You are on page 1of 122

KOMPRESORY

Jaroslav Kaminsk Kamil Kolark

VB TU Ostrava

OBSAH

PEHLED POUITCH ZNAEN A INDEX................................................5 PEDMLUVA ..................................................................................................8 VOD ..............................................................................................................8 1. ZKLADN TECHNICK DAJE KOMPRESOR ...................................10 1.1 VKONNOST KOMPRESOR ...........................................................10 1.2 PKONY KOMPRESOR .................................................................12 1.3. INNOSTI KOMPRESOR.............................................................14 1.3.1 INNOSTI IZOTERMICK..........................................................15 1.3.2 INNOSTI IZOENTROPICK.....................................................15 2. PSTOV KOMPRESORY........................................................................16 2.1 ZKLADN TYPY PSTOVCH KOMPRESOR ................................16 2.1.1 LEAT KOMPRESORY...............................................................16 2.1.2 STOJAT KOMPRESORY ............................................................16 2.1.3 KOMPRESORY BOXEROV ........................................................18 2.1.4 HLOV KOMPRESORY .............................................................19 2.1.5 OZNAOVN PSTOVCH KOMPRESOR...............................19 2.2 USPODN KOMPRESOR..........................................................20 2.3 HLAVN STI PSTOVCH KOMPRESOR ...................................21 2.3.1 CHLAZEN KOMPRESOR ..........................................................23 2.3.2 MAZN KOMPRESOR ..............................................................24 2.3.3 ITN NASVANHO VZDUCHU ............................................25 2.3.4 POJISTN ZAZEN ....................................................................25 2.4 ZVLTN DRUHY PSTOVCH KOMPRESOR .............................26 2.4.1 KOMPRESORY MEMBRNOV ..................................................26 2.4.2 CHLADIVOV KOMPRESORY .....................................................26 2.4.3 SPIRLOV KOMPRESORY........................................................27 2.4.4 KYSLKOV KOMPRESORY ........................................................28 3. TEORETICK ZKLADY PEMNY ENERGIE V PSTOVM KOMPRESORU.......................................................................................28 3.1 IDELN KOMPRESOR ......................................................................28 3.1.1 PKON IDELNHO PSTOVHO KOMPRESORU ....................29 3.2 SKUTEN KOMPRESOR.................................................................31 3.2.1 INDIKTOROV DIAGRAM ..........................................................31 3.3 VPOET VKONNOSTI PSTOVHO KOMPRESORU ..................34 3.3.1 PLNN PRACOVNHO PROSTORU VLCE...............................34 3.3.2 EXPANZN SOUINITEL ..............................................................36 3.3.3 TLAKOV SOUINITEL................................................................37 3.3.4 TEPLOTN SOUINITEL...............................................................37 3.3.5 NETSNOST PRACOVNHO PROSTORU VLCE ......................38 3.4 PKON PSTOVHO KOMPRESORU ..............................................39 3.4.1 INDIKOVAN PRCE ...................................................................40 3.4.2 INNOSTI PSTOVCH KOMPRESOR..................................41 3.5 NKOLIKASTUPOV STLAOVN ...............................................42 3.6 ZVLTNOSTI PSTOVCH VVV .................................................45 3.6.1 VPOET HLAVNCH PARAMETR VVV ..............................46 4. REGULACE PSTOVCH KOMPRESOR..............................................48 4.1 REGULACE ZMNOU OTEK ........................................................48
2

4.2 REGULACE ZMNOU KODLIVHO PROSTORU...........................48 4.3 REGULACE KRCENM.....................................................................49 4.4 REGULACE PEPOUTNM ...........................................................50 4.5 REGULACE ODTLAOVNM SACCH VENTIL ............................50 4.6 REGULACE ODTLAOVNM VTLANCH VENTIL ...............51 5. ROTAN KOMPRESORY .......................................................................51 5.1 KDLOV KOMPRESORY................................................................51 5.2 VODOKRUN KOMPRESORY ........................................................55 5.3 DVOUROTOROV ROTAN KOMPRESORY..................................56 5.4 ROUBOV KOMPRESORY .............................................................57 5.4.1 HLAVN STI ROUBOVCH KOMPRESOR .........................59 5.4.2 PRACOVN OBH ROUBOVCH KOMPRESOR....................59 5.4.3 ZVRY: .......................................................................................61 5.4.4 ROUBOV KOMPRESORY BEZMAZN ...................................62 5.4.5 ROUBOV KOMPRESORY MAZAN ........................................62 5.4.6 PRTOKOV SCHMA ROUBOVCH KOMPRESOR...........63 5.4.7 VKONNOST ROUBOVCH KOMPRESOR ...........................65 5.4.8 PKON ROUBOVCH KOMPRESOR....................................65 5.5 ROUBOV KOMPRESORY SPECILN..........................................67 5.5.1 ROUBOV VVVY ...................................................................67 5.6 REGULACE ROUBOVCH KOMPRESOR ...................................69 5.6.1 REGULACE UZAVENM SN....................................................70 5.6.2 REGULACE ZMNOU OTEK...................................................71 5.6.3 REGULACE KRCENM V SN ..................................................72 5.6.4 REGULACE STOP - START .........................................................72 5.6.5 REGULACE PEPOUTNM .....................................................72 5.6.6 REGULACE ZKRCENM INN DLKY ROTOR....................72 5.6.7 REGULACE ZMNOU VESTAVNHO KOMPRESNHO POMRU ................................................................................................73 6. RADILN TURBOKOMPRESORY ..........................................................75 6.1 HLAVN STI RTK............................................................................75 6.2 PROUDN PLYNU PRACOVNM PROSTOREM RTK......................76 6.3 ZKLADY TEORIE RADILNCH KOMPRESOR ............................77 6.4 ZVEN MRN ENERGIE PLYNU .................................................78 6.5 KRITRIA PODOBNOSTI U RTK .......................................................79 6.6 TVARY ROTOROVCH LOPATEK ....................................................80 6.7 SKUTEN STUPE RTK .................................................................81 6.8 VKONNOST RTK..............................................................................81 6.9 PKON RTK ......................................................................................82 6.10 ROZVDC KOLA...........................................................................83 6.11 CHLAZEN TURBOKOMPRESOR .................................................85 6.12 ENERGETICK CHARAKTERISTIKY ..............................................86 6.13 PROVOZN BOD...............................................................................87 6.14 REGULACE RADILNCH TURBOKOMPRESOR.........................87 6.14.1 REGULACE ZMNOU OTEK .................................................87 6.14.2 REGULACE KRCENM V SN ................................................88 6.14.3 REGULACE KRCENM VE VTLAKU ......................................89 6.14.4 ANTIPOMPN REGULACE .....................................................89 6.14.5 REGULACE ZMNAMI PRTON STI ...............................89 6.15 DMYCHADLO S BONM KANLEM...............................................89

7. TURBOKOMPRESORY AXILN .............................................................90 7.1 ZKLADY TEORIE ATK......................................................................91 7.2 ENERGETICK CHARAKTERISTIKY ATK ........................................93 7.3 AXILN SLA......................................................................................94 8. POHON TURBOKOMPRESOR .............................................................95 9. PARALELN A SRIOV SPOLUPRCE KOMPRESOR......................96 10. KOMPRESOROV STANICE.................................................................97 10.1 SKLADBA KOMPRESOR V KOMPRESOROV STANICI.............97 10.2 ZEN PROVOZU KOMPRESOROV STANICE............................98 10.3 DEGAZAN STANICE .....................................................................99 10.4 VOLBA NEJVHODNJHO DRUHU KOMPRESORU ..................100 11. ENERGETICK BILANCE ....................................................................101 11.1 ENERGETICK BILANCE ZKRCEN ........................................101 11.2 EXERGETICK BILANCE...............................................................103 11.3 ENERGETICK BILANCE PLN .................................................104 11.4 KOMPRESOR JAKO TEPELN ERPADLO.................................105 11.5 ZPTN VYUVN ODPADNHO TEPLA ...................................106 12. PROUDOV KOMPRESORY...............................................................108 12.1 PROUDN PRACOVNM PROSTOREM.......................................108 12.2 EJEKN SOUINITEL...................................................................109 12.3 CHARAKTERISTIKA A REGULACE ...............................................110 13. KVALITA A PRAVA STLAENHO VZDUCHU ................................112 13.1 VLHK VZDUCH.............................................................................112 13.2. VYSOUEN VZDUCHU ................................................................113 13.2.1 KONDENZAN SUIKY ........................................................113 13.2.2 ADSORPN SUIKY.............................................................114 14. CHVN STROJ .................................................................................116 14.1 KRITRIA K POSOUZEN VIBRAC ...............................................116 14.2 VIBRACE POTRUB........................................................................118 14.3 VLIV KMITN NA LIDSK ORGANISMUS ....................................118 15. HLUK ....................................................................................................120 15.1 SNIOVN HLUKU U PSTOVCH KOMPRESOR ....................120 LITERATURA ..............................................................................................122

PEHLED POUITCH ZNAEN A INDEX


Symbol A C D E F I K M Mk P Q S T V & V W Y Z & Z ATK RTK a a c c d e f g i k m & m n p q r r s s t u u u v w w x z z Jednotka J KWh.m-3 m J N J N.m W J m-2 K m3 m3.s-1, m3.h-1 J J.kg-1 J W J.kg-1 m.s-1 m.s-1 J.kg-1.K-1 m J.kg-1 s-1 m.s-2 J.kg-1 kg kg.s-1, kg.h-1 s-1 Pa J.kg-1 J.kg-1.K-1 m J.kg-1.K-1 m C J.kg-1 m.s-1 m3.kg-1 J.kg-1 m.s-1 J.kg-1 Veliina prce mrn spoteba energie prmr exergie sla entalpie reakce Machovo slo kroutc moment vkon teplo, tepeln ztrty plocha teplota absolutn objem objemov prtok energie mrn energie ztrta energie ztrtov vkon axiln turbokompresor radiln turbokompresor mrn prce zychlost zvuku rychlost absolutn mrn tepeln kapacita prmr mrn exergie frekvence zrychlen te mrn entalpie izoentropick exponent hmotnost hmotnostn prtok otky tlak mrn teplo mrn, individuln plynov konstanta polomr mrn entropie zdvih pstu teplota mrn vnitn energie ejekn souinitel obvodov rycjlost mrn objem mrn energie relativn rychlost mtko mrn ztrta poet stup, lopatek, zdvih, otek atd hel sklonu absolutn rychlosti hel sklonu relativn rychlosti souinitel skluzu, topn faktor

kg.m-3 s rad.s-1

pomrn velikost kodlivho prostoru tlakov slo RTK souinitel, vkonov slo RTK pomrn netsnost vestavn tlakov pomr objemov slo hustota tlakov pomr as vliv tvaru lopatek kruhov rfekvence

Indexy
P N Z a a b c ca d ef ex h ch i ie it jm k m o p pol q t sp st st t u u v za I,II a VII pedn normln zadn absolutn axiln barometrick celkov Carnotv dopravovan efektivn exergetick hydraulick chladc indikovan izoentropick izotermick jmenovit kompresoru mechanick, meridiln objemov pstu, tlakov polytropick tepla teoretick spojkov stroje, statick stedn kodliv teplotn ucpvky, univ uiten ventilu, expanzn zkladu oznaen stupn

Poznmka k oznaovn tlak a teplot pn pd p1 p2 p3 v sacm hrdle (nasvan plyn) ve vtlanm hrdle (dopravovan plyn) ve vlci na konci sn ve vlci na konci komprese ve vlci na konci vytlaovn

p4

ve vlci na konci exepanze

Druhm indexem mskou slic nebo obecn psmenem je oznaen stupe. Nap: pnII p3z pdIII tlak plynu v sacm hrdle druhho stupn tlak plynu na konci vytlaovn v z-tm stupni tlak plynu za tetm stupnm

Stejnm zpsobem jsou oznaovny teploty plynu.

PEDMLUVA
Skripta KOMPRESORY jsou urena pedevm poslucham oboru Energetick stroje a zazen strukturovan formy studia na Fakult strojn VB - TUO. Rovn je budou vyuvat projektanti a uivatel kompresorovch stanic. Skripta poskytuj nejdleitj informace o strojch sloucch ke stlaovn plynu, popisuj zejmna jejich konstrukci, uspodn, psluenstv, regulaci a azen v kompresorovch stanicch. Zkladn technick daje jsou definovny s platnosti pro vechny druhy kompresor, a ji pracuj se zmnou velikosti pracovnho prostoru, co jsou kompresory objemov, nebo s jeho konstantn velikost (kompresory rychlostn). Nov jsou zpracovny stat vnovan energetickm a exergetickm bilancm.

VOD
Obor vnujc se stlaovn plyn je v modernm prmyslu velmi dleit, ponvad kompresory zasahuj do vech odvtv lidsk innosti. Na pohon kompresor se v celosvtovm mtku vynakld asi a 30 % celkov spoteby elektrick energie, s n je nutno velmi sporn hospodait. Proto v posledn dob vznikaj nov typy stroj a stle je vylepovna jejich konstrukce, co vede ke zdokonalovn jejich energetickch parametr a smysluplnmu vyuvn pivdn energie. I kdy za prvn kompresor je povaovn run ovldan mch z tetho tiscilet ped nam letopotem, prvn leat pstov kompresor s Hoerbigerovmi ventily byl postaven v roce 1894. Nedlouho potom ji dolo i k prmyslov vrob turbokompresor v Anglii a Francii a tak v roce 1907 ve kodovch zvodech. Prvn provozuschopn roubov kompresor bezmazn byl postaven zsluhou vdskho inenra Alfrda Lysholma v roce 1934 a vvoj mazanch kompresor zaal a v roce 1959. V souasnosti je stlaen vzduch pouvn k pohonu pneumatickch motor a mechanism i k pmmu pouit. V procesnm inenrstv pipravuj kompresory plyny k chemickm reakcm a umouj jejich dopravu na velk vzdlenosti. Vznamn je vyuvn kompresor v chladic technice. Podle zpsobu stlaovn se kompresory dl na objemov a rychlostn. U objemovch kompresor s ventilovm rozvodem dochz ke zven tlakov energie zmenenm pracovnho prostoru ve vlci, v nm je plyn uzaven. Periodick zmny objemu tohoto prostoru se dosahuje pmoarm vratnm pohybem pst u kompresor pstovch, nebo prohbnm prun membrny u kompresor membrnovch. Kompresory bez klikovho mechanizmu vyuvajc rotanho pohybu pstu se nazvaj kompresory rotan. Msto ventilovho rozvodu vyuvaj zjednoduen konstrukn pravy s pevn nastavenm konstantnm, tak zvanm "vestavnm" tlakovm pomrem. Vnitn komprese je pak mnohdy doprovzen kompresi vnj, probhajc a za vtlanm hrdlem kompresoru. U rychlostnch (dynamickch) kompresor, kter se dl na lopatkov a proudov je pracovn prostor nemnn. Kinetick a z sti tlakov energie plynu se zvyuje v obnm kole. Ve statoru za rotorem se kinetick energie mn na tlakovou. Podle smru pohybu plynu vi ose stroje se rotan lopatkov stroje dl na turbokompresory radiln, axiln a diagonln. Zkladn st proudovch kompresor (ejektor) je dza, ve kter dosahuje hnac ltka podkritick i nadkritick rychlosti, smovac komora, kde dochz k men se stlaovanm plynem a difuzor transformujc energii kinetickou na tlakovou.

Kompresory bvaj rznho proveden a uspodn. Rozdluj se zejmna podle: - stlaovanho mdia - potu stup - celkovho tlakovho pomru c na dmychadla nzkotlak kompresory stedotlak kompresory vysokotlak kompresory hyperkompresory
& - dosahovan vkonnosti Vd na

na kompresory vzduchov a plynov, na stroje jednostupov a vcestupov,

<3 = 3 a 25 c = 25 a 100 c = 100 a 300 c > 300


c c

kompresory mal, jestlie kompresory stedn

kompresory velk m3.h-1 d Kompresory lze dle lenit na vzduchem nebo vodou chlazen, na stacionrn, penosn a pojzdn. Kompresory uren k odsvn plyn z uzavench prostor jsou vvvy. Jednotky s malm tlakovm pomrem a zvenm tlakem se nazvaj dotlaovac. Jestlie pracuj v uzavenm technologickm okruhu, jsou oznaovny jako kompresory obhov. Speciln proveden vyaduj chladic kompresory stlaujc chladiva.
KOMPRESORY OBJEMOV

& Vd < 150 & Vd = 150 a 5 000 & V > 5 000

m3.h-1 m3.h-1

S VRATNM POHYBEM PSTU PSTOV MEMBRNOV OSTATN

S ROTANM POHYBEM PSTU JEDNOROTOROV KDLOV KAPALINOKRUN SPIRLOV OSTATN DVOUROTOROV ZUBOV ROUBOV OSTATN

KOMPRESORY RYCHLOSTN

TURBOKOMPRESORY RADILN AXILN

EJEKTORY

Tab. 1 Rozdlen kompresor podle zpsobu prce a proveden

1. ZKLADN TECHNICK DAJE KOMPRESOR


Technickmi daji jsou popsny vlastnosti a hlavn parametry stroj. Jedn se zejmna o: p c= d - celkov tlakov pomr p n,I & - vkonnost pstovho kompresoru Vd m3.s-1, m3.h-1 - celkov pkon kompresoru Psp W - innost kompresoru - poet stup z - otky kompresoru n s-1, min-1 Ve firemn literatue se uvd zpravidla tak : - tlak nasvanho plynu - teplota nasvanho plynu - teplota ve vtlanm hrdle stroje - hmotnost kompresoru - spoteba chladic vody - spoteba oleje a u objemovch kompresor pak dle : - vyuit pracovnho prostoru - poet vlc - prmry vlc - zdvih pstu pn,I tn,I td mk & V
v

Pa C C kg l.s-1 kg.s m m
-1

& m ol

i D s

S potem stup zce souvis celkov provozn nklady, kter jsou rozhodujcm ekonomickm kritriem. Pro dan konen tlak plynu za kompresorem je minimln poet stup u objemovch kompresor omezen ppustnmi teplotami plynu ve vlci. Investin nklady takto navrench kompresor, ale souasn i porovnvac innosti, jsou ni. Protikladem je dra stroj s ekonomicky maximln ppustnm potem stup, pracujc s nejvy dosaitelnou innost a men spotebou energie. Pro optimln poet stup s nejmenmi celkovmi provoznmi nklady jsou u velkch kompresor s dlouhodobm provozem rozhodujc nklady na energii, u malch stroj s krtkodobm vyuitm nklady investin (viz. kap. 3. 5., obr. 46). Vvoj kompresor jako u vech stroj smuje k co nejvym otkm. Zvenm otek lze pi stejn vkonnosti doshnout lehk konstrukce stroje, pohonu, zkladu i strojovny, avak ivotnost strojnch st kles. S ohledem na zvyujc se tepeln zaten chladicch ploch se rovn sniuje innost chlazen pracovnho prostoru. Limitujcm faktorem jsou mimo nadmrn hluk tak u pstovch kompresor setrvan sly vzrstajc s druhou mocninou otek, vyvolvajc vibrace soustavy stroj - pohon - zklad. Plat to zejmna pro velk stroje, pracujc asto v oblasti rezonannho reimu. Dsledky vysokch otek se koriguj konstruknm uspodnm stroje.

1.1 VKONNOST KOMPRESOR


Vkonnost je z hlediska vyuitelnosti kompresoru parametrem zkladnm. Je & definovna jako objemov prtok Vd plynu sacm hrdlem kompresoru dopravovan a do spotebie. & & Vkonnost Vd je jen st z nasvanho plynu Vn , kter je bhem prtoku strojem & ovlivovna nikem plynu netsnostmi V do okol.
o

& & & Vd = Vn - Vo

[m3.s-1]

(1)

Tato veliina nen ovlivovna zmnou barometrickho tlaku ani zmnou teploty nasvanho plynu, take bhem bezporuchovho provozu se nemn. Je ovem zvisl na

10

souasnm stavu stroje, na celkovm tlakovm pomru c a zejmna na stupni opoteben st utsujcch pracovn prostor stroje. V provoznch podmnkch nelze rovn vylouit vliv netsnch pojistnch ventil chladi spojovacho potrub a psluenstv stroje. & Srovnnm namench hodnot Vd (souasn vkonnost) s jmenovitou hodnotou & V (jmenovit vkonnost) udvanou vrobcem u nov instalovanch stroj, meme
jm

posoudit stupe opoteben kompresoru. K vyjden dopravovanho mnostv plyn kompresorem slou: & hmostnostn vkonnost md (kg.s-1), co je hmotnostn prtok plynu vtlanm hrdlem stroje. Stlaitelnost plyn ns nut k samostatnmu sledovn a vyhodnocovn proud hmotnostnch i objemovch pomoc jednoduchch schmat stroj a odpovdajcch & Sankeovch diagram, viz. obr.1 a 2. Zde je tak zejm zvislost vkonnosti kompresoru Vd & & na nasvanm mnostv V i vnjch objemovch ztrtch V .
n o

& S narstajcmi cirkulanmi proudy Vc , vnikajcmi do prvnho stupn vnitnmi netsnostmi kompresoru, ovem nasvan mnostv plynu do pracovnho prostoru & & & kompresoru kles, nebo mon plnn pracovnho prostoru Vs je soutem proud Vn + Vc . Vznik vnitnch netsnost je popsn u jednotlivch druh kompresor v nsledujcch kapitolch.

& Vc

& Vn

& Vd

& Vs

& Vv

& Vo
Obr. 1 Objemov prton schma kompresor

& mc

& mn

& ms

& md
& mo

Obr. 2 Hmotnostn prton schma kompresor Vztah mezi vkonnosti hmotnostn, zjitovanou menm ve vtlanm potrub a vkonnost souasnou popisuje vztah

& & m d = Vd .n,I

[kg.s-1]

(2)

11

Hustotu plynu n,I nasvanho prvnm stupnm kompresoru udv v zvislosti na jeho tlaku pn,I a teplot Tn,I v sacm hrdle stavov rovnice,

n.I =

p n,I r.Tn,I

[kg.m-3]

(3)

co vysvtluje, pro se bhem dne i roku dopravovan mnostv (hmotnostn vkonnost) mnohdy i vrazn mn. & I kdy je vyuvn hmotnostn vkonnosti m d k uren dopravovanho mnostv plynu nejpijatelnj, v technick praxi se neujalo, hmotnostn prtok je neustle & pepotvn na prtok objemov, na tak zvan standardn (normln) stav Vd,N pomoc rovnice (4). Vrobci kompresor tm vhradn vyuvaj normln stav technick na rozdl od dve zavedenho normlnho stavu fyziklnho.

p & & m d = Vd,N . N r.TN


V tto rovnici je: r pN TN

[kg.s-1]

(4)

mrn, individuln plynov konstanta, normln ( standardn) tlak 100 kPa = 1bar (dve 101,325 kPa), normln (standardn) teplota 293,16 K = 20C (dve 273,16 K). Nzev standardn je zavdn mezinrodn normou SN ISO 8011.

Ponvad hustota plynu v normlnm stavu je konstantn, kopruje standardn vkonnost hmotnostn prtok a slou tud vhradn k vyjden mnostv dopravovanho plynu. Z tohoto hlediska je vyuvni normlnch metr krychlovch k popisu hmotnostnho prtoku zavedeno duplicitn, co odpovd zavedenm zvyklostem. Je nutno mt na zeteli, e v ppad, kdy je v sacm hrdle tlak pn,I = 1 bar a teplota tn,I = 20C plat:

& & Vd = Vd,N

[m3.s-1]

(5)

Vzhledem k tomu, e vrobci ve firemn literatue tto skutenosti vyuvaj k souasnmu popisu vkonnosti i dopravovanho mnostv, nesm uivatel zapomnat na zmny, doprovzejc zmnu tlaku a teploty nasvanho plynu.

1.2 PKONY KOMPRESOR


Prce potebn k pohonu kompresoru za as je pkonem pohonu, kter spolen s pevodem a kompresorem vytv soustroj, dodvajc do spotebie plyn o poadovanch parametrech. Na obr. 3 je schma soustroj s kompresorem pstovm, na obr. 4 s kompresorem dynamickm. V obou ppadech je naznaeno pm spojen kompresoru s motorem bez pevodu. Pkon motoru je vzhledem k tomu, e se k tomu elu nejastji vyuv elektromotor, oznaen Pel.

12

Ppol Pvn

Obr. 3

Schma soustroj s objemovm kompresorem

Obr. 4 Schma soustroj s dynamickm kompresorem Tok pkonu soustrojm s vyznaenm vznikajcch ztrt je naznaen na obr. 5.

Psp

Pv

Pel

Psp

Pel Pvn Ppol


& Z k

Pel

Psp

& Z EL

& Zm

Obr. 5. Rozptyl prce pivdn k pohonu kompresor Vkon elektromotoru Pel je pkonem kompresoru Psp na spojce. Je proto o ztrty & (rozptyl energie vznikajc v elektromotoru) Z el men. Z energetick bilance

& Pel = Psp + Z el

lze odvodit vztah

el =

Psp Pel

= 1 z el

[-]

(6)

13

Mrn ztrty zel v zvislosti na odebranm vkonu popisuj prbh innosti (viz obr.6), kter zjiuj vrobci na zkuebnch. Pomoci innosti elektromotoru lze z namenho pkonu elektromotoru vyhodnotit spojkov pkon. Je-li mezi motor a kompresor zaazen pevod, nutno zvit i jeho innost p , take:

Psp = Pel . el . p

[kW]

(7)

1 mot 0,8 0,6 0,4 0,2

vt vkony

men vkony

0,2

0,4

0,6

0,2

1,2

vkon odebran vkon jmenovit

Obr. 6 Zvislost innosti elektromotor na odebranm vkonu innost pevod klnovmi emeny bv v rozmez 90 a 94%, ozuben emeny dosahuj a 99%. Uloen rotor kompresor lopatkovch a rotanch i klikovho mechanizmu stroj pstovch je doprovzeno ztrtami mechanickmi zm. Ty zvis na typu, uspodn a kvalit proveden, monte i mazn kompresor. K mechanickm ztrtm se pit prce potebn k pohonu erpadel olejovch i chladicch a tak prce potebn k pohonu ventiltoru u stroj vzduchem chlazench. Pkon piveden na pst nebo na hdel kompresor dynamickch se nazv pkonem vnitnm Pvn, u pstovch kompresor t pkonem indikovanm Pin. Pomr pkonu vnitnho a spojkovho je innost mechanick m . prava nzvoslov u pstovch kompresor se odvj od pm souvislosti mezi plochou indiktorovho diagramu a indikovan (vnitn) prce Ain. Pkon pedvan dopravovanmu plynu Pd je soutem zven jeho mrn energie tlakov apol a kinetick ak. U objemovch kompresor nen zven kinetick energie podstatn, zanedbv se.

& Pd = m d .(a pol + a k )


a pol = n n1 .r.Tn . c n 1 n 1

[kW] [J.kg-1]

(8) (9)

ak =

1 2 2 . cd cn 2

[J.kg-1]

(10)

1.3. INNOSTI KOMPRESOR


Mra dokonalosti stroj se mimo jin posuzuje stupnm vyuit piveden energie, tj. energetickmi innostmi. U pevn vtiny stroj a zazen se definuj innosti pm,

14

jakoto pomr vkonu Pu a pkonu stroje P. Pkon P je energie W piveden do stroje za jednotku asu, vkon Pu je uiten st pkonu

Pu P

[-]

(11)

Rozdl mezi pivedenou energi W a vyuitou energi Wu jsou ztrty energie, tj. mnostv zmaen energie Wz, kter se nepodailo pemnit na dan druh a je odvdno bez uitku do okol

Wz = W Wu

[J]

(12)

U kompresor se vkon stroje nedefinuje, pm innosti jsou nahrazovny innostmi porovnvacmi (podrobnji v kapitole 11.). Jsou to energetick innosti nepm, ponvad porovnvaj pkon kompresoru idelnho a skutenho. Pomoc idelnho stroje (kter je jen pedstavou) zkoum se mra dokonalosti stroje skutenho. Podle toho, kter obh je zvolen za srovnvac, rozdluj se porovnvac (termodynamick) innosti na izotermick a izoentropick. 1.3.1 INNOSTI IZOTERMICK Pomr izotermickho pkonu Pit idelnho kompresoru a celkovho pkonu Psp skutenho kompresoru se nazv izotermick innost spojkov

it,sp =

& Pit m .a = d it Psp Psp

[-]

(13)

Rozdl mezi celkovm a izotermickm pkonem vznik maenm sti mechanick energie pivdn k pohonu kompresoru. K tomu dochz nedouc pemnou (transformac) mechanick energie na energii tepelnou. Uivatele kompresorov stanice sledujcho spotebu elektrick energie a tm tak provozn nklady kompresorov stanice vce zajm snadno vyhodnotiteln izotermick innost celho soustroj

it,el =

Pit Pel

[-]

(14)

Izotermick innosti se definuj zejmna u kompresor pstovch, kter povaujeme za stroje chlazen. 1.3.2 INNOSTI IZOENTROPICK U rotanch kompresor a turbokompresor stle pevauj innosti izoentropick, definovan pomoci izoentopickho idelnho pkonu Pie analogicky jako innosti izotermick.

ie,sp =

& Pie m d .a ie = Psp Psp


Pie Pel

[-]

(15)

ie,el =

[-]

(16)

Tyto hodnoty vak nememe srovnvat s innostmi izotermickmi, zavedenmi u pstovch kompresor. Porovnvac innosti jsou svzny zvislosti

15

it Pit a = = it = ie Pie a ie

ln c 1 . c 1 1

[-]

(17)

vztah

it = ie .

[-]

(18)

musme uplatnit pi srovnvn kompresor vyuvajcch rozdln innosti, nejlpe pepotem na innost izotermickou.

2. PSTOV KOMPRESORY
Tyto stroje nachzej stejn uplatnn v chemickm prmyslu, kde se vyuv jejich schopnosti dosahovat nejvych tlak. Kompresn pomry hyperkompresor ji pekrauj hodnotu c = 2 500. Velk pstov kompresory pracuj s vkonnost a 20 000 m3.h-1, maximln pkon energie pivdn k jejich pohonu bv 5 MW. Mal dotlaovac kompresory se pouvaj v tch mstech, kde tlak vzduchu v rozvodn sti kles pod ppustnou mez.

