Svět Průmyslu 6-1/2011

Prmyslov podlahy na bzi metakryltovch pryskyic
Vysok mechanick a chemick odolnost

Rychl realizace, monost pln zatit zhotovenou podlahu
60 min po ukonen pokldky
Bezpran a bezesprov povrch
Vodotsnost a olejovotsnost
Vhodn pro celou adu provoz
potravinsk provozy strojrensk provozy skladovac prostory
vce informac a ukzky naich realizac naleznete na
www.pliska.cz nebo pite na info@pliska.cz
20 let zkuenost
na Evropskm trhu
SATURITAS s.r.o., Kenova 438/7, 162 00 Praha 6 Veleslavn
tel.: +420 222 365554, +420541228944 , mobil: +420 776 262706, of ce@saturitas.com
MYSLETE NA BUDOUCNOST
ZABEZPETE SE PROTI INFLACI
Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 3 VI/2011
Nkup novch elektrospotebi nemus bt jen vc
spoteby, poten ze zmny aimplicitn podpory eko-
nomiky. Jde tak osporu energie.
Lid nana planet pibv askoro mrn tomu roste
jejich energetick spoteba. Narozdl odlidstva ovem
klasick zdroje energie bohuel nemaj schopnost repro-
dukce. Zsoby ropy, zemnho plynu nejsou bezedn aani
loiska uhl nejsou nevyerpateln. To levn dokonce u
uns dochz. Dvra vbudoucnost atomovch elektr-
ren je pokatastrof vjaponsk Fukuim znan otesena.
Vkadm ppad rostouc vroba energie zuhlku nebo
zjdra ssebou nese tak ekologick abezpenostn rizika.
Jsou to spojit ndoby. m vc vyrobme joul, tm vce
prostedk asil musme vynaloit naeliminaci asanaci
nedoucch vedlejch ink produkce energie. Vedle
toho tak jet existuj geopolitick nebezpeenstv,
jako je nedostatek energetickch zdroj vEvrop. Tedy
zvislost tohoto kontinentu nazdrojch, ktermi disponuj
jin oblasti svta sponkud odlinmi stavnmi podky.
Alternativn zdroje energie, a je vtr, slunce nebo voda,
sice bezprostedn neohrouj nae zdrav, ale pro vtrn
farmy, fotovoltaick lny nebo rozlehl pehradn ndre
zase nemme nekonen msta. Podobn to plat pro
biopaliva. Mnostv vyuitelnho odpadu je nepmo
mrn vzdlenosti. Rostlinn oleje nebo lh rozhodn
nelze zpracovat bez energie. Kdy nkdo ekl, e ener-
gie je krev na civilizace, nen daleko od pravdy. Kvli
energetickm zdrojm tekla atee skuten krev. Proto
je rozumn energi etit. Evropsk parlament aRada pro
energetickou nronost budov vydaly tud smrnici,
podle kter by doroku 2020 mly bt realizovny pouze
stavby, jejich poteba energie se bl nule. Samozejm
je to otzka pedevm takzvanho nzkoenergetickho
stavn, tedy stavebnch materil atechnologi. Co je
mimochodem tma 22. ronku mezinrodnho veletrhu
FOR ARCH 2011. Ovem, kdy dm stoj, je teba se nast-
hovat apijdou naadu ielektrospotebie i vytpn.
Hrozba energetick krize tla vrobce ke spoleensk
odpovdnosti ahledn nzkoenergetickch een do-
mcnost. Natrhu se objevuj stle dokonalej tepeln
systmy vytpn a ohevu vody, rovky, kuchysk
spotebie, centrln vysavae nebo spotebn elekt-
ronika. Dokonalej hlavn zhlediska menho odbru
energie. Nakupovat nov vci tedy nemus bt jen projev
konzumu, ale tak rozumu.
Autorsk prva vykonv vydavatel. Publikovn, petitn i en obsahu nebo jeho st jakmkoli zpsobem v eskm i jinm jazyce bez pedchozho psemnho souhlasu
vydavatele je zakzno. Publikace obsahuje ilustran obrzky a fotografe Dreamstime, Stock.XCHNG a isifa/Lidov noviny/Jindrich Mynarik. Tyto obrzky jsou pouity v souladu s licenc.
asopis vyuv informan banky TK.
fredaktor: Kateina Urbanov (ku@svetprumyslu.cz)
Vedouc i nzer tn ho a marketi ngovho oddl en :
Marek Rottenborn (mr@svetprumyslu.cz)
I nzer tn oddl en : Zuzana Dosoudilov, Ji tolc, Ilona imarov,
JosefBeran, Ji Dohnal, Veronika Maitnerov, Vladislava Tatarov,
JanKahnek
Marketi ngov oddl en : Andrea Hetmnkov, Ing.Monika Keov,
Ing.Barbora Svtlkov, Ing.Jana Vojtkov, Lucie Koarikov
Pedseda redakn rady: Mgr.Luk evk (ls@svetprumyslu.cz)
Redakce: PhDr.Romana Moares (redakce@svetprumyslu.cz)
Extern publ i ci st: Barbora ancov, Adam Hodman, Ing.Ivan Jemelka,
Dana D. Dakov
Jazykov prava: Hana Roubalov
P prava i nzer tn ch podkl ad: Martin Straka, Elveko CZ s.r.o., Mgr.Hana Uhrkov,
Ing.Zdenk Bezina
Grafi ck prava, sazba, pedti skov p prava a ti sk:
Smart Connections, s. r. o. (grafka@svetprumyslu.cz), H.R.G. spol. s.r.o.
Adresa vydavatel stv :
Smart Connections, s. r. o., Radnin 231/4, 78701 umperk, I: 27854647
Cena j ednotl i vho vti sku: 89 K | 3,2
Pedpl atn: informace podv aobjednvky pijm SEND Pedplatn, spol. sr. o.,
Velbku 1800/77, 19300 Praha 9 Horn Poernice | www.send.cz
Regi stran sl o: MK R E 18823
I SSN: 1804-3925
Uzvrka sl a ke dni : 12. 8. 2011
sl o vydn : VI-1/2011
Svt Prmyslu je prmyslov magazn vychzejc nazem R kad dva msce aje publikac vydavatelstv Smart Connections, s. r. o., provozovatele
informanho serveru www.svetprumyslu.cz.
Nakupovat nen jen
konzum,ale i rozum
obsah
/ spolenosti ajejich rozvoj
KODA POWER | Doosan Company dobv svt ........................................................................ 20
KODA JS a.s. | Rozvjej jadernou energetiku .......................................................................... 32
Jadern elektrrna Temeln | Spolehliv zdroj energie
ENERGETIKA TINEC, a.s. | Investice do novch technologi................................................ 46
Plzesk energetika a.s. | Energie z Plzn............................................................................ 50
EZ Teplrensk, a.s. | Poskytuj ekologick teplo ................................................................ 56
Vodovody a kanalizace HK, a. s. | Chtj bt municipln a regionln ............................ 60
I & C Energo a.s. | Systmy pro sektor energetiky .................................................................... 64
ABB s.r.o. | Dlouhodob vznamn hr na eskm trhu ............................................................. 70
Stora Enso Wood Products drec s.r.o. | Krize ns nauila mnoh ............................... 74
HOCHTIEF CZ a. s. | Spolen stavme budoucnost ................................................................. 78
IMOS group s.r.o. | Stavt kvalitn, levnji a ekologicky ........................................................ 84
M SILNICE a.s. | ek ns doba spor ..................................................................................... 88
Slovensk sprva ciest | Rekontrukcia ciest a mostov ........................................................ 90
RD Rmaov s.r.o. | Ze deva se stav rychle a pesn .............................................................. 96
ATRIUM, s. r. o. | Montovan devostavby pro kadho .......................................................... 104
Tereos TTD, a.s. | Nejvt esk cukrovar letos oslav 180 let od svho zaloen .................. 108
HELUZ cihlsk prmysl, v. o. s. | Cihlsk produkce s bohatou tradic ...................... 112
HOKR, spol. s r.o. | Kdy lev v, co dl prav... ................................................................... 116
SAFINA, a.s. | Msto, kde se vyrbj poklady ........................................................................... 118
CARBORUNDUM ELECTRITE a.s. | Carborundum je synonymem pro brouen ................ 122
AHOLD Czech Republic, a. s. | Pohodln nkup pro kadho ........................................... 124
STOCK Plze-Bokov s.r.o. | Nejnronj na vrobu je Fernet Stock .............................. 128
Moravskoslezsk cukrovary, a.s. | Vrobce tradinho eskho cukru ............................ 130
/ editorial
Nakupovat nen jen konzum, ale i rozum ........................................................................................ 3
eu / ozvny zBruselu
JAK ZAJISTIT LEP ENERGETICKOU INNOST? ......................................................................6
/ zameno na
Energetika a suroviny
Stavebnictv ............................................................................................................................... 10
/ specil
Generln editel Applu Steve Jobs odstoupil z funkce
Steve Jobs: vizion, kter zmnil svt potaovch technologi ............................................... 13
spch firmy Apple se dosud zdl bt nemysliteln bez Steva Jobse ........................................... 14
LinkedIn: Jobs je Michelangelem digitlnho vku ....................................................................... 15
/ report
22. mezinrodn veletrh nzkoenergetickho stavn FOR ARCH 2011 ....................... 16
/ svt se mn ............................................................................................. 134
Ped 20 lety byla zpstupnna prvn webov strnka / Ped 20 lety se narodil oteven
operan systm Linux / Zakladatel Wikipedie Jimmy Wales slav 45. narozeniny / Ped pti lety
zbankrotovala rusk ropn spolenost Jukos
/ rozhovor ...................................................................................................... 136
Mgr. Petr Hjek Snam se jt rychle k podstat vci
Plynovod Nord Stream, kter doN-
mecka pivede rusk zemn plyn
podn Baltskho moe, byl propo-
jen snmeckm plynovodem Opal.
Ten kon nazpadn esk hranici
anave nabudovan plynovod Ga-
zela protnajc zpadn echy, kter
bude vbudoucnu zsobovat iesko.
Plynovody Nord Stream a Opal se propojily,
pivedou plyn i do R
str.7
Zakladatel americkho technolo-
gickho gigantu Apple Steve Jobs
(56) odstoupil zfunkce generlnho
editele podniku. Nahrad ho pro-
vozn editel Tim Cook. Jobs se ji
del dobu potk se zdravotnmi
potemi. Jeho rezignace podle
agentury Reuters vyvolala obavy,
e se tyto pote zhorily.
Generln editel Applu Steve Jobs
odstoupil zfunkce
str.12
Jadern elektrrna Temeln je elek-
trrna s nejvtm instalovanm
vkonem v esku. Vznamnm
podlem pispla kesnen ekolo-
gick zte plynouc z uhelnch
elektrren avbudoucnu jej loha
snejvt pravdpodobnost nabude
jet vtho vznamu.
Jadern elektrrna Temeln
Spolehliv zdroj energie
str.34
Mgr.Petr Hjek pracuje pro Energe-
tick aprmyslov holding (EPH),
a.s., na pozici Senior Project Ma-
nager. Dky tto pozici v EPH byl
zodpovdn za nkup a pozdji
i zen SOR Libchavy spol. s r.o.,
kde psob vefunkci jednatele ae-
ditele pro strategii tm est let.
Mgr.Petr Hjek
Snam se jt rychle kpodstat vci
str.136
Ozvny z Bruselu
eu
Jak zajistit lep
energetickou
innost?
Regulac?
Plny na zvyovn
energetick innosti
Najarn Evropsk rad vbeznu 2007 se
lensk stty dohodly na 20% zven
energetick innosti astanovily si cle 20
20 20. Mlo by dojt kesnen emis
sklenkovch plyn o 20 %, zven po-
dlu obnovitelnch zdroj energie o20 %
asnen spoteby energie o20 %, to ve,
jak jinak, do roku 2020. Tento zvazek
potvrdila i jarn Evropsk rada v beznu
2011 apijala tak nov pln energetick
innosti.
Vnvaznosti nato pedstavila Evropsk
komise 22. ervna 2011 nvrh smrnice
oenergetick innosti. Prospt by mla
zvlt spotebitelm, kte na zklad
lepch informac budou moci lpe kon-
trolovat spotebu domcnosti a mt sv
ty pod kontrolou. Prospch najdou
i orgny veejn sprvy, kter budou
moci snit vdaje na spotebu energie
uvnm energeticky innjch bu-
dov, vrobk aslueb. Smrnice by mla
mt pozitivn dopady i na ekonomiku
EU, kter se bude moci vce spolehnout
naenergetick dodvky avekter dojde
k rstu dky tvorb novch pracovnch
mst (pedevm v oboru rekonstrukc
budov). Navrhovan prava by mla dle
prospt ivotnmu prosted dky snen
emis sklenkovch plyn.
Zn to dobe, ale jak
je realita?
Samotn nvrh smrnice obsahuje ze-
jmna zaveden systmu spor energie
vevech lenskch sttech. Dky zaveden
opaten kezven energetick innosti
napklad ukoncovch spotebitel ener-
gie maj distributoi energie nebo malo-
obchodn prodejci energie uspoit 1,5 %
objemu prodan energie. Smrnice dle
navrhuje povinnost instalace kogenera-
nch jednotek unovch istvajcch zdroj
elektrick energie, povinn zaveden tzv.
chytrch mi i povinnost energetic-
kch audit a tzv. povinnch nrodnch
schmat spor. V prmyslovm sektoru
Komise navrhuje provdt audit spoteby
energie pro velk podniky. Tento nvrh
sluuje stvajc smrnice okombinovan
vrob tepla aelektiny aoenergetickch
slubch.
Toto jsou z pohledu eskho prmyslu
zvelien ekonomick a nesystmov
een. Povinnost prodejc adistributor
sniovat spotebu koncovch zkaznk
o1,5 % ron by vedla kezven trans-
aknch nklad abyrokracie. Tyto nklady
by se promtly docen energi avedlo by
to kjednoznanmu zven cen. Povinn
kogenerace unovch tepelnch elektr-
ren spoadavkem narenovaci stvajcch
blok anutnost umstn pouze vlokalit,
kde existuje poptvka po teple, vyvol
tlak na trn pstup a jedn se vlastn
onepmou regulaci volnho trhu, zabr-
nilo by se toti vstavb nejinnjho
zazen pro danou lokalitu. Napodporu
inn kogenerace navc ji dnes existuj
nstroje, kter by bylo teba vhodnji
poslit. Energetick spory jsou naprosto
nezbytn, ale prezentovan nvrhy sniuj
konkurenceschopnost evropskch frem.
Jak uvd Jan Rafaj, viceprezident Svazu
prmyslu a dopravy R pro energetiku
a oblast evropskch regulac: Nvrh
smrnice o energetick innosti mus
bt upraven na zklad komplexnho
posouzen relnch dopad. Jinak dojde
krom nadmrn regulace i k dalmu
vznamnmu fnannmu zaten es-
kho prmyslu asnen jeho konkuren-
ceschopnosti.
Nvrh tak pot stm, e veejn orgny
provedou kad rok nutnou renovaci ale-
spo 3 % celkov plochy, sn spotebu
energie vevlastnch prostorch azrove
budou plnit povinnost poizovat energe-
ticky inn budovy, produkty asluby.
Tento princip zamstnavatel podporuj.
Nejvt potencil spor je toti prv
u rezistennch a veejnch budov. Jan
Rafaj ale uvd, e: dal, dodaten
a do dsledku nepromylen regulace
k naplnn jednostrannch ideovch
apolitickch cl Unie ji bezprostedn
a zsadnm zpsobem ohroz konku-
renceschopnost eskho i evropskho
prmyslu a elektroenergetiky, nebo
mimo jin pestavuje dal tlak na rst
cen elektrick energie. Zaveden tzv.
chytrch mi energi by vedlo k ne-
ekonomickm vcenkladm. Povinn
pravideln tlet energetick audity by
vrazn naruily smysl jejich dobrovol-
nho vyuvn. Dobrovoln dohody
akompenzace motivujc frmy kpouit
energeticky spornjch technologi,
je podle zamstnavatel pedstavuj
vtomto ohledu nstroje svrazn vym
potencilem asktaj men prostor pro
zbytenou administrativu.
Vroce 2014 by mla Komise provst zhod-
nocen a pop. pistoupit ke stanoven
povinnch cl energetick innosti
navnitrosttn rovni. Jan Rafaj ktomu
uvd, e: esk prmysl ji nyn nese
hlavn bm plnn evropskch zvazk
v oblasti energetickch spor a snio-
vn emis sklenkovch plyn nanrodn
rovni. Pijet tohoto nvrhu vdan po-
dob by zsadnm zpsobem ohrozilo
jeho konkurenceschopnost.
Jak se z toho pouit?
esk prmysl aSvaz prmyslu adopravy
R bude apelovat na Evropskou komisi
anaesk zstupce vinstitucch EU, aby
souasnou podobu nvrhu nepodpoili.
Vyplv ztoho jedin zakrsnmi slovy
preambule nvrhu bnho evropskho
pedpisu se me skrvat velk nebez-
pe. Nkdy je bel skryt vdetailu, n-
kdy dokonce vcel ideov koncepci. Je
tedy poteba spojit sly, aby smyslupln
nvrhy neomezovaly evropsk prmysl
a zbyten nezvyovaly ceny elektrick
energie pro koncov uivatele.
Michal Kadera, editel CEBRE
(podporovno CzechTrade)
Plynovody Nord
Stream a Opal se
propojily, pivedou
plyn i do R
Plynovod Nord Stream, kter doNmecka
pivede rusk zemn plyn po dn Balt-
skho moe, byl propojen s nmeckm
plynovodem Opal. Ten kon nazpadn
esk hranici anave nabudovan ply-
novod Gazela protnajc zpadn echy,
kter bude vbudoucnu zsobovat iesko.
esko by mohlo zsobovn plynem pes
Gazelu vraznji vyut hlavn vppad
problm natrase pes Ukrajinu.
Ve tvrtek 25. srpna byl dokonen po-
sledn svr napotrub vpedvac stanici
vnmeckm Lubminu pobl Greifswaldu,
kde zBaltskho moe st Nord Stream.
Systm plynovod je nyn pipraven pro
fzi uveden pro provozu, uvedl Georg
Nowack, f projektu Nord Stream zaN-
mecko.
Stavbu plynovodu Opal dokonilo N-
mecko vervenci. Nyn prochz plynovod
testy anapotku jna by ml bt uveden
doostrho provozu.
Nord Stream bude podn Baltu pivdt
doNmecka plyn zruskch nalezi mimo
tradin tranzitn trasy pes postsovtsk
republiky. To m zabrnit monm probl-
mm se zsobovnm plynem vNmecku
iesku, kter byly vminulosti kvli teni-
cm mezi Ruskem aUkrajinou postieny
peruenm dodvek ruskho plynu.
Opal byl nanmecko-esk hranici napo-
jen nabudovan plynovod Gazela u loni.
Dokonen Gazely se chyst napt rok
apot bude primrn pepravovat plyn
pes esk zem do jinho Nmecka.
st suroviny ale bude zstvat ivesk
sti, na kterou se napoj na tyech ms-
tech. esko navc bude mt pjmy ztran-
zitnch poplatk.
Gazela by mla bt nejvtm eskm
vnitrosttnm plynovodem. Prv kvli
nmeck poptvce bude plynovod di-
menzovan nazhruba 30 miliard metr
krychlovch ron, co je tikrt vc, ne
kolik spotebuje cel esko. Investorem
Gazely je spolenost Net4Gas, kter pat
donmeckho koncernu RWE.
K jezeru Medard se
vrt bagry pro milion
tun uhl
Knapoutnmu rekreanmu jezeru Me-
dard u Svatavy na Sokolovsku se znovu
vrt tebn bagry. Sokolovsk uheln
toti zjistila, e navren svah nad be-
hem nen stabiln amohl by zat ujdt.
Uheln spolenost chce z Medardu do-
daten vytit asi 1,2 milionu tun uhl.
Dolovn potrv asi ti roky a zane, a
tai zad vechna potebn povolen.
Tba naMedardu skonila vroce 2001.
Kvli bezpenosti se ale task frma
rozhodla snit vrek strn nad budoucm
jezerem. Rozryje u sten zrekultivo-
vanou plochu orozloze 11 hektar, kde
po ternnch pravch rostou zasazen
stromky.
Pi monitoringu svahu jsme narazili
na rizikov msto. Nespluje vyhlkou
poadovan koeficient bezpenosti
dlouhodob stability 1,5. slo vychz
o nco ni. Proto k odten hornch
parti nad bvalm montnm mstem
Josef pistoupme, ekl technick editel
Sokolovsk uheln Ji Ppperl.
Samotn napoutn jezera vodou zblzk
eky Ohe nen podle nho ohroeno ane-
mus se peruovat. Dobehov linie, kde
stroje vytvarovaly ztoku pro koupn,
ostrov a poloostrov, tba nezashne.
Pracujc stroje ujezera, jeho napoutn
m skonit vroce 2012 nebo 2013, ale lid
uvid zdaleka.
Problm je, e od Medardu u odvezli
vekerou svou techniku, koleje pro dln
vlaky rozebrali. Tit tedy nemohou kole-
sovmi rypadly, ale u jen spomoc bagr.
Uhl odsud odvezou tk nkladn auta.
Pokud by frma tila 600 000 tun uhl
ron, nasilnici me podle hrubho od-
hadu technickho editele vjet 50 a 60
nklak denn.
Starostka Svatavy Kateina Telnov vnm
celou vc jako nutnost. Pro ns to me
znamenat vt prachovou a hlukovou
zt. Sokolovsk uheln slbila, e sil-
nici bude istit ae se vynasna, aby se
tba dotkla naich obyvatel co nejmn,
poznamenala starostka Svatavy Kateina
Telnov.
Dky obnovenmu dolovn me mstys
zkad vyten tuny uhl ekat psun
penz dorozpotu. Ron pes tyi mi-
liony korun, piem rozpoet Svatavy je
nyn 18 milion.
NWR snila ve 2.
tvrtlet zisk na 84
mil. eur, trby rostly
Tebn spolenost New World Resour-
ces (NWR), majitelka ernouheln frmy
OKD, snila meziron vedruhm tvrt-
let ist zisk o35 procent na84 milion
eur (zhruba dv miliardy korun). Trby
spolenosti vzrostly o15 procent na455
milion eur. Firma to dnes oznmila vtis-
kov zprv. NWR pomohly vy ceny uhl
a poptvka stedoevropskch hutnch
podnik.
Vsledky za prvn pololet tohoto roku
vykazuj vrazn meziron zlepen...,
co odr silnou cenovou hladinu vglo-
blnm mtku arobustn poptvku zod-
vtv spotebovvajcch ocel v regionu
stedn Evropy, komentoval dosaen
vsledky pedseda pedstavenstva NWR
Mike Salamon.
Spolenost podle Salamona vyplat divi-
dendu vevi zhruba 50 procent istho
zisku zaprvn pololet.
Zaprvn pololet NWR vytila 5,832 mi-
lionu tun uhl aprodeje uhl inily 5,403
milionu tun. Pololetn produkce koksu
doshla 400 000 tun a extern prodeje
koksu inily 321 000 tun.
Produkce uhl vprvn polovin roku 2011
byla podle oekvn o sedm procent
vy ne vestejnm obdob roku 2010,
extern prodeje uhl byly meziron ode-
set procent vy, ato vdsledku vych
objem prodeje energetickho uhl.
Zacel prvn pololet zvila spolenost
NWR trby o17 procent na840 milion
eur. Zisk bhem prvnho pololet klesl
otvrtinu na87 milion eur.
Nadle pedpokldme, e vyrobme 11
milion tun uhl zacel rok 2011 apro-
dme 10,3 milionu tun uhl, ekl fnann
editel NWR Marek Jelnek. Finann v-
sledky pro rok 2011 budou podle Jelnka
zviset nacench uhl akoksu vetvrtm
tvrtlet.
Za cel leton rok plnuje NWR inves-
tovat 200 a 250 milion eur. Investice
pjdou hlavn dozven podlu kokso-
vatelnho uhl nacelkov skladb tby.
Dal prostedky frma vynalo na ote-
ven polskho dolu Debiensko adrbu
stvajcch projekt.
Rst treb byl podren hlavn vysokmi
cenami uhl. Objemy tby aprodeje se
vracej knormlu povych slech trochu
vjimenho loskho roku, co je patrn
hlavn v segmentu koksu. Spolenost
doshla proti naim oekvnm vych
mar dky kontrole nklad a zlepila
tak vvoj z prvnho tvrtlet, vyjdil se
k vsledkm analytik BH Securities Petr
Hlinomaz.
Spolenost je nicmn opatrn, pokud jde
okrtkodob vhled. Sohledem nasou-
asn neklid natrzch anejist makroe-
konomick prosted, zejmna vEvrop,
jsme ve svch krtkodobch vhledech
pesto opatrn. Akoliv jsme doposud
nezaznamenali dn konkrtn znmky
zpomalen na naem regionlnm trhu,
mme zato, e existuje riziko krtkodob
volatility cen anestlosti objem prodeje
vroce 2012, poznamenal Salamon.
Negativn vliv by podle analytik mohlo
mt rozhodnut NWR upustit od plno-
vanho tebnho mixu koksovatelnho
a energetickho uhl v pomru 50 : 50.
Produktov mix pro rok 2011 tak bude
tvoit 52 procent energetickho uhl, tyi
procenta prachovho uhl a 44 procent
koksovatelnho uhl. Podle Jelnka to sou-
vis servencovmi mrtmi dvou hornk
vdole naKarvinsku. Podl koksovatelnho
uhl chce frma zvit vptm roce.
NWR je pedn tebn frmou vestedn
Evrop ajednou znejvtch prmyslo-
vch skupin vesku. Klov majetek NWR
pedstavuje spolenost OKD, kter provo-
zuje naOstravsku aKarvinsku pt dol.
V Dukovanech bude
stt atomov blok
78 dn kvli vmn
zazen
V Jadern elektrrn Dukovany se o v-
kendu 27. a28. 8. 2011 zastavil jeden ze
ty reaktor. Podle plnu bude mimo
provoz 78 dn. Jedn se o mimodn
dlouhou odstvku, protoe bude spo-
jena s rozshlou vmnou technickch
zazen. Vkon bloku se tm zv z do-
savadnch 460 megawatt (MW) na500
MW, ekl mluv elektrrny Petr Spilka.
Ve vym vkonu 500 MW u funguje
polovina elektrrny. Vechny dukovansk
bloky budou vkonnj vptm roce.
Odstvka se te bude tkat bloku slo
jedna. Krom obvykl vmny sti ja-
dernho paliva arevize zazen se budou
provdt dal prce, kter umon zven
vkonu. Mezi n pat ivmna dvou sta-
tor genertoru, znich kad v pes
200 tun. Koncem z se vDukovanech za-
stav tak blok slo dv, elektrick proud
nebude vyrbt 24 dn. Oba bloky budou
souasn stt proto, aby mohla bt pro-
vedena rekonstrukce zazen, kter jsou
pro n spolen, vysvtlil mluv.
U prvnho dukovanskho bloku stoupl
vkon na500 MW pedloni, druh blok je
vkonnj odletonho ledna. Uposled-
nho ze ty blok budou provedeny po-
tebn technick pravy vprvn polovin
ptho roku. Pak bude mt cel elektrrna
msto pvodnch 1 760 MW instalovn
vkon 2 000 MW, jak m mlad Teme-
ln. ZDukovan by tak mlo ron dost
plynout 16 terawatthodin (TWh) elektiny;
nyn se ron produkce proudu pohybuje
kolem 14 TWh.
Dukovany jsou vprovozu pes tvrt stolet.
Atomov bloky mly pvodn instalovn
vkon 440 MW. Jejich vkonnost se zvy-
uje odroku 2005. Dky obmn zazen
se nejprve postupn u kadho bloku
dostala nazhruba 460 MW. Te se provd
dal etapa modernizace.
Dukovansk elektrrna byla iloni nejvt-
m domcm zdrojem elektiny. Dost
dodala 14,176 TWh proudu, zatmco
mlad atomov elektrrna vjihoeskm
Temeln vyprodukovala 13,82 TWh.
Vtomto roce maj Dukovany vplnu v-
robu 14,322 TWh elektiny.
UNIS dokonil
prce na jednotce
zpracovn ropy
v ruskm Usinsku
Brnnsk UNIS, a.s. dokonil prce najed-
notce zpracovn ropy vruskm Usinsku.
Pro frmu to byla jedna znejvtch zak-
zek poslednch let. Cena projektu peshla
50 milion eur (asi 1,2 miliardy korun),
ekl obchodn editel Unisu Lubo Glozar.
Unis na projektu pracoval vce ne ti
roky. Dvodem jsou tk klimatick pod-
mnky. Usinsk le vrusk republice Komi
asi 20 kilometr odsevernho polrnho
kruhu. Minimln teploty dosahuj minus
55 stup Celsia.
Pestoe nae spolenost spn reali-
zovala celou adu zakzek, a ji nateri-
toriu bvalho SSSR nebo zem stednho
vchodu, pat tento projekt vzhledem
ke klimatickm podmnkm k nejsloi-
tjm. Pro doprovodn ohev techno-
logickch potrub byl napklad pouit
speciln kombinovan systm pry atep-
lonositele nabzi glykolu, uvedl Glozar.
Vsledn kapacita jednotky zpracovn
ropy in jeden milion tun zarok. Unis pro
ruskho partnera OOO Jenisej zpracovval
st projektu a dodvek, dle mont
auveden jednotky doprovozu.
Hlavn innost Unisu je dodvka in-
vestinch celk v oblasti petrochemie
arafnace ropy. Dle se spolenost, kter
vznikla vroce 1990, specializuje nazen
technologickch proces. Mezi klov te-
ritoria, kde se da prosadit vmezinrodn
konkurenci, pat pedevm stty bva-
lho Sovtskho svazu azem Stednho
vchodu, kde je frma aktivn pedevm
nateritoriu Irku.
Nedvno frma zskala vce ne dvoumi-
liardov kontrakt v Blorusku. Za 84,5
milion eur (2,060 miliardy korun) tam
pro mstn podnik OAO Naftan veVitebsk
oblasti zrekonstruuje jednotku prvotnho
zpracovn ropy.
Asociace
obnovitelnch zdroj
chtj vt podporu
vroby tepla
Pedstavitel asociac obnovitelnch
zdroj podali poslance, aby stt pod-
poroval vrobu tepla na kor elektiny,
spora by podle nich mohla doshnout
1,5 miliardy korun. Pe to dnen vydn
denku E15. Tato podpora by navc mla
pomoci teplrenstv, kter bude muset e-
lit zdraovn surovin ainvesticm doroz-
vod tepla. Finance napodporu vroby
tepla chtj asociace zskat zavedenm
pspvku kcen elektiny.
Poslanci budou nov zkon o podpo-
rovanch zdrojch energie projednvat
vptch tdnech.
spora by mohla doshnout 1,5 miliardy
korun, ekl denku E15 pedseda eskho
sdruen pro biomasu Jan Habart. Vespo-
lenm prohlen asociac se tak uvd,
e se sn dopad podpory obnovitelnch
zdroj docen elektiny.
Nov nvrh se tk pedevm vroby
tepla zbiomasy, ale prospn by mohl
bt tak napklad pro geotermln ener-
gii. spory bude mon doshnout dky
efektivnjmu vyuvn biomasy beze
ztrt, kter nastvaj pi kondenzan v-
rob elektiny.
Finance na podporu vroby tepla chtj
asociace zskat zavedenm pspvku
k cen elektiny, jej soust je prv
sloka napodporu obnovitelnch zdroj.
Pspvek by inil 22 hal na jednu
kilowatthodinu, upesnil Habart. Podle
nj by se vak zrove uetilo napodpoe
vroby elektiny zobnovitelnch zdroj,
take dopad naspotebitele elektiny by
ml bt pozitivn. Asociace se odvol-
vaj na vpoty konzultan spolenosti
SEVEn.
editel Centra pro vzkum energetickho
vyuit litosfry (geotermln energie)
Martin Kloz uvedl, e promtnut podpory
tepla docen elektiny je vhodnj cestou,
ne by byla snaha ostanovovn vkup-
nch cen tepla. Ta by mohla vyvolvat
obavy zjeho zdraovn.
Spolen iniciativa zahrnuje asociace fo-
tovoltaiky, vtrnch elektrren, biomasy,
geotermln energie avodnch elektrren.
Stavebnictv
Oprava mostu na D1
u Velkho Mezi
pinese dopravn
problmy
idie ekaj nadlnici D1 odz kolony.
Od10. z zane oprava mostu uVelkho
Mezi. Doprava bude vobou smrech
na dva msce svedena do prav polo-
viny mostu. Dopravn policist se obvaj
znanch komplikac nejen na D1, ale
i na soubnch trasch, sdlila krajsk
policejn mluv Dana rtkov.
Bhem uzavrky by mlo bt vyuito sys-
tmu dva plus jeden jzdn pruh. Provoz
bude naD1 organizovn tak, e odste-
denho odpoledne do nedlnho po-
ledne budou na prav polovin mostu
postaveny dva pruhy ve smru na Brno
ajeden vesmru naPrahu avezbvajc
sti tdne to bude opan, tedy dva
pruhy vesmru naPrahu ajeden naBrno.
Ipes nesouhlasn stanovisko dopravnch
policist zVysoiny nepipravilo editel-
stv silnic adlnic podle rtkov dnou
nadregionln objzdnou trasu. Veker
provoz tedy bude koncentrovn najedn
polovin dlnice D1, dodala mluv.
I kdy policist budou v mst tm
nepetrit dohlet na bezpenost
a plynulost provozu, nedokou podle
mluv zabrnit snen plynulosti pr-
jezdu a v ppad dopravn nehody ani
plnmu zastaven, uvedl Oldich Novk
z odboru sluby dopravn policie Kraje
Vysoina.
idii podle nj mus uVelkho Mezi
potat skolonami. Ti, kte se budou chtt
zdren vkolon vyhnout, budou hledat
njak nhradn een. Podle Novka
idii zvol z jejich pohledu nejjedno-
du een nanejblim exitu sjedou
na soubnou komunikaci, j je silnice
II/602. Tuto krajskou komunikaci pak pi
prjezdu Velkm Mezim podle Novka
totln zablokuj. Pokud takov situace
nastane a provoz se zablokuje, budou
policist kamiony odstavovat na dlnici
aneumon jim sjezd navedlej komu-
nikace, varuje idie kamion Novk.
Plze uke
stedovk pedmst
na mst stavby
novho divadla
Pozstatky stedovkho pedmst
adal nlezy si bude moci prohldnout
veejnost vsobotu 3. z pi takzvanm
Dni otevench sond. Msto a Zpado-
esk institut pro ochranu adokumentaci
pamtek pipravily prohldku lokality, kde
byl od dubna provdn archeologick
przkum a kde m bt do roku 2014
postavena nov budova divadla, ekla
mluv radnice Zdeka Kubalov. Jde
ovjimenou akci, kterou dosud radnice
neorganizovala.
Skupina 20 odbornk zkoumala plochu
bvalho skho pedmst, kter bylo
zaloeno souasn se vznikem msta,
tedy na konci 13. stolet. Nejdleitj
jsou nlezy z obdob vrcholnho ste-
dovku a ranho novovku. Jsou velmi
vzcn, ikdy patn dochovan. Objevili
jsme stopy postedovk kamenn ade-
vn zstavb zanikl porem a tak
studny, uvedla archeoloka Kateina Po-
strneck. Uniktem je st devnho
vodovodu; podobn byl objeven nan-
mst Republiky.
Nejvt mnostv nlez pochz z ob-
dob novovku. K nejzajmavjm pat
zbytky obvodovho zdiva hospodskho
dvora, stodoly azdi lihovaru. Pro Plzeany
je to jedinen ance. Nkter nlezy se
sice vyzvednou, ale st pikryje stavba
nov budovy divadla, sjejm zahjenm
potme vprvn polovin ptho roku,
uvedl nmstek primtora Petr Rund.
Prohldky s odbornm vkladem ar-
cheolog budou od 10:00 do 17:00
v plhodinovm intervalu. Vstup bude
z parkovit u kulturnho domu Peklo.
Prohldka potrv 30 minut aje symbo-
licky zpoplatnna, ekla Postrneck.
Dospl zaplat 20 korun. Zjemci se mus
objednat natelefonu 378032553 nebo
osobn vinfocentru msta Plzn.
Nov divadlo v Plzni m stt tm mi-
liardu korun. Msto ale pedpokld, e
dky konkurenci stavebnk vkrizi uspo
20 procent ceny. Nov budova bude mt
sl pro 500 divk astudiovou scnu pro
150 lid. Poslou inohe, muziklu, baletu
i opee. V objektu bude restaurace, ka-
vrna, prostor pro vstavy aknihkupectv.
C&W: Realitn
investice v esku
se letos zv a
tynsobn
Investice dopodnikatelskch nemovitost
vesku budou letos pravdpodobn a
tyikrt vy ne vroce 2010. Tehdy in-
vestoi v esku za kancelsk budovy,
obchodn centra askladov arely utratili
kolem 480 milion eur, tedy asi 12 miliard
korun, oznmila realitn poradensk spo-
lenost Cushman & Wakefeld.
Oekvme, e vsledky zacel rok 2011
budou piblin tyikrt vy ne loni,
protoe zahranin investoi jsou si v-
domi dobrch podmnek pro investovn
vesk republice, uvedl vedouc inves-
tinho oddlen spolenosti Cushman &
Wakefeld vesk republice anaSloven-
sku James Chapman.
Motorem rstu realitnch investic jsou
letos vesku zatm zahranin investoi,
kte se podleli na90 procentech vech
obchod. Oekvme vak, e domc
investice se ve druhm pololet zv
adokonce roku doshnou celkem zhruba
35 procent objemu, poznamenal analytik
zCushman & Wakefeld. Loni tuzemskm
realitnm investicm dominovala domc
skupina CPI miliarde Radovana Vtka.
Leton druh tvrtlet se pro trh skomer-
nmi budovami nesl veznamen poklesu,
ato jak vesku, tak vcel Evrop. Nakon-
tinentu investin aktivita zpomalila o11,5
procenta na 26,2 miliardy eur, tedy asi
na640 miliard korun.
V esk republice byl objem za druh
tvrtlet oproti oekvnm ni, protoe
transakce trvaly dle, ne se pedpokl-
dalo. Schvalovac procesy u investor
afnancujcch bank jsou opoznn po-
malej ne vpedchozch letech, sdlil
Chapman.
Zacel pololet nicmn investoi nakou-
pili v esku podnikatelsk nemovitosti
za890 milion eur (kolem 22 miliard K),
co je vc ne zacel losk rok.
Specil
Zakladatel americkho technologickho gigantu Apple Steve Jobs (56) odstoupil zfunkce generlnho editele podniku. Nahrad ho provozn editel
Tim Cook. Jobs se ji del dobu potk se zdravotnmu potemi. Jeho rezignace podle agentury Reuters vyvolala obavy, e se tyto pote zhorily.
Jobs uvedl, e ji nen schopen vykonvat povinnosti generlnho editele. Vespolenosti Apple vak bude inadle psobit, protoe byl jmenovn
pedsedou sprvn rady.
Jobs je povaovn zasrdce idui spolenosti Apple, kter se tento msc nakrtkou dobu stala podle trn hodnoty nejvtm podnikem veSpojench
sttech. Apple vposlednch letech slav spchy zejmna smobilnmi telefony iPhone atablety iPad.
Stevovy mimodn vize avd schopnosti zachrnily Apple apivedly ho napozici nejinovativnj anejhodnotnj technologick spolenosti
svta, uvedl len rady Applu Art Levinson. Dodal, e Jobs bude frm nadle poskytovat sv uniktn nhledy, kreativitu ainspiraci.
Tak podle eskho potaovho odbornka Kamila Pittnera odchod Jobse nebude mt nafungovn frmy alespo vkrtkodobm horizontu dn
vliv. Apple m produktov mapy nadva a tyi roky dopedu. Dnes je frma tak vjin pozici ne kdykoliv vminulosti. Vyrb vevelkm alevnji
aglobln nabdce masovmu trhu spolenost pizpsobila isvou obchodn amarketingovou strategii, uvedl. Vdlouhodobjm horizontu by frma
mohla mt problm sspnm vstupem donovch segment, jak vminulosti pod vedenm vizionskho Jobse pedstavoval napklad iPod, iPhone
i iPad. Cena akci spolenosti bez Jobse vele bude podle Pittnera vce koprovat vvoj natrhu, ne tomu bylo dosud.
Akcie Applu pozprv orezignaci dnes oslabily a osedm procent. Podle analytik vak nebyla Jobsova rezignace neoekvan anakadodenn provoz
podniku bude mt pouze mal vliv. Spotebitel nekupuj vrobky Applu, protoe jsou odSteva Jobse. Kupuj je, protoe spluj jejich poadavky,
upozornil podle internetovho serveru BBC analytik Michael Gartenberg ze spolenosti Gartner.
Jobs se vuplynulch letech vypodal se vzcnou formou rakoviny slinivky bin. Letos vlednu vak zble nespecifkovanch dvod odeel nadal
zdravotn dovolenou. Odt doby jeho povinnosti zastv Cook. Potkem bezna se Jobs objevil natiskov konferenci kuveden potaovho tabletu
iPad 2 natrh. Pozdji se zastnil setkn pedstavitel technologickho sektoru samerickm prezidentem Barackem Obamou.
Apple uvedl, e Jobs pedal sprvn rad svou rezignaci vestedu adoporuil nasv msto Cooka. Investoi jsou sTimem Cookem velmi spokojeni,
uvedla analytika Shannon Crossov ze spolenosti Cross Research. Tim pi zastupovn generlnho editele ukzal, e Apple me nadle podvat
mimodn dobr vkony, dodala.
Jobs ve sv rezignaci neuvedl dn podrobnosti o svm zdravotnm stavu. Vdy jsem kal, e pokud pijde den, kdy ji nebudu schopen plnit
povinnosti aoekvn jako f Applu, oznmm to jako prvn. Ten den bohuel nadeel, napsal Jobs sprvn rad. Vm, e Apple m nejzivj
anejinovativnj dny ped sebou. Tm se, e budu vesv nov roli sledovat jeho spch apispvat knmu, dodal.
Jobs pedtm lta bojoval srakovinou slinivky asdalmi zdravotnmi potemi. Vesvm poslednm prohlen osvm zdravotnm stavu nezveejnil
dn nov podrobnosti. Vdanm ppad jde oneuroendokrinn ndor vychzejc zbunk pankreatickch ostrvk.
Jobs se dajn vroce 2009 podrobil transplantaci jater sclem zastavit en tumoru. Doktor Simon Lo, editel oddlen pro pankreatick abilirn
choroby nemocnice Cedars-Sinai vLos Angeles, ekl, e nejpravdpodobnj vnou komplikac potransplantaci mohlo bt dal en rakoviny.
Lo Jobse nelil.
Generln editel Applu Steve Jobs odstoupil z funkce
Steve Jobs: vizion, kter zmnil svt potaovch technologi
Vizion, kter zmnil svt, nejvt gnius potaov ry, technologick
guru tak bv oznaovn americk podnikatel Steven Jobs. esta-
padestilet spoluzakladatel a do dneka vkonn editel spolenosti
Apple byl muem mnoha tv. Jeho mocnou zbran byla pedvdavost,
rd prosazoval vlastn pravidla. Pedevm ale uroval trendy vevvoji
potaovho prmyslu anevzhledn pstroje povil nastylov doplky,
bez kterch se neobejde dn vyznava modernho ivota.
Lid asto nevd, co chtj, dokud jim to neukete, prohlsil kdysi. Bez
Jobse by byl svt elektronickch produkt nudnj, a u jde oposledn
verzi potae Apple, mp3 pehrva iPod nebo tablet iPad. Vdycky dbal
nato, aby mly produkty Apple pedstih ped konkurenc, lahodily oku
uivatele adaly se jednodue ovldat.
Pod jeho vedenm se Apple stal loni nejvt technologickou spolenost
podle trn kapitalizace (330 miliard dolar) atet nejdra obchodn
znakou svta poGoogle aIBM.
Firmu svykousnutm jablkem vlogu zaloil Jobs vroce 1976 se svm
ptelem Stevem Wozniakem se zmrem postavit osobn pota do-
stupn vem. O rok pozdji se na trh dostal pota Apple II, kter
zanedlouho udlal zdestek zamstnanc frmy dky zamstnaneckm
akcim milione.
Perod garov frmy vinstituci se stamilionovmi obraty ale vizioni
Jobsovi pli nesedl, vrmci frmy proto zaloil divizi Macintosh. Ta vroce
1984 pedstavila stejnojmenn pota, nad nm potaov experti krou-
tili hlavami. Msto sloitch pkaz se toti ovldal pomoc myi amenu.
Akoli tm Jobs piblil potae odal krok kirmu vyuit anpad, spo-
vajc vgrafckm uivatelskm rozhran, je vsouasnosti uplatovanou
normou, jeho Macintosh velk komern spch neml, pedevm kvli
nedostatku softwaru. Tenice kolem nepovedenho projektu vedly ktomu,
e Jobs byl vrcholovm managementem vkvtnu 1985 zApple vyhozen.
Vizi dokonalho potae se pak pokouel naplnit v nepli spn
spolenosti NeXT. Daleko vt spch zaznamenal se studiem Pixar,
kter koupil za deset milion dolar od George Lucase a jeho hity,
jako napklad askovi aHled se Nemo, mu vydlaly pknou dku
dolar. Vlednu 2006 prodal studio flmovmu konglomertu Walt Disney
Co. za7,4 miliardy dolar anaopltku zskal kolem sedmi procent akci
Disneyho amsto vpedstavenstvu spolenosti.
Zptky ke kormidlu skomrajcho Apple byl Jobs povoln v roce 1997
za symbolick plat jednoho dolaru ron. U o ti roky pozdji zaali
experti sborov prohlaovat, e se dofrmy vrtila vize, co zhy poctili
irozradostnn akcioni.
Steven Jobs se narodil 24. nora 1955 v San Francisku americk vy-
sokokolace a syrskmu studentovi politologie, krtce po porodu byl
adoptovn Paulem aClarou Jobsovmi. Vysokokolsk studia pedasn
ukonil pojednom semestru. Ne vCupertinu zaloil Apple, pipomnkoval
videohry ve spolenosti Atari a njak as pobval v Indii, kde hledal
osvcen. Je vegetarin abuddhista.
Specil
Vbr vznamnch udlost vhistorii potaov spolenosti Apple:
1. dubna 1976 Ti potaov nadenci Steve Jobs, Steve Wozniak aRonald Wayne zaloili vkalifornskm Cupertinu spolenost Apple Com-
puters. Natrh zanedlouho uvedli pota Apple Izacenu 666,66 dolaru.
1977 Pod nzvem Apple II pedstavili veejnosti prvn sriov vyrbn osobn pota. Zaznamenal okamit spch.
1980 Firma vstoupila naburzu.
1983 Pomoc ikon naobrazovce se ovldal pstroj Lisa. Revolun novinka voblasti komernch pota vyuvala takzvanho grafckho
komunikanho rozhran. Jej cena byla ale pli vysok 10.000 dolar.
1984 Napultech obchod se objevily prvn kusy zlegendrn ady pota Macintosh. Mly diskovou jednotku aovldaly se pomoc myi.
1985 Posporech veveden odeel zApple Steve Jobs.
1986 Prezidentem spolenosti se stal John Sculley. Jobs si zaloil vlastn potaovou frmu NeXT aodkoupil flmov studio Pixar odGeorge
Lucase.
1996 Apple koupil NeXT azJobse udlal poradce.
1997 Steve Jobs se vrtil doveden spolenosti Apple, kter balancovala napokraji bankrotu.
1998 Apple vsadil nadesign apedstavil zkaznkm barvami hrajc pota iMac, kter se stal kultovn zleitost.
1999 Doobchodn st se dostal dal pstroj odfrmy slogem vykousnutho jablka penosn pota iBook.
2001 S hudebnm pehrvaem iPod prorazil Apple i na trhu spotebn elektroniky. V kalifornskm Palu Altu otevela frma svj prvn
kamenn znakov obchod.
2003 Sputn internetov obchod Apple iTunes shudbou.
2007 Natrh multifunknch mobilnch telefon byl uveden iPhone, ovldan pomoc dotykov obrazovky.
2009 Nemocn Jobs si vzal napt msc zdravotn volno apodstoupil transplantaci jater.
2010 Pedstavena dal novinka tablet iPad. Apple se stal jednikou v hodnot trn kapitalizace mezi technologickmi frmami, kdy
vkvtnu pedstihl konkurenn Microsoft Billa Gatese.
2011: 17. ledna Jobs, povaovan zasrdce idui Apple, si vzal opt zdravotn volno; vedenm kadodennch innost povil provoznho
editele Tima Cooka.
2. bezna Jobs se pekvapiv zastnil uveden iPadu2.
6. ervna Spolenost Apple pedstavila internetov loit dat iCloud. Naprezentaci nechybl ani viditeln pohubl Jobs.
9. srpna Apple se nakrtkou dobu stala nejvtm podnikem vUSA podle trn hodnoty, kdy dky rstu svch akci pedstihla ropnou
spolenost Exxon Mobil.
24. srpna Jobs odstoupil zfunkce generlnho editele Apple. Vele frmy jej nahrad provozn editel Tim Cook.
spch firmy Apple se dosud zdl bt nemysliteln bez Steva Jobse
LinkedIn: Jobs je Michelangelem digitlnho vku
Akoli zprva orezignaci fa spolenosti Apple Steva
Jobse (56) nen vzhledem kjeho zdravotnmu stavu
a tak pekvapiv, vmedilnch kruzch apedevm
vodvtv vysplch technologi se postarala ovelkou
senzaci. Reuters hovo o oku, fanouci Applu se
bez svho idolu pr ct jako sirotci, zatmco f st
LinkedIn Jobse oznail zaMichelangela digitlnho
vku.
Steve Jobs zsadnm zpsobem zmnil ivot mnoha
lidem. Ato dky vizi, kterou m, dky rizikm, kter
podstoupil, dky produktm, kter navrhl, idky tm
zmnm, kter otsly adou odvtv, pozname-
nal f spolenosti Idealab Bill Gross. Jeho podnik
fnancuje rozvoj zanajcch frem, kter by si jinak
nemohly zajistit vr ubank.
Jobs, kter prodlal vzcnou formu rakoviny slinivky
bin, oznmil rezignaci vnoci nadneek. Sv roz-
hodnut sdlil vdopise lenm sprvn rady acel
fremn komunit. Vdy jsem kal, e pokud by
nadeel den, kdy u bych nemohl plnit sv povinnost
jako editel spolenosti Apple, byl bych prvn, kdo
vm to ekne. Bohuel, ten den je tady, napsal.
Dky vni pro minimalistick design adky propraco-
vanmu marketingu se Jobsovi podailo zmnit svt
osobnch pota. S modernch obchod, vnich
Apple sv vrobky prodv, se stala neodmyslitel-
nou soust hlavnch td mnoha svtovch mst.
Samotn vrobky a jejich design si pak vydobyly
tm kultovn postaven.
Bezpoet lid, kterch se svmi slovy ainy dotkl,
zsadnm zpsobem ovlivnili design, marketink,
podnikn, vd roli aspoustu dalch pozoruhod-
nch oblast, dodal Gross. Pro fanouky technolo-
gickch novinek, stejn jako pro editele frem, je
Jobsv vliv tk bagatelizovat. Svd otom tm
davov lenstv, kter se strhne vdy, kdy Apple
uvede natrh dal ze svch havch novinek.
Je to Michelangelo digitlnho vku. Kdy hovo
o frm a jejch produktech, je to ten nejbystej
lovk, jakho jsem kdy slyel. On mluv tak, jako
navrhuje vrobky: jedinm slovem nepltv, ekl
o Jobsovi f st LinkedIn Jef Weiner. Nkter
znejcennjch vc, kter jsem se vodvtv dosud
nauil, jsem zskal prv dky tomu, e jsem naslou-
chal Jobsovi, kdy mluvil napdiu, dodal Weiner,
a pipomnl tak kadoron fremn akci, na kter
Apple pedstavuje sv novinky aplny.
Ikdy zatkem 90. let, kdy Jobs vApplu nepsobil,
hrozil frm bankrot, v souasn dob se Apple
petahuje s energetickou skupinou Exxon Mobil
opozici nejcennjho podniku vUSA. Trn hodnota
Applu dosahuje skoro 350 miliard dolar (asi 5,9
bilionu K) au dvno peshla hodnotu konkurenn
spolenosti Microsoft.
Jobsv kamard azrove konkurent vjedn osob
Eric Schmidt zinternetov spolenosti Google ekl, e
Jobs je nejspnjm editelem, jak Amerika mla
zaposlednch 25 let. Uniktn zkombinoval dotek
umlce s viz inenra, m vybudoval naprosto
uniktn frmu, ekl Schmidt. Apple se podle nj
zaadil kvdm frmm vamerick historii.
Draz kladen nasporu energi vestavebnictv bude hrt vnsledujcch nkolika letech
dleitou roli. Vystavovatel veletrhu FOR ARCH proto pipravili prezentace novinek
azajmavost zoblasti NZKOENERGETICKHO STAVN.
22. mezinrodn veletrh
nzkoenergetickho
stavn FOR ARCH 2011
Na 22. ronku mezinrodnho veletrhu
FOR ARCH 2011 (21. 25. 9., PVA EXPO
PRAHA) mte monost nalzt novinky
a trendy tohoto progresivnho oboru
stavebnictv. Hlavn tma prostoup tak
vechny soubn veletrhy, ktermi jsou:
FOR THERM veletrh vytpn, alterna-
tivnch zdroj energie a vzduchotech-
niky, FOR WOOD veletrh progresivnho
stavn ze deva, FOR ELEKTRO veletrh
elektrotechniky, osvtlovac techniky aza-
bezpeovacch systm, SPORT TECH
veletrh sportovnch staveb, jejich tech-
nologi avybaven. Kad veletrh m sv
siln zastoupen vadch vystavovatel.
Chci bydlet a pitom etit! Proto
hledm inspiraci na FOR ARCHu
Stavba rodinnho domu je proces, kter
by ml bt nejen zleitost estetickou,
ale tak ekonomickou. Hlavn kritria u
dvno nejsou jen poizovac cena (pestoe
vesnaze uetit investoi mnohdy slevuj ze
standard pro pasivn dm avsledek tak
prezentuj), velikost alokalita. Dleit jsou
pedevm nzk ceny energi, kvalitn een
detail, akumulan schopnosti konstrukc,
kvalitn okna advee, monosti vtrn sre-
kuperac, jednoduchost ovldn amonost
kontroly spor. Pro inspiraci u nen teba
cestovat do zahrani, kvalitn stavby se
objevuj ivechch. Zsluhy lze pipsat cel
ad eskch propagtor iorganizacm,
kter takovto styl bydlen prezentuj vrmci
nejrznjch akc, konferenc a veletrh.
Mezinrodn dny pasivnch dom rozhodn
nejsou vcel kle jedin, nicmn nabzej
dleit srovnn ve vstavb pasivnch
dom vzemch Evropy. Centrum pasivnho
domu, garant hlavnho tmatu veletrhu FOR
ARCH 2011, dlouhodob spolupracuje se
zahraninmi kolegy isosvdenmi es-
kmi frmami.
Stanislav Karsek z frmy Karon, kter se
podlel nastavb domu vPraze-Uhnvsi,
k tmto aktivitm k: Jsme aktivnmi
leny Centra pasivnho domu. Mme z-
jem pasivn domy nejen stavt, ale tak
o nich mluvit. S pouenmi zkaznky se
lpe spolupracuje. Dnes by mlo bt zcela
bn souasn s rekonstrukc fyzickho
stavu budovy provst irekonstrukci ener-
getickou. ili snit energetickou nronost
budovy napijatelnou mez. Tedy narove
nzkoenergetickho, apokud je to mon,
a na rove pasivnho domu. Potebn
nstroje, vrobky atechnologie jsou natrhu
bn dostupn.
Vznam veletrhu potvrzuje tak skutenost,
e zde vichni, kte peml ostavb pasiv-
nho domu, mohou najt inspiraci. Jednm
ztakovch je ipan Ing.Miroslav Moravec,
kter v pasivnm dom ije ji dva roky
a inspiraci erpal prv na veletrhu FOR
ARCH aodkamard, kte ji pasivn domy
obvaj. Svyuvnm domu jsem nadmru
spokojen, pokud bych se vbudoucnu roz-
hodl znovu stavt, m volba bude jedno-
znan stejn, dodv Moravec apokrauje:
Nejvt vhodu tohoto domu shledvm
vspoe energi anavc zadobu pouvn
jsem neshledal dn skal aani nevhody.
Urit vem, kte se chystaj nastavbu pa-
sivnch dom, doporuuji navtvit veletrh
FOR ARCH, kde se maj monost dozvdt
spoustu zajmavch informac, setkaj se
sodbornky azskaj cenn rady.
Nejen pro rady, tipy azajmav nmty si
mohou nvtvnci pijt na veletrh FOR
ARCH, kter se uskuten od 21. z, ale
mohou tak navtvit bohat doprovodn
program. Zajmavm tmatem je speci-
ln pednkov blok odCentra pasivnho
domu. Nvtvnci se mohou zastnit na-
pklad tchto pednek: Pasivn domy
pro ajak aJak se ije vpasivnm dom.
Soust doprovodnch program jsou tak
dv zajmav konference, kter se uskuten
vpraskm veletrnm arelu PVA. Jednou
znich je 6. ronk konference Devn sta-
vn, ta se uskuten 22. z od10:00. Tma
se bude zabvat ostatn jako cel veletrh
zejmna efektivnm stavnm, sniovn
ekologickho zaten budov atd. Druhou
konferenc je ji 3. ronk Kiovatky archi-
tektury. Ta se uskuten ji 15. z vNrodn
technick knihovn vPraze. Soust je tak
pednka Martina Rajnie natma Piro-
zen architektura a doprovodn vstava
Young Architect Award 2011. Veker infor-
mace odoprovodnch programech najdete
nahttp://forarch.cz/2011/cz/dopr.asp.
Velmi zajmavm lkadlem pro nvtvnky
veletrhu je tak speciln sout shlavnm
partnerem veletrhu FOR ARCH 2011, spole-
nost BEST, a.s., vrobcem betonov dlaby
ovhry vcelkov hodnot 500 000 K. Lo-
sovn bude probhat dvakrt denn naex-
pozici spolenosti BEST vhale slo 2 vPVA
EXPO PRAHA.
Veletrhy veobecn jsou krom internetu
nejobshlejm informanm zdrojem, jak
v dnen dob existuje. Oproti internetu
je jejich hlavn vhodou monost pm
komunikace se zstupci vystavujc frmy
to, na co byste se mon po zhldnut
internetovch strnek sloit dotazovali
e-mailem nebo telefonem, vysvtl tv
v tv lid, kte ve frm pracuj. Na jed-
nom mst tak dochz kekoncentraci lid
ainformac akprezentaci novinek atrend.
Veker informace mete najt nawebo-
vch strnkch http://www.forarch.cz.
Jak je budoucnost teplren v esk republice a jak vliv m existence tebnch limit
nainvestice do pozen modernch technologi v eskm teplrenstv?
Tyto otzky si klade za cl zodpovdt konference Automatizace a modernizace teplren 2011.
WWW.KONFERENCE-TMI.CZ
PEDNEJC:
Ing. Mirek Topolnek
Ing. Pavel Barto, viceprezident
Hospodsk komory R
Ing. Even Toenovsk, Dr.h.c.,
mstopedseda Vboru pro prmysl,
vzkum aenergetiku Evropskho
parlamentu
Ing. Martin Hjek, Ph.D., editel
Teplrenskho sdruen esk republiky
Ing. Milan Prajzler, generln editel Alpiq
Generation (CZ) s. r. o.
Ing. Jaroslav Kuel, VODB prodeje energi,
provozn achemick reimy, EZ, a. s.
Ing. Ondej Mamula, vedouc projektu
AMM, EZ Men, s. r. o.
Ing. Lubomr Stavinoha, VS pprava
arealizace projekt vchod, EZ, a. s.
Ing. Michal Kena, Schneider Electric CZ,
s. r. o.
Ing. Nadda Pavelkov, produktov
amarketingov manaerka, ABB, s. r. o.
zstupce spolenosti Danfoss, s. r. o.
zstupce spolenosti ZAT a. s.
zstupce spolenosti Rockwell
Automation s. r. o.
Zmny vyhrazeny.
1. ronk konference
AUTOMATIZACE A MODERNIZACE TEPLREN 2011
22. z 2011, Zbiroh
KODA POWER Doosan Company
dobv svt
KODA POWER se zabv dodvkami par-
nch turbn urench k vrob energie ji
od roku 1904. S vce ne 55 GW instalo-
vanho vkonu po celm svt je jednou
z nejsilnjch strnek spolenosti jej
historie a zkuenost. Pat k jihokorej-
sk skupin Doosan, kter je globlnm
hrem na trhu s energi. Viz KODA
POWER je stt se firmou s vedouc pozic
na poli mezinrodnho obchodu v oblasti
vroby technologickch zazen pro
energetiku. O tom, jak se j to da, jsme
hovoili s jejm generlnm editelem
Jim mondrkem.
Vlastnkem KODA POWER je Doosan
Power Systems nebo Doosan Heavy
Industries & Construction? A jak
siln je tato st v rmci cel skupiny
Doosan?
Stoprocentnm vlastnkem KODA PO-
WER je Doosan Power Systems Czech
Investment a.s. Tato spolenost je regis-
trovan vesk republice. Vorganizan
struktue frmy Doosan jsme soust
skupiny Doosan Power Systems, kter
je dodavatelem energetickch systm
na kl. Na mateskou spolenost je
Doosan Heavy Industries & Construction.
Je to globln psobci spolenost se
zasoupenm tm pocelm svt.
KODA POWER se zabv vrobou,
instalac a pozdjm servisem tech-
nologickho zazen elektrren. Z-
stane to tak i v nsledujcch letech?
Nae portfolio produkt aslueb se ne-
mn. Vce se soustedme na segment
prmyslovch turbn. KODA POWER
se rovn zamuje vrmci cel skupiny
Doosan na retrofty a modernizace par-
nch turbn.
Sousted se do KODA POWER v-
zkum a vvoj turbnovch technolo-
gi pro celou skupinu Doosan?
Ano. KODA POWER pracuje na vvoji
jak pro vlastn poteby, tak pro celou
skupinu. V rmci skupiny vyvjme ze-
jmna zkladn prvky technologie jako
modern lopatky, tsnn, loiska, materi-
lov een. Zabvme se tak vvojem
velkch turbn 6601 000 MW pro aplikaci
narychle rostoucm asijskm trhu. Vsou-
asn dob pracujeme na47 vzkumnch
avvojovch kolech. Minimln jedna
tetina prac je ale realizovna extern
svyuitm eskch izahraninch vzkum-
nch instituc.
Jak plnujete investice do vzkumu
a vvoje?
Aby firma v dnen siln konkurenci
uspla, mus se trvale vnovat zdokona-
Vizitka:
pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:
KODA POWER s.r.o.
Sdlo: esk republika, Plze
Zaloen spolenosti: 1993
Poet zamstnanc: 1 043 (k 31. 12. 2010)
Obor podnikn: produkty a sluby pro energetiku -
parn turbny, strojovny parnch turbn, komplexn
servis
Ron obrat spolenosti (2010): 8 696 211 tis. K
Management:
Generln editel: Ing. Ji mondrk
Obchodn editel: Braham Bhushan, MSc., MBA
editel seku Turbny (pat do nj i vroba):
Ing. Pavel Seethaler
lovn svch produkt. Vzkum a vvoj
je tedy pedpokladem rstu kad frmy
akonkurenceschopnosti jejch produkt.
Vletonm roce jsme vylenili navzkum
avvoj 207 milion korun. Investujeme je
pedevm dovybaven na Experimen-
tln laboratoe.
Ped deseti lety KODA POWER
zaala digitalizovat konstrukci
a navazujc oddlen. V jakm stavu
je digitalizace dnes a prohloubil se
ppadn tento proces?
Nai konstrukti pracuj tm vhradn
v Catii V5. Od dob zavdn Catie/PLM
(2002/2003) se mnoho konstruknch po-
stup zautomatizovalo dky pouvn
generickch model. Pi tvorb dispo-
zinch een, kter jsou soust projek-
tov dokumentace, se pouv 3D model
vytvoen vsystmu PDMS (Plant Design
Management System). Prce vkonstrukci
nebo vprojekci i souvisejcch tvarech
je ji pln digitalizovna. Samozejm pi-
tom sledujeme trval vvoj vtto oblasti.
KODA POWER dod do Turecka
turbosoustroj 2145 MW. EPC do-
davatelem jsou Vtkovice Power En-
gineering s BTG energetika. Hlavnm
dodavatelem strojovny parn turbny
KD Praha DIZ. Komern provoz
zdroje zane na konci roku 2013,
podporu pi nancovn poskytla
esk exportn banka (EB). Mohl
byste popsat hlavn principy tto
exportn spoluprce?
Pro uhelnou elektrrnu Yunus Emre
u msta Eskisehir v Turecku dodv
KODA POWER turbny 2145 MW pro-
stednictvm esk KD DIZ. Tato spo-
lenost je nam pmm zkaznkem.
Vstavba elektrrny je realizovna naz-
klad EPC kontraktu uzavenho mezi
konsorciem eskch spolenost VTKO-
VICE POWER ENGINEEERING a.s. a BTG
Energy a.s. atureckou spolenost Adula-
rya Enerji Elektrik Uretimi veMadencilik
A.S, Ankara (Adularya). EB podepsala
se spolenost Adularya smlouvu o ex-
portnm obratelskm vru, kterm je
dodvka elektrrny fnancovna.
Dal vznamn kon-
trakt zskala KODA
POWER v polovin
roku 2009 od spolenosti koda
Praha Invest na dodvku turbno-
vho ostrova s parn turbnou koda
pro paroplynov zdroj o celkovm
vkonu 841 MWe vlastnn inves-
torem EZ, a. s. Ze strany KODA
POWER se jedn o dodvku na kl.
Souvis s touto zakzkou njak
zmna vlastnka KODA POWER?
Projekt Poerady je pro ns velmi dle-
it jednak zhlediska objemu arozsahu,
ale ijako projekt pro prvn velkou paro-
plynovou elektrrnu v esk republice.
Zmna vlastnka stmto projektem nem
dnou souvislost. Kontrakt byl podepsn
vervnu 2009, smlouva oprodeji KODA
POWER vprosinci 2010.
Na zahraninch trzch se vm da.
Pro jordnskou 400MW paroplyno-
vou elektrrnu u msta Al-Qatrana
dodala KODA POWER st par-
nho cyklu s parn turbnou koda
o vkonu 135 MW. Jej uveden
do provozu je plnovno na druhou
|||a 8000M|K 0I, s.r.e. pasca| ca |c|a
1991 v ca|asl| eae|el|ce, c|e|c|e
p|a,s|a a aa|s|c| cavlv|c|, /ejeaa
v acaav|ac| a cala|c| lepe|a]c|,
c||aacv]c|, p|cl|||a|cv]c| a p|cl|pca|a|c|
|/c|ac|c|. v eae|el|ce se spec|a||/aje aa
|/c|ace la|a|a a acaave| p|cl|||a|cv]c|
||,la a l|a|ca ||a|a.
8e spc|ecacsl| 8K00A lcWe|, a.s. aspsa
spc|ap|acaje aa ces|e | /a||aa|ca| l||a
j| ca |c|a 199.
BAUOOML OZ, s.r.o., Svedska 43, 150 00 Praha 5, te|. 257310171,
lax 257314130, e-ma||: |nlobaucomex.cz, www.baucomex.cz
dobv svt
FS KLADNO
dodavatel ulechtilch ocel
Zabvme se dodvkami ulechtilch
ocel pro strojrensk odvtv,
pedevm pro automobilov
a energetick prmysl.
Ostatn dodvky jsou pro klasick
strojn rmy a kovrny. Pevn
st produkce naich odbratel
tvo ozuben kola, hdele, pruby,
vysokopevnostn rouby a matice
odoln vysokm teplotm,
zpustkov vkovky, rzn nhradn
dly, materil na zpustky, stin noe atd.
U tchto vrobk zaruujeme vysokou jakost,
cenovou dostupnost a plnn dodacch termn
a ji v pmch dodvkch nebo ze skladovch zsob.
Tuto innost realizujeme v souladu se zavedenm systmem
managementu kvality ISO 9001.
www.fskladno.cz
ISO 9001
Certified
W
e
lding Com
p
a
n
y

