You are on page 1of 175

Tom Pavlek Architektura 1.poloviny 20.

stolet v zpadn sti steckho kraje (v pprav vtvarnch pedagog a jej didaktick vyuit v prci s el. mdii) 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 VOD ARCHITEKTURA JAKO ARCHEOLOGIE VZPOMNKY A VDOM KONTINUITY Vymezen pedmtu prce a jej metodologie Obecn charakteristika regionu(promny sociln situace) Problm vdom kontinuity, problm tradice a jej vliv na utven vztahu (vizulnho, hodnotovho) ke kraji Architektura jako archeologie vzpomnky - obecn pohled Sociln prostor msta jako prosted utvejc svbytn hodnoty

2 ARCHITEKTURA 1.POLOVINY 20. STOLET V STECKM KRAJI 2.1.1 Celkov nstin vvoje architektury na zem eskch zem (kontextuln rmec pro sledovanou problematiku) 2.1.2 Fenomn regionalismu v architektue obecn 2.2 Kontext architektonick kultury v severozpadnch echch 2.3 Konkrtn problematika architektonickho vvoje zpadn sti steckho kraje v letech ped prvn svtovou vlkou, ve dvactch letech a letech tictch 2.3.1 Shrnut 3 VZDLVAC ASPEKTY SLEDOVAN PROBLEMATIKY

3.1 Vyhodnocen sledovanho problmu z hlediska didaktickch aplikac ( obecn didaktick teorie) 3.2 Architektura jako archeologie vzpomnky monosti konkrtn aplikace v procesu vzdlvn. Popis eventuln monosti vytvoen grafickho prosted pro vuku postaven na vztahu k oblasti umn ( architektury) konkrtn pklad LITERATURA RESUME 4 4.1 4.2 4.3 PLOHY Nvrh pedagogickho vzkumu ke sledovan problematice Katalog architektonickch realizac ve sledovanm regionu Obrazov ploha a dokumentace k vzkumu architektury

vod Koncept tto prce krystalizoval pomalu, tak jak jsme si ujasovali rozsah sledovan problematiky. Od prvnch nrt, pli irokch na to, aby mohly bt zpracovny do jednoho celku, po zen tmatu na architekturu pedevm prvn poloviny dvactho stolet na zem stvajcho steckho kraje, a to urit jeho sti. Tato problematika je, do jist mry, osobn obses autora. Povaujeme severoesk region za domovsk. Z tohoto vdom vyrstal i urit pocit odpovdnosti pro souasnost, zrove ale z tohoto vdom rostla snaha poznat i jeho minulost. V

nsledujcch kapitolch bychom o tchto momentech hovoili podrobnji. Prvn fascinac bylo to, e tato oblast prola

neskutenou restrukturalizac. To je eufemismus pro mnohdy krut udlosti, kter se zde odehrvaly a napt, v nm dozrvaly. Vyvrcholenm pomrn dlouhho procesu se stv druh svtov vlka, v n se vzjemn atavismy obou pevaujcch etnik nmeckho a eskho, nemluv o idovskm, vyhrot a skon tragicky. Tyto udlosti maj ovem sv pokraovn. Po vysdlen dvou a pl milionu Nmc je tento kraj, nebo respektive cel esk pohrani, takka przdn. Tm pdem jej bylo teba zalidnit. Lid pichzejc ze vech kout republiky(i ze zahrani) zanaj vytvet novou societu. Jejich vztah k vcem, majetkm, kraji se teprve bude vytvet. Ne se ovem vytvo, dojde k tomu, e minimln severozpadn echy se stanou industriln znou. Nrst prmyslu, tba uhl ve velkm mn krajinu, a u dotenou lidmi, nebo ne. Profitujc spoleenstv nem pirozen takov vztah k tomu, co tu zbylo z hmotnch pamtek. Odpor proti plnovanm likvidacm obc i mstm tedy nemohl bt nijak mohutn. I dal generace u narozen zde spe pihl tomu, jak se mn krajina,

kterou si pamatovali jako dti. Pesto zde (v societ) dochz ke zmn, protoe vztah se rod, vznik, roste a upevuje se prv v tom, jak se nov generace ukotvuj v uritm prosted. Symptomem pro tuto zmnu je vystoupen kvli zchran Libkovic v prvn polovin devadestch let. Kvli mal obci, kter navc u byla zsti zbourna. Odmyslme-li si ekologick a dal motivy, kter hrly roli v konfrontaci tebn spolenosti a mstnch lid, meme spatit prv rodc se vztah k hodnotm, kter zaaly opt patit dan societ. Jak se pokusme dl osvtlit, jsou to, krom jinch, vtvarn hodnoty, kter jsou znovu objevovny a sehrvaj dleitou roli v identifikaci society s danm prostedm. 1/

Poznmky : 1/ Odkazy jsou podle platn normy. Texty v zvorkch odkazuj na literaturu, kter jej seznam je zaazen na konec prce. Poznmky v jednotlivch kapitolch jsou zaazeny vdy na konec dan kapitoly. sla vyobrazen v textu odkazuj na obrazovou plohu v zvru prce.

ARCHITEKTURA JAKO ARCHEOLOGIE VZPOMNKY A VDOM KONTINUITY

1.1. Vymezen pedmtu prce a jej metodologie

Nae prce se, jak je patrn z obsahu, skld ze ty st (blok), kter maj vechny svm zpsobem jin charakter. Jinmi slovy, prvn ti se zdnliv dotkaj kad jin oblasti. Proto jejich metodologie, zpsob lenn a vdeck jazyk spad do jin oblasti vdy. Navzdory tto zdnliv odlinosti nm ale mohou pomoci probdat fenomn architektury vdy z trochu jinho hlu pohledu. vodn st sleduje spe filozofick (filozoficko - historick) pstup k dan problematice. Pouvan pojmy popisuj situaci uchopitelnou filozofickmi nebo historickmi nstroji vdeckho

poznn. Jedin tak lze popsat a vyjdit "jistou atmosfru" a pozad cel prce. Metodologie, kterou pouvme pro tuto vodn st, vychz z fenomenologickch a hermeneutickch metod bdn. Poskytuj toti nstroje k uchopen problematiky tak jemn , jakou je napklad vztah obyvatelstva ke svmu kraji v historickm kontextu. Odkrvaj se zde mechanismy fungovn toho, jak se tento vztah rod, odehrv. Dle pak ukazuj, co je na tomto vztahu nosn, co ivouc a co nikoli. Druh st m charakter umlecko-historickho bdn, ve kterm jde o popis konkrtnch stylovch vtvarnch

architektonickch realizac. Sname se odkrvat vrstvy architektury, kter na tomto zem vznikala, identifikovat tvrce a rekonstruovat to, co se na poli architektury odehrvalo v obdob mezi dvma svtovmi vlkami. K tomu by mlo poslouit i vazen tto architektury do dobovho kontextu, a to jak do architektonickho, tak i spoleenskho.

Tet st by mla bt didaktickou aplikac naeho problmu do pedagogick teorie, ale i praxe. Jde v podstat o ir vymezen problematiky a vazen zskanch konkrtnch poznatk do tohoto teoretickho zzem s praktickmi aplikacemi v uritch oblastech vyuovacho procesu. tvrt st obsahuje plohy ke dvma pedchzejcm blokm jako vsledn pehledn zpracovan materil z provdnch vzkum. Zkladnm pedmtem vzkumu je architektura prvn poloviny 20. stolet. Takto poloen vzkumn kol se zd bt pomrn jasn nebo jasn vymezen. Pesto je v podtitulu tto problematiky i zjem o reflexi architektury ve vyuovacm procesu a jej zaazen do ppravy vtvarnch pedagog. Co se te vyuovacho

procesu, jde o velmi zkou problematiku, kter zcela jist nee obecn problmy vtvarn vchovy jako takov. Na druhou stranu v odborn rovin architektury je to tma stle jet dosti irok a nron v jeho studiu, kter je ovem tak svm zpsobem regionln. M tedy njak vznam zabvat se podobnmi tmaty? Domnvme se, e ano, a pokusme se v tto prci nalzt odpov na tuto otzku. Na potku byl objev, nebo bychom mohli napsat nlez. Objev toho, e se v naem okol vyskytuje nco, o em nevme, odkud to pochz a pro to tu je. Nsledovala touha tyto vci pojmenovat a porozumt jim. Kdy vytvoil Hospodin Bh ze zem vechnu poln zv a vechno nebesk ptactvo, pivedl je k lovku, aby vidl, jak je nazve. ... lovk tedy pojmenoval vechna zvata a nebesk ptactvo i vechnu poln zv(Genesis 2; 19nn). lovk, zd se, pichz k vcem jako posledn proto, aby je mohl nazvat jmnem. Vytvoit vztahy a tyto vztahy definovat. Porozumn pedstavuje jednu z hlavn kategori, kter sehrla

dleitou roli v mm poznvn dan problematiky. Odtud pochopiteln vedla cesta k Heideggerovi a k jeho dalmu pojmu fenomnu. Rozsah pouvn tchto pojm je ale jin ne u tohoto filozofa a spe podpraj uritou hypotzu, kterou se sname postulovat. Zejmna pojem porozumn, kter je klov v na problematice. V rovin socilnch nebo vbec historickch vd nelze opominout noetiku Maxe Webera, kter tyto vdy poloil na jin zklad, ne bylo do jeho doby obvykl. Jan Horsk ve sv prci, kter se vnuje vlivu Maxe Webera na esk djipisectv popisuje tuto problematiku takto: V jeho pojet nen nen urit kvalita (historick) socilnch proces nm, co by djm samm o sob objektivn nleelo. Naopak tato kvalita je podmnna

smovnm zjmu naeho poznvn, je dn specifickm kulturnm vznamem, jen my, jakoto poznvajc subjekty vybaven hodnotovmi ideami (Wertideen), tmto procesm pipisujeme(Horsk 1994, s. 9 ). Je zejm, e Max Weber ukazuje to, e uritm udlostem a vcem piazujeme kvalitu, ne pro n sam, ale proto, e ns zajmaj. Jinmi slovy mluv o urit zamenosti. Ve spoleensk >empirick zkuenosti< nen nic, co by samo o sob bylo podstatn. Podstatnm se nm pouze jev to, co je z hlediska naich hodnotovch idej vznamn. ... Badatel nejprve mus v nekonen empirick skutenosti izolovat pedmt svho studia. Jeho definice je podmnna vchozmi hledisky, nikoli samostatnou skutenost. (tamt, s. 9). To ns pivd k dalmu filosofovi, kter definoval problematiku diskurzu Michelu Faucaultovi. V jeho pojet meme nalzt mylenky stetvn rznch diskurz, pro kter je typick vdy nco jinho. Konen je zde, pro nai prci urujc, pojet vlastn teorie umn. Zde bychom se opeli o esej Normana Brysona Umn v kontextu, ve kterm postuluje urit pojmy (s), jimi chce rozplst a definovat

problematiku pozad(kontextu) umn. Ne vechny tyto stat budou vdy explicitn citovny. Spe poskytuj metodologick vchodiska tto prce. V praktick rovin se pokusme tyto pstupy aplikovat v dalch kapitolch, kter budou podrobnji rozebrat danou ltku.

1.2 Obecn charakteristika regionu(Promny sociln situace) V tto kapitole bychom chtli rozvinout a zpesnit tezi, kter zaznla v vodu. Vzhledem k tomu, e bychom chtli ponkud peshnout klasick specializan zamen, a u pedagogick, umlecko-historick i jin, zamili bychom se v dan kapitole na sociologick nstin situace v naem regionu, na jeho pozad bychom mohli upesnit kontext sledovan problematiky. U vdom toho, e jde o problm irok, kter by sm o sob vystail na samostatnou prci, pjde v naem ppad spe o zdraznn uritch jev, kter se vztahuj k problematice architektury. Sledovat promny tohoto regionu lze v nkolika rovinch, kter jsou ponkud odlin. V prvnm ppad bychom mohli pout historick pohled, abychom sledovali komplexn historick vvoj. V dalm ppad to mohou bt hospodsk aspekty rozvoje, ppadn aspekty politick a kulturn. V kadm ppad se tyto jevy ve vt i men me podlely na celkov historii tohoto regionu a na jeho tradici. Pro nmi sledovanou problematiku jsou nejzvanjmi udlosti odehrvajc se v druh polovin a ke konci devatenctho stolet a samozejm stolet dvactm. Spletitm zpsobem se zde prolnaj historick, kulturn i sociln zmny tvoc dobov pozad, kter ns zajm. Budeme - li sledovat historickou rovinu problmu, narazme zhy na nkolik zkladnch udlost, kter budou mt velk vznam pro sledovanou oblast. Pi rozsahu, kter tato ltka skt, je teba ji maximln zit, a to i pesto, e to zpsob urit zplotn danho problmu, nicmn pro nai problematiku takovto zk vbr posta. V zsad bychom mohli vysledovat dv zkladn obdob, kter vrazn zashla do vvoje stecka. Ob souvisej s vsledkem obou svtovch vlek, take jde o roky 1918 a 1945. Oba datumy

pedstavuj vznamn meznky v ivot nmeck, ale zrove i esk komunity. Do roku 1918 se musela nmeck societa, kter se povaovala v rmci tehdejho Rakouska-Uherska za majoritn, vyrovnvat s emancipanmi tendencemi esk society. Ovem po tomto bod se situace radikln obrac. Je zejm, e to nemohlo zstat bez uritch socilnch dsledk. Za prv v obdob mezi dvma svtovmi vlkami byly jakoby stle latentn ptomn v nmeck societ odstediv tendence od tehdej

eskoslovensk republiky. Ty se pohybovaly v urit kle od radiklnch po vcelku rozumn samosprvn podnty. Vzhledem k pomrn dobe znmm a v literatue popsanm udlostem bychom tento politick rozmr nechali pouze v tomto nrtu, kter nm vymez uritou asovou hranici. Dleitm momentem v rozvoji tohoto kraje je jeho prmyslov rst. S tm je spojen i poet obyvatel, kter pochopiteln roste v danch lokalitch tak. Rst obyvatel je sledovateln u v druh polovin 19. stolet, kdy oblast Podkrunoho zaznamenv dynamick rozvoj v nkterch odvtvch, jako jsou tba uhl, chemick prmysl atd. S tm je ovem spjat i nrst obyvatelstva a dochz k tomu, e se tato msta postupem asu promuj v regionln centra. Toto je dleit bod. Snad vechna sledovan msta provaj svj rst, jeho potek se nachz v druh polovin devatenctho stolet a vrchol v dob mezi dvma svtovmi vlkami. st nad Labem m v roce 1928 kolem 48 000 obyvatel, piem lze vynechat nrodnostn rozdlen. Teplice maj ped prvn svtovou vlkou na 27 000 obyvatel, Most kolem roku 1930 asi 28 000 obyvatel, Chomutov po pipojen Horn Vsi kolem 33 279 (Technik 1967 s. 71, 85, Lodgmann 1929, s. 33, Djiny Chomutova, s. 63). Uvst tato data povaujeme zas dleit z toho dvodu, abychom ukzali na to, e tato msta, kter ve srovnn s

pvodnmi centry monarchie a poslze eskoslovensk republiky byla pomrn mal, se zaala rozvjet a tud i hledat odpovdajc monosti svho rozvoje. Je ovem zejm, e stle zatm dky jejich velikosti zde nebyl prostor, nebo se spe teprve objevoval, pro velk projekty. Strnku architektonickou bychom zmnili v

nsledujcch kapitolch. Tato situace je spjata i uritm naptm nacionlnm, kter provz bu v intenzivnj, nebo mn

intenzivn me celou dobu trvn eskoslovensk republiky. Zajmavou strnkou tohoto procesu je velk draz na

samosprvnost tchto mst, jejich sprv. O tom svd i vpravn publikace vydvan v Berln (Londgmann 1929-1930). Tko ci do jak mry byl tento stav zapinn uritou lhostejnost esk administrativy, kter zde psobila. Ve tech publikacch, kter jsme zmnili a kter byly vydvny v Berln je pedvdna, v jist me, urit sobstanost tchto mstskch komunit. Jde o Most, Teplice a st nad Labem. Vechna tato msta, ta men nevyjmaje, maj urit program a pedstavu rozvoje a sna se ji naplovat. Uritm kladem je to, e zde sdl pomrn velk podniky, kter na tomto rozvoji participuj. V podstat lze sledovat pedevm vlastn mstskou sebeprezentaci jako vysplch center. Zlom v pirozenm vvoji nastv v okamiku, kdy se k moci v sousednm Nmecku dostv nacismus. Od tto chvle budou nacionalistick tendence slit a vyvrchol odtrenm tzv. Sudet od eskoslovensk republiky. Tyto udlosti povaujeme za zlomov z toho dvodu, e vedly nakonec k vysdlen takka kompletn society. V zsad se to netkalo pouze nmeckho obyvatelstva po roce 1945, ale i obyvatelstva eskho po roce 1938 nemluv pochopiteln o osudu idovsk meniny. Obdob po druh svtov vlce otevr pochopiteln zcela jinou kapitolu historie tohoto kraje, tedy v podstat celho eskho pohrani. Po odsunu takka dvou a pl

milionu Nmc je v podstat przdn. A, to je teba ci, nkterch oblastech se ivot u nikdy zcela neobnov.

Prvn podmnka zmny, meme ci totln, sociln situace, je tmto aktem splnna. Dal nsleduj. (viz nsledujc kap.). Za prv pliv novho obyvatelstva, ovem v dob po vlce nebyl tak radikln. Za druh, po roce 1948 v souvislosti se zmnami reimu a samozejm tm danou zmnou hospodskch vchodisek, se zaalo pohlet na tuto st pohrani jako na surovinovou zkladnu. To je docela pochopiteln, nebo tba uhl tu probhala po celou dobu do konce devatenctho stolet. Konec konc i nacistick sprva zde postavila obrovsk komplex chemickch zvod, aby mohla vyut tohoto bohatstv. Pesto je obdob po roce 1948 pece jen v uritch detailech ponkud jin. Pedevm tm, e se ekonomika zem zaala orientovat na tehdej Sovtsk svaz a na tk prmysl. To pochopiteln pinelo potebu surovinovch zdroj. Pravdpodobn u od padestch let sl tendence vybudovat na severu ech

surovinovou zkladnu, stejn tak i v nap. na Ostravsku, a tto pedstav je podzena i celkov koncepce rozvoje tohoto kraje. O razanci, s jakou se tehdy o tento vsledek usilovalo, hovo i nkter daje, kter uvd v pomrn tendenn rovin kniha Most 19321982. V n se uvdj postupy, kolik kubickch metr se skrylo za msc a jak tyto aktivity byly zdokonalovny (Most 1982, s. 79). Vysledovat motivy, pro a jak se vyvinula situace ve sledovan oblasti, je pochopiteln obtn, a tak bychom se rdi zamili na momenty, kter nm pipadaj dleit nebo relevantn k na problematice. Dleitm fenomnem je to, co nazvme socilnm inenrstvm. Pedstava, e lze vci eit pouze pouze pomoc vdecko-technickch postup, a tedy, e lze ve spotat tak, aby bylo dosaeno optimlnch vsledk. Tento rys je nosnm prvkem

ve vech aktivitch, kter lze zde sledovat. Pedevm se to tk vytvoen revrnho zem, kter zahrnuje celistv zem jak mosteck pnve, tak i pilehlch oblast (srv. Technik 1967, s. 31). Toto zem bylo vytvoeno, jak se domnvme, aby slouilo jako surovinov zkladna bez ohledu na to, jak hodnotov ztrty, je postihnou. K tomuto tvrzen ns opravuj doklady toho, jak se

postupovalo v nkterch ppadech. Most je jen jeden z nich, druhm me bt napklad pvodn barokn pitl duchcovskho zmku s vynikajc freskou V. V. Reinera, kter byl zbourn, pestoe tebn linie konila nkolik mlo metr za nm. Jakkoli pochopitelnm by se zdl tento rozmr, na jedn stran pnosn, na stran druh niiv, existuje jet jedna aktivita, kterou lze bezpen sledovat a kter pat do tch extrmnch likvidanch zsah, je zde probhaly. Hlavn djstv tto periody se kupodivu neodehrv v padestch i edestch letech, akoli jejich koeny se zde nalzaj, ale pozdji v sedmdestch a osmdestch letech dvactho stolet, kdy dochz v mnoha severoeskch mstech k radiklnm zsahm do zstavby sted mst a k jejich celkov promn, kter se ned vdy povaovat za zlepen. Argumentace, obhajujc tyto zsahy, je smuj nejen do sted, ale vytvej satelitn panelov msta, kter jsou v podstat dalm krokem k rozbit starch urbanistickch tendenc, je na jedn stran ekonomick -lep bydlen- na stran druh je ideologick, ukryt do hesel o lepm ztku. Pominemeli situaci Mostu, kde hrla tba uhl rozhodujc roli, nememe si ale nevimnout toho, jak zsahy probhaj v centrech jinch mst. Tyto zsahy ale nelze obhjit njakmi ekonomickmi argumenty, snad krom toho, e domy jsou v hroznm stavu a nevyplat se je opravovat.1/ To je ovem argument dvousen, protoe si lze poloit otzku, pro se s nimi nic nedlo od roku 1948 a do let

osmdestch, kdy se naplno rozbh ona promna. Domnvme se, e tyto zsahy zpsobila spe touha tehdejho establishmentu promnit charakter tohoto zem tak, aby symbolizoval jednak vdobytky socialistickho systmu a jednak jeho samu podstatu jako avantgardnho pedvoje lidstva. Pokusme se do jist mry o spekulativn hypotzu, e radikln zmny, kter se odehrly v tomto prostoru, mly v rovin mylen nco spolenho

s obdobnmi starovkmi likvidacemi pi dobyt neptelskho zem. Obdobu mimo hranice tehdejho eskoslovenska

nalezneme napklad v Kaliningradu(Knigsberg). Zde tehdej sovtsk moc, aby pekryla nmeckou kulturu, nevhala cel msto v podstat srovnat se zem, na mst hbitova, kter byl srovnn buldozery, vytvoit park, vyhodit do povt hrad du nmeckch ryt atd. Tm nechceme nijak potlait ekonomick zetele zdejch promn. Nicmn nebyly to jen tyto zetele, kter stly v pozad motiv, je urovaly pt podobu tohoto kraje. K tak rozshlm zmnm mohlo dojt, jak se domnvme a jak se sname ukzat, proto, e dolo k diskontinuit ve vztahu society k tomuto kraji, e se promnil jej pohled a tato promna urovala dal budoucnost.

Poznmky: 1/ Svdectv o tomto argumentu mi poskytl arch. M. Gajda bval okresn architekt a doc. P. Janrek, pracovnk mosteckho muzea.

1.3

Problm vdom kontinuity, problm tradice a jej vliv na utven vztahu (vizulnho, hodnotovho) ke kraji

V pedchoz kapitole jsme se snaili nastnit obecnou charakteristiku tohoto regionu a zkoumat vnj podmnky, kter formovaly jeho tv pedevm ve druh polovin dvactho stolet. To proto, e popisovan zmny pisply vraznm zpsobem nejen k fyzickm promnm regionu, ale zra se v nich i cel kla socilnch zmn cel society. V tto kapitole bychom se rdi tto problematiky dotkli. Dve ne je v lovku vzbuzen vslovn teoretick zjem, vytv se mu ji pedstava o svt, ani by se vslovn o jej vypracovn snail(Patoka 1992, s. 15). Jan Patoka zde v rmci

fenomenologickch bdn odkazuje na to, e lid, ani by o to njak vrazn usilovali, si utvej urit pedstavy o svt kolem sebe, o svm okol. Tyto pedstavy nebo pojet okolnho svta nejsou zaloeny na teoretickm odstupu, ale tak na intuitivnm zkuenostnm porozumn svtu, je je zaloeno jednak na jeho smyslovm uchopen, jednak tak na tom, co o nm (tomto svt) zprostedkovala tradice jako kodifikovan zkuenosti pedk. V tomto textu bychom se soustedili na druhou oblast, oblast tradice. Pst nebo hovoit dnes o tomto fenomnu je stle jet v jistm smyslu velmi oidn. Tradice je v naich zemch, a nelze ci do jak mry se to tk i zpadnch zem, chpna pinejmenm jako nco nepatinho. Akoli v souasnosti se o tom co tradice pro spolenost znamen, peml v mnohem vt me ne v dob nedvno minul. Tento problm m v zpadn spolenosti mnohem hlub koeny a je spjat s celm jejm vvojem v novovku. Problm odmtnut tradice nabv markantn podoby na pelomu

stolet

devatenctho a dvactho a zejmna v prvnch

desetiletch stolet dvactho. Uvdomujeme si problm toho, e tradice, jakkoli lze o ni hovoit v obecn rovin, m mnoho dlch podob a je krajn problematick se soustedit na tento fenomn jako celek. Pesto existuje oblast, ve kter lze tento fenomn

sledovat obecnji ve vztahu ke spolenosti - umn. V podstat je to jedin oblast, kde lze problematiku sledovat komplexn tuto

a v n se budeme alespo okrajov

pohybovat. Pkladem by mohla bt situace v umn na pelomu stolet devatenctho a dvactho. Nememe konstatovat , e by byla tradice pln smetena ze stolu jako totln nepotebn a neuiten, sp lo o to vliv tradice jako celku eliminovat, pout pouze a jen nkter dl sti mnohdy jet zaifrovan. Cel tento problm odkrv (i pedznamenv) vystoupen

avantgardnch hnut, protoe takka od zatku jejich vystoupen se objevuj pomrn velk rozpory (oteven nky) mezi vstupy tzv. ran avantgardy a publikem. To me ilustrovat znm vrok Paula Klee z jeho penky pronesen v Jen roku 1924 lid ns nenese (Partsch 1995, s. 52) nebo rozpor, kter je charakteristick pro modern architekturu a nesnadn svn publika s n. Kdy se zaaly objevovat prvn architektonick poiny majc ryze

funkcionalistickou

podobu, byly oznaovny hanlivmi pzvisky,

jako nap. marock vesnice, jak se vyjdil jeden ze soudobch kritik experimentlnho sdlit Weienhof na vstav Werkbundu ve Stuttgartu. Mezi tmi novmi (avantgardnmi) postupy a

bnm obyvatelstvem se zaaly rozevrat nky nepochopen v pohledu na vtvarnou tradici. Spoleensk poteba novch technologi a jejich rozvoj dval paradoxn za pravdu

modernistickm postupm. Na njakou dobu byly oba tbory smeny alespo v uitch disciplnch, kde byla poteba novch

technologi zejm. Technick vdy a jejich aplikace zaaly stle vce urovat podobu svta. Pesto zstvala tradice, i pes vrazn pokusy o eliminaci jejch rznch podob, vazbou na minulost a to i tehdy , kdy dochzelo k tomu , e prav pochopen (tedy skuten smysl) zstval nejasn i pro ty, kte tradici chtli njakm zpsobem praktikovat. V podstat meme konstatovat, e dvact stolet je charakterizovno naptm mezi tm, co se oznauje jako modern zpsob ivota, a tm, co zprostedkovv tradice. Konen na konci dvactho stolet se otvr nov diskurz v podob

postmodern situace svta, kter je modelovna odlin od modernistickho pojet. Charakteristickou vlastnost tohoto diskurzu je prv obrat k tradici, k tomu co me pinst a co pin do ivota souasnka. Tento zjem o tradici v postmodernm diskurzu je hlub a mn formln ne v modern (ta s tradic nap. ve vtvarnm umn pracuje, ba dokonce objevuje tradici mimoevropskou a tradici, kter jde hluboko do evropsk minulosti, ped model renesannho umn, nicmn sp ve formlnm smyslu). Tedy ve smyslu pro forma, tak aby byly oiveny vrazov prostedky (Arnheim 1995, s. 14). V momentu, kdy se zd bt tradice jako fenomn spoluurujc souasnost potlaena, vrac se zjem o ni v neztenen me. Zde se ukazuje, e to, co je na tradici nosn, je jej kontinuita, kontinuita podstatnho, kontinuita fenomn. Tato kontinuita m ovem asto skryt charakter. Problm, kter je pro dvact stolet symptomatick, tkv v peruen intuitivnho zen kontinuit tradice, co nen, jak se nkdy zd, problm pouze nejmlad generace, ale jeho koeny sahaj hluboko do minulosti. Problm souasnosti, kter nee ani obrat k tradici v postmodernm diskurzu, je problm jejho pedvn. V tto oblasti panuje velk zmatek a tpn v tom, co se za

pedvn tradice povauje a co nikoli. Soustedili bychom se na velice zkou linii, kterou povaujeme za nosnou pi pedvn tradice. Konrd Lorenz uinil vborn posteh, kdy pe , e se generace rodi a dt chovaj jako neptelsk etnick skupiny. Ukazuje to na propast, je se otvr mezi po sob jdoucmi generacemi, kter stle vce ztrcej schopnost nalzat spojovac lnek mezi sebou. Ukzkovm pkladem z oblasti umn by mohla bt nevraivost mezi akademickou vrstvou umlc a nastupujc avantgardou. Stet takovho rozsahu je do jist mry novm

prvkem ve vvoji umn. To potom zaloilo situaci, kdy v podstat kad nov hnut zakldalo novou tradici, aby ta byla vzpt poprna. Toto tvrzen se zd bt jist nadsazen, nicmn nkter dobov texty, kritiky a polemiky pravdy. Ve spoleensk situaci se trhliny zanaj objevovat v druh polovin dvactho stolet, nap. v masovch demonstracch mldee takka v celm zpadnm prostoru vetn USA. Pes pokusy filozof jak definovat tradici nebo ji ukotvit v lidskm spoleenstv prostednictvm mylenkovch koncept , je tradice jako zhutn lidsk zkuenost, nm, co m tak svj intimn charakter. pedvna Tato intimita je spjata s tm, jak je zkuenost tradice (nebo sp odpozorovvna) v generacch, v ukazuj, e nebude daleko od

rodinch. Je to proces, kter m sice

pomrn dynamick

charakter, kter se pesto odehrv takka neznateln. K tomuto pemlen mne pivedla m osobn situace, jej teoretick zklad lze nalzt u Heideggera v jeho vkladu o kruhov struktue porozumn. (Jestlie jsem psal ve o kontinuit tradice, pak jsem v jistm smyslu proil jej diskontinuitu. Narodil jsem se v oblasti ,kde dolo minimln dvakrt po sob k vytlaen pvodnho

obyvatelstva . V druhm ppad lo o obyvatelstvo, jeho koeny

zde sahaly a nkolik stolet zpt. Jde o odsun nmeckho obyvatelstva z oblasti tzv. Sudet). V eskch zemch tato debata m stle jet velmi politick charakter , kterm se momentln nebudeme zabvat. procesulnost ale V souvislosti s poukazem na

chpn (rozumn) vznamu tradice lze citovat

Jana Mukaovskho, kter hovo nap. o estetick hodnot (a tedy i tradici) jako o procesu, jeho pohyb je z jedn strany

urovn imanentnm vvojem sam umleck struktury (srv. aktuln tradice, na jejm pozad je kad dlo hodnoceno), z druh pohybem a pesuny struktury spoleenskho souit (Mukaovsk 1966, s.). m lze ilustrovat nejen potencil tradice, ale tak monosti jej modifikace, ppadn problm neporozumn jeho monostem jako v ppad severnch ech. Citt v vodu textu pokrauje tm, e zmiovan pedstava m sama zase dv sloky : sloku, kterou bychom mohli nazvat danostn a sloku vkladovou, interpretan i doplkovou (Patoka 1992, s. 15). To odkazuje k tomu, e naivn interpretace je soust urit tradice a jako takov m slu, v tto tradici, spoluutvet ptomnost, pochopiteln modifikovanou od pedchoz. V tto ptomnosti se rod chpajc rozumn detailm a momentm, kter nesou kontinuitu fenomnu tradice. Toto rozumn obsahuje cel komplex pohled na minulost a lze z nj oddlit mnoh dl oblasti. Sledujeme-li vtvarnou nebo spe vizuln rovinu tohoto komplexu tradice, meme spatit, jak jedna vtvarn tradice zde (na zem severnch ech) pomalu zanikala pro nemonost jejho rozvoje, zatmco druh nepozorovan zanala rst. Tyto dva pohyby se dly nezvisle na sob. A v uritm okamiku se stetly. Fenomn, kter celou tuto problematiku zviditelnil, je kraj se vm, co k tomuto pojmu nle. V okamiku, kdy jedna tradice (ta nov) dorostla, uvdomila si tu pedchoz. Z tohoto vdom vyrostla

poteba konfrontace, sladn a komunikace. V jistm smyslu lze ci i poteba aktualizace pvodn tradice, poteba jejho v azen do vznikajc tradice souasn. Porozumt znamen zprostedkovat mezi ptomnost a minulost, vyvinout v sob samm celou souvislou adu perspektiv, jimi se nm minulost pedstavuje a jimi se k nm obrac" (Gadamer 1994, s. 53). Z tohoto dvodu je vtvarn minulost uchovan nejen v jednotlivch pamtkch, ale i v celku existence a tvorby krajiny, nm vc ne jen holm pedmtem, ve se k n cel ada vznam a hodnot, kter ale nemus bt spjaty pmo s njakou pamtkou. Pamtka je vizualizac koen lidskho zakotven, je vizualizovanou pamt a v tom je jej specifick vznam" (Pekov 1998, s. 34). Ovem jej vznam roste s tm, co bychom mohli nazvat identifikace s pamtkou nebo jinou entitou, nap. prostorem krajiny. Tato

identifikace m ir charakter, netk se odbornk na danou problematiku, ale obyejnch lid. Na tento fakt ukazuje i na nap. nesit lid s panelky a panelovmi sdliti, ani ne tak z dvod nepohodl bydlen, jako sp z dvod estetickch. Zmnn

poznmka o marock vesnici (kter byla pronesena nkdy na konci dvactch let) je v obecnm vdom dosud v platnosti. Mnoz lid by si dokzali pedstavit panelky pikryt sedlovmi

stechami a mli by to za vborn een stvajcho problmu estetizace sdli. Obecn vzato to nen otzka nevkusu, nbr tradice, evropsk tradice. Projedeme-li Evropou od Stedozemnho moe a k polrnmu kruhu, nenarazme v historickch centrech na jin typ stechy (samozejm v uritch modifikacch) ne sedlov. Netum, zda by podobn problm eili pslunci nrod z Pedn Asie (Blzkho vchodu), kde je sedlov stecha Vizuln vzory zde maj takovou spe vjimkou.

slu, e jsou aktuln (pro jejich

uivatele) i v situaci, kter je pro jejich pouit neadekvtn. To je

jen konkrtn ukzka irho zpasu, kter probhl (a snad jet dobh) v rmci boj avantgardy o tradici novou. Pes vynaloen sil i urit spchy (spjat pedevm s uitmi a na vdeckch technickch programech zaloenmi oblastmi) zstv to, co bychom mohli nazvat avantgardn tradic, spe zleitost pro odbornky a pouenou veejnost. Pedpokldme, e tato situace je symptomatick pro modern dobu proto, e

umn odvjejc se v uplynulm stolet a v souasnosti je pouze dl soust spolenosti a navc ne-viditeln s n spojeno. Umlec avantgardy je revolucion, svm zpsobem rebel proti

spolenosti. Tm je chpn jako ciz prvek. To je asi nejmarkantnj rozdl proti tradici velkch sloh, kter zasahovaly celou spolenost a umn jako jejich vraz bylo jej viditelnou integrln soust. Tento obecn trend m tak to, co bychom mohli nazvat regionlnm charakterem, kde je ve zmnn problm umocnn jednak odtrenost od center, kde avantgardn kultura vznikala, jednak, svou silnou zakotvenost v tradici pesahujc hluboko do minulosti. Proto jen zdka mstn umlci (ponaje spe druhou polovinou devatenctho stolet) nepekrauj ve sv tvorb dn hranice, kter by njakm zpsobem naruovaly chod dan society. V ppad modernch umleckch hnut je zde

zejm podobnost v tom, jak as ovlivuje pijet a nepijet jejich vchodisek. Posouvn tohoto pijet, i nepijet nen dno pouze odporem k novm trendm, ale i uritm vykvnm na to, jak se tyto nov trendy mohou zaadit do stvajc tradice. A i tehdy, jestlie zskaj punc osvden, jsou do n vazovny jen pomalu a v uritch "zednch" podobch. H. G. Gadamer k, e

porozumt znamen bt ve vztahu zrove, s vc samou, je se projevuje skrze tradici, a s njakou tradic, odkud ta vc me ke m mluvit (Gadamer 1994, s. 48). Domnvme se, e tento prvek

lze aplikovat i na societu, kter v okamiku, kdy j chyb toto porozumn tradici (v naem ppad modernistickch zmnu pijmout a nebo jej

avantgardnch hnut), nen schopna tuto

odolv jejmu nstupu setrvvnm ve sv tradici

nepatrnou modifikac. Snad proto vyvolaly nov vtvarn smry takov pobouen. Mimo jin se tomu nevyhnula ani modern architektura, kter byla pijata na milost tehdy, kdy se prokzala jej ekonominost a pragmatinost ve zmnnch podmnkch (a mnohdy i pak s vhradami). Je v jistm smyslu symptomatick, e modernistick hnut sehrv, v nkterch ppadech, distinktivn

lohu pro urit skupiny lid, paradoxn oproti oekvn jejch autor. V tomto smyslu zstala avantgarda v mnohch ohledech spe exkluzivn zleitost pro vybran okruh publika (co ilustruje v jistm smyslu i ji zmnn vrok P. Klee). A akoli pemlen nad tmto tmatem nen zdaleka pvodn, v rmci soudobho umn o nm probh takka neustl diskuse, pivedla ns na tento problm mylenka srovnn prv krajovch, regionlnch variant rznch progresivnch hnut. Jak se tedy projevuje tradice a jak se vlastn pedv? Jedna z monost je institucializovan pedvn tradice, viz kola. Ale

existuje, domnvme se, jet jedna cesta, kter m v situaci pedvn tradice velk vznam. Jde o pedvn v rodin nap. formou vzpomnek na dtstv, dospvn, v zsad neho, co vypad jako banalita, ale nen. V tto oblasti dolo k tomu, e prakticky (s nadszkou meme ci ze dne na den) odeli lid, kte byli pamt kraje, e s nimi, s touto societou, odela iv tradice, iv pam. D se pedpokldat, e nastupujc generace by postupn v njakm asovm rozsahu obdrela informace, kter by j umoovaly porozumn jej vlastn historii, na n by potom mohla stavt i svou vlastn budoucnost nebo vizi pro budoucnost.

