You are on page 1of 131

O em je tato kniha 4 Pedmluva Dr. Romero 6 Kapitola 1. Objev .

. 7 Pbh o cest do pralesa kde dlnci dostali malrii a nsledn zkladn objev lby malre. Kapitola 2. Dal vvoj 13 Jak Afrian v Tanzanii zdokonalili Zzran minerln doplnk (MMS) prostednictvm internetu a e-mailov komunikace. Kapitola 3. Stabilizovan kyslk, MMS a smlouva 19 0 nefunkn smlouv a vod do technickch podrobnost ohledn MMS. Co vlastn je stabilizovan kyslk". Kapitola 4. Africk bylink Dr. Moses Flomo Sr 24 Dr. Flomo zakld se svolenm Guinejsk vldy firmu a spn vyl vce ne 2000 ppad malre. Kapitola 5. Kenia, vchodn Afrika . 26 0 autorov cest do Keni, kde l pes 1000 ppad malre a mnoho dalch nemoc Kapitola 6. Uganda, vchodn Afrika 29 Vce ne 500 pacient vylench z malre a dalch nemoc v misijn nemocnici Life Link Medical Clinic. Kapitola 7. Pbh MMS pokrauje 33 Autor jedn se Svtovou zdravotnickou organizac a Chino l ptele a sousedy jeho rodiny v Sierra Leone. Kapitola 8. Malawi, vchodn Afrika . 38 spn klinick testy len ve vzesk nemocnici v rmci Nadace pro lbu malrie. Kapitola 9. Co je MMS . 45 Jak a pro MMS inkuje. Kapitola 10. Podpora pi len nemoc, pklady aplikac . 48 Kapitola 11. Oetovn poplenin . 68 Kapitola 12. MMS a dlouhovkost .. 73 Kapitola 13. Intravenzn pouit MMS 73 Kapitola 14. Chlordioxid a krevn chemie .. 77 Kapitola 15. Domc pprava MMS 81 Kapitola 16. Nkolik podrobnost o MMS .. 83 Kapitola 17. O pin infarkt a FDA ... 86 Humanitrn projekt Dal vzkum Nkolik podrobnost ohledn MMS Kapitola 18. Mechanismus okysliovn oxidu chlru celkov pehled .. 104 MUDr. Thomas Lee Hesselink Ploha 1. Nkolik podrobnost ohledn MMS . 121 O vitamnu C a pomeroch v lekrskej vede Projekt MMS v R a SR ..124

http://truthbooks.blogspot.com

MMS
Zzran minerln doplnk pro 21. stolet
Dl 1.

1. vydn v eskm jazyce Jim V. Humble

Vechny popsan zpsoby a rady v tto knize nejsou mnny jako nhrada lkask pe.

O em je tato kniha
Doufm, e si te nemyslte, e se zde dotete pouze cosi o dalm velmi zajmavm doplku, kter me pomoci nkterm lidem po nkolikamsnm uvn. Tak to nen. Tento zzran minerln doplnk zabr u bhem nkolika mlo hodin. Zabijkem lidstva slo 1 je dnes malrie, nemoc, kterou pouitm tohoto doplku ve vtin ppad obvykle udolte bhem nkolika hodin. Prokzaly to odborn testy ve vchodoafrickm Malawi. Pi huben pvodce malrie v lidskm tle nedolo k ani jedinmu selhn. Zzran minerln doplnk uilo vce ne 75 000 obt malrie, a vichni tito lid nyn opt ij produktivnm ivotem. Po aplikaci zzranho minerlnho doplku" jsou pacienti s AIDS asto zbaveni nemoci bhem t dn a i dal choroby a patn zdravotn stavy prost zmiz. Pokud by pacienty v nejbli nemocnici oetili tmto opravdu zzranm doplkem, vce ne 50% z nich by bylo opt doma bhem jednoho tdne. Kliniky a nemocnice po vce ne 100 let pouvaly aktivn sloky tohoto doplku k sterilizaci nemocninch podlah, stol, zazen a dalch vc. Dnes meme stejnho zabijka patogen spolupracujcho s imunitnm systmem, pout k bezpen likvidaci choroboplodnch zrodk v lidskm tle. Nakolik to me bt udivujc, pi sprvnm pouit me imunitn systm vyut tohoto zabijka k toku pouze na ty bacily, bakterie a viry, kter tlu kod a pitom v tle nijak neovlivnit ptelsk bakterie a ani dnou zdravou buku. V tto knize se podle svch nejlepch schopnost snam dret fakt a pesn sdlit, co se kolem zzranho minerlnho doplku udlo. Tato kniha vyprv pbh o objevu a dalm vvoji nejasnjho poslen imunitnho systmu, kter kdy bylo nalezeno. Tm se stv nejvznamnjm eenm vech doposud znmch nemoc a onemocnn lidstva, i kdy nejde o lk. Vm, e pokud budete sledovat m snahy o rozen tchto poznatk, o jejich veejn zpstupnn, pome vm tento pbh pochopit realitu, a pesvd vs, abyste to zkusili sami. Pro tento el zde poskytuji veker informace o tom, jak si tento doplnk pipravit doma v kuchyni a jak psady si za tmto elem opatit. Je docela mon, e pak zachrnte n ivot, nebo mon i svj. Protoe zzran minerln doplnk psob jako supernabje" imunitnho systmu, nen zamlen k lb njak konkrtn nemoc, ale sp na poslen imunitnho systmu do t mry, e pak udol mnoho nemoc asto do 24 hodin. Tuto knihu jsem napsal proto, e to, co chci sdlit, je pli dleit, ne aby nad tm zskala kontrolu njak osoba i skupiny. Jde o informace, kter by ml mt voln k dispozici cel svt. Po pti letech, bhem nich jsem s rostoucm rozladnm sledoval tm lid, kter mohl udlat obrovsk kus prce, ale neudlal prakticky nic, jsem nakonec dospl k rozhodnut, e tyto poznatky musm rozit mezi co nejvce lid, protoe jinak by tu vdy byl nkdo, k nmu by se nedostaly informace, kter mu mon mohou zachrnit ivot. Stalo se pravidlem, e obrovsk poet dleitch zdravotnickch informac, kter by mohly zachrnit mnoh ivoty, je ped veejnost utajen. Mm zmrem je zabrnit tomu, aby se tak stalo i v ppad MMS.

Pedmluva Dr. Romero


MUDr. Hector Francisco Romero G. vede velmi spnou kliniku ve stt Sonora v Mexiku, kde se zabv lbou rakoviny a mnoha dalch nemoc povaovanch za nevyliteln. Pouv nejen MMS, o nm je tato kniha, ale i adu dalch neinvazivnch lebnch procedur. V Sonoe je velmi dobe znm kvli nezitn pomoci mexickm indinm. Dr. Romero zde ze mne dl mnohem vznamnjho lovka, ne jsem, ale jinak jsem jeho pedmluvu nemohl zskat. Dr. Romero pe: Mj star dobr a vzcn ptel, respektovan filozof, uitel, d a vynikajc lovk kval: Svou stopu na tomto svt zanechaj jen lid, kte ij ' univerzitou ivota'." Jen mlokdo si sedne a sepe knihu plnou vlastnch mylenek, jako mj ptel Jim Humble. Neklidn duch putujc svtem, pln obava pokory, ale souasn i zvdavosti, kter se svm celoivotnm bdnm snail o to, aby po sob zanechal nco prospnho lidstvu. A jak lze vyst z tto knihy, to, co vm dv je pozoruhodn. Trpl malri, kter ohrozila jeho ivot, a ukzal lkask vd nov alternativn lby, kter umon lep ivot lidem v endemickch znch", jak Jim k jistm zempisnm km v Africe, Asii a Jin Americe. V tchto oblastech je vysok vskyt malrie a virovch infekc jako teba HIV, co zpsobuje, e statistiky mrt na tyto choroby jsou zde v porovnn s jinmi msty na svt mnohem, mnohem vy Jeho ppravek vyzkouely a naden pijaly zdravotnick orgny jedn z africkch zem. MMS nabz nadji a zlepen ivotn kvality zejmna tm, kte jsou vystaveni tamnm pustoivm chorobm. Tak zde, v Mexiku, kde pomoc MMS lme nkter onemocnn, mezi n pat nakaliv horenat infekce, zntliv degenerativn ndory, rakovina prostaty a dal zhoubn ndory, mme dobr zkuenosti a velmi nadjn vsledky. Za vechny uzdraven se modlm k Bohu, aby Jim byl jet hodn dlouho il a mohl pomhat vude tam, kde dnes u nen dn nadje, jen svtem zapomenut lid a obzvl dti, kter si zaslou nai pozornost, ale pedevm ivot a lep budoucnost. Pro dal informace tkajc se rakovinov kliniky Dr. Romero volejte prosm na nsledujc sla: Z USA volejte: 011 52 662 242-0422 - to je mexick slo. Z USA mete volat tak 1-937 558-5703. To je americk slo, ale dovolte se do Mexika. Poznmka o autorskch prvech Zzran minerln doplnk 21. stolet - dl I a II Autor Jim V. Humble Copyright 2006 Jim V. Humble Citace a do dlky jedn cel strnky lze pout s uvedenm autora.

Mon zruen autorskch prv V ppad, e autor z jakkoliv piny zeme nebo bude-li z libovolnho dvodu zaten na vce ne 60 dn v prbhu jakhokoli estimsnho obdob, nebo bude-li nezvstn po vce ne 60 dn pot, co byl nahlen jako nezvstn na kterkoli policejn stanici ve stt Nevada, se autorsk prva autora Jima V. Humble ru a tato kniha se stv veejnm majetkem. Autor tmto navc udluje jakkoliv osob, skupin nebo prvnick osob povolen it tuto knihu, a u voln i za elem zisku, napln-li se kterkoli z podmnek uvedench v pedchozm odstavci. Elektronick adresa autora je jim@jimhumble.com. Pes spamov filtr serveru se ale dostane pouze pota, kde bude v pedmtu uvedeno Stories of Succes". Vechny e-maily, kter projdou spamovm filtrem budou peteny. Pokud tedy chcete z njakho dvodu komunikovat, uvete do kolonky Pedmt Stories of Succes". Doporute prosm tuto knihu svm ptelm. ISBN - 13: 978 - 0 - 9792884 - 4 - 9 ISBN - 10: 0 - 9792884 - 4 - 4 Podkovn Dkuji Billu Boyntonovi za pomoc s chemi chlordioxidu. Za inspiraci a pomoc s anglitinou jsem vdn pan Clara Tate z Hawthorne v Nevad.

Kapitola 1
Objev V odlehl sti domu vytrvale zvonil telefon. Byl to mal, ale prothl dm pln nbytku, jemu se lovk musel vyhnout a nakonec jet hala, ale vzdor pekkm jsem to jet stihl. Na druhm konci byl star ptel z Chicaga, Bili Denicolo. domluvili jsme dlouho o poas" a po chvli se zeptal: Jime, ty v nco o hledn zlata, e ano?" Nikdy jsem v tomto smru neoplval skromnost, take jsem mu ekl pravdu (svou pravdu). Jist," povdm, patm k nejlepm, pokud nejsem ten nejlep vbec." Spokojil se s tm. Ostatn byl to dlouholet ptel a o m dvj prci v tastv vdl, jen si to ovoval. A tak povd: Mm tady lidi, kte chtj tit zlato kdesi v jihoamerickm pralese. Uvtali bychom tvou pomoc. Platme samozejm vechny cestovn vlohy a navc dostane podl na zisku." A bylo to. Souhlasil jsem, e odjedu asi za msc. Chtli pout i mou tebn technologii. To ovem vyadovalo, abych zazen poslal naped. Ppravy na cestu do pralesa zabraly cel msc. Jednou z nejdleitjch vc, kterou jsem pibalil, a kterou zaala cel tato historie, byl balk lahv se stabilizovanm kyslkem (ale nemyslete si, e ten je tm zzranm eenm, o nm tady pi). V pralese toti nen voda, kterou by lovk mohl bez obav pt. Voda v potocch proudcch v Severn Americe je obvykle nezvadn, ale v pralese nezle na tom, jak rychle tee, pt se prost ned. V podstat se d tm vdy zaruit, e obsahuje zrodky

jedn nebo hned nkolika nebezpench nemoc. Pestoe jsem to vdl, kdysi jsem skonil tak, e jsem si pitm vody z pralesnch bystin podil tyfus To jsem nemnil zopakovat. ada lid mi ekla, e kyslk ve stabilizovan form vyist vodu tm, e zahub ppadn patogeny, zejmna nech-li se takto oeten voda ustt pes noc. Take jsem jednou oetil stabilizovanm kyslkem odpadn vodu, poslal vzorek do laboratoe a vsledky ukzaly, e vechny patogeny byly skuten po smrti. Take jsem vil, e si vodu k pit doku vyistit i v pralese. Ve skutenosti jsem se stabilizovanm kyslkem u njak as zabval. Mj ptel, kter il nedaleko od Las Vegas ho toti celkem asto pouval u svch zvat. Nkdy jsem se u nj zastavil, abych se podval, jak se mu da a vidl, e ho dv ho do vody kuatm, aby byla zdrav a pouval to i u ps. Tm ho dokonce vstikoval pmo do il, kdy onemocnli. Za pr hodin u zase bhali, jakoby se nic nedlo. Bili Denicolo mi mezitm poslal smlouvu dom do Las Vegas, kde jsem byl na odpoinku pot, co jsem zavel svj dl. Byla celkem velkorys. Ml jsem dostvat rozumn plat a za pedpokladu, e zlato najdu, mi plynul 20% podl. Podepsal jsem kopii, poslal ji zpt a obratem pila letenka. Bylo mi tehdy 64 let, ale byl jsem ve skvl form a s navigac v pralese jsem neml problmy. Zem do n jsem ml lett, byla Guyana. Pejmenovali se ped nkolika lety z Britsk Guyany prost na Guyanu. Je to zem pi jin hranic Venezuely, na vchodnm pobe Jin Ameriky. Mon si na ni vzpomenete v souvislosti s kultem Jima Jonese, jeho pslunci spchali sebevradu, lpe eeno, nkolik lid spchalo sebevradu pot, kdy pedtm zavradili spoustu dt a dosplch len sekty kyanidem. Peila to jen hrstka lid. Do Guyany jsem dorazil jednoho detivho dne zhruba uprosted roku 1996. Na letiti na mne ekalo nkolik mstnch, kte se mli zastnit tebnch prac. Prothli mne kolem fronty ostatnch cestujcch, take to bylo bez prtah. Jeli jsme pak asi 30 mil do Georgetownu, nejvtho a zrove hlavnho msta Guyany. Zavedli mne do penzionu, kde jsem ml pobvat, dokud neodjedeme na przkum do detnch prales ve vnitrozem. V penzionu na mne ekal Mike, jeden z partner v tomto podniku, mstn vlastnk zemnho zboru ohromn sti pralesa. Dalm z partner uvedench na smlouv, byl njak Joel Kane z vchodu USA. Ten ale hodlal pijet a dva tdny pedtm ne vyrazme. Byl tu jet jeden partner, kter ml pravdpodobn dorazit a pot, kdy my u budeme na cest. kali mu Beta a byl to pbuzn vysokho vldnho pedstavitele, kejme mu Moses Nagamotoo, tehdy prvnho ministra tamn vldy. Byl tedy druhou nejvy osobou po premirovi. (Betovo skuten jmno bylo Satkumar Hemraj, ale dval pednost pezdvce Beta.) Beta tam nebyl, ale protoe se stal nam partnerem, byl jsem hned druh veer pobytu pozvn do domu premira Nagamotoo na veei. Premir si pi t pleitosti postoval na problmy se zdy, kter mu tm brnily v prci. Povdl jsem mu, e nkdy lidem takov vci napravuji, a mon bych mu mohl s jeho zdy njak pomoci. Po veei mi tedy dovolil, abych mu srovnal krk, co jsem dlal velmi deliktn a snail se s nm pli nekubat, abych mu nco neudlal. Bolest v zdech zaala polevovat u po nkolika minutch a vichni se podivovali, kdy se zaal kepe prochzet po dom. Druh den mi volal jeden z jeho sluh a ptal se, zda bych se nemohl podvat i na zda Mosesov dcei, kter m tak vn problmy. Souhlasil jsem, take mne veer tetho dne pobytu vyzvedli k dal veei, po n jsem se j vnoval. Jmenovala se Angela. Ml jet jednu dceru, Adilu, ale ta byla v podku. Byl jsem rd, e i Angela se brzy pohybovala uvolnn a

zdlo se, e i jej problmy se zdy zmizely. Ne vdy jsem ml tak dobr vsledky, ale nkdy se to stvalo. Byl jsem rd, e jsem si kdysi dal tu prci a nauil se lidem napravovat zda. Udlat si ptele z nkoho jako byl Moses, bylo velmi dleit. Tehdy jsem jet netuil, jak dleit to bylo, ale pozdji mne to nepochybn zachrnilo ped uvznnm. (Kdyby po tom nkdo ptral, premirem ve skutenosti byl Sam Hinds. Ministerstvo pro tbu vedl Jim Punwasee, s nm jsem se asto setkval a pleitostn jej navtvoval i doma.) Vlda mla laborato, v n vykupovala zlato od mstnch ta. Mli vak problm, protoe vechno tamn zlato bv pokryto rtut. Dvali ho proto pod poklop a uvali plamene, aby rtu ped venm cennho kovu odpaili. Jak jist kad v, rtuov pry jsou extrmn jedovat. Vpary z laboratoe pitom stoupaly do komna a odtud ven na dvr a do celho komplexu vldnch budov. Mnoz si na tuto praxi stovali a zmnili se o tom, kdy mne provdli svm zazenm. Navrhl jsem, e jim postavm jednoduchou a lacinou praku na vpary, co rdi pijali. Na dokonalou rafinaci mli pli mlo penz, take jsem navrhl praku na vpary ze dvou 55 galonovch sud. Nhodou jsem ml ve skladu v Las Vegas uloeno nkolik tisc pingpongovch mk. Nechal jsem si je zaslat do Guyany, kde pak byly pouity v prace. Kdy dorazily, byl jsem u v pralese, ale stailo je prost nacpat do pipravench sud a spustit vodn rozpraova. Kdy jsem se vrtil, u to fungovalo. Dobr prce. Jak to pi tst bv, po thle prace a pomoci premirovi a jeho dcei jsem a nkolika vldnmi pedstaviteli vychzel velmi dobe. Ml jsem ptele, kter se chtl pesthovat do Guyany z Ruska, a zmnil se o tom ministru pro tbu. Za pr dni mi volali z Ministerstva pro imigraci a ekli, e mohu zavolat pteli a ct mu, aby navtvil guyansk konzult v Moskv. ekli mi, e tam u na nj ekaj doklady, kter mu umon pisthovn. Jak je vidt, ml jsem dokonce i cosi jako vliv. Zmiuji se o tom jen proto, abych ukzal, jak jsem ml tst. Na prvn expedici do pralesa jsme s sebou vzali osm mu, kte se mli starat o zsoby a zizovat tboit. kali jsme jim drogei. Najal je Mike a dorazili asi tden ped balenm zsob a zazen. Konen nadeel as vyrazit, ale Joel ani Beta dosud nedorazili, ekat jsme na n nemohli, ti mui sice vydlvali jen 6 dolar denn, ale byly to pece jen penze, a tak jsme chtli, aby se vci konen daly do pohybu. Take se tm nakonec skldal z majitele pozemk Mika, osmi droger a mne. Cesta do vnitrozem trvala asi dva dny. Nejdv ns ekala asi hodinov jzda z Georgetown do msta Parika na ece Mazaruni Cuyuni. Naloili jsme zsoby na velk nklak a tyi taxky. Do Parika jsme dorazili asi v 9 dopoledne a uloili zsoby do nkolika velkch rychlch lun. eka je v tomto mst irok nco pes pt mil. Dal etapa cesty si vydala asi tyi hodiny v rmci neho, co lze nazvat vysokorychlostn vyjkou po ece". Takto jsme dorazili do cle dal etapy, msta Bartica povaovanho za brnu do vnitrozem Guyany. Tam jsme dokoupili vtinu zsob potravin. Je tam spousta obchod i spe obchodnch sklad, kter z vt sti zsobuj expedice do vnitrozem. Ns nkup nakoupil hlavn fazole a ri. Normln na takov vpravy kupuji jen ri, ale kvli mn pidali i pr pytlk fazol. Pi dalch cestch se mi je podailo pimt, aby nakoupili o nco pestej zsoby. Pak jsme naloili vechny zsoby do nkolika lod a peplavili se asi mli pes eku do pstavu na druh stran, kde jsme ve peloili na dva skuten+ obrovsk nklaky. Aby mohly jezdit po pevn bltivch pralesnch cestch, mly kola o prmru pes est stop.

Ale ani na nich nemohly projet msty, kde u nebyly dn cesty. Zsoby byly peliv upevnny a vtina mu se pak k mmu divu rozhodla jt k dalmu odrazovmu bodu v dungli jakousi zkratkou pky. Brzy mi dolo pro. Cesta byla tak hrbolat a nklaky sebou hzely takovm zpsobem, e se lovk musel nepetrit neho dret. Po celch pt hodin, a na msto odkud ns ekala posledn n etapa cesty, jsem nezamhouil oko. Dorazili jsme u po setmn, protoe v pralese blzko rovnku se stmv vdy v 6 veer a svt v 6 rno. T noci jsme spali, kde se dalo. J spal venku na lavice u malho obchodu. Rno jsme opt naloili veker zsoby do lod a pokraovali proti proudu jednoho z ramen eky Cuyuni. luny jsou na tto ece obvykle naloeny a po kormidlo, jak se k. Okraje lod byly tak deset centimetr nad vodou. Dky tomu jak byla lo pecpna, by nebylo poteba pli velk vlny, abychom li ke dnu. Nicmn, jak tomu na takovch ekch bv, dn takov vlny tam nebyly. V pralesch nikdy nebvaj dn velk boue. Sice opravdu lije jako z konve, ale fouk jen slab vtr. Bouky jak je znme odjinud, tu jednodue neznaj. V tto sti svta nedochz v podstat dnm prodnm katastrofm! Nebvaj tu dn boue, hurikny, lesn pory ani zemtesen. Pluli jsme proti proudu asi tyi hodiny, a dorazili jsme ke skuten poslednmu odrazovmu bodu. Kdy vyloen lod odpluly, zaali na sebe mui nakldat zsoby. Drogei nosili nklad na zdech, ale vtina jeho vhy spovala na hlav. Tvrdili, e to je nejmn navn zpsob jak nosit nklad. Pes pralesy a hory tak nosili a 80 liber. Bylo asi 10:30 dopoledne a ped nmi byla cesta pralesem na druhou stranu hory. Tedy, kali jsme tomu hora, ale v tto oblasti se kopce za hory nepovauji, pokud nejsou vysok aspo 1000 stop. N kopec ml asi 997 stop, ale ne jsme se vydrpali nahoru, byli jsme si jist, e to hora je Kopec byl pln porostl pralesn vegetac. V tto oblasti, kde je vlhkost vzduchu 100%, vbec nezle na tom, jestli pr nebo ne. lovk je v miku promoen na kost, protoe pot se neme odpaovat. Vechno, co mte na sob je promoen. Ti, co si vezmou koen boty, je budou mt brzy pln vody, protoe je napln bu d, anebo pot. Vysok koen boty sice poskytuj jistou ochranu ped hady, ale jsou zakrtko nepouiteln, protoe je napln pot. Tak jsem se jednodue rozhodl, e si budu na hady dvat velk pozor. Ne dostali vechny zsoby na druhou stranu, museli nkte mui pejt horu nkolikrt. Cesta na tboit zabrala tm dva dny. To pro pedstavu jak hluboko v pralese jsme byli. Nkolik dn pot pak dva z naich mu dostali malrii a velmi jsme se o n bli. Byli jsme pedtm ujiovni, e v tto oblasti se malrie nevyskytuje, take jsme ani nepomysleli na pslun lky. Okamit jsem poslal dva mue, aby pospchali do nejbli hornick osady v nadji, e tam malrii urit nco maj. Byla to asi dvoudenn cesta, a pokud tam dn lky mt nebudou, bude trvat nejmn est dn, ne se vrt. Museli jsme se s tm smit, protoe to bylo nejlep, co jsme mohli udlat. Kdybychom mli vyslaku, mohli jsme se pokusit zavolat vrtulnk, ale nebyla tam. Vyslaky v dungli stejn nefunguj, s vjimkou velmi krtkch vzdlenost. Kdy jsem si tak probral v hlav vechno, co jsem tehdy vdl o stabilizovanm kyslku, pilo mi, e kdy zabiji patogeny ve vod, mohlo by je to zabt i v lidskm tle. Pisedl jsem tedy k nemocnm a zeptal se, jestli by chtli vyzkouet npoj zdrav" z Ameriky. Byli na tom zle a znan trpli. Tsli se zimou v houpacch stch a mli vysokou horeku. K dalm pznakm patily bolest hlavy, bolesti sval a kloub, nevolnost, prjem a zvracen. Byli ochotn vyzkouet cokoli a souhlasili. Dal jsem obma podnou dvku stabilizovanho kyslku v malm mnostv vody, kterou narz vypili. Pomyslel jsem si, e vce pro n zatm nemohu udlat; budeme zkrtka muset

pokat, a se vrt nai pralesn bci. Za hodinu ale tas pestal. Neznamenalo to moc, protoe ten pichz a odchz, ale vypadali o trochu lpe. O tyi hodiny pozdji u sedli a dlali si legraci z toho, jak jim pedtm bylo zle. Vylezli z pelech a posadili se ke stolu k veei. Pt rno mli malrii dal dva mui. Dostali tedy stejnou dvku stabilizovanho kyslku, a v poledne se ji ctili v podku. Vichni jsme nad tm stli v asu. Pustil jsem se do hledn zlata. Pouval jsem pitom celkem jednoduchou prubskou metodu (k uren mnostv zlata v hornin), kterou jsem kdysi sm vyvinul. Mohl jsem tak testovat sm pmo na mst, ani bych musel poslat vzorky do laboratoe a tdny ekat na odpov. Brzy jsem nael nkolik slibnch loisek a zaali jsme plnovat stavbu zpracovatelskho zazen. Ale nen to pbh o zlat, take to zkrtm. Bhem dalch prac a przkumu jsem se dost nachodil pralesem. A a jsem piel kamkoli, lil jsem lidi z malrie (a nkdy i tyfu). Akoli se stabilizovan kyslk osvdil asi jen u 70% ppad, stailo to, abych se stal iroko daleko pomrn slavnm amanem. Pi zpten cest z tto prvn vpravy do dungle jsme cestou do mst narazili na jin nalezit, kde mli prv dovolenou. Byla tam ada mu, kte ekali, a se zane opt pracovat. Jeden z nich sedl na stole a vypadal velmi nemocn. Zeptal jsem se ho, co mu je a on, e ek na lo, kter ho m vyzvednout. Povdal, e m tyfus spolen s malri. Zmnil jsem se o stabilizovanm kyslku, jemu jsem u mezitm kal npoj zdrav", a byl ochoten to vyzkouet. Kdy jsme se pak vraceli z msta, pibhl mi vstc. Pumpoval mi rukou nahoru dol a naden vyprvl, e se mu udlalo lpe u pr hodin pot, co jsme odeli, take nakonec vbec nemusel do msta. Nechal jsem mu malou lhev ppravku, stejn jako na mnoha jinch mstech v dungli. Pbh jako je tento, byla spousta, ale mnohm to bohuel tak nepomohlo. Ale tato lba mla pesto mnohem lep vsledky ne s lky na malrii, kter tam pouvali. Lid v malarickch oblastech nemohou brt malarika preventivn, protoe se asem vdy projev vedlej inky. Nvtvnci si to obvykle mohou dovolit, protoe je berou jen krtce. Mstn vak prevenci proti malrii nikdy neberou. Jsou zvisl na tom, e pokud onemocn, oet je standardnmi livy, vi nim vak malrie asem vyvinula odolnost. Ale ani nvtvnci nemohou brt antimalarika dlouho. Zjistil jsem, e nkolik mch spolenk bylo pozdji hospitalizovno prv kvli dlouhodobmu preventivnmu uvn antimalarik. Mimo jin jsem navtvil jednu misionskou kliniku u jedn z pralesnch hornickch vesnic. Pokud si pamatuji, mli tam asi tyi lka. Nabdl jsem jim npoj zdrav", ale kali, e lid v pralese onemocn malri kvli svm hchm a e nev, e Bh chce, aby na to dostali lk. Nevdl jsem jak jejich nzor zmnit. Ctil jsem se stran, kdy jsem vidl, jak tam lid trpli, ale musel jsem odejt. Nechci se zmiovat, o kterou crkev lo, protoe mm dojem, e od t doby nzor na pomoc obtem malrie zmnili. Zpt v Georgetown jsem zavolal Boba Tateho a povdal mu o lb malrii stabilizovanm kyslkem. Okamit piletl do Guyany. Prodiskutovali jsme to a rozhodli se zjistit, zda bychom nemohli stabilizovan kyslk v Guyan prodvat. Dali jsme do mstnch novin reklamu, v n jsme uvedli, e n roztok l malri A to byla velk chyba. Mstn stanice za nmi okamit poslala reportry, a my o naem lku vyprvli v televizi. Pak dorazili reporti z rdi a od novin. Byli jsme asi ti dny slavn. Pak nm vlda hodila pmo pod nohy bombu. Pedvolala s ns ministryn zdravotnictv, kter nm mimo jin sdlila, e pokud to prodm! by i jedin dal osob, skonme ve vzeni, a tam se nm vbec nebude lbit. Jejich vzen jsem vidl a vdl jsem, e mluv pravdu.

Pozdji jsem na to jednoho veera zavedl e se svm mocnm ptelem, pedsedou vldy, kter mi vysvtlil, e ministryni zdravotnictv tehdy zavolaly hned dv farmaceutick spolenosti a pohrozily, e pokud s osobou, kter tvrd, e um vylit malrii, nco neudl, pestanou dodvat lky do mstnch nemocnic. Vysvtlil mi, e vlda pro mne momentln neme nic udlat, ale zmnil, e podal ministryni zdravotnictv, aby vi mn byla shovvav. A tehdy jsem udlal dal, jet vt chybu. Akoliv jsme sthli reklamu z novin, pokraoval jsem v prodeji roztoku dalm potebnm. Mj partner Bob mezitm odletl dom, ale j jet stle plnoval tit zlato v pralesch. Zsoby byly u tm pipraveny, kdy se mi doneslo, e se mne chystaj obvinit z njakho zloinu, a e by pro mne bylo lep, kdybych se zaal vyskytovat nkde jinde. Vdl jsem, e lid z Georgetown se pralesa boj vce, ne lid z Las Vegas. Zdkakdy do nj nkoho pronsleduj. Okamit jsem tedy vyrazil proti proudu eky a mui se zsobami nsledovali za pr dn. To je tedy pbh jak dolo k objevu, e stabilizovan kyslk nkdy doke vylit malrii. To je ovem jen zatek. To jet nebyl zzran doplnk". Zstal jsem nahoe na ece nco mlo pes pl roku a pracoval ve zlatm dole. Tuto st operace u jsem financoval sm, protoe Joel Kane, se sem nijak nehrnul a nikdy nm neposkytl dn dal penze. Kdy nakonec dorazil, protoe pedtm vidl st zlata, kter produkoval mj dl, chtl shrbnout vechno a nabdl mi 3 namsto 20% podle kontraktu. Kdy jsem nesouhlasil, donutil Mika a drogery, kter najal, strhnout m tebn zazen a jeho zbytky pohzet v pralese. Vm, e to udlal, protoe mi to ekl. Podle smlouvy mi toti nemusel dt 20%, pokud nepouije mou technologii. Pak pro nj ale nastal problm, protoe nov vybaven, kter obstaral Mike, bylo prost nefunkn. Take jsem o investice nepiel jen j. Byl to ale milion a moc ho to netrpilo, zato pro mne to bylo drsnj. Kdy jsem se po asi esti mscch vrtil do msta, problmy s Ministerstvem zdravotnictv ji odeznly a odletl jsem bez pot do USA. Piel jsem o investovan penze, ale zskal znalosti o tom, co doke stabilizovan kyslk, a to bylo hodn povzbuzujc. Zapomnl jsem na zlato. Nemohl jsem se dokat, a budu doma a zanu zkoumat, pro stabilizovan kyslk nkdy nezabr. Do Guyany jsem se vrtil po nkolika mscch, kdy si mne najala jin spolenost, abych jim zefektivnil tbu zlata. Stle jsem se zabval stabilizovanm kyslkem. Jedn noci jsem si nedal pozor a vrhly se na mne stovky komr. Skuten jsem to neplnoval, ale kdy u s tm komi zaali, prost jsem je nechal. Po nkolika dnech se skuten projevila malrie. Prvnm pznak je, e vm to prost h trv. Nic vraznho, jen slab pocit nevolnosti, kter se opakuje asi v patncti-minutovch intervalech. A do dalho dne nepoctte opravdovou nevolnost. Kdy u jsem onemocnl, rozhodl jsem se, e okusm vlastn medicnu. Take jsem se rozhodl se zatkem jakkoli lby pokat dokud nebudu mt v ruce krevn testy z nemocnice v Georgetown. To byla mlem fatln chyba. Autobus jezdc pralesem do Georgetown tehdy nedorazil a j vdl, e lid, kte pli otlej s lbou vtinou umraj. Na autobus jsem marn ekal jet pr dni, ale nedorazil, zaal jsem bt vn nemocn. Pesto jsem se chtl pomoc krevnch test ujistit, e mm opravdu malrii. U brzy jsem ml jet dom a v USA bych na takov test neml anci. e na sob provdm pokus, jsem neekl samozejm nikomu. Ale kdy m zamstnavatel vidli, jak vn jsem nemocen, ctili zodpovdnost dostat mne do msta. Kdy jsem nabdl, e uhradm st nklad za letadlo, okamit s tm souhlasili. Mli tam rdio a pobl pistvac plochu. Letadlo piletlo hned druh den (tvrtho dne m nemoci). Na pistvac

plochu jsem jet dojel na kole, ale tehdy u jsem byl velmi nemocn. Kdy jsem dorazil do Georgetown, strili mne hned do taxku a vzali rovnou do nemocnice. Na krevn test v nemocnici jsem ekal nkolik hodin. Evidentn jsem ml pi znaky malrie. Pak mi doktor ekl, e vsledek je pozitivn. Byl jsem ambulantn pacient, take mi dal malou lahviku s prky, a to bylo ve. Samozejm jsem je nevzal a namsto toho vypil velkou dvku vlastn medicny. Po nkolika hodinch u jsem se ctil lpe. Patil jsem tedy k tm, u nich to inkovalo. Abych to zavril, vrtil jsem se do nemocnice a nechal si znovu udlat krevn zkouku, kter se ukzala jako negativn. Byl jsem na sebe dn hrd! Byl jsem prvn pacient, u nj byl proveden krevn test ped a po lb stabilizovanm kyslkem. Te u jsem vil, e jsem objevil lbu malrie. Hned pot, co jsem obdrel negativn testy, jsem plnoval odjezd dom. Jezdil jsem jet mstem na Hond, kterou jsem koupil, kdy jsem do Guyany pi jel poprv. Jak jsem pojdl ulicemi, narazil jsem na starho ptele, Kanaana kter tam byl kvli njak tb diamant. Zastavil jsem, potsli jsme si rukama a posadili se do kavrny na chodnku a dali se do ei. Nhle zpozoroval, e se kolem po ulici our jeden jeho znm. Zavolal na nj, pozval ho k nm a pedstavil ns. Ten chlapk vypadal jako velmi nemocn. Zeptal jsem se ho, co se dje a ekl jen: Malrie." Povdal, e lky, kter mu dali v nemocnici, oividn nezabraj. Nato povdm: Ml jste tst love. Piel jste na sprvn msto." Vysvtlil jsem mu, co jsem prv zjistil o len malrie a ekl: Kdy tady pr minut pokte, zajedu dom a pinesu vm nco na uit." Souhlasil. Kdy jsem se vrtil, namchal jsem mu to ve sklenici z kavrny a dal vypit. Pak jsme si dli povdali, a on asi po plhodin najednou povd: Sakra, ctm se o trochu lpe. Ale to se mi mus jen zdt." Celkem jsme tam od doby, co si vzal ten roztok, sedl asi dv hodiny. Mezitm u nj zmizely vechny symptomy. Dal jsem mu jet malou lhev s roztokem a pozdji veer si ke mn piel pro jet jednu lhev. A tehdy jsem pojal pln dokonit vzkum, a pak tyto informace rozit do celho svta. Byl jsem si jist, e se mi to tak i onak poda.

Kapitola 2
Dal vvoj MMS Do USA jsem se vrtil koncem roku 1997 a nasthoval se k Walker Lake v Nevad, kam mj partner Bob mezitm pesunul mou pojzdnou dlnu a laborato. Ml jsem toti v plnu spustit vrobu a prodej mho osvdenho tebnho zazen, abych se nm ivil, a souasn dle zkoumat stabilizovan kyslk, kter jsem pouval v pralese. Ne jsem Guyanu opustil, nechal jsem se k vlastn smle pkn obrat pi vmn guyanskch penz za americk, protoe jsem neml dn zkuenosti s tamnm finannm systmem. Nae zdroje pro investice do vroby tebnch zazen tedy byly velmi omezen. Prodal jsem tehdy pod cenou svj dvanctimetrov mosk hausbt, a to nm znan pomohlo. Obchod s tebnm zazenm jsme provozovali asi rok, ale pak se u Boba zaala projevovat straliv choroba znm jako nemoc Lou Gehriga a u nebyl schopen skoro nic dlat. Prodej zazen zaal slbnout i z jinch dvod. asopis, ve kterm jsme inzerovali, udlal velkou chybu v na reklam, kterou pak odmtl kompenzovat, a jen to ns stlo tisce dolar. Nakonec u jsem il jen ze svho pojitn v nezamstnanosti. Obas jsem ale udlal jeden i dva rozbory zlatonosnch rud, a to vdy na chvli pomohlo.

Za pomoci syna, kter mne vybavil potaem a dky internetu jsem zaal korespondovat s rznmi lidmi v Africe. Nakonec jsem se sptelil s jednm prvodcem z Tanzanie, kter vodil lidi na safari k hoe Kilimandro. Jmenoval se Moses Augustino. Bylo zejm, e se chce ptelit s lidmi v Americe hlavn proto, e douf v njakou pleitost. Na jeho mst bych dlal tot. Brzy m podal o 40 dolar. Zjistil jsem, e je to pro nj spousta penz, ale ve skutenosti to tehdy nebyla zanedbateln stka ani pro mne. Ale protoe jsem chtl vyzkouet stabilizovan kyslk na ppadech malrie v Tanzanii, ty penze jsem mu poslal. Vyplatilo se to, protoe pak mj roztok zaal dvat nemocnm ve svm okol podle mch instrukc. Mnoz z tch lidi se pak brzy zaali ctit lpe, ale opt ne vichni. Ml tam ptele, lkae, ktermu o tom ekl (tehdy jsme tomu kali Humblv npoj zdrav"). Poslal jsem tomu lkai dv lhve a dostal od nj e-mail, v nm se podivoval, e nevid zpsob, jak by slan voda mohla pomhat obtem malrie. Odpovdl jsem mu, e nejlep bude, kdy to vyzkou a posoud sm. Opravdu to vyzkouel a vsledkem byl ohromen. Zaal pak tm roztokem lit vechny sv malarick pacienty. Chybou bylo, e v tto konkrtn oblasti malrie pli nedila. Kdyby j tam bylo tolik jako jin od Tanzanie, vylil by stovky lid a vechno mohlo bt jinak, ale on ml jen nkolik ppad malrie tdn. Oetili mnoho lid, take jsem zskal mnoho dalch cennch daj ohledy pouit stabilizovanho kyslku (HHD). Mezitm jsem se snail zjistit, jakou chemiklii stabilizovan kyslk vlastn obsahuje, z eho se skld. Chtl jsem tak zjistit, pro neinkuje na 100%. Zjistil jsem, e jako prvn s tmto roztokem zaal pracovat Dr. William F. Koch v Nmecku, nkdy okolo roku 1926. Pouval ho u mentln retardovanch ve ve, e stabilizovan kyslk produkuje netoxick kyslk, identick s kyslkem potebnm k dchn. Dr. Koch uval tento ppravek 10 let a vil, e njak zvyuje hladinu kyslku v mozku retardovanch dt. Tak to ale nebylo. Problm by vtom, e chemie bu nebyla dostaten pokroil, aby pochopil, jak to vlastn psob nebo chemii jednodue moc nerozuml. Ppravek se pak okolo roku 1930 dostal do USA. Tam jej zaali pidvat rznch produkt v domnn, e obsahuje formu kyslku zuitkovatelnou v tle. Od tch dob vzkumnci podlhali stle stejnmu omylu. Skutenost je, e to emu se dodnes a u 80 let k stabilizovan kyslk", neobsahuje vbec dni kyslk, kter by mohlo tlo zuitkovat. Aby byl tlu prospn, mus bt kyslk v zkladnm stavu. To znamen, e nesm nst dn nboj. Jinmi slovy, nesm bt jeho iontov forma. Stabilizovan kyslk ovem m iontovou formu s nbojem mnus dva. Tvrdit, e tlo me zuitkovat kyslk ve stabilizovan form je tot jako tvrdit, e me vyut kyslk vzan v kyslinku uhliitm. Chpete? Kyslink uhliit m dva ionty kyslku se stejnm nbojem mnus dva. Pokud ovem budete dchat pouze kyslink uhliit, zemete. Kyslk ve stabilizovan form se stv pouze sousti vody v tle. Voda se skld z kyslku a vodku, a v tomto stavu v n obsaen kyslk dn patogeny neni. Pozdji mne pekvapilo zjitn, e stejnou chybu dlaj i mnoh univerzity. Zpotku jsem to samozejm tak nevdl. Bylo mi ale jasn, e roztok musm njak zdokonalit. Pi nadechnut vtahujeme do plic miliny atom kyslku. Vydechujeme kyslk vzan do kyslinku uhliitho. Mnostv vydechovanho kyslku je stejn jako to, kter vdechujeme. Ale vydechujeme kyslink uhliit. Kyslink obsahuje kyslk, ale v nm obsaen kyslk je opotebovan. Kyslk udruje tlo naivu tm, e v nm okysliuje rzn ltky. Princip tto oxidace spov v tom, e atom kyslku pijme - sthne na sebe - elektrony, a to ni struktury jed a neutralizuje chemiklie pi souasnm uvolovn tepla. V rmci tohoto procesu vznik kyslink uhliit, kyslink uhelnat i jin kombinace. Pot co kyslk pijme ciz elektrony, pestv bt atomem kyslku a stv se z nj kyslkov iont s nbojem mnus dva.

Pokud tedy nboj minus dva m u pedem, jako ve stabilizovanm kyslku, neme nic zoxidovat, a proto nem pro tlo dn vznam. Pokud to tedy nen kyslk, jak sloka takzvanho stabilizovanho kyslku vlastn zabij pvodce malrie? Zjistit chemick sloen stabilizovanho kyslku bylo jet v roce 1998 tk, zejmna pi mch omezench monostech chemick analzy. Kdo to vdl, ten o tom nechtl nic ct a sloen nebylo dokonce ani na nlepce bn u vech prodvanch produkt. Nenael jsem jedinou firmu, kter by uvdla obrnj nvod k pouit. Dozvdl jsem se pak jen tolik, e kdy dte pr kapek do sklenice s vodou, stv se roztok nestabilnm a nesmte ekat dle ne hodinu ne upravenou vodu vypijete. To bylo zajmav. Dal jsem tedy do sklenice s vodou 10 kapek, pokal asi osm hodin, a pak piichl, jak to asto dlaj chemici. Zdlo se mi, e ctm chlr. Zjistil jsem, e voda dl stabilizovan kyslk nestabilnm proto, e se stv mn zsaditm (neutralizuje se). Pouval jsem 10 kapek, ale v t dob u se rodila mylenka, e musm pouvat vce. Kdy jsem pak jednou dal do sklenice s vodou 20 kapek, napadlo mne pidat trochu octa, protoe obsahuje kyselinu octovou, kter roztok neutralizuje mnohem rychleji, ne voda. Tentokrt jsem ekal vce ne den, a pak byl pach chlru mnohem silnj. Tehdy u mi ptel v Africe vili natolik, e to byli ochotni vyzkouet. Zaali pouvat vylepen sloen, 20 kapek stabilizovanho kyslku do pln sklenice vody a do toho ajovou liku octa. Pokali 24 hodin a pak roztok dali nkolika lidem, u nich pvodn dvka nepomohla. S pouitm octa to zabralo u vech ppad. Abych mohl novou sms njak testovat, koupil jsem tyinky uvan k men hladiny chlru v baznech. A vida. U po nkolika hodinch jsem ve smsi namil mrn obsah chlru a po 24 hodinch ho bylo u nejmn 1 ppm (part per milion). To sice jet pod nebyla definitivn odpov, ale pokroil jsem o kus ble k een. Zprvu mi to nedolo, ale ty tyinky mily chlordioxid. V dalm kroku jsem sklenici se sms pikryl a zjistil, e v n pak u po dvou hodinch bylo stejn mnostv chlru, jako po 24 hodinch bez zakryt. Samozejm jen tehdy, kdy jsem pouil ocet. Chlr z roztoku prost nevyprchal tak rychle. Pedal jsem nov daje do Tanzanie, kde zaali nov postup hned pouvat. Pidali liku octa, roztok pikryli a ne ho podali nemocnmu, pokali dv hodiny. Zabralo to pokad. Neselhalo to nikdy. Te u vechno vypad ohromn jednodue, ale ne jsem na to piel, musel jsem provst vce ne 1000 rznch test a trvalo cel rok, ne jsem na tyhle jednoduch vci" piel. Ml jsem tak omezen zdroje, e i prost zkuebn baznov tyinky pedstavovaly znanou poloku, nehled na njak ty chemiklie, kter jsem k tomu poteboval. Pipoutm, e jsem neudlal nic extra genilnho, jen jsem nco bastlil na zklad svch znalost omezench na metalurgickou chemii. Pravdou je, e jsem asi 25 let pracoval jako inenr ve vzkumu pro leteck prmysl. Vymleli jsme i testy pro jadern pumy a podobn vci. S metodikou testovn jsem tedy ml uritou zkuenost. Vyzkouel jsem pes tucet kyselin a stovky rznch kombinac. Dvouhodinov ekac doba lkai vyhovovala, ale pro Mosese Augustina pli praktick nebylo. Byl stle na cestch, kde se setkval s ppady malrie. Poteboval zpsob, jak by lidem mohl poskytnout potebnou dvku bhem pr minut, protoe zkrtka nemohl pokad ekat cel dv hodiny. Stabilizovan kyslk je stabiln, protoe je velmi zsadit. (To je opak kyselosti.) Kdy ho dte pr kapek do vody ve sklenici, voda jeho zsaditost zvolna neutralizuje, ionty v kapkch se stvaj nestabilnmi a zane se uvolovat chlr. Alespo jsem si to tehdy tak pedstavoval. Otzkou tedy bylo, jak cel proces urychlit.

Vzkum pak musel pokat, dokud jsem nemohl nakoupit a otestovat rzn kyseliny, co se mi nakonec povedlo. Pot, co jsem vyzkouel vechny minerln a rzn organick kyseliny jsem zjistil, e ze vech nejlpe fungoval ocet, co je 5% organick kyselina octov. Pak se mi ale podail mal prlom. Bylo to jednoduch: vynechal jsem vodu. Prost jsem dal 20 kapek stabilizovanho kyslku do ist, such sklenice a pidal 3 ajov liky octa a zavil s tm, abych to promchal. Fungovalo to za pouh ti minuty! Pi kontrole smsi pomoc tyinek jsem u po tech minutch namil hodnotu 5 ppm, a kdy jsem pak sklenici doplnil vodou, zedilo to sms na mn ne 1 ppm, nicmn chu byla pern. Ne se uvolni chlr nechutn sms stabilizovanho kyslku s octem a vodou nijak hrozn, ale pak je to opravdu hnusn. Nkomu ta pachu nevad, ale vtin lid ano hlavn dtem, a ty to budou potebovat pedevm. Vyzkouel jsem tedy rzn ovocn vy, abych zjistil, kter z nich pachu chlru pekryje nejlpe. Byly tu ale dva problmy. Pedn jsem poteboval nco, co by dobe chutnalo, ale muselo to bt souasn nco, co by nemnilo obsah chlru. Po vyzkouen mnoha va ochutnvkch spousty npoj, jsem nakonec zstal u star dobr jablen vy nekonzervovan vitamnem C. Pedal jsem nov informace ptelm v Tanzanii, a ti to pak takto pouvali nkolik msc. Pak se muselo nco stt a u jsem o nich nikdy neslyel. Obvm se, e ptel Moses ml njakou nehodu pi jednom z vstup na Kilimandro nebo prost pestal komunikovat. Doktor mi pak napsal, e ani on o nm nic nev a souasn se zmnil, e se mus sthovat. Pak u jsem o nikom z nich neslyel, bezpoet e-mail zstalo bez odpovdi. Obrovsky mi pomohli a korespondence s nimi mi chyb. Urit vs te u zajm, jak je skuten chemick sloen takzvanho stabilizovanho kyslku". Po letech jsem to nakonec vyoural. Jsem si jist, e by kad chemik zjistil nejdle za 2 hodiny, ale lovku s omezenm pjmem ijcmi u jezera v pouti to prost trv chvli dle. Dnes u si kdokoli me najt potebn k informaci, ale toho hledn vs uetm. Vzorec pouit chemiklie je NaClO2. k se j natrium chlorit (chloritan sodn). Zn to jako sl (natrium chlorid), ale ne tak docela. Kuchysk sl je NaCI a je to chlorid sodn. Vimnte si rozdlu u dvou poslednch psmen. Jednou je to chlorit a podruh chlorid, (dle jen chloritan sodn; pozn. pekl.) Te mi ale dovolte poukzat na nco, eho si, zd se, jin vzkumnci nikdy nevimli. Nad roztokem jsem ctil chlr, ale v roztoku dn voln chlr nebyl. Zjistil jsem, e se jedn o chlordioxid, a to je nco pln jinho ne chlr. Roztok chloritanu sodnho (stabilizovan kyslk") je vysoce zsadit. Kdy jej neutralizujeme kyselinou, stv se nestabilnm a zan se z nj uvolovat plyn. Nen to ovem kyslk, ale chlordioxid. A tady pichz na scnu aktivn kyslk. Vzorec chlordioxidu je CI02. To znamen jeden iont chlru a dva ionty kyslku, kter ale tlo neme vyut, protoe v tto vazb nem schopnost cokoli oxidovat. Nicmn iont chlordioxidu m ohromnou oxidan schopnost. Chlordioxid je explozivn plyn. Neme bt skladovn, protoe by mohlo dojt k explozi. (Sms 8% chlordioxidu se vzduchem je vbun. Pozn. pekl.) Protoe ho nelze pepravovat, mus se proto vyrbt vdy a v mst spoteby. Svm zpsobem pak takto exploduje" i kad iont chlordioxidu, pokud v tle naraz na nco, co je kyselej ne tlo konkrtn na patogen nebo cokoli jinho. Exploze nen nic jinho ne rychl chemick reakce, pi n se uvoluje energie, a je to obvykle njak druh oxidace. Kdy iont chlordioxidu naraz na patogen, pijme od nj nboj pti elektron, m dojde k okamit oxidaci, a to je ta exploze. Vsledkem tto exploze

(chemick reakce) je pln neutralizace iontu chlru. Neutrln jsou i oba ionty kyslku, kter pedtm byly soust chlordioxidu, co u kyslku znamen stav mnus 2. iont kyslku pak u neme oxidovat, me se stt pouze soust vody v tle, ale tlo u ho k dn oxidaci pouit neme. lont chlru se stv chloridem pot, co se nave na sodk, a vznikne bn kuchysk sl (NaCI). Kyslk ani chlr pak u nemaj dn nboj, kter by mohl vyvolat njakou oxidaci. Jak vidte, innou slokou je iont chlordioxidu (kombinace chlru a kyslku), kter je stokrt innj ne samotn kyslk. O nesprvnm vkladu funkce stabilizovanho kyslku svd i nsledujc fakt: nkolik hlubokch ndech dod lidskmu tlu vce kyslku, ne se d oekvat od stabilizovanho kyslku. Kdyby ppravek vytvel v tle stejn kyslk, jako je ten, kter do tla dostaneme dchnm, nestailo by se msto jeho uvn prkrt podn nadechnout? Skutenost je, e se tu dje nco pln jinho ne to, co si vzkumnci dosud mysleli. Kyslk by se prost stal soust vody v tle nebo mon soust iontu kyslinku uhliitho, ale tlo ho u neme nijak vyut. Chlordioxid nedodv kyslk, ale pemisuje elektrony. V podstat je tedy okysliovadlem iont chlordioxidu, ne kyslk. Podvejte se do uebnice chemie. Kyslk nen jedin okysliovadlo. Za oxidaci je povaovna kad reakce, pi n dochz k vmn elektron. Kdyby se vzkumnci, kte pracovali se stabilizovanm kyslkem, vnovali modern chemii, mohli bt mnohem spnj. Je toho jet mnohem vce ne lze obshnout v tomto strunm vysvtlen, ale snail jsem se to podat tak, aby to pochopil kad. V tu dobu jsem se pesthoval o nkolik mil ble k nevadskmu mstu Mina, odkud jsem pokraoval v elektronick korespondenci s dalmi lidmi v Africe. Ticet mil od msta kde jsem il je msteko Hawthorne. Tam jsem se setkal s J. Andrew Nehringem, muem provozujcm mal krmek pro kutily. Prv se vrtil z kliniky Mayo, kde mu operovali rakovinu slinivky. Chodil na testy do nemocnice v sousednm mst. Ty vak bohuel byly stle pozitivn a za njak dva msce proto ml jt na sondn operaci na Mayo. Navtvoval naeho spolenho ptele a zaslechl mne mluvit o mm roztoku. Ptal se, co to je a zajmal se, zda by mu to njak nepomohlo u rakoviny. Protoe u mnoz, a zdlo se spn, vyzkoueli na rakovinu stabilizovan kyslk, vil jsem, e ppravek by po pidn octa mohl bt u rakoviny jet mnohem innj, stejn jako u malrie. A tak jsme si ekli, pro to nezkusit. Zatm jsem nikdy nezaznamenal dn vedlej inky a nejde o lk. Zaal tedy brt roztok aktivovan octem. U po dvou tdnech zaaly hodnoty rakovinovch test klesat. Na potku byl nejvy daj 82, a u to znamenali cokoli. Pi dal nvtv nemocnice to bylo 71. Msc pot to bylo 55. O dva msce pozdji u jen 29, a tak dle, dokud to nebylo mn ne pt. Lkai v nemocnici vbec netuili, co se dje, ale jakmile hodnoty zaaly klesat, zruil plnovanou operaci na klinice. Chtli vidt, co se bude dt. Kdy daj doshl ti, ekli, e dal testy jsou u zbyten. To je jen jeden z ppad rakoviny za poslednch 10 let. Rakovina po uvn MMS prost zmizela. Tehdy u jsem uvaoval jak dostat tyto informace do svta. Plnoval jsem rozit st tohoto pbhu po svt na internetu. Chtl jsem shrnout informac k distribuci do e-mailu a rozit ho stejn jak jsou nezdka eny viry nebo spam Informace o MMS mly obsahovat progrmek, kter by adrestovi umonil rozeslat je na vechny adresy, kter m v potai. Samozejm, e by nad tm m naprostou kontrolu. lovk by musel vdom pout jedno tlatko a kompletn informace ohledn uvn a ppravy MMS by se rozletly na kadou e-mailovou adresu z adrese v jeho potai.

Vidte, jak rychle by se to mohlo rozit po svt? lo by to rychle, ale m to sv nevhody. Kniha je mnohem lep, protoe do e-mailu by se vela jen hrstka informac. Prodal jsem pak jedinou vc, kterou jsem jet ml, a to speciln proces zskvn zlata. Dostal jsem za to 17 000 dolar. Prohledval jsem internet a nakonec nael spolenost, kter tvrdila, e takov distribun program doke vyvinout. Zaal jsem s nimi spolupracovat na vrob programu. Zaplatil jsem 5 000 dolar pedem, nkolik tisc jak pokraovaly prce a velkou stku nakonec. Ten program nikdy nefungoval. Take jsem piel o penze a nikdy nedostal funkn program. Ale abych byl spravedliv, dovolte mi, abych vm sdlil jmno spolenosti, kter mi odmtla dodat funkn program pot, co jsem j zaplatil 14 000 dolar. lo o Danube Technologies, Inc. ze Seattle, ve stt Washington. Kdy jsem provedl konenou platbu, slbili, e mi polou funkn program. Prvn termn, kter navrhli, byl 9. duben 2001. Posledn platbu jsem jim zaslal 11. listopadu 2001. Ten program nikdy nezaal fungovat ani nznakem. Tvrdili mi, e funguje. Pak ekli, e takov program je ilegln a u vtom nic dalho neudlaj. Nyn, o est let pozdji, jsem konen tento program, dky nmu jste mon zskali tuto knihu, dokonil, ale myslm na ty stovky tisc lid, kte v t dob u mohli MMS uvat. Vm, e si myslte, e kvli takovmu skvlmu zzranmu minerlnmu doplku se filantropov jako Oprah Winfrey a Bill Gates poperou o to, kdo do toho me investovat penze, ale je to pln jinak. Chvilku trv, ne na to pijdete, ale nakonec zjistte, e je to ve zase jen o penzch. Oprah chce vdt, co pinese jejmu televiznmu programu nejvt publikum, protoe to nese penze, a Bill Gates bezvznamnm lidem nepomh. Jeho miliny plynou do velkch farmaceutickch laborato, co mu na opltku zskv po svt mocn ptele. Investovat do neho, co sice inkuje, ale pitom sniuje pjmy farmaceutickch spolenost, je nemysliteln. Po telefonu mi ekl, e to nepodpo, dokud nebudeme mt souhlas FDA. To by stlo stamiliony dolar a dobe vdl, e je nikdy nebudeme mt. Poslal jsem dopisy vem tmto lidem a tuctm rznch organizac. Z vt sti nelo o to, e by mi snad nevili. Ale lid z medicny a farmaceutickch spolenost se svmi miliardami dolar u sto let spolen tvo ik vyuvajc zkon, kter pro n vytvoil Kongres, aby jimi mohli dret pod krkem protagonisty alternativn medicny. Dlali a dlaj z nich lence a arlatny, ale faktem je, e miliny Amerian u objevili, e to tak nen. Pes vechna varovn a oerovn zstupc modern" medicny nachz kadoron vce lid odpovdi na sv strdn v oblasti alternativn medicny. Nyn u jsou v szce stamiliardov obchody. Nemete si prost myslet, e miliny Amerian jsou natolik stupidn, aby dvaly pednost lencm a arlatnm, pokud by se jim z jejich strany nedostalo skuten pomoci. Po prvnm vydn tto knihy FDA oznmila, e m v myslu zavt pinejmenm 50% obor alternativn medicny. Nov Kongresem schvlen zkon d FDA prvo poadovat, aby byly vechny doplky testovny na innost. To znamen, e FDA me kdykoli zastavit prodej jakkoli doplku a vydat si u nj testy. U jednoho doplku by nklady mohly doshnout a 100 milin dolar. Zatmco kadoron umr na lky vice ne 900 000 lid, prmysl produkujc doplky nem ani jednoho mrtvho. Pokud by vak nkdo nahlsil, e z nkterho onemocnl, me ho FDA zakzat, a to tak dl. V nkolika ppadech, i kdy bylo vechno v podku, nebyl doplnk nikdy piputn k prodeji. Dky novmu zkonu, podle toho, co ekli, je zejm, e myslem FDA je zajistit aby nemocn neml k dispozici nic jinho, ne pedepsan lky (drogy). eknte prosm o tto knize svm ptelm.