Spolecnost s dlouholetmi zkuenostmi v oboru
projekce, dodvky a mont systm pro zabezpecen chodu rotacnch stroj (zabezpecovac systmy, peotckov ochrann systmy SIL 3)
dodvky vibrodiagnostickch systmu s integrovanm know-how vrobc stroj
Spoluprce s vrobci na vvoji novch diagnostickch metod
Vvoj a vroba specielnch testovacch pstroj
Expertza a poradenstv v oboru vibrodiagnostika

cast na projektech KODA: Tuimice NZ 4 210 MW
Pocerady PPC 1 270 MW
Ledvice NZ 1 660 MW
Mochovce blok 3-4, 4 220 MW
Prunov 3 250 MWTuimice

Partner spolecnost: EMERSON epro: monitorovac a zabezpecovac systmy
Adash: diagnostick software
Wiloxon Research MEGGITT: prmyslov snmace vibrac
OROS: analyztory vibrac a hluku v relnm case
KODA POWER: expertn systm, detekce ohnut rotoru, steen radilnch vl,

Certifikace: ISO 9001:2009
ISO 14000:2005
PROFESS, spol. s r.o.
Kvtn 5, 326 00 Plze
Cesk republika
Tel.: +420 377 454 411
Fax: +420 377 240 472
email: mms@profess.cz
Nejvtch spch KODA POWER
doshla na domcm i evropskm
trhu. V esku se jedn o realizaci
sti nadkritickho bloku 660
MW v Ledvicch. Dle o dodvku
parn sti o vkonu 273 MW pro
budovan paroplynov blok 841
MW v Poeradech. Tet takovou
spnou zakzkou je modernizace
vysokotlakovch dl turbn koda
8220 MW pro Dukovany. Pat sem
jet dal projekty?
Jedn se dle napklad o projekt mo-
dernizace nzkotlakovch dl dvou tur-
bn 1 000 MW vJE Temeln. Vroce 2003
jsme modernizovali vysokotlakov dly.
Ob turbny byly vyrobeny vroce 1992,
emu samozejm odpovdaj pouit
konstrukn prvky. Modernizac turbn
se doshne krom prodlouen ivot-
nosti naven vkonu o 28 MW. Pro
nmeckho zkaznka Kraftanlagen Po-
wer Plants dodvme turbnov ostrov
sodbrovou turbnou 135 MW doelek-
trrny Kladno. Mimo to pro rekonstrukci
blok velektrrn Prunov dodvme
tikrt zazen strojovny sparn turbnou
250 MW. Jet se podlme nakompletn
rekonstrukci elektrrny Tuimice II do-
dvkou strojovny 4200 MW. Uveden
projekty jsou vrzn fzi realizace suve-
denm do provozu od letonho roku
porok 2015.
S mrnou nadszkou k dobytm
trhm v Evrop pat kupkladu ten
nsk. Jde o protitlakovou odb-
rovou parn turbnu KODA 46 MW
s psluenstvm pro rmu Kuopion
Energia Oy. Dalm evropskm ob-
chodnm ppadem je rekonstrukce
turbn KODA 4220 MW v jadern
elektrrn V2 v Jaslovskch Bohuni-
cch. Existuj dal?
Nedvno jsme ve Finsku zskali kon-
trakt namodernizaci turbosoustroj 175
MW cizho vrobce v teplrn Saalmi-
sari ve Finsku. Z dalch lze jmenovat
Pedstavujeme Vm pana Ing. Jaroslava Milsimera, kter pracuje
koda Power na pozici vedoucho technologie ji nkolik let.
Seco Tools CZ je vdsk rma zabvajc se vrobou
a prodejem nad pro obrbc stroje v oblasti soustruen,
frzovn a vrtn. Ji 17 let psob tak v R.
tm od potku jej psobnosti v esk
republice. Pro jste si pro spoluprci

Dvodem zahjen spoluprce byla
pozitivn reference od dodavatele
spolupracuje pi vvoji novch
technologi pro vrobu lopatek.
Co konkrtnho pin vzjemn
Pedevm je to rozvoj technologi
a zavdn novch aplikac. Zavdn
pokrokovch technologi nm sniuje
vrobn nklady a zvyuje spolehlivost
procesu vroby. Poteby naich zkaz-
nk jsou vy a vy, konkurence
nesp, proto je nutn se neustle
zlepovat.
Tools odliuje od ostatnch dodavatel
eznch nstroj?
Je to pedevm technick podpora,
servis a odborn kolen, kter nabz-
te. Velice oceuji i vae, jak to nejlpe
nazvat, ernobl jednn. Jsem rd,
e na rovinu eknete, e na to bu
mte, nebo nemte a neslibujete nic,
co nemete splnit.
4. Kdyby byla monost nco zlepit na
naich slubch, co by bylo pro vs to
nejdleitj, co bychom mli zlepit?
Jsou to ceny produkt, zde je stle co
zlepovat. Pro ns je vak prioritou
spora vrobnch nklad, t.j. vysok
produktivita ve spojen s vysokou
ivotnost nstroj a pedevm
vysok kvalita a spolehlivost vroby.
Zejmna pro rychl a transparentn
jednn a snahu nabdnout nco vce
ne ostatn.
www.secotools.com
polovinu roku 2011. Kontrakt pode-
psala KODA POWER s jihokorejskou
spolenost Lotte. Jak dolo ke spolu-
prci se spolenost Lotte a bude spo-
luprce s touto rmou pokraovat?
KODA POWER se zastnila tendru avy-
hrla. Chtli bychom stouto spolenost
uzavt smlouvu odlouhodobm servisu
instalovanho zazen. Rozhodnut je
samozejm na zkaznkovi. Zle tak
na tom, jak bude spokojen s dodanou
turbnou, respektive s na dodvkou.
Dlme pro to maximum.
Prodat vrobky za vce ne pl
miliardy korun, to je mimodn
obchodn poin. Podailo se vm to
v Pkistnu, kam jste dodali zazen
strojoven parnch turbn pro paro-
plynov elektrrny. Je njak ance
na dal spoluprci?
Vlastnci obou pkistnskch elektr-
ren pedpokldaj rozen onov blok.
Protoe zazen dodan KODA POWER
aDoosan company splnilo garantovan
parametry azkaznk je sjeho provozem
velmi spokojen, projevil zjem o dal
dodvky komponent paroplynovch
elektrren. Vzhledem k velkmu nedo-
statku elektrick energie vPkistnu se d
pedpokldat, e kvstavb dalch elek-
trren dojde. Je to otzka asu afnanc.
dobv svt
spalovnu komunlnho odpadu Hoechst
vNmecku sturbnou 86 MW nebo pa-
roplynov elektrrny Srednuralskaja
140 MW i Trekovo aKojuhovo 77 MW.
Dle modernizace turbn 4220 MW pro
JE Mochovce na Slovensku a dodvka
strojovny sturbnou 60 MW pro bratislav-
sk Slovnaft. VTurecku jsou realizovny
projekty Bolu Goynuk dodvka strojovny
s turbnou 135 MW, dodvka strojovny
3133,3 MW pro elektrrnu Cankiri Orta,
turbosoustroj 2145 MW pro elektrrnu
YUNUS EMRE aturbosoustroj 320 MW pro
paroplynovou elektrrnu Hattay. Vbosen-
sk elektrrn Kakanj provdme revitali-
zaci turbny KODA 110 MW.
Bude se KODA POWER podlet
na dostavb JE Temeln?
Ododvky pro rozen Temelna mme
samozejm velk zjem. Pro vechny
nabzejci EPC dodavatele mme pipra-
venou variantu. Jedna monost je plno-
otkov turbna o vkonu 1 200 MW.
Pro variantu sreaktorem Areva 1 600MW
nabzme turbny 2800 MW. Jejich kon-
strukce umouje aplikovat design mo-
dernizovan turbny ztemelnskch blok
1 a 2. Pouit dvou paralelnch turbn
msto jedin povauje mnoho odbor-
nk zavhodnj. Pedevm kvli sou-
asnm problmm sregulac elektrick
st jak pro reaktor 1 600 MW, tak i pro
reaktor 1 200 MW. KODA POWER m
velk zkuenosti sturbnami pro jadern
elektrrny ajejich modernizacemi. Dodali
Rok 2011 startujeme podporu inovanch projekt
Navtivte ns na 53. mezinrodnm strojrenskm
veletrhu v Brn
N stnek najdete na voln ploe F u pavilonu Z
esk exportn banka, a.s.
pro spch vaich npad
www.ceb.cz
Dnen ZAT vlastn spojuje dv vznamn frmy, kter p-
sob v oblasti automatizace technologickch proces. ZAT
bhem sv 48let historie dodal adu systm, kter d tech-
nologie v rznch prmyslovch odvtvch. Krom energetiky ZAT
dodv tak een automatizace pro dal obory jako je povrchov
tba a doprava surovin, doprava, plynrenstv a speciln aplikace.
Pro dodan een ZAT vyvj a vyrb vlastn systmy, ale integruje
tak systmy dalch vznamnch vrobc jako je Siemens, Schneider
Electric, Rockwell Automation.
V souasn dob ZAT a koda Power spn spolupracuj pi rekon-
strukcch elektrren EZ v esk republice. V jejm rmci probh pro-
jekt vmny kompletnho zen turbn vetn hydraulickho systmu
pro osm turbosoustroj dodanch plzeskou kodou.
ZAT
tradin partner kody Power
Spoluprce ZATu s plzeskou kodou Power m dlouholetou tradici.
V roce 2003 ZAT uskutenil akvizici energetickch aktivit Divize Con-
trols bval kody Energo, ze kter vznikla dnen koda Power.
Bhem spoluprce obou frem byly po celm svt spn realizo-
vny dodvky dicch systm pro technologii koda v oblasti kla-
sick a jadern energetiky. Vznamn reference v oblasti dicch sys-
tm byly uvedeny do provozu nejen v R, ale tak v zemch bval
Jugoslvie, panlku, Mexiku, Itlii, n a v dalch zemch.
www.zat.cz
T
H

2
1
4
-
1
0
1
3
0
2

E
5
0
0
0
1
-
G
2
1
0
-
F
1
6
4
-
X
-
4
A
0
0
Answers for energy.
Visit our
Web Feature:
www.siemens.com/
energy/
cleaner-products
How can we secure
sustainability in
tomorrows energy age?
Through turbines and generators for
cleaner fossil power generation.
Siemens offers the broadest spectrum of future-ready technologies for cleaner fossil power generation.
We provide gas and steam turbines as well as generators for higher efficiency and fewer emissions
for a secure energy supply. Rely on quality products for cleaner fossil power generation from Siemens
to meet the most important challenge of tomorrows energy age. www.siemens.com/energy
www.muttubes.cz
Power |Chemical |Automotive|Engineering|Shipyards|Oil&Gas|Projects
MUT Tubes, s . r. o. Hy ber nsk 1271/ 32, 110 0 0 Pr aha 1, Tel . : + 420 24 6 0 0 8 611, F ax : + 420 24 6 0 0 8 6 4 0, E- mai l : i nf o@mut t ubes. c z
Skladov
program:
I Bezev a svaovan
kotlov trubky
dle DIN / EN / ASTM
I Bezev a svaovan
nerezov trubky
dle DIN / ASTM
I Bezev a svaovan
pesn trubky
I Bezev a svaovan
konstrukn trubky
I Dut proly
vyroben za tepla i za studena
I Trubkov psluenstv
dle DIN / ASTM
I Ostatn sluby:
dlen, opracovn, pejmky, testy ...
member of Buhlmann Group
D
o
vo
lu
je
m
e
si V
s p
o
zva
t n
a
53. m
ezinrodn strojrensk veletrh
M
S
V
2
0
1
1
3
.
7. 10
. 2
011
B
rn
o

V
s
ta
vi
t

p
a
vilo
n
V
, s
t
n
e
k
. 017
D
o
vo
lu
je
m
e
si V
s p
o
zva
t n
a
i
rodn strojrensk veletrh
1
1
N
o
v
sk
la
d
tru
b
e
k P
2
6
5
G
H
v P
ra
ze
Skupi na Appl us RTD
Skupina Applus RTD Group je jednou z divizi Applus+, pedni spanlske spolecnosti psobici v oblasti zkouseni, kontroly,
certihkace a dalsich technologickych aktivit. Applus+ je jednou z nejvtsich spolecnosti na svt psobicich v prmyslovem
sektoru. Applus+ je v portfoliu organizace Carlyle Group se jmnim 97,7 milliard dolar. Celkovy pijem vsech spolecnosti
v organizaci Carlyle cinil v roce 2009 vice nez 8+ milliard dolar, organizace zamstnava 398 000 pracovnik po celem
svt. Organizace Carlyle Group, ktera ziskala spolecnost Applus RTD, pokracuje v investovani kapitalu podporujiciho rozvoj
a expanzi Applus RTD. Nedavno nov ziskane NDT spolecnosti v USA, Kanad, Brazilii a Britanii jen tento fakt dokazuji. Cilem
Applus RTD je dalsi upevnni sve pozice jakozto lidra v oblasti nedestruktivniho zkouseni (NDT) a inspekci. Aktualn ma
skupina Applus RTD Group celosvtov 6 S00 zamstnanc, je zastoupena na pti kontinentech a zajisuje sluzby v oblasti
NDT ve 33 zemich, mezi ktere pati USA, Kanada, Nmecko, Francie, Ceska republika, velka Britanie, Japonsko, Singapur,
Brazilie, Nexiko, Jihoafricka republika, Nigerie a dalsi.
Zkuenost i
Spolecnost Applus RTD, s hlavni kancelai v Rotterdamu, ma vice nez 70 let zkusenosti v oblasti nedestruktivniho zkouseni
(NDT) a inspekci. Do soucasneho portfolia sluzeb pati cinnosti v ropnem prmyslu, petrochemickem a chemickem prmyslu,
leteckem prmyslu, tzkem strojirenstvi atd. Spolecnost Applus RTD rovnz poskytuje NDT sluzby v konvencnich i jadernych
elektrarnach. v prmyslovem sektoru je spolecnost Applus RTD prkopnikem v ad NDT technologii od konvencni a digitalni
radiograhe az po adu ultrazvukovych system cilenych na kontrolu obtizn prozvucitelnych material, jakymi jsou austeniticke
oceli ci potrubi s ochrannou vrstvou. Applus RTD je drzitelem nkolika patent v tomto prmyslovem sektoru vcetn
celosvtoveho prvenstvi v pouziti radiograhcke pocitacove tomograhe.
St r at egi ck vi ze
Diky hodnoceni stavu integrity a vhodnemu pouziti RB! (Risk Based !nspections) hleda spolecnost Applus RTD cesty ke zvysovani
provozuschopnosti zaizeni, snizovani provoznich naklad a naklad na udrzbu, zvysovani bezpecnosti, prodluzovani zivotnosti
a pomaha zakaznikm splovat podminky stanovene zakonem. Diky vyzkumnemu a vyvojovemu centru nabizi spolecnost
Applus RTD inovativni technicka eseni rznych urovni, zamena pesn na pozadavky zakaznika. Jednou z poslednich novinek
je technologie !WEX, ktera umozuje kvantitativni 3D ultrazvukove zobrazeni vad. Technologie !WEX bude poprve pedstavena
u zakaznik v Ceske republice v zai 2011.
Znal ost i
Spolecnost Applus RTD ma ti aplikacni centra (Houston, Rotterdam a Singapur), ktera nejsou zamena pouze na pomoc
zakaznikm pi hledani eseni problem s udrzbou a inspekci jejich zaizeni, ale zabezpecuji i penos vdomosti a znalosti mezi
jednotlivymi zemmi. Aplikacni centra rovnz zabezpecuji odborne vzdlavani NDT personalu a tvorbu zkusebnich postup pro
jednotlive inspekcni ulohy.
Gr oup
Kont akt :
ROTTERDAM:
Delftweg 1++
30+6NC Rotterdam
Telefon: +31 10 716 60 00
E-mail: rtd@applusrtd.com
HOUSTON:
11801 S. Sam Houston Parkway W.
Suite 200, Houston, TX 77031-2360
Telefon: +1 832 29S S000
E-mail: !nfo.Houston@applusrtd.com
SI NGAPUR:
No. 23 Tuas view Close
Tradelink Park, Singapore 637+81
Telefon: +6S 6898 +0+6
E-mail: !nfo.Singapore@applusrtd.com
www.Appl usRTD.com
Maki ng the invisible vi si bl e
Kont akt :
RTD Qual i t y Ser vi ces s.r .o.
U Stadionu 89
S30 02 Pardubice
Telefon: ++20 +66 S30 8S8(9)
Fax: ++20 +66 S30 861
E-mail: rtd.cz@applusrtd.com
Pavel Sadilek
Nanaging Director
Nobil: ++20 602 223 +93
E-mail: pavel.sadilek@applusrtd.com
RTD Sl ovaki a s.r .o.
vlcie hrdlo 76
821 0+ Bratislava
Telefon: ++21 90+ 2++ 2S3
www.Appl usRTD.com
Maki ng the invisible vi si bl e
RTD Qual i t y Ser vi ces s.r .o.
spolecnost zaujimajici vedouci pozici v oblasti nedestruktivnich kontrol a inspekci
RTD Qual i t y Ser vi ces s.r .o. je nezavisla organizace specializujici se na nedestruktivni zkouseni materialu. Byla zalozena
v roce 1992 a je stoprocentni dceinnou spolecnosti nizozemskeho Rntgen Technische Dienst bv, ktery ma hlavni kancela
v Rotterdamu. Tato spolecnost byla zalozena jiz v roce 1937 a ma celosvtove zastoupeni. Od roku 2006 je vlastnikem RTD
spanlska spolecnost Applus. v Ceske republice ma spolecnost Applus RTD hlavni kancela v Pardubicich. v roce 1999 byla
zalozena spolecnost RTD Slovakia.
RTD Quality Services s.r.o. ma zavedeny integrovany system managementu jakosti podle EN I SO 9001: 2000
a environmentalniho managementu podle EN I SO 14001: 2004, ktery je certihkovan spolecnosti Lloyd's Register.
RTD Quality Services s.r.o. je rovnz drzitelem osvdceni o akreditaci zkusebni laboratoe podle EN I SO/ I EC 17025: 2005
vydaneho Ceskym institutem pro akreditaci.
Pracovnici spolecnosti jsou kvalihkovani v NDT metodach podle EN +73, SNT-TC-1A a PED v kvalihkacnich stupnich 2 a 3
a ve specialnich metodach NDT maji certihkaci Lloyds Register Level !! TOFD a Phased Array.
St andar t n NDT met ody:
- zkouseni prozaovanim (rentgenove aparatury,
URZ Se7S, !r192, Co60)
- ultrazvukove zkouseni
- zkouseni metodou magnetickou praskovou
- zkouseni kapilarnimi metodami
- zkouseni netsnosti
- zkouseni vizualni
- zkouseni endoskopem
- meni tvrdosti
,QVSHNQtLQQRVWL
- preventivni prohlidky pi udrzb zaizeni
- inspekce v dob odstavky
RBI - inspekce zalozena na posouzeni miry rizika
AI M - Asset !ntegrity Nanagement
Speci l n met ody:
- TOFD (Time of Flight Diffraction - ultrazvukova metoda, urceni skutecne velikosti vad)
- Mapscan (ultrazvukova metoda - mapovani koroznich ubytk materialu)
- I ncot est (metoda pulsnich viivych proud - meni tloustk pes izolaci)
- Phased Ar r ay (ultrazvukove zkouseni promnlivym uhlem svazku)
- Sl of ec (metoda viivych proud - zjisovani koroznich ubytk - dna uskladovacich
nadrzi, nadoby, potrubi)
- Fl oor scanner (metoda magnetickych rozptylovych tok - zjisovani koroznich
ubytk - dna uskladovacich nadrzi)
- Gui ded Waves (ultrazvukova metoda - zjisovani koroznich ubytk nepistupnych
mist potrubnich system)
- Beet l e (mechanizovane ultrazvukove meni tloustk stn uskladovacich nadrzi)
- Lor us (ultrazvukove zjisovani koroze nepistupnych mist - dna uskladovacich
nadrzi)
- PI T (Pipeline !nspection Tool - vnitni ultrazvukova kontrola potrubnich system)
- Pi pecat (ultrazvukovy system zajisujici kontrolu potrubi z vnitni strany)
- Cr awl er Radi ogr aphy (kontrola potrubi RTG nebo URZ centralni expozici
z vnitni strany)
- Rot oscan (mechanizovane zkouseni svar potrubi ultrazvukem)
- RTR (radiograhe v realnem case), sledovani koroze pod izolaci, lokalizace svar
a komponent v potrubnich systemech
- 'LJLWiOQtUDGLRJUDH
- Li near Accel er at or 9 MeV
3UR]DRYiQtOLQHiUQtPXU\FKORYDHP
Typ: Linatron N9
Nominalni energie: 9.0 Nev
Nax. davkovy pikon: 30.0 Gyfmin.
Tlouska stny: 80 400 mm ocel i
Umistni: Plze, P!LSEN STEEL s.r.o.
Jak na spory ve vrobnm procesu?
Konstrukce turbn SKODA vyuzv ti typy
zvs:
- ,T' zvs
- vidlicov zvs
- stromekov zvs
V mstech s nejvtsm zatzenm rotor - na
poslednch stupnch - se pro svoji nejvts
nosnost pouzv zvs stromekov. Tento
zvs mze bt navrzen podle proveden
bu pm-sikm a nebo rdiusov. Do ob-
vodu obznho kola rotoru se frzuj stro-
mekov drzky, do kterch se pi lopatko-
vn rotoru vkldaj stromekov nozky
obznch lopatek. Tvar, rozmry a tolerance
stromekov drzky a nozky jsou dny nor-
mou stromekovho zvsu. V souasn
dob SKODA POWER vyuzv 10 velikost
stromekovch zvs.
Souasn technologick postup obrbn
Frzovn stromekovch drzek v obznm
kole rotoru se v souasn dob provd mo-
nolitnmi specilnmi tvarovmi frzami
z materilu HSS CoPM. Pro vyfrzovn ka-
zd drzky se pouzv 5 typ frz: 3 hrubo-
vac a 2 dokonovac frzy. Tato strojn ope-
race je provdna na pracovisti NC
vodorovn vyvrtvaky W200HBNC, kter
je dicm systmem propojena s natedlem
IOV 125 S. Opracovvan rotor je ulozen v
natedle a oten vzdy o pslusn hel
(dan potem drzek v kole) a frzovn se
provd vetenem vodorovn vyvrtvaky
pomoc dicho systmu.
kol pro optimalizaci vrobnho procesu
Protoze vznamn dodavatel obrbcch n-
stroj - spolenost Walter AG je vrobcem
nosi vymnitelnch bitovch destiek
(VBD) pro hrubovn tchto drzek pro adu
svtovch frem, oslovila SKODA POWER
na zklad tchto referenc spolenost Wal-
ter AG s kolem optimalizovat vrobn pro-
ces frzovn drzek rotorovch (strome-
kovch) zvs.
Do souasn doby se cel obrbc proces
probhal pouze pi pouzit frz z HSS CoPM.
Optimalizace, kter znamen jak spory
v ase obrbn, tak i spory v investicch
do obrbcch nstroj, spov v nahrazen
hrubovacch frz z HSS CoPM hrubovacmi
frzami s VBD.
Pi opracovn drzek tvarovmi frzami
s VBD lze zvsit eznou rychlost a posuvy,
a tm vrazn zkrtit strojn as.
V pvodnm technologickm postupu obr-
bn bylo uvazovno s postupnm nasaze-
nm t typ hrubovacch frz z HSS CoPM:
speciln tvarov frza pro hrubovn kuzele
drzky speciln tvarov frza pro hrubovn
kulov plochy ve dn drzky.
Speciln tvarov frza pro hrubovn stro-
mekovch zvs drzky
Po rozboru stvajcho systmu obrbn
byly stanoveny dl cle a soust novho
esen byla nhrada nstroj z materilu
HSS CoPM nstroji - nosii VBD.

Nejvznamnjsm pnosem optimalizace
bude zvsen ezn rychlosti pi obrbn
z pvodnch 20-30 m/min(nstroje z HSS
CoPM) na hodnoty 120-130 m/min pi pou-
zit nstroj s VBD.
V souasn dob probh ve frm WALTER
AG rozbor ostatnch typ stromekovch
zvs designu SKODA POWER a bude n-
sledovat nvrh novch nstroj - nosi
VBD i na ostatn typy stromekovch dr-
zek.
optimalizac vroby
KODA POWER s.r.o., Doosan company je vznamnm evropskm vrobcem a dodavatelem
technologickch zazen a zkaznickch slueb v oblasti energetiky s vce ne stoletou tradic
vroby parnch turbn designu KODA.
Jednou z hlavnch st parn turbny je rotor olopatkovan obnmi lopatkami. Spojen ob-
nch lopatek s rotorem je realizovno pomoc tzv. zvsu.
Walter CZ s.r.o.
Blanensk 1769
664 34 Kuim

www.walter-tools.com
www.youtube.com/waltertools
www.facebook.com/waltertools
Norma strom.drzky Tp0968R-T
Frza na hrubovn kuzele Frza na hrubovn spodku drzky
Frza na hrubovn zvs
Konstrukce turbn KODA vyuv ti typy
zvs:
- T zvs
- vidlicov zvs
- stromekov zvs
V mstech s nejvtm zatenm rotor - na
poslednch stupnch - se pro svoji nejvt
nosnost pouv zvs stromekov. Tento
zvs me bt navren podle proveden
bu pm-ikm a nebo rdiusov. Do ob-
vodu obnho kola rotoru se frzuj stro-
mekov drky, do kterch se pi lopatko-
vn rotoru vkldaj stromekov noky
obnch lopatek. Tvar, rozmry a tolerance
stromekov drky a noky jsou dny nor-
mou stromekovho zvsu. V souasn
dob KODA POWER vyuv 10 velikost
stromekovch zvs.
Souasn technologick postup obrbn
Frzovn stromekovch drek v obnm
kole rotoru se v souasn dob provd mo-
nolitnmi specilnmi tvarovmi frzami
z materilu HSS CoPM. Pro vyfrzovn ka-
d drky se pouv 5 typ frz: 3 hrubo-
vac a 2 dokonovac frzy. Tato strojn ope-
race je provdna na pracoviti NC
vodorovn vyvrtvaky W200HBNC, kter
je dicm systmem propojena s natedlem
IOV 125 S. Opracovvan rotor je uloen v
natedle a oten vdy o pslun hel
(dan potem drek v kole) a frzovn se
y k a v t r v y v n v o r o d o v m e n e t e v d v o r p
pomoc dicho systmu.
kol pro optimalizaci vrobnho procesu
Protoe vznamn dodavatel obrbcch n-
stroj - spolenost Walter AG je vrobcem
nosi vymnitelnch bitovch destiek
(VBD) pro hrubovn tchto drek pro adu
na zklad tchto referenc spolenost Wal-
ter AG s kolem optimalizovat vrobn pro-
ces frzovn drek rotorovch (strome-
kovch) zvs.
Do souasn doby se cel obrbc proces
probhal pouze pi pouit frz z HSS CoPM.
Optimalizace, kter znamen jak spory
v ase obrbn, tak i spory v investicch
do obrbcch nstroj, spov v nahrazen
hrubovacch frz z HSS CoPM hrubovacmi
frzami s VBD.
Pi opracovn drek tvarovmi frzami
s , y v u s o p a t s o l h c y r u o n z e t i v z e z l D B V
a tm vrazn zkrtit strojn as.
V pvodnm technologickm postupu obr-
bn bylo uvaovno s postupnm nasaze-
nm t typ hrubovacch frz z HSS CoPM:
speciln tvarov frza pro hrubovn kuele
drky speciln tvarov frza pro hrubovn
kulov plochy ve dn drky.
Speciln tvarov frza pro hrubovn stro-
mekovch zvs drky
Po rozboru stvajcho systmu obrbn
byly stanoveny dl cle a soust novho
een byla nhrada nstroj z materilu
HSS CoPM nstroji nosii VBD.

Nejvznamnjm pnosem optimalizace
bude zven ezn rychlosti pi obrbn
z pvodnch 2030 m/min (nstroje z HSS
CoPM) na hodnoty 120130 m/min pi pou-
it nstroj s VBD.

AG rozbor ostatnch typ stromekovch
zvs designu KODA POWER a bude n-
sledovat nvrh novch nstroj nosi
VBD i na ostatn typy stromekovch dr-
ek.
optimalizac vroby
KODA POWER s.r.o., Doosan company je vznamnm evropskm vrobcem a dodavatelem
technologickch zazen a zkaznickch slueb v oblasti energetiky s vce ne stoletou tradic
vroby parnch turbn designu KODA.
Jednou z hlavnch st parn turbny je rotor olopatkovan obnmi lopatkami. Spojen ob-
nch lopatek s