Lid, kte sem pili, museli mt zkonit k tomuto kraji jin vztah (hodnotov, estetick atd.). H. G. Gadamer pe o principu historick produktivity (Gadamer 1994, s. 53) a poukazuje na proces tvorby a pedvn tradice. Ponkud bsnick termn iv pam kraje je v tomto ppad vce ne oprvnn, nebo

pam kraje je pamt lovka. V nm, v jeho djinch, se odehrv tak to, co je spjato s krajinou, j je soust. Z jeho okol pochz obrazy (nap. obraz krajiny), majc archetypln charakter, s nimi potom vce i mn pracuje, nebo je porovnv s jinmi. Z dan society zrove rostou dal tmata, kter se objevuj v jeho ivot a u skryt i oteven. V tomto smyslu materiln sloky umleckho artefaktu i zpsob, jakm je jejich vyuito jako tvrnch prostedk, vystupuj v loze pouhch vodi energi, pedstavovanch mimoestetickm hodnotami. Zeptme-li se, kde zstala estetick hodnota, uke se, e se rozplynula v jednotliv hodnoty mimoestetick, a nen vlastn nim jinm ne hrnnm pojmenovnm pro dynamickou celistvost jejich vzjemnch vztah. Rozliovn mezi formlnm a obsahovm zetelem pi zkoumn umleckho dla je tedy nesprvn (Mukaovsk 1966, s. 51). Ve svtle tohoto postehu je v materiln kultue dleitj sp to, jestli je chpna celostn, se vm, co se k n ve ne jej samotn estetick funkce a hodnota. Vechny sloky kultury se toti odkrvaj v procesu, kter m promnliv a dynamick charakter, kter meme sledovat v ase obestrajcm jednak jednotliv hmotn pamtky a jednak cel oblasti. Tento jev nm psobenm toho, co nazval Marshal Mc Luhan Global Village, unik, nebo ve, co se dnes odehrv nkde daleko, je jako informace dostaten rychle dopravovno k nm, a me takka zhy psobit, m se vytv zcela unifikovan tv celho svta. Co ovem nejde tak pln penst, je vlastn charakter kraje,

krajiny, prostoru, nikoliv ovem pouze jeho hmotn podoby, ale i toho, co je skryto pod nm, vlastn intimn historii, kter se ve pouze k lovku samotnmu. Nelze ji penst proto, e je to soust osobn historie a jako takov je nepenosn, ve se k pevnmu prostoru a asu, v nm se utv. Jednou z oblast, v n ji meme odhalovat, je prv vztah ke kraji, k jeho historii, kultue a ve schopnosti tuto kulturu rozvjet. Oblast, kter by mohla slouit jako indiktor tohoto vztahu, je umn, a to i v jeho regionln podob. V umn vystupuje zvlt zeteln do poped vznamu. Umleck znak neaktivuje v

dynamick charakter

uivatelov zkuenosti jedin bod, nbr celou strukturovanou oblast, smantick pole v jejm stedu le ada dalch vznamovch prvk. (Chvatk 1994, s. 61) Materiln kultura, asto povaovan za hodnotu, m svoje msto v lidskm chpn existence jako hodnota, kdy je spjata s obsahy (duchovnmi vznamy), ktermi ji obdaili lid, je si je pedvaj v generacch. Jak jsme ji vidli, nen to pouze institucializovan pedvn. V tomto svtle je symptomatick vrok autorova spoluka, kter prohlsil na adresu msta Mostu, z nho oba pochzme, kter bylo vystavno cel znovu , e zde nen nic, pro by tu ml zstvat, hospdka, kam by mohl chodit nebo kam chodil jeho tta , ulika , kterou by chodili jeho pedci. Je to typick pro ztrtu vize obyejnho lovka, jemu chyb ona opora v tradici , na kter lze budovat dal, svoji. Ambivalence ve vztahu ke kraji jako mstu svho domova,

kter zde vznikla (nebo spe byla ivena), nemohla vst k tomu, aby u v zrodku vznikn nov society nevznikal vztah ke kraji jako k mstu domovskmu. Tato ambivalence (vdlek kontra ivotn

koeny) vedla k paradoxnmu a smutnmu, takka schizofrennmu postoji v okamiku, kdy si lid eventuln tento vztah vytvoili.

Nsledn jej museli revidovat, protoe tato msta zanikala. A navc byl tento postoj podporovn a posilovn ideovou doktrnou, kter byla zaloena v zklad na socilnm inenrstv a takov vvoj pedpokldala. Je znmo, e existoval pln na vytvoen uhelnho revru, ve kterm by vechny nebo patrn vechny hmotn artefakty, dokonce i o velikosti mst, byly zlikvidovny tbou, a to i v ppad, domnvme se, e by ztrty pevyovaly zisk. V podstat cel situace mohla mt charakter znovu a znovu budovanch sdli a jejich nsledn likvidace a do naprostho vyten veho toho, co by bylo k mn. To co by zbylo, by byla patrn zpustl krajina. Z toho je zejm, e zde ani nemohla bt vle (otzkou zstv pokud ano, nakolik to bylo upmn pn), aby si lid vytvoili emon vazby a zaali tento vztah budovat. Pestoe dolo k tomuto vvoji, stalo se nco, co situaci promnilo. Jak zde jednotliv rodiny zapoutly koeny, zaal tento vztah rst a s nm i nov tradice. To, co jsme ve nazvali iv pam kraje, zaalo nabvat opt pevnj podoby. Zaaly toti dorstat mlad generace, jejich koeny jsou zde. A akoliv by si tito mlad lid dokzali pedstavit svj ivot i jinde, ve je sem mnoho vazeb. A nauili se, co je velmi dleit, rozumt zdej minul vizuln

kultue, a jsou schopni tvoit kulturu novou, v jistm smyslu navazujc. Na zklad proit a poznn tohoto vztahu, u se (tato generace) vazovat zdej kulturu, kterou pedchoz pchoz generace neakceptovaly, do svho zornho pole. Odkrv se tak procesuln charakter zskvn vdom tradice. Tm, jak se utv nov, dochz k porozumn t star. Tento proces probh takka neznateln, v kadodennm pedvn zkuenost, v osvojovn si pohled na svt, vytven vizulnch obraz. Tady nkde zan rozumn, kter m hlub charakter ne intelektuln poznn ve smyslu zpracovn njakch

informac.

Krajina a prostor

jsou chpany v irm horizontu

bohatstv jejich vznam a ztrcej onen pevn utilitrn charakter. R. Arnheim k: e viditeln pediva forem vdy

pedstavuj symbolick vrok o lidskm provn, a e umleck dlo svj smysl zprostedkovv nejdraznji silou toho, co je bezprostedn viditeln a vyjditeln (podle Hlavek 1997, s. 17). Hledn takovch symbolickch vyjden, nachzen vazeb a vznam pat k poznvn a chpn tradice stejn jako jej vytven. Toto chpn m vlastn tvarov, estetick pvod ( zklad). Pomr estetick hodnoty k mimoestetickm je takov, e estetick hodnota nad ostatn pevld, avak neru jich, nbr toliko je spn v celek (Mukaovsk 1966, s. 54). Je to vlastn vizuln informace, je jako pvodn soubor vjem zakld ve popsan vztah nebo lpe eeno, je onm svornkem, kter spn celek dat spoluutvejcch nzor a vztah ke kraji, k okol. Kultura je proces, kter pokrv celou spolenost, zejmna kultura vizuln odhaluje a odkrv byt v jeho podstat, v jeho smovn. Pochopen a rozumn tto kultue je dleitou podmnkou proto, aby se societa mohla dl rozvjet, existovat. Max Scheler takovou situaci oznauje jako podstatov vdn (Wesenwissen)... je to vdn, je odpovd du byt, proto tak podstatov vdn. Sm pak cituje Wiliama Jamese: >Je to vdn, kter

nepotebujeme promlet<. A dodv : Je astno v kadm konkrtnm stavu ivota, schopn kdykoli naskoit ,stt se druhou pirozenost. Je to konkrtnmu kolu, poadavku asu pln pizpsoben vdn lovka, padnouc jako pirozen odv ke, ne jako konfekn oblek. Takov vdn nespov v pouvn pojm, pravidel, zkon aplikovanch na skutenost, nbr znamen to mt (Haben) a bezprostedn zrat vci v jejich form a v souvislostech(Scheler 1976, cit. podle Pelcov 1999, s. 19).

Smyslem vtvarn vchovy je tuto tradici hledat a uvdt do irho kontextu kultury jako takov. To jest nachzet ty vizuln vzorce a vzory, kter jsou utveny (nebo se nachzej) v blzkosti dt i student, uvdt je do irho kontextu cel kultury a respektovat tradici z n vyly. To ovem neznamen podlehnut pouze tomu, co tradice kodifikovala, nbr ustavuje i monost jej modifikace v

rmci danho systmu. V souasnosti je tato prce jednodu v tom, e se zmenil svt informac, a zrove sloitj v orientaci tto sumy informac. Vybrat z nich mtka a vzory je stle a stle sloitj. Ve vtvarn, vizuln rovin se to stv problmem, nebo neexistuje jeden styl, ale mnostv vyjden, z nich si lid,

neorientujc se v soudobch proudech umn, jen tko vybraj. Snad je to i dsledek toho, jak rychle a pekotn prola spolenost ve dvactm stolet zmnami a tradice, a to nejen vtvarn. nsledn i dkladnou reviz

Snad proto jsme v souasnosti

svdky obratu k tradici v mnohem irm smyslu, ne jsme sledovali v tomto textu. Prostor, kterm jsme se zabvali, se zd bt pli mal na to, aby mohl mt obecnou platnost, pesto ukazuje na problm majc mnohem obecnj, spoleensk charakter.

Reflexe tohoto problmu me bt mnohem hlub, bude-li vychzet ze zkuenosti z bezprostednho okol.

1.4.

Architektura jako archeologie vzpomnky obecn pohled Architektura je ptomnou entitou v lidsk historii. Jak se

odvjel tok djin, stvala se stle vce nezbytnou v mnoha ohledech. Nelze pravdpodobn pln pesn zjistit, zda to byla slavnostn, kultick funkce architektury nebo jej elov rovina, kter byla pi svm vzniku preferovna jako prvn. V podstat to nen a tak dleit. Skutenost, e se rozvjej ob funkce architektonickch realizac, skrv i jeden dleit prvek, a sice ten, e si lid zaali njakm zpsobem cenit vznamu msta a zaali s nm pracovat ve svm chpn identity. Msto zaalo mt vznam nejen pro svj rodn charakter (tedy utilitrn), ale i pro dje, je se odehrvaly v onch ponajcch spolenostech a stvaly se vzpomnkou, kterou bylo teba oivovat a kter mohla oivovat ona spoleenstv. Co souvis pravdpodobn i s usazovnm obyvatelstva na jednom mst a s vytvenm zemdlskch komunit. Pak architektura, kterou bychom mohli definovat jako

schopnost lovka umle dotvet prodn prosted, byla zcela pirozenm a dleitm prvkem podporujcm tento proces. Nakolik meme z archeologickch nlez sledovat v ase rozvoj

stavebnch realizac, meme si vimnout, jak roste schopnost propojit symbolick vznam se stavebn technologi. Pedevm u prvnch spoleensky nikoli rodov organizovanch spolenost. Tato schopnost se dle precizuje, a petrvv v lidskm

spoleenstv jako stabiln prvek v procesu uchovvn identity a v dalch, spe spoleenskopolitickch tendencch it lidsk pospolitosti. Pro o tchto zkladech uvaovat v souvislosti s modern architekturou? Domnvme se, e maj leccos spolenho. Pedn jako antropologick konstanta zstv, akoli v mnoha ohledech

modifikovan,

schopnost chpat msto v symbolick rovin

pipomnky. Jakkoli byly minul epochy lidstva v tomto smru ahistorick v tom smyslu, e v takov me jako dnes neexistoval tak siln zjem na tom, aby byly uchovvny architektonick realizace v maximln nezmnn podob, petrvv moment chpn architektury v jejm symbolickm vznamu. Samozejm e

minimln v souasn Evrop jen tko budeme hledat u ady architektur jej kultick (nebo zmrn kultick) charakter. To, co je dle naeho mnn podstatnj, je spe hledn a vyjden dj, vzpomnek jako prvk konstruujcch danou spolenost. Projdemeli i souasnou architekturu nalezneme dostatek pklad pro toto tvrzen. Zkoummeli tak oficiln zadn v devatenctm stolet, zjistme, e tento trend zde m sv koeny. Nali bychom pklady ve stolet dvactm, by je poznamenno vt vcnost civilnost. ivot bez minulosti se zd bt pro a

lovka

nepedstaviteln, a to i pro zdnliv ahistorick nrody a kmeny. Minulost, a u s kladnmi, nebo zpornmi znamnky, pedstavuje pro lovka druh ukotven v byt, fenomn, o kter se lovk opr. Jistotu odestlho a monost konfrontace. Architektura v tomto procesu je nebo jsouc me ivou bt vc, spojujcm jej bodem se hmotnho sice me

charakteru,

funkce

promovat, vyvjet, kter ale v sob nese stopy minulho vrazu, kter sm o sob pedstavuje ivouc vzpomnku. Nco, k emu se lovk me vracet, polemizovat s tm, niit anebo obnovovat. Vrame se ke starovkm kulturm, kter zdnliv se

soudobou produkc a hlavn se soudobm chpnm architektury nemaj nic spolenho. Pokusme se nastnit pece jen njak spolen rys. Je to fenomn kulturn pamti, tak jak ji postuluje Jan Assmann ve sv knize Kultura a pam. Zkrcen, jinak lze odkzat na cel pase jeho knihy, popisuje tuto situaci tak, e

komunikan systm si mus vytvoit vnj oblast, v n lze skladovat sdlen a informace, tj. kulturn smysl, a prv tak i urit formy ukldn (kodifikace), skladovn 2001, s. 25). a optovnho popis zapojen vvoje Nsleduje

(retrieval)(Assmann

skripturlnch technik a postup pi rozvoji tohoto vnjho uloen. Pesto J. Assmann sleduje ve sv knize jet jednu linii, kter je spojena se starovkm Egyptem, a to s jeho monumentlnmi stavbami, kter mly tvoit, a tak tvoily pevnou soust kulturn pamti, a dokumentuje to na stavb chrmu pozdn doby, kterou interpretuje jako obnovu ryzosti tradice (tamt, s. 158, rozklad viz cel podkapitola). Architektura tu je vnmna nejen ve svm utilitrnm elu, ale i jako pipomnka (vzpomnka), majc za kol egyptskou spolenost konstituovat v jej vyhrann

sebeidentifikaci. V tto souvislosti nen bez zajmavosti pipomenout jin zajmav jev, kter se v egyptsk spolenosti odehrl. Pot co nastupuj dynastie Nov e pochzejc z Vestu, pouij ke tak roz (srv. prbhu djin stavbm svch hrobek pyramidu, akoli zvyklost tchto lid je pohbvn do tesanch skal a ta se poslze Zamarovsk 1986, s. 317). Podobn (a politicky) motivovan momenty bychom mohli nalzt v celm architektury, nebo jsou zce spjaty s djinami spoleenskmi.

Podobn bychom mohli na naem zem okomentovat snahu Jana SantinihoAichla v jeho zachzen s baroknm a gotickm tvaroslovm. Vetn, jak pozdji uvidme, realizac v souasn architektue. Zvltn kapitolu pedstavuje devatenct stolet, kter m historismus nebo, pesnji eeno, nvrat k historii takka jako program. Devatenct stolet je fascinujc dvma velikmi nvraty k tradici. Ke klasick a stedovk. Ob tyto tradice ovlivnily konec tohoto stolet a spolupsobily i pi vzniku architektury modernistick

a funkcionalistick. Bu jako zdroj inspirace nebo jako negativn pklad vi nmu se modernistick architektura vymezovala. Oba nvraty jsou, a to bychom chtli rdi podtrhnout, vdy spjaty s uritou spoleenskou situac. Vyjadovn tm i onm jazykem znamenalo i urit vyjden symbolick. Pesto ob (akoli toto vymezen je krajn zjednoduujc) tyto varianty musely pracovat s modifikacemi, kter byly nutn, nebo se promovala funknost zadvanch staveb. To je velmi podstatn prvek, kter hraje v promnch architektury konce devatenctho a zatku dvactho stolet dleitou roli. Zajmavm momentem je onen nvrat ke klasick eck tradici, kter ovlivnila architekturu devatenctho stolet asi nejvce. Zajmavost tohoto nvratu tkv v tom, e klasick eck architektura zaala bt poznvna a plnji pochopena a na konci osmnctho stolet a na zatku stolet devatenctho, v dsledku postupnho oslabovn moci Osmansk e ve Stedomo a osvobozen ecka. Nicmn prv v tomto okamiku se zan objevovat poteba, kterou dsledn dodrovn tvaroslov tto architektury neme zcela naplnit funknost, vychzejc vstc potebm promujc se spolenosti. A to nejen ve sfe spoleenskopolitick, ale i vdecko technick. Njakou dobu je udrovn sen o znovuzrozen jedinho pravho slohu, ve kterm se poslze zanaj ovem velmi rychle objevovat trhliny. Devatenct stolet pak, prv pro tento nvrat k historizujcmu pojet, bylo uritou dobu v klatb, a to spe u odborn veejnosti, nebo pro n pedstavovalo eklekticismus nejhorho raen a vtvarnou exhibici, kter naprosto neodpovdala potebm, je oni (modernistitn architekti)

spatovali jako naprosto prioritn. Lze to spatit na rtorice programovch prohlen jednotlivch architektonickch skupin a hnut, kter prorokovala zcela novou a jinou architekturu (srv.

Beneov). Nemusme se asi zabvat detailnm popisem tchto boj, kter jsou pomrn dobe zaznamenny v literatue (srv. vcha, Beneov, aj.). Zajmavm rysem je i to, e souasn s progresivnmi tendencemi vznikaj nebo se ustanovuj hnut, kter se naopak sna uritm zpsobem historick stav zachovat a

zdrazuj jeho kvalitu. Navc, pohldnemeli na ob snahy z na souasn perspektivy, pak vidme, e ob strany mly svm zpsobem pravdu a meme jim obma bt vdni za jejich aktivity. Pro je pro ns dleit as devatenctho stolet s jeho boji a zpasy o novou architekturu, kter pak vrchol ve stolet

dvactm? Domnvme se, e je to prv ten moment hlubho uvdomn hodnoty historie a schopnosti architektury tuto hodnotu pipomnat. Pro jednu skupinu je to ovem nesmrn negativn postoj pro jeho konzervativnost, zdnliv inklinujc k zachovn patnch a nezpsobilch vc, pro stranu druhou je to pipomnka hodnot utvejcch dosavadn podobu na kultury. Z dnenho pohledu je zajmav polemika, kter byla vedena kolem asanace pvodnho idovskho gheta v Praze (srv. Vlek 1986, s. 99-100). Z pohledu souasnosti meme konstatovat, e tento svr pinesl do naeho pemlen pozitivn vc, a sice, e si uvdomujeme velmi siln kvality a pnos obou proud architektonickho smlen. Akoli se dodnes vce mn budou hledat a hledaj odpovdi na tento vvoj, domnvme se, e jeden prvek v lidskm pemlen byl opominut. Toti ten, e jak pro pouen a zasvcen kritiky a teoretiky, tak pro nepouenho laika pedstavuj stavebn realizace uritou vzpomnku, soust jeho vizuln pamti, zejmna pokud v uritm prosted vyrst. U jednch mn, u jednch vce(viz pedchoz kap.). A k tomu, aby se piklonili ke zmnm, mus bt opravdu siln podnt. Meme si povimnout, e u ady

radiklnch pestaveb, promn dochz k vraznm enickm kampanm. Pro nstup funkcionalistick architektury je typick nejen odborn polemika, ale i polemika spoleensk, kter m navc pomrn masivn charakter. Pesto nebyla kritika modernistick a funkcionln architektury zamena proti kvalitn architektue jako spe proti bezduchm a nekvalitnm realizacm. Nicmn pi toku na star a vypl dochzelo nkdy k vylit vaniky i s dttem. Paradoxn k tomuto vvoji se i

ve funkcionalistick architektue objevuj reminiscence na historii, i kdy jsou spe mnny jako rtorick obraty. Narme na vrok A. Loose, e budouc msto bude nah a zc jako Sin. Speciln u Loose vztah k tradici, pinejmenm v t utilitrn podob, funguje. To, e nebylo mon tento vztah k tradici z architektury vyadit, pochopili i architekti, kte se etablovali jako zcela progresivn a funkcionalistickmu tvaroslov oddan tvrci. Zde na tomto mst je dobr ci, e tento vztah divka a uivatele domu je zrove i vztahem k urit estetice, estetickmu vnmn architektury a domu obecn. Jednodue se ukzalo, e pervat zcela tradin pouta, kter poj minulost se souasnost, je krajn problematick, zvlt pokud jde o architekturu. V t nejlep rovin tuto tezi reprezentuje dlo architekta Joe Plenika, jeho prce m pesn tento pesah. kos Moravnszky, kdy popisuje jednu z nejzdailejch Plenikovch realizac, kostel

Nejsvtjho srdce Pn na Vinohradech, k: Archaismus nen jednodue jazyka, vsledkem pouit tradinjho pozorovatele architektonickho s archeologickm

nbr

konfrontace

artefaktem z mystick minulosti, jeho vznam je z sti skryt (Moravnszky 1999, s. 21). A pot dovozuje, e je velmi obtn verbln analyzovat a vysvtlit rzn prvky pouit architektem. Obtnost verbln analzy vech symbolickch vznam u

Plenikova kostela Nejsvtjho srdce Pn na Vinohradech pipomn situaci, kdy se v pamti lovka vyno vzpomnka, jej okraje a detaily jsou mn zeteln, ale celkov smysl (obraz) zstv zachovn. Tuto kapitolu jsme nazvali Architektura jako archeologie vzpomnky. V em vlastn tato archeologinost architektury

spov? Domnvme se, e v tom, co architektura jako celek i jako jednotliv realizace pestavuje a co zachovv (nen to jen ta rovina, kterou lze vysledovat v soudob architektue, ale m i duchovn rozmr). Pedevm pokud Moravnszky hovo o tom, e Plenikova archeologie architektonickch forem, jejich

provovn v procesu ,deformace', je jednm z velkch projekt renovace a restaurace ( tamt, s. 22), pak hovo zejmna o tehdejch cestch a jazycch architektury, kter hledaly nov spojen souasnosti s minulost zejmna v rovin praktick architektury. Nicmn je Plenikv pstup pece jen ojedinl v rmci prask architektury a ocit se mezi konzervativnm pojetm a pojetm modernm. Existuje, domnvme se, jet jeden rozmr archeologinosti architektury. Tento neobvykl termn lze

samozejm opsat i jinmi pojmy a pedevm je teba jej vysvtlit. Archeologie se zabv zkoumnm pedevm hmotnch pramen, kter se dochovaly z minulosti. V souasn dob jsou rozliovny urit druhy archeologickch postup pi zkoumn rznch obdobch lidskch djin. Jde o to, e jsou to vdy prameny povahy hmotn, kter mohou njakm zpsobem vypovdat o minulosti. Pokud jde o architekturu, m zvltn postaven. V mnoha ohledech je vdy na och a jako prvn svd k njakmu popisu nebo eventuln me slouit jako zdroj stavebnho materilu. To jsou okamiky, kdy se odehraje situace, kterou bychom chtli popsat. Je to stav, kdy se oddl technick strnka realizace od

vdom hodnot, kter m pro dan etnikum. Tuto situaci z djin znme. Je to ppad egyptsk kultury, kde pomalu zanikly pvodn spoleensk formace po vtzstv islmu, a nebo znik sttn formace zpadomsk e. Zatmco v prvnm ppad se dan vtvarn jazyk, v naem ppad architektonick, nepodailo obnovit, v ppad druhm nedolo k tak plnmu zapomnn, aby na nj nebylo mono navzat. Souvis to prv s onm druhm rozmrem, kter se sname postulovat, a to s tm, e nedolo k plnmu oddlen zmiovanch dvou rozmr a e pojtkem pro takov stav byla vzpomnka, kter byla ve vdom dan society stle ptomn a kter v okamiku, kdy se objevila schopnost technick realizace, byla praktickm zpsobem zptomnna. Pokud existuje vdom kontinuity dan society, existuje nejen formln, technick znalost, ale i to co bychom mohli nazvat iv pam, ne ovem institucionln, nbr takov, kter se utv nepozorovan v prbhu kadodennho ivota (viz. kap. 1.2.3). Potud tedy mal historick exkurs, kter m poukzat na urit specifick jev, je se ve na architekturu, akoli bychom jej mohli vzthnout na kulturu jako celek. V naem znovuobjevovn architektury severoeskho kraje se ale musme jet pokusit prokzat, zda m tato teze platnost i pro souasnost. Budemeli uvaovat o tto problematice z hlediska souasnosti, nevyhneme se celkovmu problmu, kterho jsme se ji dotkli, a to problmu architektury dvactho stolet. Ta pedstavuje dal z velkch zlom u proto, e je jednm z faktor urujcch charakter naeho soudobho vizulnho vnmn krajiny a okol. V mnoha ohledech byla architektura dvactho stolet skutenou revoluc ve stavebnictv, z dvod technologickch, formlnch, zpsobem uvaovn o typech staveb. V tom vem ale byla nedlnou soust doby, jejm vrazem. Pevaujc model

architektonick tvorby formovala pevn avantgarda, kter vytvoila tzv. internacionln styl. Vztah k tradici a k historickm architektonickm formm nebyl, dle naeho soudu, tak vrazn negativn, jak by se zdlo z dochovanch programovch text. Pesto byly star slohy chpny jako nco co pat do historick vbavy, je byla pro tehdej souasnost nepouiteln. Toto v celku pochopiteln a sprvn hledisko ovem mlo jeden problematick aspekt. Avantgardn, modernistick architektura nesla v sob v souladu s celkovm pohybem umn, ale i kultury jako celku, mesisk nboj zmny svta a spolenosti. Tomu samozejm odpovdala i rtorika programovch prohlen, text a vystoupen, zejmna ve dvactch letech. Tento text ovem nemapuje tuto situaci, proto je tato, by irok problematika, zastoupena jen krtce. Je zajmav sledovat jak byly nkter radikln nzory postupn korigovny (srov. K. Teige - Vvoj sovtsk architektury) ovem opt v rmci funkcionalistickho nzoru. K tomu je teba pist nemn dleitou oblast urbanismu, kter je ve

funkcionalistickch teorich chpn jako fenomn nezvisl na geniu loci (podrobnji k tomuto problmu viz. Architektura a msto 1996, Norberg-Schulz 1994), tud je k jakkoli tradici v zsad pinejmenm opatrn. Pokud protme ovem nkter jako texty a programov prohlen, jev se nm tento vrok

eufemismus. Vztah avantgardy k tradici nen jednoduch. V uchopovn tradice se v mylen avantgardy objevuje ne vdy postehnuteln a explicitn vyjden (to plat pro vechny umleck disciplny) ambivalence k tomuto fenomnu. Zde mme na mysli to, e pika funkcionalistick architektonick tvorby stavebn tradici nepochybn znala, a byla schopna si z n nco vzt. Asi nejznmjmi pklady mohou bt Le Corbusier a jeho obdiv k Parthenonu nebo Mies van der Rohe, jeho poten

tvr inspirace tkv v inspirovanosti Schinkelovm klasicismem (srv. Tegethoff 2001, s. 134-151). Tak u Adolfa Loose lze tento vztah vysledovat, pedevm v tom, jak chpe lohu kvalitnho materilu v jeho inu pedevm v interiru. Navc je jednm z mla avantgardn zamench architekt, kter nevh pouvat pvodn rodinn mobili i nkter historick detaily v rmci celkovho modernho vrazu. Odhldnemeli od nuanc a rozdl mezi emocionlnm a vdeckm funkcionalismem, tak jak jej definuje R. vcha, meme do jist mry konstatovat, e pomalu, ale jist pevaovalo zdn o konenm vtztv funkcionalistick architektury, kter, jak se zdlo vcelku oprvnn, nabzela recept na een jednak palivch socilnch otzek (nap. bydlen), ale zrove i pijateln vraz pro souasnost. Akoliv skalnm zastncm vdeckho funkcionalismu by se pi zaslechnut tohoto pojmu otevel n v kapse. Problmy spjat s jejich vizemi, zejmna urbanistickmi, se zaaly objevovat pomrn zhy, ale zsadn diskutabiln povahu zskaly teprve po druh svtov vlce. Prvn kritick ohlasy lze slyet u na konci padestch let a postupem asu tato revolta

nabv na sle, aby v edestch letech a dl vytvoila pedpoklad pro kritick pezkoumn tchto modernistickch trend. e je o Athnsk chart a dalch urbanistickch teorich. Tato problematika je dnes pomrn slun popsna v literatue, jsou hodnoceny klady i zpory a nen teba ji zevrubn popisovat. Nicmn ve shod s tmto textem se opt pokusme dotknout fenomnu tradice, bez kterho, jak se domnvme, se neobejdeme ani v tak odtait oblasti, jakou by se beze sporu zdl bt modern urbanismus. A pece ani tato architektonick revoluce dvactho stolet nevznikla sama od sebe, nbr m svou tradici, kterou meme datovat a do doby renesance. Jeliko nam

tmatem nen

urbanismus jako takov, zmime jen tendenci

radilnch os vychzejcch z centra, kterou postulovali renesann humanistit architekti, ji pejal barok ve svch osovch pohledech a v praktickm rozmru ji uvedlo do ivota devatenct stolet, kter tento racionln koncept zaalo uplatovat takka ve vech vznikajcch evropskch velkomstech. Tento velmi kratik exkurz jsme uili proto, abychom ukzali, e i velk mylenky modernistick architektury maj nkde svj pvod, svou tradici, kter me bt pozdjho i novjho data. V tto souvislosti je teba ci i nsledujc. Vvoj architektury po roce 1945, tedy po druh svtov vlce, toti i nadle sleduje tuto avantgardn tradici, kterou pochopiteln rozvj. e situace nebyla zcela jednoznan, ukazuje ppad nacistick a sovtsk architektury, kter byly od tictch let nasmrovny smrem k historizujcm slohm, avak vce mn politicky. K vyerpvn tohoto historizujcho slovnku dochz ovem pomrn zhy. Pro architekturu, stejn jako pro umn, je po roce 1945 typick

rozvjen modernistickch mylenek a postup; po uritou dobu, jak jsme ji zmnili, do toho nelze potat zem bvalho socialistickho bloku. Korekce jsou ale vidt pomrn brzy i zde. Tak tedy, zatmco ve vchodn enklv zu historismus, kupodivu i na zpad od naich hranic se zanaj hledat historick koeny a inspirace. Nen teba detailn popisovat brutalismus Le Corbusierv, tky mlad generace, kterou by mohl reprezentovat Luis I. Kahn. Pesto jsou tyto aktivity vedeny spe reformanmi snahami zmnit obraz do t doby panujc moderny. Uspenm tchto pokus je postmodern architektura, kter se k historizujcm fzm vvoje vrac zcela programov, akoli to tak nen tak pln nvrat k pesnmu historickmu tvaroslov. A spe je to jej prvn st, kter ve vlastn architektue rda cituje historick slohy. Ovem jej historismus v

souasn dob spe m k lokalitu ( viz kap 2.1.2 ).

individulnmu vrazu pro danou

Speciln n problm pipomn Renzo Piano

ve svm

komenti k berlnskmu Postupimskmu nmst. Mimo jin v dokumentu australsk televize k, e msto je jako uebnice djepisu, nememe jednu strnku vytrhnout. Jeho dal e se zamuje na vvoj architektury po roce 1945, kdy, jak sm k, sami architekti poruili pvodn uspodn. A to i pesto, e byl Berln po zvrench bojch nesmrn znien. Ppad

Postupimskho nmst jsme vybrali zmrn. Podlelo se na nm 16 vynikajcch architektonickch kancel. Co je na nm ale nejzajmavj, alespo z naeho pohledu, nejsou architektonick realizace jako takov, ale zpsob jejich urbanistickho uspodn. Samotn nmst, ale i ulice vytvej opt domovn bloky, pase, prchody. Mal piazzy. Zejmna dojem z malho nmstka obklopenho vkovmi budovami Daimler-Benz, Sony i Deutsche Bahn psob pmo italsky. A vbec nevad, e jde v tchto ppadech o hypermodern technologie. Dalm silnm nvratem jsou detaily, jako napklad pouit rozstlench oznaen pvodnho metra. Nejsilnjm momentem archeologinosti tto vstavby je pro ns ale vydldn trasa pvodn Berlnsk zdi. Pot, co byl tento ndor odoperovn, zstv jako urit jizva, kter se ovem pomalu hoj, nezmiz docela, co je dobe, prv pro pam, kterou v sob uchovv. Vine se i kolem novho centra, a vytv tak nov genius loci. Tu symbolickou pipomnku, kterou architektura v sob vdy uritm zpsobem nese.

1.5.

Sociln prostor msta jako prosted utvejc svbytn hodnoty V vodu tohoto textu bychom chtli pedeslat, e je

koncipovn spe jako poznmka k tomuto pomrn irokmu tmatu, kter vak chpeme jako dl soust mnohovrstevn problematiky, je v sob zahrnuje vc ne jeden obor. Oblast, na kterou je tento pspvek orientovn, je velmi zajmav a v jistm smyslu ne pln probdan. Snad je tomu tak vzhledem k obecnmu pedpokladu, e innost ve vtvarn vchov automaticky do socilnho prostoru pat a e z nho vychz. Otzkou je, do jak mry se reflexe socilnho prostoru vdom promt do praxe vtvarn vchovy. Pokud bychom takto uvaovali napklad o oblasti vtvarnho umn, pak by zejm nikdo z ns o tom, e je v n sociln prostor uritm zpsobem uchopovn, pli nepochyboval. Pesto i v umn existuje, alespo v poslednch desetiletch, urit zven zjem o konkrtn vlivy toho, co bychom mohli nazvat socilnm prostorem.1/ Meme konstatovat, e sociln prostor je entita sice nehmatateln, nicmn s pevnmi, ale dynamicky se promujcmi se hranicemi, kter mimo jin vymezuj nai vizuln zkuenost. Vrame se ale k na otzce. Jak reflektujeme fenomn socilnho prostoru ve vtvarn vchov? A jak vlastn definovat sociln prostor? Ten me mt, a tak mv, velmi rozmanitou

podobu. A to nejen pro dti i dospvajc mlde, ale souasn i pro dospl. Od tohoto zjitn by se potom mly odvjet dal praktick kroky v edukativnch innostech. Dleitm momentem je fakt, e sociln prostor vnm kad jinak, kad si z nj nco vybr a zptn, sociln prostor na kadho psob jinak. Sociln prostor lze definovat jako nco, s m a km se jedinec setkv ve

svm nejblim okol. Mohli bychom jej definovat z mnoha hledisek (filozofickch, psychologickch, estetickch, socilnch i

historickch), ale sociln prostor v sob zahrnuje vechna tato hlediska a mon jet mnoh dal, kter jsme nevyjmenovali. I v tom se ukazuje sloitost toho, jak vlastn sociln prostor uchopit teoreticky. Co z tohoto okol lovk vybr, co v nm prov a mimo jin tak, jak do nj vstupuje, jakm zpsobem z nj erp informace a jak s nimi dl pracuje, pat k vbav jedince. Je

zejm, e sociln prostor (nebo prosted) je velmi komplexnm, ale tak promnlivm souborem jev, kter lovka ovlivuj, avak lovk m tak zrove monost je ovlivovat. Jan Patoka hovo o vytven pedstavy o svt u lovka, ani by se o ni lovk snail. Z toho lze vytuit deklarovan zjem fenomenologick

filozofie o problematiku pirozenho svta. U jen zde narme na problm; je tento svt souasn socilnm prostorem nebo je sociln prostor jen dl soust pirozenho svta? Z toho je zejm, jak obtn bychom pro poteby vtvarn vchovy mohli sociln prostor definovat. Vtvarn vchova m toti podobn jako umn charakter syntzy nebo syntetizujcho pstupu ke svtu. Meme tedy zstat u pvodn definice socilnho prostoru jako jeho nejbliho okol. Pobyt m bytostnou tendenci k blzkosti.2/ Tato blzkost je zprostedkovna tm, emu Martin Heidegger k zptomovn (Heidegger 1996, s. 130). Tak mohli bychom ci vbrem, innm vbrem svta individuem (Buber 1969, s. 330). Pokud se potom dotkneme problmu vztahu socilnho prostoru a vtvarn vchovy, narazme na nkter klov fenomny, kter tento vztah pmo vyjaduj, nicmn stle tvo spe specifickou, dl st spektra naeho oboru. O nkterch, jako jsou napklad nov, elektronick mdia, se vede nejen v rmci oboru vtvarn vchovy polemika. Tato mdia sociln

prostor nepochybn zabydluj a zskvaj v nm urit vliv. Vzhledem k tomu, e o roli a vlivu elektronickch mdi probh rozshl debata, soustedili bychom se na jin fenomn, fenomn tradice a na dynamiku promn, kter ji provzej (procesulnost tradice). Tradice je se socilnm prostorem svzna hloubji, ne se na prvn pohled zd. Sociln prostor tvo, zd se, rmec lidsk innosti vbec, a je sm lidmi utven. Pouto pochopen tohoto rmce (i kontextu) pedstavuje tradice ovem ve sv dynamick, modifikujc podob. Zajmavm zpsobem prozkoumv fenomn kultury a pamti J. Assmann (jak tak zn nzev jeho knihy). V

tomto textu nemme pli prostoru rozebrat hluboce jeho postehy, ale postult kulturn pamti, kterou chpe jako ir ne tradici, a pamti komunikativn je pro nai problematiku pnosn. Klovmi pojmy, jako jsou ob zmiovan pamti, figury

vzpomnky nebo nap. historie a tradice, se Assmann dotk prv naeho tmatu. Minulost nevznik pirozenm rstem: je to kulturn vtvor...Pro kulturn pam je podstatn historie vzpomnky, nikoli historie faktick,... kter se mn v historii vzpomnanou, tedy mtus (Assmann 2001, str. 46 a 50). Zd se, e ve vztahu k socilnmu prostoru hraje kulturn pam velmi dleitou roli. Zejmna proto, e vytv rmec socilnch vztah v ivot society. Rmec, v jeho hranicch se pohybuje tak kultura dan society. Pokud se tedy vtvarn vchova njakm zpsobem dotk socilnho prostoru, pak by s tmto rmcem mla potat. Ovem zajmavou a pro vtvarnou vchovu modelovou periodu v djinch tto problematiky tvo oblast umn 20. stolet. Hovome-li o socilnm prostoru v souvislosti s tehdy zanajcm dvactm stoletm a ranou avantgardou, mli bychom vzt v potaz celou sociln situaci, kterou vtvarn avantgarda, zvlt po bolevick revoluci v Rusku, vrazn anticipuje. A sociln prostor

je pro ni prostorem, kter chce zmnit. Vvoj umn ve dvactm stolet s nstupem avantgardy, kter pila s radikln promnou vtvarnho tvaroslov, je obecn znm. Vztah avantgardy k tradici byl u tak pedmtem badatelskho zjmu, pesto bychom se mohli na tento vztah podvat, u kvli srovnn s vtvarnou pedagogikou. Pro tento vztah jsou symptomatick nkter radikln nzory Karla Teigeho a jinch pslunk

avantgardy, kter

adoruj nap. sovtskou konstruktivistickou

avantgardu. Nevhaj j piknout vysok status schopnosti vytvet nov a v zsad lep vci, ne byly vytvoeny doposud, v podstat nezvisle na prosted, minulosti a dalch fenomnech, kter spoluformovaly tehdej spolenost. Architektura (kter je ve stedu zjmu) takto inspirovan, pedstavuje zcela odlinou

koncepci od historie, kter byla avantgardou odmtnuta an bloc, akoli ji jej velc tvrci v ele s Le Corbusierem dobe znali a dovedli se pouit na jejch dlech. Dal novinkou modern architektury bylo odmtnut umleckho poznn v procesu architektonick tvorby a jeho nahrazen poznnm vdeckm(Nov 1996, s. 129). To je pomrn velk zmna v dosavadnm pstupu, protoe neplat jen pro architekturu. Shrme tedy, e v zsad avantgardn hnut, alespo tak, jak ho postuloval Teige a dal, smovalo nebo mlo smovat k potlaen umleckch forem (a snad i nrok) pedchozch dob a v jistm smyslu i k oputn zkuenost dosavadnch generac. Snad by bylo pesnj ci, e napt mezi tradic a avantgardou bylo samotnmi tvrci vyeeno ve prospch novho tvrho smovn. Celkem vzato, jednalo se o zkou vrstvu lid, kter nicmn jednak zaala pomalu zskvat nezanedbateln vliv nktermi teoriemi, zejmna v oblasti architektury, ale na druh stran opela toto sv pesvden o rozpoznn zmny kontextu a snaila se najt pro ni

odpovdajc

vraz.

