Spinozova základní chyba

Hynek Tippelt Jedním z velice sporných míst Spinozovy Etiky je třetí tvrzení páté části této knihy (dále 5p3). Znění tohoto Spinozova tvrzení je následující: „Afekt, který je vášní, přestane být vášní, jakmile si o něm vytvoříme jasnou a přesnou ideu.“1 Mnozí interpreti Spinozovy filosofie upozorňují na toto místo jako na jedno z klíčových, jiní toto tvrzení v rámci Spinozovy filosofie pokládají za těžce chybné nebo přinejmenším dosti zavádějící.

Stoické rysy Spinozovy etiky
5p3 je jedním z úvodních tvrzení závěrečné části Etiky. Tato část knihy se má, jak naznačuje její název, zabývat „mocí rozumu neboli lidskou svobodou“2. V předmluvě k této, páté, části Etiky Spinoza slibuje ukázat, „jakou moc má (rozum, H.T.) nad afekty, a dále, co je to svoboda mysli neboli štěstí“3. Spinoza zde sdílí přesvědčení svých současníků i silného proudu celé evropské filosofické tradice. Toto přesvědčení spočívá v tom, že vášně, případně emoce, jsou čímsi destruktivním, znesvobodňujícím a znemožňujícím šťastný život. Tuto obecnou tendenci lze identifikovat jako stoickou. 5p3 jako ozvěnou myšlenek klasického stoicismu se ve své studii Stoic Psychotherapy in Descartes and Spinoza zabývá Derk Pereboom4. Vliv stoických myšlenek v evropské novověké filosofii bývá podceňován. Podle Derka Perebooma měl, pokud jde o 17. století, stoicismus výrazný vliv na dva významné myslitele: Spinozu a jednoho z jeho učitelů Descarta. Tento vliv, podle Perebooma, spočíval – vedle výše zmíněné obecné tendence hledat příčinu duševního neklidu či nespokojenosti v lidské vášnivosti – konkrétně ve dvou základních předpokladech a s nimi spojenými strategiemi, jak vášně zvládat: 1. máme mnohem větší kontrolu nad svými činy a vášněmi, než se obvykle předpokládá. Právě tato kontrola má být součástí terapeutické strategie 2. universum je determinováno boží vůlí, která se rovná přírodním zákonům. Je strategicky vhodné přizpůsobit naše zájmy zájmům božím, abychom tak dosáhli duševního klidu. Tvrdit, že existuje výrazná podobnost mezi stoicismem a myšlenkami Spinozy, naráží ale na to, že sám Spinoza tuto podobnost výslovně popírá. V předmluvě k páté knize Etiky se Spinoza od stoiků distancuje: „Stoikové se však domnívali, že afekty jsou absolutně závislé na naší vůli a že naše vláda nad nimi je absolutní.“5 Spinoza zde odkazuje na svou teorii o tom, že moc rozumu dokáže afekty jen do určité míry omezit či mírnit. Podle Spinozy lidský rozum nemá a nemůže mít nad afekty absolutní moc. Tento Spinozův názor odráží určitou tendenci v jeho filosofii, kterou bych nazval „jednota v oddělenosti“. Aspekt jednoty se opírá o Spinozovo přesvědčení, že v univerzu panuje řád a že tento řád je všude stejný - je jenom jeden. Zároveň nacházíme v jeho uvažování ale druhý aspekt, totiž oddělování různých rovin univerza. Tato obecná tendence Spinozova filosofování dochází svého výrazu v první řadě v jeho tzv. psycho-fyzickém paralelismu. Tímto termínem se míní vzájemná nezávislost atributů substance. Událost, která se vyskytne v res extensa, nemůže kauzálně souviset s událostí v res cogitans. Přesto si tyto události vzájemně odpovídají, jakoby byly tímtéž, jenom vyjádřeny různým způsobem.
1 2

Benedictus de Spinoza: Etika, Praha 2001, s. 231 Benedictus de Spinoza: Etika, Praha 2001, s. 227 3 Benedictus de Spinoza: Etika, Praha 2001, s. 227 4 Pereboom, Derk: Stoic Psychotherapy in Descartes and Spinoza, Faith and Philosophy 11 (1994), pp. 592-625, online: http://www.uvm.edu/~phildept/pereboom/STOIC.pdf 5 Benedictus de Spinoza: Etika, Praha 2001, s. 227

tzn. Praha 2001.Dalším výrazem této tendence je to. jestliže se v nás nebo mimo nás děje něco. jímž mysl přechází k menší dokonalosti. 101 9 Benedictus de Spinoza: Etika.“7 Třetí definice přechází k rozlišení aktivních a pasivních afektů: „Afektem rozumím stavy těla. V jeho návodu. že ačkoli máme mnohem větší kontrolu nad svými činy a vášněmi. Těmito trpnými stavy si můžeme vysvětlit afekty radosti a smutku. Radostí budu tedy v dalším výkladu rozumět trpný stav. Praha 2001. Praha 2001.“8 Pokud jde o jasnou a přesnou ideu. Praha 2001. Jejich definicemi se zabývají definice 1-3 třetí části Etiky. kterou je podle Spinozy možné utvořit si o pasivním (či aktivním) afektu. který přehlíží podstatnost lidské emocionality. než se obvykle předpokládá.1 pasivní žádost 6 7 Benedictus de Spinoza: Etika. s. radost 3. co je možné jasně a zřetelně poznat jen jejím prostřednictvím. jakoby vždy byly čímsi pasivním a teprve později dochází k překvapivému zavedení kategorie aktivních afektů. Podle Spinozy nelze rozumně stavět lidskou afektivitu a rozum zcela proti sobě. že něčím trpíme. Podle Spinozy existují tři základní afekty. 111 10 Benedictus de Spinoza: Etika. s. jak Spinoza chápe vztah rozumu a afektivity. smutek. (podle předchozí definice) jestliže z naší přirozenosti vyplývá v nás nebo mimo nás něco. Smutkem budu rozumět trpný stav. že „afekt může být omezen a odstraněn jenom afektem. jimiž se zvětšuje nebo zmenšuje jeho schopnost něco konat. Jsou jimi: 1. Praha 2001. Jestliže můžeme být adekvátní příčinou některého z těchto stavů. O těchto afektech hovoří Spinoza v Etice zpočátku tak. pak afektem rozumím konání.“9 Poté v 58. Druhá definice zavádí rozlišení aktivity a pasivity: „Něco konáme. nýbrž dva druhy emocí. V ostatních případech jím rozumím pasivní stavy. pokud jsme činní. tvrzení téže. který je opačný a silnější než ten. jestliže se v nás něco děje nebo jestliže z naší přirozenosti vyplývá něco. Naopak říkám.“10 Podle Spinozy existují tedy 1. tak i pro Spinozu a dostáváme se jím přímo zpět k 5p3. s. Nyní se pokusím o rozčlenění afektů. Bezprostřední boj rozumu proti emocím nemá smysl. bývá obvykle identifikována s adekvátní ideou. s. tato kontrola je jen dosti relativní. Tento postoj je vyjádřen v jeho zásadě. Spinoza zde zastává stanovisko. jež jsou trpnými stavy. Dva druhy emocí. čeho jsme jen částečnou příčinou. protože afektivita je trvalým rysem lidské existence. Toto tvrzení stojí na rozlišení pasivních a aktivních afektů. čeho jsme adekvátní příčinou. jenž má být omezen“(4p7)6. jak dosáhnout štěstí a svobody mysli. které se k nám vztahují. Nejprve v poznámce k tvrzení 11 třetí knihy Etiky Spinoza říká: „Mysl může podléhat mnoha změnám a přecházet k větší či menší dokonalosti. V 4p7 Spinoza odmítá přílišný entuziasmus ryzího stoicismu. tedy třetí knihy Etiky tuto zásadu ruší a říká: „Kromě radosti a žádosti. aktivita a pasivita Rozlišení dvou druhů emocí či afektů je podstatné jak pro stoiky. 146 . jímž mysl přechází k větší dokonalosti. tedy proti sobě nestojí bezprostředně rozum a emoce. žádost 2. jehož protějškem bude níže uvedené rozčlenění stoického. 171 Benedictus de Spinoza: Etika. Neboli: s afekty lze pracovat jen v rámci afektivity. Stejným termínem označuji ideje těchto stavů. 101 8 Benedictus de Spinoza: Etika. existují i jiné afekty radosti a žádosti. s.