rotorem je realizovno pomoc tzv. zvsu.
Norma strom. drky Tp0968R-T
Frza na hrubovn kuele Frza na hrubovn spodku drky
Frza na hrubovn zvs
svtovch firem, oslovila KODA POWER
V souasn dob probh ve firm WALTER
POWER ENGINEERING
www.eneza.cz
- design
- manufacturing
- assembly
- maintenance
- refurbishment
- service
Charakteristika innosti spolenosti STELMAR s.r.o.
Provd komplexn monte novch technologickch celk, opravy stvajcch technologickch
zazen prmyslu, zejmna energetiky. Komplexnost dodvek provdme dle poadavku
investora (odbratele) od projektu, pes vrobu, instalaci, uveden do provozu a sezen.
Provd monte, opravy, revize, rekonstrukce, zkouky, vyhrazench tlakovch a plynovch
zazen. Revize a zkouky vyhrazench elektrickch zazen. Ke sv podnikatelsk innosti
spolenost zskala 30 ivnostenskch list, 7 oprvnn, 6 osvden a
9001:2009 a SN EN ISO 14001:2005. Spolenost nabz ucelen sluby, lenn na stedisko
strojn, elektro, men a regulace a stavebn doplnn o technickou ppravu zakzek, kontrolu
kvality a obchodn technick a ekonomick sluby tomu dv vechny pedpoklady. Vtinu
poskytovanch slueb realizujeme vlastnmi odborn erudovanmi zamstnanci.
STELMAR s.r.o.
STELMAR s.r.o. Elektrrna, centrln dlny 1202, PS 735 71
Telefon: +420 596 585 943, Fax: +420 596 550 363, www.stelmar.cz
Stelmar
jsme 28 jednotek ovkonu 220 MW adv
jednotky 1 000 MW prv pro JE Temelm.
Mte aktivnch kolem ticeti pro-
jekt. Kter jsou ty dal?
Krom ji ve uvedench projekt mohu
jet zmnit napklad dodvku turbo-
soustroj 2140 MW pro paroplynovou
elektrrnu Dorad v Izraeli, pro paroply-
novou elektrrnu Boca de Jaruco naKub
turbosoustroj 150 MW, pro indickou elek-
trrnu Essar turbnov ostrov sturbnou
30 MW. Nov jsou kontrakty nadodvku
turbosoustroj 3140 MW pro elektrrny
izraelsk elektrrensk spolenosti IEC.
Tyto nov projekty vIzraeli jsou zajmav
tak tm, e pmm zkaznkem KODA
POWER je nae matesk spolenost
DHI&C, kter je EPC dodavatelem vech
tchto t projekt.
Jak perspektivn je rusk trh? Jin
Amerika? Na kter kontinenty
a do kterch zem m KODA POWER
v plnu proniknout?
Naruskm trhu je velk potencil hlavn
zdvodu strnut souasn fotily elektr-
ren. Vsouasn dob nabzme doRuska
nkolik turbn pro paroplynov iklasick
elektrrny. Stedn a zpadn Evropa je
nae tradin teritorium. Pstup na trh
Velk Britnie jsme zskali pes nai se-
sterskou spolenost Doosan Babcock,
kter tam psob. Nabzme tam nkolik
turbn pro elektrrny spalujc biomasu.
Tm, e jsme se stali soust skupiny
Doosan Power System, se nm otevely
trhy v Severn a Jin Americe. Zejmna
nachilskm trhu jsme aktivn. Ped uve-
denm dokomernho provozu jsou tur-
bny 2165 MW v elektrrn Mejillnes
anabzme doChile dal projekty. Velmi
vznamn trhy jsou v Asii a na blzkm
vchod, kam se dostvme ve spolu-
prci sna mateskou spolenost Doosan
Heavy Industries & Construction.
KODA POWER uvedla do povozu
systm na vyhodnocen spoluprce
s dodavateli. een, kter nahrad
dosavadn asov nronou agendu,
propojilo stvajc remn ERP sys-
tm s internetovou aplikac urenou
zhruba 100 zamstnancm z seku
nkupu, jakosti a obchodu. Mete
tento systm krtce popsat?
Aplikace hodnocen dodavatel je inter-
netov aplikace pracujc natechnologii
Oracle databze a Application Express
(APEX). Aplikace obsahuje databzi vech
dodavatel. Dodavatel jsou hodnoceni
kadoron z hlediska kvality, inovace,
komunikace, obchodnch podmnek,
servisu a logistiky. Je mon spustit mi-
modn hodnocen i v prbhu roku.
Nazklad hodnocen je mon stanovit
rozvojov plny dodavatel asledovat je
pomoc tto aplikace. Saplikac pracuje
skuten vce ne 100 pracovnk pede-
vm zsek Nkup aJakost.
Zavedla rma dal automatizace
v oblasti administrativy?
Pro zen intern dokumentace je zaveden
systm EasyArchiv. Na ukldn a zen
technick dokumentace pouvme sys-
tm Oracle Agile. Vpodnikovm informa-
nm systmu BaaN 5 jsou zpracovvny
elektronick faktury aobjednvky.
Kolik m KODA POWER zamst-
nanc a jak je jejich kvalikace?
Aktuln m KODA POWER 1 117 zamst-
nanc. Ztoho vyuench ase zkladnm
vzdln je 395 pracovnk. Zamstnanc
se stedokolskm vzdlnm s maturi-
tou je 321 osob, zbytek pracovnk m
vzdln vy odborn, bakalsk nebo
vysokokolsk adoktorandsk.
Jak byly hospodsk vsledky
KODA POWER v uplynulm roce?
Vloskm roce inily pjmy spolenosti
pes osm miliard korun, backlog cca
22 miliard korun K a cash fow tm
6,5 miliardy korun.
KODA JS a.s.
Rozvjej jadernou energetiku
Spolenost KODA JS a.s. se ji vce
ne padest let zabv inenringem
a dodvkami pro jadernou energetiku.
Ve firm v souasnosti pracuje tm
1 000 pracovnk. Dv tetiny z tohoto
potu pedstavuj odborn technick
a administrativn profese (projektanti,
konstrukti, vpoti, pracovnci
laborato a zkueben, prodejci, ekono-
mov), tetinu tvo dlnick profese.
V roce 2004 do spolenosti vstoupil nov
vlastnk rusk strojrensk skupina
OMZ, kter je zrukou perspektivnho
rozvoje nosnho oboru jadern energe-
tiky ve firm.
Vrobky a sluby
Po celou dobu sv historie, ponajc
projektem prvnho eskoslovenskho
jadernho reaktoru A-1 v Jaslovskch
Bohunicch, KODA JS rozvj vedle
vrobnch kapacit tak svj inenr-
sk potencil. Kombinace investinho
inenringu a vroby zazen, spolu se
servisem poskytovanm bhem provozu,
se vportfoliu innost spolenosti ukzala
jako prospn spojen, kter vytv kon-
kurenn vhodu a pomh pekonvat
vkyvy trhu. Vlastn vzkum a vvoj je
zrukou neustlho zlepovn produkce
KODA JS.
Hlavnmi obory spolenosti jsou: ine-
nring pro jadern elektrrny, vroba
zazen pro jadern elektrrny typu VVER
a RBMK, zazen pro jadern elektrrny
typu PWR aBWR, zazen pro skladovn
vyhoelho jadernho paliva, aservis pro
jadern elektrrny.
spn rok 2010
Rok 2010 byl pro spolenost KODA JS
spnm. Doshla auditovanch tr-
eb dle metodiky IFRS ve vi 4,6 mld.
K (o 17 % vce ne v roce 2009) a zisku
ped zdannm (PBT) vevi 365 mil. K
(o 52 % vce ne v roce 2009). Celkem
73 % treb pedstavuje export. Dosaen
hospodsk vsledky znamenaj splnn
plnu roku 2010, stanovenho akcion-
em, a pzniv ovlivuj stabilitu frmy
vevech oblastech.
Zmiovanch vsledk bylo dosaeno
ze t zkladnch podnikatelskch aktivit
spolenosti: inenringu jadernch elek-
trren 54 % treb (dodvky systm
nakl), servisnch innost 13 % treb
(sluby pro provozovan jadern elek-
trrny) avroby jadernho zazen 33 %
treb (pro jadern elektrrny askladovn
vyhoelho paliva).
Vizitka:
koda JS a.s.
Sdlo: Orlk 266, Plze, okres Plze-msto,
esk republika
Zaloen spolenosti: 1999 (transformace spole-
nosti na a.s.), spolenost KODA zaloena 1859
Poet zamstnanc: 1 000
Obor podnikn: inenring a dodvky pro jadernou
energetiku, projektov innost ve vstavb
Ron obrat spolenosti: neuvd
Management:
Pedseda pedstavenstva a generln editel:
Ing. Miroslav Fiala
Svtov zkaznci
Spolenost KODA JS podnik vhradn
najadernm trhu, jej zkaznky tvo pe-
devm velk elektrrensk spolenosti
vtuzemsku izahrani (stedn avchodn
Evropa, Skandinvie, Francie, Nmecko,
USA a Dln vchod) a tak vznamn
svtov dodavatelsk frmy, psobc vob-
lasti jadern energetiky. Vprbhu roku
frma zskala apodepsala nov kontrakty
za vce ne 1,5 mld. K, a to pedevm
do vroby jadernho zazen a servisu
jadernch elektrren. Pipomeme, e
dosud KODA JS vyrobila a dodala 21
kompletnch jadernch reaktor typu
VVER 440 ati reaktory typu VVER 1000.
Vznamn zakzky
Nejvznamnj zakzkou je projekt Ob-
nova systmu kontroly a zen jadern
elektrrny Dukovany (SK), jeho clem
je prodlouit plnovanou ivotnost elek-
trrny doroku 2025 audret inadle jej
bezpen, spolehliv aekonomick pro-
voz. Akce vhodnot nkolika miliard K
je zrove nejvtm eskm jadernm
projektem v tomto desetilet. KODA JS
vroli generlnho dodavatele pi plnova-
nch odstvkch postupn doroku 2015
nahrad zastaral systm zen novm
digitlnm.
Nejvtm investi-
nm projektem spolenosti KODA JS je
dostavba jadern sti 3. a4. bloku sloven-
sk jadern elektrrny Mochovce. KODA
JS je jednm z pti hlavnch dodavatel
pro tento projekt. Pro realizaci projektu
spolenost zadala opodpoen fnan-
covn se sttn podporou. Pedmtem
dodvky jsou mimo jin systmy primr-
nho okruhu, palivovho hospodstv,
vnitn spojovac potrub avloen chla-
dic systmy.
KODA JS se vroce 2009 stala ldrem me-
zinrodnho konsorcia, kter se astn
soute narealizaci dostavby 3. a4. bloku
jadern elektrrny Temeln. Pro dostavbu
temelnskch blok konsorcium nabz
vstavbu jadernch reaktor dle evrop-
skho projektu MIR.1200, kter je zaloen
na lehkovodnch reaktorech typu VVER.
Pedmtem veejn zakzky je projektov
een (design), zpracovn dokumen-
tace, inenring, vroba zazen, dodvka,
mont nastaveniti, zkouky auveden
doprovozu dvou kompletnch blok ja-
dern elektrrny Temeln tzv. formou EPC
dodvky nakl vetn paliva.
ir aktivity
Vznamnm programem je vroba po-
hon dicch ty pro regulaci vkonu
reaktoru typu VVER. Toto zazen spolu
s modernm dicm systmem dodv
KODA JS hlavn navelk ukrajinsk trh,
analogick zazen ale potebuj iesk,
slovensk amaarsk jadern elektrrny.
Stejn dleit je vroba komponent pro
tlakovodn a varn reaktory typu PWR
aBWR.
Podstatn podl natrbch spolenosti m
vroba kontejner pro transport asklado-
vn vyhoelho jadernho paliva. KODA
JS vespoluprci snmeckm partnerem
tyto kontejnery dodv spolenosti EZ,
a.s., a rovn na trh v zpadn Evrop,
Bulharsku aLitv. Vyrobeno bylo ji vce
ne 300 kontejner.
Potiteln je nrst novch zakzek vob-
lasti servisu pro jadern elektrrny, jejich
zazen je poteba pravideln kontrolovat
avzvislosti nadlce provozu modernizo-
vat. KODA JS uzavela sprovozovatelem
eskch jadernch elektrren EZ, a.s.,
dlouhodobou smlouvu naservis reakto-
rovny vech blok jadernch elektrren
Dukovany aTemeln. Pozornost je tak
obrcena na provozovan bloky VVER
vevchodn Evrop.
Dal vvoj
Zskn zajmavch adleitch projekt
je velkm spchem KODA JS. Podtrhuje
to jej vedouc roli mezi eskmi doda-
vateli velkch investinch celk. Navc
zaruuje rozvoj a expanzi spolenosti
voboru jadern energetiky nadal lta.
Umon tak vychovat novou generaci
odbornk, kte nsledn uplatn sv
schopnosti a znalosti pi plnovan v-
stavb novch blok v esk republice,
naSlovensku avdalch zemch.
Nhle se vak jakoby budoucnost jdra
vEvrop zdla bt nejist, ato zejmna
dky prohlen SRN, kter pot skon-
cem jadern energetiky na svm zem
do roku 2022 Opakem nmeckho
rozhodnut je jednn skupiny zem, je
maj nadle konkrtn plny nadostavbu
novch blok jadernch elektrren. VEv-
rop jde oFinsko, Francii (podle przkumu
je zde vak 62 procent obyvatel proti dal-
mu rozvoji jadern energetiky), Britnii
a eskou republiku. Na stavbu jadern
elektrrny se pipravuje i Polsko. Bude
21. stolet jadern energetice pzniv
naklonn?
BEZEV TRUBKY Z ULECHTILCH
NEPEZA\1lClCH CCELl. w
w
w
.
s
b
p
r
u
h
u
.
c
z
S C H C E L L E R
B L E C K M A N N
EDELSTAHLRCHP
info@esab.cz www.esab.cz
E8AB = komplexni eseni
svaovani v ]adern energetice
Jadern elektrrna Temeln
Spolehliv zdroj energie
Jadern elektrrna Temeln je elektrrna
s nejvtm instalovanm vkonem
v esku. Vznamnm podlem pispla
ke snen ekologick zte plynouc
z uhelnch elektrren a v budoucnu
jej loha s nejvt pravdpodobnost
nabude jet vtho vznamu. O souas-
nm stavu na druh jadern elektrrny
a o plnech do budoucna hovo jej
editel Ing. Milo tpanovsk.
Svt m vsouasnosti voblasti energetiky
dva hlavn globln problmy pstup
kenergetickm zdrojm anegativn vliv
emis na zmny klimatu na Zemi. Oba
e jadern energetika; ta neprodukuje
dn tzv. sklenkov plyny (CO
) a tm
pispv vznamnm zpsobem kesnen
globlnch emis tchto plyn doovzdu.
Jadern zdroje souasn pat vude
vesvt mezi nejlevnj anejstabilnj
energetick zdroje. Bez ohledu na ne-
dvn udlosti vJaponsku je skutenost
takov, e svt se vsouasn dob (aani
vblzk budoucnosti) bez jadern energie
neobejde.
Nejvt
a nejmodernj
V esk republice jsou v provozu dv
jadern elektrrny, JE Dukovany aJE Te-
meln. Prvn blok Temelna poprv vyro-
bil elektinu 21. prosince 2000 a druh
pak o dva roky pozdji, 29. prosince
2002. Od roku 2003 je tedy temelnsk
elektrrna s instalovanm elektrickm
vkonem 2 000 MW nejvtm energetic-
km zdrojem esk republiky. Jadern
elektrrna Temeln le piblin 24 km
odeskch Budjovic a5 km odTna nad
Vltavou. Technologie elektrrny odpovd
modernm svtovm parametrm, asice
odkonstrukce ochrann oblky a poop-
timalizaci vyuit paliva.
Elektrrna m instalovan dva bloky zp-
vodn plnovanch ty, kad selektric-
km vkonem 1 000 MW. Pvodn projekt
je zaloen natehdy sovtskm projektu
tlakovodnho reaktoru, dic systm je
americk. Tato kombinace zpadnch
avchodnch technologi byla dvodem
obav obezpenost, byla vak u vyzkou-
ena najadern elektrrn Loviisa veFin-
sku. Mise MAAE vroce 1996 konstatovala,
e kombinace zpadn avchodn tech-
niky byla vprojektu peliv zvena apo-
dle nzoru mise v nkterch ppadech
dokonce vedla ke zven bezpenosti.
Vtina vybaven elektrrny pak byla mi-
mochodem vyrobena adodna eskmi
frmami. (KODA PRAHA generln do-
davatel elektrrny, KODA Jadern stro-
jrenstv Plze, Vtkovice, Sigma Lutn).
Pestoe je reaktor jadernch elektrren
zabezpeen na nejvy mon rovni,
ob nae elektrrny maj navc v arelu
i svm okol instalovn systm radian
kontroly, kter trvale monitoruje radian
situaci vokol. Samozejmost jsou rovn
systmy upozornn veejnosti vblzkm
ivzdlenjm okol aplny vypracovan
pro ppad neoekvan udlosti.
Stabilizace provozu
Investice maj v jadern elektrrn pr-
bn charakter, trvale se pracuje napo-
stupnm zlepovn nejen provozn
spolehlivosti, ale i bezpenosti. editel
tpanovsk uvd, e v letonm roce
doshne stka na tento el vce ne
1miliardy korun.
Dle vysvtluje, e k vznamnm miln-
km dolo v poslednch letech ve dvou
oblastech. Prvn znich je stabilizace pro-
vozu poukonen stavby auveden elek-
trrny do provozu nsledovalo obdob
tzv. dtskch nemoc, kdy bylo poteba
eit rzn technick nedostatky (ply-
nouc ztoho, e elektrrna byla osazena
tzv. prototypovm zazenm) zejmna
nasekundrnm okruhu voblasti turbny
agenertoru.
Toto obdob jsme ji pekonali, k e-
ditel. Spolehlivost provozu elektrrny
je mono posoudit podle tzv. ukazatele
technick poruchovosti, co je jednodue
eeno procento asu, kdy blok nepln svj
vkon tak, jak by ml, vi asu, kdy by
ml vyrbt. VTemeln byl tento ukaza-
tel vloskm roce 0,57 %, co je vynika-
jc hodnota i ve srovnn se svtovmi
elektrrnami. Je to signl, e jsme se vydali
sprvnm smrem vyeili jsme vtinu
bnch provoznch starost adnes elekt-
rrna jede vysoce spolehliv, vysvtluje.
Druhou oblast, ve kter dochz podle
jeho slov kzsadnm zmnm, je oblast
velkch projekt. Mezi ty pat zmna do-
davatele jadernho paliva, kdy vroce 2010
byl 1. blok uveden doprovozu spalivem
frmy TVEL, uveden do provozu skladu
pouitho paliva v arelu elektrrny
a zskn licence od Sttnho adu pro
jadernou bezpenost kprovozu prvnho
bloku doroku 2020.
Aktuln elektrrna pln svj leton pln
vroby, co je dosaen vroby 14,8 mili-
ardy kilowatthodin, na101,4 %. To je po-
sledn krok ped ukonenm stabilizanho
projektu Bezpen 15TERA (zahjenho
v roce 2007), kter elektrrna Temeln
realizuje. Jeho clem je vroce 2012 vyrobit
15 terawatthodin elektrick energie.
Vechny nae aktivity, jako jsou rzn
technick opaten, kolen personlu,
zaveden trenaru pro drbu a ada
dalch innost, smuj ktomu, abychom
tuto metu pt rok splnili, tvrd Ing.t-
panovsk.
Pnosy mezinrodn
spoluprce
Jadern energetika je u velmi dlouho me-
zinrodnm oborem vtom nejlepm slova
smyslu. Mezi nejznmj mezinrodn or-
ganizace pat OSN zaloen Mezinrodn
agentura pro atomovou energii veVdni
(MAAE) a organizace WANO (World As-
sociation of Nuclear Operators), kterou
pozdji zaloili provozovatel elektrren
aenergetick frmy.
Inenrsk projekty a een pro jadernou
energetiku
Radian ochrana a men ionizujcho zen
Vvoj micch systm a charakterizace
radioaktivnch odpad
Vybaven laborato a kontinuln chemick men
Specializovan software pro energetiku a prmysl
Modnov 1094, 674 01 Teb, esk republika
Tel. +420 568 409 811 / Fax +420 568 409 875, www.envinet.cz
KODA PRAHA Invest
KODA PRAHA dodala technologii vech
eskch a slovenskch jadernch elek-
trren. Jej nsledovnk, KODA PRAHA
Invest, tak m na navazovat.
Znaka KODA s okdlenm pem
ve znaku je znma po celm svt dky
pikovm spolehlivm produktm vi-
rokm sortimentu eskho strojrenskho
prmyslu. Hrdm nositelem tto znaky
je i spolenost KODA PRAHA Invest,
pokraovatel edestilet tradice spo-
lenosti KODA PRAHA na poli velkch
elektroenergetikch projekt ainvesti-
nch celk.
Od svho zaloen v roce 1953 se nae
spolenost, obvykle v roli generlnho
dodavatele, podlela navstavb destek
elektrren vedvaceti pti zemch poce-
lm svte. Klasick elektrrny na fosiln
paliva, elektrrny kombinovanho paro-
plynnho cyklu a samozejm jadern
elektrrny, to ve o celkov instalovan
kapacit dosahujc 40000 MW elektric-
kho vkonu.
www.spinvest.cz
DLME VELK VCI
Za 60 let na historie jsme ve 25 zemch svta instalovali elektrrny s celkovm vkonem
40 000 MW. Postavili jsme vechny esk a slovensk jadern elektrrny.
Jsme generlnm dodavatelem eskho prmyslovho projektu desetilet obnovy domc vrobn kapacity
Skupiny EZ (komplexn obnova blok a nov nadkritick, resp. paroplynov zdroje). Rovn jsme dodavatelem
pro jadernou energetiku, v souasnosti zejmna projekt v oblasti modernizace a zvyovn vkonu.
Chceme se vrazn podlet na dostavb eskch a slovenskch jadernch blok.
Dodvme energetick zdroje, je vynikaj vysokou technologickou rovn, innost, spolehlivost
a navc jsou etrn k ivotnmu prosted.
JSME GENERLNM DODAVATELEM A PROJEKTANTEM
INVESTINCH CELK V ENERGETICE
KODA PRAHA Invest je nejvt esk inenrsko-dodavatelsk spolenost schopn
dodat energetick dlo od projektov dokumentace pes realizaci a mont a po uveden
do provozu a zajitn zrunho a pozrunho servisu.
VIZE JE PRVNM KROKEM
K REALIZACI
Vrmci esk republiky aSlovenska jsme
jako generln dodavatel technologie
realizovali vechny tyi jadern elek-
trrny vtomto poad: Jaslovsk Bohunice,
Dukovany, Mochovce aTemeln (celkem
12 blok).
Pi vstavb uvedench jadernch elek-
trren vystupovala spolenost KODA
PRAHA jako generln dodavatel techno-
logie. Spolu s generlnm projektantem
agenerlnm dodavatelem stavby tvoila
zkladn dodavatelsk model. Zajiovali
jsme technologick dodvky pes pri-
mrn okruh, strojovnu, vedlej objekty
a povyveden vkonu. Jako generln do-
davatel jsme dopracovali vodn projekt
elektrrny pro nae podmnky asestavili
vdy optimln dodavatelsk model slo-
en zejmna z eskch a slovenskch
frem.
KODA PRAHA Invest je naeskm elekt-
roenergetickm trhu vsouasnosti znma
pedevm dky tomu, e jako generln
dodavatel realizuje nron projekt pro-
gramu obnovy vrobn kapacity Skupiny
EZ vesk republice. A je tento projekt
oznaovn zaprojekt desetilet eskho
prmyslu aje smovn dooblasti klasick
energetiky, na pozornosti samozejm
neunik ani oblast jdra. Dnes vjadern
energetice realizujeme pedevm pro-
jekty modernizace a zvyovn vkon.
Jedn se zejmna o jadern elektrrny
vDukovanech, Temeln, Jaslovskch Bo-
hunicch avMochovcch, kde provdme
dl akce, kter maj za cl modernizaci
zazen, prodlouen ivotnosti nebo
zven vkonu.
Nae souasn nejdleitj jadern
zakzka je Vyuit projektovch rezerv
Jadern elektrrny Dukovany. Smlouva
natuto rozshlou akci byla uzavena kon-
cem roku 2006, vlastn realizace zaala
popeliv pprav vroce 2009 moderni-
zac 3. bloku, vzvru roku 2010 probhla
spn realizace na4. bloku. Vletonm
roce bude nsledovat 1. blok aakce bude
zakonena v roce 2012 modernizac 2.
bloku. Jedn se osoubor projekt, poje-
jich ukonen vroce 2012 bude celkov
vkon elektrrny zven na 2 000 MW.
Projekt navazuje na zven tepelnho
vkonu reaktoru o5 procent. Modernizace
navc smuje k prodlouen ivotnosti
tto jadern elektrrny.
Nae budouc ambice pak smujeme pe-
devm kasti navstavb 3. a4. bloku
vJadern elektrrn Temeln. Vzhledem
kvypsn soute nadodavatele, kde je
jednou zpodmnek, e uchaze mus bt
nositelem projeknho een elektrrny,
jsme se jako pm uchaze nekvalifkovali.
Jednme vak se vemi uchazei opoten-
cilnch oblastech vyuit naich dodvek
a slueb. S ohledem na nai odbornost
azkuenosti ns zajmaj pedevm sti
dla, jako je strojovna avyveden vkonu,
vedlej objekty adal sluby souvisejc
zejmna s ppravou stavenit, zenm
prac nastavb azajitnm kvality, zaji-
tn porovnn standardnho designu vi
esk legislativ a tak oblast uvdn
doprovozu.
Jsme pesvdeni, e jadern energetika
mus inadle zstat vznamnou soust
energetickho mixu esk republiky, kdy
spostupnm ukonovnm provozu uhel-
nch elektrren vptch desetiletch jej
vznam bude vzrstat. Jadern energe-
tika m vechny pedpoklady, aby dky
vysok spolehlivosti dodvek ze svch
blok apzniv cen pomohla vblcm
se obdob rstu cen asniujcch se zdroj
uhl aropy udret stabiln sociln apod-
nikatelsk prosted v esk republice
ve21. stolet.
Ing.Vladimr Poklop
editel sekce Jadern zdroje
KODA PRAHA Invest
Vldou tehdejho eskoslovenska vroce
1980 bylo rozhodnuto ovstavb jadern
elektrrny sbloky 1000 MW. Pro elektrrnu
byla zvolena koncepce monobloku, tj.
jeden reaktor, jedna turbna ajeden ge-
nertor 1000 MW. Jednalo se tedy ojinou
koncepci, ne u do t doby v eskoslo-
vensku postavench jadernch elektrren
sreaktory VVER 440 (Jaslovsk Bohunice
aDukovany), kde pro jeden reaktor jsou
dv turbny a dva genertory 220 MW.
Nejvt rozsah projeknch akonstruk-
nch prac probhal vletech 1986 a 1988.
Prvn genertor byl vyroben vroce 1993
adruh v roce 1996. Doprovozu byl prvn
genertor uveden v roce 2000 a druh
v roce 2002. Pro vrobu genertoru
ve koda, elektrotechnick zvod (nyn
BRUSH), bylo nutno postavit novou tkou
halu s jebem o nosnosti 400 tun. Pi
konstrukci genertoru 1000 MW vychzel
konstrukn tm z genertoru 500 MW,
ze kterho pevzal nkter osvden
prvky, ale vzhledem k velikosti stroje,
technologickm a dopravnm monos-
tem bylo nutn eit nkter konstrukn
uzly originlnm zpsobem. Vzhledem
ktomu, e dot doby nejvt genertor
vyroben vpodniku BRUSH byl 500 MW,
jednalo se ovkonov skok o100 %, co
je vkonstrukci velkch stroj uniktn.
Zkladn technick parametry
genertoru:
Vkon 1111 MVA
ink 0,9
Napt 24 kV
Otky 3000 ot/min
Chlazen vodk a voda
Petlak vodku 500 kPa
Buzen rotan stdav
budi se statickou
budic soupravou
Genertor je mono charakterizovat jako
dvouplov synchronn alterntor skom-
binovanm chlazenm vodkem avodou.
Statorov vinut, prchodky a nulov
spojka jsou chlazeny vodou, rotor, stato-
rov plechy aostatn sti jsou chlazeny
vodkem, kter cirkuluje v uzavenm
okruhu. Zskan teplo z vodku odvd
tyi dly chladie vodku, kad vjenom
rohu plt genertoru. Dva dly nastran
turbny obstarvaj chlazen statorovch
plech, dva dly na stran budie pak
chlazen rotoru.
Jdro statoru, tedy vnitn kostra se sta-
torovmi plechy astatorovm vinutm je
zaven na pruinch ve vnj koste,
kter tvo pl genertoru. Zaven
na pruinch eliminuje penos vibrac
zjdra dozklad elektrrny. Vnj kostra
byla konstruovna sohledem natsnost
apetlak vodku. Pi vrob byla pevnost
konstrukce vnj kostry ovena tlakovou
zkoukou, protoe pl genertoru mus
bt schopen vydret ivnitn vbuch vo-
dku pi atmosfrickm tlaku.
Statorov vinut bylo konstruovno pede-
vm spoadavkem namaximln spoleh-
livost. Vinut je dvouvrstv sloen zty,
kter jsou uloeny celkem ve42 drkch
sloench statorovch plech. Kadou
statorovou ty tvo kombinace plnch
adutch mdnch vodi. Dutmi vodii
protk voda, kter zajiuje chlazen.
Nronm konstruknm kolem bylo e-
en el statorovho vinut. Tato ela mus
vydret sly odprovoznho namhn ip-
padnch zkrat, pitom ale mus umo-
nit tepelnou roztanost statorovch ty,
kter je utak velkho genertoru znan.
Dalm poadavkem na ela vinut bylo
vytvoit takov konstrukn uspodn,
aby vlastn frekvence el byla dostaten
vzdlen odprovozn frekvence.
Rotorovou soustavu genertoru tvo
vlastn rotor genertoru, hdel se sb-
racmi krouky a rotor budie. Rotor
genertoru je vyroben z jednodlnho
vkovku z vysoce jakostn oceli s nasa-
zenou vlcovou spojkou pro spojen
snzkotlakm rotorem turbny. Nakad
stran rotoru je umstno jedno obn
kolo radilnho ventiltoru. Tato obn
kola zajiuj cirkulaci chladicho vodku
uvnit genertoru. Vinut rotoru je uloeno
v drkch vyfrzovanch v tle rotoru.
Rotorov vinut tvo dut mdn vo-
die, ktermi protk chladic vodk. ela
rotorovho vinut dr proti odstedivm
silm nemagnetick obrue vyroben
zmaterilu tdy Cr
18
Mn
18
. Rotor gener-
toru se ot vsegmentovch loiskch,
kter jsou stejn konstrukce jako loiska
nzkotlakho rotoru turbny.
Pl genertoru je vyroben s ohledem
na tsnost pro petlak vodku. Pro uts-
nn tocho se hdele rotoru slou
speciln ucpvky zahlcen petlakovm
olejem, kter jsou umstny ve ttech
genertoru. Princip tsnn spov vtom,
e olej m vdy vy tlak ne vodk uvnit
genertoru. Olej pro ucpvky dodv sys-
tm tsnicho oleje serpadly avakuovm
odstraovnm plyn pohlcench voleji.
Systm tsnicho oleje mus bt vdy spo-
lehliv vprovozu, ato ipoodstaven ge-
nertoru, pokud je vnm vodk.
Voda vestatorovm vinut je pod plnm
statorovm naptm, proto mus bt na-
prosto chemicky ist. Jedin takto ist
voda m dostaten elektrick izolan
vlastnosti. Cel chladic okruh statorovho
vinut s erpadly a chladii je vyroben
znerez oceli, jen vlastn statorov vinut
je zmdi. Okruh chladic vody statorovho
vinut je vybaven micmi pstroji pro
trvalou kontrolu parametr vody.
Pro plnn genertoru vodkem aprovoz
svodkovou npln slou pomocn sys-
tm plynov hospodstv. Protoe sms
vzduchu avodku je vbun, nelze gene-
rtor zbezpenostnch dvod pmo pl-
nit vodkem. Nejdve se genertor napln
oxidem uhliitm, kter se pak nahrad
vodkem. Sms vodku aoxidu uhliitho
nen vbun. Pi vyprazdovn gener-
toru se postupuje opanm zpsobem.
Uspn realizace projektu Temeln
adlouhodob spolehliv provoz pouka-
zuje napipravenost spolenosti BRUSH
navrobu adodn genertor pro 3. a4.
blok elektrrny Temeln.
Ing.Zdenk Kanta,
Vedouc konstrukce BRUSH SEM s.r.o.
BRUSH Turbogenertor 1000 MW pro Temeln
Nejvt genertor vyroben a provozovan v esk republice
6,08/$16<67e0<
',&$,1)250$16<67e0<
63(&,/1(/(.7521,.$
+<'5$8/,&.e6<67e0<
Spolecnost OSC, a.s., psobi jako samostatn pravni subjekt od roku 1994. Svm zakaznikm
poskytuje jako spolehliv a osvdcen partner kvalifkovan inzenrsk sluzby v oblasti aplikace
modernich metod a prostedk pro sofstikovan idici, inIormacni a simulacni systmy v ener-
getickch provozech, vcetn sirokho spektra diagnosticko-analytickch cinnosti, certifkacnich
a jinch specializovanch meni, expertnich a poradenskch sluzeb.
Pro Jadernou elektrarnu Temelin (ETE) spolecnost dodala vybrana zaizeni a poskytuje dlouho-
dob inzenrsk sluzby, zahrnujici zejmna:
plnorozsahov simultor typu replika blokov dozorny, vyuzivan pedevsim pro pocatecni
a pro opakovaci vcvik provozniho personalu,
displejov simultor plnorozsahovho provedeni, pouzivan rovnz jako analytick proste-
dek pro sirokou skalu inzenrskch aplikaci (verifkace algoritm SK, ovovani provoznich
pedpis, podpora pi uvadni blok do provozu, V&V aktivity pi vyuziti projektovch rezerv
pro zvseni vkonu blok ETE aj.),
terminl elektrrny jako soucast systmu pro monitoring a izeni provozu vrobnich blok elek-
trarny z dispecinku spolecnosti CEZ, stejn jako z dispecinku operatora penosov soustavy CEPS,
inzenrsk cinnosti pi ovovani Iunkce vybranch casti systmu SK blok ETE v prbhu
jejich uvadni do provozu a naslednm doladni,
inzenrsk vkony spojen s navrhem, realizaci, odzkousenim a fnalni implementaci zmn
v soItware/hardware idiciho systmu PCS na obou vrobnich blocich ETE,
expertn a poradensk sluzby.
OSC, a.s.
Stakova 18a
P. O. Box111
612 00 Brno, CR
E-mail: oscosc.cz
Tel.: 420 541 643 111
Fax: 420 541 643 109
www.osc.cz
Zjiovn stavu materilu z pohledu ptomnos vad a to jak ppustnch, tak neppustnch
je dleitou polokou v oblas zkouen a diagnosky vrobk, vrobnch zazen, dopravnch
prostedk, konstrukc atd. V nedestrukvnm testovn ve zkratce NDT, m nezastupiteln
msto zkouen ultrazvukem.
Ultrazvuk se standardn pouv pro kontrolu zkladnho materilu, svarovch spoj, nvar
a men tlouek stn. Klasick zkouen, tak jak je pouvno destky let, je provdno prakcky
stle stejnm zpsobem, pouze dky digitalizaci dolo k jeho znanmu vylepen. V poslednch
letech ale dochz k nstupu zcela novch technologickch monos a tedy i nov vypovdac
schopnos umocnn potaovm zpracovnm pomoc vkonnho sowaru zkouen
ultrazvukem metodou Phased Array.
Metoda Phased Array pouvan v technickm zkouen nen zcela neznm ani pro st laick
veejnos, tedy pesnji t s, kter podstoupila njak lkask vyeten ultrazvukem. Zcela
bn je ultrazvukov vyeten budoucch maminek a obrzek, kter je vsledkem vyeten, je
vlastn podobn tomu, co vidme pi testovn materilu. Jestlie vm tedy lka doke napklad
ukzat nejen hlavu ale i prsty nenarozenho miminka, jist si dokete s uritou nadszkou
pedstavit, e nco podobnho je mon i v ppad kusu eleza. Samozejm ale nelze
zamovat lkask a defektoskopick technologie a tak nelze pln porovnvat vsledky.
Zkladn vhodou Phased Array opro klasickmu ultrazvuku je promnliv hel, pod kterm se
ultrazvukov paprsek vysl materilem. Dosud pouvan jednoduch sondy umouj vysln
paprsku vdy pod jednm konkrtnm hlem - nap. sondy 0, 45, 60 nebo 70. Pvodn technologie
a zkuebn pedpisy jsou postaveny na tomto zklad. Sondy Phased Array vak neobsahuj pouze
jeden konkrtn mni jako sondy jednoduch, ale obsahuj cel pole malch mni, jejich
postupnm spnnm se dosahuje pslunho hlu ultrazvukovho paprsku. Takto lze, v jednom
cyklu, vyslat postupn paprsek v irokm rozmez hl a zrove vkonnm sowarem zpracovat
vsledky. Doshneme m prozkoumn celho prezu materilu a je-li zrove zajitn pohyb
sondy nap. pomoc manipultoru, lze zskat i prostorov zobrazen vad v materilu.
Pnosy metody
Spolenost TEDIKO, s.r.o., pouv nkolik druh pstroj pro kontrolu materilu metodou Phased
Array. V energece se napklad kontroluj svarov spoje a stny tlakovch ndob i potrub, hdele,
zvsy lopatek turbin. Metoda se vznamn osvduje tak pro zkouen vrobk, kde je sloit
kongurace a nelze bnm ultrazvukem zkouet nap. sloit tvarovan svaence a obvyklm
zpsobem nepstupn msta. Mc/vyhodnocovac soware umouje vloen nkresu
kontrolovan s, kter je mon vytvoit napklad v programu AutoCad. Vstupem men je
zznam uloen v pam pstroje i na pevnm disku potae, se kterm je mon dle pracovat
pehrvat a analyzovat zskan obraz, provdt ezy menou s a zobrazovat rzn pohledy.
Nov monos mcho systmu umouj naim specialistm pesnji interpretovat vsledky
men ne v minulos tj. lokalizovat polohy jednotlivch vad nejen vi povrchu ale i vi sob
navzjem, lpe od sebe rozliit co je vada a co ne, sledovat prbh a rozen vad v materilu,
poskytnout komplexn podporu pro vpoet ivotnos. Zkaznkm je mon poskytnout
prostorov zobrazen. Toto ve pedstavuje vznamn pnos pro programy zenho strnu
a prodluovn ivotnos zazen.
Manipultory
Pi men pouvme manipulan prostedky, sten dodan renomovanmi vrobci, sten
vyvinut na mru pmo ve spolenos. Tyto prostedky umouj urychlit a zpesnit kontrolu
svarovch spoj trubek od 25mm do 600mm, kontrolu plochy 0, 5 0,5m na jednu instalaci
atd.
Nae spolenost se zabv destrukvnmi a nedestrukvnmi zkoukami materil, diagnoskou
stavu a sledovnm ivotnos vrobnho zazen v energece, teplrenstv, chemickm prmyslu
vetn ranri a dalch prmyslovch oborech, zajiovnm reviz a zkouek tlakovch a plynovch
zazen, termoviznch a geodeckch men, pejmkami invesnch celk ve vrobnch zvodech
a bhem stavebn montnch prac, poradenskou, konzultan a kolc innos.
Zavdn novch metod, jako je napklad Phased Array, pat mezi zkladn principy spolenos
v zvazku poskytovat svm zkaznkm sluby vynikajc kvality, kter budou pln uspokojovat
jejich poadavky a oekvn nejen souasn, ale i budouc.
Vhody zkouen materilu ultrazvukem
metodou Phased Array
TEDIKO, s.r.o., Prask 5487, 430 01 Chomutov, tel.: 474 652 161, tel./fax: 474 652 138, email: info@tediko.cz
Stedisko Jadern elektrrna Dukovany tel./fax: 561 105 356, Stedisko Jadern elektrrna Temeln tel./fax: 385 735 046
www.tediko.cz
KIP Brno, s.r.o., Cejl 101,
Brno, 602 00, info@kipbrno.cz
ISO 9001:2008
R
SOFTWARE PRO SPRVU K$%(/(
SYSTM U5(N
K PROJEKCI KABELOVCH CELKU
A JEJICH SPRVU
Spolenost KIP Brno vznikla v roce 1992 a psob

vce jak 12 let venergetickm sektoru. Psoben v
tomto sektoru se stalo pro spolenost vznamn
pedevm v souvislosti s neexistenc efektivnho
nstroje, kter by umooval provozovatelm
v rozshlch a technologicky nronch provozech
(energetick zdroje), spravovat rozshl kabelov
systmy, smonost je veobecn dit a spravovat
dle poteb stavby a to ve za podmnekdodrovn
pslunch norem a pedpis.
Tato investin pleitost se stala impulsem pro
vznik produktu TRACEMAN, kter byl vyvinut
specialisty spolenosti ze zkuenost zskanch
zpsoben venergetice.
Co je TRACEMAN
TRACEMAN je SW aplikace typu Klient-Server
Co pedstavuje TRACEMAN
TRACEMAN je nositelem novho know - how
v pstupu k een problematiky tvorby projekt
kabelovch celk a jejich sprvu v technologicky
nronch a rozshlch prmyslovch provozech.
Zvyuje efektivitu pi tvorb projekt a realizaci
kabelovho systmu, spolehlivost a bezpenost pi
zajitn dlouhodobho provozu. Je pln funkn
a verifkovn vprovozu.
Reference TRACEMAN
Jadern elektrrna Temeln pln nasazen produk-
tu kzajitn komplexn sprvy kabelovho celku.
Jadern elektrrna Mochovce (Dostavba 3. a 4.
bloku VVER 440) pln nasazen produktu,
komplexn zajitn a koordinace projektu NKS
a trasovn kabele.
pracujc v databzovm prosted ORACLE, kter
od svho vzniku (r. 2003) prola znanm vvojem
a testovnm vnronm provozu jadern elektrr-
ny Temeln, kde je vyuvna do dnes.
Clen vvoj a rozvoj aplikac produktu
TRACEMAN znamen neustl rst jeho uitn
hodnoty. Dnes umouje nejen spravovat data
o nosnch kabelovch systmech (NKS)
a kabelech po celou dobu ivotnosti prmyslo-
vho provozu, ale stal se nstrojem pro komplex-
n pstup keen problematiky tvorby projekt
kabelovch celk tj. nvrh NKS, vytrasovn
kabele do NKS dle pslunch norem SN EN
a mstnch pedpis a poadavk na kabel,
modifkace kadho prvku kabelovho celku.
Samozejmost je 2D vizualizace vech prvk na
monitoru projektanta i uivatele s monost
intuitivnho ovldn.
MAAE m garantovat vyuvn jadern
energie vhradn pro mrov ely
v tto oblasti stanovuje formou do-
poruen a nvod standardy jadern
bezpenosti v nejirm slova smyslu.
Kpozdjmu vzniku WANO, vrmci kter
spolupracuj svtov jadern provozova-
tel a vymuj si zkuenosti z provozu
jadernch elektrren, paradoxn pisply
minul jadern havrie. Ty ukzaly, jak je
svt vjadernm vku mal, jak moc glo-
bln se toto odvtv navzjem ovlivuje
a e je teba uit se od souseda z jeho
dobrch ipatnch zkuenost.
Dky tto mezinrodn spoluprci jsme
v pravidelnm kontaktu s nejlep sv-
tovou prax v oblasti bezpenosti pro-
vozu. Ob organizace nap. napodn
vyslaj tmy zkuench odbornk, aby
zhodnotily rovn nejrznjch oblast
elektrrny, pro kter je takov zahranin
mise objednna. Napklad organizace
WANO dle zajiuje vmnu ukazatel,
informace arozbory udlost, organizuje
podprn mise atzv. partnersk provrky.
To je velice efektivn adleit nstroj, je-
ho clem je poskytnout nezvisl avelmi
komplexn odborn nzor najednotliv
oblasti provozu elektrrny, vysvtluje
Ing. tpanovsk. A dopluje, e prv
takovouto provrku elektrrna plnuje
napodzim letonho roku.
Budoucnost ve svtle
Fukuimy
Podle nkterch odbornk me zku-
enost s jadernou nehodou v japonsk
Fukuim zdrait vstavbu novch jader-
nch reaktor na celm svt. Nklady
na dal zvyovn bezpenosti mohou
zvit cenu jadern technologie natolik,
e se zkrtka nevyplat. To by se akutn
tkalo i JE Temeln, o jej dostavb sl-
chme dnes adenn.
Milo tpanovsk stmto nzorem ne-
souhlas. Pokud chceme mt elektrickou
energii zarozumnou cenu apokud zro-
ve chceme omezovat produkci sklen-
kovch plyn, pak se zatm bez jadern
energie neobejdeme k. Z hlediska
zajitn bezpenosti dle jeho slov ne-
pinesly udlosti vJaponsku pro Temeln
nic novho, protoe bezpenost byla, je
abude prioritou slo jedna pro jej za-
bezpeen se dl maximum. VJaponsku
dolo k extrmn prodn udlosti nad-
projektovho charakteru, tedy kevzniku
podmnek, na kter elektrrna nebyla
projektovna a stavna. Pro ns z toho
plyne zkuenost, e je poteba provst
podrobnou analzu hypotetickch prod-
nch rizik vnaich podmnkch. Auvidme,
jak se budou vyvjet poadavky Evropy
a jak budou mt vliv na bezpenostn
standardy, k. Apipomn, e voblasti
Japonska, postien katastroflnm
zemtesenm, jsou dal dv jadern
elektrrny, kter zemtesen insledn
tsunami pestly relativn vpodku. Je
teba analyzovat, pro tyto dv elektrrny
peily ajedna fatln selhala.
Doplnovanho tendru nadodvku dal-
ch dvou blok, kter byl ped nkolika
msci orok odsunut, budou tyto poa-
davky urit zahrnuty. Troufne si editel
JE Temeln odhadnout, kdo ze t ucha-
ze m nejvt anci naspch? Kad
znabdek m svoje vhody anevhody.
My kadopdn chceme, aby vevbru
byly zohlednny ipoadavky budoucho
provozovatele, konstatuje.
JE Temeln pat v souasn dob k nej-
sledovanjm elektrrnm svta. O jej
dostavb vak ipoFukuim pochybuje
mlokdo. Temeln je nejmlad evropskou
jadernou elektrrnou uvedenou dopro-
vozu, elektrrnou, kter spluje vechny
souasn bezpenostn parametry. Jej
bezpenost potvrdilo dodnen doby ji
24 mezinrodnch kontrol. Jsme pesvd-
eni, e jako modern elektrrna spn
projdeme ippadnmi dalmi testy, je-
jich zadn se nyn formuje na rovni
Evropsk komise, uzavr rozhovor Milo
tpanovsk.
Romana Moares
www.afras-energo.cz
Jednou z vznamnch spolenost podlejcch se na vstavb JE Temeln
a na nsledn drb tto elektrrny je spolenost AFRAS Energo s.r.o. Tato
firma m dnes ji tm sedmnctiletou zkuenost s poskytovnm komplexnch
slueb pro jadernou energetiku pedevm v oblasti radian ochrany. Na jadern
elektrrn Temeln psob ji patnct let.
Spolenost AFRAS Energo s.r.o. vznikla v roce1994 pod pvodnm nzvem GITY MaR
s. r. o. V t dob se jednalo o dceinou spolenost brnnsk GiTy Holding a.s. Dvodem
vzniku a pvodnm poslnm spolenosti AFRAS Energo s. r. o. bylo poskytovat kom-
plexn zajitn dodvek systm men a regulace a to pedevm v oblasti teplrenstv,
likvidace komunlnho odpadu a technickho vybaven budov, vetn realizan podpory
instalac datovch st. Zhruba od roku 1996 dochz k orientaci na podnikn v oblasti
radianch monitorovacch systm a radian ochrany.
Vznamnm meznkem v historii firmy je zskn zakzky na instalaci a sputn centrali-
zovanho radianho monitorovacho systmu v jadern elektrrn Temeln. Zkaznkem
byla spolenost Westinghouse.Vrobcem a zrove dodavatelem zazen byla spole-
nost Sorrento Electronics dnes General Atomics Electronic Systems Inc.
Tento sofistikovan systm monitorovn, svou rozshlost, pesnost men a komplex-
nm pojetm pevyuje obdobn systmy na elektrrnch vchodn i zpadn provenience.
Tento systm znanou mrou pispv k zajitn vysok rovn radian ochrany. Stl
a vysok kvalita men je v neposledn ad t vsledkem provdn drby tohoto
systmu, kterou poskytuje jadern elektrrn prv spolenost AFRAS Energo s.r.o.
V roce 2005 se tato spolenost stala lenem skupiny EZ a.s. a to akvizic spolenost
I&C Energo a.s., kter v t dob byla dcerou spolenosti EZ, a.s. V tto souvislosti
dochz v roce 2006 ke zmn nzvu z GITY MaR s.r.o. na AFRAS Energo s.r.o. Novm
vlastnkem byla stanovena strategie poskytovat komplexn sluby v oboru servis radianch systm a radian
ochrany. V roce 2008 se spolenost I&C Energo a.s. stv soust petrochemickho uskupen MOL.
V oblasti radian ochrany je clem spolenosti poskytovat co nejir portfolio slueb
a produkt. Jedn se pedevm o dodvky systm radianho monitorovn, do-
dvky jednotlivch systm monitorovn pracovnho prosted jako nap. monito-
rovn dvkovch pkon, monitorovn plynnch a kapalnch vpust, monitorovn ae-
rosol, jd a vzcnch plyn, monitorovn vzduchotechnickch systm, monitorovn
pevnch odpad, monitorovn systm technologickho itn plyn, monitorovn
osobnch dvek a kontaminace na hranicch kontrolovanch a sledovanch psem, dle
dodvky systm monitorovn okolnho ivotnho prosted, detekce zdroj ionizujcho
zen pro dopravn terminly a centrln vpoetn a komunikan systmy k radianm
monitorovacm systmm. V oblasti radian ochrany se jedn o poskytovn slueb
soustavnho dohledu nad radian ochranou, monitorovn pracovi III. a V. ka-
tegorie podle programu monitorovn dodavatelskm zpsobem i hodnocen vlastnost
zdroj ionizujcho zen.
V rmci klasickch dodvek v oboru systm kontroly a zen se AFRAS Energo s.r.o. orientuje pev-
n na dodvky systm pro prmyslovou automatizaci.
V minulosti patily mezi nejvznamnj zkaznky nap. ji ve zmiovan spolenost Westinghouse,
koda Praha a.s., GiTy a.s., koda JS a.s., A.S.A. a.s., MF R G cel, Canberra Packard a.s. a Sttn
ad pro radian ochranu (SRO). Nyn jsou to pedevm EZ a.s. a spolenost I & C Energo a.s.
Spolenost AFRAS Energo s.r.o. vytv pro sv zkaznky maximln kvalitn a efektiv-
n servis v tto legislativn i odborn nron oblasti lidsk innosti. V ppad Jadern
elektrrny Temeln to znamen vznamn podl na bezpenm a spolehlivm provozu
tohoto bezpenostn a technicky nronho energetickho zazen.
EZ ENERGOSERVIS s.r.o. to jsou jedinen znalosti a schopnosti
Dobe smontovat jadern reaktor,
tiscimegawatovou turbnu i elektro-
motor, kter v 55 tun a m slu jako
stovka osobnch automobil, to nen
nic lehkho. Podobn je to s obrovskmi
dieselmotory dvanctivlci s obsahem
jednoho vlce 60 litr. Um to jen nko-
lik destek lid v esk republice. V na
firm takov lidi mme a pat krodin-
nmu stbru.
Z historie firmy
EZ Energoservis m (pokud jde ojader-
nou energetiku) pomrn dlouhou tradici.
Firma byla zaloena 1. dubna 1994 zkme-
novch pracovnk drby JE Dukovany
aje stoprocentn dcerou frmy EZ a.s.
EGS jak je vezkratce frma uvdna po-
stupn rozila svoje innosti oarmatury,
potrub, svesk prce, erpadla, tlakov
ndoby, plynov zazen, vzduchotech-
nick zazen a dal. V souasn dob
mme jet dl. Zajmme se napklad
o svaovn plast. V hledku mme
i monosti zpracovn radioaktivnch
odpad nebo zapojen frmy na dyna-
micky se rozvjejcm poli kogeneranch
jednotek.
Poet zamstnanc vletonm roce vzrostl
na384 pracovnk adokonce roku 2011
pedpokldme dalch 15 novch n-
stup.
Vznik diviznho
uspodn
Zatmco pvodn zkladna Energoser-
visu na JE Dukovany m ji dlouhou
tradici, teprve vposlednch letech je po-
stupn budovna temelnsk st frmy.
Od 1. ledna 2011 peel Energoservis
na divizn uspodn a jde tedy sm-
rem kvt samostatnosti dvou hlavnch
st frmy, kter sdl najadernch elek-
trrnch. Krom dvou diviz pslunch
k Dukovanm aTemelnu vznikla jet
Divize sluby, kter m nastarost podporu
vevech oblastech, kde to jadern divize
potebuj.
Nov dodavatelsk
systm v EZ a.s.
Velkou zmnou vevvoji frmy byl vznik
novho dodavatelskho systmu u na-
eho vlastnka, frmy EZ a.s. Hlavnm
principem tohoto systmu je rozdlen
zazen do tzv. logickch celk. Ty byly
nsledn smluvn pedny velkm do-
davatelskm frmm, kter nasvenm
zazen provdj drbu a t dvaj
nvrhy pro dal provozovn aoptimali-
zaci celho procesu. Energoservis se stal
majitelem dvou logickch celk aje tak
provozovateli Temelna aDukovan zodpo-
vdn zadrbu, ale izappravu drby
vnjch zazen astavebnch objekt.
Zapojen do vstavby
ETE 3, 4
Jak bylo zmnno ji v vodu lnku,
Energoservis m ve svm tmu pracov-
nky, kte vlastn velmi uniktn know-
-how. Pokud tedy bude rozhodnuto
o vstavb dalch dvou reaktorovch
blok naTemeln, EGS me bt velmi
cennm partnerem hlavnho dodavatele,
ato bez ohledu nato, kter ze t zjemc
orealizaci vstavby bude vevbrovm
zen nejspnj.
Pidruen vroba
Krom drby najadernch elektrrnch
disponuje frma ivrobn zkladnou vHe-
manicch (vedle arelu JE Dukovany). Jsme
schopni vyrbt rzn komponenty jak
pro elektrrny, tak ipro zkaznky mimo
energetiku. Jsou to napklad konstrukce
typizovanch balkon vetn lakovn.
Kvalita lidskho
vkonu zkladn
podmnka prce
na jadernch
elektrrnch
Nae frma vnuje velkou pozornost zvy-
ovn kvality lidskho vkonu. Ze statistik
vyplv, e prv lovk je klovm fak-
torem pi vzniku rznch zvad ahavri.
Je tedy teba mt nastaven systm, jeho
clem je vykolen a opatrn zamstna-
nec, kter kadodenn pouv pslun
nstroje proti chybm. Jsou to napklad
sebekontrola, kolegiln kontrola, zvdav
pstup avneposledn ad dsledn po-
uvn pedpis i pracovnch postup.
Dsledn dodrovn pravidel pro zlepo-
vn lidskho vkonu dl z Energoservisu
respektovanho dodavatele, kter pracuje
spolehliv a s minimlnm potem chyb.
www.cezenergoservis.cz
ARAKO spol. s r. o. Dvorn dodavatel
armatur pro JE Mochovce
Z padestilet tradice tc modern
partner pro energetiku, plynrenstv,
tebn, chemick a petrochemick pr-
mysl m k dalm dodvkm pro jdro.
Spolenost ARAKO m renom, kter si vy-
budovala zapt destek let sv existence
napti kontinentech svta, kam dodv
pikov prmyslov armatury. Jej kva-
lita je ovena certifkty mezinrodn
uznvanch organizac a je mimo jin
doloena schopnost vyrbt adodvat
armatury pro primrn okruhy jadernch
elektrren po celm svt. Nen proto
divu, e frma boduje tak nanejblich
evropskch trzch. V souasn dob je
ARAKO, jeho domovskm mstem je
Opava, nejvtm dodavatelem armatur
pro projekt dostavby tetho a tvrtho
bloku Atomov elektrrny Mochovce Slo-
venskch elektrrn, a. s. Finann objem
naich dodvek pev 20 milion eur,
tedy 480 milion korun. Je to n nejvt
asouasn teritoriln nejbli kontrakt,
upozornil generln editel spolenosti
ARAKO spol. s r. o. Rovshan Abbasov.
Dlouhodob
reference v JE
esk producent byl vsouti nadodvky
armatur pro Mochovce jasnou volbou.
Projekt zskal pedevm dky referen-
cm, kter u m z80. let 20. stolet zdo-
dvek pro prvn a druh blok slovensk
jadern elektrrny a tak dky pozici
subdodavatele pro domc Dukovany
aTemeln. Souasn jsme byli schopni
garantovat, e pmo na mru Mochov-
cm konstrukn navrhneme adodme
speciln regulan vlnovcov armatury
pro zadan parametry, k obchodn
editel spolenosti ARAKO Milan Martnek.
Jeho kolegov se spn vypodali tak
s vraznm poslenm bezpenostnch
parametr elektrrny. Zvily se poa-
davky na kvalifkaci a bezpenost, pro
vy parametry byly zna strany dodny
nvrhov akontroln vpoty aprovedeny
pslun zkouky vJV e, pipomn
M. Martnek prce, kter pedchzely lo-
skmu zahjen dodvek naSlovensko.
Mimodn draz
na bezpenost
Mimodn byl tak rozsah dokumentace
a jejho schvalovn. Spolenost ARAKO
splnila rovn nadstandardn zrun
doby ty pro dodavatele armatur ped-
stavuj celkem a 5 let zruky astm sou-
visejcch servisnch slueb. Pslovenou
tenikou na dortu jsou pak dodvan
nov ntrov systmy armatur, kter maj
lep pevnostn, atm idekontaminan,
vlastnosti ateplotn odolnost. Souasn
je vnovch blocch atomovch elektrren
dodrovna nutnost barevn diferenci-
ace rznch potrubnch systm vetn
armatur. Vnmme, e kvli celosvtov
atmosfe poudlostech vJaponsku mus
bt Mochovce prvotdn bezpenostn
zajitnm projektem. S tm vdomm
tak k zakzce pistupujeme. podotkl
obchodn editel M. Martnek.
esk tika
v globlnm rybnce
Spolenost ARAKO je vznamnm vrob-
cem armatur jak pro jadernou, tak pro
klasickou energetiku, chemii, petrochemii,
plynrenstv ateplrenstv. Ventily, ou-
ptka, kulov kohouty afltry, solenoidov
rozvade adal produkci vyv do25
zem. Vlastnkem spolenosti ARAKO je
skupina Atomenergomash, strojrensk
divize rusk sttn energetick korporace
energetiky Rosatom. Jej zsluhou nyn
esk spolenost prochz rychlm roz-
vojem, kter nejlpe reprezentuje letos
zahajovan investice v hodnot zhruba
180 milion korun donovho vrobnho
zzem vOpav. Idky n u ARAKO po-
ml tak nadal dodvky pro jadernou
energetiku a vehe zdaleka nen jen do-
stavba naeho Temelna.
ENERGETIKA TINEC, a.s.
Investice do novch technologi
Spolenost ENERGETIKA TINEC, a.s.,
vznikla k 3. lednu 1994 a jejm sdlem
je arel Tineckch elezren. Hlavnm
pedmtem innosti je vroba a distri-
buce elektiny, vroba a rozvod tepla
a ostatnch energi. Tineck energetika
provozuje dv teplrny a adu dalch
zazen na vrobu a dodvku energi pro
hutn technologii matesk spole-
nosti TINECK ELEZRNY, a.s. (T).
Celkov instalovan tepeln vkon je
582,75 MWt a elektrick
ve vi 101,5 MWe.
Hlavn innost akciov spolenosti Ener-
getika Tinec spov vevrob, rozvodu
aprodeji elektrick energie, hork vody,
technologick pry, dmchanho astla-
enho vzduchu, provozn, koupelensk
apitn vody avdistribuci, prav topnch
plyn zskvanch jako vedlej produkt
pi hutn vrob a tak zemnho plynu.
Vloskm roce doshl hospodsk v-
sledek tto spolenosti 72,554 milionu
korun. Vyrobila ihistoricky nejvt ron
mnostv elektiny, ato 688632 MWh.
Poloili jsme nkolik otzek editeli spo-
lenosti Energetika Tinec Ing.Petru Ma-
tuszkovi.
Do jakch lokalit dodvte energe-
tick komodity a kter to jsou?
Jsme pedevm prmyslov energetika,
kter dodv potebn energetick ko-
Vizitka:
ENERGETIKA TINEC, a.s.
Sdlo: Prmyslov 1 024, 739 65 Tinec Star
Msto, esk republika
Zaloen spolenosti: 3. ledna 1994
Poet zamstnanc: 370
Obor podnikn: vroba, rozvod a prodej elektrick
energie, hork vody, technologick pry, dmcha-
nho a stlaenho vzduchu, provozn, koupelensk
a pitn vody a distribuce, prava topnch plyn
zskvanch jako vedlej produkt pi hutn vrob
a tak zemnho plynu
Ron obrat spolenosti: 2 774 mil. K
Management:
editel spolenosti: Ing. Petr Matuszek
Finann a obchodn editel: Ing. Pavel Demel
ENERGETIKA TINEC
A K C O V S P O L E C N O S T
modity matesk spolenosti, kterou jsou
TINECK ELEZRNY, a.s., dle podni-
km lecm varelu Tineckch elez-
ren apilehl prmyslov zn. Souasn
jsme dodavateli tepla pro msto Tinec
anejbli okol.
Mete ci nco bliho k tmatu
ekologie v souvislosti s Energetikou
Tinec?
Samozejm, ekologie a energetika
k sob jednoznan pat. Energetika
ovlivuje ekologii avad ppad, bo-
huel, i negativnm zpsobem. Pesto
si myslm, e se nm, Energetice Tinec,
da skloubit tyto dva pojmy a celkov
vsledek je jednoznan pozitivn.
Vtto oblasti jsme zaposlednch deset
let investovali domodernizace zazen
vce ne 1,5 miliardy korun aist doeko-
logickch staveb 250 milion korun. Je to
urit nezanedbateln podl sohledem
na to, e ve zbylch 1,2 miliardy korun
jsou pochopiteln akce, kter pispvaj
kezlepen ivotnho prosted. Dkazem
toho je ivrazn pokles emis zaposled-
nch dvanct let.
Urit se vs tedy tkaj i emisn
povolenky
Jsme tak zaazeni dosystmu obchodo-
vn spovolenkami naemise sklenkovch
plyn. V tto oblasti dostvme v sou-
60 ron existencia firmy
je kronikou presadenia sa
v silnej konkurencii
na svetovom trhu
Vznamn referencie v eskej republike:
Sasn projekty:
Ponkame:
Energetika Tinec, Sokolovsk uheln Vesov, Elektrre Tisov, Elektrre Mlnk, Teplre Maleice, ArcelorMittal Ostrava
Elektrre Ledvice, vroba tlakovch systmov a mont kotla s nadkritickmi parametrami
Elektrrna Poerady, dodvka kotlov pre paroplynov cyklus
Sokolovsk uheln - Vesov, projekt znenia emisi
Komplexn dodvky kotoln pre klasick a fluidn spaovanie pre novo pripravovan projekty
Rekontrukcie a modernizcie existujcich zariaden, aby plnili emisn limity EU platn po roku 2016
SES TLMAE PARTNER PRE ESK ENERGETIKU
Projekty kotlov pre elektrrne, teplrne a spaovne.
Komplexn dodvky (ininiering, vroba, mont,
uvdzanie do prevdzky).
Referencie vo viac ako 450-tich projektoch v 55 ttoch.
Psobme 60 rokov v energetike.
Produkty a sluby kompletn
energetick celky
Skupina EKOL, zaloen v roce 1991, doshla v souasn dob rovn, kdy je
schopna v oblasti energetiky zajistit projekci, konstrukci, vrobu, vstavbu a zprovoz-
nn kompletnch energetickch celk s elektrickm vkonem do 150 MW a to v kombi-
nacch dle poadavk zkaznka v oblasti energetiky, paprenskho prmyslu, cukro-
varnictv, zemdlstv, chemickho prmyslu.
Celky nabzen firmou EKOL, spol. s r. o. mohou bt tvoeny seskupenm nkolika dlch komponent, ale me jt o kompletn
energetick zdroj zahrnujc vechny prvky potebn pro vrobu elektrick a tepeln energie.
Samostatnou specializac jsou paroplynov celky, u nich pracuje v kogeneraci parn a spalovac turbna. U tohoto systmu je
vyuita tepeln energie spalin spalovac turbny k vrob pry pro navazujc parn turbnu.
Vznamnm oborem aktivit firmy jsou energetick celky, u nich je jako paliva vyuita biomasa. Zatm co u pedchozch celk
je vyuito tradin palivo, energetick celky spalujc biomasu se li od pedchozch zpsobem manipulace s tmito palivy a u
pi jejich skladovn, zaven do spalovacho prostoru v souladu s poadavky na vkon kotle, a nebo s odstraovnm tuhch
zbytk po splen.
U energetickch celk dodvanch firmou EKOL, spol. s r. o. je jako palivo
pouito:
p plynn palivo: zemn plyn, bioplyn, koksrensk plyn
p kapaln palivo: topn olej, nafta, benzn, petrolej
p biomasa: devn tpka
tzv. slon trva ( Miscantus sinesis giganteus)
slma obilovin
slma epkov, z kukuice, BAGASS
tzv. energetick plodiny (slunenice, len, proso,
konop, iroko,epka)
jin paliva dle poadavk zkaznka.
Pro dodvan celky zajiuje krom parnch turbn vlastn konstrukce, spalovac turbny a kondenzan, protitlakov i odbrov
parn turbny svtovch vrobc, elektrick genertory, parn a utilizan kotle, projektovan a vyroben spolenost EKOL. Sou-
st dodvek jsou tak prvky kompletujc technologii energetick vroby, jako vodn, nebo vzduchov kondenstory, pravny
vody, olejov systmy vetn jejich chlazen, kompresorov stanice topnho plynu, nadazen dc systmy celho energetic-
kho celku, systmy vyveden elektrickho vkonu a dal kompletujc zazen.
Firma EKOL disponuje rozshlou vvojovou konstrukn zkladnou vetn technologickho centra.
Specializac firmy je een ekologickch problm souvisejcch s provozem tepelnch elektrren. Spolenost EKOL, spol. s r. o.
se spn podl na mnoha postupech sniujcch kodliv psoben vroby elektrick a tepeln energie na ivotn prosted.
Svmi experty Ekol dle zajiuje
p konzultace a nvrh konstruknch een ekologickch problm zkaznk
p profesionln poradenstv a dal sluby podle individulnch poteb zkaznka
p energetick sluby zaloen na principech EPC (Energy Performance Contracting)
p dle EC (Energy Contracting), poppad modifikace tchto slueb
p ppravu a zajitn financovn projektu
- investice do provoznch opaten
- ppravu a realizace energeticky spornch opaten
- zven innosti vroby a rozvodu energie
- zajitn sprvy, obsluhy, drby a servisu energetickch zazen
Kompletn energetick centrum EKOL tvoen dvma kotli
a dvma turbnami, kter zajiuje elektrickou energii a techno-
logickou pru pro vrobu cukru firmy Nile Sugar Co., Egypt.
www.ekolbrno.cz
asn dob v rmci Nrodnho aloka-
nho plnu povolenky formou dotac.
Od 1. ledna 2013 bude zaveden nov
model obchodovn, kter jenyn upes-
ovn jak v Evropsk unii, tak na Mini-
sterstvu ivotnho prosted. V kadm
ppad pedpokldm, e v nadchze-
jcch obdobch budeme dostvat povo-
lenek mn.
Stmto faktem se budeme muset njakm
zpsobem srovnat. Jako nejrelnj se
zd cesta zskn sti bezplatnch povo-
lenek dky dalm modernizacm.
Jak technologie vyuvte k zsk-
vn energie? Do jakch technologi
chcete investovat v nejbli dob?
Provozujeme dv teplrny. V jedn tep-
lrn jsou instalovny plynov kotle, kter
spaluj pedevm hutn plyny, co jsou
druhotn energetick zdroje, kter pro-
dukuj Tineck elezrny. Vppad jejich
nedostatku dokupujeme jet zemn plyn.
Druh teplrna je uheln, kde spalujeme
ern ihnd uhl, vetn pebytk hut-
nch plyn. Vezmnn uheln teplrn
pouvme modern technologii takzva-
nho fuidnho spalovn. Nsledn je
vyroben vysokotlak pra petransfor-
movna navrobu elektiny adle nastla-
en admchan vzduch dovysok pece,
resp. teplo vhork vod.
Jsou instituce, jako Energetick
regulan ad, Ministerstvo prmyslu
a obchodu, Ministerstvo ivotnho
prosted a dal, ochotn naslouchat
a ppadn i vyjt vm jako podnikatel-
skmu subjektu vstc?
Samozejm zle nakonkrtnch zle-
itostech; myslm si ale, e se vposledn
dob situace postupn zlepuje. Znaeho
pohledu je spoluprce sEnergetickm re-
gulanm adem velice dobr azlepil se
ipstup dalch instituc, jako Ministerstva
prmyslu aobchodu nebo Ministerstva
ivotnho prosted.
Nadruh stran ns velice zatuje asto
mnc se legislativa, pedevm nazen
EU, ato zejmna svazbou naplnovn
investin vstavby. Venergetice nen n-
vratnost investic zleitost jednoho roku
nebo dvou let. Pro ns je velmi tk se
rozhodovat vtak nejistm prosted, jakm
smrem se vydme. Napklad vloskm
roce se ns vrazn dotkla zmna vpodob
darovac dan naemisn povolenky. Pokud
budou tyto podmnky kad rok mnny,
bude rozhodovn odalch smysluplnch
investicch dobudoucna velmi sloit.
Zdruh strany je situace lep vmonosti
pipomnkovn legislativnch akt, nap.
prostednictvm sdruen asvaz. ekl bych,
e tetina pipomnek je brna vvahu, co
povauji zavelik posun.
Na co jste za dobu psoben ve sv
funkci nejvce pyn, co se vm
podailo?
To, co vidm jako opravdu pozitivn, je
kolektiv naich zamstnanc, bez kterho
nejde fungovat. Nai pracovnci jsou zku-
en, stle se vzdlvaj, a to je, myslm,
nae nejvt pozitivum. Dle se nm da
pokraovat v modernizan-investin
sti, tedy zvyovat innost energetick
pemny asniovat ekologickou zt. Pro
pklad mohu uvst to, e jsme vloskm
roce navili elektrick vkon zapojenm
vysokotlakho dlu najednom turboge-
nertoru. Pokraovat bych mohl teba
instalac novch hok na2 kotlch nebo
vmnou novho plynovho kotle.
Do jakch projekt chcete investovat
v nejbli dob?
Jak jsem ji ekl, plnovat dobudoucna
nen v dnen dob jednoduch. Pesto
pipravujeme vrmci snen vypoutn
emis doovzdu obnovu jednoho zna-
ich nejstarch kotl vuheln teplrn.
Ji nyn mme za sebou spn pro-
ces ppravy v oblasti posuzovn vliv
na ivotn prosted. Podali jsme tak
odotaci navstavbu kotle, ato sohledem
nasniovn emis. Nklady tto akce se
bl jedn miliard korun.
Jarmila noblov
0RQWiHRSUDY\UHYL]HD]NRXN\Y\KUD]HQFKSO\QRYFK]Dt]HQt
- modernizace a upravy hokovch systm prmyslovch plynovch peci
a kyslikopalivovch hok
- udrzba a opravy plynovch zaizeni a hokovch systm
- provdni kontrol plynovch zaizeni
- kompletni servis hokovch systm Kromschroder
- kompletni servis armatur rmy Protego
- obchodni innost v oblasti dodvek nhradnich dil vybranch zahrani-
nich rem (nap. Kromschroder, Protego, 8eda 0xygentechnik)
- poradensk a obchodni innost
- konzultani innost ped realizaci zakzek
ZZZSLUHVF]
Plzesk energetika a.s.
Energie zPlzn
Plzesk energetika je pednm vrobcem
tepla aelektiny vzpadoeskm regio-
nu. Provozuje energetick zdroj ocelko-
vm tepelnm vkonu 401 MWt acelko-
vm instalovanm elektrickm vkonu
90 MWe. Vlastnkem Plzesk energetiky
je spolenost Energetick aprmyslov
holding, a.s. (EPH) prostednictvm dcei-
n spolenosti EP Energy, a.s., dlouhodo-
b strategick investor venergetice av-
znamn investor vprmyslu. Zahrnuje
vrobu elektiny atepla, jejich distribuci
aprodej konenm zkaznkm, obchod
selektinou aplynem.
VPlzni jsou dv teplrny. Plzesk ener-
getika aPlzesk teplrensk, ji vlastn
msto. Ob spolenosti si konkuruj, maj
svou obchodn politiku a kad vlastn
svou distribun s tepla. PE obsluhuje
vtomto smyslu piblin 30 % vech od-
bratel v Plzni, zejmna domcnosti,
obecn prospn zazen a prmys-
lov podniky. Jak ekl generln editel
PE Vclav Paek, v dob odstvek, po-
ruch a podobn se ob frmy vzjemn
zlohuj pes dv propojovac msta, aby
nkter sti Plzn nezstaly bez tepla.
Do prmyslovho arelu koda dodv
PE prmyslovou a uitkovou vodu. Jde
spe o tradin slubu z doby, kdy pro-
vozy Plzesk energetiky byly soust
technickho servisu podnik koda, pro
nj vt dob pracovalo vPE asi 1 100 za-
mstnanc. Dnes jich m frma jen ptinu.
Vodrensk sluby, stejn jako rozvod
stlaenho vzduchu, jsou spe doplkov
sluby jako bonus pro nae dlouhodob
odbratele tepla, konstatoval Paek.
Monosti dodvek chladu jsou novinkou.
Podle Paka ped dvma lety frma pro-
vedla analzu technickch monost PE
apoteb zkaznk azn tato sluba vy-
plynula. Lze pro ni toti vyut horkovody
pi absorpnm chlazen. Tato technologie
si sice neuplatn udrobnch zkaznk, ale
lze ji nabzet pro klimatizaci prmyslovch
i prodejnch hal nebo velkch kancel-
skch prostor, dodal Paek.
Krom nepetritho servisu nabz Plze-
sk energetika tak dal sluby, napklad
facility management vetn outsourcin-
govch innost aslueb, realizace apro-
vozovn novch energetickch zazen
tzv. NAKL nebo vstavbu rozvodnch
st vetn projektov dokumentace. Pa-
ek ekl, e se jedn opleitostn servis
pro stl klienty bez vtho vznamu
zhlediska treb.
Spolenost m 240 zamstnanc. Ztoho
sedm procent m zkladn vzdln, 82
procent je stedokolk a 11 procent
m vzdln vysokokolsk.
V minulm roce doshla Plzesk ener-
getika historicky vznamnho hospo-
dskho vsledku, kdy poprv jej trby
peshly jednu miliardu korun. Paek
uvedl, e tohoto spchu doshla mimo
jin i dky vhodnm cenm elektiny
avym dodvkm tepla.
Krom tepla PE produkuje tak elektinu
vtakzvanm kogeneranm procesu. Spo-
lenost spaluje uhl vetech kotlch. Vyrb
tak pru, kter pohn ti kondenzan
o d b -
rov turbny. To znamen, e produkuj
souasn teplo a elektrickou energii.
V turbn se st tepeln energie pemn
na energii mechanickou a ta v gener-
toru naenergii elektrickou. Hlavn podl
tepeln energie, respektive pry, kter se
odebere asi ve tetin turbny, je vyuit
ve vmnkov stanici k ohevu vody,
je slou k rozvodu tepla. Zbytek pry,
kter projde celou turbnou, kondenzuje
vkondenztoru prostednictvm chladic
vody zchladicch v. Kondenzt se pak
podle Clausius-Rankinova cyklu opt po-
uv kvrob elektrick energie. Snahou
teplrny je vyut pru kpedevm kv-
rob tepla.
Takzvanou silovou elektinu teplrna
prodv Prvn energetick akciov spo-
lenosti (PEAS), kter stouto komoditou
obchoduje naevropskm trhu. Sektorov,
vrmci holdingu, se Plzesk energetika
vnuje vrob elektrick energie aPEAS
jejmu prodeji. Trby teplrny zaelektinu
jsou ze dvou zdroj. Prvn tvo pm
prodej silov elektiny. Druhm je platba
za poskytovn podprnch slueb pro
eskou penosovou soustavu (EPS). Pod-
prn sluby spovaj ve vyrovnvn
defcit v penosov soustav. Plzesk
energetika prodv elektrickou energii
takzvan na pat elektrrny a dodv ji
do mstn distribun st, kterou vlastn
spolenost EZ. S svym naptm, vt-
inou 400 nebo 110 kilovolt, kter slou
kpenosu elektiny navt vzdlenosti
apes hranice, spravuje spolenost EPS.
T Plzesk energetika pomh odroku
2003 krt momentln bytky elektiny
vpenosov soustav prv formou pod-
prnch slueb.
Vroce 2003 PE spn ukonila nezbytn
pravy svho vrobnho zazen a n-
sledn zskala oprvnn psobit natrhu
podprnch slueb velektroenergetick
soustav. Tato oprvnn se tkaj primrn
regulace frekvence a terciln regulace
vkonu. Faktick dodvky podprnch
slueb PE zahjila prv napodzim roku
2003. V roce 2004 byla provedena cer-
tifkace fktivnho bloku na poskytovn
sekundrn regulace vkonu, m spo-
Vizitka:
Poet zamstnanc: 240
Obor podnikn: vroba elektiny, vroba a rozvod
tepeln energie
Ron obrat spolenosti: 1 008 727 tis. K
Management:
Generln editel: Ing. Vclav Paek
Obchodn editel: Ing. David Homann, MBA
Vrobn editel: Ing. Pavel Plic
ZVVZ-Enven Engineering, a.s., se podl na vstavb
novho nadkrickho bloku spalujcho hnd uhl
o elektrickm vkonu 660 MWe v elektrrn Led-
vice (ELE) jako dodavatel s Pare za kotli. Tuto
st dodv pro Vtkovice Power Engineering, a.s.
Nov zdroj (NZ) bude spalovat uhl z pilehlho po-
vrchovho hndouhelnho dolu Blina.
Charakteriska bloku
Jde o prvn blok na zem R s nadkrickmi para-
metry pry, kter zajiuj dosaen vysok celkov
innos vroby elektrick energie a snen emise
CO
2
. Nejvt instalovan elektrick vkon bloku
660 MWe v R umstn v arelu ELE bez nroku
na jeho rozen.
Charakteriska Pare za kotli
Patrie za kotli zajiuje odvod spalin z kotle pes
elektrick odluova do odsen. Sous Par-
e za kotli je tak pneumack doprava poplku,
kter zajiuje dopravu poplku od vsypek Ljung-
srmu a vsypek elektrickho odluovae pes me-
zisila do stvajcho poplkovho sila. Elektrick od-
luova je navren tak, aby vstupn koncentrace
TZL byla max. 50 mg/Nm
3
pi maximaln vstupn
koncentraci popelovin 120 g/Nm
3
.
Rozsah dodvek a innos Pare za kotli
Dodvka spolenos ZVVZ-Enven Engineering, a.s.,
zahrnuje elektrick odluovae (EO), kouovody
(vstupn, vstupn) a pneumackou dopravu po-
plku. Spolenost zajiuje kompletn projektovou
a vrobn dokumentaci, kompletn mont novho
zazen v. uveden do provozu. Pedbn pe-
vze dla se plnuje na 20. 12. 2012, konen pe-
vze dla na 20. 12. 2014.
Vstavba novho nadkrickho energeckho
bloku v elektrrn Ledvice
www.zvvz-enven.cz
Technick een
Dva paraleln ztrojen tysekcov EO s akvn vkou usazovacch elektrod 16,5m.
Jeden spalinov axialn venltor s instalovanm pkonem motoru 12,65 MW.
Pneumack doprava poplku s instalovanm vkonem 253 t/h.
Kouovody o maximlnm prezu 13 5,5m, jejich tvarov a konstrukn een vyplynulo z matema-
ckho modelovn proudn spalin.
3D model NZ ELE rozpracovanost monte EO v 06/2011
20 let spnch dodvek pro energetiku v oblastech
zkladn a provdc projekty
elektrren projekty kotl elektro SK
dodvky vlastn vroba
komponenty pro elektrrny dodvka a rekonstrukce kotl regultory napt genertor budic systmy elektrick ochrany, elektrick
men, synchronizan soupravy turbinov regulace dic systmy kotl, strojoven, CHV atd.
servis a optimalizace
invelt-elektro s.r.o. tvo spolu se spolenostmi INVELT ENERGO, INVELT SERVIS a INVELT INDUSTRY INTERNATIONAL skupinu INVELT GROUP, kter
poskytuje komplexn dodvky a sluby pro energetiku nejen v tuzemsku, ale i v zahrani. pro zabezpeen pikov kvality dodvek a slueb pouv
spolenost systm zen jakosti ISO 9001 a systm ochrany ivotnho prosted ISO 14001 zajmav reference z poslednho obdob: Vstavba novho
zelenho kotle K7 (49 t/hodinu, 490 C, 6,7 MPa) a turbosoustroj TG3 11 MW v Plzesk teplrensk a.s., kdy se jedn o nejvt kotel na spalovn
biomasy v esk republice Zmna stvajcch systm TVER (turbinov vkonov elektronick regultor) vetn modernizace hydraulick regulace
a zmna systmu DIAMO-K v rozsahu zabezpeovacch systm turbogenertoru a zabezpeovacch systm bloku, a to nhradou systmem
Siemens SIMATIC PCS7 4250 MW jadern elektrrna Jaslovsk Bohunice Rekonstrukce turbogenertor 14 blok tepelnch elektrren pro
provoz v primrn regulaci frekvence, Turecko na bzi systmu WOODWARD vetn pravy elektronick a hydraulick sti regulace turbiny Zmna
8 ks budicch souprav TG 220MW 1. a 4. bloku jadern elektrrna Dukovany
Kontakty: invelt elektro s.r.o., U kolky 357/14, 326 00 Plze, tel: +420 377 613 111, fax: +420 377 241 014, e-mail: ofce@invelt.cz, www.invelt.cz
Energie zPlzn
ARMEX Plze s. r. o.
Bentsk 517, 303 03 Chrst
Fax: 377 845 475
Tel./fax: 377 945 319, 377 945 427
E-mail: plzen@armex.cz
PROVOZOVNA PRAHA
Vdesk 744/2 (u jin spojky)
Tel./fax: 241 717 173
Mobil: 724 268 567
E-mail: praha@armex.cz
w w w.ar mex .c z
VODA TOPEN PLYN
Dodavatel prmyslovch armatur
a pslusenstv
w w w.ar mex ..c z c z c
www.pebra.cz
C|nnosI| f|rmy.
FE8PA, spo|. s r.o. Fod V|n|cem| 31J2 301 16 F|ze
IC. 2523224 Ie|.. 377 54 21 e-mo||. sekreIor|oI@pebra.cz
X[WKVRQRNMITCPWNVCwMXT[\XTQD[GNGMVTKEM
GPGTIKGCVGRNC
TGMWNVKXCEG\GO\CUCGPEJNKFUMQWKPPQUV
RTQXQ\QXP\C\GPPCX[WXPQFRCFCOCVGTKN
\RTCEQXPXMQRQX\GOKP[CUVCXGDPUWVK
\RTCEQXPMCN\18
www.pvl.cz