2.1 ZKLADN TYPY PSTOVCH KOMPRESOR


2.1.1 LEAT KOMPRESORY jsou nejstarm druhem pstovch kompresor, pi jejich konstrukci byly aplikovny zkuenosti ze stavby parnch stroj. Nzk otky, omezen nedokonalm vyvenm setrvanch sil a moment, vyaduj rozmrnou, robustn konstrukci i pdorysn rozlehl strojovny. Stavebn vky jsou vak i u nkolikastupovch stroj mal. Krtkm spojovacm potrubm lze odluovae i chladie umstit do sklepnch prostor pod rove stroje, m se vytvo pedpoklady pro snadnou obsluhu a drbu. Tyto stroje maj dlouhou ivotnost. Dnes se leat kompresory vyrbj jen jako laboratorn stroje pro velmi vysok tlaky a mal vkonnosti. 2.1.2 STOJAT KOMPRESORY Snaha zlevnit vrobu zvyovnm otek vedla ke konstrukci stojatch kompresor podle vzoru spalovacch motor. Vcevlcov uspodn umouje lep vyven setrvanch sil i moment. U vcestupovch kompresor vak znan narst vka strojovny, kter mus umonit vertikln demont pst vetn dlouhch pstnic. Ponvad psluenstv stroje bv umsovno na jednotliv sti stroje, pstup k ventilm a ucpvkm je obtnj ne u stroj leatch. Proto se stavj zpravidla jen jako nzkotlak, jedno a tstupov stroje stacionrn (na obr.7 je dvoustupov, vzduchem chlazen stojat kompresor 2 DVK 65-V, stlaujc 18 m3 plynu za hodinu na 3,5 MPa), nebo pojzdn. asto se pouvaj pro speciln ely jako kompresory bezmazn, plnic, kyslkov, membrnov atd.

Obr. 7 Dvoustupov kompresor 2 DVK 65


16

V tlakovzdunch kompresorovch stanicch se uplatuj dvoustupov kompresory DSK, kter se vyrbly v KD jako dvou a tyvlcov stroje s vkonnosti 1 000 a 3 600 m3.h-1. Tyto stroje (viz. obr. 8) dosahuj innosti it ,el = 0,6 pi celkovm tlakovm pomru c = 9. Novodob bezmazn typy stojatch kompresor pracuj s malou spotebou oleje, piem zcela odpad mazn vlc i zazen k odluovn oleje. Dodvan vzduch je naprosto ist, bez jakchkoliv stop oleje z mazanch st stroje, take exploze oleje je vylouena.

Obr. 8 Dvoustupov kompresor 4 DSK 350

Obr. 9 Bezmazn kompresor 2 DSK 240 B

Konstrukce klikov skn pomoc mezistny se specilnmi stracmi ucpvkami pstnic brn vnikn oleje z klikovho mechanismu k vlcm. Pstnice, pouzdra vlc a samoinn destikov ventily jsou z nerezavjc oceli. Hlinkov psty jsou utsnny pstnmi krouky ze samomaznch materil. V KD se tyto typy stavly pro vkonnosti a 1 600 m3.h-1 a tlakov pomry c = 10 a 20. Na obr. 9 je bezmazn stojat dvoustupov kompresor 2 DSK 240 B. Mal vysokotlak tstupov stojat kompresor 1 TSK 115 se zkrcenm klikovm mechanismem a diferencilnm pstem je na obr. 10. Tento typ stroje stlauje 24 m3 vzduchu za hodinu na tlak 20 MPa do akumultor dlnch lokomotiv.

Obr. 10. Tstupov kompresor 1 TSK 115

17

Stojat pojzdn kompresory pohnn spalovacmi motory se dodvaj pro stavebn i montn prce na povrchu a tak ve speciln prav pro podmnky hlubinnho dobvn. 2.1.3 KOMPRESORY BOXEROV spojuj pednosti obou pedchozch typ. Osy vlc jsou horizontln a ke kadmu zalomen hdele je piazena dvojice pst pohybujcch se proti sob (obr. 11). Takto jsou vytvoeny pedpoklady pro pln vyven setrvanch sil a pi vhodnm uspodn i setrvanch moment. Vyven setrvanch sil a moment umon a trojnsobn zven otek proti pomalubnm leatm strojm star konstrukce.

Obr. 11 Schma boxerovho kompresoru ez osou vlc boxerovho kompresoru 4 TBK 800 je na obr.12. Jeho vkonnost je 10 000 m3.h-1, dosaiteln tlak ve vtlanm hrdle pd = 1,275 MPa, otky n = 300 min-1 a celkov pkon Pel = 1 250 kW.

Obr. 12 Boxerov kompresor 4 TBK 800

18

2.1.4 HLOV KOMPRESORY maj vlce s vodorovnmi i svislmi osami. Zalomen klikovho hdele pesazen o 90 umon dobr vyven setrvanch sil a sporu pdorysn plochy. Podobn jako boxerov kompresory i tyto typy se vyznauj klidnm chodem. Stavj se tak v bezmaznm proveden. Schma kompresoru tohoto typu je na obr.13.

Obr.13 Schma hlovho dvoustupovho kompresoru V tab. 2 jsou srovnny otky n pdorysn plochy zkladu S, hmotnosti stroje mst, hmotnost zkladu mza nevyven setrvan sly prvho du FI i druhho du FII, nevyven momenty setrvanch sil prvho du MI i druhho du MII kompresor uvedench typ. Vechny maj stejnou vkonnost i poet stup. Parametry leatho stroje jsou povaovny za zkladn (100 %). Z nevyvench moment setrvanch a odstedivch sil jsou uvedeny jen horizontln sloky, kter se penej i na okol stroje a stavby. Kompresor leat Otky Hmotnost stroje Hmotnost zkladu Pdorysn plocha Setrvan sly: prvho du Momenty setrvanch sil: prvho du druhho du MI MII 100 100 1 12 8 2 FI 100 n mst mza S 100 100 100 100 stojat 200 70 49 45 hlov 200 68 40 50 boxerov 200 70 53 62

Tab. 2 Srovnn zkladnch typ pstovch kompresor 2.1.5 OZNAOVN PSTOVCH KOMPRESOR K oznaovn pstovch kompresor se vyuv psmen i slic, vyjadujcch technick daje stroje. Prvn znak - jednomstn slo podle potu vlc Druh znak - psmeno vyjadujc poet stup

19

Tet znak - psmeno oznaujc proveden stroje B - boxerov S - stojat H - vlce do hvzdy V - vlce do V L - leat W - vlce do W tvrt znak - psmeno oznaujc druh stroje K - kompresor V - vvva E - expanzn stroj Pt znak - dvou a tymstn slo oznauje prmr pstu prvnho stupn v mm est znak - psmeno pro speciln proveden stroje B - bezmazn O - obhov N - v nerezovm proveden Sedm znak - psmeno oznaujc druh pouit vzduiny, piem vzduch se neoznauje. Napklad: jednovlcov tstupov stojat kompresor (obr.10), jeho prmr vlce prvnho stupn DI=115 mm, je oznaen symbolem 1 TSK 115. Ponvad est znak a dal daje chyb, jde o vzduchov kompresor v bnm proveden.

2.2 USPODN KOMPRESOR


Proveden pstovch kompresor je zvisl na potebnm potu stup k dosaen danho tlaku plynu. Jednostupov vzduchov kompresory se stav pevn jako jednovlcov (obr.18) i nkolikavlcov stojat jednoinn stroje bez kiku. Vcevlcov konstrukce umon lpe vyvit setrvan sly, vysok otky a pm spojen kompresoru s motorem. K zamezen objemovch ztrt u plynovch kompresor je nutn konstrukce s dvojinnm pstem, kikem (obr.15) a ucpvkou pstn tye. Pro toto uspodn jsou typick men tec ztrty a dobe utsnn pracovn prostor. Rovn se tm doshne lepho vyven sly psobc na pst od tlaku plynu ve vlci, menho prmru pstu a oddlen mazn vlc od mazn klikovho mechanismu. Na mazn obou systm se pouvaj rozdln oleje vhodnch vlastnost. Dvoustupov kompresory bvaj stojat, s diferencilnmi odstupovanmi psty (obr.14). asto se stavj jako kompresory hlov (obr.7) nebo boxerov.

Obr. 14 Schma dvoustupovch kompresor s diferencilnmi psty Tstupov kompresory pouvaj odstupovan psty (obr.10), piem prvn stupe je jednoinn nebo dvouinn. Stojat konstrukce jsou i vcevlcov. Diferenciln

20

psty jsou ovldny jednoduchm klikovm mechanismem. Maj vak velkou hmotnost a vt netsnost pracovnch prostor jednotlivch stup. Vysokotlak a sedmistupov stroje se stav pevn jako boxerov. Jejich stavebnicov uspodn umon vyut dvojinn psty na nich stupnch. Z hlediska konstrukce a vyuit jsou pstov kompresory rozdlovny do pti zkladnch skupin. Skupina A - nejmen pstov kompresory v krtkodobm provozu, zpravidla jednostupov, stojat, dodvajc a 35 m3.h-1 tlakovho vzduchu pro hutn pneumatik, stkn barev, tlakov brzdy automobil atd. Skupina B - mal a stedn, jedno i vcestupov stojat kompresory lehk konstrukce s vkonnost 35 a 550 m3.h-1. Skupina C - mal a stedn vcestupov kompresory stojat s vkonnosti 100 a 3500 m3.h-1, uren pro trval provoz. Skupina D - plynov vysokotlak kompresory pro zvltn ely (stojat, hlov, boxerov) s vkonnost 200 a 40 000 m3.h-1. Skupina E - pomalubn, vysokotlak, leat kompresory s vkonnost 200 a 20 000 m3.h-1, kter jet existuj v mnoha provozech, ale nov se ji tm nestav. Toto lenn umouje sladn zkladnch technickch parametr Skupina A B C D E Otky min-1 700 - 2000 960 - 1500 500 - 1500 200 - 700 120 - 180 Stedn pstov rychlost m.s-1 2,0 4,0 4,0 5,5 3,5 4,0 2,5 4,0 2,5 4,0 Pomr s/D 0,50 1,00 0,45 0,85 0,40 0,90 0,40 1,00 0,60 1,00 Souinitel vyuit pracovnho prostoru 0,50 0,80 0,60 0,85 0,60 0,80 0,70 0,85 0,75 0,85 innost

it , sp

0,25 0,40 0,35 0,55 0,40 0,70 0,55 0,70 0,55 0,65

Tab. 3 Zkladn parametry pstovch kompresor

2.3 HLAVN STI PSTOVCH KOMPRESOR


Konstrukce pstovch kompresor nen jednoduch, ponvad mus respektovat pracovn princip tchto stroj, tj. periodickou zmnu objemu pracovnho prostoru. Pracovn prostor pstovch kompresor (obr.15) je ohranien vnitnm povrchem vlce, hlavou vlce (vkem), pohybujcm se pstem a ventily. Rozvody kompresor (ventily) jsou tm vhradn samoinn, ovldan tlakem plynu a silou ventilov pruiny. Jen u dvouinnch vvv se nkdy pouv ouptkov rozvod, svzan s pohybem pstu. Nejrozenj jsou ventily kroukov a deskov. Zkladn st ventil (obr.16) je sedlo s jednm nebo nkolika prtonmi kruhovmi kanly, na n dosed ventilov deska, skldajc se z jednotlivch krouk spojench ebry. Deska je k sedlu pitlaovna spirlovmi nebo Obr. 15 Schma dvouinnho stojatho deskovmi pruinami. Zdvih ventilov desky je kompresoru omezen nraznkem.

21

U kroukovch ventil jsou prton kanly uzavrny samostatn se pohybujcmi krouky.

Obr. 16 Samoinn ventil kroukov Ventily jsou uloeny ve ventilovch komorch, umstnch na obvodu vlce nebo v jeho hlav. Na obr.17 je ez hlavou vlce s ventilovmi komorami, v nich je umstn sac i vtlan ventil. Konstrukce obou dvoukanlovch destikovch ventil je shodn. Do sedla ventilov komory jsou pitlaovny centrlnmi rouby bu pmo na zabrouen plochy, nebo na mkk hlinkov tsnc krouky.

Obr. 17 ez hlavou vlce s ventilovmi komorami Klikov mechanismus mn toiv pohyb pohonu na pohyb pmoar, vratn. Je sloen z klikov hdele, ojnice, kiku, kikovho epu, pstnice, pst a pstnch krouk. Pstnice je utsnna ucpvkou. Jednodu uspodn (obr.18) vyuv zkrcenho klikovho mechanismu s trubkovm pstem bez kiku. Klikov hdel je uloena v klikov skni (rmu) na jednom nebo vce loiskch.

22

Obr. 18 Jednostupov stojat kompresor se zkrcenm klikovm mechanismem Klikov sk je zkladn st kompresoru. Jej soust jsou kikov veden a pruby na uchycen vlc. V tomto uspodn pen klikov sk sly vznikajc ve vlci i v klikovm mechanismu do zkladovho bloku, na nj je ukotvena zkladovmi rouby. Klikov sk mnohdy slou i jako zsobnk mazacho oleje. K psluenstv pstovch kompresor nle dle zazen pro: - regulaci vkonnosti - chlazen pracovnho prostoru, - mezistupov chlazen plynu, - mazn pracovnho prostoru, - mazn klikovho mechanismu, - odluovn oleje a vlhkosti plynu, - istn plynu ped vstupem do kompresoru, - jitn proti pekroen provoznho tlaku, - men teplot a tlak, - steen stroje. 2.3.1 CHLAZEN KOMPRESOR U malch dvoustupovch, rychlobnch a pojzdnch kompresor se pouv vzduchov chlazen. Stroje jsou jednoduch konstrukce (obr.18), s bohatm ebrovnm vlc. Mezistupov chladie z hladkch nebo ebrovanch trubek jsou obtkny spolen s vlci vzduchem dopravovanm axilnm ventiltorem vytvoenm rameny setrvanku. Vzduchem chlazen stroje maj vt spotebu energie ne kompresory chlazen vodou, ponvad energie k pohonu ventiltoru se pipotv k pohonu stroje. U vtch kompresor se zsadn pouv innj vodn chlazen. Vlce jsou plovny a voda se zavd do meziprostoru. Pl je zpravidla odlit z jednoho kusu s vlcem. Vnitn chlazen vstikovnm kondenztu do vlce se ji bn nepouv. Mezistupov chladie jsou rovn vodn, rzn, avak jednoduch konstrukce, s malmi nroky na zastavn prostor.

23

Obr. 19 Svazkov chladi Pro ni tlaky se nejastji pouvaj svazkov chladie (obr.19), kde stlaen plyn proud mezerami mezi trubkami. U malch kompresor a pro chlazen plynu na vych stupnch se instaluj hadov chladie (obr.20).

Obr. 20 Hadov chladi 2.3.2 MAZN KOMPRESOR

Obr. 21 Zubov olejov erpadlo

U nzkotlakch kompresor bez kik jsou vlce i klikov mechanismus mazny souasn. Klikov sk zastv tak funkci zsobnku oleje, kter se ojnicemi rozstikuje na mazac msta. U kvalitnjch konstrukc bv mazn cirkulan. Na mazac msta je olej dopravovn erpadlem (obr.21 ) provrtanmi loisky, klikovm hdelem, i ojnic a k pstnm kroukm. U kikovch konstrukc obstarvaj mazn vlc mazac pstroje, zaruujc regulovatelnou dodvku oleje i do vysokotlakch stup. Olej se pivd do sacho potrub stupn nebo pmo do vlce. Ponvad olej ve form mlhy ve stlaenm vzduchu vytv nebezpen podmnky, je odluovn za kadm stupnm a zejmna za kompresorem spolen se zkondenzovanou vlhkost. Mezi jednotlivmi stupni se pouvaj jednoduch odluovae, pracuj na principu gravitanm (obr.22) nebo odstedivm. Za kompresorem bv v ppad poteby instalovn vysoce inn odluova s vlknitm filtrem.

24

1 2

Obr. 22 Odluova vlhkosti a oleje

Obr. 23 Odluova s vlknitm filtrem

Na obr.23 je schma jednostupovho separtoru, vyuvajcho k filtraci aerosolu fibrilnho filtru 1, doplnnho omezovaem sekundrnho letu 2. Filtran vrstva je tvoena npln velmi jemnch skelnch vlken prmru 2 a 4 m. zachycujcch i ty nejmen stice oleje a vody. Omezovaem letu je zajitno dokonal oddlen kapaliny od vyitnho plynu.

2.3.3 ITN NASVANHO VZDUCHU V mstech s velkou pranost je nutn itn nasvanho vzduchu sacmi filtry pro dosaen pijateln ivotnosti vlc, pst a pstnch krouk. Poaduje se zachycen vech stic vtch ne 1 m. Filtry pro kompresory rozdlujeme na such, viskzn a olejov. Such filtry zachycuj neistoty na paprovch, ltkovch nebo plstnch vlokch. Vloky viskznch filtr jsou smeny nejastji nevysychajcm, netuhnoucm olejem s vysokou viskozitou. Nevhodou tchto filtr je jejich rychl zanen. Proto se pouvaj radji filtry olejov, promvac. Nasvan vzduch se stk s olejem, kter se i s unenm prachem zachycuje na filtran vloce, po n stk do zchytn jmky.

2.3.4 POJISTN ZAZEN je nezbytnm psluenstvm kompresoru pro jeho bezpen provoz. Pojistn ventily instalovan ve vtlanm potrub vech stup se otevraj pi pekroen maximlnho provoznho tlaku nejve o 10%. Podle konstrukce rozeznvme pojistn ventily se zvam nebo pruinov (obr.24).

Obr. 24 Pojistn ventil pruinov

25

2.4 ZVLTN DRUHY PSTOVCH KOMPRESOR


2.4.1 KOMPRESORY MEMBRNOV pat mezi speciln druhy kompresor, nebo zmny objemu pracovnho prostoru se dosahuje prohbnm prun kruhov membrny. U jednoduch konstrukc (obr. 25) se pouv mkk, nejastji pryov membrna, kter je ovldna mechanicky. Stroje s kovovou, hydraulicky ovldanou membrnou 1 (obr.26) jsou spaeny s pstovm olejovm erpadlem 4, uloenm v ose stroje pod drovanou deskou 3, omezujc prhyb membrny. Stav se jako jednostupov (a c = 12), nebo dvoustupov (a c =22), s vkonnosti od 0,1 do 20 m3.h-1. Pouvaj se tak jako vvvy k dosaen hlubokho vakua 0,3 kPa. Pednosti tchto kompresor jsou : - bezucpvkov konstrukce, - istota pracovnho prostoru, kter nen zneiovn olejem, - mal kodliv prostor, umoujc vysok kompresn pomr Nevhodou je velk hmotnost. Membrnov kompresory se pouvaj zejmna na stlaovn malch mnostv vzcnch plyn a tak v ppadech, kdy je nik stlaovanho plynu do okol nedouc. Kyslkov kompresory tohoto typu pouvaj jako pracovn kapalinu vodu, k zamezen poru, ponvad poruchu s prasklou membrnou vylouit nelze. S ohledem na odvod tepla kovovou membrnou je dosahovna tm izotermick komprese.

Obr. 25 Schma membrnovho kompresoru

Obr. 26 Schma s hydraulicky ovldanou membrnou

2.4.2 CHLADIVOV KOMPRESORY Soust chladicch zazen jsou chladivov kompresory. U nich se vyaduje naprost tsnost pracovnho prostoru, aby stlaovan chladivo neunikalo do okol. Tm je tak zamezeno vnikn vzduchu a vlhkosti do kompresoru, je-li vypaovac tlak ni ne tlak okol. Stavj se zpravidla jako: Pstov kompresory stojat, ucpvkov tzv. oteven, kdy hdel je vyveden z klikov skn pes ucpvku ke spojen s motorem. Bezucpvkov kompresory polohermetick jsou spolen s motorem uzaveny v neprodynm plti. Ventily jsou vak pes neprodyn, ale demontovateln vka pstupn. Zcela hermetick kompresory jsou spolen s elektromotorem uzaveny v tlakov ndob. Pkladem je na obr. 27 uveden hermetick chladivov kompresor pro stlaovn freonu R12, pracujc s chladicm vkonem 400 W.

26

Obr. 27 Chladivov kompresor 2.4.3 SPIRLOV KOMPRESORY Zcela nov princip komprese je uplatovn u novodobch kompresor "Scroll" s kvavm pohybem pstu. Akoliv byl patentovn v USA ji v roce 1905, setkvme se s tmito kompresory a v obdob rozmachu tepelnch erpadel, nebo v hermetickm proveden dosahuj chladicch vkonu od 1 kW do 15 kW. Pouvaj se i jako kompresory vzduchov pro vkonnosti do 30 m3.h-1, s celkovm tlakovm pomrem a 10. Princip prce je znzornn na obr.28. Pracovn prostor kompresoru (viz. obr.29) tvo dv kruhov desky s tvarov shodnmi spirlovmi lopatkami, kter jsou v pracovn poloze vzjemn pootoeny o 180. Zmnu objemu pracovnho prostoru zajiuje excentrem pohnn pohybliv deska s kvavm pohybem. Pohybujc se spirla (na obr.28 je svtl) se po tmav statorov odvaluje tak, e obh po kruhov drze kolem jejho stedu, kde je tak umstn vtlak. Plyn se mezi ob spirly nasv na obvodu pevn desky. Pracovn prostor se odvalovnm zmenuje a souasn je plyn dopravovn k vtlaku. K zamezen rotac pohybliv desky slou jitn na principu Oldhamovy spojky. Oldhamv krouek je umstn pod zadn stnou rotujc sti.

Obr. 28 Princip prce spirlovho kompresoru

Obr. 29 ez vlcem spirlovho kompresoru

27

Pednosti tchto stroj se uplatuj ve stle vt me. Kompresory "Scroll" nemaj klikov mechanizmus a tud jen nepatrn vibrace, jsou bezmazn, bez pevodu mezi motorem a pohyblivou deskou. Maj tich chod a nejsou citliv ke kapalinovmu rzu u chladivovch kompresor. Vyznauj se vysokou spolehlivosti, spornosti a innosti, co vechno vytv pzniv podmnky k dosaen efektivnho provozu. 2.4.4 KYSLKOV KOMPRESORY Pro stlaovn kyslku se vyuvaj kompresory membrnov, pstov, roubov i dynamick ve specilnch pravch zabraujcch vzniku poru. To znamen nejen bezmazn provoz, ale tak nap. zkostlivou istotu rukou montr, nerezov vloky vlc a destiky ventil s bronzovmi sedly zamezujc jisken, istotu sacho a vtlanho potrub bez okuj. Prudk exotermick reakce kyslku s mastnmi neistotami byla mnohdy pinou vnch havri. Zvltn pozornost vyaduj tak plynov kompresory stlaujc vodk, uhlovodky, acetyln, chlor. Dal konstrukce, kter lze zaadit mezi speciln druhy, ji nejsou v naich provozech tak etn. Jedn se o : - kompresory s volnmi psty, - kompresory s plnm vyvenm posuvnch hmot, - kompresory s ojnici v pstu, - kompresory s pohyblivm tvercovm vlcem.

3. TEORETICK ZKLADY PEMNY ENERGIE V PSTOVM KOMPRESORU


3.1 IDELN KOMPRESOR
Transformace energie probhajc u pstovch kompresor je vysvtlovna popisem rozdl mezi strojem skutenm a idelnm. Ideln pstov kompresor, jeho schma a p-V diagram je na obr.30, je jednostupov, dokonale tsn a pemna energie v nm probh beze ztrt. Ponvad nem kodliv prostor (V3 = 0), je objem pracovnho prostoru V1, v nm probh pracovn proces, toton se zdvihovm objemem vlce. Ten je uren souinem inn plochy S1 (m2) vech pst na prvm stupni stroje a zdvihu s (m).

V1= VZ = SI . s
3 V dV
dp

[m3]
2

(19)

4v

2v V1

1 1v V

p1 p2 s

Obr.30 Obh idelnho kompresoru

28

Komprese plynu 1-2 je bu izotermick, nebo izoentropick. Jeliko nasvn (zmna 4-1 v p-V diagramu) i vytlaovn 2-3 plynu probh bez hydraulickch ztrt, ztoton se tlak p1 ve vlci na konci sacho zdvihu s tlakem pn,I v sacm hrdle prvnho stupn a tlak p3 s tlakem pd ve vtlanm hrdle skutenho stroje. To znamen, e vnitn tlakov pomr idelnho kompresoru

p2 p3 = p1 p1

[-]

(20)

a celkov tlakov pomr skutenho stroje

c =
jsou shodn.

pd p n,I

[-]

(21)

Souasn plat rovnosti pn,I = p4 = p1 p d = p 2 = p3 Tn,I =T4 = T1 Td =T2 = T3

Pracovn obh idelnho kompresoru nen uzaven. Zan v bod 4 otevenm sacho ventilu. Pst je v zadn (u stojatch kompresor v horn) vrati. Pi pohybu pstu k pedn (doln) vrati, tj. pi sacm zdvihu 4-1, se zvtuje pracovn prostor. Pes oteven sac ventil vnik plyn za konstantnho tlaku a teploty do vlce. Na konci sacho zdvihu se sac ventil uzave a pi zptnm pohybu pstu se v dsledku zmenovn pracovnho prostoru plyn stlauje. Vtlan ventil je stle uzaven. Pi stoupnut tlaku ve vlci na tlak p2 (bod 2) se oteve vtlan ventil a bhem dal sti zdvihu pst vytla plyn z vlce. Obh je ukonen v bod 3, kdy pst je opt v zadn vrati a vtlan ventil se uzave. Nsleduje oteven sacho ventilu a cel dj se opakuje. 3.1.1 PKON IDELNHO PSTOVHO KOMPRESORU Pkon P (W) je mnostv energie piveden za sekundu na hdel k pohonu kompresoru. Je-li toto mnostv energie vyjdeno technickou prac A (J) potebnou k vykonn jednoho obhu a je-li n (s-1) poet cykl tj. otek za sekundu, plat pro pkon vztah

P=A.n

[W]

(22)

Technick prce A je soutem prce zskan pi sn (- A4-1) a prce vynaloen na kompresi (absolutn prce A1-2) a vytlaovn (A2-3):

A = - A4-1 + A1-2 + A2-3


Jestlie:

[J]

(23)

Vynaloen prce je oznaovna kladn, zskan zporn.

- A4-1 = -p1 . V1 A 12 = p.dV


1 2

( plocha 1v - 1 - 4 4v 1v ) ( plocha 1v - 1 - 2 2v 1v )

A2-3 = p2 . V2
je

( plocha 2v- 2 - 3 4v 2v )

29

A = p 2 .V2 p1.V1 p.dV = d(p.V) p.dV


1 1 1

A = V.dp
1

[J]

(24)

V p-V diagramu je technick prce vyjdena plochou 1-2-3-4-1. Tato prce se u idelnho kompresoru vyuije zcela ke zven tlakov energie plynu. Mrn technick prce vztaen na hmotnost 1 kg plynu
2

at =

A = v.dp m 1

[J.kg-1]

(25)

V tto rovnici je m hmotnost plynu ve vlci kompresoru. Mrn prce absolutn popisuje zmnu energie objemov

a a = p.dV
1

[J.kg-1]

(26)

Zporn znamnko zna, e pi stlaovn se objem i objemov energie zmenuje. Podle prvnho zkona termodynamiky plat: dq = du + p.dv nebo dq = di v.dp odtud v.dp = di - dq [J.kg-1] [J.kg-1] [J.kg-1] (27)

Z tohoto vztahu vyplv, e zven tlakov energie v.dp je zvisl na zmn celkov energie (entalpie) di plynu pi kompresi a odvedenm (-dq) nebo pivedenm (+dq) teple bhem tto termodynamick zmny. & Pomoc mrn technick prce a a hmotnostnho prtoku m d dopravovanho plynu lze pkon idelnho kompresoru vyjdit souinem

& Pi = m d .a t
a) pkon idelnho kompresoru s izotermickou kompres

[W]

(28)

Ponvad technick prce je zvisl na zpsobu stlaovn, rozliujeme :

& Pit = m d .a it
kde

[W] [J.kg-1]

(29) (30)

a it = r.Tn.ln
b) pkon idelnho kompresoru s izoentropickou kompres

& Pie = m d .a ie
kde je:

[W]

(31)

30

a ie =

1 .r.Tn . 1 1

[J.kg-1]

(32)

Obh s polytropickou kompres je ji prvnm piblenm k obhu skutenho stroje. Je-li polytropick exponent n=konst., plat, e zven tlakov energie plynu

v.dp = apol =
1

n1 n .r.Tn . n 1 n 1

[J.kg-1]

(33)

Polytropick stlaovn me probhat s odvodem tepla, kdy 1 < n < pvodem tepla, kdy n > . Vechny tyto zmny jsou podrobnji popsny v technick literatue [L15; L17].

nebo s

3.2 SKUTEN KOMPRESOR


U skutench kompresor idealizujc podmnky neplat. Transforman dje probhajc v pracovnm prostoru meme sledovat na zznamu zmny tlaku plynu bhem zdvihu pstu.

3.2.1 INDIKTOROV DIAGRAM Z indiktorovho diagramu (obr.31) meme postupn vyhodnotit: uiten objem pracovnho prostoru, prbh zmny teploty plynu bhem jednoho obhu pevedenm indiktorovho diagramu do T-s diagramu (obr.32) indikovan pkon sledovanho stupn, nedouc zmny naruujc bezporuchov provoz (obr.33 a 34) Ponvad na konci vtlanho zdvihu zstv u skutenho kompresoru mal st plynu o objemu V3 v mezee mezi pstem a hlavou vlce i ve ventilovch komorch pod ventilovmi deskami, je celkov objem pracovnho prostoru V1 ve vlci:

pd

p3

p2

1
p4

pn

p1

V3 H

Vz V1 D

Obr.31 Indiktorov diagram skutenho kompresoru

V V1 = Vz + V3 = Vz .1 + 3 V z

[m3]

(34)

Pomr objemu kodlivho prostoru V3 a zdvihovho objemu Vz se nazv pomrn kodliv prostor

V3 Vz

[-]

(35)

a udv se v procentech.

31

Plyn nasvan kompresorem vstupuje do dje bhem sacho zdvihu mezi body 4-1 a opout jej pi vytlaovn 2-3. Celho uzavenho obhu se (u tsnho stroje) zastn jen ta st plynu, kter je stlaovna do kodlivho prostoru V3.

2 T

p2 p3 E

-qex

p1 p4 F 1 +qko

+qex

4 s

Obr. 32 T-s diagram skutenho kompresoru Vlivem rozdlnch teplot plynu a stn pracovnho prostoru dochz neustle k vzjemnmu sdlen tepla, jeho smysl se mn bhem expanze 3-4 a komprese 1-2 v okamiku, kdy se ob teploty ztoton. Ponvad v tomto bod dq=0 a ds=0, poslou k jejich uren T-s diagram (viz body E a F na obr.32). Polytropick expanze probh z bodu 3 nejprve s odvodem tepla (-qex), exponent polytropy v tomto seku kivky 3-E je vt ne , n3-E > . Od vyrovnn teploty plynu s teplotou stn pracovnho prostoru vlce (v bod E) probh expanze s pvodem tepla (+qex), exponent v tomto seku je nE-4 < . Souasn tlak plynu kles pod hodnotu tlaku pn v sacm hrdle kompresoru. Tlakovho rozdlu pn p4 je v bod 4 vyuito k oteven sacho ventilu, k urychlen sloupce nasvanho plynu a k pekonn hydraulickch ztrt. Bhem sn 4-1 se stav plynu mn. Tlak je ovlivnn kmitnm ventilov desky, pruinami ventilu a mnc se rychlosti pstu, teplota se zvyuje jednak smovnm plynu expandujcho ze kodlivho prostoru s plynem erstv nasvanm, jednak ohvnm od stn pracovnho prostoru. Polytropick komprese 1-2 probh nejprve s pvodem tepla (+qko) n1-F > , pak s odvodem tepla (-qko) nF-2 < . Oteven vtlanch ventil se projev opt charakteristickou pulzac tlaku. Pi vytlaovn 2-3 z vlce se plyn ochlazuje a tlak po poten pulzaci vtinou kles.

