You are on page 1of 84

Ing.

Klimeš Josef

TEKUTINOVÉ MECHANIZMY
Učební texty

OBSAH I. TEKUTINOVÉ MECHANIZMY – ÚVOD 1. 2. Definice, rozdělení Prvky hydrostatických mechanizmů 3 5

II. HYDROSTATICKÉ MECHANIZMY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. Princip činnosti Názvosloví a značky Hydrogenerátory Hydromotory Konstrukční principy hydrogenerátorů Konstrukční principy hydromotorů Konstrukční principy akumulátorů Konstrukční principy tlakových ventilů Konstrukční principy škrtících ventilů Konstrukční principy jednosměrných (zpětných) ventilů Konstrukční principy rozvaděčů Konstrukční principy proporcionálních ventilů a servoventlů Návrh nádrže a hydrogenerátoru Struktury hydrostatických mechanizmů Servomechanizmy Struktury hydrostatických servomechanizmů Propojovací vedení, spojovací systémy 6 7 13 16 20 26 27 34 35 36 39 42 44 46 48 49

III. HYDRODYNAMICKÉ MECHANIZMY 1. 2. Hydrodynamické spojky Měniče – hydraulické převody 53 54

IV. PNEUMATICKÉ MECHANIZMY 1. 2. 3. 4. 5. 6. Zdroje stlačeného vzduchu Základní dispozice rozvodu stlačeného vzduchu Pneumatické motory Řídící prvky Možnosti uchopování předmětů Základní zapojení, příklady užití 58 59 64 68 72 73

V. PROVOZ A ÚDRŽBA 1. 2. Provoz a údržba hydraulických mechanizmů Provoz a údržba pneumatických mechanizmů 83 84

©Ing.Klimeš 2009

Tekutinové mechanizmy

2

I. TEKUTINOVÉ MECHANISMY - ÚVOD

1. DEFINICE, ROZDĚLENÍ Tekutinové mechanizmy jsou zařízení, která ke své činnosti využívají tekutiny. Tekutinou může být kapalina nebo vzdušnina. V širším pojetí je tento mechanismus systém, který se skládá z: -vstupního členu (mechanická energie se převede na energii tekutiny v generátoru – zdroje tlakového média) -bloku řízení (skupina prvků, která ovládá průtok a tlak media v závislosti na požadavcích zařízení) -výstupního členu (energie tekutiny se převede na energii mechanickou ve spotřebiči)

Tyto prvky a bloky jsou spojeny vedením (hadicemi, trubkami,propojovacími kostkami) a jako celek pak vytvářejí strukturu mechanismu.

Podle charakteru působení tekutiny může převládat účinek statický ( např. tlak media ve válci na píst), nebo dynamický ( např. tlak proudícího media na lopatky) Tekutinové mechanismy tedy mohou být: hydrostatické hydraulické (tekutinové) hydrodynamické

pneumostatické Pneumatické (vzdušninové) pneumodynamické

Hydraulicko-pneumatické

©Ing.Klimeš 2009

Tekutinové mechanizmy

3

Tyto mechanizmy pak v integraci s pokrokovými regulačními, elektronickými a výpočetními systémy tvoří jádro oboru mechatronika. V západní technické literatuře jsou také tekutinové mechanismy označovány jako fluidní technika.

Uplatnění pneumatiky. Jako medium se využívá převážně stlačený vzduch (ekologické medium). Zařízení nepotřebují vratná vedení, nedosahují velkých přenášených výkonů. Uplatňují se v automatizační technice, průmyslových robotech a manipulátorech, v chemických a potravinářských provozech. Uplatnění hydrauliky. Hydraulické oleje kladou větší nároky na provedení strojů, přenáší větší výkony, stroje potřebují vedení přívodní a vratná. Hydraulické systémy nalézáme u výrobních zařízení, v robotice, ve strojích stavebních, zemědělských, na lodích i v autobusech, obecně u větších strojů.

©Ing.Klimeš 2009

Tekutinové mechanizmy

4

média Hydromotory – spotřebiče tlakového média Akumulátory a multiplikátory Řídící prvky -pro řízení tlaku –ventily tlakové.2.škrtící ventily -prvky se spojitým řízením Kapaliny a prvky pro vedení. Komponenty se vyrábí v typizovaných řadách a umožňují v katalogizovaných nabídkách značnou variabilitu.zdroje tlak. • • • • Hydrogenerátory (dříve označované jako čerpadla). PRVKY HYDROSTATICKÝCH MECHANIZMŮ Většina prvků jsou konstrukčně i výrobně složitá zařízení. pojistné.jednosměrné ventily. je rozdělení pro pneuprvky až na malé nepodstatné rozdíly podobné. ©Ing. Zde jsou uvedeny základní skupiny prvků (součástí) fluidní techniky. redukční -pro hrazení průtoku. shromažďování a úpravu kapaliny • Poněvadž pneumatika využívá stejných logických postupů při řešení technického zadání. rozváděče -pro řízení průtoku. Vyrábí je specializované firmy dle dlouhodobého vývoje na základě požadované poptávky.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 5 .

p + V . Vycházejme z principiálního schématu složeného z hydrogenerátoru a hydromotoru.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy h 6 . p ρ + m( p − p0 ) = V .e1 = m. PRINCIP ČINNOSTI. MECHANISMY HYDROSTATICKÉ 1. e p+p v e1 p ez o h o o h + ho 2 p0 v h + ho v =0 o S využitím Bernoulliho rovnice a její úpravy dodává hydrogenerátor kapalině měrnou energii 2    p + p0 v 2 p0 v0  v2 e1 =  g .h0 + +  = g. využije pouze tlakovou složku e2 = p ρ Tedy sledujeme pouze rovnici se členy e1 = e2 + ez Celková energie bude m. Hydromotor. protože je to hydrostatický stroj. Mechanizmus zajišťuje rovnoměrný pohyb výstupního členu (HM) a je mu dodávána potřebná energie z vstupního členu (HG).ez = m.h + + e2 + ez ρ 2 ρ 2 2    Při běžných uspořádáních můžeme složku polohovou zanedbat.(h + h0 ) + + + ez  −  g.II. Můžeme zanedbat také složku kinetickou ( tu mohou využít mechanismy hydrodynamické).e2 + m. p z ©Ing.

Jednotlivé členy můžeme také vyjádřit jako: Výkon P = Q. které není možné v strukturách rozkreslovat.p2 jsou výstupní parametry sledovaného úseku Pm je výkon hydromotorů (obecně) v sledovaném úseku pz je tlaková ztráta ve sledovaném úseku Qs je svodový průtok V těchto rovnicích je hodnotou tlaku p míněn přetlak (údaj na tlakoměru) . Schéma musí jednoznačně vyjadřovat funkci.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 7 . a DIN 24300. tak také ve vlastních prvcích.) Doporučuje se: a) Rozmístění prvků kreslit bez ohledu na skutečné umístění ale přehledně b) Lineární motory a rozvaděče umisťovat vodorovně c) Spoje kreslit rovné.) ©Ing. pokud možno bez křížení d) Podskupiny (různé bloky) ohraničit čerchovanou čarou e) Uvádět ve schématu také datové informace ( typové označení. Tyto značky platí obecně pro všechny tekutinové mechanismy ( s menšími korekcemi). charakteristické rozměry atd. Svodový průtok představuje úniky kapaliny a také to množství kapaliny. protože hydraulické obvody jsou běžně spojeny s okolím (nádržemi) takže se u nich neprojevuje silový účinek atmosférického tlaku. magnety jsou bez napětí. zde uvedené příklady vycházejí z norem DIN (konkrétně DIN ISO 1219. p2 − Pm Q1. Tlaková ztráta představuje pokles tlaku vlivem proudění kapaliny jak ve spojovacích vedeních. které umožňuje funkci některých komponent (například pouze vytváří hydrostatické mazání kluzných prvků). p1 − Q2 .základní poloze (působí pouze pružiny.Je to tedy součet energie tlakové a ztrátové. p Ztrátový výkon Pz = Q1.p1 jsou vstupní parametry sledovaného úseku Q2. 2005). Značky podléhají normotvornému vývoji. koncové spínače jsou přestaveny na stav před započetím cyklu apod. NÁZVOSLOVÍ A ZNAČKY Protože prvky hydraulických mechanismů jsou poměrně složité a přesné soustavy komponent. p2 − Pm = Q1. jsou vytvořeny symboly (značky). p1−(Q1 − Qs ). ze kterých se dá dovodit nejenom deklarovaná funkce ale také možné činnosti „uvnitř“ těchto značek. Prvky jsou nakresleny v tzv. 2.

©Ing. Uvedené jsou i jiné možnosti ovládání A A A P(S) B 5 B 6 L L B 7 L S(P) 8 5 6 7 8 Hydromotor neregulační jednosměrný (tlakový přívod je v přípojce A) Hydromotor regulační jednosměrný s svodovým odtokem Hydromotor regulační obousměrný s svodovým odtokem. Značky mají pouze odlišnou polohu šipky průtoku (dovnitř).P P P (S) P S 1 S 2 L S 3 (P) L S 4 Hydrogenerátory 1 Hydrogenerátor z konstantním dodávaným množstvím a jedním směrem otáček (neregulační.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 8 . Ovládání mechanické. mechanicky ovládaný s svodovým odtokem. regulační). Hydromotor-hydrogenerátor obousměrný regulační. 2 3 4 Hydromotory rotační. Hydrogenerátor obousměrný regulační Hydrogenerátor regulační ovládaný interně vznikajícím regulačním tlakem a stavěný pružinou. jedním směrem otáček a s odvodem svodového průtoku ( jednosměrný. jednosměrný) Hydrogenerátor s nekonstantním dodávaným množstvím .

přímé (direktní). 2. hydraulické ovládání tlakovým vzduchem.kombinované dvoustupňové (1.st-elektromagnetem. elektrické ovládání kapalinou. elektrické ovládání elektromagnetem s dvojím vinutím (táhne doprava nebo doleva).st. indirektní.hydraulické) totéž s pružinovým ustavením. kombinované ovládání pomocí elektromotoru 22 23 24 (ovladací prvky nemusí být umístěny „na spodní hraně“ základní značky) ©Ing. 3 aretační drážky. nepřímé (indirektní). mechanické ovládání kladičkou (pákou s kladičkou). aretace v levé přepnuté poloze. mechanické ovládání pákou s kladičkou a vratným pohybem naprázdno.Způsoby ovládání prvků 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 M 21 22 23 24 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 ovládání pomocí knoflíku. ruční ovládání pružinou tlačnou. mechanické ovl. nožní ovládání pákou. ruční ovládání pomocí tlačítka. hydraulické ovládání kapalinou.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 9 . pneumatické ovládání aretační tyčkou. mechanické ovládání zdvižným elektromagnetem (táhne doprava). mechanické ovládání pedálem.

Lineární motory (hydraulické válce. což vyplývá z konkrétního užití v dané struktuře. knoflíkem uzavřený průtok. (Označení R2/2). A P 29 A PT 30 AB PT 31 X A P 32 Y AB PT 33 A P 36 A AB PT 34 AB PT 38 AB PT 35 PT 37 29 Rozvaděč šoupátkový dvoucestný dvoupolohový. zde uvedeny jen charakteristické. pneumatické válce) A A A B A B 25 26 27 28 25 26 27 28 válec jednostranně působící (jednočinný) válec jednočinný. Existuje velmi mnoho rozmanitých vnitřních propojení. s vratnou pružinou válec oboustranně působící (dvojčinný) válec dvojčinný s regulovaným tlumením pístu v obou směrech v koncových polohách Rozvaděče Některé značky nazývají výrobci „ventily“. vratná tlačná pružina . ©Ing.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 10 . v klidové poloze otevřený průtok.

