You are on page 1of 168

Paul

Brunton
EgyPtsk
t
a
j
n
o
s
t
i
PhDr. Paul Brunton
TajnosTi EgypTsk
Copyright paul Brunton, 1969
Translation Rena Formnkov, Antonie Krejov, Olga Palkov, 1994
isBn 80-85888-02-5
oBsah 3
VNOVN JEHO VSOSTI PRINCI ISMAILU DAOUDOVI 6
I. NOC SE SFINGOU 8
II. STRCE POUT 14
III. PYRAMIDA 22
IV. NOC UVNIT VELK PYRAMIDY 34
V. U KHIRSKHO MGA 47
VI. DIVY HYPNOTISMU 57
VII. ROZHOVOR S NEJSLAVNJM EGYPTSKM FAKREM 67
VIII. VE JMNU ALLHA, SOUCITNHO, MILOSRDNHO! 74
IX. ROZHOVOR S DUCHOVN HLAVOU MUSLIM 82
X. V MRU STARHO ABYDU 91
XI. NEJVNITNJ OBAD EGYPTSKCH CHRM 98
XII. STAR MYSTRIA 106
XIII. V CHRMU V DENDEE 113
XIV. DNY V KAMAKU 121
XV. NOCI V KARNAKU 129
XVI. U NEJSLAVNJHO EGYPTSKHO ZAKLNAE HAD 137
XVII. STVM SE DERVEM, KTER ZAKLN HADY 144
XVIII. SETKVM SE S ADEPTEM 151
XIX. HROBKY: ADEPTOVO ZVAN POSELSTV 159
DosloV 164
oBsah
Ilustrace
mezI strnkamI 160 a 161
BAREVN
Chyfreova (Rachefova) pyramida
Sfnga a Velk pyramida
Chrm bohyn Hathotry v Dende
Zceniny v okol Hathoina chrmu v Dende
KRL. SETCH I. UCTV BOHA HORA. HOROVA KAPLE V CHRMU SETCHIHO I. V ABYDU
PILE SE SYMBOLY OBOU EGYPT VE VELKM CHRMU BOHA AMONA V KARNAKU
PORTIKUS, VSTUP DO VNITNCH PROSTOR LUXORSKHO AMONOVA CHRMU
TERASOVIT CHRM KRLOVNY HATEPSUT NA PAT HORY EL-KURN
KNZ MUMIFIKUJE ZEMELHO. HROB SENNEDEMA, DR EL-MEDNA U LUXORU
BH HORUS OIVUJE MUMII. HROB INHERCHY, DR EL-MEDNA U LUXORU
ERNOBL
PROFESOR EDUARD ADES, HYPNOTIZR
MADAME MARGUERITE, JEHO SUBJEKT
TAHRA BEJ
JEHO TLO UVEDEN V TRANSU UKLDAN DO RAKVE NA DNO BAZNU
STARODVN KORN, DVE NLEEJC ZESNULMU TURECKMU SULTNOVI,
NYN VE VLASTNICTV MADAME DAHARY Z CAIRA
EJK MUSTAFA EL MARAGHI, DUCHOVN HLAVA MUSLIM
MEITA A UNIVERZITA AL-AZHAR
ZVETNK V DENDEE
VCHOD DO ZASVCOVACHO CHRMU USIRA V KARNAKU
EJK MS HLED A CHYT HADA
EJK MS
TR
MS DR ZIVHO TRA
RA-MAK-HOTEP JEHO OI
NSTN RELIF Z KRLOVY HROBKY V DOL KRL
V TEXTU
DESKA THUTMOSE IV., KTER STOJ PED SFINGOU 24
NKRES EZU VNITKU VELK PYRAMIDY 43
SKUTECN PSMO MADAME MARGUERITE PSAN SE ZAVZANMA OIMA 106
ARABSK TALISMAN EJKA ABU RAMPA 240
OBLKA
ZEMEL PED BRANOU DO PODSVT.
SENNEDZEMOVA HROBKA. DR EL-MEDNA
Pehled dl Phdr. Paula Bruntona
v chronologickm poad
s datem prvnho anglickho vydn
Tajnosti indick, 1934
Tajn stezka, 1935
Tajnosti egyptsk, 1936
Poustevnk v Himlaji, 1936
Hledn Nadj, 1937
Vnitn skutenost, 1937
Indick flozofe a modern kultura, 1937
Skryt nauka za jgou, 1941
Moudrost Nadj, 1943
Duchovn krize lovka, 1952
Eseje o Hledn, 1984
Zpisky Paula Bruntona, 19841988
Svazek 1, Perspektivy
Svazek 2, Hledn
Svazek 3, Cvien pro Hledn, Relaxace a stran
Svazek 4, Meditace, Tlo
Svazek 5, Emoce a etika, Intelekt
Svazek 6, Ego, Od zrozen ke znovuzrozen
Svazek 7, Uzdravovn sama sebe, Negativa
Svazek 8, vahy o mm ivot a mch spisech
Svazek 9, Lidsk zkuenost, Umn v kultue
Svazek 10, Orient
Svazek 11, Senzitivov
Svazek 12, Vnitn poteba nboenstv, Odevzdan ivot
Svazek 13, Relativita, Filozofe a Mysl
Svazek 14, Inspirace a Nadj
Svazek 15, Pokroil kontemplace, Mr ve vs
Svazek 16, Osvcen Mysl, Bosk Mysl
6
Vnovn Jeho Vsosti princi Ismailu Daoudovi
Vnovn Jeho Vsosti princi
ISMAILU DAOUDOVI
Jedn krsn jarn noci vyjeli z Khiry ti mui a hovoili asi hodinu nedaleko Velk pyramidy.
Jednm z nich byla Vae vsost, druhm byl vyslanec jist orientln e, kdeto tetm jsem byl
j, pisatel tchto zpisk o cestch a mylenkch. Vae vsost poznamenala, e by bylo obtn
najit v dnenm Egypt njak stopy neobyejn duchovnosti nebo zvltn magie, jejich hledni
mne lk ze zem do zem. Pi nkolika dalch pleitostech jste opakoval tento svj nzor.
Pesto jsem vytrval ve svm hledn a nalezl nkolik vc, o nich se domnvm, e by zaj-
maly lidi na Zpad. A jestlie je nabzm tak Vai vsosti, je to proto, e se odvauji doufat, e
si z nich vyberete dal zblesk vry, kter mne zaujala a e snad pochopte trochu lpe, pro se
tak stalo. A tak si dovoluji pipsat Vm tyto zpisky jako nepatrnou znmku m radosti z osobn
cty, kter trv, nehled k intelektulnm rozdlm, kter jsou mezi nmi.
A konen, nech jsou tyto strnky dan Egyptu, on zemi, jej modern tv tak dobe znte
a jej star svatyn mne tolik vb. Kdyby mi bylo dovoleno trochu pozmnit starou latinskou
vtu, dodal bych jet: Ten, kdo se jednou napil nilsk vody, mus navdy zstat ptelem tch,
kte sdli na bezch tto mohutn eky.
7
Vnovn Jeho Vsosti princi Ismailu Daoudovi
Dr. Paul Brunton zemel 27. ervence 1981 ve Vevey ve vcarsku. Narodil se v Londn
v roce 1898. Je autorem tincti knih (vydanch za jeho ivota), z nich prvn, Tajnosti indick,
byla publikovna v roce 1935 a posledn, Duchovn krize lovka, v roce 1952. Je veobecn
uznvno, e Dr. Brunton pedloil Zpadu jgu a meditaci a vyjdil jejich flozofck pozad
bn srozumitelnou e.Zpsobem jeho psan bylo, e si strun zaznamenval inspirovan
mylenky ihned, jak se objevily. asto je zapisoval na zadn stranu dopisn oblky nebo na
okraje novin i asopis, kdy se prochzel mezi kvtinami v zahradch lemujcch enevsk
jezero. Potom je pepisoval na stroji a tdil podle nmt. Pozdji je chtl zredigovat a sestavit
do souvislho textu.
1)
Paul Brunton il poslednch dvacet let svho ivota ve vcarsku. Ml rd jeho mrn klima
a jeho majesttn horsk scenrie. Sem za nm pichzeli nvtvnci a korespondence z celho
svta. Hrl dleitou roli v ivotech velkho mnostv lid.
P.B., jak byl nazvn svmi teni, byl tich a jemn lovk. Vyzaovala z nho aura
nesmrn laskavosti. Jeho akademick vdomosti byly petaveny v ru ivota. Jeho Duchovnost
pror temnoty jako svtlo majku. On vak drazn odmtal vechny pokusy vytvoit kolem
nho kult. asto pipomnal: Muste najt svho P.B. ve svm vlastnm nitru.
K.T.H.
1) Pozn. vydav.: Tyto jednotliv mylenky autor nazval paragrafy (para) a po jeho smrti byly vydny
(v letech 1984-1988) v 16ti knihch pod nzvem Notebooks of Paul Brunton (Zpisky Paula Bruntona).
Cel tento rozshl spis je peloen do etiny a je postupn vydvn naim nakladatelstvm.
8
I. Noc se Sfngou
I.
NOC SE SFINGOU
Posledn hladov turista odeel, posledn prvodce v ernm rouchu skonil sv tisckrt opa-
kovan tbetn o povrchnch zkazkch, urench k pouen cizch nvtvnk jeho starobyl
zem. Skupina unavench mezk a vrcch, znudnch velbloud spchala k domovu se svmi
poslednmi jezdci pro tento den.
Soumrak nad egyptskou krajinou je nezapomenutelnou udlost, je to vjev nadpozemsk krsy.
Ve je v barv petvoeno a nejivj kontrasty se objevuj mezi nebem a zem.
Sedl jsem sm na mkkm lutm psku ped majesttn krlovskou sochou lec Sfngy,
trochu stranou, a pozoroval jsem okouzlenma oima podivuhodnou hru terickch barev, kter
se rychle objevuj a prv tak rychle pechzej, kdy umrajc slunce pestv ji pokrvat
Egypt zlatou ndherou. Kdo by mohl pijmout posvtn poselstv, kter mu je seslno krsnm
tajemnm svitem ervnk africkho zpadu slunce, ani by byl na chvli penesen do rje?
Pokud lid nebudou naprosto zhrubl a duchovn mrtv, potud budou stle milovat Otce Svtla,
Slunce, kter svm jedinenm kouzelnictvm in tyto vci monmi. Nebyli dnmi poe-
tilci, tito sta nrodov, kdy uctvali Rea, Velk Svtlo, a kdy ho pijmali do svch srdc
jako boha.
Nejprve toto bostv spovalo hluboko na obloze, rozpalujc ndhern cel nebesa tpytc
se erven, rudou z, jako rozhaven uhl. Potom se barvy tlumily do vych tnin a mkk,
korlov rov zplava se rozila pes obzor. Toto svtlo se neustle zmkovalo, a se
podobalo duze, asi v pl tuctu rznch tn od rov do zelen a zlat, a tak se rozmarn
louilo se ivotem. Potom, jak se soumrak rychle plil pes krajinu, se ve promnilo v jakousi
edavou zm barev. Tyto tny, nad nimi se tajil dech, zmizely spolen s velkm kruhovitm
umrajcm svtlem.
A proti tomuto oplovmu pozad jsem vidl Sfngu,jak na sebe pijmala barvu noci. Ji
nezily posledn rud paprsky iv pes jej obliej bez rys.
Vynoovala se ze vudyptomnch psin, tato obrovsk tv s odpovajcm tlem, kter
u povrivch bedun vzbuzuje takov strach, e jmenuj Sfngu Otcem Hrzy, a kter pln
skeptickho cestovatele takovm podivem, e v kadm vku vyvolvala jej obrovsk postava
otzky na rtech tch, kte na ni s pekvapenm hledli poprv. Tajemstv tohoto nepirozenho
spojen, tohoto lva s lidskou hlavou, pitahovalo odedvna cel zstupy nvtvnk. Je to
zhada i pro samotn Egypany a hdanka pro cel svt. Nikdo nev, kdo a kdy Sfngu vytesal.
Nejzkuenj egyptologov mohou jen slep hdat, jak je jej vznam a historie.
Pi poslednm zblesku, kter mi dovolilo mizejc svtlo pijmout, spoinuly m oi na
kamennch zracch Sfngy, kter se tie a klidn dvaj, jak nespoetn lid pichzej, jeden po
druhm, jak na ni tzav hled a potom ve zmatku odchzej; kter nehnut pozorovaly temn
lidi ze ztracenho svta, z Atlantidy, nyn zaplaven miliony tun vody; kter s polovinm sm-
vem byly svdky Meniho, prvnho farana, jak milovanou egyptskou eku Nil obrtil v jejm
bhu a donutil ji, aby tekla novm eitm; kter mlky a s ltost patily na vnou, zasmuilou
tv Mojovu, kdy se klanl pi poslednm louen; kter se nm a se smutkem dvaly na
utrpen zpustoen a ve zceniny obrcen zem, kdy divok Kambses pronikl z Persie do
Egypta; kter okouzleny, ale pece jen s opovrenm vidly pynou, hedvbm ozdobenou Kle-
opatru vystupovat z lodi s pozlacenou pd, purpurovmi plachtami a stbrnmi vesly; kter
s radost vtaly mladho, putujcho Jee, kdy hledal vchodn moudrost, pipravuje se tak na
urenou hodinu svho veejnho posln, kdy ho jeho Otec seslal s boskm poselstvm lsky
a milosrdenstv; kter s utajenou radost ehnaly statenmu, lechetnmu a uenmu mladmu
9
I. Noc se Sfngou
mui, urozenmu Saladinovi, take odjel, nesa ve vzduchu sv kop, oznaen plmscem
a zelenm praporkem, aby se jednoho dne stal sultnem Egypta; oi, kter s vstrahou zdravily
Napoleona jako nstroj evropskho osudu, toho osudu, kter ml jeho jmno tak vyvit, e
zastnilo vechna ostatn jmna, aby ho pak donutil stt se zachmuenm elem na hladkch
prknech paluby Bellerophonu; oi, kter s lehkm smutkem pozorovaly, jak se pozornost cel-
ho svta obrac k jej vlasti, kdy byla otevena hrobka jednoho z jejch nejpynjch faran
a jeho mumifkovan mrtvola a krlovsk ozdoby se staly koist modern zvdavosti.
Tyto kamenn oi Sfngy toto ve vidly, a jet mnohem vce. Nyn, pohrdajce lidmi,
kte se trp nad malichernou a chvilkovou innost; lhostejn k nekonenm kavalkdm
lidsk radosti a utrpen, kter pechzej pes egyptsk dol; vdouc, e velk udlosti asu
jsou ureny, a e jim nelze uniknout tyto oi zraj ze svch velikch dlk do vnosti. Ano,
lovk mocn ct, e tyto oi, samy beze zmny, se dvaj pes zmny asu do potk svta
a do temnoty neznma.
Potom se Sfnga promnila v uhlov ernou a obloha ztratila svou stbit edou zivost,
zatmco pou pohltila dokonal, ve absorbujc temnota. Ale Sfnga mne stle poutala, stle
pitahovala mou pozornost jako mocnm magnetem. Ctil jsem, e teprve nyn s blc se noc
vstoup do svho prosted. Temnota pozad byla jejm vhodnm rmcem a v mystick africk
noci bude vydechovat phodnou atmosfru. Re a Hor, Eset a Usir, a vichni zmizel bohov
Egypta se v noci rovn pliv vrt. Rozhodl jsem se tedy, e pokm, a msc a hvzdy se
spoj, aby odhalily pravou Sfngu. Sedl jsem sm, a pece, navzdory oputnosti pout, jsem
se nectil, ba ani nemohl ctit osamlm.
*
Noci v Egypt jsou podivuhodn jin ne noci v Evrop. Zde pichzej tichma nohama,
tajemn se chvj se zstupem neviditelnch ivot, a jsou tnovny do indigov modi,jej
inek na citliv due je magick. Jsou trochu tvrd, brutln stzliv a naprosto ern.
Stokrt jsem pozoroval, jak se prvn veern zc hvzdy znovu objevuj, kmitajce blzko
a jasn, jak to v Evrop nikdy nesvedou; jak svdn prouek msce odhaluje svou ptomnost
a obloha se mn v baldachn modrho sametu.
A nyn jsem uvidl Sfngu, jak ji zdka vdaj turist. Nejprve jej sml, temn obrys, vyte-
san z pvodn skly, vysok jako typatrov, londnsk dm, spovajc pokojn v prohlubni
pout. Potom, kdy ji paprsek za paprskem zaal osvtlovat, spatil jsem postben obliej
a napaen tlapy star znm postavy. Nyn se mi stala okouzlujcm symbolem onoho Egypta,
jeho tajemn pvod sah do prastarho dvnovku. Skren jako osaml hldac pes, kter
dr vnou str nad pedhistorickmi tajemstvmi, hloubaje nad atlantovskmi svty, jejich
jmna se ztratila v kehk pamti lidstva, peil tento kolosln kamenn tvor kadou civilizaci,
kterou lidsk pokolen a do dneka zplodilo, a stle si podruje svj vnitn ivot neporuen.
Tato vn a velkolep tv neprozrazuje nic. Tyto such kamenn rty jsou zaslbeny vnmu
mlen a jestlie existuje njak skryt poselstv, kter Sfnga pro lovka m, a kter pedvala
pes cel stalet jen nkolika mlo lidem, hloubavm a privilegovanm, pak toto poselstv bude
jenom tie eptno jako mistrovsk slovo svobodnch zedn do ucha kandidta. Nen tedy
divu, e man Plinius napsalo Sfnze, e je to podivuhodn umleck pedmt, na nm lze
pozorovat mlen a na nj se lid z okol dvaj jako na bostvo.
Noc tvo Sfnze dokonal rmec. Za n a po obou stranch se rozkld tzv. Msto mrt-
vch, oblast, kter se doslova hem hrobkami. Vude kolem skalnat vyveniny, kter vy-
nv z psku na jih, zpad i sever kolem Sfngy, byla hloubena hrobka vedle hrobky, aby pijaly
sarkofgy s krlovskmi tly, mumie lechtic a knskch hodnost.
Po est let provdj Egypan, kte pokrauj v prci zpadnch prkopnk, soustavn
a spn prce, aby vykopali celou centrln st tohoto ohromnho hbitova. Odvezli tisce
tun psench nnos, kter dve pokrvaly toto msto, odhalili zk chodby, vytesan do skly,
10
I. Noc se Sfngou
kter se kiuj a zase kiuj od jedn hrobky ke druh, a upravili cesty, kter spojuj pyramidy
s jejich chrmy. Prochzel jsem toto zem od jednoho konce ke druhmu a navtvoval jsem
pohebn komory, soukrom chrmky, byty kn a pohebn kaple, ktermi je provrtno jako
plstev medu. Opravdu je toto msto hodno svho jmna Msto mrtvch, nebo jsou tu od-
dlena pouze nkolika stopami prostoru a skoro temi tisci lty dv pohebit nad sebou. Tito
sta Egypan kopali hluboko, kdy chtli skrt sv mrtv jedna takov komora je nejmn
190 stop pod slavnou dldnou silnic. Vstoupil jsem do pohebnch mstnost tvrt dynastie,
kde kamenn sochy star pt tisc let, pedstavujc dokonal podoby zemelch, dosud stly,
s rysy jasnmi a poznatelnmi, i kdy jejich sluby duchm zemelch jsou velmi sporn.
Avak sotva lze vstoupit do nkter hrobky, ani bychom shledali, e tk vko sarkofgu
je odsunuto stranou a ve cenn zmizelo, kad kousek drahocennho pokladu. Stejn tak to
nalezli ti, kdo zde kopali. Jenom posvtn vzy, obsahujc vnitnosti mumifkovanch tl,
a kamenn soky zde zstaly. I star Egypt ml sv lupie hrob, a kdy prost lid povstal
proti rozpadvajcm se a degenerujcm vldnoucm kastm, vrhl se pro lup a pomstu na tento
obrovsk hbitov, kde se vysokm hodnostm dostalo pocty, e mohli odpovat v blzkosti
mumi krl, kterm za ivota slouili.
A tch nkolik, jejich mumie unikly dvnm lupim jejich vlastnho nroda, spalo chvli
v pokoji, dokud nebyli zase probuzeni eky, many a Araby. Ti, kte bezpen proli i tmito
zkoukami, mli dlouh odpoinek a do minulho stolet, kdy modern archeologov zaali
prosvat spodn pdu Egypta a ptrat po tom, co pehldli lupii. Mjme soucit s tmito balza-
movanmi farany a ubohmi knaty, nebo jejich hrobky jsou znesvceny a jejich poklady
uloupeny. A dokonce i tam, kde jejich mumie nebyly rozsekny na kusy zlodji, kte ptrali po
klenotech, jsou odsouzeni, aby nemli laskavj msta odpoinku ne muzea, ve kterch se na
n dvaj zstupy lid a dlaj o nich neuctiv poznmky.
A na takovm smutnm mst, peplnnm dvno pohbenmi mrtvolami, stoj osaml
Sfnga. Pozorovala, jak byly ony hrobky v Mst Mrtvch vylupovny vzbouenmi Egyp-
any a prohledvny vniknuvmi Araby. Kdo se me divit, e Wallis Budge, znm editel
egyptskch sbrek v Britskm muzeu doel nakonec k zvru, e Sfnga byla zhotovena, aby
zadrovala zl duchy od hrobek, kter byly okolo n? Kdo se me divit, e krl Thutmose IV.
ped temi tisci tymi sty lety dal napsat na 14 stop vysokou kamennou desku, kterou vztyil
ped prsa Sfngy, nsledujc slova:
Magick tajemstv vldlo v tchto koninch od potku asu, nebo podoba Sfngy
je znakem Khepery (Boha nesmrtelnosti), nejvtho z duch, ctyhodn bytosti, kter
zde odpov. Obyvatel Memjidy a celho okol zvedaj sv ruce k nmu, aby se modlili
ped jeho tv.
Kdo by se mohl divit, e beduni, bydlc v nedalek vesnici Gze, maj velmi mnoho povst
o duchch a straidlech, kter se v noci mhaj v oblasti kolem Sfngy a e toto msto povauj
za nejstraidelnj na svt? Nebo toto starobyl pohebit se neme porovnat se dnm
jinm novjm na cel zemi. Pokud jde o balzamovn tl jejich nejlepch lid sta Egypan
mysln prodluovali styk jejich duch s nam svtem na dobu abnormln dlouhou.
Ano, noc je nejvhodnj dobou pro zkoumn Sfngy, nebo tehdy i pro nejtupj lidi se
zd bt svt duch ble, nae mysl se stv citlivj pro vjemy dve nepociovan, zatmco
ve vldnouc temnot i tvrd tvary okolnho hmotnho svta pijmaj duchovit obrysy.
Non obloha mla nyn barvu nafalovlho indiga, mystickho to tnu, kter se dobe
hodil k mmu podnikn.
*
Poet hvzd se zvtil, take se ve velkm mnostv klenuly nad setmlm svtem. Tak
msc pispl k osvtlen straideln scny kolem mne.
11
I. Noc se Sfngou
Dlouh, lec lv tlo se nyn Viditeln rsovalo na obdlnkovm skalnm vstupku. Jeho
zhadn hlava se te jevila trochu zetelnji. Pede mnou a za mnou se nejasn spojovala mal
vyvenina s pout, kter se thla do dlky, a mizela, pohlcena okoln temnotou.
Hledl jsem na pvabn cpy iroce rozloen, paruce podobn-ozdoby hlavy, jej obrysy
byly nyn sotva rozeznateln. Tato krlovsk ozdoba hlavy poskytuje Sfnze majesttn velkole-
post a dokonalou distingovanost, vlastnosti, kter dovruje krlovsk kobra, spovajc na jejm
ele a zvedajc svou kp, tento symbol Urea znac vldu a moc nad svty stejn pomjejcmi
jako duchovnmi, tento emblm jak bosk tak svtsk svrchovanosti. Postava Sfngy se as-
to objevuje v hieroglyfckch psmech a oznauje Pna Zem, mocnho farana. Jedna star
tradice dokonce prohlauje, e socha v sob skrv hrobku jednoho vladae, jmnem Armais.
Mariette, francouzsk archeolog a editel egyptskho muzea v Khie, vzal tuto tradici vn
a rozhodl se, e proptr skaln zkladnu pod Sfngou.Nen nemon, ekl na setkn jedn
uen spolenosti, e uvnit nkter sti tohoto netvora existuje krypta,jeskyn nebo podzemn
kaple, kter me bt hrobkou. Ale zanedlouho po tom, kdy se chopil tohoto plnu, zaklepala
smrt u jeho dve a on sm byl uzaven do hrobky. Od t doby se nikdo nepokusil vniknout do
kamennho podkladu, kter obklopuje Sfngu, ani do skaln vyveniny, na n Sfnga spov.
Kdy jsem mluvil o tto vci s profesorem Selimem Hassanem, kter byl od egyptskch ad
poven dozorem nad vykopvkami v Mst mrtvch, a kdy jsem se ho tzal na monost
neodhalench komor pod Sfngou, odbyl tuto zleitost draznou a rozhodnou odpovd:
Sfnga sama je vytesna z pevn skly. A tak pod n neme bt nic jinho, ne zase jen
pevn skla.
Naslouchal jsem s ctou, kterou profesor pln zasluhuje, ale nemohl jsem jeho tvrzen ani
pijmout, ani odmtnout: dal jsem pednost oteven mysli. Jmno Armais se velmi podob
jmnu Harmachise, boha Slunce, o nm jin legenda k, e ho Sfnga pedstavuje. Je docela
dobe mon, e pod n nen vbec dn hrobka, a e pomalm bhem asu se ob tradice njak
smsily. Ale skaln komory mohou bt vytesvny tak k jinm elm a sta Egypan se tomu
nkdy nevyhbali. Svd o tom jejich podzemn jeskyn, kde byly vykonvny steen a tajn
nboensk obady. Existuj tak star chaldejsk, eck a msk, dokonce i arabsk prameny,
kter vypravuj o podzemn chodb a komoe, jimi prochzeli kn od Velk pyramidy ke Sfn-
ze. Tyto tradice nemus mt dn zklad, ale nen koue bez alespo trochy ohn a u lid, jako
byli sta Egypan, kte tak rdi tesali chodbu za chodbou skrze pevnou sklu a kte stejn
tak rdi ukrvali vchody do tchto chodeb, maj se vci tak, e dn dnen Egypan neme
s jistotou ukzat na pdu, na kter stoj a prohlsit, e lidt krtkov si skrze ni nikdy nerazili
cestu. Stat umlci, kte vytesali ulovou pamtn desku Thutmosovu, kter je umstna mezi
pednma nohama Sfngy, ukazuje Sfngu, jak spov na krychlovm podstavci, kter sm je
jakousi budovou, s velikm stednm vchodem a vyhloubenmi ozdobami. Existovala tenkrt
njak starobyl povst, nyn ztracen, na jejm zklad byl zhotoven tento obraz? Existoval
njak chrm v podob podstavce, vytesan ze skalnatho pahorku se Sfngou, spovajc jako
obr na jeho samotn stee? Jednoho dne se to dovme.
Faktem je, e Sfnga nen cel vytesan ze skly. Sochai shledali, e velikost pevn skly
nesta, aby mohli uskutenit nvrh, kter dostali, a tak, aby mohli dokonit sv obrovsk dlo,
byli nuceni vystavt st zaokrouhlench zad Sfngy a padest stop dlouh pedn tlapy ze
zvltnch plench cihel a otesanch kamen. Tato pidan st povolila na nkterch mstech
tokm lid a let, take nkolik cihel bylo vylomeno a nkter kameny zmizely.
Potom, ped sto lety, piel plukovnk Howard Vyse, kter se vracel dom ze sv sluby
u vojska v Indii. V Suezu opustil svou lo a jel potovnm dostavnkem, kter patil star
Vchodoindick spolenosti a slouil k peven dstojnk do Khiry a odtud zase ke Ste-
dozemnmu moi k dalmu nalodn. Plukovnk se zdrel njakou dobu v Khie, kde ho
vbily pyramidy a Sfnga , kter nkolikrt navtvil. Slyelo starch legendch a rozhodl se,
e je vyzkou. Opatil si dlouh elezn vrtac tye, zakonen dlty a zaal rameno Sfngy
12
I. Noc se Sfngou
provrtvat, aby zjistil, zda je dut nebo ne ale vsledek ho zklamal. Vnikl do pevn skly na
dvacet sedm stop a otvory, kter byly zpsobeny jeho nmahou, dosud Sfngu znetvouj. Ale
bohuel v dobch Vyseovch nebylo ze Sfngy vidt nic ne obliej a hlava, nebo jej tlo bylo
pochovno pod ohromnou spoustou psku. Tak se jeho prce nedotkla t tvrtin sochy;a nikdy
se nepiblila k jej zkladn.
*
Noc se pokradmu plila jako panter, klidn a tie. Nebylo slyet nic krom pernho
pololidskho vyt nkolika poutnch akal, kter oznaovalo mjen hodin. Sedli jsme tam,
Sfnga a j, pod jasnm africkm svtlem hvzd, a zesilovali jsme neviditeln pouto, kter ns
svedlo dohromady, take seznmen se promovalo v ptelstv a mon zskvalo trochu
novho vzjemnho pochopen.
Kdy jsem k n piel poprv ped nkolika lety, Sfnga se dvala do dlky s tichm opovr-
enm. Pro tohoto obra jsem byl pouze dal trpasli smrtelnk, dal spchajc tvor, putujc na
dvou nohou a naplnn marnivou sobstanost, neklidnmi touhami a poetilmi mylenkami.
Pro mne se tehdy Sfnga zdla bt ponurm nznakem on Pravdy, kterou lovk nikdy nena-
lezne, gigantickou modlou, vnovanou Neznmmu, ped nm veker modlitby padaj bez
odpovdi do bledho psku a veker otzky neslyeny do przdnoty. Tehdy jsem se odvrtil
vce cynick a vce skeptick ne pedtm, unaven svtem a zahokl.
Ale lta nemjela marn. ivot je jin jmno pro duchovn vchovu a Neviditeln Uitel
mne zatm nauil jedn nebo dvma vcem, na nich zleelo.
Nauil jsem se, e se nae otejc zemkoule neot nadarmo prostorem.
Vrtil jsem se ke Sfnze s jasnj nlado,,!. A kdy jsme se navzjem stali spolenky ve
tm, ona sedc ve sv dutin na okraji Libyjsk pout, a j sed se zkenma nohama na psku,
pemlel jsem znovu o tajemnm vznamu tohoto Kolosa.
Cel svt zn fotografe Sfngy a dovede si pedstavit jej znetvoenou tv. Ale svt nev,
pro a kdy byla vytesna z pevn vpencov skly, kter se vynouje z psku, ani nev, ruce
promnily onu osamlou sklu v sochu tak gigantickch rozmr.
Archeologie ml, skln hlavu v tajnm studu, nebo musela odvolat jist domnnky, vy-
dvan za teorie, kter jet ped mlo lety tak dviv ila. Neodvauje se u vyslovit dn
urit jmno, ani se neodvauje vyslovit dn pesn datum. Neme ji pipisovat Sfngu ani
krli Rachefovi, ani krli Chufuovi, nebo nyn poznv, e odhalen npisy naznauj pouze,
e socha existovala ji za jejich vldy.
Za osmnctou dynasti nen v objevench papyrech ve skutenosti dn zmnka o existenci
Sfngy a za tvrtou dynasti nezmiuje se o n dn kamenn npis. Vykopvai pi hledn
starobylch nlez nali npis, kter mluv o Sfnze jako o pomnku, jeho pvod se ztrc v ase
a jako o soe, kter byla znovu nhodou objevena, kdy byla zcela pohbena v psku pout
a naprosto zapomenuta. Tento npis nle do obdob tvrt dynastie, tedy ad faran, kte ili
a vldli v Egypt tm ped esti tisci lety. A i pro tyto krle byla Sfnga ji nevslovn star.
*
Spnek pichz za noci, ale j jsem jej odhodlan zapuzoval od hodiny k hodin. Nicmn,
v tchto nonch vahch se poala moje on vka bezdn sklnt ve vzpoue a moje mysl
se stvala ponkud ospalou. Dv sly nyn zpasily o nadvldu v mm nitru. Prvn byla prudk
touha strvit noc ve bdn a pozorovat svt se Sfngou. Druhou byla vzrstajc tendence podro-
bit tlo a mylen uklidujcmu a uspvajcmu lichocen okoln temnoty. Konen jsem mezi
nimi nastolil mr a uzavel smlouvu, podle n jsem udroval oi nepatrn oteven, take se
staly zkmi, nevidoucmi trbinami, a sv mylenky jsem nechal vplynout do snn o barvch
mjejcch v dlouh ad.
13
II. Strce pout
Zstal jsem chvli v klidn nehybnosti, kter se dostavuje, kdy jsou mylenky zastaveny.
Nevm, jak dlouho jsem v tomto stavu byl, ale piel okamik, kdy barvy zmizely z m vize
a na jejich mst se rozevela velik, voln krajina. Byla podivn ozena stbitm svtlem,
tak jak me bt kraj osvtlen mscem v plku.
Vude kolem mne se pohybovaly zstupy temnch postav, spchajcch sem a tam. Nkter
nesly na hlavch koky s nklady, jin lezly vzhru a dol po jakmsi leen z lehkch trm,
zbudovanm okolo obrovsk skly. Byli mezi nimi dozorci, kte dvali dlnkm rozkazy,
anebo peliv sledovali prci lid, kte namhav kladivem a dltem odsekvali ve skle uren
tvary. Vzduch se chvl zvuky jejich opakovanch ran.
Oblieje vech tchto lid byly dlouh a tvrd, jejich ple byla zbarvena ervenohnd nebo
edolut, a tak jejich horn rty byly pozoruhodn dlouh.
A kdy byla jejich prce dokonena, tu hle! skla se promnila v gigantickou lidskou hlavu,
posazeno u na obrovsk lv tlo, cel postava spovala ve velk uml dutin, vyhlouben
z ploiny. Do tto dutiny vedly irok, hlubok velkolep schody. A na zvltn ozdobu hlavy,
jej irok zhyby vyvstvaly za uima, byl vsazen kotou z istho zlata.
Sfnga!
Lid zmizeli a krajina se stala tak klidnou, jako oputn hrob. Potom jsem zpozoroval
rozshl moe, kter zaplavilo svmi vodami celou krajinu po m levici, jeho poben ra byla
vzdlena sotva mli. V tichu bylo nco zlovstnho, co jsem nechpal, dokud jsem nezaslechl
hlubok huen, kter vychzelo ze samotnho stedu ocenu. Zem pode mnou se chvla
a tsla a s ohluujcm evem se zvedla ohromn vlna vody do vzduchu a stemhlav se tila
smrem k nm, ke Sfnze a ke mn a oba ns zaplavila.
Potopa!
Pak byla pestvka. Zda jednu minutu nebo tisc let, to nevm! A znovu jsem sedl u nohou
velik sochy. Rozhldl jsem se okolo sebe, ale moe jsem ji nevidl. Msto nho byla krajina
pokryta zpola uschlm bahniskem, tu a tam byly velik skvrny bl soli, kter vyschaly na
slunci. Slunce divoce prailo na zem, skvrny se zvtovaly do velikosti i potu. Slunce stle
nemilosrdn vrhalo svj ohe na ve, vyhnalo z bahniska posledn kapku vlhkosti a promnilo
ho v mkkou, suchou pdu, kter byla vyplena do bled lut barvy.
Pou!
Sfnga stle hledla do krajiny. Jej tlust, siln, nepokozen rty, formovan, jako by se
chtly usmt, se zdly vyjadovat jej spokojenost s osamlou existenc. Jak dokonale se tato
oputn postava hodila do svho pustho okol. Zd se, e v tomto tichm kolosu sm duch
osamlosti nalz dstojn vtlen.
A tak ekala, a se jednoho dne mal skupina lun zastavila u behu eky a z nich vystoupili
lid, kte se zvolna blili. Ped Sfngou se s radostnmi modlitbami vrhli na zem.
Od tohoto dne bylo kouzlo ticha zrueno, zaaly vznikat stavby na nedalek nin a krlov
pichzeli se svmi knmi, aby skldali hold krli pout.
A s jejich pchodem zmizela m vize, tak jako plamen miz s knotu, kdy ji nen paliva.
14
II. Strce pout
II.
STRCE POUT
Hvzdy nad hlavou byly dosud hust, srpek msce se dosud na ns oba dvorn usmval, Sfnga
se stle tyila zkrsnl a majesttn ve stbrnch paprscch, kdy jsem obrtil hlavu vlevo, kde
jsem ve svm vidn pozoroval moe, vypnajc se jako zuiv netvor a pohlcujc such svt.
Jaksi netopr, kter snad omylem povaoval m nehybn tlo za soust krajiny, zamval
svmi kdly u m hlavy a odletl; pitom vyvolal lehk zchvv odporu po m ptei. Zejm
piletl z nkter oteven podzemn hrobky s mumi.
Myslel jsem na velk moe psku, kter se vln pes ti miliony tverench mil pout
Sahary, vdy a stle, nikdy neperuujc sv vlnn, dokud nedoshne dlouh ady holch v-
pencovch hor, kter se zvedaj z pdy jako rov zbarven zdi; hor, kter chrn Egypt a po
cel dlce ste nilsk dol. Proda jakoby mysln vztyila Libyjsk hory, aby tak uchrnila
Egypt, aby nebyl pemoen pout, kterou vytvoila rovn ona.
Toto nebezpe je velmi reln. Kad rok, asn z jara, cyklnov vichice dsiv sly,
obvan chamsn, vyhls vlku proti severn Africe a hvzdaj divoce pes pevninu vemi
smry od atlantickch beh. A jak se pohybuj vped, jako toc armdy, znc po plenn
a vtzstv, pohybuje se psek a prach s nimi. porn spousty vcch pskovch zrnek se
vude a zakrvaj pdu zlatm rubem. Tam, kde pi svm en naraz na odpor, pinej
v nkolika letech zpustoen, mrtvou oputnost hrobu, nebo zasypvaj che, domy, pomnky,
chrmy a dokonce cel msta. A tak lut psek m nad krajinou neodbytnou moc a vldne j
pevnm ezlem. Takov je sla tchto chamsn, e obloha me bt zcela zatemnna a slunce
zmiz z dohledu. Vc mraky psku, skrze n nen mono vidt jako skrze pravou londnskou
mlhu, jsou rychle hnny vped a jejich st je ukldna ped a na kad pedmt, kter jim
stoj v cest. A psek se postupn shromauje okolo tchto pedmt a nad nimi. Vidl jsem,
jak vesnian, kte ij blzko oz na pokraji Libyjsk pout, byli nuceni opustit sv chatre
a zbudovat je znovu na vy pd takov byl ve pemhajc nval psku proti zdem. Vidl
j sem vysok star chrm v Hornm Egypt, kter byl nedvno vykopn badateli a u nho se
nakupil psek a ke stee.
Deska Thutmose IV., kter stoj ped Sfngou.
15
II. Strce pout
Podval jsem se zpt na Sfngu, na jej patetick, zpola smutn vraz kolem jejch sedm stop
irokch st, vraz, kter byl v msnm svitu sotva rozeznateln a kter navdy nahradil zpola
smvn pohled, kter jsem na tto soe vidl ve sv vizi pvodn atlantovsk Sfngy. Vtry
pout, tak straliv ve sv sle, netvoily jej tv, kterou zmrzaili i neuctiv lid.
Ltajc psek se na ni vrhal as od asu, nkdy tie, nkdy s vytm a se zuivost boue
a tm ji pohbil. Myslm na tajemn sen, kter dal faran Thutmose IV. napsat hieroglyfckmi
maky na pamtn desku z erven uly, kter spov mezi tlapami Sfngy. Pamatuji si slovo za
slovem smutn nek ztracen a zapomenut Sfngy v onom snu, kter byla a po hrdlo pohbena
v neltostnch psinch.
Psek pout se ke mn bl, volal jej Duch, a j jsem v nm hluboce pohben. Posp!
Rozka, aby to bylo vykonno, abych byl zprotn psku a potom budu vdt, e jsi mj syn
a mj pomocnk.
Kdy se Thutmose probudil, ekl si:
Obyvatel msta i chrmu pichzej, aby uctili tohoto boha, ale nikoho z nich nenapadne,
aby jeho podobu zbavil psku.
Relify vytesan na kamenn desce zobrazuj krle, jak obtuje Sfnze kadidlo, a pak nsle-
duje cel pbh a historie podivuhodnho snu a jeho podivuhodnch nsledk. Mlad Thutmose
byl jet princem, kdy se se svmi pteli vydal na lov na okraji pout ble Gzy.
Bavil se na jinch silnicch, prav hieroglyfy, stlel do mdnho tere, lovil lvy a jinou
divou zv v pouti a zvodil ve svm voze, piem jeho kon byli rychlej ne vtr.
V poledne seskoil ze svho kon unaven a vyerpn sportem. Po obd hledal klid a sv
sluhy propustil, aby si odpoinuli. U olte pronesl modlitbu k bohm a odebral se na lko.
Tk spnek se zmocnil prince v hodin, kdy Rea je korunovn. Shledal, e tento velebn
a uctvan bh k nmu mluv v jeho vlastnm jazyce, jako mluv otec ke svmu synu, prav:
V pravd t vidm, dvm se na tebe, synu mj Thutmose, j jsem tvj otec, Heru-Khut,
kter ti d toto krlovstv. Zvedne jeho rudou korunu a zem bude tvoje v cel sv i. Koru-
na boha bude zit na Tvm ele, potrava z Egypta a drahocenn dary z cizch zem ti budou
pineny!
Sen byl ukonen nalhavou dost, aby Sfnga byla vykopna z jejho psitho hrobu,
jestlie si mlad princ peje, aby mu slben koruna byla udlena.
Thutmose poslun vykonal rozkaz, kter dostal ve snu, a uril mnoho pracovnk k od-
strann psku, kter naplnil hlubok ndvo a zahalil prsa Sfngy.
Heru-Khut, Vychzejc Slunce, Duch nebo bh Sfngy, zase vrn vyplnil svj slib. Pes
hlavy svch starch bratr obdrel princ faranskou korunu jako Thutmose IV. a vedl egyptsk
vojska, kter vtzila vude, kamkoli pila. Jeho e se rozkldala od dalek Mezopotmie na
vchod a ke druhmu nilskmu kataraktu v Nbii na jihu. Na zpad pemohl beduny v Libyi
a vousat Etiopan mu pineli slben drahocenn dary. Za jeho vldy se Egypt stal nesmrn
bohatm a pracujc vesnian, stejn jako zahlejc princov, ili v blahobytu. Jeho civilizace
a kultura vzkvtaly jako nikdy pedtm. Pedpovdn slva se velkolep vyplnila.
Toto ve nen jen povst, nbr historie, nen to legenda, ale fakt.
Egypan toti udrovali mnohem pelivji zprvy ne kterkoli jin starobyl nrod. Mno-
h z tchto zprv, tm, e jsou hluboko vyryty do tvrdho kamene, peij ty, kter byly napsny
na papyru nebo pergamenu.
*
Ale nebylo to jen jedenkrt, kdy byl lovk pohnut, aby Sfngu osvobodil.
Sedmkrt pohbily stle inn psky Sfngu a sedmkrt byla osvobozena.
16
II. Strce pout
A to jen v historickch dobch, nebo pedhistorit lid mli nesmrnou ctu k tto soe,
a proto chrnili jej tlo s oddanou pelivost.
Poprv byla vykopna ped vce ne pti tisci lety, faranem tvrt dynastie Rachefem,
kter promnil druhou pyramidu v hrobku, aby chrnila jeho ulov sarkofg. Za mn ne
dva tisce let potom byl proveden druh pokus zachrnit Sfngu z psku Thutmosem IV., jeho
slavn sen ho pohnul k tomuto kolu. On se dokonce pokusil ochrnit sochu ped budoucmi
vpdy psku tm, e kolem n nechal vystavt hrubou ze z neplench cihel, kter mla slouit
jako barira.
Jet dnes mete vidt tyto cihly, z nich nkter nesou otisk krlova jmna. Psky zaaly
ale znovu pronikat a zmocnily se kamennho obra, a tentokrte to byl ciz panovnk, flosofck
msk vlada Marcus Aurelius, kter, kdy nalezl Sfngu pohbenou a po krk, znovu ji vypros-
til. Pidan zdivo v tlapch a pod prsy, protoe nebylo vytesno z pevn skly jako hlava a hlavni
st tla, bylo ji tehdy v polorozpadlm stavu a csa je dal peliv opravit. sti, kde opravil
cihlami lemovan zdi, se dosud li svm temnm zbarvenm od edho pozad.
Za vldy Arab byla Sfnga pirozen znovu zanedbvna, a nakonec vynvala nad zlat
psky pouze jej edobl tv. Teprve na potku minulho stolet se nad ni smiloval kapitn
Caviglia, naden italsk archeolog a badatel o nadpirozench mystrich. Pokusil se vykopat
horn st jejho tla, ale spd psku byl tak rychl, e ml velk pote, aby sti, kter ji
odhalil, nebyly znovu pohbeny. Roku 1869 August Mariette, zakladatel Egyptskho muzea,
uinil pokus, ji pt tohoto druhu, aby odstranil stle rostouc nnos psku na poest oteven
Suezskho prplavu, ale dlouho u tto prce nezstal.
Tiaticet let potom jeho nstupce v muzeu, Maspero, sebral k tmu elu velik fond
veejnou subskripc ve Francii. Takto vybaven mohl znovu odhalit vt st Sfngy.
Maspero doufal, e nalezne na pat Sfngy vchod, kter by vedl do njak vnitn komory.
Nemohl uvit, e tato jedinen socha neobsahuje njak neobjeven architektonick tajem-
stv. Ale nebyl nalezen ani jedin otvor nebo vchod. Pak se zaal sm sebe tzat, zda Sfnga
nespov na njak terase, pod kterou by byla tajn komora, kterou hledal. Ale velikost kolu
vykopat zkladnu Sfngy byla nad jeho omezen prostedky a amerit milioni se jet nezaali
zajmat o egyptologii.
Proto byl nucen penechat toto dlo potomkm.
Sedm a posledn pokus byl proveden ped nkolika lety, kdy egyptsk vlda se rozhodla
ke konenmu odstrann psku a vynesla na svtlo a dosud nespaten sti zkladny, spo-
vajc v obdlnkov prohlubenin. Dlnci dokonale odhalili spodn st velkho kamennho
bloku, kter byl tak dlouho pohben, a tak do detailu ukzali svtu obrovskou skaln terasu,
vydldnou dlouhmi kamennmi deskami, na kterch blok stoj. Tak cel ndvo, kter to
ve obklopuje, a velk st ped ndvom byly vyprotny. tyicet stop irok schodit, kter
vedlo dol k on terase, bylo odhaleno. Konen byla Sfnga spatena ve sv prav dstojnosti.
Pak byla zbudovna pkr, pevn a souvisl vlcovit ze okolo sti ndvo, aby chrnila
Sfngu a drela v achu psenho neptele. Doufejme, e se ji nikdy nenakup rychle rostouc
nsep lutch psitch zrnek okolo bok Sfngy, a e tato chvlyhodn prce nebyla marn.
A pece nesmme pli spchat pi zatracovni tohoto neptele. Jestlie psky pochovvaj
sochy a chrmy Egypta, souasn je zachovvaj, nebo je obaluj a tm je chrn ped zkzou.
Nen snad lepho ochrannho prostedku pro kamenn pamtky, zhotoven lovkem, nad
tepl a such africk psek.
*
Jedna po druh, lehounce a snad vhav mizely nesetn hvzdy a j jsem vdl, e moje
bdn bude brzy ukoneno. Uril jsem si jeho konec ve chvli, kdy ji nelze pozorovat tajemn
pochod souhvzd pes indigovou oblohu a kdy se jitro pone chvt nad krajinou v rovm
svtle.
17
II. Strce pout
Vzduch byl chladn a m hrdlo bylo such a vyprahl.
Jet jednou jsem se zahledl na tohoto vnho kamennho strce starobylch tajemstv,
jeho postava byla v slabm svtle hvzd tak vznamn pro tichho Strce naeho svta.
Obrtil jsem snad list v egyptsk prehistorii, kter byl dve jen zdkakdy obrcen? Kdo se
odvauje mit vk Sfngy? Kdy byl jednou jej atlantovsk pvod pijat, kdo by mohl stanovit
datum jejho vzniku?
A nevidl jsem dvod, pro by takov pvod, zobrazen tak krtce v m vizi pod hvz-
dami, nemohl bt pijat. Atlantida ji nen pouhm vmyslem eckch flosof, egyptskch
kn a americkch indinskch kmen; jednotliv vdci sebrali o jej existenci na sta dkaz,
a mon i vce.
Vidl jsem tak, e kdy byla Sfnga vytesna ze skly, nemohly bt okoln niny pokryty
pskem. Nebo pak i skalnat svah, kter stoj na pat kopce, jeho vrchol je korunovn pyrami-
dami, by byl tak pod pskem a to by byla situace pln pekek a prce by sotva byla mon.
Nikoli, bylo mnohem pravdpodobnj, e socha byla vytesna dve, ne se objevil psek a kdy
byla Sahara obrovskm moem, za nm leel velk a tragick ostrov Atlantida.
Lid, kte obvali pedhistorick Egypt, kte vytesali Sfngu a zaloili nejstar civilizaci
na svt, to byli lid, kte se vysthovali z Atlantidy, aby se usadili na tomto pruhu zem, kter
lemuje Nil.
2)
Byli to lid, kte opustili svj zlm osudem stien kontinent dve, ne klesl na dno Atlan-
tickho ocenu, co byla katastrofa, kter vysuila Saharu a promnila ji v pou. Lastury, kter
jet dnes pokrvaj povrch Sahary na nkterch mstech a zkamenl ryby, kter se nalzaj
v jejm psku, dokazuj, e kdysi byla pokryta vodami rozshlho ocenu.
Je to ohromujc a asn pedstava, e Sfnga poskytuje pevn, viditeln a trval pojtko
mezi lidmi dneka a lidmi ztracenho svta, neznmmi Atlantovi.
Tento velk symbol ztratil svj vznam pro modern svt, pro nj je nyn jen pedmtem
mstn pamtihodnosti. Co vak znamenal pro Atlantovce?
Musme hledat njak pokyn pro odpov u nkolika mlo zbytk kultury, kter zde dosud
je po nrodech, jejich vlastn djiny tvrd, e jsou atlantovskho pvodu. Musme prozkoumat
pozad zvrhlch obad takovch nrod, jako jsou Inkov a Mayov, vystoupit k istmu uct-
vn jejich vzdlench pedk a tu shledme, e nejvzneenjm objektem jejich uctvn bylo
Svtlo, ztlesnn Sluncem. Proto stavli pes celou starou Ameriku chrmy Slunce v podob
pyramid. Takov chrmy byly buto obmnami, anebo lehce znetvoenmi kopiemi podobnch
chrm, jak existovaly v Atlantid.
Kdy Platn odeel do Egypta a usadil se zde ve starobyl kole v Heliopolis, kde il a stu-
doval po tinct let, jeho uitel kn, kte se obvykle mli ped cizinci velmi na pozoru,
poctili mladho vnivho eckho badatele pouenm, kter erpali ze svch dobe uchov-
vanch tajnch zpis. Mezi jinmi vcmi mu povdli, e uprosted ostrova Atlantis stla
velik pyramida s plochm vrcholem a na tomto vrcholu byl zbudovn hlavn chrm pevniny
slunen chrm.
Vysthovalci, kte pipluli do Egypta, vzali s sebou toto nboenstv a budovali podobn
chrmy. V obrovskch ikmch pylonech a ve hrobkch Egypta v tvaru pyramidy meme
jet dnes st povahu tohoto atlantovskho ddictv. A dokonce i Slunce nalezlo prv msto
mezi egyptskmi bohy.
2) Pozn. autora: Vechna fakta vedou k zvru, e Egypan byli ji velice pokroil v umnch civilizace
ped vkem Meniho (prvnho farana), a mon, e jet dve ne se pisthovali do nilskho dol
to byl pozoruhodn nzor Sira J. G. Wilkinsona, jednoho z nejlepch egyptolog, jak se kdy objevil
mezi anglickmi vzdlanci.
18
II. Strce pout
A jet nco si pinesli tito vysthovalci pes moe a tm byla jejich nklonnost budovat ob-
rovsk sochy, jejich zliba v kamennch obrech. Tak jako ve zcench chrmech atlantovskho
pvodu v Mexiku, v Peru, Yucatanu, masivnch, zbudovanch z kamennch blok ohromn
velikosti a se spojkami pesn se pojcmi, lze vidt sestersk styl egyptsk architektury, tak
tak v koloslnch fgurch, kter lze vidt v ndvoch a podl dlouhch cest k tmto chrmm,
poznvme rys tho rodu.
Kamenn postavy lid, kter nalezl kapitn Cook na Velikononm ostrov, na onom osa-
mlm, pustm zbytku propadl pevniny, kter je vlastn vrcholem hory, mily pouze dvacet
sedm stop vky, tedy jenom tetinu vky Sfngy. A pesto i ony maj pedchdce, spojen se
sochami egyptskmi.
el Sfngy se nyn stv trochu jasnjm. Egyptt Atlantovci ji zbudovali jako svou nej-
velkolepj sochu, jako nejvzneenj postavu sv vzpomnky, a vnovali ji svmu bohu Svt-
la, Slunci. A nkde tak vystavli jeho chrm, stejn velkolep, svj nejvzneenj chrm.
Sfnga byla uctvanm kamennm symbolem lidskho pokolen, kter vzhlelo ke Svtlu
jako k vci nejbli Bohu v tomto hutnm materilnm svt. Svtlo je nejjemnj a nejm-
n hmatatelnou vc, kterou me lovk zaznamenat prostednictvm jednoho ze svch pti
smysl. Je to nejteritj druh ltky, jakou lovk m. Je to nejjemnj element, s nm me
vda zachzet a dokonce i rozmanit druhy neviditelnch paprsk jsou jenom variantami svtla,
kter vibruje mimo oblast, v n ho mohou nae stnice zachytit. V knize Genesis se prav, e
elementem stvoen bylo Svtlo, bez kterho nemohlo bt nic stvoeno.Duch bo se vzn-
el nad tv hlubin, napsal Moj vyuen v Egypt.A Bh pravil: Budi svtlo! A bylo
Svtlo. A nejenom to, svtlo je tak dokonalm symbolem onoho nebeskho svtla, kter se
rozbeskne v hlubinch lidsk due, kdy lovk podrob sv srdce a svou mysl Bohu; je to
ndhern pipomnka onoho boskho osvceni, kter ho tie oekv i uprosted nejtemnjho
zoufalstv. lovk, kter se instinktivn obrac k tvi a ptomnosti Slunce, obrac se k tlu
svho Stvoitele.
A ze slunce se rod svtlo: ze slunce pichzej jeho paprsky do naeho ivota. Bez slunce
bychom zstali vn v dsn temnot, roda by nerostla, a lidstvo by zahynulo hladem a zmi-
zelo s tve tto planety.
Uctvn Svtla a jeho prostednka Slunce bylo stednm rysem atlantovskho nboenstv
a bylo tak stednm rysem starho egyptskho nboenstv. Slunen bh Re byl nejdve, byl
to otec a stvoitel vech ostatnch boh, Tvrce vech vc, jedin, ze sebe zrozen.
Hold tob, ty jsi pnem nebes, pje krsn, star Hymnus Reovi, kdy vychz na vchodn
obloze. Ty kr pes oblohu se srdcem rozenm radost. Tv paprsky jsou na vech tvch.
Bu pozdraven, mj pane, ty, jen kr skrze vnost a jeho byt je vn.
Jestlie byla Sfnga ve spojen s tmto nboenstvm Svtla, tak urit mus mt njak vztah
ke Slunci. A m! Nebo kdy jsem odvrtil svou tv, abych spatil jitn svtlo, kter se nyn
objevovalo ze tmy, jasn se thnouc nad plochm obzorem, vzpomnl jsem si na zlat kotou
ze sv vize a bleskem jsem pochopil tento vztah. Abych si to ovil, sklonil jsem se a zkoumal
nco na svm levm zpst kompas, opaten svtcm selnkem, tohoto bezpenho vdce
a dobrho ptele.
A zjistil jsem, e Sfnga byla postavena svou tv pesn k vchodu, jej nevidouc oi se
dvaj pesn na msto, kde se slunce zan kad den objevovat nad obzorem.
Sfnga byla obrcena k vchodu, aby byla symbolem znovuzrozen ivota tak jako egyptsk
krlovsk hrobky byly postaveny na zpadnm behu Nilu, aby byly symbolem prolho ivota,
pro analogii se zapadajcm sluncem. A prv tak, jako vyl slunce vystupuje do stedu nebes,
tak tak lovk po svm vzken vystupuje do duchovnho svta, a tak jako slunce pekrauje
cel krlovsk oblouk nebes a potom postupuje dle ve svm nepozorovatelnm bhu pod
obzorem, tak tak lovk prochz obma svty.
19
II. Strce pout
*
Potom jsem se obrtil a pokraoval ve svm pozorovn. Jak noc mjela, stvala se tv Sfn-
gy stle zetelnj, zatmco mohutn obklopujc ji ze se stle jasnji oddlovala od psku.
Na obloze se objevilo rov svtlo, bc v dlouhch arch, jako by bylo narsovno
neviditelnou rukou. Vzhru se vzneslo jitn slunce; stle vce odhalovalo mmu oku mmou
egyptskou krajinu a bled rov zabarvovalo vzdlen viny.
Sedm mil odtud nyn vystupuj khirt muezzinov na thl minarety svch meit, budou
stt na okrouhlch terasch a volat Prorokovy nsledovnky ze spnku, nebo nyn je hodina
prv modlitby.
A Sfnga zde vol tak, i kdy mlky.
A jak jsem se tak dval na jej proft, podivil jsem se len odvaze tch lid, kte svmi
znesvcujcmi dly urazili polovinu jejho nosu. Jak mylenky asi bely mozkem Sfngy, kdy
tito barbai zaali stlet. Zpotku byla uasl, pak uraen a nakonec musela zase pijmout
svou starou flozofckou rezignaci. Egypan obviuj za toto znetvoen Napoleonovy vojky,
ale francouzt archeologov to pipisuj Mamelukovm vojkm z osmnctho stolet, kte
pouili nos Sfngy jako ter pi svm dlosteleckm cvien. Napoleon by nikdy nedovolil
takov znesvcen nejstar sochy svta. Tento mal Korsian byl pli velkm muem, pli
velkm milovnkem umleckch vc, pli havm obdivovatelem vznamnch dl dvnovku
a tak byl pli uvliv, ne aby nepochopil a nedocenil vznam tohoto kamennho snlka
pout. Mamelukov mli urit men vitky svdom, nebo jako muslimov ctili odpor
k modlm. Jeden arabsk djepisec se dokonce zmiuje o jistm fanatickm ejkovi, kter se
roku 1379 snail urazit Sfnze nos ve sv horlivosti k Allhovi. Ale skuten pravda je, e tato
zkza zaala v mnohem dvj dob, ne v dob Mameluk nebo Francouz, a pozdj stolet
byla pouze svdky jejho dokonn. Bhem dlouhho obdob, kter se thne od pdu faran
a do devatenctho stolet, se povriv cestovatel vyzbrojovali kladivy a dlty a opatovali
si talismany a pamtky na et Sfngy. Tak byla st st odtesna nvtvnky, kte pichzeli
v dobch a za vld, kter si necenily pamtek a staroitnost zem tak, jako jsou cenny dnes,
kdy ji nvtvnci nemohou dlat co se jim zlb, a kdy ady zajiuj bdlou ochranu nejped-
njmu egyptskmu monumentlnmu umleckmu dlu.
Vichni cestovatel nemli takovto barbarsk zvyky. Nkte z nich, kte pili dvno,
v dobch eckch a mskch vlada, nemohli odolat pokuen a vyryli sv jmna do bok
Sfngy nebo na ochrannou ze hlubokho obdlnku, na kterm stoj; jmna, kter mohou po-
zorovat a st i zvdavci na doby. Na druhm prstu lev tlapy je rozkon originln sonet tak
slab vykraban, e je sotva iteln a urit ho nevid zstupy, kter dnes pichzej a odchzej.
Tento sonet je vnovan Sfnze a podepsan slavnm jmnem, nikm jinm ne Arrianem,
djepiscem Alexandra Velikho. Tyto krsn eck vere si zasluhuj, aby byly zaznamenny.
Vn bohov vytvoili tvoje asn tlo, prav hrub prozaick peklad tchto ver, ve
sv pi o kraj spalovan horkm rem, kam vrh svj laskav stn. Umstili t jako skalnat
ostrov uprosted velik roviny, jej psek zastavuje. Tento soused pyramid, kterho jim bohov
vnovali, nen jako thbsk vradc Sfnga Oidipova; je posvtnm nsledovnkem bohyn
Latony, strkyn dobrotivho Usira, vzneenho vladae egyptsk zem, krle tch, kte sdl
na obloze jako slunce, rovni Vulknovi.
Snad nejvt ztrtou, kterou Sfnga utrpla z rukou svch bdnch znetvoitel, je ztrta
jejho slavnho smvu, onoho laskavho, nevysvtlitelnho smvu, kter uvdl do zmatku
pokolen za pokolenm starch nrod. Jet ped sedmi sty lety nebyla tato zkza tak dokonal
a bagddsk lka, flozof a cestovatel, Abdul Latif mohl napsat do svch pesnch poznmek
bedlivho pozorovatele o obrovsk hlav, kterou nalezl pi sv nvtv Egypta na dostel
pem od pyramid: Tato tv je velmi krsn a jej sta nesou pee milosti. Tato chvla
pichzejc od mue, jeho dlo O lidskm tle se stalo klasickou knihou arabskch nrod po
20
II. Strce pout
mnoho stolet, zasluhuje, aby byla citovna.Jeden vzdlan mu se mne tzal, emu jsem se
nejvce obdivoval z toho, co jsem vidl v Egypt, kter pedmt vzbudil mj nejvt as,
pokrauje Abdul Latif, kter zaal sv egyptsk cestovn krtce ped rokem 1200 po Kristu.
Pro odpov byl nucen ukzat na Sfngu. Bohuel, jeho chvla nen ji dnes tak pesvdi-
v! Nos byl ustelen, vousy na brad, spleten do tverhranu, byly uraeny, sta byla smutn
znetvoena, a ozdoby hlavy byly po stranch pokozeny. sta Sfngy, kdysi tak laskav, maj
dnes vraz klebku a tak vechny rysy tve se staly zpola smutnmi, zpola posmnmi. Ale
jestlie se star Sfnga ji neusmv, pece jen dle sed pes politovnhodn jizvy a pokozen
v neproniknutelnm pohrdn vky.
*
Tento zvltn tvor, jen v sob ztlesuje slu lva, rozum lovka a duchovn klid boha,
mlky vyuuje neuniknuteln pravd o nutnosti sebevldy, o tom, e lovk me v sob pe-
konat zve a zkrotit je. Kdo se me dvat na toto velik kamenn tlo, jeho nohy a tlapy
dravce jsou spojeny s hlavou a tv ulechtil lidsk bytosti, aby nedospl k tomuto zkladnmu
pouen? Kdo rozum symbolismu hada s kp, kter se zved nad pravou hlavy, mak urea
faransk nadvldy, aby nepochopil, e vzvou Sfngy nen bt krlem nad jinmi lidmi, ale
bt krlem sm nad sebou? Je to nm kamenn zvstovatel, kter pedv tich kzni vem,
kdo maj ui k slyeni.
e Sfnga pedstavuje nco nebo nkoho boskho je naznaeno hieroglyfckmi npisy
na zdech chrm Hornho Egypta, jako v Edfu, kde je jeden bh vyobrazen, jak se promuje
ve lva s lidskou hlavou, aby pemohl Sutecha, egyptskho Satana. To, e Sfnga skrv njak
stavitelsk tajemstv a ukrv njak mystrium vytesan do kamene, naznauje zajmav fakt.
Ve vech stech Egypta byly stavny mal kopie Sfngy ped chrmy jako strcov a ochrnci
prahu, nebo alespo byli lvi zobrazovni na branch chrm. Dokonce i kle chrm mly po-
dobu lva. Zd se, e jedin Sfnga v Gze stoj bez chrmu v pozad. Takzvan chrm Sfngy, tato
pevnosti podobn stavba z ervench hranatch kamennch sloup a prostch, mohutnch zd,
nepat vbec Sfnze, jak rozhodn a pln dokzaly posledn vykopvky prof. Selima Hassana.
Odhalily, e je to ve skutenosti chrm pyramidy Rachefovy, toti druh pyramidy, s kterou je
tento chrm spojen dldnou, sklnjc se silnic, kter byla nyn zcela vykopna. Krom toho,
tato podivn postaven svatyn stoj ped Sfngou a nikoli za n.
Mal, oteven chrmek, kter vykopal Caviglia v prostoru mezi prsy a tlapami, ale kter
nyn tm zmizel, byl postaven pozdji ve srovnn se skutenm datem vzniku Sfngy. Je
zhotoven ze t desek, trnct stop vysokch, kter tvoily zdi beze stechy a z nich dv as
a veten ruce porazily a odstranily. Dokonce i obtn olt, kter kdysi stl proti vchodu k tto
svatyce, je msk prce, akoli je zhotoven z kusu erven uly, kter byl vzat z blzkho,
mnohem starho chrmu Rachefa.
Kde je tedy skuten chrm Sfngy?
Zvedl jsem trochu hlavu a dval jsem se za sochu. A uvidl jsem z hlu, kde jsem sedl,
tyit se k obloze v rannm svtle vrchol nejvt stavby svta, nerozlutiteln kamenn hdanky,
nejvtho divu svta pro eky i pro ns, zhady starch, kter i nadle uvd ve zmatek ns lidi
modern, vhodnho ptele Sfngy.
Velkou pyramidu!
Ob zbudovan v dob Atlantovc, stoj zde jako charakteristick symboly tajemn pevniny
a zstvaj nmm ddictvm onoho pokolen lidstva, kter zmizelo tak tajupln jako jejich
zem.
Ob pipomnaj potomkm Atlantovc slvu jejich ztracen civilizace.
*
21
II. Strce pout
A pak, slunce i Sfnga se spolu zase setkaly na slavn schzce, obnovovan denn po ne-
spoetn roky. Obloha prochzela rychle vemi tmi zmnami, kter nsleduj po jitru v Egypt,
obzor se zmnil z rov do falov a z ni do rud, ne pijal onen bezmran, blav modr
kolorit, kter je vnm baldachnem Egypta. A j nyn vm, e Sfnga, jako strce pout,
byla symbolem Svat tveice, Tichch Strc tohoto svta, ty Boh, kte vykonvaj roz-
kazy Bostv, tajemnch ochrnc lidstva a jeho osudu. Lid, kte vytesali Sfngu, znali tyto
vzneen Bytosti, ale my, uboz modern lid, jsme na n zcela zapomnli.
Trochu unaven dlouhm nonm bdnm jsem se chystal rozlouit se s touto titnskou
hlavou, tyc se nad pskem. Jej sebevlda, jej tv mistrovsk vyrovnanosti a jej vyzaovn
duchovnho mru na mne zapsobily a probudily jistou nladu odpoutn se od svta, pro kterou
sotva nalzm slov. Sfnga, tak star, e se dvala na dtstv tohoto svta, ponoen do nepe-
ruenho hloubn, vidla civilizace stoupat ke slv a pak zvolna vadnout jako kvtiny, dvala
se na hluc vetelce, jak pichzej a vracej se, pichzej a odchzej, pichzej a zstvaj.
A ona stle stla na svm mst, tak naprosto klidn, tak naprosto nepohnuta vekermi lidskmi
pocity. Nco z tto kamenn lhostejnosti k promnm osudu se zdlo vniknout pod mou ki za
on non temnoty. Sfnga zbavuje lovka vech starost o budoucnost, vech bemen veker
thy srdce; promuje minulost ve flm, na kter se lovk me dvat odpoutan a neosobn.
Pod prhlednou safrovou oblohou jsem vrhl posledn pohled na irok elo, na hluboce
propadl oi, na okrouhl pln tve, na masivn vynvajc ozdobu hlavy, provedenou tak,
aby napodobovala skutenou ozdobu ze sloenho pltna s vodorovnmi stuhami bcmi pes
ni a tvoc jeden irok pruh mezi dvma umi. Znovu jsem se podval na rov zbarven
pruhy, kter dosud poznamenvaj jej tve a tak pipomnaj Sfngu, jak ji vidli sta nrodov,
kdy byly jej tvary pokryty hlazenm vpencem a pak obarveny matnou erven.
Jestlie sla lva a inteligence lovka spojovaly svj symbolismus v tomto odpovajcm
tle, nebylo v nm nic zvecho ani lidskho, nbr nco za tm a nad tm, nco boskho!
I kdy jsme spolu nevymnili ani slova, pece jenom duchovn lk vyzaoval z ptomnosti
Sfngy. Akoliv jsem se neodvil nco zaeptat do onch velkch u, tak hluchch k ruchu
svta, vdl jsem, e mne dokonale pochopila. Ano, existovalo nco, njak nadpirozen ele-
ment v tto kamenn bytosti, kter sestoupila do dvactho stolet jako njak tvor z neznmho
svta. Ale tyto zapeetn tk rty se zavely za svm atlantovskm tajemstvm. A jestlie
denn svtlo mi nyn zplna odhalilo Sfngu, zvtilo tak jej tajemstv.
Nathl jsem sv ztuhl nohy na psek a pak jsem zvolna vstal, proneje rychle slovo roz-
louen k jejmu netenmu oblieji. A v jejm pohledu upenm na vchod, kter stle bd nad
prvnmi paprsky slunce, jsem znovu etl symbol pln nadje naeho zmrtvchvstn, kter je
tak jist a nevyhnuteln jako jitn slunce.
Ty nle Tomu, Co neumr. Nikoliv jen asu, eptala Sfnga, peruujc konen sv
mlen. Jsi vn a nejsi pouze mizejcm tlem. Due lovka neme bt usmrcena, neme
zemt. ek, zahalena v roucho, ve tvm srdci, tak jako j jsem ekala, zahalena piskem, ve
tvm svt. Poznej sebe, smrtelne! Nebo je v tob Jedno, jako ve vech lidech, kter pichz
a stoji u soudu a svd, e Bh JEST!
22
III. Pyramida
III.
PYRAMIDA
Faranov sami jsou nyn jenom fantmy, lehkmi, mlhavmi duchy, kte sdl v Amenti,
Skryt zemi, ale pyramidy jsou mezi nmi. Jsou pevnmi, velikmi pomnky, kter se staly
trvalou soust skalnat a kamenit vyveniny, na kter byly zbudovny. Star Egypt stle
pitahuje pozornost modernho svta a udruje si jeho zjem hlavn proto, e nm zanechal tato
ohromujc svdectv o sv existenci, svdectv, kter jsou hmatatelnj a mohutnj, ne jak
zstala po jinch mrtvch ch Vchodu.
man Plinius kdesi napsal, e tyto ti pyramidy naplnily svou slvou zemi a nyn, dva tisce let
potom, kdy toto prohlsil, meme bez vhn ci, e as neodnesl z tto slvy zhola nic. Ped
nedvnem jsem napsal nkolika ptelm, kte ij ivotem zpola poustevnickm ve vzdlenm
vnitrozem jihoindickho poloostrova, lidem, kte sotva kdy pekroili dlouh etz hor ve svm
sousedstv, kte sotva kdy zarmoutili svt a kte sotva kdy byli svtem zarmouceni, a vyprvl
jsem jim o svm bdn, kter provdm u Velk pyramidy. Nemusel jsem jim vysvtlovat,
kde to je a co to je. Vdl jsem, e to vd a odpov, kter pila, dokzala, e mj pedpo-
klad o tchto prostch indickch lidech byl sprvn. Slva pyramid postoupila jet dle ne
v dobch Pliniovch. Skuten, jejich slva je takov, e se ti, kolik cestujcch obchodnch
magnt se dvalo s touhou na thrann strany pyramid s ltost, e takov ndhern pleitost
k plaktovn je maena! Mon, e nen daleko den, kdy nkter podnikav tovrnk nabdne
ron sta-tisc piastr egyptsk vld za pouh prvo postavit obrovsk prkenn paen pes
severn stranu Velk pyramidy a my budeme mt pochybn poten st na nm namalovan
pipomenut v ei anglick, francouzsk a arabsk, abychom si umvali obliej mdlem, jeho
slva je dnes sotva men ne slva pyramid!
Tyto star, asu se posmvajc pomnky, rozncuj zjem lid uench a vb zvdavost
laik zsti proto, e se vynouj z propasti stalet a zsti proto, e jejich obrovsk rozmry
ohromuj i lidsk pokolen, kter se sptelilo s mohutnmi stavbami. Kdy poprv spatme
pyramidy, zd se nm, e jsme vstoupili do starodvn doby, jej vk je vhodn vyjden podiv-
nost tchto cizch obrys. asneme, kdy uvaujeme, jak ruce primitivnch lid mohly zvednout
tyto monstrzn uml hory na rovin pout, aby soupeily s vtvory samotn prody.
Kdy et dobyvatel vnikli do Egypta a spatili tyto neuviteln stavby, jak zvedaj sv
zahrocen hlavy k obloze pout, zrali mlky a tajili dech. A kdy et mudrci z doby Alexan-
drovy sestavovali svj seznam sedmi div svta, umstili pyramidy v jeho ele. Dnes z onch
sedmi div zstaly stt jedin pyramidy.
Ale st a velikost, i kdy jsou imponujc, nejsou jedinm doporuenm k takov cti. Jsou
jist skutenosti, dobe i mn znm, o prvn a nejvt pyramid, kter ns mohou pimt
k divu, o nic menmu, ne byl div ek.
Kdy uenci a znalci, kter vzal s sebou Napoleon pi svm vpdu do Egypta, obdreli roz-
kaz, aby zmili tuto zemi, stanovili Velkou pyramidu jako bod, kudy vedli stedn polednk,
od kterho pak naznaovali zempisn dlky. Kdy zmapovali Doln Egypt, byli pekvapeni
zjevnou shodou, e tento polednk pesn protnal oblast Delty, vytvoenou stm Nilu a e
prakticky rozdloval cel Doln Egypt na dv stejn sti. A byli jet vce pekvapeni, kdy
shledali, e ob hlopky, veden od Velk pyramidy v pravch hlech k sob, uzavraj do-
konale celou Deltu. A jet vce uasli, kdy vahou doli k odhalen, e poloha Velk pyramidy
se hodila nejen jako stedn polednk pro Egypt, nbr tak pro celou zemkouli, nebo Velk
pyramida stoj pesn uprosted stedn linie svta.
23
III. Pyramida
Tato asn skutenost je vsledkem polohy Pyramidy. Kdyby byl skrze ni vedena kolmi-
ce, tu plocha zemsk pdy, lec na vchod, by byla stejn velk jako plocha, lec od tto linie
na zpad. Polednk Velk pyramidy je tedy pirozenou nulou zempisn dlky cel zemkoule.
Jeho poloha na povrchu pevniny je proto jedinen. A v dokonalm souhlasu s touto polohou
jsou tyi sklonn strany Pyramidy, kter jsou obrceny ke tyem svtovm stranm.
Tato neobyejn zempisn poloha pomnku, zhotovenho lovkem, je bu bezvznamnou
nhodou, anebo myslnm skutkem, ale vezmeme-li v vahu, jak dmyslnm a rozumnm byl
nrod, kter tvoili dvn obyvatel Egypta, jsme nuceni pijmout nzor druh. e by nejvt
kamenn budova na svt byla postavena na centrln linii svta, to zasahuje nai pedstavivost
podmanivou silou! A e nejvznanj ze vech staveb na povrchu tto zemkoule byla zbu-
dovna na takovm bodu, to je nco, o em je teba pemlet!
Cestovn pruky a prvodci vm pohotov eknou, e Velk pyramida byla postavena
faranem IV. dynastie, kter se jmenoval Chufu, nebo podle ek Cheops a kter chtl mt
nejpednj a opravdu originln hrobku, vhodnou pro krle, a e to je ve, m Pyramida je
a byla. A pokud se tk obvykl jednoduch teorie z pruek, je tento nzor, e Pyramida nen
nim jinm ne velkolepm hrobem, bezpochyby tm nejlepm, kter byste mohli najt. Tento
nzor podporuj vichni slavn lid v egyptologii, archeologii a stedovk historii, a tak sklote
svou hlavu v ct ped pravovrnmi autoritami a pijmte jejich rozhodnut.
Ale existuj tak neortodoxn teorie. Nzory, kter byly zbudovny okolo tto star stavby
a je jich mnoho se ad k sob od zcela nepravdpodobnch a k vdecky monm, protoe
pyramidy jsou natolik velik a natolik dleit, aby se mohly stt astnm lovitm rznch
potrhlch lid.
Jeden pedn inenr australsk eleznice strvil mnoho asu a nmahy tm, e sbral spous-
tu sel a men, aby dokzal, e pyramidy byly uvny k vymovn zem. V Pai jsem
nalezl trochu ohniv korespondence mezi jednm francouzskm profesorem a dvma znmmi
egyptology, ve kter prvn chtl dokzat, e pravm elem pyramid bylo symbolicky zazna-
menat v pamti skutenost, e eka Nil byla v njak vzdlen dob udlna umle! Nkte
dmysln historikov vid v pyramidch obrovsk spky, do kterch Josef, syn Jkobv, uloil
obil uren k nasycen lidstva v letech hladu. Kdyby se tito djepisci odvili dovnit pyramid,
byli by vidli, e przdn prostory v nich, vhodn k takovmu ukldn, by nebyly staily na
vce obil ne pro nasycen lid z jedn prmrn ulice.
Ped padesti lety pednesl hvzd Proctor zajmav doklad ke sv teorii, e pyramidy byly
zbudovny za elem astronomickho pozorovn, aby byla po ruce vhodn msta k pozorovn
a zaznamenvn postaven a pohybu hvzd a planet. Ale takov drah observatoe nebyly nikdy
budovny ani nikdy budovny nebudou.
Dmysln a zbavn jsou tak ony dkazy, kter chtj vidt v kamennm sarkofgu, kter
je v krlovsk komoe kestn ndr, kter byla ped pouitm naplovna vodou. Jin skupina
vak prohlauje, e tento sarkofg byl naplnn zrnm a ne vodou, ponvad ml slouit jako
standard pro men obsahu pro vechny nrody svta.
Je stejn nemysliteln, e by byly v krytech pyramidy potaj uloeny obrovsk poklady
zlata a klenot, protoe ohromn vlohy, spojen s jejm zbudovnm, by musely stt podobn
jmn, jak mla pyramida chrnit.
Jin teoretici se dviv domnvali, e pyramidy byly pvodn obrovskmi majky, zbudo-
vanmi v zjmu lodn plavby na Nilu! Zatmco obhajoba nzoru pana de Persignyho, e to byly
mohutn pehrady vybudovan k ochran dom, hrobek a chrm proti vpdu psku z pout,
me vyvolat u modernch Egypan pouze smv.
*
24
III. Pyramida
Ale existuj il propagandist jinch teori, kter maj jakousi monou tv a kter vskut-
ku nalezly dost znan pijet v jistch kruzch Anglie a Ameriky. Jsou zajmav, ba poutav
a chyte vypracovan; ale jak dalece jsou pravdiv?
Ti, kte je rozhlauj, tou zvltn vznam ve vnitnch rozmrech Velk pyramidy. Vid
v jejch komorch, chodbch a galerich symbolick psmo a prorock prohlaovn, tkajc se
na vlastn doby a pitom tvrd, e nalezli sprvn kle k rozlutn tchto poselstv.
Nachzej v dlce, vce a ce tchto chodeb, komor a prah nm pedpovdi jinho
stralivho Armageddonu
3)
. Pohrvaj si s neuvitelnm potem slic a spojuj anglosaskou
rasu, ztracen kmeny izraelsk, knihy biblick a dvj Egypany v podivnou sms.
Kdy mme chodby a velkou galerii uvnit, tu shledvme, e nm dvaj v palcch pes-
n poet let, nutnch, aby ns to pivedlo k dob, ve kter nyn ijeme, prohlauj. Dlka velk
galerie m 1883 palc. Pitte k tomu 31 toti lta, naznaen pyramidou jako smiujc
slubu naeho Pna a dostaneme slo 1914, toti rok, kdy propukla velk vlka. Takov je
pkn pklad jejich daj.
Jsou zcela pesvdeni, e pyramida nebyla zbudovna k dobru svch stavitel, nbr
msto toho byla nesobecky vytyena k dobru budoucch vk, a e m zvlt vztah k vku tak
zvanho milnia. S dvrou oekvaj pchod Toho, kter je naznaen v nejvtm odhalen
Pyramidy, pchod Mesie.
Pl bych si, abych se mohl pipojit ke svm ptelm, kte v v tyto vci. Pl bych si,
abych tak mohl zaplit sv srdce jejich velikmi nadjemi. Ale rozum, kterho se vdy pidr-
uji, a zdrav smysl, kter musm chrnit jako poklad, se zvedaj a zahrazuj cestu.
Mu, jeho nenavn sil a vytrval ptrn uinily vce pro vytvoen tchto teori ne pr-
ce kohokoliv jinho, byl Piazzi Smyth, kdysi skotsk astronom. Byl to zvltn lovk. Chvl se
na hranicch inspirovanho gnia, ale jeho tvrd, skotsk dogmatismus zasahoval a deformoval
zprvy, kter se jeho intuice snaila sdlit jeho rozumu.
Nkres ezu vnitku Velk pyramidy.
3) Pozn. pekl.: Armageddon rozhodujc bitva mezi dobrem a zlem.
25
III. Pyramida
Smyth strvil jednu celou zimu u pyramidy, mil bod za bodem, mil hly a zkoumal
kad detail tto stavby. Pinesl si vak ji s sebou sv hotov teorie a ono men a vpoty
mly odpovdat jeho teorim. Ty byly stejn jako Pyramida nemnn. Ale na rozdl od Pyramidy
mohly bt upraveny tak, aby potvrdily to, co bylo oekvno. Smyth ovem pracoval poctiv,
ale byl zpola oslepen svou zaujatost. Vm pouze, e zesnul Sir Ernest Wallis Budge, bval
egyptolog v Britskm muzeu nemohl pijmout jeho vpoty. ,Tak vm, e Sir Flinders Petrie,
prezident anglickch archeolog v Egypt, po pelivm men u pyramid, kter provdl po
celou zimu, shledal, e je tu rozdl sedmdesti jednoho palce mezi jeho sly a menm Piazzi
Smytha, pokud se tk nejdleitjch rozmr stavby. Vm konen o jinm mui, zkuenm
inenrovi, kter nedvno pemoval vechny zevn i vnitn rozmry Velk pyramidy, jak byly
udvny nejenom Piazzi Smythem, nbr tak jeho hlavnmi modernmi nsledovnky a shledal,
e nkter jejich tvrzen jsou nespolehliv. A Petrie nm vypravuje velmi zbavn pbh, jak
pistihl jednoho zklamanho Smythova nsledovnka, jak se sna odtesvat ulov hrbolek
v pedsni krlovsk komory, aby ml douc velikost pro tuto teorii!
Ale chabost tchto sel nen jedinm dvodem, pro musme bt trochu opatrn, abychom
neli tam, kam by ns chtli tito nadenci zavst. Ped lety udvali rok 2170 ped Kr. jako da-
tum zbudovn pyramidy, protoe v tom roce jist polrn hvzda byla v pmce s osou vstupn
chodby a oni se domnvali, e tato dlouh tmav chodba byla zbudovna prv v takovm hlu,
aby mohla zachytit svtlo on hvzdy. Ale vlivem onoho velikho pohybu, kter se jmenuje
precese, odchyluj se hvzdy od sv pvodn polohy k na Zemi a nezaujmaj tent bod na
obloze, dokud nepejde 25 827 let. Mohlo by se tedy ci se stejnou logikou, e Velk pyramida
byla zbudovna 25 827 let ped rokem 2170 ped Kr., kdy ona polrn hvzda opt shlela
podl osy vstupn chodby.
Skuten, tato vstupn chodba byla postavena v hlu k mstu, kter bude po nkolik stolet
zaujmat kad hvzda, kter bude postupn na stri ped svtovm plem. A tak argument, e
by tato chodba smovala na hvzdu Alfa v souhvzd Draka, znamen mlo, protoe smovala
k jinm hvzdm tak.
Vzdlenj slo bylo nepijateln, ponvad by znamenalo, e lidsk pokolen je znan
star ne pt a est tisc let lidsk existence, kterou nai teoretici dvaj lovku podle bible
4)
.
A tak se uchlili k datu novjmu. Ale kad egyptolog oprvnn odmt bli datum, pro-
toe dobe v, e podle objevench historickch npis a zprv nen mon, aby pyramida byla
zbudovna tak pozd.
Bible je sbrka knih mnohem sloitjch a mnohem hlubch, ne se zd na povrchu. Prv-
nch pt knih a zvlt kniha o stvoen svta neme bt teno bez kle. Ale tento kl byl
ji ped mnohmi stoletmi odhozen.
Lid tou zpisy bible nesprvn a znsiluj svj rozum v nmaze spolknout to, emu tyto
zprvy nechtly nikdy uit. A tak se stalo, e jsme v poslednm stolet doli k velmi zbavnmu
postoji; zatmco geologov objevuj v zemi zkamenl zvata, jasn naznaujc, e nen na-
prosto mon, aby byl svt str pouhch est tisc let, jin, stejn vynikajc teologov zase zcela
vn tvrd, e Bh mysln pohbil tyto zkamenliny, aby zkouel vc!
Kdyby nai teoretici o Pyramid nebyli etli svou bibli tak nesprvn, pijali by star da-
tum a mon, e by doli mnohem ble k pravd, nebo pevn kamenn tlo pyramidy je zcela
schopn odolvat nporm t set stolet: jej sla a stabilita jsou takov, e bude stt, i kdy se
vechny ostatn budovy na zemi rozpadnou.
