Stručný Průvodce K Porozumění Islámu

STRUC
NY
PRU
VODCE
K POROZUME
NI
ISLA
MU
I.A. Ibrahim
1
Predmluva k ceske mu vyda n
Tato kniha ve sve prvn casti na
nekolika pr kladech ilustruje vyjimecnost
textu Koranu. Koran, zjeveny proroku
Muh
.
ammadovi (necht mu Buh zehna a da
mu m r) v letech 610 az 632 n. l., je
kniha urcena pro vsechny lidi. Jeho jazykem
je arabstina. Spisovna arabstina, jazyk
pevnych pravidel, nedoznala d ky Koranu
za 14 stolet zadnych zmen. Ani v Koranu
samotnem nebylo od jeho zjeven zmeneno
jedine slovo. Text Koranu je vyjimecny a
nenapodobitelny nejen svym obsahem, ale i
formou. Proto se zadny z prekladu nemuze
vyrovnat originalu. Ani verse v ceskem
prekladu nevystihuj hloubku a mnohoz-
nacnost myslenek arabskeho textu. A tyka
se to i tech versu, ktere v sobe zahrnuj
poznatky objevene modern vedou teprve
v posledn ch desetilet ch. Unekterych z nich
(23:12-14 a 96:15-16), pouzitych v teto pub-
likaci, jsme v jejich prekladu ucinili malou
upravu, aby byl lepe vystihnut jejich vyz-
nam. Presneji receno u tech slov, ktere
v cestine nemaj jednoduchy ekvivalent, byl
ponechan take puvodn vyraz v arabstine,
ktery byl potom v textu vysvetlen v plnem
vyznamu slova.
Druha poznamka se tyka pouz van
slova Buh. Spravny vyraz pro oznacen
Stvoritele je totiz Allah, coz je Jeho vlastn
jmeno maj c vyznam ten jediny, ktery
ma byt uct van. Ruzna nabozenstv maj
sve Bohy, davaj jim ruzna jmena, p s je
s malym ci s velkym p smenem a zna-
zornuj je v ruznych podobach. Uct vaj lid-
ske bytosti, vesm rna telesa, ohen, zv rata
nebo dokonce sochy. Je-li tedy v teto knize
pouz vano slovo Buh, je t m m nen Allah,
jediny, vecny Stvoritel vesm ru a Pan vsech
svetu, ktery poslal proroky, Noa, Abrahama,
Mojz se, Jez se, Muh
.
ammada a mnoho
dals ch, necht je s nimi m r. Nekterym ze
Svych proroku dal take p sma, z nichz ne-
jznamejs jsou Tora, Evangelia a Koran.
Take v hebrejstine, puvodn m jazyku Bible,
se tento Stvoritel jmenuje Eloah.
Islamska nadace v Praze
leden 2004
2
Predmluva autora
Tato kniha je strucnym pruvodcem po Is-
lamu. Tvor ji tri kapitoly.
Prvn kapitola Du kazy pravdivosti Is-
lamu odpov da na nektere dulezite otazky:
Je Koran opravdu Slovo Boz , zjevene Bo-
hem? Je Muh
.
ammad
1
opravdu prorok
seslany Bohem? Je Islam opravdu nabozen-
stv od Boha? Vteto kapitole zminujeme sest
ruznych argumentu:
1) Vedecke zazraky v Koranu: Tato cast
ilustruje, ze Koran, zjeveny pred ctrnacti sto-
let mi, obsahuje nektera vedecka fakta, ktera
byla modern mi vyzkumy potvrzena teprve
nedavno.
2) Vyzva vytvorit jednu kapitolu podob-
nou koranskymsu ram: Buh v Koranu vyz-
val vsechny lidi, aby zkusili napsat jednu
kapitolu, ktera by se podobala svou dokon-
alost koranskym suram. Od doby, kdy byl
Koran zjeven, az do dneska, se to ale nikomu
nepodarilo, ackoliv nejkrats sura v Koranu
(c. 108) ma jen deset slov.
3) Biblicka proroctv o pr chodu Muh
.
am-
mada , proroka Islamu: V teto casti
uvad me nektere biblicke predpovedi o pr -
chodu proroka Muh
.
ammada .
4) Verse v Koranu predpov daj c budou-
c udalosti, ktere se pozdeji staly: Ko-
ran zm nil nektere udalosti, ktere se v bu-
doucnu opravdu odehraly, tak, jak byly pred-
povezeny, jako napr. v tezstv R
manu nad
Persany.
5) Zazraky vykonane prorokem Muh
.
am-
madem: prorok Muh
.
ammad vykonal
mnoho zazraku, jejichz svedky se staly tis ce
lid .
6) Prosty zivot Muh
.
ammada : Tato cast
jasne dokazuje, ze Muh
.
ammad nebyl
zadny podvodn k, ktery by sve proroctv
vyhlasoval kvuli materialn m vyhodam,
slave nebo moci.
Z techto sesti argumentu lze vyvodit,
ze Koran je Slovo Boz , Muh
.
ammad
pravym prorokem, ktereho poslal Buh
a Islam pravym nabozenstv m seslanym Bo-
hem.
Pokud chceme zjistit, jestli je nejake
nabozenstv prave nebo falesne, nemelo by
to zalezet pouze na nasich pocitech nebo ne-
jakych tradic ch. Pri rozhodovan bychomse
meli spolehnout na nas rozum a inteligenci.
Kdyz Buh vyslal k lidem Sve proroky, pod-
poril je zazraky a dukazy, ze jejich poselstv
je prave a seslane od Boha.
Druha kapitola teto knihy Pr nos Is-
lamu vysvetluje, jaky uzitek muze m t Is-
lam pro jednotlivce, napr.:
Brana k vecnemu Raji
Spasen od Pekla
Opravdove stest a vnitrn klid
Odpusten vsech predchoz ch hr chu
Tret kapitola, nazvana Obecne in-
formace o Islamu, prinas zakladn fakta
o Islamu, opravuje nektere chybne nazory a
odpov da na nektere caste otazky, jako napr.:
Co r ka Islam o terorismu?
Jake je postaven zen v Islamu?

1
V oznacen jsou arabska slova: s
.
alla l-lahu alajhi wa sallam, v ceskem vyznamu atmu Buh
(Allah) pozehna a da m r.
3
Kapitola 1
Ne ktere du kazy o pravdivosti Isla mu
Buh podporil Sveho posledn ho proroka Muh
.
ammada mnoha zazraky a dukazy,
ze je skutecnym prorokem vyslanym od Boha. Buh rovnez podporil Sve posledn
zjevene p smo, Koran, mnohymi zazraky, ktere dokazuj , ze Koran je Boz Slovo
seslane J m, a ze jeho autorem nen zadna lidska bytost. Tato kapitola popisuje
nektere z techto dukazu.
1.1 Ve decke za zraky v Kora nu
Koran je Boz Slovo, ktere zjevil Buh Svemu pro-
rokuMuh
.
ammadovi skrze andela Gabriela. Muh
.
am-
mad toto Slovo Boz prednasel zpameti svym
druhum. Oni se take snazili naucit se ho nazpamet,
zapisovali hoa opakovali. ProrokMuh
.
ammad o-
pakoval Korankazdy rokandeluGabrielovi a v posled-
n mroce sveho zivota dvakrat. Vte dobe uz mnoho
muslimu znalo Koran nazpamet, p smeno po p s-
menu. Nekter z nich ho byli schopn prednaset
zpameti uz v deseti letech. Po stalet az dodnes
nebylo v Koranu zmeneno ani jedine p smenko.
Koran, ktery byl zjeven pred ctrnacti sty lety,
obsahuje fakta, ktera byla teprve nedavno objevena a dokazana vedci. Toto dokazuje
nade vs pochybnost, ze Koran mus byt Slovo Boz , zjevene Bohem proroku
Muh
.
ammadovi . Take to dokazuje, ze Muh
.
ammad je skutecne Prorokem
poslanym Bohem. Nikdo pred ctrnacti sty lety nemohl znat fakta, ktera byla ob-
jevena nebo dokazana teprve nedavno s pomoc nove vyvinutych pr stroju a vedec-
kych metod.
4
1) Kora n o vy voji lidske ho embrya
V Koranu Buh hovor o vyvoji lidskeho embrya:
A veru jsme cloveka nejdr ve z casti nejcists hl ny stvorili a pak

jsme jej kapkou semene v pr bytku jistem ucinili. Potom jsme
z kapky semene hmotu prilnavou (alaqa) stvorili a z hmoty pril-
nave (alaqa) jsme kousek masa (mud
.
ga) ucinili; a z kousku masa
(mud
.
ga) jsme kosti stvorili a kosti jsme masem obalili. A potom
jsme mu v druhem stvoren vzniknout dali. Pozehnan bud Bu h,
nejleps ze stvoritelu !
1
(Koran, 23:12-14)
Arabske slovo alaqa ma tri vyznamy: 1. pijavice 2. zavesena hmota 3. krevn
srazenina
Obr. 1.1: Kresba zna zorn uje podobnost mezi pijavic a lidskym embryem ve sta diu alaqa.
(Kresba pijavice je prevzata z knihy Human Development as Described in the Quran and
Sunnah, Moore a kol., str. 37, podle Integrated Principles of Zoology, Hickman a kol. Obra zek
embrya je z knihy The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vyda n , str. 73)
1) Pri porovnan se embryo ve stadiu alaqa podoba pijavici,
2
jak to muzeme videt
na obrazku 1.1. Embryo se v tomto stadiu vyvoje vyzivuje z krve matky podobne
jako pijavice, ktera se ziv krv druhych.
3
2) Druhy vyznamslova alaqa je zavesena vec. Toto muzeme videt na obrazku 1.2
a 1.3, ktere znazornuj zavesen embrya v deloze matky.
3) Tret vyznam slova alaqa je krevn srazenina. Ve stadiu alaqa se embryo
svym vnejs m vzhledem podoba krevn srazenine. Je to zpusobene pr tomnost
relativne velkeho mnozstv krve v embryu v tomto stadiu,
4
(viz obr. 1.4). Podobnost
1
Citace koranskych versu uvedene v techto zvlastn ch zavorkach jsou pouhym prekladem vyz-
namu Koranu. Pouze originaln Koran v arabstine je Boz m Slovem.
2
The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydan , str. 8.
3
Human Development as Described in the Quran and Sunnah, Moore a kol., str. 36.
4
Human Development as Described in the Quran and Sunnah, Moore a kol., str. 37-38.
5
Obr. 1.2: Na tomto diagramu mu zeme vide t zave sen embrya v de loze matky. (The Devel-
oping Human, Moore a Persaud, 5. vyda n , str. 66)
Obr. 1.3: Na tomto fotomikrografu mu zeme
vide t zave sen embrya (B) v pru be hu sta -
dia alaqa (asi 15 dn stare ) v de loze
matky. Skutecna velikost embrya je pri-
blizne 0,6 mm. (The Developing Human,
Moore, 3. vyda n , str. 66, podle knihy His-
tology, Leeson a Leeson, str. 479)
s krevn srazeninou je take v tom, ze do konce tret ho tydne krev jeste v embryu
necirkuluje.
5
Jak vid me, tyto tri vyznamy slova alaqa koresponduj presne s popisem em-
brya ve stadiu alaqa.
Dals stadium vyvoje zm nene ve versi je stadium mud
.
ga. V arabstine toto
slovo znamena zvykana hmota. Pokud zvykacku rozzvykame v ustech a potom
porovname s embryem ve stadiu mud
.
ga, zjist me, ze embryo v tomto stadiu vypada
presne jako rozzvykana zvykacka. Na hrbetu embrya jsou viditelne znaky podobne
tem na zvykacce
6
(viz brazky 1.5 a 1.6).
Jak by mohl Muh
.
ammad vedet toto vsechno liz pred 1400 lety, kdyz vedci
tento vyvoj prostudovali teprve nedavno za pouzit kvalitn ch pr stroju a silnych
5
6
6
Obr. 1.4: Diagramprimitivn ho kardiovaskula rn ho syste mu embrya v pru be hu sta dia alaqa.
Vne js vzhled embrya a jeho vaku se podoba krevn srazenine . Je to zpu sobene pr tomnost
velke ho mnozstv krve v embryu. (The Developing Human, Moore, 5. vyda n , str. 65)
mikroskopu, ktere v te dobe neexistovaly? Hamm a Leeuwenhoek byli prvn vedci,
kter pozorovali lidske spermaticke bunky zdokonalenym mikroskopem v r. 1677,
tedy v ce nez 1000 let po Muh
.
ammadovi . Chybne si mysleli, ze spermaticka
bunka obsahuje miniaturu lidske bytosti, ktera vyroste pote, co se usad v zenskem
pohlavn m ustroj .
7
Profesor Keith Moore je jedn m ze svetovych prominentn ch vedcu na poli
anatomie a embryologie a je autoremknihy The DevelopingHuman (Vyvoj cloveka),
ktera byla prelozena do osmi jazyku. Tato kniha je vedeckou prac a byla zvolena
zvlastn komis nejleps knihou v USA napsanou jedn m autorem. Dr. Keith Moore
je profesorem anatomie a bunkove biologie na Torontske Universite v Kanade.
7
Obr. 1.5: Fotograe embrya ve sta diu mud
.
ga (28 dn
stare ). V tomto sta diu se embryo podoba rozzvykane
hmote , protoze vystupky na hrbete za rodku pripom -
naj otisk zubu na zvykacce. Skutecna velikost em-
brya je 4 mm. (The Developing Human, Moore a Per-
saud, 5. vyda n , str. 82, od profesora Hideo Nisimury,
Universita v Kjo to, Japonsko)
7
Obr. 1.6: Kdyz porovna me embryo ve sta diu mud
.
ga s kouskem zvykacky, zjist me, jak se
podobaj . A. Obra zek embrya ve sta diu mud
.
ga. Vystupky na hrbete za rodku pripom naj
otisk zubu . (The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vyda n , str. 79) B. Fotograe
kousku rozzvykane zvykacky.
V roce 1984 z skal od Kanadske asociace anatomu nejprestiznejs cenu na poli
anatomie v Kanade, Cenu J.C.B. Granta. Byl v cele mnoha mezinarodn ch asociac
jako je Kanadska a Americka asociace anatomu a Rada Unie biologickych ved.
Behem 7. lekarske konference v Dammamu v Saudske Arabii v roce 1981 prof.
Moore rekl: Bylo pro mne velke potesen pomoci objasnit fakta v Koranu o vyvoji
embrya. Je zrejme, ze tato fakta Muh
.
ammad z skal od Boha, protoze vetsina
z techto poznatku byla objevena az o mnoho stolet pozdeji. Jsou to dukazy, ze
Muh
.
ammad byl Boz m poslem.
8
Pote se profesora Moora zeptali: Znamena
to, ze ver te, ze Koran je Slovo Boz ? Odpovedel: To nen tezke akceptovat.
Behem jedne konference prof. Moore rekl: Protoze je vyvoj embrya slozity
kvuli neustalym zmenam v prubehu vyvoje, navrhujeme zavest novy system klasi-
kace, ktery by zahrnoval term ny zjevene v Koranu a sunne. Tento system je
jednoduchy, srozumitelny, a vyhovuje soucasnym embryologickym poznatkum.
Intenzivn studium Koranu a h
.
ad t
u (spolehlive tradovanych zaznamu o tom, co

prorok Muh
.
ammad rekl, udelal, nebo povolil) v posledn ch ctyrech letech pri-
neslo system klasikace vyvoje lidskeho zarodku, ktery je obdivuhodne presny na
to, ze byl zaznamenan uz v 7. stolet n.l. Ackoliv uz ve 4. stolet pr.n.l. si Aristoteles,
zakladatel embryologie, behem studia slepic ch vajec uvedomoval, ze kurec em-
bryo se vyv j ve stadi ch, nezjistil zadne detaily o techto stadi ch. Az do 20. stolet
bylo znamo jen velmi malo o vyvoji a klasikaci lidskeho embrya. Z toho duvodu
popis lidskeho embrya v Koranu nemuze byt zalozeny na vedeckych poznatc ch
ze 7. stolet . Jedinym vyvozen m je, ze tento popis byl zjeven Muh
.
ammadovi
Bohem. Muh
.
ammad nemohl znat takove detaily, protoze byl negramotny a
8
Referenc pro tento vyrok je videokazeta This is the Truth.
8
nemel absolutne zadne vedecke zkusenosti.
9
2) Kora n o hora ch
Kniha nazvana Earth (Zeme) je povazovana za zakladn ucebn text na mnohych
univerzitach ve svete. Jedn mz autoru teto knihy je Frank Press, ktery byl po dvanact
let prezidentemAkademie ved v USAa take vedeckymporadcemprezidenta Jimma
Cartera. V teto knize se r ka, ze hory maj pod sebou koreny,
10
ktere zasahuj
hluboko do zeme. Hory tak pripom naj svym tvarem kuly (viz obrazky1.7, 1.8 a
1.9).
Obr. 1.7: Hory maj hluboke koreny pod povrchem zeme . (Earth, Press a Siever, str. 413)
Obr. 1.8: Schematicky rez. Hory jako ku ly maj hluboke koreny zakotvene v zemi. (Anatomy
of the Earth, Cailleux, str. 220))
A takto popisuje hory Koran. Buh nam sdeluje:
Coz zemi jsme jak loze nerozprostreli a hory jej mi podperami