V klidové poloze je zpětný ventil umožňující průtok pouze ve směru od P do A . Proces závisí na regulačních tlakových signálech kapaliny. vracený tlačnou pružinou. indirektně ovládaný (elektromagnetem a následně hydraulicky). Rozvaděč šoupátkový čtyřcestný třípolohový (R4/2). 31 32 33 34 35 36 37 38 Tlakové ventily (výběr) P P P T 39 40 T 41 T 42 43 44 39 Tlakový ventil přímopůsobící (direktní -jednostupňový). řízený elektromagnety a v klidové poloze držený pružinami. Rozvaděč šoupátkový čtyřcestný dvoupolohový. Rozvaděč ventilový (sedlový) R2/2 ovládaný hydraulicky.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 11 . elektromagnetem ovládaný. dvoupolohový (R3/2). vracený pružinou. V této poloze je tlakový přívod P a odpadní vývod T uzavřen. Rozvaděč ventilový R4/3 ovládaný elektromagnety a vracený pružinami. seřiditelný ©Ing. proces přestavení neproběhne ( R2/2).30 Rozvaděč šoupátkový třícestný. v klidové poloze průtok zavřený.Pokud nejsou. Krajní polohy slouží ke změně průtoku. Rozvaděč ventilový R3/2 ovládaný hydraulicky. vracený pružinou (R4/2). elektromagnetem otevřený (z A do T). Střední poloha má propojené tlakové P a odpadní T vedení a také pracovní vývody A a B. Slouží ke změně průtoku mezi pracovními vývody A a B. pracovní vývody A a B jsou propojeny.druhá poloha je po tlakovém působení otevřená. Rozvaděč šoupátkový R4/2 ovládaný magnety a vracený pružinami do klidové střední polohy ( vývod B zaslepen). Rozvaděč šoupátkový R4/2. Rozvaděč šoupátkový dvoucestný dvoupolohový indirektně řízený ( elektromagnetem a následně hydraulicky).

seřiditelný Tlakový ventil indirektní (elektromagnetem. hydraulicky). seřiditelný Tlakový ventil redukční direktní bez odváděcího průřezu Tlakový ventil redukční direktní s odváděcím průřezem Tlakový ventil redukční s diferencí tlaku Proudové ventily (výběr) X 45 46 47 48 45 46 47 48 Škrtící ventil Škrtící ventil se stabilizací Zpětný ventil Zpětný ventil s řídícím signálem X Servoprvky A B PT 49 AB P T 50 51 49 50 51 Servoventil (rozvaděč) s pozitivním překrytím Servoventil (rozvaděč) s negativním překrytím Proporcionální tlakový ventil (přepouštěcí) ©Ing.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 12 .40 41 42 43 44 Tlakový ventil indirektní (dvoustupňový hydraulický).

které zařízení dodá za jednotku času nedokonalost zařízení způsobující pokles vyprodukovaného tlaku ©Ing. tj.Prvky příslušenství (výběr) 52 53 54 55 56 57 58 59 60 52 53 54 55 56 57 58 59 60 hydraulický akumulátor filtr odlučovač mazací prvek (pneumatika) chladič nádrž s otevřenou hladinou tlakový zásobník (pneumatika) tlumič (pneumatika) měřič průtoku 3. Z hlediska užitých konstrukčních principů může být velká většina hydrogenerátorů užita i jako hydromotory. HYDROGENERÁTORY Hydrogenerátory jsou hydrostatické převodníky ve kterých získáme energii kapaliny přeměnou z dodané energie mechanické (např. Základní pojmy: Geometrický objem ( Vg) Teoretický průtok ( Qt) Tlaková účinnost ηp objem.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 13 . které zařízení vytlačí za jednu otáčku množství. stroje s opačným převodem energie.elektromotorem).

Objemová účinnost ηQ Celková účinnost η Základní výpočtové vztahy nedokonalost zařízení způsobující ztrátu vyprodukovaného množství souhrnný účinek účinností (součin!) p Q P p M ϖ Teoretický průtok Skutečný průtok Výkon Příkon Kroutící moment hnací Qt= Vg.m) Vg .tlak M…kroutící moment η Pv = M . Základní výpočtové vztahy p Q P v M ϖ ©Ing.ϖ .η p 4.s) Vg .ϖ (Ν.otáčky Úhlová rychlost ϖ=2π.ηQ = Pv=Q. p 2.π .n p…. HYDROMOTORY a) HYDROMOTORY ROTAČNÍ Jsou to hydrostatické převodníky.π (W) n…. kde převodem tlakové energie média se získá mechanická energie na hřídeli stroje.n Q = Qt .ηQ 2.p Pp = M= (m3.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 14 .

p1 − Q2 .2 Q2 p2 S2F v činná plocha pístu (levá strana) činná plocha pístu na straně pístnice tlaky na stranách pístu Základní výpočtové vztahy Výstupní síla Výstupní rychlost F = ( p1. p.ηQ = 2 .ηQ S1 S2 (m.Úhlová rychlost Výstupní moment Příkon Výkon ϖ= M= 2π .ηQ Vg (s-1) Vg .S 2 ). p.v = Pp .η p (N) v= Q1 Q .η = M . p2 Pv = F .η p 2π Pp=Q.S1 − p2 .s-1) (W) Příkon Výkon Pp = Q1.η p b) HYDROMOTORY PŘÍMOČARÉ (LINEÁRNÍ) Nejčastěji jsou v praxi užívané v provedení jednostrannou pístnicí Q 1 p1 S1 S1 S2 p1.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 15 .ϖ (W) η = ηQ .Q.η p ©Ing.η η = ηQ .p Pv = Q.

Vřetena jsou ve skříni uložena těsně. mají o jeden zub rozdíl a sání a výtlak je bočními „ledvinkami“ Teoretický průtok Qt=z.. otáčky b. šířka kola c)Uspořádání dle systému GEROTOR Rotor i vnější kroužek se otáčí. modul z. Snesou velmi dobře rázová zatížení.m. ©Ing.výška zubu n.z.(Amax-Amin)..n z..počet zubů vnitřního kola n.D.počet zubů h.h. v jejichž zubových mezerách se kapaliny převádí ze strany sací na stranu výtlačnou. konstrukční nenáročnost a spolehlivý provoz.h. Princip činnosti vychází ze záběru dvou ozubených kol.n = π .počet zubů rotoru VŘETENOVÉ (ŠROUBOVÉ) GENERÁTORY Vyznačují se tichým chodem.b.b.výška zubu b.. mají velmi dobrou sací schopnost.b. výtlačné horní Teoretický průtok Qt = π .z.. šířka kola b)Uspořádání s vnitřním ozubením Sání a výtlak se děje bočními kanály („ledvinkami“) Teoretický průtok Qt = π . Ozubení může být s přímým nebo šípovým ozubením (menší tlakové pulzace). Dodávka tlakového media je bez pulsací.h.. modul z.n m.m.n = π ..b. a) Uspořádání s vnějším ozubením Sací hrdlo je dolní. Profil závitu je speciální. Ve skříni se otáčejí dvě (nebo tři) vřetena.n m.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 16 .D.b. KONSTRUKČNÍ PRINCIPY HYDROGENERÁTORŮ ZUBOVÉ HYDROGENERÁTORY Patří mezi nejrozšířenější typy pro svoji jednoduchost. otáčky h.....5.h.

b ( ) k. Dosáhne-li tlak svého maxima.Předností je regulační schopnost.b.k .. silový vektor (Fp) svojí složkou ( Fh) bude přemáhat sílu pružiny a u statorového kroužku se bude zmenšovat excentricita a následkem toho se bude zmenšovat dodávané množství.s ( ) s….D.zdvih lamely za otáčku c)přímořízený lamelový generátor s seřiditelným dodávaným objemem Je to zvláštní provedení. Sání a výtlak jsou provedeny kanály s axiálním vstupem („ledvinkami“). menší hluk a tlakové pulzace ve srovnání se zubovými generátory a) Hydrogenerátor nevyvážený (regulační) Teoretický průtok Qt=2π. D 2 − d 2 . ©Ing.Vřetena mají u vyráběných typů vzájemný nucený pohyb (ozubenými koly) Teoretický průtok Qt = π 4 . Statorový kroužek kolem lamel je vyvážen proti posuvu pružinou se stavěcím šroubem (3)a (1).n b…šířka lamely Sání a výtlak je proveden opět „ledvinkami“ v čelech skříně (nenaznačeno ve schématu) b)Hydrogenerátor vyvážený (neregulační) Teoretický průtok Qt = π 4 . bude excentricita nulová a bude nulový i průtok.Šroub (2) slouží k vystředění. D 2 − d 2 . obtížnější je provedení zasouvajících se lamel a jejich těsnosti.stoupání závitu LAMELOVÉ HYDROGENERÁTORY Principiálně jsou jednoduché.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 17 . Bude-li se výstupní tlak zvyšovat.e.

.n z. Excentricita e se může měnit. Je také možná regulace excentricity. který využijeme pro sání a výtlak. ©Ing.d k2 4 .počet pístů b)Rotující excentr způsobuje oscilaci pístů v nehybném statoru. Odvod a přívod media je nehybným čepem. Jejich výhodou je možnost regulace. U všech pístových převodníků je princip stejný: píst koná ve válci vratný pohyb. a)Písty rotují v pevném vnějším kroužku. Uspořádání umožňuje modulární koncepci. Teoretický průtok Qt = π .Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 18 . Rozvod media je ventily v tělese statoru. písty s ventily mohou tvořit jednotky a na vhodně tvarované skříni s excentrem je možno umisťovat různé počty jednotek.2e. Viz Doplněk.z. z titulu suvného pohybu pístu všechny typy potřebují obecně „čistější kapalinu“ (možné nečistoty v rozsahu asi 25-30 µm).RADIÁLNÍ PÍSTOVÉ HYDROGENERÁTORY Vývojově starší typ pístových strojů.

Stator (1) má většinou upínací kruhovou přírubu. Rozvod kapaliny je při sacím a výtlačném zdvihu pístů buď samočinný (ventily) nebo čelní deskou ( s „ledvinkovými drážkami“) nebo centrálním čepem. Centrální čep (6) má pod rotorem (2) vybrání s těsnou přepážkou.Doplněk – jak pracuje přechod media z nehybného čepu: Je znázorněn pro jednoduchost pouze jeden píst. a) Dk dk α α dk b) ©Ing.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 2r h 19 . AXIÁLNÍ PÍSTOVÉ HYDROGENERÁTORY Tento typ je v současné době nejpoužívanější konstrukce ve srovnání s ostatními typy. Ta od sebe odděluje pro naznačený směr otáčení otvor sání (4) a otvor výtlaku (5). Vývody těchto děr končí na čele čepu hydraulickým šroubením. U obou konstrukcí je základem píst uložený v bloku válců rovnoběžně s osou hydrogenerátoru (nebo s nepatrným úhlem sklonu k ose) a vykonávající přímočarý vratný pohyb. Rotor má na opačné straně hřídelový výstup pro pohon. Hrubé rozdělení skupiny je možné na stroje s nakloněnou deskou (a) a s nakloněným blokem (b).

n. Pravděpodobně nejvíce variací je na stroje s oběžnými písty (rotační hydromotory).rh . vývoj směřuje jednak k miniaturizaci a na druhé straně k dosahování velkých výkonů. Existuje mnoho variant na různé principy převážně rotačních (zubové.z.n. KONSTRUKČNÍ PRINCIPY HYDROMOTORŮ Jsou hydrostatické převodníky jsou hydrostatické převodníky s převodem tlaku media do podoby mechanické energie. sin α ŘADOVÉ PÍSTOVÉ HYDROGENERÁTORY Jsou obvykle konstruovány jako neregulační se samočinným (ventilovým ) rozvodem. jsou to konstrukčně podobné stroje hydrogenerátorům.Dk z. šroubové. pístnice) se dělí na: • • • Rotační hydromotory Přímočaré hydromotory (lineární) Hydromotory s kyvným pohybem Jak bylo již konstatováno. Podle pohybu výstupního členu (hřídele. pístové).d k2 4 .tgα b) Qt = π .d k2 4 . lamelové. ©Ing.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 20 . většina „velkých“ výrobců jej nenabízí. Dnes již není tak rozšířený.2.Teoretický průtok a) Qt = π . Je to ale poměrně jednoduché řešení k získání vysokých tlaků (až 60 MPa=600 bar) 6.

©Ing.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 21 .

který svými kanály vede nad písty.3: Křivková dráha pro písty způsobí několik zdvihů pístu za otáčku. Tím se sníží jeho otáčky a zvyšuje se momentový účinek.K schématu č. Motor se stane ©Ing.1: V každém okamžiku jsou některé písty v silovém režimu (jsou napájeny tlakovým olejem a tlačí na excentr. který se natáčí) a některé v vratném režimu (olej odtéká bez tlaku).2: Rozvaděč je čelní kluzný (s „ledvinkami“). Šikmou desku můžeme navrhnout pevnou nebo pohyblivou (pro hydromotor regulační). Ve schématu není znázorněn deskový rozvaděč. která následně na příslušném poloměru vytvoří točivý moment).Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 22 . Ke schématu č. (Během silového účinku pístu vzniká tangenciální složka. Rozvaděč je drážkovaným hřídelem spojen s excentrem ( výstupní hřídelí). Ke schématu č.