Kapitola 3
Stabilizovan Kyslk, MMS a smlouva Jak u jsem kal, v roce 2001 jsem se pesthoval do msteka Mina v Nevad, kde jsem zdarma bydlel v domku u bvalho zlatho dolu. Ptel Dick Jackson mi takto pomohl s vzkumem. Uvolnilo mi to dodaten penze, kter jsem poteboval na vzkum stabilizovanho kyslku. Tam jsem se v prvnm roce setkal s Arnoldem, muem mnoha nadn. V tomto ppad jsem zmnil jmno, abych tohoto provinilce ochrnil, protoe o nm nemohu vyprvt moc hezkho. Sms stabilizovanho kyslku byla pot, kdy jsem ji poprv namchal v kuchyni nkolikrt pejmenovna. Nen snadn zskat chloritan sodn, ale kdy se snate, nakonec se vm to poda. Bv k dostn v mnoha obchodech s chemikliemi. Zaal jsem z nj pipravovat mnohem silnj roztok, ne je prodvan stabilizovan kyslk, v nm nen nic jinho ne 3,5% chloritanu sodnho. V t dob u ml roztok chloritanu sodnho, jemu jsem dal nzev zzran minerln doplnk (Miracle Mineral Supplement - MMS), 28% koncentraci. To znamen, e je osmkrt silnj. Kdy tedy cestuji do dungle, beru si s sebou osmkrt vce liv sly" ne obsahuje pvodn stabilizovan kyslk. Dovolte mi objasnit, co se dlo. V prbhu poslednch 80 let provdli vzkumnci sv testy vtinou za pouit 5 a 20 kapek 3,5% roztoku. Kdy jsem zaal lit lidi z malrie a ostatnch nemoc a pr kapek nezabralo, dal jsem jim prost vc. V rmci celho svho vzkumu, vude kde jsem se o stabilizovanm kyslku doetl, nikdo nepouil vce ne 25 kapek, a to pouilo jen velmi mlo lid. Odkud se vzala ta star mylenka, e pokud je 10 kapek dobrch, bude 40 tyikrt lep? Vdy jsem si dval pozor a silnj dvky vdy odzkouel nejdv na sob. Obecn vzato jsem pracoval s lidmi, kte se chtli uzdravit a souhlasili, e to vyzkouej pot, co to otestuji. Neskoil jsem z dvky 10 kapek na 120 kapek stabilizovanho kyslku rovnou, ale nakonec jsem na 120 skonil a druhou dvku 120 kapek bral o hodinu pozdji. Dvky jsem zvyoval postupn, dokud jsem nezjistil kolik kapek je k vylen nemoci poteba. Nejde o lk, ale o minerln doplnk, a j jsem badatel, ne lka. Dokonce ani nevm, jak zni Hippokratova psaha; nepokoum se dlat to, co lkai. Od okamiku kdy jsem si pomyslel, e je to mon, jsem si stanovil za cl objevit bezpenou lbu malrie. A povedlo se to. Podle mho nzoru jsem nikdy nikoho nevystavil dnmu riziku, a to jsem osobn oetil vce ne 2000 lid. Celkem bylo oeteno pes 75 000 ppad malrie, v pevn vtin lidmi, kter jsem vykolil. Ti lid byli vyleni a nikdy nedolo k dnmu mrt. Normln by se dalo oekvat pes 300 mrt, a kdy km vylen, myslm tm to, e se vzchopili, s smvem oblkli a li nco dlat. Pokud meme ct, nedolo u nich k dn recidiv. Provdli jsme dvoj- a trojnsobn testy naslepo? Ne. Nemli jsme na to dostatek penz. Bill Gates nm po telefonu sdlil, e nm nepome, dokud to neschvl FDA. Schvlen FDA stoji obvykle miliny, ale lid v Africe, kte se pak v pln sile vrtili do prce, se o njak schvlen ze strany FDA nestarali. Kdy jsem FDA zavolal, ekli mi, e pokud to pouvm v Africe, nemaj do toho co mluvit, take se k tomu ani nebudou nijak vyjadovat, ale pokud bych to chtl pouvat k lb malrie v Americe, bylo by to nco jinho. Nezajmalo je, zda jde o lk i nikoli. Ale v okamiku kdy jsem zaal hovoit o lb njak nemoci, stalo se to lkem. Pak potebujete vechny ty testy a laboratorn posudky. Jejich cena je od 50 milin ve. Stt Malawi akceptoval MMS jako minerln doplnk, kter lze podvat komukoli vetn nemocnch. Prokzali hodn rozumu. K tomu vak v USA pravdpodobn nikdy nedojde,

protoe doktoi a farmaceutick spolenosti lobovaly a rozdaly miliardy dolar v Kongresu, aby uvedl v platnost zkony v jejich prospch zkony, kter jim maj vydlvat penze. V USA zeme kadoron pes 900 000 lidi v souvislosti s uvnm lk. Kdy ovem zemela v prbhu jedinho roku jedin osoba v dsledku zneitn aminokyseliny prodvan jako potravinov doplnk, FDA nadila, aby tato aminokyselina byla staena z prodeje v celch USA navzdory faktu, e lidem pomhala vce ne lky. Dnes, o nkolik let pozdji ten zkaz jet plat. FDA je vdy pipravena vrhnout se na cokoli, co by mohlo ujdat ze zisk farmaceutickch spolenost. V tomto konkrtnm ppad nahrazovala pomrn levn aminokyselina drah lky. A to pipravovalo farmaceutick spolenosti o zisky. Dokud se minerln doplnk pouv v rmci pokusu umonit lidem ctit se lpe, je to v podku. Dokud se minerln doplnk pouv v rmci snahy uinit lidi zdravjmi, je to tak v podku. Ale v okamiku, kdy se pomoc nkterho z tchto doplk nkdo pokus lit njakou konkrtn nemoc, zane to bt pln o nem jinm. Muste bt lka a muste provst klinick testy, a muste mt 100 mil. dolar na dvojit a trojit slep testy a na tucty dalch poadovanch innost. Nikdo vm ty penze nenabdne, jen vm eknou, co muste udlat. Jak si jen mete opovit pokouet se nkoho vylit z njak nemoci! To je jen pro doktory a farmaceutick spolenosti. V Americe existuje mnoho lid, kte zjistili, e lky pouze potlauj symptom, ale nemoc nevyl. Pro se vbec njak spolenost zabv jen vzkumem symptom njak nemoci, msto aby se ji pokusila vylit? Pokld vbec nkdo takov otzky? Mnoz z ns urit, ale ne FDA. Odpov zn, e dokud budete oetovat pouze symptomy, nemoc nevylte, a mete tak prodvat nemocnmu lky dokud nezeme. Nkolik bohatch lidi se nabdlo, e zaplat za distribuci MMS na Haiti. Ale kdy jsme tam kontaktovali vce ne 15 klinik, zjistili jsme, e jsou pod kontrolou lka z USA. Tito amerit lkai byli pln odhodlni za kadou cenu zamezit tomu, abychom n minerln doplnk podali by i jedin osob. Haiti tak ostalo bez doplku a malri nadle trp tisce lid. V kadm ppad je pro prvn dvku pro malarickho pacienta zapoteb pouze 15 kapek zzranho minerlnho doplku, a o hodinu pozdji dal dvka 15 kapek. Je to proto, e MMS je osmkrt silnj ne klasick stabilizovan kyslk. Pokud byste pouvali klasick stabilizovan kyslk, potebovali byste pro kadou z dvek 120 kapek. Utrpl nkdo njakou jmu? Ne. Z tisc pacient se staly tisce astnch a zdravch lid, ani by kdokoli z nich hlsil njak petrvvajc vedlej inky. Ve skutenosti existuje minimum okamitch reakc, asi u jednoho lovka ze sta, ale nejde o vedlej inky. Tato reakce trv obvykle mn ne 30 minut. Podvejte se na to do lkaskch knih nebo na internetu. Vedlej inky jsou nsledky toho, e lk ovlivuje zdrav buky, kter nejsou soust nemoci. Okamit reakce na MMS nastvaj v dsledku pizpsobovn tla, protoe MMS psob (vhradn) na nemocn buky nebo patogeny zapiujc danou nemoc. K dnmu dopadu na zdrav buky nedochz. Vme, e MMS (28% chloritan sodn), po smchn s octem uvoluje chlor- dioxid (CI02). Dochz k tomu proto, e kyselina octov (obsaen v octu) roztok neutralizuje, lpe eeno in ho mrn kyselm. Roztok MMS je za normlnch okolnost vysoce zsadit. Kdy se pidnm octa okysel, stane se mrn nestabilnm a zan uvolovat chlordioxid. Dky men dvkovn u kapek a kyseliny octov vme, e se bhem t minut vytv asi 3 mg chlordioxidu. Kdy pak pidme jablenou vu (nebo jinou, bez vitamnu C), roztok to naed, take ve vslednm koktejlu je piblin 1 ppm chlordioxidu. Roztok MMS vytv chlordioxid dle, ale nyn ji mnohem men mrou.

Chlordioxid: Chlr a chlordioxid byly pouvny k itn vody a zabjen patogen v nemocnicch, a v rmci dalch antiseptickch aplikac, po vce ne 100 let. Pozdji byl chlordioxid pouvn stle astji, obzvlt k itn vody. FDA ho schvlila k oetovn drbeho a hovzho masa a dalch potravin. Przkum prokzal, e chlordioxid je mnohem bezpenj ne chlr, protoe ve vod selektivn zni patogeny a nevytv dn sloueniny s dalmi ve vod obsaenmi slokami jako plynn chlr. Chemie nm k, e ke stejn situaci dochz i uvnit tla. Je prokzno, e chlr z pitn vody vytv po vstupu do tla pinejmenm ti karcinogenn sloueniny, zatm co u chlordioxidu takov sloueniny nalezeny nebyly. Americk spolenost analytickch chemik v roce 1999 uvedla, e chlordioxid je nejinnjm zabijkem patogen, kter lidstvo zn. Je-li tomu tak, a ono to tak je, pak byste si mohli myslet, e si farmaceutick spolenosti mohly ct: Hm, je-li chlordioxid tak mocn zabijk bakteri, vir a dalch patogen, a protoe se pouv k jejich huben v potravinskm prmyslu, mon, jen mon by mohl bt pouiteln i k huben tch vc v lidskm tle." Ale ne, oni chtj jen lk, po nm se mte ctit jen o trochu lpe, a mohou ho tak prodvat do nekonena. Nestoj o nic, co by mohlo nkoho pln vylit u prvn dvkou. Farmaceutick spolenosti to mly objevit u ped 100 lety, ale neobjevily. Mohli byste si ct, e je to jen mj nzor, moje pravda, ale budu to nazvat faktem, protoe je to velice oividn. Pro zanedbn vzkumu roztoku, kter je u 100 let pouvn k huben patogen, neexistuje dn omluva. A navc, farmaceutick spolenosti nejene zanedbaly vzkum, ale ve skutenosti mnohokrt odmtly otestovat stabilizovan kyslk. Co se stane pot, kdy se stabilizovan kyslk dostane do tla? Nejdv jde do aludku. Existuj tucty vdeckch studi, kter odhaduj, e pot kdy vstoup do kontaktu se silnmi aludenmi kyselinami, okamit se rozlo na kyslk. Nicmn nejsou uvdny dn testy, kter by to potvrdily. Pouil jsem aluden kyseliny ve zkumavce a k niemu takovmu nikdy nedolo. Dokonce ani tehdy, kdy jsem k chloritanu sodnmu pidal kyselinu o trojnsobn koncentraci, ne se vyskytuje v aludku, nikdy ho to okamit nerozloilo. Ve skutenosti nikdy ani nedolo k zven tvorby chlordioxidu o vce ne setinu miligramu za hodinu, jinmi slovy, nedlo se prakticky nic. Pi rozkladu chloritanu sodnm se samozejm vytvo chlordioxid a nevznamn mnostv sodku, a to je ve k emu me dojt. Nic jinho nevznik. Nic vc tam nen. Molekula chlordioxidu pi kontaktu s rznmi slokami s vy kyselost, ne maj zdrav tlesn buky, prost exploduje s obrovskou energi a pijme tyi elektrony. Tm vdy od neho, co je pro tlo kodliv. Od zdravch bunk se prost odraz. Pozdji v knize o tom uvedu vce; viz kapitola 14. Take opakuji, jako okysliovadlo zde psob chlordioxid, ne kyslk. Bez pouit octa, citronu i limetky nebo kyseliny citrnov, se nevytvo vc, ne mal mnostv chlordioxidu. Jakkoliv inky stabilizovanho kyslku j teba spojovat s malm mnostvm chlordioxidu, protoe tam mimo bezvznamnho mnostv sodku u nic dalho nen. Protoe stabilizovan kyslk skuten do urit mry inkuje, vme, e to mus bt kvli chlordioxidu. Kyslk, kter si z chlordioxidu po reakci uvoln, nen pro tlo nijak pouiteln. Protoe veker dnes prodvan stabilizovan kyslk je slab roztok chloritanu sodnho, nelze z nj vyzskat dn pouiteln kyslk. Po pidn octa se podmnky dramaticky zmn. Po smchn 20 kapek a 1/4 a 1/2 ajov liky neednho octa, obdr tlo dvku asi 3 miligram chlordioxidu ve smsi s jablenou vou, kter byla k dvce pidna. Roztok pak pokrauje v tvorb chlordioxidu v tle asi 12 hodin.

erven krvinky, kter bn roznej kyslk po tle, nemaj schopnost rozliovat mezi chlordioxidem a kyslkem. Pokud se ve stnch aludku, odkud krev erp vemon iviny, setk iont chlordioxidu s ervenou krvinkou, pijme ho, jakoby to byl kyslk. Je-li ptomen pvodce malrie, je okamit znien a souasn dojde k rozpadu chlordioxidu. Pokud tam nejsou dn paraziti, penesou ho erven krvinky a na njak msto v tle, kde by za normlnch okolnost byl pro oxidaci jed a dalch nezdravch vc pouit kyslk, a tam ho uvolni. Chlordioxid m asi stokrt vt oxidan schopnost ne kyslk, ale i tak je vc ne pravdpodobn, e nepokod dn zdrav buky, protoe je pod kontrolou imunitnho systmu. Tady bych rd pirovnal iont chlordioxidu k tasmnskmu ertu a patogeny k teroristm. Tasmnsk ert je mal tvor, ale znm pro svou divokost. erven krvinka je jako autobus bn pevejc pny kyslky. idie nezajm, koho veze, take klidn sveze i tasmnskho erta. Chlordioxid je pak ervenou krvinkou vyputn tam, kde by obvykle vypustila kyslk. Lotci, kte se zde povaluj, z nj nemaj dn strach. S panem kyslkem se mohou vypodat. Ale tentokrt dojde k pekvapen. Chlpci vystupujc z autobusu jsou zuivci. Mnohem hor ne skoro dobrck kyslk, kter tu obvykle vystupuje. Vysko ven a kad z nich zabije jednoho z terorist, kte tu tlu kod. Pak se rozplyne, ani by teroristi stihli zjistit, co to bylo a mli as uvaovat nad tm, jak se ped tm brnit. Pokud chlordioxid nenaraz na nic, co by mohl zlikvidovat, zane se jeho stav postupn zhorovat a postupn zsk jeden i dva elektrony. To mu umon spojit se s dalmi ltkami a vytvoit velmi dleitou ltku, kterou imunitn systm potebuje k produkci kyseliny chlorn. Kyselina chlorn pat k asi nejdleitjm zbranm imunitnho systmu. Zabj tm patogeny, rakovinn buky a dokonce i vlastn zabijck buky. Pokud m tlo nedostatek kyseliny chlorn, jedn se o tzv. nedostatek myeloperoxidzy. Tmto nedostatkem trp mnoho lid a tento nedostatek se me jet zvit v prbhu nemoci, protoe tehdy j imunitn systm potebuje mnohem vt porci. Zde existuj nkter domnnky. V kadm ppad s konenou platnost vme, e z chloritanu sodnho se v tle vytv chlordioxid, kter pak z nemoc vyr dui. M ale v tle jet dal funkci. Um neutralizovat jedy. Tm veker pro tlo jedovat ltky jsou do jist mry pirozen kysel nebo se nachz pod rovn jeho neutrality. Chlordioxid neutralizuje mnoh z tchto jed. Vm, e to je jedin vysvtlen pro se malarick pacient tak rychle dostane z vnho stavu nemoci a uzdrav se do ty hodin. Chlordioxid zabije parazity a pak neutralizuje malrii vytvoen jedy. Dal jsem dvku psovi, kterho kousl chest. Dval jsem mu roztok pt co 2 hodiny. Zdlo se, e v, e mu to pome a pokad to hned vypil. Po nkolika hodinch byl zase chlapk, co naznauje, e had jed byl pravdpodobn neutralizovn. Kdy jsem il v Min, mohl jsem si konen objednat prvn padestikilov soudek chloritanu sodnho. V podstat ho koupil stejn ptel, kter mi nabdl domov v Mine. Zastavil se pak a vzal si pr kilo, aby ho ml vdy k dispozici. Pro zznam, byl to Richard Johnson. Zaal jsem pak ve mst lit pr lid a pr lid si koupilo roztok, kter jsem plnil do lahv v kuchyni. Ve mst dnes ije ada lid, kte pouvaj MMS ji nkolik let. Poslal jsem lhve do celho svta a mnoz ho pouili k lb rakoviny a vech nemoc, na kter si jen vzpomenete, kter mohou bt zpsobeny bakteriemi, viry, plsnmi, kvasinkami nebo jakmkoliv jinm patogenem. Jak jsem se u zmnil, nakonec mne kontaktoval Arnold, obchodnk, kter il v Reno a vlastnil v Mine nefunkn linku na zpracovn zlata. Podal m, abych mu udlal nkolik

zkouek ryzosti. Dali jsme se pak do ei, a kdy jsem zmnil, e mm lbu na malrii, udlalo to na nj mimodn dojem. Mluvili jsme spotu nkolikrt a po ase jsme nakonec podepsali smlouvu. V tto smlouv se zavzal, e bude financovat rozen MMS a jeho dostupnost po celm svt. Chtl zaloit internetovou strnku v Budapeti a prodvat MMS do svta odtamtud. Zjistil jsem vak, e je stejn, jako mnoz dal bohat lid, kte si mysl, e MMS je super. Chtj vak, aby penze investovali jin, sami investovat nechtj. Zaal pak o MMS mluvit se spoustou lid a byl schopen zainteresovat mnoho humanitrnch" skupin. Volal a povdal mi o kad skupin, s n u ohledn investic do lby malrie v Africe jednal. Arnold je velk humanista. Pomh bezdomovcm v Reno. Vdy zastav, kdy se na dlnici nkomu nco stane. Kadoron dodv cel nklaky obleen a dalho zbo do sirotinc v Mexiku. Kdy do Miny dorazili bezdomovci nebo njac neastnci, bu jim dal prci sm, anebo jim ji njak zadil u nkoho jinho. Pomhal tak na rznch mstech v Reno, vetn toho, e o Vnocch rozvel bezdomovcm jdlo. Byl mi npomocen mnoha zpsoby a v poslednch esti letech pracoval na tom, aby se MMS dostal do Afriky. Problmem ovem spoval v tom, e v rmci smluvnch dohod nikdy nic nedodrel. Msto toho jen neustle hledal lidi, kte by potenciln" mohli distribuci MMS v Africe a lbu obt malrie financovat. Do okamiku zskn penz na distribuci MMS v Africe nebo penz na klinick testy, po nich bychom pak mohli ukzat svtu, e to funguje, pod chyblo u jen nkolik tdn nebo msc. Arnold zaal MMS sm pouvat k lb lid, protoe ve vztahu k nemocnm byl vdy velmi soucitn. Osobn dal MMS mnoha lidem, kdy se pesvdil, e vd, jak ho sprvn uvat. Nael veterny trpc malrii a poskytl jim MMS. To byl jeden ze zpsob, jakm sm sob dokzal, e to inkuje. Vypozorovat jsem ale, e mne nechce seznmit s dnou z tch skupin, kter zainteresoval do financovn distribuce MMS po svt. Nevm, jak k tomu ml dvod, ale zd se, e v jednn s lidmi nen tak dobr, jak si mysl. Skupina po skupin ztrcela o MMS zjem a prost se jm a jeho npady nehodlali dle zabvat. Vichni se postupn kamsi poztrceli. il jsem v pouti a nikdy jsem se dnm s tch lid ani skupinou nemluvil. Vdy mi o nich povdal, ale nikdy mi neumonil s nimi promluvit. Nebyl o tom ochoten diskutovat, ani kdy jsem podal, abych s tmi lidmi mohl promluvit. Tak to pokraovalo pt let a udlal mnoho chyb, jako kdy najal njakho mladka, aby nm vytvoil internetovou strnku, a ten ns pak zaaloval proto, e jsme trvali na tom, aby ta strnka vypadala tak, jak jsme chtli. Ten mladk ns dostal k soudu a zaslal vldnm agenturm dopisy, v nich tvrdil, e jsme podvodnci, a e n MMS je podfuk. Kvli tomu jsme nedostali povolen od IRS (Daov ad - pozn. pekl.), kter jsme dali o udlen statutu neziskov organizace. Dnes, kdy pu tuto knihu (1.10.2006), jsme 5 let pot, co ji ml vytvoit a o tisce dolar chud, tu strnku stle jet nemme. I dal tyi lidi, kter najal na jej vytvoen, ns tak podvedli, sebrali penze a neudlali nic. Kdybych tehdy mohl ty ztracen penze pout, mohl jsem dokonit klinick testy v Keni. Arnold tak najal velkho spisovatele, kter se pak rovn obrtil proti nm. Arnold neuml jednat s lidmi, akoli si vdy myslel, e je v tom mimodn zdatn. Zmiuji vechny ty negativn zitky jen proto, abych vypchl, pro musm napsat tuto knihu. Je to tak soust pbhu a mm zmrem bylo a je dostat informace do svta. Musm zdraznit, e Arnolda nepovauji za zlho lovka. Ale nakonec jsem zjistil, e pokud s nm zstanu, budu se mu muset poddit a nebude z toho nic. Pokud jsem chtl tyto informace dostat do svta, musel jsem z tohoto partnerstv vystoupit. Arnoldovm

zpsobem to nelo a nedovolil, aby se to dlalo jinak. Take jsem toho musel nechat a udlat to zpsobem, o nm jsem vdl, e fungovat bude. Psal se rok 2006 a j u jsem nemohl dle ospravedlovat zadrovn tchto informac ped svtem. Existovaly a existuj miliony lid, kte MMS potebuj. Jak bychom mohli pipustit, aby umrali, kdy mohou bt zachrnni? Tehdy jsem si ekl, e to nemohu pipustit. Take jsem sbalil svch pt vestek a v polovin roku 2006 odjel. Ale to u v rmci pbhu trochu pedbhm. Jet ne jsem odjel, dolo k nkolika dalm dleitm udlostem.

Kapitola 4
Dr. Flomo Smlouvu s Arnoldem jsem podepsal v roce 2001. Arnold ohledn MMS (kter jsme nazvali OS-82) a lby malrie v Africe mluvil s adou lid. Vdy ml nkoho, o kom vil, e by nm mohl pomoci poskytnout prostedky, abychom svtu mohli poprv dokzat, e MMS funguje, a pak jej vyzvat aby nm pomohl s lbou v Africe. Zstal jsem v Min a pokraoval v psan e-mail lidem do Afriky, z nich mi mnoz nevili a nkte mne podali, abych jim u nepsal. Asi nkdy v ervenci 2003 se moje korespondence s Afrikou vyplatila. Konen jsem se dostal do kontaktu s lkaem v Guineji. Byl to Dr. Moses Flomo Sr. Vyprvl jsem mu o vsledcch v Tanzanii. Ml o to zjem. Zaslal jsem mu lhev MMS a on ho vyzkouel na jednom z malarickch pacient, kter se zotavil bhem pouhch hodin. Okamit el na ad Ministerstva zdravotnictv. V t dob tam byl nmstkem ministra zdravotnictv dr. Gamy. Dr. Flomo dokzal vyjednat s jednm z lka Ministerstva zdravotnici dohodu, ktermu umonila autorizovan testovn ppravku na 25 lidech. MUS na tchto lidech provst bezplatn testy, a teprve kdy MMS bude opravdu inkovat, mohl zat za lbu malrie pomoc MMS vybrat od lid penze. Dr. Flomo umstil ped svou kliniku velkou ceduli, kde bylo napsno bezplatn lba malrie". Bhem nkolika hodin se pihlsilo vce ne 25 lid, kter jet tent den oetil. Dohodl s nimi, e se druh den vrt na testy. Dal den byli vichni lid, kte se vrtili na testy, bez malrie. Zaal lidem lit malrii od 1. jna 2003, za 5000 fg (75 US cent). Ped jeho ordinaci se brzy zaal tvoit zstup. Pokraoval pak s lbou jet nkolik tdn. Nanetst nedokzal docenit skutenou hodnotu MMS. Vil, e me vydlat spoustu penz prodejem bylinnch ppravk v tobolkch. Vc s malri dlal jen proto, aby mne piml k pomoci s jeho bylinkami. Chtl, abych mu poslal pr przdnch tobolek a njak knihy o bylinch a plniku tobolek plus dal vci. Kdy jsem mu poslal baliek s njakmi knihami a malou poloautomatickou plnikou tobolek, tamn pota to zadrela. Tak se na n natval, e zavel svou kliniku. M to moc smyslu nedvalo, snad mimo toho, e nebyl z Guineji a mohl a myslet, e s nm proto jednali patn. Pozdji jsme zjistili, e balek pevzal potmistr a dal si ho na stl. Nsledujc den onemocnl a baliek zstal na stole dva tdny. Dolo k nehod a balek byl znien detm. Dr. Flomo se rozhodl, e zajde k spolenosti America Bauxite, nejvt spolenosti v t sti svta. Znal tam na firemn klinice jednoho z lka. Take mu vzal nco MMS a vysvtlil mu, jak to funguje. Zaali s MMS lit dlnky s malri. Celkem oetili na 2000 lid. Za tu dobu snili nemocnost o vc ne 50%. Dr. Flomo s nimi pak zaal jednat o prodeji 150 lhv

MMS za 60 000 americkch dolar. To bylo 400 dolar za lhev. Nikdy jsem neml v myslu prodvat lhev za vce ne 26 dolar, ale Flomo trval na tom, e penze meme pout k zaloen kliniky. Protoe jsme se nikdy nedohodli na pesn cen, nakonec jsem souhlasil. Konec konc to, pedstavovalo stle mn ne jeden dolar za oeten. Tehdy Arnold jet neml nad malarickm roztokem plnou kontrolu. Jet nezjistil jak j zskat. Jet stle jsem ml do zpsobu, jakm se vci budou ubrat, co mluvit. Pozdji Arnold ekl, e lid, kte do toho chtj vloit penze, chtj, aby nad tm ml naprostou kontrolu. Tehdy jsem ale jet mohl povolit, aby Dr. Flomo MMS prodal. Pozdji u byly takov vci mimo mj dosah. S transakc s bauxitovou spolenost byly njak problmy, ale ubhlo teprve mlo asu. Zjistil jsem, e hlavnm problmem jsou vlety Dr. Flomo kamsi, kde pracoval na svm plnu s bylinkami. lo o celkem rozshl podnik. Chtl oszet nkolik akr rznmi bylinkami. Dr. Flomo mi s lkai na klinice bauxitov spolenosti mluvit nedovolil. Ve jsme museli dlat pes nj, ale on ml prci jinde. Rozhodl jsem se o monm obchodu ct Arnoldovi. Byla to chyba. Arnold se pak pokusil zavolat na kliniku spolenosti America Bauxite, ale nepodailo se mu zskat telefonn slo. Take kontaktoval americkou spolenost, kter bauxitovou spolenost v Guineji vlastnila. Prezident ekl, e n MMS (OS-82) pouvat nebude, dokud njak univerzita nezveejn studii uvdjc, e MMS otestovala, a e inkuje. Tm skonila akce s prodejem lhvi klinice bauxitov spolenosti a edestitiscov obchod, protoe lkai dostali pkaz, e MMS pouvat nesm. Kdybychom se nepokoueli jt pes sdlo spolenosti, lkai mohli v pouvn MMS pokraovat (to zpackal Arnold - j jsem do toho hlavn sdlo firmy zatahovat nechtl, protoe jsem vdl, e jde o velmi deliktn rozjetou vc.) Kdyby MMS pouvali tak est msc a nemocnost v t dob by klesla o 50%, nikdo by to nezarazil. Jak tomu bv, nebyla centrla nikdy informovna o tom, e tm u vylili 2000 lidi. Pokraoval jsem ve spoluprci s Dr. Flomo a poslal mu 10 000 przdnch tobolek a adu malch plniek k jejich plnn. Malri u se pak opravdu nezabval. V Guineji je j pitom plno, a kdyby pokraoval v oetovn lid po 75 centech (stka, kterou si tam lid mohou dovolit), stal by se na tamn pomry brzy bohem. Stal by se nejvhlasnjm lkaem v tto sti svta. Chtl ale pokraovat v pokusu obchodovat s bylinkami. Dodali bychom mu neomezen mnostv MMS a mohl zmnit celou zemi, ale on prost musel prodvat sv bylinky. A si petete osmnctou kapitolu, pochopte jeho omyl. Byl tak zamstnn vlastnmi cli, e prost nedokzal korigovat svj pohled na vc a vidt to v ir souvislosti. Nezajmal se o pomoc lidem v t zemi; zajmal se jen o vydlvn penz. il ve vlastnm svt. Ale pesto bylo dky jeho snahm vyleno z malrie pes 2000 lidi. MMS je k dostn okamit. Nemm dn finann zjem na firmch, kter ho prodvaj.

Kapitola 5
Kea, vchodn Afrika Arnold se njakou astnou nhodou seznmil s fem misionsk organizace Faith Christian Fellowship International i FCF Int. Ped nkolika msci jsme se rozhodli, e budeme za dvku MMS tovat 5 dolar. Nezleelo na tom, e si Afrika takovou stku nemohla dovolit, mli jsme v plnu zskat penze z humanitrnch zdroj. Ale stle to nikam nevedlo. Nakonec m to dohnalo k mylence, e pi cen 5 dolar vlastn poskytneme FCF Int. znan dar. ekl jsem to Arnoldovi a ten uznal, e je to schdn mylenka. Arnold jim nabdl, e jim ped MMS v cen 200 000 dolar, pokud mi zaplat mi cestu na jejich misii, kde vykolm lidi jak pouvat OS-82 (Tehdy jsme tak MMS nazvali. Nzev se zmnil mnohokrt.) Protoe jsme urili cenu za dvku na 5 dolar, piel by ns dar za 200 000 dolar na asi 50 dolar. Musm podotknout, e to byl mj npad. Bydlel jsem v pouti, ale 2000 vylench lid v Guineji, 5000 v Sierra Leone a 75 000 lid oetench v Ugand a Keni, to ve byly pm dsledky mch npad. Ano, Arnold pomhal, ale nikdy nepiel s dnm npadem, ani nekontaktoval lidi v Guineji nebo v Sierra Leone. Udlal jsem to vechno bez jakhokoliv financovn z Arnoldovy strany. A pesto muselo bt vechno po jeho, protoe, samozejm, vichni drci chtli, aby to tak bylo. (Alespo mi to vdy tvrdil.) Nevadilo by mi dlat to po jeho, pokud by to skuten k nemu vedlo, ale nevedlo. Nabdka na n skuten udlala dojem. Rozhodli se j vyut a poslat m do Keni a Ugandy. Arnold mi z njakho dvodu jako obvykle nedovolil promluvit s fem FCF, ani s jinmi lidmi, kte by mohli pomoci financovat cesty do Afriky. Musel mne vak do Afriky poslat, jeliko pro aplikaci MMS neml kvalifikaci, a to vdl. Ale neoblomn trval na tom, e vci mus jt podle nho, a tak tomu tak vdy bylo. To je tak dvod pro pi tuto knihu. Ubhlo pt let a dle mho nzoru jsme se oproti tomu, kde jsme mli a mohli bt, nedostali nikam. Arnold se snail, ale nadlal spoustu chyb. To ve se odehrlo v roce 2003. Pt rok mne FCF Int. konen poslala do Afriky. Doma v kuchyni jsem za pomoci kuchyskho ndob a velmi pesnch laboratornch vah plnil stovky lhv MMS. K 1/10/2006 jsem byl v podstat jedin lovk, kter plnil lahve MMS a naplnil jsem jich spoustu. Pi 650 dvkch na lhev to dohromady byly u dobr 2 miliny dvek. V dob prav knihy pro druh vydn u tady byly 4 nebo vce firem pipravujcch MMS. Lahviky, kter jsme nakonec pouili, byly tyuncov vysok a tmav zelen (cca 1,2 dcl p.p.) kaptkovm uzvrem, take bylo mon dvkovat kapky, dokud byl v lahvice njak roztok. Byl jsem si celkem oprvnn jist, e v Africe dn takov lahviky k dispozici nebudou, a ml jsem pravdu. Lhev s protimalarickm roztokem byla rozpoznateln pes celou ulici, protoe tam nic podobnho neexistovalo. Do Kakamega v Keni jsem dorazil 31. ledna 2004. Na letiti m ekali tyi lid a vichni mne postupn objali. Byl tam f tamn misie Javan Ommani, Gladis Ayugu, druh nejvy lovk na misii Hezron Juma a jet Beatic Iadeche. Byli velmi rdi, e m vid, a byli velmi laskav. Odvezli m na misii, kde pro m pipravili velmi hezk pokoj vybaven moskytirou a vm, co bych mohl potebovat. Doktor Isaac Opondo mne toho veera piel navtvit, protoe byl zodpovdn za misijn nemocnici a bylo mu eeno, e budu provdt lbu malarickch pacient. Byl ustaran. Skuten poteboval vdt, co jim budu dvat. Zjistil jsem, e kdybych se mu nelbil, i by se mu nezamlouval MMS, mohl ve ukonit a nedlo by se nic. Jednodue bych odjel zptky dom s przdnma rukama. Take jsem zaal pesn vysvtlovat, co MMS je a jak funguje. Chlordioxid znal, protoe ml dobr znalosti o

istrnch vody a desinfekci. ekl jsem mu vtinu vc, kter jsem ji zmnil v tto knize, a dal daje navc. Ml zjem. Zjistil jsem, e pesn fakta inkuji mnohem lpe, ne cokoliv jinho a pesn ta jsem mu poskytl. Nakonec dr. Opondo ekl: Zhruba jsem to pochopil, a pokud skuten dokete dostat chlordioxid do tla, vm, e bude dlat pesn to, co kte. Jakmile dostal pedstavu o chlordioxidu do hlavy, byl o spchu pesvden. A to natolik, e ekl: M ena trp malrii. Mohu ji pivst hned?" ekl jsem: Jist. Dorazila asi za 20 minut. Namchal jsem pro ni npoj s MMS a pouil jsem pouze 5 kapek. Za standardn jsem tehdy povaoval dvku 15 kapek a nepamatuji se pesn, pro jsem tehdy pouil pouze pt kapek. Tum, e jsem se obval, abych j nezpsobil nevolnost. Take ena Dr. Opondo byla prvn osobou, kterou jsem v Africe lil na malrii. Pt rno se ctila trochu lpe, ale pln zdrav nebyla, a j j ekl, e bude. A toho rna jsem ml zat s lbou v nemocnici. Byl tu skuten problm, ale ne takov, jak byste si mohli myslet. Doktor mmu vysvtlen ohledn chlordioxidu vil a zdlo se, e mi v. Problm byl v tom, e zdej kmen malrie byl mnohem odolnj, ne v Jin Americe. Kdy jsem vidl, e se doktorov en da o nco lpe, vdl jsem, e to zabr, ale dvka prost nebyla dostaten velk. ekl jsem doktorovi, e jeho ena potebuje dal dvka a on souhlasil. Toho rna kdy jsem ml zat v misijn nemocnici oetovat lidi, jsem si oblkl svj bl laboratorn pl s npisem Nadace pro een malrie", vyvedenm zlatm psmem na hrudi. Ml jsem na sob klobouk, lehk kalhoty a bl boty. W dal jsem jako doktor. Dorazil jsem do nemocnice asi v 8 rno a Dr. Opondo m posadil do sv ordinace. J jsem lidem samozejm vysvtloval, e nejsem doktor. Ale vbec je to nezajmalo. Byl jsem jedin bloch v okruhu 100 kilometr a vichni mli k blmu mui velk respekt. Probral jsem s doktorem poet kapek, kter mly bt podny kadmu z pacient. Zdraznil jsem, e kmen malrie se zde jev bt silnjm, ne v jin Americe. Rozhodli jsme se pouvat pi jedn dvce 15 kapek hned pot, co pila jeho ena. Dostala 15 kapek a la dom. Dvali jsme pacientm 15 kapek cel den, ale nazt se vtina vrtila a ctili se lpe, ale ne zdrvi. Bylo rozhodnuto. Rozhodl jsem se zvit dvku na 30 kapek, protoe jsme potebovali, aby lba probhla v rmci jedn dvky. Bylo zde pli mnoho obt malrie, ne abychom si mohli dovolit zabvat se vemi dvakrt. Nemocnin laborato byla peten. Nemohli jsme kontrolovat na malrii krev kad osoby. V tto oblasti ovem nen pli pochybnost, zda nkdo m malrii nebo ne. Bn se doktorm sta na pacienta jen podvat, a hned u nj malrii rozpoznaj. Odebrali jsme tolik krevnch vzork, kolik se zdlo praktick. Vechny osoby, u nich pedtm byly krevn vzorky pozitivn na malrii, po druh dvce i po 30 kapkch u opakovanho testu nevykazovaly dn znmky malrie. Obyejn trvalo tyi hodiny, ne vechny symptomy malrie vymizely. V nkolika mlo ppadech to trvalo 12 hodin. Akoliv mnoz mli krom malrie i dal nemoci, ohledn malrie jsme nikdy nezaznamenali selhn. Nememe to garantovat s naprostou jistotou, protoe ne vichni podstoupili krevn test, ale podle toho co vme, co se te zahuben pvodce malrie, nedolo k dnmu selhn. Oetili jsme ty, kte se stle ctili patn, a kdy se druh den vrtili, byli vichni v podku. Dr. Opondo souhlasil, e bychom mli zvit dvku na 30 kapek. A zaalo to fungovat po jedin dvce. Byl to osminsobek toho, co jsem pouval v Jin Americe. Odpovdalo by to 240 kapkm stabilizovanho kyslku prodvanho v obchodech s potravinovmi doplky. V nemocnici mi byl pedstaven kad pacient s malri a ti, kte mluvili anglicky, mohli trochu popsat sv pznaky. Dal jsem dvku kadmu. Nepokouel

jsem se ji dvat jen malarickm pacientm. Vdl jsem, e MMS je dobr na vtinu problm, kter mli. Nkte vylouili ervy a mnoz dal ekli, e u nich dolo k zlepen u rznch pot. Reverend Ommani tak vypadal trochu unaven. ekl mi, e od sv nehody neml s malri problm. Chodil o holi a ml v noze njak kovov svorky. ekl, e reakci v jeho krvi, kter zabj pvodce malrie, mon zpsobuje to elezo. Podval jsem se mu zblzka do o a do tve. Vidt jsem mimodnou navu. Byl nemocn a nevdl to. Zeptal jsem se ho, jestli bere tabletky proti bolesti a pipustil, e jich bere nkolik denn. ekl jsem: Reverende, udlejte mi prosm laskavost a nechte si otestovat krev na malrii." Z nieho nic mu to dolo; zjistil, jak se skuten ct. Vlastn jsem po nm chtl, aby si nechal otestovat krev hned dal den, ale on se na mne znovu podval a el probudit laboratornho technika. Asi za hodinu se vrtil s ohromujc zprvou. Prmrn malarick pacient, kter se pihlsil v nemocnici k oeten, ml hodnotu plus est. Reverend Ommani ml hodnotu 120. Mohl kadm okamikem padnout mrtev k zemi. Dal jsem mu nejvt dvku, o n jsem si myslel, e bude bezpen. 30 kapek. Normln by osoba, kter by mla tak vysok hodnoty, leela v posteli a nemohla se ani hbat, ale prky proti bolesti v nkterch ppadech symptomy zamaskuj. Nsledujcho rna se reverend Ommani ctil mnohem lpe, ale kolem poledne byl opt nemocen. Ml hodnoty plus est, co bylo normln pro nemocnho malri. Dal jsem mu dalch 18 kapek a druh den zrna prohlaoval, e se ct bjen. Vypadal dobe. Krevn zkouka na pvodce malrie vykazovala nulovou hodnotu. Byl asten, e to tak dopadlo. Stv se asto, e si lid vezmou prky proti bolesti, aby pehluili bolesti zapinn malri. Netu, e jde o malrii, stejn jak to netuil reverend Ommani, ale ten mi uvil. Lid si berou m dl vce analgetik, protoe se bolesti hlavy a kloub stle zhoruj. Je to velmi nebezpen stav, protoe mohou chodit svtem s dostaten tkou malri, aby je zabila. Kdy se nco takovho stane, lovk prost nhle padne, co se tak dje. Reverend Ommani pak zaal v okol organizovat me, aby lid s malri mohli pijt k oeten. Kad rno ns asi osm nastoupilo do mikrobusu mstnho pastora. Jmenoval se Peter Mwangi a byl to jeho mikrobus. Byl asi 20 let star, vlastn u jen kastle s motorem. Ve ostatn bylo pry. Zvsy dve byly vc ne opotebovan. Prost njakm zpsobem drely a dvee neodpadly ani za otes. Protoe jsem byl jedin bl mu, musel jsem sedt vpedu, ale stejn tak tam sedli dal ti lid. Peter byl nco jako mechanik, take udroval autobus v chodu. Aj ve v tom busu bylo extrmn opotebovan. Kdy se auto dostane do takovho stavu a nco pestane fungovat, jednodue to vyndte a zahodte. Nakonec, ve, co vlastn potebujete, je motor, karoserie a kola. Peter ns bhem dne zavezl k nkolika kostelm a pomhal mi fotografovat. Obvykle tam bylo asi 50 a 200 lid. Pedstavili m publiku a podali m, abych nco ekl. Mluvil jsem asi tak minutku a kal jim, e je mi potenm bt tady, a e doufm, e se potom budou ctit lpe. Pak se postavili do fronty a j zaal plnit sklenice. Kdy tam bylo nkolik set lid, podal jsem o vce sklenic a njakm zpsobem se jim je vdy podailo sehnat. Pak jsme postavili asi 20 nebo 30 sklenic ady a zaal jsem mchat roztok. Ml jsem malou odmrovou liku, do kter se velo pesn sprvn mnostv roztoku (30 kapek). Pak jsem pidal do kad sklenice ocet. Nakonec byla kad sklenice doplnna asi do dvou tetin ananasovm dusem. Dvali jsme tyto dvky kadmu. (Vdy jsme po pidn octa a ped podnm ekali potebn ti minuty.)

Kdy shromdn na nkolika mstech zaslechlo, e je nebudu okovat, bylo ctit zklamn. Mli pocit, e kdy nebudou okovni, lk nebude dostat inn, aby pomohl. Ale jak den v kad z farnost ubhal, lid se zanali ctit lpe. Bolesti hlavy byly pry, zmizela nevolnost a bolesti kloub. Vdy m tilo pozorovat, jak se lid ct stle lpe. Kdy jsme byli v Kakamega, Javan chtl, abychom navtvili jednu soukromou kliniku. Jmno tto kliniky bylo Bukura Community and Maternity Home. Kdy jsme tam dorazili, byl tam zstup lid, kte potebovali vylit malrii. Strvili jsme tam vtinu dne a nechali jim pro jejich potebu nkolik lhv MMS. f se jmenoval Vincent Orimba. Oetoval mnoho lid a zaznamenval krevn hodnoty jak ped, tak po poit MMS. Nanetst byla jeho klinika jednou z tch, kde dolo k staen MMS pot, kdy mne zaali povaovat za dbla. V Kakamega jsem nevidl dn jin blochy. Njak dma m zastavila na ulici a potsla mi rukou. ekla, e chce ct svmu mui, e si dnes potsla rukou s blm muem. Pravdpodobn nejvt vbuch smchu, kter se mi u stolu podailo vyvolat, se ozval pot, kdy jsem jim ekl, e mou nejvt obavou u tchto konvertovanch kanibal bylo, e by se pro jednou mohli rozhodnout radji dobe poobdvat, ne se dostat do nebe. Vichni po tictce tam tvrdili, e jsou konvertovan kanibalov, ale pochybuji, e je to pravda. Prost jen rdi pehnj.

Kapitola 6
Uganda, vchodn Afrika Kdy jsem opustil Kakamegu v Keni, odletl jsem do Nairobi, kde jsem pednel Wadu Porterovi a jeho skupin lka a sester. Pednka byla lkai a sestrami pijata dobe; rozmlouvali se mnou potom asi hodinu. Bylo tam mnoho potsn rukou a ptelskch slov, ale pak Wade a jeho ena z njakho dvodu rozhodli, e jsem bel a to ukonilo jejich plny lit vesniany v blzkm bui. Nebyli ochotni o tom hovoit, take se jim to nedalo nijak rozmluvit. Jet podivnj bylo, hlavnho fa FCF Int. v USA propustili z msta nkolik tdn pot, kdy jsem se vrtil. Byl to on, kdo v tto organizaci uinil rozhodnut mne tam poslat. Mon, e tu nen dn spojitost, ale zd se podivn, e byl vyhozen a nikdy jsem se nedozvdl dvod. No, pbh v kadm ppad pokrauje. Z Nairobi jsem letl do Kampaly v Ugand. Na letiti m ekal Solomon Mwesige, hlavn pastor tamn misie a vlastnk na misii napojen kliniky. Odvezl mne do svho domu. Pipravili mi tam mal pokoj. Zde, v tto oblasti, si kad kdo pijde do domu, zouv boty. Zprvu jsem to nezaregistroval, ale jakmile jsem si toho viml, omluvil jsem se a boty si zul. Byli to velmi laskav hostitel. Veee se podvala kad veer a u stolu sedli vichni. Jdlo bylo velmi dobr. V Ugand se nebojuje a maj tam spoustu jdla. Pozorovatel by ji skoro mohl nazvat zem hojnosti. Salomon mi pak ekl, e rno mohu na klinice zat pouvat MMS. Nemohl jsem se dokat, protoe to byl dal test v rmci ovovn MMS. Dorazil jsem na Solomonovu kliniku, kdy jsem pedtm u nj doma posndal, asi v 8 rno, 14. nora 2004. Pacienti u pichzeli, protoe Solomon v kzn oznmil, e tam budu. tovali si za dvku MMS mal poplatek (v t dob bylo na nlepkch lahviek OS-82, ale tak jsem tomu pestal kat u pedtm v Keni, protoe tomu tam lkai a sestry kali roztok proti malrii". A protoe to tak pojmenovali sami Afrian, zaali jsme tomu nakonec tak kat. Kdy jsem zavolal Arnoldovi, sdlil jsem mu nov nzev a on okamit souhlasil.)

Zaal jsem vyuvat zkuenosti zskanch na misii v Kakamega v Keni. Pouval jsem 30 kapek a tm kadmu se po poit tto dvky udlalo patn a zaali zvracet. Dal den nebo u o pr hodin pozdji, byli samozejm v podku, aj to zvracen moc populrn nebylo. U zdej malrie bylo opt nco jinak, ne na ostatnch mstech. Vichni lid s malri tu mli zvtenou slezinu. Kapky s tmto kmenem malrie reagovaly njak jinak a mlo to pravdpodobn co dlat se zvtenou slezinou, protoe obti malrie v Kakamega zvtenou slezinu nemly. Nezvraceli vichni a tak jsme pokraovali nkolik dn, ale pacienti se pestvali dostavovat. Nakonec jsem se rozhodl, e s tm musm nco udlat. Dal jsem kadmu pacientovi pouze 15 kapek, ale musel se za nkolik hodin vrtit pro druhou stejnou dvku. To u fungovalo perfektn. 15 kapek nikomu zvracen nezpsobilo a pacienti brzy opt stli frontu pede dvemi. Mal problmy byly opt pekonny. Vechny tyto drobnosti pisply do sbrky informac, kter byly nezbytn pro dn zakolen dalch pomocnk. Kdy zmiuji dvky 15 nebo 30 kapek, u vech tchto dvek je samozejm teba pidat 1/4 a 1/2 ajov liky octa nebo citrnov i limetkov vy nebo roztoku kyseliny citrnov. Bez jedn z tchto potravinskch kyselin je psobnost roztoku zanedbateln. Potravinov kyseliny funguj jako aktivtor, kter zvyuje innost roztoku. Ne se dvka dopln mkoli jinm k vypit, mus se pokat ti minuty. Po tchto tech minutch lze dolt 1/2 sklenice dusu, aby se sten pehluila chu. Dus nesm obsahovat dn pidan vitamin C. To je dvod, pro se pouv erstv va. lovk si pak me bt jist, e v tom nen dn pidan vitamn C. Tm ve vech dusech v krabicch nebo plechovkch je navc vitamin C jako antioxidant. Akoliv vitamn C je jinak velice prospn, v tomto ppad blokuje innost MMS. Pouvejte tedy jen vodu nebo erstvou vu. Potravinov kyseliny zde hraj velmi dleitou roli. Zpsobuj, e se z roztoku chloritanu sodnho linern uvoluj ionty chlordioxidu a souasn zabrn tomu, aby chloritan sodn uvoloval pli mnoho iont najednou. To je dleit, protoe nikdo nechce, aby se uvolnil veker chlordioxid pot, jakmile se roztok dostane do aludku. Aby roztok v tle psobil sprvn, mus se pout kyselina octov nebo citrnov. Ocet vdy obsahuje kyselinu octovou, zatmco citrony a limetky kyselinu citrnovou. Jedna z nich je nezbytnou psadou MMS. Solomonova klinika nese nzev The Life Link Medical Centre", adresa je P.O.Box 15081 Kampala, Uganda, tel. 077 479017. Ml tam mikroskop a laboranty, kte umli detekovat pvodce malrie v krvi. V dob, kterou jsem tam strvil, jsme oetili nejmn 50 pacient, kte byli ped lbou pozitivn na malrii. Po oeten byly jejich krevn vzorek negativn. To ovem vtinu z vce ne 500 takto oetench pacient vbec nezajmalo. Chtli se jen ctit lpe. A tak se tak vdy po poit obou dvek ctili. Skutenost je, e nejmn 95% mlo malrii, jen jsme nemli dostat asu otestovat krev kadmu. Pesto jsme mli 50 oveni u pacient, kte byli pvodce malrie zbaveni. Krtce po pjezdu do Life Link Medical Centre jsem se setkal s jednm zvltnm pastorem z DRC Kongo. Jmenoval se John Tumuhairwe. Zajmal se o MMS a pot, co si sm vzal dvku, nm okamit zaal pomhat s oetovnm pchozch. MMS ho velice nadchl a dlouze se mnou hovoil o cest do DRC Kongo, jene j neml penze ani jinou podporu, abych to mohl realizovat. Navtvil adu mst v Kampale a tm se mu podailo zadit, abych mohl navtvit armdu v severn Ugand, kde prv probhaly boje. Byl jsem ochoten tam zajet, protoe v armd dila malrie a byl to znan pspvek k uklidnn boj. Byla by to v t dob pro MMS vynikajc reklama. Ale John nedokzal za mho pobytu dothnout tuto vc do konce.

Kdy jsem odjdl, nechal jsem mu svou posledn lahviku s roztokem MMS, co stailo na oeten asi 180 lidi. Pokud si petete Johnv dopis, kter mi pak napsal, uvidte, e v Kongu oetil pknou dku lid. O nkolik msc pozdji jsem mu zaslal 10 lahviek, kter opravdu vyuil. V dopise se zmiuje, e ty 10 lahviek spoteboval. I John, stejn jako vtina lidi zmnnch v tto knize, me bt kdykoli kontaktovn. K10/10/2006 jsem mu zaslal dalch 10 lhvi. Vce ne polovinu pacient s malri tvoily dti. Nkter z nich by bez dvky MMS u brzy zemely. Akoliv pm reakce nebyly ast, bylo to na tto klinice, kde jsem si poviml, e jsou asto podobn. Jak as bel, pleitostn jsem je zaznamenval: (1) Zvrat. Nkte lid hlsili nkolik hodin po poit dvky zvrat. Nikdy ale netrvaly dle, ne hodinu. (2) Nevolnost. Nevolnost se obvykle projevila asi 10 a 15 minut po poit dvky a zdkakdy trvala dle ne 15 minut. (3) Zvracen. Obas nkdo po poit pimen dvky MMS zvracel, ale jen zidla a ne vce ne jednou. (4) nava. nava byla naprost a padla" na cel tlo. Bylo celkem pekvapiv, kdy jsem to sm ped nkolika lety zail pot, co jsem si vzal MMS, abych zdolal malrii, kterou jsem chytil v dungli. lovk je naprosto letargick a nen schopen se pohnout. Nen to nijak nepjemn, je to jen podivn pocit, kter vs mrn znepokoj. Trv to 1 a 4 hodiny, ne dle. (5) Kombinace nkolika nebo vech tchto reakc. K tomu dochz ojedinle, ale jednou i dvakrt se to stalo. U vech tchto reakc skuten nen teba dlat nic. Vechny brzy pominou. Zdej klinika mla est lek. Bylo zde nkolik pacient, kte se po poit MMS uzdravili. Zdej lka byl ernoch, kter ml ohromn soucit s dtmi. Jednal s nimi neuviteln laskav a zdlo se, e pro n m slabost. Kdy jsem tam byl, zachrnil nkolik ivot jen proto, e byl schopen uinit sprvnou diagnzy. Velmi asto se mne podrobn vyptval na MMS. Nakonec jsem mu ekl o pteli, kter pouval stabilizovan kyslk" tak, e ho vstikoval do il svch zvat. A zmnil jsem se, e ho nkolikrt vstiknul i m. Bhem rozhovor jsem mu prozradil, e v roztoku, kter pouval mj ptel u zvat, bylo 15 neaktivovanch kapek ve 20 ml injeknho roztoku. Ke konci svho pobytu jsem si poviml, e doktor obas rozmlouv se skupinkou lid, kte se s nm setkvali mimo kliniku. Zeptal jsem se ho na to. ekl, e byli pacienti s pokroilm AIDS a jejich pbuzn. U jsem se ho na nic neptal, protoe se mi to zdlo neslun. Nicmn v den kdy jsem odjdl, si m vzal stranou a ekl, e se chyst lit nkter pacienty s AIDS, a e bude pouvat injekce. ekl, e m napojen na velmi velkou nemocnici v Kampale a e bude mt pstup k pacientm, kter poslaj dom zemt. Ml bych v tomto okamiku mt njak obavy, ale ptel v Las Vegas mi u dal nkolik injekci. Nejdv jsme pouili jednu kapku, pak nkolik kapek a pak v rznch ppadech dvakrt plnou dvku. Nikdy nedolo k njak negativn reakci, ale injekce se snadno vypodaly s tkmi ppady chipky. O pacienty s AIDS jsem se nebl; jen mne mimodn rozesmutnilo, e jsme mohli lit jen pacienty s AIDS, kter u poslali umt a ne vechny ty pacienty v nemocnici. I v tomto ppad MMS uvoluje v do tla chlordioxid. Chlordioxid je nejsilnj zabijk patogen veho druhu, jak lidstvo m. Neexistuje dvod, pro by neml zabt virus, kter zpsobuje nemoc AIDS. Pi pouvan nzk koncentraci MMS lidsk tlo nepokod. Kdy se pouije MMS nitroiln, nemete pout aktivtor. Krev m toti stejnou neutralizan schopnost jako voda, take MMS zed a zpsob uvolovn chlordioxidu i bez pouit octa, s tm rozdlem, e to zabere nkolik hodin.

Toho lkae jsem tehdy nijak nepovzbuzoval, ani jsem mu to nerozmlouval. Nevidl jsem zpsob, jakm by vpchnut mohlo tyto lidi s AIDS pokodit, a naopak ml dojem, e to sp pome. Kdy jsem se vrtil dom, udroval jsem s tm lkaem zk kontakt. Oetil bhem 8 msc 390 pacient s AIDS. Byli to lid, kter poslali z nemocnice v Kampale dom s tm, e brzy zemou. Ve svch e- mailech mi sdlil, e se 6 z 10 ppad AIDS ct dobe a t se, e se do t dn vrt zpt do prce nebo prost k svmu ivotu. Zbvajcch 40% se zotavilo bhem 30 dn. U dnho z tchto ppad, o kterch si vedl zznamy, nedolo k recidiv. Z 390 zemeli jen dva lid. Ti, kte se zotavili u za 3 dny, potebovali jet njak as na rekonvalescenci, ale zdlo se, e se jen zotavovali z extrmnho vyslen. Jmno tohoto lkae bohuel je jednm z tch, kter musm dret v tajnosti. Ale jak vidte, mli jsme velmi dobr vsledky, protoe vichni tito pacienti mli bhem nkolika tdn po proputn z nemocnice v Kampale zemt. Nemm dvod nevit jeho zprvm, protoe neml dnou pinu mi lht. Nic jsem mu neplatil, neposlal mu MMS zadarmo. Dokzal jsem pak vylit adu pacient s AIDS i osobn. A mj ptel, kter provozuje firmu v Malawi, pak oetil nkolik zamstnanc, kte u byli kvli AIDS natolik nemocn, e nemohli chodit do prce. Te u jsou vichni zptky v prci. Vlastnk kliniky byl pastorem v mstnm kostele. Jeho farnost patila k lenm misijn skupiny FCF Int. v Africe. Ukzalo se, e ml velmi podobn problm jako pastoi v Keni. Solomon Mwsegi tak bral prky, aby zmrnil bolesti zpsoben malri. Jak on, tak jeho ena se mylence, e maj malrii, prost vyhbali. Prky proti bolesti malrii asto pekryj, sice nepli dobe, ale udr vs na nohou. Zat je brt je ale mimodn nebezpen, protoe malrie vs me zabjet, ani byste to ctili. I Kdy jsem se ho na to pmo zeptal, ekl: J vm, e je to malrie, jen jsem odkldal s tm nco udlat." ekl: Hned te si vezmu dvojitou dvku." Zeptal jsem se ho, zda si tm je jist a zmnil, e mu to me zpsobit nevolnost. ekl: J vm, ale chci se z toho dostat a chci si bt jist, e to malrii zlikviduje." Peliv sledoval, co dlm a jak upravuji poet kapek. Take si vzal dvojitou dvku (samozejm s octem coby aktivtorem a standardn prodlevou t minut). Pozdji mi ekl, e chtl, aby mu bylo po kapkch patn, protoe ml pocit, e to bude dkaz o tom, e se v tle skuten nco dje. Zde je slovo od slova co jsem si v t dob zapsal do svch poznmek: Bhem 20 minut se mu udlalo nevolno. Bhem hodiny nedokzal dit auto. Ml prjem. Doma se ctil naprosto unaven a nechtlo se mu ani hnout, pouze kdy musel na stranu. Zaalo to asi kolem 11 dopoledne, a kdy se ve 4 odpoledne dostal dom, ctil se u lpe. V 8 veer leel na gaui. ekl, e veker nevolnost zmizela, ale e se ct hodn slab. Druh den rno ml jet mrn zvrat, ale jinak se ctil dobe." Od potku do konce tohoto nepjemnho zitku byl velmi naden. Kdy se mu udlalo patn, byl naden, protoe vil, e MMS funguje. Kdy bylo nsledujcho dne po vem, ekl mi, e neme uvit tomu, jak skvle se ct. Jeho ena cel jeho utrpen sledovala s velkmi obavami, ale tak mla strach neudlat nic, protoe si byla velmi dobe vdoma, e jej prky proti bolesti zakrvaj tak malrii. Kdy pistoupila na to, e si tak vezme dvku, jej manel s n zstal. Nebylo j sice tak patn jako Solomonovi, ale po vtinu nsledujcho dne j bylo trochu nevolno. Nakonec byla mimodn astn z toho, jak bjen se ct. ekla, e to je po vce ne roce prvn den, kdy se opt ctila ve sv ki. Je-li malrie pekryta prky proti bolesti, oividn se velmi zhor, a tak je MMS mimodn reaktivn. Tto reakci se ovem mohli snadno vyhnout tm, e by nkolik dn brali men dvky, msto toho, aby se to pokoueli zvldnout narz.

Problm byl vtom, e mli pod spoustu prce a mli dojem, e si nemohou dovolit del neinnost. Zdlo se, e vbec nezle na tom, s km jsem se pi svm pobytu v Africe zapletl; lid mi chtli vit. Myslm, e dokzali ctit nebo njakm zpsobem vdli, e bych neudlal nic, co by lo proti jejich zjmm. as strven na Solomonov klinice byl velmi produktivn a dozvdl jsem se o MMS mnoh. Mj idi, Peter Mwangi, odjel do Kampaly a vrtil se o den pozdji, ne j. Solomon mu tak poskytl pokoj ve svm dom. Petr byl na klinice skvlm pomocnkem. Pomhal mi namchvat dvky MMS. Fotil a zskal ohledn MMS tolik informaci, kolik jich jen zskat mohl. Za nkolik msc Solomon mho idie Petera obvinil ze znsilnn jedn z jeho sluebnch. Ta dvka byla thotn. Peter ekl, e to nen mon. Nic takovho neudlal. Vzhledem k tomu, e jsem bydlel ve stejnm dom, bude to asi pravda, protoe bych jinak zaslechl njak hluk nebo bych si poviml, e ta dvka bre nebo neho podobnho. Pi tamnm pobytu jsem si poviml, e Peter je velmi estn lovk, take kdy kal, e nic takovho neudlal, vil jsem spe jemu. Jevilo se mi jako velice prazvltn, e Solomon z kliniky vyhazoval jednoho lovka za druhm, a to i v dob kdy jsem tam byl. Pracoval jsem s lidmi, kter pak vyhodil, a zdlo se, e vichni odvdli dobrou prci. Nikdy jsem nepochopil, pro je vyhodil, take kdy prohlsil, e Peter znsilnil jeho sluebnou, v mysli jsem toto obvinn zpochyboval, ale do Solomonova zpsobu veden kliniky jsem nezasahoval. V kadm ppad jsme v dob, kdy jsem tam byl, oetili vce ne 500 lid. Salomon m podal o pomoc a chtl, abych byl ptomen, protoe pchoz lid oekvali blho mue. Tamn lid pak mli v MMS mnohem vt dvru, protoe je lil bloch. Dokonce, i kdy jsem lidem pestal roztok podvat sm, mli vt dvru u jen proto, e jsem tam byl. Salomon slbil, e tam bude bl mu a pacienti, kte tam pili, mli mnohem vt dvru, dokonce i kdy jsem jen stl venku na verand. Nakonec jsem z Kampaly odjel 27. nora 2004 a odletl zpt do Reno a pak jel dom, do Mina.