R
Obr. 33 Indiktorov diagram s pozdnm uzavrnm vtlanho ventilu Obr. 34 Indiktorov diagram s opodnm uzavrnm sacch ventil

32

V okamiku, kdy pst doshne horn vrat, vtlan ventil m uzavt pracovn prostor ve vlci. Ventily s nevhodn navrenmi ventilovmi pruinami vak uzavraj ped nebo za vrati. Nsledky pozdnho uzavrn vtlanho ventilu jsou zejm z indiktorovho diagramu na obr.33, kde expanze zan v bod H. Analogicky pi uzaven sacch ventil a za pedn vrati (obr. 34), zan komprese v bod R. Tyto jevy podstatn zvyuj velikost netsnost pracovnho prostoru vlce. Netsnosti pracovnho prostoru pak zpsobuj nedouc proudn plynu, kter je tak pinou nedokonalho vyuit tohoto prostoru. Velikost a rozdlen netsnost na jednotlivch stupnch zvis na uspodn kompresoru. Zjednoduen je proudn plynu pracovnm prostorem vysvtlovno v kap. 2, nyn detailnji na obr. 35 a tak pomoc diagramu proud na obr.36. I kdy k popisu jednotlivch tok je vhodnj sledovat hmotnostn prtok, jeho velikost se stlaovnm nemn, je s ohledem na dosavadn zvyklosti popisovn prtok objemov po pepotu na stav v sn. Pro vechny dle znzorovan objemov prtoky plat:

& m & V= nI

[m3.s-1]

(36)

Tm je pro nzornost eliminovn vliv stavovch zmn na objem plynu v kompresoru, vliv komprese na zmnu velikosti objemovho proudu. Bhem sn je pracovn prostor plnn dvma proudy. Sacm hrdlem pst nasv & objemov prtok Vn . V dsledku vnitnch netsnost (napklad netsnost vtlanho & ventilu) se do pracovnho prostoru souasn vrac ji jednou vytlaen mnostv V . Tento
c

neustle cirkulujc tok je oznaovn jako vnitn netsnost stroje, ponvad neopust & & pracovn prostor kompresoru. Souet proud Vn a Vc se nazv plnn pracovnho prostoru & V .
s

Podrobnji je diagram proud zpracovn u kompresoru TLK 720 (obr. 132). Takto je vysvtleno, e vkonnost kompresoru ovlivuj jen vnitn netsnosti vnikajc do pracovnho prostoru prvnho stupn.
SN & Vn & Vc VYTLAOVN & Vc

& Vd

& Vt
& VS & VS

& Vn
SN VYTLAOVN

& Vc
& Vo

& Vs

& Vd

Obr. 35 Proudn plynu bhem sacho a vtlanho zdvihu v pracovnm prostoru

Obr. 36 Sankeyv diagram proud v pracovnm prostoru

Pi kompresi a vytlaovn je v dsledku vnjch netsnost (na obr.35 je to & netsnost pst) st nasvanho plynu vytlaovna do okol. Tyto vnj netsnosti Vo pracovnho prostoru se mnohdy oznauj jako objemov ztrty kompresoru. Do vtlanho & hrdla je dopravovn jen proud Vd - vkonnost kompresoru.

33

& V indiktorovm diagramu se vnitn ztrty Vc projev strmj kompres a del & expanz, zven vnjch ztrt Vo je naopak zobrazeno povlovnj kompres a strmj expanz. st energie pivdn k pohonu skutenho stroje se tenm v klikovm mechanismu mn na teplo, kter pechz do mazacho oleje a do okol. Teplo vznikajc tenm ve vlci vak pejm pevn plyn.

3.3 VPOET VKONNOSTI PSTOVHO KOMPRESORU


& Pi vpotu vkonnosti se vychz z teoretick vkonnosti Vt , pedpokldajc pln naplnn vech zdvihovch objem Vz na prvnm stupni

& Vt = SI .s.n

[m3.s-1]

(37)

& Vkonnost Vd skutenho kompresoru je men, zvis na stupni vyuit zdvihovho objemu

& & Vd = Vt .
Do souinitele vyuit

[-]

(38)

& Vd & V
t

[-]

(39)

jsou zahrnuty ztrty vznikajc nedokonalm naplnnm pracovnho prostoru vlc prvnho stupn i ztrty netsnost pracovnch prostor. Proto je vraz (39) upravovn jako souin dvou initel

= s . N

[-]

(40)

& Souinitel plnn s,I porovnv plnn Vs pracovnho prostoru vlce prvnho stupn

& s teoretickou vkonnost Vt

s =

& Vs & V
t

[-]

(41)

& Souinitel netsnosti N je pomr vkonnosti skutenho stroje Vd a jeho plnn


& Vs .

N =

& Vd & V
s

[-]

(42)

3.3.1 PLNN PRACOVNHO PROSTORU VLCE


& Plnnm Vs vlce libovolnho stupn se rozum celkov proud plynu do jeho pracovnho prostoru bhem sn, pepoten na tlak a teplotu plynu v sacm hrdle. Je to & & souet proudu Vn nasvanho pes sac ventily a cirkulujcho proudu Vc vnikajcho do stroje vnitnmi netstnostmi, na pklad netsnmi vtlanmi ventily (viz. obr.35).

34

Tak podle Sankeyova diagramu na obr. 36 plat

& & & Vs = Vn + Vc

[-]

(43)

Mnostv plynu m s nasvanho za jednu otku do vlce kompresoru zvis na velikosti uitenho objemu vlce Vu a stavu plynu na konci sacho zdvihu, vyjdenho jeho hustotou 1

m s = Vu .1
Ponvad pro pepoet na stav v sn plat

Vs =
je plnn

ms n

& Vs = Vu . 1 .n n

[-]

(44)

Uiten objem vlce je ta st zdvihovho objemu, kter je ve vlci k dispozici k jeho naplovn po expanz plynu 3-B ze kodlivho prostoru V3 z tlaku p3 na tlak p1 = pB. Jeliko na obr. 37 je tato st zeteln vymezen sekou B-1, lze uiten objem stanovit nejen nsledujcm vpotem, ale t pmo z indiktorovho diagramu.
p V3 3 Vz

VB

Vu

1 4
pn p1

Obr. 37 Indiktorov diagram - uiten st pracovnho prostoru

Vu = V1 VB = Vz + V3 VB

[m3]

(45)

35

Je-li n stedn exponent polytropick expanze 3-B, plat pro tuto stavovou zmnu rovnice
1 VB p 3 n = = n V3 p1 1

[-]

(46)

Dosazenm do vztahu (45) bude:


1 1 + . n Vu = Vz .

[m3]

(47)

Pak
1 & p T Vs 1 + . n . 1 . n s = = p T & Vt n 1

[-]

(48)

Takto souinitel plnn vyjaduje : - vliv expanze plynu ze kodlivho prostoru expanznm souinitelem
1

v = 1 + . n
- vliv tlakovch zmn bhem sn tlakovm souinitelem

[-]

(49)

p =

p1 pn

[-]

(50)

- dsledek ohvn plynu z teploty Tn na teplotu T1 teplotnm souinitelem

T =

Tn T1

[-]

(51)

3.3.2 EXPANZN SOUINITEL Podle odvozenho vztahu (49) je tento initel ovlivovn velikost kodlivho prostoru, hodnotou exponentu expanze a tlakovm pomrem ve vlci. Velikost kodlivho prostoru zvis na konstrukci ventil a umstn ventilovch komor. Ponvad plin zmenovn ventil nen vzhledem na zvyujc se hydraulick ztrty vhodn, bv u dobe navrench kompresor s ventily uloenmi v hlav vlce =5%. Pi uloen ventil na obvodu vlce a pi vych rychlostech pst bv stroj se skupinovmi ventily se 7%. Hodnota stednho polytropickho exponentu n3-4 souvis s mnostvm odvedenho tepla a pivedenho tepla pi tto zmn. Zpravidla bv n3-4 =1,2 a 1,3. Tlakov pomr ve vlci lze odhadnout po zmen tlakovho pomru stupn (viz kap. 3.4). Hodnoty tlak p3 a p1 odeteme pesnji z indiktorovch diagram. Jsou-li indiktorov diagramy k dispozici, slou i k pmmu odetu expanznho souinitele. Po zjitn dlky seek, znzorujcch (obr.37) Vu a Vz, je

> 8%. U

zvyuje na 12 a 15%. Tyto vysok hodnoty plat tak pro

vysokotlak stupn, kde jen pouitm specilnch souosch ventil lze doshnout

=5

36

v =

Vu V1 VB = Vz Vz

[-]

(52)

3.3.3 TLAKOV SOUINITEL Tlakov souinitel vyjaduje vliv zmny tlaku pi proudn mezi sacm hrdlem a vlcem, je-li pst na konci sacho zdvihu. Z tohoto hlediska je ovlivovn: - tuhost ventilovch pruin sacho ventilu, - nerovnomrnou rychlost pstu, - pulzac tlaku plynu v sacm potrub. Nedostaten prton plocha ventil, znamenajc zven hydraulickch ztrt, je dsledkem snahy konstruktr sniovat velikost ventil a jejich kodlivch prostor. Ponvad hydraulick ztrty sleduj promnlivou rychlost pstu, bv u rychlobnch stroj linie sn vydut. Na zvyovn tlaku plynu ke konci sacho zdvihu se podl i zpomalovn pohybu pstu, ponvad kinetick energie brzdnho sloupce nasvanho plynu se mn na tlakovou energii. U jednostupovch kompresor nasvajcch plyn z okol bv p = 0,96 a 0,98 Zvltn ppad nastv, jestlie rz plynu pi oteven sacho ventilu vyvol v sacm potrub stojat vlnn. Pak za uritch podmnek dochz nap. u delch sacch potrub k tzv. dynamickmu peplovn, kdy tlak plynu na konci komprese stoupne nad tlak v sn a p >1. 3.3.4 TEPLOTN SOUINITEL V technick praxi se pedpokld zvislost teplotnho souinitele pouze na tlakovm pomru ve vlci, take

T =

Tn = f ( ) T1

[-]

(53)

Pi pouit tchto zvislost je nutno mt na zeteli, e teplotn souinitel se mn s hustotou stlaovanho plynu, stedn pstovou rychlost i tvarem pracovnho prostoru (pomrem s/D). Jeliko se na ohevu plynu znan podl pst, jeho teplota bv vy ne teplota vlce, je odstupovan pst (s ohledem na velikost plochy stkajc se s plynem) nevhodn. Souasn je teba zvaovat fyzikln vlastnosti plyn. Pi stlaovn 1 vodku a jeho sms, kter maj vysok souinitel tepeln vodivosti, je nutno 2 hodnoty T odeten z grafu, snit. Naopak u vceatomovch plyn s nzkm 3 exponentem , kde jsou teploty na konci komprese pomrn nzk, je nutno T 4 zvit. Z konstruknho hlediska je souinitel T nejpznivj u stroj s 5 dokonalm chlazenm vlc, u nich je vyeeno i chlazen pepky mezi 6 komorami sacho a vtlanho ventilu, 1 0,95 0,90 0,85 T m je omezeno ohvn nasvanho plynu od hork komory vtlanho ventilu. Obr. 38. Zvislost T = f( ) podle Frlicha Na obr.38 je zvislost T = f( ) podle (L5). Lev kivka plat pro velk, prav pro mal kompresory.

37

Diagramu se vyuv nejen k odeten teplotnho souinitele T , ale tak k vpotu teploty T1 na konci sacho zdvihu pomoc vzorce (53), po zmen teploty Tn v sacm potrub.

3.3.5 NETSNOST PRACOVNHO PROSTORU VLCE Netsnost pracovnch prostor vlc pstovho kompresoru je vyvolna nedokonalou funkc ventil, ucpvek a pstnch krouk, kter umouj vznik vnitnch a vnjch ztrt. Tyto ztrty vyjaduje souinitel netsnosti N podle rovnice (42). & & & Ponvad ztrty netsnosti ( V + V ) jsou zpsobeny netsnost ventil V
o c v

& & ucpvek Vu a pst Vp (tch, kter umouj vznik cirkulanch proud do prvnho stupn a

nik stlaovnho plynu do okol), plat souasn

& & & & & Vd = Vs Vv + Vu + Vp


Pak souinitel netsnosti

[m3.s-1]

(54)

n = 1
Nazveme-li

& & & Vv + Vu + Vp

Vs,I

[-]

(55)

v =

& Vv Vs ,I

[-]

(56)

pomrnou netsnost ventil,

u =

& Vu Vs ,I

[-]

(57)

pomrnou netsnost ucpvek a

p =

& Vp

Vs ,I

[-]

(58)

pomrnou netsnost pst, bude

N = 1 ( v + u + p )

[-]

(59)

K odhadu pomrnch netsnosti lze pout doporuen Frenkela [L16], kter navrhuje tyto empiricko - statistick vztahy : pomrn netsnost ventil pomrn netsnost ucpvek podle stupn kompresoru z pomrn netsnost pst jednoinnch dvojinnch

v = 0,01 a 0,04 u = (0,005 a 0,001).z p = 0,01 a 0,05, p = 0,003 a 0,015.

Podrobnji je o tchto veliinch pojednno v literatue [L7]. Zde byl tak odvozen vztah :

38

K=

. r.TnI I s.n

[-]

(60)

oznaen jako "Faktor hlavnch parametr" kompresor. Jedn se o bezrozmrn kritrium vyjadujc vliv konstrukce stroje (souin s.n), vliv fyziklnch vlastnost nasvanho plynu (souin r.Tn,I) a jeho stlaen na prvnm stupni ( ) na pomrnou netsnost pst, ventil a I ucpvek. seln hodnota faktoru K se pohybuje v irokch mezch od 100 do 5000, piem pznivj jsou hodnoty ni. Vysok hodnoty souinitele netsnosti K maj kompresory dopravujc lehk plyny, stroje mal, stroje s nzkmi otkami a stroje s vysokm tlakovm pomrem na prvnm stupni. Nejpznivj (tj. nejni) hodnoty maj velk rychlobn kompresory, stlaujc tk plyny. Nemal vznam m faktor K pi rozhodovn, zda je hospodrn pout danho kompresoru bez jakchkoliv prav pi stlaovn jinho plynu. Velikost pomrn netsnosti v pracovnm prostoru se v takovm ppad mn pouze nsledkem zmny plynov konstanty r. Jestlie se vzduchov kompresor pouije ke stlaovn vodku, zv se netsnosti pracovnho prostoru
4124 287 = 3,8 krt.

Do netsnosti kompresoru se vak promtaj tak netsnosti spojovacho potrub, chladi a pojistnch ventil stroje. Vsledn netsnost pracovnch prostor zvis i na uspodn kompresoru. Tak napklad netsnosti dvojinnch deskovch pst jsou mnohem men ne u pst jednoinnch nebo odstupovanch. Z tohoto hlediska jsou proto nejvhodnj konstrukce s nkolikrt zalomenou hdel, kde je v kadm vlci s dvojinnm pstem jen jeden stupe.

3.4 PKON PSTOVHO KOMPRESORU


Je-li mechanick energie (vnitn prce) potebn k uskutenn jednoho obhu Ai, podle definice (22) plat, e pkon Pi, pivdn na pst kompresoru je

Pi = Ai . n
Ponvad vnitn prce Ai je mrn ploe indiktorovho diagramu, oznauje se jako prce indikovan a odpovdajc pkon Pi se nazv pkon indikovan. Prce Asp pivdn na spojku kompresoru je o energii zmaenou Azm tenm v klikovm mechanismu vy ne prce indikovan Ai

Asp = Ai + Azm,
take celkov pkon pivdn na spojku kompresoru

[J]

(61)

Psp = Asp . n

[W]

(62)

Pomr indikovanch a celkovch prac nebo pkon je mechanick innost

m =

Ai P = i A sp Psp

[-]

(63)

Velikost mechanick innosti m zvis na typu, uspodn a kvalit proveden, monti, obsluze i mazn kompresoru. Pi plnm zaten stroje bv, - u stednch a velkch stojatch kompresor s kikem

m = 0,90 a 0,95

39

- u leatch nkolikastupovch strop s kikem - u kompresor bez kiku K vpotu celkovho pkonu podle rovnice

m = 0,88 a 0,93 m = 0,8 a 0,85

Psp =

(A i ) Pi = m m

[W]

(64)

je krom mechanick innosti m nutn znalost indikovan prce ( Ai ) vech stup. 3.4.1 INDIKOVAN PRCE U instalovanch kompresor meme indikovanou prci vyhodnotit z indiktorovch diagram. Je-li Si plocha a xp-V mtko prce v p-V diagramu, je indikovan prce z stupovho kompresoru

A i = S i .x p V
1
-1

[J]

(65)

Mtko prce se stanov jako souin mtka objem xV (m3.mm-1) a mtka tlak xp (Pa.mm ) xp-V = xp .xV [J.mm-2]

Nejsou-li indiktorov diagramy k dispozici (nap. u nov konstruovanch stroj), je mono Ai vypotat ze vztahu pro polytropickou prci pouitm vhodnch koreknch souinitel. Protoe polytropick dj nen T 2 jednoznan definovn jako nap. dj izotermick 2 nebo izoentropick, exponent polytropy je u rznch kompresor rzn a navc se mn i nek bhem stlaovn (viz nap. obr.32), musme pi vpotu zavst urit zjednoduujc pedpoklady: 1. Promnliv polytropick exponent nst komprese n1-2 nahrazujeme konstantnm F ekvivalentnm polytropickm exponentem nek (obr.39), tak, aby indikovna prce pi skuten kompresi 1-F-2 i pi nhradn kompresi 1-2 byla D stejn (plocha 1s-1-F-2-D-Ds-1s se rovn ploe 1 1s-1-2 -D-Ds-1s). 2. Dle pedpokldme, e polytropick s Ds 1s Fs exponent pi kompresi i expanzi je stejn a teplota pi vytlaovn se nemn. Pak se prce Obr. 39 Polytropick komprese a jej vynaloen na stlaovn plynu do kodlivho ekvivalentn polytropick exponent prostoru vrac zpt na pst stroje. 3. Tlak bhem sn a vytlaovn zstv stejn jako u idelnho kompresoru konstantn. Pi respektovn tchto pedpoklad meme z polytropick prce apol vypotat danou prci indikovanou Ai a pak tak pomoci (22) indikovan pkon Pi. Pro stlaen ms (kg) plynu plat vztah

A i = m s .a pol
40

[J]

(66)

To znamen, e indikovan prce zvis na mnostv a teplot nasvanho plynu. S rostouc teplotou nasvanho plynu kles hmotnost plynu v pracovnm prostoru, ale celkov prce zstv konstantn, ponvad souasn roste mrn polytropick prce apol. 3.4.2 INNOSTI PSTOVCH KOMPRESOR Izotermick innost ji byla pomoci idelnho pkonu definovna v kap. 1.3 vztahem (13)

it,sp =

& Pit m .a = d it Psp Psp

Rozdl mezi pkonem celkovm Psp a izotermickm Pit vznik maenm sti mechanick energie pivdn k pohonu kompresoru. K tomu dochz nedouc pemnou (transformac) mechanick energie pevn na energii tepelnou: a) ohvnm plynu v pracovnm prostoru vlce kompresoru pi kompresi, b) tenm pi proudn plynu (hydraulick ztrty), c) ohvnm plynu bhem sn, d) rozdlem polytropickch exponent komprese a expanze plynu ze kodlivho prostoru, e) netsnost pracovnho prostoru ve vlci, f) tenm v klikovm mechanismu (mechanick ztrty). K vylenn mechanickch ztrt a ztrt netsnost je vraz (13) upravovn dosazenm za Psp z rovnice (63)

it.sp = m .

Pit Pi

[-]

(67)

a dle dosazenm za ideln a indikovan pkon

it.sp = m . it.i

[-]

(68)

Pomr izotermickho a indikovanho pkonu se nazv izotermick innost indikovan it,i . Pomr

it,i =

a it a pol

[-]

(69)

je innost komprese, vztaen na 1 kg stlaovanho plynu. Celkov izotermick innost jednotlivch kompresor (tab.3) zvis na fyziklnch vlastnostech dopravovanho plynu, na otkch, stedn pstov rychlosti a fyzickm opoteben kompresoru.
1
iti

a b iti

0,5

Obr. 40 Zvislost izotermick innosti indikovan na tlakovm pomru jednostupovho kompresoru

41

Zvislost indikovan izotermick innosti it,i na tlakovm pomru maximum, uruj optimln tlakov pomr, kter je asi opt = 3 -

m vrazn (70)

Se vzrstajcm tlakovm pomrem innost kompresoru kles, ponvad ztrty ohvnm plynu i netsnost pracovnho prostoru rostou (svisle rafovan plocha a na obr. 40). U nich tlakovch pomr pevauje vliv hydraulickch ztrt (vodorovn rafovan pole b), jejich relativn hodnota vzrst s poklesem tlakovho pomru. Klesne-li c (nap. pi odlehen stroje) na

c = 1, bude izotermick innost kompresoru rovn nule.

Na obr. 41 je prbh innosti it,i u vcestupovch stroj. I zde existuje optimln tlakov pomr, kter je zvisl na potu stup z podle piblinho vztahu

opt = 3 z

[-]

(71)

iti 1
I

0,5

II

III

IV

VI

10

20 30 50

100

200 300 500 1000

Obr. 41 Zvislost it ,i = f( c ) u vcestupovch kompresor S potem stup vzrst celkov netsnost stroje a maximln hodnota it,i kles. Diagram na obr. 41 se vyuv i k volb optimlnho potu stup z. K pedbnmu odhadu innost meme vyut hodnoty uveden v tab.3. Po dosazen do rovnice (13) poslou tento daj ke stanoven oekvanho pkonu navrhovanho kompresoru.

3.5 NKOLIKASTUPOV STLAOVN


Se stoupajcm tlakovm pomrem kles innost kompresor, jeho souinitel plnn s i souinitel netsnosti N a zvyuje se teplota plynu na konci komprese. Proto se celkov tlakov pomr

c =

pd pn,I

[-]

(72)

dl na nkolik stup. Po stlaen v prvnm stupni se plyn zavede do mezistupovho chladie a po ochlazen proud do pracovnho prostoru vlce vyho stupn. Na obr.42 jsou stupn oznaeny mskmi slicemi.

42

pd

& Vd

& Vn
pnI TnI

Td

PdI TdI

pnII TnII

PdII TdII

II. stupe I. stupe

obr. 42 Schma dvoustupovho kompresoru


T T2II p2II 2II p 3II 2II

T2I

2I

p1II

Td TnII TnI pd

p2I
1II NII NI pnII 1I

3I 4II

2I 1II
pnII pnI

pd

pnI

p1I

1I V

4I s

Obr. 43 Prbh dvoustupov komprese plynu v T-s diagramu

Obr. 44 Indiktorov diagramy dvoustupovho kompresoru

Stav plynu pn,I, Tn,I v sn prvho stupn se postupn mn na p1,I,T1,I na konci sn v prvm stupni a p2,I, T2,I na konci komprese v prvm stupni, co lze sledovat v T-s diagramu na obr. 43 i p-V diagramu na obr. 44. Ochlazovnm v mezistupovm chladii kles teplota plynu na Tn,II a tlakovmi ztrtami se zmen tlak plynu na pn,II v sn druhho stupn. Teploty ve druhm stupni (Tn,II, T1,II, T2,II) bvaj vy. Pinou jsou omezen rozmry chladicch ploch a teplota chladic vody, kter je mnohdy vy ne teplota plynu v sn prvnho stupn. Za kompresorem (po prchodu dochlazovaem) m plyn tlak pd a teplotu Td. Pro pomr tlaku je u kompresoru zaveden nzev tlakov pomr s oznaenm . Budeme rozliovat: a) vnitn tlakov pomr stupn (tlakov pomr ve vlci) jako pomr vtlanho a sacho tlaku v jednom stupni

p 3,I p1,I

= ....... =

p 3,z p1,z

= z

[-]

(73)

43

b) vnj tlakov pomr stupn (tlakov pomr stupn)

p n,II p n,I

= ....... =

p n,(z +1) p n,z

= z

[-]

(74)

jako pomr tlak v sn dvou nsledujcch stup. Vnitn tlakov pomr je vt ne vnj, protoe vtlan tlak niho stupn mus bt vy o tlakov ztrty v potrub a mezistupovm chladii ne sac tlak nslednho stupn. Podle literatury bv

= (1,08 a 1,12) .

c) celkov tlakov pomr (72) jako pomr tlaku pd plynu za strojem a tlaku pn,I plynu v sacm hrdle prvnho stupn, je rozdlen na jednotliv stupn tak, aby vsledn technick prce byla minimln

= z c

pd z = c p n,I

[-]

(75)

V praxi se tlakov pomr upravuje s ohledem na vyven vsledn sly psobc na pst. Plat zsada, e sly na pst v obou vratch (pokud to uspodan stroje dovol) mus bt stejn, co je pzniv pro pohon a dosaen lehk konstrukce. Ponvad v mezistupovm chladii se nepoda plyn ochladit na pvodn teplotu nasvanho plynu, pipout se na prvnm stupni tlakov pomr o nco vy. U vysokotlakch kompresor a v oblastech, kde ji stavov rovnice idelnho plynu neplat, je teba pi urovn tlakovch pomr respektovat chovn relnho plynu. K rozdlen do jednotlivch stup je vyuvn entropick diagram (obr. 45) stlaovanho plynu. Na izoterm TnI se vyzna celkov zmna entropie mezi tlaky pnI a pd, kterou pak rozdlme na tolik stejnch sek, kolik je stup kompresoru. Body na izoterm udvaj stavy v sn jednotlivch stup.
T

pd

pnI pnV pnII TnI

pnVI

pnIV

pnIII

scelk.

Obr.45 Rozdlen

pomoci T-s diagramu

K optimln volb potu stup byl sestrojen graf (obr. 46), respektujc poadavek, aby souet nklad provoznch a investinch byl co nejmen. U velkch kompresor s dlouhodobm provozem jsou rozhodujc nklady na energi, u malch stroj s krtkodobm vyuitm pevauj nklady investin. Kivkou -a- je v grafu vyznaen nejmen poet stup s jet ppustnmi kompresnmi teplotami, innosti jsou vak nzk. Mal poet stup se vyznauje jednoduchou konstrukci a nzkmi investinmi nklady. Kivkou -b- je omezen maximln, jet ekonomick poet stup. innosti i investin nklady jsou vy.

44

1000 c 400 300 200 100 60 40 30 20 10 6 4 3 2 0 2 2,5 3 b

6 5

4 3 a

7 8 9 10 I

Obr. 46 Optimln poet stup v zvislosti na

3.6 ZVLTNOSTI PSTOVCH VVV


Pstov kompresory slouc k odsvn plynu z prostoru, v nm je udrovn tlak ni ne barometrick, se nazvaj vvvy. I kdy vtlan tlak nen zpravidla mnohem vy ne tlak okol, pracuj vvvy s vysokm tlakovm pomrem. Poklesne-li tlak v sn na 10 kPa, je c > 10. To ovem znamen, e u vvv je celkov tlakov pomr a tm tak nejni tlak v sn pn omezen velikost kodlivho prostoru. U vvv bn konstrukce se kodlivm prostorem = 5% je pn,min = 5 kPa. Pi dosaen & tohoto tlaku je vak souinitel i vkonnost vvvy V = 0. Pracovn hodnoty tlak v
d

odsvanm prostoru nebvaj proto ni ne 40 kPa. Pro dosaen nich tlak se pouvaj pstov vvvy vcestupov nebo dvouinn, s vyrovnvnm tlaku pi expanzi. K tomuto slou pepoutc kanlek vyfrzovan ve stn vlce (obr. 47). Na obr. 48 je indiktorov diagram v bnm proveden (rkovan linie) a vvvy s pepoutcm kanlkem (pln linie).
p

Vz

Obr. 47 Pepoutc kanlek ve stn vlce pstov vvvy

Obr. 48 Indiktorov diagram vvvy

45

Pevedenm plynu ze kodlivho prostoru na druhou stranu pstu se zv expanzn souinitel (viz. p-V diagram na obr. 48), take pi = 5% klesne pn,min na 0,22 kPa. Velmi nzkch provoznch tlak pn = 0,5 a 0,1 kPa lze doshnout vvvou s nucenm ouptkovm rozvodem, zajiujcm dokonal vyveden plynu ze kodlivho prostoru. 3.6.1 VPOET HLAVNCH PARAMETR VVV Pkon vvvy se mn s tlakovm pomrem v zvislosti na polytropick prci. Prce potebn pro kompresi 1 m3 plynu

A pol

n p .p1. 2 = p1 n 1

n 1 n

[J]

bude nulov ve dvou ppadech - na potku odsvn, kdy - pi dosaen vakua (p1=0). To znamen, e po sputn stroje vzrst pkon v zvislosti na p1 od 0 do maxima a pak opt kles (viz. diagram na obr. 49).
Apol [J]

=1

20

40

60

80 100 p1 [kPa]

Obr. 49 Zvislost Apol = f(p1) pi zajdn vvvy Maximln prci vyeme rovnic

A =0 p1
Odtud tlakov pomr odpovdajc maximln prci

A,max =

p2 = n n1 p1

[-]

(76)

U dvouatomovho plynu je prce vvvy maximln pi tlakovm pomru Pro tento tlakov pomr je nutno navrhovat vkon pohonu.

= 3,3.

Vkonnost pstov vvvy potebn k dosaen danho tlaku pn v evakuovanm prostoru O (viz. obr.50) v danm intervalu je odvozovna za pedpokladu, e se bhem odsvn jedn o dj izotermick.

46

& Vd

Obr. 50 Schma zapojen pstov vvvy na odsvan prostor Jestlie vvva odsaje v intervalu z recipientu hmotnost

& m = .Vd.
dojde v recipientu k poklesu hustoty

p m = r .T O

srovnnm obou vztah pak

p & Vd. = O. p
O p & Vd = .ln 2 p1

a po integraci je

[m3 .s-1]

(77)

Doba odsvn nutn k dosaen danho podtlaku je vyhodnocovna z te rovnice. K vpotu hlavnch rozmr pstov vvvy stle plat vztah (38).