www.ferrum.cz
lenost zskala dal monost spnho
psoben natrhu spodprnmi slubami.
Vpmm prodeji elektrick energie z-
kaznkovi, a jsou to domcnosti nebo
frmy, spolupracuje Plzesk energetika
se sesterskou spolenost United Energy
Trading, a.s. Je to velmi spn spole-
nost, kter se da zskvat tisce klient.
Doporuujeme ji naim odbratelm
tepla i jako dodavatele elektiny a zem-
nho plynu, snm United Energy Trading
rovn obchoduje, vysvtlil Paek.
Plzeskou energetiku zsobuje uhlm
podle dlouhodob smlouvy, jej platnost
jet nevyprela, spolenost Sokolovsk
uheln. Nicmn, jednn opokraovn
tto dohody ji zapoala. Oehavou otz-
kou je cena uhl. Oekvme, e vlda
vytvo energetickou koncepci, jejm
prostednictvm podpo ekologick
asporn vytpn. Tm je zmnoha rz-
nch dvod centrln vroba a rozvod
tepla. Krom jinho modernm pedizo-
lovanm potrubm dnes dopravujeme
teplo do byt i prmyslovch zn jen
sminimlnmi ztrtami, zdraznil Paek.
Teplrna vyrob zjednotkovho mnostv
tepeln energie jak teplo, tak elektinu
apitom mus splnit relativn psn eko-
logick normy. Naproti tomu kotel naplyn
vdomcnosti produkuje ztho mnostv
energie pouze teplo, apitom ekologick
limity jsou tu benevolentnj. V soutu
tedy tyto mal plynov stanice pedstavuj
vt ekologickou zt ajsou mn eko-
nomick. Ipokud jde napklad odrbu
a obnovu. Centrln zdroje jsou prost
modernm a logickm eenm otzky
vroby tepla, prohlsil Paek.
V roce 2009 bylo do provozu uvedeno
nov modern odsiovac zazen pracujc
na principu mokr vyprky spalin, kter
umouje plnit zpsnn emisn limity
oxid sry a tuhch zneiujcch ltek
vypoutnch doovzdu.
Na technologickch a technickch pro-
blmech spolupracuje PE sVzkumnm
azkuebnm stavem Plze, s.r.o.
Ing.Ivan Jemelka
EZ Teplrensk, a.s.
Poskytuj ekologick teplo
EZ Teplrensk je relativn mlad spo-
lenost, jej hlavn lohou je pedevm
distribuce a prodej tepla vyrobenho
na zdrojch EZ a.s. Jinak eeno do-
dvka, distribuce a prodej tepla je nam
core byznysem, vysvtluje Ing.Vladimr
Gult, pedseda pedstavenstva a ge-
nerln editel EZ Teplrensk, a.s.
Hlavn devzou naeho tepla je komfort,
cenov vhodnost a ekologinost. Rd
bych podotkl, e jsme se nedvno stali
tet nejvt teplrenskou spolenost
v R.
1. Zmnil jste se, e jste relativn
mladou spolenost Mete krtce
pedstavit jej historii?
Koncem roku 2006 dolo krozdlen spo-
lenosti United Energy, a.s., nadva prvn
subjekty United Energy prvn nstupce,
a.s., aTeplrensk, a.s. Pedmtem podni-
kn Teplrensk, a.s., byla vroba, nkup,
rozvod, distribuce aprodej tepla vregionu
severozpadnch ech. Vdubnu 2007 se
stala jejm 100procentnm vlastnkem
EZ, a.s. To je hlavn milnk v na his-
torii. Pejmenovn spolenosti na EZ
Teplrensk, a.s., vroce 2008 ji bylo jen
logickm krokem. Nsledn pak k1. lednu
2010 byly do na spolenosti vloeny
teplrensk st, kter dot doby patily
elektrrnm EZ. My jsme pak postupn
vytvoili 8 provoznch jednotek, kter
vsouasn dob obsluhuj piblin 5 700
odbrnch mst. Nae ron dodvka je
vy ne 6 000 TJ. Sdlo spolenosti mme
vChomutov, protoe tam jsme vlastn
vznikli, ale psobme pocel republice.
2. Uvdm sprvn, e vam hlavnm
pedmtem podnikn je vroba,
nkup, rozvod, distribuce a prodej
tepla? Opravdu zahrnujete vechny
fze, tj. vetn vroby tepla? Nebo se
pletu?
Nepletete se. Vechno plat. Vrobu mme
tak, probh pevn vplynovch kotel-
nch vsevernch echch. Je to pro ns
ale spe marginln zleitost, protoe
na hlavn lohou je pedevm distribuce
a prodej tepla vyrobenho na zdrojch
EZ, a.s.
3. Do jakho regionu teplo dod-
vte? Lze charakterizovat vae
zkaznky? Pevldaj domcnosti,
bytov drustva i spoleenstv vlast-
nk jednotek, podniky?
Celkov dodvka v souasn dob pe-
sahuje plus mnus 6 000 TJ tepla za rok,
pitom zsobujeme zhruba 3 200 zkaz-
nk. slo me nkomu pipadat nzk,
ale upozoruji, e jde onejhrub dlen,
protoe zkaznk m pak nkolik odbr-
nch mst anan me bt napojeno jet
nkolik koncovch odbratel. Pklad:
odbrn msto je panelov dm, konco-
vm odbratelem jsou ovem vechny do-
mcnosti vpanelovm dom. Vedle 3 200
zkaznk tedy mme piblin 5 700 od-
brnch mst, ato celkem v37 obcch, v7
krajch jedn se osteck, Karlovarsk,
Stedoesk, Pardubick, Krlovhradeck,
Moravskoslezsk aJihomoravsk kraj.
Zpohledu objemu dodvek jsou nejvt-
mi odbrateli distributoi, tzn. rzn
mstsk spolenosti, kter psob vob-
cch a kter se zabvaj krom jinch
innost i distribuc a prodejem tepla.
V nkterch lokalitch dodvme teplo
pmo spoleenstvm vlastnk jednotek
astavebnm bytovch drustvm.
Pokud se nave podvm zpohledu kon-
covch odbratel, tak asi 60 % z na
celkov dodvky jsou bytov odbry,
zsobujeme cca 106 tisc domcnost.
Nebytov odbry, tzn. prmysl, koly,
nemocnice, ady, veejn zazen atd.,
tvo zbylch asi 40 %.
4. Klovmi poadavky pro vae
podnikn jsou kvalita a spolehlivost.
To vak vyaduje vhodn technolo-
gie a dal souvisejc zazen
Jak byste hodnotil jejich stav? A kolik do nich mu-
ste ron investovat?
Rd bych vai otzku doplnil: naprvnm mst je uns
bezpenost. Natst zazen arozvody nemme vtako-
vm stavu, abychom donich museli okamit jednorzov
investovat, teba prv z dvod bezpenosti, take
pokud do nj investujeme, tak se jedn o preventivn
opravy aodal vylepen. Samozejm mme dlouho-
dob pln, kter pot sinvesticemi jak dostvajcho
zazen, tak idonovch ppojek, protoe se nm da
pipojovat inov zkaznky.
Ustvajcho zazen jde pedevm omodernizaci izolac
sohledem nasniovn ztrt, aco se tk investic no-
vch, sname se fnancovat mic pstroje pro dlkov
odety, protoe chpeme, e run opisy v rodinnch
domcch nae zkaznky obtuj a ns zatuj. Co se
tk njakho sla, tak vloni jsme dope ostvajc
zazen, nemluvm onovm, investovali pes 90 milion
korun. Letos bude toto slo podobn.
5. Jist ji znte hospodsk vsledky za rok
2010 Byli jste ziskov? Projevila se njak krize?
Na hospodaen teplrenskch spolenost m vliv n-
kolik faktor, konkrtn nalosk rok mlo nejvt vliv
relativn chladn poas. Pi tvorb plnu dodvek toti
vyuvme informac ovenkovnch teplotch adodvkch
zminulch let. Vzhledem ktomu, e roky 2008 a2009,
pokud se pamatujete, byly pomrn tepl, tak pln roku
2010, kter se tvoil svyuitm tzv. denostup za4 roky
zptky, byl posazen relativn nzko. lo prost omate-
matick vpoet, kter na druhou stranu zohledoval
istav zateplovn objekt abudovn novch ppojek.
Vzhledem keskuten venkovn teplot vr. 2010 jsme
pln pekroili.
CZ Teplo s. r. o.
tradin dodavatel pro EZ Teplrenskou a. s.
Firma CZ Teplo s. r. o. je dlouholetm dodavatelem prac nejen
pro EZ Teplrenskou a. s., ale i pro dal vrobce a distributo-
ry tepla v esk republice. Namtkou zmime Praskou tepl-
renskou a.s. nebo United Energy a. s.
Vznik spolenosti se pod hlavikou fyzick osoby datuje do roku
1990, nkolika transformacemi dolo k promn v dnen s. r. o.
se sdlem v Praze. Vrobn dlny pro monte kompaktnch v-
mnkovch stanic jsou v Korozlukch u Mostu.
Sortiment pedvacch stanic pokrv kompletn poteby tep-
lrenstv v republice od tlakov nezvislch horkovodnch
pes teplovodn smovac a po parn vmnkov i redukn
stanice.
Potrubn rozvody v kanlovm a bezkanlovm proveden do-
pluje spolenost o realizaci vakuovch rozvod. Touto tech-
nologi firma napojila nap. modern budovu Nrodn Technick
Knihovny v Dejvicch.
Pro EZ Teplrenskou a. s. byla spolenost CZ Teplo s. r. o. pro-
vedena napklad rekonstrukce horkovodnch rozvod PP1 v Bli-
n (4,9 mil. K), vytsnn technologie VS EC 2.1, II. etapa pro-
vozn jednotka Teplice (4,2 mil. K), Blina Prask Pedmst
(12 mil. K). Celkov objem zakzek pro EZ Teplrenskou a. s.
za posledn 3 roky inil pes 63 mil. K za dodvky a projekty
vmnkovch stanic a horkovodnch rozvod a ad tak firmu
CZ Teplo k vznamnm dodavatelm tto spolenosti.
CZ Teplo s. r. o.
Modansk 43/433, Praha 4
Sedlec 2, Korozluky u Mostu
tel.: 244 461 320, 777 317 000, 476 707 505
www.czteplo.cz
Co se te krize, tak ta se projevila odpo-
jenm nkolika prmyslovch odbratel.
Vloskm roce to byl vpadek asi 21 TJ.
Subjekty postien kriz odpojenm zpo-
chopitelnch dvod nejmenuji. Nadru-
hou stranu se nm da pipojovat nov
odbratele, ikdy vpadek vevi 21 TJ
je zpohledu teplrenstv znan azskat
stejnou vi novm odbrem je obtn.
Finann ukazatele jsme splnili. Vsledky
budou zveejnny vevron zprv, na-
pklad provozn zisk EBITDA jsme schopni
sdlit, nen to nic tajnho, take: za rok
2010 jsme doshli provoznho zisku
vevi bezmla 377 milion korun.
6. Vae spolenost se neme a urit
ani nechce vyhnout ekologii
Jak ochranu ivotnho prosted
zvldte? Mete uvst konkrtn
pklady?
Jak u jsem ve naznail, vdrtiv vtin
ppad je teplo, kter dodvme, vyro-
ben kombinovanm zpsobem spolu
s elektinou, samo o sob u vlastn
velice ekologick. Bval rzn lokln
vtopny byly postupn nahrazeny vna-
ich lokalitch centrlnm zsobovnm
tepla zjednoho zdroje. Navc je znmou
vc, e kad zdroj EZ podlh psnm
ekologickm pedpism alimitm, proto
se domnvme, e prv teplo vyroben
vkombinaci selektinou, je ekologick.
Vzhledem ktomu, e nememe zeko-
nomickch dvod vybudovat rozvody
zelektrren dovech oblast abychom
thli trubku 10 kilometr kvli tomu,
e nakonci jsou dva rodinn domky, by
byl prost ekonomick nesmysl , reali-
zujeme v nkterch lokalitch dodvky
zplynovch kotl.
Vdalch ppadech, kdy plynov kotle tzv.
dovaj, znovu pepotvme monosti,
jestli je mme jenom nahradit, nebo zda
by nely pipojit na nejbli centrln
zdroj. V souasn dob zvaujeme i n-
hradu napklad kogeneranmi jednot-
kami. Asi vte, e v EZ vznikla spole-
nost EZ Energo, s.r.o., kter se zabv
kogeneranmi jednotkami, take s n
spolupracujeme.
7. Na co se sousted EZ Teplren-
sk, a. s., v letonm roce (cle, inves-
tice, novinky, trendy)?
Prioritn je pro ns rozvoj teplrenskch
st veobecn. Byl bych rd, kdyby se
dozdrnho konce dovedla akce Dtma-
rovice-Bohumn, co je nejvt tepl-
rensk akce poslednch let, jej hodnota
doshne piblin pl miliardy korun.
Ji loni jsme zaali zsobovat Bohumn
z elektrrny Dtmarovice 8kilometro-
vm dlkovm horkovodem, letos mme
vplnu pipojit dalch 12 vmnkovch
stanic. Cel akce skon vpolovin roku
2012. Pedpokldme, e tam budeme
dodvat 280 TJ. Podotkm, e pedtm
byl Bohumn vytpn zplynovch zdroj,
dky zmn dojde ksporm nklad pro
domcnosti za vytpn ve vi kolem
20 %.
Dal dleitou akc je teplofkace msta
Blina. Lokalitu jsme dosud zsobovali
z plynovch kotl, kter tzv. doily,
apoekonomickm pepotu nm vylo,
e kdy nathneme trubku zelektrrny
Ledvice, bude to pro tamn obyvatele
ekonomicky vhodnj ne nahrazovat
star plynov kotle novmi. Prvn st
akce se m zrealizovat letos, dokonme
ji vroce 2012.
Rozjeli jsme projekt teplofkace obce
Ledvice, kter a nedaleko stejnojmenn
elektrrny Ledvice, tak dosud byly vy-
tpny plynem. Dohodli jsme se s obc,
kter uvaovala opechodu najin zdroj
vytpn, spotali jsme to anabdli jim,
e svyuitm dotace zevropskch fond
jsme schopni zajistit centrln zsobovn
teplem levnji.
Horn
Marov
Jnsk
Lzn
Svoboda
n. .
Mlad
Buky
pice
TRUTNOV
Suchovrice
Bohuslavice
n. .
Radvanice
DVR KRLOV
N. L.
BLINA
TEPLICE
Krupka
Hrob
Osek
Dub
Duchcov
CHOMUTOV
Jirkov
Kada
Klterec n. O.
SOKOLOV
Bukovany
Habartov

Bezov
Citice
Svatava
Krlovsk Po
MLNK
CHVALETICE

Horn Poaply
Doln Bekovice
HODONN
HOL
Orlov
Vtkovice
BOHUMN
OSTRAVA
ELEKTRRNA
TEPLRNA
dodvka tepla
Vodovody a kanalizace HK, a. s.
Chtj bt municipln a regionln
Infrastruktura spolenosti Vodovody
a kanalizace Hradec Krlov, a.s.,
( VAK HK) slou k zsobovn 155 600
obyvatel. Jedn se o vlastnickou spo-
lenost, kter navc vlastn 34procentn
podl provozovatele Krlovhradeck
provozn, a.s. Njemn, kter VAK HK
za pronjem dostv, pedstavuje asi
75procentn podl na hospodskm
vsledku spolenosti. tvrtinu tvo
dividenda od provozovatele.
V uplynulm roce spolenost doshla
zisku 41,6 milionu korun, kter reinves-
tovala doobnovy majetku.
VAK HK m pouze 16 kvalifkovanch,
vzdlanch a zkuench zamstnanc.
Ped pti lety spolenost vtinu slueb
takzvan outsourcovala azruila vlastn
projekci, prvn oddlen, dlny, labo-
ratoe, klid i vnitn a vnj ochranu.
Provoz se tm stal efektivnj alevnj.
Nkter problmy e spo-
lenost s vysokmi kolami
auniverzitami. Spolupracuje
zejmna sVy odbornou
a stedn kolou stavebn
veVysokm Mt.
Podle pedsedy pedstaven-
stva a editele spolenosti
Frantika Barka vechny
Vizitka:
Vodovody a kanalizace Hradec Krlov, a. s.
Sdlo: Vta Nejedlho 893, 500 03 Hradec Krlov
Poet zamstnanc: 16
Obor podnikn: investin a inenrsk innost
v rmci investin vstavby
Management:
editel a pedseda pedstavenstva: Ing. Frantiek
Bark
Technicko-provozn nmstek: Ing. Pavel Loskot
Ekonomick nmstkyn: Ing. Ilona Vlkov
investice smuj do obnovy a rozvoje
vodrenskho majetku, to je st atechno-
logi. Dlouhodob frma nepot svpla-
tou dividendy. Vposlednch pti letech
jsme investovali doobnovy tm 1 250
milion korun, ztoho nejvce, 435 milion
korun, vroce 2010, uvedl Bark.
VAK HK zajiuje komplexn sluby souvi-
sejc svrobou pitn vody pro okres Hra-
dec Krlov adle pro pilehl okrajov
sti individuln obce okres Rychnov
nad Knnou, Pardubice, Nymburk, Jin,
Nchod aTrutnov.
Zhlediska legislativy je oblast vodrenstv
upravena dvma zkony: zkon ovodo-
vodech a kanalizacch . 274/2001 Sb.,
kter upravuje vztahy pi rozvoji, vstavb
a provozu vodovod a kanalizac. Dle
vodn zkon . 254/2001 Sb., jen chrn
povrchov apodzemn vody astanovuje
podmnky pro hospodrn vyuit vod-
nch zdroj apispv kzajitn zsobo-
vn obyvatelstva pitnou vodou.
Vroba pitn vody zahrnuje jmn vody
ze zdroj podzemnch i povrchovch.
Vppad, e voda pojejm vyten, tak-
zvan surov voda, nespluje nkter
ISO 9001
ISO 14001
Spolonosl KUNST, spol. s.r.o. bylu zulozonu .5. TT zupisom
do obchodniho ro|sliku vodonoho Kru|skym soudom v Cslruv,
oddil C, vlozku 0.
\ rumci podmlu podnikuni KUNST, spol. s r.o. zu|islu|o komplolni doduvky
u monluzo lochnologicko usli vodohospoduskych invoslinich colk v. pro|oklu,
komploxniho vyzkousoni, uvodoni do provozu u pozuruniho sorvisu.
S|J|o spo|ooos|i:
Puluckoho T0,
753 0T Hrunico
Zk|oJo| jmo| spo|ooos|i:
T 000 000 K
lCC. T0T05T
DlC. CZT0T05T
WWW.KUNST.CZ
WWW.KUNST.CZ
=iNODGQt~GDMHVSROHQRVWL
ky
ro|oklu
Vodovody a kanalizace HK, a. s.
Chtj bt municipln a regionln
zhygienickch parametr pitn vody da-
nch vyhlkou Ministerstva zdravotnictv
R, mus se tato surovina dle upravovat.
Vodu je nutn hygienicky zabezpeit tak,
aby pocest kespotebiteli nedolo kje-
jmu bakteriologickmu zneitn. Pou-
v se k tomu chlr, chlrdioxid, ozn,
ppadn UV zen. Svrobou vody rov-
n souvis i jej akumulace ve vodoje-
mech. Tyto zsobnky slou kvyrovnn
nerovnomrnosti prtoku mezi zdrojem
aspotebitm. Pln rovn funkci zsobn
vppad, e dojde kvpadku zdroje. Ne-
zanedbateln vznam m itvorba porn
zsoby vody.
Jak Bark ekl, zsoben vodou je mon
rozdlit vzsad natyto innosti:
1. Jmn surov vody.
2. prava pitn vody.
3. Akumulace pitn vody.
4. Distribuce vody, ato jednak prosted-
nictvm pvodnch ad, ty pivd vodu
ze zdroje dospotebit, jednak ad z-
sobnch, kter tvo rozvodn s vespo-
tebiti aobcch.
Bark dodal, e z hlediska odbornosti
pedstavuje zsoben pitnou vodou
multiodbornou innost, na n se podl
specialist, jako vodohospod, stava,
chemik i stroja.
Zhlediska chemie se pak jedn zejmna
o znalosti proces pravy pitn vody,
zvan chemie atechnologie vody.
Pro distribuci vody plat podle Barka z-
kladn pravidlo, e veker trubn materil
vetn armatur, prvk objekt praven
vody avodojem mus bt pro el styku
s pitnou vodou schvlen hygienickm
orgnem. Pro nvrh vodovod existuj
pravidla, kter jsou zakotvena v zkon
.274/2001 Sb., ovodovodech akanaliza-
cch, apotom veskch sttnch normch.
Jedn se opravidla souvisejc snvrhem
parametr vodovod, jako prmr asklon
potrub, dostaten armatury pro od-
kalovn potrub a podobn. Z hlediska
chemickho je zsadnm prvkem kvalita
surov vody a pouit technologie jej
pravy. A dle zajitn bakteriologick
nezvadnosti pi jej doprav kespote-
biteli, vysvtlil Bark.
Dodal, e cenu vodnho a stonho
v regionu psoben VAK HK stanovuje
pedstavenstvo spolenosti. Nvrh ve
ceny je vdy projednn s hlavnmi ak-
cioni. Samozejm v dsledku krize
kles ispoteba vody, atm pdem klesaj
i trby za vodn a ston. Zaznamen-
vme pokles zhruba o 10 % oproti roku
2009, piznal Bark.
VAK HK ist odpadn vody na12 istrnch
odpadnch vod (OV). Jedn se o me-
chanicko-biologick istrny odpadnch
vod. Kitn dochz vedvou stupnch,
prostednictvm mechanickch a biolo-
gickch proces. Vjimku tvo pouze OV
Hradec Krlov okapacit 141 tisc EO, kde
krom mechanicko-biologickho prin-
cipu itn je zaveden iproces chemick
naodstraovn fosforu atercirn stupe
pro odstrann dusku. Veker aglome-
race nad dva tisce ekvivalentnch obyva-
tel nazem psobnosti spolenosti jsou
vybaveny vyhovujc istrnou odpadnch
vod. Celkem je naOV napojeno 123 tisc
obyvatel, co pedstavuje asi 75 procent
obyvatelstva celho regionu. Vemstech
nad dva tisce obyvatel je napojeno 82 a
99 procent zcelkovho potu obyvatel.
Vnsledujc tabulce je pehled opotu
napojench obyvatel a mnostv it-
nch odpadnch vod uVAK HK zaposledn
3roky:
. ukazatel
mrn
jednotka
2008 2009 2010
1 poet obyvatel bydlcch v domech napojench na kanalizaci ks 121 350 122 381 122 724
2 mnostv odpadnch vod vypoutnch do kanalizace (fakturovan) tis. m
3
8 270 7 988 7 952
3 z toho z domcnost tis. m
3
4 117 4 094 4 267
4 z toho od ostatnch tis. m
3
2 296 2 192 1 969
5 z toho srkov vody tis. m
3
1 857 1 702 1 716
6
mnostv itnch odpadnch vod, kter byly vyputny do kanalizace a souasn
zpoplatnny
tis. m
3
8 236 7 956 7 917
7 mnostv itnch odpadnch vod celkem tis. m
3
15 425 16 005 18 144
8 mnostv odpadnch vod vypoutnch do vodnch tok celkem tis. m
3
15 459 16 037 18 179
itn odpadnch vod pirozen ped-
chz jejich odkanalizovn. Jedn se ze-
jmna o sbr a itn odpadnch vod.
Sbr je zajiovn prostednictvm kana-
lizan st. Zkladn rozdlen kanalizace
je nsledujc:
1. Jednotn kanalizace, kter odvd jak
vodu splakovou, produkovanou meta-
bolickou innost lovka iodpadn vody
zkuchyn apran, tak srkovou (deo-
vou) jednm potrubm.
2. Oddln kanalizace, kter je urena
pouze pro splakovou vodu.
Spolenost rovn spravuje kanalizace,
kter diferencuje dle zpsobu dopravy
odpadn vody:
Gravitan kanalizace.
Vtlan potrub.
Tlakov kanalizace.
Podtlakov (vakuov) kanalizace.
Soust procesu odkanalizovn je ii-
tn odpadn vody. To me bt bu lo-
kln (domovn istrny odpadnch vod,
septiky, ppadn umpy, kter vak vodu
neist, ale pouze shromauj pro odvoz
na OV), nebo centrln (biologick is-
trna odpadnch vod, umalch obc bio-
logick rybnky nebo koenov istrny).
Vtinu, tedy 99 procent akcion VAK
HK, tvo 108 mst aobc regionu. Zbytek,
jedno procento, pedstavuj drobn akcio-
ni. Vykoupili jsme vtinu zpvodnho
8procentnho podlu drobnch akcion.
Mme zjem, aby nae spolenost mla
municipln aregionln charakter, kter
j dovol dlouhodob udret jednotnou
solidrn cenu vodnho astonho are-
investovat hospodsk vsledek doob-
novy vodrenskch st a technologi,
uzavel Bark.
INENRSK A PROJEKTOV CINNOST VE VECH
OBORECH VODNHO HOSPODSTV, KONZULTACE,
PORADENSTV V DOSTECH O FINANCN PODPORU
Z FOND EU, PROJEKTY A DODVKY VAKOVCH JEZ,
VEKER GEODETICK A PRZKUMN PRCE.
Pyry Environment a. s.
STED: Brno, Botanick 834/56, 602 00 Brno, tel.:+420 541 554 111,
fax: +420 541 211 205, e-mail: trade.wecz@poyry.com; Pobocky: Praha,
Ostrava, Beclav, Trencn.
I & C Energo a.s.
Systmy pro sektor energetiky
I & C Energo a.s. je inenrsko-servisn
organizace, jej hlavn odbornost jsou
systmy elektro a systmy kontroly
a zen (SK) asto oznaovan tak
jako automatizovan systmy zen
technologickho procesu (ASTP),
vysvtluje Mgr. Jan afrnek, pedseda
pedstavenstva a generln editel I & C
Energo a.s. V rmci tto odbornosti sv
sluby poskytuje pedevm v sektoru
energetiky, a to konkrtn v rmci
vroby elektrick energie. Spolenost
m, vetn dceinch spolenost, 1 440
zamstnanc, z toho vce ne 600 tech-
nik. I na zklad toho si troufm tvrdit,
e v dan odbornosti jsme nejvt
spolenost v esk republice.
1. V vrobn program, respektive
ti produkty: servis, investin do-
dvky a optimalizace energetickch
vroben mohou pro laika vyznvat
trochu abstraktn. Mete je v kostce
strun a srozumiteln pedstavit?
To jest tak, abychom si je dokzali
vizuln pedstavit, pokud to jde
e to zn ponkud abstraktn, se ned
ne souhlasit. Prvn dva produkty souvi-
sej shlavn odbornost frmy popsanou
v vodu. Tedy, servis znamen vkon
drby zazen uvedench dvou systm
(elektro aSK), ato zejmna pro jadern
auheln elektrrny spolenosti EZ. In-
vestin dodvky jsou projektov dodvky
vybranch st elektrren pi vstavb
novch arekonstrukc stvajcch. Jedn se
nejvce okomplexn dodvky, tj. odzpra-
covn projekt pes dodvky amont,
testovn funknosti a ponajdn
doostrho provozu.
Optimalizace energetickch vroben jsou
sluby, jak nzev napovd, jejich clem je
optimalizace provozu elektrren atepl-
ren, ato zejmna pomoc SW nstroj. Sou-
st produktu je tak poradenstv. Kon-
krtnmi oblastmi, kde se uplatujeme,
je tzv. provozn ekonomie na elektrr-
nch anov tak optimalizace spalovn
nakotlch
sclem zvit jeho innost asnit emise
(oxid dusku, oxid sry).
2. O kter z tchto slueb je nejvt
zjem, kter vm pinej nejvt
ekonomick efekt? Mete uvst
z poslednho roku (i let) konkrtn
pklady napklad 3 nejvtch akc?
Servis je zkladn produkt, na kterm
byla nae spolenost zaloena. Ron ob-
jem vservisu je vposlednch letech plus
minus 700 mil. K apin stabiln ekono-
mick efekt. Nejvznamnjm anejvce
rostoucm produktem jsou investin
dodvky. Pedpokldme, e vletonm
roce by trby zinvestinch dodvek mly
doshnout pes 1,5 mld. K. Srostoucm
objemem souvis i rst ekonomickho
efektu tohoto produktu pro frmu.
Zposlednho obdob mohu jmenovat pe-
devm uzaven kontrakty pro dodvky
systm elektro pro nov uheln zdroj
v Ledvicch (660 MW), systm elektro
aASTP pro paroplynov cyklus vPoe-
radech (880 MW). Jedn se o kontrakty
ve stovkch milion korun s plnova-
nou dobou realizace doroku 2012, resp.
2013. Vneposledn ad musm jmenovat
dodvky pro kodu JS v rmci projektu
Obnovy SK, sti M3-M5 na Jadern
elektrrn Dukovany. Plnovan harmo-
nogram tohoto projektu je 2010 a 2016
sobjemem pesahujcm 1,5 mld. K.
3. Jako zkaznk se u vs asto obje-
vuje Skupina EZ (elektrrny). Je to
nhoda? A roziujete sv zkaznick
portfolio i jinam?
Jak plyne z toho, co jsem ekl doposud,
pak je celkem logick, e Skupina EZ je
pro nai innost klov, a ji jako pm
zkaznk, tak jako koncov uivatel naich
dodvek pro jin zkaznky. Samozejm
nae obchodn aktivity se nezamuj jen
nadodvky aprojekty pro EZ. Nadruhou
stranu, my sami nevyrbme dn elektro
i energetick zazen ani dic systmy.
Vrmci dodvek naich slueb dodvme
vrobky asystmy jinch vrobc, mezi
nimi jsou i renomovan svtov produ-
centi. Tm jsou nae monosti realizovat
dodvky vzahrani, vtakovch objemech
jako natuzemskm trhu anaSlovensku,
relativn limitovan. Pesto na zklad
naich kontakt s vznamnmi svto-
vmi producenty aprokzanou vysokou
kvalitou dodvek a odbornost naich
zamstnanc se nm podailo a da
Vizitka:
I & C Energo a.s.
Sdlo: esk republika, Teb
Zaloen spolenosti: 15. ervence 1993
Poet zamstnanc: 1315
Obor podnikn: Energetika, Teplrenstv, Investin
dodvky
Ron obrat spolenosti: 1 927,4 mil. K (2010)
Management:
Generln editel: Mgr. Jan afrnek
Obchodn editel: Ing. Ji Holinka, MBA
Finann editel: Ing. Boivoj Hejzlar
Osvden dodavatel optickch
a metalickch kabelnch systm.
Certikace dle norem ISO 9001, 14001, 27001.
Herpick 6, 615 00 Brno
Tel.: 543 216 409
E-mail: avenet@avenet.cz
www.avenet.cz
Za ji 17-ti letm spnm obchodnm
psobenm na eskm a slovenskm trhu
spolenosti AUMA Servopohony spol. sr.o.
stoj pedevm renom znaky AUMA
a kvalitn technick a servisn zzem k
jednatel spolenosti Ing. Ji Kodra.
Spolenost AUMARiester GmbH & Co. KG je
dnes celosvtov znmm vrobcem
elektrickch servopohon a pdavnch
pevodovek ovldajcch armatury a jin
technologick zazen. Na nae otzky
odpovdali ve jmenovan jednatel
spolen sprokuristou spolenosti panem
Petrem Vilmem.
Mete prosm ble charakterizovat
spolenost AUMARiester GmbH & Co. KG?
Dnen AUMA Group je rodinnou mezin-
rodn psobc spolenost, kter zahrnu-
je ji nkolik znaek resp. nmeckch
vrobc el. servopohon a pevodovek,
jedn se o produkty AUMA, SIPOS,
Haselhofer a Drehmo. Krom vrobnch
mst v Nmecku naleznete spn
vrobn zvody AUMA i v USA a Indii.
Spolenost buduje neustle rostouc
prodejn a servisn s doslova po celm
svt.
A jakou pozici v tto struktue zaujm esk
zastoupen AUMA Servopohony?
Nae spolenost dostala na starost esk
a slovensk trh, kde prodvme a zajiu-
jeme servis pedevm pro produkty
AUMA a SIPOS, nen vak problm
zprostedkovat nabdku i od ostatnch
vrobc zcel skupiny AUMA.
Spolenost AUMA Servopohony prola
potkem roku 2011 uritmi zmnami?
Ano, pedevm se zmnily majetkov
vztahy ve prospch matesk spolenosti.
Dnes lze prohlsit, e nae obchodn
zastoupen je pln vlastnno Aumou.
Navc k 1.4. 2011 byl jmenovn nov
jednatel Ing. Ji Kodra a pozice dosavad-
nho jednatele Petra Vilma byla pozmn-
na na prokuristu.
Jak vliv mly tyto zmny na innost Vae
obchodnho zastoupen?
Pro zkaznky se nic vznamnho nezm-
nilo, tzn. navzali jsme na dosavadn
vborn obchodn vztahy
a na intern prci jsme dali jen trochu
vce systematinosti. T bylo poteba
poslit nae obchodn oddlen o 2
technicko-obchodn zstupce, co se nm
ji vprbhu 1.pol. 2011 podailo. Dnes se
o poteby naich zkaznk star 5
obchodnk a 3 servisn pracovnci.
Do jak mry se Vs dotkla celosvtov
fnann krize?
Samozejm, e se tato krize promtla
i do naich vsledk, avak jej dopad
nebyl tak velik jako nap. v automobilo-
vm prmyslu. Hlavnm dvodem byl
pedevm velk zbr v uplatnn naich
produkt vmnoha odvtvch, jakmi jsou
energetika, petrochemie, plynrenstv,
vodohospodstv, chemie, stavebn i
potravinsk prmysl a cel ada unikt-
nch aplikac. Svj vznam sehrla i urit
setrvanost dobhajcch projekt, kter
nebylo mon ji zastavit. Dnes opt
pociujeme urit oiven, i kdy jet
nedosahuje vkonu zroku 2008.
Co mete nabdnout za novinky u Vmi
nabzench produkt?
Pedevm se meme pochlubit
2. generac cel produktov ady AUMA,
kter postupn nabh na trh a nabz velmi
zajmav technick vylepen, jakmi jsou
nap. uivatelsky pjemn run ovldn,
fexibiln pipojen na armatury ve form
vmnnch vloek, mnohostrann diagnosti-
ka, velk grafck display a cel ada novch
standardnch funkc u dcch jednotek
jakm je nap. bluetooth komunikace. Nae
zkaznky bude jist zajmat, e ceny u tto 2.
generece jsou ni ne u pedchoz ady
a mnoho z tchto vylepen bylo zahrnuto
pmo do zkladn vbavy servopohonu. Ani
produkty SIPOS nezstvaj pozadu. Technic-
k een tchto vrobk nezape svj vvojo-
v pvod u frmy Siemens a dnes je meme
oznait za servopohony svelkou budoucnos-
t. Vrobkovou adu dopluje dc stanice
SIMA zajiujc ovldn a 247 servopohon
po prmyslovch sbrnicch. A to jsou prv
ta een, kter mohou naim zkaznkm
etit obrovsk investin a provozn nklady!
Jak hodnotte pozici tchto produkt ve
srovnn skonkurenc?
Samozejm nepsobme na eskm
a slovenskm trhu sami, v echch i na
Slovensku psob minimln po jednom
vrobci s letitmi zkuenostmi a k tomu
nkolik obchodnch zastoupen zahraninch
vrobc. Pestoe se sortimentem vzjemn
pekrvme, kad zns si nael sv msto na
trhu. My se nap. orientujeme na technicky
nronj aplikace, kde se vyaduje chytr,
kvalitn a spolehliv zazen s technickou
a servisn podporou v regionu konenho
uivatele. Celosvtov podporovan servis je
obrovskm plus naich produkt, stejn tak
jako i elektronick zen servopohon
podporujc komunikaci po prmyslovch
sbrnicch. Me bt pro ns jen potujc,
kdy se setkvme s ppady, kdy se nae
konkurence srovnv prv svrobky AUMA.
AUMA - Servopohony spol. s r.o.
obchodn zastoupen a servis AUMA Group
Boleslavsk 1467
250 01 Brands nad Labem-Star Boleslav
Tel: +420 326 396 993
Fax: +420 326 303 251
E-mail: auma-s@auma.cz
Web: www.auma.com
pp pp
je je je jje jji i nnnk k k ol ol ol olik ik iik ik zzzzna na na nae e ekkk k re re re rresp sp p sp sp sp.... n n nnmee me meck ck ck ck ckc c c chhhh
v vro oobbbc bc ll el el. se serv rvop op hh oh ohon a p p evv d od o ov k ek ek,
j dd d k AUMA SIPOOS
P Pedevm se meme pochlubit
2. 2 ge g nerac cel e produktov ady AUMA,
kt kter er po p stupn nab a h h na trh a nabz velmi
za zaj jma m v ttechnick vylepen, jakmi jsou
na nap p. uivatelsky pjemn run ovldn,
fe f xibi b ln pipojen na armat tur u y ve form
vmnnch vloek, mnohostrann diagnosti-
ka, velk grraf fck ck display a cel ada novch
st standardnch funkc u dcch jednotek
Boleslavsk 1467
250 01 Brands nad Labem-Star Boleslav
Tel: +420 326 396 993
Fax: +420 326 303 251
E-mail: auma-s@auma.cz
Web: www.auma.com
ABB v esk republice.
Prodej
Technika
Vroba
sted
ABB je pedn svtov frma v oblasti automatizace a energetiky, poskytujc sluby prmyslovm podnikm, vrobcm
a distributorm energi. Dky nejmodernjm technologim umoujeme svm zkaznkm zvyovat vkonnost
a zrove snit dopad jejich podnikn na ivotn prosted.
Divize Power System je jednou z diviz ABB, kter je zodpovdn za segment energetiky (elektrrny, teplrny, prmyslov
energetiky, spalovny, obnoviteln zdroje energie). Pro tento segment zajituje komplexn dodvky a sluby v oblasti elektro
a automatizace.
Z oblasti slueb ABB zajiuje spoluprci na vodnch studich, konzultace, projekn prce, montn
innosti, uveden do provozu, zrun a pozrun servis.
Dle ABB poskytuje optimalizan programy a nstroje pro zvyovn innosti energetickch provoz.
Vy innosti lze doshnout napklad optimalizac spalovacho procesu (men nedopalu popelu
vrelnm ase), ofukovn a ostikovn spalovac komory, najdn kotle, koordinac innost jednotlivch
blok.
Jednm zvraznch spch divize Power System posledn doby je podepsn kontraktu dodvek pro nov
budovan blok 130 MW v Kladn. Zakzka souvis s rozenm stvajc elektrrny 2 x 130 MW vlastnn
spolenost Alpiq Generation (CZ) s.r.o. Pvodn elektrrna byla v roce 1999 postavena rovn spolenost ABB.
Clem ABB je s vyuitm mnohalet tradice a psobenm ve vce jak sto zem svta zajistit pro zkaznky veker
dodvky a sluby souvisejc s potebami v energetice.
Jedn se zejmna o:
zazen vlastn spoteby a vyveden
vkonu vroby elektrick energie
(transformtory, genertorov vypnae,
VN a NN rozvodny),
systmy men a regulace v energetice
(zen bloku, kotle, turbny, spolench
st a rozvoden).
Kabelovna Kabexa.s. v novm
Kabelovna Kabex
a.s. vyrb a dodv