Tyto

tendence

konstruktivistickch

(funkcionalistickch) teori, se dostaly i do osnov vtvarn vchovy (tehdy kreslen). A mylenka, e eln je jedin sprvn, tu hrla svou roli. Rmec tohoto pojet pedznamenal F. X. alda ve svm textu Experimenty: Jen ten, kdo cel vhodil se nkdy na jednu kartu a pod jedin rozhodnut, jen ten, kdo celou minulost vrhl do szky, aby ji ve vtein bu tisckrt zmnoenou zskal nebo celou ztratil, kdo dovedl vechen po lta spoen majetek vyhodit jako pt, jen ten v, jak vykoupen a posvcen, jak stupovn a jak oista ivota je v Experimentu. Cel Pepodstatnn. Experiment je Promnn (alda, s.19, s. 22 ). Tento text byl otitn v roce 1898 a ukazuje na mylenkov kontext avantgardy. Experimentace a vdeck konotace modernistickho umn spolu s nktermi drazy na funkci umn ve spolenosti, se svm drazem na zbavu, film a dal soudob trendy pedznamenaly souasnost. S trochou nadszky by bylo mono tvrdit, e souasn komern kultura je stejnm dttem tto avantgardy, stejn jako to, co bychom oznaili za vysok umn. Nebo nap. ist estetick zitek, ne jzdu v novm modelu BMW ady 3 krsnou irskou krajinou, lze v souasnosti nalzt jen obtn. Bez ironie. Bezpochyby mly i velmi avantgardn pstupy sv kritiky, kte nkter doktrny zaali zpochybovat u v dobch jejich vzniku. Nicmn i po pomrn dlouh dob, kter uplynula, nelze nepipustit, e to, co zanalo jako krajn avantgardn hnut a kontext budovn civiln spolenosti, je dnes mnohdy samozejm uvno, ani by byly obecn znmy koeny jeho vzniku. Pesto se pokusme zamyslet nad tmto fenomnem souasnosti, kter nepochybn formuje vnmn toho, co bychom nazvali socilnm prostorem. Nen ovem clem tto stati dobrat se detailn analzy, nbr pokusit se zamyslet nad tm, v jak situaci

stoj vtvarn vchova. Sociln prostor je, domnvme se, jednm z primrnch zdroj vizuality, ale i dalch jinch podnt. Oba dva, vtvarn pedagog i jeho student, toti, z tohoto zdroje erpaj, njak mu rozumj. Tent sociln prostor, akoli nahlen z jinch hl, tvo kontext (rmec) porozumn kultue jako takov. Ovem porozumn, kter se od sebe me diametrln liit. Mnoz uitel by mohli potvrdit, e pokud chtj s dtmi pracovat pijatelnm zpsobem, vyaduje to sil i nkolika let. V podstat teprve tehdy, kdy se jim poda vytvoit spolen prostor, do kterho mohou vstupovat uitel i ci jako podobn zasvcen partnei, se me vytvet i podobn porozumn pro rozlin tradice socilnho prostoru.3/ Problm, kter jsme nastnili, nen, jak pedpokldme, jen vc didaktiky nebo metodickho pstupu, ale pat k nmu i to, co je obsaeno v nzvu pspvku, a to vztah vtvarn vchovy (jako urit disciplny) k socilnmu prostoru. K prostoru ovem nikoli abstraktnmu, ale konkrtnmu. Dvrn znmmu, s jeho specialitami a zvltnostmi. Vztah, jeho rmcem sociln prostor je, a kde nezanedbatelnou roli hraje tradice, kulturn pam, vzpomnka jako aktuln soust ivota v socilnm prosted, prostoru. Vztah, kter existuje a je mon jej vtvarn vyjdit, a tak vstoupit do komunikace s nm a dky nmu vyjasovat vazby ke kultue v n ijeme. Slovy Martina Bubera tedy pomoci podpoit u ka onen inn vbr svta a zrove prohloubit to, emu Martin Buber k instinkt ke spoleenstv s nkm (Verbundenheit) (Buber 1967, s. 328).

Poznmky : 1/ Jako jeden z pklad tohoto trendu bychom mohli pout i projekty Publict Distrikt(1999) nebo Umn ve veejnm prostoru(2000). 2/ Srv. cel text 23,24. 3/ Pokud jsem se nadchl, jako uitel, pro urit polohy

avantgardnho umn, dky studiu a poznvn tto oblasti, nemohu zkonit oekvat automaticky tot od svch k i student, nebo v jejich okol se nemus nic takovho nachzet, a tud jejich zkuenost s danou problematikou je velmi nzk, jeli jak. Chcili tedy zprostedkovat njakou st spektra kultury, kter navc me mt historick charakter, nemohu nerespektovat sociln prostor, ve kterm se nachzej a ze kterho erpaj informace, je jsou pro n st spektra kultury. Tedy si musm bt vdom toho, e je vedu k rozpoznn toho, co m charakter vzpomnky, na ni si nemohou pamatovat, kter ale me bt njak obsaena v kultue socilnho prostoru.

2.

ARCHITEKTURA 1.POLOVINY 20. STOLET V STECKM KRAJI

2.1.1 Celkov nstin vvoje architektury na zem eskch zem (kontextuln rmec pro sledovanou problematiku) Touto problematikou se zabv cel ada fundovanch publikac a proto jsme tuto kapitolu zaadili jako urit nstin srovnn s problematikou, kter je hlavnm pedmtem tto prce. V tomto smyslu m tedy tato kapitola spe doplujc charakter. Architektura na zem eskch zem ped rokem 1918, tehdy jet jako soust RakouskaUherska, byla v mnoha ohledech pomrn kvalitn. Jakkoli po e moderny, se teprve v poslednch desetiletch zan s obecnm uznnm kvalit architektonickch vkon konce devatenctho stolet. Vstup esk architektury do prostoru pesahujcho rmec eskch zem pon v e nstupu koly O. Wagnera, jen vychoval celou adu vynikajcch architekt, kte tvoili generaci, je vrazn promnila tvnost architektury na konci devatnctho a potkem dvactho stolet. Mme zde na mysli pochopiteln Jana Kotru, jeho tvorba stla u potku zrodu toho, emu dnes kme modern architektura. Zmny vtvarnho tvaroslov, kter se objevily, nebyly jen

vsledkm architektonick reflexe Jana Kotry, spe to byla promna, kter charakterizovala urit proud architektonick tvorby v cel Evrop. Pehldnemeli soudob asopisy nap. The STUDIO Year book of decorative art, meme vidt, jak jsou tyto prce vedle sebe publikovny a srovnvny. A vtinou jde o jmna, kter patila ke pice v oboru v cel Evrop. Experimentln pstup k architektue mezi eskmi architekty, pedevm Kotrovmi ky a spolupracovnky (Gor, Jank, Chochol, Hofman), se projevil u ped prvn svtovou vlkou, kdy vytvoili uniktn styl architektonickho kubismu. Jeho zkladn

hodnotou bylo nejen zdraznn plastinosti stavebn hmoty, ale tak snaha o nov vlun pdorysn a prostorov een, akoli jako Prvn svtov vlka znamen

celek je vraz architektonickho kubismu spe vtvarn ne architektonick. pochopiteln tlum stavebn innosti, k jejmu oiven dochz a na zatku dvactch let. eskou architekturu, ale i uit umn ovldne tzv. obloukov kubismus i rondokubismus, v uitch umnch se vil i nzev dekorativismus. Zkladem tohoto

architektonickho vchodiska je jaksi syntza kubizujcch forem a lidovho ornamentu, kter mla bt reprezentac novho

nrodnho stylu. Vedle tohoto specifickho zpsobu prce, kter nen jedin, psob vedle nj i klasick tvaroslov, kter zvol

architekti, jako byli Antonn Engel a Bohumil Hypmann, ovem v nvaznosti na racionalistick koncepce Wagnerovy. V jistm smyslu byl pelomovm rokem konala vstava dekorativnch umn v Pai, rok 1925, kdy se kter do jist mry

uzavela epochu rondokubismu u ns. Lze konstatovat, e v tto dob zanaj nabvat na pevaze nzory na architekturu publikovan pedevm v asopisech Stavba, Styl a Stavitel, z nich prvn byl asi nejvt a nejortodoxnj batou architektonickho funkcionalismu. Ovem je teba ci, e dvact lta

v architektonick tvorb nejsou zdaleka tak radikln vymezena funkcionalistickou architekturou, akoli u v tomto obdob se

funkcionalistickmu tvaroslov zan vnovat velk pozornost. Termn fukcionalistick architektura me bt uritm zpsobem zavdjc. Chpeme tak ovem vechny architektonick tendence, kter usilovaly o promnu stvajcho tvaroslov od poloh konstruktivistickch, puristickch a po funkcionalistick. Vzhledem k tomu, e v dobov a mnohdy polemick literatue jsou tyto odlinosti vnmny tu zsadnji, tu mn zsadnji, dovolili

jsme je zahrnout pod jeden pojem kvli uritmu zjednoduen, kter ale, jak doufme, tuto problematiku nezplot. V vodu tto kapitoly jsme upozornili na to, e je spe doplujcho charakteru. Pro srovnn bychom rdi poukzali na urit rozdly v pohledu na architektonickou tvorbu, ale i jej teorii. Nejvraznjm mluvm architektonick avantgardy

v mezivlenm eskoslovensku byl Karel Teige. Jeho nzory byly vpravd radikln a zsadn. Klonila se k nim ale vznamn st architekt. Akoli Teige nebyl architektem, zajmal se o

architekturu velmi iv a stal se jejm rtorem i apologetou. Od dvactch let rozvj postupn mylenky novch postup a vbec promny umn. V textu Konstruktivismus a likvidace umn pe, e ... mu ( konstruktivismu) nejde o formy, jde mu o funkce. Oblast veho dosavadnho umn je formalismus. Konstruktivismus hls popen formalismu funkcionalismem. Nejde mu o novou

umleckou formuli z toho zkladnho dvodu, e mu toti nejde o vbec o umn. ... S konstruktivismem pikroujeme k regulrn likvidaci umn (Teige 1966, s. 129130). A v proklamativnm prohlen k Teorii konstruktivismu z roku 1928 pe zcela oteven : Konstruktivismus nezn architekturu jakoto vtvarn umn z toho prostho dvodu, e neuznv vbec vtvarn umn. (tamt, s. 365)Jestlie konstruktivismus neuznv konvenn rozlien

architektury ( vtvarnho , stavebnho umn) od inenrsk a technick tvorby, je teba zdrazniti, e neomezuje problm architektury na zk technicismus a prakticismus. Konstruktivistick architektura je vlastn istou vdou; stavebn technika je vdou aplikovanou (tamt, s. 369-370). Srovnmeli to s obecn znmm postojem Kazimira Malevie, kter se rozhodl ukonit malskou drhu a vnovat se uit tvorb a architektue, vidme, e architektura mohla bt a zajist byla pro takto revolun

zamenou mladou generaci eskch tvrc (potamo Teigeho) velmi zajmav. A pedstavovala odvtv, ve kterm se jejich

revolun ideje budou naplovat. Karel Teige chpe architekturu jako psnou vdeckou disciplnu. Obecn lze ci, e Teigemu byla vda nejvy instanc, ke kter lidstvo dosplo a kter mu otevr cestu k jedin pravd. Odtud pramen i polemika s Le Corbusierem ve vci jeho nvrhu Mundanea. Le Corbusier tento postoj nesdl, povauje za dleitou soust tvorby kompozici a jeho architektura nese charakter okouzlen technicistn estetikou (k tomuto problmu srv. vcha 1989, s. 113-148 , Csaovsk 1969, s. 200) Akoli jist st architekt, kte patili k funkcionalistickmu proudu architektury, nesdlela tento radikln postoj, pece jen se jejich prce odehrv v intencch, eknme, funkcionalistickho tvaru. Mnme tm postupy, kter vychzej z funkcionalistickch

hledisek, nicmn jsou v uritch momentech zmkeny tvrmi zsahy, kter maj takka estetickou povahu, tedy pesn to, co Karel Teige vytk Le Corbusierovi. Proto pevn st

architektonick produkce v tehdejm eskoslovensku pedstavuje pozoruhodnou jednotu tvarovch prostedk, nahleno

pedevm z naeho zptn historickho pohledu. Pro tento architektonick vvoj je symptomatickou zleitost napklad

zlnsk architektura, kter mla, ze zcela pochopitench dvod, velmi daleko k radiklnm socialistickm teoretickm mylenkm, jeto ji produkovala firma Baa, kde hlavnm hnacm motorem byl bezpochyby sm majitel Tom Baa. Pesto byly jej tvarov postulty

vlastnosti soumiteln s vynikajcmi vkony avantgardy a svm zpsobem, alespo v oblasti bydlen ve srovnn s kolektivnho bydlen levicov avantgardy, pstupnj lidem. Samozejm nesmme zapomenout na lokalitu msta Brna, kter se po Praze stv nejvznamnj oblast, kde se odehrvaj

popisovan zmny. Brno je pro ns zajmav z toho dvodu, e lo pvodn o pevn nmeckou lokalitu, kde architektura zskv, asi nejvce symbolick momentem charakter. v tto To jest, kde je modern to, e funkcionalistick tvaroslov reprezentuje nov politick uspodn. Dleitm problematice

funkcionalistick

architektura v eskm prosted se zan

etablovat v praktick rovin velmi brzy u v polovin dvactch let. Pestoe se toto modern tvaroslov rychle vilo, lze konstatovat, e takovmi zkladnmi centry tohoto architektonickho proudu zstvaj Praha, Brno a Zln, pominemeli Hradec Krlov, kde psobil Josef Gor se svou svbytnou verz kombinace klasickch a soudobch postup. Pesto je teba konstatovat, e se esk avantgard podailo vytvoit skvlou architektonickou kulturu, zaloenou na nejmodernjch dobovch technologich, a se nenaplnila jej oekvn tvorby novho slohu. Jak se pokusme prokzat v nsledujcch kapitolch, nmeck architektonick provenience nenabz nikde, tedy pokud pihldneme k nmi sledovan oblasti, takov rozsah

funkcionalistickch postup, kter by byly srovnateln s produkc ve vnitrozem, pesto byla schopna nkterch zajmavch vkon. Dvody, kter k tomu pisply, se pokusme shrnout v dalch kapitolch.

2.1.2

Fenomn regionalismu v architektue obecn Nzev tto kapitoly implikuje text R. vchy ze sbornku

Stedoevropsk architektura. Autor v nm ukazuje na regionln varianty architektury, kter vznikaj i vzdor snaze uinit ji

(architekturu) mezinrodn. Chceme tak uvst problematiku, kter jednak souvis s nam tmatem a jednak je v souasn dob pomrn diskutovan jako doposud pomjen fenomn

architektury. Ukazuje se, e problm regionalismu v architektue je ivou zleitost a e i zsluhou postmodern architektury je tato problematika zkoumna zptn v djinch architektury jako takov. Stedoevropsk prostor nabz takovmto zkoumnm dost podnt, nebo i pes razantn nstup funkcionalistick

architektury, kter vytvoila pojem mezinrodnho stylu, si architektura mezivlenho obdob zachovala dost jinch tendenc. Slovo jin je zde urit na mst. Po prvn svtov vlce a lekci z Art Nouveau a moderny bylo jasn, e lpn na historizujcch variantch architektonickho jazyka nen mon, alespo ne v rozsahu v jakm byl historismus produkovn v druh polovin devatenctho stolet. Problm pojmu regionln je v souasn dob asi

takov, e se v bn mluv posunul jeho vznam tak, e zskal ponkud hanliv pdech podobn jako slovo provinn, s nm je zamovn. Akoli slovo provinn pvodn oznaovalo urit sprvn celek (v msk i), posunulo se vznamov smrem k nelichotivmu oznaen malho rozhledu, nedokonalosti vzhledem k centru. C.S. Lewis ve sv knize K jdru kesanstv tento posun ukazuje na slovu gentleman. Pvodn toti neslo toto slovo uritou informaci o majetnosti uritho lovka, poslze mlo v onom posunu ukazovat na jeho chovn, m ale ztatilo ten

pvodn informan vznam. Adjektivum regionln je definovno jako tkajc se oblasti, celku nebo urit oblasti msta (Klime 1981, s. 597) a regionalismus jako hnut zamen k poznn a povznesen uritho kraje jako zvltnho celku. Napklad jevu, jakm je jazyk. Tyto pojmy, asto vzjemn zamovan a oznaujc v zsad podobnou vc, maj pece jen urit vznamov posuny. Pistoupmeli na hru provinn-hanliv a regionln-znac zjem, pak je teba tento posun njak zdraznit. Domnvme se, e slovo regionln spluje v souasnm jazyku asi nejlpe podmnky pro to, abychom jm osvtlili zjem o dn v regionu a zrove mohli ve zkoumanm problmu vymezit geografick rozmr tohoto pojmu, kter me pesahovat zem msta, ppadn i zem sttu. Regionln jev toti nerespektuje politickosprvn hranice, nebo reprezentuje kulturu, kter se do politickch hranic tak pln vtsnat ned. Dalm zvanm vznamem, kter regionalismus m, je schopnost sledovat a rozvjet kvality, je v dan oblasti vznikly nebo vznikaj. Nelze ci, e region dn kvality, oproti centru nebo v obecnm slova smyslu vbec, nem. Polaritou centrum okraj se jet budeme zabvat. Bylo by zavdjc takto uvaovat, u proto, e i djepis umn zn napklad pojem regionln umleck centra a jejich, v mnoha ohledech

nepedvdateln, posouvn ohnisek jednotlivch tvrch vboj. Takto nahleno by pravdpodobn jen mlokdo ped prvn svtovou vlkou pedpokldal, e se v jejm prbhu odehraje nejen revoluce sociln , ale i umleck. Mme na mysli ruskou konstruktivistickou avantgardu nebo hnut dada. Vliv tchto ohnisek byl znan, akoli sama tato centra brzy zanikla. To ukazuje, e vznik takovchto center umleckho vvoje je pomrn komplikovan a e v tomto procesu psob vce

promnnch. Pokud bychom se nechtli dret pouze doby dvactho stolet meme se pouit v minulosti evropskho

stedovkho i renesannho umn, kde tato centra hrla podstatou roli vdy urit as (Viz tzv. dvorsk umn Karla IV. nebo florentsk renesance). Lze pochopiteln namtnout, e architektura je v danm ohledu specifick disciplna. To je nepochybn pravda a tuto nmitku lze vzt v potaz, akoli cel otzka je sloitj. Polemika univerzln verzus regionln m pochopiteln mnohem ir zbr, ne jen nmi sledovan zk oblast architektury nebo dokonce umn obecn. Ped tm, ne se zaneme vce zabvat architekturou, podvejme se na tento problm obecnji. Co to znamen tato svtov civilizace? pt se Paul Ricoeur ve svm eseji. A hovo o uritch aspektech vnmn tohoto fenomnu. Rozvjen mylenky akumulace v co nejirm slova smyslu mu umouje vyzdvihnout kladn strnky tohoto procesu a asi i tu nejvt, kdy si lidstvo uvdomuje sebe sama jako nedln celek. Zrove si vm onoho momentu, kter je dnes asi nejhojnji diskutovn, a sice, e pozvolna tento univerzalistick postup pedstavuje i jakousi nenpadnou destrukci nejen tradinch kultur , nbr i toho co nazv tvrm jdrem velkch civilizac (Ricoeur 1993, s. 153). Zde podle nj vznik konflikt. Unik nm to, co P. Ricoeur pojmenovv jako etick a mytick jdro lidstva. Dovolme si malou poznmku. Domnvme se , e P.R. anticipoval souasn stav, kter je v asi nejzetelnj v oblasti umn. Vztah modernapostmoderna. Dnes asi nejvce reflektovan prv proto, jak se jm sname postihnout mnc se spoleensk paradigma. Rdi bychom upozornili na zajmav fakt, toti e tento text vznikl roce devatencet edest. Tedy v dob, kdy modernistick paradigma

zav svj vrchol, a zrove v nm zanaj objevovat trhliny. Jako pklad tchto zmn meme uvst rozpad hnut CIAM a nstup novch tendenc v architektue nebo v umn rozvoj pop-artu. Mylenka stn technickch revoluc a tm i jejich univerzlnosti se zd bt ryze modernistickou mylenkou, kter v souasn situaci nen pli aktuln, ale pouze zdnliv. Ricoeur si zde vimnul zajmavho momentu, kter djiny umn dobe znaj. Toti schopnosti penst urit vtvarn nzor (vetn jeho technologie) do prosted, ve kterm je ciz. Respektovn mstnch podmnek pvodnmi autory je takka automatick, a zakld tak regionln odchylky jak u v jejich vlastnm stylu, tak i ve stylu jejich nsledovnk. Penosnost tchto princip je viditeln v rmci evropskho umn, napklad v romnskm slohu, jeho jednotliv varianty jsou pomrn rznorod. Ovem je teba zmnit, e tyto posuny a kulturn promny maj tak svj duchovn rmec v ppad antiqorum roma je to kesanstv. Volba pohledu na romnsk umn nen nhodn, protoe v tto dob jet evropsk umn nebylo ani zdaleka tak stabiln, jak by se mohlo zdt a kultura msk se pomrn dost liila od kultury pvodnch kmen. Podobnou situaci zaije evropsk umn jet nkolikrt a markantn to bude v koloniln dob nap. v oblasti Jin Ameriky. Tyto pomrn dobe znm skutenosti poukazuj k tomu, e i v rmci velkch sloh nebo prv v nich, existuje flexibiln prostor pro to, aby mohly najt vyjden mstn zvltnosti. Nabz se tedy zkonit otzka, kterou si u poloil P. Ricoeur v citovanm eseji: Co je tvrm jdrem civilizace? Jeho vklad m, jak on k, k vrstv obraz a symbol, kter tvo zkladn pedstavov fond ivot" (Ricoeur 1993, s. 156). Povauje je za bdl sny t kter historick skupiny. To m pestavovat ono eticko-mytick jdro kulturnho fondu nroda. Zd se, e bychom tuto pedstavu mohli v

souladu s na teori definovat jako urit ddictv, kter m stle se vyvjejc i modifikujc se charakter. Pesto podle P.Ricoeura pedstavuje pouze posledn obal. Kulturn tradice zstv ivou jen tehdy, kdy se ustavin znovu vytv ( tamt, s. 157) srv. kap. 1.3. vahu, kterou jsme podpoili mylenkami P. Ricoeura, se te pokusme penst do sledovan problematiky. Do doby, kter svdla tuh boj se vemi druhy historickch reminiscenc a slovo tradice bylo chpno jako vzva k souboji. Toto tvrzen je ponkud nadsazen, pesto ale uvd do historie nedvno minul, kter m pro ns stle siln vznam. A architektura se stvala tu svdkem, tu vyzyvatelem v tchto duelech. Pokud se budeme snait

specifikovat dan problm, budeme nuceni zat v devatenctm stolet (Zcela pochopiteln lze obecn jevy demonstrovat na architektonickch realizacch minulosti, viz romnsk sloh ve, nicmn pro nai problematiku bude urujc prv vztah devatenctho a dvactho stolet). Zjem o regionln architekturu je dnes pomrn iv a i dosti zkouman, nebo se ukazuje , e i pes ohromn nstup modern a konstruktivistick v stedoevropskm architektonickch architektury prostoru poin, a zstalo, nejen nelze v zasadit pinejmenm nm, do mnoho kontextu

kter

mezinrodnho stylu. Historick regionalismus (vcha) se svm vce i mn sentimentlnm vztahem k historii je zleitost, kter v evropskm prostoru fungovala pomrn dlouhou dobu, a pod vlajkou historismu doshl tento proud i nkterch vynikajcch vsledk. Regionalismus historismu ale nen regionln v tom smyslu, jak jsme naznaili ve. Problm architektury devatenctho stolet je

pomrn sloitou zleitost a ukazuje se, e je epochou, j vd za

mnoh i dvact stolet. Vyhrann v rmci politickho nebo spe nacionalistickho regionalismu bychom spatovali spe prv s nstupem tchto tendenc a v prv devatenctm stolet, a to vce ve druh polovin. R. vcha povauje za dleitj ne polarizovn regionalismu na historizujc a modern, vahu o jeho ideov motivaci. Tato teze je vcelku sprvn, uvdomme li si urit tendence, kter se snaily spojit architektonick vraz s nrodnm charakterem. Pklad na toto tma bychom mohli

nalzt dost. Zejmna s postupujc sekularizac zpadoevropsk spolenosti nabv na sle nacionalismus nebo mon nrodnost jako sjednocujc spoleensk princip. Nkte regionalist

vyvozovali specifinost sv architektury ze specifick mentality nroda nebo etnick skupiny, do jejich slueb chtli vstoupit. Inspirovni preromantickm Goetheovm vkladem gotiky jako manifestace nmectv, hegelovskmi spekulacemi o umn jako vrazu nrodnho ducha, i oni uvili, e v jejich regionalistick tvorb se projevuje cosi jako due lidu nebo rasy, duch ohroenho nebo naopak vtznho nroda. V naem i minulm stolet se takov nacionalistick regionalismus (podtreno v.)

asto stval nstrojem politickho soupeen mezi etnickmi skupinami na zem nrodnostn rozdlench stt. Fungoval i jako mdium sttn kulturn politiky (vcha 1999, s. 31-32). Trpk plody tohoto principu bude Evropa sklzet pozdji. Umn, architekturu nevyjmaje, se stv, alespo z sti, jednm z boji tohoto zpasu. Zdlo by se, e tyto tendence smetl nastupujc funkcionalismus, ale nebylo tomu tak. Pokud bychom aplikovali ve zmnnou tezi na nae prosted, zd se, e eskoslovensk architektonick provenience v sob nese, a u explicitn piznan nebo vce skryt, symbolick vznam prv tohoto nrodnostnho charakteru. Pravdpodobn ne ve smyslu nepokryt

nacionalistickm,

tuto

vc

zcela

urit

nae

avantgarda

nesledovala, spe bychom tento nrodn charakter spatovali v tom smyslu, e tu pevldala touha po tom, aby eskoslovensk republika V esk byla vnmna jako modern vyspl demokracie. architektonick provenienci se tato situace zd

pehlednj i vzhledem k tomu, e vznamn st architekt se orientovala na funkcionalistick tvaroslov a to pomrn brzy a rychle. Regionln zamenou periodou zstv povlen

obloukov kubismus jako nrodn sloh, rozvjejc principy pedvlenho architektonickho kubismu, piem se jeho

vrazov monosti velmi brzy vyerpaly, a to i v rukch takovch mistr, jako byli Pavel Jank a Josef Gor. A oni sami se zanaj orientovat na funkcionalistick pojet architektury, i kdy ne bezezbytku. Nmeck architektura na naem zem je v ponkud jin pozici. Nem za sebou toto vdom. Snad proto je pro nmeckou meninu jednodu shnout po slovnku, kter spojuje tradici a souasnost a vytv spe regionln ndech. Na tento moment ukazuje Jindich Vybral v tvorb Leopolda Bauera a cituje jeho vyznn. A umlec psob, kde chce, svj domov a lsku k domovu nese stle ve svch mylenkch. Nebo domov dv slu jeho umn (Vybral 2002, s. 223-224). Snad by mohl tento pstup reprezentovat kategorii R. vchy, kterou nazval regionalismus msta. Protoe pstup architekt, jejich tvorbu meme sledovat na naem zem, provz urit tendence vychzet vstc mstnm podmnkm jak kulturn socilnm, tak prodnm.

2.2

Kontext architektonick kultury v severozpadnch echch

V roce 1994

probhla

vstava Mezery v historii, kter se

snaila pispt k objasnn a zpehlednn oblasti umn v eskm prosted mlo znm a pokud, tak jen odbornkm. Jde o oblast umn nmeckch a idovskch tvrc na naem zem. Vstava ukazovala to, co zde po dlouh lta bylo chpno jako okrajov zleitost anebo jako nco vrazn nedoucho z politickho a spoleenskho hlediska. A sice, e nmeck ivel v eskch zemch byl nejen poetnou meninou, ale tak, e produkoval i zajmavou vtvarnou (a nejen vtvarnou) kulturu. Ukzalo se, e oblast umn spojovan s nmeckmi tvrci je zajmav, ale i (a na urit vjimky) nepli poznan. Pokud bychom se zabvali nam tmatem-architekturou, zjistme, e a do devadestch let nevznikly dn obshlej studie, kter by se danou problematikou zabvaly, co plat zejmna o oblasti severozpadnch ech. Je ovem teba ci, e tato problematika je pomrn komplikovan a nalzt metodologick pstup, kterm by ji bylo mono vymezit, je obtn. Jak toti meme vymezit tvorbu nmecky hovocch architekt (alespo tch, kte se hls k nmeck nrodnosti). Do roku 1918 hovo nmecky takka vichni trochu vce vzdlan lid, nemluv o tom, e ada architekt, kter bychom oznaili jako esk, studovala ve Vdni, kde zcela urit e, kterou se vyuovalo, nebyla etina. Dlen na esk a nmeck poppad jin architekty mus v tomto obdob vyvolvat urit obte, nebo i pes rst nacionalistickch (nebo nrodnch) tendenc tyto njak

hranice nebyly tak oste vymezen. U proto ne, e ve Vdni se do jist mry zrodila (tedy v tom tvrm, umleckm smyslu) nae

architektonick pika v ateliru Otto Wagnera. Nebo meme uvst jin pklad, kdy v na zem ech psob nmet, rakout architekti, aby zde zanechali nejen vrazn dla, ale i sv nsledovnky rozvjejc jejich vtvarn odkaz. Na tuto situaci tak reaguje A. Morvanszky, kter svou knihu pojmenoval Architektur der Donau monarchie. Vymezuje v n urit geografick region dan rozlohou tehdej rakousko-uhersk monarchie. Pokud

bychom vzali v potaz toto lenn, snad bychom byli schopni sledovat uritou linii, zaloenou spe na kolch a vvojovch

trendech. Problmy bude psobit obdob ponajc rokem 1918, po skonen prvn svtov vlky a vzniku nstupnickch stt. Nov vznikl eskoslovensk republika je v tomto ohledu ve zvltn situaci. Jakkoli se to jev s odstupem asu paradoxn, vznik multikulturn monarchii. a mnohonrodnostn stt ne nepodobn star

Politick, historick a spoleensk dsledky tto

udlosti jsou popsny v rozshl literatue, a pro n problm z nich mohou vyplvat nkter dleit poznatky. Nrodnostn vodtko k rozlien dobov produkce je

problematick. Zetelnj svtlo na dobovou architektonickou produkci vrh spe rozlien podle stylovho zachzen s

tvaroslovm ne pesn vymezen nrodnostn rozdlen, akoli i ono me hrt uritou roli. Nstrojem, kter by mohl pispt k klasifikaci zdej architektury, je pojem regionalismu. Ovem i zde meme narazit na nkter problmy spjat s tmto termnem. Napklad na to, kter architektonick realizace by spadala do okruhu staveb, je bychom mohli zaadit do tto skupiny, a kter nikoliv? V souvislosti s touto problematikou se objevuje problm, jak tradice zde spoluutvela tvnost a podobu architektury. Dal zajmavou otzkou k problematice regionln architektury

je to, jakou mrou pispvala ke vzniku a formovn architektury ve sledovan oblasti vznamn centra, a zda tu vbec njak vliv psobil. Mme na mysli pedevm vznamn msta jako jsou Vde, Berln, Praha, Drany, eventuln Hamburg. Dle je zajmavou otzkou to, jak se zde vyskytuj novodob urbanistick zsahy, jejich potky spadaj do konce

devatenctho stolet. Tato problematika je ovem tak irok, e se j dotkneme jen okrajov. Vymezen tmatu zkoumn pouze st kraje je nezbytn k tomu, aby bylo mono postihnout nkter realizace na tomto doposud opomjenm zem. Sledovn tto problematiky v rmci sti regionu souasnho steckho kraje1/ se jev zdnliv jako jednodu zejmna proto, e zem tzv. Sudet byla u od

stedovku obvna nmeckm obyvatelstvem, v dob tzv. prvn republiky byla navc z rznch dvod tato skutenost vrazn akcentovna. Vymezen ist nmeck, nebo esk architektury na tomto zem nen pln jednoduch u z toho dvodu, e

zejmna po prvn svtov vlce dochzelo k zadnm jak ze strany krajskch i okresnch politickch sprv eskho byrokratickho apartu, tak nmeckch podnikatelskch subjekt, zvoucch do tohoto zem vznamnj architekty nmeck. Tet vrstvou architekt jsou mstn architekti nebo ppadn stavitel,

eventuln firmy podlejc se vznamnou mrou na mnoha zakzkch. Architekturu v danm zem bychom mohli sledovat ve tech obdobch charakteristickch pro jej vvoj; do roku 1918, v letech 1918-1938 (vetn let vlench) a po roce 1945. Z dvod obshlosti problematiky bychom se soustedili na prvn dva asov seky s vraznjm akcentovnm mezivlen doby. Obdob po druh svtov vlce je zajmav z toho dvodu, e se promnila

jak sociln struktura zdejho kraje, tak i struktura prmyslov, kter poznamenala podobu mst a krajiny asi nejvraznji. Pesto se tmto problmem, v oblasti architektury, nebudeme zabvat i z ve zmnnch dvod zen tmatu. Proud architektury do roku 1918 je proud sluujc v sob nejrznj tendence. I po roce 1900 se na tomto zem objevuj nejrznj historizujc styly. A pomrn dost msta si zde vybojovv secesn tvaroslov ve sv spe florln podob. Ternnm vzkumem jsme zjistili velk mnostv tchto realizac, jeho zpracovn by si vydalo samostatnou studii. V nsledujcch kapitolch bychom se tedy zabvali pouze reprezantativnmi ukzkami tto

architektonick tvorby. Pokusme se rozliit modely, kter vedly k modern variant architektonick tvorby na nmi sledovanm zem. Zajmavm aspektem tohoto zem je nejen jeho regionln charakter, ale i hranin prosted, ve kterm se zdej architektonick innost rozvjela. To znamen, e vlivy, je se spolupodlely na formovn prosted, byly velmi rzn a pochzely z rozdlnch geografickch zem. Do roku 1918 bychom mohli hovoit o jednolitm prosted. Politicky by to jist platilo,

nicmn pokud zkoumme inspiran zdroje zdej architektury, nezd se bt tato situace tak jednoznan. Jednm z pedpoklad tto prce, bylo, e velmi vrazn inspiran vliv pichz do tohoto prosted z oblasti prusk (oblast Hamburku, Berlna) pes Drany labskou cestou (k tomuto pojmu se jet vrtme). Projevy tchto inspirac lze nalzt v tradinm pouvn renho zdiva, v uit tvaroslov, kter odkazuje na nmeckou renesann architekturu a cel ada dalch prvk, odpovdajcch spe orientaci na Nmecko ne na tehdej RakouskoUhersko (mluvme o posledn tvrtin devatenctho stolet). Postupem asu se s pchodem mlad generace architekt zan prosazovat i vliv anglick

architektury, Muthesiem.

zprostedkovan

do

Nmecka

Hermanem

Napklad v prci Josefa Zasche - vila Drechsler v

Jablonci nad Nisou nebo v prci Richarda Strubela, dranskho architekta navrhujcho pro Rico v Most zamstnaneck kolonie, pomalu doznvajc jet ve dvactch letech v prci Otto Rudolfa Salvisberga v Svtci u Bliny (dnes Chotjovicch) i A. Foehra v Chomutov. Mluvme-li o doznvn, je teba ci, e podobn

tendence z architektury v tomto regionu nikdy pln nevymizely a vlastn se znovu objev jako varianta na konci tictch let napklad v dle Vladimra zdroj Grgra inspirace vedle je jin. architektury Po vzniku

funkcionalistick,

akoli

eskoslovensk republiky a rozpadu Rakouska-Uherska se situace dosti rychle mn. Vlka urychlila nkter zmny a vyostila i situaci sociln, co plat v mladm stt zejmna pro obdob krtce po skonen vlky a pot pro tict lta, kter jsou lty krize. Je to obdob(dvact lta), kdy se na scn objevuje mlad generace architekt, jejich zdroj tvr inspirace se pesouv k strojov technice. Jsou mn zvisl na modelech architektonick tvorby pedelch obdob a uvdomuj si nastvajc zmny v monostech a zpsobech architektonick tvorby (viz kapitola 2.1). Sledujeme-li lta dvact, a to jak na zem steckho regionu, tak v cel republice, je zejm, e hnut, kter pozdji dostalo nzev internacionln styl, se v praktick poloze zan uplatovat spe a ke konci tohoto desetilet. Nicmn dochz k tomu, e teorie vedouc k istmu funkcionalistickmu tvaroslov jsou hloubji propracovvny a navc dochz k rozvjen styk se zahranim a seznamovn s pracemi architekt, kte toto smovn zahjili, nap. Le Corbusier, Walter Gropius a poslze i rusk konstruktivistick avantgarda. Dvact lta jsou nejenom velmi zajmav pro architekturu nmi

sledovanho regionu. Dochz v nich k pokusm vyrovnat se s architektonickmi styly minulosti a zrove najt, v praktick rovin, vraz, kter by odpovdal zmnnm podmnkm. V architektue, kter vznik na zem hlavnho msta Prahy, ale i jinde dochz k vyrovnvn s pedvlenou modernou, njakou dobu zde psob vliv tzv. rondokubismu, ale v podstat cel progresivn linie smuje k funkcionalistick architektue. Oblast nazvan Sudety se v tomto smyslu vyvj trochu jinak. Domnvme se, e tady sehrly rozhodujc lohu politick a spoleensk udlosti. Krom Brna, kde psob nkte velice vrazn architekti, jako nap. Otto Eisler, Arnot