Pravý obrázek má ve svém pravém víčku rozváděcí kanálky (radiální drážky střídavě „tlakovou a odpadní“) a v levém víčku jsou kanály s přívodním a odpadním šroubením. Naklápění můře být mechanické (pohybové šrouby) nebo hydraulické (lineárním motorem).vyvážený . Ke schématu 4: Kanály v hřídeli se přivede tlakový olej mezi písty s kuličkovou opěrnou hlavou.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 23 . která vytváří na příslušném průměru točivý moment. Obecně se pak pomaluběžné motory užívají v kompaktních pohonných jednotkách pojezdových mechanizmů mobilních strojů.) ©Ing. Ke schématu 6: Jedná se o inverzní konstrukci k bodu 4. Ke schématu 5: Celý blok s kluznou opěrnou rozváděcí deskou je naklápěcí. na pravé straně je kapalina vytlačována do odpadního potrubí. Ty vrací olej zpět kanály do hřídele. Ke schématu 8: Planetové kolo je uloženo na sedmi vnitřních válečcích a na vnější straně se opírá (odvaluje se) po osmi válečcích. Tlaková kapalina přivedená levým šroubením (levý pohled) pod levou část planetového kola. že tlakové účinky na rotor se vyrovnávají – stroj je tzv. Rozkladem síly od pístu vzniká tangenciální složka.s. Ke schématu 7: Je to inverzní hydrogenerátor. která vhodným vedením drážek užívají tlakový olej k hydrodynamickému mazání. navíjecích bubnech apod.„pomaluběžným“. Konstrukční provedení axiálního hydromotoru (fa Argo-Hytos a. Ke schématu 9: Hydromotor má přívody a odvody kapaliny řešeny tak.tlaková síla způsobí planetový pohyb. Ta se opírá o tvarovanou opěrnou desku. U obou konstrukcí jsou užita kluzná ložiska. V každém okamžiku je několik pístů „činných“ a několik „vratných“.

zmenší se ale pracovní úhel. Píst při pracovním zdvihu koná posuvný vratný šroubový pohyb. Může být proveden stavebnicově (válec (2) může být s ozubením proveden podle požadavku různých výkyvů). který z principu má malou účinnost. Problém je provedení šroubového převodu. Hydromotor s ozubeným převodem představuje nejrozšířenější řešení. Vnitřní těsnění je dvojicí manžet (7). nikoliv axiální zatížení. pístové s ozubeným převodem a pístové se šroubovým převodem. Konstrukční uspořádání přímočarého hydromotoru (fa Argo-Hytos a. Základním problémem je těsnost pracovního prostoru kolem lamely. Vnější těsnění je provedeno stíracím kroužkem (6) a manžetou (5). Příruby mohou mít různé možnosti tvarů podle potřeb upevnění (zde je motor upevněn ke konstrukci šrouby. Základním pracovním prvkem je obdélníková lamela (1) spojená s výstupním hřídelem motoru. kde vratný pohyb má charakter otoče do 360° nebo i trochu větší. Vedení pístu je provedeno bronzovým kroužkem (3). Tvar dosedací plochy pístků zajišťuje kropě posouvání. Uložení hřídele umožňuje přídavná radiální. pístnice kroužkem (4). V koncových polohách je vyřešeno tlumení škrcením odpadu přes tlumící seřiditelnou jehlu (8). Pro věší momenty mohou bít použity dvě lamely. také otáčení v dutině rotoru. pístnice má závitovou koncovku).Rozváděcí deska je jištěna kolíky.s. Poslední typ charakteriruje píst (3) s koncovými šroubovými vřeteny s velkým stoupáním. ©Ing. Lamelové se vyrábějí pro úhel kyvu asi 280°. Z hlediska konstrukčního se vyrábějí jako lamelové. Hydromotory s kyvným pohybem se užívají v mechanismech. hřídele-vyžaduje se velmi přesná výroba.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 24 . který se převede na otáčení výstupního hřídele. Stroje mají malou účinnost. Možné koncepční uspořádání je na následujícím zobrazení.) Trubka válce má vloženu jednostrannou pístnici (2) se šroubovanými přírubami (1).

m-2).1964 je u nás zavedena soustava jednotek odvozená od Mezinárodní měrové soustavy (SI).Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 25 . případně jeho násobky .min-1 100-300 100 300 500-3000 Charakter Hladina tlaku hluku dB(A) Pulzující 80-90 Konstant 75 Konstant 80 Pulzující 90 Pulzující 90 účinnost Čistota k. ©Ing. Od r.981 bar. Ta pro tlak stanovuje označení Pascal ( 1 Pa = N.tlak Otáčky max min-1 500-6000 500-3000 500-3000 200-2000 Průtok max l. V technické literatuře západní najdeme označení nejčastěji bar ( bar = 105 Pa= 0.1 Hydromotor lamelový kyvný 3 2 Hydromotor kyvný s ozub. tedy 1 kp/cm2 = 0.1 MPa). prevodem Hydromotor kyvný s šroubovým prevodem PŘEHLED ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ HYDROSTATICKÝCH PŘEVODNÍKŮ (výběr dle fy Bosch-Rexroth) Princip Max. min µm 50-100 50 50 25 50 bar Zubové 40-200 Šroubové 50-140 Lamelové 40-140 Pístové 200-350 axiální Pístové 350-650 radiální 50-90 60-80 70-90 80-90 80-90 200-2000 100 Pozn. V některých technických informacích najdeme ještě jednotky z předcházející mezinárodní měrové soustavy (MKSA) .

nejčastěji dusík. 5 – akumulátor membránový Membrána se po naplnění kapalinou „obrátí“ k horní přírubě. KONSTRUKČNÍ PRINCIPY AKUMULÁTORŮ V hydraulických obvodech je to přístroj užívaný z různými úlohami: • Jako objemová rezerva (zásobník) • Jako nouzový zdroj energie • Jako záloha pro potřebné zvýšení tlaku (upínací mechanizmy) • Jako tlumič nerovnoměrnosti pohybů • Krytí objemových ztrát Rozlišujeme druhy: 1 2 3 4 5 1 – akumulátor se závažím Jednoduché ale rozměrné zařízení. kde je hydraulická kapalina oddělena od plynu (není ale možno plnit kyslíkem!!). pokud součin jmenovitého objemu (dm3) a jmenovitého tlaku (MPa) překročí hodnotu 10. 3 – akumulátor pístový Nad pístem je stlačený plyn.(také pro 4 a 5) (může být i provedení bez pístu) 4 – akumulátor vakový.7. Při plnění kapalinou se nezdeformuje. Je možné plnit stlačeným vzduchem v případě. Odebíraný tlak je konstantní. Odebíraný tlak klesá nelineárně. ©Ing. Pokud jsou akumulátory plněny stlačeným plynem. Vak má podobu „hrušky“. Ten má menší absorpční schopnost do minerálního oleje a nezpůsobuje . používá se většinou inertní plyn. klesá lineárně. Akumulátory se staví zhruba do tlaků 40 MPa. 2 – akumulátor pružinový Odebíraný tlak má charakter dle nastavení charakteristiky pružiny.jako vzduch . Ve smyslu našich norem je tento přístroj tlakovou nádobou.rychlé stárnutí oleje.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 26 .

Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 27 . jsou trvale otevřené Pojistné – jsou zavřené a otevřou výstup po dosažení dovolené hodnoty Redukční – snižují tlak na výstupu pro potřebu pomocných spotřebičů ve vedlejším obvodu Mohou být provedeny jako: • • Jednostupňové (přímořízené) – pro nižší tlaky a průtoky Dvoustupňové (nepřímořízené-indirektní) –mají lepší charakteristiky pro vyšší parametry ©Ing. KONSTRUKČNÍ PRINCIPY TLAKOVÝCH VENTILŮ Tyto prvky pro řízení tlaku se dále specifikují podle bližší funkce na: • • • Přepouštěcí – drží tlak na výstupu.Příklad provedení akumulátoru (fa Olaer) 8.

Při opačné situaci se naopak šoupátko přivírá.Uspořádání a funkce jednostupňového tlakového ventilu α Fw Spotrebic Q Q HG Fp p Q p Qv α =konst Q rozsah Na šoupátku působí proti sobě síly od tlaku kapaliny Fp a síla regulovatelné pružiny Fw. ©Ing. jehož velikost je přímo řízena regulovaným tlakem. Ten je veden na spodní plochu šoupátka. používají se již sporadicky protože mají tlakovou charakteristiku horší a tím také horší regulační vlastnosti. I když je tedy tato konstrukce jednoduchá. aby ventilem odtékal přebytečný olej Qv. Jejich konstrukce se však uplatňují u dvoustupňových tlakových ventilů. Na tlakových ventilech se požaduje malá závislost regulovaného tlaku na průtoku. Ve skutečných řešeních pak může být regulační prvek nejenom šoupátko. že přepouštěcí ventil má charakter regulátoru vstupního tlaku. ale také kulička nebo kuželka. Regulační hrana (viz kóta) se musí otevřít tak.tlaková charakteristika . Pokud je tlak v obvodu vyšší. Při různém seřízení pružiny se získá měřením tzv. olej je odpouštěn do odpadu. Z ní se pak prakticky využije jen určitý pracovní rozsah. Z popsané funkce vyplývá. až tlak dosáhne požadované hodnoty. je pružina stlačována a šoupátko (regulační hrana) se otvírá.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 28 .

Kapalina z řídícího ventilu může být svedena do kanálu T (výše protitlaku v kanálu ovlivňuje hodnotu nastavení tlaku v obvodu) nebo odtéká samostatně do nádrže (zaslepí se clona (2) a otevře se vývod Y)-pak protitlak v P neovlivňuje nastavení.odlehčování). tlak v kanálu P působ ©Ing. Dosáhne-li tlak v obvodu tohoto tlaku.s. Následná tlaková ztráta na tryskách (5) a (6) poruší rovnováhu na šoupátku (2). kuželka (4) se nadzvedne a kapalina odtéká do výstupu.Uspořádání a funkce dvoustupňového tlakového ventilu (fa Argo-Hytos a. Je provedeno doplnění rozvaděčem zapojeným do řídícího obvodu X. V „příkladech zapojení“ je naznačeno jak je tento ventil použit pro rozběh hydrogenerátorů (pro tzv. Požadovaný tlak je nastaven pružinou (3) řídícího přímořízeného ventilu. to se zvedne ze sedla a hlavní proud kapaliny se přepustí z kanálu P do T.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 29 . 2b) poklesne tlak nad šoupátkem (2). 2a) nebo společně s průtokem do vývodu Y do nádrže ( značky 2a. Při otevření průtoku rozvaděčem do kanálu T ( značky 1a.) Pružina (1) drží šoupátko (2) hlavního ventilu ve spodní poloze – vstup P a výstup T jsou vzájemně odděleny.

©Ing.proti síle pružiny.Tlak p2 je tlak pro druhý systém.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 30 . Tento prvek pracuje jako tlakový ventil spínací (viz značky u obrázku). Hlavní šoupátko bude mít poněkud pomalejší pohyb při zavírání. Ve spodním řešení je ještě tryska v hlavním šoupátku. šoupátko (2) se zvedne a přepouští hlavní proud kanálem T do nádrže téměř bez tlaku. Podobná řešení od fy Bosch-Rexroth Je třeba si povšimnout rozdílu v umístění trysek.

Pro zmenšení prostorových nároků se všechny prvky dají zabudovat do tzv. Tlak působí přes trysky (2) a (3) na kuličku řídícího ventilu. řídící ventil se otevře. Obvod je vytvořen soustavou děr v takto propojených prvcích (viz dále výšková a podélná vazba prvků). hlavní proud proudí z kanálu P do T. Průtok z řídícího ventilu je sveden do drážky (8) z prostoru pružiny (5) také do kanálu T. poruší se tlakové poměry funkční hrana šoupátka (2) se posune doprava.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 31 . Zde je příklad tlakového ventilu indirektního pro zástavbu (zašroubováním) do bloku a s příkladem kreslení zástavbových značek. ©Ing. Nastavení řídícího tlaku se provede šroubem (4). otevřou se radiální otvory pouzdra (7). Dojde-li k přemožení pružiny tlakovou silou kapaliny(5). Tyto jsou typizované a umožňují propojení prvků bez trubek.bloků (modulů -kostek).

Na vstupu je konstantní tlak po a napájí „hlavní spotřebič “. Když se příklad na výstupu z ventilu tlak zvyšuje. Pro posuzování jsou důležité dvě charakteristiky (při konstantním vstupním tlaku po a při konstantním průtoku Q). při nerovnováze se posouvá šoupátko. ©Ing.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 32 . Hrana se přestavuje při každé změně průtoku. šoupátko se zvedá a řídící hrana se přivírá. Opět se porovnávají síly od tlaku Fp a síly seřiditelné pružiny Fw.Uspořádání a funkce jednostupňového redukčního ventilu Fw Hlavní spotrebic VT QT Q o Q HG Q p 0 Fp Q p Vedlejší spotrebic α α po Q =konst p p o =konst Q p Q =konst α =konst p p =konst o α =konst p max p o Q rozsah Válcové šoupátko má opět jednu regulační hranu. Tlak na výstupu z ventilu závisí na průtoku Q „vedlejšího spotřebiče“ a na otevření řídící hrany šoupátka. která představuje hydraulický odpor.

to se zvedne a zmenší průtokový průřez mezi kanály P a A na hodnotu odpovídající průtoku spotřebiče. Tlaková ztráta na průtokem tryskami (5) a (6) poruší rovnováhu sil na šoupátku (2). Pro zajištění průtoku ze spotřebiče (ve smyslu z A do P při zpětném pohybu hydromotoru) je paralelně k redukčnímu ventilu připojen jednosměrný ventil.v ustáleném stavu se vyrovnají. Požadovaný redukovaný tlak je určen předepnutím pružiny (3) řídícího přímořízeného ventilu.s. vstup P i výstup A jsou propojeny. nadzvedne kuželku (4) a malé množství kapaliny odtéká beztlakově do nádrže (Y). ©Ing.Uspořádání a funkce dvoustupňového redukčního ventilu (fa Argo-Hytos a. Redukovaný tlak působí na šoupátko zespoda a síla odpovídající řídicímu tlaku seshora.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 33 .) Ventil se skládá z řídícího a výkonového stupně. Pružina (1)drží šoupátko (2) hlavního ventilu ve spodní poloze. Dosáhne-li tlak na vstupu A hodnoty nastavené na řídícím ventilu.