47

4. REGULACE PSTOVCH KOMPRESOR


Regulanmi zsahy je vkonnost kompresor pizpsobovna mnostv odebranmu technologickm procesem, tak aby nedochzelo k neppustnmu kolsn tlaku ve vtlanm potrub. To je sice jitno pojiovacmi ventily na vech stupnch, ale nedouc odfukovn do okol znamen ztrty energie a pi vadn funkci pojiovacch ventil hroz nebezpen stoupnut tlaku. Podle pizpsobivosti stroje poadavkm spotebie je regulace plynul, stupovit nebo dvoupolohov. Hospodrnost jednotlivch regulanch zsahu je dna zmnou provoznho reimu celho soustroj, kompresoru i motoru. Nelze proto z tohoto hlediska hodnotit jen zmny v ekonomi samotnho kompresoru. Vkonnost kompresoru je vyjdena ji znmm vztahem

& Vd = Vz .n.p .v .T .N

[m3.s-1]

a jej regulace je mon zmnou vech veliin, vyjma teplotnho souinitele T .

4.1 REGULACE ZMNOU OTEK


Plynul regulace zmnou otek je nejhospodrnj a z hlediska konstruknch prav pstovho kompresoru nejjednodu. K zajitn pedepsan nerovnomrnosti chodu stroje posta zven hmotnosti setrvanku, kter mus bt dimenzovn na nejni otky. Vkonnost i pkon odpovd regulovanm otkm. Hydraulick ztrty pi snench otkch rychle klesaj, netsnosti pracovnho prostoru vak rostou. Zmna innosti motoru odpovd poklesu jeho zaten. Velk pomalubn kompresory tto regulace nevyuvaj. Rozsah regulace je omezovn pouitm pohonem. Pro vraznou zmnu otek (a na 60 %) lze k pohonu stedn velkch i malch, zpravidla mobilnch kompresor pout naftov motory. Parn motory se ji v technick praxi tm nevyskytuj. Regulovan elektromotory jsou dosud drah, take u kompresor pohnnch elektromotorem se vyuv ke zmn otek pevn jen regulace dvoupolohov, zastavovnm a spoutnm. Pro nutn snen etnosti regulanch zsah se vyaduje nezbytn akumulan schopnost spotebie, kterou meme ovlivnit velikost vtrnku (zsobnku) za kompresorem. V poslednm desetilet dky frekvennm mnim a novm typm usmrova pro stejnosmrn motory je tento zpsob pouiteln u malch rychlobnch kompresor, pro velk rozsah zmny otek v rozmez nap. 700 a 2000 min-1. Ponvad se vak zpravidla nejedn o kompresory s dlouhodobm provozem je tento zpsob zbyten nkladn. Nejastji se nyn s touto regulac setkvme u roubovch kompresor.

4.2 REGULACE ZMNOU KODLIVHO PROSTORU


Tato regulace spov ve zvtovn kodlivho prostoru piazenm reduktoru. Na obr.51 je pdavn kodliv prostor s plynulou zmnou objemu. U modernch stroj se pouv stupovit regulace postupnm pipojovnm mench, hydraulicky ovldanch reduktor s konstantnm objemem. Regulanm zsahem se prodluuje expanze do pracovnho prostoru (p - V diagram na obr. 52) a souasn se sniuje expanzn souinitel v . Ponvad energie potebn na vtlen plynu do kodlivho prostoru se z pevn sti vrac pi expanzi zpt na pst, je to regulace energeticky vhodn.

48

Obr. 51 Reduktor s plynule mnitelnm objemem


p

Obr. 52 Indiktorov diagram pi regulaci zmnou kodlivho prostoru

4.3 REGULACE KRCENM


Regulace krcenm vede ke snen tlaku p1 plynu v pracovnm prostoru na konci sacho zdvihu. Vliv tohoto regulanho zsahu na vkonnost kompresoru (p - V diagram na obr. 53) signalizuje zmna tlakovho souinitele p a v dsledku zvyovn vnitnho

tlakovho pomru t zmna expanznho souinitele v . Z ekonomickho hlediska je to regulace sice jednoduch, ale nehospodrn, proto se pouv jen u malch agregt. Zvltnm ppadem tto regulace (obr. 54) je vyazen kompresoru z innosti plnm uzavenm sacho hrdla.
p p

Obr. 53 Indiktorov diagram po krcen v sn

Obr. 54 Indiktorov diagram po uzaven sn

49

4.4 REGULACE PEPOUTNM


Regulace pepoutnm vzduchu do okol u vzduchovch kompresor nebo obtokem (obr. 55) zpt do sn (u plynovch kompresor) se vzhledem na ztrty energie pouv jen malch jednotek v krtkodobm provozu.

Obr. 55 Schma regulace obtokem

4.5 REGULACE ODTLAOVNM SACCH VENTIL


Po odtlaen ventilov desky sacho ventilu zvltnm zazenm na potku komprese st plynu proud zpt do sn (obr. 56). Doba odtlaen ventilu me bt mniteln, take regulace je plynul. Pi trvalm odtlaen (obr. 57) b kompresor naprzdno. Pomoc tohoto zsahu meme u vcevlcovch kompresor doshnout stupovit regulace postupnm vyazovnm jednotlivch vlc z provozu. Tm dochz ke zmn zdvihovho objemu kompresoru Vz
p

Obr. 56 Prbh tlakovch zmn bhem plynulho odtlaovn sacch ventil


p

Obr. 57 Indiktorov diagram dvoupolohov regulace - po trvalm odtlaen sacho ventilu - viz rafovan plocha.

50

4.6 REGULACE ODTLAOVNM VTLANCH VENTIL


Odtlaovnm desky vtlanho ventilu na potku sacho zdvihu se vlec pln ji jednou zkomprimovanm plynem. U vcestupovch kompresor meme do jistch mez regulovat jen prvn stupe. Ponvad souasn se sniovnm vkonnosti kles i tlakov pomr na prvnm stupni, petuj se neregulovan stupn a je nutn regulan zsah na vech stupnch, zpravidla kombinaci dve uvedench zpsob. Na obr. 58 je ekonomick zhodnocen pouvanch regulanch zsah.
PSP 100% 80% 60% 40% 20% 0 0 20% 40% 60% 80% 100% a d c b e f

a start-stop b zmnou otek c zmnou kodlivho prostoru d ovldnm sacch ventil e - krcenm f - pepoutnm

& Vd

Obr. 58 Zvislost spoteby energie pi regulaci

5. ROTAN KOMPRESORY
U tchto objemovch kompresor je pracovn pohyb pstu otiv, take nemaj sousti s nevyvenm vratnm pohybem. Tmto jsou vytvoeny pedpoklady pro zven otek, pm spojen s pohonem, podstatn snen hmotnosti, hlavnch rozmr a zejmna poizovacch nklad. Rovn uloen na jednoduch, lehk zklady je nenron a stroje lze instalovat pmo ke spotebii do porub i do vych pater provoznch budov. Rotan kompresory se stavj jako jednostupov, s celkovm tlakovm pomrem c = 3 - 4, dvoustupov s tlakovm pomrem c = 8 - 10 nebo tstupov. Ponvad nemaj ventilov rozvody, probh stlaovn u tchto objemovch kompresor s konstantnm, tak zvanm vestavnm tlakovm pomrem. Nepizpsobuj se automaticky protitlaku v sti, jak je tomu u pstovch kompresor. Velikost vestavnho tlakovho pomru zvis na geometrickm tvaru vtlanho otvoru z pracovnho prostoru. Dal nevhodou jsou a na vjimky ni dosahovan innosti a hluk o vysok frekvenci. Podle vyhotoven rozliujeme rotan kompresory a vvvy na: - kdlov, - vodokrun, - zubov dvourotorov, - roubov.

5.1 KDLOV KOMPRESORY


Kdlov kompresory jsou jednorotorov stroje. Jejich hlavn sti i princip prce meme sledovat na obr. 59. V pracovnm prostoru 1 kdlovho kompresoru je excentricky uloen rotor 2 s radiln vyfrzovanmi drkami. V drkch uloen lamely (kdla) jsou pi rotaci pitlaovny odstedivou silou ke stnm vlce. Tm je pracovn prostor rozdlen na nkolik komrek, jejich objem Vk se pi rotaci mn. Nejprve, po spojen pracovn komrky se sacm hrdlem, dochz k nasvn zvtovnm objemu a pak ke kompresi zmenovnm objemu komrky. Pebhne-li lamela

51

hranu vtlanho otvoru A, je komprese v pracovnm prostoru ukonena a stlaen plyn proud do vtlanho hrdla. Velikost dosahovanho tlakovho pomru pi kompresi zvis jen na poloze tto hrany a pi libovolnm tlaku ve vtlanm potrub zstv konstantn. Proto je dle oznaovn jako vestavn nebo t vnitn tlakov pomr . Expanze ze kodlivho prostoru je strm, ponvad kodliv prostor je mal.
Vk 1 1 VA & Vn B 2 A & Vd 2 4 3 p [Pa]

Obr. 59 Schma kdlovho kompresoru a jeho tlakov diagram

Tlakov diagram na obr. 59 je vynen jako zvislost tlaku v pracovn komrce na jej poloze, promtnut do roviny prochzejc vertikln osou stroje. p Neodpovd-li vnitn tlakov pomr = 2 tlaku pd ve vtlanm potrub, dochz bu k p1 rzov kompresi 2 - 2D a nebo k rzov expanzi 2 - 2D, je-li pd < p2 , co je doprovzeno pulzacemi a ztrtami energie.
p 3D 3 2D 2 pd p2 p 2 2D p2 pd

=3
4

3 4

=3 >
1 V 1

<
V

Obr. 60 Rzov komprese v pracovnm prostoru kompresoru s vestavnm tlakovm pomrem

Obr. 61 Rzov expanze v pracovnm prostoru

Nejprve je na obr. 60 popisovn ppad, kdy je protitlak pd vy ne p2. Po spojen pracovnho prostoru s vtlanm hrdlem dochz k rzov, okamit kompresi po vniknut ji vytlaenho plynu zpt do pracovnho prostoru. Tento dj 2 2D bude nadle oznaovn jako vnj komprese. Setkvme se s nm tak u Rootsovch dmychadel, kter pracuj zcela bez komprese vnitn. Bhem nslednho vytlaovn 2D 3D je znovu z pracovnho prostoru vypuzen i zptn prtok. Cirkulujc objem je vyznaen rafovnm. Touto plochou je tak znzornn nrst technick prce. Rzovou expanzi (viz. zmnu 2 - 2D na obr 61) je kompresor zaten po poklesu protitlaku pod hodnotu tlaku p2. I zde je vyrafovan plocha mrn vceprci proti strojm s ventilovm rozvodem.

52

Zmna indikovan prce Ai (vyrafovan plochy) nen v bnch podmnkch velk, avak vznikajc pulzace ohrouj ivotnost lamel. Pracuj-li kdlov kompresory jako vvvy, je rozdl pkon mezi zajdnm a provozem znan. V obou ppadech zstv vnitn (vestavn) tlakov pomr konstantn, take prce potebn ke kompresi se mn jen s tlakem p1. Krajn ppady jsou v tlakovm diagramu na obr. 62 vyrafovny.
p

Zajdn

Provoz

p1 pb

p2

Obr. 62 Indiktorov diagramy vvvy pracujc s vestavnm tlakovm pomrem Vkonnost kdlovch kompresor

je vyjdena opt vrazem (38), souinitel vyuit pracovnho prostoru se pohybuje v mezch = 70 a 90 %. Teoretick vkonnost

& Vt = Vp.n

[m3.s-1]

(78)

Objem Vp pracovnho prostoru zvis na potu z a maximln velikosti objemu Vk pracovnch komrek na konci sn:

Vp = Vk . z = Sk . L. z

[m3]

(79)

2e

Sk

R+ e

Re

Obr. 63 eln plocha Sk pracovn komrky jako st mezikru

Piblin metoda vpotu eln plochy Sk komrky vychz z pedpokladu, e je z-tou st mezikru, jeho sted le v ose vlce O. Pak podle obr. 63 plat:

S K = .(R + e ) . R e 2 .
2

)] 1 z

[m2]

(80)

Po odeten eln plochy kdel (s = ka kdla, 2e = vka komrky) plat:

53

R S K = 2.e. 2. . s z
Pomr mezi dlkou vlce a jeho prmrem bv

[m2]

(81)

L = 1,5 - 2,5 D

U dmychadel s vtm potem lamel ne 12 je v dsledku zjednoduen vpotov chyba men ne 1% Vnitn (vestavn) tlakov pomr

V p = 2 = k p 1 VA

[-]

(82)

kdlovch dmychadel zvis na velikosti objemu VA pracovn komrky v okamiku, kdy pootoenm o hel dojde k jejmu spojen s vtlanm hrdlem Tak napklad pro hel natoen = 90 a n = k je = 2,64. Konstrukce jednoduchho vzduchem chlazenho stroje je na obr. 64. Dvoustupov kompresory maj oba stupn v jedn ose za sebou se stejnm prmrem vlc. Dlka druhho stupn je zkrcena podle vnitnho tlakovho pomru na prvnm stupni. Poet kdel bv od 2 do 30. S rostoucm potem kdel vzrst ten i opoteben kompresoru, ale souasn se zvyuje i vyuit pracovnho prostoru sniovnm vnitnch netsnost, ponvad rozdl tlak mezi dvma komrkami kles. Stedn obvodov rychlosti kdel jsou 12 a 13 m.s-1, vjimen a 16 m.s-1. Otky se vol podle velikosti stroje v rozmez 415 a 1 450 za minutu. U stroj s vysokmi otkami se odstediv sla kdel zachycuje dvma bronzovmi prstenci s vnitnm prmrem nepatrn menm, ne je vnitn prmr vlce. Prstence uloen v drkch statoru se otej souasn s rotorem a jejich kluzn plochy jsou mazny olejem. Tm se sn ztrty tenm, opoteben vlce i kdel. V hornictv se kdlov kompresory pouvaj jako pojzdn kompresorov soupravy v mstech vzdlench od tlakovzdun st i jako dotlaovac kompresory. Dle pracuj jako vvvy pi degazaci dol, ponvad snadno dosahuj 60% vakua (tj. 40 kPa absolutnho tlaku). Souasn tlak za vvvou vyhovuje k doprav plynu na vt vzdlenosti. Nevhodou je citlivost tchto vvv na zneitn odsvanho plynu, co vyaduje instalaci filtr v sacm potrub. Zaolejovn plynu, k nmu dochz pi prtoku strojem, se odstrauje pomoc specilnch odluova. Kdlov kompresory se stav s vkonnost 20 a 6 000 m3.h-1.

Obr. 64 Kdlov, vzduchem chlazen kompresor

54

5.2 VODOKRUN KOMPRESORY


Vodokrun kompresory se pouvaj pevn jako vvvy. Podobn jako u kdlovch kompresor je i zde plyn stlaovn zmnou objemu pracovnch komrek pi oten rotoru. Rotor s pevnmi lopatkami je ve vlci uloen excentricky (obr.65). Pracovn prostor komrek mezi lopatkami je uzaven vodnm prstencem C, otejcm se souasn s rotorem. Vstupn (sac) otvor A a vtlan otvor B jsou umstny v rozvdcch deskch na ele vlce. Podle toho, je-li plyn nasvn a vytlaovn jednou stranou rotoru nebo na obou stranch, dlme vodokrun kompresory na jednostrann nebo oboustrann.

Obr. 65 Schma vodokrunho kompresoru

Nesouos uloen rotoru vi vodnmu prstenci pi oten vyvol radiln pohyb kapaliny v komrce, pipomnajc vratn pohyb pstu. Kapalina postupn vnik do pracovnho prostoru a nsledn jej opout. Proto jsou tyto stroje mnohdy nazvny kompresory s kapalinovm pstem. Ni innost ( it = 30 - 50 %) je vyvena provozn spolehlivost, klidnm chodem, dlouhou ivotnost a nenronou drbou. Komprese je tm izotermick. Prach unen plynem se bhem stlaovn zachycuje v tsnic kapalin, proto se st tto oht a zneitn kapaliny odvd s vytlaovanm plynem a je za kompresorem odluovna v cyklonech. Doplujc kapalina mae a chlad ucpvky a tsn pracovn prostor. Hlavn rozmry i pkon vodokrunho kompresoru se stanov podobn jako u kompresor lamelovch, vyuit pracovnho prostoru lze pedpokldat v rozmez 60 a 70%. Vodokrun kompresory se stavj pro vkonnosti 10 a 24 000 m3.h-1. Mal, rychlobn jednotky maj i 50 otek za sekundu, otky velkch stroj bvaj n = 4 s-1.
[C] 90 70 50 30 10 1 2 3 4 A C 10 20 40 100 p [kPa]

Obr. 66 Dosaiteln tlak v sn vodokrun vvvy v zvislosti na teplot pdavn vody

Pracuje-li vodokrun kompresor jako vvva, odpauje se kapalina v okamiku poklesu tlaku pod napt syt pry. Pak jsou pracovn komrky plnny jen odpaovanou kapalinou. Tmto jevem je dosaiteln vakuum omezeno. O minimlnm tlaku v sacm hrdle vvv v zvislosti na teplot pdavn vody informuje diagram na obr.66. Kivkou A je vyjdena zvislost tlaku syt pry na teplot. Nejni doporuen tlak v sn pi trvalm provozu vvvy bez nebezpe kavitace v zvislosti na teplot pdavn vody udv kivka C. Kdyby odpaovn vody pli omezovalo dosaen poadovanho vakua, nahrazuje se solankou nebo dkm olejem. Pouitm oleje

55

se souasn vrazn zvyuje energetick innost. Znan zneitn stlaovanho plynu tsnic kapalinou pat k nevhodm tchto objemovch kompresor. V dlnch provozech jsou vodokrun vvvy s vkonnosti 50 a 3 500 m3.h-1 instalovny v degazanch stanicch na odsvn uvolovanho metanu. Na obr.67 je podln ez vodokrun vvvy a na obr.68 je schma zapojen vodokrun vvvy s odluovaem tsnic kapaliny. Vvva typu 200-SZO-500 dosahuje vkonnosti 1 750 m3 odsvanho plynu za hodinu pi tlaku v sn pn = 10 kPa. V provoznch podmnkch vytvench tlakem v sn pn = 30 kPa a vtlanm tlakem pd = 145 kPa je jej & vkonnost V =1 000 m3.h-1 a pkon P = 75 kW. Spoteba tsnic kapaliny je 6 m3.h-1.
d
el

Obr. 67 Hlavn sti vodokrun vvvy

Obr. 68 Zapojen vodokrun vvvy 1-vodokrun vvva, 2-odluova, 3-stavoznak, 4-pvod a odvod kapaliny, 5-zahlcovn vvvy, 6-sac potrub

5.3 DVOUROTOROV ROTAN KOMPRESORY


Na obr.69 je schma Rootsova dmychadla se dvma stejnmi rovnobn uloenmi rotory (psty), otejcmi se ve spolen skni. Psty jsou spaeny synchronizanm ozubenm, take nedochz k jejich vzjemnmu odvalovn. Se zetelem na optimln vyuit pracovnho prostoru mus bt vle mezi rotory navzjem a mezi rotorem a stnou vlce nepatrn. Tyto stroje pracuj s vnj kompres. Plyn je nasvn do pracovnch komrek mezi rotory a vlcem. Po peruen spojen komrky se sacm hrdlem je plyn dopravovn k vtlaku bez zmny objemu. K stlaovn i vytlaovn plynu dochz a po spojen komrky s vtlanm hrdlem. Komprese je rzov, take tlakov diagram m obdlnkov tvar. Pracovn princip omezuje tlakov pomr, kter bv jen vjimen vy ne 1,4. Vyuit pracovnho prostoru ( = 60 a 90 %) zvis pedevm na tlakovm pomru a na vnitnch

56

netsnostech. Ke snen kodlivho vlivu netsnost pispv velk obvodov rychlost, kter se vol 20 a 60 m.s-1, u vvv i 100 m.s-1.

Obr. 69 Schma dvourotorovho kompresoru

Vkonnosti dvourotorovch dmychadel bvaj 10 a 60 000 m3.h-1, u vvv a 100000 m3.h-1. Minimln provozn tlak v sn je 50 kPa, celkov izoentropick innost ie = 0,5 a 0,7.

5.4 ROUBOV KOMPRESORY


roubov kompresory jsou modern objemov kompresory, sluujc v mnohm smru pednosti pstovch, rotanch i dynamickch kompresor, take v souasnosti ji zaujmaj v oboru stlaovn plyn dominantn postaven. Konstruktrm tchto stroj se podailo vyeit i adu problm souvisejcch s technologii chemickch proces. roubov kompresory stlauj celou klu plyn od vodku a k etanu vetn jejich sms, kde je nutn nstik chladic kapaliny do pracovnho prostoru. Svou konstrukc (viz schma na obr.70 a 71) navazuj na dvourotorov Rootsova dmychadla, avak eln ozuben rotoru je nahrazeno roubovmi tlesy s velkm stoupnm a nestejnm potem zub. Pohybujc se sti jsou dokonale vyveny.

Obr. 70 Schma roubovho kompresoru

57

Obr. 71 Sac a vtlan otvor roubovho kompresoru

Vysok otky a mimodn mal rozmry vytvej pedpoklady pro stavbu levnch jednotek s minimlnmi poadavky na konenou mont i nenronou drbu. roubov kompresory jsou vhodn pro kompresi vlhkch i zneitnch plyn. Teplota v sn me dosahovat i 100 C. Odpovdajc teplota ve vtlanm hrdle neohrouje bezporuchov provoz stroje. Nevhodou roubovch kompresor je nemnn vestavn tlakov pomr a znan hluk o vysok frekvenci. roubov kompresory bvaj rozdleny podle: - vyhotoven na bezmazn a mazan, - potu stup na jednostupnov a tstupov, - zubovch profil rotor na stroje s ozubenm cykloidnm, cvovm, nesymetrickm (obr.72a) a nyn ji hojn vyuvanm profilem sigma (obr.72b).

a)

komrka vedlejho rotoru

komrka hlavnho rotoru hlavn rotor vedlej rotor

b)

Obr. 72 Zubov profil nesymetrick a profil sigma

58

5.4.1 HLAVN STI ROUBOVCH KOMPRESOR

Sk roubovch kompresor (obr.73) m dva vlcov otvory, v nich se otej rotory. Sousti skn je sac hrdlo se sacm prostorem a sacm otvorem, kter svm tvarem omezuje dobu sn. Podobn jsou ve vtlanm hrdle uspodny vtlan otvory (obr.71). Pvodn uspodn vyuvalo z hlediska snadn monte a nvaznosti potebnch konstruknch prvk souhlasn orientace sacho a vtlanho hrdla smrem nad pracovn prostor stroje. Tm byly vytvoeny pedpoklady k hydraulickm rzm po vadn provozn manipulaci pi spoutn a odstavovn stroje. Nyn maj procesn a mazan kompresory vstupn hrdlo nad pracovnm prostorem a vtlan hrdlo pod rotory. Bezmazn kompresory vzduchov jsou stavny s obrcenm smyslem proudn. Ve skni jsou dle uloena loiska a ucpvky hdel, synchronizan a pevodov soukol. Pracovn prostor je vytvoen komrkami mezi zuby obou rotor a vlcovou plochou skn. Hlavn rotor m zuby s vypouklm, v posledn dob zpravidla nesymetrickm profilem, kter je zkonstruovn tak, aby pi rotaci vytvel nepetritou tsnic linii s minimln podlnou (mezi komrkami) i pnou netsnost (mezi snm a vtlakem). Vedlej rotor m profil vydut. Optimln pomr dlky a prmru rotoru L/D je podle (L 6) 1,65. Stroje s delmi rotory maj vt vkonnost, dobr vyuit pracovnho prostoru, ale malou tuhost. Krat rotory pipoutj vy zaten rozdlem tlak p = pd - pn. Obvodov rychlost rotor zvisl na tlakovm pomru, vce zub a hustot stlaovanho plynu, bv 80 a 120 m.s-1. Zvity na rotorech nejsou pln. U hlavnho rotoru dosahuje hel natoen zub 210 u vedlejho 140. roubov kompresory jsou doplnny systmy zajiujcmi: - regulaci vkonnosti, mazn, chlazen, filtraci nasvanho plynu, tlumen hluku, men a steen stroje.

Obr. 73 ez jednostupovm bezmaznm roubovm kompresorem 1,2-rotory, 3-synchronizan ozuben, 4-axiln loisko, 5-radiln kluzn loiska, 7-ucpvky hdel, 8-mazn hdel, 9-pevodovka, 10-torzn hdel, 11-uloen pastorku pevodov skn, 12-kulikov loiska pevodov skn 5.4.2 PRACOVN OBH ROUBOVCH KOMPRESOR

Pracovn postup roubovch kompresor probh ve tech fzch : sn (obr.74a - do komrky mezi rozbhajc se zuby obou rotor na sac stran je nasvn plyn), stlaovn (obr.74b - po peruen spojen mezi sacm hrdlem a komrkami, kdy zuby pejdou pes hranu sacho otvoru, vnik u eln sac strany do pracovnho prostoru nsledn zub spaenho rotoru ),

59

vytlaovn (obr.74c - po spojen pracovn komrky s vtlanm hrdlem je pes vtlan otvor vytlaovn tm vechen plyn z pracovnho prostoru).

Obr. 74 Pracovn dj roubovch kompresor a-sn, b-stlaovn, c- vytlaovn

Pomrn velikost kodlivho prostoru je men ne 1%, expanze plynu ze kodlivho prostoru je zanedbateln. Termodynamick zmny v pracovnm prostoru jednostupovch K jsou toton s djem popsanm na obr. 60 a 61 u kompresor kdlovch. p Komprese je ukonena v okamiku kdy pice zub obou rotor (obr.71) doshnou hranu vstupnho otvoru. Je3 =3 li dosaeno shody mezi tlakem p2 na konci komprese a =3 2 tlakem plynu pd ve spotebii dochz plynule k vytlaovn 2-3, bez tlakovch pulzac od kmitajcch ventilovch desek. 1 Vzhledem k tomu, e K pracuj bez kodlivho prostoru a 0 zptn expanze, nen pracovn obh uzaven tak, jak je V p tomu u PK. Sn (zmna 4-1) a tm tak vkonnost stroje je 3 na zptn expanzi nezvisl. K ovlivnn dochz jen > vnitnmi netsnostmi, ponvad netsnosti vnj u 2 =3 kvalitnch ucpvek rotor jsou minimln. Proto tlakov 1 charakteristika jednostupovho kompresoru je jen mrn sklonn. 0 Vestavn tlakov pomr lze odvodit z V
3 4 3 2 1 0 V p

< =3

V1 polytropickho exponentu n. I zde plat rovnice (82)

kompresnho

pomru

V2

stednho

kompresnho

Na vech dle uvdnch diagramech je vestavn tlakov pomr = 3. Na obr. 75 jsou znzornny zmny souvisejc se zmnou tlaku v sn u jednostupovho kompresoru

Obr. 75 Vliv zmny tlaku p1 na prbh komprese

60

p 2II

II = 3

2I 1II I = 3

U dvoustupovho kompresoru (obr.76 ) navazuje komprese druhho stupn v bod 1 - II po ochlazen plynu za prvnm stupnm. Ponvad I. stupe pracuje stle v navrench podmnkch a netsnosti II. stupn vkonnost kompresoru neovlivn, je tlakovou charakteristikou dvoustupovho stroje svisl pmka. U vcestupovch kompresor (na obr. 77 jsou diagramy dvoustupovho kompresoru), sledujeme vnj kompresi i rzovou expanzi po zmn tlaku p1 jen na poslednm stupni. To znamen, e nesoulad mezi vestavnmi tlakovmi pomry II a celkovm tlakovm pomrem
1I V

u vcestupovch kompresor nem vliv na

chovn prvnho stupn.

Obr. 76 p - V diagram dvoustupovho K


p [bar]

p [bar] 10 9

II = 3

II = 3

I = 3

1 0

I = 3
1 V 0 V

Obr. 77 Rzov zmny u dvoustupovho kompresoru 5.4.3 ZVRY:

- pracovn obh K nen uzaven, - po vytlaen plynu z pracovnho prostoru nedochz k zptn expanzi, - vkonnost K nen ovlivovna mncm se tlakem v sn - na vkonnost K nem vliv tlak na konci komprese - netsnosti druhho a vych stup vkonnost neovlivn, ponvad objemov ztrty jsou u & K minimln, li se vkonnost od nasvanho prtoku Vn jen kdy dojde k niku plynu & & z mezistupovho prostoru, jinak V = V
d n

- charakteristika jednostupovho K je strmj ne u PK - charakteristika vcestupovch K je svisl - u vcestupovch kompresor se rozdly mezi tlakem plynu na konci vnitn komprese a protitlakem projev jen na poslednm stupni - s rzovou kompresi roste tlakov diference plynu na stupni i jeho vstupn teplota.

61

5.4.4 ROUBOV KOMPRESORY BEZMAZN

Pracovn prostor nen mazn, vzjemn pohyb rotor je svzn synchronizanm soukolm. Tm je zajitno poadovan rozdlen vl mezi zuby, kter bvaj co nejmen, pro dosaen dobrho utsnn pracovnho prostoru. Zpravidla jsou vle men ne (0,8 a 1,2).10-3 D. Bezmazn kompresory se uplatuj i v extrmnch podmnkch. Jsou vhodn pro stlaovn plyn: - siln korozivnch, - vzcnch, kdy je styk stlaovanho mdia s olejem nedouc (kyslkov kompresory), - s nzkou molekulrn hmotnost, - zneitnch, - obsahujcch velk mnostv kapalin a sediment. K dosaen vysokch otek (a n = 375 s-1) jsou hlavn rotory bezmaznch roubovch kompresor pohnny pes pevodovou sk do rychla. I pi relativn malch rozmrech dosahuj vkonnosti a 40 000 m3.h-1. Podobn jako kompresory kdlov dodvaj se do tlakovho pomru = 4 jako jednostupov, do tlakovho pomru c = 11 jako dvoustupov.
5.4.5 ROUBOV KOMPRESORY MAZAN

Nstikem znanho mnostv oleje do pracovnho prostoru (pomr hmotnosti oleje a plynu v dopravovan smsi bv 5:1) se vytv pzniv podmnky pro pm odvalovn rotoru, dokonal utsnn vl a inn odvod tepla ze stroje. Celkov tlakov pomr jednostupovch kompresor lze pak zvyovat na c = 10 i vce. Konstrukce stroje je jednodu, ponvad stroje jsou zpravidla jednostupov, synchronizan soukol odpad, sniuje se poet rotor, ucpvek i loisek. Nezbytn je ovem piadit komplikovan systm, zajiujc cirkulaci, chlazen, itn i odlouen oleje z dopravovanho plynu Otky se sniuj, take odpad pevod mezi motorem a kompresorem. To ve vede k mal hlunosti a ekonomickmu vyuit stroje pro vkonnosti od 50 do 3 000 m3.h-1. Jako vvvy dosahuj tlaku v sn 7 kPa. Osvduj se tak jako sousti pojzdnch kompresorovch soustav i chladicch zazen. Zvltnm typem mazanho roubovho kompresoru je jednorotorov soustroj podle obr. 78. K rotoru nle dv voln oton kola, vloen kolmo na hlavn osu rotoru, kter je kontinuln spojen se sacm hrdlem. Bhem rotace v naznaenm smru proud nasvan plyn do mezizubov drky a je v n uzavrn rozvodovmi koly. Pak dochz ke kompresi a po spojen s vtlanm hrdlem k vytlaovn plynu do spotebie.