od poloviny devadestch let speciln
kabely, kabelov spojky s psluenstvm
a hermetick kabelov prchodky.
Velk rozsah dodvek smoval zejmna
do energetiky, rafinri, do dopravnch
tunelovch staveb a jadernch elektr-
ren.
Ze stolennho pracovnho tmu je
v pedvrobn etap zaazeno vetn
vlastn vvojov zkladny dvacet
technickch a hospodskch pra-
covnk. V prbhu poslednch de-
seti let bylo Kabelovnou Kabex
a.s.
zaregistrovno osm patent a uit-
nch vzor z vrobnho zamen cel
spolenosti. Technick kvalita do-
dvanch vrobk vystila do pod-
pisu smluv o dodvce hermetickch
kabelovch prchodek novho de-
signu pro tiapltou generaci jader-
nch elektrren o vkonu 1200 MW
typu VVER.
Zadn pro kabele elektroinstalac
klade dal zven nroky natechnick
parametry inaivotnost kabel jejich
plastickch materil. Ped vedenm
spolenosti se proto otevela otzka, zda
aktivn vstoupit dotohoto technickho
poadavku, nebo pracovat vzabhnutch
kolejch asmr frmy ponechat standard-
nmu rozvoji.
Pes dva roky intenzivnch studi do-
stupnch podklad a analzy vech ri-
zik dovedlo veden akciov spolenosti
krozhodnut jt cestou aktivnho rozvoje
a neekat na to, co dokou velc hri
natrhu. Bylo pijato rozhodnut inovovat
technickou vrobn zkladnu novm tech-
nologickm zazenm nasvtov rovni.
Vrobn plocha spolenosti se instalac
novch technologi zv z pvodnch
2700 m
2
na5800 m
2
. Tato kompletn in-
vestice umon znsobit vrobn kapa-
citu vtechnologicky nronch vrobcch
a vytvo daleko pznivj podmnky
pro recyklaci technologickho odpadu
zvroby jeho elnm zptnm pepra-
covnm.
ly silovch energetickch kabel srz-
nmi profly vodivch jader (kruhovch
isektorovch) budou steny dokabelov
due technologi S-Z, kter nevyaduje
pouit robustnch atkch rotujcch od-
vijk anavijk bubn ovze dodeseti
tun sprmrem ela a 2,5 m. Metoda S-Z
vychz zprincipu, kdy je provedeno st-
en il kabelu pomoc speciln zench
hlav, otejcch se 10 15 jednm sm-
rem apotom opt se stejnm potem
otek smrem opanm. Tento systm
umon odvjet kabelov ly zklasickch
odvijk a navjet takto vyroben polo-
tovar (kabelovou dui) na bn navi-
jk. Cel sestava takov vrobn linky je
na 30 % hmotnosti bn pouvanch
technologi anepotebuje dn zvltn
stavebn pipravenosti. Tato linka navc
maximln vyuv elektronickho zen
svho chodu, jednotkov rychlost v-
roby je mnohem vy, co pro vrobce
znamen zsadn zven produktivity.
Klovm prvkem cel sestavy linky je
stec uzel, tzv. lanovac bod, kter je
tvoen soustavou navdcch kladek
arotujcch prvlak, kde je ve pohnno
krokovmi motory, zenmi z dcho
systmu.
Systm S-Z sten kabelovch du je ji
del dobu znm a v kabelskm pr-
myslu vyuvan. Dosud se vak takto
stely ly (anebo jednotliv prvky) pouze
do prezu cca 16 mm
2
(o prmru cca
4 mm). Linka, kter je spolenost Ka-
belovna Kabex a.s. poizovna, velmi
kvalitn st do 5 il a do prezu
240 mm
2
. Tato linka je tet nasvt.
Stec linka je nsledovna extruzn pl-
ovou linkou, kter umouje v jedn
operaci opltn a pt dalch vrob-
nch kon. Vechny tyto prce extruzn
linky jsou nastaveny na pracovn rych-
losti a do 300 m/min. u hotovho ka-
belu scelkovm prmrem kolem 15 mm
pes pl. Energetick kabely a docel-
kovho prmru 70 mm pes pl maj
nastavenou pracovn rychlost 20 60
m/min. a to s ohledem na poadovan
dal prvky kabelu (nap. stnn, panc-
ovn).
Velkou pozornost vnuje Kabelovna Ka-
bex
a.s. i kabelskm plasticifkanm

materilm, kter byly dosud nakupo-
vny odchemickch koncern ostatn
jak je bnou prax. V souvislosti s neu-
stle se zvyujcm poadavkem navy
uitn vlastnosti izolac a pl kabel
a s prudce stoupajcm poadavkem EU
na rzn bezpenostn kritria je inves-
tin akce uzavena vlastnm zazenm
pro vrobu kabelskch sms.
Cel investice bude uvdna doprovozu
vnadchzejcm obdob roku 2011.
Pavel Kupilk
Kabelovna Kabex
a.s.
Pedseda pedstavenstva a.s.
dodvat nae sluby dorznch zajma-
vch kout svta. Namtkov bych jme-
noval Spojen Arabsk Emirty, Saudskou
Arbii, Litvu, nu avposledn dob teba
panlsko. Tam vude nai zamstnanci
spn realizovali vysoce kvalifkovan
dodvky.
4. Podvejme se podrobnji
na ekonomiku Mete zhodnotit
hospodsk vsledky za rok 2010,
ppadn vliv krize?
Nam momentln nejvznamnjm
produktem jsou investin dodvky.
Z hlediska objemu se na nm podlej
velk dlouhodob kontrakty pi vstavb
aobnov elektrren. Takovto dlouhodo-
bost znamen, e se tchto projekt krize,
natst pro ns, vznamn nedotkla. Tm
pdem se specifck trh, na kterm se
pohybujeme, v krizi nezmenil. Tak to
nm umonilo doshnout vroce 2010 nej-
lepch vsledk vhistorii. Konsolidovan
trby doshly ve 2,05 mld. K aist zisk
160 mil. K. Piem vroce 2009 jsme do-
shli 2 mld. K treb a102mil.K istho
zisku. Nutno ovem dodat, e do zisku
se nm jednorzov promtl pozitivn
vsledek arbitre veden proti rusk
spolenosti DoorHan, kter pinesla jed-
norzov zisk 54 mil. K.
5. Nevm, jestli to mm chpat jako
zajmavost, ale mte tak kalibran
laborato. Je vznamn z pohledu
chodu va spolenosti? Mete
mi jednodue a strun vysvtlit,
co (jak pstroje) kalibrujete a pro
koho?
Z naeho pohledu to nevnmme tak
pln jen jako zajmavost, ikdy fnann
objem tchto slueb zpohledu cel frmy
nen nijak zsadn. Je to jistm vystnm
snahy doclit schopnosti nabzet a za-
jiovat pro nae zkaznky komplexn
sluby. Soust komplexnch slueb jsou
isluby metrologie spojen sprovdnm
kalibrac micch pstroj.
I & C Energo v souasn dob dispo-
nuje dvma kalibranmi laboratoemi,
v Prunov a Dtmarovicch. Kalibrace
provdme pedevm pro provozn mic
pstroje, kter vtechnologickch proce-
sech (pedevm elektrren a teplren)
zajiuj men fyziklnch parametr
technologickch mdi hladiny, pr-
toku, teploty. Sluby jsou poskytovny
pedevm pro klasick (uheln) ajadern
elektrrny. Sluby jsou vak vyuvny
ijinmi regionlnmi zkaznky mimo Sku-
pinu EZ, kte potebuj zajistit kontrolu
svch provoznch midel.
V tto souvislosti bych se mon rd
zmnil o jednom velmi zajmavm pro-
duktu, kter mme ve svm portfoliu.
Jak jsem ji ekl, I& C Energo nem dn
vlastn vrobn program s jedinou v-
znamnou vjimkou. Touto vjimkou jsou
boromry. Boromr je uniktn pstroj,
vyvinut na spolenost, kter um on-
-line mit koncentrace boru vkyselin
borit v chladivu primrnho okruhu
jadernho bloku. Boromr byl vyvinut
dky vysok odbornosti a zkuenostem
naich zamstnanc vjadern energetice.
Vzhledem kespecifckmu elu acen
tohoto pstroje se nikdy nebude jednat
omasovou vrobu. Nkolik jsme jich vmi-
nulosti dodali doukrajinskch elektrren
ashodou okolnost jsme tento tden do-
stali objednvku nadal dofnsk jadern
elektrrny Loviisa.
6. Viml jsem si, e mezi priority
va spolenosti pat tak ochrana
ivotnho prosted. Jak se to proje-
vuje, mete uvst njak konkrtn
fakta?
Vrmci systmu environmentlnho ma-
nagementu certifkovanho dle normy
ISO14001 (odroku 2006) prbn mo-
nitorujeme shodu dopadu naich in-
nost na ivotn prosted s poadavky
tto normy. Jako velmi uiten se ukzalo
propojen vech zsadnch poadavk
voblasti ivotnho prosted spoadavky
kvality a bezpenosti prce. Naimi v-
znamnmi environmentlnmi aspekty
je produkce odpad a nakldn s che-
mickmi ltkami.
Velikost produkce nebezpench odpad
(v prmru pod 5 t za rok), respektive
mnostv chemickch ltek zvis naak-
tulnch smluvnch dodvkch. Sami ne-
jsme provozovateli energetickch zazen,
proto nepatme vtto oblasti krizikovm
frmm. Konkrtn se nae priorita vob-
lasti ochrany ivotnho prosted projevuje
vtom, e preferujeme optovn vyuit ji
nefunknch st energetickch zazen,
poppad jejich recyklaci. Tyto innosti
zajiujeme tmem naich kvalifkovanch
zamstnanc v souladu s legislativnmi
poadavky. To je, bohuel, stle nronj
vdsledku pebujelho prvnho systmu
vesk republice.
7. Podvejme se na rok 2011 a p-
padn lta nsledujc. Jak koly,
plny a cle m I & C Energo a.s.?
(vetn inovac, investic, novinek)
Nae koly, cle, krom bnch fnannch
cl, kter se budou odvjet mj. zspn
realizace klovch investinch dodvek,
se budou soustedit hlavn na tzv. bu-
siness development. Nam clem je
roziovat nai innost do odbornost,
kter njakm zpsobem souvis snaimi
hlavnmi odbornostmi (elektro aASTP).
V naem hledku jsou vybran strojn
innosti, building technologies aradian
monitoring. Vproduktov oblasti se zam-
me nadokonen vvojovch projekt
voblasti optimalizace spalovn nakotli.
Vhradn
zstupce
prmyslovch
mni
frekvence
VONSCH
Hydraulick
rozbhov
aregulan
spojky
TRANSFLUID
Pevodovky, elektromotory,
profesionln servis
amnohem vc
Prun azubov spojky CMD
TESPO engineering s. r. o.
Roubalova 7a, 60200 Brno
tel.: 5433312967
e-mail: info@tespo-eng.cz
O vysok kvalit na
prce se mete
pesvdit na
www.tespo-eng.cz
Firma TESPO engineering s. r. o. spolupracuje s r-
mou I & C ENERGO a. s. v een problm pohon-
sk techniky, jej diagnostiky a servisu v nejrz-
njch prmyslovch oborech, zejmna vak pi
realizaci zakzek rmy I & C ENERGO a. s. vtho
rozsahu v elektrrnch a teplrnch po cel R.
TECHNIKA POHON VEVECH PRMYSLOVCH OBORECH
Studie, projekty, dodvky, monte, rekonstrukce:
ABB s.r.o.
Dlouhodob vznamn hr naeskm trhu
Tato pedn svtov firma psobc v ob-
lasti energetiky a automatizace m siln
vazby na eskou republiku, kter sahaj
a do 70. let minulho stolet. V souas-
nosti zastv ABB esk republika ve-
douc lohu v klastru zem skupiny ABB
ve stedn Evrop, do kter pat jet
Maarsko, Slovensko a Ukrajina. V esk
republice psob na osmi lokalitch
a zamstnv tm 2 900 lid.
V naem rozhovoru s Hannu Kasim, ge-
nerlnm editelem ABB esk republika,
jsme se zamili prv na spnou roli
esk poboky vrmci celho koncernu.
Krtk pohled
do historie
Spolenost ABB vzemi psobila ji vdob
vzniku esk republiky a v roce 1993
mla zapsno pt spolenost. Prvnch
deset let bylo veznamen expanze pro-
stednictvm akvizic, efektivnosti vroby
arozvjen vztah se zkaznky. Dorodiny
ABB vtomto obdob pibylo nkolik v-
znamnch eskch spolenost. Na pe-
lomu stolet spojenm vech spolenost
do jednoho prvnho subjektu vznikla
spolenost s ruenm omezenm, ABB
s.r.o., avnsledujcch deseti letech dolo
kustaven souasn struktury pti diviz
nap vemi regiony zem.
Kompletn portfolio
Divizn struktura esk poboky odr
strukturu cel skupiny ABB, co znamen,
e vesk republice je zastoupen kad
oblast celosvtovho psoben spole-
nosti ABB. Jedn se strun eeno otyto
divize:
Vrobky pro energetiku Tato divize
se zabv zazenmi pro penos adis-
Vizitka:
ABB s.r.o.
Sdlo: Sokolovsk 84-86, 186 00 Praha 8
esk republika
Obor podnikn: ABB je pedn svtov rma po-
skytujc technologie pro energetiku a automatizaci,
kter umouj energetickm a prmyslovm pod-
nikm zvyovat vkonnost pi souasnm snen
dopadu jejich innosti na ivotn prosted. ABB m
124 000 zamstnanc ve vce ne 100 zemch.
Ron obrat spolenosti: neuvd
Management:
Generln editel: Hannu Kasi
tribuci elektrick energie. Vrobn z-
vody vBrn avPraze se zamuj hlavn
narozvade pro velmi vysok avysok
napt a souvisejc zazen. Soust
brnnskho zvodu je technologick
centrum alaborato pro vzkum, vvoj
atestovn, kde se zkoumaj nov apli-
kace vtto oblasti.
Systmy pro energetiku Zde na-
jdeme dodvky kompletnch (a kom-
plexnch) idcch systm pro penos
elektrick energie arozvodny. Divize m
tak servisn oddlen, kter zkaznkm
poskytuje sluby tkajc se moderni-
zace, poradenstv, diagnostiku, opravy
a pohotovostn podporu. Zvody tto
divize se nachzej vBrn, Plzni, Praze,
Teplicch aTrutnov.
Automatizace vroby apohony Tato
divize se zamuje na zvyovn efek-
tivnosti prmyslu a energetick efek-
tivnosti a m zvody v Brn, Ostrav
aPraze. Vedle motor, genertor apro-
gramovatelnch logickch ovlada
divize nabz prmyslov roboty, tech-
nologie pro vtrn elektrrny asolrn
energetiku.
Vrobky nzkho napt Na rozdl
oddivize Vrobky pro energetiku dod-
vaj zvody vBrn aJablonci nad Nisou
rozvade, zazen a elektroinstalan
materil pro nzk napt pro spote-
bitele elektiny, ale tak zazen pro
inteligentn zen budov.
Procesn automatizace Tato divize se
star oenergetick spory avy pro-
duktivitu zkaznk vcel ad odvtv,
napklad vevrob papru acelulzy,
ropnm a plynrenskm prmyslu,
farmaceutickm prmyslu a prmyslu
zpracovn nerost a kov. Zvody se
nachzej vBrn, Most, Ostrav aPraze.
spchy
Lze nestrann prohlsit, e ABB s.r.o. je
v nkterch svch vrobcch a slubch
vedouc spolenost natrhu. Dva pklady:
tm vkad esk domcnosti abudov
se nachzej vypnae, zsuvky adal za-
zen zvrobnho zvodu naelektroinsta-
lan materil vJablonci nad Nisou. Zvod
na vrobky pro vysok napt v Brn je
celosvtov nejvtm vrobnm zvodem
na pstrojov transformtory, piem
90 % jeho produkce se vyv. Ve svm
oboru zaujm spolenost vznamn po-
staven, kter dokazuje ada prestinch
projekt doma ivzahrani.
Roboty ABB se staraj o automa-
tick vybalovn a balen sklenic
v logistickm centru potravinsk
spolenosti Ham veStarm Mst
u Uherskho Hradit. Spolenost
ABB dodala hardware i software,
a tm zajistila, e dn sklenice se
nedotkne lidsk ruka.
Jadern elektrrna Dukovany vkraji
Vysoina si vybrala spolenost ABB
pro kompletn renovaci (retroft)
rozvad pro vysok napt. Clem
je zvit spolehlivost avbudoucnu
omezit poadavky na drbu. Po-
dobn zazen bylo dodno pro
FONAK Kbelnice, s.r.o., Kbelnice 67, 506 01 Jin
tel.: +420 493 531 266, fax: +420 493 539 095
mob.:+ 420 603 206 939, e-mail: fonak@fonak.cz
www.fonak.cz
vroba forem a nstroj
NSTROJRNA
CAD/CAM technologie CNC frzovn
CNC elektroeroze
Konvenn obrbn
ABB s.r.o.
Dlouhodob vznamn hr naeskm trhu
O
2
Arnu vPraze, nkupn centrum
Zlin aautomobilku TPSA vKoln.
ABB s.r.o. je jednm zdodavatel pro
nejvy budovu svta Khalifa Tower
vDubaji, kam dodv zazen rozv-
d pro zen klimatizace, osvtlen
a komunikace v tto svtoznm,
828 metr vysok budov.
Zempisn bli (a mn ob-
vykl projekt) je napoutn jezera
uMostu. Postarm uhelnm povr-
chovm dole zde zbyla sedmdest
metr hlubok jma. Za elem
zpevnn beh a okolnho ternu
pomh spolenost ABB erpat
dojmy vodu zeky Ohe vzdlen
24 km. Vsledkem bude rekrean
jezero srozlohou 311 hektar.
Nedvno oznmila spolenost pode-
psn dohody ozajitn kompletn
dodvky elektro zazen pro nov
blok K7 elektrrny Alpiq Generation
Kladno. Tato zakzka pat k jedn
znejvtch, kterou spolenost ABB
za poslednch deset let realizovala
naeskm trhu, ajej hodnota je cca
470 mil. CZK.
Tajemstvm tchto spch, uvd
Hannu Kasi je urit profesionln rove
naich zamstnanc. Kdy se ohldneme
do historie na spolenosti na eskm
trhu, investovali jsme dodobrch akvizic,
kter pisply k poslen k proflu na
skupiny a kter nm pomohly k vedou-
cmu apevnmu postaven. Tento vvoj
knm, vm, pilkal tak dobr zamst-
nance odbornky. Strategick akvizice
pokraovaly ivroce 2011, kdy se vroba
polovodi spolenosti Polovodie stala
soust spolenosti ABB arozila tak jej
monosti voboru inteligentnch st (smart
grids) aenergetick efektivnosti, co jsou
dv klov oblasti pro budouc rst.
Budoucnost
Stejn jako jin podniky i ABB v esk
republice poctilo hospodsk vliv krize
let 2008 a 2009. Vroce 2010 ovem dolo
k vznamnmu zlepen situace a pi-
neslo s sebou rekordn zakzky ve vi
10 miliard K. Dle nzoru generlnho
editele spolenosti nen innost pln
narovni obdob ped kriz, ale stabiln
roste. Hannu Kasi je spokojen, e ekono-
mika je navzestupu, aplny dobudoucna
jsou pimen ambicizn.
Spolenost plnuje zdvojnsoben kapi-
tlov investice do motor, genertor
aoprav robot (vetn vstavby novho
zvodu s plochou 8 000 m
2
v roce 2012
v Ostrav). Rovn bude dle rozvjet
globln stedisko pro vzkum a vvoj
vzduchem izolovanch rozvad, pro
pstrojov transformtory a senzory
vBrn zaelem upevnn jeho svtov
rovn. ABB m vplnu inadle hledat
pleitosti pro akvizice, a to pedevm
voboru inteligentnch st atechnologi
pro energetickou efektivnost.
Hannu Kasi ovem vkonenm dsledku
za hlavn souasn i budouc aktivum
povauje zamstnance spolenosti ABB:
Doufm, e i nadle budou do naeho
oboru proudit nejlep mozky zabvajc
se energetickou efektivnost mlad lid,
kte chtj zlepit svt. A to mi dodv
velkou nadji.
MSV SYSTEMS CZ s.r.o.
Technologick centrum
a centrum strategickch slueb
projekt: Trval prosperita 2A-2TP1/059 Nekonvenn
struktury konstrukce stroj v oboru tven rozvod
kapalnch a plynnch mdi v automobilovm prmyslu
Vzkumn a vvojov innost v oboru technickch vd:
letectv
automobilov prmysl
potravinsk prmysl
Vroba konektor
a komponent
pro nron
elektrotechnick
aplikace.
TENEO 3000 s.r.o., Hlavn 986, CZ 468 41 Tanvald, Czech Republic
tel.: +420 483 394 985, fax: +420 483 394 145, info@teneo.cz, www.taneo.cz
Stora Enso Wood Products drec s.r.o.
Krize ns nauila mnoh
Koncern Stora Enso je vznamn hr
ve devozpracujcm prmyslu, a to
nejen na evropskm trhu. Jeho poboky
jsou i v esk republice. Napklad pila
ve drci nad Doubravou pat mezi
nejvt v na zemi. V loskm roce zde
pro pklad zpracovali 939 tisc krych-
lovch metr kulatiny. Dal pila Story
Enso sdl v Plan u Marinskch Lzn.
Stora Enso Wood Products a jej dreck
zvod na vrobu konstruknho lepenho
eziva pro stavebnictv v loskm roce
vykzaly obrat tyi miliardy korun.
Ve dreckm zvod pracuje 410 lid.
Vetn pily v Plan zamstnv Stora
v R 657 osob. Jednateli spolenosti
Stora Enso Wood Products drec s. r. o.
Frantiku Vomoilovi jsme poloili
nsledujc otzky.
Jak podl produkce je uren pro tu-
zemsk trh a jak pro export?
Pokud se tk produkce pily vedrci nad
Doubravou, pevauje produkce pro tu-
zemsk trh. Zbyl podl, 43 procent, putuje
doEvropy Nmecka, Rakouska aItlie
azbytek vyvme teba idoJaponska.
V podniku v Plan u Marinskch Lzn
je struktura naich zkaznk jin, a to
dky odlinmu vrobnmu iobchodnmu
konceptu. Tato produkce je zamena
pedevm namimoevropsk stty, jako
Austrlie, Japonsko aSpojen stty ame-
rick. Konkrtn doAustrlie putuje a 30
procent zcelkov produkce.
Nejsou nklady spojen s logistikou
do takto odlehlch konin pli vy-
sok?
Devozpracujc prmysl je celosvtov
logisticky velmi propracovan astmito
nklady um pracovat. Je to paradoxn, ale
Vizitka:
Stora Enso Wood Products drec s.r.o.
Sdlo: Ndran 66, 582 63 drec nad Doubravou,
esk republika
Zaloen spolenosti: 5. nora 1997
Poet zamstnanc: 390
Obor podnikn: zpracovn deva
Ron obrat spolenosti: 3 018 284 000 K (2010)
Management:
Finann editel / jednatel: Frantiek Vomoil
editel spolenosti: Pavel Urban
Vedouc vroby: Ji Pro
mecka tk se to ale pouhch 10 a 15
procent veker suroviny.
Neobvte se, e zsoby tto suroviny
budou v dohledn dob vyerpny?
Nejdleitj je v tto otzce hodnota
jehlinat kulatiny. Ron se vR vyt
asi 15 a 16 milion krychlovch metr
deva, ztohoto je piblin osm milion
kubk zpracovno v pilaskch provo-
zech. Pokud vtomto smru srovnme ka-
pacity provoz vR, je situace vzhledem
k tbm celkem vyrovnan. Otzka
do budoucna je, jak bude stav tchto
kapacit, zda se budou dle roziovat
apodobn. Vsouasn dob, myslm si,
je situace vyrovnan a zatm nemme
dn dvod kobav.
Jak se vypodvte s konkurenc?
V R je samozejm mnoho devozpra-
cujcch pilaskch zvod. Avak velkch
frem skapacitou, jakou mme my 1,7
milionu metr krychlovch deva , tady
nen mnoho. Dle mme iodlin vrobn
aobchodn koncept ne ostatn podniky.
Vhodou je tak to, e spadme do ev-
ropsk skupiny Stora Enso. Nastvaj ale
i paradoxn situace, kdy si meme bt
konkurenty rovn vrmci na skupiny.
Potom musme vyhodnocovat, kdy akde
je dan produkt nejvhodnj zpracovat
adodat zkaznkovi.
Dotkla se hospodsk krize i vaeho
oboru?
Krize se u ns projevila na pelomu let
2008 a2009, kdy klesla poptvka. Reago-
vali jsme nato redukc vrobnch kapacit
o20 procent, tedy ojednu smnu. To beru
v porovnn s konkurenc, kter musela
redukovat o50 a 70 procent, jako velk
spch.
Pot jsme se zaali orientovat navkon-
nost vroby, jako je organizace aefektivita
prce, abychom byli v novm tsmn-
nm provozu schopni co nejdve do-
hnat manko, kter nm zpsobil vpadek
tvrt smny. To se nm podailo aosvd-
logistick nklady napepravu materilu
napklad do zmnn Austrlie a na jih
Itlie jsou mnohdy srovnateln. Cena
za lodn dopravu pomoc kontejner je
dky velkokapacitnm lodm nzk. Naopak
silnin logistika nebo vlakov doprava je
nkladn, avak vrmci Evropy je nena-
hraditeln.
Jak velk podl suroviny deva mu-
ste importovat?
Vesk republice mme jistou vhodu,
nebo patme v rmci Evropy k zemm
snejvt lesnatost. Sname se zpraco-
vvat devo pedevm z eskch les.
Zcela se nm to da napklad vedrci
nad Doubravou. DoPlan uMarinskch
Lzn musme nkter devo dovet zN-
Kalmar HebeFahrzeuge Klagenfurt is a100% daughter company of the
international group Cargotec Oy, situated in Finland, uniting the brands
Hiab, Kalmar and MacGregor. As global market leaders in their felds,
their solutions are used on land and at sea wherever cargo is on the
move. Extensive services close to customers ensure the continuous
usability of equipment.
In Cech Republic, E.H.P. is acontract workshop of Kalmar HebeFahrzeuge
Klagenfurt domiciled in Jesenice uPraha. Operatively.
The product range includes Hiab loader cranes, Loglift and Jonsered
forestry and recycling cranes, Multilift demountable systems, Zepro,
Focolift, Ama, Del, Ultron and Waltco tail lifts and Mofett and Princeton
PiggyBack truck-mounted forklifts.
E.H.P. spol.s r. o. Obchodn a Servisn Stedisko, Budjovick 6, 25242 Jesenice u Prahy, esk republika, Telefon: 00420 / 2 / 419325 75, Fax: 00420 / 2 / 419325 73, E-mail: petr.sebesta@kalmar.cz
For more information please have a look at our homepages
www.kalmar.at, www.cargotec.com
Purbond AG
Industriestrasse 17a
6203 Sempach Station
Switzerland
Telefon +41 41 469 68 60
Fax +41 41 469 68 71
www.purbond.com
PURBOND lepidla pro
modern devostavby
Nov generace lepidel mn pevnost a odolnost
staveb ze deva. Zkony statiky jsou peps-
ny a nov metody ve vrob polofabrikt
umonuj dosud neznmou produktivitu. Tyto
ohromujc vlastnosti naich lepidel odkrvaj
devostavbm novou oblast pouit.
Vyuijte monosti nejmodernjch technologi
k vylepen svho vlastnho podnikn.
chemick ppravky
chemie pro ivot

STACHEMA KOLN, spol. s r.o.
obchodn-vrobn zastoupen Mlnk
Sokolsk 1041, 276 01 Mlnk
tel. 315 630 241, fax 315 670 393
melnik@stachema.cz

www.stachema.cz
esk vrobce chemickch ppravk:
Technologick servis
Akreditovan zkuebn laborato . 1547
Lignofx - dokonal ochrana deva
Laguna - baznov chemie
Protiplsov ppravky
Protiporn ntry
Anti-graf ti program
Ppravky proti hmyzu
Veterinrn ppravky
c
T
A
H o l z v e r a r b e i -
t u n g s t e c h n i k
Ap p e n w e i e r e r St r. 46
7 7 7 0 4 O b e r k i r c h
Te l : + 4 9 7 8 0 2 9 3 3 - 0
Fax : +49 7802 933- 100
E- Mai l : sal es@l i nck. com
We b : w w w. l i n c k . c o m
ilo jako nejlep zpsob zpracovn apo-
kraovn ve vrob. Proto se ji k ne-
petritmu provozu vracet nechceme.
Paradoxn ns tato krize mnoh nauila
apinesla ipozitivn efekty.
Do jakch technologi jste v nedvn
dob investovali a co plnujete do bu-
doucna?
Posledn velk investice probhla ped
pti lety, kdy dolo kekompletn vmn
poezov linky a rozen surenskch
kapacit ve drci nad Doubravou. Tento
projekt znamenal investici vevi deset
milion euro. Dle lo o vstavbu no-
vho zvodu na vrobu konstruknch
lepench prvk, takzvanch KVH, za 15
milion euro. Nyn pracujeme nadalch
projektech. Konkrtn se chceme zamit
naefektivnj zpracovn obnovitelnch
zdroj zpracovn biomasy, ato nejen
navrobu tepla, ale ielektrick energie.
Nyn jsme vefzi schvalovacho procesu
nastavbu kogeneran jednotky vedrci
nad Doubravou. Tento projekt, jak dou-
fm, bude podpoen dotac zEvropskch
fond, jej ve me doshnout a 40
procent celkovch nklad narealizaci.
Na co jste nejvce pyn?
Nejdleitj myslm je, e jmna drec,
Plan aStora Enso znamenaj pro nae z-
kaznky trvalou kvalitu. Ti se knm vracej,
ato ivdob, kdy se me nm nebo prv
klientm mn dait. Firm Stora Enso se
v esk republice da udrovat kvalitu
vrobk, aby byl zkaznk maximln
spokojen, co se logicky odr vtom, e
nm nae skupina umouje trval rozvoj
pedevm poinvestin technologick
strnce.
Jarmila noblov
HOCHTIEF CZ a. s.
Spolen stavme budoucnost
Do jak mry vs zashl tlum eskho
stavebnictv v poslednch dvou letech?
Zejmna rok 2010 byl znan nepzniv.
Pinesl eskmu stavebnictv vmeziro-
nm porovnn pokles obratu vestlch
cench o18 %. Dolo kvraznmu ome-
zen investic ze sttnch aobecnch rozpo-
t. Objem veejn zakzky se vsegmentu
pozemnho stavitelstv snil o 20,9 %.
Vsegmentu inenrskch staveb veejn
zakzka poklesla o vce ne polovinu.
Vzhledem k dozvukm krize i v jinch
odvtvch klesla poptvka soukromch
investor tm na nulu. Tento stav byl
dle posilnn velmi opatrnm pstupem
bank k fnancovn privtnch projekt.
Nejvy, tm ptinov, pokles sta-
vebn vroby zaznamenal Stedoesk
kraj a Praha. Oslabenmu stavebnictv
na klidu nepidala ani dlouh politick
nestabilita v zemi a ani nsledn sko-
kov, asto neuven, sporn zsahy
nov vldy.
Dopady ekonomick krize aveobecnho
tlumu vestavebnictv jsou patrn nejen
uostatnch naich konkurent nastaveb-
nm trhu, ale samozejm tak uakciov
spolenosti HOCHTIEF CZ. Snedostatkem
zsoby prce se potkaj snad vechny
stavebn spolenosti, co m, mimo jin,
za dsledek propoutn zamstnanc.
Netk se to jen velkch stavebnch spo-
lenost, kter musely propustit pr stovek
a pr tisc zamstnanc. V roce 2010
odelo zeskho stavebnictv na62 tisc
zamstnanc. Situace je takov, e u nen
otzkou, kdo byl vestavebnictv postien
kriz aani dojak mry. Vsouasn dob
bojuj stavebn spolenosti opeit.
I pes vechny pote je HOCHTIEF CZ
soust silnho nadnrodnho koncernu,
okter se me vnouzi opt. Velkou v-
Rozhovor s pedsedou pedstavenstva
agenerlnm editelem HOCHTIEF CZ a.
s. Ing.Tomem Blkem
hodou je, e HOCHTIEF CZ me tit ze
svch eskch koen azrove zmezin-
rodnho know-how matesk spolenosti.
Firmy chtj rst, a proto investuj
do novch pstrojovch vybaven,
technologi, prostor, reklamy a po-
dobn. M pro esk stavebn rmy
njak efekt utrcet penze za budouc
rst, kdy stavebn sektor je momen-
tln brzdou rstu eskho HDP?
Jak jsem se ji zmnil, situace nastaveb-
nm trhu nen nejlep. Je jen pirozen,
e spolenosti reaguj na podobn si-
tuace tm, e pistupuj k opatenm
v nepersonlnch nkladech a zanou
omezovat investice a reklamu, ale tak
mnoho dalch nepersonlnch vdaj.
Spolenost HOCHTIEF CZ u vroce 2009
pistoupila kznanmu omezen tchto
nklad. Nen vak dobr zastavovat in-
vestice plon. Je dobr je omezit azby-
tek nasmrovat do novch technologi
asegment. My u napklad del dobu
deklarujeme svoji pipravenost vstoupit
do segmentu veejnho a soukromho
partnerstv, do tzv. PPP projekt. Nae
sestersk spolenosti vtomto segmentu
spn podnikaj pocelm svt, proto
doufme a vme, e i v esk repub-
lice se povede tento druh projekt uvst
doivota. Vinvesticch dovybaven nepl-
nujeme dn zsadn investice dope-
vratnch technologi ainvestujeme spe
do obnovy mechanizace a do doplnn
nkterch chybjcch technologi vob-
lasti dopravnho stavitelstv.
Kdy podle vaeho nzoru skon ne-
radostn obdob pro esk stavebn
sektor a tento segment se opt vrt
k rstu?
Klovm pro stavebnictv bude rok 2011.
Je pravdpodobn, e a vletonm roce
si shne stavebnictv napln dno. Bude
na peivch spolenostech, s jakou ra-
zanc se odnj odraz. Vespolenosti HO-
CHTIEF CZ probhla vdruh polovin roku
2010 rozshl reorganizace. Slouili jsme
ti velk divize do jedn superdivize,
namnoha rovnch jsme snili nklady
aperozdlili kompetence tak, abychom
mohli prun reagovat jak napetrvva-
jc krizi, tak inabudouc vzvy. Hlavnm
clem letonho roku po ns je zajitn
dostaten zsoby prce narok 2012. Kdy
skon krizov obdob, je zatm nejasn,
sten je to zvisl na celosvtovm
Vizitka:
HOCHTIEF CZ a. s.
Sdlo: Plzesk 16/3217, 150 00 Praha 5,
esk republika
Poet zamstnanc: 1 228 (k 1. 1. 2011)
Obor podnikn: stavebnictv
Ron obrat spolenosti: 6,1 mld. K (2009)
Management:
Generln editel: Ing. Tom Blek
HOCHTIEF CZ a. s.
Spolen stavme budoucnost
vvoji, nicmn vznamn nstroje m
v rukch nae vlda, avak zatm k nim,
znaeho pohledu, nesah.
V portfoliu slueb uvdte na prvnm
mst vstavbu bytovch komplex,
v tto dob vak ada developer jejich
vstavbu pozastavuje nebo rovnou
ru. Jakou roli m nyn tato oblast
ve va spolenosti? Vidte to jako per-
spektivn podnikn?
Nae divize Property development se
vsouasnosti zamuje nadokonovn
a prodej projekt, kter zbyly z obdob
ped kriz. Mme samozejm vhledku
nov developersk pleitosti, ale vyk-
vme napznivj obdob.
Kdy se podvme na vstavbu byto-
vch komplex z pohledu stavebnka,
tak zaznamenvme pokles zakzek. Ale
ten je dn sp veobecnm pesycenm
trhu snemovitostmi ataky ji uvedenm
opatrnm pstupem bank kfnancovn
privtnch projekt. Ipesto se stle obje-
vuj nov pleitosti, kter jsou vak asto
spekulativnho charakteru atakto knim
ipistupujeme.
Jednou z vaich slueb je i odstrao-
vn starch ekologickch kod. Nyn se
hovo o realizaci takzvan ekologick
superzakzky za 115 miliard korun,
vidte to jako pleitost i pro vai spo-
lenost jako generln dodavatel nebo
spe subdodavatel?
astnme se vech tendr naodstrao-
vn ekologickch zt, adu zakzek
vtto oblasti realizujeme. Co se te eko-
logick superzakzky, tak zatm to spe
smuje kezruen tohoto tendru. Dvody
byly ji mnohokrt skloovny vmdich,
take je zbyten to komentovat.
Bval ministr dopravy Vt Brta tlail
zvlt velk stavebn koncerny ke sn-
en mar a ke slevm. Myslte si, e je
reln prostor ke snen cen staveb-
nch prac, kter realizujete pro stt?
Toto je otzka, kter se velmi asto dis-
kutovala jet v obdob jeho psoben
Cenov nabdky, realizace, projekty, servis a revize, poradensk innost
Dlouholet innost voborech zdravotechnika, plynoinstalace, stedn
vytpn, chlazen a inenrsk st
Draz klademe pedevm na kvalitu materilu a prce
Psobnost po cel esk a Slovensk Republice a v okrajovch stech
Nemcka, Rakouska
Jsme dritelem certiktu SN EN ISO 9001:2001 S SSN NN EN EN IISO SO SO 9900 00 001: 1: 1:20 20 2 01 01
www.instastav.cz
na postu ministra dopravy. Stavebnm
spolenostem byla neprvem nasazovan
povstn ps hlava. spory jsou mon
tm vdy a tm vude. Ale v tomto
konkrtnm ppad si stle stojm zatvr-
zenm, e pan ministr ml primrn tlait
naveejn zadavatele tchto stavebnch
prac. Nejdve odstranit pinu, potom
nsledek. Zamit se na hospodrnou
a vasnou ppravu staveb a a pot
nakoncovou cenu stavebnch dodavatel,
kter je nsledkem tto ppravy. Stavebn
spolenosti dodaj to, co si unich veejn
zadavatel objedn avysout. Nelze
peci oekvat, e kdy si objednm auto
v pln vbav, tak jej dostanu za cenu
zkladn verze.
Prozradte, jak je mare va spole-
nosti u dopravnch projekt, u kterch
je ze strany Ministerstva dopravy nej-
vt tlak na snen cen?
Obvykle dosahujeme natchto komplex-
nch projektech mare kolem 4 %.
Pro jsou v R dra dlnice ne na-
pklad v Nmecku, kter m vy
nklady na pracovn slu?
To je vposledn dob hodn populrn,
avak zkreslen tvrzen. Dle zjitn N-
rodn ekonomick rady vldy se esk
ceny stavebnch prac vsektoru dopravn
infrastruktury pohybuj na rovni 84 %
prmru EU. Kdyby byly dopravn stavby
pedraeny dajn a o 60 a 80 %, pak
by u dvno nan trh svervou vstoupily
iostatn zpadn frmy.
Mimo to je poteba si uvdomit, e vce
ne 20 % ceny udopravnch staveb tvo
nestavebn nklady.
Zjem ze strany an na asti pi
stavb dlnic je ji v du rok, zatm
je vak snaha marn, akoliv jejich
zapojenm do vstavby hroz eskm
rmm i ministr dopravy. Jak vy se
dvte na mon pchod nsk kon-
kurence na tuzemsk stavebn trh?
Je poteba si uvdomit, e se stle nach-
zme vdob krize atu jist nezpsobily
esk stavebn frmy. Mlo by bt zjmem
Ministerstva dopravy i vldy esk trh
afrmy spe chrnit tak, jako to dl cel
ada evropskch ekonomik.
Spolenost PrimaTech s. r. o. byla zaloena vroce 1993 pod pvod-
nm nzvem Prvn esk vzduchotechnick spolenost. Do roku
1998 se zabvala realizac dodvek vzduchotechniky a klima-
tizace. Od roku 1999 postupnou nabdkou slueb v oboru chla-
zen, stednho vytpn, zdravotechnickch instalac aregulace,
servisem a provozovnm instalovanch technologi PrimaTech
rozil sluby nakomplexn realizaci vech obor technickho za-
zen budov (TZB). Spolenost PrimaTech se ad mezi vznamn
dodavatele v oblasti TZB na zem esk republiky. Je venm
partnerem arespektovanm konkurentem vdodvkch technic-
kho zazen budov. Nabdka slueb zahrnuje dodvky pro by-
tov, obansk aprmyslov stavby. Realizuje zakzky odmalch
a povelk stavby.
Vznamn stavby, nakterch se spolenost PrimaTech podlela:
Hotel Diplomat Plze, Obchodn centrum Novoplaza Novodvor-
sk, Praha Modany, Obchodn centrum Harfa, Praha Vysoany,
Kaufand Praha Vypich, Technick blok LP letit Praha Ruzyn,
12 objekt TESCO vesk republice.
Za18-ti letou historii si spolenost PrimaTech dokzala vybudovat
velmi dobr postaven nastavebnm trhu jako spolehliv subdo-
davatel vznamnch stavebnch spolenost. Rozhodujcm odb-
ratelem dodvek jsou akciov spolenosti Metrostav a Hochtief.
Spoluprce trv nepetrit 12 resp. 15 let.
www.primatech.cz
elezninho vojska 1381
757 01 Valask Mezi
www.baltom.sk
Domov Role 69, 821 05 Bratislava
BALTOM s.r.o., Slovensk republika
Recyklace vozovek za studena
Recyklace vozovek za tepla
Zlepovn / stabilizace zemin
Pesn profilace silninch pkop
Strojn pokldka
nezpevnnch krajnic
Frzovn komunikac
Mobiln mchac zazen pro
vrobu mechanicky
zpevnnho kameniva
www.frekomos.cz
Dodvka technologi pro vstavbu,
rekonstrukci a drbu komunikac
Veletrhy Brno, a.s.
Vstavit 1
647 00 Brno
tel.: +420 541 152 926
fax: +420 541 153 044
e-mail: msv@bvv.cz
translog@bvv.cz
www.bvv.cz/msv
www.bvv.cz/translog
3.7. 10. 2011
Brno Vstavit
Nejdleitj udlost eskho prmyslu inovace a trendy v klovch
oborech: strojrenstv, elektrotechnika, energetika, automatizace, plasty,
doprava, manipulace, skladovn, balen a logistika.

