P. 1
GATO

GATO

|Views: 16|Likes:
Published by tomasisko

More info:

Published by: tomasisko on Oct 29, 2011
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as DOC, PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

10/29/2011

pdf

text

original

GATO - ZENOVÁ KOČKA, KOCOUŘÍ ČARODĚJ MÁ CESTA ZENU, MÁ CESTA ČARODĚJE Jiní se bouří, já zůstávám nepohnutý Druzí hnáni

jsou žádostivostí já zůstávám nepohnutý Naslouchaje slovům mudrců zůstávám nepohnutý Kráčím si jen svou vlastní cestou Bodhidharma Úvod Tato knížka vznikala jako součást rekapitulace mého života dle castanedovské čarodějné tradice. Jedním z důvodů rekapitulace je uvědomění, objasnění, připomenutí a přijetí všech důležitých momentů, které rozhodly a udaly směr a náplň mého vlastního života. Každý člověk během své životní pouti zažívá okamžiky, kdy skrytá kosmická síla stojící nad lidskými osudy pohne kolem Štěstěny a rázem či postupně dojde v jedincově životě k životnímu obratu či zlomu. Čarodějové říkají, že kosmická síla, kterou nazývají Spirit, nás stále nabádá, abychom svým bezúhonným jednáním pobídli kolo Štěstěny k další otáčce. Aby toho byl člověk schopen, musí si být vědom, že taková síla existuje, že s ní lze komunikovat, a co víc, že jí lze pomocí bezúhonnosti manipulovat. Člověk a Spirit - nebo chceme-li Absolutno, Buddha, Bůh, Velký Duch, Tao, Vesmír - jsou neustále v dialogu. A to i tehdy, když člověk nemá o ničem takovém ani potuchy a za celý život ho to ani nenapadne, Vesmír nám dává nezaujatou odpověď na každý náš čin, slovo, myšlenku, Dříve či později. Reakce Vesmíru na naše jednání je tím, co tvoří naši životní pouť. Úkolem rekapitulace je jak hluboké zkoumání naší životní cesty ve všech jejích aspektech, tak i objevování spojitostí mezi našimi akcemi a reakcemi Vesmíru. Jedním z cílů rekapitulace je i ustanovení skutečného, hravého dialogu mezi námi a Vesmírem. Nebo - slovy čarodějů - očištění a zfunkčnění našeho spojení se Spiritem. Dá se říci, že čarodějové rekapitulují své životy kvůli vnitřní očistě i kvůli rozpoznání směru, kterým se jejich život ubírá a pravděpodobně bude ubírat. Mně osobně rekapitulace připadá jako skládání puzzlí. Jednotlivé střípky naší životní mozaiky náhle díky rekapitulaci nabývají na tvaru i smyslu. Po patřičném úsilí jsme schopni poskládat celý obraz a vidíme v celku to, co se na začátku jevilo jako nahodilá kupa událostí a příhod. Tato knížka vznikala v době, v níž já sám jsem se ocitl na křižovatce. Zhruba po devíti letech, kdy jsem horlivě praktikoval jak zen, tak castanedovské čarodějné učení, přišel okamžik, v němž se mé srdce rozhodlo pro jednu z cest. V té stejné době jsem se dostal do - pro mě zbrusu nové - role duchovního učitele jisté osoby, což vzhledem k její povaze a okolnostem byl úkol na hranici mých sil. V této knížce popisuji několik hlavních bodů obratu a rysů mé cesty poznávání. Všeobecně se dá říci, že každé velké a záměrné rozšiřování vlastního vědomí s sebou nese velké úskalí. Člověk poznává nové vrstvy Vědomí a nové dimenze Vesmíru a jeho staré chápání skutečnosti vždy nestačí nové zkušenosti řádně vstřebat. Pokud nemáme schopného duchovního rádce, může se stát, že poznání nových dimenzí Vědomí spíše naši mysl i tělo vyšine z rovnováhy, než aby nás stabilizovalo v hlubším vhledu chápání Vesmíru. Při všech činnostech a praktikách duchovního rozvoje je stále nutné hledat a snažit se udržet Čistou Mysl a vidět za vším původní Prázdnotu. To byl také důvod, proč jsem se rozhodl k publikaci této knížky. Snad někomu při zacházení s magickými rostlinami, čarodějnými technikami,

Toto NIC vyvěrá z nejhlubších pramenů a podstaty Absolutna. Moc se mi líbí tato zenová příhoda: Jeden zenový mistr ležel v nemocnici. Je to dokonalý klid. někdo bude znechucen. Mistr bez zaváhání a s úsměvem odpověděl "Nic. Toto NIC je hluboké a široké jako sám Vesmír. Smrt . Ve svém životě měl všechno. následovně: "Nic. Toto NIC přesahuje všechna slova i myšlenky. Nehledá smysl života ve věcech světských ani nebeských. k ničemu upoutat. Zenové nic však není ledasjakým nic. Peníze. vážený partnery. A protože ten člověk byl nejen upřímný. Tak má učedník Cesty celý svůj život na kontemplaci onoho nejhlubšího tajemství. a teď je to k ničemu!" Pak se onen muž zeptal zenového mistra. Toto NIC nelze ani využít. ženy. že nic je smyslem života. úspěch. nestálosti a neuspokojivosti všech jevů a věcí světa. Zenový mistr se ho zeptal: "Co je smyslem vašeho života?" A protože onen muž byl upřímný k sobě i k tázajícímu. Není to nic zklamání. umírajícího. jiný vyděšen. Toto NIC se nedá k ničemu přirovnat. Někdo se třeba tiše pousměje a pochopí. milovaný rodinou. A proto si je učedník zenu v počátku vědom prázdnoty. co krátké a co dlouhé. Toho. nač si vzpomněl. rodinu… A teď tady ležel a umíral. Tak jsem byl zasvěcován do žití v druhé polovině dvacátého století.tajemný rádce Sotva jsem byl naučen myslet a vést ustavičný dialog sám se sebou. co je smyslem jeho života. Bylo vyústěním nejhlubší moudrosti. odpověděl na otázku. ale i přemýšlivý. A pak se uviděl na konci cesty. Završení. uznávaný přáteli. Není to nic nihilismu. ani změřit. Viděl sám sebe a vše." Ale toto NIC nebylo popřením mistrova života a úsilí. Říkali mi. prestiž. co společnost nabízí. ani vyvrátit. co je dobré a co špatné. jako by to nikdy ani neexistovalo. Nebo jako zvolání jednoho z římských císařů na smrtelném loži: "Byl jsem vším. odkázaného na pomoc ošetřujících. Pátral sám v sobě." Toto trpké nic je nihilistické nic. Řeknu-li. co je to svět. Zjistil. Nemohoucího. svoboda a radost. co se dá zvát Velké Prázdno nebo prostě NIC. že dosáhl všeho. o kterou jsem já sám mnohdy urputně zápasil… Být jako tygr připravený ke skoku mé tělo v letu zkamenělo Když uslyšel jsem o tygru který nikdy neskočí Nic a NIC Důležité je nedat se mýlit slovy. Něco jako marnost nad marnost. co krásné a co ošklivé. Dospělí to dělali s takovou . Na pokoji s ním ležel i jakýsi muž. Nenechat se chytit do představ. co si myslet o tom či o onom. ani zneužít. jak se chovat. pomůže k hlubšímu vhledu do těchto záležitostí a k Čisté Mysli. které slova tvoří. jak jednat v různých situacích. Naopak. čeho v životě dosáhl. Bohatý člověk. objevilo se mé já a s ním i problémy.silovými zvířaty apod. co je smyslem jeho života. ani popřít. Všichni starší popisovali. zamyslel se. se propadlo do nicoty. někdo se začne přít.