9. Podle konstrukčního řešení mohou být: • Š. Schéma „d“ Ventil se stabilizací má udržovat tlakový spád pv na konstantní hodnotě. Hrana může mít tvar podle požadavku charakteru průtoku (lineární –nelineární).b.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 34 .v.se stabilizací tlak.c. Pojištění seřízení je zajištěno přítužnou maticí. která má současně charakter krytky. (Je to vlastně rozdíl sil vyvolaných působením tlaku po na spodní p1 p F 2 pv ©Ing. Řídící veličinou je síla na seřiditelné pružině Fw seshora. Tato síla je vyrovnávána silou Fpv úměrnou tlakovému spádu pv působící vzhůru.spádu (průtok skoro nezávisí na tlakové diferenci). Viz varianty a. KONSTRUKČNÍ PRINCIPY ŠKRTÍCÍCH VENTILŮ Škrtící ventily jsou určeny k řízení rychlosti pohybu hydromotorů.Dnešní konstrukce mají tuto krytku jištěnu zámkem. Proto se používají v obvodech s velkými rozdíly zatížen hydromotorů.bez stabilizace tlakového spádu (průtok závisí na rozdílu tlaku před a za prvkem). Schéma „b“ Řídící funkci má drážka v čepu který se posouvá.v. Jsou většinou doplněny jednosměrnými ventily. který se otáčí. Schéma „c“ Řídící funkci má hrana na obvodu čepu. F w po a b c Q pv p =p -p 2 R 1 ps d Schéma „a“ Škrcení se provádí kuželkou. • Š. Viz varianta d.

Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 35 . A) B) x x C) A2 A1 B1 B A2 A1 B2 B1 D) 2 x x ©Ing. Řízení probíhá automaticky. Značka č. protože se v nich maří energie tlakového media. kde tlaky představují hodnoty před a za prvkem.plochu a tlaku p1 působícím na horní plochu šoupátka). 10. škrtící ventil se stabilizací tlakového spádu má charakter regulátoru průtoku. Tento výkon znehodnocuje kvalitu hydraulické kapaliny ohříváním.zvětšením tlaku ps . KONSTRUKČNÍ PRINCIPY JEDNOSMĚRNÝCH (ZPĚTNÝCH) VENTILŮ. které dosednou do zalapovaného sedla. Pozn.( p1 – p2).Ventil představuje odpor se ztrátovým výkonem Pz = Q. Ventily slouží k hrazení průtoku v jednom směru a dovolují volný průtok v směru opačném. Vlastní uzavírací prvek je buď kulička s vratnou pružinou nebo kuželka. Zvětší-li se pv (např. Uzavření je dokonalé. jsou síly na šoupátko v rovnováze a řídící hrana y se nemění. není žádný svodový průtok.47 (viz kapitola Názvosloví a značky) se v literatuře kreslí většinou bez vratné pružiny i když převážná většina prvků tuto pružinu má (prvek se pak může užít ve všech možných montážních polohách. bude spodní síla zvětší a tím se řídící hrana přivře. Odpovídá-li tlak pv žádané hodnotě. mění se viskozita a kapalina může pěnit. Užívání škrtících ventilů ve větším množství je nehospodárné.

Poklesne-li tlak v kanálech A1 a B1 ( například přestavením rozvaděče do střední polohy ve kterém je svedeno A1 a B1 do odpadu-tzv.funkčním členem je kuželka (kulička) přitlačovaná do sedla pružinou.Ten brání samovolnému pohybu hydromotoru vlivem vnějších sil. zatlačí pružiny kuželky do sedel a obvod je směrem k hydromotoru uzavřen pod tlakem. 0. Na následujícím schématu je vysvětlen princip kreslení a výklad funkce rozvaděče čtyřcestného třípolohového šoupátkového (praktické značení katalogu je R 4/3). Tyto rozvaděče se používají pro velké tlaky (do 100 MPa) a prakticky nemají svodový průtok. Tlakovým signálem X je možné držet ventil zavřený i v propustném směru. Šoupátko má několik možných konkrétních poloh a tím i několik kombinací propojení vedení (cest).Schéma A) Možné provedení ventilu jednosměrného neřízeného s uzavírací kuželkou Schéma B) Provedení ventilu jednosměrného řízeného. Ze schématu je možno dovodit. 11. Ventil je pak v obou směrech nepropustný. Činnost rozvaděče se určuje myšleným přemístěním čtverce.hydraulický zámek. Šipky ve čtvercích označují možný směr průtoku. Schéma C) Vhodným spojením dvou jednosměrných řízených ventilů vznikne tzv. které se pohybuje v tělese se zápichy. doplněný elektromagnety. Proudí-li kapalina z A1 (B1) do A2(B2) . 2). Přetlačením vlivem přetlaku je pak kanál otevřen – principiálně se jedná o jednosměrný ventil. že při aktivaci elektromagnetu funguje tento jako tlačný. příčné čáry na vedení označují uzavření průtoku. Kapalina pak může protékat oběma směry. Podle základního konstrukčního řešení se dělí na: • Šoupátkové – funkčním členem je šoupátko s nákružky. což představuje ve skutečnosti přestavení šoupátka. Vkládá se paralelně mezi hydromotor a ovládající rozvaděč. Schéma D) Provedení ventilu jednosměrného řízeného. KONSTRUKČNÍ PRINCIPY ROZVADĚČŮ Rozvaděče slouží v hydraulických obvodech k hrazení nebo změně směru průtoku kapaliny tzn. k ovládání pohybu hydromotorů.propojení „Y“). Možnosti ovládání byly naznačeny v kapitole znázorňování pomocí značek.svodový průtok vlivem netěsností-vůlí mezi tělesem a šoupátkem (je sveden do odpadního kanálu rozvaděče). ©Ing. Jsou výrobně relativně jednoduché ale mají tzv. Změnou polohy se změní propojení zápichů a tedy jednotlivých vedení.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 36 . V praxi jsou nejrozšířenější . Označení „nad čtverci“ udává počet poloh (1. které do zápichů ústí.sama si otevře jednosměrný ventil a současně posune řídící pístek vpravo (vlevo) a tím otevře cestu z B2 do B1 (A2 do A1). Tlakovým signálem X je možno otevřít ventil i v závěrném směru. • Sedlové (ventilové) . Rozvaděč se z jednotlivých jednosměrných ventilů sestaví nebo se navrhne jako speciální jednolitá konstrukce.

ELMAGNET a ZAP.ELMAGNET b ZAP. proto se zde užívá tzv. šoupátkem (5). Pro velké průtoky (světlosti) by tato konstrukce přinesla problémy s ovládáním a konstrukcí elektrické části.1 A a P 0 B 2 b T POLOHA 0 .PRACOVNÍ VÝVODY S .SÁNÍ a A P B b T S Konkrétní konstrukční provedení (fa Argo-Hytos a. 3).): Jedná se o rozvaděč třípolohový elektromagneticky ovládaný s litinovým tělesem (1).VÝSTUP (ODPAD) A.KLIDOVÝ STAV POLOHA 1 . Napájení elektromagnetů zajišťují konektorové zástrčky (6. Na následujícím provedení ne ©Ing. 7) otočné o 90°. B .VSTUP TLAKU T .s. Povolením matic (8) lze cívky magnetů (2.nepřímé ovládání. vratným pružinami (4) a ovládacími elektromagnety (2. P .Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 37 . POLOHA 2 . 3) natáčet kolem osy .

které umožňuje řízení. Při vzniku elektrického signálu se nejprve přestavuje stupeň I a jeho výstup hydraulický ovládá průtokem přes stupeň III přestavení výkonového stupně II.sestavení z řídícího stupně (I) a výkonového stupně (III).Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 38 . ©Ing. Mezistupeň (II) představuje doplňující vložený díl se zpětnými a škrtícími ventily.

pro obráběcí stroje a zatěžovací simulátory. které zajišťují spojité řízení hydraulických parametrů (průtoku. to znamená . Využívají se jak u rozvaděčů. zejména na dynamické parametry. tlakové ventily).Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 39 . pokud není překročen pracovní rozsah elmagnetu. KONSTRUKČNÍ PRINCIPY PROPORCIONÁLNÍCH VENTILŮ A SERVOVENTILŮ Jsou to řídící prvky. napětím). Proporcionálně k velikosti elektrického proudu jako vstupní veličině vyvinou jako výstupní veličinu sílu a dráhu. Jsou na ně kladené vysoké požadavky. většina má stejné připojovací rozměry k umožnění modernizace stávajících konstrukcí.rozvaděče. Podle praktického využití rozlišujeme: • Elmagnety s analogovým vztahem dráha-proud (s regulovaným zdvihem). tak tlakových ventilů. Elektrohydraulické servoventily vznikaly od počátku svého vývoje pro náročné regulační obvody a servomechanizmy používané v letectví. Proporcionální ventily jsou vyvíjeny a vyráběny pro všeobecnou potřebu. provozní podmínky (čištění pracovní kapaliny-jemná filtrace). Patří ke skupině stejnosměrných tlačných elektromagnetů.Na následujícím schématu je znázorněn ventil sedlový R4/4 sestavený z jednosměrných řízených ventilů. vojenské a raketové technice. 1 2 A B X1 P T A B X1 X2 X1 1 0 1 0 X2 P T X2 0 0 1 1 POLOHA 1 2 3 4 X2 3 4 X1 T 12.Poloha je u nich dodržována nezávisle na protisíle. Proporcionální elektromagnety jsou spojovacím článkem mezi elektronikou a hydraulikou. tlaku) elektrickými signály (proudem. ©Ing. že jsou velmi drahé. kde mají nahrazovat prvky s nespojitou funkcí (např. Tyto prvky jsou považovány za další vývojový stupeň konvenčních řídících prvků.

Výchylka je úměrná proudu a směru průtoku proudu.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 40 .Síla je v určitém rozsahu zdvihu ( zhruba 1. Jeho kotva (3) je středěna pružinami (4) a pracovní mezery jsou protisměrně přemagnetizovány trvalými magnety (5). jsou malé. Provedení rozvaděče představuje následující obrázek (fy Argo –Hytos a. Hodně se užívají o tlakových prop.části se rozvaděč ustaví do střední polohy.• Elmagnety s definovaným vztahem síla-proud ( s regulovanou silou). Ovladací část představuje lineární motor.s. V následujících schématech je vidět rozdíl ve funkci prvků: I F Q(I) s. Při vybuzení cívky (6) elektrickým proudem dojde k posuvu kotvy a s ním spojeného šoupátka ze střední polohy. Celý rozvaděč lze využít jako řídící stupeň proporcionálních rozvaděčů velkých světlostí nebo také regulačních uzavřených obvodech. ©Ing.ventilů.5 mm) konstantní. spodní proporcionální tlakový ventil (ovládáme tlak). Při poruše v el.p A Horní představuje proporcionální rozvaděč ( ovládáme průtok Q).k s I F p(I) A.): Hydraulickou část představuje litinové těleso (1) a nalícované šoupátko (2).

Neprochází-li cívkou proud. Dojde-li k vybuzení tak. tak šoupátko.Na následujícím obrázku je vysvětlen princip elektrohydraulického servoventilu: S J S J TORQUE-MOTOR TRYSKA-KLAPKA T A P B Elektromechanický převodník se skládá z magnetického obvodu (kotva + pólové nádstavce s magnety permanentními). na levé straně vzroste tlak (klapka se přiblíží k pravé trysce) ale současně pružný drátek pohne šoupátkem doleva. Kotva je uložena na tenké trubičce (pokračující do prostoru šoupátka pružným ohebným drátkem) . je ve střední poloze jak klapka. že levá stana torque motoru (střední tyčka) se natočí ve smyslu hodinových ručiček (doprava). protože v tryskách je na obou stranách stejný tlak. Tlak (viz levé červené vedení) ale postupně bude posouvat šoupátko zpět ©Ing.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 41 . sloužící zároveň k oddělení torque-motoru od hydraulického prostoru.