Wiesner, kte ale smuj k pojet funkcionalistickmu, akoli pro A. Wiesnera to neplat pln, se architektonick tvorba architekt spjatch v nmi sledovanm regionu ubr jinmi cestami. Jindich Vybral v pspvku do Bulletinu Moravsk galerie v Brn mluv o sti nmeck kultury v echch jako o druhm proudu, kter plynul nkdy nepozorovan, stranou a jakoby proti smru tendenc, dominujcch eskmu nrodnmu umn, jindy naopak svou dravost a sveepou neodvozenost nabval nad nimi pevahy. (Vybral 1993, s. 100) Je to velmi dobr posteh, protoe to co povaujeme za nmeckou kulturu, m na eskm zem velmi rozmanit osudy a pihldnuto k architektue, plat to dvojnsob. U v vodu jsme naznaili, e tato problematika je obtn v nrodnostnm vymezen, pesto se domnvme, e meme na zem Sudet hovoit o nmeckch a eskch architektech, akoli ve vchodiscch jejich tvorby nemus bt takov rozdl. Pokusme se nyn definovat onen druh proud, o kterm hovo J. Vybral. Jeho hledek je zamen na moravskou i moravsko-slezskou architekturu v dob koncho devatenctho stolet a nastupujc moderny ve stolet dvactm. Nen sporu o

tom, e v tto oblasti psob velk vliv Vdn, pomalu u od osmnctho stolet. Stejn tak architektura ponajc moderny m sv vzory ve vdeskm prosted. V knize Mlad misti ukazuje Jindich Vybral na nezanedbateln vliv koly Otto Wagnera na vdesk akademii vtvarnch umn. Stejn tak i vliv doznvajcch mylenek Gottfrieda Sempera, interpretovanch tmito autory. Pro oblast naeho regionu je zajmavou osobnost Josef Zasche, kter se etabloval v eskch zemch jako velmi vrazn architekt, jeho tvr drha se sice nikdy nevyvjela smrem k striktnmu tvaroslov, nicmn jeho tvorba vdy

funkcionalistickmu

obsahovala smovn k modern, mnohdy vce ne prce zmiovanch k O. Wagnera. Tvr podnty, kter se objevuj na konci devatenctho stolet a na pelomu stalet a na zatku stolet dvactho, jsou velmi rznorod a pedstavuj pomrn bohat materil. Jako prvn bychom mohli zmnit historizujc pojet a z nho vyplvajc eklekticismus, kter fungoval v rmci bn stavitelsk praxe. Pklady etnch staveb najdeme v podstat ve vech lokalitch. O vdeskm vlivu jsme se ji zmnili a i ten byl iven vraznou mrou anglosaskou architekturou, zprostedkovanou jak v Nmecku, tak i v monarchii Hermanem Muthesiem. Vchodisko pro stavbu obytnho domu spovalo v pouit typu anglickho venkovskho domu. Jednm z podstatnch rys regionu je i to, co bychom mohli nazvat pruskm stylem, kter pochz z oblasti Hamburku. U na pelomu stolet nabv pouvn prostho renho zdiva na dleitosti pro jeho tvarovou istotu a bezozdobnost. Vzhledem k internacionlnmu charakteru architektury se tato technologie i lpe stavebn technika objevuje v pracch architekt vech nrodnostnch skupin (viz Kotra, Bauer, Plenik). V naem prosted jde ale o pomrn dlouhodobou tendenci pochzejc

pravdpodobn z inspirace stedovk a navc s tsnjm spojenm s nmeckm zemm. Rozdl nastv teprve po prvn svtov vlce, kdy je zejmna na zemch obvanch nmeckou meninou tato tendence zachovna. V obdob mezi dvma svtovmi vlkami se pak dle objevuj i rzn formy Art deco. Funkcionalistick tvaroslov se objevuje v tomto regionu na zatku tictch let, a to spe ve formch inspirovanch expresionistickm vrazem. Dalm zajmavm fenomnem jsou prce eskch architekt, kter zde provdli povtinou z poven tehdejho sprvnho orgnu Krajsk politick sprvy vesms ve dvactch letech. Jde o budovy kol nebo sprvnch orgn, urit procento realizac eskch architekt jde na vrub soukromm zadnm. Tak jejich realizace se pohybuj v cel kle architektonickho vrazu od kotrovskho pojet geometrick moderny po funkcionalistick tvaroslov, korespondujc s poslednmi vboji internacionlnho stylu (k tomu je teba ci , e dle naeho soudu byla jedna z nejlepch ukzek tto prce zlikvidovna se starm krlovskm mstem Most). Mme-li srovnat architektonickou produkci v steckm regionu a produkci vnitrozem eskoslovensk republiky, meme

konstatovat, e zde nenastal tak masivn rozvoj funkcionalistickch forem jako ve vnitrozem. K tomu, abychom pochopili tvaroslov, kter uvali nmet architekti zde na severu ech, je teba udlat, dle naeho soudu, urit geografick exkurs. Ve jsme postulovali pojem polabsk nebo labsk provenience, eventuln bychom mohli pout termn kola, akoliv nen z mnoha dvod pln pesn. Co tedy tento pojem znamen? Oblast stecka, a speciln st nad Labem, le na Labi a samozejm, geograficky, bl Nmecku. Domnvme se, e se tu dky rozvoji prmyslu a

obchodnm stykm projevoval i siln vliv jdouc z Nmecka, kter po svm sjednocen zaalo hrt pochopiteln vznamnou lohu v evropskm prostoru. Po dobu trvn monarchie tato tendence nemusela bt tak siln. Je to vidt i na tom, e vznamn zakzky na naem sledovanm zem provdli mnohdy renomovan vdesk architektonick firmy (viz kap. 2.3.1). Pesto existuje, i kdy v torzlnm stavu, architektura, kter spe ukazuje na tento nmeck pruskvliv. Jsou to realizace tovrnch budov, jejich formln tvaroslov, ren zdivo, odkazy na stedovk a renesann prvky, poukazuj na to, e urit vzory erpala architektura pohrani i za hranicemi monarchie (vzhledem k dosti

neprobdanmu ternu je toto tvrzen spe hypotzou). Nicmn v obdob ped prvn svtovou vlkou a po dobu jejho trvn nap.

nalzme v naem regionu prce, kter byly zadvny

dranskm architektm (R. Strubel, R. Ziesche). Drany nebyly pravdpodobn mstem, kde by se utvela podoba modern architektury, nicmn v hranicch tohoto msta vzniklo tzv. Hellerau jedno z prvnch zahradnch mst podle projektu Richarda Riemerschmida, kter se stavlo v letech 1907 - 1913, na jeho podob se podleli vznamn architekti vetn Hermana Muthesia, kter byl vznamnm propagtorem zahradnho msta a

anglickho domu, Theodora Fischera, kter v t dob projektoval, spolu s J. Zaschem, pro Prahu Cukrovarnick palc a dalch. Tyto ppady ukazuj, e vztahy pekraujc hranice monarchie tu byly a mohly bt ppadn i nadle rozvjeny. Po zniku monarchie tento vliv pochopiteln zeslil a bylo logick, e se hledaj vzory spe na zem bval e. Tm vce, e mnoz sudett Nmci vzhleli k Vmarsk republice s uritmi nadjemi. Tento vliv meme vystopovat vcemn na zklad srovnn a rozboru formlnho architektonickho tvaroslov. Za jeden z

nejvnjch zdroj podnt povaujeme oblast Hamburku

lesvicko-holtnskou, kter spluje tyto, ve zmnn, formln prvky a navc zde ve dvactch letech probh vznamn stavebn innost. Nesmme tak zapomenout na dnes u vce znm tzv. Chilehaus od Fritze Hgera postaven v Hamburku,

kter pedstavuje esenci nmeck expresionistick architektury, je si uchovala urit vliv po celou dobu mezivlen architektury. Dkazem pro toto tvrzen me bt i to, e jako vznamnou inspiraci obchodnho domu Breda-Weinstein Leopolda Bauera jej uvd i Jindich Vybral (Vybral 2002, s. 224). Cel oblast Hamburku zamenm Sudetm jak pimen tvaroslov, tak i a

Altony a lesvicko - holtnsk poskytovala, spe konzervativn urit

mylenkov kontext, ve kterm se utvela podoba on polabsk provenience, kter je v nmeckch zemch oznaovna tak jako prusk styl. Sledujeme-li tuto polohu architektonick tvorby, meme konstatovat, e u Chilehaus F. Hgera vykazuje prvky syntzy jak nmeck gotiky, renesance tak i expresivnho vrazu, kter je pro tuto polohu nmeck architektury charakteristick. Uvn renho zdiva vraz jen podtrhuje a odkrv tak jet

inspiraci holandskou, anglickou a dnskou. To, co bylo na tto architektue pravdpodobn velmi inspirativn, byla pedstava alternativy jednak k historismu, ale i k modernm, progresivnm So berechtig

formm nastupujc funkcionalistick architektury.

die neue Bewegung auf dem ersten Blick erscheint, so bestechend einige ihrer Lsungen uns tglich noch in strkerem Mae entgegentreten, so zeigt es sich doch bereits, damit der Anlehnung der Baukunst an fremde Techniken die altbewhrte Landesbautechnik und mit ihr die Landesbaukunst so lange nicht wird berholt werden knnen, als verschiedene technische Neurerungen offensichtlich nur Modeluxus und fr den

durchschnittlichen Hausbau zu teuer oder unpraktisch bleiben werden, und schlielich, da die knstlerische Erscheinung des abstrakten Kubismus, der Purismus zugleich ist, auf die Dauer nicht wird ertragen werden knnen. Unsere Plakate zeigen schon die Unmglichkeit einer uferlosen und ewigen Wiederholung, und die Arbeiten des Franzosen Corbusier zeigen sogar sie Vergewalltigung der neuen Technik, der kein Handwerker auf sie Dauer folgen wird" (Jackstein 1927, s. 20-21).2/ Svm nvratem k mtkm stavby odvozenm z klasickho programu aplikovanm do lidovj polohy musel pitahovat tu st odborn ale i laick veejnosti, kter lpla na tradici, je pro n pedstavovala provenou hodnotu, kterou nen teba opoutt. Pipojme-li k tomu rtoriku Heimatschutz, heimatkunst atd., pak je zejm, e musela bt pitaliv i pro zdej Nmce. O urit sle a vlivu tohoto proudu mezivlen architektury svd i to, e se s nm vyrovnval i jeden z nejvznamnjch architekt funkcionalistickho zamen Mies van der Rohe (Tegethoff 2001, s. 149). e se navzdory svmu provincionlnmu, nebo lpe eeno regionlnmu charakteru tato architektura prosazuje v irm kontextu, se projevuje v tom, e tvaroslov, kter pouv, modifikuje a aplikuje i v Berln, kter se ve dvactch letech stv rozvjejc se metropol. Dky tto okolnosti se jemmu tvaroslov dostv mnohem vt podpory, ale tak se dslednji vymauje z regionln podoby. neme vyhnout podntm, V berlnsk metropoli se toti kter pin funkcinonalistick

architektura. Jej podnty jsou potom vlenny do tohoto proudu. Tto oscilace nmeck architektury si vimnul i autor jedinenho prvodce berlnskou architekturou Heinz Johannes, kter o tom v pedmluv k: Unter ihnen lassen sich vornemhlich zwei Gruppenn unterschneiden: die eine sucht in Anknpfung an

gesunde Tradititon den Schatz berlieferter Bauerfahrungen fr die vernderten Anforderungen der Gegenwart auszuwerten und zu erweiter, ohne dabei etwa in eklektizistische Nachnahmung zu verfallen. Neue, zukunftgestaltende Wege sucht sie andere Gruppe. Nebenher luft die Menge derer, die im flachen Dach, dem langen Fensterband, der Betonplatte allein schon das Wesen moderner Baukunst erblicken und Formalisten bleiben wie die anderen, die ihren Spieltrieb in der Erfindung immer neuer Putz- und Klinkenornamente befriedigen (Johannes 1931).3/ Pkladem, kterm meme podpoit tento citt je prce prof. H. Hertleina, pro Siemensovy zvody, jeho rozvad(schaltwerk), kter byl postaven v letech 1926-1928. Podobnost tto prce a prce architekt Lossowa a Khneho v st nad Labem je vce ne oividn. Pouit renho zdiva, podln pdorys, technick charakter stavby. Pravdou je, e oba zmnn architekti pochzej z Nmecka, nicmn to, e tato architektura zde byla akceptovna, ukazuje na silnou vazbu k prosted Vmarsk republiky. V rmci sledovan oblasti je to sice ojedinl prce, pesto vak dal stavebn realizace ukazuj na tento inspiran zdroj. Vedle grandizn stavby H. Hertleina lze nalzt i pklady sdli z dvactch let, kter mohly tak slouit jako zdroje inspirace napklad berlnsk sdlit Britz, kter postavil Bruno Taut s Martinem Wagnerem i nkter prce berlnskch architekt Paula Mebese a Emericha. Zejmna se to tk steck architektury. Zajmav svdectv o vzrstajcm vlivu sk a rakousk architektonick produkce podv lnek prof. Friedricha Bacha, citovan v asopise Witiko, kter polemizuje s nvrhem komory architekt a inenr, je se snaila uplatnit ochranu mstnch stavitel nmeck nrodnosti v eskoslovensk republice. V roce 1928 tato komora podala nvrh opaten, aby pro pt zahranin architekti byli podrobeni tzv. nostrifikaci, v

eskoslovensk republice uznanch architekt a stavitel (Witiko 1928, s.162). Friedrich Bach se proti tomuto nvrhu stav jako proti nesmyslnmu a ukazuje, e tmto nvrhem Damit knnen Schichten der Bevlkerung aus geschaltet werden, aus denen Knstler aufgestiegen sind wie Olbrich, Bitzan, Peter Behrens, Josef Hofmann, Leopod Bauer u.v.a.... Zu bedenken Anla geben mu auch der Vorschlag, ausldische Entwrfe durch inlndische Fachleute nostrifiezieren zu lassen, die berechtigt sind, bauten auszufhren. Es wird eine heikle Sache sein, die Beglaubigungeiner geistigen Arbeit vorgenommen zu sehen durch Mnner, die ihr aus Grnden begreiflicher Selbstsucht oder auch ausgeprgter

nationaler Gesinnung nicht immer unbefangen gegenber stehen werden. Wahr ist ein starkes Eindringen ausldischer Krfte, wahr ist, da unsere Selbstverwaltungskrper und Handel und Industrie oft ein recht geringes Ma an Teilnahme zeigen fr das Wollen und Knnen der ihnen zunchst stehenden Volksgenossen. ... Aber gibt es etwas Unsympathischeres als eine Besteuerung des Geistes? (tamt, s. 162).4/ Tato polemika ukazuje jednak to, e vliv zahraninch architekt byl pomrn velk, ale i to, e i nmet architekti se dokzali povznst nad mstn provincionalismus. Otto Kletzl dv za pklad esk ivel, kdy ukazuje na to, e Zd se, e svobodnou sout lze jen zskat (tamt, s. 162). odrela pomrn sloit podmnky, jednak

architektonick tvorba nmeckch architekt v letech 19181938 provzejc vznik

republiky, a jednak i postaven nmeck meniny v n. Pkladem velkho vlivu zahraninch architekt je i, jak v nsledujc kapitole uvidme, jejich spoluprce s velkmi firmami v pohrani, kter se na n obracely se zakzkami. Napklad Spolek pro chemickou a hutn vrobu, kter spolupracoval s firmou Lossow & Khne, nebo spoluprce O. R. Salwisberga s WeinmannWerkem, poetn

realizace Leopolda Bauera na Morav atd.

Situace ve sttnch

zakzkch nebyla lep, jak ukazuj nkter trpk zkuenosti nmeckch architekt. (srv. Vybral 2003, str. 322) Zajmavm svdectvm o zpsobu pemlen o zakzkch podv korespondence Ericha Breindla editele stavebnho oddlen Spolku pro chemickou a hutn vrobu z roku 1928. Cel rozklad, kter dotyn podv, se vyznauje nejen znanou starost o kvalitn vybavenost bydlen zamstnanc, ale i snahou o to, jak bude vypadat konen architektonick vsledek. Pozoruhodn je obeznmenost (ale i zamenost) pedevm s skou tvorbou. V tto souvislosti je zajmavm poznatkem urit draz na kvalitn prmr. Die bertragung der Gesamtbauleitung an einen Architekten htte unter Umstnden zur Folge, dass eine den Durchschnitt berragende knstlerische Anlage geschaffen wrde. Es muss aber bedacht werden , dass solche besondere Leistungen auch bei namhaften Architekten selten sind und der mehr oder weniger gute Durchschnitt und berwiegt. Gerade die letzten

Mustersiedlungen

Wohnugen

(Fischtal

Berlin,

Mnchen

Ausstellung, Weissenhof Stuttgart) haben gezeigt, dass berhmte Namen versagen knnen. Aus dem Studium der Fachzeitschriften ergibt sich weiter, dass gerade gute Lsungen von unbekannten Architekten geboten werden (korespondence Ing. Breindla, archiv autora).5/ A zrove s tm i jist nedvra k vkonm architekt by zvunch jmen, o kterch se hovo jako o tch, kdo zklamali. To zejm vedlo veden Spolku pro chemickou a hutn vrobu, aby jako sv dvorn architekty zvolili dranskou firmu Losow&Khne, eventuln mstn architekty, o kterch jet bude e. Snad z podobnch pohnutek zvolili i jin zadavatel podobn postup. Jist vra v tradici, pedevm v jej tvaroslov, urovala i smovn toho, jak by mla tato produkce vypadat. Spolek pro

chemickou a hutn vrobu zde psob jako urit model tchto vztah. Je vcelku pravdpodobn, e i na danm zem psobil vliv vznamnch architekt, kte nebyli spjati s idely a cly mezinrodn avantgardy. Bauera, jeho zakzky, Mm na mysli napklad Leopolda ale i teorie musely bt v tehdej

eskoslovensk republice pomrn dobe znm. Minimln v nmeckm prosted. Spznnost Spolku s architektonickou

firmou Losow & Khne tuto inspiraci napovd. Domnvme se, e je tomu tak pro obdobn, trochu ambivalentn postoj k soudobm tendencm Nov vcnosti (Neue Sachlichkeit). Jak ve svm textu ukazuje J. Vybral, osciluje napklad i L. Bauer ve sv tvorb mezi obdivem k modernm technologim a zachovnm individuln tvr svobody, kter nen podzena velkmu snu typizace a prefabrikace avantgardnch architekt. Bauerv vrok o tom, e Nov umn a tak nov architektura me vzniknout jen tehdy () budeli opt umonna individuln, to znamen opravdu umleck prce, stanou-li se tisce vc vkusu a osobn kultury opt nezvislmi na ist strojov vrob (podle J. Vybrala 2002, s. 228). Tento vrok koresponduje s podobnm vrokem Jaksteinovm (viz ve). Ukazuje na urit zpsob architektonickho mylen, kter ovem nebylo svzno s funkcionalistickou avantgardou. O nco dve vychz monografie o firm Losow & Khne, do n pedmluvu napsal Werner Hegemann, kterho nelze obviovat z pepjatho thnut k historismu, nebo byl dlouh lta redaktorem asopisu vydvanho nakladatelstvm Washmuth a jen byl zamen na kvalitn, pedevm modern Bauera nebo dalch architekt. Tuto kapitolu bychom mohli uzavt pohledem na tvorbu teplickho architekta Reinholda Blaschkeho. A to proto, e nm architekturu. Jeho hodnocen v podstat odpovd zamen, je nachzme u L.

jeho

osobnost

tvorba

mohou

reprezentovat

pohled

na

architekturu, jak ji vnmali zdej architekti.

V jeho monografii,

kterou slovn uvedl Blaschkeho kolega, Arch. Ing. Ernst Mller z Liberce, je vidt, e mstn tvrci nerezignovali na ty kvality, kter radikln napklad odmtal prv Karel Teige. Ve svm komenti pe: Nicht starres Festhalten an Veraltetem, aber auch nicht unverantwortliches Experimentieren mit neuen Formen, nur um des Neuen willen. Entwicklung, nicht Umsturz! Verbindung von grter Zweckmigkeit mit grter Schnheit und nicht zuletz Wohnlichkeit, das sei als Ziel des guten Architekten genannt. Er nehme das gute Alte, tue das dazu, was moderne Technik, neue richitige Erkenntnis bietet und wrze beides mit dem Salze eigener harmonischer Persnlichkeit und sein Werk wird den angenehmen, ruhigen, schnen Eindruck machen, den jede vollkommene Schpfung bietet(Mller-Blaschke 1932).6/ Byla zde snaha kombinovat vdobytky novch technologi a zrove si ponechat vlastn tvr pstup, kter dovoloval individln komponovn, je zaast mlo vsostn vtvarn (estetick) charakter. V dalch stech textu se pak objevuj termny, jako jsou proporce, vztah detailu k celku, a hodnoty jako forma, barva a konstrukce. Nejen z tohoto textu

vyplv, e se architektonick kultura a teorie mstnch architekt pohybovala mezi kladnm a nutnm vztahem k novm

technologim a zrove k histori provenm hodnotm klasickch mtek.

Poznmky: 1/ Nae bdn se soustedilo pedevm na msta, kter se nachzela na pvodn eleznin trati, je vznikala v druh polovin devatenctho stolet. To jest st nad Labem a Chomutov. Pravdou je, e nezachycuje pln vechny lokality. Nae zamen bylo tak ureno pvodnm tebnm revrem. To znamen lokalitou, kter byla bezprostedn ohroena tbou hndho uhl. To opt zahrnuje ji zmnn lokality. V neposledn ad to bylo i osobnm zamenm autora, kter tuto st regionu zn osobn nejlpe. 2/ Koment Wernera Jacksteina ukazuje urit kolsn mezi pnosu novch technologi a pklonem

pochopenm

k vyzkouenm hodnotm tradin, na emesln prci, zaloen architektue. Odsouzen funkcionalistickch, zde puristickch

vkon je pomrn tvrd. Pouv dokonece termnu znsilnn nov techniky(e Vergewaltigung). 3/ Podobn jako v poznmce dv jde o koment k soudob

architektue, kter m ovem objektivizujc charakter. H. Johannes v nm konstatuje v podstat dvoj pstup. Jeden zaloen na pklonu k novodobm technologim a tvaroslov a druh, je se pohybuje v obou oblastech, ale bez pklonu k eklektickmu nvratu. 4/ Tento polemick text ukazuje, e i v tehdej architektonick

obci, kter se hlsila k nmeck nrodnosti, byly osobnosti, kter dokzaly pekonat mstn provincionalismus. Theodor Bach

vznamn protestuje proti tomu, aby kvalitn zahranin architekti byli pezkuovni mstnmi vdy prhledn. 5/ Dr. Ing. Erich Breindl ( t1953) byl ve dvactch a tictch letech vedoucm stavebnho oddlen Spolku pro chemickou a hutn staviteli, jejich motivy nemohou bt

vrobu (Verein fr chemische und metalurgische Produkcion) (dle jen Spolek). Jeho edn archiv obsahuje korespondenci tkajc se pevn stavebnch akc Spolku tj. nap. korespondenci s firmou Losow&Khne, korespondenci s editelstvm o ocenn staveb a jin. Souasn dob v dren autora. Tento archiv byl zskn od ddic. Uveden text ukazuje na to, e se vnovala pomrn vysok pe kvalitn architektue. Nicmn negativn zabarven nzor na prce, kter jsou povaovny za experimentln a klov modern architektury, ukazuje, e pevld konzervativnj smlen. 6/ Text architekta Mllera, kter pe o prci svho kolegy

v podstat poukazuje na tent problm, o nm jsme psali ve. Mluv o vvoji, ale nikoliv o pevratu. Postuluje pozvoln vvoj, ale ne neodpovdnou experimentaci s materilem. A jako kvalitu vyzdvihuje spojen modern techniky a star krsy.

2.3. Konkrtn problematika architektonickho vvoje zpadn sti steckho kraje v letech ped prvn svtovou vlkou, ve dvactch letech a letech tictch

V naem bdn nelze nezmnit jet jednu skutenost, napomhajc k hlubmu porozumn dan problematice.

Architektura steckho kraje je v mnohm t poznamenna tm, e vznikala v prmyslov oblasti. Od poloviny 19. stolet v tchto krajch narst poet tovren a prmyslu obecn. Velkou mrou k rozvoji tohoto prostoru pispv t i zaloen eleznice v roce 1870, kter spojila vechny nmi zkouman lokality a pinesla vce pracovnch pleitost a obecn i rozvoje. Obecn to plat i pro rozvoj tby v Mosteck pnvi, pro chemick prmysl v st nebo ocelsk firmy v Chomutov. Teplice v t dob vd za svj rozvoj nalezenm pramenm a lznm, take jejich podoba je v tto dob urovna touto lini. Akoli je architektura tohoto obdob urovna eklekticismem prmrnch stavitelskch firem, secesnm tvaroslovm, kter vychz spe z jej florln podoby, a nktermi modernistickmi tendencemi, pichzejcmi zejmna ped prvn svtovou vlkou, vznikaj pesto i v tomto obdob zajmav stavby. Po prvn svtov vlce se i pes poten pote skladba tohoto prmyslovho sloen udrela a i na dle se rozvjela. ada podnik tehdy vybuduje v bytov tsni dlnick kolonie i pispv uritmi stkami na obydl pro mn majetn obyvatelstvo (Wohnugfrsorge). Vedle toho zde vznikaj i mal stavebn drustva. A nelze pominout i ppady, kdy v rmci sociln politiky do bytov vstavby investovalo msto. Cel oblast se stv sledovanou prmyslovou znou, do n zan postupn pronikat i esk kapitl.

Dleitm fenomnem, kter bychom chtli spe naznait, je fenomn urbanismu nmi sledovanch oblast. Je teba

pipomenout, e akoliv tato msta zavala pomrn rychl nrst obyvatelstva, stle jet v porovnn s jinmi centry pvodnho Rakouska-Uherska, alespo v poetu obyvatel, se nedaj potat mezi velkomstsk celky (viz kap. 1.2). Pesto tu velmi zhy vznik siln poteba eit narstajc urbanistick problmy. K prvnm pokusm a nvrhm dochz u ped prvn svtovou vlkou, kdy se zejmna sprva mst st nad Labem nebo Teplic sna eit tyto problmy. Postupem asu se od konce devatenctho stolet zaleuj do mstskho katastru nap. st nad Labem jednotliv pedmst, jako jsou napklad Trmice (Trmtz) a KrsnBezno (Schnprieen). Dal zleitost je vnitn rozvoj msta, tedy vznik dalch tvrt, pipomeme velmi kvalitn zpracovan nvrh architekta Hubatschka na sdeln tvr Kle (Kleissche) z roku 1902 (Londgmann 1929, s. 49). Ta je rozvrena tak, aby pipomnala anglick typ Cottage. To znamen, e spe e problm rodinn zstavby, akoli nechv prostor i pro vt realizace. Podobn typ zstavby a een zmiuje i Rudolf Gnther v monografii o Josefu Zaschem v Teplicch, na kter se ml Zasche podlet, a kde snad rovn psobil i Camillo Sitte. Posledn podobn zajmavou realizac je tvr, kter vznikala ve dvactch letech v Most. Je umstna podl dnen ulice SA, bval ulice ateck za bvalmi kasrnami Frantika Josefa.1/ Podl pravohle vymezench ulic jsou postaveny vilky. Prvek, kter spojuje vizuln podobu tto lokality je kamenn podezdvka plot, je je stejn v cel oblasti. Akoli ploty jsou u znan jin, z tch nkolika mlo zbylch vyplv, e devn vpln byly nebo mohly bt stejn. Zajmavm dokumentem o tto problematice je lnek v denku Brxer Zeitung od architekta Hannese Mayera z roku 1931,

kter m nzev Dopravn pomry a monost jejich zlepen (Die Verkehrverhltnisse u spe nad von Brx und die Mglichkeit prostupnosti tak nad ihrer msta Verbesserung)(Mayer 1931, s. 28). V tomto lnku se autor zaml problematikou, dopravn a v souvislosti s rostoucm prmyslem otzkami

bezpenosti, kter s tm souvis. problematikou vpadovch

Vcelku detailn se zabv je spojuj msto

komunikac,

s jednotlivmi smry v nvaznosti na plynulost dopravy ve vnitnm mst. Pokud bychom chtli shrnout tuto problematiku, pak lze ci, e pedvlen urbanismus e spe problmy spjat s nrstem obyvatelstva a rozvojem dalch mstskch tvrt, zatmco v dob mezi dvma svtovmi vlkami se akutnm stv problm dopravy. tento exkurz ovem povaujeme pouze ze naznaen rozshl

problematiky, kter by si zasluhovala hlubho a samostatnjho zpracovn. Nicmn pokud se pokusme o urit srhrnut, pak je vidt, e urbanistick koncepce, kter jsou zde na severu preferovny, vychzej spe z pohled na urbanismus msta, tak jak je postuloval Camillo Sitte. V nsledujcch dcch bychom

tedy n pohled soustedili na jednotliv architektonick realizace. Vslednic architektonickch snah v tomto kraji je ada

stylovch a formovch prvk, kter se spolupodlely na tvi zdejch mst. Od konce devatenctho stolet se zde formuj vlivy, je jsou pomrn obvykl v cel tehdej monarchii. Vliv historizujc produkce se v bn mansk produkci vce i mn eklekticky pouv. Dvact stolet jej poznamen svm nstupem techniky, ale i revolunmi pstupy k architektue, ve kterch se na naem zem bude spojovat snaha pouvat modern pstupy se

zachovnm urit tradice. Jako ukzku pochzejc z potku stolet meme uvst kostel

sv. apotola Pavla v st nad Labem, kter navrhl Paul Zeissig z Lipska (tzv. erven kostel)(obr.1). Pochz z let 19041906 a je ukzkou regionlnho pstupu ke stavb sakrlnho charakteru. Jako zkladnho stavebnho materilu je pouito cihel zvonivek, kter jsou zrove nositelkami celho estetickho vrazu stavby. Kostel sm je postaven ve stylu romnskm s nktermi detaily upomnajcmi snad a na nkter iroskotsk motivy. Kvalitn a s pelivost je zpracovan detail. Pdorys kostela je pomrn jednoduch peds, hlavn lo, presbyt a na nj navazujc postrann sakristie. Co odpovd zmnnm technickm

podmnkm ve dvactm stolet, je mohutn betonov valen klenba, kter uzavr lo i presbyt. Interir kostela je psobiv svou istotou i proto, e jde o kostel postaven a uvan luternskou crkv. Nicmn je zde uit, podobn jako v exteriru, psobiv ornamentln detail. istota zpracovn a zpsob pouit renho cihelnho zdiva ukazuje, jak jsme ji zmnili, na onen proud architektury, kter pochz z tradice jednak hluboce stedovk a jednak proud, jak se domnvme, do tohoto zem ji zmiovanou labskou cestou. Krom tto prestin a zajmav stavby jsou dokladem i nkter tovrn budovy Spolku pro chemickou a hutn vrobu, vykazujc formln prvky nmeck renesance, pozdji modifikovan geometrickou modernou. Zajmavm

architektonickm poinem byla stavba lidov knihovny (1912) tzv. Weimanea (obr.2), kterou provedl Jozef Zasche (srv. Gnther, 1971). Minul as je na mst, nebo v roce 1945 byla pokozena bombardovnm a nsledn strena. V souasnosti se na jejm mst nalz realizace z edestch a sedmdestch let. Zaadit stylov tuto prci Josefa Zascheho je docela obtn. Obsahovala prvky barokn, klasick akoli podzen celku, kter vyznv romanticky. Jde o mohutnou hmotu stavby umstn do nmst.

Proklad hmot nen nijak dramatick. K tomu pispvala i urit istota architektury lenn jednoduchmi pilastry. Zdi byly proraeny velkmi okny, kter byla v horn sti zakulacena a pipomnaj francouzsk okno. ttov zdi byly ukoneny baroknmi atikami se sochaskou vzdobou. Prostorn hala a lenn vnitnho prostoru ukazuje na modernistick vlivy, se ktermi se Zasche mohl seznmit ve Vdni. Jako pklad pro krsu a istotu elnho

proveden ji chvl i Rudolf Gnther, kter uvd i rok ukonen stavby 1909. Toto proveden vynikne zejmna v souvislosti

s dokonenm jin stavby v tsnm sousedstv, a to divadla. Pro jeho stavbu byl vybrn projekt Alexandra Grafa, kter se proslavil projektovnm divadelnch budov v cel monarchii (Djiny msta st 1995, s. 190). Budova divadla byla dokonena v roce 1909(obr. 3). Srovnnm tchto dvou prestinch prac vynikne progresivnj smovn J. Zasche, na kterho jist podntn psobila vdesk atmosfra moderny, akoli sm nepatil mezi ky O. Wagnera. Grafeho projekt kombinuje prvky barokn a rokokov s velmi krotkmi secesnmi motivy, co se projevuje zejmna v interiru tto architektury. Skelet je ovem u elezobetonov. Podobn pstup lze sledovat i ve stavb a projektu divadla v Most, kter bylo dokoneno v roce 1911(Das Brxer Stadtheater..., 1911). Zatmco J. Zasche postupuje tak, aby byl zeteln el. Lze pedpokldat, e zde hrl roli urit vliv jeho uitele prof. Hasenauera a potamo i doznvajc vliv teori G. Sempera, s nm Hasenauer spolupracoval pi stavbch csaskch muze. Podobn moment bychom mohli najt i v dle J. M. Olbricha, jeho dm pro bratra Edmunda vykazuje podobn prvky pochopiteln v menm mtku. Napklad v pouit jaksi repliky baroknho ttu, kter Olbrich vyprojektoval. Snad se zde zrcadl vliv spolenho uitele J. Hasenauera. Josef Zasche m v tomto obdob pomrn dost zakzek a pravdpodobn bu

projektoval, nebo upravoval v Chomutov stavbu podobnou steck realizaci, kde jde o tzv. Elizabethhaus(obr.4). V tomto ppad ovem Zasche pepracoval pvodn projekt investora, kterm byla Chomutovsk spoitelna, piem pravdpodobn vyuil stvajcch pln, zejmna pdorysnch. Z archivovan dokumentace vyplv, e provdl technick zmny, piem provedl pravdpodobn i zmny nvrh fasd, kter pvodn

vypadaly docela jinak. Objekt je symetricky een tak, e prothl kdla vytvej jaksi dvr. Podobn ist fasda jako u steck knihovny ukazuje na prci Zascheho. O tom, jak se k tmto zakzkm J. Zasche dopracoval, je obtn nco ci. V t dob u ml za sebou vznamn zakzky v Praze, ale i v rodnm Jablonci a je tedy docela mon, e byl pro stavbu lidov knihovny v st zskn jako vznamn architekt. Jak dalece zapsobil jeho vliv na regionln architekturu, nelze ci, u proto, e se charakter st dosti zmnil a vystopovat tyto vlivy, jsouli njak, je pomrn sloit. R. Gnther tak zmiuje jeho podl na koncepci zahradn tvrti v Teplicch Am Galgenberg a nkter projekty soukromch dom pro Teplice. Druhou roli v tomto momentu sehrla i zmna situace po prvn svtov vlce. Prvn svtov vlka nutn vedla k urit stagnaci, nicmn vstavba probhala a je doloiteln, e i ve sledovanm prostoru dochzelo nebo mlo dochzet ke stavebn innosti. Vznamnj zakzkou tohoto druhu mohla bt kolonie pro Poldinu Hu v Chomutov od Josefa Hoffmanna, jej existenci se zatm nepodailo prokzat, podobn jako i podobn kolonie v Most od dranskho architekta R. Strubela, kter zpracovval plny pro firmu Rico. Tyto skutenosti uvdme proto, abychom ukzali, e i v prvnch vlench letech probhal urit stavebn ruch.

Povlen lta jsou ponkud sloit, a to zejmna v phraninch

oblastech

pevnou

vtinou

nmeckho

obyvatelstva.

Meme konstatovat, e vraznj oiven stavebnho ruchu, mnno novostaveb, lze zaznamenat ve dvactch letech, co souvis jako v cel republice s hospodskou konjunkturou. Pkladem svbytn architektury vznikajc na tomto zem ve dvactch letech me bt mosteck krematorium(obr.5).