než aby mohlo tu vášeň změnit na jednání.2. Cambridge University Press. které jsou pasivními afekty. v níž mysl přitakává úsilí svého těla nebo nějaké jeho části existovat. stavem. protože pokud rozdíl pasivních a aktivních afektu spočívá v jejich kauzální historii. Stejně tak nacházíme v klasickém stoickém učení nedůslednost. V tomto vysvětlení se znovu setkáváme se Spinozovou nedůsledností. a proto jakmile si o ní vytvoříme jasnou a přesnou ideu. Jak uvidíme. s. že vášeň má vnější příčiny.2 aktivní radost. 12 Benedictus de Spinoza: Etika. že se u Spinozy neobjevuje aktivní modifikace afektu smutku. Vášeň je na rozdíl od aktivního afektu zmatenou ideou. zmatené ideje. jíž je spoluurčen. co naši schopnost sama sebe zachovat snižuje. Tento ústřední rys vylučuje možnost. v níž je kognitivní složka daného afektu kultivována. Praha 2001. snaha setrvat ve svém bytí (3p6). Jonathanem Bennettem. není možné jedny změnit v druhé pouhým náhledem. Rozdíl mezi aktivními a pasivními afekty u Spinozy pak spočívá v míře. Dva druhy emocí u stoiků Rozlišení dvou druhů emocí nalezneme i v klasické stoické doktríně. Bennett tvrdí14. Základní problém 5p3 shledává Derk Pereboom v tom.1 (pasivní) smutek.2 aktivní žádost a 2. neboť tím se dostáváme do stejného pojmového prostoru. tj. Ze stejných důvodů se ve Spinozově Etice objevuje odmítnutí skutečnosti sebevraždy. Smutek je něco. Praha 2001. Aktivní protějšek smutku se u Spinozy nevyskytuje. protože smutek je. není ničím náhodným. nýbrž spíše jako jakýsi afektivní stav. jenž se nazývá pathema (trpný stav) duše. s. které vlastně nejsou vášněmi. Esencí každé jednotliviny je podle Spinozy conatus in suo esse perseverandi. že tato nedůslednost je pro něj charakteristická a vzhledem k jeho motivům symptomatická.“13 Soustřeďme se na charakteristiku vášně jako zmatené ideje. že 5p3 se bude jevit srozumitelnější a méně chybné. Spinoza toto rozlišení nedrží vždy a ztotožňuje občas pasivní afekty. v němž se pohybuje i vlastní téma této studie. nebudeme-li chápat afekt ve Spinozově pojetí jako něco. která je obdobou Spinozovy nedůslednosti. že 5p3 musí být v rámci Spinozova uvažování chybné. nicméně zde se jí nebudu podrobněji zabývat. nýbrž odráží to Spinozova základní ontologická východiska.11 V čem spočívá podle Spinozy rozdíl mezi pasivními a aktivními afekty? Proč je namístě říkat některým afektům racionální a jiným iracionální? Podle Obecné definice afektů v závěru třetí knihy Etiky „afekt. neboť jsme dokázali …. Ve vysvětlení k této definici Spinoza dodává: „ … afekt neboli trpný stav mysli je „zmatená idea“. a toto úsilí je větší nebo menší než dříve“12. 160 13 Benedictus de Spinoza: Etika. co by bylo jakousi čistou emocí. pokud jde o rozlišení afektů na aktivní a pasivní. a vedle nich 1. 1984 . že jasné a zřetelné porozumění vášni by nám mělo spíše okrýt to. aby jakákoli věc byla sama sobě zdrojem smutku. který má svou kognitivní složku. Domnívám se. přestane být vášní. mluví stoikové o dobrých vášních. který se conatu příčí. je zmatená idea.1 pasivní radost a 3. 11 To. pokud má neadekvátní. s afekty jako takovými. ve Spinozově pojetí. které jsou afekty aktivními. pokud jde o rozdíl mezi aktivními a pasivními afekty. jakkoli je adekvátní. 5p3. vášně. že mysl je trpná jen potud. Domnívám se a ve zbytku textu budu tuto domněnku objasňovat. Je tedy absurdní. V tomto bodě je zajedno s dalším významným interpretem Spinozovy filosofie. že by věc mohla být sama sobě příčinou smutku neboli že by mohl existovat aktivní smutek. 14 Jonathan Bennett: A Study of Spinoza's Ethics. 161.

orexis. které více nebo méně umožňují naši racionální kontrolu. který je konstituován zmatenou ideou. že „afekt může být omezen a odstraněn jenom afektem. který je opačný a silnější než ten. když upozorňuje na to. Podobně když má někdo pathos. ekklisis. nemůže přestat milovat jen tak někoho ve chvíli.Stoikové15 rozlišují vášně racionální a iracionální. pp.1 hêdonê = potešení. dobrá duševní kontrakce. Pereboom se do blízkosti takové interpretace dostává. racionální afekt stavem či emocí spoluvytvořené rozumovým náhledem. kdy chce – stává se bezvládným . stah. Jejich iracionálními modifikacemi jsou: 1.1 epithumia = touha 2. Faith and Philosophy 11 (1994). expanze 4. Základní strategickou technikou Spinozovy etiky tedy nemůže být nějaký boj rozumu proti emocím. jsou: 1. elace. Mezi tyto základní emoce podle stoiků patří: 1. racionální protějšek smutku a bolesti a v tomto náhledu se s nimi shoduje i Spinoza. online: http://www. 5p3 je popisem jednoho takového kroku: Afekt. slast 4. 592-625. pro Spinozu je aktivní. je prvním ze dvou základních stoických a 15 Výklad klasické stoické doktríny o emocích přejímám z velké části z Perebooma: Pereboom. Praha 2001. tj. Derk: Stoic Psychotherapy in Descartes and Spinoza. Jednotlivé prvky těchto dvou kategorií jsou modifikacemi několika základních druhů emocí. Racionální modifikace smutku. které stoikové rozlišují. kdy mu ten někdo zahýbá: iracionální radost etc. Podstaty stoického rozlišení např. např.2 eulabeia = obezřetnost. jestliže je budeme pojímat jako stavy. jimiž jsou jedny afekty nahrazovány nebo omezovány jinými podle zásady. k excesu. je odstraněn nebo omezen aktivním afektem konstituovaným jasnou a přesnou ideou. Stobaios to říká (podle Pereboomovy reference) jasně: iracionální = zpěčující se rozumu.1 lupê = bolest. když už ho nechce.2 boulêsis = vůle 2.uvm. ostražitost 3. vyhýbání se něčemu 3.pdf 16 Benedictus de Spinoza: Etika.1 phobos = strach 3. neposlušný rozumu. Když člověk běží. nemůže zastavit přesně ve chvíli. s. Srovnání stoické a Spinozovy kategorizace afektů Rozdíl těchto dvou kategorizací spočívá v tom. slasti a radosti. že Chrýsippos podle Galénovy reference užívá metaforu o rozdílu mezi chůzí a běháním. nás podněcují k něčemu nadbytečnému. Stoikové se domnívali.2 chara = radost. smutek. nebo strachu a ostražitosti se dobereme tehdy. k hýření. eparsis. V jakém smyslu jsou poslední tři stavy racionálními emocemi? Racionální emoce jsou podle klasické stoické teorie čímsi paradoxním. práce s afekty a pokus potírat nerozumné vášně rozumnými resp. tj. tj. že neexistuje pozitivní míra truchlení. co se myslí racionálním. chtění 2. mírnit pasivní afekty aktivními. jenž má být omezen“(4p7)16. akratickým.edu/~phildept/pereboom/STOIC. sustolê. 171 . Racionálními. nemůže se ho vzdát. možnosti zavržení určité nevýhodné emoce z pozice racionální kontroly. kontrakce. nýbrž jedná se o pečlivě promyšlený soubor kroků. resp. eupatheiai. vzmach. Zatímco pro stoiky racionalita afektu znamená jistou míru ovlivnitelnosti rozumem. dobrými vášněmi. chybí. tj. Determinismus u stoiků Dvoučlenná kategorizace afektů.