3. 4. 13. Ta zase se bude přibližovat zpět do střední polohy až se momenty od šoupátka vyrovnají se silovým účinkem na klapce. Konkrétní provedení servoventilu (fy Argo –Hytos a. 2. NÁVRH NÁDRŽE A AGREGÁTU Nádrž slouží jako zásobník kapaliny . musí splňovat ale ještě řadu dalších požadavků: • • • • • • Umožňuje vyrovnání nerovnosti odběru pracovní kapaliny Kapalinu teplotně stabilizuje.doprava a táhnout s sebou pružný drátek s klapkou. Položky 14 a 13 jsou seřizovací šrouby k nastavení „nuly“. Ventily této koncepce mají velmi dobré statické parametry (hystereze je menší než 3%). jsou výrobně a provozně náročné. Klapka a tryska je položka 6 a 7.7 hydraulický můstek. Výchylka šoupátka je opět úměrná řídícímu proudu a smysl výchylky polaritě proudu. Šoupátko se ustaví do nové stabilní polohy.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 42 .s) Torque motor představuje položka 1. Položka 9 je filtr. nesmí rezonovat Musí umožňovat sledování pracovní náplně a snadnou výměnu Nesmí docházet ke znečišťování obsahu ©Ing. Položka 10 je zpětnovazební drátek. Položka (8) je pevná tryska (clona) –vytváří s pol. odvádí teplo Umožňuje usazování nečistot a uvolňování vzduchu z kapaliny Musí být dostatečně tuhá – slouží jako platforma pro prvky obvodu.

Tato druhá skupina používá rostlinné oleje (např. ©Ing. prvky řídící (5)(naznačena „vazba vertikální“) Na vlastní náplň hydraulického agregátu je použita hydraulická kapalina jejíž hlavní úkoly jsou: • Přenos energie od hydrogenerátoru k hydromotoru • Mazání pohyblivých dílů • Ochrana proti korozi • Odvod nečistot • Odvod ztrátového tepla vzniklého třením Požadavky na tuto kapalinu jsou v základu: • Malá závislost viskozity na teplotě • Dobrá mazací schopnost a vysoká mechanická únosnost olejového filmu • Chemická stálost • Provozní stálost (jistá odolnost proti stárnutí) • Malá pěnivost • Dostupnost a přijatelná cena Těmto požadavkům vyhovují minerální oleje (s přísadami – aditivy) a tzv. ekologické hydraulické kapaliny (biologicky rozložitelné).Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 43 . prvky pro úpravu kapaliny. zdroj tlakové energie s pohonem (2).Velikost užitečného objemu nádrže (dm3) se volí jako násobek jmenovitého průtoku navrhovaného hydrogenerátoru (dm3/min): 2 až 6 ti násobek u stacionárních zařízení 1.5 až 2 násobek u mobilních zařízení Nádrž má většinou uspořádání podle následujícího schématu (levý obraz): Z OO 5 MAX SV SZ MIN 1 6 4 3 2 Vana má stavoznak SZ pro sledování náplně. kontrolní prvky (3-4).hydraulické agregáty v různých velikostech (pravý obraz). Vstupy a výstupy do vany jsou co nejdále od sebe a cesta kapaliny je ještě prodloužena přes přepážky (bývají na nich ještě magnety na dočištění oleje) Pro typizované užití jsou vyráběny tzv. servisní otvor SO.filtry na potrubních koncích a chladiče (6).řepkový olej). výpustný otvor v nejnižším místě vany. nebo syntetická média (syntetické esterové oleje. zátku Z a odvzdušňovací otvor s čističem. polyalkienglykoly). Obsahují v základní sestavě nádrž s kapalinou (1).

Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 44 . Toto základní třídění budeme klasifikovat do potřeb realizovat určující funkce mechanizmu: řízení smyslu pohybu řízení rychlosti pohybu řízení silového působení ©Ing. STRUKTURY HYDROSTATICKÝCH MECHANIZMŮ Strukturou se rozumí soustava prvků zapojených do tzv.obvodu . množství prvků je dáno požadavkem na funkci a provozní podmínky hydraulického mechanizmu. Propojení. Proto dále uvedené příklady vyjadřují pouze nejzákladnější roztřídění (s minimálním počtem prvků). konstrukce vyjadřují znalostní úroveň tvůrců a postupy dané firmy. Je možné v praxi dosáhnout různým uspořádáním stejných funkcí. uspořádání.Konkrétní provedení hydraulických agregátů je na následujících snímcích 14.

Řízení smyslu pohybu Rozvaděčem R4/3 Rozvaděčem R3/2 Hydrogenerátorem Řízení rychlosti pohybu a) b) e) c) d) a) Stupňovité (3 rychlosti) pomocí rozvaděčů R3/2 b) Plynulé větvením průtoku (ztrátová regulace) c) Plynulé regulačním hydrogenerátorem d) Plynulé regulačním hydromotorem e) Plynulé škrtícími ventily se stabilizací (ztrátová regulace) ©Ing.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 45 .

že systém vykonával na základě povelů (nejčastěji elektrických) různé činnosti ale informace o kvalitě vykonané činnosti již nebyla sledovaná systémem ovládání. SERVOMECHANIZMY V předcházejících hydraulických mechanizmech byly prvky ovládány tak. Po dobu jeho funkce (posouvání pístu) bude mít hydromotor vyšší výkon. Servomechanizmy ale výstupní veličinu sledují a na základě tzv. analyzovat a provádět závěrečné úsudky jsou definovány charakteristické pojmy v tzv. který zajišťuje automatické řízení ( prakticky je to elektronická část zařízení která dnes obsahuje počítačovou řídící jednotku) mechanického systému. Servomechanizmus se tedy skládá z : • • servosystému. To znamená. že obousměrný hydromotor může pracovat ve dvou režimech ( rychlé a pomalé otáčení) c) Vhodně zapojeným multiplikátorem. Říkáme. To znamená. polohový mechanizmus stroje). že servomechanizmus je kybernetický systém. který zajišťuje požadovanou funkci (například posuv stroje) a je servosystémem řízen.zpětných vazeb povely mění a korigují. V obecné poloze mohou být pojaty do následujících zobrazení: ©Ing. 15.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 46 . že jednosměrný hydromotor může pracovat ve dvou výkonových režimech. Jeho vlastní struktura je členěna na řídící systém (regulátor) a řízený systém (regulovanou soustavu – např. b) Tlakovými ventily v obvodech hydromotoru.Řízení silového působení a) b) c) a) Tlakovými ventily v obvodech hydrogenerátorů. blokových schematech. Aby se mohly jevy v tomto systému sledovat.

E I RD R P U M V

A)

NC I MC

IG

ZP 1 2

R

E ZT U T SM V 1 (ϕ) STROJ S

V

B)

NC I MC

IG

ZP 1

R

E ZT U T S STROJ

V

C)

2

SM

A) Struktura obsahuje tři subsystémy: řídící systém RD (někdy označovaný NC), systém pohonu (obecného), mechanický systém. Řídící systém zpracovává vstupní informaci I – žádanou hodnotu (někdy označovanou jako řídící veličinu w ) a sledovanou výstupní veličinu V - skutečnou měřenou hodnotu (někdy označovanou jako regulovanou veličinu x ). Je provedeno vyhodnocení (někdy označované jako určení regulační diference e ) a vektor této veličiny R je dále zpracován za účasti vstupu energie E v systému pohonu P – dojde k transformaci energie na mechanickou. Tato mechanická akční veličina U (někdy označovaná jako akční veličina y ) vstupuje do mechanického systému, kde je provedena. Mechanický systém má na svém výstupu možnost hodnotu změřit ve formě regulované veličiny x , která je zpětnou vazbou vedena do řídícího systému. C) Podrobnější blokové schéma s tzv. nepřímou zpětnou vazbou pro konkrétní mechanický systém – posuvový (polohový) mechanizmus. Stroj má tzv.rychlostní smyčku 1 z měřiče otáček – tachodynama T a polohovou smyčku 2, kdy snímačem otáček S na servomotoru SM se vede tento signál IMC do NC systému. Výsledkem zpracování obou smyček (přes naznačené zesilovače ZP a ZT) je akční veličina U. Skutečná poloha stroje V je ale dedukována z skutečné polohy hřídele servomotoru – tzn.nepřímo, tzv. že sledujeme veličinu

©Ing.Klimeš 2009

Tekutinové mechanizmy

47

V1. Aby byl stroj přesný, musí mít velmi přesné vedení (kuličkový šroub) – toho je možné dosáhnout u menších strojů. Jinak se musí přistoupit k řešení dle B). B) Systém polohového servomechanizmu s přímou zpětnou vazbou. Využívá se zde přímého měření polohy lineárním měřítkem, polohovým čítačem obecně čidlem - snímačem skutečné polohy S. Přesnost systému řízení není závislá na přesnosti hnacího mechanizmu ale vyžaduje přesné čidlo polohy. Přímá zpětná vazba se nejvíce blíží cíli řízení, tzn.regulování vstupní veličiny veličinou výstupní (v tomto případě polohy). Z těchto konkrétnějších zobrazení lze vytvořit systémově nejjednodušší blokové schéma regulace polohy posuvu stroje ( uvažujeme třeba suport obráběcího stroje):

REGULÁTOR e=w-x w

REG.SOUSTAVA REGULACE POLOHY y POHON POSUVU SUPORT STROJE SNÍMAC DRÁHY x

Z hlediska pojmů regulace je třeba si uvědomit , že regulátor pomocí regulační diference e (někdy se hovoří o regulační odchylce) provádí inverzi (při kladné hodnotě e se veličina y zmenšuje a obráceně).

16. STRUKTURY HYDRAULICKÝCH SERVOMECHANIZMŮ Tyto mechanizmy mají struktury uspořádány tak, že výstupní (regulovaná) veličina je ovlivňována spojitě akční veličinou. Používají se v systémech letadlové techniky, autobusů, stavebních strojů, robotů a průmyslových manipulátorů, v zatěžovacích simulátorech apod. Můžeme je opět rozdělit na: • • • struktury pro servomechanizmy polohové struktury pro servomechanizmy rychlostní struktury pro servomechanizmy silové

©Ing.Klimeš 2009

Tekutinové mechanizmy

48

Všechny lze znázornit v nejjednodušší podobě následovně:

3 1 x Ux

1
ω

3 Uω

ω

x 4 I 2 U I Ux U w 2 4 I U I Uω U w

U moderních servomechanizmů se uplatňuje především zpětná vazba elektrická a servomechanizmy se nazývají elektrohydraulické. Bloky 3 a 4 tedy představují mechanickoelektrické a elektromechanické převodníky.

17.PROPOJOVACÍ VEDENÍ, SPOJOVACÍ SYSTÉMY Vedení spojuje jednotlivé prvky tekutinových obvodů. Můžeme rozlišit spojování: • • • Pomocí trubek – užívají se většinou ocelové bezešvé trubky. Oblast využití je v místech, kde nedochází k pohybu a hydraulický systém je prostorově rozlehlý. Pomocí hadic – užívají se vysokotlaké pryžové hadice s drátěným opletem nebo ovinem, pryžovým pláštěm s různými typy koncovek .Uplatňují se u pohyblivých částí. Pomocí bloků – typizované prvky, v nichž je sofistikovaným systémem kanálů realizován obvod. Řešení pak vyjde prostorově úsporné. Pro tento typ jsou také konstrukčně uzpůsobeny vyráběné prvky.

Vedení můžeme rozlišit i jako: • Hlavní, vedlejší nebo zpětné • Řídící – slouží k přenosu informace • Svodové – vedení, jímž proudí kapalina, unikající vlivem propustnosti prvku Ke spojování trubek a hadic se používají typizované typy spojek, různých typů šroubení. Montáž celků se provádí ověřenými postupy, s hlediska těsnosti je třeba dodržovat technologickou kázeň. Výhledově progresivní je uplatňování a užívání bloků, které jsou velkými firmami dopracovány do stavebnicového spojovacího systému.

©Ing.Klimeš 2009

Tekutinové mechanizmy

49

V praxi se ujaly dva systémy a to horizontální (podélná) vazba prvků a vertikální (svislá) vazba. Vše je pochopitelné z následujících provedení fy Bosch - Rexroth:

Ukázka naznačuje, že znázorňování vyžaduje ve výrobní dokumentaci firemní standardizace pro některé zobrazení ( například spodní část schématu s připojovací deskou)

©Ing.Klimeš 2009

Tekutinové mechanizmy

50

Po sestavení těchto bloků se většinou tyto umisťují na víko hydraulického agregátu ( viz kapitola o nádržích).Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 51 . ©Ing.

Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 52 .©Ing.