Obr. 78 Jednorotorov roubov soustroj

62

5.4.6 PRTOKOV SCHMA ROUBOVCH KOMPRESOR

Komponenty a psluenstv kompresor jsou rozdln podle toho, zda se jedn o stroje bezmazn, nebo mazan, jednostupov i vcestupov, pracujc samostatn nebo v napojen na spolen sn. Na obr.79 je prtokov schma jednostupovho kompresoru. Zde je vzduch nasvn z okol pes tlumi hluku 1, filtr 2 a krtic klapku regulanho zazen 3. Po kompresi v pracovnm prostoru 4 je vzduch ochlazovn na pedepsanou teplotu v chladii 5 a v odluovai 6 se zbavuje kondenzovan vody. Ped chladiem je na obtokovm potrub instalovn pojistn ventil 7. Dal obtok za odluovaem st do sacho potrub pes uzvr odlehovacho zazen 8. K odstaven kompresoru po ukonen provozu slou uzavrac ventil 10 za vstupnm hrdlem soustroj, ped kterm je jet umstn zptn klapka 9. Pokud jsou kompresory napojeny na rozvodnou s, lze pedpokldat, e tlumi i filtr nen v sestav kompresoru. V tomto ppad je ped sacm hrdlem umstn vstupn uzavrac ventil. K zen odlehovacho ventilu se nejastji vyuv tlakovho oleje z mazacho systmu, kter je k dispozici ihned po sputn pohonu. U pneumatickho ovldn je nezbytn mal zsobnk stlaenho vzduchu, nebo se krtic klapka pi spoutn uzavr run.

10

9 6 5

4
II I

3 8 1a2

Obr. 79 Prtokov schma jednostupovho kompresoru

Schma dvoustupovho soustroj se samostatnm jitnm prvnho a druhho stupn je na obr. 80. Zptn klapka za prvnm stupnm st do obtoku odlehovacho zazen.
ODV

TV

ZK1 SV1

SV2

V2 ZK2

V1

Obr. 80 Prtokov schma dvoustupovho kompresoru

63

Na tomto obrzku jsou rovn zakresleny nezbytn jistc elementy : V1 V2 ODV TV SV1 SV2 ZK2 ZK1 vstupn ventil, vstupn ventil, odlehovac ventil, trojcestn elektromagnetick ventil odlehovacho zazen, pojistn ventil prvnho stupn, pojistn ventil druhho stupn, zptn klapka na vstupu, zptn klapka za prvnm stupnm.

Pi zajdn zstv ventil odlehovacho zazen oteven, zptn klapka na vtlaku je uzavena. Po kompresi dochz v pracovnm prostoru ke vnitn kompresi a po spojen s odlehovacm zazenm ke zptn expanzi na tlak v sacm hrdle, jak je popsn poten stav pi zajdn (A) v p - V diagramu na obr. 81. Zmenen plochy p - V diagramu odpovd snenmu pkonu stroje pi volnobhu. Po rozbhu a dosaen pedepsanho stavu se odfukov ventil odlehovacho zazen uzavr, dochz k rychlmu nrstu tlaku. Po vyrovnn tlaku ve vtlanm hrdle s tlakem ve spotebii (stav B), otevr do t doby uzavena zptn klapka. Tm zan pln provoz kompresoru, zkomprimovan plyn proud do spotebie. Po oteven ventilu odlehovacho zazen a okamitm uzaven zptn klapky je zazen uvedeno do pohotovostnho stavu. Jestlie nen pedpoklad brzkho zajdn, je vypnn hlavn spna a uzavrn vstupn i vstupn ventil. Zajdn kompresoru se krcenm v sn je obdobou uvdn stroje do volnobhu a pot do zaten (viz. regulace roubovch kompresor)
p 3 2 1 0 p 3 2 1 0 p 3 2 1 0 p 3 2 1 0 p 3 2 1 0 V motor kompresor V sac filtr odluova oleje odluova kondenztu

A
V

dochlazova

B
V olejov filtr

chladi oleje

Obr. 81 Provozn stavy jednostupovho kompresoru bhem zajdn

Obr. 82 Prtokov schma mazanho kompresoru

Soustroj s mazanm roubovm kompresorem a jeho prtokov schma je na obr. 82.

64

5.4.7 VKONNOST ROUBOVCH KOMPRESOR

Vkonnost K je zvisl na : - velikosti pracovn komrky - potu zub hlavnho rotoru - otkch hlavnho rotoru - vyuit pracovnho prostoru Vk zh nh [m3.s-1] (83)

& Vd = Vk .z h .n h .

Velikost pracovn komrky udv objem Vk mezi provmi zuby hlavnho a vedlejho rotoru v okamiku ukonen sn po uzaven vstupnho otvoru. Velikost pracovnho prostoru K zvis na potu zubu hlavnho rotoru zh a je dle oznaovna podobn jako u pstovch kompresor zdvihovm objemem Vz.

Vz = Vk . zh

[m3]

(84)

Vyuit pracovnho prostoru zce souvis s otkami rotor, nebo je zvisl na vnitnch netsnostech, peplovn pracovnho prostoru dynamickmi inky nasvanho plynu, ten, krcen, ohevu plynu v pracovnm prostoru bhem sn i na druhu stlaovanho plynu. Primrn jsou ovem vnitn netsnosti ovlivnny rozmrovou velikosti rotor, kter rozhoduje o vce e mezer mezi rotory a mezi rotory a statorem. U rotor mench prmr je pomr e/D vt a souinitel men. Stejn se projev vy tlakov pomr stupn i zkracovn dlky profilu. Vliv otek na vyuit pracovnho prostoru u malho jednostupovho stroje je graficky zpracovn na obr.83. Otky K by mly respektovat dosaen optimln obvodov rychlosti hlavnho rotoru u, kter je nejdleitjm hlavnm parametrem roubovch kompresor.
1,0 0,95 0,90 0,85
8000 n=12000min-1 10000

0,80 0,75 0,70 0,5 1 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0
6000

Obr. 83 Zvislost na otkch a tlakovm pomru

5.4.8 PKON ROUBOVCH KOMPRESOR

S obvodovou rychlost jsou svzny nejen ztrty energie az,N v dsledku vzniku cirkulanch proud. Na pkonu K se projev tak s obvodovou rychlosti rostouc ztrty hydraulick az,h. Grafickm eenm (viz obr.84) nalezen soutov hodnoty a z definuj maximln vnitn innost ie,v stroje a tm souasn optimln velikost obvodov rychlosti
uopt. Celkov innost ie,sp je o mechanick ztrty kompresoru ni.

65

az -1 [J.kg ] uopt az

azh

azn u [m.s ]
-1

Obr. 84 Zvislost optimln obvodov rychlosti na soutu ztrt

Interval, ve kterm m nalezen funkce velmi ploch prbh (obr. 85), bv zpravidla v mezch (0,8 a 1,2) u. Proto doporuovan rozmez obvodovch rychlost hlavnho rotoru jsou podle velikosti mrn individuln plynov konstanty r pi stlaovn : vzduchu 80 a 120 m.s-1 metanu 103 a 150 m.s-1 chloru 48 a 74 m.s-1 CO2 62 a 95 m.s-1 Ponvad jako maximln byla s ohledem na konstrukci stroje a vlastnosti pouitch materil stanovena [L 6] rychlost umax = 150 m.s-1, nelze u lehkch plyn s velkou plynovou konstantou r (nap. u helia a vodku) doshnout pznivch hodnot celkov innosti stroje.

ie-v
0,7 Cl2 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 VZDUCH CH4 KOKS. PLYN He

H2

50

100

150

u [m.s ]

-1

Obr. 85 Zvislost innosti na obvodov rychlosti rotor

Zvislost vech popisovanch vliv na velikost vnitnch proud jako funkce & m c = f (e, K ) lze podle [L 7] podobn jako u pstovch kompresor vyjdit faktorem

K=

I.(r.Tn ) u

1 2

[-]

(85)

Velikost zmny faktoru K pi zmn stlaovanho plynu u procesnch kompresor informuje o mon zmn pkonu. K vpotu pkonu roubovho kompresoru pouitm rovnic (13,31 a 32)

Psp =

Pie ie,sp

[W]

(86)

66

poslou daje o dosaiteln innosti ie,vn z diagramu na obr. 85, po zapoten mechanickch ztrt

ie,sp = ie,vn .m

[-]

(87)

5.5 ROUBOV KOMPRESORY SPECILN


Nezvislost roubovch kompresor na zptn expanzi, tvrd charakteristika, vysok otky rotor a dobr utsnn pracovnho prostoru vi okol vytvej pedpoklady pro jejich speciln pouit. roubov kompresory bezmazn pracuj jako vvvy a stroje expanzn, stroje mazan jako kompresory chladivov.
5.5.1 ROUBOV VVVY

Vysok tlakov pomry si zpravidla vydaj i vnj kompresi. K zabrnn nadmrnho oteplen poslou nstik chladic kapaliny do pracovnho prostoru. Jej dvkovn je regulovno tak, aby vstupn teplota zstala konstantn, na p. 180 C. Volba msta i okamiku nstiku vody zamez jejmu odpaen v sacm hrdle, co by negativn ovlivnilo vkonnost vvvy. Odpaovn vody po uzaven pracovnho prostoru ji vkonnost vvvy neovlivn, vznikajc pra jen mn prbh vnitn komprese. Teplota nastikovan vody je regulovna podle tlaku v sacm hrdle stroje, aby byla ni ne teplota syt kapaliny. S rostoucm tlakovm pomrem stoup u roubovch vvv podl vnj komprese na dosaen celkovho tlakovho pomru c . K dosaen optimlnho provozu soustroj poslou peliv vyladn vestavnho tlakovho pomru pizpsoben provoznm podmnkm. Je zvaovn poet start soustroj a pedepsan podtlak v odsvanm prostoru. Jestlie zstv tlak za vvvou konstantn, je pro spotebu energie rozhodujc, zda podmnky v sacm hrdle stroje zstvaj po zajet nemnn, nebo asto kolsaj. Prv ppad je typick nap. pro degazac dol a odsvan plynu ze st. Zde vyhovuje vy tlakov pomr = 4, zajdn takto naladn vvvy je na obr. 86 a prbh spoteby energie je na obr. 88. I kdy bezprostedn po startu je spoteba prce vysok, postupn kles a k dosaen poadovanho tlakovho pomru. K snadnjmu zajdn a omezen zbrovho momentu je v tomto ppad ped vvvu zabudovn krtc ventil, ponvad vvvy nemaj odlehovac zazen. krtic klapka otevr po dosaen jmenovitch otek. Kols-li tlak na vstupu asto a na rove nap. 0,1, jak je tomu pi evakuovn zsobnku, je upednosovn pomr men. Na obr. 87 jsou indiktorov diagramy vvvy se zabudovanm tlakovm pomrem = 1,75. Zde je po startu pkon mal, ale pak a k pedepsanmu stavu roste. Na diagramu na obr. 88 je sledovna spoteba energie tak pi zajdn vvvy s vestavnm tlakovm pomrem = 2,5. Pomoci takto zpracovanch diagram spoteby pak lze najt pro pedpokldan podmnky nejvhodnj een.

p 4 3 2 1 V

Obr. 86 Zajdn vvvy s tlakovm pomrem

=4

67

p 3 2 1 V
Obr. 87 Zajdn vvvy s tlakovm pomrem

= 1,75

P [%] 150

= 1,75 = 2,5 =4

100

50 1

p2 p1

Obr. 88 Zvislost pkonu na tlakovm pomru Vkonnost roubovch vvv


& Vd [%] 100 80 60 40 20 0

u roubovch vvv

Vkonnost je u vvv ovlivovna tlakovm pomrem, s jeho nrstem stoupaj vnitn i vnj netsnosti, kter se u vvv projevuj pisvnm vzduchu z okol do pracovnho prostoru pes netsn ucpvky. Na obr. 89 je zaznamenna zmna vkonnosti v zvislosti na tlakovm pomru A) i u jednostupovch (kivky dvoustupovch (B) stroj. Doln kivky plat pro vvvy mal.
B A

0,01

0,02 0,03 0,05

0,1

0,2 0,3 0,4

U dvoustupovch vvv rozhoduje o vkonnosti prvn stupe. Proto je u nj volen tlakov pomr ni a voda je nastikovna a do stupn druhho.

p1 [bar]

Obr. 89 Vliv tlakovho pomru na vkonnost vvv

68

roubov vvvy bez vnitn komprese

Vvojovm posunem v oboru vysoce kvalitnch vvv pracujcch pouze s vnj kompresi je such roubov vvva SIHIdry. I kdy jej pracovn proces navazuje na dourotorov zubov Rootsovo dmychadlo, meme bez nadszky toto soustroj povaovat za kompresor nov generace. Pracovn obh bez vnitn komprese lze popsat jako pepravu plynu za stlho objemu z odsvanho prostoru do protitlaku, co se neobejde bez rzov adiabaty pi zptnm proudn na vstupu. Ponvad tento dj probh s tlakovm pomrem vym ne 1 000, je konstrukce tohoto soustroj i kvalita vroby ojedinl. K dokonalmu, prakticky plnmu oddlen evakuovanho prostoru od vtlaku slou (viz obr. 90) dva svisl bezdotykov uloen rotory 2 , jejich roubovice jsou tvoeny dvancti plochmi zvity s lichobnkovm profilem. Na zobrazenm ezu vvvy je dle znaeno : sac hrdlo 1, labyrintov tsnn hdele 3, pracovn prostor 4, loiska rotor 5, stator 6, synchronizan systm 7, tleso loisek 8, vtlan prostor 9, vtlan hrdlo 10, elektropohony 11. Synchronizace vzjemn polohy rotor je vyeeno elektronick vazbou, co dokonale zamez jejm dotykm. Rotory jsou pohnny samostatn dvma motory uloenmi ve statoru pmo na hdeli rotoru. Elektronikou jsou pak sladny otky obou pohon, kter dosahuj a 8 000 min-1 tak, aby nedochzelo k dotykm rotor. Otky rotor lze regulovat k dosaen konstantnho podtlaku i pi peten, jestlie se na pklad do vvvy nasaje kapalina. Veker parametry a provozn podmnky lze toti nastavit na palubnm potai. Podle daj vrobce sniuj tyto stroje v evakuovanm prostoru tlak na hodnotu p1=0,0001 bar (10 Pa).
1

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Obr. 90 roubov vvva bez vnitn komprese

5.6 REGULACE ROUBOVCH KOMPRESOR


U roubovch kompresor se vyuv regulace : - uzavenm sn (chod naprzdno), - zmnou otek, - krcenm v sn, 69

- start-stop, vypnnm a zapnnm pohonu, - pepoutnm z vtlaku do sn, - zkrcenm inn dlky rotor, - zmnou kompresnho pomru, - regulace kombinovan.
5.6.1 REGULACE UZAVENM SN

Tm vechny vzduchov bezmazn roubov kompresory maj ped sacm hrdlem zabudovanou regulovatelnou klapku (viz obr. 79), kterou lze vyuvat nejen k jitn pi spoutn a odstavovn stroje, ale tak k jeho regulaci. Regulanm zsahem je stdn volnobh s plnm zatenm. Pi tom etnost vypnn a zapnn volnobhu nepekrauje 20 zsah za hodinu. Vyuv se zejmna v tch ppadech, kdy akumulan schopnost st garantuje kolsn tlaku pod 5%. Regulan systm m jednoduchou dvoupolohovou funkci. dc impuls vychz od tlakov st s nastavenou tlakovou diferenc. Pi zaten b stroj v pedepsanm reimu. Po regulanm zsahu se zavr klapka v sacm potrub a otevr odfukov ventil do atmosfry nebo do sacho potrub. Zptn ventil ve vtlaku se uzavr automaticky. Vkonnost kompresoru kles na nulu, mechanick ztrty v loiskch a ozubench kolech zstavuj nemnn. Indiktorov diagramy tohoto dje u jednostupovch i dvoustupovch kompresor jsou na obr. 91
p

Obr. 91 p - V diagramy K po uzaven sn

U dvoustupovch kompresor je odfukov ventil odlehovacho zazen napojen na II. stupe. Teprve za nm je zptn ventil k sti. Jednoduchost tto regulace je znevaovna ekonomickou nronosti, dlouhodob regulovn je nehospodrn. Pkon kompresoru sice pi regulanm zsahu kles na 15 a 25% pkonu pi plnm zaten, avak elektromotor pracuje v oblasti s nzkou innost, take jeho pkon kles pouze jen na 30 a 40% nominln hodnoty. Pednosti zpsobu je, e se vechny teploty v soustroj pi zaten i bhem volnobhu tm nemn.

70

5.6.2 REGULACE ZMNOU OTEK

Regulace kompresor zmnou otek je jednm z nejekonomitjch zpsob pizpsoben vkonnosti kompresorov stanice poadavkm spotebi. Po zmn otek dochz k proporcionln zmn vkonnosti (viz indiktorov diagram na obr. 92), ale tlak v sn i na konci vtlaku zstv stle konstantn, co plat tak pro pohonem pivdn kroutic moment.

& Vd [%] 100

50

& Vz

50

100

n [%]

Obr. 92 Zmna otek v p - V diagramu

Obr. 93 Pokles vkonnosti po snen otek

Absolutn velikost ztrt netsnosti se pi zmn otek nemn, nebo velikost prtonch ploch netsnost i tlakov diference zstvaj konstantn. Odpovdajcm zpsobem, mrn s poklesem otek (viz. rovnice 85) a vkonnosti rostou netsnosti relativn a kles souinitel vyuit pracovnho prostoru , co je znzornno na obr. 93. Nedoucm dsledkem sniovn otek je tak rst teploty na konci komprese. Vnitnmi netsnostmi je pedvno nemnn kompresn teplo menmu mnostv plynu, co je doprovzeno jeho silnjm ohevem. K pohonu kompresor s plynulou zmnou otek lze pout standardnch tfzovch elektromotor s frekvennm mniem. Nejnovji je k pohonu mazanch kompresor vyuvn vysokootkov elektromotor, jeho otky jsou plynule mnny v rozsahu 900 a 5 000 za minutu elektronickm mniem frekvence (30 a 166 Hz). Tm je dosaeno plynul regulace vkonnosti v rozmez 16 a 100 %. Kompresor ji nem pevodovku, otky elektromotoru se automaticky zvyuj nebo sniuj v zvislosti na zmnch tlaku v tlakovzdun sti. Tm je zajitno, e kompresor dodv do st prv tolik vzduchu, kolik je aktuln poteba. Vkon elektromotoru se plynule mn v rozsahu 22 a 100 %, pi souasn zmn vkonu chladicho ventiltoru. Na velk vkyvy ve spoteb vzduchu doke regultor zareagovat do 5ti a 6ti sekund, ani by dolo k pekmitnut nastavenho tlaku o vce ne 0,2 - 0,3 bar. Tm je zajitno, e spoteba elektrick energie odpovd aktuln spoteb stlaenho vzduchu. Provoz kompresoru je zen elektronickm systmem zajiujcm automatick hldn a signalizac vech provoznch parametr. Rovn informuje provozovatele o zkladnch poadavcch na servisn prohldky. Plynule mniteln zmna otek bez frekvennho mnie je u vysokonapovho stejnosmrnho motoru vyvolvna pepnnm fz. Stejnm prvkem jsou zde bipolrn tranzistory a vysokorychlostn spnae dc sekvenci pepnn fz ve statoru elektromotoru. etnost pepnn uruje otky motoru, kter je rovn spojen pmo s hlavnm rotorem kompresoru. Pomoci dicho systmu je podle daj vrobce udrovn tlak v rozmez 0,01 bar.

71

5.6.3 REGULACE KRCENM V SN

Pouv se u mazanch roubovch kompresor mench vkonnosti jakoto regulace plynul, avak energeticky nevhodn a hlun. Po spojen pracovnho prostoru s vtlakem nastv toti prudk vyrovnn tlak s rzovou kompresi K odlehovacmu zazen, kter jist zajdn a odstavovn stroje je jet v sacm potrub umstna krtic klapka, stejn jako na obr. 79. dcm impulsem k regulaci je tlak v sti, nebo hodnota tlakov diference na clon mc vkonnost kompresoru. rkovan linie na obr. 94 vyznauje u jedno a dvoustupovch kompresor regulovanch tmto zpsobem objem dodvan do spotebie ze sacho potrub. rafovan je oznaeno mnostv plynu proudc zpt do pracovnho prostoru a tm tak vceprce pohonu k optnmu vytlaen ji jednou stlaenho plynu. Zven teploty plynu vyvolan jeho zptnm proudnm nem pekroit 200 C. U dvoustupovho stroje se dsledky regulace projev opt a na druhm stupni.
p

V
Obr. 94 Regulace krcenm v sn v p - V diagramu 5.6.4 REGULACE STOP - START

Regulace vypnnm pohonu, je vedle regulace volnobhem nejastj. Pi tomto zpsobu dv tlakov spna ve vtlaku impuls na pohon i odlehovac zazen. Regulace start-stop je vhodn pro tlakov st se sporadickm pikovm odbrem a velkm vzdunkem. U standardnch elektromotor je omezovna potem start za dan as. etnost regulanch zsahu zvis na druhu pohonu, je pedepsna vrobcem. Zpravidla lze uvaovat s vypnutm 6 krt za hodinu u pkon do 100 kW, se temi zsahy u vkonu vych. Ped dalm startem je nutn zajistit dostaten dochlazen vinut, nebo pi novm startu dochz ke pikovmu proudovmu zaten, co tak nepjemn zatuje s uivatele. Drah novodob motory ji omezen start tak nerespektuj.
5.6.5 REGULACE PEPOUTNM

Regulace odpoutnm plynu za poslednm stupnm nenabz dn pednosti. Je pouvan u malch pstovch kompresor (obr.55), pro vzduchov roubov kompresory nen tato regulace zajmavou. Z vtlaku se vrac plyn obtokem pes chladi a krtic ventil zpt do sn. Zjevn se jedn o regulaci jednoduchou, ale zcela nehospodrnou, nebo pkon zazen se pi regulanm zsahu nemn.
5.6.6 REGULACE ZKRCENM INN DLKY ROTOR

Tohoto sloitho zazen se pouv u mazanch kompresor. Regulanm orgnem je ouptko na sac stran s profilem odpovdajcm podlnmu prniku obou rotor, viz obr. 95.

72

sn

ouptko pepoutn do sn

vtlak

ouptko

Obr. 95 Schma regulace pepoutnm do sn p

V Obr. 96 Zmna komprese po regulanm zsahu

Posouvnm ouptka k vtlaku se odkrv pepoutc kanl, kterm je st jet nestlaenho plynu odvedena zpt do sn. Tm dochz ke zmn vkonnosti v rozsahu 10 a 100%, stroj lze takto tm pln odlehit pi spoutn. Dj, ke ktermu dochz bhem regulanho zsahu lze sledovat na obr. 96 Zmenovn velikosti objemu pracovn komrky v okamiku ukonen sn je doprovzeno sniovnm vnitnho tlakovho pomru, take opt dochz k rzov kompresi.
5.6.7 REGULACE ZMNOU VESTAVNHO KOMPRESNHO POMRU

Vyuv se u modernch mazanch chladivovch roubovch kompresor k regulaci chladicho vkonu. Zmna vypaovac, ppadn kondenzan teploty vyaduje zmnu celkovho tlakovho pomru. Jestlie vnitn tlakov pomr zstv konstantn, dostv se provoz kompresoru mimo oblast nejlep innosti. eenm je mniteln pomr pomoc posuvnho regulanho ouptka na vtlan stran (viz obr. 97). Zmnou jeho polohy se mn i poloha hrany vtlanho otvoru a tm tak plynule velikost vnitnho tlakovho pomru v rozmez nap. 2,6 a 5,6. Tmto zazenm je prakticky eliminovna absence ventilovho rozvodu, kterm je pi vyuvn pstovho kompresoru zajiovna jeho dokonal pizpsobivost tlakovm pomrm ve spotebii. ez mazanm chladivovm kompresorem s regulovatelnm vestavnm tlakovm pomrem je na obr. 98.

73

sn

rotor

posuvn zarka

regulan ouptko

vtlak

pepoutn do sn

Obr. 97 Schma regulace zmnou

Obr. 98 ez kompresorem s regulovatelnm pomrem


pkon 100% 80%

4 1 Start/stop 2 Promnn otky 3 Zat./Odleh. 4 krcen v sn

60% 3 40% 2 20% 1

0%

20%

40%

60%

80%

100% vkonnost

Obr. 99 Srovnn spoteby energie u regulanch zsahu

Posouzen regulanch zsahu s hlediska jejich hospodrnosti je sledovno na obr. 99 v zvislosti na dosahovan zmn vkonnosti kompresor.

74

6. RADILN TURBOKOMPRESORY
Ke zvyovn tlaku a rychlosti plyn pi prtoku pracovnm prostorem rotoru dochz kontinuln zmnou hybnosti proud. Kinetick energie se nsledn ve statoru s sti mn na energii tlakovou. Dynamick zpsob stlaovn vyaduje vysok obvodov rychlosti obnch kol 110 a 380 m.s-1 s otkami 3000 a 80000 min-1, co vyaduje pohon pes pevod do rychla s vysokou hladinou hluku. Po dynamickm vyven rotoru maj turbokompresory velmi klidn chod, jednoduchou obsluhu a drbu, dlouhou ivotnost, mal opoteben innch sti. Stlaovan plyn nen zneisovn olejem. Vkonnosti radilnch turbokompresor (RTK) se pohybuj v rozmez 1000 a 100000 m3.h-1, dosahuj tlakovch pomr c = 20, vyjmen 80.

6.1 HLAVN STI RTK


Nejjednodu jednostupov radiln ventiltory pracujc s tlakovm pomrem 1,01 a 1,1 sestvaj (obr.100) ze sacho hrdla 7, obnho kola 1 (rotoru) s lopatkami 2, spirlnho difuzoru 6 s vstupnm hrdlem 8 napojenm na vstupn potrub. Hdel rotoru 4 je tsnn v ucpvkch 5. Stacionrn st tvo sk, kter je spojena s loiskovmi kozlky. Dalmi nutnmi soustmi jsou mazac a regulan systm a pohnc motor. U velkch vkonnosti maj nkter proveden obn kola s oboustrannm snm. Na obr. 101a je kolo bn konstrukce sestvajc se z nosnho kotoue, lopatek a kotoue krycho. Na obr. 101b je kolo s oboustrannm snm. Pro speciln koly se zhotovuj kola z lehkch slitin bez krycho kotoue (obr. 101c) rotujc obvodovou rychlost a 500 m.s-1.

Obr. 100 Schma radilnho ventiltoru

a)

b)

c)

Obr.101 Nejastji pouvan typy obnch kol

Pedstavu o konstruknm uspodn vcestupovho RTK a jeho hlavnch stech umouje obr.102. Hlavn funkn sti je stupe. Tlakov pomr stupn zpravidla

75

nepekrauje hodnotu = 2. Poaduje-li se vy stlaen, zaad se potebn poet stup za sebou. Za kadm rotorem 3 je zaazen difuzor 4 s vratnm kanlem 5, kterm se pevd sten stlaen plyn do sn nslednho stupn. Vratn kanly ji nemaj vlastn energetick vznam. Ponvad pi postupujc kompresi se zmenuj prton plochy, dochz mnohdy i k zmenovn radilnch rozmr obnch kol. Vstupn 1 i vstupn 8 pn orientovan hrdla jsou sousti skn dlen v horizontln rovin. Ta nese tak loiska 7, ucpvky, pipevovac patky, ppadn dal psluenstv.

Obr. 102 ez tstupovm radilnm turbokompresorem

Po prchodu dvmi nebo temi stupni se plyn chlad v externch vodnch chladich k dosaen nich kompresnch teplot. Tm se pzniv ovlivn stlaovn v dalch stupnch i spoteba energie.

6.2 PROUDN PLYNU PRACOVNM PROSTOREM RTK


& Do kompresoru je pes sac hrdlo nasvn objemov proud plynu Vn . Pi proudn pracovnm prostorem (obr.103) vznikaj v mezerch mezi rotujicmi & obnmi koly a statorem vnitn cirkulujc proudy Vc . Tmito vnitnmi netsnostmi se st plynu ji vytlanho do difuzoru vrac pes labyrintov ucpvky zpt do sn. Vle v ucpvkch mezi hdelem a skn pak umon nik plynu do okol vnjmi & Vd & (ztrty objemov) pes netsn proudy Vo ucpvky.
& Vc

& Vn

& Vs

& Vo

& Plnn rotoru plynem Vs je proto soutem proudu nasvanm pes sac & & hrdlo stroje Vn a cirkulujicho proudu Vc . Sankeyv diagram proud je na obr.1 a 2. Do spotebie vytlaovan hmotnostn & proud (hmotnostn vkonnost) m d , je & pepotvn na proud objemov V d

Obr. 103 Proudn plynu pracovnm prostorem RTK

vkonnost kompresoru.

76

Ponvad obn kolo se ot obvodovou rychlosti u je absolutn rychlost proudu plynu c vektorovm soutem

c = u + w,
pi em w je rychlost plynu relativn, vi rotoru. Tyto rychlosti jsou vyhodnocovny na vstupu 1 a vstupu 2 z obnho kola.

c2 2 u2
w
2

2
c2

2 u2 c1 1
r1

w1

c2u

r2

1 u1 c1u

u1

Obr. 104 Rychlostn trojhelnky na vstupu a na vstupu z obnho kola

Absolutn rychlost plynu c1 vstupujc do rotoru pod hlem 1 se rozkld do rychlosti univ u1 a relativn w1. Smr a velikost relativn rychlosti jsou proto dny rozdlem vektor rychlosti absolutn a univ obvodov, jak je to znzornno na obr.104. Aby se doshlo bezrzovho vstupu plynu do obnho kola, mus bt lopatky na vstupu sklonny k ten krunice o polomru r1 pod hlem teny lopatek ( 1 ) , kter je toton se sklonem relativn rychlosti w1. K sestrojen vstupnho trojhelnku je nutn znalost hlu sklonu ( 1 ) absolutn rychlosti c1 vi rychlosti obvodov u1, nebo velikost jej meridiln sloky c1,m. Vlivem rotace obnho kola je plyn od radilnho smru ponkud odklnn, take hel proudu ( 1 ) je o nco men ne 90. Bude-li prbh proudnic shodn s tvarem lopatek (ideln stupe s nekonenm potem lopatek) bude plyn vystupovat z kola relativn rychlosti w2 pod hlem ( 2 ) totonm se sklonem lopatky na vstupu. Vektorov souet relativn a obvodov rychlosti na vstupu v bod 2 ur absolutn rychlost c2 odklonnou od rychlosti univ o hel ( 2 ). Tato se podobn jako rychlost relativn rozkld na sloku univou c2,u a meridiln c2,m.