Je možné. probíhající ve světě. Vedle toho hraje jak ve stoickém. které se mu zprvu zdají nevýhodné. jak se pokusím v návaznosti na Pereboomův výklad ukázat. Nabádá k vnitřnímu souhlasu s tím. že by provedl nějaké změny ve svém praktickém životě. tedy k hodnocení světských záležitostí z pohledu Boha. prozřetelností (pronoia) a přírodou (fysis).“18 17 18 Epiktétos: Rukojeť. Zaujetí tohoto pohledu stoikové podporují navíc předpokladem. že věci. a bude ti v životě dobře!“17 Epiktétos zde nenabádá k tomu. a sebekontrolou. jež je determinována jinou příčinou. aby se člověk přizpůsobil zájmům Boha/obecnému determinismu tím. co se děje. který je totožný s rozumem (logos). s. V tomto distancujícím se pohybu se má dojít postupně až k hledisku věčnosti. Stoikové se pokoušejí mírnit rozpor mezi determinismem. které se k dění ve světě vztahují pouze nepřímo a rezervovaně. a ta opět jinou. Stoikové doporučují jednat rezervovaně. kterou doporučují. Člověk může s klidným srdcem přikývnout událostem. aby se věci dály. na nichž člověk nemůže nic změnit. nýbrž chtěj. že by děje. Mysl je determinována k chtění toho či onoho příčinou. co existuje nutně. Epiktétos v osmém odstavci Rukojeti říká: „Nežádej. že vše je ve světě determinováno. Spinoza zásadně odmítá. který k výsledkům svého jednání a dějům ve světě zaujímá. mu budou v posledku ku prospěchu. Jaký smysl má ale snaha být v souladu s universem. Praha 2001. je možno nazvat kompatibilismem. tak ve Spinozově etickém uvažování zásadní roli předpoklad obecného determinismu a pozitivního významu reflexe na něj. Rozpravy. který se teprve sekundárně projeví ve změně jednání. Spinoza kompatibilismus odmítá. s. V nástinu stoické strategie v úvodu je řečeno. že Boží plán je pro člověka příznivý. a tak do nekonečna. Praha 1972. tedy Diem. Tento paradox je odstranitelný. ale neustále se před námi vyjevuje: to. než chceme. že stoikové. Spinozův přístup je ale náročnější. Moc sebekontroly redukují na psychickou realitu. nýbrž aby změnil vnitřní postoj. se snažili uhájit místo pro svobodné udělení souhlasu dané vášni. aby byly pro některé věci (lidi) příznivé. 30 Benedictus de Spinoza: Etika. „deterministický“ moment s prvním. co existuje. že to. Boží plán neznáme. V praxi takové doporučení neznamená souhlasit s dopředu s nějakým konkrétním Božím plánem. správný. Deterministické přesvědčení lze nalézt u Zenóna i Chrýsippa: všechny věci jsou determinovány Bohem. kde vládne nutnost. „deterministické“. neměli na mysli přizpůsobení se svým jednáním. Tento druhý. Ve světě. aby se dály. který hlásají. techniky je doporučení přizpůsobit své zájmy zájmům Boha. jak chceš. jak se dějí. která se snaží skloubit obecný determinismus s představou svobodného zacházení s vášněmi. Toto odmítnutí vyjadřuje tvrzení 48 druhé knihy Etiky: „V mysli není žádná absolutní nebo svobodná vůle. není-li k tomu determinován. je pro nás výhodné nebo ne. jestliže tak jako tak každý v souladu s universem je? Je-li předpoklad. tak. že se věci mohou udát jinak. V obou strategiích hraje zásadní roli reflexe na obecný determinismus. tedy souhlasit s tím. protože předpoklad. Jejich představou bylo dát prostor pouze takovým emocím. nýbrž přizpůsobení určitým vnitřním postojem. Za chvíli se dostanu zpět ke Spinozovi a podobnosti některých jeho technik přeměny pasivních afektů v aktivní se stoickými. že součástí druhé. Je apriorně zaručeno. když hovořili o přizpůsobení se božím záměrům. Determinismus ve Spinozově etice Stoickou pozici. byly naplánovány tak. ať už máme pocit. je Božím plánem. úzce souvisí. 90 . že sebekontrolu vztahují pouze na vášně. Ve stoické strategii vypořádávání se s obtěžujícími afekty jde tedy o to vymanit se ze svého úzkého pohledu a dívat se na věci ze širší perspektivy. pak není nikdo schopen na svém jednání nic změnit.spinozovských technik a s nimi spojených předpokladů.

Skrze pochopení měnit afekt a tak se zbavovat pasivních afektů ve prospěch aktivnějších. Daří se Spinozovi dokázat možnost nějaké „relativní“ vlády nad afekty. dělat na sebe fígle atp. Zjednoduším-li hrubě to. a proto léčba afektu bude determinována pouze poznáním. se od té. (Připomeňme si název závěrečné části Etiky. kterou Spinoza zachycuje v 5p3. 231 23 Benedictus de Spinoza: Etika. Porozumět jasně pasivnímu afektu by mělo znamenat pochopit. co z nám vnějšího světa je jeho příčinou.“21 Všimněme si toho. Spinoza píše: „Již jsme dokázali. jak tuto změnu provést. Nejznámějším vyznáním Spinozova determinismu je dodatek k první knize Etiky. jakmile si o něm vytvoříme jasnou a přesnou ideu.“22 V dalším tvrzení (5p4) Spinoza zajišťuje. že jasné a zřetelné porozumění vášni by nám mělo spíše okrýt to. ale je to třeba dělat promyšleně. že subjektem kontroly není u Spinozy vůle. než aby mohlo tu vášeň změnit na jednání. s. s.) Moc mysli je definována pouze rozuměním (sola intelligentia definitur). že Spinoza se pokouší vytvořit zcela intelektuální analogii oněch dvou stoických strategií. že afekty jsou absolutně závislé na naší vůli a že naše vláda nad nimi je absolutní. Praha 2001. že vášeň má vnější příčiny. že tuto změnu můžeme provést.“19 Anebo podle tvrzení 33 první knihy Etiky: „Věci nemohly být vytvořeny žádným jiným způsobem ani v žádném jiném uspořádání než v takovém. řeknu: nemá cenu jen se tak slepě přemáhat. že naše vláda nad afekty není absolutní. která jej spolu-konstituuje. přestane být vášní. nepokoušet se jej zbavovat. Jakkoli naše vláda nad afekty není podle Spinozy absolutní. Relativní vláda. aniž by tím porušil svou zásadu. máme – ve svém rozumu – moc přeměnit všechny pasivní afekty na aktivní. V tomto smyslu Pereboom tvrdí. v jakém byly vytvořeny. míří právě na jejich přesvědčení. který je vášní. jejíž třetí tvrzení je předmětem této studie: O moci rozumu neboli o lidské svobodě. Čteme v něm: „… všechny věci byly Bohem předurčeny. nýbrž na základě absolutní přirozenosti Boha neboli jeho nekonečné moci. Naznačuje nám to. Jedním ze způsobů. co Spinoza doporučuje. 227 22 Benedictus de Spinoza: Etika. s. že neocitá. že „mysl je vždy determinována k chtění nějakou příčinou“? Neocitá se nakonec Spinoza. Prostě u toho sebepřemáhání trochu přemýšlet. s. Praha 2001. Tvrzení. Praha 2001. diametrálně liší. že naše vůle má moc kontrolovat naše afekty. že „naše vláda nad afekty není absolutní“. s. Stoikové se však domnívali.“20 Když se Spinoza na začátku závěrečné knihy Etiky distancuje od stoiků. ať už jde o jakýkoli afekt: „Neexistuje žádný stav těla. Praha 2001. a to nikoli na základě svobodné vůle nebo na základě absolutní libovůle. že je přesně tou technikou. je v moci rozumu přeměnit všechny afekty pasivní na afekty aktivní. kterou doporučují stoici.“23 Vzhledem k tomu. aniž by chtěl.Toto Spinozovo přesvědčení odpovídá Spinozovým obecným ontologickým východiskům. v jemu cizím kompatibilismu? Domnívám se. že – jak Spinoza připomíná v Důsledku tvrzení – afekt (affectus) je idea stavu (affectio) těla. jen relativní. Praha 2001. o němž bychom si nemohli vytvořit jasný a přesný pojem. Zásadní rozdíl spočívá v tom. 231 . 40 Benedictus de Spinoza: Etika. že se domnívá. kterou má Spinoza na mysli. Reflexe na determinismus je jednou z technik práce s afekty a možná. Freudovská interpretace Pereboomovi se zdá. že Spinoza zde mluví o absolutní vládě. popisuje 5p3: „Afekt. že afekt 19 20 Benedictus de Spinoza: Etika. 36 21 Benedictus de Spinoza: Etika. Co zde znamená vytvořit si o afektu jasnou a přesnou ideu? Tím se dostáváme zpět k Spinozovu determinismu. že nějakou. ale rozum. vládu nad svými afekty máme. nýbrž měnit jeho kognitivní složku. Spinoza odmítá stoický postup sebepřemáhání a doporučuje jiný: neměnit afekt přímo. když tvrdí.