Zaregistrujte se ped svou nvtvou
veletrhu, uette as a penze! www.bvv.cz/msv
6. mezinrodn
veletrh dopravy
a logistiky
www.bvv.cz/translog
53. mezinrodn
strojrensk
veletrh
MSV 2011
www.bvv.cz/msv
5.6. 10., pavilon D
IMOS group s.r.o.
Stavt kvalitn, levnji aekologicky
Nae spolenost vznikla v z roku
1991 pod oznaenm Vodohospodsk
stavby Zln, pozdji se pejmenovala
na IMOS. Ze zatku to byla mal spo-
lenost se dvma spolenky a pouhmi
10 zamstnanci, vzpomn s smvem
Ing. Zdenk Tala, jednatel a generln
editel spolenosti IMOS group s.r.o.
Postupem asu jsme se rozrostli na 400
zamstnanc, vybudovali siln a stabiln
zzem. Zaali jsme se zabvat i jinmi
aktivitami, kter se stavebnictvm ji
pmo nesouvisej.
1. Pro jste k tomuto kroku pistou-
pili?
Mli jsme pocit, e spolenost potebuje
rozit. Pozdji se vak stalo irok pod-
nikn he iditelnm, potebovali jsme
diverzifkovat nae innosti. Chtli jsme
rovn rozloit jednotliv rizika, atak jsme
vroce 2007 vylenili vechny nestavebn
aktivity dosamostatn psobc spole-
nosti IMOS invest s.r.o. Pod hlavikou
pvodn spolenosti IMOS group s.r.o.
jsme nechali jenom innosti spojen se
stavebnictvm.
2. Spolenost IMOS group s.r.o. po-
skytuje servisn sluby vem svm
zvodm a spolenostem ve skupin
IMOS Co se skrv za servis-
nmi slubami?
Servisn st IMOS group s.r.o. zajiuje jak
pro sv zvody, tak iostatn spolenosti
veskupin veker innosti, kter jsou ne-
zbytn pro jejich dn abezproblmov
chod. Jsou to innosti pedevm nevrob-
nho charakteru. Jedn se napklad oeko-
nomick, fnann aprvn sluby, innosti
tkajc se kompletn ppravy zakzek
a cenov tvorby, pat sem samozejm
icentrln zsobovn, sprva informa-
nho systmu, zen, zajitn akontrola
proces spojench s BOZP, ISO, porn
ochranou apod. Na vechny innosti se
jednotliv specializujeme a dlme je
naprofesionln rovni.
3. Jak z vaeho nzvu vyplv, tvo-
te skupinu. Vaimi zvody jsou Zln,
Slovcko, Restav, Strojn dopravn
zvod, nebo i dal spolenosti? Lze
je v kostce pedstavit?
Zvod Zln azvod Slovcko jsou klasick
stavebn zvody, kter se zabvaj realizac
vodohospodskch staveb. Zamuj se
nastavby typu kanalizac aistren odpad-
nch vod, vodovod, vodojem apraven
vod,
dle se zabvaj pravou
vodnch tok. Jako pklad lze uvst v-
stavbu jez, sanaci pehrad, prce spojen
sprevenc aodstraovnm povodovch
kod. Zostatnch staveb zvody realizuj
napklad skldky odpad, v posledn
dob se pomrn asto vyskytuj rzn
skldky domovnch odpad a jejich sa-
nace, komunikace, hit, monolitick
stavby apod. kla nmi realizovanch
staveb je irok.
Restav je zvod, kter se specializuje
zejmna na bezvkopov technologie.
To znamen pokldn inenrskch st
vech typ arznch materil. Provd
rovn demolin prce astm souvisejc
recyklaci stavebnch hmot.
Strojn dopravn zvod zajiuje pro ve
zmnn stavebn zvody veker do-
pravn, strojn a tebn prostedky, ili
vekerou mechanizaci. Dle hutnc pro-
stedky, drobnou mechanizaci i nad.
Stavebn zvody si tuto mechanizaci se
souvisejcmi pracemi objednvaj atento
specializovan subjekt je pak pro n rea-
lizuje. Strojn dopravn zvod nepsob
Truck Service Zln
www.truckservice.cz
Vizitka:
IMOS group s.r.o.
Sdlo: Teovice 353, 763 02 Zln
Zaloen spolenosti: 25. 9. 1991
Poet zamstnanc: 400
Obor podnikn: stavebnictv
Ron obrat spolenosti: 819 820 000 K
Management:
Generln editel, jednatel: Ing. Zdenk Tala
Obchodn-technick nmstek: Ing. Pavel Star
Ekonomick nmstek: Ing. Stanislav Prochzka
Nmstek, zstupce generlnho editele:
Ing. Bohumil Juenk
IMOS group s.r.o.
Stavt kvalitn, levnji aekologicky
pouze vnitrofremn, jak by se mohlo
naprvn pohled zdt. Vpmch dodv-
kch provd prce zejmna vtho zem-
nho rozsahu. Jedn se pedevm oprce
skrvkov i pepravu materil, tedy
v podstat veker zakzky a innosti,
kde jednoznan pevldaj prce strojn.
Takto to funguje nejen u zvod, ale
i u ostatnch tuzemskch spolenost
patcch doskupiny IMOS.
Abych byl pln, krom uvedench z-
vod mme jet jeden men zvod
vPolsku IMOS Polska. Mme vnm vti-
nov podl. Narozdl odvech tuzemskch
je vak tento zvod pln samostatn.
4. Kter oblasti innost jsou
nejdleitj, respektive kter vm
pinej nejvy ekonomick efekt,
napklad zisk?
Nelze ci, co je pro ns nejdleitj. Jsme
zvisl natom, poem je spoleensk po-
ptvka. Takovm smrem se orientujeme.
Dejme tomu, e ped 15 lety byla obrovsk
poptvka poplynofkacch avodovodech,
kter pak pela napravny vod. Ty jet
dneska takzvan jedou. Poslednch pt
let jsme vhradn orientovan na ka-
nalizace, istrny odpadnch vod, jejich
vstavbu a rekonstrukce. Jednodue se
pizpsobujeme trhu.
Z hlediska ekonomickho jsou pro ns
nejzajmavj stavby snejvym podlem
naeho know-how. Tedy takov, dokte-
rch meme vloit nae vlastn znalosti,
schopnosti, zkuenosti atechnologie. Je-
din podobn pstup nm pome pi
navyovn zisku.
Zanedbateln nen ani sprvn orga-
nizace prce. Pi vstavb jsou pro ns
vdy klov ti zkladn faktory: kvalita
odveden prce, plnn termn adodr-
en ceny dla. Vtomto rmci pak volme
optimln tempo apodizujeme se mo-
nostem, protoe jste-li rychlej, mohou
vs brzdit fnann toky, v tom ppad
stavbu pefnancovvte, jste-li pomalej,
vzrostou vm reijn nklady, kter stavbu
tzv. potpj.
5. Orientujete se tak na provdn
specilnch innost, jako jsou teba
bezvkopov technologie ukl-
dn inenrskch st apod. Jak je
na trhu zjem o tyto oblasti?
Bezvkopov technologie ukldn in-
enrskch st jsou technologie ekolo-
gick, tedy i budoucnosti. Pi vstavb
jsou nejen etrn kivotnmu prosted,
ale ikobyvatelm obc. Pedstavte si ta-
kovou klasickou pokldku inenrskch
st, kterou vdme prakticky denn.
V obci jsou rozkopan komunikace, za-
staven nebo omezen provoz, pev
se pomrn velk mnostv zeminy, m
roste hluk aenergetick nronost stavby,
obyvatel se de facto pohybuj na ote-
venm staveniti. Pes veker zajitn
abezpenostn opaten se zvyuje riziko
razu, ato nemluvm oestetice i jinch
negativnch vlivech takov vstavby. Pi
realizaci bezvkopovmi technologiemi
toto ve prakticky odpad.
Znaeho pohledu jsou pak tyto specia-
lizovan innosti oproti klasickmu zp-
sobu ekonomitj, bezpenj aasov
mn nron pi stejnm rozsahu reali-
zovanch prac.
V tomto smru maj dnes hlavn slovo
odbratel, projektanti oni rozhoduj
o zvolenm postupu. My je meme
o vhodch novch technologi pouze
pesvdovat. Pro plnost vak pipom-
nm, e jejich prostednictvm nelze jaksi
mahem provdt kompletn ve. Pesto
si troufm tvrdit, e tm 90 % st se u
d dlat bezvkopovou technologi. Pro
dodavatele jsou takovto prce sice inves-
tin vce nron, vcelkovch nkladech
stavby vak vychzej levnji.
6. Vtinu spolenost v R ovlivnila
krize sputn koncem roku 2008.
Nakolik jste ji zaznamenali vy?
Vyslovil bych svj osobn nzor. Stavebnic-
tv m pomrn velkou setrvanost, take
se domnvm, e n obor zatm krize jet
nepostihla naplno. Zaznamenali jsme
urit tlum ve stavebnch zakzkch,
to je pravda, pro ns to ale nebylo nic
dramatickho. Kupkladu my jsme piro-
zenm zpsobem zethleli frmu zejmna
odchody do dchodu i na mateskou,
take jsme zatm nepropoutli. Nadru-
hou stranu ani nepijmme nov zamst-
nance. Pesto nejsm, protoe si myslm,
e krize dostavebnictv jet teprve pijde.
Jsem zaloenm ivotn optimista, ale ne-
mohu bt zrove slep, abych ignoroval
nevyhnutelnou skutenost. Vtomto p-
pad hovom jako realista.
Co se tk zkladnch hospodskch
vsledk, kupkladu vobratu jsme spadli
dol zhruba o20 %. Piny? Hodn sub-
dodvek. Zvlt takovch, unich se nm
zdlo zbyten dlat je naimi lidmi. Ty
jsme namsto vyuit vlastnch sil zadvali
kooperujcm frmm. Snen naeho ob-
ratu ovlivnil ipokles cen stavebnch prac.
Vrazn se zvila konkurence, ato dky
tomu, e frmm z oblasti dopravnho
apozemnho stavitelstv ubylo prce. Tak
se pesunuly donaeho segmentu trhu.
Prce sice mme stejn mnostv, ale
vevrazn ni cenov hladin.
een takovto situace musme hledat
jednoznan v sporch. Jako pklad
uvedu snen nklad vdodvkch mate-
ril. Dodavatel materil jsou nastalou
situac stejn jako my donuceni shnout
hluboko dotvorby svch cen tak, aby byli
pro odbratele stle zajmav. Vslednm
efektem pro ns je pokles cen najednom
znaich vstup. Ten pak promtme dov-
slednch cen naich.
spory vak nehledme pouze vn na
spolenosti. Sname se vce zefektivnit
vnitn procesy ainnosti frmy, zethlit
systm zen. Oto usilujeme kontinuln,
ale v dnen dob tyto snahy nabvaj
navznamu vce ne kdykoliv pedtm.
Hledat spory musme prakticky vude,
pokud chceme zstat nanaem segmentu
trhu konkurenceschopn. Zatm se nm
to da.
7. Jak je stvajc situace v jednot-
livch oborech? Mte dost zakzek
a kter jsou nejvt?
Hospodsk rok nm zan 1. dubna
akon 31. bezna. Hospodsk rok 2010
jsme skonili ped pti msci. Vrobn
kapacitu v novm hospodskm roce
2011 mme ji te naplnnu zakzkami
na95 %. Je to vce, ne bylo touto dobou
vloni. Potme i s tm, e jet dal za-
kzky urit pibydou bhem roku. V-
znamn zakzky bychom neradi takzvan
pustili. Budeme se snait je vtk kon-
kurenci zskat. Pokud se nm to poda,
akce, kter snesou odklad, posuneme
doroku 2012.
Z nejvtch staveb, kter prv realizu-
jeme, pipomenu dv: vKamenici uPrahy
dlme vodovod a kanalizaci zhruba
za 270 milion, v Doln Lhot pak ka-
nalizaci aistrnu odpadnch vod zacca
230 milion.
Plusem pro ns je fakt, e jet ped kriz
jsme vrazn zainvestovali dotechnologi
astihli jsme se velmi dobe vybavit. Zjed-
noduily nm to tehdej ceny prac, kter
byly ped kriz vy. Vrazn nm vzrostla
nae ziskovost (pohybovala se vrozmez
5060 milion korun zarok) take jsme si
mohli dovolit vrazn vy investice. Te
se ukazuje tato skutenost jako vhoda.
Dnen ekonomick situace je odlin.
Proto jsme na ti roky pozastavili tm
veker investice. Pohybuj se jen nkde
kolem 15 milion korun za rok. Je to
stka potebn naprostou reprodukci.
8. Jak si kladete koly a cle na le-
ton rok a lta nsledujc?
Nam kadodennm chlebem je ze-
fektivnn provozu spolenosti. Tmito
mylenkami se zabvme trvale, mn
samotnmu een tohoto problmu
zabr odhadem 20 % vekerho asu
kad den. Pesto stle nejsem spokojen
asnam se najt lep aefektivnj een.
Ktomu se snam vst tak vechny nae
zamstnance. Zde je patrn idruh moje
priorita, kterou povauji za podstatnou.
Tou je permanentn prce se zamstnanci.
Zvyovnm jejich odbornosti a soun-
leitosti s frmou v podstat zvedme
kvalitu prce naeho produktu. Nen nic
draho ne nekvalitn prce.
w w w.r et ex .c z
Vroba netkanch vpichovanch
geotextili a textili pro stavebnictv
s vysokmi parametry
RETEX a.s.
Moravsk Krumlov
RETEX
M SILNICE a.s.
ek ns doba spor
Chpu snahu pana ministra sniovat
nklady u stavebnch zakzek, ale to
nevye ekonomickou krizi v oboru sta-
vebnictv. Dle mho nzoru je nutn in-
vesticemi do infrastruktury nastartovat
ekonomiku, vysvtluje Zdenk Babka,
editel spolenosti M SILNICE a.s.
Vae spolenost M SILNICE a.s. psob
pedevm v oblasti silninho a most-
nho stavitelstv. Stavte vce pro sou-
krom rmy, nebo pro stt?
Nae spolenost M SILNICE a.s. je jed-
nou z nejvtch spolenost s eskm
kapitlem v tomto odvtv. Psobnost
roziujeme tak do zahrani. Nae ak-
tivity vyvjme voboru vstavby arekon-
strukc vech typ pozemnch komuni-
kac a most a rovn se zamujeme
nastavby vodohospodsk, ekologick
apozemn. Tradice na spolenosti sah
a doroku 1953, kdy byl zaloen podnik
eskoslovensk sttn silnice, n.p. Hradec
Krlov. Novodob historie zan rokem
1992, kdy vznikla akciov spolenost M
SILNICE a.s., patc do holdingovho
uskupen MEDIS.
A druh st otzky? Co realizujete
pro stt?
V souasn dob zajiujeme pro stt
vznamn objem zakzek prostednictvm
editelstv silnic adlnic. Naimi dalmi
investory jsou kraje, msta a obce. V-
znamn zakzky mme i v soukromm
sektoru. Celkov objem zakzek pro ve-
ejn sektor vak pevauje nad objemem
pro soukrom investory.
V em je vae spolenost lep ne kon-
kurence?
Tradice profesionalita kvalita, to jsou
hlavn pile, nanich je zaloena innost
na spolenosti. Splujeme vechna kri-
tria nrodnho kvalifkanho aklasifka-
nho systmu esk republiky oveejnch
zakzkch a jsme zaazeni do registru
kvalifkovanch stavebnch dodavatel.
Velkou vhodou na spolenosti je, e
mme vlastn obalovny a lomy a nae
odtpn zvody jsou v kadm kraji
v na republice. Odtpn zvod Ine-
nrsk apozemn stavby se specializuje
namostn, inenrsk, vodohospodsk
a pozemn stavby. Jeho soust je i z-
vod PREFA, kter se zamuje nasilnin
prefabrikaci. Nae spolenost je schopna
realizovat nejen velk dlnin stavby, ale
i zakzky menho rozsahu pro drobn
investory.
Preferujete vysokou kvalitu za vy
cenu nebo bnou kvalitu za ni
cenu?
Pojem bn kvalita je zavdjc. Kad
investor poaduje provst danou zakzku
vco nejvy kvalit, to je inam clem,
vdy klademe draz na kvalitu. Samo-
zejm, souasn jsme tlaeni knejni
cen, aproto hledme takov een, aby
byl investor spokojen.
Jak vnmte postoj ministra Brty k ne-
ustlmu sniovn nklad v resortu
dopravy?
Chpu snahu pana ministra optimalizovat
nklady u stavebnch zakzek. Bohuel,
snaha vldy eit ekonomickou krizi pouze
krty se mi nelb. Dle mho nzoru je
nutn nastartovat ekonomiku investicemi
doinfrastruktury.
A co kte na nvrh, e by se inspiro-
val podobnou situac v Polsku a sil-
nice a dlnice by stavly nsk rmy,
dajn a o polovinu levnji ne esk
rmy?
esk stavebn trh je velice oteven aji
nyn zde psob mnoho nadnrodnch
frem atuto monost maj ifrmy nsk.
Je vak nutn, aby vechny stavebn frmy,
psobc naeskm trhu, mly nastaveny
stejn podmnky. Rovn by mla vlda
vdob krize pijmout takov opaten, aby
se nezvyovala nezamstnanost eskch
pracovnk.
Je vbec mon zlevnit stavby silnic
a dlnic?
Samozejm, je vak nutn komplexn p-
stup. To znamen hledat nejlep een u
pi pprav stavby, projektovn ivbru
vhodnch technologi. Jsou pry asy, kdy
Vizitka:
M SILNICE a.s.
Sdlo: Husova 1697, Pardubice, esk republika
Zaloen spolenosti: 18. prosince 1991
Poet zamstnanc: 495
Obor podnikn: vstavba a rekonstrukce komuni-
kac a most, vodohospodsk stavby, ekologick
stavby, pozemn stavby, protihlukov stny,
inenrsk st,rekultivace,
vyrbme a dodvme : ivin smsi, drcen kame-
nivo, betonov msi, prefabrikty pro inenrsk
a obansk stavby
Ron obrat spolenosti: 2,8 mld. K
Management:
editel spolenosti : Ing. Zdenk Babka
Obchodn editel: Stanislav Benda
Vrobn editel: Ing. Zdenk Pulec
se stavly architektonicky zajmav, ale
nkladn stavby.
Zmnili byste nco na vbrovch -
zen u sttnch zakzek?
Obecn lze ci, e je nutn, aby vb-
rov zen byla transparentn a nezav-
dvala pochybnosti o jejich prbhu
avsledku.
k se, e stavebn rma, kter chce
mt dost zakzek, by mla mt svho
lobbistu nebo vborn kontakty
do sttn sprvy. Potvrdte to nebo
vyvrtte? (Ppadn nemuste na tuto
otzku odpovdt.)
Nae spolenost dn lobbisty nepou-
v, sname se prosadit kvalitn odve-
denou prac.
Kam myslte, e se bude ubrat vae
odvtv?
Budou se dle hledat monosti spor
na jednotlivch stavbch a doufm, e
se pejde odslov kinm apostupn se
dobuduje pten dopravn s v esk
republice. Ale toto je sp m pn.
Vyuvte zkuenosti ze zahrani?
Od zahraninch rem, z veletrh nebo
od architekt?
Ano, je nutn neustle sledovat nov
trendy vestavebnictv azdokonalovat se.
Vyuvme vech dostupnch monost
krstu na spolenosti.
Vae spolenost vyhrla nkolik cen
v oboru stavitelstv. Jak vm tato
ocenn pomhaj v byznysu? Jde jen
o konkurenn vhodu?
Kad takov ocenn je pro ns povzbu-
zenm dodal prce azrove signl, e
dan stavba byla provedena ve vysok
kvalit abyla nm vjimen. Vm, e
stejnm zpsobem to vnmaj iinvestoi.
Je pro vs tk najt kvalitn zamst-
nance? Jak obsazujete manaersk
pozice na doporuen, vyuvte pra-
covn servery nebo pracovn agentury?
Vobdob stavebnho boomu bylo tk
sehnat kvalitn pracovnky. Nyn se situ-
ace zmnila, ikdy ideln to stle nen.
Nae spolenost klade hlavn draz
navchovu zamstnanc zvlastnch ad.
Co si myslte o nboru levn pracovn
sly z ciziny?
Otomto rozhoduje pedevm poptvka
popracovn sle. Dve byl velk nedosta-
tek pracovnk vestavebnictv, dnes jsou
podmnky jin. Nae spolenost provd
vtinu prac skmenovmi zamstnanci.
Nkter sti staveb pro ns stav frmy,
se ktermi jsme byli v minulosti spo-
kojeni.
Dkuji zarozhovor, peji prosperitu va
spolenosti aidim dobr silnice.
Pavel Libora
DLOUHOLET PARTNER VOBLASTI
DOPRAVNHO ZNAEN
www.inka-znaceni.cz
Slovensk sprva ciest
Rekontrukcia ciest a mostov
Rozvoj cestnej siete
Aj vsasnosti najvznamnejou asou
cestnej siete z hadiska realizovanch
dopravnch vkonov stle zostvaj
cesty I. triedy, ktorch celkov dka
je 3341 km. Prakticky vetky medzin-
rodn cesty E, ktorch je spolu takmer
1 540 km (okrem sekov, kde je v pre-
vdzke dianica resp. rchlostn cesta),
ved pocestch I. triedy.
Nacestch I. triedy sa stle realizuje asi
50 % vetkch dopravnch vkonov zce-
lej cestnej siete. Postupn zmenu pome-
rov realizovanch dopravnch vkonov
ovplyvn okrem etapovitho dokonenia
sekov dianic (cca 705 km) aj postupn
vstavba rchlostnch ciest v rozsahu
asi 1 160 km, o je o455 km viac, ako je
plnovan dka dianic.
Vizitka:
Sdlo: Slovensk republika
Obor podnikn: dopravn plnovanie, stredn
technick evidencia, centrln databanka, technick
rozvoj vrtane svisiacej koncepnej, koordinanej
a metodickej innosti
Management:
Generln editel: doc. Ing. Pavel Pavlsek, Ph.D.
Slovensk sprva ciest so sdlom
v Bratislave je samostatn rozpotov
organizcia zriaden Ministerstvom do-
pravy, pt a telekomunikci Slovenskej
republiky k 1. januru 1996. Vykonva
sprvu ciest I. triedy vrtane investinej
innosti, ako aj pozemkov vo vlastnctve
ttu. Pre dianice, rchlostn cesty
a cesty I., II. a III. triedy vykonva aj
dopravn plnovanie, stredn tech-
nick evidenciu, centrlnu databanku
a technick rozvoj spolu so svisiacou
koncepnou, koordinanou a metodickou
innosou. Slovensk sprva ciest m
prostrednctvom dislokovanch organi-
zanch zloiek, pod nzvom Investin
vstavba a sprva ciest, zastpenie
v Bratislave, Banskej Bystrici, iline
a Koiciach.
Najdleitejie lohy
Prioritou v prevdzke a rozvoji ciest
I. triedy v nasledujcom obdob bude:
odstraovanie nehodovch lokalt, od-
straovanie nevyhovujceho, havarijnho
stavu mostnch objektov, budovanie ob-
chvatov miest aobc tam, kde sa nepl-
nuje vstavba dianice ani rchlostnej
cesty, budovanie preloiek ciest I. triedy
vlokalitch, kde sa plnuje vstavba dia-
nice i rchlostnej cesty, pri rekontrukci-
ch kriovatiek vextravilne uplatova
tak typy rovovch kriovatiek, ktor
zabezpeia plynulos dopravy vhlavnom
smere, najm namedzinrodnch ahoch
stranzitnou dopravou, zachovvanie s-
asnej celistvosti siete ciest I. triedy apri
zabrat jej asti na dianicu alebo rch-
lostn cestu zabrat as nahradi novou
alebo doplnenm zo siete ciest II. alebo
III. triedy, at.
Cesty I. triedy
od 99 mil. eur
Slovensk sprva ciest pripravuje tendre
naprce zameran naeliminciu bezpe-
nostnch rizk nacestch I. triedy. Pred-
pokladan hodnota zkaziek po celom
zem Slovenska dosahuje vshrne roz-
ptie od98,56 mil. eur do156,16 mil. eur
bez dane z pridanej hodnoty. Prce na-
plnovan vtrvan 1416 mesiacov maj
by fnancovan zo zdrojov Eurpskeho
fondu regionlneho rozvoja cez Ope-
ran program Doprava. Predpokladan
cena prc vKoickom aPreovskom kraji
predstavuje spolu 35 mil. a 41,6 mil. eur
bez dane, vTrnavskom aNitrianskom kraji
33,56 mil. eur, v Banskobystrickom kraji
20 mil. a 41 mil. eur a vTrenianskom
ailinskom kraji 10 mil. a 40 mil. eur.
Rekontrukcia 45
mostov
Slovensk sprva ciest plnuje rekon-
trukciu vybratch 45 mostov na ces-
tch I. triedy na celom zem SR. Pred-
pokladan cena prc naplnovanch
na estns mesiacov je v rozpt
Histria najvej slovenskej projektovej spolonosti DOPRAVOPROJEKT, a.s., sa pota od roku 1949. Za ten as vypracovala projektov
dokumentcie vetkch stupov pre vinu dnes uvanch dianic, rchlostnch ciest, ciest I. a II. triedy na Slovensku vrtane mostov
a prislchajcich objektov.
V sasnej dobe DOPRAVOPROJEKT, a.s., vykonva projektov, konzultano-ininierske sluby predovetkm v oblastiach: dianice
a cesty, mosty a ininierske kontrukcie, koajov doprava a mestsk hromadn doprava, pozemn stavby, vodohospodrske stavby,
enviromentlne ininierstvo. Od novembra 2006 je DOPRAVOPROJEKT, a.s., lenom SUDOP Group, a.s.
Vznamn ocenenia, ktor zskal DOPRAVOPROJEKT, a.s., v obdob od 20022010:
stavby ocenen titulom STAVBA ROKA na Slovensku:
most Apollo cez Dunaj v Bratislave (2006), dianica D2 Lamask cesta Star grunty s tunelom Sitina (2008), dianica D1 Svere-
pec Vrtier, mestsk estakda Povask Bystrica (2010)
alie ocenen stavby:
most cez Dunaj medzi mestami Esztergom a trovo, rekontrukcia (2002), tunel Horelica na ceste I/11 obchvat mesta adca
(2002 2006), estakda nad motocrossovm arelom na dianice D1 Ladce Sverepec (2006), rchlostn cesta R1 Rudno nad
Hronom arnovica (2007)
www.dopravoprojekt.sk
Rekontrukcia ciest a mostov
14,71 mil. eur a 50 mil. eur bez dane
z pridanej hodnoty. Presn rozsah n-
kladov zvis od objemu schvlen
afnannch prostriedkov ministerstvom
dopravy, vstavby aregionlneho rozvoja
abude uveden pri vyhlsen verejnho
obstarvania. Predpokladan termn jeho
zaatia cestri neoznmili.
Rekontrukcia sa tka hornej stavby, spod-
nej stavby mostnho objektu, osadenia
premenlivho dopravnho znaenia
na zlepenie bezpenosti a plynulosti
cestnej premvky. Sa bude rozdelen
natyri asti poda regionlnej psobnosti
poboiek sprvy ciest. Investin vstavba
asprva ciest vBratislave, Banskej Bystrici,
Koiciach ailine bud ma zkazku roz-
delen narekontrukciu smich, tyroch,
trinstich advadsiatich mostov. Investcia
m by fnancovan z eurpskych pe-
az a ttneho rozpotu cez Operan
program Doprava.
Cesta v Preove
Vstavba 4kilometrovej preloky cestnej
komunikcie mimo centra Preova by mala
trva tri roky. Predpokladan cena staveb-
www. alpineslovakia.sk
ALPINE SLOVAKIA, spol. s r.o.
Mokr zhon 2
821 04 Bratislava
Slovensk republika
office@alpineslovakia.sk
Pri realizcii projektu akhokovek rozsahu
plat, e ten, kto stavia s ALPINE,
stavia na dokonalosti,
efektvnosti, dynamike, najmodernejom
know-how a spoahlivosti.
Sme dritelom certifiktov
OHSAS 18001, ISO 14001, ISO 9001.
OKRUHY INNOST SPOLONOSTI
Cestn stavitestvo
eleznin stavitestvo
Stavby mostov
Ininierske stavitestvo
Pozemn stavitestvo
Ekologick stavby
Vroba asfaltovch zmes a pokldka
asfaltovch povrchov
V partner pre stavebn projekty
je sasou koncernu ALPINE,
ktor je druhm najvm stavebnm koncernom
v Raksku a jednm z najspenejch v Eurpe.
ALPINE SLOVAKIA, spol s r.o.
nch prc dosahuje 47,42 mil. eur bez dane zpridanej hodnoty.
Slovensk sprva ciest zaala verejn sa stm, e investcia
bude fnancovan zprostriedkov Eurpskeho fondu regio-
nlneho rozvoja attneho rozpotu vrmci Operanho
programu Doprava. Sasn cesta I. triedy . 68 poda sprvy
ciest dlhodobo aprovizrne prechdza centrlnou asou
Preova odkriovatky ZVL poodboku kulttyho. Preloka
cesty so siedmimi mostmi bude umiestnen najuhozpad-
nom okraji mesta, kde sa napoj narozostavan nbren ko-
munikciu pri rieke Torysa aukonen bude ulicou Obrancov
mieru. Cestri zrove pripravuj tender navkon externho
stavebno-technickho dozoru pre vstavbu preloky cesty
vPreove. Predpokladan cena zaposkytnutie uvedenej
sluby m by 1,42 mil. eur bez DPH.
Most v Trenne
Slovensk sprva ciest poviac ako roku op vyhlsila verejn
sa nastavbu novho cestnho mosta vTrenne. Stavebn
prca zapredpokladan cenu 60,36mil. eur bez dane zpri-
danej hodnoty s naplnovan na1095 dn oduzavretia
zmluvy svybranm dodvateom. Cestri plnuj stavbu
mosta cez Vh spolufnancova zprostriedkov Eurpskeho
fondu regionlneho rozvoja attneho rozpotu vrmci
Spolonos BUNG Slovensko s.r.o., zaloen
v roku 2004, realizuje projekn prce, vykonva
innos stavebnho a technickho dozoru, posky-
tuje expertzy pre mnostvo stavebnch projektov.
K jej klientom patria mnoh vznamn verejno-
prvne intitcie a renomovan skromn spolo-
nosti z administratvneho a priemyselnho sektora
(Nrodn dianin spolonos, Slovensk sprva
ciest, eleznice Slovenskej republiky...). Spolonos
reprezentuje tm vysokokvalikovanch odbornkov,
ktor pri svojej prci pre kad projekt uplatuje
cieovo zameran, systmov a komplexn prstup,
priom vyuva sksenosti a profesijn potencil
aj svojej materskej spolonosti BUNG Beratende
Ingenieure AG.
BUNG Slovensko s.r.o., Ruov dolina 6
821 08 Bratislava, 02/5556 3061, info@bung.sk
www.bung.sk
dianice
eleznice
nemocnice
ivotn prostredie
Spolonos BUNG Slovensko s.r.o., zaloen
v roku 2004, realizuje projekn prce, vykonva
innos stavebnho a technickho dozoru, posky-
tuje expertzy pre mnostvo stavebnch projektov.
K jej klientom patria mnoh vznamn verejno-
prvne intitcie a renomovan skromn spolo-
nosti z administratvneho a priemyselnho sektora
(Nrodn dianin spolonos, Slovensk sprva
ciest, eleznice Slovenskej republiky...). Spolonos
reprezentuje tm vysokokvalikovanch odbornkov,
ktor pri svojej prci pre kad projekt uplatuje
cieovo zameran, systmov a komplexn prstup,
priom vyuva sksenosti a profesijn potencil
aj svojej materskej spolonosti BUNG Beratende
Ingenieure AG.
Spolonos INFRAM SK s.r.o. (www.infram.sk) vznikla vroku 2007 ako ininierska akonzultan rma, poboka
eskej spolonosti INFRAM a.s. Spolonos sa zaober innosou najm vniie uvedench oblastiach:
t ininierska innos je dominantnou oblasou psobenia, poskytujeme sluby v oblasti stavebnho dozoru
/technickho dozoru investora naprojektoch modernizcie hlavnch elezninch koridorov a naprojektoch bu-
dovania dianinej siete vSR.
t projektov management ide okomplexn zastreenie ininierskej innosti jednotlivch projektov odplnovania
a pokontrolu, komunikciu, vedenie ud asamozrejme dokonenie projektu kspokojnosti investora. Jeho sas-
ou je aj spen zvldnutie manamentu pohadvok arizk.
t zbrann systmy proti pdu kamenia, astabilizcie svahov vspoluprci zo vajiarskou spolonosou GEOB-
RUGG AG zabezpeujeme obhliadku ternu, nvrh rieenia, prpravu projektov zbrannch systmov, dodanie
materilu, osadenie adrbu.
t obstarvatesk innos je zabezpeovan pre obstarvanie prc, sluieb aj tovaru odborne spsobilou osobou.
t konzultan akoliace innosti, ktor INFRAM SK s.r.o. poskytuje vyplvaj zpraktickch adlhoronch skse-
nost odbornkov naich zamestnancov a spolupracovnkov v spomenutch oblastiach. Kvalitn poskytnutie
konzultci akolen vyplva zo sksenost sinnosou voblasti projektov spolunancovanch zEurpskej nie,
ktor podliehaj prsnym pravidlm anslednej kontrole ich dodriavania, ako aj dodriavania nariaden, smernc
aodporan E vzahujcich sa naoblas psobenia.
INFRAM SK s.r.o. m pre sluby
zaveden integrovan systm
manamentu:
t Systm zabezpeenia kvality
EN ISO 9001:2001
t Systm environmentlneho
manamentu ISO 14001:2005
t Systm manarstva bezpe-
nosti aochrany zdravia pri
prci ISO 18001:2008
Vznamn referenn stavby:
:t+.e|a eeter a+ .t+.|e ,l:|,
Meeera|t1c|+ tr+te l|||a+ - |r1.-
ae a+e |.acea'
|aae. .t+.e|ae-tec|a|c|e|e
eetera jre .t+.|a e|+a|ce |
:.erejec - \rt|ter,
:t+.e|a eeter a+ .t+.|e. ,l:|,
Meeera|t1c|+ te|eta|aej tr+te
Ne.e Me.te a+e \1|em - |ac|e.
- a.e| Ne.e Me.te a+e \1|em -
l|+te.ce'.
|/, :treae - |a|a1 :|+|+,
ee.tr1aea|e |+.+r|jae|e .t+.a
.|+|ac| .t|ea + ..+|e.
|e|a |+rm+aec - |+rm+aec|1
j+.|+ t+|etjeea|e a.e|a jret|
j+e+a|a .|1| .|ee.+a|m
Operanho programu Doprava. Vstavba
trenianskeho mosta bola pvodne plno-
van natyri roky. Stavba bola zaraden
vzozname irieho zsobnka projektov
ciest I. triedy vprogramovom obdob 2007
a 2013, ktor maj by spolufnancovan
zo zdrojov Eurpskej nie.
Prce zaali v lete
Rekontrukcia takmer 100 kilometrov
najviac zanedbanch sekov ciest I. triedy
naSlovensku zaala vletnch mesiacoch.
Stavebn prce bud st 8,57 mil. eur, o
je skoro o40 % menej, ako bola vtendry ich
predpokladan cena. Okolo 70 kilometrov
ciest, ktor bud postavebnch pravch
bezpenejie azjazdnejie, obnovia nav-
chodnom Slovensku. Opravy ciest bud
spolufnancovan zeuro fondov. Najviac za-
nedban cesty vjednotlivch reginoch ob-
novia spolonosti Eurovia SK, a.s., Strabag,
s.r.o., Cesty Nitra, a.s., aIninierske stavby, a.s.
Najese sa zane vrmci alieho projektu
Operanho programu Doprava opravova
40 cestnch mostov aalch sekov ciest
I. triedy vrozsahu 500 kilometrov, najm
nastrednom Slovensku.
RD Rmaov s.r.o.
Ze deva se stav rychle apesn
Spolenost RD Rmaov psob na dom-
cm stavebnm trhu ji 40 let. Speciali-
zuje se na stavby na bzi prefabrikace
deva. Toto zamen vychz z pote-
nho know-how nmeck firmy OKAL.
RD Rmaov realizovala vce ne 20 tisc
staveb, a to nejen rodinnch i bytovch
dom, ale tak celch developerskch
projekt. Zkladn nabdka spolenosti
obsahuje pes dv destky typovch
projekt, vetn mnoha jejich variant
a rznch architektonickch doplk.
Spolenost m 450 zamstnanc. Asi 40
procent mont provd prostednictvm
kvalifkovanch externch spolupracov-
nk. Firma loni postavila 369 dom. Do-
shla obratu 850 milion korun. Z toho
pravdpodobn zisk in 30 milion korun.
Zkladn technologi RD Rmaov je such
systm stavby na bzi deva. V zvod
se vyrob sendviov panel, jeho zklad
tvo devo. To znamen, e m devnou
rmovou konstrukci, kter dodv da-
nmu stavebn prvku pevnost, prunost
a do jist mry i tepelnou izolaci. Tato
zkladn konstrukce je pak vyplnna dal-
mi materily, kter maj tepeln izolan
aprotiporn vlastnosti lep ne devo,
vysvtlil jednatel spolenosti Frantiek
Pkask. Jak dodal, konkrtn jde omine-
rln izolaci aparozbranu. Zobou stran
je pak panel oplovn velkoplonm
materilem, takzvanm fermacelem, co
je sdrovlknit deska. Ta se pak zevnit
stavby opat ntrem azvenku pokryje
termofasdou.
Vizitka:
RD Rmaov s. r. o.
Sdlo: esk republika, Rmaov
Zaloen spolenosti: 21. jna 1991
Poet zamstnanc: 450
Obor podnikn: stavebnictv; vvoj, vzkum
a konstrukce lehk prefabrikace na bzi deva
Ron obrat spolenosti: 850 mil. K
Management:
Jednatel spolenosti: Ing. Frantiek Pkask,
Josef Hama
Obchodn editel: Ing. Ji Pohloudek
Vrobn editel: Ing. Radim Stroka
P OD L A HY QU I C K S T E P .
OB J E V T E S V T
V E K T E R M BY S T E C HT L I T .
A si zvolte lamintovou i devnou podlahu, kad podlaha
Quick
Step
bude inspirac pro V interir. Podejte o svj

bezplatn katalog na www.quick-step.com.
EVEREL s.r.o. dodavatel podlah pro RD Rmaov e-mail: everel@everel.cz
RD Rmaov s.r.o.
le futur en construction
Document Technique of Application
DIouhoIet partner RD Rmaov a tradicn dodavateI zatepIovacch systm
www.stomix.cz, bezplatn linka 800 555 300

s
p
o
l
e
c
n
o
s
t

S
T
O
M
I X

s
p
o
l
e
c
n
o
s
t

S
T
O
M
I X
spo
le
c
n
o
s
t

S
T
O
M
I
X
s p o
l e
c
n
o
s
t

S
T
O
M
I
X
L
E
T
O
S
L
E
T
N
A
T
R
H
U
Evropsk certifikace kvaIity - jeden z prvnch drzitel osvdcen ETA v Evrop,
kter umozuje oznacen CE na zatepIovac systm pro devostavby
Pi stavb se nepouvaj mokr procesy.
Sendviov panely se ksob nelep, ale
smontuj se pomoc kovovch spojova-
cch prvk.
Podle Pkaskho zajiuje spolenost
zkaznkm projekt a realizaci stavby
bytov sti vetn spodn zkladov
desky. Na pn klienta me pipravit
dokumentaci a proveden i podzemn
stavby Dnes chce ale sklepy mlokdo.
Sousti staveb, kter produkuje nae
frma, je technick mstnost pro zdroj
tepla. Uskladnn zsob a podobn u
skoro nikdo vyaduje, objasnil Pkask.
Popsal pot, jak probh prodej astavba
dom vyrbnch vRD Rmaov. Zkaznk
navtv nkter z prodejnch mst, kter
m spolenost v Praze, Mlad Boleslavi,
eskch Budjovicch, Plzni, Brn, Ostrav
aOlomouci. Tam si klient me prohld-
nout vzorov domy. Vtchto vzorovch
stavbch pracuj obchodn zstupci apro-
jektanti spolenosti.
Zkaznk si vybere stavbu podle katalogu
nebo s projektantem projedn vlastn
pedstavu domu, kter si chce nechat
postavit. Pouvme velmi flexibiln
technologii. Jsme schopni splnit kadou
Devo jako stavebn materil, vyuit
deva v modernm stavebnictv, postave-
n deva mezi stavebnmi materily nebo
loha deva ve stavebnch technologich.
Pojmy, kter se v poslednch letech
velmi sklouj na stavebnch trzch
prakticky celho svta. Surovina, kter
je nedlnou soust ivota tto planety,
a kter je jednm ze zkladnch prvk
jejho ekosystmu. Surovina, kter je
vyuvna a zneuvna lovkem od ne-
pamti. Surovina, kter je obnoviteln
v pravidelnch cyklech a kter je v rmci
plnovitho hospodstv v poslednch
letech dostatek.
Dostatek pro prmyslov vyuit vrmci
ivotnho cyklu, kdy prv s problema-
tikou vzanho kyslinku uhliitho
je teba hledat maximln zhodnocen
devn hmoty vase jej dosplosti. Sta-
vebnictv je vedle vroby celulzy roz-
hodujcm odvtvm, kter doke vyut
vech jejch vlastnost. Vvoj stavebnch
technologi v tetm tiscilet je pod vli-
vem rozvoje flozofe trvale udritelnho
ivota. To znamen, e je ctit odpovd-
nost za suroviny, kter jsou na planet
zem neobnoviteln, jej tba mn
rz krajiny aprmyslov zpracovn po-
tebuje vysok energetick zdroje spolu
s vysokm emisnm zatenm. Vyuit
deva jako suroviny, kter doke tyto
jevy eliminovat je vna dob mimo dis-
kuze. Vyspl prmyslov zem podporuj
rozvoj deva vestavebnch technologich
a vnuj pozornost plnovitmu rozvoji
a tb. Bylo by naivn argumentovat,
e devo je velk na civilizan rozvoj.
Beton, ocel a cihla jsou materily, kter
jsou nosnmi materily ve stavebnictv.
loha deva je vytvet interirovou po-
hodu a zvraznn interir, vytven
staveb, kde je mono zhodnotit vechny
jeho vlastnosti. Stavby kulturn spoleen-
skho charakteru se zvraznnmi prvky
devnch konstrukc jsou ozdobou mst
celho svta. Bez deva vkonstruknch
systmech si nedovedeme pedstavit
bytovou vstavbu na americkm konti-
nentu nebo vJaponsku. Evropa, kter byla
postalet motorem civilizanho vzestupu,
hledala pevn aodoln stavebn materi-
ly adevo hrlo vedlej roli. Dnes vak
v irch souvislostech je devo vidno
vnovm vyuit. Zejmna rozvoj suchch
technologi s vysokmi energetickmi
parametry dvaj devu nov monosti,
zejmna v rozvoji evropsk bytov v-
stavb.
Such stavebn systmy svyuitm rmov
konstrukce nabzi deva vytv modern
stavebn systm, kter spluje vechny
poadavky souasnho stavebnictv a
individualitu realizovanch staveb, na kte-
rou se zamuje spolenost Simply Invest,
rodinn domy s.r.o. Vvoj materil, kter
jsou soust suchch konstrukc nabzi
prefabrikace deva, umouje dosaho-
vat vysokch izolanch parametr, kter
umouj projektovat domy energeticky
sporn, nzkoenergetick apasivn sco
nejvy vyuitelnou plochou v pomru
k zastavnosti. To i s nimi nklady
nazaloen stavby, kter jsou vzhledem
kni vze konstrukc men ne uostat-
nch technologi, umouje dosahovat
zajmavch ekonomickch efekt vzhle-
dem najednotku zastavn plochy. Dy-
namick vvoj technologi doshl toho, e
dnen modern devostavba, nebo spe
sandwichov panel nabzi prefabrikace
deva je een jako porn odoln kon-
strukce, kter umouje eit konstrukce
idovych podla. Dnes jsou realizovny
stavby vzahrani a doosmho podla.
Pochopiteln, e vtakov konstrukci jsou
optimalizovny akustick pomry tak, aby
plnily nejen pedepsan normy, ale aby
byly pipraveny pro pjemn uvn pro
sv obyvatele.
Je zejm, e dnen stav vyuit deva
vestavebnch konstrukcch je dn maxi-
mlnm vyuit vech poznatk inovac
stavebnch materil. Vdsledku je sku-
ten vytven stavebn systm, kter
je een v trvale udritelnm systmu,
umouje dosahovat zajmavch eko-
nomickch vsledk pi realizaci stavby
a vzhledem ke zkracovn doby stavby
umouje vy obrtku kapitlu. Such
systm prodluuje stavebn sezonu prak-
ticky nadvanct msc, nezatuje okol
stavby dlouhou stavebn innost. Vy-
sok stupe prefabrikace neklade nroky
nakvalifkaci stavebnho personlu api-
tom umouje pracovat vevysok kvalit,
vzhledem kvysok pesnosti vyrbnch
panel naautomatickch linkch.
Devo jako stavebn materil skuten na-
lo sv vyuit vtetm tiscilet. Dokazuje
tak, e je materilem svysokm inova-
nm potencilem, kter oslov architekty
aprojektanty svzvou vytvet objekty
vsouladu sdnen dobou. A prv proto
si spolenost Simply Invest, rodinn domy
s.r.o. zvolila pro vstavbu rodinnch dom
tuhle technologii.
Simply Invest, rodinn domy s.r.o.
Vchodn 682/20, 360 01 Karlovy Vary
E-mail: info@simplyinvest.cz
Web: www.simplyinvest.cz
Telefon: +420 774 273 334
www.alurol.com
I
tel.: 491 470 456
I
GSM: 602 670 470
Volejte ZDARMA 800 555 580
ROLETY
VRATA
GARE
RhenocoII - osvdcen povrchov prava deva do exteriru.
Spolecnost Rhenocoll Werk eK. z Nmecka je dlouholetm vrobcem materil pro povrchovou pravu de-
vnch stavebnch dlc. Rhenocoll je nositelem certifktu SO 9001, znacky RAL, podlel se na atestech ETA
pro spolecnost RD Rmaov a dals vrobce devnch staveb, m atesty na zdravotn nezvadnost dle EN 71
a jeho vrobky spluj i nejnrocnjs kritria pro povrchovou pravu pesnch stavebnch dlc dle EN 927. Z uzi-
vatelskho hlediska by bydlen mlo poskytovat minimln komfort drzby, zdrav a estetiky. Tomuto jsme poddili
volbu vhodnch materil pro povrchovou pravu dlc devnch dom. Materily pro povrchovou pravu neobsahuj
zdn nebezpecn ltky, nechaj devo dky lazurovacmu efektu paticn vyniknout a poskytuj dlouholetou ochranu
deva proti psoben povtrnosti. Komfort drzby je navc umocnn jednoduchou renovac, kterou s nasm strucnm
doporucenm zvldne bez nadszky jist kazd majitel rodinnho domu. Casto se na ns obrac tak spokojen
majitel dom od RD Rmaov s potebou barvy na plot, pergoly, dtsk pskovist a dals devostavby v okol
svho domu. Prv sladn estetiky domu s jeho okolm je pro majitele dom dlezitou zlezitost. Bv tm
pravidlem, ze nm sdluj sv dobr zkusenosti a podivuj se nad kvalitou povrchov pravy. Toto ns velmi
ts a potvrzuje, co dve stvrzovaly jen atesty. Povrchov prava prokzala svoji kvalitu a funkcnost.
Rdi Vm poskytneme dals informace.
ng. Karel Benda
Obchodn zastoupen RhenocoII pro Ceskou RepubIiku:
Rhenocoll, Havlovice 29, 344 01 Domazlice, e-mail: rhenocoll@rhenocoll.cz, tel./fax: 379724676
w
w
w
.