Kapitola 7
Historie MMS pokrauje Z Mina jsem pokraoval v zasln e-mail kadmu, na koho jsem si vzpomnl. Napsal jsem prezidentovi, Billu Gatesovi, rznm lidem, kte dlali humanitrn vci, vem entertainerm televiznch poad, kter se zabvaly humanitrn pomoci, jako Oprah. Pokraoval jsem v bezplatnm zasln lhv s MMS a prodval tyuncov lahviky s 325 dvkami po 20 dolarech za kus, nebo za 5 dolar kadmu kdo il ve mst. Kdy jsem pozdji zdvojnsobil koncentraci, prodval jsem tyuncov lahviky s 650 dvkami za stejnou cenu. Jak as bel, a lid se mnou mluvili o rznch problmech, nachzel jsem pro MMS stle nov pouit. Mn schz u vtina zub a pouvm uml chrup. Dsn mi zmkly a zbyl zuby v nich byly njak uvolnn. Protoe mi otkaly a tehdy zaaly bolet a pomyslel jsem si, e budu muset nechat jeden nebo dva vytrhnout. Nakonec jsem se rozhodl, e si zkusm istit zuby MMS. Pouil jsem 6 kapek MMS a 1/2 ajov liky octa, smchal to ve sklenici, pokal 3 minuty, pak dal 1/3 sklenice vody a pouil tok itn zub. A opt jsem byl ohromen. Za pr hodin zmizela infekce a vechny bolesti. Do tdne se opt zpevnily dsn. Kdy jsem nakonec

jeden zub pece jen musel nechat vytrhnout, trvalo zubai celou hodinu, ne ho dostal ven. Dsn byly tak pevn a zuby tak dobe sedly v elisti, e ho prost nemohl jen tak vzt do klet a vytrhnout. Neel ven. Nejsem si jist, zda jsem ho vbec ml nechat vytrhnout. Kdy byl konen venku, vypadal plni zdrav. Zuba byl pekvapen jet vc ne j. Dnes u pouv MMS pi stn hygien spousta dalch lid. Vichni maj stejn vsledky a mnohem zdravj sta. ad lid se podailo vylit zub s vkem pouze tm, e si ho istili MMS. Jsem si jist, e Arnold tce pracoval, aby zskal penze na dal cestu do Afriky. Vedli jsme stle stejn spor. kal jsem, e pokud mi seene dostatek penz na zpten letenku a vdaje, pojedu kamkoliv a budu jednat s rznmi vldnmi ady a nemocnicemi, dokud nenajdu njak msto pro klinick testy. Arnold argumentoval tm, e nememe jet jen tak nkam do Afriky, dokud nebudeme mt pozvn. Podle Arnolda byl vdy k dispozici dostatek penz, ale jeho trvn na tom, e potebujeme pozvn, ns drelo pi zemi cel roky. Peter Mwangi zajistil pozvn od nemocnice v Keni, kam jsem mohl zajet provst klinick testy. Vzpomnte, Peter byl mj idi v Keni a Ugand, jeho jsem nauil dvkovn MMS. Mohli jsme provst klinick testy u stovky malarickch pacient, s odebrnm krevnch vzork ped a po lb, a to za mn ne 20 000 dolar, vetn mch cestovnch vloh. Penze pr k dispozici byly, ale Arnold mne do Keni nepustil. Msto toho chtl pomoct Floydu Hammerovi a jeho en, kte mli rzn projekty v Tanzanii, ale klinick testy z nich nebylo mon dostat cel msce, a se nakonec ukzalo, e nikdy dn neprovedli. Klinick testy byly tm, co jsme tehdy chtli a mohli jsme je mt dky Peterovi, ale museli jsme to holt dlat podle Arnolda, bez ohledu na vsledek. Nae Nadace pro een otzky malrie znovu a znovu vce ne rok poskytovala Floydu Hammerovi penze a on nm nikdy nedal dn informace o jejich vyuit. Pomohli jsme jim koupit pickup a poslali do Tanzanie velk kontejner se zsobami, a kdy pak Floyd psal hlen svm lidem v USA, nikdy nepiznal, e jsme mu nkdy njak pomohli. Mluvil o len malarickch pacient, ale nikdy nepiznal, e k lb pouv MMS. Arnold nakonec prost ekl, e u mu dn penze nepole. Ale pokud bych tyto penze ml k dispozici j, mohl jsem provst klinick testy v Keni a v ruce pesn ten dkaz, kter po mn vichni chtli. Dal vci, k n jsem chtl Arnolda pimt, bylo prost najmout Petera Mwangi, kter vdl, jak m kdy namchat sprvnou dvku, aby pokraoval v len a rozdval MMS. Mohl cestovat po crkvch, sirotincch, nemocnicch a klinikch. Vili mu a mnoz byli ochotni roztok pouvat. Za tu dobu, co jsme plan akovali kolem Floyda, mohl Peter oetit tisce lidi a MMS by se pouval na tuctech mst. Nic z toho, co jsem navrhoval, bohuel nebylo takka nikdy zohlednno. Najmout Petera coby mstnho, msto nkoho z USA, by bylo neskuten levn. Nemuseli bychom platit za letenky a pracoval by za mn ne 100 dolar msn. Museli bychom platit jen benzn a nkter provozn vdaje a poslat mu spoustu MMS. Jeho vdaje byly oproti libovolnmu cizinci nebo misioni desetinov. Udlal by pesn to, co bychom chtli. Arnold vak Peterovi nevil, i kdy se s nm nikdy nesetkal, zatmco j s nm pracoval kadodenn po cel msc. Kdy jsem odjdl, byli jsme dob ptel. Na druh stran bral nae penze Floyd a lo o tisce, a neekl ani dky. Za penze vyplacen Floydovi se neudlalo naprosto nic. Arnold dlal chybu za chybou, zatmco po celou dobu trval na tom, e ve se mus dlat podle nj. Byl to on, kdo najal toho mladka, kter nm nakonec zpsobil takov problmy a zabrnil tomu, abychom pro Nadaci pro een malrie zskali legln status neziskov organizace. Arnold najal nkolik lid, aby vytvoili nai internetovou strnku, a i kdy na tom

dlali ji skoro rok, vypadala pod mizern. Pak najal dalho chlpka, aby ji udlal, zaplatil mu pedem, nikdy za sv penze nic nevidl a nae strnka stle nebyla hotov. Od doby, kdy Arnold ekl, e zad internetovou strnku, uplynulo est let a dodnes od nho dnou nemme. Poslal tisce dolar Floydu Hammerovi a nikdy se nm nedostalo dnho uznn nebo daj o malarickch pacientech oetench naim MMS. S penzi, kter Arnold neustle promrhval, jsem mohl dokonit adu klinickch test v Keni a ml bych dkazy, kter potebujeme ukzat ostatnm. I kdy ve neustle mrvil, nestupn trval na tom, e ve mus bt po jeho. Neustle tvrdil, e lid, kte se ns chystaj podpoit tak uin jen tehdy, kdy bude mt vechno pod kontrolou. Arnold v podstat distribuci MMS blokoval a celou dobu prohlaoval U to bude." Arnold mi neustle pipomnal, e i kdy jsem v pedstavenstvu Nadace een malrie, bude fungovat jako korporace. V podstat tm chtl ct, e prezidentem je on a vci pjdou tak jak ur. Arnold i John neustle kali, e do tch vc nemm vbec co mluvit. Nebyla s nimi mon jakkoli diskuse, a pokud k njak ohledn udlost minulho tdne nebo roku dolo, oba se suchli a tvrdili, e mi neslou pam. Kdy jsem se pokusil nco ct, zaali na mne jednodue kiet. Nemohl jsem prosadit vbec dn npad. Byl klid, dokud jsem drel hubu. Mohl jsem odejt, a ml jsem, ale pod tu byl ten pslib, e budou mt brzy penze na to, abych se dostal do Afriky a dokzal funknost MMS tak, aby to svt pijal. To mi drelo sta pod zmkem, protoe tento slib pede mnou po celou tu dobu visel jako mrkev. Abych byl pln spravedliv, kdy jsem se posledn vrtil z Afriky, Arnold mi zavolal ohledn nkolika otzek k tomu, jak udlat nkter vci. kal, e chce slyet mj nzor, ale jak se vci dl odvjely, dlal to opt po svm, bez ohledu na mj nzor. Do toho okamiku byl pro m Arnold jedinm hrem ve mst. A pak jsem pochopil, e mohu napsat knihu. Kontaktoval jsem Svtovou zdravotnickou organizaci (WHO) Ped cestou do Keni a Ugandy jsem napsal celkem pknou dku dopis Svtov zdravotnick organizaci, kter evidentn nechtla, aby to vypadalo, e nejev zjem. Na jeden z dopis mi odpovdli s tm, e maj program, v jeho rmci testuj rzn lky, kter by mohly njak zabrat na malrii. Mli zjem i o MMS, alespo to psali. Po njakch domluvch mi zaslali k podpisu smlouvu. Trochu jsme vyjednvali, pozmnili pr bod, a nakonec jsem tu smlouvu s nimi podepsal. Zaslal jsem jim lhev MMS. Asi po roce a pl, prv kdy jsem se vrtil z Afriky, jsem od nich konen dostal dopis, v nm uvdli, e testuj mj roztok ve zvltn laboratoi. Uzaveli pr na tyto testy smlouvu s jednm lkaem. Rozplval jsem se, kdy jsem zjistil, e ten doktor testy skuten provd. Ale testoval to na mych a oznmil, e to jednodue nefunguje. Byl jsem udiven, ale on uvedl, e to myi nedoke vylit a ani zlepit jejich stav. Nemohl jsem k tomu mnoho ct, protoe jsem u tch test nebyl. Take v ternu tou dobou bylo navrceno zdrav 35 000 lidskm pacient, a nedokzalo to vylit myi? Je mi lto, ale tomu nevm. V Africe existuje zem, kter nikomu z WHO dokonce ani nedovol pekroit hranice. Pipad mi, e pokud by WHO skuten mla zjem o pomoc svtu, jak tvrd, provedla by u MMS pinejmenm komplexn test. Obzvl pot, co byli informovn o spchu v Keni a Ugand. V t dob u bylo pmo v ternu spn vyleno pes 35 OOO lid, a bylo to zaloeno na zprvch, e kad odeel po svch a ctil se zdrv. Informoval jsem o na prci v ternu toho lkae, ale to ho nezajmalo. Kdyby mli sebemen zjem, pozvali by mne, abych jim s testovnm pomohl. Doktor, kter testy provdl, neml nejmen tuen o em MMS vlastn je. Nerozuml tomu. Nechpal aktivaci octem a nechpal, o jak chemiklie

jde. A ani to nechtl vdt. Chtl pouvat mj roztok beztoho, aby vdl, o co jde. Jeho nezjem jsem vyhodnotil tak, e prost chtl dokzat, e to nefunguje, a tak to asi i bylo. Dovolte mi zopakovat: fakt, e bylo v ternu spn vyleno 35 000 malarickch pacient, ho absolutn nezajmal. Mluvil jsem s nm dlouze po telefonu, ale opt z nj iel naprost nezjem. Je evidentn, e jedin, co WHO chtla a potebovala, byl jeho podpis na papru pod tm, kde stlo, e MMS neinkuje. Byl zde tak jeden izraelsk lka, kter MMS tak testoval, a i ten prohlsil, e to neme inkovat. A hdejte, co? Prost odmtal pro aktivaci MMS pout ocet. ekl, e octan je tot a pouval pouze a jen octan. Faktem samozejm je, e octan nen tot co ocet. Chemicky jde o nco pln odlinho, ale on prost nebyl ochoten pout ocet, protoe si zjevn myslel, e tomu rozum nejlpe. Mon, byste chtli vidt smlouvu, kterou jsem tehdy uzavel s WHO. M nkolik strnek a opravdu tu nen dost msta, abych ji mohl reprodukovat, ale (WHO) mi spolu se smlouvou poslala dopis. Kdybyste tu smlouvu chtli opravdu vidt, jednodue mi napite a polu vm kopii. Mete se u m dokonce zastavit a prohldnout si originl. Arnold tehdy zaal protlaovat sv npady ohledn MMS. ekl, e u nesmm nikomu nic dt. To jsme eili tm neustle. Chtl mt kontrolu nad kadou lhv. Jsem si jist, e Arnold ze svho pohledu v, e byl tm muem, kter v Africe ve rozjel. Pokraoval ve schzkch s lidmi a skupinami, kter by u u mohly profinancovat nai cestu do Afriky. J il nadle v pouti a Arnold mi nepestval zakazovat setkn s lidmi, kte by ns v Africe mohli financovat. Tento odstavec jsem dnes napsal jednodue proto, e jsem dal dvma mstnm po lhvi MMS. Arnold to zjistil a vypukla dlouh diskuse o tom, e bych v dsledku toho mohl jt do vzen. Ped chvli volal, protoe prv odjdl ze San Franciska, kde jednal s jednm ppadnm drcem. Dalm, s nm jsem se nesml nikdy setkat. Z pout jsem od bezna 2004, jen dky e-mailm do Afriky, dokzal oetit a vylit z malrie pes 5000 lid, jen proto, e jsem si v Africe udlal ptele. V tto dob neudlal Arnold nic, krom toho, e neustle mluvil o tom, co v Africe udl. Nestalo se nic. Podle nj ml pro Afriku k dispozici takka neomezen prostedky (nejmn miliny) a j pouze ek od svho socilnho pojitn. Jednoho dne, asi rok pot, co jsem se vrtil z Ugandy, jsem opravoval cosi na stee, spadl dol a zlomil si krn obratel. Odvezli m do nemocnice do msta, ale tam nemli potebn vybaven, take m letadlem pepravili do Reno. Nakonec to museli otevt a dt do druhho krnho obratle titanov roub (byl to stejn obratel, kter si zlomil herec, kter hrl supermana). Ten roub byste mli vidt. Vypad jako 5 centimetrov vrut do deva. Souasn jsem si zlomil lopatku. Ta se hojila celkem rychle, ale krk se hojit odmtal. Doktor kosti dostaten nespojil. roub ml bt dotaen o dal dva zvity. Ubhlo est msc a stle se to nehojilo. Doktor trval na tom, e mi krk znova oteve a d tam dva dal rouby. V nemocnici pro veterny mi tak ekli, e musm podstoupit jet jednu operaci, ale chtli to udlat jinm zpsobem. Nicmn se k tomu nemli dalch est msc. Ml jsem se asi bud obsit, anebo t se zlomenm krkem. Nakonec mi Michael Haynes, ptel z Kanady, doporuil, abych se podval na magnetismus. Pi hledn na internetu jsem nael nkolik klinik, kter pouvaly novou teorii magnetismu a mly opravdu vynikajc vsledky. Nklady ovem byly znan. Kdy jsem zskal dostatek dkaz a informaci o tto nov technice koupit jsem si ty nejsilnj magnety, kter jsou k dostn. Jsou tak siln a jsou nebezpen. Mohou vm klidn rozdrtit nebo odtpnout prst, pokud s nimi nezachzte opatrn. Nov technologie funguje na zklad konceptu, e

magnetizmus mus mt okruh uzaven pes tlo, aby se doshlo maximlnch lebnch ink. Po celou tuto dobu jsem pokraoval v komunikaci s co nejvce lidmi v Africe a k tomu rozeslal e-maily rznm organizacm. K zakoupenm magnetm jsem udlal ocelov ppravek ve tvaru oblouku, kter umooval uzavt magnetick okruh skrze mj krk tak, aby jin pl byl co nejble k zlomen kosti. Usadil jsem magnety na msto, a to mi zabralo pt dn a probdlch noc, ne jsem si byl jist, e jsou pesn na svm mst. Po pti dnech zaal krk otkat. el jsem znovu za doktorem a nechal udlat dal rentgen. Kost byla pln zhojen. Doktor mi odstranil nkrnk a ekl, e ho u nepotebuji. ekl, e je rd, e se rozhod pokat, ne m pole na dal operaci. Neuvdomoval si, e jsem pouval magnety a nezajmalo ho to. V podstat mohl dt pednost operaci. Nerozhodl se s n pokat. Na operaci jsem neel jen proto, e jsem ji odmtl. Pokud by bylo po jeho, tak bych na n el. Nevm, co ty magnety vechno dlaj, ale vm, e mimodn siln magnety zpsob, e se dan oblast zaplav krv a zerven. Nen pochyb, e tato dodaten krev njak napomh uzdraven. Rentgen ped a po prokzal, e se kosti zhojily za tch pt dn, kdy jsem drel magnety na mst. Pedevm mne uklidnilo, e pokud se naskytne pleitost k nov cest do Afriky, mm zdrav krk a mu tam odjet. Pokud mte problmy s hojenm kost, projdte si magnetickou metodu lby. Jak el as, zavolal mi lovk z Guineje a chtl, abychom tam pijeli lit lidi. ekl, e je ptelem prvn dmy a me zajistit schvlen vldou. ekl o ns prvn dm a dychtili po tom, abychom tam pijeli. Arnold mne konen vzal na schzku a promluvili jsme si. Vci se mly pohnout kupedu. Zavolal jsem toho mue z Guineje a pak vypuklo peklo, protoe mi Arnold ekl, e s tm muem u nikdy nesmm mluvit. Nikdy m nedovolil mluvit s nikm, koho povaoval za svj kontakt. vali jsme na sebe, co nenvidm. Pak se ukzalo, e tento lovk rozhodl diktovat podmnky kadho naeho kroku v Guineji, a to bylo prost nco, co jsme nemohli pijmout. Alespo mi to Arnold tak ekl. Take jsme do Guineji nejeli. Neumm vylit jak je poniujc, kdy vm nkdo ekne, e s nkm nesmte by jen mluvit. A psal se potek roku 2005.

Chino jede do Sierra Leone v zpadn Africe


Kontaktoval mne velmi aktivn mlad mu jmnem Chino, kter mi sdlil, e by se rd o MMS vdl nco vc (tehdy jsme tomu kali roztok proti malrii"). Setkal jsem se s nm v Beatty v Nevad nkdy v beznu 2005. Vysvtlil jsem mu, jak MMS funguje a jak se namchvaj dvky a jednu mu dal sebou. Chino mi vysvtlil, e jeho rodina v Sierra Leone vlastn koncesi na tbu zlata u tamn eky. Vyprvl mi, e malrie u nich d tak, e ji maj vichni v jeho rodin, a e tam na to zemela u spousta lid. ekl, e potebuje tolik MMS, kolik mu toho jsem schopen poskytnout. ekl jsem, e se pokosm dt mu toho co nejvce. Rozhodli jsme se tovat cenu, kterou si v t dob mohl dovolit kad Afrian, co bylo asi 10 cent. Odvodnil jsem mu cenu a on ekl, e ty penze me sehnat. Vybavil jsem ho 20 lhvemi, z eho mohlo bt leno 450 osob na lhev. Dal jsem mu je zadarmo, ale on trval na tom, e mi to brzy zaplat. Asi po dvou mscch mne navtvil v pouti. Mezitm byl v Sierra Leone a oetil asi 1000 lid ve vesnici a v oblasti, kde ila jeho rodina. ekl, e tam na nj ekaj dal lid, a t se, e piveze dal lhve s MMS. Vysvtlil mi, e za dvky, kter lidem dal, nebylo mon tovat nic. ekl, e v okamiku, kdyby zaal dvky prodvat, za jakoukoliv stku, zashly by ady a zabavily penze i MMS. Tak to ve vchodn Africe chod. Vlda chce mt pod dozorem vechny

penze a veker obchod. Kdy dvte nco zadarmo, nejsou vtom dn penze a vlda nem zjem. Jedin zpsob jak to udlat je pijet do zem a rozdvat to zadarmo. Jinak to vlda zabav a zane prodvat pouze tm, kte si mohou dovolit zaplatit za oeten velkou stku. Vyhodnotil situaci tak, e rozdvat to zadarmo je jedin zpsob, jak se lid v Sierra Leone mohou k MMS vbec dostat. Ale ekl, e m v USA lidi, kte by penze poskytli. Nechtl jsem po nm penze, i kdy znovu slbil, e zaplat. Dal jsem dohromady 100 lhv po 450 dvkch. Pak jsme spolu odjeli Reno a poslali je do Sierra Leone. Zaplatil potovn kreditn kartou. Nechtl jsem dn penze, jen aby mi dal podepsan dopis od kad osoby, kter bude oetena a vylena z malrie. Pak odjel zpt do Sierra Leone, aby tam mohl lit vce lid. Pozdji se vrtil pot, co tam oetil dalch 5000 obt malrie. Tato cesta trvala asi ti msce. Ml sebou fotoapart a jeho bratranec podil bhem celho procesu spoustu snmk lid. Kdy se vrtil, neml sice dn podepsan dopisy, ale obrzky. Pozdji podal o dal lhve. Nikdy jsme dn z jeho poadavk na dal lhve neodmtli, i kdy nepivezl dn podepsan dopisy. John stle mluvil o poskytnut penz, abychom konen mohli odjet do Afriky. Arnold zase ekl, e nememe nikam jet, dokud nebudeme mt pozvn. Protoe mli penze a stle hovoili o financovn cesty do Afriky, kde bychom mohli provst klinick testy, byl jsem radji zticha. Spolhali na m pn vidt v Africe vylen lidi. To jim umonilo mt v hrsti mj lebn postup, neponechat mi dn slovo a neplatit mi vbec nic, mimo vdaj na cestu, co samozejm dohromady nic nebylo. Ujiovali sponzory, e nikdo (tedy j) za tento lebn postup nedostane dn penze. kali, e sponzoi poaduj, aby vechny jejich penze ly na lbu lid v Africe. Proti tomu jsem skuten nemohl nic namtat. Jak bych mohl bt takov blzen, abych chtl, abych za svj postup vyadoval njakou odmnu. Nicmn faktem je, e jsem se nikdy nedozvdl, kdo jsou Arnoldovi sponzoi. Nakonec jsem zjistil, e pestoe ujiovali, e penze pjdou na lbu lid v Africe, pouili mj postup k tomu, aby si udlali obchodn kontakty v Malawi. Pracovali tam na zakldn nkolika firem, vetn tebnch a firmy s novou technologi pro zpracovn re, kter mla dodvat rov protein do celho svta. V dn se mnou nepotali. A ani bych to nechtl. Tuil jsem, e pokud se budu nadle snait dostat informace o MMS do svta, nakonec si ke mn najdou cestu i potebn penze. Pokud ne, pak alespo vm, e tyto informace jsou pli dleit na to, aby je ml kdokoli pod kontrolou, a nepipustm, aby k tomu dolo. Dohldnu nato, aby s nimi bylo seznmeno co nejir publikum, k nmu doku doshnout.

Kapitola 8
Malawi vchodn Afrika My, myslm tm Nadaci pro een malrie, kterou jsem s Arnoldem vytvoil, jsme konen dostali pozvn, sice ne od vldy v Malawi, ale od tamnho obchodnka. Jmenoval se Zahir Shaikh. Je to velk humanista. Jakmile se o ns dozvdl, chtl pomoci svm lidem. Take s jeho pozvnm a penzi, kter dodal John, jsme s Arnoldem v noru 2006 odletli do Malawi spolen s dalmi dvma lidmi, kter sebou vzal Arnold. Veer ped odletem do Malawi mi John na veei na rozlouenou ekl, ale tak aby to vichni slyeli: Chci jen, abys vdl, e mus dlat ve pesn tak, jak Arnold ekne, nebo nebudou dn penze, za kter bys mohl v Malawi existovat. Jsi jak utren z etzu a nememe si dovolit, abys to tam zpackal." ekl jsem jen: Dobr, budu se dit podle

Arnolda." Mluvil z cesty, vechno ohledn Malawi ve vchodn Africe se dlalo podle Arnolda. U si zajistili, e do toho nebudu moci mluvit. Opakoval mi to pod dokola a John si prost jen musel zas jednou rpnout, ani by k tomu kdy ml sebemen dvod. Byla tady ale spousta vc, kter nelapaly podle Arnolda, ale to ml asem poznat na vlastn ki. Zcela urit by mi nebyl ochoten naslouchat. Ml jsem chu z cel t vci vycouvat. Nemm rd, kdy se mnou nkdo takto zachz. (Pravdou je, e kdybych tehdy odeel, mise by skonila nezdarem.) Ano, umonily ji Johnovy penze, ale umonily to tak lta m prce, kdy jsem prosazoval tuto mylenku a postup. Netuil jsem, e m povauj za nezenou stelu, protoe jsem vdy souhlasil s jejich pkazy. Kdy jsem se asi po msci vrtil, John se mi za to omluvil, protoe mu jeho ptelkyn ekla, e by ml, ale to opravdu u vbec nic nemnilo. Spousta lid m sklon nerespektovat lidi bez penz. Penze vak ly vdy mimo m. Strvil jsem 50 let a utratil statisce dolar studiem spiritulnch filosofi a nboenstv. Mm nco, co John a Arnold nikdy mt nebudou a nepochop. M studium spirituality mi umonilo bt vnmavm vi novm monostem, a pedevm tak jsem mohl pijt na MMS. Zahir Shaikh byl obchodnk, kter ns pozval do Malawi. Pochz z vchodn Indie a jeho pedkov pesdlili do Malawi u ped mnoha lety. Prothl ns hlavnm mstem Malawi, vzal ns do mnoha vldnch ad a pomohl nm zskat schvlen MMS (jemu jsme tehdy kali roztok proti malrii"). spn schvlen pouit MMS v Malawi zadil Zahir. Kad den ns vozil po mst svm autem a navtvovali jsme s nm rzn pedstavitele, jako fa policie, generlnho inspektora, ministra zdravotnictv, a tak dle. Vdy kdy jsme navtvili kancel njakho pedstavitele, Zahir ns pedstavil, Arnold promluvil o naem posln pinst MMS do Afriky, a pak navrhl, abych jim ekl podrobnosti o tom, jak MMS skuten funguje. Pak jsem strvil 10 a 20 minut vysvtlovnm zkladn chemie MMS. as, kter mi to zabralo, vtinou zvisel na tom, kolik mli otzek. Pomyslel jsem si, e to je zajmav, protoe ne jsme se vydali na tuto cestu, Arnold velmi neoblomn trval na tom, e bychom v Malawi nemli nikomu kat, jak ten roztok funguje. To byl jeden z dvod, pro m nazvali nezenou stelou. Pokouel jsem se zdraznit, e n program nebude pijateln, pokud tm lidem neekneme, jak MMS funguje. To bylo hlavn pinou spor. Bylo mi zakzno nkomu sdlit, jak to funguje, a hle, u pln prvnho lovka, jeho navtvme, tent Arnold prohls: Toto je vynlezce a pov vm, jak to funguje." Take Arnold msce lpl na tom, e nemm nikomu vysvtlovat, jak to funguje, ale kdy jsme byli skuten na mst, okamit zjistil, e jim budeme muset ct i podrobnosti. Byl to jen jeden z mnoha pklad, jak mi ukzat, e Arnold mus mt naprostou kontrolu. Ve skutenosti jsem nikdy moc neprotestoval, protoe jsem vdl, e lkai a vdecky vzdlan pedstavitel ns tak i tak nikdy nenechaj udlat cokoli, ani bychom jim pedem vysvtlili, jak MMS pesn funguje. Jednou mi Arnold dokonce ekl: Jestli jim zane povdat o tom, jak to funguje, odthnu t do letadla a polu dom!" (To bylo tehdy, kdy byla e o cest do Guineji..) Dalm pedmtem sporu bylo, e Arnold nestupn trval na tom, e bychom MMS nemli distribuovat sami, e bychom mli pouze vykolit lidi a nechat je podvat MMS malarickm pacientm. Ale to prost nebylo provediteln. Ani v tom jsem neprotestoval, protoe jsem vdl, e a budeme na mst, bude Arnold opt muset zmnit nzor. Kdy pinesete njak lk, muste bt pipraveni podat ho lidem. Pokud to neudlte, nikdo vm nebude vit a neuv ani vaemu lku. A ukzalo se, e dvky musme vdy podvat sami.

Arnold byl dostaten inteligentn, aby pochopil, e to tak mus bt. Pedat lk mstnm a ct jim tak, a te to nkomu dejte", to v Africe prost nejde. Pijdou k zvru, e se jim bojte podvat vlastn lk. Take kdy jsem coby vynlezce dorazil na rzn msta, zajistil jsem, abychom dvky podvali my. Arnold rychle rozpoznal, jakou to m vhodu. Kdy jsme li navtvit njakho pedstavitele, namchal jsem dvku pro kadho, vetn toho pedstavitele, a vte nebo ne, kad z tch pedstavitel to byl ochoten vypt. Take tou pln prvn vc, kterou jsme v Malawi udlali, bylo to, e jsme osobn dvali lidem jejich dvky MMS. Pak jsme se konen dostali do vznic nebo na dal msta, kde jsme dvky podvali opt osobn. Po celou tu dobu na ptomnosti si nepamatuji ppad, e by njakou dvku podval njak Malawan. V podstat ve probhalo tak, jak jsem pedpovdl, ale za to se mi nedostalo dnho uznn. Sp naopak, panovalo vt odhodln dlat vechno tak, jak to nadil Arnold. Vci se tam mn rychle. Kdy vid, e jste ochoten lk podvat, a e ten inkuje, pak vs najednou zanou dat, aby s lkem mohli nakldat sami a byli tak pny situace. lovk v dnm ppad nesm dt najevo, e se zdrh lk podat. Kdy jsme byli v Malawi, Arnold vyhodil ty dva, kter si sebou vzal. Jeden z nich byl fotograf jmnem James Hackbarth, ten druh, Arnoldv ptel, se jmenoval John Wyaux. Nebudu popisovat podrobnosti, jen v hlavnch bodech. To nejnepjemnj se odehrlo v asi nejdra restauraci ve mst. Vichni tam byli v oblecch a kravatch a byli jsme tam jedin bloi. Arnold nhle vyskoil, a zaal kiet na Johna Wyauxe. Nikdy jsem se nedozvdl pro. Kdy Arnold zaal kiet, cel restaurace ztichla tak, e by bylo slyet dopadnout pendlk. J jen sedl a hledl si svho tale, protoe mne to pli zarazilo, ne abych od nj vzhldl. Nakonec Arnold vztekle vybhl z restaurace, situace se zklidnila a zvukov kulisa se vrtila do normln rovn mumlavho hovoru. Druh den jsem zjistil, e John ml cosi ct Zahirovi, naemu obchodnkovi-pomocnkovi, ale Zahir nikdy neslyel, co bylo eeno. A neslyel jsem to ani j. Vlastn to neslyel nikdo krom Arnolda a dokonce ani John nevdl, co e to ekl, a co mohlo Arnolda tak rozltit. Dodnes nevm, co John ekl, take stle nemm potuchy, pro byl vyhozen. Po ti dal veery byl Arnold mrn pod vlivem alkoholu. Veel do pokoje Jamese Hackbartha a vyhodil ho, protoe podle Arnolda nedlal ty sprvn fotografie. Pipoutm, e nkter z nich se mi nelbily, ale zjistil jsem, e jedin, co bylo poteba, bylo podn mu vysvtlit, co vlastn chceme. V kadm ppad, po tchto udlostech Arnold obma ekl, aby se sbalili a mazali dom. Bhem tch nkolika dn, kter jim zbvaly do odletu byl Arnold mimodn nerudn pokad, kdy je uvidl. Mon jsem se s nimi ml vrtit dom, protoe takov zachzen si nikdo nezaslou, ale chtl jsem tak moc aby projekt v Malawi uspl, e jsem se byl ohledn zachzen s mmi znmmi ochoten zapt. Veker m rozhodnut tehdy, a dodnes, jsou pedvdateln, protoe jsou zaloena na tom, e chci, aby se MMS iroce pouval po celm svt. V Malawi se ukzal podobn problm jako v Keni. Prv namchan dvky byly pli slab. Kdy jsme v rmci naich klinickch test ve vznici poprv oetili vzn, druh den se vraceli a akoliv se ctili lpe, nebyli zcela vyleni. Take jsem zaal zvyovat dvky. A byl zde jet dal problm. Nakoupili jsme dus, kter obsahoval pidan vitamin C jako antioxidant. Pidan vitamin C sniuje innost MMS asi o 75%. Tento fakt jsem ji prokzal, ale zpotku jsem si toho nevmal, protoe jsem s tm nikdy pedtm neml dn skuten problm. Jakmile jsem ale zjistil, e v nakupovanm dusu je vitamin C, zaal jsem pouvat pouze erstv vylisovanou vu a zvil jsem dvky. Pak jsme zaali mt u malrie 100% spch.

Kdosi navrhl, e nejjednodu by bylo provst klinick testy v mstnch vznicch, a e pro tato msta bude nejsnaz zskat povolen. Rozhodli jsme se to zkusit. Navtvili jsme mstn vznici Maula ve mst Lilongwe, co je hlavn msto Malawi. editel vznice nm dovolil promluvit si s lkaskm laborantem. Pomocn laborant se jmenoval S. S. Kamanja. Akoli to byl jen pomocnk, byl vdy jedinm, kdo byl ptomen. Zajistil pro ns provdn klinickch test. Pi nkolika rznch pleitostech jsme mu oupli pr dolar a byl celkem ochotn. Vlastn by bylo spravedliv zmnit, e byl celkem ochotn dokonce i pedtm, ne jsme mu ty penze oupli, ale byl to tak pjemn lovk, e jsme si mysleli, e bude hezk mu trochu vypomoci. Kdy jsme z vzen odeli, snaili jsme se najt laborato nebo nemocnici, kde by byli schopni provst krevn testy vzork. Bylo velmi dleit, aby to byla nezvisl organizace. Nakonec jsme se usadili v nemocnici MARS, patc mezinrodn organizaci. MARS je zkratka pro Lkaskou leteckou zchrannou slubu. editelem tam byl Dr. Joseph Aryee a byl velmi vstcn. Vysvtlili jsme mu, o nm jde, a co n MMS skuten um. Namchali jsme mu n bn koktejl, abychom mu to pedvedli. Odhodlal se a vypil ho, stejn jako vtina ostatnch pedstavitel v Malawi. Pidlil nm lkaskho laboranta jmnem Paul Makaula. Dr. Aryee ekl, e jedin, co budeme muset udlat, je pevzt na dobu spoluprci Paulv plat. Dohodli jsme se na 300 dolarech za est dn, plus platby za benzn a dal jeho vdaje. Dr. Aryee laborantovi umonil pouvat laboratoe MARS a mikroskop pro krevn testy vzork z vznice zdarma, co jsme povaovali za velmi velkorys. Chtl nm aspo njak pomoci. Vichni vedouc pedstavitel Malawi vypili plnou dvku MMS. Pokud by lo o lk, pravdpodobn by si ho nevzali. Pokud by si nebyli ochotni MMS vzt, je to pouh minerln doplnk, nebyli by ochotni umonit, abychom to dvali jejich lidem. Podle mho nzoru byli velmi kurn a pomohli nm v pomoci jejich lidem. Byli ochotni vzt si dvku MMS jen na zklad naich slov. Vm, e hlavnm dvodem, pro potom Rada pro medikamenty, lky a jedy tak rychle pijala n MMS jako minerln doplnk, bylo to, e ho bez zdrhn vypilo tolik pedstavitel pot, kdy jsme jim ekli, e nejde o lk. Spousta tch lid opravdu chtla, aby MMS pomohl jejich zemi. Chtli, aby to inkovalo a byli ochotn spolupracovat tak, aby to bylo mon uskutenit. Druhho rna pivedl S. S. Kamanja ve vznici prvnch 10 mu. Kad z nich dostal 6 kapek se 1/4 ajov liky octa, pokali jsme ti minuty a pak pidali ananasov dus. Arnold kadmu z nich zmil teplotu. To prvn, co jsme zjistili, bylo, e un teplomry v Africe jednodue nefunguj. Myslm, e je to proto, e 1 lid v Africe, obzvlt ve vzen, ist ui odlinm zpsobem, pokud vbec. Natst jsme mli i pskov plastov teplomry, kter sta piloit na elo. Teplota se na nich uke asi za 10 vtein. Arnold nakonec pouval plastov teplomry u kadho. Fungovaly dobe a dokzaly zmit teplotu kadho pacienta, a ta byla veobecn pomrn dost vysok. Pak n laborant Paul kadho pacienta pchl do prstu, odebral mu vzorek krve a dal si ho do pouzdra s jeho jmnem. Pouzdra pak byla pevezena do laboratoe MARS a Paul kad vzorek zkontroloval pod mikroskopem. Po odebrn krevnch vzork jsme si peliv zaznamenali daje vech 10 pacient. Pak jsem namchal do plastovch pohrk dvky a Arnold je podal pacientm. Kdy jsme s tm skonili, zeptali jsme se, zda by nebyli k dispozici i dal vzni, kte si stuj na malrii. Kamanja ekl, e tam m jet 19 dalch. ekli jsme mu: Pivete je vechny a kadmu dme dvku." Vrtili jsme se ve 3 odpoledne zkontrolovat vsledky, ale

nebyly nijak zn. Vtina mu kala, e se ct lpe, ale jet stle mli teplotu. Poklesla pouze u jednoho. Vidl jsem, e nco je patn. Dali jsme kadmu dal dvku, tedy jak tm 10, kte byli v testu, tak i zbvajcm 19, kte dostali dvku bez odbru krve. Pouili jsme opt pouze est kapek. Mon u tute, e pt den byli vichni stle pozitivn na malrii. Teprve pak jsem si pipomnl, e jsem v Keni pouval 15 kapek. V USA jsme jich pouvali jen 6 kapek, pro drbu". A zanal jsem tak tuit, co je patn. Vzpomnl jsem si na sv experimenty, kter prokzaly, e vitamin C sniuje innost chlordioxidu. Veer jsem zaal pracovat na tom, abych pt den dostal sprvn dus, bez pidanho vitamnu C. Vznice v Malawi pipomnaj sp koncentran tbory. Vzen je uzaveno pouze plotem s ostnatm drtem nahoe. V rozch jsou v malch strnicch ozbrojen stre. Kdy u jsme tam byli, ptali se ns, zda bychom chtli vidt i ensk oddlen. Samozejm jsme neodmtli. eny tam sp na hol podlaze, pod jednou i dvma dekami. Arnold ekl, e enm pinese pnov matrace, aby mly na em spt. eny, kter mly dti, si je braly s sebou do vzen. Vtinu jdla ve vzen rozkradou a rozprodaj stre. Vzni proto maj jen mlo jdla. Pstuji si njakou zeleninu, jako teba brambory. Pro celou enskou sekci byl jedin zchod s ustavin protkajc vodou. Vyjma hol podlahy je ve vznici celkem cisto. eny se myj venku pod kohoutkem, mimo dohled mu. Ve vznici byl jeden mu s vysokou horekou, ale jeho krev byla negativn (neml malrii). Protoe vykazoval symptomy malrie, podezvali jsme ho, e simuluje. Nicmn pot, kdy jsme mu dali MMS, teplota poklesla na normln rove a symptomy zmizely. Paul, ekl, e jeho krev zkontroloval jet jednou, ale dn pvodce malrie nenael. V kadm ppade se mu udlalo lpe, i kdy to nebyla malrie. Byl tam i jeden vze, kter lbu odmtal. Ale protoe tam byl, zapsali jsme si jeho jmno a teplotu. Kdy o nkolik dn pozdji vidl, e se vem ostatnm vzm dobe da a nemocn je jen on, rozhodl se, e chce bt tak oeten. Take jsme mu dali dvku a druh den byl rovn v podku. Nakonec jsem zjistil, e ananasov dus z obchodu, obsahuje pidan vitamin C. Nakoupili jsme ananasy a odavova a u dlali si dus sami. Krom toho jsme zvili dvku na 18 kapek. Dalho rna, ne jsme zaali pouvat 18 kapek, jsme pacienty opt zkontrolovali. Z 10, u nich jsme pedtm odebrali krevn vzorky, se ctil dobe jen jeden, kter nebyl pozitivn na malrii. Zbylch devt kalo, e ct mnohem lpe, ale ne docela zdrav. Provedli jsme druh krevn test. Ukzal, e pvodci malrie jet stle byli v krvi, ale v nkolika ppadech u byli deformovan. Pak jsme dali kadmu dvku 18 kapek a pouili pitom n erstv dus. Tot dostali i ostatn malarit pacienti. Vechny krevn testy, kter druhho rna provedl n laborant, byly negativn a vichni pacienti se ctili dobe. Dobe se ctilo i zbvajcch 19. Pak jsme vybrali dalch 10 ppad, nechali jsme Paula, naeho laboranta, vzt jim krev a otestovat ji. Dali jsme jim 18 kapek MMS a k dvce pidali erstv ananasov dus. Arnold byl velmi npomocn a pomhal, kde se dalo. Podval pacientm dvky a mil teplotu, zatmco jsem mchal dvky a zaznamenval daje. Dalho dne (o 24 hodin pozdji) byly vechny krevn testy na malrii negativn. Navc se vichni nai sta" pacienti ctili pod lpe. V Ugand jsem zjistil, e nejjistj zpsob jak naprosto zniit parazita malrie je pout dv dvky po 15 kapkch s odstupem jedn a ty hodin. Pokud bychom zaali takto, nemli bychom zde dn problmy. Na svou obhajobu musm ct, e u jsem star a pam u mi tak moc neslou. Od pobytu v Ugand ubhly dva roky. Prost jsem zapomnl podrobnosti a musel jsem to zjistit znovu. V USA obvykle pouvme est kapek na drbu", ale pi lb

nkterch nemoc jich asto musme pouit vc. Zapomnl jsem, e jsme v Ugand podvali dvakrt 15 kapek. Tu chybu u nikdy neudlm, a mon, e ji pt stejn udl i nkdo chytej, ne j. Po ukonen test ve vznici Dr. Aryee v nemocnici zkontroloval Paulovy laboratorn krevn testy a pedal nm velmi pozitivn vyhodnocen. Kad pvodn na malrii pozitivn pacient byl po oeten MMS negativn a ctil se v podku. U prvnch 10 bylo zapoteb nkolika dvek navc, ale nakonec byly vechny testy negativn. Dovolte mi to zopakovat: nakonec byly vechny testy negativn, co byla 100% innost, i kdy nm len prvn skupiny zabralo den navc. Kdy u jsme byli v Malawi, navtvili jsme nkolik vesnic z trvovch chatr. Lili jsme tam vechny mon nemoci, kter si dovedete pedstavit. Dvali jsme vesnianm dvky hned, jakmile k nm pili, a ekli, jak maj pote. Neodmtli jsme nikoho. Pro nevylit tolik lid, kolik je jen mon, jde pece jen o minerln doplnk. Vtina z lid ve vesnici trpla njakm onemocnnm. Nemli tam istou vodu a tepl poas podporuje vemon choroby. Chod bos a trva a vodn toky obsahuj nemoci, kter se vstebvaj k. Kdy jsme se do vesnice vrtili na druh den, byla u vtina chorob minulost. ada lid vyzvracela ervy a nkte mli mrtv ervy ve stolici. Doufme, e se sem v budoucnu budeme moci vrtit s dostatkem roztoku, aby se vem vesnianm dostalo toho, co potebuj. Dovolte mi se zmnit, e pot, co Arnold vyhodil ty dva lidi, kter si sebou vzal, byl velmi aktivn. Dal vcem spd. Od t chvle jsem se sp vezl. Do toho, jak se co bude dlat, jsem neml co mluvit. Arnold naizoval a pracoval na tom. Take jsem ve vznici jen pomhal a dval mu nvrhy. Staral jsem se jen o technickou strnku vci. Ale vechny fze operace kontroloval Arnold. Opravdu jsem tam nemusel bt, vyjma toho, abych zjistil, pro roztok zpotku nefungoval a pot provedl nleitou npravu. Faktem je, e Arnold udroval celou operaci v chodu, a byla spn. Arnold se m jednou zeptal: Jak jinak bys to mohl udlat?" No, udlal bych jinak spoustu vc, jednodue proto, e dva nikdy nedlaj tot. Ale zeptal se, jestli snad se zpsobem jak to dl, nesouhlasm.. no, ctil jsem, e nen vhodn doba pro hnidopistv. Souhlasil bych se vm, krom zpsobu jakm vyrazil ty dva pracovnky, kter si sebou pivezl, a faktu, e se pokouel udrovat tak striktn a naprostou kontrolu nad lhvemi s roztokem MMS. V jedn z vesnic jsem chtl ponechat u nelnka jednu lhev, ale Arnold trval na tom, e se sem druh den vrtme a dme potebnm druhou dvku. Ale nikdy jsme se tam nevrtili a pokad, kdy jsme nedodreli slib, m to tvalo. Doufm, e chpete mj zmr. Nechci zkrtka pomhat jen nkterm lidem v nkterch vesnicch. Je to skvl a tilo ns to, ale mm skutenm zmrem je nejdve dokzat innost MMS do t mry, e svt ho bude ochoten pouvat a pome tak zlikvidovat nemoci v Africe, vetn malrie a AIDS. A se to stane, nebude svt muset poskytovat Africe tolik penz. Dnes do Afriky proud neskuten miliardy dolar. Nejvt pinou chudoby v Africe je sama malrie. Malrii kadoron onemocn 500 000 000 lidi, kte pak nemohou pracovat, a dal miliny trp AIDS a jin nemoci. K pi o tyto nemocn je poteba dalch milin lid. Kamkoliv v Africe pijdete, vidte neziskov humanitrn organizace pomhajc tamnm lidem. V rmci snah pomoci Africe se utrcej miliardy a miliardy dolar, ale to stle nesta. Nebylo by to potebn, pokud by zdej nemoci byly pod kontrolou i dokonce vymceny. Pak by tyto penze bylo mon pout na jin ely. V Malawi jsme doshli hodn. Pimli jsme nkolik vldnch agentur akceptovat n MMS jako minerln doplnk, co bylo dleit, ale vylili jsme tam mn ne 100 lidi. Pot, co

jsme obdreli souhlas tamn vldy a provedli pr klinickch test s 10 pacienty, jsme odjeli dom. V podstat jsme provedli jen ti kompletn klinick testy. O est msc pozdji jsme tak zjistili, e klinick testy proveden Vborem pro malrii tak vystily v 100% spnost, jako nae testy ve vznici. Pislbili jsme, e oetme lidi v cel tto zemi a doufm, e to budeme moci udlat. Arnold odvedl velmi dobrou prci. Vnoval se tomu, dokud jsme nemli sv daje. Ale ani zdaleka jsme se nepiblili tomu, co jsme tam pili udlat. Chystali jsme se strvit spoustu asu ve vesnicch a vykolit nelnky a ostatn v pouvn MMS. Nakonec jsme zajeli jen do t vesnic a nevykolili nikoho. A to byl skuten dvod, pro jsme tam jeli. Pedpokldm, e jsme odjeli proto, e nm doly penze, ale nikdy jsem nevdl pro. Chtl jsem zstat a dlat svou prci. Bylo mi pouze eeno, e jedeme dom, take jsme jeli. Pvodnm zmrem bylo vylit nkolik tisc lid, ale odjeli jsme u po tech klinickch testech. Z Malawi jsme do USA odcestovali 27. dubna 2006. Skonil jsem opt v pouti v Mina. Od t doby se v Malawi nic nestalo, pouze spousta slib. Pracoval jsem pro Arnolda jako pedk skupiny, kter opravovala jeho pravnu rud. Byla to pro m ance vydlat pr dolar, zatmco jsem psal tuto knihu. V tom zvod financuje vtinu prac John. (Nejde o stejnho Johna, kter byl vyhozen v Malawi. Je to Arnoldv ptel, kter nm jistou dobu pomhal s financemi.) Investoval do pravny a tby stovky tisc dolar. Stle mluv o nvratu do Afriky, ale nepipad mi, e k tomu v dohledn dob dojde, protoe Arnold tu mus dit prce, jinak pijdou o penze. Mm jedinm clem je dostat MMS do svta, a proto tato kniha. Arnold mi dodnes nedovol, hovoit s nikm kdo m zjem pomhat na vci. Asi si mysl, e jsem v jednn s lidmi stejn neikovn, jako on. Nen snad bn, e lid vid vlastn chyby u druhch? (Vci se zmnily, viz aktualizovan odstave ne.) Mm velkm pnm je vidt Malawi zbaven malrie. Arnold a John pod kaj, e poskytnou penze, ale Arnold mi nev a nepust mne do Malawi samotnho, a v dob kdy tohle pi, neme nikam odjet. Ale dokonce, i kdyby vylili vechny lidi v Malawi a li do dal zem, maj v myslu dret MMS v tajnosti. Chtj uzdravit celou Afriku, ale chtj to udret v tajnosti. Musm se postarat o to, aby svt dostal vechny informace. I kdy organizace a lid po celm svt budu znt tajemstv MMS, nemlo by to nm i nkomu jinmu brnit v tom, aby cel Afrika byla vylena ze vech nemoc, s nimi si MMS porad. A to snad kad pochop. Poskytl jsem vm tolik informac, kolik bylo v rmci tto knihy mon, take te i vy, teni, mete zachraovat ivoty. Skuten mete; zkuste to prosm. Abych vm poskytl aktualizaci k dnenmu datu (10/8/2007): S Arnoldovou innost jsem se rozlouil uprosted roku 2006, odjel do Mexika a vydal vlastnm nkladem prvn vydn tto knihy. Od t doby si ji peetlo vce ne tisc lid a nkolik tisc zaalo brt MMS. Mnoz jsou dnes u zdrav a zachrnili si ivot. Dnes se chyst do tisku druh vydn, a ve stejnou dobu vyjde panlsk verze. Doufm, e mi druh vydn pinese dostaten pjem, abych mohl zat s projektem na boj s malri v Malawi. Doposud jsem knihu vydval jen vlastnm nkladem a prodval pes internet, ale jak jde as a kniha je spn, jsem si jist, e se o ni zane zajmat njak vydavatel a vyd ji k distribuci v irm mtku.

Kapitola 9
Co je MMS Aby lovk pochopil, co je MMS, mus pochopit, co je chlordioxid, protoe to je inn sloka, kter vznik a psob v tle. Chlordioxid je vysoce explozivn, a proto se mus produkovat pmo na mst. Nelze ho pepravovat. Rychle by zniil jakoukoliv ndobu, ve kter byste se ho pokusili uskladnit. Nelze ho pepravovat ani kovovm nebo plastovm potrubm. Byla vymylena ada metod produkce chlordioxidu a k tomuto elu jsou pouvny etn chlrov chemiklie. Chlordioxid se pouv v mnoha prmyslovch procesech. Pouv se v paprnch k blen papru. Pouv se v textilkch pro blen prdla. Pravdpodobn nejdleitjm pouitm je itn vody a po celm svt pouv chlordioxid tisce istren vody. Ve vodrenskch systmech hub patogeny a dal organismy, kter by mohly bt pro vt zvata a lidi kodliv! NEVE se se stovkami sloek, na n se ve voln chlr. Voln chlr se spojuje s mnoha slokami ve vodovodnch systmech a vytv karcinogenn sloueniny. A akoli jsou poten nklady na instalaci systm s chlordioxidem vy, I z dlouhodobho hlediska jsou spornj, o zdravotnch vhodch nemluv. Jednou z nejoblbenjch metod produkce chlordioxidu jsou rzn postupy vyuvajc chloritan sodn. Jde o blou nebo mrn lutou vlokovitou ltku. Po celm svt je dnes vroba chlordioxidu z chloritanu sodnho (vzorec je NaCIO2) pravdpodobn nejastji pouvan zpsob. Ze vzorce chloritanu sodnho sta pouze odstranit Na, co je sodk, a dostaneme chlordioxid, CI02. (Nemjte obavy, nemuste rozumt chemickm vzorcm, abyste pochopili zklad toho, co zde pu.) Existuje pravdpodobn nkolik tuct metod pro pouit chloritanu sodnho k vytven chlordioxidu. FDA schvlila pro vrobu chlordioxidu nkolik metod zahrnujc pouze pidn kyseliny, kter pak z chloritanu sodnho uvoluje chlordioxid. Je velice udivujc, e ve stovkch tisc obchod s potravinami v USA lovk objev chloritan sodn ve zedn form znm jako stabilizovan kyslk". Tm ve vech ppadech je stabilizovan kyslk pipravovn tak, e pid 3,5% hmotnostnho podlu chloritanu sodnho do destilovan vody, co je 35000 ppm. Mete to udlat i doma v kuchyni. Jen nepouvejte dn kovov ndoby a misky, a to ani z nerezu. Pouvejte jen plastov nebo sklenn nebo kameninov ndob. Nicmn mnohem lepch vsledk pi pprav zzranho minerlnho doplku doshnete mou metodou nebo tm, e si ho koupte od nkoho, kdo um namchat sprvn zkladn roztok. Pozdji v tto knize vm povm jak to pesn udlat. Po 80 let si statisce lid dvaj pr kapek stabilizovanho kyslku do vody nebo dusu a myslely si, e to tlu njak dod dodaten kyslk. Nemnoz zjistili, e se uvoluje jaksi forma chlru a zbn se o tom zmnili, ale stejn trvali na tom, chloritan poskytuje tlu kyslk. Z njakho dvodu se za celou tu dobu nikdo z oblasti alternativn medicny nepostaral o to, aby se na sloen podval njak dobr chemik; alespo se o tom nikdo nikde nezmnil. Ve skutenosti u prost pokus uke, e zde nevznik dn kyslk, kter by tlo mohlo vyut. Chlordioxid je mocn chemiklie, kter m mnoh vyuit. Je to oxidant, mnohem silnj ne kyslk, ale dn kyslk neposkytuje. Chlordioxid pi kontaktu s jistmi chemickmi ltkami doslova exploduje" a vi jinm se chov neutrln. Je selektivn. Co mysl tou exploz? Exploze je rychl chemick reakce, vtinou oxidan, kter uvoluje energii. Ve vzorci, ClO2, jsou dva ionty kyslku. Pro by se nemohly uvolnit, aby byly tlu k

dispozici? Je to proto, e maj nboj mnus dva. Ne se dostaly do tohoto stavu, musely u projt oxidac. Pak u nic oxidovat nemohou. Zato chlr ano. Kdy se chlordioxid setk s patogenem nebo toxinem kysel povahy, okamit od nj pevezme pt elektron. Zni ve, odkud me zskat elektrony, a zrove to vytvo teplo (tato reakce se nazv oxidace, i kdy se na n nepodl kyslk). Pak se z chlordioxidu uvoln atomy kyslku, ale nejde o kyslk jako prvek. Jsou to ionty kyslku s dvma negativnmi nboji. Maj stejn nboj jako kyslk v kyslinku uhliitm, plynu, v nm byste se udusili. Kyslk se v tle spoj s vodkem a stane se z nich voda. To je asi tak ve, co me kyslk v tomto okamiku udlat. Stane se z nj voda nebo se me stt soust molekuly kyslinku uhliitho. Chlr, po oxidan explozi, tak ztrc svj nboj a stv se chloridem, co je v podstat kuchysk sl, kter opt nem dnou schopnost oxidovat, protoe u nem dn nboj. Nezstane nic, co by mohlo psobit njak vedlej inky. Podstatou tedy je, e kyslk a chlr mus mt nboj o sprvnm potu elektron, jinak svoji prci v rmci oxidace neudlaj. Kdy kyslk nen schopen oxidace, jednodue neme vykonat v tle prci, kter se po nm chce. Chloritan sodn nm tedy poskytuje chlordioxid, chemiklii, kter selektivn ni tm vechno, co do tla nepat. Kad malik molekula chlordioxidu tedy m neskutenou schopnost zniit cokoli, z eho me oderpat elektrony. Chlordioxid nevydr dlouho. M pli mnoho energie koncentrovan v mal oblasti. Zan ztrcet st energie u v nkolika minutch v tle a tot se dje ve vodovodnm potrub. Kdy ztrat st sv energie, take ji nen explozivn (nen schopen oxidace), me se slouit s jinmi ltkami. Existuj dkazy, e pomh vytvet myeloperoxidzu, chemiklii, kterou tlo pouv pro tvorbu kyseliny chlorn, kterou pak vyuv imunitn systm k dalmu zabjen patogen, zabijckch bunk a dalch vc. Chlordioxid je jedinou znmou chemikli, kter m tyto kvality a kter se v tle me takto chovat, ani by vznikaly vedlej inky. I ve vodrnch nebo pi blen buniiny v paprnch se chlordioxid vyrb v mst pouit z chloritanu sodnho, a stejn tak i v tle. Jak vytvoit chlordioxid v tle Vichni ti lid, kte po cel lta pouvali stabilizovan kyslk, nikdy nezjistili, e obsahuje chlordioxid, a tak se nikdo nikdy ani nepokusil uvolnit ho vc. Vili, e tlo vyuv ty miliony iont kyslku navzanch na chlr, take z toho mli jen mal prospch. Kdy se k nkolika kapkm stabilizovanho kyslku pid voda, zane se uvolovat chlordioxid, ale velmi pomalu, pli pomalu na to, aby to mohlo nco vraznji ovlivnit. Uvoln se jen nkolik iont chlordioxidu za hodinu, msto za minutu. Samozejm, e i to m svj inek, ale ne v rmci plnho monho potencilu. Chceme-li vytvet chlordioxid v tle, musme to dlat asi 1000 krt rychleji ne nyn. Kdy pidte pr kapek stabilizovanho kyslku do sklenice s vodou nebo dusem, zskte asi 1 ppb (part per bilion), ale to, co skuten potebujete, je 1 ppm (part per milion) a mnohdy i vce. Nkdy je poteba i 1 ppt (tisce). Ale nebojte se tch sel, lovk nemus znt vechny technick detaily, aby to mohl pout. Jen si pamatujte, e k vylen AIDS je zapoteb pinejmenm tisckrt vce chlordioxidu ne dv stabilizovan kyslk. istiky vody, kter pouvaj chloritan sodn k produkci chlordioxidu, pouvaj rznch zazen, kter dvkuj pedem stanovenou rychlost do roztoku chloritanu sodnho kyselinu. V lidskm tle je to vt problm, protoe sice chceme uvolnit spoustu chlordioxidu, ale ne vechen najednou. Mus se tam uvolovat nkolik hodin, aby mohl bt transportovn do vech st tla. Chlordioxid ovem degraduje u za nkolik minut a nevydr v tle nkolik

hodin, pokud ho prost jen spolknete. V tle nen dn zazen, kter by bylo mon vyut k pomalmu dvkovn chlordioxidu z chloritanu sodnho. Vznam octa nebo kyseliny citrnov Kdy se k chloritanu sodnmu pid jedna z tchto ltek, zane se z roztoku uvolovat chlordioxid, a to kontinuln po dobu asi 12 hodin. Po pidn 1/4 a 1/2 ajov liky kyseliny citrnov do esti kapek roztoku 28% chloritanu sodnho (tj. MMS) se za ti minuty uvoln piblin ti mg (3 miligramy) chlordioxidu. Proto ta tminutov prodleva. Kdy pak pidte vodu nebo jablenou vu a zskte 1/2 sklenice tekutiny, cel proces se dle zpomal na 1 mg za hodinu. Ti miligramy u jsou pro tlo celkem slun porce. Kyseliny se tedy staraj o nepetritou dodvku chlordioxidu po dobu asi 12 hodin. Mimo to, e zpsob nepetrit uvolovn chlordioxidu, brn i tomu, aby se chlordioxid z roztoku neuvolnil pli rychle pot, kdy se sms s aludenmi kyselinami. Kdy jednu z tchto kyselin nepidte, budete pt jen stabilizovan kyslk", kter je sice zdravotn zajmav, ale neum to, co chceme po MMS. lonty chlordioxidu jsou extrmn siln: Vou obrovsk objem energie do mal stice. Ale v tomto stavu zstvaj pouze nkolik minut. Obsahuj pli mnoho energie a dlouho ji neudr. Ve svt submikroskopickch energetickch stic se chovaj jako torpda se selektivn hlavic. Tyto vlastnosti chlordioxidu poskytuje jeho chemick struktura; takov vlastnosti nem dn jin chemiklie. Nkte lid si vzali vce ne 20 nsobek stabilizovanho kyslku (chloritanu sodnho). U naprosto zdravch lid to me na dobu 10 nebo 15 minut vyvolat slabou indispozici, ale pokud v tle je nco kodlivho, me to zpsobit dletrvajc nevolnost. Nkolik lid, vetn mne, vyzkouelo 25 nsobek doporuen dvky MMS, a to u nevolnost zpsob vdy, ale nezanech dn vedlej inky. (Je hodn nepjemn to zkouet. Nedlejte to.) Podstatn je, e chlordioxid je nejen nekodn, ale tlu znan prospje. Nevolnost je zapinna tm, e chlordioxid zatoil na njak kodliv vci v tle. V ppad onemocnn jater, jako je hepatitida, se lovku udl patn tm vdy. Dvod spov v tom, e z jater se zanaj vyluovat jedy, jak je chlordioxid zan niit. Nemoc je pak ale vylena v rekordnm ase. Jedna pan s hepatitidou C udlala pesn to, co jsem j nedoporuoval. Msto, aby si vzala nejdve dv kapky, chtla bt si jista, e chorobu zabije. Vzala si 30 kapek, pidala ocet, pokala ti minuty a pidala jablen dusu. Bylo j pak ti dny patn. Pak se MMS ani nedotkla asi osm msc. Myslela si, e kdy se j udlalo tak zle, e to nefunguje, ale kdy se konen rozhodla zajt k doktorovi, jej lka k svmu divu zjistil, e u dnou loutenku nem. Dal jsem to mnoha lidem s jednm z typ hepatitis, A, B, nebo C. Mohu zaruit, e 30 kapek kadmu lovku trpcmu hepatitis pivod tkou nevolnost, ale pitom ho to vyl, no ovem nen ten sprvn zpsob, jak to udlat. Pacient s hepatitidou by nikdy neml zanat s vce ne dvma kapkami. V takovm ppad dnou nevolnost nepoct, a pokud bude poet kapek zvyovat postupn, dokud nebude schopen brt 15 kapek dvakrt denn bez pocitu nevolnosti, nakonec zvtz nad jakmkoli typem hepatitidy. Vce o tom najdete na webov strnce www.emms.cz.