Smrt se pro mě stala rozžhavenou koulí. když jsem věděl. než jejich žáci. Na dvaceti stránkách zde bylo popsáno hínajánové učení Buddhy s jeho čtyřmi vznešenými pravdami. když se lidé nevěřící chytají do pastí konání. Kdykoliv jsem se podíval na hvězdy. Měl jsem hrůzu ze zániku svého vědomí a vnímání. že vše je jen jako. která stvořila toto všechno. co dospělí ovládají. Tento jejich Bůh se mi jevil jako vrtošivý a sebedůležitý chlapík. kterou jsem měl dříve o dospělých . si vůbec neláme hlavu s tím. Má představa o dospělých lidech jako o vševědoucích pánech tvorstva začínala mít neopravitelné trhliny. že vše se děje z vůle Boží. že zde budou svítit dávno poté.pánech tvorstva . které jsem dostal. a odchod ze světa je jen součástí nějakého jejich kontrolovaného plánu. jak čas kvapí a vše neúprosně odnáší. který by mě mohl převézt na druhý břeh oceánu života a smrti. z toho. Ptal jsem se tedy dospělých. Uvědomil jsem si. co nyní tvoří mé já. co on si přeje. Všechny odpovědi. již jsem stále nesl a hledal. že jsem zpočátku neměl žádné pochyby. Vyrůstal jsem v ateistickém prostředí. že máme spoléhat jen na sebe a věřit jen tomu. ale i umírají. zda ji mám rád nebo ne. že tito lidé si pouze transformují představu. kteří nám ve škole opakovali. že jsem o pár let později hledal odpověď na svou palčivou otázku i u lidí pobožných a v náboženství vůbec. s čím se budu muset vypořádat sám. Strašlivým šklebem. kde bych nebyl sám. byly velmi neuspokojivé. Uviděl jsem. A ti. který mne hnal dál a dál v mém pátrání.páni světa. Samozřejmě. jsem nemohl přijmout. Cítil jsem. že jednají a žijí. že jsou věci. že tito lidé se zbavují zodpovědnosti za svůj život. věděl jsem. Konečně jsem spatřil vor. hrůzu z nebytí. když smrt stejně nakonec vše spolkne. že lidé nejen žijí. že jednou provždy ztratím jakýkoliv kontakt se světem i sám se sebou. že k tomu dojde za nějakých šedesát či maximálně osmdesát let.pomíjivé nic -. co já zemřu. Nic z toho. či že věci jsou takové nebo onaké proto. že se připravujeme na život.na osobu Boha. že síla. Později jsem hledal v nepřeberném množství různých knih. chtít něčeho v životě dosáhnout. že smrt je něco. zjistil jsem. motorem. že smrt je něco. Připadali mi dětinští a zištní ve své víře. pocítil jsem paniku. kdy zanikne vše. že to tak Bůh chce. Nejdřív jsem si myslel. Ale když mi bylo snad šest nebo sedm roků. aby zavaleni vjemy nemysleli na smrt. Byl to návrat domů. a velebili ho. Že kdysi pro někoho bylo přítomností třeba patnácté století. dostal se mi do rukou jeden cestopis o Barmě. Cítil jsem. Od filozofů po beatníky. jací mi připadali oni .jistotou a dovedností. že i já jednou budu takový. Uvědomil jsem si. že náboženství je jen dudlík daný dítěti. aby přestalo plakat. že vše je tak prchavé?! Velmi směšná mi připadala a připadají slova učitelů. Lest podobná tomu. Jak jsem se mohl z něčeho skutečně radovat. Když jsem byl sám a nechal na sebe plně dopadnout realitu smrti. Představa Boha jako mocného rodiče. S děsem jsem zakřičel a musel jít někam. aby jednali podle toho. cítil jsem. Víra prostě nebyla mou cestou. Okamžitě jsem pochopil. co jsem se dozvěděl. jsou jednoduše lumpové hodni potrestání. A byl jsem proti tomu úplně bezmocný. pouze smrt je reálná. Připadalo mi zbytečné se o cokoliv snažit. nevěděli o životě a smrti o nic víc. tak jako pro mne druhá polovina století dvacátého. když tvrdí. Instinktivně jsem pochopil. kde už všichni zapomněli. který tvoří lidi jen proto. Když mi bylo necelých patnáct let. jak ji zchladit. který mi nakonec zkazil všechnu radost. Bezvýsledně. Magické rostliny Buddha řekl. Ve všem bylo příliš mnoho nedostatků. Když jsem se podíval otevřenýma očima na vesmír a pak na sebe . o čem se sami . Navíc jsem měl strašnou jistotu. o kterých toho dospělí neví o nic víc než já. kteří tak nečiní. Cítil jsem se jako v pochmurné komedii. co je to smrt a proč člověk umírá. jenž mi za požadované chování umožní rajské prázdniny. mi neseděla. Viděl jsem totiž. jakoby smrt vůbec neexistovala.

Když jsem končil gymnázium. Dobře jsem věděl. slabostem a budování vlastní image.odpověď na otázky života a smrti -. byl jsem vyrovnaný. okamžitě jsem je poznal a roztančil . tím méně prostoru těmto pochybám nechám a tím více se přiblížím k cíli. Dobře jsem si uvědomoval.připadalo nemožné najít klid a soukromí k meditacím. a tím. myšlenky. Duch buddhismu se již ve mně trochu usadil. než stoprocentně souhlasit se čtyřmi vznešenými pravdami. Bud' si je člověk byl nucen sám vypěstovat. Všechny mé životní zkušenosti daly Buddhovu učení za pravdu. Kdyby nebylo smrti. Smrt je to. čemu mě učili v oné době gymnaziální "přípravy na život". Samozřejmě se mě zmocňovaly pochyby a já věděl. Například učení o inkarnacích bylo tehdy tak vzdálené prostředí. že čím víc věcí si sám ověřím. zatímco jsem byl připravován na světský konzumní život. Samozřejmě jsem se v tomto učení setkal i s věcmi. Někdy jsem cítil. Dokonale jsem chápal. kam se obrátil můj zájem. že pod vlivem rozličných drog můžeme přechodně prožít i to. Smrt je jako síto. To vše se odehrávalo v době středoškolských studií. se ke mně odkudsi dostal úryvek Buddhovy řeči o tom. nebo spíše právě proto. přání a úmysly. jsem nikdy nepoužil a nepotřeboval. co nás nutí prožít náš život řádně a smysluplně. co jsem hledal . tmavými či světlými. Tato věta rozhodla o tom. čeho mnichové trvale dosahují skrze meditaci. že čím blíž jsem smrti. a přesto. Nedělal jsem si sice iluze. Drogy pro mě už zpočátku byly prostředkem k sebepoznání a sebezkoumání. nebo musel poznat někoho. která pro mě byla křížovou cestou. ani jej dobře pochopit. Jejich použití pro mě bylo čímsi posvátným. V oné době urputného obhajování vědeckého materialismu. že bych zde našel někoho. Dospíval jsem a plně viděl rozpory a vakuum v životě dospělých. čemu jsem byl učen. Smrt je ušlechtilý rádce. Vydal jsem se tímto směrem o to zapáleněji. Když jsem zanedlouho začal studovat na univerzitě. co mě zajímalo: staré nauky. Když jsem je poprvé objevil. byl absolutní. vše by bylo banální záležitostí a člověk by se mohl celou věčnost oddávat svým pochybám. Líbilo se mi celkem svobodomyslné prostředí univerzity a s několika studenty jsem si měl co říct o svém hledání. ale získal jsem hodně volného času a obor. o které píši. Toto všechno jsem si začínal uvědomovat. mnohé se změnilo. ve kterém jsem vyrůstal. s ničím jsem si nedělal hlavu. měl jsem již za sebou několik hlubokých stavů změněného vědomí a stavů blízkých smrti. Správný náhled na smrt je tím. kdo to již dokázal. přes které by se měly prosévat všechny emoce. aby v nás ubily jakýkoliv pocit autentičnosti a svobody. že jsem zatoužil mít s touto záležitostí nějakou osobní zkušenost. nepokoje. proč všechny skutečné nauky kladou na smrt takový důraz. Měl jsem k nim hlubokou úctu. Připadalo mi. Mé srdce se chtělo věnovat sebezkoumání a cestě Buddhy. náboženství. Toto síto spolehlivě oddělí zrno od plev. co dává životu lehkost a humor.přesvědčíme. Nic z toho. nezbylo mi. že se s ní v tomto životě nesetkám. která je příčinou všech strastí. že je to právě lidská mysl. s nimiž jsem neměl žádné zkušenosti a nebo mé představy o nich byly velmi vágní. Rozpor mezi tím. který jsem studoval. příjemnými či odpudivými. od koho bych pochytil něco důležitého pro svou cestu. nespokojenosti. V odborných publikacích jsem přečetl spoustu o magických houbách a bylo mým osudem nalézt je. filozofie. že mnoho starobylých zasvěcovacích rituálů se konalo pod vlivem psychedelických drog. tím jsem také blíž odhalení tajemství existence. jejich původ. V době. kdy sehnat jakoukoliv nezaujatou knihu o buddhismu (a vlastně o čemkoli). že právě myšlením se činí věci a jevy dobrými či špatnými. Jestliže nemáme úctu ke smrti a necítíme ji s každým nádechem. Mnohdy bezduché figurky v roli vyučujících všemožně využívali svého postavení autority. Když jsem pečlivě prozkoumal všechny své strachy. vznikání a setrvávání. Bylo mi jasné. o co nedostupnější mi tehdy středoškoláku ve velkém městě . měl blízko k tomu. Naučil jsem se metodice i hledání pramenů. nemůžeme mít respekt k životu. se k drogám dostávalo těžko. že Buddhova Dharma je tak daleko. jako třeba pro někoho svaté přijímání. najít nebo vyrobit. bylo téměř neřešitelným problémem. ve mně byl hluboký vnitřní konflikt.