(ku ly) neucinili?
(Koran, 78:6-7)
9
Videokazeta This is the Truth.
10
Earth, Press a Siever, str. 435. Viz take Earth Science, Tarbuck a Lutgens, str. 157.
9
Obr. 1.9: Tato ilustrace ukazuje, ze tvar hor je podobny ku lu a to d ky jejich hlubokym
korenu m. (Earth Science, Tarbuck a Lutgens, str. 158))
Modern geologie dokazuje, ze hory maj hluboke koreny pod povrchem zeme
(viz obr. 1.9) a tyto koreny presahuj az nekolikanasobne jejich vysku nad povrchem
zeme
11
. Slovo kuly je vhodnymprirovnan mpro hory, protoze spravne upevneny
kul je take z vets casti ukryt pod povrchem zeme. Z historie vedy v me, ze teorie
o korenech hor je znama teprve od druhe poloviny 19. stolet .
12
Hory dale hraj dulezitou ulohu pri stabilizaci zemske kury,
13
nebottlum otresy
zeme. V Koranu se r ka:
A On rozhodil po zemi hory pevne zakotvene, aby se s vami

nekymacela;
(Koran, 16:15)
To je ve shode s modern teori deskove tektoniky zname teprve od 60. let
20. stolet , ktera povazuje hory za prvek stability na teto zemi.
14
Mohl nekdo za
zivota proroka Muh
.
ammada vedet pravdu o tvaru hor? Mohl si nekdo v te dobe
predstavit, ze horsky masiv, na ktery se d va, zasahuje hluboko do zeme jako koren?
Mnoho geologickych knih popisuje jen tu cast hor, ktera je nad zemskympovrchem.
Tyto knihy totiz nebyly napsany opravdovymi specialisty v oboru geologie. Dnes
ale vyzkumy modern vedy potvrdily pravdu zjevenou v Koranu.
3) Kora n o pu vodu vesm ru
Modern kosmologie, experimentaln a teoreticka, jasne r ka, ze vesm r byl v jed-
nom okamziku jen mrakem dymu, nepruhlednym, velmi hustym shlukem horkych
plynu.
15
Tento fakt je jedn m ze zakladn ch principu standardn modern kosmolo-
gie. Vedci dnes mohou pozorovat nove hvezdy, ktere se formuj ze zbytku tohoto
dymu, (viz obrazky 1.10 a 1.11). Hvezdy, ktere vid me zarit na obloze, vznikly
prave z tohoto materialu.
A co o tom r ka Koran:
11
The Geological Concept of Mountains in the Quran, El-Naggar, str. 5.
12
The Geological Concept of Mountains in the Quran, str. 5.
13
The Geological Concept of Mountains in the Quran, str. 44-45.
14
The Geological Concept of Mountains in the Quran, str. 5.
15
The First Three Minutes a Modern View of the Origin of the Universe, Weinberg, str. 94-105.
10
Obr. 1.10: Nova hve zda for-
muj c se z mracna plynu a
prachu (mlhoviny), ktere je
zbytkem dymu, ze ktere ho
vznikl cely vesm r. (The Space
Atlas, Heather a Henbest,
str. 50)
Potomse knebi vztycil, jez dymemjenombylo . . .

(Koran, 41:11)
Protoze Zeme a nebesa (Slunce, Mes c, hvezdy, planety, galaxie, atd.) byly
zformovane z tohoto dymu, vyvozujeme, ze Zeme a nebesa byly jedna spojena
entita. Potom se z tohoto homogenn ho dymu zformovala Zeme a nebesa zvlast.
Buh v Koranu r ka:
Coz ti, kdoz never , nevid , ze nebesa a zeme byly pevne spojeny
a ze jsme je od sebe odtrhli a ze z vody jsme vse zive ucinili? Coz
neuver ?
(Koran, 21:30)
Profesor Alfred Kroner je jedn m ze svetove znamych geologu. Je profe-
sorem geologie a vedouc m oddelen geologickych ved na univerzite Johannese
Gutenberga v Mainzu v Nemecku. R
ka: Vezmeme-li v uvahu odkud Muh

.
ammad
pochazel . . . mysl m, ze je nemozne, aby mohl vedet veci jako je spolecny puvod
vesm ru, protoze vedci na tento poznatek prisli teprve pred nekolika lety pomoc
velmi slozite a vyspele technologie. Take rekl: Nekdo pred ctrnacti sty lety, kdo
nevedel nic o nuklearn fyzice, nemohl sam prij t na to, ze Zeme a nebesa maj
stejny puvod.
16
4) Kora n o mozku
Buh rekl v Koranu o jednom ze zlych never c ch, ktery zakazal Prorokovi pomodlit
se u svatyne Kaaby:
Vsak pozor, neprestane-li, tedy jej veru chyt me za jeho kstici

(nas
.
ija), tu kstici (nas
.
ija) prolhanou a hr snou!
(Koran, 96:15-16)
16
Referenc pro tyto dva vyroky je videokazeta This is the Truth.
11
Obr. 1.11: Lagunova mlhovina je mrak plynu a prachu, o pru me ru asi 60 sve telnych let. Je
stimulovany ultraalovym za ren m zhavych hve zd, ktere se v ne m neda vno vytvorily. (Hori-
zons, Exploring the Universe, Seeds, tab. 9, Asociace univerzit pro vyzkumy v astronomii,
Inc.)
Slovo nas
.
ija v arabstine znamena celo hlavy, nebo predn cast hlavy nebo
mozku. Proc Koran popisuje celo hlavy jako prolhane a hr sne? Proc se v Koranu
ner ka, ze osoba lhala a byla hr sna? Jaky je vztah mezi predn cast hlavy a lhan m
a hr snost ? Kdyz se pod vame do lebky, najdeme v celn casti tzv. prefrontaln cast
mozku, (viz obr. 1.12).
Co se dozv me z fyziologie o funkci teto oblasti? Kniha nazvana Essentials of
Anatomy & Physiology (Zaklady anatomie a fyziologie) r ka: Motivace a pred-
v davost planovat a zac t pohyb se objevuje v predn casti frontaln ch (celn ch)
laloku, prefrontaln oblasti. Toto je oblast asociac . . .
17
Dale se v knize p se: Vzhledemk tomu, ze motivace se odehrava v prefrontaln
oblasti, tato cast mozku se poklada za funkcn centrum agresivity . . .
18
Takze tato cast mozku je zodpovedna za planovan , motivaci a iniciaci dobreho
nebo hr sneho konan a je zodpovedna za r kan lz nebo pravdy. To je dukazem,
ze popis celn oblasti hlavy jako oblasti zodpovedne za lhan a hr chy je pravdivy,
17
Essentials of Anatomy and Physiology, Seeley a kol., str. 211, take viz The Human Nervous
System, Noback a kol., str. 410-411.
18
Essentials of Anatomy and Physiology, Seeley a kol., str. 211.
12
Obr. 1.12: Funkcn oblasti leve hemisfe ry mozkove ku ry. Prefronta ln ca st je ulozena v predn
ca sti mozku. (Essentials of Anatomy & Physiology, Seeley a kol., str. 210)
jak je receno v Koranu: . . . tu kstici (nas
.
ija) prolhanou a hr snou! Podle prof.
K. Moora vedci zjistili tyto funkce prefrontaln oblasti teprve behem posledn ch
sedesati let.
19
5) Kora n o mor ch a reka ch
Modern veda zjistila, ze v m stech, kde se setkavaj dve ruzna more, existuje del
bariera, ktera je rozdeluje na dve more na more s ruznou teplotou, hustotou a ob-
sahem sol .
20
Napr klad Stredozemn more je teple, slane a mene huste nez vody
Atlantickeho oceanu. V m stech, kde se stretava Stredozemn more s Atlantikem
u Gibraltaru, se vody Stredozemn ho more pohybuj v hloubce okolo 1 kma uchova-
vaj si sve vlastnosti. Vody Stredozemn ho more se v teto hloubce stabilizuj
21
(viz
obr. 1.13).
I kdyz jsou v tomto m ste velke vlny, silne proudy a pr livy a odlivy, tyto vody
se nem chaj a neprekracuj barieru, ktera je rozdeluje.
Fakt, ze mezi dvema mori, v m ste kde se setkavaj , je bariera, a more ji
nepr ekracuj , je popsan v Koranu. Je tam receno:
A volne dal teci obema mor m, jez se setkaj , vsak mezi nimi
prekazka stoj , jiz nezdolaj .
(Koran, 55:19-20)
19
al-Idzazu l-ilm n-nas
.
ija (The Scientic Miracles in the Front of the Head), Moore a kol.,
str. 41.
20
Principles of Oceanography, Davis, str. 92-93.
21
Principles of Oceanography, Davis, str. 93.
13
Obr. 1.13: Voda Stredozemn ho more, pronikaj c pres Gibraltarsky podmorsky hrbet do
Atlantiku, je teplejs , rids a ma vyss obsah sol d ky barie re, ktera obe more rozde luje.
Uvedene teploty jsou ve stupn ch Celsia. (Upravene podle Marine Geology, Kuenen, str. 43)
Pokud Koran mluv o rozdelen mezi sladkou a slanou vodou, zminuje existenci
bariery spolu s tzv. zakazanou prehradou:
A On je ten, jenz volne dal teci obema mor m: jedno sladke a

pitne je, druhe slane a horke. A mezi obema um stil prekazku a
prehradu zahrazuj c .
(Koran, 25:53)
Muzeme se ptat, proc Koran mluv o prehrade jen kdyz jde o rozdelen mezi
sladkou a slanou vodou a nezminuje ji, kdyz se hovor o rozdelen dvou mor ?
Modern veda zjistila, ze v ust reky do more je situace odlisna. Ukazalo se, ze
v ust rozdeluje sladkou vodu od slane tzv. pyknoklinna zona s odlisnou hustotou,
nez je hustota obou vod, ktere oddeluje.
22
Tato prechodna oblast (del c zona) ma
ruznou slanost,
23
(viz obr. 1.14).
Obr. 1.14: Pode lny rez u st m reky s vyznacenymi hodnotami slanosti (v promile) ilustruje
prechod mezi sladkou a slanou vodou (de l c zo na). (Upravene podle Introductory Oceanog-
raphy, Thurman, str. 301)
Tato informace byla zjistena teprve nedavno pomoc vyspele techniky na meren
teploty, slanosti, hustoty a rozpustnosti kysl ku. Lidske oko nemuze videt rozd l
22
Oceanography, Gross, str. 242. Take viz Introductory Oceanography, Thurman, str. 300-301.
23
Oceanography, Gross, str. 244, a Introductory Oceanography, Thurman, str. 300-301.
14
mezi dvema mori, kdyz se setkavaj , sp se se nam zdaj homogenn . Stejne tak
nemuzeme rozeznat ani rozdelen vod v ust reky na tri druhy: sladkou, slanou a
prehradu (del c zonu).
6) Kora n o hluboky ch mor ch a vnitrn ch vlna ch
. . . Anebo jsou jako temnota v hlubine more: pokryva je vlna,

nad n z jde vlna jina, a nad nimi jest mracno temnota, nad
n z je dals temnota. Kdyz clovek vztahne ruku svou, malem ji
nevid . . .

(Koran, 24:40)
Tento vers mluv o temnote v hloubce mor a oceanu, kde clovek nevid ani na
dosah ruky. V hloubce 200 m pod morskou hladinou uz nen temer zadne svetlo
(viz obr. 1.15). V hloubce v ce nez 1000 m uz nen vubec zadne svetlo.
24
Lidske
bytosti nejsou schopne potopit se do vets hloubky nez 40 m bez ponorky nebo
jinych specialn ch pr stroju. C
lovek nemuze prez t bez pomoci v hloubce 200 m