HYDRODYNAMICKÉ MECHANIZMY Tyto mechanizmy se někdy označují také jako stroje nebo převody lopatkové. 1.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 53 . tlumení torzních kmitů a chvění.). obecně mobilní stroje). která je naplněna kapalinou (vodou. Podle toho pak můžeme rozlišovat: • • Hydraulické spojky – nemají kolo statorové. musí být momenty na obou hřídelích stejné. Také se označují jako Föttingerovy převody po německém profesorovi na berlínské technice. Většina těchto strojů se užívá pro přenos velkých výkonů (lodě. Výhodou zařízení je bezhlučnost. konvertory) – mají všechny kola. Mechanická energie na hnacím čerpadlovém kole se převede do kinetické energie kapaliny (rotace ve směru šipky) a ta ji pak odevzdá následným zpomalením kolu turbínovému podle zákona o zachování energie. olejem apod.III. pouze otáčky Hydraulické měniče (převody. mění otáčky a přenášený moment. Základní charakteristikou částí mechanizmu jsou lopatková kola (čerpadlové . lokomotivy. turbínové. nemění přenášený moment. autobusy. to znamená: ©Ing. Skříň stroje není zcela zaplněna kapalinou a tak má spojka také charakter spojky rozběhové a pojistné. z kola turbínového (T) s radiálními přímými lopatkami. HYDRODYNAMICKÉ SPOJKY C T M C =M T MC ϖ C MT ϖ T 0 T η ϖ /ϖ C 1 s 100% 0 Stroj se skládá z kola čerpadlového (C) . statorové-reaktorové) uložené ve skříni. Kapalina postupně cirkuluje mezilopatkovými kanály kol a podle požadovaných vlastností svou kinetickou a tlakovou energií určuje charakter stroje. Pro dosažení co největší účinnosti musí být povrch skříně a mezilopatkových kanálů co nejhladší. stavební a zemní stroje. Čerpadlo má počet lopatek větší. Protože není žádná část spojena se základem stroje. malé opotřebení a relativně nízká cena.

stroj obsahuje ve skříni kolo čerpadlové. Označení „z“ definuje tzv. Tohoto jevu se využije tedy při rozběhu strojních zařízení. který definuje zpoždění otáček turbíny vzhledem k čerpadlu. Skluz lze také ovlivnit velikostí kapalinové náplně. „rychlostní trojúhelník“ na vstupu lopatky a na výstupu z lopatky. η C T M R K MC ϖ R MT ϖ T ϖ ϖ C T C ©Ing. Je zřejmé.ročníku v kontextu těchto strojů). V diagramu je čárkovaná čára průběhem teoretickým a plná červená průběhem skutečným pro účinnost η.s PC ϖ C nC Označení „s“ zde definuje tzv. takže rozběhový moment je několikanásobkem normálního. turbínové a reaktorové (statorové – spojené s rámem stroje ).MC=MT Zanedbáme-li ztráty při přenosu platí dále pro výkony čerpadla a turbíny a účinnost vztahy PC = M C . MĚNIČE – HYDRAULICKÉ PŘEVODY Hydrodynamické měniče využívají jako teoretické východisko proudění kapaliny mezilopatkovým kanálem. Jak bylo již řečeno. Skladbou těchto rychlostí můžeme stanovit tzv. 2.skluz (bývá kolem 2-3%).ϖ C PT = M T . nebo ke kanálu (relativní rychlost) a nebo vzhledem k rotaci kanálu (unášivá rychlost).Tato teorie je problematikou strojů lopatkových (čerpadel. Definuje se zde rychlost média buď jako rychlost vzhledem k nehybnému prostředí (absolutní rychlost). Kapalina cirkuluje stejným pořadím přes kola. kompresorů ) a přesahuje rámec látky (je rámcově probírána ve 4. převod. že moment se stoupajícím skluzem roste velmi rychle.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 54 . Tvar lopatky pak poměry ovlivňuje. jmenovitého momentu. kdy motor nemá potřebný rozběhový moment.ϖ T η= PT ϖ T nT = = = z = 1. turbín.

n M . že vektory rychlostí ( rychlostní trojůhelníky) ©Ing.η η Nebo také η = z.z η= T = T T = T T = T P C M C . že obrázek je schematický a jednotlivé výseče pro kolo čerpadlové (C) . Měnič by pak měl podle výzkumů končit kolem turbínovým.který je za turbínovým kolem (T) nebylo třeba proud moc zpomalovat. Platí rovnice rovnováhy: M C = MT + M R (předpokládáme momenty ve stejném smyslu) Účinnost převodu P M . musí se část momentu zachytit převodovými lopatkami reaktoru-statoru. spojkový bod. která jsou značně složitá a užívajíce ve speciálních případech ( předním výrobcem je fa Voith v Německu). Je možné provést kromě tohoto uspořádání jednostupňového měniče ( tzn. C-T-R) také dvoustupňový měnič (C+T1+R1+T2/1+R2+T2/1). jde-li převod do pomala či do rychla je moment reaktoru-statoru záporný nebo kladný. V tomto stavu při rozběhu měniče s volnoběžkou dojde k takové situaci při proudění kanálem. Kolo turbínové se umisťuje vždy za kolo čerpadlové a pokud se podaří-li se vyvinout konstrukci tak.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 55 . aby v reaktoru (R) .Je třepa poznamenat.ϖ C M C .ϖ M . Má-li se při přenosu měnit moment. K rozšíření oblasti využitelných převodů se užije uložení reaktoru na volnoběžce (rohatka+západka ve schématu R+Z) Pro další matematizaci základních veličin se zavádí pojmy Násobnost měniče tj. momentový poměr pro ϖΤ=0 Ko = Ks = M To M Co MT =1 MC Druhý vztah definuje tzv. že účinnost je nejvyšší pouze v určitém rozsahu převodů. Kolo turbínové má pak tři věnce na jedné výstupní hřídeli!! Jsou realizovaná i vícestupňová řešení. každá větší odchylka má za následek zhoršení průtokových poměrů.nC MC Zavedeme pojem redukce i a momentový poměr K K= i= MT MC nC MT K = = nT M C .K Podle toho. Z diagramu vyplývá. bude mít stroj vysokou účinnost. kde druhý stupeň je dělený. kolo turbínové (T) a kolo reaktorové (R) jsou určeny výpočtem na základě délky lopatek a neodpovídají zobrazení.

západka se uvolní z rohatky a volnoběžka se bude volně protáčet. η C T M R R+Z K MC ϖ R MT ϖ T ϖ ϖ C T C Tím se z reaktoru stane volný díl a sestavení stroje začne pracovat jako spojka s důsledkem lepší účinnosti při dalším doběhu do provozních otáček (bude to měnič s převodem „jedna“). Toho je využito tehdy. ©Ing. zde dovodit. když je třeba vyšší moment v rozběhu těžkého stroje. že hydraulické spojky umožňují reverzaci otáček ale měniče jsou navrženy pouze pro jeden smysl otáček (průtokové poměry na lopatkách jsou navrženy pro daný tvar-profil lopatek. že se smění smysl momentu na reaktoru MR.nabudou tvaru. ty nelze automaticky měnit). než může zajistit stávající pohon (například spalovací motor) Z uvedených schémat.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 56 .

balení. ovládání zásobníků. indexování. nanášení materiálů. třídění obrobků. V minulosti se vyskytovaly v dolech. změna směru toku materiálu. vyprazdňovaní pohyby.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 57 . přenášení. v elektrotechnice při výrobě polovodičů a integrovaných obvodů apod. vrtání. k ovládání toku zboží nebo jakýchkoliv prvků transferu. Dnes vytvářejí velkou konkurenci v oblastech zavedených hydraulických systémů. hutích. PNEUMATICKÉ MECHANIZMY Pneumatické prvky se v dnešní době v oblasti průmyslové automatizace. nýtování. dveřních ovladačů apod. ©Ing. bezpečným a životní prostředí neničícím efektem. Upínání Mohou být realizovány činnosti pro aretování. lakování apod. indexování rotačních stolů. třídící. Výsledným řešením jsou jednoduché konstrukce s praktickým. ustavování . montážní. kterou potřebují hydraulické systémy jsou také efektivnější z pohledu cena – výkon. mezioperační. Zpracování Mohou být užívány pro činnosti přenášecí. rovnání. lepení . paketovací. děrování. ale i jiných odvětvích prosazují hlavně díky užití poháněcího media – vzduchu. tažení. S rozvojem elektroniky se s nimi dnes setkáváme u různých druhů výrobních strojů . lepení. Následkem absence odpadní větve. potravinářském průmyslu. etiketování.IV. Je možné charakterizovat nasazení pneumatiky v oblastech: Pohyby Mohou být realizovány činnosti pro posuvy obrobků. v automobilovém průmyslu. etiketování. Formování Mohou být realizovány činnosti pro různé typy výrobních činností jako tváření a ohýbání. kalibrování apod.

©Ing. Pístové kompresory Používají se jako jednostupňové (asi do tlaku 10 barů) dále jako dvoustupňové. Pro vyšší tlaky klesá účinnost. Pro výběr konkrétního druhu kompresoru je rozhodující požadovaný tlak a požadované množství stlačeného vzduchu. Výstupní teplota z takového kompresoru je asi 120 °C. roste teplota stlačeného vzduchu a proto se užívají dále dvoustupňové stroje.1. argonu a vodních par. V pneumatice se tlak udává většinou v barech ( 1 bar = 105 N/m2 = 0. kyslíku (20 %) a dále malého množství vodíku. ZDROJE STLAČENÉHO VZDUCHU Stroje – kompresory stlačují atmosférický tlak na požadovaný.1 MPa ) a požadované množství v litrech za minutu ( l/min) nebo za sekundu ( l/sec). neonu. Je třeba připomenout . Pístovými kompresory můžeme dosáhnout až 1000 barů.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 58 . které mají mezi prvním a druhým stupněm mezichladič. Hlavní části jsou samočinné ventily s klikovým mechanismem opatřeným většinou trubovým pístem. Ventily se otvírají přetlakem a podtlakem nad pohybujícím se pístem. že vzduch je směs dusíku (78 %).

spalovacím motorem) 3 tlakový spínač – v závislosti na tlaku ve vzdušníku zapíná a vypíná pohon 4 zpětný ventil – brání průtoku od vzdušníku k kompresoru (ostavenému – vypnutému) 5 vzdušník – zásobník stlačeného vzduchu 6 manometr – měří hodnotu tlaku vzduchu ve vzdušníku 7 automatické odpouštění kondenzátu – ten se vylučuje ze vzduchu ochlazením ve vzdušníku (závisí na rosném bodu a relativní vlhkosti vzduchu) 8 přetlakový pojistný ventil – zařízení jistící funkci tlakového spínače – chrání vzdušník proti překročení provozního tlaku 9 vysoušení stlačeného vzduchu vymrazováním – odloučí kondenzát a tím se dosáhne nízkého rosného bodu.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 59 . Levý horní ukazuje kompresor membránový. Poslední nákres představuje tzv. 80 barů pro radiální kola). Užívají se v potravinářství. obecně zde jsou připojeny různé spotřebiče) Jednotlivé položky představují zařízení: 1 kompresor 2 elektromotor (obecně pohon kompresoru libovolný např. položky 11 až 16). farmacii a podobných „čistých oborech“. 2. tlaky jsou do 3 barů. dodávají čistý stačený vzduch bez stop oleje.Ty se užívají pro tlaky do 5 barů . pracuje s olejem. Dolní levý obraz představuje pouze nákres jiného principu – stlačování průtokem lopatkovým kolem. Horní pravý představuje šroubový kompresor. Užívá se do 10 barů. zde axiálním . úpravy a rozvodu stlačeného vzduchu (položky 1 až 10) 2. který se na výtlačné straně musí opět odloučit. Úsek rozvodu stlačeného vzduchu do místa spotřeby (zde pohon pneuválce.Jeho výhodou je jednoduchost a spolehlivost .Rootsovo dmychadlo . Lze odstranit až 70% vlhkosti obsažené v stlačeném vzduchu 10 filtr hlavní větve potrubí ©Ing. kompresor je lopatkový (tlaky až 14 barů pro axiální kola. Úsek výroby. ZÁKLADNÍ DISPOZICE ROZVODU STLAČENEHO VZDUCHU Základní obvod se skládá ze dvou hlavních úseků: 1.Horní obrázek představuje další nejpoužívanější kompresory.