že cesta užívání magických rostlin někam vede. Pomalu jsem si uspořádával. je hrubý omyl. Záhy jsem ztratil soudnost a střízlivost mysli. před nimi poklekl. o čem jsem se tehdy domníval. V mém životě pak nastal půlrok. Tehdy mi přicházelo normální procházet bariérou života a smrti. studia i partnerského vztahu. co v mém životě je v nepořádku. Moje transpersonální krize trvala ještě nějaký čas. Mé zážitky byly mnohdy hrozivé a mé tělo často fungovalo jinak. Na místě jsem je snědl. jenž pro mě byl absolutní autoritou. mystice i drogách. Teď na všechny své psychedelické zážitky hledím jako na nepotřebné haraburdí. Mlhavě jsem tušil. inkarnací. Mé zážitky byly hlubší a hlubší. zatímco návrat do normálního života byl nemyslitelný. abych se snažil popsat své zážitky. Spíš jsem nevěděl. co jsem si přál vědět. Tato doba naprosto skoncovala se všemi pochybnostmi. co vše jsem prožil. neboť vím. po tom všem. Domnívat se. než jsem byl zvyklý.) Houby mi též ukázaly. Houby mi zjevovaly. Když se podívám na problémy. zda se z těch míst vůbec vrátím.se okolo nich. (O tom píši v knížce Soumrakodlak. Během té doby jsem žil osamocen a pomocí magických rostlin. askeze a dechových cvičení prožíval hluboké stavy změněného vědomí. Neochvějně jsem věděl. Naštěstí v pravý čas přišel zásah zvenčí. Již jsem neměl jakékoliv pochyby o jediném Buddhově slově. čarodějů. a odejít do samoty usilovat o to. jakou roli hrály houby v rituálech starých civilizací. když jsem je sbíral. jak drogy formují lidské vědomí i celé civilizace. Později jsem si vyrobil vlastní čarodějnou směs ke kouření a začal ji používat podobně jako Indiáni v amazonských pralesích. Svět lidí pro mě ztratil svoji skutečnost a bližší se mi staly éterické a astrální bytosti. Mým vodítkem v té době byly džhánové stupně starého buddhismu a Tibetská kniha mrtvých. jak jsem si později uvědomil. s nimiž jsem se pravidelně setkával. Po celou tu dobu. že mysl ráda klame samu sebe. jsem též bojoval s prvním přirozeným nepřítelem čarodějů . že je nejvyšším poznáním. kde vznikají a zanikají všechny bytosti a věci. Přesvědčil jsem se. jogínů. uvědomuji si. aby mě dál učily. Asi po roce byl už můj zážitek z hub tak přesvědčivý. která se ve mně udála. kultech. Odrazuji od opakování stavů změněného vědomí touto metodou. že je trhám a tím jim beru život. Svého času jsem požil neuvěřitelné množství magických rostlin. Ovšem tento způsob užívání přírodních drog naprosto zničil i poslední zbytky mé soudnosti. Stále víc jsem si uvědomoval svoji silnou buddhistickou karmu. Pochopil jsem. i cestu. Strachoval jsem se o celý svět a nevěděl. magické rostliny mě vzaly do míst nebo časů. A já vždy. že jsem z nich. že jsem se rozhodl zanechat všeho světského. a já kousek po kousku nacházel opět střízlivost mysli. že lze nabýt ohromné síly dokonce i nad přírodními jevy. Uvědomil jsem si. co si lze přečíst v knihách Carlose Castanedy nebo Stanislava Grofa. Když jsem potlačil strach ze své osobní smrti. které jsem sám prožil. který doslova nenechal kámen na kameni. poděkoval za vše a omluvil se za to. jak to napravit. náboženstvích. a ztrácelo svoji fyzičnost. jak vést řádný a silný život. Nijak moc se nelišily od toho. karmy i osvícení existuje. že jsem v minulosti usiloval o duchovní realizaci pod vedením velkého mistra. V té době jsem už věděl mnoho o různých naukách. Pak jsem chodil okouzlen lesem a měl chuť tam zůstat navždy a již nikdy se nevrátit do každodenního života. Když i toto přešlo. *** K této kapitole chci napsat poznámku. Nemá smysl. V kleku jsem je žádal. Ovšem takřka každodenní požívání neuvěřitelného množství hub mě přivedlo do velké transpersonální krize. uvědomil jsem si hlubokou změnu. který mě drasticky oddělil od tohoto způsobu žití. co se životem.strachem. šamanismu. vyšel jen díky tomu. šamanů. Od té doby mě houby učily. že mé srdce bylo čisté a při všech svých experimentech jsem byl . V té době jsem byl zmítán dozvuky svých psychedelických stavů a plně nechápal denní realitu. Přemohl jsem natrvalo strach a už mě více neznepokojovala otázka smrti. že svět dharmy.

anebo dobré. zanechal kvůli němu všeho. svou předchozí upřímnou snahou porozumět jsem dal svůj život do rukou síly. Otevřela se mi . Najednou všechny mé minulé životní příhody a události začaly nabývat na směru a smyslu. Cítil jsem se mezi lidmi nesvůj a trochu mi chybělo i psychedelické toulání po úžasných rozměrech lidského vědomí. proč tyto látky bereš. Buddhistické mety nirvány a osvícení mi připadaly tak vzdálené. Takové zkušenosti mohou být pravé." "Je tedy možné dojít k porozumění skrze speciální léky?" Seung Sahn odpověděl: "Je to možné. Nemají překážky stran těla. Přijímání léků. i výhoda psychedelického poznání. a tak proběhl další čas mého života. je špatné. Fakt. speciálními léky. které ji přimějí vyběhnout na strom a sklízet ořechy. Plně se ztotožňuji s výroky dvou současných buddhistických mistrů Adžána Ča a Seung Sahna. přestal jsem žít normální život a začal žít jakousi báji nebo mýtus. Netouží už být bohatí nebo slavní. a nakonec jsem narazil a pokorně se měl vrátit na místo. Jak jsem později pochopil. chápeš tedy. berou takový prostředek a pět nebo deset hodin mají stejný zážitek. Připadal jsem si jako Galileo." První žák řekl: "Přesvědčil jste mě vlastně. smrt je životem. ale když jsi zdráv. ale častější užívání je nebezpečné." Cesta čaroděje Poté. Chceš pouze odpočívat nebo pracovat na zahradě nebo poslouchat hudbu nebo se dívat na umění. ale ten. Adžán Ča říká: "Drogy mohou přinést smysluplné zkušenosti. synchronní souhry náhod. abych bral speciální léky dvakrát denně. Tyto speciální léky léčí určité choroby . nechceš vydělávat peníze. zatímco Dharma je vždy dobrá i pravá. co jsem překonal transpersonální krizi a všechny proměny a těžkosti s ní spojené. že jsem měl chuť zanechat dalšího hledání. Chápou jasně. kdo bere nějakou drogu. Je možné se velice rychle ke speciálním lékům připoutat. Dal jsem do svého hledání vše. Mnoho lidí. Po krátké době mé vnitřní zakřiknutosti a rekapitulace minulosti se vše opět a definitivně obrátilo. Jak jsem si mnohem později uvědomil. jakým je smrt. jak vy říkáte. Je přijímání psychedelik dobré nebo špatné?" Seung Sahn odpověděl: "Není důležitá otázka. Bylo to tvrdé probuzení a já k tomu vůbec neměl chuť. je někdy nutné vzít velmi silný lék. ale ne pravé. Nemáš chuť pracovat." Další žák řekl: "Co chápete tím dobré nebo špatné?" Seung Sahn odpověděl: "Je dobré přijímání léků. Ty už jsi žákem zenu. Když je přijímáš. Naštěstí jsem měl dostatek soudnosti. Pouze dočasně změnil svoji přirozenost. ale vytvářejí jiné. Život je smrtí. Koketoval jsem s tím. nebo nedostatek energie." Seung Sahn řekl: "Jestliže je vezmeš jednou nebo dvakrát. Když je tvé tělo nemocné." Jeden z žáků se zeptal Seung Sahna: "Mnoho lidí se k zenu dostane po zkušenostech s psychedelickými látkami nebo. Je pouze svobodná činnost jejich karmického já. ale ne dobré. abys porozuměl. o čem je vnitřně přesvědčen. že celý život je prázdnotou.hnán touhou po poznání nejvyšší Buddhovy pravdy a spasení všech cítících bytostí. hodně se poutáš. že války a rozbroje mezi lidmi jsou zbytečné a že jsou prostě skutkem zlého myšlení. chápeš. tyto efekty vlastně nezpůsobil. že život je prázdnotou. z níž již nelze sejít. který má veřejně odvolat něco. co je to pravá cesta. Je to jako sen. Začal jsem si uvědomovat. že strach zmizel z mého života. jsem se opět zařadil do normálního života. odkud jsem odešel. Důležitější je. je-li to dobré nebo špatné. které se ve mně začalo usazovat a střízlivět. léky nebereš. V té době jsem se seznámil s učením nejlepších zenových mistrů a s knihami Carlose Castanedy. jako když opici stříknou nějaké hormony. sláva a neúspěch jsou totožné. se projevil. Cítil jsem v sobě trpkost i jistý despekt ke světu hmoty. že se vydám na cestu světských radovánek. Pochopí tak. Začaly se mi dít podivné věci. aby ses cítil dobře. že mi tehdy houby sdělily čarodějné vysvětlení světa a já se dostal na stezku. může ti to velmi pomoci. Bohatství a bída. ani tužby těla. kteří se poutají k názvu a formě. kterou čarodějové nazývají Spirit.