6.3 ZKLADY TEORIE RADILNCH KOMPRESOR


Pi odvozovn vlastnost RTK se opt vychz z idelnho stavu, kter je charakterizovn : - ve popsanm idelnm stupnm, - idelnm plynem, - idelnm bezeztrtovm procesem.

77

c1m

c1

w1

c2m

6.4 ZVEN MRN ENERGIE PLYNU


Ke zmn momentu hybnosti proudu v takto definovanm procesu bude nutn kroutc moment

& Mk = m d.(r2.c 2,u r1.c 1,u )


K tomu potebn pkon

[N.m]

(88)

& P = .Mk = 2. .n.Mk = m d.(u 2.c 2,u u1.c 1,u ) & P = m d.Y
[W]

Zven mrn energie plynu v obnm kole (dle jen mrn energie) Y lze povaovat za mrnou technickou prci pivdnou na hdel idelnho stupn. Toto vyjden mrn energie je nazvno Eulerovou turbinovou rovnici v pracovnm tvaru

Y = u 2.c 2,u u1.c 1,u

[J.kg-1]

(89)

Vstupuje-li plyn do obnho kola v radilnm smru, je obvodov sloka absolutn rychlosti c1,u na vstupu nulov, pak

Y = u 2 .c 2,u
a po zaveden souinitele tvaru lopatek

[J.kg-1]

(90)

c 2,u u2
2

[-]

(91)

zskme vztah

Y = .u 2

[J.kg-1]

(92)

Takto je zdraznn vliv obvodov rychlosti a tvaru rotorovch lopatek na zven celkov energie proud v obnm kole. Ponvad

c 1,u = c 1.cos1

c 2,u = c 2 .cos 2

meme s pouitm cosinovch vt v trojhelnku rychlost (obr.104) rovnici (89) upravit do tvaru

u u1 c c1 w w2 Y= 2 + 2 + 1 2 2 2

[J.kg-1]

(93)

kter nazvme Eulerovou rovnici v obecnm (hlavnm) tvaru. Toto vyjden mrn energie dv pedstavu o jejich jednotlivch slokch. Vraz

u 2 u1 w w2 p + 1 = = Yst 2 2
vyjaduje zven tlakov (statick) energie v obnm kole. Vztah

[J.kg-1]

(94)

78

c 2 c1 = w k = Yd 2

[J.kg-1]

(95)

popisuje zmnu kinetick (dynamick) energie plynu v obnm kole. Obecn tvar Eulerovy rovnice je aplikovateln na vechny energetick stroje s rotujcmi lopatkami, jestlie se hustota protkajc tekutiny nemn nebo je jej zmna zanedbvna.

6.5 KRITRIA PODOBNOSTI U RTK


Krom souinitele tvaru lopatek ( ), kter je vznanm kritriem hodnotcm lopatky radilnch obnch kol, jsou zavedeny dal bezrozmrn veliiny, umoujc vzjemn srovnvn energetickch vlastnost stroj rznch proveden i penen poznatk s model na skuten vrobek.
Tlakov slo ( ) vyjaduje pomr celkov mrn energie Y a kinetick energie obvodov rychlosti u

Y u2 2
2

[-]

(96)

a po dosazen za Y z rovnice (90) plat

2.c 2,u = 2. u2

[-]

(97)

Objemov slo ( ) srovnv vkonnost RTK s objemovm prtokem prezem kola rychlosti u2

& Vd

.r2 2.u 2

[-]

(98)

Vkonov slo ( ) je definovan jako pomr pkonu P pivdnho na hdel idelnho obnho kola a vkonu idelnho, vyvozenho psobenm obvodov rychlosti u2. Ten je roven souinu mnostv

plynu, kter by protkalo plochou .r2 rychlost u2 s dynamickm tlakem

u2 . : 2

P .r2 .u 2 . 2
2 3

S pouitm rovnic (89),(96) a (98) je

= .

79

Reakce K

naznauje, jak st z energie piveden k pohonu (viz. Y z rovnice 90) se ji v obnm kole pemuje na energii tlakovou (rovnice 94)

K=

Yst Y Yd Y = = 1 d Y Y Y

[-]

(99)

Dosad-li se za leny prav strany pslun vrazy (92) a (95) rovnice, dospje se k prav

K = 1

[-]

(100)

jestlie c22-c12=c2u2, ponvad c2m=c1m a c1u=0.

6.6 TVARY ROTOROVCH LOPATEK


Na obr.105 jsou zakresleny ti typick tvary rotorovch lopatek. Lopatky dopedu zahnut, 2 > 90, lopatky s radilnm vstupem, 2 = 90 a lopatky dozadu vi univ rychlosti zahnut, 2 < 90.
w2
c2

2
c m2

2
u2

c2

2 u2 cu2

w2
c2

cu

2
2

cm

w1 2
u2

w2

c1 1 u1

2 1

c u2

Obr. 105 Tvary lopatek a jejich rychlostn trojhelnky

Rychlostn trojhelnk na vstupu je spolen pro vechny lopatky. Vliv tvaru lopatek na energetick vlastnosti radilnho stupn je s sti zaznamenn na obr. 106 v zvislosti na souiniteli ( ), za pedpokladu, e obvodov rychlost rotoru se nemn. Pak : - mrn energie - reakce - statick energie souadnici Y=

.u22 =

K =1-

.konst.

je pmka prochzejc potkem, je pmka se zpornou smrnici

Yst = K .Y = (1 -

). .u22

pedstavuje parabolu s vrcholem na

= 1, kdy m hodnotu 1/2 Y. Nulov hodnoty dosahuje v bodech Yd = Y Yst

=0a

= 2.

- dynamick energie

80

Rotory s lopatkami dopedu zahnutmi dosahuj nejvt celkovou energii, ale ponvad stupe reakce kles, kles i podl energie statick. Krajnm ppadem je kolo s lopatkami extrmn dopedu zahnutmi, kdy veker energie piveden k pohonu se mn na energii kinetickou. Pemna kinetick energie na tlak v difuzoru, zaazenm za obn kolo, probh s pomrn znanmi ztrtami. Lopatky jsou velmi zakiven a bvaj hust uspodny. innost je nzk, hod se pro ventiltory tam, kde men radiln rozmry jsou dleitj ne innost. Stednm ppadem jsou lopatky s radilnm vstupem, dosahuj maxima tlakov energie, kter je polovinou energie celkov (K=1/2). Jsou mlo zakiven a mn hust. Lopatky dozadu zahnut transformuj pevnou st pivdn energie pmo na statick tlak. Jsou pomrn dlouh a dk, vykazuj velmi dobrou innost. Dosahovan zven mrn energie je vak nzk. Tvar obnch lopatek ovlivuje tak vzjemnou zvislost hlavnch energetickch & veliin, ktermi jsou pkon pivdn na lopatky P, mrn energie Y a vkonnost Vd .

1,0

Y K Yd

0,0 0
OBN LOPATKY

Yst 0,5
DOZADU ZAHNUT
RADILN

1,0
S RADILNM

2,0
DOPEDU
VSTUPEM

ZAHNUT

Obr.106 Vliv tvaru lopatek

Dosud uvdna teorie RTK je zaloen na zjednoduenm postupu od stupn idelnho ke skutenmu. Prvm postupovm krokem je korekce dosud odvozench vztah, kter jsou v technick literatue uvdny s indexem ( ,th), na konen poet lopatek. Dje se tak snenm dosahovan mrn energie Y souinitelem skluzu ( ), zvaujcm vechny vlivy odklnjc vektor absolutn rychlosti c2 od pvodnho smru. Pak

Y = . .u 2

[J.kg-1]

(101)

6.7 SKUTEN STUPE RTK


Ve skutenm stroji, jm protk skuten plyn, je spojena pemna energie se ztrtami (nedoucm rozptylem energie), kter podle svho vzniku lenme na ztrty : - objemov, ovlivujc vkonnost bytkem objemovho prtoku, - hydraulick, souvisejc se zmnami tlakov energie proudu, - mechanick, v loiskch a ucpvkch, kter zvyuj potebn pkon k pohonu RTK.

6.8 VKONNOST RTK


K vpotu vkonnosti poslou rovnice kontinuity a souinitel netsnosti N .

81

& Vd = S 2 .c 2,m . N

[m3.s-1]

(102)

Plocha skutenho prezu proudu (viz. obr.103) S2 (m2) se stanov jako st plochy vlce, jeho prmr je roven vnjmu prmru kola D2 a jeho vka je kou kola b2. st tto plochy vypln stny z lopatek, jejich tlouka je s (m).

S 2 = .D 2.b 2 b 2.s.z

[m2]

(103)

Stedn rychlost, kolm na vstupn prez z rotoru je radiln, nebo-li meridiln sloka absolutn rychlosti c2,m v bod 2, na vstupu z obnho kola. Souinitel N zvauje vliv cirkulanch proud do sn prvnho stupn i vnj netsnosti do okol.

6.9 PKON RTK


U dynamickch genertor je pro definici pkonu nezbytn rozlien stroj stlaujcch tekutinu stlaitelnou a nestlaitelnou. Ventiltory, jakoto jednostupov RTK, vyuvaj k popisu potebnho pkonu vztah povaujcch hustotu protkajcho plynu za konstantu, take potebn pkon pivdn na spojku je

Psp =
kde

Pu sp

[W]

(104)

& Pu = .Vd.Y

[W]

(105)

je uiten st pkonu (vkon), odevzdan rotorem protkajc tekutin a pm innost sp respektuje rozptyl energie (ztrty) mezi pohonem a rotorem.

sp = N .h .m

[-]

(106)

K hydraulickm ztrtm nleej vechny ztrty energie vznikajc: - vstupnm rzem, jestlie smr vstupn relativn rychlosti proudu w1 nesouhlas se sklonem lopatek v nbnm bod 1 (viz. obr. 116), - tenm protkajcho plynu o stny rotoru i statoru. - ohybem proud. - zmnami rychlosti. - tenm kol mezi statorem a rotorem. Ozname-li takto zmaenou energii Yz,h, je bezrozmrnm vyjdenm hydraulickch ztrt hydraulick innost

h =

Y Y + Yz,h

[-]

(107)

& Mechanick ztrty Z m u RTK tvo zejmna ztrty tenm v loiskch a ucpvkch. Zpravidla se k nim pit energie potebn k pohonu mazacch i chladicch systm, ppadn t ztrty v pevodovch sknch. Proto je bezrozmrovm vyjdenm tchto ztrt pomr vnitnho a spojkovho pkonu, innost mechanick.

m =

& Pvn Psp Z m = Psp Psp


82

[-]

(108)

Jestlie ji zmnu hustoty, ke kter dochz pi stlaovn plyn zanedbvat nelze, je pkon RTK stanoven pomoci pkonu kompresoru idelnho a innosti porovnvac izoentropick, podobn jako u kompresor roubovch (kapitola 5.4). Izoentropick innost spojkov se u RTK pohybuje v rozmez od O,5 do O,7. Proces stlaovn probh s pvodem tepla, hydraulick ztrty se transformuj na energii vnitn. V entropickm diagramu na obr. 107 jsou hydraulic ztrty vyznaeny rafovanou plochou (1 2pol 6 5 1).

T 2ie

v2 2pol

p2 = konst

p1= konst

v1

Obr. 107 Entropick diagram komprese v jednostupovm RTK

Uzaven plocha diagramu (4-3-2pol-6-4) odpovd zven entalpie stlaovanho plynu po kompresi. Zven mrn energie v jednom stupni RTK je pak
2 2 & d .(i 2pol i1 ) + c2 c1 Y =m 2

[J.kg-1]

(109)

pi em rozdl entalpi
n 1 p2 n 1 i 2pol i1 = .r.T1. p1 1

[J.kg-1]

(110)

6.10 ROZVDC KOLA


Rozvdc kola RTK jsou v podstat stacionrn difuzory zaazen bezprostedn za obn kola. Slou k pemn sti kinetick energie proudu na tlakovou, provdj se bez lopatek i lopatkovan. U jednokolovch stroj, dmychadel i ventiltor, je proud z obnho kola veden pmo do bezlopatkov spirln skn (obr.100 a 108) a pak do spotebie. Jejm kolem je pevst symetrick proudn kolem osy rotace do vtlanho potrub. Zrove se spirlou sniuje rychlost proudn plynu,take tlak vzrst. Vcestupov RTK vyuvaj spirly tak k odvdn plynu do mezichladi a u poslednho kola k odvdn plynu do vtlanho potrub. Pipojen mezichladie 2 pomoc

83

vtlan spirly 1 je na obr.109. Po prchodu chladiem je plyn odvdn zpt do kompresoru sac spirlou 3 do dalho stupn.

Obr. 108 Jednokolov turbodmchadlo

Obr. 109. Pipojen mezichladie

Prezy spirly maj rzn tvary, kruhov i lichobnkov, zpravidla symetrick k difuzoru. Ponvad se energie z ven do proudu za rotorem u nepivd, pot se prez spirly podle zkona r . cu = konst a r . cm = konst [m2.s-1] (111)

Mezistupov difuzory bvaj zpravidla lopatkov a navazuj bezprostedn na vratn lopatky (obr. 102) V sestav prtonch st RTK na obr. 110 je bezlopatkov difuzor oddlen od vratnho kanlu mezistnou.

84

Obr. 110 Mezistupov difuzor

6.11 CHLAZEN TURBOKOMPRESOR


Aby se stlaovn alespo sten piblilo k dji izotermickmu, provd se u vcestupovch kompresor mezistupov chlazen, zpravidla po dvou nebo tech stupnch. Umstn trubkovch chladi pomoci vtlan a sac spirly je na obr.109. Chlazenm se dosahuje snen pkonu a objemovch prtok i zven stedn mrn hmotnosti a vych tlakovch pomr v jednom stupni. Optimln tlakov pomr v jednom stupni je podobn jako u pstovch kompresoru

I = cz

Na obr.111 je zaznamenn prbh stlaovn vzduchu v estistupovm RTK se dvmi chladii v T-s diagramu.
T tdVI=126 C
Pa

0,2 2M Pa
ps

tdIV=137 C

0,

9M

0,4

4M

tdII=115C

Pa

tnV=33C

tnIII=33C tnI=15C

0,2 15 MP a

0,4

=0 ,1M Pa

pd

3M

Pa

Obr. 111 T-s diagram estistupovho RTK

85

6.12 ENERGETICK CHARAKTERISTIKY


Hlavn energetick charakteristiky (obr.112) tlakov, pkonov a innostn se sestavuj z namench daj.

Y Psp sp C D A sp Ymax K B

Psp

spmax

& Vdmin

& Vdopt

& Vd

OBLAST PRTOK PRACOVN VKA

BRZDN ZPTN

LABILN

STABILN NORMLN

BRZDN

POSITIVN

NEGATIVN

Obr. 112 Hlavn energetick charakteristiky RTK


& Charakteristika tlakov Y = f( Vd )

Ponvad ke zvyovn mrn energie dochz zejmna zvyovnm tlaku, je tato zvislost oznaovn jako charakteristika tlakov. Mnohdy je uvdna i jako zvislosti & & celkovho tlakovho pomru c = f( Vd ), nebo tak jako p = f( Vd ). M v I.kvartle vypoukl tvar s maximem v kritickm bod K, kter j rozdluje na vtev stabiln a labiln. Provoz ve stabiln sti se vyznauje pizpsobivosti stroje mncm se odbrm plynu i nahodile zvenm odporm napojenho spotebie snenm objemovho prtoku a souasnm zvenm mrn energie. V labiln vtvi to ji neplat. V ppad, e turbokompresorem je do spotebie dodvano vt mnostv plynu ne v souasnosti odebran, dochz k nestabilnmu provozu - pumpovn. Po dosaen kritickho bodu K, pechz provoz stroje skokem do oblasti zptnho proudn (bod C), plyn proud z vtlaku zpt do sn, tlak v soustav kles. Po dosaen nejni hodnoty v bod D, vrac se provoz kompresoru opt skokem do pracovnch podmnek stabiln vtve (B). Cel proces se opakuje s velkou frekvenc zavisejc na vlastnostech soustavy kompresor + spotebi. Pumpovn se projevuje kolsnm smyslu a velikosti proudu, co je spojeno s vraznm hlukem a nerovnomrnm zatenm celho soustroj. Mechanickmu pokozen lze zabrnit antipompn regulac.
& Charakteristika pkonov Psp = f( Vd )

m pevn kladnou smrnici. Pkon s klesajcmi odpory spotebie (rostouc vkonnosti) narst.
& Charakteristika innosti sp = f( Vd ) & dosahuje nulovch hodnot v bodech Y=0 a Vd =0. Jej maximum m leet v oblasti stabiln sti charakteristiky tlakov.

86

6.13 PROVOZN BOD


Tmto nzvem oznaujeme prsek (P) tlakov charakteristiky kompresoru s odporovou charakteristikou spotebie S. Jeho poloha udv objemov prtok tekutiny protkajc soustavou i zven mrn energie, potebn k pekonn odporu spotebie. Je-li tlakov charakteristika doplnna charakteristikou innostn a pkonovou (obr.113) lze souasn odest hodnoty tchto veliin.
Psp sp p K P Psp

S sp

& VdP 0 labiln oblast

& Vd opt
stabiln oblast

& Vd

Obr.113 Provozn bod na tlakov charakteristice

6.14 REGULACE RADILNCH TURBOKOMPRESOR


U radilnch turbokompresor se vyuvaj regulace : - zmnou otek, - krcenm v sn, - krcenm ve vtlaku, - odfukovnm pes expanzn turbnu nebo pmo do okol, - pepoutnm do sn, - antipompn. 6.14.1 REGULACE ZMNOU OTEK Vliv zmny otek na vkonnost kompresoru meme vyhodnotit z rovnosti objemovch souinitel pro pvodn a regulovan stav. Odtud

& Vd = konst.n
t.j. objemov prtok zvis na otkch linern.

[m3.s-1]

(112)

Podobn z rovnosti souinitel tlak odvodme parabolick vztah

& 2 Y = konst.n 2 = konst. Vd


a konen z rovnosti souinitel pkon pkonu na otkch:

[J.kg-1]

(113)

= . lze odvodit kubickou zvislost


[W] (114)

& 3 P = konst.n 3 = konst. Vd

V praxi lze vyuvat odvozench rovnic jen v ppadech malch zmn otek. Jinak je prbh sledovanch zmn vyhodnocovn experimentln pomoci tzv. pole charakteristik (obr.114). Jejich pomoc se stanov optimln pracovn podmnky s nejlep innosti.

87

p pumpovn mez

K popt

=1 max Ar
0 ,9 5
0 ,9 0

n m ez

0 ,8

pum pov

0,6n

0,

0,8n

80

1,2n & Vd

& Vdopt

Obr. 114 Pole charakteristik pi regulaci zmnou otek

Regulace zmnou otek je nejekonomitj. Pouv se j proto vdy, je-li kompresor pohnn parn nebo spalovac turbnou. Odstavovn soustroj je extrmem zmny otek, pipout se pi paraleln spoluprci nkolika stroj. 6.14.2 REGULACE KRCENM V SN se provd zmnou oteven uzavrac armatury v sacm potrub kompresoru. Je to nejbnj zpsob regulace RTK pohnnho elektromotorem pi stlch otkch, energeticky vak mlo hospodrn. Dsledky popsanho zsahu lze odvodit z izoentalpickho dje, kter popisuje krcen. Ozname-li veliiny po regulanm zsahu kkem, plat mra

p1 p1
+

& Psp md = + + & md Psp

(115)

Vyuit tchto vztah k sestrojen charakteristiky tlakov a pkonov je naznaeno na obr.115. p

+ p2

p2

p1

+ p1

& md

Obr. 115 Zmna charakteristik pi regulaci krcenm v sn

88

krcen v sn se vyuv tak na zkuebnch pi men charakteristik, jestlie nen k dispozici potebn pkon. M se jen "exhaustorov" charakteristika s vtlakem otevenm do atmosfry a "kompresorov" charakteristika se pepotv. Potebn pkon pi zkouen kles a na jednu osminu. 6.14.3 REGULACE KRCENM VE VTLAKU vyuv zvyovn odporu spotebie pivrnm uzvru ve vtlanm potrub k posunu pracovnho bodu k ni vkonnosti. Zsah je omezovn pumpovn mez. Vzhledem k tomu, e poloha pracovnho bodu se pizpsobuje okamit hodnot odporu spotebie, jedn se zde vlastn o autoregulaci. 6.14.4 ANTIPOMPN REGULACE reaguje na monou pomp otevenm pepoutcho ventilu na vstupu s nslednm odfukem pebytenho plynu do okol. Je doprovzena velkm hlukem a ponvad pkon zstv stl, je to regulace nehospodrn i kdy na druh stran jednoduch. U vzcnch plyn se plyn pepout do sn po sekrcen a ochlazen na poadovanou hodnotu. 6.14.5 REGULACE ZMNAMI PRTON STI Natenm lopatek pedazenho vstupnho statoru je ovlivovn smr vektoru absolutn rychlosti c1 na vstupu do rotoru. Z Eulerovy rovnice vyplv dsledek zmny obvodov sloky c1,u na mrnou energii Y. Zmna meridiln sloky u1,m pak reguluje & vkonnost Vd . Pi zmn vkonnosti bhem regulanho zsahu dochz tak ke zmn rychlosti c1 + na i ke zmn smru relativn rychlosti w1 na w 1 doprovzen vstupnm rzem na hran lopatek a poklesem innosti. Na obr. 116. je v rychlostnm trojhelnku naznaen rozklad + relativn rychlosti w 1 a vznik rzov sloky wR.
+ c1

c1
1

w1 +

wR

u1

Obr. 116 Vstupn rz vyvolan regulanm zsahem

6.15 DMYCHADLO S BONM KANLEM


Je nov vyvinutm typem lopatkovch dynamickch kompresor. Schma tchto periferlnch dmychadel je na obr. 117. Do bonho bezlopatkovho kanlu 2 vtlauj plyn plkruhov nebo t tvrtkruhov lopatky rotoru 1. Bon kanl je rozdlen radiln pepkou 3 na st sac a vtlanou. Vysokmi otkami a 70000 min-1 je plyn urychlovn a rozviovn, pi em proud z komrek rotoru do bonho kanlu i zpt a pi doprav k vtlanmu hrdlu u pepky se stlauje. Jednoduchou konstrukci je dosahovno jen nzk energetick innosti, ale stlaen u malch vkonnosti (Vd,max = 500 m3.h-1) bv a 3,5. Jako vvvy dosahuji tyto stroje 90% vakua.

89

c1

c1

Obr. 117 Schma dmychadla s bonm kanlem

7. TURBOKOMPRESORY AXILN
jsou rotan lopatkov stroje pro kontinuln stlaovn plyn inkem zmny hybnosti proudu, protkajcho pevn po plochch vlcovch, souosch s osou rotace. Byly vyvinuty ve snaze po konstrukci kompresoru s vy innosti ke stlaovn vzduchu pro spalovac turbny. Pi stejnm prtoku jsou s ohledem na vt poet stup del ne RTK, maj vak men hmotnost i radiln rozmry a vy energetickou innost o 2 a 5%. Pro vkonnosti nad 15 m3.s-1vychzej levnji, pi velkch vkonnostech a o 30%, vyaduj men obestavn prostor. Vyrbj se pro tlaky a 1,5 MPa a vkonnosti 10 000 a 2,5.106 m3.h-1, dosahuj 3000 - 20000 otek za minutu. Obvodov rychlost lopatek se vol do 260 m.s-1. Hlavn sti (viz obr.118) jsou v podstat stejn jako u stroje radilnho. Na sac hrdlo 1 navazuje vstupn komora (sac spirla) 5 a pedazen vstupn stator 6. Zkladn energetickou st tvo opt stupn 7 a 10 sestvajc z rotorovch a statorovch lopatek. Obn lopatky jsou vsazeny do drek vyfrzovanch na obvodu bubnu, zatm co difuzorov lopatky jsou vetknuty do tlesa statoru. Vnec obnch lopatek se po dlce prton sti kompresoru std s vncem pevnch difuzorovch lopatek.

Obr. 118 Hlavn sti axilnho turbokompresoru

Ukzka rotorov lopatky, jejich vstupn a vstupn hrany le piblin v radilnm smru je na obr. 119. Buben rotoru 3 se spojkou 15 uloen na axilnm 2 i radilnm 16 90

loisku je vi okol tsnn labyrintovmi ucpvkami 4 a 14. Ped vstupn spirlou s vtlanm hrdlem 17 je umstn usmrova proudu 11. U tchto kompresor se plyn v prbhu cel komprese nechlad, protoe vyveden plynu mezi stupni je obtn.

c1
3 =c c2

c4

Obr. 119 Ukzka rotorov lopatky axilnho turbokompresoru

Obr. 120 Lopatkov m jednoho stupn ATK

7.1 ZKLADY TEORIE ATK


Teorie pemn pi prtoku axilnm turbokompresorem doshla v prbhu doby znanho vvoje. Teorie kanlov vyuvan u parnch turbn doshla souhlasu vpotu se skutenost jen v ppad pouit velmi hustho lopatkovn. Druh extrm, teorie profilov vyuvajc teorie kdla vyhov naopak pro velmi dk lopatky. Roztee lopatek u ATK jsou mezi obma extrmy. Jako dosud nejvystnj se ukzala teorie mov, definovan podlem dlky ttivy s a roztee t lopatek. V rozmez od s/t = 0 a postihuje celou oblast od nekonen zkho kanlu a po osaml profil. Lopatkov m vznik omezenm lopatek stupn vlcovou plochou a rozvinutm tohoto ezu do roviny. Takto vznikaj elementrn rovinn lopatkov me rotoru a statoru u nich se pedpokld dvourozmrn proudn plynu, neovlivnn inky dj trozmrovho proudn na okraji lopatek. Geometrie lopatkov me je definovna v nkolika vlcovch ezech. Na obr.120 je zakreslen stedn vlcov ez. U radiln dlouhch lopatek je v zjmu pesnho popsn tvaru lopatky nutno definovat geometrii vtho potu vlcovch ez. Teorie lopatkovch m pedstavuje samostatn obor v teorii kompresor a pesahuje svm rozsahem rmec tchto skript. Je uvedena v [L12;L14]. Nsledn je pouze objasnn rozdl mezi stlaovnm ve stupni radilnho a axilnho kompresoru.

c1 w2 w1 c2

ca

2
u

Obr.121 Rychlostn trojhelnky ATK

91

t
w1

Vektor vstupn rychlosti c1 je veden lopatkovou mi vstupnho statoru tak, aby doshl axilnho smru. Zakivenm rotorovch lopatek se pi proudn doshne snen relativn rychlosti w a tm tak zven tlaku p. Do statorov lopatkov me vstupuje plyn s rychlosti c3 shodnou s vstupn rychlosti c2. Aby axiln sloky ca = wa zstvaly konstantn, je s postupnm stlaovnm plynu souasn zmenovn prton prez pracovnho prostoru. Ve statorov sti se zakivenm lopatek opt mn smr absolutn rychlosti c3 na c4, aby nedochzelo k rzm na vstupu do dalho stupn. Rychlostn trojhelnky (obr. 121) se u ATK kresl do jednoho obrazce. Pedpokldejme, e k proudn pracovnm prostorem ATK dochz na vlcovch plochch kde r1=r2 a u1=u2. Nyn se rozvinut tvar Eulerovy rovnice zmn na

Y=

c 2 c1 w w2 + 1 2 2

[J.kg-1]

(116)

Odtud je zejm e zven tlakov i celkov energie axilnho stupn je podstatn ni ne u stupn radilnho a to o hodnotu psobenm odstedivch sil. Pro zven tlakov energie proto plat
1 2 2 p2 p w1 w 2 1 .r.T . = = 1 1 p1 2

u 2 u1 , co je prstek tlaku vznikajc 2

[J.kg-1]

(117)

Ponvad Machovo slo M = zvuku) plat zvislost a = kole.

w1 , pi em pro stanoven kritick rychlosti (rychlost a1

.r.T1

, lze z rovnice (117) odvodit pomrn stlaen v obnm

OK

p 1 2 w 2 = 2 = 1 .M .1 p1 2 w1

[-]

(118)

Pi rstu Machova sla roste i pomrn stlaen. U stacionrnch osovch kompresor M < 0,8, a pomr relativnch rychlosti se znan li od nuly. Proto tlakov pomr na prvnm stupni nepevyuje hodnotu 1,2 a 1,3 a tak zven teploty v jednom stupni v porovnn s odstedivmi kompresory je mal. Z rychlostnch trojhelnk lze vyst, e:

u = c 1,u + w 1,u = c 2,u + w 2,u


take:

c 2,u c 1,u = w 1,u w 2,u


Pak meme pracovn tvar Eulerovy rovnice vyjdit vztahem

Y = u.(c 2,u c 1,u ) = u.(w 1,u w 2,u )

[J.kg-1]

(119)

Ponvad stle plat, e rychlost proudn v axilnm smru se nemn, roste i podle tohoto vztahu mrn energie Y mrn s poklesem relativn rychlosti.

92

ZTRTY se podobn jako u RTK len na ztrty vznikajc netsnostmi, ztrty hydraulick a mechanick. Opt plat, e celkov innost

sp = . h . m
Vnitn netsnosti v mezerch mezi pikami lopatek i netsn ucpvky na sac stran umouj vznik cirkulanch proud, netsnosti ucpvky hdele na vtlan stran a ucpvky vyrovnvacho pstu pak netsnosti vnj. Hydraulick ztrty jsou zejmna profilov (tenm na povrchu lopatky), sekundrn (po vzniku pdavnch proud) a anulrn (tenm na vlcovch stnch kanl).

7.2 ENERGETICK CHARAKTERISTIKY ATK


Energetick charakteristiky (obr. 122) se vyznauj velkou strmost a malm pracovnm rozsahem v oblasti vych hodnot objemovch prtok.
p Psp sp sp Psp

& Vdmin

& Vdmax

& Vd

Obr. 122 Energetick charakteristiky axilnch kompresor

Charakteristika tlakov sestv pouze ze stabiln vtve zanajc v dsledku odtren proudu kritickm bodem a pak prudce pad k maximlnmu prtoku, kdy ji je dosaeno kritick rychlosti proud a zahlcen lopatkov me. Charakteristika pkonov kopruje prbh charakteristiky tlakov, s rostoucm prtokem pkon kles. Charakteristika innosti m v dobrch ppadech sv maximum vpravo od kritickho bodu a pak rychle kles. Pole charakteristik u ATK (obr.123) se vyznauje nespojitosti pumpovn meze. Pi zvyovn otek se zvtuje strmost tlakovch charakteristik.
p
m ez

vn

max

pu

mp o

=1

0,95

0 0,9 0, ,85 0 80

-F
r2

p2 p2 p1

+F

r1

0,6n 0,8n n

1,2n

Fa

Obr. 123 Pole charakteristik ATK

Obr.124 Schma rozdlen tlaku na rotor RTK

93

7.3 AXILN SLA


V dsledku rozdl tlak na sac a vtlan stran rotor dochz u turbokompresor ke vzniku axiln sly Fa , kter se sna posouvat rotor v osovm smru k sac stran. Zjednoduen schma na obr. 124 vysvtluje tento jev u radilnho stupn. Sla +F na nosn kotou ve smru k sn od tlaku p2 je:

+ F = .r 2.p 2 .