Mon, e prorock innost tto koly je prv dvodem, pro jej teorie zskala tak irokou
pdu. vroky hebrejskch prorok byly podivn smchny s rozmry Velk pyramidy, aby se
tak dolo k pedpovdn vypuknut vlek a pdu vld, k obnoven kesansk crkve a k nvratu
4) Pozn. pekl.: Teorie zastvan v 30. letech 20. stolet, kdy byla tato kniha napsna.
26
III. Pyramida
Kristovu, k hospodskm kem svta a k boskmu posln lidstva, mluvcho anglicky, ke
katastroflnm pevratm na zemi a na moi, atd.
Je vak teba pipomenout, e sm Piazzi Smyth udval rok 1881 jako rok milnia, a tak
to, e kvten roku 1928 byl touto kolou dlouho udvn jako nejosudnj rok v historii svta;
ale peel bez zvltnch udlost a my dosud ijeme. A podobn tak jako nejosudnj msc,
kter byl naznaen podivuhodnmi rozmry Pyramidy bylo udno z roku 1936. Nicmn,
ani Armagedon, ani milnium se tohoto dne neukzalo.
Tvrzen, e tato mohutn stavba byla zbudovna nkladem a prac dosud nebvalmi nikoliv
k dobru tehdy existujcho nebo nejbliho lidstva, ani ne k dobru egyptskch potomk, nbr
k dobru lid, kte mli nsledovat tm za pt tisc let a kte mli sdlit na jinch pevninch,
je takov, e rozhodn nen pijateln pro dnho rozumn myslcho lovka. Kdy pipus-
tme, e tito teoretici zaznamenali sprvn nkter matematick pomry a vnitn znaky Velk
pyramidy, zd se, e odbhli od tmatu a ponoili se do spousty pedpovdi, kter nemaj dn
viditeln pojtko s tmito skutenostmi. Podstatou jejich teorie je, e Bh pemluvil dvn
Egypany, aby napsali kamenn poselstv pro nae obdob, ale Bh mohl stejn inn sdlit
toto poselstv dnes pmo, prost a s vt nadj na spch prostednictvm nkterho lidskho
proroka, ne aby nechal v moci nhod, zda bude jeho tajemn kamenn zprva sice nalezena
ale netena, jako se to dlo za vech pedelch stolet, nebo nesprvn vyloena, jak se mohlo
snadno stt ve stolet naem.
Ale i kdy lovk neme pijmout tyto zvltn teorie, pece jen me mt v ct upmn
pohnutky tchto propagandist, jim meme bt dokonce vdni za zjem, jak probudili
o duchovn vznam tto jedinen stavby.
Podstata pravho elu Pyramidy a symbolickho vznamu Sfngy jsou dv nejpoutavj
a nejzajmavj zhady, kter Egypt m stejn pro sv obyvatelstvo jako pro sv hosty. Ob
tyto zhady je stejn obtn rozeit.
*
Byl tedy vztyen tento egyptsk mrakodrap jen proto, aby v sob skrval faranovo mu-
mifkovan tlo, jak ns pouuj nae pruky a jak svm turistickm zkaznkm vypravuj
v ern roucho odn arabt prvodci? Byla tato obrovsk spousta vpencovch balvan dov-
ena z blzkch lom v Tue a otesvna ze ulovch dol v dalekm Asunu, jenom proto, aby
ukrvala jedinou do pltna zabalenou mrtvolu? Bylo pes osm milion kubickch stop kamene
pracn vleeno a zpracovno pod palivm africkm sluncem, jenom aby byl uspokojen vrtoch
jedinho krle? Bylo snad dva miliony a ti sta tisc kamennch balvan, z nich kad vil
asi dv a pl tuny peliv spojeno, aby zakryly to, co mohlo stejn dobe zakrt jenom nkolik
takovch balvan? A konen, ml pravdu Josephus, idovsk historik, kdy prohlsil, e pyra-
midy jsou obrovskmi a zbytenmi pomnky? Podle toho, co vme o moci faran a o ve
v posmrtn ivot starch Egypan, je takov vc docela mon, akoliv nen pravdpodobn.
dn rakev, dn tlo, dn pohebn pomcky nebyly nikdy nelezeny uvnit tto pyramidy,
pokud vd peliv djepisci, akoliv existuje jist tradice, e jeden kalif ml zdobenou devnou
rakev pro mumii stt ped dvemi svho palce a e tato schrnka byla penesena z pyramidy.
dn dlouh hieroglyfck npis, dn vytesan bas-relif nebo malovan vyobrazen ivota
zemelho nejsou na dn vnitn zdi Pyramidy, tak jako jsou na stnch kad jin pohebn
hrobky v Egypt. Vnitn stavba je prost, nejsou v n naprosto dn ozdoby, jak milovali
faranov a jakmi neetili ve svch hrobkch, nejsou zde ornamenty, kter bychom logic-
ky oekvali, e nalezneme, kdyby Pyramida byla jednou ze staroegyptskch nejdleitjch
hrobek.
Snad okolnost, kter je povaovna za nejrozhodnj dkaz, e zde byla hrobka njakho
pohanskho vladae, je przdn schrnka bez vka, vytesan z erven uly, kter le na pod-
27
III. Pyramida
laze krlovsk komory. To byl zejm sarkofg krle, kaj egyptologov, a domnvaj se, e
vc je tm odbyta.
Ale pro strany tohoto sarkofgu nemaj obvykl texty a nboensk symboly? Pro zde
nen ani jedin slovo, ani jedin hieroglyfck npis jakhokoliv druhu? Vechny ostatn sarko-
fgy jsou popsan nebo pomalovan njakmi pipomnkami o jejich pouit, svdc, k emu
byly uity. Pro tedy ne tento sarkofg, jestlie byl vnovn jednomu z nejslavnjch egypt-
skch krl?
A pro byly stavny vzdun prduchy del dvou set stop, aby spojovaly pohebn mstnost,
ve kter byl uloen tento domnl sarkofg, se zevnm vzduchem? Mumie nepotebuj erstv
vzduch, a dlnci u nemuseli vchzet do komory, kdy byla opatena stropem. Nevidl jsem
nikde v Egypt dnou jinou komoru, aby byla zbudovna jako hrobka pro krlovsk mrtv
tlo a mla vzdun prduchy.
Pro byla tato domnl rakev uloena v prostoru, kter je sto padest stop nad zkladnou,
kdy egyptskou bnou prax bylo vytesvat pohebn sklepen dol do skly, pod rovn pdy?
Skuten bylo a je zvykem po celm irm svt ukldat mrtv bu pod povrch zem, anebo na
povrch.Prach jsi a v prach se obrt, bylo vdy poselstv prody lovku.
A pro byla ona vysok hala, Velk galerie, zbudovna tak, aby se pes ni chodilo do
krlovsk hrobky, a pro byla vystavna do ve ticeti stop, kdy pokraovn vstupn chod-
by, kter je pouze tyi stopy vysok, by stejn dobe poslouilo tmu elu a pitom by to
vyadovalo mnohem mn prce, protoe by vyadovalo mnohem jednodu konstrukci ne
Velk galerie?
A pro byl druh prostor, takzvan Krlovnina komora, zbudovna vedle komory prvn?
Faranov nebyli nikdy ukldni k odpoinku vedle svch krloven, a jedin mumie nepotebuje
dv sklepen! Kdyby Krlovnina komora obsahovala obvykl malby a npisy na zdech, jako je
tomu v egyptskch hrobkch, pak by jej existence jako pedpokoje mohla bt ospravedlnna.
Je vak hol a neozdoben stejn jako Komora krlovsk. A pro byla i Krlovnina komnata
opatena vzdunmi prduchy, tebae byly zapeetny, kdy byla jejich st objevena? Pro
se stavitel namhali ventilovat tyto dv takzvan hrobky? Je to vc, kter stoj za to, abychom
si ji zopakovali: Mrtv nedchaj.
Ne! N rozum, hledajc pravou pinu vekerho tohoto ohromnho nkladu asu, prce,
materilu a penz nechce pijmout ani proroctv ani teorie o hrobkch, ale mus se obrtit, aby
ptral po njakm jinm vysvtlen.
*
Dloubal jsem dlouho a asto nad tajemstvm elu pyramid a mnoho hodin jsem strvil,
kloptaje pes skalnat lomky, kter je obklopuj, anebo jsem putoval v temnch chodbch
a stinnch komorch, kter jsou v nich umstny. asto jsem sedval na blch vpencovch
balvanech na pat Velk pyramidy anebo na mkkm psku v prudkm vedru odpolednho
slunce a uvaoval o tomto problmu. Znovu a znovu jsem plhal na kusy stavby, ptral jsem
peliv po njakm kli, prohlel jsem pukliny a studoval celkov uspodn tchto t staveb.
Ruil jsem velk jetrky a obrovsk vby uvnit temnch, zdka navtvovanch tunel druh
a tet pyramidy. Zkrtka, pracoval jsem tak usilovn pi svm ptrn, e jsem se s tmito star-
mi stavbami, s tmito kamennmi pamtnky starho egyptskho nroda, seznmil tak dvrn
jako s pokoji svho novho bytu v Khie.
A m vce jsem se seznamoval s jejich podrobnostmi, tm vce jsem byl nucen je obdivovat,
a m lpe jsem rozuml jejich zvltnm plnm, tr1lpe jsem poznval jejich pozoruhodnou
technickou dokonalost.
Obdivoval jsem technickou dovednost, j bylo pouito v lomech, pi transportu a zvedn
obrovskch kamennch balvan do sprvn polohy k tmto thrannm ddictvm ze vzdlenho
starovku v dob, kdy nebyla k dispozici pomoc pry ani elektiny. dn pojzdn parn jeb
28
III. Pyramida
se nepohyboval po ocelovch kolejch, aby zvedal tyto mohutn bloky z kamene na uren
msto, nebo pra stejn jako ocel byly v on dob neznmmi veliinami.
Je jist, e kdyby si njak faran pl zanechat po sob pro potomstvo trvalou hrobku,
nemohl by si zvolit trvalej architektonickou formu, ne je pyramida. Obrovsk zkladna,
sklnjc se strany a zk vrchol by chrnily jeho hrobku proti vtru, psku a asu lpe ne
kad jin tvar, zatmco pevn masa vnitku by nabzela nejvt monou odolnost proti zn-
silujcm rukm lid.
I kdy impozantn mrakodrapy ve New Yorku pekonvaj dnes pyramidu, zstv
faktem, e po celou znmou historii svta a a donedvna byla pyramida nejvy stavbou,
zhotovenou lovkem, zastiujc vechno ostatn, divem pro star nrody a hdankou pro lidi
modern.
Velmi rychle jsem shledal, jako jin badatel pede mnou, e vnitn konstrukce Velk pyra-
midy je mnohem sloitj ne obou druhch a e je zrove nekonen zajmavj, nebo jej
mnohem vt velikost prozrazuje jej vt dleitost. Proto jsem brzy soustedil vechno sv
dal studium na tuto jednu, o n jsem vil, e mus obsahovat prav tajemstv pyramid.
Poznal jsem Velkou pyramidu v kadm podivuhodn se mncm egyptskm svtle. Za
jitra ji prvn paprsky zbarvovaly stbrn ed; mizejc slunce ji zanechvalo bled falovou,
zatmco za tajemnho svtla plku se jevil kad jej kmen od zkladny a k vrcholu, .jako
by se koupal v modravm svtlkovn se stbrnm ndechem.
A pece jen Velk pyramida, jak ji vidme dnes, nen pyramidou, jak ji vidli sta. Jejich
pyramida byla na vech svch tyech stranch pokryta jemnm, blm, hladkm, letnm
vpencem, take odrela slunen paprsky s intenzvni oslnivost, co fyzicky ospravedlovalo
jej staroegyptsk jmno Svtlo. Zkladny a strany tchto kamennch blok mly tak dokonale
opracovan povrchy a hodily se k sob s takovou mozaikovou pesnost, e spojovac spry byly
sotva viditeln. Kamenn jehlan, tak neoekvan, tak poutav, postaven na lutm koberci
pout, planul za silnho vchodnho slunce jako svtlo obrovskho zrcadla a byl viditeln
do ohromn dlky. A dokonce a do dvanctho stolet byly tyto bl kameny stle na svch
mstech. Na jejich povrchu byly hieroglyfy, kter pinutily pro Abdula Latifa k nsledujcmu
podivnmu popisu:
Kameny jsou popsny starobylmi znaky, nyn nesrozumitelnmi.
V celm Egypt jsem se nesetkal s lovkem, kter by jim rozuml. Tchto npis je tak
mnoho, e jen opisy tch, kter lze vidt na povrchu dvou pyramid, by zaplnily vce ne est
tisc stran.
Dnes jsou kdysi hladk boky pyramidy terasovit uspodny do jakchsi schod, piem
nelze najt ani jedin npis. Ze vech tch tisc kamen, kter ji obkldaly, zbylo jenom nkolik
holch blok u zkladny. Z tchto zbytk je patrn, e materil k obloen byl brn z poho
Mokkatam, kter le na jihovchod od Khiry. Za dva roky po nvtv Abdula Latifa tsl
a chvl se Egypt, kdy velik zemtesen rozbilo msto Khiru na kusy. A pak se vrhli Arabov
na Velkou pyramidu pro stavebn materil, aby toto rozbit msto obnovili, prv tak jako Turci
a ekov promnili ulechtil Partheon na lomy a odvezli vtinu jeho kamen, aby si vystavli
sv domy. Chtiv odlupovali vyletn ikm bl obkldac bloky a doveli je do Khiry.
Kolik starch dom, meit a tvrz tohoto egyptskho hlavnho msta ukrv ve svch dnench
tlustch zdech hieroglyfck npisy, kter kdysi pokrvaly tyi strany Velk pyramidy? st
krsn meity sultna Hassana, ocenna za nejkrsnj ze t set khirskch meit, byla vysta-
vna z tchto obkldacch kamen.
Ve stavb Pyramidy je dost kamene, aby z nho mohlo bt postaveno cel msto dom
slun velikosti takov je ohromn spousta materilu, kter obsahuje. Tak by byly celou Py-
ramidu odnesli, ale pesvdili se, e nklad a prce a as k odlomen pouze jedinho z onch.
ohromnch balvan, kter tvo jej tlo, byly zcela nepimeny jeho cen a vzdali se tto
29
III. Pyramida
mylenky jako beznadjn. Nicmn k tomuto nzoru doli, a kdy odstranili nejvy vrstvu
zdiva a tak oloupili Pyramidu o jej vrchol.
Tak vstup, kter dnes nvtvnci pouvaj, nen pvodnm vstupem, kter uvali sta
Egypan. Tento star vchod zstal tajemstvm, bylo to mystrium, kter steila a udrovala
Pyramida po nkolik stolet, ne byl objeven jednm rozhodnm arabskm krlem, kter vydal
cel jmn a poslal celou armdu dlnk do prce, aby vyrval toto tajemstv zapeetnho
vchodu z jejho vhavho objet. Vnitn chodby a komory Velk pyramidy vzdorovaly stejn
eckm jako mskm vladam, tak jako vzdorovaly nezasvcenm Egypanm, a s odchodem
man byly zapomenuty, i kdy povst o nich petrvala.
Od doby, kdy byla Pyramida uzavena a zapeetna, pela stalet pokojn pes jej nedo-
tknut nitro, a konen byl vchod prolomen lidmi, hledajcmi vybjen poklad a dlouh svah
Pyramidy byl poruen. Teprve roku 820 po Kr. byla urena poloha tohoto vchodu, kdy kalif
El Mamn shromdil sv nejlep inenry, stavitele, architekty a dlnky na mal vyvenin
u Gzy a nadil jim, aby oteveli Pyramidu. ,,O krli, nen mon to provst! ekli jeho pedn
lid.J si peji, aby to provedeno bylo, odpovdl.
Museli pracovat bez nvrhu nebo plnu, ale byli vedeni starou tradic, e vchod je na severn
stran. Pirozen si zvolili jeden bod uprosted tto strany ke svmu velkmu pokusu. Cel as
byli popohnni bdlou ptomnost kalifa, kter chtl dokzat pravdu starch legend, e uvnit
Pyramidy byly obrovsk poklady ukryt zapomenutmi farany. Byl to nhodou syn kalifa
Hatna el Rada, slavn postavy ze slavn knihy
Tisc a jedna noc.
Tento kalif El Mamn nebyl obyejnm kalifem. Nadil svm uencm, aby peloili spisy
eckch mudrc do arabtiny. Nepetrit pipomnal svm poddanm hodnotu studia a sm se
s radost pipojoval k nejuenjm mum sv zem pi jejich rozpravch.
Jeho krlovsk sdlo bylo v Bagddu a z tohoto slavnho msta piel do Egypta. Zanedlou-
ho po svm pokusu otevt Pyramidu se vrtil do Bagddu a tam dokonil svj ivot.
Avak stavitel Velk pyramidy pedvdali, e jednoho dne lidsk chtivost bude chtt poru-
it jejich stavbu a umstili vchod nkolik stop stranou od stedu a znan ve ne by kdokoli
rozumn oekval, e budou umstny dvee. Vsledkem toho bylo, e lid El Mamnovi
pracovali nkolik msc, aby vnikli do nitra Pyramidy, ani nalezli njakou stopu po chodb
nebo prostoru; jejich om se neobjevovalo nic ne pevn zdivo. A kdyby se byli spolhali
jenom na kladivo a dlto, jejich podnik by byl trval tak dlouho jako vlda jejich krle, a mon
i dle. Ale byli natolik chyt, e zakldali mal ohn mezi kameny a kdy byly balvany rozha-
veny do ruda, lili na n studen ocet, dokud nepopraskaly. Jet dnes meme vidt zernal
a popraskan povrchy balvan, kter unikly dltm, kter zde ped vce ne tisci lety tak piln
pracovala. Dva kovi po cel den brousili dlta, kter se rychle otupovala na tvrdch kamenech.
Byly zbudovny devn stroje, aby pomhaly sil unavench lid, kdy si nsiln razili cestu
dovnit. Ale pesto pvodn vchod, koridory a vnitn prostory zstaly neobjeveny.
Vkopov prce v zk chodb dusily lidi prachem a vedrem, obt vniknout do nejtvrd-
masy pevnho zdiva na svt primitivnmi, tehdy dosaitelnmi nstroji je unavovala nad
nosnost a naprost nezdar, kter byl jedinou odmnou za jejich nmahu, je deprimoval a
k zoufalstv. Vykopali tunelovou cestu dovnit v dlce vce ne jednoho sta stop a u chtli
odhodit sv nstroje v oteven vzpoue, a odmtnout pokraovat v takov marn prci, kdy
zvuk njakho tkho kamene, padajcho ze svho msta, zaznl k jejich sluchu a tento zvuk
pichzel z nitra jen mal kousek cesty za nejzazm mstem, kam pronikli.
Osud zashl svou rukou do hry. Potom pracovali s horlivost a pl a brzy se prolomili do
pvodn vstupn chodby. Velk pyramida byla znovu otevena.
Potom u bylo dost snadn vystoupit touto chodbou a nalzt skryt dvee: a byly to dvee
tak chyte skryt, e nikdy by nebyly odhaleny zven. Po tolika stoletch tyto tajn dvee nebyly
30
III. Pyramida
ji schopny provozu. Neodvolateln zstaly zaveny. Tyto dvee dnes zmizely, ztratily se ve
veobecnm loupen, k nmu dolo po zemtesen v Khie. Byly to prv takov dvee, jak
sta Egypan upevovali u vchodu do nejtajemnjch staveb, kter vztyovali. Ve skutenosti
to byla pohybliv kamenn deska, sama se zavrajc a zevn tak dokonale upravena, e se zcela
podobala vedlejm obkldacm kamenm. Tsn se hodila do otvoru a sama byla pevnm
kamennm blokem. Kdy byla zavena, nemohla bt rozeznna od ostatnho zevnho povrchu.
Kdy byla otevena, otela se okolo sv vlastn dlky, odhalujc dutinu. Byla krsn vyvena
a otela se na ose, sted pitalivosti byl umstn pod touto osou a vyrovnvac zva bylo
pizpsobeno tak, aby pracovalo proti jej velik vze. Nemohla bt otevena jinak ne silnm
nrazem na jednom konci, po nm muselo nsledovat mohutn thnut na stran druh. Tento
tah musel bt dost siln, aby byla zdviena ze svho msta a potom do ve. To umoovalo
nvtvnkovi, aby se po tyech proplazil do chodby vzadu. Otejc se kmen se pak zvrtil
nazad ve svch osch a dokonale uzavel vchod.
Ale i to nebylo ve, nebo pak byly v cest tk devn dvee. A po tto pekce musel
prochzet dalmi deseti dvemi, ne se mu podailo dospt do Krlovsk komory. Vtina tchto
dve byla ze deva. Ale jedny byly opt zhotoveny jako tajn pohybliv kamenn deska. Ale
to ve ji nenvratn zmizelo.
*
Kdy lid kalifa El Mamna vnikli do pvodn vstupn chodby, shledali, e jejich prce
v dnm ppad nebyla dokonena. Zjistili, e chodba skonila ped obrovskm kamennm
blokem uly. Ale nezdlo se pravdpodobn, e vchod a chodba byly budovny jenom proto,
aby konily ve slep ulice, proto se pokusili prorazit si cestu skrze tuto stralivou ulovou
pehradu. Ale nepodailo se jim to. Nstroje, kter mli k dispozici, nemohly proniknout tmto
kamenem. Stavitel Pyramidy museli hledat po celm Egypt nejtvrd kmen, ne si vybrali
tento zvltn druh.
Natst pro sil vetelc byl materil na stran tmavho ulovho bloku z blho vpence,
z kamene mnohem mkho, a proto bylo mono se tudy mnohem snadnji prolmat. Obrtili
tedy pozornost sem a prolamovali tunel skrze tento kmen, soubn se ulovm blokem. N-
kolik stop bylo prolomeno a dlnci se dostali na konec onoho bloku do jin chodby. Ukzalo se,
e vchod do tto druh chodby byl kdysi mysln uzaven tmto obrovskm ulovm klnem,
kter ml kuelovit tvar, vil mnoho tun a hodil se pesn do st chodby.
Tato dal chodba la vzhru ve stejnm hlu, ve kterm prvn chodba la dol a to v hlu
26 stup. Dstojnici a dlnici El Mamna vlezli do tohoto pkrho koridoru, kter byl mn
ne tyi stopy vysok a o nco vce ne ti stopy irok. Svtlo jejich pochodn neodhalovalo
nic ne hol zdi, a se dostali k mstu, kde chodba la vodorovn. Toto msto bylo ve skutenosti
spojkou, kde chodba se setkvala s vystupujcm koridorem sedmkrt vym a se sestupujc
zkou achtou, kter se ztrcela v hlubinch Pyramidy.
Sklnjc se vetelci pokraovali dle vodorovnou chodbou s hlavami sklonnmi a k zemi
a ocitli se konen ve velkm prostoru, kter k jejich zklamn byl naprosto przdn. Jeho stny
byly zcela prost, bez npisu a jenom velik vklenek na vchodn stran poskytoval lehk
pslib njakho pokladu jako odmnu za jejich tkou prci. Aby se tam dostali, museli se
vyplhat na vyvenou ploinu, a pak projt hrub udlanou chodbou, tak nzkou, e se museli
plazit po zemi jako hadi. Ale tato chodba se nhle konila v pevnm zdivu srdce Pyramidy
a i kdy v dalch dnech znan tento konec rozili, pece jen jedin poklad, kter tam nali,
byly vpencov balvany.
Kdy se vrtili ke spojce, zaali ptrat v dlouh a vysok chodb, kter v pozdjch dobch
byla pojmenovna Velk galerie. Ta mla zvltn, sklnjc se strop, zbudovan v sedmi pes
sebe pesahujcch vrstvch. Jej podlaha se sklnla pesn v tme hlu jako chodba, vedouc
ke Galerii. Lid zaali plhat po hladk a kluzk podlaze Galerie, pohybovali se mezi letn-
31
III. Pyramida
mi ulovmi stnami vzhru do ve jednoho sta a padesti stop. Ob stny byly lemovny
dlouhmi, rhovanmi, kamennmi lavicemi. Na konci Galerie jim nhle zahradil cestu vysok
schod. Vylezli na nj a kreli po rovn podlaze do nzk, zk chodby, kterou pili do pedsn.
Nkolik dalch krok a sklonn se pod pevn padac dvee je pivedlo ke vchodu do velk
komnaty, kter je umstna v pravm srdci Pyramidy, nebo je stejn vzdlena od vech jejch
stran. Je to prostor, kter. pozdji nazvali Krlovskou komorou. Prvn objevenou komnatu
nazvali Komorou krlovny. Ale tato jmna sta Egypan nikdy neuvali.
Stny Krlovy komory tvoily obrovsk krychlov balvany z tmav uly. Jej strop tvoilo
devt ohromnch trm z tho materilu. Nyn vme, e to jsou nejvt kameny v cel Pyrami-
d. Jedin z nich v sedmdest tun. Jak je tam vbec stavitel umstili, dv st stop nad zem,
bez pouit parnch nebo elektrickch jeb, to je zhada, o kter nai architekti teoretizuj,
ale kterou neum rozeit.
Kalif El Mamn a jeho lid byli zase hluboce zklamni. Nebo krom oteven kamenn
rakve byla tato komora naprosto przdn. A tato rakev neobsahovala nic ne prach.
Zdlo se neuviteln, e sta Egypan postavili takovou nesmrnou przdnou hrobku, jako
tuto Pyramidu, bezeln, myslili si, a tak v zimninm spchu strhli st kamennho stropu,
prorazili jeden kout komnaty a sekali nazdabh do pevnch zd v divm hledn skrytho
pokladu. Ale nemohli zvtzit nad dmyslem onch starch chytrch stavitel a nakonec odeli
zklamni, rozhoeni a skleni.
Zbvala jet dal dv msta pro jejich ptrn: podzemn pokraovn pvodn vstupn
chodby a hlubok zk achta. Chodba je dovedla do malho tunelu, po kterm museli rychle
sestupovat a kde jejich nohy klouzaly, nebo byla vytesna v pevn skle na vzdlenost asi ti
sta padest stop. Konila v hrub vytesan komoe, jej strop byl tak nzk, e se ho mohli
dotknout rukama, a jej nedokonen skaln podlaha byla tak drsn, e museli plhat vzhru
a dol, aby ji pekroili. Nazvali ji Prohlubn. Nebylo v n nic krom rumu a prachu. Na jejm
zadnm konci byla do skly vytesna dal mal chodba. Tam mohli vejt jenom, kdy lezli po
bie jako hadi, s tvemi nkolik palc nad podlahou. Ani tento podzemn tunel nic neposky-
toval, protoe nhle skonil pevnou skaln stnou.
Zbyla achta. Byla tm dokonale svisl a mohla bt zkoumna pouze jednm muem,
kter byl na provaze sputn dol, do ern hlubiny. Po sestupu edesti stop byla nalezena
mal komora, kter byla hrub vytesanm rozenm achty. A tato achta zase pokraovala
od podlahy komory a vedla zdnliv nekonen dol. Vypadala jako hlubok studna a badatel
rozhodli, e j skuten byla. Nikdy nedokonili jej proptrn .
Bu jak bu, nesmrn poklady, kter se podle jejich pedstavy povalovaly v Pyramid,
neexistovaly.
Tak skonilo velik dobrodrustv kalifa El Mamna pi oteven Velk pyramidy. Dnen
uen arabt historici vm poskytnou mnoho rozdlnch vyprvn k len tohoto pbhu, ale
toto jsou skuten autentick fakta.
*
Stalet se pevalila pes zkomolen vrchol Pyramidy od t doby, kdy syn Harsa el Rada
nsilm dal prolomit otvor do jej severn strany. Pyramida byla brzy obklopena legendami pl-
nmi povrivho strachu a pernmi hrzami, take Arabov se vyhbali jejmu nitru, jako
se vyhbali malomocenstv. Jenom nkolik mlo odvnch du ptralo znovu v jejm srdci
a hloubce. Vtinou vak jej temn chodby a hol komory odpovaly nerueny v majesttnm
tichu. Teprve ve druh polovin XVIII. stolet, kdy necitliv, vcn a nepovriv Evropan za-
ali lapat po okolnch psinch, zaznla znovu kladiva a dlta badatel uvnit star stavby.
Podnikav Nathaniel Davison, alrsk konzul Jeho Britskho Velienstva, v edestch
letech sedmnctho stolet si vzal dlouhou dovolenou a odeel do Egypta, kde se zamylen
dval na Velkou pyramidu. Vdl, e sta Egypan obvykle pochovvaj jist mnostv per-
32
III. Pyramida
k se svmi slavnmi mrtvmi. Vdl tak, e se mluv o tom, e pyramidy jsou obrovskmi
hrobkami.
A tak objevil v otevenm vchodu Krlovsk komory zvltn ozvnu, kter, kdy hlasit
zavolal, se vracela vce ne jednou. Domnval se tedy a sprvn e nkde za ulovmi bal-
vany tohoto pustho prostoru existuje dal komora. Bylo tedy mon, ba pravdpodobn, e
v on komoe le do pltna zabalen mumie se svmi doprovodnmi klenoty.
Najal nkolik dlnk a dal se do prce. Do podlahy Krlovsk komory ji ped stoletmi
marn kopal El Mamn. Ozvny Davisonova hlasu se zdly pichzet shora, a tak obrtil svou
pozornost ke stropu. Peliv prozkoumn uspodn tto komory a sousednch chodeb ukzalo,
e nejsnadnj cestou, jak proniknout nahoru, bylo prorazit otvor skrze vrchn vrstvu vchodn
zdi Velk galerie, a tak se dostat do boku komory, kter tam snad je. Opatil si dlouh ebk,
aby si prohldl ono msto, a byl pekvapen, kdy objevil, e takov otvor tam ji je; vlezl tedy
dovnit.
Nalezl komoru dvacet stop dlouhou. Jej poloha byla pesn nad Krlovskou komorou. Jej
strop byl tak nzk, e musil lzt po kolenou pi hledn pokladu, kter ho lkal. Prostor byl
zcela przdn.
Davison se vrtil do Alru: nezskal nic vce ne problematickou est, e jeho jmno bylo
archeology, kte po nm nsledovali, spojovno s nov objevenou komorou.
V prvnch letech devatenctho stolet ho u Pyramidy nsledoval podivn badatel, kter byl
zrove snlkem, mystikem i archeologem. Byl to Ital, kapitn Caviglia, kter vnoval tolik asu
star stavb, e se stal podle vlastnch slov, tout-a-fait Pyramidale. Lord Lindsay se s nm
setkal pi jedn sv nvtv v Egypt a napsal dom do Anglie:
Caviglia mi ekl, e pronikl svmi studiemi v magii, zvecm magnetismu a podobn tak
daleko, e ho to mlem zabilo a na sam okraj, toho, co je lovku zakzno vdt, a byla
to pouze istota jeho zmr, co ho zachrnilo ... M podivn, fantastick pedstavy. A k, e
by bylo nanejv nebezpen, kdyby je sdlil.
Zatmco se Caviglia zabval svmi archeologickmi pracemi, il skuten po njakou dobu
v Davisonov komoe a promnil onen ponur prostor v obytn pokoj!
Caviglia neomezoval svou prci jen na Velkou pyramidu. Uinil objevy ve Druh a Tet
pyramid, probdal pohebn sklepen v oblasti mezi pyramidami a Sfngou a vykopal zajmav
sarkofgy a men pamtky starho Egypta.
V dob, kdy se mlad a krsn ena Viktorie neoekvan stala korunovanou anglickou kr-
lovnou, poslal osud do Egypta jednoho odvnho britskho dstojnka, dokonalho anglickho
dentlmena a bohatho pznivce Britskho muzea ti vlastnosti, spojen v elegantn osob
plukovnka Howarda Vysea. Ten zamstnal na sta dlnk pi nejrozshlejch vykopvkch,
jakch nebyly vechny ti pyramidy i okoln oblasti svdky tisce let. Na jistou dobu si zajistil
sluby Cavigliovy, ale povaha vysoce citlivho Itala se srazila s povahou naprosto stzlivho
Angliana a tak se brzy rozeli.
Plukovnk Vyse vnoval 10 000 liber na tyto egyptsk vykopvky a jejich hmatateln v-
sledky vnoval Britskmu muzeu. Bedny se zajmavmi pamtkami byly dopravovny pes
moe, ale jeho nejzajmavj objev zstal doma. Nalezl tyi dal komory vysoko ve Velk
pyramid nad Davisonovou komorou a to s uritmi obtemi a s velkm nebezpem. Jeho
dlnci riskovali pd s ve ticeti stop po celou dobu, kdy vykopvali malou chodbu vzhru
skrze pevn zdivo. Tyto prostory byly tak nzk a mly tak mal rozmry jako prv komora.
A tak ony byly przdn, krom prachu.
S jejich objevenm a po prostudovn lomenicovho stropu ze ikmch vpencovch trm
nad nejvy komorou byl el tto ady pti nzkch komor objasnn. Tyto komory byly kon-
struovny, aby ulevily stropu Krlovsk komory, aby zmenily pemhajc tlak, kter zpsobuj
33
III. Pyramida
tisce tun pevnho zdiva nahoe a tak psob jako poltovit zazen. A nejen to, ale chrn
tak Krlovskou komoru ped zcenm se tohoto zdiva na jej podlahu pi nepravdpodobnm,
ale monm zemtesen, kter by tleso pyramidy rozpoltilo. Pak by psobily jako obdivuhod-
n zazen nraznk, kter by zadrely nraz sesednut se po zemtesen tak, e by zabrnily,
aby Krlovsk komora byla rozdrcena obrovskou kamennou masou shora. Plynut tisc let nad
Pyramidou dokzalo dokonalost a dmyslnost tohoto stavitelskho plnu.
Podivnou vc, kterou Vyse nalezl, byla prvn a jedin ada hieroglyf, kter byly kdy na-
lezeny uvnit Pyramidy od t doby, kdy npisy na jejm zevnm obloen byly strhny. Byly to
znaky lama kamene z lomu na drsnch plochch kamen v pti stavebnch komorch. Mezi
tmito znakami byly tak kartue neboli obrazov znaky v ovlnch rmcch t krlovskch
jmen, Chufu, Chnem Chufu a Chnem. Nebyly napsny, nbr namalovny ervenou barvou,
jako bvaly znaky zednk ve starm Egypt.
Egyptologov mohli jen odvn hdat, co znamen Chnem, ale nikdy neslyeli o dnm
egyptskm krli, kter by ml toto jmno. Nemohli dt vhodn vysvtlen o ptomnosti tohoto
jmna. Ale vdli velmi dobe, kdo byl Chufu: byl to faran tvrt dynastie, jemu pozdj
et historici dali neastn jmno Cheops. Tento objev Vysev konen ustanovil datum pro
egyptology, kdy byla pyramida vystavna, postavil ji Chufu a nikdo jin.
Ale nikde v cel pyramid nebyla nikdy nalezena Chufuova mumie.
34
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
IV.
NOC UVNIT VELK PYRAMIDY
Spc khirsk koky otevely sv zelen oi, dn si zvly a potom pvabn nathly sv mkk
tlapky, jak nejvce mohly. Snel se soumrak a se soumrakem se zanala jejich innost, kter
je jejich skutenm ivotem jsou to ptelsk hovory, shnn potravy, chytn my, oteven
bitvy a milovn. A se soumrakem jsem i j zanal jednu ze svch nejpodivnjch innost
v ivot, tebae tichou.
Pedsevzal jsem si, e strvm celou noc uvnit Velk pyramidy, e budu sedt dvanct hodin
v Krlovsk komoe, bdl a il, zatmco temnota se bude pomalu pesouvat pes africk svt.
A byl jsem tedy zde, usazen v nejpodivnjm tulku, jak kdy byl na na planet postaven.
Ale nebylo snadn dospt a k tomuto bodu. Zjistil jsem, e i kdy je Velk pyramida
stle pstupn veejnosti nen veejnm majetkem. Pat egyptsk vld. lovk do n neme
vstoupit a strvit v jejch prostorch neobvyklou noc o nic snadnji, ne by mohl vstoupit do
domu zcela cizho lovka a strvit noc v jeho nejlep lonici.
Pokad kdy chceme navtvit vnitek Pyramidy, musme si koupit vstupenku za pt pi-
astr v oddlen historickch pamtek. Proto jsem se odebral do oddlen historickch pamtek
a optimisticky jsem dal o dovolen, abych mohl strvit noc uvnit Velk pyramidy. Kdybych
byl dal o dovolen lett na Msc, obliej ednka, kter mne vyslechl, by nemohl vyjdit
vt as.
Pustil jsem se do krtkho a omluvnho vysvtlovn sv dosti.
Pekvapen bylo vystdno pobavenm, ednk se usml. Ctil jsem, e mne povauje
za vhodnho kandidta jistho stavu, do kterho mlokdo z ns by chtl vstoupit jako jeho
pacient. Konen prohlsil:
Jet nikdy jsem neslyel takovou dost. A myslm, e nen v m pravomoci vm vyho-
vt.
Pak mne poslal k jinmu a vymu ednkovi tho oddlen. Komick scna, ke kter
dolo v jeho kanceli, byla opakovnm prv. Mj optimismus se poal vytrcet.
Vyloueno! prohlsil druh ednk laskav, ale rozhodn. Myslil si, e m ped sebou
krotkho blzna. Je to neslchan! Lituji , jeho hlas slbl, zatmco kril rameny.
Povstal ze sv idle, aby mne s poklonami vyprovodil z kancele.
A tehdy mj urnalistick a redaktorsk vcvik, ukolban na nkolik let, ale nikoliv mrt-
v, se pustil vzpurn do boje. Zapoal jsem se s nm pt, vytrvale jsem opakoval svou dost
v jinch formch a nechtl jsem se hnout z mstnosti. ednk se mne nakonec zbavil tm, e
ekl, e tato zleitost nepat do pravomoci oddlen historickch pamtek. Tzal jsem se, do
pravomoci tedy pat. Nebyl si tm zcela jist, ale myslel, e bude nejlpe, kdy se obrtm
s touto dost na policii.
Uvdomil jsem si, e moje dost je pinejmenm vstedn a pi nejhorm by staila,
abych byl oznaen za blzna. Nicmn, nemohl jsem se toho vzdt. Rozhodnut to provst se
stalo posedlost.
Na policejnm editelstv jsem objevil oddlen pro povolovn. Potet jsem dal, aby mn
bylo dovoleno strvit jednu noc uvnit Pyramidy. ednk nevdl, co si m se mnou pot, a tak
mne poslal ke svmu fovi. Ten si vydal trochu asu, aby mohlo vci uvaovat. Kdy jsem
se tam vrtil druhho dne, odkzal mne na oddlen historickch pamtek.
35
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
el jsem dom v beznadji, zda vbec kdy doshnu svho cle. Avak obte jsou asto
k tomu, aby byly pekonny je pslov, jeho nudn otelost nijak nezmenuje jeho nesmr-
telnou pravdivost. Mm dalm krokem bylo zajistit si rozhovor s bodrm velitelem mstsk
khirsk policie El Lewa Russel Paou. Z jeho kancele jsem vyel s psemnm rozhodnutm,
v nm byl policejn f oblasti, ve kter stoj Pyramida, dn, aby mi poskytl vekerou pomoc,
nutnou k dosaen mho zmru.
A tak jsem se jednoho veera hlsil na policejn stanici v Men u mstnho velitele, majora
Mackerseye. Podepsal jsem knihu, kterou mi pedloili a uinil tak policii zodpovdnou za svou
bezpenost a do ptho dne. Byl mi pidlen stanin strnk, kter mne ml doprovodit a
k Pyramid a informovat ozbrojenho policistu, hldajcho kadou noc tuto stavbu.
Podstupujeme urit riziko, kdy vs uvnit nechme zcela samotnho celou noc. Nechcete
snad vyhodit pyramidu do vzduchu, e ne? ekl major Mackersey s humorem, kdy jsme si
podvali na rozlouenou ruku.
Nejene slibuji, e to neudlm, ale j z n ani neuteu!
Musme vs bohuel uvnit zamknout, dodal, zavrme vdy za soumraku vchod do
Pyramidy eleznou m na zmek. A tak tedy budete na dvanct hodin vznm.
Vborn! Dnes pro mne nen dn palc doucnj ne toto vzen!
*
Pstup k pyramidm je po cest stnn lebekovmi stromy. Domy se objevuj po jejch
stranch jen v dkch intervalech. Konen se cesta vine nahoru podl vyveniny, na kter
jsou pyramidy zbudovny a kon pkrm svahem. Kdy jsem jel po cest, uvaoval jsem, e
ze vech cestovatel, kte se bhem minulch stalet ubrali tmto smrem, jich bylo mlo nebo
mon vbec nikdo, kdo by pichzel za tak zvltnm clem jako j.
Vystoupil jsem na mal pahorek na zpadnm behu Nilu, kde Velk pyramida a jej dobr
spolenice Sfnga dr tichou str nad severn Afrikou.
Monumentln pomnk se tyil pede mnou, jak jsem krel pes psek, smen s kame-
nm. Znovu jsem pohldl na trojhelnkov ikm stny, kter objmaj nejstar stavbu, jakou
svt zn, na obrovsk balvany, kter se thnou od zkladny a k vrcholu a v perspektiv se
zmenuj. Dokonal jednoduchost tto stavby, bez stopy ozdob, neptomnost jakchkoli kivek
mezi vemi tmito naprosto pmmi liniemi, to ve nijak nezmenuje mohutnou velkolepost
tohoto dla.
Vstoupil jsem do ticha Pyramidy zejcm otvorem, kter kalif El Mamn dal udlat v je-
jm boku a zahjil jsem przkum tto titnsk stavby, oveme ne poprv, ale poprv s tmto
zvltnm zmrem, kter mne znovu pivedl do Egypta. Kdy jsem uel kus cesty, dospl jsem
ke konci tohoto horizontlnho otvoru a vstoupil do pvodn vstupn chodby Pyramidy. Potom
s baterkou v ruce a s hlavou sklonnou tm ke kolenm jsem sestupoval dlouhm, nzkm,
pkrm, zkm a kluzkm pokraovnm tto chodby. Toto nepirozen dren tla bylo nanej-
v nepohodln, a pitom sklon kamenn podlahy zvyoval rychlost mho sestupu.
Ped svm pobytem v Krlovsk komoe jsem si chtl prohldnout podzemn oblasti Pyra-
midy, k n byl v modernch letech pstup zahrazen padac m, kter nedovoluje veejnosti
vstoupit do tto smutn oblasti a zpola se udusit. Neoekvan mi pilo na mysl star latinsk
pslov: Facilis descensus Averni,
5)
tentokrte byl v tchto slovech jaksi ponur, ironick
humor. Pi lutavm svtle baterky jsem nevidl nic ne otesanou sklu, skrze kterou byla tato
chodba proraena. Kdy jsem konen doel k malmu vklenku na prav stran, vyuil jsem
tto pleitosti a vklouzl jsem do nj, abych si na pr minut narovnal zda. Objevil jsem, e ten-
to vklenek nen nic jinho, ne dno tm kolm achty, nazvan Studna, kter zan v mst,
5) Pozn. pekl.: Avernus je vulkanick krter u Kumae s dsivm okolm, kter je podle Virgilia vstupem
do podsvt. Voln peloeno to tedy znamen: snadn vstup do podsvt.
36
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
kde se spojuje vzestupn chodba s Velkou galeri. Toto star jmno se stle udruje, protoe
tm dva tisce let si lid mysleli, e je na dn voda. Teprve kdy tuto achtu vyistil Caviglia
od spousty trku, kter se tam nahromadil, bylo objeveno, e dno je dokonale such.
Tento nepitaliv a hrub vytesan otvor, zejc do pevn skly, byl u ne chodba, kterou
jsem prv opustil. Objevil jsem, e po obou stranch jsou mal vklenky, kter poskytovaly
zchytn opory pro nohy a ruce pi ponkud nebezpenm sestupu.
Tato achta vedla nepravideln a kivolace vzhru, a konen dospla k velk, hrub vyte-
san komoe ve tvaru msy, kter se nyn nazv Grotto (Jeskyn) a kter je na rovni nhorn
roviny, na kter byla Pyramida vystavna. Tato jeskyn byla z sti vybudovna v rozen
pirozen skaln rozsedlin. Krom toho byla studna zejm vylmna skrze zdivo a nikoliv
vystavna z balvan, jak tomu je u vech ostatnch chodeb stavnch nad rovn zkladny
Pyramidy. Tato st studny se roziovala v prmru, a proto bylo v n t lzt ne v u sti
pod Jeskyn.
Konen jsem se vynoil z rozervanho a nerovnho otvoru, kter tvo st on achty
a ocitl jsem se v severozpadnm rohu Velk galerie.
Pro a kdy byla tato achta vytesna skrze tlo Pyramidy? Tato otzka se dostavila auto-
maticky, a kdy jsem o n hloubal, bleskla mi odpov. Ti sta Egypan, kte uzaveli jednu
epochu djin Pyramidy tm, e uzaveli vchody do hornch komor a do Velk galerie temi ob-
rovskmi ulovmi klny, museli si vytvoit nikovou cestu, nebo jinak by se nikdy nedostali
z Pyramidy ven.
Vm z vlastnho ptrn, e achta a Jeskyn byly vytesny v te dob, kdy byla Pyramida
stavna, ale e v on dob Studna nesahala dle ne k Jeskyni. Po tisce let neexistovalo pm
spojen mezi hornmi a podzemnmi chodbami.
Kdy Velk pyramida splnila svj tajemn el, pak ti, kte byli za to odpovdni, ji za-
peetili. Toto zapeetn bylo pedvdno pvodnmi staviteli, kte k tomu potebn materil
zanechali na mst a kte dokonce zhotovili v ni sti vzestupn chodby zen, kde mly
bt umstny ti ulov klny.
Ti, kdo zstali v Pyramid posledn pi plnn svho kolu, vytesali spodn st Studny
skrze pevnou sklu jako nikovou cestu. Kdy byla prce skonena a oni odchzeli, bylo pou-
ze teba bezpen zahradit vchod v nov vytesan sti v mst, kde se spojuje se sestupnou
chodbou a pak vystoupit ti sta stop k pvodnmu vchodu. A tak Studna, akoli pvodn slouila
k dosaen Jeskyn, se nakonec stala cestou k oputn uzaven Pyramidy.
Vrtil jsem se pak snadnj cestou do dlouhho ikmho tunelu, kter spojuje vnitek se
zevnm svtem, abych pokraoval ve sv cest dol, do skalnat gzehsk vyveniny. Jednou,
kdy jsem byl na rohu, mi nhle vstoupil do cesty velik stn, take jsem polekan uskoil. Pak
jsem poznal, e je to mj vlastn stn. Na tomto pernm mst me lovk oekvat ve nic
nen tak zvltn, aby se to nemohlo stt! Zbvajc, pomrn krtkou vzdlenost jsem klouzal
a plazil se a oddechl jsem si, a kdy jsem zjistil, e jsem na konci sestupu a na rovn pd, ale
uvnit jet uho tunelu. Lezl jsem dle jet asi deset metr, a jsem se dostal k otevenmu
vchodu do nejpodivnj mstnosti, jakou jsem kdy vidl do tak zvan Prohlubn. Jej del
strana od zdi ke zdi byla o nco krat ne padest stop.
Toto temn sklepen, kter le pesn pod stedem Pyramidy, dlalo dojem, jakoby prce
zde byla nhle peruena; tato do pevn skly vytesan komora byla nedokonena. Strop byl
vytesn dobe, ale podlaha se vlnila nahoru a dol jako zkop, kter byl bombardovn. Sta
egyptt dlnci pracovali obvykle smrem dol, kdy vytesvali skaln hrobky, proto dokono-
vali podlahy a nakonec. Pro prv tato podlaha nebyla nikdy dokonena, kdy pinejmenm
vce ne jeden lidsk ivot diny byl pozdji vnovn stavb horn budovy, kter se ty nad
rovn skly, to je archeologick oek, kter se dosud nikomu nepodailo rozlousknout. Avak
ve skutenosti je cel Pyramida takovm okem.
37
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
Obrtil jsem svou elektrickou lampu do hust tmy sklepen a soustedil svteln kuel na
sted podlahy. Pak jsem se piblil a dval se pes okraj hlubok zejc jmy, kter je nmm
svdectvm ptomnosti hleda poklad, kte marn a pracn vykopali jmu v tto Prohlubni.
Poctil jsem nepjemn dotek kdel netopra, kter peletl nad mou hlavou a pitl a poletoval
v tomto prostoru, kde nebyl tm dn vzduch. Zpozoroval jsem, e dole v prohlubni svtlo
m svtilny vyruilo ze spnku ti jin netopry, kte viseli hlavou dol na hrub otesanch
stnch. Odstoupil jsem a probudil jsem dal dva netopry, kte viseli ze stropu. Poden
a zmateni, kdy jsem na n nemilosrdn svtil, mhali se sem a tam, pitli a potom zmizeli ve
tm vstupn chodby.
Pelezl jsem nerovnou podlahu a dostal se tak na nejzaz konec komory, kde jsem ve zdi
objevil mal, rovn tunel. Byl prv dosti irok, aby se lovk do nho mohl vsoukat, ale
pli nzk, aby dovolil nco jinho ne lzt pln ploe po bie. Podlaha byla siln pokryta
prachem mnoha tiscilet a cesta tam byla ve, jenom ne pjemn. Vydrel jsem to vak proto,
abych mohl prozkoumat konec tunelu. Kdy jsem pronikl skoro dvacet metr do skly, zjistil
jsem, e tunel nhle kon. Zdlo se, e tento tunel nebyl nikdy dokonen.
Tm uduen tpal jsem zpt a vrtil se do Jmy bez vzduchu, jet jednou jsem si prohldl
tuto mstnost, a pak jsem poal svou zpten cestu do hornch st Pyramidy. Kdy jsem doel
na zatek nzk chodby, kter se thne ikmo do ve dokonale pmo na vzdlenost ti sta
padesti stop v pevn skle, a pak pokrauje jako budovan chodba, protnajc zdivo, nathl
jsem se na podlahu a dval se vzhru otevenm otvorem na setmlou oblohu jako skrze ob-
rovsk dalekohled bez oek. A tam jako snadno viditeln mhajc se stbrn bod v indigov
modrm prostoru byla Polrka. Ovil jsem si tento smr kompasem, kter jsem ml na zpst
a kter ukazoval pm sever. Tito sta stavitel nejene vykonali obrovsk dlo, ale tak velice
pesn dlo.
Potom jsem lezl zpt pkrou chodbou, a jsem se nakonec dostal do horizontlnho ko-
ridoru, kter vede do Krlovniny komory. Jet nco vce ne dvacet krok a stl jsem pod
jejm sklonnm lomenicovm stropem. Prohlel jsem dv vtrac achty, kter vedou ikmo
vzhru od severn a jin zdi. Zde je jasn dkaz, e tato mstnost nebyla nikdy hrobkou, ale
bylo myslem ji pouvat. Mnoho lid bylo uvedeno do rozpak, kdy byly tyto achty v roce
1872 odhaleny, kdy bylo zjitno, e konily pt palc ped vlastn komorou a e zejm ne-
byly pvodn vytesny skrze zdivo a do konce. Ve stavu, ve kterm byly objeveny, nemohly
propoutt vzduch, a tak se pedpokldalo, e mly jin, neznm el. Ale nejlep vysvtlen
je to, e nadela doba, kdy poslouily svmu elu a jako ostatn horn chodby Pyramidy byly
dokonale zapeetny ve svch stch novmi kamennmi bloky.
Waymann Dixon, civiln inenr, kter byl tehdy zamstnn na nkterch pracch pobl
Pyramidy, objevil nhodou tyto vtrac achty, kdy prohlel ze zvdavosti zdi Krlovniny
komory. Zpozoroval, e jedna ze, kter na jednom mst znla dut, byla tak na tom mst
lehce popraskan. Dal toto msto prolomit a ve vzdlenosti pt palc od povrchu nalezl malou
achtu. Potom stejnm postupem odhalil druhou achtu na protj stran komory. Ob achty
se thnou skrze cel tlo Pyramidy. To bylo pozdji dokzno sondovacmi tyemi, kter do
nich byly zasunuty a do vzdlenosti asi dv st stop.
Vrtil jsem se do horizontln chodby a postupoval k mstu, kde se spojuje s Velkou galeri.
A potom jsem pomalu stoupal do vzdlenosti asi padesti stop k vrcholu tto pkr chodby,
jej boky jsou opateny podprnmi trmy po stranch krakorci opaten vystupujc chodby.
Kdy jsem stoupal po tomto svahu, poala mne znepokojovat lehk slabost, zpsoben tden-
nm postem. Konen jsem si na nkolik vtein odpoinul na stupni vysokm ti stopy, kter
zakonuje Velkou galerii a je tak umstn, e je rovnobn se svislou osou Pyramidy. Pak jet
nkolik krok pedsn, hlubok sehnut pod ulovm balvanem, kter vis nap chodbou,
uloen v prohlubnch bonch stn a kter zahrazuje vchod z tto vodorovn chodby, a ocitl
jsem se v nejdleitj mstnosti, ve slavn Krlovsk komoe.
38
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
*
Tak zde pr vtracch achtic, z nich kad m prmr asi devt palc, zniilo teorii
o pohebn komoe. Jejich otvory do komory nebyly nikdy zapeetny, jak tomu bylo v Kr-
lovnin komoe, ale byly zcela zaplnny voln loenm kamenm, kter musil plukovnk Vyse
nechat odstranit, kdy chtl zjistit povahu tchto achtic. Je nanejv pravdpodobn, e toto
vyplnn achtic bylo provedeno v te dob jako vechny ostatn pokusy ukrt vnitn zazen
nadzemn sti Pyramidy.
Nasmroval jsem svtlo lampy na hol zdi a ploch strop a znovu jsem si s obdivem viml
pesnho spojovn obrovskch letnch ulovch balvan v jejich stynch mstech. Pak jsem
zaal pomalu obchzet stny a peliv jsem prohlel kad jednotliv kmen. Rov zbarven
skly dalekho Asunu byly rozpolceny, aby vytvoily tyto bloky. Tu a tam hledai poklad
rozdrsali stny stejn jako podlahu ve svm marnm hledn. Na vchodn stran podlahy st
kamennch dladic zmizela a na jejich mst byla udupan zem, zatmco na severozpadn
stran zstala hlubok tyr1mum jma nevyplnna. Dlouh drsn balvan, kter kdysi tvoil
st podlahy a tuto jmu zakrval, stl open na jedn stran o ze. Zanechali ho tam asi kdysi
sta Arabov. Soubn s nm a vzdlen od nj jenom nkolik palc byl sarkofg v podob
rakve s plochmi boky. Tento osaml pedmt bez vka je tm jedinm, co lze v tomto holm
prostoru spatit. Byl umstn od severu k jihu.
Vylomen balvan z podlahy se hodil jako sedadlo a tak jsem na nj usedl se zkenma
nohama a zstal tak po celou zbvajc noc.
Vpravo jsem poloil svj klobouk, kabt a stevce; vlevo dosud svtc baterku, termosku
s horkm ajem, dv lhve s ledovou vodou, zpisnk a sv plnc pero. Jet posledn pohled
kolem komory, konen pohled na mramorov sarkofg, kter byl vedle mne a pak jsem zhasl
svtlo.
Baterka, pipraven k rozsvcen, leela vedle mne.
Toto nhl ponoen do naprost tmy vyvolalo ve mn zvdavou otzku, co asi noc pinese.
To jedin, co se dalo v tto situaci dlat, bylo ekat ... a ekat ... a ekat!
Minuty se pomalu vlekly a j zvolna zaal vyciovat, e Krlovsk komora m svou
vlastn mocnou atmosfru, kterou mohu oznait jen slovem psychickou. mysln jsem zaujal
neutrln postoj, vnmav v mysli a pasivn v citech, abych mohl dokonale zaznamenat jakoukoli
nadhmotnou udlost, kter by se zde mohla odehrt. Nechtl jsem, aby njak osobn pedsudek
nebo pedpojat nzor mi zabrnily pijmout cokoli, co by ke mn mohlo pijt z pramene, kter
je nepstupn pti fyzickm smyslm lovka. Pozvolna jsem zmenoval tok mylenek, a
konen mysl vstoupila do poloprzdnho stavu.
A ticho, kter pak sestoupilo do mho mozku, zpsobilo, e jsem si jasn uvdomoval ticho,
kter sestoupilo do mho ivota. Svt se svm hlukem a ruchem byl nyn naprosto vzdlen,
jako by vbec neexistoval. Z temnoty ke mn nepichzel dn zvuk, dn epot. Ticho je
skutenm vldcem krlovstv Pyramidy, a je to ticho, jeho potek spad do pedhistorickho
dvnovku, ticho, kter neme naruit dn hovor sem pichzejcch turist, nebo kad
noci se sem znovu vrac v dokonalosti, kter vzbuzuje posvtnou hrzu.
Zaal jsem si uvdomovat mocnou atmosfru tto mstnosti. Je to naprosto normln a ved-
n zkuenost pro vnmav lidi, e vyciuj atmosfru starch dom. M vlastn zkuenost zaala
s nm podobnm. Plynut asu to prohlubovalo, zvyovalo pocit nezmrn vkovitosti, kter
mne obklopovala a vyvolvalo ve mn pocit, e dvact stolet mi miz pod nohama. A j, veden
svm vlastnm rozhodnutm, jsem neodporoval tomuto pocitu a dovolil jsem, aby vzrstal.
Zvltn pocit, e nejsem sm, se mi poal s jistou zkenost vnucovat. Pod pltm na-
prost tmy jsem ctil, e nco ivoucho a pohyblivho zde vstupuje do existence. Byl to pocit
nejasn, ale skuten. A bylo to prv toto, co spojeno se vzrstajcm pocitem vracejc se
minulosti vytvelo m vnmn neho psychickho.
39
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
A pece nic uritho, nic jasn vyjdenho se nevynoovalo z nejasnho a veobecnho
pocitu, jakhosi pernho ivota, kter pulzoval touto temnotou. Hodiny ubhaly a proti mmu
oekvn pinela postupujc noc vzrstajc chlad. inek tdennho postu, jemu jsem se
podrobil, abych zvil svou citlivost, se nyn projevil vzrstajcm pocitem chladu. Studen
vzduch se plil do Krlovsk komory zkmi vtracmi achtami a pak do mne vnikal mm
lehkm odvem. M prochladl tlo se poalo chvt pod tenkou koil. Vstal jsem a oblkl
jsem si kabt, kter jsem pro velik vedro svlkl jen ped nkolika hodinami. Tak tomu je na
Vchod tropick vedro ve dne a velk pokles teploty v noci.
Do dnench dn nikdo neobjevil st tchto vtracch kanl na zevn stran Pyramidy,
akoli je znmo piblin msto jejich vystn. Nkte egyptologov dokonce pochybuj, e
tyto prchody byly vbec kdy vedeny navenek, ale naprost ochlazen vzduchu podle m zku-
enosti tuto vc dokonale potvrzuje.
Posadil jsem se podruh na kamenn sedadlo a znovu se odevzdal onomu tsnivmu, smrti
podobnmu tichu a ve pronikajc temnot komory. S vnmavou du jsem ekal a byl jsem
zvdav. Bez jakhokoli dvodu jsem si mimodk vzpomnl, e nkde na vchod b Suezsk
prplav svm pmm korytem pes psky a bainy, a e mohutn Nil je skutenou pte tto
zem.
Podivn hrobov ticho tohoto prostoru, przdn kamenn rakev vedle mne, to nebyly vci,
kter by uklidovaly m nervy, zatmco pestvku v mm nonm bdn peruilo jet nco jin-
ho, nebo jsem te velmi rychle zpozoroval, e neviditeln ivot okolo mne se stv naprostou
jistotou. Bylo zde skuten nco pohyblivho a ivho v m blzkosti, akoliv a dosud jsem
nevidl naprosto nic. S tmto objevem jsem si nhle uvdomil svou osamlost. Zde jsem sedl
sm v ponur mstnosti, kter je situovna vce ne dv st stop nad zem, vysoko na celm
milionem lid v Khie, jsa obklopen naprostou tmou, zaven a uvznn v podivn stavb na
okraji pout, kter se thne do vzdlenosti mnoha set mil, zatmco ped touto stavbou kter
sama je nepochybn nejstar na svt le zasmuile pohebit, poset hrobkami, je kdysi
bylo st starobylho hlavnho msta.
Velk prostor Krlovsk komory stal se pro mne kter jsem hluboce bdal v oblasti
psychiky, v tajemstvch okultismu, v arodjstv a kouzelnictv Orientu oiven neviditelnmi
bytostmi, duchy, kte ste tuto vkovit starou stavbu. lovk kadm okamikem oekval,
e se ozve njak dsiv hlas, zvedajc se z veobjmajcho ticha.
Byl jsem nyn vden starm stavitelm za ony zk vtrac achty, kter dodvaly stl,
tebae mal mnostv chladnho vzduchu do tohoto stm omelho prostoru. Tento vzduch
musel putovat skoro ti sta stop skrze Pyramidu, ne sem vstoupil; ale na tom mn nezleelo,
byl stejn vtan. Jsem lovkem zvyklm na samotu skuten jsem rd, kdy j mohu uvat,
ale pece zde v tto osaml komoe bylo nco pernho a dsivho.
Ve obklopujc temnota se tiskla na mou hlavu jako elezn zva.
Zaal mne pronikat stn nechtn hrzy. Ihned jsem jej zapudil. Sedt v srdci tohoto pomn-
ku pout nevyadovalo dnou tlesnou odvahu, ale vyadovalo jistou morln slu. Nebylo
pravdpodobn, e njac hadi by vylezli z dr nebo rozsedlin a tak dn poutnci, protivc
se zkonu nemohli vyplhat po stupovitch bocch Pyramidy a uprosted noci do n vstoupit.
Skuten, jedin znmky zvecho ivota jsem vidl v podob vyplaen myi, se kterou jsem
se setkal brzy zveera ve vodorovn chodb a kter pobhala sem a tam mezi ulovmi zdmi
bez puklin v len nmaze uniknout z dosahu paprsku elektrick svtilny. A dle to byly dv
neuviteln star, lutav zelen jetrky, kter jsem objevil, jak se drely na strop zkho
lbku, kter se thne do nitra z vklenku v Krlovnin komoe; a konen to byli netopi
v podzemnm sklepen. Je tak pravda, e nkolik cvrk cvrkalo dosti hlasit pi mm vstupu
do Velk galerie, ale ti brzo pestali. To ve te pominulo, a neperuovan ticho drelo celou
Pyramidu ve svm zajet. Nebylo zde nic hmotn povahy, co by mohlo lovku ublit a pes-
40
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
to nejasn neklid, pocit, e mne pozoruj neviditeln oi, se vrtil podruh. Toto msto mlo
jakousi snu podobnou tajemnost, straidelnou neskutenost
*
Existuj vibrace sly, zvuku a svtla, kter le mimo normln dosah naeho vnmn. Vesel
psn a vn e let rychlost blesku pes cel svt k ekajcm poslucham rdia, ale ti by
je nikdy nemohli vnmat, kdyby jejich pijmae nebyly sprvn naladny. Ze stavu pouhho
pijmacho ekn jsem se uvedl do stavu soustedn mysli, kter celou svou pozornost sou-
stedila na sil proniknout ern ticho, kter mne obklopovalo. Jestlie vsledkem bylo, e m
schopnost vnmn byla na as silnm vnitnm soustednm zvena do neobyejnho stupn,
kdo by mohl popt, e jsem zaal vnmat ptomnost neviditelnch sil?
Vm jenom to, e kdy jsem se ,,naladil metodou vnitnho soustedn, kter jsem se nauil
dvno ped touto druhou nvtvou Egypta, zpozoroval jsem, e do komory vnikly neptelsk
sly. Bylo tu nco, co jsem vyctil jako zlo a nebezpe. Nevyliteln hrza vstoupila do mho
srdce a vracela se znovu brzy potom, kdy jsem ji zapudil. Stle jsem sledoval svou metodu
intenzvn jednobodov, do nitra obrcen koncentrace a zpozoroval jsem, e vyciovn n-
sledovalo svj obvykl bh a mnilo se ve vidn. Stny se poaly kmitat sem a tam v mstnosti
beze stn.
Postupn tyto stny pijmaly uritj tvary a zlovoln oblieje se nhle objevovaly zcela
blzko m tve. Zlovstn obrazy se jasn objevovaly ped mm duevnm zrakem. Potom
se piblil jaksi temn zjev, dval se na mne upenm, zlovolnm pohledem a zvedl ruce
v hrozivm posunku, jako by mn chtl nahnat hrzu. Vky sta duchov se zdli vylzat ze
sousednho pohebit, tak starho, e samotn mumie v nm se rozpadvaly ve svch kamen-
nch sarkofgch. Stny, kter k nim byly pipoutny, u nich setrvvaly, vystupovaly nevtan
do msta mho bdn. Veker povsti o zlch duchch, kte stra v mstech okolo Pyramid,
se vracely do m mysli s nepjemnmi podrobnostmi, jak mi je vyprvli Arabov z nedalek
vesnice. Kdy jsem jednomu svmu arabskmu pteli ekl o svm myslu strvit noc v tto
star stavb, snail se mne odradit.
Kad stopa pdy je naplnna straidly, tak znlo jeho varovn.
V onom zem je cel armda duch a din.
A nyn jsem sm mohl vidt, e jeho vstraha nebyla plan. Straideln postavy vylzaly do
temn mstnosti a byly vude kolem msta, kde jsem sedl. Nepopsateln pocit zkosti, kter se
mne dve zmocoval, byl te pln a dokonale ospravedlnn. Kdesi uprosted tich vci, kter
je mm tlem, jsem vdl, e m srdce bije jako kladivo pod tmto naptm. Hrza ped nadpi-
rozenm, kter h na dn kadho lidskho srdce, se mne nanovo dotkla. Strach, hrza a ds
mn stdav a vytrvale ukazovaly sv tve. M ruce se bezdn pevn sevely jako svrky.
Ale byl jsem rozhodnut pokraovat a akoliv ony fantmy, kter se pohybovaly v mstnosti,
probouzely ve mn pocit zden, skonilo se to tm, e ve mn vyvolaly rozhodnut vykesat
ze sebe posledn rezervy odvahy a bojovnosti, kterch jsem byl schopen.
Oi jsem ml zaven, a pesto ony ed, klouzajc a mlhovit tvary se vtraly do mho
vidn. A stle s nimi pichzelo nesmiiteln neptelstv, zl odhodln odvrtit mne od mho
myslu.
Obklopoval mne kruh neptelskch bytost. Bylo by bvalo snadn ukonit to ve bu
rozsvcenm svtilny, anebo e bych vyskoil a vyrazil z komory a bel zpt nkolik set stop
ke vchodu, uzavenmu m, tam, kde ozbrojen str by mn poskytla svou spolenost
tchu. Byla to zkouka, kter lovku ukldala jist druh muk, kter pustoila dui, ale tlo
zanechvala nedoten. A pece jen nco ve mn naznaovalo stejn nesmiiteln, e musm
tuto vc prot.
Konen pilo vyvrcholen. Nestvrn elementrn tvorov zl hrzy z podsvt, formy
grotesknho, lenho ohavnho a belskho aspektu, se okolo mne shromdili a naplnili mne
41
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
neuvitelnm odporem. V nkolika minutch jsem proil nco, co zstane navdy zapsno
v pozad pamti. Tento neuviteln vjev zstv iv vyfotografovn v m pamti. Nikdy bych
nechtl znovu opakovat takovto pokus, nikdy bych nechtl znovu zvolit nitro Velk pyramidy
ke svmu nonmu pobytu.
Konec piel neuviteln rychle. Zlovoln a pern tonci zmizeli v temnot, odkud
se vynoili, zmizeli do stinnch zemelch a vzali s sebou zrove vechny stopy nonch
hrz. M zpola otesen nervy zaily nesmrnou levu, asi takovou jakou ct vojn, kdy nhle
pestane prudk bombardovn.
Nevm, jak dlouh doba uplynula, ne jsem si uvdomil, e v komoe je ptomna nov
bytost, ptelsk a dobrotiv, kter stla u vchodu a dvala se na mne laskavma oima. S jejm
pchodem se atmosfra dokonale zmnila a zmnila se k lepmu. Pilo s n nco istho
a zdravho. Nov element poal psobit na mou citlivou, velmi vzruenou bytost, uklidujc
a konejivou silou. Zjev se piblil k mmu kamennmu sedadlu a j vidl, e je nsledovn
postavou druhou. Ob se postavily po mm boku a dvaly se na mne vnm pohledem, plnm
prorockho vznamu. Ctil jsem, e se piblila vznamn hodina mho ivota.
Zjeven tchto dvou bytost v m vizi bylo nm nezapomenutelnm.
Jejich bl roucha, nohy obut do sandl, jejich moudr vzezen, jejich vysok postavy
to ve se vrac ped mj duevn zrak. Krom toho mly na sob krlovsk odznaky svho adu
velekn starho egyptskho kultu. Kolem nich byl lehk psvit, kter tajemnm zpsobem
osvtloval onu st komory. Vypadaly skuten jako vce ne lid, majce jasnou tv poloboh;
nebo jejich oblieje vyzaovaly kltern klid.
Ob postavy stly nehnut jako sochy, s rukama zkenma na prsou a setrvvaly v na-
prostm mlen.
Ocitl jsem se v njakm tvrtm rozmru, procitl jsem do njakho obdob dalek minu-
losti? Vrtil se mj smysl pro as do dn starho Egypta? Ne; to se nemohlo stt, nebo jsem
rychle zpozoroval, e ti dva mui mne vid a e se chystaj mne oslovit.
Jejich vysok postavy se nahnuly dopedu, rty jednoho z duch se zdly pohybovat, piem
jeho tv byla zcela blzko m, jeho oi svtily duchovnm ohnm a jeho hlas zaznl v mm
sluchu.
Pro pichz na toto msto, a sna se Volat tajn moci? Co ti nesta cesty smrtelnk?
tzal se.
6)
Neslyel jsem tato slova svm tlesnm sluchem a je jist, e dn zvukov zchvv nepo-
ruil ticho komory. Zdlo se mi vak, e slym ona slova tm zpsobem, jako hluch lovk,
kter uvaje elektrickho unho mikrofonu, me slyet slova zvuc na svm umlm unm
bubnku; rozdl byl v tom, e jsem je slyel na vnitn stran svho bubnku. Hlas, kter jsem
slyel, by mohl bt ve skutenosti nazvn hlasem mentlnm, ponvad jsem jej slyel uvnit
sv hlavy, to ale by mohlo vzbudit nesprvn dojem, e to byla pouh mylenka. Nic podobnho
by nebylo vzdlenj pravd. Byl to hlas.
A j odpovdl: Nesta! A on pravil:
Pospolitost dav ve mstech utuje chvjc se srdce lovka. Vra se, pipoj se ke svm
druhm a brzy zapomene na lehk naden, kter t sem pivedlo.
6) Pozn. autora: Bylo by lpe pro spisovatele i tene, kdyby tento zastaral styl osloven byl peloen
do modern formy, ale j dvm pednost tomu, aby zstal tak, jak se dostavil, i kdy se uvdm do
nebezpe nepochopen a vsmchu. Kad je tak oprvnn pochybovat o monosti, e by egyptsk
duch mohl mluvit anglicky a j bych o tom pochyboval tak, kdybych sm neslyel ona slova. V kadm
ppad, i kdy tyto vize maj dostaten platnou zvanost pro mne i pro ty, kte mi dvuj, nemohu
oekvat a ani neoekvm od jinch, e je tak snadno pijmou. Nebo je neuviteln, e by se takov
udlosti dly v tomto prozaickm dvactm stolet. a e by takov duchovn bytosti existovaly.
42
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
Ale j jsem znovu odvtil: Ne, to nelze!
Ale on se snail mne znovu pemluvit. Cesta Snu t zavede daleko z oblasti rozumu.
Nkte kreli onou cestou a vrtili se len. Obra se te, dokud je jet as a ubrej se
stezkou, kter je urena nohm smrtelnm. Ale j jsem zavrtl hlavou a zaeptal: Musm jt
touto cestou. Te u pro mne neexistuje dn jin!
Potom postava knze pistoupila ke mn jet ble a sklonila se k mstu, kde jsem sedl.
Vidl jsem jeho starou tv narsovnu obklopujc temnotou. Potom mi zaeptal do
ucha:
Ten, kdo zsk spojen s nmi, ztrc pbuznost se svtem. Dovede jt sm?
A j jsem odpovdl: Nevm.
Pak zaeptal znovu: Poj tedy se mnou a a uvid, odpov znovu. A pak jsem spatil
jako v dalekm vidn jaksi velk msto s bluditm ulic. Obraz se rychle piblioval, a jsem
zpozoroval zcela blzko jaksi star dm, kter stl pobl memi obehnanho nmst. Vidl
jsem temn schodit, kter vedlo k mal brance v hornm poschod. Mj duchovit prvodce
se nhle objevil v pokoji, sedl u postele njakho starce, jeho rozcuchan vlasy a neupraven
ed vousy tvoily vhodn rmec k jeho drsn tvi. Musil ji dvno pekroit soumrak svho
ivota, nebo jeho ke popelav barvy visela voln na jeho kostech. Jeho vyerpan huben
tv probouzela ve mn soucit, ale kdy jsem se na nj lpe podval, zamrazilo mne, nebo
jsem vidl, jak jeho duch zpas, aby opustil tlo a v tto pzran bitv mohl bt vtzem
jenom jeden.
Mj prvodce se dval soucitnma oima na postavu na lku. Potom zvedl ruku a pravil:
Jet nkolik minut, brate, a pak bude mt mr. Hle, pivedl jsem jednoho, kter hled tajn
sly. Promluv k nmu jako posledn svj odkaz nkolik slov.
A tak nhle jsem se stal hercem stejn jako svdkem tto podivn scny. S krkoravm
tkm vzdechem, kter bylo dsn slyet, obrtil umrajc svou hlavu a podval se mi do
tve. A kdybych putoval i do dalek ny, nezapomenu nikdy na onu hrzu, kterou jsem vidl
v jeho och.
Jste mlad ne j, zamumlal.Ale j jsem peel cel svt jednou, dvakrt, tikrt. Tak
j jsem je hledal. Oh, jak jsem ptral! Na minutu se odmlel a zatmco jeho hlava spovala
na polti, on ptral v listech pamti. Potom se zvedl na lokty a naphl dlouhou hubenou pai.
Jeho ruka s kostnatmi prsty a s neohebnmi klouby vypadala jako ruka kostlivce. Vzal mne
za ruku a sevel m zpst jako svrkem. Dval se mi do O a j jsem ctil, e ptr v m
dui.
Blzne! Blzne! skehotal.Jedin sly, kter jsem nalezl, byly sly tla a bla. dn
jin neexistuj. Oni lou! Sly mne? vykikl tm, Oni lou!
Tato nmaha byla pro nj plin. Klesl na polt mrtev!
Mj prvodce neudlal dnou poznmku, ale ekal plnou minutu u lka. Pak bylo toto
vidn seteno a j jsem se opt ocitl v Pyramid.
Dval se na mne mlky a j jsem optoval jeho pohled se stejnm mlenm. etl m my-
lenky.
Pak pila ze tmy jeho posledn slova: Budi tedy. Volil jsi. Zsta pi sv volb, nebo
nyn nen odvoln. Mj se dobe, a zmizel.
Zstal jsem o samot s druhm duchem, kter a dosud hrl lohu mlcho svdka.
*
Piblil se, take nyn stl ped mramorovm sarkofgem. Jeho tv prozradila, e je tv
mue velmi, velmi starho. Netroufal jsem si odhadnout jeho vk.
43
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
Synu mj, mocn vldcov tajnch sil t vzali do svch rukou. M bt dnen noci uveden
do Uebny, klidn vysvtloval.Polo se na tento kmen! Za starch as by to bylo tam na
lku z papyrusovch ttin, a ukzal na sarkofg.
Nezbvalo mi nic jinho, ne uposlechnout mho tajemnho hosta.
Nathl jsem se tedy na zda.
Co se stalo ihned potom, nen mi dosud zcela jasn. Bylo to, jako by mi neoekvan podal
dvku njakho zvltnho, pomalu psobcho omamnho prostedku, nebo vechny m svaly
se napjaly, nae se do vech mch d poala vkrdat ochromujc strnulost. Cel m tlo se
stalo tkm a strnulm. Nejprve vce a vce chladla m chodidla. Tento pocit se vyvinul v jist
druh ledovosti, kter se pohybovala v nepozorovatelnch stupnch do mch nohou, doshla ko-
len a odtud pokraovala na vzestupn cest. Bylo to jako bych se propadl a po ps do hromady
snhu pi njakm plhn na horu. Veker pocity v dolnch konetinch byly otupeny. Pak
jsem ml pocit, e pechzm do stavu jakhosi polospnku a do m mysli se vloudila tajemn
pedstava blc se smrti. Ale to mne neznepokojovalo, nebo ji dvno pedtm jsem se zbavil
starho strachu ze smrti a dospl k flozofckmu pijet jej nevyhnutelnosti.
Kdy tento podivn pocit chladu pokraoval, aby se mne zmocnil a kdy prochzel mou
chvjc se pte, aby pemohl cel moje tlo, ctil jsem, jak m vdom kles do nitra k nja-
kmu stednmu bodu v mm mozku, zatmco mj dech byl stle slab a slab.
Kdy chlad doshl mch prsou a kdy i zbytek mho tla byl zcela ochrnut, nastalo nco
jako ochrnut srdce, ale pelo to rychle a j jsem vdl, e konen krize je nedaleko.
Kdybych mohl pohybovat svmi strnulmi elistmi, byl bych se snad zasml mylence,
kter do mne vstoupila. Bylo to toto:
Ztra naleznou uvnit Velk pyramidy moje mrtv tlo a to bude mj konec.
Byl jsem zcela jist, e vechny tyto pocity mly svj pvod v tom, e mj duch opoutl
fyzick ivot a vstupoval do oblast, kter jsou za smrt.
I kdy jsem velmi dobe vdl, e prochzm vemi pocity umrn, veker mj odpor
nyn zmizel.
Konen m soustedn vdom spovalo jedin v hlav a v mm mozku existoval po-
sledn len vr. Ml jsem pocit, jako bych byl chycen tropickm cyklnem a zdlo se mi, e
stoupm vzhru njakm zkm otvorem. Potom nastal okamik strachu, e jsem vymrtn do
nekonenho prostoru, skoil jsem do neznma a byl jsem Svobodn!
dn jin slovo neme vyjdit rozkon pocit osvobozen, kter se mne tehdy zmocnil.
Promnil jsem se v mentln bytost, ve tvora mylenky a citu, ale bez omezovn tkm fy-
zickm tlem, ve kterm jsem byl uvznn. Vyel jsem ist jako duch ze svho pozemskho
tla, jako mrtv, kter vstv ze svho hrobu, ale urit jsem neupadl do dnho bezvdom.
Ve skutenosti mj pocit existence byl intenzivnj a ivj ne dve. A pedevm, s tmto
odchodem do vyho rozmru jsem se ctil svobodn, blaen a klidn svobodn, v tto tvrt
dimenzi, do kter jsem pronikl.
Nejprve jsem shledal, e lem na zdech, prv tak vodorovn jako m tlo, kter jsem
prv opustil, a e se vznm nad kamennou deskou podlahy. Pak jsem ml pocit, e mne njak
neviditeln ruka obrtila kolmo na paty, a trochu mne postrila vped a postavila mne sprvn
na nohy. A konen jsem ml zvltn kombinovan pocit, e stojm a zrove se vznm.
Dval jsem se dol na oputn tlo z masa a kost, kter nehnut leelo na kamennm
balvanu. Bezvrazn tv byla obrcena vzhru, oi byly piven, ale zorniky se dostaten
leskly, co dokazovalo, e vka nejsou skuten zavena. pae byly zkeny na prsou a to
urit nebyla poloha, o kter bych si pamatoval, e jsem ji zaujal. Zkil snad nkdo m pae,
ani bych tento pohyb zpozoroval? M nohy byly nataeny a vzjemn se dotkaly. Zde leela
moje zdnliv mrtv postava, tvar, ze kterho jsem vystoupil.
44
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
Poviml jsem si, e ze mne, z mho novho j, trysk paprsek slabho stbrnho svtla
smrem ke strnul bytosti, kter leela na balvanu. To bylo pekvapujc, ale jet vce pekva-
pujc byl mj objev, e tato tajemn psychick pupen ra pispv k osvtlen onoho rohu
Krlovsk komory, kde jsem se vznel, take bylo vidt kameny ve zdi v jistm mkkm svtle,
podobnm msnm paprskm.
Byl jsem te pouze fantmem, bytost bez tla, vznejc se prostorem. Poznal jsem ko-
nen, pro oni moud Egypan ze starch as zobrazovali ve svch hieroglyfech lidskou
dui symbolem ptka. Pocioval jsem tak, e se m vka i ka zvtily, jako bych ml pr
kdel. Copak jsem se nevznesl do vzduchu a nesetrval tak, vzneje se nad
svm oputnm tlem prv tak, jako se vzn k nebesm ptk a krou kolem jednoho
bodu? Copak jsem neml pocit, e jsem obklopen velkou przdnotou? Ano, tento symbol
ptka je pravdiv.
Ano, vznesl jsem se do prostoru, odpoutav svou dui od jejho smrtelnho obalu, rozdlil
jsem se na dv spojen sti a opustil svt, kter jsem znal tak dlouho. Zakouel jsem pocit, e
jsem zterizovn, pocit nesmrn lehkosti v tomto druhm tle, kter jsem nyn obval. A kdy
jsem se dval dol na chladn, kamenn blok, na nm leelo m tlo, tu jedin mylenka
osvtila mou mysl, jedin poznn mne zaplnilo. Vyjdilo se pro mne v nkolik strunch,
nevyslovench slov.
Toto je stav smrti. Nyn vm, e jsem dui, e mohu existovat oddlen od tla. Vdy budu
tomu vit, nebo jsem si to ovil.
Toto poznn mne sevelo jako elezn klet, zatmco jsem se vznel lehce nad svm
przdnm tlesnm obydlm. Ovil jsem si peit tlesn smrti, a to, jak jsem se domnval,
zpsobem nanejve uspokojivm toti tm, e jsem skuten zemel a pak il dle! Stle
jsem se dval na lec pozstatek, kter jsem zanechal za sebou. Fascinoval mne. Byla tato
odloen postava tm, co jsem po tolik let povaoval za sebe? Pozoroval jsem te s dokonalou
jasnost, e to nen nic vce ne hromada neinteligentn, nevdom tlesn hmoty. Kdy jsem
se dval na tyto nevidouc, nereagujc oi, ironie cel tto situace mne ohromila. M pozemsk
tlo mne skuten vznilo mne, m skuten ,j, ale nyn jsem byl voln. Pohyboval jsem
se sem a tam po tto planet organismem, kter jsem si dlouho pletl se svm opravdovm
stednm jstvm.
Pocit pitalivosti jako by mizel a j jsem se doslova vznel ve vzduchu s onm podivnm
pocitem, jako bych byl zpola zaven, zpola stl.
Nhle se po mm boku objevil star knz, vn a neproniknuteln.
S oima obrcenma vzhru, s tv, kter byla jet ulechtilej a s uctivm tnem se
modlil: Amone, Amone, kter jsi na nebesch, obra svou tv k mrtvmu tlu svho syna
a ui, aby mu bylo dobe ve svt duch. Je dokonno. A pak oslovil mne:
Nyn jsi zail velk pouen. lovk, jeho due se zrodila z Neumrajcho, neme nikdy
skuten zemt. Vyjdi tuto pravdu slovy, pochopitelnmi lidem. Pohle!
A potom se z prostoru objevila zpola zapomenut tv, tv eny, jejho pohbu jsem se
zastnil ped vce ne dvaceti lety. Dle pak znm obliej mue, kter mi byl vce ne pte-
lem a kterho jsem naposledy vidl ped dvancti lety, jak byl ukldn k odpoinku do rakve.
A konen sladk, usmvajc se obraz dtte, kter jsem znal a kter zemelo pi nehod.
Tito ti se na mne klidn dvali a jejich ptelsk hlasy zaznvaly opt kolem mne. Ml jsem
velmi krtkou rozmluvu s takzvanmi mrtvmi, kte se brzy rozplynuli a zmizeli.
Oni tak ij prv tak jako ije ty a prv tak jako tato Pyramida, kter vidla smrt po-
loviny svta, stle ije, ekl veleknz.
Vz, mj synu, e v tomto starm chrm le dvno zapomenut zpis prvnch ras lo-
vka a Smlouvy, kterou uzavela se svm Stvoitelem prostednictvm prvnho z Jeho velkch
45
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
prorok. Vz tak, e v dvnch dobch sem byli pivdni vyvolen, aby jim byla tato Smlouva
ukzna, aby se mohli vrtit ke svm druhm a udrovat naivu toto velk tajemstv. Vezmi
s sebou vstrahu, e kdy lid opust svho Stvoitele a kdy se na sv druhy budou dvat
s nenvist, jak to bylo u knat Atlantidy, v jejich dob byla tato Pyramida vystavna, budou
znieni vhou sv vlastn nepravosti, prv tak jako byli znieni lid z Atlantidy.
Nebyl to Stvoitel, kter potopil Atlantidu, ale sobectv, krutost, duchovn slepota lid, kte
ili na onch odsouzench ostrovech. Stvoitel miluje vechny, avak ivoty lid jsou ovldny
neviditelnmi zkony, kter On nad nimi ustanovil. Vezmi s sebou tedy tuto vstrahu.
A tu se ve mne probudila velk touha spatit onu tajemnou Smlouvu a duch musel st m
mylenky, nebo rychle ekl:
Ve m svou urenou hodinu. Jet ne, synu mj, jet ne! Byl jsem zklamn.
Dval se na mne nkolik vtein.