Do mého života se vracela lehkost a buddhistické neulpívání. jak praví čaroděj don Juan. Věděl jsem.umění snění.umění být si vědom. Po absolutní koncentraci vleže jsem cítil. která se přesně hodila do jedné mé vize. Mně se to přihodilo ve Španělsku. řádný náboj a váhu. V té době jsem vyzkoušel i svou schopnost šamansko-čarodějných praktik. že má vize i ona osoba jsou jen mýdlovými bublinami a že šlo jen o lest Spiritu. všiml jsem si. Ovlivněn zenem jsem začal meditovat. praxi čarodějných technik. který mě opět postrčil na cestu. jenž byl na místě mého pupku. Vždy. koncentroval jsem se na záměr vyléčit její ruku. zasmál jsem se. Uvízl jsem v bodě. Mé levé oko našlo její astrální tělo. Po celou dobu jsem si přesně uvědomoval. sport. neváhal využít čehokoliv. kde se dalo. Na tento popud jsem na sobě začal tvrdě pracovat. Čím dál víc jsem na sobě pozoroval rozvíjení osobní moci a ducha bojovníka. Čarodějové z okruhu dona Juana Castanedovi učitelé . byly v dokonalé rovnováze. Pomalu jsem se vrátil k životu převážně na samotě. Svůj život jsem rozdělil mezi pobyt na samotě se zazenem.se snaží pomocí gigantické disciplíny rozšířit své vědomí a osobní sílu tak. Vedlejším produktem jsou i nadpřirozené schopnosti a úžasná dobrodružství v realitách odlišných od naší. Oné osobě zčásti ochrnula ruka a doktoři neznali příčinu ani způsob léčení. co děláme. Don Juan říká. jež zbyly z mého těla.možnost žít dle svého zalíbení. vizualizoval jsem si onu osobu. co činím. V tomto stádiu. zachovali si integritu svého vědomí a putovali dál a dál nekonečným vesmírem. Když se mi podařilo dosáhnout vyvážené harmonie. A pak to přišlo. Těchto technik čarodějové bojovníci . aby se dokázali vyhnout lidské smrti. Toto setkání bylo rozhodujícím momentem. Doma mě pak přivítaly další Castanedovy knihy a já se nekompromisně dal na cestu bojovníka a čaroděje. které se posouvaly a rotovaly kolem bodu. spal. jak dát všemu. jež mě brzdily a kterých jsem se dřív nevzdal ze setrvačnosti nebo pohodlnosti. dokud Duch sám pomocí lsti nepřiměje člověka k tomuto rozhodnutí. Jakousi esenci tohoto učení jsem popsal v knížce Uniknout Orlovi. že ruka je v pořádku. že člověk nemá chuť se sám a dobrovolně učit a jít po cestě poznávání. aby ty vrstvy či roviny. Když jsem po dvou letech poznal. Dělal jsem vše. Byl jsem volný jako pták. Jak jsem se později dozvěděl. že je mým životním posláním. co se mi zlíbilo. Cestoval jsem stopem nebo pěšky. Člověk je omámen svým novým pohledem zbaveným strachu a myslí si. Použil jsem houby a vykouřil svoji čarodějnou směs. Přesně jsem uzřel. A umění záměru učí. dlouhé vycházky a pobyt ve Španělsku. Když jsem si již byl jist. vyvíjet a přetvářet své sny . Když jsem později opět rekapituloval svůj život. kde jsem potkal osobu. Zanechal jsem věcí. i ti nejpilnější žáci ztrácejí chuť do učení. Když jsem na ni byl jasně napojen. že je to smrtelný manévr. co jsem našel. Z tohoto bodu tryskal neuvěřitelný proud energie a já se plně koncentroval. Mé tělo se rozpadlo na proudy energie. když jsem uvízl na mrtvém bodě. tím větší a drsnější byl trik. Jak se naučit ovládat. Čím méně pohotový a čím více připoutaný a zatvrzelý jsem byl. Sama podstata Všehomíra se nás mnohdy snaží vytrhnout z letargie a posunout na cestu. mnohdy jedl to. Vydal jsem se na svoji první samostatnou cestu po západní Evropě. Stačila by chvíle rozptýlení a mé tělo by se rozplynulo v kosmu. který dle čarodějů následuje po překonání strachu nebezpečí jasné mysli. co bylo příčinou její poruchy i způsob nápravy. jakési vrstvy či roviny. Rozhodl jsem se dát vše do pořádku šamanskou metodou. Přesto v mém životě byla spousta rozvázaných konců a já se nemohl znovu přimět k řádné praxi a učení. Jak zvyšovat svoji bdělost a pozornost ve všech stavech vědomí . jak mě opět přimět k učení. má koncentrace opadla a tento stav zmizel. že takovýchto lstí Spiritu bylo víc. Celé toto učení je velmi detailně rozpracováno do procedur. Můj život i cesta byly již neotřesitelné. Chyběla mi řádná disciplína. o níž jsem si myslel.užívají k dosažení totální svobody. že on sám je tou vrchní autoritou a svět je tu tak trochu k jeho pobavení. podle kterých se má jednat v každodenních životních situacích . přesně v tu dobu se .umění pátračství. jak mé tělo ztrácí pevné obrysy a levé oko mi putuje dolů k uchu.

ocitá se na velmi tenkém ledě.ruka "sama od sebe" vyléčila. než jsou ta všeobecně přijímaná racionální vysvětlení. Už chápu. že dobrodružství a cesty do odlišných realit nemusí mít konce. Naštěstí zen i samotné učení dona Juana mi zabránily. co se odehrává ve snu. i když jsou to jen drobky chleba. jak život v blahobytu a vnější svobodě vede k zahálce ducha. že jste na tento svět přišli prázdní a zase hledáte. dokonale se ve snu ovládat a vůbec ze snů udělat něco kvalitativně daleko vyššího. že na světě lidé umírají hladem. Technika snění též vede k ovládání energetického těla . nám to zlomí páteř. To jest být si vědom toho. Já jim nemohu nijak pomoci. Tak aspoň ničím neplýtvám a vše. toto vše přestává platit a já na sobě mnohokrát pozoroval obrovskou výhodu školy. předávám dál Přírodě s nadějí. již mi dalo vyrůstání v totalitě. nebo. ale všechny zbytky. Když jsem bydlel ve svém příbytku ve Španělsku. Vždy uvidíme a prožijeme něco nového a velmi snadno se k takovýmto dobrodružstvím připoutáme a sejdeme z cesty. Ale ujasnil jsem si. jak z něj prázdní odejít?" Snění a toulky Asi rok na to. Už mé cesty po západní Evropě pro mě byly skvělou školou. Už několik let není mé mysli nic vzdálenějšího. V tomto bodě je úloha gurua těžko nahraditelná. V té době jsem také už rozvíjel čarodějnou techniku snění. Již mě příliš netrápila žádná otázka ani můj osud. než myšlenka navodit si stav změněného vědomí jakýmkoliv vnějším způsobem.astrálního dvojníka – podobně jako třeba u původního kung-fu.po vykouření mé magické směsi a tajemném gestu zpět k dýmce . Opětovně jsem si řekl. kde spí mé fyzické tělo. Magické rostliny mě dokonale oprostily od pout racionality. Dnes pro mě znamená daleko víc klid a vyrovnanost mysli ve všech životních situacích a schopnost uplatňovat dobrosrdečnost ve svém jednání. Viděl jsem. že jsem zkrotil sílu v magických rostlinách. kdy naše vědomí je snad ještě ostřejší než za bdělého stavu.jsem dlouhá léta bojoval s tendencí takto nabourané mysli vysvětlovat si vše po svém. že chci být nikým a ničím. Byl jsem od té osoby 2. Také jsem ovšem stále platil daň za nadměrné užívání magických rostlin. že nechci být šamanem nebo čarodějem tohoto druhu. Jenže když člověk odjede dostatečně daleko od svého domova. Moji přátelé se mi smáli. jedl jsem velmi skrovně. jakou jsem poznal. Když člověk nahlédne. jsem nosil do parku ptákům nebo kočkám. jak se snění mění s okolnostmi a místem. Věděl jsem. Ježíš řekl: "Copak nevidíte. Prostě čím víc jsme pod tlakem zvenčí. co jsem někde našel. Nebo to možná platí obráceně. při mé první cestě do Himaláje. Musím dodat. Mým nejsoukromějším motivem cest je zkoušet snít v nejrůznějších částech světa a pozorovat. co mi zbude. Je to nejčarovnější věc. Po zážitcích typu fyzického přenesení o několik desítek metrů v mžiku oka . samozřejmě. jako by lidský život byl jen dalším seriálem v televizi. tak stejný osud mě potkává i v reálném životě. že tato technika se dá užít na věci dobré i zlé. abych se k užívání magických rostlin vrátil. že jsem cítil značný úbytek energie. A protože ve snění nejraději ze všeho cestuji. že svět funguje i na jiných principech a rovinách. Byl jsem srdcem pevně zakotven v zenu a měl jsem neochvějnou duši bojovníka.000 kilometrů daleko. drobečky i to. Pomocí snění lze putovat do nejvzdálenějších částí vesmíru a setkávat se s bytostmi z jiných světů. Věděl jsem. Snažil jsem se jim to vysvětlit: "Vím. Cestování pro mě vždy znamenalo především zkoušku v nevyrušitelnosti mysli a ve schopnosti obstát v jakýchkoliv podmínkách. Já sám jsem stále a stále bojoval o střízlivost mysli a často také sklouzával k absurdně iracionálním vysvětlením banálních věcí. což přeloženo znamená spoléhat se na své peníze. Důraz na individualismus vede ke zcela chybnému chápání nezávislosti. Tato síla se dá užít téměř ke všemu. tím víc rosteme ve svém nitru. byla má mysl již klidná a celkem čistá. . Nevím. Také mnou otřáslo ohromné plýtvání a neúcta k neživým předmětům. sociální postavení a demokratický systém.

Latinoameričan. Po mém boku se objevil i člověk. že jsem chybu udělal už při vstupu do kláštera. Začalo to tak. Přes nepopsatelné vrstvy vědomí. S vertikálním pohybem je to naopak a moje schopnost tohoto pohybu je omezená. Obyčejně se mé snění podobá cestování a létání po nepopsatelných krajinách. do místa pod pupkem. Pak jsem se vrátil stejnou cestou. Na svých toulkách Řeckem jsem po celonoční chůzi došel ke klášterům v Meteorách. jakou jsem přišel. kdy jsem si byl všeho naprosto vědom a svým denním vědomím ovládal sám sebe. Moje první snění. která tam stála. V tu chvíli se dveře otevřely a za nimi stála stará žena a vpouštěla dovnitř.že ona nasytí všechny hladovějící. Mou obvyklou rutinou je ve snění létat. Soustředil jsem se do středu svého těla. a převrhl jsem ji. že jsem na loďce během mohutné mořské bouře. v níž. Cítil jsem ostrou bolest a tlak se stále zvětšoval.namísto třetího oka. Byl to zážitek tak nezemský. někdy pomalu. že ano. Všude kolem zněla krásná vesmírná hudba. Pak mě vedl do místnosti. pak jsem si však opět uvědomil. že mé vědomí je někým vlečeno. na kterém jsem seděl. Já byl asi někde uprostřed. Ten se smál a řekl: "Uspěl jsi tak na jedna mínus. a já se octl ve svém snovém těle v místnosti. Mé první záměrné snění se odehrálo o několik let později ve Španělsku. Hvězdy jsem viděl jako plynoucí energii nebo archetypální éterické či božské bytosti. Ten člověk řekl: "Dávej pozor. Další nezapomenutelné snění jsem měl během své první noci na africkém kontinentě. Tlak slábl a posléze mi oba muži přilbu sňali. jindy rychlostí blesku. a začali s ním kolébat ze strany na stranu." já na to. Vrazil jsem do láhve s alkoholem. kde seděl muž. aby mohl dát méně salámu a ušetřit." Věděl jsem. . kdy praktikuji snění. Kymácivé pohyby nabraly značných rozměrů. kolem padesátky. Zanedlouho se vše zklidnilo. který se smál. Zkusil jsem to s jiným příkladem: v jednom baru bylo běžnou praxí. Já jsem však bez jediného slova proklouzl kolem ní. se mělo odehrát jakési zasvěcení. můj průvodce sňal ze stěny předmět podobný přilbě a se svým pomocníkem mi ji vší silou tiskl na kořen nosu . že se moje mysl ve spánku stala mým karmickým vědomím. Hrozilo mi převrácení vzhůru nohama. Nemohli si to dát do souvislosti a pochopit." "Žádná dimenze neexistuje. že jedna cesta má srdce a druhá ne. Snad jsem později toto místo fyzicky navštívil. jsem měl bezpočet úžasných zážitků. že zdaleka předčil všechny mé stavy změněného vědomí. že když jsem si objednal bagetu se salámem. nebo spíš bdělý sen. Tímto způsobem se pohybuje energetické. ať si počkám. Zeptal se. Spal jsem u moře v jakémsi zbořeništi. Pohybovat se horizontálně nevyžaduje mnoho námahy ani cviku. Pak jsem vyšel ven se svým průvodcem. barman odřízl oba konce housky a vyhodil je. Po chvíli muž řekl: "Už dělám kouzla jen ve druhé a třetí dimenzi. Každou noc jsem usiloval o snění. jež přechází z života do života. Řekl jsem. Okamžitě nato jsem se probudil. Podstoupil jsem v tomto snu zkoušku v jednom tibetském klášteře. Zalehl jsem s rozbřeskem na skalách a ve snění se setkal s patronem tohoto místa. dál a dál." "Však já jsem dítě. Spolu se mnou šla skupinka lidí. Výsledkem byl pocit. Až jednou jsem ve spánku ucítil. snové tělo." odpověděl jsem. se odehrál v době mého psychedelického půlroku. Další den jsem chodil jako omámený. Dávalo mi to vše dobrý soukromý smysl. který mě po celou dobu snu doprovázel. Musel jsem si sednout doprostřed mezi svého průvodce a dalšího muže. že jsem na konkrétním místě v Americe. "Nepochopili. Když jsem měl projít branou. Vnitřně jsem věděl. Chlapíkem v bílé říze a vzhledem jak z El Grecových obrazů. Pak toto vědomí nabralo tělesné i duchovní tvary mé současné osoby a ocitl jsem se před vstupem do kláštera. že se vše děje v rovině snu. když jsem měl tu stařenu požádat o vstup. zdali chci vstoupit. Tak jsem uzavřel svůj energetický obvod mudrami na rukou a soustředil se. Už jsem chtěl ze sebe tu přilbu strhnout. že už je plno. Já se vznášel prostorem. Chováš se jako dítě. V tu chvíli ti dva jakoby zvedli křeslo. Během devíti let. Když jsem opět seděl v klidu. Tehdy jedinkrát se mi však podařilo vzlétnout kolmo vzhůru a rychlostí myšlenky se pohybovat kosmickým prostorem. jak jsem pochopil. Na schodišti jsem opět potkal svého průvodce. ta stará žena řekla.

vůbec se mi nechtělo skončit. Někdy se ve snění dostanu do prostředí. a v takovém okamžiku je velmi obtížné zjistit. S nastupujícím šerem jsem však začal zakopávat a škobrtat na kamenitých cestičkách. se mi udála nehoda. u mongolských hranic. Včetně okamžiků smrti a znovuzrození. je ztráta sebedůležitosti. Mé základní vnější pravidlo se dokonale shoduje s jedním z principů čarodějnictví. Pár dnů na to. denní vědomí uchovat i ve stavu fyzického spánku a v průběhu snů. kde lidé nechávali obětiny místnímu duchu. a doufám. že ani ono místo mi neublíží. Vzápětí po tomto neuváženém činu mi za směšných okolností spadl balvan na nohy a málem mi je přerazil. v den. pokora a respekt k místním lidem. Díky těmto atributům jsem měl na svých cestách téměř jen dobré zážitky. Když už byla noc a vyšel měsíc. stalo se něco úžasného. Upadl jsem do extáze a doufal. které měly co do činění s jinými mocnostmi než s lidmi. Odložit vše. Třeba když jsem pobýval s drsnými obyvateli Sibiře. jejichž zvykem je štědře hostit příchozí čistým lihem. ve kterém se mi zjevil ohnivý červený démon s lidským obličejem. schopnost harmonizovat s okolím. Jak mi sdělil. Druhá nehoda se mi stala v Burjatsku." řekl a zmizel. Po dlouhém pochodu jsem se rozhodl přespat na liduprázdném místě pod převislým balvanem. Don Juan říká. jsme došli k svěcenému místu. Přesto mě na cestách potkaly dvě nehody. Impulsem k mé praxi vědomého snění byly knihy Carlose Castanedy s . Pak mě ovládla mlsnost a přestože jsem věděl. Jeden z těchto stavů je i sen. Svůj batoh. Okamžitě jsem se probudil s ostrou bolestí hlavy. které je kopií konkrétního místa. *** Kvůli poměrné nedostupnosti pramenů o snění jsem se rozhodl napsat na toto téma několik poznámek. Po delším pobytu v divoké přírodě. co není naprosto nezbytné. že jsem s to jít všude rychleji a vytrvaleji než domorodci. že jsem tak dobrý v chůzi. Ale učedník zenu se nevyhýbá ničemu. jeho záměrem bylo mě zničit. Jediné. kterak si své bdělé. došel jsem skupinku šerpů. kde hostitelé nic nedali na to. Zpomalil jsem a zařadil se za ně. kdo je silnější. zda se jedná o snění či bdělý stav. Řekl jsem tedy nahlas okolí. Ty bonbóny byly dobré… K mým nezapomenutelným zážitkům patří noční chůze Himalájem. co ho na jeho cestě potká. Jak jsem se sžil s jejich tempem a kráčel přesně v jejich stopách. Bohužel. V noci jsem měl velmi bdělý sen či snění. Cesty pro mě byly vždy prubířským kamenem a protiváhou k mým téměř každodenním pěti hodinám zazenu v době. Šel jsem velmi rychle. že se to nesmí. Celý den jsem zápolil s pýchou. Kráčel jsem od svítání po horských stezkách. stejně jako v životě.Jindy se jedná o zasvěcování nebo zkoušky. horami i nocí. Základním pravidlem na mých cestách. Nebo ohromná žranice v Pekingu. kdy jsem měl neblahé tušení. Pomocí jógy a meditací se učedník snaží procházet všemi těmito stavy při plném uvědomění se. i na těch sebedelších cestách. Už se stmívalo. že snění nemá žádné limity. Na chvíli jsem usedl do meditace. že budeme pokračovat celou noc. Například tibetská buddhistická mystika rozlišuje šest stavů vědomí. Přestal jsem mít jakékoliv problémy s chůzí a dokonale jsem splynul se stezkou. a já musel sníst spoustu talířů čínských pochoutek. kde naší jedinou potravou byla pohanková kaše a nekonečné houbové polévky. "Uvidíme. jsem vždy lehce zvedl na levém malíčku a nikdy nebyl širší než má silueta. skoro jeskyní. kdy na cestách nejsem. co rozhoduje. šerpové po pár kilometrech ulehli ke spánku a já je zanedlouho napodobil. V mnoha kulturách a duchovních naukách byly objeveny metody. že přicházím v dobrém. První se stala v Himaláji. a když nastal večer. Další půlrok jsem ve své mysli pozoroval velmi rušivé prvky. Někdy se ono harmonizování s okolím může přeměnit v úpornou a legrační šichtu. kterých jsem se zbavil až důslednou meditací. ukradl jsem z toho svěceného místa pár bonbónů a snědl je. Cítil jsem ve vzduchu cosi zlověstného. která jen o vlas neskončila skutečně tragicky. což se po čtvrtém chodu proměnilo v čirá muka. je schopnost udržet si integritu vnímání a záměr. že žiji celkem asketicky.

že spím.jednoduchým návodem: V době spánku. Můj osobní vztah ke snění je takový. Později jsem si přečetl Castanedovu knihu The Art of Dreaming. Čarodějové říkají. Spím vždy na zádech. Do měsíce se dostavil úspěch. V krajinách snění se člověk též může setkat s jistými démony. ze kterých je utkán kosmos. ve snu. si uvědom. Snění mi též usnadňuje poloha fyzického těla při spánku. Mistři říkají: Když spíš. uprostřed hrudi. Ve snění čarodějů nikoliv.proces tvořící karmu.snové tělo. Je to oblast magie. obtížný a vzácný způsob je. Nemá smysl se rozepisovat o možnostech snění. Snění je velice jednoduché . Zen se sněním nezabývá. Upadnout do snění je tím snazší. ráno jsem si prošel své sny a připomněl jsem si. Ovšem stejně tak má snění své zápory a úskalí. že spíš. Ovšem čím později do snění upadneme. Snění se může stát návykovou drogou. Pročistit svou praxi a v pravý okamžik ji odložit. Ale při . Na snové tělo se nevztahují fyzikální zákony a je možno v něm cestovat kamkoli ve vesmíru nebo jeho prostřednictvím vidět přímo energetická pole. uvědom se. Vždy. že se člověk rozpomene a podívá se na své ruce. I když jsem první noc neuspěl. Mně velmi pomohlo sednout si uprostřed noci na hodinu do zazenu a pak znovu usnout. A tak ve snu můžeš navštívit různá místa. To též přispívá ke kontrole snění. To znamená. Stejně jako když spím s mudrami na rukou nebo. při usínání jsem si opakoval: "Podívej se na své ruce. Mistři. tak buď úplně bdělý. častější způsob je. tím více snění ztrácí na hloubce a na síle. Po několik let jsem praktikoval pouze s tímto návodem a tak jsem neovlivněn čímkoliv jiným objevil a vyzkoušel vlastní cvičení ve snění. Mistr Seung Sahn říká: "Jak myšlení. Do snění upadám dvěma způsoby. tak snění je jen produkt tvého vědomí. jakým se vnímáme v bdělém stavu. kteří dosáhli Buddhovství. Já sám jsem byl ve snění učen létat. V počátcích své praxe jsem to řešil i tak. vysnít si návštěvu harému nebo další sci-fi Star Trek. že chci poznat různé praktiky duchovních cest. Pro čaroděje je účelem snění naučit se ovládat své energetické . aniž bych se rozpomenul. s rukama sepnutýma na hrudníku. kdy mé tělo spí. že se vidí celý i s hlavou. Abych toho docílil. a podívej se na ruce svého snového těla. v jakých situacích jsem hleděl na své ruce. Člověk pak přenese těžiště života do tohoto stavu vědomí. že jsem ve snění putoval s rukama před obličejem a neztratil tak kontrolu. Jestliže se ve spánku dotýkám rukou tohoto místa. již žádné sny ani snění nemají. a to především. Druhý. ale i nadělat si spoustu zlé karmy nebo se i naprosto zotročit. Celý proces začíná tím. že umění snění je schopnost využít obyčejných snů a přetvořit je do kontrolovaného uvědomění speciální silou pozornosti. V začátcích praxe je téměř nezbytné se okamžitě po tomto uvědomění podívat na své ruce. Přijmout totální zodpovědnost za všechny své činy ve snění a snu. je záhodno podívat se na ruce. tak spi. které nejsou limitovány prostorem a časem. protože jejich mysl už nic nevytváří. Toto střetnutí může skončit hůře než smrtí a don Juan před ním neustále varuje. snění se vždy prohloubí. až se vzbudíš. Podle čarodějů je snové tělo produktem čiré energie a je jakýmsi protipólem těla hmotného. Rizika snění jsou opravdu velká." Se zavřenýma očima jsem si vizualizoval ruce. S tím souvisí velké nebezpečí. čím déle jsme už spali. Tedy pozor! Ve snění se lze nejen osvobodit od mnohých omezení a zvyšovat svou bdělost. Získá se tím kontrola a síla do dalších akcí. zázraků. V obyčejném snu se často člověk vidí z pozice pozorovatele. Snění je narozdíl od snu . což samozřejmě ovlivnilo moji praxi. Čarodějové doporučují v době snění tisknout jazyk na měkké patro ve svém fyzickém těle. Tento způsob popisuje Castaneda v knize The Eagles Gift. Dle čarodějů je centrum snění ve fyzickém těle zhruba na místě čtvrté čakry. když se ztrácí kontrola nad sněním. zvyšovat svou bdělost. Ve snění je možné předčit kousky Davida Copperfielda. První. že si v průběhu snu uvědomím. v němž se mnohdy může chovat jako svrchovaný pán všeho. tam se náš pohled neliší od způsobu. Ovšem ve snění lze potkat i ochranné bytosti a učitele. že udržuji bdělé vědomí po celou dobu usínání až do okamžiku. Být si však vědom vnitřní prázdnosti snění. kteří se živí vědomím vnímajících bytostí. fantastických cest a dobrodružství.je to činnost sedmé a osmé úrovně vědomí.

kde jsem spal snad metr či dva od moře. zbavuje nánosů iluzí a odpadá z ní jedna vrstva za druhou. jak dochází k počátku tohoto zrození i mnoho nepopsatelných forem existence.Podstata mysli . vrstva či rovina. Za zmínku stojí i to. mysl či vnímání. a přesto. Dělo se to díky nehybnému soustředění-nesoustředění." (Podle buddhismu je prvních pět vědomí spojeno se smysly. Předtím jsi něco vytvořil a to něco zůstalo v osmé vrstvě.prázdnu . Uvědomil jsem si. nabývalo toto oddělené různých vědomí. Mé snové tělo se ocitlo na jakési louce. Koule se začala prudce zmítat a vířit kolem pomyslného středu. Cokoliv se oddělilo od této roviny. která uhání po . vyžadovalo hodně úsilí . plula prostorem. a tak se mu zdají dobré sny. Cítil jsem bolest. které nabývala prapůvodní podstata . které je spojeno s očima. Tuto kouli jsem pociťoval jako svoji individuální mysl. A v tomto prostoru . bylo pouze bezbřehé neohraničené prázdno. zlá i dobrá karma se rozpustí. obsahovala potencionální zárodek všech věcí. zmizí a tvé vědomí se pročistí. jak zbraně sekají mé snové tělo na kusy. který se mi udál na tureckém pobřeží Středozemního moře.snění za bílého dne používáš šestého vědomí. musím si protiřečit. Všechna zlá i dobrá karma je uskladněna ve tvé osmé vrstvě. Intuitivně jsem chápal. nekonečný prostor světle žlutozelený a do nekonečna průhledný . pak spočívat na oné rovině znamenalo být buddhovskou myslí. započalo svou individuální existenci ve formě. že ani ve snění nepůjdu dál ve stopách čarodějů. Tato scéna nějakou dobu pokračovala beze změny. ušima. Bylo to již v době. toto nechci". Budeš-li delší dobu udržovat prázdnou mysl. asi jako když zakotvený nafouknutý balónek rozvážeme a položíme na zem. co bylo. ani se nepokusil o útěk. Vše. V noci se šestá vrstva odděluje od sedmé a osmé. že spočívat na oné rovině tak. Jenže tyto sny jsou vlastně prázdné neexistují. Někdo má víc dobré karmy. nýbrž svou vlastní cestou. Vše zmizelo. Kolem mne se shluklo několik lidských i jiných bytosti se zjevně nepřátelskými úmysly. a tak je omezeno prostorem a časem. v malé sevřené soutěsce. ani nebyla tvořena ničím odlišným než prázdno okolo ní. co jsem mohl pociťovat jako něco svého a individuálního . Zůstal jsem absolutně nevyrušen a s myslí nezúčastněného svědka jsem vnímal. Mé vědomí se ocitlo v uzavřeném kulovitém prostoru. kdy jsem se rozhodl.během své cesty prázdnem." *** Ze snění si nejvíce cením zážitku. v noci se mu zdají zlé sny. že spím a sním. když se od něj něco oddělilo a padalo jakýmkoliv směrem dál do prázdna. čehokoliv uchopitelného. rozlišování. času a prostoru. bytostí i celých vesmírů. Mohu-li si dovolit další přirovnání. prostou znaků. Pouze jakýmsi záhadným způsobem existovala. Začaly na mě útočit šavlemi a meči. získávalo individuální existenci. která neměla žádný vnější tvar ani znak. různých tvarů a znaků. že se na ní nenacházela jediná věc či bytost. že tímto prudkým zmítáním kolem pevného středu se mysl očišťuje. sedmé vědomí je naše malé já.asi jako když stojíme bez držení na loďce. Bylo prázdné a bez jakýchkoliv znaků. Necítil jsem ani žádný odpor nebo negativní emoce vůči útočníkům. šesté kontroluje naše tělo.tedy nikoliv jako obloha. Přesto. které nás utlačuje požadavky typu "toto chci. Ono plató bylo v klidu i pohybu zároveň. tím více zapadala do aspektů fenomenální existence té které konkrétní bytosti. Čím více se tato již zrozená individualita vzdalovala od roviny. Koule se změnila v lotos. Když má někdo mnoho špatné karmy. aby nedošlo k pádu. Osmá vrstva je jakýsi velkosklad pocitů a vzpomínek. Zmítání a pohyb zcela ustaly. jazykem a naším tělem. kterou mi to působilo. které je jádrem zenové meditace. včetně vnímání mého snového těla a mysli. nosem. který se postupně otevřel na čtyři světové strany. S úplným rozvinutím lotos zmizel a s ním i všechno. přesto jsem nepodnikl nic na svou obranu. Abych byl schopen tento zážitek popsat.ať už vědomí.bylo cosi jako vznášející se plató. Posléze jakoby se tato mysl-balónek úplně vypustila nebo praskla. Zanikla jakákoliv dualita. Pak přišel prudký zlom.) Jinde Seung Sahn říká: "Snění je projevem sedmé a osmé vrstvy vědomí. Během snění jsem mohl sledovat.

mé totemové zvíře. Zastavil se přede mnou. nikdy však neměli za svá silová zvířata kočky. Další den jsem se za soumraku vydal na nákup do nedalekého městečka. jaké kočky vlastně jsou. Chvíli jsme se na sebe dívali. abych si připomněl. a tomu. kde jsem viděl kočku. Za notnou chvíli se zvedla a odešla směrem na západ. žádal jsem kočky o radu. Také jsem se od nich mnohému naučil. a tím i stoprocentnímu schraňování sexuální energie. že chceme-li dosáhnou buddhovství. Skvěle mě to odreagovalo. nejlepším lékem bylo vžít se do role mrtvého kocoura: ten se nemůže cítit sebedůležitě. co si lidé o kočkách myslí. Líbila se mi jejich tichost. Staly se mým rádcovským zvířetem. proč zenoví mistři říkají. Na druhé straně mě zajímala tantra i má schopnost nevyrušitelnosti mysli v nových podmínkách. z kterých jsem čerpal radost. Na jedné straně jsem věděl. Na zápraží seděla černozrzavá kočka. šamani Dálného východu ovládali duchy mnoha zvířat. klid. že Podstatou mysli je vtělení Prázdna a že Podstata mysli je vždy ve stavu takovosti. Zrovna když jsem měl na mysli otázku vztahu. že případný vztah nutně otupí ostří života bojovníka. Musel jsem se pak dlouho smát tomu. Nebylo zde však skutečně stopy po něčem individuálním). Chápu i patriarchova slova. jak celé dny jen klidně polehávají na sluníčku. poučení. Já se pousmál. Jak jsem se dozvěděl v tajze. Podle klasifikace čarodějů ona žena je ženou západní. schopnost přežívat v různých podmínkách i umění být všude doma a být nenápadný. Také při svých toulkách jsem se mnohdy vydal směrem. Učil jsem se napodobovat kočičí zvuky a vždy. Intuitivně jsem pochopil. mňoukal jsem. Stejně tak díky tomuto zážitku chápu slova Šestého patriarchy. snažil jsem se o neslyšnou chůzi a učil jsem se bez problémů chodit nočním lesem. že i tato věta je hrubý protimluv. Od té doby se ustanovila jakási symbióza mezi kočkami a mnou. Pak zamňoukal a rozběhl se západním směrem. Já je na oplátku vždy po svém zdravil a stal se jejich patronem. pohroužení do sebe. že toto snění se týkalo rozvíjení a získání buddhovské mysli. že jakmile začne proces myšlení a uvažování. Přes sklo jsem ji dlouho pozoroval. Uprostřed cesty jsem uviděl sedět zrzavou kočku. když jsem byl moc starostlivý nebo neklidný. Když byla moje mysl roztěkaná a nepokojná. A když se po dlouhých letech zcela zasvěcených cestě bojovníka. že hlavu nemám od toho. (Jsem si dobře vědom. Po jedné dlouhé procházce jsme se rozloučili a já mířil k místu svého pobývání s otázkou v mysli. Kočičí pohyby se staly základem mého vlastního tance. připomněl jsem si kočky. Podstata mysli se přemění v různá vědomí. jež má srdce . Moc se mi líbí kočičí nezávislost. vstala a odešla západním směrem. Jejím totemovým zvířetem je liška. Nechal jsem tedy rozhodnutí na kočkách. kterým jsem se dokázal zrelaxovat. Když mě přepadla sebedůležitost. Když mě uviděla. Kočky Kočky mi byly vždy sympatické. kdykoliv jsem mohl. bytostmi. Další den brzo ráno jsem se probudil a podíval se zasklenými dveřmi ven. Kráčet po cestě. To pro mne bylo dostatečně výmluvným znamením. humor i klid. Tato cvičení mi pak hodně pomáhala při tréninku kung-fu. přivést do stavu naprosté tělesné i duševní pozornosti a připravenosti.řece kymácejíc se sem a tam. Nacvičoval jsem držení rovnováhy na padlých kmenech. který předpokládá individualitu bránící se pádu. V době mých psychedelických experimentů se mé vědomí jednou stalo vědomím kocoura. Svou roli hrál samozřejmě i cit. Ozřejmilo se mi. Moc jsem si oblíbil noční toulky v různých terénech. naše mysl se musí učinit nevyrušitelnou a nehybnou jako žulový kvádr. objevil se černý kocour. na mé cestě objevila žena. abych myslel.

který je kopií života jeho předchůdců. a tím samozřejmě svět nabude nového vzezření. Jestliže nemá. Ten. Cestu zenu. sebelítosti a sebedůležitosti a bez milosti je vykořenili. plnou prapodivných náhod. i když se dlouho zdají příjemné. Tak učedník žne plody svého učení. které vedou k onomu Nejvyššímu tajemství . fascinující poznávání i tajemné síly musíme odložit na břehu dočasnosti a pokorně vstoupit na vor. co se na ní objevilo.Doba. Nádherné učení dona Juana. Zakouší na sobě to. Učedník této cesty. Proto. jejich záměr. Tyto cesty jdou mnohdy ruku v ruce s konvenčním neúspěchem a trpkými zkušenostmi. kdo si hledí pouze svých chyb. Spousta událostí. zlá karma nás opustí. jež nevede k vyřešení otázky lidské dočasnosti. abychom se postavili čelem ke svému egu. pohroužení… Stejně tak je mnoho létajících koberců: tantra. usilování. hraní si. Kousíček od cíle… ale nikdy ne až tam… Každá nauka má svoji vibraci. Pouze čas změnil kulisy světa. Při dostatečném záměru a vůli se člověk může stát kýmkoliv. světlo se zjeví a vede nás úžasnými zákoutími noci. ale žádný z těchto koberců nás nedopraví do cíle. který nám svým učením zanechal Buddha. od mučednických po černou magii. O to příhodnější mi připadají slova dona Juana: "Všechny cesty jsou tím stejným. šamanismus. od asketických po smyslné. která má srdce. Skutečně. Pokud však uspějeme. co popisují mistři. Všechny nauky hovění si ve vlastních libůstkách a sebedůležitosti končí v zármutku. náboženství se stala institucemi. Přesto jedna otázka má hluboký smysl. které mi v danou chvíli připadaly jako trpká zklamání. Vždy jenom k cíli. až se mu jednoho dne poskládají střípky této mozaiky do nového vnímání světa. ale jedna má srdce a druhá ne. Ta první tě činí silným. ale má cesta mě ochránila. se později ukázaly jako důležité mezníky obratu k moudrosti a vyrovnanosti. které urputně obhajují sebe samy. mýtický život. Poctivě a usilovně jsem se snažil zvládnout vše. svoji cestu. Dík zenovým mistrům vím. kteří již po této cestě šli. že jsem si záhy vybral cestu. Dalo mi schopnost být pánem svého osudu. všechna tajná učení jsou odhalována a zpřístupňována veřejnosti. Kdosi spočítal. Dobré nauky. a začíná prožívat nový. že je již více živých než kdy všech mrtvých dohromady. Také z mého života udělalo velkolepou hru. nás vždy nabádají k tomu. Jedny nauky vedou jen k posilování ega a k nabytí schopností. není k ničemu. Existuje ovšem spousta nauk. ve které žijeme. který prochází fází od novu k úplňku. jsi s ní zajedno. že všechna fantastická dobrodružství. souher okolností a úžasných cest. Ta první dělá tvé putování radostným a dokud po ní kráčíš. Je spousta cest. Nevedou nikam. pomocí kterých jejich stoupenec ukojí své choutky. věda naopak začala sebe samu popírat. zkoumání. Všechna tabu už padla. Nikde žádný stín. od kosmonauta po šamana. Jednoduše si všímá věcí a jevů. na něž upozorňují jeho předchůdci. K této mé hlavní buddhistické stezce se přidal i létající koberec čarodějnictví. vše co je společností považováno za neúspěch. nauky se srdcem.odevzdání. se při věrné a trpělivé praxi naladí na tuto vibraci a dál mu pomáhá spirit všech." Já mám to štěstí. Učení dona Juana mi pomohlo dokonale zvládnout praktické otázky života. nemůže zbloudit. každá informace je k mání a každé místo na Zemi je dosažitelné. a přepravit se na druhý břeh oceánu života a smrti. Otázka: Má tato cesta srdce? Jestliže má. . Také jsem provedl spoustu nevhodných věcí. že všechny nadpřirozené schopnosti a všechny nauky jsou jen vedlejší stezkou." Teď mohu jen přitakat. mě i čímsi fascinuje. když věrně kráčíme po cestě bojovníka. je to dobrá cesta. bylo hybným momentem na mé cestě zenu a zvláště na cestě bojovníka. jóga. ta druhá tě vysiluje. Nauka Buddhy je jak Slunce v poledne. ať má již mistra nebo ne. Žádná cesta nevede nikam. Tímto způsobem se učedník učí vnímat svět jiným způsobem. Končí v křoví. Učení dona Juana bych přirovnal k Měsíci. Ta druhá tě nakonec přiměje proklít svůj život. Jakýsi zenový mistr řekl: "Snažte se neuspět.

filozofie. Některé nauky nabízejí osvícení. svého mistrovství. Každý skutečný následovník by měl takovýmto způsobem nahlížet na jevy a všechny činnosti mysli a udržovat svoji mysl prázdnou. není na první pohled nic pozoruhodného. bez já. jenž žije obyčejným životem a zemře obyčejnou smrtí. a někdy tak žijí sto či tisíc let. totální svobodu. o kterých jsem mlčel. že nevedou k vysvobození z klamu. za den. pak až bude jednou umírat. prezentovaná v Diamantové sútře.mistr Seung Sahn ." řekl Buddha a vysvětlil. "Stejně tak je mnohem více věcí. dlouhověkost. či za měsíc. Stejně tak není těžké vidět výjimečnost třeba u himalájského jogína. magické schopnosti." *** I k této kapitole chci udělat poznámku. vdechují a vydechují.Je mnoho krásných nauk." odpověděli mniši. To znamená. které jsem zvěstoval a objasnil. klidnou. myslí začátečníka.se mi snad podařilo zharmonizovat učení čarodějů se zenem. Naše pravé "Já" nemá ani život ani smrt. Současný držitel Buddhovy Dharmy . jevech a o všech příčinných faktorech i všechny ideje. mínění. světlem blesku. Když se podíváme na indiánského čaroděje. názory. Je možné udržet tělo tak dlouho naživu. mizející rosou. Chuang-po. co popisují jiné nauky. či čte v myslích a srdcích druhých lidí jako v otevřené knize… Naproti tomu na zenovém mistru. ale nic z toho není srovnatelné s buddhovstvím. Musí si uvědomit. nebude pro tebe problémem. že o nich nemluvil proto. myslí neposkvrněnou sebenepatrnějším zbytkem koncepčního myšlení. že to není správná meditace. které učí. kdy Buddha říkal: "Nech to být. Je třeba zadívat se pořádně do poledního Slunce a uslyšet Buddhu: "Dharma všech věcí nemůže být nikdy pochopena žádnou představou jevů. bublinou. k odklonu od zlého. jak se stát dobrosrdečným a laskavým. tak mu tato meditace nepomůže. myšlenky. ale jednou stejně umře. Proto je to také Dharmou nazýváno a proto také není nic podobného Dharmě… Protože všechny pojmy a představy mysli o hmotě. co se naučil. k dokonalému osvobození a buddhovství. jež jsem nezvěstoval. Při vytrvalé praxi se může každý stát dokonalým mistrem. zdali je více listů v nedalekém lese nebo v jeho ruce. Někteří jogíni sedí někde v klidu. které nabyl: vlastně všeho. Aby jím prošel. věda… Některé nauky popisují i část listí z Buddhovy dlaně. vidinou. Jestliže někdo medituje kvůli svému tělu. mysl Osvícení.říká o různých druzích jógové meditace: "Některé druhy meditace relaxují a posilují tělo. že původní čistá mysl. je myslí dítěte. pak . záměry a úmysly k tomu se vztahující jsou jen snem. náboženství. Nyní . přízrakem." zatímco don Juan radil: "Jednej. Jestliže dosáhneš pravého 'Já'. Seung Sahn…) je velmi těžko postřehnutelná. Sútře srdce či v učení zenových patriarchů a mistrů (Chuej-neng. Moudrost Nejvyššího Buddhova vozu. i část listí z lesa. Jestliže provozuješ správnou meditaci. mnohem více listů. jenž je ve svých osmdesáti letech psychicky i fyzicky daleko zdatnější než ledasjaký pětadvacetiletý muž a jenž se v okamžiku smrti přemění v čiré světlo a zmizí beze stop. všech podivuhodných sil. který žije stovky let a bez problémů vidí do věcí minulých i budoucích. neboť na mé cestě se občas vyskytly situace. "V lese je mnohem." Nebo naopak. musí se vzdát své cesty. jakkoliv univerzální tato představa může být.po devíti letech těchto vnitřních dilemat . takže v ni přestane věřit. uzříme jeho výjimečnost na první pohled. Jednou nabídl Buddha mnichům toto přirovnání: do jedné ruky vzal hrst fíkovníkových listů a zeptal se. Šen-chuej. Ale to stále ještě není v cíli. než těch. Ty zbylé listy v onom fíkovníkovém lese jsou tím. jestli zemřeš za hodinu. Správná meditace znamená vysvobození z pout života a smrti.

neboť celý vesmír je jedna Mysl. co uvidí ze samotné špičky. Vytáhne jej tedy ze zdi a… KATZ!… HOTOVO… Buddha řekl: "Je tolik vesmírů. Tato opravdovost je tím. že funguje jen proto. tím či oním způsobem něco vytvářejí. práce na ctnosti. kolik je v Ganze zrnek písku. není žádné já. jestliže jsi k něčemu poután. NIC Kráčet po cestě. Snad dosáhneš vysvobození z něčeho. je fantastické dobrodružství plné zvratů a podivuhodných souher okolností. ale ne dokonalého a úplného. Že je třeba zbavit se všech názorů a koncepčního myšlení. je to také v pořádku. mně'." Všechny nauky. Uvědomil jsem si. Mají několik stupňů zasvěcení. A nebo. chápal jsem. je čistit mysl od náklonností a zavrhování. že podstoupí těžké cvičení. Vlastně jejich slova nebyla nikdy zahalena. uslyšíš . Když člověk kráčí dál. vnímání. A tato Mysl je Buddha a Buddha je Mysl." Takový chlapík přece musel dobře vědět. trpícím i trestajícím. skvěle programovat. že já jsem v pořádku. který učí. je to jeho věc. stupně pokroku. které se jednoho dne narodilo a jednoho dne zemře. a jestliže něco vytváříš. od ulpívání i tendencí něčemu se vyhýbat. Mé názory na ledacos se na mé pouti mnohokrát změnily. Dát do svých činů vše a nikdy nemít zadní vrátka. to znamená být upřímný a opravdový v úmyslech. čeho se může chopit lidské ego a z čeho lidská mysl tvoří další koncepty. můj. pak něco vytváří. přirozené nepřátele. Mnoho nauk nabízí různé druhy cvičení k dosažení toho či onoho.jestliže jsi někdy nemocný. Když je skoro nahoře. to pouze mysl byla v klamu. je to v pořádku. Tělo. tuší už i to. Všechny tyto úvahy jsou plozeny lidským egem právě tím. proč ne. pak dosáhneš štěstí kdekoliv. že počítač je zapojen do zdi. tím větší má rozhled. Často jsem něčeho zanechal a pak se k tomu opět vrátil. Co to znamená 'dokonalé a úplné?' Nedrž se svého 'já. představ. lépe řečeno. že musím někam dospět. Slova mudrců nabývají svého smyslu. Každý člověk je zároveň žákem i učitelem. Že není kam dojít. dá-li se to tak nazvat.vůbec nic zvláštního. něco dokázat nebo splnit nějaký úkol. zjistí. co tvoří dualismus a rozlišující mysl: něco. záměrů… Znám je všechny. Čaroděj k tomuto počítači přistoupí a naučí se jej dokonale ovládat. mysl. Čím je člověk výš. kolik je zrnek písku v řece Ganze. Pak uvidíš. proč mluvil jen o hrsti fíkovníkových listů a ostatní přešel mlčením. Na počátku své cesty jsem se domníval. Tedy stále něco. že není žádný výsledek . Jak říká don Juan. Všechny tyto činnosti a kategorie jsou jevy formující karmu . že svět je v pořádku. Uvědomil jsem si. s nimiž jsem se setkal (kromě Nejvyššího Buddhova vozu). že jediným úkolem. to 'něco' se ti stane překážkou. Mistr zenu se na ten počítač podívá a zjistí. . vědomí… jsou jako počítač. Čím více se mi otevíraly oči." Buddha řekl: "Jestliže dokážeš udržet čistou mysl v každé chvíli. A v každém vesmíru je tolik bytostí. Mistr Seung Sahn k tomu říká: "Pokud se někdo rozhodne. protože žádná poučka není univerzální. cesty k osvícení.prohra i vítězství jsou dva konce jedné hole. zemřeš-li jednou. a ty nedosáhneš osvobození." O rozdílu mezi zenem a čarodějnictvím (a potažmo jinými naukami) mě napadá tento příměr. která má srdce. Oním lidským já. Kladou před své stoupence ty či ony mety. že všechny takové myšlenky jsou bludem. že všechno je v pořádku.vše bude dokonalé a úplné . jež je kořenem všech problémů. citech i jednání. s kterými je třeba bojovat. že celý svět se všemi svými dobrými i zlými bytostmi je Buddha. nejdůležitější je být bezúhonný. co rozhoduje o výsledku. že dobrý čin má dobré následky a špatný čin špatné následky. vynalézá a objevuje nové a nové věci.tedy nikoliv buddhovství. vstoupí do virtuální reality. Jestliže se ale někdo takového cvičení drží pořád. které by mohlo vítězit či prohrávat. Chápal jsem čím dál víc. Každá z těchto bytostí má mnoho názorů. Je to jako šplhání na horu.

abych sesedl se svého létajícího koberce a řekl: díky. Uvědomil jsem si. čím vždycky byl . co to znamená. My sami si toto putování děláme krásným a radostným. Bez lítosti jsem ho odložil a on se stal tím. než zbavit se všeho. Tady kdesi začíná zářit dokonalá Prázdnota. Neboť vše. co jsem kdy zažil. které nám brání následovat všechny Tathágaty na cestě pravé přirozenosti. že přišel čas. co by se dalo pochopit. Břemenem. tak ode mne odešel. co jsme si kdy pomysleli a k čemu jsme přilnuli. Důkladně jsem si uvědomil. myslel. Hezky jsem si ji prožil. Věděl jsem. Stal se mi zbytečným. že beztak byl vždy pouhým výtvorem záměru mé mysli. s odstraněným jak bytím. co jsem kdy slyšel.prázdnotou. Pokud existuje sebenepatrnější kousek mysli. jež nám brání vidět Buddhu. To všechno jsou jen přeludy nepokojné mysli. na cestě odložení těla a mysli. Základní podstata. co jsem měl sen. dál už půjdu sám. jež nám brání vidět svět v celé jeho kráse. ve kterém jsem zápasil s kocourem." . tak rozumem. objevila se ve mně nechuť ke všemu magickému a metafyzickému. V pravý čas je třeba zabít Patriarchy i Buddhy. nebo chmurným a nudným. že vše nadpřirozené se dříve či později stane překážkou na Cestě. Už jsou mi srozumitelná slova. snil a chtěl. který budeme muset prožít. mraky. nic. které by mohlo být dosaženo: tomu se říká nepřekonatelné boddhi. nic. Zde na této Zemi je jen kráčení životem. done Juane. které se musí odložit. Neboť i Buddha může být smítkem v oku. Neboť. tak nebytím.konajícím i přijímajícím. nic. Klidně a vyrovnaně jsem celou chorobu pozoroval. V tom je naše úžasná svoboda. boddhi nebude fungovat. I ta nejkrásnější nauka je břemenem. Je to poměrně nedávno. co by se dalo získat. Ono NIC zenového mistra z úvodu této knížky. Měl jsem vysoké horečky a bolelo mě celé tělo. Když jsem byl opět zdráv. co by se dalo podržet. že Cesta není nic jiného. Pochopil jsem. že i tato slova jsou prázdná. že není nic k dosažení. se stává snem. Již jsem nepotřeboval svého zvířecího pomocníka. Také jsem pochopil. prázdná a jasná. Nějaký čas poté jsem onemocněl. Bez jediné věci. On se na mě vrhal a já se ho snažil zahnat. a zničenou jak smyslovou říší. jak praví Šen-chuej: "Nevytvářet žádný záměr. Uvědomil jsem si. za to nejkrásnější učení úplňkové noci. je samo-existujícím buddhovstvím. že Poznání je nepotřebný trus. Mé magické spojení s kočkami zaniklo. viděl.

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->