pod hladinou more.
Obr. 1.15: 3 az 30%slunecn ho sve tla se odra z od hladiny more. Potomjsou te me r vsechny
ze sedmi barev spektra absorbova ny jedna po druhe v prvn ch 200 m, s vyjimkou modre ho
sve tla. (Oceans, Elder a Pernetta, str. 27)
Pohlcovan svetla ve vodach more bylo objeveno vedci teprve nedavno s pomoc
specialn ho vybaven a ponorek, ktere jim umoznily se ponorit do hloubky oceanu.
Vyse citovany vers r ka, ze v hloubce mor jsou vlny, nad kterymi jsou dals
vlny a nad temi jsou mraky. Druhe zminovane vlny jsou zrejme povrchove vlny,
24
Oceans, Elder a Pernetta, str. 27.
15
ktere muzeme pozorovat. Ale co ty prvn vlny? Vedci nedavno objevili pr tomnost
tzv. vnitrn ch vln, ktere se vyskytuj na rozhran vrstev vody s ruznou hustotou
25
(obr. 1.16).
Obr. 1.16: Vnitrn vlny mezi dve ma vrstvami vody s rozd lnou hustotou. Spodn vrstva je
husts nez horn . (Oceanography, Gross, str. 204)
Vnitrn vlny pokryvaj vrstvu hlubokych vod oceanu, protoze ta ma vets hustotu
nez vrstva povrchovych vod nad n . Vnitrn vlny se chovaj stejne jako povrchove
vlny, nemohou byt viditelne lidskym okem, ale jsou zjistitelne studiem jejich vlast-
nost zmen teplot a obsahu sol v danem m ste.
26
7) Kora n o oblac ch
Vedci studovali typy mraku a zjistili, ze formovan destovych mraku se r d urcitymi
pravidly a souvis s urcitym typem vetru a oblak.
Jeden druh destoveho mraku je cumulonimbus (bourkovy mrak). Vedci stu-
dovali jak se cumulonimbus formuje a jak produkuje dest, kroupy a blesk. Zjistili,
ze proces prob ha v nasleduj c ch kroc ch:
1) Mraky jsou hnany vetrem: Cumulonimbus se zacne formovat, jsou-li mens
mraky (kupy) hnany vetrem do jedne oblasti, kde se hromad (viz obr. 1.17, 1.18).
2) Spojovan : Potom se male mraky spojuj a vytvar jeden vets mrak
27
(viz
obrazky1.18, 1.19).
3) Naru stan (tvorba cumulonimbu): Kdyz se male kupovite mraky spoj , uvnitr
vznikleho mracna proud rychle proudy smeruj c nahoru. Tyto proudy ve stredu
25
Oceanography, Gross, str. 205.
26
Oceanography, Gross, str. 205.
27
Viz The Atmosphere, Anthes a kol., str. 268-269, a Elemets of Meteorology, Miller a Thompson,
str. 141.
16
Obr. 1.17: Satelitn fo-
tograe ukazuje mraky
pohybuj c se sme rem
k m stu mhromade n B,
C a D. S
ipky oznacuj
sme r ve tru. (The Use
of Satellite Pictures in
Weather Analysis and
Forecasting, Anderson
a kol., str. 188)
Obr. 1.18: Male
kupovite mraky
pohybuj c se
sme rem k zo ne
hromade n bl zko
obzoru, kde se
jiz vytvoril velky
kupovity mrak
(cumulonimbus)
(Clouds and
Storms, Ludlam,
tab. 7. 4.).
Obr. 1.19: (A) Izolovane male mraky (kupovite mraky). (B) Male mraky stoupaj sme rem
nahoru, az vytvor velke mracno. Tecky naznacuj kapky deste . (The Atmosphere, Anthes a
kol. str. 269).
17
mracna jsou silnejs nez proudy na okraji.
28
T m jsou vynaseny vzhuru dals kupy,
coz zpusobuje vertikaln narust mracna a tvorbu cumulonimbu. Tento vertikaln
narust (viz obrazky 1.19 (B), ?? a 1.21) natahuje mracno do chladnejs ch oblast
atmosfery ve vets vysce, kde se vytvarej kapky vody a kroupy, ktere se postupne
zvetsuj . Kdyz jsou natolik tezke, ze je vztlak proudu smeruj c ch nahoru nemuze
udrzet, zacnou padat z mraku v podobe deste nebo krup.
29
Buh rekl v Koranu:
Coz jsi nevidel, jak Bu h zene oblaka, potom je spojuje a posleze

z nich ucin shluk? A pak vid s z jeho stredu vychazet dest. . .

(Koran, 24:43)
Meteorologove teprve nedavno zjistili detaily vzniku, struktury a funkce mraku
pomoc letadel, satelitu, poc tacu, balonu a dals ch modern ch pr stroju urcenych
ke studiu vetru a jejich smeru, na meren vlhkosti a atmosferickeho tlaku a jejich
zmen.
30
Nasleduj c cast verse, pote co byly zm neny mraky a dest, hovor o kroupach
a blesku:
. . . A On ses la (mraky) podobne horam, z nichz padaj kroupy,

a zasahuje jimi koho chce a odvrac je od koho chce. A zablesknut
malem zbav lidi zraku.
(Koran, 24:43)
Obr. 1.20: Velky mrak (cumulonimbus). Po nahro-
made n cumulonimbu zac na padat de st. (Weather
and Climate, Bodin, str. 123).
Meteorologove objevili, ze cumulonimby,
ze kterych padaj kroupy, dosahuj vysek zhru-
ba 7,5 az 9 km,
31
jako hory, jak o tom mluv
Koran: . . . a On ses la (mraky) podobne
horam, z nichz padaj kroupy . . . ,
(viz obr. 1.21).
Tento vers muze vyvolat otazku. Proc vers
mluv o blesku v souvislosti s kroupami? Zna-
mena to, ze kroupy jsou hlavn m faktorem pri
tvorbe blesku? Pod vejme se, co se r ka v knize
Meteorology Today (Meteorologie dnes): Vmra-
ku vznika elektricke napet , kdyz kroupy padaj skrz tu cast mraku, ve ktere
28
Vzestupne proudy v bl zkosti stredu jsou silnejs , protoze jsou chraneny pred ochlazuj c mi
ucinky pusob c mi ve vnejs casti mraku.
29
Viz The Atmosphere, Anthes a kol., str. 269, a Elements of Meteororlogy, Miller a Thompson,
str. 141-142.
30
Viz Idzazu l-qurani l-kar mi f was
.
anwai r-rijah
.
, as-suh
.
ub, al-mat
.
ar, Makky a kol.,
str. 55.
31
Elements of Meteorology, Miller a Thompson, str. 141.
18
Obr. 1.21: Velky mrak (cumulonimbus). (A Colour Guide to Clouds, Scorer a Wexler, str. 23)
se nachazej superchladne kapky a ledove krystalky. Kdyz se kapka vody setka
s kroupou, primrzne k jej mu povrchu. Pri zmene skupenstv se ale uvolnuje sku-
penske teplo, coz udrzuje povrch kroupy teplejs , nez jsou okoln ledove krystalky.
Kdyz se pak takova kroupa dostane do kontaktu s nejakym ledovym krystalkem,
vznika dulezity jev: elektrony se presouvaj z chladnejs ho objektu k teplejs mu.
Kroupy takto z skaj zaporny elektricky naboj. Stejny efekt nastane pri styku krup
se superchladnymi kapkami vody a od kroupy se odstepuj drobne castecky ledu
nabite kladne. Tyto kladne nabite castecky jsou lehc , a proto se presunuj
vztlakem do vyss ch sfer mraku. Kroupy, za-
porne nabite, padaj ke spodn hranici mraku,
ktera je proto nabita zaporne. K vybit dochaz
prave tvorbou blesku smeruj c ch k zemi.
32
Muzeme tedy konstatovat, ze kroupy jsou hlav-
n m faktorem pri vzniku blesku.
Vedci objevili tato fakta teprve nedavno.
Do r. 1600 prevladaly v meteorologii myslenky
Aristotela, ktery napr klad prohlasil, ze atmos-
fera se sklada ze dvou typu par, vlhkych a
suchych. Rovnez rekl, ze hrom je zvuk vznikly
stretem suchych par se sousedn mi mraky a
blesk je vzplanut a horen suchych par v podo-
be slabeho ohne.
33
Toto jsou nektere nazory
na meteorologii, jenz panovaly v dobe zjeven
32
Meteorology Today, Ahrens, str. 437.
33
Aristotelova d la prelozena do anglictiny: Meteorologica, d l 3, Ross a kol., str. 369a-369b.
19
Koranu pred ctrnacti sty lety.
8) Komenta re ve dcu k za zraku m v Kora nu
Nyn uvedeme nekolik komentaru znamych vedcu k vedeckymzazrakumv Koranu.
Vsechny byly prevzaty z videokazety nazvane This is the Truth (Toto je pravda).
Na teto kazete muzete videt a slyset vyjadren nekolika vedcu.
1) Dr. T. V. N. Persaud je profesorem a vedouc m katedry anatomie a profesorem a
vedouc m katedry pediatrie a detskeho lekarstv na Manitobske univerzite ve Win-
nipegu, v kanadske provincii Manitoba. Ve svem oboru je uznavanym odborn kem.
Je autorem nebo editorem 25 knih a publikoval v ce nez 181 vedeckych stat .
V r. 1991 obdrzel od Kanadske anatomicke spolecnosti nejprestiznejs kanadskou
cenu v oboru anatomie, Cenu J. C. B. Granta. Kotazce vedeckych zazraku v Koranu
se vyjadril takto:
Podle vseho byl Muh
.
ammad docela obycejny clovek, ktery neumel c st ani
psat. Vdobe pred ctrnacti sty lety, clovek, ktery neum c st a psat vyslovuje hluboka
tvrzen , ktera jsou uzasne presna co do vedecke podstaty. Ja si osobne nedovedu
predstavit, ze by to byla pouha nahoda, na to jsou jeho tvrzen pr lis presna. Stejne
jako Dr. Moore nemam pot ze uverit, ze se jedna o boz inspiraci, ci zjeven .
Profesor Persaud vlozil do svych knih nektere koranske verse a vyroky proroka
Muh
.
ammada . Prezentoval je take na nekolika konferenc ch.
2) Dr. Joe Leigh Simpson je profesorem a vedouc m katedry gynekologie a porod-
nictv na Baylorove lekarske skole v Houstonu, v americkem state Texas. Byl
profesorem a vedouc m katedry gynekologie a porodnictv take na Teneseeske uni-
verzite v Memphisu ve state Tenesee. Je prezidentem Americke spolecnosti pro
plodnost. Obdrzel mnoho ocenen , vcetne Ceny za verejnou cinnost, ktera mu byla
udelena Asociac profesoru gynekologie a porodnictv v r. 1992. Profesor Simpson
se zabyval nasleduj c mi vyroky proroka Muh
.
ammada :
{U kazdeho z vas jsou vsechny casti tela stvoreny v matcine deloze za
ctyricet dn .}
34
{Kdyz nad zarodkemubehne ctyricet dva noc , Bu h k nemu vysle andela,
ktery mu da tvar a utvor sluch, zrak, ku zi, maso a kosti. Potom rekne:
O
Pane, bude to chlapecek nebo holcicka? a tvu j Pan rozhodne, jak se

mu l b . }
35
Profesor Simpson studoval detailne tyto dva vyroky proroka Muh
.
ammada ,
ktere udavaj , ze prvn ch 40 dn tvor zretelne rozlisitelne obdob ve vyvoji zarodku.
Byl obzvlaste prekvapen absolutn presnost techto vyroku. Behem jedne konfer-
ence prednesl tento nazor:
34
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #2643, a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #3208. Pozn.: To, co se nachaz mezi temito
zavorkami { . . . } v teto knize je preklad toho, co prorok Muh
.
ammad rekl. Dale tento sym-
bol # pouzity ve vysvetlivkach oznacuje c slo h
.
ad t
.
u. H
.
ad t
.
je zprava predavana duveryhodnymi
spolecn ky proroka Muh
.
ammada o tom co rekl, udelal, nebo co povolil.
35
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #2645.
20
Tyto dva h
.
ad t
y (vyroky proroka Muh

.
ammada ) nam tud z mohou poskyt-
nout konkretn casovy rozvrh embryologickeho vyvoje v obdob do 40 dnu. Stejne
jako ostatn prednasej c dnes rano konstatuji, ze tyto h
.
ad t
y nemohly byt z skany

na zaklade vedeckych poznatku dostupnych v dobe jejich zaznamu . . . Odtud, mys-
l m, plyne, ze nejen ze nen rozpor mezi genetikou a nabozenstv m, ale nabozen-
stv muze dokonce obohatit a inspirovat vedu t m, ze pripoj zjeven k tradicn m
vedeckym postupum. Koran obsahuje fakta prokazatelna modern vedou, coz pod-
poruje tvrzen , ze moudrost v Koranu pochaz od Boha.
3) Dr. E. Marshall Johnson je profesorem a vedouc m katedry anatomie a vyvo-
jove biologie na Univerzite Thomase Jeffersona ve Philadelphii v americkem state
Pensylvania a reditelem U
stavu Daniela Baugha. Je autorem v ce nez dvou set

publikac . Byl prezidentem Teratologicke spolecnosti. V r. 1981 behem 7. lekarske
konference v saudskoarabskem Dammamu profesor Johnson rekl: Strucne receno
Koran popisuje nejen vyvoj vnejs formy, ale take vnitrn stadia embrya, jeho
stvoren a vyvoje. Koran vyznacuje hlavn udalosti embryonaln ho vyvoje, ktere
jsou potvrzeny modern vedou . . . Jako vedec mohu pracovat pouze s vecmi, ktere
mohuvidet. Mohurozumet embryologii a vyvojove biologii. Mohu rozumet slovum,
ktera jsou mi prelozena z Koranu. Kdybych se sam ocitl v te dobe i se vsemi
znalostmi, co dnes mam, neumel bych tak popsat skutecnosti, ktere byly tehdy
zaznamenany. Nevid m nic, co by vyvracelo nazor, ze Muh
.
ammad odvozoval
svoje informace odnekud zvnejsku. Nevid m proto ani rozpor s nazorem, ze to, co
Muh
.
ammad zapsal,
36
bylo ovlivneno Boz m zasahem.
4) Dr. William W. Hay je profesorem geologickych ved na Coloradske univerz-
ite v Boulderu v americkem state Colorado. Je uznavanym odborn kem v oboru
oceanograe. Kdyz jsme s n m diskutovali o koranskych vers ch zminuj c ch
vedecka fakta o mor ch, ktera byla objevena teprve nedavno, rekl: Prekvapuje me,
ze podobne informace se nachazej ve starych p smech Koranu. Nemam tusen ,
odkud by se mohly vz t, ale mysl m, ze je velice zaj mave, ze tam jsou a ze se
pracuje na objasnen smyslu nekterych techto pasaz .
Kdyz byl profesor Hay tazan na mozny zdroj techto informac v Koranu,
odpovedel: Mysl m, ze to musela byt bozska bytost.
5) Dr. Gerald C. Goeringer je profesorema koordinatoremlekarske embryologie na
katedre bunecne biologie na lekarske fakulte Georgetownske univerzity ve Wash-
ingstonu D.C. Na 8. saudske lekarske konferenci v Rijadu profesor Goeringer uvedl
ve svempr spevku: Vpomerne malempoctu aja (koranskych versu) je zcela srozu-
mitelne obsazen popis lidskeho vyvoje od sm sen gamet az po vyvoj jednotlivych
organu. Z
adny zaznam o vyvoji lidskeho zarodku podobne detailn a uplny co do

klasikace, terminologie a popisnosti do te doby neexistoval. V mnoha, ne-li ve
vsech pr padech tento zaznam predbehl svou dobu o mnoho stalet v kvalite popisu
ruznych stadi vyvoje lidskeho zarodku a plodu zaznamenanych v tradicn odborne
literatur e.
36
Prorok Muh
.
ammad neumel c st ani psat, ale diktoval Koran svym spolecn kum a poveril
nektere z nich, aby jej zapsali.
21
6) Dr. Josihide Kozaj je profesorem na Tokijske univerzite a reditelem Narodn
astronomicke observatore v Tokiu, Japonsko. R
ekl: Ohromilo me, ze se v Koranu

nachazej pravdiva astronomicka fakta. Modern astronomove studuj jen velmi
maly kousek vesm ru. Soustreduj svoje usil , aby pochopili jen tu velmi malou cast
vesm ru, kterou dokazeme zachytit pomoc teleskopu, aniz by premysleli o vesm ru
jako celku. Mysl m, ze cten Koranu a odpov dan na otazky muze byt inspirac pro
moje budouc studium vesm ru.
7) Dr. Tejatat Tejasen je v soucasne dobe vedouc m katedry anatomie a byvalym
dekanem Fakulty lekarstv University v Chiang Mai v Thajsku. Behem 8. Saudske
lekarske konference v Rijadu Dr. Tejasen vystoupil a rekl: V posledn ch trech
letech jsem se zacal velmi zaj mat o Koran . . . Z meho vlastn ho vyzkumu a z toho,
co jsem se dozvedel behem teto konference, jsem nabyl presvedcen , ze vse, co
bylo zaznamenano v Koranu pred ctrnacti sty lety je jiste pravda prokazatelna
vedeckymi prostredky. Protoze prorok Muh
.
ammad neumel c st ani psat, musel
byt jen poslem, ktery pouze predal pravdu, ktera mu byla zjevena t m, kdo nas
stvoril. Tento stvoritel je jiste Buh, nebo Allah, chcete-li. Mysl m, ze je cas r ci la
ilaha illa l-lah, tj. nen boha krome Boha, Muh
.
ammad rasulu l-lah, Muh
.
ammad
je posel Boz . Na zaver mus m pogratulovat organizatorum teto skvele a velmi
uspesne konference. Byla to pro me skvela pr lezitost nejen dozvedet se mnoho
zaj mavych vedeckych poznatku, ale take setkat se s mnoha vedci a naj t mezi nimi
mnoho novych pratel. Nejvzacnejs , co jsem na teto konferenci z skal, je ale r ci la
ilaha illa l-lah, Muh
.
ammad rasulu l-lah, totiz to, ze jsem se stal muslimem.
Po vsech techto pr kladech vedeckych zazraku v Koranu a nazorech odborn ku
si muzeme polozit nasleduj c otazky:
Muze byt pouha nahoda, ze vsechna tato teprve nedavno objevena vedecka
fakta z ruznych oboru byla zm nena v Koranu, ktery byl zjeven pred ctrnacti
sty lety?
Muze autorem tohoto Koranu byt Muh
.
ammad nebo nejaka jina lidska
bytost? Jedina mozna odpoved na tyto otazky je, ze Koran je Slovo Boz ,
zjevene Bohem samym.
1.2 Vy zva vytvorit jednu kapitolu podobnou kora n-
sky m su ra m
Buh pravil v Koranu:
Jste-li na pochybach o tom, co jsme seslali sluzebn ku Svemu,

tedy prineste su ru podobnou teto a predvolejte si svedky sve krome
Boha, jste-li pravdomluvn ! Vsak neucin te-li to a vam se to veru
nepodar pak strezte se ohne, jehoz palivem jsou lide a kamen a
jenz pripraven je pro never c . Oznam radostnou zvest tem, kdoz
uverili a zbozne skutky konali, ze pro ne jsou pripraveny zahrady,
pod nimiz reky tekou . . .