Dosud nikdo z tvho lidu neobdrel svolen spatit onu vc. Ale protoe jsi lovk znal
tchto vc a protoe jsi piel mezi ns s dobrou vl a s pochopenm v srdci, dostane se ti
jistho uspokojen. Poj se mnou!
A pak se udlo nco zvltnho. Zdlo se mi, e padm do jaksi polovin mdloby, m
vdom bylo na okamik seteno a nsledujc vc, kterou jsem si uvdomil, bylo, e jsem
byl penesen na jin msto. Ocitl jsem se v njak dlouh chodb, kter byla mkce osvtlena,
akoli nebylo vidt dnou lampu ani okno. Domnval jsem se, e toto svtlo pochz od svitu
podobnho svatozi okolo mho spolenka, jako i ze zen svtiv terick ry, kter se
thla za mnou, ale uvdomoval jsem si, e tyto dva zdroje to nemohou dostaten vysvtlit. Zdi
byly vystavny z lesknoucch se rovch, terakotovch kamen, spojovanch tmi nejtenmi
spry. Podlaha se sklnla dol pesn v tme hlu, jako se skln vstup do Pyramidy. Zdivo
bylo dokonale provedeno. Chodba byla tverhrann a dosti nzk, ale nikoliv nepohodln nzk.
Nemohl jsem vyptrat zdroj onoho tajemnho osvtlen, a pece byl vnitek tak jasn, jako by
tam zila njak lampa.
7)
Veleknz mne vyzval, abych ho nsledoval kousek cesty dol chodbou.Neohlej se,
varoval mne, a tak neobracej hlavu. Proli jsme uritou vzdlenost po svahu dol a j jsem
spatil velikou, chrmu podobnou komoru, otvrajc se na druhm konci. Vdl jsem s uritost,
e jsem uvnit Pyramidy nebo pod n, ale nikdy pedtm jsem nevidl takovou chodbu nebo
komoru. Bylo zejm, e jsou to mstnosti tajn a e a do dnenho dne vzdorovaly odhalen.
Nemohl jsem si pomoci, byl jsem nesmrn vzruen tmto asnm objevem a zmocnila se mne
stejn nesmrn zvdavost, kde a jak je sem vchod. Nakonec jsem musel obrtit hlavu, abych
vrhl rychl pohled nazad, kde, jak jsem doufal, byly tajn dvee. Do tohoto msta jsem toti
nevstoupil dnm viditelnm vchodem, ale vidl jsem, e na jeho zadnm konci, kter ml
bt vchodem, bylo toto msto uzaveno tverhrannmi bloky zejm spojenmi maltou nebo
cementem. Shledal jsem, e se dvm na przdnou stnu; pak jsem byl rychle uchopen jakousi
neodolatelnou silou a ve vru odnesen, take cel vjev mn byl seten a j jsem se vznesl zase
do prostoru. Slyel jsem slova: Jet ne, jet ne! opakovan jako ozvnou a za nkolik mlo
okamik jsem vidl sv tlo, lec nehybn na kameni.
7) Pozn. autora: Dr. Abbate Paa, mstopedseda Egyptskho institutu, strvil noc v pouti pobl pyramid
spolen s panem Williamem Groffem, lenem tohoto instih4tu. V edn zprv o svch zitcch pan
Groff prav: K osm hodin veer jsem pozoroval jaksi svtlo, kter se zdlo zvolna otet kolem
tet pyramidy tm u jejho vrcholu. Bylo to jako mal plamen. Toto svtlo udlalo ti okruhy okolo
pyramidy a pak zmizelo. Vt st noci jsem se pozorn dval na tuto pyramidu. K jedenct hodin
jsem pozoroval tot svtlo, ale tentokrt bylo modrav barvy. Vystupovalo zvolna, skoro pmoae,
a kdy doshlo urit ve nad vrcholem pyramidy, zmizelo. Pan Groff se pak dotazoval mezi beduny
a zjistil, e toto tajemn svtlo bylo v minulosti vidno vce mn asto a e povst o jeho existenci se
thne cel stalet nazad do minulosti. Arabov si to vykldaj tak, e to jsou strn duchov Pyramidy,
avak Groff se pro to sna najt njak pirozen vklad, ale bez spchu.
46
IV. Noc uvnit Velk pyramidy
Synu mj, ozval se epot veleknze, nesejde na tom, zda jsi odhalil dvee i nikoliv.
Jenom nalezni tajnou chodbu ve sv mysli, kter t dovede do skryt komory tv vlastn due
a pak nalezne nco, co vru stoj za to. Tajemstv Velk pyramidy je tajemstvm tvho vlast-
nho j. Tajn komnaty a star zpisy jsou vesms obsaeny ve tv vlastn podstat. Pouen
Pyramidy je, e se lovk mus obrtit do nitra, mus se odvit vstoupit do neznmho stedu
sv bytosti, aby nalezl svou dui, prv tak jako se mus odvit do neznmch hlubin tohoto
chrmu, aby nalezl jeho nejhlub tajemstv. Bu sbohem.
M mysl se toila v jakmsi vru, kter se mne zmocnil. Padal jsem bezmocn, jako bych
byl st dol, stle dol. Zmocnila se mne tk strnulost a pak se mi zdlo, e se rozplvm zpt
do svho hmotnho tla. Napnal jsem svou vli a snail se j pohnout jeho strnulmi svaly; ale
nepodailo se mi to. Nakonec jsem omdlel...
Otevel jsem oi s lekem v naprost tm. Kdy ztuhlost pela, tpaly m ruce po elektrick
svtiln a rozsvtil jsem. Byl jsem zase v Krlovsk komoe, ale dosud jsem byl velmi rozilen,
tak rozechvn, e jsem vyskoil a vykikl, piem se mj hlas vracel ozvnou pitlumenmi
tny. Ale msto abych poctil pod svma nohama podlahu, shledal jsem, e padm do przdna.
Zachrnil jsem se jenom tm, e jsem rozphl ob ruce, zachytil se na okraji kamennho bloku
a vyplhal po jeho stran. Pak jsem pochopil, co se stalo. Kdy jsem vstval, posunul jsem se
bezdn ke druhmu konci kamene a m nohy pak visely nad vykopanou jmou v severoz-
padnm kout podlahy.
Zvedl jsem se a vrtil se do bezpe, chopil se lampy a vrhl paprsek svtla na sv hodinky.
Sklo bylo na dvou mstech praskl, tam, kde jsem udeil rukou a zpstm na stnu pi vyska-
kovn, ale stroj dosud vesele tikal a kdy jsem pak vidl, kolik je hodin, tm jsem se zasml,
pes vnost svho okol.
Byla toti pesn dramatick plnon hodina, ob ruiky ukazovaly na dvanctou, o nic
vce ani o nic mn!
* * *
Kdy brzy po rozednn ozbrojen policejn hldka otevela eleznou m, tu vykloptala
z temnho vchodu do Velk pyramidy postava s unavenma oima, zapren a zemdlen.
Sestupovala po velkch tverhrannch kamennch schodech do slunenho svtla asnho jitra
a dvala se pimhouenma oima na plochou, znmou krajinu. Prvm jejm inem bylo nkolik
hlubokch vdech, jeden po druhm. Potom instinktivn obrtila svj obliej smrem k Reovi,
ke slunci, a tie mu podkovala za poehnan dar svtla, kter skt lidstvu.
47
V. U khirskho mga
V.
U KHIRSKHO MGA
ivot v Khie je ivotem dvou svt. Do starho arabskho svta vejdete, kdy jdete na vchod
od velkho centrlnho nmst, Ataba el Khadra, a do modernho evropskho svta se vrtte,
kdy zamte na zpad. Je to podivn ivot, zde, kde se Orient a Zpad, stedovk a modern
doba, orientln barva a pna a zpadn e a istota setkvaj a stoj proti sob v neodolatelnm
tlaku na doby.
A bylo to zde v Khie, kde jsem objevil spoustu mdi a mg, lid, kte pedpovdali ze
saz a hvzdopravc, arodjnk a vtc osudu, fakr a svtc. Jsou zde ve vech svch ne-
setnch rozmanitostech navzdory tomu, e se vlda mra a omezuje jejich innost zkonem
a nevh pouvat tento zkon velmi asto. Musm se piznat, e pes svou sympatii s nktermi
z nich mla vlda vechny dvody, aby zavedla toto omezovni. Podvodnci okrdali dviv
lidi, nezodpovdnm vanilm bylo naslouchno s posvtnou hrzou a zeci, kte sami sebe
klamali, byli pijmni podle svho nesprvnho hodnocen. kody, kter napchali hadai,
jejich proroctv byla pijmna jako vodtko pro rzn akce, nebudou nikdy zcela znm, ale
byly znm natolik, e donutily vldu, aby vzala vc do svch rukou. Pesto zde bylo nkolik
jedinc, jejich osobnost mne zajmala, nehled k jejich povoln. Byl zde jeden arodj, kter
ped mma oima svmi evokacemi a svou magi usmrtil slepici. Byla zde jedna sdnsk er-
noka, amanka, kter pesn jmenovala Indii jako zemi, kter pro mne znamen dobr osud,
ale potom pidala nkolik naprosto nepesnch pedpovd. Byl zde jeden mlad Egypan,
potomek syrskch kesan, kter pevn vil, e je vtlenm proroka Elie a kter dokonale il
ivotem takovho proroka opovrhujcho svtem. Byla zde jedna Francouzka, bydlc v evropsk
tvrti, kter, kdy byla uvedena do hypnotickho stavu, zcela snadno etla titn psmo pevn
zavzanma oima. Byl zde jeden podivn staec, kter il se svmi nsledovnky ve velkm
dom, sousedcm s jednou ohromnou meitou a kter byl tak ztracen pro tento svt, e trvil
skoro veker svj as hlasitm hovorem s duchy. Byla zde tak staten a sml pani, kter se
protivila zkazu krle Ibn Sauda a kter fotografovala svatou Mekku a nyn se zabvala studiem
posvtnch vc pod vedenm andlskch uitel. Byl zde tak slavn fakr Tahra Bey, kter
si nedlal nic z toho, e si dkou probodl hrdlo anebo hru prv nad srdcem a kter po tchto
nepjemnch operacch nikdy nekrvcel. Bylo zde jet nkolik dalch, kte probudili mj
zjem a upoutali mou pozornost. Nemohu-li pst o vech v rozsahu knihy, kter mm k dispo-
zici, mohu se o nkterch z nich alespo letmo zmnit v tomto odstavci.
Pak zde byla jet jin strnka ivota Khiry, kter mne velice zajmala a to byla strnka
nboensk, protoe Khira byla ohniskem islmsk kultury po vce ne tisc let. Prmrn
lovk ze Zpadu toho v velmi mlo o velikm nboenstv islmu a jeho pedstavy o nm
jsou tak zkresleny, e jsem se domnval, e bude vhodn, vnovat otzce islmu, jak jsem ho
j pomal, jednu celou kapitolu.
*
arodj, kter provedl onu zvltn vc se slepic, mus zstat v tomto popisu beze jmna,
protoe jsem slbil jednomu vysokmu egyptskmu vldnmu ednkovi, e o jeho osobnosti
nic neuveejnm. Nen teba zde vysvtlovat dvody pro tuto dost, ale j je pijal jako do-
staten a , ponechm ho v anonymit a rovn nezveejnm vborn fotografe arodje, jeho
domu a jeho skutku, kter jsem podil.
Objevil jsem ho jednoho dusnho odpoledne po nespoetnch dotazech a nekonenm p-
trn. el jsem jednou z hlavnch td, kter je dosud dldna starobylmi kameny, Pak jsem
odboil do hlun, pelidnn, malebn starobyl tvrti s zkmi ulikami, kter se rozkld
mezi meitou El Amar a smutnm hbitovem Bab el Wazir.
48
V. U khirskho mga
Do msta pila ada velbloud. Mal zvonky byly pipevnny ke kadmu zveti, take
cel prvod byl doprovzen veselm cinknm.
Razil jsem si cestu temnmi ulikami pky a sm a snail se najt dm arodje.
Proel jsem bludit hemcch se vedlejch uliek, kter byly tak zk, e se obloha jevila
mezi stechami dom jako nepravideln trbina. A pece jenom slunen svtlo, pohrvajc si
na tchto nepravidelnch ulicch, tvoilo malebn obraz svtla a stnu.
Zamil jsem konen do vinouc se ulice, kter mne pivedla k jeho domu, krel jsem
silnou vrstvou blho prachu, navtho z temnch hor mokkatmskch, kter se tyily za okra-
jem msta.
Jeho dm byl velk a stedovk, prel bylo zbudovno z obdlnkovch kamennch
blok, jejich pedn strana byla vesele zbarvena. V horn sti bylo nkolik oken, uzavench
tkmi okenicemi. Velmi tk, vyezvan dvojit dvee vedly do malho, ale vysokho
vestibulu, kde jsem nalezl dv kesla a nzk kvov stolek, ale kde nebylo po nikom ani stopy.
Nahldl jsem jinmi dvemi do sousednho pokoje, ale ani tam nikdo nebyl. Vydal jsem se
tedy malou chodbou, vydldnou kameny, do vnitnho ndvo, kter bylo poseto hromadami
papr a objemnch spis, tak pokrytch prachem, e to ve mn budilo dojem, e toto oteven
ndvo je uvno jako letit skladit mgova archivu. Bloudil jsem bezspn asi pt minut
po tomto mst, tzaje se sm sebe kdy a kde se nkdo objev, ale protoe jsem stle nemohl
nikoho najt, vrtil jsem se na ulici a oslovil jednu sousedku, kter se ubrala do hoejch st
domu. Asi za dv minuty se vrtila s mladkem asi sedmnctiletm.
Ten mne oslovil mkkm a vhavm hlasem: Co si pejete, prosm? Kdy jsem vyslovil
mgovo jmno, mladk pekvapen couvl. Bylo zejm, e Evropan nepat mezi jeho klien-
ty.
To je mj otec! zvolal. A pro ho chcete navtvit, prosm?:
Vysvtlil jsem mu el sv nvtvy a podal mu tukou psan lstek, kter byl mm dopo-
ruenm. Kdy spatil jmno na konci lstku, jeho oi se rozzily na uvtanou.
Pojte! Posate se!
Zavedl mne do pokoje vedle vestibulu a ukzal zdvoile na divan, pokryt prostm blm
pltnem.
Pak zase zmizel kdesi nahoe, odkud se vak brzy vrtil. Slyel jsem zvuky volnch, oupa-
vch krk a za mladkem vstoupil do pokoje mu siln postavy, asi edestilet, kter, kdy
se objevil ve dvech, se dotkl ela na pozdrav.
Jeho hlava a ramena byly zahaleny do blho lu, ze kterho vynvala kade vlas jako
havran ernch. Ml irok dobrosrden obliej, pod nosem velk knry, ale na brad jen
mlo vous. Jeho oi byly nepochybn velik, ale on je neustle klopil k zemi; zejm vdom
ovldal sv on vka, take oi se jevily zcela zk. dal mne, abych opt usedl a sm se
posadil do velk lenoky.
*
Rozhlel jsem se po pokoji, kter byl vzdun a chladn a v nm byla spousta podivnch
vc. Zdi byly ozdobeny podlnmi vplnmi, na nich byly krsn npisy vrok z kornu,
erven na lutm podklad. V jednom vklenku ve zdi stly dv vycpan hnd vydry. Hro-
mady listin pokrvaly okenn parapety a soud podle prachu, pod nm byly pohbeny, nikdo
se jich nedotkl po lta. Na polti vedle mne leel titn arabsk kalend, zatmco nkolik
przdnch lahv na inkoust stlo tu a tam po celm pokoji.
Nkolika jednoslabinmi slovy mne mg informoval, jak je poctn mou nvtvou a prosil
mne, abych se zastnil lehkho oberstven, ne pistoupme k nemu dalmu. Podkoval
jsem mu, ale jeliko jsem znal zvyky egyptskch hostitel, dal jsem ho, aby si nedlal starosti
49
V. U khirskho mga
s kvou pro mne, protoe ji nikdy nepiji. Navrhl tedy persk aj, lahodn to npoj a j jsem
ochotn pijal. A tak, zatmco horliv sluha odbhl do nejbliho bazaru, snail jsem se pimt
starho mue ke sdlnmu hovoru. Moje nmaha vak byla marn, nebo krom jednoslabi-
nch vraz, diktovanch egyptskou etiketou, nechtlo sob nic ci. Msto toho hovor obrtil
a podrobil mne jemnmu kovmu vslechu. Odpovdal jsem na jeho otzky pmo a upmn,
take kdy sluha pinesl misky s typickmi egyptskmi cukrovinkami byly to velk kole,
upeen z bl mouky, smchan s medem, dle banny, keksy a mal sklenky perskho aje
byl ji mg o stn mn zdrenliv. Skuten, kdy vidl, e nechci ptrat po metodch, abych
se jim vysmval, nebo abych vydal na pospas jeho mon arlatnstv, stal se lovkem velmi
pjemnm. Ale za jeho chovnm jsem pece jen po celou dobu vycioval jistou opatrnost, jako
by se nechtl odvit odhalit nco ze svho ivota zvdavmu cizinci z dalek zem.
Navrhl mi vak, e by pro mne sestavil horoskop, kdybych mu ekl sv jmno, jmno svho
otce, den a msto svho narozen. Snail jsem se mu vysvtlit, e jsem proto nepiel a e tak
jako tak pedpovdi jednotlivch jasnovidc si tolik odporuj, e dvm pednost poehnan
nevdomosti, ne abych se pokouel sladit to, co se zd beznadjn nesladiteln. Ale star pn
se nedal tak snadno odbt a prohlsil, e a chci nebo nechci, m te o mne takov zjem, e
vypot mapu oblohy pi mm narozen a nape vklad, kter uspokoj jeho vlastn zvdavost
a, jak douf, i moji. Nakonec jsem ustoupil jeho nalhn a povdl jsem mu dan data.
Podal mne pak, abych poloil ruku na arch papru, a sm tukou nartl obrys m ruky
kolem dlan. Do tohoto nrtku napsal nkolik arabskch slov. Pro to udlal, jsem se nikdy
nedozvdl.
Zaal jsem hovoit o jeho magii. Ale on mne odbyl neuritou odpovd.
Slyel jsem, e je snad nejvtm mgem v Khie, akoli nevm, jakou hodnotu bylo mono
pikldat takovmu doporuen.
Dovedn obrtil hovor jinm smrem, take jsem strvil vechen as svho pobytu u nj
lenm ivota v Evrop.Pijte sem zase za pt dn, ekl, vstvaje ze svho kesla.
Piel jsem pesn a po obvyklch pedbnch zdvoilostech, obvyklch pi nvtvch,
vyal nkolik arch papru, pokrytch arabskm psmem a pouil mne, e je tam napsn mj
horoskop, a to ve verch. Byl jsem tak donucen pijmout nco, o jsem nedal a nabdnout za
to odmnu, kterou po jakmsi zdrhn pijal.
Ale potom se stal neoekvan obrat v jeho chovn. Nabdl, e mi uke nco ze sv ma-
gie.Dejte mi svj kapesnk, ekl. A kdy jsem uposlechl, skoro ihned mi jej vrtil.Dobr!
A te jej roztrhnte na dv poloviny. Udlal jsem to. Vzal pak jednu utrenou polovinu a napsal
na ni nco perem, kter namoil v kalami, kter stl na stolku. Kdy psan dokonil, sloil
onen kus pltna, vrtil mi jej a dal mne, abych jej poloil na mdn popelnek, kter leel
vedle mne na divanu.
ekal jsem se zjmem na dal postup. Star mu vzal kus papru, nakreslil na nj velk
trojhelnk a do nj napsal nkolik tajemnch maek a nkolik arabskch slic. Podal mi papr
a dal mne, abych jej poloil na sloen kus pltna. Uposlechl jsem. Potom bylo asi minutu
ticho. Mu zamumlal nkolik vt v nesrozumitelnm arg6nu, piem ml pevn zaven oi.
Pak nhle otevel sv tk vka.
Roztren kapesnk skoro okamit vzpll a na popelnku vedle mne shoel. Plamen se
k mmu pekvapen vznesl vysoko do vzduchu a pak se promnil v hust oblak koue, kter
zcela zaplnil mstnost. Bylo obtn dchat, oi mne poaly plit a tak jsem rychle vstal, abych
ustoupil ke dvem. Ale mg tam byl pede mnou, zavolal sluhu a nadil mu, aby otevel
vechna okna a vyvtral.
Zdali tento kousek byl pravou magi anebo kouskem dobrho kejklstv, piem bylo
pouito zpalnch slouenin, to mne nijak neznepokojovalo, ponvad v celm tomto pokusu
jsem nevidl nic zvanho. Bylo vak zejm, e star mu byl na to velmi hrd.
50
V. U khirskho mga
Jak jste zaplil kapesnk? ptal jsem se.
S pomoc svho dina! bylo vysvtlen kter nic nevysvtlilo. Ale nechal jsem ho tak.
Je to obvykl vklad, kter v Egypt slyme o vem, co m i ten nejslab stupe nadpiro-
zenho.
Pijte sem zase za ti dny, ekl, ale nezapomete s sebou pinst blou slepici. Protoe
ve vs pozoruji nco, co mne t, proki vm zcela zdarma jistou slubu. Pineste mi blou
slepici a j s n provedu jistou magickou proceduru, abych vm dal k slubm jednoho ducha
dina. Pamatujte vak, e slepice nesm bt ani pli mlad, ani pli star a e nesm mt
dnou jinou barvu.
Pi vzpomnce na africk arodjn lkae, kte podezvaj blm kohoutm hrdla a pak
stkaj krev na hlavu svho klienta, odmtal jsem jeho velkodunou nabdku. Ale on na mne
nepetrit nalhal a pesvdiv mne ujioval, e magick operace, kterou m na mysli, mn
pivede pomoc mocnho dina, kter bude pracovat k mmu prospchu. Avak j jsem stle
odmtal. Nakonec vak mne pece dostal. ekl jsem mu, e takov obady mne pln odporem
a e se radji vzdm domnlho dobrodin. On mn vak ihned slbil, e nedojde vbec k nja-
kmu prolvni krve a po tomto jeho ujitn jsem povolil.
*
A tak znovu jsem zvedal mal mrana prachu, kdy jsem krel zkou ulikou vedouc ke
starmu rozlehlmu domu. Tentokrte jsem piel z drbeho bazaru, kter je nedaleko za n-
mstm Ataba el Khadra, s tlustou, malou slepic skrenou pod mou pravou pa. Ctil jsem tepl
chvn jejch prsou pod tlakem sv ruky, a tzal jsem se, jak zl osud j star mu uril .
Kdy jsem piel, mgova tv ztratila svou obvyklou vnost a on se usmval. Vyslovil
svou radost nad tm, e jsem uposlechl jeho pn. Podal mne, abych posadil slepici doprosted
koberce na podlaze a pak jsem musel tikrt pekroit pnev s kadidlem, kter stla v kout.
Kdy jsem to udlal a proel oblakem voncho koue, posadil jsem se na divan a pozoroval
mue i ptka. Mg vzal arch papru a nakreslil na nj mal tverec, kter potom rozdlil na devt
mench tverc. Do kadho malho tverce napsal bu kabalistickou maku nebo arabsk ps-
meno. Pak poal mumlat jakousi zpola slyitelnou tajemnou zaklnac formulku. Pitom pevn
upral oi na slepici. Jeho epot byl chvlemi zdrazovn velitelskm pohybem ukazovku
jeho prav ruky, kter byl napaen jako by dval rozkazy. Uboh tvor se polekal a zabhl do
kouta pokoje, kde se uchlil pod jednu idli. Mg mne dal, abych slepici chytil a pinesl ji
zpt doprosted podlahy. Ale j jsem se j ji nechtl dotknout a ekl jsem to. Jeho syn, kter
prv veel a pipojil se k nm, ptka chytil a poloil ho na msto, odkud prchl.
Slepice se jet jednou otoila a zdlo se, e chce utci do kouta podruh, ale mg j pevnm
hlasem nadil, aby se vrtila.
Slepice ihned uposlechla.
Pak jsem pozoroval, e se zaala chvt po celm tle tak, e jej pe se sem a tam tslo.
Mg mne podal, abych pekroil tikrt pnvici s vykuovadlem, jako jsem to udlal
pedtm. Kdy jsem se vrtil na divan, pozoroval jsem, e slepice se ji nedv na mga, nbr
e obrac sv leskl oi v mm smru; tento smr ji nezmnila.
A pak jsem pozoroval neobyejnou vc. Dech mal bytosti se stal namhavm a tkm.
Kad dech byl doprovzen ostrm sykotem, zatmco zobk vbec nezavrala, tak jako by
neustle bojovala o vzduch.
Mg poloil svj kabalistick papr na podlahu vedle slepice, zvolna ustupoval, a vyel
z pokoje a stl v otevench dvech, kde poal mumlat sv podivn kouzla, zraje pitom neust-
le upen na slepici. Jeho zpola zpvan nesrozumiteln slova, vyjadovan rozhodnm velitel-
skm hlasem, nabvala postupn na sle. Slepice zvolna upadala do stavu zpola neivotnho.
51
V. U khirskho mga
Nakonec ptk natolik zeslbl, e mu klesly nohy a padl na podlahu, tlo dosud udrel vzp-
men. Po nkolika minutch i to bylo slepici znemonno. Pevrtila se na bok a nathla se na
podlahu. Jej duch se bouil proti osudu. S ohromnou nmahou se pokouela vstt na nohy, aby
vak znovu klesla vyerpnm. Zanedlouho se ji jen keovit zmtala a chab tsla pem.
Jej pohyby se zpomalovaly, a konen naprosto ustaly. Tlo ztuhlo, hlava byla strnul, a j
jsem poznal, e tepl, mal bytost, kterou jsem sotva ped plhodinou pinesl z bazaru, byla
te mrtvolou. Vstal jsem, neschopen slova, nad tmto pernm pohledem. V mm srdci byl
siln pocit odporu.
Star mu mne podal, abych pes slepici poloil svj kapesnk. ekl drazn:
Magick pokus ml spch. Od tto chvle din, kter zniil ivot tto slepice, na znamen,
e je ochoten vm slouit, bude pracovat ve v prospch. Nkdy, kdy jsem to provdl, slepice
nezahynula, co bylo znamenm, e din nechce on osob pomhat.
Mj podivn hostitel ml oi nepetrit sklopeny na podlahu, skutenost, kterou jsem pozo-
roval pes cel obad. Jeho nsledujc poznmka mn poskytla zvltn vysvtlen tto vci.
Kdy mluvm kouzeln slova, abych vyvolal dina, a kdy mu potom rozkazuji, jakmile
byl vyvoln, nikdy se na nj nedvm. To je jedno z pravidel, kterch mus bt uposlechnuto.
Ale ob nen jet dokonna. Poslouchejte! Muste ptka zabalit a vzt si ho dom a mt ho stle
zabalenho a do ztka. Kdy potom nadejde plnon hodina, postavte se na most Kasr-el-Nil
a hodte jeho tlo do nilskch vod. Jakmile ho budete vrhat pes zbradl, nezapomete vyslovit
njak pn a jednoho dne din zpsob, e se vae pn vypln.
Mj kapesnk byl pli mal, aby zakryl celou slepici, a tak, rozhldnuv se po pokoji, zvedl
jsem vtisk Al Ahramu (Pyramida), populrnho khirskho asopisu, a zabalil jsem do nj zpola
zakrytho ptka. Kdy jsem se vrtil dom, dal jsem slepici svmu mladmu arabskmu sluhovi
s pokynem, aby balek nerozbaloval a dokonce aby se ho ani nedotkal a do nsledujcho
veera. Ale tato vstraha nebyla nutn. Jen mimodk jsem se zmnil, e je to obtn slepice,
kter byla zabita mgem a e za dnch okolnost nesm bt sndena. Sluha ustraen ustoupil
a od t chvle se vyhbal blzkosti ptka, jak nejvce mohl.
Tho veera jsem obdval v restauraci se dvma pteli, jednm Amerianem a druhm
Egypanem a vyprvl jim celou historii o slepici a jak byla magicky obtovna. Oba byli zcela
jisti, e byla zabita njakmi jinmi prostedky ne magi, ale j jsem se zdrel jakhokoli sud-
ku a udroval svou mysl otevenou. Kdy jsem jim lil vechny podrobnosti, smchem se skoro
zajkali a po cel zbytek veera byla slepice hlavnm pedmtem naeho hovoru. Piznm se, e
i j jsem se musel obas usmt nkterm chytrm, vtipnm narkm na neptomnho mga,
kter se stal terem jejich ert. Nhle vak vechna svtla v restauraci zhasla, a to v dob, kdy
jsme byli jet uprosted jdla. Pes vekerou nmahu majitele restaurace se nepodailo osvtlen
obnovit. Nakonec musel poslat pro svky a my jsme dokonili svj obd v pomrn temnot.
Mj egyptsk ptel, kter je pesvdenm skeptikem a kter byl vychovn na Sorbonn,
ztratil v t chvli vechnu bitkost svho vtipu a svou lehkovnou nladu.
Tohle uinil ten v mg, zanakal. A j jsem rozpoznal urit ndech strachu pod jeho
ertovnou poznmkou.
Cel vc mohla bt ovem pouhm nhodnm zkratem, ale stalo se to za okolnost, kter mi
pipomnly dv jin zvltn udlosti, ne nepodobn tto. Prvn se stala mn osobn a druhou
jsem slyel ze rt slavnho romanopisce Roberta Hichense, kter znal hlavn osoby pi tom
zastnn.
Prvn ppad se udl ped mnoha lety, kdy jsem ptral v rozmanitch kultech, kter zve-
daly sv hlavy po cel Evrop a Americe. Jeden z nich ml jako vdce lovka pochybnho
charakteru. Byl to bval knz, vylouen z crkve, nicmn lovk znanch vdomost a sil-
n osobnost. M ptrn mi odhalilo skutenost, e m velkou hypnotickou slu a e tto sly
zneuv k nevhodnm clm a krom toho e mm penze na dvivch lidech. Varoval
52
V. U khirskho mga
jsem obti, kter jsem znal, ale jinak jsem si tento objev nechal pro sebe, jednaje podle svho
pevnho pesvden, e kad darebk nakonec dojde odplaty od Nemesis. K vyvrcholen dolo
zdnliv nhodou, kdy jsem asi v deset hodin veer potkal na ulici dmu, jejho manela jsem
velmi dobe znal. Dma se chovala tak podivn, e jsem se s n zastavil, abych s n pohovoil
a byl jsem naplnn asem, kdy jsem slyel, e je prv na cest k onomu duchovn hodnosti
zbavenmu knzi, aby s nm strvila noc. To mi ekla zcela klidn.
Dovedl jsem ji k nejbli poulin lamp, kde jsem zvedl jej obliej ke svtlu a prohldl
jsem v jejch och blmo a zorniky. Co jsem vidl, bylo dostatenm dkazem, e je zcela
zhypnotizovan. Domnval jsem se, e je mou povinnost ji odhypnotizovat a pemluvit, aby
se vrtila dom.
Nsledujc den jsem navtvil jednoho ptele, abych se s nm poradil tomto ppadu. Byl
to Ind a nikdo jin, ne mj ptel z druh kapitoly m knihy: Tajnosti indick. Vyprvl jsem
mu vechny podrobnosti, kter jsem vyptral o nepravostech, kter tento bval knz provdl
mezi lidmi slabch povah a dodal jsem, e ctm, e nadle nesm bt dovoleno lovku tak
nebezpenmu, aby pokraoval neomezen ve svch niemnostech. Ind se mnou souhlasil, ba
co vce, velice se rozhorlil a prohlsil, e proti onomu lovku vyle tkou kletbu. Vdl jsem,
e tento Ind m vcvik v jze a v umn orientlnch fakr a e takov kletba, vysloven jeho
rty, nebude lehkou vc. Soudil jsem, e by to bylo silnj, ne je teba a ekl jsem mu, aby
udlal, co pokld za vhodn, ale j e jsem pemlelo zpsobu mrnjm a to, nadit onomu
lovku, aby odeel a aby se zde ji nikdy neukzal. Ind mi odpovdl, e to mm udlat tak,
ale e pokud se jeho tk, chce provst kletbu, a to tak udlal.
Po skonen tohoto obadu jsem ihned odeel, abych provedl svj pln a vyhledal onoho
lovka, ob kletby. Nalezl jsem onoho falenho proroka obklopenho spoustou jeho k
v jednom malm sle, kde se prv odehrvala scna nepopsatelnho zmatku.
Sl byl ponoen do naprost tmy.
Lid kloptali jeden pes druhho, snace se dostat ke dvem, bylo slyet vzdechy
a mumln tch, kte padli na zem a nad vm tm hmotem a nepodkem se ozval pronikav
hlas jejich mistra, hlas, v nm bylo slyet strach a zoufalstv.
bel je zde! kiel.Tohle je dlo blovo!
Rozkrtl jsem nkolik zpalek a nalezl jsem ho lecho na podiu, zejm v hysterickm
zchvatu.
Konen byly pineseny svky a jeho ci ho donesli do blzkho hotelu, kde se ho snaili
oivit jeho oblbenm npojem whisky. Zatm jsem se od ostatnch dozvdl, co se stalo.
Vichni klidn sedli na svch idlch, naslouchaje pednce svho vdce, kdy vtom
vechny elektrick lampy zcela nhle vybuchly jako bomby a jejich sklo se rozltlo na vechny
strany. Sl byl okamit ve tm a v nsledujc temnot a chaosu slyeli, jak jejich vdce tce
padl na podlahu podia a jak ze sebe vyrel hlasit vkiky strachu.
Odebral jsem se za nm do hotelu, veel do haly a napsal krtk dopis, kter jsem vloil do
oblky a zapeetil. Dopis jsem pedal vedoucmu lenu jeho klamn spolenosti a podal ho,
aby dopis odevzdal vdci, jakmile bude schopen st.
Oblka obsahovala ultimtum. Onen mu mus opustit msto do dvaceti ty hodin a nikdy
se ji nevrtit, jinak uvedu na jeho stopu policii.
Odeel. Za dvanct msc potom jsem slyel o jeho smrti v jedn zapadl vesnici.
A nyn nco o zvltnm bodu cel udlosti.
Sl byl ponoen do tmy prv v okamiku, kdy obad kletby mho indickho ptele doshl
vyvrcholen!
53
V. U khirskho mga
Mj druh pbh se tk neastnho lorda Carnarvona, kter fnancoval vykopvky, kter
vedly k oteven Tutanchamonovy hrobky. Cel svt v o tomto asnm objevu a co se pitom
dlo a jak neastn lechtic brzy po oteven hrobky zemel na otravu krve. Nkte lid tak
vd, e sta Egypan zanechali kletbu proti tm, kdo by tuto hrobku znesvtili. Rychlost, se
kterou se jeho nemoc vyvjela, byla pinou, e byl posln do Khiry, aby mu byla poskytnuta
nejlep lkask pomoc, jakou mlo toto msto po ruce.
Nemocn byl uloen v hotelu Continental Savoy, jednom z nejvtch khirskch hotel.
Veer, zanedlouho po jeho pchodu, byl peruen elektrick proud a vechny lampy v hotelu
zhasly. Skoro celou hodinu byl cel dm ponoen do tmy. A kdy bylo svtlo zase opraveno,
oetovatelka lorda Carnarvona ho nalezla na lku mrtvho!
Musm se vak vrtit ke sv slepici.
Nsledujcho dne o plnoci byste byli mohli pozorovat kohosi, jak si kradmo prohl most
Kasr-el-Nil a jak ek na pznivou pleitost, aby se mohl zbavit obtovan slepice. Tento kol
nebyl tak snadn, jak by se zdlo. Most je toti uprosted evropsk khirsk tvrti. Na jedn
stran stla ped nm velk kasrna britsk armdy a na stran druh byl polici vborn steen
hlavn stan britskho vysokho zmocnnce. Hodit tedy tajemn vypadajc vc, zabalenou do
papru, dol do temnch vod a s takov vky a v-takov chvli, by vedlo kadho rozumnho
pozorovatele k jedinmu zvru, e se toti njak vrah sna zbavit njak sti tla nebo d
sv obti! Ale konen se pece jen dostavila vhodn chvle a j jsem hodil balek pes zbra-
dl. A kdy ona vc dopadla do vody se slabm bluknutm, tu si onen plnon host levou
oddechl a utkal z onoho msta.
Mj arabsk sluha chvlil Allha, e jsem se vrtil zdrv. Vypadal astn jako kot, kter
chytilo svou prvn my.
*
Pi jedn z dalch nvtv jsem se snail pimt mga, aby mi detailn vysvtlil sv skutky,
tak abych mohl posoudit, zda snad pece jen nejde o kouzelnick triky. Ale star mu nechtl
pli mluvit o tomto pedmtu a upadal stle do dlouhho mlen, jako by vstupoval do jinho
svta snad do svta jeho din. Pomal jsem, e otevt jeho nesdln sta bude pece jen tvr-
dm okem. Jeho vlastn syn mi po nkolikerm dotazovni sdlil, e jeho otec nikdy nikomu
neprozrazuje sv tajemstv a e on, jeho syn ji dvno otce dal, aby ho vyuoval, aby on
sm se mohl vnovat tmu povoln. Ale otec odmtl s tm, e je to povoln stejn obtn
jako nebezpen. Otec mu vyprvlo nem, co je typick a co se stle opakuje, toti pbh
o jednom mgovi, kter vyvolal dina, ale neuml ho zase zapudit, co mlo za nsledek, e
din se obrtil proti nmu a zpsobil mu vn zrann. A tak byl mladk posln na pomrn
nekodn studium prv.
Chpal jsem, pro nebylo mono oekvat od starho mue, e by odhalil sv tajemstv,
a byla pravdiv nebo falen, nebo prv to bylo onm mystriem, kter mu dodvalo jeho
moc a povst. Rozhodl jsem se tedy, e ji na nj nebudu nalhat. Bylo pece zcela pirozen,
e nechtl poskytnout informace, na nich zleela jeho slva a zdar.
Jestlie jsem tedy nemohl prolomit jeho mlen, myslel jsem si, kdy jsem zase jednou
sedl v jeho zaprenm pokoji, e se mi snad poda pemluvit ho, aby mi vysvtlil veobecn
teorie, kter jsou-zkladem tchto tajemstv. Snad by se mi podailo vyptrat z tto studnice
vdn dajnho znalce, co znamenaj vechny ty ei o dinech, kter jsem v Egypt stle
slyel. A prv kdy jsem s nm o tom rozmlouval, dolhalo k nm zamovanm oknem jed-
notvrn buen na tamtam. V sousednm dom se toti snail jist bezvznamn aman, ejk,
vypudit z tla nemocnho mue bubnovnm a evokacemi dina, o nm se pedpokldalo, e
nemocnho posedl a je pvodcem jeho choroby.
Vai lid nev v nai starou magii, peruil m mylenky mg, ale jen proto, e pouv
sly, kterm vy nerozumte, toti sly din.
54
V. U khirskho mga
Mlel jsem. Chpal jsem jeho orientln postoj bez velik nmahy, nebo jinak bych nemohl
mt zjem o Vchod.
Dinov jsou vude. Jestlie nkdo onemocn, m netst nebo nezdar v se, e zl din
se vetel do jeho tla nebo ivota. A kdy je lovk astn nebo mocn, tu je za to zodpovdn
zase dobr din.
A co jsou tito dinov? tzal jsem se konen starce. Poviml jsem si, e je v ptelsk
nlad.
Vte, e tyto neviditeln bytosti skuten existuj, tebae lid na doby zcela ztratili
schopnost je vidt, vysvtloval.Prv tak jako existuj ve hmotnm svt zvata, tak tak
existuj tvorov duchov ve druhm svt, a ti nejsou lidt, nikdy nebyli duchy smrtelnch
lid, ale byli zrozeni pmo ve svt duch. To jsou dinov. Ale nesmte je omylem povaovat
za due zvat, nebo jsou zcela jin povahy. Nkte maj tm inteligenci nadanho lovka,
jin jsou ve sv dobrot jako svat, zatmco existuje mnoho tch, kte jsou vpravd ,syny svho
otce bla. Vlastn lze obyvatele svta duch rozdlit na ti tdy: diny, duchy lid a andly.
Andl jsou vtinou dob a nikdy neili na zemi. Dinov jsou dob nebo zl a tak nikdy
neili na zemi. A lidt duchov jsou ovem ti mui a eny, kte ili na zemi a po smrti odeli
e svch tl.
Vzte tak, e prv tak jako zvata jsou asto donucena, aby slouila na zemi lovku
pes, k a velbloud jsou nuceni se podrobit jeho vli tak existuj jist druhy tchto din, kter
mohou bt podrobeny vli lidskho pna, aby mu slouili bu ve viditelnm nebo neviditelnm
svt. Samozejm jenom nkter dy tchto din mohou bt poddajn podrobeny rozkazm
lidskho pna. Magie starch dob byla vtinou jako je i dnes u tch nkolika pravch mg
vdnm, jak zskat sluby tchto din. Zkrtka je to jist forma spiritismu.
Jak postup pouvte, abyste nad nimi zskal tuto vldu?
Ne jim meme porouet, musme nejdve mt jejich jmna. Pak mus bt na papr na-
psna kouzeln formule, obsahujc jmno dina a jist odstavec z kornu, pak jist uspodn
ady sel uprosted diagramu co je obvykle dvojit tverec nebo tak nkdy trojhelnk. Za
tet mus bt tak pouito plen kadidla nebo jinch vonnch ltek, kter se vak svm sloe-
nm rzn podle druhu dina, kterho vyvolvte. Za tvrt mus bt vyslovovna jist evokace
neboli ,mocn slova. A konen je zapoteb jist sly, zskan od uitele pi zasvcen. Na
minutu se odmlel a pak pokraoval:
Ale ovldnout toto mistrovstv vyaduje tvrd a nebezpen uednictv. Magie vdy byla
a mus bt umnm jen pro mlo lid. Mohu vm ci v co vm prv nyn, ale odhalit praktick,
skuten cenn tajemstv, to jsem se zavzal svmu uiteli, e nikdy neudlm, leda pijatmu
kovi po mnoha letech kovstv. Bylo by zl pro lidstvo, kdyby nae tajemstv byla odhalena
vem, nebo potom by je mohli zl lid pout k tomu, aby kodili jinm pro sv vlastn cle,
zatmco my bychom ztratili sv postaven moci, z nho jsme se vdy tili. Dovolte, abych vm
ekl, e jsem skuten a dosud odmtal pijmout teba jen jedinho ka. Nakonec budu muset
podle zkon naeho bratrstva nkoho zasvtit ne zemu, tak aby bylo toto vdn udreno
v lidstvu naivu. Protoe mm pesn datum sv smrti, provedu tento svj zvazek vas.
Star mu se opt odmlel. Ml jsem radost, e se mi podailo spn prolomit jeho ml-
enlivost, ale bude pokraovat? Nabdl jsem mu dal nmt, tentokrte v podob otzky o jeho
vlastnm zasvcen.
Dovolte, abych vm ekl nco ze svho pbhu, odpovdl.Narodil jsem se ped ede-
sti lety v mst Suagu, kter je v provincii Girga. Mj otec byl slavnm mgem a astrologem
z povoln. Kam a moje pam sah, umn, kterm se zabval, m nesmrn pitahovalo. Ve
skutenosti mne okouzlovalo. Mj otec pozoroval tento mj zjem a ekl mi, e mne jednou
zasvt a vyu, abych ho mohl nsledovat v tme povoln. Ml mnoho starch arabskch
rukopis a vzcnch knih o umn magie, a dovolil mi, abych je etl a studoval. Jakmile mne
55
V. U khirskho mga
zasvtil, co se stalo v mm osmnctm roce, opustil jsem domova odeel do Khiry, kde jsem
vstoupil na univerzitu El Azhar. Tam jsem se vnoval studiu literatury a nboenstv, ale sv
tajemstv jsem si nechval zcela pro sebe. Vzal jsem si s sebou nkolik otcovch rukopis
a v tch jsem doma nadle studoval. Jednou vc, kter jsem se nauil, bylo, e jsem pomal rzn
lidsk povahy, a jsem se v tom natolik zdokonalil, e jsem na jedin pohled pomal povahu
i touhy kterhokoli lovka.
Ve vku jedenadvaceti let jsem odeel z univerzity a il vtinou osamle, dle se cviil,
a jsem ctil, e jsem dostaten siln, abych dokonale ovldl sv diny. Teprve tehdy jsem se
chopil tohoto povoln a dovolil, abych se stal znmm. Ale dokud lovk nezsk tuto slu, je
mnohem lpe se touto vc nezabvat. Moji synov mne prosili, abych jim dovolil vyuit se
mmu umn, ale j jsem je dal uil jinm pedmtm, protoe jsem vidl, e se jim nedostv
odvahy, kter je zapoteb, aby z lovka byl spn mg.
Tak jsem se zabval astrologi a obas mne vyhledvali mnoz vysoce postaven Egypan
a pichzeli, abych jim pedpovdl jejich osudy. Princov, ministi, paov a bohat obchodnci
vyhledvali moji radu. Radil se se mnou jeden habesk ministr, a loni mne navtvila dcera
habeskho csae. Jednou mi zaslal marock sultn po zvltnm poslovi urit dopisy.
Ped asem se vloupali do mho domu v noci tyi lupii, kte mne chtli zabt a ve tm
oloupit. Ale zahnal jsem je, pouhou hlkou na prochzku. Nsledujc den jsem se posadil a po-
uil sv magie, abych odhalil jejich jmna. Kdy jsem to vykonal, sebral jsem dostatek dkaz,
abych je mohl dt zatknout a oni pak byli poslni na pt let do vZen.
Ped nedvnem jsem byl povoln do jednoho straidelnho domu, kde v noci hzely nevi-
diteln bytosti idlemi, koberci a kuchyskmi hrnci. Postavil jsem tam svou pnvici s vykuo-
vadlem a eptal sv evokace duchm. Za patnct minut se objevilo nkolik din. Byli pinou
tchto nepokoj a j jsem jim nadil, aby odeli a nechali dm v klidu. Potom duchov zmizeli
a straen pestalo.
*
Staec zatleskal, nae se objevil sluha s msou blch cukrovinek v el, kol a s malin-
kmi sklenikami perskho aje.
Je mon uinit tyto diny viditelnmi pro obyejn lidi? tzal jsem se pes stl.
Ano, po dlouhch ppravch a po velk nmaze to lze udlat. Tyto ppravy se kon ple-
nm vykuovadla a pomalm prozpvovnm evokaci; z koue se pak objev v setml mstnosti
din a hlasit mluv. J se vak ji tto strnky magie nechci ani dotknout, nebo jsem pli str,
ne abych se mohl podrobit takov hrozn nmaze.
Znovu jsem asl nad tmto zvltnm lovkem, kter tvrdil, e je ve spojen s tmito podiv-
nmi tvory. Byl to opravdu lovk nanejv tajemn. Ale pitom dovedl bt velmi lidsk. Kdy
toti jeho mal vnuka, asi estilet a hezky odn dt, neoekvan vbhla do pokoje, sklonil
se k n, laskav ji polbil a dokonce se tak snil, e si s n njakou chvli hrl.
Vrtil jsem se k svmu ptrn.
A jak je to s nebezpem, o nm jste se pedtm zmnil? Vn se na mne zadval.
Je to pravda. Kdokoli zsk moc nad diny, vystavuje se riziku!
Dinov nejsou v jeho rukou pouhmi loutkami, jsou to inteligentn bytosti, kter maj
svou vlastn vli. Proto je vdy mon, e se mohou vzbouit proti lovku, kter je zotroil.
I kdy bezpodmnen svho pna poslouchaj a ochotn mu slou, pece jen, kdy mg ztrat
sebevldu nebo kdy jeho vle slbne, nebo kdy zneuije svch sil ke zlm clm, nebo kdy
se zhrout jeho nejvy odvaha, vdy existuje monost, e nkte z jeho din se obrt proti
nmu a rozervou ho, zpsob mu nepedvdan nesnze, netst nebo dokonce smrt. S pomoc
tchto duch lze dlat i ty nejvt zzraky. Ale kde mg ovldl tyto duchy -jenom nedokonale,
tu kdy se pozvednou ve vzpoue, mohou bt vi nmu neltostn.
56
V. U khirskho mga
Domnvte se, e tak sta Egypan znali tyto diny? Samozejm, toto vdn bylo
prv hlavn st moci jejich kn.
Dinov byli pouvni jako strci nad nejdleitjmi hrobkami a poklady. Byli tak
vyvolvni pi chrmovch obadech, ale byli tak uvni k nejhorm elm.
Vyprvl jsem mu o sv zkuenosti ve Velk pyramid, kde jsem strvil noc v Krlovsk
komoe, a jak jsem ve vidn spatil dva duchy kn, jako i tajnou chodbu.
Uvnit Pyramidy a ve spojen se Sfngou je zvltn druh din, poznamenal.Tito dinov
byli zajati starmi egyptskmi veleknmi a uvznn v onch mstech, aby steili jist tajem-
stv. Vrhnou jist okouzlen na mysl kadho, kdo by snad chtl vniknout na tajn msta a tak je
chrn ped vetelci. Ano, i j vm, e ve Velk pyramid jsou tajn chodby a komnaty a skryt
zpisy. Jednou jsem tam el, abych po nich ptral, ale protoe hldky nedovoluj nikomu sejt
dol do podzemn chodby, musel jsem se vrtit zklamn. Pitom je mon pemoci diny, kte
ste tajemstv Pyramidy a Sfngy jenome k tomu je nutn mt jejich zvltn tvar, evokaci,
jmno a psanou maku. Nanetst toto vdn zmizelo se starmi Egypany.
Poloil jsem otzku, tkajc se sil mga, o nich tvrdil, e je m.
Star mu souhlasil, e jsou omezeny.
Samozejm nememe tvrdit, e dokeme ve. Jist vci meme vykonat, ale nic vce.
Jedin Allh m ve a vemu rozkazuje. My se meme jenom pokouet uvat sv umn, ale
konen slovo m Allh.
Vyel jsem do zapren ulice pod jasn perlov se tpytc svtlo khirsk oblohy. V kapse
svho kabtu jsem nesl ohromn, rudohnd vyletn acht v podob vejce, kter mi dal mg
na pamtku a o nm ekl, e kdysi patil jednomu faranovi. Kdy moje prsty hladily leskl
povrch kamene, myslil jsem na mue, kterho jsem prv opustil a na neviditeln sluhy, kte,
jak tvrdil, byli ochotni vykonvat jeho vli. Bylo mi jasn, e zde lovk kr po nebezpen
pd na samm okraji arodjstv, kouzelnictv a ernho umn.
Jsou snad tito dinov jenom nepodloenmi vtvory starch nrod?
Nikoli nebylo obtn pijmout teorii, e skryt e prody jsou obydleny jet jinmi
bytostmi ne lovkem. A k tomuto zvru bylo mono dospt pouhm analogickm uvaov-
nm. A bylo tak docela mon, e tito tvorov maj ve svch adch jedince, kte jsou nesmrn
zlomysln, jako i jin, kte jsou mrumilovn blahosklonn. Zda mohou vykonat ve, co mg
tvrdil, je jinou vc. Mon, e prudk egyptsk slunce ovlivnilo jeho mozek. To jsem nemohl
v tuto chvli rozhodnout.
V Indii jeden jogn tajemn vrtil ivot mrtvmu ptku a to ped mma oima. I kdy toto
oiven bylo pouze doasn. Zde v Egypt jsem pozoroval stejn pekvapujc opak onoho
vkonu.
Nepokouel jsem se zapsat ve, co mi mg tikal, nebo nkte lid se boj, kdy si ped nimi
jejich vroky zapisuji. A j jsem vyctil, e mg je jednm z nich. Jeho Vroky jsem si vryl do
pamti a penesl jsem je na papr, jakmile jsem byl sm. Ale jak podivn se pak zdly! Chtl
jsem zkoumat domorodou magii. Toto byl prvn podivn vsledek.
57
VI. Divy hypnotismu
VI.
DIVY HYPNOTISMU
Nkdy nalzme vci tam, kde bychom je nejmn oekvali. A bylo to bhem mho pobytu
v evropsk tvrti Khiry, kde jsem nalezl jin podivn projev onch sil, kterm kme nad-
pirozen, ale kter jednoho dne vda vysvtl tak snadno, e je u za nadpirozen nebudeme
povaovat.
Objevil jsem pozoruhodn mlad manelsk prek, kter il v ulici vedouc pmo ke kasr-
nm britsk posdky. Khira je takovm kosmopolitnm lem, e jedin blok dom je bn
obvn pl tuctem rznch nrodnost. V tto tvrti pevldaj Francouzi a tento mlad pr ije
v Egypt ji mnoho let. Jmno manela bylo monsignore Eduard Ades a jeho manelka byla
znma jako madame Marguerite. Manel byl nadn jistm stupnm hypnotick sly, ona byla
zase vjimen citlivm subjektem pro jeho pokusy. Po nkolika letech praxe a cvien dospli
k jistmu stupni obratnosti ve svch silch, jimi mohli demonstrovat neobyejn monosti,
kter spovaj nedoteny v myslch a tlech lidstva. Zkouel jsem je rznmi zpsoby. Nae
pokusy nebyly nijak senzan a byly zajmav jedin pro vdeck badatele, ale dva i ti vkony
byly takov povahy, e by uvedly v as i materialistu s-nejtvrd k, kter nikdy o podobnch
monostech neptral.
Prvn vkon, kter chci popsat, byl proveden za zkuebnch podmnek a pozval jsem k nim
trochu skeptickou manelku jednoho prominentnho britskho ednka, aby byla svdkem.
Ta musela piznat, e to byl vkon dokonale pravdiv a e dn teorie njakho podvodu to
nemohla vysvtlit.
Vichni tyi jsme sedli v prost zazen pracovn monsignora Adesa.
Byl to hezk mu, nco pes ticet let. Hlavu ml pokrytou spoustou vlnitch vlas, elo
vysok a intelektulsk, oi pevn a pronikav, rovn eck nos. Mluvil ivm zpsobem svho
nroda. Byl neobyejn vmluvn a dovedl udrovat proud hovoru po cel hodiny, piem se
mu slova pmo pekotn inula z st. Jeho cel osobnost dlala dojem sly a mohutnosti.
Madame Marguerite zase Vyjadovala ve, co lze oekvat od dobrho hypnotickho sub-
jektu. Byla laskav, citliv, klidn, zdrenliv a zahlouban. Byla mal postavy a trochu silnj,
jej oi byly pozoruhodn velk, mkk a zasnn. Pohybovala se zvolna a jakoby ospale.
Sedla v kesle s rovnm opradlem. Monsignore Ades se postavil vedle n a zaal sv
pokusy. Pitiskl svj prav palec mezi obo madame Marguerite a drel jej tam asi dv minuty,
piem se j pevn dval do tve. Neudlal nic vce, dn pokus o njak tahy rukama pes jej
tlo a tak nepouil dn jin prostedky, kter jsou obvykle soust hypnotick techniky.
Kdy jsem poprv ped mnohmi lety zaal hypnotizovat madame Marguerite, vysvt-
loval rychle francouzsky, uval jsem sloit metody a musel jsem velmi dlouho ekat, ne
vstoupila do prvnho stupn transu. Ale te, kdy tak asto spolu pracujeme, nemusm pouvat
dn jin ppravy a zhypnotizuji ji skoro ihned, akoliv jin hypnotizr by s n neml stejn
spch. Hlete! Nyn je zhypnotizovna.
Tlo madame Marguerite bylo trochu strnul, oi mla zaven, a jak se zdlo, ztratila
pojem o svm okol. dal jsem o dovolen, abych ji mohl prohldnout. Zvednul jsem jej on
vka a shledal jsem obvykl znamen necitlivosti: jej bulvy byly obrceny vzhru svmi osami
a v tto nepirozen poloze byly nehybn. To byl vdeck dkaz, e vstoupila do prvho stupn
hypnotickho transu.
58
VI. Divy hypnotismu
Zaali jsme s jednoduchmi a nenpadnmi pokusy: Monsignore Ades j nadil, aby se
podvala pes pokoj. Jak ohrom vjev tam je, sugeroval j. Podvej se, jak ta uboh osoba
trp. Jak je to smutn, e se takov vci dj! Jak smutn!
Madame Marguerite se dvala do zadnho kouta pokoje a vypadala ihned neastn. Brzy
plakala. Asi za dv minuty j tekly pes tv hojn slzy.
Nhle j hypnotizr poruil, aby se podvala na vesel prvod v druhm kout a aby se tomu
zasmla. Po nkolika vteinch se jej smutek zmenil, brzy se usmvala, a konen se pustila
do srdenho a pirozenho smchu.
A tak se postupn stala tletm dttem, vojnem, lovkem s vymknutm kolenem, a vdy
dokonale odpovdala na vysloven sugesce a zdlo se, e dokonale ije v kad sv nov lo-
ze.
Potom, po nvrhu monsignore Adesa jsem jej oi uzavel tm, e jsem pes jej obo, on
vka a tve pipevnil kusy gumov psky, kterou sem s sebou pinesl. Tm j bylo naprosto
znemonno otevt oi. Ale abych jet zdokonalil podmnky tohoto pokusu, pevzal jsem j
pes oi a hlavu kus siln erven sametov ltky: jistota te byla dvojnsobn zabezpeen.
Ades mne dal, abych mu tie poeptal do ucha njak pokyny, kter by hypnotizovan
mla provst. A tak jsem tedy zaeptal: Zvednte svou pravou pai. On se k n vrtil, podrel
svou pravou ruku na nkolik palc od n a pak ji zvedl do vzduchu. Nadil j, aby jeho pohyb
napodobila.
Akoliv oi madame Marguerite byly tak peliv zapeetny, e nebylo mono, aby vidla,
co jej manel dl, pesto ihned zvedla svou pravou pai, prv tak jako on!
Pak pistoupil k nm a dal dmu, kter zde byla jako host, aby navrhla jin pohyb. A ona
zaeptala: Sepnte prsty obou rukou! Vrtil se k nevidoucmu subjektu se sepjatmi prsty
a jeho manelka ho bez vhn napodobila.
*
A nyn piel na adu pokus nejzajmavj. Ades uvedl svou pan do druhho stupn hyp-
notickho transu, dotkl se jejho ela a pitom j dal slovn sugesci. V tomto stavu se probud
latentn sly podvdom mysli k pekvapiv innosti.
Nadil j, aby si sedla k jeho psacmu stolu. Ona ihned uposlechla.
Vypadala velmi podivn s tlustm ervenm obvazem pes oi.
Pak ns monsignore Ades podal, abychom si namtkou vybrali kteroukoli vtu z knihy,
kterou si sami zvolme. Zvolili jsme jedno francouzsk vdeck dlo, oteveli jsem knihu na-
mtkou na strnce padest tet, naznaili jsme urit odstavec a pak jsme knihu poloili na
stl ped madame.
Madame Marguerite vzala do ruky tuku, zatm co monsignore Ades poloil na stl arch
papru. Pak ekl pevnm hlasem:
Nyn vyhledejte v knize vybranou vtu. Budete ji st bez obt, a potom na tento papr
napete, co jste etla. Zante!
Hypnotizovan ena drela tuku asi minutu ve vzduchu a dvala se skrze obvaz na potit-
nou strnku. Potom zvolna zaala pst na papr. Kdy napsala ti nebo tyi slova, vrtila se ke
knize s hlavou sklonnou nad strnkou, prv tak, jako by mla oi oteven a mohla st kadou
dku. Ale my jsme bezpen vdli, e jsme udlali ve, aby j to bylo znemonno.
Pokraovala v tomto postupu, stdav etla a psala a my jsme ve pozorovali se sotva
potlaenm vzruenm. Ades ns ujioval, e pesn opisuje kad slovo odstavce. Sm po
dobu celho pokusu tie stl.
59
VI. Divy hypnotismu
dal jsem ho, aby j nadil, aby jist slova podtrhla, a sice druh slovo ve druh dce
a tet slovo ve tet dce. Rozkaz byl vysloven a my jsme se dvali, jak madame zvolna pod-
trhuje ona dv slova.
Konen byl ryvek dokonen a my jsme dychtiv pistoupili ke stolu a prohleli psmo,
porovnvali jsme slovo za slovem s titnm originlem. Vta v knize znla:
Toutefois le danger scientifque est ici beacoup moins du cot des statisciens trop
zls que du cot de ceux qui tendent II conclure apres leur intuition sur un nombre
limit
Podvme-li se na doprovzejc reprodukci psma v rukopisu madame Marguerite, vidme,
e jej opis byl asn pesn a e tak sprvn podtrhla dv naznaen slova. Dopustila se jen
jedin chyby: msto statisciens napsala statistiques. Zvltn, ale pochopiteln omyl.
Madame Marguerite nedokonila odstavec, ponvad jsme se domnvali, e to, co bylo
napsno, posta, aby jej zvltn schopnost byla prokzna.
Skuten psmo madame Marguerite psan se zavzanma oima.
Dalm zajmavm pokusem bylo to, e napsala pesn stejn odstavec svou levou rukou.
Normln nen levakou, ale v hypnotickm stavu provedla snadno i tento kol.
Potom j monsignore Ades nadiktoval ady slic, aby je seetla. My jsme mu ovem tato
sla naped povdli. Podle doprovzejcho obrzku, kter reprodukuje skuten psmo, je
vidt, e nepochopila posledn slice v prvnm soutu, toti l3103 a e musela zat znovu.
Akoliv byla zcela oslepena, dovedla napsat dva souty, a sice s sly ve sprvnch sloupcch
a pesn je sest.
Nsledujc pokus ukzal, jak ohromn monosti v ns skryt spovaj a nejsou rozvinuty.
Dma, kterou jsem s sebou pivedl jako hosta, vzala madame za ruku a siln se soustedila na
pedstavu svho manela. Po krtk dob madame Adesov popsala povahu, vlastnosti, tem-
60
VI. Divy hypnotismu
perament a dokonce i vzezen neptomnho pna. Nanejv neobyejn byl jej daj, e je
vldnm ednkem.
Sprvn! poznamenala pekvapen dma po tomto ten jejch vlastnch mylenek.
A pesto, pi jin pleitosti, kdy jsem byl u madame Marguerite a ona byla ve stejnm
stupni hypnotickho stavu, pokusila se na vlastn pn nahldnout do m budoucnosti s v-
sledky naprosto neuspokojujcmi. Vnitn jsem se bouil nad nesprvnost nkterch jejch
pedpovd a za mlo msc se prokzalo, e se mlila. Ale kdy se pokouela uhodnout mou
povahu, cle, aspirace a pn, ukzalo se ve jako zcela sprvn. Je jasn, e pedpovdn bu-
doucnosti, zde stejn jako jinde, je a mus zstat postupem nanejv pochybnm, i kdy me
bt pedpovzen veobecn postup udlost, vychzejc nutn z na povahy.
Nakonec byla madame uvedena do tetho stupn hypnzy, co je hlub stav, ve kterm
jsou jist sti tla necitliv k bolesti a v nm je hypnotizr schopen ovldnout i ty orgny,
kter pracuj bez na vle.
Ades petel kouskem bavlny dla jej lev ruky a pak vzal jehlu a podal nm ji k prohld-
nut. Jehlu j vrazil do masit sti ruky, a se jej hrot objevil na druh stran a vynval na pl
palce. Bylo zejm, e ona dnou bolest nect. Naopak, kdy j vsugeroval, e ped nmi stoj
herec a e pron vtipy, poala se otsat smchem. Po nkolika minutch vythl jehlu z jej
ruky. Nebylo vidt ani kapku krve, ani na jej ki, ani na jehle! Jenom malink ern bod na
dlani naznaoval, kde jehla prola.
*
Tzal jsem se monsignore Adesa na jist vci o hypnotismu. Je to velmi vzdlan mu,
absolvent univerzity, a uritou dobu byl uitelem psychologie na jedn kole. Proto si rd
nechval kat profesor Eduard, co je trochu pirozen a nekodn marnivosti. Obvykle jsem
ho oslovoval tmto titulem.
Kdy jsem ho dal o vysvtlen jeho pokus, obrtil na mne svj pronikav pohled a zvo-
lal:
Pane! Chci k vm bt zcela upmn. My skuten nevme nic o tajemnch silch, kter
vyvolvaj hypnotick jevy. Ale mme techniku, kter dovede tyto jevy vyvolat a vme, za
jakch podmnek se to poda a za jakch ne.
Objevili jsme, e ve vech lidech sdl jist druh sly, kterou nazvme magnetickm vli-
vem, a e v nkterch lidech jako ve mn tento vliv je tak siln vyvinut, e ho me bt pouito
k psoben na jin lidi pozoruhodnm zpsobem, jeho jste byl svdkem. Na druh stran to
vyaduje lidi, kte jsou pirozen vnmav, kte se podrobuj na vli s nejmenm odporem.
Kdy jsem objevil svou slu, zaal jsem ji zvtovat, a dostoupila bodu, jak jste dnes vidl. Ale
jenom dky mnoha pokusm s madame Marguerite jsme schopni provdt tyto vci. Zpotku
zabralo mnoho asu uveden do hypnotickho stavu, a jen po dlouhm sil a mnoha zkuenos-
tech se mi podailo tuto dobu zkrtit na nkolik minut.
Co se dje, kdy je v tomto stavu? Stv se uritm druhem somnambula, nmsnka,
vysvtloval, take i kdybyste ped n vystelil z pistole, neprobudilo by ji to z jejho polotran-
su. Lkai Preyer a Berger, kte se zabvali specilnmi studiemi se somnambuly, shledali, re
takov osoby mohou zcela dobe vidt skrze zaven vka, kdy jsou v somnambulnm stavu.
Tento tajemn stav dokazuje, e vdom me bt rozdleno a e existuje opravdu to, co psy-
chologov nazvaj podvdomou mysl. A vyplv to i z naich pokus, e toto podvdom je
velmi jasnovidn a e nen omezen hmotou. Me potom provdt s tlem vci, kter t osoba
ve vdomm stavu pokld za nemon. To dokazuje, e nae vra v omezen je falen a e my
vichni jsme schopni vykonvat mnohem vce, ne si myslme. Hypnotick stav osvobozuje
lovka od takovchto zatujcch nzor.
61
VI. Divy hypnotismu
Jak je vae teorie, kter vysvtluje, re madame Marguerite me st knihu skrze utsnn
obvazy?
km pouze, re se neodvaujeme klst hranice silm podvdom a e jasnovidnost se zd
bt jednou z jeho pirozench schopnost. Jinmi slovy, podvdom m svou vlastn schopnost
vidn, ctn a slyen, a nezvis na tlesnch orgnech, jako je ucho, oko, aby mohlo jednat.
8)

Hypnotick stav odtahuje pozornost subjektu od tchto fyzickch orgn ve skutenosti od
celho tla a zcela je sousteuje na podvdomou mysl, jej tajemn schopnosti takto vstu-
puj do hry. Ale opravdu tko mohu ci nco vce ne toto. Dovedu jenom navodit nezbytn
podmnky a potom pozorovat tyto schopnosti pi prci.
Viml jsem si, e neprovdte dn gesta rukama. Pokldte je za zbyten?
Myslm si, e pro nkter hypnotizry mohou bt nezbytn, energicky odpovdl, ale
j se bez nich mohu obejt. J se spolhm pouze na slu sv vle a na vyslovenou sugesci,
kterou dm subjektu. Moje vlastn zkuenosti mne pesvdily, e opravdov tajemstv hyp-
nzy spov v tchto dvou metodch, pedevm v sugesci, dan klidn a autoritativn, a e
magnetick gesta jsou potebn jenom pro ty, kte se nect bt dostaten zkuen, aby se bez
nich obeli.
*
Po jistou dobu kadho roku bydl v Khie mu, o nm se d s jistotou ci, e je nej-
slavnjm fakrem modernho Egypta. Nen to nikdo jin ne slavn Tahra Bej. Kolem jeho
skutk je mnoho dohad. Mnoz kritici se sna probodnout jeho povst prv tak, jako on sm
probodv sv tlo py a noi. Zstv vak skutenost, e mnoho vynikajcch lid shledv,
e jeho iny jsou pinejmenm zajmav a pinejlepm pesvdujc. Dle je pravda, e mezi
jinmi ho egyptsk krl Fuad, rumunsk krl Carol a italsk krl Viktor Emanuel poctili pozv-
nm. A dle, e msto aby se vyhbal njakmu zkoumn, obvykle k nmu vybzel. J, kter
jsem vidl nkter z jeho skutk, provdn alespo pl tuctem neznmch fakr v rznch
stech Indie a Afriky, docela dobe vm, e jsou mon. Vm tak, protoe mm onoho mue,
e skuten m sly, na kter si dl nrok. Jenom tehdy, kdy se poniuje, jako to na netst
dl nyn, aby uspokojil lidov lenstv po pedpovdn budoucnosti a po kouzlech, vnuje
se innosti, s kterou nemohu souhlasit. Ale mon, e vbec nezasluhuje pokrn.Svt mne
nut, abych sv sly pouval komern, abych se stal artistou, kdy jsem chtl bt uencem,
piznal se mi jednou smutn nad lkem aje. Nicmn se mu velice obdivuji, nebo je to prvn
orientln fakr s tak neobyejnmi silami, kter je odmt oblkat do roucha nesrozumiteln
zplavy slov neb nboenskch nepatinost.
Sm si peje poznat pravdu o zzracch fakr, oddlenou od nesmysl, ktermi jsou tradi-
n vyzdobeny. M sve zdrav a modern postoj ke svm vlastnm vsledkm a principm,
kter jsou jejich zkladem, postoj, kter je jedinen v adch lidskch bytost se stedovkmi
duemi, nepokroilch, iracionlnch, kter miluj mystria a nazvaj se fakry. Zkrtka, sna
se nahradit povru vdou.
8) Pozn. autora: Indit jogni mi poskytli podobn vklad tchto jev. Tvrdili, e kad lovk m nevidi-
teln duevn tlo a e je v nm sedm nervovch center, situovanch piblin v oblasti mozkomn
soustavy a velkho mozku a e kad z tchto neviditelnch center je pravm vldnoucm initelem
naich hmotnch smysl. Prvn stedisko umsuj do oblasti kov kosti a to ovld ich. Druh je
ve slezin a ovld chu Tet je v pupku a ovld zrak a tak dle. Jejich nauka k, e zevn pedmty
naich smysl jsou ve skutenosti vnmny tmto duevnm tlem, kter je vnitnm initelem a jeho
spoluprce je nezbytn ke zdrn funkci vech tlesnch smysl lovka. Ty jsou pouhmi nstroji
a bez tto spoluprce by nebyly schopny plnit sv koly. Jinmi slovy: zrak, sluch atd., jsou v prv
ad schopnosti mentln a jenom druhoad jsou to schopnosti tlesn. Jogni tvrd, e pi vdomm
ovldn pozornosti, jako se to dje pi hlubok koncentraci, lze vechny skutky, kter vykonvaj
zhypnotizovan osoby, vykonvat z vlastn vle bez hypnotizra.
62
VI. Divy hypnotismu
Dve ne je mono pochopit jeho iny, je teba pochopit onoho mue, a nejlep cestou
k tomu je krtk nrt jeho ivota. Napi jej zde tak, jak mi jej sm vyprvl. Ale nejprve se
s nm muste setkat.
Mon byste oekvali hubenou, vyhladovlou postavu askety. Msto toho si pedstavte
malho, distingovan vypadajcho mue s ernmi vlasy a olivovou plet, vnho, klidnho,
s vousatou tv, kter nkdy nos arabsk burnus pes hlavu a jindy zase obyejn evropsk
mkk klobouk. Je trochu podprmrn vky. Vyklouzne ze svho arabskho
roucha a oblee se do pkn stiench evropskch at a v obojm se ct stejn dobe. Jeho
pronikav krsn oi jsou nanejv zajmav, nebo jeho svtl duhovky jsou siln npadn
a dodvaj hloubku a tajemstv jeho jako uhel ernm zornikm. Jeho chovn je vdy mrn
a laskav, a pitom je dvorn a vybrouen, jako jsou vdy vichni vzdlanj Egypan.
ept sv vty tak rychle a tak pokorn, e by nikdo z jeho tnu nehdal, e je to lovk, kter
ovld a d nkter z nejtajemnjch sil prody. Vystupuje s klidnou lehkost a sebevldou,
s vraznm rysem sebekzn, tak jak to vdy pozorujeme u skuten pokroilch fakr. Za
den vykou nesetn mnostv cigaret.
Narodil jsem se roku 1897 v mst Tanta, co je mal, ale run msto v nilsk delt, kde je
tak hrobka slavnho fakra, ejka Ayda Ahmada el Badawia, kter il ve 13. stolet a jeho hrob
navtvuj poutnci ze vech st Vchodu. Moje matka zemela, kdy mne porodila a mj otec
byl lenem nroda Kopt, egyptskch kesan. Mj otec byl dobe obeznmen s uenm fakr
a ml ptele podobnch sklon. A tak jsem vyrostl v ovzdu pmivm m budouc prci. Ji
v asnm vku jsem byl zasvcen do cvien a praxe, ktermi se fakrov tradin obraj; mj
vlastn otec byl jednm z mch uitel. Dokud jsem byl jet dttem, pinutily ns vn nepo-
koje v zemi Z111nit sdlo. A tak mj otec a j a jeden uitel jsme odeli do Turecka, kde jsme
se usadili v Caihrad. Tam se mi dostalo dobrho modernho vychovn, studoval jsem lkastv
a zskal jsem doktorsk diplom. Toto vzdln bylo pro mne psychologicky velmi cenn, nebo
mi umoovalo podrobovat sv vlastn psychick zkuenosti vdeck analze. V ecku jsem si
otevel kliniku a krtkou dobu jsem ji vedl. A prv tam jsem vykonal skutek, kter povauji za
nejzzranj ze vech fakrskch schopnost vstn z mrtvch. Dovolil jsem, abych byl po-
chovn na celch 28 dn, .abych byl ponoen do skuten propasti smrti, ze kter jsem se vynoil
iv a zdrav. Vznan osoby hlavnho msta a dal kesant hodnosti se postavili proti
mn a snaili se mi v tomto skutku zabrnit, protoe mli dojem, e je v nm, jako i v naukch,
kter takov skutek ilustruj, hrozba proti jejich nboenstv. Nicmn sttn ady mne brnily
a odpovdly, e jsem doktorem a mm prvo se dt pohbt, kdy si to peji. Moje vdeck
vchova a doktorsk diplom mi pomohly urovnat cestu i pi jinch pleitostech.
Navtvil jsem Bulharsko, Srbsko a Itlii. V Itlii jsem dovolil zkoumat nejlepm uencm
m skutky, a tak jsem dovolil, aby mne vloili do olovn rakve. Moje tlo bylo pln pokryt
pskem. Vko bylo pipevnno a pak jsem byl ponoen na dno plaveckho baznu. Asi za pl
hodiny se do toho vloila policie a zastavila pokus, kter se do jist mry podail. Potom jsem
piel do Francie a tam nejen e mi dovolili opakovat t experiment, ale dokonce jej prodlou-
ili. Dvacet tyi hodiny jsem zstal v rakvi pod vodou, moje tlo bylo strnul a zatm policie
a jin steili po celou tu dobu pokus, aby zamezili podvodu. Zde jsou dv fotografe, kter byly
pozeny na onom mst. Na prvn je vidt moje strnul tlo, jak je vkldaj do rakve. Druh
ukazuje, jak je rakev vytahovna z vody, ve kter leela dvacet tyi hodiny. Byl jsem rd,
e jsem mohl podniknout tento dkaz kvli mnoha kritikm, kte tvrdili, e odhalili vkony
indickch fakr, kte se dvaj pochovat za iva. Tyto skutky jste sm popsal ve sv knize
o Indii. Tito lid kaj, e faki si naped nechaj vykopat skrze zem tajn vzdun prchod
a e jeho prostednictvm mohou dle dchat. Nen pochyby, e se tak dje u nepravch fakr,
kte jsou pouhmi eskamotry a iluzionisty, ale naprosto to nen nutn v ppad tch, kte se
nauili pravmu tajemstv naeho umn a dovedou tedy podle sv vle vystoupit z tla. Z toho
dvodu jsem tak upravil tento dkaz tak, e probhal pod vodou, kde je okol prhledn a kde
63
VI. Divy hypnotismu
me bt ve kontrolovno pozorovateli. Obzvlt lkai se zajmali o tento pokus a snaili se
vemi prostedky zkoumat jeho pravost, a to zcela sprvn, ale protoe je zaloen na pirozench
zkonech, neml jsem se eho obvat.
Akoliv miluji pohodl evropskho ivota, pece jen lnu tak ke sv vlasti a proto rozdluji
svj as kad rok mezi Egypt a Evropu. Mm rd Evropany a nkte z nich mne oceuj
a vtaj. Jednou, kdy mi panlsk krlovna telefonovala, abych navtvil jej zem, poslala
dokonce edn eskortu, aby mne doprovzela. Nectm se nikterak domliv na sv spchy.
Minulost pechz nyn ped mma oima jako podivuhodn flm. Prav fakr je povznesen nad
takov vci, jako je domlivost a chtivost. ije vnitnm ivotem a je odpoutn od plinch
svtskch pn. Vy znte fakry vchodn a j se domnvm, e mj ppad je skoro jedinen,
protoe ostatn, jsou-li prav, nejezd do Evropy, a jsou pli hrd, aby se podrobovali kritickmu
zkoumn. Ve skutenosti se domnvaj, e je marn ukazovat sv skutky, protoe vy Evropan je
pipisujete bu podvodm nebo eskamoti zkrtka vemu, jenom ne pravm pinm. A co
je jet dleitj, ti prav faki nemaj vae jazyky j umm italsky a francouzsky a tak
se nepamatuji na nikoho z nich, kter by studoval na univerzit lkastv a jin vdy a kter
by povaoval modern vzdlanost za vc, kter m njakou hodnotu. Jak jste sm pozoroval,
tito lid obyejn opovrhuj takovmto vzdlnm a povauj je za pekku. J s nimi ovem
nesouhlasm.
*
Sebral jsem malou skupinku lka a jinch odbornk, jejich zjem tyto bludask ped-
mty jsem probudil a pak se nm dostalo vsady pozorovat celou adu udivujcch, i kdy asto
hrznch pokus, kter provdl Tahra Bej s pekvapujc snadnost a rychlost.
Fakr odloil sv evropsk aty; na sob ml dlouhou zu z lnn bl ltky. Arabsk tek
byl uvzn okolo jeho hlavy dvojitmi modrmi a zlatmi rami. Pticp, zlat hvzda, od-
znak du, do kterho byl zasvcen, visela mu na etzku okolo krku na prsou. Okolo pasu ml
zlat opasek. Stl tak s paemi zkenmi na prsou. Kolem na podlaze v pokoji leely rzn
pedmty, kter poteboval ke svm demonstracm byl zde stl pln dk, jehlic do klobouk,
no, jehel, krtkch me a kousk skla. Dle tu byl jin stl, na nm bylo prkno, pln hrot
dlouhch ostrch hebk. Potom tk kamenn balvan, vha a velik kladivo. Dle zde byla
bl slepice a ed krlk, piem ob zvata mla svzan nohy a leela v koku. Pak tu
byly lesknouc se epele kos, nkolik podstavc, dlouh rakev, potom jet del a vt bedna,
hromada ervenho psku a dv lopaty. A konen tu byly runky a trochu bavlny a jet jin
podivn vci. Pnev s hocm kadidlem naplovala pokoj jemnou vn. Dva mlad mui, jeho
zamstnanci, zde stli jako asistenti. Pak pedstoupil sm Tahra Bej, ale zcela beze slov. Vypadal
velmi vzneen v mkkm svtle elektrickch lamp.
Prohldli jsme vechny pedmty velmi peliv, abychom se ujistili jejich pravosti a zbavili
se kadho monho podezen na podvod, pokud lo o tyto vci.
Fakr se dotkl zadn sti svho hrdla a pevn si stiskl svmi prsty ki trochu ve, ne je
dlek v tlu. Druhou rukou si tiskl spnky na ele. Pak se zdlo, e trhan vtahuje sty vzduch
s tm vsledkem, e se na okamik v jeho hrdle chvlo takzvan Adanlovo jablko. V minut se
jeho oi zavely a on byl v transu; zrove ze sebe vyrazil zvltn, prudk vkik. Jeho vytren
vyvrcholilo zcela nhle ve strnulost tak velikou, e by byl padl na podlahu, kdyby ho jeho dva
asistenti nebyli zachytili.
Jeho tlo bylo ztuhl jako kus deva.
K prvnmu pokusu byl obnaen a po ps.
Jeden z jeho asistent pipevnil dlouh epele kos na dva podstavce, a to ostm do ve. Na
tyto kosy byl pak Tahra Bej poloen tak, e jedna podprala jeho ramena a druh jeho kotnky.
Kdy byl v tomto stavu, jeden lka zkoumal jeho tep a byl pekvapen, kdy shledal, e mu bije
nadnormln rychlost 130 tep za minutu.
64
VI. Divy hypnotismu
Pak byl pinesen a zven velik kus kamene. Vidli jsme, e v skoro devadest kilogra-
m. Byla to hrub kostka skaln uly. Asistenti ji poloili na aludek Tahra Beje. Jeden z nich
se potom chopil kovskho perlku a zaal s nm buit rnu za ranou do kamene. Fakrovo tlo
zstvalo napjat a ztuhl, jako by bylo ze eleza, a ani jednou ani o nejmen steku nepovo-
lilo pod touto kombinac dsnho tlaku a vhy. Konen se kmen rozpoltil na dva kusy, kter
spadly s hlukem na podlal1u. Tahra Bej byl zvednut, postaven na nohy a podporovn obma
mui. Bylo zejm, e si naprosto nebyl vdom toho, co se dlo, a e netrpl dnou bolest.
Lkai ho se zjmem prohleli a shledali, e ost kos nezanechala ani nejmen stopy na jeho
ki! Nicmn kamenn kus uly zanechal silnou ervenou stopu na celm jeho aludku.
inek cel tto zkouky na fakra byl asi takov, jako by byl leel na posteli z kvtin. Pi-
pomnalo mi to vkony niho du jogn, s nimi jsem se setkal v Benaresu, kte sed a sp
na ostrch hrotech a od nich jsem odeel, jsa spe odpuzovn ne pouen.
Potom ho poloili na prkno se hebky, velmi dlouhmi; jejich hroty vystupovaly do vzdu-
chu. Jeden asistent vyskoil a stl na nm jednou nohou na jeho prsou a druhou na jeho alud-
ku. A pece jen, kdy ho pak lkai prohleli, nejevila jeho nal1 zda ani nejmen stopu po
vniknut hebk! Jeho tep te byl 132 tep za minutu.
Pak byl postaven na nohy.
Pozoroval jsem, jak se fakrova on vka chvj a pak se jeho oi pomalu otevely. Asi
za dv vteiny potom, kdy se probral, se poaly jeho oi pohybovat. Podobal se lovku, kter
se prv probudil ze snu, kter ho unesl nkam velmi daleko. V nsledujc plhodin jeho oi
zstaly neskuten nehybn. Ponenhlu se vracel do ivota. Uinil nsiln pokus vdechnout
vzduch a pitom otevel sta tak daleko, e jsme mohli vidt, jak je jeho jazyk svinut nazad do
hrdla. Po vdechnut si vloil prst do st a vythl si jazyk do normln polohy.
Potom se pln vynoil ze stavu strnulosti, do kterho se tak rychle uvedl.
Pak si asi dv minuty odpoinul a podrobil se dalm zkoukm, kter mly dokzat, zda je
jeho tlo skuten necitliv k bolesti.
Podal lkae, aby probodli jeho tve dvma kloboukovmi jehlicemi, co jeden z nich
ihned udlal. Probodnul jehlicemi kadou jeho tv v takovm hlu, e konec jehlice se vynoil
z st.
Lkai vd, e v tle existuj jist msta, kde maso mezi dvma svaly nebo mezi dvma
nervy me bt bez porann probodnuto. Proto velmi dbali na to, aby tentokrt vybrali skute-
n nebezpen msta ve fakrov oblieji. Potom mu probodli tlustmi dkami tve, piem
Tal1ra Bej byl zcela v bdlm stavu a vdl dokonale, co se s nm dje, a pesto se zdlo, e pi
tom nect nejmen bolest.
Hrozivj zkoukou bylo, kdy dovolil jinmu lkai, aby vbodl velkou dku do jeho hrdla
ped hrtanem, piem jej hrot se objevil, kdy dka prola masem skoro v dlce jednoho palce.
Nkte lkai, kte byli pirozen a zcela sprvn skeptickmi, pozorovali zorniky jeho o co
nejbedlivji, aby vidli, zda se stal1uj nebo roztahuj. Tak bylo mono zjistit ptomnost nebo
neptomnost njakho omamnho prostedku v jeho tle. Mli toti podezen, e se tajn ped
pedstavenm ommil, aby se uinil necitelnm vi bolesti. Zjistili vak, e jeho oi jsou na-
prosto normln. Kdy pak byly vechny zbran vytaeny, nebylo vidt na jeho ki ani jedin
kapky krve. To bylo pro nkter lkae tak asnou vc, e chtli rozznout jeho obliej kous-
kem skla a bodat jehlami do jeho hrdla. Ale fakr i z tto zkouky vyel naprosto bez krvcen.
Bodali py a kloboukov jehlice do jeho ramen a prsou se stejnm vsledkem. Aby ukzal jinou
tajemnou schopnost, kterou m, dovolil Tal1ra Bej, aby byl velk ostr n vraen do jeho prsou
a pak vytaen. Rna nekrvcela. Jeden lka projevil pn vidt tci krev, aby se pesvdil,
e fakr byl skuten porann. Ihned potom fakr zpsobil, e mu poala rud tekutina vytkat
tak, e zaplavila jeho prsa, co byl pohled dosti pern. Kdy byl lka uspokojen, tu Egypan
65
VI. Divy hypnotismu
zastavil vechen vron krve pouhou silou sv vle a to byl dkaz, kter zpsobil jet vt
as ne vechno pedchzejc. Za deset minut potom byla rna skuten zahojena.