obrací se Pereboom k poznámce k tvrzení 4 páté knihy Etiky (5p4s). Jeho ontologická východiska jsou zcela proti duchu „techniky oddělování“. Praha 2001. kde Spinoza tvrdí. Tuto interpretaci hájí např. jejíž účinnost Spinoza popisuje ve druhém tvrzení páté knihy Etiky (5p2). Lewis S. „že lidé se domnívají. 232 Feuer.: Spinoza And The Rise Of Liberalism. protože si jsou vědomi svého chtění a svých pudů. co se stane. Praha 2001. že jejich součástí je idea vnější příčiny. Spinoza v tvrzení zmiňuje lásku a nenávist. strategie. jak byla výše diskutovány. aby tak mysl byla tímto afektem determinována k přemýšlení o tom. Spinoza ale v 5p3 sugeruje. že jsou svobodní. a 2. Tato „freudovská“ interpretace se ale mnohem spíše hodí na techniku. že Spinoza poté.1958 26 Benedictus de Spinoza: Etika. pak tím zanikne láska nebo nenávist k vnější příčině a s ní i kolísání mysli. jež vyvolávají jejich touhu něco chtít a k něčemu zaměřovat svůj pud. když afekt oddělíme od ideje jeho vnější příčiny. Nemusí být vždy cestou k pravdivému poznání oddělovat vnější příčinu od našeho stavu. Jak budu tvrdit níže. ale pokouší se Spinozovu terapeutickou techniku ukázat jako obdobu freudovské techniky zvědomování nevědomých intrapsychických příčin našeho jednání. s. měl stávat čím dál tím pasivnějším. s. Feuer.“26 Freudovská psychoanalýza se domnívá. protože jim nejsou známy. Má na mysli toto místo ve Spinozově textu: „Musíme se v první řadě snažit. abychom každý afekt pokud možno jasně a přesně poznali. jehož počátkem je přemístění pohledu na vlastní roli v produkci vášní a jehož výsledkem je zmenšení oslabující síly vášní. co naboural teoretické předpoklady 1.přestane být pasivní.24 Pereboom se zde přibližuje interpretaci. jakou roli v nich hrají vnější předměty (lidé). zabývá-li se pasivním afektem. Nelze 24 25 Benedictus de Spinoza: Etika. aby tím byl afekt sám odloučen od přemýšlení o vnější příčině a spojen s pravdivými myšlenkami“. jakoby v moci rozumu nad vášněmi nešlo ani tak o reálnou eliminaci vnějších příčin. co jasně a přesně postihuje a v čem nalezne úplnou spokojenost. Freudovská interpretace se neopírá o žádnou Freudovu zmínku o Spinozovi. Pereboom má za to. že 5p4s mluví tak. Dochází k závěru. 5p3 popisuje účinek pravdivého poznání. které z těchto afektů vzniká. spoléhá na psychologický proces. když si o něm vytvoříme adekvátní ideu (5p3) je tudíž podle Perebooma nesprávné. Když se pokouší vyjasnit tento paradox. prostředí apod. stoické strategie. spíše než technikou oddělení je 5p3 technikou integrace. s. Oddělení této vnější příčiny tedy není jejich pravdivým poznáním. Tyto afekty jsou definovány tak. jako spíš o myšlenou separaci afektů o d jejich vnějších příčin. že vášně se zmenší. Pro Spinozovu filosofii obecně je charakteristická snaha o jednotu.“27 Domnívám se. Toto tvrzení zní: „Jestliže oddělíme hnutí mysli neboli afekt od myšlenky na jeho vnější příčinu a jestliže jej spojíme s jinými myšlenkami. protože podle Spinozových definic rozdílu aktivních a pasivních afektů by se naopak člověk. že je terapeuticky výhodné zaměřit se na odhalování nevědomých příčin jednání. Tento integrační smysl freudovská interpretace nepostihuje. že 5p2 je v jistém smyslu slabší než 5p3: Zatímco 5p2 mluví o tom. Podle Pereboomovy interpretace zde vlastně Spinoza vychází z psychologického postřehu. stejně jako nepostihuje spjatost 1. že je možné mít adekvátní ideu vášně. ale ani ve snách nemyslí na příčiny. Lewis S. když se nebudeme zabývat tím. Proto je podle Perebooma 5p3 zásadní Spinozovou chybou. Za účelem nalezení adekvátnějšího pochopení sebe sama se užívá určitého zkreslení. 41 27 Benedictus de Spinoza: Etika. pocitů a přesvědčení a k tomuto introspektivnímu pohybu má napomoci dočasné odmyšlení trole vnějších vlivů. kterou zde budu nazývat freudovskou.25 Tato interpretace se může do jisté míry opírat o Spinozovo prohlášení z Dodatku k první knize Etiky. Praha 2001. 231 .

pak to znamená. Nicméně Bennett mluví o 5p3. online: http://www. mluví o chápání tohoto afektu z hlediska své deterministické a panteistické filosofie. Jinými slovy afekt je „odloučen od přemýšlení o vnější příčině“ proto.“30 Koistinen se domnívá. Jeho cílem je prověřit Bennettovy argumenty proti Spinozovým „psychoterapeutickým“ technikám.bu. že přinejmenším v 5p2 Spinoza takovou techniku popisuje.3.htm. bránit se vášním: . s. Tohoto bodu se drží ve své kritice Bennettovy kritiky Koistinen. podle jeho interpretace. V dalším výkladu bude tento návrh podpořen s pomocí argumentace Cooka. že technika skrytá v 5p3 není přesunem pohledu na jiné příčiny. ačkoli lásku bude cítit pořád. se z jiného hlediska tak nejeví. Bennett29 rozlišuje v celkové Spinozově strategii tři techniky.přeměňování vášní v aktivní afekty Technika.sice popřít. až jeho dítě povyroste. že když Spinoza mluví o změně pasivního afektu v aktivní prostřednictvím vytvořením si jasné a přesné ideje pasivního afektu. objeví se jiná. o němž si utvoříme adekvátní ideu. kdy příčina zmizí. 1984 30 Benedictus de Spinoza: Etika.reflexe na determinismus . nýbrž na změnu.oddělování a spojování . Tvrdí. Podle Bennetta je 5p3 neslučitelné se Spinozovými definicemi aktivních a pasivních afektů. A tyto příčiny se nemohou měnit v průběhu času. Příčiny. Koistinen a Bennett Koistinen se 5p3 zabývá ve své studii Bennett on Spinoza's Philosophical Psychotherapy28. resp. který zní: „Afekt. a nikoli o nějaké psychologické či psychoterapeutické technice v užším slova smyslu. ke své lásce zcela jiné motivy a podněty. v tom. je zmatenou idejí. že mnohem nosnější je taková interpretace. Koistinen s Bennettovou kritikou této Spinozovy techniky nesouhlasí. Bennettovi lze namítnout. je afekt aktivní. postojům ap. bude se tato idea od afektu samého. Chová-li někdo lásku ke svému dítěti.edu/wcp/Papers/Mode/ModeKois. kterou zachycuje Spinoza v 5p3 patří pod třetí bod Bennettovy kategorizace. Dává tento příklad: 28 Olli Koistinen: Bennett on Spinoza's Philosophical Psychotherapy. Zdá se mi. kde Spinoza nemíří na změny. lišit jen rozumovým nazíráním. Cambridge University Press. datum poslední revize: 9. Domnívám se. která spatřuje ve Spinozově filosofii větší jednotu – tedy jednotu jeho etické strategie a monistické ontologie. že Spinoza míří na to. Praha 2001. bude mít možná za čas. že se přece běžně setkáváme s případy. nýbrž přesunem hlediska. Jestliže si tedy vytvoříme jasnou a přesnou ideu tohoto afektu. Domnívám se. jimiž je možno. která se má odehrát pod vlivem poznání.. 2p21 a 2p7sch . Koistinen nejprve věnuje moment Spinozovu důkazu 5p3. Předtím se ale obrátím k interpretaci. že pokud – podle jeho principů31 – jasná a zřetelná idea afektu je totožná s afektem samotným a pokud každá adekvátní idea má za svou příčinu nás. pokud se vztahuje k mysli. který je vášní. že každý afekt. nemůže se změnit v aktivní afekt. kterou předkládá Koistinen. protože z nového hlediska žádné vnější příčiny neexistují. co je jejich příčinami. a afekt zůstane. 231 31 tj. nicméně není podle mě důvod chápat tuto techniku jako ústřední prvek strategie. kterou Spinoza doporučuje v boji proti (nevýhodným) afektům. že rozdíl pasivních a aktivních afektu spočívá v jejich kauzální historii. Proto jestliže je některý afekt vášní.04 29 Bennettova kritika je obsažena v jeho A Study of Spinoza's Ethics. které se mohou odehrávat v mých motivech k určitým citům. které se z jednoho hlediska jeví jako vnější.