-kondenzačním vysoušením (obr. U malých kompresorů dochází k vypnutí pohonu (nejčastěji elektromotoru).) a tak zařízení pracují tandemově (v jednom probíhá proces vysoušení V a v druhém regenerace R. rotační pohyb 16 škrtící ventil se zpětným ventilem – obecně řídící prvek Regulace kompresorů. kdy vlhkost stlačeného vzduchu se váže na odvodněný granulovaný vápník nebo magnesiumperchlorát (zůstávají pevném stavu) nebo lithiumchlorid případně kalciumchlorid (přecházejí do tekutého stavu a odvádí se ventilem v). zápachy • Aby se pohybující části mohly bezproblémově pohybovat a nezadíraly se. Je to zařízení drahé.) • Odstranit bakterie. Aby prvky pneusystémů dobře a bezporuchově pracovaly je třeba vzduch upravit. Než se vzduch bude jímat do tlakových zásobníků. Ty mohou pracovat na principu vzduch – vzduch. Po poklesu tlaku (např.B) – mechanický proces . částice se spojovacích prvků apod.C) – horký vzduch jde nejprve do prvního výměníku.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 60 . topnými tělesy apod. Hlavní větev má mít sklon asi 2% 12 automatické odpouštění kondenzátu spotřební větve 13 úprava stlačeného vzduchu (nejčastěji kombinace filtru. Vrátí se do prvního výměníku jako ochlazený bez kondenzátu se mírně ohřeje. viry. ochladí se. o 0.2 až 0. ©Ing. -molekulárním vysoušením – k činnosti vysoušení se využívá se makromolekulární membrány ve formě hadice ( s podélnými dutými vlákny). regulačního ventilu a olejovače) 14 ventil – ovládací prvek pro pneuválec – určuje jeho pohyb 15 pneuválec – obecně výkonový prvek pro posuvný.“naprázdno“. produkty koroze.4 bar) se pohon opět zapne. aby do ní nemohl stékat kondenzát z hlavní větve . pak jde do kondenzačního výměníku.11 spotřební odbočka – musí být uspořádána tak . nebo sací ventil odtlačován v době komprese apod. Je tedy třeba: • Odstranit vlhkost • Odstranit mechanické nečistoty (prach. kde se chladí z oběhu „freonového“. Jednoduché. provádí se ještě vysoušení. Náplň lze regenerovat (horkým vzduchem. nebo na principu voda – vzduch (větší zařízení). kyvný. ne nutné vzduch „namazat“ Vlhkost odstraníme v chladičích. ale vzduch jen velmi těžko. přes kterou snadno projde vlhkost.A) – je to chemický proces. Úprava stlačeného vzduchu. ale látky se musí obměňovat (2x až 4x za rok) -adsorbčním postupem (obr. procesy se střídají). U velkých kompresorů dochází pouze k odpojení kompresoru od výtlačné větve – výtlačný ventil může být odtlačován v době výtlaku.vlhkost se zachycuje na povrchu pevných těles (nejčastěji silikátgel). Vysoušení může být provedeno: -absorbčním postupem (obr. Kompresor tedy běží tzv.

Ten se uvádí jako postačující 3°C při tlaku 7 bar.odlučovačem. např. To je teplota. Mechanické nečistoty. případné odstranění rzi. Těžké částečky jsou vírem odloučeny a klesnou po vnitřním obvodu a lehké částice se následně zachytí ve vložce.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 61 . S klesajícím tlakem se rosný bod snižuje. při tlaku atmosférickém (1 013 bar) odpovídá rosný bod -21°C. Viz schéma: ©Ing.Principy vysoušečů stlačeného vzduchu: A N K v S-R B C R4/2 V1 v R-S V2 v C RV K Výsledkem vysoušení je snížení rosného bodu. prachu. při které se vodní páry ve vzduchu nasytí a začnou kondenzovat. Ten pracuje na odstředivém principu a průchodu vzduchu filtrační vložkou. zbytků vlhkosti odstraníme speciálním filtrem .

mikroolejovače a vstřikovací (nástřikové) olejovače. Olej musí být minerální.Olejovače slouží k přidání určitého množství oleje do stlačeného vzduchu. Principielně je to stejné zařízení. který odpovídá normě pro pneusystémy. které platí pro určení množství oleje.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 62 . a které má být přidáno do proudu vzduchu se považuje a doporučuje 2 až 5 kapek oleje na 1000 litrů za minutu průtokového vzduchu.01µm až 2 µm. K pochopení slouží následující levé schéma principu a skutečné provedení přístroje (čtenář si může při tom zopakovat znalosti jazyka…) Mikroolejovače vyrábí extrémně „jemnou olejovou mlhu“. Venturiho sacím principu. ©Ing. Za obecné pravidlo (uváděné v školicích materiálech fy SMC). Podle principiálního provedení je rozdělujeme na přístroje mlhové. Mlhové přístroje (mlhové rozprašovače) pracují na tzv. produkuje ale kapičky oleje v rozměrech mezi 0.

Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 63 . Ovládacím prvkem je plovák. pak se regulační prvek (membrána nebo píst) posune dolů a dojde k otevření sedlového ventilu v dolní části přístroje. ©Ing. Odpouštění kondenzátu Ventil pro odpouštění kondenzátu se instaluje v nejnižších místech rozvodu vzduchu. Od regulátoru se vyžaduje.Regulace tlaku vzduchu. Regulátory se vyrábějí buď jako membránové nebo pístové. Tento prvek pak ovládá samočinně na základě podtlaku otevírání nebo zavírání sedlového ventilu.okruhu nebo bez odvětrávání (ty se užívají pro vzácné plyny). Poklesem plováku se ventil uzavře a cyklus se opakuje. Regulátory se ještě rozlišují s odvětráváním sek. aby udržoval stálou hodnotu tlaku v pracovním – sekundárním okruhu nezávisle na kolísání tlaku v dílenském rozvodu stlačeného vzduchu – primárním okruhu. Zařízení pracuje automaticky. Seřízení nastavení přístroje se provede předepnutím pružiny. Na obrázcích je možné pochopit funkci: Pokud tlak v sekundárním systému poklesne. Přístroje bez odvětrávání postrádají odvzdušňovací cestu – otvory v tělese a membráně (pístu). který po zvednutí do určité polohy otevře vypouštěcí ventil a kondenzát volně odtéká do připravené nádoby.

V praxi se při výpočtech užívá nomogramů v produktových materiálech různých firem ( a softwarové aplikace těchto firem ). neúplný přehled ukazují následující obrázky: ©Ing.) Výpočtové vztahy pro základní určující veličiny ( kroutící moment. Pneumatické válce Představují hlavní skupinu pneumatického řízení. Mohou být i dvoupístnicové ( je pojištěno neotáčení výstupního členu). síly) jsou stejné jak u hydrostatických motorů. mají ale nepříznivé energetické poměry. mohou být v provedení „duplex“. které snižují jejich účinnost (lze dokázat na p-v diagramu motoru. s jednostrannou pístnicí. Proto zde dále budou představena pouze některá. dvojčinné. Podle pohybu výstupního členu rozeznáváme: Motory rotační Motory přímočaré – pneumatické válce Motory kyvné Většina motorů je provedena jako stroje bez expanze. v provedení tandemovém.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 64 . V zásadě je můžeme rozdělit na jednočinné. Výkonové prvky se v praktickém provedení v zásadě neliší od konstrukcí užitých pro hydrostatické prvky. Pneuválce (i hydroválce) mohou být různým způsobem upevněny. případně schémata doplňující obě skupiny. s oboustrannou pístnicí. PNEUMATICKÉ MOTORY Pneumatické motory přeměňují energii stlačeného vzduchu na energii mechanickou. Tak jako hydraulické přístroje mají vyřešeno tlumení koncových poloh. pro pneumatické prvky charakteristická řešení.3.

Následuje ukázka možného provedení (fa Parker): ©Ing. kde je potřeba provést silný úder. v dalším pohybu se činná plocha pístu dramaticky zvýší a získá se vysoké zrychlení. Uvedeným způsobem lze dosáhnout kolem 45-ti zdvihů za minutu.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 65 . kalibrování a podobně.Pokud je válec pracovní silou namáhán na vzpěr. ražení. lisování. Ten je nutný použít například při značkování. Základní princip tkví v zpoždění ovládacích ventilů ( asi o půl vteřiny). rozhoduje způsob upevnění k určení druhu vzpěrného případu a následného výpočtového způsobu. vysekávání. nýtování. upichování. Úderné pneuválce Jsou používány tam. Zpočátku je pod tlakem pouze malá část plochy pístu.

Čím je meno (rozměr x na obrázku) delší. Používajíce tedy tam. lze na krátkém zdvihu dosáhnout velké síly.Membránové válce Jsou v principu válce s extrémně krátkým zdvihem membrány. kde je na omezeném prostoru získat dlouhé zdvihy. Poháněný mechanizmus musí mít vlastní vedení a j spojen se suportem ramenem. Protože má membrána relativně velkou plochu. Suport válce nelze přímo spojit s poháněný mechanizmem. Základní dobrou vlastností všech bezpístnicových řešení je získání většího zdvihu se srovnatelným válcem pístnicovým.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 66 . Bezpístnicové válce s magnetickým přenosem síly Tlak vzduchu na píst způsobí jeho pohyb a „jeho pohyb“ na vnější díl – suport je přenesen silnými permanentními magnety. vznikají nepříznivé klopivé momenty způsobující zvýšené namáhání a povolená hmotnost mechanizmu ( viz m) musí být menší. která nahrazuje píst. Vnitřní konstrukce je patrná z následujícího obrázku: ©Ing.

musí být po celé délce válce drážka. ©Ing. Konstrukce je poměrně složitá nezaručuje absolutní těsnost.lineární kombinovaný pohon.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 67 . kompaktní konstrukce. A aby neunikal vzduch z válce. Pístnice slouží jako vodicí prvky. že řešením vznikne ložná plocha pro další nadstavbu mechanizmu. ve které je suport veden. postupně při pohybu pístu a suportu se odkrývá a zakrývá tato drážka těsnícím a krycím páskem.Bezpístnicové válce s mechanickým přenosem síly Píst a suport je mechanicky spojen. Vznikne tzv. Aby to bylo možné. K dobrým vlastnostem patří také tuhá. Viz nákres: Kombinované pneumatické válce – suporty Koncepce je provedena tak.

Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 68 . Ventily a rozvaděče. škrtící. 2 – pracovní vývod. Číselné označení odpovídá významu: 10 – ovládání. Uvedeny budou jen skupiny se specifickým konstrukčním rysem. 1 – přívod tlak. Přívody vzduchu A a B jsou pak zleva. 3 – odvětrání -sedlové provedení (horní dvojice) Uzavírací element je kovová kuželka . Podle konstrukce mohou být ventilové.Podle následujícího obrázku může být suport upevněn dvěma způsoby: • Pevný suport – pohyblivé vedení. tlakové „ventily“). která uzavírá pracovní přívod. U základní poloze (levý obrázek) může být ze sekundárního obvodu provedeno odvětrání –odvedení stlačeného vzduchu do ovzduší. -sedlové provedení s odvětráním a pružnou kuželkou nebo O-kroužkem Vždy levý obrázek ve dvojici představuje základní polohu ©Ing. -sedlové provedení s odvětráváním (prostřední dvojice). ŘÍDÍCÍ PRVKY Třídění je stejné jakou hydrostatických prvků. Tímto pojmem se v pneumatice běžně označují prvky „k rozvodu média“. šoupátkové ( s rotačním šoupátkem nebo posuvným šoupátkem).media. Přívody vzduchu jsou pak zespodu 4. • Pevné vedení a pohyblivý suport. V základní poloze (levý obrázek) je průchod uzavřen. Ventilové rozváděče (někdy označované jako sedlové) Na následujících obrázcích jsou představeny konstrukce se značkami. ( Je třeba podle konkrétního prvku ještě rozlišovat zpětné.

Pozitiva všech sedlových konstrukcí: Krátké taktovací časy. elastické těsnění má vedlejší tlumící účinek. ©Ing. dobrá životnost. případné opravy jsou jednoduché (výměna těsnění). jednoduchost. relativně odolné proti nečistému vzduchu.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 69 .

Může to být speciální elastické těsnění těsnění. -provedení s těsněním „kov – kov“ . Koncepce je závislá na ta těsnosti skupiny šoupátko – těleso.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 70 . Vlastní prostorové těsnění je provedeno jako „vnější“. Je uplatněna stavebnicová konstrukce –malou záměnou dílců lze vytvořit provedení se středěním pružinou nebo pomocí aretace (ta není zcela znázorněna) ©Ing. Levý obrázek je základní poloha -provedení s těsněním na šoupátku (další následný obrázek provedený jako schéma) Těsnění je vsazeno do drážek.Šoupátkové rozvaděče -provedení s těsněním v ventilovém tělese (horní obrázek představuje 3/2 rozvaděč. dolní 5/2 rozvaděč. Konstrukce takto tvořeného šoupátka je složitější. -provedení rozvaděče se středovou polohou představuje poslední obrázek.

Přednosti šoupátkových rozvaděčů: Plné tlakové vyvážení. ©Ing. ve středních polohách mohou být pracovní vývody uzavřeny (pozitivní překrytí).Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 71 . jdou dobře vytvořit tří-polohové provedení.