Jeden z jeho asistent pinesl planouc pochode a pejel j po cel dlce fakrovy lev
nohy a do poloviny stehna. Slyeli jsme, jak horkem prask ke i maso, ale jeho obliej zstal
klidn, nehnut, naprosto nevzruen.
Jin lka, dosud nepesvden, se domnval, e Tal1ra Bej poil njak omamn proste-
dek, zkoumal tepy jeho srdce, kdy fakrovo tlo olizovaly plameny. Tep srdce nejevil nejmen
zmny. Kdyby byl trpl njakou bolest a zakrval ji, nebo ji dokonce ovldal njakou zzranou
silou vle, to by pak srdce muselo ohromn zvit tep, jeho obliej by zbledl a jin znmky
by dokazovaly jeho tajn utrpen. Dle pak, kdyby byl vzal nco podobnho jako kofein, jeho
dech by nezstal normln.
Pi jinch pokusech bylo probodeno jeho maso prv nad srdcem dlouhmi py a tak
pmo skrze jeho pae, a hroty vynvaly na druh stran.
*
Potom nm ukzal moc nad zvaty, kterou nkdy tak ukazuj indit jogni. Na fakrovo
pn jsem pinesl s sebou krlka a slepici a dal jsem je do koku, kter stl na jednom stole.
K nim te obrtil svou pozornost.
Vzal krlka a poloil jeho zadn tlapy okolo jeho hrdla. Zve dvakrt i tikrt odporova-
lo, ale fakr stiskl jedno nervov stedisko na jeho tle a udlal pes zve svma rukama dva
tahy. Potom leelo zvtko nataen na zdech pesn v pozici, kter mu byla dna, tie, jako
by bylo mrtv. I jeho oi zstaly zcela oteven a my jsme pozorovali, e pes ztuhlost tla se
otely on bulvy as od asu, co dokazovalo, e zve bd, tebae je bezmocn. Abychom to
dokzali, jeden z ns se piblil ke krlkovi a dotkl se jeho oka prstem. Ihned se oko zavelo
a zase otevelo. To prozradilo, e zve je si zcela vdomo, co se s nm dje, ale e neme
pout svou vli.
Tal1ra Bej je lehce ukl do tla a zve vyrazilo vkik, vyskoilo, postavilo se na nohy
a vesele bhalo po stole. Nijak mu nebylo ubleno a po sv smutn zkuenosti nejevilo dn
jmy.
T pokus byl vykonn se slepic, kter se podrobila stejn poslun jako krlk. Tal1ra Bej
j mohl dt kadou polohu a udret v jakmkoliv postaven a to tak dlouho, jak si pl.
Potom nm fakr sdlil, e jeho tlo nen ji neciteln k bolesti, protoe tato necitelnost
netrv dle ne asi dvacet nebo dvacet pt minut po jeho prvnm vstoupen do transu. Jinmi
slovy byl zase pln v normlnm stavu.Kdybyste mne te nhle a nenadle bodli noem,
tu bych nepochybn vykikl bolest, piznval se.
Konen dolo k nejpozoruhodnjmu vkonu tohoto veera, toti k pochovn za iva.
Tento neobyejn vkon byl proveden za zkuebnch podmnek, kter nepipustily ani nejmen
pochybnosti o jeho pravosti.
Tal1ra Bej ekl, e naped stanov pesn hodinu a minutu, kdy se probud z transu, do
kterho se uvede. dal ns proto, abychom ho nenechali pochovanho dle ne pesn jednu
a pl hodiny, protoe ur sv probuzen pt minut po tto dob.
Rakev byla pinesena doprostedjevi1, piem byla nejdve prohldnuta podlal1a poko-
je. Byla kryta dladikovou mozaikou, jako jsou obyejn egyptsk podlal1y a pod n nebylo nic
jinho ne strop jinho pokoje, nebo jsme byli ve zcela modernm dom, kterch je v evropsk
tvrti Khiry stle vce. A tak monost tajnch padacch dve byla velmi rychle odmtnuta, ale
aby i posledn pochybovai byli uspokojeni, byl poloen pes podlahu obyejn koberec. Rakev
byla postavena na tento koberec.
Tal1ra Bej vstoupil svm obvyklm postupem do stavu auto-katalepsie (strnulosti). Pi-
tiskl si prsty na tepny zhlav a na nervov stediska na spncch. Svinul jazyk nazad do hrdla
66
VI. Divy hypnotismu
a prudce vthl vzduch. Za dv minuty byl zcela strnul. Jeho dech se pln zastavil, krevn obh
pestal obhat a jeho cel tlo bylo neciteln. Klesl do nrue svch asistent a zatmco ti ho
podporovali, lkai ho prohldli a zjistili: srdce nebije, dn dech!
Jeho sta, ui a chp zacpali jeho asistenti bavlnou, jeho strnul, soe podobn tlo bylo
poloeno do rakve. Bylo by obtn ci, jak byl rozdl mezi Tal1ra Bejem v rakvi a ktermkoliv
jinm mrtvm lovkem v rakvi. Bylo jist, e nebylo ani znmky ivota u tto iv mrtvoly
s popelavou tv.
Asistenti zaali pracovat lopatami a rychle naplnili rakev mkkm ervenm pskem. Fakr
byl pskem pln pokryt. Pak pinesli devn vko a pevn ho pibili na rakev.
Potom byla pinesena na koberec dlouh, devn bedna a postavena vedle rakve. Ta byla
zdviena a penesena do bedny. Asistenti se dali znovu do prce a nal1zeli pes rakev psek,
a byla truhla po okraj naplnna.
Posadili jsme se na pldruh hodiny a ekali, zatmco Tahra Bej nehnut leel ve sv
provizorn psen hrobce. Prohleli jsme ve, eho bylo pouito a peliv jsme kontrolovali
kad krok vkonu. Jestlie peije tuto zkouku, budeme nuceni se poklonit jeho neobyejnm
silm.
Konen pela uren doba a my, vrni svmu slibu, jsme odhrabali a vyhzeli psek;
rakev byla uvolnna, zvednuta a vko oteveno. Tam leel fakr nataen ztuhle jako mrtvola,
a jeho ke mla barvu tup edou jako u mrtvho lovka. Podle vech znmek byl rozhodn
mrtvm lovkem.
Pak byl vyat; ztuhlost zmizela a on byl posazen do kesla. Po nkolika minutch se obje-
vily prvn znmky vracejcho se ivota. On vka se chvla; pak byl pozorovateln rytmus
klidnho dchn a postupn oivovalo cel tlo.
Asi za dvanct minut po vyjmut z rakve byl zase jako kdy jindy a hovoilo sv zvltn
zkuenosti.
Mj spnek byl tak hlubok, e nevm nic, co se se mnou dlo, ekl nm.Vzpomnm si
pouze, e jsem zavel oi v tomto pokoji a e tajemnm postupem sugesce jsem se zase v tomto
pokoji probudil pesn v okamiku, kter jsem stanovil.
Tak se skonil asn veer s tmto asnm muem, kter dovede konat zzraky!
Odchzel jsem s pocitem, e potcejc se postava materialismu bude dovedena v tomto
stolet k popravmu palku. Nikdy nevykonala pli mnoho k vysvtlen tajemstv mysli.
Jsou pesimistit uenci, kte pedpovdaj, e konec na Zem bude zmrzl planeta, ot-
ejc se v przdnot. Mon. Ale konec lovka neme bt nikdy tak beznadjn jako konec
jeho Zem, protoe lovk je vce ne tlo.
67
VII. Rozhovor s nejslavnjm egyptskm fakrem
VII.
ROZHOVOR S NEJSLAVNJM
EGYPTSKM FAKREM
Tahra Bej kouil jednu ze svch nesetnch egyptskch lib voncch cigaret, zatmco mi jedno
odpoledne vykldal teorie a principy, kter jsou podkladem jeho pozoruhodnch skutk. Sedli
jsme v luxusnm byt v on rostouc tvrti, kter v Khie je evropskm ddictvm. Slbil, e mi
pov mnoho, a tak jsem oekval jeho odhalen s mrnm rozechvnm. Je jist, e jsem obdrel
na sv otzky nkter osvtlujc odpovdi.
Je vdy zajmav a nkdy i uiten zajistit si vysvtlen neobyejnch a abnormlnch skut-
k od tch, kte je skuten provdj a ne od kninch uenc, kte o nich dovedou jenom
teoretizovat.
Musme zat s tm, e v sob uznme velk monosti, kter mme vichni, zaal. ,,A do-
kud to neudlme, musme zstat spoutni na rukou i nohou, kdy zbyten omezovn brn
bdat v naich zzranch psychickch i hmotnch silch. Lid, kdy vid jevy, kter mohu
ukazovat, si mysl, e jsou buto njakm druhem kejklstv, nebo nm naprosto nepiroze-
nm. Klamou se v obou ppadech. Zd se, e nemohou pochopit fakt, e tyto vci jsou dokonale
vdeck a e se d prodnmi zkony. Je pravda, e uvm psychickch zkon, kter jsou
mlo chpny, ale pesto jsou to zkony. Nic, co dlm, nen ani nadpirozen, ani svvoln,
ani proti tmto zkonm. Pokud se tk tch, kte se domnvaj, e jsem njakm jevitnm
iluzionistou, musm mt trpnost s jejich omezenmi myslemi, s jejich neschopnost potat s n-
ktermi vymi monostmi lidstva, ne jsou omezen zkuenosti, kter oni dostali dlem.
M pero psalo stenografck poznmky poslednch vt a j jsem zvedl oi a zachytil zadu-
man vraz, kter se nkdy vloudil do jeho mystickch o, kdy se zmioval o svch kriticch.
Bylo ctit, e by si byl radji dlal ptele ne neptele, e by radji nachzel pochopen, ne
probouzel nepochopen.
Oni si napklad mysl, e kdy si probodnu jehlic nebo dkou tve, e kdy to nen
chytr trik, pak jsem ommen a jestlie tu nen dn z tchto vc, pak je to napt m vle
odolat bolesti. Ale kdyby to byla pravda, pro nejsou na mm tle jizvy, kdy jsem byl tak vn
zraovn a ezn? Faktem je, e nemohou opustit svj navykl zpsob mylen: nemohou pi-
jmout monost pravdy mho vysvtlen. Nech se jenom .pokus vret noe a dky do svch
vlastnch hrdel a tv. Pak brzy uvid rozdl. Mohou stle kat, e to nect a mohou se snait
jak chtj, ale urit to ctit budou.
Po tto rozhorlen poznmce se odmlel.
Ale vy chcete moje vysvtlen. Dv tajemstv akoliv je to sotva sprvn vznam, pece
jen posta kter mi umouj provdt m iny, jsou za prv stisknut jistch nervovch center
na mm tle; za druh schopnost vstoupit do kataleptickho kmatu. Kad, kdo se k tomu hod
a kdo se podrob dlouhmu cvien, jemu jsem se podrobil j, abych ovldl a spn provdl
aplikaci tchto dvou tajemstv, me konat stejn skutky. Bez takov aplikace bych nemohl
tvrdit, e mm odvahu odolvat bolesti tchto pokus bez hnut, nebo nejsem tak stavn jako
ti indit faki, kter jste vidl a kte s blaenost hledaj pro sebe muka a kte dobrovoln
snej dsn utrpen, diktovna jim jejich naukami o askezi. Odpoutal jsem se od takovch
barbarskch nauk a rozhodn odsuzuji pehnan cvien, kter si tito asketi ukldaj. Jedinou
vc, kterou s nimi sdlm, je po strnce teoretick t vnitn odpoutn a po strnce praktick
spolknut jazyka nazad a vstup do strnulosti.
68
VII. Rozhovor s nejslavnjm egyptskm fakrem
Mluvil s upmnost, kter pekvapovala, protoe mm zpsob mylen orientlnch fakr.
Pesto jsem se ho tzal: Byl byste tak laskav a vysvtlil mi lpe prvn tajemstv?
Ano, odpovdl jeho mkk hlas.Zkrtka, nen teba, abych vm kal, e nervy jsou
vodii veker bolesti, ale je nutno poukzat na to, e tlakem prstu tak, aby byla odvedena krev
z mozku, toti tlakem na urit nervov centrum, je toto centrum zasaeno necitlivost. Pama-
tujte vak, e ani na okamik nenavrhuji, aby to nkdo zkouel, protoe bez dlouhho a vhod-
nho cvien, kter je nutn, takov pokusy bez odbornho veden by prost byly blznovstvm
a nebezpem. Je-li takov tlak slouen s koncentrac mylenek na stav ztracenho vdom
a s dokonalm uvolnnm svalstva a nerv, i kdy po tom vem nsleduje dokonal spolknut
jazyka nazad a prudk vtaen vzduchu, je jist, e nastoup pevn kataleptick kma. A potom,
asi na dvacet pt minut se tlo samovoln stv naprosto necitelnm k bolesti, piem nezle
na tom, jak je tato bolest prudk nebo krut.
Na kter msta provdte tlak?
Jsou to hlavn krkavicov arterie, kter slou hlav, hypnotick stediska spnku a blou-
div nerv. Ale jak jsem ekl, lovk si nesm s nimi pohrvat. Kad, kdo by se snail stisknout
si napklad krkavici a kdy by se mu podailo odvst krev z mozku, nepochybn by shledal,
e si vyvol v hlav bzuen, zpsoben krv, kter opout v hrdle jeho tl. A pak by padl bez-
radn nazad a nevyhnuteln by omdlel. J to mohu dlat zcela bezpen, protoe mne k tomu
od dtstv cviili znalci.
A spolknut jazyka... ?
Ach, to jste samozejm vidl v Indii u jogin. Velmi brzy, kdy jsem byl sotva tyms-
nm dttem, obracel mi otec jazyk nazad svm prstem. Vsledkem toho byla jaksi keovit
mdloba. Kdy byla pli prudk, bylo to znamen, e cvien bylo pehnno, a e je teba na
chvli pestat. Dnes mohu spolknout jazyk snadno; akoliv dosud nkdy mm obte vrtit jej do
normln pozice a musm jej vythnout prsty. Vai Indov se nkdy oddvaj cvien s prodlu-
ovnm jazyka, aby mohli provdt tento obtn vkon svinut jazyka nazad a ucpat dchac
trubici. To tak zamezuje pstupu nebezpenho hmyzu nebo i baktri, kdy tlo bezmocn
le pod zem.
9)
Pedpokldejme, e jste vstoupil do onoho spnku co se pak stane? Ne vstoupm do
tohoto stavu, vdy urm naped okamik svho probuzen. Jakmile se tento okamik dostav,
probudm se. Mnoz lid pouvaj tuto formu autosugesce jednoduchm zpsobem, kdy si
veer eknou, aby se probudili ze spnku v uritou hodinu, vas, aby mohli nsledujc den po-
kraovat ve sv prci. To je dkaz, e podvdom mysl nikdy nesp. Je to jenom vdom mysl,
kter se oddv takovmu prbhu. A to tak vysvtluje, pro nmsn lid asto vykonvaj
zcela rozumn skutky, ani si pamatuj, co dlali.
Vrame se vak. Zatek kataleptickho transu pin s sebou pestvku dvou dleitch
ivotnch innost, toti dechu a obhu krve. Vme dobe, e vtina lid prohls, e kdy se
tak stalo, mus nevyhnuteln nastat smrt. Ale j vm nepotebuji tuto vc dokazovat, ponvad
jste ji veejn dosvdil, e jste byl v Indii svdkem opaku. Jedin faki mohou zastavit dech
a obh krve a pece t dle. Sta ci, e veker krevn obh se zcela zastav, kdy jsem
v kataleptickm kmatu.
Ve skutenosti je zastaven cel bh mho ivota. Je podstatn, abych zdraznil fakt , e to
nen strnulost dosaen nkdy pi hypnotickch pokusech na jinch osobch, protoe v tchto
ppadech obh krve je obyejn zrychlen. Pro? Protoe pouvan metody jsou totln roz-
dln a naprosto nesouvisejc. Tento rozdl vidte zcela jasn v metod, kter pouv pouze
9) Pozn. autora: Vzpomnm si, e indick jogn Brama v m knize Tajnosti indick, kter studoval po-
dobn vci jako Tahra Bej, mi jednou ekl, e kad jogn, kter podnik pokus pochovn za iva, m
urenou dobu a nechce bt pohben na mst, kter se hem malmi, niivmi tvory, znmmi jako bl
mravenci, kte se mohou prokousat skrze devn rakve a zniit tlo, uveden do vytren.
69
VII. Rozhovor s nejslavnjm egyptskm fakrem
hypnotickou sugesci, kdeto j pouvm prostedky ist fyziologick, to je, tisknut nerv
a spolknut jazyka. Jin rozdl je v tom, e moje necitlivost proti bolesti netrv dle ne dvacet
pt minut po probuzen z druhho stupn transu. Ppady hypnotizovanch osob nejsou vymeze-
ny pevn stanovenm obdobm. Hypnotick stavy navozen sugesc obvykle in tlo subjektu
necitelnm k bolesti to je pravda ale bt neciteln k bolesti, kdy onen stav peel, tak jako
u mne, to je nco jinho. Ale nejdleitjm rozdlem je pece to, e se uvedu do transu naprosto
svou vlastn vl, ale kter hypnotizr me sm sebe hypnotizovat?
Je pozoruhodn, e vae tlo je bez jizev po tak mnohm bodn, kter jste musel zakusit
bhem svho ivota. Jak to vysvtlujete, doktore?
Abych toho doshl, dlm dv vci. Prvn je zrychlit na as obh krve. Vte, e lkai
zjistili, e mj tep vzrostl pi pokusech onoho veera na 130 tep za minutu. To zrychl moje
srdce, ale nepeene je a jeho rychlost mne neunav. Takov rychlost toku krve pomh piro-
zen k hojen ran s asnou spnost. Nezapomete, e to dlm pouhou vl. Za druh je tu
zven tlesn teploty a ke stupni horeky. To zni veker choroboplodn zrodky, kter
mohly bt zaneseny do ran a tak to skuten dezinfkuje. Moje rny nikdy nehnisaj a vdy se
hoj po nkolika minutch, nebo v ppadech vnjch nejdle za nkolik hodin.
Pak jsem se dotkl jeho zvanjho vkonu, toti pohben za iva.
Odhodil zbytek cigarety a ihned si poal zapalovat druhou. Nemusm vm vyprvt, e ji
ped tisciletmi ve starm Egypt,
prv tak jako ve star Indii, byly stejn skutky provdny zcela bn, odpovdl.Tehdy
veobecn materialismus, kter dnes pevld, teprve zanal. Kad vil v dui a proto pokusy,
jako jsou moje, byly dokonale chpny. Tehdy kad vil, jako to dnes dlme my fakrov, e
je to prv due, kter tajemn vede ivot tla, a tak vdom mysli. My vme, e due me
t oddlen od tla a e, kdy chemick atomy, kter skldaj tlo, se vrt do zem ve form
uhlku, draslku, vodku, kyslku a tak dle, due sama, kter je jejich ivotn silou, se vrt ke
svmu prameni, k Neznm Moci, kter je vn. Nemusm vm kat, e nebezpe modernho
materialismu je v tom, e dv falen nvyk mylen, kter olupuje lidstvo o nezmrnou slu,
o slu due. Tolik, pokud jde o teorii.
Zkrtka, mohu vm ci, e v nejhlubm transu, spojenm se strnulost, je tlesn ivot
potlaen, ale neviditeln jiskra due nicmn pokrauje ve sv innosti. Dokzat toto tvrzen
vyaduje dlouh a velmi obtn vcvik, kter obvykle zan ji v asnm mld. Zmnil jsem
se ji, e mj vlastn otec mne zaal cviit, kdy mi byly sotva tyi msce. A nyn si mohu
dovolit dt se pochovat na nkolik dn, jestlie chci, a objevm se zcela bez razu.
Skeptici maj vdy nmitky, poznamenal jsem.Vdy se ti, jak je mon t pod zem
bez dchn?
Vezmme prost pklad. Lovci perel u pobe vchodn Afriky vydr pod vodou bez
dchn osm a devt minut. To je nejvy rekord pro normln lidskou bytost, pokud je mi
znmo. Nyn se obrame k i zvat. ba dch velmi rychle, ale me zstat pod vodou bez
vzduchu cel tyi hodiny. Jak to me dlat? Prohldnte ji a zjistte, e je pitom jej tlo str-
nul. Ve skutenosti je v katalepsii. Tak uvidte, e m oi zaven, ale ne onmi vky, nbr
zvltn ochrannou k, kter chrn ped nebezpem dlouhho styku o s vodou. Vezmte
vodn elvu. ije zcela voln na vzduchu a pece jen me strvit i nkolik hodin pod vodou.
Kdybyste vak zbavili elvu vzduchu a donutili ji, aby zstala pod vodou proti sv vli, zadus
se a zeme. Dvodem k tomu je, e nemla as pipravit se na svj ivot pod vodou. Krokodli,
kte maj podobnou schopnost t v obou ivlech, pezimuj, ani dchaj, po nkolik msc
pi snen ivotnosti. Vda sotva dovede vysvtlit, jak tito tvorov dovedou t bez kyslku.
Nkter druhy netopr nm tak poskytuj znm ppady pezimovn, piem zstvaj
zaven bez dchn.
70
VII. Rozhovor s nejslavnjm egyptskm fakrem
Dovolte, abych vm hned ekl, e klem k tmto nepochopitelnm vkonm je okolnost,
e tito ivoichov vstupuj do jistho stavu zvltn strnulosti. A kdy to svedou ivoichov,
pro ne lidsk bytosti, kter pece jen maj ivoin tla? Kdyby lidsk bytosti pouvaly tohoto
kle, tak ony by mohly zskat stejn vsledky. A to jsme my, faki, dokzali. Kdybych nebyl
pi svm experimentu, kdy se dm zaiva pochovat, v kataleptickm transu, zadusil bych se za
deset minut. Skuten existuj okolnosti, za kterch meme t bez dchn.
Pozoroval jsem ho, jak odfukuje ed kou z vonc cigarety a pak jsem se tzal:
Jestlie, jak kte, bhem obdob pohben se due odpoutv od tla, vchz pak do onoho
svta? A co nm mete povdt o svch zkuenostech v on sfe?
Na netst vm nemohu ci tm nic. Nechci se vydvat za lovka, kter by znal ta-
jemstv onoho svta. Akoliv jsme probudili pekvapujc sly z podvdom mysli do takovho
stupn, stle existuj tajemn hlubiny, do nich jsme proniknout .nemohli. Nesnz je v tom, e
kdy my fakrov vystoupme z tla, ocitneme se ve stavu, kter je podobn nmsnku, to
jest nejsme si vdomi ivota, akoliv existujeme, a kdy se vrtme do tlesnho ivota, nejsme
schopni vzpomenout si na nic ze svch zdnliv nadpirozench dobrodrustv. Mon, e jsme
ptrali v oblastech svta duch, ale protoe se na nic ze svch zkuenost nepamatujeme, nem-
eme o tom svt nic ci. N spnek je tak hlubok, e se zcela podob spnku pezimujcch
zvat, o nich jsem se vm zmnil.
To bylo ovem k politovn. e lovk, kter mnohokrte zemel, jako to uinil Tahra Bej,
nemohl pinst dnou jasnj zprvu to bylo rozhodn zklamnm. Jestlie by za hrobem
byla pln przdnota, dokonal bezvdom pak by to paradoxn byla iv przdnota. Vyslovil
jsem sv zklamn nad tmto negativnm vsledkem.
Pokril rameny.
Musme respektovat fakta, jak je nalzme, odpovdl.Nicmn, j vm, e jako ve
skuten smrti spojuji svou dui s Univerzln Du, s Neznmou Silou. V tom smyslu vm,
e jsme nesmrteln.
Divil jsem se, jak takov Univerzln Sla nebo Bh, chcete-li by mohla bt nekonenm
stavem dokonalho bezvdom, nebo jsem nemohl pochopit, jak vdom bytost lovk by
mohl odvozovat svou mysl od bezvdom Bytosti Boha. Ale nezmnil jsem se o tto vci,
protoe by mne to zavedlo do teologickch argument, a j jsem zde ml co dlat s vdeckmi
fakty. Pesto jsem pijal upmn vysvtlen doktora Tahra Beje, nebo jsem byl pesvden, e
popisuje sv zkuenosti pesn tak, jak se udly.
Potom mi zaal vyprvt pbh zvltnho ppadu takovho pohbu.
Jeden dobe znm fakr byl pohben zaiva roku 1899 v mst Tanta. To je rodn msto
doktora Tahra Beje. Fakr uril, e se neprobud dve ne dne 17. kvtna 1925. Kdy se pibli-
lo uren datum, byl vykopn a zjistilo se, e dosud ije. Tlo bylo v dokonalm stavu a veker
orgny byly zdrav a on jenom ztratil schopnost ei. Za est msc potom onen mu zemel.
Tzal jsem se doktora Tahra Beje, pro onen mu zemel tak brzy. A on ekl:
Bylo to proto, e v podzem unavil svoje tlo. Takov dlouh pohben zkracuje ivot
fakra. Na druh stran vak, je-li lovk pohben ne dle ne na velmi krtkou dobu, eknme
od jednoho do t dn, je pak vsledkem zzran poslen a uzdraven. Ped staletmi to objevili
egyptt derviov. Tehdy byli poveni trestnm uritch zloinc, kte, msto aby byli od-
suzovni k smrti, se musili podrobit dlouhmu obdob pohben, kdy pedtm derviov jejich
tlo vhodn pipravili. Tato obdob se rznila, pokud jde o dlku, podle povahy zloin. A bylo
objeveno, e i kdy tato zkouka zkracovala jejich ivoty, byli zase na druh stran zzran
vyleni ze svch chorob jakhokoli druhu, kdy leeli pohbeni v horkm psku.
Mm vysvtlenm k tomu je, e takov pohben poskytuje veker dobrodin prodloue-
nho odpoinku a postu. Uba postem, kter je dnes tak oblben, dovoluje prod, aby se dala
71
VII. Rozhovor s nejslavnjm egyptskm fakrem
do prce a vylila tlo z jeho nemoc. Pohben na pr dn se rovn postu na stejnou dobu s do-
datenm dobrodinm dokonalho odpoinku veker tlesn innosti a toto dobrodin mohou
nejlpe ocenit nae pepracovan nervy. Tato hlubok letargie pi krtkm pohben uvd do
innosti mocn lebn sly, m dokazuje moc due nad hmotou a asnou inteligenci, kter
spov v naem podvdom.
,,Ale neexistuj njak nebezpe, kdy se dte pohbt zaiva? Rozphl ruce s pisvd-
ujcm vrazem.
Oveme existuj, ale vhodnm opatenm jim lze pedchzet. Pouit postup mus bt
proveden s nejvt pelivost, nebo zde je hra o ivot a smrt. Jeden mlad fakr, Said, si tmto
zpsobem pipravil smrt. Byl to velmi slibn, mlad mu, osmnctilet, kter se bez rozpak
zasvtil ivotu fakra a byl vycvien v procesu uvdt se do strnulosti, jak jste to vidl u mne.
Jednoho dne se rozhodl, e podnikne odvn skutek, e se d pochovat pod zem a sice na
celch est let. Dobr bylo to vykonno a jeho tlo bylo uloeno do zvltn hrobky. Aby
zde byla jaksi kontrola nad tmto inem a aby mu bylo pomoeno, otvrali nkte zbon
muslimov jeho hrobku jednou do roka, a to bhem svtk ramadnu, prohldli stav jeho tla,
a potom se nad nm modlili. Ve dvou prvnch letech bylo jeho tlo nalezeno v dokonalm stavu
zachovalosti. Ale pi tetm oteven objevili ke svmu zrmutku, e ervi vnikli do rakve, v n
byl uzaven, a e zniili st jeho tla.
Jak to vysvtlte, doktore?
Odvrtil se ode mne, aby se podval z okna.
Sledoval jsem jeho pohled a vidl jsem, e spov na Nilu, na tto podivuhodn ece, kter
syt a podporuje miliony lid po tiscilet a kter pijala do svho laskavho nru Egypt jako
otec. Pak se obrtil zpt.
Mm k tomu dvoj vysvtlen. Prvn je, e ppravy ped pohbenm nebyly provedeny
dokonale. Fakr, kter chce podniknout takov dlouh pohben, si m dt tlo dokonale pokrt
mkkm voskem, jako by cel jeho tlo bylo odlito do vosku. Pak by ml bt uloen do rakve
zaven a zapeetn, ze kter byl odstrann vechen prach. Uboh Said nenadil, aby byla
provedena tato pedbn opaten. Mj nzor je, e otvor v jeho rakvi udlal njak had, nkte-
rho velmi malho, ale silnho druhu, kter ije v Egypt; e tento had vlezl dovnit a pes jeho
tlo a e konen si prorazil cestu jednm z jeho chp a tak vnikl a do mozku. Toto zrann
Saidova tla by dovolilo, aby kyslk vnikl do jeho tla. Pipisuji st innosti strnulho stavu
faktu, e zbavuje tlo kyslku. Jsem pesvden, e pokud kyslk je zdrovn, aby nevnikl do
tla, lecho v transu, dn mikrobi ani ervi se ho nedotknou. Vsledkem tohoto vniknut
bylo, e ztratil do jist mry obranu sv strnulosti proti ervm. Ti vlezli do rakve a poali se
ivit jeho masem, piem vnikli nejprve do vnitnch orgn.
Doktor Tahra Bej vykreslil pern obraz nebezpe, kter oekvaj fakra, kter spn
nenaplnuje zvr svho dobrovolnho pohben. lovk poal chpat, pro sta Egypan,
jestlie chtli zachovat sv krlovsk, lechtick a knsk mrtv, nejene balzamovali a mu-
mifkovali jejich tla, ale tak je zavrali do tlustch kamennch sarkofg z tm nezniiteln
uly, do nich nebylo mono vniknout.
Po tom vem chpete, e lovk mus nazvat nesmyslem kritiku, e kdy provdm sv
pohben, mm skryt roury, kter mi pivdj vzduch. Kdy jsem byl o nkolik let mlad, dal
jsem se pohbt na hodinu v oteven zahrad a lid tanili nad mm hrobem. Nicmn mm
elem nen uvdt lidi v as, jako to dlaj divadeln kejkli, ale ukzat, jak velk, mlo
znm a jet mn chpan sly v ns spovaj.
Nkdy se stalo, e jsem neml spch, kdy jsem chtl udlat nkter pokus, ale byl jsem
vdy dosti upmn, abych to piznal. Ale protoe mm takov dlouh vcvik a zkuenosti,
dochz k takovm nespchm zdka.
72
VII. Rozhovor s nejslavnjm egyptskm fakrem
Je mon, doktore, provdt njakou vnitn operaci na vs, dokud jste v onom kataleptic-
km kmatu, bez pouit omamnch prostedk? otzal jsem se.
Vm, e je to dokonale mon, ale nikdy jsem se nepokusil tuto vc dokzat. Jednou je-
den lka omamoval, e moje rny dkami a kloboukovmi jehlicemi mohou bt pouze povrchn
a tzal se, zda bych mohl snst bez bolesti njakou operaci. Odpovdl jsem, e si myslm, e
je to mon, a e jsem ochoten podrobit se nkter, za pedpokladu, e by to nebyla operace
nebezpen. Ale protoe lka odpovdl, e zkon na zem zakazuje operace, kter nejsou
nutn, a protoe jsem nebyl nemocen, nemohli jsme v tto vci pokraovat.
Tm jsme vyerpali jeho speciln zkuenosti a chtl jsem se nyn dotknout jeho veobecn-
ho nzoru na tyto vci. Jeho nezvisl nzory se tak liily od obyejnch orientlnch fakr, e
jsem je chtl mt vysvtleny jet hloubji. Usml se, kdy jsem se zmnilo tto vci a nedovolil
mi ukonit vtu. Uinil lehk pohyb rukou a odpovdl:
Rd bych, aby to ve bylo postaveno na vdeckou zkladnu, aby to bylo zbaveno vech
falench sugesc a autosugesc, vtinou nboenskch nebo povrench, s nimi byly tyto
vci nerozlun spojovny. Byl jsem svdkem kod, kter pravda tm vm utrpla. Naprosto
jsem se odpoutal od tradic fakr. Nae vda je jednou vc a jinou je nboenstv. A oboje nelze
sluovat. Nen to snad proto, e bych nevil v nboenstv toho jsem dalek. Dvm se na n
s ctou a jako na nco, co je nutn pro lidsk ivot, protoe poskytuje morln slu. Ale jak jste
pozoroval v Indii, sklon lovka pipisovat Bohu nebo duchm nebo andlm to, co vznik
jedin z jeho duevnch sil, z jeho podvdom, je tak mocn, e ctm, jak je nutn odpoutat se
od povry, jestlie nae uen m bt oitno a vdecky vysvtleno. Mnoz faki jsou obmi
svch vlastnch sugesc, zatmco jin jsou obmi sugesc, kter jsou jim dvny jejich tradicemi.
Mohou provdt prav skutky, ale maj falen teoretick vysvtlen. Podvejte se na tanc der-
vie, kte se vrem dostanou do hypnotickho stavu a pak se eou dkami a noi, ani by ctili
bolest. Tyto skutky zahajuj sloitmi obady a mnohmi modlitbami co podle mho nzoru
je naprosto zbyten a je prost jistou formou jak vyvolat autosugesci, aby vstoupili do stavu,
do nho j mohu vstoupit rychle a bez modliteb prost tm, e rozumm pirozenm zkonm,
kter se tu uplatuj. Mm pesvdenm je, e tito faki pouvali vdy sv zzran skutky,
aby dlali dojem na mysl lid, dve ne jim vnucovali sv nboensk pesvden. Zaujali
tajuplnou pzu, aby zvtili moc dojm, kter chtli vyvolat. To ve je zbyten ve dnech, kdy
vda a vzdln dlaj takov pokrok. Tito kupci s tajemstvm by udlali lpe, kdyby studovali
vdu a kdyby sv iny vysvtlovali vdecky.
Doktor Tahra Bej ml pravdu. Vk abrakadabry je ten tam. Tajemstv a mystifkace pat
do temnj doby, ne je nae. V tchto osvcench dnech mus bt pravda vyjadovna pmo
nikoli pekroucenmi a kivolakmi metodami bajek a vmysl, symbol a podobenstv, zlom-
ky narek a hrzu probouzejcmi epoty.
Ale jak je to s fakry, kte tvrd, e vstupuj do nboensk extze? Nepoprm, e
mohou mt tyto zkuenosti, ale ty pat do sfry nboenstv, kter je mimo m experimentln
bdn. Pro mne sta pracovat v oblasti, kterou jsem si zvolil. Je dost na tom, kdy mohu pro-
kzat,jak podvdom, due, pev a vrac se, kdy tlo prolo stavem, kter se rovn smrti.
Jenom v tom nalzm dosti pouen. Kdo by mohl pochybovat o skutenosti due po takov
zkuenosti? Sta, e mohu demonstrovat zzran sly tto due, kter podpr m tlo, kdy
je velk kmen na mm tle rozttn na kusy, ani by mi bylo njak ubleno. Kdy jeden
mj ptel, vycvien atlet, si myslel, e me mj skutek napodobit a kdy se o to pokusil,
tu mu byla rozbita pte. Vyvinul svoje tlo, ale zapomnl vyvinout tak podvdom sly sv
due. Nadje nabzen lidstvu, kdyby pstovalo tyto sly, je tak vzneen, e si nkdy myslm,
e by to mohlo pinst nov zlat vk. Vda ji neme povaovat divy podvdom za plody
chorobn fantazie, ale mus je vn a opravdov studovat, aby tak splatila da Neznm Sle,
kter, sama nestvoen, stvoila vesmr.
73
VII. Rozhovor s nejslavnjm egyptskm fakrem
A tak vn Sfnga vlastn lidsk mysli ns vyzv k dotazovn a vybz ns k bdn.
Nemusme se bt. lovk, kter vystoupil od protoplazmy k rji, je starou hdankou, kter je
ureno, aby byla vyeena modernm bdnm. Dvact stolet pln potvrd toto proroctv.
74
VIII. Ve jmnu Allha, Soucitnho, Milosrdnho
VIII.
VE JMNU ALLHA, SOUCITNHO,
MILOSRDNHO!
Za jednm ulechtilm sloupem meity jsem padl na kolena a nechal kdla sv due tie se
tepotat v uctiv oddanosti k Vy Moci, kterou lid okolo mne nazvaj Allhem, Moc, kter
jsem nikdy nemohl pisoudit dn lidsk jmno, ale kterou jsem za svho pobytu v Egypt
souhlasn nazval Allhem. Vdl jsem, e my vichni v tomto smru mnme stejnou vc,
stejn Nejvy Byt, kter ns vechny dr dlan Sv neviditeln ruky, a velmi dobe jsem ho
mohl pijmout pod jednm jmnem, jako pod dnm.
Nevm, jak dlouh doba uplynula, ne nkdo zaal st z tkho starobylho foliovho svazku
kornu, Allhova posvtnho psma pro tuto zemi, tny zpvavmi a sotva slyitelnmi. A kdy
pjemn arabsk mumln vychzelo z jeho rt, vzhldl jsem a rozhldl se kolem po ostatnch
vcch, kte uposlechli Prorokova nazen shromdit se na potku soumraku a pipomenout
si na nkolik minut Bosk Pramen, jemu vdme za svj ivot a jsoucnost. Vedle mne byl
njak staec, odn v dlouhou zu z blho mode pruhovanho hedvb. Jeho ple mla barvu
bledho oechu a tvoila vten pozad ad ndhern blch zub. Zatmco eptal sv modlitby,
dotkal se elem mkkho ervenho koberce a neustle se zvedal a sklnl. Nkdy si poloil
ruce ploe na stehna, pokraoval ve svm epotu a za chvli zase sklonil svoje elo na zem.
Byl tam tak jin staec, kter vstoupil a pivolval milosrdenstv Allhovo, i kdy jsem
se dval, a kter se rovn brzy ve svm zbonn kolbal sem a tam. Vypadal nanejv chud
a jeho roztrhan roucho, kter kdysi bylo bl, bylo te tup ed a v nebezpe, e se brzy
stane hromadou hadr.
Jeho zjizven a vrsit tv se zdla trochu unavena bitvou, kterou ivot a Allh na nj
vloili. Ale zde v tto ctyhodn budov, zasvcen klidn zbonosti a zapomenut svta, se
jeho due hrouila do odpoledn modlitby, zmizely nkter vrsky z jeho ke a jeho obliej
pomalu zalval mkk mr. Bylo tak snadno st jeho pocity. Co nekaly:
Allh! Vtzn, Milostiv, Tys vpravd nadil, aby ivot Tvho sluebnka plynul tce,
ale zajist jsi vdl, co je pro nj nejlep. Je dobr klant se zase ped Tebou a chvlit T. Co
Tvj Prorok, mr budi s nm, neprohlsil: ,Nebojte se a nebute zarmouceni, ale radujte se z na-
dje na rj, kter vm byl pislben! Poven tedy budi Allh, Vemohouc Krl, Pravda!
Zde byl tedy mu, kter ml odvahu svit svj ivot slep, vemohouc pi Allhov,
a zejm toho nikdy nelitoval. Pijal ve, co pilo stejn dobr i zl s posvtnou frz: In-
allh! (Chce-li Bh!)
Odvrtil jsem svou tv a zahldl jsem zbonho muslima, kter vypadal, jako njak ku-
pec; kter prv piel ze sv boudy v bazaru. Stl v pedepsan poloze, obliejem k vchodu,
s nohama lehce rozkroenma, pi em jeho oteven ruce byly zdvieny po obou stranch jeho
tve a dotkaly se u. Zvun pronesl pozdrav: Bh jest nejvy! Potom spustil sv ruce
k pasu a chvli eptal poten kapitolu kornu. Potom jeho ruce s rozevenmi prsty sklouzly
na kolena, trochu naklonil tlo a pravil: K Bh sly toho, kdo ho chvl! A tak pokraoval
as od asu, v polohch tinct set let starch a pedepsanch pravovrnm muslimm. Nakonec
obrtil hlavu, dval se dol na sv prav rameno a pravil, jako by oslovoval ostatn shromdn:
Mr budi s vmi a milost bo! Obrtil hlavu vlevo a opakoval stejn poehnn. Chvli zstal
sedt, ne se zvedl a tie opustil meitu. Jeho due vylila svoji lsku Allhovi a on se nyn mohl
v mru vrtit ke svmu zbo.
75
VIII. Ve jmnu Allha, Soucitnho, Milosrdnho
A byli tam jet rzn jin, vechno mui zabran do modliteb, jak se zdlo pln do nich
pohroueni, a kte prozrazovali, e nepozoruj vbec sv zevn okol. Oi a mylenky mus bt
upeny na Allha, tak ekl Prorok Muhammad a oni provdj tento pkaz s doslovnost, kter je
vysoce doporuiteln. Pili sem, ne aby si prohleli zbon astnky, ani aby byli posuzovni.
Jejich jedinou mylenkou byl Allh a jemu se vzdvali s vroucnost, kter je nezapomenuteln
citlivmu cizmu pozorovateli.
Khian v dlouhch zch se uklnli nebo vrhali na zem blzko obchodnk evropsky
odnch s fzy na hlavch, chud lid skldali svou poctu Allhovi mezi bohi. A uenec, jeho
hlava je pecpna obsahem tiscerch svazk, neodmtal postavit se za nevzdlanho tulka
z ulice. Jejich hlubok cta a dokonal soustedn muselo udlat dojem na kadho divka.
Takov je demokracie, kterou Muhammad zaloil v tchto starch, rudch, blch a zlatch
zdech a pod zahrocenmi saracenskmi klenbami tto krsn meity.
Khirsk meity v sob uchovvaj srdce jmajc krsu, kter mne zcela zajme, kdykoliv
v nich prodlvm. Kdo by se mohl podvat od zkladu a k hlavicm sta ndhernch sloup
z blho mramoru, kter tvo arkdy v tto budov a obrtit sv oi k ulechtilm obloukm
klenut, zdoben, hnd a zlat stee, aby nevyjadoval svj nelen obdiv? Kdo by mohl
upt oi na geometrick arabesky, kter zdob kameny hlavn klenby a nectil opravdovho
poten?
Vstal jsem a vhav jsem odchzel. Moje nohy v trepkch krely voln, zatmco jsem se
znovu dval na barevnou scnu. Byly tam vstupky, opaten koberci a zbradlm, odkud nm
mu s blmi vousy zpval vere z kornu; byly tam posvtn vklenky k modlen, po jejich
stranch byly dva thl sloupy a byly tam jemn vyezvan devn pulty, jejich slonovinou
vykldan dvee z oechovho deva mly na sob starodvn npisy a to ve neslo pee
umn, kterm Arabov obohatili svt. Podle zd se thly psky lesknoucch se arabskch vt,
psanch zlatm psmem a vybranch z kornu. Spodn st zd byla lemovan mnohobarevnmi
mramory. Ve bylo velkolep prostorn, jako by stavitel neetili mstem pro budovu, kde se
lid maj shromaovat, aby se klanli Allhovi.
Peel jsem dladikovou, mozaikovou podlahu a piel jsem na velk dvr skoro dv
st stop irok co je mramorov obdlnk bez stropu, oteven nebeskm vtrm. Uzavraj
jej tyi irok kolondy, kter samy jsou obklopeny vysokmi, cimbum opatenmi zdmi.
Oddluj zevn svt tak dkladn, e by to mohlo bt jedno z ndvo rje podle kornu msto
njakm dvorem ve hlun Khie. Mkk rohoky bely od sloupoad k sloupoad a na nich
bu sedly, anebo se naklnly mal skupiny mu s vnmi tvemi snad zbon uenci
v turbanech anebo chud oban, kte mli dost asu a mlo prce. Nkte se modlili, jin etli;
nkte spali a jin zde prost lenoili. Cvrlikajc vrabci se mhali sem a tam mezi oblmi sloupy
v rozilen, kdy uenci peruili sv studia a vyndali svou potravu.
Zakryt zdoben mramorov fontna stla uprosted dvora a jej bl kopulovt stecha
byla podepena kulatmi sloupy, vykldanmi barevnm emailem. Palmy, kter okolo nich
tvoily psteek, zvedaly vysoko sv hlavy. Obrovsk obdlnk byl pvabnm obrazem jed-
noduchosti, krsy a klidu. Mr stejn jako Allh byli jeho mocnmi vladai. Bylo ovem slyet
cvrlikn a trylkovn malch ptk, kte si vystavli sv hnzda pod klenutmi stechami
a mezi ozdobnmi hlavicemi sloup ale jejich . nepetrit uklidujc hudba poskytovala
vten pozad onomu tichu. Blzko fontny byla mal ndr s erstvou vodou, kam usedali
opeen zpvci a kde si zobky echrali pe a ukojovali svou ze. Mchali sv mal tlka
na povrchu vody a provdli svoje omvn jako prav vc, jimi jsou, a pak odltali, aby se
znovu chopili svho ddinho povoln sborovho zpvu.
Jasn dopoledn slunce vrhalo obrovsk stny tu a tam pes oteven ndvo. Lenoi se na
mne dvali s krtkou otzkou v och, ale brzy na mne zapomnali jako na nco, co nestoj za
to, aby si namhali svou mysl, a pokraovali ve sv prci v pvabn neinnosti. Scna, kterou
jsem vidl dnes, byla pesn tout scnou, kterou musel ped mnoha staletmi spatit i nkter
76
VIII. Ve jmnu Allha, Soucitnho, Milosrdnho
sem proniknu v vtzn kik v helmici a brnn, kdy sestoupil ze svho vzpnajcho se
kon a vstoupil do star meity. Khira se rychle mn, ale jej nesetn meity dosud stoj, tak
jako mnoh jej opevnn ve, proti nim se vojci modernosti vrhaj nadarmo. A mon, e
je dobe, e tato msta existuj jet dnes, nebo pipomnaj na stle spchajc generaci, jak
klid mohl bt nalzn v obdob, kdy lid byli o nco mn dmysln, ne jsou dnes. Pod tmito
stinnmi palmami nebo uvnit tchto arkd mohli zbon lid vzpomnat na ochranu bo nebo
se oddvat pepychu sn. Za vech okolnost mohli, jestlie si pli, zde najt pjemn msto,
odkud lze pozorovat mstskou innost z perspektivy, a odkud tak lze dlat inventuru ivota
podle jeho prav ceny. Tichounce jsem vychutnval starobyl mr tohoto msta.
Pi vstupu do tohoto obrovskho prostoru jsem si zul boty, nebo je psn nazeno, e
nikdo nesm kret po svat pd meity obut, aby tam nezanesl nevtanou pnu z ulic. Podal
jsem stevce sluhovi z meity, kter se objevil z njakho temnho kouta, sestoupil jsem po
kamennm schoditi, jeho hladk povrch jednotlivch stup byl vylapn v dolky kroky
statisc zbonch nohou; a pak vraceje se, vyel jsem zase do zk zalidnn uliky.
*
Krel jsem nkolik krok a pak jsem se zastavil a obrtil, abych se podval na prel
a okol tto star budovy, zasvcen uctvn Allha. Zdlo se mi, e je koda, e st dlouh
preln zdi je ukryta za adou starch dom, ale dostaten nhrada zstvala pi pohledu na
tyc se minarety a na velkou tkou kopuli, na lesknouc se cibulovit men kopule a na okna,
opaten vysokmi memi a konen na obrovsk a umlecky proveden vstupn brny.
Z tchto minaret m kad osm stran a ti balkny. Ty se vznej do ve ze svch
tvercovch zkladen na meit, jako mylenky a duchovn touhy se vznej vzhru v nitru
meity. Minarety byly jako dva vysok rov prsty, ukazujc k nebesm. Kopule mly zplo-
tl vrcholy a podivn pipomnaly veliknsk bl turbany ve srovnni s obrovskm barevnm
stednm dmem. Leskly se, kdy jsem se na n dval ve havm slunci, a mne z jejich ze
rozbolely oi. Cimbum opaten vrcholy zd se rozpnaly, aby vytvoily dokonal tverec.
Vysok oranov a erven zdi oddlovaly n svt obchodu a kupen.
M oi se zase sklopily dol. Zde na ulici prodavai cukrovinek, tureckho medu a plo-
chch kol stli v adch po obou stranch vchodu a nabzeli sv zbo na malch penos-
nch stolcch nebo jenom na pltn, rozloenm na holm chodnku. Prodavai sedli trpliv
u svch stnk a oekvali sv pleitostn zkaznky s vrazem klidn spokojenosti. Nkolik
ebrk sedlo pobl schodit a dva nebo ti zbon se zastavovali cestou bu z meity nebo
do meity, aby spolu vymnili pr slov. Prodava limond, odn v pestr pruhovan roucho
rov barvy, naznaujc jeho obchod, nesl obrovskou baatou mosaznou urnu a adu pohr,
podval se tvercky na mne a odchzel. Podivn star mu s obrovskmi vousy sedl na ma-
lm, edm mezku, kter klusal kolem se svm patriarchlnm bemenem. Obvykl poulin
davy se pohybovaly sem a tam. Vzduch se chvl odpolednm vedrem, zatmco slunce viselo
v klenb ndhern modi.
Uvnit posvtnch pedsn meity byl stalet star mr. A venku byly zase tyto vrouc, strka-
jc se a kupc zstupy, hlun se sklnjc nad svou prac. Dv tve ivota pod obrovskmi
kdly Allha, poskytujcmi obma toit.
Jednou brzy z veera jsem se prochzel po nmst Ismailia, kdy jsem zpozoroval jakhosi
vozku, kter opustil svj przdn povoz na stanoviti a pelezl nzk, zelen naten zbradl,
kter ohraniovalo malou zavenou mstskou zahradu. Tam se vrhl na zem pi zapadajcm
slunci, obrcen k Mekce a asi est nebo sedm minut se modlil, zapomnaje pitom na okoln svt.
Neohlel se ani vpravo ani vlevo, zcela ponoen do sv pobonosti a zejm pekonn svmi
nboenskmi city. Tento ndhern in se mne hluboce dotkl, stejn pro svj umleck efekt
jako pro dkaz duchovn vrnosti. Policista, dc na nmst provoz, ho lhostejn pozoroval
a jeho pestupek nechal bez nejmenho zkroku..
77
VIII. Ve jmnu Allha, Soucitnho, Milosrdnho
Jin veer kolem dest hodiny jsem si vyel na osamlou prochzku podl behu Nilu.
Pod elektrickm svtlem jedn osaml lampy jsem zpozoroval jakhosi mladka s bezovm
kottem. Byl to zameta ulic, zamstnan mstskmi ady. Opral se zdy o elezn stojan
svtilny. Bylo zejm, e chvli odpov od sv prce pod non oblohou, kter se podobala
kopuli z lazuritu. Zpval hlasit radostnmi tny a etl pitom z roztrhanch strnek mal knky,
do kter se dval pi svtle lampy krtkozrakma oima. Zpval s takovm upmnm zancenm
a byl tak unesen svmi slovy, e ani nezpozoroval mj pchod. Jeho oi zily ohnm radostn
touhy po Allhovi. Dovolil jsem si podvat se na jeho knihu: byl to lacin vtisk kornu v pa-
prov oblce. Chlapcv odv byl pinav a rozedran, nebo jeho prce byla uboze placena;
pesto byl jeho obliej obrazem tst. Nebylo teba, abych ho pozdravil slovy:
Budi mr s tebou! On ji mr nalezl.
Tet veer jsem zmnil msto svho obvyklho obda a jedl jsem v jedn restauraci aria
Muhammad Ali, kterou Evropan nikdy nenavtvuj. Bylo to uprosted star tvrti a proto tam
byly dobe zachovvny star zvyky. Piel jsem, abych poznal a nauil se vit si majitele
v ervenm fezu, kter m jemnou povahu a vrozenou zdvoilost, neprtc z jeho kapsy, nbr
z jeho srdce. Ble odn nk sotva mi poloil na stl tale se vzdlil rychle do jednoho kouta
a chopil se neho, co stlo openo o ze. Zachzel s tm s takovou nhou, e by lovk mohl
myslet, e je to njak drahocenn majetek. Ale ukzalo se, e to nen nic jinho ne vybledl
slamn rohoka. Rozvinul ji a rozprostel na podlahu a jeden jej konec umstil vchodnm
smrem k Mekce. Kdy to vykonal, klesl na jej tvrd, nepohodln povrch. V dalch deseti
minutch vykonal vechno klann se lovka zbonho, odkvaje sv modlitby sice tie, ale
jasn srozumiteln. Jeho mylenky byly v tu chvli zahaleny Allhem. V restauraci bylo sedm
nebo osm host a jen jeden dal nk. A byla to hodina, kdy bylo mono oekvat, e pijde
kadm okamikem znan poet host. A pesto star majitel se na to dval s pochvalou a do-
konce kval hlavou, take stapec na jeho turbanu se kval sem a tam, souasn s jeho chvlou.
Nikdy se nevzdlil ze svho malho ohranienho vstupku, kde sedl a pehlel domc
scnu, jako njak sultn, kter pehl vnitek svho palce. Sm nikdy neobsluhoval u stol
ani nikdy pmo nebral penze. Byl to prost orientln vlada, kter dval rozkazy, ale nechal je
provdt jinmi. Pokud se tk host, pijmali tuto situaci jak se slu na dobr muslimy a byli
dokonale spokojeni, ekajce, a se bude nkovi hodit je obslouit. Kdy se znovu a znovu,
drazn a vroucn ujistil ppadn tak sv posluchae e Nen Boha krom Jedinho a e
V Bohu je vtzstv, uvdomil si sv okol, vzpomnl si, reje pece jen pouze nkem, svinul
svou rohoku a postavil ji zase do kouta. Rozhldl se kolem sebe s mrnm tstm, zachytil
mj pohled, usml se a piel, aby pijal mou objednvku. A kdy jsem odchzel z restaurace,
louil se se mnou s prostm:
K vs Bh chrn!
lovk me pochopit nboenstv islmu, kdy je takto projevovno, v innosti a praxi.
Vzpomnm si, jak jsem jednou cestoval drhou, spojujc Khiru s pstavem v Suezu a jak jsem
pijel na jednu odlehlou stanici. Vystril jsem hlavu z okna, abych zjistil, kde jsem a zpozoroval
jsem jednoho chud odnho dlnka, jednoho ze skupiny, pracujc na kolejch, jak se oddlil
od ostatnch se zpvem z kornu na rtech a dotkl se zem svm elem. Usadil se k modlitb na
psit pd jen nkolik centimetr od ocelovch kolej. Jeho prce byla dleit, nebo mu
sktala chlb, ale ne tak dleit, aby si mohl dovolit zapomenout na svou povinnost k Allhovi.
Studoval jsem jeho obliej a zjistil jsem, e je to tv mue, kter ije svtlem vdom, kter
doshl jistho druhu vnitnho mru, akoliv to byl jen obyejn dlnk.
V poledne jsem vstoupil do jedn z tch kavren, kterch je v Khie mnoho. Piel jsem
na lek aje a nkolik egyptskch kol. Zatmco jsem mchal lahodn hnd mok, aby se
kostky cukru dve rozpustily, majitel kavrny padl na zem a poal sv poledn modlitby. Ty
byly jen tich, nebo je eptal pouze sob; i spe Allhovi. Nemohl jsem jinak, ne obdivovat
vroucnost, kterou projevoval, a nemohl jsem ne uznat moudrost Proroka Muhammada, e tak
78
VIII. Ve jmnu Allha, Soucitnho, Milosrdnho
obratn nauil sv nsledovnky msit ivot nboensk pobonosti se ivotem runho sv-
ta. Nemohl jsem jinak, ne porovnvat praktickou cenu islmu s mn zjevnou-cenou onch
nboenstv Dlnho vchodu, kter jsem tak dobe znal, kter se tak asto sna nepropustn
oddlovat svtsk ivot od duchovnho.
To jsou jenom tyi ppady z mnohch; tyi ppady, kter mi ukzaly, m je islm chu-
dm a pokoenm, nevzdlanm a neuenm lidem, takzvanm nevdomm vrstvm. A co
znamen pro tdy stedn a vy? Pokud jsem mohl zjistit, znamen pro n vru ne ji tak siln
udrovanou, protoe tok zpadn vdeck vchovy oslabil zklady nboenstv zde stejn jako
ve vech ostatnch orientlnch zemch, kterch se dotkl. Nekritizuji, ale pouze zaznamenvm
tento fakt jako nevyhnuteln jev, nebo pevn vm, e jak vra, tak vda jsou nutn k ivotu.
Tolerantnj mysli mezi muslimy pichzej dnes ke stejnmu zvru. Vid, e dve nebo
pozdji se mus islm podrobit dvactmu stolet a modernmu duchu, ale vd tak, re jejich
vra nemus proto vypt jed ducha poprajcho materialismu. Ale i kdy pijmeme veker tyto
polehujc okolnosti, faktem zstv, e vy tdy Egypta lpj na svm nboenstv mnohem
silnji ne vy tdy v Evrop a Americe. Vle vit sdl v samch krevnch bukch Orien-
tlce a on se j neme zbavit, a se jakkoli sna.
Ale nyn chci vyprvt, co jsem vidl v kanceli jednoho ptele a co je typick pro to, co
jsem vidl v kancelch stejn jako v panskch domech. Ml jsem pleitost navtvit tohoto
ptele tsn ped polednem a musel jsem vypt nevyhnuteln sklenici perskho aje, zatmco
vyizoval sv zleitosti, nebo byl vldnm generlnm inspektorem a tud velmi zamstna-
nm lovkem.
Kancel jeho Excelence Chaled Hasaneina Beje byla dokonale modern a krom velikho
zarmovanho arabskho npisu z kornu byla velice podobn kad evropsk kanceli. Jeho
Excelence sedla u stolu, pokrytho sklennou deskou, nepetrit uvala telefonu a sv listiny
mla uloeny v automaticky se otvrajcch zsuvkch se svinovacmi pklopy.
Tsn ped polednem piel jin host, byl to vlastn jeden z inspektor vysokho ednka
a za nkolik minut potom se jeho Excelence zeptala:
Nebudete nic namtat, kdy nyn vykonm svoji modlitbu? a j samozejm pisvdil.
Pak byly rozvinuty koberce, oba mui si zuli obuv a obvyklm zpsobem se zaali klant.
Plnch dvanct minut byli zamstnni svmi modlitbami, zatmco ednci v kanceli pracovali
dle, poslov vstupovali, zanechvali zde listiny a odchzeli v ovzdu naprost lhostejnosti.
A ti dva mui se modlili, jako by byli naprosto sami; zcela zapomnli na mou ptomnost.
Kdy byla jejich pobonost ukonena, vstali a posadili se do svch kesel ke stolu se sklennou
deskou a pokraovali ve svm ednm hovoru.
Tato vc na mne udlala siln dojem jako nco, co jsem nikdy nevidl v dn zpadn
kanceli. Nikde v Evrop ani v Americe nemete nic podobnho vidt. Tam v poledne lid
spchaj na obd; zde v Egypt tito dva mui se nejprve modlili a teprve pak myslili na jdlo.
Kdybychom my na Zpad opravdu vili, pomyslil jsem si, pak by tato phoda byla pkla-
dem hodnm nsledovn i napomenutm, kter mme uposlechnout. Ale mohli bychom svou
vru vst tak daleko? Pochyboval jsem.
A prv to mn bylo v Egypt tak npadn. Pro muslimy je Bh, Allh, velmi skutenou
Bytost a ne jenom njakm odtaitm flozofckm pojmem. Obchodnci, sluhov a dlnci,
lechtici, paov a ednci se nijak nerozpakuj peruit svou innost, poklekaj a vrhaj se na
zem ped Allhem v kanceli, v obchod, na ulici nebo doma zcela nezvisle na meit. Lid,
kterm nikdy ani nenapadlo, aby rno pi vstvn a veer pi ulhn se krtce s ctou nepo-
klonili ped Allhem, ns snad v niem jinm nemohou pouovat, ale alespo v tto jedin vci
mohou pouit zpadn svt, tak run a zamstnan jinmi zleitostmi. Nechci zde rozebrat
mylenky islmsk nauky, kter vysvtlm na jinm vhodnm mst, ale nco jinho, toti to,
v em spov nae vra ve Vy Moc; nazvejte tuto Moc jak chcete.
79
VIII. Ve jmnu Allha, Soucitnho, Milosrdnho
Pedstavte si lovka v Londn nebo New Yorku, kter si klekne na veejn ulici nebo na
nmst na kolena, aby se takto veejn klanl Bohu, protoe ct vnitn popud, aby si vzpomnl
na existenci Toho, kter svoluje, aby nae vlastn existence pokraovala! Takovmu lovku
by se bu vysmli, zesmnili ho a ppadn by nai pli chyt modernist s nm mli soucit,
anebo by byl zaten jako nkdo, kdo pek a omezuje pohyb chodc nebo vozidel.
*
Znamen plmsce se vzn nad Blzkm, Stednm a Dlnm vchodem. Nedvno se
nkter jeho paprsky rychle rozily pes velmi vzdlen sti Afriky. Avak sla islmu se ned
mit podle potu jeho pslunk, nbr podle vel oddanosti, jakou mu kad pslunk v-
nuje. My na Zpad obvykle rdi vsunujeme jako kvalifkan pdavn jmno slovo fanatick
ped slovo muslim. A jestlie nemme docela pravdu, tak se ani docela nemlme. Zde jsou lid,
kte se dr zsad svho nboenstv s vroucnost, kterou jsme my ztratili.
Pro?
Zanme od potku. Jist mu jednou poklekl ve skalnat jeskyni na rozervanch svazch
hory Hir v Arbii a modlil se k Vemohoucmu, aby ist, neposkvrnn vra prvnch patriar-
ch byla nanovo oznmena jeho lidu, kter poklesl do nejhrubho modlstv, do povrivho
materialismu, kter omylem povauje za nboenstv.
Tmto muem byl Muhammad.
Byl stedn postavy, nosil dlouh, vlajc vlasy, byl bledho oblieje, kter byl jen na tvch
trochu zbarven. Jeho elo i sta byly ir a nos ponkud vystupujc. Jeho odv byl prost,
ne jak to vyadovalo jeho ivotn postaven. Byl to bval obchodnk, kter si zskal jmno
v mnohch mstech pro svou dokonalou poctivost, bezhonn jednn a absolutn spolehlivost.
Obchodn cestoval s velbloudmi karavanami a daleko do Srie. Rok za rokem si dlouh ada
jeho pachtcch se velbloud razila cestu odmenmi kroky pes vlnc se lutohnd psen
duny a pes skalnat rokliny, nesouc velik nklady zbo, kter vdce karavany v ernm tur-
banu prodval na vzdlench tritch. V noci, kdy jeho mustvo spalo, odchzel Muhammad
zcela sm a usedal na mkk psek pout, aby uvaovalo tajemstvch ivota a podstat Boha.
A mystick hvzdy vrhaly sv stbrn paprsky na jeho osamlou tv, obrcenou vzhru, kou-
paly ji ve svm vlastnm tajemstv, a oznaily ho za sv vlastn dt osudu.
Po satku s vdovou Chaddou vnoval se stle vce hlubok meditaci
nejvnjch otzkch lidskho ivota. A tak se stalo, e si bolestn uvdomoval nedo-
statky hrubho nboenstv sv doby a jeho neschopnost uspokojit hlub instinkty souasnk.
Nakonec se uchlil do svho oblbenho tulku byla to osaml jeskyn na hoe Hir blzko
msta Mekky a tam strvil celou noc, pozvedaje a do rna sv srdce v pnliv modlitb
k Nekonenu. Nedal vak sobecky jedin o osobn osvcen, nbr tak o prospch svho lidu.
Modlitba pela po njak dob ve vizi, vize pela v pemnu a ta ve vdom styk s Bohem.
Zvoj za zvojem byl trhn na kusy. Podivn paradox tento mu nalezl zc Pravdu uvnit
temn jeskyn!
A piel k nmu Hlas a pravil:
Ty jsi ten mu. Ty jsi Prorokem Allha!
Potom kupec Muhammad pijal pl, kter mu byl nabdnut, opustil balky svho zbo
a stal se novm hlasatelem Slova, toho Slova, jeho ozvna mla za jedno stolet hmt pes
ti kontinenty.
Sibyllsk vtrny v me oznmily budouc pchod Kristv a potom umlkly. Kristus ko-
nen piel, promluvil sv Slova k tm, kte Ho chtli slyet a potom odeel ve vku, kdy
vtina lid sotva nalz sv msto ve hmotnm ivot, nemluv o ivot duchovnm. Za mn
ne 600 let od tto udlosti piel tento dal Prorok Neznmho Boha.
80
VIII. Ve jmnu Allha, Soucitnho, Milosrdnho
Byl dosti astn, e nalezl prvnho ka ve sv vlastn manelce, nebo manelka me
udlat velmi mnoho, aby pokazila nebo povznesla ivot mue. Dalm lovkem, ktermu vy-
prvl sv zkuenosti z jeskyn, byl Varaka; star, sklonn a slep mudrc, kter ho varoval:
Je jist, e t vyenou do vyhnanstv, nebo nikdy smrteln lovk nepinesl to, co jsi pi-
nesl ty, aby se nestal obt nejtrpho pronsledovn. Ach, jestlie Bh bude rit prodlouit m
dny a do on doby, vnuji vekerou svou slu, abych ti pomohl zvtzit nad tvmi nepteli.
A vak inspirovan Prorok mus vdy na sebe vzt k oputnosti a nepochopen; existuj
pro nj nhrady, kter jsou pli neviditeln a nehmatateln, aby je davy chpaly.
Kad nov nboenstv mus bt pipraveno, e bude pi svm zrozen kamenovno tupmi
a hloupmi lidmi.
Jeho ptel a pbuzn vytvoili prvn skupinu obrcench. Schzeli se a modlili v jednom
tichm dom mimo msto.
V Mekce sam se lid oddvali svm obadm primitivn magie, pokoueli se naklonit si
neviditeln sly z psychickho prahu
10)
, klanli se mnoha modlm a ti zde se klanli Jedinmu
Bohu.
Po ti roky se pomalu rostouc skupina schzela a modlila v naprost tajnosti, nebo ure-
n hodina k veejnmu zjeven, chvle uren Osudem, dosud nepila. A potom Hlas znovu
promluvil k Prorokovi:
Oznam Rozkaz, kter ti byl dn.
Nae Muhammad nevhal a svolal velik shromdn svho lidu a varoval je, e, neodho-
d-li starobyl karikatury nboenstv a nevrt se k prav zbonosti, padne na n hnv Allhv.
Vyslechli ho neobrcen a odeli s nelibost.
Ale ohe byl v nm nyn zaehnut a on chodil z msta na msto, kzal poselstv, kter mu
bylo sveno. Oblkal se do hrubch at a jedl prost. Rozdal skoro ve, co ml, chudm. Ba
dokonce vstoupil mezi ti sta edest est model svatyn Kby, aby horlil proti modlosluebn-
km tam ptomnm, jako Je staten vkroil do chrmu, aby kral penzomnce. A rozhn-
van chtra se na nj vrhla a jeden z jeho vrnch byl zabit, kdy se snail ho chrnit.
K Prorok me nst jenom ten, kdo v vemu, co prorokuje, a do poslednho psmene
poslednho slova.
ady zjistily, e nemohou umlet tohoto venho mue, snaily se ho podplatit bohat-
stvm a postavenm. Muhammadovou, odpovd byla jet mocnj vstraha ped pichzejcm
hnvem Allhovm.
Od t chvle byl veejn pronsledovn a poradil jistmu potu svch vrnch, aby hledali
tulek v Etiopii, co oni udlali. Pomstychtivost ad z Mekky je pronsledovala i tam a ern
krl byl podn, aby uprchlky vydal. Msto, aby uposlechl, zavolal jejich mluvho, jistho
Dafara, a tzal se: Jak je to nboenstv, na jeho zklad jste se oddlili od svho lidu?
A Dafar ekl, e dve vedli ivot polodivoch, klanli se modlm, pojdali zdechliny a utla-
ovali slab. Potom piel Muhammad jako Prorok Allhv a vybdl je, aby se stali opravdu
duchovnmi a oddanmi Jedinmu, pravdivmi, milosrdnmi a ctnostnmi. A Dafar ukonil
pedtnm nkolika odstavc z kornu, co pohnulo krle k poznmce:
Vpravd toto a ono, co pinesl Moj, vznik z jedn lampy. Jdi!
Nebo pi Bohu, nedovolm, aby vs napadli. Odejdte do svch obydl a ijte a klate se
po svm zpsobu a nikdo vm v tom nesm brnit.
10) Pozn. pekl.: Neviditeln sly z prahu tzv. strci prahu, nebezpen dmonick bytosti.
81
VIII. Ve jmnu Allha, Soucitnho, Milosrdnho
V Arbii se zatm pronsledovn muslim zhorilo. Kdy nkte z jeho pronsledovatel
dali Muhammada o njak zzrak, aby dokzal sv apotolstv, zvedl tv k obloze a odpo-
vdl:
Bh mne neposlal, abych inil zzraky. Poslal mne k vm. Jsem pouze nositelem Allhova
poselstv lidstvu.
A v tto trpk dob se stalo, e Muhammad vyprvlo neobyejn zkuenosti, kter k nmu
pila za noci. Byl vyzvednut v duchu ze svho tla andlem Gabrielem a setkal se s duchy
velkch, starch Prorok s Adamem, Abrahmem, Mojem a jinmi v neviditelnm svt
andl. Tak mu bylo ukzno, jak je napsn osud svta.
Zanedlouho po tto zkuenosti nsledovalo rychl en Muhammadova uen, eho ne-
vyhnutelnm vsledkem bylo jet vt pronsledovn. A tsn ped tm; ne se jist poet lid
rozhodl ho usmrtit, Prorok dostal posledn inspiraci, aby potaj opustil Mekku a odebral se pes
pou do msta Mediny, kde byl velkolep uvtn a kde poloil zklad k vbec prvn meit.
Den jeho vstupu se stal prvnm dnem prvnho roku novho muslimskho kalende, akoliv to
bylo roku 622 podle kesanskho kalende.
A to byl bod obratu v osudu islmu.
Obyvatel Mekky vyhlsili vlku obyvatelm Medny. Mal vojsko veden Muhammadem
odelo z Medny, setkalo se s neptelem a pln ho porazilo. Vtzov li dle a vybojovali
dal bitvu, kter se skonila nerozhodn. A pak dolo k dalm bitvm, jejich vsledkem bylo
poslen postaven Muhammada. Poslal vyslance s dopisy k eckmu krli, k etiopskmu krli,
ke krli perskmu a krli egyptskmu, kte je pouovali o Prorokov posln a poselstv a zvali
je, aby vstoupili do nboenstv islmu.
Sedm let po svm tku z Mekky se Muhammad vydal se svm vojskem na cestu do to-
hoto msta. Protoe nechtl zbyten prolvat krev, donutil sv vrn, aby sloili na hromadu
zbran osm mil ped mstem a vstoupili tam jako mrumilovn lid. Bylo jim dovoleno uinit
tuto nvtvu a zase odejt bez obtovn. Ale zanedlouho potom obyvatel Mekky pomhali
nkterm lidem z koujcch kmen pobjet muslimy, kte hledali v jejich chrmu toit
a Muhammad byl znovu nucen vst sv vojska na vchod proti Mekce. Dobyl toto msto, rozbil
kamenn sochy, mrumilovn obrtil obyvatelstvo na svou vru a ustanovil tam svou vldu.
Islm se pak il po cel Arbii, pivedl divok kmeny k jeho nohm a uil je vy ve.
Muhammad pronesl svou posledn e ke svm vrnm ze hbetu svho velblouda, na pahorku
Araft.
Zanechvm vm knihu, korn, ekl jim svm obvyklm volnm a rozvnm zpso-
bem.Drte se j pevn, jinak zbloudte. Nebo toto je nepochybn m posledn pou. Nepij-
mejte znovu sv pedislmsk zvyky a nevrhejte se jeden druhmu po hrdle, a odejdu. Nebo
jednoho dne budete stt ped Allhem, kter vs pod, abyste se zodpovdali za sv hchy!
Napomnal je, e Prorok je jako oni lovkem, i kdy poslem Allha, a varoval je, aby se ne-
klanli pouhm hrobm.
Brzy nato, jednoho odpoledne se vrtil do velkho Neznma, odkud piel. Jeho posledn
slova byla: Nen te vtho ptele nad Nho.
To se stalo estistho tictho druhho roku naeho letopotu a v edestm prvm roce
Muhammadova ivota. On zvrtil spolehlivost vroku, e Prorok ve sv vlasti nedojde cti.
82
IX. Rozhovor s duchovn hlavou muslim
IX.
ROZHOVOR S DUCHOVN HLAVOU
MUSLIM
Byl bych rd poznal kvalifkovan odpovdi na nkolik otzek stran islmu, na nj jsem si
vytvoil svj nzor, zaloen na zklad povechn zkuenosti, ale pitom jsem neznal pesn
zsady o Prorokovi a jeho knize. A tak jsem se odebral k Jeho Eminenci ejku el Islam, mui,
kter pod okrouhlmi minarety a za cimbum opatenmi zdmi meity a univerzity al-Azhar
d nboensk ivot v Egypt. Jeho osobn jmno je ejk Mustafa el Maraghi. A stav, kter-
ho je rektorem, je ctyhodn svou tisciletou autoritou jako muslimsk centrum, jeho slovo,
pokud se tk otzek vry a nboenstv, je rozhodujc. Je to mu pontifkln moci. Je sice
pravda, e Arbie m Svat Kmen, tzv. Kbu v Mekce, tedy posvtn msto, a kad zbon
muslim douf, e k nmu jednoho dne vykon svou pou. Nicmn je to vak Egypt, kter m
iv Kmen, toti mozek a nervov centrum islmu. Rektor nen jenom pednm hodnostem
islmu v Egypt, ale pro mezinrodn povahu al-Azharu je tak autoritou pro vechny ostatn
zem. V al-Azharu, jen je pchou muslim, byli vyuovni hlubm aspektm nboenstv ji
od prvnch dn ti, kte si pli se zdokonalovat v jeho naukch a kte chtli pochopit v doko-
nalch podrobnostech poselstv jejich zjevovatele Muhammada.
Korn sprvn ten podporuje vdeck bdn, pokud se tk poznn Boha a vesmru,
ekl mi ejk el Maraghi v rozmluv dle popsan. Neexistuje vda, kter by mohla bt Stvo-
iteli a jeho stvoen ciz, a v dn vd nen nic, co by odporovalo pedpism islmu. A my
stojme ped otzkou, jak vyistit nae nboenstv od povrivch a fanatickch vklad. Tato
studia ns v tom podporuj. Je v zjmu islmu v tomto stolet, kdy vda dl takov pokrok, dt
do rukou studujcch nae nboenstv stejn prameny znalost.
Situace je o nco lep ne ped sto lety, kdy Eduard Lane oznmil, ,e muslimov velmi
neradi poskytuj zprvu o otzkch, tkajcch se jejich nboenstv, osobm, kter podezvaj,
e jejich city se li od jejich cit, ale trochu t star uzavenosti stle petrvv.
Nebylo snadn pro lovka, kter nen muslimem alespo ne v ortodoxnm smyslu zs-
kat rozmluvu, o kterou jsem dal. Ale po nkolika pedbnch jednnch k n nakonec pece
jenom dolo dky pomoci naich dobrch oboustrannch ptel.
Cesta mne vedla pes nejstar hemc se khirskou tvr po irok ulici, kter rozdluje
okrsek bazaru na dva dly, a k samm dvem nejstarho stediska muslimskho uen na svt,
ke vchodu do al-Azharu. Proel jsem pod rozmrnou klenbou, plnou propltajcch se arabesek,
do velkho slunnho ndvo, prv tak jako tam pede mnou v dlouhch djinch tohoto msta
proly statisce student, kte potom uili slovm proroka Muhammad a ve vchodnm svt.
Pili, aby podvali autentick vklady o svatm kornu a udrovali plamen islmsk kultury
stle planouc.
Kdy jsem byl doveden do audienn sn ped Jeho Eminenci a kdy jsme vymnili ob-
vykl pozdravy, ml jsem as studovat vnou tv tohoto mue prostedn postavy, kter se
t jedinen moci v islmskm svt.
ejk el Maraghi, kter byl dve velkm kdm v Sudnu, m znan vliv nejen v nboen-
skch kruzch, ale tak u jist sti prominentnch, veejn vystupujcch osob.
Pod blm turbanem jsem vidl dv pevn, pronikav oi, rovn pravideln nos, mal ed
knrky, pevn sta a na brad naedl strnit vous.
83
IX. Rozhovor s duchovn hlavou muslim
Velk stav, jemu Jeho Eminence pedsed, dv sv pouen tiscm student, budou-
cm uitelm Muhammadovy nauky, a pijm fondy od nadac a bohatch vldnch initel.
Chud studenti maj bezplatnou stravu a byt, anebo dostvaj penit podpory. Star budova
ji dvno neme vechny pojmout, a tak bylo vystavno v jinch okresech nkolik poboek.
Tmto rozenm dolo tak ke zmn ve vyuovn. Byla zavedena modern vdeck studia,
byly oteveny dobe vybaven laboratoe a posluchrny pro fyziku a chemii a praktikuj se zde
nejmodernj vyuovac metody. Tyto reformy vak byly zavedeny peliv tak opatrn, e
star ovzdu zstalo a ob vchovn metody, star i nov, jsou provdny bok po boku.
Uvnit univerzitnch zd, kter uzavraj ady kolond a klter, galeri a minaret, jsem
vidl postavy s ernmi vousy, sedc a nahlejc do svch arabskch knih. Ozvny hlas
student, kte zpvali sv lohy a pitom se v rytmu lehce kolbali sem a tam, zaznvaly do
mch u. Studenti sedli ve depu na rohokch v malch skupinch ve stnu klternch stech,
zatmco jejich uitel sedl uprosted.
To je tradin vyuovac metoda, kter se vhodn udrela ve starch budovch. Ale jinde ve
velkch modernch pstavbch jsem ji shledal, e Jeho Eminence pimla tuto nboenskou
univerzitu pijmout nov zpsob ivota pizpsoben dnenm podmnkm. V tto vci ml
rektor nadenou podporu mlad muslimsk generace, ale musel po njakou dobu bojovat proti
zkostnatlm teologm, kte nechpali, e se al-Azhar mus petvoit k prci v promnnm
svt. Zpas byl dlouh, ale jeho vtzstv je dokonal.
Tak, jako si slunen svtlo krok za krokem raz cestu do zkch uliek star Khiry, tak,
jako vyhrv zdravotnictv svou mnohaletou bitvu se starmi tvrtmi a erstv vzduch zmenu-
je slu staletch pach, tak tak modern mylen rzn ovlivuje star Orient. Pichzejc gene-
race pd vped na sv cest ke spojen starch a novch idej. Toto spojen je nevyhnuteln.
Studenti pichzej ze vech kout muslimskho svta, od Persie a k Zanzibaru; jsou pi-
tahovni jako ocelov piliny k magnetu autoritativn kultury univerzity al-Azhar. Jsou odn
ervenmi fezy nebo blmi turbany a v roucha vech barev. Oekval jsem, e uvidm tak
njak any ve skupinch student, a nalezl jsem je. Ale byl jsem pekvapen, kdy jsem nalezl
i nkolik mladch Japonc.
ejk el Maraghi byl odn v dlouhou ern a ble pruhovanou hedvbnou koili, pes kterou
ml del roucho se irokmi rukvy, zhotoven z ernho hedvb. Okolo psu ml ovinut bl
opasek. Na nohou ml mkk, lut stevce ze safnu, jejich piky byly obrceny do ve.
Cel dojem tohoto ustrojen ml jakousi prostou vraznost.
Vn klid v jeho tvi se mi lbil.
Zaal jsem se dotazovat na stedn poselstv islmu. Jeho Eminence o odpovdi hluboce
zauvaovala.
Prvn zsadou je, e je pouze jeden Bh. To bylo nejdleitj poselstv Muhammadovo.
Je to poselstv, kter bylo Bohem dno prorokm (Mojovi a Kristovi) ped tm, ne bylo
dno tak Muhammadovi. Muhammad opakoval toto poselstv idm a kesanm jako vzvu
k jejich knm, aby se spojili, avak shledal, e jsou to tupci.
Dle je to vra v jedinenost tvrho Boha, kter nem spolenka.
Boha, kter jedin m bt oslavovn a zboovn a kter nepotebuje dnho prosted-
nictv mezi sebou a lidmi, kter stvoil. Proroci a apotolov jsou pouhmi spojovacmi lnky,
kter sdluj jeho zkony a pkazy a vyzvaj lidi, aby se mu klanli a poslouchali ho. On je
Jedin, jeho pomoci se mme dovolvat k lev naich nedostatk a k nikomu jinmu se ne-
mme obracet pro odputn nebo s prosbou v dob poteby. Pn, (budi pochvlen), pravil:
Nevzvej nikoho krom Allha, nikoho, kdo ti neme ani pomoci, ani ublit.
84
IX. Rozhovor s duchovn hlavou muslim
Nebo in-li to, urit se stane nespravedlivm.
Jestlie t Allh postihne netstm, pak ho neme nikdo odstranit, jen On; a jestlie ti
popl neho dobrho, tu ne ni nikoho, kdo by mohl zastavit jeho pze. On udluje
svou milost komu se mu zlb mezi svmi sluebnky a On je odpoutjc, milosrdn.
Jak chpe Vae Eminence ideu due?
Korn toto slovo nedefnuje. A tak pedstavitel islmu maj o nm rzn nzory v rznch
dobch. Takov nzory mohou bt rozumov studovny. Ale nesmj bt pipojovny ke kornu,
k inspirovan knize. Ale my samozejm vme v den soudu pro kadou dui, kdy spravedliv
sklid svou odmnu a zl obdr svj trest, m je poloen zklad k podstat morlky. Tak ekl
Allh:
,A komu pslu jedin atom vhy dobra, bude za to odmnn a komu zase jedin atom
vhy zla, bude za to potrestn.
V jakm smru se li Muhammad od jinch prorok, seslanch Bohem?
Prorok Muhammad se neli od ostatnch prorok, nebo byli vichni zvoleni Pnem, aby
jeho poselstv podali lidstvu a protoe vichni obdreli od nho zjeven. Muslimov se t z vry
v proroctv vech bez rozdlu. A tak prav Pn:
ekni svm vcm: Vme v Allha a v to, co nm bylo seslno a v to, co bylo seslno
Abrahmem a Ismaelem a Jkobem a jeho potomstvem a v to, co bylo dno Mojovi
a Jeovi a v to, co bylo dno prorokm jejich Pnem. Neinme mezi nimi rozdlu
a Allhovi se oddvme.
Tato odpov pila teprve, kdy si j Eminence dobe rozmyslela. Domnvte se, e
lovk lovku neme pomoci, aby nalezl Boha?
Zmiuji se o tom proto, e neptomnost kn ve vaem nboenstv je tak npadn.
Ano, v islmu nejsou kn mezi lovkem a Bohem. Nicmn mme uen muslimy,
kte mohou pouovat o cest k Bohu, jak je uloena v kornu, a ve vrocch a skutcch Proroka
Muhammada.
Jsou jist zsady, stanoven islmem, bez nich nen nikdo hoden, aby byl nazvn musli-
mem a tyto zsady se neli od zsad vech nboenstv, kter Allh seslal k nm dol prosted-
nictvm svch apotol. Islm, kter nen jedinm nboenstvm, je se t z vry v jednotnost
Boha, a kter naizuje poslunost bom pikznm, nebyl sesln vlun Muhammadovi (Mr
budi s nm), ale je to Bo nboenstv, kter Bh seslal dol skrze vechny proroky a apotoly.
ekl Allh:
Vpravd prav nboenstv s Allhem je islm a dn jin On nepijm. A tm, jim
byla dna Psma, neli se od nho neptelstvm a vzjemnou rlivost, kdy poznali
pravdu.
A tak dlme nae lidi na ty, kte hluboce studovali nae nboensk uen a na ty, kte je
nestudovali. Prv tdy si vme a naslouchme j, ale nepovaujeme tyto lidi za inspirovan
nbr jen za vzdlan. dn muslim neme ci, e to nebo ono je vm zakzno, protoe
k tomu m autoritu jedin Bh. V na ve neexistuj dn spojujc lnky s Bohem. A to je
zkladn kmen islmu. Ale uznvme a ctme ty, kte vnovali svj ivot posvtnm studim
a chodme k nim pro jejich nzory a radu. Proto tak kad, kdo je uen ve vcech nboen-
skch, m prvo, aby jeho nzory byly vyslechnuty uctiv. V naich djinch mme takov
85
IX. Rozhovor s duchovn hlavou muslim
pklad, kdy jeden kalif na trn pijal radu od ernho otroka, kter dobe znal Prorokovo uen
a jeho vroky. Oveme takov lovk nezstal pak ji otrokem.
Mohu se zeptat Va Eminence, zda jsou meity pro vae nboenstv dleit?
Nikoliv. Lid je uvaj jako mst k modlitbm a chod tam tak, aby v ptek vyslechli
kzn, ale protoe nejsou ani kn ani obady, nejsou meity podstatn k provdn islmu.
Muslimov se mohou modlit kdekoliv a ne jen v meit posta kad kousek ist pdy.
Stavn meit m za el pinst do zbonosti spoleenskou soudrnost. Nicmn, i kdy nejsou
meity podstatn, pece jen pobonost v meit je vhodnj.
Jak je povaha vaich modliteb? Pot se ozval klidn a tich hlas:
Kdy se muslim modl, to znamen, e opakuje st kornu, kterou um zpamti. Obvykle
takov modlitba obsahuje vty, kter jsou tradin znm, e jsou v nich vci, na n m lovk
myslit pi modlitb. Musm ci a opakovat, e elem na modlitby nen jen konat nai povin-
nost k Bohu, nbr se tak duchovn vychovvat v dob, kdy se modlme. Muslim, kter tato
slova opakuje den za dnem, si je neustle pipomn. Neexistuj lep slova pro modlitbu ne
ta, kter jsou mu k tomu pedepsna kornem. ,Modlme se k Tob a jenom k Tob. Nedme
jin pomoci ne od Tebe. Takov jsou dv vty asto uvan. Krom toho stanoven vty
pomhaj lidem nevzdlanm.