Autorem tto realizace je mosteck vedouc mstskho stavebnho adu Ing. Anton Svitil (Veekov 1997, Longmann 1929). Stavba m pomrn dlouhou historii. Plnovn probh u ped prvn svtovou vlkou a na dost mstskch radnch povuje Spolek rakouskch inenr a architekt Augusta Kirsteina, aby zpracoval nvrh (Lodgmann 1929, s. 127-131). Z tchto pln nebylo realizovno pravdpodobn vbec nic, nebo po prvn svtov vlce bylo rozhodnuto o novm umstn tohoto krematoria, v jeho dnen situaci. Tato nov fze zan s novm obsazenm vedoucho stavebnho adu Ing. A. Svitilem. Protoe si dala velk ternn pravy u vrchu Roessel, zan vlastn plnovn a od roku 1922, piem podmnkou bylo zachovn zmru monumentln psobc stavby. Architektura m centrln

dispozici, kter je zakryta betonovou kupol. Pvodn strop ml bt ploch. Mohutn pylony po stranch prel maj tvercovou zkladnu a jsou korunovny kruhovm ukonenm se symbolickou sochaskou vzdobou (tamt). Z pvodnho nvrhu zstal

zachovn prvek eckho ttu, kter mla dostat pravdpodobn mohutnj stavba Kirsteinova. Zajmav je celkov in stavby, kter pipomn prce O. Wagnera (kostel sv. Leopolda ve Steinhofu) a H. Gesnera (kostel lebny v Kromi). Markta Veekov uvd jako pedlohu krematorium v Greifswaldu. Motiv Art Nouveau vychzejc z pedvlen moderny nsob zejmna uit pylon, v nich jsou ukryty komny. Celkov ovem detaily

stavby spe prozrazuj antickou inspiraci pouitm vejcovcovho dekoru v interiru, propornost stavby a zejmna antickm portikem. V roce 1924 probhlo slavnostn oteven krematoria. Takka v tomt asovm obdob dochz ke stavb jin obdivuhodn stavby-budovy divadla v Teplicch. Ta vznik z

urit nouze, nebo pvodn budova vyhoela v roce 1919 (Technik 1967, s. 85). Teplit se obrtili na dranskho architekta Rudolfa Bitzana, kter vyprojektoval divadlo nov, je bylo postaveno v letech 19211924(obr.6) Jedn se, na tehdej dobu, o velkorys projekt. Rudolf Bitzan budovu divadla navrhl tak, e zkladem je prostor slu s jevitm, kter tvo jdro budovy, od nho se odvjej dal prostory. Vsledkem je pak pomrn strukturovan a lenn hmota stavby, kter psob expresivnm dojmem. Pesto v detailu nalezneme odkazy na klasicistn inspiraci, stejn jako na soudob proudy ponajcho Art Dco. Tento vtvarn proud se uplatnil pedevm v interiru, v sle divadla. Vrstvu architektury, kter odr hledn vrazu po prvn svtov vlce v nmeckm prosted, mohou reprezentovat dv stavby, jejich autoi jsou, el v obou ppadech, zatm anonymn. Vzhledem k tomu, e zatm ani nebyla nalezena pvodn dokumentace obou staveb, je problematick i datovn jejich vzniku. Souasn podoba prvnho z nich domu .p. 96/97 (tzv. Domeku v Chomutov, pvodn hotel Scherber)(obr.7), mohla vzniknout ve druh polovin dvactch let, jak lze vytuit z korespondence majitele s mstskm adem. Tato stavba je vlastn spojenm dvou parcel a dom, kter na n stly. Architekt musel eit i nron parcelu a mtko pvodnho nmst. To, e jde o stavbu, kter vznikala na zklad pdorysu dvou zejm odlinch dom, ukazuje i zakiven pdorysu, kter kopruje ulici. Nro je zaobleno a je v nm umstnn vstup. Architekt zvraznil

ps pzem a prvnho patra, ve kterch mohly bt umstnny dole kavrna a restaurace a nahoe snad luxsusn pokoje nebo sprvn mstnosti. Nsledujc dv patra jsou odliena nejen msou, ale i liznami, kter jsou z cihelnch obklad. V nejvym pate vznik prostor pro terasu. Druh realizace, kter se nalz v atci(obr.8), je obdobou stavby v Chomutov, akoli byla zejm zzena za jinm elem. Jde snad o sprvn budovu, kter je velkoryse zaloena. Hmota stavby je rozlenna tak, e mezi dv kdla domu je vloena jaksi v, kter tato dv kdla oddluje. Navc proto, e jde o rohovou parcelu, musel architekt vyeit nro budovy. Nepouil klasickho zpsobu, ale vlastn prostor nro vyznul, vstup eil jako bon, s tm, e st do ve, do n zakomponoval i schodit. Vstup sm o sob je velice zajmavou ukzkou expresionistickho pstupu, jednak tm, e je zde pouito ren zdivo, kter je ovem piznno po cel dlce zvenho pzem, a jednak vyzdnmi detaily vetn sloupu ukonenho prosklenm krytem svtla. Detaily z cihelnho zdiva jsou potom jet rozvedeny ve fasd domu. Fasda je hladk s jednoduchmi okny. Dal kapitolou v architektonickm dn dvactch let jsou pomrn poetn dlnick nebo hornick kolonie pro pracujc. Jejich rozvoj je spjat s hospodskm rstem v oblasti a v souvislosti s nm tak s plivem obyvatelstva. Tyto prce vznikaly vtinou jako zadn zamstnavatel, kte se snaili vytvoit pro sv zamstnance pijateln podmnky bydlen, nicmn do tto kategorie spadaj i realizace, kter byly podporovny a zadvny jednotlivmi mstskmi ady i sttn sprvou. Vlivem tohoto trendu vznikaj tzv. bytov, hornick i jin kolonie. Souasn s tm jsou stavny nemn zajmav bytov sociln jednotky u zmiovan

Wohnugsfrsorge. Na tchto pracch se nezdka podleli vborn architekti. Ve dvactch letech maj tyto kolonie dvoj charakter.

Jsou to jednak skupiny voln stojcch inovnch dom, jednak jednopodlan domky, kter jsou zaloeny tak, e tvo jaksi uzaven dvr. Nejasnj realizac tohoto druhu je prce F. A. Libry v Most, jeho projekt se datuje do roku 1924(obr.9). Jde o vcepodlan dm, respektive dvojici dom, kter jsou zaloeny proti sob, ale jejich pdorysy svraj ostr hel. Domy maj dva trakty. Pouito bylo ciheln zdivo. ist, takka puristick tvaroslov fasdy vyrovnv vrazn msa a sloupy i pilastry, kter lemuj vchod. Zajmavm prvkem jsou lodie zaputn do zdiva a vytvejc tak kryt polyfunkn prostor. V krtkm asovm seku nsleduje vstavba dvou zajmavch objekt koloni z dlen dvou vznamnch architekt. Prvn z nich jsou domy dlnick kolonie .p. 1623 a nsledujc od Adolfa Foehra pro firmu

Manesmannrhrwerke v Chomutov, jejich projekt pochz z roku 1926(obr.10). A. Foehr zde vytvoil adu dom, kter rozthl do dky podl ulice, a zrove vytvoil stdnm vky jednotlivch objekt zajmav rytmus. Prce v zsad jet stle vychz z romantizujcch poloh. Okna jsou, i spe byla, opatena

okenicemi. Fasda v prvnm podla je plasticky zvraznna vlnovkou. Portly vstup byly rovn zvraznny plastickou

tukovou vzdobou. Podobnou realizac, akoliv rozshlej, je kolonie od O. R. Salvisberga pro Weiman-Werken ve Svtci (dnes Chotjovice) z roku 1926(obr.11) (Westheim 1927). S pedchzejc realizac m spolenou romantizujc polohu, kter vykazuje urit vliv lidov architektury, ppadn uritou inspiraci v poloze nmeck pozdn gotiky a renesance. Zaloena byla symetricky na centrln pohledovou osu, kter smovala na msto Blinu. Salvisberg zde vyuil ternn vlny, na kterou umstnil dvoupodlan dm, jen cel komplex uzavel. Je ovem teba konstatovat, e stav tto osady, kter svm rozvrenm vytvela jaksi uzaven

dvorec, je dnes vrazn zmnn. Velk st tto zajmav prce je zbourna, pravdpodobn kvli pekladu komunikace na Teplice, kter byla pochopiteln dsledkem tby. Z celho projektu zbyla vlastn jen jedna ada dom a zmnn dvoupodlan dm. Uritm pedobrazem tohoto sdlit by mohla bt jin

Salvisbergova realizace v Berln, a to osada Elsengrund, kter ovem prola temi stdii pestaveb. Do tohoto okruhu realizac lze vadit i prce architekta F. A. Libry, kter krom ve zmnnch dom v Most navrhoval hornick a jin obytn kolonie v cel oblasti (apkov 1998, s. 27). el, je teba konstatovat, e zatm tyto prce nebyly identifikovny. Na zklad stylovho rozboru bychom mohli F. A. Librovi pipsat kolonii v Zlu (Maltheuern). Ta ovem zanikla likvidac obce pi vstavb tzv. Hydrierwerke (dnenho Chemopetrolu). Dal objekt, jeho autorem by mohl bt F. A. Libra, je hornick kolonie v Litvnov .p. 597-663.(obr.12) Nicmn ani k tomuto dlu nebyla dokumentace nalezena. V Chomutov tak v letech 1925-26 vznik zajmav projekt obydl pro sociln slab spoluobany (WohnungsfrSorge) v ulici Dukelsk, kter navrhuje mstn architekt(stavitel) Oscar John. Pravdpodobn pbuzn nebo pmo syn stavitele z pelomu stolet Karla Johna. Prce m uzavenou dispozici do dvora a je postavena jako blok s nktermi zajmavmi detaily na vstupech do jednotlivch vchod. Byty jsou malometrn. innost, kterou podporovala spe esk strana, je pomrn masivn vstavba kol na zem dnes ji bvalch Sudet. Je to pochopiteln, nebo zde na tomto zem byla politick vle podporovat rst eskho ivlu. Tyto zakzky jsou povtinou sttn. Jsou stavny jak koly obecn a mansk, tak i stavy vy,

gymnzia i relky. Je a pekvapujc, kolik budov vznik v tomto obdob. Jejich vznik lze datovat alespo v nvrzch do prvn

poloviny dvactch let. Zajmavou ukzkou velkorysho pojet je budova mansk koly v Chomutov postaven podle nvrhu Ladislava Machon(obr.13). Navrena je ve stylu geometrick moderny s klasicizujcmi rysy (napklad sloupy a pile) a s pouitm renho zdiva. Projekt pochz z roku 1924. Zajmav je asymetricky een pdorys, kter dynamicky len a rozpohybovv hmotu stavby. Psobiv je i vtvarn in iteln i v souasn zrenovovan podob koly, kter vychz z kontrastu neomtanho zdiva a omtnutch st, dnes nabarvench na edo. Podobn

jednoduch, na geometrick styl moderny navazujc je i realizace mosteckho gymnzia (projekt 1924), jeho autorem je Pavel Moravec(obr.14). Pdorysn dispozice tto stavby je ve tvaru psmene L. Kombinace renho zdiva a omtky vytv psobiv kontrast. Interir je standardn rozvren, ale psobivou dominantou je een schodit a vstupn hala. V celku nepsob mosteck gymnzium tak expresivn jako chomutovsk realizace Ladislava Machon, nicmn v nkterch stech, nap. na fasd tlocviny, jsou zajmav dekorativn prvky. Za zmnku stoj i

technick vybaven mechanick istc stanice, kter novostavba dostala. Mlad sestrou tchto staveb je Obecn a mansk

kola v st nad Labem, kterou navrhl Josef Gor v letech 1928 1930(obr.15). Gor ji komponoval jako ist funkcionalistick tvar. Fasda je hol, bez ornamentu, nepouv psov okna. Zajmavm momentem je sledovn komunikac okny, kter potom podtrhuj puristick vzhled stavby. K dalm zadnm, kter lze objevit na tomto zem jsou stavby rznch spolk i svpomocnch drustev. Zajmavou realizac v ppad znienho krlovskho msta Mostu je dnes ji neexistujc stavba Hornickho spolkovho domu otevenho v roce 1923(obr.16). Zjevn nkladn stavba, financovan dlnmi

fondy, ukazuje na inspiraci architekturou stylu Art Dco, ppadn se jev jako urit odno eskho obloukovho stylu. Bohat pojednan fasda, kter byla lenna mnohmi architektonickmi prvky, okennmi parapety, vbec stdnm typ oken v podlach, pedstupujcm rizalitem se sochaskou vzdobou a vraznmi msami, skrvala nemn kvalitn propracovan interir s

trnami, divadelnm slem atd. Zatm se nepodailo urit autora tto zajmav stavby; snad jm byl nkdo z eskch architekt, nebo napklad vznamn publikace o Mostu, redigovan Lodgmanem se o n vbec nezmiuje. Navc vznamnmi osobnostmi, kter podporovaly tuto stavbu, byli poslanci Brok a Pohl (Brxer Zeitung 1923, nr. 292). Vedle tto velmi reprezentativn a nkladn stavby vznik dal podobn realizace pro DTJ, kterou projektovala hradeck kancel Hroch a Hilse. Fasda psob plastickm dojmem dky kubizujcm detailm a celkovmu lenn, okna osmovan ambrnami, hluboce zaputn vchod psobc jako portl atd. Plny jsou datovny ervnem 1922(obr.17). Oproti budov Hornickho spolkovho domu ovem psob tato prce pro dlnickou tlovchovnou jednotu umenjm a tak

formln istm dojmem. Podobnou architekturu postavila tato kancel i v sousednm Litvnov, a to dm pro hornick provizionisty, kter financovala Revrn rada v Most a kter byl vyprojektovn v roce 1926(obr.18). Tato stavba ukazuje, e architekti rozvjeli v podstat podobn tvaroslov jako v pedchzejc zakzce, kadopdn tento dodnes stojc objekt pedstavuje slunou rove obansk stavby dvactch let. Zrove nm litvnovsk realizace pomh vytvoit si pesnj pedstavu o tom, jak asi vypadala v relnm proveden i mosteck realizace. Spolu s ji zmnnou stavbou v Most vykazuje tato prce architektonick kancele Hroch a Hilse siln

kubizujc a expresivn charakter tvaroslov. Architekti pracuj s asymetrickm pdorysem, pouvaj velk prosklen okenn K

tabule, plastick dojem cel budovy umocuj lennm fasdy plochmi liznami. Konstrukce je monolitick, elezobetonov. dalm zajmavm projektm z tohoto obdob pat tak litvnovsk gymnzium s nepravidelnou skladbou hmot. Vychz ze syntzy stylu Art Dco a pozdnch modernistickch tendenc. V zvru dvactch let vznik tak zajmav projekt v atci sprvn budova a obchod chmelask spolenosti(obr.19). Projekt je datovn rokem 1928 a pravdpodobn je dlem architekta Schipperta z Norimberka, kter je veden na dokumentaci jako autor fasdy; zda navrhoval i zajmav een elezobetonov skelet, je otzkou. Zcela urit jej provdl A. Porr z Teplic, ale je-li on autorem tto zajmav stavby tak nen jist. Spe se zd pravdpodobn, e ob osobnosti spolupracovaly. Stavba je nkolikapodlan a m oteven interir po celm pdoryse. elezobetonov skelet je obnaen a v interiru piznn. Fasda je symetrick, sten sleduje logiku interiru. Vjimenou architekturou, kterou zatm

nelze pesnji datovat, je stavba druh tovrny pvodn firmy E. G. Picka v Litvnov, kter na prvn pohled prozrazuje funkcionalistick tvaroslov(obr.20). Problmem datovn je to, e nebylo mono identifikovat pvodn plny tto tovrny. Stavba mla toti dv fze. Prvn, kdy vznikl pvodn tvar tovrny, kter ml zcela jednoduch obdlnkov pdorys, ale fasda a konstrukn principy byly stejn jako u pozdj nstavby, to jest prosklen psov okenn stny a elezobetonov lit konstrukce, kterou lze datovat na zklad pln nkdy kolem roku 1930. Provdjcm architektem i stavitelem byl litvnovsk Rudolf Knie, nicmn zda byl i autorem ideovho nvrhu tto stavby, nelze s jistotou konstatovat. Nstavba probhala v letech 1937-1938 a

projektantem byla firma Lederer a Bloch z Teplic a vcelku vrn rozvedla pvodn ist tvar tto tovrny jen s tm, e v zpadn sti byl pdorys zaoblen. Pochopiteln dosti rozvinutou stavebn innost byla soukrom vstavba. V tto architektonick oblasti meme nalzt celou

klu styl od historizujcho tvaroslov po funkcionalistick vily z let tictch. Ped prvn svtovou vlkou ovem nachzme pedevm architekturu, kter stav na historizujcm tvaroslov, nicmn je a pekvapujc, kolik soukromch dom mlo pvodn secesn formu, vtinou florlnho charakteru, to je tvaroslov zaloen spe na rostlinnch dekorech, odvozench z Art Nouveau. Zvltnm ppadem je dm .p. 1722/1 v ulici Winstona Churchilla v st nad Labem(obr.21), kter je vystavn prv v tvaroslov, kter

odpovd spe geometrizujc fom moderny. Zaadit asov tuto stavbu je obtn, nebo k domu zatm nebyla nalezena dn dokumentace. Dle popisnho sla bychom ji mohli datovat snad tsn ped prvn svtovou vlku nebo do obdob tsn po jejm skonen. Odhldneme-li od nkolika mlo ornamentlnch detail na fasd, psob dm takka puristickm dojmem. I vnin dispozice je pomrn velkorys, akoliv zde nelze ci, nakolik se li od pvodnho projektu. sten je zachovno i vnitn vybaven, tedy st devnho tflovn. Produkce vznikajc po prvn vlce v tomto regionu je stylov pomrn rznorod. Od doznvajcch prvk pedvlen secese a historism, pes sporn tvaroslov pruskho stylu a expresionismus a po funkcionalistick novinky. Je pochopiteln, e je teba provst urit vbr, nebo vechny stavby jist nespluj nap. kvalitativn kriteria a nkter by byly jen dalm popisovnm uritho tvaroslov. Dalm kriteriem je i reprezentativnost a velikost tchto staveb. V kadm mst sledovanho regionu toti vznikaj jednak honosn vilov tvrti

jednak tvrti podobn anglickm cottage, inspirovan ideou zahradnho msta, kde stavebn realizace nebyly tak rozshl a reprezentativn a pedstavovaly pro stedn tdu velmi dobr bytov standart (steck Kle, mosteck tvt za kasrnami Frantika Labem Josefa). postaven Vynikajc ukzkou organitj polohy architektury je vila v dnen Rooseveltov ulici .p. 1818/4 v st nad zejm ped rokem 1927(obr.22). Je

komponovna symetricky a architekt eil problm svaitho ternu. Prolomen pzem obloukem a pesah sten msy ukazuj na uritou inspiraci dlem Franka Loyda Wrighta. sten do tto polohy spad tak tvorba teplickho architekta Reinholda Blaschkeho. Zejmna obdob do zatku tictch let. Jeho vlastn dm a kancel zrove nezapou inspiraci dlem F. L. Wrighta. Do oblasti soukromho bydlen meme zaadit i pestavbu domu .p. 58 v atci z roku 1928(obr.23). Jde o pestavbu domu v adov zstavb, kterou provdl Karl Lehrmann. Jde nejen o obytn ale i o obchodn dm. Spe tedy dm s obchodem. Dm byl zven o dv patra a dolo i ke zmnm fasdy. Vynikajc jsou

architektonick detaily v exteriru stavby, kter citliv dopluj pomrn istou fasdu. Akoli se jedn o stavbu z roku 1928, je citliv zakomponovna do stedovkho charakteru ateckho nmst. Do vtu tchto vil a vilek meme tak zahrnout

velkolepou realizaci Paula Brockardta pro rodinu Petschkovu(Haus Petschek) v st nad Labem(obr.24). Je datovna rokem 1929. Architekt ji pojal jako palc se zjevnou afinitou k francouskmu klasicismu. Velkorysost tohoto zadn je zejm u z exteriru stavby. Nicmn stejn rozhlehl a grandiozn psobc jsou i jej interiry. Zejmna pak schodit, kter spojuje jednotliv patra.

Samozejmost jsou tak kvalitn materily, sten dochovan v interiru. Tato prce me reprezentovat vysoce kvalitn stavbu,

ovem spe v onom historizujcm slohu, kter

byl na nmi

sledovanm zem na sklonku dvactch let stle jet pomrn dosti pouvn. Krom tchto zadn se na naem zem tak etablovaly bankovn domy, kter si pirozen nechvaly stavt sv palce. Zajmavou stavbu na pomez expresionismu a klasicizujcch tendenc postavil v st nad Labem pro Eskomptn banku prask architekt Krl Jray(obr.25). Architekt eil rohovou parcelu, kter nen nijak irok. Realizace probhla v letech 1923-1925, kdy v echch doznv obloukov styl. Expresivn, plasticky pojat fasda, ponkud upomn na tento styl, nicmn je spe vyjdenm individuln tvr invence. Vyuit polygonlnch oken opt ukazuje na ir inspiraci, nap. Zasche - Kotra v prci na Veobecnm penzijnm stavu v Praze, ale K. Jray je pouv originln tak, aby zvraznil plasticitu fasdy. Obdobnou realizaci tchto oken pouil i ve stejn dob v prci na obytnm dom v Praze v Ortenov ulici. Nro budovy je zvraznn vlcovm arkem, kter nesou mohutn sloupy. Vraznm prvkem exteriru stavby je ukonujc mohutn msa, na kterou je jet nadstavna mansardov stecha. V zvru dvactch let vznikaj v st nad Labem dv velmi dleit stavby. Je to projekt pojiovny Riunione Adriatica di Sicurta od F. Lehmanna z roku 1928(obr.26) a sprvn budova Spolku pro chemickou a hutn vrobu z roku 1929 od firmy Lossow & Khne (obr.27). Ne pistoupme k popism obou, je teba ci, e v okol obou se nachzej obdobn stavby, jejich autoi nebyli dosud identifikovni. Prvn jmenovan projekt pochz od renomovanho autora, jeho prce je pomrn dobe znma a popsna i v literatue. Dal vznamn projekty vypracoval v Praze a Liberci. Pro srovnn je zajmav prask projekt pro tut

pojiovnu, zejmna proto, e steck jej pedchz. Jsou v nm naznaeny podobn prvky, napklad v rozvren hmot, ale i jin pstup, napklad ve zpracovn fasdy a nkterch detail. Fasda je vytvoena z plench cihel a jejm vraznm rysem je jej rytmick zvlnn, majc snad pipomnat vlny Labe, kter vrchol v ukonujc mse. Ta vzdlen pipomn oblamovan klad u baroknch staveb. Vcelku souvisl blok stavebn hmoty je rozlenn i rozpohybovn jakousi v, kterou architekt jednak pedsadil, a jednak pevil nad zbytek korpusu ostatn stavby. Do celkovho expresionistickho rmce dobe zapadaj i detaily, jako jsou balkny, kter spojuj tuto v s hlavnm korpusem stavby.

Kombinace erven nebo tmav rud barvy fasdy a blch oken odkazuje snad a k anglickm vzorm. Zvltnost je nepravideln rozmstnn nosn kostra. Sprvn budova Spolku pro chemickou a hutn vrobu, nachzejc se nedaleko pedchoz stavby, vykazuje formln pbuzn prvky s budovou pojiovny. Fasda je pojednan

v plen cihle s drazem na kvalitn detail. Pesto je odlin. Je zaloena na zelen louce a tm pdem odpadlo een

neobvyklho i lenitho pdorysu.

Budova m jednoduch

obdlnkov pdorys se zvraznnmi rohy, kter tvo pile komponovan jako vztuhov prvky spolu se schoditm.

Konstrukce je tvoena elezobetonovm rmem2/, kter je vyzdn na sprovanou cihlu. Cihly jsou z jedn strany glazovan. Budova je na svou dobu velmi eln zazena. Vstupn hala je pomrn reprezentativn, obloena hlazenou ulou. irok schodit mlo slouit nejen jako bn komunikace, ale i pro penen objemnjch nklad. Za tm elem mlo na podestch vyjmatelnou st, kter umoovala lep manipulaci s nkladem. Bylo to dno i tm, e dest podla bylo ureno pro sklady a

archiv. Dky tomu se stropy v tomto podla dimenzovaly na vt zt. Na podestch byl umstnn stolek pro poslkovou slubu a systm podnikov komunikace. V interiru je dosud zachovna podstatn st mobilie, jako jsou vestavn skn na chodbch, editelsk mstnost, detaily svtidel, kter jsou vytvoeny ve stylu Art deco. Budova m deset nadzemnch podla a jedno podzemn. V exteriru tvo nepehldnutelnou dominantu v ostatn zstavb tohoto chemickho komplexu. Jej sousedstv toti tvo neogotick stavba t sprvnho charakteru, v n dnes sdl laboratoe a jin sousti podniku. Pvodn sprvn budova stvala jinde. Fasda s pravidelnm traktovnm oken psob dnes trochu pochmurn a pedstavuje jednolit celek, kter je poruen pouze chrnnm vstupem do haly a sochaskou vzdobou nad tmto vstupem. Typickou zleitost je pouit normlnch oken, nikoli psovch. Architekty tto budovy, jak ji bylo zmnno, byla firma Losow & Khne, kter byla ve spojen se Spolkem pro chemickou a hutn vrobu u del as. Do stejnho obdob patrn spad i vstavba dom v ulici Klsk, kter vykazuj podobn formln znaky a kter spravoval tak Spolek. Jsou postaveny na obdlnkovm pdorysu s vnj pavlaovou komunikac a jakousi vlcovou v ve stedu, kter v sob skrv schodit. Tyto domy nezapou podobnost s

podobnmi stavbami Mezidom a Na Vlnovce, kter stavl arch. Arnold. Stavebn innost Spolku pro chemickou a hutn vrobu byla vbec pro st vznamn. Ukazuje to u spoluprce s

renomovanou zahranin firmou. Nicmn firma se snaila iniciovat stavby bytovch koloni pro sv

stle Z

peovat o sv zamstnance. Ve dvactch letech se snaila zamstnance.

korespondence vedoucho stavebnho oddlen Dr. Ericha Breindla (archiv autora) vyplv, e v druh polovin dvactch let se firma

nechala inspirovat zahradnm mstem Neu Rossen, kter postavila Leuna Werke, a navrhoval je pro ni architekt Karl Barth. lo s nejvt pravdpodobnost o zamstnaneck bytov sdlit tzv. Siedlung Lerchenfeld (Skivnek), kter navrhovala firma Losow&Khne, o kterm viz text ne. Dal zamstnaneck domy v ul. Sadov .p. 7, v Masarykov ulici, na Rovm palouku a v Londnsk vznikaj architekt. v letech 19291930. Jsou vak prac jinch stavbou, kter uritm zpsobem

Vbornou

reprezentuje vnmn architektury na tomto zem, je obytn dm v ulici Sadov .p. 7(1929)(obr.28), kter navrhl architekt Ing. Rudolf Kirschner z Grottau(Hrdek nad Nisou). Pesnj by asi bylo ci, e tento architekt se podlel na umleckm zpracovn tohoto domu. Plny zpracovvalo stavebn oddlen msta st. Dm v Sadov .7 je vystavn na nron parcele. Architekt eil vstup prv do nro a vytvoil tak portl, kter zvraznil plastickmi prvky. Pdorys stavby je symetrick a tato symetrie se objevuje i v celkov tektonice stavby. Architekt do tohoto nro umstil schodit, co pomohlo vytvoit zaoblen tvar. Na klasickou tradici upomnaj antick pilastry a msa zvyrazujc odsazen patro. Pzem je tak zvraznno msou, kter jej ponkud oddluje od hornch podla. Expresivn tendence se projevuj v uritm rozpohybovn stavebnch hmot. V odsazenm poslednm podla, kde vznikla terasa, a ve vrazn pedsazenm arki s balkny. Dekorativnm prvkem jsou lizny plochou fasdu, kter in fasdu plastitj. Tvaroslov domu, kter se nalz v tsnm sousedstv (Rov palouek), je odvozeno z ve popsan realizace a v podstat jej spe kopruje. Zajmavou variac je dm v dnen Masarykov ulici(obr.29). Ve fasd je mnohem vce oprotn od zdobnho detailu. Pdorys je ve tvaru psmene L. Zakonen je vraznou msou, kter vzdlen odkazuje na wagnerovskou

modernu. Jedinou ozdobou je zvraznn tto msy plastickm psem v omtce. Uniktn je ozdoben vchodu. Nad vstupem je relif ze zvonivkovho obkladu, kter pedstavuje madonu s dttem v kubizujcm i spe konstruktivistickm proveden. Do druh poloviny dvactch let spad tak velice zajmav projekt stavby novch nemocninch zazen, kter mla bt a byla vybudovna v reii msta(obr.30). Star nemocnin budovy u byly nevyhovujc jednak komfortem, a jednak lkovou kapacitou. Architektonicky jde, v kontextu eska, o velkorys

projekt, kter je ukzkou schopnosti zdej samosprvy investovat do rozshlch projekt a navc najt ve vlastnch adch schopn tvrce. Nen zatm zejm, zda existuje njak pm architektonick vzor, kter tvrci pouili. Dr. Hruska, jeden z autor tmu, kter nemocnici pipravoval, pe, e navtvovali nemocnice v

Nmecku a e cennm spolupracovnkem byl Dr. Schindler z Mnichova( Londgmann 1929, s.154-155). Vlastnmi projektanty byli Dr. Ing. Ernst Krob a Arch. Arnold. Projekt vznikal od dvactch let (1926) a ped rokem 1929 u stla hrub stavba prvnho pavilonu interny, pavilon chirurgie byl hotov a 1937. Pesto tento projekt spad do dvactch let. Z modelu publikovanho v knize Aussig (tamt, s. 156) vyplv, e se, alespo v zkladnch proporcch, pdorysu a mtku nezmnil. Ob stavby jsou situovny na severojin osu, piem pokoje, sly atd. jsou orientovny k jihu. Oba pavilony jsou projektovny jako osov soumrn s podlnm pdorysem, piem tuto soumrnost podtrhuje i spojovac chodba mezi internou a chirurgi, do kter je umstnna i kaple. Pavilon interny, kter byl hotov prvn, je v jinm prel jednodu, nicmn tlo stavby je rozpohybovno rozlennm stavebnch hmot. Po obou stranch je ukonena dvma mohutnmi rizality, kter jsou vrazn prosklen. Podobn dispozice se opakuje u pavilonu

chirurgie, ovem v jet vce lenitj podob. Tento paviln je vy, jeho rizality jsou mohutnj a odstupovan tak, aby tvoily jaksi schody. Zajmavm prvkem je ve fasd piznan spojovac lodie v cel dlce estho podla. V interiru jsou dochovan nkter pvodn detaily, jako zbradl z letnho kovu aj. Snad tm, e byl dokonen a ve tictch letech, se pavilon chirurgie jev jako progresivnj i v nkterch detailech spojovac chodby, kter je u jeho konce. Dvme-li se na celkovou dispozici, nelze se ubrnit dojmu, e v urbanistickm zaloen se tvrci inspirovali barokn zmeckou urbanistikou. Osov soumrnost samotnch staveb, ale i vystn pohledov osy, kter je situovna smrem k jin takto rozshl stavb, k sprvn budov Spolku pro chemickou a hutn vrobu ukazuje na tuto inspiraci. Akoli ve tictch letech meme vidt v cel sledovan oblasti stavebn ruch, asi nejvce realizac vznik na stecku a v st samm./3 To ovem neznamen, e by v ostatnch lokalitch nevznikaly dn stavby oproti st nad Labem. Jsou ale spe ojedinlmi zleitostmi. Pispv k tomu i znan snaha msta zlepit bytovou situaci vstavbou levnch mstskch byt v nkolika etapch. Z tto doby zde meme nalzt celou adu

zajmavch projekt, kter poznamenaly pomrn vrazn cel sti ulic a ulinch front. Vzhledem k dosavadnmu stavu bdn a tak mnohdy ztracen dokumentaci nen zatm mon

identifikovat vechny realizace. Meme konstatovat, e takka vechny tyto stavby erpaj z funkcionalistickho slovnku,

uchovvaj si nicmn celou adu svbytnch prvk. Jde o jakousi syntzu tradinch pstup a oprotnosti modern architektury. K tomu je teba podotknout, e takto lze charakterizovat spe prci architekt nmeck nrodnosti. Tyto projekty tedy zahrnuj celou klu stavebnch realizac. Do roku 1931 spad radikln pestavba

hostince (Haus Schenkental) na kavrnu Savoy v st

nad

Labem(obr.31). Autorem projektu je Josef Fischer. Stavba nezape uritou inspiraci Lehmanovou pojiovnou. Expresivn vliv spatujeme v uspodn hmot stavby, kde jsou jednotliv sti odsazovny tak, aby vytvely uritou dynamiku. Pozornost si zaslou i pedsunut kavrensk nebo obchodn patro, kter vrazn podtrhuje horizontln linii a zrove vytv plochu, od kter se odvj vertikln linie ve, zajmav umocnn

perspektivnm zmenovnm okennch otvor smrem vzhru. Soubn je v tomt roce (1931) dokonena i stavba teplick kavrny Concordia, kterou projektovali mstn architekti Max Loos, Wilhelm Dorath a magdebursk Tato realizace, architekt Paul se Schaefter rovnajc

Hyrotsberg(obr.32).

rozsahem

Lehmanov pojiovn, je postavena v duchu funkcionalistickch zsad. M elezobetonovou konstrukci, kterou zpracoval prof. A. Nowak. Budova m tvar kubusu, do kterho je asymetricky vklnna v. Skladba hmot odpovd dobovm poadavkm funknosti, protoe ve vi jsou umstna schodit a vtahov achty v pzem pase, kavrna v prvnm pate a v dalch podlach byty a kancele. Fasda je zvraznna horizontlnmi pasy, akoli architekti nepouili psovch oken. Jednotliv pasy jsou zvraznny tak, e v pasech, kde se nalzaj okna, je piznno ciheln zdivo. Tm je docleno zajmavho traktovn. Tyto dozvuky nmeckho expresionismu jsou umocnny stejnm cihelnm zpracovn ve. Souasn podoba tto stavby je, el,

poznamenna pestavbou ze sedmdestch i osmdestch let, kdy patro kavrny dostalo zcela nevhodn zasklen fasdy. Obliba zahraninch architekt je vidt i na zakzce, kterou finacovala ze soukromch zdroj steck firma Jan Schicht. Jde o lzn nebo spe bazn v st nad Labem. Projektantem byl

nmeck architekt Paul Brockardt a projekt pochz z roku 1930. Pouil frankfurtsk typ kompaktn budovy s sten

otevratelnou, trojit prosklenou jin stnou, kter zde byl pouit poprv (Svobodov 2000, s. 362). Tato realizace je zajmavou ukzkou oscilace nmeckch architekt mezi uivnm novch technologi a modifikac architektonickho tvaroslov z minulosti. Podobn expresionistick dozvuky lze najt i ve stavb, kter byla dokonena rok pot. V Nmeckm reformnm relnm gymnaziu v st nad Labem(obr.33), kter postavil architekt F. J. Arnold. To je viditeln pedevm v tom, jak pracuje s rozloenm hmot. Na druh stran je zeteln i klasick pojet v symetrickm uspodn, ve kterm jsou kdla koly pravideln rozvinuta od vstupnho

schodiovho prostoru. Tento moment se objevuje i v pvodnm urbanistickm zaloen. Oprotn a ist, bezozdobn fasda ukazuje na pouen ze soudobch tendenc internacionlnho slohu. Mstnm pspvkem je opt pouit cihlovch obklad. F. J. Arnold se spolu s Dr. Ing. Ernstem Krobem podlel na vcero projektech pro st, kter jsou v tomto smyslu asi nejzdailej. Krom pedchozho zadn se arch. Arnold podlel i na vstavb, kterou se snailo eit msto st sloitou bytovou situaci. Komunln vstavba probhala v nkolika etapch (Djiny msta st 1995, s. 169, Londgmann 1929, 53-64). Vbec prvn obecn byty jsou stavny v letech 19191922. Jejich tvaroslov vychz z kombinace klasickho a romantizujcho pstupu. Tyto domy tvo klasick bloky a ulin fronty, akoliv jsou zaloeny jednotn. V dal etap jsou to domy v ulicch Klsk, Resslova a na Poplu z let 1927-1928(obr.34). Vcelku jednoduch tvaroslov, oprotn od jakhokoli detailu. Zaputn vstupy vytvej svm zpsobem psobiv portl. Zajmavm prostorem jsou zasklen lodie. Domy v Klsk ulici ukazuj na zejm posun architekt smrem

k urbanismu

funkcionalistickmu.

dkov

zstavba,

ist

jednoduch fasdy, ploch stechy. V letech 1931-1932 vznikl komplex takzvanch S dom Na Vlnovce, Mezidom, kter asi pedstavuj vrchol tto zstavby v st(obr.35). Eska, jak se vilo pojmenovn tchto dom, jsou pojmenovna podle pdorysu, kter je esovit a sten kopruje zakiven ternu a komunikace. Domy jsou vystavny v dcch nad sebou, piem architekti vyuili stoupajcho ternu. Jednotliv byty spojuje komunikace, jaksi pavla, kter se vine vn plt budovy, ale slou opravdu jen jako spojen k bytm. Do stedu tchto pavla je umstno schodit, jeho pl tvo vraznou v, dominantu fasdy. Obytn mstnosti jsou situovny k jihu, kam jsou tak umstny balknov lodie. Podobn tvaroslov lze nalzt u dom v ulici

Klsk, kter patily Spolku, ale jejich architekt nen zatm znm. Ve srovnn s touto vrstvou tvorby nmeckch architekt by psobila zajmav stavba esk zlony v Most, kterou postavil prask architekt Josef Havlek z Prahy. Plny jsou datovny rokem 1931, stavba byla dokonena v roce 1933(obr.36). Minul as je zde el na mst, nebo msto Most bylo cel zbourno a s nm tedy i tato realizace. Je to pravdpodobn nejist ukzka funkcionalistick architektury tohoto druhu v kraji. Budova bval zlony byla

postavena na mst dvou dom. Mla elezobetonov skelet, fasda byla hladk, posledn patro odsazen. Mtko pesahovalo parametry nmst, na kterm byla zlona postavena. Velkorys pojet se projevilo i v interiru. Jednak v projektovan pasi a podle n situovanch obchodech, stejn jako ve dvoran zlony. Jen plny a fotografie nm dnes mohou poslouit k tomu, abychom mohli srovnat psoben internacionlnho stylu s odlinou produkc. Dal, dnes el ji tak neexistujc prac byl njemn dm pro Stavebn drustvo a okol v Most, kter vyprojektovala prask

firma Vavrou a syn(1931)(obr.37). Stavba byla dokonena v roce 1932. Z pdorysu je vidt, e architekti eili pomrn sloit zaloen, z eho trochu vyplv i ponkud komplikovan charakter vnitnho uspodn. Symetrick fasda byla ist s expresivn pojednanm prelm a vraznmi pilastry. Jinou realizaci z let 1930-1931 tto firmy lze nalzt v Teplicch na rohu ulic Alejn a Mysliveck(obr.38). Teplick realizace je rozshlej, ale jej tvaroslov se pohybuje, podobn jako u realizace mosteck, mezi expresivnm pojetm a snahou o modern funkcionalistick tvar. Dm projektovan do ken obou ulic m cylindrick rizalit, ze kterho jsou rozvinuta ob obytn kdla. Dynamick vraz stavby je umocnn plkruhovmi balkony projektovanmi tak, aby byly openy o rizalit. Onu dynamiku podtrhuje i een fasdy. Odvozenou stavbou podobnho tvaroslov je njemn dm v ulici SA v Most, kterou postavila firma Zienert & co (1933)(obr.39). Styl je sice tvarov ist, ovem vce tkopdnj, odpovdajc

nmeck provenienci. Zejmna v uit symetrii a plastickm zvraznn fasdy. Zejm jde o stavitelskou firmu, nen jasn, zda se na architektonickm pojet podlel nkdo jin. Vedle tchto prac se pochopiteln objevuj i domy soukrom. Vznikalo jich pomrn mnoho a stylov i kvalitativn se

samozejm velmi li. V tto architektonick oblasti lze nalzt tak celou klu pstup. Mnoh vznikaj na potku tictch let. Zajmavou realizac, kter reprezentuje funkcionalistickou

architekturu, je vila pro pan Dr. Ritter v Chomutov(obr.40). Pi popisech funkcionalistickch vil, kter vce i mn sledovaly zsady mezinrodnho stylu, bychom rdi zaali touto realizac. Plny jsou datovny 1931 a autorem je Ing. dipl. Rudolf Hildebrand. Provdjcm architektem byl chomutovsk stavitel Franz

Hantschel. Vila vychz z psnho technicistnho, fukcionalistickho

tvaroslov, jeho pvodn stav je vce mn zachovn dodnes. Autor vychz z jednoduchho, takka tvercovho pdorysu a respektuje jeji i v celkovm zachzen s hmotou stavby. Pohled a vstup z ulice je een symetricky a odr se na vnitnm uspodn interiru. K severu jsou situovny vtinou mstnosti, kter vytvej zzem a pokoje sluebnch. K jihu jsou situovny obytn mstnosti spolu s terasou a mstnost, kter byla mylena pravdpodobn jako jaksi letn jdelna i odpovac prostor, sktajc kryt ped polednm sluncem a v zimnm ase monost plnho vyuit krtkho dne. V tomto jinm pohledu se u neopakuje symetrinost uspodn z pohledu severnho, a to i dky terase, kter je pisazena k prvnmu patru. Zvltn je lenitost interiru. Prostor je rozlenn jakoby do dvou samostatnch bytovch jednotek (viditeln je to pedevm v pzem). Pdorys hornho patra je v podstat odlin. K symetrii fasdy lze nalzt analogii v architektonick produkci dvactch let v Berln (nap. Mies van der Rohe obytn domy na Afrikanische Strasse, eventulne nkter prce L. Hilbesheimera). Zdenk Luke R. Hildebranda uvd jako absolventa nmeck techniky v Praze(Luke 2002). 4/ O tomto autorovi bude jet e. Nicmn tuto vilu zaazujeme jako uritou vstupn realizaci, kterou bychom rdi uvedli problematiku

modernistick potamo funkcionalistick architektury na zdejm zem. Asi opt nejvce realizac vil tohoto druhu bylo postaveno v st nad Labem, kde psobili i dnes ji pomrn znm E. Katona i dal architekti. Prvn realizac je prce Erwina Katony pro Leo Picka(1930)(obr.41). Je to funkcionalistick vila, v pdorysu jakoby sloen ze dvou tles - krychle a sti vlce. Tvaroslov fasdy je ist a vstup je een asymetricky. Dispozice je eena do svahu, tak aby zahrada a terasy byly sten kryty od hlavn ulice.