Kapitola 10
PODPORA PI LEN NEMOC Kdy u se mi podailo zskat vai pozornost, musm uvst na sprvnou mru pr vc. Pedn nechci tvrdit, e tento minerln prepart nco l. Pravdou je, e veker nemoci i tlesn pokozen l sm lidsk organismus. Prepart tlo pouze vybav zbran, kterou me pout proti onemocnnm. Skutenost, e prepart nenapad dn zdrav buky ukazuje, e kontrolu nad procesem m imunitn systm. MMS pitom zhruba stonsobn zvyuje jeho efektivitu. Jist si brzy povimnete, e v knize se mnohokrt opakuje nkolik podstatnch vc. Je tomu tak proto, e si mnoz asto petou jen konkrtn, dl nvod, a pak to, co prv zjistili, chtj ihned pout, ani by etli a do konce. Doufm, e jsem zde to nejdleitj zopakoval dosti asto, aby ve bylo opravdu pln jasn. Pesto prosm, abyste tuto knihu ped prvnm pouitm MMS doetli opravdu a do konce. Velikost kapek Kaptka ve form nstavc na lahvch existuj v rznch velikostech, a proto se velikost kapek rzn. m del je konec nstavce, tm vt jsou i kapky. Bn se zde odvolvm na zelenou MMS lahviku o obsahu 156 gram. Kapky z bnho nstavce jsou o tetinu men, ne z tto konkrtn lahviky. Pouijete-li obyejn sklenn kaptko (on"), mli byste zde uvdn dvky nsobit 1,5. U originln MMS lahviky se prosm drte dvek uvedench v tto knize. Abyste se vyhnuli patnmu dvkovn, nepouvejte prosm nic jinho ne tento nstavec, anebo kaptko. Pro ppad, e by nhodou nastal konec svta: otvor nstavce m rozmry .180" x .180". Otvor bnho kaptka m prmr .125". U vech daj o dvkovn se jedn o piblin hodnoty. Pro ty, kte to chtj vdt pesnji: 17 kapek z nstavce zelen MMS lahviky odpovd jednomu mililitru (1 ml = 1 ccm). Pi 1 pouit kaptka zskte 1 ml 25 kapkami. Neorientujte se prosm podle mnostv jinch tekutin, MMS je o 20% t ne voda, a proto se velikost kapek i jejich poet pro mililitr li. Standardn dvka k podpoe tla bojujcho s nemoc je 15 kapek. To pirozen pokad znamen souasn pouit pl ajov liky citrnov vy (nebo 10% roztoku kyseliny citrnov) a istou suchou sklenici. Promchejte oboj krouenm sklenic tak, aby se ob ltky dobe promsily, pokejte 3 minuty, a pak doplte sklenici asi do jedn tetiny vodou nebo erstv vylisovanou jablenou, hroznovou i ananasovou vou a obsah ihned vypijte. Kapky MMS bez aktivtoru, nap. citrnov vy, neinkuj. K doplnn je sice nejlep voda, ale erstv vy jsou tak pouiteln, pokud ovem neobsahuj syntetick vitamn C (kyselinu L- askorbovou, pouvanou pod oznaenm E300 jako antioxidant). Hodinu po prvn dvce byste mli ut dalch 15 kapek pipravench stejnm zpsobem. Jak u ale bylo uvedeno, pro zatek je 15 kapek pomrn hodn, zante radji s men dvkou. V mnoha ppadech jsou vhodn dv dvky s odstupem jedn hodiny. Zd se, e innost prostedku se tm zvyuje.

Odmovn ajovou likou Zarovnan ajov lika odpovd asi 80. kapkm. tvrtina liky citrnov vy je tedy 20 kapek. O nco vce citrnov vy nebo kyseliny nevad. Ale nepouijte j mlo, to sniuje inek. Na druhou stranu, pedvkovn MMS me vyvolat nevolnost, dvkujte tedy kapky pokud mono pesn. Pokud si nemocn vezme vce ne 15 kapek, me to zpsobit doasn problmy. Imunitn systm (IS) sice pouv MMS jen k boji s onemocnnm a neexistuj dn nznaky, e by tento prostedek jakkoli napadal zdrav buky. Ale kdy IS dostane k dispozici vt dvku, nsleduje silnj reakce. Ta je sice nutn, ale nkdy vede a k nevolnosti a zvracen. To je znamen, e prvn poit dvka byla pli vysok. Mnostv zniench vir, bakteri a parazit je pli vysok a tlo tento toxick odpad nedoke dostaten rychle vylouit. Proto je lep zat u dvou, nebo dokonce s jednou kapkou a pokat si na reakci organizmu. Obsahuje-li dvka dv kapky, muste pidat 2x5 kapek kyseliny citrnov. Prvn dvka vdy zle na tom, zda se jedn o zdravho nebo nemocnho lovka. Rychl inky s MMS Dejte 10 kapek MMS do 2 - 2,5 dl sklenice a pidejte k nim 50 kapek citrnov vy nebo desetiprocentn kyseliny citrnov. Neopomete sklenic zavit, aby se obsah dobe promsil. Pokejte obvykl 3 minuty, a pak sklenici doplte do poloviny vodou. Zskan roztok pak mete dva i tikrt denn pout k itn chrupu. Nezapomete pitom na dsn. Pipravte si kad rno erstv roztok. MMS dod zubn sklovin lesk a odolnost. Je tomu tak proto, e MMS na sklovin zabj viry, kter ji obyejn pokozuj. Co se te zub s abscesy, infikovanch dsn a pyorrhea (hnisavho zntu zubovho lka) d se oekvat, e Imunitn systm pekon bolestiv znt asi do ty hodin. Vechny stn infekce i pyorrhea se pln ztrat asi do tdne. Ve dvou tdnech se opt pevn usad i vechny uvolnn zuby. pln zdrav sta mete mt u za mn ne ti tdny. Nezapomnejte, e roztok MMS psob jako ten nejtvrd zabijk vech znmch patogen. Jakmile se pyorrhea a infekce vymiz, mohou se sta vyhojit velmi rychle. Jsou zde samozejm vjimky. Jestlie absces je uvnit zubu, kde se k nmu MMS nijak nedostane, neme s tm samozejm nic udlat. Takov zub mus bt navrtn, anebo vytaen. Mli byste tak zbavit sta vech kov a amalgamu. Vytvej tam elektrick napt a proudy, kter, akoli nemohou bt nijak zmeny, ruinuj nae zdrav. Vidl jsem lidi, kterm se znovu vrtil zrak pot, kdy z st vyali kovov implantty. Amalgam obsahuje rtu, kter se neustle uvoluje a usazuje hlavn v mozku. Rtu je velmi toxick, ni nervov zakonen v mozku, je pinou mnoha nemoc a autismu. Standardn uvanou dvkou v boji s onemocnnmi je 15 kapek. daj 15 kapek samozejm znamen, e k nim do ist such sklenice souasn pidte jednu ajovou liku citrnov vy nebo kyseliny citrnov. (ajov lika je 80 kapek.) Ve promste potesenm sklenic a pak ti minuty pokte. Pak pidte asi do 1/3 sklenice vodu nebo erstv jablen, hroznov, brusinkov nebo ananasov dus a sms ihned vypijete. Bez citrnov vy nebo kyseliny citrnov, to neinkuje. I kdy nejlep je pidat jen vodu, dus je tak dobr, pokud ovem nen obohacen o vitamn C. Za normlnch okolnost pak po hodin nsleduje druh dvka 15 kapek. Ale jak u jsem se zmnil, 15 kapek je pro zatek pli velk, tlo si mus pivyknout a lovk by proto ml zat s menmi dvkami, Brt dv dvky s odstupem jedn hodiny je vtinou velmi inn. Zd se, e prraznost je pak vt.

Prostudujte si, prosm, celou tuto kapitolu, obsahuje spoustu informac. Seznamte se s nvody k pouit a recepty na konci kapitoly. Pi dvce 15 kapek se asto projev problmy. Kdy si ji vezme nkdo, kdo nen celkov pli zdrav, nejsp to u nj vyvol nevolnost a bude mu patn od aludku. Imunitn systm s podporou MMS napad jen chorobn stavy. Nikdy se nenael dn dkaz toku na zdrav buky. Ale pokud imunitn systm nhle podpote velkm mnostvm MMS, zd se, e pak a pli prudce zato na piny onemocnn. Tlo to sice potebuje, ale obas se pitom projev nevolnost a pleitostn i zvracen. Kdy k tomu dojde je to proto, e si lovk zkrtka vzal napoprv pli velkou dvku. Kdy je zahubeno hodn bakteri, vir nebo parazit, je spousta jed, kter obsahuj, vylouena do organizmu. Proto je radno pout jako prvn dvku jen dv nebo dokonce jen jednu kapku, abyste zjistili, co to udl. A u berete dv kapky nebo libovolnou jinou dvku, muste pro kadou kapku MMS vdy pout 5 kapek citrnov vy nebo zedn kyseliny citrnov, v nouzi i vinn ocet. V tto kapitole se dozvte vce o pouit kyseliny citrnov namsto citronu nebo octa, kter jsem pouval zpotku. Jakou dvku me lovk pout, zle na okolnostech; m zdravj lovk, s tm vt dvkou me zat. Nkdo velmi churav zane s dvma nebo dokonce s jednou kapkou MMS a hned v dal dvce pid dal kapku, kdy mu po prvn dvce nebylo nevolno. Vykejte vdy pr hodin a zvyte dvku o jednu kapku. Jestlie se projev nznaky nevolnosti, na chvli perute. Velmi nemocn lid by pes den mli brt njak pimen dvky co tyi hodiny, v nkterch ppadech i kadou hodinu, ale dvky mus bt velmi mal. Nemocn se pak tm vdy zane ctit bhem 24 hodin mnohem lpe. Kdy imunitn systm pouije MMS k uvolnn jed, lovk me poctit slabou nevolnost. Ale nevzdvejte to. Pechodn snite poet kapek na kadou dvku na mnostv, pi nm vm nen nevolno. Postupn zvyujte poet kapek v kad dvce tak dlouho, dokud nedoshnete hranice, za n u vm zan bt nevolno. Postupujte tmto zpsobem a do dosaen 15 kapek bez projev nevolnosti. Pak berte dv dvky po 15 kapkch s odstupem dvou hodin. V prbhu dne to pak zopakujte jet jednou. Stejn postupujte kad nsledujc den tak dlouho, dokud nebudete zdrav. Za normlnch okolnost se tlo uzdrav u v prbhu postupnho zvyovn dvky k 15 kapkm, ale pokud se tak nestane, drte se popsanho postupu. Dvky nad 15 kapek: Jak u jsem kal, pokud je snesiteln dvka 15 kapek, je dvka 45 kapek mon tikrt lep. Za normlnch okolnost to nikdy nedlejte. V krajnch ppadech byste mon mohli zkusit nkolik dvek po 25 kapkch s odstupem dvou hodin. Pravdou je, e u mm zprvy od lid, kte se pot, kdy se jim nepodailo doshnout poadovanch vsledk, uchlili k dvma dvkm po 25 sprvn aktivovanch kapkch s odstupem 2 hodin. I v tomto ppad z opatrnosti pouili roztok namchan z kapek a 1,5 ajov liky citrnov vy nebo 10% kyseliny citrnov. Pak jako obvykle vykali ti minuty nebo o nco mlo dle. Ale opravdu nikdy, nikdy s 25 kapkami nezanejte! Vce ne 15 kapek pouijte opravdu jen v krajnch ppadech. Dv takov dvky v rozmez dvou hodin, to je opravdu hodn. Bute opatrn. (Jak namchat zednou Kyselinu Citrnovou si povme pozdji.) Pes to vechno bych ml ct, e nm bylo ohleno nkolik ppad vylen rakoviny prostaty pi dvkch a 60 kapek. Nejmn jedna osoba brala I00 kapek denn vce ne tden. Vjimky zpravidla: V ppad parazit by lovk ml zat s velkou dvkou, napklad 15 kapek. Velk dvka MMS asto pome i tehdy, pokud nkdo poil njak jed nebo si pivodil otravu potravinami.

Mj soused dostal njakou chipku. Bolelo ho v krku a trpil ho nepetrit kael a kchn. Drelo ho to skoro ti tdny a stav se nelepil. Pak zaal brt MMS. I kdy po nkolik dn uval dvky z 15 kapek, neprojevila se dn zmna. Pak ze zoufalstv pikroil k dvce z 30 kapek. Pidal ajovou liku octa, pokal ti minuty, dolil jablenou vou a obsah narz vypil. Pt rno byl kael pry. Vzal si tedy druhou dvku z 30 kapek, a do ptho dne se vytratily i zbyl symptomy. Pozdji si na zkouku vzal nkolik dvek nad 30 kapek, ale po zbytek dni se nemohl zbavit kovov pchuti v stech, take se rozhodl nikdy nebrat vce ne 30 kapek. Pes to vechno ale plat, co u jsem ekl: pokud nezbytn nemuste, nikdy hranici 15 kapek nepekraujte. Posledn dobou pravideln navrhuji pouit citrnov vy nebo 10% roztoku kyseliny citrnov msto pvodnho octa. Vechno ostatn se nemn. Zjistil jsem, e mnoz lid maj radji citrnovou vu ne ocet. Ocet by v dnm ppad neml pouvat nikdo, u nj je podezen z napaden kvasinkou (candida, kandidza). Ocet kvasinky vyivuje a byly hleny ppady zhoren napaden kandidou po nkolika dnech pouvn octa. Vdy pouijte 5 kapek citrnov vy nebo 5 kapek 10% kyseliny citrnov na kadou kapku MMS. Nedvn objev monosti pouit kyseliny citrnov: MUDr. Hesselink, lka kter napsal posledn kapitolu tto knihy, udlal dleit zjitn ohledn kyseliny citrnov. Pipravoval na cestu do Afriky ptele, kter tam hodlal pouvat MMS. Ml dojem, e kvli doprav bude lep vybavit ho lhvemi s prkovmi MMS (chloritanem sodnm) do nich pak pid vodu a na mst. Tot se rozhodl udlat s citrnovou vou pouvanou jako aktivtor. Za tmto elem nakoupili prkovou kyselinu citrnovou, tvoc v citrnech kyselou sloku. A fungovalo to. Jeho ptel vykonal v Africe skvlou prci a vrtil mnoha nemocnm zdrav. Po tto africk zkuenosti MUDr. Hesselink jinmu pteli trpcmu extrmn formou lymsk artritidy navrhl, aby si namchal MMS a pouil ho tak, jako jeho I kolega v Africe. Bylo to 12 kapek MMS a 60 kapek zedn kyseliny citrnov. Udlal to, aby pak nemalmu asu pt rno zjistil, e pznaky artritidy zmizely, avak ohlsil, e se znovu objevily po asi 6 tdnech, take od t doby potebuji kadch pr tdn opakovanou dvku. MUDr. Hesselink nato k likvidaci lymsk artritidy u nkolika dalch lid pouil sms MMS s kyselinou citrnovou. Do t doby jsem doporuoval pouit citrnov 1 vy o stejn sle a fungovalo to stejn. Zhodnocen pouit kyseliny citrnov: kyselina citrnov oividn funguje jako aktivtor kapek, co se prokzalo u stovek lid, kte ji pouili, i na artritid ptele MUDr. Hesselinka.

Nvod k pouit MMS aktivovanho kyselinou citrnovou


(namsto octa nebo citrnov vy). Poite si prkovou potravinskou kyselinu citrnovou ve form krystalk. Pouv se k zavaovn a konzervaci v a je bn k dostn v potravinskch obchodech. Rozhodn si ji nekupujte v lkrn, to byste se nedoplatili. (pozn. nen to vdy pravda, zle od lkrny) Za elem namchn 10% roztoku kyseliny citrnov dejte do sklenice nebo lahviky jednu zarovnanou polvkovou lci krystalk ze sku. Zalijte je devti zarovnanmi polvkovmi lcemi ist filtrovan nebo destilovan vody. A se krystalky pln rozpust, budete mt 10% roztok kyseliny citrnov. Pokad kdy ji budete pouvat jako aktivtoru, pouijte 5 kapek na kadou kapku MMS. Tak dal postup je pln stejn. Po smsen vykte 3 minuty, pidte vodu nebo dus a vypijete. Protoe se kolem ppravy roztoku kyseliny citrnov obas objev zmatky, jet trochu si to objasnme. 10% roztok zskte pouitm 9 dl vody na jeden objemov dl krystalk kyseliny citrnov, nen to sms 10:1, jak si mnoz mysleli. Je to sms v pomru 9:1. To spolen pedstavuje 10 dl, jinak eeno, 9 objemovch dl vody plus 1 objemov dl prkov kyseliny je dohromady 10 dl. Vsledkem je 10% roztok kyseliny citrnov. Ani pi pouit kyseliny citrnov jako aktivtoru nezapomnejte na vechny ostatn pokyny ohledn uvn MMS. Vdy zanejte s 2 kapkami MMS a deseti kapkami kyseliny citrnov a propracujte se k vtm mnostvm. (Mete samozejm zat u jedn kapky MMS a 5 kapek kyseliny citrnov.) Lymsk nemoc: Kdy je e o velice nesnadno litelnch onemocnnch, kter ni rzn tlesn orgny a jsou neobyejn oslabujc, pat lymsk nemoc (boreliza) k nejhorm. V ppad tohoto onemocnn imunitn systm MMS rozhodn potebuje. Dosud nejlepch vsledk bylo dosaeno s MMS aktivovanm roztokem kyseliny citrnov, jak je popsno v tto kapitole. Prozatm nejlep postup spoval v okovn systmu prvn dvkou 9 nebo 10 kapek, nsledovan druhou dvkou s 12 kapkami. To zaene lymskou nemoc do remise a na 6 tdn, ale pak je nutn pout dal kapky. Kadmu je ale jist jasn, e doasn vymizen projev nemoci nen to, o nemocnmu jde, chce se pece pln vylit. Zd se to bt mon, pokud lovk s MMS pokrauje. Mm zprvy od nkterch lid, kterm udlalo opravdu velice dobe bran mench dvek 3, 4 a 5 krt denn. Jestlie se v stav nezlepuje, je to ve vtin ppad tm, e pravdpodobn neberete dostaten mnostv. Avak ne pekonte lymskou nemoc, me to trvat a rok. Zatm pro to nemme v ruce dkazy, nicmn, podle informac, kter dostvm, vichni lid s lymskou nemoc, kte berou MMS, zaznamenali zlepen stavu. AIDS: MMS AIDS pmo nenapadne. O to se postar imunitn systm, kter ale potebuje nleitou podporu. Jako obyejn zaneme s dvma kapkami, ale nejmn tikrt denn. Zvyujte poet kapek tak rychle jak jen to jde, dokud nedoshnete dvky 15 kapek tikrt denn. Trv to od t dn do t msc, ale obvykle mn ne 30 dn. Nkter ppady lze eit jen nitroilnm podvnm, ale to by ml dlat vhradn lka. Viz kapitolu o nitroilnm oeten. Nsledujc si prosm dobe zapamatujte: Zdrav lid za normlnch okolnost mohou tyto kapky brt, ani by jim z nich bylo patn od aludku, pedevm po jdle. Nevolno se udl jen lidem trpcm njakm onemocnnm. Nevolnost je ale souasn dobrm znamen, e kapky zaaly inkovat.

Kdy jsme poprv zaslechli o monosti pout kyselinu citrnovou, zmil jsem slu roztoku a zjistil, e hladina chlordioxidu je pi jejm pouit mnohem vy, ne s octem nebo citrnovou vou. Tak se zdlo, e se tak roztok mnohem lpe sn, take jsem se rozhodl zjistit, kolik je ho schopno tolerovat tlo pimen zdrav osoby. Zaal jsem s malou dvkou a pomalu postupoval a k 30 kapkm dvakrt denn. Po celou dobu jsem nikdy nepoctil dnou nevolnost ani jin negativn reakce. Vm tedy (i s ohledem na reakce stovek ostatnch lid), e pokud v tle nen nic, co by mohlo bt zahubeno, znieno nebo neutralizovno, nevyvol ani tato dvka dnou negativn reakci. Obas netrp nevolnost ani nemocn lid, kdy si vezmou MMS, ale nen dn pekvapen, kdy se lid pot, co si vezmou nkolik kapek MMS, zanou ctit mizern, zved se jim aludek, dostanou prjem nebo dokonce zvracej. Zkuste kapky brt nebo je podvat hned po jdle. MMS imunitnmu systmu umouje korigovat rozlin pomry v tle, piem vznikaj odpady a sloueniny, kter mus tlo v prbhu procesu vylouit. To je normln. Jestlie vdy zanete jen s dvma kapkami je nepravdpodobn, e se z nich nkomu udl patn. Chlordioxid je mnohem mocnj, ne jakkoli lk a efektivnj, ne jakkoli jin ivina, pinejmenm v ppad imunitnho systmu. Imunitn systm pak vybere a zato na etn vci, kter do tla nepat a udl to bezprostedn. Navc likviduje i jedy, kter se v tele nahromadily v prbhu onemocnn. To ji dvod pro mohly tisce pacient s malri u po tyech hodinch vstt z lek a jt dom. Proto mohli jt mnoz pacienti s AIDS v Ugand dom u za ti dny. Pravdou je, e u jedin vas podan dvka poskytne imunitnmu systmu dostatek munice, aby se mohl pln vypodat s hepatitis typu C. Je to pravdpodobn i jedin znm prostedek, kter doke udolat absces zubu (pokud nen nepstupn ukryt uvnit dsn). Pi rznch vzcnch pleitostech me bt nkomu trochu nevolno u u dvou kapek, ale to jsou opravdu ojedinl ppady. Projev se to tak jednou za 500 ppad. Ovem v ppad malrie a nkterch jinch nemoc zpsobench parazity, nesta zat pouze s dvma kapkami. Ob malrie je velmi oslaben chorobou a potebuje levu. K dosaen sprvnho inku je nezbytn pout okov dvky 15 kapek. Podvejte v tchto ppadech hned 15 kapek, vykejte nco pes hodinu a pak podejte dalch 15 kapek. Nemocn bezprostedn poct obrovskou levu a vichni pvodci malrie budou zahubeni. Tot plat i pro mnoho jinch chorob zpsobench parazity. Nkter nemoci se naproti tomu um skrt velmi hluboko a me trvat tdny nebo dokonce msce, ne je tam imunitn systm podpoen MMS najde a vyhub. Pravidlem ale je, e MMS obvykle inkuje extrmn rychle. Malrie je v kad oblasti jin. Ptel, kter se prv vrtil Ugandy, pouval jen 6 kapek a po hodin dalch 6 a vylil vechny ppady malrie, s nimi se tam setkal (70 nemocnch). Prjmm a zvracen se ned vdy uniknout. Jinmi slovy, jestlie vezmete libovoln mnostv MMS, mete dostat prjem. Nedostane ho kad, ale nkte lid zjevn potebuj tento druh proitn. Pokud je to i v ppad, prjmu se asi nevyhnete. Zd se, e pot, kdy si vezmete MMS, tlo moc dobe v, co je potebn. Spolen s tm, jak se imunitn systm zaktivuje, zane v tle probhat spousta vc. Jsou zde odpady, kter tlo neme vylouit zavacm traktem, a proto vyvol zvracen. To ale jet nikdy nikomu neukodilo a kad se pak ctil mnohem lpe. V kadm ppad, kdy se projev prjem nebo zvracen mete pedpokldat, e to tlo povauje za potebn a je to dobr indiktor probhajcho procesu samolby.

Ve vzcnch ppadech, kdy lovku sprvn nefunguj troby a potebuje vyluovat, me z toho onemocnt nebo dostane vyrku, protoe tlo se pokou zbavit jed skrz ki, V tomto ppad radji pouijte projmadlo. Nejlep co znm, a vm, e ho pouvaj tisce lid, je projmadlo ze sennovch list a lusk. Sennosidy vyvolaj zvenou peristaltiku stev, rozhbou je, a ta pak vypud mnohem vce odpadu, ne pi pouit jakhokoli jinho zpsobu. Prodv se jako aj - List senny nebo projmadlo v lkrn. Pouit MMS u onemocnn o: Podle tchto pokyn postupujte EXTRMN OPATRN, jinak si mete zpsobit pote, Pouijte jednu kapku MMS, 2 kapky kyseliny citrnov, pokejte 3 minuty a pidejte asi polvkovou lci destilovan vody nebo onch kapek koupench v lkrn. Proplchnte si oko touto tekutinou z polvkov lce, aby se dostala pmo do oka. Nechte roztok psobit jen 2 minuty. Nepokouejte se ale odhadovat as a pouvejte hodinky nebo stopky. Pak oko vyplachujte destilovanou nebo on vodou tak dlouho, a si budete zcela jisti, e jste roztok pln vyplchli. Tento postup opakujte kad dv hodiny, dokud on infekce nepomine. Souasn berte MMS i normlnm zpsobem, s pouitm 3 a 4 kapek kadou hodinu, dokud se stav o nezlep. Kdybyste si nemohli dvat kapky do o, mete se spolehnout na dvky k vypit, jestlie je budete brt kadou hodinu. PIPOMINM: NENECHVEJTE tekutinu s kapkou MMS v oku dle ne 2 minuty. Jestlie to udlte, me to bt velmi nepjemn. (Jednou jsem si poplil oi pouitm neaktivovanho MMS. Nechal jsem si ho v oku, protoe jsem se domnval, e to nen tak siln, aby to mohlo ukodit. Neaktivovan MMS je ale hodn alkalick a plilo to. Oko mi to sice nepokodilo, ale ple kolem o ustoupila skoro o dva centimetry. Vypadalo to dsiv, jakoby mi mly vypadnout bulvy a byl jsem nemlo vyden, ale nakonec se to upravilo bhem nkolika dn.) Rakovina, vetn leukmie: Teorie je stejn. Chlordioxid poskytne imunitnmu systmu tm perfektn munici k toku na rakovinov buky. Vme, e se tato domnnka potvrdila, protoe nm hodn lid, kte trpli rakovinou sdlilo, e rakovina zmizela nebo podstatn ustoupila pot, co brali MMS. V tto oblasti ovem dosud neprobhl dostaten vzkum. Pesto to je mnohem lep, ne standardn lebn postupy. Lid asto kaj, a i sami jsme si povimli, e rakovina pokoky obvykle vyschne a sloupne se bhem jednoho tdne pot, kdy nemocn bere 15 kapek MMS dvakrt denn. Nkter rakoviny jsou odolnj ne jin. V ppadech, kdy rakovina nezane mizet do asi dvou tdn pot, co lovk zane brt 15 kapek dvakrt denn, ml by si navc opatit nco indinskch bylin od jedn pan v Oklahom (adresa na tuto pan v dalm textu). Aktualizace pro 3. vydn: V ppad, e mte co do inn s rakovinou a stav se nelep, pevauje nzor, e nepouvte dostaten mnostv MMS, Zante jako vdy s 2 kapkami rno a pikrote k 3 kapkm odpoledne. Pak 4 kapky pt rno a pot je zante brt kad 4, a pak kad 2 hodiny. Postupn zvyujte dvkovn i frekvenci dvek. Pokad, kdy zpozorujete, e se vm dl nevolno, snite poet kapek v jednotlivch dvkch. Pak pomalu opt navyujte, Mli byste doshnout 10 kapek kad 2 hodiny, ponaje probuzenm, a do veera. Nezapomete, e je muste vdy aktivovat roztokem kyseliny citrnov a samozejm pokat 3 minuty ped pidnm dusu nebo vody k vypit. Dnes u preferuji kyselinu citrnovou, vdy 5 kapek na 1 kapku MMS. Tajemstv spov ve vtm mnostv kapek a udrovn hladiny MMS a do doby, ne rakovina uhyne. Je potebn nalzt vlastn cestu a zkouet, co je pro vs nejlep. Hodn lid se svilo, e se zbavili rakoviny pot, co brali indinsk byliny, ale opt nememe tvrdit, e je to jedin sprvn cesta. Ta ena v Oklahom m mnoho dopis, kter

to naznauj. Pedvme jen zprvu o tom, co jsme se doslechli od jinch. Informace kde a jak si mete obstarat extrakt z indinskch bylin je na konci kapitoly. Pokud je to nezbytn, nevhejte jt a na alespo 30 kapek MMS dvakrt, nebo 15 i vce kapek tyikrt denn. Vezmte si mn, jestlie poctte nevolnost, ale pak opt pokraujte v navyovn. Kdy jsem psal tyto dky, mj soused prv zvtzil nad malm melanomem na pai. Jak u jsem se zmnil, bral vt dvky po 25 kapkch. (Bn tak vysok dvky nedoporuuji, ale u nj to pomohlo). V kadm ppad ml lkasky potvrzeno, e skuten lo o melanom. Po pouhm tdnu bran MMS okol melanomu vybledlo, pak se zaal zmenovat, a nakonec po asi dvou tdnech pln zmizel a msto pestalo bt bolestiv. Na mal karcinomatzn bolk na hbetu ruky, kter se tam drel u vce ne rok, jsem dal jednu kapku MMS aktivovanho citrnovou vou a po tech minutch ekn do nj pidal 2 kapky DMSO. Po aplikaci jsem okamit poctil, jakoby mi na ruku piloili hav elezo. Bolelo to ale asi jen 3 minuty. Pak se objevila velk hnd skvrna, mnohem vt ne pvodn mal bolk. Dal jsem si na to vazelnu a obvzal. Po dvou dnech hnd skvrna odpadla a zstala po n velk prohlube. Dal jsem si nato dal vazelnu, opt pevzal a po tyech dnech se to pln zhojilo a nezanechalo ani jizviku. (Poznmka: Z tohoto vydn jsem vyal upozornn ohledn pouit DMSO, protoe se jeho pouit nejev nijak problematick.) ekl bych, e v tomto ppad DMSO vneslo MMS hluboko do bolku a zahubilo ho bhem t minut. Kdy bolest ustala, u neil. Tm samozejm nikoho nenabdm, aby to tak vyzkouel. Poznmka: Na konci tto kapitoly jsou ti pedpisy, jeden pro rakovinu, jeden standardn postup, a jeden je pro chipku, nachlazen, zpal plic a dal bn onemocnn. Astma: MMS asto zastav astmatick zchvat bhem 10 nebo mn minut, ale nefunguje to vdy. Proti astmatu nejlpe inkuje v del asov period. Jestli me nebo nedoke zastavit astmatick zchvat okamit nebo za jak dlouho astma vyl, to zvis na stavu nemocnho. MMS pomh vdy, ale pokud je lovk neopraviteln", nezvldne to ani MMS. Astma se nicmn asto vyl po dlouhodobm uvn. Telefonovala mi jedna pan a tzala se, jestli j MMS pome od astma. ekl jsem j, e myslm, e ano. Pak tedy zaala brt MMS, ale jej astma se zhorilo. Volala mi znovu a j j ekl: Obas se stav me zhorit pedtm, ne se zane zlepovat, ale nepolevujte." Vte nebo ne, ta pan pokraovala s MMS jeden a pl msce i za trvale zhorenho stavu, ale nepolevila ve ve ve zlepen. Prost to odmtala vzdt. A pak se j zaalo dait lpe. Stav se neustle zlepoval a astmatick stavy nakonec pln vymizely. Trvalo j to celkem 2 msce nevm, co k tomu dodat, ale bylo to funkn. Prvn den zante s dvma kapkami dvakrt denn a berte je po jdle. V kadm ppad se propracujte a k 15 kapkm dvakrt denn. Nkdy me trvat msce, ne se lovk propracuje tak daleko, ani by poctil nevolnost. Je to proto, e MMS v tle cosi postupn likviduje a detoxikuje ho. (Alespo si to myslm. V relnm ivot jsem ml monost sledovat hodn lid, kte se uzdravili z rznch onemocnn a obyejn mli dobr pocit plivu energie, kdy u po kalikch nepociovali nevolnost.) Astma se nedv do podku snadno, ale tm, kte se nevzdali, se to nezdka podailo. Arteriosklerza: Myslm, e tvrdnut a ucpvn tlesnch artri m mnoho pin, ale jednm z nejlpe znmch dvod se zd bt usazovn cholesterolu. Pr lid nm k dnenmu dni ohlsilo, e uvn MMS zanen tepen cholesterolem omez. Jedna pan psala, e byla ve velmi patnm stavu. ekli j, e m ly zanesen a z 80%. Nemohli j ct, jak patn to skuten je, protoe se to ned nijak mit. Brala pak celch 30 dn velk dvky

po 15 kapkch tikrt denn, a kdy la na dal prohldku, vykazovalo zanesen mn ne 50%. To Ji po 30 dnech pmo fantastick zmna. Tento ppad zatm nem pokraovn, uvdm jej pouze pro pedstavu. Pipomnm, e zde stle hovome jen o minerlnm doplku. A uvdomte si, e jen v USA kadm rokem zeme na vedlej inky lkaskch drog na 975 000 lid. Kvli MMS jet nikdo nezemel. Mme velk mnostv dkaz signalizujcch, e pinou infarkt nejsou usazeniny cholesterolu v artrich a vnch kolem srdce. Dkazy kaj, e stny srdench cv kolabuj 70 a 80 krt za minutu; s kadm derem srdce po cel n ivot. Protoe stny tchto cv posiluje vitamn C, ztrcej svou houevnatost pi jeho nedostatku. Jakmile se ve stn cvky udl trhlinka, zstane zhroucen a tomu se k infarkt. Jak kaj lkai, cholesterol ucpvajc vny se tam ve skutenosti ukld proto, aby nahradil nedostatek vitamnu C. Je to tedy jen pirozen sekundrn obrana tla, kter se sna zabrnit kolapsu stn artri a vn. Berte 6 a 10 gram vitamnu C denn. Redukujte toto mnostv, pokud vm psob prjem. Tato fakta zkoumal nmeck lka MUDr. Matthias Rath. Pette si jeho knihu Why Animals do not have Heart Attacks. Hledejte na internetu. Pedveden dkazy vedou k jistot, e je to stokrt lep ne pedstava, e lky pro sniovn cholesterolu sniuj pravdpodobnosti srdenho infarktu, co pr vyvauje vechny jejich vedlej inky. Tlo nsledn um artrie samo vylit hned pot, co odstranme pak u zbyten cholesterol. Podle mho nzoru by v tomto ppad bylo dobr, kdyby lovk ped nasazenm MMS bral nkolik tdn hodn vitamnu C, aby pak tlo mohlo vyistit cholesterol. Ped jeho odstrannm se ujistte, e jsou stny krevnch cest opt dostaten pevn. tte knihy MUDr. Matthiase Ratha. Vjimen mlo lid (2) volalo a kali, e si pot, co zaali s MMS, povimli tkho buen srdce. Pozdji volali a kali, e buen pominulo. Kdov, co to zpsobilo, ale, podle mho mnni, pokud byly zahubeny bakterie, kter se nkdy usad na srden chlopni, mohla by to bt pravdpodobn pina buen. Vechny znm choroby a patn zdravotn stavy: Nebudu zde vyjmenovvat choroby, s nimi si imunitn systm porad bhem nkolika hodin, dn, i pouze jednoho nebo dvou tdn, protoe tch je opravdu hodn. MMS pravdpodobn pomh imunitnmu systmu v innosti bez ohledu na druh onemocnn. Nemoci nezpsoben viry, bakteriemi a rznmi jinmi choroboplodnmi zrodky, MMS mon nenapad pmo, ale jeho pnos me pijt oklikou. Tm kad choroba vytv v tle rozlin jedy, kvli nim se ctme nemocn. Kdy m imunitn systm k dispozici chlordioxid, uvolovan z MMS me jm nezdka neutralizovat prv tyto jedy. Nikdy nepedpokldejte, e MMS imunitn systm nepodpo, bez ohledu na to jak je oslaben a bez ohledu na to, o jakou chorobu se jedn. Budete-li MMS brt denn nebo dvakrt tdn, pome istit tlo od vtiny jed a choroboplodnch organizm. Onemocnn, proti nim imunitn systm neme zashnout pmo: Imunitn systm me vyut MMS k toku na onemocnn zpsoben bakteriemi, viry, parazity, plsnmi, kvasinkami a houbami, ale nejedna nemoc je zpsobena dalmi zdravotnmi stavy. Snad je to proto, ale od prvnho vydn tto knihy podaly stovky lid zprvu o zlepen tm kadho znmho zdravotnho stavu. Zd se, e nemoci, kter nereaguj na MMS, dosud NEEXISTUJ. K lb nkterch z nich nezbytn pat sprvn viva. Imunitn systm disponujc zsobou MMS tm vdy doshne njakho zlepen i u tchto onemocnn a stav, kter s nimi souvis. Kad kdo nm podal zprvu, e m srav ved (lupus) a zaal brt MMS, nm pozdji oznmil nvrat ke zdrav. Minimln vrazn zlepen stavu, ale vtinou pln vymizen

vech symptom, hlsilo tak hodn diabetik, kte se k MMS uchlili. Lpe se dailo dokonce i lidem trpcm depresemi. U jednoho dtte s ADD vymizely vechny symptomy bhem trncti dn. Podpora imunitnho systmu zde pin hodn zlepen, protoe tato onemocnn jsou nezdka zapinna celkovm oslabenm organizmu, vetn imunitnho systmu. Bakterie a viry nemoc nevyvolaj, ty napadaj jen oslaben oblasti tla. Napklad zpal plic mete s vt pravdpodobnost dostat jen tehdy, kdy je tlo oslabeno jinak. Imunitn systm podpoen MMS se me brnit a pekonat infekce nebo dal stavy umonn tlesnm oslabenm. To pak na opltku pomh pi odstrann dalch nemoc. Lidem, kte by rdi zvtzili nad vemi patnmi stavy nezpsobenmi bakteriemi i viry, doporuuji knihu Eat to Live, kterou napsal MUDr. Joel Fuhrman. Me vm poskytnout mnoho dleitch nahldnut na piny podobnch stav a zpsoby, jak je pekonat. Uvdomte si, e chlordioxid je nejmocnj zabijk patogen, kterho mme. Kdy ho imunitn systm vyuije, stv se tou nejmocnj zbran proti patogenm a nejvkonnjm detoxikanm prostedkem, kter lidstvo zn. Dvoudenn zsobovn imunitnho systmu 22 kapkami MMS denn me bt stejn efektivn, jako 35 nebo vce nitroilnch cheltovch kapaek. (MMS me bt pouvn i nitroiln, bu ve form kapaek, nebo pmmi injekcemi, viz kapitola 13. Navrhoval bych, aby kliniky pouvajc chelty vyuvaly MMS spolen s IV, co me pinst znan vhody.) MMS nen cheltov roztok. Abychom byli korektn, chlordioxid uvolovan z MMS psob jako oxidan inidlo. Okysliuje tk kovy a jedy msto cheltovn. To ve sdluji s tmi nejlepmi mysly. Vm, e tm na sebe brousm spoustu seker, ale dlm to jen proto, abych piml lidstvo, aby si tento ohromujc zzran minerln doplnk osvojilo. Nic neprodvm. (Snad jen tuto knihu, ale veker vtek z n je pspvkem k pomoci lidem Afriky, aby vtzili nad svmi nemocemi). Kadmu zde sdlm pesn postup, jak si pipravit MMS doma v kuchyni. Navc msta, kde mete zakoupit potebnou chemiklii a pln nvody, co a jak s tm udlat. Mm jedinm clem je dot se toho, a lidstvo pijme tento objev za vlastn. Je to pro mne pli dleit a nezbv mi as, abych se mohl zabvat jet nm jinm. Mete MMS pouvat sami a dvat zprvy ostatnm pes internet nebo o tom ci jen sousedm. Ale nedleitj je, abyste to udlali a zachraovali tak ivoty. Sta se dret zde uvedench pokyn a poskytnout to kadmu, kdo trp njakou dsivou chorobou. Mete tm pomoci mnoha, mnoha lidem. Rozhldnte se kolem sebe, vude jsou takov, kte to potebuj. Mete pomhat starm i mladm se zdravotnmi problmy. Pokud MMS nkomu dte a on se uzdrav, mete jeho pbh zveejnit na internetu. as od asu mne nkdo obvin z len bez koncese. Nkte lkai se vydrpali na sv vysok bl kon, odkud prohlsili, e vydvm v ohroen lidsk ivoty. Vdy jsem jim odpovdl, e mus bt z neho pekeln nervzn, kdy se tak kriticky stav proti prostmu uvn minerlnho roztoku, kter nelze povaovat za lk. Ale vichni lkai jsou do jist mry koleky ve zdravotnickm systmu. Bu pmo schvaluj to, co dl Velk FARMA, nebo se mlky podd. Jen ve Spojench sttech kadm rokem zeme na farmaceutick liva vce ne 975 000 lidi. To je vce ne z jakkoliv jin piny. Je to 975 000 mrt, k nim nikdy nemuselo dojt. Kdy hovom o ppadech s lkaskmi drogami, mm na mysli ty lidi, kte zemeli, protoe v nemocnici nebo na klinice dostali nesprvn lk. Jin pedvkovali nebo podlehli ADR (alergick reakci na pslunou drogu). Jinm pedasn pestali podvat lk, dal zemeli na vedlej inky podan drogy (spousty). Pro myslte, e reklamu na njak lk v

televizi vdy provz mumlan formule kajc, abyste se informovali o vedlejch incch? Dal z vc, kter k tomu kaj je, e se mohou vyskytnout vn nebo fatln reakce". Skutenost je, e vtin mrt kvli lkm by bylo mon pedejt. Pesto to rok o rok pokrauje, zatmco vldn agentury (jako FDA v USA) utrcej miliny, aby zablokovaly jaksi poloky zdrav vivy, kter dosud nikdy nezpsobily, ale teoreticky by mohly nkomu zpsobit jmu i smrt". Lky pinej penze jak farmaceutickm spolenostem, tak i lkam. Zdravotnick personl m tud pocit, e mus napadat vechno, co by mohlo nahradit njak lk a ohrozit tak jejich pjmy. I Sttn statistick ad USA zveejnil ve svch statistikch piny mrt, podle nich ron zeme na srden choroby 699 697 a na rakovinu 553 251 lid. Nezmnili se vak ani o jedinm ppadu mrt zpsobenm lky, kter zskte jen na lkask pedpis. To nen pedmtem jejich statistickho vzkumu. Kdy lovk s rakovinou zeme proto, e mu dvali nevhodn lk, jednodue se to zahrne mezi mrt na rakovinu. mrt na liva ve zprv sice je, ale ve statistikch se neobjev. Gary Null, PhD, kter prozkoumal velkou st zprvy o mrt na liva" dokzal vynst na svtlo svta ty skuten statistiky, protoe potebn daje jsou k dispozici a nelze je ukrt. Odkazy jsou na konci tto kapitoly. Lid v USA utrcej miliardy dolar za lkask oeten a mohli bychom tady mt tu nejlep lkaskou pi na cel planet, ale k tomu se ani nepibliujeme. A tak jsou zde tedy lkai, kter natolik ds mylenka, e by je nco mohlo pipravit o pjmy, e maj pocit, e mus toit na MMS. K tomu snad jen tolik. Protoe nehovome o njakm lku, pro potom ty toky na MMS, nebo na mne? Pro si nevzt den nebo dva, a nevyzkouet to? Zkuste to. Pesvdte se, jestli to inkuje. Je to velice jednoduch. Funguje to, nebo ne? Neberte za slovo mne ani nikoho jinho, zkuste to sami. Jak u jsem se zmnil, cel Haiti by dnes mohlo bt bez jedinho ppadu malrie, kdyby tam spolen lkai nezastavili nai prci. Dleit upozornn: (1) nedovolte dtem uvat MMS bez dozoru. (2) Nenechvejte MMS na pmm slunenm svtle, a to ani v zbarven lhvi, protoe v n vznikl petlak by mohl vst k jejmu roztren a zpsobit nkomu tk poleptn. MMS vystaven pmmu slunci me zpsobit velmi bolestiv popleniny. (3) Nikdy nenechte nezedn MMS psobit na pokoku vce ne 20 sekund, jinak me zpsobit mrn poplen. Bodnut hmyzem, komry nebo pokousn obtnm hmyzem, nebv obzvl jedovat, ale zpsob podrdn. Pchnut opravdu velkm moskytem me bt velmi nepjemn a po nkolik hodin. Pouijte MMS stejn, jako byste je chtli vypt. Dejte 10 kapek do sklenice a pidejte plnou ajovou liku kyseliny citrnov. Pokejte ti minuty; pak dejte kapky roztoku bez dalho zedn pmo na potpan msta a vetete konekem prstu. Svdn se vytrat do 5 minut a pupnek kolem vpichu se zane ihned zmenovat. Nemuste to pak oplachovat. Jakmile toti k MMS jednou pidte ocet nebo kyselinu, u vs neme poplit. Pidn kyseliny zsadit roztok neutralizuje. Kdybyste ovem roztok chtli pout na vt plochy tla, vdy ke smsi udlan z 10 kapek pidejte nco pes 2 dl vody. Pouvn MMS na pokoce: tte prosm pozorn. Pokud na pokoku pouijete pli siln roztok MMS, je mon, e to zpsob problmy. S vjimkou ve popsanch pokousn hmyzem, k esti a deseti kapkm smsenmi ve sklenici s 1 ajovou likou kyseliny citrnov, ped pouitm na pokoku nebo do vlas vdy pidejte pes 2 dl vody. Nikdy se nesnate vmsit sms z 10 kapek do njak pleov vody. Pouit pli silnho roztoku MMS me buky pokoky oslabit a udlat je pstupnjmi vi bakterim a infekcm. Kdy pouijete dostaten oslaben roztok, jako je jeho sms s 2 dl vody, me vm to naopak

hodn prospt. Proti svdn a podobnm zleitostem mete po pouit njak pleov vody nanst pipraven zedn roztok MMS pikami prst. Pokoka hlavy: Dodrujte shora uveden pokyny pro bodnut hmyzem, ale pidejte 2 dl vody. Mnostv roztoku vesvanho do vlas mus bt dostaten, aby proniklo a k pokoce hlavy. Vyl to vtinu pot u bhem nkolika hodin. Kdy to budete pouvat kad den, budete mt nejen zdrav skalp, ale navc vs to udl blond. Jinmi slovy, jednou i dvakrt msn je to v podku, ale kdy to budete pouvat denn, brzy si povimnete, e zante mt plav vlasy. (Je to velmi hezk blond zbarven.) Kdy si ale po 2 a 5 minutch oplchnete hlavu pod tekouc vodou, k odbarven nedojde a zstane vm velmi zdrav pokoka hlavy. Prevence: U jsme hovoili o tom, e MMS zdokonaluje funkce imunitnho systmu. Skutenost je, e MMS je vbornou prevenc vi tm kad znm chorob. Je to mj nzor podpoen pozorovnm stovek lid, kte MMS uvaj u dlouho. Pedchz i vtin forem rakoviny, vetn rakoviny prsu. Ale nen to jen rakovina, meme pedejt kad chorob, kterou imunitn systm me napadnout, nebo prost podpoit jejich pedchzen tm, e si nabijeme" imunitn systm. Jsem vdn za kad email od kohokoli, kdo je ochoten poskytnout informace ve vztahu k libovolnm aspektm MMS, a u jsou pro nebo proti. Poznmka: Jestlie si nemete dovolit zdravotn pojitn nebo se nachzte nkde, kde je lkask pomoc nedostupn, mli byste rozhodn brt MMS kad den. Kdy problm hned neustoup: Mnoz lid volaj a kaj: Bral jsem 12 kapek dvakrt denn nkolik tdn, ale kdy jdu na 14 kapek, vdy dostanu tk prjem." Neustle vechny upozoruji, e chlordioxid je nejsilnj znm oxidant. A to je tak ve, m je. Um jen okysliovat, nic vc. Jestlie tlo m v kritickch oblastech cel skladit nezdravch ltek a mikroorganism, kter vs dl nemocnmi, nebo jestlie jsou tam zsoby jed, jako jsou napklad tk kovy nebo je tce zateno bujc koloni bakteri jinm kodlivm stavem, bude den co den neustle pracovat na postupnm odstrann tchto ltek. Konec konc, kad den pouijete jen nkolik mlo kapek, a to mlo obsahuje jen pr miligram chlordioxidu. Mete v sob ale mt tisckrt vce ltky, kter potebuje okyslien, ne me zvldat tch nkolik kapek, ale pesto na tom neustle pracuj. A skutenost, e se ctte nemocn nebo dostanete prjem pot, kdy vezmete vt dvku, jen dokazuje, e to tyto ltky jsou okysliovny, a e jich tlo me kad den vylouit jen urit mnostv. Kdy nechte MMS uvolnit vce, ne me tlo vylouit bez nsil, je nuceno se k nmu uchlit. Udrujte proto dvku tsn pod hranic nevolnosti. Nakonec uspjete; prozatm alespo vte, e to funguje, kdy se ctte nedobe pot, co vezmete pli velkou dvku. A vs to pestane dlat churavmi, budete zdrvi. Nkter nemoci provz velk zaten bakteriemi a viry. Me to pak chvli trvat. Ale nedejte se odradit a dothnte to do spnho konce. Pta chipka, pandemie a dal zdroje masov hysterie: chlordioxid u vce ne 100 let pouvme k sterilizaci nemocninch podlah, lavic a zazen, k itn vody a sterilizaci masa. Za celou tuto dobu proti nmu nedokzal vyvinout spnou rezistenci dn patogen. Kvli vlastnostem chlordioxidu je velmi pochybn, e se to vbec kdy njakmu poda. Nkolik lka uvedlo, e pirozen povaha struktury mikroorganizm vyluuje jakoukoli monost vzdorovat oxidanm silm chlordioxidu. Je to podobn, jako pokusit se vyvinout rezistenci nahho tla vi runm grantm nebo dynamitu. Exploze je pli prudk na to, aby se j dalo vzdorovat. Je pochybn, e by chlordioxidu, to znamen MMS, dokzala vzdorovat jakkoli z tchto novch masovch hysteri nebo dokonce zbra bakteriologick vlky.

Chlordioxid byl ostatn pouit k likvidaci nsledk antraxovho toku v roce 2001. Nyn ho vichni mete pout pmo ve vlastnm tle. Mjte vdy njak v domc lkrnice. Na druhou stranu, mete vzt jed na to, e farmaceutick spolenosti brzy vynaleznou njak okovn proti pta" i jin chipce. Pak budou chtt naokovat vechny lidi na svt, zejmna v USA. Pitom budou tvrdit, e ns chtj zachrnit, ale vechno, co doopravdy chtj je shrbnout miliardy dolar. Cukrovka, ALS a mnoho jinch nemoc, u nich, jak se tvrd, nikdo nezn pinu: Znme urit poet vir, kter jsou povaovny za exotick. Ve skutenosti takov nejsou, ale pokud prv nejste lka, nikdy se o nich moc nedozvte. Ale mli byste, protoe jsou hojn ptomn. Virus Coxsackie B je podle pevn sti tvrzen v souasn lkask literatue pinou a 1/3 infarkt. Zpsobuje toti znt srdenho svalu. Zancen srdce pak nefunguje moc dobe. Rovn se u v, e prv tento virus zpsobuje znty slinivky bin, m vyvol cukrovku typu 1 a 2. Kdy berete MMS, poskytujete sprvnou munici imunitnmu systmu Zabit viru Coxsackie B me zpsobit chvilkov buen srdce. Zanejte proto vdy pomalu a berte jen mal dvky. Co se te ALS (Lou Gehrigova choroba - navov syndrom) lkask literatura naznauje, e pinou jsou nejsp viry Echo - 6 a Echo - 7. Je-li tomu tak, pak je zde ance, e MMS me pomhat v ppadech ALS. V tchto ppadech bych zaal hned po rannm probuzen s jednou nebo dvma kapkami kad dv hodiny a kad dv hodiny zvyoval jejich poet a na 6 i 8. Samozejm je nutn pouil jako aktivtor kyselinu citrnovou a vykat ti minuty ped pidnm dusu nebo vody k vypit. myslem je udret tlo nasycen tak vysokou dvkou chlordioxidu jak jen je mon. Nen tu samozejm dn zruka, ale a dosud tu nikdy nebyl ani nepatrn zblesk nadje. Lid diagnostikovan s ALS maj ped sebou veho vudy 2 a 5 let nepli zvidnhodnho ivota. Farmaceuti dnes samozejm maj jakousi ltku, o n tvrd, e tento proces o nco mlo zpomal, a samozejm za ni chtj spoustu penz, ale nikde nejsou dn skuten daje naznaujc, e to opravdu inkuje. Pouit MMS mon me zabrat. Pak u nic jinho. Urit to stoj za zkouku. Len nemoc lky. Jde to udlat? Ne. Jedin, co me tlo lit, jsou jeho rzn vlastn mechanizmy. Len je kontrolovno tlem. DN lk ani potrava nemou tlo vylit. VBEC NIC! Jsou zde sice nkter vci, jich tlo me vyut jako pomoc pi len, ale v konenm dsledku se l vdy samo. Lky tomuto procesu pleitostn napomhaj, ale za normlnch okolnost potebuje tlo iviny namsto jed, jimi vechny ty drogy ve vtm nebo menm mtku jsou. Ani MMS neme tlo z nieho lit ani uzdravit. Me nebo bez tlesn kontroly mon ani neme zabt patogeny v tle. Nicmn-jakmile jsou bakterie, patogeny nebo jedy jednou znieny, me len probhat mnohem rychleji. To je, zd se, dvod pro pak lebn proces v mnohch stech tla probh mnohem rychleji. Nen to tak, e by MMS cokoli lil: To neme. Me vak uvolnit cestu nsledujcmu lebnmu procesu. Jak zvtzit nad rakovinou a mnoha jinmi dsivmi chorobami. Urit si tento odstavec dobe pette. MMS je jev jako efektivn pomocnk pi vtin nemoc, ale nkter onemocnni vyaduj mnohem vce MMS ne jin. Odpovdi obyejn je, e pokud jste zatm nedoshli zlepen, berte vce MMS. To znamen, e byste mli zat s 2 kapkami. Vdy pout kyselinu citrnovou a 3 minuty pokat, pak pelt dusem nebo vodou a vypt. Pokud mete, pokraujte dvakrt denn a plynule zvyujte poet kapek. Jdte na 3, pak na 4, potom na 6 kapek, a tak dle, a dokud nedoshnete 15. Zstate na 15 kapkch denn po nkolik dn, a pak pejdte na stejn mnostv dvakrt denn. Jestlie nedojde k zlepen,

nadle zvyujte poet kapek. Vdy kdy poctte nevolnost, snite poet kapek, ale pak nepestvejte ve zvyovn a drte se tak tsn pod hranic nevolnosti, jak jen mete. Pokud se jedn o vn stav, jdte a do 20 - 25 nebo dokonce 30 kapek dvakrt denn. Bute pitom ale velmi opatrn. Kdy poctte nutkn k zvracen, snite poet kapek. Nezstvejte na vysokch rovnch 20-30 kapek, pokud opravdu neuvidte pokrok v stavu, kter se pokoute zvldnout. Kdy nad tmto stavem zvtzte, urit se vrate zpt k 6 kapkm denn pro udrovn. Kdyby vm bylo nevolno, pilo na vs zvracen nebo prjem, nedlejte si s tm starosti. Tlo si astokrt potebuje od neho ulehit. astokrt vm porad i lka, e byste se mli proistit. Pokud to potebujete, MMS to pro vs udl. Nen to patn znamen. Pi poit plin dvky MMS: Kdy si nkdo vzal velkou dvku MMS a je mu po n patn, me vypt sklenici studen vody. Tm me zahnat nevolnost. Kdy to nepome, vezmte si 1000 nebo a 5000 mg vitamnu C. Dobe inkuje i zavac soda. Dejte si do sklenice vody vrchovatou ajovou liku bikarbony nebo tabletu Alka-Seltzer. Pokud ale uvte vitamn C, zavac sodu ani Alka -Seltzer nepouvejte. Vdy bu jedno, nebo druh. Nadmrn dvka chloritanu sodnho: Kad kdo poil vce ne 1 ajovou liku MMS by ml ihned zat pt vodu v co nejvtm mnostv jak jen je mon. Je mon vypt i nkolik douk MMS pmo z lhve, ale to by udlal snad jen duevn chor. Kdyby k tomu pece jen dolo, mus zat pt tolik vody jak jen je mon. Do kad sklenice vody je nejlep pidat 1 plnou ajovou liku zavac sody. Jist ihned jdte s "postienm na pohotovost a sdlte, e poil roztok chloritanu sodnho. Proto na Vs apeluji - uchovvejte lahviky s MMS mimo dosah dt, nejlpe zamen! Ukzka pouvn: Doufm, e a dotete tuto knihu, budete vdt jak MMS pout. ALE kdy pipravujete roztok MMS a dvte ho jinm lidem, MUSTE jim nzorn ukzat, jak se sprvn pouv. Nedomnvejte se, e se mete spolehnout na nvod na lhvi. Ne, ne, ne a ne! Lidi je nutn k pouvn MMS kolit. Jestlie nkomu dvte lhev, posate se s nm a opravdu dobe mu vysvtlete, co s tm m dlat. Nechte ho, a si sm d dv a est kapek MMS do przdn sklenice a pid 5 kapek roztoku zedn kyseliny citrnov na kadou pouitou kapku MMS. Pokejte ti minuty, pidejte dva decilitry jablen vy, vypijte svou dvku, a nechte ho, a si vypije svou. Prosm, vte mi, toto je jedin zpsob jak to lze dlat. Lidem se to mus pedvst. V uplynulch osmi letech toti byla ve svt udlna spousta vemonch chyb, z nich mnoh prost brn dalm rozen MMS. O pan, kter zaala svou kru 30 kapkami, jsem vm u vyprvl. Byla z toho ti dny nemocn. Jin dm jsem ekl, e mus dt est kapek do przdn sklenice, pidat k nim ajovou liku octa, pokat ti minuty a pidat dv deci jablen vy. Hned jak pila dom, dala est kapek MMS do sklenice, v n byly 2 dl octa. Pozdji mi vyprvla, e ne se j to podailo vypt, stkal j po ele a zdech pot. Ocet j vstoupil do o a sotva pak vidla. Prost, vechno, co se d udlat patn, u tady bylo. Nkte si to pipravovali u veer na rann pouit (nikdy nenechte projt vce ne hodinu mezi namchnm a vypitm), a jin si to zkoueli dt do kaf (nikdy to nedlejte). Bez pinejmenm jednoho pedveden to v USA neudl sprvn tm nikdo. Ono je to toti a pli jednoduch. Kad pedpokld, e to mus bt mnohem komplikovanj, Take prosm, prosm, zaute kadho, komu darujete lahviku MMS. Kdy to neudlte, riskujete monost nezdaru, a to je vi tmto lidem nehezk. Nevte tomu, e to vtina bude umt udlat hned sprvn a nezvldne to jen nkolik mlo lid. Opak je pravdou! Vtina udl njakou zbytenou chybu, jestlie je to

nenaute. Urit to kadmu pedvete, a u pjde o drek nebo prodej. Pro ty, kte stoj o skutenou vuku v pouvn MMS, plnuji kursy v Mexiku, Dodrujte pokyny, mete zachrnit ivoty a sledovat jak se lidem da lpe. Poslednch 10 let pozoruji uitek, k nmu dochz uvnit tla, kdy nkdo bere MMS. Mnoh, co pi v tto knize, jsou moje nzory; nicmn, diskutoval jsem o vech nsledujcch vcech s mnoha lkai a vdci, kte se mnou nejen souhlasili, ale obohatili nae poznatky o nkter vlastn nzory. Zde tedy je souhrn toho, co se, jak se zd, odehrv v tle pot, kdy spolkneme dvku MMS aktivovanho rznmi, v tto kapitole uvedenmi aktivtory. MMS ni pedevm anaerobn mikroorganizmy, vetn vir, bakteri, hub, plsn, kvasinek a parazit. Tyto organizmy provzej choroby. Mme mnoho dvod vit, e se tk dje. Zpravidla k tomu dojde mezi 4 hodinami a 4 tdny, ale ve vtin ppadu mn ne tden. Zahrnuty jsou vechny formy infeknch a dalch mikroorganizm. A tak krevn onemocnn, jako napklad Leukmie Za druh, MMS v tle okysliuje tk kovy. Vme tomu, protoe bylo provedeno hodn test, pi nich byly proveny vlasov konky ped a po ke s MMS. Pot byly tk kovy pry. Zkoumna byla rtu, olovo a nkolik dalch kov. Testovn vlasovch konk bohuel nen pln pesn metoda, ale je to dobr indikace. Okysliovn tkch kov nen stejn proces jako cheltovn, ale vsledky jsou stejn. Oxidovan tk kov je neutralizovn a jednodue vyplaven z tla. Za tet, MMS je roznen krv po celm tle kde neutralizuje ciz, pro tlo zpravidla jedovat materil. Okyslienm se tyto jedy neutralizuj a poslze vyplavuj z tla. Tm veker jedovat materil je kysel povahy, a to MMS umouje jeho rozpoznn. Vechny tyto jedy jsou vzny v rozlinch lokalitch, kde blokuj tlesn funkce. Jakmile oxiduj, nemohou se vzat a tlo je vylou. Za tvrt, pimenm mnostvm MMS lze oxidovat i vtinu hadch jed a jed ostatnch jedovatch tvor, jako jsou teba nkte pavouci. Zoxiduje i vtina potravinovch jed nachzench v restauracch nebo v chladnice, a to je dvod pro by si lovk ml vzt urit mnostv dvek pokad, kdy poct inky otravy potravinami. Za pt, jsou neutralizovny jedy vytven v popleninch, zejmna tetho stupn, kdy poplen msta ihned nebo jet i bhem nsledujcch hodin pokryjme MMS. Nesm zde ale psobit dle ne minutu. Pak se msto mus oplchnout vodou. Shromauji pbhy o spch lid, kte pouili MMS. Pokud mte takov pbh, zalete ho prosm z esk a slovensk republiky emailem na adresu jim@emms.cz, tyto pbhy budou zachraovat dal ivoty. Prosm, poslejte mi je. Udvejte prosm skuten jmna lid, kterm nevad, e budou jmenovan. Nkdo vm pak zavol kvli oven pbhu. Potebujeme je, svt potebuje pbhy, kter mohou bt oveny.

Odkazy a zdroje
Indinsk byliny proti rakovin prodv jedna velice hezk dma jmnem Kathleen. ije v Texasu. Jej telefonn slo je 806 647-1741, lkovka s extraktem stoj 60 dolar. Death by Medicine, Gary Null, PhD, Carolyn Dean MD, ND, a jin. Voln vtisk si mete sthnout z internetu na adrese: www.newmediaexplorer.org/sepp/Death_by_Medicine_Nov_27.doc

MMS si mete tak ihned zakoupit. Jestlie nechcete pote a rdi byste vyzkoueli mou pesnou formuli, mete si ho objednat na tel. . 775 734 829 nebo na webovch strnkch www.emms.cz Pro ppad nouze si mete koupit lhev stabilizovanho kyslku" v obchod se zdravou vivou. Ujistte se, e je pipraven z chloritanu sodnho. Bn stabilizovan kyslk m 1/8 koncentrace MMS. Pokud tedy instrukce v tto knize vyaduj zat s 2 kapkami MMS, budete potebovat 16 kapek stabilizovanho kyslku. Pro oeten njakho chorobnho stavu budete muset doshnout 120 kapek denn. Nezapomete na citrnovou vu nebo kyselinu citrnovou i ocet jako aktivtor. Takov lhev vm ovem dlouho nevydr. Jen k udrovn zlepen funkce imunitnho systmu a dobrmu stavu budete potebovat nejmn 48 kapek denn. Vtina prodvanch lhv obsahuje jen 3 dl nebo i men mnostv. Kupte si radji MMS hotov. Kdy budete uvat jen udrovac dvky po 6 kapek dvakrt tdn, vydr vm na dva roky. Nebo jet lpe - kupte si chloritan sodn a namchejte si vlastn.