již Jones choval ke Smithovi. podle mě. kterou ke Smithovi chová. vyprávěl Jonesovi o tom. toho. podle něj smysl postrádá. jemuž Jones věří. mluvit o tom. smysl mluvit o tom. že tento příklad ilustruje přechod od pasivní ideje k aktivní za současné změny jejích příčin z vnějších na vnitřní. v němž transformující mechanismy fungují. Nakonec Jones věří teorému proto. byla jen domnělá.htm. Nicméně časem se Jones začne zajímat o geometrii a zároveň začíná vážně pochybovat o Smithově znalosti geometrie. patří bolestné emoce. Zatímco tvrzení následující po 5p3 poskytují podle Cooka informace o mechanismech. jestli má Spinoza v 5p3 na mysli afekt ve smyslu typ afektu (např.“32 Poznání. tvrdí Cook. kterou dnes cítí Jones ke Smithovi). než co vede k uchování mého bytí. podle Cooka. který se nám pod vlivem adekvátního poznání ukázal jako aktivní afekt.rollins. Cook rozvíjí následující argument: Mezi vášně. že je schopen odvodit ho z evidentních axiomů. se týká poznání afektu samotného. Nicméně adekvátní poznání našich konkrétních vášnivých stavů by podle Spinozy. není teorém.“ Koistinenův příklad nesedí. resp. že tento teorém je pravdivý. 5p3 samotné má představit konceptuální rámec. Pasivita stavu. co by v něm mělo odpovídat afektu. V důsledku 5p3 Spinoza tvrdí: „Afekt je tedy tím více v naší moci a mysl je při něm tím méně trpná. nýbrž Jonesovo poznání lásky. nikoli tedy např. V Koistinenově příkladu Jones si ale Jones nevytváří jasnou a přesnou ideu své původní. co je jeho předmětem. Cookova interpretace Thomas Cook věnuje 5p3 svou studii Adequate Understanding of Inadequate Ideas: Power and Paradox in Spinoza's Cognitive Therapy33. láska. že 5p3 nepřímo odkazuje na čas. aby byl odstraněn její pasivní charakter. přestane být vášní. nýbrž nabývá schopnosti dokázat teorém. protože to. Cook pokládá 5p3 za ústřední tvrzení komplexní expozice množství cest. Účinným poznáním. relativně slepé víry (svého pasivního afektu). Thomas: Adequate Understanding of Inadequate Ideas: Power and Paradox in Spinoza's Cognitive Therapy. anebo ve smyslu konkrétního afektu určité osoby v určitém čase (např. které nás nejvíce obtěžují. jimiž rozum transformuje vášně. když říká. Ve skutečnosti není možné vytvořit si adekvátní ideu vášně. J. idea přechodu do stavu menší dokonalosti by musela vyplývat z adekvátních idejí v mé mysli. síly.04 . mělo být nemožné.“ Koistinen se domnívá.3. že Smith. s. Mám-li mít jasné a přesné poznání své bolesti. online: http://fox. Představme si např. 32 33 Benedictus de Spinoza: Etika. Moje mysl sama by musela být adekvátní příčinou této ideje přechodu do stavu menší dokonalosti – což je nemožné. láska). Spinozovo tvrzení ale zní: „Afekt.edu/%7Etcook/personalpage/Jerusalem99. nýbrž Jonesova víra v něj. Cookovo závěrečné stanovisko lze shrnout následovně: 5p3 je zavádějící tvrzení. Bolest je přechodem do stavu menší dokonalosti.“ Cook se nejprve vyrovnává s otázkou. že jistá konkrétní afektivní epizoda projde přeměnou a přestane být láskou. Koistinenův příklad tedy Bennettovu kritiku nevyvrací. Praha 2001. datum posední revize: 9. že láska jako typ afektu přestává být láskou.„Předpokládejme. jímž je podle Spinozy afekt měněn. 231 Cook. Zatímco má. že vášeň „přestane“ být vášní. Upozorňuje na to. že Jones věří v nějaký geometrický teorém proto. nemá být podle Spinozy Jonesovo poznání Smithe. pasivní afekt lásky. „jakmile“ si vytvoříme její adekvátní ideu. který je vášní. které má moc změnit tento pasivní afekt na aktivní. v nichž se může uskutečnit moc rozumu nad vášněmi. čím lépe tento afekt známe. smyslu Spinozova tvrzení z dosud referovaných variant nejblíže: „Vytvoření jasné a zřetelné ideje vášně postačuje k tomu. jakmile si o něm vytvoříme jasnou a přesnou ideu. protože z mé mysli samotné nemůže vyplývat nic. Ve své reformulaci 5p3 je.

která 34 Cook. odhaluje. Přestože některé z nich mohou být podřazeny mechanismu. znamená odhalit. není jisté. Takže Cook úvod své studie uzavírá tím. Spinoza by se mohl docela dobře snažit upřesnit proces. že když Spinoza v 5p3 mluví o vytvoření adekvátní ideje vášně. protože jedna z těch idejí je zmatená. které může 5p3 vyvolávat. Tato Cookova interpretace je poněkud tendenční. zatímco druhá jasná a přesná.04 35 Benedictus de Spinoza: Etika. že jasná a přesná idea vášně se od tohoto afektu liší pouze rozumovým nazíráním. Thomas: Adequate Understanding of Inadequate Ideas: Power and Paradox in Spinoza's Cognitive Therapy. co má každá vášeň společné se všemi ostatními – neboli obecného pojmu. i kdyby se mu 5p3 zdálo zcela jasné.d. že Spinoza chce důkazem říci. v níž se Spinoza obecnými pojmy zabývá a kde o nich mimo jiné tvrdí (2p38). neboť (podle Spinozovy poznámky k tvrzení 21 druhé knihy Etiky) idea a idea této ideje jsou toutéž věcí. Q. Praha 2001. Takže se – Cookovi – zdá.. přestává být trojúhelníkový. které vylučují její adekvátní poznání. s. a proto (. kterou si představujeme zmateně“35. Cook na základě důkazu téhož tvrzení (5p4). „Být mou vášní a být mnou adekvátně chápán jsou vzájemně se vylučující predikáty. tak také vášeň je definována vlastnostmi. online: http://fox. že každá idea. že Spinoza předpokládá.3.Jinak řečeno: vášeň je idea stavu. Účinnost tohoto remedia je stanovena v 5p2 a blíže popsána v poznámce k tvrzení 4 páté knihy Etiky. Problém podle něj trvá. J.). 231 . a proto v následujících tvrzeních první části poslední knihy Etiky (zhruba první polovina této knihy Etiky) upřesňuje.. co je všem věcem společné. druhý bod Spinozova výčtu: „mysl odděluje afekty od přemýšlení o vnější příčině. že určitý trojúhelníkový útvar je čtvercem. Podle Cooka 5p4 a jeho důkaz odhaluje.htm. že je nelze chápat zmateně. jestli 5p3 skutečně vyznačuje konceptuální rámec. že to vůbec ve skutečnosti není vášeň. Praha 2001. datum posední revize: 9. znamená to. Neboli Spinoza zde podle Cooka tvrdí.“ Podobně jako zjistit. že mechanismus popsaný v 5p3 je aplikovatelný na každou vášeň).“34 Vzhledem k této paradoxní povaze 5p3 předkládá Cook následující parodii 5p3: „Útvar. Nicméně podobně jako trojúhelník nemůže nikdy být čtvercem. v němž jednotlivá remedia pracují. o němž bychom si nemohli vytvořit jasný a přesný pojem. 241 36 Benedictus de Spinoza: Etika. že tento útvar není trojúhelník. tak také mohu-li nabýt adekvátního poznání nějaké vášně. Nehledě na to. Cook se obrací k důkazu 5p3 a všímá si Spinozovy formulace. které jsou adekvátně v mé mysli.“36 Důkaz odkazuje na druhou knihu Etiky. Důkaz: To. Cook se domnívá. není možno chápat jinak než adekvátně (.) neexistuje žádný stav těla. jehož příčiny nejsou zcela obsaženy v mém těle a jako taková tato idea nemůže zcela vyplývat z idejí. které interpretuje jako pokus ujistit skeptiky o významu 5p3 (tato interpretace je znovu dosti tendenční. protože jestli zmatená idea je odlišná od adekvátní a jestli idea a idea této ideje se neliší. a zároveň být zcela jiné. že Spinoza má v 5p3 na mysli konstrukci ideje z obecných pojmů. Spinoza mohl pouze zamýšlet zpravit nás v 5p4 o tom..e.edu/%7Etcook/personalpage/Jerusalem99. těžko takto podřadit např. jakmile se stane čtvercem. Podle Cooka si je Spinoza vědom nejasností. který je trojúhelníkem. má ve skutečnosti na mysli vytvoření si pojmu toho. o němž bychom si nemohli utvořit jasný a přesný pojem. jak proces vytváření adekvátních idejí vášní vypadá a funguje. pak nemůže existovat adekvátní idea zmatené ideje.. s. Podle Spinozova výčtu „prostředků k léčení afektů“ v poznámce k tvrzení 20 páté knihy Etiky je „samotné poznání afektů“ pouze jedním z pěti prostředků. v němž vášeň přestává být vášní. že v 5p3 lze na první pohled odhalit konceptuální problém. Obecný pojem je podle Spinozy vždy adekvátní ideou.rollins. jenž je zachycen v 5p3. že rozumové nazírání k odlišení zmatené a adekvátní ideje nestačí – a tak zmatená idea přestává být zmatenou ideou. 5p4 a jeho důkaz 5p4 zní: „Neexistuje žádný stav těla. že dvě ideje se mohou lišit pouze rozumovým nazíráním.