Katona pouv jednoduch okna, a proto tato stavba nepsob tak vzdun jako jej nkter esk protjky. Obdobnou men vilku navrhuje jen o nkolik destek metr vedle pro manele Klimschovy(1931)(obr.42). Typickm prvkem je na konci zaoblen balkn, jeho horizontln linie podtrhuje i pouit vodorovnch trubek zbradl. Tyto zaoblen balkny i sti budov jsou uritou typikou prv nmeckch architekt a lze je nalzt napklad i v architektonick produkci berlnsk. Jeho posledn architektonickou kreac je rodinn dm ve tefnikov ulici (1932-1934). Vechny ti domy jsou situovny do tvrti Kle, kter pedstavovala prototyp zahradnho msta, pipravenho u architektem Hubatskem. Dal zajmavou funkcionalistickou vilu provedl mstn architekt Ing. Franz Illing. Jde o dm pro Johanna Fischera(1930)(obr.43). O tom, e se architekt tohoto domu nechal inspirovat funkcionalistickmi

tendencemi, svd asymetrick umstnn vstupn verandy, kter je zrove prosklen. Typick pro region je uit cihelnch obklad v detailech sloupk verandy, kamenn obklad soklu, a nkter detaily kolem oken. Tvorbu odehrvajc se v intencch

funkcionalismu uzaveme pohledem na dm architekt Maxe Loose a Kurta Spielmana v Teplicch(obr.44). Tento dm

v souasn dob opravovan, by mohl splovat poadavky soudob funkcionalistick avantgardy. Vila je komponovna jako jednoduch tvar, mohli bychom ci monolit, kter nen pli lennou hmotou. O to vce vynik svou geometrickou istotou. Vstup je een asymetricky z boku stavby a st do haly, ze kter se pot vstupuje do dalch st domu. Vedle tchto funkcionalistickch experiment vznik na tzv. Stbrnick vin (Zieberniker Plateau) soubor editelskch vil pro vedouc pracovnky Spolku pro Chemickou a hutn vrobu. Zaloen je jednotn a vechny bez vyjmky provedla firma Lossow&Khne

(korespondence dr. Breindla, archiv autora). Do stejnho obdob spad i vstavba souboru obytnch blok, kter se nachzej v ulicch Blehradsk, Ondkova a Monova. Zd se, e jde domy pro zamstnace Spolku, kter byly zejm inspirovny ji zmnnou obytnou koloni Neue Rossen firmy LeunaWerke. Cel komplex vznikal v letech 19291930. Jednotliv vily .p. 1941, 1952, 1953, 1954, 1955 jsou v podstat podobn, li se vtinou velikost a detailem(obr.45,45a) Tvaroslov vtiny z nich je ist, bezozdobn omtka je v tchto ppadech zatnovan do okrov barvy. Charakteristickm rysem jsou kamenn podezdvky, devn okenice a valbov stechy. Takka bez vyjmky jsou tyto vily koncipovny, jako anglick dm. Vstupuje se do haly, ze kter lze teprve postoupit do pokoj nebo do hornho patra. Nen teba zdrazovat vysokou kvalitu proveden. Uritou zajmavost je, e v roce 1934 adaptovala jednu z vil architektonick dvojice MhlsteinFrth. Njemn domy(1929-1930) (.p. 1958, 1959,1960), kter navrhovala toton firma, jsou v podstat velmi kvalitnmi byty, kter byly koncipovny pro admnistrativn zamstnance Spolku(obr.46). Ji jsme zmnili inspiraci v zahrani, nebo lpe eeno, spe nasmrovn inspirace. Tyto domy zaloen tak, e tvo uzaven dvory, jsou dvoupodlan a vzhled exteriru je podobn ve zmnnm vilm. Celkov odkazuj k jaksi syntze romantick polohy a nkterch modernou vyzkouench inovac. Dleitou soust bylo tak vybaven tchto byt, kter bylo v t dob na velmi vysok rovni. Zajmavou ukzkou luxusnho domu na pomez funkcionalistickch zsad a stylu Art Dco je vila, kterou postavil arch. Albinmller z Darmstadtu v letech (9311932 (Proppe 1933, s. 192)(obr.47). Symetrick rozvren prel, kter uzavraj dva vrazn arke, v nich byly umstny pnsk pokoj a zimn

zahrada, jsou prvky odkazujc na urit smr v nmeck architektonick produkci, kter se neorientovala na mezinrodn styl. K tomu pat i kvalitn a precizn zpracovn detailu v interiru, vetn nbytku. Vynikajc je umstn tto vily, kter je posazena na vin nad mstem a situovna tak, aby pohled z obytnch mstnost smoval do labsk kotliny. Druhm plem tto tvorby jsou soukrom domy, jejich tvaroslov je jakousi syntzou oprotnho istho stylu a tradinho domu. Uvedeme nkolik pklad. Jednm z nich je dm .p. 742 v Litvnov, kter vyprojektoval mstn stavitel Rudolf Knie pro manele Hornovy (1933) (obr.48). Pdorys je tvercov, pravideln, fasda je bez jakchkoli ozdob, okna jsou symetricky rozmstna. Vstup je vyprojektovn z boku, ze zvt. Motivem, kter v sob nese zbytky expresionistick inspirace, je terasa, kter je z jedn strany uzavena plkruhovm arkem a vede do zahrady. Nad n je umstn balkon. To je prvek, kter se u tohoto druhu staveb vyskytuje velmi asto. A to jak v architektonick provenienci sudetsk, tak i sk(nutno ovem konstatovat, e napklad v berlnsk produkci jsou soukrom vily pochopiteln velkorysej). Dalm typickm prvkem je obloen soklu a pvabn detail cihlovho osazen balknu. Obdobou tto prce jsou dv vily v st nad Labem architekt Reinholda Blaschkeho z roku 1933(obr.49) a Josefa Riehsiga, Paula Krische z roku 1934(obr.50). Prvn z nich je jednodu, do zahrady m vysunut vrazn ark, druh je zajmavj tm, e prel orientovan do zahrady je vce rozlenno, rozpohybovno mimo vlastn pdorys domu, umstnm arkem, ze kterho vybh balkn, na konci zaoblen a sten pesahujc ark do stedu fasdy. K dynaminosti tohoto pojet pispv i lodie situovan do pzem. Tento exkurz do oblasti luxusnho soukromho bydlen uzaveme pohledem mimo st. Ukzkou pouvn

fukcionalistickho slovnku

je vila v Blin .p. 311/25(obr.51), jej

autor ale nen dosud znm. Jde o zajmav kubus, kter je ovem dynamicky pojednn rzn odsazenmi schoditi a lodiemi. Pouvn jednoduchch oken a vt uzavenost svd sp pro architekta nmeck provenience. Zda je pvodn i zachovan

barevnost fasdy, lze jen tko odhadnout. Mosteck vila .p. 1860/26 pro manele Zaoralovy, kterou postavil Ing. Alois Strunz, je ukzkovm pkladem syntzy funkcionalistickch pstup a

expresionistickho tvaroslov(obr.52). Plny tto architektury vznikly v roce 1933, ale ke stavb dolo zejm pozdji. Pdorys je rozdlen jakoby na dv sti. Je nepravideln, jin polovina je jakousi v, do kter je mimo jin situovno schodit. Prel tto sti je smovno do zahrady, je stroh, ist, ovem symetrick a v centrln ose je umstn mal balknek a kulat okno. V prav sti pohledu jsou dal okenn otvory. Druh, severn polovina je prosvtlena vce okny, co souvis pochopiteln s tm, e zde jsou umstny obytn mstnosti. Do tohoto prel je pedstaven ark. Dynaminost tto architektury podtrhuje i rozlenn hmot, kde jin st je vy ne severn. Navc je fasda ukonena drobnou, rzn prolamovanou atikou. V souasn dob ovem tato vila prola rekonstrukc a jej podoba byla zmnna. Vzhledem k tomu, e st nad Labem je nejvt msto a pirozen centrum kraje, a tak prmyslov velmi dynamick, rozvj se zde asi nejvt poet stavebnch soukromch aktivit. To ovem neznamen, e by v jinch mstech nevznikaly vbec dn realizace, nicmn ve srovnn s stm je stavebn produkce vrazn ni. Dle je teba konstatovat, e prv v st se nalzaj nejlep vkony zdej architektury. Vbornou ukzkou je dm .p. 19/538 v Pask ulici(obr.53). Vcepodlan obchodn a obytn dm je koncipovn jako vkov

budova zakomponovan do ulin fronty. Jednoduch, ist tvaroslov nen pojato pln v intencch internacionlnho stylu. Fasda je obloena zvonivkou. Ped pl budovy je asymetricky umstn ark, kter zan ve vi prvnho patra. Je lenn vertiklnmi liznami ukonenmi kovovmi story s

lkrnickm emblmem. Obchodn prostory byly snad lkrnou. Plasticitu tohoto arke zdrazuje i horizontln zvraznn ps v prvnm pate. Posledn patro, i spe prostor, je odsazen a ve zdivu jsou umstny sloupky, kter rozvjej onen motiv lizn. Dm je zasteen valbovou stechou s mrnm sklonem. Lze konstatovat, e se jedn o velmi kvalitn projekt, kter v sob ms prvky expresionismu a konstruktivismu. V ken steckch ulic Velk Hradebn a Dlce v st nad Labem vznikal od druh poloviny tictch let komplex obytnch njemnch dom, jeho autorem byl ve vtin ppad architekt Julius Hauser (obr.57), pracujc pro zadavatele Franze Watzkeho a pro zadavatelku pan Benisch. Do souvislho psu jeho realizac se vklnil dm pro MUDr. Roberta Deutsche, kter projektoval Ing. Franz Illing v roce 1935. V tto souvislosti je ale teba ci, e tato zstavba akoli navazuje tsn na sebe, je urena vtinou pro jednoho zadavatele. Tvo sice souvislou ulin frontu, nevznikala ale na

jednou, nbr postupn. Jednotliv plny jsou datovny a podle toho lze urit, e realizace vznikaly postupn a navc na rznch parcelch, take souasn vsledek, kdy nepotme domy vznikl po druh svtov vlce, byl uzaven na konci tictch let i na potku let tyictch. A na jednu vjimku vznikaly vechny realizace v letech 1935-1938. Nejprve bychom se zabvali projekty, kter navrhoval Julius Hauser. Podle raztek se zd, e lo o mstnho stavitele, je titulovn beh. gepr. Baumeister, tedy edn uznan stavitel, a nepouv dn z titul, kter by dokldaly jeho

technick i jin vy kolen. Zmnn ada dom m pomrn rozmanit charakter, kter je zsti uren tm, na jak parcele byly zmnn domy postaveny. Jeho prvn prac je dm .p. 2048 z roku 1934 (ona vjimka v datovn)(obr.54). M zven patro, vrazn ark s obkladem ze zvonivek, jeho zvltnm prvkem je zaoblen zmkujc tak funkcionln tvaroslov, se kterm si tento autor pohrv. Autor posledn patro odsadil a pedstavil do tohoto msta terasu, kter je kryt plochmi stechami, ve stedu prolomen, a na msu je umstn architektonicko-sochask ornamentln detail. Specialitou, kterou J. Hauser pouije i u nsledujcch architektur, je asymetricky umstn vchod do domu. Nezbytnm motivem tvorby je tak obklad dom zvonivkami do ve pzem. Njemnm domem, kter vznikal o nco dve ne ostatn domy J. Hausera, je, jak jsme ji psali, dm .p. 2083 navren Ing. Franzem Ilingem v roce 1935(obr.55) Je to podsklepen tposchoov dm s mezaninem a parterem. Jednotliv prvky jsou takka shodn s tmi, kter nalezneme i u dom J. Hausera: Parter obloen zvonivkou, plasticky zdraznn vstup, ist fasda prel s vraznm arkem. Architekt nepouil plochou stechu. Zajmavm detailem jsou mal balkony v zadnm traktu domu obrcen do dvora. Jsou plkruhov a posunut proti sob tak, e se stdaj po patrech, take vytvej urit rytmus. Typickm rysem je opt symetrie. V kadm pate jsou dva byty jeden men a druh vt. Ovem li se pouze v tom, e vt byt m navc jet halu. Je zajmav, e zhruba o ti roky pozdji pouije podobn lenn architekt R. Hildebrand v njemnm dom v st nad labem. Akoli st m v tomto oddle nejsilnj zastoupen, je teba tak pipomenout dm .p. 35 v Chomutov(obr.56). Autorem tto stavby je Ernst Kominik a plny pochzej z roku 1935. Ze stavebn dokumentace nen pln zejm, zda jde o pestavbu starho

domu, kter tam pvodn stl, nebo jestli majitel pistoupili k novostavb i dalekoshl rekonstrukci. Posledn varianta se jev jako nejpesvdivj. Architekt pouil osov soumrnou dispozici, do jejho stedu umstil vstup se schoditm. V pzem byly vyprojektovny prostory pro obchod. Do dvou hornch pater jsou umstny kvalitn byty. V tetm podla i spe podkrov jsou obytn mansardov prostory. Fasda je ist bez detail. Zajmav detail maj balkny umstn v traktu do dvora. Jsou vyzdn cihlami, kter autor stdav prokld. Vrtmeli se do st nad Labem, domy s sly popisnmi 2091, 2092, 2903 a nsledujc v tto ad (obr.57), se nm jev jako jednotn zaloen bytov kolonie. Pravdpodobn vak pvodn nebyly navrhovny se zmrem vytvoit jednotn celek. To, e psob takto jednotnm dojmem, je zpsobeno tm, e je vechny projektoval prv Julius Hauser (viz. ve). Jeden z dom .p. 2092 byl navren pro pan Benisch, zatmco vechny ostatn pro F. Watzkeho. Ze zjitn dokumentace vychz poznatek, e plny byly pedkldny v jednom roce, a to 1937, nicmn v asov posloupnosti od kvtna do prosince. Dky jednotnmu vypracovn maj domy stejnou, omtnutou fasdu, zcela jednoduchou se temi adami sdruench oken, kter jsou zvraznna jemnou okenn msou. Vstupy do dom jsou umstny asymetricky a ped povtrnostnmi podmnkami chrnny pedsazenou stkou. Na pouen modernmi trendy ukazuje i ploch stecha, uit ve vech ppadech. Obtnost een tohoto projektu ukazuje tak to, e se architekt musel vyrovnat s stoupajcm ternem a zrove s mrnm zakivenm podl komunikace. Tradin zstv pouit cihel zvonivek i obklad pro zvraznn a pravdpodobn i zpevnn palet a bonch stn u okennch otvor. Pdorys m u kadho z nich podobnou dispozici, krom odchylky domu .p. 2093, kter

m schodit situovan ke stran domu. Obytn mstnosti jsou situovny do ulice, zatmco elov zazen do dvora. Jde o

jednoduch dvoupokojov njemn byty. Dnes psob celek ponkud fdn, co je ale dno tm, e zde jednak vznikla irok a frekventovan komunikace vedouc na sdlit Severn Terasa, jednak zanikla pvodn zstavba, kter se nachzela naproti zmnnm realizacm. Dnes jsou na jejm mst spe elov stavby. K fdnosti pispv i skutenost, e tyto domy zatm nikdo

nerenovoval a fasdy i nkter detaily jsou pomrn zal. Poslednm projektem v tomto zem je dm .p. 2111. Jde o rohovou parcelu v ken ulic Velk Hradebn a Dlce projekt pochz z roku 1938(obr.58). Stejn jako pod ostatnmi plny je zde podepsn tak J. Hauser. Ten na nepravidelnm pdorysu vztyil typodlan obytn dm, kter ovem v rohovm prel zaoblil. Tm vzniklo zajmav asymetrick een vstupu, kter byl umstnn na sam kraj domu. Budova nen kompaktn hmotou. Jednotliv hmoty jsou piznny vetn ji zmiovanho zaoblen, kter z vnjho pohledu psob jako vlec vsazen do pdorysu, akoli v interiru nen dl rozvjen. K expresivnmu vrazu pispv tak nestejn vka jednotlivch blok hmot tohoto domu a obklady z cihel. Dal realizaci ze stejnho obdob lze pipsat architektu Rudolfu Hildebrandovi, s jeho prac jsme se setkali u v Chomutov. Jde o inovn dm .p. 2125 v st, kter postavil pro majitele bratry Schedlbauerovy(obr.59). Na pravidelnm pdorysu je postaven vce podlan dm, zakonen zvenm patrem, jeho stna je prosklen a odsazen tak, aby vznikl prostor pro terasy. V interiru lze nalzt oddlen byty, kter se li velikost. Akoli v exteriru architekt zachovv zdn symetrinosti rozvren, pece jen v interiru v dsledku odlin velikosti byt nen tak dsledn. Hlavn schodit je posunuto do zadnho traktu budovy

tak, aby vznikl pijateln prostor pro jeden z pokoj vtho bytu. Fasda je ist, okna jsou trojdln, olemovan keramickm obkladem. Zajmavm vtvarnm prvkem je een vstupu, kter je vytvoen jako stna ze sklennch luxfer, do kter jsou vsazeny dvee. Do ve parteru je eln fasda obloena cihlovm obkladem. Obr.60k,obr.61Brockardt Dobu charakteristickou pro vzestup nacionlnch tendenc na zem Sudet tsn ped zatkem druh svtov vlky mohou reprezentovat nsledujc stavebn podniky. Budova poty od Josefa Ke v atci(obr.60), bval Okresn zdravotn pojiovna P. Brockardta(obr.61),stavba steck poitelny(Aussiger Sparkasse) (obr.62) a dm .p. 2114, kter postavil pro R. Brodersena Ernst Kominik(obr.63). Prvn jmenovan projekt pochz z ruky praskho architekta. Zaadili jsme ho nikoliv pro njak nacionalismus, ale proto, e jeho tvaroslov sleduje podobnou linii nvratu k ovenm historickm prvkm. Projekt je datovn rokem 1937. Budova vznikla na pozemcch dvou dom. Architekt vytvoil na jednoduchm obdlnkovm pdorysu istou nekomplikovanou hmotu stavby, kter je rozvrena symetricky. Ve stedu je umstn vstup, kter ust do dvorany. V interiru se dochovalo nkolik pvodnch prvk jako napklad chromovan zbradl. Za pozornost stoj fasda

z renho zdiva a okna ve spodn sti, kter jsou obloena a zvraznna zejm travertinem. Podobn nvrat k pedvlen moderny absolvoval P. Brockardt ve tvaroslov

sv steck

Okresn zdravotn spoiteln. Jednoduchost a istota hmotov sklaby tto architektury je vyvena kontrastem omtan fasdy s cihelnm obkladem ve vi pzem. Zvonivkov obklad byl pouit i na rivality, kter budovu len plasticky. Zajmav jsou vstupy een jako stupkov portly, ovem v soudobm tvaroslov. Z nsledujcch staveb je asov o mlo mlad spoitelna, jejm

autorem je Franz Josef pochzejcm z prvn

Arnold. Oproti jeho jinm projektm, tictch let, je asi nejvce

poloviny

poznamenna klasicizujcm pojetm. Snad zde psobil ve vt me slc vliv ze sousednho Nmecka, kde takto ztkl klasicismus ml pednost ped jinmi architektonickmi pstupy. Pesto m i tato stavba kvality, kter jsou pro Arnolda typick. Pdorys je obdlnkov a odmyslmeli si valbovou stechu, neodliuje se v celkov form tolik od jeho pedchozch realizac. Klasick je hlavn monumentln prel, zvraznn mohutnmi pilastry, na kter je umstnna sochask vzdoba vetn vstup do spoitelny obloench kamenem s relify. Vraznm prvkem, ke ktermu se F. J. Arnold vrac po del dob, je vrazn renesann msa ukonujc hmotu stavby, kter tak zskv, ve spojen s valbovou stechou, trochu japonsk charakter. Projekt E. Kominika pochz z roku 1938 a dokonovn byl v letech 1939 a 1940. Na mstn podmnky pedstavuje velkorysou stavbu jak zaloenm, tak i drazem na zpracovn detail. Stavba je opt rozvrena tak, aby psobila osov soumrn. Zkladem je snad jaksi reminiscence na klasicistn pojet. To se projevuje i v rozvren hmot stavby, je tvo stedov korpus, ze kterho vychzej dv kdla. Do stedu je umstn i vstup a schodit, kter je tak v exteriru zvraznno zajmavm detailem, toti portlem kolem schodiovch oken a do ve tvrtho patra plasticky zvrazujcm sted fasdy. Tento draz na plasticitu se znsobuje jet mrnm pedsazenm obou kdel a masivnmi ambrnami okolo oken. Do zadnho traktu

umstnho do dvora situoval architekt balkny, kter se vinou po takka cel dlce mstnosti. Pelivost a draz na detail se objevuje i na mi vstupnch dve, kam architekt umstil kovan emblm s inicilami majitele. Touto prac bychom mohli uzavt obdob architektury vymezen vcemn dobou mezi dvma svtovmi

vlkami. Vlen lta 1939-1945 nesou v Sudetech pee nacistickho panovn. Je pochopiteln, e tato doba nalezla svj vraz v architektue, kter se stejn jako na zem tet e nese ve znamen nvratu k Heimatstilu, respektive, k jeho pomrn unifikovan podob tak, jak se tento styl il celou . Pesto bychom mohli uvst svm zpsobem zajmavou realizaci, jej vznam spov spe v urbanistickch hodnotch ne v

architektue sam. Jde o sdlit v Hornm Litvnov, kter v letech 1941-1945 budovaly tehdej Hydrierwerke (souasn Chemopetrol) pro sv zamstnance. Tm pod vedenm architekta Jansena tehdy navrhl sdlit s prostm nzvem Siedlung, pekldan a zait mezi obyvateli jako Osada. Tato realizace je spe zajmav svm rozsahem. Jednotliv bloky dom maj takka standardn tvaroslov, kter vychz z prvk nmeckho heimatstylu, ale ms do nj i nkter momenty renesann inspirace.

Poznmky: 1/ Tato tvr mla vzniknout na zatku dvactch let. Autorem byl zejm architekt italskho pvodu. Plny tohoto celku se zatm nalzt nepodailo. Za tuto informaci vdm Ing. Arch. Milanu Gajdovi, kter do roku 1969 zastval funkci hlavnho architekta okresu a byl autorem uzemnho plnu msta Mostu z roku 1981

2/ Informace o zmiovanch detailech mi poskytl Ing. O. Kohout, kter mi umonil i nahldnut do archivu Spolku.

3/ Za nasmrovn na nmeckou provenienci vdm informacm od Prof. Ing. Arch. V. lapetovi, DrSc.

4/ Architekturou st nad Labem se zabvala ve sv diplomov prci Dana KadlecovBokov a ve svm dosud nepublikovanm vzkumu pro periodikum Zlat ez Ing. Arch. Matj Pral. Obma vdm za cenn podnty.

2.3.1 Shrnut Architektonick produkce sledovanho obdob na zem zpadn sti steckho kraje je velmi rznorod a pomrn rozshl svou produkc. V pedchozch kapitolch jsme se pokusili roztdit rozlin tendence a zrove i nrodnostn odstnit produkci na tomto zem. Kvli nronosti a mnostv materilu jsme vce mn vybrali nkter prce spadajc do obdob ped prvn svtovou vlkou. Tato problematika by vydala na

samostatnou prci. Dluno ci, e v tomto obdob vznikaj kvalitn objekty, kter ovem obecn spadaj do urit roviny produkce, projevujc se v celm RakouskuUhersku, za vechny meme pipomenout prce J. Graafa nebo J. Zascheho, piem posledn jmenovan z tto dobov produkce trochu vynv svm

smovnm k modernistitji pojat architektue. Je dleit, e u v tto dob existuje siln vazba na sousedn Nmecko a na tamj architekty. Opt meme zmnit P. Zeissiga z Lipska nebo nkter architekty, kte se podleli na architektonick tvorb v Teplicch. Situace po prvn svtov vlce zmnila sociln a politick podmnky, take je teba konstatovat uritou stagnaci do poloviny dvactch let, kdy pizniv hospodsk konjuktura opt dovoluje vt stavebn innost. Mmeli v krtkosti shrnout architektonickou produkci na tomto zem, je teba ji rozdlit na nkolik oblast. Nejjednodu dlen, akoli ne pln pesn, by bylo dlen nrodnostn. Ve ve uvedench kapitolch jsme mohli sledovat to, jak rzn postupovaly ob komunity. esk architektonick

provenience pichz vtinou z vnitrozem. Na zatku dvactch let se pli neodliuje od prce nmeckch architekt, akoli meme konstatovat jej lep monosti, alepo pokud se tk zakzek. Na tomto mst pipomeme prce Ladislava Machon, Pavla Moravce, Milana Babuky nebo F.A. Libry. Tyto prce

vychzej z koen architektonick moderny jak se

vytvela

v obdob ped prvn svtovou vlkou v urit inspiraci dlem Jana Kotry a snad i vzor anglickch i holandskch. V nmeck tvorb nalezneme ir klu formlnho tvaroslov. Zajmavou ukzkou, kterou povaujeme za jakousi kombinaci modernistickho a klasickho tvaroslov, je mosteck krematorium Antonina Svitila. Zstupcem kvalitnch projekt me bt O. R. Salvisberg se svou prac ve Svtci (dnes v Chotjovicch), vychzejc jet

z romantickch postult, kter se zas a tolik neli od podobnch prac F.A. Libry. Zde je teba poznamenat, e zvltnm jevem v architektonick tvorb v Sudetech je velk ast zahraninch architekt, a u pochzejcch z zem Vmarsk republiky nebo Rakouska, ppadn odjinud. Nejde jen o architekty z blzkho okol, jako nap. z Dran (viz Rudolf Bitzan i firma Losow & Khne), ale i z pomrn velkch vzdlenost. Je teba ci, e vtina zahraninch architekt pin do tto oblasti velmi slun projekty. Je pochopiteln, e dosud nkter zstvaj anonymn, jako napklad dm .p. 96/97 v Chomutov, jeho datace spad do let dvactch. Vynikajc osobnost, kter pochopiteln zde psob, je

Fritz Lehmann, rovn ovem pochzejc z Prahy.

Zd se spe, e a s lety tictmi se dostvaj ke slovu mstn architekti, akoli to nen tak pln pravda v ppad st nad Labem, kde psob velmi kvalitn osobnost F. J. Arnolda, jeho nejlep prce, ale spadaj takt do let tictch. V mnohem vt me se zde v tto tak dob objevuje funkcionalistick smr, zastoupen nap. E. Katonou, R. Hildebrandem. J. Randek ve sv prci popisuje rozdl mezi nmeckou a eskou architekturou v Liberci jako rozdl mezi jenoduchmi a vzdunmi funkcionalistickmi stavbami oproti tvarov bohat, tkopdnj a uzavenj architetue Sudet (Randek 1999, s.

535).

S tm bychom mohli souhlasit, pesto ale lze dodat, e

napklad steck architektura oplv kvalitami nap. architektury expresionistick. Nmet architekti tak velmi dbaj na symetrii, proporcionalitu jako na kvality vyzkouen historickm vvojem. Proti Liberecku se ve vt me, uplatuje funkcionalistick tvaroslov, by ve vce sevenj, t form, ne jak tomu je u pikov architektury esk. Navc jsme se pokusili doloit, e se zde uplatovala ona forma architektury, kterou jsme oznaili jako polabskou a kterou povaujeme za jist druh regionlnho tvaroslov, je vychzelo z uritho pocitu pslunosti k historick tradici. Lze konstatovat, e pedevm nmet architekti sleduj linii, kter smiuje minulost provenou tradici s vymoenostmi

soudobch modernch technologi. Do jak mry je tento pstup pstupem symbolickm v tom smyslu, e m reprezentovat danou societu, je dnes obtn zbadateln. Lze ovem ci, e architekturu a jej tvrce v tomto regionu postihlo dvoj zatracen. Prvn, kter m koeny v povlen situaci, v zapomnn a nezjmu o tuto kulturu novou societou, a druh, kter je obecnj a spov v diskurzu, kter byl nastaven v djepise umn. A sice v tom, e pohled na architekturu, potamo djiny umn druh poloviny devatenctho a dvactho stolet, byl urovn prismatem avantgardnch hnut, do nho se umn a architektura, kter se pohybovaly na hran tohoto hledku u nevely. Jindich Vybral ve sv studii Mlad misti popisuje tento problm takto: Djepis umn, spojujc modernu s technickmi inovacemi a abstraktnm tvarem, tuto tv ,mladch mistr nepijal. Akoliv jejich nov koncepce byla zralej a komplexnj, historikov nzorov spojen s funkcionalistickou avantgardou jim neprominuli jejich vstcn krok smrem k irmu publiku a kritick postoj vi dogmatm

mezinrodnho stylu (Vybral 2002, s. 247). Akoli autor konstatuje tento problm ve vztahu k prci architekt psobcch pedevm na Morav a ve Slezsku, je teba ci, e prv tato generace k Otto Wagnera mla vliv na architekty, kte psobili na naem zem. Pinejmenm sehrvala roli vzor i autorit v oblasti architektonickho tvaroslov. V dobov, ale i v souasn literatue jsou to prv architekti jako J. Hoffmann, L. Bauer, pedasn zesnul J. M. Olbrich, eventuln P. Behrens, na n je Tento inspiran zdroj se slv spolu s ve

poukazovno.

popsanm polabskm vlivem do svbytnho architektonickho tvaroslov.

3 3.1

VZDLVAC ASPEKTY SLEDOVAN PROBLEMATIKY Vyhodnocen sledovanho problmu z hlediska didaktickch aplikac ( obecn didaktick teorie) V pedchozch kapitolch jsme se zabvali jednak

konkrtnmi problmy metodologie, jednak konkrtnmi vzkumy z oblasti architektury. V nsledujc kapitole bychom chtli nastnit vtvarn pedagogick aspekty sledovan problematiky. Letit problm, kter bude ve vtvarn vchov vdy aktuln, protoe se svm zpsobem dotk podstaty problmu, je to, jak vlastn vtvarnou vchovu uit. Co mme vlastn v hodinch vtvarn vchovy dlat, je jedna z nejastjch a zrove zoufalch otzek nejen zanajcch uitel vtvarn vchovy po rozpadu

renesannch jistot napodobujcho zpsobu kresby a malby. Touto poznmkou bychom rdi uvedli sloitou problematiku, kter je hybnou silou teorie i praxe vtvarn vchovy jako vzdlvacho pedmtu na kolch vech stup. Problm je o to sloitj, e nem jednoznan een. Takka od potku devadestch let se objevuje stle astji v debatch teoretik i bnch uitel vtvarn vchovy tu s vt, tu s men razanc. Je uitel vtvarn vchovy vdec, umlec, aman, knz? To otzka. Pobouen nebo alespo kritick poznmky zpsobila ped asem sta a refert I. Zhoe na sympoziu INSEA, ve kterm prohlsil e by uitel vtvarn vchovy ml pokorn sedt u nohou umlce(Zho 1998, s. 23). Debata, kter se kolem tohoto vroku strhla, ukzala, jak je tento problm paliv nebo alespo velmi iv. Jak definovat absolventa studia vtvarn vchovy? Kde hledat jeho profilaci? Zstaneme-li ovem jet u vroku I. Zhoe, musme si vimnout jedn vci, kter jej zejm pimla k tomu, aby takto definoval svj pohled. Umlec je vdy nebo vce ble celmu procesu tvorby.

Jakkoli jsou tyto otzky zajmav, nebudeme v naem textu sledovat vechny monosti a celou problematiku jako takovou. Tento vod by nm ml poslouit k tomu, abychom se zamili na dl st tohoto rozshlho problmu, kter je nesmrn zajmav, ale m jet jeden, pro ns dleitj, podaspekt, toti vlastn pstup uitele vtvarn vchovy ve chvli, kdy peml nad konkrtn aplikac svch znalost a dovednost. To je toti zkladn moment, v nm mu dn osnovy neporad. Mohou mu do jist mry poskytnout urit mantinely, le nen mon, aby detailn popisovaly porozumn danmu tmatu nebo mru ztotonn s danm problmem. V prseku tchto dvou mnoin se stetvaj dva svty, jejich zkuenost je zcela odlin, pinejmenm by mla bt. Ze strany uitele vstupuje do nmtov hry vtvarn pouen, stimulace pedstav a asociac. Schopnost odhadnout druhy materil, technik a technologi, jimi lze danou pedstavu vyjdit. K tomu pistupuje i reflexe historie umn(tedy obecn pehled, kter posluchai vtvarn vchovy zskvaj), schopnost urit analzy umleckho projevu. Jinmi slovy se ped nm otevr pole monost, kter se vak neotevr na stran druh, u actva i studentstva. Tento moment povaujeme za zsadn a podstatn, a to u z dvodu, e uitel vtvarn vchovy neme potat se stejnm pouenm, jako m on. To pochopiteln

neme dn uitel, nicmn tu je urit rozdl. Zatmco u jinch pedmt jde bu o zcela nov, nebo v jinm kontextu podan poznatky, mus absolventi studia vtvarn vchovy potat s tm, e existuje cosi jako vtvarn pouen, je m pvod v okolnm socilnm prostoru nebo kultue, kter je tak i onak zaplnna obrazy. Navc ve vtvarnm umn, potamo vchov, nemusej mt vsledky jednoznan nebo pesnji eeno jedin een.