r
h
e
n
o
c
o
I
I
.
c
z
KM Beta a. s.
Dodavatel kvalitnch materil pro Vai stavbu
konstrukc KMB SENDWIX, jeho zkladem
je vpenopskov zdivo, modern stavebn
materil s vynikajcmi parametry. KMB
SENDWIX je velmi variabiln, vetech z-
kladnch typech systmu nabz celkem
64 rznch een licch se pedevm
tepeln-technickmi vlastnostmi.
Keramick stropn
systmy se stle t
pzni stavebnk
Pod znakou PROFIDECK nabz Cihelna
Hodonn tak keramick stropy. Vybrat si
lze bu een pomoc stropnch vloek
HURDIS nebo pomoc stropnch nosnk
HODO astropnch vloek MIAKO. Vhody
tchto een, spovajc pedevm
vevynikajcch tepeln izolanch schop-
nostech keramiky, ve variabilit obou
stropnch systm, nenron monti
a cenov dostupnosti, byly dvodem,
pro jsou ivdnen dob tyto keramick
stropy vevelk oblib.
Spolehliv stecha
s ivotnost a 100 let
Tradin betonov krytina KM Beta ochrn
V domov a na 100 let. Jej ivotnost
je dna pedevm nzkou naskavost
avbornou mrazuvzdornost, kter zda-
leka pesahuj poadavky norem. Sten
systm KM BETA zahrnuje dva rzn
typy sten krytiny (KMB BETA, KMB HO-
DONKA), vcelkem sedmi atraktivnch od-
stnech (cihlov erven, viov, hnd,
ed, ern, zelen a ppadn i modr)
a tyech variantch povrchov pravy
adle vce ne 50 doplkovch vrobk,
kter profesionln e technick de-
taily itch nejnronjch stench kon-
strukc. Pro zkrlen stechy skrytinou KM
BETA jsou ureny ozdobn prvky KM Beta,
ato bu hebenov (vika, kohout, pr
hrdliek), ozdobn koncov hebene
(vtr nebo lev) nebo hebenov ucpvky
(slunce nebo hrozen). Sten krytina
KM Beta je urena pro ikm stechy se
sklonem 12 90.
Vce nawww.kmbeta.cz, prodej mate-
ril KM BETA se slevou 20 30 % na
www.shop.kmbeta.cz.
Sten doplky
Hrubou stavbu vetn strop, stechy
a omtek lze doslova poskldat z mo-
dernch stavebnch materil jedinho
vrobce spolenosti KM Beta a. s.,
nejvtho eskho vrobce betonov
sten krytiny, vpenopskovho
a plenho zdiva. Posledn novinkou
v nabdce jsou such maltov smsi
PROFIMIX. Pi volb materil KM BETA
mete vrazn uetit KM BETA nabz
pi kombinaci dvou a vce druh systm
(nap. zdivo + stecha) zajmav finann
bonusy.
Maltov aomtkov smsi PROFIMIX vy-
rb nov, nedvno dokonen vrobn
zvod naHodonnsku. Nabdka zahrnuje
zdic malty a lepic hmoty pro veker
stavebn materily, dle cementov po-
try, strkovac hmoty, jdrov atukov
omtky atepeln izolan malty aomtky.
Vechny vrobky PROFIMIX jsou vyrobeny
s vyuitm prvotdnch surovin, pede-
vm zvysoce kvalitnho kemiitho psku
zvlastn pskovny vlokalit zvan Morav-
sk Sahara. Tzv. vt psky ztto oblasti
jsou specifck svm kulatm zrnem, co
pedevm omtkm PROFIMIX dodv
jedinenou kvalitu.
Vybrejte ze dvou
zdicch systm
Znaka KM BETA v souasn dob za-
tiuje hned dva typy zdicch systm.
Klasikou je plen ciheln zdic systm
PROFIBLOK. Ten vyrb Cihelna Hodonn,
zvod svce ne stopadestiletou tradic.
PROFIBLOK zasteuje sortiment jak pro
vnitn avnj nosn zdivo, tak pro p-
kov zdivo, kter dopluj vncovky ape-
klady. Pro vstavbu tepeln-spornch,
nzkoenergetickch a pasivnch dom
je uren osvden systm vcevrstvch
Sten krytina
Stropy
Peklady
Lepidla
Nosn zdivo
s vysokou pevnost
Vnj
nosn zdivo
Omtky, malty
Lcov zdivo
102 VI/2011
RD Rmaov s.r.o.
pedstavu zkaznka, kdy alespo trochu
respektuje mezn vlastnosti devostavby.
To znamen, nenut ns, abychom pli
pouvali kovov vztue a podobn,
poznamenal Pkask.
Zkaznk spolu sprojektantem appadn
dalmi odbornky nsledn vyberou
vhodn materily, barvy a designy ex-
terir iinterir. Spolen mus vyeit
kad detail. Firma proto spolupracuje
s koupelnovmi studii, vrobci podla-
hovch krytin, svtidel a podobn, kte
pomhaj zkaznkovi svbrem.
Klient pot uzave se spolenost smlouvu
osmlouv budouc, vekter jsou krom
jinho uvedeny termny, do kdy mus
splnit podmnky nutn z jeho strany
pro zahjen stavby. Napklad potvrzen
o vlastnictv odpovdajcho pozemku,
vznesen pipomnek a poadavk
na zmny v projektu a podobn. Jest-
lie jsou tyto pedpoklady splnny, frma
v prbhu osmi tdn zhotov projek-
tovou dokumentaci. Vypracovn pro-
jektu mus zkaznk zaplatit pedem. Tato
stka se vak pozhotoven stavby odete
od celkov sumy, kterou za ni zkaznk
zaplat.
A klient pedlo adm projektovou
dokumentaci a zsk stavebn povolen,
sepe se spolenost smlouvu ododvce
stavby. Podle n frma mus dodvou a t
msc po zhotoven zkladov desky
zahjit stavbu.
V tomto obdob spolenost podle pro-
jektu vypracuje komplexn vrobn doku-
mentaci vetn rozvod vody, elektiny,
tepla, odpad a tak dle. Pro kad dl
stavby se vytvo originln vkresov
dokumentace, kter je pak uloena vef-
remnm archivu pro ppadnou potebu
zkaznka. Podle vrobn dokumentace
pak spolenost vechny dly stavby vyrob.
Ty se dovezou namsto stavby asmontuj.
Nejpozdji do30 dn odzahjen mon-
te je hotov dm pedn zkaznkovi.
Obyejn jsou ale dokonen stavby
pedvny izadvanct dn nebo idve
vetn nalepench koberc anamonto-
vanch svtidel, podotkl Pkask.
Klient si me tak nechat postavit pouze
hrubou stavbu nebo si zvyrobench dl
dm postavit sm. Vtakov ppad vak
pichz oticetiletou zruku.
Stavby nabzi deva jsou bn dra
ne zdn domy. Ovem devn stavba
m ten stnu, kter m lep izolan
vlastnosti ne zdn. Zkaznk tedy uspo
na materilu a zejmna na vytpn.
Pesto od roku 2008 jsme snili mari
uzkladnho domu vna nabdce natolik,
abychom jej mohli nabzet za stejnou
cenu, jakou by ml jako zdn. Dky tomu
se prodej tchto staveb zvil o100 dom
ron, uvedl Pkask
Vhodou pro zkaznka je tovrn vroba stavby
s milimetrovou pesnost, rychlost vstavby
a pevn cena domu i zpsob jej hrady. Z-
kaznk zaplat zlohu teprve, a je zaazen
doasovho harmonogramu staveb adoplat
zbytek ceny vechvli, kdy pevezme bez nmitek
hotovou stavbu. Uns neexistuj vcenklady,
zdraznil Pkask.
RD Rmaov zskala prvo uvat znak kvality
RAL, propjovan Spolenost pro jakost n-
meckch montovanch staveb. Spolenost
krom toho m certifkovan systm zen kva-
lity dle normy ISO 9001. Firma tak jako prvn
v esk republice dostala evropsk certifkt
ETA podle ETAG 007. Vlastn rovn energetick
certifkt, kter stavby RD Rmaov ad doka-
tegorie energeticky spornch dom.
Ing.Ivan Jemelka
Prefabrikovan komny do prefabrikovanch dom
Domy montovan z pedvyrobench dl
jsou v dnen dob stle oblbenj.
Jednou z jejich hlavnch pednost je
velmi rychl mont. Novmu trendu
montovan vstavby se pizpsobil
i vrobce komn Schiedel, kdy zaal
pod oznaenm Schiedel PARAT vyrbt
prefabrikovan komny. Tyto komnov
systmy jsou jako uit na mru specific-
km poadavkm montovanch staveb:
Jejich pouit optimalizuje zpsob
vstavby, zsadnm zpsobem zrychluje
mont, minimalizuje mokr procesy
na stavb a eliminuje mon montn
chyby, ke kterm as od asu pi vstav-
b z jednotlivch prvk dochz.
Jednotliv dly tchto komn, zpravidla
na vku podla, jsou pedem vyrobe-
ny vevrobnm zvod avtto podob
dodvny na stavbu. Maximln vka
dlu je 6 metr. Systmy jsou vyrobeny
z osvdench standardnch soust,
doplnnch specilnm psluenstvm
pro bezpenou dopravu, manipulaci
amont. Vechna napojen kouovodu
jsou pipravena vhotovch prefabriktech
podle projektu.
Svyrobenmi prefabrikty se manipuluje
vleat poloze. To je vhodn zhlediska
skladovn idopravy namsto monte.
Teprve tady se pomoc originlnch z-
vs jednotliv dly peklpj jebem
do svisl polohy a zrove se osazuj
do pipraven stavby. Protoe se jedn
ovcevrstv komny, kde jednotliv sou-
sti (napklad tvrnice, tepeln izolace
avnitn vloka usystmu UNI*** PLUS)
nejsou vzjemn pevn spojeny, mus
bt bhem monte zajitna jednak ce-
listvost celho systmu, zrove ale tak
bezpenost prce se systmem. Ktomu
slou nkolik stup ochrannch a po-
jistnch prvk, kter ve stdiu dopravy,
manipulace akonenho sesazen zajiuj
defnovan funkce. Cel mont je potom
extrmn rychl asamozejm bezpen.
Prefabrikovan dly je mon nazklad
poadavk odbratele dodvat vetn
povrchov pravy srznm stupnm fna-
lizace, ato jak pro st vinteriru, tak ipro
venkovn nadsten st. Zkaznci mo-
hou volit jako povrchovou pravu omt-
ku nebo keramick obklad, pro st nad
stechou se d rovn pout standardn
prefabrikovan komnov pl zvlknit-
ho betonu. Vnabdce frmy Schiedel jsou
v proveden PARAT standardn systmy
Uni***PLUS, Absolut aAvant-Primo.
Pokud by si zkaznk pl instalovat ko-
mn PARAT vetn krbovch kamen, izde
m frma Schiedel een. Dodv se pod
oznaenm KINGFIRE PARAT. Vespodnm
dlu Paratu je integrovna krbov vloka,
kter me bt provozovna ijako nez-
visl napstupu okolnho vzduchu, co
je vhodou vdomech se zabudovanmi
vtracmi systmy. Krbov modul se vy-
znauje modernm designem airokou va-
riabilitou nslednch prav. Sklo dvek je
omvno pvodem sekundrnho vzdu-
chu, m nedochz kusazovn neistot
navnitn stran dvek. Patentovan tech-
nologie osazen krbov vloky umouje
kdykoli jej snadnou vmnu bez velkch
nklad. KINGFIRE PARAT vrazn et
msto vdispozici domu aponainstalovn
je okamit funkn.
www.schiedel.cz
ATRI UM, s. r. o. Montovan
devostavby pro kadho
Firma Atrium, s.r.o., se specializuje
na vrobu devostaveb na kl a na mon-
tovan nzkoenergetick domy pro
tuzemsk trh a Slovensko. O souasnosti
i budoucm vvoji firmy jsme hovoili
s editelem spolenosti Ing. Oldichem
ebkem.
Jak je historie rmy, kter udlosti
povaujete za nejdleitj?
Firma byla zaloena v roce 1993, na za-
tku mla 4 zamstnance, zanali jsme
z nieho. elem byl vvoz kvalitnch
dom pedevm do SRN. Pozdji jsme
vznamn zmnili strategii jako jedni
zprvnch vrobc devostaveb jsme ote-
veli vzorov dm vHoraovicch aza-
ali preferovat tuzemsk trh. To se nm
vyplatilo, protoe dal podobn frmy
se zamovaly pedevm nazpadn trhy
s tm, e u ns nebude o devostavby
zjem. Zadleit milnk vevvoji frmy
povauji vstup strategickho partnera
frmy ExNorm v roce 1995, kter zskala
majoritn podl. Pinesla modern techno-
logick ainforman zzem odevostav-
bch, evropskch trendech azpsobech
vroby. V souasn dob je spolumaji-
telem spolenosti Atrium frma Isartaler
Holzhaus z Holzkirchenu a dodvme
domy naesk aslovensk trh.
Specializujete se pouze na mon-
tovan domy? Jak je technologie
vroby?
Nae firma se specializuje vhradn
na provdn montovanch dom zp-
sobem pedpipravench dlc vevrob,
jde tedy oprefabrikovanou mont de-
vostaveb. Technologie vroby je zaloen
naco nejvt pedpipravenosti dlc ji
vevrob. Obvodov stny maj namon-
tovan okna vetn venkovnch parapet,
venkovn zateplovac systm a tak u
i hrubou omtku. Pracovnci ve vrob
provd pouze prci piazenou danmu
Vizitka:
A T R I U M , s. r. o.
Sdlo: Strakonick 1 056, 341 01 Horaovice,
Plzesk kraj, esk republika
Poet zamstnanc: 78
Obor podnikn: vrobce a dodavatel nzkoenerge-
tickch a pasivnch devostaveb
Management:
Jednatel: Ing. Oldich ebek
Obchodn editel: Vlastimil Makovec
Vrobn editel: Ing. Jaromr ada
pracoviti, tm dosahujeme vysok kvality
aproduktivity prce. Pedpipraven dlce
mus bt vyrobeny velmi pesn, aby byla
mont rychl abezchybn.
Jak typy dom nabzte v katego-
rich nzkoenergetick a pasivn?
Zkaznk si me vybrat, zda chce dm
sdifuzn otevenou nebo uzavenou kon-
strukc, piem kad ztchto konstrukc
m jet tyi rozdln varianty sohledem
na tepeln-technick vlastnosti. Jedna
z variant je i IZO Pasiv, tedy konstrukce,
kter by mla vyhovovat standardm pro
pasivn domy.
Stavte i domy s difuzn otevenou
konstrukc; do jak mry pouvte
ekologick stavebn materily?
Byli jsme jednou zprvnch frem, kter sys-
tm difuzn otevench konstrukc zaala
vR nabzet. Mme svj vlastn systm,
nazvan Difutech, apoptvka potchto
domech m vzrstajc tendenci. Co se
te ekologickch materil, samozejm
se sname, aby vkonstrukcch bylo obsa-
eno co nejmn kodlivch ltek, proto
napklad ji nepouvme naexponova-
nch mstech teba vprazch aspodnch
stech stn devo impregnovan, ale
modnov, kter m vt odolnost proti
plsnm a houbm. Devotskov OSB
desky jsme nahradili deskami Fermacell,
pouvme devovlknit desky Gutex
apodobn.
Jak je koncepce rmy v pstupu
k zkaznkovi?
Nae flozofe je zaloen naspokojenosti
zkaznka, pracujeme pece sfnannmi
prostedky, kter budou nai zkaznci
ATRI UM, s. r. o. Montovan
devostavby pro kadho
destky let splcet. Pro n tedy nememe
bt jen stavebn frmou, ale ipartnerem,
kter mus poskytovat jistotu, seriznost,
kvalitu adal zruky. Nai zkaznci vd,
e frma Atrium pat k dram frmm,
nae cena je vak pesn stanoven
navelmi dobe popsan vybaven, navc
jim nebude navena po dobu 18 m-
sc, samozejm svjimkou plnovanho
zven DPH, kter nememe ovlivnit.
To je prvn parametr, kterm se vrazn
odliujeme od konkurence. Veker po-
hyby cen materil tedy pen nasvch
bedrech frma Atrium, zkaznk si proto
me pedem velmi pesn naplnovat
zpsob fnancovn. Od konkurence se
odliujeme i technickm vybavenm
donaich dom dvme napklad venti-
laci srekuperac zdarma, osazujeme okna
ne dopny, ale dorozpnacch tsnicch
ps, nautsovn prchod kanalizac
aelektroinstalac pouvme profesionln
pruby, kter nakupujeme vzahrani
Sname se jt cestou kvality.
Jak je dnes zjem o devostavby
u ns?
et zkaznci jsou dnes mnohem lpe
informovni ojejich vhodch amonos-
tech aobvykle pichz ji srozhodnutm
nechat si postavit devostavbu. Natrhu je
velk mnostv frem, jde odynamicky se
rozvjejc obor azjem odevostavby v-
razn roste. Astm je samozejm nutn
nastavit takov mechanismy, kter bu-
dou brnit vco nejvt me amatrismu
a nekvalit. Velkou mrou se o to sna
Asociace dodavatel montovanch dom,
jejm jsme tak lenem. Ta sdruuje dv
destky frem v oboru a m svou nad-
stavbovou certifkaci DNK. Zkaznk by si
ml uvdomit, e nen devostavba jako
devostavba ae kvalita bydlen oddvou
rznch frem me bt velmi rozdln.
Jak se spolenost vyrovnala s kriz
a jak vvoj oekvte po zven
DPH?
Nae frma v dob krize zaznamenala
snenou poptvku podomech, ale sn-
en nebylo nijak dramatick a netrvalo
dlouho. Na druhou stranu mohu ci,
e jsem s velkmi obavami sledoval v-
voj jednn o zven DPH, a je dobe,
e naven nebude skokov, tak jak to
bylo naSlovensku, ae trh dostal as ho
ve dvou krocch vstebat. J oekvm,
e v letech 2011 a 2012 bude poptvka
po rodinnch domech vysok a v roce
2013 po naven DPH dojde k jejmu
vraznmu poklesu.
Jak asto pichzte s novm typem
domu, eho konkrtn se inovace
tkaj?
Do vvoje novch dom investujeme
pomrn hodn penz, zanedlouho
uvedeme na trh nai novou kolekci All
Exclusiv, kter byla vytvoena naimi
partnerskmi architekty. Bude to trochu
zjinho ranku ajsme zvdavi, jak budou
nai zkaznci reagovat. Jinak pokud jde
o typov rodinn domy, nae frma je
znma tm, e stav individuln. Domy,
kter na svch strnkch ukazujeme,
slou zkaznkovi spe jako inspirace,
vybran typ mu pak upravujeme namru.
Kam smuj nebo v nejbli dob
budou smovat nejvt investice
rmy?
Letos chceme investovat do velmi za-
jmav stavby naeho apartmnovho
domu v Prilech na umav. Na tto
stavb nen zajmav ani tak architektura,
jako jej technick vybaven avborn te-
peln-technick vlastnosti, kter budeme
testovat vevelmi chladnm podneb. Dal
investice v letech nsledujcch samo-
zejm pjdou dologistiky vroby, stavby
novho vzorovho domu zde vHorao-
vicch avstavby kancelskch budov.
Co krom kvalitnch materil pova-
ujete pi stavb nzkoenergetickch
a pasivnch dom za nejdleitj?
Jist kvalitn architektonick nvrh, od-
born znalosti jednotlivch pracovnk
frmy, pelivost sdrazem nazpracovn
detail a vbec celkov technologick
zzem frmy, kter stavbu provd. Ne-
bo kad chyba se udevostavby me
vymstt.
Jakm smrem se bude ubrat dal
vvoj rmy?
J doufm, e nae frma udr nastaven
tempo, sname se neustle inovovat,
natrh zavdme novinky voboru, chceme
se pizpsobovat evropskch trendm.
Disponujeme navc pomrn mladm
tmem pracovnk, kte maj chu se
vzdlvat, asamozejm dojejich vzd-
lvn tak investujeme apodporujeme
je vezvyovn kvalifkace.
Dana D. Dakov
Tereos TTD, a.s. Nejvt esk cukrovar
letos oslav 180 let od svho zaloen
Ldr eskho trhu nejen ve zpracovn
cukrov epy, ale tak ve vrob cukru
i lihu, byl zaloen ji v roce 1831, a to
samotnm knetem Karlem Anselmem
Thurn-Taxisem v Dobrovici. Od t doby
vroba cukru jen stoupala. Po roce 1992
spolenost do svho portfolia pidala
i vrobu lihu a expandovala do zem EU
a v men me i do zem tetho svta.
Pro lep pedstavu lze ci, e kad
druh kilogram cukru vyroben v esk
republice pochz odTTD.
Novodob historie spolenosti se zaala
pst vroce 1992, kdy povstupu silnho
zahraninho partnera, francouzsk sku-
piny Tereos, byla po40 letech obnovena
investin innost amodernizace tovren.
Penze ly dozven kapacity, moderni-
zace provozu, plynofkace, bezpenosti
prce a prvnch ekologickch projekt.
Z tiscovky se denn zpracovatelsk ka-
pacita zvila vtto fzi natyi tisce tun
epy denn (dnes se zpracovv 14000
tun zaden).
Spolenost koupila adu dalch cukro-
varnickch podnik, by dnes znich kvli
nezbytn restrukturalizaci azefektivnn
vroby cukru zbyly pouze dva cukrovary.
Spolenost se rozhodla zat isvrobou
lihu, postavila Agroetanol, co je dnes je-
den znejmodernjch podnik vEvrop,
adokzala tm provzat vrobu tak, aby
vyuila svou hlavn surovinu, tedy epu,
namaximln monou mru.
Vznamnm dnem se v historii spole-
nosti stal 2. kvten 2011, kdy pvodn
Vizitka:
Tereos TTD, a.s
Sdlo: Palackho nmst 1, 294 41 Dobrovice, esk
republika
Poet zamstnanc: 350
Obor podnikn: vroba cukru, lihu (jemn,
technick, bioethanol) a pelet
Ron obrat spolenosti: 5 miliard korun
Management:
Generln editel: Ing. Oldich Reinbergr
Obchodn editel: Ing. Martin Kol, Ph.D.
Vrobn editel: Ing. Tom Paukert
Cukrovary alihovary TTD zmnily nzev
naTereos TTD. Snovm nzvem vzniklo
tak nov logo, kter nahradilo pvodn
korunku TTD akter se stv znakou pro
vrobky spolenosti Tereos TTD. Dvo-
dem zmny nzvu je rozhodnut majorit-
nho vlastnka spolenosti, francouzskho
koncernu Tereos, o zaveden jednotn
identity v celosvtovm mtku, ekl
editel spolenosti Ing.Oldich Reinbergr.
Spolenost Tereos TTD dodv cukr
prakticky do vech velkch npojovch
acukrovinkskch frem vesku, malo-
obchodn balen potom dovech vznam-
nch eskch etzc. Lh nakupuj velc
vrobci alkoholickch npoj v ppad
pitnho lihu, ale tak rafnerie apetrolej-
sk spolenosti vppad bezvodho lihu
pro pimchvn dopohonnch hmot.
Tereos TTD pat mezi ty spolenosti,
kterch se celosvtov hospodsk
krize dotkla jen minimln. Dky tomu,
e vyrbme jednu ze zkladnch potra-
vin cukr se ns krize natst dotkla
jen okrajov. Poctili jsme ji hlavn pi
vyjednvn sbankami, kdy bylo ctit, e
natrhu nen tolik volnch prostedk jako
ped kriz. Musm ale zmnit, e i pesto
byla dohoda s bankami velice korektn
abezproblmov, uvedl editel spole-
nosti Ing.Oldich Reinbergr.
Dky stabilit spolenosti adobrmu hos-
podaen se obdob hospodsk recese
obelo vTTD bez propoutn stlch
zamstnanc, kterch m spolenost
v souasnosti ve svch pti vrobnch
zvodech 400. Jsme velice hrd na to,
e se nm podailo zachovat vechna
pracovn msta jak v dob nron re-
formy cukernho podku v Evropsk
unii, tak nsledn i v dob ekonomick
krize. Naopak, vdob, kdy nkter pod-
niky propoutly, my jsme mohli dky
dve naich francouzskch akcion
dle investovat do rozvoje spolenosti,
vysvtlil Ing.Reinbergr.
Pestoe je spolenost Tereos TTD jed-
nikou na eskm trhu, ani ona nebere
na lehkou vhu siln konkurenn boj.
Podle slov editele Ing.Reinbergra se spo-
lenost vdy sna oto, aby vechny lnky
etzce byly spokojen. Od zemdlc,
bez jejich cukrov epy by nemohl cuk-
rovar fungovat pes vrobu, dodavatele
azamstnance a pokoncov zkaznky
aakcione. To se nm zatm da adky
tomu je TTD stabilnm advryhodnm
partnerem pro vechny zastnn. D-
leit aspekt pro konkurenceschopnost
spatujeme t v produktivit prce,
sniovn vrobnch nklad (energie,
doprava) ahlavn vneustlm zvyovn
kvality naich vrobk, kter je pravideln
ovovna certifkty kvality, jakosti audr-
itelnosti, doplnil editel.
Stejn jako mnoho dalch frem maj iTe-
reos TTD sv plny do budoucna, kter
jsou ale sten omezen kvtami pro
vrobu cukru, proto se budouc aktivity
netkaj navyovn kapacity tovren,
protoe spolenost neme vyrobit vce
ne stvajcch 209 tisc tun cukru. Vidm
budoucnost v obnovitelnch zdrojch
www.lomy-morina.cz
LOMY MOINA spoI. s r.o.
Tereos TTD, a.s. Nejvt esk cukrovar
letos oslav 180 let od svho zaloen
energie, by samozejm vm, e jenom
ony ns nezachrn. Ajsou zde tak urit
monosti zajmavch investic vzahrani,
dopluje editel spolenosti.
Dle editele spolenosti bylo zkladem
vech spch Tereos TTD tst nakvalit-
nho akcione, francouzsk Tereos, kter
frm umonil vynikajc rozvoj a dosa-
en konkurenceschopnosti s podniky
vysplch zem EU (Nmecko, Francie).
Podailo se nm diverzifkovat vrobu,
krom cukru tak vyrbme ilh, hnojiva,
krmiva, spn jsme vstoupili natrh sob-
novitelnmi zdroji energie. Nae vrobky
pravideln zskvaj aobhajuj certifkty
kvality Klasa, nov jsme pro n biolh zs-
kali certifkt trval udritelnosti. Vdob
celosvtov ekonomick nejistoty se nm
podailo zachovat vechna pracovn msta
a dokonce zamstnancm mrn zvit
mzdy. Mme vysoce kvalifkovan zamst-
nance ada se nm tak spolupracovat
se zemdlci nazvyovn vnos, kon-
statoval Ing.Reinbergr.
Zatky dn frmy nejsou jednoduch.
Kdy se ale lovk obklop kvalitnmi lidmi
a je odhodln nco dokzat, i z takka
zchtralho cukrovaru vDobrovici se d
dle editele vybudovat perfektn fungu-
jc spolenost. Dobrovice je ndhern
cukrovar, je to nejstar funkn cukrovar
vEvrop. Ale ped dvaceti lety byl vbd-
nm stavu. Dali jsme ve veden dohro-
mady partu mladch stejn smlejcch
lid a rozhodli se vyut monosti, kter
doba dvala, ajt dopedu. Naped jsme
cukrovar vylenili ze sttnho podniku
Kolnsk cukrovary a pot jsme zaali
fungovat samostatn jako sttn podnik.
Nad sebou jsme mli jenom Ministerstvo
Ka|cit s.r.o., Tiska|ova 902/10a, 638 00 BRNO, te|.: +420 606 203 855
fax: +420 541 239 126, e-mai|: pave|musi|@ka|cit.cz, www.ka|cit.cz
Cle a strategie spolenosti
korektn jednn a individuln pstup k zkaznkovi
komplexn dodvky vpence a psk vetn dopravy
rozvoj a investice spolenosti ve vci kvality a ekologie
garantovan granulometrie a chemismus vpence a kemiitho psku
Spolenost Kalcit s.r.o. se zabv tbou a zpracovnm
vysokoprocentnch vpenc, granodioritu a kemiitch
psk. V souasn dob vlastn 3 provozovny a to Lom
Le, Kamenolom Vranov a Pskovnu Blansko
Doln Lhota. Bli informace o vrobcch
naleznete na naich webovch strnkch.
www.kalcit.cz
zpracovanl a tzba vysokoprocentnlcb vapenc
granodlorltu a kemlltycb plsk
zemdlstv, to mlo svch starost dost
aons se moc nestaralo. Hospodaili jsme
sami, vydlali a mohli jsme dky tomu
investovat, popsal editel.
Tehdy bylo uns pes 60 cukrovar aepa
se pstovala navce ne 120 tiscch hek-
tar. Vyrblo se 600 650 tisc tun cukru
aztoho tetina la naexport! My vyhrli
dotovan tendr na export 20 tisc tun
cukru aze zisku jsme investovali dono-
vho zazen, vypadalo to nadjn. Byl u
pijat privatizan zkon amy pemleli,
zda si cukrovar koupme. Touil jsem znj
udlat velkou tovrnu! Takovou, jakou
jsem ml monost vidt nasvch prvnch
cestch po Evrop po pdu totalitnho
reimu Francie, Rakousko, Anglie. Jene
banky tehdy pjovaly penze na dost
velk rok 20 24 procent. Nechal jsem
si udlat studie, aikdy stt chtl zacuk-
rovar jenom 80 milin, stejn bychom
to nezvldli, abychom mohli investovat
dorozvoje, vzpomn editel spolenosti.
Dosaen podobn rovn, jakou jsem vi-
dl vzpadnch zemch, toti vyadovalo
obrovsk investice, dov stamiliny.
Budoucnost mi dala zapravdu, vprbhu
dalch let jsme investovali tm 3 mili-
ardy korun. Tehdy jsem se irou nhodou
dozvdl, e veFrancii existuje mal cuk-
rovarnick frma, kter chce investovat
naVchod. A tak se na scn objevil
pan Duval, editel zemdlci vlastnn
spolenosti SDA. Znal eskoslovensko,
dokonce ml kontakty na lidi z brane,
jezdval potkem 60. let i naVysokou
kolu chemicko-technologickou doPrahy,
znal cukrovar vMlnku.
Po dohod s francouzskou SDA dolo
kprivatizaci cukrovaru Dobrovice odku-
pem 51 % majetku od sttu. Zbytek byl
vylenn pro pstitele apro kupnovou
privatizaci, vzpt spolenost SDA in-
vestovala prvnch 400 milin a zskala
majoritu. km to proto, e bez odpo-
vdnch azkuench akcion by nikdy
nae spolenost nebyla tam, kde je. Dal-
m pedpokladem pro spch je potom
samozejm zajitn kvalitn vstupn
suroviny cukrov epy pes vysokou
rove vroby a pozamstnance, kter
to vecko taky ovlivnilo. Jsou zkuen, ob-
tav, kultivovanj, maj bezesporu mno-
hem vy rove ijin vztah kprci, ne
tomu bvalo dve, uzavel Ing.Reinbergr.
Barbora ancov
HELUZ cihlsk prmysl, v. o. s.
Cihlsk produkce sbohatou tradic
Vroba cihel je s Dolnm Bukovskem
spojena ji po 135 let. V roce 1876
zde Jan eho vystavl rovou pec
a otevel prvn tebnu cihlsk
suroviny. Od dob, kdy z vrobny v Dolnm
Bukovsku vozily kosk potahy cihly
a taky s monogramem , uplynulo
vak ji mnoho asu. Rod eho udrel
prosperujc podnik a do roku 1950,
kdy se v rmci znrodovn stal jednm
z vrobnch zvod tehdejch Jihoes-
kch cihelen. Po dkladnm przkumu
loiska zde byla na potku sedmdes-
tch let minulho stolet postavena nov
modern cihelna.
Nvrat majetku dorodiny umonila a
privatizace vroce 1992. Cihelna pipadla
zpt potomkm pvodnch majitel,
kte povili vedenm frmy svho zet
Dipl.Ing.Vladimra Heluze. Ten se svho
kolu zhostil s maximlnm nasazenm
a ji tm 20 let pokrauje v tradici ro-
dinn frmy. Jak se j vnovodob historii
da, nm prozrazuje obchodn editel
Ing.Jan Krampl.
Vdob privatizace se vciheln vDolnm
Bukovsku vyrbly pevn drenn
trubky na meliorace. asem vak dolo
vtto oblasti knasycen trhu abylo po-
teba vrobn program zmnit. Spolenost
HELUZ se proto v dalch letech peori-
entovala z drobnho cihlskho sorti-
mentu (drenky aplotovky) navrobu
velkoformtovch cihel. Ivtomto oboru
dky tehdej cenov politice probhal
konkurenn boj a bouliv vvoj ml
za nsledek, e zhruba ze 130 cihelen
jich potkem tetho milnia zbylo okolo
30. Sortiment vrobk zDolnho Bukovska
se vak zpotku vyvel do Nmecka
a dky tomu se podailo vrobu udret,
postupn rozit a zmodernizovat. Byla
zprovoznna nov linka navrobu strop-
nch nosnk apeklad avroce 1997 se
vBukovsku zaaly vyrbt peklady pro
venkovn stnic systmy.
Zvolen tah vyel
Vynikajc kvalita vroby a podpora v-
vozu udlaly sv. Firma peila aktomu
rozila vrobu tak, aby vsouhrnu obshla
cel stavebn systm. Rozrostla se onov
vrobn zvody, Cihelnu Hevln na jin
Morav aCihelnu Libochovice, doport-
folia vrobk se zalenily dal produkty,
jako stropn panely, komny, brouen
cihly adal.
Tm se nm podailo poloit urit zklad
kdalmu podnikn. Pokryli jsme plon
tuzemsk trh avytvoili pln sortiment.
Dnes vyrbme anatrh dodvme kom-
plexn ciheln systm pro hrubou stavbu.
Vsouasn dob je spolenost nejvtm
eskm vrobcem cihelnho materilu.
Produkci prodvme pedevm na es-
km trhu, vce ne 20 % je ureno naex-
port, ato zejmna naSlovensko, dle pak
doPolska aRakouska.
Sortiment je orientovn primrn nav-
stavbu rodinnch dom. Vsouasn dob
je ze strany klient nejvt zjem obrou-
en ciheln bloky HELUZ FAMILY, uren
pro nzkoenergetick, pasivn a nulov
domy.
Jde oproduktovou adu, kter m vrmci
nabdky jednovrstvho zdiva naeskm
a slovenskm trhu nejlep tepeln-izo-
lan vlastnosti avyhovuje poadavkm
na obvodov konstrukce dom s velmi
nzkou potebou tepla navytpn ibez
dodatenho zateplen. Zarok 2010 jsme
tchto cihelnch blok prodali na vce
ne 1 000 rodinnch dom a poptvka
potomto produktu se stle zvyuje. Dal-
m uniktnm vrobkem jsou nosn role-
tov aaluziov peklady se zabudovanou
tepelnou izolac, kter umouj osazen
venkovnho stnicho systmu kdykoli
vprbhu uvn stavby. Rd bych jet
upozornil naproduktovou srii komn.
Ta sice nehraje voblasti prodeje nejvt
roli, vsouasnosti vak tvo asi n nej-
rychleji rostouc segment, velice oblben
uzkaznk.
Vyvenost
obchodnch vztah
Jednm z hlavnch faktor ovlivujcch
rozhodovn klient je vdob, kdy recese
zashla vtinu obor ze stavebnictv,
cena. Natento vvoj musej dodavatel
reagovat vlastn cenovou politikou.
Cena je samozejm dleit abohuel
asto rozhodujc, nicmn zkaznci maj
tak vysok nroky nakvalitu poaduj
nejen ty nejlep tepeln-izolan parame-
try, ale i perfektn servis a komplexnost
nabzench slueb.
Je nakad frm, jakou politiku vi svm
klientm zvol ajak se se situac, kdy dky
celosvtov krizi stagnuje vtina obor
stavebnictv nevyjmaje, vyrovn.
Pestoe je mnoho frem nuceno omezo-
vat vrobn kapacity i dlat dal opaten
smujc k udren na trhu, spolenost
HELUZ se neustle modernizuje, pichz
na trh s novinkami a roziuje nabdku
slueb pro zkaznky. Da se nm prod-
vat vekerou produkci, vechny novinky
z poslednch let byly velmi pozitivn
pijaty a nap. vrobu cihelnch blok
HELUZ FAMILY jsme dky velk poptvce
byli nuceni dokonce vrazn navit. Jak
se zd, vkrizi jsme obstli. Rd bych ale
zdraznil, e rozhodn jet nen zcela
zanmi.
Proto spolenost HELUZ vesvm nasazen
nepolevuje. Vposlednch letech investo-
vala pedn domodernizace aautomati-
zace provoz anaven kapacity vroby,
nebo poptvka postavebnm sortimentu
opt narst.
Ped necelmi dvma roky jsme vHev-
ln uvedli doprovozu nov vrobn z-
vod patc k tm nejmodernjm v Ev-
rop. Dojeho vstavby jsme investovali
bezmla jednu miliardu korun. Jedn se
o pln automatizovan vrobn provoz
vybaven nejmodernjmi roboty. Tato
technologie nm umonila vyrbt tepel-
Vizitka:
HELUZ cihlsk prmysl v.o.s.
Sdlo: esk republika, Jihoesk kraj,
Doln Bukovsko
Poet zamstnanc: 345
Obor podnikn: stavebnictv, vroba stavebnch
hmot (komplexn ciheln systm pro hrubou
stavbu)
Ron obrat spolenosti (2009): 1 297 milion K
Management:
Generln editel: Jan Krampl
Obchodn editel: Ing. Jan Krampl
Vrobn editel: Pavel Krampl
O.K. Trans Praha spol. s r.o.
dlouholet dodavatel logistickch slueb
pro nejvznamnj vrobce pneumatik v Evrop
Spolenost O.K. Trans Praha pro sv klienty dle zajiuje:
LOGISTIKA A DISTRIBUCE
komplexn logistick servis (vlastn modern logistick centrum)
distribuce v reimu D+1
veden daovho, nedaovho a celnho skladu
sluby pidan hodnoty etiketovn, co-packing, kolkovn
celn sluby a poradenstv
MEZINRODN KAMIONOV DOPRAVA + ZASILATELSTV
realizace peprav soupravami o kapacit 100 cbm a 120 cbm
pepravy just in time GPS monitoring
vlastn vozov park vozidla ekologick tdy 5
obchod@oktrans.cz
www.oktrans.cz
www.agro-turany.cz
s.r.o.
Jsme pepravci frmy HELUZ v.o.s.
Nbe Svat.echa 664
37401 Trhov Sviny
tel./fax: +420 386 322 903
PARTNER V DOPRAV
w w w.l est i na.eu
obchod@oktrans.cz
www.oktrans.cz
HELUZ cihlsk prmysl, v. o. s.
Cihlsk produkce sbohatou tradic
nizolan bloky nov generace splujc
parametry pro konstrukce nzkoenergetic-
kch, pasivnch anulovch dom bez do-
datenho zateplen. Posputn novho
vrobnho zvodu se celkov vrobn ka-
pacita spolenosti zvila tm o40 %. In-
vestujeme samozejm idomodernizace
stvajcch provoz. Posledn novinkou
je robotizovan pracovit pro vkldn
tvarovek pro stropn nosnky apeklady
dovrobn linky vDolnm Bukovsku.
Budoucnost m
zelenou
Nejen doinovac technologickho parku
frma investovala. Nemal fnann pro-
stedky vynakld i na zlepen ivot-
nho prosted vokol cihelen. A u jako
vrobce, nebo z hlediska zpsovn
ekologickch poadavk ze strany EU.
Mme systm integrovan prevence
astanoven podmnky pro sledovn emis
vypoutnch do ovzdu. V kad na
ciheln je vybudovno zazen naitn
spalin. Cihla sama o sob je prodnm
materilem ovenm tisciletou tradic
pi stavbch dom. Surovina pro jej v-
robu se t vblzkosti cihelen, pi vrob
se nepouvaj chemick psady. Ener-
getick nronost vroby, pesto, e se
jedn o plen materil, je srovnateln
avmnoha ppadech ini ne udalch
0HG]LQURGQDYQWURxWWQDGRSUDYD
=DVLHODWHVWYR
9\DRYDQLHYR]LGLHO
|/| |J||||, ....a. |-.|: n|:1-:- ! 1! 1! M:|::|
-|. . +I! + !!I '1/+ |:/. . +I! + !!I '1/'
|n:||. |:a|a|.|||_|:a|a|.|||..|
- mezinrodn kamionov doprava
- vnitrosttn kamionov doprava
- nadrozmrn doprava
- sypk materily, zemn prce, demolice
- ADR
- spedice
- logistika
w w w .ni k a- chr udi m .cz
Vs partner pro pepravu stavebnch materil.
www.zemanekmikulov.cz
Zemnek Mikulov, spol. s r.o.
Brez 72
Brez u Mikulov 691 81
ICD:25555l55
bIC:C225555l55
1e|/fax: 004205l95l4202/5l6
Zemnek Mikulov, spol. s r.o.
Brez 72
Brez u Mikulov 691 81
ICD:25555l55
bIC:C225555l55
1e|/fax: 004205l95l4202/5l6
materil pouvanch pro obvodov
konstrukce spornch dom. Vynikajc
tepeln-izolan vlastnosti naich cihel je
peduruj pro pouit pro stavby svelmi
nzkou potebou tepla navytpn, atm
pispvaj k spoe energi a sniovn
produkce CO
2
. Recyklace cihel je velmi
snadn anezatuje ivotn prosted.
Doaktivit spolenosti pat ivvoj av-
zkum. V rmci resortnho programu
Tip 2010 pipravuje HELUZ ve spolu-
prci s VUT novou generaci cihelnch
prvk pro jednovrstv zdivo. Vzkum je
zamen navyuit novch lehiv, novch
zpsob drovn a vpln dutin cihel
izolanmi materily. Nov vrobky, kter
se vyvj, budou pipraveny natto bzi.
Clem projektu je dal zven tepeln-
-izolanch parametr cihelnch blok.
Ji v druh polovin letonho roku by
tak mohly bt na trhu prvn konkrtn
vsledky prv probhajcho vzkumu.
Spolenost tak dokazuje, e voblasti v-
voje stavebnictv vnejblich dvou letech
rozhodn nezahl.
Jsme frma zamen naprvotn vrobu,
proto se sname pichzet snovmi pro-
dukty abt itrochu nadasov. Dvme se
dopedu, sledujeme vvoj trhu i vetn
nov legislativy. Ta je dnes zena z po-
hledu EU vkontextu sevropskmi zlei-
tostmi. Ohledn energetick otzky chce
unie do roku 2020 smrovat vstavbu
rodinnch dom dotzv. nulovho stan-
dardu amy tomu nae systmy amaterily
postupn pizpsobujeme. Pedstavuje to
nae investice do technologi, vzkumu
a vvoje a zrove zkladn smr frmy
vnadchzejcch letech.
Adam Hodman
LKW DOPRAVA
SPEDICE, ZEMN PRCE
DOPRAVA T815
Tel. +420 381 503 611- 614
Tel./fax +420 381 581 080
e-mail: pofatrans@atlas.cz
HOKR, spol. s r.o.
Kdy lev v, co dl prav...
Strategi mnoha spolenost je tvorba
etzce firem, jen ovldne cel vrobn
proces v danm oboru odvidl po vid-
liku. Pkladem je holding Agrofert,
mohutn zakoenn do prosted es-
kho zemdlstv. Pro ostatn subjekty
vtinou zstv proces pabrkovn.
Vpodobn atmosfe psob ifrma HOKR
z Pardubic, zamen na oblast spote-
bitelsk chemie, hnojiva a zemdlsk
komodity a vpln stavebnch otvor.
Pi vzniku mla cl: doplnit sortiment
maloobchodnho trhu o nkter vlastn
produkty a dle ho rozvjet. Jak ve do-
padlo, vzpomn Ing.Radek Kladiva, jeden
ze spoluzakladatel a dnen jednatel
spolenosti.
Firma zaala innost v roce 1990, mla
ti spolenky azabvala se jednoduchou
drogistickou vrobou. Kestartu pomohly
krtk praxe vpodnikovm vzkumu spo-
lenosti Synthesia, po pracovn strnce
nezasaenost vrobnm procesem an-
pady na nov produkty, kter na trhu
voblasti drogistick chemie chybly, ale
fabriku svelkosriovou vrobou nezaujaly.
Na prvotinou tak byl ervostop, impreg-
nan prostedek napreventivn ochranu
deva proti biotickm kdcm.
spchu napomohly dv okolnosti. Vt
dob zakzan Pentalidol, klasick soci-
alistick ochrana deva, vzhledem k je-
dovatosti aochran ivotnho prosted.
Vrozjezdu se angaoval ipopulrn Pe-
mek Podlaha.
Pospnm vstupu natrh jsme naz-
klad dal poptvky postupn rozili
sortiment spotebitelsk chemie o ma-
loobjemov balen prmyslovch a mi-
nerlnch hnojiv a pdnch substrt.
Z ranch potk se frma vypracovala
a kprodeji velkoobchodnho charakteru
a dnes zajiuje dodvky prmyslovch
hnojiv dozemdlstv vplnm rozsahu.
Diverzifikace firmy se
vyplat...
Vroce 1992 frmu kontaktovala belgick
spolenost DECEUNINCK, pedn evrop-
sk vrobce plastovch vcekomorovch
profl. Slovo dalo slovo a HOKR zahjil
innost voblasti stavebnictv (konstrukce,
vroba a mont stavebnch vpln
z modernch materil, vyznaujcch
se zejmna kvalitnmi tepelnizolanmi
vlastnostmi).
Tehdy jsme se snaili rozdlit sv aktivity
do rznch oblast a zmr vyel. Belgi-
an vt dob uns hledali zastoupen pro
odbratele plastovch oken, respektive
Vizitka:
HOKR, spol. s r.o.
Sdlo: esk republika, Pardubick kraj
Poet zamstnanc: do 50 zamstnanc
Obor podnikn: chemick vroba, velkoobchod
s chemickmi vrobky zejmna prmyslovmi
hnojivy, vroba a mont stavebnch vpln (plas-
tov, hlinkov a devn okna a dvee)
Ron obrat spolenosti: 1 100 mil. K
Management:
Generln editel: Ing. Radek Kladiva
Obchodn editel: Ing. Kamil Mo
Vrobn editel: Ing. Josef Horek (divize okna),
Ing. Ale k (divize chemie)
plastovch profl navrobu oken. Pode-
psanou smlouvou jsme se nakonec stali
jednm zprvnch vrobc plastovch oken
a dve v R. Postupn dolo k rozen
nabdky ovrobky ze deva ahlinku, ze-
jmna pak ohlinkov fasdn systmy.
Firma podnik zvlt vzemdlstv, kter
tvo zhruba 90 % objemu jejho vkonu.
Produkty distribuujeme pocel repub-
lice. Pozici mme nelehkou, nebo domi-
nantn je zde frma Agrofert, kter vlastn
nebo ovld veker vrobn zdroje dus-
katch hnojiv nazem R aSR apev-
nou st velkoobchodnch skladovacch
kapacit. Trochu nezvislosti jsme zskali
zajitnm dovozu ze zahrani, a jde
oMaarsko, Polsko, Rakousko, Nmecko i
zem bvalho SNS. innost spolenosti
jsou dodvky hnojiv a chemickch po-
stik dozemdlstv, zptn pak vkup
zemdlskch komodit ajejich realizace
natrhu vnitnm nebo zahraninm.
Deset procent tvo vroba vpln staveb-
nch otvor. Ikdy jde ovelk nepomr,
vce obor pomh frm lpe zvldat
hospodskou krizi.
Myslm si, e diverzifkace je zkladem,
protoe za20 let vvoje se me stt, e
tomu nebo onomu odvtv se da st-
dav. Krize m slova jen potvrzuje, nebo
lid zaali vce etit. Ve stavebnictv je
prce velmi mlo, ceny sotva zajiuj pe-
it. Nm vtomto smru hodn pomohlo,
e mme svj technick park a vlastn
vrobn prostory. Pesto je vtomto oboru
situace sloit.
Vzemdlstv jsou pomry opan. Krize
mla vna oblasti spe blahodrn i-
nek. Pinesla razantn pokles cen vstup-
nch surovin. Ceny zemdlskch pro-
dukt byly vt dob tak nzk, e u ani
nemly kam padat.
Navc dochz ke konci obdob recese
kintenzivnmu nrstu cen zemdlskch
komodit, kter potom budou sledovat
iceny hnojiv, ale to u je nsledek. Obecn
tak zemdlstv zav men vkyvy ne
prmyslov vroba.
...stejn jako pprava
na budoucnost
Vedle cen spch natrhu siln ovlivuje
otzka kvality slueb. Chcete-li na nm
zstat dlouhodob, je nutn z pohledu
zkaznickch poadavk bt dslednm
a spolehlivm partnerem. I tady frma
pociuje rozdlnost zamen obou diviz.
V oblasti stavebnch aktivit je situace
velmi komplikovan. Hledaj se vroba
a dodvky za co nejni penze, pli
se nehled nakvalitu materilu, vldnou
systmy zlevnch profl. Natrhu se tak
vytv obrovsk petlak, udret se vnm
je nesmrn nron. Velk problmy jsou
ise servisnmi slubami. Firmy pichzej,
odchzej, asto nepeij ani dobu zak-
zek se zrunmi lhtami okolo pti let.
Proto vrobn psobme hlavn vesvm
regionu, abychom byli schopni reagovat
prun napoadavky zkaznk ahonbu
na ceny se sname zmrnit kvalitou
doprovodnch slueb, asovou stabilitou
i ppadn platebnmi podmnkami.
Obchod se zemdlstvm m jin charak-
ter. Odbratel jsou dan, pli se nemn
a vyaduj clenou pi o konkrtnho
zkaznka.
Modern materily a technologie, ino-
van programy, ale i draz na ochranu
ivotnho prosted, to ve by mla mt
zakomponovan ve svm know-how
kad spolenost, m-li se prosadit
vdnen tvrd konkurenci.
S pchodem novch prvk periodicky
inovujeme vrobn park, a jsou to pily
nebo slicov zen obrbc centra
smodernmi postupy nazklad schop-
nost souasn vpoetn techniky. Ob-
nova pichz vnvaznosti napoadavky
dodvanch produkt, pesnosti jejich
proveden vrmci novch fasdnch sys-
tm, nvazn pak ivotzce zohledo-
vn ivotnho prosted pi vrob. Ji do-
davatel zkladnch vstupnch materil
musej vychzet ze stle se zpsujcch
norem.
Rostouc poadavky ze strany EU pedsta-
vuj rychl proces. Jejich obsah je proto
nutn prun pizpsobovat chodu frmy
zhlediska budoucho vvoje audren si
dobrho jmna natrhu.
Vnastaven rovni chceme inadle po-
kraovat. A u se jedn ozemdlstv i
stavebn sektor, jde nm pedevm oto,
umt z pslunho oboru vypchnout
pesn to, co konkrtn klient poaduje. To
znamen vyjt mu pln vstc, vetn m-
nc se vstupn/vstupn cenov politiky,
vetn poteb udret krok stechnickm
rozvojem. Pokud toto skloubme dohro-
mady, nemla by nae frma mt problmy
spsobenm natrhu.
Adam Hodman
Vyprosovaci
a odtahova sluzba
24 hod.
www.vapenik.cz
vapenikvapenik.cz
mobil: 604 294 120
fax: 466 689 342
Mezinarodni
cisternova peprava
SAFINA, a.s.
Msto, kde se vyrbj poklady
V obecnm povdom je SAFINA skoro
pohdkovm mstem, z jeho bran
proud do svta zlato, stbro, platina
a jin drah kovy. Realita je ponkud
stzlivj. SAFINA, a.s., je dnes modern
firmou s irokm portfoliem vrobk
obsahujcch drah kovy.
Historie spolenosti se zaala pst u ped
150 lety, kdy vznikla vdesk frma G. H.
Scheidsche Af nerie, kter ve20. letech
minulho stolet zaloila vlastn provo-
zovnu a zpracovatelnu drahch kov
vPraze. Pvodnm vrobnm zamenm
bylo zpracovn drahch kov, recyklace
avroba polotovar pro perkask pr-
mysl. Od konce prvn svtov vlky se
spolenost stle vce orientuje naoblast
prmyslovho vyuit drahch kov. V50.
letech se SAFINA pesthovala doVestce.
Od roku 1992 je akciovou spolenost.
Krom vrobnho zvodu veVestci pro-
vozuje SAFINA, a.s., pocel esk repub-
lice jet 7 prodejen, vnich se zamuje
jednak na vkup zlomkovch drahch
kov, pedevm zlata, a dle na prodej
klenotnickch polotovar, dentlnch
materil ave2 prodejnch inaprodej
perk. Ve spolenosti pracuje celkem
185 zamstnanc.
SAFINA, a.s., je, podle slov obchodnho
editele Ing.Viktora Fialy, tradin doda-
vatel pro esk trh azem stedn Evropy
smrem na vchod: Slovensko, Polsko,
Maarsko, Ukrajina. Obchoduje i v ze-
mch zpadn Evropy od Francie pes
Nmecko, Rakousko poItlii. Stejnmi
zkaznky jsou prmyslov podniky vyu-
vajc vesv vrob materily sobsahem
drahch kov. Vlastn dceinou spole-
nost m SAFINA, a.s., v Polsku, Rumun-
sku anaSlovensku. Vn sdl spolen
podnik GUODA-SAFINA, A.S. High Tech
Environmental Refnery.
Pro krsu i uitek
Struktura vrobk SAFINA je dna his-
toricky, protoe vdob mezi 2. svtovou
vlkou a rokem 1989 bylo ve vchodn
Evrop zpracovn a vyuit drahch
kov pomrn siln kontrolovno, take
existovalo jen velmi mlo frem, kter ho
provdly, atm pdem ztoho rezultovalo
pomrn irok portfolio vrobk, kter
zstalo do dneka, vysvtluje Ing. Fiala
apokrauje: innost spolenosti se dl
nati zkladn oblasti. Vprvn se zamu-
jeme na prodeje klenotnickch poloto-
var, dentlnch materil, investinho
zlata aperk. Druh oblast, kter kme
pracovn prmysl, zahrnuje irokou klu
produkt urench pro dal prmyslov
vyuit aobsahujcch drah kovy. Zbr
je opravdu velmi irok, od standardnch
produkt, jako jsou plechy, drty, pjky,
pes galvanick soli, speciln napraovac
targety a poplatinov vrobky, jako la-
boratorn nad nebo termolnky. Tet
je oblast vkupu odpad sobsahem dra-
hch kov, jejich recyklace a nsledn
rafnace drahch kov.
Zjem o investin
kovy stoup
SAFINA, a.s., m ve svm portfoliu
velmi specick produkty investin
zlato a stbro, v men me obchoduje
i s platinou a palladiem. Jak je po nich
v souasnosti poptvka?
Zjem onkup investinch kov uns
stoup. Investin slitky prodvme
inaSlovensku avposledn dob mme
zven zjem znkterch dalch zem,
pedevm zPolska, aobjem dosaench
prodej je pomrn zajmav. Proti roku
2009 se objevil vprvn polovin roku 2010
nov trend aobrac se nans stle vt
poet drobnjch investor, kte maj
zjem okoupi mench investinch slitk
ohmotnosti vdestkch gram, nastiuje
souasn vvoj v tto oblasti Ing. Fiala
avypotv nadstandardn sluby, kter
zkaznkm SAFINA, a.s., poskytuje: Mimo
standardnho prodeje poskytujeme z-
kaznkm nanaich webovch strnkch
denn aktualizovan prodejn ivkupn
ceny slitk. Nabzme jim tak monost
uloit je uns vtrezoru. Jako jeden zmla,
pokud ne jedin subjekt, mme vprodejn
smlouv zakotven zvazek, e zptn
investin slitek odzkaznka vykoupme,
projev-li oto zjem. Samozejm zapod-
mnky, e slitek m nepokozen balen,
seln kd azkaznk knmu m pvodn
certifkt.
Zptn vazba
Spolenost SAFINA, a.s., nen jen v-
robcem novch vrobk, ale zabv se
i recyklac doslouilch. Vyuv k tomu
modern technologie, kter um mnohem
vc ne znich jen selektovat drah kovy:
Vykupujeme pomrn irok spektrum
odpad obsahujcch drah kov. Takovmi,
vem lidem znmmi vykupovanmi v-
robky jsou nap. pouit automobilov
katalyztory, kter obsahuj drah kovy
ze skupiny platiny, tzn. platinu, palladium,
rhodium. Dalmi jsou napklad prmy-
slov katalyztory, kter mohou obsa-
hovat platinu i stbro. Pmo nanaich
prodejnch vykupujeme zlomkov zlato,
pibliuje tet oblast innosti Ing. Fiala
avysvtluje zpsob zpracovn: Zpraco-
vatelskch technologi je nkolik, zmnil
bych proto jednu speciln technologii,
kterou zde mme nainstalovanou, atou
je plazmov tavrna. Jedn se ospeciln
zazen, kterch vEvrop inasvt fun-
guje nemnoho. Jejich zvltnost je, e se
vnich materil tav zaextrmn vysokch
teplot. Navc je zajmav vtom, e energii
zskanou splenm vyuvme navytpn
naeho arelu anavrobu elektrick ener-
gie vmikroturbnch, kterou dodvme
zase zptky dost. Take stupe vyuit
materilu vplazmov tavrn pesahuje
90 %.
Vizitka:
SAFINA, a.s.
Sdlo: Vdesk 104, Vestec, 252 42 Jesenice,
esk republika
Poet zamstnanc: 185
Obor podnikn: Zpracovn kov
Ron obrat spolenosti: 2,5 mld. K
Management:
Generln editel: ing. Tom Plach, MBA
Obchodn editel: ing. Viktor Fiala
Vrobn editel: ing. Daniel erven
SAFINA, a.s.
Msto, kde se vyrbj poklady
Certifikace je jen
potek cesty
k prvotdn kvalit
Spolenost SAFINA, a.s., je certifkovan
podle ISO 9001 adle ISO 14001, audity
tu probhaj nkolikrt ron. Bt na vr-
cholu vak znamen neustle se zlepovat
i v tto oblasti. Proto nae spolenost
velkou st vytvoenho zisku vposled-
nch letech investovala do nkupu no-
vch technologi. Ztch nejzajmavjch
investic stoj za zmnku projekt stude-
nho napraovn drahch kov, kter
jsme realizovali v rmci erpn dotace
z EF. Vyuv se pi vrob specilnch
target, kter se pouvaj pi nanen
tenk vrstvy stbra naploch sklo, kter
se nsledn pouv k zasklvn oken.
Okno osazen tmto sklem zskv velmi
dobr tepeln izolan vlastnosti.
Vsouasn dob tak probh zvren
fze rekonstrukce naich vrobnch bu-
dov, m dochz kekompletn moderni-
zaci celho arelu, pedstavuje investin
pln Ing.Viktor Fiala.
kolen je ance
Vzdlvn zamstnanc vid Ing. Fiala
jako kontinuln proces, kter probh
sten tak zavyuit prostedk zEF:
V rmci projektu s nzvem ,kolen je
ance byla zpracovna cel ada pod-
projekt zamen najednotliv skupiny
zamstnanc, kter vedou kezven je-
jich kvalifkace a znalost. D se ct, e
vprbhu loskho aletonho roku ab-
solvovali vichni zamstnanci kurzy podle
sv poteby i svho zjmu, prezov
od jazykovch kurz pes kurzy pouit
VT, pracovnci stednho managementu
komunikaci apsychologii prce spod-
zenmi atd. Projekt pokrauje ivletonm
roce.
Restrukturalizac proti
krizi
Co se tk nedvn krize, tak samozejm
jsme j byli i my poznamenan. Objem
produkce nebo vkonu el v roce 2009
dol. Pozitivn natomto nepznivm v-
voji bylo zsadn urychlen procesu re-
strukturalizace spolenosti. Zamili jsme
se pedevm na optimalizaci vnitnch
proces, organizan struktury, dicch
proces. Optimalizovali jsme tak poet
zamstnanc vadministrativ ivevrob,
atm jsme doshli vyho vkonu najed-
noho zamstnance. Uveden opaten
pinesla pozitivn efekt. Strun eeno,
ztrty zpsoben veobecnm poklesem
prmyslov vroby se podailo v pr-
bhu roku 2010 nahradit a rst pokra-
uje i v prvnm tvrtlet 2011. Soust
realizovanch opaten byla i kompletn
restrukturalizace obchodnho seku se
zamenm nazven efektivity obchodn
administrativy aposlen akvizic novch
zkaznk. Uveden pin od zatku
roku 2011 prvn vsledky, rekapituluje
nelehk obdob Ing.Fiala.
Budoucnost spov
v obchodn a vrobn
strategii
Homogenizace - analza - rafnace - vkup a prodej materil s obsahem drahch kov.
Vkup barevnch kov a eleza, sbrna a vkup NiCd, NiMh, Pb bateri.
Ekologick likvidace elektroodpad.
Vkup a likvidace plast.
Odkovovn materil.
Vzkum a vvoj technologi zamench na recyklaci neeleznch kov z odpad.
PI J MME KE ZPRACOVN
VITARO spol. s r.o., IO: 645 824 51, sdlo: Podbradsk 1091, Sadsk 289 12, zpis v OR Mst. soudu
Praha v oddle C, vloka 41042. Provoz: Podbradsk 1091, Sadsk 289 12, tel.:, fax: 325 594 325.
Elektro
elektronika
elektrosoustky
vpoetn technika
mob. telefony
elektrotechnika
Plasty
PC, PC/TV, TV, PS, PP, PE
HDPE, ABS,.
lisovn, vkup
Klenotnick
odpady
perky, mince, zlomky
brusivo a stry z vroby
Baterie
Pb, NiCd, NiMh
hodinkov
sbr a vkup
Prmyslov
odpady s obsahem
Pt, Pd, Rh
prmyslov katalyztory
autokatalyztory
kaly s obsahem
drahch kov
Odkovovn
materil
odstbovn
odzlacovn
vrcen nebo odkup
podkladovho
materilu
Odpady ze
sklskch vrob
hadry, skleniky, barvy
vroba a prodej AuCl
3
Barevn kovy
+ Fe
vkup - m, cn, nikl,
hlink, olovo, zinek,...
analza vech kov
spektrometrem
Dentln materily
korunky, mstky
palargen, argenpal
koldan
Kontakt: Ing. Jan Zaka - editel, tel.:, fax: 325 594 325, mob.: 724 635 635,
e-mail: zanka@vitaro.cz, www.vitaro.cz
spolen jistota a proft
~=z e=cLzce+ ez z=e+v= v+L= m=+zni=LL e cee=izm
cn=i+ci cv v =ccce LLcmcvzic zL=+=, e+Ien=,
=L=+i = nicci= ieLi+, micz, cz+=LI m=+zni=L..)
&Lz+nccc==c: =+=Lz=+cncvz zn=micz vLcz, +i+-
z e=coz. z=n=ccv=Im = zoi+Im eL+zzic cee=iL
c v m=+zni=LL nz+czcvcL ==L+zcL en=
&czccc. =ncczozm L, c, =+, =c, ni nzIic m=+zni=LL
- vze+iIci ciiLiz v =ncvzczI ec, cc, &cc, ecc ez
z=oi+Im z=+zic ccL=L.
P
APEX-WM s. r. o.
Topol ov 330
Ohr obec
252 45 Zvol e u Pr ahy
Jednatel: Poman Hrab
Tel . : +420 603 465 320
Tel . / f ax: +420 241 441 254
E-mai l : i nf o@apex-wm. cz
f asdy st avby i zol ace
www. apex-wm. cz
121 VI/2011
Zkladn vize spolenosti spov, podle
obchodnho editele Ing.Viktora Fialy, vob-
chodn strategii rozen portfolia zkaz-
nk smrem nazpad ivchod Evropy.
Vtechnologickm zamen SAFINA, a.s.,
pokrauje v trendu z minulch let, tzn.
dostat se skuten mezi technologickou
piku minimln v Evrop, dokzat se
prosadit mezi rostouc konkurenc:
Vytipovali jsme skupiny vrobk, kde
velmi intenzivn pracujeme na vvoji
technologi azlepovn kvality, jmenoval
bych napklad oblast termolnk, vn
jsme dnes urit jeden ze t nejvznam-
njch vrobc vEvrop, navc svysokou
standardn kvalitou vroby. Zmnil bych
znovu inapraovac targety asamozejm
jsou to dal vrobky voblasti prmyslo-
vch aplikac drahch kov.
Zuzana Ottov
tel.: 326 335 225 , e-mail: info@b-bartoni.cz
www.b-bartoni.cz
Spolenost B&Bartoni, spol. s r.o.
se zabv vrobou
a prodejem spotebnch dl pro svaovn (MIG/MAG)
a ezn (OXY-FUEL, PLAZMA, LASER) kov. Nabzme
spotebn dly pro run i strojn systmy.
CARBORUNDUM ELECTRITE a.s.
Carborundum je synonymem pro brouen
Potky spolenosti CARBORUNDUM
ELECTRITE a.s. sahaj do roku 1893, kdy
byla v Bentkch nad Jizerou zaloena
CARBORUNDUM-WERKE. Podnik tam sdl
dodnes a vroba brusnch a ezacch
produkt, zaloen na bzi keramiky,
zstala v zsad i po120 letech stejn.
Jak uvedl editel spolenosti Pavel Richter,
zdnliv jde ojednoduch pracovn postup
msen brusiva apojiva. Sms se pak pod
tlakem zformuje do potebn tlouky
atvaru. Nsledn se vysu avypl. Vyp-
len vrobky se obrob azkontroluj. Jako
pojivo se aplikuje jl, uml pryskyice nebo
guma. Zkladn brusiva jsou dv: taven
oxid hlinit, nazvan korund nebo tak
electrite, akarbid kemku znm rovn
pod komernm nzvem carborundum.
Oba nzvy tvo nzev frmy. Tedy CAR-
BORUNDUM ELECTRITE a.s.
Arel zvodu ml pvodn rozlohu 14
hektar. Dnes CARBORUNDUM ELECTRITE
a.s. hospoda naploe zhruba ti hektary.
Natech tiscch metrech tverench stoj
vrobn hala a na tyech tiscch sklad
materilu ahotovch vrobk. Soust
komplexu je i administrativn budova.
Nazbvajc ploe, poodstrann ekolo-
gick zte, vznikla vroce 2008 fotovol-
taick elektrrna ovkonu 660 kW, kter
pokrv asi15 procent spoteby elektrick
energie zvodu.
Vrobn program frmy tvo zejmna ezac
kotoue, kotoue fexo alamelov kotoue.
Dle kotoue skeramickou vazbou, brou-
sic tlska nastopce nebo gumou pojen
vrobky. Mezi dal produkty pat seg-
menty, kameny apilnky, ostatn vrobky
spryskyinm pojivem i brousic pltna
apapry.
Keramick vrobky jsou vtinou brou-
sic nstroje. Pryskyic pojen produkty
slou tak kbrouen, ale hlavn kezn.
Vrobky z gumy jsou ureny pro jemn
brouen nebo maj funkci jako podvac
kotoue pro speciln brouen, vysvtlil
Richter. Jak dodal, gumov nebo prysky-
in segmenty se upevuj dohlav vel-
kch brusek. Kameny apilnky jsou pe-
vn keramick. Brousic tlska nastopce
jsou z90 procent keramick.
Vrobn sortiment je velmi rozshl.
Odmontovanch kotou natmilimetro-
vch stopkch pro modele a pokotoue
oprmru 1,6 metru, kter se pouvaj
kbrouen klikovch hdel lodnch mo-
tor, poznamenal Richter.
Vroba je jak kusov, tak sriov vdu
tisc kus nebo hromadn vmilionovch
objemech.
Podle Richtera to, co se vprbhu let mn,
je struktura prmyslovho procesu azaji-
tn opakovatelnosti jeho vsledk. Vvo-
jem proly receptury pro sloen vchozch
sms. Zdokonalily se tak lisy, mchaky
aobrbc stroje. Vdsledku toho se tak
zvila innost produkt. Nov techno-
logie dovoluj pouvat vy rychlosti pi
brouen aivotnost brusnho materilu
se pi tom prodluuje.
V 90. letech byl podnik privatizovn
avroce 2006 zskal strategickho partnera,
kter mohl nabdnout nov technologie
irozen prodeje produkt. Tmto part-
nerem se stala skupina TYROLIT, kter je
jednikou na evropskm trhu brusnch
nstroj. Jej velkou vhodou je skutenost,
e jde ofrmu, kterou od19. stolet vlastn
rodina Swarovski. Tento fakt je zrukou
stability, kontinuity atradice. Krom jinho
se to projevuje voblasti vzkumu avvoje.
Skupina TYROLIT m pes sto vzkumnk,
Vizitka:
Carborundum Electrite a. s.
Sdlo: esk republika, Bentky nad Jizerou
Poet zamstnanc: 265
Obor podnikn: vroba brusiv
Ron obrat spolenosti: pes 450 milion K
Management:
Generln editel: Ing. Pavel Richter
Vrobn editel: Ing. Josef Frumar
ZAKAZKOVE OBRABN
VROBA FOREM
kte stle hledaj nov pracovn postupy
imaterily.
Spojen sCARBORUNDUM ELECTRITE a.s.
tto skupin pineslo zven trn hodnoty
voblasti vchodn Evropy arozen jejch
vrobnch aktivit. Soust tto integrace
bylo vytvoen TYROLIT CEE vhradn
prodejn organizace pro znaku CARBO-
RUNDUM azastoupen skupiny TYROLIT
vestedn avchodn Evrop. Vznikla vy-
lennm obchodnho seku z CARBO-
RUNDUM ELECTRITE a.s. azastupuje vce
jak dvacet zvod skupiny TYROLIT. Jejm
kolem je porozumt co nejlpe pote-
bm zkaznk. Clem CARBORUNDUM
je naproti tomu vyrbt levn a pitom
kvalitn. Dky tto specializaci se tovrna
vBentkch nad Jizerou me soustedit
navrobu apitom prodvat sv vrobky
vostatnch zemch svta.
Spolenost sv produkty vyv docelho
svta. Hlavn ovem doEvropy apede-
vm dojej vchodn sti, tedy doPolska,
Maarska, Slovenska, Bulharska, Rumunska
astt bval Jugoslvie, ekl Richter.
Ten piznal, e ped vstupem strategickho
partnera vroba neustle klesala. Vroce
1989 CARBORUNDUM bylo nejvtm
vrobcem brousicch aezacch nstroj
veVchodnm bloku (RVHP). V podniku
pracovalo 1200 zamstnanc. Dnes m
necelch 300 pracovnk. Poet kols po-
dle vrobn npln jednotlivch provoz.
Zalenn doskupiny TYROLIT umonilo
investice dovroby aoiven vrobnho
programu. Napklad produkci pro run
nad, jako jsou fexokotoue dostejno-
jmennch brusek nebo lamelov kotoue.
Ipes celoevropsk zpomalen ekonomiky,
investice, sclem zvit efektivitu aproduk-
tivitu, pokraovaly ivroce 2009. Smovaly
hlavn dogenerln opravy vrobnho za-
zen ajeho elektronizace. Vtto dob ale
vdsledku krize vroba vrazn poklesla
ahospodsk vsledek byl zporn. Vlo-
skm roce se pak podailo, dky pesunu
vroby z Rakouska do Bentek, hospo-
daen spolenosti konsolidovat. Pomoc
spor a program na zven efektivity
jsme pak doshli 82procentnho vrobnho
objemu zroku 2008 afrma se tak dostala
dozisku, pochlubil se Richter.
Skupina TYROLIT m dv divize. Jedna je
zamena na obrbn kov a druh se
specializuje napoteby stavebnictv. Prvn
divize zce spolupracuje svrobci brusek,
protoe brusn vrobek je jej soust
ainanm zvis vkon tohoto stroje. Dle,
pokud je zkaznk schopen zaruit stabilitu
vrobnho procesu, divize me nabdnout
dokonce zvltn slubu CPU nebo CPP, kdy
klient neplat zabrusn vrobek, ale podle
potu svch produkt, kter obrousil. Vdi-
vizi pracuje ada aplikanch inenr, kte
se specializuj natechnologick procesy.
Napklad v automobilovm prmyslu,
slvrenstv aelezrenstv nebo vevrob
loisek apodobn. Kdispozici jsou tmy
odbornk, kter nazklad znalosti brou-
sicch postup zcel Evropy jsou schopni
eit konkrtn problmy zkaznka.
Divize pro stavebnictv m tu vhodu, e
krom vroby brousicch a ezacch v-
robk disponuje iprodukc odpovdajcch
stroj. Firma je tedy schopna nabdnout
komplexn sluby vetn takovch een,
jako je ezn nebo brouen pod vodou pi
rekonstrukci pehrad.
Ing.Ivan Jemelka
ZZZDVWDQ]WHFKQLNGH
5VCORKPIUHQT[QWTUWEEGUU
vroba, opravy, vkup palet, suen palet,
vroba atypickch paIet - rozmry dIe
pn zkaznka, transportn bedny,
pepravn baIen pro strojrensk zazen
Kontakt:
Tel./fax: 326 357 164
Mobil: 606 839 968, 723 477 099
E-mail: j.krubert@post.cz
KRUBERT s. r. o.
J
s
m
e