“ Podívejme se ještě na jednu Cookovu formulaci: „Ideje pasivních afektů jsou neadekvátními idejemi. které jsem dříve nazýval pasivním afektem. je v mé mysli i idea vášně. že naše emoční odpověď na určité události se zmenší. když mluví o vytvoření jasné a přesné ideje. že adekvátní poznání vášně by znamenalo. Takže zatímco to. Aby mohl přijít s tvrzeními.obsahuje jinou jasnou a přesnou ideu. větší celek. stačí podle Cooka Spinozovi. že vůbec mám 37 Cook. aby zahrnula i ty příčiny. s nimiž jsem v interakci. který je nyní mým tělem. co jsem si dříve představoval jako své tělo.htm.“37 Terapeuticky účinné je zabývat se obecnými pojmy podle Cookovy interpretace proto. jak je odhaluje ratio. nutnost. V remediích nejde podle Cooka ani tak o to vytvořit si jasnou a přesnou ideu vášně. jejich všudypřítomnost) a z jistých charakteristik řádu věcí. i když obecné pojmy nekonstituují jasné a přesné ideje vášní v silném smyslu. jestli skutečně tvrzení následující bezprostředně po 5p3 mají za smysl upřesnit fungování mechanismu v 5p3 popsaném. A jelikož idea této uniformity je v mé mysli. že každá vášeň poskytuje příležitost k tomu zabývat se obecnými pojmy. Ukazují nám pravidla Božího jednání. status ideje se jaksi změní z neadekvátního v adekvátní. jehož je toto jen částí. jak píše Cook. by znamenalo např. jako součást nekonečné sítě příčin a jejich nutných následků. větší celek. a tak se (podle 2p7) rozšířilo i moje tělo za hranice mého konečného organismu.edu/%7Etcook/personalpage/Jerusalem99. je sama jasnou a přesnou ideou. a tak mizí její předchozí pasivní charakter. Cook se ve své argumentaci nezabývá tím. nýbrž jen relativně k specifické individuální mysli (IIP11Cor). Obecné pojmy sice neposkytují adekvátní poznání vášní. Jakkoli takové ztotožnění je podle Cooka nesmyslné. nicméně ukazují nám vášně jako příklady universální kauzální uniformity v přírodě. je jeho údiv nad Spinozou argumentací oprávněný. K terapeutickému vlivu uvědomění si nutnosti se bezprostředně vztahují tvrzení 5. online: http://fox. neboť „moc mysli nad vášněmi pochází z jistých charakteristik obecných pojmů samotných (např. trpí v různých interakcích. že když Spinoza v 5p4 mluví o vytvoření jasného a přesného pojmu. Spinoza staví v první části závěrečné knihy Etiky podle Cooka na tom. neboť vášeň je této uniformitě podřízena. 6. takže jestliže se změní hranice mysli. resp. které následují po 5p4. Spinoza argumentuje pro to. který nám odhaluje ratio. resp. ptá se Cook. idea těchto afekcí vyplývá ze samotné mé mysli. (např.04 . že Spinoza jej ve skutečnosti nepotřebuje. že jasná a přesná idea tváře (obecný pojem) je jasnou a přesnou ideou úsměvu. na námitku. ukazují nám nutnost. že z mé mysli může vyplývat idea přechodu do stavu menší dokonalosti? „Odpověď zní. jestliže budeme tyto události chápat jako nutné. která obsahuje jinou jasnou a přesnou ideu.“ Jaká je ale odpověď. 5p3 podle něj neobratně zachycuje moment uvědomění si. má na mysli totéž co v 5p3. Thomas: Adequate Understanding of Inadequate Ideas: Power and Paradox in Spinoza's Cognitive Therapy. Není vůbec zřejmé. Ale žádná idea není neadekvátní sama o sobě. 7. Držet se předpokladu. V tomto smyslu píše Cook: „Jak moje mysl nabývá idejí příčin afekcí.. takže její zdánlivý pasivní charakter zmizí. s níž se všechny věci dějí). že jsou „idejemi nomologické uniformity v přírodě“. jako spíše o to zabývat se prostě obecnými pojmy. datum posední revize: 9. takto netrpí. je sama jasnou a přesnou ideou. která je pro Boží jednání charakteristická. a podle Spinozy uvědomění si této nutnosti je pro člověka léčivé.“ Podle Cooka je tedy stejně jako podle Perebooma 5p3 chybné. že každá idea vášně obsahuje nějaký obecný pojem. 8 a 9 páté knihy Etiky. J. jejich vnitřní adekvátnost. Nicméně je-li Cookův návrh ohledně vztahu 5p3 a 5p4 správný. že každá idea. se dají použít k terapeutickým účelům. tvrdí Cook.3.rollins. Tyto rysy obecných pojmů a reality. že má mysl se jaksi rozšířila. Tento předpoklad pak Cook hodnotí jako jasně neplatný. že bylo chybou bylo myslet si. „idejemi základních rysů Božího sebevyjádření“.