(Koran, 2:23-25)
22
Obr. 1.22: Nejkrats kapitola Kora nu (su ra 108) je slozena z pouhych deseti slov, presto
dosud nebyl nikdo schopen ji napodobit.
Od doby, kdy byl Koran zjeven, pred ctrnacti sty lety, az dodnes nebyl nikdo
schopen napsat jedinou kapitolu, ktera by se podobala suramv Koranu svoj krasou,
vymluvnost , nadherou, moudrost , pravdivost , uspesnost predikc nebo jinymi
perfektn mi vlastnostmi Koranu. Nejkrats sura v Koranu (sura 108) je slozena
z pouhych deseti slov, a presto nikdo nebyl schopen splnit tento ukol, ani tehdy, ani
dnes.
37
Nekter never c Arabove mezi neprateli proroka Muh
.
ammada se snazili
takovou suru napodobit, aby dokazali, ze Muh
.
ammad nen pravym prorokem,
ale nepodarilo se jim to.
38
Nedokazali takovou suru napsat, prestoze Koran byl
zjeven v jejich vlastn m jazyce a narec , a prestoze Arabove te doby byli proslul
svou vyrecnost a schopnost psat nadhernou poezii, ktera je ocenovana i dnes.
1.3 Biblicka proroctv o pr chodu
Muh
.
ammada , proroka Isla mu
Jako dukaz pravdivosti Islamu pro lidi, kter ver v Bibli, mohou slouzit biblicka
proroctv o pr chodu proroka Muh
.
ammada .
V Deuteronomiu (18:18) Mojz s sdeluje, ze Pan mu rekl: Povolam jim pro-
roka z jejich bratr , jako jsi ty. Do jeho u st vloz m sva slova a on jim bude
mluvit vse, co muprikazi. Kdo by ma slova, ktera onbude mluvit mymjmenem,
neposlouchal, toho ja sambudu volat k odpovednosti. (Deuteronomium, 18:18-
19)
39
Z techto versu muzeme usoudit, ze prorok, o kterem je rec a ktery bude Bohem
seslan, bude:
1) pochazet z bratr izraelitu, tj. z rodu ismaelitu. Ismael, prvorozeny syn Abra-
hamuv, je predek proroka Muh
.
ammada .
2) prorokjakoMojz s. Tezkobychomhledali dva proroky, kter meli tolik spolecneho
jako Mojz s s Muh
.
ammadem . Obema byl dan srozumitelny zakon k a pravidla
37
Viz al-Burhanu f ulumi l-quran, az-Zarkas , 2. d l, str. 224.
38
Viz al-Burhanu f ulumi l-quran, az-Zarkas , 2. d l, str. 226.
39
Nova mezinarodn verze Bible urcena ke studiu, oznacovana i jako NIV.
23
pro zivot, oba se stretli se svymi neprateli a zv tezili zazracnym zpusobem. Oba
byli prijati za proroky a statn ky. Oba museli ut kat pred spiknut m a uklady o jejich
zivot. Analogie mezi Mojz sem a Jez sem naopak kulha nejen ve vyse zm nenych
otazkach, ale i v dals ch podstatnych rysech, vcetne prirozeneho narozen , rodin-
neho zivota, smrti Mojz se a Muh
.
ammada , ale nikoliv Jez se. Nav c Jez s byl
svymi stoupenci povazovan za syna Boz ho, na rozd l od Mojz se a Muh
.
ammada
. Podotykame, ze muslimove povazuj Jez se za proroka, stejne jako Mojz se
a Muh
.
ammada . Toto biblicke proroctv tedy mluv o proroku Muh
.
ammadovi
a nikoliv o Jez si, protoze Muh
.
ammad se Mojz sovi podoba v ce nez Jez s.
Vsimneme si rovnez, z Janova Evangelia, ze Z
ide ocekavali splnen tr ruznych

proroctv . Prvn bylo o pr chodu Krista, druhe o pr chodu Eliase a tret o pr chodu
Proroka. To je zrejme ze tr otazek, ktere byly kladeny Janu Krtiteli: Toto jest
svedectv Janovo, kdyz k nemu Z
ide z Jeruzalema poslali kneze a levity, aby

se ho otazali: Kdo jsi? Nic nepoprel a otevrene vyznal: Ja nejsem Mesias.
Znovu se ho zeptali: Jak to tedy je? Jsi Elias? R
ekl: Nejsem. Jsi ten Prorok?

Odpovedel: Ne. (Jan, 1:19-21) V Bibli opatrene odkazy zjist me, ze slovo Pro-
rok nachazej c se v Janovi 1:21 odkazuje na proroctv z Deuteronomia 18:15 a
18:18.
40
Z toho vseho usuzujeme, ze proroctv obsazene v Deuteronomiu 18:18
nemluv o Jez si, ale o proroku Muh
.
ammadovi .
Buh rekl ve versi nasleduj c m za proroctv m v Deuteronomiu 18:18: Kdo by
ma slova, ktera on bude mluvit mym jmenem, neposlouchal, toho ja sam budu
volat k odpovednosti. (Deuteronomium, 18:19) To znamena, ze kdo ver v Bibli,
mus verit v to, co r ka tento prorok, a t m prorokem je prorok Muh
.
ammad .
41
1.4 Vers e v Kora nu predpov daj c uda losti, ktere se
pozde ji staly
Pr kladem toho, ze Koran pravdive predpovedel budouc udalost, je v tezstv R
-
manu nad Persany za 3 az 9 let po te, co byli R
mane Persany porazeni za doby

proroka Muh
.
ammada . Buh prav :
Porazeni byli Byzantinci v nejblizs zemi, vsak po porazce sve

zase zv tez v nekolika letech
42
. . .

(Koran, 30:2-4)
Pod vejme se, co historie r ka o techto valkach. V knize Historie Byzantskeho
statu nalezneme, ze r mska armada utrpela tezkou porazku u Antiochie (mesto
v Syrii) v roce 613. Nasledne Persane postoupili na vsech frontach.
43
Vte dobe bylo
tezko predstavitelne, ze by R
mane mohli Persany premoci, ale Koran predpovedel

R
manumv tezstv za 3 az 9 let. Aopravdu, v roce 622, devet let po r mske porazce,
40
Viz okrajove poznamky v nove mezinarodn studijn verzi Bible k versi 1:21, str. 1594.
41
V ce detailn ch informac o tomto tematu najdete v brozure s nazvem Biblical Prophecies on
the Advent of Muhammad, the Prophet of Islam.
42
Doslova tri az devet let.
43
History of the Byzantine State, Ostrogorsky, str. 95.
24
se obe vojska (r mske a perske) znovu stretla na armenske pude a vysledkem bylo
rozhoduj c v tezstv R
manu nad Persany, poprve od porazky R
ma v r. 613.
44
Predpovedse splnila tak, jak Buh pravil v Koranu.
Mnoho dals ch koranskych versu a vyroku proroka Muh
.
ammada predpov -
da udalosti, ktere se pozdeji opravdu staly.
1.5 Za zraky vykonane prorokem Muh
.
ammadem
Prorok Muh
.
ammad s Boz m svolen m vykonal mnoho zazraku. Jejich svedkem
byli mnoz , napr klad:
Kdyz never c v Mekce zadali proroka Muh
.
ammada , aby jim predvedl
nejaky zazrak, ukazal jim rozstepen Mes ce.
45
Dals m zazrakem byla reka tekouc mezi Muh
.
ammadovymi prsty, kdyz jeho
spolecn ci meli z zen a meli jen trosku vody v nadobe. Prisli k nemu a rekli,
ze nemaj vodu na ocistu, ani k pit , jen to, co bylo v nadobe. Muh
.
ammad
vlozil svou ruku do nadoby a voda zacala tryskat mezi jeho prsty. Tis c
pet set lid se mohlo nap t a provest ocistu.
46
Prorok Muh
.
ammad predvedl
a uskutecnil jeste radu jinych zazraku.
1.6 Prosty zivot Muh
.
ammada
Srovname-li zivot Muh
.
ammada pred jeho prorockym poslan m a pote, co nas-
toupil svou prorockou cestu, zjist me, ze nen duvod si myslet, ze Muh
.
ammad
byl falesnym prorokem, ktery se za proroka jen prohlasil, aby z skal materialn
uzitek, slavu ci moc.
Pred zapocet msve prorocke drahy byl Muh
.
ammad dobre nancne zajisten.
Jako uspesny obchodn k s dobrou povest mel Muh
.
ammad uspokojivy a po-
hodlny pr jem. Jeho materialn situace se ale zhorsila po zapocet jeho proroctv ,
ba prave kvuli nemu. Abychom tuto skutecnost lepe vysvetlili, pod vejme se na
nekolik pr behu z jeho zivota:
A
isa, Muh
.
ammadova manzelka rekla: O
neteri, nekdy jsme videli tri novy

ve dvou mes c ch, aniz bychom rozdelali ohen (a uvarili j dlo) v domech
Prorokovych. A synovec se zeptal: A teto, co vas zivilo? odpovedela:
Dve cerne veci, datle a voda. Ale Prorok mel nekolik ansarskych
47
sousedu, kter meli dojne velbloudice, a ti mu davali mleko.
48
44
History of the Byzantine State, Ostrogorsky, str. 100-101 a History of Persia, Sykes, 1 d l,
str. 483-484. Take viz The New Encyclopaedia Britannica, Micropaedia 4 d l, str. 1036.
45
S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #3637 a S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #2802.
46
S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #3576, a S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #1856.
47
Jeho stoupenci z rad med nskeho obyvatelstva.
48
S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #2972 a #2567.
25
Sahl ibn Saad, jeden z Muh
.
ammadovych spolecn ku, vypravel: Prorok Boz
nevidel chleb z jemne mouky od te doby, co byl povolan k proroctv az do
sve smrti.
49
A
isa, Muh
.
ammadova manzelka vypravela: Matrace, na ktere Prorok spal,
byla vyrobena z kuze vycpane vlakny z datlovn ku.
50
Amr ibn al-H
.
arit
, jeden z Muh
.
ammadovych spolecn ku, vypravel, ze kdyz
Prorok zemrel, nezanechal po sobe pen ze, ani jiny majetek, krome b le
muly, zbran a kousku pudy, ktere dal rozdelit jako almuznu.
51
Muh
.
ammad zil v takovychto tvrdych podm nkach az do sve smrti, ackoliv
majetek muslimu byl pod jeho spravou. Vets cast Arabskeho poloostrova prijala
Islam jiz za jeho zivota a muslimove zv tezili po osmnacti letech jeho proroctv .
Je mozne, ze Muh
.
ammad se za proroka jen vydaval, aby z skal postaven ,
slavu a moc? Touha po vysokem postaven a moci je obvykle spojena s dobrym
j dlem, krasnymoblecen m, obrovskymi palaci, barevnymi zahradami a pevnou au-
toritou. Je nektery z techto pr znaku bl zky Muh
.
ammadovi ? Nekolik nahlednut
do jeho zivota nam pomuze nalezt odpovedna tuto otazku.
Prestoze na Muh
.
ammadovi lezela zodpovednost proroka, ucitele, statn ka
a soudce, Muh
.
ammad sam dojil svoji kozu,
52
pral si saty, opravoval svoje
boty,
53
pomahal s domac mi pracemi
54
a navstevoval chude lidi, kdyz onemoc-
neli.
55
Pomahal svym spolecn kum kopat pr kop a vozil s nimi p sek.
56
Jeho zivot
byl ohromuj c m pr kladem prostoty a pokory. Muh
.
ammadovi spolecn ci ho milo-
vali, ctili a duverovali mu. Presto neustale zduraznoval, ze zboznovan ma byt
smerovano pouze k Bohu a nikoliv k jeho osobe. Anas, jeden z Muh
.
ammadovych
spolecn ku, vypravel, ze nikoho nemeli radeji nez proroka Muh
.
ammada , a
presto, kdyz prisel, nepovstali, aby mu prokazali uctu, nebotto nesnasel.
57
Dlouho predt m, nez mel Islam vyhl dky na uspech, na pocatku dlouheho a
strastiplneho obdob muk, utrpen a pronasledovan , Muh
.
ammad obdrzel zaj mavou
nab dku. Utba, vyslanec pohanskych vladcu, za n m prisel a rekl: . . . Jestli chces
pen ze, dame dohromady tolik penez, ze budes mezi nami nejbohats . Jestli chces
vladnout, vezmeme si te za sveho vudce a nikdy o nicem nerozhodneme bez
tveho souhlasu. Jestli chces kralovstv , korunujeme te za sveho krale . . . Za to
vsechno chtel od Muh
.
ammada jediny ustupek, totiz aby prestal vyzyvat lidi
k Islamu a k uct van jedineho Boha bez spolecn ku. Nebyla by to lakava nab dka
pro toho, ktery se zene za pozemskym prospechem? Ale zavahal Muh
.
ammad
kdyz obdrzel tuto nab dku? Zavrhl ji jako kupec, ktery chce usmlouvat leps
49
S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #5413 a at-Tirm d
, #2364.
50
S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #2082 a #6456.
51
S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #2739 a Musnadu Ah
.
mad, #17990.
52
Musnadu Ah
.
mad, #25662.
53
S
.
ah
.
h
.
.
mad, #25517.
54
S
.
ah
.
h
.
.
mad, #23706.
55
Muwat
.
t
.
au Malik, #531
56
S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #3034, S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #1803 a Musnadu Ah
.
mad, #18017.
57
Musnadu Ah
.
mad, #12117 a at-Tirm d
, #2754.
26
cenu? Toto byla jeho odpoved: {Ve jmenu Boha, Milosrdneho, Slitovneho} a
zarecitoval Utbovi verse z Koranu 41:1-38.
58
Nektere z nich uvad me:
Seslan odMilosrdneho, Slitovneho, P smo, jehoz verse bylyucineny