MOŽNOSTI UCHOPOVÁNÍ PŘEDMĚTŮ Koncové členy v pneumatických (obecně tekutinových) mechanizmech mohou mít také tuto funkci . že k uchopení dojde vlivem „přitlačení“ atmosférickým vzduchem. kde mechanické přenašecí mechanizmy nejdou použít. ©Ing. Využívají pro svou činnost vakuum. Je nutno podotknout.5. Přísavky Tyto prvky využívají pružný element – přísavku. zejména při montážních operacích. Schopné hlavice Základním prvkem jsou čelisti vhodného tvaru a počtu pro daný uchopovací předmět.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 72 . Používají se tam.

není zpětné vedení do kompresní stanice). změny silového působení apod. Z principu jsou pneumatické struktury založeny na obvodech otevřených ( použitý vzduch se vyfukuje do ovzduší. PŘÍKLADY UŽITÍ. Příklad užití (montáž autoskel.Jsou zde uvedeny různé druhy provedení přísavek. že s předměty lze pohodlně manipulovat v různých rovinách bez nebezpečí ztráty nosné vlastnosti.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 73 . Přímé ovládání jednočinného pneumatického válce V 3/2 3 1 2 ©Ing. ZÁKLADNÍ ZAPOJENÍ. Základní struktury jsou stejné jako u hydrostatických mechanizmů (pro dosažení pohybů. dveří) ukazuje. 6. jejich změny.).

Y DISJUNKCE Funkce OR A=X+Y A Pomocí rozvaděče R 3/2 můžeme realizovat stav. Všechny tekutinové prvky (obecně) lze využít pro stavbu obvodu i z hlediska „logiky“. kdy na výstupu je signál A tehdy. když existuje signál X a současně také Y (logický součin) B Obdobně.Po stisknutí páčky dojde k vysunutí pneuválce. Po uvolnění páčky se pneuválec zasune zpět silou vratné pružiny.Y INHIBICE Funkce NO A =X. zařadí se do přívodního vedení k válci škrtící a zpětný ventil (vzájemně paralelně) aby při vysunutí byl pohyb rychlý. Pokud by bylo třeba ovládat rychlost upínání. Nejjednodušší obvod. že „ je nebo není…“). A X X B X C X A A Y X Y 1 A Y D Y Y X Y A X Y A & A & A KONJUNKCE Funkce AND A=X . náplň této učební látky je obsažena v předmětech automatizačních a regulačních technik. Zde budou uvedeny jen základní principy . Podle interakce mezi vstupními signály. ©Ing. bezpečnosti práce apod. následnosti činností. Ta v praxi slouží k zabezpečení výroby. které mohou nabývat dvou hodnot ( „je nebo není…“) se stanovují možnosti vzniku výstupního signálu ( tzn. bude na vstupu signál A. Uplatnění tzv. Filosofie vychází z pojmu „vstupní signál“ a „ výstupní signál“. pokud zde nebude signál X a současně bude signál Y. který například ovládá upínač.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 74 .logické výrokové algebry (Booleovy operace) při stavbě obvodů.

dokud nedojde ke vzniku představovacího signálu X1. F Člen má vlastnost zpožďovače. dokud tlak neklesne (akumulátor postupně ztrácí tlak) a pružina vrátí stav do původní polohy. D Je to tzv. Tato poloha „drží“ do té doby. Pokud druhý signál přijde se zpožděním . když existují oba signály. střídavého. Signálem X0 se přestaví a ve stavu setrvá. vlastnost paměti. přepínacího) můžeme realizovat stav. Je to také logický součet.dvoutlakový ventil. Někdy je prvek označován jako „monostabilní paměťový“ člen. E X X F X0 X1 X0 X1 X X FLIP . kdy na výstupu je signál A jen tehdy. ©Ing. Někdy je také označován jako „bistabilní“ paměťový prvek.FLOP Funkce E Člen má tzv. dojde k otevření až po něm. Na výstupu A může být signál jen tehdy. Jinak výstupní signál není.C Pomocí dvojitého zpětného ventilu ( tzv. dojde k přestavení rozvaděče. Po natlakování akumulátoru vhodným tlakovým impulzem. když existuje současně signál X nebo Y (logický součet).Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 75 .

uplatnění logického součtu V 3/2 V 3/2 Příklad logického součtu při ovládání přesuvné klapky na dopravním pásu R 5/2 VLEVO R 5/2 VPRAVO R 5/2 A VLEVO VPRAVO ©Ing.Ovládání ze dvou míst.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 76 .

je pohyb zpětný rychlejší a může se využít jako vratný.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 77 . uplatnění logického součinu V 3/2 V 3/2 Toto je tedy příklad na vznik jednoho signálu stlačením kladičky (například uzavření krytu) a druhý signál vznikne od obsluhy stlačením knoflíku (aplikace bezpečnostního hlediska ve výrobě). Pokud nebude obvod doplněn dalšími prvky. řízení změny pohybu koncovým spínačem V 3/2 3 2 2 R 5/2 3 1 5 4 1 Jedním stisknutím tlačítka se provede postupně pohyb doprava. Přímé ovládání dvojčinného pneuválce. nepracovní pohyb. doleva a mechanizmus se zastaví. ©Ing.Blokování.

Užití „startventilu“ a koncového spínače otevírání vrat V 3/2 A R 5/2 V 3/2 STARTVENTIL POSUVNÉ VRATA ©Ing. Výchozí poloha dna je „zavřeno“. Rozvaděč má naznačeny otvory s odvětráním (trojůhelníčky). řízení rychlosti 2 4 R 5/2 3 1 5 V praxi je možné objednat prvek.Ovládání posuvného dna zásobníku.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 78 . který má v sobě zabudován zpětný a škrtící ventil.

Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 79 . Řízení otočného stolu a procesu nýtování ©Ing.Někdy se dá průběh činnosti s výhodou zaznamenat podle písmenného označení dle vysouvání (+) a zasouvání (-) pístnice válce. Pro náš případ to tedy znamená . bude ukončení cyklu (zastavení) možné až vysunutím páčky. že mechanizmus pomocí startventilu „otevře a zavře vrata“ podle symboliky: Průběh: Start A+ A– Stop Užití dvou koncových snímačů ( signálních ventilů) A V 3/2 V 3/2 R 5/2 V 3/2 STARTVENTIL Průběh: Start A+ A– Stop/opakování Protože startventil je aretován drážkou.

Průběh: Start A + na konci následuje mechanické indexování (západkou) B + lisování (nýtování) A .zastavení) B R 5/2 RAZNÍK V 3/2 VZDUCH K VYHOZENÍ KUSU OTOCNY STUL A V 3/2 R 5/2 V 3/2 STARTVENTIL ©Ing.Pneumatická struktura umožňuje synchronizovat pohyb indexovaného otočného stolu s následným pohybem nýtovačky.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 80 .vratný pohyb nástroje Start /(opakování .na konci odindexování ( a zapadnutí západky na pístnici válce A) B .

Tyto ventily mají klasické kladičky. ventil je doplněn tlakovým zásobníkem. Pak nastupují k k této činnosti impulsní ventily. Po otevření takového ventilu se tento tlakový ©Ing. když požadovaný zdvih je velmi malý a nelze takové signální ovládací zařízení na ventilu technicky vyřešit (pro pohyby pístnic menší jak 50 mm). která má„ kloub“. Průběh: Start A+ B+ B– A– Stop B R 5/2 DEROVAC V 3/2 V 3/2 UPÍNAC A V 3/2 R 5/2 Mechanizmus s uplatněním impulsních ventilů Někdy jsou ventily s „lámacími“ kladičkovými pákami nepoužitelné.Uplatnění prvků s pákou s kladičkou a vratným chodem naprázdno (upínač – razník) Někdy je zapotřebí u signálních ventilů.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 81 . Ten při tomto pohybu páku „ohne“ (místo aby ji stačil). aby při tomto zpětném pohybu nebyl signál stlačením. který se signálem od vačky „ tlakově vybije“. Potom se použije tento zvláštní typ kladičky . u kterých prochází kladička přes vačku i zpět. Je to tehdy.

Přebytečné množství se vypustí odvětrávacím vrtáním („škrcením“) do atmosféry a ventil je „tlakově nabitý“ a je připraven pro další „vybíjení“.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 82 . Průběh: Start A+ B+ B– A– Stop B R 5/2 DEROVAC V 3/2 V 3/2 UPÍNAC A V 3/2 R 5/2 ©Ing.impulz využije k vytvoření signálu pro přestavení potřebného prvku (v následujícím příkladu rozvaděče R5/2).

kontrola snímačů teploty. sledovat kontrolní přístroje obvodu. lamelových hydrogenerátorů. zátky) se odstraňují až těsně před zástavbou Elektroinstalace předpokládá primárně kontrolu všech typových štítků s ohledem na hodnoty dané sítě. pístových generátorů regulací )podle výrobní dokumentace. Ochranné prvky (různé kryty.převodníků tekutinou. následky se odstraňují velmi nesnadno. výšky hladiny. ©Ing. PROVOZ A ÚDRŽBA HYHRAULICKÝCH MECHANIZMŮ Zásady montáže: • • • • • • • • Je nutné dbát na maximální čistotu a pořádek. nastavovat regulační prvky – kontrolovat hlučnost. Zkontrolovat propojení prvků dle schematu. Sledovat činnost a nastavení specifických prvků (např. tlaku. zajištění ochrany před nebezpečným dotykovým napětím (mimo jiné řádné uzemnění) Nádrž se plní předepsanou kapalinou ale před tím je nutno zkontrolovat vnitřní povrch nádrže (nečistoty. Zkontrolovat nastavení tlakových ventilů na minimálních hodnotách. Olej se plní přes filtrační agregát Před uvedením do provozu: • • • • • • Zkontrolovat hladinu oleje na stavoznaku. případná obnova konzervace musí být pečlivá – jinak dojde zablokování pohyblivých částí prvků. Postupně zvyšovat parametry. smysl otáčení. Prvky obvodu se musí montovat bez použití hrubé síly.V. Pokud dojde ke znečištění obvodu. Uvedení zařízení do provozu • • • • • V krátkých intervalech uvést do chodu hydrogenerátor. Zkontrolovat spoje (dotahovací momenty).Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 83 . možné pnutí trubek a hadic odstranit. provést odvzdušnění obvodu. Zkontrolovat zaplnění hydr. Zkontrolovat zapojení elektromotoru. Před montáží je nutno se seznámit s veškerou výrobní dokumentací. při zvedání částí těžkých je třeba věnovat pozornost poškození při užití vázacích prostředků. kde jsou uvedeny montážní pokyny. odlupování nátěru). pracně a nákladně. Přezkoušet funkce s minimálním zatížením. těsnost. těsnost a hladinu v nádrži. Většina rotačních převodníků má hřídel dimenzovanou na přenos radiální síly. Kontrolovat hlučnost. Stroje také nesnášejí vibrace. PROVOZ A ÚDRŽBA 1. Skladování. axiální musí být eliminována vhodným uložením.

Prakticky se sleduje: • Stav pracovního média. PROVOZ A ÚDRŽBA PNEUMATICKÝCH MECHANZMŮ V obecné rovině se jedná o stejnou problematiku. Je třeba sledovat i drobné problémy. kolísání otáček převodníků apod. 2. • Kontrola těsnosti a neporušenosti vedení. netěsnosti. • Kontrola odlučovačů. • Kontrola upevnění prvků. Zkontrolovat plnící tlak akumulátoru (je-li v obvodu). čističů. složitější zásahy servisuje svou službou. Tak jako v hydraulických zařízeních se nevyžaduje kvalifikovaná znalost při obsluze. vlastní údržba a montáž přísluší odborně vyškolenému personálu. ©Ing.Klimeš 2009 Tekutinové mechanizmy 84 . kondenzačních nádob.Při odstavení zařízení z provozu • • Dotáhnout všechny spoje předepsaným momentem. Typizované prvky se nerozebírají v polních podmínkách. Údržba podléhá vždy přesně stanoveným úkonům po určité době. kompresorovna je nebezpečný prostor s možností výbuchu!) • Většina zařízení má úkony uvedeny v návodu k obsluze. • Kontrola prvků na úpravu vzduchu.vzduchu ( pozor. • Pravidelné kontroly zdroje stl. pokud se jedná o speciální požadavky na údržbu. Opětovný start • • • Zkontrolovat hladinu oleje Zkoušet všechny funkce současně Kontrolovat různé druhy signalizací (tlakové spády na filtrech) Hledání a odstraňování poruch • • • • Tuto činnost může provádět pouze vyškolený údržbář. ale posílají do servisního střediska. maznic. Většina renomovaných výrobců komponent má vypracován algoritmus vyhledávání závad při použití „svých zařízení“.