láska mezi lidmi nebo Kamilova láska k matce). pak je jasné. každá další odhalená nevěra mnou více nebo méně pohne. a teď už není. že v posledku mu jde o „konkrétní jednotlivý afekt“. který si člověk vytváří a který může procházet v čase různými proměnami. např. že naše afekty jsou spolu-konstituovány našimi teoretickými předpoklady. když se láska zvrátí v nenávist. láska. Praha 2001. Zopakujme si znění 5p3: „Afekt. např. který jsem používal výše. o němž se v něm mluví. zcela neruší. které jsou součástí Spinozovy strategie. když afekt. V tom smyslu píše Spinoza ve shrnutí svých léků na afekty v poznámce k tvrzení 20 páté knihy Etiky.“ Podle mého návrhu je možná následující reformulace: „Moje naladění ztratí vášnivý charakter. že jakmile si o svých citech utvořím adekvátní obrázek. Musíme se vrátit k otázce. ztratí mé city veškerou vášnivost. Souhlasím s tím. Vycházíme-li z předpokladu. jakmile si o něm vytvoříme jasnou a přesnou ideu. Nejde mu ale ani o „zcela konkrétní“ afekt (moje láska k Tereze dneska ve 4 hodiny odpoledne). jakmile si o tomto svém naladění udělám adekvátní obrázek. kterou řeší Cook v úvodu své studie: co přesně má Spinoza na mysli. kterou se může změnit náš afektivní stav. Z tohoto hlediska je vcelku snadno představitelné. že síla techniky popsané v 5p3 spočívá v uvědomění si nutnosti. ať už se jedná např. o co Spinozovi v jeho strategii jde. když v 5p3 hovoří o afektu? Cook vidí pouze dvě možnosti: 1. jednotlivý afekt jako např. proč by takové uvědomění nemělo mít nějaký efekt nejen na konkrétní jednotlivý afekt. nevím. jež panuje ve všech věcech. kterou dnes cítí Jones ke Smithovi 2. že Spinozovým záměrem je předložit strategii. Náladu mám pořád nějakou. láska mezi dvěma lidmi. že jistý efekt má. změna chápání je pouze prostředkem změny..38 Přestože není síla techniky popsané v 5p3 neomezená. 5p3 dává ale docela dobrý smysl. Techniky. že takový strategický projekt je utopický. Má nálada se změnila pod vlivem nových poznatků či náhledů. před chvílí byla vášnivá. pod vlivem odhalené nevěry. je ovšem zavádějící. Nedošlo k žádné proměně pasivního afektu v aktivní. Proměna našeho chápaní „obecného afektu“ (láska mezi lidmi) tedy může vést k proměně našeho konkrétního afektu (moje láska k Tereze). dá se docela dobře pochopit. Tedy cosi jako „nálada“. nýbrž udála se jistá proměna v mém chápání daného afektu. že Spinoza vychází z předpokladu. láska. Spinozovi nejde o korekci emoce pod vlivem empirických poznatků typu odhalení nevěry. pokud jsou vášněmi. Druhou alternativu Cook vylučuje. Tento Cookův argument je poněkud unáhlený. afekty. Spinozovi záleží právě na našem afektivním rozpoložení. o náhled obecné nutnosti ve všech věcech anebo o odhalení toho.. které je vlastní určitému člověku. Nemělo by valný smysl říkat. že Tereza je mi nevěrná. ale 38 Benedictus de Spinoza: Etika. pochopíme jako synonymum širšího afektivního naladění. Příklad s odhalenou nevěrou. obecný pojem afektu jako např. že v 5p3 Spinozovi nejde o nějaký obecný pojem afektu (např. Zároveň je ale zřejmé. co má Spinoza svou technikou ukrytou v 5p3 na mysli. s. že „i když jasné a přesné poznání a hlavně onen třetí druh poznání . není už ale vášnivá. protože 5p3 hovoří o proměně v čase a podle něj by nemělo smysl mluvit o takové proměně v souvislosti s obecným pojmem afektu. přestane být vášní. ale i na pojem určitého afektu. Mé city nikdy veškerou vášnivost neztratí. 242 . „Zcela konkrétní“ afekt se může jen ztratit a být nahrazen jiným. budí ovšem dojem. způsobuje alespoň to. přeměnou a přestane tak být láskou.“ Nálada mi zůstane. že tvoří nejmenší část mysli“. že („zcela konkrétní“) láska projde.nějakou vášeň. Cook ovšem opomíjí. Spinoza tvrdí. který je vášní. že pouhá proměna chápání není tím. která se musí odehrát v oblasti naší afektivity. Hovoří-li Cook poté o tom.

ale i lásky všech ostatních lidí z mé přirozenosti.překonání afektů vztahujících se k věcem. jako se nepochybně zmírní moje oddanost Tereze. „Moc mysli nad afekty“ spočívá podle tohoto výčtu v: 1. která je ve mně – spolu s celým zbytkem světa. Tento fantazijní proces sice nebude natolik efektivní. nemohl by tvrdit (v důkazu 5p3). možné smrti milenky atp. Spinoza´s Ethics of Freedom. že jasná a přesná idea pasivního afektu se od toho afektu liší jen rozumovým nazíráním. absolutním celkem všech věcí. které chápeme adekvátně. Jon: The Sage and the Way. kterými je možno vymanit se z vázanosti pasivními afekty. co je zčásti produktem něčeho mně vnějšího. že centrem Spinozova projektu je výčet technik. která je nám vlastní. a budu ji chápat jako pouhou jednu z mnoha věcí. která se má odehrát jako důsledek adekvátního poznání – druhého a zvláště třetího druhu. ke které se váže má jasná a přesná idea. když přitom „z idejí. Láska. oddělování afektů od přemýšlení o vnějších příčinách 3. Myslel-li by Spinoza na mysli korekci emoce pod vlivem nových empirických poznatků. Změním-li hledisko. přestanu svou náladu chápat jako něco. Změním-li hledisko. Chápeme-li 5p3 jako techniku změny úhlu pohledu na náladu.o proměnu afektivního naladění. moje mysl se – v mé fantazii . budu-li ji si. podle nichž Spinoza v tomto tvrzení doporučuje něco nesmyslného: adekvátní porozumění neadekvátním idejím. které jsou adekvátně v jeho mysli“. nahlížení věci z hlediska věčnosti. z přirozenosti substance.). Mé nové tělo a má nová mysl nebude zmítána láskou k Tereze. Shrnutí svých technik sebeosvobození provádí Spinoza v 5p20sch. instantních (okamžitých) a postupných strategií. které jsou adekvátně v jeho mysli. Assen. podle návodu Epiktéta. Wetlesen vyzdvihuje rozdíl dvou základních cest ke svobodě u Spinozy. tedy poznání sub specie aeternitatis. jakkoli tento rozdíl ve Spinozově výkladu není explicitní. co mě tísní. že – jak píše Cook . je stejná jako ta. představovat jako hromadu masa se špínou za nehty a lupy ve vlasech. ztotožním-li se v amor Dei intellectualis s jedinou všezahrnující substancí. 1979 . aby skutečně vyloučil každou stopu žárlivosti nebo jakéhokoli jiného pasivního afektu. lze si nicméně dobře představit. Neboli je to totéž posuzované z různých hledisek. případně představ (možné nevěry. musela by idea té věci vyplývat pouze z idejí. že Spinoza vlastně v 5p3 doporučuje změnu pohledu. který zakouším. Spinoza´s Ethics of Freedom39 předkládá komplexní interpretaci Spinozových filosofických textů. není už potíž s tím. Domnívá se tudíž. Při pojmenování těchto dvou strategií se obrátil k terminologii mahájánového buddhismu. kterou prožívám ve svém vztahu k Tereze. V kategorizaci těchto psychoterapeutických technik Wetlesen vychází z rozlišení dvou strategií sebeosvobození. motivované v zásadě pudovými potřebami. protože z hlediska věčnosti vyplývají nejen Terezina a moje láska. Tato síla způsobí – v průběhu času . nemohou vyplývat neadekvátní ideje“. Van Gorcum. samotném poznání afektů 2.„aby mohl něčemu adekvátně porozumět. Žádná nová informace typu odhalené nevěry se neobjevuje – jasná a přesná idea pasivního afektu se od tohoto afektu liší jen rozumovým nazíráním. ať už mi bude věrná nebo ne.rozšíří za hranice mé individuální psychiky. Wetlesen Jon Wetlesen ve své knize The Sage and the Way. které chápeme neadekvátně 39 Wetlesen. ztotožnění se s celkem. relativní síle afektů vztahující se k věcem. jejichž smyslem je podle něj podat návody na sebeosvobození. a moje tělo překročí hranice mého konečného organismu. Wetlesen precizní analýzou přesvědčivě argumentuje pro rozlišení tzv. nezdá se pak nutné přistupovat na Cookovy námitky proti 5p3. Uvědomíme-li si. že tento afekt bude výše popsanou procedurou zmírněn podobně. jako něco.