srozumitelnymi prolidi znale v podobe Koranuarabskeho! . . . jako
zvestovatele a varovatele vetsina z nich se vsak odvrac a nechce
naslouchat.
(Koran, 41:2-4)
Jindy zase po strycove nalehan , aby prestal hlasat Islam, mel tuto rozhodnou a
upr mnou odpoved:
{Ve jmenu Boha pr saham, ze i kdyby mi dali Slunce do prave ruky a
Mes c do leve, abych to vzdal, nikdy neprestanu, dokud Bu h neda Islamu
zv tezit, nebo dokud nezemru za jeho obranu.}
59
Nejen ze Muh
.
ammad a jeho nepocetn stoupenci trpeli a museli podstupovat
mnohe obeti celkem po trinact let, ale never c se dokonce snazili Muh
.
ammada
zavrazdit. Jednou se snazili rozb t mu hlavu a zab t ho velkym balvanem, ktery
sel jen tezko uzvednout.
60
Jindy mu dali do j dla jed.
61
Proc by zil takovyto zivot
plny utrpen a sebeobetovan i pote, co zv tezil nad svymi odpurci? Jak lze vysvetlit
pokoru a slechetnost, kterou prokazal, kdyz trval na tom, ze jeho uspech je jen
d lem Boz m a nikoliv zasluhou jeho vlastn ho genia? Jsou toto vyjevy ze zivota
mocichtiveho a sebestredneho cloveka?
1.7 Pozoruhodne rozs ren Isla mu
Na zaver teto kapitoly je pr hodna chv le zm nit se jeste o jedne znamce toho, ze
Islam prinas pravdu. Je znama vec, ze ve Spojenych statech je Islam nejrychleji
rostouc nabozenstv . Uvedme nekolik citac k tomuto jevu:
Islam je nejrychleji rostouc nabozenstv v Americe, je pruvodcem a pil rem
stability pro mnohe nase lidi . . . (Hillary Rodham Clinton, Los Angeles Times).
62
Muslimove jsou nejrychleji rostouc svetovou skupinou . . . (Kancelar mon-
itoringu populace, USA Today).
63
. . . Islam je nejrychleji rostouc m nabozenstv m v zemi. (Geraldine Baum;
Newsday Religion Writer, Newsday).
64
58
as-S ratu n-Nabaw ja, Ibn Hisam, 1 d l, str. 293-294.
59
60
61
ad-Daram , #68 a Abu Dawud, #4510.
62
Larry B. Stammer, dopisovatel Times zabyvaj c se nabozenstv m, First Lady Breaks Ground
With Muslims, Los Angeles Times, domac vydan , sekce Metro, cast B, 31. kveten 1996, str. 3
63
Timothy Kenny, Elsewhere in the world, USA Today, posledn vydan , sekce Novinky,
17. unor 1989, str. 4A
64
Geraldine Baum, For Love of Allah, Newsday, Vydan pro Nassau a Suffolk, cast II.,
7. brezen 1989, str. 4
27
Islam, nejrychleji rostouc nabozenstv ve Spojenych statech, . . . (Ari L. Gold-
man, New York Times).
65
Tento jev naznacuje, ze Islamje pravdive nabozenstv od Boha. Nen pravdepo-
dobne, ze by tolik Americanu konvertovalo k Islamu bez rozvahy a dukladneho
uvazen , aniz by predem zkonstatovali, ze Islam je pravda. Tito Americane maj
ruzny spolecensky puvod, lis se rasou i predchoz m zivotn m stylem. Jsou mezi
nimi vedci, profesori, losofove i novinari.
Poznamky uvedene v teto kapitole tvor jenomcast dukazu podporuj c ch teorii,
ze Koran je presne Slovo Boz , ze Muh
.
ammad je vskutku prorok Bohemseslany
a ze tedy Islam je prave nabozenstv od Boha.
65
Ari L. Goldman, Mainstream Islam Rapidly Embraced By Black Americans, New York Times,
posledn vecern vydan pro New York, 21. unora 1989, str. 1
28
Kapitola 2
Pr nos Isla mu
Islam je prospesny pro jednotlivce i pro spolecnost. Tato kapitola vysvetluje, jaky
pr nos ma Islam pro jednotlivce:
2.1 Cesta k ve cne mu Ra ji
Buh r ekl v Koranu:
Oznamradostnou zvest tem, kdoz uverili a zbozne skutky konali,

ze pro ne jsou pripraveny zahrady, pod nimiz reky tekou . . .

(Koran, 2:25)
Buh take pravil:
Predstihujte se tedy, abyste dosahli odpusten Panasvehoa zahrady,

jej z s re se rovna nebi i zemi, pripravene pro ty, kdoz v Boha a
posly Jeho uverili . . .

(Koran, 57:21)
Prorok Muh
.
ammad rekl, ze ti nejnizs mezi obyvateli Raje budou m t de-
setkrat v ce nez na tomto svete,
1
a on ci ona bude m t, cokoliv si bude prat a jeste
desetkrat tolik.
2
Prorok Muh
.
ammad take rekl: {M sto v Raji velikosti chodidla
bude leps nez cely svet a co je v nem.}
3
Take pravil: {V Raji jsou veci, ktere
oko nespatrilo, ucho neslyselo a zadny clovek na ne nepomyslel.}
4
Rovnez rekl:
{Nejubozejs na tomto svete, kteremu se ma dostat Raje, bude jednou do Raje
priveden a zeptaj se ho: O
synu Adama, zazil jsi nekdy b du a utrpen ? A

on odpov : Ne, pri Bohu! Nikdy jsem nezazil b du ani netrpel.}
5
Kdyz vstoup te do Raje, budete z t velmi stastny zivot, bez unavy, nemoci i
smrti, a budete tam z t vecne. Buh v Koranu pravil:
Ty vsak, kdoz uverili a dobre skutky konali, uvedeme do zahrad,

pod nimiz reky tekou, a tam, nesmrteln , . . .

(Koran, 4:57)
1
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #186 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #6571.
2
S
.
ah
.
h
.
.
mad, #10832.
3
S
.
ah
.
h
.
.
mad, #13368.
4
S
.
ah
.
h
.
.
mad, #8609.
5
S
.
ah
.
h
.
.
mad, #12699.
29
2.2 Spasen od Pekla
Buh pravil v Koranu:
Od zadneho z tech, kdoz neuverili a jako never c zemrou, nebude

prijata ani zeme zlatem naplnena, kdyby se t m chteli vykoupit.
Pro ty je urcen trest bolestny a nebudou m t pomocn ky zadne.
(Koran, 3:91)
Tento zivot je nase jedina sance zajistit si Raj a uniknout pekelnemu ohni,
protoze kdyz nekdo zemre jako never c , nedostane uz dals moznost vratit se do
tohoto zivota, aby uveril. Buh prav v Koranu o tom, co se stane s never c mi
v Soudny den:
Kez bys je mohl videt, az postaveni budou pred ohen pekelny

a zvolaj : Kdybychom se mohli vratit, veru bychom pak jiz ne-
prohlasovali znamen Pana sveho za lez a stali bychom se veru
jednemi z ver c ch!
(Koran, 6:27)
Ale nikdo uz nebude m t tuto druhou pr lezitost.
Prorok Muh
.
ammad rekl: {Nejstastnejs na tomto svete mezi temi, kdoz
jsou odsouzeni do Pekla, bude jednou uvrzen do pekelneho ohne a zeptaj se
ho: O
synu Adama, videl jsi nekdy dobro? Zazil jsi nekdy pozehnan ? A on
odpov : Pri Bohu, ne, o Pane!}
6
2.3 Opravdove s te st a vnitrn klid
Vodevzdanosti a podroben se prikazan Stvoritele a Z
ivitele tohoto sveta lze nalezt

opravdove stest a m r. Buh pravil v Koranu:
. . . Jakjinaknez vzpom nkouna Boha se mohousrdce uklidnit?
(Koran, 13:28)
Naopak ten, kdo se odvrac od Koranu bude z t v utrpen . Buh rekl:
Zat mco ten, jenz odvrat se od pripomenut Meho

7
, zivot povede
st sneny a v den zmrtvychvstan vzkr sen bude Nami jako slepy.
(Koran, 20:124)
Toto muze vysvetlit, proc nekter lide pachaj sebevrazdu, i kdyz zij v pohodl
a luxusu, ktery lze jen za pen ze koupit. Pod vejme se na pr klad Cata Stevense
(nyn Yusuf Islam), slavneho pop zpevaka, ktery nekdy vydelaval i v ce nez 150 tis c
6
S
.
ah
.
h
.
.
mad, #12699.
7
Napr klad, ze never v Koran a ani nejedna podle jeho pokynu.
30
dolaru za vecer. Pote, co prijal Islam, nalezl opravdove stest a m r, ktery nenachazel
v materialn m uspechu.
8
Prectete si letak Mec Islamu. Tento letak rozeb ra, jak
se Islam s ril mecem pravdy, nikoliv mecem z oceli (tj. silou). V tomto letaku se
muzete doc st o pocitech a myslenkach lid , kter prijali Islam. Pochazej z ruznych
zem a maj ruzne zazem a ruznou uroven vzdelan .
2.4 Odpus te n vs ech predchoz ch hr chu
Buh odpoust predchoz hr chy a zle skutky komukoliv, kdo prijme Islam. {Muz
jmenemAmr jednou prisel za prorokemMuh
.
ammadem a rekl: Podej mi
svou pravou ruku, atti mu zu dat slib vernosti. Prorok natahl ruku, ale Amr
svou ruku stahl. Prorok se zeptal: Co se ti stalo? A Amr odpovedel:
Mam jednu podm nku. Prorok se zeptal: A jakou mas podm nku?
Amr rekl: Aby Bu h odpustil moje hr chy. Nato Prorok pravil: Cozpak
nev s, ze prijet Islamu smaze tve predchoz hr chy?}
9
Po prijet Islamu bude clovek odmenen za sve dobre a spatne skutky podle
nasleduj c ho vyroku proroka Muh
.
ammada : {Tvu j Pan, On Pozehnany je a
Vzneseny, je Milosrdny. Kdyz ma nekdo v u myslu vykonat dobry skutek, ale
nevykona ho, bude mu presto zapsan dobry skutek. Kdyz ho vykona, bude
mu zapsana odmena deseti az sedmisetnasobna, ci mnohem vets . A kdyz ma
nekdo v u myslu vykonat spatny skutek, ale nevykona ho, bude mu to zapsano
jako dobry skutek. A kdyz ho vykona, bude zaznamenan jen jediny spatny
skutek, nebo mu ho Bu h odpust .}
10
8
Soucasna postovn adresa Cata Stevense (Yusuf Islam), v pr pade, ze byste se ho radi zeptali na
jeho pocity pote co prijal Islam, je: 2 Digswell Street, London N7 8JX, Velka Britanie.
9
S
.
ah
.
h
.
.
mad, #17357.
10
Musnadu Ah
.
mad, #2515 a S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #131.
31
Kapitola 3
Obecne informace o Isla mu
3.1 Co je Isla m?
Islam je uplne prijet a podr zen se Boz mu ucen , ktere Buh zjevil svemu proroku
Muh
.
ammadovi .
3.2 Za kladn pil re v ry
1) V ra v Boha
Muslimove ver v Jednoho, Jedineho, Nesrovnatelneho Boha, ktery nema syna, ani
spolecn ka, a nikdo jiny nema pravo byt uct van, nez On. Jedine On je pravy Buh a
kazde jine bozstvo je falesne. Ma nejvznesenejs jmena a nejuslechtilejs vlastnosti.
V Koranu Buh sam Sebe popisuje:
Rci: On Bu h je jedinecny, Bu h sam o sobe vecny. Neplodil a

nebyl zplozen a nen nikoho, kdo je mu roven.
(Koran, 112:1-4)
Nikdo jiny nema pravo, aby byl vzyvan, ci aby se k nemu lide modlili, nebo
jinak ho uct vali, jen Buh.
Obr. 3.1: 112. su ra (kapitola) z Kora nu psana
arabskou kaligra .
Buh je jediny, Vsemocny, Stvoritel, Vladce
a Z
ivitel veskerenstva v celem vesm ru.

R
d vsechny zalezitosti. Nepotrebuje nic

odtech, costvoril a vsechna Jeho stvoren
zavis svymi potrebami na Nem. Je Vses-
lys c , Vsevidouc a Vsevedouc . Jeho
veden je dokonale a zahrnuje vsechno,
otevrene i skryte, verejne i soukrome. V ,
co se stalo v minulosti, co se stane v budoucnosti i jak se to stane. Z
adna vec v celem

vesm ru se neprihod , nez z Jeho vule. Cokoliv si On preje, je, a cokoliv si nepreje,
nen a nikdy nebude. Jeho vule je nad vule vseho stvoren . Ma moc nade vs m a
dokaze cokoliv. Je Nejmilosrdnejs a Nejslitovnejs a Nejprospesnejs . V jednom
vyroku proroka Muh
.
ammada se prav , ze Buh je slitovnejs ke svym stvoren m,
nez je matka ke svemu d teti.
1
Buh je dalek nespravedlnosti a tyranie. Je Moudry
1
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #2754 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #5999.
32
ve vsech svych cinech a rozhodnut ch. Pokud nekdo chce Boha o neco pozadat,
mel by zadat pr mo Jedineho Boha, aniz by zadal jineho o pr mluvu. Mezi Bohem
a temi, kdoz zadaj o Jeho pomoc, nen prostredn ku.
Buh nen Jez s a Jez s nen Buh.
2
Dokonce Jez s sam to pop ra. Buh rekl
v Koranu:
A veru jsou nevdecn ti, kdoz r kaj : Mesias, syn Mariin, je

Bu h! A pravil Mesias: D tka Izraele, uct vejte Boha, Pana meho
i Pana vaseho! Kdo bude pridruzovat k Bohu, tomu Bu h za-
kaze vstup do Raje a bude mu pr bytkem Ohen pekelny; a ne-
spravedliv
3
nebudou m t pomocn ky.
(Koran, 5:72)
Buh nen trojice. Buh rekl v Koranu:
A jsou veru nevdecn ti, kdoz prohlasuj : Bu h je tret z trojice

zat mco nen bozstva krome Boha jedineho. A neprestanou-li
s t m, co r kaj , veru se dotkne tech, kdoz z nich jsou nevdecn ,
trest bolestny. Proc se tedy kaj cne neobrat k Bohu a nepros jej
za odpusten , kdyz Bu h zajiste je odpoustej c a slitovny? Mesias,
syn Mariin, nen lec posel, pred n mz byli jiz poslove jin . . .

(Koran, 5:73-75)
Islam pop ra, ze Buh odpoc val sedmeho dne po stvoren sveta, ze bojoval
s jedn m ze svych andelu, ze je zavistivcem, ktery kuje pikle proti lidstvu, nebo ze
se vtelil do nejake lidske bytosti. Islamtake odm ta pripsat Bohu jakoukoliv lidskou
podobu. Vsechna tato prohlasen jsou povazovana za rouhan . Buh je Vzneseny, je
dalek jakekoliv nedokonalosti. Nikdy se neunav , nen ospaly a nikdy nesp .
Arabske slovo Allah (
.
.
.
) znamena Buh (jediny pravy Buh, stvoritel sveta).
Toto slovo Allah je pojmenovan pro Boha, ktere pouz vaj arabst mluvc , arabst
muslimove i arabst krestane. Toto slovo nema ani zenskou formu ani mnozne c slo,
nelze pouz t k oznacen niceho jineho nez jedineho praveho Boha. Arabske slovo
Allah se objevuje v Koranu v ce nez 2 150 krat. V aramejstine, jez je arabstine
bl zka a pouz val ji Jez s, se Buh rekne rovnez Allah.
2) V ra v ande ly
Muslimove ver v existenci andelu a v to, ze maj cestne m sto mezi ostatn mi
stvor en mi. Andele uct vaj Jedineho Boha, poslouchaj Ho a jednaj pouze podle
Jeho pr kazu. Jedn m z andelu je i Gabriel, ktery prinesl Muh
.
ammadovi Koran.
2
Associated Press, Londyn, uvedl 25. cervna 1984, ze vetsina anglikanskych biskupu, dotazanych
v televizn m programu, rekla, Krestane nejsou povinni verit, ze Jez s Kristus byl Buh. Takto
odpovedelo 31 z 39 biskupu Anglie. Zprava dale uvedla, ze 19 z 39 biskupu reklo, ze je zcela
dostacuj c uct vat Jez se jako Nejvyss ho vyslance Boha. Pruzkum byl proveden London Weekend
Television v tydenn m poradu zabyvaj c m se nabozenstv m, s nazvem Credo.
3
Nespravedliv tento pojem zahrnuje polyteisty.
33
3) V ra ve zjevene Knihy
Muslimove ver , ze Buh zjevil Knihy svymposlumjako dukaz pro lidstvo a pro jeho
spravne veden . Jednou z Knih je Koran, ktery Buh zjevil proroku Muh
.
ammadovi
. Buh se zarucil, ze bude Koran ochranovat pred jakymkoliv prekroucen m a
zkreslen m. Buh pravil:
My zajiste pripomenut jsme seslali a dobre je um me ochranit.
(Koran, 15:9)
4) V ra v proroky a Boz posly
Muslimove ver v Boz proroky a posly, poc naje Adamem, vcetne Noa, Abrahama,
Ismaela, Izaka, Jakoba, Mojz se a Jez se (budiz s nimi m r). Ovsem konecne Boz
poselstv lidstvu, potvrzen vecneho poselstv , bylo zjeveno proroku Muh
.
ammadovi
. Muslimove ver , ze prorok Muh
.
ammad je posledn v rade proroku seslanych
Bohem. Buh pravil:
A Muh
.
ammad nen otcem zadneho muze z vas, ale je poslem
Boz m a pecet proroku . . .

(Koran, 33:40)
Muslimove ver , ze vsichni proroci a poslove byli lidskymi stvoren mi a zadny
z nich nemel Boz vlastnosti.
5) V ra v Soudny den
Muslimove ver v Soudny den (Den zmrtvychvstan ), kdy vsichni lide budou
vzkr seni a souzeni Bohem podle jejich v ry a skutku.
6) V ra v al-Qadar
V ra v al-Qadar zahrnuje ctyri veci: 1) Z
e Buh zna vsechno. V , co se stalo a co

se stane. 2) Z
e Buh zaznamenal vsechno, co se stalo a co se stane az do Soudneho

dne. 3) To, ze kdyz Buh chce, aby se neco stalo, stane se to a cokoliv Buh nechce,
aby se stalo, nestane se. 4) A to, ze Buh je stvoritelem vsech vec .
Muslimove ver , ze Buh dal lidem svobodnou vuli, aby si mohli vybrat mezi
dobrem a zlem. Kazdy clovek je pak zodpovedny za svou volbu.
3.3 Jsou jes te jine svate zdroje krome Kora nu?
Ano. Je to sunna, cili cokoliv, co prorok Muh
.
ammad rekl, udelal nebo povolil.
Sunna je druhym zdrojem v Islamu. Sunna je obsazena v h
.
ad t
ech, spolehlive
dochovanych zpravach od prorokovych spolecn ku o tom, co prorok Muh
.
ammad
rekl, udelal nebo povolil. Verit v sunnu je zakladem Islamu.
34
3.4 Pr klady vy roku proroka Muh
.
ammada
{Ver c jsou si ve vzajemne lasce, soucitu a laskavosti jako jedno telo:
kdyz je nejaka jeho cast nemocna, cele telo sd l nespavost a horecku.}
4
{Nejdokonalejs ve v re mezi ver c mi jsou ti, kter maj nejleps chovan .
A nejleps mezi nimi jsou ti, kter jsou nejleps ke svym manzelkam.}
5
{Z
adny z vas nen u plne ver c , pokud nepreje svemu bratru to, co si
preje pro sebe.}
6
{Slitovnymse dostane slitovan odNejslitovnejs ho. Mejte slitovan s temi,
co zij na Zemi, a Bu h bude m t slitovan s vami.}
7
{ . . . usmat se na sveho bratra je dobrocinnost.}
8
{Dobre slovo je dobrocinnost.}
9
{Kdokoliv ver v Boha a v Posledn den (Soudny den) by mel byt dobry
ke svemu sousedu.}
10
{Bu h nesoud podle vaseho vzhledu ani podle bohatstv , ale d va se do
vasich srdc a na vase skutky.}
11
{Zaplatdeln kovi mzdu dr v, nez oschne jeho pot.}
12
{Po ceste kracel muz a mel velkou z zen . Narazil na studnu, sestoupil do
n , dosyta se napil a vylezl ven. Pak spatril psa s vyplazenym jazykem,
jak se snaz l zat blato, aby utisil z zen . Muz si rekl: Ten pes ma takovou
z zen , jako jsem mel ja. Sesel znovu do studne, naplnil strev c vodou a
dal psovi p t. Atak mu Bu h podekoval a odpustil mu jeho hr chy. Zeptali
se Proroka : Posle Boz , jsme odmeneni za laskavost ke zv ratu m?
Odpovedel: Za laskavost kjakemukoliv zivemustvoren je odmena.}
13
3.5 Co r ka Isla m o Soudne m dni?
Stejne tak jako krestane, i muslimove ver , ze soucasny zivot je jen pr pravou pro
pr st existenci. Tento zivot je zkouskou pro kazdeho jednotlivce pro jeho zivot po
smrti. Prijde den, kdy cely vesm r bude znicen a mrtv budou vzkr seni pro Boz
soud. Tento den bude zacatkemzivota bez konce. Je to Soudny den. Vtento den Buh
odmen vsechny lidi podle jejich v ry a skutku. Ti, kter zemrou jako muslimove,
4
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #2586 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #6011.
5
Musnadu Ah
.
mad, #7354 a at-Tirm d
, #1162.
6
S
.
ah
.
h
.
.
ah
.
h
.
u Muslim, #45.
7
at-Tirm d
, #1924 Abu Dawud, #4941.

8
at-Tirm d
, #1956.
9
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #1009 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #2989.
10
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #48 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #6019.
11
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #2564.
12
Ibn Madza, #2443.
13
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #2244 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #2466.
35
tedy ve v re ze Nen boha krome Boha a Muh
.
ammad je Posel (Prorok) Boz ,
budou odmeneni a uvedeni do Raje navzdy, nebotBuh pravil:
Ti vsak, kdoz uverili a zbozne skutky konali, ti budou raje oby-

vateli a budou tam nesmrteln .
(Koran, 2:82)
Avsak ti, kter zemreli, aniz verili, ze Nen boha krome Boha a Muh
.
ammad
je Posel (Prorok) Boz , ztrat Raj provzdy a budou poslani do Pekla, jak Buh rekl:
Kdo touz po jinemnabozenstv nez po Islamu, nebude to od neho

prijato a v zivote budouc m bude mezi temi, kdoz ztratu utrp .
(Koran, 3:85)
Od zadneho z tech, kdoz neuverili a jako never c zemrou, nebude

prijata ani zeme zlatem naplnena, kdyby se t m chteli vykoupit.
Pro ty je urcen trest bolestny a nebudou m t pomocn ky zadne.
(Koran, 3:91)
C
lovek se muze ptat: Mysl m, ze Islam je dobre nabozenstv , ale kdybych

konvertoval, moje rodina, pratele a jin lide me budou pronasledovat a budou se
mi vysm vat. Kdyz tedy Islam neprijmu, vstoup m do Raje a budu zachranen od
pekelneho ohne?
Odpovednam Buh dal ve vyse uvedenem versi: Kdo touz po jinem nabozen-
stv nez po Islamu, nebude to od neho prijato a v zivote budouc m bude mezi temi,
kdoz ztratu utrp .
Potom, co poslal proroka Muh
.
ammada , aby vyzyval lidi k Islamu, Buh
neprijme pr slusnost k zadnemu jinemu nabozenstv . Kdokoliv zemre jako nemus-
lim, ztrac Raj navzdy a bude uvrzen do Pekla. Buh je nas Stvoritel a Z
ivitel. Stvoril
pro nas vse, co je na Zemi. Vsechno pozehnan a dobre veci, co mame, jsou od Boha.
Kdyz presto nekdo odm tne v ru v Boha, Jeho proroka Muh
.
ammada nebo Jeho
nabozenstv Islam, je jen spravedlive, aby byl v pr st m zivote potrestan. Hlavn m
smyslem naseho stvoren je uct vat Boha a podr dit se Mu, jak Buh rekl v Ko-
ranu (51:56).
Z
ivot, ktery dnes zijeme, je velmi kratky. Never c m se v Soudny den bude
zdat, ze zivot, ktery zili na Zemi, byl dlouhy jen den nebo cast dne, jak Buh pravil:
A pak se Bu h otaze: Jaky pocet let jste na zemi setrvali?

Odpoved : Setrvali jsme tamdenci jehocast . . .
(Koran, 23:112-
113)
Buh take rekl:
Domn vate se snad, ze jsme vas stvorili jen bezu celne a ze k Nam
nebudete navraceni? Necht je povznesen Bu h, vladce skutecny!
Nen bozstvakrome Neho, Pana tru nuvzneseneho!
(Koran, 23:115-
116)
36
Pro srovnan tohoto sveta s pr st m prorok Muh
.
ammad rekl: {Cena tohoto
sveta ve srovnan s hodnotou onoho sveta je jako to, co vam zbude na prstu,
kdyz ho strc te do more a pak ho vytahnete ven.}
14
To znamena, ze cena tohoto
sveta ve srovnan s hodnotou Onoho sveta je jako par kapek ve srovnan s morem.
3.6 Jak se sta t muslimem?
Obr. 3.2: Vyzna n Nen boha krome Boha a Muh
.
ammad je Posel (Prorok) Boz nadepsane
nad vchodem do budovy.
C
lovek konvertuje k Islamu t m, ze vyslov s presvedcen m: La ilaha illa

l-lah, Muh
.
ammad rasu lu l-lah. Tato veta znamena: Nen boha krome Boha
(Allaha)
15
a Muh
.
ammad je Posel (Prorok) Boz . Prvn cast: Nen boha krome
Boha znamena, ze nikdo nema pravo byt uct van, jen Buh jediny, a ze Buh nema
spolecn ka ani syna. Aby se clovek stal muslimem, mel by take:
Verit, ze Koran je Slovo Boz .
Verit, ze Soudny den (Den vzkr sen ) je pravdivy a prijde, jak Buh sl bil
v Koranu.
Pr ijmout Islam za sve nabozenstv .
Neuct vat nic a nikoho, krome Boha (Allaha).
14
S
.
ah
.
h
.
.
mad, #17560.
15
Jak bylo zm neno na strane 40, arabske slovo Allah znamena Buh (jediny a jediny pravy Buh,
ktery stvoril vesm r). Slovo Allah je pojmenovan m Boha, uz vanym arabsky mluv c mi muslimy a
krestany. V ce informac muzete nalezt na str. 40.
37
3.7 O cem je Kora n?
Koran, posledn zjevene Slovo Boz , je prvn mzdrojemkazdeho muslima, jeho v ry
a praxe. P se se v nem o vsech soucastech lidskeho zivota: o moudrosti, dogmatu,
uct van , obchodn ch jednan ch, zakonech atd. Zakladn m tematem Koranu je ale
vztah mezi Bohem a Jeho stvoren mi. Zaroven Koran poskytuje detailn pravidla
pro chod spravedlive spolecnosti, pro spravne chovan a spravedlivy ekonomicky
system.
Koran byl zjeven Muh
.
ammadovi v arabskemjazyce. Kazdy preklad Koranu,
at do cestiny ci do jineho jazyka, nen ani Koranem, ani nejakou jeho verz . Je
pouhym prekladem vyznamu Koranu. Koran existuje pouze v arabstine, v jazyce,
ve kterem byl zjeven.
3.8 Kdo byl prorok Muh
.
ammad ?
Muh
.
ammad se narodil v Mekce v r. 570. Protoze jeho otec zemrel, jeste nez
se Muh
.
ammad narodil, a jeho matka zemrela kratce po porodu, vychovaval
Muh
.
ammada jeho stryc z vyznamneho kmene Qurajs. Byl analfabet, neumel
c st ani psat, a tak to zustalo az do jeho smrti. Jak vyrustal, stal se znamym svou
pravdomluvnost , poctivost a stedrou a upr mnou povahou. Byl tak spolehlivy,
ze si z skal prezd vku al-Am n (duveryhodny).
16
Muh
.
ammad byl hluboce
nabozensky zalozen a odjakziva c til odpor k upadku a modlosluzebnictv , ktere
se rozmohly ve spolecnosti. Ve veku 40-ti let Buh seslal Muh
.
ammadovi prvn
zjeven po andelu Gabrielovi. Zjeven pak pokracovala po celych 23 let a jsou
znama jako Koran.
Od doby, kdy Muh
.
ammad zacal prednaset Koran a hlasat pravdu, kterou
mu Buh zjevil, on a mala skupina jeho stoupencu byli pronasledovani never c mi.
Pr kor , ktera museli vytrpet se vyostrila natolik, ze jim v r. 622 Buh dal pokyn
k odchodu. Tato emigrace z Mekky do Med ny, asi 420 km na sever, byla pozdeji
vybrana za pocatek muslimskeho kalendare.
Za nekolik let se Muh
.
ammad a jeho pr vrzenci mohli vratit do Mekky,
kde odpustili svym nepratelum. Nez Muh
.
ammad ve veku 63 let zemrel, velka
cast Arabskeho poloostrova se stala muslimskym uzem m. Behem jednoho stolet
od Muh
.
ammadovy smrti se Islam rozs ril od S
panelska na zapade az po C
nu
na vychode. Duvodem pro tak rychle m rove rozs ren tohoto nabozenstv byla
pravdivost a jasnost islamskeho ucen . Islam hlasa v ru v jednoho Boha, ktery
jediny je hoden uct van .
Prorok Muh
.
ammad byl skvelym pr kladem cestneho, spravedliveho, milos-
rdneho, soucitneho, pravdomluvneho a statecneho cloveka. Byl dalek vsech spat-
nych lidskych vlastnost a vsechno sve usil vynakladal jen pro Boha a pro Jeho
odmenu na Onom svete. Ve vsech svych jednan ch a cinech byl vzdy bohabojny.
16
Musnadu Ah
.
mad, #15078.
38
Obr. 3.3: Mesita proroka Muh
.
ammada v Med ne .
3.9 Jak rozs ren Isla mu ovlivnilo rozvoj ve dy?
Islamnabada cloveka, aby vyuz val svych schopnost pozorovan a rozumu. Behem
nekolika let po rozs ren Islamu se zacala rozv jet velka civilizace, vzkvetaly uni-
verzity. Spojen vychodn ho a zapadn ho myslen a novy nahled na znama fakta
prinesly vyrazny
Obr. 3.4: Astrola b: Jeden z nejdu lezite js ch ve deckych
na stroju vyvinutych muslimy, ktery se rozs ril i na za pade a
pouz val se zde az do modern ch dob.
pokrok v medic ne, matematice, fyzice, astronomii, ge-
ograi, architekture, umen , literature i historii. Mnoho
kl covych matematickych konceptu, jako napr. algebra,
arabske c slice ci pouzit nuly, do stredoveke Evropy
proniklo prave z muslimskeho sveta. Muslimove rovnez
vyvinuli sostikovane pr stroje jakonapr. astrolab, kvad-
rant a dobre navigacn mapy, ktere pozdeji umoznily
Evropanum uspesne objevitelske cesty.
3.10 Co r ka Isla m o Jez s ovi?
Muslimove chovaj Jez se (budiz s n m m r) ve velke ucte. Povazuj ho za jednoho
z nejvets ch Boz ch poslu k lidstvu. Koran potvrzuje jeho zrozen z panny. Buh
ocistil Jez sovu matku Marii, podle ktere se jmenuje i jedna sura v Koranu
Mariam. Koran popisuje Jez sovo narozen takto:
39
Obr. 3.5: Muslimst le kari ve novali velkou pozornost chirurgii a vyvinuli mnoho chirurgickych
na stroju , jak dokla da tento stary rukopis.
A hle, pravili andele: Marie, Bu h ti oznamuje zvest radostnou

o Slovu, jez od Neho prichaz , jehoz jmeno je Mesias, Jez s syn
Mariin, a bude blahoslaveny na tomto i onom svete a tez jedn m
z tech, kdoz k Bohu budou pribl zeni. A bude mluvit s lidmi jiz
v kolebce i jako dospely a bude patrit mezi bezu honne. Prav-
ila: Pane mu j, jak bych mohla m t syna, kdyz se mne smrteln k
zadny dosud nedotkl? pravil: Takto Bu h tvor to, co chce; kdyz
o veci nejake rozhodne, rekne toliko
Staniz se! , a stane se.
(Koran, 3:45-47)
Jez s se narodil z rozkazu Boz ho pouhym Slovem, podobne jako Buh stvoril
Adama bez otce. Buh v Koranu pravil:
A podoba se Jez s pred Bohem Adamovi: On stvoril jej z prachu

a potom mu rekl Budiz! a on byl!
(Koran, 3:59)
Behemsve prorocke drahy Jez s provedl mnoho zazraku. Buh popisuje, ze Jez s
rekl:
. . . Prisel jsem k vam se znamen m Pana vaseho. Utvor m pro

vas z hl ny neco podobneho ptaku a vdechnu tomu zivot, a stane
se to skutecnym ptakem z dovolen Boz ho. A vylec m slepeho i
malomocneho a vzkr s m mrtve z dovolen Boz ho. A sdel m vam,
co j te a co shromazdujete v pr bytc ch svych . . .
(Koran, 3:49)
40
Muslimove take never , ze byl Jez s ukrizovan. To byl pouze plan jeho nepratel,
ale Buh Jez se zachranil a vyzvedl ho k Sobe. Jez sova podoba byla vtistena jinemu
muzi, ktereho nepratele nevedouce ukrizovali nam sto Jez se. Buh pravil:
Aza slova jejich: Veru jsme zabili Mesiase Jez se, syna Mariina,
posla Boz ho! Vsak nikoliv, oni jej nezabili ani neukrizovali, ale
jen se jim tak zdalo . . .

(Koran, 4:157)
Ani Muh
.
ammad , ani Jez s neprisli, aby zmenili zakladn ucen , totiz v ru
v Jedineho Boha, ktere hlasali uz dr vejs proroci. Oba byli poslani, aby toto ucen
potvrdili a obnovili.
17
Obr. 3.6: Mesita al-Aqs
.
a v Jeruzale me
3.11 Co r ka Isla m o terorismu?
Islam, nabozenstv milosrdenstv , nepovoluje terorismus. V Koranu Buh pravil:
17
Muslimove take ver , ze Buh zjevil Jez si svatou knihu nazyvanou al-Indz l (Evangelium), jej z
nektere casti jsou mozna stale patrne v ucen Boha Jez si v NovemZakone v Bibli. To vsak neznamena,
ze by muslimove verili v Bibli jakou mame k dispozici dnes, protoze to nen puvodn p smo zjevene
Bohem. Bible prosla upravami, dodatky a bylo z n mnoho vypusteno. To bylo take konstatovano
Komis poverenou reviz Bible Svate (The Holy Bible, Containing the Old and New Testament
(Revised Standard Version), 1971 New York). Komise sestavala z 32 ucencu. Ti zajistovali prehled
a poradenstv dals ho Poradn ho vyboru o 50-ti clenech, kter na revizi spolupracovali. V predmluve
k teto Bibli Svate na str. iv, komise uvedla: Nekdy je evidentn , ze text utrpel zmenami, ale zadna
z verz neumoznuje jeho uspokojivou obnovu. Muzeme zde pouze nasledovat nejleps posudky
kompetentn ch vzdelancu pro co mozna nejpravdepodobnejs rekonstrukci puvodn ho textu. Komise
dale v Predmluve na str. vii uvad : Jsou vlozeny poznamky, ktere oznacuj vyznamne odchylky,
dodatky nebo text vynechany davnymi autoritami (Mt 9.34, Mk 3.16, 7.4, Lk 24.32, 51 atd.)
41
Bu h vam nezakazuje, abyste byli dobr a spravedliv vu ci tem,

kdoz nebojovali proti vamkvu li nabozenstv a nevyhnali vas z pr bytku
vasich, nebotBu h veru miluje poctive.
(Koran, 60:8)
Prorok Muh
.
ammad zakazoval vojakum zab jet zeny a deti
18
a nabadal je:
{ . . . Nezrazujte, neprehanejte, nezab jejte novorozene.}
19
Take rekl: {Kdokoliv
zabije cloveka, ktery mel smlouvu s muslimy, neuc t vu ni Raje, prestoze tato
vu ne dosahuje okruhu ctyriceti let.}
20
Prorok Muh
.
ammad take zakazal trest ohnem.
21
Jednou jmenoval vrazdu jako druhy z velkych hr chu
22
a dokonce varoval:
{V Soudny den budou nejprve souzeny pr pady krveprolit .
23
}
24
Muslimove jsou nabadani, aby byli laskav ke zv ratum a je jim zakazano
zv ratumublizovat. Jednou prorok Muh
.
ammad rekl: {Jednazena byla potrestana
za to, ze uveznila kocku a nechala ji zemr t. Proto byla odsouzena do Pekla.
Kdyz kocku uveznila, nedala j j st a p t, ani j nedala volnost, aby mohla sama
zrat hmyz z pu dy.}
25
Prorok Muh
.
ammad take rekl, ze Buh odpustil hr chy cloveku, ktery dal vodu
z znivemu psu. Zeptali se Proroka : Posle Boz , jsme odmeneni za laskavost
ke zv ratum? Odpovedel: {Za laskavost k jakemukoliv zivemu stvoren je
odmena.}
26
Nav c pokud muslim zab j zv re pro vlastn obzivu, ma tak ucinit zpusobem,
ktery zv reti prinese nejmene hruzy a utrpen . Prorok Muh
.
ammad rekl: {Kdyz
podrezavate zv re, delejte to jak nejlepe um te. Nabruste si noze, abyste
zm rnili utrpen zv rete.}
27
Ve svetle techto a dals ch islamskych textu je jasne, ze nasil vuci bezbran-
nym civilistum, hromadne nicen budov a majetku, bombardovan nebo mrzacen
nevinnych muzu, zen a det jsou v Islamu zakazany a povazovany za odporne.
Muslimove zastavaj nabozenstv m ru, milosrdenstv a odpusten a vetsina z nich
nema nic spolecneho s nasilnymi ciny, ktere media pripisuj muslimum.
3.12 Lidska pra va v Isla mu
Islamposkytuje jednotlivci mnoho prav. Zarucuje napr klad tato lidska prava: Z
ivot
a majetek vsech obcanu Islamskeho statu jsou povazovany za nedotknutelne, atuz
18
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #1744 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #3015.
19
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #1731 a at-Tirm d
, #1408.
20
S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #3166 a Ibn Madza, #2686.
21
Abu Dawud, #2675.
22
S
.
ah
.
h
.
.
ah
.
h
.
u Muslim, #88.
23
To znamena zab jen a zranovan .
24
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #1678 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #6533.
25
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #2422 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #2365.
26
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #2244 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #2466. Tento Muh
.
ammaduv vyrok byl podrobneji
uveden na str. 35.
27
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #1955 a at-Tirm d
, #1409.
42
je obcan muslimem nebo ne. Islam ochranuje cest, takze posm van se a hanen
ostatn ch nen dovoleno. Prorok Muh
.
ammad rekl: {Zajiste vase krev, vas
majetek a vase cest jsou nedotknutelne.}
28
Rasismus nen v Islamu povolen,
protoze Koran takto hovor o rovnosti mezi lidmi:
Lide, verujsme vas stvorili z muze a zeny a ucinili jsme vas narody
a kmeny, abyste se vzajemne poznali. Avsak nejvznesenejs z vas
pred Bohem je ten, kdo je nejbohabojnejs
29
a Bu h je vsevedouc
a dobre zpraveny.
(Koran,
49:13)
Islam odm ta preferovat urcite jednotlivce nebo narody pro jejich jmen , moc,
ci rasu. Buh stvoril lidske bytosti navzajem sobe rovne. Lide se maj rozlisovat
na zaklade sve v ry a zboznosti. Prorok Muh
.
ammad rekl: {Lide! Vas Bu h
je jeden a vas prapredek (Adam) je jeden. Arab nen leps nez nearab a
nearab nen leps nez Arab. Rudy clovek nen leps nez cerny, ani cerny nen
leps nez rudy,
30
krome ve zboznosti.}
31
Jedn m z velkych problemu lidstva je
v soucasnosti rasismus. D ky pokroku ve svete muzeme vyslat cloveka na Mes c,
ale nemuzeme mu zabranit, aby nenavidel jine lidi. Po celou dobu od dob proroka
Muh
.
ammada poskytuje Islamzivouc pr klad, jak i rasismus muze byt prekonan.
Kazdorocn pout (h
.
adzdz) do Mekky, na kterou se vydavaj temer dva miliony
muslimu z celeho sveta, dokazuje opravdove islamske bratrstv vsech ras a narodu.
Islam je nabozenstv spravedlnosti. Buh rekl:
Bu h vam prikazuje, abyste vraceli sverene majetky jejich vlast-

n ku m, akdyz soud te mezi lidmi, abyste soudili spravedlive.
(Koran, 4:58)
A take rekl:
. . . usmirte obe strany spravedlive a budte nestrann , nebotBu h

veru miluje ty, kdoz jsou nestrann .
(Koran, 49:9)
Mus me byt spravedliv dokonce i k tem, koho nenavid me, jak Buh rekl:
Necht nenavist k lidu never c ch vas neuvede do hr chu t m, ze

budete nespravedliv . Budte spravedliv - a to je bl ze bohabo-
jnosti . . .

(Koran, 5:8)
Prorok Muh
.
ammad rekl: {Lide, vyvarujte se nespravedlnosti,
32
nebot
nespravedlnost bude temnotou v Den Soudny.}
33
A ti, kdo nedosahli svych prav
28
S
.
ah
.
h
.
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #2037.
29
Bohabojny clovek je takovy ver c , ktery se vyhyba vsem hr chum, kona dobre skutky, ktere nam
Buh prikazuje, obava se a miluje Boha.
30
Barvy zm nene v tomto Prorokove vyroku jsou pr klady. Vyznam je takovy, ze v Islamu nen
nikdo leps nez jiny kvuli barve sve kuze, atuz je b ly, rudy, nebo jakekoliv jine barvy.
31
Musnadu Ah
.
mad, #22978.
32
Tj. utlacovat ostatn , jednat nespravedlive nebo ublizovat druhym.
33
Musnadu Ah
.
mad, #5798 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #2447.
43
(tj. toho nac meli spravedlivy narok) v tomto zivote, dosahnou jich v Soudny den,
jak rekl Prorok : {VSoudny den budou prava dana tem, komu patr (a krivdy
budou odcineny) . . . }
34
3.13 Jake je postaven zen v Isla mu?
Islampohl z na zenu, atuz svobodnou nebo vdanou, jako na samostatneho cloveka
s pravem vlastnit a nakladat se svym majetkem a vydelkem bez dals ho spravce
(otce, manzela, nebo nekoho jineho). Z
ena ma pravo nakupovat a prodavat, davat

dary a almuznu a muze utratit sve pen ze podle sve vule. Pri snatku zenich dava
neveste veno, ktere je urceno jen pro jej vlastn ucely. Z
ena si ponechava sve rodne

jmeno, m sto aby prej mala jmeno manzela.
Muzi i zeny by se meli oblekat slusne a dustojne.
Islamnabada muze, aby jednali se svymi manzelkami laskave. ProrokMuh
.
ammad
rekl: {Nejleps mezi vami jsouti, kter se chovaj nejlepe ke svymmanzelkam.}
35
Islam priznava velkou uctu matkam a doporucuje, aby se s nimi nejlepe zachazelo.
K Proroku Muh
.
ammadovi prisel muz a zeptal se ho: Posle Boz ! Ktery
mezi lidmi si nejv ce zaslouz me dobre zachazen ? Prorok odpovedel: {Tva
matka.} Muz rekl: A pak kdo? Prorok odpovedel: {Pak tva matka.} A muz
se dale zeptal: A kdo potom? Prorok rekl: {Potom tva matka.} Kdyz se muz
znovu zeptal: A kdo pak?, Prorok rekl: {Potom tvu j otec.}
36
3.14 Rodina v Isla mu
V soucasne dobe se rodina, zakladn jednotka civilizace, rozklada. System rodiny
v Islamu uvad prava manzela, manzelky, det a ostatn ch pr buznych do rovnovahy.
Islampodporuje nesobecke jednan , stedrost a lasku v ramci dobre zorganizovaneho
rodinneho systemu. M r a bezpec poskytovane stabiln rodinou jsou vysoce ceneny,
a jsou povazovany za nezbytne pro dusevn vyvoj jej ch clenu. Existence stabiln ch
rodin a opatrovan det vede k harmonickemu spolecenskemu radu.
3.15 Jak se muslimove chovaj ke stary m lidem?
V Islamskem svete se daj tezko nalezt domovy duchodcu. U
sil vynalozene
na opatrovan rodicu v nejtezs m obdob jejich zivota je povazovano za cest a
pozehnan a pr lezitost k velkemu duchovn mu rustu. V Islamu nestac se za rodice
modlit. Muslim by mel s nimi zachazet s nekonecnym soucitem a m t stale na
mysli, ze kdyz on byl jeste bezmocne d te, jeho rodice ho uprednostnovali pred
34
S
.
ah
.
h
.
.
mad, #7163.
35
Ibn Madza, #1978 a at-Tirm d
, #3895.
36
S
.
ah
.
h
.
u Muslim, #2548 a S
.
ah
.
h
.
u l-Buchar , #5971.
44
sebou samymi. Matky se tes obzvlastn ucte. Kdyz muslimst rodice zestarnou,
zachaz se s nimi laskave a milosrdne a nesobecky.
Poslouzit rodicum je druhou nejvets povinnost kazdeho muslima, hned po
dodrzovan modlitby. Je pravem rodicu takovou sluzbu ocekavat. Vyjadrovat po-
drazden , kdyz zestarl rodice potrebuj peci, je povazovano za opovrzen hodne.
Buh rekl:
Pan tvu j rozhodl, abyste nikoho krome Neho neuct vali a abyste
rodicu m dobre prokazovali. A jestlize jeden ci oba z nich u tebe
zestarnou, ner kej jim Pfuj! a neodbyvej je stroze, nybrz mluv
s nimi slovemlaskavym! Sklon k nimobema z milosrdenstv kr dla
pokory a rekni: Pane mu j, smiluj se nad nimi obema, tak jako
oni me vychovali, kdyz jsem byl maly!
(Koran, 17:23-24)
3.16 Pe t pil ru Isla mu
Ramec muslimova zivota je urcen peti pil ri Islamu. Jsou to vyznan v ry, modlitba,
zakat (almuzna potrebnym), pust v mes ci ramadanu a pout do Mekky alespon
jednou za zivot pro ty, kter jsou schopni ji vykonat.
1) Vyzna n v ry
Vyznan v ry znamena s presvedcen m vyslovit: la ilaha illa l-lah, Muh
.
amma-
dan rasu lu l-lah. Tato veta znamena: Nen boha krome Boha
37
a Muh
.
ammad
je Posel (Prorok) Boz . Prvn cast: Nen boha krome Boha znamena, ze nikdo
jiny nema pravo byt uct van, jen Jediny Buh, a ze Buh nema zadneho spolecn ka ani
syna. Toto vyznan v ry se nazyva sahada a pokud je vyslovena upr mne, postacuje
pro konverzi k Islamu. Vyznan v ry je nejdulezitejs m pil rem Islamu.
2) Modlitba
Muslimove se modl petkrat denne. Kazda modlitba vyzaduje jen nekolik minut.
Modlitba v Islamu je pr me spojen mezi Bohema t m, kdo jej uct va. Mezi ver c ma
Bohemnen zadny prostredn k. Vmodlitbe clovek naleza vnitrn stest , klid a utechu
a c t , ze je Bohu mily. Prorok Muh
.
ammad rekl: {O
Bilale, pojdme se utesit

v modlitbe.}
38
Bilal byl Muh
.
ammaduv spolecn k, ktery byl poveren svolavan m
lidu k modlitbe. Modlitby se vykonavaj za sv tan , v poledne, uprostred odpoledne,
po zapadu slunce a po uplnem setmen . Muslim se muze modlit kdekoliv na cistem
m ste, napr. i na poli, v kancelari, v tovarne, nebo na univerzite.
39
37
V ce informac ke slovu Buh Allah najdete na strane 33.
38
Abu Dawud, #4985 a Musnadu Ah
.
mad, #22578.
39
V ce informac o modlitbe najdete v knize Jak se modlit M.A.K.Saqiba, kterou muzete z skat
na adrese Islamske nadace uvedene v tirazi teto knihy.
45
3) Zaka t (almuzna potrebny m)
Vsechno na zemi patr Bohu a vsechen majetek byl cloveku pouze sveren do uz van .
Puvodn vyznam slova zakat je ocisten a rust. Dat zakat znamena dat urcene
procento z urciteho majetku urcitym skupinam potrebnych lid . Muslim plat ze
zlata, str bra a hotovosti, ktere dosahly mnozstv zhruba 85 gramu zlata, a jsou ve
vlastnictv po jeden lunarn rok, dve a pul procenta. Nas majetek je ocisten t m, ze
dame stranou malou cast pro ty, kter jsou potrebn , a stejne jako prorezavan stromu
toto ukracen nastoluje rovnovahu a podporuje novy rust. C
lovek muze rovnez dat

libovolne mnozstv dobrovolnych almuzen.
4) Pu st v me s ci ramada nu
Muslimove se post kazdy rok v mes ci ramadanu
40
. Od usvitu az do zapadu
slunce se vzdavaj j dla, pit a vyhybaj se sexualn mu styku. Ackoliv je pust velmi
prospesny pro zdrav , je predevs mpovazovan za zpusob duchovn sebeocisty. T m,
ze se post c vzda svetskeho pohodl , i kdyz jen na kratkou dobu, z ska opravdovy
soucit s temi, kter hladovej a rozv j t m svuj duchovn zivot.
Obr. 3.7: Poutn ci se modl ve velke mesite al-H
.
ara m v Mekce. V te to mesite se nacha z
Kaaba (cerna stavba na obra zku), ke ktere se muslimove obracej pri modlitbe . Kaabu
postavili na Boz pokyn proroci Abraham a jeho syn Ismael.
5) Pout do Mekky
Povinnost kazdeho muslima, ktery je toho fyzicky a nancne schopen, je zucast-
nit se alespon jednou za zivot poute (h
.
adzdze) do Mekky. Kazdorocne se vy-
40
Mes c ramadan je devaty mes c islamskeho kalendare (ktery je lunarn , nikoliv solarn .)
46
dava do Mekky zhruba dva miliony lid ze vsech koutu sveta. Mekka je zaplnena
navstevn ky po cely rok, ale zacatek Velke pouti pripada na dvanacty mes c islam-
skeho kalendare. Muzi nos zvlastn jednoduche poutnicke oblecen , ktere zahlazuje
tr dn a kulturn rozd ly mezi jednotlivymi poutn ky, takze vsichni stoj pred Bohem
sobe rovni. Ritual h
.
adzdze zahrnuje sedmero obejit kolemKaaby, sedmero prebeh-
nut udol m mezi kopci as-Safa a al-Marwa, jak to delala Hagar (druha manzelka
proroka Abrahama a matka proroka Ismaela), kdyz hledala vodu. Potom nasleduje
stan na planine Arafa (asi 20 km vychodne od Mekky), kde poutn ci vyslovuj
svoje pran a pros Boha o odpusten . Tento ritual je povazovan za zpodobnen
Soudneho dne. Pout je zavrsena svatkem I
d al-Adh
.
a (Svatek obetovan ), ktery
se oslavuje modlitbami. I
d al-Adh
.
a a I
d al-Fitr (Svatek prerusen pustu), ktery

se slav po skoncen postn ho mes ce ramadanu, jsou dve nejdulezitejs kazdorocn
udalosti v muslimskem kalendari.
47
Vy slovnost ne ktery ch souhla sek transkripce
(Popis podle Ucebnice spisovne arabstiny od Karla Petracka, Novy Orient, roc. 1957
pr loha)
. hlasivkova zaverova nehlasna souhlaska. Odpov da zcela tzv.ceskemu razu, ktery
se vyslovuje pred kazdou samohlaskou na zacatku slova. Napr.: ale (ale), okno (okno) aj.
Pro vyslovnost teto hlasky na konci slova srov. ceske durazove ne!
dz _
vyslovujeme jako v cestine. Napr.: dzanna (zahrada), dzalal (majestatn ).

h
.
_ hrdeln uzinova nehlasna souhlaska. Jej vyslovnost je pomerne obt zna. U
sta
se m rne otevrou, jazyk se stahne do zadu, a tak se svou zadn cast vyklene proti zadn
stene hrdeln . Vznika tak zvuk castecne podobny nasemu ch, ale tvoreny v hrdle, nikoliv
v ustech. Tento zvuk lze napodobit mechanicky: vyslovujeme septemha pritomprsty silne
tiskneme na hrdeln dutinu nad ohryzkem. Napr.: h
.
aq m (moudry), rah
.
ma (milosrdenstv ),
S
.
alih
.
(vl. jm.).
s
.
emfaticka souhlaska vyslovena jako pevne a durazne artikulovane s. Jazyk se
pevnou artikulac vyklene proti zadn stene hrdeln , c mz vznikne uzina, ktera doda hlasce
temneho zabarven . Napr.: s
.
abr (trpelivost), bas
.
r (vidouc ).
d
.

emfaticka souhlaska vyslovena jako pevne a durazne artikulovane d. S
picka
jazyka se opre o horn radu zubu a hrbet jazyka o dasne. Jeho zadn cast se vyklene proti
zadn stene hrdeln . Napr.: fad
.
l (laskavost), ard
.
(zeme).
t
.
. emfaticka souhlaska vyslovena jako pevne a durazne artikulovane t. Zpusob
artikulace je stejny jako u d
.
. Napr.: lat
.
f (dobrotivy), fat
.
ir (tvurce), t
.
awl (shov vavost).
z
.

. emfaticka souhlaska vyslovena jako pevne a durazne artikulovane z. Jazyk
se zlehka dotyka horn ch zubu, jeho zadn cast se vyklene proti zadn stene hrdeln . Napr.:
lafz
.
(vyslovnost), h
.
az
.
(ochrance).
_ hrdeln uzinova hlasna souhlaska. U
sta jsou m rne otevrena, jazyk je stazen

co nejv ce dozadu a vyklenut proti zadn stene hrdeln . Zvuk teto souhlasky je mozno
napodobit mechanicky: vyslovujeme nahlas aa prstem tlac me na hrdeln dutinu nad
ohryzkem. Pro zacatek je mozno tuto souhlasku artikulovat jako silnejs (hamzu).
Napr.: az
.
m (velkolepy), maruf (znamy).
g

_ mekkopatrova uzinova hlasna souhlaska. Odpov da nasemu tvrde rackovanemu
r. Napr.: ma grib (zapad), ma gra (odpusten ).
q
.
c pkova zaverova nehlasna souhlaska: jazyk je stazen do zadu, artikuluje proti
c pku. Je to k vyslovene co nejhloubeji v ustech. Napr.: qad r (mocny), quwwa (s la).
w vyslovuje se obouretne jako anglicke w (well). Napr.: huwa (on), wahhab
(darce).
48
I.A. Ibrahim
STRUC
NY
PRU
VODCE K POROZUME
NI
ISLA
MU
2. vydan
Zanglickehooriginaluprelozily: MUDr. Sylvia Reitmanova, ing. Zuzana Masakova,
PhD. a ing. Helena Trojanova
Verse z Koranu podle prekladu Ivana Hrbka, 1972
Vydala: Islamska nadace v Praze, Blatska 1491, Praha 9
v nakladatelstv NU
R-Fethi Ben Hassine Mnasria

Gracka uprava: Miroslav Krakovic
Odpovedny redaktor: RNDr. Vladim r Sanka
Internetova verze: Muslim-inform

Stručný Průvodce K Porozumění Islámu

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Stručný Průvodce K Porozumění Islámu

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

STRUC

A veru jsme cloveka nejdr ve z casti nejcists hl ny stvorili a pak

u (spolehlive tradovanych zaznamu o tom, co

Coz zemi jsme jak loze nerozprostreli a hory jej mi podperami

A On rozhodil po zemi hory pevne zakotvene, aby se s vami

Potomse knebi vztycil, jez dymemjenombylo . . .

ka: Vezmeme-li v uvahu odkud Muh

Vsak pozor, neprestane-li, tedy jej veru chyt me za jeho kstici

A On je ten, jenz volne dal teci obema mor m: jedno sladke a

. . . Anebo jsou jako temnota v hlubine more: pokryva je vlna,

lovek nemuze prez t bez pomoci v hloubce 200 m

Coz jsi nevidel, jak Bu h zene oblaka, potom je spojuje a posleze

. . . A On ses la (mraky) podobne horam, z nichz padaj kroupy,

Pane, bude to chlapecek nebo holcicka? a tvu j Pan rozhodne, jak se

y (vyroky proroka Muh

y nemohly byt z skany

stavu Daniela Baugha. Je autorem v ce nez dvou set

adny zaznam o vyvoji lidskeho zarodku podobne detailn a uplny co do

ekl: Ohromilo me, ze se v Koranu

Jste-li na pochybach o tom, co jsme seslali sluzebn ku Svemu,

ide ocekavali splnen tr ruznych

ide z Jeruzalema poslali kneze a levity, aby

ekl: Nejsem. Jsi ten Prorok?

mane Persany porazeni za doby

Porazeni byli Byzantinci v nejblizs zemi, vsak po porazce sve

mane mohli Persany premoci, ale Koran predpovedel

manu nad Persany, poprve od porazky R

neteri, nekdy jsme videli tri novy

Seslan odMilosrdneho, Slitovneho, P smo, jehoz verse bylyucineny

Oznamradostnou zvest tem, kdoz uverili a zbozne skutky konali,

Predstihujte se tedy, abyste dosahli odpusten Panasvehoa zahrady,

synu Adama, zazil jsi nekdy b du a utrpen ? A

Ty vsak, kdoz uverili a dobre skutky konali, uvedeme do zahrad,

Od zadneho z tech, kdoz neuverili a jako never c zemrou, nebude

Kez bys je mohl videt, az postaveni budou pred ohen pekelny

ivitele tohoto sveta lze nalezt

. . . Jakjinaknez vzpom nkouna Boha se mohousrdce uklidnit?

Zat mco ten, jenz odvrat se od pripomenut Meho

Rci: On Bu h je jedinecny, Bu h sam o sobe vecny. Neplodil a

ivitel veskerenstva v celem vesm ru.

d vsechny zalezitosti. Nepotrebuje nic

adna vec v celem

A veru jsou nevdecn ti, kdoz r kaj : Mesias, syn Mariin, je

A jsou veru nevdecn ti, kdoz prohlasuj : Bu h je tret z trojice

My zajiste pripomenut jsme seslali a dobre je um me ochranit.

e Buh zna vsechno. V , co se stalo a co

e Buh zaznamenal vsechno, co se stalo a co se stane az do Soudneho

, #1924 Abu Dawud, #4941.

Ti vsak, kdoz uverili a zbozne skutky konali, ti budou raje oby-

Kdo touz po jinemnabozenstv nez po Islamu, nebude to od neho

Od zadneho z tech, kdoz neuverili a jako never c zemrou, nebude

lovek se muze ptat: Mysl m, ze Islam je dobre nabozenstv , ale kdybych

A pak se Bu h otaze: Jaky pocet let jste na zemi setrvali?

lovek konvertuje k Islamu t m, ze vyslov s presvedcen m: La ilaha illa

A hle, pravili andele: Marie, Bu h ti oznamuje zvest radostnou

Staniz se! , a stane se.

A podoba se Jez s pred Bohem Adamovi: On stvoril jej z prachu

. . . Prisel jsem k vam se znamen m Pana vaseho. Utvor m pro

Bu h vam nezakazuje, abyste byli dobr a spravedliv vu ci tem,

Bu h vam prikazuje, abyste vraceli sverene majetky jejich vlast-

. . . usmirte obe strany spravedlive a budte nestrann , nebotBu h

Necht nenavist k lidu never c ch vas neuvede do hr chu t m, ze

ena ma pravo nakupovat a prodavat, davat