V opanm smyslu psob sla -F od tlaku p2 na kryc kotou + sla od tlaku p1 na nosn kotou:

F = . r2 r1 .p 2 + .r1 .p1
Fa = .r1 (p 2 p1 )
2

[(

Pi zanedbn rozmru hdele a nboje plat zjednoduen pro vslednou axiln slu u radilnho stupn vztah [N] (120)

Vzhledem ke znan velikosti tto sly nen eln ji zachycovat jen axilnm loiskem. Ke snen tto sly slou konstrukn uspodn rotoru s vyrovnvacm kotouem podle obrzku 125.
p2 2 1
& Vo

p1
r2

p2

ps

Obr. 125 Rotor RTK s vyrovnvacm kotouem

Vyrovnvac kotou, nasazen na hdel za obnm kolem poslednho stupn m na vnjm obvod vlcovou plochu s labyrintovou ucpvkou, zachycuje zpravidla jen asi 75% osov sly. Zbytek nese axiln loisko. U jednostupovch RTK s oboustrannm snm vyrovnvac kotou odpad.

r1

94

8. POHON TURBOKOMPRESOR
Ponvad turbokompresory jsou stroje rotan a rychlobn je vhodn, aby pohnc agregt byl stejnch nebo podobnch vlastnost. Tmto poadavkm nejlpe vyhovuj parn i spalovac turbny a elektromotory. PARN TURBNY se vyznauj dobrou innosti v pomrn irokm rozsahu otek i zaten. Doporuuj se k pouit v mstech kde je k dispozici hospodrn pracujc parn centrla. Jestlie v provoznch podmnkch pracuje turbna trvale s nim ne nominlnm vkonem, projevuje se snenm innosti. Proto se, vzhledem k obvykle nedostaten pesnosti projeknch podklad pi stanovovn vkonovch parametr kompresorovch soustroj, vol rezerva vkonu parn turbny co mon nejmen, nebo se radji vybavuje petovac regulac. Vzhledem na nejastji pouvan otky turbokompresor v rozmez 3000 a 8000 ot.min-1 nen nutn mezi turbnu a kompresor vkldat pevody. Zsadn nevhodou parnch turbn je velik sloitost a rozmrnost celho zazen, vysok investin a provozn nklady. Dlouh, nkolikahodinov doba potebn k najet uruje parn turbny k trvalmu nebo alespo dlouhodobmu provozu, velkch turbokompresor. Tyto obecn zvry je mono dle doplnit podle druhu parn turbny. Protitlak turbna s pomrn vysokm vstupnm tlakem a teplotou pry je vzhledem k menm zpracovvanm entalpickm spdm vhodn pedevm pro vkony men ne 5 MW. Vzhledem k tomu, e vstupn pra je vyuvan pro dal ely, nap. otpn, dociluje se zlepen tepeln innosti celho zazen. Kondenzan turbna se pouv k pohonu turbokompresor s vysokmi pkony 5 a 20 MW. Termick innost celho zazen je men ne v protitlakm proveden o ztrty tepla odvedenho v kondenztoru. Odbrov turbna s regulovanm odbrem je vhodnm pohonnm agregtem velkch turbokompresor i pi promnnm zaten. Jejm vyuvnm se dosahuje lepch innosti ne u turbn kondenzanch, jestlie je dostaten a smyslupln spoteba odpadnho tepla. SPALOVAC TURBNY pracuj s nzkmi innostmi, kter se navc prudce zhoruj pi zmn zaten vi optimlnmu provoznmu stavu. Pracuj v rovnotlakm otevenm cyklu a jsou vhodn jen tam, kde je k dispozici levn tekut palivo nebo plyn, na pklad v kompresorovch stanicch dlkovch plynovod. Zde je k dispozici pro spalovn dopravovan plyn, spoteba chladic vody je mal a soustroj lze dlkov ovldat, co je vhodn zejmna pi nasazen v odlehlch oblastech. ELEKTROMOTORY maj ve srovnn s turbnami adu dleitch pednost. Jednoduchost stavby, mal rozmry a hmotnost, nzk poizovac a provozn nklady, rychl start a pevzet zaten v destkch vtein, vysokou provozn spolehlivost a nenronou drbu. Nevhodou jsou pro pohon turbokompresoru nzk otky i dvouplovch motor, vyadujc vazovn zrychlujcch pevodovch skn se vemi neblahmi dsledky. Kontinuln zmna otek je bu vbec nemon nebo realizovateln pouze ve velmi zkm rozmez. Vt zmny otek umouj pouze komplikovan a drah motory. Tm vhradn se vyuvaj elektromotory k pohonu pstovch kompresor, kter jsou ve srovnn s turbokompresory stroje pomalubn. U velkch pstovch kompresor s konstantnmi otkami je motor spojen pevn pmo s klikovou hdel a jeho rotor slou souasn jako setrvank. U malch kompresor je ji pm spojen nkladn, pouv se pevodu do pomala klnovmi emeny.

95

9. PARALELN A SRIOV SPOLUPRCE KOMPRESOR


Jestlie jeden kompresor nen schopen dodat potebn mnostv plynu, nebo nedostauje-li zven mrn energie Y, kterou vytv jeden stroj, je mon pro splnn danho poadavku provozovat dv nebo vce soustroj vedle sebe paraleln i za sebou seriov. Provozn stavy spolupracujcch stroj se stanovuj ze soutov tlakov charakteristiky, na kter le prsek s charakteristikou odporu spotebie - provozn bod. PARALELN SPOLUPRCE Paraleln spoluprce je omezena pumpovnm stroje s nejnim tlakem na pumpovn mezi (na obr.126 je to stroj oznaen jako II). Proto je vsledn, soutov charakteristika sestrojovna stnm vkonnosti jednotlivch stroj pi konstantn mrn energii jen do tlaku pumpovnho bodu KII. Prseky s odporovou charakteristikou vyhodnocuj vkonnost soustroj ve vech alternativch zapojen. Ped eenm jsou charakteristiky spolupracujcch stroj redukovan na stejnou hustotu a do stejnho msta v sn. Vsledn charakteristika m men strmost ne slokov kivky.
NEVHODN ELN

Y
KI KII

YI Y
S

Ymax
& VdII

& VdI & VdII

YII
& & VdI VdII & VdI & + VdII & Vd

Obr. 126 Paraleln spoluprce dvou turbokompresor


NEVHODN ELN

SRIOV SPOLUPRCE Jestlie je charakteristika odporu spotebie velmi strm, nebo m jet statickou st, pak paraleln azen nevede k doucmu zven objemovho prtoku. V tchto ppadech, ke kterm dochz nap. v chemickm prmyslu, je mon spoluprce sriov. Nyn se staj (viz obr. 127) souadnice mrn energie Y, dlch tlakovch charakteristik, na stejn & Vd = konst. Zde je vkonnosti respektovna podmnka vyuitelnosti od kritickho bodu KII s nejvt vkonnosti, pi jeho dosaen pechz soustroj do reimu nestability. Obecn plat, e sriov provoz vede k vt strmosti vsledn charakteristiky a ke zen pouitelnho rozsahu objemovch prtoku soustavou. S ohledem na tyto okolnosti jev se vhodn pro spoluprci stroje se

Y S Y KI KII
& Vdmax

YI

YII

YI

& & Vdmin VdI

& + VdII

& Vd

Obr. 127 Sriov spoluprce turbokompresor

96

stejnmi charakteristikami, nebo pak jeden z nich neomezuje parametry cel soustavy. To plat i pro sriovou spoluprci jednotlivch stup u vcestupovch stroj. Stejn postupy se uplatuj i pi een spoluprce stroj dynamickch a objemovch. Nkdy se v ppad poteby zvenho tlaku pouv dotlaovac kompresor v sriovm zapojeni podle obr.128. Jako dotlaovac se v souasnosti uplatuj kompresory roubov.

Obr.128 Schma zapojen dotlaovacho kompresoru

10. KOMPRESOROV STANICE


Nevhodou zazen zvislch na doprav stlaenho plynu jsou tkosti vyplvajc z rozvodu tlakov energie na jednotliv pracovit. Mont vzduchovho potrub je pomrn nron, vyaduje dobr ukotven zamezujc jeho kmitn, asto vyvolvan pulsacemi plynu. Pi tom je nutno doshnout dobrho utsnn spoj, kter je zkladn podmnkou minimalizace ztrt. Uspodn tlakovzdunch systm i kompresorovch stanic se odvj od technickoekonomickch rozbor a modelovn provoznch situac. Jsou provozovny : stedn (centrln) stanice s jednm nebo nkolika velkmi kompresory a s rozshlou potrubn sti. Kompresory pracuj s dobrou innosti. Nevhodou jsou znan tlakov a objemov ztrty, u chladicch zazen tak ztrty tepeln. decentralizovan stanice s malmi,avak pln automatizovanmi kompresory v blzkosti spotebie. spory investinch nklad na rozshl rozvodn st asto pev spory vznikajc soustednm komprese do stedn stanice. U kolsav spoteby stlaenho plynu nen eln sousteovat celou vkonnost stanice do jednoho kompresoru. S vtm potem stroj rostouc stavebn nklady jsou vyvaovny instalac jeb o men nosnosti, event. se lze obejt bez jeb. A 85% ztrty energie vznikajc pi vyuvn tlakovzdun energie meme rozdlit do t skupin : - ztrty souvisejc se stlaovnm vzduchu v kompresorech, - ztrty ve spotebich a - ztrty v rozvodnm potrub. Velk podl na celkovch ztrtch maj tlakov a objemov ztrty v sti, zpravidla pesahujc 30% podl z celkov energie vynaloen na vrobu stlaenho plynu.

10.1 SKLADBA KOMPRESOR V KOMPRESOROV STANICI


Vyuit energie pivdn k pohonu stroj v kompresorov stanici je rozhodujcm zpsobem ovlivovno volbou : - potu, - vkonnosti, - pouit regulace instalovanch jednotek. Tradin a dve velmi ast uspodn ji tomuto zmru nevyhovuje. Mnoh stanice pracuj s jednm kompresorem pro zkladn zaten, jednm strojem zskokovm a jednm kompresorem regulovatelnm stejn vkonnosti s regulovatelnm potem otek.

97

Vhodnj je kryt zkladnho zaten dvma kompresory o stejn vkonnosti, doplnnmi jednm plynule regulovatelnm strojem pikovm. Men jednotky pak kryj i velmi kolsajc odbr spotebie. I kdy toto je uspodn investin i prostorov nronj, lze takto podstatn snit nklady na energii pi chodu naprzdno. Optimlnm eenm je ovldn kompresorov stanice pomoc elektronickho systmu. zen je automaticky nastartovno v okamiku, kdy zkladn kompresor doshne pevn nastaven hranice minimlnho tlaku ve vtlan sti. Pak nabh kompresor s regulac otek oscilujc kolem maximlnho a minimlnho tlaku ve vtlan sti, podle poadovan spoteby stlaenho vzduchu. Flexibilita takto vyprojektovan stanice jde ovem na kor investinch nklad. Stroje jsou vak vyuvny bez jejich neekonomickho bhu naprzdno.

10.2 ZEN PROVOZU KOMPRESOROV STANICE


zen provozu kompresorov stanice m respektovat zsadu, podle n se zatuj jako prv stroje s nejlep innosti a pi stoupajcm zaten se postupn pipojuj mn hospodrn agregty. Tato loha se e pomoc energetickch charakteristik, zakreslench do dispeerskch diagram. Ekonomick paraleln spoluprce dvou kompresor s linernmi charakteristikami E1 a E2 je zaznamenna na diagramu 129. Pro nejni vkonnosti se pouv stroj . 1 s malm pkonem naprzdno a strmj charakteristikou, kter je regulovn v rozsahu 0 - A. V rozmez A - B pejm dodvku stlaenho vzduchu kompresor . 2. S rostouc spotebou stlaenho vzduchu lze znovu zapojit samostatn agregt .1 a do jeho maximln vkonnosti v provoznm bod C. Zven poadavky e kompresorov stanice paraleln spoluprc maximln zatenho stroje . 2 a v rozsahu C - D regulovanho kompresoru .1. Prbh energetickch charakteristik u kompresor nebv vdy pmkov, krom jinho zvis i na pouitm druhu regulace.
Pc
E2 m a
x+

E1

E2 E1

0 1

A 2

C
& Vd

1 2max+1

Obr.129 Dispeersk diagram kompresorov stanice

K zajitn bezpenho bezobslunho provozu je dle nutn jeho automatick ochrann jitnm pozstvajc z blokovn (peruen) pvodu elektrick energie do motoru, jestlie: - poklesne tlak oleje, - stoupne teplota plynu ve vtlaku a v sn, - poklesne tlak v sn, - stoupne tlak ve vtlaku, - se zv zaten elektromotoru (nadproudov ochrana), - chvn stroj pekro povolen meze.

98

OPTIMALIZACE PROVOZNHO TLAKU Zvyovn tlaku nad potebnou mez je vdy doprovzeno nrstem mrn spoteby kompresorov stanice, co lze sledovat na obrzku 130 zvenm pkonu kompresor, je-li provozn tlak nastaven o 100 kPa ve ne je eln. Jestlie je nap.v st tlak 700 kPa a spotebie vyaduj tlak pouze 600 kPa, je energetick nronost vroby o cca 10 % vy, ne by bt musela.
30%
zven energetick nronosti

25% 20%

15% 10% 5% 400

450

500

550 600 650 700 provozn tlak [kPa]

750

800

850

900

Obr. 130 Energetick nronost kompresorov stanice

10.3 DEGAZAN STANICE


Intenzifikace dobvn ernho uhl, doprovzen zvenm vvinem metanu, vyaduje nutn opaten ke snen jeho obsahu v dlnch vtrech. Tam, kde je zvldnut tohoto kolu zvyovnm objemovch prtok vtr neekonomick, zavd se degazace. Dln degazace je soubor technickch zazen, kter zachycuje uvolujc se metan, a izolovan ho dopravuje do plynojemu na povrchu. Skld se z degazanch vrt, plynovod, degazan stanice a plynojemu. Degazan stanice vytv podtlak, potebn k odsvn plynu pomoci vrt z poho i k nslednmu pekonn odporu pi proudn plynu od vrt do stanice. Tlak ve vtlanm potrub zajiuje dopravu metanu do plynojemu. Podle umstn rozdlujeme degazan stanice na : - pojzdn, s jedinou vvvou umstnou na podvozku, - lokln, situovan v dole blzko vdun jmy, - centrln, umstn na povrchu u vdun jmy. Pi vbru vvv pro degazan stanice je nutno brt v vahu plynnatost odvtrvanho pole ovlivujc celkovou vkonnost stanice, i minimln poet instalovanch jednotek. Pro spolehlivost nepetritho provozu je nutno vylenit jeden stroj k nutnm opravm a jeden stroj zlon. V naich hlubinnch dolech odsvaj centrln degazan stanice 1 500 a 15 000 m3 plynu za hodinu, nejastji pomoc t a osmi vodokrunch vvv v jedn stanici. Jejich celkov tlakov pomr c je barometrickm tlakem rozdlen na dv sti. Potebn deprese (zporn tlakov rozdl ve smru proudn) 10 a 20 kPa pmo u ela degazanho vrtu spolen s odporem plynovch st na sac stran vyaduje, aby vvvy dosahovaly v bnch provoznch podmnkch podtlaku 30 a 45 kPa. Tomu odpovd tlak v sacm hrdle vvvy pn = 55 a 70 kPa. Jestlie vvvy pracuj bez nsledn v srii zapojenho kompresoru, pekonvaj tak odpory ve vtlanm potrub, take tlak ve vtlanm hrdle bv 150 kPa i vy. Pro uveden pracovn podmnky dobe vyhovuj jednoduch objemov vvvy s rotanm pohybem pstu . I kdy nejrozenj jsou vvvy vodokrun, budou v tto oblasti perspektivn bezmazn vvvy roubov, zejmna pro zven tlaky ve vtlanm potrub.

99

10.4 VOLBA NEJVHODNJHO DRUHU KOMPRESORU


Ped volbou nejvhodnjch druh a typ kompresor v danch provoznch podmnkch je nutno posoudit jejich technick parametry, pednosti i nedostatky. Pstov kompresory jsou vhodn pro vkonnosti 1 a 10 000, vjimen i 20 000 m3.h-1, zejmna jde-li o vysok tlaky a 500 MPa (celkov tlakov pomry dosahovan jednotlivmi druhy kompresor lze odest z diagramu na obr.131). Maj velmi dobrou innost, snadno se svm ventilovm rozvodem pizpsobuj promnlivmu tlaku v potrub. Regulace je hospodrn v irokch mezch. Nevhodou je zneisovn stlaenho plynu mazacm olejem, mnostv st podlhajcch rychlmu opoteben (ventily, klikov mechanizmus), pulzace plyn ve vtlanm potrub a nevyven setrvan sly i momenty zatujc zklad vibracemi. roubov kompresory stlauj vzduch kontinuln, v bezmaznm proveden bez zneitn. Maj mal rozmry, dobrou innost a vyven rotory, nevyaduj tk zklady. Nedostatkem je vestavn tlakov pomr a velk hluk vysok frekvence. V bezmaznm proveden se uplatuj pro dodvku 350 a 40 000 m3 vzduchu za hodinu. S vnitnm olejovm chlazenm jako stroje jednostupov dosahuj tlaku 0,8 Mpa a vkonnosti od 50 do 3 000 m3.h-1. Turbokompresory jsou jednoduch, rychlobn lopatkov stroje, asto pohnn parnmi turbnami. Pi pohonu elektromotorem se pouv pevod dorychla. Ve srovnn s pstovmi kompresory maj men rozmry i hmotnost, velkou vkonnost a rovnomrnou, plynulou dodvku istho vzduchu bez stop oleje. Zklady tchto stroj nejsou zatovny nevyvenmi setrvanmi silami. Nevhodou je ni dosahovan innost (pi srovnvn s pstovmi kompresory je nutno uplatnit vztah (18)), mal regulan rozsah omezen pumpovn hranic. Provozn vlastnosti jsou podstatn ovlivovny tvarem pracovn charakteristiky, zejmna pi paraleln spoluprci. Jsou nevhodn pro mal vkonnosti. Radiln turbokompresory se stav pro dopravovan mnostv od 1 000 do 200 000 m3.h-1, axiln stroje od 10 000 do 2 500 000 m3.h-1.
100
pd [MPa]

10

BK

RTK SK 1,0

SK stojat pstov kompresory BK boxerov kompresory ZK roubov kompresory RTK radiln turbokompresory ATK axiln turbokompresory

ZK 0,1 2 10

ATK

10

10

10

10

10

3 -1 & Vd [m .h ]

Obr. 131 Pracovn oblasti hlavnch druh kompresor

100

11. ENERGETICK BILANCE


Podstatu probhajcch dj pi transformacch energie by mly objasnit energetick bilance, avak v podob, jak jsou dosud publikovny v technick literatue nevystihuji probhajc dje exaktn. Pi zpracovvn je opomjena skutenost, e energie se do kompresoru pivd nejen pohonem, ale tak nasvanm plynem a chladic vodou. K vysvtlen pochod probhajcch v kompresorech je tak nezbytn lenn energie na exergii a anergii i rozlien ohevu pmho a termodynamickho.

11.1 ENERGETICK BILANCE ZKRCEN


Je-li pi zpracovvn energetickch bilanc zanedbvna energie pivdn do kompresoru nasvanm plynem, je jimi naznaovno, e tm cel energie pivdn k pohonu stroje je odveden do okol chlazenm. Tuto mylenku podporuje skutenost, e zven entalpie hmotovho toku po stlaen bv zpravidla nepatrn a pak vkon kompresoru ( energie pedan stlaovanmu plynu ):

& Pu = (i d in ).m d

[W]

(121)

je poloka zanedbateln. Transformace energie pivdn k pohonu stroje na tlakovou energii plynu tj. exergii, kterou lze dle vyuvat, nen v takto zpracovan bilanci zjevn. Jako pklad je na obr.133 uvedena energetick bilance vzduchovho, tstupovho kompresoru 1TLK 720, jeho schma a diagram proudu je na obr.132a a 132b.

Obr. 132a Schma kompresoru 1TLK 720

101

& Vt

& Vs

& Vn

& cirkulan poudy VpIII

& & V vI + VpI

I.stupe
& VvsI

& VpII

& VvII

II.stupe

& VvIII

III.stupe
& Vd

& VuII

Obr. 132b Diagram proud kompresoru 1TLK 720


Pc = 326kW

KOMPRESOR

& ZM = 18,5kW

& ZN = 6,5kW

PU = 9kW

& ZS = 10kW

& QCHIII = 93kW & QCHI = 74kW & QCHII = 115kW

Obr. 133 Zkrcen energetick bilance tstupovho kompresoru

Podle takto sestaven zavdjc zkrcen bilance se z pivdnho pkonu Psp = 326 kW do stlaovanho plynu transformuje jen st Pu = 9,0 kW nezbytn ke zven entalpie plynu , zbytek 317 kW je dajn odvdn do okol : - chlazenm prvnho stupn - chlazenm druhho stupn
& Q chl,I & Q

= 74,0 kW, t.j. 22,70 % z Psp =115,0 kW, t.j. 35,30 % z Psp

chl,II

102

- chlazenm tetho stupn - netsnostmi - slnm a chlazenm mazacho oleje

& Q chl,III = 93,0 kW, t.j. 28,50 % z Psp & ZN = 6,5 kW t.j. 2,00 % z Psp & = 28,5 kW t.j. 8,74 % z Psp ZS

Takto pojman pemna vedla k tomu, e u kompresoru nejsou k posouzen jejich uitn hodnoty pouvny innosti pm, srovnvajc vkon a pkon stroje tak, jak vyplvaj ze zkrcench bilanc. Tm se zamez tomu, aby ideln izotermick komprese byla hodnocena nulovou innosti. V nmi sledovanm dji by pm innost doshla hodnoty pouze

p =

Pu 9 = = 0,0276 Psp 326

ponvad entalpie technickou pracovn schopnost stlaovanho plynu (exergii) nevyjduje. O uitenm vyuit energie pivdn k pohonu kompresoru ns lpe informuj bilance exergetick, kter registruj zven tlakov prce stlaenho plynu, zven jeho pracovn schopnosti, zven jeho exergie.

11.2 EXERGETICK BILANCE


U transformanch proces sledujcch zmny stlaitelnch tekutin je nezbytn k exaktnmu popisu dje zpracovvat bilance exergetick. Tm jsou zskvny podklady k hodnocen technickho stavu stroje, k nalezen ekonomickho optima i posouzen konstrukce jednotlivch st stroje.
PC = 326kW

& E ZM = 18,5kW & E ZN = 6,5kW & E ZS = 10kW

& EU = 198,5kW

& EQ = 92,5kW

Obr. 134 Exergetick bilance

Na obr.134 je takto hodnocen opt sledovan kompresor. U nj je ke zven exergie & (pevn tlakov prce) plynu vyuito E u = 198,5 kW, take exergetick innost

ex =

& E u 198,5 = = 0,609 Psp 326

[-]

(122)

Zbvajc proud exergie (127,5 kW) lze lenit na exergetick ztrty, kter postupn & degraduj odvdnm do okol a proud exergie E Q = 92,5 kW pevdnou do chladic vody & & & (viz. Q , Q a Q na obr.132a a 133).
I II III

103

Ztrty exergie vznikaj : - tenm v klikovm mechanismu - slnm tepla z povrchu zazen - netsnost pracovnho prostoru
& E z,m = 18,5 kW t.j. 5,70 % z Psp & E z,s = 10,0 kW t.j. 3,07% z Psp & E z,N = 6,5 kW t.j. 2,00 % z Psp

Podrobnj postup pi zpracovn exergetickch bilanc i vyhodnocen pmch exergetickch innost je uveden v literatue [L7]. Vzjemn srovnn obou bilanc vzbuzuje rozpaky. Zkrcen bilance energetick ns informuje, e pevn st pivdn energie je pi probhajc transformaci odvdn do okol. Naopak bilance exergetick dokladuje pednostn uplatnn pivdn energie k zvyovn tlakov prce komprimovanho plynu. Dokonalou pedstavu o pemnch energie pivdn k pohonu kompresoru ns mohou informovat pouze energetick bilance pln.

11.3 ENERGETICK BILANCE PLN


Pi zpracovvn energetickch bilanc nelze pominout, e do kompresoru se energie pivd tak nasvanm plynem. pln energetick bilance sledovanho kompresoru na obr.135 hodnot jako energii pivdnou do kompresoru souet entalpie nasvanho hmotovho toku vzduchu In=216 kW a pkonu mechanick energie pivdn na spojku Psp=326 kW.
In = 216kW

& C

& B = 189,5kW

& QT

& A = 127,5kW

Psp

& Z = 35kW

& Eu = 198,5kW

Id = 225kW

Obr.135 pln energetick bilance

Z kompresoru je energie odvdn stlaenm vzduchem (entalpie hmotovho toku & & po stlaen Id = 225 kW), dle jako topn vkon Q T = 282 kW i jako ztrty Z = 35 kW. rafovnm je zvraznna bilance exergetick, kter je sti bilance energetick. Pomoci takto zpracovan bilance ji lze probhajc procesy popsat vyerpvajcm zpsobem.

104

Pkon kompresoru je ve skutenosti vyuvn zejmna ke zvyovn exergie & stlaovanho plynu (proud E u = 198,5 kW). K termodynamickmu ohevu chladic vody & & smuje jen st E = 92,5 kW, ztrty Z = 35 kW jsou odvdny pmo do okol.
Q

Na ohevu se vak tak s velk sti podl i energie pivdn do kompresoru z okol (entalpie nasvanho plynu), v diagramu vyznaena proudem B = 189,5 kW. Jen zbytek C = 26,5 kW je pevdn do spotebie. Vzjemn porovnn obou bilanc lze tak vyut kruhovch diagram (obr.136) kde cel kruh znamen energi dodanou pohonem. Zkrcen bilance
Ztrty netsnostmi 2% Ztrty slnm a chlazenm mazacho oleje 3% Zven entalpie plynu 3% Chlazen 86% Mechanick ztrty 6%

Ztrty netsnostmi 2%

Ztrty slnm a chlazenm mazacho oleje 3%

pln bilance
Zven prceschopnosti plynu 61%

Chlazen 28%

Mechanick ztrty 6%

Obr. 136 Kruhov diagramy

K nzornjmu vysvtlen probhajcch transformac se nabz srovnn s tepelnm erpadlem.

11.4 KOMPRESOR JAKO TEPELN ERPADLO


& & Po vyjmut proud B a E Q z pln energetick bilance (viz. obr.135) do dlho

diagramu na obr.137 je celkov efekt termodynamickho ohevu zeteln patrn. Lze jej vyhodnotit topnm faktorem

& QT 282 = = 3,05 & EQ 92,5

[-]

(123)

U kompresoru se k termodynamickmu ohevu vyuv jen 28,4% energie pivdn k pohonu stroje, nebo kompresor v levotoivm otevenm obhu pracuje jako tepeln erpadlo. daje ze zkrcen energetick bilance vykazujc 86,5% jsou zavdjc, pomj pvod tepla do kompresoru nasvanm vzduchem z okol.

105

& B = 189,5kW

& QCHIII = 93kW

& QT = 282kW & QCHII = 115kW & EQ = 92,5kW

Obr. 137 Dl transformace

& QCHI = 74kW

11.5 ZPTN VYUVN ODPADNHO TEPLA


V souasn energetick situaci je vyuvn vech alternativnch zdroj energie, mezi kter se ad nejen zdroje obnoviteln, ale tak zdroje druhotn a to zejmna odpadn teplo, nezbytn. Skuten nemalm zdrojem nzkopotencilnho tepla jsou kompresory, kter produkuj prakticky bez peruen. Pi tom teplo odvdn chlazenm dosahuje hodnoty a 80% energie pivdn k pohonu stroje. Jestlie v naem hospodstv spotebovvaj kompresory odhadem 10 % vyrbn elektrick energie, lze teplo odvdn chlazenm popsat tepelnm vkonem 400 MW. Ponvad vrobci velkch kompresor se ne vdy touto problematikou zabvaj a star soustroj nebyla z tohoto hlediska konstruovna, nabz se een tohoto problmu i provozovatelm kompresorovch souprav. Rekonstrukce zamen k vyuit topnho vkonu mus upravit teplosmnn plochy mezistupovch chladi i dochlazova, kter jsou konstruovny " sporn ". To m za nsledek jen mal rozdl teplot vody na vstupu a vstupu z chladi. Jestlie teplota chladic vody na vstupu nepesahuje 30 C je vyuvn tohoto nzkopotencilnho tepla podmnno rekonstrukc chladicho systmu. Ped pvodn mezichladi se zaad "pedchladi" uren k vyuit odvdnho tepla. Z pvodnho chladie se pak stv dochlazova stupn. O hodnot monho topnho vkonu rozhoduje teplota plynu na vstupu ze stroje. V pedbnch vahch meme potat s topnm vkonem rovnm 30% pkonu kompresoru. Renomovan vrobci mazanch roubovch kompresor ji nabzej podle pn zkaznku modern jednotky se zptnm vyuvnm odpadnho tepla. Nejjednodu een nabzej kompresory chlazen vzduchem pi teplovzdunm vytpn i temperovn nap. vrobnch hal. V tomto ppad jsou kompresor, motor i chladie chlazeny vzduchem, kter po oht slou jako teplonosn ltka.V letnm obdob se teplo vypout do okol. U vodou chlazench kompresor lze dmyslnm eenm chladicho systmu uiten vyuvat teplo pro jakkoliv pedehev nebo ohev nap. tepl uitkov vody a vytpn pomoc nzkoteplotnch vodnch soustav. K vysok dokonalosti byl propracovn systm vyuit tepla mazanch roubovch kompresor uveden na obr.138. Mezichladi i dochlazova jsou rozdleny na dv sti a seriov zapojeny do okruhu. Tm je zajitno dostaten chlazen kompresoru i v ppad vysok teploty chladic vody na vstupu. Z upravenho okruhu chladic vody lze zskat vodu o teplot a 90 C. Mnostv zptn zskan energie me doshnout i 60 % z pivdnho pkonu.

106

12 7 6 2 5 4 10

13

1 9

3 11

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

prvn stupe K, druh stupe K, erpadlo chladic vody, chladn prostor chladie I, hork prostor chladie I, hork prostor chladie II, chladn prostor chladie II, dochlazova vzduchu, olejov chladi, zsobnk tepl vody, dochlazova vody, termostatick ventil.

Obr.138 Schma systmu zptnho vyuvn tepla u dvoustupovho bezmaznho kompresoru

Na obr.139 je naznaeno zapojen olejovho okruhu jednostupovho mazanho kompresoru do topnho systmu.

4 3 6

1 vzduchov filtr, 2 mazan K, 3 zsobnk oleje s filtrem a odluovaem, 4 vzduchov chladi, 5 odluova vlhkosti, 6 zsobnk TUV,

7 dochlazova oleje

Obr.139 Schma systmu zptnho vyuvn tepla u jednostupovho mazanho kompresoru

107

12. PROUDOV KOMPRESORY


Proudov kompresory jsou energetick genertory slouc k doprav plyn, par a kapalin. Ponvad nemaj pohybujc se sti, jsou vrobn velmi jednoduch, provozn velmi spolehliv a investin nenron. Podstatnm nedostatkem proudovch kompresor je velmi mal innost, obvykle nepesahujc 30%. Dl se na ejektory pracujc jako vvvy a injektory, kter se vyuvaj ke stlaovn do spotebi.

12.1 PROUDN PRACOVNM PROSTOREM


Pracovn prostor proudovch kompresor je sestaven ze vstupn komory (hlavy), smovac komory a difuzoru. Schma uspodn ejektoru je na obr.140. V hlav je umstno pvodn potrub pivdjc pracovn ltku Lavalova dza hlava smovac difuzor & p ), kter (hmotnostn proud m komora je zdrojem energie pro transportn procesy. Na konci p1 pvodnho potrub je hnac w1 dza, eena jako Lavalova, pvodn hrdlo jestlie je douc dosaen & mn ; p0 ; w0 nadkritickho proudn. V oblasti vstupnho prezu Obr. 140 Schma proudovho kompresoru dzy dochz k poklesu tlaku, & pod hodnotu tlaku z odsvanho prostoru. Rozdlem tlaku je pisvn proud mn dopravovan ltky. Ve smru osy dzy je na hlavu napojena smovac komora umoujc turbulentn men obou proud, piem st kinetick energie pracovn ltky je pedvan ltce dopravovan. Vsledn proud
& mp

& & mp + mn

& & & m v = mn + mp


je veden do difuzoru, v nm poklesem rychlosti mn st sv kinetick energie v energii tlakovou tak, e tlak plynu pevyuje hodnotu tlaku ve p & mn je spotebii. Pomr p1 & mp oznaovn jako ejekn souinitel u. Na zklad tohoto p4 p3 zjednoduenho popisu pracovnho p0 procesu je na obr.141 znzornn prbh tlak a rychlost. Plyn pkr pivdn k pohonu m ped w w2 vstupem do ejektoru tlak p1 a rychlost w1 ( stav 1) a po expanzi v dze (stav 2) tlak kles na hodnotu p2, take proud mp doshne w3 rychlosti w2. Stav plynu 0 v odsvanm prostoru je popisovn w1 tlakem p0, kter v pvodnm potrub w4 w0 po dosaen rychlosti w0 nepatrn l kles. Smenm obou proud ve 1 2 3 4 smovac komoe je dosaeno Obr. 141 Prbh tlak a rychlost stavu 3 a po kompresi v difuzoru m na vstupu z ejektoru proud smsi tlak p4 a rychlost w4 (stav 4).

108

Tlaky proud ped vstupem a na vstupu z ejektoru jsou ped jeho pouitm & pedepsny. K poadovanmu nasvanmu mnostv mn je proto nutno stanovit nezbytn
& mnostv pracovn ltky mp k pohonu, vyhodnocenm ejeknho souinitele u.

12.2 EJEKN SOUINITEL


Transformace energi, ke kterm dochz bhem expanze, men a komprese jsou popisovny nejprve za idealizujicho pedpokladu, e vechny stavov zmny jsou vratn, izoentropick a men je dj izobarick. Jsou znzornny v i-s diagramu na obr.142 a vechny idealizovan pedpoklady jsou oznaeny indexem ie. Pi zanedbn kinetickch energi meme nyn energetickou bilanci rozepsat do tvaru

& & & & m p.ie .i1 + m n .i 0 = (m p.ie + m n ).i 4,ie


Z tto rovnice vyplv, e

[J]

(124)

u ie =

& i i mn = 1 4,ie & m p,ie i 4,ie i 0


i

[-]

(125)

p1

1 4ie 4ie

p4 4 p0 0 p2

0 3ie 2ie s 2 3ie

Obr. 142 Izoentropick zmny v i-s diagramu

Obr. 143 Nevratn zmny v i-s diagramu

K vpotu hmotnostnho proudu pracovn ltky mp,ie, za pedpokladu, e vechny probhajc zmny jsou vratn, zbv stanovit entalpii i4,ie smsi po kompresi. Ponvad v i-s diagramu je stav 4 prsekem izobary p4 = konst se spojnici stav 1- 0, lze hledanou entalpii z diagramu na obr.142 odest. Pro skuten, nevratn zmny zaten hydraulickmi ztrtami, ke kterm v proudovm kompresoru dochz (viz. i-s diagram na obr.143), takto stanoven hmotnostn tok pracovn ltky nesta. Za pedpokladu, e meme odhadovat ztrtov souinitel dzy na p. ( E = 0,9) i
& innost difuzoru ( D = 0,7) odvodil Baehr (L. 15) k vpotu hmotnostnho toku mp vztah:

109

1 E .D .1 + u ie u= 1 u ie

1 2 u & m ie = n 1 & mp 2

1 2

[-]

(126)

& Po stanoven hmotnostnho proudu pracovn ltky m p ji lze pikroit k nvrhu hlavnch rozmr nap. podle L. 9.

12.3 CHARAKTERISTIKA A REGULACE


Nejpouvanj charakteristikou je zvislost vstupnho tlaku za difuzorem p4 nebo rozdlu tlaku p4 p0 na ejeknm souiniteli u, kter se mn se zmnou tlaku nasvan ltky. Pi tom tlak ltky pracovn zstv konstantn. Slou k posouzen zazen pi zmn vstupnch nebo vstupnch hodnot. Na obr.144 jsou charakteristiky vysokotlakho proudovho kompresoru bhem regulace krcenm prtoku pracovn ltky (t.j. zmnou jejho tlaku p1). Svisl ukonen charakteristiky je zapinno dosaenm kritick rychlosti v dze.
p4 p0 [kPa]

p4 [MPa] 0,7 p1 3,0 MPa 0,65 0,140 2,7 2,5 0,6 2,2 10 0,55 0,5 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 u 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 u 0,120 20 p1 = 0,165 MPa 30 [%] 24 20 16 12 8 4

Obr. 144 Charakteristika proudovho kompresoru

Obr. 145 Charakteristika ejektoru

Charakteristika ejektoru pro hodnoty p4 = 101 kPa je na obr. 145 doplnna i kivkou popisujc zmnu innosti. Pm innost jako pomr vkonu

& Pu = m n .(i 4 i 3 )
a pkonu

& P = m d .(i1 i 2 )
se od porovnvacch innosti kompresor objemovch a dynamickch li.

110

= u.

i 4 i3 i1 i 2

[-]

(127)

Pi rozhodovn o nasazen proudovch kompresor je, s ohledem na jejich nzkou innost, nutn dkladn technick rozvaha. Oprvnnost pouit mus bt vyvena skutenost, e nen vhodnjho een. Stlho vyuit nachzej proudov kompresory zejmna tam, kde je dostatek levn pracovn ltky, jak je tomu na pklad v parnm obhu. Zde se ejektory vyuvaj k odsvn vzduchu z kondenztoru. Proudov kompresory jsou hlavnm lnkem v chladicm paroproudm obhu, uplatnn nachzej i v sestav s vodokrunou vvvou (obr.146) k dosaen hlubokho vakua.

Obr. 146 Sriov spoluprce ejektoru s vodokrunou vvvou

111

13. KVALITA A PRAVA STLAENHO VZDUCHU


Kvalita stlaenho vzduchu je hodnocena mezinrodn normou ISO podle obsahu nedoucch ltek, ktermi jsou voda, olej a pevn prachov stice. Olej se u mazanch kompresor nachz ve vtlanm potrub v malm mnostv ve form kapaliny, mlhy (areosolu), ppadn pry. Olej je piblin z 70% odvdn ze stlaovanho vzduchu ji s kondenzujc vodou za chladii a za dochlazovaem. Zbvajc st lze z velk sti odfiltrovat. Pra minerlnch olej je zachycovna adsorpci na aktivnm uhl. Prach o velikosti 5 a 10 m je zachycovn v sacm filtru. Men stice jsou uneny do pracovnch prostor kompresor, jist st je smvna olejem a s nm odvdna ze stroje. Ve vtlanm potrub je zvlt tvrd prach pinou eroze. Pro pouit stlaenho vzduchu k rznm elm jsou doporuovny tdy kvality, na p. k pohonm v hornictv tda 4 a 5.
TAB. 4 Tdy kvality stlaenho vzduchu.

Pevn stice Tida kvality x 1 2 3 4 5 6 Maximln velikost m 0,1 1 5 15 40 x Koncentrace mg.m 0,1 1 5 8 10 x
-3

Vlhkost Tlakov rosn bod

Olej Koncentrace mg.m-3 0,01 0,1 1 5 25 x

-70 -40 -20 +3 +7 +10

Vlhkost stlaenho vzduchu je vyhodnocovna tlakovm rosnm bodem.

13.1 VLHK VZDUCH


Atmosfrick vzduch vdy obsahuje vodn pru. Mnostv vzan vody ve vzduchu je zvisl pouze na objemu a teplot plynu, ne na tlaku a do hodnoty 5 MPa. Pi tlaku 200 bar a teplot 0 C ji obsah vlhkosti roste dvojnsobn proti bnm podmnkm, co je zvaovno zejmna u odluova a vysouejcch zazen. Vlhkost plynu se udv : - absolutn vlhkosti p ,(g.m-3), co je vlastn hustota vodn pry ve vzduchu a - relativn vlhkosti (-), jakoto pomrem skutenho mnostv vodnch par obsaench ve vzduchu k jejich nejvtmu monmu mnostv pi dan teplot, kdy se vyskytuj jako syt pra. Teplotu, pi n je dan objem prou nasycen nazvme atmosfrick rosn bod, u nasycenho stlaenho objemu pak hovome o tlakovm rosnm bodu. Po snen teploty pod rosn bod se pebyten voda vyluuje. Tak na pklad u tlakovho rosnho bodu + 2 C kondenzace nezane pokud teplota stlaenho vzduchu neklesne pod tuto teplotu. Schopnost pohlcovat vzduch v normlnch podmnkch roste s teplotou, piblin o 100 % na kadch 11 C. Pomoci tchto daj meme vyhodnotit relativn vlhkost napklad stlaenho vzduchu o teplot 20 C, jeho tlakov rosn bod je po vysouen +2 C. Skuten mnostv vlhkosti vyplv z daj hustoty syt pry pi teplot +2 C, 2 = 5,56 g.m-3 Maximln mnostv vlhkosti pi teplot +20 C udv hustota syt pry

20

= 17,30 g.m .

-3

112

50

100 [%]

Pomr tchto hodnot = 0,32 je relativn vlhkost stlaenho vzduchu. S rostouc teplotou vzduchu relativn vlhkost kles. Jestlie vlhkost kondenzuje ve vtlanm potrub, vyvolv korozi a rst opoteben vzduchovch nstroj i ostatnho zazen. Na obrzku 147 je zvislost mezi relativn vlhkosti a rychlosti koroze, kter do 30% je prakticky nulov a pi 60% nhle vzrst.

Obr. 147 Vliv relativn vlhkosti na rychlost koroze

Maximln tlakov rosn bod u stlaenho vzduchu pro ovldac a mc pstroje m bt alespo o 10 K ni, ne je oekvan okoln teplota.

13.2. VYSOUEN VZDUCHU


K vysouen vzduchu je vyuvno zkapalovn vodn pry nebo jej odvdn pomoc sorpce. 1. Kondenzace: - kompresnm suenm pro mal vkonnosti - vnjm chlazenm vodou, nebo nejastji - strojnm chlazenm 2. Sorpce : - adsorpce tuhou vysouec ltkou s regenerac horkm vzduchem i ohtm (desorpce) nebo tlakovm okem - absorpce ltkou kapalnou nebo rozpustnou. 13.2.1 KONDENZAN SUIKY Nejjednodu, spolehliv avak ekonomicky nron je metoda kompresnho suen, pi kter se vzduch komprimuje na tlak vy ne provozn. Pak se ochlad v odluovai a po odlouen zkondenzovan vody expanduje krcenm na tlak provozn. Za elem dalho snen relativn vlhkosti lze vzduch ped vstupem do spotebie ohvat odpadnm teplem v protiproudem vmnku. Mnohem astj je vysouen pomoci strojnho chlazen, kter vrobci oznauj jako vymrazovac suiky i kdy zamrzn kondenztu zde nedochz.

RYCHLOST KOROZE

1 4 2 3

Obr. 148 Vysouen pomoci strojnho chlazen

113

Nasycen vzduch s dochlazovae kompresoru je po vstupu do suiky v protiproudem vmnku tepla 1 pedchlazovn zptnm proudem stlaenho vzduchu. (Viz prton schma na obr.148.) Po odlouen kondenztu v odluovai 2 vstupuje do vparnku 3 strojnho hlazen 5, kde ji jeho teplota kles na teplotu pedepsanou danm rosnm bodem, zpravidla +2 C. Pi tto teplot zkondenzovan voda je odkalena v odluovai 4. Nyn nsleduje ohev v primrnm vmnku 1 na teplotu vy ne je teplota okol tlakovzdun st, take relativn vlhkost vzduchu kles na 15 - 35%. K zabrnn poklesu teploty vysouenho vzduchu pod +2 C jsou vymrazovac suiky vybaveny automatickou regulaci chlazen blokujc monost namrzn kondenztu na vparnku. Jestlie je tlakov potrub vedeno uvnit budov, kde teplota nekles pod 15 C posta dosaen tlakovho rosnho bodu na teplot 6 C, co vede k poklesu pkonu chladic jednotky. Vymrazovac suiky nezmenuj prtok vzduchu, jejich drba je jednoduch, celkov spoteba energie je nzk. K uren potebn velikosti suiky je nutno zvit mnostv vysouenho vzduchu, jeho vstupn tlak i teplotu, potebn tlakov rosn bod a teplotu chladicho mdia. Tlakovm rosnm bodem a teplotou vzduchu za suikou je urena jeho relativn vlhkost jako pomr hustoty syt pry pi teplot rosnho bodu a hustoty syt pry pi teplot vystupujcho vzduchu 13.2.2 ADSORPN SUIKY V tomto ppad proud stlaen vzduch prostedm naplnnm ltkou, kter na svm velkm vnitnm povrchu ve vlhkost. Jako desikantu se pouv aktivn hlink Al2O3 vyznaujc se vysoce provitmi sticemi o prmru 1,5 - 2,5 mm, nebo silikagel SiO2. Stlaen vzduch bv takto vysouen k tlakovmu rosnmu bodu TRB = -20 C a 50 C. Je-li poadovna jet ni vlhkost (TRB = -90 C) je pouvno zvltnho desikantu - molekulovho sta. K odstrann adsorbovan vody mus bt desikant regenerovn dve ne se scela nasyt.
Vlhk vzduch z kompresoru Pepnac ventil

Topn tleso

Ventiltor

Regeneran komora
Vstup regeneranho vzduchu

Suc komora

Vstup suchho vzduchu do rozvodu

Pepnac ventil Vstup regeneranho vzduchu do atmosfry

Obr. 149 Adsorpn suika dvouvov

114

Suika dvouvov, naznaena na obr.149 pouv k regeneraci desikantu oht vzduch, kter absorbuje vodn pru. Jsou pouity dv suic ve, jedna je v suicm provozu, zatm co druh je regenerovna. Systm ventil automaticky obrac prtok tak, e ob ve mn svoji funkci, co zaruuje nepetrit proces suen. Bubnov kontinuln suika je z hlediska spoteby energie jednou z nejlepch. Vyuv k suen i k regeneraci jednoduch tlakov ndoby, vyplnn speciln tkaninovou vlokou, impregnovanou silikagelem. Otejc se buben je podle obr.150 rozdlen na dv sekce. Vt 75% je urena pro suen, men pro regenerac.

Vstup regeneranho vzduchu

Vstup regeneranho vzduchu

Such stlaen vzduch

Vstup vlhkho stlaenho vzduchu

Obr. 150 Buben suiky


5 1 2 4 6 3 8 7 9 10 11 13 12

Obr. 151 Schma absorpn suiky bubnov

Stlaen vzduch je ped dochlazovaem 6 (viz schma na obr. 151) rozdlen na dva proudy. Hlavn proud (60%) za dochlazovaem prochz do suic sekce 8 a pak do rozvodn st. Sekundrn proud 10 (40%) nen dochlazovn, je o teplot asi 80 C veden do regeneran sekce bubnu 11, kde se z adsorpnho materilu vypaovnm odstrauje vlhkost. Ta je po ochlazen vzduchu ve chladii 12 odkalovna v odluovai 13 a sekundrn vzduch je pisvn ejektorem k hlavnmu proudu. ivotnost npln je asi 7 let, TRB je -20 a 30 C. Ponvad zde nedochz k objemovm ztrtm a spoteba energie k oten bubnu je nzk, pracuje toto zazen velmi hospodrn a i pi vy poizovac cen se zaplat za pomrn krtkou dobu. Ekonomika suen je ovem zvisl na danm TRB. Je-li pijateln TRB +2 C anebo i vy je nejekonomitj volbou suika vymrazovac, s provoznmi nklady dosahujicmi 10%. Pro ni TRB je nezbytn suika adsorbn. K chemickmu vysouen stlaenho vzduchu absorpc se pouv dietylenglykol nebo trietylenglykol. Metoda se pouv jen zdka pro velk mnostv plynu stlaenho a na 150 bar. Dosahuje se zde TRB = -25 C.

115

14. CHVN STROJ


Hladina chvn je cennm ukazatelem mechanickho stavu. Vzrst chvn a zmna hladiny hluku signalizuje poruchov stav nebo i zsadnj zmnu ve sloen stlaovanho mdia, i zaten celho agregtu. Technick diagnostika - jako nauka o rozpoznn poruch mechanism a stroj je innost smujc k ohodnocen technickho stavu stroje. Jednm s nstroj tto innosti je men a vyhodnocen chvn. Bhem provozu psob na jednotliv elementy stroj promnliv, tzv. ruiv sly vyvolvajc chvn stroj i jejich zklad, kter znan ovlivuje ivotnost a mnohdy vede k poruchm a havrim. Tyto sly jsou vyvolvny nevyvenosti rotujcch st a klikovho mechanismu stroje nebo i petritou dodvkou plynu kompresorem do potrub. Mimo nepznivch ink na samotn stroje a na stavebn konstrukce maj vibrace nepzniv inky i na obsluhujc personl. Druhy vibrac: - 1. Harmonick kmitn - 2. Periodick kmitn je-li vsledn pohyb soutem harmonickch kmit odvozench ze zkladn (otkov) frekvence. - 3. Stochastick kmitn- vektorov souet nkolika harmonickch kmit, kter nejsou fyzikln svzny. K uren pin tchto kmit je nutn watmetrick, nebo filtrovan spektrln analza ( Fourierv harmonick rozklad ). Metody tlumen a izolace chvn se postupn staly nedlnou soust sloitho procesu projektovn, vvoje a konstruovn stroj. Souasn vzrostla i poteba pesnho men a analzy mechanickho kmitn. V souasn dob je men a analza chvn jednou z dleitch metod technick diagnostiky mechanickho stavu stroj a zazen

14.1 KRITRIA K POSOUZEN VIBRAC


Podle doporuen ISO 2372 jsou stroje pro ely hodnocen chvn rozdleny do esti skupin (Tab.5). Skupina 1.: Skupina 2.: Skupina 3.: Skupina 4.: Skupina 5.: Skupina 6.: Mal prmyslov stroje o pkonu do 15 kW. Stedn velk stroje o pkonu 15 a 75 kW. Velk soustroj jen s rotujicmi dly na tuhch zkladech (turbokompresory). Velk soustroj na prunch zkladech (turbny) Stroje s nevyvenmi ruivmi silami ( kompresory, pstov motory) na tuhch zkladech. Nevyven, prun uloen stroje (odstedivky, tlukadlov mlny, tdie atd.) Skupina stroje 3 4 A B C D

Stupe intenzity kmitn Oznaen Ef. rychlost [mm/s] 0,71 0,45 a 0,71 1,12 0,71 a 1,12 1,8 1,12 a 1,8 2,8 1,8 a 2,8 4,5 2,8 a 4,5 7,1 4,5 a 7,1 11,2 7,1 a 11,2 18 11,2 a 18 28 18 a 28 45 28 a 45 71 45 a 71

TAB. 5 Hodnoty chvn stroj

116

Jako kritrium (charakteristick veliina) k hodnocen chvn byla zvolena stedn kvadratick (efektivn) rychlost kmitn vef.

v ef = v ef =

1 . w 2 ( )d T 0 1 2 2 2 2 2 2 . A1 .1 + A2 . 2 + ... + Az . z 2

[mm.s-1]

(128)

Podle efektivn rychlosti byly stanoveny stupn intenzity kmitn a navreny jejich hodnocen (Tab.5) tymi klasifikanmi stupni: A - dobr stav. Tchto hodnot by mly dosahovat stroje nov instalovan a stroje po oprav, B - trvale ppustn provozn stav, C - jen krtkodob ppustn provoz po pijet bezpenostnch opaten D - neppustn provozn stav Z tto klasifikace byly pro jednotliv skupiny stroj sestaveny grafy zvislosti amplitud s ( m) na frekvenci f (Hz). Graf na obr.152 plat pro skupiny stroj 3 (turbokompresory), na obr.153 pro skupinu 5 (pstov kompresory). Efektivn rychlosti vef jsou zakresleny jako pmky pod hlem 135. Pro frekvence ni ne 10 Hz ji nelze jednotliv stupn omezovat konstantn efektivn rychlost, ponvad by neppustn vzrstaly amplitudy vibrac.

400 375

s [m]

250 200 160 125 100 80 63 50 40 31,5 25 20 16 12,5 10 8 6,3 5 4 3,15 2,5 2,0 1,6 1,25 1,0
st e dn p r
ve
f

1000 800

D C B A
ve
f

s [m]

630 500 400

D
ve
f

ve

28

11

m m /s

315 250 200 160 125 100

C
ve

m m /s

4,

5m m /s

=1 1

ve
f

,2

= 1, /s m 8m

B
ve
f

m m /s

ci

tl i v

0, 11 m m

os ti l
/s

id sk

80
h o or g

60
.

A
5 6,3 8

4,

5m m /s

50 f [Hz]

5,0 6,3 8 10 12,5 16 20 25 31,5 40 50 63 80 100 125 160 200 250 315 400

10 12,5 16 20 25 -1 f [s ]

Obr. 152 Hodnocen intezity kmitn turbokompresor

Obr. 153 Hodnocen intenzity kmitn pstovch kompresor

117

14.2 VIBRACE POTRUB


Chvn kompresor a kmitn plynu v potrub se pen na sac i vtlan potrub. Mnohdy dochz k uvolovn jeho ukotven i k pokozovn budov k jejich zdem je potrub uchyceno, dle k pokozen samotnho potrub, armatur nebo i prub vlc, chladi a odluova. Vibrace je mnohdy zpsobena rezonac vlastn 2000 frekvence sloupce plynu v potrub 1500 s frekvenc budic (ruivou). asto 1000 se nepzniv projev patn konstrukce a nedokonal ukotven 500 potrub. 1 Na zklad dlouhodobch 300 zkuenost byla vypracovna 2 200 smrnice pro hodnocen intenzity 150 kmitn potrubch systm 3 100 (obr.154) s nsledujcmi 4 klasifikanmi stupni: 1 - nebezpe havrie 50 2 - nutn oprava 30 3 - mezn provozn hodnoty 4 - vpotov hodnoty 20
15 10 1 2 5 10 20 50 100 200 -1 f [s ]

s [m]

Obr.154 Hodnocen intenzity kmitn potrubnch st

Metody vedouc k omezen vlivu kmitn plynu v potrub i pokyny pro sprvn nvrh jsou uvedeny v technick literatue [L16].

14.3 VLIV KMITN NA LIDSK ORGANISMUS


Nepzniv a kodliv inky mechanickho kmitn na lidsk organismus jsou u dlouho znmy. Jsou hodnoceny maximln ppustn vibrace nap. runch nstroj, nad, dopravnch prostedk atd. Metoda VDI hodnot vliv kmitn na lovka pomoc souinitel K v zvislosti na frekvenci f (s-1) a dvojnsobn amplitud 2A = smax. Samostatn je hodnoceno kmitn svisl v ose lidskho tla (obr.155) a kmitn pn (obr.155). Podle souinitele K je pak vliv kmitn na lidsk organismus hodnocen nsledovn : Souinitel K 0,1 0,1 a 0,3 0,3 a 1 1 a 3 3 a 10 10 a 30 30 a 100 Uinek Potek vnmn Vibrace se lehce sn Vibrace je pi dlouhodobm psoben nepjemn Vibrace je jet snesiteln, prce je obtn Prce je zten, omezen na dobu 1 hodiny Prce je omezena na maximln dobu 10 minut Pi tto vibraci je prce nemon

118

100
smax [mm]

50 30 20 10 5 3 2 1 0,5 0,3 0,2 0,1


3

100
smax [mm]
K = 10 0

50 30 20 10 5 3 2 1

30

10

10

0,5 0,3 0,2 0,1

30

10

0,05 0,03 0,02 0,01


smax

1
0, 3
0, 1

0,05 0,03 0,02 0,01 0,003 0,002 10 20 f [s ]


-1

1
0, 3
0, 1

0,003 0,002 0,001 0,1 0,2 0,5

50

0,001

0,1 0,2

0,5

smax

0,005

0,005

2 3

10 20 30 50 100 f [s ]
-1

Obr. 155 Souinitel K pro kmitn svisl

Obr. 156 Souinitel K pro kmitn vodorovn

119

15. HLUK
Zvukov vlnn je charakterizovno: - frekvenc - lovk vnm zvuky o frekvenc 16 a 20 000 Hz; - intenzitou - energi, kter projde jednotkovou plochou kolmo na smr jejho en za jednotku asu. S intenzitou zvuku roste i tlak vyvolan zvukovmi vlnami. Lidsk organismus je schopen vnmat zvuky ve velkm rozsahu hodnot akustickho tlaku (1 - 106). Proto se intenzita zvuku vyjaduje v logaritmick stupnici. Jednotkou je 1 dB (decibel) jakoto dvacetinsobek logaritmu pomru akustickho tlaku menho zvuku k tlaku referennmu. Vzestup hladiny zvuku o 1 dB je sluchem rozliiteln. Znamen vzrst akustickho tlaku o 12 % nebo naopak zdvojnsoben hladiny akustickho tlaku odpovd zven o 6 dB. Hodnoty kolem 0 dB udvaj prh slyen, pi 120 dB zan lovk vnmat zvuk jako bolest (prh bolesti). Slab epot ze vzdlenosti 1m produkuje zvukovou hladinu asi 20 dB, bn hovor 40 a 60 dB, pneumatick kladivo ve vzdlenosti 3m asi 90 dB, dery kladiva na ocelovou desku 115 dB, tryskov motor 140 dB. Intenzita zvuku kles se tvercem vzdlenosti zdroje. inek hluku na lovka je zvisl na intenzit, frekvenn distribuci a na ad dalch faktor. Sloen hluku se znzoruje graficky vyjdenm zastoupen a intenzity jednotlivch kmitotovch komponent jako tzv. zvukov (hlukov) spektrum. Na obr.157 je spektrum hluku v sn turbokompresoru (kivka a), pstovho kompresoru (kivka b), roubovho kompresoru (kivka c).
120
L0 [dB]

110 100

a c

90 80

b
70 60 50

31,5

63

125

250

500 1000 2000 4000 8000 f [Hz]

Obr.157 Spektrum hluku v sn turbokompresoru (kivka a), pstovho kompresoru (kivka b), roubovho kompresoru ( kivka c)

15.1 SNIOVN HLUKU U PSTOVCH KOMPRESOR


U pstovch kompresor je sniovn hluku sloitou otzkou, kter pmo souvis se zkladnmi parametry stroje a jeho uspodnm. Projev se zejmna vliv otek, druh chlazen a pohonu, poet vlc. U vzduchem chlazench pstovch kompresor jsou zdroje hluku hodnoceny v nsledujcm poad : sn, ventily, elektromotor, klikov mechanismus, ventiltor, ochrann kryty rotujcch st. Konstrukti vnuj otzce snen hluku pi vvoji novch stroj mimodnou pozornost, avak snaha o snen hmotnosti a zven vkonnosti kompresor vede ke zven otek, a tm ke zhoren akustickch parametr.

120

K omezen nejintenzvnjho zdroje hluku v sn poslou instalace vhodnho tlumie, kter bv kombinovn se sacm filtrem. Sniovn hluku vech dalch jmenovanch zdroj je vak mnohem sloitj, take bv zpravidla eeno pouvnm akustickch kryt. Kapot lze hladinu hluku omezit o 15 a 20 dB.

121

LITERATURA
L 1. L 2. L 3. L 4. L5 L 6. L 7. L 8. L 9. L 10. L 11. L 12. L 13. L 14. L 15. L 16. L 17. Chlumsk,V.: Chlumsk,V.-Lika,A.: Lika,A.: Lika,A.-Novk,P.: Frhlich,F.: Konka, Karl-Heinz: Kaminsk,J.: Kaminsk,J.: Kolark,K.: Kolark,K.-Vrtek,M.: Misrek,D.: md,V.-Svoboda,V.: Pstov kompresory. Praha,SNTL 1958. Kompresory. SNTL/ALFA,Praha/ Bratislava 1982 Technika stlaenho vzduchu.Vroba a rozvod. SNTL, Praha 1988. Kompresory. VUT, Praha 1999. Kolbenverdichter.Berlin,Springer Verlag 1961. Schraubenkompressoren. Dsseldorf,VDI 1988. Vyuit pracovnho prostoru pstovch kompresor. SNTL,Praha 1982. Objemov kompresory. VB-TUO, Ostrava 1997. Proudov kompresory. VB-TUO, Ostrava 1994 Monosti spor energie. Technologick centrum AV R, Praha 2002. Turbokompresory. SNTL,Praha 1993. Turbokompresory a ventiltory.VUT,Praha Alfa,Bratislava 1991. Vorek,V.- Kaminsk,J.: Energetick stroje. VB-TUO, Ostrava 1974. Baehr,H.D.: Frenkel,N.I.: Kalk,J.: Termodynamik. Springer-Verlag, Berlin / Heidelberg / New York 1966 Porsnevyje kompressory. Masgiz, Moskva 1960 Technick termodynamika. Academia, Praha 1973

trofek,E.- Kolat,P.- Kaminsk.: erpacie a vzduchotechnick zariadenia.

122