jež způsobuje láska). Ve světle této interpretace se jeví 5p3 podobně zavádějící jako ve světle interpretace Cookovy. nezbytného k životu ve světě. co jej svazuje.) 5. tedy neadekvátními ideami. stávají malichernými. jsou oživovány mnohem častěji než stavy. jejíž vytvoření by podle Spinozy mělo způsobit. Wetlesenovo a Cookovo pojetí lze ovšem se Spinozovou formulací z 5p3 přeci jen smířit. pracuje s tzv. není osvobození se od pasivních afektů. čímsi na způsob denního snění. instantní strategie nefungují podle Wetlesenovy interpretace jako pomůcky změny našeho stavu – z pasivního v aktivní. Mystický vhled do povahy substance a náhled absolutní jednoty sebe a substance v sobě spojuje racionální spekulaci s intenzivním citovým prožitkem. kterážto představa má mít efekt zeslabení závislosti. který je vášní. s ideou obecného determinismu. z nesvobodného ve svobodný atp. Jakkoli absolutní je svoboda. Jakoby dnes poprvé zjistil. který je charakteristický pro vznik každého afektu). že žádná kultivace ani úpadek nemůže nic změnit na věčném faktu. účinek tohoto náhledu na emoce je velmi relativní. tom. Je transcendencí morálního dualismu dobra a zla. naproti tomu instantní strategie pracují s tzv. Postupné strategie vyžadují dlouhodobou kultivaci duševního stavu „adepta svobody“. Náhled sebe sama i ostatního bytí z hlediska věčnosti je odhalením absolutní vnitřní svobody. že účinnost postupných strategií se projeví až po delší době cvičení se v konkrétní technice. Technika popsaná v 5p3 patří v rámci Wetlesenovy kategorizace mezi instantní strategie sebeosvobození. proti-ideami (např. že může říci Ne. že žádný pasivní afekt nikdy nikde neexistoval a existovat nebude. možnosti uspořádávat a vzájemně spojovat své afekty. spočívá v tom. že tento afekt přestane být vášní. Jasná a přesná idea pasivního afektu. se ve skutečnosti – podle Wetlesena a Cooka – rovná náhledu. kterou člověk v takové chvíli nahlíží. je vlastně ztrátou schopnosti rozlišovat aktivitu a pasivitu. přestane být vášní. nýbrž nahrazení jedněch pasivních afektů jinými – výhodnějšími – pasivními afekty. pozbývají síly vyvolat v něm intenzivní vášně. Jejich efekt na kvalitu emocí se v čase proměňuje a snad může i zcela vymizet. které člověka poutají. jakmile si o něm vytvoříme jasnou a přesnou ideu. které dříve vnímal jako cosi. Pouze techniky založené na adekvátních ideách. že afekty vztahující se k obecným vlastnostem nebo k Bohu. S ohromujícím zážitkem jednoty sebe a Boha v zádech se člověk poprvé cítí svoboden ve vztazích. vztahující se ke konkrétní jednotlivé věci (smrtelné přítelkyni např. zatímco účinnost instantních strategií je okamžitá a dostupná kdykoli. s představou smrti přítelkyně. Je jistým dočasným přechodem do světa fantazijního. proti-představami (např.“ Chvíle takového mystického probuzení mohou být různě intenzivní a různě dlouhé. Ve světle takového osvícení se světské záležitosti. Jako strategie instantní charakterizuje remedium první a druhé.4 a 5. Jak již bylo řečeno. Mezi postupné strategie řadí Wetlesen remedia 3. že svobodni jsme. – nýbrž paradoxním způsobem ukazují. z něhož vychází Wetlesenovo pojmenování dvou typů strategií. Základní rozdíl. že žádné změny není třeba. aniž o tom třeba víme. pokusíme-li si představit. Wetlesen instantní strategie přirovnává k Husserlově epoché. . V postupné kultivaci našeho jednání a myšlení se. kryje se s bodem 1 ve Spinozově výčtu „prostředků k léčení afektů“ v 5p20sch – je samotným poznáním afektů. rozlišování dobrých a špatných vášní. podle Wetlesenovy interpretace. Poznání věčného faktu svobody v člověku způsobí proměnu jeho emocionality: „Afekt. co vždycky máme. je stejně radikálním a okamžitým odmítnutím běžného myšlení. Odhalují. instantní strategie jsou typem mystického prozření – uvědomění si. které při přemáhání vášní fungují jako proti-ideje.4. že svoboda je něco. Smyslem práce s proti-představami. jsou schopny zaručit proměnu pasivních afektů v aktivní. jak v praxi může taková technika fungovat.

Instantní strategie si ponechávají svou odlišnost tím. Závěr Podle Pereboomova výkladu spočívá podstata Spinozova návodu. 1984 40 41 Benedictus de Spinoza: Etika. změní. že slibuje cosi. jak se zbavit pasivních afektů. že „jasné a přesné poznání a hlavně onen třetí druh poznání . Kognitivní složka naší emoce projde proměnou směrem k deterministickému pojímání. 242 Cook. Thomas: Adequate Understanding of Inadequate Ideas: Power and Paradox in Spinoza's Cognitive Therapy. Wetlesenova interpretace. O tento vedlejší efekt Spinozovi jde a ten se snaží zachytit v 5p3. vede podle Spinozova psychologického náhledu k tomu. datum posední revize: 9.htm.edu/%7Etcook/personalpage/Jerusalem99. J. že vášně ve skutečnosti/z hlediska věčnosti nejsou vášněmi. která nastane v důsledku přesunu hlediska do věčnosti. nezpůsobí naprosté odstranění jejich pasivního charakteru. že 5p3 je určitým psychologickým popisem procesu proměny emocionálního stavu. v reflexi na obecný determinismus. Cambridge University Press. není vášeň. resp. že se náš emocionální stav. online: http://fox. Cook ukazuje 5p3 jako tvrzení. jak jsou věci věčně. nadějím a strázním – do adekvátnějšího porozumění sobě jako zcela aktivnímu konečnému projevu nekonečně aktivního božího sebevyjádření“41 je třeba dodat. že vášeň má vnější příčiny. že jsou pokusem řešit konkrétní emocionální konflikt určitým vymrštěním se k poslední realitě a nahlížením tohoto konfliktu z hlediska věčnosti. Je psychologickým popisem časného účinku metafyzického náhledu toho.. pokud jsou vášněmi. čeho vůbec není třeba: Reflexí na obecný determinismus se ukáže. afekty. jako spíše jedním z jeho největších tajemství. Jonathan: A Study of Spinoza's Ethics. že 5p3 je v rámci Spinozovy teorie chybným tvrzením. že naše afekty nejsou ve skutečnosti – z hlediska věčnosti – nikdy pasivní. čím se jednou provždy člověk okamžitě osvobodí. Poznání jednoty sebe a substance a poznání nutnosti. To. než aby mohlo tu vášeň změnit na jednání. Literatura Bennett. touhám. Jsou v jistém smyslu nejjednodušším návodem. v důsledku mystického zážitku ztotožnění se s Bohem. relativizuje rozdíl.3. kdo podléhá různým zdánlivě pasivním stavům – vzpomínkám.Pojetí. Je jedním z míst. ale mé pojetí sebe sama – z neadekvátního pojetí sebe jako někoho. co nazývá instantní strategie. mě vede k návrhu. že se v něm spojuje Spinozova metafyzika s jeho teorií afektů. V tomto návodu spatřuje Pereboom podobnost Spinozovy etiky se stoickou. jejichž subjektem je substance. které je zavádějící v tom. V tom smyslu píše Spinoza ve shrnutí svých léků na afekty v poznámce k tvrzení 20 páté knihy Etiky. což má ten efekt. tedy nějakými pasivními stavy. že vedlejším efektem promění mého pojetí sebe sama je i proměna mé vášně. nýbrž že jsou aktivními stavy. která stejně jako postupné strategie působí v čase a její účinek se v čase různí. 5p3 tedy není ani tak Spinozovou základní chybou. že ani adekvátní poznání toho. Tato interpretace umožňuje pochopit. 5p3 je tak nesnadno uchopitelným tvrzením Etiky z toho důvodu.04 . zcela neruší“. protože jasné a zřetelné porozumění vášni by nám podle něj mělo spíše okrýt to. Vášeň se v důsledku proměny mého sebepojetí zeslabí neboli má afektivita ztrácí charakter vášnivosti. nýbrž je technikou. v němž se setkává Spinozova filosofie s jeho psychologickými náhledy.40 Ke Cookovým slovům „co se vskutku mění. proč se Spinoza domnívá. spoluvytvářený našimi teoretickými náhledy. která klade důraz na prožitkovou povahu Spinozových technik. které jsem právě nastínil. že se budeme cítit naší emocí méně vláčeni a tato emoce bude slabší.rollins.. Rozlišení instantních a postupných strategií ovšem smysl neztrácí. která způsobuje nějakou duševní bolest. s. není něčím. Praha 2001. aplikovatelným na každou životní situaci. Zároveň tvrdí. s níž substance existuje. který Wetlesen ve Spinozových technikách viděl.

04 Epiktétos: Rukojeť. Assen. online: http://www.edu/wcp/Papers/Mode/ModeKois. Derk: Stoic Psychotherapy in Descartes and Spinoza. Olli: Bennett on Spinoza's Philosophical Psychotherapy.htm. 1979 .04 Pereboom.htm. Thomas: Adequate Understanding of Inadequate Ideas: Power and Paradox in Spinoza's Cognitive Therapy.rollins. online: http://www. Benedictus: Etika. datum posední revize: 9. datum poslední revize: 9. 592-625. Lewis S.3. Praha 1972 Feuer. J. Jon: The Sage and the Way.bu.1958 Koistinen. pp. Rozpravy.Cook.uvm. Faith and Philosophy 11 (1994). Van Gorcum. Spinoza´s Ethics of Freedom.edu/~phildept/pereboom/STOIC.pdf Spinoza.: Spinoza And The Rise Of Liberalism. Praha 2001 Wetlesen.edu/ %7Etcook/personalpage/Jerusalem99. online: http://fox.3.

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful