeden pro ns pekvapujc fenomn: ob tovrny byly zaloeny s a neuviteln kvalitn urbnn strukturou. Koncepce vnitnch ulic a zstavby toti velmi pesn reagovala (a stle reaguje)

04 Prmyslov zna Krupka.

regeneraci poslit (zamstnanci vyuvaj slueb centra), na druh stran jsou samy posilovny pmmi vazbami na vybavenost a infrastrukturu centra vetn soustedn vech dopravnch terminl. Ukazuje se, e dobr msto je msto polyfunkn, pestr a mnohovrstevnat. Podmnkou pro to je ale vzjemn respekt vech subjekt, v tomto ppad pedstavitel a zamst16 Prmyslov ddictv steckho kraje

nanc tovren a ostatnch obyvatel msta. Z tohoto pedpokladu vychzel i zemn pln z roku 1996, jeho zkladn preambul bylo, e zemn pln je pedevm dohodou obce, oban a sttu o vyuit zem, ne technologickm konstruktem. Proto nejtmi fzemi jeho projednvn byly diskuze s vedenmi obou nejvtch prmyslovch podnik ve mst. Proto, aby se opt

na morfologii ternu a (a to hlavn) na linie cest a okoln zstavbu. Kdybychom teoreticky promnili prmyslovou funkci staveb v arelech na funkci jinou a odstranili zdi a ploty, mohli bychom okamit propojit i ulice vnitn s vnjmi, tak pirozen na sebe navazuj. Napklad: do kiovatky Klsk ulice s ulic Londnskou je napojena i hlavn spdnicov ulice arelu Chemiky (v mst severn vrtnice). Tato ulice navc vede nejen ke sprvn budov, ale tak na prostranstv ped Zpadnm ndram D. A tento prostor, jak se ukazuje, byl zejm zamlen jako dal nmst ve znmm etzci veejnch prostor: Pedmost Mrov nmst Lidick nmst Zpadn ndra. Dal vraznou spolenou ulic je linie Dlouh Pask Brnnsk i linie pitlsk nmst U Chemiky. Navc mtko jednotlivch blok v arelu Chemiky odpovd mtku blok v centru msta. Obdobn je tomu u Setuzy. I zde lze okamit poznat racionln blokovou strukturu, respektive pravidelnou ortogonln s ulic podobnou t v bezprostednm okol

arelu (ve modifikovno svaitost ternu a barirou drhy). Uplatnn veejnho prostranstv ulice ukovovy v prosted prmyslovho zvodu je navc mimodnm fenomnem, je mstem, kde se oba svty mohou setkvat, ba prolnat. Tato ulice pvodn pekraovala eku pes dvoupatrov eleznin most do tvrti Ostrov pod Vtru a pokraovala dle pes Malou Hradebn k Chemice. Tedy propojovala oba behy i ob nejvt tovrny! Nemluv o propojen elezninm (obr. 1 a 2). Obdobnou vzvou byla regenerace chabaovickho lomu. Po velkm spchu zastaven tby a nsledn volb rekultivace tzv. mokrou variantou byla velk ance naplnit dal z cl Programu rozvoje msta a zemnho plnu z roku 1996 urbnn znovupropojen st s Teplicemi a souasn krajinn propojen eskho stedoho s Krunmi horami (obr. 3). Tento zmr vychz bohuel pouze z poloviny. Realizace vodn plochy a rekultivovanch beh v mtku arelu Mchova jezera je

zmnou z rodu zzrak. Ale to, co se dje kolem silnice I/13 mezi stm a Teplicemi je naopak devastac a cestou zpt. Zde je v pln me realizovna ona pekonan funkcionalistick doktrna: prmysl za msto, monofunkn zny, voln regulace, funkce nadazen nad prosted. Reprezentantem je tzv. Prmyslov zna Krupka (obr. 4). Bhem nkolika let byla optovn vytvoena barira mezi obma krajinnmi masivy, byla zniena drobn a pitaliv struktura podhorskho osdlen a historickch cest a byl vytvoen odpudiv obraz pro nvtvnky tohoto historicky a krajinn cennho zem. Z tchto pklad je zejm, jak citliv tma je urbanistick een prmyslovch arel a jak vrazn zasahuje jejich een do obrazu mst a krajiny. Je nabledni, e doba, kdy se rozdaly zny, ve kterch si kad mohl dlat, co chtl, je ji pekonan. A ukazuje se, e kad rozhodnut v tto oblasti m dopad v du stalet.

Prmyslov ddictv steckho kraje

17

Problematika prmyslovho ddictv v steckm kraji


Martin Pondlk Petr Fiala

vOd Brownfield je v minulosti zastavn lokalita, kter je z ekonomickho hlediska nedostaten vyuvan, lec ladem, zanedban nebo kontaminovan. Brownfield nemus bt nutn bval prmyslov lokalita a me jt o lokalitu, kter je stle sten vyuvna. Nemus bt vdy kontaminovna, ale asto chtr a brownfield by se z n mohl stt proto, e nem aktivnho vlastnka. Regenerace brownfield vtinou zahrnuje jak jejich rekultivaci, tak obnovu. Tyto koly mohou v zsad plnit orgny sttn sprvy, soukrom developei nebo partnerstv veejnho a soukromho sektoru. Kvli vysokm nkladm na mnoh regeneran projekty me bt i v ppadech, kdy za projekt odpovd soukrom developer, zajitno financovn z veejnho sektoru (financovn nkladov mezery), aby byla regenerace komern ivotaschopn. Proces regenerace by ml pinejmenm zvit pitalivost a hodnotu lokality na rove, kdy me pmo soutit s vstavbou na zelen louce greenfieldem. V souasn dob nastv tato situace v esk republice spe vjimen.

Z pedbnch odhad vyplv, e v R je cca 10 tis. brownfield o celkov rozloze nejmn 30 tis. ha. Tyto lokality vytvej patnou image a brn hospodskmu rozvoji a cestovnmu ruchu. Pispvaj tak k socilnmu padku a zpsobuj vn environmentln problmy. Pro co mon nejrychlej zaveden koherentnho programu regenerace brownfield existuj pdn argumenty. Tato innost je vak drah a asov nron, a pouze relativn nzk procento lokalit bude moci bt obnoveno pro nsledn prmyslov nebo obchodn vyuit, kter vyst v pmou tvorbu pracovnch mst. Mezi dal ppadn zpsoby vyuit pat bydlen, veejn budovy nebo prost vyklizen brownfield, ze kterch se stanou veejn parky nebo oteven prodn prostranstv. Mezi pnosy na regionln a nrodn rovni pat tvorba pracovnch mst, a u pleitostnch i stlch. Dal pnosy mohou nastat v oblasti zemnho plnovn, hospodskho rozvoje, sociln politiky a v oblasti ivotnho prosted. Krom toho lze oekvat, e financovn regenerace z veejnch zdroj pilk pti a desetinsobek soukromch investic do obnovy zem.

18

Prmyslov ddictv steckho kraje

prosted a Ministerstvo pro mstn rozvoj. Odpovdnost za brownfieldy a jejich regeneraci vak zstv rozttna mezi adu rznch instituc. Problmy R nejsou jedinen, hodn se meme pouit ze zkuenost, je pi een podobnch problm zskali v ostatnch zemch. Nejdleitjmi stynmi body jsou financovn z veejnch zdroj, dlouhodob charakter programu, obvykle 20 a 30 let, a koordinovanost innost mezi rznmi orgny. Nleit strategie bude vdy zaloena na efektivn identifikaci lokalit, jejich charakterizovn a stanoven priorit. K tomu je teba vhodn databzov systm, kter me bt pot vyuit pmo pro ppravu regionlnch aknch pln. Je dleit si uvdomit, e situace nen statick, nebo zrove s regenerac a obnovou uritch lokalit dochz k identifikaci a charakterizovn dalch podobnch. Financovn z veejnch zdroj nepotebujeme jen proto, abychom lokality ve vlastnictv veejnho sektoru pozdvihli na rove, kdy budou moci efektivn soutit s vstavbou na zelen louce, ale tak proto,
Prmyslov ddictv steckho kraje 1

Prmyslov brownfield bval cukrovar Jana Schwarzenberga, pozdji Fruta n. p. v Sulejovicch, foto Ji Sedlek.

situace v esk republice Prosperita R je do urit mry zaloena na jejm prmyslovm ddictv, avak soust tohoto ddictv jsou i brownfieldy, kter

potebuj regeneraci. Na nrodn rovni jsou nejdleitjmi aktry procesu Ministerstvo financ, Ministerstvo prmyslu a obchodu, agentura CzechInvest, Ministerstvo ivotnho

abychom zajistili financovn nkladov mezery soukromm vlastnkm a developerm. Programy financovn ze zdroj EU a zejmna regionln operan programy mohou sehrt klovou roli, nebo mnoho region se vyznauje vysokm potem brownfield. Pi zajiovn rovnch podmnek pro greenfieldy a brownfieldy uren k vstavb hraj dleitou roli tak fiskln opaten. Dleit je i reim zemnho plnovn a v mnoha zemch jej k zajitn regenerace brownfield s spchem vyuili. V tomto kontextu je dleit flexibilita a rychl reakce, a to jak na strategick rovni, tak v souvislosti s obnovou jednotlivch lokalit. Veejn sektor mus sehrt dleitou roli tak pi propagovn regenerace brownfield vi veejnosti a pi prosazovn inovativnch a koordinovanch pstup k vstavb, jak v jednotlivch lokalitch, tak v cel oblasti. R se me stt leaderem v rmci lenskch zem EU, kter jako prvn vypracuje a zrealizuje strategii regenerace brownfield zaloenou na hospodskm rozvoji a tvorb pracovnch mst. To me firmm i dalm subjektm zapojenm do regenerace brownfield dokonce pinst i urit exportn know-how a pleitosti.
20 Prmyslov ddictv steckho kraje

Zemdlsk brownfield statek v Mimoi, foto www.brownfieldy.cz.

Databze brownfield byla sestavena pro dva kraje steck a Moravskoslezsk. Tm pdem je mon lokality identifikovat, charakterizovat, tdit a zaadit je do jedn z osmi kategori (viz tabulka . 1). Tyto kategorie odrej rove kontaminace, umstn lokality a velikost budov v lokalit. Z tto pilotn databze a podrobnch krajskch vyhledvacch studi vznikla Nrodn databze brownfield, kterou spravuje CzechInvest pod internetovou adresou www.brownfieldy.cz.

V Moravskoslezskm kraji je identifikovno celkem 216 hlavnch lokalit (o celkov rozloze 2 269 ha), z eho bval prmyslov vrobn lokality pedstavuj 43 %. V steckm kraji je identifikovno celkem 781 lokalit (2 436 ha), z eho 36 % pedstavuj mal rezidenn lokality. Dle pedbnch odhad (na zklad daj z steckho kraje) je v R cca 8,5 a 11,7 tisc brownfield o celkov rozloze

Tab. . 1 Brownfieldy v steckm kraji podle kategorie, velikosti a celkov plochy

Brownfieldy v steckm kraji podle kategorie, velikosti a celkov plochy Kategorie (typ) Velikost [ha] <= 1 [ha] 15 [ha] 510 [ha] 1050 [ha] 50100 [ha] 100200 [ha] 200500 [ha] > 500 [ha] Celkov poet Celkov plocha [ha] 1a 5 0 0 0 0 0 0 0 5 4 1b 18 66 40 13 0 0 0 0 37 1 125 2a 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2b 13 12 1 2 0 0 0 0 28 126 3a 0 1 0 1 0 0 0 0 2 33 3b 12 38 11 12 2 0 0 0 75 626 4a 0 1 1 1 0 1 0 0 4 175 4b 0 2 0 1 0 0 0 0 3 24 5 67 51 4 5 0 0 0 0 127 323 Celkem 415 271 57 35 2 1 0 0 781 2 436

Celkov plocha [ha] 206 729 431 805 115 150 0 0 2 436

republiky. Region m 820 tis. obyvatel, tj. 8 % obyvatel R a sousted se kolem msta st nad Labem a vznamnch mst Most, Teplice, Chomutov a Dn. Hustota obyvatelstva je 154 obyvatel na km, HDP 273 476 K na obyvatele (9 767 EUR na obyvatele). Poet nezamstnanch 11,2 %. Prioritou tohoto regionu je een vysok rovn zneitn zpsobenho tradinmi odvtvmi tkho prmyslu. I kdy tato odvtv zamstnvaj velkou st pracovnch sil, zpsobuj zrove tak zvan problmy se zneitnm. Z tchto dvod jsou prioritami tohoto regionu obnova ivotnho prosted a restrukturalizace zkladny tkho prmyslu. Restrukturalizace dleitho zemdlskho a potravinskho prmyslu do soukromho vlastnictv mla rovn za nsledek vytven brownfield v celm regionu. V steckm kraji bylo do databze celkem vloeno 781 identifikovanch lokalit o celkov ploe 2 436 hektar. To odpovd 0,45 % celkov vmry regionu (viz tabulka .1). Z uvedenho potu je 35 lokalit (4 % z celkovho potu) vtch ne 10 ha a 415 lokalit (53 % z celkovho potu) mench ne 1 ha. Prmrn velikost lokality je 3,1 ha. Nejbnj kategorie (1b) pokryla 69 % lokalit
Prmyslov ddictv steckho kraje 21

[Zdroj databze CZECHINVESTu]

27 a 38 tisc hektar. Nklady na regeneraci se odhaduj na 92 mld. K (3,1 mld. EUR) a 126 mld. K (4,2 mld. EUR). Pi stvajc rovni financovn by realizace programu pouze u tchto lokalit trvala piblin 70 let. Potebn rove financovn z veejnch zdroj velice zvis na prostedcch z program EU. V ppad, e budeme do obnovy investovat

110 mil. EUR ron i vce, program by mohl bt zrealizovn za dobu cca 30 let. brOwnfieldy v steckm kraji steck kraj je vznamn v oblasti tby, vroby energie a zpracovn chemikli a zaujm zem o rozloze 5 335 km2 (7,2 % celkov rozlohy R) na severozpad esk

2%

Graf . 1 [Zdroj - databze CZECHINVESTu] Graf . 1 [Zdroj databze CZECHINVESTu]


Rozdlen brownfield v steckm kraji podle dvjho vyuit

Graf . 2 [Zdroj databze CZECHINVESTu] Graf . 2 [Zdroj - databze CZECHINVESTu]


Rozdlen brownfield v steckm kraji podle celkov plochy v [ha]

15% 36%

Bytov fond koln objekty Lehk prmysl Drn pozemky Zemdlsk objekty Vojensk objekty Energetick objekty Tba a nakldn s odpady Montn objekty Ostatn

323

38

155 202 15

Bytov fond koln objekty Lehk prmysl Drn pozemky Zemdlsk objekty Vojensk objekty

1% 1%

8%

493

2%

679 265

Energetick objekty Tba a nakldn s odpady Montn objekty Ostatn

27%

2%

6%

2%

86

180

sGraf . 2 [Zdroj - databze CZECHINVESTu] tm, e 318 lokalit (41% z celkovho potu) (27 %) z celkovho potu vech brownfield (viz v [ha] byly nejmen lokality do 1 vha v tto kategorii. Rozdlen brownfield steckm kraji podle celkov plochy graf . 1). Zatmco zemdlsk lokality Za povimnut rovn stoj mal poet lokalit jsou stle nejvznamnj co do plochy v kategorich 4a a 4b (pouze 7 z celkovho 679 ha (28 % z celkov plochy), bval 38 Bytov fond 155 323 montn-vrobn lokality pedstavuj potu 654 lokalit v kategorich 1a a 4b). To 202 je pekvapiv nzk slo potenciln velmi 493 koln objektyz celkov plochy, viz graf . 2). ha (20 % Lehk prmysl 15 kontaminovanch lokalit, kter ukazuje, e Celkov bval prmyslov lokality pedstanklady na rekultivaci brownfield v stecvuj Drn pozemky lokalit vtch ne 10 ha. 67 % vech km493 nemus bt tak vysok. kraji Zemdlsk objekty Zvr Vojensk objekty V steckm kraji v selnm vyjden domiPoet brownfield se v dsledku ekoEnergetick objekty nuj rezidenn (36%) a zemdlsk lokality 679 nomick restrukturalizace stle zvyuje,
22 Prmyslov ddictv steckho kraje 265
Tba a nakldn s odpady Montn objekty Ostatn

zatmco je dnes na vstavbu vyleovno stle vce lokalit typu greenfield. Tento pstup je neefektivn, nebo dnen greenfield me bt ztejm brownfieldem. Pda nen nevyerpateln a spolenost ji dnes akceptuje potebu recyklovat jin neobnoviteln zdroje. Nklady na regeneraci brownfield jsou mimodn vysok (pesahuj 100 mld. K) a dokonen prce bude trvat cel desetilet. I z tohoto dvodu je dleit vypracovat

86

180

Graf . 3 [Zdroj databze CZECHINVESTu] Graf . 3 [Zdroj-databze CZECHINVESTu]


Rozdlen brownfield v steckm kraji podle typ v [ha]

TYP 4b 24 TYP 4a 175

TYP 5 323

TYP 1a 4
TYP 1a TYP 1b

TYP 1b 1125

TYP 2b TYP 3a TYP 3b

TYP 3b 626 TYP 3a 33 TYP 2b 126

TYP 4a TYP 4b TYP 5

typ 1a: pozemky, kter pravdpodobn nejsou kontaminovny (nebo jsou jen lehce kontaminovny), jsou dobe umstny a je na nich jen mlo budov nebo budovy dn. typ 1b: pozemky, kter pravdpodobn nejsou kontaminovny (nebo jsou jen lehce kontaminovny), jsou dobe umstny a je na nich velk poet budov. typ 2a: pozemky, kter pravdpodobn nejsou kontaminovny (nebo jsou jen lehce kontaminovny), nejsou dobe umstny a je na nich jen mlo budov nebo budovy dn. typ 2b: pozemky, kter pravdpodobn nejsou kontaminovny (nebo jsou jen lehce kontaminovny), nejsou dobe umstny a je na nich velk poet budov. typ 3a: pozemky, kter jsou pravdpodobn velmi kontaminovan, jsou dobe umstn a je na nich jen mlo budov nebo budovy dn. typ 3b: pozemky, kter jsou pravdpodobn velmi kontaminovan, jsou dobe umstn a je na nich velk poet oputnch budov. typ 4a: pozemky, kter jsou pravdpodobn velmi kontaminovan, nejsou dobe umstn a je na nich jen mlo budov nebo budovy dn. typ 4b: pozemky, kter jsou pravdpodobn velmi kontaminovan, nejsou dobe umstn a je na nich velk poet oputnch budov. typ 5: lokality, kter nemohou bt zaazeny do dn z ve uvedench kategori, protoe nen znmo jejich dvj vyuit nebo spadaj mimo hlavn zvaovan vyuit.

Typ 1a: pozemky, kter pravdpodobn nejsou kontaminovny (nebo jsou jen lehce kontaminovny), jsou dobe umstny a je na nich jen mlo budov nebo budovy (krajsk) strategie regepodrobn regionln dn. CzechInvest, Praha 2004. Typ 1b: pozemky, kter pravdpodobn nejsou kontaminovny (nebo jsou jen lehce kontaminovny), jsou dobe umstny a je na nich velk nerace brownfield. Tyto strategie budou Petr Vrblk Martin Pondlk, Strategie regenepoet budov. Typ 2a: pozemky, kter pravdpodobn nejsou kontaminovny (nebo jsou jen lehce kontaminovny), nejsou dobe umstny akraji, in:jen napojeny na stvajc strategie hospodrace brownfields v steckm je na nich Stavebn mlo budov nebo budovy dn. Typ 2b: pozemky, kter regionln, sociln a environ- jen lehce kontaminovny), nejsou dobe umstny a je na 103/03/0639), innost a revitalizace krajiny (GAR nich skho rozvoje, pravdpodobn nejsou kontaminovny (nebo jsou velk poet budov. esk vysok uen technick v dn. mentln strategie, a mus velmi zahrnovat Typ 3a: pozemky, kter jsou pravdpodobn takkontaminovan, jsou dobe umstn a je na nich jen mlo budov nebo budovyPraze, Fakulta Typ 3b: pozemky, kter jsou pravdpodobn kter brownfield dobe umstn a je na nich velk poet oputnch budov. kvantifikovanjsou pravdpodobn velmi kontaminovan, nejsou dobe umstn a je na nich jen2004. cle, jak ten velmi kontaminovan, jsou stavebn, Praha Typ 4a: pozemky, kter mlo budov nebo budovy dn. Typtmto strategim v jednotlivch oblastech dobe umstn a je na nich velk poet oputnch budov. Petr Vrblk, Pklad regenerace brownfields k 4b: pozemky, kter jsou pravdpodobn velmi kontaminovan, nejsou Typ 5: lokality, kter nemohou bt zaazeny do dn z ve uvedench kategori, protoe nen znmo jejich dvj vyuit nebo spadaj pispje.hlavn zvaovan vyuit. pemna bvalho vojenskho letit atec, mimo

Petr Vrblk, Sanace arelu bvalho vojenskho letit, Odpadov frum V, 2005, . 2, s. 2729. (http://www.odpadoveforum.cz/2005/obsah22005.html#99) Miroslav Hlvka Petr Fiala Martin Pondlk, Problematika prmyslovho ddictv v steckm kraji, Prrodn vedy XLIV, Folia Geographica 9, PU Preov 2006.

literatura
Parsons Brinckerhoff, Ltd., Nrodn strategie regenerace brownfield pro eskou republiku,

in: Stavebn innost a revitalizace krajiny (GAR 103/03/0639), esk vysok uen technick v Praze, Fakulta stavebn, Praha 2004. Jan Vank Ivo Hlsenk Jan Sixta
Prmyslov ddictv steckho kraje 23

loha geotechniky pi vyuit znehodnocench pozemk brownfields pro krajinnou regeneraci


Ivan Vanek Daniel Jirsko Martin Havlice

definice pOjmu brOwnfield Pesn vymezen pojmu brownfields nen jednoznan, zjednoduen se d ci, e se jedn o vstavbu na pozemcch ji dve dotench lidskou innost (mimo zemdlskou), a nebo e vymezen tohoto termnu vstavba na hnd louce je v protikladu k termnu vstavba na zelen louce vstavba na greenfields. brOwnfields v r V poslednm obdob ve vtin prmyslovch zemch svta, ale i v R, dolo a dochz k siln restrukturalizaci. S tm souvis tlum tebnho prmyslu, hutnictv, strojrenstv. Na stran druh rostou poadavky na nov stavebn pozemky jak pro bydlen, tak pro rzn obchodn centra, sklady, parkovit, dlnice apod. A bohuel ve vtin ppad je zde upednostovna vstavba na zelen louce greenfields. V porovnn s nktermi stty lze odhadnout rozsah brownfields, resp. odhadnout, jak rychle dochz k bytku tzv. zelen louky. Pro R je odhad 1820 ha za den. V Nmecku je denn spoteba zelen louky ca 120130 ha, s clem do roku 2020 snit toto slo na 2030 ha za den. Clem v UK je 60% nov vstavby smovat na brownfields. Pro eskou repub-

liku je teba definovat priority v tto oblasti. typick brOwnfields v r prmyslov arely (velk msta, velk arely Praha, Brno, Ostrava, Plze, Kladno) mstsk brownfields (men msta men lokality) zemdlsk (specifick problm, na kad vesnici) dln (samostatn problematika velk plochy a siln ovlivnn podlo u vsypek vysok sedn severn echy, Pbramsko) Ned se ci, e jde o problematiku pln novou, nebo i v minulosti jsme stavli na pozemcch ji dve vyuvanch. V historickch centrech mst lo vak vtinou o specifikaci nov vstavby s ohledem na dopad na okoln objekty i mnoh problmy byly spojeny s archeologickm przkumem podzklad historickch objekt. V oblasti severnch ech lo o problematiku vstavby na vsypkch, kter vznikly pesunem ohromnho mnostv nadlonch jl pi povrchov tb hndho uhl, kdy poteba zstavby vsypek se stvala nutnost. prOblematika kOntaminace pOdlO Vznam problematiky je spojen i s vysokm

24

Prmyslov ddictv steckho kraje

potencilnm rizikem, e podlo starch objekt bylo znehodnoceno, e bylo kontaminovno nebezpenmi ltkami s nimi se zde pracovalo (obr. 1). Podmnka nov vstavby je tak v mnoha ppadech siln ovlivnna potebou remediace podlo, odstrann tto ekologick zte. V R je tento proces spojen s posledn dekdou, v nkterch industrilnch sttech zapoal trochu dve, pkladem je revitalizace Londnskch dok v obytnou a obchodn tvr. strategie v Oblasti vstavby na brOwnfields Zkladnm clem je definovat podmnky vedouc k upednostnn vstavby na ji dve pouitch pozemcch ped vstavbou na zelen louce, nebo souasn tempo zboru dosud nedotench pozemk pro novou zstavbu nen mon z pohledu udritelnho rozvoje akceptovat. Pro definovn priorit v oblasti brownfields v R bude nutno vytvoit podmnky, nebo nov investor dosud preferuje vstavbu na zelen louce hlavn proto, e se chce vyhnout problmm s monm eenm kontaminace zem a velkou roli zde hraje i as. Pi definovn tchto podmnek se mus vychzet ze zkuenost z dosud realizovanch projekt, s vyuitm databze lokalit brownfields, z dosud rozpo-

01 Schma problematiky kontaminace podlo.

znanch fz dlch krok: przkum lokality vyhodnocen mry kontaminace nvrhu sananch metod a jejich realizace posouzen vlivu podzklad na nov zklady vlastn zaloen novch objekt Vlastn stavebn konstrukce vak mus bt navrena tak, aby respektovala fyzikln

(zven deformace), chemick (agresivita prosted) i biologick (nap. negativn dopad vvinu metanu) procesy, kter v podlo staveb mohou probhat, a to s mnohdy vznamn negativnm dopadem na stavbu. V oblasti brownfields se projev i strukturln pedpoklady novch investic, jejich sociln a kulturn aspekty. Rozdln pohled z ekonomickho hlediska (feasibility study) si zaslou kontaminovan pozemky i
Prmyslov ddictv steckho kraje 25

02 Sedm krok postupu vstavby na brownfields.

nekontaminovan brownfields v mstskm intravilnu i mimo nj, resp. pohled architekt a sociolog pro zalenn rehabilitovanho zem do irch souvislost co se vznamn projev v pprav zemnch pln jednotlivch mst, kraj. V eitelskm kolektivu proto krom klasickch stavebnch inenr jsou angaovni jak ekonomov, tak architekti i sociologov, schopn vyhodnocen pozitivnho dopadu obnovy
26 Prmyslov ddictv steckho kraje

brownfields pro nejbli okol, jak z hlediska zamstnanosti, vyuit existujc infrastruktury, zven ceny okolnch pozemk apod. jednOtliv fZe prOcesu vstavby na brOwnfields een vstavby na brownfields je mono rozdlit do sedmi zkladnch krok: identifikace lokality poten analza lokality za vyuit 1. fze

geoenvironmentlnho przkumu prvotn ekonomick analza detailn analza lokality za vyuit 2. fze geoenvironmentlnho przkumu projekt rozvoje a zpsobu financovn feasibility study projekt remediace a jej realizace realizace vstavby (obr. 2 a 3)

cle v Oblasti vstavby na brOwnfields Definovat nejvhodnj as pro nabdku pozemk novm investorm, resp. developerm. Investorovi, kter by nejradji zahjil vstavbu co nejdve, bude vhodnj nabdnout pozemky ji sanovan, pipraven pro okamitou zstavbu, zatmco developerovi lze nabdku uinit ji po prvn i druh fzi przkumu, z kterch bude mono ocenit nroky na remediaci pozemk. lohu developera pirozen me sehrt i pslun msto. Do poped tak vystupuje nutn spoluprce zpracovatele jednotlivch fz remedianho procesu se zpracovatelem zemnch pln mst, kraj, region. Projekt a realizace sanace zem mohou bt velmi nkladn, pokud mra kontaminace je vysok a vstavba tak zahrnuje vlastn proces sanace (zanajc od vyhodnocen en kontaminace v ase a prostoru, porovnn obdrench hodnot s hodnotami limitnmi definovanmi sttn sprvou MP, vbrem nejvhodnjch sananch metod, vlastn realizace sanace a konc monitoringem, kter m prokzat, e poadovan rovn vyitn bylo dosaeno), dle vlastn proces hodnotc dopad na existujc komunitu a nakonec zprvu pro administrativn orgn o vsledku,
Prmyslov ddictv steckho kraje 27

03 Schma procesu vstavby na brownfields.

lOkality jsOu tak rOZdleny na ivotaschopn lokality kam vstupuje soukrom sektor i bez podpory veejnho sektoru, pkladem pro Prahu me bt vstavba na Smchov na pozemcch bval Tatry Smchov hranin lokality msta pouze okrajov ivotaschopn, jejich rozvoj vyaduje podporu veejnho sektoru maj tedy

bud men ekonomick vhody, i naopak vy environmentln zvazky neivotaschopn lokality msta s vznamnmi ekologickmi zvazky, jejich ekonomick vhody jsou pinejlepm minimln, tato msta vyaduj vznamnou podporu z veejnch zdroj a nebo se jejich een prozatm odsune

04 Pemna vsypky v zelenou louku a sportovit Alpin Centre, Bottrop.

Dln brownfields pevn vsypky vykazuj velk deformace a jsou proto velmi problematick z hlediska zakldn novch staveb. Avak s ohledem na jejich velk plochy vyaduje een celoregionln i dokoce nadregionln pohled. Vstavba na brownfields namsto na zelen louce (greenfields) je jednm z hlavnch cl udriteln vstavby. Pestoe een vyaduje multidisciplinrn pstup, environmentln geotechnika hraje vedouc lohu v celm remedianm procesu. een tchto problm v irm rozsahu je velkou vzvou na profese. literatura

na jeho zklad me tento orgn deklarovat, e zem nen zateno ekologickou zt. een nov zstavba co zachovat star zklady vlastnosti zeminy Zelen plocha ozelenn rekultivace

vsypky mezistupe (krtkodob ozelenn, probhne deformace, pak vstavba obr. 4) Zvr Problematika een brownfields vyaduje zkou spoluprci stavebnch inenr, pevn geotechnik, architekt, ekonom a sociolog. Oblast severnch ech pedstavuje v tomto smru specifick: Mstsk brownfields restrukturalizace prmyslu s vysokm potencilem kontaminace podlo.

Ivan Vanek, Zakldn staveb na vsypkch. Typizan smrnice, FSv VUT, Praha 1989. R. N. Berry, The Docklands Experience. State of the Art Report, in: Proc. XIIIth EC ISSMGE, Vol. 3, Praha 2003, p. 293298. Thomas C. Voltaggio, Brownfields. Strategies for Assessment, Cleanup and Redevelopment, pednka US Chamber of Commerce, Praha, 18. 4. 2001. Ivan Vanek, Sanace skldek, starch ekologickch zt, FSv VUT, Praha 2002.

28

Prmyslov ddictv steckho kraje

Montanregion Erzgebirge / Krunoho prmyslov ddictv a muzea


Libue Pokorn

Vskyt rud drahch a obecnch kov a intenzvn bsk innost vytvoily z Krunoho svrznou ekonomickou oblast, kter si podrela znaky urit specifinosti i pozdji, kdy ji rudn dolovn, pravrenstv a hutnn rud netvoily hlavn zklad hospodsk innosti tamjho obyvatelstva. Pesto po dlouhou dobu urovalo charakter krunohorsk krajiny hornictv, kter je jednm ze zsadnch hledisek pro binacionln projekt Montanregion Ezgebirge / Krunoho. Podvme-li se za horizont obdob stedovkho rudnho dolovn, kter vrazn ovlivnilo kulturn krajinu Krunch hor, vidme nslednou provzanost eskho a saskho zem i v nhradnch zamstnnch a ve vytvoen novch ekonomickch rajn se stejnm charakterem dan emesln a domck vroby, kter shodn pevaovaly na obou stranch hranice v podstat od konce 18. stolet a do poloviny 20. stolet. Vechny tyto shody vytvej celistv pohled na Krun hory jako na jednotn zem. Vechny zanechan lidsk stopy v krunohorskm prosted lze postupn dokldat v historickm kontextu natolik, e se ped nmi objev obraz komplexn provzanosti kulturnch a prodnch pamtek, kter jsou ve

svm celku vsledkem zkho a vzjemnho psoben mezi rozvojem hornictv a oblastmi umn, kultury, vdy a techniky, hospodstv a sprvy, vvoje osdlen a mst, lidovho umn, tradic a zvyk. Odhal se jednoznan provzanost kulturn a prodn krajiny, kterou tvoil a uval lovk po nkolik stolet. Na nvrh Saskho sttnho ministerstva vdy a umn byla v roce 1998 na 238. plenrnm zasedn Konference ministr kolstv, vdy a kultury spolkovch zem Nmecka zaazena Hornick a kulturn krajina Krunoho (Montanregion Erzgebirge) do Prozatmnho seznamu Nmecka pro zpis na Seznam svtovho ddictv UNESCO. Projektov skupin Montanregion Erzgebirge byl zadn kol, kter spoval ve zpracovn studie proveditelnosti. V prosinci 2001 byla studie, jejm zpracovnm byl poven stav pro historii vdy a techniky Technick univerzity ve Freibergu (Institut fr Wissenschafts- und Technikgeschichte TU-Bergakademie Freiberg), pedna zadavateli. Studi byl obecn vymezen Montanregion jako zem s vce ne 800 let trvajc hornickou a hutnickou tradic. Zrove byly definovny montnn innosti, kter vznamn
Prmyslov ddictv steckho kraje 2

zashly do prody, formovaly krajinu a ovlivnily hospodsk, kulturn a materiln rozvoj Krunch hor. Z vsledk studie proveditelnosti vzelo dleit doporuen, e do nslednho postupu prac na projektu Montanregion Erzgebirge je potebn zahrnout tak rekognoskaci esk sti Krunch hor, aby mohlo bt provedeno peshranin vyhodnocen svtovho kulturnho ddictv. Znalost historick provzanosti eskho a saskho vvoje bsk innosti v Krunoho od ranho stedovku, vetn vzjemnho ovlivovn hospodskho rozvoje tto oblasti v minulch dvou stoletch, vedla eskou stranu k tomu, aby podpoila tento projekt vlastnmi aktivitami. Prvotn snahy byly podpoeny tak situac, e mezi dvancti kulturnmi pamtkami zapsanmi na Seznam svtovho ddictv UNESCO se dn nenachz na zem Karlovarskho ani steckho kraje. Podvmeli se na jejich skladbu, pevauj stavebn historick a umleckohistorick pamtky, bu solitry nebo soubory v podob historickch center i arel. Vechny zapsan i navrhovan pamtky jsou rozmstny ve znan vzdlenosti od zem uvedench kraj. Hornick a kulturn krajina Krunoho / Montanregion

Erzgebirge by byla v souinnosti se saskou stranou prvnm aspirantem svho druhu na zpis v esk republice. Po mnohch jednnch a hledn vhodn cesty ke spolenmu postupu se dosplo k zvru, e je nutn spolupracovat se saskou stranou na projektu vzhledem k jeho vznamu pro dlouhodob rozvoj regionu, zlepen jeho image a zven znmosti Krunoho v mezinrodnm mtku. V dnen Evrop je to tak vhodn, a v pravd nensiln cesta ke vzjemnmu poznvn spolenho ddictv minulosti, kter urit pat k naemu ivotu tak v 21. stolet. Vedle toho jsme si vdomi skutenosti, e je nezbytn nutn posilovat plnohodnotn ivot rovn v eskm Krunoho, protoe bylo vrazn postieno bhem druh poloviny 20. stolet nkolika negativnmi faktory, s jejich dsledky se tko vypodvme dodnes. Vzjemn spoluprce na projektu me ve svm dsledku podpoit potebn rozvoj cestovnho a cizineckho ruchu a v nejirm smyslu podncovat nezbytn hospodsk rozvoj cel horsk a podhorsk oblasti. Po uritm ase, kter byl vyplnn hlednm zpsobu, jak pistoupit k posouzen esk

Stroje na erpn dlnch plyn ze tol, 1556, repro z: Georgius Agricola, Dvanct knih o hornictv a hutnictv, NTM 1976.
30 Prmyslov ddictv steckho kraje

sti Krunoho, byla nalezena adekvtn cesta. Na zklad vzvy elovho sdruen Frderverein Montanregion Erzgebirge e. V. samosprvnm orgnm steckho a Karlovarskho kraje bylo Oblastn muzeum v Most, jako pspvkov organizace zizovan steckm krajem, poveno zpracovnm dlho projektu pod nzvem UNESCO projekt Montanregion Krunoho vodn studie kulturn historick krajiny esk sti Krunch hor. V rmci tohoto projektu bylo provedeno podrobnj rozpracovn zmru za elem shromdn a setdn vech dostupnch zdroj a materil potebnch pro posouzen, zda esk Krunoho jako kulturn industriln krajina s hlubokou historickou tradic disponuje potencilem, z nho lze vybrat objekty, kter budou splovat psn kritria poadovan pro zpis na Seznam svtovho ddictv UNESCO. K potvrzen vjimenosti zem Montanregionu byla provedena posouzen z nsledujcch hledisek: nadzemn a podzemn hornick pamtky krajina formovan hornickou innost, jej kvtena, zvena a biotopy hornick msta, sdlit a hornictvm ovlivnn stavby umn, umleck emesla, hudba a literatura

nrodn rz a zvyky archivy a sbrky tradin vvoj od prmyslov vroby k modern hospodsk oblasti V nvaznosti na studii proveditelnosti saskch koleg byla vymezena esk st zem podle danch kritri. Ve shod je vymezen Krunch hor, je zaujmaj geografick prostor se specifickou geologickou skladbou a podmnkami, je tvo relativn jasn, prodou vymezen zem. Geologick pomry a nalezit pitom vytvoily zklad pro rozvoj rudnho hornictv a nsledn hutnictv. Tato zemn st je nazvna zemnm jdrem (Kernbereich). Historicky vznikly ve vymezenm zemnm jdru charakteristick hospodsk, spoleensk a kulturn rysy a vlastnosti. Tento prostor se rozkld na obou stranch od sttn hranice a asto pesahuje geologick prostor Krunoho. Pesahy jsou nazvny okrajovmi oblastmi (Randbereich), avak jsou vymezeny pouze na sask stran. V rmci posouzen eskho Krunoho bylo navreno doplnit saskou studii proveditelnosti o ti nejvznamnj a specifick okrajov oblasti na esk stran. Nle k nim poho Slavkovsk les jihozpadn od zemnho jdra, protoe m shodnou geologickou strukturu a soubn se zde

tily a zpracovvaly polymetalick rudy jako v pilehlm Krunoho. Velmi dleitou st je Podkrunohorsk oblast, v jinm smru zce propojen s zemnm jdrem a zvan Podkrunoho (Erzgebirgsvorland). Ta tvoila hlavn ve stedovku agrrn zzem pro krunohorsk bsk msta a msteka. Od 19. stolet po prudk industrializaci tvoila ekonomick zzem tak pro horsk obyvatelstvo, kter zde postupn hledalo zdroj obivy. Od konce 19. stolet a do souasnosti jsou Krun hory dleitm vodohospodskm i rekrean oddychovm zzemm pro cel Podkrunoho. V pevn sti podkrunohorsk oblasti se bhem historickho vvoje vytvoily dv okrajov oblasti Severoesk uheln revr a Sokolovsk uheln revr, kde se od 19. stolet intenzvn rozvjelo uheln hornictv a s nm spojen odvtv, kter doplovala dal prmyslov odvtv textilnictv, strojrenstv, sklstv, keramick prmysl a vroba porcelnu, chemick vroba ad. Dvodem k zalenn Slavkovskho lesa a obou st podkrunohorskho zem do prostoru Montanregionu je, e mezi tmito okrajovmi oblastmi a zemnm jdrem byl po vechna stalet udrovn bezprostedn kontakt.

Prmyslov ddictv steckho kraje

31

Vsledky zkladnho przkumu a posouzen esk sti Krunch hor byly shrnuty v zvren zprv. Jejm prostednictvm se ukzalo, e esk strana Krunoho m pamtkov potencil k zapojen do projektu Montanregion i pes mnoh omezen. Byla prokzna kulturn krajina s objekty, kter dokladuj vznik a vvoj hornictv a hutnictv porovnateln se saskou st poho. Bylo pipomenuto velk mnostv spojitost a vazeb, kter se nabzej ke spolenmu uskutenn projektu Montanregion. K nim pat zjitn, e se ob strany Krunch hor podlely na en sv prvn, sprvn, vzdlvac, technologick a vdecko-vzkumn vysplosti do jinch tebnch oblast a tm vznamn ovlivnily vvoj hornictv a hutnictv v Evrop. V krunohorskm regionu dochzelo tak k il vmn informac, transferm znalost, dovednost a technologi. Netkalo se to jen hornickch, hutnickch a vodohospodskch obor, ale tak irok kly dalch hospodskch odvtv, nap. textilnho, devozpracujcho, dopravnho odvtv a dalch, kter se v Krunoho rozvinuly po padku tby. Z toho vyplv, e na obou stranch hranice mme novou monost k tomu, abychom vzjemn docenili spolen historick vvoj
32 Prmyslov ddictv steckho kraje

a pi spojen sil jej vyuili k en vdomost v adch irok veejnosti. Zrove mme monost j piblit i odlinosti historickho vvoje zejmna v eskm Podkrunoho. ada subjekt si postupn uvdomuje, e Montanregion otevr cestu ke spolenmu postupu pi pprav a realizaci dlouhodobho projektu a me se stt pkladem clen esko-sask spoluprce na vech institucionlnch, odbornch i obanskch rovnch. Posouzen potencilu eskho Krunoho bylo zameno pevn na mapovn pamtkovch objekt v ternu, ale vnovalo tak pozornost institucionln shromaovanm pedmtm a psemnostem, kter dokladuj vlastn bskou innost i ivot obyvatel kolem n. Pejdeme-li z plenru do instituc, kter maj ve sv nplni sbrkotvornou nebo podobnou innost, dostvme se k potencilu zdnliv ukrytmu. Jsou jm pedevm muzejn sbrky, archivn a knihovn fondy. Pi zkoumn krunohorskho zem ve vech souvislostech obracme pozornost k archivnm materilm a k artefaktm hmotn a duchovn kultury, je nm nzorn pomhaj poznvat ivot jeho obyvatel v celkovm historickm kontextu a zrove jsou vhodnm prostedkem

k prezentaci tamjho zpsobu ivota ve vech jeho podobch. Jsou ukldny zejmna v institucionln sti archiv a muze. V sti archiv stoj na pednm mst Nrodn archiv v Praze (dve Sttn stedn archiv), nebo spravuje archivn fondy z oblasti politick, finann, soudn a crkevn sprvy a zemsk samosprvy z obdob feudalismu, vznikl innost stednch orgn a instituc starho eskho sttu od 12. stolet do poloviny 19. stolet. Mezi dalmi spravuje archivn fondy sttn sprvy a zemsk sprvy v asovm rozpt od 16. do 20. stolet (s pesahy, zvlt u listin, do 13. stolet). Mnoh z fond jsou prohleny za nrodn kulturn pamtku nebo za kulturn pamtku. Z naeho hlediska maj mimodn vznam fondy montnn (horn). V prv ad je to umle vytvoen archivn soubor Star montanum, kter vznikl vytdnm spis o hornictv a mincovnictv z registratur esk kancele, esk komory a starho eskho mstodritelstv v 18. stolet. Obsahuj materil pro djiny hornictv, hutnictv a mincovnictv v echch, na Morav a ve Slezsku. stednm hornm adem druh instance bylo Bsk hejtmanstv Praha, kter povolovalo a zizovalo horn revry, dilo a kont-

Psenice na plnu K. Maschauera z r. 1720, H. Mller: Beschreibung der Grubengebude im Revier Pressnitz, Mnchen 2001.

rolovalo innost bskch ad, spravovalo jejich personln zleitosti apod., proto jsou mezi psemnostmi uchovny dokumenty ke krunohorskmu hornictv. Nejvtm hornm fondem je Vrchn horn ad Jchymov, obsahujc psemnosti, kter dokumentuj

vvoj hornictv v Krunoho. Tak Sbrka map a pln obsahuje vyuiteln podklady ke krunohorsk bsk innosti. Vhodn k vyuit jsou tak dal archivn fondy Nrodnho archivu podle zamen na zkoumanou problematiku.

Pro projekt Montanregion jsou rovn dleit archivn fondy uloen ve Sttnch oblastnch archivech (SOA) v Plzni a v Litomicch. Ve sv psobnosti zahrnuje SOA v Plzni zpadn st Krunoho a SOA v Litomicch jeho vchodn st. V Plzni je nap. uloen fond Rodinn archiv Auersperg, v nich jsou dleit majetkoprvn psemnosti k hamrm, sklrnm a dolovn v Olov (15851935). Dle fond Rodinn archiv Pisnic vyuiteln k poznn pedblohorskho elezstv v Hebenech nebo fond stedn sprva Nostic-Rieneck s psemnostmi pro msteko Jindichovice i elezrny v Rotav (17851945). Vestrann poznn vvoje dlnho podnikn v Jchymov od poloviny 19. stolet do roku 1945 po strnce technick, hospodsk i sociln umouje fond Sttn bsk editelstv Jchymov (17961945) doplnn o archivn soubory Hutn ad v Jchymov (do r. 1850) a Sttn bsk sprva v Jchymov (do r. 1918). Bohat dokumentan materil k poznn vvoje bskho podnikn v severozpadnch echch (Chebsko, Sokolovsko, Karlovarsko) v letech 18501954 po strnce technick, ekonomick, prvn, sociln i topografick poskytuje fond Revrn bsk ad Karlovy Vary. Sttn oblastn archiv v Litomicch spravuje nap. fond oseckch
Prmyslov ddictv steckho kraje 33

je deponovn tak rznorod materil pro Krupku a Mikulov a ada mstskch knih Krupky. SOkA Most m prameny pro Horu Svat Kateiny, urb Chomutova a chomutovskho panstv z r. 15611563, obsahujc zprvy o Hoe Svatho ebestina a Hoe Svat Kateiny. Souhrnn meme konstatovat, e archivn materily, tkajc se esk krunohorsk oblasti jsou roztrouen na mnoha mstech nejen v R, ale i v Rakousku a v Nmecku, zejmna pak v Sasku. V pomrn mal me byly prameny k hornm mstm a mstekm eskho Krunoho vydny v pedchzejc dob tiskem. Z nich uveme Codex iuris municipalis, dleit pro poznn potk bskch lokalit. Dle je to likovsk urb z roku 1525, kde jsou daje o Jindichovicch, Krajkov a Nejdku, a ji ve uveden urb z Chomutova. K nim nle i publikovn cechovnch statut a d pro msta Vslun a Msto v prci Rudolfa Wenische, jako i nkter dleit listiny pro Krupku v ploze k djinm tohoto msta od Hermanna Hallwicha, nebo vydan horn knihy Krupky (Das Graupner Bergbuch) z let 1512 a 1539 a Kraslic z let 15901614. Mnoho informac, zejmna o tb obecnch kov, u zstane natrvalo ztracench.

Jchymov v prvn polovin 19. stolet, Oblastn muzeum v Most.

cistercik pro msto Hrob, rodov archiv Lobkovic a bval archiv Severoeskch hndouhelnch dol. Dal archivn materily jsou uloeny v okresnch archivech na severozpad ech, k nim pat Sttn okresn archivy (SOkA) v Chebu, v Sokolov se sdlem v Jindichovicch,
34 Prmyslov ddictv steckho kraje

v Karlovch Varech, v Chomutov se sdlem v Kadani, v Most a v Teplicch. Funkci SOkA pln tak Archiv msta st nad Labem. V tchto okresnch archivech jsou uloeny archivy jednotlivch mst a obc, mezi nimi nechyb psemnosti krunohorskch lokalit. Napklad aktov materil pro Hrob obsahuje pslun fond SOkA Teplice, kde

Ji hrab Kapar ternberg, znm osobnost montnnch vd, v roce 1836 uvedl, e krlovsk dvorn komora se o neulechtil kovy nestarala, nebo pozemkov vrchnost odebrala cel vtek, a pouze udlovala horn svobodu, uchovvajce o tom ve svch dominiklnch kancelch psemnosti, je v nespoetnch vlkch a mnohonsobn zmn vrchnosti pily vnive. Zrove je doloeno, e pi ad por mst a jednotlivch budov radnic i v mrovch dobch pohltily plameny ohn adu psemnost nenahraditelnch hodnot. Mnoh archivlie se ztratily za neznmch okolnost. Pro tyto ely je rovn dleit regionln literatura, ve kter jsou zmiovny nkter archivn prameny, jejich pravost ji nememe ovit. Na tomto mst je teba zmnit, e pnosem by bylo sestaven soupisu literatury a archivnch pramen pro vymezenou oblast eskho Krunoho, kter by mohl usnadnit prci mnohm badatelm. Sbratelsk innost je dalm fenomnem, kter umocuje dokladovou sloku bsk innosti, zpsobu ivota a spoleenskch aktivit obyvatel eskho Krunoho. Je po adu generac provozovna soukrommi aktry nebo profesionalizovanmi institucemi. S monost sbrkotvorn innosti a jej

prezentace ve vztahu k irok veejnosti byla zizovna muzea ji od 19. stolet. Vedle zemskch muze (Nrodn muzeum v Praze 1818, Moravsk zemsk muzeum 1817, Slezsk muzeum v Opav 1814) se zejmna ve 2. polovin 19. stolet formovala mstsk muzea jako vlastivdn zazen, zamen na dan region. Postupn se vytvely sbrky, kter zahrnovaly dokumentaci ady prodovdnch a spoleenskovdnch obor. V oblasti Krunoho, Slavkovskho lesa a uhelnho Podkrunoho vznikla s muze, kter byla postupn upravena do dnen podoby. Zde uvdme souasn muzea, jejich fond zahrnuje sbrky, kter pochzej z ve zmnn zjmov oblasti. K nim pat krajsk zazen Muzeum Karlovarskho kraje, kter tvo muzea v Chebu, v Sokolov a v Karlovch Varech. Dle do n nle muzea zizovan steckm krajem, jimi jsou Oblastn muzea v Chomutov, v Most a Regionln muzeum v Teplicch. Do sbrek tchto muze byly integrovny sbrky ze zruench mstskch muze v dan oblasti. Zpstupnn sbrek je umoovno muzejnmi expozicemi, kter jsou instalovny nejen v mst psobnosti muzea, ale i na jeho pobokch (detaovanch pracovitch) smrovanch do Krunch hor. adme k nim nap. muzejn expozice v Jchymov, Nejdku,

Horn Blatn, Bom Daru, Krupce. Opt se vrac zjem o zizovn mstnch muze ve spoluprci s muzei zizovanmi krajem a disponujcch odpovdajcm sbrkovm fondem (nap. muzejn expozice v Nov Vsi v Horch). lenn muzejnho fondu je v muzech severozpadnch ech podobn a tvo jej sbrky mineralogick, geologick, petrografick, botanick, zoologick, archeologick, etnografick, dle sbrky obraz, grafiky a plastik, umleckho emesla, zbran, numismatiky, skla, keramiky a porcelnu, techniky (hornick, textiln apod.), textilu, pedmt ze stbra, cnu a ostatnch kov, ad. Jednotliv sbrky v sob zahrnuj adu hmatatelnch doklad ze zjmovho zem. Muzea disponuj tak sbrkami dobov fotodokumentace a knihovnm fondem, kter vedle specializovan odborn literatury obsahuje rukopisy, inkunbule (prvotisky), star tisky, konzervan literaturu. Tak v tchto fondech se nachz ada materil nejen montnnho rzu a se vztahem k pozdjm prmyslovm odvtvm, ale i materily dokladujc bn ivot obyvatel v zjmov oblasti. Do stednch muze v Praze (nap. Nrodn technick muzeum, Umleckoprmyslov
Prmyslov ddictv steckho kraje 35

muzeum) byly z tehdejch mstskch muze pevedeny vznamov dleit sbrkov pedmty zejmna v prvn polovin 50. let 20. stolet. Tmto zpsobem byly doplnny tak nkter fondy Nrodnho muzea v Praze. Hmotn doklady k vymezen oblasti je tedy nutn mapovat tak mimo zemn psobnost muze severozpadnch ech. Novou iniciativou se stv zakldn vlastnch mstnch i soukromch muze, kde jsou prezentovny sbrky jednotlivch subjekt. Dal doklady ke spoleenskmu ivotu eskho Krunoho jsou uloeny v galerich (muzech vtvarnho umn), v historickch expozicch hrad a zmk i v knihovnch se specializovanm knihovnm fondem. Mnoh doklady z uvedench fond jsou evropsk provenience, zejmna dokldaj zk kontakt se saskou stranou. Doposud chyb systematick zhodnocen dochovanch doklad podle jednotlivch obor pro esk Krunoho, vetn synteticky zpracovanch pehlednch katalog, stejn tak postrdme pehled o dokladech dochovanch pro eskou stranu v Sasku. Z hlediska vzkumu vme, e v esk historick literatue nebyla dlouho vnovna
36 Prmyslov ddictv steckho kraje

Specifick otzka struktury spolenosti hornch mst v Krunoho byla zkoumna systematicky, ale byla omezena pouze na vzkum mst a msteek na esk stran zemsk hranice, akoliv cel krunohorsk zem bylo v dob ped ticetiletou vlkou ekonomicky jednotnm celkem. Proto se z na strany jev poteba rozit v budoucnu vzkum spoleensk struktury mstskch lokalit i na saskou stranu Krunoho, aby mohly bt prohloubeny dosaen zvry, ppadn zkorigovna jejich platnost. Obdobn vnmme potebu kompletace poznatk o nhradnch zamstnnch. Rovn vidme nedostatenou znalost, a proto potebu rozit vzkum na druhy a formy vroby, jejich teritoriln rozsah, sociln postaven vrobc apod. s pesahem na saskou stranu. Zpotku v dlch stech podle jednotlivch vrob, ale smrovanch k celkov syntze. Obdobn ve stejnch intencch je teba vnovat pozornost procesu industrializace krunohorskho prostoru a pilehl podkrunohorsk oblasti. Snahou je, aby dolo ke zmapovn obou celk tak, abychom si v nvaznosti utvoili pedstavu o prmyslovm ddictv a tak jak s jeho odkazem nakldat do budoucna.

04 Nejstar jchymovsk tolar, 1519, Oblastn muzeum v Most.

patin pozornost mstsk spolenosti zejmna v 16. stolet. A od pelomu 40. a 50. let 20. stolet se poaly objevovat studie hledajc odpovdi na zkladn otzky jej problematiky. Za tohoto stavu zstala historiografie mnoho dluna i spolenosti krunohorskch bskch mst. Pestoe existuje o Krunoho bohat literatura, jen vjimen v n najdeme prce alespo sten souvisejc se zkoumnm vvoje tamjho mstskho obyvatelstva.

Domnvme se, e tak muzea pat k tm institucm, kter maj pijateln monosti k rozkrvn historickch souvislost z rznch pohled, a to prostednictvm jednotlivch spoleenskovdnch obor vetn uplatovn rozlinch forem prezentace. Navc jsou v odbornm kontaktu s archivy, galeriemi, pamtkovmi a archeologickmi stavy, s obdobn zamenmi spolky i sdruenmi, nebo spolupracuj s dalmi odbornmi pracoviti na vysokch kolch apod. K tomu vemu disponuj vlastnm potencilem, kterm je sbrkov fond, nebo jako jedna z mla instituc maj muzea ve sv hlavn nplni sbrkotvornou innost. Ta se neobejde bez ternn prce, z n lze vyut ady poznatk tak k dochovanm objektm technickch pamtek z jednotlivch asovch dob. Pi vyuit zpracovan katalogizace mohou bt uitenmi vstupy spolen oborov zamen katalogy muzejnch sbrek

vcch se ke Krunoho, nebo tmatick prezentace sbrek na spolench vstavch i ve spolench publikacch. Prostednictvm projektu Montanregion Erzgebirge / Krunoho, a u zpis na Seznam UNESCO dopadne jakkoliv, se nm otevr nepedstaviteln irok kla monost ke vzjemnmu poznvn oblasti nleejc dvma etnikm eskmu a nmeckmu. Pes vechna skal mohou muzea jedinenm zpsobem pispt k dalmu zviditelnn projektu Montanregion. U proto, e zemn jdro pedstavuje jednolit celek, kter m jednotn geologick charakter, a je propojen nejen prodnmi, krajinnmi, historickmi a kulturnmi vztahy, ale i irmi spoleenskmi vazbami. Historick sdla, kter zde sdlela stejn historick fze vzestupu a padku podle vvoje techniky a podle kolsn poptvky po kovech, maj mnoho spolenho po strnce historick, jazykov i kulturn.

Obdobn se to odr i v podkrunohorskch pnevnch oblastech. Mnoh z toho pipomnaj muzea ve svch expozicch a pi dalch aktivitch. Projekt Montanregion me na esk stran tak podntit lep vztah k prmyslovmu ddictv, ke ktermu nepistupujeme vdy uvliv. Dochovan potencil je pro ns uritou pekkou, kterou zatm zcela nezvldme pekonat. adu oputnch prmyslovch objekt a uvolnnch arel bychom chtli uchovat do budoucna, ale neumme zatm jednoznan rozhodnout o jejich dalm vyuit. Inspiraci bychom urit nali na ad pklad alespo v prostoru saskho Montanregionu, pokud nechceme pohldnout dle do svta, protoe i zde se projevily ekonomick zmny spojen s rozshlou restrukturalizac jednotlivch prmyslovch odvtv.

Prmyslov ddictv steckho kraje

37

Nepirozen zmny ve vlastnictv ve 40. letech 20. stolet a jejich dsledky


Lenka Burgerov

Pedkldan studie by mla bt strunm pspvkem ke specifikm nepirozen zmny ve vlastnictv prmyslovch podnik a nemovitost v oblasti Teplic a tzv. vldnm kraji st nad Labem ve 40. letech 20. stolet. Otevr problmy typick pro hospodsk zmny v letech 19381945 nejen v rmci landrtu Teplice, ale i v rmci regionu a celho sttu. Tma nen v dnm ppad ist historick, nebo se dotk problematiky vykoenn nkdejch obyvatel a podnikatelskch elit, pozapomenut na prmyslov tradice, a tematizuje kody na kontinuit prmyslovho a ivnostenskho podnikn. Velk st majetku, kter v uveden dob mnil vlastnka, nleela osobm, povaovanm podle tzv. Norimberskch zkon za idy. prOlOg Okupace pohrani na podzim roku 1938 byla vnm prlomem do struktury spolenosti, vetn podnikatelskch elit, a se stejnou intenzitou se brzy stv prlomem do struktury prmyslovho i ivnostenskho podnikn. Nmi sledovan oblast se nachzela v obvodu st nad Labem, kter se rozkldal na ploe 7 293 km2, ml podle stn lidu z kvtna 1939 1 328 784 obyvatel a s hustotou 182 obyvatel / km2 byl vbec nejhustji osdlenm zemm Sudetsk

upy.1 Poet obyvatel a hustota osdlen, uvdn na tomto mst, jsou vysok i pesto, e z pohrani odely tsn ped mnichovskm dikttem a zejmna v obdob po nm tisce lid.2 Nmet sprvn ednci, pedstavitel armdy a skch instituc s rodinami a tak prvn dosdlenci z e nemohli bytek obyvatelstva zcela nahradit. Zmny v potu obyvatel, zejmna tk kvalifikovanch eskch dlnk a rozshl idovsk exodus, zashly tce nkter odvtv prmyslu, v lzeskch mstech tak provoz lzeskch zazen. Teplick landrt Rudolf Wenzel ve sv zprv Otzky budoucnosti sprvy v okrese Tepliceanov3 charakterizoval pozici prmyslu takto: Prodej prmyslovch objekt kapitlov zajitnm firmm ze star e byl prakticky znemonn Nazenm k ochran sudetonmeckho hospodstv. Platnost tohoto opaten byla nedvno prodlouena. Jak dlouho je vak takov stav udriteln v situaci, kdy od 1. 4. nebude existovat celn hranice s Protektortem a tady v souasnosti jet obrovsk prmyslov plochy a budovy le ladem, nebo nemme kapitlov zajitn sudetonmeck nabyvatele? [] Ped zatkem vlky zamstnvalo patnct podnik sklskho prmyslu pes pt tisc

38

Prmyslov ddictv steckho kraje

lid, padest pt podnik textilnho prmyslu tak pes pt tisc lid, tyicet tyi metalurgickch podnik tyi tisce lid, dnes je ticet z tchto podnik pevedeno na zkrcenou pracovn dobu.4 Budeme-li hodnotit pnos zem odstoupench eskoslovenskem Nmeck i pro jej hospodstv, musme zdraznit, e koncentrace prmyslovch podnik byla v Sudetech znan, ale jejich struktura nevyhovujc, vkonnost nzk a provozy zastaral. Nejrozenjm prmyslovm odvtvm byl textiln prmysl, dal spotebn odvtv v ebku etnosti nsledovala. Velk st spotebnho prmyslu byla znan pokozena obdobm svtov hospodsk krize a kvli absenci modernizace provoz, tm nulovm investicm zejmna idovskch vlastnk v poslednch letech ped vlkou a tak protekcionistick celn politice eskoslovenskho sttu nebyla vtina podnik schopna konkurence na svtovch trzch. Nmecko prezentovalo zabrn Sudet jako sv velk politick a ped vlastnm obyvatelstvem i hospodsk vtzstv. Budeme-li vak uvaovat mon zisky z prmyslov vroby, bylo to spe vtzstv Pyrrhovo. Z hlediska bnho hospodskho provozu byly Sudety, alespo ve sv severoesk sti, pro i spe pt.

Jejich spotebn prmysl (jak u jsme zmnili, nejastji textiln) poteboval ke svmu provozu komodity doven za valuty, kterch se po cel vlen obdob nacistickmu Nmecku nedostvalo. Centrln pidlovan, neustle krcen kontingenty bavlny a dalch textilnch surovin zdaleka nedostaovaly krt poadavky vroby, pro zpracovn nhraek (buniit vlny a dalch) chybla vhodn zazen i zkuenosti.5 Vstavba velkch chemickch komplex byla teprve ve stadiu pln. Pote vznikaly tak pi pechodu z trn ekonomiky na centrln zenou ekonomiku skou. Jin situace byla na poli monch vnos druhotnch, tedy vnos z arizace idovskho majetku a ze zabrn majetk rozbitho eskoslovenska. Tit hospodskch zisk e na sudetskm zem le tedy spe v oteven monosti postupu do vnitrozem (k hospodsky znan konsolidovanjmu a produktivnjmu zbytku eskoslovenska) a v pstupu k idovskm majetkm ve form podnik, bankovnch loek, cennch papr, zlata a nemovitost. takZvan ariZace idOvskhO majetku Zneprvovnm id v majetkov oblasti a jejich vyhnnm z hospodskho ivota6

stejn jako arizac7 idovskho majetku8 se historici zaali intenzivn zabvat v devadestch letech 20. stolet. Pedmtem zkoumn se stala role nmeckch a vcarskch bank v arizaci,9 zabavovn zlata, perk a umleckch pedmt,10 objevuj se sociologicko-psychologick studie postihujc spoluprci obyejnch lid na procesu vytsovn id ze spolenosti a jejich nsledn ghettoizaci a vyhlazovn.11 V esk historiografii, zabvajc se tmatem arizac jako nucench, nepirozench zmn vlastnictv, je nedostatek regionln zakotvench prac, kter by z hlediska hospodskho a socilnho mapovaly jejich rozsah, charakter, prvn zakotven a dsledky. Stejn tak chyb prce zabvajc se podrobn majetkovmi restitucemi po roce 1945 a etapou optovnho vyvlastnn velk sti takovho majetku reimem nastolenm komunistickm puem v roce 1948. Udlosti, kter v eskoslovensku zanaj Mnichovskm dikttem (a nslednou okupac pohrani) pinej znien idovsk podnikatelsk elity a vzestup podnikatel z ad ariztor idovskch podnik i ostatnho majetku. V eskch zemch probhala arizace v odstoupenm pohrani ve zrychlenm tempu, fze dobrovolnch prodej
Prmyslov ddictv steckho kraje 3

obvykl v Nmecku a Rakousku byla velmi krtk pouze do konce listopadu 1938,12 na zem zbytku eskoslovenska odpadla pln, nezen arizace se prakticky nevyskytovala. Dvod je nkolik: po rakouskch zkuenostech byla snaha vechny takov tendence v zrodku zastavit. Vtina id tak z pohraninch oblast utekla nebo byla vyhnna jet pedtm, ne arizace zaala, vyvlastovn se potom na przdnm majetku lpe organizovalo.13 Tzv. velk arizace (prmyslov koncerny, banky atp.) byla zena z Berlna, na mal arizaci (ivnosti, nemovitosti, cenn pedmty) se podlely mstn sprvn a finann instituce. Zmny v tempu, organizaci a mechanismu arizac nastaly po vypuknut vlky, kdy byla snaha arizace firem a obchod pokud mono urychlit kvli zmn parametr vroby tak, aby podniky byly vyuiteln pro vlen hospodstv. V oblasti nemovitost dolo ke zmn po roce 1941, kdy byl do t doby pomrn voln probhajc prodej idovskch nemovitost a na vjimky zastaven a odloen na povlenou dobu s poukazem na to, e pstup k jejich vhodn arizaci momentln ztrcej vojci na front.

Arizace idovskho majetku mla jet dal nezanedbateln rozmr, a to rozmr nrodnostn. Arizace v pojet okupan politiky mla slouit k poslen nmectv v jeho konfrontaci s hospodskmi pozicemi ech, kte byli z jejho uskuteovn oficiln vyloueni. Arizovan idovsk podniky mly rozit nmeck hospodsk pozice, na zem protektortu pak stimulovat nmeck pisthovalectv.14 V odstoupench oblastech (pozdj sk up Sudety) byla arizace asto prezentovna jako nhrada za utrpen mstnch Nmc v nrodnostnm boji. Rozsah majetku, na kterm probhala nucen zmna vlastnictv, meme ilustrovat na pkladu Teplic-anova. Teplick mstsk kronika v zpise z roku 1940 udv, e z 213 velkch podnik v Teplicch-anov mlo 89 idovsk majitele15 (z 55 textilnch podnik 33, ze 14 keramickch podnik 8, z 8 podnik na zpracovn ke 6). id vlastnili ve mst 511 vil a 526 byt, na zem msta bylo 820 hektar idovskho pozemkovho majetku.16 Rozsah vlivu idovskch podnikatel meme zmapovat tak nsledovn: podle stn lidu z roku 1930 ilo v Teplicchanov pi celkovm potu 30 000 obyvatel 3213 id.17 Podle zpisu kronike Paula

Wanieho vlastnilo tchto 10 % obyvatel msta 40 % mstnch podnik a 200 obchod, obchody se oznaovaly za tm zcela idovsk.18 Rozsah podnikn a vlivu potvrzuje i vron zprva landrta Ing. Rudolfa Wenzela z roku 1940, kter shrnuje postup procesu arizace. Teplice byly nejidovtjm mstem v Sudetech. Z 206 prmyslovch podnik bylo k 10. jnu 1938 v idovskm vlastnictv 88. idovsk kapitlov asti dosahovaly (v prmyslu) 75%. Ddictvm tohoto bezpkladnho zaidovtn (Verjudung) je skutenost, e okres Teplice-anov se podl 1/3 na potu vekerch ppad nucench sprv a arizac v celm vldnm kraji (st nad Labem, pozn.aut.). [] Ze 173 idovskch obchodnch podnik je 5 arizovno, 8 stoj tsn ped arizac, o dvou ppadech se jedn a vech dalch 158 bude zrueno, m se nkdej pesycen okresu obchodnmi podniky zcela vye. [] Z 73 vrobnch podnik je 9 arizovno, 16 v zsad k arizaci schvleno. Tak zde jednaj rijt nabyvatel s bvalmi idovskmi vlastnky, a to v jedencti ppadech, ve zbvajcch 37 ppadech budou vrobn podniky zrueny, m se vznamn pispje k racionalizaci hospodstv v okrese.[]19 Arizaci

40

Prmyslov ddictv steckho kraje

v Teplicch-anov nelze prezentovat jako meninovou zleitost zk piky nacistickho establishmentu. Na nucench sprvch, pejmn obchod, obsazovn nemovitost, arizacch a bojkotu idovskch soused se podlely tisce lid, a u jako pm akti a profitenti, administrtoi zpracovvajc soupisy idovskch majetk, treuhndei, noti, nebo mlc pihlejc. Tito vichni pijmali antisemitismus jako danost, kter odstran idovskou konkurenci a me bt klem k osobnmu vzestupu. Konjunkturu zaila NSDAP, kter se od potku v nucench sprvch a arizacch angaovala. Vstup do stranickch ad a aktivita na jejm poli byly pedpokldanou podmnkou spnho podlnictv na idovskm krajci.20 stav bdn Majetkov transfer v pohrani poskytoval profit pomrn velk skupin lid. Jednalo se o sprvce zabranho majetku, jeho ariztory i podnikatele, kterm zruenm sti zabranch podnik vznamn ubylo konkurence. Oproti tezi asto skloovan v sudetonmeck publicistice z vzkumu vyplv, e ariztory a sprvci arizovanho i nearizovanho idovskho domovnho a sti firemnho majetku byli v ppad Teplic mstn oban, asto s prvnm vzdl-

nm a v ppad sprvy vtho potu dom i s prokzanou pslunost k NSDAP.21 Mme-li definovat roli arizace, potom ji zvlt v oblasti drobnho ivnostenskho a domovnho majetku meme charakterizovat jako nstroj socilnho vzestupu a majetkov vtah pro uritou skupinu nmeckho obyvatelstva.22 Pro ariztory, rekrutujc se tm vhradn ze stedostavovskch vrstev, byla lkadlem monost vybudovn samostatn existence nebo poslen sociln jistoty. Levn nkup nemovitost a ivnost v lzeskm mst znamenal rozen hmotnho majetku a tm postup na spoleenskm ebku. Typickm ariztorem stedostavovskho domovnho a firemnho majetku byl esk Nmec, kter se definoval jako nrodn trpitel za eskoslovensk nadvldy, asto podnikatel nebo pslunk veejn sprvy. Mezi ariztory a pretendenty arizace nemovitost se vyskytovaly tak ppady lid nespnch ve vlastnm podnikn, kte asto pinu tohoto nespchu svalovali na nepejcnost zkaznk, obtnost situace v bvalm eskoslovensku nebo vlen nasazen v letech 19141918. Nkte mli v idovskch nemovitostech pronajat

obchod nebo byt a pipadalo jim nepatin platit njem idovskmu vlastnkovi, kdy mohli v rmci arizace levn odkoupit celou nemovitost, ast je tak zdrazovn nutnosti lepho bydlen kvli pracovnm povinnostem, ppadn rozen podnikn kvli plnn skch zakzek. Na hospodsk dvody (sk zakzky, snahu vybudovat vzorov podnik) se v dostech o pivolen k arizaci domu p. 1801 odvolv majitel nejvtho zmenictv v okrese, Anton Tittl, ke zven vhy sv dosti dle uvd, e oba jeho synov, kte pichzej jako ddici podniku v vahu, se momentln nachzej na vchodn front. Nejsme zatm schopni ve vech ppadech urit, kolik procent z pretendent arizace a ariztor vlastnilo stranickou legitimaci NSDAP a jak byla jejich ostatn aktivn ast na perzekuci id. Souhlas s vyazovnm id z hospodskho a veejnho ivota (a aktivn ast na nm) byl ale nezpochybovanou danost. Pedpokldme tak, e vzhledem k nutnosti doloit pi koupi idovskho majetku sttn-politickou spolehlivost, bylo lenstv v NSDAP, ppadn bval SdP a dalch nacistickch organizacch mezi ariztory zkladn podmnkou pro udlen souhlasu s arizac ze strany landrtu
Prmyslov ddictv steckho kraje 41

a vrchnho finannho prezidenta, poppad vldnho prezidenta v st nad Labem. Pesn charakterizuje situaci zvr studie o arizanch vrech Drahomra Janka a Eduarda Kub, kter si dovolm odcitovat: Odidovtn a germanizace nebyly pouze zleitost nacistick sprvy a vtch podnikatelskch subjekt, nbr i konkrtnch jednotlivc, kte na sebe byli ochotni takovto nacionln posln pijmout. [] Bez tchto lid a irho spoleenskho konsensu, kter jejich aktivity uznval jako legitimn a normln, by nacistick arizan a germanizan projekty byly nerealizovateln.23 Majetkov transfer se neobeel bez zhoren podnikatelskho prosted. V ppad ariztor idovskho majetku se asto jednalo o konjukturalisty a jejich majetkov vzestup nebyl podloen podnikatelskm vkonem, ale politickou pslunost, mrou loajality k nacistickmu reimu a postavenm v rmci nacistickho establishmentu, a u se jednalo o SS, NSDAP, nebo pracovn a sociln orientovan nrodn-socialistick organizace. Z tohoto dvodu sice cel ada firem zaila vlenou konjunkturu, ta byla ovem do velk mry zpsobena na zmenen konkurence (ruen podnik) a naprostou vzanost vlen vroby nezakldala do budoucna
42 Prmyslov ddictv steckho kraje

rozvojov potencil. Chybjc pvodn vlastnci coby nositel inovanho potencilu byli pro vkonnost podnik citelnou ztrtou. Nominln se sice objem vroby zvyoval, produktivita (a asto i kvalita) prce byla ovem velmi nzk. pOvlen situace Po vlce se mnoz nabyvatel prmyslovho i domovnho majetku snaili prezentovat arizace jako bn obchod. Takovou interpretaci nelze pijmout, chyb toti princip svobodnho rozhodnut prodvajcho. Pod tlakem rasov diskriminace, pseudozkonodrstv a teroru mutoval prodvajc ve vyvlastnnho, jen byl vpravd okraden, kupujc ariztor pedstavoval subjekt vdom profitujc z netst druhho.24 Pomrn irok restituce idovskho majetku se tak staly nechtnm eenm dsledk vlky.25 Vina dom a hospodskho majetku, (kter byly oznaeny jako idovsk vlastnictv a bhem vlky arizovny nebo nucen spravovny), se po roce 1945 stala pedmtem restitunho zen. Restitun kauzy byly zpravidla zakoneny smry a obnovenm pvodnch vlastnickch prv nejastji mezi lety 19481950. Velk procento z takto navrcench dom bylo ale mezi lety 19501965 pevedeno do vlastnictv

mstnho nrodnho vboru Teplice a okresnho nrodnho vboru Teplice, u firemnho majetku zatm podrobn daje nejsou k dispozici. Dvody jsou rzn: v nkterch ppadech se podle zpis v pozemkovch knihch jednalo zejm o neschopnost vlastnk splcet hypotky, kter na nemovitostech vzly (hypotky byly asto vysok a vzhledem k tomu, e vlastnkm byly odaty tovrny a ivnosti, z jejich vnosu asto splcen financovali, stejn jako monost vybrat z byt v nemovitostech trn njem, nen pekvapenm, e nebyli schopni spltky financovat), dle se zsti jednalo o majitele s trvalm pobytem v zahrani a st z tch, kte se po vlce do Teplic vrtili, se kvli zmnnm politickm podmnkm v 50. a 60. letech vysthovala do Izraele (pedtm museli prodat nebo sttu darovat veker svj majetek v SR). Arizace a ariztoi se tak brzy po roce 1945 vytratili z pozornosti eskoslovensk justice. Vznamnou roli zde sehrla skutenost, e vtina ariztor spadala do kategorie osob, kter nabyly skho obanstv, ztratily obanstv eskoslovensk a tud podlhaly odsunu.26 Stav podnikatelskho prosted byl po vlce znan neuten, vrobn podniky se musely adaptovat na mrov programy, chybly

suroviny i inovan know-how. Rozvoji podnikn a znovuetablovn podnikatel jako vznamnch hybatel dn nepl ani vrazn posun politick orientace spolenosti vlevo, ani socializace a zesttovn podnik a ivnost. Vzken tosu podnikn a spoleensk vznamnosti prmyslu je kolem pro aktuln generaci podnikatel a jejich nsledovnky. pOst scriptum prmyslOv ddictv jakO sOust histOrick pamti kulturn krajiny Vnitn mstsk brownfields, sdla malch podnik tak typick pro 19. a prvn polovinu 20. stolet, jsou nositeli pamti msta. Nkdy je tato pam (jak je zejm z pedchozho textu) ponkud neromantick, je ovem soust djin msta a je-li mon objekt se zachovnm zkladn piety dle vyut, je dobr, aby byla zachovna. Mon tm vce, e mnoho takovch objekt nem (vzhledem k historickm turbulencm v letech vlench a povlench) ddice, kte by jejich pbh mohli vyprvt. pOZnmky
1 Vclav Kural Zdenk Radvanovsk a kol., Sudety pod hkovm kem, st nad Labem 2002, s. 73.

2 Srovnej Rudolf M. Wlaschek, Juden in Bhmen, Mnchen 1990. 3 SOkA Teplice, LRT, doplky k. 16, Landrt Wenzel, osobn spisy. Gegenwartsfragen der Verwaltung im Landkreis Teplitz-Schnau. 4 Ibidem, s. 8. 5 Srovnej: Jaroslav Hoffmann, K surovinovm potm textilnho prmyslu eskho pohrani v prvm obdob nacistick okupace, In: Sbornk Severoeskho muzea, Historia 10, Liberec 1991, s. 91122, dle t, Hospodstv a ivotn rove v sk up Sudety, In: Nacionlno-socialistick systm vldy. sk upa Sudety. Protektort echy a Morava, Bratislava 2002. 6 Tmatu idovskho majetku se vnovala pozornost zejmna v souvislosti s restitucemi tohoto majetku zcizenho v obdob 19381945 v postkomunistickch zemch a s otevenm pojiovacch kauz a kauz tzv. spcch bankovnch kont. 7 V um smyslu znamen pevod idovskho vlastnictv do vlastnictv rijskho, v irm slova smyslu se pouv jako oznaen procesu vyazen id z hospodskho a spoleenskho ivota. Srovnej Frank Bajohr, Arisierung in Hamburg, Hamburg 1997. 8 Hovome-li o idovskm majetku, mme na mysli majetek lid, kte byli za idy oznaeni z vnjku, na zklad vymezen nacionln-socialistickch zkon, nikoliv pouze ty, kte by se za idy sami povaovali.

9 Srovnej: Dieter Ziegler, Banken und Arisierungen in Mitteleuropa, in: Dieter Ziegler (ed.) Jahrbuch der Gesellschaft fr mitteleuropische Banken und Sparkassengeschichte, Stuttgart 2002. 10 Srovnej: Jaroslava Milotov a kol., idovsk zlato, ostatn drah kovy, drah kameny a pedmty z nich v eskch zemch 19391945, Praha 2001. 11 Srovnej: Christopher R. Browning, Obyejn mui 101. zlon policejn prapor a konen een v Polsku, Praha 2002. Zygmund Bauman, Modernita a holocaust, Praha 2003. 12 Zlom zan protiidovskm pogromem znmm jako Kilov noc. Pot, co 7. listopadu 1938 idovsk mladk zavradil Ernsta von Ratha, nmeckho leganho radu v Pai, se tato neastn udlost stala vtanou zminkou k zostenm rozshlm protiidovskm represm v Nmecku i na obsazench zemch vetn oblast odstoupench Nmecku eskoslovenskem. V noci z 9. na 10. listopadu (v Sudetech zpodn z 12. na 13. listopadu) byla bhem poulinho teroru zniena a vyplena vtina synagog a modliteben, vydrancovny idovsk obchody a domy. Situace po pogromu (interpretovanm jako lidov odpor vi idovstvu) se pro pedstavitele nacistickho veden stala vhodnou pleitost k zpsnn a zmn protiidovskch opaten.
Prmyslov ddictv steckho kraje 43

13 Vtina id utekla na zem zbytku eskoslovenska a vykvala, jak se situace vyvine. Domovn majetek tchto uprchlk (a to i ech) byl podzen nucen sprv podle nazen O vyuit uprzdnnch prostor v sudetonmeckch oblastech (Anordnung ber die Bewirtschaftung leerstehender Rumlichkeiten in den sudetendeutschen Gebieten)VOBl. fr die sudetendeutschen Gebiete 1938, . 5, s. 29. 14 Srovnej: Drahomr Jank, Eduard Kub, Jan Kuklk ml., Arizace a restituce idovskho majetku v eskch zemch (19392000), FF UK Praha, Praha 2003. 15 idovstv podnikatel je zde (v roce 1940) definovan na zklad tzv. Norimberskch zkon. 16 SOkA Teplice, Die Chronik der Stadtgemeide Teplitz-Schnau nach der Heimkehr des Sudetenlandes ins Grossdeutsche Vaterland. SOkA Teplice, kniha 473. 17 Poet id podle nboenskho vyznn.

18 SOkA Teplice, fond AMT, inv. . 462, kronika 19381940, s. 552. Kronik pipomn znan mnostv obchod zavench v dob vysokch idovskch svtk. 19 SOkA Teplice, fond LRT, dodatky k. 16. Osobn spisy landrta. Gegenwartsfragen der Verwaltung im Landkreis Teplitz-Schnau, s. 24. 20 Vtina nucench sprvc idovskho domovnho majetku vstoupila do NSDAP 1. 11. 1938, tedy k prvnmu datu, kdy to bylo mon (srovnej daje v tabulce nucench sprvc). Do funkce nucenho sprvce byli uvedeni v prbhu jna a listopadu, nejastji mezi 5. 20. 11. 1938. SOkA Teplice, AMT, k. 409, 9327 idovsk domovn majetek. 21 daje potvrzen v kartotce len, Archiv MV R. 22 Srovnej: Drahomr Jank, Eduard Kub, Arizace a ariztoi, Praha 2005, s. 5. 23 Ibidem, s. 187.

24 Ibidem, s. 108. 25 Eduard Kub, Jan Kuklk ml., Ungewollte Restitution. Die Rckerstattung jdischen Eigentums in den bhmischen Lndern nach dem Zweiten Weltkrieg, in: Constantin Goschler, Philipp Ther (Hg.), Raub und Restitution. Arisierung und Rckerstattung des jdischen Eigentums in Europa, Frankfurt am Main 2003, s. 184204. 26 Zkon pitom postien arizace umooval: dekret prezidenta republiky o potrestn nacistickch zloinc, zrdc a jejich pomaha a o mimodnch lidovch soudech rozlioval nkolik typ zloin proti majetku. V 10 se vslovn pravilo: Kdo v dob zvenho ohroen republiky zneuil tsn, zpsoben nrodn, politickou i rasovou persekuc, aby se obohatil na kor sttu, prvnick i fyzick osoby, trest se, nedopustil-li se inu psnji trestanho, za zloin tkm alem od pti do deseti let. Srovnej pozn. 22 a 14.

44

Prmyslov ddictv steckho kraje

Potky betonovho stavitelstv na stecku


Martin Krsek

V modernm stavitelstv tvo beton neodmyslitelnou soust takka jakkoli stavby. Pitom se pouv v eskch zemch sotva 150 let. Beton, tedy sms cementu, kameniva a vody, se ve stavitelstv objevuje nejdve jako materil pro budovn zklad a teprve v zvru 70. let 19. stolet i na svrchn stavbu. elezobeton pak pichz na scnu jet o ticet let pozdji. stecko jako prudce se rozvjejc prmyslov region bylo mstem otevenm nejnovjm technologim stavebnictv nevyjmaje. Nachz se tu reprezentanti nejstarho uit betonu a elezobetonu v eskch zemch. V nkolika ppadech dr dokonce mstn stavby zemsk primt. pOtky prOsthO betOnu ve stavitelstv Premira betonu v eskch zemch se odehrla na stavb esk spoitelny v Praze roku 1858, kde stavitel Quido Blsk pouil cement do zklad.1 V Anglii, kolbce portlantskho cementu, se v t dob u dvacet let experimentovalo s betonem i na dalch stavebnch konstrukcch, pedevm zdech. Stly u prvn betonov domy. V Rakousku brzdila rozmach betonu vysok cena cementu. Prvn pokusy s uitm betonu na svrchn stavby se v dunajsk monarchii odehrly a na zatku

70. let. esk zem nezstaly pozadu. Psobil tu jeden z prkopnk betonovho stavitelstv v Rakousku, stavebn inenr Otto Ehlen. Rodk z Berlna se oenil a usadil v Praze. V hlavnm mst eskho krlovstv tak postavil prvn vznamnou betonovou stavbu na naem zem. Roku 1875 pedstavil veejnosti dvoupodlan betonovou vilu v Bubeni. Mla zklady, stny a klenut stropy ve z betonu. O dva roky pozdji realizoval stavbu komplexu prmyslovch a obytnch objekt v Podbradech pro tovrnky bratry Gerhardtovy. Ehlen tady rozil svj betonov repertor jet o skoepiny klenutch stech. Zatm ve bez vztue, napklad betonovou stechu podpral devn krov. I pes tyto nesporn spn prkopnick stavby ale nedolo v eskch zemch k rychlejmu masivnmu rozen betonovch konstrukc do svrchnch staveb. Velk st veejnosti dl hledla na nov materil s nedvrou a prvn vt stavby z betonu se objevuj a na pelomu 80. a 90. let.2 prOst betOn na stecku Zakldn a vOdn stavby U od 80. let bylo bn zakldn vtch mstskch staveb na betonu. Dal odvtvm stavitelstv, kde se beton m dl tm astji uplatoval, reprezentovaly vodn stavby.
Prmyslov ddictv steckho kraje 45

Prvn znmou rozshlej stavbu toho druhu pedstavuj betonov splavy na Otav z potku 80. let. Tyto splavy byly ale v 50. letech 20. stolet zrueny. Pi hledn dal nejstar dochovan vodn stavby s betonem narazme na stavbu nho pekladit rakouskch sttnch drah v steck tvrti Krsn Bezno.3 V roce 1887 zpevnila labsk beh 1 500 m dlouh nben ze. Stavla se v dlce 1 100 m nad hladinou eky, z toho 400 m ve vod. Zklad zd stavnch nad hladinou byl z hydraulick malty, ze ve vod z cementovho betonu. O tom, e nelo o bnou stavbu, svd fakt, e vrchn inspektor a pedseda stavebnho odboru sttnch drah, zkuen stavebn inenr Eduard Bazika, si teprve na tto stavb poprv vyzkouel tvrdnut cementu pod vodou a v eskm odbornm tisku o zkuenosti referoval kolegm. Na stavbu padlo 673 m3 betonu.4 Do t doby stecko jist nezailo masivnj nasazen tohoto materilu na jedin stavb, ale stle lo svm zpsobem jen o prost zkladov pas. Nad rove zkladu byla ze klasicky vyzdna z kamennch blok na vpennou maltu. klenbOv strOpy Pelom do steckho stavitelstv vnesl a rok 1890. Poj se se stejnou stavbou, i se
46 Prmyslov ddictv steckho kraje

jmnem tho stavebnho inenra. Na novm steckm pekladiti se toti zhy zaalo se stavbou velkho skladu pro cukr a obil. Ptipodlan budova mla pojmout a 600 vagn cukru v dobch, kdy stav Labe doasn neumooval export zbo na lodch. Konstrukce musela unst a 2 000 kg/m2. Zkladnm nosnm prvkem byla zvolena kovov skeletov konstrukce. Beton se v tomto ppad uplatnil samozejm v zkladovch patkch, kter penely tlak ze sloup na podlo na jeden sloup vychzelo 348 tun. Patky maj rozmr 33 m a hloubku 1,5 m. Druh a zajmavj role na tto stavb pipadla betonu ve stropech. Stropy tvo soustava betonovch kleneb do ocelovch traverz. To u je sice konstrukce, kterou patnct let pedtm pedvedl Ehlen na sv betonov vile, ale v ppad steckho pekladiti lo o prvn skuten rozshlou aplikaci v eskch zemch. Pvodn mlo skladit mt bnou stropn konstrukci z traverz a foen i celodevnou, ale vdesk centrla sttnch drah se obvala rizika poru. Betonov klenby byly sice dra, ale zato vce odoln vi ohni. Strop v kadm z pti podla tvo deset klenebnch pol o ce 1,4 metru a dlce 40 metr. Klenba byla ve vrcholu siln 13 cm.

Celkov stavba obsahuje na 3,5 tisce metr tverench zaklenut stropn plochy. Bazika v dobovm odbornm tisku detailn popisuje technologii vroby kleneb vetn pomr men betonu a zpsobu odlvn kleneb do posuvnho bednn. Konstrukci projektoval vrchn inenr Kessler. Stavbu provedla nejvyhlenj betonsk spolenost v monarchii rakousk firma Pittel & Brausewetter.5 Narozdl od Ehlenovch staveb i dalch aplikac betonovch kleneb ped rokem 1890 se krsnobezensk pchar dochoval do dnenm dn. Nedvno proel objekt rekonstrukc a dl slou jako skladit. Pvodnch kleneb se novodob zsahy nijak kodliv nedotkly. Jeho betonov stropy jsou tak nejstar, odborn veejnosti znmou, dochovanou rozshlou betonovou klenbou v naich zemch.6 (obr. 1) slOitj kOnstrukce V potcch rozmachu betonovho stavitelstv se na stecku objevuje i celobetonov stavba, kde se beton uplatuje ve vech konstrukcch. Tmto ppadem je podzemn vodojem stekovsk firmy Kind & Landesmann na vrobu klihu. Je to sice stavba o pt let mlad ne krsnobezensk skladit, ale obsahuje mnohem vysplej betonov konstrukce. Vodojemy patily ke

vynik svou konstrukc prv vodojem ve Stekov. Vlastn betonov tleso m tvar zplotl kopule s vypouklou podstavou, maximln vnitn dlky 13,7 m a ky 8,7 m. Pi nejvy vce vodn hladiny 3,7 metr me pojmout 300 m3 kapaliny. Klenba je v zvru siln 0,3 m, v patkch 1,4 m. Do klenby je prolomen vstup pro schodit. Celkem stavba pohltila 369,7 m3 betonov smsi. Dlo projektoval mstn stavebn inenr Friedrich Wehle.7 Stavba dodnes stoj v arelu podniku Setuza, je nepouvan, ale v dobrm stavu. betOn v silninm stavitelstv Betonov sms se pro svou pevnost a tvrnost zaala vyuvat i pro stavbu silnic a ulic. Betonov deska nahrazovala tradin kamennou dlabu. Prvn betonov ulice byla odlita roku 1865 ve Skotsku, ve stedoevropskm prostoru se tato technologie objevila a o 23 let pozdji, kdy Nmecko vystavlo svou prvn betonovou silnici ve Vratislavi. Masivnho rozen v silninm stavitelstv se beton ale dokal a po prvn svtov vlce. To souviselo s vynlezem stroje na ppravu a pokldku betonovho povrchu tzv. finiru. Svtovou premiru ml roku 1918 v USA.8

01 Skladit Privtn spolenosti Rakousk sttn drhy v st nad Labem-Krsnm Bezn, 2008, foto Vladislava Valchov.

stavbm, kde se cementov sms prosazovala pomrn rychle. Umoovala toti velkou sporu materilu. Masivn zdn stavby z kamene i cihel nahradily mnohem subtilnj z prostho betonu. Prvn betonov

stavba toho druhu v monarchii vznikla v Karlovch Varech roku 1881. V 90. letech 19. stolet pak celobetonov vodojemy vyrostly v atci, v Radievsi i v Tn. V st to bylo hned nkolik takovch rezervor. Mezi nimi

Prmyslov ddictv steckho kraje

47

Labem. V roce 1929 mla tolik zkuenost, e si mohla dovolit je vyhodnotit. Konstatovala, e systm velmi podpoil rozvoj ulin st msta, kter se jeho zsluhou rychle rozrst a za nepatrn prostedky dosahuje vysok uitn hodnoty. Americkm systmem byla v st nad Labem zbudovna napklad Palachova ulice.9 (obr. 2) pOtky eleZOvhO betOnu ve stavitelstv Vynlezcem elezovho betonu bv oznaovn francouzsk zahradnk J. Monier, kter si roku 1867 dal patentovat mylenku vyztuit betonov desky a tvarovky drtnou st. Teoretick zklady elezobetonu pro vpoet stavebnch konstrukc byly poloeny a na pelomu 80. a 90. let 19. stolet. Rozmach elezobetonovch staveb nastal po svtov vstav v roce 1900, kde francouzsk podnikatel F. Hennebique pedvedl monolitickou soustavu podpory, prvlaku, trmu a desky.10 To umonilo uplatnit elezobeton na veker nosn prvky nadzemn stavby. V Rakousko-Uhersku byl vydn pedpis o zizovn staveb ze elezovho betonu a roku 1907, ale tato novinka u se ve stavebnictv lta uvala i bez specilnch pedpis. Monier zaregistroval svj patent v dunajsk

02 Betonovn Schwenkovy ulice v st nad Labem, 1929, archiv VCPD.

st nad Labem patilo k mstm, kde nala tato technologie nejir uplatnn. Zaslouila se o to pedn rakousk betonsk firma N. Rella & Neffe, kter mla v severoesk metropoli velmi aktivn poboku. Firma patila
48 Prmyslov ddictv steckho kraje

v zemch bval rakousko-uhersk monarchie k pionrm v prosazovn novinek v betonovm a elezobetonovm stavitelstv. Nedlouho po pedstaven vynlezu u americkm systmem budovala ulice v st nad

monarchii roku 1879. Prvn uplatnn v praxi nael na konci 80. let, i kdy v potcch spe na experimentlnch stavbch. Musela bt nejdve pekonna nedvra veejnosti k tomuto novmu materilu. V roce 1892 do zdokonalovn elezobetonu zashl i vdec z eskho krlovstv, profesor brnnsk techniky Josef Melan, svm patentem elezobetonov obloukov konstrukce s tuhou vztu vhodnou pedevm pro stavby most. Na esk zem ale pronikal elezobeton jen pozvolna. Za prvn elezobetonovou stavbu na naem zem je oznaovn mostek zbudovan na Nrodopisn vstav na praskm vstaviti v roce 1895.11 esk stavebn firmy sice patily k nejvysplejm v monarchii, ale dlouho byla jejich iniciativa omezena na stavby z prostho betonu. elezobeton toti chrnily patenty a jejich vyuit si mohly dovolit jen velk betonsk podniky kategorie Pittel & Brausewetter i N. Rella & Neffe. Ty byly zase v nmeckch rukou a na eskm trhu tko shnly vt zakzky i z dvod nrodnostnch rozpor. O to snadnj pstup mly do nmeckch oblast ech a Moravy.12 Po roce 1900 pak nastv prudk nrst elezobetonovch staveb.13 Stavby vyuvajc monolitick konstrukce se ale stvaj bnmi a po prvn svtov vlce.

eleZObetOnOv stavitelstv na stecku strOpy (prefabrikty) Nejstar doloen a dodnes dochovan elezobetonov stropn klenby se nachzej ve Smrovce u Tanvaldu v tovrn firmy J. Priebsche ddicov z roku 1895. Klenba je vyztuen drtem dle systmu Monierova a usazen v ocelovch I profilech. M rozpt 3,35 m a vzept 0,35 m. V pozdj dob se objevuj i ploch elezobetonov stropy, a to i za pouit prefabrikovanch desek. steck evangelick kostel apotola Pavla nepochz sice z plnch potk elezobetonovho stavitelstv v eskch zemch, ale elezobetonov klenba jeho hlavn lodi musela bt svm provedenm a pedevm rozmry ve sv dob uniktem. Chrm byl vysvcen roku 1906. Tehdy napklad dokonoval Jan Kotra svou prvn elezobetonovou budovu muzeum v Hradci Krlovm.14 Klenbu kostela ale meme datovat u o dva roky dve. Stavebnci toti hrubou stavbu vetn zasteen dokonili u roku 1904. Ke stavb se nedochovala pvodn projektov dokumentace. O modern konstrukci stropu je znma jedin titn zmnka, ve kter mstn dobov noviny pi popisu kostela uvdj, e valen klenba lodi je z betonovch prefabrikt.15 Ble se nikdo pozoruhodnmu prvku nevnoval, a to ani ze souasnch badatel.

Valen klenba hlavn lodi je skuten zhotovena z prefabrikovanch betonovch panel, co je evidentn pi przkumu z podkrov. Klenba m rozpt ctyhodnch 12 m a vzept 6 m. Ve sv dlce 18 metr je dlena na tyi pole klenebnmi pasy. Mezi pasy je rozepnuta soustava zkch elezobetonovch stropnch desek. Klenebn pasy tvo takt elezov beton. Jde o prvky odlvan na mst do devnho bednn, po nm zstaly na povrchu otisky. Pas pln funkci trmu. M profil obrcenho psmene T, piem spodn hrana m 60 cm a svrchn 40 cm. Pas m promnlivou vku, kter se sniuje smrem k vrcholu oblouku. Profil odlehuj vdut. elezobetonov pas vyn vnj oprky. Prefabrikovan panely jsou irok 20 cm a dlouh 4 m. Jejich kovov hladk povrch poukazuje na sriovou tovrn vrobu v kovovch formch. Autorem steckho svatostnku v neoromnskm stylu je lipsk architekt Julius Zeissig (18551930). Jeho jin stavby ale nevynikaj uitm elezobetonu.16 O klenbch chrmu apotola Pavla se traduje, e jsou nejstarmi prefabrikovanmi stropy u ns. Vzhledem k ve popsanmu vvoji elezobetonovho stavitelstv o tom lze pochybovat. Pravdpodobn ale byla tato klenba ve sv dob nejvt v echch a nejsp tak jde o vbec prvn pouit elezobetonovch
Prmyslov ddictv steckho kraje 4

03, 04 Budova genertor a popelovch sil v arelu steck Spolchemie, snmky z roku 1962, Podnikov archiv Spolchemie.

prefabrikt, ne-li elezobetonu jako takovho na sakrln stavb u ns.17 Jist forma elezobetonov klenby se vyskytuje tak na evangelickm kostele v Hrobu u Teplic (autorem je dransk architektonick kacel Schilling & Grbner), kter je jet o dva roky star. Ovem jde jen o vyztuen beton v podob slab skoepiny, kter nen ani pln samonosn a mus bt vynena zvsy do krovu, co je s prefabrikovanou konstrukc steckho pkladu neporovnateln.
50 Prmyslov ddictv steckho kraje

Pi srovnvn dostupnch pramen a literatury jsem na star provedenou stavbu nenarazil. dn mnou prohldnut pedvlen literatura o elezobetonu nmeck i esk provenience tak tuto stavbu necituje.18 mOnOlitick kOnstrukce Stavby vyuvajc pln Hennebiquev systm tedy desku, trm, prvlak a pil se u ns objevuj u v roce 1900. Napklad Wenkeho dm v Jaromi od Josefa Gora. Dalm

pokrokem jsou rmov konstrukce. Prvn znme z roku 1911, a to ve dvoran Prask mstsk pojiovny od A. Lederera a na proslul stavb Lucerny veden pednm eskm propagtorem betonovch konstrukc St. Bechynm.19 Z roku 1911 pochz tak mohutn stavba genertor a popelovch sil v arelu steck Spolchemie. Tehdy nejvt chemick zvod v Rakousko-Uhersku ale nebyl typickm

prkopnkem v prosazovn elezobetonu. Naprost vtina jeho staveb uvala pro nosn konstrukce klasick zdivo, ocel a dokonce devo.20 Stavba genertor a sila byla vjimkou, zato exkluzivn co do proveden. Stavba bohuel zmizela v roce 1993, ani kdokoli docenil jej vznam pro djiny eskho stavitelstv. Nebyla podrobn zdokumentovna. Zachovalo se sice nkolik fotografi (obr. 3 a 4) a st vkresov dokumentace, ale adu detail lze pouze dedukovat. Vkresov dokumentace neobsahuje materilovou specifikaci. To, e zkladn nosn prvky stavby byly ze elezobetonu, odvozuji ze subtilnch rozmr konstrukc, kter vyluuj uit zdn konstrukce, i prostho betonu a ze zakreslench profil,21 kter zase vyluuj uit oceli.22 Tak pamtnci bourn zmiuj, e cel stavba vyjma vpln stn byla z betonu.23 Jedna z fotografi arelu z doby tsn ped zbournm zachycuje detail sloupu popelovho sila se zetelnmi otisky devnho bednn v betonov mase.24 Jde o dv samostatn stavby na sebe provozn navzan. Genertory pedstavuj halu vysokou 19,4 m, irokou 13 a dlouhou 25 m. Dle pouit konstrukce lze halu rozdlit horizontln do dvou st. V prvnm podla do rovn 6 m byla pouita monolitick konstrukce typu Hennebique. Skelet tvo

pt pol na dlku a dv pole na ku haly. Pile maj obdln prez 5060 cm. Nesou masivn prvlaky s nbhy, prvlaky le v pnm i podlnm smru. Pes prvlaky je v podlnm smru poloena soustava trm nesoucch podlahu druhho podla. Skelet tak vyn veker dal vnitn betonov konstrukce hornch dvou podla. Jde pedevm o nsypku na uhl tvoenou trmy a ikmou betonovou deskou. Trmy jsou uloeny v pnch zdech vystavnch na prvlacch. Na monolitick soustav prvnho podla je postavena elezobetonov rmov konstrukce pomrn vysplho proveden. Rmy se pnou pes celou ku haly a na dlku dl prostor do pti pol. Vyn zasteen a sten obvodov zdivo. Pile rmu maj profil 5030 cm. Jsou vysok 8 m a na rovni tetho podla pozvolna pechzej v prvlak v podob lomenho stenho nosnku. Mezi stenmi nosnky jsou rozepnuty na rozpt pti metr trmy po 1,8 metrech, kter nesou stechu, nejsp tenkou elezobetonovou desku.25 Popelov sila pedstavovala ni dvoupodlan budovu o dlce 94 metr. Prvn podla tvoila skeletov konstrukce hybridn skladby. Na konstrukci pekvap uit archaick konstrukn skladby u sloupu, kter m pod

prvlakem pporu (psek) jako devn trmov konstrukce. Sloup m prez 5050 cm. Jedno pole m na dlku 5,2 m, na ku 3,7 m a vysok je 6,8 metr. Druh podla tvoila takt skeletov konstrukce klasick skladby. Rozpt pol na dlku pedstavovalo 5,2 m, na ku 5,7 m a na vku 3,8 m. Sloupy byly subtilnj s prezem 3030 cm. Stedn sloup byl vy a prvlaky tak vytvely sklon sedlov stechy. Pes prvlaky leely trmy nesouc konstrukci stechy. Z elezobetonu, i prostho betonu byly tak dal stavebn prvky na silech, nap. st vsypek.26 Halu genertor v steck Spolchemii meme zaadit k vbec prvnm stavbm na eskm zem, kter vyuily elezobetonovou rmovou konstrukci v tomto ppad ve velmi ist form. stet pOdnikatel v betOnOvm stavitelstv Prvn betonov stavby na stecku neprovdly mstn firmy, kter na to nebyly technicky ani teoreticky pipraven. Napklad betonov klenby na pstavnm skladiti zhotovila renomovan betonsk spolenost s centrlou ve Vdni.27 Do roku 1896 neexistovala v st stavebn firma specializujc se na stavby z betonu.28 I kdy
Prmyslov ddictv steckho kraje 51

nap. ve zmiovan celobetonov vodojem navrhl mstn stavebn inenr. Teprve steck adres pro roku 1906 zahrnuje kolonku Podnikn v betonovm stavitelstv. Obsahuje ti firmy. Anton Grossmann inzeruje prodej cementovho zbo a beton, spolen s asfaltovnm a pokrvnm stech. Tento podnikatel se nejspe podlel na betonovm stavitelstv v st jen na drobnjch stavbch a pouze z prostho betonu. Stavebn mistr Josef Ulbricht (zaloeno 1903) nabzel pchovan beton i elezobeton, od zpracovn projektu po proveden stavby. V st nad Labem tak otevel na potku 20. stolet poboku betonsk velkopodnik N. Rella & Neffe (zaloen 1873).29 steck fililka hrla vd roli v zen zakzek po celch echch i na Morav. V letech 19071909 uila firma elezobeton pi stavb Mstskho divadla.30 Pravdpodobn se jako zkuen specialista podlela i na zhotoven ve zmnn prefabrikovan elezobetonov klenby v chrmu apotola Pavla. Poet betonskch podnikatel dokld, e beton a elezobeton musel bt u v polovin prvnho desetilet 20. stolet v steckm stavitelstv pomrn rozen. Prav boom novch technologi ve stavebnictv nastal ale a po prvn svtov vlce, kdy dolo
52 Prmyslov ddictv steckho kraje

k masivnmu rozen zejmna elezobetonu. Jeho uit bylo velmi rozmanit. Napklad stet stavebnci odlili roku 1929 ze elezobetonu celou pstavbu restaurace Parnk, co pedstavovalo 20 m dlouhou obvodovou ze s okennmi otvory.31 Pi vstavb kina Alhambra v steck tvrti Stekov roku 1926 byl zase vyuit elezobeton pro sloitou nosnou konstrukci zahrnujc i elezobetonov krov sedlov stechy.32 Pesto jet v roce 1935 steck betonsk firma H. Whner & Co. (zaloena 1914) pnliv pesvduje potencionln zkaznky o bezpenosti elezobetonov konstrukce a osvtluje piny velkch stavebnch netst na stavbch ze elezobetonu v Praze a v Brn.33 Zvr To, e st nad Labem nabz tolik pklad pionrskho uit betonu a elezobetonu jist souvis s prmyslovm charakterem tto oblasti. Popisovan stavby ale nemohou st pasovat na jakousi betonovou velmoc eskch zem. lo jen o solitry. Stejn jako jinde, i zde si musel beton a elezobeton sloit proret cestu pes nedvru a zait nvyky. A souboj s klasickmi stavebnmi materily trval desetilet. Objevy zatm neznmch betonovch staveb souvis tak s histori st jako zem dve osdlenho

pevn nmecky mluvcm obyvatelstvem. Stle jet nen z hlediska stavebn historie tak detailn prozkoumno jako oblasti v eskm vnitrozem. pOZnmky
1 Frantiek Jlek, Studie o technice v eskch zemch 18001918 IV, Praha 1986, s. 448. 2 Ji Dohnlek Irena Seidlerov, Djiny betonovho stavitelstv v eskch zemch do konce 19. stolet, Praha 1999, s. 107131. 3 Ibidem, s. 194. 4 Eduard Bazika, Pekladit v Krsnm Bezn a v Netmicch u st nad Labem, Zprvy spolku architekt a inenr v Krlovstv eskm XXII, 1887/1888, se. 3, s. 1114. 5 Eduard Bazika, Skladit (pchar) na labskm pekladiti v Krsnm Bezn, Zprvy spolku architekt a inenr v Krlovstv eskm XXVI, 1892, s. 124126. 6 Viz pozn. 2, s. 218. 7 Viz pozn. 2, s. 207. 8 gnes Lindenbach, Geschitte des Strassenbaus, s. 34. Podklady pro vysokokolskou pednku publikovan na http://www.u vt.bme.hu. 9 Die sudetendeutschen Selbstverwaltungskrper, Band 3, Aussig, Berlin 1929, s. 299. 10 Viz pozn. 1, s. 431432. 11 Ibidem, s. 450.

12 Viz pozn. 2, s. 168173. 13 Ibidem, s. 215226. 14 Petr Dvoek, Architektura eskch zem Modern architektura, Praha 2005, s. 27. 15 Tom Okurka, Sto let chrmu apotola Pavla v st nad Labem 19062006, st nad Labem 2006, s. 1315. 16 http://de.wikipedia. org/wiki/Julius_Zei%C3%9Fig 17 Podle sdlen pracovnka Nrodnho pamtkovho stavu st nad Labem Jiho Buree. 18 Nahldl jsem do Handbuch fr Eisenbetonbau (B. Lser, Berlin 1934) a dalch prac obdobn npln. Ovem zsadn dlo pro betonov stavby v od F. Empergera z roku 1909 mi nebylo dostupn. 19 Viz pozn. 1, s. 450. 20 Podle sdlen zamstnanc Spolchemie odolv impregnovan devo agresivnmu

prosted vroby lpe ne beton. Nejspe proto tato elezobetonov konstrukce byla pouita pro provoz, kter nepedstavoval chemickou vrobu v pravm slova smyslu. 21 Vkres je v mtku 1:100, nelze proto zcela vylouit, e detail profilu byl v kresb zjednoduen. Ovem pouit ocelov konstrukce je v tomto ppad sp nepravdpodobn. 22 Podnikov archiv Spolchemie, stavebn dokumentace k budov . 440, U 270/2. 23 Sdlen Ing. Oldicha Kohouta, sprvce provoznch budov Spolchemie. 24 Podnikov archiv Spolchemie, demolice, fotodokumentace. 25 Ibidem, stavebn dokumentace k budov . 440, U 270/2. 26 Ibidem, stavebn dokumentace k budov . 375 U 277/2.

27 Viz pozn. 2, s. 217. Tato firma se podlela na nejvtch zakzkch v monarchii. Velmi se zaslouila o propagaci novho materilu. Mimo jin iniciovala veejnost velmi sledovan srovnvac zkouky kleneb z rznch matril ve Vdni roku 1892. 28 Adrebuch der Stadt Aussig, 1906. 29 Ibidem. 30 Die sudetendeutschen Selbstverwaltungskrper, Band 3, Aussig, Berlin 1929, s. 297. 31 Archiv msta st nad Labem, stavebn dokumentace k domu p. 795. 32 Ibidem, p. 749. 33 Tradition und Ruf, Heimatbeilage zum Aussiger Tagblatt, 26. 10. 1935, s. 17.

Prmyslov ddictv steckho kraje

53

Severoesk armaturka, a. s., st nad Labem


Ladislav Stank

z dovench dlc. Postupn, jak dochzelo k roziovn vrobnch ploch, se urit sortiment pebral a kompletn vyrbl zde. Podobn jako v Britnii t doby, se zaalo s vrobou celho sortimentu manometrick techniky, urenho pro pru a chemick prmysl tehdejho mocnstv. Vrame se k obma zakladatelm. Pan Schffer byl vynlezce a nechal si patentovat nap. membrnov princip manometr v roce 1849, ve stejnm roce jako M. Bourdon svj princip po nm pojmenovanho Bourdonova pera. Pozdji, po vypren platnosti patentu byly v st nad Labem i tyto manometry zavedeny do vroby. Obchodn znaka S&B byla v t dob znm po celm svt. Pan Budenberg byl pvodem farm, vystupoval zejm hlavn jako investor a schopn dc element v celm podniku. V prvnch dvaceti letech byly vybudovny vechny prmyslov budovy steckho arelu, z nich vtina, v rznm technickm stavu dosud stoj nebo i slou podnikatelskm elm. Vtina z nich ale ji nen ve vlastnictv souasnho nstupce firmy, SA, a. s., st nad Labem. Architektonicky se jedn o typickou prmyslovou architekturu z rench cihel, nkter objekty nesou vznan znaky secese. Ml jsem monost

Bernard Schffer (18231877) Christian Friedrich Budenberg (18151883)

Podnik byl zaloen v roce 1899 jako fililka spolenosti Schffer & Budenberg. Jak plyne z jeho nzvu nese jmna dvou podnikatel, Bernarda Schffera a Christiana Fridricha Budenberga, kte ji od roku 1849 spn provozovali mateskou firmu, rodinn podnik, v Magdeburgu-Buckau. Ped zaloenm steck fililky byly ji zaloeny jin sestersk podniky, (viz vodn strnka dobovho katalogu vrobk z roku 1915), nap. poboka ve Velk Britnii vznikla ji v roce 1853. Je to pirozen, Anglie byla pedn prmyslovou zem, vhodn odbytit pro sortiment vrobk s urenm hlavn pro eleznin dopravu, distribuci a vrobu technologick vodn pry v rmci celho impria. V st nad Labem se nejprve montovaly manometry, dal psluenstv a armatury
54 Prmyslov ddictv steckho kraje

navtvit matesk podnik v MagdeburguBuckau nkdy okolo roku 1978, a jako by na mne dchlo znm prosted tak si byly srovnateln objekty podobn. Je mon, e bychom mohli mt stejn pocit i v dalch fililkch. Lze pouze litovat, e ne vichni souasn majitel tchto objekt ct jejich historickou hodnotu, nedostaten je udr, ppadn in stavebn zsahy takovho druhu, e dochz k vnmu naruen celkovho vzhledu. Nejlpe je zachovan objekt hlavn budovy, pvodn i souasn editelstv SA, objekt hlavn monte, kde dnes sdl firma Schifr AC s.r.o., kter se zabv vrobou nstrojaskho charakteru, a objekt pvodn nstrojrny a modelrny, kter vlastn firma Prvn steck Montn, s.r.o. Pvodn vrobn sortiment pedvlen doby byl pomrn irok, zahrnoval manometrickou techniku, run uzavrac a regulan ventily, ouptka, pojistn ventily, pumpy apod. Po roce 1945 byl podnik znrodnn a pejmenovn na Severoeskou armaturku, n. p. V roce 1958 se stal lenem sdruen nrodnch podnik eskoslovensk armaturky v Praze. V roce 1966 pak byl zalenn do VHJ Sigma Zvody na vrobu erpacch zazen a armatur se sdlem v Olomouci. V prbhu tchto organizanch zmn dolo

Pklady z vrobnho sortimentu v roce 1915 manometry.

Hlavn budova pvodnho a souasnho podniku (Objekt A), 2007, foto Martin Vonka.

k rapidnmu nrstu poadavk na vrobu celho sortimentu armatur pro energetiku, plynrenstv, chemick prmysl a pro dal prmyslov odvtv. Vtina pracovi pracovala na pln dv smny, nkter i na ti, zaal se projevovat nedostatek kvalifikovanch emeslnk, zejmna obrb, zaaly se konstruovat a stavt jednoelov stroje (JUSy), zakoupila se transfern linka o vrobnm vkonu 6001 000 kus ventil ze ed litiny za smnu, zaal se budovat integrovan vrobn sek, pln zen vpoetn technikou, dolo k nkupu NC stroj. Zaal se ale tak projevovat nedostatek nkterch

specielnch materil, zejmna nerezov oceli, nedostatek externch kapacit na vrobu odlitk z mosazi a siluminu. V tto dob tak dolo k nkupu licence na vrobu plynovch armatur od italsk firmy Tartarini (okolo roku 1966) a tm se vytvoily podmnky pro modernizaci tuzemskho plynrenstv. spn zvldnut technologie jejich vroby umonilo zavst nov sortiment potebnch vrobk, vetn vroby plynovch regulanch stanic kioskovho typu. Prvn prototyp o vkonu 200 Nm3/hod byl vystaven na MBV v roce 1970. Tato vrobn zazen byla instalovna v novch dvou prmyslovch
Prmyslov ddictv steckho kraje 55

K 31. prosinci 1990 se podnik stal sttn akciovou spolenost a nsledn dolo k pln privatizaci. V roce 1998 byla zaloena dcein akciov spolenost SA Slvrna ed a tvrn litiny, kter pak v roce 2002 odkoupila od matesk a. s. ocelrnu Chabaovice. Po vyklizen zejmna vchodnch trh dochzelo k zethlovacm aktivitm, kter se projevily hlavn sniovnm stav pracovnk vech profes (odhaduji, e tam nyn pracuje asi 400 zamstnanc ve vech divizch spolenosti), a e tento vvoj, dle mho nzoru, ji v nkterch ppadech naruil proces vlastn reprodukce, modernizace a vlastnho vvoje novch vrobk. Uveden je skuten pouze strun nstin historickho vvoje podniku Severoesk armaturka st nad Labem. Jedn se stle o klasick prmyslov podnik, s irokm rozsahem pouvanch technologi, ve kterm, v prbhu jeho existence, pracoval alespo nkdo z kad rodiny ve mst a v nkterch ppadech tam pracovaly nepetrit cel generace. Je pouze koda, e v souasnosti dolo k peruen kontinuity jeho innost, zejmna v oblasti vvoje a rozvoje vrobnho sortimentu a zd se, e spn nvrat k tmto aktivitm je ji nemon.

Budova bval hlavn monte a monte regulanch stanic (Objekt B, dnes Schifr-AC s. r. o.), 2007, foto Ladislav Stank.

halch, kter jsou dosud v majetku firmy. V tto dob ml podnik asi 2 200 zamstnanc a tvoily jej: Zvod 01 hlavn zvod v st, Zvod 02 Bnov v Dn (pvodn vrobce icch stroj Lada), Zvod 03 Chabaovice ocelrna, Zvod 04 Krupka uilit, kter se v rmci vuky tak aktivn podlelo na vrob
56 Prmyslov ddictv steckho kraje

montnch podsestav. Do pm kompetence Zvodu 01 patila tak slvrna ed litiny. D se ci, e podnik v tto dob byl co do mnostv a technologie svtovm vrobcem .1 sortimentu runch uzavracch a regulanch armatur z oceli a ze ed litiny.

Luick jezern oblast (Lausitzer Seenland) nejvt krajinn stavenit Evropy


Gnter Bayerl

Krajina je pomjiv zn zkladn vta vzkumu kulturn krajiny. Uvd, e krajina se neustle promuje, e pvodn prodn krajina (Naturlandschaft) celosvtov u sotva kde existuje. Stopy lidsk hospodsk innosti se nachzej dokonce i v polrnm ledu, konzervovan v podob sediment z emis. Zajist ovem existuj rozdln doby promny krajiny. Tradin obhospodaovan zemdlsk krajiny se mn relativn pomalu, prmyslov krajiny mnohonsobn rychleji. V dnen dob ijeme v obdob prudkho zrychlovn krajinnch promn a region kolem msta Cottbus v Luici je toho ukzkovm pkladem. Na hranicch mezi Brandenburskem a Saskem le Luick uheln revr. Nyn je zde v provozu pt hndouhelnch povrchovch dol, za as NDR jich bylo tm dvacet. Po optnm sjednocen Nmecka byly zahjeny rozshl rekultivan projekty, od roku 1990 zajistily spolkov i zemsk vldy kolem 7,8 miliard euro na sanaci hndouhelnho revru. Tak vzniklo nejvt krajinn stavenit Evropy slovy Rolfa Kuhna, editele mezinrodn stavebn vstavy (Internationalen Bauausstellung) IBA Frst Pckler-Land, 20002010.

Clem rekultivac nen jen samo obnoven vyuiteln zemdlsk pdy, les a prodnch rezervac, nbr nov uspodn krajiny na vy rovni, zhodnocen (Inwertsetzung). Oputn lomy (pinky) vytench povrchovch dol se pln prameny spodn vody a pivdnm povrchovch vod (zatopen) a tak se rod Luick jezern oblast. Jejm jdrem je pes ticet vodou ji naplnnch nebo vznikajcch jezer, kter budou s dalmi devti zaplavenmi jezery mezi Sprembergem, Hoyerswerdou a Senftenbergem o celkov ploe 7000 ha propojena tincti plavebnmi kanly piblin do roku 2015. Tak vznikne jezern oblast, tvrt nejvt v Nmecku, a nejvt uml vodn krajina Evropy. Luick jezern oblast m pednostn slouit turistice a stt se nejdleitj vchodonmeckou rekrean oblast (Freizeitlandschaft). U dnes specifick krsa bezprostedn oputnch povrchovch dol prmyslov pou a msn krajina slou jako atrakce: pro poutn putovn nebo jzdy dpem oputnmi lomy, divadeln pedstaven v povrchovch dolech nebo megakoncerty ped kulisou 500 m dlouhho a 80 m vysokho skrvkovho mostu F60. Gigantick a monumentln nen jen samotn znik tby, ale tak jakoby nov
Prmyslov ddictv steckho kraje 57

pevzato z BTU Beacon, International Student News, . 5, 12. 07. 2006

nick sestavovn krajiny je neprobdan pole. Tato innost bude mt ale se zetelem ke stle se zrychlujcm technickm zmnm se stle novmi vrobnmi systmy a v dsledku toho stl produkce prmyslovho odpadu celosvtov rostouc vznam. Tm se stv vyten hornick krajina vetn Luick jezern oblasti nejenom rekreanm prostorem a zkladnou zitkov turistiky, ale tak obrovskou inenrskotechnickou a vdeckou laborato.
01 Skrvkov most F60 v Lichterfeldu u Finsterwalde, 2007, foto Gunnar Ries.

vytvoen krajina po vyten. Luick hndouheln povrchov doly zabraly plochu 68 000 ha, zatopenm nov vytvoen vodn plochy maj mt rozlohu cca 14 000 ha. A 18 % pdn plochy bude vyjmuto jako pednostn zem uren pro prodn rezervaci. Vedle lesnickch rekultivac provdnch podle princip ekologickho zakldn lesa bude ponechno ir zem volnmu prosted a pechodovm znm. V tomto laboratornm prostoru nov krajiny aktivn spolupracuj vdet pracovnci i studenti BTU (Brandenburgische Technische Universitt) na mezioborovch projektech. Mnoh je experimentem, vdecko-tech58 Prmyslov ddictv steckho kraje

Systm vodnho zsobovn Lohsa II, skldajc se ze t zatopench povrchovch dol, mus v obdobch, kdy je nzk stav vody, zsobovat vodou biosfrickou rezervaci Spreewald a tak hlavn msto Berln. Povrchov doly za provozu po desetilet oderpvaly spodn vody, aby zamezily prosakovn vody do jmy. To vedlo ke snen hladiny spodn vody na ploe zhruba 200 km2, kter se dnes mus vrtit na pvodn rove. V obdob nzkho stavu vody tee Sprvou st o tolik vce vody, aby postailo tak k zatopen oputnch povrchovch dol. Nov krajina zn a jej budouc kvalita bude vznamn zviset na pokryt tto poteby a na technologick regulaci sotva postaujcho mnostv vody.

V Luici je prv te realitou to, co filozof techniky Gnter Ropohl popsal jako technizaci prody: Co se ji dnes da praktickm ekologm rekonstrukc ohraniench biotop, v budoucnosti se me rozit do rozshlho (technizovanho) ekosystmu a smovat k nepetrit technizaci prody. V kadm ppad ekologicky zdvodnn celosvtov plnovn ve sfrch surovin, energi, vivy, krajiny, klimatu a zalidnn me udret zemi obyvatelnou jen tm, e produ vestrann domestikuje Kdy se ochrana a pe na ekologickm zklad celosvtov roz, znamen to do jist mry znik prody. To me znt okzale, ale ekologizace techniky bude v ppad nutnosti pokraovat postupnou technizac prody. literatura
Lausitzer und Mitteldeutsche BergbauVerwaltungsgesellschaft (ed.), Bergbausanierung ist nicht eines Mannes Werk, Berlin 2003. Gnter Ropohl, Die unvollkommene Technik, Frankfurt/Main 1985. Prof. Dr. Gnter Bayerl, katedra historie techniky Brandenburgische Technische Universitt (BTU) Cottbus, pedn znalec prmyslovho ddictv regionu, zvlt promn Luickho uhelnho revru.

Das Lausitzer Seenland die grte Landschaftsbaustelle Europas


BTU Beacon, International Student News, 12. 07. 2006

um Cottbus, die Lausitz, ist eines der Musterbeispiele hierfr. An der Grenze zwischen Brandenburg und Sachsen liegt das Lausitzer Bergbaurevier. Derzeit werden dort fnf Braunkohletagebaue betrieben, zu DDRZeiten waren es fast zwanzig. Nach der Wiedervereinigung Deutschlands wurden groe Rekultivierungsvorhaben in Angriff genommen, seit 1990 haben Bund und Lnder etwa 7,8 Milliarden Euro fr die Braunkohlesanierung bereitgestellt. Damit entstand die grte Landschaftsbaustelle Europas (Rolf Kuhn, Geschftsfhrer der Internationalen Bauausstellung Frst Pckler-Land). Ziel der Rekultivierung ist nicht allein die (Wieder)Herstellung von landwirtschaftlichen Nutzflchen, Wald und Naturschutzgebieten, sondern eine Neugestaltung der Landschaft auf hohem Niveau, eine Inwertsetzung. Die Restlcher der aus-gekohlten Tagebaue fllen sich durch Grundwasseranstieg und Wasserzuleitung aus Oberflchengewssern (Flutung) und so entsteht das Lausitzer Seenland: Als Kerngebiet von insgesamt ber dreiig bereits mit Wasser gefllten oder noch entstehenden Seen werden

Gnter Bayerl

Landschaft ist transitorisch, lautet ein Kernsatz der Kulturlandschaftsforschung. Er besagt, da sich Landschaft stndig verndert, da ursprngliche Naturlandschaft weltweit kaum mehr existiert. Die Spuren menschlichen Wirtschaftens finden sich selbst im polaren Eis als Niederschlag von Emissionen konserviert. Freilich gibt es unterschiedliche Tempi des Landschaftswandels. Traditionell bewirtschaftete Agrarlandschaften verndern sich relativ langsam, Industrielandschaften hufig schneller. Heutzutage leben wir im Zeitalter einer rapiden Beschleunigung der Landschaftsvernderung und die Region

bis ungefhr 2015 zwischen Spremberg, Hoyerswerda und Senftenberg neun Seen mit einer Gesamtwasserflche von rund 7.000 Hektar geflutet und miteinander durch 13 schiffbare Kanle verbunden. Damit entsteht Deutschlands viertgrtes Seengebiet und die grte knstliche Wasserlandschaft Europas. Das Lausitzer Seenland soll vorrangig dem Tourismus dienen und eine der wichtigsten Freizeitlandschaften im Osten Deutschlands werden. Be-reits heute wird der spezifische Reiz der unmittelbaren Tagebaufolgelandschaft - Industriewste und Mondlandschaft - als Attraktion genutzt: bei Wstenwanderungen oder Jeepfahrten durch Tagebaurestlcher, bei Theaterauffhrungen in Tagebaugruben oder Megakonzerten vor der Kulisse der 500 m langen und 80 m hohen Abraumfrderbrcke F 60. Gigantisch und monumental ist nicht nur die durch den Bergbau aufgebrochene, sondern auch die quasi neu geschaffene Bergbaufolgelandschaft. 68.000 Hektar Land hat der Braunkohletagebau in der Lausitz in Anspruch genommen, ca. 14.000 Hektar Wasserflche entstehen durch Flutungsmanahmen. Bis zu 18 Prozent der Bodenflche werden als Vorranggebiet
Prmyslov ddictv steckho kraje 5

fr den Naturschutz ausgewiesen. Neben forstwirtschaftlicher Rekultivierung nach kologischen Waldbauprinzipien wird Offenland und bergangszonen breiter Raum belassen. Mit vielfltigen Projekten sind Wissenschaftler und Studenten der BTU in diesem Laborraum neue Landschaft ttig. Vieles ist Experiment, die wissenschaftlich-technische Konstruktion der Landschaft ist Neuland. Sie wird angesichts des sich beschleunigenden technischen Wandels mit immer neuen Produktionssystemen und demzufolge konstanter Produktion industrieller Altlasten weltweit zunehmend bedeutsam. Damit ist die Bergbaufolgelandschaft einschlielich des Lausitzer Seenlandes nicht nur Freizeitraum und Basis fr Eventtourismus, sondern auch ein riesiges ingenieurtechnisches und wissenschaftliches Labor. So mu das Wasserspeichersystem Lohsa II, bestehend aus drei Tagebaurestseen, in Niedrigwasserzeiten die Wasserversorgung des Biosphrenreservates Spreewald und der

Hauptstadt Berlin sichern. Tagebaubedingt wurde ber Jahrzehnte Grundwasser abgepumpt, um die Gruben wasserfrei zu halten. Dies fhrte zu Grundwasserabsenkungstrich tern auf ber 200 Quadratkilometern Flche, die heute wieder ausgeglichen werden mssen. In Niedrigzeiten fhrt die Spree kaum mehr Wasser, auch zur Flutung der Tagebaurestlcher wird solches bentigt. Die neue Landschaft giert nach Wasser und ihre knftige Qualitt wird wesentlich von der Deckung dieses Bedarfs und der technologischen Regulierung des knappen Wassers abhngen. In der Lausitz ist bereits jetzt Wirklichkeit, was der Technikphilosoph Gnter Ropohl als Technisierung der Natur beschrieben hat: Was bei der Rekonstruktion begrenzter Biotope dem praktischen kologen bereits heute gelingt, mag sich in Zukunft zu einer umfassenden kosystemtechnik ausweiten und auf die durchgngige Technisierung der Natur hinauslaufen. Jedenfalls wird eine kologisch begrndete weltweite Material-,

Energie-, Ernhrungs-, Landschafts-, Klimaund Bevlkerungsplanung die Erde nur dadurch bewohnbar erhalten knnen, dass sie die Natur allseitig domestiziert... Wenn sich Hege und Pflege auf kologischer Grundlage weltweit ausbreiten, luft das gewissermaen auf das Ende der Natur hinaus. Dies mag berspitzt klingen; aber die gebotene kologische Einbettung der Technik wird notwendigerweise mit einer fortschreitenden Technisierung der Natur einhergehen. literaturhinweise
Lausitzer und Mitteldeutsche BergbauVerwaltungsgesellschaft (Hg.), Bergbausanierung ist nicht eines Mannes Werk, Berlin 2003. Gnter Ropohl, Die unvollkommene Technik, Frankfurt/Main 1985. Professor Gnter Bayerl ist Inhaber des Lehrstuhls fr Technikgeschichte BTU Cottbus und ein ausgezeichneter Kenner der Region und ihrer Geschichte. Fr den Beacon beschreibt er die Wandlung des Lausitzer Bergbaureviers.

60

Prmyslov ddictv steckho kraje

Povrchov doly na Mostecku

histOrie Hnd uhl vzniklo v tetihorch ukldnm listnatch strom v jezernch molech, na zem Evropy hlavn v obdob miocnu (ped 24 miliony let), a to v oblasti Dolnornsk pnve, v Luici a v Polsku, ve spodnm miocnu (ped 18 miliony let) pak i v Podkrunohorsk pnvi, sledujce linii dnench mst Cheb Karlovy Vary Chomutov Most Teplice st nad Labem. Hnd uhl se povrchov dobvalo tzv. selskm zpsobem ji ve stedovku. Mlk achtice umoovaly pstup k podpovrchov uloenm slojm. Dosud nejstar znm historick zmnka o uhelnm hornictv je z roku 1403 v mstsk knize Duchcova. Na dobvn uhl na Mostecku se tak znanou mrou podlel oseck klter. Prvn zprvy z jeho kronik se zmiuj o tb jlovitch hornin. Z roku 1763 je dochovna psemn zmnka o uhelnm dole, patcmu klteru ve Stimicch u Mostu. Je tak zmnno prvo obyvatelstva dobvat uhl pro topn ely. Z dol se vyuvalo pouze hrub kusov uhl, moury a drobn uhl se spalovaly na mst. Zskan popel se prodval jako hnojivo. Do zatku 19. stolet probhala tba uhl tmto primitivnm zpsobem. Na vchozech uheln sloje se zakldaly nehlubok jmy, z nich

se tilo pomoc rumplu. V prvnch desetiletch 19. stolet se uhl dobvalo nejastji hlubinn, ale i povrchov. K oiven tby po napoleonskch vlkch pisplo v roce 1830 zahjen dopravy uhl po Labi do nmeckch zem. Severoesk uhl se stalo v polovin 19. stolet bskm zbom evropskho vznamu. Vznamnm meznkem ve vvoji tby uhl v severoeskm hndouhelnm revru bylo zprovoznn drhy PrahaPodmokly (Spolenosti rakousk sttn drhy) v letech 18451851 a jej napojen na tra Drany Hensko (Sasko-esk drha) v roce 1852. Tra st nad LabemTeplice, zprovoznn roku 1858, umonila zahjen dopravy na trati TepliceDuchcov a v roce 1870 na trati DuchcovMostChomutov. V prbhu stavby tto trat se na ni napojovaly prvn doly, stala se pro oblast dleitou tepnou rozvoje tby hndho uhl. V sedmdestch letech 19. stolet se Mostecko stalo centrem revru a vznikla zde ada vznamnch uhelnch spolenost: Mosteck spolenost pro dobvn uhl, Severoesk uheln spolenost, Sttn doly, Tastvo Lomsk uheln doly a Duchcovsk uheln spolek. Mezi prvn povrchov
Prmyslov ddictv steckho kraje 61

Parn rypadlo, dl Matylda, 1945, SOA Litomice, pob. Most, sbrka fotografi.

Korekov rypadlo KU800 lomu Blina, SOA Litomice, pob. Most, sbrka fotografi.

doly patily Victoria, Milada, Moravia nebo pozdji lomy Benedikt, Elizabeth a Marianna, nejvznamnj byl lom epirohy (Hrabk), oteven roku 1919. Odtren pohraninch zem SR v roce 1938 a okupace v roce 1939 mly zsadn vliv na dln podnikn v celm severoeskm revru. Tm vechny doly se po roce 1938 ocitly na zem Sudetsk upy Nmeck e. Kvli vlenm ppravm
62 Prmyslov ddictv steckho kraje

a poteb centralizovat bsk prmysl byla zaloena 10. 6. 1939 spolenost. Sudetenlndische Bergbau A. G. (SUBAG). Tato spolenost postupn spravovala velkou vtinu bskch podnik nejen v severnch echch, ale tak na Sokolovsku, Plzesku a aclsku, hlavn kancel mla v Most. Povrchov tba zaala pevldat nad hlubinnou, koncern SUBAG dodval uhl chemick tovrn na vrobu syntetickho benznu v Zlu u Mostu.

V kvtnu 1945 vechny provozy SUBAGu pevzaly nrodn sprvy, dekretem prezidenta republiky 24. 10. 1945 byl veker dln majetek v revru znrodnn a s innost k 1. 1. 1946 vlenn do nrodnho podniku Severoesk hndouheln doly Most. Lom Hrabk ukonil innost v roce 1963, jin od Mostu vznikl lom meral uzaven v roce 1982. V roce 1974 oteven lom Vrany zce souvis s bvalm lomem Jan verma

Zaklada ZP 10 000, schma www.prodeco.cz.

a je v provozu dodnes spolen s lomem eskoslovensk armda. Na lomu Most Leky probh sanace a rekultivace. technika pOvrchOvhO dObvn, strOje Skrvkov prce zahrnuj rozpojen, dopravu a zakldn hornin nadlo. Loiska uhl se pi povrchovm dobvn t stupovit po vrstvch, ezy shora dol. Hornina z nadlo se ukld do vyrubanho prostoru (vsypky vnitn) nebo mimo lom (vsypky vnj).

Poprv se v revru dobvalo strojem na lomu Hartmann v Ledvicch v roce 1884, a to skrvkovm parnm strojem DampfErdarbeiter, kter nahradil prci edesti a osmdesti hornk. Rypadlo vyrobila anglick firma Ruston, Proctor & Co. z Lincolnu. Prvn parn korekov rypadlo Lbeck, kter tastvo zakoupilo v roce 1901, se vyuvalo ve spojen s parn lokomotivn dopravou pi povrchov tb na lomu Florentini ve Svtci. Parou pohnn rypadla vyrbly vtinou nmeck firmy Orenstein & Koeppel

a Menck & Hambrock. Pln mechanizovan prce na skrvce se vyuilo a ve dvactch letech 20. stolet na lomu Ludvk v Chudeicch. Jet ped rokem 1914 se na dole Karel zaalo uhl dobvat elektrickm lcovm rypadlem, pravdpodobn typu Menck, kde se ploch lopata posouvala po nsad a tak uhl umoovala rpat po vrstvch. Od 40. let 20. stolet u probhalo dolovn velkostrojovou technikou (rpadly s pomoc kolejov dopravy) nmeck vroby, nap. kolesovm rypadlem Lauchhammer 650 nebo korekoPrmyslov ddictv steckho kraje 63

vm rypadlem Krupp Ds 800. V e budovn socialismu nastoupila lopatov rypadla Mb2, E 23, E 25, stedn typy velkostroj K 300, KU 300, K 800, velkostroje SRS 1500, KU 800, vyrbn kodou Plze a Tatrou Koln. K doprav slouily parn lokomotivy BS 200, vozy BH, LH, elektrick lokomotivy E 17 a psov dopravnky ky 1200, 1600, 1800, 2000 mm, z Transporty Chrudim. Na skrvce pracovaly zakladae, vyrbn ve VKG Ostrava: ZP 1500, ZP 2500, ZP 4500, ZP 5500, ZP 6600, ZP 6800 zaklada ZP 10 000 je vbec nejvt velkostroj v hndouhelnch revrech u ns, uvan a. s. Severoesk

doly na dolech Blina. V souasn dob se pouvaj pi skrvce a tb technologick celky sestvajc z dobvacho stroje, dlkov psov dopravy a na skrvce i ze zakladae, funguj zpravidla v seriovm zapojen. V roce 1999 pracovnci Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit v Ostrav, bhem prac na inventarizaci severoeskho uhelnho revru navrhli k prohlen za kulturn pamtku kolesov rypadlo K 1000 v lomu Hrabk (pozdj pedpol dolu Jan verma) v okrese Most, v okrese Sokolov pak navrhli kolesov rypadlo

K 300/16 (vyroben kodou Plze roku 1962) v arelu velkolomu Medard Libk. Rypadla prohlena za pamtku nebyla, pi zahjen zen byla zlikvidovna. VVa literatura
Josef Pplata, Scn pro expozice hornictv v Nrodnm technickm muzeu, Praha 2003 (nepublikovan rukopis, uloen v NTM). http://www.ecmost. cz/cd/data/rekultivace/tezba_historie

64

Prmyslov ddictv steckho kraje

Z debaty na tma Prmysl verejka odkazem ztku

astnci:

benjamin fragner (BF), editel Vzkumnho centra prmyslovho ddictv VUT martin krsek (MK), novin, Muzeum msta st nad Labem (modertor) jan jehlk (JJ), vedouc stavu urbanismu FA VUT v Praze lenka burgerov (LBu), stav hospodskch a socilnch djin FF UK eva dvokov (ED), Nrodn pamtkov stav, stedn pracovit v Praze vclav houfek (VH), vdeck tajemnk Muzea msta st nad Labem Zuzana kadlecov (ZK), odbor regionlnho rozvoje Krajskho adu steckho kraje

matj pral (MP), sdruen 3+1 architekti, st nad Labem ladislav stank (LS), Fakulta vrobnch technologi a managementu UJEP v st nad Labem tom enberger (T), VCPD a Katedra architektury FSv VUT v Praze rostislav vcha (R), stav djin umn AV R petr urlich (PU), VCPD a Katedra architektury FSv VUT v Praze petr vorlk (PV), VCPD a stav teorie a djin architektury FA VUT v Praze

Na zvukov zznam se bohuel nepodailo zachytit cel prbh debaty. Omlouvme se proto vem, kdo v debat vystoupili s podntnm pspvkem, kter zde nen zaznamenn vbec, nebo jen v heslovit podob.
Prmyslov ddictv steckho kraje 65

bf n vstup je uritm zatkem, mluvm za VCPD, kter jakousi inician konferenc nebo sp setknm vstupuje do tohoto zem, ne tak abychom nco pinesli nebo rozdvali rozumy, ale naopak abychom se dozvdli a abychom navzali kontakty pro nai dal prci Spojili jsme se proto s mstnmi a roli modertora penechvm panu Martinu Krskovi z steckho muzea mk aby se debata nerozplynula v nekonkrtnu, zkladn diskuti pedlo urit tmata a ostatn astnci, vtinou z profes, kter maj co do inn s prmyslovm ddictvm, jeho zachovnm nebo nezachovnm, jak jsme vidli dopoledne, vnesou do toho svj pohled lbu dleit tma podnikatelskch elit (viz text pspvku Nepirozen zmny vlastnictv a jejich dsledky), co znamenaly exody idovskch podnikatel koncem 30. let 20. stolet a poslze nmeckch novch majitel v roce 1945, znrodnn v letech 19451948, a zmny po roce 1989. Negativn dsledky chybjc kontinuity, kdy chyb pirozen posloupnost majitel
66 Prmyslov ddictv steckho kraje

mk mm pozitivn zkuenost pi zkoumn prmyslovch znaek steckch podnik, diskontinuita nezlomila pamtn vztah k ddictv (nikoli jen v prvnm slova smyslu), nap. podnik MeWa v Roudnici Zk historka ze souasnosti: msto mlo zjem rekonstruovat dm, kter mla v zstav banka, kvli nevyjasnnm majetkovm vztahm najalo prvnka od zmru ale ustoupilo pot, co ve prvnkova honore doshla finann hodnoty investice mk to je velk problm, kdy po roce 1989 dolo k pevdn majetku na spekulanty, nejasn majetkov vztahy, fiktivn majitel zapsn v pozemkov knize, zstavn prvo u banky jj ale tady je ve he nstroj vyvlastnn, to znamen neuplatnn prostedk, kter jsou k dispozici, tady nevznik dn synergie vh msto st prodlalo v 19. stolet prudk rst, nikoli zemn, ale koncentrac lid, v roce

1820 mlo 2000 obyvatel, v roce 1900 u 40 000, pichzeli lid z Bavorska, ze Saska, s podnikatelskmi zmry. Muzeum zaloil roku 1876 Gewerbeverein, co byl hospodsk spolek (prmyslov jednota) a bylo podporovno steckmi firmami, podnikateli a obchodnky, financovno z tchto zdroj, slouilo jako vzorkovna steckch podnik. Od 90. let v majetku msta jako muzeum msta st, budova v centru prochz rekonstrukc, po rekonstrukci zde bude tak sdlit a vyvjet sv aktivity sestersk organizace Collegium Bohemicum, o.p.s., zamen na eskonmeck vztahy, na djiny Nmc v echch. Jsme v klasickm industrilnm mst take k muzeu v 80. letech je pidruen neformln skupina Zubrnick muzeln eleznice, od

90. let samostatn prvn subjekt, kter provozuje eleznici Velk Beznotk. Dalm projektem je galerie Emila Filly, kter pleitostn spolu s UJEP, fakultou umn a designu, vyuv prostory Severoesk armaturky pro vstavy a dal umleck aktivity. Spolen s Martinem Krskem jednme s Povodm Labe o zpstupnn nkterch prostor Masarykova zdymadla s expozic o jeho vzniku, na stekovsk stran je tak ndra ze 70. let 19. stolet s vodrnou a parnm erpadlem. V situaci, v jak se muzeum nachz, kdy rekonstrukce ji mla bt dvno hotov ale jet ani nezaala, hledme dal varianty, oslovujeme podniky. Vstcn vi nm je firma Dalkia, teplrna a elektrrna v Trmicch. Elektrrna byla postavena tsn ped 1. svtovou vlkou v blzkosti dolu Elisabeth, mla podl na elektrifikaci severozpadnch ech dnes je to ze 60% teplrna, kter zsobuje st a Dn, ze 30% elektrrna. Historick objekty z roku 1913 jsou przdn, majitel uvaoval o demolici, te je zde varianta rekonstrukce pro poteby industrilnho muzea. Elektrrna m vhodnou polohu pi sjezdu z dlnice D8, navc v blzkosti vznik zatopenm velkolomu jezero Milada, uren k rekreaci. Muzeum usiluje tak o prezentaci s clem mt podl na uvdomovn si regionln identity obyvatel, projekt steck NEJ

Zk steck NEJ, mezinrodn ohlas nejvtho trpaslka, akce z roku 2004 ke 150. vro narozen Ferdinanda Maresche, jeho tovrna na keramiku byla jednou z nejstarch na svt (vyrbla mj. sidrolitov zahradn trpaslky) vh co se te sponzorsk podpory muzea ze strany prmyslovch podnik: nadstandardn vztahy mme s Drinks Union, velice pjemn byla konference na tma severoesk pivovarnictv. Obecn plat, e muzeum podporuj spe mal a stedn podniky maj zjem, aby regionln historie oboru se zachovala, nap. stipendia, kter poskytuje Collegium

Bohemicum doktorandm UJEP z oboru regionln historie, tma esko-nmeck historie, tak na n se sloili mstn podnikatel, mal a stedn firmy co byla zsluha pan editelky Mouralov. Setuza i Spolchemie nejsou a tak naklonny, ta pm finann podpora je slab to je vdy zleitost nadenc, pan Logrov a pana Ryte, kte se daj strhnout ke spoluprci m vt firma, nadnrodn kolos, tm men zjem o prezentaci historie mk muzeum pro podnik objev nco atraktivnho z historie, a teprve pak si toho podnik zane vit take je musme obchzet, upozorovat na tu hodnotu Nap. Drinks Union (pivo znaky Bezk), zamstnv pednho historika pivovarnictv u ns z plzeskho pivovarskho muzea, kter m za kol obchzet nap. burzy, shromaovat archivlie a dokumenty z tch nkup pak jako reklama slou k vzdob pro s znakovch hospod vh Setuza je jedna z mla firem, kter si zachovala archiv, deponovala ho v Archivu msta st, (Spolchemie je v Nrodnm archivu) nap. existovalo filmov studio
Prmyslov ddictv steckho kraje 67

pi, existuje tam centrum dokumentace hmotnch pamtek mk kdy u majitel projev zjem, a tac tady jsou, tak zajde do archivu a tam mu vyjdou vstc ty konzultace by mly bt zleitost pamtkovho stavu, jene ten je pedevm od toho, aby se staral o pamtky, co tyto stavby vtinou nejsou, na to, aby poskytoval konzultace, nen personln vybaven je to ideln pedstava, e by i takovouto roli ml splnit. Role muzea je upozornit na hodnoty stavebn, estetick, historick a jin. st bylo prmyslovou metropol, prmysl ho udlal, ale dnes se moc k prmyslu nehlsme, nap. kolegov ze Zubrnick eleznice, kdy li dat Krajsk ad o penze, tak jim ekli, e K nem zjem zviditelovat se jako kraj prmyslu, nem zjem aby nkdo opakoval, e tu byly tovrny, eleznice a pstavy, to nen pn K na cokoli jinho penze dostat mou Nememe se tvit, e tu dn tovrna nikdy nestla, ale pihlsit se k tradici, to je dnes problm, bude to podobn asi jako v Ostrav jj je to jaksi zvrcen krsa, je ale teba lidem kat, a si toho v, e je to bjen

vc ne e je chceme zbavit jedn vrstvy podvdom, a stavt ped n na vbr, ta prost otzka chcete t v prod nebo ve fabrice? to je super demagogie mk stavt turistick ruch jen na prod, nememe si hrt na Krkonoe prmysl udlal tenhle region a jedna z cest je prodvat prmyslov ddictv jako turistickou atrakci, udlat z nj lkadlo, magnety jj to tady taky me vzniknout skanzen, vesnika pro Praky, tenhleten romantismus, bacha na to mk musme pesn definovat, pro tovrnu nebourat, pro ji nezuitkovat jako teba star vozovna tramvaj Bukov, pestavn na prodejnu Meinl mp tma, kter bych zde chtl podtrhnout pedevm, je problm pamti. V tomto okruhu diskutujcch zastupuji pravdpodobn dva jevy: sbratele (dat) a praktikujcho architekta. Sebran data naleznete na aussig.mysteria.cz a www.usti-aussig.net,

Schichtovch zvod, produkovalo adu reklam lbu otzka zaloen centra prmyslovho ddictv stecka? Poskytovn konzultac, co je hodnotn a co nen vh historick komunita v st zahrnuje tyi instituce, Archiv msta st, Muzeum msta st, NP a UJEP takov snahy by mla zasteit univerzita, kter m odborn kapacity, kde se na katede historie specializuj na regionln a stavebn historii, na pamtkovou
68 Prmyslov ddictv steckho kraje

realizace v rmci kancele 3+1 architekti na www.31architekti.cz. Mezi architekty jsem (v rmci polarizace) na plu poteby kontinuity, nebo: navy z bezdvodn diskontinuity. Nijak m nefascinuje diskontinuita, snad mon teoreticky, ale prakticky, v souasnch vizuln rozloench obcch a mstech, m bav vytvet mon klidn i iluzivn i

nepirozenou, teba nesmyslnou doslovnou kontinuitu. Proto v industrilnm mst st, jeho jsem plodem, mm potebu navzat na existujc, nebo ji klidn i neexistujc minulost. Produktem tto poteby je zmiovan web, vlastn prun sklad, nepln Mendlejevova tabulka, mka, teoretick zzem, server pamti. Oproti knize je jeho vhodou monost okamitho publikovn i neplnch dat. Psychoanalyticky by lo vznst nmitku, e poteba pamti je jakousi berlikou, hybnm manvrem ped pocitem vykoenn, protzou pro chudky, e siln ji nepotebuj. V nem me bt tato teze pravdiv, nicmn bych se pokusil pomoc t tez k diskusi podvat se na pam jet z jinch hl pohledu: Pam je otroctv, neexistujc pam je smrt zaiva pam je svazujc a obsedantn svmi nemnnmi obsahy, kterm nememe uniknout, i kdy ns u vbec nebav a nemme chu se jimi zabvat, naopak ivot bez pamti je sri vzruch, tknm, kter je vlastn smrt mozku. Je nutn si uvdomit, e oba pstupy k pamti jsou legitimnmi monostmi. Co je ovem nesporn, e sebeintelektulnj dvody pro smazn pamti kon v barbarstv a demonstraci primitivnosti, nejsou schopny dlouhodob udret vy stupe kultury. Naopak

uchovvn veho vede k otroctv danosti. Zboen nahradit srovnateln kvalitnm asto v realit u architektury dochz k mazn pamti z praktickch dvod poteba msta pro nov vci nikoliv proto, e bychom ji chtli clen smazat. Novostavby jsou pot nzornm ukazatelem rovn kultury. Nov objekt vroby pryskyic ve Spolchemii ale i nov stavby v Setuze jsou dobr, rovn myslm srovnateln s objekty pvodnmi. Hor je podle m situace ve mst, kde vtina po revoluci demolovanch budov nebyla nahrazena srovnatelnou kvalitou, nemluv o rovni oprav a rekonstrukc. To vak nestr otzky nad nebvalm rozsahem plonch demolic ve Spolchemii, jakousi ppravou volnch ploch. Co lovk nezn, to se mu snadno ni obnova pamti je problematizac destrukce. Pokud lovk ni nco, co zn, k emu m vztah, nemv z toho dobr pocit. Nelze ji zniit vc bezmylenkovit. Pichzej vahy, pehodnocovn, vitky svdom apod. Pokud bychom peli z roviny vc do roviny ivch bytost, minimln od doby holokaustu/oa je znmo, e snze se zabj 10 000 neznmch lid ne jedna i dv osoby blzk. Podobn je to s domy. Jsem pro uchovn, nebo pro smazn pamti? Kdy u existuji, mm potebu lpt na pamti, ale
Prmyslov ddictv steckho kraje 6

radji bych ji smazal a zachrnil se v neexistenci. Zkusme si nic nezastrat a podvat se na tuto problematiku neutrln. Jak zrove respektovat lidi, kte si mysl, e pam

nebo pesunout chemiku za msto pedpokldme-li, e v chemice je zamstnno 4000 lid, tak si kladu otzku, zda je nosn pesunout ji za msto a nechat lidi jezdit auty a vechnu dopravu, nechat zamoovat dol, nebo msto zstane utaen, bude tam pod vroba, nestanou se z toho dal Holeovice nebude tam chemie ale sofistikovanj vroba - ale jak to naprogramovat? ls pbh konkrtnho prmyslovho arelu, tma Severoesk armaturka (viz text pspvku) Troku se vracm k t diskuzi. Nechtl jsem do n zvrem zasahovat. Nedovedu si pedstavit msto st nad Labem (a celou republiku), jako ekonomick prostory, zamen na sluby. Lid si mus nejprve na sluby vydlat a to asi nepjde jinak, ne nco vyrbt, tvoit, ne pouze obchodovat (neboli pehazovat nco z hromady na hromadu). No a cizinci, ti maj svch kvalitnch a atraktivnch slueb dost, je tk vymyslet nco jet atraktivnjho, aby pro to jezdili do st nad Labem. Sluby, to je typick odvtv, kde mus adovat, v nkterch kruzch tak oblben, neviditeln ruka trhu, mtralka. Bu jsou sluby poteba nebo ne

t pokud se mme bavit o monostech zachovn prmyslovho ddictv ve mst, musme trvat na platnm zemnm plnu, to je to nejdleitj dejme tomu, e chemika z 19. stolet se pesune, zstane przdn brownfield, to neznamen ale, e se mus totln zlikvidovat, pam msta m bt zachovna, tebae m vyrst nov centrum vh pro ty co nejsou z st, dv aktuln afry brownfields: palivov kombint n, kter zpracovval hnd uhl, v 90. letech zanikl. Pak tam mlo bt letit, golfov hit te to vykoupil EZ a postav tam tepelnou paroplynovou elektrrnu, vrt se tam obrovsk kolos jj to je ta pam! vh a druh ppad brownfields, pozitivnj moment, oputn arel Masarykovy nemocnice. Vznikal od konce 19. stolet, jsou tam hodnotn funkcionalistick stavby z 20.30. let. Nov nemocnice byla ale postaven jinde a te arel zskala univerzita, vznikne

nem vznam (nap. plon asanace msta st n. L. za socialismu, souasn asanace ve Spolchemii) a zrove ty, kte si mysl, e pam vznam m? pv pklad z Dna: jdro msta je mal, oprauje se pedevm zmek, kostel ale prmyslov zna Rozblesy? jj kdybych si ml klst otzku, zda zachovat ve mst brownfields a zachovat tu strukturu,
70 Prmyslov ddictv steckho kraje

kampus. UJEP je jednm z nejvtch zamstnavatel v st (asi na 3. mst), jak externch tak internch zamstnanc, m 11 000 dennch student Pokud se pln poda, je to nejvt nboj pro msto, dv mstu smr vvoje na ticet let dopedu mp ve mst maj lid t a vyrbt. Pokud se stane njak katastrofa, mme zahynout na to, co jsme si sami vyrobili. Mm dojem, e nen sprvn odvst nco pinavho za msto a kdy to bouchne, tak je to jedno, zemou jenom brouci, zvata a rostliny Nemyslm si, e by to tu zkrachovalo a odelo. U Setuzy to je mon, ale Spolchemie se mi jev jako pomrn iv, e by peila i rozpadl na jednotliv provozy t nejvt problm je, e msto aby msto samo plnovalo, tak ek co se stane, jen se dv co se tam dje, a to je pesn ppad Kladna, kde iveln se rozparceloval brownfield na mal kousky, kde si kad dl co chce pv specifika mst st a Dna jsou v kontrastu dramatick krajiny, okolnch hor a zkho

dol, kde je prmyslov arel velkch rozmr, eleznice, silnice pevn hmotn hranice, a je otzka konkurenceschopnosti, kam m msto rst? Urit v budoucnu budou velk tlaky na uvolnn pozemk v centru r mnoho problm, o kterch byla e, zpsobuje absence urbanismu, urbanismu jako disciplny nebo instituce. Pokud sledujete sveep postoje naich politickch piek, napklad mstskch politik, konkrtn v Praze, tak zjistte, e oni na existenci urbanismu dn zjem nemaj. Urbanismus je pro n relikt socialismu, kter brn svobodnmu podnikn pitom by vyeil tyto

problmy. Existuje ale instituce, kter m njakou konkrtn pedstavu o mst a tou je pamtkov pe. Mon to asi peenu, ale pamtkov pe by nejradi nechala vechno tak jak je, pamtkov pe je konzervativn, sama si nepeje zmny a stv se tak pedmtem politickch tok, neexistuje vt neptel svobodnho podnikn a rozvoje, ne je pamtkov pe. Ona je slab, nedoke ty sv touhy a cle srozumiteln zdvodnit. To, co tu kal pan architekt Pral, zda vbec mme mt pam, tak to je pesn problm pamtkov pe. Pamtkov pe ztratila svj tos, kter za socialismu mla. Tehdy jsme se vichni na ni dvali jako na takov nstroj zchrany ped nekulturnost, ped neptelem, kterm byl ten papal ed tak to j nemu pet, dneska je tu msto papale investor. Pamtkov pe je v souasn dob v rozkladu a nev se, co s n bude, a nap politickm spektrem jde nzor, e pamtkov pe je brzda Dleit tak je, jak arely brownfieldy vnm veejnost jj to je vbec problm tchto profes, mluvm o naich adch pamtk je konzerva, urbanista bolevik a architekt socha, kter
Prmyslov ddictv steckho kraje 71

si stav pomnk za ciz penze, to bychom se mli dohodnout a neobtovat tady ostatn jedna vc je pamtkov ochrana jako hodnota pamti, ale je dal hodnota, o kter se mluv prv v zemnch plnech a to je veejn zjem. Prvn doloit, co je veejn zjem, je velmi sloit. Veejn zjem je dohoda, je to kultura, spolen cl pv tady je na jedn stran veejn zjem a na druh nzor odbornka

vh kvli veejnm zjmu napklad stoj stavba dlnice Prahast nad Labem, to je spor politik, ministerstva ivotnho prosted a ministerstva dopravy, veejnosti se nikdo nept. Na sask stran bylo v kad obci referendum, od ns se tam na to jezdili dvat pu nejdleitj je zkuenost, napklad pevzat ze zahraninho projektu Working Heritage, kde se stanovily ti aspekty prmys-

lovho ddictv a jeho zachovn, revitalizace: zaprv metodick sil podle obecn platnch kritri vetn stavebn-historickch przkum, zadruh smyslupln zchrana, kam spad i cel 20. stolet a zatet nov vyuit pklady geniln svou jednoduchost, nap. strategie Roubaix msto kultury Jedn se zkrtka o hledn a nastaven uritch pravidel, syntzu vech zkuenost mk dkuji za shrnut na zvr

72

Prmyslov ddictv steckho kraje

Prmyslov ddictv steckho kraje exkurze


V den konference se uskutenila prohldka dvou nejdleitjch steckch tovren, Setuzy (Schichtovch zvod) a Spolchemie (Spolku pro chemickou a hutn vrobu). K promn st nad Labem v prmyslov msto dolo a po roce 1850, kdy byly splnny zkladn podmnky prmyslovho rozvoje msta: levn zdroj energie a dobr dopravn spojen. V okol se tilo hnd uhl ji od poloviny 18. stolet, ale vyvelo se po Labi do Nmecka, kde zsobovalo tamn cukrovary a dal prmyslov odvtv. Od 20. let 19. stolet je vyuvala i domc vroba, tak cukrovarnictv, jeho se stecko se temi rafineriemi (pi Prask ulici, v Netmicch a Krsnm Bezn) stalo ped koncem 19. stolet vznamnm centrem. Vt vznam pro pemnu st n. L. mla eleznin doprava. Spolenost Rakousk

sttn drhy VdePrahaPodmokly Drany zprovoznila sek Prahast n. L. v jnu 1851 a rychle nsledovaly dal trat. S propojenm eleznin a vodn dopravy se z st n. L. stal vznamn dopravn uzel pitahujc podnikatele, poboky zde zakldaly banky a obchodn domy. Prvn prmyslov podniky vznikaly jet na zem historickho msta, jejich zakladateli byli pevn podnikatel ze sousednho Nmecka. V roce 1843 piel z Meerane v Sasku C. G. Wolfrum, kter zaloil barvrnu ve Velk Hradebn ulici, kde od roku 1852 pracoval prvn parn stroj na zem msta. V roce 1887 svj podnik penesl na pomez st n. L. a Pedlic, kde zdil modern vybavenou tkalcovnu vlnnch ltek. Vedle textilek zahjily provoz ped rokem 1850 jet dal podniky, nap. tovrna na vrobu siderolitu (speciln druh keramiky), kterou zaloil v roce 1841 Adolf Bhr z Pirny. Po Bhrov smrti firmu pevzal jeho ze Johann Maresch a od roku 1890 pak jeho syn Ferdinand, kter ji proslavil vvozem zahradnch trpaslk do ady evropskch i zmoskch zem. Roku 1859 Louis Eckelmann spolen se svm bra-

trem Hermannem postavili v Krsnm Bezn lihovar a drornu, kter se pozdji pod nzvem K. k. Spiritus- Presshefe- und Liqueur Fabrik staly majetkem rodiny Wolfrum. Specialitami, dodnes vyrbnmi, byl likr Kltern tajemstv, a pozdji oblben Star mysliveck. Spolek pro chemickou a hutn vrobu, zaloen v roce 1856, byl prvn velk prmyslov podnik postaven mimo msto. Byl od potku nejvt chemikou monarchie a svou vrobou ovlivnil i skladbu prmyslovch podnik v st. Jeho vstavbou vznikla nov prmyslov zna, kde nalo sv umstn nkolik destek dalch podnik. Z msta textilu se stalo msto chemie. literatura
Frantiek Cvrk Petr paek, Prmyslov vvoj st nad Labem v letech 18301945, in: Kristina Kaiserova Vladimr Kaiser (eds.), Djiny msta st nad Labem, st nad Labem 1995, http://www.usti-nl.cz/dejiny

Prmyslov ddictv steckho kraje

73

ITINER EXKURZE
st nad Labem Schichtovy zvody Spolek pro chemickou a hutn vrobu Pedlice prmyslov pedmst Stekov Masarykovo zdymadlo Lovosice Typov obiln silo 10 000 t Tovrna na strojen hnojiva Bystany Brati Grohmannov, pdelna bavlny a barevna Teplice FAB, tovrna na jemnou mechaniku Hrob Moldavsk horsk drha Mitscherlich & Sohn, vigoov pdelna Litvnov Pdelna bavlny a tkalcovna Marbach & Riecken Pdelna bavlny E. G. Pick & Comp. Zvody na vrobu pohonnch hmot v Sudetech, a. s. Dl Julius III. 75

88

91

95

98

102

ST NAD LABEM

Schichtovy zvody
Schichtov zanali v Rynolticch, budova tovrny zde stoj dodnes u elezninho ndra. Georg Schicht zaal vyrbt mdlo ve sklep rodinnho domku roku 1848. Roku 1878 pedal podnik svm tyem synm, Johann se stal pozdjm zakladatelem steckho podniku. Tovrnu v dnen sti msta

st n. L.-Stekov tvoily v roce 1882 dv budovy s jednm komnem, klnou a nkolika povozy. Roku 1885 nastal prudk rozvoj podniku: krom mydlrny se rozil o svkrnu, provoz na zpracovn palmojdra, vrobu vodnho skla, kartonku, stearinku, glycerinku, strojrnu a kovrnu. Souasn byly zzeny vleka, vodrna na Labi, vlastn elektrrna slouc i veejnmu osvtlen, firma vlastnila tak uheln doly. V roce 1906 byla zaloena fililka v Moravsk Ostrav,

Hlavika firemnho dopisnho papru, archiv VCPD.


Prmyslov ddictv steckho kraje 75

Jaroslav etelk, Pohled na arel tehdejch Schitovch zvod, 1925, olej, pltno, cca. 300700 cm, a. s. Setuza, repro archiv spolenosti Setuza obraz je umstn v zasedac mstnosti spolenosti.

z Rynoltic se stal pobon zvod. Johann Schicht patil ve sv dob k nejznmjm prmyslnkm. V roce 1898 mu byl udlen titul csask rada. Ctil duchovn odkaz L. N. Tolstho, byl vegetarinem, odprcem alkoholu a kouen. K potrn alkoholismu chtl pispt tm, e nejprve v Rynolticch, pak
76 Prmyslov ddictv steckho kraje

i v st zaal s vrobou ovocnch v Ceres saft. Roku 1906 se rodinn podnik zmnil na akciovou spolenost, ml 1 880 zamstnanc. Prvnm presidentem spolenosti byl Johann Schicht, po jeho smrti v roce 1907 syn Heinrich. V roce 1911 byla uvedena do provozu ztuovna umlch tuk, prvn na

evropsk pevnin vbec a tvrt ve svt jejich konzumace mla nahradit uvn tuku zvecho. V nsledujcch dvou letech byla postavena nov kotelna s komnem, nejvym v tehdej monarchii. Souasn byla dokonena sprvn budova. Po rozpadu Rakouska-Uherska zdila firma Schicht

vrobn a prodejn spolenosti, nap. Radion Stekov, Sana Praha, Elida Stekov a vynakldala znan prostedky na reklamu. Ke stlm odbratelm mil Schichtv kalend, Schichtv posel, pohdky pro dti. Pe o zamstnance zahrnovala zvodn jdelnu (1894), zvodn knihovnu (1905), mateskou kolku (1914). V sousedstv tovrny se stavly obytn domy s byty pro zamstnance. V roce 1931 byly oteveny lzn s baznem (dnen Lzn dr. Vrbenskho), kter slouily nejen zamstnancm, ale i veejnosti. literatura
Iva Krlov, Tukov prmysl Schichtovy zvody, in: Kristina Kaiserov Vladimr Kaiser (eds.), Djiny msta st nad Labem, st nad Labem 1995, http://www.usti-nl.cz/dejiny.

Pvodn budovy v zpadn sti arelu, 2008, foto Benjamin Fragner.

Prmyslov ddictv steckho kraje

77

Vchodn st arelu, mydlrna, 2006, archiv spolenosti Setuza.

78

Prmyslov ddictv steckho kraje

Spolek pro chemickou a hutn vrobu v st nad Labem


Spolek nesl pvodn nzev sterreichischer Verein fr chemische und metallurgische Production (Rakousk spolek pro chemickou a metalurgickou vrobu), po vzniku eskoslovensk republiky Spolek pro chemickou a hutn vrobu v st nad Labem. Poloha zvodu u Labe nad stm eky Bliny byla dleit jak z hlediska dopravy surovin i prodeje, tak z dvodu vyuit vodnho zdroje pro chemick provoz. Dleit bylo i eleznin spojen hlavnm dopravnm tahem z Prahy pes st nad Labem a Podmokly do Dran v Sasku (v provozu od roku 1851), a stecko-teplickou drhou smrem do severoeskho hndouhelnho revru. Poloha blzko nmeckch hranic byla vhodn kvli psunu soli jako zkladn suroviny ze stafurtsk pnve u Erfurtu. Oblast severnch ech s rozvinutm textilnm, sklskm a keramickm prmyslem patila k vznamnm odbytitm chemickch produkt. Spolek byl zaloen jako velk akciov spole-

nost, jejmi akcioni byli pslunci lechtickch rod, vznamn prmyslnci, banki a dopravn podnikatel. Vroba byla zahjena v roce 1857. Vybavenost a rozsahem vroby byl Spolek ji v roce 1870 nejvznamnjm chemickm podnikem celho RakouskaUherska. Hlavn slokou sortimentu byla soda spolu s vrobou kyseliny srov, sulftu, kyseliny chlorovodkov a chlorovho vpna. Soda se vyrbla Leblancovou metodou. Spolek byl prvnm prmyslovm zvodem Rakouska-Uherska s vlastn laborato k ovovn kvality surovin a vrobk a k vlastn vzkumn prci. Velkm spchem bylo vyeen technologie vyuit sodovch kal tzv. Schaffnerovou metodou, kterou v roce 1863 vypracoval Max Schaffner, pozdj generln editel a pedseda sprvn rady Spolku. V roce 1882 uzavel Spolek prvn vznamnou mezinrodn dohodu o spoluprci se znmou firmou Solvay & Cie v Bruselu pi zavdn vroby sody pavkovm zpsobem, tzv. Solvayovou metodou. S touto firmou se pak Spolek mj. podlel na vstavb tovrny na vrobu sody v nedalekch Netmicch v roce 1905. Objem vroby a sortiment vrobk se spn rozvjel, v 80. letech byl Spolek ji rozlehlm vrobnm arelem, lennm ulicemi, kter byly pojmenovny vtinou podle charakteru

Pohled na arel Spolku pro chemickou a hutn vrobu, Album der Industrie des Reichenberger Handelskammer-Bezirks, 1858.

vroby a zeteln oznaeny jako ve mstech. Rostl i poet zamstnanc, v roce 1885 to bylo 1500 dlnk. Roku 1868 se stavly prvn dlnick domy i matesk kolka pro 6070 dt. Na pelomu 19. a 20. stolet arel Spolku zabral 70 ha a byl pmo spojen s steckoteplickou eleznin trat. Nad nm se tyilo 60 komn, z nich nejvt do vky 70 m pi prmru 3 m. V arelu bylo celkem 14 kotelen a 46 parnch kotl, vlastn zvod na vrobu keramickho zbo i vodrna. Zvodn plynrna zajiovala i osvtlen msta. Po
Prmyslov ddictv steckho kraje 7

Pohled na arel Spolku pro chemickou a hutn vrobu, barevn litografie, grafick stav Herzog & Wavrik, Meissen 1904.

80

Prmyslov ddictv steckho kraje

eleznin skladit, 2008, foto Petr Vorlk.

Nejnovj budova arelu provoz Polyestery, foto archiv Spolchemie.

vzniku eskoslovensk republiky byla jednm z hlavnch problm nostrifikace akci. Teprve v roce 1930 ivnobanka zskala jejich vtinu a dr. Jaroslav Preiss se stal presidentem sprvn rady Spolku. V letech 19211929 byl editelem steckho zvodu Dr. Fritz Ntzli, chemik z Curychu. Roku 1930 byla postavena nov sprvn budova (tzv. mrakodrap), kter slou svmu elu dodnes. V mezivlenm obdob narstal poet kartelovch smluv

a sloitost propojen Spolku s dalmi chemickmi firmami v eskoslovensku i v zahrani, nap. s nmeckm trustem I. G. Farbenindustrie, pod jeho zen Spolek po okupaci od roku 1939 spadal. Na konci vlky byl steck zvod v dubnu 1945 bombardovn (spolu s blzkm ndram) a siln pokozen. Spolek patil mezi ty chemick podniky, kter byly znrodnny dekretem presidenta republiky 101/1945.

literatura
Jana Engelov, Spolek pro chemickou a hutn vrobu, in: Kristina Kaiserov Vladimr Kaiser (eds.), Djiny msta st nad Labem, st nad Labem 1995, http://www.usti-nl.cz/dejiny.

Prmyslov ddictv steckho kraje

81

Pedlice
Pedlice jsou pkladem racionln budovanho prmyslovho pedmst, jeho struktura je zaloena na pravohlm rastru ulic, protkanm vjovit se rozvtvujcmi vlekami. Z dodnes dochovanch prmyslovch budov:

Carl Wolfrum, tkalcovna, apretura a barevna


st nad Labem-Centrum p. 3403, 3410, 3416, ulice Textiln, Na luhch, Tovrn 1887, 1910, Alwin Khler & Co., Bruno Bauer Tovrna na vlnn zbo, zaloen v st roku 1843 v Hradebn ulici, vyrbla nejprve vlnn nebo polohedvbn dmsk atovky. Roku 1887 byla postavena nov tkalcovna v dnen ulici Na luhch a roku 1910 barevna. Po prvn svtov vlce pak firma Alwin Khler provedla etovou skeletovou elezobetonovou budovu v Textiln ulici (p. 3403) podle projektu Dr. ing. Bruno Bauera.
82 Prmyslov ddictv steckho kraje

Etovka v Textiln ulici, 2008, foto Luk Beran.

literatura
C. Wolfrum Schafwollwaren-Fabrik, Aussig, Die Gross-Industrie sterreichs, Wien 1910, dl 4, s. 70. Kristina Kaiserov Vladimr Kaiser (eds.),

Djiny msta st nad Labem, st nad Labem 1995, http://www.usti-nl.cz/dejiny.

Carl Georg Wolfrum (18131888) ze Saskho Meerane se po zskn rakouskho sttnho obanstv angaoval v mstsk rad, labsk plavb a vstavb msta, byl lenem komise libereck obchodn a ivnostensk komory pro vypracovn novho obecnho zzen. Roku 1857 zaloil mstn noviny Aussiger Anzeiger. V letech 18651874 stl v ele okresnho zastupitelstva, roku 1871 se po smrti hrabte Alberta Nostice stal presidentem stecko-teplick drhy.

Schffer & Budenberg G. m. b. H., Armaturka


st nad Labem-centrum p. 1588 a 3436, Teslova ulice 2 1899, 19311933, Alwin Khler & Co.
Pohled na tovrn arel kolem roku 1930, Archiv msta st n. L.

Firmu zaloil mechanik Bernhard Schffer se svm vagrem Christianem Friedrichem Budenbergem v Magdeburgu pot, co si nechal patentovat systm membrnovho manometru. Roku 1899 zahjili provoz pobonho zvodu v st a z te doby pochz hlavn vrobn budova a rozlehl shed. Vyrbli ventily, kohouty, manometry, pumpy apod., vrobky prodvali prostednictvm

firmy Waldek & Wagner. Od roku 1931 potom Khlerova stavebn firma realizuje budovy mont pi Jaten ulici a slvrnu ed litiny na pikoupen jin sti pozemku pi ulici U vleky. Tehdy zde ji pracovalo pes 400 lid. literatura
Kristina Kaiserov Vladimr Kaiser (eds.), Djiny

msta st nad Labem, st nad Labem 1995, http://www.usti-nl.cz/dejiny. - http://de.wikipedia. org/wiki/Bernhard_Sch%C3%A4ffer

dOkumentace
Stavebn archiv st nad Labem

Prmyslov ddictv steckho kraje

83

Globus-Werke, tovrna chemickch vrobk


st nad Labem-Kle p. 192, Jaten ulice 19091911, Franz Schnelle, Erlebach & Lichtenecker Firma Fritz Schulz jun. G. m. b. H., znm pod obchodnm nzvem Globus-Werke a sdlc v prmyslov tvrti Lipska Plagwitz, pemstila svou poboku do st nad Labem z Chebu. Trojpodlan ttraktov zdn budova se elezobetonovmi stropy podl ulice Jaten, stejn jako jej vedlej kdlo smrem do dvora a samostatn stojc kotelna, byly postaveny stavebn firmou Erlebach & Lichtenecker podle pln lipskho inenra Schnelleho (Technisches Bureau fr Fabriks- und Betriebsanlagen) z kvtna 1909. literatura
Wiener Bauindustrie-Zeitung XVI, 1909, Der Bauinteressent s. 292., http://de.wikipedia. org/wiki/Fritz_Schulz_jun._AG

Globus-Werke, 2008, foto Luk Beran.

dOkumentace
Stavebn archiv st nad Labem

84

Prmyslov ddictv steckho kraje

Mstsk jatka
st nad Labem-Pedlice p. 1892, Jaten 6 19261928, Josef Hennings, Alwin Khler & Co., N. Rella & Neffe Aussig, Wilhelm Stohrer Maschinenfabrik Leomberg strojn zazen Jatka byla postavena podle upravench pln stuttgartskho architekta Josefa Henningse z ervna 1926 na zklad vsledku veejn soute. Dokonena byla 1. jna 1928. literatura
Kristina Kaiserov Vladimr Kaiser (eds.), Djiny msta st nad Labem, st nad Labem 1995, http://www.usti-nl.cz/dejiny.

dOkumentace
Stavebn archiv st nad Labem
Jatka po dostavb, album Alwin Khler & Co., Archiv msta st n. L.

Prmyslov ddictv steckho kraje

85

Skladit
st nad Labem-Pedlice p. 364, ulice U skladit Budovu zadala Lagerhausgenosseschaft Aussig stavebn firm Alwin Khler & Co. patrn nkdy na pelomu stolet. Budova ptipodlanho skladit je vborn dochovna.

Skladit, 2008, foto Luk Beran.

Rakousko-uhersk kyslkov zvody


st nad Labem-Pedlice p. 421, ulice U skladit V sousedstv skladit se nachz tak budova tovrny na vrobu kyslku a technickch plyn p. 421 z roku 1912, pozdj firmy Hydroxygen A. G.

86

Prmyslov ddictv steckho kraje

Masarykovo zdymadlo
st nad Labem-Stekov 19241936, Frantiek Vahala S mylenkou vyut vodn slu Labe piel ji roku 1905 Dr. Emil Kolben, kter navrhoval postaven vysokho zdymadla a hydroelektrrny. Uskutenn projektu vak oddlila vlka. Vodn dlo bylo nakonec realizovno Komis pro kanalizovn ek Vltavy a Labe v letech 19241936 podle nvrhu architekta Frantika Vahaly. Zdymadlo, kter bylo roku 1928 nazvno Masarykovm, tvo posledn stupe na

labsk vodn cest. Je tvoeno jezem, plavebnmi komorami pi pravm behu a elektrrnou s rybm pechodem na behu levm. Konstrukce a strojn zazen obou plavebnch komor dodala akciov spolenost KD a stavbu provedla firma Brati Prilov a spol. Horn vrata mal komory byla zadna firm Rainberg v Pardubicch, elektrick zazen dodaly kodovy zvody. Vka vzdouvac stavby od zkladu je 17 m, dlka v korun 230 m. Je chrnno jako kulturn pamtka. literatura
Zprvy veejn sluby technick VIII, 1926, s. 97. Zprvy veejn sluby technick, jub. slo k 28.jnu 1928, s. 2. Technick obzor XXXVII,

Frantiek Vahala, zkres zdymadla do fotografie, kolem roku 1924, Archiv NTM.

1929, s. 433438. Technick obzor XL, 1932, s. 2627, 3741. Technick obzor XLI, 1933, s. 165169, 19195, 250253. Zprvy veejn sluby technick XV, 1933, s. 170. Zprvy veejn sluby technick XV, 1933, s. 228231. Zprvy veejn sluby technick, XIX, 1937, s. 323. rka Jiroukov, Zdymadlo Stekov na Labi, (vzkumn pasport, uloen ve VCPD VUT v Praze), Praha 2003.

dOkumentace
Archiv Povod Labe, Archiv architektury NTM fond Vahala.
Prmyslov ddictv steckho kraje 87

LOVOSICE

Typov obiln silo (Reichstypensilo) 10 000 t


Lovosice, ulice U zdymadel, na parc. . 873 19391940, stavebn firma H. W. Lange u. Co., Hamburg-Altona Na zklad rozhodnut skho ministerstva pro vivu a zemdlstv bylo na levm behu Labe postaveno v letech 19391940 typov silo na obil. Stavbu provedla firma H. W. Lange u. Co., Hamburg-Altona, v tradici spek hamburskho Speicherstadtu. Typov projekt patrn vypracovala SukaSilo-Bau, projekn kancel a podnikatelstv Mnichov pro spolenost Sudetenspeicher Sudetendeutscher Speicher und Speditionsbetrieb Bodenbach (Podmokly). O umstn sila se vedla obshl edn korespondence. Nejvhodnjm mstem se jevilo pekladit pstavu pi dolnm plavebnm kanle lovosickho zdymadla, postavenho v letech 19111919. V inundanm psmu vak musel bt vybudovn sokl v dostaten vi nad hladinou eky. Podle obnku zvltnho zmocnnce pro veden staveb pchar (Reichsspeicherprogramm) se ml
Jihovchodn pohled, 2008, foto Ji Sedlek.

pouvat ke stavb vysoce kvalitn elezobeton, zato cihlami se mlo etit. Tinctipatrov silo je asymetricky rozdleno strojn v na dv sti. V prav (od eky) se nachz dvanct osmibokch elezobetonovch zsobnk (43 ady, prmr asi

88

Prmyslov ddictv steckho kraje

Pdorys prvnho podla, 1939, fond ONV Lovosice, kt. 101.

6 m, na vku 8 pater), lev je pepatrovan a proveden jako elezobetonov skelet s hibovmi stropy. V prostedn sti je dopravn a odvtrvac zazen, v pzem plynovac komory, podkrov slouilo pravdpodobn jako surna. Pl sila je vyzdn z pohledovch cihel. K silu byla protaena vleka z pstavn drhy, nad eku vede dopravn mstek.

Po vlce silo pelo pod sprvu sted pro hospodskou a zemdlskou vrobu, pot Severoesk mlny n. p., souasnm majitelem je Podravka Lagris, a. s.

dOkumentace
SOA Litomice Lovosice, fond Landrat Litomice, kt. 685 a fond ONV Lovosice, kt. 101.

Prmyslov ddictv steckho kraje

8

Tovrna na strojen hnojiva a esk tovrna na uml hedvb


dnes Lovochemie, akc. spol., len skupiny Agrofert Lovosice, Tereznsk ulice 57 V roce 1868 August Schramm spolu s hamburskou spolenost Alfred Nobel a spol. zaloil prvn tovrnu na vrobu dynamitu v echch, v rokli vedouc od Zmk k Vltav v Praze 8-Bohnicch. Dal chemickou tovrnu zdil v Potorn u Beclavi roku 1882, vyrbla kyselinu srovou a superfosft. Od roku 1891 ji vedl Adolf Schramm, kter tak v roce 1904 zprovoznil jej poboku, tovrnu na strojen hnojiva v Lovosicch. Vrobna kyseliny srov byla pestavna v roce 1949 podle podklad berlnsk firmy Hugo Pedersen, vov budova je pipisovna hruovskmu inenru C. Oplovi. O nkolik let pozdji byla dokonena vstavba prvnho bloku vroby kyseliny dusin a ledku amonnho s vpencem. Tm byl vybudovn na svou dobu rozshl chemick kombint Tovrna na strojen hno0 Prmyslov ddictv steckho kraje

jiva. Slouenm s eskou tovrnou na uml hedvb vznikl v roce 1958 nrodn podnik Severoesk chemick zvody. esk tovrna na uml hedvb systm Elberfeld, a. s., byla postavena roku 1921 v sousedstv Schrammovy tovrny. Zaloilo ji veden steckho Spolku spolu s pedstaviteli nmeckho koncernu Vereinigte Glanzstoff-Fabriken. Od roku 1960 se zde vyrbla viskza a kordov hedvb, vroba zanikla v polovin 90. let 20. stolet. literatura
A. Schramm, Schwefelsure- und KunstdngerFabriken. Lissek Rostok, Themenau Lundenburg und Lobositz a. d. Elbe, Die Gross-Industrie sterreichs, Wien 1908, dl 3, s. 350. - Ing. -al., Prmysl umlho hedvb, Chemick Listy XXII, 1928, s. 187189. http://www.lovochemie. cz/publikace.

Pohled na stedn kotelnu, 2008, foto Luk Beran.

BYSTANY

Brati Grohmannov, pdelna bavlny a barevna


Bystany p. 23, Tovrn ulice 4 19061907, Johann David Ferber V roce 1845 zaloil Carl Grohmann barevnu pze v Lindav. Jeho syn Martin Grohmann zskv roku 1866 ivnostensk povolen na provoz barevny v Bystanech a zakld o rok pozdji s bratry Theodorem a Johannem obchodn spolenost. Pdelnu v secesnm stylu, jej patra o podlan ploe 29 39 metr jsou nesena ocelovou ntovanou konstrukc od firmy Franz Zimmermann ze saskho Werdau, navrhnul teplick stavitel Ferber, kter do roku 1910 provedl tak pzemn edov sl barevny a kotelnu se zdobnm komnem. Textiln stroje dodala firma Dobson & Barlow, Bolton, Lancashire. Zvod vedl a do roku 1940 Arwed Grohmann, pot jej pevzali brati Arwed a Karl Hans Fischerov z Varnsdorfu. Podnik byl znrodnn roku 1945, roku 1950 zalenn do podniku KORDA Horn Litvnov, pot slouil do roku 2005 Elektrotechnickm zvodm Teplice (ETZ).

literatura
Gebrder Grohmann. Baumwollspinnerei und Trkisch-Rotgarnfrberei. Wisterschan und Bensen (Bhmen), Die Gross-Industrie sterreichs, Wien 1910, dl 4, s. 209211. D. evkov, Brati Grohmannov, pdelna a barevna Bystany, 18441946, Invent, 1977, s. 9, ev. . 631.

dOkumentace
SOA Litomice Most, fond 266 Grohmann, inv. jed. 31 a 53, kart. 5 a 6 (plny budovy). Stavitel Johann David Ferber provedl mnoho staveb v Teplicch a okol nap. v dominantn poloze umstn budovy gymnzia (nyn Obchodn akademie) podle nvrhu Adolfa Siegmunda. Podle pln vdeskho architekta Wilhelma Stiassneho z roku 1875 postavil spolu s dalm teplickm stavitelem, Hermannem Rudolphem, v letech 18811882 tak znmou teplickou synagogu. Architektonick een pdelny brat Grohmann je vak jeho vlastn invenc.

Prmyslov ddictv steckho kraje

1

J. D. Ferber, nvrh pran ve, 1906, SOA Litomice Most, fond 266, kart. 6.

2

Prmyslov ddictv steckho kraje

Pdorys prvnho podla, 1906, SOA Litomice Most, fond 266, kart. 6.

Prmyslov ddictv steckho kraje

3

Severn pohled, 2008, foto Luk Beran.

4

Prmyslov ddictv steckho kraje

TEPLICE

Feinapparaten-Bau, tovrna na jemnou mechaniku a optiku


Teplice-Trnovany p. 1201, 1544, 1892, Modlansk ulice 19391940, Dyckerhoff & Widmann AG Podnik byl vybudovn v letech 19391940 jako soust nmeckho koncernu Carl Zeiss Jena s vrobnm programem optickch pstroj a zazen pevn pro vojensk ely. Bezprostedn po skonen vlky byl program rozen o vrobu spotebnho zbo z oboru optiky pod nzvem Meopta, v roce 1949 byl zaloen samostatn podnik Somet, orientovan spe na strojrenskou vrobu. Vedle etovch vrobnch budov (konstrukn elezobetonovch skelet) byla zbudovna pzemn hala dlen zasteen vlcovmi skoepinami. Jde o jednu z 33 staveb, kter realizovala do roku 1945 pro poteby nmeck vlen vroby firma Dyckerhoff & Widmann AG - DYWIDAG, a kter uvaj systm zasteen (Dywidag Schalensheddach), kter pro tuto firmu vyvjel od roku 1932 konstruktr Franz Anton

Dischinger. Plochy vlcovch betonovch skoepin se opraj o obloukov rmov vaznky, vybhajc plynule z nosnch sloup. Obdobn skoepiny zasteuj slvrnu tovrny FAB v Jablonci nad Nisou-Rnovicch (pozdj LIAZ), nebo tzv. halu . 19 v Praze 9-Vysoanech, kter je kulturn pamtkou. literatura
Franz Dischinger Ulrich Finsterwalder, Weitere Entwicklung der Schalenbauweise Zeiss-Dywidag, Beton und Eisen XXXI, 1932, s. 232. V. Dvokov, FAB TEPLICE, Feinapparatenbau,Trnovany u Teplic 19391946, Invent SOA Litomice, pob. Most, 1984, s. 9, ev. . 534.

Prmyslov ddictv steckho kraje

5

Etov budova, 2008, foto Vladislava Valchov.

Etov budovy, 1940, SOA Litomice Most, fond AF 104 FAB, kt. 4.

6

Prmyslov ddictv steckho kraje

Interir dlen, 1940, SOA Litomice Most, fond AF 104 FAB, kt. 4.

Prmyslov ddictv steckho kraje

7

HROB

Moldavsk horsk drha (Krunohorsk eleznice, Teplick Semmering)


eleznin tra . 135, MostMoldava v Krunch horch 18731884, stavebn firmy Novk a Teirich, Schn a Wessely Tra vybudovala spolenost Prasko-duchcovsk drha jako pokraovn kmenov trat Praha-SmchovSlanLounyObrnice Most, hlavnm clem bylo umonit export uhl do sousednho Saska, do Chemnitz. Prvn projekty na propojen Mosteck uheln pnve se Saskem vznikly ji v 60. letech 19. stolet, finann a technick obte vak stavbu pozdrely. sek MostHrob byl oteven 15. kvtna 1877, nronj sek HrobMoldava, pekonvajc vkov rozdl 393 metr, a 6. prosince 1884. Peshranin provoz do saskho Freibergu zapoal 18. kvtna 1885. Musela bt zbudovna ada tunel, skalnch zez, vysokch nsp, most a viadukt. Vysok pile most a viadukt horsk drhy

projektoval eleznin inenr Jan Bydovsk (18351921), absolvent prask techniky, specialista na zakldn mostnch konstrukc. Viadukt v Hrob je 32 m vysok, phradov konstrukce je 130 m dlouh. Ped prvn svtovou vlkou slouila tra pedevm k peprav uhl. V mezivlenm obdob se dle rozvinula peprava prmyslovch vrobk, tra zaali vyuvat i turist. Za druh svtov vlky byla sprva eskho a saskho seku sjednocena, vlaky projdly celou tra MostFreiberg. 8. kvtna 1945 tleso trati obsadily tankov oddly Rud armdy. Peshranin provoz nebyl obnoven, vznam horskho seku do Moldavy upadal. Vjimku tvoil rok 1952, kdy byl do stanice Moldava pepravovn materil pro vstavbu vodnho dla Flje, budovanho v letech 19511964. V edestch a sedmdestch letech 20. stolet byly z dvodu tby uhl nkter seky trati peloeny. Od roku 1998 je sek trati Louka u Litvnova Moldava kulturn pamtkou. Spisovatel Adolf Branald slouil jako vprav ve stanici Moldava v roce 1938, sv psoben zde popsal v knize Valk z Lohengrina.

8

Prmyslov ddictv steckho kraje

Pohlednice, 1910, http://mesta.turistik.cz/foto-hrob.htm.

Mapa moldavsk drhy.

literatura
Bohumil dek ml. Martin aba Jan Urban, Moldavsk horsk drha, Rokycany 1999. (zde petitn mapa) http://www.spvd.cz/, http://cs.wikipedia.org/wiki/
Prmyslov ddictv steckho kraje 

Pil viaduktu, 2008, foto Ji Sedlek.

100

Prmyslov ddictv steckho kraje

Mitscherlich & Sohn, vigoov pdelna


Hrob-Mlny p. 28, 1896 Firma Ing. Alfreda Mitscherlicha sdlila v Teplicch, roku 1896 byla zaprotokolovna poboka v Dolnch Mlnech-Hrob (Grundmhle-Klostergrab). K roku 1923 mla pdelna kapacitu 28 000 veten hnanch parnm strojem o vkonu 1000 HP. Budovy dvou propojench pdelen o celkov dlce tm 140 metr, nesen ocelovou ntovanou konstrukc, dnes prochzej pestavbou na sklady. Charakteristick podoba sprinklerov ve je vsledkem pozdj nstavby. dOkumentace
SOA Litomice, pob. Most, fond 42, kart 1.

Pohled jin, 2008, foto Petra Vinaov.

Prmyslov ddictv steckho kraje

101

LITVNOV

Pdelna bavlny a tkalcovna Marbach & Riecken


Litvnov-umn (Rauschengrund) p. 3, Sokolsk ulice 18291831 prvn budovy, 1896 a 1905 pdelny Hans Tagwerker, Hndel & Francke, Franz Nuska, Ruston & Co. Firmu zaloil a prvn budovy v umenskm dol postavil August Wilhelm Marbach v letech 18291831, pozdji do podniku vstoupil tak Konrad Riecken. Nejstar etov budova, podln typodlan trojtrakt, oznaovan jako star tkalcovna, byl pozdji pestavn a jeho vnitn sloupy a stropy nahrazeny ocelovou konstrukc. edov sl tkalcovny byl postaven podle pln stavitele Franze Nusky z roku 1894. Roku 1895 byl arel peloenm silnice rozen smrem na zpad a postavena men z obou novch pdelen, kterou navrhnul prask stavebn inenr Hans Tagwerker roku 1896 jako trojpodlan budovu, nesenou ji (jako jist jedna z prvnch v naich zemch) ocelovou ntovanou konstrukci 5 7 pol o rozponech 5 6,8 m. Znm lipt architekti Hndel & Franke v kvtnu roku 1905 vyprojektovali vchodn od n,

na mst pvodn pdelny, kter vyhoela, dal budovu, jej obdobn ocelov skelet (6 6 pol o rozmrech 7 5 m) dodala prask Rustonka. Ob stavby provdl litvnovsk stavitel Franz Nuska. V roce 1923 ml zvod kapacitu 36 000 veten, 654 tkalcovskch stav a parn pohon o vkonu 1400 HP. literatura
Adressbuch der Textil-Industrie der Nachfolgestaaten sterreich-Ungarns, ferner Polen und Jugoslavien, Reichenberg 1923, s. 316. B. Kosina, Marbach a Riecken a. s., pdelna bavlny a tkalcovna, umn u Litvnova 18291948, prozatmn inventrn seznam, SOA Litomice, pob. Most, 1967, s. 6, ev. . 642. Danue Pokorn (ed.), Litvnov v promnch asu, Litvnov 2003, s. 160175.

Soubor budov v umenskm dol je pro bavlnstv pelomu devatenctho stolet charakteristick nejen svou lokalizac, ale tak stavebnm vvojem a tsnm spojenm s obydlm majitele. Vysok architektonick rove zejmna dvojice pdelen, jejich progresivn konstrukce a vjimen zachoval stav, a v neposledn ad krsn okoln krajina, pedstavuj siln potencil i pot, co zde byla textiln vroba ukonena. Dnes jsou budovy pamtkov chrnn.

102

Prmyslov ddictv steckho kraje

Situace, 1909, SOA Litomice, pob. Most, fond 283 kart. 8.

ezy star pdelnou, 1896, SOA Litomice, pob. Most, fond 283 kart. 8.

Prmyslov ddictv steckho kraje

103

Jin pohled na star pdelnu, 2008, foto Luk Beran.

104

Prmyslov ddictv steckho kraje

Pdelna bavlny E. G. Pick & Comp.


Litvnov-Horn Litvnov p. 528 a 557, Ndran ulice 19071910 pdlena, 19281933 tkalcovna Bruno Bauer, Pittel & Brausewetter Zklad arelu tvo dv budovy star jin pdelna egyptsk bavlny (maca) p. 528

a mlad severn tkalcovna pro vrobu kordovch ltek p. 557. Prvn byla postavena roku 1907 podle nvrhu Bruno Bauera teplickou pobokou firmy Pittel & Brausewetter jako elezobetonov skelet s pnmi stropnmi prvlaky (9 9 pol o rozponu 4,25 6,8 m) se sprinklerovou a schodiovou v pi protilehlch rozch pdorysu. Roku 1910 bylo zpadnm smrem pistavno dalch sedm pol shodn konstrukce, m budova doshla dnen dlky 103 metry a podlan plochy 4 641 m2. V roce 1923 mla pdelna

kapacitu 120 000 veten, 1950 HP parnho pohonu. Druh budova tkalcovny byla rovn realizovna v nkolika etapch, tou stavebn firmou vt vchodn st, tpodlan elezobetonov skelet (5 13 pol o rozponu 7,6 6,7 metru), slouila vrob ji roku 1928. Roku 1933 byla budova zpadnm smrem prodlouena o dv a pl pole a zskala charakteristick zaoblen nro. Tento celek byl pozdji, patrn roku 1938, zven o patro a doplnn dal, tentokrte pln prosklenou schodiovou v.

Severn pohled na star budovu (pln oprav), 1924, SOA Litomice, pob. Most, fond 273 kart. 10.
Prmyslov ddictv steckho kraje 105

literatura
Adressbuch der Textil-Industrie der Nachfolgestaaten sterreich-Ungarns, ferner Polen und Jugoslavien, Reichenberg 1923, s. 293. D. evkov, E. G. Pick, Horn Litvnov, 18791945, Invent SOA Litomice, pob. Most, 1976, s. 11, ev. . 635.

Zvody na vrobu pohonnch hmot v Sudetech, a. s. Sudetenlndische Treibstoffwerke AG (STW AG)


Litvnov-Zlu (Maltheuern) 19391942, Minerall Baugesellschaft AG Berlin Pro nmeck hospodstv mlo zabrn pohrani velk vznam, protoe podle Hitlerova plnu z roku 1936 mlo bt nezvisl na ostatnm svt v oborech chemickho, strojrenskho a bskho prmyslu. Produkce pohonnch hmot ale nepostaovala zvyujc se motorizaci a vrob vlench letadel urychlen se tedy budovaly hydrogenan zvody, zejmna v licenci IG Farbenindustrie, vyrbjc benzn z uhl. Jednm z nich byl zvod v Zlu, jeho technickou dokumentaci projektovalo pes sto odbornk berlnsk stavebn spolenosti od 28. bezna 1939. Stavbu slavnostn zahjil Konrd Henlein tho roku 5. kvtna, v jnu vznikla akciov spolenost Sudetenlndische Treibstoffwerke, kter

dOkumentace
SOA Litomice, pob. Most, fond 273 Pick, kart. 10 a 13.

Emil Gerhart Pick a pozdji ing. Otto Pick (nar. 1874, majitelem od roku 1926) byli stavebnky nejprogresivnjch budov regionu elezobetonov skelet s parapetnmi vyzdvkami podle projektu Dr. ing. Bruno Bauera byl roku 1907 jednm z prvnch na zem monarchie, kordov tkalcovna pak roku 1928 pedstavuje asnou ukzku funkcionalistick architektury. Budovy stle slou svmu elu od devadestch let spolenosti Schller, kter je rekonstruovala a pedstavuj tak jednu z poslednch a zrove nejvt z pdelen bavlny v esk republice.

z 98% patila koncernu Hermann Gring Werke. Stavenit se muselo neustle odvodovat, stavebn prce, na nich se podlelo pes 3000 pracovnk, mly zpodn. V roce 1940 dorazily na pomoc prvn transporty vlench zajatc, take v kvtnu 1941 arel budovalo asi 15 000 lid 23 nrodnost. V srpnu 1941 byla uvedena do provozu prvn karbonizan pec Rheinmetall Borsig AG, praky na vyprn benznu z karbonizanho plynu a zsobnky na dehet, vodu a olej. Hnd uhl dodvaly okoln doly Hedvika, Robert, Centrum, Quido I IV, Herkules, Fortuna a Minerva. V roce 1942 byla zprovoznna prvn turbna v elektrrn T200 a tak hydrogenace, take 15. prosince vyjel ze zvodu prvn vlak s cisternami syntetickho benznu. Leteck benzn byl expedovn pmo nmeck Luftwaffe, vrobnch porad v Zlu se asto zastoval ministr zbrojn vroby Albert Speer. Pro zamstnance tohoto podniku bylo u Litvnova v letech 19401944 vybudovno sdlit podle rozvrhu berlnskho urbanisty Hermanna Jansena. Spojeneck nlety v kvtnu 1944 a v lednu 1945 zvod tce pokodily. V prvnch povlench dnech byly okamit vyitny karbonizan pece a zprovoznna

106

Prmyslov ddictv steckho kraje

Pohled na arel STW AG, 1943, http://litvinov.sator.eu.

vodrna a kyslkrna, take vroba mohla bt sten obnovena ji koncem kvtna. Arel nesl nzev eskoslovensk tovrna na motorov paliva ale jen do 1. ledna 1946, kdy byl pejmenovn na Stalinovy zvody, n. p. Zlu.

literatura
Jaroslav Markvart, Pspvek k djinm chemickch zvod v Zlu, in: Pspvky k djinm chemickho prmyslu v SSR 1, 1973, s. 7987. http://litvinov.sator.eu/pages/stw-ag-sudetenlandische-treibstoff-werke-ag-v-zaluzi-u-litvinova-73

Prmyslov ddictv steckho kraje

107

Dl Julius III.
Litvnov-Rodol (Kopisty / Kopitz) 18811884 Rozvoj dnes zanikl obce Kopisty nastal a bhem posledn tvrtiny 19. stolet v souvislosti se vznikem ady dol v jejm okol: Julius II (1878), Julius III (1882), Julius IV (1891) a Habsburg (1890, od roku 1919 Minerva). Dl Julius III, kter se nachz severn od silnice MostLitvnov, za arelem dnenho Chemopetrolu, byl postaven v letech 1881 1884. Ped 1. svtovou vlkou byl pestavn v jednoduchm architektonickm tvaroslov, byla zzena nov tdrna a instalovn star parn tn stroj s ventilovmi rozvody systmu Erhardt, vyroben v roce 1890 Prvn eskomoravskou strojrnou v Praze-Libni, a tzv. Thomsonovy pomocn vtahy ze kodovch zvod v Plzni. Technick zazen se zachovalo. Kulturn pamtka, r. . objektu: 51076, od roku 2003 sdlo Podkrunohorskho technickho muzea.

i. stavebn fond, objekty kulturn pamtky (chrnno: jmov budovy, tn v, obh voz, tn v vodn jmy, strojovny, kotelna, torzo komna, dva objekty kolonie, thomsonovy zdvojen pomocn vtahy) 1. Jmov budova, tn v a obh voz (parc. . 90) 2. Strojovna parnho tnho stroje a pv. kotelna (parc. . 91) 3. Jmov budova, tn v a strojovna vodn jmy (parc. . 91) 4. Torzo komna (parc. . 93) 5. Svaovna, sklad, pvodn obytn dm kolonie (parc. . 104) 6. Elektrodlna, pvodn obytn dm kolonie (parc. . 105) ii. stavebn fond, objekty evidence pamtkov pe 7. Dlna (parc. . 94) 8. Truhlrna, kovrna (parc. . 90) iii. stavebn fond, objekty ostatn 4. Bval koupelny, cechovna, lampovna (parc. . 472, 95) 5. Sklad (parc. . 106) 6. Pomocn objekt (na mst pvodnch objekt, parc. . 102, 103) 7. Pomocn objekt (parc. . 101) 8. Kancele (parc. . 98)

v. stroje, technick zazen a provozn soubory pamtky A. Parn tn stroj, 1890, Prvn eskomoravsk tovrna na stroje v Praze (ve strojovn, objekt 2 parc. . 90) B. Thomsonovy pomocn vtahy, kodovy zvody v Plzni, 1910 (v jm. budov, objekt 1 parc. . 90) Pozn.: Nvrh na prohlen parnho tnho stroje byl podn 20. 4. 1993, zen bylo zahjeno 4 . 5. 1993. vi. stroje, technick zazen a provozn soubory evidence pamtkov pe C. El. tn vrtek H1200, Strojrna Dvory, 1964 (ve strojovn vodn jmy, parc. . 91) literatura
Pamtkov stav v Ostrav, Inventarizace hlubinnch dol mosteckho hndouhelnho revru z hlediska pamtkov pe (vzkumn pasport), 1999. - Zdenk Zcha, Fotografie a pohlednice hndouhelnch hlubinnch dol steckho kraje, st nad Labem 2005, s. 140, 143146. Jana Skorov Eva Hladk, Zmizel domovy: pspvek k historii zlikvidovanch obc v okrese Most, Sttn okresn archiv v Most, 2002.

dOkumentace
Fotografie SOA Litomice, pob. Most.

108

Prmyslov ddictv steckho kraje

Jmov budova s tn v a strojovna, 2008, foto Petra Vinaov.

Foto z roku 1965, SOA Litomice, pob. Most.

Prmyslov ddictv steckho kraje

10

POTRUB a.s. podnik formou realizace projekt, dodvek, mont, vroby a uvdn do provozu v nsledujcch oborech a innostech: Projektov innost ve vstavb Technicko-inenrsk a poradensk innost pi vrob a monti ocelovch konstrukc a potrubnch systm Vroba a mont ocelovch konstrukc a potrubnch systm Mont a vroba dlkovod (ropovody, plynovody, produktovody) vetn kompresnch stanic Vroba a mont technologickch st prmyslovho zazen Vroba a mont zazen kotelen, vmnkovch stanic a istren odpadnch vod Mont, opravy a revize vyhrazench plynovch zazen Mont, opravy, rekonstrukce, revize a zkouky vyhrazench tlakovch zazen Mont, oprava, drba vyhrazench elektrickch zazen Ntry technologickch zazen, ocelovch konstrukc a potrubnch rozvod Silnin motorov doprava nkladn vnitrosttn Pronjem motorovch vozidel Organizan zajitn sveskch kurz pOtrub a. s., Sokolovsk 207/198, 190 00 Praha 9 Tel.: +420 266313630, Fax: +420 266313640 E-mail: potrubisro@mbox.vol.cz

http://vcpd.cvut.cz