Zatmco v procesu ,uen (zvorky K. Chvatk) pirozench jazyk i jazyk vdy jde o to, aby proces semizy byl maximln automatizovn, aby vsledn vznam byl maximln pesn, jednoznan a prost subjektivnch prvk, v umn je tomu prv naopak(Chvatk 1994, s. 62). Tyto dva svty tedy na sebe

pochopiteln narej. Nkdy to me psobit velk nesnze, jindy naopak me mt tento nraz tvoiv efekt - nutno podotknout, e pro ob strany. Abychom upesnili tyto teze, podvejme se na problm vzniku vtvarnho dla jako takovho. To je proces, o kterm v pedagog trochu vce, m s nm konkrtn praktickou zkuenost. Podobn jako umlec, kter cel proces tvorby vnm z mnohem vt blzkosti, dotk se jej. Martin Buber podv ve svm dlem filozofickm a dlem bsnickm textu velmi pilhav popis vn pvod umn je v tom, e se lovk setkv s tvarem, kter se chce jeho prostednictvm stt dlem. Nen to vtvor jeho due, nbr jev, kter k n pistupuje a d si od n psobiv sly. Zle na bytostnm inu lovka: vykon-li jej, ekne -li svou bytost zkladn slovo tvaru, kter se objevuje, pak se rozproud psobiv sla, pak vznik dlo. ... Nemohu zakouet, ani popsat tvar, s nm se setkvm: mohu jej pouze ztlesnit(Buber 1969, s. 12). Jazyk, kterm M. Buber o tto situaci mluv, Je bsnick nicmn pesn. Popisuje situaci, kterou osobn kad tvrce zn, kter je ptomen. Nen tu umlec, kter by suvernn ztlesoval sv pedstavy. Spe je ptomen jako divk jejich ztlesovn (Chalupeck 1991, s. 77). Jindich Chalupeck v tomto svm eseji, kter napsal v roce 1940 a nazval Umn jest uml, rozvj podobnou mylenku jako Buber. Aby ji podpoil, cituje nkolik autor, kte hovo o inspiraci. Uveme alespo jeho citt od Rimbauda. Jsem ptomen zrozen mylenky: vidm ji, slym, ji: udem smycem: symfonie se pohne v

hloubkch nebo jedinm skokem vyjde na scnu (tamt, s. 77). Chalupeck dodv, e dlo je nm nezvislm, sebeurujcm a e si neobyejnou nronost d bt realizovno. Ovem umlost nepovauje za nco, m bychom se dostali k umleckmu dlu ble ne tez o pirozenosti a upmnosti umleckho dla (tamt), kterou ovem odmt. Pipomn toti, e to co zdnliv roste pln samo, tedy umleck dlo, je nicmn tlo z tla svho tvrce; on sm; jeho nov bytost (tamt, s. 77). Snaili jsme se zde trochu popsat podstatu vzniku umleckho dla, ale i vztahu dla a umlce. Jinmi slovy, snaili jsme se podvat se na proces, ve kterm umleck dlo vznik a o kterm kdysi prohlsil Sol le Witt, e je zajmavj ne dlo samo, a k nmu chtli tito konceptuln umlci (vetn Duchampa) divka, vnmatele pivst. Svou zancenost uit pak proslul asi nejvce Joseph Beuys, kter i svj umleck program zamil asten pedagogicky. V zsad nm, ale nejde o pln popis tohozo vztahu umlce a jeho dla. Spe bychom chtli poukzat na proces, kter zn i uitel vtvarn vchovy. Vtvarn pedagog tento proces me zat takkajc na vlastn ki. Projt obdobnou zkuenost. Ale mus, zde je imperativ namst, umt nebo alespo se pokusit tento procesuln zitek pevst na sv ky (Pavlek 2004, s. 14). Problm procesuln strnky tvorby znaj nejen teorie umn, ale i teorie vtvarn vchovy. I v t nejpraktitj poloze si kad uitel uvdomuje, e pinese-li njak nmt, tma, mus s nm pracovat tak, aby byl pro jeho ky uchopiteln. V tto chvli pomjme situaci, kdy tma vyroste ve vyuovac jednotce nebo vychz od k. Ovem na rozdl od umleckho postupu se do mylenkovho procesu uitele dostv dal neznm k. Od tohoto okamiku je teba rezignovat na sv pedstavy sledovn monost, kter tma nabz. Hovome-li o rezignaci, nejde o hlubokou skepsi, hranic s depres

z nemonosti cokoli udlat. Jde o to potlait tu sloku osobnosti, kterou bychom mohli nazvat nejvce tvr i umleckou, nebo v t chvli na sebe narej dva svty, kter i pes uritou mru empatie a sympatie jsou nebo mohou bt pomrn odlin. Jinmi slovy, vtvarn pedagog se zde zk onoho bytostnho inu lovka v setkn s tvarem, jak o tom mluv Martin Buber. Toti tam, kde si je pedagog schopen pedstavit monosti nmtu, materilu, nemus tot bt schopen k. Expertovi, na rozdl od laika, se vybavuje vt poet monch variant jedn a te situace v kontextu uritho pedagogickho dla. Expert tak doke z tohoto mnostv vybrat prv tu variantu, kter nejlpe pilh do pslunho kontextu(Hejn, Slavk, s. 150). Autoi zde poukazuj prv na schopnost, kterou m uitel oproti ku. E. Linaj ve svm textu toto expertstv dle precizuje a naznauje kruhy, ktermi se ubr nebo by se mlo ubrat pemlen uitele vtvarn vchovy vypstn senzibilita k umn a jeho promnm, profesionln vmavost ke spontnnm dtskm projevm,

senzibilitu k duevnmu ivotu dtte a jeho promnm a vypstovanou vlastn kreativn zitkovou zkuenost v oblasti vtvarn tvorby(Linaj 1997, s. 52). Problm, kterho si vmme v na problematice, je pece jen ponkud zen spe na noetickou rovinu. Ve napsan dky se tkaly obecnjho

problmu vztahu uitele k ku a tak trochu obecnji princip tvorby, abychom ukzali, jak zce tyto principy souvis s uitelstvm vtvarn vchovy. Tato debata m v oboru vtvarn vchovy

urit zamen, ve kterch jedno kad klade vt draz na tu i onu sloku vtvarnho drazu uitele vtvarn vchovy. Pkn shrnut vech pstup lze nalzt v knize J. Slavka Od vrazu k dialogu ve vchov ( Slavk 1997, s. 160180). A kad z tchto kol preferuje vce i mn svj pstup, lze konstatovat, e se

jednotliv oblasti v praxi nevyskytuj nikdy oddlen, nebo kad z pedagog vtvarn vchovy se vech tchto oblast ve sv prci vdy njak dotk. V kadm ppad jde toti o to, jak zprostedkovat, ku i studentu dan zitek (svou zkuenost). To bv pro uitele, pokud se nezabv pouze rutinnmi innostmi, vdy nejt kol a zpravidla se me mlokdy pesvdit o jeho skutenm uinku. Poteba uritho teoretickho zzem je nasnad. Je zejm, e nemus jt o pikovou teoretickou ppravu, nicmn je velmi dleit, aby se uitel fundovan pohyboval nejen ve vlastnm didaktickm problmu, ale i ve vcech, kter s nm souvis. Zpravidla to bv urit zamen, kter mu pomh nahlet na tento problm. trochu nastnili Rozdvojen tohoto problmu jsme

ve. Shora uveden text poukazoval na to, e

tvr zkuenost pomh vtvarnmu pedagogovi zvldat pstup bn uren umlcm. Ovem teoretick vbava jej vede k hlubmu uchopen ne jen napklad k bnmu penosu vtvarnch postup. Nae ukotven spov v tom, co J. Slavk nazv jako artcentrick pojet, jeho zklad nachzme

v teoretickch pracch anglosaskch teoretik vchovy umnm, jako je E. Eisner. Jeho teze o tom, e umleck vchova rozvj dleitou formu vzdln poskytuje gramotnost, kter je potebn pro chpn vznamu poezie, hudby, vtvarnho umn a tance Nezjem o umn se me vyvinout v neschopnost lid chpat kulturu, kter pesahuje monosti sdlovacch prostedk(Eisner 1988, s. 194) pedstavuje pstup, kter se sna uvst ka do kulturnho kontextu lidskho spoleenstv. Tento pstup je open o umn jako zkladn zdroj inspirace pro didaktickou innost. V eskm prosted byl nejvznamnjm stoupencem tto

teoretick platformy Igor Zho a brnnsk katedra vtvarn vchovy, jejich teoretick program socializace umn je postaven

na ve naznaen koexistenci vtvarn vchovy a umn (pedevm aktulnch tendenc). Zprostedkovatelsk role

uitelova je zde nasnad. Pak je teba, aby on sm ovldl pinejmenm na velmi dobe pouen rovni umleck slovnk. Problm, kter zde nastv je problm, po kterm slovnku shnout. Tvrm, estetickm, kritickm, didaktickm? Domnvme se, e prv tento rozsah a jist dichotomie mezi praktickou a teoretickou strnkou vtvarn vchovy vyvolv zmatek v adch bnch uitel, kte se pak nejist a vhav pohybuj od jedn oblasti ke druh i tet. Snad popsan dichotomie potom

zpsobuje, e se uitel pimknou ke zpsobu, jak to udlat, spe ne k tomu pro. poukazuje na K tomuto problmu odkazuje Igor Zho, kdy novch atraktivnch postup,

samoelnost

stvajcch se hlavnm clem(Zho 1994-95, s. 3). V tto souvislosti je zajmav jeho teze, jak zbavit vtvarnou vchovu tohoto nevaru. Vede ns, abychom nekali, e nam programem je hra, pokud nejsme s to jasn vysvtlit, e jde o hru vnou a uitenou(tamt, s. 3). Piem smuje tuto debatu k otzce smyslu vtvarnch innost, kter maj ci provozovat. Cel jeho text, kter jsme ve citovali, se zabv pedevm problmem projekt a metodickch ad. V jeho rmci ale ukazuje na vcelku logickou vazbu inspirace vtvarn vchovy na umn jako na nejpodstatnj zklad, ze kterho vtvarn vchova me erpat. Pesto asi nikdy nebude zcela beze zbytku pedmtem vuky ve vtvarn vchov pouze umn. A dal oblasti inspirace nelze odloit jako nepotebn. Nicmn je to prv umn, kter dodv podstatnou st materilu naemu pedmtu. Umn se vak a v tom je jdro pudla nepokou najt exaktn a logicky

utdn odpovdi, ale nabz ty svoje. Nespolh pi tom pouze na rozum, systm a analzu, ale stav vc na smyslovch zitcch, na

citovm pohnut, na subjektivnch pocitech a zejmna na intuici, na vnitnm ,zen. Nejde tedy o to, odkud erpan tma pichz, ale o to, jak je zpracovno, vchovn vyuito,

nejpodstatnj pak je, kudy se ubr jeho przkum; jakou roli pi tom sehraj prostedky vtvarnho (poppad jinho) umn (Zho 1994-95, s. 4). Prvn oddl naeho textu se zabval problmem tradice, respektive vztahu society k tradici. V aplikaci na proces vtvarn vchovy je dobr v tomto problmu uvaovat u proto, e hovome o problematice kultury a jejho kontextu. Jestlie brnnsk kola poukazuje na problematiku spjatou se socializac umn, pak je ale teba brt cel kontext kultury jako takov, protoe umn pedstavuje jen jej dl st. Problm porozumn souvislostem, kter obklopuj umn, zmiuje M. Baxandall. Upozoruje na rozdl mezi vnmnm lovka, kter v danm prosted vyrstal a lovka, kter do nj nahl ze vzdlen budoucnosti. Pslunk (dan kultury) rozum sv kultrue a zn ji s bezprostednost a spontaneitou, kter pozorovatel neme sdlet. Me jednat v rmci standard a norem tto kultury bez racionlnho

sebeuvdomn, asto ani by formuloval normy jako normy. Kup. nemus si vyjmenovvat pt poadavk kladench na oltn obraz: internalizoval jejich chpn bhem doby, po kterou oltn obrazy vnmal... Pozorovatel tento druh znalosti kultury nem. Mus explicitn vyjdit normy a pravidla, a tm je tak in hrubmi, rigidnmi a neohrabanmi. Postrd ist takt a plynul smysl pro sloitosti, je jsou pslunku dan kultury zcela vlastn... (citovno podle Kesner ml. 2000, s. 185). Je zejm, e se porozumn divka mn a je odlin, e urit kulturn podmnnost porozumn dlu zde funguje. Norman Bryson ukazuje i na to, e mezi subjekt a tento svt je vloena cel ada socilnch diskurz, je utvej

kulturn konstrukci (tamt, s. 94). Pitom dle uvd, e vizuln kultura nen uniformn, apriorn danost, stejnou pro vechny. Jej charakter je pro kadho konkrtnho jedince prsekem uritho historickho modu vizuality, spolenho dnenmu lovku a odlinho od historicky dvjch modalit, a jej lokln podoby s osobnmi, subjektivnmi monostmi a preferencemi ... (tamt, s. 95). Abychom nepebrali citty, by kvalitn, odkazujeme tene na esej Normana Brysona Umn v kontextu, ve kterm se touto problematikou detailn zabv. Zvanou mylenkou, kterou Bryson postuluje, je to, e kontext vtvarnho dla vytvme do jist mry my sami. On pochopiteln mluv o kunsthistorick komunit. Cituje J. Cullera o tom, e kontext je jen vc textu..., e nen dan, ale je vytvoen. Navc pipomn i jeho termn rmec, kde poukazuje na to, e je to nco, co dlme, ne nco co nlzme, je to proces utven (a tm se termn ,rmec vyhb pozitivistickm konotacm ,danosti, kter jsou nerozlun od idey kontextu)(viz Bryson 1997, s. 240). Ladislav Kesner ml. pouv termn M. Baxandalla dobov oko, ale rozvd dleitou mylenku, e tato podmnnost nen nepekroiteln a e porozumn vtvarnmu dlu natst

nevyaduje nai pmou pslunost k tto ciz kultue zstv otevenou monost, kterou meme tv v tv kadmu dlu s vtm i menm spchem realizovat (Kesner ml. 2000, s. 186). Srv. kap. 1.3. Pro pedagoga z toho vyplv i zasadn vc nauit se tento posun v tradicch a vizulnch kdech pochopit a

zprostedkovat to poruzumn, kter student neme doshnout. Tato dovedost spad to tch oblast, o kterch jsme hovoili na potku a kter se pohybuj v prseku nkolika obor. Ve vtvarn vchov je tato oblast prozkoumvna a existuje nkolik spe vzjemn se doplujcch teori, kter se tento problm sna

postihnout.

Nepreferujeme

jednu

ped

druhou,

nebo

nastupujcm uitelm je zejm, e krom pedvn znalost i urit mry porozumn vtvarn kultue a schopnosti iniciovat jejich vstup do problematiky a svta umn, je zde jeden aspekt, a sice vzjemn psoben jeden na druhho, kter J. Slavk nazv dobrm tvarem (srv. Slavk 1997, s. 25-27).

3.2 Architektura jako archeologie vzpomnky monosti konkrtn aplikace v procesu vzdlvn. Popis eventuln monosti vytvoen grafickho prosted pro vuku postaven na vztahu k oblasti umn ( architektury) konkrtn pklad V pedchoz kapitole jsme se pokusili na problematiku ukotvit v obecn teoretick rovin. V tto kapitole bychom rdi

pedstavili konkrtnj polohu, kter by mohla slouit jako model praktickho konkrtnho vstupu v pedagogick praxi. Vzhledem k tomu, e tit na prce spov pece jen ve vzkumu a popsn mezivlen architektury, povaujeme tuto kapitolu spe za jaksi nrt, kter me poslouit jako eventuln vod k dkladnjmu propracovn. V zachzen s touto problematikou se lze ubrat minimln dvma smry. Prvn z nich pedstavuje Odmyslmeli si

klasick poloha, vychzejc z umnovdnho vkladu, kter seznamuje s danmi poznatky z t kter oblasti. poutav vklad vyuujcho, metody, ktermi jej napklad ozvltn, stle jde o bn, klasick zpsob verbln prezentace njakch poznatk. Vyjdemeli z pedpokladu, e zaujmout studenty

v souasn dob, kter je pesycen informacemi, je obtn, musme hledat zpsob, jak tyto poznatky podat tak, aby nejen zaujaly, ale mly promujc charakter. Zde se nabz druh

pstup, kter participuje na vlastnm vkladu student. To jest, nabz jim monost vstoupit svm pnosem do prostoru, o kterm je e. Domnvme se, e to je vlastn svt vtvarn vchovy jako takov, e tento pedmt dr v ruce kle, kter v nejlepm ppad mohou vst k hlubmu porozumn kultue, je ns obklopuje. Za dleit moment v tomto procesu povaujeme, v celkov

souvislosti s nam textem, vlastn introspekci student, a u je na jakkoli rovni.

V tto souvislosti je teba ci, e nesledujeme linii, kter byla pomrn oblben a preferovan zejmna ve tictch letech. A sice to, e vuka kreslen se vrazn zila na to, aby ci dokzali pracovat s perspektivou ve spe konstruktivistickm duchu, kter vrazn pedjala u i avantgarda v sovtskm Rusku, napklad v osob K. Malevie. Akoli ani tento pstup nemusme nutn vylouit, budeli zahrnut v irm spektru innost. Ovem podobn vuka v osnovch ve tictch letech ponkud zdegradovala na vcemn vuku deskriptivnho kreslen. Nam clem v tto vci

byla cesta vlastnho zitku, kter by ml bt inicianm prvkem v tomto poznn a porozumn svtu kolem ns. V praktick rovin by to mla bt spoluprce se studenty, kte zpsobem architekturu reflektovat. mli njakm

Z tohoto pohledu jsme pot vybrali zpsob, kter ve sv diplomov prci prezentoval Martin Vant. Mdium, se kterm pracoval, je potaov animace, ve kter petavoval sv vzpomnky z dtstv a dospvn v st nad Labem v originln vtvarnou vpov, kter s vnjmi atributy architektury pracovala jen jakoby okrajov. Zkladem krtkch animovanch ot, kter vznikaly tak, e pevzal fotografie a pot je animoval, je

jednoduch pohled kamery, kter zdlnliv bezcln najd na detaily jednotlivch realizac. Nedlnou soust je hiphopov muzika, kter tyto pohledy doprovz, a krtk komente, kter jsou ovem velmi vzdleny tomu, co bychom nazvali odbornm textem. Jde spe o introspektivn poznmky, kter maj vysoce emocionln, bsnick charakter. Cel prce je koncipovna technicky jako jaksi prstenec, ze kterho je mon vstoupit do nkter z komnat, kter skrv a z nich kad m svj charakter. Dleitm momentem v tto prci bylo to, e byla

stoprocentn autobiografick, toti velmi osobn. Pro vzdlvac

pedmt to zdnliv pedstavuje problm, ovem

problm

skuten pouze zdnliv. Jeho vhodou je obecn zadn, kter studentm otevr monost reagovat individuln podle toho, jak dan problm reflektuj. Dalm dleitm aspektem, kter zde spatujeme, je monost dlouhodobjho projektu, kter nemus mt nutn pevn chronologick charakter. Tento moment se objevil prv v popisovan prci Martina Vanta, kter vznikala v pomrn dlouhm asovm seku. Je zejm, e tento zpsob prce vyaduje osobn ast a reflexi ze strany student. Jeden z naich dleitch postult je prv ten, e m jt o vci, kter studenti znaj ze sv vlastn zkuenosti. Ve vzkumnm vzorku, kter je zaazen v zvru tto prce, jsou sledovny a ovovny vztahy, kter charakterizuj nai problematiku. Podailo se nm vysledovat, e urit vztah k architektue, potamo okol ve vku gymnazilnch student existuje. Tento vztah je strukturovn a mlad lid si vytvej i urit preference hodnot ve vztahu k architektue a okol. Tyto preference jsou dny napklad vstcnjm vztahem k architektonickm pamtkm, lokalitm, ke kterm mohou mt osobn vztah, a co je dleit, dok tento vztah na velmi elementrn rovni definovat. Dleitm momentem bylo to, e se tento vztah li lokln.

V konkrtnm vzorku lze nalzt odlinosti mezi studenty Gymnzia v Teplicch a Gymnzia v Most v tom, jak respondenti reagovali na urbanismus a architekturu msta. Teplice byly hodnoceny kladnji, samozejm pravdpodobn pro vt vskyt

architektonick produkce minulch dob. Zjevn zde psob pmj pochopen asovch souvislost, kter buduj vdom sounleitosti s minulost. V novm Most to takto fungovat neme, nebo z historick produkce nezbylo takka nic. Dovolme si vyslovit pedpoklad, e se zde otevr cesta k tomu, aby n

postult mohl bt oven i experimentln vukou. V tto souvislosti povaujeme za zajmav a stle aktuln podnty, kter do estetick vchovy, pinesl Bohumil Markalous, zejmna ty, kter se zabvaj uritou posloupnost uvdn do kultury a do umn. Toto pojet se zd bt utilitrn a velmi hrub, nicmn se dotk problmu, kter je velmi dleit a kter ve vtvarn vchov nelze opomenout. Odkud se rod porozumn pro jakkoli otzky umn? Pominemeli psychologick aspekty vnmn a uchopovn svta kolem ns a s nimi spojen vtvarn reakce, ppadn jin inspirace, musme se obrtit do okol dt a student, protoe odtud zskvaj sv prvn, neli jedin pedstavy o tom, co to umn je, i nen, nebo m by umn eventuln mohlo bt. Nechceme vst zsadn polemiku s postultem I. Zhoe o sezen u nohou umlce. Chceme spe poukzat na ir rmec kultury, (viz Eisner citt kap. 3.1), kter, jak se domnvme, formuje vtvarnou reflexi dt, ppadn student vych typ kol. Co tedy v jejich okol m nebo me mt vliv, formujc jejich reflexi umn? Jak zde psob vzory? Na tyto otzky nelze jednoznan odpovdt, ale meme si vmat, jak jsou preference vtvarn, nebo slovy B. Markalouse, vkusov. Nen a neme bt kolem estetick vchovy vypstit pochopen dl umleckch, nbr veobecn eeno: buditi dobr vkus vvojovm postupem od estetickch hodnot prody k hodnotm vlastnho tla, jeho vrazovosti, jeho spoleenskmu uplanovn, pak k jeho prosted, v nm ije, pracuje (byt, kola, ulice), konen jako posledn: dobr vkus hudebn, literrn, vtvarnick (Markalous 1989, s. 140). Evolun a nm ponkud drasticky a archaicky znjc slova Bohumila Markalouse nesou, jak se domnvme, v sob pece jen st pravdivho nzoru na zprostedkovvn vtvarnch hodnot. Nenechme se mlit jeho

zdnlivm zamtnutm monosti pochopen umleckch dl ve

vchov. Jde spe, jak vyplv z dalho textu, o to, aby dti byly pipraveny na setkn s umleckm dlem a mly uritou monost srovnn, kter by vychzela z jejich schopnosti pochopit kvality, ppadn nekvality, kter pochzej z jejich okol. Jde o to obracet jejich zrak a zjem tam, kde mohou spatit kvality, kter zde dve nemohly vidt. Zajmavm momentem, kter se nalz v tomto

Markalousov textu, a kter odhaluje jeho pemlen nad tm, jak vst dti ke kvalitnjm vkusovm soudm, ale i hlubmu porozumn umn, je snaha definovat vlastn nzev takovto vchovy, kter se nezastavila u prost umleck nebo

zjednoduen jen estetick vchovy. Je si vdom problm, je jsou s tm spjaty (srv. Markalous 1989, s.150153). Takto postaven otzka pak umouje uiteli navzat dialog, a vst k on vy form nebo mon - lpe eeno - k hlub form estetickho porozumn, o kterm mluv E. Eisner, a kter odkrv jin ne jen prvoplnov uchopen danch objekt. 1/ Na tomto mst bychom chtli pipomenout sta Jana Michla Pklady thnou, ve kter ukazuje na paradox tzv. bezpkladn

pedagogiky, kterou praktikovala generace funkcionalistickch architekt a designr a kter zavedla do vuky tendenci originality. Mimo jin tak vdom pedagog, e to, co u, nejsou modelov normy, ale pouze metody, jak doshnout sprvnch een. (Michl 2003, s. 148) Jinmi slovy studenti mli pijt na

sprvn, jedin sprvn een sami, piem mimochodem, jakoby pod lavic (tamt, s. 147) se pece jen dostvali k ukzkm tch nejpikovjch vkon, kter mohly bt povaovny za pedobraz kvalitnho a sprvnho een. V jistm smyslu podobn tendence postihla a postihovala do urit doby i oblast vtvarnho umn a potamo i vtvarn vchovy.

Pokoumeli se tedy odbourat tento vvoj, pak spe proto,

abychom obnovili dvru laika k vkonm profesionla a snili distann pchu nebo despekt profesionla k sudkm laikovm. Narazli tedy na sebe tyto svty ve vtvarn vchov, pak mus bt uitel tm, kdo um zprostedkovat kulturu jako celek, ale zrove pot s kovou zkuenost, by v elemetrn podob. K tomuto druhu takka nevdom recepce vtvarnho dla se vyjaduje Walter Benjamin, kter ji popisuje prv na architektue, kterou pokld za neli nejstar , tak za jednu z nejstarch oblast umn. Architektura pro nj pedstavuje prototyp umn, jeho

recepce se uskuteuje kolektivn a bez jakhokoliv soustedn. ... M del historii ne kterkoliv jin umn a je prospn mt na zeteli zpsob jeho psoben vdy, chcemeli porozumt pomru mas k umn. Stavby jsou objektem dvojho druhu recepce: recepce pouitm a recepce vnmnm. Nebo jet lpe, dotekem a pohledem. ... Pi vnmn dotekem neexistuje nic, co by korespondovalo kontemplaci ve vnmn optickm. Taktiln

recepce se neuskuteuje soustednm pozornosti, ale nvykem (Benjamin 1979, s. 38). Dle pe, e zvyk uruje i recepci optickou, kter je vcemn nhodn. Jak jsme napsali ve, jde nm o to, vyut tohoto momentu k hlubmu zprostedkovn jemnjch

vztah vtvarn kultury tak, e je uitel schopen akceptovat studentovu reflexi na t rovni, na kter se prv nachz a pokusit se pidat k n onen obohacujc a rozvjejc pohled reflexe sv, kter me otevt prostor dosud nepoznanho nebo neodkrytho svta.

Poznmky:

1/ Zejmna druh polovina dvactho stolet jako by potvrzovala slova B. Markalouse. Mlad lid si vytvej vlastn vkusov soudy, kategorie, v oblasti mdy nebo spe odvn, vtvarnch postup graffity, a mnohdy dal svbytn subkulturn prosted nezvisl na soudobch vtvarnch i jinch trendech. Viz napklad hnut Hippies, v jeho velmi volnm rmci dochzelo k vtvarnm nvratm a k Art Nouveau. O hudb nemluv. Nebo dal pklad punkov subkultury.

Literatura a prameny: Arnheim, Rudolf : Zu Anfang das Kind. In: Kinderzeichnung und die Kunst des 20. Jahrhunderts. Stdtische Galerie im Lembachhaus, Mnchen, Kunstmuzeum Bern, Verlag Gerd Tlatje, Stutgard 1995 Assmann, Jan : Kultura a pam ( psmo, vzpomnka a politick identita v rozvinutch kulturch starovku). Praha , Prostor 2001. Beneov, Marie : esk architektura v promnch dvou stolet. Praha, SPN 1984. Bejamin, Walter : Umleck dlo ve vku sv technick reprodukovatelnosti.In: Dlo a jeho zdroj. Praha, Odeon 1979. Bible. Psmo svat Starho a Novho zkona(ekumick peklad). Ekumenick rada crkv v SSR 1989 Blaschke, Reinhold : (mit einem Vorwort von Arch. Ing. Ernst Mller, Reichenberg, B.T.A.). Mnchen 1932 Bryson, Norman: Umn v kontextu. In: Vizuln teorie( souasn anglo americk mylen o vtvarnch dlech) Praha, H&H 1997. Buber, Martin: J a ty. Praha, Mlad Fronta 1969. Buber, Martin : Rede ber das Erzieherische, citovno podle Read, H. : Vchova umnm. Praha, Odeon 1967. Csaovsk, Josef: Doslov. K. Teige J. Kroha, avantgardn architektura. Praha, eskoslovensk spisovatel 1969, str. 193 - 209 apkov, Ivana : Frantiek Albert Libra. Domov, . 8, r. 38, 1998, str. 26 - 28 Djiny Chomutova. Kolektiv autor za redakce Zdeny Binterov. Vydal M Chomutov, OM Chomutov a Tiskrna Akord Chomutov 1997 Djiny msta st nad Labem. Kolektiv autor za redakce Kristiny Kaiserov a Vladimra Kaisera. Vydalo msto st nad Labem 1995.

Eisner, Eliot, W. : Estetickovchovn pedmty a zkladn vzdlvn. Estetick vchova. . 7, ro. 29 1988/89 Encyklopedie architekt, stavitel, zednk a kamenk v echch. Academia 2004 Gadamer, Hans Georg : Problm djinnho vdom. Praha, Filosofia 1994. Gnther, Rudolf : Josef Zasche Lebensbild eines Architekten. Bogen Verlag Mnchen 1971. Haas, Felix : Architektura 20. stolet. Praha, SPN 1980 Hegemann, Werner : Architekten Lossow&Khne Dresden. Berlin/ Leipzig/ Wien. Friedrich Ernst Hbsch Verlag 1930. Neue Werkkunst Gebr. Mann Verlag Berlin 1998. Heidegger, Martin : Byt a as. Praha, OIKOYMENH 1996. Hejn, Milan Slavk, Jan: Didaktick dominanty. In: Hledn uitele. Pedf UK 1996 ISBN 80 96039 09 - 9 Hlavek, Josef : Kompozice podle Rudolfa Arnheima. Praha, PF UK 1997 Horsk, Jan : Noetika kulturnch vd Maxe Webera a esk djepisectv. st nad Labem, Albis Internacional 1994. Chalupeck , Jindich: Obhajoba umn 1934 1948. Praha, eskoslovensk spisovatel 1991 Chvatk, Kvtoslav : Strukturln estetika. Praha, Victoria Publishing 1994 Johannes 1931- Heinz Johannes (Hrsg.) : Neues Bauen in Berlin, Berlin 1931, Nachdruck Berlin 1998 Kesner, Ladislav ml. : Muzeum umn v digitln dob. Argo a Nrodn galerie v Praze 2000. Klime, Lumr : Slovnk cizch slov. Praha , Sttn pedagogick nakladatelstv 1981

Linaj Even: Krtk pspvek k problematice specifika vzdlvn uitele vtvarn vchovy.In: Horizonty vzdlvn uitele vtvarn vchovy. esk sekce Insea 1998, s. 51 - 52 Lodgmann, Rudolf : Aussig (Die Sudetendeutschen Selbstverwaltungskrper), Berlin 1929 Lodgmann, Rudolf : Brx (Die Sudetendeutschen Selbstverwaltungskrper), Berlin 1929 Lorenz, Konrad : Odumrn lidskosti. Praha, Mlad fronta 1997 Luke, Zdenk: Spltka dluhu.( Praha a jej nmecky hovoc architekti 1900 1938).Praha, Fraktly Publisher s.r.o. 2002 Markalous, Bohumil: Estetika praktickho ivota. Praha, Odeon 1989 Mayer, Hannes : Die Verkehrverhltnisse von Brx und die Mglichkeit ihrer Verbesserung. Brxer Zeitung, Nr. 49, 28. Feber 1931 Michl, Jan: Tak nm pr forma sleduje funkci. Sedm vah o designu vbec a o chpn funkcionalismu zvlt. Praha ,VUP 2003 Moravnsky, Akos. : Die Architektur der Donaumonarchie (1867 1918) . Berlin, Ernst & Sohn. 1988 Moravnsky, Akos: Architektonick jazyky a sociln bydlen ve stedn Evrop ped 2. svtovou vlkou. In: Stedoevropsk architektura 1890 1998. Sttn galerie ve Zln 1999 Most 1932 1982. Mstsk nrodn vbor v Most a Severoesk nakladatelstv v st nad Labem 1982 Mukaovsk, Jan : Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty. In: Studie z estetiky. Praha, Odeon 1966 Nov, Otakar : e architektury. Architektura a msto . Praha, Academia 1996, s. 109 - 154

Partsch, Susana: Klee. Benedikt Taschen Slovart Bratislava 1995 Patoka, Jan: Pirozen svt jako filozofick problm. Praha, eskoslovensk spisovatel 1992 Pavlek, Tom : Vtvarn hran s materilem. Vtvarn vchova,. 4, ro. 44, 2004, s. 14 - 15 Pekov, Jaroslava : Role vdom v djinch. Praha, Nakladatelstv Lidov noviny 1998 Proppe, Hans : Ein Haus in Bhmen, erbaut von Prof. Albinmller, Darmstadt. Die Kunst. Monatshefte fr freie und angewandte Kunst. Band 68, Heft 8, Mai 1933, s. 192 - 197 Ricoeur, Paul : ivot, pravda, symbol. Praha 1993 Randek, Jan : Libereck architektura v letech 1895 1938. Umn XLVII, 1999, s. 528 - 534 Scheler, Max : Die Formen des Wissens und die Bildung. In: Gesamelte erme Bd.9 Bern, A. Francke Verlag 1976, s. 108, citovno dle Pelcov,N. : lovk jako ens amans a vchova zaloen na sympatii. In: Filosofie,vchova,hodnoty. Praha PF UK 1999 Slavk, Jan : Od vrazu k dialogu ve vchov. Artefiletika. Praha, Karolinum 1997 Bauen in Berlin 1900 2000. Stadt der Architektur der Stadt. Herausgegeber. J. P. Kleihues, J.G. Becker Scwering, P. Kahlfeld. Svobodov, Markta: Kdy se led probo... Lzn, plovrny a bazny v esk architektue 19. a 20. stolet, Umn XLVIII 2000, str. 351 - 368 alda, Felix Xaver : Experimenty. In Boje o ztek ( meditace a rapsodie) . Soubor dla F.X. aldy I. K vydn pip. Jan Mukaovsk. Praha, Melantrich 1948 Schleswig-Holsteinisches Jahrbuch fr 1927. Die neue Baukunst in Schleswig-Holstein . 17. Jahrgang. Paul Hamburg Verlag. Hamburg 1927

vcha, Rostislav : Le Corbusier. Praha, Odeon 1989, s. 113 - 148 vcha, Rostislav : Od moderny k funkcionalismu. Praha, Victoria Publishing 1995 vcha, Rostislav : Regionalismus v architektue 20. stolet. In: Stedoevropsk architektura 1890 1998. Sttn galerie ve Zln 1999 Tegethoff, Wolf : Mies van der Rohes Frhwerk und der Preuische Stil. Mies in Berlin. Ludwig Mies van der Rohe. Die Berliner Jahre 1907-1938. Mnchen-London-New York. Prestel Verlag 2001 Technik, Svatopluk : Msta severnch ech. Liberec, Severoesk nakladatelstv 1967 Teige, Karel : Vvoj sovtsk architektury. Teige ,K. Kroha, J. avantgardn architektura, eskoslovensk spisovatel 1969, s. 9-83 Teige, Karel : Konstruktivismus a likvidace umn. Svt stavby a bsn (studie z dvactch let). eskoslovensk spisovatel 1966 Teige, Karel : K teorii konstruktivismu. Svt stavby a bsn (studie z dvactch let). eskoslovensk spisovatel 1966 "The Studio" YEAR - BOOK of decorative Art a Review of the latest Developments in the artistic Konstruction Decoration and Furnishing of the House. 1913 Veekov, Markta: Krematoria v esk architektue 10. 30. let 20. stolet. Umn, . 1, 45/1997, s. 72-92 Vlek Tom : Praha 1900. Studie k djinm kultury a umn Prahy v letech 1890 1914. Praha, Panorama 1986 Vybral, Jindich: Z "druhho" proudu brnnsk kultury - Heinrich Fanta a dal.In: Vtvarn Brno 1918 - 1938, Bulletin Moravsk galerie v Brn 49, 1993 Vybral, Jindich: Mlad misti. Architekti ze koly Otto Wgnera na Morav a ve Slezsku. Praha, Argo 2002

Vybral, Jindich: Nmeck architektura v Praze v letech 1900 1918. Tvrci a zmry. Umn, .4, 51/2003, s. 306 - 324 Westheim, Paul: Neuere Arbeiten von O.R. Salvisberg. Friedrich Ernst Hbsch Verlag, Berlin Leipzig Wien Chicago U.S.A. 1927 Zamarovsk, Vojtch : Jejich velienstva pyramidy. Praha, eskoslovensk spisovatel 1986 Zho, Igor: Projekty a metodick ady. Vtvarn vchova, .1, ro. 35, 1994-95,str. 3-4 Zho, Igor : Umn, teorie a posln uitele.In: Horizonty vzdlvn uitele vtvarn vchovy. esk sekce Insea 1998, s. 14 - 25

Prameny - zdroje : Das Brxerstadttheater Festschrift anllasslich der feierlichen Erffnung am 30. September 1911. Verlag der Stadtgemeinde Brx. Okresn Archiv Most Spisov meziarchiv magistrtu msta st nad Labem Archiv stavebnho odboru msta Chomutova Odbor uednho plnovn a architkury mstskho adu msta Teplic Korespondence Dr. Ing. Ericha Breindla, editele stavebnho oddlen Spolku pro chemickou a hutn vrobu asopisy: Witiko,ro. 1928 Umn Brxer Zeitung Die Kunst, F. Bruckmann AG. Mnchen Wasmuth monatshefte

Resume: The paper The Architecture of the First Half of the Twentieth Century in the Western Part of the sti Region ( in the preparation of art pedagogy and its didactical use in the realm of electronic media) covers as it is obvious from the title not only the architecture and its pedagogical reflection. In the first part of the paper the author tries to touch a phenomenon of the relationship of the society to the area itself. This phenomenon is significant as it unveils the social relationships and forces which were decisive in not only forming the region, but also influencing the way of interpretating the history, especially the history of the first half of the twentieth century. The main part of the paper consists of a description of the architecture in the interim period between the two world wars, in the identification of its creators, in the discerning of its Czech and German origins. The focus on the sti region is not by chance, as it is the home region of the author. The region is defined, starting at sti nad Labem going as far as Chomutov. This part traces the architectural development of German creativity in the Czech area and compares it with the Czech product. In our paper we have to note the more conservative approach of the German architects, who combined the procedures of expressionism with classic details. The architecture of German origin compares with the Czech, revealed the artistic qualities supplied by classical materials and by stressing the craftsmanship. Next there are to be seen qualities which originate in aesthetic basics of classical architecture such as scale, proportions and symmetry. We cannot state that the architectural product of the sti region is afraid of using contemporary, modern technologies. Rather the opposite is true. But these technologies were subject to the above mentioned

approach. Thus we can conclude that compared with the Czech functionalist mainstream the product of the Sudeten area is different: more conservative. There is an interesting chapter of discovering the local architecture. It reveals the work of foreign architects. In line with the local authors as F. J. Arnold, E. Krob, M. Loos and others, there were architects and even companies active here as Losow&Khne from Dresden, P. Brockard or Otto Rudolf Salvisberg. Of course also in their case we meet mostly conservative architects. Moreover we may find many architects who lived in the Czechoslovak republic and mostly producing in Prague. Many of them bring a more

modern functionalist style to the area. We meet here the works of Erich Katona or Rudof Hildebrand to mention some of them. In the last part of the paper we discuss the pedagogic reflection of the theme. There is a more theoretical chapter discussing the relationship between the teacher and the student and it studies the possibilities of the teacher who has the experience of art production in front of the student lacking this experience. The next chapter presents the practical use of all the material covered in our paper. Last to be mentioned is that in this chapter we focused on researching the use of electronic media, which brings a very powerful tool to the whole area of the teaching arts.

Resmee: Das Werk Die Architektur der ersten Hlfte des zwanzigsten Jahrhunderts Vorbereitung im der Westteil des Kreises steck seine kraj (in der

Kunstpdagogen

und

didaktische

Ausntzung in der Arbeit mit elektronischen Medien) befasst nicht nur die Architektur selbst und ihre pdagogische Reflektion, wie auch vom Namen sichtbar ist. In seinem ersten Teil bemht sich der Autor noch eine Erscheinung und zwar die Beziehung Society zu dieser Lokalitt zu erfassen. Diese Erscheinung ist deshalb wichtig, dass sie Sozialbeziehungen und Krfte aufdeckt, die in den letzten 50 Jahren nicht nur das Aussehen dieser Region sondern auch die Aufnahme neuzeitliche seiner Geschichte Geschichte, bestimmten. Insbesondere der ersten Hlfte die des

Geschichte

zwanzigsten Jahrhunderts.

Der Hauptteil der Arbeit liegt jedoch in der Beschreibung der Architektur in der Zeit zwischen beiden Weltkriegen, in der Identifikation ihrer Schpfer, in der Unterscheidung des tschechischen und deutschen Anteiles an dieser Bildung. Die Zielstrebung auf den Kreis steck kraj war gar nicht zufllig, denn es handelt sich um den Heimkreis des Autors. Die Lokalitt betrifft

sich vor allem den Raum zwischen den Stdten st nad Labem und Chomutov. Dieser Teil folgt die Problematik der

architektonischen Entwicklung des deutschen Schaffens auf dem tschechischen Gebiet im Vergleich mit tschechischen Werken. In unserer Arbeit stellten wir vielmehr das konservative Herantreten der Architekten der deutschen Nationalitt fest. Die kombinierten die Vorgnge, die aus der expressionistischen Architektur in Verbindung mit einigen klassischen Details hervorgingen. Das

deutsche

architektonische

Schaffen

war

gegenber

der

tschechischen Richtung charakteristisch durch seine Zielstrebung an die bildknstlerischen Qualitten, die das klassische Material und das Handwerk betont. Weiter hin waren es die Qualitten, die aus den Postulaten der klassischen Architektur hervorgingen (Ma, Proportion, Symmetrie). Man kann nicht konstatieren, dass hiesige Architektur die zeitgenssischen Eher im Gegenteil. modernen Technologien mied. wurden diese

Nichtsdestoweniger

Technologien den oben angefhrten Zutritten unterordnet. Daraus geht hervor, dass die deutsche Produktion in so genannten Sudeten im Vergleich mit der tschechischen Architektur, die deutlich an den Funktionalismus orientiert wurde, unterschiedlich, konservativer ist.

Ein interessanter Teil in der Entdeckung der hiesigen Architektur bildet die Produktion vor allem der Auslandsarchitekten. Neben der Ort-Schpfer wie z. B. F. J. Arnold, E. Krob, M. Loos u. a. waren hier auch Architekten oder ganze Firmen ttig. Unter diesen Gruppen handelt es sich z. B. um die Firmen Losow&Khne aus Dresden, P. Brockard oder Otto Rudolf Salvisberg aus Berlin. Allerdings auch in ihren Fllen geht es um die Architekten, die meistens konservativer orientiert wurden. Unter diesen Persnlichkeiten knnen wir hier auch eine Menge solcher Architekten finden, die Brger der damaligen Tschechoslowakischen Republik waren, aber deren Hauptwirkungsbereich Prag war. Eine Reihe von ihnen bringt her auch eine modernere architektonische Ansicht des Funktionalismus. Fr alle sind Erich Katona oder Rudolf Hildebrand zu nennen.