Kde hledat dal odpovdi


Co se te MMS, odpovdl jsem u na tisce email ohledn tm veho, co je v tto vci vbec pedstaviteln. Otzky a odpovdi jsou upraveny tak, abyste jich mohli vyut. Najdete je na internetu pod www.jimhumbleQandA.com je tam vyhledvn, kter by vm mlo umonit nalzt tm jakoukoli pedstavitelnou odpov. Kdyby bylo nejh, mete poslat e-mail.

1. Recepty pro rakovinu a extrmn onemocnn


Extrmn dleit jsou zdrav sta. Jestlie se chcete opravdu uzdravit, podvejte se prosm na prvn st tto kapitoly pod hlavikou Jak pout MMS pro vlastn zdrav". Muste se dret uvedench pokyn. To, co vm dn lka nikdy neekne, je fakt, e u vce ne 25 let tu mme na 99% efektivn veejn lkask test na rakovinu. Je mnohem efektivnj, mn riskantn a levnj, ne vechny ostatn testy na rakovinu. Jmenuje se AMAS. Nemuste chodit k lkai; test, kter jek dispozici na internetu stoj jen 165 dolar. Odbrov souprava, kterou vm zalou je bezplatn, odejmete a odelete jen str vlastn krve, zaplatte a za zaslan vsledky. Tento test na specifick rakovinov protiltky najdete na www.oncolabinc.com Nemm tam dn finann zjmy. O svm stavu a innosti MMS si mete uinit pedstavu podle toho, kdy se dostav pznaky nevolnosti. Jestlie tedy zanete, eknme jednou kapkou nebo dokonce polovin kapkou a nebude vm nevolno, zante zvyovat poet kapek dvakrt denn, o jednu rno a o jednu veer. To znamen, e pokud vm po 1/2 kapce rno nebude nevolno, pak veer nebo pozdji odpoledne zkuste jednu celou. Pak dal rno uijte dv a veer 3 kapky. Dve i pozdji poctte pi uritm potu kapek slabou nevolnost. V tom ppad snite pt dvku nebo dv o jednu nebo dv kapky a pak opt pokraujte ve zvyovn. Vdy muste hledat bod, kdy vm zane bt nevolno, pak dvku jednou nebo dvakrt malinko snit a vzpt se ji pokouet opt zvyovat. Kdy budete moci postoupit za hranici, na n vm pedtm bylo nevolno a zvit poet kapek, bude jasn, e vm to pomh. Kdy se dostav nevolnost, je to znamen, e st rakoviny vzala za sv a nyn je to jed, kter tlo me a mus naped vylouit. Dokzat uklidit

tento jed je soust lby. Tlo to doke samo, ale tento proces me vyvolat trochu nevolnosti, prjem nebo dokonce zvracen. To nen na kodu. Rakovina je zniena a tlo mus uklidit jedy. S tm jak rakovina zanik, zane tlo snet m dl vce kapek. D se okolnost, e tlo um tolerovat stle vce kapek, povaovat za indiktor? A nakonec zjistte, e mete pidvat kapky, ani by vm po nich bylo nevolno, je to znamen, e tlo dl, co m. V ppad rakoviny, se prost muste pustit do prce. Zante pomalu, ale pak rychle zvyujte. Zpotku byste mon mli brt kapky jen dvakrt denn, ale jakmile zjistte, e to jde i dvakrt denn ani by se dostavila nevolnost, pak je berte tikrt a pak tyikrt a mon dokonce i ptkrt denn. Jestlie vm vak zpsob nevolnost eknme u 5 kapek, zkuste 4 nebo jen 3 a kdy vm po 3 nebude nevolno, drte se tchto 3 kapek, ale berte po 3 kapkch tolikrt denn, jak jen je mon. Jakmile budete snet 4 kapky, berte po 4 kapkch nkolikrt denn. Zvyujte poet kapek jak rychle, jak to mete snet. Jestlie je vm ale nevolno pokad, kdy si vezmete jakkoli malou dvku nebo se zd, e tlo nesnese dn zven dvky, ani by vm bylo patn od aludku, znamen to, e se neuzdravuje. Kdy si mete vzt teba dv kapky najednou, ani by vs to nutilo k zvracen, ale zane vm bt nevolno, kdy si vezmete ti, budete asi muset nevolnost na as snet, ale jestlie se nevolnost objev vdy pot, kdy si vezmete ti kapky, ukazuje to, e jste za postupem rakoviny pozadu. K tomu me dojt tehdy, kdy rakovina roste rychleji, ne ji tlo s pomoc MMS stla likvidovat. Nicmn je tu jet stle nadje. Jednm ze zpsob je namsto zvyovn potu kapek zven frekvence jejich podvn v prbhu dne. tte ne. Jsou zde jet i dal prostedky, kter mohou pomoci, avak v dnm ppad ani na okamik nepestate brt MMS. Pi nznacch, e se zdravotn stav nezlepuje, navrhuji nsledujc: kupte si Indian Herb od Kathleen v Texasu. Ampulka stoj 60 dolar a je toho v n dost. Telefon je 806 647-1 741. Kathleen m doma nejmn tisc dopis od lid, kterm to pomohlo. Spolen s otcem prodvaj tento indinsk lk u vce ne 60 let. Kdy ho dostanete, pouvejte ho spolen s MMS, abyste zskali co nejlep vsledky. Shora uveden AMAS test nabz kadmu asnou vhodu. Mete si udlat test, pak nkolik tdn nebo msc uvat MMS a nato si nechat udlat dal test. Porovnnm zjistte, zda dolo k njakmu zlepen a v jakm rozsahu. Opt pipomnm, e kdykoli se zde zmiuji o kapkch MMS" mm vdy na mysli sms obsahujc 5 krt tolik kapek 10% zedn kyseliny citrnov, nsledn tminutov vykvn a nakonec pidn jednoho a dvou decilitr vody nebo dusu k vypit. Nikdy neuvejte MMS bez aktivace pidnm citrnov vy i kyseliny citrnov. K pekryt pachuti pouvejte jen erstvou jablenou, hroznovou nebo ananasovou vu bez pidanho vitamnu C (ili kyseliny l-askorbov nebo E300). Konec rakovinovho pedpisu.

2. Standardn pedpis pro MMS vhodn i pro dti


Extrmn dleit jsou zdrav sta. Jestlie se chcete opravdu uzdravit, podvejte se prosm na prvn st tto kapitoly pod hlavikou Jak pout MMS pro vlastn zdrav". Muste se dret uvedench pokyn. Poznmka: Pi nsledovn ne uvedench instrukc mjte na pamti tento odstavec. Kapky MMS vdy aktivujte jednou z potravinskch kyselin, bu citrnovou vou, anebo kyselinou citrnovou. Sprvn roztok kyseliny citrnov zskte pidnm devti plnch polvkovch lic vody do sklenice, do n jste pedtm dali jednu zarovnanou lci krystalk kyseliny citrnov. Uchovvejte v dobe uzaven lhvi. Pouijte vdy 5 kapek jedn z tchto kyselin na kadou kapku MMS, smchejte ve v such przdn sklenici a pokejte nejmn 3 minuty, pak sklenici dolijte do jedn nebo dvou tetin vodou nebo dusem a obsah vypijte. (Mete vykvat a 10 minut, a po pidn dusu nebo vody mte hodinu asu na vypit.) 1. Vechny recepty ohledn pouit MMS zanaj jednou nebo dvma kapkami. Nikdy nezanejte s vce. Lid, kte jsou velmi nemocni anebo pecitlivl by mli zanat s polovinou kapky. Kapky aktivujte podle shora uvedenho nvodu. 2. Jestlie to udlte sprvn a po prvn dvce nepoctte dnou nevolnost, pidejte do druh dvky jednu dal kapku. Kdyby vm po tom bylo nevolno, snite mnostv MMS v pt dvce. Berte dv dvky denn, jednu rno a jednu veer, nejlpe ped spanm. Pokraujte a zvyujte po kapce vdy, kdy budete brt novou dvku. Pokud by vm bylo patn od aludku, snite pt dvku o jednu kapku, pi prudkm prjmu o 2 nebo 3 kapky. Obvykle je dobr ubrat na jeden nebo dvakrt, ne se opt vrtte k mnostv, pi kterm se vm dlalo nevolno. Poznmka: Jestlie dostanete prjem nebo budete muset zvracet, nen to patn znamen. Tlo se prost zbavuje jed v procesu samoitn. Vichni kaj, e se po takovm prjmu ctili mnohem lpe. Nemuste proti tomu nic brt. Uti se to stejn rychle, jak to pilo. Nen to nic trvalho. Nen to skuten prjem, protoe tlo se jen ist; nen zpsoben bakteriemi nebo viry. Kdy jedy odejdou, prjem ustane. 3. Pokraujte v procedue popsan v bod 2 tak dlouho, dokud nedoshnete 15 kapek dvakrt denn, ani byste ctili nevolnost. Od tohoto okamiku zante brt MMS 3 krt denn. Zstate u toho nejmn tden, a pak omezte poet kapek na 4 nebo 6 denn u starch a 4 a 6 kapek dvakrt tdn u mladch lid. Poznmka: Jakmile dokonte krok 3, bude u vtina zaten viry, bakteriemi, plsnmi a kvasinkami pry. Vae tlo bude ist. U se nebude muset trpit s vivou obtnch mikroorganizm. Tlo te opt me vyuvat stravu k vlastn viv, msto krmen nedoucho bemene. Cukrovka zmiz, take si u s cukrem nemuste dlat starosti. Nebudete si muset dlat dn starosti kvli odezv slinivky a obvat se inzulnovch ok. Spe vm zane poskytovat pimen mnostv inzulnu k snen hladiny krevnho cukru na sprvnou rove (u se nebudete ctit ospal, kdy snte svj mounk). Tlo pak bude opt snadno absorbovat vitamny, minerly a mnoh jin iviny, kter mu do t doby mohly schzet. asem byste se mli ctit stle zdravj. Nepestvejte brt MMS.

Pro dti: Recept pro dti je v podstat stejn. Obvykle je dobr zat s 1/2 kapky. Pipravte jednodue npoj z jedn kapky a ne to dte dtti, polovinu odlijte. Pak shora popsanm zpsobem pejdte k 1, 2 a 3 kapkm, ale nepekraujte 3 kapky na kadch 12 kg tlesn vhy. U nemluvnte zante s 1/2 kapky a postupujte a na 2 kapky, ale ne vce. Take, pokud mu dte 1/2 kapky rno, pokejte a do odpoledne ne dte 1 kapku a pak, rno pot, 2 kapky. Kdyby se dtti nebo miminu udlalo patn, pokejte o dodatenou hodinu nebo dv s podvnm dal, o nco men dvky. Pouvejte men dvky, dokud nemluvn nebo dt nesnese vce, ale nepestvejte. Konec standardnho pedpisu.

3. Klin recept 6+6


Extrmn dleit jsou zdrav sta. Jestlie se chcete opravdu uzdravit, podvejte se prosm na prvn st tto kapitoly pod hlavikou Jak pout MMS pro vlastn zdrav". Muste se dret uvedench pokyn. Tento recept je uren pro lidi trpc bolestmi, chipkou, nachlazenm, zpalem plic nebo jinmi onemocnnmi, kter nejsou obecn povaovna za nevyliteln a dle trvajcmi fyzickmi bolestmi. Velmi nemocn lid upoutan na lko by mli pout standardn postup 2 a zat s velmi malou dvkou. Nazval jsem tento nov pedpis Klin, protoe byla prvn, kdo jej zaal opravdu dsledn pouvat. Mete si tak prostudovat posledn kapitolu ve druhm vydn tto knihy. Jist si vzpomenete na adu pbh Kliny spn lby lid v jej domovin. Protoe u Klry a jej matky mm pronajatou kancel, vidl jsem u n jet spoustu dalch lid. Klra lidem vdy namch dvku z 6 kapek, hodinu pok, a pak jim pro jistotu pod jet jednu stejnou. Pak lidi nech posedt jet pr minut nebo i hodinu, ne je propust". Jednou v noci v roce 2007 dorazila jedna asi 65-let pan s manelem nakoupit nco MMS. Ta pan mla pln ochrnutou pravou ruku a pravou nohu. Vela o berlch, ale nemohla se na nich podn pohybovat, take ji podpral manel. Byla to prce, ne se vbec dostali dovnit. Klra hned dala do sklenice 6 kapek s 30 kapkami kyseliny citrnov jako aktivtoru, jako vdy pokala 3 minuty, dolila do sklenice vodu a podala to pan, kterou navc trpil znt sedacho nervu. Ta jen s potemi dostala sklenici k stm levou rukou. U asi po 40 minutch poctila levu, bolesti zad ustupovaly a ctila mravenen v prav ruce. Po 60 minutch u mohla trochu pohybovat nkolika prsty. Klra j pak podala jet jednou stejnou dvku. Odeel jsem do kancele, ale asi za hodinu mne Klra zavolala. Ta pani u n si prv procviovala ruku, do n se j vrtila pln mobilita, a navc mla sundanou botu z prav nohy, na n u pohybovala prsty. Ve skutenosti procviovala celou nohu a mohla pohybovat prsty a svaly lpe, ne vtina lid, co znm. Kdy odchzela, jet se pro jistotu oprala o berle, ale manel j u nemusel pomhat, a tak bolesti v zdech byly zjevn pry. Po nkolika dnech u jsem ji vidl chodit bez berl. Nen to nic mimodnho, stv se to asto. Klin recept 6 + 6" pi pouit MMS je jednoduch. inkuje vak pi vtin stav, jako napklad chipce, nachlazeni, zpalu plic, fyzickch bolestech, jak bezprostednch tak chronickch, a pi vtin dalch obvyklch chorob. Krok 1. Dejte do sklenice 6 kapek MMS a pidejte 30 kapek 10% kyseliny citrnov nebo 30 kapek citrnov vy. Poteste sklenic tak, aby se kyselina a MMS smsily a pokejte nejmn 3 minuty. V ppad, e jste odeli a zapomnli, 1 njak prodlen nevad. I 10 nebo 15 minut je jet v podku, protoe innost 1 roztoku se tm nezmn. Pak do roztoku

doplte asi 1/2 sklenice vody a vypijte. Mete pout i dus neobohacen o vitamn C. Nejlep je jablen, hroznov, ananasov nebo brusinkov va. Krok 2. Hodinu pokejte a zopakujte krok 1. Za normlnch okolnost lovk poct jistou levu u dv hodiny pot, co si vezme prvn dvku, ale pedevm kdy pokrauje a vezme si i druhou. Nen tu samozejm dn zruka. A u se mu ulev nebo ne, ml by pak pokraovat postupem 7 + 7, to znamen 7 kapek a po hodin druhou stejnou dvku, ale to jen tehdy, pokud mu nezane bt nevolno. Nevolnost mnm stav, kdy kapky zpsob pocit zvedn aludku trvajc dle ne 10 minut, nebo dokonce zvracte i dostanete prjem. V takovm ppad by lovk neml navyovat na 7 + 7, ale spe znovu vzt jen 6 + 6. Kdyby byl hodn nemocn, bylo by dobr ucouvnout i o nco vce, napklad na 3 + 3, ale to se stv jen zdka. Za normlnch okolnost sta vydret u 6 + 6 a do doby, kdy to lovk zane snet bez nevolnosti, a pak zat zvyovat na 7 + 7, atd. Co se te chipky, zpalu plic, tkch nachlazen a dalch onemocnni, kter mohou ohrozit ivot, dlejte tot dva nebo i tikrt denn dokud se neuzdravte. Nedejte chipce anci se usadit. Jakmile chipka pomine, ml by lovk zat zvyovat dvky kapek a na 15 a 15 nebo se vrtit k shora popsanmu standardnmu postupu a postupovat tak rychle jak je snesiteln k 15 kapkm, a pak zstat u 15 kapek dvakrt nebo 3 krt denn po cel tden, jak uvdm ne. Konenm clem je aby kad, s vjimkou dt, nakonec bral 15 kapek 2 nebo 3 krt denn. V ppad dt dti jsou to 3 kapky na kadch 12 kilogram tlesn vhy. 15 kapek 2x denn by bylo sprvn u dorstajcch s tlesnou vhou 68 kg a 15 kapek 3x denn pro dospvajc dti nad tuto vhu. Nen to pesn slo. Kad by ml vyhodnotit svj vlastn ppad podle toho, jak se ct. Toto mnostv kapek spolehliv dohldne na to, aby se tlo pln zbavilo choroboplodnch mikroorganizm a tkch kov. Jakmile lovk doshl tohoto cle, ml by po tdnu snit dvku na udrovac rove dvou tdennch dvek po 6 kapkch. (Ve vech ppadech kdy se zmiuji o kapkch MMS, to souasn znamen 5 kapek citrnov vy, nebo zedn kyseliny citrnov na kadou kapku MMS. Potom je nutn vykat 3 minuty, ne pidte vodu nebo dus a sms vypijete.) Clem pochopiteln nen dohnat lovka k zvracen. Berte tedy 6 kapek dvakrt tdn. Kdybyste mli dojem, e dostvte chipku, uchylte se k ve popsanmu Klinu receptu 6 + 6. Chipka se neudr dle ne maximln 12 a 24 hodin, ale obvykle ustoup za mn ne 6 hodin po druh dvce. Nikdy j nedvejte anci se usadit. Nejlep zpsob jak porazit chipku je brt po cel den 2 nebo ti kapky kadou hodinu, dokud nepoctte, e chipka odela. 6 kapek dvakrt tdn pak udruje imunitn systm pi sle a oslabuje patogeny. Jist si ze koly pamatujete, e tlo vdy host njak patogeny. 6 kapek je udruje v odstupu. Konec Kliny receptury. Zvltn poznmka autora: Jak u jsem zmnil na jinm mst tto knihy, nejsem vynlezcem" tto techniky. Chlordioxid v tle pouvali mnoz jin u 20 a vce let. J jsem s tm nakonec piel na veejnost, protoe jinak by se o tom nikdo nedozvdl. Po dvancti letech praxe jsem s tm zskal dalekoshl a mnohoetn zkuenosti a vm o tom vc, ne kdokoli jin. Pipoutm, e jsem si zpotku myslel, e jsem nael nco pln novho. Ano, objevil jsem to sm pro sebe a pro mne a vechny co znm, to bylo pln nov. Ale i kdybych byl druh, tet dest nebo mon snad st, kdo na to piel, na tom pece vbec nesejde.

Hlavn rozdl je v tom, e vichni ostatn to vyuvali ve velmi omezenm mtku. Seznmil jsem s tm veejnost a umonil veobecn pouit. Pokud tedy nkdo k, e jsem nepiel na nic novho, e nemm nrok na njak prvenstv, pln s nm souhlasm. Nevme, koho vlastn jako prvnho napadlo pout chlordioxid pmo v lidskm tle. Je to nejasn, protoe s tm po lta laborovala spousta vzkumnk. Stovky badatel pouvaly chloritan sodn v tle, ani by si pitom uvdomili, e ve skutenosti pouvaj chlordioxid. Nikdo z nich si patrn neuvdomil, e je to prv chlordioxid, jemu vdili za vsledky, s nimi se setkvali. Jejich vzkumy se v kadm ppad omezily jen na nkolik chorob nebo druh onemocnn. Take, pokud jde o patenty, nemohl jsem si nrokovat prvn pouit a tud ani nemohl zskat njak patent. Samozejm jsem jej ani nechtl a nechci. Ve, co jsem kdy chtl, bylo pozorovat jak se pouvn zzranho minerlnho roztoku do celho svta, a to se dnes u opravdu dje.

Kapitola 11
Oetovn poplenin Roztok MMS m udivujc schopnosti i pi len poplenin. V popleninch vznikaj nkter chemick sloueniny, kter MMS doke neutralizovat. Nejlep je oetit popleniny ihned, ale me to pomhat jet i o nkolik hodin pozdji. Kdy se nkdo popl, bez ohledu na to jak okliv, mus se pouit MMS v pln sle a postkat postien msto pmo z lhve tak, aby ne rozil po cel poplenin. V tomto ppad neuvejte dn aktivtor. Roztok velmi jemn rozestete prsty po postienm mst, aby popleninu pln pokryl. Ponechte to na n JEN 30 sekund a minutu. Netlate na poplen msto prsty. Nejlep by byl jemn tteek, ale neztrcejte as hlednm. m dv se MMS do popleniny dostane, tm lep bude vsledek. Alkalick roztok MMS neutralizuje kysel sloueniny v poplenin. Bolest se vytrat tm okamit, bhem sekund. Pak MMS dobe oplchnte vodou. Pi oetovn popleniny zajistte, aby na n roztok psobil nejmn 30 sekund. Pomalu potejte do 30, a pak msto dkladn oplchnte. Omyt popleniny je absolutn nezbytn, jinak se jej stav sp zhor. Pokud to provedete sprvn, poplenina se zhoj za asi polovinu obvykl doby. Mete ji takto oetit dva, t nebo i vcekrt po sob. MMS muste pln splchnout vodou po 30 a 60 sekundch. Pokud voda nen k dispozici a nejste si jisti, e ho budete mt m oplchnout, nikdy MMS nepouvejte. Pokud nen k oplchnut k dispozici voda, pouijte jakoukoli poivatelnou tekutinu. Takto mete oetit i poplen sluncem. Pouijte kousek ltky a needn MMS velmi lehce rozprostete pikami prst po sluncem seehnutm mst. Vborn je i rozpraova. Pouijte dostaten mnostv, abyste ho mohli rychle a snadno rozprostt. Roztok ponechte na mst 30 a 60 vtein a pak ho splchnte vodou. Nejlep je se osprchovat. Na pokoce nesm zstat dn zbytky. Nechat MMS psobit vce ne asi 5 minut by mohlo znamenat znan zhoren stavu. Jakmile msto oplchnete, bolest okamit zmiz. Pokud vm tyto nvody nejsou pln jasn nebo nevte, co mnm oplchnutm", prosm, abyste se o to vbec nepokoueli. Mus to z popleniny pry maximln do 5 minut. Sprvn pouit MMS um pi popleninch opravdov zzraky. (Zastavuje bolest, zachrauje ivoty a umon, aby se popleniny hojily mnohem rychleji. Kdybyste to udlali patn (jinmi slovy, jestlie pak msto sprvn nevymyjete) doshnete prav opak.

Jednou ns navtvil jeden lka a zael na pl, posedt pr hodin pod slunenkem. Jene slunenky nechrn ped paprsky odraenmi od vodn hladiny, a tak se okliv splil. Ke v smle, v ten den u nepiel z ple zpt k nm, take jsem se mu mohl vnovat a nazt. Dal jsem nezedn MMS do rozpraovae a postkal vechny rud oblasti. Byl na vtin tla erven jako rak. Nechali jsme to minutu psobit, a pak el pod sprchu. Kdy vyel, kal: Ani nemohu popsat, jak se ctm lpe." Mohl pokrit rameny a pohybovat svaly, jimi pedtm kvli bolesti nemohl ani pohnout. Po nkolika hodinch si postoval, e se bolesti sten vrtily. Postkal jsem ho znovu, ale tentokrt jsme zajistili dokonal kontakt s pokokou velmi lehkm rozetenm roztoku pikami prst. Pokal pak se sprchovnm 5 minut. Tentokrt vyel ze sprchy a konstatoval, e nem u vbec dn bolesti, a ty se pak u ani nevrtily. Jak vidte, d se to oetit vce ne jednou a mete to nechat psobit i o nco dle, ne minutu. Popleniny tetho stupn si ovem mohou vydat i ti nebo i vce oeteni, ale roztok na nich rozhodn nikdy nesmte nechat. Vdy ho dokonale splchnte!

Kapitola 12
MMS a dlouhovkost Rd bych vm mohl odpovdn ct, e vm MMS pid 25 let ivota. Dnes to sice jet nemohu prokzat, ale osobn v to vm. Lidi ve st zabj chatrn imunitn systm. Jak strneme, imunitn systm postupn slbne. MMS to mn. Kdy MMS nkdo bere pravideln, pak jej doslova nabj. Pak u mu me proklouznout jen mloco. Co se te aktivity blch krvinek, mikroskopy s temnm polem ukzaly, m dle nkdo MMS uv, tm jsou na tom lpe. A imunitn systm, to jsou pedevm bl krvinky. Pot, co jsem za est let oetil stovky lid, jsem dospl k nzoru, e dn lidem znm choroba zpsoben patogeny (viry, bakteriemi, parazity nebo jinmi mikroorganizmy) neme imunitnmu systmu denn doplovanmu MMS odolat. Pleitostn je teba trochu zvit dvkovn pi extrmn patn chipkov sezon, nebo kdy kolem obchzej jin nemoci. Tlo um rozpoznat chipkov viry. Kdy chipka uhod, projev se to i u lovka uvajcho MMS jako vdy, ale s jednm rozdlem: reakce obvykle trv mn ne 24 hodin, nkdy, a to jen ve vzcnch ppadech dva dny. Prbh chipky je pak desetkrt slab, ne u lid, kte pod ochranou MMS nejsou. Vtina chorob se nikdy neobjev, ale nkter meme poctit jako mini-onemocnn, kter pominou bhem hodin. Nachlazen se sice projev a je pln aktivn, ale obvykle odezn po jedn a dvou hodinch. Kdy berete udrovac dvky MMS, pak se vm nemoc, kter star lidi obvykle poraz, jednodue vbec nedostanou pod ki. Nicmn, va povinnost i nadle bude udrovat se i po jinch strnkch v dobrm stavu. Pokud se s vs stane gauov povale, i tak nepochybn pobudete na svt o trochu dle, ale ve he pravdpodobn stle bude dvn prodn zkon, kter k: Co nepouv, o to asem pijde." V MMS mme prostedek, s nm meme t mnohem dle, ale jen na ns zda to dokeme uplatnit. To zahrnuje i pjem ostatnch ivin. I kdy MMS vyhub vechny patogeny, vae tlo jet stle potebuje vhodnou vivu, aby v nm bylo vhodn prosted, kter nezve na hostinu dal, nov patogeny a zstalo zdrav. To znamen sprvnou rovnovhu vitamn, minerl, blkovin a olej. Strnut zpsobuje kumulace nedostatku rznch ivin. MMS vyhub nkazy a neutralizuje jedy, ale mohou vs zabt jin deficity samy o sob. Zstat mlad nebo prost jen dle naivu, na tom budete muset zapracovat sami.

Kapitola 13
Intravenzn pouit MMS Mme dnes k dispozici vt mnostv daj ohledn nitroilnho (IV - intravenznho) pouiti MMS. Jet ped nkolika msci patrn nikdo nikdy nepouil MMS aktivovan kyselinou citrnovou intravenzn. V nemocnicch po celm svt u bylo podno statisce infuz chloritanu sodnho, jene v tchto ppadech se pouv neaktivovan roztok. Jet nikdy nikoho nenapadlo ho aktivovat. Pot, co jsem hovoil s mnoha obmi lymsk nemoci, kter se neuzdravily pot, co uvaly MMS orln, a po rozhovorech s nkolika lidmi, jim to moc nepomohlo ani intravenzn, jsem si zaal dlat opravdov starosti. Rovn jsem se setkal s nkolika lidmi, kte nedoshli nijak zvltnch vsledk pi morgellons (kon onemocnni nejasnho pvodu), a to mne trpilo jet vc. Kdybychom nedoshli na tyto dv nemoci, pak to nebude

inkovat ani u tch ostatnch. Jsou zde doslova miliny lidi trpcch na tato dv onemocnni a poet rychle nabv epidemickch proporc. Veejnost se o tom moc nedozv, protoe je to bu prost jen ignorovno, anebo mysln zamleno. Psaly a telefonovaly mi tisce lidi. Dostvm zprvy z celch USA i ze svta. Tyto nemoci nesmme ignorovat. Pvod vce ne deseti obdobnch onemocnn je mon vystopovat a do rznch laboratoi po celm svt. Jestli si jich nebudeme vmat, pak ns vyhub. Vtinu to zatm jet nechv v klidu, s vjimkou tch lidi, kte tyto nemoci u maj nebo pokud jimi trp nkdo z jejich rodin nebo ptel. Lid si mysl, e se do nich naped mus zakousnout klt, ale tak to nen. Je mnoho jinch zpsob jak zskat tyto nemoci. Vtina postiench si ostatn na dn napaden klttem nevzpomn. Tv v tv takov skutenosti bylo jasn, e je nezbytn nco podniknout. Zaal jsem tedy zvaovat monost IV pouit aktivovanho MMS. Jak u vte, uvoluje se pitom a 1000-krt vce chlordioxidu ne z neaktivovanho roztoku. Samozejm znme nesmrn vhody, kter poskytuje orln uvn MMS, ale ukazuje se, e choroby jako lymsk nemoc, morgellons (morgellons syndrom) a dal vypstovan" choroby se tmto zpsobem udolat nedaj. Podle mho soudu se aktivovan MMS vstupujc do tla zavacm traktem za normlnch okolnost dostv do krve prnikem aluden stnou. Chlordioxid pak sesbraj erven krvinky v aluden sliznici a roznesou ho po celm tle. erven krvinky jsou dobr, ale otzka, kter mne dlouho trpila, znla: co kdybychom v tkch ppadech vyuili i krevn plazmu?" Plazma je kapalina nesouc mimo jin erven krvinky a jin krevn tlska. Mon se chlordioxid nedostv z aludku do krevn plazmy, a kdyby to tak bylo, mohl by to bt jeden z dvod pro MMS, jak se zd, pli neinkuje pi lymsk nemoci a morgellons. Musel jsem tedy hledat odpov na tuto, anebo pinejmenm na otzku: Bude MMS (roztok chloritanu sodnho) innj jako IV roztok, kdy ho aktivujeme?" Nemohl jsem si dovolit testy s laboratornmi krysami, take jsem se kvli dalmu pokroku rozhodl stt jednou z nich sm. Probral jsem to s Dr. Romero, kter zpotku vhal, ale kdy jsem mu ekl, e pokud to nepjde jinak, udlm to v kadm ppad doma a sm, nakonec s dohledem nad pokusem souhlasil, protoe vdl, e v tchto vcech nikdy neertuji. Najal jsem si oetovatelku, kter umla dvat IV kapaky, a nkolik dn ped Vnocemi 2007 jsme zaali. Prvn otzkou bylo, jestli se u mne projev tyt reakce, jako kdy se MMS uv sty nebo to bude odlin. Doufal jsem, e budou jin, protoe kdyby byty stejn, pak by aktivovan IV roztok zejm psobil stejn a nebylo by to dn zlepen, sp komplikace. Abych to zkrtil; vyzkouel jsem napoprv 1 kapku MMS aktivovanou 2,5 kapkami 10% kyseliny citrnov v 150 ml fyziologickho IV roztoku. Naped se nestalo vbec nic, a u to bylo zajmav, protoe mi nkolik lka shodn eklo, e kyselina citrnov v ilch bude pekeln plit. Ale dn pleni ani jin nepjemn pocity jsem nectil, samozejm s vjimkou vpichu. Nectil jsem nic! Byl jsem z toho trochu zklaman, ale kdo mohl ekat vc od jedn kapky, kter ani nebyla pln aktivovan (pouil jsem jen polovin mnostv kyseliny). Po hodin ekn jsem se rozhodl jt dom. Cestou dom, asi 1,5 hodiny po infzi, to pilo. Zaalo mi bt chladnji a chladnji, a pak u jsem se zaal tst zimou. Zaal jsem doslova mrznout a pocioval nevolnost. Bylo mi nevaln, ale souasn na mne padla povznesen nlada. Dlo se nco neobvyklho, nco, co se pedtm nikdy nestalo. Zavolal jsem pteli Dr. Hesselinkovi, kter provdl kyslkov terapie u adu let, a ten mi potvrdil, e to je Herxheimerova reakce. (Tlesn reakce v dsledku toho, e bylo zahubeno nco, co uvoluje jed.) Mohlo se to stt jen proto, jeliko chlordioxid pronikl hloubji do tlesnch tkn. Pedtm u jsem brval 30 kapek MMS s

absolutn bez dsledk, take aktivovan IV dvka musela prostoupit mnohem hloubji do organizmu a zniit tam nco, co dosud zstvalo skryt. Pot se dostavila Herxheimerova reakce. A tak jsem se v tom rozhodl pokraovat. Nazt stejn mnostv aktivovanho MMS nevyvolalo dnou reakci. Zkusil jsem tedy aktivaci 1 kapky MMS 5 kapkami kyseliny. Opt se projevila Herxheimerova reakce, ale kdy jsem to zopakoval pt, nebyla dn reakce. Pokraoval jsem, a jsem se dostal na 4 kapky. Po kadm zven tlo vdy reagovalo a podruh u ne. Udivilo mne, e jsem v lch nikdy nepoctil sebemen bolest, jen jednou mne bolel hbet ruky po neikovn vpchnut jehle. Pak do toho piel vnon shon a musel jsem pokusy peruit. Vrtil jsem se k nim a prvnho nora. Zaal jsem zase opatrn, ale tentokrt el na 4 kapky mnohem rychleji. A pak se projevilo to, co se asto stv - zashl obrann mechanizmus, ly se stahovaly a odmtaly roztok pijmout. Je tu sice bn pouvan zpsob jak peklenout tento mechanismus, ale nemli jsme potebn prostedek. Take jsem si musel dt nucenou pauzu, dokud ho neseeneme. Jak jsem zjistil, ppravky brnici stahovn il jsou heparin a prokain. Nepouvejte je ale, pokud pesn nevte kolik. Tady jsem prozatm skonil. Patrn uveejnm toto vydn knihy dve, ne budeme mt vce odpovd, ale podle mho nzoru to pravdpodobn bude inkovat i na lyme a morgellons, a mohlo by je to i skolit. Jestlie se chlordioxid dostane tam, kde se skrvaj, urit je vyhub. Je dokzno, e chlordioxid inn hub prvodce bnch nemoci, ale jsou to prv jen tyto laboratorn vytvoen patogeny, kter, jak se zd, se um ukrt v mstech kde na n antibiotika ani orln uvan MMS nedoshnou. Jsou tady u i zkuenosti odjinud. Donedvna jsem o tom nevdl, ale jedna pan, kter extrmn trpla lymskou nemoci, se rozhodla pout aktivovan MMS IV. Smchala 16 kapek s 75 kapkami potravinov kyseliny. Pokala ti minuty a pidala to do 200 ml fyziologickho roztoku. Ptel oetovatel j to pak podal v hodinov infzi. Pt den byla velmi nemocn. Ple na tvi j zestarala a dostala vrsky. Pozdji se ale ke pln sloupala a jej tv vrazn omldla. Lymsk nemoc patrn infiltrovala pokoku, a kdy ji zahubila, postihlo to i ki. Ta pan si vzala 4-krt vce aktivovanho MMS ne j a peila to ve zdrav! Pak se sice ctila mnohem lpe, ale lyme se ji nepodailo zbavit. Nicmn, bylo to jedin oeten, a kdo v, kolik jich je zapoteb. (Mimochodem, ani tak velk mnostv kyseliny j v ilch nepsobilo dnou bolest ani plen.) Nsledn si nechala podat dv dal infuze z 16 kapek s 75 kapkami kyseliny citrnov v 200 ml fyziologickho IV roztoku po sob. Tentokrt z toho byla opravdu hodn nemocn. Projevil se prjem, nevolnost a zvraceni. Pak se j sloupala vtina povrchu tla. Bylo to extrmn bolestiv, ale kdy utrpn skonilo, ctila se dobe. Takov postup bych nikdy nikomu nedoporuoval. Je to nebezpen a podle mho nzoru to nen nezbytn. Kad by ml zat s malmi dvkami a pomalu zvyovat a na 16 nebo vce kapek. Jak vidte zd se, e jak vsledky tto pan, tak to, co jsem na sob vyzkouel sm, oboj podporuje vahu, e aktivovan, nitroiln podan MMS, tyto nemoci pravdpodobn me zahubit. To vechno mete povaovat jen za zprvy z neukonenho vzkumu pi nulovch nkladech. Mus se udlat. Nemlo by se to asi provdt takhle, ale pokud bych vechno dlal tak, jak by se to dlat mlo, nemli bychom ani MMS. Prosm, pochopte, nejsem z tch, kte se chlub, nebo si stuji. Mm ale pocit, e by lid mli vdt, co nae slavn vlda

nebo jist ohromn bohat a nejbohat filantropov nedlaj, a ani nehodlaj udlat. asto a zbyten jsem je dal o pomoc. Doufm, e tute, co vm zde chci sdlit. Lymsk nemoc a morgellons se po celm svt. A je zde spousta jinch nemoc nazvanch jmny, kter ani neumm vyslovit a mnoho takovch, kter jet ani nemaj pojmenovni. Zaalo to v USA a rozilo se do cel Evropy, Asie a vtiny ostatnch zemi. Je to mnohem hor, ne si kdo uvdomuje. Nm to musme dostat pod kontrolu. Nejsem sm, kdo to k, je tady jet mnoho jinch. Nechci se o tom ale pli it. Nechci bt povaovn za nkoho, kdo i poplan zprvy. A nechci se stt hrdinou Radji bych el hledat kovy do dungle, protoe to se mi lb vc. Ale jak se k, nkdo tm stromem zatst mus. Brzy uvidme, jak to s tm je. Ve zbytku tto kapitoly najdete, jak to dnes vypad s IV pouitm. Dvacet ml metodou nitroilnho vstikovn Nitroilnm pouvnm MMS lze doshnout rychlch vsledk. Pro injekce bylo pipraveno vdy 6 a 18 kapek NEAKTIVOVANHO MMS ve 20 mililitrech sterilnho injeknho roztoku zakoupenho v lkrn v jedn ciz zemi. Byl to roztok glukzy. Injekce byly podvny do il na rukou. Injekce mus bt aplikovan rychle, 20 ml za asi 20 sekund. Kdybyste to dlali moc pomalu, popl to lu. Injekce byly podvny jednou nebo dvakrt denn a ti dny. Mon by vce dn bylo lep, ale to je ve, co jsme vyzkoueli. Vechny injekce podvaly oetovatelky pod lkaskm dozorem. Nezkouejte to sami i bez lkae. Popsan postup byl pouit u 25 lidi, jen tvrdili, e maj AIDS. Pt z nich pak zavolalo a kali, e maj test na AIDS opt negativn. 250 ml kapaka Pro prvn oeten bylo pouito sedm kapek NEAKTIVOVANHO MMS ve 250 ml roztoku glukzy a 22 kapek MMS v 250 ml roztoku glukzy pi druhm oeten tent den. Pot po 22 kapkch nepetrit a 30 dn po sob. Rychlost kapn byla nastavena na asi dv hodiny pro plnch 250 ml. Vsledky byly velkolep. Vechny infze poskytly po porad s lkaem oetovatelky zkuen v tomto postupu. Nezkouejte to sami. Po ruce mus bt pstroj na men krevnho tlaku a na potku krevn tlak asto kontrolujte. Jestlie poklesne o vce ne 20%, infzi zastavte. K upraven tlaku podvejte k pit ovocnou vu. Pokud jste pouvali fyziologick roztok, pejdte pt na glukzu, abyste udreli nahoe krevn tlak. Krev v ilch a infuzn roztok se samy o sob chovaj jako neutralizan roztok, kter uprav alkalitu MMS. V dsledku toho se chlordioxid zane uvolovat pmo do krevnho eit. Navc se z roztoku chloritanu sodnho uvoluje v tle i tam, kam by se samotn chlordioxid nesen ervenmi krvinkami nikdy nedostal. Po pidn MMS do infuzn lhve jsme ponechvali roztok hodinu ped podnm odpovat", aby se mohlo vytvoit nco chlordioxidu. Pi IV pouvn kapek mus bt maximln mnostv nastaveno tak, aby nemocnmu nepsobilo nevolnost. Pi 22 kapkch MMS v 250 ml IV roztoku glukzy lidem obvykle nebv zle. Ale nemocni s AIDS se pi tto hladin kapek bn zanou ctit velmi patn. U nich je dobr zanat na 2 a 5 kapkch, a pak pi kadm dalm oeteni vdy pr kapek pidvat. Kdyby nemocnmu zaalo bt v prbhu nebo ihned po oeten nevolno, ml by pt dostat o 2 kapky mn. Pak postupn opt zvyovat poet kapek tak dlouho, dokud neme dostvat 22 kapek, ani by se dostavila nevolnost. Pak zstate na 22 kapkch a

podvejte je dvakrt denn tak dlouho, dokud test na AIDS nebude negativn. Kdy se nemocnmu bhem zkroku udl nevolno, mus bt okamit peruen. Ale neperuujte lebn postup. Jen pi dalm oeten pouijte o pr kapek mn. Nkolik lka doporuilo, aby se nikdy nepouvalo vce ne 250 ml roztoku najednou. Vt mnostv me nkdy zpsobit, e se objev voda v plicch. Ve zde udanm pomru bylo bez problm podno tisce infzi chloritanu sodnho. Jet jednou upozoruji, e tyto infze NEBYLY AKTIVOVNY dnou kyselinou. Muste vdt co dlat. Postupujte velmi peliv, aby se do hadiek nikdy nedostal dn vzduch, protoe vzduchov bublinka v lch me lovka zabt. Nevolnost nen patn znamen. Signalizuje, e MMS zabr. Pokud se oetovan bude ctit hodn patn, me vypt sklenici vody, do n mu pidte 1000 mg vitaminu C. Pro dal informace ohledn IV podvn chloritanu sodnho si prostudujte vzkumn zprvy, jejich seznam zde uvd Dr. Hesselink, anebo lnek na webov strnce miraclemineral.org uveden pod zlokou Important information". Popisuje IV infze s Dioxychlorem, co je tot jako chloritan sodn, pouitm ve stejnm pomru jako MMS.

Kapitola 14
Chlordioxid a krevn chemie Aby lovk pochopil, jak zzran minerln doplnk vlastn inkuje, mus vdt nco o chemickch vlastnostech chlordioxidu a chemii krve. Chlordioxid je plyn, kter se rozpout v tlnch tekutinch. Chlr a chlordioxid jsou pouvny jako dezinfekn prostedky u vce ne sto let. Nen dnch pochyb o tom, e ni patogeny veho druhu. Oboj se u vce ne 50 let pouv k prav vody. V poslednch letech, je chlr ve vodrenstv pouvn stle mn. Nahrazuje ho prv chlordioxid, protoe m oproti chlru znan vhody. Chlordioxid uvolovan z chloritanu sodnho pomoc kyseliny soln je dnes ve velkm pouvn v pravnch pitn vody, pedevm v Evrop. Tebae je trochu nkladnj, ne chlr, zven nklady snadno vyv vhody pi jeho pouit. Ve zprv oddleni analytick chemie American Chemical Society z roku 1998 stoji, e chlordioxid je nejmocnj a nejefektivnj bakteriostatikum jak lidstvo zn. Chlordioxid zabj patogeny okyslienm. To je pln jin chemick reakce ne u chlru (chlorace) a po okyslien nezstvaj ve vod dn kodliv sloueniny. U 10-ppm chlru vypitho v dusu vyvol u zdrav osoby nkolikahodinovou nevolnost, zatmco vypiti npoje obsahujcho 10 ppm chlordioxidu nem dn podobn inky, a pesto je pi zabjen patogen innj, ne chlr. Chlordioxid v roztocch zednch na 50 nebo mn ppm neovlivuje dnou z funkc nebo soust lidskho tla, vetn ptelskch aerobnch bakterii. Naopak, zd se, e roztoky 0,1 a 1 ppm pivod velkolepou odezvu imunitnho systmu ve form toku na anaerobn bakterie, viry, parazity, houby, kodliv plsn, kvasinky a dal patogeny. Ani by to tuili, pily statisce Amerian zedn roztoky s chloritanem sodnm u vce ne 100 let v rozlinch zdravotnch vodch. Zedn roztoky kuchysk soli upravovan elektrickm proudem byly prodvny jako pod rznmi nzvy, jako napklad dosud prodvan Willard Water". Vtina tchto livch vod obsahovala mal mnostv chloritanu sodnho, kter v n vznik v dsledku elektrolytick pravy roztoku kuchysk soli (chloridu sodnho). Koncentrace uvolnnho chlordioxidu v takov vod byla ovem velmi

nzk. Nebyla nikdy dostaten k tomu, aby mohl sprvn inkovat a hubit v tle patogeny, nicmn proklamovan prospn inky tchto zdravotnch vod meme s nejvt pravdpodobnost pist prv chlordioxidu, jeliko v tchto vodch dn jin uiten prvek nebyl. Jin zdravotn npoje" naproti tomu obsahovaly rzn derivty chlru. Dlouho se prodv i stabilizovan kyslk". Tady u jde o siln zedn roztok chloritanu sodnho, kter po dalm zedn vodou velice pomalu vyluuje chlordioxid. Miracle Mineral Supplement (MMS; zzran minerln doplnk") je mnohem koncentrovanj roztok chloritanu sodnho, ne stabilizovan kyslk", k nmu byla navc jako aktivtor pidna nkter z poivatelnch kyselin. Tyto kyseliny, bn pouvan v nealkoholickch npojch, jako napklad ocet nebo kyselina citrnov, redukuj pvodn alkalick roztok do kyselho stavu, ale jet stle v potravinskm rozsahu, m se z nj uvoln a 1 ppm chlordioxidu. Tento stupe koncentrace, kter nkdy nachzme i v potravinskch polotovarech, pedstavuje stonsobn mnostv toho, co me uvolnit stabilizovan kyslk". Psobenm kyseliny octov nebo citrnov pidan do roztoku se z chloritanu sodnho zane prbn uvolovat chlordioxid po dobu a 12 hodin. Psoben aluden kyseliny toto asovn nijak vznamn nezmn. Je vypoteno, e z tohoto mnostv soli a zmnnch kyselin se uvoln jeden miligram chlordioxidu za hodinu. Jedna hodina je tak doba, bhem n jeden miligram chlordioxidu odreaguje na kuchyskou sl a dal nekodn sloueniny, z nich jedna je naopak nesmrn uiten. Rovnomrn produkce chlordioxidu a jeho souasn konstantn rozpad na kuchyskou sl a jin sloueniny znamen rovnomrnou hladinu chlordioxidu v tle, piem veker chloritan sodn odreaguje po piblin 12 hodinch, ani by po sob zanechal njak tlu ciz materily nebo stopy. Index toxicity je tedy po tto dob nulov. Nemocnice a laboratoe vyuvaly chlr a chlordioxid po vce ne sto let jako dezinfeknch prostedk. Proti chlordioxidu dn patogen nikdy nevyvinul obranu. Vzhledem k tto skutenosti a shora popsan netoxicit nestoj nic v cest jeho pouit v tlnch tekutinch. Pitom je mon vyut nkterch znmch vlastnost tlesnch orgn a krve. Lidsk tlo m velice mlo mechanizm, kter mohou rozliovat mezi kyslkem a chlordioxidem. erven krvinky to rozpoznat neum. Pesvdiv dkazy naznauj, e pot, kdy se MMS dostane do aludku a zane se vyluovat chlordioxid, absorpn mechanismus v aludench stnch umon, aby ho na sebe erven krvinky upoutaly a zanesly do stejnch oblast tla, kam za normlnch okolnost dopravuj kyslk. Normln pH lidskho tla je zhruba 7. Pi pH 7 je chlordioxid za neptomnosti svtla nkolik minut pomrn stl. Patogenn organizmy, jako teba vechny formy pvodce malrie (plasmodia Vivax, Ovale, Malariae i Falciparum), jsou v podstat vechny anaerobn a maj jin identifikan znaky, ne tlu ptelsk aerobn bakterie. Jak je zmnno ve, erven krvinky ochotn vstebvaj chlordioxid a jakmile je jednou v buce, zato z ni na prvnho pvodce malrie, s nm se setk, protoe jeho povrch m ni pH ne krev. Jedin zpsob pouit chlordioxidu spov v jeho tvorb a pouiti pmo na mst (produkce in situ). To, co ho dl tak efektivnm je prv jeho nestlost a okamit reakce v okamiku kdy se dostane do styku s kyselm patogenem. To plat jak ve vodovodnm systmu, tak i uvnit lidskho tla. Jak na jinm mst tto knihy zdraznil doktor Hesselink, pirozen podstata pvodce malrie brn vtom, aby nkdy mohl vyvinout obranu vi chlordioxidu. Krom toho se

domnvme, e v tom patogenm brn u jeho samotn nestlost. Je to stejn, jakoby se naz lid pokoueli vyvinout rezistenci vi runmu grantu, drenmu tsn u tla, jak jsem ji uvedl. To prost nejde. Bn hladiny kyslku v krvi nemohou zniit pemnoen patogeny, ptomn kvli podmnkm vyvolanm vlastni pinou onemocnn. Ale kdy je krvinkami spolen s kyslkem adsorbovn chlordioxid, je to jin historie. Jakmile se iont chlordioxidu dostane do kontaktu s kyselm patogenem, okamit od nj pijme pt elektron. D se tak ct, e je z nj okamit vyrve. Tato extrmn rychl chemick reakce je v podstat exploze v mikroskopickm mtku. Dsledkem ztrty elektron na chlordioxidov iont a uvolnn energie, je okamit zahuben patogenu, kter je chlrovmi ionty v podstat zoxidovn. Soust reakce je nsledn vazba na sodk, piem vznik nekodn chlorid sodn (kuchysk sl). Oba od iontu chlordioxidu uvolnn atomy kyslku jsou kyslkov ionty, ale tento kyslk nem na vbr. Me na sebe navzat vodkov ionty, s nim vytvo vodu nebo ve vazb s iontem uhlku vytvoit kyslink uhliit. Proces, pi nm ionty chlordioxidu okysliuj patogeny nebo kodliv chemiklie je pro tlo nesmrn levn. Akoli se rozpadem chlordioxidu uvoln dva kyslkov ionty, nem hladina jejich nboj (-2) za nsledek oxidaci. Stejn proces postupn probh v celm tle, vude tam kde se ionty chlordioxidu setkaj s patogeny. Nenapadaj pitom uiten bakterie ani zdrav sti tla, jeliko jejich pH nikdy nen pod 7. Okysliuj vak infekcemi nakaen chorobn nebo rakovinov buky. Pokud se chlordioxid nesetk s patogenem nebo jinmi jedy, rozlo se na kuchyskou sl a kyselinu chlornou, kterou tlo um vyut. Na internetu publikovan vdeck pojednn Lenntech Company (viz odkaz na konci kapitoly) popisuje mocnou oxidan reakci chlordioxidu v porovnn s mnoha jinmi oxidanmi inidly. Chlordioxid je ze vech nejslab. M vak nejvy oxidan schopnost ze vech znmch okysliovadel, protoe me pijmout v reakci 5 elektron. Podle tohoto porovnn je sice nejsilnjm okysliovadlem ze vech ozn, kter okysli vechno oxidovateln, co mu pijde do cesty, avak ten me pijmout jen 3 elektrony. Chlordioxid, coby velmi slab okysliovadlo, okysliuje jen mikroorganizmy, tk kovy a nemocn, snadno okysliiteln tlesn buky. Nem dostaten oxidan (elektronov) potencil, aby mohl okysliovat zdrav tlesn buky nebo uiten aerobn bakterie. Avak v kontaktu s polokami v rozsahu svho oxidanho potencilu, me pijmout vce elektron ne jakkoliv jin okysliovadlo, a proto je mimodn inn. Jednou z oblast kde krev obyejn uvoluje kyslk k oxidaci rznch jed, jsou napklad lymfatick uzliny, odkud pak odn oxidovan jedy k jtrm. Jak vme, erven krvinky transportuj ionty chlordioxidu stejn snadno jako kyslk, a tyto ionty jsou pak rovn uvolnny v lymfatickch uzlinch. Tam si chlordioxidov ionty nevmaj normlnch bunk, ale okamit zni veker patogeny, kter tam naleznou. Nepatrn mnostv chlordioxidu se v lidskm tle vytv i pirozenou cestou. Jednou z chemikli, kterou chlordioxid pi svm rozpadu pomh vytvoit je myeloperoxidza, kterou nezbytn potebuje imunitn systm. Ten ji pak dle vyuije k produkci kyseliny chlorn. Tlo za normln situace v irokm rozsahu pouv kyselinu chlornou k zabjen parazit, bakteri, hub, vir, bunk tumor i pirozench zabijckch bunk, a tak k rozloen nkterch odpadnch produkt. Nkter tlesn stavy a onemocnn mohou zpsobit nedostatek kyseliny chlorn, co je stav, jemu se k deficit myeloperoxidzy. U mnoha jinch onemocnn jsou k dispozici

jet dal zbran imunitnho systmu, jimi je me udolat. V ppad malrie a dalch extrmnch napaden organizmu ovem imunitn systm nem k dispozici dostatek kyseliny chlorn k huben parazit a dn jin prostedky, jimi by s nimi mohl bojovat. Pliv kyseliny chlorn, vytven rozpadem chlordioxidu v tle pravdpodobn pat k mechanizmm pispvajcm k rychl likvidaci malrie a dalch podobnch nemoc. Kdy ob malrie vypije roztok chloritanu sodnho aktivovanho kyselinou citrnovou, zedn vodou nebo dusem (MMS), ustoup v 98% vech ppad veker symptomy nemoci, vetn nevolnosti, zimnice, horeky, bolesti sval, kloub a hlavy, bhem ty hodin. U zbvajcch 2% se zbyl pznaky vytrat do 12 hodin. I kdy se nkterch obt malrie dr i dal choroby, jet nikdy se nevyskytl ppad, kdy by libovoln typ malarickho pvodce nebyl zahuben. K tomuto datu (1. ervence 2006) bylo uzdraveno vce ne 75 000 obt malrie a nebyly hleny dn podstatn vedlej inky. Jeliko podle statistik za normlnch okolnost pipadaj na kadch 250 obt malrie dv mrt, a pi 75 000 oetench ppad nebylo oznmeno dn, lze pedpokldat, e bylo zachrnno 300 ivot. MMS dl pesn to, co m. V noru 2006 byly provedeny klinick pokusy ve vznici ve vchodoafrickm Malawi. Vsledkem bylo 100% uzdraven vech malri trpcch vz. Tho roku, jen o nkolik msc pozdji, provedla vlda Malawi vlastn nezvisl klinick pokusy. Oznmen vsledky byly stejn. Vechny oeten obti malrie se uzdravily a nedolo k dnm komplikacm. AIDS, Neaktivovan roztok chloritanu sodnho ve form intravenznho roztoku (IV) je v tle penen krevn plazmou. Uvolovan chlordioxid pak beze v pochyby pohlcuj erven krvinky. Ze srie 390 ppad AIDS, oetench IV v mal klinice v ugandsk Kampale (v obdob osmi msc, ponaje beznem 2004), bylo 60% ppad po tdenn ke shledno oprotnmi od AIDS. Zbvajcch 40% bylo vyleno v rozmez ty a 30 dn. Vtinu takto oetench obt tvoili lid, kter z mstn nemocnice poslali dom umt, protoe pro n u nemohli nic udlat. Krevn zkouky na AIDS bohuel nemohly a nemohou bt provdny, protoe nejsou k dispozici penze na testovac soupravy. Vichni tito lid, pedtm v nemocnici oficiln otestovan jako obti AIDS, se vrtili do ivota bez dalch symptom tohoto onemocnn. Ze zmnnch 390 ppad lze pouze dva povaovat za nespn. Nkolik ppad bylo pozdji, v odstupu od jednoho tdne do nkolika msc, opt prohldnuto. Bylo zjitno, e pznaky se u nevrtily. Myeloperoxidase deficiency, Javed Sheikh, MD http://emedicine.medscape.com/article/887599-overview Definice ve slovnku: Myeloperoxidase deficience; nedostatek myeloperoxidzy: Nedostatek enzymu myeloperoxidase me lovka uinit nchylnm k tkm infekcm houbami. Tento ferment je rozhodujc i pro huben bakteri leukocyty (blmi krvinkami). Viz tak MedicineNet.com S drazem na chlordioxid: The Ideal" Biocide G. D. Simpson, R. F. Miller, G. D. Laxton, a W. R. Clements www.do2.com/reading/waste/corrosion.html Pednosti chlordioxidu www.purate.com Pednosti chlordioxidu www.epa.gov/safewater/mdbp/pdf/alter/chapt_4.pdf chlordioxid - vzkumn zprva na www.lenntech.com/processes/disinfection/chemical/disinfectants-chlorine-dioxide.htm Toto je jeden z nejlepch lnk.

Kapitola 15
Pehled e podstatn body pouiti MMS Specifikace MMS 1. MMS sestv z 28 procent prkovho chloritanu sodnho NaCIO2 rozputnho v destilovan vod. (Protoe prkov forma obsahuje jen 80% chloritanu sodnho, kter neme bt vyrbn ve vy koncentraci, in skuten obsah chloritanu sodnho v MMS jen 22.4 %.) Prkov chloritan sodn obsahuje 80% chloritanu sodnho NaCIO2, 19% kuchysk soli (chlorid sodn, NaCI) a mn ne 1% nkolika dalch, netoxickch slouenin sodku. U vte, pro je sms 28% prkovho chloritanu sodnho vlastn jen z 22.4% chloritan sodn? Pokud ne, pette si to znovu. Prek obsahuje jen 80% chloritanu sodnho. Dleit jsou charakteristick vlastnosti chloritanu sodnho. Vypad jako bl nebo mrn naloutl vloky. V mench mnostvch se prodv v plastovch ndobch. Pepravuje se jako nebezpen nklad. Ve spojen s organickmi materily a jiskenm me zpsobit por. 2. Udrovac dvku MMS pedstavuje est kapek z originlnho balen v zelen nebo hnd lahvice s blm uzvrem. Vechny kapky" o nich se zmiuji v tto knize i v tto kapitole jsou kapky podle popisu v kapitole 10. 3. Nejvy nrazov dvka k pekonn nemoci je 15 a 18 kapek. Za normlnch okolnost je kad den dvakrt po sob podvna pln dvka v rozmez dvou hodin, a do odeznn nemoci. Viz recepty na konci kapitoly 10. 4. Pi pouit standardnho 3,5% Stabilizovanho kyslku" k namchn MMS (s pouitm kyseliny citrnov), pouijte osminsobek potu kapek pedepsanch v rznch receptech uvedench v tto knize. Jestlie pouvte standardn on kaptko, vynsobte poet kapek specifikovanch v receptech koeficientem 1,5. 5. Jedna kapka MMS obsahuje devt miligram chloritanu sodnho 6. Po smsen 6 kapek s 1 ajovou likou kyseliny citrnov v such ist sklenici, se ze smsi bhem t minut uvoln jeden miligram chlordioxidu. Roztok nevyd o mnoho vce ne jeden miligram, protoe chlordioxid na povrchu kapaliny unik do vzduchu. Mete sms ped vypitm udret silnj pikrytm sklenice vkem, kter z vt sti zabrn jeho vyprchn. 7. Po vypit smsi popsan v bod 6 se 2 dl jablen i hroznov vy nebo ananasovho dusu se v tle bude v prbhu asi 12 hodin kadou hodinu vytvet jeden miligram chlordioxidu. 8. Chlordioxid uvolovan z MMS, je nejmocnjm znmm zabijkem mikroorganizm jakho lidstvo zn. Chlordioxid je znm a pouvn u vce ne 100 let jako sterilizan inidlo pro stovky pouit v nemocnicch a potravinskm prmyslu. Podobnou innost nem dn jin chemiklie i lk. Po pidn kyseliny citrnov nabv chloritan sodn schopnost zabjet mikroorganizmy pmo v lidskm tle. 9. Nevystavujte MMS pmm slunenm paprskm. V lahvice vznikne petlak, kter z n me vytlait vko. Rozlit tekutina pak vysychnm zskv na koncentraci, a pokud nen ihned oplchnuta vodou, zpsobuje popleniny (poleptn). V ppad, e se dostane do o, muste je nkolik minut vyplachovat vodou.

10. Jakkoliv dvka MMS vyaduje aktivaci pidnm ptinsobku 10% kyseliny citrnov, s vjimkou intravenznho pouit. Bez aktivace kyselinou m roztok chloritanu jen velmi slab inek. Pi intravenznm pouit za normlnch okolnost nepouvejte dn aktivtor. Jeho funkci pevezme krev, ale dl to mnohem pozvolnji. 11. K aktivaci lze pout i libovoln ocet, ale mus obsahovat 5 - 6% kyseliny octov. 12. K pprav MMS k oetovn lid lze pout jakkoliv chloritan sodn uren k pouit v laboratoi nebo v pitn vod. 13. Chloritan sodn je celosvtov uvn k produkci chlordioxidu k prav vody, blen buniiny, bavlny a ve stovkch dalch prmyslovch proces. 14. K oetovn lid chloritan sodn poprv pouil Dr. William F. Koch, MD, Ph.D. v roce 1926 v Nmecku. V USA se uval a od roku 1930. 15. Okolo roku 1926 byl chloritan sodn ho povaovn za stabilizovan kyslk", ltku, kter zsobuje rzn sti tla kyslkem, kter se z n uvoluje. To je myln pedstava, protoe chloritan sodn nedisponuje dnm pouitelnm kyslkem. Chlordioxid ovem pesto je oxidan inidlo. Je slab ne kyslk, a proto neme okysliit zdrav tlesn buky, ale ve stejnch mnostvch jako kyslk me zoxidovat mnohem vce oxidovatelnho materilu. 16. Vitamn C pidvan do v a dus psob jako antioxidant, kter funkci MMS blokuje. Nekupujte proto vy a dusy pokud se neujistte, e neobsahuj pdavek vitamnu C (vit. C je kyselina l-askorbov; potravinsk kd E-300). Do nkterch prodnch jablench v vitamn C nepidvaj. Pirozen obsah vit. C ve vch je bezproblmov. Nejlep vsledky doshnete s erstv vylisovanou jablenou vou. 17. innost MMS blokuje i pomeranov dus obsahujc sloky omezujc tvorbu chlordioxidu. Nepouvejte ho. 18. Pouiteln jsou ist prodn jablen va, brusinkov a hroznov va a ananasov dus. Pidvejte je a po tminutov aktivaci MMS kyselinou. Vdy se ale pesvdte, e v nich nen pidan vitamn C (E-300!). Vbec nejlep je voda a po n vlastnorun erstv vylisovan ovocn vy. Vtina jinch, ne uvedench v inky MMS omez nebo pln blokuje. Vitamn C ve funkci antioxidantu dnes u pouvaj tm vichni vrobci. Studujte tedy etikety velmi peliv (pozor - nkdy, i kdy vrobce vit. C pouv, nen na etiket o sloen vrobku uveden!!!). Vrobky obsahujc vitamn C jsou pro tento el nepouiteln. 19. Pokud lhev s MMS nebyla vystavena pmmu slunenmu zen a roztok je ve tmav sklenn nebo plastov ndob, mete ho skladovat dva a tyi roky. ir sklo nebo plast jsou pouiteln jen pechodn, na jeden nebo dva dny. Roztok vystaven pmm slunenm paprskm asi po hodin degraduje, i kdy je v tmav lhvi. 20. Needn roztok k pprav MMS je siln alkalick s pH 13. Me zpsobit drobn poleptn, pokud ple asi do minuty neoplchnete. Splachujte jej vodou. Po pidn kyseliny nebo octa k jeho kapkm se pH zmn na 4,5. Kdy pak po tech minutch do roztoku pilijete 2 dl jablen vy, pH se uprav na piblin 4,8. Ostatn zde zmnn vy a dusy se chovaj podobn. 21. Kapky lze vyut k spolehliv desinfekci vody. Na kad litr vody zskan v prod pouijte 1 neaktivovanou kapku a nechte 8 hodin psobit (nejlpe pes noc). Voda se pak d bez rizika pt. Mete tak pout 3 kapky aktivovan 15 kapkami kyseliny citrnov, vykat 3 minuty a dt do 5l vody. Voda s aktivovanm MMS je pitn u po necel hodin.

22. Such chloritan sodn je nebezpen. Nesm se souasn dostat do kontaktu s teplem a organickmi materily. To me zapinit por. Roztok zhotoven z prku u samozejm nebezpen nen, ale nesmte pipustit jeho vysuen. Zanedban vyschl loue se po vyschnut me stt pinou poru.

Kapitola 16
Domc pprava roztoku chloritanu sodnho pro MMS 0,37 l MMS 0,37l znamen vce ne 1412 dvek MMS. To by mlo jedn rodin vystait na pr let. Roztok je citliv na svtlo, take ho muste uchovvat ve velmi tmav sklenn nebo plastov lhvi, v nouzi v lhvi obalen teba neprsvitnm plastem. Vhodn je hnd tmavozelen, modr nebo transparentn plast. Svtlo prochzejc tmavm filtrem u roztok nepokod. V takovch lahvch me bt i pr dn na dennm svtle, kvli tomu si nedlejte starosti. Ale nikdy lhev nevystavujte pmmu slunenmu zen. To ho zni i v tmav plastov lhvi bhem nkolika hodin. Pokud chcete roztok pro MMS pesn podle mho pedpisu a nechcete si s tm hrt, kupte si lhev hotovho MMS. Pprava vyaduje jist znalosti a tak vem doporuuji, podit si ji hotov a profesionln zabalen MMS pro okamit pouvn. Chloritan sodn se prodv i v edn 25% a m tedy blzko k naemu, kter m 28%. Pokud si ho koupte, je to v podku a mete pout vechny recepty a poty kapek tak jak jsou udny v tto knize. Rady jak nakoupit chloritan sodn najdete na konci kapitoly 17. Dnes se shn o nco obtnji a v nkterch zemch ho dokonce neseenete vbec. Co budete potebovat 1. Nejmn pllitrovou lhev. Me bt i z przranho plastu pokud v n roztok hodlte pechovvat jen pr dn, ne jej slijete do tmavch lahviek. Pokud lhev nemete uloit na pln temnm mst, urit ho v n nenechvejte dle. Nedvejte ji ani do chladniky, tam je pli asto vystavovan svtlu. 2. Pinejmenm litr destilovan vody. Jinou vodu nepouvejte. Mete pout demineralizovanou, ale jen pokud je jist, e je plnohodnotnou nhradou destilovan vody. Neuvejte pramenitou nebo minerln vodu pokud se nejedn o stav nouze, kter nesnese prodlen. 3. Plastov dbnek nebo odmrku se zobkem na slvn. 4. Litrovou nebo vt ndobu, kterou lze zahvat. Nepouvejte kovov ani z nerezu. Nejlep je ndoba z varnho skla nebo nov, potaen teflonem, bez krbanc a na kov. 5. Dostaten pesnou vhu. Mla by vit s pesnost na 1/10 gramu. Dobr jsou nkter elektronick potovn vhy. Mechanick potovn vha tak vyhov, pokud ovem mte pesn zva k nastaven. 6. ern popisova. Mjte ho vdy po ruce.

7. Vhodn lahviky na hotov MMS. V lkrnch mvaj mal hnd sklenn lahviky s kaptky. Jsou pouiteln, pokud nepipustte, aby se roztok MMS dostal nahoru do gumiky. Lahviku nepokldejte a kaptko obas peliv proplchnte vodou. 8. Budete potebovat alespo 100 gram chloritanu sodnho. Pi nkupu chemiklie se ujistte, e to je skuten chloritan, e vm nenabzej chlorid. Chlorid sodn, kuchysk sl, je nm samozejm k niemu. Chloritan sodn vypad jako bl nebo mrn naloutl vloky. Kdy budete kupovat chloritan sodn, nekejte, na ho potebujete. eknte teba, e to pouvte k prav vody v baznu. Prvn, co vm eknou je, e jejich chemiklie nen pro vnitn pouit. S tm si nemuste dlat starosti. Takto specifikuj sv zdroje chloritanu sodnho vichni; vetn dodavatel, kte svmi chemikliemi zsobuj pravny vodren. Pidnm destilovan vody navc chemiklii hodn rozedte, a kdy pot uvte teba 12 kapek zednch 2 dl vody nebo dusu, je souasn zedna jakkoliv mon pms. V natolik zednm roztoku jsou nedouc pmsi vdy pod ppustnou maximln denn hodnotou. Obchodnci se vdy obvaj ppadnch alob a budou se vm koupi chemiklie pro n el vdy pozkouet rozmluvit nebo ji odmtnou prodat, kdy jim povte, na ji chcete pout. Na dnm profesionlnm MMS nenajdete vtu, e je uren pro vnitn pouvn. Vtinou je dokonce upozornn, e nen uren pro vnitn pouit. Obchodnci se tak chrn proti ppadnm prvnm tokm. Nikoliv ovem ze strany lid, kte se chtj zbavit svch onemocnn. Nebojte se tchto vt na etiketch MMS, jsou prost nutn. Jak se pesvdit, e skuten mte chloritan sodn Me se stt, e se vs nkdo pokus oklamat prodejem njak jin sloueniny ne chloritanu sodnho, teba proto, abyste tm nemohli nikoho vylit, nebo me dojt k pehmatu a prodaj vm nesprvnou vc. Je tady ale zpsob jak se pesvdit, e mte sprvnou chemiklii. Pedn si muste opatit prouky na testovn obsahu chlru v baznu. 1. Chloritan sodn mus mt formu vloek. (Nkolik firem mezitm prodv chloritan sodn, kter vlokovit nen. Kdyby to nebyly vloky, vdy pedpokldejte, e to nen chloritan sodn a budete to muset provit. Pokud chemiklie projde nsledujcmi testy je to opravdu chloritan sodn, kter z njakho dvodu rozemleli.) 2. Rozdrte trochu vloek na prek. (Dobr je pout polvkovou lci a vloky v n rozdrtit ajovou likou.) 3. Dejte do przdn sklenice ajovou liku nadrcenho prku a pidejte ti pln ajov liky destilovan vody. Mrn protsejte sklenic, dokud se prek pln nerozpust. V tepl vod se rozpust mnohem rychleji. 4. Pak dejte 10 kapek takto pipravenho roztoku do przdn sklenice a pidejte k tomu ajovou liku octa. Ocet by ml obsahovat nejmn 5% kyseliny octov. Mete samozejm pout i 10% kyselinu citrnovou. Nechte kyselinu 3 minuty psobit. 5. Ponote do roztoku prouek k urovn hladiny chlru v baznu. Ml by ukazovat ptomnost pinejmenm 1 ppm chlru. Ve skutenosti je to ovem chlordioxid (mc prouky nerozpoznvaj rozdl). 6. Namote druh testovac prouek do roztoku, z nj jste pedtm odebrali 10 kapek k pedchoz zkouce. Tento roztok by neml vykazovat vbec dn voln chlr (nen aktivovan), anebo jen velmi mlo. Jestlie prek neprojde testy v bodech 5 nebo 6, nen to chloritan sodn. Nkdo si z vs udlal legraci nebo se zmlili. Pro jistotu zkouku zopakujte jet Jednou. Nepouvejte nic,

co neprojde testem. Ale nikoho neobviujte. Nikomu nic nevytejte. Jednodue dejte sprvnou chemiklii. Mte-li chloritan, pokraujte podle nsledujcho nvodu. Pprava roztoku MMS: zkladem pro MMS je 28% roztok chloritanu sodnho. 100 gram je 28% z 357 gram. Jestlie koupte 100 gramov balen, mli byste obsah ped pouitm pro jistotu pevit. Krok 1: Ovte si, e mte 100 gram chloritanu sodnho. Krok 2: Odmte devt US (kapalinovch!) unc destilovan vody (1 US oz je 0,029 I, potebujete tedy 266 ml vody) a dejte ji do ndoby k oht. Odmujte peliv, mus to bt pesn mnostv. (Co se laboratorn pesnosti te, autor na jinm mst tto knihy tvrd, e lze pout i 25% roztok, ani by bylo potebn jakkoli mnit poty kapek v recepturch. Pozn. pekl.) Krok 3: Nasypte 100 gram chloritanu sodnho do 0,266 I vody v ndob, postavte ji na vai a za opatrnho ohvn mchejte sms tak dlouho, dokud se vloky pln nerozpust. Ndobu vas odstavte - voda se mus jen oht, posta 40 - 50C, NIKDY nesm pejt do varu. Nikdy se nevzdalujte, zstate u toho a stle mchejte a do plnho rozputn. Krok 4: Tekutina by mla bt naloutl a przran. Slijte ji pes nlevku nebo ze dbnku se zobkem do pllitrov nebo objemnj plastov lhve, zavete ji vkem a odstavte k ochlazen. Upozornn: pokud pitom nco rozlijete, muste to se stolu nebo z podlahy oplchnout vtm mnostvm vody. Nikdy to tam nenechte vyschnout. Such prek m v ptomnosti organickch materil sklon k samovzncen. Krok 5: Pokud nen pvodn lhev tmav, kupte si lhev nebo nkolik malch lahviek z tmav zbarvenho skla a naplte je z pvodn lhve. Lahviky opatete etiketami s informac o pouit. Roztok chloritanu sodnho pro ppravu MMS vm vysta na nkolik let. ttek by proto ml obsahovat co nejvce pouitelnch dat pro ppad nouze. Sprvn informace pak me nkomu zachrnit ivot. Jinak to bude jen lahvika s jakousi neznmou tekutinou a nikdo nebude mt ani potuchy, co s tm.

Kapitola 17
Humanitrn projekt Rd budu spolupracovat s kadm humanitrnm projektem, kter k dosaen ne uvedench cl kdekoli, bude potebovat mou pomoc. Jestlie nco takovho chcete, prosm kontaktujte mne. Zisk z tto knihy je erpn podle poteby na jej distribuci a veker pebytek jde na distribuci MMS v Africe. Nco u tedy bylo uskutenno, ale to nesta. Je t jako kapka vody ve vdru. Pro pemnu Afriky je teba udlat mnohem vc, a tak zmnit n svt. Pro Afrika? Prmyslov nrody kadoron vnuj nessln miliardy dolar na humanitrn pomoc Africe. Nessln proto, jeliko nikdo nev kolik to ve skutenosti je, ale to slo je kadopdn ohromn. Jdte do libovolnho africkho msta a uvidte kolik neziskovch NGO (nevldnch organizac) tam utrc za humanitrn innost. V tm kadm africkm mst psob erven k, Svtov zdravotnick organizace, World Vision, USAID, Lkai bez hranic, Global Fund, City of Hope a tucty jinch. Pro vechny ty vyhozen penze? Pro jsou za nmi o tolik pozadu? Afrika le na rovnku. Je tam vtinou teplo, a to je vhodn prosted pro rzn choroby. Jen na malrii kadm rokem po celm svt onemocn 500 000 000 lid a milion na ni kadoron zeme. Devt z deseti mrt na malrii v Africe jin od Sahary pipad na dti ve vku do pti let. Kadou minutu tam zemou dv Nemocn lid nemohou pracovat. Nemohou pstovat rodu ani ji sklzet, kdy pijde as. Nemohou stavt domy nebo vyrbt teba dvoukolky. Jinmi slovy, nemocn toho moc neudl. Ne. Nen to proto, e by byli ln nebo necivilizovan. Prost, kdy nkde je pes sto milin nemocnch, je to nejen spousta lid, kte nemohou pracovat, ale tito nemocn navc potebuj tm stejn poet lid, kte o n peuj. Zaopatovn nemocnch oderpv dal, velkou st skrovnch zdroj. Zamlada jsem stle slchal, e Afrika je daleko pozadu proto, e jej nrody jsou necivilizovan, pod spolu bojuj, nebo proto, e ernoi jsou zkrtka ln. Ale jak jsem u ekl, skutenost je, e nemocn prost nemohou pracovat. Africk zem trp problmy, jak zbytek svta nikdy nepoznal. Jsme ale soust lidsk rasy stejn jako oni a je na povinnost pomhat jim eit tyto svzele. Jestlie vm jich nen lto a nectte se za n odpovdn, ned se nic dlat. Skutenost vak je, e si je jako soust lidsk rasy nememe dovolit pehlet. Mon tam u te nkde kvas choroba, kter nakonec smete cel lidsk pokolen. Nebo se tam naopak prv dnes mohl narodit lovk, kter lidskou rasu msi zachrn. Jedno je jist; lidstvo si neme dovolit pihlet se zaloenma rukama. Jestlie lidsk rasa chce jet njakou dobu pet na tto planet, neme nechvat podobn problmy stranou. A zase nkoho uslyte kat, e kad zem i kontinent je zodpovdn za svou vlastn situaci, mli byste se nad tm zamyslet. Protoe z tohoto pohledu jsme vichni obyvateli jedinho kontinentu" - planety Zem. Je tedy na ns pevzt za situaci na n plnou odpovdnost! To zahrnuje i africk problm, kter musme vyeit, jestlie se chceme vichni ctit na Zemi bezpen. Vypad to jako pitaen za vlasy, ale my opravdu meme odstranit vtinu nouze na svt tm, e se zbavme malrie. Nevye to sice veker nedostatky, ale znanou st. Kdy potom vylme i AIDS, vylme tm souasn i dal velk kus nouze. Penze, kter jinak zbyten proud do Afriky, pak mohou zstat doma, teba na investice do kosmickch program nebo lepch silnic i vzdln pro nae vlastn nemajetn.

Jestlie vylme celou Afriku, udl lidsk rasa obrovsk krok k svmu peit. Kdy si toti nebudeme navzjem takto pomhat, pestane lidsk rasa na tto planet existovat. Od vzniku Zem se na n udlo vce ne 50 nesmrnch katastrof, kataklyzmat, kter by zniily cel lidstvo, kdybychom tady byli, kdy k nim dolo. Dnes u tady jsme a d se oekvat, e podobn katastrofa jednou nastane. Jednou z vc, do nich meme investovat prostedky, kter u nebude teba zahrabvat v africkm psku, mohou bt ppravy k peit takov katastrofy. Kdybychom to neudlali, bude lidsk rasa odsouzena k extinkci. Ta katastrofa jednou nepochybn pijde. Je blhov se domnvat, e se to neme stt. Otzkou je kdy. Me to bt ztra nebo ode dneka za 25 000 let, ale jednou to pijde. Nebudeme-li pak pipraveni, znamen to konec lidsk rasy. Je jist mnoho dvod pro pomhat potebnm, ale tou pravdpodobn nejkrsnj odmnou je dobr pocit, kter to pin. Kdy nkdo nem dn dvod pomhat jinm, je to proto, protoe se star jen o sebe, nejbli rodinu a cle. To ale viditeln zuuje nejen oblast jeho psobnosti a zjm, ale i schopnost sprvnho sudku. Nastanou-li tk asy, bude jeho mylen stle stejn zen. Nikdy nezsk irok rozhled, kter me bt nezbytn k peit. A to je jen povrch problmu. Pokud lovk peml o ostatnch, roz si mentln oblast sv mysli. Bude mt poten z ivotnch zmn. Lpe porozum ostatnm a jeho ivot se stane snazm. Ten kdo se zajm jen o svou rodinu a vlastn cle, pozn jen ohranienou, malou oblast ivota. Jeho svt je velmi malik. V opanm ppad svt, kter existuje uvnit jeho mysli, expanduje. M vce informac, jich me vyut p een vlastnch problm. Toto je dvod pro pomhat lidstvu. Cokoli udlte pro ostatn, je pomoc vem. V ivot se zlep pokad, kdy nm pispjete ve spolen arn. Po naich zkuenostech nen pochyb o tom, e MMS me vylit vtinu africkch nemoc. Jakmile budou vyleny, Afrika se bude muset pustit do prce, vetn lid i v t nejzapadlej vsce. Hovoil jsem s mnoha nelnky a mstnmi i vdci, kte maj za to, e postup, kter jsem v roce 1956 pouil v kalifornskm Orange County, bude ve vtin ppad provediteln i v Africe. Bude to nco stt, ale nakonec se to samo zaplat a Afrian se vrhnou do prce. (Kdyby nkdo o tomto programu chtl vdt vce, kontaktujte mne, prosm.) Pokud v MMS jet stle nevte, zkuste si to. Poite si lahviku MMS, kyselinu citrnovou a drte se instrukc v tto knize. Kdy se bojte, zkuste to nejprve na svm psovi. Nic mu to neudl a zskte odvahu si to vyzkouet, a pak podvat jinm. Pamatuje ale, e m men tlo ne vy, take mu dvejte men dvky. Kdyby vil desetinu toho, co vy, dejte mu jen desetinu mnostv, kter byste mli brt. Ale bez ohledu na to, jak to vyzkoute, prosm, udlejte to. ivot, kter tm zachrnte, me bt v vlastn. Doporuuji zakoupit pinejmenm jednu lhev od profesionlnch dodavatel uvedench na webov strnce www.emms.cz. Znm spolenost, kter je schopna poskytnout dostaten mnostv MMS k vylen jedn cel africk zem. Dod to podle poteby do kad zem, kter to bude akceptovat. Problm ovem spov v tom, e neme poskytnout penze na dal distribuci. Potebujeme nkoho, kdo pijde a polo potebn penze na stl. V prvn zemi to pijde na asi ti miliny dolar. V dalch pak u to bude jen mal zlomek tto sumy, ale budou zde etn nklady, vetn instrukti tch, kte to pak budou dvat jinm. Bude nutn vykolit hodn lid. Budeme je potebovat, protoe to je ten nejlep a nejlevnj zpsob jak zskat lidi, kte pak u budou vdt jak lit ve zbytku Afriky.

Mon se pipoj a pomohou i dal humanitrn organizace, ale na to nememe spolhat. A dosud odmtaj by jen pipustit, e existujeme, nato e existuje nco jako MMS. Mnohokrt jsem psal Nadaci Billa Gatese, a vdy jsem se dokal jen zdvoilho odmtnut. V tom jsou lep, ne vtina ostatnch. Obvykle se nedokm ani odmtnut. *Poznmka, pro odmtnul pomoct? O em p. Jim Humble asi netu. Bill Gates piznal: Vakcny maj snit populaci! 3.bezen 2010 Multimiliard a zakldajc f Microsoftu Bill Gates oteven piznal, e vakcny a souasn zdravotn pe maj za cl depopulaci planety. ekl to na norovm setkn elitn organizace TED. "Dnen svt t 6,8 miliard lid. Spje k devti miliardm. Jestlie odvedeme velk kus prce dky novm vakcnm, zdravotn pi a reproduknmu zdravotnictv, mohli bychom to snit mon o deset nebo patnct procent," ekl Gates. Poloil tak rovntko mezi vakcinaci a bytek lidsk populace. V podivuhodn pednce se Bill Gates zabval dogmatem globlnho oteplovn, podle kterho emise CO 2 zpsobuje lovk, kter je tak pmo zodpovdn za dajn oteplovn zemkoule. Gates nabz zpsob, jak snit emise CO2 - snit lidskou populaci. Na zbru, kde Gates popisuje neobvyklou rovnici, istou anglitinou tvrd, e okovac ltky maj slouit k tomu, aby se snil poet obyvatel, m se sn i emise CO 2. Stejn cl m podle nj i souasn systm zdravotn pe a reproduknho zdravotnictv. Pozdji v prezentaci Gates vakcny zmnil jet jednou. "Je to nco, co miluji," ekl o nich. na video se podvejte zde Jeden z nejbohatch lid na planet je u dlouho znm coby tdr mecen pro rzn potratov programy, kter maj omezit rst populace. Nyn piznv, e tent cl (redukci potu obyvatel) mohou zajistit i nov vakcny. Potvrdil tak informace a vzkumy, podle kterch vakcny obsahuj ltky, kter sniuj plodnost, i pmo vyvolvaj sterilitu, stejn jako rzn nemoci typu autismu i poruch imunity. Dvod, pro byl Gates ve svm projevu tak oteven, je dn zejm vbrem publika. Pednka se toti konala v rmci konference TED (Technology, Entertainment, Design), co je elitn neziskov nadace, kter se specializuje na pednky veejn znmch osobnost. Krom Gatese na nich vystupuj napklad Bill Clinton, Al Gore i Gordon Brown. Bn lovk nem anci se na n dostat, astnick poplatek za konferenci je toti est tisc dolar. Mezi sponzory organizace pat IBM a vojensko-prmyslov gigant General Electric. Ve zcela jinm svtle tak vyznvaj altruisticky vypadajc tvrzen manel Gatesovch, kte napklad ped msce v Davosu oznmili, e v ptch deseti letech poskytnou deset miliard dolar (a 188 miliard korun) na vvoj novch okovacch ltek. Npady na clenou depopulaci skrze sterilizaci obhajoval v knize Ecoscience z roku 1977 i souasn poradce americkho prezidenta Obamy John P. Holdren. V esku zatm o nebezpe vakcn (napklad proti prase chipce) takto oteven hovo jen politik za Demokratickou stranu zelench Daniel Solis. Ten zveejnil nkolik lnk, ve

kterch tvrd, e panika kolem prase chipky byla vyvolna proto, aby nsledn podvan vakcna poslouila dlouhodobm clm environmentalist, kte se netaj touhou zredukovat poet lid na planet. Okovac ltky podle nj obsahuj nebezpen psady, kter zpsobuj sterilitu. K zahjen lby malrie a AIDS v nkter zemi, je teba vyut nsledujc postup: Z vlastn zkuenosti vm, e pevn vtina Afrian nem penze, kter by mohli investovat do svho zdrav. Mnoz navc u nev dnm lkm, jeliko pepokldaj, e jim opt nepomohou, a nehodlaj utrcet to mlo, co jet maj. Len tedy alespo zpotku mus bt zdarma, jinak ho prost nebudou chtt. Jakmile najdeme africkou zemi, kter ns bude ochotna pijmout, budeme tam muset zdit zkladnu, centrlu, z n bude zena cel dal innost. Mstn oblasti by zaopatovalo nkolik ambulantnch oddlen, kam by si kad mohl pijt pro dvku MMS. Bylo by nutn zakoupit nkolik vhodnch vozidel, kter by dostali k dispozici mstn lid vykolen v podvn MMS. Ti by byli zpotku koleni v centrle MMS. Pak by se rozjeli do vesnic, doruili MMS a vykolili nelnka vesnice a dal vhodn osoby v jeho pouit. Afrian vydlvaj 30 a 40 dolar msn. Mohli by bt rychle vykoleni jak zachzet s MMS a pak kolit vesniany. Pot by bylo vhodn zdit ppravnu MMS v kad zemi. To by opt uetilo mnoh nklady, protoe nejvce penz a dosud spolyk doprava a nsledn distribuce ppravku. Skuten nklady jsou men ne jeden US cent za dvku (100 dvek = 1 US dolar), ale podstatn narstaj kvli doprav. m vce lid by bylo vykoleno, tm vce by bylo pozeno dodvkovch vozidel. Kad by mlo vlastn trasu. Pi dostatku penz by poet automobil a vykolench lid rychle stoupal; pln zakolen v pouit MMS netrv dle, ne asi ti tdny. Vetn sprvnho vykolen zodpovdnch lid by v dn z africkch zem nemlo trvat dle ne rok, ne se MMS dostane vude. Meme doufat, e po prvnch dvou mscch prce s mstnmi lidmi u budou k dispozici mimodn jedinci, kte budou akceptovateln jako kolitel i v dalch zemch. Takto mohou i ostatn zem rychle spustit programy, kter dostanou MMS k jejich lidem. Ano. Mnostv potebnch penz je nemal, ale je to o miliardy mn ne chce rznm vzkumnm institucm poskytnout Bill Gates. (Ten se star jen o sv zisky a nov vakcny na sniovn svtov populace. Poznmka) Tyto fondy Afrika nikdy nespat. Tuto knihu si pravdpodobn petou i lenov jinch organizac, a mon zanou s vlastnmi programy; tedy alespo doufm. Lidstvo to urit potebuje. Nememe bt nespn, jestlie na tom i vy, teni, budete mt svj podl. Pijte do Afriky nebo teba zalote diskusn skupiny, i to me pomhat. Anebo pipravte njak MMS a dohldnte na to, aby byli oeten sta a nemocn lid ve vaem sousedstv. To samo o sob u bude dlat rozdl. Nebo se teba postarejte o to, aby tuto knihu zskalo hodn lid. Napite mi a dejte mi vdt, jak jste to udlali. J nevm kolik lid se o tom bude muset dozvdt, ne bude dosaeno toho, emu km bod, z nj u nen nvratu". Pokud ho ale doshneme, u nm nemohou pibouchnout dvee ped nosem jako u tolikrt. Pokud tedy dostatek jedinc bude mt sprvn informace, nau se to pouvat a budou vdt, e to inkuje. A vte mi, e nebude mnoho takovch, kte to nevyzkouej. A jakmile uvid, e to inkuje, zanou to pouvat miliny lid. Proto prosm, pipojte se k nm. Pouvejte to bu sami, nebo prost jen akceptujte pedstavu, e si to veejnost zaslou vdt. Doporuujte lidem, aby si peetli mou knihu a objednali MMS z internetu. Jestlie MMS u spn uvte nebo ho podvte jinm a

pomh jim to, postarejte se, aby se o tom dozvdlo co nejvc lid. Mon na to (v USA) mme jen nkolik mlo msc. Pravdpodobn mn ne 12 msc, bhem nich to mete dostat na veejnost. Zvis na tom likvidace a prevence utrpen, bdy a mrt milin. (Promite, e jsem tak dramatick, ale takov je skutenost). Dejte vdt svm ptelm a znmm, e nco tak asnho, jako je MMS, existuje. Spousta lid o MMS nic nev a pitom je suuj nemoci, kter MMS zvldne bhem nkolika dn i hodin dostat pod kontrolu imunitnho systmu. Je 1. srpen 2007. Mnoho lid oekvalo v ervenci velk zmny. Doufali, e se zmn vlda a nae svoboda se vrt. Oekvali i pomoc shora. Nkte spolhaj na Bo pomoc, jin na pomoc vych bytost, kter u jsou na cest sem. Mnoz mi volali a psali a kali, abych si nedlal starosti. e u brzy publikuji svou knihu a vechno bude v podku. Jedni kali, e prv te se usadila jaksi ciz kosmick lo na obn drze Je mi 75 let. Takov poselstv u jsem v uplynulch 68 letech dostal mnohokrt. Take te mi dovolte, abych vm pedal sv poselstv. Nosm je v sob mnohem dle, ne sah pam vtiny z vs. Zni takto: Lidstvo me a mus zachrnit zase jen lidstvo. dn zzran pomoc shry nikdy nepijde. dn bytosti svtla, ani dn jin vy bytost ns zachrnit nepijde. Pokud chceme bt zachrnni, musme to udlat sami. Bh ns zachraovat nepijde. Rozpomete se na star pslov: Bh pomh tm, jen si pomohou sami." Podvejte se na to. Ve 20. stolet bylo zavradno a zabito vce lid ne za vechna pedchzejc dohromady. Bh nezachrnil stovky milin lid, kte byli zasteleni, upleni i roztrhan na kusy. Museli jsme se nakonec zachrnit sami. Zdrav a nemoc jsou v rukch lid. Co opravdu udlte, zle jen na vs. Ale slibte mi, e pokad, kdy skonte s modlitbou, pjdete, a bu nkomu darujete tuto knihu, nebo jet lpe, prodte mu ji, protoe ten kdo si ji koup, ten si ji i pete. V tom ppad opravdu udlte nco pro pomoc lidstvu. A jet nco: Prosm, naute se pipravovat MMS a uschovejte si malou zsobu chloritanu v prku, pinejmenm pro vlastn rodinu. Nemus bt pod dostupn. Zatm si to uvdomuje jen mlokdo, ale pokud si MMS obstar vtina lid v USA a bude to pouvat, bude tm zlomena takka cel moc FDA. Vtina moci FDA toti spov v jej kompetenci likvidovat a blokovat vechno, co sniuje pjmy velkch farmaceutickch producent. Ale jakmile lid budou mt v rukou MMS, bude vtina jejich lk nakonec nepotebn. Me to sice chvli trvat, ale meme toho doshnout. Dal vzkum Dal vzkum je samozejm nezbytn a jeho vsledky budou mt hodnotu miliard dolar. Toto je nejinnj ppravek, kter byl vbec kdy vynalezen. Musme vdt, jak jsou nejvy mon dvky pro vechny druhy nemoc, kter znme. Musme se dovdt, kdy jej meme nebo musme pout intravenzn, a kdy ne. Musme rozpoznat, kdy l rakovinu, kdy ne, a kdy ne, pro. Musme zjistit, zda jsou njak bakteriln choroby nebo virov onemocnn, na kter to neinkuje, a pro. Dnes vme jen tolik, e to pomh lit mnoho vc. Ale souasn vdomosti jsou jen malik zlomek toho, co bychom o tom mli znt. Pokud nkdo m zjem o vzkum, ml by mne kontaktovat. Nejvce zkuenost s MMS mm prozatm j, ale vbec nepochybuji o tom, e mnoz lkai, jak je znm, budou chtt vdt mnohem vce, ne tady mohu zveejnit. Mus s tm zat pracovat lkai a litel,

protoe jen tak meme zachrnit mnoho ivot a zmrnit spoustu utrpen. Jsem samozejm ochoten kadmu, kdo se chce pustit do vzkumu, ct vechno, co o tom vm. Farmaceutick spolenosti disponuj spoustou technologie a mohly by MMS rychle vyut. Bylo by dleit vyvinout nosie, kter by dokzaly vnst chloritan sodn hloubji do tla pedtm, ne se zane uvolovat chlordioxid. Pak by se mon uplatnil proti nkter z dosud nevylitelnch nemoc, na n se (pokud je nm znmo) prozatm nedostaneme. Ale ance, e farmaceutick spolenosti nco takovho udlaj je miziv. Jejich clem vdy bylo jen to, aby se pacienti po potlaen nkterch i vtiny symptom ctili lpe. Takto se nikdy nikdo nevyl a mohou lidem trvale prodvat sv lky". Pedpokldm, e kdyby se pro to rozhodli, netrvalo by jim vylepen dosavadnho receptu nijak dlouho. Ale asi je to tak lep, protoe pak by vsledky zpenili a zaali poadovat stovky i tisce dolar za nov druh lk. Vme, jak to dopad. Vm, e jsou takov, kte se vzkumu v jistm rozsahu vnuj u dnes. Doufm, e jim tato snaha vydr a nakonec pispj nm vem zveejnnm novch informac. Njak vzkum provdm i sm (na sob) a mon, e jedna z jeho fz bude uzavena jet pedtm, ne vyjde tato kniha. Nkolik podrobnost ohledne MMS Ze zednho roztoku chloritanu sodnho se stv zzran minerln doplnk" - MMS a pot, kdy ke kad jeho kapce pidme 5 kapek njak potravinov kyseliny. Kdy hovom o kyselinch, mm na mysli citrnovou vu nebo 10% roztok zedn kyseliny citronov (nazvejme je aktivtory a proces smsen kapek chloritanu sodnho a kyseliny aktivaci"). Po pidn je nutn nechat aktivtor psobit na kapky roztoku chloritanu sodnho minimln 3 minuty. Prodlouen aktivan doby a na 10 minut nevad, ale doba pro reakci by nikdy nemla bt krat. Zskanou sms pak doplnme o asi 2 dl tekutiny, nejlpe vody, a tak zskme dvku k vypit. K pekryt mnohm asi nepjemn pachuti je mon pout i nkter ovocn vy nebo dusy. Nejlep je vypt dvku hned, ale jakmile je doplnn o vodu nebo dus, mete ji popjet a hodinu. Kyselina citronov: Dnes u jsem pesvden, e nejinnjm aktivtorem je kyselina citronov, ale pesto potebujeme jet vce daj. Pprava je jednoduch. Na kadou zarovnanou polvkovou lci krystalk kyseliny citronov, kter je bn k dostn v obchodech s potravinami, pidejte do sklenice devt polvkovch lic destilovan vody. Tak zskte roztok 10% kyseliny citronov. Pouvejte vdy 5 kapek tto kyseliny na kadou kapku roztoku chloritanu sodnho. Stejn pomr plat i pro citronovou vu. Ocet: Vhodn je jakkoliv druh octa obsahujcho pinejmenm 5% kyseliny octov. Pouijte 5 kapek octa na kadou kapku roztoku chloritanu sodnho, ale v kadm ppad dejte pednost kyselin citronov nebo citronov v. Ocet uvejte jen v nouzi. vy a dusy: Pouiteln je jablen a hroznov va nebo ananasov i brusinkov dus. V dnm z tchto npoj nesm bt dodaten pidan antioxidant zabraujc aktivaci. Jde o vitamn C - kyselina l-askorbov - nezdka maskovan oznaenm E-300". Pozorn tte nlepky na balen v obchod. Nejlep ale je doma erstv vylisovan jablen va. Pomeranov dus: Nepouvejte pomeranov dus ani dusy z jinch; citrusovch plod. Vechny obsahuj sloky pekejc aktivaci.

Kolik pout Pokud je e o kapkch MMS", jedn se vdy o dvku aktivovanou pslunm mnostvm 10 % roztoku kyseliny citronov. (1) Udrovac dvka je est kapek MMS. Mlad lid dvakrt tdn, star (nad 60) by mli uvat 6 kapek kad den. (2) Pi vtin onemocnn, zejmna jaternch chorobch a dalch potch: jestlie je nkdo velmi nemocn, zanejte dvma nebo mn kapkami. Podejte prvn dvku, hodinu vykejte a pak uijte druhou. Pokud pitom nemocnmu nebude nevolno, mete mu podat ti kapky o tyi hodiny pozdji. Nazt rno zante s temi kapkami a podejte druhou dvkou po jedn nebo dvou hodinch. Pak pokrote na tyi kapky po poledni nebo a ped spanm. Pokraujte se zvyovnm potu kapek kad rno, pak druhou dvkou asi po hodin a jednou dvkou odpoledne nebo veer, tak dlouho dokud nemocn nebere 15 kapek tikrt denn. Prostudujte recepty na konci kapitoly 10 a postupujte podle nich. Zvracen a prjem jsou v mnoha ppadech soust uzdravovn. Jestlie tlo nco z toho potebuje, udl to. Nicmn, je vdy velmi krtkodob. Tlo v, co dlat. Nepovaujte doporuen poet kapek za konen: berte 15 kapek dvakrt denn nejmn 2 tdny, ale pokud se stav ani po tchto dvou tdnech nezane zlepovat, zd se bt nejlep een poet kapek dle zvit. Kdy se nic nedje a nejste zdrav, pidejte vce kapek MMS. (3) Pi malrii a dalch onemocnnch vyvolanch cizopasnky vdy, u pro prvn dvku pouijte 15 kapek. Pokejte pak jednu nebo dv hodiny a podejte dalch 15 kapek. Tot provete i nazt. Pokraujte tak po 3 dny. Poohldnte se po parazitech. Jestlie jsou stle prezentn, pokraujte v ke. Me to trvat i ti msce. Ale to je extrmn ppad, vichni paraziti bvaj vyhubeni u dlouho ped uplynutm t msc. Ve vtin ppad, vetn hlst, odumou do t dn. Malrie se takto za normlnch okolnost d uvst do podku bhem 4 nebo i mn hodin. (4) Had utknut; berte dvky nejmn 15 kapek dvakrt po hodin, a pak kad dv hodiny. Pokraujte kad tyi hodiny, dokud nebudete mimo nebezpe. V dnm ppad msto s kousnutm nenaznte! Pokud je to mon navtivte lkae, ale nedovolte mu do toho ezat. Pouit odsvaky je dobr. Jed z naznut rny se roz pli rychle po tle. (5) Popleniny, prvnho, druhho nebo 3. stupn: v tchto ppadech KAPKY NEAKTIVUJTE! Dal postup najdete v dest kapitole. (6) Otrava potravinami: v prvn dvce pouijte 12 kapek a pak po 6 kapkch kadou hodinu. (7) Dti: viz pedpis v kapitole 10 (8) Zvata: Menm zvatm dvejte ti kapky na 12 kg tlesn vhy. Pokud jde o kon a dal vt zvata, pouijte na kadch 12 kg tlesn vhy jen jednu kapku. Nepouvejte dusy, nejlep je voda. Vtina zvat pije roztok sama, ale nkterm ho budete muset vnutit vstikovakou. V ppad komplikac pouvejte zpotku men dvky. MMS je 28%, przran, mrn naloutl roztok chloritanu sodnho v destilovan vod. Mal mnostv se jev jako pln ir, bez lutho zabarven. Vloky obsahuj pouze 80% chloritanu sodnho. Zbytek je z nejvt sti kuchysk sl, obsahujc mn ne 1% dalch netoxickch sodkovch slouenin. Mnostv sodku v kad

dvce je velmi mal a nen jej mon povaovat za kodliv. Protoe vloky obsahuj vdy jen 80% istho chloritanu sodnho, in jeho skuten mnostv ve vslednm roztoku MMS 22,4%. Chloritan sodn v dvce o esti kapkch: dvka esti kapek MMS obsahuje 54 mg chloritanu sodnho a asi 10 mg soli. Pi reakci se tvo i dioxid sodn. Zpotku, pi aktivaci, ho vzniknou jeden a dva miligramy, pozdji jeden a dva mg za hodinu v rmci pemny chlordioxidu na kuchyskou sl a vodu. Chlordioxid: 12 aktivovanch kapek ve form MMS vytvo 1 a 2 mg chlordioxidu. Po zedn dvma decilitry tekutiny roztok obsahuje mn ne 1 ppm. (Do tla sice jdou stle 1 a 2 miligramy, ale 1 ppm je mn ne pipoutj smrnice FDA u nkterch potravin). Roztok MMS v tle nsledn, po dobu 12 hodin, kadou hodinu trvale generuje 1 a 2 miligramy chlordioxidu. Chemick vzorec chloritanu sodnho je NaCIO2. Na - sodk Cl - chlr a O2 - kyslk. Nboj kyslku je -2 (minus dva) co znamen, e tento kyslk je v neutrlnm stavu. Stejn nboj m i kyslk v kyslinku uhliitm. Nen pouiteln k oxidaci. Chemick vzorec chlordioxidu je ClO2. Aby mohl vzniknout, mus bt z vazby uvolnn sodk. O2 reprezentuje dva kyslkov ionty, kad s nbojem dvou elektron. Tyto elektrony maj zporn nboj. Cl je chlr, v tomto ppad ion chlru s kladnm nbojem. V okamiku kdy vstoup do oxidan reakce, se rovn nasyt zpornm nbojem. Pak je to stejn chlorid jako ten v kuchysk soli. U neme dle reagovat. Vzorec kyslku O2 symbolizuje molekulu kyslku, sestvajc z dvou svzanch atom kyslku. Kyslk v elementrnm skupenstv vstupuje do tla za elem okysliovn. Pi oxidaci v tle vznik energie vytvejc tlesnou teplotu tla. Pi procesu okysliovn se atomy kyslku nabij na -2 (minus dva) elektrony a stanou se kyslkovmi ionty. Doshnou neutrlnho stavu. Kyslk v neutrlnm stavu (s elektronovm nbojem minus 2) nsledn neme bt v tle nijak vyuit. V tomto stavu formuje kyslink uhliit, kter z tla odchz pi vdechu. Venku je pak opt dobjen, napklad zelen, stromy a dalmi rostlinami. Oxidace: chemici si dlouho mysleli, e kyslk je jedin plyn, kter me oxidovat kovy a jin chemiklie. S pibvajcmi znalostmi chemickch proces vak brzy vylo najevo, e do stejnho procesu okysliovn jako kyslk me vstoupit libovoln prvek i iont nebo molekuly, kter jsou schopny vmny elektron. Kyslk pijm elektrony od dalch element nebo molekul, a zrove zpsob uvolnn njakho mnostv energie ve form tepla. To je oxidace. Tot ale um i mnoho dalch prvk, jejich molekuly a ionty pijmaj elektrony nebo vyvolaj vmnu elektron a uvoluj tak energii. Kyslk me pijmout jen 2 elektrony, a pot se stane neutrlnm - dn dal u pijmout neme. Avak, molekuly chlordioxidu mohou pijmout 5 elektron. Tud rovn okysliuji, ale maj na elektrony mnohem vt apetit.

O pin infarkt a FDA


Pro infarkt nesouvis s cholesterolem a zanesenmi artriemi, a jak mu mete pedjt. Tuto kapitolu jsem chtl pvodn vynechat, protoe kniha je o MMS, ale myslm, e to, co zde vlom, by ml vdt kad, komu zle na jeho zdrav. A je tak dobr znt nkter mlo znm fakta o FDA. Naped nkolik daj, kter jsou mimo vekerou debatu pravdiv, prokazateln i u soudu a potvrzen ze stovek rznch zdroj, vetn internetu. To, co vm chci ct, je naprosto nesporn, ale vtina lid si toho dosud nevm. Za prv byste mli vdt, e vtina expert FDA figuruje i na vplatnch listinch farmaceutickch spolenost. Mon si myslte, e by to bylo proti zsadm slunosti. Ale asi nen. Zd se, e maj nrok pivydlvat si pln stejn jako kad jin, dokonce i kdy je to kontraproduktivn. Kdybyste se chtli dozvdt, jak to skuten chod, pette si knihu Deadly Medicine, kterou napsal Thomas Moore. Za druh, FDA v roce 1992 spustila veejnou kampa, s clem upt Amerianm prvo kupovat vitaminy, ani by na n mli lkask recept. Na prosazen tto zleitosti utratili miliny dolar z penz daovch poplatnk, ale nepodailo se. A co h, obrtilo se to proti nim. Proti tomuto podlmu toku na svou svobodu i se postavily ne tisce, ale miliny americkch oban a lid napsali svm kongresmanm. V srpnu 1994 se to v Kongresu sice pokusili prosadit, ale evidentn to nebylo mon. Ob snmovny pak jednomysln pijaly jin zkon, kter pak hned podepsal i prezident. Vidte? Jednomysln a hned. Amerian mohou doshnout veho, pokud to ovem opravdu chtj. Tomuto jednomysln schvlenmu zkonu se k DSHEA (The Dietary i Supplement Health and Education Act; 1994). Zkon se pokusil jednou provdy zajistit Amerianm voln pstup k vitamnm a dalm podstatnm ivinm, a souasn i pstup k vzdln, kter s tm souvis. Pina, pro bylo zahrnuto i prvo na tyto informace byla v tom, e farmaceutick spolenosti u pedtm vedly kampa s clem zabrnit v uveejovn vekerch informac o incch vitamn na lidsk zdrav. To koukte, co? Mohli by pak brnit zveejnni pravdy o tom, co vlastn skuten zpsobuje infarkty, a co FDA k o vitamnech. Do tchto kampani nenacpali jen miliny, ale doslova miliardy. Te tedy mme zkon, kter by ns ml ochrnit. Jist, mla stait Konstituce, ale dobr je kad pomoc, kterou lze zskat. Jene to jet pod nebyl konec. Spolen farmaceutick spolenosti vytvoily mezinrodn kartel. A spustily celosvtovou kampa za celosvtov zkaz en vekerch informac ohledn vitamn, minerl a dalch prodnch substanc a jejich prospnosti pro lidsk zdrav. Vplili se zadnmi vrtky pomoc Food Standards Commission (Komise pro potravinov standardy) Spojench nrod. (Viz tak Codex Alimentarius. Pozn. pekl.) Napadlo je, e by mohli donutit prmyslov vyspl nrody po celm svt akceptovat vitamny jako lky na lkask pedpis. Tato koncepce byla v pestrojen za iniciativu k ochran spotebitel doporuena k schvlen Valnmu shromdn OSN. Kadou zemi, kter by odmtla klasifikovat vitamny jako lky na lkask pedpis, by pak ekaly obchodn sankce. Psal se rok 1997. Hlavnm aktrem v rmci podpory tohoto farmaceutickho vitaminovho kartelu byla nmeck vlda. Nmecko vyv vce farmaceutickch produkt ne jakkoli jin zem. Mon, e by tehdy i uspli, nebt jednoho odvnho lkae. Byl to MUDr. Matthias Rath. Ten 22. ervna 1997 pronesl ped veejnm shromdnm v Chemnitz vznamnou e, v n odhalil nejen tento kartel a jeho zmry, ale i jeho nvaznost

na farmaceutick spolenosti, kter profitovaly na druh svtov vlce. V dsledku tohoto a nkolika dalch akc, vetn stovek tisc rozhnvanch dopis lenm parlamentu, byla tato idea v dob, kdy ji pednesli Valnmu shromdn OSN natolik kontroverzn, e s n neuspli. A co vc. 20. kvtna 1999 byly nadnrodn farmaceutick spolenosti donuceny piznat k vytvoen vitaminovho kartelu" za elem dohody o cench surovch vitamn a s nimi spojench surovin. Touto akc obrali stovky milin lid po celm svt o vce ne 100 miliard dolar. Pokuta, kterou pak museli zaplatit, ovem inila jen jedinou miliardu dolar, a to i pesto, e Ministerstvo spravedlnosti USA konstatovalo, e lo o nejvt nelegln kartel vech dob. Zdnliv vysok pokuta, kterou museli zaplatit, byla vzhledem k celkov stce, o kterou okradli lidi na celm svt, smn bezvznamn. U do toho zante vidt? Farmaceutick spolenosti nemaj svdom. Udlaj cokoli, jen aby pedely monm ztrtm nebo vydlaly dal penze. Pitom je jim pln jedno kolik mrt tm zpsob. Za poslednch vce ne 50 let prostednictvm FDA potlaily pes tucet objev tkajcch se lby rakoviny, srdench chorob a mnoha jinch nemoc. Vm, e si asi myslte, e by to od nich pece bylo len, ale zvate, zda shora uveden vc nen soust tho programu. Na vem, co jsem uvedl, nen nic, co by se dalo zpochybnit nebo dokonce popt. Je to vechno dokazateln. Vechno se stalo tak jak jsem popsal a kad se o tom me sm pesvdit. Dkazy o potlaovn objev lby rakoviny a dalch nemoci se dnes u shnj o mlo obtnji, ale stle tu jet jsou. FDA spolh na to, e to, co napchala, se jev nevrohodn a na nedostatek zjmu veejnosti, kter j pomh dle hrt svou komedii. Dal skuten pbh. Aminokyselina tryptofan byla k dostn v obchodech se zdravou vivou po celch USA jako pomcka pro usnn. Opravdu to pomh a tisce lidi si ho kupovaly msto prk na span. Tryptofan brzy vytlail lky za nkolik milin dolar, kter u farmaceutick spolenosti st mohly prodat. A co se najednou nestalo Tryptofan zejm zpsobil smrt jednoho lovka v USA a nkolika v Japonsku. A FDA ho ihned nechala sthnout z regl v celch USA. Tato aminokyselina se vyrb v Japonsku. Bylo zjitno, e se do jedn nebo nkolika lahviek s ppravkem njakm zpsobem dostalo jaksi zneitn. Akoli problm byl ihned podchycen a japonsk tovrna zavedla velmi psn opaten, tryptofan u v USA nikdy nebyl povolen. Pozdji se zjistilo, e pedtm, ne byl vyexpedovn zneitn tryptofan, navtvili japonskou vrobnu agenti americk FDA Msto tryptofanu te farmaceutick spolenosti opt prodvaj Amerianm prky na span a vydlvaj miliny dolar prodejem chemickch drog. Jet pod jste neprohldli? Kdy jedna osoba zeme kvli zneitn aminokyselin, ta u se nikdy nesm prodvat, ale skutenost, e v dsledku povn farmaceutickch drog umraj statisce lid, je naproti tomu docela pijateln. Jsem snad jedin, kdo vid, e tu nco nehraje? To vechno jen ukazuje, e se utrpen a mrt v dsledku zrady FDA na americkm nrod njak osobn dotkaj kadho vzkumnka a kadho lovka. Jet hor je, e utajovnm informac o monostech jak vylit mnoho rznch nemoc jsou njakm zpsobem oizeni vichni lid na svt. Jejich apatie z vt sti vyplv z pocitu, e lovk za souasn situace neme udlat nic, aby to mohl zmnit. Ale te to me zmnit zkrtka kad, kdo informuje sv pbuzn, ptele a sousedy o tto knize a MMS. Mon si myslte, e ns dostaten chrn DSHEA, zkon z roku 1994, o nm jsem se u zmnil. Nen to tak. Jakmile to veejnost spustila z o, zaala FDA tlait na Kongres, aby uzkonil normu, podle n budou muset bt veker doplky ped odbytem v USA schvleny

experty FDA. Ti u te veejn prohlauj, e po zaveden tohoto novho zkona zamlej uzavt 50% vrobnch podnik a obchod s doplky. Take te, pi kadoronch 970 000 mrtch souvisejcch s lky a ani jednm jedinm v souvislosti s libovolnm doplkem na celm poli zdrav vivy, se FDA opt chyst omezit nae prvo jen na to, co sama pipust. A mysl to vn. Uvedli, e nov zkon prosad bez ohledu na odpor. Kongres americkou veejnost asi opt jednou zrad. Po pijet tohoto novho ustanovenm se toti zkon DSHEA stane zbytenm. Dobe vd, jak kody tm zpsob. A je zde jedin mon dvod, pro jsou poslanci a kongresmani naklonni jeho pijet. Zaplat jim za to. Zkon, kter u projednv parlament i sent, m vejt v platnost v roce 2010. A dosud jsou mu vichni kongresmani i sentoi pzniv naklonni. Co se te potlaovn lebnch postup FDA, vylm vm dva velice dleit ppady a povm vm, kde si to mete sami ovit. Pedem upozoruji, e se dotknu jen vrcholu ledovce. Je zde spousta dalch ppad, na n te ale nen as ani prostor. Mon pak pochopte, pro jsem se odsthoval do ciziny, kdy jsem chtl vydat tuto knihu. Asi te eknete: Ale vdy americk stava dovoluje publikovat cokoli." Ano, ale to je FDA pln jedno. Zatkaj autory a vdce i vynlezce a obvin je tm z ehokoli. A bez okolk. Klidn pak je mohou dret ve vzen na zklad vymylench obvinn. Posuzovateli v tto oblasti prva jsou soudci FDA. Dr se prost praxe: pokud autor vezme z obhu svou knihu nebo vdec veejn prohls, e jeho lba je omyl a neinkuje, sthnou obvinn. Ne by autor piel o vechno, co m platbami prvnkm, nezdka to vzd. Tucty lebnch kr byly ztraceny, protoe jejich tvrci nebo autoi zhnusen tmto zpasem, podlehli nhl srden slabosti nebo strvili dlouh lta ve vzen. Je to jet mnohem hor. Zabavuj majetky a ni cel podniky. Nezdka podniku zabav vechno, co v nm je, vetn aut a bankovnch t. astokrt i bez pkazu k domovn prohldce. Ni lidem ivoty. Jejich soudci nepipust dnou pimenou obhajobu. Prkopnci, kte trv ivot pomhnm lidem a ptrnm po lb njak choroby, mohou skonit na dlouh lta ve vzen. Tyto ppady pat mezi zloiny proti lidskosti nejhorho druhu. Zakou lbu a zni takovho lovka, jeho podnikn cel jeho ivot. To ve se dje ve jmnu veejn bezpenosti a nikdo jim v tom neme zabrnit. Myslte si asi: Pro by to dlali?" Dlaj to kvli miliardm dolar, kter vydlaj farmaceutick spolenosti, kdy se njak spn lba nedostane do svta a k lidem. ednci se nezdka boj o zamstnn. Kdyby byla objevena lba na rakovinu, bylo by ztraceno tisce pracovnch mst. Skonilo by ozaovn a vroba chemoterapeutickch drog. Nemocnice by pily o klientelu. Ale byly by zachrnny miliny ivot a vymizelo by nevslovn lidsk utrpen. A co je milej vm? Zachrnit tyto pracovn pleitosti, nebo ukonit lidsk trapy, a pak vechny ty lidi pekolit pro jin zamstnn? Nemm dost penz na to, abych mohl iroce publikovat tuto knihu. Za to, e se tyto informace dostaly ven, vdm lidem v USA, Mexiku a lidu Jin Ameriky. Kdyby kad lovk poslal tuto knihu alespo dvma lidem nebo pinejmenm dvma lidem ukzal, kde j koupit, budou mt nejen Amerian k ruce lbu, kter eliminuje vce ne 50% a mon i 80% lk, kter dnes lidstvo konzumuje. Dlouhodob to zachrn miliny ivot a utrpen, kter to ukon, je nevysliteln. etli jste tuto knihu a vte, e je to pravda, a pokud o tom nejste tak docela pesvdeni, vyzkouejte MMS. Pi sprvnm pouit pome vylit rakovinu bu sm, anebo spolen s dalmi znmmi prostedky, jako je teba indinsk bylinn extrakt. A jak u jsem ekl, veker ppadn zisk z tto knihy bude pouit k jej distribuci do celho svta nebo pinese tuto lbu nrodm Afriky. Musm opatrn volit slova, protoe by mne

jinak mohli zaalovat. A tak musm ct, e je to v tomto okamiku mj zmr, a e udlm, co bude v mch silch, abych ho uskutenil, ale te jet nemohu s absolutn jistotou zaruit, e vechen zisk budeme schopni uplatnit tmto zpsobem. A samozejm, st penz pouvm na vlastn ivobyt. Do ptrn po lb rakoviny, v rmci uznvan teorie o pvodu tto nemoci, byly a jsou investovny miliardy a miliardy dolar. U vce ne sto let zde jsou dv zkladn teorie. Mnoh ostatn byly potlaeny. ivoty byly zmaeny, lid byli zatkni a poslni do vzen a plily se jejich knihy. Kad vbec mysliteln vc, kad hnus, kter lze nkomu provst, to vechno bylo uinno proto, aby se ta druh teorie o pvodu rakoviny nikdy nedostala do svtla vdeckho vzkumu nebo na veejnost. Komick pitom je, e vechny lby, kter si s rakovinou vdly rady, se opraly o tu druhou teorii nebo obdobn pojet. Vce ne dva tucty nebo jet vce tchto kr, vechny po sob zanechaly pes tisc zdokumentovanch ppad vyleni z rakoviny, nkter z nich i vce ne 10 000 a pr pes 100 000 chorobopis, svdcch o vylen. Dovolte mi, abych vm nkolika neodbornmi vtami vysvtlil rozdl mezi tmito dvma odlinmi pohledy na rakovinu. Podle souasnho pesvden se zdrav tlesn buky z njakho nezjitnho dvodu mn na rakovinov. Podle veobecnch pedstav k tmto nezjistitelnm pinm pat strnut, nevhodn strava, ddinost, patn stav pozvolna pechzejc do rakoviny nebo nco v tom smyslu. Za tohoto pstupu byly vynaloeny i na vzkum miliardy dolar a po vce ne 100 let dle trply a umraly miliny lid, zatmco v lb rakoviny nedolo k dnmu podstatnmu pokroku. To znamen 100 promarnnch let bez nalezen potebnch odpovd i njakho skutenho zlepen. Je tady samozejm spousta vdc, kte budou mt proti takovmu tvrzen nmitky. Je tady nco, co povauj za velk pokrok v chemoterapii, s n pili okolo roku 1948, ale dnes na rakoviny umr jet vce lid ne kdy pedtm. Nen tu ani nznak, e chemoterapie zvyuje ance na peit. Nezd se vm to vechno jaksi uboh? Stejn lba u 100 let a za celou tu dobu dn skuten zmna, pod stejn postup, nad nm neustle koumaj, zatm co na rakoviny umr stle vce lidi. Druh teorie, kter je pokldan za nepijatelnou, k, e pinou rakoviny je pozoruhodn virus, kter um mnit velikost a tvar (metamorfuje) z viru na bakterii a zpt na virus. Vynechm mnoho odbornch vraz a uvedu jen zkladn pojet. Tato teorie se nazv pleomorfizmus. Zkoumat na tomto poli je neppustn. Mete namtnout, e Amerika je svobodn zem. Ano, je to tak, ale to neplat pro ty, kte by tuto teorii chtli oficiln zkoumat. Na takov vzkum nejsou k dispozici dn fondy, a vdci, kte to zkusili, jakoby narazili na neviditeln val. Nikdo s nimi nechtl spolupracovat. Kolegov se s nimi pestali stkat. FDA, FTC a AMA jim kladli do cesty vechno, co jen bylo mon. Ale znovu opakuji, e vechny zakzan lby, kter inkovaly, byly zaloeny na tto teorii zvltnho viru nebo obdobn koncepci. Prosm, prosm, prosm nevte mi. Jdte na internet a starejte dostaten hluboko, abyste pro sebe objevili fakta. Jsou tam, a pokud mte po ruce fakta, mete si je provit. Nkde tam najdete vechny dkazy, asto utajen ale dostupn. Je teba, aby se s nimi seznmily miliny lid. Nemus se stt odbornky; mus jen vdt, co se doopravdy dje. Dovolte mi, abych vm poradil, abyste si pro zatek peetli jednu knihu. Jmenuje se The Cancer Cure that Worked (Lba rakoviny, kter inkovala). Napsali ji Barry Lynes a John Crane. Najdete v n dal potebn odkazy a dozvte se jak se dostat k pvodnm zznamm.

V tto knize hovome o MMS. Mnoho lid u uvedlo, e se zbavili rakoviny pot, co ho brali. MMS zabj viry a bakterie. e to chlordioxid um, se v u 100 let. Zatm jsme nemohli prokzat, e MMS to na pemnn rakovinov buky. Ale pozorujeme, e rakovina pokoky, vetn melanomu, seschne a sloupne se z postienho msta jako strup. Nezd se, e rakovina je pmo napadena; vypad to sp, jakoby ndor pestal rst a tlo ho jednodue vyhojilo. Tot by se stalo, kdyby byl zahuben virus. Pod jet nevte, co dlat? A je tu jet nco, co byste podle FDA opravdu nemli vdt. Infarkty nemaj nic spolenho s hladinami cholesterolu v krvi. AMA, a ani dal na lkask vzkum orientovan skupiny, nevyprodukovala jedinou studii naznaujc, e jedinci s vysokmi hodnotami trp infarkty vce ne lid s nzkmi hladinami cholesterolu. Jedin, co opravdu dokzali, je prodvat lky na sniovn jeho hladiny za miliardy dolar. Nmeck lka MUDr. Matthias Rath prokzal, e hlavn pinou infarkt je avitaminza, zejmna nedostatek vitamnu C. Seete si jeho knihy. Vte mi. On prokzal, e infarktm lze pedchzet vitaminy, ne lky na sniovn cholesterolu. MUDr. Rath poukzal na skutenost, e v naem tle jsou tisce kilometr il, ilek, cvek a cv. Ty se ale cholesterolem nezanej a nepsob problmy. Kdyby cholesterol v krvi psobil pote, dlal by to v celm v tle. Ale cholesterol ovlivuje jen tch asi 25 centimetr vn pmo v srdci. Jak je to mon? Srden ly se smruj s kadm pulsem srdce, 70 i 80 krt za minutu. To jsou miliny tep ron. Nepolev pak proto, e by byly zanesen, to jen jejich stny ztrat prunost a praskaj. O prunost stn krevnch cest se star Vitamn C. Nedostatek vitamnu C zpsobuje kurdje a infarkt je soust tho problmu. Usazenina na stn specifickch vn je tam kvli jejich poslen. Aby brnila jejich plnmu zplotn, ne proto, aby je zanela. Jakmile se v n objev trhlinka, vna zstane zplotn msto toho, aby se opt otevela, a tento stav zpsob infarkt. Infarktm pedchz dostatek vitamnu C. tte prce a knihy MUDr. Ratha a urit si vitamn C poite. Farmaceuti pochopiteln nechtj, abyste se pouili z jeho knih, protoe pak u nebudete nakupovat jejich proticholesterolov drogy. Usazeniny cholesterolu jsou odpov tla, na nedostatek vitamnu C. Tlo se pokou poslit stny krevnch cest, a chrn je ped prasknm vrstvikou cholesterolu. Ml bych zmnit, e Dr. Rath dlouho spolupracoval s muem jmnem Dr. Linus Pauling. Ten s Rathovmi poznatky souhlasil a spolen pracovali na dalm ovovn a posuzovn funkc vitamn v tle. Dr. Linus Pauling byl jedin mu v historii, kter zskal dv nesdlen Nobelovy ceny na poli medicny. Jeho souhlas a pomoc pi tchto objevech jim znan pidv na vrohodnosti. (Viz interview, kapitola 17.) Modern medicna trv na oetovn symptom a odmt ptrat po jejich pinch, protoe kdyby byly nalezeny, stal by se dan problm vylitelnm. Kdyby byl vyliteln, nemohli by donekonena pokraovat v prodeji drbskch lk. Je to smutn, ale pravdou je, e se zdravotnictv to jen kolem penz. Prvnm o kom se chci zmnit je MUDr. William Frederic Koch. Dr. Koch vyvinul bylinn livo, jemu kal glyoxylid. Svho prvnho rakovinovho pacienta vylil v roce 1917 a pot byly vyleny tisce dalch lid, kdy potme ty, kter vylil sm a pak dal lkai pouvajc jeho medicnu. Co myslte, jak byla tehdy konvenn lba rakoviny? Lebn postup, kter u tehdy pouvali mnoho let, Je star vce ne 100 rok. Chtl bych se vsadit, e neuhdnete, co to ped stoletm bylo. A asi vs to ohrom, protoe to bylo ozaovn rentgenem a radiem stejn jako dnes. Ubhlo stolet a jet stle se pouv stejn postup s

tm, e na rakovinu umr stle vce lid. Nezd se vm, e tu cosi nehraje? Nemyslte, e by si ti, kte tolik usilovali a usiluj o to, aby jim byla svena odpovdnost za nae zdrav, mli jednoho dne ct: Dost. To, co dlme, evidentn nefunguje. Nemli bychom radji vyzkouet njakou alternativu?" Msto toho nadle bezstarostn bdaj pouze v rmci stejn vchoz domnnky. Z toho vyplv, e farmaceutick spolenosti vydlvaj penze dosaiteln takovm druhem vzkumu, o nm u pedem vd, e se pi nm na nic novho nepijde. Dr. Koch kal, e pokud nechceme hubit pmo rakovinov buky; mus se odstranit virus, kter je pinou jejich onemocnn a umonit jim tak nvrat do normlnho stavu. FDA A FTC napadaly Dr. Kocha dlouh lta. Vypudili ho z USA, a tak se pesthoval do Brazlie, kde slavil neobyejn spchy lenm pokroilch stav revmatick artritidy, lenstv, cukrovky, ppad pokroil rakoviny a dokonce i lepry. Velmi znepokojen FDA ho dala, aby se vrtil zpt do USA. Kdy to pozdji udlal, byl zaten na zklad falench obvinn. Probhly dva soudy a porota Dr. Kocha v obou ppadech uznala nevinnm. To ve navzdory skutenosti, e soudce nepipustil vpov ani jedinho z tisc vylench pacient. Soudy se protahovaly od roku 1942 do roku 1946 a pily stt na vce ne 10 000 000 dolar, co je 100 000 000 v dnench penzch! Nikdy nedokzali pedloit dkaz, e lk Dr. Kocha rakovinu nel, ale od t doby jsou byliny potebn k jeho pprav v USA nedostupn. Kdy veden FTC pevzal plukovnk Charles March, pokouel se toky proti Dr. Kochovi zastavit, ale potkala ho nhl smrt za podezelch okolnost. Podobn mrt, jak se zd, tehdy houfn postihovala lid, kte se zabvali alternativnmi lebnmi postupy. Tm vak nemnm, e dnes u k tomu nedochz. Jeden mj velmi dobr ptel, kter objevil nkolik lebnch postup pro tk onemocnn, piel ped 5 lety dom a nlo nastraen v jeho byt mu utrhla ob nohy. Peil, ale pedstava, e dnes u se nesna lidi zastavit vemi prostedky je nebezpen sebeklam. Pestoe FTC z prvnho hlediska nemohla Dr. Kochovi zakzat prodej jeho liv, zakzali mu jakoukoli publikan innost a reklamu, aby se k lkam nedostaly dn informace. Neinformovan lkai se o lku nedozvdli a nemohli jej pout k lb pacient s rakovinou a dalmi chorobami. Odhaduje se, e od roku 1917, kdy Dr. Koch vylil prvnho nemocnho s rakovinou, do roku 1951, kdy mu FTC nadila ukonit propagaci mezi lkai, zbavil jeho lk rakoviny pes 100 000 pacient. Jeho laboratoe nakonec bez prodeje liv nebyly schopny pet a vroba lku byla zastavena. Jsou tady sice lid pokouejc se obnovit jeho pedpis, ale Dr. Koch i vtina tch, kte znali nezbytn detaily, dnes u neij. V podstat je tato lba rakoviny a mnoha jinch nemoc pro ns asi nenvratn ztracena. U chpete, pro je MMS tak dleit? Je to ppravek, kter me pout kad, a kad se me snadno nauit jeho pprav. Jakmile se informace o MMS iroce rozptl a veejnost se pesvd o jeho innosti, dn z agentur psmenkov polvky (FDA, FTC, a ve vtin podobnch ppad insistujc AMA) to nedoke zastavit a farmaceutick spolenosti se ocitnou nasuchu. To bude zatek konce obrovskho odlivu finannch prostedk ze zdravotnictv do drog, kter oetuj jen symptomy. Jestli m strategie bude fungovat a MMS se dostane do povdom irok veejnosti, brzy se objev spousta knih na stejn tma i od jinch autor. Konec dsivho utrpen lidstva kvli penzm, tak tde rozdvanho rukou lkask a lkrnick brane, je na dohled. Dky internetu se dnes obyejn lid mohou dozvdt a nauit vce ne na zen okruh odbornch informac" odkzan lkai. U si nememe dovolit neinformovanost o medicn. svit informanho vku u je za nmi, ale

toto je potek vku en zdravotnch informac mezi bnmi lidmi. Alespo v to doufm. Bude lpe, jestlie tomu napomete. Kdyby tehdy lbu Dr. Kocha zaali pouvat vichni lkai, nemusely v bolestech a utrpen zemt doslova miliny lid. Mohli t astnm ivotem a do pirozenho odchodu. Dal lbu, o n se chci zmnit, vyvinul Royal Raymond Rife ze San Diega v Kalifornii. Zaal s vzkumem o nco pozdji, ne Dr. Koch, ale prakticky za stejn ry od roku 1920. Zaalo to vynlezem mikroskopu, kter byl pln jin, ne nejlep standardn pstroje. Jeho nejlep mikroskop ml zvten 30 000, akoli ten prvn jet nebyl tak dokonal. Pot byla v tom, e v oblasti vdy bylo dobe znmo, e nejsilnj ne-elektronov mikroskop ml jen 2 500 nsobn zvten. Vt nedovoluje teorie svtla, protoe teoreticky neme bt schopnost svteln vlny kvli vlnov dlce dle rozena. Elektronov mikroskop je k pozorovn ivch mikroorganizm nepouiteln, protoe vzorky mus bt ped zkoumnm usmrceny a vypreparovny speciln metodou. Rife, kter sledoval vlastn npad, za svj ivot postavil mnoho opravdu " asnch mikroskop; a kad nov byl lep ne ten pedchoz. Jeho mikroskopy byly koprovny a nkter existuj dodnes. Byly tak siln, e jimi mohl odhalit a pozorovat iv viry, kter jsou pinou rakoviny. Mikroskopy vyuvaj nkolika rznch svtelnch zdroj s rznou frekvenc. Jeho mikroskop pouval heterodynnch sloek svtelnch frekvenc. To znamen, e njak frekvence je peveden na jinou smovnm s dalmi. Stejn princip byl a dodnes je pouvn u radiofrekvenc. Rife to dokzal udlat se svtlem. Nebyl pro to dn rozumn dvod, ale jeho mikroskopy byly znieny a zznamy a plny spleny. To vechno pestoe jeho mikroskopy k rozpoznvn a verifikaci rakoviny pouvaly doslova stovky lka. Dal vc, do n se Rife pustil pot, co rozpoznal rakovinov viry, bylo vytvoit zazen, kter by je dokzalo na mst zahubit. Teorie, j pouil, byla prost a promylen. Vyuil pi n znalost ze stavby antn rdiovch vysla a pijma. V zsad nejde o nic sloitho. Kad frekvence vyvol tok elektrickho proudu v kovov tyi pesn odpovdajc jej dlce nebo uritmu pesnmu podlu tto dlky. Pokud tedy mte drt, ili antnu odpovdajc dlky pipojenou k tomu nejprimitivnjmu pijmacmu zazen, krystalce, mete tm zachytit frekvenci, kter v antn vyprodukuje slabouk elektrick proud. Takovou antnu u u modernho pijmae neuvidte, ale pesto tam v njak form stle je. Rife uvaoval takto: Vme, e ty mal potvrky mohou bt vodii elektiny, tak pro z nich neudlat cosi jako antny?" Dospl k nzoru, e vechno, co je zapoteb je zmit jejich velikost, a pak vypost frekvenci, kter zpsob, e jimi potee elektrick proud stejn jako antnou rdia. Pokud by se dalo zadit, aby jimi protkal dostaten proud, m by se zvtila sla jejich frekvence, jejich povrch by to nevydrel a muselo by je to nakonec zabt. A do konce tictch let pak na jeho laboratorn innost dohlela zvltn vzkumn komise z University of Southern California. Jeho asn vsledky ovily klinick testy proveden v letech 1935, 1936 a 1937 pod vedenm Lkask komise U.S.C. Nezvisl lkai uvajc duplikt Rifeho apartu po cel zemi i v zahrani spn oetovali a 40 pacient denn. ada lka lila pacienty tmto zpsobem a 22 let, ale tlak se nakonec stal pli velkm. Kdy ady nalezly provozuschopn apart, bu ho zniili pmo na mst, anebo konfiskovali jako soudn dkaz. Rife uril pesn frekvence pro herpes, tuberkulzu a dal onemocnn stejn tak jako pro rakovinu. Jeho dlo bylo publikovno ve vdeckch asopisech, lkaskch urnlech a pozdji i v roence Smithsonian Institution. Ve tictch letech tak byly vyleny tisce lid,

ale pak zashly ady. Rife tehdy zaal spolupracovat s elektroinenrem, jm byl John Crane a jeho celoivotn dlo bylo shromdno v Craneho laboratoi. A ady zashly. Agenti zniili vechno, na pili, splili vechny poznmky a Crane skonil ve vzen. A nepetrit problmy s ady pokraovaly. Univerzita u se za Rifeho netroufala postavit a musel ji prost opustit. etn lid po celm svt dnes opt stav Rifeho genertory. Mnoh z nich nefunguj, protoe jejich konstrukti nedokzali dostaten pesn rekonstruovat Rifeho dlo, nebo nepochopili podstatu. Ale jin jsou funkn a opt spn l rakovinu a dal nemoci. Je zde dokonce i pr lid, kte vlastn jeho mikroskopy nebo jejich dobr duplikty. Funguj dodnes. Otzkou je, pro takto zachzeli s lidmi, kte pece jen lili jin lidi? Jak je mon, e pravdu bylo mon tak snadno udusit? Existuj jen dva dvody. V pozad obou je hrabivost. Byli zde vdci, jen nechtli, aby byly vyvrceny jejich chybn teorie ohledn rakoviny a dalch nemoc a samozejm farmaceutick spolenosti, kter nechtly pijt o zisky. Miliardy dolar maj obrovskou vhu a byly to farmaceutick spolenosti, kdo profiloval pravidla pro zdravotnictv tto zem. Investovaly miliardy dolar do nejmn dvou prvnk pro kadho poslance a sentora ve Washingtonu, D.C. Vechno se scvrklo na otzku penz a zloiny, kter kvli nim spchali jsou neuviteln. Aby mohli zskat sv penze, musely dle trpt a umrat miliny lid. A byl zde jet jeden dvod. Mnoz vdci, kte na poli medicny protlaovali vlastn oblben pedstavy, jimi si vydobyli vhlas, vtinou thli za jeden provaz s farmaceutickmi spolenostmi. Tm tedy lo tak jen o penze. Ve Spojench sttech jsou stovky velmi dleitch prmyslovch odvtv, kter ovem nevynakldaj miliardy dolar na ovlivovn tvorb zkon Kongresem. Neexistuje dn pijateln dvod, aby farmaceutick spolenosti investovaly tak obrovsk stky k podpoe" Kongresu, ale je to bn praxe. Mete si snadno ovit, e vechno, co tady km je pravda. Sta jt na internet a prostudovat si jen pr z tisc dostupnch dokument. Pouijte libovoln vyhledva a zadejte jmna lid, o nich jsem se zde zmnil nebo jen FDA Suppression". Budete zavaleni konkrtnmi, dokumentovanmi dkazy. Dkazy jsou vude. FDA to pochopiteln rda popr a nejsou penze na to, aby se s nimi nkdo mohl soudit. Maj k dispozici miliardy, aby vm dokzali, e se mlte U soudu nemte anci prokzat dn nov lebn postup. Vdy vm pedhod lnky jakhosi vhodnho zkona a nikdy nedospjete k jdru vci, toti ke skutenosti, e souasn postupy jsou patn. dn pezkouen ehokoli se jednodue nekon. Kad, kdo by se do toho chtl podn zavrtat, me prokzat to, co zde uvdm, ale mazan prvnci nikdy nepipust, aby se to dostalo ped soud. Kniha o MMS by mohla na souasnm utrpen nco zmnit a sten oslabit moc farmaceutickch gigant. Me se to podait, jestlie si ji pete dostaten poet lid. Prosm pomozte nm a pipojte se k naemu taen. Vechno, co muste udlat, je poslat nebo doporuit tuto knihu tolika lidem jak jen je mon. Chcete-li ji tisknout a rozdvat, nemm nic proti tomu. Naopak. Jestlie ji budete rozdvat, rozdejte jich, kolik chcete a komu chcete. Rozdejte jich klidn tisc nebo milin, ale pokud to chcete dlat komernm zpsobem, potebujete psemn svolen autora. Nezapomnejte, e veker zisk bude vnovn na dal en tto knihy nebo pinese MMS do Afriky. To ve vm mohu estn slbit, ale nikdy jsem neml ani nehodlm zaloit vlastn nevdlenou organizaci. Patm k organizaci znm jako Kinnaman Foundation. Ppadn dary mohou bt poukzny na: Kinnaman Foundation,

African/Americas project; Bill Myers, 814 Fruitdale Rd., Morgantown, Indiana 46160. Prosm pipojte se k na kampani, protoe jen spolen meme zmnit svt. Prosm, abyste prost jen tak neuvili mm prohlenm, ale ovili si je sami. Veker fakta jsou k dispozici a jsou oviteln. Najdte si na n as. Je to dleit pro vs i celou vai rodinu. Jedno byste mli mt stle na pamti: dn nemoc nen nevyliteln. Spolen s MMS jsou tu lby pro kadou znmou chorobu. Byly potlaeny a jejich existence je utajovna. Mnoh byly objeveny u ped mnoha lety a nepouvaj se dodnes. Pouvn mnoha z nich v alternativn medicn zabrnily historky a li o mastikch" a knihy a zznamy byly spleny. Pro by asi povaovali za nutn plit knihy a niit mikroskopy a dal drahocenn zazen, kdyby to vechno bylo k niemu? Svmi iny jen dokzali, e tu bylo nco, co je ohroovalo, nco velice hodnotnho. S podporou veejnosti meme z tohoto svta udlat lep msto, kde nebudou dit nevyliteln choroby. Odpovdi u mme. Vechno, co te potebujeme, je doshnout toho, aby ped nmi ednci pestali skrvat pravdu. Lid m tu moc a me toho doshnout. MMS nen jen kra pro mnoho nemoc, ale poskytne vm mnohem vce sebedvry, a uvidte, co vechno doke. Prvn krok spov v tom ho pout a zjistit, e inkuje. Druhm krokem je seznmit s tm sousedy a vechny lidi, kter znte. To je vechno, co potebujeme. A pak se svt zane mnit. Pomozte nm porazit FDA. Nemuste tomu hned vit, ale byla to prv FDA, kdo potlail vechny skuten lby rakoviny, informaci o tom, e vitamny pedchzej infarktm, a vbec vechny informace i produkty, kter mohly jakkoli ohrozit pjmy velkch farmaceutickch spolenosti z prodeje lkaskch drog. Prosm, nedejte jen na m slova; state se zasvcenmi, informujte se. Studujte vechno, co je dostupn na internetu. Zadejte do libovolnho prohlee slova FDA Suppression". Je zde dokumentace, kter vs zavede a do tictch let uplynulho stolet. Nahn to ds. Pak sami zjistte, e byly zamleny stovky poznatk, kter by dnes mohly zachrnit tisce ivot. Je tam mnoho zznam o lidech, kte zemeli za velmi podezelch podmnek pot, kdy se pokusili informovat lidi. Prosm, neodepite to jako hromadu potetnch teori o spiknut. Ve he je v ivot a ivot tisc jinch lidi. Nen to snad dost dleit pro to, abyste si to vechno ovili? Vnujte tomu pr hodin. Pro myslte, e vechny lky na svt, a obzvlt v Americe, tm vdy l jen symptomy? e modern lky l jen symptomy, nen dnm tajemstvm, vtina lid u to v nebo tu. Zeptejte se kohokoli, kdo se o to zajm. Lkask drogy l jen symptomy a veker lkask vzkum financovan farmaceutickmi spolenostmi je orientovn na oetovn symptom, nikdy ne k nalezen piny problmu. Dvod samozejm spov v tom, e zjistte-li piny choroby nebo zdravotnch problm obvykle to mete vylit. V tom ppad u ale nikomu nemete opt a znovu a donekonena prodvat bezcenn lkrnick zbo, dokud neume. Jde o miliardy dolar. Oetovn symptom ovem nel ani nijak nemn dan problm. Pro myslte, e ani po 100 letech nedolo k dnmu vznamnmu posunu v postupech pi lb rakoviny? S jednou nebo dvmi podrunmi vjimkami jsou u vce ne 100 let v uvn stle stejn lebn postupy. Svt udlal fantastick pokroky tm ve vem, mimo lby rakovin a dalch nemoc. Zulechuj se stle stejn lebn postupy, dlaj ist drogy, lep jehly, lep rentgeny, lep zznamy a lep stopky mc dobu oeten, ale na samotnm lebnm postupu se nic nemn.

tlak byl jedin zpsob, jm mohli uchovvat tut lbu po celch 100 let, museli ututlat kad nov pojet hned, jakmile se objevilo. A dlaj to dodnes. Maj nato vlastn soudce, vlastn zkony, jimi jednodue zablokuj kad pokus o skuten zlepen. Farmaceutick spolenosti utrcej miliardy dolar na nejmn dva prvnky na kadho kongresmana a kadho sentora a mnoho advoktnch kancel ve Washingtonu, DC. Opt a znovu se pokouej znepstupnit lidem vitamny. Nemm as to vechno vypsat. Prosm informujte se o tom sami. Vechny daje a dkazy jsou dostupn. Pravda neme zstat navky zatajena. Sta jen st, na internetu jsou o tisce doklad. Utratili miliardu na ovlivnn Kongresu, aby nm kvli veejn bezpenosti" zabrnil dokonce i jen st literaturu o vitamnech. Myslte, e budeme ve vtm bezpe, kdy nebudeme vdt nic o vitamnech? Lba pomoc MMS je tak jednoduch, e ji nen teba penechvat lkam. Vichni se maj monost lit sami. To znamen, e FDA ekaj mnohem t asy, pokus-li se to opt zakzat. Vichni nemocn a trpc te maj ped sebou nakrtko oteven okno, ale nevme na jak dlouho. Tentokrt ale FDA neme, prost jen utvat pr lka nebo zatknout autora knihy. Natst nejsem vzan k njak nkladn laboratoi, a mohu bt stle v pohybu. Ale nemus mne najt, aby to mohli zastavit. S miliardami dolar v pozad se o to rozhodn pokus, protoe nakonec o velkou st svch miliard pijdou, pokud se MMS veobecn prosad. Toto je to, na co jste se dali. Te to spov i na vaich bedrech. Udlal jsem, co jsem mohl. Te u zle na vs, tench tto knihy, abyste tuto vc rozili do svho okol a do celho svta. Sta i to, kdy o tom eknete ptelm. m vce lidem to dte st nebo jim doporute tuto knihu, m vce lid se to dozv pedtm, ne se o tom dozv farmaceuti, s tm vt pravdpodobnost se jim to u nepoda zastavit. A dosud jsou natolik pesvdeni o tom, e jsem jen jaksi arlatn, e mi nevnovali dnou pozornost. To je m jedin ochrana. Ale a zanou dostvat zprvy o lidech, kte se uzdravuj a vylili, bude to jin historie. V ivot bvaj okamiky, nevm jak vy, ale j tomu km bod, z nho u nen nvratu. Jakmile ho doshneme, nemohou u nm opt pibouchnout okno pmo ped nosem. Jestlie se tedy k potebnm informacm dostane dost lid, pouij to a budou vdt, e to inkuje. Vte mi, jen mlo lid to neudl. Miliny lid budou vdt, jak na to, a e to pomh. Prosm pipojte se k nm. Bu to pouijte sami, anebo jen akceptujte pedstavu, e si to lid zaslou vdt. A kdy spn pouijete MMS a pomete tm nkomu nebo sami sob, vyprvjte o tom vem. Mon na to mme jen nkolik mlo msc. Pravdpodobn mme na to, abychom to dostali mezi lidi mn ne rok. km vm pravdu. Mon zjistte, e to, co tady km je pravda a pot, kdy spust kampa a zanou tvrdit, e fakta v tto knize jsou falen. */Toto u nastalo: http://www.uvzsr.sk/docs/info/hv/stanovisko_MMS.pdf Problm, proti nmu budou stt, spov v tom, e si to me kad sm vyzkouet. Ale ani to je nezastav, protoe vd, e mohou zneut strachu a zbavit miliny lid samostatnho uvaovn. Proto potebujeme miliny lid, kte to sami vyzkoueli a vd, e MMS pomh. Mon o tom ani nevte, ale u nyn vce ne 55% Amerian opustilo sv domc lkae a zaali pouvat alternativn lebn metody. Omlouvm se, e mon znm pli dramaticky, a za to, e se asto opakuji, ale je mi 74 let a po tch letech u vm, e lid maj radji hmatateln fakta, ne aby naslouchali nkomu

kdo stle jen chod kolem hork kae". A co se ekne tikrt, obvykle zstane v pamti. ekl mi to mj uitel v zkladn kole. Pamatujte, e MMS dn nemoci nel, jen povzbuzuje imunitn systm. Miliny lid dnes stle jet natolik v v modern medicnu, e nejsou ochotn ovit si fakta. Po 40 let jsem pozoroval, jak ada mch ptel umrala na rakovinu, piem byli stle a do konce pesvdeni, e jsem popleten lovk. Radji umeli, ne aby si ovili to, co jsem jim kal. Zemeli tak i dva z mch blzkch pbuznch. Vnujte prosm chvilku asu modern alternativn medicn nebo vyzkouejte MMS sami na sob. Tm se na kadou zprvu o pouit MMS. A i kdy mi nenapete, zaznamenvejte prosm podrobn vechny ppady, kdy jste lili sami sebe nebo jin lidi a vsledky, kterch jste doshli. Jednou to pro vechny me bt moc dleit.

Kapitola 18
Mechanizmus okysliovn oxidy chlru - celkov pehled MUDr. Thomas Lee Hesselink OBJEV Modern zlatokop a geolog Jim Humble musel astokrt putovat oblastmi zamoenmi malri. Spolu se spolupracovnky se s n pleitostn dostval do tsnho kontaktu v mstech, kde bylo jakkoli modern lkask oeten absolutn nedostupn. Za tchto extrmnch okolnost pi jedn pleitosti zjistil, e zedn orln podan roztok prostedku bn prodvanho k desinfekci pitn vody je vysoce inn pi lb matrie. Pan Humble nem formln lkask vzdln, ale pouil k nslednm experimentm s rznm dvkovnm a technikami podvn tohoto ppravku vlastn zdrav rozum. Z konkrtn poteby tak vyplynul objev snadno pouiteln lby malrie, jen byla shledna v tm vech ppadech rapidn innou. *1+ Odkazy 1. A Possible Solution to the Malaria Problem? Humble J.; Libertarian Times, 9. kvten 2005 MATERILY A POSTUPY Postup uvan panem Humblem vypad nsledovn: Je pipraven 28% zsobn roztok 80% (technickho) chloritanu sodnho (NaCIO2). Zbvajcch 20% tvo sms obvyklch ltek nezbytnch pi vrob a stabilizaci prkovho nebo vlokovho chloritanu sodnho. Jde pevn o chlorid sodn (NaCI) - 19%. Zbytek tvo hydroxid sodn (NaOH) <1% a chlorenan sodn (NaCIO3) <1%. Skuten obsah chloritanu sodnho v roztoku je proto 22,4%. Obvykle podvan lebn dvka se pohybuje od 6 do 15 kapek, pi pouit kaptka s velkm kalibrem (25 kapek na ccm). V jednotkch miligram chloritanu sodnho to znamen 9 mg na kapku, neboli 54 a 135 mg pro jedno oeten. innost roztoku se podstatn zv tm, e kapky jsou ped podnm pedem smseny s 2,5 a 5 ccm stolnho octa i citrnov vy a ponechny jejich psoben po 3 minuty. Takto okyselen roztok je pak dle zedn pidnm vody nebo jablenho motu a podn k vypit. Me bt uit na przdn aludek, pro zven innosti, ale nezdka to zapin nevolnost. Nevolnost je mn pravdpodobn, uije-li se ppravek napklad hodinu po jdle. Ocet (5% kyselina octov) nebo citrnov va (6 - 9% kyselina citrnov) neutralizuje hydroxid sodn a souasn

konvertuje malou st chlorenanu sodnho na chloritan (CIO2-) pi konjugaci na kyselinu chloritou (HCIO2). Za tchto podmnek st kyseliny chlorit okysli dal aniony chloritanu a postupn tak vytv chlordioxid (CIO2). Ptomnost chlordioxidu se projev lutm zbarvenm roztoku a je ctit chlr. PROSPN INKY O tomto pozoruhodnm objevu Jima Humble, jsem se poprv dozvdl na sklonku roku 2006. Skutenost, e chloritan sodn, resp. chlordioxid, me zabjet parazity in vivo, mi pipadala hned zpotku naprosto racionln. Je znmo, e na okysliovadla je citliv cel ada choroboplodnch organizm. Rznch slouenin patcch mezi kyslinky chlru, jako napklad chlornan sodn a chlordioxid, u takka od nepamti veobecn vyuvme jako dezinfeknch prostedk. Nov a vzruujc je skutenost, e postup pana Humble: 1. m snadn pouit, 2. rapidn inek, 3. je spn a spolehliv, 4. oividn postrd toxicitu 5. je dostupn a levn. Pokud se tento postup jev i nadle jako inn, a zd se, e tomu nestoj nic v cest mohl by zbavit svt jedn z nejpustoivjch ze vech znmch pohrom - malrie. *1,2+ Nesmrn souctm s kadm lovkem trpcm tmto vysilujcm horenatm onemocnnm. Nemohu si nepipomenout, jak hrozn se ctm, u kdy chytm jen chipku. O hor mus bt utrpen, kter se kad 2 - 3 dny stle znovu vrac, jak tomu je u malrie. Trp j celoron miliny a kadm rokem na ni ume 1 a 3 miliny lid, pevn dti. Takto motivovn jsem se pustil do ptrn, abych se o chemii kyslink chlru dozvdl vechno, co je mon. Chtl jsem porozumt monmu mechanizmu jejich toxicity vi pvodcm malrie (plasmodim). *3+ Provil jsem takka vekerou dostupnou literaturu, abych objasnil otzku nekodnosti i rizik jejich pouit u lid. Odkazy 1. Current status of malaria control. Tripathi RP, Mishra RC, Dwivedi N, Tewari N, Verma SS Curr Med Chem. 2005;12(22):2643-59 2. Current status and progresses made in malaria chemotherapy. Linares GE, Rodriguez JB Curr Med Chem. 2007; 14(3):289-314 3. An overview of chemotherapeutic targets tor antimalarial drug discovery. Olliaro PL, Yuthavong Y Pharmacol Ther. 1999 Feb; 81(2):91-110 OXIDANTY JAKO FYZIOLOGICK INITELE Pkladem jsou: peroxid vodku, peroxid zinku, rzn chinony a glyoxaly, ozn, ultrafialov zen, hyperbarick kyslk, peroxid benzoylu, artemisinin, metylnov mod, allicin, jd a manganistan draseln. Uil jsem na etnch seminch o jejich pouit a objasoval mechanismus jejich psoben na biochemick rovni. Oxidanty jsou atomy nebo molekuly, kter nasvaj" elektrony. Atomm nebo molekulm, kter elektrony oxidantm propjuj, kme reduktanty. Vystaven ivch ervench krvinek mal dvce okysliovadla u nich zpsob zmnu aktivity oxyhemoglobinu (Hb-O2) take do tlesnch tkn uvoluji vce kyslku (O2). [1]

Hyperbarick okyslien (v kyslkov atmosfe pod tlakem): 1) inn detoxikace v ppad otravy kyslinkem uhelnatm; 2) inkuje jako efektivn podpora pirozenho hojen poplenin, zrann rozdrcenm, a ischemickch mrtvicch; 3) inn pomh pi lb vtiny bakterilnch infekc. Bylo zjitno, e mnoh okysliovadla pi obasnm vnitnm pouiti v malch i dvkch psob jako mocn stimultory imunity. Podobn inek m vystaven i iv krve ultrafialovmu zen. Tyto lebn postupy spoutj, a vyuvaj, pirozen fyziologick mechanismus, kter pimje perifern bl krvinky k rychlmu uvolnn cytokin. Tyto cytokiny slou jako varovn signl vyzvajc k zmnoen bunnho toku proti patogenm a souasn potlauj alergick reakce. Aktivovan buky imunitnho systmu pirozenou cestou produkuj mocn okysliovadla jako soust zntlivho procesu v mstech infekce nebo rakoviny, aby tlo zbavily nkazy. Jednm z takovch pirozench obrannch okysliovadel je peroxid vodku (H 2O2). Dalm je peroxynitrt (-OONO), spaen produkt superoxidu (*OO-) a radikly oxidu dusnatho (*NO). Pak je zde jet kyselina chlom (HOCI), odvozen z chlornanu sodnho (NaClO). Odkaz Decreased level of 2,3-diphosphoglycerate and alteration of structural integrity in erythrocytes infected with Plasmodium falciparum invitro. Dubey ML, Hegde R, Ganguly NK, Mahajan RC Mol Cell Biochem. 2003 Apr; 246(1- 2): 137-41 OKYSLIOVADLA JAKO DEZINFEKN PROSTEDKY Rzn mocn okysliovadla jsou ve velkm rozsahu vyuvna jako dezinfekn prostedky. *4, 11, 12, 13, 28+ Ukzalo se, e dn bakterie se nemohou vyvjet v prosted, v nm mnostv oxidant (stahujcch elektrony) pevyuje poet reduktant (drc elektron). *29+ Oxidanty tedy mnoen bakteri pinejmenm brn, ale vtinou jsou baktericidn - bakterie zabjej. *27+ Nkter oxidan inidla, jako teba jd, rozlin peroxidy nebo permanganty, jsou pouvna k loklnm oetenm pokoky nebo k ochran ped infekcemi psobenmi bakteriemi i houbami. Podobn se pouv i chlordioxid. *15+ Hypochloridy (CIO-) jsou obvykle vyuvny jako blic inidla, k desinfekci plaveckch bazn a jako dezinfekn prostedky obecn. Chlordioxid (CIO2) stejn jako ozon (O3) jsou efektivn dezinfekn prostedky pouvan ve vodrnch. *9,14+ Roztoky chloritanu sodnho (NaCIO2) se u dlouho pouvaj v stnch vodch k rychlmu odstrann stnch pach a bakteri. Okyselen chloritan sodn je postik schvlen k desinfekci masa v masnm prmyslu FDA. *1, 2, 8, 10, 26+ Zemdlci ho pouvaj k omvn kravskch vemen k pedchzen mastitid, *5, 6, 7+ a oist vajek od choroboplodnch bakteri. Chlordioxid zabj etn viry. *16,17,18,19, 20, 21, 22, 23, 24, 25+ Okyselen chloritan sodn je vhodn k desinfekci zeleniny. *3+ Byly provedeny i vzkumy ohledn vnitnho pouit zednch roztok chloritanu sodnho pi len plsovch infekc, chronick navy a rakoviny. Publikovno o tom ale nebylo takka nic.

Odkazy 1. Effects of Carcass Washing Systems on Campylobacter Contamination in Large Broiler Processing Plants; M P Bashor, Master s Thesis, North Carolina State University, Dec 2002 2. Research Project Outline #4111; C N Cutter, Penn State Univ, Nov 2005 3. Review - Application of Acidified Sodium Chlorite to Improve the Food Hygiene of Lightly Fermented Vegetables; Y Inatsu, L Bari, S Kawamoto JARC 41(1),pp 17-23,2007 4. Antiseptics and Disinfectants: Activity, Action and Resistance; G McDonnell & A D Russell Clinical Microbiology Reviews, pp 147-179, Jan 1999 5. Efficacy of Two Barrier Teat Dips Containing Chlorous Acid Germ icides Against Experimental Challenge; R L Boddie, S C Nickerson, G K Kemp Journal of Dairy Science, 77 (10):3192-3197, 1994 6. Evaluation of a Chlorous Experimental and Natural Acid Chlorine Dio - xide Teat Dip Under Experimental and Natural Exposure Conditions; P A Drechsler, E E Wildman, J W Pankey Journal of Dairy Science, 73 (8): 2121, 1990 7. Preventing Bovine Mastitis by a Postmilking Teat Disinfectant Containing Acidified Sodium Chlorite; J E Hillerton, J Cooper, J Morelli Journal of Dairy Science, 90:1201-1208, 2007 8. Validation of the use of organic acids and acidified sodium chlorite to reduce Escherichia coli O157 and Salmonella typhimurium in beef trim and ground beef in a simulated processing environment; Harrs K, Miller MF, Loneragan GH, Brashears MM. J Food Prot. 69(8): 1802-7, Aug 2006 9. Disinfectant efficacy of chlorite and chlorine dioxide in drinking water biofilms; Gagnon GA, Rand JL, O'leary KC, Rygel AC, Chauret C, Andrews RC Water Research, 39(9): 1809-17, May 2005 10. Decreased dosage of acidified sodium chlorite reduces microbial contamination and maintains organoleptic qualities of ground beef products; Bosilevac JM, Shackelford SD, Fahle R, Biela T, Koohmaraie M. J Food Prot. 2004 C>ct;67(10):2248-54 11. Treatment with oxidizing agents damages the inner membrane of spores of Bacillus subtilis and sensitizes spores to subsequent stress; Cortezzo DE, Koziol-Dube K, Setlow B, Setlow P J Appl Microbiol. 2004; 97(4):838-52 12. Mechanisms of killing of Bacillus subtilis spores by hypochlorite and chlorine dioxide; Young SB, Setlow P. J Appl Microbiol. 2003; 95(1 ):54- 67 13. Inactivation of bacteria by Purogene. Harakeh S, lllescas A, Matin A. J Appl Bacteriol. 1988 May; 64(5): 459-63 14. The inhibitory effect of Alcide, an antimicrobial drug, on protein synthe - sis in Escherichia coli; Scatina J, Abdel-Rahman MS, Goldman E. J Appl Toxicol. 1985 Dec; 5(6):388-94 15. Clinical and microbiological efficacy of chlorine dioxide in the management of chronic atrophic candidiasis: an open study; Mohammad AR, Giannini PJ, Preshaw PM, Alliger H. Int Dent J. 2004 Jun;54(3): 154-8 16. Degradation of the Poliovirus 1 genome by chlorine dioxide; Simonet J, Gantzer C J Appl Microbiol. 2006 Apr; 100(4):862-70

17. Inactivation of enteric adenovirus and feline calicivirus by chlorine dioxide; Thurston-Enriquez JA, Haas CN, Jacangelo J, Gerba CP Appl Environ Microbiol. 2005 Jun; 71(6):3100-5 18. Mechanisms of inactivation of hepatitis A virus in water by chlorine dioxide; Li JW, Xin ZT, Wang XW, Zheng JL, Chao FH Water Res. 2004 Mar; 38(6): 1514-9 19. Virucidal efficacy of four new disinfectants; Eleraky NZ, Potgieter LN, Kennedy MA J Am Anim Hosp Assoc. 2002 May-Jun; 38(3):231-4 20. Chlorine dioxide sterilization of red blood cells for transfusion, additional studies; Rubinstein A, Chanh T, Rubinstein DB. Int Conf AIDS. 1994 Aug 7-12; 10: 235 (abstract no. PB0953). U.S.C. School of Medicine, Los Angeles 21. Inactivation of human immunodeficiency virus by a medical waste disposal process using chlorine dioxide; Farr RW, Walton C Infect Control Hosp Epidemiol. 1993 Sep; 14(9):527-9 22. Inactivation of human and simian rotaviruses by chlorine dioxide; Chen YS, Vaughn JM Appl Environ Microbiol. 1990 May;56(5): 1363-6 23. Disinfecting capabilities of oxychlorine compounds; NossCI, Olivieri VPAppI Environ Microbiol. 1985 Nov;50(5): 1162-4 24. Mechanisms of inactivation of poliovirus by chlorine dioxide and iodine; Alvarez ME, O'Brien RTAppI Environ Microbiol. 1982 Nov; 44(5): 1064-71 25. A comparison of the virucidal properties of chlorine, chlorine dioxide, bromine chloride and iodine; Taylor GR, Butler M J Hyg (Lond). 1982 Oct; 89(2):321-8 26. The Evaluation of Antimicrobial Treatments for Pouitry Carcasses; European Commission Health & Consumer Protection Directorate - General, April 2003 27. Role of Oxidants in Microbial Pathophysiology; R A Miller, B E Britigan Clinical Microbiology Reviews, and 10(1): 1-18, Jan 1997 28. PURE WATER HANDBOOK; Osmonics, Inc. Minnetonka, Minnesota 29. OXIDATION-REDUCTION POTENTIALS IN BACTERIOLOGY AND BIO- CHEMISTRY; L F Hewitt, 6th Ed, E. & S.Livingston Ltd., 1950 MALRIE JE VI OKYSLIOVADLM PECITLIVL Od listopadu 2006 a do kvtna 2007 jsem strvil stovky hodin vyhledvnm stat tkajcch se biochemie Plasmodia v biochemick a lkask literatue. U lid jsou obvykle patogenn tyi druhy, jmenovit: Plasmodium vivax, Plasmodium falciparum, Plasmodium ovale a Plasmodium malariae. Nael jsem spousty dkaz toho, e plasmodia, stejn jako bakterie, jsou na oxidanty opravdu hodn citliv. *15+ Pklady pro plasmodia toxickch oxidant zahrnuj: artemisinin *16, 27, 36, 41 +, atovaquon *48+, menadion a metylnovou mod *29, 47+, Jako v ppad bakteri a bunk tumor, peit a rst plasmodia velice zvis na intern hojnosti thiolovch slouenin *38, 55+, Thioly jsou znm jako sulfhydrylov sloueniny (RSH). Reaguj jako redukn inidla (drci elektron). Jsou notoricky citliv na okyslien a s kyslinky chlru reaguj velmi rychle. To ovem zahrnuje i chloritan sodn (NaCIO2) a chlordioxid (CIO2), podstatn sloky v roztoku pana Humble. Produkty oxidace thiol po pouit rznch kyslink chlru jsou: bisulfidy (RSSR), monoxidy bisulfid (RSSOR), sulfenick kyseliny (RSOH), sulfinick kyseliny (RSO2H) a sulfonick kyseliny (RSO3H). dn z tchto produkt u ivotn procesy mikroorganism nepodporuje. Mikroorganismy udruj naivu thioly, a proto pi jejich dostatenm vylouen oxidac mikroorganismus rychle uhyne. Na seznam thiol (RSH), na nich zce zvis peit

vech druh plasmodia pat: lipoic acid & dihydrolipoic acid *1, 2, 3, 5, 7, 8, 10, 11], koenzym A & acyl carrier protein [6, 9, 12, 39, 43], glutathione [4, 19, 26, 32, 35, 37], glutathione reductase [33, 34, 42], glutathione-S-transferase [24, 30, 49, 50, 52, 53], peroxiredoxin [40, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 65, 66, 67], thioredoxin [20, 21, 22, 25, 44, 64], glutaredoxin [31, 45], plasmoredoxin [28], thioredoxin reductase [23, 46], ornithin decarboxylase a falcipain [13, 14, 17, 18, 51, 54]. Odkazy 1. The plasmodial apicoplast was retained under evolutionary selective pressure to assuage blood stage oxidative stress; Toler S Med Hypotheses. 2005; 65(4):683-90 2. Scavenging of the cofactor lipoate is essential for the survival ot the malaria parasite Plasmodium falciparum; Allary M, Lu JZ, Zhu L, Prigge ST Mol Microbiol. 2007 Mar; 63(5): 1331-44;Epub 2007 Jan 22 3. Plasmodium falciparum possesses organelle-specific alpha-keto acid dehydrogenase complexes and lipoylation pathways. Gnther S, McMillan PJ, Wallace U, Muller S Biochem Soc Trans. 2005 Nov;33(Pt 5):977-80 4. Characterization of the glyoxalases of the malaria parasite Plasmodium falciparum and comparison with their human counterparts; Akoachere M, lozef R, Rahlfs S, Deponie M, Mannervik B, Creighton DJ, Schirmer H, Becker K Biol Chem. 2005 Jan;386(1 ):41-52 5. The malaria parasite Plasmodium falciparum has only one pyruvate dehydrogenase complex, which is located in the apicoplast. Foth BJ, Stimmler LM, Handman E, Crabb BS, Hodder AN, McFadden Gl Mol Microbiol. 2005 Jan; 55(1):39-53 Comment in: Mol Microbiol. 2005 Jan; 55(1): 1-4 6. Fatty acid biosynthesis as a drug target in apicompiexan parasites. Goodman CD, McFadden Gl Curr Drug Targets. 2007 Jan;8(1): 15-30 7. The human malaria parasite Plasmodium falciparum possesses two distinct dihydrolipoamide dehydrogenases. McMillan P J, Stimmler LM, Foth BJ, McFadden Gl, Mller S Mol Microbiol. 2005 Jan;55(1):27-38 Comment in: Mol Microbiol. 2005 Jan; 55(1): 1-4 8. The human malaria parasite Plasmodium falciparum has distinct organelle-specific lipoylation pathways. Wrenger C, Mller S Mol Microbiol. 2004 Jul; 53(1): 103-13 9. Apicoplast fatty acid biosynthesis as a target for medical intervention in apicompilexan parasites. Gornicki P Int J Parasitol. 2003 Aug; 33(9):885-96 10. Apicomplexan parasites contain a single lipoic acid synthase located in the plastid. Thomsen-Zieger N, Schachtner J, Seeber F FEBS Lett. 2003 Jul 17; 547(1-3):80-6 11. Biosynthetic pathways of plastid-derived organelles as potential drug targets against parasitic apicomplexa. Seeber F Curr Drug Targets Immune Endocr Metabol Disord. 2003 Jun; 3(2):99-109 12. A type II pathway for fatty acid biosynthesis presents drug targets in Plasmodium falciparum. Waller RF, Ralph SA, Reed MB, Su V, Douglas JD, Minnikin DE, Cowman AF, Besra GS, McFadden Gl Antimicrob Agents Chemother. 2003 Jan; 47(1):297-301 13. Gene disruption confirms a critical role for the cysteine protease falcipain-2 in hemoglobin hydrolysis by Plasmodium falciparum. Sijwali PS, Rosenthal PJ Proc Natl Acad Sei USA. 2004 Mar 30;101(13):4384-9

14. Plasmodium falciparum cysteine protease faicipain-2 cleaves erythrocyte membrane skeletal proteins at late stages of parasite development. Hanspal M, Dua M, TakakuwaY, Chishti AH, MizunoA Blood. 2002 Aug 1; 100(3): 1048-54 15. Double-drug development against antioxidant enzymes from Plasmodium falciparum. Biot C, Dessolin J, Grellier P, Davioud-Charvet E Redox Rep. 2003;8(5):280-3 16. Mechanism-based design of parasite-targeted artemisinin derivatives: synthesis and antimalarial activity of new diamine containing analogues. Hindley S, Ward SA, Storr RC, Searle NL, Bray PG, Park BK, Davies J, O'Neill PM J Med Chem. 2002 Feb 28;45(5):1052-63 17. Expression and characterization of the Plasmodium falciparum haemoglobinase falcipain-3. Sijwali PS, Shenai BR, Gut J, Singh A, Rosenthal PJ Biochem J. 2001 Dec 1; 360(Pt 2):481-9 18. Characterization of native and recombinant falcipain-2, a principal trophozoite cysteine protease and essential hemogiobinase of Plasmodium falciparum. Shenai BR, Sijwali PS, Singh A, Rosenthal PJ J Biol Chem. 2000 Sep 15; 275(37):29000-10 19. Glutathionefunctions and metabolism in the malaria parasite Plasmodium falciparum. Becker K, Rahlfs S, Nickel C, Schirmer RH Biol Chem. 2003 Apr; 384(4):551-66 20. The thioredoxin system of the malaria parasite Plasmodium falciparum. Glutathione reduction revisited. Kanzok SM, Schirmer RH, Turbachova I, lozef R, Becker K J Biol Chem. 2000 Dec 22;275(51 ):40180-6 21. Thioredoxin networks in the malaria parasite Plasmodium falciparum. Nickel C, Rahlfs S, Deponte M, Koncarevic S, Becker K Antioxid Redox Signal. 2006 Jul-Aug;8(7-8): 1227-39 22. Thioredoxin and glutathione system of malaria parasite Plasmodium falciparum. Muller S, Gilberger TW, Krnajski Z, Luersen K, Meierjohann S, Walter RD, Mller S, Lersen K Protoplasma. 2001 ;217(1-3):43-9 23. Thioredoxin reductase and glutathione synthesis in Plasmodium falciparum. MllerS Redox Rep. 2003;8(5):251-5 24. Glutathione S-transferase of the malaria parasite Plasmodium falciparum: characterization of a potential drug target. Harwaldt P, Rahlfs S, Becker K Biol Chem. 2002 May; 383(5):821-30 25. Plasmodium falciparum thioredoxins and glutaredoxins as central players in redox metabolism. Rahlfs S, Nickel C, Deponte M, Schirmer RH, Becker K Redox Rep. 2003; 8(5):246-50 26. Plasmodium falciparum-infected red blood cells depend on a functional glutathione de novo synthesis attributable to an enhanced loss of glutathione. Luersen K, Walter RD, Muller S, LA1 ersen K, MA1 Her S Biochem J. 2000 Mar 1 ;346 Pt 2:545-52 27. Proposed reductive metabolism of artemisinin by glutathione transferases in vitro. Mukanganyama S, Naik YS, Widersten M, Mannervik B, Hasler JA Free Radic Res. 2001 Oct; 35(4):427-34 28. Plasmoredoxin, a novel redox-active protein unique for malarial parasites. Becker K, Kanzok SM, lozef R, Fischer M, Schirmer RH, Rahlfs S Eur J Biochem. 2003 Mar; 270(6): 1057-64 29. Methylene blue as an antimalarial agent. Schirmer RH, Coulibaly B, Stich A, Scheiwein M, Merkle H, Eubel J, Becker K, Becher H, MAIIIer O, Zieh T, Schiek W, Kouyat A B Redox Rep. 2003;8(5):272-5

30. Glutathione S-transferase from malarial parasites: structural and functional aspects. Deponte M, Becker K Methods Enzymol. 2005;401: 241-53 31. Plasmodium falciparum possesses a classical glutaredoxin and a second, glutaredoxin-like protein with a PICOT homology domain. Rahifs S, Fischer M, Becker K J Biol Chem. 2001 Oct 5; 276(40):37133-40 32. Characterization of the glyoxalases of the malaria parasite Plasmodium falciparum and comparison with their human counterparts. Akoachere M, lozef R, Rahifs S, Deponte M, Mannervik B, Creighton DJ, Schirmer H, Becker K Biol Chem. 2005 Jan;386(1):41-52 33. Glutathione reductase-deficient erythrocytes as host cells of malarial parasites. Zhang Y, Knig I, Schirmer RH Biochem Pharmacol. 1988 Mar 1;37(5):861-5 34. Glutathione reductase of the malaria parasite Plasmodium falciparum: crystal structure and inhibitor development. Sarma GN, Sawides SN, Becker K, Schirmer M, Schirmer RH, Karplus PA J Mol Biol. 2003 May 9;328(4):893-907 35. Glutathione synthetase from Plasmodium falciparum. Meierjohann S, Walter RD, Mller S Biochem J. 2002 May 1; 63(Pt 3):833-8 36. Effect of dihydroartemisinin on the antioxidant capacity of P. falciparum-infected erythrocytes. Ittarat W, Sreepian A, Srisarin A, Pathepchotivong K Southeast Asian J Trop Med Public Health. 2003 Dec; 34(4):744-50 37. Ceramide mediates growth inhibition of the Plasmodium falciparum parasite. Pankova-Kholmyansky I, Dagan A, Gold D, Zaslavsky Z, Skutelsky E, Gatt S, Flescher E Cell Mol Life Sei. 2003 Mar;60(3):577-87 38. Thiol-based redox metabolism of protozoan parasites. Mller S, Liebau E, Walter RD, Krauth-Siegel RL Trends Parasitol. 2003 Jul; 19(7):320-8 Comment in: Trends Parasitol. 2004 Feb; 20(2):58-9 39. Recombinant expression and biochemical characterization of the unique elongating beta-ketoacyl-acyl carrier protein synthase involved in fatty acid biosynthesis of Plasmodium falciparum using natural and artificial substrates; Lack G, Homberger-Zizzari E, Folkers G, Scapozza L, Perozzo R J Biol Chem. 2006 Apr 7;281(14):9538-46 40. Roles of 1-Cys peroxiredoxin in haem detoxification in the human malaria parasite Plasmodium falciparum. Kawazu S, Ikenoue N, Takemae H, Komaki-Yasuda K, Kano S FEBS J. 2005 Apr;272(7): 1784-91 41. Evidence that haem iron in the malaria parasite is not needed for the antimalarial effects of artemisinin. Parapini S, Basilico N, Mondani M, Olliaro P, Taramelli D, Monti D FEBS Lett. 2004 Sep 24; 575(1-3):91-4 42. Kinetic characterization of glutathione reductase from the malaria parasite Plasmodium falciparum. Comparison with the human enzyme. Bohme CC, Arscott LD, Becker K, Schirmer RH, Williams CH Jr J Biol Chem. 2000 Dec 1 ;275(48):37317-23 43. Identification, characterization, and inhibition of Plasmodium falciparum beta-hydroxyacyl-acyl carrier protein dehydratase (FabZ). Sharma SK, Kapoor M, RamyaTN, KumarS, Kumar G, Modak R, Sharma S, Surolia N, Surolia A J Biol Chem. 2003 Nov 14;278(46):45661-71 44. The thioredoxin system of Plasmodium falciparum and other parasites. Rahlfs S, Schirmer RH, Becker K Cell Mol Life Sci. 2002 Jun; 59(6): 1024- 41 45. Plasmodium falciparum glutaredoxin-like proteins. Deponte M, Becker K, Rahlfs S Biol Chem. 2005 Jan; 386(1):33-40

46. Specific inhibitors of Plasmodium falciparum thioredoxin reductase as potential antimalarial agents. Andricopulo AD, Akoachere MB, Krogh R, Nickel C, McLeish MJ, Kenyon GL, Arscott LD, Williams CH Jr, Davioud- Charvet E, Becker K Bioorg Med Chem Lett. 2006 Apr 15;16(8):2283-92 47. Recombinant Plasmodium falciparum glutathione reductase is inhibited by the antimalarial dye methylene blue. FArber PM, Arscott LD, Williams CH Jr, Becker K, Schirmer RH FEBS Lett. 1998 Feb 6;422(3):311-4 48. The multiple roles of the mitochondrion of the malaria parasite. Krungkrai J Parasitology. 2004 Nov; 129(Pt 5):511-24 49. The glutathione S-transferase from Plasmodium falciparum. Liebau E, Bergmann B, Campbell AM, Teesdale-Spittle P, Brophy PM, Lazersen K, Walter RD Mol Biochem Parasitol. 2002 Sep-Oct; 124(1-2):85-90 50. Glutathiones-transferases and related proteins from pathogenic human parasites behave as immunomodulatory factors. Ouaissi A, Ouaissi M, Sereno D Immunol Lett. 2002 May 1; 81 (3): 159-64 51. Reducing requirements for hemoglobin hydrolysis by Plasmodium falciparum cysteine proteases. Shenai BR, Rosenthal PJ Mol Biochem Parasitol. 2002 Jun;122(1):99-104 52. Plasmodium falciparum glutathione S-transferase - structural and mechanistic studies on ligand binding and enzyme inhibition. Hiller N, Fritz-Wolf K, Deponte M, Wende W, Zimmermann H, Becker K Protein Sei. 2006 Feb;15(2):281-9;Epub 2005 Dec 29. 53. Cooperativity and pseudo-cooperativity in the glutathione S-transferase from Plasmodium falciparum. Liebau E, De Maria F, Burmeister C, Perbandt M, Turella P, Antonini G, Federici G, Giansanti F, Stella L, Lo Bello M, Caccuri AM, Ricci G J Biol Chem. 2005 Jul 15;280(28):26121-8 54. Cysteine proteases of malaria parasites. Rosenthal PJ Int J Parasitol. 2004 Dec; 34(13-14): 1489-99 55. The thiol-based redox networks of pathogens: unexploited targets in the search for new drugs. Jaeger T, Flohe L, Flohe L Biofactors. 2006; 27(1-4): 109-20 56. Structural and biochemical characterization of a mitochondrial peroxiredoxin from Plasmodium falciparum. Boucher IW, McMillan PJ, Gabrielsen M, Akerman SE, Brannigan JA, Schnick C, Brzozowski AM, Wilkinson AJ, Mller S Mol Microbiol. 2006 Aug; 61(4) :948-59 57. 2-Cys Peroxiredoxin TPx-1 is involved in gametocyte development in Plasmodium berghei. Yano K, Komaki-Yasuda K, Tsuboi T, Torii M, Kano S, Kawazu S Mol Biochem Parasitol. 2006 Jul; 148(1 ):44-51 58. Plasmodium falciparum 2-Cys peroxiredoxin reacts with plasmoredoxin and peroxynitrite. Nickel C, Trujillo M, Rahlfs S, Deponte M, Radi R, Becker K Biol Chem. 2005 Nov; 386(11): 1129-36 59. Expression of mRNAs and proteins for peroxiredoxins in Plasmodium falciparum erythrocytic stage. Yano K, Komaki-Yasuda K, Kobayashi T, Takemae H, Kita K, Kano S, Kawazu S Parasitol Int. 2005 Mar; 54(1 ):35- 41 60. Crystal structure of a novel Plasmodium falciparum 1-Cys peroxiredoxin. Sarma GN, Nickel C, Rahlfs S, Fischer M, Becker K, Karplus PA J Mol Biol. 2005 Mar 4;346(4):1021-34 61. 2-Cys peroxiredoxin PfTrx-Px1 is involved in the antioxidant defence of Plasmodium falciparum. Akerman SE, Muller S, Muller S Mol Biochem Parasitol. 2003 Aug 31; 130(2):75-81

62. Expression profiles of peroxiredoxin proteins of the rodent malaria parasite Plasmodium yoelii. Kawazu S, Nozaki T, Tsuboi T, Nakano Y, Komaki-Yasuda K, Ikenoue N, Torii M, Kano S int J Parasitol. 2003 Nov;33(13): 1455-61 63. Disruption of the Plasmodium falciparum 2-Cys peroxiredoxin gene renders parasites hypersensitive to reactive oxygen and nitrogen species. Komaki-Yasuda K, Kawazu S, Kano S FEBS Lett. 2003 Jul 17;547(1- 3): 140-4 64. Thioredoxin, thioredoxin reductase, and thioredoxin peroxidase of malaria parasite Plasmodium falciparum. Kanzok SM, Rahlfs S, Becker K, Schirmer RH Methods Enzymol. 2002; 347:370-81 65. Molecular characterization of a 2-Cys peroxiredoxin from the human malaria parasite Plasmodium falciparum. Kawazu S, Komaki K, Tsuji N, Kawai S, Ikenoue N, HatabuT, Ishikawa H, Matsumoto Y, Himeno K, Kano S Mol Biochem Parasitol. 2001 Aug; 116(1):73-9 66. Isolation and functional analysis of two thioredoxin peroxidases (peroxiredoxins) from Plasmodium falciparum. Krnajski Z, Walter RD, Muller S, Muller S Mol Biochem Parasitol. 2001 Apr6;113(2):303-8 67. Thioredoxin peroxidases of the malaria parasite Plasmodium falciparum. Rahlfs S, Becker K Eur J Biochem. 2001 Mar; 268(5): 1404-9 HEME JAKO SENZIBILIZTOR OKYSLIOVADEL Pi lb malrie je obzvl vznamn ta skutenost, e trophozoity plasmodi ijc uvnit ervench krvinek mus vyuvat jako prioritn zdroj protein hemoglobin. [8,13] Toho doshnou trvenm hemoglobnu v organelle znm jako kyselinov potravn vakuola". *3,16+ V tomto ppad, by vysok koncentrace kyseliny v tto organelle mohla poslouit jako dal msto pemny chloritu (CIO2-) na mnohem aktivnj chlordioxid (CIO2) pmo v nitru mikroorganismu. Krom toho falciparin (enzm trvc hemoglobin) hydrolyzuje blkovinu hemoglobinu, aby z n uvolnil nutrin aminokyseliny. *4,5,6,26,27+ Nevyhnutelnm vedlejm produktem tohoto trven je uvolnn 4 molekul heme z kad strven molekuly hemoglobinu. [1] Uvolnn heme (rovn znm jako ferriprotoporphyrin) psob redukn a me reagovat s okolnm kyslkem (O2), kter se v njakm mnostv v ervench krvinkch vdy vyskytuje. Tm vznik radikl superoxidu (*OO-), peroxid vodku (H2O2) a dal toxicky psobc okysliovadla. *2,7,9,10,11,12,14,15,20] Tato mohou mikroorganismus rychle otrvit zevnit. Aby se plasmodia proti tomuto nebezpenmu prvodnmu jevu pi konzumaci krevnho proteinu chrnila, mus se heme nepetrit a rychle vyluovat. *18,22+ Dje se to dvma zpsoby. Za prv, polymerac heme produkc hemozoinu. *19,21,23,24+ Za druh, metabolizac heme v detoxikanm procesu, vyadujcm redukovan glutathion (GSH). *17,25+ Libovoln zpsob (vetn expozice oxidanmu inidlu), kter omez dostupnost redukovanho glutationu, proto zapin hromadn toxickho heme v bukch mikroorganismu. Protoe chloritan sodn a chlordioxid glutathion rychle okysliuj, je detoxikace heme potlaena. Jeliko lebn postup pana Humble vyuv pesn tchto ltek, je pozorovan efekt vyhuben Plasmodia zcela oekvateln.

Odkazy 1. In vitro activity of riboflavin against the human malaria parasite Plasmodium falciparum. Akompong T, Ghori N, Haldar K Antimicrob Agents Chemother. 2000 Ja ; 44(1): 88-9 6 2. Potentiation of an antimalarial oxidant drug. Winter RW, Ignauenko M, Ogundahunsi OA, Cornell KA, Oduola AM, Hinrichs DJ, Riscoe MK Antimicrob Agents Chemother, 1997 Jul; 41 (7): 1449-54 3. Hemoglobin degradation. Goldberg DE Curr Top Microbiol Immunol. I 2005; 295:275-91 4. Development of cysteine protease inhibitors as chemotherapy for parasitic diseases: insights on safety, target validation, and mechanism of action. McKerrow JH Int J Parasitol. 1999 Jun; 29(6):833-7 5. Cysteine proteases of malaria parasites: targets for chemotherapy. Rosenthal PJ, Sijwali PS, Singh A, Shenai BR Curr Pharm Des. 2002; 8(18):1659-72 6. Proteases of malaria parasites: new targets for chemotherapy. Rosenthal PJ Emerg Infect Dis. 1998 Jan-Mar;4(1 ):49-57 7. Hemoglobin metabolism in the malaria parasite Plasmodium falciparum. Francis SE, Sullivan DJ Jr, Goldberg DE Annu Rev Microbiol. 1997; 51:97-123 8. Plasmodium falciparum: inhibitors of lysosomal cysteine proteinases inhibit a trophozoite proteinase and block parasite development. Rosenthal PJ, McKerrow JH, Rasnick D, Leech JH Mol Biochem Parasitol. 1989 Jun 15; 35(2):177-83 9. Identification and characterization of heme-interacting proteins in the malaria parasite, Plasmodium falciparum. Campanale N, Nickel C, Daubenberger CA, Wehlan DA, Gorman JJ, Klonis N, Becker K, Tilley L J Biol Chem. 2003 Jul 25;278(30):27354-61 10. The redox status of malaria-infected erythrocytes: an overview with an emphasis on unresolved problems. Ginsburg H, Atamna H Parasite. 1994 Mar; 1(1):5-13 11. Redox and antioxidant systems of the malaria parasite Plasmodium falciparum. MullerS Mol Microbiol. 2004 Sep; 53(5): 1291-305 12. Origin of reactive oxygen species in erythrocytes infected with Plasmodium falciparum. Atamna H, Ginsburg H Mol Biochem Parasitol .1993 Oct; 61(2):231-41 Erratum in: Mol Biochem Parasitol 1994 Feb;63(2):312 13. Intraerythrocytic Plasmodium falciparum utilizes only a fraction of the amino acids derived from the digestion of host cell cytosol for the biosynthesis of its proteins. Krugliak M, Zhang J, Ginsburg H Mol Biochem Parasitol. 2002 Feb; 119(2):249-56 14. Oxidative stress in malaria parasite-infected erythrocytes: host-parasite interactions. Becker K, Tilley L, Vennerstrom JL, Roberts D, Rogerson S, Ginsburg H Int J Parasitol. 2004 Feb; 34(2):163-89 15. Clotrimazole binds to heme and enhances heme-dependent hemolysis: proposed antimalarial mechanism of clotrimazole. Huy NT, Kamei K, Yamamoto T, Kondo Y, Kanaori K, Takano R, Tajima K, Hara S J Biol Chem. 2002 Feb 8;277(6):4152-8 16. Acidification of the malaria parasite's digestive vacuole by a H+-ATPase and a H+-pyrophosphatase. Saliba KJ, Allen RJ, Zissis S, Bray PG, Ward SA, Kirk K J Biol Chem. 2003 Feb 21; 278(8):5605-12 17. A non-radiolabeled heme-GSH interaction test for the screening of antimalarial compounds. Garavito G, Monje MC, Maurel S, Valentin A, Nepveu F, Deharo E Exp Parasitol. 2007 Jan 23

18. Effect of antifungal azotes on the heme detoxification system of malaria parasite. Huy NT, Kamei K, Kondo Y, Serada S, Kanaori K, Takano R, Tsuima K, Hara S J Biochem (Tokyo). 2002 Mar; 131(3):437-44 19. Malarial haemozoin/beta-haematin supportshaem polymerization in the absence of protein. Dorn A, Stoffel R, Matile H, Bubendorf A, Ridley RG Nature. 1995 Mar 16;374(6519):269-71 20. Illumination of the malaria parasite Plasmodium falciparum alters intracellular pH. Implications for live cell imaging. Wissing F, Sanchez CP, Rohrbach P, Ricken S, Lanzer M J Biol Chem. 2002 Oct 4;277(40):37747-55 21. Plasmodium falciparum histidine-rich protein-2 (PfHRP2) modulates the redox activity of ferri-protoporphyrin IX (FePPIX): peroxidase- like activity of the PfHRP2-FePPIX complex. Mashima R, Tilley L, Sio- mosMA, Papalexis V, Raftery MJ, Stocker R J Biol Chem. 2002 Apr 26;277(17): 14514-20 22. Chloroquine - some open questions on its antimalarial mode of action and resistance. Ginsburg H, Krugliak M Drug Resist Updat. 1999 Jun; 2(3): 180-187 23. A physiochemical mechanism of hemozoin (beta-hematin) synthesis by malaria parasite. Tripathi AK, Garg SK, Tekwani BL Biochem BiophysRes Commun. 2002 Jan 11; 290(1):595-601 24. Histidine-rich protein 2 of the malaria parasite, Plasmodium falciparum, is involved in detoxification of the by-products of hemoglobin degradation. Papalexis V, Siomos MA, Campanale N, Guo X, Kocak G, Foley M, Tilley L Mol Biochem Parasitol. 2001 Jun; 115(1):77-86 25. Inhibition of glutathione-dependent degradation of heme by chloroquine and amodiaquine as a possible basis for their antimalarial mode of action. Ginsburg H, Famin O, Zhang J, Krugliak M Biochem Pharmacol. 1998 Nov 15; 56(10):1305-13 26. Hydrolysis of erythrocyte proteins by proteases of malaria parasites. Rosenthal PJ Curr Opin Hematol. 2002 Mar; 9(2):140-5 27. Cysteine protease inhibitors as chemotherapy for parasitic infections. McKerrow JH, Engel JC, Caffrey CR Bioorg Med Chem. 1999 Apr; 7(4):639-44 PREKONAN REZISTENCE VI ANTIBIOTIKUM OKYSLIOVNM Nyn se nutn musme dostat k otzce rezistence plasmodi vi bn pouvanm antiprozolnm (proti prvokm psobcm) antibiotikum. Vechna chininov, chloroquinov, mefloquinov a dal chinolinov antibiotika inkuj na bzi blokovn systmu detoxikace heme uvnit trophozoite. *1, 2, 3, 4, 5+ Mnoh variety plasmodi, proti nim byly chinoliny opakovan pouit, objevily metodu jak se tto lb pizpsobit a zskaly vi n odolnost. Nedvn vzkum ovem ukzal, e mechanismus tto zskan odolnosti spov v pouhm zven produkce a vyuit glutathione *6, 7, 8, 11, 19, 21, 22, 23+ rovn se ukzalo, e oxidace, nebo jin degradace glutathionu uvnit parazita, jeho citlivost na chinolinov antibiotika opt obnov. *10, 12, 13, 15, 16, 18, 20+ Nkter receptury kombinujc pouit oxidantu spolen s chinoliny proto ji vykazuj znaky spch. Z tohoto pohledu meme vzt v vahu, e libovoln mnostv intraplasmodilnho glutathionu (GSH) neme nikdy odolat expozici dostaten dvky chlordioxidu (CI02) - kad molekula CI02 me vyadit 5 molekul glutathionu. 10 GSH + 2 CIO2 -> 5 GSSG + 4 H2O + 2 HCI

iv bytosti maj zotavovac systmy, kter jim umouj optovn zskn oxidovanch sirnch slouenin. Funguj prostednictvm dotace vodkovch atom do tchto slouenin, jako napklad do thiol, m obnov jejich pvodn stav. *9+ 2 [H] + GSSG -> 2 GSH Klovm hrem v tomto systmu je ferment glucose-6-phosphate-dehyd-rogenase (G6PDH). Pacienti s genetickou chybou G6PDH, znmou jako choroba z nedostatku glucose-6-phosphate-dehydrogenase, jsou obzvlt citliv na oxidan inidlo a pro-oxidan lky. Jednotlivci s tmto genetickm onemocnnm vak maj pirozenou odolnost vi malrii. Mohou se j sice nakazit, ale jen v mnohem slab form, protoe maj v tle permanentn nedostatek enzymu nezbytnho k podpoe reaktivace glutathionu cizopasnky. [14,17] G6PDH je navc velmi citliv na inhibici chlorenanem sodnm (NaCIO3), dalm z len rodiny sloueniny kyslink chlru. Chlorenan sodn (NaCIO3) v souasnosti tvo jen nepatrnou sloku protimalarickho roztoku Jima Humble. Njak chlorenan sodn by se ml vytvoit tak in vivo, pomalou reakc chlordioxidu s vodou za mrn alkalickch podmnek. Plasmodia se sice mohou pokusit glutathion ztracen oxidac obnovit. To je ovem nesnadn, pmo vylouen, pokud je G6PDH inhibovna chlortem. Odkazy 1. Inhibition of the peroxidative degradation of haem as the basis of action of chloroquine and other quinoline antimalarials. Loria P, Miller S, Foley M, Tilley L Biochem J. 1999 Apr 15; 339 ( Pt 2):363-70 2. Quinoline antimalarials: mechanisms of action and resistance and prospects for new agents. Foley M, Tilley L Pharmacol Ther. 1998 Jul; 79(1):55-87 3. Quinoline antimalarials: mechanisms of action and resistance. Foley M, Milley L Int J Parasitol. 1997 Feb; 27(2):231-40 4. Inhibition by anti-malarial drugs of haemoglobin denaturation and iron release in acidified red blood cell lysates - a possible mechanism of their anti-malarial effect? Gabay T, Krugliak M, Shalmiev G, Ginsburg H Parasitology. 1994 May; 108 (Pt 4):371-81 5. Chloroquine: mechanism of drug action and resistance in Plasmodium falciparum. Slater AF Pharmacol Ther. 1993 Feb-Mar;57(2-3):203-35 6. Regulation of intracellular glutathione levelsin erythrocytes infected with chloroquine-sensitive and chloroquine-resistant Plasmodium falciparum. Meierjohann S, Walter RD, Muller S, Muller S Biochem J. 2002 Dec 15; 368(R 3):761-8 7. The malaria parasite supplies glutathione to itshost cell-investigation of glutathione transport and metabolism in human erythrocytes infected with Plasmodium falciparum. Atamna H, Ginsburg H Eur J Biochem. 1997 Dec 15; 250(3):670-9 8. Is the expression of genes encoding enzymes of glutathione (GSH) metabolism involved in chloroquine resistance in Plasmodium chabaudi parasites? Ferreira ID, Nogueira F, BorgesST, do Rosario VE, Cravo P, do Rosyo VE Mol Biochem Parasitol. 2004 Jul; 136(1):43-50 9. Malaria parasite hexokinase and hexokinase-dependent glutathione reduction in the Plasmodium falciparum infected human erythrocyte. Roth EF Jr J Biol Chem. 1987 Nov 15;262(32):15678-82

10. A prodrug form of a Plasmodium falciparum glutathione reductase inhibitor conjugated with a 4-anilinoquinoline. Davioud-Charvet E, Delarue S, Biot C, Schwobel B, Boehme CC, Mussigbrodt A, Maes L, Sergheraert C, Grellier P, Schirmer RH, Becker K, Schwbel B, Mssigbrodt A J Med Chem. 2001 Nov 22;44(24):4268-76 11. Plasmodium falciparum glutathione metabolism and growth are independent of glutathione system of host erythrocyte. Ayi K, Cappadoro M, Branca M, Turrini F, Arese P FEBS Lett. 1998 Mar 13;424(3):257- 61 12. The treatment of Plasmodium falciparum-infected erythrocytes with chloroquine leads to accumulation of ferriprotoporphyrin IX bound to particular parasite proteins and to the inhibition of the parasite's 6- phosphogluconate dehydrogenase. Famin O, Ginsburg H Parasite. 2003 Mar; 10(1):39-50 13. Deletion of the parasite-specific insertions and mutation of the catalytic triad in glutathione reductase from chloroquine-sensitive Plasmodium falciparum 3D7. GilbergerTW, Schirmer RH, Walter RD, MA1 Her S Mol Biochem Parasitol. 2000 Apr 15; 107(2): 169-79 14. Redox metabolism in glucose-6-phosphate dehydrogenase deficient erythrocytes and its relation to antimalarial chemotherapy. Ginsburg H, Golenser J Parassitologia. 1999 Sep;41(1-3):309-11 15. Potentiation of the antimalarial action of chloroquine in rodent malaria by drugs known to reduce cellular glutathione levels. Deharo E, Barkan D, Krugliak M, Golenser J, Ginsburg H Biochem Pharmacol. 2003 Sep 1; 66(5):809-17 16. Glutathione isinvolved in the antimalarial action of chloroquine and its modulation affects drug sensitivity of human and murine species of Plasmodium. Ginsburg H, Golenser J Redox Rep. 2003; 8(5):276-9 17. Plasmodium falciparum: thiol status and growth in normal and glucose- 6-phosphate dehydrogenase deficient human erythrocytes. Miller J, Golenser J, Spira DT, Kosower NS Exp Parasitol. 1984 Jun; 57(3):239-47 18. Plasmodium berghei: dehydroepiandrosterone sulfate reverses chloroquino-resistance in experimental malaria infection; correlation with glucose 6-phosphate dehydrogenase and glutathione synthesis pathway. Safeukui I, Mangou F, Malvy D, Vincendeau P, Mossalayi D, Haumont G, Vatan R, Olliaro P, Millet P Biochem Pharmacol. 2004 Nov 15; 68(10): 1903-10 19. GlutathioneS-transferases from chloroquine-resistant and sensitive strains of Plasmodium falciparum: what are their differences? Rojpibulstit P, Kangsadalampai S, Ratanavalachai T, Denduangboripant J, Chavalitshewinkoon-Petmitr P Southeast Asian J Trop Med Public Health. 2004 Jun; 35(2):292-9 20. Double-drug development against antioxidant enzymes from Plasmodium falciparum. Biot C, Dessolin J, Grellier P, Davioud-Charvet E Redox Rep. 2003;8(5): 280-3 21. Plasmodium berghei: analysis of the gamma-glutamylcysteine synthetase gene in drug-resistant lines. Perez-Rosado J, Gervais GW, Ferrer-Rodriguez I, Peters W, Serrano AE, Perez-Rosado J, Ferrer-Rodriguez I Exp Parasitol. 2002 Aug;101(4):175-82 22. GlutathioneS-transferase activity in malarial parasites. Srivastava P, Puri SK, Kamboj KK, Pandey VC Trop Med Int Health. 1999 Apr; 4(4):251-4 23. Role of glutathione in the detoxification of ferriprotoporphyrin IX in chloroquine resistant Plasmodium berghei. Platel DF, Mangou F, Tribouley- Duret J Mol Biochem Parasitol. 1999 Jan 25;98(2):215-23

ZAMEN NA ELEZO Vtina dostupn literatury se odvolv na redukn nevyvenost psobc vyerpn nezbytnch thiol. Mly by ale bt zvaovny i dal mechanizmy toxicity kyslink chlru pro plasmodia. Oxidy chlru veobecn rapidn reaguj se eleznatm elezem (Fe++). To vysvtluje, pro v ppad nadmrnmu vystaven kyslinkm chlru, jako napklad chloritanu sodnmu (NaCIO2), dochz k vznanmu rstu hladin methemoglobinu. Methemoglobin je metabolicky neaktivn forma hemoglobinu, v n byl jeho eleznat cofactor eleza (Fe++) oxidovn elezit (Fe+++). Mnoho enzym v ivch bytostech, vetn parazit, pouv elezo jako cofactor. (Cofactor je neproteinov chemick slouenina, kterou lze povaovat za pomocnou molekulu/iont" napomhajc biochemickm transformacm. Pozn. pekl.) *8, 9,10+ Je tedy rozumn oekvat, e kad znien plasmodia zpsoben oxidy chlru njak souvis s pemnou eleznatch cofactor na elezit. *1, 2, 3, 4, 5, 6, 7] Odkazy 1. The plant-type ferredoxin-NADP+ reductase/ferredoxin redox system as a possible drug target against apicomplexan human parasites. Seeber F, Aliverti A, Zanetti G Curr Pharm Des. 2005; 11 (24) :3159-72 2. Ferredoxin-NADP (+) Reductase from Plasmodium falciparum Undergoes NADP (+)-dependent Dimerization and Inactivation: Functional and Crystallographic Analysis. Milani M, Balconi E, Aliverti A, Mastrangelo E, Seeber F, Bolognesi M, Zanetti G J Mol Biol. 2007 Mar 23;367(2):501- 13;Epub 2007 Jan 09 .. 3. Cloning and Characterization of Ferredoxin and Ferredoxin-NADP+ Reductase from Human Malaria Parasite. Kimata-Ariga Y, Kurisu G, Kusunoki M, Aoki S, Sato D, Kobayashi T, Kita K, Horii T, Hase T J Bio- chem (Tokyo). 2007 Mar; 141(3):421-428;Epub 2007 Jan 23 4. Reconstitution of an apicoplast-localised electron transfer pathway involved in the isoprenoid biosynthesis of Plasmodium falciparum. Rohrich RC, Englert N, Troschke K, Reichenberg A, Hintz M, Seeber F, Balconi E, Aliverti A, Zanetti G, Kohler U, Pfeiffer M, Beck E, Jomaa H, Wiesner J. FEBS Lett. 2005 Nov 21; 579(28):6433-8;Epub 2005 Nov 02 5. The plant-type ferredoxin-NADP+ reductase/ferredoxin redox system as a possible drug target against apicomplexan human parasites. Seeber F, Aliverti A, Zanetti G Curr Pharm Des. 2005;11(24):3159-72 6. Biogenesis of iron-sulphur clusters in amitochondriate and apicomplexan protists. Seeber F Int J Parasitol. 2002 Sep; 32(10): 1207-17 7. Apicomplexan parasites possess distinct nuclear-encoded, but apicoplast-localized, plant-type ferredoxin-NADP+ reductase and ferredoxin. Vollmer M, Thomsen N, Wiek S, Seeber F J Biol Chem. 2001 Feb 23;276(8):5483-90;Epub 2000 Oct 30 8. Design, synthesis and antimalarial activity of a new class of iron chelators. Solomon VR, Haq W, Puri SK, Srivastava K, Katti SB Med Chem. 2006 Mar; 2(2): 133-8 9. Heme biosynthesis by the malaria parasite. Import of delta-aminolevulinate dehydrase from the host red cell. Bonday ZQ, Taketani S, Gupta PD, Padmanaban G J Biol Chem. 1997 Aug 29; 272(35):21839-46 10. Hemoglobin catabolism and iron utilization by malaria parasites. Rosenthal PJ, Meshnick SR Mol Biochem Parasitol. 1996 Dec 20; 83(2):131-9

ZACLENO NA POLYAMINY Dalmi metabolity nezbytnmi pro pevn a rst tumor, bakterii a parazit jsou polyaminy. Kdy schzej, patogeny pestvaj rst a odumraj. *1+ Polyaminy jsou rovn citliv na oxidaci a mohou bt eliminovny silnmi oxidanmi inidly. Oxidac se polyaminy pemn na aldehydy, kter jsou pro parazity a tumory smrtic. Jakkoliv postup, kter spn okysliuje polyaminy, tedy pro patogeny mus pedstavovat dvoj jmu. Je znmo, e chlordioxid (CIO2) reaguje zejmna se sekundrnmi aminy. To zahrnuje i spermin a spermidin, dva hlavn biologicky dleit polyaminy. Odkazy 1. Targeting enzymes involved in spermidine metabolism of parasitic protozoa - a possible new strategy for anti-parasitic treatment. Kaiser A, Gottwald A, Maier W, Seitz HM Parasitol Res. 2003 Dec;91(6):508-16 Bachrach U, Abu-Elheiga L, Assaraf YG, Golenser J, Spira DT Adv Exp Med Biol. 1988;250:643-50 OTZKA NEZVADNOSTI Zbv zleitost bezpenho pouit. Pinejmenm neoficiln se a dosud nikdy neukzalo, e by orln podvn dvek kyslink chlru podle postupu Jima Humble produkovalo njakou uritou toxicitu. Nkte tyto dvky berou preventivn 1 a 3 krt tdn a jak se zd, nikdo z nich netrp dnmi kodlivmi nsledky. Abychom se ovem ujistili o pln bezrizikovosti, je nezbytn vzkum podobnho dlouhodobho nebo opakovanho uvn. Znepokojen se tk pedevm monosti, e by pespli nebo pli ast podvn oxidant mohlo nadmrn vyerpat tlesn zsoby reduknch inidel a zpsobit oxidan stres. Jednm z monch zpsob kontroly me bt periodick kontrola hladiny methemoglobinu u pravidelnch uivatel. Pouvn chloritanu sodnho, kter se po dezinfekci chlordioxidem nachz ve veejn vodovodn sti, bylo zkoumno a prokzalo se jako nerizikov. Bezpenost ppravku prokzaly i pokusy na zvatech za pouit mnohem vych orlnch dvek. Jeden ppad extrmnho pedvkovn pi pokusu o sebevradu zapinil tm fatln selhn ledvin s nslednou nestupnou methemoglobinemi. Zvltn opatrnost je samozejm nezbytn u ppad trpc chorobnm nedostatkem glucose-6-phosphate-dehydrogenase, protoe tyto osoby jsou obzvlt citliv na oxidanty veho druhu. Orln podvn roztoku chloritanu sodnho (NaCIO2) v malch dvkch me bt samo o sob povaovno za bezrizikov a inn. DAL VZKUM Smme jen doufat, e tento pehled podnt pval zjmu a povzbud dal vzkum pouit okyselenho roztoku chloritanu sodnho v boji s malri a dalmi nemocemi, kter dnes suuj lidstvo a na n nem souasn medicna dostaten zbran. Shora uveden skutenosti mus bt dle dsledn zkoumny a vsledky uveejnny *8+, Obsaen biochemie nasvduje, e na tento lebn postup by mli bt s nejvy pravdpodobnost citliv i ostatn pslunci kmene Apicomplexa. Do tohoto kmene pat: Plasmodium, Babesia, Toxoplasma [2], Cryptosporidium [3], Eimeria [4], Theileria, Sarcocystis, Cyclospora, Isospora a Neospora. Jsou to initel odpovdn za veobecn rozen onemocnn u lid, domcch zvat a dobytka.

Je dokzno, e chlordioxid je u pi pozoruhodn nzkch koncentracch in vitro smrtc pro tm vechny znm infekn organizmy. Tk se to parazit *1, 6, 7, 9, a 10+, plsn *5+, bakteri i vir. Ve uveden poznatky a zkuenosti naznauj, e tuto sloueninu lze v innch koncentracch pijmat orln. Zda okyselen chloritan sodn bude stejn efektivn u mnoha dalch infekc, ovem me s jistotou prokzat jen intenzvn vzkum. Zd se ale, e jsme na cest k odhalen nejinnjho irokospektrlnho antibiotika vech dob. Jim Humble si zaslou mimodn podkovn za ochotu sdlet tento objev se svtem. Odkazy 1. Cysticidal effect of chlorine dioxide on Giardia intestinalis cysts. Winiecka-Krusnell J, Under E Acta Trop. 1998 Jul 30;70(3):369-72 2. Toxoplasma gondii: the model apicomplexan. Kim K, Weiss LM Int J Parasitol. 2004 Mar 9; 34(3):423-32 3. Effects of ozone, chlorine dioxide, chlorine, and monochloramine on Cryptosporidium parvum oocyst viability. Korich DG, Mead JR, Madore MS, Sinclair NA, Sterling CR AppI Environ Microbiol. 1990 May; 56(5):1423-8 4. The effect of ,Alcide' on 4 strains of rodent coccidial oocysts. Owen DG Lab Anim. 1983 Oct;17(4):267-9 5. Glutathione, altruistic metabolite in fungi. Pcsi I, Prade RA, Penninckx MJ Adv Microb Physiol. 2004; 49:1-76 6. Characterization of an omega-class glutathione- S-transferase from Schistosoma mansoni with glutaredoxin-like dehydroascorbate reductase and thiol transferase activities. Girardini J, Amirante A, Zemzoumi K, Serra E Eur J Biochem. 2002 Nov; 269(22):5512-21 7. Thiol-based redox metabolism of protozoan parasites. Muller S, Liebau E, Walter RD, Krauth-Siegel RL Trends Parasitol. 2003 Jul;19(7):320-8 Comment in: Trends Parasitol. 2004 Feb;20(2):58-9 8. Estimation of the total parasite biomass in acute falciparum malaria from plasma PfHRP2. Dondorp AM, Desakorn V, Pongtavornpinyo W, Sahassananda D, Silamut K, Chotivanich K, Newton PN, Pitisuttithum P, Smithyman AM, White NJ, Day NP PLoS Med. 2005 Aug; 2(8):e204;Epub 2005 Aug 23 Erratum in: PLoS Med. 2005 0ct;2(10):390 Comment in: PLoS Med. 2006 Jan;3(1):e68; Author reply e69. 9. The parasite-specific trypanothione metabolism of trypanosoma and leishmania. Krauth-Siegel RL, Meiering SK, Schmidt H Biol Chem. 2003 Apr; 384(4):539-49 10. The synthesis of parasitic cysteine protease and trypanothione reductase inhibitors. Chibale K, Musonda CC Curr Med Chem. 2003 Sep; 10(18): 1863-89 http://www.emms.cz http://www.miraclemineral.org http://jimhumble.biz/site/index.php http://bioredox.mysite.com Dodaten odkazy budou prbn zveejovny na internetu nebo zdostupnny na podn.

Thomas Lee Hesselink, MD Ji zalenn Hesselinkovy referenn soubory a sloky: CIOx_DisinfectantEffects/*. *, CIOx_AntiParasiticEffects/Apicoplast&Lipoic.txt, Apicoplast.txt, ClOx&AntiParasiticDisinfectant.txt, MalariaSolution-JimHumble-LibertarianTimes.htm, Plamsodium&AcidFoodVacuole.txt, Plamsodium&CysteineProteases.txt, Plamsodium&GSHdependence.txt, Plamsodium &Heme&GSH.txt, Plamsodium &Peroxiredoxin .txt

Ploha 1
O vitamne C a pomeroch v lekrskej vede Odpovedal Linus Pauling - dvojnsobn drite Nobelovej ceny za medicnu Ak zmeny v medicne ste oakvali po publikovan vaej knihy Vitamn C a ndcha"? Ke bola kniha v roku 1970 vydan, myslel som si, e medicna a ben udia bud naden. Predpokladal som, e s otvorenm nrum privtaj fakt, e viac nebud musie trpie neprjemnosti ndchy a podobnch zpalovch ochoren. Myslel som si, e lekri bud radi, e sa u nebud musie toko naahova s prvalom pacientov s tmito ochoreniami, pre ktor aj tak nikdy nebolo innho lieku a bud sa mc venova vnejm chorobm. Bol som ale neprjemn prekvapen listom profesora medicny z Mount Sinai College of Medicine, v ktorom sa ponosoval na moje vyjadrenie, e pravideln 3 gramy vitamnu C denne zabezpeia inn, aj ke nie 100 percentn ochranu proti ndche. Konzultoval som preto vtedajiu medicnsku literatru, v ktorej som hadal v tom ase dostupn dkazy. Naiel som 4 kontrolovan tdie, ktor boli dostatone preveren a tkali sa, povedal by som skr mench dvok vitamnu C, od 200 mg do 1000 mg denne. Myslm, e najlepou z tchto tdii bola t od Dr. Ritzla, vajiarskeho lekra z Bazilei, ktor podval v kole polovici chlapcov 1000 mg denne a druhej polovici podval placebo. Bola to nhodn, dvojito zaslepen, kontrolovan tdia, v ktorej zdravotn sestry garantovali, e chlapci tablety riadne uili. Analytici nevedeli, komu bol podvan vitamn C a komu len placebo. Vsledkom bolo o 63% menej zpalovch ochoren dchacch ciest u chlapcov, ktorm bol podvan vitamn oproti tm, ktorm bolo podvan len placebo. Nu, toto bola kvalitn tdia. Profesor medicny Helsinskej Univerzity vo Fnsku v lnku o vitamne C a ndche spomenul moju knihu a napsal, e sa po jej vydan rozhodol urobi prieskum odbornej literatry s cieom zisti, koko prc bolo od roku 1970 vykonanch ohadom efektvnosti vitamnu C proti ndche. Rozhodol sa, e akceptuje len prce, pri ktorch bol pouit aspo 1 gram vitamnu C. Niektor prce pouili aj 2 gramy a jedna 3 gramy denne. Vetky tdie boli dvojito zaslepen, o znamen, e ani lekri ani pacienti nevedeli, komu sa podva skuton vitamn C a komu placebo. Naiel 38 prc, ktor boli uroben po roku 1970 a zodpovedali poiadavkm. 37 z 38 tdii viedlo k zverom, e vitamn C zohrva dleit ochrann funkciu proti ndche. Je nepochybn, e vitamn C vo vysokch dvkach chrni pred ndchou. Moje odporanie nie je 1 gram ani 2 gramy denne ale 3 gramy, a pri najmench prznakoch prechladnutia hne 2 gramy navye s tm, e ak symptmy nepomin, je potrebn uva 1

gram kad hodinu a pokia nevymizn. Tento reim m zastavi ndchu u takmer kadho loveka. Niekomu to me trva niekoko hodn, niekomu viac. Zle na imunite. (Vo vemi aktnych prpadoch ndchy a podobnch ochoren boli podvan dvky a 1000 mg kadch 15 mint. Jedinm vedajm inkom bola hnaka, o pri dopan istej vody nepredstavuje riziko. Naopak, povauje sa za preisovaciu hnaku. (Pozn. prekl.) o si myslte o asto povanej kritike, e dvky vyie ako 100 mg denne s vyhodenmi peniazmi, kee vitamn C sa vyplavuje moom von z tela? Dkazy ukazuj, e takto tvrdenia s zavdzajce. Podobn bludy som poval u pred dvadsiatimi rokmi, ke sa podobne vyjadril Fred Stare, profesor medicny z Harvadskej koly verejnho zdravia. Rozhodol som sa jeho vyjadrenia preveri. Osobne som uval 10 gramov vitamnu C denne. Namiesto 10 gramov bolo v moi zachytenom poas 24 hodn len 1,5 gramu vitamnu C. Podobn vyjadrenia sa teda ani trochu nepribliuj pravde. Samozrejme, e nieo z prijatho askorbtu zostane v revch a nevstrebe sa do krvi. Niektor prieskumy ukzali, e je to pribline jedna tretina, ktor sa nevstrebe. To vak nepredstavuje iadny problm, ale naopak, vhodu, kee nevstreban zvyok chrni rev pred toxnmi a karcinognmi, ktor sa nachdzaj vo feklnom materili a taktie podporuje pohyb v revch, ie m laxatvny (prehajci, oistn) inok tm, e priahuje do riev vie mnostvo vody. Teda dve tretiny (6,5 gramu z 10 gramov, ktor som uval) sa riadne vstrebali do krvi a len 1.5 gramu bolo vylen do mou. Mono teda poloi otzku, kam sa podelo 5 gramov vitamnu C? Odpoveou je a experimenty to jasne dokazuj, e 5 gramov bolo rapdne premenench na in substancie a oxidan produkty, ktor, ako vieme, s dleitejie na ochranu proti rakovine, ako samotn vitamn C. Vysok dvky vitamnu C produkuj ltky, ktor maj okrem inho aj protirakovinov efekt. Tieto ltky s stle skman. (Pozn. prekl. Rozhovor bol uroben v r. 1994. Dnes sa u vie, e tmito ltkami s okrem inho aj interfern a peroxid vodka, ktor znekoduj prpadn rakovinov bunky). Preo je v vskum ohadom vivovch ltok natoko napdan? Je to kvli ignorantstvu, presti, i peniazom? Preo je to vetko potlan? Nu, o tom premam u oddvna. Vina vedcov moje objavy a objavy mojich kolegov akceptovala a dveruje mi. Avak, ben lekr je povinn rozdeli si svoj as a energiu na starostlivos o mnostvo pacientov. Nem dostatok asu na tanie odbornej lekrskej literatry. Nem as rozma nad tm, i je nieo nov a dleit, o sa zistilo. Je odkzan na medicnske a vivov intitcie a ja obviujem prve tie, e s zaujat a e nie s ochotn s ruka v ruke s novmi poznatkami. A preo s zaujat? Pred 40 i 50 rokmi, ke sa medicna pokala porozumie chemickm liekom, prili na to, e loveku mono da ist maximlne dvky liekov bez toho, aby ho to otrvilo, v ndeji, e ho to zbav konkrtnych symptmov choroby, alebo mu to zachrni ivot. Istee, existuj urit lieky, ktor s hodnotn a inn, to nepopieram. A vskumnci si dali zlea na tom aby stanovili sprvne dvky tchto liekov. Avak, k vitamnom, ako aj k vitamnu C mali rovnak pristp, ako ku chemickm liekom. Povedali si, e vedia na o je vitamn C, e zabrauje skorbutu a jeho smrtenm nsledkom a stanovili minimlnu denn dvku na to, aby loveka skorbut nepostihol. Nie je to vea, sta len mliko denne. A tm bola vec

uzavret, podobne, ako pri chemickch liekoch. A tak mme radmi odporan denn dvku (ODD) vitamnu C 60 mg na to, aby sme neumreli na skorbut. A mme tie 2 mg tiamnu, vitamnu B1, akurt na to, aby sme neochoreli na beriberi, a tak alej. o vak vedci neurobili je, e neskmali alej. Nezaujmala ich naprklad otzka typu, mme tu substanciu, u ktorej nebola zisten iadna toxicita ani vo viac ako 1000 nsobnch ODD, ktor zabrnia skorbutu. Ak pridan hodnotu a inok mu ma vyie, ako minimlne dvky vitamnov C, A, E, B a alch, o sa tka inch chorb a udskho zdravia? Pred dvadsiatimi piatimi rokmi, ke som zaal skma vitamny, som cel svoju kariru venoval prve tmto otzkam. Zaal som skmanm odbornej literatry, a kee v nej dovtedy iadne odpovede na tieto otzky neboli, zaal som odpovede hada ja sm. 25 rokov som hadal sprvnu odpove na otzku, ak dvky tchto ivotodarnch substancii potrebuje nae telo na to, aby si udralo optimlne zdravie. Ako sa d porovna vaa vzia ortomolekulrnej medicny s vziou konvennej medicny? Konvenn medicna je zaloen na intoxikovan (priotrven) buniek. Ortomolekulrna medicna je zaloen na snahe dosta bunky do sprvneho (ortho - sprvny) stavu. Jeden z mojich kolegov na poli ortomolekulrnej medicny zaal pouva pre konvenn medicnu pojem toximolekulrna medicna, o je vemi sprvny a vstin pojem, kee konvenn medicna je zaloen a zvisl na liekoch, ktor s v podstate z vej asti toxickmi ltkami. ako njdete chemick liek, ktor by mal, podobne ako vitamny, minimlnu alebo nulov toxicitu. Pri aspirne (acylpyrn) odporaj lekri niektorm pacientom s akou artritdou 10 g denne, priom je zo tdi znme, e u dvka aspirnu 28 g denne zabila 50% z pacientov, ktor sa nm poksili spcha samovradu. To je teda vizitka konvennej medicny. Neodsudzujeme vak cel konvenn medicnu. Ja a Dr. Gameron (chirurg) stle odporame pacientom podstpi konvenn operciu, ak zhubn ndor predstavuje pre okolit ivotne dleit orgny nebezpeenstvo. Takisto nepopierame, e v istch prpadoch je chemoterapia alebo aj rdioterapia potrebn, aj ke predstavuj obrovsk nebezpeenstvo znienia celho tela. Niekedy, ale len niekedy, je z chemoterapie trochu viac osohu ako kody. Povedzte nm o vskume vho spolonka Dr. Jariwallu ohadom HIV. Poteilo ma, ke zaal Dr. Jariwalla pracova na vskume vitamnu C a HIV. Jeho tm zaal s experimentom rastu vrusu v bunke, priom sa ukzalo, e 99% vrusu bolo znekodnenho v bunkch, kde boli vysok hladiny askorbtu vitamnu C. Tieto vsledky boli zverejnen v odbornom urnli - Proceedings of the National Academy of Sciences. U dvno predtm, ako Dr. Jariwalla zapoal svoj vskum, som psal prezidentovi Wellcome, ktor vyrba AZT (liek proti HIV), s tm, e poiaton prpravy pred vskumom preukzali ist dkazy o tom, e vysok dvky vitamnu C pomhaj tento vrus kontrolova a ak by sa podvali spolu s AZT, bol by tento pravdepodobne efektvnej ako AZT bez vitamnu C. Mali sme toti vynikajce sksenosti s vysokmi dvkami pri zniovan vedajch inkov inch chemickch liekov, hlavne chemoterapie. Neunval sa mi ani len odpoveda. Len u malej ast ud, ktor s HIV pozitvny, sa vyvinie AIDS. U mnohch ochoren sa zisovali hladiny vitamnu C v krvi, aby sa vylila spojitos s jeho nedostatkom. iadna tdia

vak nejestvuje pokia ide o to, i t, u ktorch sa rozvinie AIDS, netrpia aktnym nedostatkom askorbtu v krvnom sre. Je vemi pravdepodobn, e no. Som presveden, e pacienti s HIV by mali vek itok s vysokch dvok a pacienti s AIDS s ete vych dvok vitamnu C. Je tie omnoho lacnejie uva 50 gramov vitamnu C denne, o rone stoj cca 365 USD, ako uva chemick liek AZT za 10000 USD. Ako rozhodujete o tom, koko vitamnu C je akurt a ak odporate 3 gramy ako prevenciu, preo je lepie dvku rozdeli? Dospel by mali prija aspo 2 gramy denne (Pozn. prekl. V sasnosti sa odpora minimlne 3 gramy). Je vemi vea dkazov potvrdzujcich omnoho lepie zdravie pri 2 gramoch a ete lepie zdravie pri 4 a 6 gramoch. Nebadaten zlepenie zdravia je u pri dvojnsobnej ODD, teda 120 mg. U pri takejto dvke bolo zaznamenanch menej mrt na srdcovocievne prhody. Je jasn, e ako lovek starne, potrebuje stle viac vitamnu C. Celodenn dvku je dobr rozdeli na 3 krt, ale samozrejme, ni sa nestane, ak sa prijme naraz. Dvky mono zvyova a pokia sa neobjav laxatvny (prehajci) efekt - zrchlenie elimincie odpadu v revch, o absoltne nie je na kodu, ba prve naopak. Moja rada teda je, e kad, kto si chce zabezpei dobr zdravie, nech prijma toko vitamnu C, pokia nevyvolva prlin hnaku. o myslte, ak spomienky bud ma na Vs vai oponenti? Molekulrni biolgovia si ma samozrejme bud pamta ako jednho zo zakladateov molekulrnej biolgie. Chemici si ma vo veobecnosti bud pamta ako jednho zo zakladateov modernej chmie zmenenej z opisnej na viac rozumn vedu. Rozumn lekri si ma bud pamta ako loveka, ktor sa podieal na revolcii v medicne, ktor me lepie sli zdraviu loveka vaka efektvnemu pouvaniu vitamnu C. Oponenti si na ma vemi pamta nebud, lebo sa toho kvli nedostatku vitamnu C asi nedoij (smiech). The Last Interview/Posledn rozhovor 1994 The Institute for Optimum Nutrition Linus Pauling - dvojnsobn drite Nobelovej ceny za medicnu Projekt MMS v R a SR Vydavatel esk verze tto knihy ped sputnm celho projektu samozejm MMS vyzkouel sm na sob, poskytl MMS dalm zjemcm a ovil jeho funkci i pi infeknch onemocnnch. Vsledky jsou ohromujc. MMS m pi sprvnm pouvn opravdu doslova fenomenln inky tm na vechna onemocnn, kter byly MMS oeteny. Chipka, nachlazen, znty hornch cest dchacch - 6 kapek MMS +30 kapek aktivtoru a po dvou hodinch zopakovat u dnho lovka neselhalo. Ve vech ppadech dolo po nkolika hodinch k vraznmu stupu poti, do druhho dne byl postien lovk vtinou zcela zdrv, mimo jednoho ppadu, kdy infekce odolvala dva dny a postup 6+6 bylo nutno zopakovat. Musme vechny tene upozornit, e roztok MMS, aktivovan 10% roztokem kyseliny citrnov a doplnn po tminutov aktivaci vodou, je opravdu jemn eeno - nedobr. Mli jsme nkolik ppad, kdy se lkai, kte nae pokusn" znm oetovali, ptali, co pouvaj, e jejich stav se mn neuviteln rychle Jak pe gnius a velk lidumil pan Jim

V. Humble - MMS psob na vechny nemoci. Do tto chvle nen znma jedin nemoc, na kterou by MMS neinkovalo". Jedno z velmi nepjemnch onemocnn je herpes. Tato infekce je dnenmi klasickmi postupy tm neliteln a postien jsou vystaven nkdy pomrn velkmu psychickmu stresu, kter mue vst a k fatlnm inm Jeden takov ppad, kdy dotynho herpes suoval pes pt let a vyzkouel tm vechny dostupn lkask postupy bez vsledku se sdlenm oetujcho lkae - smite se s tm, to mte na cel ivot, nezbavte se toho". Vskyt herpesu u tohoto lovka byl v prmru 4-5x do msce. Zde mte doslovn pepis e-mailov korespondence, kter probhala mezi nm a nai spolenost, kter MMS v R a SR dodv: 22.12.2008 dakujem vam moc za ochotu budem mat trosku lepie vianoce ze sa mozem raz z tohto ochorenia dostat ani neviete aku radost se mi urobili...mozem to ocakavat ze mi to polete uz v priebehu januara?? mam uz lepiu naladu..a s tym ze vam ponuknem dovolenku v tatrach to myslim vaznepouvaujte....dakujem..jan 5.1.2009 dobr den vas preparat je uz v mojej obci na poste priiel som 15min pred zatvaracimi hodinami tak mi to uz nechceli vydat.. maju problm s prechodom na euro.. proste bordel. ak budete mat prosim cas mozte mi poslat ten nvod ako to mam uzivat ja si to vyzdvihnem v stredu rano o 09.00 a chcel by som zacat hned uzivat lebo prave dnes sa mi herpes objavil tak by som chcel hned zacat uzivat ten preparat nemuste sa bat ze by som chcel nvod skor ako to nemm uhradene oni my to nevydaj skor ako to nezaplatim mne len ide o to aby som to mohol zacat hned uzivat ako sa mi to dostane do ruk. ja sa vas este dopredu sptam ci ten preparat treba drzat v nejakej urenej teplote ci to treba uzivat na lacno ci mam nejako obmedzit stravu a pod.. pisali ste ze chut toho nie je moc dobra ze moze dojst k zvracaniu a hnackam to by mi az tak nevadilo len aby som to nezniil ze to budem skladovat na nevhodnom mieste alebo inm sposobom..dakujem.. jan 6.1.2009 dakujem vam za ten nvod uz sa neviem dockat kedy to zanem uzivat lebo ako som vam uz pisal prav sa mi herpes objavil a dost to boli.. ja som z asti pochopil ako mam pripravit ten preparat len vam polozim este par otzok aby som to urobil sprvne 1:ta kavova lizicka ktorou mam nabrat granulat...ma byt ten granulat nabrat kopcom alebo len zarovno lizickou? ptam sa preto aby som ho nedal malo alebo zas moc... 2:takto vzniknut roztok kyseliny citrnovej nalejem do flasticky 2 ale na prvy krat pouijem len 5 kvapiek to co zostane v tej flasticke tam mozem nechat? na dalsie pouitie? ak ano pri akej teplote to mam skladovat ? ci staci izbov teplota...porozumel som aj tomu ze to mam riamiesat vdy 1 ku 5 budem to miesat v klasickom sklenenom pohri cca dva deci len ked to zmieam a nechm posobyt tak neviem kolko vody mam do tohto zmiesaneho preparatu naliat aby som to moc nezriedil alebo aby zas vody nebolo malo..pjdem si aj kupit do lekrne cistu destilovan vodu ak by som ju nedostal tak pouijem z vodovodu mame doma istiku pitnej vody tak myslim ze by to mohlo byt..pjdem si este niekde zadovazit kapadlo take ako ked sa davaju kapky do oci chcem aby som dodral presne pomer 1ku5..s tymi falonmi prdmi to sa da zvladnut aj hnaky aj zvracanie ja by som urobil hoci co len aby som uz nemal prznaky tohto herpesu dal by som si aj amputovat prst keby to pomohlo hoci co len nech je uz pokoj tento

virus dkaze loveka znicit po psychickej strnke hlavne ked vam kozny lekr povie ze to mate na cely zivot...ak sa mi podari zvitazit nad tmto zkernm virusom pridem vam osobne podakovat do Prahy...dakujem.. Jan 6.1.2009 dobr den..napadlo ma napisat na strnke youtube.com..MMS nalo mi tam miracle minerl supplement tak to bude asi to co ste mi poslali, .mal som tam moz- nost vidiet ako sa to pripravuje len koda ze nerozumiem vbec anglicky ale zhoduje sa to s tym nvodom co ste mi poslal tiez tam davali pomer 1 ku 5 a myslim ze to kapatko nebudem potrebovat ak to ma zhodne balenie v flastickach ako na ukazke na youtube.com..dokonca na jednej ukazke to riedili vytazkom z grepu..ja to ale radej budem riedit tou vodou, .na tejto strnke tam dokonca pisu aj o MMS a herpes len vbec nerozumiem anglicky tak neviem co tam pisu.. dfam ze sa tento preparat dostane az k tomu herpesu ked je v spiacej forme uloen v bunkch..bol by som rad ak by ste mi este odpovedali na tie otzky v prvom maily ak budete mat cas ja viem ze vas tym zatazujem a otravujem len v priebehu uzivania by som to nechcel zbabrat tak preto sa radej ptam aby som nieo nepokazil..a este na zaver by som chcel vediet ak sa mi herpes neobjavy poas dvoch mesiacov ci by sa nedalo este poslat jedno balenie pre moju tetu ta ma tiez problm s herpesom a uz si nevie rady ale ak sa to nebude dat tak nie sa nestane..dakujem ..Jan 7.1.2009 dobr den chcem vam napisat moju skusenost s pouzivanim MMS co ste mi poslal....mali ste pravdu ma to strasnu chut zatial som nezvracal sice ma napna ale drzim to v sebe mal som len hnaku ale to sa da zvladnut.... len horia situacia je ze prav vera sa mi urobili nove dve loiska herpesu a to som myslel ze ked uz uzivam mms tak sa mi uz herpes neobjavi lebo tomu mms zabrani uz ani nemm chut pokracovat dalej ked sa mi neobjavil vsledok s ktorm by som bol spokojn..poksim sa dostat na uroven 20 kvapiek i ked tomu moc neverm ze mi to pomoze ale sksim to..uz asi zacinam verit tomu ze herpesu sa proste zbavit neda ze ak to raz lovek dostane tak je to na cely zivot mono niekedy v budcnosti njdu liek ale v dnenej dobe sa stym musi naucit lovek zit 11.1.2009 dakujem za povzbudenie....ja som sa dostal uz na 17 kvapiek pijem to na lacno a asi az za hodinu sa najem po tom ako uijem mms. .len horie je ze mne sa stav rapdne zhoril urobil sa mi taky herpes co som v ivote nemal je dost bolestiv mne to pripada ze skor po MMS sa tomu herpesu lepie dari rozmnozovat.. uvidim ako bude dalej zostanem doma lezat v posteli a zvysim to az na tch 20 kvapiek. .zatial som nemal problm ze by som zvracal len mam skor hnaku a citim sa ako keby som mal chripku a strasne ma bolia krize myslem ze po esky (pater alebo zada). ja viem ze mms zabera na herpes cital som to na americkch frach google dkaze prelozit do sloveniny tak tam pisu ze po uzivani mms im herpes zmizol na druhy den len ten moj na to akosi nereaguje.ja som ho este zaal potiera herpesinom to trosku skludnuje bolest ale inac uzivam tak ako ste mi pisali a na obed si uz dam 18 kvapiek kpil som si aj cistu vodu v lekrni tak ja uz neviem co robim zle...ja vas este budem informovat ako pokraujem dfam ze sa mi to behom tyzdna zlepi lebo mne sa uz sniv o samovrade lebo neviem si predstavit zit takto do konca ivota

12.1.2009 zabudol som sa vas este spytat v prvom maily.... kolko mam prijimat tekutin?ja nepijem skoro vbec bojim sa ze ked budem pit vela vody tak sa mi vzaludku zriedi mms a nebude take ucinne. teraz pri mms nepijem skoro nie., znie to az neuveritelne ale za 5 dni som schudol 4kg.. mne to nevad len je to asi dosledkom toho ze chodim asto na zchod a nedoplnam tekutiny tak ak by ste mi este poradili kolko mozem vypit vody a ci to mozem hned po uziti mms 13.1.2009 dakujem vam za ste ochotn pomoct mi... ja neviem o tom ze by som mal nejake zdravotne problmy okrem herpes....dvnejie asi v roku 2001 som mal tazkosti s hlavou bolela ma kazdy druhy den ale priserne ze ani lieky nezaberali tak som chodil na infzie do nemocnice nakoniec mi pomohol psychiater. odvtedy uz migrnu nemm...ja mam teraz vacsi problm uz asi od 14 mms kvapiek mam hnaku ale nezvracal som po tom ako som sa dostal na 19 kvapiek mam hnaku castejsie ide so mna len voda a este k tomu som sa asi po dvoch hodinch uziti MMS povracal...znie to neuveritelne ale ked som zaal uzivat MMS vazil som 94 kg teraz vazim 88 a to je len par dni... pri tom som aj jedol len mi moc nechuti jest ale jedol som normlne..citim sa ako keby som mal chripku ani som neiel do prace lebo som slab ako mucha.. .ja ale budem bojovat dalej lebo chcel by som sa uz zbavit tohto vrusu lebo to je jedin vec po ktorej v ivote tuzim znicit ho a zacat normlne zit novy ivot 14.1.2009 Ztra snite dvku na 15 kapek a zustate na ni 10 dn. 2 x denn -rno po jdle a veer po veeri. Po tch 10 dnech by ml bt vrazn omezen vskyt Vaich problm. dakujem vam za to ze mi chcete pomoct ak sa z toho dostanem som vam do konca ivota zaviazan!!!!! ja som to urobil este vera ze som to znizil na 15 kvapiek plne sa mi to polepilo nemm iadnu hnaku ani nezvraciam citim sa plne v pohode dokonca veer a dnes rano som si dal 16 kvapiek a vbec nemm iaden problm citim sa v pohode poksim sa pomaly dostat az na tch 20 kvapiek ale urobim to plne pozvolna...davam si pozor aj na jedlo nejem vodec nie co by mohlo obsahovat vitaminC...uz som si aj zvykol na tu odporn chut ale pri piti si staci stlacit nosne dierky a vbec neni citich tu chlorovu chut na konci tuto moju radu mozte odporucit este niekomu kto uziva MMS nemusi sa vbec riedit dsom len treba mat stlacene nosne dierky aspo 1 minutu po uzivani. mna enie dopredu len predstava ze raz sa tento moj problm moze skoncit ze MMS prenikne az do nervovch buniek kde je kryty moj herpes a nici ho., dakujem za radu a ja vas budem informovat ako som dopadol ak sa mi uz herpes neobjavy behom 60 dni tak som vyhral... 15.1.2009 Proel jste si klasickou Herxheimerovou reakc. To je eskoslovensk eeno detoxikace, kdy z tla lezou vci (toxiny), kter zatuj jeho funkce. To je prvn cesta k spchu. Prznaky presn - chrpkov stavy, bolesti kloub, slabost, nucenna zvracen ....atd. Zstate na tch 15 dvakrt denn, je to ovren a funkn. Tch 20 bylo na urchlen nstupu detoxikace. Te hlavn pravideln, a z Vs ty mrchy vylezou a u se nevrti. Drm palce.

dakujem za radu tak sa vrtim na tch 15 kvapiek 2 krat denne i ked by som nemal problm uzivat to aj 3 krat denne uz som si zvykol na tu chut a nectim k nej az taky odpor ako na zaiatku..a tou slabostou ste mal pravdu bol som aj doma od pondelka na mardke lebo som sa citil ako keby som mal teplotu ale dnes je to uz ine citim sa lepie o 100%...este raz vam dakujem a nejdem este predbiehat ze som z toho vonku. ale ak ano som vaim doivotnm dlznikom lebo ak sa mi to uz nebude opakovat tak moj ivot sa plne zmeni k lepiemu... 20.1.2009 dobr den pan ... uz 14 dni beriem MMS 15 kvapiek a vera sa mi na pere (slovensky na pere" je esky na rtu" - pozn. vydavatele) urobil zas herpes ja som myslel ze sa uz psychicky zrutim cital som na americkej strnke ze ked sa berie 7 dni MMS tak v tele sa uz iadny virus nenachadza a telo je ciste len to asi neplati pre mna...ja by som chcel vediet ak to mozte precita z tej kniky kde je ten nadpis::nikdy viac herpes::: aku mozem mat maximalnu dvku ja vazim 92 kg ci tch 15 kvapiek neni aj malo..alebo kolko dni to mozem maximalne bratci mi to nemoze nejako skodit na pece a pod... 20.1.2009 dakujem vam za odpoved...mne neni spatne ani nemm iadne tazkosti s uzivanim MMS prav naopak znasam to celkom dobre beriem to dva krat denne 15 kvapiek rano a veer vzdy po jedle akurat ked sa mi herpes objavil tak som si to dal tri krat denne az sa mi to rchlejie hoji tak neviem ci to vad. ja samozrejme budem pokracovat v uzivani uz ked som sa na to dal tak to dokonm mne by to ani nevadilo keby som to mal brat do konca ivota len aby som uz nemal herpes. ja to budem brat dalej!!!!! ja viem ze psychika podporuje herpes...mne uz je to aj trpne vas stle otravovat je mi to neprjemne zatazovat vas s mojimi zdravotnmi problmami tak sa na mna prosm nehnevajte ja by som vas len chcel informovat ake mam ja sksenosti aby ste to mohli niekedy v buducnosti poradit niekomu inmu kto ma podobn problm ako ja a zrove ked sa ja dozviem nieo nove od vas tak som rozumnej a ma to psychicky enie dopredu bojovat s tmto vrusom 21.1.2009 dakujem za radu ..ja vam drzim palce v spoluprci s pnom Humblom budem uzivat tri krat denne ako ste pisali nejdem vas uz otravovat urite mate aj ine starosti ako so mnou ja sa vam teda ozvem za dva mesiace ci sa mi podarilo zvitazit nad tmto hnusnm a zkernm virusom... .dakujem vam moc za radu!!!!!!!!!! 5.2.2009 dobr den..nechcem este predbiehat ale herpes sa mi neobjavil uz to uzivam skoro 28dni ak sa mi este neobjavi v priebehu 30 dni tak je to super...len som si zistil iny problm meral som si cukor v krvi a na lacno som mal hodnotu 5,7.a ked som sa najedol tak som mal 8,7 moji predkovia mali cukrovku a ma ju aj moja mama..mam doma pristroj na meranie cukru v krvi tak som si to odmeral..len idem k lekrke a napadlo ma ked beriem MMS ci mi nezistia aj toto v krvi alebo ci to nebude robit nejak problm...ja som sa vas chcel spytat ci nemte informciu ci sa cukrovka nebije s MMS ja len viem ze cukor ovplivnuje nejak organ v tele ktor reguluje hladinu cukru v krvi..ja chcem MMS brat este mesiac len ak mi predpisu nejake lieky tak nebudem vediet ci sa budu moc uzivat s MMS.. viem ze cukrovka sa da v

zaiatku podchytit aj liekmi ze sa nemusi pichat inzuln... keby som si mal vybrat medzi cukrovkou a herpesom radej si zvolim cukrovku len bude horie ak budem mat oboje Pozn.: zven temer vech laboratornch hodnot je pri bran MMS zcela bnou vc. U lid, kter jsou onkologickmi pacienty vzrostou rakovinov markery dokonce nkolikrt. Nen treba se obvat, je to zcela normlni, pan Humble rad ve sv knize - nebojte se a vydrte, tlo se zbavuje veho, co v nm nem bt a hodnoty se po tomto klidu" opt vrti na bn prmr. 6.2.2009 dobr den nemuste mat iadne obavy ani strach ze by som nieo roziroval o MMS....je to len medzi vami a mnou ja som nikomu nepovedal co uzivam ani ako sa to vola ani odkial to mam to si mozte byt 100% isty ze vas neklamem., samozrejme ze bvam s rodimi ptali sa co to je a co sa tym liei ja som im nepovedal nie aj z toho dovodu ze este neviem ci je herpes za mnou ale zatial sa mi neobjavil uvidm ako to bude v dalsich doch tie budu kritick...samozrejme ze ak mi to pomoze vyliecit herpes tak budem s vaim shlasom propagovat vau firmu... dnes som bol rano na lacno na odber dali mi vypit cukrovu vodu a zobrali mi krv v utorok budem vediet vsledok ale podla predbezneho merania by to malo byt ..OK ....dakujem za ochotu mi pomoct 9.2.2009 dobr den.. .dnes som dostal krvne vysledky tak cukor je. .OK.ale mam nieo so stitnou zlazou.. ja mam. S-TSH ultrasenz 0,004 ma to byt od 0,35... do 4,94 ... dalej mam ST4 volny..26,0 amatobyt od9,01 do 19,0 neviem ci vy sa vyznte v tchto hodnotch tak vam to len pre istotu pisem. .zajtra idem na vyetrenie ttnej zlazy tak vam dam potom vediet ako som dopadol.... co je ale pre mna dolete ze herpes sa mi zatial neobjavil!!! 10.2.2009 dobr den ja idem 25.02 2009..na vyetrenie stitnej zlazy ale to neni az tak dolete hlavne je ze sa mi herpes neobjavil!!! on by sa mai uz objavit podla mojich doterajch sksenosti ale nemm zatial prznaky svrbenia a palenia!! uvidm ako to bude v dalsich doch... .ja vam napem v dalsich doch este ako som na tom...ztial vam moc moc dakujem 13.2.2009 dobr den informujem vas priebene herpes sa mi stle neurobil zatial je to spech uvidm co bude v dalsich doch chcem sa spytat...ten aktivator co je vtom sacku co sa riedi vodou....sa mi uz pomaly mina uz mi zostava len 1/3.. mozem MMS aktivovat niecim inm? alebo mam niekde kupit nieo podobne ako ste mi poslali??? 13.2.2009 nemuste sa bat ja som nikomu nepovedal co uzivam..az ked mi date shlas budem vam robit reklamu....tak mms mozme doma pouzit aj na beznu chrpku.... ja vas budem este dalej informovat ako pokraujem chcem uzivat este najmenej mesiac. ..bol by som nesmierne stastny keby som sa z toho dostal a ak sa z toho dostanem rad by som sa s vami osobne stretol a podakoval. .v lete mono pjdem do Prahy tak by som vas navtvil.... 16.2.2009 dobr den....informujem vas ze herpes sa mi stlale neobjavil!!!!! este mam na vas otzku...bude sa dat kupit kniha od pana Humbla?? budete predavat??

16.2.2009 potom mi dajte vediet kedy mozem podavat informcie dalej o MMS a ak by mal niekto podobn problm ako ja a lieil by sa MMS mozte mu dat na mna kontakt rad sa podelim o sksenosti co mam s MMS 17.2.2009 dobr den pan ... herpes sa mi zatial neobjavil...len by som sa vas chcel spytat kedy by som mohol dat na vas kontakt mam dvoch zujemcov o MMS len s vaim shlasom nechcem dat na vas adresu ja som im nepovedal co uzivam ani odkial to mam len som povedal co s tym lieim 23.2.2009 dobr den.....mam zlu sprvu od 6.1.2009 beriem MMS a dnes sa mi urobil zas herpes a najhorie je ze uz som minul skoro celu flasticku MMS tak neviem ci si mam objednat dalsiu a pokracovat v uzivan. toto ma uz psychicky zlozilo...mms asi neprejde az k nervovm bunkm neviem ake ma ten pan humble sksenosti s herpesom ale mne to nejako nejde sa toho zbavit 23.2.2009 posielal som vam mail ze sa mi objavil herpes...ono to mono ani herpes nebol ja neviem vyzeralo to presne tak ale strasne rchlo sa to hoji a to u herpesu nebva zvykom tak zatial berte ten prvy mail ako keby som vam ho ani neposlal uvidim ako to bude v dalsich doch dal som na vas kontakt aj dalsim ludom len jedna pani mi pisala ze ste jej neodpsal tak sa prosim na to pozrite.. .mne uz MMS zostava len na dne neviem ci mam este objednat jednu flasticku ale uz to uzivam od 6.1.2009...tak mi poradte... ak mozte pozrite sa do tej kniky od humbla.ci staci uzivat taku dobu 3 krat denne 15 kvapiek...ja budem chciet aj tu knihu ked ju budete predavat 26.2.2009 dobr den...zatial to vypada celkom ..OK...dnes som uz skonil s uzivanim MMS bral som to od 6.1.2009 tri krat denne 15 kvapiek, .zostalo mi uz iba trosku na dne flasticky ..MMS myslite ze po takejto dobe by to mohlo byt uz z tela von?????...bol som aj dnes na vyetrenie tej stitnej zlazy brali mi krv tak uvidim aky bude zajtra...ale herpes zatial neni ani nemm taky pocit palenia a svrbenia uvidim co prines dalsie dni bol by som nesmierne stastny keby uz herpes skonil so svojim prejavom na koi ale chcel by som aj tu knihu s kapitolou herpes co tam pan humble pise....ja som uz aj dal par ludom na vas kontakt tak uz musite komunikovat s nimi vy ale ak by chcel vediet niekto ake som mal pocity pri uzivani kludne mozte dat na mna adresu rad napisedm moje pocity s uzivanim mms aj ludom z ceska 27.2.2009 vrtil som sa z vyetrenia krvi..mam ine hodnoty hormonov v krvi ako ma byt mono to bolo sposobene aj uzivanim mms ale dolezite je ze herpes sa zatial neobjavil!!!!!!!!!!!! 29.2.2009 dobr den pan ... herpes sa mi zatial neobjavil...dfam e som vyhral

1.3.2009 herpes sa zatial neobjavil, mozte dat kludne co som vam pisal do knihy..len ak tam nebude figurovat moje meno to zas nechcem byt slvny vymyslite krycie meno ake vas napadne a mozte zverejnit to co som vam pisal....budem teda udrzovat 6 kvapiek 5 krat tyzdne.. 2.3. 2009 - kniha jde do tisku.... I pes jakousi nedokonenost" tohoto herpesem suovanho lovka vidte, e pes msc se u nho herpes neobjevil, co se u nestalo tyi roky. U jen to je doslova fenomenln vsledek. Pan Humble pe, e nejt ppady herpesu je nutno oetovat orlnm pouvnm MMS i dva msce. Jde o to, aby MMS doshlo i do mst, kde se viry usadily v prbhu let, kdy se infekce tm neprojevuje. U nejtch ppadu pan Humble doporuuje intravenzn pouit neaktivovanho MMS - to ale NIKDY neprovdte sami. Dal zkuenosti z R a SR mete sledovat na webov adrese www.emms.cz dme Vs tak tmto o zasln Vaich zkuenosti na e-mail jim@emms.cz Podlte se s ostatnmi o sv zkuenosti se zzranm prepartem, kter ve svt ji uv miliny lid, a maj stejn vsledky, kter pan Humble popisuje v tto knize. Zbv nm jen popt, aby se MMS rozilo v co nejvt mre. Lahviku MMS by ml mt kad lovk ve sv lkrnice. Tak Vs ale chceme upozornit na nsledujc - dve i pozdji se i v R a SR objev varovn odbornku", kte jist budou do mdi vyjadovat sv fundovan a drasticky varujc upozornn, e bran MMS je rizikov a nezodpovdn a., atd. Vte u jist, odkud budou tyto hlasy pochzet Pan Humble pe - Na pouvn MMS jet NIKDO nezemel oproti vedlejm inkm mnoh leku. Vyzkouejte to a sami a uvidte, e ve co zde o MMS pi, je pravda". Pejeme Vm dlouh a spokojen a hlavn zdrav ivot:-) alie knihy njdete na http://truthbooks.blogspot.com