d
r
z
i
t
e
I
i
c
e
r
t
i
h
k
a
t
u

P
P
C
- servomotory
- pevodovky
- elektromotory
- llnearni vedeni
- kompletni pohony
- roboty a robotlzace
- frekvenni mnle, PLC automaty, HM| dlsple[e
- kompletni automatlzace vyrobnich stro[ a llnek
PP POHONY s. r. o.
vellchovska l23
55l 0l 1arom
tel.: 608 455 586
www.pp-pohony.eu
e-mall: pohonyQpp-pohony.eu
AHOLD Czech Republic, a. s.
Pohodln nkup pro kadho
AHOLD Czech Republic, a. s., je eskou
dceinou spolenost nadnrodn spo-
lenosti Ahold se sdlem v Amsterdamu.
Byla zaloena v roce 1990, pvodn pod
nzvem Euronova, a. s., a svj prvn
supermarket s nzvem Mana otevela
v roce 1991 v Jihlav. Nyn existuje s
vce ne 280 prodejen s 13 789 zamst-
nanci. O souasn situaci i plnech
do budoucna jsme hovoili s viceprezi-
dentem Operations Michalem Pavelkou.
esk rma m za sebou zzem za-
hranin spolenosti s dlouhou tradic.
Je toto zzem stle jet dleit pro
jej chod?
VAholdu se sname kombinovat znalosti
a zkuenosti na matesk spolenosti
astle bt dostaten nezvisl arozho-
dovat se se zamenm naesk trh. Je to
pro ns ideln kombinace.
Na esk trh jste vstoupili jako jedni
z prvnch maloobchodnk, jak zde
byla tehdy situace?
Navstup doesk republiky jsme se pi-
pravovali pomrn spedstihem. Ji vpo-
lovin 80. let dolo kprvnm kontaktm
mezi eskou republikou a spolenost
Ahold, kter spolupracovala seskou v-
decko-technickou spolenost. Retailov
trh byl samozejm vdevadestch letech
vtehdejm eskoslovensku vplenkch,
take zatky nebyly nikterak jednoduch.
Pesto jsme se dokzali dobe zorientovat
a ji 6. ervna roku 1991 jsme oteveli
prvn supermarket Mana vJihlav, kter
nabdl zkaznkm jako prvn vestedn
Evrop zbo asluby nazpadoevropsk
rovni.
Obchodnch etzc podobnho typu
je u ns vce, m zskvte zkaznky?
Odkonkurence se odliujeme pedevm
drazem nati zkladn pile, ktermi jsou
erstv, kvalitn potraviny, nzk ceny,
kter maj pod kontrolou nai agenti,
asnadn zpsob nakupovn pro zkaz-
nky, kte ns najdou doslova nakadm
kroku. Kombinac tchto t pil chceme,
Vizitka:
AHOLD Czech Republic, a.s.
Sdlo: Slavkova 1a, Brno, esk republika
Zaloen spolenosti: 1991,
Obor podnikn: Retail
Management:
Generln editel: Jan van Dam
VP Operation: Michal Pavelka
CFO: Derk-Jan Terhorst
VP Marketing, Format and Merchandising: Ed van
de Weerd
VP HR: Jan Ambro
VP Supply Chain: Milan Strieenec
Director Real Estate: Mikolaj Komorowski
Quality Director: Pavel Mikoka
PR Director: Judita Urbnkov
aby zkaznk dostal vkadm naem ob-
chod standardn vysokou rove slueb
aAlbert znamenal zaruenou kvalitu bez
ohledu nato, vekterm mst aprodejn
se nachz.
Spolupracujete i s obchody rmy Ahold
v zahrani?
Spolupracujeme hodn s naimi kolegy
vNizozemsku, hlavn pokud jde ooblast
IT, fnanc, outsourcingu atd. Sdlme vak
tak zkuenosti napklad zoblasti mar-
ketingovch kampan, ato ve sjednm
clem stt se lepm obchodem pro nae
zkaznky.
Orientuj se zkaznci stle pedevm
podle ceny? A jak sortiment nabzte
tm nronjm?
Cena je pro esk zkaznky stle velmi
dleit, proto ji udrujeme velmi nzko.
Ale nzk cena sama osob nesta. Vy-
sok kvalita, siln privtn znaka, akn
nabdky a irok vbr zbo jsou pro
zkaznky stle dleitj. Pokud se te
sortimentu, nabzme vnaich hypermar-
ketech klasick, ale inae Excellent aBio
privtn znaky, speciln erstv zbo
atd. Take zkaznk m opravdu pestr
vbr.
Dleit je zdrav viva, mte v sor-
timentu speciln skladbu potravin?
Produkty ady Albert Bio naprosto spl-
uj poadavky vech, kte si ve svm
jdelnku oblbili potraviny z vhradn
prodnch zdroj. Odvech dodavatel
poadujeme certifkty od jedn ze t
organizac spadajcch pod Ministerstvo
zemdlstv. Biododavatel jsou pe-
liv vybrni v dkladnm vbrovm
zen. Vsouasnosti spolupracuje Albert
s 15 dodavateli biopotravin. Pod vlastn
znakou Albert Bio naleznete kolem 110
druh zbo ovoce, zeleninu, uzeniny,
lutniny, peivo, npoje, cukrovinky, aje
imn znm produkty, znich meme
jmenovat napklad kuskus, jhly, mango,
barevn fazole adzuki, zelenou oku,
kukuinou polentu adal. Vvoj privtn
AHOLD Czech Republic, a. s.
Pohodln nkup pro kadho
ady Albert Bio stle pokrauje. Tento rok
je plnovno rozen nabdky odalch
10 vrobk.
Jak irok je nabdka zbo pro lidi
s nejrznjm vivovm omezenm?
V naich supermarketech a hypermar-
ketech mme speciln Dia moduly, co
jsou samostatn regly, kde se nachz
vhradn produkty pro diabetiky. Co se
te potravinovch alergi, zatm nemme
dnou specializovanou sekci, nicmn
na kadm vrobku je mon si pest
sloen a dozvdt se o jeho vhodnosti
pro alergiky.
Velkm problmem v obchodech
obecn jsou kapesn krdee. Jak se
s tmto jevem vypodvte a eho by
mli dbt zkaznci?
Vsupermarketech ahypermarketech Al-
bert se problematice kapesnch krde
maximln akomplexn vnujeme. Jedn
se osoubor administrativnch atechnicko-
-preventivnch opaten, kter vedou kmi-
nimalizaci rizika a zvyuj bezpenost
vobchodnm dom.
Velmi aktivn spolupracujeme stvary Po-
licie R i Mstsk policie, ato jak fyzicky,
tak i za pomoci jejich technickch mo-
nost aopaten. Vobdob velikononch
svtk jsme zahjili preventivn projekt
Telemarketingov spolenost FORMICA
Group, s.r.o. (dle Formica Group)
zajiuje pro spolenost Ahold Czech
Republic, a.s. jak Zkaznickou infolinku,
tak Vrobu a prodej drkovch pouk-
zek. Hlavnm kolem infolinky je bt
stynm bodem mezi zkaznky,
prodejnami a centrlou. Kad den
tm vykolench opertor pijm a
vyizuje dotazy, stnosti a nmty
zkaznk z cel republiky. Zkaznci
se mohou obracet na infolinku
telefonicky, e-mailem nebo vyplnnm
formule na www.albert.cz. Pe
o zkaznka je na prioritou, proto se
infolinka sna pomoci zkaznkm
vyeit ve k jejich spokojenosti
a etit jim as.
Spolenost Formica Group se zabv
tak aktivnm prodejem poukzek
v nominlnch hodnotch 100, 500
a 1000 K. Poukzky maj irok vyuit
a dky hust sti prodejen Albert
vesk republice maj velkou monost
uplatnn. Je mon za n podit
veker nabzen sortiment vetn
pohonnch hmot.
Formica Group zprostedkovv servis
prostednictvm modernch technolo-
gi. Dky dlouhodob zskvanm
zkuenostem zajiuje maximln
kvalitu a efektivitu slueb a ji nkolik
let je podprnm lnkem pro
vznamnho klienta, spolenost Ahold
Czech republic, a.s.
SNAS
I N P E KC I A
I 0 1 5
Ponkame sluby svisiace s uvdzanm vrobkov na trh (bezpenos, kvalita,
oznaovanie a alie legislatvne poiadavky, ktor musia spa vetky vrobky
dovate ztretch krajn ako s hlavne hraky resp. alie vrobky uren pre deti
do troch rokov, ktor musia spa vemi prsne hygienick kritri).
Shrdosou meme kontatova, e spolonos AHOLD Czech Republic, a.s. kladie
vysok draz na tieto nami poskytovan sluby, oho dkazom je, e zo strany
kontrolnch orgnov nebola uloen iadna sankcia za nedodranie zkonom
stanovench podmienok pri uvdzan tchto vrobkov na trh poas celho
obdobia naej spoluprce.
www.skorsl.sk
SKOR SL, s.r.o.
Akreditovan inspekn spolonos
Policie R Obezetnost se vyplat. Vrmci
cel republiky jsou navech naich pro-
dejnch umstny preventivn informan
plakty Policie R, tkajc se problematiky
kapesnch krde, dle b kadch 20
minut vnaem internm rozhlase audio-
spot. Clem je upozornit nakupujc nasku-
tenost kapesnch krde, obezetnost se
opravdu vyplat. Zkaznci by se mli dret
nkolika zkladnch pravidel zamykat
vozidlo, nenechvat nasedakch avidi-
teln vevoze mobiln telefony, navigace,
penenky, bundy, ale inakoupen zbo
adrky. Chrnit si sv doklady, penenky
a kabelky v tlaenici, penenky nosit
vdy vevnitn kapse apod.
Podlte se njak i na zkrlovn pro-
sted kolem prodejen, mte program
pro zkvalitovn ivotnho prosted
obecn?
Spolenost Ahold se maximln vnuje
nemovitostem, vekterch sdl prodejny
Albert, stejn jako pilehlmu okol kad
prodejny, ato nejen nazklad platnch
smluv sodpovdajcm mstem akrajem.
Jsme vdy vkontaktu spslunmi orgny
msta ohledn drby, istoty apodku
v okol naich prodejen. Vdy jsme ote-
veni i dal diskuzi, jejm pedmtem
je zkvalitnn a kultivace prosted na-
ich prodejen. Samozejm chceme, aby
se vem naim zkaznkm u ns lbilo
ahezk prosted vnmme jako soust
na fremn kultury.
Zapojujete se do mnoha charitativnch
akc. Mete popsat ty stl? Jak dal
v nejbli dob chystte?
Sociln zodpovdn aktivity znaky
Albert zasteuje od z 2009 Nadan
fond Albert. Formou grantovch zen
podporuje projekty zamen na vzd-
lvn, integraci, vchovu a osobn roz-
voj sociln znevhodnnch jedinc
a instituc z tto oblasti. Dal platfor-
mou je podpora nhradnho rodiovstv
azdravho stravovn dt. Fond fnann
pispv nejen namal regionln aktivity,
ale podporuje ivelk celosttn projekty,
kter koresponduj sjeho strategi. Mezi
nejznmj pat dnes ji tradin pro-
jekt S Bertkem za dtskm smvem,
kter rozdlil zajedenct let sv existence
mezi stovky dtskch domov po cel
esk republice bezmla 74 milion ko-
run. Svmi nkupy a sbrnm Bertk
zankup pispli nadobrou vc zkaznci
vech prodejen Albert. Letos pomohli f-
nancovat krom 63 regionlnch projekt
idva celorepublikov. Jednm znich byla
zimn olympida pro dti zdtskch do-
mov vBystici pod Hostnem, druhm
sportovnm projektem pro dti z dt-
skch domov iplnch rodin je Albert
Triatlon Tour. Jeho inicitor, profesionln
triatlonista Tom Slavata, si pedsevzal
prostednictvm svho ivotnho pbhu
nejenom pivst dti kesportu, ale tak
vnich probudit soutivost, zdrav sebe-
vdom, motivovat je k vkonm a po-
bavit. Zvody budou probhat odkvtna
doz vevech krajch republiky. Zdrav
stravovn a ivotn styl dt je ji sedm
let npln vzdlvacho programu Zdrav
Ptka. Grantov program Pro zdrav vy-
chz zjeho zsad apodporuje zajmav
projekty ztto oblasti. Letos vz se opt
rozbhnou vukov programy pro dti z-
kladnch kol avprodejnch Albert vevy-
branch krajch. Vce informac nawww.
nadacnifondalbert.cz.
Dana D. Dakov
Jaromicka mlekarna, a.s., je jednim z nejvtsich producent
tvaroh v Ceske republice a jiz od roku 1993 vyrobcem ceske
speciality - pomazankovych masel. Dalsimi dvma pilii vyrob-
niho programu jsou polotvrde syry Eidam a v posledni dob dy-
namicky se rozvijejici kategorie smetanovych syr pod znackou
Fenix.
Jaromicka mlekarna, a.s., dosahla vyznamneho uspchu
v soutzi organizovane Ninisterstvem zemdlstvi a pro vy-
robky ,Smetanovy syr Fenix a ,Archivni syr ziskala ocenni
Regionalni potravina.
Krom toho nase vyrobky - pomazankova masla, smetanove
syry a tvarohy - nesou pece ,Klasa A.
www.mlekarna.cz
STOCK Plze-Bokov s.r.o.
Nejnronj na vrobu je Fernet Stock
Spolenost Stock Plze Bokov ani nen
nutn ble pedstavovat. Poloili jsme
ale nkolik otzek Ing. Antonnu Nasle-
rovi, provoznmu editeli tto firmy.
Mete prozradit ron obrat zisk
spolenosti a jeho vvoj v poslednch
letech?
Stock Plze je soust mezinrodn
skupiny Stock Spirits Group (SSG) ajako
dcein spolenost fnann vsledky sa-
mostatn nezveejuje. Celkov trby SSG
doshly loni 7,46 mld. K (13,3% nrst
oproti roku 2009), zisk narostl o 16,6 %
na1,65 mld. K.
Jak je pomr produkce pro tuzem-
sk trh a zahrani? Do jakch stt
lihoviny vyvte a jak konkrtn
druhy jdou v danch sttech na od-
byt?
Zalosk rok inil podl exportu zhruba
14 %. Nejvtm odbratelem je tradin
Slovensko, kam vyvme pedevm Fer-
net, podobn jako dovcarska, Dnska
a Nmecka. V loskm roce jsme zah-
jili vrobu jedinen 20let single malt
whisky snzvem Mammer Head, kterou
dovme vhradn doAnglie aFrancie.
Nkter vrobky vyvjme speciln pro
konkrtn zahranin trhy, jako nap. Pelin
27, kter m spch vad balknskch
zem a Litv. Pro Rakousko stme tra-
din brandy Stock V.S.O.P., zdalch zem
bych rd zmnil Makedonii, Maltu nebo
Albnii.
V poslednch dvou letech se tak z-
sadn zmnil charakter na vroby, kdy
plzesk Stock perostl v mezinrodn
vrobn jednotku. Z rozhodnut veden
skupiny vyuvme volnou vrobn ka-
pacitu pro vrobu asten ipro dcein
spolenosti v Polsku a Itlii. Nejedn se
ozanedbateln mnostv, vdy zalosk
rok bylo vyvezeno do tchto zem vce
jak 4,5 mil.litr lihovin. Vtina tamnch
konzument si ani neuvdom, e leckdy
tradin tuzemsk npoje pochz zPlzn.
V z roku 2009 byl jmenovn nov
generln editel Petr Pavlk. Pro
k tto zmn dolo a co to zname-
nalo pro rmu? Jak pan Pavlk
zavedl novinky?
Za dobu tm 30 let, kdy jsem spojen
shistori Stocku, jsem zail adu podniko-
vch agenerlnch editel. Je to naprosto
normln jev atko najdete vrcholnho
manaera, kter by tuto pozici zastval
pouze ujedn frmy. To byl ippad ped-
chozho generlnho editele, kter tuto
funkci zastval vrelativn mladm vku
dlouhou dobu a hledal dal ivotn v-
zvy. Petr Pavlk je pkladem mladho,
dynamickho manaera se skvlou za-
hranin prax aj si ho pro to, co ji do-
kzal, nesmrn cenm. Jeho mezinrodn
zkuenosti jsou oto cennj, e imy jsme
soust mezinrodn skupiny apan Pavlk
se dky tomu rychle orientoval vprosted,
kter bylo pro adu zns zcela nov. Za-
vedl ve frm velmi oteven, komuni-
kativn prosted a postupn realizoval
nkolik personlnorganizanch zmn
pevn voblasti prodeje amarketingu.
Vrazn se tak soustedil navechny n-
kladov poloky nap celou spolenost.
Prozradte, co stoj za va sp-
nost, e jste pomrn neotesitelnou
stlic na tuzemskm trhu? Jakou roli
hraje v tto otzce propagace?
Bude to znt jako otepan frze, ale
nen to nic jinho ne mimodn sil
vech lid vefrm, ato navech stupnch
od vrcholnch manaerskch pozic a
podlnick profese. Dleitou strnkou
je ispoluprce vech tvar aoddlen,
protoe na celkovm spchu se podl
vichni a bez vzjemn spoluprce, d-
vry aocenn prce druhho to prost
nejde.
Spe ne opropagaci se bavme omar-
ketingu jako celku, bez nho je dlou-
hodob rst spolenosti nemysliteln.
Marketing je nositelem novch npad,
idej adalho smru vvoje frmy. Ato je
velk zodpovdnost. Nadruh stran je
ktomu zapoteb zk spoluprce sodd-
lenm prodeje asamozejm isprovoznm
tvarem, kter realizuje zmry voblasti
vvoje novch vrobk.
Dalm dleitm faktorem je draz, kter
je kladen napikovou kvalitu vrobk.
Ivynikajc vrobek potebuje vsouasn
dob promylen marketing anaopak, ani
sebevt vdaje domarketingu nemohou
dlouhodob zajistit prodeje patnho
vrobku.
Co stoj za adou ocenn, ktermi se
mete pynit?
Ocenn, kter nae frma zskv a u
voblasti marketingu, nebo formou oce-
nn jednotlivch vrobk, je u pouze d-
sledek innosti popsan ve aje jakousi
tenikou na dortu. Pro mne osobn
jsou rozhodujcm mtkem spnosti
miliny prodanch litr.
Jakmi technologickmi vymoe-
nostmi disponujete? Kolik ron
do technologi investujete?
Stock Plze pat dlouhodob knejmoder-
njm frmm svho druhu nejen v R,
ale snese isrovnn naevropsk rovni.
Nadruh stran je vybaven vtiny lik-
rek zhlediska pouit vrobn technologie
obdobn. Rozdly jsou hlavn vest za-
zen astupni automatizace. Krom zvodu
v Bokov mme jet provoz v Prdle
uNepomuku, kter spluje veobecnou
pedstavu olihovarnickm provozu. Tam
se nachz destilan zazen, cel provoz
je provonn bylinami a v Bokov zase
mete vidt modern prmysl. Nejvt
zmny prodlala nae spolenost vletech
19992005, kdy dolo kzsadn pestavb
a modernizaci a investovalo se zhruba
mld. korun. Zmho pohledu byla z-
sadn zmnou centralizace jednotlivch
provoz, optimalizace technologickch
tok avrazn zlepen pracovnho pro-
sted pro zamstnance. Pokud mohu
zmnit njakou technologickou vjime-
nost, tak ta se tk logistiky. Jedn se oau-
tomatickou nakldku hotovch vrobk.
Bhem 2 minut je naloeno na kamion
30 palet bez zsahu lidsk ruky. V sou-
asn dob se soustedme napostupnou
obnovu amodernizaci vrobn astec
technologie, nebo objekty samozejm
strnou a vyaduj neustlou obnovu.
Velk prostedky vnujeme prav st-
ecch linek pro zaveden novch druh
lhv, zven produktivity a efektivity
sten.
Jak je provoz ve vrob zvodu
a pro?
Pokud mluvme ist o provozu, je zde
zamstnno celkem 87 lid, ato vevrob,
technice, logistice a plnovn, nkupu
a kvalit. Toto mnostv se samozejm
vppad tsmnnho provozu vrazn
zv obrigdnky.
Specifkem naeho provozu jsou extrmn
vysok nroky nafexibilitu, kdy musme
prun reagovat narychle se mnc poa-
davky a ji domcch, nebo zahraninch
partner. To se odr prv ve smn-
nosti, kter me bt jednosmnn a
tsmnn v nvaznosti na poadavky.
V minulosti, kdy jsme zsobovali pouze
domc trh, jsme tsmnn provoz za-
vdli vjimen ped koncem roku, kdy
jsou poadavky tradin nejvy. Vleto-
nm roce dky velkm dodvkm naim
polskm kolegm byl provoz tsmnn
pekvapiv v lednu i noru. V souasn
dob pracujeme vtinou ve2 smnch.
Jak produkt je z hlediska techno-
logie nejnronj vyrobit? Odr
se to na cen vrobku nebo jeho
kvalit?
Jde
jednoznan o n nej-
znmj vrobek Fernet Stock, jeho
vroba zan prv v provoze Prdlo
akon vBokov. Celkov doba vroby
je 8 msc askld se zcel ady tech-
nologickch krok. To samozejm klade
vysok nroky na plnovn a kapacitu
vrobnch a hlavn zracch prostor. V-
sledn cena mus potom tuto skutenost
zohlednit. Zkaznk si ale potom kupuje
jedinen a kvalitn vrobek, pochze-
jc pouze z prodnch komponent.
Pomrn nron na vrobu jsou i kr-
mov likry, zvlt zhlediska dodren
potebn hygieny asanitace.
Chystte se pijt na trh s dal
novinkou, podobnou, jakou byl ped
lety Fernet Stock Citrus? Jak mte
obecn plny do budoucna?
Nae budoucnost je urit spojena jak
sprodejem tradinch vrobk, tak ivvo-
jem vrobk novch, refektujcch mnc
se spotebitelsk trendy. V inovanch
aktivitch hodlme pokraovat ivleto-
nm roce. Vprvnm tvrtlet ji slavil svoji
premiru Bokov Dry Gin aBokov Spiced
ahlavn nov Fernet Stock ZGeneration,
od kterho si hodn slibujeme. A dal
novinky budou nsledovat, nechte se
pekvapit
Jarmila noblov
Nordson - svtov jednicka s 60letou tradic
Vizitka:
STOCK Plze-Bokov s.r.o.
Poet zamstnanc: 147
Obor podnikn: vroba alkoholickch npoj
Management:
Generln editel: Petr Pavlk
Provozn editel: Antonn Nasler
Finann editel: Pavel Mucha
Marketingov editel: Tom Tarcala
editel prodeje on trade: Pavel Friedrich
editelka prodeje o trade: Jitka Vlkov
Moravskoslezsk cukrovary, a.s.
Vrobce tradinho eskho cukru
Spolenost Moravskoslezsk cukrovary,
a.s. v sob nese historii dvou tradinch
cukrovar na naem zem, sdruuje
toti provozy v Hruovanech nad Jevi-
ovkou a v Opav. V souasn dob pat
do rakousk skupiny Agrana. O vrob
cukru, ale pedevm o souasnosti
i oekvanm vvoji firmy jsme hovoili
s generlnm editelem Ing. Stanislavem
Tobolou.
Cukrovarnictv m v esk republice
velmi dlouhou tradici, ovem v uplynu-
lch letech proel cukrovarnick prmysl
tvrdou restrukturalizac azpvodnch 53
cukrovar jich dnes zbylo 7 vpti spole-
nostech. I tak jsme jako stt sobstan
vevrob cukru, spoteba uns je dov
34 a 35 kg naosobu arok avyvme vce,
ne dovme. Dva ze stvajcch cukro-
var v Hruovanech nad Jeviovkou
avOpav, sdruuje spolenost Moravsko-
slezsk cukrovary, a.s. Vznikla vroce 2001,
atehdy don patil icukrovar vUniov,
ten vak byl v roce 2004 zruen, cukr je
nyn vyrbn ve dvou ve zmnnch
provozech.
Kter obdob v historii rmy povaujete
za nejdleitj?
Tak urit pjde orok 2004, kter je zlo-
mov nejen pro nai frmu, ale pro cel
odvtv tohoto prmyslu v R. V tomto
roce jsme vstupovali do EU a byli jsme
nuceni v rmci pstupovch jednn
snit produkci cukru. V pedvstupnch
jednnch byla bohuel vyjednna ni
nrodn kvta, ne jak by nm bvala
psluela, dopady byly tedy mon ra-
zantnj, ne bylo nezbytn. Vroce 2006
zaala reforma regulace trhu s cukrem
asystm byl nastaven tak, e ti, kdo chtli
natrhu zstat, museli platit dvky dore-
strukturalizanho fondu, anaopak ti, kte
se dobrovoln rozhodli, e s produkc
cukru skon (v R lo o frmu Eastern
Vizitka:
Moravskoslezsk cukrovary, a. s.
Sdlo: esk republika, Hruovany nad Jeviovkou
Poet zamstnanc: 375
Obor podnikn: zpracovn cukrovky a vroba cukru
znaka Korunn cukr
Ron obrat spolenosti: 2 086 418 tis. K
Management:
Generln editel: Ing. Stanislav Tobola
editel prodeje: ing. Ji Hollein
Vrobn editel: Ing. Pavel Slavek, Ph.D
Sugar), kvtu odevzdaj a zavou se,
e cukrovar srovnaj se zem, mohli ze
systmu erpat. Krom sniovn v-
roby i plnch zmn vrobn innosti
cukrovar muselo bt mnoho provoz
tak zaveno. Za zcela nejdleitj
vak povauji rok 2007, kdy probhalo
druh kolo reformy. Podailo se nm
ponechat vprovozu zmnn dva cuk-
rovary, co bylo zmho pohledu velk
vtzstv, protoe velmi zeteln hro-
zilo, e jeden z nich by musel bt za-
ven se vemi dsledky. Peili jsme
bez nutnosti omezovat vrobn kapa-
citu i proto, e jsme mli dlouhodob
smlouvy spstiteli atak e mme nzk
nklady nazkladn surovinu izpracova-
telsk nklady. Nyn je firma Moravsko-
slezsk cukrovary, a.s., z97 % vlastnna
rakouskou spolenost Agrana ata pat
do koncernu Sdzucker AG, kter je
nejvtm vrobcem cukru nasvt.
Take situace na trhu je nyn stabili-
zovan?
Ano, dnes je situace svm zpsobem sta-
bilizovan, pod existuje regulovan trh
akvty, budouc vvoj lze tko odhad-
nout, ve he by mohly bt dv varianty,
bu zruen kvtovho systmu vletech
2014 a 2015, jak bylo pvodn plno-
vno, avznikne liberrn trh, nebo bude
nahrazen jinm systmem. Ale objevuj se
Moravskoslezsk cukrovary, a.s.
Vrobce tradinho eskho cukru
Sk al k a
www.l om-sk al k a.c z
Lom Sk al k a, s.r.o.
664 02 Ochoz u Br na
Spolenost
vznikla v roce
1993 a je zame-
na na tbu, zpracovn a
prodej drcenho kameniva
(vysokoprocentnho vpen-
ce). Ve spolenosti je zaveden
certifkovan systm zen
vroby a vrobky svmi vlast-
nostmi spluj poadavky
pslunch eskch technic-
kch norem. st vroby je
vyuvna tak cukrovary.
Spolenost m tak oprvnn
pro silnin motorovou dopra-
vu a obchodn aktivity.
SLUBY
Klempstv
Kominictv
Sklenstv
www.sluzbyhavlicky.cz
ivahy, e by kvtov systm mohl zstat
a doroku 2020. Pokud jde omne, tak ani
jedna ani druh varianta by nm nevadila,
vliberlnm prosted jsme existovali cel
90. lta, nen nm neznm.
Jak takov cukrovar vlastn funguje?
Pi zjednoduenm popisu technologie
zpracovn epy a povsledn produkt,
tedy cukr, se epa vypere, oist a na-
krj na cukrovarnick zky. Ty se proti-
proudovm zpsobem vylou dovody.
Vznikl vluh difuzn va, se pak vy-
ist pdavkem vpennho mlka aCO
2
acukern roztok se postupn vodparce
a varostrojch zahust a na pesycen
roztok skrystaly cukru. Ty se pak odsted
na odstedivkch a vlhk a hork cukr
se fuidnm zpsobem vysu, vychlad
auskladn vsile. Nsledn se td podle
granulometrie a bal do hygienickch
balen, k dispozici je dle mouka, cukr
napeen, bn kilogramov balen krys-
talu akrupice ibalen o15 a50 kg, tunov
big bagy atak voln loen cukr, kter
dodvme v cisternch prmyslovm
zkaznkm, napklad vrobcm cukro-
vinek anpoj.
m se d v takovm provozu uetit
energie?
Hlavn oblast, kde se nech snit celkov
spoteba energie, je energeticky velmi
nron proces zahuovn cukernho
roztoku. Technologickmi zsahy zde
vyuvme zbytkovou energii tak, aby
byla maximln vyuita energie vloen
do procesu vroby cukru. Tu vyuijeme
cca 4 a 5krt vprocesech nslednch.
Jak zamstnance potebujete a jak
je motivujete?
V naich provozech potebujeme lidi,
kte bu spluj poadovanou kvalif-
kaci, nebo maj pedpoklad pro to, aby se
zapracovali arychle ji zskali. Zamstnanci
pobraj 13. plat tm ve vi jednoho
msnho platu, maj jeden tden do-
volen navc apoproed reform maj
tak jistotu stabiln prce. Co je tak
skutenost vtto dob velmi vznamn
avm, e zamstnanci jsou si toho vdomi
av si toho. Letos budeme tak dlat ji
potvrt rozshl sociologick przkum,
kterho se dobrovoln astn okolo 50
a 60 % zamstnanc. Tk se jejich pra-
covnho prosted anazklad vsledk
se sname zlepit, co se lidem nelb, je
to forma rozumnho dialogu.
Jakm zpsobem spolupsobte v pro-
sted, kde stoj cukrovary?
Samozejm nememe fungovat odtr-
en odprosted, navc nae provozy jsou
charakteristick svou vn, musme tedy
mt dobr vztahy s okolm. Pispvme
naprovoz kol, vespoluprci podme
sportovn akce iakce pro dti, prost se
sname bt dobrou soust regionu.
A konkrtn v Hruovanech jsme dob-
rm zamstnavatelem iposkytovatelem
prce pro jin frmy, kter nm tady dlaj
stavebn adal innosti.
Jak vidte budoucnost rmy?
N pohled do budoucna je zamen
nasniovn nklad, pedevm spoteby
energi, dle chceme sniovat vzdlenosti
dopravy epy dopodniku, pepravn n-
klady jsou na druhou nejvt nklado-
vou polokou. Avak nic dramatickho
ji neekme, nepsobme voblasti, kde
by se vznamn a asto inovovalo, jde
prost ocukr, takto se pouv odpotku
apouvat se bude. Chceme tedy uspo-
kojit spotebitele jak z hlediska kvality,
tak imnostv.
Dana D. Dakov
w w w.k ama-i nt .c om
OBALOV MATERI LY
Svt se mn
Ped 20 lety se narodil
oteven operan
systm Linux
Ped 20 lety 25. srpna 1991 fnsk student
Linus Torvalds zveejnil na potaov
sti zprvu, e zaal pracovat na novm
operanm systmu. Toto datum bv
povaovno za den zrodu operanho
systmu Linux.
Linux vdalch letech vrazn zashl po-
taov svt a umonil zjemcm zba-
vit se zvislosti naplacenm (i pirtsky
zskanm) operanm systmu. Akoli
i za nm stoj ada frem a systm nen
vdy zdarma, zstv dodnes zvelk sti
vsledkem prce nadench program-
tor, kte jej asto vylepuj bez nroku
nafnann odmnu.
Linux, jeho uvn je pro adu uivatel
i uritm vyjdenm ivotnho stylu, je
knalezen jen nanecelch dvou procen-
tech bnch pota (zatmco opera-
nmu systmu frmy Microsoft pat 70
procent trhu).
Sm Linus Torvalds vytvoil jen malou st
toho, co dnes uivatel znaj pod nzvem
Linux odhaduje se, e zjeho hlavy jsou
asi dv procenta kdu. Vtinu systmu
napsali programtoi z celho svta, u
odpotku je toti zdrojov kd systmu,
jeho logem je tuk Tux, oteven.
Ped 20 lety byla
zpstupnna prvn
webov strnka
Prvn webov strnka, kter vznikla ped
20 lety, 6. srpna 1991, byla pvodn ja-
kousi veejnou nstnkou pro vdce.
Onpad se toti zaslouil britsk pota-
ov odbornk Tim Berners-Lee (56), kter
tehdy pracoval pro Evropskou organizaci
pro jadern vzkum (CERN) se sdlem
venev. Nastrnce info.cern.ch nastnil
monosti novho systmu a zaal na ni
dvat iodkazy nastrnky svch koleg,
take vytvoil iprvn webov katalog.
Berners-Lee vymyslel programovac ja-
zyk HTML umoujc formtovn textu
vetn vkldn odkaz na jin doku-
menty apenosov hypertextov protokol
(HTTP). Je t autorem prvnho webovho
prohlee. Dnes je celosvtov pavuina
world wide web nekonenm zdrojem
informac, centrem zbavy adv imo-
nost vydlat pohdkov bohatstv. Lid
mohou nasti mailovat, blogovat, vytvet
vlastn encyklopedie asdlet videa.
Zakladatel Wikipedie
Jimmy Wales slav
45. narozeniny
Ptatyictiny oslav 7. srpna Jimmy
Wales, americk podnikatel voboru tech-
nologi aotec internetov encyklopedie
Wikipedia. Jsem jen jednm zdobrovol-
nk, kte nan pracuj, k Wales, kter
encyklopedie miluje od dtstv. DoWi-
kipedie mohou pispvat tisce autor
pocelm svt aiJimbo Wales, jak zn
jeho editorsk jmno, si njak to heslo
rd nape.
Narodil se dorodiny vedoucho samoob-
sluhy auitelky nazkladn kole. Setl
rodie dali Walese dojednotdky, kde se
uil smnohem starmi dtmi. Studoval
na univerzitch, lta obchodoval s cen-
nmi papry azaloil iserver Bomis, jaksi
vyhledva vmaterilech pro pny. Wiki-
pedii (loni ptou nejoblbenj webovou
strnku) Wales spustil 15. ledna 2001, dnes
ji zamsc navtv 400 milion lid.
seznam inzerent
ABB s.r.o. .................................................................... 68
AFRAS Energo s.r.o. ..................................................... 45
AGRO Brno - Tuany a.s. ............................................. 113
Alfa Laval spol. s r.o. .................................................... 21
ALPINE SLOVAKIA, spol. s r.o. ........................................ 93
ALUROL spol. s r.o. ..................................................... 100
Anna Bendov - RHENOCOLL ...................................... 100
APEX-WM s.r.o. .......................................................... 120
ARAKO spol. s r.o. ......................................................... 43
ARMEX Plze, s.r.o. ...................................................... 54
AUMA Servopohony spol. s.r.o. ..................................... 66
AUTOMATIZACE A MODERNIZACE TEPLREN 2011 .......... 18
AVENET, s.r.o................................................................ 65
B&Bartoni, spol. s r.o. ................................................ 121
BAU LOGISTIK s.r.o. .................................................... 114
BAUCOMEX CZ, s.r.o. ..................................................... 21
BOHEMIA BITUNOVA, spol. s r.o. ................................... 89
BORUZA s.r.o. ............................................................ 113
BRUSH SEM s.r.o. ......................................................... 38
BUNG Slovensko s.r.o. .................................................. 94
CARBO SERVIS, s.r.o. .................................................. 122
CONTAR PLUS, s.r.o..................................................... 115
CZ TEPLO s.r.o. ............................................................. 58
esk exportn banka, a.s. ........................................... 25
EZ ENERGOSERVIS spol. s r.o. ...................................... 42
Dopravn znaen Nchod s.r.o. .................................... 89
DOPRAVOPROJEKT, a.s. ................................................ 91
EKOL, spol., s.r.o. ......................................................... 48
ENEZA, s.r.o. ................................................................ 31
ENVINET a.s. ................................................................ 35
ESAB VAMBERK, s.r.o. ................................................... 33
EUROVIA SK, a.s. .......................................................... 94
EVEREL s.r.o. ................................................................ 97
Fermacell GmbH, organizan sloka ...................100, 105
FERRUM PLZE spol. s r.o. ............................................ 55
FONAK Kbelnice, s.r.o ................................................... 71
FOR ARCH 2011 ........................................................... 17
FORMICA Group, s.r.o. ................................................ 126
FREKOMOS, s.r.o ......................................................... 82
FS-Kladno ................................................................... 22
GEOstatik a.s. .............................................................. 92
GIENGER spol. s r. o. ................................................... 100
GZ Metal s.r.o. ........................................................... 120
HRANEX s.r.o. ............................................................ 106
i-center s.r.o. ............................................................... 72
INFRAM SK s. r. o. ......................................................... 95
INKA - dopravn znaen Hradec Krlov s.r.o. ............... 89
INSTASTAV HELN, s.r.o. ............................................... 80
invelt - elektro s.r.o. .................................................... 53
Jaromick Mlkrna, a.s. ........................................ 127
KABELOVNA KABEX a. s. ............................................... 67
Kalcit s.r.o. ................................................................ 110
Kalmar HebeFahrzeuge Hadelges.m.b.H. ..................... 76
KAMA int. s.r.o. .......................................................... 133
KARDEX s.r.o. ............................................................... 72
KATOWICE 2011 ........................................................... 19
KELLER HCW GmbH .................................................... 115
KIP Brno, spol. s r.o. ..................................................... 41
KM BETA a.s............................................................... 101
KONAR - INSTRUMENT TRANSFORMERS Inc. ................. 72
KRUBERT s.r.o. ........................................................... 123
KUNST, spol. s r.o. ........................................................ 61
LETINA CZ s.r.o. ........................................................ 113
LIEBHERR-STAVEBN STROJE CZ s.r.o. ............................. 75
LINCK Holzverarbeitungstechnik GmbH........................ 77
LOM SKALKA s.r.o. ...................................................... 132
LOMY MOINA spol. s r.o. ........................................... 109
Lyoness Austria GmbH ............................................... 138
M E G A S - P spol. s r.o. ................................................. 22
MARTIA a.s. ................................................................. 57
Michal Havlick ......................................................... 133
MSV ............................................................................ 83
MSV SYSTEMS CZ s. r. o. ................................................ 73
MUT Tubes, s.r.o. ......................................................... 27
NIKA Chrudim s.r.o..................................................... 114
Nordson CS, spol. s r.o. ............................................... 129
O.K. Trans Praha spol. s.r.o. ........................................ 113
OSC, a.s. ...................................................................... 39
PEBRA, spol. s r.o. ........................................................ 54
PIRES s.r.o. .................................................................. 49
PLISKA - PODLAHY, s.r.o. ................................................2
Povod Vltavy, sttn podnik ........................................ 54
Pyry Environment a.s. ................................................ 63
PP Pohony s.r.o.......................................................... 123
PrimaTech s.r.o. ........................................................... 81
PROFATRANS s.r.o. ..................................................... 115
PROFESS, spol. s r.o. ..................................................... 22
PS Brno, s.r.o. ............................................................ 115
Purbond...................................................................... 76
RETEX a.s..................................................................... 87
RTD QUALITY SERVICES s.r.o..................................... 28,29
Saturitas s. r.o. ......................................................... 137
Seco Tools CZ, s.r.o. ...................................................... 23
Schiedel, s.r.o. ........................................................... 103
Schoeller - Bleckmann, s.r.o. ........................................ 33
Siemens AG ................................................................. 26
Simply Invest, rodinn domy s.r.o. ............................... 99
SKOR SL, s.r.o. ............................................................ 126
SLOVENSK ENERGETICK STROJRNE a.s. ..................... 47
STACHEMA KOLN, spol. s r.o. ....................................... 76
Stanztechnik Schulte GmbH ....................................... 123
STELMAR s.r.o. ............................................................. 31
STOMIX, spol. s r. o. ...................................................... 98
KODA PRAHA Invest s.r.o. ..................................... 36, 37
TA OIL, a.s. .................................................................. 21
TD-IS, s.r.o. .................................................................. 24
TEDIKO, s.r.o. ............................................................... 40
TechSoft Engineering, spol. s r.o. .................................. 31
Teneo 3000 s.r.o. ......................................................... 73
TESPO engineering s.r.o. .............................................. 69
TICHELMANN s.r.o. ..................................................... 132
TransLog Slovakia, a.s. ............................................... 115
Truck Service Zln a.s.................................................... 85
VITARO, spol. s r.o. ..................................................... 120
WALTER CZ s.r.o. .......................................................... 30
ZAT a.s. ....................................................................... 25
Zdenk Vpenk ......................................................... 117
Zemnek Mikulov, spol. s.r.o. ..................................... 114
ZVVZ - Enven Engineering, a.s. ............................... 52, 54
Ped pti lety
zbankrotovala rusk
ropn spolenost
Jukos
Ped pti lety, 1. srpna 2006, vyhlsil mos-
kevsk soud bankrot nad ropnou spole-
nost Jukos. Kdysi nejvtho tae ropy
v Rusku zniily poadavky sttu na za-
placen obch daovch nedoplatk.
Podle kritik byl pd frmy zen Kremlem,
kter tak potrestal fa Jukosu, oligarchu
Michaila Chodorkovskho, za jeho poli-
tick ambice.
Spolenost Jukos byla zaloena vdubnu
1993 slouenm nkolika ruskch ropnch
frem. Odva roky pozdji ji odsttu za350
milion dolar koupila Chodorkovskho
banka Menatep.
Mrana se nad Jukosem zaala stahovat
vroce 2003, kdy byl zaten f frmy Cho-
dorkovskij ajeho spolupracovnk Platon
Lebedv. Oba byli obvinni z podvod
adaovch nik avkontroverznm pro-
cesu odsouzeni kdlouholetmu vzen.
Neslavn skonil isamotn Jukos. Rusk
ady mu vymili miliardov daov
doplatky, kter frmu pivedly kbankrotu.
Vtinu jejho majetku poslze zskala
polosttn spolenost Rosnf.
Mgr.Petr Hjek
Snam se jt rychle kpodstat vci
Opravdu nesndm, vypiju
pouze zmiovan aj a vezmu
si svainu udlanou ptelkyn,
nejastji ji snm jet v aut
cestou do prce. Jinak rno
neposlouchm hudbu, netu
noviny, nedvm se natelevizi,
necvim, nebhm
Pi oblkn se spolhm
nakvalitn znaky, typu Hugo
Boss, Gant, Guess, Tommy Hilf-
ger, Ralph Lauren Co se te
doplk, miluji teba hodinky,
konkrtn znaku Omega.
Do prce jezdm sluebnm
VW Passat CC 3.6 FSI. Dost
asto u telefonuji cestou
vaut anavc vnm u tak
pemlm, co je poteba ten
kter den zadit, jak mne
ekaj jednn, eho se tkaj
ajakou pi nich zvolit sprv-
nou strategii. V Praze mm
krsnou kancel v Pask
ulici, kde trvm pevnou
vtinu asu strvenho
vPraze, co jsou maximln
dva dny v tdnu. Zbytek
tdne jsem nacestch, ato
bu v Soru, nebo na jednnch se z-
kaznky.
Vprci si nejdv, jako prvn, otevu potu
aem e-maily. Preferuji voln ped psa-
nm mail, ne bych nkomu nco iroce
rozepisoval, radji zavolm. Samozejm
se rd setkvm slidmi osobn. Stle se
nco dje, pod musm reagovat naak-
tuln problmy a eit je, snam se jt
rychle k podstat vci a co nejlpe bez
zbytenho odkladu rozhodnout. Vprci
Mgr. Petr Hjek pracuje pro Energetick
a prmyslov holding (EPH), a.s., na po-
zici Senior Project Manager. Dky tto
pozici v EPH byl zodpovdn za nkup
a pozdji i zen SOR Libchavy spol.
s r.o., kde psob ve funkci jednatele
a editele pro strategii tm est let.
Narodil se veskch Budjovicch, letos
mu bude 40 rok, je enat, ale rozvd
se, m dv dti Adlku aTerezku, kter
miluje a trv s nimi vtinu volnho
asu. Bydl v rodinnm dom se zahra-
dou zaPrahou.
Vesvm manaerskm ivot se d nko-
lika stejnmi mylenkami: nap. pracovat
vtmu aobklopit se sprvnmi lidmi, vdy
pesn vdt za kolik vyrbm a prod-
vm. Pikln se vak kasto pouvanmu
sloganu: ivot je boj. Zsadnm zlomem,
vtom dobrm slova smyslu, vjeho ivot
bylo profesn spojen s J&T v roce 1998
aance podlet se narozvoji skupiny.
Rno kprobuzen vyuvm budku vte-
lefonu. Pokud pracuji v Praze, vstvm
v8.00 hodin, jestlie vezu dcery dokoly
akolky, vstvm v6.30, aek-li m cesta
do Soru, vstvm v 6.00 hodin. K prv-
nm konm poprobuzen pat sprcha,
oblkn, aj tak zvan za pochodu.
m uspokojuj vsledky, ato jak obchodn
i ekonomick, tak pevn vsledky
ve zhodnocen investic, na kterch se
podlm vrmci EPH.
Pokud jsem v Praze, rd chodm obd-
vat doCafe Tonnino Lamborghini. Podle
mho soudu jsou tam nejlep tstoviny
vPraze. Pokud jsem vSoru, obdvm vz-
vodn jdeln, a obecn nejsem na jdlo
vybrav. Nacestch radi navtvm fast
food, ne bych si zastavil naobd.
Rd bych zdraznil, e mou hlavn pra-
covn npln je postarat se osven in-
vestice (podniky), urovat jim strategii
rozvoje, zajistit vrobn naplnnost apo-
hldat si fnance. Ctm ivznamnou zod-
povdnost kzamstnancm. Krom Soru
jsem vminulosti dil frmy nazpracovn
masa, chemickou vrobu atp. Dostvm
odEPH vznamnou dvru vzen avol-
nost vrozhodovn.
Vtinou odchzm z prce okolo est
hodiny. Je to jet rozumn as nato, aby
lovk neel rovnou spt astihl udlat
i nco kolem zahrady, domu, mohl se
vnovat dtem. Mezi m konky pat po-
tpn, plavn, nmon jachting, lyovn
sjezdov iklasick, jzda nakole, nohejbal.
Mm letit ritul, kdy pijdu dom
z prce, otevu si lhev Plzn. Znamen
to, e vypnm pracovn den azan od-
poinek. Veee je hlavnm jdlem dne
a dost asto supluje zapomenut nebo
nedostaten obd. Poveei si rd zajdu
s ptelkyn i s pteli na pivo, nikdy
nepohrdnu lahv dobrho vna.
Usnm vtinou bez problm. Mj
vnitn klid se na kvalit spnku pocho-
piteln odr.
Prmyslov podlahy na bzi metakryltovch pryskyic
Vysok mechanick a chemick odolnost
Rychl realizace, monost pln zatit zhotovenou podlahu
60 min po ukonen pokldky
Bezpran a bezesprov povrch
Vodotsnost a olejovotsnost
Vhodn pro celou adu provoz
potravinsk provozy strojrensk provozy skladovac prostory
vce informac a ukzky naich realizac naleznete na
www.pliska.cz nebo pite na info@pliska.cz
20 let zkuenost
na Evropskm trhu
SATURITAS s.r.o., Kenova 438/7, 162 00 Praha 6 Veleslavn
tel.: +420 222 365554, +420541228944 , mobil: +420 776 262706, of ce@saturitas.com
MYSLETE NA BUDOUCNOST
ZABEZPETE SE PROTI INFLACI
89 K | 3,2 | www.svetprumyslu.cz VI-1/2011
Plynovody Nord Stream
a Opal se propojily
Specil - vizion Steve Jobs
Mgr. Petr Hjek:
Snam se jt rychle
k podstat vci
For Arch
Polska Technika Grnicsa S.A.
SLOVENSK SPRVA CIEST
HOCHTIEF
IMOS GROUP
ABB
EZ TEPLRENSK
Linux slav 20 let
ZLOMY
Na ruskm trhu je velk potencil
hlavn z dvodu strnut souasn
flotily elektrren,
k generln editel kody Power
Ji mondrk.
CARD
NO
VALID
THRU
CASHBACK CARD
000.000.000.001
John Smith
001 12/20
000.000.000.001
John Smith
001 12/20
Money back
with every purchase
The simple idea Money back with every purchase excites customers
- Lyoness Trading Partners not only gain new customers they gain
LOYAL repeat customers. The results of specic sales and demographic
analyses in the recent past translates into tangible benets, free
continuous marketing and an increase in turnover.
For more Information: www.lyoness.net

Svět Průmyslu 6-1/2011

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Svět Průmyslu 6-1/2011

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Prmyslov podlahy na bzi metakryltovch pryskyic

Vysok mechanick a chemick odolnost

Spolenost KIP Brno vznikla v roce 1992 a psob

a.s. vyrb a dodv

a.s. i kabelskm plasticifkanm

chemie pro ivot

bude inspirac pro V interir. Podejte o svj

You might also like