Im letzten Teil unserer Arbeit befassen wir die knstlerisch-

pdagogische Reflexion des gegebenen Themen. Ihr Inhalt ist auch ein Kapitel, das der Theorien in Beziehung zwischen dem Lehrer und Schler gewidmet ist. Gleichzeitig untersucht sie die Mglichkeiten des Pdagogen, dem die Schaffenserfahrung, die dem Studenten natrlich fehlt, zur Verfgung steht. Im folgenden Kapitel werden praktische Mglichkeiten der pdagogischen Arbeit, die aus der ganzen von uns erwhnten Problematik

entstehen, errtert. Dieser Teil wurde an die Untersuchung der Mglichkeiten der elektronischen Medien hingerichtet, die der gegebenen Problematik in Kunst einen sehr interessanten Raum bieten.

Plohy

4.1 Nvrh pedagogickho vzkumu ke sledovan problematice Zdvodnn studie: V tto studii jsme se chtli zabvat vztahem mlad (dospvajc) generace k architektue a vlastn i k historii, kter je s n spjata. Studie byla speciln situovna do oblasti severozpadnch ech. Zjem o tuto oblast vyplynul ze specifick situace, kter v tomto regionu nastala v jeho novodobch djinch. Jde o problm tzv. odsunu nmeckho obyvatelstva a nsledn vylidnn a postupn osidlovn tohoto kraje. Lze pedpokldat, e se v lidsk societ obvajc uritou oblast vytv to, emu se obecn k tradice. Tato tradice, budeme-li o n hovoit jako o fenomnu, me mt mnoho rznch podob a vyjden. V obecn rovni je to vdy umn, kter je nositelem vrazu urit tradice. Zamme-li pozornost na architekturu jako viditeln vyjden uritho zpsobu ivota a fungovn society pak, pokud bychom odhalili vztah k n, k jejmu tvaroslov, mohli bychom odhalit nkter aspekty nap. vzniku tradice, jej asovost, vzanost na prosted a jin fenomny urujc jej bytnost. Odhalovan tchto jev m ve sv podstat vrazn pedagogickou funkci, nebo vazeny do oblasti vtvarn pedagogiky, mohou vst k hlubmu porozumn jednak proces odehrvajcch se v societ a zrove toto poznn me vst k obohacujcmu pojet vtvarn vuky.

Definice klovch pojm : Tradice - souhrn ustlench zvyklost, obyej, zachovvanch pokolenmi, nzor, a mylenek pedchzejcch z generace na generaci Architektura - umn stavt budovy a jejich komplexy, stavebn umn - umleck a technick een stavby neho - stavba budova Urbanismus - vdn obor zabvajc se stavbou mst, obc, a sdli v rmci zemnho plnovn, jako i tvorbou jejich ivotnho prosted Star architektura - tento termn je vyhrazen pro architekturu od 19. stolet ne. Mlad architektura - tento termn oznauje architekturu pedevm 20. stolet .

Vzkumn otzky : Jak je, vztah dospvajc mldee (dt) k ivotnmu prostoru msta, k jeho architektue, urbanismu v severnch echch? Jak je v tomto vztahu chpna tradice ( jak vznam m v tomto vztahu tradice) ? _________________________________________________________________

Pouit metoda: Dotaznk. V dotaznku jsme pouili uzaven a oteven typy otzek. Jsme si vdomi obtn zpracovatelnosti typu otevench otzek, nicmn, domnvme se, lpe poslouily jako nstroj k zjiovn ve zmnnho vztahu. Uzaven typy otzek mly doplnit soubor daj o pevn data. Celkem obsahuje dotaznk 22 otzek, 11 otzek je uzavenho a 11 otevenho typu. Dotaznk m anonymn charakter .

Dotaznk : Ven studenti( ky ) chtl bych vs podat o laskav vyplnn tohoto dotaznku. Jeho smyslem je zskat urit informace o vztahu k architektue, k jej tradici ve vaem kraji, bydliti. Mohu vs ujistit, e data z tohoto dotaznku nebudou zneuita. Zskan informace by potom mly slouit k obohacen metod vuky vtvarn vchovy, zejmna v oblasti porozumn kultue ve vztahu region svt. Dotaznk je anonymn, take nebudete vyplovat jmno ani jin soukrom data. Zadavatelem tohoto dotaznku je Mgr. Tom Pavlek z katedry vtvarn vchovy na PF UJEP st nad Labem. Charakter otzek je rzn, naleznete zde otzky u kterch lze zvolit nkterou z nabdnutch monost , u nkterch to bude nabdnut monost a doplnn nap. o v posteh i posledn varianta, a to, otzka, na kterou odpovdte zcela voln. Tam, kde jsou nabdnut monosti odpovd, zakroukujte tu, o kter si myslte,e vystihuje podstatu va odpovdi. Hlavika: Vk: Pohlav: Bydlit ( pouze obec) Msto narozen:

1) Jste schopen(a) rozliit architekturu , v mst vaeho bydlit, postavenou v dob ped rokem 1945 a po roce 1945 ? Ano ne nevm Koment autora: Tato jednoduch kla byla pouita proto, abychom zskali urit pehled o tom, zda jsou tohoto rozlien studenti schopni. Datum 1945 byl pouit proto, e po tomto datu se architektura a urbanizace zan velmi promovat a pedstavuje pirozen milnk . 2) Jste schopen(a) rozpoznat, v mst vaeho bydlit, architekturu 19. stolet ? Ano ne nevm

Komet autora: Podobn jako u otzky jedna , nicmn zde nm lo o snahu zjistit , zda jsou studenti s to rozpoznat specifick vlastnosti architektury devatenctho stolet, kter je svou morfologi zcela odlin od stolet dvactho. 3) Vnmte rozdl mezi architektonickou produkc vaeho bydlit a jinch kraj esk republiky , ppadn zahrani ? Ano ne nevm Koment autora: Zde mlo jt o oven toho, zda studenti vnmaj kulturn, tvarov rozdly. Pochopiteln opt ve vztahu k architektue. 4) Jste schopen(a) rozliit ( v mst vaeho bydlit ) prvky architektury patc k produkci pvodnch nmeckch obyvatel ? Ano ne nevm schopnost Koment autora: Tato otzka mla mapovat respondent odliit tu st architektonick produkce, kter pochzela z nmeck kultury na nmi zkoumanm zem. 5) Zskal(a) jste njak informace o architektue (historii, pamtkch) od rodi, prarodi, uitel i od jinud ? Pokud ano uvete od koho . Ano. Ne Koment autora: Tato otzka smovala k zjitn toho, zda njak informace ci zskvaj ze svho okol ve vztahu k architektue. 6) Co vs konkrtn nap. zaujalo z oblasti architektury ve vaem bydliti ? Uvete. Koment autora: V podstat velmi oteven otzka, kter smovala k tomu, co si ze sv introspekce architektury studenti odnej a co preferuj. 7) Zajmaj vs promny ( architektonick) prostoru vaeho msta? Ano ne nezajm m to

Koment autora: klovn v tchto dvou polohch bylo uito zcela zmrn, aby se respondenti rozhodovali na zklad tchto

krajnch stanovisek, akoli pedpokldme v odpovdi ano opt urit odstnn tohoto zjmu. 8) Co pociujete jako nedostatek vaeho msta (bydlit) v tto oblasti ? Uve te.

Koment autora: Stejn dotaz nejen negativn pevrcen jako u otzky . 6. 9) Jste schopen(a) st historii vaeho msta tak jak se utvelo v djinch styl ? Ano ne Koment autora: Otzka zamena na schopnost student rozpoznvat jednotliv stylov, stylov historick vrstvy. Proto i zen na dv krajn monosti. 10) Jak zpsob bydleni preferujete? Popite jej. Koment autora: Touto otzkou jsme sledovali preference bydlen a to ve velmi irokm zbru. Monch variant odpovd se zde nabz cel ada. irok pojet je tu proto, vyjdit komplexn svou pedstavu. 11) Z kter oblasti esk republiky pochzej vai prarodiov? Koment autora: Tato otzka byla poloena v souvislosti aby studenti mohli

s postultem o tom, e i generace prarodi souasn dospvajc populace pila nebo pichzela do tohoto kraje po roce 1945. Jde o oven tohoto postultu. 12) Co pro vs znamen termn tradice? ( sta heslovit)

Koment autora: Zde jsme sledovali problm toho, co vlastn mlad lid rozum pod tmto pojmem. Jak je pro n obsah tohoto pojmu. Ponkud souvis s otzkou . 18, v tom smyslu, jestli jsou tyto pojmy njak provzan i nikoliv.

13) Kde se narodili vai rodie ? Koment autora: Stejn viz otzka . 11 14) Jak mte vztah k architektue ? Popite jej.

Koment autora: Podobn jako v otzkch . 6 a 8 jsme zjiovali njak druh a hodnotu introspekce ve vztahu k architektue. 15) Shldl(a) jste njakou vstavu, kter se njakm zpsobem vzala k historii msta ( vaeho bydlit) ? Ano ( jakou ?) ne

Koment autora: Tato otzka smovala k mapovn vlastnch student aktivit poznvn mimo bn rmec. 16) el( a) byste na takovou vstavu osobn sm( a ) ? Ano ne nevm

autora: Tato otzka smovala k zmapovn Koment eventulnho dobrovolnho individulnho zjmu o dan problm. 17) Mte svj idel msta , kde byste chtl(a) t? Jak ? ( je mon uvst konkrtn msto )

Koment autora: Doplujc otzka k otzce . 10, kter mla definovat ir zjem. 18) Co si pedstavujete pod pojmem kultura ? Koment autora: Tato otzka stejn jako otzka . 12 19 ) Chpete architekturu vaeho bydlit jako soust na kultury? Ano ne Koment autora: Tato otzka m doplujc a kontroln charakter ve vztahu k otzce . 12, kde lo o zjitn, zda studenti jsou schopni architekturu chpat v irm kontextu a stejn tak i kulturu. 20) Shldl(a) jste njak odborn materily k tto vyhrann oblasti ? Pokud ano, jak ? Film, asopis, jin

Koment autora: Opt kontroln doplujc otzka k otzkm .15 a 16. 21) Pokud by tato problematika byla soust vuky (nap. i jako interaktivn mediln soust ), zajmala by vs ? Ano ne nevm

Koment autora: Otzka smuje k zjitn potencilnho zjmu student o tuto speciln problematiku. 22) Mte lep vztah k architektue stedovk ( star ) nebo preferujete spe architekturu mlad ( tedy souasnou ) ? Komet autora: Tato otzka je soust otzek mapujcch schopnost urit reflexe architektury. Celkem odpovdlo na dotaznk 29 respondent, 1 chlapec a 28 dvek. Vk respondent se pohyboval od 14 do 17 let. Dotaznk byl zadn na gymnzich v Teplicch a v Most. Odpovdi na otzky 1,2,3,4,5,7,9,15,16,19, 20,21 jsou zpracovny v tabulce .1

Tab. 1 absolutn etnosti slo ano otzk y 1 12 2 3 4 5 7 9 15 16 19 20 21 14 27 6 26 26 15 15 12 24 13 16 ne relativn etnosti ne nevm celke m 37,9 41,4 3,4 48,3 0 0 3,4 0 37,9 0 0 31 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

nevm celke ano m 11 12 1 14 0 0 1 0 11 0 0 9 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 41,4 48,3 93,1 20,7 89,7 89,7 51,7 51,7 41,4 82,8 44,8 55,2

6 3 1 9 3 3 13 14 6 5 16 4

20,7 10,3 3,4 31 10,3 10,3 44,8 48,3 20,7 17,2 55,2 13,8

Otzky . 5,6, 8,10,11,12,13,14,17,18,20,22 jsou zpracovvny kvalitativnm zpsobem, nebo tak byly i zadvny. Pokusili jsme se najt obdobn odpovdi a na zklad srovnn jim piadit status kategori. Ot. . 5 - studenti uvedli, e informace o jejich mst a okol k nim pichz v prv ad od uitel, rodi a jinch pbuznch, z jinch zdroj. Ot. . 6 - Odpovdi respondent na tuto otzku lze roztdit na dv oblasti - architekturu star, to jest pedmodern a historickou a

architekturu modern a souasnou. Vy preference v odpovdch respondent mla architektura star. Pokud byla uvdna architektura modern , pak respondenti uvdli zrove i svj zjem k architektue star. ( lze srovnat s odpovmi v otzce . 22) Ot. . 8 - V odpovdch na tuto otzku dochzelo k velkmu odlien u student mosteckho gymnzia a student gymnzia teplickho. V ppad mosteckch by mohla bt definovna z jejich odpovd kategorie postesku nad neexistenc pamtek a pouze v jednom ppad spokojenost. V ppad student teplickch se z jejich odpovd jednoznan kategorie odvodit nedala. Objevuje tu kritika chtrn star zstavby, kritika postupu veden msta ohledn sprvy a drby prostoru msta. tak zde byla v jednom ppad vyjdena pln spokojenost. Ot. . 10 - V odpovdch na tuto otzku se objevila v oblasti vlastnho bydlen kategorie rodinnho domu. Ot. . 11 - V tto otzce meme zohlednit pouze poet odpovd, nebo ne vichni respondenti svou odpov specifikovali. To jest nkter odpovdi mly velmi zjednoduen charakter. ( stejn tak otzka . 13) Pvod prarodi : R - severn echy - poet odpovd - 18, R jin oblast 20, jin sttn celky - 5 Ot. . 12 - Odpovdi respondent by mohly bt charakterizovny kategori tradice jako dodrovn zvyk , obyej a ritul. Tradice majc dlouhodobj, procesuln charakter. Ot. . 13 - Viz ot. . 11 - R severn echy - poet odpovd 37, R - jin oblast 5, jin sttn celky - 2 Ot. . 14 - V odpovdch na tuto otzku se vykrystalizovaly kategorie, kter odrely hodnoty charakteru a intenzity tohoto vztahu ve kle kladn - neutrln - zporn, odpovdi respondent se pohybovaly vesms v kladnch polohch. Ot. . 17 - Z odpovd respondent na tuto otzku vykrystalizovala kategorie, kter by mohla bt definovna jako ideln pedstava. To znamen, e odpovdi respondent spe vyjadovaly ideln msto nijak konkrtn specifikovan. Pokud nkde nabvala

konkrtnj podoby, pak pouze jako ir oblast zjmu. Ot. . 18 - V odpovdch na tuto otzku se objevily tyi kategorie, kter jsme definovali termny - zbava, tradice, zpsob ivota, tvorba. Kategorie zbava obn asi nejvce prvoplnov odpovdi jako jsou - kino, atd. Kategorie tvorba zachycuje pochopen lidsk tvoivosti jako podstatn sousti kultury. Kategorie zpsob ivota zachycuje pochopen pro odlinosti a zrove obecnch vlastnost kultury. Kategorie tradice ukazuje na pochopen djinnosti kultury . ( ve vech ppadech na elementrn rovni ). Ot. . 22 - Zde meme odpovdi vyhodnotit procentuln (viz tab. 2) absolut. . 8 12 9 29 relat. . 27,59 41,38 31,03 100

mlad arch. star arch. ob varianty celkem

Popis vsledk : Odpovdi na otzky, kter smovaly ke zjitn zkoumanho vztahu, ukazuj pevahu kladnch odpovd krom otzky . 4, kde pevauj zporn a nerozhodn odpovdi. Jistm potvrzenm tohoto trendu jsou i odpovdi na oteven otzky. Kategorie, kter se tam objevuj, lze piadit ke kladnmu spektru sledovanho vztahu. Ukazuje to i schopnost respondent najt a ukzat konkrtn ppady architektury nebo urbanistickho celku, kter jim konvenuj. Vyplv to i z deklarovanho zjmu o sv bydlit a schopnosti respondent uvst urit preference .Nejednoznan psob vsledky ,kter sledovaly schopnost "ten" historickho

vrstven svho msta. Stejn nejednoznan je deklarovn i zjem o ppadnou vuku v tomto smru. Ke tet vzkumn otzce: Chpn tradice se v odpovdch

respondent ukzalo v jist elementrn form jako sprvn. Nicmn vztah tradice nebo lpe eeno podl tradice na formovn vztahu ke svmu okol je neprokzn. ( domnvme se, e jeto dno i ne pln pesnm nasmrovnm dotaznku a i dalmi problmy - viz metodologick zvry . Obsahov zvry : Z vsledk vzkumu vyplv, e existuje vztah mladch lid k jejich mstu, ppadn irmu prosted. Dle z nj vyplv, e je tento vztah njak strukturovn, e si dospvajc tvo i urit preference hodnot ve vztahu k architektue o okol. Zarove jsou schopni jej na urit elementrn rovni definovat. Existuje pedpoklad monho rozvoje tohoto vztahu (hlubho porozumn) na zklad koln vuky.

Metodologick zvry : Tuto studii lze chpat jako pilotn pedvzkumnou sondu, kter jednak mapuje tern, a zrove ovuje monosti zskn validnch informac k dan problematice. uveden poznatky ukazuj na Lze proto konstatovat, e ne ppadnou potebu korekce

eventlnho dalho vzkumu. K tomu, aby se potvrdil i vyvrtil pedpoklad poteby rozvjen sledovanho vztahu ve koln vuce, by bylo zapoteb provst experiment. Tm by se rozil v praktick rovin okruh informac a dat, s nimi by bylo mono dle pracovat. Pro sledovan vztah tradice a tradinho podn ve vztahu k okol, by bylo zapoteb tento dotaznk rozit o otzky, kter by vce smovaly k tomuto problmu. Vhodn by byla i kombinace s njakm vce sociologicky zamenm vzkumem, ppadn pouit etnografickch postup. V konkrtnm ppad je to vidt nap. na otzce . 11, jej formulace mla bt pesnj. U tto otzky nebyla vzata v vahu monost, e se tom, odkud prarodie pochz, doma nehovo. Dalm problmem me bt to, e rodiny mohou bt rozveden a tedy studenti nemus mt tyto informace. Pokud se tk otzek smujcch k architektue, ty nebyly kladeny chronologicky proto, e byla sledovna spe linie porozumn rozdlm v promnch architektonickch styl, ne schopnost student rozliovat detailn problmy architektonickho vvoje v ase. Dalm problmem, na kter by bylo teba se zamit, je otzka rozdlnho vku respondet. Akoli vkov rozdl 14 17 let se nezd pli velik, pece jen se bhem tchto nkolika mlo let postoje student mn, tak jak dospvaj. Uveden rozdl v tto sond nebyl uvaovn, ale zd se bt zvan pro pochopen rozdl v postojch k architektue, ale i k okol.

Metodologick literatura: Hendl,Jan : vod do kvalitativnho vzkumu. Praha, Karolinum 1997 Pelikn, Ji : Zklady empirickho vzkumu pedagogickch jev. Praha, Karolinum 1998

4.2

Katalog architektonickch realizac /1

CHOMUTOV : Foehr Adolf (* 1888 , Praha)- pracovn dlnick kolonie pro ManesmannRhrWerke domy pracovnk pro16 rodin datace projektu: Praha 12. 4. 1926 uloen dokumentace : archiv stavebnho adu v Chomutov adresa realizace : Dukelsk 1623 nn Macho Ladislav (1888 1973, Praha) - esk obecn kola v Chomutov datace projektu : Praha ervenec 1924, provdc dokumentace plzent projektanti Ing. Jen, F. Hladeek, F. Kroft uloen dokumentace : archiv stavebnho adu v Chomutov adresa realizace : Nmst T. G. Masaryka 1626 Hildebrandt Rudolf dipl. Ing. (Praha)- funkcionalistick vila pro soukromou osobu datace projektu : 19. 2. 1931 uloen dokumentace : archiv stavebnho adu v Chomutov sloka 1927 adresa realizace : Stromovka 1927 John Oscar Wohnugfrsorge , byty pro potebn datace projektu : 1925 uloen dokumentace : archiv stavebnho adu v Chomutov adresa realizace : ul. Dukelsk 19/187nn Kominik, Enst (Teplice, st nad Labem) tpodlan obytn dm s obchodem datace projektu : cca 1935 - 1936 uloen dokumentace : archiv stavebnho adu v Chomutov adresa realizace : Revolun 4/35 Neznm autor dm .p. 96/97, vceelov dm, pvodn Hotel Scherber datace projektu : cca 2. pol. dvactch let uloen dokumentace : archiv stavebnho adu v Chomutov , plny chyb adresa realizace : Nmst 1. Mje .p. 96/97

Zasche Josef (1871 1957) - tzv. Elizabethhaus ( dnes adovna Policie R)- peprojektovn datace projektu: kolem 1910 , pvodn projekt Chomutovsk spoitelna uloen dokumentace: archiv stavebnho adu v Chomutov adresa realizace : .p. 403 MOST: Libra F. A.(1891 1958) - obytn vcepodlan dm datace projektu: 1924 uloen dokumentace : archiv stavebnho adu v Most sl. 1531 adresa realizace : ul. s. Armdy 1531 Moravec Pavel Ing.(1891 1979) - gymnzium datace projektu: 1924 1927 uloen dokumentace: OA Most kartn 816, 817 adresa realizace: ul. s. Armdy .... Strunz Alois Ing. - vila pro soukromho objednavatele datace projektu: 16. 9. 1933 uloen dokumentace: souasn majitel adresa realizace : ul. Marla ukova .p. 26/1860 Svitil, Antonin Ing. - ( stavebn ad) krematorium datace projektu : 1922 uloen dokumentace : OA Most , kartn . 864 adresa realizace :Star krematorium, Pod koskm vrchem Zienert & Co. - obytn vce podlan dm pro soukromho vlastnka datace projektu: cca1933 uloen dokumentace: archiv stavebnho adu v Most sl. 1847 , OA v Most - fond bern sprva k. 190 adresa realizace : ul. s Armdy 1847/31

LITVNOV: Hroch a Hilse (architektonick kancel) - Budova pro hornick provizionisty datace projektu: 1926 uloen dokumentace: archiv stavebnho odboru msta Litvnov adresa realizace: p 662, ul. Tylova Knie Rudolf Arch.- vila tovrnka Horna datace projektu: 1933 uloen dokumentace:archiv stavebnho odboru msta Litvnovadresa realizace: ul. Soukenick, .p.742 Neznm autor tovrn hala Fy. E.G. Pick datace projektu: potek 30 tch let, pstavba 1937 uloen dokumentace: archiv stavebnho odboru msta Litvnov adresa realizace: .p.557, ul. Vodn Neznm autor - obytn ( hornick) kolonie, datace projektu: 20 t lta uloen dokumentace: archiv stavebnho odboru msta Litvnov adresa realizace: .p. 597 - 663

BLINA - SVTEC - CHOTJOVICE : Salvisberg Rudolf Otto (1882 1940, Berln) - dlnick kolonie datace projektu: cca 1927 uloen dokumentace: zdroj literatura adresa realizace: Chotjovice autor neznm - funkcionalistick vila datace projektu: cca 30- t lta uloen dokumentace: plny nenalezeny adresa realizace: ul.Kyselsk 311/25

TEPLICE: Bitzan Rudolf (1872 1938, Drany) - nov budova divadla v Teplicch datace projektu: 1920 adresa realizace: U csaskch lzn Loos Max, Doranth Wilhelm, Schaefter Hyrotsberg Paul (Magdeburg)- Caf Concordia datace projektu: 1931 uloen dokumentace: odbor uednho plnovn a architkury mstskho adu msta Teplic adresa realizace: Masarykova tda , .p. 1910 Loos Max Kurt Spielmann Soukrom vila datace projektu: za. 30 tch let uloen dokumentace: odbor uednho plnovn a architkury mstskho adu msta Teplic adresa realizace: ul. Maxe vabinskho Vavrou Alois a syn njemn dm na rohu ulic Alejn a Mysliveck datace projektu: 1930 uloen dokumentace: odbor uednho plnovn a architkury mstskho adu msta Teplic adresa realizace: Alejn , Mysliveck Zasche Josef - osada " Am Galgenberg" datace projektu : 1910 ( podle R. Gnthera) zdroj Gnther

ST NAD LABEM : Albinmller, arch. (Darmstadt) vlastnm jmnem Albin Camillo Mller (1871-1943) obytn vila datace projektu: 1930- 1932 uloen dokumentace: spisov meziarchiv msta st sl.1980, bez pvodnch pln adresa realizace: ul. Hanzlkova 1980/4, Severn Terasa Arnold, F.J. (spolu s E. Krobem) nemocnice datace projektu: 1926 uloen dokumentace: ?, zdroj Lodgmann adresa realizace:ul. Pasteurova

- budova bvalho relnho dvho gymnzia datace projektu : 1932 uloen dokumentace : spisov meziarchiv msta st nad Labem adresa realizace: Palachova 35

- budova souasn esk spoitelny datace projektu : 1937 - 1939 uloen dokumentace : spisov meziarchiv msta st nad Labem adresa realizace : Mrov nmst 2/5 - mstsk obytn domy datace projektu : od 1927 uloen dokumentace : adresa realizace : U panskho dvora(Klsk)443 -450 - obytn njemn domy Na Vlnovce a Mezidom ( spolen s Dr. E. Krobem) datace projektu : 1932 -1933 uloen dokumentace : spisov meziarchiv msta st nad Labem , pslun sloky adresa realizace : ul.Mezidom 707 704/ 1-4, ul. Na vlnovce 711 708/ 1,3,5,7 Blaschke Reinhold (1885) - soukrom vila datace projektu : 1933 uloen dokumentace : spisov meziarchiv msta st nad Labem adresa realizace : Monova 2034/2

Fischer Josef Haus Scheckental, kavrna Savoy datace projektu: 1931 uloen dokumentace: spisov meziarchiv msta st nad Labem adresa realizace: Pask 20/227 Gor Josef(1880-1945,Praha) Obecn a mansk kola, st nad labem datace projektu: 1928 uloen dokumentace: Nrodn technick muzeum adresa realizace: Palachova 400/37 Poznmka: Na uloen dokumentace autora upozornil Prof. V. lapeta, v souasn dob ale nejsou dostupn. V st dokumentace nen. Graaf Alexander (1856, Vde) Mstsk divadlo datace projektu: 1907 -1909 uloen dokumentace: spisov meziarchiv msta st nad Labem adresa realizace: Lidick nmst 1 Hauser, Julius - inovn dm pro F. Watzkeho datace projektu: 2.7. 1934 uloen dokumentace: spisov meziarchiv magistrtu msta st nad Labem , sloka 2048, nsledujc realizace tamt adresa realizace: Velk Hradebn 50/2048 - inovn dm pro F. Watzkeho datace projektu: 18.5. 1936 adresa realizace: Dlce 3/2078

- obytn dm pro F. Watzkeho ( typodlan) datace projektu: 12.6. 1938 adresa realizace: Dlce 1/2111 - vcerodinn domy pro pan A.Benisch a pro F. Watzkeho(dvoupodlan) datace projektu: kvten a srpen 1937 adresa realizace: Dlce 14/2093,21/2092 23/2094 atd. Hildebrand, Rudolf Dipl. Ing.- obytn njemn ( inovn ) dm datace projektu : 8. bezen 1938 uloen dokumentace : spisov meziarchiv magistrtu msta st nad Labem , sloka 2125 adresa realizace : Rov palouek 12/2125

Illing, Franz Ing. - vcepodlan obytn dm ( stavebn spoleenstv) ( Mudr. Robert Deutsch) datace projektu: prosinec 1935 ( proveden fy. A. Kohler) uloen dokumentace : spisov meziarchiv magistrtu msta st nad Labem , sl. 2083 adresa realizace: Dlce 7/2083 Illing, Franz Ing. - Obytn vila pro tovrnka Johanna Fischera( Lackfabrick) datace projektu: 1930 adresa realizace: V zahrdkch 599/32 Jray Karl (1878 ,Praha)- Budova Eskomptn banky ( dnes Komern banka) datace projektu: 1923 adresa realizace: Blinsk 175/2 Katona , Erwin (Praha) - obytn vila pro soukromho vlastnka (Leo Pick) datace projektu : 1930 uloen dokumentace: spisov meziarchiv magistrtu msta st adresa realizace: Bethovenova 597/31 - obytn vila pro soukromho vlastnka (Klimsch) datace projektu : 1931 uloen dokumentace: spisov meziarchiv magistrtu msta st adresa realizace: Slavkova 658/31 Kirschner, Rudolf (Grottau) njemn dm pro Spolek ... datace projektu : 1929 uloen dokumentace : spisov meziarchiv magistrtu msta st adresa realizace: Sadov 597/31 Kominik, Ernst - nvrh inovnho domu datace projektu : 1936 uloen dokumentace : spisov meziarchiv magistrtu msta st nad Labem adresa realizace : Londnsk 9/2114 Ptros, Zdenk (1885, Praha - budova bvalho relnho eskho gymnzia (souasn budova ped. fakulty UJEP) datace projektu: 1926 uloen dokumentace: adresa realizace : esk Mldee 8

Mller Herman Ing. - vila ( ordinace, rentgen a ekrna) pvodn zmr ( stavbyvedouc Julius Hamer ) datace projektu: 30-t lta , stavba zapoata 19. bezna 1932 kolaudace 17. kvtna 1933 uloen dokumentace: spisov meziarchiv msta st nad Labem adresa realizace: Beethovenova .p. 713/29 poznmka : zadavatel Dr. med. Hugo Adler Neznm autor Dm .p. 19/538, lkrna datace projektu: potek 30-tch let uloen dokumentace: plny nedohledny adresa realizace: Pask 19/538 Lehmann Friedrich Dr. Ing. - projekt pojiovny Riunione adriatica di Sicurta datace projektu: 1928 uloen dokumentace : spisov meziarchiv msta st nad Labem adresa realizace : Velk Hradebn 2/ 48 Lossow u. Khne, Architekten Reichenberg C.S.R.(Wiliam Losow1852-1914,Max Hans Khne1874-1942) - projekt sprvn budovy Spolku pro chemickou a hutn vrobu datace projektu : 1929 uloen dokumentace: podnikov archiv Spolchemie adresa realizace: Revolun 86 - editelsk vily Spolku pro chemickou a hutn vrobu datace projektu : 1929 uloen dokumentace : spisov meziarchiv msta st nad Labem, pslun sloky adresy realizace : Na Vyhldce, Veleslavnova p. 3/1941, 12/1955, 9/1954, 7/1951, 15/1953 domy pro zamstnance Spolku pro chemickou a hutn vrobu ( siedlung Lerchenfeld)Skivnek datace projektu: 1930 uloen dokumentace : spisov meziarchiv msta st nad Labem adresy realizace: Blehradsk, Ondkova p. 30/1958,32/1959, 31/1960 -

Reihsig Josef, Krisch Paul obytn dm datace projektu : 1934 uloen dokumentace: podnikov archiv Spolchemie adresa realizace: Veleslavnova 2045/7 Zeisig Julius (1885-1930,Lipsko, Leipzig) kostel sv. apotola Pavla datace projektu : 1904-1906 adresa realizace: ken ulic Horova a Bratislavsk atec : Lehrmann Karl Professor, zivilarchitekt(Mdling) - projekt pestavby obytnho domu a obchodu datace projektu: 1928 uloen dokumentace: Archiv stavebnho odboru mstskho adu adresa realizace: Nmst svobody .p. 58 Karfk Vladimr Ing. - obchodn dm Baa( raztko baovy kancele) datace projektu: 1932 - 1933 uloen dokumentace: Archiv stavebnho odboru mstskho adu v atci sl. 4 adresa realizace: Obrnc mru .4 K Josef Ing. arch. (1895 1988) - potovn ad datace projektu: 1937 uloen dokumentace: Archiv stavebnho odboru mstskho adu v atci sl. 330 adresa realizace: Volyskch ech p. 330 Neznm autor dm , vojensk sprva, dnes armdn datace projektu: dvact lta ? uloen dokumentace: nedohledno adresa realizace: ul. Jaroslava Vrchlickho Schippert arch. ( Nrnberg)- budova obchodu s chmelem a sprvn budova datace projektu: 1928 uloen dokumentace: Archiv stavebnho odboru mstskho adu v atci - sloka 1532 adresa realizace: ul. Komenskho alej, .p. 1532 poznmka: Z dokumentace nevyplv zda byl zmnn architekt autorem cel koncepce nebo jen fasdy, je tam toti oznaovn jako autor fasdy, a jako firma a snad i projektant je uveden A. Porr z Teplic

Zanikl realizace: Havlek Josef - budova esk zlony, Most datace projektu: 1931 uloen dokumentace: Okresn archiv Most, kartn 945 objekt stren pi demolici msta Mostu Hroch a Hilse - Spolkov dm DTJ , Most datace projektu : 1922 uloen dokumentace: okresn archiv Most, kartn objekt stren pi demolici msta Mostu Neznm autor : Spolkov hornick dm , Most datace projektu: 1923 uloen dokumentace: ??? objekt stren pi demolici msta Mostu Vavrou Alois(1862 1939) a syn - njemn dm stavebnho drustva, Most datace projektu: 1931 uloen dokumentace: Okresn archiv Most, OA v Most - fond bern sprva k. 168 objekt stren pi demolici msta Mostu Zasche Josef - projekt lidov knihovny ( Volksbcherei, Weinmanneum) datace projektu : 1909 ( podle r. Gnthera ) uloen dokumentace : archiv objekt byl ponien bhem druh svtov vlky a pot stren

Poznmka: Biografick data u jednotlivch autor jsou pevzata z citovan literatury.

Seznam vyobrazen Obr.1- Kostel sv. Apotola Pavla 1911 1913, Ziessig, st nad Labem Obr.2 - Lidov knihovna (Weinmaneum) 1909, Josef Zasche, st nad Labem Obr.3 - Mstsk divadlo , Alexander Graf, st nad Labem Obr.4 - Tzv. Elizabethaus , Josef Zasche, Chomutov Obr.5 - Krematorium 1922 , Antonin Svitil, Most Obr.6 - Mstsk divadlo 1921 1924, Rudolf Bitzan , Teplice Obr.7 - Dm .p. 96/97 , tvz. Domeek, 20 t lta, anonym, Chomutov Obr.8 - Dm (armdn zazen) , tvz. Rt, konec 20- tch let, anonym, atec Obr.9 - Njemn domy 1924, F.A. Libra , Most Obr.10 - Dlnick kolonie pro Manesmannrohrwerke 1926, Adolf Foehr, Chomutov Obr.11 - Dlnick kolonie 1926 , O.R. Salvisberg, Chotjovice(Svtec) Obr.12 - Hornick kolonie, .p. 597 663, Litvnov Obr.13 - Mansk kola 1924, Ladislav Macho, Chomutov Obr.14 - Gymnazium 1924, Pavel Moravec, Most Obr. 15 - Mansk kola 1928 1930, Josef Gor, st nad Labem Obr.16 - Spolkov hornick dm 1923, anonym , Most Obr.17 - Spolkov dm DTJ 1922, Hroch a Hilse, Most Obr.18 - Dm pro hornick revizionisty 1926, Litvnov Obr.19 - Sklad pro chmelaskou spolenost 1928, arch. Schipert, atec Obr.20 - Tovrna E.G.Pick(dnes Schoeler) cca 1930, anonym, Litvnov Obr.21 - Dm .p. 1722/1, anonym, st nad Labem

Obr.22 - Dm .p. 1818/4, 20-t lta, anonym, st nad Labem Obr.23 - Dm .p. 85, Karl Lehrmann, atec Obr.24 - Vila tzv. Haus Petschek, 1929, P. Brockardt, st nad Labem Obr. 25 - Eskomptn banka(dnes Komern) 1923-25, Krl Jray, st nad Labem Obr.26 - Budova pojiovny Riunione Adriatica, 1928, F. Lehmann, st nad Labem Obr.27 - Sprvn budova Spolku pro ch. a h. vrobu 1929, Losow & Khne,st nad Labem Obr.28,28a - Dm .p. 7 1929, R. Kirschner, st nad Labem Obr.29 - Dm .p. 1929, F.J. Arnold, st nad Labem

Obr.30 - Mstsk nemocnice projekt ped rokem 1929 (ob budovy), E. Krob, F. J. Arnold, st nad Labem Obr.31 - Kavrna Savoy (pvodn Haus Schenckental) 1931, J. Fischer, st nad Labem Obr.32 - Kavrna Concordia 1930, M. Loos, W. Dorath, ShaeferHyrostsberg, Teplice Obr.33 - Nmeck reln gymnzium 1931-32, F.J. Arnold, st nad Labem Obr.34 - Mstsk domy 1931, E. Krob, F.J. Arnold, st nad Labem Obr.35 - Mstsk domy tzv. S domy 1931-32, E. Krob, F.J. Arnold st nad Labem Obr.36 - esk zlona 1931, J. Havlek, Most Obr.37 - Obytn dm pro stavebn drustvo 1931-32, A. Vavrou a syn, Most Obr.38 Dm bytovho drustva 1930, Vavrou a Syn,Teplice Obr.39 - Njemn dm .p. 1933, Zienert a co., Most Obr.40,40a - Dm .p. 1927, 1930, R. Hildebrandt, Chomutov Obr.41 - Vila .p.579/31, 1930, E. Katona, st nad Labem Obr.42 - Vila .p.658/31, 1930, E. Katona, st nad Labem

Obr.43 - Vila .p.599/32, 1930, F. Illing, st nad Labem Obr.44 Vila ,ul.vabinskho, M. Loos-K. Spielmann, Teplice Obr.45 - Vily .p. 1941a 1953, 1929, Losow &Khne, st nad Labem Obr.46 Njemn domy, 1929, Losow &Khne, st nad Labem Obr.47 - Vila .p. 1980/4, 193132, Albinmller, st nad Labem Obr.48 - Vila .p. 742, 1933 , R. Knie, Litvnov Obr.49 - Vila .p. 2034/2, 1933 , R. Blaschke, st nad Labem Obr.50 - Vila .p. 2045/7, 1934 , J. Riehsig, P. Kirsch , st nad Labem Obr.51 - Vila .p. 311/25 30 t lta , anonym, Blina Obr.52 - Vila . p. 1860/26, 1933, A. Strunz, Most Obr.53 - Obchodn a obytn dm(lkrna), 538/19, cca 1936, st nad Labem Obr.54 - Dm .p. 2048,1934, J. Hauser, st nad Labem Obr.55 - Dm .p. 2083,1935 , F. Illing, st nad Labem Obr.56 - Dm .p. 35,1935, E. Kominik, Chomutov Obr.57 - Dm .p. 2092 ad.,1937, J. Hauser , st nad Labem Obr.58 - Dm .p. 2111,1938, J. Hauser, st nad Labem Obr.59 - Dm .p. 2125,1938, R. Hildebrandt, st nad Labem Obr.60 - Budova poty , 1937, J. K, atec Obr.61 - Okresn zdravotn pojiovna 1937-39, P. Brockhardt, st nad Labem Obr.62- steck spoitelna 1938 39, F.J. Arnold, st nad Labem Obr.63 - Dm .p. 2114,1938, E. Kominik, st nad Labem