Nae modlitby jsou zcela krtk a skldaj se ze zahajovacch odstavc kornu a sedmi
dalch text. Ale lid, kte si pej, mohou pidat kterkoli jin text, kter si vybrali. Ale dn
modlitby, kter by si lovk sm vytvoil, nesm bt pidvny k tmto textm.
Muslim se mus modlit ptkrt denn. Kdyby mu snad mocn okolnosti zamezily vykonat
tyto modlitby ve sprvnou dobu, mus to nahradit pozdji. Je zapovzeno promekat jedinou
hodinu modlitby.
*
A co lovk, kter je vn nemocen?
Jestlie neme stt nebo sedt v pedepsan pozici k modlitb, pak se mus modlit vlee.
A jestlie neme mluvit, mus zvednout ob ruce ke spnkm na znamen cty k Bohu. Neza-
pomnejte, e nae pozice nut lidi projevovat svou pokoru ped Bohem, nebo je nut, aby se
klanli a na zem. Je dobr pro lidi takto uznvat velikost bo.
Nezd se, e ptkrt denn je pro lidi plin?
Ne. Tyto modlitby jsou dleit, nebo neustle lidem pipomnaj Boha a zrove je du-
chovn vychovvaj, jak jsem ji dve ekl. A tak kdy Boha oslovuj jako Milosrdnho, u se
tm, e milost je v jeho och pijmna a je to pro n sugesc, aby se stali i oni ve svch vlastnch
ivotech milosrdnmi. Podobn je to s jinmi vlastnostmi, kter pipisujeme Bohu.
Vtom vstoupil jaksi ednk. Chopil se ruky, kterou mu rektor podal, pak se sklonil, vrouc-
n ji polbil a potom se dotkl svho ela. Kdy se posadil, tzal jsem se: Jak je el pouti do
Mekky?
Prv tak jako meity zvtuj v islmu mstn soudrnost, tak zase pou do Mekky zvtuje
v islmu soudrnost mezinrodn. V islmu jsou vichni lid bratry. A meita stejn jako pou
jim poskytuje monost schzet se jako takov. Rovnost je zsluhou islmu. Islm je v podstat
demokratick a ni tdn nenvist. Islm e problm chudoby tm, e pedepisuje almuny,
tm, e jist procento penz bere bohatm, aby byly rozdlovny potebnm. Kdyby to dlali
vichni lid, tu dobr Vle, mr a slitovn by mli nejvy vldu mezi lidstvem. Tak by byla
zaloena zdrav rovnovha mezi tdami. Kad, kdo v v Allha, setkv se v meit nebo
na pouti s kadm jinm vcm jako se sob rovnm. A tak krl me kret vedle ebrka,
anebo se vedle nho modlit. Islm vyzv lidi, aby odloili rozdly nrodnostn nebo jin a pi
tom tvo nboenskou jednotu a lidsk zsady, kter spojuj lidstvo. Islm neposkytuje nikomu
86
IX. Rozhovor s duchovn hlavou muslim
uznn za nic jinho ne za spravedlivost a dobr skutky. Nebo tak pravil Allh, (jen budi
poven):
, lid, stvoili jsme vs z Adama a Evy a uinili jsme z vs nrody a kmeny, abyste se
vzjemn poznali. Vpravd mezi vmi zasluhuje nejvy cty ped zrakem Allha ten,
kdo je nejspravedlivj. Allh je vemohouc a zn vae nejvnitnj mylenky!
Na Zpad vldne veobecn domnnka, e muslimov jsou fanatit a nesnenliv. Je to
sprvn? A tak, e islm byl en vhradn meem. Co byste k tomu chtl poznamenat?
ejk el Maraghi se usml.
Islm se stal pevnou a neochvjnou vrou. Muslimov se stali dajn psnmi zastnci
tto vry. Stranit kritici islmu proto nesprvn obviuj nae nboenstv, e je fanatick. Ve
skutenosti to, co neptel nazvaj fanatismem, nen nic jinho ne pevn vra a to jmenuj
jakkoliv.
A pokud se tk tvrzen, e islm byl roziovn pouze meem, tu je teba pipomenout
historick fakta, analyzovat prav piny vlek, do nich byl islm v prvch dnech zapleten.
Pak poznme, e tyto vlky nemly nic spolenho s roziovnm islmu. Byly vtinou vedeny
v obran sebe a pbuznch, v obran vcch proti pronsledovn a tyranstv, je na n vneli
nevc, kte je vyhnli z jejich domov. Z tchto dvod dovolil Bh svmu Prorokovi, aby
se chopil zbran proti naruitelm. Pn pravil:
,Allh vm nezakazuje, abyste byli laskav k tm a jednali spravedliv s tmi, kte proti
vm nevedou vlku pro vae nboenstv a nevyhnj vs z domov. Nebo vpravd
Allh miluje spravedliv. Jenom vm Allh zakazuje ptelit se s tmi, kte vedou proti
vm vlku pro vae nboenstv a vyhnj vs z domov a kte pomhaj tm, kte
vs zahnali.
A dle:
,Je dn souhlas tm, kte se chopili zbran proti nevcm, nebo oni trpli pronsle-
dovnm. A vpravd Allh jim me pomhat. Tm, kte byli ze svch domov nespra-
vedliv vyhnni jenom proto, e kali: N Pn je Allh.
To jsou krtce nkter piny, kter donutily Proroka a jeho druhy chopit se zbran. Zprvu
navrhoval, aby ho jeho druzi nechali samotnho volat k Arabm, aby pijali islm. Ale setkal
se s potupou a oni nechtli pijmout novou vru a obtovali ho a snaili se jeho poselstv pe-
kroutit. Nezbylo mu nic jinho ne brnit sebe a sv nsledovnky proti tokm neptel, aby
mohl podporovat vc Allhovu.
Vlka a vtzstv, ke kterm dolo pozdji, nemly bezpochyby jin el ne chrnit islm.
Vtzov dvali poraenm ti rzn podmnky:
a) pijmout islm a stt se jejich druhy,
b) platit da, kter by zmenila chudobu Arab a za to pijmout ochranu ivota a majetku,
c) anebo dle pokraovat v boji.
Nen vak pochyb, e tyto vlky zaaly sten z dvod politickch, sten z dvod
socilnch a sten z dvod ekonomickch. Ale vtka, e islm byl roziovn pouze meem,
je nepravdiv, nebo pozdji se islm il bez vlek. Co Mongolov a Tatai, kte zaplavili
Asii a niili ndhernou islmskou civilizaci a byli nejkrutjmi nepteli muslim, nepijali
sami islmu a nestali se jeho horlivmi podporovateli? Obrtme-li se k djinm a prohlme-li
nestrann jejich zpisy, musme v nich najt dostaten dkaz k odmtnut takovho tvrzen.
87
IX. Rozhovor s duchovn hlavou muslim
Jak je osobn nzor Va Eminence z orientlnho hlediska o zpadnch lidech a institu-
cch, pokud jste je vidl, anebo o nich slyel? byla dal moje otzka.
Mj osobn nzor o zpadnch lidech je ten, e doshli vysokho stupn kultury, jak v-
deckho tak socilnho, ale postehl jsem, e zpadn civilizace postrd duchovn pohnutky.
Nememe povaovat civilizaci za dokonalou, jestlie nebere v vahu hmotnou stejn jako
duchovn podstatu lid, nebo ty se vzjemn dopluj a mus bt ve vzjemn rovnovze.
Pokud jde o evropsk instituce, obdivujeme se jim a mnoh z nich se sname pevzt, nebo
jsme k tomu nuceni samotnm textem Svat Knihy:
,Ohlauji radostn zprvy mm sluebnkm, kte naslouchaj napomenutm a kte
se d z nich tm nejlepm. To jsou ti. kter Allh vede do svho nboenstv a jsou to
lid chpajc.
N Prorok to podporuje tak, nebo ekl:
,Moudrost je ztracen poklad pravho vcho a on se ho chop, kdekoliv jej nalez-
ne.
Ve, CO odmtme v zpadnch institucch, je plin osobn svoboda, ponvad ta vede
k vnm nevhodnostem, kter smuj k podkopvn samotn existence tchto zzen.
Zatmco pipoutme, e tato zsada individuln svobody je pirozenm prvem lovka,
nememe ci, e je j vhodn uvno. V islmu tato zsada je uvna vhodn a lovku je
dovoleno ve, co nen kodliv pro nho, ani to nekod blinmu.
*
V prvnch dnech islmu autority oddlovaly sti meit k vyuovn nboenskho a laic-
kho vdn. Velk meity pijaly vzhled univerzit, zvlt kdy k nim byly pipojovny p-
bytky student a uitel. Penze byly vnovny na udrovn tchto stav. Al-Azhar byla
jednou z takovch meit. Kdy pak necelch sedm set let po tku-Proroka leel Bagdd ve
zceninch u nohou Tatar, kte tam vpadli, a kdy kalif byl odstrann, tu krl Az-Zhir Baj-
bars vzal do sv ochrany jednoho ze syn princ Abbsovc a uinil ho kalifem. Krl Bajbars
znovu otevel al-Azhar, kdy tamn vyuovn bylo na as zastaveno a zasypal ho dary. A tak
al-Azhar zskal slvu a vbil mnoho student, kte se tam uchylovali zdaleka i zblzka, hledajce
uenost. Zakrtko se stala tato meita nejvy a nejdleitj islmskou univerzitou na svt.
Postupn se vyvjela, a se stala veejnm stavem pro vechny muslimy. Bezpochyby je to
velik vyznamenn, kterho se nedostalo dn jin meit.
Reformy, kter zavdm do al-Azharu jsou takov, aby poskytly studentm pleitost roz-
iovat svj duevn i kulturn obzor ve vech odvtvch vdn.
Ve svm ptrn po pravd islm doporuuje logick uvaovn.
Zatracuje slep napodobovn a kr ty, kte ho praktikuj. Prav Pn:
A kdy je jim eeno: ,Sledujte to, co vm Bh seslal, tu eknou: ,Ne, my se dme
zvyky, kter jsme nalezli u svch otc. Ale co z toho, kdy jejich otcov nemli nic
a kdy byli bez veden?
Me islm vyhovovat potebm modernho vku, kter je stle vce vdecky vzdlvn
a smuje k tomu bt zcela praktickm?
Jak by mohl islm, kter je zaloen na poadavcch lidsk povahy a rozumu a kter d,
aby jeho vc hledali a odvodovali sv vdomosti a vykonvali dn sv povinnosti jak
by takovto vra mohla bt neschopn nebo se neshodovala s potebami naeho modernho
88
IX. Rozhovor s duchovn hlavou muslim
vku, vku vdy a kultury? Islm opravdu nut lidi, aby pstovali vdn. V tomto smyslu prav
Pn:
,Pravm: Uvaujte o vem, co je na nebesch i na zemi.
Prav vc jsou popisovni v kornu jako ti, kte hloubaj o stvoen nebes a zem.
Dvj muslimov podali dkaz, e je mon smit nboenstv s praktickm ivotem
a vdou bez bloudn. Pouvali eck a msk flozofck a vdeck dla. Pekldali je, kriti-
zovali je a zdoksonalovali se z nich. Vykonvali vechna odvtv svtskho zamstnn, vetn
zemdlstv, obchodu i prmyslu.
Jeden z dvod, pro se tak rychle il islm, je ten, e je to nboenstv praktick a nikoliv
teoretick. Vydv zkony a nazen, kterch se m uposlechnout, a zsady, kter lze uplatnit
v ivot.
Islm si tak vm rznch poadavk lidsk povahy a stanovuje zsady, kter berou
v vahu poteby tla stejn jako due. Nepekroil dnou z nich ve prospch jednoho nebo
druhho. Kdy islm uzkonil radovat se z dobrch vc ivota, pedepsal omezen, kter dr
na uzd lidsk choutky a zapovd jim dlat to, co by jim kodilo nebo je kazilo. Nezanedbv
ani duchovn strnky lovka, ale vnuje jim plnou pozornost.
Pro jsou eny zahaleny a pestane tento zvyk? Na Zpad vldne veobecn pedstava,
e eny v islmskch zemch jsou utlaovny v polootroctv a e je s nimi zachzeno jako
s bytostmi naprosto mncennmi. Co k tomu mete ci?
Pokud se tk zahalovn en zvoji, znla odpov, islm pro to pedepisuje uritou
formu, toti, aby eny neodhalovaly sv pvaby cizincm a aby se na veejnosti neodvaly
npadn. Tmto zpsobem si podr eny sv dekorum a mui jsou chrnni, aby neupadli do
jejich kouzla. Nen pochyby, e se islmu tmto nazenm podailo poloit zdravou zsadu, jak
chrnit stejn mue i eny ped zlem pokuen a hchu.
Islm vak nezavd zahalovn en pli daleko. Dovoluje jim odhalit tve a ruce, kdy
nehroz pokuen.
Zpadn nzor, e muslimsk eny jsou utlaovny, zpola zotroovny a e je s nimi za-
chzeno jako s bytostmi mncennmi, nen ani pravdiv, ani v souladu s nam nboenskm
uenm, nebo islm dal enm pln prva. Dovoluje jim, s rozumnm omezenm, ve, co je
me dlat astnmi. Dovoluje jim konzervativn formu volnosti a uinil je panmi v jejich
okruhu. Nezakazuje jim vzdlvat se v jakmkoliv stupni. Naopak, doporuuje jim, aby se
zdokonalovaly, jak je to jen mon. Dovoluje jim mt osobn vlastnictv a dal jim prvo zachzet
s nm. eny mohou bt sttnmi zstupci, mohou bt strnky, kurtory, a mohou bt soudci,
krom trestnch ppad. Nkter muslimsk eny doshly znan uenosti, nkter jsou znm
svou spravedlnost, zatmco jin dosahuj velkho vznamu v literatue. Povsti, e muslimsk
eny jsou polovinmi otrokynmi, maj svj pvod ve skutenosti, e nkte nevdom lid
vlivem svho okol si osvojili patn zachzen se svmi enami. Nen teba kat, e islm
neme nst odpovdnost za takov poniovn.
Nevdomost prmrnho Evropana o tomto vznamnm nboenstv je nco, za nem-
e bt krn, ale jeho falen nzory o nm mu neslou ke cti. Mnoz moj ptel v Anglii
vd pouze, e muslim je lovk, jeho vra mu dovoluje mt tyi eny. Krom toho nevd
nic! Nepochybuji, e v pozad jejich mysli je pedstava, e islm se rozil daleko na vchod
a lkadlo onch ty manelek s tm m mnoho co dlat. Pro rozvnho lovka, kter v nich
vid tvero dalch zodpovdnost, tvero dalch fnannch bemen, se stv lkadlo tchto
monch manelek mn pitalivm. Osobn jsem se setkal jen se dvma muslimy, kte mli
tyi manelky a to byli mahradov, kte k nim mli jet vce ne tyicet dalch en. Znm
nkolik obyejnch lid, kte maj po dvou manelkch, ale nikdy jsem se nesetkal s bnm
89
IX. Rozhovor s duchovn hlavou muslim
lovkem, kter by ml harm ty en. Asi devadest sedm procent vech muslim, s nimi
jsem se kdy setkal, mli jen jednu manelku. A tak je mi lto, ale musm uvst na pravou mru
klamnou pedstavu, kterou si my lid ze Zpadu blhov udrujeme. A kdy byl tento klam
rozptlen, tu z naeho vdn o islmu mnoho nezbylo.
Obaloba z mnohoenstv, kter je tak asto vznena proti islmu a kter je tak asto
uvno, aby zamlilo jeho cle, nen nic, eho by se muslimov mli bt. Mnohoenstv samo
o sob nen nic ohavnho nebo nemravnho. A ze stanoviska psychologickho a vdeckho
by nkdy mohlo bt dokonce douc. Ale bu jak bu, procento polygamnch manelstv na
Vchod je skuten velmi mal, ne vy ne na Zpad, kde takov spojen existuj, ale za
okolnost hanby, tajnost a nezkonnosti. V kadm ppad, veejn mnn v Egypt je dnes
veobecn proti mnohoenstv.
Pipomnl jsem si, e polygamie byla iroce rozena mezi starmi nrody a e Muhammad
ji v Arbii nalezl jako zavedenou instituci. Nezavedl ji, ani ji neil jako novou nauku, ale prost
pijal situaci a snail se ji etickm zpsobem upravit. Pipomnl jsem si tak, e nalezl dosti bar-
barsk manelsk pomry mezi Araby onch dvnch dn, kter byly mnohem nepznivj ve
srovnn s pomry, kter pozdji zavedl. Napklad, eny mue mohly bt zddny jeho synem.
Shledal, e rozvod je tak snadn jako vytaen dberu vody ze studn. Akoliv se nepokouel
udlat ho obtnjm, pece jenom sv vrn varoval, e rozvod je nejohavnj ze vech
dovolench vc ped Bohem. A dal rozvod pod zkon, kter byl pro ob strany poctivj. Je
otevenou otzkou, zda by se mu mla dt pednost ped legalizovanm pokrytectvm naeho
vlastnho rozvodovho zkona.
Obaloba, e by islm dovoloval mum oddvat se jejich vnm, je smn. Uloil posty
kadmu vcmu, aby jim tak pomohl odpoutat se od jejich vn. Zapovdl alkoholick
npoje, aby pispl k jejich sil ovldat se.
Ale chtl jsem vdt, co Muhammad skuten ustanovil o mnohoenstv a tak jsem se tzal
Jeho Eminence:
Jak je uen tkajc se polygamie? Jak je skuten praxe? Jeho odpovd bylo:
Islm dovoluje polygamii, jestlie mu dovede se svmi enami zachzet nestrann a rov-
noprvn. Svat korn zakazuje mnohoenstv, jestlie ze strany manela nelze doshnout
nestrannosti. Pravil Allh, jeho jmno budi poveno:
A nebude ve va moci, abyste zachzeli se svmi enami stejn, tebae byste to rdi
inili.
V kadm ppad islm nepodporuje mnohoenstv a nikdy to nedovoloval bezpodm-
nen. Ml jen v myslu zabrnit vilnm mum, kte se nemohou spokojit s jednou enou,
aby neupadali do hchu cizolostv. A tm bylo dovoleno mnohoenstv, jenom kdy splnili
podmnku nestrannosti.
Souasn praxe mezi vtinou muslim je mt jen jednu manelku, s vjimkou nkolika
mlo, kte z tlesnch nebo hmotnch dvod se oen s vce ne jednou enou, bu aby se
chrnili ped cizolostvm, nebo aby podporovali chud eny, kter nemaj nikoho, kdo by se
o n staral.
Ne jsem odeel, ukzal mi knihovnu nesmrn ceny, umstnou v mstnostech se stropy
ndhern vyezvanmi z cedrovho deva. Star korny, psan na pergamenu, knihy s minia-
turami na strnkch a s pozlacenmi inicilami, rukopisy velmi starobyl, pechzely ped mm
zrakem po tiscch. Pouze zde je uchovno patnct tisc rukopis.
A s tm bylo m slyen ukoneno. Naslouchal jsem napjat, nebo velik moc ejka el
Maraghia poskytovala jedinenou autoritu kadmu jeho vroku.
90
IX. Rozhovor s duchovn hlavou muslim
Zaal jsem mnohem jasnji chpat, pro Muhammadova vra se tak rozila. Pro islm
mohl tak rychle zskat ctu divokch bedun z pout prv tak jako vzdlanch mst v Persii
a mnostv kmen a nrod, kter sdl na Blzkm i Stednm vchod.
Muhammad, jako Moj, ale nepodoben Buddhovi, smoval hlavn k tomu, aby zaloil na
zemi nebe viditeln a hmatateln, chtje zrove zorganizovat spolenost lid, kter by ila dle
normlnm dennm ivotem, ale aby v nm uplatovala takov pravidla, kter on, posel bo,
jim pinesl. Buddha a dokonce i Je stranili hlasu, kter dval nauky asketick, a intuicm,
kter se tkaly tajnch kryt lidskho ducha. Muhammad, jako Je, vniv miloval Boha,
ale zatmco Je vnoval tuto svou lsku nalezen vnitnho krlovstv, Muhammad ji vno-
val nalezen krlovstv zevnho. Nejsme povolni k tomu, abychom posuzovali, nbr jenom,
abychom zaznamenvali fakta. Muhammad, Moj, Je a Buddha byli opravdovmi a ryze
inspirovanmi vyslanci bomi, ale Muhammad se liil od ostatnch orientlnch prorok tm, e
se stavl proti odvrcen se od spoleenskch a veejnch povinnost ivota, co obvykle dopro-
vz nejvy nboenskou oddanost. Jasn ukzal, e mnii a kltery jsou v islmu nedouc.
A neschvaloval mnisk nauky, kter obsahuj usmrcen lidskch nklonnost.
Je skuten koda, e prmrn lovk ze Zpadu zn tak mlo o islmsk ve, a e do-
konce i to mlo je obvykle zsti myln, ne-li zcela nesprvn.
Muhammad uil lidi, aby se nestydli pokleknout a klant se neviditelnmu Krli, aby
poklekli na kolena na veejn ulici.
Je as, abychom se zbavili nkterch z tchto mylnch pedstav o tomto velkm mui,
Muhammadovi, a o jeho vznamnm nboenstv, islmu, pedstav, kter zatemuj nai mysl.
Je as, abychom pochopili, e kouzlo jeho jmna je takov, e miliony lid, skoro jedna sedmina
lidskho pokolen, od zpadnch beh Afriky a k vchodnm behm ny, svolvaj na nj
denn sv poehnn. Je as, abychom uznali skutenost, e vroucnost tchto lid, muslim, je
prav, a e rychle vysloven jmno Allh podle evropsk vslovnosti, je bdnou zkresleninou
vroucho, protaenho, srdcem proctnho, dvouslabinho Allh podle zvyku vchodnho,
podle kterho lid druhou slabiku zbon protahuj.
Noc otevela sv oi jiskc tiscermi hvzdnmi klenoty na svm rouchu, kdy jsem stl
zase na ulici ped al-Azharem, dvaje se roztrit do przdna. Srp msce svtil skrze mlhu,
obklopen indigov modrou oblohou. A potom siln, tenorov hlas muezzina z meity zaznl ve
vzduchu, prohlauje zvun ze sv vysok ve jedinenost Boha.
Nyn po celm mst, kter se skld z mnoha umle vytesvanch bran, prolamovanch
geometrickch oblouk a dldnch dvor, kter jsou steeny Allhem a jeho andli, padaj
lid na kolena s tvemi obracenmi k Mekce, opakujce tato prost slova: Bh je nejvt!
91
X. V mru starho Abydu
X.
V MRU STARHO ABYDU
Vce ne ped sedmi tisci lety, dve ne Muhammad probudil arabsk koujc kmeny k uctv-
n ist duchovnho Boha, kvetlo v tto zemi ir oblohy nboenstv, jeho pvrenci vytesali
obrovsk kamenn modly, jimi Prorok opovrhoval. A pece jen nejlep duchov tohoto n-
boenstv se klanli tmu Neznmmu Bohu jako on; jejich vra nebyla pouhm vyznvnm
njakho modlosluebnictv. Uen egyptologov na doby mohou ci velmi mlo o tomto
nboenstv, ponvad pat do pedhistorickho obdob, obdob, tak skoupho na materil, e
nemohou zvednout jeho rouku a mohou jenom opatrn hdat o jeho lidech a udlostech.
V modernm Egypt jsou msta, kde chrmy starch nrod a meity muslim stoj bok po boku
jako v Luxoru a kdy si toho povimneme, shledvme asn kontrast v tto zemi.
Jak tak pi, zd se, e m ui zaslechly dusot kopyt a oi m mysli pozoruj lehkou jzdu
arabskch vetelc, jak vztyuj zelenou vlajku Prorokovu po celm Egypt. Ale as ek s hro-
zivou trplivost a zelen vlajka ustupuje rud, bl a modr a pak zase zelen. Avak za tm
vm ozv se jemn cinkn starobylho chrmovho sistra!
Egypt neme se sebe setst symboly sv pvodn vry. Minulost jako Fnix povstv ped
nam zrakem z podivuhodnch objev archeolog. Tyto viditeln kamenn pamtky pipom-
naj Egyptu minulost, k n se nkdy hls, ale kterou mnohem astji zanedbv.
A pece jen hranin linie mezi minulosti a ptomnost je nejist. Ovzdu onoho zmizelho
lidu a jeho starobylho nboenstv se vzn tce nad zem, co potvrd kad citliv lovk.
Jestlie jejich chrmy jsou dnes smutn zmeneny a asto stoj rozboeny nebo beze stech,
pi em netopi s velikmi kdly se mhaj okolo jejich sloup za temn noci; jestlie tito
lid zanechali jenom nkolik pochovanch tl, aby vyprvla o jejich existenci, tl zbavench
krve, s odstrannmi vnitnostmi a promnnch dovednmi balzamovai v mumie, zavinut
do obinadel, pece jenom mnoho jejich duch dosud stra na onch starch mstech, kter tito
lid tak dobe znali. Moc takzvanch mrtvch petrvv v Egypt vce ne v kterkoliv jin
zemi, kterou znm.
Znovu jsem objevil ptomnost tohoto nehmatatelnho ddictv, kdy jsem sedl na zke-
nch nohou uvnit jednoho ze sedmi vklenk ve zdi, kter jsou v Abydu ve sloupov sni chr-
mu Setchiho, zatmco podivn postavy zraly na mne dol, anebo se objevovaly na malovanch
stnch. Po dvouhodinov jzd po zven silnici, kter petn plante cukrov ttiny a boby
rodc pole, opustil jsem pjemn, sv a osvujc rann vzduch nebo jsem se vydal na
cestu ped vchodem slunce a pekroil jsem dldn prh star svatyn, zbudovan faranem
Setchim I. Mohutn pocit minulosti se mne rychle zmocnil a, zatmco jsem zde sedl, vnucoval
om m mysli vize o zmizelch dobch.
Bezdn jsem vidl starodvn prvody pechzet po dldn kamenn podlaze a ubrat
se odmenm rytmickm krokem k oltm. Nevyhnuteln jsem ctil mohutn vliv onch sta-
rch kn mg, kte uinili z tohoto msta jeden ze svch ohniskovch bod k pivolvn
Usirova poehnn boha, kterho symbolizovali s ozdobou hlavy v podob vysok trojit
koruny. A ozvny nkterch jejich evokac byly tak mocn, e se zachvvaly skrze nebesa stolet
za stoletm. A velik klid jaksi vysok ptomnosti mne zaal zahalovat a okouzlovat a pod
jejmi ehnajcmi kdly jsem vidl svj pozemsk ivot naplnn touhami odpadvat, jako
kdy psek kloue skrze nae prsty.
Vhodn napsal Strabn, klasick zempisec, o tomto prachem pokrytm obdob: V Abydu
se klan Usirovi. Ale v chrm nen dovoleno dnmu pvci zpvat, ani hudebnk na palu
nebo citeru hrt pi potku obad, slavench na poest tohoto boha, jako je obvykl pi ob-
92
X. V mru starho Abydu
adech provdnch na poest boh jinch. Mr pronikal skrze bl zdi tto dvorany, zasnn
mr, kter zevn svt nezn a ani neme pochopit. Marta za veker svoje spchn a pobhn
byla Kristem pokrna a Marie, klidn a zaduman, obdrela jeho pochvalu. Nikoliv ve hluku
a rozilen nalzme sv nejlep chvle, ale jenom kdy tie sestoup klid na nai dui, vstupu-
jeme v dvrn spojen se tstm, Moudrost a boskou Moc.
Sedl jsem pohodln ve svm malm vklenku ve zdi, jako mon v nm sedval ped
sta generacemi nkter hnd chrmov knz, a dovolil jsem, aby jeho lehk vliv na mn
spoinul jako kouzlo. , bylo tak dobr bt na chvli sm a zapomenout na vechen hluk,
kter pinesl pokrok jako nevyhnutelnho prvodce svch mnohch dobrodin. A bylo tak
dobr zapomenout na hrub sobectv, nevyhnuteln nepochopen, nehodn nenvisti a trpk
rlivosti, kter zvedaj sv hlavy jako brejlovci, aby plivaly a toily, kdy se lovk vrac do
svta neosvcench lid.
A j jsem se tzal: Pro se mme vracet?
Povaujeme osamlost za kletbu, ale kdy doshneme moudrosti, dvme se na ni jako na
poehnn. Musme se vyplhat na horu Everest svch sn a zvyknout si t mezi vrcholy osa-
mlosti. Nebo hledme-li dui mezi zstupy, nalzme pouze bezduchost, a hledme-li pravdu,
tu odhalujeme vtinou neupmnost.
Spoleenstv je z due a nikoliv z tla. Meme strvit veer ve velkm salnu, kde je
ptomno tyicet lid a pece jen tam meme chodit tak osamle, jako bychom byli na Sahae.
Tla se mohou k sob vzjemn piblit, ale kdy srdce a mysl zstvaj vzdleny, je kad
z ns sm. Nkdo mysl, e je jeho povinnost pozvat ns do svho domu, dky pravidlm
formln etikety. A my pijdeme, ale n hostitel zde nen, aby ns pijal. Zanechal zde pouze
sv tlo, aby se s nmi setkalo, akoliv dobe v, e propast mezi naimi duemi je pli irok,
aby ho pimla zstat. Uveden k takovmu lovku uin ve jin, krom toho, 4 bychom byli
uvedeni. Koho Bh rozlouil, toho nech lovk nespojuje!
Vzal jsem si jzdenku do nebesk e, do on velik zem, kam nae drobn a triviln no-
vinky neprosakuj. Jsem snad lovkem, kter nenvid sv blin? Ale jak byste mohli nazvat
misantropem toho, kdo si hraje s malmi dtmi a rozdluje sv drobn penze mezi chud?
Pro tedy nezstat oddlen a nepijmout nabzen poehnn osamlho uzavenho ivota,
prostho vech zbytench obav, na klidnch mstech, jako je tato svatyn v Abydu?
Opovrhujeme lovkem, kter opout spolenost, aby hledal vy ivot, i kdy se mon
vzdaluje jenom proto, aby se mohl vrtit a svm blinm sdlit nkolik dobrch, novch zprv.
Nebo vzpomnka mi vrtila slavn slib, kter jsem musel sloit tm, kterch si vm ba co
vce, kter uctvm a j jsem vdl, e nvrat je nevyhnuteln. Ale toto vdn m nermoutilo,
nebo jsem vdl tak, e kdy mne svt unav, mohu se ponoit do hlubok studn svho du-
chovnho byt a pozdji se zase navrtit, osven, klidn, spokojen a astn. V onom velkm,
poehnanm tichu mohu slyet jasn hlas bo prv tak, jako ve velikm tichu tto chrmov
sn mohu slyet slab hlasy zmizelch boh. Kdy se obrtme navenek do svta, tu krme
uprosted stn a zmatk, ale kdy se obrtme dovnit, meme se pohybovat mezi jistotami
a vnmi krsami.Bu tich, radil almista, a vz, e J jest Bh.
Ztratili jsme star umn bt o samot a nevme, co si pot, kdy jsme sami. Nevme, jak
se uinit astnmi z vnitnch zdroj, a tak musme platit osobm, kter ns bav nebo jinm,
aby ns uinily na chvli astnmi. Nejene nejsme schopni bt o samot, ale jet mn jsme
schopni sedt tie. A pece, kdybychom mohli naas udret tlo v jedn poloze a pi tom pou-
vat svou mysl sprvnm zpsobem, mohli bychom zskat hlubok vdn, kter stoj za to,
a do svch srdc naerpat hlubok mr.
A tak jsem odpoval tm dv hodiny, a konen nepetrit tikn asu zaznlo zase
v mch uch a j jsem znovu otevel oi.
93
X. V mru starho Abydu
Dval jsem se okolo sebe na tlust rhovan pile, kter stly v adch ve dvoran a podp-
raly tk strop, piem se podivn podobaly obrovskm papyrusovm ttinm, drcm pevn
kopule. Jejich stvoly byly tu a tam osvtleny paprsky slunce, kter pronikaly otvory ve stee
a odhalovaly tak jejich malovan a barevn nzk relify. Zde byl faran, stojc obadn v p-
tomnosti nkterho boha, tehdy uctvanho, anebo zase byl veden pmo k velikmu Usirovi;
zde zase byly ady nalinkovanch hieroglyf, tak tajemnch pro nezasvcen oko. Sm Setchi
vidl tyt popsan a pomalovan sloupy s vystupujcmi podstavci.
Nathl jsem na minutu sv ztuhl nohy a pak jsem vstal, abych se proel po tchto mstech.
Pes vzdun komnaty a skrze klenut svatyn jsem peel k blimu studiu nstnnch maleb,
jejich modr, zelen, erven a lut barva vypadala prv tak erstv na blm, mramoru
podobnm, vpencovm podklad jako tehdy, kdy je ped temi tisci pti sty lety opustila
umlcova ruka.
Deliktn krsa en s nalenou plet mus dve nebo pozdji bt zniena nemilosrdnm lu-
piem asem, ale tato tvrd, do kamene vyryt krsa tchto obraz se zdla posmvat kadmu
takovmu lupu. Jak to byla tajemstv starch roztra barev, jejich jasn cinobr a skvl mod
si podrely svou svest; a pro je nememe dnes napodobit? ivost barev zvodila s krsnou
kresbou a ndhernm tesnm onch umlc, kte kdysi stli a pracovali tam, kde jsem stl
te j a pemlel, a kte malovali na blm kameni tajemn ivot zmizelho Egypta. Vude
vidte obrazy krle, klancho se vysokm bohm a pijmajcho od nich poehnn. V tomto
zvltnm chrm, kter nen cel vnovn njakmu jednotlivmu bostv jako obvykle, bylo
uctvno nkolik boh starho egyptskho panteonu. Kad ml svj olt, kad ml svou
nstnnou malbu nebo vytesanou postavu v njak nboensk scn, akoliv Usir zstval
mezi nimi vemi nejve. Sedm klenutch prostor, vytvoench z velikch kamennch blok,
z nich kad sah od jednoho architrvu ke druhmu, bylo zde zbudovno k poct Hora, Esety,
Ptaha, Herachteje krom jinch.
Eset, vzneen Matka Moudrosti, zpodobnn ve veker sv matesk nze, natahuje svou
pai a dotk se ramene zbonho farana. Nablzku pluje jej posvtn lun, lotosy ozdoben
pekrsn olt, zbudovan uprosted, zatmco laskav vodstvo a poslun vtry jsou nablzku,
aby lun donesly do rajskch , kter jsou pbytkem boh, bohy a tch lid, kterm tito bo-
hov poehnali. Poetilci, kte vdaj takovto obrazy, se t, jak mohli sta nrodov bt tak
hloup, e vili tmto vcem, tmto bostvm, kter dnes tak naprosto zmizela, a posvtnm
brkm, kter unely do nebe ty, kte mli pze boh. Je pravda, e luny byly pouhmi
symboly, e byly st posvtnho jazyka, ktermu elita starho svta dobe rozumla, ale jeho
vznam modern svt sotva chpe ale bostva sama byla daleka pouhho vmyslu. V neko-
nenm bom vesmru je dost msta pro jin a vy bytosti, ne je lovk, a tebae tyto bytosti
mly rzn jmna a tvary v rznch dobch, pece jenom tato bostva nezmnila svj vrozen
charakter. Domnvm se jako Plutarch, e:
Nikoliv rzn bohov mezi rznmi nrody, barbary nebo eky; ale jako jsou slunce,
msc, obloha, zem, moe obecnm majetkem vech lid a pitom jsou rznmi nrody
nazvny rznmi jmny.
I kdy se dnes zd, e se tato bostva vzdlila z naeho dohledu, jejich prce nemohla bt
skonena. Tento jejich stup me bt stupem pouze do mn hmatatelnch pro nae
tlesn smysly, ale my jsme pesto ve sfe jejich vliv. Ona dosud bd nad svtem, kter byl
sven jejich pi, dosud ovldaj smry lidskho vvoje, i kdy ji nesestupuj do viditelnch
pozemskch tvar. Vm v bohy, tak jako v n vili sta Egypan jako ve skupinu nad-
lidskch bytost, kter bd nad vvojem vesmru a blahem lidstva, kter d skryt osudy lid
a vedou jejich dleitj zleitosti. A konen vm, e vedou kadho a ve smrem ke
konen dokonalosti.
94
X. V mru starho Abydu
Tchto sedm zasvcench kapl v chrmu bylo svdky zapalovn oh a kropen vodou,
obtovn kadidla a postoj pi modlitbch a obadech, kter byly bu modlosluebn, anebo
duchovn podle chpn a vroucnosti tch, kte se toho veho zastnili. lovk, kter si mys-
lil, e tyto hmotn skutky sta, aby nahradily vnitn ctnosti, stval se tm modlosluebnkem;
lovk, kter z nich uinil symbolick pipomnky na zbonost a obti, kter dval svmu
Stvoiteli v dennm svm ivot, byl tm posilovn v pravm nboenstv; zatmco knz, kter
uval vech tchto vc jako st magick soustavy, kter se mu dostalo tradic, zddil velikou
zodpovdnost, nebo mohl pivolat na sv shromdn sly belsk nebo andlsk.
Davm nebylo nikdy dovoleno vstupovat do tchto sedmi vnitnch svatyn, jejich zmizel
olte zily zlatem skuten ve vtin egyptskch chrm to byly pouze rozshl vnitn
dvory, kam mohl lid vstupovat. Takov byla vlun povaha tohoto nboenstv, kde knsk
nadvlda hrla hlavn lohu. Myslil jsem na svobodu meit a chrm a pochopil jsem, pro
kn, kte zachzeli pli daleko ve svm sil zskat a udret moc, nakonec ztratili kad
kousek svho vlivu.Zdarma obdrte a zdarma muste dvat, to byla vta, kter se v onch
dnech neuvalo. Oni brali, ale dvali s nejvt zdrenlivost a opatrnost.
*
Jak podivn jsou promny asu, myslil jsem si, nebo hrobka mue, kter zbudoval tento
chrm, przdn, alabastrov schrnka farana Setchiho odpov ve vzdlenosti ti tisc mil
v malm muzeu, zaloenm v Lincolns Ion Fields, mezi londnskmi prvnky a sttnmi
ednky. Kdyby ji byl dal pochovat o sto stop hloubji, mohla uniknout svmu boulivmu
pevozu okolo Biskajskho zlivu.
Dval jsem se vzhru na stropy, pomalovan blankytn mode, a poset mnostvm hvzd,
a na tlust stechy, prolomen tu a tam asem, jimi bylo vidt pesn obdlnky oblohy. Nikde
na svt se nejev obloha v takov prudk modi jako v Egypt znovu jsem si uvdomil.
Vstoupil jsem do zapren chodby a studoval slavnou Tabuli Abydu, tento hieroglyfck se-
znam vech egyptskch krl a do doby Setchiho, kter pomohla archeologm stanovit pesnji
djiny tto zem. Je zde sm Setchi, spolen se svm mladm synem Ramessem, zobrazen,
jak obtuje svm sedmdesti esti pedkm. Faranova krlovsk hlava, vrazn rysy a pyn,
strnul postoj, jsou v proflu dobe vidt. A kdy m nohy krely po jemnm mkkm psku,
kter pokrv na nkterch mstech chrmovou podlahu, studoval jsem dal relify na zdech,
obrazy lemovan krlovskmi kartuemi
11)
, anebo krsnmi hieroglyfckmi npisy vytesanmi
hluboko do kamene.
Byl zde Hor s hlavou sokola a lidskm tlem, sedc se vzpmenou pte na zvenm
krychlovm trnu a drc v obou rukou trojnsobn ezlo Egypta dtky, pastskou hl a berlu
Anupa. Jsou to ti symbolick znaky prav vldy. Dtky znamenaj moc nad tlem, pastsk
hl znamen ovldn cit a berla se akal hlavou kontrolu mylenek. Pevn krychlov trn
naznaoval toto dokonal ovldn pozemsk pirozenosti. Jeho krychlovit podoba je zna-
menm, e zasvcenec m vdy jednat v pravm hlu (jako rovn s rovnm, oteven a est-
n). A z toho vzniklo heslo modernch svobodnch zedn pro estn chovn. Svobodn
zednstv m toti pedky mnohem star, ne si mnoh zedn mysl., srovnej se k uitku
do pravho hlu; kmen, kter se hod do zdi, nezstane leet na cest, zn jeden velmi star
persk npis zednskho vznamu. Podl zkladny trnu b ada k s ouky, slavnho
kle k mystrim starch Egypan a jinch nrod, symbol ivota podle egyptolog; ale
pi hlubm ten symbol zasvcen do nesmrtelnho vyho ivota ducha.
Velkm clem, kter byl uloen egyptskm zasvcencm, byla sebevlda. Proto vidme
tak asto na podobiznch ony klidn, neproniknuteln vrazy na tvch. Ped Horem stoj
jeho oddan krl s napaenma rukama; v obtovn vylv vodu na kvetouc lotosy, stojc
11) Pozn. pekl.: Tyto tzv. kartue jsou obdlnky. uzaven na obou kratch stranch oblouky. Do nich
psali sta Egypan jmna krl a kn.
95
X. V mru starho Abydu
v kvtinch. Lotos byl posvtnou rostlinou Egypta, tak jako jinch starch zem, a v rozvitm
tvaru krsn naznaoval probuzenho lidskho ducha. A tak krl na tomto obraze naznaoval
svou zbonou pi o vzrst a vvoj sv duchovn podstaty. Tento krl m na sob trojhrannou
zstru s psem, zakrvajc pohlavn stroj, roucho, kter m pesn t vznam jako dnen
zstra svobodnch zedn. A tak zstrou opaten fgura faranova, prochzejc v chrmu
obadem ped jeho boskm Pnem, m svou modern obdobu u svobodnho zedne z dvac-
tho stolet, kter prochz v li obadem ped svm ctihodnm Mistrem. Abydos jako prvn
sdlo usirovskho nboenstv je tak prvn Velkou l vnitnch tajemnch obad tohoto
nboenstv to je mystri, kter jsou pedky ranho svobodnho zednstv.
Propltal jsem se mezi bachratmi sloupy a naslouchal vrabcm, kte nepetrit cvrlikaj
na starch stechch. Opustil jsem chrm, obrtil se k zpadu a proel jsem jednm vchodem
do sklnjc se podzemn chodby, jej stny byly pokryty texty a postavami z nejdleitjho
egyptskho spisu: Knihy mrtvch. Tato chodba vedla do nkolika vykopanch prostor, o nich
se archeologov domnvaj, e tu byly zbudovny jako kenotaf Setchiho.
Cel tato stavba, velmi starho vzezen, byla vykopna z rumu hlubokho vce ne tyicet
stop. stedn prostor ml sedlovitou stechu a ml tvar obrovskho sarkofgu. Tato stecha
byla ozdobena krsnmi skulpturami a vytesanmi podobami ova, boha vzduchu, zvedajcho
mrtvho farana ze zem a chrncho jej paemi. Nhle jsem poctil, e v tomto obraze spov
njak skryt symbol. Cel stavba je vbec nanejv pozoruhodn. Byla zbudovna z velikch
kamen. Pkop naplnn vodou zcela obklopoval tuto kryptu a oddloval stedn s. e tento
pkop je spojen s Nilem njakm skrytm podzemnm prplavem, je vce ne pravdpodobn.
Hrodotos popsal velmi podobn msto a tvrdil, e existovalo pod Velkou pyramidou, ale nikdo
dosud nedovedl ovit to, co mu sdlili kn. Tato tajemn krypta v Abydu, prakticky jedine-
n mezi vykopanmi podzemnmi komnatami, mohla ovem bt Setchim pebudovna, aby
slouila jako jeho kenotaf; ale j jsem ml jasn pocit, e pvodn slouila njakmu vymu
elu. Jak byl tento el? Tuto otzku jsem na as pustil z hlavy.
Vrtil jsem se, abych se posadil na star ploch kmen ve stnu sloupovho ndvo. Star
tradice vyprvj, e zde v Abydu byl bh-lovk Usir tajn pochovn v krlovskm pohebiti
Thinidy, zmizelho msta, kter kdysi stvalo na tomto mst. Krl Neferhotep zaznamenal, e
nalezl Abydos jako zcenou spoustu rozbitho zdiva, kdy se chopil ezla faran, a vypravuje,
jak ptral v knsk knihovn v Heliopolis po archivech, vztahujcch se k Usirov chrmu,
kter zde za starch dob stval; jak po prostudovn tchto archiv (mohl znovu zavst zapo-
menut obady). Jeho nsledovnci pouili dle tyto doklady, aby znovu vybudovali ze zcenin
krsn stavby a pidali k nim budovy dal. Tyto chrmy stly uprosted dom msta Thinidy.
Ale as je vechny pohltil.
V asnch dnech starho Egypta byla Usirova mystria slavnm nboenskm aktem a Aby-
dos byl pro tyto oslavy prvnm mstem ze vech zem. Proto se stal Abydos nejposvtnjm
mstem a j jsem vdl, e je to duchovn vn tohoto starobylho ovzdu, jeho zvany jsem
poctil nikoli formln obady, kter se denn odehrvaly v tomto krsnm, ale pozdjm chr-
m krle Setchiho. Nebo dvn historie Abydu byla spojena s djinami samho Usira a uvd
kalend zpt do obdob bez dat, tam, kde lta splvaj, do pedhistorickch dob Egypta, do
nezmapovanho obdob ped vznikem faran. A to byly dny, kdy bohov nemizeli z dohledu
lid, kdy polobohov, jak je nazvali egyptt historikov, vldli lidu. Jak podivuhodn, uva-
oval jsem, e njakm tajemnm postupem psychicky penenmi zchvvy tato vzneen
atmosfra pedhistorickho Abydu zde dosud ije a me bt znovu zachycena citlivou lidskou
pijmac stanic.
Zde v Abydu byla zaloena prvn a hlavn svatyn Usirova v celm Egypt; ale kdo byl
Usir? Historick legendy opakuj fantasticky neuviteln mtus o nkom, kdo byl zabit a jeho
rozhzen kusy tla byly pozdji zase sebrny.
96
X. V mru starho Abydu
Ponoil jsem olovnici mysli do tto zhady a ekal jsem na odpov ... A potom, z ticha
minulosti, pila odpov: Jeden ze vzneench v Atlantid pedvdal potebu pipravit nov
domov pro sv mlad duchovn pbuzenstvo a vzal je na vchod, tam, kde je dnes Egypt. Do-
shl nadlidskho stavu byt, kter je znmkou poloboh a tak byl nejenom svtskm vladaem
svho lidu, nbr byl pro n tak bohem. Vyvedl tyto jemnj due z odsouzenho kontinentu,
akoliv ten byl tehdy na vrcholu sv civilizace, nebo bohov pipravuj nov zem dvno
pedtm, ne star zmiz.
Ne Atlantis padla, vysthovaly se skupiny ulechtilejch du. Ti, kte patili k zpadnm
m, odebrali se do Stedn a Jin Ameriky, a ti, kte patili k vchodnm m Atlantidy,
odeli do Afriky, aby tam poloili zklad k velikosti Egypta.
Plavili se ve svch kivolakch lodch s pdmi namenmi k mlo znmmu vchodu,
a zbudovali si osady na rznch mstech a v rznch dobch na bezch euro-africkch. Spo-
lenost pod bezprostednm vedenm Usira byla dovedena do pedhistorickho Egypta, u jeho
beh se zastavili. Zanedlouho potom se plavili vzhru po Nilu kolem t pyramid a Sfngy, kter
byly zbudovny prvnm atlantovskm plivem, a jim Usir nadil, aby se zastavili nedaleko
nynjho Abydu. Shledali, e Egypt je ji obydlen pvodnm obyvatelstvem, kter je pijalo
mrumilovn a kter vzhledem k jejich vysok vzdlanosti postupn podlehlo jejich vlivu,
take ho ovldli. Tak se zrodila civilizace Dolnho Egypta a ne Usir opustil svj lid, zaloil
nboensk mystria a zanechal je jako dlouhotrvajc odkaz, aby bylo zvnno jeho jmno,
dlo a uen. A tak tito mui a eny, tito pedhistorit Egypan, byli ji vzdlan a civilizovan,
dve ne se Londn vynoil z bain.
Za dlouho potom, kdy Usir odeel a nboenstv potebovalo oiven a uzkonn, objevil
se jin velk Uitel polobh jmnem Thovt, kter zaloil druh sted mystri Usirovch
v Sais. A ve to se udlo uprosted prapvodnch obc pedhistorickho Egypta.
A jak tedy vznikla legenda o Usirov vrad?
Nemohl jsem okamit obdret odpov a rozhodl jsem se, e na ni budu ekat pi jinm
zahloubn.
Odchzel jsem pes nerovn dlaebn kameny, jejich pvodn povrch byl ji dvno pedtm
seten. Kdysi byly pokryty krsnmi mozaikami, ale te nezstal ani jedin mal oblzek na
tto podlaze, znien asem. Naposledy jsem se zahledl na ndhern sloupy, jejich vypoukl
vrcholy drely velk, tesan podsten trmce po tak dlouh stalet a stle jet je staten
podporovaly. Tm se skonila moje pou skrze tuto starobylou stavbu.
Opustil jsem dvr a peel z arelu chrmu do jasn zplavy polednho slunce. Razil jsem si
cestu mezi kameny a prachem, kusy skal a hromadami psku, rozbitmi a beztvarmi lomky,
mezi kusy zelench ostruin a hroty velbloudch trnovnk, a jsem si vyhledal vhodn msto,
abych se mohl naposled podvat na oputnou budovu.
Tyila se v bl jednoduchosti svmi dvancti rozttnmi tverhrannmi sloupy, kter
ste preln linii, prost, zk vchod, jm se do n vstupuje. Jak jinak, a jak velkolep musela
tato stavba vypadat ve svm rozkvtu! Egyptsk stavitelstv bylo umn knsk. Nboenstv
bylo nit, na kterou jeho umlci a stavitel navlkali korlky svho obdivuhodnho dla.
Vnitn palc je velmi ozdoben ryzm zlatem a sv prac. Kdy jej lovk spat, tu srdce
js a veker lid se klan. Je to jeho ulechtilost, co propjuje ndheru. Jeho brny, neobyejn
velik, jsou z lesnch smrk, chlubil se Setchi v zachovanm npisu, kter popisuje jeho velk
in, ,jejich tlesa jsou ozdobena ryzm zlatem a jejich zadn strany jsou spoutny bronzem. Ve-
lik pylonov ve jsou z kamene z Anu, jejich hlavn sti jsou ze uly a jejich krsa dosahuje
boha Rea na obzoru.
Takov byl Abydos povstn pohebit boha Usira, ve skutenosti prvn centrum tajem-
nch zasvcovacch pohb v Egypt.
97
X. V mru starho Abydu
A skivani dosud kouzeln zpvali mezi rozpadvajcmi se stechami tohoto poslednho
zbytku usirovy prvn svatyn, kdy jsem sestupoval k vesnici se svm vlastnm snem o minu-
losti.
Nalezl jsem msto, kter jsem miloval, a vdl jsem, e jeho nehmatateln kouzlo, vloen
na mne neviditelnou rukou, mne pithne znovu a zase znovu. Tato msta mne dr ve vzpomnce
i ve skutenosti pipoutanho ke slub, ze kter se nesnam uniknout.
Jestlie mohu zachytit nkolik nesmrtelnch okamik z prchajcch hodin, pak jedin tehdy
si uvdomuji, e jsem neil nadarmo. V Abydu jsem takov okamiky zachytil.
98
XI. Nejvnitnj obad egyptskch chrm
XI.
NEJVNITNJ OBAD
EGYPTSKCH CHRM
Odpov, kterou jsem hledal k tajemstv Usirovy legendrn vrady, se mi konen dostavila,
kdy jsem putoval dle vzhru po Nilu a vnoval se studiu nejlpe zachovanho velkho chrmu
v Egypt, a sice chrmu bohyn Hathory v Dendee, kter byl vce ne tisc let zcela pokryt
a chrnn teplm, mkkm pskem. Musel jsem plhat po neobyejn zkm rozbitm schoditi
na severn stran. Chvlemi jsem se zastavil, abych si pi svtle sv baterky prohldl vytesan
scny, kter se objevovaly na zdech po cel dlce schodit. Zobrazovaly nejdleitj rituln
prvod v chrmu slavnost Novho roku pohybujc se kupedu s faranem v ele. Kn,
veleknzi mystri a nosii odznak se ubrali svou vytesanou cestou na zdech tak, jako museli
jt cestou po tchto schodech za svho ivota. Vyel jsem s nimi z ptm do zcho slune-
nho svtla a krel po ohromnch stench kamenech k malmu chrmu, kter stoj osamle
a oputn v jednom kout sten terasy. Je podprn sloupy, jejich hlavice pedstavuj hlavu
bohyn Hathory.
Vstoupil jsem dovnit a poznal jsem v tomto mst svatyni, kde byla provdna Usirova
mystria a do pozdn Ptolemaiovsk doby. Jej zdi byly ozdobeny vytesanmi vypuklinkami,
pedstavujcmi Usira, lecho na pohovce, obklopenho rznmi sluhy a pnvicemi s kadidlem.
Hieroglyfy a obrazy vyprvly cel pbh Usirovy smrti a jeho zmrtvchvstn a npisy udvaly
pedepsan modlitby pro dvanct nonch hodin.
Posadil jsem se na podlahu, kter byla ve skutenosti st chrmov stechy a znovu jsem
se oddal hloubn o star legend. A kdy jsem spoutl svou olovnici dosti dlouho a dosti
hluboko, tu bleskla moj mysl skuten pravda, jej zkroucen lomky pely a k nm pes
stalet ve form fantastickho pbhu o Usirov rozsekn a jeho pozdjm sloen.
Klem mi byla nhl vzpomnka na mou osobn zkuenost uvnit Krlovsk komory ve
Velk pyramid, kdy z temna noci se vynoilo vidn dvou velekn, z nich jeden uvedl m
tlo do strnulosti a vyvedl mho vdomho ducha z tlesnho seven. M spc tlo bylo ve
skutenosti v transu, oivovno pouze sotva vnmatelnm bezvdomm dchnm, zatmco
jeho skuten ivotn princip unikl. Byl jsem jako mrtv lovk, jeho due opustila jeho tlo.
A pece jen na konci sv zkuenosti jsem se do tla vrtil, a aspekt smrti zmizel. Nebylo to
snad opravdov zmrtvchvstn, nvrat do tto na pozemsk existence po krtkm vhledu do
druhho stavu? Nebyla to vdom existence po smrti?
Vstal jsem a znovu jsem prohlel obrazy na zdech, abych potvrdil osvcen, jeho se mi
dostalo. Nataen Usir tu leel zdnliv mrtv, zdnliv balzamovan mrtvola v mumiovm
obalu, ale ve naznaovalo ppravu k obadu, kter poslou lovku ivmu a nikoliv mrtv-
mu. Ano, bylo zde kandidtovo tlo v transu, zde byl pisluhujc knz a zde vykuovadlo, aby
vzken probhalo snadnji.
Byly zde tak non modlitby. Nebo toto zasvcovn se dlo vdy po pchodu noci.
Novic byl uveden do transu na doby rzn dlouh m byl pokroilej stupe, do nho
vchzel, tm del a hlub byl jeho trans a kn nad nm bdli v tchto hodinch noci, jak
bylo ustanoveno.
Takov byl vjev, jen se odehrval pi obadech mystri od nepamtnho dvnovku.
A jeho vznam? Zabit Usirovo nebylo nic jinho, ne zdnliv usmrcen kadho kandidta,
kter se chtl astnit Usirovch mystri, to jest, aby byl spojen s duchem Usira, zakladatele
tchto mystri.
99
XI. Nejvnitnj obad egyptskch chrm
V nejstarch chrmech byl vdy dvoj pln ve stavitelsk prav a kad chrm ml dv
oddlen: prvn pro obyejn nboenstv, druh pro tajn mystria. Tato druh oddlen byla
zcela stranou a byla umstna ve zvltn sti svatyn.
Kandidt byl uveden hypnotickmi prostedky, co zahrnovalo pouvn silnch aromatic-
kch ltek a magnetickch tah, vedench pes cel tlo, kombinovan s pouvnm magicky
nabit hole, do transu podobnmu smrti, v nm byl zbaven vech znmek ivota. Zatmco tlo
zstvalo nehybn, due si ponechvala svou vldu nad nm pomoc magnetickho paprsku,
viditelnho jasnovidnm zasvcovatelem, take vitln funkce byly zachovny pes dokonal
vyazen ivotnosti. Smyslem a clem tohoto zasvcen bylo pouit kandidta, e: Smrt neexis-
tuje! A on o tom byl pouen nade ve jasnm a praktickm zpsobem, tj. byl donucen zakusit
sm na sob skuten proces umrn a tajemnho vstupu do jinho svta byt. Jeho vytren
bylo tak hlubok, e byl poloen do pomalovan a popsan rakve, jej vko bylo zaveno a za-
peetno. Podle vech zmr a cl byl skuten usmrcen!
Ale kdy uren doba jeho transu pela, byla rakev otevena, a on byl pslunmi meto-
dami vzken. A tak symbolicky rozhzen dy Usirovy byly zase sebrny a sloeny a on byl
oiven. Toto vybjen zmrtvchvstn Usirovo bylo ve skutenosti a prost zmrtvchvstn
kandidta usirovskch mystri!
Kaple, ve kter jsem stl, byla jevitm mnohch takovch vrad a zmrtvchvstn.
Kdy kandidt proel svm stavem vytren a kdy byl pipraven ku probuzen, byl penesen na
msto, kde prv paprsky vychzejcho slunce mohly zplna dopadnout na jeho spc tv.
Je skutenost, e za starch dn mnoz egyptt kn vych stup a vichni velekn
znali dobe tajemstv hypnotismu a magnetismu a mohli pivst ty, s nimi dlali pokusy, do
kataleptickho stavu tak hlubokho, e to vypadalo jako smrteln strnulost. Velekn dovedli
vak mnohem vce ne to, vce ne dovedou modern hypnotizi: nebo oni vdli, jak udret
kandidtovu mysl bdlou, i kdy jeho tlo bylo v transu a tak mu mohli opatit nadnormln
zkuenosti, na kter nemohl zapomenout po svm nvratu k normlnmu vdom.
Tmto zpsobem mohli mu vtisknout pochopen podstaty lidsk due a tm, e na as do-
nutili jeho dui, aby vystoupila z tla, poskytli mu tak vnmn existence jinho svta byt;
takzvanho svta duch, pro kter poskytovala symbolika jeho pomalovan rakve vhodnou
analogii. A tak Egypan ryli na vka sarkofg nebo malovali na rakve nebo kreslili do svch
posvtnch spis zvltnho malho ptka-lovka, vyletujcho z mumie, anebo na n odpo-
vajcho. Byl to ptk s lidskou hlavou, lidskmi paemi a byl asto pedstavovn, jako by
vystupoval z chp mumie, dre v jedn ruce hieroglyf napjat plachty, znamenajc dech, a ve
druh k s oukem, ili znamen ivota.
A ji napsno zde nebo na svitku papyru, nebo vyryto do ulovho kamene, vude vznam
tchto zvltnch hieroglyf u stejn nauce o existenci svta duch. Kdy egyptsk Kniha
mrtvch mluv o zemelch, mluv ve skutenosti o ijcch-mrtvch o lidech, uvedench do
extze tak hlubok, jako je smrt, s tly tichmi a nehybnmi, s duemi vyputnmi do druhho
svta. Kniha mrtvch se vztahuje na zasvcen. Jakmsi tajemnm zpsobem onen druh svt
pronik n vlastn svt a tito duchov mohou bt velmi blzko ns smrtelnk. I uenci nm
kaj, e v prod nen nic ztraceno. A kdy lovk zmiz z tohoto svta, zanechvaje za sebou
neciteln nehybn tlo, je pece docela mon, e se objev v teru, pro ns neviditeln, ale
viditeln bytostem terickm.
Akoliv tento postup zasvcen ml veker zevn znmky kvalifkovanho hypnotismu,
pece jenom to bylo nco, co daleko pesahovalo uspvac metodu naich modernch experi-
menttor, kte sice sonduj v podvdom mysli lovka, ale kte nemohou zpsobit, aby jejich
subjekty nabyly vdom hlubch rovn ivota.
100
XI. Nejvnitnj obad egyptskch chrm
Podle populrnch zkazek Usir byl lovk, kter byl muen a zemel a pak vstal z hrobu.
A tak se jeho jmno stalo pro jeho nrod skutenm synonymem pokraovn ivota po smrti
a jeho vtzstv nad smrtelnost jim dvalo nadji v podobn vtzstv po jejich vlastn smrti.
Vra v nesmrtelnost due a v posmrtn ivot byla veobecn. A tak se vilo, e po pecho-
du do tohoto novho ivota bohov budou soudit dui a re zap mru jejch dobrch a zlch
in z minulosti. patn obdr svj trest, zatmco dob odejdou do e blaench a spoj se
s Usirem. Tyto nzory slouily dosti dobe davm a poskytovaly dui pracujcho venkovana
tolik, kolik mohla pohodln pojmout. Bylo by mlo uitku z toho, kdyby tyto due byly mateny
njakou hlubokou flozof a dmyslnmi psychologickmi vysvtlenmi. Vechny tyto popu-
lrn mty, legendy a povsti mly bt chpny zsti obrazn a zsti historicky, ukrvajce
jist vnitn rozumn vznam a tak jistou vnitn pravdu, kter jedin byla skuten. A aby
toto uen bylo udreno naivu, pouvali chrmov kn nejenom obad, ale tak v uritch
dobch provdli dramatick pedstaven, kter udrovala v obyvatelstvu pbh o Usirovi.
Jen mlokter z tchto her se piblily ke kategorii mystri, toti ve smyslu poskytovat jejich
snadno pochopitelnou, populrn verzi. Odpovdaly hrm mystri ve starm ecku a paijo-
vm hrm stedovk i modern Evropy, jako je drama Kristovo, dosud provdn v Bavorsku
v Ober-Ammergau. Ale nesmme s nimi smovat prav mystria, kter nikdy nebyla provdna
veejn a byla mnohem vce ne njak divadeln pedstaven. Veejn hry byly symbolick
a posvtn, ale neodhalovaly obecenstvu dn skryt tajemstv. Proto star a lidov divadlo
o smrti a zmrtvchvstn Usira nesm bt povaovno za vnitn mystria.
Lidov, osobn oslavy a zevn obady byly provdny pro davy, jim se znamenit hodily,
ale pro inteligenci existovala nauka mnohem vce flozofck a tajn praxe. Egypan duchovn
vychovan a pouen, lechta a osoby urozen, to vdli a kdy k nim ctili sklon, hledali k nm
pstup.
Chrmy mly sv zvltn a oddlen budovy pro mystria, kter byla provdna malou
a vybranou skupinou kn, kte se jmenovali hierofanti. A tyto tajn obady byly provdny
souasn a mimo denn ceremonie, slouc k uctvn boh. Sami Egypan nazvali tyto
obady Mystriac
Nadpirozen charakter Vych Mystri, s nimi rituln dramata mla mlo spolenho,
bval naznaovn rznmi zasvcenci, jako kdy kdysi jeden z nich prohlsil: Dky mystrim
nen smrt pro smrtelnky zlem, nbr dobrem. To mohlo znamenat jenom tolik, e on sm se
stal skuten mrtvolou a pesto zskal velik dobrodin z tto zkuenosti. Hieroglyfck texty
mluv o takovm lovku jako o dvakrt zrozenm a bylo mu dovoleno pipojit ke svmu
jmnu slova: ten, kter obnovil svj ivot, take archeologov dosud objevuj na npisech
hrobek tyto vty, udvajc duchovn stav zemel osoby.
Ale jak byla nejvy tajemstv, o nich byli poueni spn kandidti v mystrich?
To zleelo na stupni, kterm proli, ale vechny jejich zkuenosti mohly bt zhruba shrnuty
do dvou vsledk, kter tvoily jdro zjeven, kter Zskali.
V prvnch stupnch se kandidti seznmili s lidskou du, malovanou v hieroglyfck sousta-
v jako mal lovk-ptk, rozeili tajemstv smrti. Nauili se, e ve skutenosti je to zmizen
z jednoho stavu byt, aby se lovk objevil ve stavu jinm; e smrt psob na hmotn tlo, ale
e nezni dui a jstv. Nauili se tak, e due nejen pev znien hmotnho obalu, ale e
tak postupuje dle do vych sfr.
V pokroilejch stupnch byli seznmeni s boskou du; byli uvedeni do osobnho styku
se Stvoitelem. Stli tv v tv Bostv. Nejprve byli poueni o pravm vysvtlen pdu
lovka z jeho pvodnho duchovnho stavu. Byla jim sdlena tajn historie Atlantidy, historie
tak dvrn spojen s histori pdu. Potom byli pozvedni, rove za rovni, a se konen
ocitli v tme vysoce duchovnm vdom, jakmu se lovk til na potku. A tak, zatmco
dosud putovali v ase, sbrali poklady vnosti.
101
XI. Nejvnitnj obad egyptskch chrm
*
Nebude na kodu, jestlie na tomto mst svho popisu cest a dojm vlom nkolik popis-
nch dek o rznch starch institucch mystri z jinho pera, ne mho vlastnho z pera
mue, kter il v klasickch dobch, a kter sm byl zasvcen alespo do nich stup. Byl
zavzn psahou neodhalit detaily toho, co zail, a tak meme nalzt jenom veobecn vysvt-
len a nejasn pokyny. Tento vatek, kter je znm jako nejdokonalej vylen zasvcence,
pochz od Apuleia, zasvcence prvnho stupn do mystri Esetinch. Jeho autobiografck
spis vyprv o jistm Luciovi a ukazuje, jak ten klepal na chrmov dvee ve sv horlivosti po
tajnm vdn.
Egyptsk mystria byla dlouho zapeetna pro cizince a teprve v pozdjch dobch jich
bylo nkolik pijato a zasvceno. Ti, kte byli zasvceni, tm vdy dodreli sv sliby, e
zachovaj tajemstv. Pravidla, tkajc se vstupu, byla psn a nekompromisn.
A m touha, abych byl piputn k mystrim, rostla kadm dnem vce a vce, a znovu
a znovu jsem navtvoval veleknze s nejnalhavj prosbou, aby mne konen zasvtil do
tajemstv noci, kter je zasvcena bohyni. Ale on, lovk pevnho charakteru, a znm svm
zachovvnm psnch zkon vry, odmtal m nalhn laskavmi a vldnmi slovy, takov-
mi, jak rodie uvaj, kdy chtj krotit pedasn dosti dt. A tak konejil velik nepokoj
mho ducha, pedkldaje mn utujc nadji na velikou blaenost. ekl toti, e den zasvcen
kadho lovka je stanoven rozkazem bohyn a e knz, uren k jej slub, je rovn zvolen
jej prozetelnost.
dal mne, jako jin, abych oekval veker tyto rozkazy se zbonou trplivost a varoval
mne, e je mou povinnost chrnit se z cel due plin horlivosti a prudkosti, vyhnout se ob-
ma tmto chybm, a ani neprodlvat, kdy budu povoln, ani nespchat, nebudu-li vyzvn.
Nebo brny pekeln a moc ivota jsou v rukou bohyn a sm akt zasvcen je povaovn
za dobrovolnou smrt a ohroen ivota, nebo bohyn je zvykl volit si ty, jejich ivotn doba
se bl k ukonen a kte stoj na prahu noci a kte jsou navc lidmi, jim mohou bt sdlena
mocn tajemstv bohyn bez nebezpe. Takov lidi bohyn svou prozetelnost vede k novmu
zrozen a umsuje je znovu na potek nov ivotn drhy. Proto i ty mus ekat na rozkaz
nebes.
Ani milost velk bohyn mne neoklamala, ani mne nemuila dlouhm odkldnm, ale
v temnot noci, v rozkazech, ve kterch nebylo temnoty, mi jasn oznmila, e den m dlouh
tuby nadeel a e chce vyslyet m nejvroucnj modlitby.
Takovmi a jinmi milostivmi pipomenutmi plnila nejvy bohyn mho ducha radost,
take jet dve ne nastal jasn den, setsl jsem ze sebe spnek a spchal pmo do bytu knze.
Setkal jsem se snm prv, kdy vyel ze sv lonice a pozdravil jsem ho. Rozhodl jsem se, e
ho budu dat s jet vt vytrvalost, ne bylo mm zvykem, abych byl ustanoven ke slub
mystri, jak mi nyn pslu. Ale on, jakmile mne spatil, pedeel mne a ekl:
,Lucie, jsi astn a poehnan, nebo vzneen bostv ti r prokzat dobrou vli. Den
tak dlouho vytouen tvmi nenavnmi modlitbami nadeel, den, ve kterm podle boskch
rozkaz bohyn mnohch jmen m bt piputn mma rukama k nejposvtnjm tajemstvm
mystri.
Potom vloil svou pravici do m ruky; laskav star mu mne vedl a k samm dvem
velk svatyn a kdy slavnm obadem provedl bohoslubu otevenm bran a kdy tak provedl
rann ob, pinesl ze skrytch mst olte jist knihy, jejich tituly byly napsny nerozlutitel-
nm psmem.
Pak mne vedl zpt do chrmu a, protoe uplynulo vce ne pl dne, posadil mne k nohm
bohyn a kdy mi sdlil jist tajemstv, vci pli svat, aby mohly bt vysloveny, nadil mi
veejn ped vemi ptomnmi, abych deset za sebou nsledujcch dn se zdrel vech radost
stolu, abych nejedl nic ivho a nepil dn vno.
102
XI. Nejvnitnj obad egyptskch chrm
Vechny tyto pedpisy jsem zachovval s uctivou zdrenlivost a konen nadeel den, kdy
jsem ml bt zasvcen bohyni. Slunce se sklnlo k zpadu a pinelo veer, kdy, hle, ze vech
stran se okolo mne shromaovaly zstupy svatch zasvcenc, piem podle starobylho
zvyku kad z nich mne uctil rznmi dary. Konen vichni nezasvcen byli vyloueni, lnn
za, kterou dosud dn lovk nenosil, byla pese mne pehozena, knz mne chopil za ruku
a vedl mne do samho stedu svatho msta.
Mon, horliv teni, e ho touhou vdt, co pak bylo mluveno, a co konno. Rd
bych ti to povdl, kdyby mi bylo dovoleno to ci, a ty bys vdl ve, kdyby ti bylo dovoleno
to slyet. Ale jazyk stejn jako ucho by byly postieny stejnou vinou, kdybych ukojil tvoji
ukvapenou zvdavost. Ale ponvad mon je to zbon touha, kter t suuje, nechci t muit
prodluovnm tv zkosti. Sly tedy a v, nebo co pravm, je pravda. Piblil jsem se ke
hranicm smrti, krel jsem pes prh Proserpiny
12)
, byl jsem nesen vemi ivly a vrtil se zase
na zem. Vidl jsem slunce zit jasnou ndherou v temn noci, piblil jsem se k bohm nahoe
a k bohm dole, a klanl se jim tv v tv. Viz, povdl jsem ti vci, o nich, akoliv jsi je
slyel, nesm vdt nic.
Za rok potom byl Lucius zasvcen do mystri Usirovch, kter jsou vy.
Mezi mlem jinch cizinc, kterm bylo dovoleno obdret egyptsk zasvcen byli: Platn,
Pthagbrs, Thals, Lykrgos, Soln, Lamblichos, Pltarchos a Hrodotos. Posledn jmeno-
van se ve svch spisech o nich zmiuje s nejvy zdrenlivost, popisuje podrobn symbo-
lick tradice a veejn slavnosti, kter byly vdy spojovny ve veejnosti s mystriemi a kter
mly povahu pouze obadnou, ale nechce odhalit vnitn tajn obady, o nich poznamenv:
O tchto mystrich, kter skuten bez vjimky jsou mi znmy, musm steit svoje rty ve
zbonm mlen.
A nyn se obrtme k listm Pltarcha, ivotopisce.
Kdy uslyte o bajkch Egypan, kte vypravuj o bozch o jejich putovn, rozsekn
na kusy a jinm znetvoovn nesmte se domnvat, e nco z toho se stalo, anebo e to bylo
vykonno popisovanm zpsobem. Nrody pijmaj a uvaj symboly, nkter nejasn, nkter
srozumitelnj, aby vedly rozum do vc bOSkch. Stejnm zpsobem muste naslouchat
pbhm o bozch a muste je pijmat v uctivm a flozofckm duchu jako mty, k nim je
teba vklad.
V okamiku smrti zav due tyt dojmy jako lid, kte byli zasvceni do velkch myst-
ri.
Tyto vedn a triviln pbhy lidi, kte ztotouj legendy, tkajc se onch bostv, se
zmnami poas nebo s ornm, zasvnm obil a jeho rstem a kte kaj, e Usir je pochovn,
kdy zrno je zaset a ukryt v pd a e vstupuje do ivota znovu, kdy pone zrno vyret,
nech jsou pijmny velmi pozorn a s obavou, abychom tm bezdn nesniovali a neokrdali
bosk bytosti a nerozpoutli je do vtr a proud, zasvn a orn, do stav zem a zmn
ronch obdob.
Mystria mla tak zachovat vznam cennch sek historie.
Toto je pouze nznak; ve, co Pltarchos ctil, e sm oznmit. Ale pln vznam toho je, e
zasvcenci byla sdlena tajn historie Atlantidy a jejho pdu.
Pltarchos podv psychologick el mystri ve svm pojednn De Esete et Usire, ve
kterm prav:
Zatmco jsme zde dole, zateni tlesnmi zlibami, nememe mt dn styk s Bohem,
leda ve flozofck mylence se ho meme lehounce dotknout jako ve snu. Ale kdy jsou nae
due osvobozeny (mystriemi) a kdy vstoupily do istch oblast neviditelnho a nemnitel-
12) Pozn. pekl.: Proserpina bohyn podsvt.
103
XI. Nejvnitnj obad egyptskch chrm
nho svta, tu tento Bh bude vdcem a krlem tch, kte na nj spolhaj a kte se dvaj
s nenasytnou touhou na krsu, kter neme bt vyslovena lidskmi rty.
Zmiuje se o cli Esetinch mystri nsledovn: Tmito prostedky mohou bt lpe pi-
praveni zskat vdn o Prvnm a Nejvym Duchu ti, kter Bohyn vyzv, aby jej hledali.
Z toho dvodu je jej chrm nazvn lseion, co nepmo poukazuje na vdn o vnm Jsoucnu
majcm existenci ze sebe sama, kter lze zskat, blme-li se k nmu vhodnm zpsobem.
Tolik, pokud se tk eka Pltarcha. Ale co nm me ci Syan Lamblichos o egyptskch
mystrich, do kterch byl zasvcen?
Podstata a dokonalost veho dobra je shrnuta v bozch a prvn a star moc z nich je s nmi,
knmi. Vdn o bozch je doprovzeno na rozmluvou se sebou samm a znalost sebe sama.
Pravm proto, e vce bosk st lovka, kter byla dve spojena s bohy tm, e si byla v-
doma jejich existence, pozdji vstoupila do odlinho stavu a stala se spoutanou pouty nutnosti
a osudu. Proto je douc uvaovat, jak me bt lovk uvolnn z tchto pout. A neexistuje
dn jin .zpsob, jak se z nich vyprostit, ne vdn o bozch. To je clem Egypan, kdy
knskm zkrokem zvedaj dui k bostv.
Jinm zasvcencem byl Proklos. Nech zde tak promluv:
Ve vech zasvcench a mystrich ukazuj bohov mnoh sv tvary a nkdy se tak obje-
vuj zraku jako beztvar svtlo. Nkdy m toto svtlo podobu lidsk postavy a nkdy se ukazuje
ve tvarech jinch. Nkter z tchto postav nejsou bohov a vyvolvaj zden.
A jak bylo svdectv ulechtilho flozofa Platna?
Vlivem tohoto boskho zasvcen jsme byli pozorovateli jedinenho a blaenho vidn,
sdlcho v istm svtle; a my sami jsme byli uinni bez poskvrny a osvobozeni od obklo-
pujcho ns roucha, ktermu kme tlo a k nmu jsme nyn pipoutni jako stice ke sv
skopce. On tak ujioval, e konenm clem mystri bylo dovst lovka zpt k principm,
od nich lidsk pokolen pvodn odpadlo.
Homros, kter byl tak zasvcencem, mohl napsat v Odyssei nsledujc vzvu svm
tenm:
,,Pospme, leme ji a rozepnme vechny sv plachty,
abychom vpluli do na drah, na dvno ztracen rodn zem...
A to byl bsnick zpsob vyjden Platnovy mylenky.
Jinm zasvcencem slavn ciz linie byl Moj. Ve skutenosti byl jenom zpola Hebrejcem,
nebo jeden z jeho rodi byl Egypan.Moj byl pouen o vekerm vdn Egypan, prav
Nov zkon. Co tato vta znamen je nutno brt ji doslovn je, e nejhlub vdn Egypan
mu bylo oteveno. A tm nemohlo bt nic jinho ne vdn, sdlen v mystrich.
A dle, t kniha prohlauje, e Moj si vloil pes tv zvoj.
Meme zskat jaksi nznak o podstat tohoto zvoje, kdy teme dle, e a do tohoto
dne pi ten Starho zkona zstv tent zvoj nezvednut (Ke Korintskm, II. epit.). To
naznauje, e to nebyl zvoj z ltky, ale zvoj na vci, sdlen slovy, tj. na vdn. Proto zvoj,
noen Mojem, byl ve skutenosti zvazkem mlenlivosti a samoty, kter na sebe vzal pi
svm zasvcen do mystri.
Toto vdn, kter ml Moj, zvdl ve slavn chrmov kole v mst Onu, kter ekov,
kdy dobyli Egypt, pojmenovali Hliopolis (V bibli je jmenovno On.) Je to zmizel msto,
kter kdysi stvalo ve vzdlenosti nkolika mil severn od Khiry. Posvtn cesta se thla od
.pat vyveniny, na n spovaj pyramidy, pes planinu, ke svatmu msto Hliopolis. Toto
msto stejn jako Memfs jin zmizel msto v dohledu pyramid se dvalo na Velkou pyra-
midu jako na nejvy svatyni mystri. Hliopolis zmizela a chrm s n. Rozbit cihly z blta,
104
XI. Nejvnitnj obad egyptskch chrm
zbytky zd tohoto msta a rozbit sloupy chrm spovaj te dvanct stop hluboko pod pskem
a pdou. Je tam ve krom obelisku z erven uly, kter stl u jeho vchodu. Tento obelisk dosud
stoj t obelisk, kter vidl Moj a kolem kterho mnohokrt krel a je to dnes jedin
zbvajc a nejstar stojc obelisk, kter zstal v tto zemi. Jin studenti, kte byli pitahovni
jako mry k lamp moudrosti, aby zaklepali na dvee tohoto chrmu, byli flozof Platn a d-
jepisec Hrodotos. Tak oni vidli tento obelisk, kter tu dnes stoj v smutn osamlosti, jako
vysok, zbloudil monolit, k jeho samotn zkladn dnes rolnci plej sv pole.
Je to bratr onoho druhho masivnho obelisku, kter byl vztyen Thutmosem III. ped Chr-
mem Slunce v Hliopolis a kter se dnes dv v Londn s nbe pes Temi a pod jmnem
Jehla Kleopatry stle pipomn spchajcmu svtu anglick metropole vzdlenou, antickou
a mocnou civilizaci minulosti.
Tento vznejc se obelisk stl jako str stec vchod do chrmu, zatmco npisy na jeho
bocch v hluboce vytesanch hieroglyfech hlsaj pbh jeho zbudovn. Obelisk byl nco vce
ne vztyenm kamennm pamtnkem, aby nesl jist vyryt npisy: byl to zrove posvtn
symbol a jeho vrchol se konil malou pyramidou.
Hliopolis bylo dleit stedisko uenosti, posvtn a vkovit, s tincti tisci studenty
knstv a uiteli, s velkm potem obyvatel a vynikajc knihovnou, kter pozdji pomohla
vytvoit slavnou knihovnu alexandrijskou.
Mlad Moj prochzel obadnmi kroky kolem chrm nebo byl zahloubn do svch
svazk papyru; strvil mnoho hodin v hlubokch mylenkch a osaml meditaci.
Moj, kter byl neobyejn vn ji jako dt, postupoval tak dobe ve svch studich
a rozvoji svho charakteru, e proel vemi stupni zasvcen s poctami a doshl vzcnho
a vrcholnho stupn Adepta. A tak byl zase on zpsobil stt se hierofantem. A bylo to v te
kole mystri, kde sm studoval ve kole pipojen k velkmu chrmu v Hliopolis, v mst
Slunce kde doshl tohoto vyznamenn. Pijmal kandidty do tajnch obad Usira, kter
byly nejvymi obady mystri.
V onch dnech ml jin jmno a sice egyptsk, tak jak se sluelo na jeho poloegyptsk
pvod. Jeho pvodn jmno bylo Osarsiph. (Toto nen njakm vplodem fantazie ze strany
spisovatele. Beru jeho jmno, jako i jmno jeho chrmu s jet nkolika dalmi fakty ze sta-
roegyptskch zpis knze Manthna: zbytek jsem odhalil soukromm ptrnm).
A kdy nadela doba velik zmny v jeho ivot, kdy pijal posln, kter na nj bylo
vloeno stejn osudem jako bohy, naznail tuto udlosti tm, e zmnil sv jmno v izraelsk.
Vichni o tchto vcech pouen Egypan vili v moc jmen. Pro n mlo jmno magickou
hodnotu. A tak Osarsiph pijal jmno Moj.
Faran v jeho dob byl muem tvrd a neduchovni povahy. Byl zatvrzel a krut. Jeho za-
chzen s Izraelci bylo takov, e toto pronsledovn probudilo Mojv soucit a pojmulo st
hebrejsk krve, kter tekla v jeho ilch. Podailo se mu vysvobodit hebrejsk kmeny z jejich
sluebnosti a zajet a vyvst je z dol Hoen po star historick cest, kter od nepamtnch dob
byla cestou mezi Afrikou a Asi, tou cestou, po kter musel jet jednoho dne na koni Napoleon,
aby se mlem utopil, kdy dojel k Suezu.
Nkter sti pozdj historie Mojovy lze najt v bibli, ale jsou smutn promeny pou-
hmi zprvami z doslechu.
Ve Starm zkon nalzme adu knih, kter se jmenuj Pentateuch a kter jsou pipisovny
Mojovi. Obsahuj podstatu on moudrosti, kterou chtl Moj dajn sdlit svm lidem,
spojenou s vcemn historickmi fakty o stvoen svta a prvnch pokolench lidstva.
105
XI. Nejvnitnj obad egyptskch chrm
Moj jako Adept znal a uval svat psmo zasvcenc tj. hieroglyfy v jejich tetm ne-
boli tajnm duchovnm vznamu.
13)
Kdy dokonil Pentateuch, napsal jeho text v egyptskch
hieroglyfech. Pstup k tmto textm byl dovolen jen zasvcenm knm, kte rozumli hie-
roglyfm. Ale kdy se Izraelci usadili v Palestin a stalet se pevalila pes jejich hlavy, znalost
hieroglyf se stala nejasnou. Knstvo ponenhlu ztrcelo stle vce znalost tchto znak a moh-
lo je lutit jen s obtemi. To nen nic pekvapujcho, kdy si pipomeneme, e i v samotnm
Egypt ve tvrtm stolet po Kristu bylo umn vyloit hieroglyfy zcela ztraceno. Kdy skoro
za tisc let po velikm odchodu Izraelc z Egypta sta Izraelci sebrali sbrku knih, kterou nyn
nazvme Starm zkonem, byly obte, kdy se snaili peloit Mojovy knihy do hebrejtiny,
ohromn. Nebo Moj psal jako Adept a tito star, a uen, nebyli Adepty. Neporozumn se
objevovala velmi asto, symbolick vrazy byly pijaty jako doslovn skutenosti, hieroglyfck
obrazy byly pijaty jako obrazy vc existujcch a symbolick frze byly alostn nesprvn
vysvtlovny. Jedin pklad posta. Onch est dn stvoen znamenalo v duchu Mojov
est obrovskch period asu, kter jsou jmenovny symbolicky dny z dvod, kter znal kad
zasvcenec. Ale uenci, kte Moje pekldali doslovn, si skuten mysleli, e mnil dny po
dvaceti tyech hodinch.
Proto tyto dvn knihy bible poskytuj podivn nzory, kdy jsou teny doslovn podiv-
n, ponvad pouh vedn vda je sprvn opravuje na zklad fakt ale poskytuj nejv
plodn vdn, kdy jsou teny ve svtle pochopen toho, emu bylo vyuovno v egyptskch
chrmech mystri.
Proto je mono tvrdit, e Moj byl jednou z nejdleitjch osobnost, kter se probudila
ze smrtelnho transu pi zasvcen.
13) Pozn. pekl.: Hieroglyfy lze st pedn zpsobem obyejnho psma, za druh podle jejich vznamu
psychickho a ritulnho a za tet podle symbolickho vznamu ist duchovnho, co um st jen
zasvcenec ili Adept.
106
XII. Star mystria
XII.
STAR MYSTRIA
Ti, kdo byli zasvceni do starch mystri, sloili slavnou psahu, e nikdy neprozrad, co se
dlo uvnit svatch zd. Nutno pipomenout, e v kadm ppad bylo jen pomrn mlo lid
zasvcovno do mystri, a proto tak poet osob, kter znaly mystria a jejich tajemstv, nebyl
nikdy velk. A proto tak njak dokonal a spojit popis nebo prozrazen, co skuten bylo ob-
saeno v mystrich, nebyl nikdy svtu dn dnm spisovatelem starovku. Tak vrn byla ona
psaha zachovvna. Nicmn krtk nznaky, poznmky klasickch autor, pleitostn vty
a vytesan npisy byly objeveny a to postauje, aby nm to poskytlo nkolik mlo prchavch
nhled do podstaty tchto tajnch starovkch instituc. A tyto letm pohledy ns ujiuj, e
el mystri v jejich prvm a nepokaenm stavu byl nepochybn vysok a e to bylo spojen
cl nboenskch, flozofckch a morlnch. Mj se dobe ty, jen jsi zail to, eho jsi dosud
nikdy nezail, nebo z lovka jsi se stal bohem, znla vta, kterou slyel zasvcenec do or-
fckch mystri nejvyho stupn na rozlouenou.
Kadmu lovku bylo dovoleno klepat na dvee chrmu, kde se odbvala mystria, ale jinou
vc bylo, zda mu byl povolen pstup. Je to zejm ze slov Pythagorovch, kdy odhnl ne-
vhodn adatele od sv Akademie v Krotnu: Ne kad devo se hod k udln Merkura.
Prvn stupe zasvcen ten, kter dokazoval peit tla du pinel s sebou dsivou
a strach nahnjc zkuenost jako pedmluvu k mnohem pjemnjmu probuzen v mentlnm
tle.
V nkterch zatench zasvcench, ale ne ve vech, byla jist doba, kdy bylo uvno
mechanickch prostedk, aby novic vil, e pad do nebezpen prohlubn nebo e je zachv-
cen plivem valc se vody nebo e na nj to div zv. Tak byly zkoumny jeho dvtipnost
a odvaha.
Ale nejdsivj zkoukou bylo, kdy ve vych stupnch museli stt tv v tv dsnm
tvorm podsvt bhem doby, kdy se na as stali jasnovidnmi.
Mysl je dotena a rozilena ve smrti prv tak jako pi zasvcen do Velkch mystri.
Prv stupe nen nic jinho ne omyly a nejistoty, prce, putovn a temnota. A pak, kdy jsme
dospli na okraj smrti a zasvcen, pijm ve straliv vzezen, vude je hrza, chvn a ds.
Ale kdy tato scna pela, objev se zzran a bosk svtlo dokonal a zasvcen jsou pak
svobodn, korunovan, vtzn, a vstupuj do blahoslavench. Tento odstavec byl zachovn
Stobaiem ze starho zpisu a potvrzuje zkuenosti vech ostatnch zasvcenc.
Star papyry zobrazuj kandidta uvdnho do tohoto stupn Anupem, bohem se akal
hlavou, Pnem mystri. Je to Anup, kdo ho vede pes prh neviditelnho svta do ptomnosti
dsivch jev.
Vdn, jemu bylo vyuovno v tchto zasvcovacch kolch, pochzelo pmo z p-
vodnho zjeven pravdy prvn lidsk civilizaci a muselo bt chrnno, aby si uchovalo svou
istotu. A tak lze pochopit, pro tato tajemstv byla peliv ukrvna a rliv steena ped
lidmi nepovolanmi.
Stav, do nho byl kandidt zasvcen uvren, nesm bt zamovn s obyejnm spnkem.
Byl to stav vytren, kter osvobozoval jeho vdom j. Byl to magick spnek, ve kterm
kandidt zstval zdnliv protimysln bdl, ale v jinm svt.
Dle, plst si tento vysok zitek s mentln prac modernho hypnotizra by bylo hlubo-
km omylem. Ten uvede svj subjekt do zvltnho stavu, jemu nikdo z nich nerozum, kdeto
hierofant mystri ml tajn tradin vdn, kter mu umoovalo pouvat svou moc lovka
107
XII. Star mystria
pln vyzbrojenho dokonalm chpnm. Hypnotizr uvede podvdomou mysl uspanho lov-
ka do jistho stavu, ani sm sdl zmnu tohoto stavu, kdeto hierofant pozoroval a kontroloval
kadou takovouto zmnu svmi vlastnmi vnmavmi silami. A pedevm, hypnotizr me
vynutit ze svho subjektu jen takov vci, kter se tkaj pouze naeho hmotnho svta a ivota,
ppadn provdt s hmotnm tlem nenormln skutky. Zasvcujc knz el hloubji a mohl
vst dui kandidta krok za krokem pes zkuenosti zahrnujc duchovn svty a to je skutek
mimo schopnosti kterhokoli modernho hypnotizra.
Pozoroval jsem vechny druhy hypnotickch jev, provdnch na Vchod i Zpad
a vm, e i kdy jsou nkter z nich zzran, pat pece jen nimu du. Nejsou to posvtn
procesy. Maj vdeck vznam, ale nemaj hlub duchovn hodnotu. Pestoe vyvdj lovka
z hrubch hlubin materialismu tm, e dokazuj existenc tajemnch podvdomch sil v lidsk
bytosti, nemohou vst vzhru k vdommu objevu due jako ijc, nesmrteln a samostatn
bytosti.
Mohl jsem rekonstruovat jak ze svch vlastnch zitk v Pyramid, tak z dkaz nstn-
nch obraz v chrmech, tajemn drama nejvnitnjho tajnho obadu Usira. Onen vzneen
obad nebyl nim vce ani nim mn ne postupem spojujcm hypnotick, magick a du-
chovn sly ve snaze odpoutat dui kandidta od tkch okov jeho hmotnho tla na nkolik
hodin a nkdy tak na nkolik dn tak, aby potom mohl stle t se vzpomnkou na tuto epochln
zkuenost a podle toho se chovat. To, e due pokrauje v ivot po smrti tla, pijman vt-
inou lid prostednictvm vry v jejich nboenstv, mohl od t doby pijmat s pesvdenm,
posilnnm dkazem osobnho vdn.
Co to pro nj znamenalo, me bt ocenno jenom tmi, kdo se podrobili podobn zkue-
nosti. Dokonce i v modernch dobch nkte lid proli bezdn a neoekvan st takov
zkuenosti. Znm jeden ppad, tkajc se jistho bvalho leteckho dstojnka, kter byl za
vlky ped operac uspn. Droga mla zvltn inek. Zpsobila, e se pacient stal necitlivm
ke kad tlesn bolesti, ale neuspala ho. Msto toho vidl, e se vzn ve vzduchu nad ope-
ranm stolem a pitom pozoroval cel postup tak klidn, jako by pozoroval operaci na tle
nkoho jinho! Tato zkuenost zpsobila neobyejnou zmnu v jeho povaze, nebo se pemnil
z materialisty ve vcho v jsoucnost due a od t doby il s novou nadj a novm clem.
Kdo byli tito hierofanti, jejich moc mohla vyvolat u lovka takovou asnou zmnu?
Tito ctihodn ochrnci vyho uen museli bt nutn vdy v malm potu. Jednu dobu
jimi byli vichni velekn Egypta a nkte vy lenov knstva. Jejich vdn bylo steeno
s nejvt tajnost a udrovno v tto vjimenosti tak, e jmno Egypta se v klasickch dobch
stalo synonymem tajemstv.
V egyptskch sbrkch muzea v Louvre v Pai Je hrobka Ptah-Mera, veleknze z Memfdy,
na n je nhrobn npis, obsahujc nsledujc slova: Vnikl do mystri kad svatyn a nic
ped nm nebylo skryto. Zastel zvojem ve, co vidl. Hierofanti byli nuceni zachovvat tuto
neobyejnou mlenlivost z jejich vlastnch dvod, ale nutnost zamezit skeptikm a posm-
vkm, aby provdli pokusy, spojen s takovm nebezpem pro ivot kandidta, je zejm,
stejn jako je zejm nevhodnost hzet perly svinm. Avak je vce ne pravdpodobn, e
vtina lid nebyla dostaten ochotna nebo pipravena vstupovat do tchto zitk, kter jim
snadno mohly pinst lenstv nebo smrt. A tak se to stalo vsadou pro nkolik mlo lid. Mnoz
klepali na dvee chrm mystri nadarmo, zatmco jin, kte dali, byli vedeni postupnmi
adami zkouek, kter porouchaly jejich nervy, anebo zmenily jejich touhu po zasvcen. A tak
tmto vyluovacm postupem a nejvym vbrem se stala mystria nejvlunj instituc
antickch dob a tajemstv, odhalovan za jejich dobe steenmi dvemi, byla vdy sdlovna
pod slavnostn psahou, e nebudou prozrazena. Kad lovk, kter potom vyel z tchto
dve, patil nadle k tajn spolenosti, kter jednala a pracovala s vym clem a hlubm v-
dnm mezi nevdommi. Prav se, e ti, kte se zastnili mystri, se stvaj duchovnjmi,
spravedlnjmi a ve vech smrech lepmi, napsal Diodros, nvtvnk ze Siclie.
108
XII. Star mystria
A toto zasvcovn nebylo omezeno jenom na Egypt. Star civilizace zddily tato mys-
tria ze vzdlenho dvnovku a ona tvoila st primitivnho zjeven, kter lidsk pokolen
obdrelo od boh. Skoro kad nrod z dob pedkesanskch ml svoje zazen a tradici
mystri. man, Keltov, Druidov v Britnii, ekov, Kran, Syan, Hindov, Peran,
Mayov a amerit indini mezi jinmi mli podobn chrmy a rituly se soustavou postupn-
ho osvcen pro zasvcence. Aristotels nevhal prohlsit, e povauje blaho ecka zajitno
mystrii eleusinskmi. Sokrates poznamenal, e ti, kte se seznmili s mystriemi, zajiuj
si velmi radostn nadje pro hodinu smrti. Mezi starmi, kte se piznali, anebo naznaili, e
byli zasvceni do mystri, meme uvst seznam tchto jmen: Aristeids (sttnk), Menippos
ze Srie, Sofokls (dramatik), Aischylos (bsnk), Soln (sttnk), Cicero, Hrakleitos z Efezu,
Pindaros a Pthagors.
A dokonce i dnes v pokroilch stupnch japonsk disciplny diu-ditsu, co jsou stupn
znm jenom vzcn a mlokterm lidem, protoe se zabvaj tajemstvmi, kter jsou vhod-
n jenom pro mlo lid, je k veden adou duchovnch mystri. Je donucen projt obadem
zasvcen, kter vyaduje, aby byl svm uitelem ukrcen. Vlastn skutek ukrcen vyaduje
jenom minutu; po nm kandidt le na pohovce prakticky mrtv. V tomto stavu je jeho duch
osvobozen od tla a zskv zkuenost o jinch oblastech mimo n svt. Potom, kdy uren
obdob smrti pejde, oiv ho jeho uitel pomoc tajemnho vkonu, jeho nepeloiteln jmno
je kvappo. Ten, kdo proel touto zzranou zkuenost, stv se potom zasvcencem. Dokonce
i dnes svobodn zednstv si zachovv zbytek a pamtku na tato zasvcovn. Jeho koeny
le v Egypt. lenov zednstva se odvolvaj na Pthagora jako pklad starho zasvcen;
vzpomenou si, e byl zasvcen v Egypt? Ti, kte sestavili stupn zednstva, pijali nkter
vznamn symboly z egyptskch mystri.
e nevyhnuteln degenerace lidstva pinesla zmizen nebo stup pravch hierofant a na-
hradila je lidmi neosvcenmi, kte zpsobili zdegenerovn mystri v zlovstn karikatury
toho, m dve byla, je historickou pravdou. e zl lid, kte hledali sly ern magie, nakonec
zniili toto zazen v Egypt i jinde, e to, co bylo pvodn svat, vlun a vnovan udrovn
hocho plamene duchovnho vdn istch zazen, se stalo odpornm a znehodnocenm
nstrojem zkaench sil tyto vci jsou tak historick a vedly k zaslouenmu zmizen nej-
skvlejch skvost doby antick.
A pece, jestlie jejich tajemstv zmizela s nimi, vdn, kter v jasnjch dnech lidem
poskytovala, je dokzno skvlm seznamem jmen lid, kte hledali a nalezli, nebo jim byla
nabdnuta a oni pijali vzneenou zkuenost takovho zasvcen.
Mnoh texty na papyru a npisy na zdech dokazuj, jak nesmrn sta Egypan uct-
vali Usirovy obady a s jakou posvtnou hrzou se dvaly davy na ty, kterm bylo dovoleno
vniknout do uzavench chrm a posvcench hrobek, kde byly provdny nejposvtnj
a nejtajemnj fze tohoto ritulu. Existoval toti jist vysok a konen stupe zasvcen,
ve kterm due lid nebyly pouze na as osvobozeny od svho tla ve stavu podobnm smrti,
aby byla dokzna pravda peit po velk zmn, ale kde byly jejich due skuten vyneseny
do nejvych sfr byt, do e samotnho Stvoitele. V tto zzran zkuenosti byla konen
mysl lovka pivedena do styku s nekonenou mysl jeho nejvyho bostv. Na krtkou dobu
mohl vstoupit lidsk duch do tichho kouzelnho styku s Otcem Veho, a tento prchav styk
v jedinenm vytren stail, aby zmnil cel jeho postoj k ivotu. Pojedl nejposvtnj potravu,
kter existuje v ivot. Odhalil nepopsateln paprsek bostv, kter byl jeho pravm, nejvnit-
njm J, a ktermu mentln tlo, kter peije smrt, bylo pouhm nehmotnm rouchem. Byl
tedy opravdov a skuten znovuzrozen v nejvym smyslu. Ten, kdo byl takto zasvcen, se
stal dokonalm Adeptem a hieroglyfck texty o nm mluv jako o jedinci, kter me oekvat
pze boh v ivot a rajsk stav po smrti.
Takov zitek byl spojen s uvedenm do vytren, kter bylo sice zevn podobn, ale
vnitn pln jin ne hypnotick uspn v prvnch stupnch zasvcen. dn hypnotick sla
109
XII. Star mystria
to nemohla pivodit, a ani magick obad to nemohl vyvolat. Jenom nejvy hierofanti, spojeni
se svm bostvm, jeho vle se smsila s vl zasvcovatele, mohli svou asnou boskou
moc probudit kandidta tak, aby si uvdomil svou nejvy podstatu. A to bylo nejvzcnj
a nejposvtnj zjeven tehdy dosaiteln lovku v Egypt a dosud dosaiteln, i kdy jinmi
cestami, modernmu lovku.
*
Zitek zasvcen byl jakmsi miniaturnm dupliktem zitku urenho pro cel lidsk
pokolen a sice postupem vvoje jedin rozdl je v tom, e prvn byl vynucen urychlenm
vzrstem a byl zde pouit uml postup uveden do vytren, kdeto u druhho bude psychick
a duchovn vvoj postupovat pirozen.
A tak zitek zobrazuje uvnit due cel drama lidskho vvoje, ili nevyhnuteln osud
lidskch bytost.
Principem, kter je v pozad, je to, e lidsk normln svtsk pirozenost me bt na as
ochromena hlubokm letargickm spnkem a e jeho obvykle nepozorovan psychick nebo
duchovn pirozenost me bt probuzena postupem, kter znal pouze hierofant. lovk, kter
byl umle vren do takovho spnku, se zdl pozorovateli lovkem skuten tlesn mrtvm
a v symbolick ei mystri se o nm pravilo, e sestoupil do hrobky nebo byl pohben
v hrobce. A kdy byl takto zbaven sv tlesn ivotnosti a sla jeho osobnch vn a tueb
byla na as ukonejena, tu kandidt byl opravdu mrtev pro veker pozemsk vci, zatmco jeho
vdom, jeho duevn jsoucnost, byla na chvli oddlena od tla. Jenom v takovm stavu mohl
lovk pozorovat svt ducha, tak jako je pozorovn duchy sammi, vidt vize boh a andl, bt
unen nekonenm prostorem, poznat sv nejvnitnj J a konen poznat pravho Boha.
Takov lovk mohl oprvnn ci, e byl mrtev a zase vzken, e stejn symbolicky
jako doslovn leel v hrobce a proel zzrakem zmrtvchvstn a probudil se, aby odhalil nov
chpn vznamu smrti a aby ve svch prsou nosil ivot vce bosk. Zstala na nm pee
jeho hierofanta, kter to ve pivodil, a i potom byli tito dva neviditeln spojeni nejhlubm
a nejum poutem. Nauka o nesmrtelnosti due byla vce ne pouhou naukou. Byla dokzanou
skutenost, kter mu byla pln ukzna. Kdy se probudil k dennmu svtlu, mohl zasvcenec
o sob pravdiv ci, e se vrtil do svta zcela promnn a duchovn znovuzrozen. Proel pek-
lem i nebem a poznal nkter tajemstv obou. A jestlie byl zavzn zachovvat tato tajemstv
neporuen, byl tak zavzn od t doby it a chovat se na zklad skuten existence tchto
svt. Pohyboval se mezi lidmi s naprostou jistotou nesmrtelnosti a, pestoe si nechval pra-
meny tto jistoty pro sebe, nemohl jinak ne teba bezdn sdlovat tuto svou vru alespo
zsti svm blinm. Obnovoval jejich nadje a potvrzoval jejich vru tajemnou podvdomou
telepati, kter mezi lidmi stle probh. Nevil ji ve smrt; vil jen v ivot vn, majc
existenci ze sebe sama, vn vdom. Vil tomu, co mu jeho hierofant odhalil ve steench
krytech chrmu e due existuje a e je pro nj paprskem stednho Slunce Boha. Pbh
o Usirovi nabyl osobnho vznamu. Kdy shledal, e je znovuzrozen, nalezl tak Usira, kter
v nm existoval jako jeho vlastn neumrajc J.
To bylo prav uen egyptskho posvtnho textu, Knihy mrtvch, kter vak v nynj sv
znm form je sms text na papyrech vztahujcch se stejn na mrtv jako na zdnliv mrtv
toti zasvcence a proto je trochu nejasn. e tato kniha patila ve sv dvj, pvodn a ne-
pokaen form k mystrim, je dokzno zsti vtou: Toto je kniha nejvych vzneench
tajemstv. Nech ji nespat oko dnho (nezasvcenho) lovka to by bylo ohavnost. Utaj
jej existenci. Jmenuje se: ,Kniha Mistra Skrytho Chrmu.
A proto v Knize mrtvch zemel osoba (ve skutenosti to byl zasvcenec), pedkld ped
sv jmno vdy jmno Usirovo. V nejstar podob tohoto dvnho textu prav o sob: J jsem
Usir. Postoupil jsem vped jako ty a iji s bohy! m potvrzuje zde podan vysvtlen, e mrtv
Usir byl ve skutenosti zdnliv mrtv, do transu uveden zasvcenec.
110
XII. Star mystria
A tak vtzn zasvcenec v malebn ozdobenm papyru Nu vol dle: J, prv J jsem
Usir. Stal jsem se slavnm. Sedl jsem v komoe, kde se zrodil Usir a byl jsem zrozen s nm
a zrove s nm obnovuji sv mld. Otevel jsem sta boh. Sedm na mst, kde sed on.
A v jinm papyru tto star Knihy se prav:
Zvedm se k uctvanmu Bohu, k Pnu Velikho Domu.
Takov bylo pouen obdren v mystrich, v zazen tak slavnm ve starovku a tak
pehlenm v dob modern.
*
Meme pochopit prav el starch nboenstv, kdy vme, e jejich hrdinov jsou sym-
bolem lidsk due a e jejich dobrodrustv symbolizuj zkuenosti tto due pi jejm hledn
krlovstv nebeskho.
A tak se Usir stv postavou boskho elementu v lovku a symbolickou histori tohoto
elementu jeho sestupu do svta hmotnho a jeho vstupu zpt k duchovnmu vdom.
Jeho fktivn rozkouskovn na tyicet nebo tyicet dva kus naznauje nynj duchovn
rozpad lidsk bytosti v tvora, jeho nkdej soulad je rozbit. Jeho rozum je vyrvn jeho citu,
jeho tlo jeho duchu a zmatek a kiujc se zjmy jm smkaj sem a tam.
Tak pbh o Eset, kter sbr kusy tla Usirova a vrac je zase ivotu, symbolizuje na-
vrcen dve v mystrich a pozdji vvojem lidsk bojujc podstaty k dokonal harmonii,
takov harmonii, kde duch a tlo ij vyven a kde rozum je v souladu se smrem citu. To
byl nvrat k prvotn jednot.
Nejvy nauka starch Egypan, ta, kter byla teoretickou zkladnou nejvych stup
zasvcen, spovala v tom, e lidsk due se mus konen vrtit k boskmu Byt, z nho
byla na potku vyzena, a oni tento nvrat nazvali stt se Usirem. Povaovali i lovka
zde na zemi za bytost, kter je potenciln Usirem. V jejich tajn pruce k zasvcen, toti
v Knize mrtvch, osvobozen due kandidtova je vedena, aby se chrnila na svch dlouhch
a nebezpench cestch podsvtm nejen uvnm amulet, nbr tak smlm prohlenm:
J jsem Usir.
slep due! Ozbroj se pochodn mystri a potom v pozemsk noci odhal svho zcho
Dvojnka, svoje nebesk J. i se tmto boskm vdcem a on se stane tvm gniem. Nebo
on m kle ke tvmu ivotu, minulmu i budoucmu, prav tot Svat psmo.
Zasvcen bylo tedy vstupem do novho vidn ivota, do duchovnho vidn, kter lidsk
pokolen ztratilo v dalek minulosti, kdy padlo z Tje do hmoty. A mystria byla prostedkem
k vnitnmu znovu vystoupen, vedouc stupe za stupnm k dokonalmu stavu osvcen. Nej-
prve odhalovala ony tajemn svty, kter spovaj za prahem fyzick hmoty a potom odhalila
tak nejvt mystrium ze vech vlastn bostv lovka.
Ukzala kandidtovi pekeln svty, aby byl vyzkouen jeho charakter a jeho rozhodnost,
a aby byl pouen; a potom ped nm rozvinula i svty nebesk, aby byl povzbuzen a poehnn.
A jestlie uvala onoho postupu uveden do transu, neznamen to, e neexistovaly nebo nee-
xistuj jin cesty. To byla jejich cesta; krlovstv lze vak najt jinmi cestami a dokonce bez
pouit transu.
Kdo z ns me opakovat vzneen slova mskho flozofa zasvcence, kter pravil:
Tam, kde jsme my, nen smrti, kde je smrt, tam nejsme my. Je to posledn, nejlep dar prody,
nebo zbavuje lovka vech jeho starost. A pi nejhorm je to zvr hostiny, ze kter jsme
se tili.
A tak n postoj vi smrti nm poskytuje vznamn pokyn k tomu, jak postoj mme mt
k ivotu. Mystria zmnila nzor lovka o smrti a proto tak zmnila jeho chovn v ivot.
Dokzala, e smrt je jenom rub mince ivota.
111
XII. Star mystria
Vdeck, psychick a psychologick bdn promuje nzor zpadnho svta o vcech,
kter kdysi byly pomjeny jako fantastick nesmysl. Takov bdn zved mylenky starch
nrod z nezaslouenho opovren, ve kterm spovaj, zatmco se mlad nrody vyvihly
k bujn zralosti. Ponme odhalovat zdrav smysl ve zdnliv nesmyslnosti tchto starch
nrod. Ponme objevovat, e jejich vdomosti o silch a vlastnostech lidsk due byly v jis-
tch smrech lep ne nae. Objeven nehmotnch sil uvedlo v as n agnostick vk. Nai
nejlep uenci a nejpednj myslitel se spojuj v adch tch, kte v, e existuje psychick
zkladna ivota. A co si oni mysl dnes, to si budou myslet davy ztra. Zaali jsme a mon, e
sprvn jako dokonal skeptikov. A skonme jako dokonal vc: to je moje nevratn ped-
pov. Zachrnme vru v dui z chladnho vzduchu modernch pochyb. Prvn velik poselstv
starch mystri neexistuje smrt, kter bylo vdy mono vnmat osobnm experimentem
jenom nkolika mlo lidem, je ureno, aby bylo rozeno po celm svt.
Mylenka o peit due nemus nutn zahrnovat nzor, e vichni vystoupme ze svch
rakv jednoho nepedvdatelnho budoucho dne. Zamovat sebe za obydl z masa a kost,
ve kterch sdlme, je tko uvitelnou vc pro nai inteligenci. Slovo zmrtvchvstn velmi
asto znamenalo myln, ist materiln pojem, stejn ve stedovk evropsk mysli jako u ne-
zasvcenho Egypana. A proto je nutno znovu objevit zkony, kter ovldaj tajnou pirozenost
lovka. Nejlep duchov mezi starmi zasvcenci do mystri znali dobe tyto zkony, ale
zatmco jejich rty byly zapeetny a jejich pravda byla udrovna v temnot chrmovch krypt,
dn takov zkaz nen vslovn uloen nm v dnench dnech.
Takov byla mystria, nejslavnj ze zmizelch zazen antiky. Nebo nadeel den k po-
nen a pdu Egypta tak jako nastalo ponen a pd vech ostatnch starch nrod kdy
pedpov jeho vlastnho dvnho proroka Herma se doslovn vyplnila:
, Egypte! Egypte! zem, kter byla sdlem bostv, bude oloupena ptomnost boh.
Nezstane z tvho nboenstv nic ne povsti, nic ne slova, napsan na kameni a vy-
pravujc o tv posledn zbonosti. Pijde den, bda, kdy posvtn hieroglyfy se stanou
pouze modlami. Svt se bude omylem domnvat, e symboly moudrosti jsou bohov
a obvin velk Egypt, e se klanl pekelnm netvorm.
A skuten nadeel den, kdy ovldn mystri zaalo padat do nepravch rukou; do rukou
zlch, sobeckch lid, ctidostivch, kte zaali zneuvat vlivu tohoto mocnho zazen
ped nimi se kdysi sklnli pyn faranov ke svm vlastnm osobnm clm. Mnoz kn
se stali ohnisky jedovatho zla, provdjce dsiv rituly a temn zaklnn ern magie. Do-
konce i nkte velekn uren, aby byli sluhy boh a jejich prostednky u lid se stali
bly v lidsk podob a vyvolvali ty nejhroznj bytosti z podsvt k nejhorm elm. Na
vysokch mstech nastoupilo arodjnictv na msto duchovnosti. Uprosted duchovn temnoty
a zmatku, kter padly na zemi, ztratila mystria velmi brzo svou pravou podstatu a vysok el.
Bylo obtn najt dstojn kandidty stle mn a mn s mjejcm asem. Nadela hodina,
kdy zpsobil hierofanti jako vlivem njak zvltn Nemesidy poali rychle vymrat a tak
vichni pestali existovat jako kolektiv. Odeli, ani pipravili dostaten poet nstupc, kte
by pokraovali v jejich linii. Na jejich msto nastoupili lid nehodn. A ti, kte zstali. nebyli
schopni plnit urenou jim lohu ve svt, trpliv sneli svj stanoven osud. Pipravujce se
na konec, smutn, ale klidn zaveli sv tajn knihy, opustili sv podzemn krypty a chrmov
komnaty, vrhli posledn pohled pln ltosti na sv star bydlit a odeli.
Napsal jsem, e odeli klidn. Nebo daleko na obzoru uren Egypta vidli nevyhnutelnou
ppravu Prody k reakci. Spatili zblesk svtla, ktermu bylo ureno, aby proniklo oblohou
jejich zem a rozilo se daleko v ase. Vidli hvzdu Kristovu. Hvzdu toho, kter zformuje
zkladn pravdu uen mystri oteven celmu svtu, bez zdrenlivosti a bez vylouen ko-
hokoliv.
112
XII. Star mystria
Tajemstv, kter bylo skryto po vky a po cel lidsk pokolen, Jak prohlsil jeden z apo-
tol Kristovch, bude odhaleno davm, je nemaj vsad, a obecnmu lidu. To, co antick
instituce sdlovaly jen nkolika vyvolenm obtnm postupem, bude sdlovno vemu lidu
prostou moc vry. Je ml ve svm srdci pli mnoho lsky, ne aby staila jen nkolika mlo
lidem, chtl jich mnoho spasit. Ukzal jim cestu, kter nevyadovala nic vce ne dostatenou
vru v jeho slova. Nenabzel jim dn tajemn okultn postup zasvcen. A pece jen to byla
cesta, kter mohla dt tm, kte ji pijali, prv tak velikou jistotu nesmrtelnosti, jako mohla
dt mystria.
Nebo oteven cesta Jeova uila pokoe a pivolvala pomoc vy Moci, on Moci,
kter je vdy ochotna poskytnout dokonalou jistotu pouze tm, e udl Svou ptomnost srdcm
tch, kte dovol, aby Ona vstoupila. Ve, co Je dal, bylo vit jeho uen, a pitom se
s dostatenou pokorou zci tyranstv intelektu. Nabzel za to bohatou odmnu vdomou p-
tomnost Otce. On vdl, e v tto ptomnosti veker pochybnosti roztaj a lovk sm pochop
pravdu nesmrtelnosti, ani by musel podstupovat zkuenost uveden do transu. lovk to bude
vdt, protoe Duch Otce zaplav jeho intelekt a v tomto nevslovnm zaplaven se promn
prost vra v boskou intuici.
*
A tak tk dvee egyptskch mystri byly zaveny naposledy a ji nikdy nekrely nohy
nadjeplnch kandidt pes posvtn schody, kter vedly ke vchodu chrmu, anebo dol do
sklnjcho se tunelu, vedoucho do krypty. Ale historie se pohybuje v cyklech a to co bylo,
bude opt. Temnota a zmatek jsou znovu nad nmi a vrozen touha lovka nanovo zaloit spo-
jen s vymi svty ho opt znepokojuje. A proto je nadj spisovatele, e nastanou podmnky,
okolnosti budou pzniv a objev se vhodn lid, aby zaloili modern verzi onch mystri,
naprosto pozmnnch, aby se hodila na zmnn dob na vech pti kontinentech naeho
svta.
113
XIII. V chrmu v Dendee
XIII.
V CHRMU V DENDEE
Ne jsem opustil malou kapli pro mystria, kter spov na stee chrmu v Dendee, obrtil
jsem svou pozornost k znamenitmu hvzdskmu zvrokruhu, kter byl vytesn do stropu.
Vdl jsem, e je to pouh kopie a e originl byl vyat ped vce ne sto lety a odvezen do
Pae, ale je to kopie naprosto vrn.
Cel velik okrouhl deska je hust poseta obrazy zvat, lid a boh a to ve je uprosted
kruhu a ohranieno dvancti znmmi znamenmi zvrokruhu. A aby tento podivuhodn symbol
byl dokonn, je rozloeno okolo kruhu dvanct postav rznch boh a bohy, z nich nkter
stoj a jin kle, se vztyenmi paemi a s napjatmi dlanmi, pomhajce tak, aby se kruh
otel. A tak cel vesmr s nekonenm pohybem byl tu vrn, tebae obrazn, znzornn tmto
umleckm vytesanm dlem jako pamtnk kulatch svt, kter se tak rytmicky pohybuj pes
nai oblohu; dlo, kter mus i ty nejskeptitj z citlivch du zanechat s pocitem asu nad
vzneenou inteligenc, kter tento vesmr sestrojila.
Mme-li zvrokruh v Dendee vysvtlit sprvn, mus bt ten jako popis nebes v jist
vzdlen dob. Jak byla tato vzdlen doba, je vc jinou. Nen zde msta zabvat se nesnadno
srozumitelnmi a neznmmi astronomickmi vysvtlivkami. Posta, e prava souhvzd na
tto desce nesouvis s postavenm, kter vidme na obloze dnes.
Naznaen pozice jarn rovnodennosti na zvrokruhu v chrmu v Dendee se li od pozice
dnenho dne na obloze, nebo slunce vstupuje do souhvzd, kter m jin jmno.
Jak vznikla tato velik zmna? Odpov m, e vlivem pohybu zem osa na zemkoule
ukazuje postupn na jinou polrn hvzdu. To ve skutenosti znamen, e nae vlastn slunce
putuje okolo njakho slunce otcovskho. Tento skoro nepozorovateln rovnodenn pohyb na-
zad tak obrovsk co do potu let a tak pomal ve skutenm pohybu mn tak postaven
a vchody a zpady jistch hvzd ve vztahu k jistm souhvzdm. Podle zmenho prmrnho
pohybu tchto hvzd vme, kolik destek tiscilet uplynulo od jejich prvnho postaven. Tento
dl asu se jmenuje velk precese nebo jinak precese rovnodenn. Nebo prsek rovnku
s ekliptikou, naznaujc jarn rovnodennost, se dky tto precesi na nebi pomalu pohybuje.
eeno jinmi slovy znamen to, e hvzdy klouzaj nazad opanm smrem, ne je po-
dek dvancti znamen zvrokruhu, kad rok o mal zlomek prostoru. Tento velk pohyb nebes,
tato pomal zmna polohy naeho vesmru, tvo kosmick hodiny, piem na jejich cifernku
je cel obloha a my z nho meme st nazad i kupedu a podle nho pozorovat oten se
svt po tisce let.
Prozkoumnm starodvn mapy nebes me hvzd stanovit obdob, kdy byla mapa
zhotovena. Ti, kte zkoumaj vzdlenou minulost, mohou nkdy najt na takov map nitky
nesmrn dleitosti. Kdy uenci, kter s sebou Napoleon pivedl do Egypta, objevili tento
zvrokruh v Dendee, byli jm nadeni, domnvajce se, e jim poskytne kl ke stn egyptsk
civilizace. Nebo zvrokruh v Dendee umsuje jarn rovnodennost daleko od jejho nynjho
postaven. Kdy bylo mnohem pozdji objeveno, e tento chrm byl zbudovn teprve v ecko-
mskch dobch a e zvrokruh byl smen s jednm eckm, cel tato vc byla odloena a od
t doby si j nikdo nevmal.
Domnnka, e tento zvrokruh je zcela eck, je myln. Znamen to, e Egypan nemli
svj vlastn zvrokruh? Studovali kn astrologii a astronomii po dobu nesetnch let, ani by
mli zvrokruh, dve ne se prvn eck lodi dotkly dlouhho psenho pobe Egypta, e
nemli mapu dvancti souhvzd na obloze, kter by je vedla? Jak tito kn, kte tolik uctvali
astrologii, take byla st jejich nboenstv, mohli praktikovat svj systm bez zvrokruhu?
114
XIII. V chrmu v Dendee
Ne, nebo jestlie bylo njak odvtv vdn, kterm se tito kn chlubili, tak to bylo hvz-
dstv.
Vysvtlen je v tom, e Egypan obkreslili st svho zvrokruhu podle jinho, kter ped
nm existoval v Dendee, jej chrm byl vce ne dvakrt pestavovn. Jedinen astronomick
zpis byl obkreslovn a znovu obkreslovn, aby bylo zajitno jeho zachovn. A to se dlo i s ji-
nmi starobylmi zpisy, kter nejprve byly zvolna zapomenuty a pozdji zmizely se zmizenm
strc tchto zpis, toti dvnch kn.
Archeologov, pracujc v Mezopotmii, vykopali star chaldejsk hlinn tabulky, na kte-
rch chaldejt hvzdi zaznamenali, e jaro zanalo, kdy slunce vstupovalo do znamen
Bka. A ponvad pinejmenm v kesansk dob zan jaro, kdy slunce vstupuje do zname-
n Skopce, to jest kolem 21. bezna, naznauje to, e takov ohromn zmna datuje chaldejskou
vzdlanost jako vc nesmrn starou, tak starou, jak sami Chaldejci tvrdili. Podobn podle
naznaen pozic rovnodennosti ukazuje zvrokruh v Dendee k njak vzdlen star dob,
kter sah do minulosti nikoliv stalet, nbr nkolik set stalet! A tm datuje prvn egyptskou ci-
vilizaci. Nebo toto postaven naznauje, e na kosmickch hodinch uplynulo vce ne ti a pl
Velkch Rok, e slunce se otoilo okolo svho otcovskho slunce nemn ne tiaplkrt.
Ponvad peliv zaznamenan astronomick statistiky zjistily, e prmrn bh procesu
rovnodennosti se rovn ron 50,2 sekundy, meme potat zpt a meme provst celou svou
cestu okolo celho kruhu nebes, a dospjeme k bodu, naznaujcmu postaven zvrokruhu
v Dendee. Na velikm kruhu je 360 stup zvrokruhu a pi pohybu precese by tvoilo 25 800
slunench rok jeden Velk rok.
Kad dokonal obh m tedy 25 800 let a krtk vpoet odhaluje, e uplynulo nejmn
90 000 let od data, naznaenho na zvrokruhu v chrmu v Dendee.
90 000 let! Je takov slo skuten neuviteln a opravdu nemon?
Egyptt kn, hvzdi, si to nemyslili, nebo eck djepisec Hrodotos nm vypravuje,
e ho pouili, e jejich lid povauje svou rasu za nejstar mezi celm lidstvem a e uchovvaj
ve svch starch uebnch a chrmech vlastn zpisy, jdouc zpt na 12 000 let ped dobou
jeho nvtvy. Vme, e Hrodotos byl neobyejn peliv ve svch dajch a sprvn zddil
titul Otce djepisu. A dle mu ekli, e slunce dvakrte vychzelo tam, kde nyn zapad a e
dvakrte zachzelo tam, kde nyn vychz. Dsledkem tohoto neobyejnho tvrzen je, e ply
na zem se pln vystdaly ve svch dvjch polohch, co znamen nesmrn pesunut
zem i vody. Podle geologickch vzkum vme, e takovto pesunut se skuten stala, ale
jejich data ns vedou zpt do obdob dsiv vzdlench.
Jednm vsledkem tchto zmn by bylo, e poas na tonch bylo dve tropick msto
arktickho. Nen dnes napklad pochyb, e cel severn Evropa, vetn Britskch ostrov,
byla kdysi pokryta obrovskm moem ledu mnoho set stop silnm, kter plnil vechna do-
l a vynvaly z nho pouze vrcholky hor a vysokch kopc. Takov stav planety mohl bt
zpsoben jenom obrovskmi astronomickmi zmnami. Proto daje egyptskch kn jsou
ospravedlnny.
Avak oni nemli geologickou vdu, jak ji mme dnes my. Mli pouze sv star zpisy, vyte-
san na kamennch obeliscch, napsan na hlinnch tabulkch, vyryt do kovovch desek nebo
napsan na papyrech. Tak mli tradin tajnou nauku a historii, kter byla sdlovna jenom
v mystrich, a to stn, take byla udrovna pouze od st k sluchu po cel nesetn stalet.
Jak mohli kn, nemajc geologii, vdt o takovchto otsajcch zmnch na planety
jinak ne ze zpis, kter mli? Toto vdn svd pro jejich tvrzen o existenci tchto zpis.
A tak to vysvtluje existenci pvodnch zvrokruh, ze kterch onen v chrmu v Dendee, byl
zsti obkreslen.
90 000 let se pak nezd bt nemonou slic ve svtle tchto fakt.
115
XIII. V chrmu v Dendee
Neznamen to, e egyptsk kultura musela bt nutn v on dob na egyptsk pd. Lid
a jeho kultura mohla existovat na nkterm jinm kontinent a teprve pozdji se pesthovat do
Afriky to je ovem otzka mimo dosah mch ptomnch argument, ale pro bychom se bli
pijmout skutenost, e tento lid existoval?
Nae djiny Egypta zanaj s jejich prvn dynasti, ale nesmme zapomnat, e tato zem
byla zalidnna dlouhou dobu ped tmito prvnmi nm znmmi zprvami. Djiny tto prvn
egyptsk rasy a jmna jejch krl jsou neznm egyptologm. Prvn djiny Egypta jsou spo-
jeny se ztracenmi djinami Atlantidy. Egyptt kn, kte byli tak astronomy, odvozovali svj
zvrokruh z Atlantidy. A proto zvrokruh z Dendery me ukazovat prbh vtho kolovn
hvzd ne zvrokruhy na historick ry.
Vtme kadou novou odhalenou stopu tto dvn civilizace s vkiky pekvapen. V dob,
kdy podle modernch pedstav pokroku bychom mohli logicky oekvat, e tento lid byl
hrub, primitivn a barbarsk, shledvme, e byl vzdlan, jemn a nboensk.
Bn povaujeme za doloenou vc, e m dle jdeme zpt ve svm bdn do minulch
djin lidskho pokolen, tm vce se blme ke stavu divostv. Pravda je, e i v nkterch
vzdlench pedhistorickch dobch nalzme stejn divochy jako civilizovan kulturn lidi,
existujc souasn na tto planet; e vda, kter ji nartla vk tohoto svta tak, e to ohromuje
omezenou lidskou pedstavu, nesebrala dosud dostaten dkazy, s nimi by nartla pesn
obraz vk pedhistorickch a lidskho ivota v onch dobch. Ale vda pokrauje a jednoho
dne zsk tento obraz. Proto neodmtejme pli spn zznamy egyptskch kn na jejich
chrmech o devadesti tisci letech, nepovolujme jim skoup ponejvce pt nebo est tisc let,
jako to mnoz dlaj. St na planety pedkld trvalou a tichou vtku lidem, kte tak nzce
smlej o naich pedcch, zatmco vk vesmru by je ml pimt k tomu, aby tyto vci spe
pijali, ne je poprali. Nebo v nekonench hlubinch oblohy existuji podivn hbitovy nebes,
kde mrtv hvzdy a chladn glby, je kdysi nosily vekerou ndheru a okzalost zmizelch
civilizac, se nyn bl k smutn chvli svho konenho rozpadu.
*
Znovu jsem piel na stechu a stanul za nzkou podezdvkou, kter ohraniuje zdi. Nepe-
ruen vhled na pstovan pole otevral se kolem chrmu a pak mizel ve svtcch kivolakch
navtch psinch pout. Rolnci se sklnli nad svmi malmi kousky pdy, pracujce na
svm vnm dle zpsobem a nstroji jako jejich pedkov v dobch biblickch. Jejich voli se
namhali a trpliv oteli stejnmi vrzajcmi vodnmi koly, jakmi oteli voli jejich pedk.
Jejich velbloud s vrenm nosili stejn velik nklady, jak se tyily na jejich hbetech v dobch
faranskch. Nesetnkrt prohrabvali a obraceli bohatou pdu tohoto zkho pruhu zem,
kter je Egyptem, ale nikdy nevyerpali a nebudou moci vyerpat jej asnou bohatou rod-
nost. Sklizn rostly a byly shromaovny v tchto mruplnch smaragdovch rovinch, na
tchto bohatch plochch polch nilsk pdy se snadnost, kter nem sob rovn v dn jin
zemi svta. Kadho roku pichzelo spolehliv vtan poehnn nilskch zplav, kdy daleko
putujc vody se zmnily jako kouzlem z modr do hnd barvy, aby se valily nepetrit dle,
ukldajce drahocenn dar sve oivenho blta na vyprahlou zemi. Ano, star Nil byl otcem
svch astnch dt, kter ily na jeho bezch a kter jaksi oddan dvovaly tomuto svmu
starmu otci, e je nikdy nepestane ivit.
Dval jsem se smrem k ece. Nil! Jak kouzlo spov v tomto jmnu?
Egyptt kn se museli kad den dvakrt koupat v jeho vodch, aby zachovali svoji is-
totu, a dvakrt kadou noc. Brhmant kn v Indii in tot dnes ze stejnho dvodu; s tm
rozdlem, e lij vodu Gangy nebo Godivari na sebe a e se nevyruuj v noci. Egypan stejn
jako Indov mli tut nauku toti e lovk sbr svj neviditeln osobn magnetismus pi
svch stycch a pi svch jednnch s jinmi lidmi a e ast omvn je nutn, aby se lovk
zbavil tchto zskanch vliv, kter asto mohou bt nedouc.
116
XIII. V chrmu v Dendee
Ale Nil je nco vce ne velk ps vody; vce ne eka, kter se rozkld pes pl kontinentu:
je to iv bytost, je to inteligentn tvor, kter na sebe pijal bemeno sytit miliony mu, en
a dt, stejn jako tvernoc a ptk. Po nesetn stalet ukldal vrstvu bahna za vrstvou na
pole a vytvoil tak z Egypta zemi, kter je na na planet paradoxem. Je to jedin zem, kterou
mm, s polnostmi tak rodnmi a pece jen v dn jin zemi jsem nevidl tak mlo det.
Takov je kouzeln psoben tto ptelsk eky, kter promnila kus pout, lec mezi dv-
ma rovnobnmi arami hndch vin, v pdu rodnou a bohatou. Tam dole, na polch pod
touto chrmovou stechou, vedli rolnci bltivou zavodovac vodu do zkch pkop, kter
vedou kem krem pes jejich pole. Voda byla erpna a vyvrhovan pes n beh adou
vodnch erpadel a sty kanl. Naslouchal jsem jednomu mui s opaskem okolo beder, kter
se sklnl nad svm vodnm erpadlem tak, jako faranovi rolnci s opaskem okolo bok se
sklnli nad stejnm druhem pstroje, a zpval v rytmu pi kadm pohybu vrzajcho vodnho
stroje, kter jednotvrn zvedal a vylval vodu ze dberu. Nebylo to nic jinho ne dlouh,
ohebn ty, zaven v rovnovze na vodorovnm kolku a opaten na spodnm konci tkm
zvam. Dber byl pipoutn provazem k druhmu konci. Zataen provazem dol a dber klesl
do vody. Uvolnn provazu a dber stoupal naplnn, aby vylil svoji vodu do pkopu. Tento
star vynlez dokazoval svou cenu pro rolnka ped pti tisci let. Dnes dokazuje svou cenu pro
rolnka dvactho stolet.
Peel jsem na druhou stranu terasy a dval se na jinou st tto scenrie, kterou vidly i oi
zmizelch kn a dvno mrtvch faran.
Libyjsk hory se na zpad nhle zvedaly rov hradba zd za chrmem, kter jako by
mu poskytovala ochranu a pste. Tu a tam byl psek navt do tvaru nakupench hromad,
kdekoliv hory poklesly ve sv dlouh e nebo ji prohloubily. erven viny se podobaly
ivm plamenm, kter vymrovaly sv obrovsk jazyky ze zem a potom se magicky m-
nily v kmen. Mon, e ho dosud, nebo vrhaly do mho oblieje nesnesiteln vedro, kdy
zachycovaly prudk slunce rostoucho dne.
Tyto dlouh etzy hor se thnou pmo pes Egypt do vzdlen Nbie a b rovnobn
s velkou ekou, jako by je tam proda postavila, aby ji steily tmto tajemnm zpsobem, nebo
je umstila jenom nkolik mil od jejho behu, take zabrauj, aby nemohla odtci do velikch
pustin africk pout, kde by pod sajcmi psky svj ivot ztratila. Pemlel jsem, zda to bylo
vykonno mysln. Bez tto asn pravy eky a hor a pramen nebylo by vbec Egypta,
nebylo by vbec zem, jej djiny sahaj tak daleko do spcch stn dvnovku. A j jsem
pijal odpov, kter vstoupila do mho myslcho mozku z nejhlubch mst byt e bohov,
jejich nstrojem je proda a nic vc, urit vytvoili toto uspodn, kdy pipravovali cestu
mocn civilizace, kter se mla objevit, aby splnila jejich vzneen cl. Nebo prv tak jako
kad velik lidsk stavba, prv tak jako tento bl chrm v Dendee, na jeho stee jsem stl,
objevil se v jsoucnosti jako plnn njakho plnu, kter existoval v myslch jeho stavitel, tak
tak kad velik seskupen jednotlivc v nrod je naped pipraveno v myslch boh, tchto
boskch stavitel, v jejich pi a ochran cel lidstvo existovalo a stle existuje.
Sestoupil jsem po starm schoditi a vrtil se ke vchodu, abych zahjil prohldku vnitku
hlavnho chrmu, skrze kter jsem dve spchal, abych nalezl kapli pro mystria, kter pede-
vm lkala mj zjem. V otevenm vestibulu se zved dvacet tyi obrovskch blch sloup,
jejich tvercovit hlavice podpraj vytesan, ale znetvoen podoby oblieje bohyn Hathory,
a jejich boky jsou pokryty hieroglyfy, aby podporovalo mohutnou hlavn msu majesttnho
vchodu. Obliej bohyn se objevuje na vech tyech stranch kad sloupov hlavice. A pod
tverhrannou deskou, lec na hlavicch sloupu, je mal pylon jako st ozdoby jej hlavy. Na-
padla mne smutn mylenka, e tento chrm, kter byl vnovn egyptsk bohyni krsy a lsky,
tedy bohyni Hathoe, jej ozdobu hlavy tvo rohy, a kter byl tak mlo pokozen rukou pro-
dy je to snad nejzachovalej ze vech starch chrm, kter lze dnes vidt a jedin z mla,
kter zstal tak dokonal a tak velice pokozen rukou lidskou. Tm vechny tyto gigantick
117
XIII. V chrmu v Dendee
ensk tve byly rozsekny na kusy fanatickou zuivost, akoliv jejich dlouh ui a mohutn
ozdoby hlavy dosud zstaly. Dendera byl toti z nejndhernjch chrm celho Egypta, z tch,
kterch bylo uvno jet v dob ediktu Theodosia, roku 379 po Kr. Tento edikt zapovdal
starobyl uctvn a dal posledn smrtelnou rnu ji umrajcmu nboenstv.
Theodosiv delegt, Cynegius, vyplnil jeho rozkazy dokonale. Zavel veker chrmy
a msta zasvcen a zakzal kad slaven mystri a starch obad. Kesanstv, i vlastn
crkev, konen zvtzila. Potom se do Dendery pivalila netolerantn chtra, zahnala knze
a dupala po nstrojch, kter uvali pi obadech. Pevrhla sochy Hathory, poskvrnila jej pozla-
cen olte a znetvoila nejvznanj rysy jej vytesan tve, kdekoliv na n mohla pohodln
doshnout.
Na jinch mstech si tito lid ponali jet mnohem he, nebo strhvali zdi, rozbjeli
sloupy, ttili sochy gigant a niili dlo tisc let. Takov jsou promnliv osudy nboenstv,
jejich nsledovnci zanaj utrpenm, muenm a pronsledovnm, a kon tm, e se vrhaj
zase na jin a mus pitom pustoit umn svch pedchdc, aby stvoili umn vlastn.
Pyn korunovan Ptolemaiovci jezdvali kdysi do tohoto chrmu na pozlacench vozech
ped obyvatelstvem ztichlm posvtnou hrzou. Tak jsem uvaoval, kdy jsem chtl vstoupit.
Zstupy se kdysi tak shromaovaly na oputnm chrmovm ndvo.
Stanul jsem na jednom mst mezi obrovskmi psovitmi sloupy u vchodu, odkud jsem se
mohl dvat vzhru a prohlet krsn modr strop, kter byl poset mnoha hvzdami a na nm
byl jako ozdoba zvrokruh. Potom jsem el dle, druhou sn, kde ndhern africk mod ji
neosvtlovala est obrovskch sloup, kter tu stly, tak jako svtila na jejich nespoetn bratry
ve vestibulu. Vstoupil jsem do temnho chrmu, blskaje svtlem sv elektrick lampy sem
a tam. Jednou se jej paprsek soustedil na postavy s mitrami na hlavch vytesanch hluboko
do bok sloup a zasazench do tverhrannch rmc, nebo na hojn hieroglyfck npisy,
oddlovan od sebe irokmi vodorovnmi pruhy. A zde zase objevilo svtlo podoby faran
a jejich bostev na zdch, nkter na trn a jin v procesch. V jednom hluboce vytesanm
relifu se Ptolemaios piblioval k Eset a k mladmu Horovi, dre v obou rukou obtiny. Na-
hoe nad touto scnou byl krsn vypoukl vlys. Vude byly oblieje zsti pokrbny, nebo
zcela znetvoeny. A vude se znovu objevuje Hathor, piem mohutn stvoly kamennch pil
ukazuj jej hlavu a na zdech je zase cel jej podoba.
Krel jsem zvolna dle po cel dlce hlavn sn dlouh vce ne 200 stop v ovzdu,
kter nebylo pli vhodn ke studiu a vahm, nebo tk pach toil na ich. Vysoko na
ernm strop a mezi hlavicemi sloup se tepotalo a pitlo bezpoet ohavnch, okdlench
netvor, kte byli rozzueni nad mm neoekvanm vstupem v ron dob, kdy turist ni-
kdy nevnikaj do jejich panstv. Byli to netopi. Vetele! kieli sborov. Vetele! Te
nen doba cestovn po Egypt. Odlo svou urejc lampu s jejm silnm a dsivm svtlem
a odejdi! Opus ns, abychom se tili ze svch starodvnch kryt a tradinch shromadi
mezi temnmi hlavami Hathory a msami s ernm povrchem. Odejdi! Ale j jsem setrval
a prohlel bedliv umleck malby obrovskch brouk skarabe a okdlench slunc, nesnadno
rozeznatelnch ve pn, kter se shromdila na obrovskm strop. Netopi se chovali jako
bytosti nhle zachvcen lenstvm, poletovali sem a tam v lenm zmatku a pitnm dvali
najevo, jak se na mne zlob. Kdy jsem se konen obrtil a sestoupil do zk chodby, do ob-
lasti pod budovou, slyel jsem je, jak pomalu znovu upadaj do tich neinnosti a rozumnjho
chovn.
Jestlie byla velk s mstem smutnm, ale zajmavm, tu podzemn krypty, ve kterch
jsem se nyn ocitl, byly jet smutnj. Tyto temn komory byly zbudovny v ohromn tlus-
tch zkladnch zdech a byly tak bohat zdobeny vytesanmi relify, je zobrazovaly zvan
obady, kter byly kdysi slaveny v tchto zdech.
118
XIII. V chrmu v Dendee
Odeel jsem z tchto komnat, podobnch hrobkm, a vrtil se k velkolepmu vchodu.
Mohutn dvee, pobit lesklm zlatem, vyplovaly dve tento vchod. Pak jsem zaal putovat
okolo chrmu.
Je tko uvit, e kdy byl znovu objeven uprosted poslednho stolet Abbas Paou, spo-
vala vt st tohoto chrmu pod pahorkem z psku a rumu jako v hrob; a jeho ndhera
oekvala svou zchranu od piku a lopaty kope. Kolik jen rolnk pes nj chodilo, mlo
tuce a mlo dbajce, e pod jejich nohama le Minulost.
Zastavil jsem se, abych prostudoval na zevn zdi slavn relif, pedstavujc Kleopatru, kter
vydvala hojn penz, aby obnovila toto msto, kdy se nkter jeho sti za jejho ivota po-
naly rozpadvat. Za to byla odmnna tm, e na jej poest byl vytesn tento relif. Jej mal
syn, Cesarion, stoj na obraze vedle n a jeho obliej podivn pipomn tv jeho slavnho otce
Julia Caesara. Ale nezdlo se mi, e by tv jeho matky byla jej pravou podobou. Star egyptsk
mince ukazuj jej podobu lpe. Byla posledn z dlouh ady egyptskch krloven, tato slavn
dcera Ptolemaiovc, a kdy Julius Caesar pivedl sv vtzn legie pes Stedozemn moe,
ila s nm jako jeho milenka skoro ode dne jeho pchodu. Uvaoval jsem, jak je to podivn, e
tato ena prostednictvm Caesara spojila Egypt s jednm malm vzdlenm ostrovem, kter
ml hrt tak velkou lohu ve vlastn historii Egypta o vce ne osmnct set let pozdji. Je tak
podivn, e tito mt vojni pinesli do Britnie krom svch kult tak uctvn Sarpida,
kter pochz z Egypta, a tak zaloili dal, tebae nepm spojen mezi obmi zemmi ped
tak dvnm asem.
Na tomto vytesanm obraze ve zdi se objevuje Kleopatra s vhodnou ozdobou na hlav,
s rohy bohyn Hathory, pod kterou je zobrazena spadajc spousta spletench vlas. Jej zobra-
zen tv je tun a buclat a pedstavuje velitelskou enu, zvyklou provdt svou silnou vli,
bytost, kter sv mysly provdla prostedky jak dobrmi, tak patnmi. Byl to prv jej vliv,
kter zpsobil, e si Julius Caesar pohrval se snem uinit Alexandrii hlavnm mstem sv e
a stedem svta. Zde tedy je Kleopatra, vypadajc urit semitsky, tedy jako typ, kter je mm
v kadm idovskm, arabskm nebo asyrskm kmeni; ale sotva vypad ecko-egyptsky. S n
zahynula domorod vlda, uvaoval jsem, zatmco jsem sedl na rozttnm kamennm nosn-
ku, a tak jedna z uznanch krsek starho svta, ena, kter hrla vznanou lohu v djinch.
Byla to pekvapiv mylenka, e osud slavnho lovka a tak osud celho nroda zvis
nkdy na smvu enskch rt.
Prel chrmovch zd jsou a k msm ozdobena nzkmi relify a bohat pokryta hie-
roglyfckmi npisy, vytesanmi do jejich povrchu. Vyrovnan a krsn linie abecednho a ob-
razovho charakteru jsou samy o sob ozdobou. Tyto npisy poukazuj na fakt, e ve starm
Egypt prv tak jako ve star n a star Babylnii lovk, kter se chtl nauit pst, musel
se tak nauit kreslit a tak kad vzdlan psa a knz v tto zemi byl do jist mry tak uml-
cem. Sdlit mylenku o njakm pedmtu prostednictvm jejho zobrazen bylo pirozenm
vsledkem nejranjch pokus o psan primitivnch lid. Ale Egypan nezaali jako primitivn
divoi, aby postupn nalzali cestu k jednoduch kultue. Legenda pipisuje vynlez dokonalho
hieroglyfckho psma bohu Thovtovi, a tak v populrn form zachovv historickou pravdu.
Byl toti skuten jeden lovk-bh, Adept, kter se jmenoval Thovt (pesn Tehuti), kter tuto
soustavu psma vnoval jako dokonal zjeven vysthovalcm, kte pili z Atlantidy a usdlili
se jako kolonie na bezch Nilu ve dnech, ne posledn zplava smyla posledn ostrov Atlantidy.
Thovt byl autorem Knihy mrtvch. Je zsti zobrazen ve sv vlastni soustav psma hieroglyfem
ibise tohoto podivnho ptka s nohama podobnma chdm a dlouhm zobkem.
Bdn komparativn flologie stle vce dokazuj, e se rzn jazyky vyvinuly z jistch
zkladnch jazykovch koen a tyto zase e se vyvinuly z jednoho prvotnho, spolenho
a veobecnho jazyka. A jednoho dne budou tyto jazyky vystopovny a k jejich primitivnm
makm obrazovho psma, tu bude shledno, e konen pramen vznikl v dobch atlantov-
skch. To se odvauji pedpovdt.
119
XIII. V chrmu v Dendee
Sta nrodov kali, e hieroglyfy mluv, naznauj a ukrvaj. To znamen, e mly
trojnsobn vznam. Pedn to byla jejich prost, obyejn slovn hodnota, nutn k mluven
ei. Nad tuto hodnotu obyejn lovk nemohl jt. Za druh, existoval dal vznam, kter po-
skytovaly hieroglyfy psai. To byl psan vznam, nebo symbolick vraz v gramatick form
na papyru nebo kameni, vraz slov mluvench nevzdlanm lovkem. A konen existoval
esoterick vznam, tajn, znm jedin zasvcenm knm a jimi udrovan v tajnosti.
Slova bo to byl popis nebo jmno, kter Egypan dvali hieroglyfck soustav.
Nejenom proto, e tato soustava, jak vili, byla jim odhalena jednm z boh, nbr tak proto,
e tajn vznam tchto podivnch maek byl ukrvn ped davy. Tento vznam byl odhalen
pouze tm, kte byli zasvceni do mystri. Ale dn dnen egyptolog nevykonal vce, ne e
peloil obecn vznam hieroglyf, akoliv touto prac vykonal znamenit dlo. Ostatek zstal
mimo jeho schopnosti.
Nebo Slova bo vyaduj, aby k nm byla pidna duchovn a zbon vaha, dve ne
poskytnou svoje nejvnitnj tajemstv. Tot plat o pochopen tajemstv, kter byla odhalo-
vna v zasvcovac komnat pi egyptskch mystrich.
Zasvcenec Pltinos, kter il ve star Alexandrii, naznail symbolickou povahu hieroglyf,
kdy napsal:
V psnm hledn pravdy nebo ve vysvtlen, kter hojn poskytovali svm km, ne-
uvali egyptt mudrci psanch maek (kter jsou pouze napodobenm hlasu a ei) ve svch
chrmech, nbr kreslili fgury a odhalovali mylenku, obsaenou ve tvaru tchto obraz tako-
vm zpsobem, e kad obraz uzavral v sob st vdn a moudrosti. Byla to krystalizace
pravdy. Potom uitel nebo k odvodil hlavn mylenku obrazu, analyzoval ji slovy, a hledal
dvod, pro byl takov a ne jin.
Je skutenost, e Egypan jako jin nrody dvnch vchodnch zem nikdy ani nesnili
o tom, e by oddlovali nboenstv a svtsk ivot do neprostupnch pihrdek. A proto tak
se jim nikdy ani nesnilo o tom, e by mli uvat e, psmo a jazyk pouze jako prostedky
dorozumvn. Prv tak jako se domnvali, e jmna maj magickou slu, tak tak naznaovali
symbolicky ve sv hieroglyfck abeced zsady onoho tajemnho vdn, kter bylo sdlovno
za zavenmi dvemi mystri.
Jedin ten, kdo byl uveden do ptomnosti boskho Usira, vtze nad smrt, boha, kter
zpsoboval, e mui a eny se znovu zrodili (jak Kniha mrtvch naznauje cl vysokho
stupn zasvcen), mohl vysvtlovat a vykldat konen vznam hieroglyf kter jsou nej-
dokonalej soustavou doslovnho symbolismu na svt.
Tak Hrodotos, rovn zasvcenec, nkde potvrzuje, jak se domnvm, e hieroglyfy byly
ve svm tajnm vznamu posvtn a symbolick a e tento vznam byl mm jenom nejvym
stupm knskho du. A tak Iamblichos, jin star zasvcenec, napsal, e tajnou hierogly-
fckou e uvali sami bohov.
Chci zde vznst otzku, tkajc se jedn zsady, ukryt v tajnm vznamu hieroglyf.
V hieroglyfech sedc postava znamen osobu, kter je mezi bohy: proto je obyejn na-
znaovna jako st psanho jmna egyptskch bostev a je zobrazovna mezi hieroglyfy,
psanmi nad jejich naznaenmi podobami. Pro tedy Egypan pitom zobrazovali sedc
postavu a nikoliv stojc?
Ne bych riskoval posmch akademickch profesor egyptologie, kte by zcela oprvnn
opovrhovali nezvislm pracovnkem, kter vnik do jejich posvtnch pedsn, ponechvm
na teni, aby si odpovdl sm.
14)
14) Pozn. pekl.: Sedc lidsk postava v hieroglyfech naznauje lovka, kter je v nehybnm postoji
hlubok mystick koncentrace, a tud v tichu a ve spojen s vlastnm vnitnm Bostvm. Proto jenom
takov postava me bt ve spolenosti boh.
120
XIII. V chrmu v Dendee
Prce slavnch egyptolog ovem v jejich vlastn oblasti zasluhuje vechnu chvlu.
Kdyby nebyli oni a osud pak by poklady npis, kter jsou na chrmovch zdech a v textech
na papyru, nebyly nikdy peloeny.
loha, kterou hrl osud pi tomto objevu, je asn. Kdyby Napoleon nikdy nevnikl do
Egypta, nebyly by tyto texty na zdech a papyrech dosud peteny. Napoleon sm zcela neob-
vyklm zpsobem byl lovkem osudu a on tak ovlivnil osud kadho krlovstv, kadho
lovka a kadho pedmtu, kterho se dotkl. Byl pravm nstrojem Prozetelnosti, ale tak
nstrojem Nemesis.
Jeho invaze otevela cestu k pochopen starobylho egyptskho ivota a mylenek. asto
se stv, e bezdn prce vojka pipravuje cestu pro prci uence, pro poselstv duchovnho
uitele nebo pro balky zbo obchodnka a jindy zase, aby to ve zniila jak djiny nesporn
ukazuji.
Na potku eck vldy nad Egyptem poala bt star e zavrhovna. Nov vldci se piro-
zen snaili, aby eck uen a eck jazyk pevldaly mezi vzdlanmi tdami. Dleit msta
v adech byla dvna jenom tm Egypanm, kte ovldali etinu. Star posvtn vysok
uen v Hliopolis, kde bylo cvieno velmi mnoho kn a kde bylo vdn Egypan zachov-
vno, bylo zrueno a zaveno. Krom nkolika jednotlivch kn, kte zatvrzele a tajn lpli na
tradinm jazyku, byla prakticky vude zavedena eck abeceda jako nrodn abeceda Egypta.
Ke konci tetho stolet po zahjen kesansk ry nebylo mono najt v celm Egypt
nikoho, kdo by byl povoln vysvtlit prost vedn vznam hieroglyfckch npis, neku-li,
aby byl schopen napsat njak nov.
Pelo dalch patnct stolet. Umn vysvtlovat hieroglyfy zstvalo stle zcela ztrace-
nou vc. A potom bou zmtan fregata Napoleonova se vkradla pod samm nosem admirla
Nelsona do Alexandrie.
Jeho armda se zhy pustila do budovn opevnn a cel se zakopala.
Jedno z prvnch mst, kde se usadila, byla dleit strategick pozice nilskho st, pobl
pstavu Rosetty. Zde jeden mlad dlosteleck dstojnk, poruk Boussard, udlal nesmr-
n dleit objev, kter byl nakonec klem k vysvtlen hieroglyf. Lopaty jeho mustva,
kter kopalo zklady ke tvrzi St. Iulien, uvolnily pdu kolem rozbit desky z ernho bazaltu
a jmenovan dstojnk ji dal vynst na svtlo. Ihned zpozoroval dleitost nyn slavn desky
rosettsk, nebo na n byl trojjazyn npis kn z Memfdy, obsahujc pocty Ptollemaiovi
V. Bylo tam padest tyi dek eckch, vyrytch do desky, s rovnobnmi peklady ve dvou
jinch psmech, toti v hieroglyfckm a dmotickm.
Kmen byl posln do Evropy, kde se nad nm uenci pustili do prce.
A konen vyptrali sprvnou nhradu hieroglyf za eckou abecedu. S tmto klem v rukou
pak mohli objasnit vznamy papyr a npis, kter byly po tolik stalet pro svt hdankou.
121
XIV. Dny v Kamaku
XIV.
DNY V KAMAKU
Konen jsem vstoupil do pravho Egypta, do starho a kouzelnho Egypta, do zem, kde se
Nil, chrm, pole, vesnice a obloha spojuj, aby vytvoily iv a vbiv dojem krajiny, kde fara-
nov vldli v okzalosti a kde dlaebn kameny denn vracely ozvnou zpv mnoha kn. Zde
v Luxoru, tyi sta padest mil od Khiry dol po ece, lovk vklouzl bez nmahy do minulosti
a dval se na krajinu, kter pedstavovala mnoho ze starodvnch vjev. Je to prv Jin ili
Horn Egypt, jak ho zempisci odnepamti nazvaj, kter si udrel nejvce tchto vjev i pro
modern pozorovatele.
Jeho klasicky proslaven hlavni msto Thby, Homrovo msto sta bran, zmizelo, ale
zanechalo nm Karnak, kdysi sted egyptskch kn.
Dnes je Karnak perlou tto oblasti. Vhlas o nyn zcench, ale dosud majesttnch chr-
mech rozloench po cel tto oblasti, se rozil po celm svt. Karnak m nejvt chrm,
jak dnes lze vidt v Egypt. Velkou S Amenrea, kter v dvnch dobch byly vechny ostatn
chrmy v Egypt podzeny. A tak jsem uinil Karnak svm poutnm mstem na dlouhou adu
dn a prochzel jsem se mezi jeho rozpadvajcmi se ruinami a zlmanmi sloupy pi jasnm
svtle slunce i pi matnm svtle msce.
Karnak, kter vystupuje z lesa zelench palem k severu, le asi ti mle od Luxoru dol po
ece a trochu vce do vnitrozem. Lze se tam dostat po zapren cest pes irokou planinu a pod
oblohou t nejnnj mode, kolem hrobky jednoho ejka s kopul a skupinou tamarykovch
strom, a se nhle ped zraky objev obrovsk pylon z pskovce. Chocholat dudkov byli
vude na polch a piln zobali potravu se strni. Cestou bylo vidt tu a tam z pdy vynvajc
podivn bezhlav, zpola rozbit nebo poraen mal Sfngy s beranmi hlavami, kter byly kdysi
postaveny podl cel cesty z Luxoru do Karnaku; nyn vak le pohben v polch u cesty. Po
obou stranch cesty dlouh ti mle jich muselo pvodn stt na sta.
Velkolep, dvacet metr dlouh vstupn pylon je pvabn na pohled. Ve tvaru pylonu s jeho
vysokmi, sklnjcmi se boky a zakivenou pevislou msou nalezla architektura pkn a mo-
hutn vraz. Nad prelm je vytesan relif Ptolemaia, kter jej dal postavit. Je zobrazen, jak
prv pin posvtnou ob thbskm bohm. Pitom tyi kolm rhy, ukonen nsadkami,
kter b po cel vce mohutnho portlu, naznauj, kde byly kdysi pipevnny vlajkov
tye, aby na nich vlly peste zbarven prapory ve dnech chrmovch slavnost a zrove aby
odvracely zl vlivy.
Vstoupil jsem dovnit a ocitl jsem se v otevenm ndvo chrmu boha Chonse, kter je
zobrazovn se sokol hlavou. Je to onen bh, kter v populrn ei nezasvcench byl synem
Amona. Sted ndvo zaplovaly polman pilky. Na stnch je zobrazeno posvtn proces
lun, plujcch po Nilu do Luxoru a nesoucch sochu Amenrea. Vstoupil jsem do zcen svaty-
n, kde bval kdysi uschovvn posvtn chrmov lun boha Chonse. Vechny ty makardy,
kter byly provdny v tchto zdech, znamenaly velmi mnoho pro lid a tak pro knze, kte
usilovali o moc, ale pedevm pro samotnho krle. Ale velmi mlo to znamenalo pro nkolik
zasvcenc, kte byli svdky ritul a obad. Pro n to byly pouh symboly a nZl1aky a ni-
koliv projevy skutenosti.
A dle jsem objevil na vchodn stn jedn vnitn komnaty, kter sousedi se svatyn,
adu zajmavch nzkch relif, z nich kad byl ve zvltn obrub. To, co na prvnm mst
upoutalo mj zrak, byla vytesan podoba m ptelkyn dlouhch zimnch nonch meditac
Sfngy!
122
XIV. Dny v Kamaku
Okamit jsem si uvdomil, e jsem objevil nco vznamnho, nebo lovk me chodit
cel dny, ani objev Sfngu na njak zdi nebo sloupu.
Prvn vpl zobrazuje farana Ramesse IV. v ptomnosti bohyn Amentet, kter obtuje
soku. Soka m plochou zkladnu a tvo ji dv postavy. Vpedu sed dt. A nen to nikdo
jin ne Hor, syn Usira. Po stran sv hlavy m velk vrko vlas, je korunovn symbolickm
sluncem a hadem. Jeho lev ruka spov na koleni, ale jeho prav ruka je zdviena k oblieji
a ukazovek ukazuje na zaven rty naznauje mleni.
Postava za nm je Sfnga.
Bohyn Amentet napahuje svou pravou ruku k Ramessovi. Mezi prsty svr k s oukem
a m jeho koncem pmo mezi krlovy oi.
Jak vznam m tato scna?
Egyptologov by bezpochyby nabdli dokonale souvisl a jasn vklad, takov, kter by
na sv rovni byl dostaten sprvn. ekli by vm, e krl prost pin obti bohm nic
vce. asto tyto vjevy na zdech nejsou nic jinho ne zobrazen djiny, anebo leni vlench
vtzstv. Tento vjev vak zejm nen nim podobnho druhu, nebo naznauje njak nanej-
v posvtn obad, zejmna proto, e se vyskytuje na stn blzko svatyn, nejposvtnjho
msta tohoto chrmu.
A prv tak jako soustava egyptskch hieroglyf byla pouvna i jako symbolick maky
pro naznaen skrytho vznamu, znmho pouze zasvcenm knm, tak tak ji samotn
postavy, pedstavujc bohy, mly daleko hlub vznam pro zasvcence starch dob. Vnitn
pouen tohoto obrazu me odhalit jenom ten, kdo je dobe obeznmen s naukou a metodami
mystri.
Vznam tto vpln tkv zejmna v chovn bohyn Amentet. K s oukem nebo k
s kroukem na vrchu, jm ukazuje doprosted mezi Ramessovy oi, byl nazvn zasvcenmi
knmi klem k mystrim a znamenal pstup k samotnm mystrim. Ale pro egyptologa
znamen pouze ivot. Jako kl symbolizuje otvrn steench dve onoho vzneenho zaze-
n, ale jako geometrick nkres je symbolem vnho ducha zasvcence, kter se vtzn zved
ze svho hmotnho ukiovanho tla. Kruh, kter nem dn viditeln zatek ani konec,
znamenal vdy vnou podstatu boskho ducha, zatmco k byl symbolem smrti podobnho
stavu pi vytren, do nho byl zasvcenec uvren, a tud jeho smrt,jeho ukiovn. V nkte-
rch chrmech bval skuten pivazovn k devnmu lehtku, kter mlo tvar ke.
Bod mezi obom je zhruba polohou jist lzy v mozku epifzy nad jej sloitou innost
jsou lkai dosud bezradn.
V prvnch stupnch zasvcen byla tato lza probuzena k urit innosti hierofantem (ve-
leknzem), k innosti, kter na as poskytovala kandidtovi schopnost mt psychick vize du-
chovnch bytost, kter se v t chvli shromaovaly v jeho blzkosti. Metoda, kter se k tomuto
elu uvalo, byla zsti zaloen na hypnze a zsti na jistch mocnch kadidlech.
Kdy tedy bohyn Amentet ukazuje svm kem mezi faranovy oi, naznauje tm, e
je mu povolen pstup k mystrim a e bude doasn rozvinuto jeho jasnoziv vidn. Ale
bylo mu zapovzeno odhalit jinm lidem to, co spatil a zail pi svm zasvcen. To bylo na-
znaeno prvn postavou soky, dttem Horem, Horem na obzoru, ale ve skutenosti bohem
Haremachetem bohem, tradin spojovanm se Sfngou jeho prst, ukazujc na zaven
rty, toto utajen psn pipomn. Podobn obrazy jsou pobl svaty a komnat pro mystria
ve vech chrmech a kad z nich tiskne prst na rty v symbolickm pkaze zachovvat mlen
boskch mystrich.
Amentet sama byla enskm ztlesnnm Amen, toti tm skrytm. Gesto krle tm, e
dr soku v poloze obtujcho, zdrazuje, e je ochoten obtovat svou e a zachovat trval
mlen.
123
XIV. Dny v Kamaku
Na ploch zkladn soky a za postavou boha Haremacheta se kr vytesan postava Sfngy.
Pro?
Sfnga, podobn jako do transu uveden zasvcenec, kter naprosto ztrcel monost ei pi
zasvcovn, vdy ml. Po cel svj dlouh ivot nikdy nepromluvila slyiteln slovo k lov-
ku. Sfnga vdy vdla, jak zachovat sv tajemstv. Jak byla tato dvn tajemstv?
Byla to tajemstv zasvcen.
Sfnga steila nejmonumentlnj zasvcovac chrm starho svta Velkou pyramidu.
Nebo obadn pibliovn se k Velk pyramid se dlo vdy od beh Nilu, a kad, kdo
pichzel od eky, aby do n vstoupil, musel nejdve jt kolem Sfngy.
Sfnga svm vlastnm mlenm symbolizovala mlen i tajemstv zasvcen.
A tak je zde faran upozorovn, e m oekvat nejvy mystick odhalen, jak me
bt dno lovku.
Ti dal vpln dopluj tuto zajmavou adu obraz mystri. Dnes m k tmto obrazm
kad nvtvnk a turista pstup, ale v dvnch dobch nebyl pstup dovolen nikomu krom
nkolika privilegovanm. Tyto vpln popisuj vsledky krlova blen se k mystrim.
Druh vpl ho pedstavuje, jak stoj mezi dosplm Horem s hlavou sokola a Thovtem
s hlavou ibise. Oba bohov dr nad Ramessovou hlavou vzu, ale msto proudu vody kad
z nich na nj a okolo nho vylv proud kk s ouky.
Thovt byl bohem jak vdn, tak tajn nauky. Zde udloval prostednictvm zasvcen ono
tajemn smen vdni o psychickch silch a duchovni moudrosti, pro kter byl v dvjch
dobch Egypt tak slavn. Thovt byl tak Pnem Msce! Proto veker magick a nboensk
obady tajnho vznamu a zejmna vechna zasvcovn do mystri byla provdna v noci,
a v tch fzch msce, kter jsou charakteristick pro jeho nejvt vliv. To je nov msc
a plnk.
Dospl Hor s hlavou sokola byl bohem slunenm. Jeho ast v tomto vjevu symbolizuje
skutenost, e zasvcovn, i kdy zaalo v noci, skonilo ve dne s pchodem svtn. Kdy
paprsky rannho slunce ozily temeno kandidtovy hlavy, promluvil k nmu hierofant jist
mocn slova a on se probudil.
Tet vpl ukazuje Ramesse, nyn moudrho zasvcence, jak je veden dle dvma jinmi
bohy. Ti ho dr za ruce, vtaj a stav ped jeho obliej k s kroukem. Naznauj tm jeho
spoleenstv s nimi na zklad jeho dosaen. Posledn vjev zobrazuje krle, jak obtuje so-
ku bohu Amenreovi. Soka je sedc bh, do jeho hlavy je vpchnuto pro. Je to bh Pravdy.
Faran nyn doshl Moudrosti a od tto chvle bude hlasem pravdy, bude pinet ob sv-
ho ivota na olt pravdy: to jest bude se poslun dit v mylen i inu duchovnmi zkony,
vldnouc lidskmu ivotu, kter mu byly prv odhaleny pi zasvcen.
A tak mi tyto vytesan obrazy odhalily zblesk vnitnho tajnho ivota pouenho farana
a tak nco z vznamu slavnch, ale vlunch egyptskch mystri.
A pak jsem byl pitahovn na zpad ke krsnmu malmu chrmu, kde se nkte z tchto
mla zasvcench uili sv moudrosti. Byla to svatyn usirovskch mystri a pro mne to bylo
snad nejdleitj ze vech mst v celm Karnaku, nech bylo jakkoli mal. Tam na vstupnm
ostn jsem spatil vytesan obrazy, zpodobujc Ptolemaia, kter dal tento chrmek zbudovat,
jak je veden k samotnmu boskmu Usirovi. Kdy jsem pestoupil prh, ocitl jsem se v obdl-
nkov sloupov hale, jej barevn a bohat popsan strop je podprn dvma pknmi, rkosm
a kvtinami zdobenmi sloupy, z nich kad je nahoe korunovn tv bohyn Hathory. Ve
vchodn zdi jsou dv mal oknka s kamennmi memi, ale slab svtlo, kter jimi proni-
kalo, ji nebylo zapoteb, nebo z kamenn stechy zmizely ti velk balvany a tmto otvorem
pichzelo dostatek svtla.
124
XIV. Dny v Kamaku
Za tm byla mal dvorana, jej stny byly pokryty nzkmi relify a vodorovnmi dky
hieroglyf. A vzcn to pohled ve zceninch vtiny jinch dosud stojcch chrm ti
dokonale zachovan vchody vedou ze zadn a z postrann zdi do tto mal dvorany. Kad pe-
klad nade dvemi je ozdoben podmsm, kter je utvoeno z ady vce ne dvaceti mohutnch
brejlovc. Tito hadi nejsou pouhmi polorelify vytesanmi do povrchu zdi, nbr masivnmi
sochami; a jejich hlavy jsou zdvieny a jejich kp rozeny. Na mse pod kadou touto adou
je znm znak okdlenho slunce a celek tvo mohutnou ozdobu vysokou tm jeden metr.
Tyto ozdoby z krlovskch kober naznauj, podle mho nzoru, e tyto ti komory, do
nich se vstupovalo tmito dvemi, mly v plnu chrmu velkou dleitost. Proel jsem vcho-
dem na vzdlenjm konci (samotn dvee ji dvno neexistuj, ale vrchn a spodn jamky,
do nich byly zaputny trmy, jsou jasn vidt) a doel jsem k malmu olti, jeho boky
jsou ozdobeny postavou krle pi uctvn, a typickou postavou bohyn Hathory. Pod nm zela
velk mezera v kamenn podlaze a pi svtle elektrick lampy jsem objevil, e je to zboen
vstup do njak podzemn krypty. Znovu jsem prohlel dv postrann komory a v rozch jsem
nalezl otvory, kter vedly dol do te krypty a do njak podzemn chodby. Cel toto msto
je skuten provrtan podzemnmi klenutmi a chodbami jako plstev. Na prav stran haly
v podlaze jsem objevil dva dal otvory, otevrajc se nad zkmi chodbami, jejich prachem
dvno nikdo neel.
Ptrn odhalilo, e jedna z tchto chodeb skuten kiovala zem, a skonila v chrmu
boha Chonse.
Cel podlaha chrmu byla tak hust pokryta prachem, e lovk musel soudit, e se tato
hromada tvoila po mnoho stolet. Prohlel jsem vky starou kamennou podlahu, a ptral po
lidskch stopch, ale krom otisk bosch nohou, kter zejm pochzely od arabskch strc
z blzkho chrmu Chonse, nemohl jsem objevit dn znmky krok nohou ve stevcch. Po
cel podlaze leel prach v tlustch vrstvch a jedinm naruenm jeho povrchu byly etn p-
vabn vzory, kter se thly od jednoho otvoru ke druhmu, zpsoben jednm nebo dvma ma-
lmi hady, jejich stopy byly zeteln viditeln. Uvaoval jsem, jak je to asi dvno, kdy njak
turista nebo cestovatel poruil osaml ticho tto svatyn. Vdl jsem, e jedna prvodcovsk
kniha odbv tento chrm poznmkou, e sotva stoj za nvtvu. A tak jsem vdl, e dn
nvtvnici zde nejsou ani vtni ani oekvni, nebo vldn ministerstvo pro staroitnosti
upevnilo pes vchod zavenou devnou brnu. Nemohl jsem vstoupit, dokud nepiel arabsk
strce hlavnho chrmu, kter vyal ze svho svazku kl, doprovodil mne k tto Usirov sva-
tyni a otevel brnu. Pro? Je to snad proto, e tam jsou ty nebezpen trhliny v podlaze?
Jak je vznam onch tajemnch sklepen a smutnch chodeb?
Vzpomnl jsem si na zvltn sklepen lemovan pkopem a vykopan z rumit tyicet
stop hlubokho, kter mi v Abydu bylo hdankou.
*
Kdy jsem o tto zhad pemlel, zdlo se mi, jakoby toto msto, podobn hrobce, se ped
mma oima osvtlilo a j znovu spatil oslavu dvnho ritulu, kter dramaticky naznaoval
smrt a zmrtvchvstn Usira onen ritul, kter jsem pozoroval vytesan do kamene na zdech
malho chrmu pro mystria, kter stoj na sten terase v Dendee; t ritul, kter jsem vidl
ve vizi a kter jsem osobn zail bhem noci, strven v temn Krlovsk komoe ve Velk
pyramid t ritul, kter atlantovsk Usir zanechal jako svoje ddictv veleknm starho
Egypta.
Pro se dvala pednost tmto ponurm a temnm mstm pro tato tajupln zasvcovn?
Odpov je troj: zajistit naprostou bezpenost a utajenost toho, co pece jenom bylo v-
sadnm a nebezpenm pokusem; zajistit snadnj uveden kandidta do transu tm, e mu byl
zasten vhled na jeho okol a tak zabrnno jeho pozornosti, aby byla odvdna od vnitnho
stavu, do nho ml vstoupit; a konen opatit dokonal symbol tak drah srdci starch n-
125
XIV. Dny v Kamaku
rod stavu duchovni temnoty a nevdomosti, ve kterm velekn nachzeli svho kandidta
na potku jeho zasvcen. Nutno pipomenout, e po probuzen otevral sv oi paprskm
slunce na zcela jinm mst, kam byl ke konci sv zkuenosti duchovnho osvcen penesen.
Po dlouhm obadu zasvcovn, kter zanalo v noci a konilo pi rozednn, vystoupil nov
zasvcenec ze sv materialistick nevdomosti (temnoty) a vstoupil do duchovnho vnmn
(svtla).
Tajn obady mystri byly provdny v podzemnch kryptch, nebo v uzavench kom-
natch, zbudovanch pobl posvtnho olte, nebo v malch chrmech, postavench na ste-
chch velkch chrm. Nikdy jinde. Vechna tato msta byla pro obyvatelstvo zapovzenm
zemm, kam se nikdo pod psnmi tresty neopovil piblit. Hierofanti, kte zasvcovali
kandidta, brali na sebe tkou odpovdnost. Jeho ivot a smrt byly v jejich rukou. Neoekvan
vetelec, kter by snad peruil posvtn obad zasvcovn, by znamenal smrt kandidta prv
tak jako neoekvan vetelec, kter by dnes vnikl do operanho slu pi nron operaci, by
znamenal smrt pro neastnho pacienta. A co jinho bylo koneckonc takov zasvcen ne jis-
t druh psychick operace, ne oddlen psychick sti lovka od tlesn? Proto byly vechny
zasvcovac prostory umstny mimo dosah a vdy byly dobe steeny. Mstnosti, kter byly
pobl svatyn nkterho velkho chrmu, byly pstupny jen skrze absolutn temnotu, nebo
jakmile nkdo odstoupil od dve, ustupovalo svtlo, a zmizelo nadobro, kdy pestoupil prh
posvtn svatyn. A kdy byl kandidt uveden do plnho transu, jeho. tlo bylo ponechno v tto
ochrann temnot a do zvru zasvcen, kdy byl vynesen opt na svtlo.
Onch mstnost, kter byly podzemnmi kryptami, se uvalo stejnm zpsobem; po uve-
den do transu byla vechna svtla zhasnuta, take se tyto krypty staly symbolickmi stejn
jako doslovnmi hroby.
*
Spustil jsem se jednm otvorem a zkoumal jednu temnou kryptu, kde kdysi kn vykonvali
sv nejtajnj obady, a potom jsem se s levou vynoil zpt do ptelskho slunenho svtla
a svho vzduchu.
Prochzel jsem obrovskmi portly krsnho chrmu Amenrea na sv dal cest zeelou
ndherou Karnaku. Tyto portly se hodily spe pro vstup obr ne malikch smrtelnk. Tyily
se nad mou hlavou jako pkr srzy. Egyptsk zliba pro nadmrn velikosti vzrstala nkdy
do udivujcch rozmr, jako je tomu u Velk pyramidy blzko Khiry a jako jsou stny pylon,
v jejich stnu jsem prv stl. Jsou tm padest stop siln, silnj tedy, ne potebuj bt zdi
njak tvrze. Skuten, dobe bylo hrubmu zevnmu svtu brnno, aby neposkvrnil posvtn
msto tohoto chrmu, kter sta Egypan hrd nazvali trn svta. Bohuel, nyn je to pouze
rozbit trn, a kdy jsem byl ve velikm ndvo ped chrmem, nalezl jsem tam velk mnostv
vandalsky pokozenho zdiva, z nho se vynouje nkolik dosud stojcch sloup. Zvolna jsem
krel pes tento obdlnk, pes drsnou pdu a plevel rostouc tam, kde kdysi bvala krsn
mozaikov dlaba v dlce sta stop.
Kdy jsem peel tento prostor, doel jsem k vysokmu vchodu, jeho stny jsou pokryty
barevnmi relify a stl jsem mezi zcenmi zbytky jinho pylonu, kter je nyn pouze zcenou
spoustou horkch spadlch kamen a tak zcela zbaven svch dvjch obrys. Nicmn se
tento vchod musel kdysi tyit na sto stop nad zem. Zmizelo sedm schod, kter stavitel umstili
ped vchodem, sedm symbolickch stup pokroku lovka z nzkho svta kadodenn exis-
tence do nejvy sfry duchovnho dosaen. Egypan toti jako mnoh star nrody chpali
dobe tajemstv sel, kter jsou zkladem celho sestrojenho vesmru. Vdli, e sedm den
nebo stupe pin Odpoinek, nejvy mr lovku, prv tak jako vem ostatnm stvoenm
bytostem a vcem. Nalezl jsem toto sedminsobn slovn ve vech jejich chrmech po cel
zemi a objevilo se v jasnm a pekvapivm vrazu uvnit Velk galerie Velk pyramidy. Proto
zcela vhodn umstili u samho vchodu do vestibulu nejvelkolepj a nejpsobivj stavby
126
XIV. Dny v Kamaku
v Karnaku, toti ped velkou sloupovou s chrmu Amenrea, tyto stupn, kter ani as ani
lovk ze zem nevyrvali, i kdy se inili, jak mohli.
Vstoupil jsem a pede mnou se otevela asn perspektiva estncti ad sloup. Slunen
paprsky padaly na vjev, kter v m pamti nem obdoby. Tm kad ze stoticeti vztyench
sloup vrhal mohutn vodorovn stn pes nedldnou zem. Bl kamenn sloupy se tyily jako
armda obrovskch vojn. Tak jejich objem je neuviteln kad m ticet stop v obvodu.
Bylo to hrzn tato grandizn rozmrn architektura, tento ti sta stop irok les obrovskch
kamennch strom; bylo to egyptsk!
A faran, kter zbudoval vt st tto sn, byl Setchi, ten, kter tak zbudoval chrm
v Abydu, kde jsem pocioval tak nevslovn mr. Zde lovk nemohl odolat dojmu sly, moci,
kter na nj dolh ze zanikl doby stavitel tto sn. Setchi se nedoil, nemohl se dot do-
konen svho koloslnho dla, a tak slavn Ramesse se chopil nedokonenho kolu, promnil
asunsk skly v obrovsk tesan pile a umstil na jejich vrcholech ticetitunov ozdoben
msy, ani by k jejich upevnn pouil maltu nebo kov. inkem toho veho bylo obracet mysl
k irmu rozhledu, pozvednout lovka z malichernho okruhu politovnhodnch ubohch
innost, inspirovat ho vzneenmi cli a velkolepmi aspiracemi a vyvolat touhu po mnohm
irm rozsahu jeho sil. Zkrtka, lovk si pl bt podobn Ramessovi a plnovat a stavt
takovto mohutn chrmy fantastick vky, potom kolem nich budovat mnoh vzorn msta,
kde by lid mohli t svtlem ulechtilejch idej a vzneenjch idel.
Kdysi tato s mnohch modliteb byla zasteen a vydldn. Nyn je oteven proti
modrm hlubinm oblohy a jej podlaha je smenou masou zem, psku, plevele a kamen.
Kdy byla ona ohromn stecha na svm mst, interir sn musel bt skuten ponur, nebo
jedin svtlo sem spoe dopadalo skrze okna s kamennmi memi nad stedn adou sloup.
Ale mohutn stecha spadla a rozbila se na sta kus, z nich zbylo jen mlo.
lovk nechce kritizovat ony star stavitele, ale pesto se ped oima jasn vynouje fakt, e
objemn, siln sloupy byly umstny pli blzko u sebe. Lep uspodn by bylo poskytovalo
del, mn peruovan vhledy. Ale mon, e sta Egypan dbali vce o svou symboliku
ne svou perspektivu.
Kad sloup byl bohat ozdoben vytesvnm a opaten hlavic v podob tkho poupte
nebo kalichem v podob zvonu. Ndhern zaokrouhlen povrchy sloup jsou pokryty barevnmi
obrazy a hieroglyfy a stejn ozdoby jsou tak na stnch a architrvech. Byly do nich vytesny
djiny egyptskch boh a krl, nebo byly namalovny barvami, kter vytrvaly nepokozen.
Rozeznal jsem namalovan postavy a podlouhl kartue krl Setchi jak se modl v ptomnosti
boha Thovta pod posvtnm stromem v Hliopolis, jak ene ped svm vlenm vozem Cheti-
ty, jak zajiuje sven vysokch cedrovch strom ze vzdlenho Libanonu k vlajkovm tym
jeho chrmu a jak se vtzn vrac do sv milovan zem. Je tam mnoho jinch postav, nkter
zpola nah, jin zase zcela odn, ale vechny maj ony podivn psn a cize vzdlen vrazy
v tvch, kter byly charakteristick pro tento lid. Na jin stn jsou na pamtn desce, kter
je zaputna do zdi, vytesan hieroglyfy, kter zaznamenvaj prvn ofciln smlouvu v dji-
nch. Je to smlouva, kter byla uzavena mezi Ramessem Velkm, statenm synem Setchiho
I., velkm vladaem Egypta a chetitskm krlem Chattuitem III. synem Murila, slavnho
vldce Chetit, jak je text jmenuje. A deska se kon potujcmi slovy: dobr smlouva mru
a bratrstv, ustanovujc mr mezi nimi na vky.
el jsem dle k jednomu zkmu nekrytmu dvoru, kde se jedin, pevn obelisk ty jako
zahrocen jehlanovit prst k nebi a vrh nachov stn na zem. Je na nm krlovsk kartue
Thutmose 1., kter jej dal vztyil a jeho sloup je pokryt temi kolmmi adami npis. Hor
milovnk Pravdy, krl Hornho i Dolnho Egypta, Amon. Uinil jej jako pomnk pro svho Otce
Amenrea Vdce Obou Zem, vztyiv pro nj dva obelisky, stejn a velmi velik, u dvojitho
prel, zn jedna st tohoto npisu. Stle toto velkolep uctvn boh.
127
XIV. Dny v Kamaku
A dle uprosted rozttnch zbytk sloupoad se ty jin obelisk, jet vy a psobi-
vj, jako by ze zem vyrel had jazyk plamene, nebo stoup svou cestou vzhru k obloze
tm sto stop a je to druh nejvy obelisk, dosud existujc na svt. Tento vztyen monolit,
zhotoven ze ziv rov uly, m na svm podstavci chlubn npis, e jeho vrchol byl pokryt
zlatem a stbrem, take jej bylo mono vidt z velik dlky a e cel zleitost, spojen s jeho
dobytm v ulovch dolech v Asunu a s jeho dopravou pro tento obelisk i jeho, nyn zmizelho
druha, trvala pouze sedm msc. Byl postaven enou, kter v nkterch smrech byla egypt-
skou krlovnou Albtou, a jet vce. Byla to mocn krlovna Hatepsovet. Nkdy se oblkala
jako mu a vdy projevovala ve sv vld silnou munost, tato pan s dlouhm nosem a se
silnmi elistmi, kter vztyovala vzneen obelisky a mohutn chrmy, vyslala prkopnick
vpravy a tmala ezlo faran nemn mocn, tebae byla druhho pohlav, jeho zvoj po
smrti svho manela odhodila se vm, co k nmu patilo.
Pette si jej pyn vnovn tohoto obelisku, kter je vytesno v hieroglyfech na tyech
stranch jeho spodn sti:
Sedla jsem ve svm palci a myslila na svho Stvoitele, kdy mne m srdce nalhav
dalo, abych pro Nj zhotovila dva obelisky, jejich hroty by dosahovaly k obloze, ve
vzneen sloupov sni, kter je mezi dvma velikmi pylony Thutmose I.
A lid po letech uvid mj pamtnk, nech zvolaj: ,Toto vykonala krlovna Hatepso-
vet. To bylo uinno podle mho rozkazu, tato hora, zhotoven ze zlata. Vldnu v tto
zemi jako syn Esety. Jsem mocn jako syn Nuty, kdy slunce odpov v Jitnm lunu
a kdy zstv ve lunu Veernm. Nech existuje na vky jako Severn Hvzda. Vpravd
jsou toto dva obrovsk obelisky, kter mj Majestt zjasnil zlatem kvli mmu otci Ar-
nonovi a z lsky, aby bylo zvnno jeho jmno, nech stoj vztyen v pedsni Chrmu
navky. Jsou zhotoveny z jedinho ulovho bloku bez jakkoliv spry nebo dlen.
*
Odeel jsem k velk brn, kter kdysi vedla do chrmu bohyn Mut a byla zbudovna
druhm z Ptolemaiovc, ale kter dnes vede do pol, lemovanch palmami. Jej pvabn obrys
a zdobn povrch pitahovaly znovu a znovu mj pohled. Nad jej msou je vytesan okdlen
slunce, kter podle starch pedstav hraje ochrannou lohu a brn vstoupit zlm vlivm.
Odpoval jsem v jednom rudm tvercovm prostoru u zdi, na n bylo napsno jmno
Filipa Makedonskho, jeho minci, dokonale zachovanou laskavou zem, jsem nalezl prv
pedelho dne asi deset mil odtud.
A pak jsem si razil cestu zcenmi dvory a spadlmi svatynmi Karnaku. Krel jsem
mezi edmi zdmi bez stechy, kter byly pokryty vytesanmi relify, a mezi svatynmi z r-
ov uly zbavenmi svch soch boh a bohy a kolem hromad rozpadlho zdiva. Zamylen
jsem el pes holou zvlnnou plochu, msto, kde bvala njak budova,kter se rozpadla a byla
odstranna, abych doel k seskupen zmrzaench Sfng a model s lvmi hlavami. Krel jsem
opatrn pes bodav zelen ostruiny, kter rostly hust ve zcen sni Thutmose III. a pak
jsem postl v zahloubn pod nzkou msou zpola zmizel svatyn na jejm zadnm konci.
Kte krlov asto pyn prochzeli tmto mstem a psali sv vtzstv na sloupy a zdi a kde
jsou nyn? Thutmose, Amenhotep, Setchi, Ramesse, Tutanchamon, Ptolemaios vousat tve
tchto mu, kte vldli Egyptu a dili jeho ivot ped tisci lety, krely ped mm zrakem
v prvodu a mizely ve vzduchu. M njakou cenu hrd uspokojen, tzal jsem se sm sebe,
kdy kad cl a ve, co doshneme, je ureno, aby bylo odvto jako prach? Nen snad lpe,
kdy krme svou stezkou na tomto svt klidn a pokorn, a pipomnme si, e vechny vci
mme jen z milosti vy moci?
Den skoro peel a zanal se podrobovat soumraku, jako se had podrobuje svmu zaklnai,
kdy jsem dokonil svoje putovn po tomto zcenm mst chrm.
128
XIV. Dny v Kamaku
Byl jednou jeden krl z dvact druh dynastie, kter vystavl ze z hlinnch cihel, aby
obklopovala chrmy Karnaku a kdy byla dokonena, mil jej obvod pl druh mle. Karnak
je legendou z kamene, je to epick bse o majesttnm sil a nevyhnuteln zkze, zmaen,
avak nesmrteln slv! Prodlval jsem dle na mst, zatmco se ndhern, ale rychl zpad
slunce vznel nad krajinou jako oslujc andl, jeho chvjc se svatoz byla zbarvena vemi
odstny od zlat k rud, a ukonil jsem tuto nvtvu, Obrovsk obraz zcenin a pol a pout,
zaplaven tolika barvami, mne pekonal a uvedl do extatickho zahloubn.
Znovu a znovu jsem se vracel do Karnaku, nechvaje dny mjet stdav v bdn a lenoe-
n, a pitom jsem stle pidval ke sv zsob nezapomenutelnch vzpomnek a neobvyklch
skutenost. Kouzlo Karnaku vs zahaluje jako blc se n mlha tm nepozorovateln a
do chvle, kdy shledte, e vs zcela obklopila. Lid bez pronikav inteligence a jemnho ctn
nevid v tchto polorozboench chrmech nic vce, ne hromady cihel, kamen, malty a prachu.
Politujte je! Vyjdme ze zahloubn nad tmito majesttnmi zceninami s du plnou hlubokho
dojmu a posvtn cty, vdomi si krsy a dstojnosti, kter si podrely i ve svm ptomnm
stavu dojemnho chtrn.
Ml jsem to tst, e jsem ml cel toto msto pro sebe, a tak jsem se zde mohl pohybovat
v klidu a nikm nevyruovn, ve svrchovanm tichu, kter zde vldne, jen tu a tam peruova-
nm ospalm bzukotem vel a veselm cvrliknm vrabc. Bylo to toti uprosted lta a davy
potcch se turist opustily Luxor a ji dvno uprchly ped postupujc vlnou stralivho vedra,
ped roji hmyzu, a zvecm ivotem, kter se v tto dob objevuje v jinm Egypt. Mouchy,
moskyti, ti a hadi, nemluv o dalch formch ivota, se objevuj v teplot, kter lidi zbavuje
ivota, ale zd se oivovat nepjemn tvory a hmyz. Ale to ve mi bohat vynahradila samota
pi studiu, zatmco se zdlo, e vedro mmu intelektulnmu zjmu nijak neubr na ostrosti.
Naopak jsem zjistil, e se lze se sluncem sptelit. Je to sten vc mentlnho postoje. V oka-
miku, kdy si myslte, e vm slunce me ublit nebo vs oslabit, jsou oteveny dvee pro toto
ublen. Aktivn vra ve vnitn zdroje je vdy povolv k hmatateln existenci.
Pro mne byla vhoda mho osamlho pobytu v Karnaku nesmrn.
Mohl jsem se oddvat jeho tichu s velkm uitkem. Schopnost pijmat samotu se v na
modern dob nepodporuje. Zliba v tichu nen vkem stroj pstovna. Ale j vm v potebu
kadodennho krtkho odtaen se od innosti pro tichou osamlou meditaci. Tak meme
osvit unaven srdce a inspirovat znavenou dui. Dnes se ivot podob voucmu kotli a lid
jsou do nho vtahovni. Kadm dnem, kter pejde, jsou mn dvrn sami se sebou a d-
vrnj s onm kotlem.
Pravideln meditace poskytuje oporu a pin bohat plody z oividnho duchovnho
prohlubovn. Poskytuje pevnost v hodin rozhodovn, odvahu t vlastni ivot neodvisle na
nzoru dav a rovnovhu v dnenm horenm tempu.
To nejhor, co modern ivot pin, je, e oslabuje slu hlubokho uvaovn. V lenm
spchu msta, jako je New York, se lovk neme posadit a pipomenout si, e jeho vnitn
ivot je ochromen. Me si jen pipomenout, e spch. Ale proda nespch ona potebovala
k tomu, aby vytvoila tuto malinkou postaviku, spchajc po Broadwayi, miliony let a me
docela dobe ekat, a pijde as, kdy bude ivot klidnj a innost ti a kdy se lovk vyno
ze svho netst a ze svch agoni, do nich se sm uvrhl, a zahldl se do hlubok studny bosk
mylenky, kter byla pohbena pod hlunm povrchem jeho samho i jeho okol.
Nae hmotn smysly ns ovldaj; je as, abychom zaali ovldat sv smysly. V posvtn
lodi due plujeme do mo, kam se ns hmotn smysly neodv nsledovat.
Meme pochopit nauky zec a porozumt pravdm v jejich knihch a vrocch asto tm,
e je pedlome k een ivotu v hloubav meditaci a nejen aktivnmu ivotu kadodennho
svta.
129
XV. Noci v Karnaku
XV.
NOCI V KARNAKU
Nanejv chvatn byly m plnon nvtvy a zejmna ty, k nim dochzelo za plku.
Egyptsk noci stav dvn chrmy do tajemnho svtla, kter vhodn odhaluje, co m bt od-
haleno, a zbytek skrv v temnot, kter se k chrmm tak dobe hod.
Piblioval jsem se ke Karnaku za noci rznmi zpsoby a vechny byly stejn okouzlujc. Plul
jsem rychle ve lunu s velkou plachtou za silnho vtru dol po Nilu; jel jsem zvolna v sedle
na pachtcm se zveti; a jel jsem po star silnici pi vcemn pohodlnm koskm klusu. Ale
tto noci za plku jsem nemohl nenalzt lep zpsob ne jt tch nkolik mil pky tak, jako
chodvali sta kn dokonce i ve dnech ndhery a slvy starho Egypta. Stbrn lesk se jiskil
na blm prachu, kter pokrval silnou vrstvou cestu, po jejm kraji jsem krel. Tu a tam se
sneli dol netopi a s kikem zase odltali. Ale jinak padlo na krajinu velik ticho a nebylo
perueno, dokud jsem nedoel k vesnici Karnaku, kde mne v noci mjely stnovit postavy
nkdy s tancmi lucernami v rukou a kde skrze nezasklen okna pronikalo lut svtlo lamp.
Moje nohy tie nalapovaly na mkk psen prach, kter pokrval cestu, a pesto se zdlo,
e tito venkovan s bystrm sluchem vdli, jakoby estm smyslem, e se njak cizinec pl
noc pes jejich vesnici, nebo vychzeli po jednom i po dvou ze dve, aby se na mne podvali,
nebo se zvdav dvali ze svch oken. Bylo to nevysvtliteln a v onom neskutenm svt,
kter vytvel msc v plku, nanejv fantastick. Jejich pohyby zpsobily, e asi dva psi
zaali vhav tkat, zklidoval jsem je i sebe mumlanm pozdravem, ale nezastavoval jsem se.
Chpal jsem dobe tento prost venkovsk lid, kter pijm men ivotn nesnze se vzneenou
flozof, Vyjdenou slovem: Mali! (Nevad!) co je opravdu zajmav.
A nhle stl na konci m cesty obrovsk stbrn pylon Ptolemaia jako pern str vel-
kho chrmu; jeho tverhrann vrchol se tyil k indigov obloze.
Nebyl vak pipraven mne pijmout, nebo ped vchodem byla umstna devn m.
Probudil jsem spcho strce, kter vyskoil polekn ze svho zkho doupte; pak stl a tel
si oi v jasnm svtle m elektrick svtilny. Kdy mi otevel malou modern branku, zaplatil
jsem mu dobe za toto naruen jeho odpoinku a on mne nechal projt, abych dle el ji sm.
Peel jsem pes ndvo a usedl na pr minut mezi spoustu pevrcench pskovcovch blok,
kter kdysi tvoily vznosn pylon, oddlujc ndvo od velk sloupov sin. Hloubal jsem nad
zaniklou vzneenost tohoto pomnku Amenrea. Potom jsem el dle a opatrn se pohyboval
mezi mohutnmi sloupy a majesttnmi zceninami velk sn. Msn svtlo vrhalo jasn
skvrny na sloupy, tyc se po mm boku a kladlo jejich hlubok ern stny na zem, take
vytesan hieroglyfy se v jednom okamiku objevovaly v zcm relifu a v nsledujcm oka-
miku stejn nhle mizely do noci. Zhasnul jsem svou lampu a rozsvcoval ji jenom tam, kde
byl cesta nejist, aby jej svtlo nesoupeilo s jemnjm osvtlenm msce, kter mnilo cel
chrm v msto, s nm se setkvme pouze ve snu. Nhle stl pede mnou obelisk krlovny
Hatepsovet: vypadal jako ndhern stbrn jehla.
A kdy jsem zvolna el dle mrn tsnivou temnotou do krytch svaty, kter le za
impozantn kolondou sloupov sn, vznikl ve mn nejasn pocit, e moje osamlost nen
ji osamlost. A pece jenom tyto ohromujc sn a men svatyn nebyly zaplnny vcmi
nejmn patnct set let. Pokozen kamenn bohov mlky sneli svou dlouhou oputnost po
stejn dlouhou dobu. Neznal jsem nikoho v modernm Egypt, kdo by mohl bt obvinn, e se
vrtil ke star ve. Pro jsem tedy pocioval spolenost ivch lid vude kolem sebe na tomto
mst ztracenm v ase, kter bylo tak tich jako sm hrob? Posvtil jsem si kuelem paprsk
sv baterky kolem sebe. Odhalil jsem pouze kamenn zceniny a nerovnou podlahu, anebo na
130
XV. Noci v Karnaku
okamik pivolval do prchavho ivota vytesan obrazy a napsan hieroglyfy; nikde jsem vak
neobjevil ani stopu lidskch tvar.
Nemohl jsem se zbavit tohoto tsnivho pocitu, kdy jsem krel dle osaml nvtvnk
uprosted noci. Noc vdy s sebou pin sv vlastn dsy a vdy nsob i ten nejslab strach
lovka. Pesto jsem se nauil milovat a pijmat tyto mkk egyptsk noci, kter mne pronsle-
dovaly svou nadpozemskou lbeznost. Ale zde tyto rozpadvajc se chrmy v Karnaku na sebe
pijmaly zpola pern obrysy v podivnm bezbarvm svt a j si uvdomoval svou stsnnou
reakci na non hodinu i toto okol. Pro to na mne tak psobilo?
el jsem starou dldnou cestou, kter vede k severnm zceninm a pmo k ndhernmu
malmu chrmu Ptaha. Peel jsem mal dvr se sloupy a kdy jsem proel dal branou, pekro-
il jsem prh vlastn svatyn. Jasn paprsek msnho svtla dopadal na jednu z nejpodivnjch
soch na tomto mst, sochu bohyn Sachmety. Pebv sama v tto ponur mstnosti, oputn
postava eny s hlavou lvice. Jej neltostn, krut tv dobe odpovdala loze, kterou j urila
egyptsk mytologie, loze trestajcho niitele lidstva. Jakou hrzou musela naplovat sv obti,
kter od n nemohly oekvat dn slitovn!
Usedl jsem na ulov podstavec a pozoroval stbrn paprsky,jak tan po polorozpadlch
zdech. Kdesi daleko se ozvalo slab vyt sldcho akala. Jak jsem tak sedl, tich a pasivn,
onen hrzu nahnjc pocit neviditeln spolenosti se znovu vloudil do mho srdce a zmrazoval
je strachem, kter nejistota vdy pin.
Copak duchov onch kn pynch tv a zstupy jejich oddanch vcch dosud stra
na tomto starobylm mst a mumlaj sv modlitby k Ptahovi, k tomu, jen drel symbolick
ezlo moci a stlosti? Copak se duchov zmizelch kn a zemelch krl mhaj sem a tam
pes sv dvn domovy jako iv stny bez hmoty?
Bezdky jsem si vzpomnl na zvltn pbh, kter mi vyprvl jeden ptel v Khie, an-
glick ednk ve slubch egyptsk vldy. Setkal se s jednm mladm muem, kter pochz
z aristokratick rodiny a piel z Anglie do Egypta na nkolik tdn jako obyejn turista. Byl
to bezstarostn chlapk, kter neml dn jin zjmy krom hmotnch. Kdy pijel do Luxoru,
vyel si jednoho odpoledne do Karnaku, kde si svm apartem fotografoval Velkou s v chrmu
Amenrea. Kdy byl negativ vyvoln a zhotoven obrzek, uasl, kdy na nm spatil postavu
vysokho egyptskho knze, kter se zdy opralo jeden sloup, s paemi, zkenma na svch
prsou. Tato udlost udlala na mysl mladho mue tak mocn dojem, e se cel jeho povaha
zmnila a on se stal oddanm studentem psychickch a duchovnch vc.
Nemohl jsem se odtrhnout od svho kamennho sedadla a sedl jsem v podivnch vahch
a nejistch spekulacch v tich spolenosti tchto kamennch bostev.
Tak minula asi plhodina a pak jsem musel upadnout do njakho druhu zasnn.
Zdlo se, e jaksi zvoj spadl z mch o, moje pozornost se soustedila na bod mezi mm
obom, nae mne zahalilo nadpozemsk svtlo.
V tomto svtle jsem vidl muskou postavu temn pleti se zdvienmi rameny, kter stla
vedle mne. A kdy jsem se na nj dval, obrtil se ke mn tv.
Zachvl jsem se otesen poznnm. Nebo tato postava jsem byl j sm.
Ml pesn tut tv, jakou mm dnes, ale jeho odv byl z doby dvnho Egypta. Nebyl
to ani princ, ani obyejn lovk, ale knz uritho stupn. Pomal jsem to ihned podle jeho
roucha a ozdoby na hlav.
Svtlo se rychle ilo okolo nho a daleko za nj ilo se, a osvtilo ivou scnu u jed-
noho olte. Potom se postava mho vidn pohnula a zvolna krela k onomu olti a kdy tam
dola, modlila se a modlila se a modlila se
A jak el on, el jsem s nm i j. Kdy se modlil, modlil jsem se s nm tak ne jako jeho
spolenk, ale jako j sm! Byl jsem Stejn divkem i hercem v tto paradoxn vizi. Shledal
131
XV. Noci v Karnaku
jsem, e m al v srdci, e je zarmoucen nad stavem sv zem, e je smuten nad dekadenc,
kter sestoupila na jeho starou zemi. Nade ve byl neastn nad zlma rukama, do nich upadlo
veden jeho nboenstv. Znovu a znovu ve svch modlitbch prosil star bohy, aby zachrnili
pravdu pro jeho lid. Ale na konci jeho proseb bylo jeho srdce tk jako olovo. Nebo dn
odpov nepichzela a on vdl, e zhuba Egypta je neodvolateln. Odvrtil se se sklenou
tv; smuten, smuten, smuten
Svtlo se rozplynulo zase v temnot. Postava knze zmizela a s n olt, a j jsem se znovu
ocitl v osaml meditaci blzko chrmu Ptaha. Tak m vlastn srdce bylo smutn, smutn,
smutn
Byl to pouze njak sen vyvolan okolm? Byla to pouze neukznn halucinace zahlouban
mysli? Anebo to bylo probuzen njak latentn pedstavy, vznikl z mho zjmu o minulost?
Nebo to byla jasnovidn vize ducha knze, kter zde opravdu byl? Anebo to byla vzpomnka
na njakou mou dvj existenci v Egypt? Pro mne, kter jsem si byl vdom svch vlastnch
hluboce rozeench cit po dobu tto vize a po n, existovala jenom jedin mon odpov.
Moudr lovk nedl rychle zvry, nebo Pravda je dma vyhbav, kter, jak prav star
ren, ije na dn velice hlubok studn.
A pesto jsem pijal, musel jsem pijmout, kladnou odpov na posledn otzku.
Einstein zvrtil konzervativn nzory o ase, kter kdysi pevldaly.
Matematicky dokzal, e nkdo, kdo by byl schopen zachytit tyrozmrn zblesk vc,
bude mt zcela jin pocit minulosti a ptomnosti, ne kter m bn lovk. To nm me
pomoci pochopit schopnost Prody dokonale uchovvat vzpomnky na minulost, obrazy zmi-
zelch stolet. Dovedl jsem velmi dobe pochopit, jak se me lovk v tchto citlivch oka-
micch meditace bezdn a tajemn dotknout tchto vzpomnek.
*
Jin noc mne zastihla, jak jedu v jedenct hodin veer k dostavenku v mal vesnici Naga
Tahtani, kter je v jist vzdlenosti za Karnakem. Luxor a Karnak zstaly vzadu, kdy jsem
jel po silnici podl nzkch beh dosti dlouho a potom jsem se obrtil v pravm hlu k asi
dvacetiminutov cest.
Na oteven ploe, kter byla stedem vesnice odpovdalo to anglickmu vesnickmu
trvnku, ale zde to byl jenom nedldn psit tverec jsem nalezl vce ne dv st mu,
sedcch na zemi v prachu. Ani jedin ena zde nebyla. Byli odni v dlouh arabsk roucha a bl
turbany a zdlo se, e to jsou lid prost a primitivn.
Na vyven verand z oblen, maltou pokryt zem, sedli tyi ctyhodn lid, mui,
mimodnho postaven a mentality. Byli to ejkov, soud podle jejich obliej a odvu; ve
svch splvajcch hedvbnch zch tvoili malebn postavy. Vichni byli sta, edovlas
muov. Onoho otepanho hrdinu enskch romn, hezkho mladho ejka z pout, kter
un krsnou anglickou dvku, lze snad najt v Anglii, ale urit ne zde v Egypt.
ejk Abu ramp, jedin mu, kterho jsem znal z celho shromdn, byl mezi nimi. Srde-
n mne uvtal a pedstavil mne nelnkovi Karnaku, jinmu ejkovi. Oba se dotkli el a prsou
ve zdvoilm pozdravu a potom mne pedstavili nelnkovi vesnice a okolnho zem. Jeho
jmno bylo ejk Mekki Gahba. A bylo to prv ped jeho domem, kde byla vztyen veranda.
Ten mne ihned nutil, abych pijal nevyhnutelnou kvu, kterouto nabdku jsem natst mohl
zmnit na aj bez mlka.
Usadil jsem se na jednom polti, kter leel na stupnku vedle mho ptele ejka Abu
rampa. Tento ejk ije ve vesnici Kurna na druh stran Nilu a je nejslavnjm a nejuctva-
njm svtcem v oblasti dvaceti mil kolem Luxoru.
132
XV. Noci v Karnaku
Je to zbon nsledovnk Proroka navzdory sv povsti, e ovld diny a zhotovuje mocn
talismany a je hrd na to, e vykonal cestu do Mekky. Na hlav ml ploch bl turban. Jeho
tk vousy, postrann licousy a krtk bradka zblely. Jeho tv temn pleti byla bodr, ale
vn, pjemn, ale dstojn. Jeho oi byly pozoruhodn velik a lovk ml dojem hloubky.
Dlouh lehce pilhav hnd za z tlust ltky spadala mu ke kotnkm. Na tvrtm prst sv
pravice ml ohromn stbrn prsten, jeho povrch byl pokryt arabskm psmem.
Omdeh (starosta) Luxoru mi pinesl pozvn, abych se zastnil tohoto shromdn a trval
na tom, abych pozvn pijal. Jednoho dusnho odpoledne jsme se setkali na ulici a on mne
pozdravil arabskm zpsobem: K je v den astn, kdy vtom ejk Abu ramp seskoil
ze svho ndhern ozdobenho mezka, aby mne podle slibu navtvil a vypil se mnou aj. Za
nkolik dn potom se objevil starosta, pineje spolen pozvn od ejka i od sebe, abych se
zastnil plnonho shromdn dervi z okrsku Karnak-Luxor.
A tak jsem se vydal na cestu k tomuto zvltnmu shromdn, jedin Evropan mezi nimi,
a snail se zapomenout na npadn tvar mch at zhotovench v Londn.
Starosta mi vysvtlil, e shromdn je prvn, kter se v tto oblasti kon po mnoha letech
a ejk Abu ramp zdraznil, e takovto shromdn dervi se d vdy podle fz msce;
e shromdn se konaj v noci novu nebo plku msce, protoe tyto noci jsou povaovny
za zvlt posvtn.
Toto nebude hlun shromdn s kikem, dodval ejk. Jsme vichni klidn lid, kte
se seli z lsky k Allhovi.
Rozhldl jsem se kolem. Doprosted oteven plochy byla zaraena vysok vlajkov ty a na
jejm vrcholu se tepotal rov prapor, na nm byla zlatem vyita arabsk psmena. Kolem
tye sedli v adch vedle sebe na zkench nohou beduni a vesnian v dokonalm kruhu.
Na nedalekm poli jsem el kolem rznch druh pivzanch zvat, kter patila bohatm
z tchto lid, z nich nkte, jak jsem slyel, pijeli z vesnic, vzdlench a dvacet mil. Nesml
bt ptomen nikdo, kdo nebyl pozvn.
Pohled na tuto scnu pod modrou africkou oblohou posetou hvzdami byl okouzlujc.
Pes dv st hlav v blch turbanech tvoilo velik kruh na zemi, a tyto hlavy se pode mnou
sklnly a zase vztyovaly. Nkter hlavy patily starm blovlasm mum, jin pouhm
hochm. Palmy tk svmi listy, kter o sebe chrastily v nonm vtru a lemovaly dv strany
otevenho prostoru, zatmco nkolik tverhrannch budov ohraniovalo ostatn strany. Spousty
tropickch popnavch rostlin obklopovaly budovy. Dle byla temnota, pole, hory, Nil a pou.
Svtlo msce a hvzd bylo posilovno jedinou mohutnou lampou, kter visela na verand nad
naimi hlavami.
S pchodem plnoci vstal jeden dervi a zazpval ver ze svatho kornu jasnm a melodic-
km hlasem. Sotva skonil posledn slovo, ozvala se ze dvou set hrdel odpov protahovanm
chorlem: Nen Boha krom Allha.
Chlapec sotva estilet, tebae to znamen vce dosplosti na Vchod ne v Evrop,
postoupil do stedu zstupu, postavil se vedle vlajkov tye a zplna hrdla zapl zpamti svm
stbrnm hlasem dal vere z kornu. Potom piel vousat staec, kter krel pomalu po
cel dlce vech ad sedcch mu. Nesl mosaznou msu se havm devnm uhlm, na n
byla vhozena hrst aromatickch ltek. Vonc oblaka koue se nesla pes oteven dvr na nai
verandu.
133
XV. Noci v Karnaku
Arabsky talisman sejka Abu Srampa.
134
XV. Noci v Karnaku
Potom se ti mui postavili okolo vlajkov tye a spustili dlouh nboensk zpv, kter
trval patnct a dvacet minut. Ctil jsem velou a oddanou vroucnost jejich srdc, kterou vyja-
dovaly slavnostn tny jejich hlas. Potom klesli na zem a tvrt mu vstal a chopil se zpvu.
Zvolil si slova oblben dervisk psn, kter plynula s jeho rt tm s melancholickou vni-
vost. Jej poetick arabsk vere vyjadovaly onu palivou touhu po Allhovi, kterou m ctit
kad prav dervi. Kdy konil, slova mla skoro jako alostn vkiky, vyrvan z jeho srdce;
vkiky touhy po vdom ptomnosti Allha, jeho stvoitele. Pl asi takto:
M splynut se zd bt dl a dl!
Zda Milovan se kdy objev?
el, kdybys nebyl mne tak daleko,
slz neml bych, a t bych nevzdychal!
Noc truchliv lme vechny m sly,
Tv neptomnost ni nadji,
m slzy kanou jako perel ady,
a srdce moje ho prudeji!
Kdo rovn se mi, jsem-li bez rady,
kdy neznm lku pro svj zrmutek?
el, kdybys nebyl ode mne vdy dl,
slz neml bych a t bych nevzdychal!
, Prv, Ty a Vn! Pravda Tv!
milost svou mi skytni jednou pec!
Tvj otrok Ahmed El Bakri, ty v,
jen Tebe, svho Pna, uctv!
el, kdybys nebyl ode mne vdy dl,
slz neml bych a t bych neplakal!
Kdy se posadil, vidl jsem, e vtina ostatnch byla zjevn hluboce dojat velou touhou, kter
byla tmatem jeho psn, ale vn ejk vedle mne zstval neproniknuteln a nezastnn.
Potom se cel shromdn zvedlo a prvn ti pvci spolen s chlapcem se poali zvolna
pohybovat uvnit sevench kruh. Kdy provdli svoje voln kroky, pohybovali jednotn
hlavami, nyn dol, nyn vpravo a nyn vlevo, opakujce dlouh a thl Allh Allh h -h!
tolikrt, e jsem to nemohl ani spotat. Z tohoto jedinho slova vydobyli sladkou a smutnou
melodii. Jejich tla se kvala ze strany na stranu v jednotvrnm, ale pesnm rytmu. A onch
dv st mu stlo dokonale tie a vichni pozorovali a naslouchali vce ne pl hodiny, zatmco
derviov krouili mezi nimi v dokonalm rytmu, kter se nikdy nezpozdil. Kdy si konen
zpvci odpoinuli, jejich trpliv obecenstvo kleslo zase do prachu. A bylo mimo jakoukoli
pochybnost, e se toto obecenstvo velmi tilo z celho vjevu.
Nyn nsledovala pestvka, kdy byly mal kofky kvy podvny vem ptomnm, za-
tmco pozorn starosta nadil, aby mi byly pineseny mal skleniky voncho karkade. Je to
hork npoj, pipraven z kvt jedn rostliny, kter roste v Sdnu. Vyluhuje se stejn jako
aj, ale m ponkud ostrou chu.
ejk Abu ramp se mi nepokouel vysvtlovat tuto non slavnost.
Pouze jsme na sebe as od asu pohldli; vdl, e se me spolehnout na mou sympatii
a j zase chpal tst, kter ctil pi tomto nonm pivolvn ptomnosti Allha. Napadla mne
mylenka, e nkde v Evrop a v Americe, v zbavnch mstnostech velkch mst, tisce jinch
shromdn naslouch zpvu a hudb dezu. Ale oni naslouchaj psni, v n nen Boha. Bav
se, pravda, a maj trochu zbavy ze ivota, avak ?
135
XV. Noci v Karnaku
Sdlil jsem starmu ejkovi sv mylenky a on msto odpovdi citoval vere z kornu:
Ve vaich vlastnch jstvch jsou znamen pro lidi pevn vry nechcete je spatit?
Mysli ve svm vlastnm j na Boha, s lskou a ctou a v tichosti, veer i rno. A nebu
jednm z nedbalch. Jenom tm, kte chtj naslouchat, On odpov.
A tak jsme sedli v tto zplav lutho svtla, obklopeni kruhem tmy, a pokoueli se obrtit
sv srdce k uctvn Nejvy Moci. Nazvali jsme Bezejmennho Allhem. Ale kdo, rozplvaje
se v tomto nnm zbonn, by Jej mohl poctiv popsat njakm jmnem?
Tie jsem pohld1 vzhru. Tam byly kmitajc se hvzdy, kter visely v prostoru na tto
jasn obloze a vbily zrak vzhru. Kad mla onu tajuplnou nepostiitelnou krsu vzneen
bsn. Kad vyvolvala chmurnou pipomnku, e jsem jen prochzejcm poutnkem na po-
vrchu tto planety, kter sama je zahalena tajemstvm jako noc.
Pohld1 jsem opt dol. Hlad po Bohu byl vtisknut do kad z tchto vnch tv pode
mnou.
Znovu derviov zaali svj voln zpv: Nen Boha krom Allha!
A sklnli hlavy a tlo dvakrt pi kadm opakovn tto vty. Zpotku zpvali zvolna, a
asi po tvrt hodin zrychlili rytmus sv psn i svch pohyb souasn s prohloubenm svch
hlas. To, co bylo dve rytmickou psn, stalo se nakonec adou ostrch draznch vkik.
A jak as postupoval, byli vce a vce vzrueni a jejich slova se podobala chraptivm vki-
km, vyrenm souhlasn s pohyby hlavy a pi tom kili ruce na prsou a kvali svmi tly.
A pece nikdy a dnm zpsobem si nezasluhovali nzev vijc dervii. Onen vysok stupe
extatick vroucnosti, kterho doshli, nebyl nikdy dnm zpsobem nepjemn a ustal nhle
v okamiku, kdy vystoupil a zrychlil se do strhujcho crescenda.
Potom nastalo naprost, bosk ticho, psobiv kontrastem s mocnmi zvuky, kter zazn-
valy pedtm. A pot odpovali.
Kva a aj byly znovu podvny a po cel zbytek noci shromdn pokraovalo mrnjm
tnem. Derviov zpvali tlumenmi hlasy, a nkdy byl jejich zpv podporovn obecenstvem,
jeho dv st hrdel opakovalo v uritch okamicch jmno Allhovo. A tak vyslali melodick,
chvjc se zpv jako ob k nebesm.
A kdy konen prvn paprsky osvobozujcho jitra pronikly do naeho kruhu, derviov
zmlkli. Nsledovala zvren meditace Na Allha a pi Allhovi, jak to nazvali. A toho
se zastnilo cel shromdn, dve ne se ve skonilo za rovho svtla svtn, kter se
rsovalo v tenkch pramncch pes oblohu.
Nkolik dn pot piel ejk Abu ramp ke mn na aj jako host. Pinesl s sebou mal
obdlnkov kousek papru, kter byl mnohokrte sloen, take tvoil balek. ejk mi ekl, e
je to talisman, popsan veri z kornu a jistmi magickmi symboly a kouzly. Dle mi ekl,
e tento papr byl pipraven zrove s jinmi talismany on noci na shromdn dervi, kde
zskal vtisk neboli magnetick vliv vych sil, tehdy vyvolanch. Na papru bylo tak vepsno
m jmno v arabtin. Tento magick papr, jak jej star ejk nazval, jsem ml nosit v kapse
pokad, kdy bych si pl, aby se mi njak zvltn podnik zdail, anebo vude tam, kde lze
oekvat neptelsk sly.
Varoval mne vak, velmi upmn i kdy ponkud naivn, abych u sebe neml talisman
v ppad, e bych ml intimn vztah s njakou enou, nebo potom by byl na as zbaven sti
sv moci.
I kdy jsem nikdy nedalo tento podivn dar, pijal jsem ho jako samozejmost, doufaje
v to nejlep.
Abu ramp ije ve vesnici Kurna, kter je nejbli osadou u smutnho oputnho dol
krl, a jako nejvznanj osobnost na tomto mst ho bhem svho mnohaletho pobytu
136
XV. Noci v Karnaku
asto navtvoval pan Howard Carter, kter pracoval v sousedstv na vykopvkch, a tak se ti
dva stali dobrmi pteli.
Aby mi dokzal innost dal moci svho magickho papru, ejk ekl, e otevran
hrobky bvaj asto mstem, kde se zdruj straliv dnov nejhor povahy, kte byli v tchto
hrobkch po cel vky zapeetni, a e on, Abu ramp, zmrn rozil svou ochrannou moc
na svho ptele Howarda Cartera, aby ho ochrnil ped neptelskmi diny. Fakt, e dlouh
ada mrt nebo netst jinch len tto archeologick vpravy, spojen s otevenm hrobky
krle Tutanchamona nsledovala brzy po oteven tto hrobky, ale pan Carter byl vynechn to
byla vc, kter na mne udlala dojem.
Mezi jinmi innostmi ejka Abu rampa je tak praxe len. Jednoho dne jsem pozoroval
ukzku. Jaksi mu piel k ejku s revmatickmi bolestmi v levm stehn. ejk ono msto asi
minutu lehce poklepval, recitoval jakousi modlitbu z kornu, co tak trvalo asi minutu nebo
dv, a pak tekl svmu pacientovi, e bolest brzy zmiz. Dal jsem si tu prci a dle sledoval
prbh tohoto ppadu a zjistil jsem, e zcela jist dolo ke zmenen bolesti, akoliv bylo pro
mne obtn zjistit, zda to byla trval leva nebo jen doasn.
ejk se mi svil, e se nauil tmto tajemstvm jak to nazval kter pat k umn dervi,
od svho ddeka a e tato tajemstv byla tradin sdlovna ji od doby, kdy il sm Muham-
mad. Poehnno budi Jeho jmno! dodal star mu s ctou.
137
XVI. U nejslavnjho egyptskho zaklnae had
XVI.
U NEJSLAVNJHO EGYPTSKHO
ZAKLNAE HAD
Ex Oriente Lux! (Z Vchodu svtlo!). Tak zn dvn ren. Intenzvn przkumy nadanch
uenc a fascinujc odhalen zvdavch cestovatel se spojily, aby poskytly dostaten svdec-
tv o pravd tohoto ren. My, lid ze Zpadu, jsme prvem hrd na sv spchy pi provdn
kosmetick operace tohoto naeho svta, ale nkdy bvme ponkud vyvedeni z rovnovhy,
kdy slyme o njakm polonahm fakrovi, kter provd vci, kter nememe ani pochopit,
ani napodobit. Tyto vci se dj dosti asto na to, aby nm pipomnaly, e existuj vky star
tajemstv a dvn moudrost v zemch, kter le na vchod i zpad od Suezu a e obyvatelstvo
tchto barvitch zem nen vbec tak hloup, e to nejsou nevzdlan barbai, pohani, jak si
o nich nkte z ns mysl.
K tmto vahm mne vede vzpomnka na m dobrodrustv se ejkem Msou, onm muem,
kter v i had vldl jako krl. Setkal jsem se s mnohmi zaklnai had v rznch koninch
Vchodu, stejn jako se s nimi me kdokoli setkat dnes. Byl jsem vak zasvcen nktermi
leny jejich bratrstva do obratnch trik a tajemstv jejich umn, kter ns zbavuj iluz, a proto
jsem ztratil ctu k vtin z nich. Protoe jsem vdl, jak dosahuj svch spch s nekodn-
mi plazy bez jedovatch zub, zbavilo mne to poten sdlet div jejich uasle pihlejcho
obecenstva, a domorodho i evropskho.
Ale ejk Ms nepatil do jejich rodu. Pynil se, e je opravdovm mgem v dvnm
smyslu tohoto patn uvanho slova a e ve jmnu Proroka ovldne vechny druhy had
pouze za jednoduchho pouit star magick moci. A nikdy neml dn nespch pi ospra-
vedlovn tto sv pchy.
Kter lovk ze Zpadu si me vyjt do pout, vyhrabat mezi kameny a pskem hada a pak
ho uchopit rukou, jako by uchopil hlku na prochzku? Kter lovk ze Zpadu se me nechat
utknout prv chycenou kobrou a s smvem pozorovat, jak se krev ine z po rann pae?
Kter lovk ze Zpadu me vstoupit do domu a spolehliv tam vyptrat kadho plaza, a
dosud neobjevitelnho, kter je ukryt v njak de, zastrenm kout nebo nbytku?
Pozoroval jsem ejka, jak dl vechny tyto vci a jet dal a tak dokazuje tajuplnou nad-
vldu nad nejtajuplnjmi tvory. S vekerm nam nesmrnm vdeckm pokrokem nememe
a ani se neodvaujeme provdt vci, kter tento Orientlec dl s lhostejnou beztrestnost.
Vidl jsem v Indii jednoho zaklnae, jak vstoupil do vesnice s dvma malmi pytli na
zdech. Ukzal vesnianm, e v jednom pytli je nkolik krys a ve druhm zase jedovat hadi.
Vloil ruku do druhho pytle a vythl prek had. Dovolil pak, aby ho nkolikrt utkli do pae
a do krku. Potom vyal krysu a poloil ji na zem. Zve se na okamik zmaten rozhlelo, ale
hadi se na n okamit vrhli a utknuli je do hlavy. Za minutu potom leela neastn krysa
mrtva, usmrcena jedem z hadch zub.
ejkovo jmno je arabskm tvarem jmna Moj a byla to zvltn shoda okolnost, e ml
stejn jmno s velkm patriarchou, kter naplnil farana i jeho dvr asem, kdy chytil hada
za ocas a promnil ho v hl pokud toti lze brt tento pbh z knihy Exodus doslovn.
Ms il v malm msteku Luxoru, kde jsem ho vyptral sotva s vt nmahou, ne on
uml vyptrat svoje brejlovce a zmije. Nebo on je nejen nejznmjm zaklnaem had v cel
oblasti, ale, protoe Luxor je oblbenm turistickm mstem, lze o nm ci, e je nejznmj na
celm svt, nebo tito turist se vracej dom, aby jeho povst ili po vech stech zem.
138
XVI. U nejslavnjho egyptskho zaklnae had
Nebyl z onoho druhu zaklna had, kte shromauj kolem sebe mal zstup lid na
zapren ulici, aby pak podrobovali njakou kobru bez jedovatch zub svmu krocen pi
tnech ttinov paly. Proto tak na sta turist navtvilo Luxor, ani by se dozvdli o jeho
existenci, ale mnoz stl nvtvnci Luxoru, kte sem pichzej kadou seznu a lpe se
seznmili s tmto mstem i jeho obyvateli, ho dve nebo pozdji objev.
Msovm povolnm skuten byl needn odchyt had jako sluba pro domorod oby-
vatelstvo msta, tak jako jet dnes meme najt lidi, kte zastvaj msto ofcilnho krysae
v nkterch hlavnch evropskch mstech. Kdykoli mli v njak luxorsk domcnosti pode-
zen, e je tam had, nebo kdykoli njakho hada letmo zahldli v mstnosti nebo na zahrad,
vyden majitel ihned utkal pro ejka Msu. Ten neomyln vdy vyptral kryt plaza a
to bylo v njak puklin zdi, nebo mezi trmy stechy, nebo v de na zahrad a pak pikzal
onomu tvoru, aby se objevil. Zpravidla had uposlechl, ale kdy se zdrhal, Ms vsunul ruku do
podezel skre a chytil plaza za hrdlo. Potom vloil hada do svho kulatho koku a odnesl.
Kdy njak hospod vdal hady pli asto na mstech, kde se psl jeho dobytek, poslal pro
Msu a tak se zbavil nebezpe. Stejn tak inily nkter hotely, dve ne turistm znovu ote-
vely sv brny, uzaven v listopadu a prosinci, jejich editel poslali pro Msu a podali ho
o dkladnou prohldku vech mstnost a okol, prohldku, kter se asto promnila v napnavou
honbu na hady, nebo hadi se velmi rdi usazuj v oputnch budovch. Kdy Ms opoutl
hotely, mohli byste psahat, e tam nezstal jedin had tak skvl byl vsledek jeho prce.
Kdy jsme se spolu poprv posadili tv v tv ejk Ms el Hawi a j dav asi tyiceti
osob se shromdil venku, zatmco mj host popjel aj a jedl ovoce, kter jsem mu nabdl.
Lid ho pozorovali, jak krel pomalu ulic se svm kulatm kokem a hol, nezbytnmi to
pomckami jeho povoln, a tu sprvn uhodli, e Ms se pust do sv prce. Protoe na msto
padlo dsn vedro vrcholnho lta, dav zahale a lenoch, kte nemohli nebo nechtli nic
dlat, vyctil jist vzruen, peruen svho jednotvrnho zpola apatickho stavu a zaal ho
sledovat zaprenmi ulikami, kter vedly k mmu obydl. ekali trpliv pede dvemi, a se
znovu objev nhodn zdroj jejich zbavy.
Zatmco Ms sedl ve vrzajcm rkosovm kesle, studoval jsem jeho zevnjek. Byl mal
postavy. Na hlav ml b1l turban, vytvoen z mnohch zhyb blho pltna. Pod jeho
dlouhm, tkm, temn hndm, hrub tkanm rouchem z koz srsti bylo to roucho onoho
druhu, jak nos arabt beduni pes voln roucho bl mu na prsou vykukoval trojhrann kus
bl koile, jeho pika smovala dol.
Nebylo mu vce ne tyicet osm let, jak jsem odhadoval, akoliv jeho tv a elo byly pon-
kud vrsit. Jeat strnisko vous na brad, nejmn tden neholen, rozcuchan, neupraven
knry a baat nos to byly vci, kterch jsem si viml nejdve. Ale jeho oi s tkmi vky
a trochu vodnat na mne neudlaly dn zvltn dojem. vraz kolem jeho st byl dobrosrden
a pjemn. Byl to zejm prost a nevzdlan lovk, s prostmi nroky, tebae byl dovedn
ve svm zvltnm povoln.
Dva velk stbrn prsteny zdobily jeho pravou ruku a dal dva jeho levici. Poznal jsem
podle npis, kter na nich byly vyryty, e ti z nich nos pro jejich tajemnou ochrannou moc,
o kter vil, e ji maj. tvrt prsten byl peetn, bylo do nj vyryto jeho jmno, jako i vraz
dvry v Allha. Uvdomil jsem si, e tak jako Muhammad neschvaloval zlato, tak i jeho oddan
nsledovnci asto dvali pednost stbru, i kdy si mohli zlato dovolit.
aj skonil, dali jsme se do prce. Ms se nabdl, e chyt hada na mst, kter si sm
zvolm, tak aby se nemohlo ci, e hada pedem ukryl na pipravenm mst. Dodval, e mu
na tom nesejde, kam ho vezmu k lovu.
Vybral jsem velkou zahradu, nleejc zchtralmu starmu domu, kter nebyl pouvn po
vce ne dvanct let v dsledku spor mezi pbuznmi o tom, kdo m bt skutenm ddicem
tohoto kdysi doucho majetku. Od smrti svho majitele zstala zahrada nepstovna, zatmco
139
XVI. U nejslavnjho egyptskho zaklnae had
etn uchazei, kte si na majetek inili nrok, platili advoktm a astnili se soud ve snaze
zskat to, na co pravdpodobn nemli vbec prvo. Mezitm zlodji ukradli vechen nbytek,
odnesli stechu a podlahy domu, rozpraskan a pokozen zdi se brzy rozpadnou a v dob,
kdy spor skon, nebude u mon vbec dn dm, do nho by se nov majitel nasthoval.
V kadm ppad jsem vdl, e se toto msto ji dvno zmnilo v bezplatn, i kdy neza-
zen domov pro hady, try, krysy a jin tvory, mn svrliv, ne jsou lidsk bytosti. Zahrada
se thla a k ece Nilu a byla tak oputn jako sama pou. Byla v dostaten zanedbanm
stavu, aby vbila vechny hady v Luxoru. Ms se zdl bt zcela spokojen s mou volbou a tak
jsme vichni odeli na jevit jeho nastvajcch hrdinskch in. Zstup asi tyiceti naich
nhodnch otrhanch nohsled byl tak vzruen touto vyhldkou, e pi pochodu za nmi vy-
kikl skuten jednou nebo dvakrt i pes vyerpvajc vedro nejbli arabsk ekvivalent pro:
Hur, ejk Ms!
*
Kdy jsme doli do zahrady, trval Ms na tom, e uspokoj jakkoli jet zbvajc pochyb-
nosti v m mysli akoliv jsem dn neml, ale spe jsem ctil, e je a pli poctiv tm,
e si vysvlkne vnj hnd roucho i spodn blou zu a zstane jen v koili a ponokch!
Clem tto neoekvan exhibice bylo dokzat, e nem dn hady schovan v zhybech svho
odvu nebo snad obtoen kolem nohou! Ujistil jsem ho ihned, e dkaz je dokonal a on se
zase oblkl.
Ms potom krel zvolna po zahrad, poset sutinami a v prav ruce nesl ti stopy dlouhou
silnou hl z palmovho deva. Pak se nhle zastavil a udeil do kamen nkolika lehkmi rana-
mi. Zrove svm jazykem vydal mlaskav zvuk a pak se dal do hlasit, neperuovan recitace
jistch vt z kornu, smsench s magickm zaknm a zaklnnm, aby se tr objevil.
Pod tmto kamenem je tr, vysvtloval a ukazoval na rozeklan kus skly. Ctm ho!
Ale dn tr se nevynoil a tak Ms znovu zaal se svm zaklnnm a kouzly, tentokrt
silnjm hlasem, kter byl pln draznho rozkazu. Tentokrt ml spch, nebo velik tr
uposlechl jeho vzvu a okamit vylezl zpod kamene a pak se zastavil. Ms se sklonil a zvedl
ho svmi nechrnnmi prsty. Pinesl ho blzko ke mn a drel ho ve vzduchu, abych si ho mohl
peliv prohldnout. Byl to lutozelen tvor, asi ti palce dlouh. Jeho ihadlo tato nebez-
pen, tebae malik zbra, vynvajc z konce jeho ocasu bylo dokonal a nepokozen.
V malm lutm mchku, pipojenm k tomuto ihadlu, bylo dostatek jedu, aby komukoli
zpsobil bolestivou smrt. Akoliv toto stran ihadlo bylo hroziv vztyeno, tr je pesto
nebodl do Msova tla.
Jste spokojen? zeptal se zaklna. Vidte, je velmi velik, ale neutkne mne. dn tr
mne nesm bodnout, nebo jsem jim to zakzal.
Pak si poloil tra na hbet levice.
Jedovat hmyz nkolikrt pohnul svm ihadlem, jakoby pirozenm instinktem chtl za-
toit na Msu, ale pokad se zarazil v nebezpen blzkosti kdy hrot ihadla byl sotva na tvrt
palce od ke toho, kter jej zajal.
Potom, aby dle dokzal svou moc nad trem, poloil ho Ms na zem. tr se pohyboval
pes rum a su, jako by chtl uprchnout, kdy mu ejk nhle rozkzal, aby se zastavil. A tr se
skuten zastavil!
Ms ho znovu zvedl a odnesl ke svmu koku, spletenmu z vrbovho prout. Byl to
velik prapodivn tvarovan dkladn kok, tvarem pipomnal obrovsk kalam. Zaklna
zvedl jeho dobe pilhajc vko, vloil tra dovnit a ko uzavel.
li jsme dle ptrat po vt koisti. Ms mne ujioval, e me odhalit skr hada pouze
svm vlastnm ichem, a to bylo vysvtlen, kter mne pli nepesvdovalo. Znovu se vak
zastavil v jedn sti zahrady pobl Nilu, vykikl krtk rozkaz a udeil svou palmovou hol
140
XVI. U nejslavnjho egyptskho zaklnae had
do koen jednoho stromu. Potom zaal stejnm jednotvrnm vysokm a zvunm hlasem
vyvolvat adu opakujcch se vt, vyzvajcch hada, aby vyel ze sv dry a zaklnal ho pi
tom Allhem, Jeho Prorokem a krlem alomounem, aby se nevzpral jeho vli. Jeho chovn
bylo velmi rzn a soustedn. Tu a tam znovu udeil hol do koen stromu.
Pely asi dv minuty, ale dn had se neukzal. Zdlo se, e Ms se trochu hnv a je
rozilen tmto neuposlechnutm jeho rozkazu. Pot mu stkal po tvi ve velikch kapkch a jeho
rty se opravdu chvly. Potom bil do stromu svou hol a ekl mi: Pi ivot Prorokov psahm,
e je zde! Mumlaje si pro sebe, sklonil se na okamik k zemi a pak vykikl: Vichni ustoupit!
Velk kobra pichz!
Dav pihlejcch se v miku rozprchl do bezpen vzdlenosti, zatmco j jsem ustoupil
na jednu nebo dv stopy, s oima pevn upenma na kad pohyb, kter dlal Ms. Ten si
vyhrnul prav rukv svho hndho roucha, dkladn si zblzka prohlel pdu, nad kterou se
sklnl, vyrel sv magick vty s dvojnsobnou silou a staten vloil svou ruku do hlubin
zkho otvoru mezi koeny. Z msta, kde jsem stl, jsem hada nevidl, ale bylo zejm, e
ustoupil hloubji do sv skre. Bylo to vidt z toho, e Ms s vrazem hnvu na tvi vythl
svou pai, vyhrnul si rukv jet ve a znovu ji vnoil do temnho otvoru; tentokrte tm
a k lopatce. V okamiku se vak jeho ruka znovu vynoila s kroutcm se a zpascm hadem
v jejm pevnm seven. Ms hada vythl nsilm, jako by to byl kus nekodnho provazu
a nikoli iv prostednk plc se smrti.
Hodil hada na zem, na chvli ho nechal svjet se a pak ho chytil za ocas. Had se svjel sem
a tam s pekvapivou hbitost, ale ze seven nemohl uniknout. Potom ho Ms chytil zase za
hrdlo tsn za hlavou a znovu jej drel ve vi a vyzval mne, abych se piblil a prohldl si ob
jeho umn. Tlo plaza se zmtalo sem a tam. Had hlasit a vytrvale syel v zchvatu vzteku
nad svm zajetm. Jeho rozeklan jazyk vysteloval a zase mizel rychlost blesku, ale Msova
pst byla jako ze eleza. Kdy had zjistil, e neme uniknout, tu tato rozzuen kobra se trochu
zklidnila, zejm vykvala svj vhodn as. V tomto okamiku vykl Ms mocn zaklnadlo
a dovolil hadovi vyklouznout z jeho psti. Had se v prachu plazil sem a tam, piem Msova
ruka se znovu dotkla jeho ocasu, co bylo ochrannm opatenm.
Had ml znm vzorkovan povrch ke svho druhu, s jejm typickm zelenm a luto-
edm zbarvenm.
Piblil jsem se asi o dva kroky a se zjmem ho studoval. Jeho kp s tmi zvltnmi
znaky, kter vypadaj jako brle a uruj jeho druh, zstala rozen a z jeho upinatho tla se
il lehce odporn zpach. Had byl asi pt stop dlouh a asi dva a pl palce tlust. Jeho mal,
zlovstn oi zraly nenvistn a pevn na ejka. Ten prozpvoval nov zaklnn, do nho
vloil vekerou svou slu rozkazu a rozhodnosti.
Ukazovkem zamil na hada, poruil mu, aby poloil svou hlavu do jeho ruky a pitom
mu zrove zakzal, aby ho utkl. Had syel, zdnliv odporoval a vymroval svj rozeklan
jazyk. Potom zvolna, nesmrn zvolna, zraje stle svma korlkovma oima na toho, kdo jej
zajal, se pohyboval vped a nakonec se podrobil tomu, co se zdlo bt nevyhnuteln.
Kobra pestala syet a mkce poloila svou hlavu do ploch, vzhru obrcen dlan svho
zaklnae! Tam odpovala, jako by dt odpovalo svou unavenou hlavou v matin kln,
poddajn a klidn.
Byl to pohled, jakho jsem nikdy pedtm nebyl svdkem a urit pohled fantastick. Dval
jsem se se zatajenm dechem.
Chtl jsem vyzkouet pravost vkonu tohoto kouzelnka a jeho had, prokzat, zda jsou
skuten jedovat. Opatil jsem si velikou lci a dal jsem Msu, aby ji vloil hadovi do mal
erven tlamiky, co on uinil. Jak se elisti zakously do lce, had, jantarov lut jed n-
kolikrt vystkl z jeho zakivench jedovatch zub. Brzy byla stbrn lce zsti naplnna
141
XVI. U nejslavnjho egyptskho zaklnae had
jedem, kter ml hustotu glycernu a svm vzhledem se podobal sirupu, co mne pekvapilo,
nebo jsem si pipomnl, e jedna nebo dv kapky by staily usmrtit lovka.
Jako posledn vkon vzal ejk Ms tlo hada a jedinm pohybem si ho hodil okolo krku,
jako by to byla dmsk koeina. Nyn se ukzalo, e je had zcela zkrocen, nebo pijal tuto
svou nedstojnou polohu bez jakchkoli viditelnch nmitek.
ejk zvedl vko svho koku a okamik podrel hlavu hada nad otvorem. Jedinm slovem
mu pikzal, aby vlezl dovnit. Had ihned sklouzl dol do koatiny, a cel jeho dlouh krou-
kovan tlo zmizelo. Potom se nco stalo nepochybn setkn s velkm korpinem, kter ji
leel na dn koku nebo kobra se najednou zaala zmtat a kroutit zpt z koku a pokouela
se uniknout. Ostr Msovo slovo, okamik vhn a had znovu vlezl do svho okrouhlho
vzen. Jeho pn zavel vko a tsn je pipevnil.
Co se stane uvnit koku? Pedstavil jsem si hbitho tra a smrteln nebezpenho hada ve
stranm zpase a tzal jsem se, kdo bude vtzem. Nebo spoinou vedle sebe v mru?
Ms ke mn obrtil svou unavenou, ale vtznou tv. Ukzka jeho umn skonila.
Nyn jsme byli obklopeni velkm zstupem divk, kte se postupn stle vce pibliovali,
jak se nebezpe zmenovalo a jak jejich odvaha rostla. Pvodn obecenstvo asi tyiceti lid se
vce ne zdvojnsobilo, nebo zprvy se na Vchod rychlost, kter se vymyk chpn.
Dav lid byly zde vechny tdy od ebrk k efendim, chlapci i dvky, stli nebo se povalovali
v rznch polohch zahrnul ohromnmi ovacemi vtznho zaklnae had.
Slva ejkovi Msovi! zajeel podivn sbor tikrt za sebou.
*
O dva dny pozdji, kdy jsem se vrtil z krtkho vletu vzhru po Nilu, abych navtvil
jednu starou pan, poustevnici-fakrku, kter ila sama v chatri na jednom ostrov, nalezl jsem
ejka, jak sed na zkench nohou na verand a trpliv ek na mj pchod. Pozdravil mne
s smvem, kdy jsem odkldal svou helmu proti slunci a pozval ho, aby vstoupil a vypil se
mnou trochu aje. Podkoval, ale odmtl s tm, e pjde dovnit jenom na krtk rozhovor.
Hodinu nato, jako vsledek onoho rozhovoru, mne zaklna had pijal za svho ka. Jste
nejenom mm prvnm evropskm kem, ale vbec druhm kem, kterho jsem kdy ml.
Tuto narku jsem pochopil a pli dobe. Jeho prvnm kem byl jeho nejmlad syn,
kterho cviil nkolik msc, aby byl jeho nstupcem a po otcov smrti vykonval jeho prci.
Jednoho dne, kdy se chlapec nauil tajn tradin nauce, poslal ho Ms samotnho do pout
poprv, kdy chlapce nedoprovzel a ekl mu: Tvj vcvik je nyn dokonen. Jdi ven a chytni
si sm svho prvnho hada!
Ale chlapec se nikdy nevrtiL.. a kdy ho otec el hledat, nalezl ho mrtvho.
Leel skren, jeho tv i tlo nesly znmky smrteln kee, kter doprovz muiv d-
sledky osudnho hadho utknut.
Vysvtlenm jeho otce bylo, e zaklnae had nen mono jen vycviit, ale mus se jm
narodit, tj. e mus mt vrozen sklon k tto prci. Chlapec tento sklon neml, ale otec ho vybral
z dvodu vhodnosti. ekl vak, e m jet ti dal syny a kdy ji v dsledku st nebude
moci v tto prci pokraovat nebo kdy bude ctit, e se bl smrt, potom jednoho z nich zasvt,
aby nastoupil na jeho msto.
Ms mi vysvtlil, e nebudu profesionlnm kem, nbr estnm, a musel jsem mu slbit,
e nebudu hady zaklnat ze zisku. Dvody pro to mi pli nevysvtlil, ale pochopil jsem, e
zskal sv vlastn zasvcen za jistch zvazk, e tajemstv, kter mu byla sdlena, neodhal
nikomu, krom jednoho lena sv vlastn rodiny, kterho si vyvol a vycvi jako svho n-
stupce. Je zejm, e elem bylo udret toto vdn v rodin a tm ji umstit do mimodnho
142
XVI. U nejslavnjho egyptskho zaklnae had
vlivnho a vhodnho postaven. Ms mi vysvtlil, e jeho vlastnm uitelem byl jeho otec,
ejk Mahrned; ten zase byl vycvien Msovm ddekem.
O ddekovi mi Ms vyprvl jeden pbh jako ilustraci toho, jak je dleit ovldat svou
vlastn nladu pi zachzen s hady. Byl najat ke konci letn sezny, aby zbavil jednu velkou bu-
dovu had. Ml ji spn naplnn pytel vemi plazy z onoho msta krom jednoho. Tmto
hadem byl mal, ale zl druh zmije. Had se usdlil v jedn de v kuchyni, odkud se zarputile
odmtal vynoit. Znovu a znovu ho zaklna vyvolval, ale bez spchu.
Nakonec ztratil trplivost a msto aby znovu opakoval sv zaklnn, kter bylo nutn, zvo-
lal: Jestlie t nemohu pimt, abys vyel pak t v kadm ppad chytnu! Potom Msv
ddeek ponoil ruku do otvoru a snail se zmiji chytit. To se mu podailo a vythl ji, ale byl
pitom utknut do palce. Jak se ostr zuby dotkly jeho ke, vstkly smrteln jed do masa. Kdy
se jed rozlil po ruce a pai, cel pae otekla jako obrovsk boule a zernala. Za nkolik mlo
hodin neastnk umel. Cel ivot byl imunn pi svm povoln a nhle byl imunity zbaven.
Je to riziko tohoto povoln, ekl ejk, ale ve bylo podle vle Allha.
Bylo zejm, e zaklnn had bylo v Egypt sotva povolnm, kter by pitahovalo mnoho
uchaze, nebo jsem slyel i o jinch takovch osudnch nehodch. Ale v Indii jsem slyel jen
o mlo zaklnach, kte byli usmrceni. Nicmn mezi nezasvcenm obyvatelstvem v Indii
bylo v poslednm roce ne mn ne dvacet est tisc obt osudnho utknut jedovatmi hady
vtina tchto had byly kobry.
Ms se nabdl, e mi sdl vdn, kterm lze odvrtit utknut i toho nejjedovatjho
hada. Obnail svou pravou pai nad loktem a ukzal mi nramek, zhotoven ze ry, na nm
bylo piito sedm malch tvercovitch koench schrnek s talismany. Kad ml plochu
asi jeden a tvrt tverenho palce. Vypadaly velmi peste ve svch rznch barvch a tento
dojem byl jet zvten barevnmi vlnnmi nitmi, jimi byly pipevnny. Vysvtloval mi, e
kad z tchto malch plochch vk obsahuje papr, popsan jistmi veri z kornu spolu
s magickmi formulkami.
Toto vdy nosm jako zvltn ochranu proti nebezpenm hadm, informoval mne. Tyto
talismany byly zhotoveny podle magickch nauk. Je nutn, abyste tak jeden ml, a proto jej
pipravm. Brzy vm pinesu nejprve popsan papr a uki vm jeho moc.
Poloil jsem mu nkolik otzek o jeho vkonech z pedelho dne. Co se dje s hady, kter
chytte, ejku Mso?
Uchovvm je, dokud nezhynou. Je mi zapovzeno usmrcovat je, nebo jinak bych ztratil
nad nimi svoji moc.
Ale potom muste mt ve svm dom cel had oddlen zoologick zahrady? zvolal
jsem.
Zasml se.
Ach ne! Chytm jen ti druhy had. Ti mal bojuj se try v mm koku a obyejn jsou
usmrceni. A protoe jsou to trov, kte je zabjej, nemm za to vinu!
Pomyslel jsem si, e je to zcela zvltn druh logiky a tzal jsem se, zda by se to lbilo
mstcmu andlu hadho krlovstv.
Ms vysvtloval, e neme na sebe brt odpovdnost, aby hady zase poutl, a dodval,
e kdyby je pustil, ji nikdy by se nevrtili. Nicmn vak v nkolika ppadech hady pustil
do pout.
Asi za ti nebo tyi dni hadi patn, kte jsou zl a maj patnou povahu, se ve sv zuivosti
obvykle obrt proti sob a utknou se a tak zahynou sebevradou. Dobr hady, kte jsou velc,
nechm zahynout pirozenou smrt hladem. A tak v dnm ppad je nezabjm.
Co je to za slu, kterou okouzlujete hady, aby vyli ze svch kryt?
143
XVI. U nejslavnjho egyptskho zaklnae had
Je to njak druh hypnotismu?
Vbec ne. Pi ct k islmu mohu jen ci, e je to moc, kter pechz z mistra na ka pi
zasvcen. Vyslovovat pouze zaklnn by nestailo k vtzstv nad hady. Talismany, modlitby
a rozkazy jsou vechny nutn a velmi pomhaj, stejn jako tajn zaklnn, kter je sdlovno
kovi, aby ho pouval pouze v mylenkch. Ale zklad moci ovldnut had pichz z on
sly, kter je kovi pedna jeho uitelem. Prv tak jako nov knz v kesansk crkvi dostane
podle pedpoklad jistou milost, kdy mu biskup polo ruce na hlavu pi obadu pomazn, tak
tak k obdr moc nad hady, kter je na nj neviditeln penesena. A je to tato sla, kter ho
skuten opravuje ovldat hady.
Potom mi ejk sdlil, e je opravdu lenem jistho dervskho du, jeho specialitou je
zachzen s jedovatmi hady a e tento d je jedinm pravm bratrstvem mg, kte uvaj
tajnch sil k ovldn had. A do konce pedelho stolet bylo v Egypt mnoho tchto dervi,
ale dnes z modernho Egypta tm vymizeli. Obyejn zaklna had nebyl nikdy zasvcen
do tohoto derviskho du a proto mus pracovat s nekodnmi hady nebo pouvat jist ltky,
kter chrn ki nebo pracovat s jinmi mn hodnotnmi metodami.
Ms se vyjdil, e chce penst jist stupe tto mystick sly na mne, tolik, kolik posta
k m imunit proti utknut smrteln jedovatch had a nejnebezpenjch tr. A souasn mi
sdl slova jistch zaklnadel, jak pronench veejn, tak i tajnch, a ped mi slben dar
psemn talisman. To ve bude mm zasvcenm do jeho dervskho du. Musm se vak dit
jeho podrobnmi nvody, kter mi d pi cvien. Tak musm mt stle v ct jmno Allhovo
a Jeho proroka Muhammada. Souhlasil jsem, e budu ve dodrovat.
Zvltn podmnkou ale zcela obvyklou pi kadm zasvcovn jogn a fakr v Ori-
ent bylo, e sedm dn ped penesenm sly k mus t v osamlosti a ivit se jen trochou
chleba a vody. k tak mus tento tden vnovat modlitbm a meditacm a odpoutat se od
vech svtskch zleitost a zjm.
ejk tvrdil, e tato tajn moc i tajn zaklnn bylo pedvno tradic ji od dn krle ala-
mouna, k nmu, jak se zdlo, ml Ms a pehnanou ctu. V tomto smru nebyl sm, nebo
jsem zjistil, e vtina egyptskch fakr povaovala alamouna za prvnho a nejvtho ze
vech fakr, za nejvyho mistra okultnho vdn a za mga skuten neomezench moc.
*
V brzk dob byly tyto ppravy provedeny. ejk mi sdlil jist tajn arabsk mocn slovo,
kter jak ujioval, bude mt na hady vliv, bude-li v duchu proneno kvalifkovanou osobou.
Pinesl mi i slben talisman. Byl to ark papru, pokryt arabskm psmem, vtinou magick-
mi formulkami a veri z kornu. Dle mi pinesl koen sek a pl si, abych do nho talisman
uloil pot, kdy ho budu nkolik dn uvat. On sm chtl sek zat. Pouzdro bylo hezkm
pedmtem z erven ov ke a na jedn jeho stran byly vypleny kiujc se hlopky.
Na jednom konci sku byla upevnna dlouh ra, spleten z ervench, lutch a zelench
vlnnch nit a mla slouit jako smyka, kterou bylo mono pipevnit talisman k odvu.
Tento talisman bude uiten, jen kdy jej budete uvat vy, protoe jsem na nj napsal
vae jmno, poznamenal Ms, a pro kohokoli jinho bude bezcenn. A ho zaiji, noste
ho stle pod svou koil pmo na ki. A dejte pozor, abyste ho neztratil. Protoe kdybyste ho
ztratil, nikdy ho ji nenajdete. Zatm noste tento papr sloen do malho rozmru.
A bez jakkoli okzalosti nebo ceremonilu, pouze poloenm rukou a rozvlnm pro-
zpvovnm zaklnn byl penos mystick sly dokonn. Od t doby jsem ml bt imunn
vi trm a hadm. Zasvcen mlo vak teprve prokzat svou cenu, Ms vak pipoutl,
e imunita nebude trvat dle ne dva roky a budu-li si pt obnovit penesenou slu, budu ho
muset znovu vyhledat.
144
XVII. Stvm se dervem, kter zakln hady
XVII.
STVM SE DERVEM, KTER
ZAKLN HADY
Ke sv vuce v zaklnn had jsem sehrl jakousi pedehru tm, e jsem se uil nazpam
zaklnn Rifa-i a potom zachzen s rznmi druhy zcela nekodnch had. Ale ti nejene byli
schopni, ale byli tak ochotni mne utknout. Pocit utknut je neobyejn nepjemn a podob
se asi pocitu, jako kdyby se vm zasekla do ke rybsk udice! Ale tyto rny byly opravdu
jen povrchn a nemly v sob ani stopy po jedu. Dalm krokem bylo zachzet s jedovatmi
hady, jejich jedovat zuby byly odstranny. Tito uboz plazi tak s chut kousli pouhho novice,
jakm jsem byl j. Konen nadeel as, kdy se zdlo, e m zaklnn skuten psob a kdy
jsem vyvinul tolik dvry, e jsem ctil, e se m vle spn pen na vli had. Brzy jsem
zjistil, e velmi dleitou roli, jak uinit tyto tvory povolnjmi, hraje odvn vra, soustedn
mylen a pevn, siln, nepetrit udrovan vle.
A ve svm vcviku jsem postupoval; peel jsem Nil a odeel se ejkem do pout na lov je-
dovatch had, kte mli sv jedovat zuby. Sejk chytil dva takov hady, jednm z nich byla
velk kobra s krsn zbarvenou zelenou k, postkanou lut, a druhm byl men thl had
s hlavou kosotverce a kresbou kosotverc po celm hbet. Pinesli jsme je vtzn do Luxoru,
bezpen ukryt v ejkov koku.
Usadili jsme se v jedn oteven sti zahrady. Ms nhle otevel vko, ponoil svou ruku
do koku a zvolal: Nyn zane vae prvn lekce. Chopte se tohoto hada!
Kobra byla rozvinuta smrem ke mn, jej hlava se zmtala sem a tam. Ulekl jsem se tohoto
nhlho rozkazu. Nikdy pedtm jsem se dosud sv vli nepiblil k nechrnnmu hadovi tak
zblzka, a tm mn jsem se pokouel se ho chopit. Vhal jsem.
Nemjte strach! ekl ejk konejiv.
Okamit jsem pochopil, e tato zkuenost m bt zkoukou. Kola mho mozku se ot-
ela rychlost expresnho vlaku. Znovu jsem vhala kdo by nevhal ped uchopenm smrteln
nebezpen, prv chycen kobry, kter me zpsobit smrt s tmi nejhrznjmi agniemi.
Ale pak jsem vyctil jakousi telepatickou vmnu mylenek mezi mnou a mm uitelem, e
pijmout strach z hada v tomto zkuebnm okamiku by mohlo znamenat nespch pi proch-
zen zkoukou a mon i konec mho mladistvho snu stt se zaklnaem had. Vdl jsem, e
situace vyaduje okamit rozhodnut, buto pijmout, nebo odmtnout. Ale zejm to bylo to
prv, jestlie jsem chtl pokraovat v tomto tajemnm zachzen s hadm rodem ..
Tak dobe! ekl jsem si v duchu. Smrt te nebo pozdji mal! (Nesejde na tom!) Na-
phl jsem ruku a uchopil proukovan tlo kobry. Msto abych zail dotyk chladn a lepkav,
byl jsem pekvapen, kdy jsem poctil, e tento styk neposkytoval dn nepjemn pocit.
Had trhl svou hlavou, aby se podval, kdo je jeho novm pnem. Nae oi se setkaly. Had
se pestal pohybovat a zstal v ustlen poloze bdlosti, nehybn jako pevn hl.
Znovu mnou projel pirozen a nevyhnuteln pocit strachu, ale byl to jen zblesk. Okamit
jsem se vrtil ke svmu odhodln, e projdu celou tuto zkuenost a do konce, a to stoj cokoli,
a od t chvle jsem setrval v tomto rozhodnut s neprosnm odhodlnm.
Ms se na mne dval a naden se usmval.
Vidte, te jste se stal jejm pnem, hrd oznamoval. Zda tak had pijal pln tuto situaci,
bylo pro mne pli brzy rozhodnout. Had rod nezddil svou povst zrdnosti a vychytralosti pro
nic za nic, a proto jsem se nedomnval, e prvn vtzstv znamen tak vyhrt vlku. Protoe
145
XVII. Stvm se dervem, kter zakln hady
jsem byl v tto he novkem, schzela mi dokonal vnitn jistota, kter zasluhuje tolik obdivu
v povaze lovka, jakm byl mj uitel.
Kobra se zaala v mm seven prun pohupovat. Kroutila se sem a tam, svou stran
vyhlejc hlavu a zlovstn oi otoen na mne. Jej tenk rozeklan jazyk ukazoval na mne.
Syen, kter ze sebe vyrela, znlo chvlemi jako tk lidsk dech.
Zde byl tvor, psanec, kter neznal a nemohlo se od nj oekvat, e by znal, vznam sli-
tovn; tvor, kter je nemilosrdn ve vlce s celm svtem; kter jako Ismailita pln chpal,
e ije v oddlen td, e je nenvidnm neptelem veho ostatnho krlovstv zvat a tak
skoro celho lidskho pokolen.
Had piblioval svj mal obliej ble a ble k mmu a j jsem vytuil, e nadela moje
druh zkouka. Nejsem do ivota zamilovn a nepochybuji, e smrt otevr dvee jinam, ale dal
bych pednost tomu nechat svou ivotn slu odtci kvli lep vci. Ms vzal ode mne kobru
a poloil ji na zem. Nepl jsem si zaobrat se dle tmto hadem, dle dret tohoto zmtajcho se
kluzkho tvora, byl jsem jm vak podivn okouzlen a byl jsem rd, e se mi naskytla pleitost
studovat jej tak zblzka. Nyn se pede mnou svinul ve vzdlenosti asi osmncti palc a jeho
hlava a pedn st tla se pvabn vztyovaly asi ve stejn vzdlenosti do ve a pi tom mne
had stle bedliv pozoroval.
Kdy jsem mu vracel jeho pohled, pemlel jsem o smrtc moci jeho mal tlamy. Vechno
nebezpe hada je soustedno v tomto hrozivm otvoru, prv tak jako vechno jeho tajemstv
se zd bt soustedno v jeho upench och bez vek.
Pi utknut egyptskou kobrou je do tla vstknut jed, kter rychle ochrom nervy, a ner-
vov systm je pak atrofck nebo znien. Potom nevyhnuteln nsleduje zstava srdce nebo
nemonost dchat.
Jak mla proda cl, kdy opatila hady takovou moc nad ivotem a smrt, tzal jsem se
tie sm sebe. Nakonec jsem podal Msu, aby mi dovolil prohldnout si vnitek kob tlamy.
Okamit souhlasil, uchopil hada za hrdlo, vsunul do zk trbinky tlamy dvko a odhalil mi
jej neobvykl anatomick uspodn.
Oteven tlama mla ivou ervenou barvu, co vytvelo npadn kontrast se zelenou
a mdle lutou barvou had ke. Nemohl jsem si pomoci, ale udlal na mne hlubok dojem
nesmrn inn mechanismus, kter se mi tak odhalil a kter je tak vhodn k utknut. Zaki-
ven jedovat zuby, slouc jako tesky, jsou zasazeny zcela v poped elisti, v kadm kout
je jeden a jsou umstny proti horn elisti. Vidl jsem pi innosti tlamy, kdy se had pokouel
vyhnout se vloenmu dvku, kter se drdiv opralo o jeho patro, e tyto dva jedovat zuby
nejsou pevn zasazeny do elisti. Jsou ovldny zvltnm svalem, take se mohou vztyit
kupedu a pak se zase mohou poloit nazad. Nepamatuji se, e bych kdy vidl njak jin druh
ivoich s pohyblivmi zuby.
inn jedovat zuby byly zasazeny do jakhosi obalu sliznat blny a za nimi byly jet
jin zuby jakoby v zloze. Na obou stranch kadho zubu byl mal vek, do kterho je vy-
luovn jed. lza, kter plni tento vek, bezpochyby pracuje na stejnm principu jako nae
slinn lzy.
Jinou zvltnost tchto jedovatch zub je jejich dutost. Mohli byste najt uritou analogii
mezi nimi a injekn stkakou. Kobra me vrazit jako jehla ostr hroty tchto zub pmo do
masa obti, piem zrove stla svalstvo jedovatch sk, pipojench k zubm, take jed
protee vnitkem zubu a je vstknut do rny, podobn jako kdy injekn jehla probodne maso
a souasn vystkne lk z dutiny stkaky.
Sejk nyn navrhl, abych provedl druh pokus k ovldn had, a sice abych pinutil hada
usnout, piem bych zrove dokzal innost talismanu, kter pro mne napsal, nebo tento
talisman je pro zdar takovho pokusu nezbytn .
146
XVII. Stvm se dervem, kter zakln hady
Pustil kobru a ustoupil stranou. Plaz se ihned obrtil proti mn a upel na mne sv leskl,
nehybn ern oi. Zpotku jsem zkouel jeho bdlost tm, e jsem ho zvolna obchzel, a
jsem obeel cel kruh. Kobra pohybovala svou hlavou a svm krsnm, vzorovanm tlem
v dokonalm souladu s kadm mm krokem. Jej dv stran oi se ani na okamik neodvrtily
od mho zraku.
Asi ji moje pohyby zlobily, nebo se zaala vztyovat o nco ve, pitom zvedala svou
plochou hlavu a hlasit a hnviv syela. Znovu vymrovala svj ern jazyk, tenk jako nitka
a nadmala svou krlovskou kpi. Ml jsem pocit, e kdykoliv kobra roziuje tuto svou kpi
do vejitho tvaru, tak dokonalho jako detnk, chce tm svou ob postrait. Straliv, brejlm
podobn kresba vpedu vztyen kp zdrazuje tento inek.
Vdl jsem, e i bez skutenho vymrtn kupedu a utknut (m by ohrozila mj ivot),
me kobra vyplivnout malou prku svho jedu do mch o co je obvyklm myslem n-
kterch tchto had aby zpsobila trvalou slepotu.
Napjal jsem svou vli a snail se j psobit na hada. Usni! rozkzal jsem v duchu. Pak
jsem se piblilo nkolik palc, v prav ruce jsem drel talisman a neustle jsem dval rozkaz.
Syiv zvuk ustal, kp se sthla, kvav pohyby se staly volnjmi a kobra ztratila svou kr-
lovskou pzu, kterou a dosud udrovala. Sloil jsem papr do tvaru stky a poloil jej na hlavu
kobry. Had skoro ihned klesl, take jsem musel talisman znovu poloit na jeho hlavu. Konen
zcela oslbl a zstal leet nataen na zemi, piem jeho vlnit tlo bylo svinuto v prachu do
tvaru psmene S.
Potom se ji nepohnul a zstal strnul. Zda opravdu usnul nebo byl v hypnotickm transu
nebo byl bdl, ale bezmocn, podlhaje magii onoho talismanu, to jsem se nesnail roz-
hodnout.
A tak skonil mj prvn pokus zaklnn had.
*
Pi nkolika jinch pleitostech jsme s Msou vychzeli na krtk vpravy lovit leny
hadho rodu a pineli jsme je iv. Nedovedl jsem vyhledvat jejich skre, ale Ms je sb-
ral z rznch mst na pouti nebo na mn navtvovanch stech nilskch beh s asnou
rychlost. Tvrdil, e je me vyichat a tak je vystopovat. To byla schopnost, kterou jsem
nikdy nezskal a kter, jak mi ejk tekl, vyadovala pinejmenm ron vcvik, aby se dokonale
vyvinuly vechny odborn schopnosti profesionlnho zaklnae had.
Hadi nkdy na Msu syeli nebo i plivali ve svm hnvu, kdy je volal, ale nakonec se vdy
podrobili a piplazili se poddajn do jeho rukou. A jednou se stala nehoda.
Chytili jsme rohatou zmiji, kter nm ji od potku psobila nesnze.
Kdy jsme se konen pokoueli ji vlkat do koku, zejm omylem povaovala pohyb
ejka za tok nebo nkte hadi jsou tvorov pekvapiv nervzn a udeila ho v sebeobran.
V okamiku se jej mal tlama sevela na jeho prav pai a on byl utknut. Ihned mu tekla po
ki krev. Proud rud tekutiny se zvtil a j mu rychle pivzal na rnu kapesnk, abych zastavil
krvcen a pipravoval jsem se postupovat dle podle jeho rady. Doufal jsem, e ejk udlal
posledn vli a e nkte jeho pbuzn se postaraj o jeho manelku a dti.
Ale Ms se jen usmval.
Mal! zamumlal. To nevad! Zmije mi neme ublit. Je to jen kousnut obyejnmi
zuby.
asl jsem.
dnmu hadu nen dovoleno utknout mne jeho jedovatmi zuby, dodval. Ale nkdy
mne kousnou do masa svmi obyejnmi zuby. To se tak stalo ji dve a nic si z toho ned-
lm.
147
XVII. Stvm se dervem, kter zakln hady
Ano, byla to pravda ejk byl bezpen proti hadmu kousnut, i kdy pro vechny ostatn
lidi bylo tak zhoubn. A aby Ms dokzal tuto svou nedotknutelnost, donutil hada, aby otevel
svou tlamu a pak vloil prsty bezprostedn pod jeho jedovat zuby. Kdyby byl had chtl, mohl
sv piky zaboit do jeho ke a tak ho usmrtit. Ale piky se nepohnuly a Ms nakonec
vythl svou ruku nezrannu.
Nsledujcho dne nebyla rna zancena a jeho po rann pae byla zpola zahojena.
Lid mn asto uvdli ppady o vyatch jedovatch zubech, kter vidli. I kdy jejich
zjem o pravdu byl chvlyhodn, pece jenom spojovat tyto ppady s naimi kobrami by zna-
menalo pepnat nedvivost za hranice snesitelnosti.
Pokud se tk on dvoulet imunity, o kter ejk tvrdil, e ji na mne penesl, mohu jen
ci, e jsem zachzel s nebezpenmi kobrami a s jedovatmi zmijemi nkolikrt a e jsem
si je dokonce kladl kolem krku, ale nikdy na mne nezatoily. Skoro jsem si je zvolil za sv
zvec kamardy. Takov jsem ml zjem o tyto tajemn tvory. Ale Ms mne varoval, e
pokud jde o erven zbarven druhy tra, jsou to tvorov zlomysln a neposlun a moje sla
by je nemusela pemoci a e existuje jist mal riziko, kdybych se setkal s hadem te povahy.
ekl mi, e mohu poznat nebezpenho hada, kdybych se s nm setkal, podle prvnho vysloven
magickho slova, ne se k nmu piblm. Kdy by si toho had nevmal a nezastavil se, pak
se s nm nemm zabvat. Takov had by se mohl snadno obrtit a lovka usmrtit, protoe je
naprosto zlomysln.
Njakou dobu potom, kdy jsem se se ejkem rozlouil, a cestoval dle do jinho Egypta,
se mi naskytla neoekvan pleitost jednat s jednm trem. Zastavil jsem se na njakou
dobu, abych ptral v ndhernm starm chrm v Edfu. Zde jsem se odvil spustit se jednm
otvorem v podlaze mal mstnosti vedle svatyn, protoe schody tam dvno zmizely. V tchto
podzemnch rozpadvajcch se mstech bylo teba chodit velmi opatrn, ponvad je hadi maj
obzvlt rdi. mysln prolzaj tsnmi trbinami ve zdivu, kter svraj jejich tla a tak se
zbavuj star ke v dob, kdy je as na jej svlkn. Tak miluj osamlost, temnotu a stinn
chlad takovch starch tulk, a proto se to v nich jimi jen hem.
Kdy jsem prolzal velice zkm tunelem, hust zaplnnm neporuenm prachem mno-
hch stolet, vstoupil jsem do jin zal chodby a nakonec jsem se dostal do nzk podzemn
krypty. Ihned jsem poznal, e slouila pro zasvcovn do dvnch mystri, konanch v psn
odlouenosti. Ono msto bylo temn jako noc a j spolhal jen na svtlo sv kapesn svtilny.
Dokonil jsem dkladnou prohldku, obrtil se a chtl se vrtit do chodby. Nhle se vak
z jedn trbiny v kamennm zdivu vynoil ohavn lut tr a bel k mm nohm. trov
maj opravdu zvltn zlibu pro podzemn sklepen starch zcenin. Vinou rozbitch dladic,
ve zahalujc temnoty a nzkho stropu chodby jsem nemohl jt dosti rychle. Proto jsem se
zastavil a namil jsem svj ukazovek na jedovatho tvora. Hlasit jsem vykl mocn slovo
a velitelsky jsem mu nadil, aby zstal stt. Ms mne pouil, e musm pronet zaklnn
jako vbec vechny magick invokace s nejvtm mentlnm soustednm a silou, jak
jsem jen schopen.
tr se okamit zastavil, jako by se nhle setkal s njakou pekkou! Zstal na tme
mst jako zkamenl a nepokouel se pohnout ani vped ani vzad v dob, kdy jsem se prodral
svou cestou dle do bezpe.
Pokud mohu ci, onen neastn tr me bt dosud na onom mst a ekat na rozkaz
uvolnn!
Ve vzcnch ppadech uplatoval Ms svj smysl pro humor: piblil se ke stromu,
o nm vdl, e se na nm ukrv tr a pak mu rozkzal, aby slezl dol. Po krtkm i delm
otlen se tr na strom vdy objevil a skuten seskoil dol na ejkv ploch turban!
148
XVII. Stvm se dervem, kter zakln hady
Jednou, kdy jsem hovoil o mystick sle, kterou mli Rifa-, dervii, zaklnajc hady
a snail se pimt Msu, aby na zklad sv dlouh zkuenosti pesn defnoval podstatu tto
sly, mohl nebo sml jen ci:
Je to pouze z moci Allhovy, e se nm hadi podrobuj. Hadi nm dvuj, ponvad je
nm zakzno je usmrcovat vlastn rukou. A my tuto jejich dvru nezklameme. Proto nae
zaklnn obsahuje vdy nkter slova ze svatho kornu.
Neprozrazuji dn tajemstv, kdy zde uvedu zaklnn, kter uvaj derviov Rifa-, do
jejich du jsem byl zasvcen, ponvad toto voln je zpvno veejn a bezpochyby bylo
slyeno ve sv pvodn arabsk zvun a bsnick form mnoha sty nezasvcench lid.
Pokud m vhu pouh vyjden mylenky, nevidm dvod, pro by anglick peklad neml
bt stejn inn; akoliv samotn zaklnn sotva pinut hada, aby se vynoil ze svho krytu
nebo aby poloil svou plochou hlavu do naeho klna! Slova znj takto:
, hade! Vyjdi ven! Zaklnm t, abys vyel! Zapsahm t ve jmnu Allha, a jsi nahoe,
nebo a jsi dole, abys vyel! Nikdo neme Allha pemoci a nikdo nad Nm neme zvtzit.
, mj pomocnku v ase nouze! Ve jmnu Svatho Msta a Svat Knihy zapsahm t, Vyjdi
ven! Ve jmnu Toho, jeho slva otevr veker dvee, vyjdi a podrob se smlouv. J jsem ten,
kdo vlastni Slovo.
V nejvzneenjm jmnu Mistra veker pomoci, volm t s dovolenm svho Sejka a Pna
mho bratrstva, Ahmeda el Rifa-. Vyjdi ven!
Ve jmnu Moudrho alamouna, kter vldne nad vemi plazy. Sly!
Allh ti porou! Vyjdi, hade! Vyjdi. Mr bu s tebou. J ti neublm.
*
Kdy jsem se rozlouil se ejkem Msou, nemohl jsem jinak ne optovn uvaovat o tom,
e pod naukami a praxemi dervi Rifa- se skrv zbytek njakho starodvnho kultu uctvn
had, kter sah do minulosti, mon a do nezmrnho dvnovku. Vdl jsem, e Ms
protoe byl dobrm muslimem by to rozhodn popel. A tak jsem se jednou tto otzky dotkl,
ale on se odchlil od otzky odpovd, e nen Boha krom Allha! A m vce jsem na nj v tto
vci nalhal, tm vce zdrazoval svrchovanost Allha, a jsem si konen uvdomil, e buto
neme nebo nechce jasn pochopit mou otzku. Tak jsem cht necht toto tma opustil. .
Kdy jsem dal dohromady ve, emu jsem se nauil od zaklna had veho druhu, kdy
jsem srovnval dkazy o hadm kultu, kter jsem vidl veejn provdt v Indii a o nm vm,
e byl tak veejn praktikovn ve starm Egypt, a kdy jsem studoval sv vlastni zmnn
pocity k hadmu nrodu od nezapomenutelnho dne svho zasvcen, byl jsem nakonec donu-
cen k zvru, e moje domnnka je sprvn. m vce jsem uvaovalo tto zleitosti, tm vce
jsem mohl sbrat dkazy ve sv mysli, e toto zvltn vdn je jenom pozstatkem jednoho
z nejstarch nboenstv Temnho kontinentu.
Pozoroval jsem toti postupnou, ale drastickou zmnu ve svm osobnm postoji ke svtu
plaz. Ji jsem se nedval na vechny hady s hroznm, nepotlaitelnm odporem, kter jsem
ctil dve, s hrzou, kter spontnn vznik v kadm normlnm lidskm srdci. Ji jsem v nich
nepozoroval obvan a nesmiiteln neptele vech ostatnch ivch bytost. Ji jsem se nebl
dnho z nich jako plazcho se vtlen zrady a podvodu. Msto toho jsem zvolna, ale vce
a vce pocioval zvltn obdiv k leskl a ohebn krse jejich tl a k pvabnmu dojmu jejich
vztyench j. Ctil jsem zvltn okouzlen jejich nepopratelnou pernost a hrznm ta-
jemstvm, a tak jsem ml jaksi jemn pocit soucitu s nimi. Tato zmna nebyla nm, co jsem
hledal, nbr nm, co vzrstalo nepozorovateln a samo od sebe.
Je npadnm kontrastem, e ve vech kesanskch zemch je had povaovn jedin za
symbol zla nebo dokonce samho bla, kdeto tm ve vech starovkch civilizacch a do-
149
XVII. Stvm se dervem, kter zakln hady
konce i ve vtin z tch nkolika mla zbylch primitivnch civilizac, jako nap. ve Stedn
Africe, byl a je had uznvn jako bytost rozdlen do dvou druh v bosk a zl.
Po cel Africe, po cel Indii, mezi druidy a ve vt sti Stedn Ameriky, kde zstaly
ozvny z Atlantidy, uctvn had je skutenost. Na mle dlouh zdi velkho aztckho chrmu
v Mexiku byly ozdobeny vytesanmi hady.
Drvidov, kte byli pvodn indickm nrodem temn pleti, a kte byli vtinou zahnni
na jih, povauj kobru a zejmna druh s kp ozdobenou brejlemi za boskou bytost a vhaj
ji zabjet, akoliv usmrt kadho jinho hada bez milosti. Nkte kn tam skuten chovaj
v chrmech kobry zbaven jedovatch zub, krm je mlkem a cukrem, a hkaj je obadnm
klannm se. Takov hadi zcela zkrotnou a rychle vylzaj ze svch dr ve chrmu, kdy je jim
hrno na ttinovou palu. Kdy nkter z nich zahyne, je zahalen do roucha a splen, jako by
to bylo lidsk tlo.
Mnoh venkovan, a ze severu, jihu, zpadu nebo vchodu, anebo ze stedu Indie, nachz
velk uspokojen, kdy se me klant obrazu kobry s nadmutou kp, anebo kdy klade potravu
pobl dry nkterho ivho hada, nebo povauje takovho tvora za tlesnou schrnku jaksi
vy moci, njakho ducha, kterho nutno uctvat a jemu je teba se klant. Tento nzor mu je
pedvn prostednictvm prastarch tradic jeho zem a on jej pijm bez otzek, jako pijm
mnoho jinch podivnch nzor.
Ale dn jin druh had nen takto uctvn.
V nejprimitivnjch svatynch mnoha chrm, zahalench v temnot nebo osvtlench
tlumenmi lampami,jejich prh nesm pekroit dn lovk ciz vry, je vytesn symbol
hada, vinouc se kolem zkladny olte nebo tam vztyuje svou hlavu s kp. Obrtme-li se do
jin Afriky, shledme, e Zuluov, kte ij daleko od mst a dosud nepijali nzory civilizace,
v, e ve zvltnch ppadech hadi, kte si nalezli cestu do jejich dom a chatr, jsou ducho-
v zemelch pbuznch, kte se znovu vtlili. Proto se nesna je usmrtit, ale jen je vyhnat
z domu, obvykle za pomoci amana, kter asto spojuje zaklnn had se svmi mnohmi
jinmi innostmi.
Nkolikrt, kdy jsem se dval do o kobry, myslil jsem na tuto podivnou vru Zul. Nehle-
d k zhadn a tajupln nehybnosti tchto oi, ml jsem nkdy jaksi pern a nepopsateln
pocit, e za nimi byla inteligence skoro lidsk.
Jednou, kdy jsem si ovinul jednoho zvlt tlustho a neobyejn dlouhho hada okolo
hrdla ne dle ne na jednu minutu, zail jsem nhl vyklouznut sv mysli z pozemskho okol
a nastal ve mn jaksi zmaten psychick stav. Ctil jsem, e ztrcm sv tlesn zakotven
a e se mi otvr vnitn svt duch. Zdlo se mi, e odchzm z nai otejc se koule pevniny
a vody a e vstupuji do njak temn, duchovit, nadsvtsk sfry, jej atmosfra byla urit
zl. Nelbila se mi pedstava, e upadm do takovhoto stavu a ztrcm vldu nad bytost, s n
se pohybuje smrt tak blzko u mho oblieje. Proto jsem hada jemn pustil na zem. Okamit
se m vdom vrtilo do normlnho stavu a znovu se soustedilo na znm fyzick svt okolo
mne. Stalo se to pouze jednou, ale je to nezapomenuteln.
Vyctil jsem snad vlastn stav vdomi hada? A je toto vdom inn ve dvou svtech zro-
ve? A je jednm z nich podsvt hrz? Kdo to me ci?
Pi jedn vprav do dungle v jin Indii jsem neoekvan piel k hroznmu divadlu,
nic hroznjho ne shromdn kober. Vt poet tchto tvor se shromdil v kruhu a jejich
tla se majesttn zvedala do ve. Byl bych rd vdl, o em rozprvly tyto hlavy s kpmi,
jak tajemn vci si vzjemn sdlovaly? Ale musm se piznat, e jsem od tohoto divadla
uprchl. V onch dnech mn byla jedna kobra dosti nepjemn cel jejich zstup, to bylo vce,
ne mohou lidsk city snst.
Mezi vytesanmi a malovanmi pamtnky starho Egypta setkv se oko s hadem na ka-
dm kroku. Na architrvu obrovskho vstupnho pylonu do chrmu Amenrea v Karnaku zvedaj
150
XVII. Stvm se dervem, kter zakln hady
se dv ndhern kamenn kobry jako vztyen sloupy pln pvabu. Nedalek mal chrm Usi-
rv je bohat ozdoben tesanmi hady v adch. Na druh stran eky je na zdech tm kad
krlovsk hrobky v dol krl, kde asem vyschl mumie le hluboko v thbskch horch,
namalovno svdectv, jak dleit msto hadi zaujmali v dvnm egyptskm nboenstv
a v jeho mylenkch. Mnoh zobrazen veejnch obad v chrmech po celm Egypt dokazuje
pesn tot. A konen svatyn, kde byly vykonvny tajn obady mystri, poskytuj rovn
sv nm svdectv. Na vrcholku kadho obelisku a na branch vtiny chrm je vytesn had.
Z dokonalho disku, kter byl symbolem nanejv milovanho a vdy uctvanho slunce, tm
vdy rozvinuje pr had sv hlavy s kpmi.
Tyto vci maj vznamn spojen s psychickm svtem a z tohoto spojen s jeho monost-
mi upadnout do arodjstv ve zlch rukou se vyvinula zl povst hadho symbolu, nehled
k obvanm tlesnm vlastnostem had.
Egypan uznvali tuto monost a proto zobrazovali hada zlho stejn jako dobrho. Zl
byl obyejn kreslen lezouc, kdeto dobr vztyen. Mli tak svho bla v podob boha
Apopa, temnho hada s mnohmi zhyby, kter byl vldcem sil temnoty.
Existoval vak vy symbolismus, kter byl uznvn, a ten byl:
Had je dokonalm symbolem zaktivovan tvoiv sly Nejvyho Ducha, kter stvoil ves-
mr, a tak samotnho tvoen. Faranov nosili vpedu na ozdobch svch hlav postavu hada
s kp jako symbol svho boskho pvodu, kter si nrokovali. Had tedy naznaoval bostv
stejn jako v jistch druzch bla.
Prvn sla, kter se pohnula pes temnou tv hlubiny na potku Tvoen, byla bosk sla,
naznaovan dobrm hadem. Prv tak jako had pijm na sta rznch forem pi svm pohybu
a pesto zstv jedinm, tak tak vesmr pijal bezpoet vzor (tvar nebo forem vc a bytost)
a pesto ve sv pvodn podstat zstv jedinm Duchem. Vda ji zan potvrzovat posledn
vtu, jenom pouv jin jmno pro Ducha. Prv tak jako had pravideln odhazuje svou starou,
odumelou ki a pijm novou, tak tvary, kter skldaj vesmr, zmraj a jsou potom rychle
nebo pomalu vrhny zpt do pvodnho stavu hmoty. Prach jsi a v prach se obrt Avak
symbolika zde nekon. Nov ke hada znamen novou formu, do n tato hmota bude nakonec
ztvrnna. A prv tak, jako had ije dle navzdory smrti sv vnj ke, tak tak Duch neumr
a zstv nesmrteln navzdory smrti svch vnjch forem.
Had se pohybuje sm. Nen podporovn rukama, nohama ani jinmi zevnmi dy. Tak tak
Tvr Sla je zcela samostatn se pohybujc, jak pechz z tvaru do tvaru ve svm vytven
celho svta nebo jednotlivho tvora.
Kdy Egypan zobrazovali upinatho hada, kter se koue do svho vlastnho ocasu, a tak
tvo dokonal kruh, chtli tm symbolicky naznait stvoen vesmr. Supiny jsou hvzdy. Akt
kousn sama sebe naznauje, e vesmr se sm rozpout, co mus jednoho dne nastat, a se
Duch sthne z hmoty.
V symbolice hada je jet mnoho jinch vznam, sahajcch od boskho a k belskmu.
Konen existuje zvltn vznam, kter je mu pipisovn v mystrich.
Had pedstavoval v onch nejtajnjch obadech psoben Sly, kter pi zasvcen osvo-
bozuje dui lovka, Slu, kter se zvolna plaz tlem zasvcovanho ve stavu vytren, skoro
pesn tak, jako zvolna se plazc had.
A tak had symbol vztyuje svou hlavu nad antickm svtem se dvma rznmi hlavami.
Jako bel, kter m bt potrn a obvn, a jako bostv, kter mme uctvat a vzvat; jako
Tvrce vech vc a jako Pramen veho zla.
15)
15) Pozn. pekl.: K tmatu tto kapitoly se vztahuje phoda, kterou autor zail o mnoho let pozdji a kterou
popsal ve svm poslednm spise Zpisky Paula Bruntona v osmm svazku vahy.
151
XVIII. Setkvm se s adeptem
XVIII.
SETKVM SE S ADEPTEM
U Luxoru nkolik mil na zpad od Nilu se ty proti nebi dlouh rov a hnd etz pahork.
Tvo hradbu mezi Libyjskou pout a obdlvanm dolm eky. Mezi nimi je ukryta such,
sluncem splen roklina, kde neroste, ani neme rst dn vegetace, kde pda je bu tvrd
kmen nebo neplodn psek, a kde jedinmi ijcmi tvory jsou hadi a ti. V tomto pustm
dol byli dlouho pochovni krlovt mrtv zmizelch Thb, nebo je to ono slavn dol krl.
Napsal jsem byli, protoe mnoho z tchto mumifkovanch tl bylo vyato ze svch temnch
jesky a vystaveno v dusnch slech velkch muze na odiv celmu svtu. A jestlie jin se
dosud vyhbaj svmu odhalen, nen to proto, e by k tomu nebylo asu a ochoty a penz.
Bylo mnoho vc, kter jsem chtl studovat v samotnch hrobkch; v nekrytch chrmech,
vzdlench jen nkolik mil od dol; v nepatrnch pozstatcch Thb, kter te vynvaj nad
zem; a podl okraje samotn zpadn pout. K takovm astm a krtkm vpravm z Luxoru
se dn zve nevyrovn dobrmu oslu jako dopravnmu prostedku, protoe on v, jak m
bezpen prochzet mezi balvany, pes ostr kameny a po okraji propast.
Najal jsem si hocha jako sluhu a jednm z jeho prvch kol bylo nalzt pronajmatele osl,
kter by mi mohl dodat dobr zve pro tyto krtk vpravy. Juseffovi se kalo hoch podle
bn terminologie cestovatel, i kdy je to ji dvno, co oslavoval svou tyictku a..ml enu
a ti dti. Velmi asto mi pipomnal existenci sv rodiny: ve skutenosti pokad, kdy jsem
vytahoval penenku, abych se s nm vyrovnal. A kdy jsem v ertu zkusil poloit mu kolem
hrdla njakho hada, tu si rozhoen nakal, e kdyby ho plaz utknul, nebylo by nikoho, kdo
by dval krmen jeho rodin! Bylo zjevn, e dlouh zvyk dvat stle oslm krmen zpsobil,
e povaoval svou rodinu za nco na stejn rovni s osly v jejich nrocch na nutn vyivovn.
Bu jak bu, byl to lovk slunho chovn a ml vborn smysl pro humor zkrtka, lbil
se mi.
Dokonil jednn s pronajmatelem a kdy byly sjednny podmnky, vrtil se brzy s dobe
vypadajcm, velkm, dobe osedlanm blm oslem. Vylezl jsem na zve a to se dalo na po-
chod. Ve lo dobe, dojeli jsme k behu eky, kde jsme byli vichni ti naloeni na lo a pak
Putuji dle polem, a pemoen pocitem navy. vrhm se na zem a naslouchm bzukotu hmyzu. Minuty
mjej, a potom si pomalu zanm uvdomovat zvuk. Je to njak jemn umot, avak tak slab, e by
mohl bt snadno peslechnut. Jist, kdyby moje pozice jako mrtvoly nepiblila m ui tsn k zemi,
nikdy bych ten zvuk nemohl zaslechnout. Nhle usedm a rozhlm se kolem dokola. Kovm se bl
plazc se had. Tpytiv zlovstn oi zraj chladn a j na nkolik okamik zkamenm. Pro proklela
Proda tuto zem plivmi lezoucmi tvory? A potom si pipomnm Buddhv pkaz mt soucit, t
a nechat t. Nebyl on sm zastnn ped havm polednm sluncem kobrou, kter se rozvinula jako
baldachn nad svtcovou hlavou? Neposkytla Proda domov pro tohoto hada stejn jako pro m? Pro
se mme dvat jeden na druhho s takovm strachem? Had se zved ve vzneen zlob do ve m hlavy,
nenvistn a kolmo vztyen stvoen, jeho je se postupn rozprostr do zk stky charakteristicky
oznaen barevnmi skvrnami. Okamit dm svou mylenku k Nadj, kter prostupuje stvoen po-
staven proti mn, stejn jako prostupuje mm tlem. Uvdomuji si, e toto Jstv je jedno a tot a e
tyto dv formy se objevuj v nm. Vyciuji. e m s druhou formou spojuje univerzln souctn. Moje
oddlenost, moje ustraenost, dokonce i moje antipatie a nenvist se rychle rozplvaj. V on vzneen
jednot neexistuje nic druhho, co by probouzelo neptelstv Had pokrauje svou cestou a j jsem
ponechn sm v bezpe. O co je toto ulechtilej ne magie s hady, kter jsem se nauil v Egypt, o co
hodnotnj! Nebo derv, kter m uil svmu tajemstv, jak pemoci kobru okultnmi silami, spov
nyn v psenm hrob na pokraji Luxoru, jeho obliej je zkiven agni po hadm utknut: jeho dvacet
let trvajc imunita byla ztracena v jedinm okamiku.
152
XVIII. Setkvm se s adeptem
jsme pluli s plachtami k zpadnmu behu irok, ed eky Nilu. Jakmile jsme byli vylodni,
nasedl jsem znovu na osla a vydali jsme se na sedmimlovou cestu k dol.
Neuplynula vak ani tvrthodina jzdy a j se pesvdil, e pitaliv vzezen zvete
lhalo. Kdy jsme se po dlouh dob konen dostali asi do poloviny vzdlenosti, stoval jsem
si Juseffovi, e bu jeho schopnost vbru nen na on vysok rovni, kterou jeho schopnosti
obvykle vykazovaly, nebo e stdo osl pronajmatele mus mt ubohou kvalitu, kdy tento
exempl pedstavuje jeho nejlep kus. Dodal jsem, e je to pkn ln stvoen a bohuel
ho budu muset naknout, e m mnohem radji spnek ne pohyb. Juseff vzthl ruce do ve
a obrtil blmo svch o k obloze. Ina Allh! zvolal uasl. Kdopak jsme, abychom se
odvaovali napravovat prci rukou Vemohoucho?
Shledal jsem, e na jeho otzku nelze dt odpov a tak jsem se ji nikdy k tomuto tmatu
nevracel. Nechali jsme za sebou kukuin pole a jen letmo jsme se podvali na dva Memnonovy
kolosy dv ohromn sochy, jejich znien tve jsou zcela bez rys a jejich znetvoen, na
trnech sedc tla, byla kdysi na stri ped branou zmizelho palcovitho chrmu vybudo-
vanho Amenhotepem III. Nyn se ty do ve padesti stop nad penin pole, kter le na
mst chrmu. Bez nos, bez oi, bez u a bez st, sed tito kol osov, jak tu sedli po stalet
a mon nakaj, jak to vykrbal do jejich podstavce msk nvtvnk Petronianus. Tyto rny
jim utdil persk dobyvatel Kambss. Kdysi se za nimi thl kamenn chodnk, dlouh vce
ne tisc stop, po jeho obou stranch byly pry soch a sfng. To ve u tak zmizelo. Odboili
jsme od rodn vegetace ploch nilsk krajiny a dali se nap k ece a smovali k bodu, kde
se setkvaj thbsk vrchy. Cestou jsme potkvali obvykl skupiny ble odnch mu a ern
odnch en.
Minuli jsme typickou vesnici s chatremi zbudovanmi z blta, nkolika nzkmi oblenmi
domky, malinkm minaretem, posazenm na malou, blou meitu s kopulemi, a s nevyhnutel-
nm hjem palem, vyszench pro jejich pjemn stn.
Zastavil jsem u vesnick studn, aby se mohl napt zniv osel i jeho lidsk cestujc. Zve
ponoilo svj nos do podivn ndre nebylo to nic menho ne rozbit kamenn sarkofg,
kter snad kdysi skrval nkterho farana!
Jeli jsme pak dle a nezastavili se ani u polozniench chrm u Kurny, ani u vykopanch
hrobek thbskch lechtic u Abd-el-Kurna, dokonce ani ne u pozoruhodnho pohebit u Dira
Abun Naga.
Chtl jsem toti dojet do malho oputnho dol, vedoucho k vinm, dve ne nad
nmi bude houc slunce. Vydali jsme se na cestu za svtn a ani to nebylo pli brzy v tomto
letnm msci. Vdl jsem toti, e v onch skalnatch vinch se kad stupe teploty zdvoj-
nsobuje a e se slunen paprsky budou ode mne odret.
Kousek po kousku jsme se pohybovali po starodvn silnici smrem na zpad a pak jsme
se okruhem dostali k pat kopc, kde byla pda poseta balvany vech tvar. Zde jsme vstoupili
do prvnho zkho prsmyku.
Konen mne zvolna se pachtc osel, krejc po such, psit, skalami lemovan cest
donesl ke vchodu do slavnho dol, kam byli kdysi mocn faranov pineni, kdy leeli
v zakuklen, seveni rukou smrti, a kdy jejich pozemsk okzalost dospla ke svmu nevy-
hnutelnmu konci.
Rozervan rov tesy, kter stly jako stre vlevo i vpravo, aby chrnily vstup, vypadaly
pkn proti kobaltov modr obloze, kdy jsem se na n dval. Po cel dlce rokliny se thly
vysok siluety skalnch heben. viny odrely dol oslujc bl svtlo, zatmco kamen
a balvany na zemi odrely zase prudk vedro. Toto msto, seven z obou stran strmmi v-
pencovmi zdmi, jeho dokonal osamocen a naprost nedostatek iv zelen dokazovaly, jak
bylo nejv vhodn pro smutn el, jemu bylo ureno k krytu mumi egyptskch krl.
Na druh stran spali lechtici a velekn.
153
XVIII. Setkvm se s adeptem
Jel jsem dle vzhru dolm, a k jeho zadnmu konci, kde jsou oteven hrobky a kde byly
ob strany rokliny rozkopny a prolmny otvory pro hroby, co nebylo prv snadnm kolem,
nebo kad otvor musel bt vytesn v pevn skle. Mj osel kladl sv kopyta toporn na zem,
kdy jsme se zateli podl such rokliny, nebo zuujc se stezka byla poseta zcenmi balva-
ny, drsnm kamenm, uvolnnmi kemeny a pazourky, co inilo jzdu obtnj. Tu a tam nad
tycmi se stnami byl zernal, sluncem vyplen vrchol. Hromady lesknoucch se kamen
a vpenit lomky oslniv svtily v prudkm blm slunenm svtle. Vedro spovalo tce na
vem jako mlha, z n nen uniknut a viditeln se chvlo ve vzduchu. Ani kousek stnu zde nebyl
k nalezen a zdlo se mi, e smujeme do njak pece. M rty byly vyprahl, mj jazyk such.
Krajina byla nevslovn pust a pece jen byla jist velkolepost v jej beztnosti.
Ani jedin zvuk nenaruoval ticho, ani jedin ptk nevyslal svou pse do tohoto vedrem
obtenho vzduchu pout; ani jedin zelen rostlinka se nepozvedala z osamlosti kamen
a psku.
Ponur kopce kulminovaly v jedinm vrcholu v podob tverce, jeho pkr strn byly
pokryty trkem, ale hrobky se objevily jet dve, ne jsme k nmu dojeli. Zde lid kopali ve
starch horch, tak plnch pohbenmi mumiemi a jejich poklad a vyneli na svtlo tyto vci,
kter sem byly uloeny s takovou pelivost.
*
Bon strany dol jsou jednodue provrtny jako vel plstve sklnjcmi se tunely, kte-
r vedou do pohebnch komor a tvo tak podzemn msto mrtvch. Sestoupit po schodech,
vytesanch ve skle a vstoupit do temn svaujc se chodby nkter z tchto hrobek znamen
sestoupit do podsvt. Posvtil jsem si paprskem sv Svtilny na stny.
Jsou pokryty tenkm tukem, kter je iv pomalovn od podlahy a ke stropu svjejcmi
se hady, krlovskmi podobami a knskmi postavami, kter vztahuj prosebn ruce ke svm
bohm, posvtnmi korby a strnmi duchy, krokodly s lidskmi hlavami a pohebnmi
obmi, skarabey a symbolickmi netopry to ve je uspodno v adch po sob nsleduj-
cch scn, kter zobrazuj zamstnn zemelho a jeho cestu do podsvt. Zdi byly tak popsny
hustmi sloupci hieroglyf, jejich elem bylo napomhat dobrodrunmu prchodu nov
pichzejc dui, nebo to byly posvtn texty vybran z Knihy bran a z Knihy Toho, kter je
v podsvt. Tyto texty vypravuj o nim svt duch, o moci had, kte jej ste a tak o beze-
dnm pekle, jeho tma je dokonal. Vypravuj tak, jak m bt cesta due chrnna, aby mohla
uniknout stralivm zkoukm, jak maj bt osloveni bohov soudci, jak jim odpOVdat.
Postupoval jsem hloubji a hloubji do hrobky, jej sklonn chodba vedla do komory
a odtud zase do jin sklonn chodby a to se opakovalo, a jsem pronikl skoro ti sta stop do
hory. Tisce tun pevn skly se zvedalo nad mou hlavou. Kad kousek stn je pokryt obrazy
a npisy a celek tvo cel postup ivota starho Egypta a nastavuje smrti zrcadlo. V hlavn
komoe je v podlaze vyhloubenina, kde spoval tk ulov sarkofg. Tato kamenn rakev
bvala poslednm pbytkem bohat operkovanho fara6na; ale jeho ztuhl mumie, obalen
pryskyic a pltnem, byla odnesena se vemi ostatnmi objevenmi mumiemi, aby spovala
v dobe osvtlench prostorch muze a ukojovala zvdavost dvactho stolet.
Kdy jsem proel ulikou nesetnch malovanch o a vyel z hust, ale chladn tmy do
palivch slunench paprsk a nesnesiteln prudkho svtla pozdnho rannho slunce, jen abych
pekroil nkolik metr kamenit pdy a ponoil se do jin hlubok a vyzdoben hrobky. Tak
jsem proel asi pl tuctem hrobek a zbn prohldl dlouh stny, pln pounch postav. Tyto
hrobky jsem se rozhodl pozdji znovu navtvit a pozorn, detailn prostudovat. Impozantn
hrobka Setchiho, i kdy je vytesna do skly a do trob zem vce ne tyi sta stop, mne tolik
nepoutala jako hrobka Ramesse IX., kde jsem nalezl sochy a obrazy, kter se nevyrovnaj
dn jin v celm dol krl. Byly duchovnj ne vtina ostatnch, jasn a optimistick
154
XVIII. Setkvm se s adeptem
a pozvedaly dui k ndhernmu peduren lovka a jeho nezni iteln nesmrtelnosti, spe
ne aby ji potlaovaly.
Nad portlem vchodu je namalovn velk rud kotou slunce, ktermu se sm Ramesse
klan. Tento symbol zhruba znamen, e prv tak jako v prod rud zapadajc slunce kles
do ern noci, tak due tohoto krle s nm odela do temn hrobky; potom, jako je za jitra ne-
vyhnuteln vchod tho slunce, i jeho due opt vtzn povstane k novmu ivotu: tak jako
slunce po svm zmizen zcela jist vyjde na vchod kad rno znovu, a tud neumr, tak
tak faranova due se vyno v duchovnm svt, potom kdy prola temn oblasti podsvt
nebo ona tak neumr.
Ale pro ty, kte proli zasvcenm starch mystri, existuje jet hlub vznam. Smrt
ztratila sv hrzy, nebo oni ji zemeli za ivota a vdli, e due nejene bude t dle po
smrti, ale e bude tak znovu t v tle. Jak jsem postupoval dle, svtlo m elektrick lampy
poskakovalo po lev stn prvn chodby, a tam jsem vidl vyobrazenho Ramesse, jak je veden
do ptomnosti velkch boh Usira, Harachteje a Amenrea. el jsem dle a tam byl zase krl,
plc kadidlo na znamen uctvn. Proel jsem dvma komorami, jejich dvee byly nahoe
ozdobeny hieroglyfckm chvaloeenm boha slunce a doel jsem k jin stn, kde knz vylval
proud symbolickch znaek, jako pi ktu, na postavu farana mezi nimi byl k s oukem, kl
k mystrim a znak vnho ivota. Vsledkem bylo, e se at Ramesse zmnil, nebo nyn pijal
podobu samho Usira. Jeho due byla osvobozena a ospravedlnna a on byl vpravd vzken
z mrtvch a ml prvo uvdt ped svm vlastnm jmnem pojmenovn boskho Usira.
Co nebylo jeho ndhernou modlitbou: Hle, jsem ve Tv ptomnosti, Pane Amentu.
V mm tle nen hchu; nikdy jsem vdom nemluvil nepravdu. Ani jsem nic neuinil se srd-
cem falenm. Dovol, abych byl podoben tm plnm pzn, kte T nsleduj a abych se stal
Usirem, jemu vnuje velkou pze Obdivuhodn Bh a jen je milovn Pnem Svta.
A Thovt, kter na svou tabulku zapisuje vsledek ven srdce zemelho a odevzdv
tento rozsudek vzneenmu shromdn boh, pravil: Slyte tento rozsudek. Vpravd bylo
veno srdce Usirovo a jeho due svdila pro nj; zkoukou na Velk Vze bylo shledno
spravedlivm. Nebylo v nm nalezeno nic zlho, svmi skutky neublil ani nepronesl zl
vrok, dokud byl na zemi.
A vzneen spolenost boh odpovdla: To, co vychz z tvch st, bude prohleno za
pravdiv. Vtzn Usir je svat a spravedliv. Neheil a tak proti nm neuinil nic zlho. Ne-
bude pohlcovai dovoleno, aby ho pemohl. Vstup do ptomnosti boha Usira bude mu povolen
zrove s vnm pbytkem v Polch Mru.
Ve tet chodb obtuje krl obtn soku bohyn Pravdy Ptahovi. Potom nsleduje obraz
jeho nataen mumie, promnn v Usira a nad n je vychzejc slunce, z jeho zcho kotoue
se vynouje brouk skarabeus symbol nov vytvoenho ivota a znak jistho vzken due.
Proel jsem dvma komnatami a sestoupil do hlavn pohebn krypty, nyn oloupen o jej
poklady a zbaven mumie farana a jeho rakve. Jenom obarven msto naznauje, kde spoval
jeho sarkofg. Na stnch tto komory jsou namalovny i jin znaky nesmrtelnosti, jako dt
Hor, sedce v ptomnosti okdlenho slunce. Na klenutm strop je zobrazena hvzdnat non
obloha a souhvzd zvetnku, co vytv ndhern baldachn nebes.
Vracel jsem se z tchto postavami peplnnch podsvt, jako i z rajskch nadpozemskch
svt ke vchodu, pi em vjev za vjevem se mhal kolem mne ve svtle lampy jako rozvi-
nujc se fIlm. A pak mne znovu nhle zalilo prudk slunen svtlo.
Tyto oteven hrobky dostaten ilustruj poetilost, kter znevaovala vechny star tradice
jako nepodstatn. Diodros se ve svch spisech kolem roku 55 ped Kristem zmnil, e zpisy
egyptskch kn obsahovaly daje o tom, e v Thbch bylo pochovno tyicet sedm faran.
Modern egyptologov neodmtli tento Diodrv daj a jednali v pln ve podle nho. To je
155
XVIII. Setkvm se s adeptem
vedlo k objevm v dol krl, kter v pozdjch letech dosplo k velkolepmu vyvrcholen
nalezenm Tutanchamonovy hrobky, pln poklad.
Ale nyn jsem chtl opustit farany, kte hledali nepravou nesmrtelnost pomoc balzamo-
vacch pprava pltnch obal! Bylo pozdn odpoledne, vzduch byl tk letnm rem, sta
jsem ml vyprahl a tak jsem krel kamenitou stezkou, hledaje Jussefa a jeho drahocennou
lhev s ivotodrnm ajem. Ten vak nkam odeel hledat kousek stnu. A jsem se rozhlel
jak chtl, nemohl jsem ho najt. Jussef se rozplynul v horku! Ale konen to, co nemohly odhalit
m oi, nalezl mj sluch. Ze vchodu do jedn od cesty vzdlen hrobky, kde byl pohben jeden
ze slavnch bojovnch krl Egypta, jsem zaslechl zvunou a hlasitou ozvnu opakujcho se
chrpn. Spchal jsem k on hrobce a spatil jsem na zemi lecho mue v bl ze, jeho
obliej se zdl bt zasten njakm rozkonm snem.
Byl to Jussef!
*
Dny pjemn plynuly, zatmco jsem tiil svou neuhasitelnou ze po bdn v tajnch
mylenkch a v posvtnch nadjch zmizelho thbskho svta. Seznmil jsem se a nkdy
i sptelil s tmi klidnmi majesttnmi postavami boh a s tmi vnmi, zamylenmi tve-
mi jejich smrtelnch uctva, tak jako jsem se seznmil s podobami dnench ivch obyvatel
Luxoru, kter je nstupcem Thb. A viml jsem si psychickch znamen, zanechanch v atmo-
sfe nkterch z tchto hrobek, znamen, kter poukazovala na smutn pokles do arodjnch
praktik tohoto kdysi tak slavnho nroda.
Bylo to na jedn takov studijn vprav, kdy jsem se setkal s muem,
nm a o rozhovorech s nm jsem vhal v tchto kapitolch pst, protoe zvry nkte-
rch jeho vrok jsem neml monost ovit osobnm ptrnm, a proto, e mohou bu uvst
v as nae prozaick stolet, nebo co je pravdpodobnj zahrnout jeho neznm jmno
nezaslouenm posmchem a tm tak i m za to, e jsem povaoval takov bajky za vhodn
k zveejnn. Avak kdy jsem zvil vechna pro proti, miska vah s tmi pro ukzala se bt
trochu t ne ta druh. Krom toho, bylo a je pnm onoho mue, abych zveejnil tyto vci,
nebo jim pikldal vt dleitost pro nai dobu, ne jsem jim mohl dt j svm blazeovanm
sudkem.
Strvil jsem skoro cel den ptrnm mezi hrobkami krl. Zaal jsem brzy po rozednn
a pokraoval a do pozdnch odpolednch hodin. Abych se dostal rychleji dom, pustil jsem se
po jezdeck stezce, kter vede pes Libyjsk hory a sestupuje pobl jedinenho terasovitho
skalnho chrmu Dr el Bahr. Vyhnul jsem se tak za cenu pkrho stoupn do vrchu znan
zajce po star cest, kter vede kolem tchto hor.
Osel, kter mne zpotku tak zklamal, ale se kterm jsem se pozvolna smioval ba dokon-
ce jsem ho zanal mt rd zde ukzal svou pravou cenu, kdy si jistm krokem vyhledval
cestu pes pkr svahy. Kad kopyto tohoto zvete, kdysi tak hannho, se kladlo bezpen
mezi kluzk zbytky uvolnnch kamen a drolc se skly, kter tvoily nai stezku. Nenamhal
jsem se osla vst bylo by to zbyten protoe jeho neklamn pud vdl lpe ne j, kam klst
kopyta. Toto zve bylo skuten velmi siln a bylo mnohem vt ne ta, kter vdme v Anglii;
bylo velk asi jako mal mezek. Namhav jsme stoupali v a ve na vysokou horu, jej
vrchol pevyuje cel heben, zatmco krut slunce na ns oba vrhalo neltostn paprsky. Byly
tam dlouh seky stezky a nkolik nebezpench zkrut, kdy jsem musel sestoupit a nechat
osla, aby el kus cesty pede mnou, abych nepepnal jeho sly. Kdy osel zaal plhat posledn
sek kluzkho srzu, vtiskl jsem nohy do tmen, abych nespadl. Kdy jsme doshli vrcholu,
sklouzl jsem se hbetu udchanho zvete a nechal ho odpoinout. Dval jsem se na velkolep
panorama, kter se rozkldalo dva tisce stop pode mnou. Tento vrcholek se tyil nad okolnmi
kopci a rovnou planinou. Byl tu asn kontrast mezi lutou pout a bujnou zelen zavodova-
nch pol. Zaduman mr tohoto divadla pinesl mi urit pocit duchovn tchy. Jak to msto,
156
XVIII. Setkvm se s adeptem
na nm bylo mono vstoupit do nejvyho spojen s Prodou! Cel krajina se noila do ticha
a j jsem nemohl odolat pn setst se sebe vechna pouta ke svtu dole.
Obrtil jsem se a popoel nkolik krok a pak jsem zpozoroval neznmho lovka.
Sedl na zkench nohou na nzkm balvanu, na jeho vrchol si peliv rozprostel n-
jakou ltku. Na hlav ml turban; jeho dlouh, jako havran ern vlasy, prokvetl edinami,
mu vynvaly ze zhyb turbanu. Jeho hlava byla nepohnut a zdlo se, e i on se dv na
velkolep divadlo, kter rozvinula proda u naich nohou. Byl to mal mu s malma nohama
a peliv obleen do temn edho roucha, kter bylo u krku hluboce vystieno. Jeho tv
zskala ponkud na objemu koz bradkou. Dlal dojem asi tyicetiletho lovka. Dokud ke
mn neobrtil svou hlavu, nevidl jsem jeho oi. A kdy se mne dotkla pln sla jeho pohledu,
zail jsem nepopsateln pocit, e jsem v ptomnosti naprosto neobyejnho lovka. Ctil jsem,
e toto setkn bude navdy zapsno v m pamti.
Tyto oi byly nejasnj st asnho oblieje. Byly velik a krsn, dokonal kruhy
zc barvy a jejich blmo bylo tak vrazn, e dodvalo tm nadpirozenou hloubku jako
uhel ernm zornikm.
Mlky jsme se na sebe dvali cel dv minuty. V jeho tvi byla takov autorita a vzneenost,
e jsem povaoval tm za neomalenost oslovit ho jako prvn. Bohuel nikdy si ji nevzpome-
nu, jak byla jeho prvn slova ke mn, nebo se zdlo, e se moje mysl zamlila, jet dve ne
promluvil. Jaksi skryt lza latentn jasnoziv vize se v m hlav poala probouzet k nhl
innosti. Vidl jsem zc kolo paprsk, kter se vysokou rychlost otelo pede mnou a pon-
kud nad mou hlavou. S jeho pohybem ustupovalo moje tlesn zakotven a zrove nastupoval
jist nadpirozen a nehmotn stav vdom.
Sta ci, e mne oslovil, kdy vidn vcho kola zmizelo. Moje mysl se vrtila, aby
poznala, e stojm na vrchu nejvy thbsk hory a e jsem obklopen irokou krajinou pust
velkoleposti.
Peruil jsem mlen a pozdravil jsem ho po arabsku: Dobr odpoledne! Odpovdl
ihned a mluvil anglicky s dokonalm pzvukem. Skuten, kdybych zavel oi, mohl jsem si
pedstavit, e mi msto Orientlce v dlouh tze odpovd njak v Anglii narozen absolvent
univerzity.
A ne jsem se mohl rozmyslet, jak formulovat sv vodn slova, neoekvan jsem ze sebe
vyhrkl, jako by mne k tomu nutila njak vnitn sla:
Pane, jsem si jist, e pochopte zvltn zitek, kter jsem prv ml,
kdy jsem stl ped vmi. A popsal jsem mu svou neoekvanou vizi.
Zamylen se na mne dval, a potom pikvl hlavou. Ano, odpovdl tie.
Jsem citliv na atmosfru a fakt, e se tato vc stala, kdy se vae osoba dostala do styku
s moj, mne pivd k pesvden, e mte njakou neobyejnou moc, pokraoval jsem.
Jeho oi mne studovaly. A po pestvce ekl: mysln jsem chtl, abyste ml tento zitek.
Chtl jsem, aby vm to tie pedalo jist poselstv a stalo se!
Tm chcete ici ?
e nyn vte, k jakmu du nlem.
To byla pravda. Objevil jsem v nm vechny znaky a dkazy, kter potvrzuj fakra nebo
jogna vysokho stupn. I bez vzpomnky na onen mimodn zitek stailo, abych se podval
do jeho o, a intuice mi to potvrdila.
Co nejvce pitahovalo mou pozornost a nejvce mne nutilo k obdivu, byla velikost a tvar
jeho o. Byly velk a ziv, pln sly a velitelsk, a neobyejn dlouho upen, kdy na mne
zral. Jak jsem s nm mluvil, vloudil se do mne neodolateln pocit jejich dvojit moci, zrove
157
XVIII. Setkvm se s adeptem
pronikajc a hypnotick. etly v m dui a pak ji ovldly. Vythly z m mysli nkter z jejch
tajemstv a pinutily mne, abych ped nm zstal zcela pasivn.
Je to skuten zcela neoekvan radost, zvolal jsem. Je udivujc, e jedin osoba,
s kterou se setkvm v tto oputn oblasti, je prv nkdo z vaeho du.
Myslte? odpovdl. J nejsem pekvapen. Hodina pro toto setkn udeila. To nen pou-
h nhoda, e se mnou te mluvte. Vy sla ne nhoda nejprve nadila a potom pipravila
nae setkn.
Naslouchal jsem s pjemnm oekvnm. Moje mylenky tkaly sem a tam ve snaze
odhadnout tuto situaci, zatmco moje city pirozen sklouzly do uctiv nlady, kterou ve mn
vdy vyvolv lovk duchovnho dosaen.
A on pokraoval a mluvilo tom, jak se cesty nkterch lid kiuj a znovu kiuj na rozkaz
neviditelnch sil, a jak zdnliv nhody mohou bt pedem urenmi lnky v etzu pin,
kter vedou k uritm vsledkm. ekl mi tak a to bez nejmen marnivosti, ale jako pouh
udn existujcho faktu e je Adeptem.
Je to slovo, ktermu dvm pednost ped jakmkoli jinm. Bylo dobr pro star nrody
vetn Egypan, a je dosti dobr i pro mne. V onch dnech byl Adept znm a jeho vysok
postaven bylo pijmno; dnes je prakticky nemm a pouh fakt jeho existence je posmn
poprn. Ale kolo se oto a vae stolet bude donuceno uznat, e zkon duchovnho vvoje stle
pracuje a nevyhnuteln tvo ty, kte mohou svobodn pracovat jako duchovn bytosti stejn
jako bytosti hmotn.
Ctil jsem, e to, co mi ekl, je pravda. Byl skuten jednm z onch tajemnch mu,
o kterch mluv vchodn tradice dosti asto onch Adept, kte vstoupili do ad boh a znaj
nejhlub duchovn tajemstv, kter lovk neme nikdy poznat.
Dvaj pednost prci tich a tajn, ne aby byli obtovni nechpajcm svtem, a tam,
kde mus bt nalezen njak veejn prchod, vyslaj nezdka sv ky, a ti se pak stvaj
pedmtem kritiky nevdomch lid a terem pro ostr py lid zlovolnch.
A tento mu mi tak ekl, e me vymovat sv mylenky s jinmi Adepty podle sv
vle a na kadou vzdlenost; e Adept me na as pouvat tlo jin osoby obvykle ka
postupem, ktermu se technicky k zasten, ve kterm promtne svou dui do druhho tla,
za pedpokladu, e druh lovk je dokonale pipraven a ochoten a je vnmav a pasivn.
ekm zde na vs, poznamenal s lehkm smvem. Vy pete. Mm jist poselstv, kter
m bt dno svtu. Pijmte je, a vm bude dno, nebo je dleit. Zatm nae dnen setkn
je pouze zahjenm, pane Paule Bruntone!
Ustoupil jsem s asem. Jak mohl znt m jmno? Ale ovem, Adepti jsou znmi svou
neobyejnou schopnost st mylenky, teba i na velkou vzdlenost.
Sml bych znt tak vae jmno? odvil jsem se. Sevel rty a dval se pes panoramatic-
kou krajinu pod horou. Pozoroval jsem jeho ulechtilou tv a ekal na odpov.
Ano, mete, odpovdl konen. Ale je to jen pro vai soukromou informaci nikoli
pro vae spisy. Nepeji si, aby byla odhalena moje totonost. Nazvejte mne Ra-Mak-Hotepem.
Ano, je to star egyptsk jmno a vai egyptologov mohou jist podat dobr doslovn peklad
tchto slov ale pro mne to znamen jen jednu vc: v mru. Egypt nen mm domovem. Dnes
je mm domovem cel svt. Asie, Afrika, Evropa i Amerika znm vechny tyto zem a po-
hybuji se v nich. Jsem Orientlcem pouze tlem, nebo mysl nenlem dn jednotliv zemi
a srdcem nlem pouze Mru.
Mluvil trochu rychle, drazn a proctn, ale bylo zcela zejm, e veker jeho city jsou
dokonale ovldny.
158
XVIII. Setkvm se s adeptem
Vce ne hodinu jsme hovoili o duchovnch vcech, sedce na vrcholu hory pod sluncem,
jeho svtlo dosud plilo do o a jeho teplo ns hav objmalo. Zapomnl jsem na tyto okol-
nosti ve svm velikm zjmu o tohoto mue a jeho slova. ekl mi o nkterch vcech, kter
se tkaly svta a o mnoha jinch, kter se tkaly pouze mne. Dal mi pesn pouen a zvltn
cvien, pokud se tk mho vlastnho sil, abych dospl k dalmu stupni duchovn rovnov-
hy a osvcen, kter by byl nad vm, eho jsem a dosud doshl. Hovoil oteven a kriticky,
dokonce psn, o jistch pekkch na m cest, jejich pinou jsou m osobn chyby. A ko-
nen stanovil setkn se mnou na nsledujc den, pobl mskho olte uvnit sloupoad,
kter stoji na nilskm behu u luxorskho chrmu.
Ani by vstal ze svho kamennho sedadla, rozlouil se se mnou a omluvil se z dalho
hovoru tm, e v tto chvli je velmi zamstnn a m mnoho prce.
Opoutl jsem ho s ltost, nerad jsem odchzel od mue, jeho hovor byl tak originln
a poutav a jeho osobnost byla tak inspirujc a povznejc.
Sestup s hory byl pkr a kluzk. Seel jsem dol po skle a kamen pky, dre v jedn
ruce uzdu osla. Kdy jsme seli na pat, vyskoil jsem do sedla a vrhl jsem posledn pohled na
horu, kter se tyila do ve tak hroziv.
Ra-Mak-Hotep jet nenastoupil svou cestu dol. Bylo zejm, e dosud sed na holm
vrcholu hory.
Co tam asi dl a co ho tak velmi zamstnv, zatmco sed nehnut jako socha? Bude
tam jet, kdy stny soumraku se prohloub nad rovmi terasami Libyjskch hor?
159
XIX. Hrobky: Adeptovo zvan poselstv
XIX.
HROBKY: ADEPTOVO ZVAN
POSELSTV
Ke druhmu setkn dolo pesn podle ujednn ve zboenm luxorskm chrmu. Sedl jsem
na dlouhm kamennm bloku, na nm byly vytesny hieroglyfy, zatmco Adept sedl na zk-
ench nohou na tme bloku naproti mn.
Mj zpisnk byl pipraven a s perem zdvienm v oekvn jsem byl hotov zapsat jeho po-
selstv; zapisovat na bl strnky mn malebn znaky soustavy hieroglyfu naeho dvactho
stolet tsnopisu!
Ra-Mak-Hotep naprosto neztrcel as njakmi vody a zaal rovnou se svm posel-
stvm!
Ti, kdo otevraj nsilm hrobky starho Egypta, uvoluj na svt sly, kter ho ohrouj.
Jak lupii hrobek ped dvnmi asy, tak i archeologov dnench dn bezdn otvraj hrobky
tch, kte se zabvali ernou magi. Nebo v poslednm cyklu egyptsk historie nastal velk
padek lid vdn knstva a arodjstv a ern magie se bn provdly. Kdy bl svtlo
pravdy, kter pedtm prozaovalo ist egyptsk nboenstv, pohasnalo, a zhoubn stny fa-
lench materialistickch nauk se vkrdaly na jeho msto, vznikla praxe mumifkovn zrove
se vemi sloitmi obady, kter ji doprovzely. Avak pod zavdjcm a zchytrale zvrcenm
uenm, kter podporovalo tuto praxi, existoval tak element tajnho sebezjmu, kter se snail
dlouhodob zachovat hmotn pouto s hmotnm svtem prostednictvm balzamovanho tla.
Tato praxe byla pvodn urena jenom pro Adepty Krle v pedhistorickm egyptskm
zlatm vku a pro duchovn pokroil veleknze, kte byli opravdovmi prostednky Boha,
a jejm clem bylo, aby jejich hmotn tla, prosycen jejich svatou silou, mohla dle existovat
a slouit jako ohniska, vyzaujc tuto slu do svta.
Rovn se vyvinul jist druh uctvn pedk, podle kterho bylo balzamovn tl mrtvch
jenom formlnm obadem a jeho clem bylo ukzat nsledujcm pokolenm, jak jejich zemel
pedkov vypadali.
Byla to ve skutenosti jenom przdn imitace on mumifkace, kter byla provdna v prv-
nch obdobch Egypta a jejm elem bylo zachovvat svat pozstatky dobrch krl a kn,
nebo v temnm obdob, kter pozdji sestoupilo na Egypt, kdy byl oloupen o prav duchovn
svtlo a kdy byly vyvolvny pekeln sly z podsvt tmi, kte mli velk vdn, ale mlo
soucitu, dvali si pouen lid z knskch a vldnoucch td svoje tla balzamovat. Dlalo se to
nkdy k elm ern magie, nkdy ze strachu ped znienm due v oistci, kter ji oekvalo
po smrti a nkdy z nevdomho pizpsoben se zvyku. Tm ve vech ppadech, ne takov
lovk odeel pi smrti, dal si jet za ivota upravit a pipravit hrobku. Po pprav hmotn
hrobky vyvolal (nebo si dal pro sebe vyvolat knzem dostaten vdoucm) duchovitou bytost,
umlho elementrnho tvora, nepozorovatelnho hmotnmi smysly, nkdy dobrho, ale astji
zlho, aby chrnil a hldal jeho mumii a dlal strnho ducha jeho hrobky.
Dle pak, aby byla tato balzamovan tla chrnna, byly hrobky za prv ukryty s vynalza-
vou pelivost a pak byl veobecn lid pouovn, e kad, kdo by tyto hrobky znesvtil, bude
silami tchto duch stien tm nejstralivjm trestem. Tomuto uen se vilo, a proto byly tyto
hrobky dlouho ponechny v mru. Ale se vzrstajcm rozkladem knstva a vldc zaal i lid
ztrcet svou povrivou vru a tak zaal s vylupovnm hrobek, aby se zmocnil klenot, kter
byly pochovvny tm s kadou mumi dleit osoby.
160
XIX. Hrobky: Adeptovo zvan poselstv
Je pravda, e vude, kde bylo balzamovan tlo lovka, kter ml njak znalosti magie,
nebo byl pod ochranou a vedenm nkoho jinho, kdo takov znalosti ml, byly vyvolvny
sly duchov, aby chrnily tyto hrobky a trestaly vetelce. Tyto sly byly asto nanejv zl,
hroziv a niiv. Existovaly uvnit zavench hrobek a mohly tam existovat po tisce let. Proto
vai archeologov, kte ve sv nevdomosti nsilm otevraj takov duchy chrnn hrobky,
dlaj to na vlastn nebezpe.
Kdyby to vak byla zleitost, kter se tk pouze bezpenosti archeolog a jejich rodin,
nemlo by to, co vm chci ci, velkou dleitost.
Ale tak tomu nen. Je to zleitost, kter se dotk bezpenosti celho svta.
Mezi hrobkami vysokch i nzkch osobnost, kter jsou te vykopvny, jsou i ty, kte-
r jsou takto chrnny. Kad takov hrobka, kter byla rozpeetna, vypout ze sebe jako
zplavu pval tam uzavench zhoubnch a zlch bytost-duch do naeho hmotnho svta.
Kad mumie, kter je vyata z takov hrobky a penesena do vaich evropskch a americkch
muze, s sebou pin terick pojtko s tmito bytostmi a tm tak jejich stran vliv. Tyto
vlivy mohou pinst svtu jen kodu, kodu rznho druhu, dokonce do takov mry, e niiv
psob na osudy nrod. Vy, lid na Zpad, nemte proti nim ochranu, a i kdy jsou pro vs
neviditeln, jsou velmi mocn.
A v svt zane chpat, e v jistm potu tchto hrobek jsou uzaveni zl duchov, me
bt pozd, nebo pak budou ji vechny hrobky oteveny a tito belt tvorov mohli ji
uniknout. Mezi jinmi vcmi jsou a budou odpovdni za mezinrodn vrolomnosti. Neznalost
prodnch zkon lovka neomlouv a on mus trpt, kdykoli pestupuje tyto zkony. A nev-
domost o existenci zlch magickch sil neomlouv vae stolet a ono mus vytrpt trest, kter
na sebe pivolv svm zbytenm vniknm do jejich .
Tito umle vytvoen elementrn duchov byli v tomto stolet uvolnni ji v dostatenm
mnostv, aby terorizovali svt ze sv psychick e, kter je dosti nehmotn, aby byla nevidi-
teln, ale dosti blzk, aby mohla psobit na hmotnou existenci ijcch. My, kte mme na srdci
duchovn blaho lidstva, bojujeme proti tmto temnm silm na jejich vlastn rovni, ale prodn
zkony nm nedovoluj je zniit, prv-tak jako nm nedovoluj zniit ijc lidi, o nich vme,
e jsou mocnm nebezpem pro sv spolublin. Nae moc je omezena, a my meme chrnit
pouze osoby a instituce, kter jsou pod na zvltn ochranou.
Pedmty, kter jsou vyjmny z hrobek spolu s mumiemi jako skarabeov, klenoty,
amulety a nbytek nesou s sebou vliv tchto hrobek.
Jestlie tyto pedmty nebyly magicky spojeny se zlmi bytostmi, pak z jejich pivlastnn
si a krdee neme vzniknout nic kodlivho, ale jestlie takto spojeny byly, pak jejich roz-
peetn me pinst netst a zkzu. Ale bn archeologov a egyptologov nevd o tchto
faktech, nejsou schopni mezi nimi rozliovat a zkoumaj oba druhy hrobek stejn. A ji tomu
svt rozum nebo ne, nech pijme toto poselstv:
Nech se nezabv hrobkami, jejich psychick povaze lid nerozum. Nech svt pestane
s otevrnm tchto hrob, dokud si neosvoj dostaten vdni, aby chpal vn nsledky
toho, co in.
Vtina krl mla jist stupe okultnch sil, a ji k dobrm nebo zlm elm, nebo byli
do nich zasvcovni svmi veleknmi.
Pvodn byly magick sly, kter pokozovaly jin lidi, pouvny jenom k sebeobran,
nebo aby zadrovaly zloinn lidi, ale po pdu vych idel Egypta se toto vdn zvrcen
pouvalo ke zlm clm jako k pokozovn neptel na dlku, nebo k odstraovn tch, kte
stli v cest mga (po ppad jeho chrnnc) k dosaen jeho ctidosti. Tohoto vdn bylo
tak uvno k ochran hrobek.
161
XIX. Hrobky: Adeptovo zvan poselstv
Kad oteven star egyptsk hrobky me znamenat bezdn styk s neviditelnmi silami
nebezpen povahy. I otevenm hrobky krle, kter ml dobrou dui a vlastnil pokroil sly,
me svt postihnout pokozen jako trest za poruen hrobu pokroil due. Nicmn pedmty
jako jsou nap. skarabeov vzat z jeho hrobu nenesou s sebou kodliv vlivy, ale naopak
vlivy blahodrn. Kdyby ale takov pedmt vlastnila osoba se zlmi mylenkami, nepome
j to. Jeho blahodrn vliv je jen pro toho, kdo m mylenky dobr. Toto pravidlo plat, a byla
due zemelho jakkoli ulechtil a jeho duchovn psoben trvalo jakkoli dlouho. Napklad krl
Tutanchamon byl takovm lovkem. Ml mnoho okultnho vdn i duchovn dui. Oteven
jeho hrobky pineslo utrpen naruitelm a nezjistitelnm zpsobem i celmu svtu. V nkolika
nsledujcch letech bude svt trpt a platit za toto zneuctvni egyptskch mrtvch, i kdy tyto
hmotn nesnze budou nakonec obrceny k duchovnmu dobrodin.
*
Proto opakuji, e se cizinci, kte kvli skrytm pokladm nebo z pehnan zvdavosti,
kter se asto maskuje jako vdeck bdn chtj vykoisovat nkterou starou zemi, kde lid
magii rozumli a kde ji provdli, vystavuj vnmu nebezpe. V Tibetu u Lhasy jsou tajn
hrobky velkch Lm, jejich existence je zsti dvodem, pro se Tibean tolik zdrhaj povolit
cizincm vstup do sv zem. A pesto nadejde den, kdy bude lidem dovoleno spatit tyto hrobky
a zabvat se jimi, a tm na sebe pivod nsledn netst.
V dvnch dobch byl Egypt hlavnm stediskem magickho vdn i praxe. V magii, a
bl nebo ern, to znamen uvan k elm dobrm nebo zlm, pedil Egypt dokonce i In-
dii. A dnes tyto mohutn psychick sly, vyputn v minulosti, stle jet ovlivuj zem i jej
lid opt bu s vsledky povznejcmi, nebo neastnmi. Nkter z tch neastnch jsou
nap. choroby, jako ekzmy, kter jsou prost nsledkem zlch magickch vliv, kter dosud
setrvvaj v zemi a postihujc ijc Egypany.
Nech tedy tato vstraha projde vam perem. Nyn asi chpete, pro jsme se setkali. I kdy
se tato vstraha setk s vsmchem a bude ignorovna, moje i vae povinnost pijmete-li
ji bude vykonna.
Prodn zkony neomlouvaj nevdomosti, ale ani tato vmluva u nebude platit!
Tak skonilo poselstv Ra-Mak-Hotepa. Zapsal jsem je vrn uvedl je zde, tak jak mi
bylo pedno.
*
Adept a j jsme se jet nkolikrt setkali a pak jsem byl odvoln, abych pokraoval ve
svch cestch dle na jih. Pi kadm naem setkn plnil mou hlavu informacemi o zsadch
tajemnho bratrstva, k nmu pat. Bylo to pi zmnce o jistch mch zkuenostech v Indii, kde
jsem se setkal s jednm mladm jognem, kter tvrdil, e jeho Mistr je str vce ne tyi sta let,
kdy Ra-Mak-Hotep vn pronesl udivujc a neuviteln prohlen, e nkte Adepti, kte
ili a pohybovali se ve starm Egypt, jsou dosud naivu!
Hned tak nezapomenu na vkik asu, kterm jsem pijal toto prohlen.
Jdrem jeho tvrzen bylo, e existuj Adepti, jejich tla le ve strnulm stavu v jistch
egyptskch hrobkch, kter dosud nebyly objeveny a kter, jak tvrdil, ani nikdy nebudou obje-
veny dnm obyejnm archeologem.
Hrobky tchto velkch Adept jsou pli dobe steeny a nebudou nikdy nalezeny vai-
mi archeology, vysvtloval. Tyto hrobky nejsou hrobkami mrtvch, nbr ivch. Obsahuj
nikoliv mumie, nbr tla Adept v jedinenm stavu, kter piblin popisuje slovo trans.
Objevil jste v Indii, e faki dovoluj, aby byli pohbeni na krtk nebo del obdob, piem
udruj sv tla ve stavu vytren.
16)
16) Pozn. autora: V mm vypravovn o indickch jognech v knize Tajnosti indick je zmnka o jednom
takovm fakrovi. Bude snad zajmav doplnit nsledujc podrobnosti, kter jsem zskal z ednho
162
XIX. Hrobky: Adeptovo zvan poselstv
innost jejich dchacch orgn byla na dobu pohbu zcela zastavena. Egyptt adepti jsou
do urit mry v podobnm stavu, ale jejich vdn je hlub a oni udruj sv tla ve vytren,
a pesto naivu po tisce let.
Dle, existuje jeden podstatn rozdl mezi nimi a indickmi fakry.
Faki upadnou do naprosto bezvdomho stavu pi svm pohben a nepamatuj si nic,
dokud se zase neprobud leda by to byli Adepti, kte by se vak nikdy nenechali pemluvit,
aby veejn ukazovali sv sly. Avak egyptt Adepti zstvaj pi plnm vdom po dobu svho
pohben a i kdy jsou jejich tla ve strnulosti, jejich duchov jsou svobodn a pracuj. V Indii
jste navtvil mudrce, kter nikdy nemluv, a kter ije pobl Madrasu. A pi prvnm setkn jste
shledal, e je v hlubokm transu, jako by byl zdnliv mrtev. Muste vak vdt, e jeho mysl
byla naprosto iv, protoe pi va druh nvtv nejen e vdl ve o va prvn nvtv, ale
zmnil se tak o svch nmitkch, e jste se tehdy pokouel ho fotografovat. Takov lovk je
inn ve vnitnch ch byt, ale i v i hmotn tm, e uv terickho tla.
Pohben egyptt Adepti jsou mentln v podobnm stavu, zatmco fyzicky jsou jejich tla
samozejm uvedena do jet hlubho transu. Jejich duchov se pohybuj a cestuj, jejich mysli
mysl ve stavu plnho vdom, a tak maj vhodu, e pozoruj dva svty hmotn i duchovn.
Jejich tla j sou ukryta v neodhalitelnch hrobkch, kde oekvaj nvrat svch duch. Jed-
noho dne jejich duchov oiv ona strnul tla, kter pak vstoup opt do zevnho svta. Postup
znovuoiven bude muset bt proveden vhodnmi lidmi, kte maj potebn vdn. st obadu
oiveni se bude skldat ze zpv jistch tajnch ,magickch slov. Mon, e se vm to zd
podivn, ale jejich tla jsou zdnliv balzamovan, nebo le zabalena v pltn a jsou uzavena
v rakvch pro mumie. Je zde vak podstatn rozdl, a tm je to, e jim nikdy nebyla vyznuta
srdce, jako se to dlalo skutenm mumim. Vechny jejich ivotn orgny zstvaj nedoteny
a na to, e maj sklesl aludky, protoe v nich nebyla dn potrava od potku jejich uveden
do transu. Dalm rozdlem je to, e tito iv Adepti si dali sv oblieje a sv tla zcela pokrt
vrstvou vosku. Toto polit voskem bylo provedeno a potom, kdy se uvedli do stavu transu.
Jejich hrobky jsou dobe ukryty a jejich poet je pirozen velmi mal, nebo jenom vy-
soce pokroil adepti mohli vstoupit do tohoto stavu a ne vichni byli ochotni to udlat. Nerad
uvm slova ,trans pro jejich ppad, protoe to vyvolv nesprvn dojem, ale neznm jin
slovo, kter by bylo vhodnj. Jejich stav je nco zcela jinho ne napklad trans spiritistic-
kch mdi nebo hypnotizovanch osob. Opravdu existuj hlub stupn transu, kter modern
protokolu Sira Claudea Wadea.
Fakr byl zaiva pohben ve skni, kter byla umstna v kobce ti stopy pod podlahou, a hldan
dvma rotami vojk. Stly tam tyi stre, byly stdny kad dv hodiny ve dne v noci, a chrnily
ped vniknutm.
Kdy jsme oteveli sk, napsal Sir Claude, spatili jsme postavu zabalenou v pytli z blho pltna,
kter byl nad hlavou svzn. Sluha zaal polvat postavu teplou vodu nohy a ruce byly scvrkl a ztuh-
l, obliej pln a hlava naklonna k ramenu jako u mrtvoly. Zavolal jsem pak lkae, kter byl se mnou,
aby seel dol a prohldl tlo, co on udlal, ale nemohl objevit dn tep srdce ani na spncch, ani
na pach. Nalezl vak jistou oblast tepla v mozku, kter neexistovalo v dn sti tla. Postup oiven
zahrnoval lze v hork vod, ten, odstrann voskovch a vatovch ztek z u a chp, ten onch
vek pevaenm mslem ale i nco, co se bude zdt vtin lid velmi podivn, toti piloen hork
placky z penin mouky, asi palec tlust, na temeno hlavy. Kdy byla placka piloena potet, tlo se
prudce otslo, chp se zplotilo, pak nsledoval vdech, dy pijaly pirozenou plnost, ale tep krve
byl stle jen lehounce pozorovateln. Potom byl jazyk poten rozputnm mslem, nae on bulvy
se rozily a pijaly svou pirozenou barvu a fakr pomal ptomn a promluvil.
Pamatuji se na starho Inda, kter byl svdkem pohben jednoho jogna na dvacet sedm dn. ekl mi,
e kdy onen mul byl vykopn a vzken, vzduch poal proudit do jeho plic s pskavm zvukem, jako je
zvuk parn paly.
163
XIX. Hrobky: Adeptovo zvan poselstv
badatel dosud jet nevyptrali. Vechny stavy, kter badatel znaj, jsou povrchn v porov-
nn s hlubokm a jedinenm stavem egyptskch Adept, pohbench v hrobkch. V jejich
odpoinku je ve skutenosti velmi mnoho innosti; a oni opravdu nejsou ve stavu transu, jak
svt tomuto stavu rozum.
Je zde jeden Adept, kter je ve sv hrobce od roku 260 p. Kr. Jin je zde dle ne od
roku 3 000 let p. Kr. a jet jin, kter zde le 10 000 let! Vichni psob velmi aktivn, ale
v tajnosti, k duchovnmu blahu lidstva. Vd, co se dje v celm svt navzdory faktu, e jsou
jejich tla pochovna. Jsou to lid dokonal. Tm chci ci, e jejich tl se neme nic dotknout
ani dn hmyz nebo parazit takov je vyzaovn jejich duchovnch sil. Mimo to jsou
v neustlm telepatickm spojen s jistmi ijcmi Adepty na doby, kte maj inn tlo.
Duchovn poklady zachovan tmito starmi egyptskmi Adepty jsou pedvny tmto ijcm
Adeptm. A nadejde as k jejich probuzen, obad vzken bude muset bt proveden jednm
ze souasnch Adept.
164
Doslov
DosloV
A kdy jsem procestoval kem krem celou dlku tto star egyptsk zem a byl svdkem dal-
ch podivnch vc, obrtil jsem sv kroky zpt ke svm dobrm ptelm, kte sed ve vn
meditaci na okraji Libyjsk pout.
Povz mi, moudr Sfngo, zvolal jsem,zda smm dopt odpoinku svm unavenm nohm,
kter, jak se zd, se ji dosti nachodily po pran cest ivota?
A Sfnga mi dala odpov:
Polo tuto otzku t Jedin, jejm jsem oputnm dttem, jej lno mne vyzvedlo, abych
snela strastipln dery tohoto svta. Nebo j jsem sm lovk a tam je moje matka Zem.
Ta se j!
A tak jsem krelo nco dle a piel jsem k Velk pyramid.
A vstoupil jsem dovnit do temn chodby a slezl jsem dol do hlubokch trob zem, a do
ponur podzemn krypty.
A vykl jsem na pozdrav slova podle pokyn sedmho vere edest tvrt kapitoly nejstar
knihy celho Egypta:
Bu zdrv! Pane Svatyn, kter stoji ve stedu Zem!
Pot jsem usedl na skalnatou podlahu a ponoil svou mysl do jejho vlastnho pirozenho
klidu, ekaje trpliv na odpov:
Kdy se konen objevil Vzneen Jedin Pn Boskho Domu, prosil jsem ho, aby mne
uvedl do ptomnosti T, kter se nazvPan Skrytho Chrmu, a kter nen nikm jinm,
ne ivou Du na Zem.
A Pn povolil m mocn dosti a vedl mne tajnmi dvemi do chrmu, kter je tam nablzku
ukryt. Bosk Matka mne pijala velmi milostiv, ale zstala sedt v povzdli a nadila mi,
abych vyslovil svou dost.
A j jsem j opakoval svou otzku:
Povz mi, Pan Skrytho Chrmu, zda smm dt odpoinout svm unavenm nohm, kter,
jak se zd, se ji dosti nachodily po pran cest ivota?
Dvala se dlouho a vn do mch o, ne vykla odpov:
Sedm cest je ped tebou oteveno, Hledajc. Sedm stup oekv, aby po nich stoupal
lovk, kter by chtl vstoupit do m tajn komnaty. Sedm poueni se mus nauit ti z lidskho
rodu, kte by chtli spatit mou tv odhalenou. Dokud jsi neproel vemi cestami, dokud jsi
nevystoupil na vechny stupn a neovldl vechna pouen, do t doby neme doufat, e na-
lezne odpoinek pro sv nohy nebo mr pro svou dui.
Slyel jsem jej mkk hlas, v jeho klidnch tnech se zdly znt
myridy vk ozvnou pes Velikou S Chrmu.
Jak jsou tyto cesty, Bosk Matko? A Ona pravila:
Cesta, kter vede do mnohch dom a Stezka, kter vede do pout, Ulice, kter vydv
rud kvty; vstup na vysok hory a Sestup do temnch jesky, Stezka vnho putovni a Cesta
tichho sezeni. Tzal jsem se:
Co je tch sedm stup? Ona odpovdla:
165
Doslov
Prvn jsou Slzy, druh Modlitba, teli Prce, tvrt Odpoinek, pt Smrt, est ivot
a posledn Soucit.
A co znamen tch sedmero pouen, kterm se lovk mus nauit, Matko?
A Ona mi dala odpov:
Radost je prvn a nejsnadnj poueni, dal je Bolest, Nenvist je tet, Iluze je tvrt,
Pravda je pt, Lska je est, a Mru se mus lovk nauit nakonec.
A j jsem byl udiven nad tmito vcmi.
Potom Pani Skrytho Chrmu ustoupila z Velk Sn a j jsem vidl, e za ni je velik zlat
hvzda a uvnit hvzdy zc koruna a dva stbrn plmsce. Pod korunou pak byl bl ki
a okolo ramen ke bylo sedm ervench ri.
A ze vzadu byla hluboce modr, a na ni se nhle objevilo mnoho slov, zcch svtlem jako
ada drahokam. A bylo mi nazeno, abych z tchto slov etl jenom ta, kter byla na konci.
A ta slova znla:
Nebo Egypt je obrazem vc nebeskch, a vpravd je chrmem celho svta!
A a Egypt bude svdkem tchto vc, potom onen Pn a Otec, kter je Nejvym Bohem,
Prvm v Moci a Vldcem Svta, pohldne do srdc a in lid, a Svou vl je zase povol k jejich
star dobrot, aby svt sm se pravdiv projevil jako ctyhodn dlo Jeho rukou.
KOMENTA K DOSLOVU
(kter uvd autor pro vysvtlen symbolickch vraz)
Sedm ceSt
Cesta, kter vede do mnohch dom v chrmech jsou kaple, svatyn, krypty, auditoria a kad
z nich slou jednomu elu. Mnoho dom znamen nabt vestrannou zkuenost, realizo-
vat se jako lovk, vybudovat rzn strnky charakteru a zharmonizovat je. Kad dm je
jednou strnkou va bytosti tak toho, co je vnj (spolenost je domem druhch lid).
Stezka, kter vede do pout Poustevnk odchz, aby nalezl mr (v prod) pot, kdy se
odvrtil od svta (nejprve zevn a potom vnitn) a od nachzen uspokojen v lidskch
zleitostech (od spolenosti a lidsk pirozenosti).
Ulice, kter vydv rud kvty Astrl, vn, kter pronsleduj toho, kdo chce doshnout
sebeoisty. Kvty vn jsou zddny ze zvec povahy, ale my nejsme zvata a proto
musme vn ovldat. Ulice je nam ddictvm po zvatech musme uplatovat nrok
na nai lidskost tm, e ovldneme zvec strnku.
Vstup na vysok hory Duchovn touha je zkladnm pedpokladem pro vae pozvednut
z rovn, na kter jste. Je to touen po vym byt. K tomu potebujete odvahu. A pro-
toe se pozvedte ze stdnosti, kter se spokojuje s malm uspokojenm, plhte vzhru
osamocen.
Sestup do temnch jeskyn To jsou obdob, kdy ped sebou vbec nevidte svou cestu a jste
obklopeni temnotou. Temnota je nejistota to znamen nejistota, zda jdete vped nebo zpt.
A tento stav dojde ke svmu kritickmu vyvrcholen, bude to ona temn noc due, kdy
existuje nesmrn duchovn vyprahlost, mrtvo. Jste vnitn mrtvi a vae duchovn touha se
zti a je zcela nehybn. Tuto temnotu muste petrpt nebo i ona pejde.
166
Doslov
Stezka vnho putovn Toto je stezka nespokojenosti s tm, eho bylo dosaeno. Hledn
mus pokraovat je to ze po vdn. lovk me prochzet rznmi naukami a vste-
bat z kad nco. V tto dob jste putujcm studentem a hledajcm.
Cesta tichho sezen Nakonec muste zanechat vech duchovnch tueb, nvtv duchovnch
center a guru. Muste bt ti a dovolit Bohu ve svm nitru, aby vs vedl a poehnal vm.
Muste se spolhat na Boha ve svm nitru.
Vce i mn muste projt tmito stezkami zle to na va minulosti.
SEDM STUP
Slzy Vichni musme projt utrpenm, kter ns ukazuje, e svt nen tm, m se zd bt, to
znamen mstem, kter dv pjemn uspokojen.
Modlitba Modlete se o veden a pomoc.
Prce Muste pracovat na sob, abyste se zlepili.
Odpoinek Nyn nastv rovnovha a vy jste doshli stednho bodu: konce dlouh stezky
a potku krtk stezky. Odpovte po sv nmaze na dlouh stezce (cviench). Shrte,
co jste zskali. Nyn si od tto nmahy mete odpoinout, pin to mr. Nyn jste na
krtk stezce.
Smrt Na krtk stezce se projev smrt ega. ivot, kter se rozvinul v Nadj, zpsobuje, e ego
umr bez vaeho sil.
ivot Stupe, kde se vm dostane vdomho spojen se ivotem, mysl a silou vdom byt
za vesmrem (Ivara). Existuje harmonie s Ivarou a Jeho vl.
Soucit Po harmonii a sjednocen s Ivarou mte insight a vnitn mr.
Nyn pichz pocit, e vy jste v podku, ale co ti ostatn, kte nic nenachzej nebo ani ne-
hledaj. Probouz se souctn nebo slitovn. Toto je posledn krok, protoe vy se pak muste
vrtit po svch stopch, vt se do situace druhch a pozvednout je k tomu, co mohou dle dlat.
To se d provst rznmi zpsoby veejn, tajn, pednkami, psanm, institucemi. Nkte
zstanou neznm, jn se stanou znmmi.
SEDM POUEN
Radost T je nejjednodu se nauit; existuje doasn pjemn pocit radosti, ale je vdy
nsledovn bolest. Naplnn pjemnm pocitem nsleduje keovit staen bolest.
Bolest Dodv cennou protivhu lekcm o pjemnm pocitu.
Nenvist Nenvist plod jen vce nenvisti. Nikdy nekon. Musme se pouit o karm a o tom,
e se nenvist vrac zpt jako bumerang. Musme se nauit zaujmat opak nenvisti, co je
soucit nebo lska. Vsledky nenvisti postihuj druh stejn tak jako vs samotn. Takto
trp i nrody.
Iluze Uvdomujte si klamnou povahu svta i svho osobnho ivota to je krtk stezka.
Mme metafyziku, abychom to pochopili intelektem, a dosti zkuenost, abychom iluzi po-
znvali v ivot a abychom j zaali prohldat. Nyn se dostvte do vdom Nadj. Vidte,
jak je iluze omezen v porovnn se skutenost.
Pravda Ta se sn nejhe. Je teba, aby lovk pijal pravdu o sob, pravdu, e se nakonec
od osobnho ivota musme odpoutat (nebo osobnost nen nesmrteln). S tm se lovk
mus smit a pijmout to, nebo tato pravda se vztahuje na cel vesmr ve je ureno
167
Doslov
k zniku. Ale ve odchz tak, e splv, ztrc se ve velkm ocenu Byt, tud to nen
naprost znik.
Lska Ndhern souzvuk, hudba sfr, vesmrn harmonie. Obrovsk vznam boskho mys-
lu, kter lovku nemus bt vdy po chuti. Je to milujc vztah mezi lidmi a mezi lovkem
a Bohem.
Mr Zde se nekladou dn dal poadavky nebo touhy a jste spokojeni s bytm, kter je ve
vaem nitru. Skon nucen znovuzrozovn, nebo se sami vracte zpt skrze sv touhy.
Kdy se od nich osvobodte, naleznete mr. To neumte dostaten ocenit, dokud to nezai-
jete. Star due to ve znaj a tud mr oceuj zle na st a vysplosti due.
Na konci Doslovu Vldce znamen Ivaru; Ivara odpovd insightu to znamen chpat
svt jako dlo Jeho rukou.
168
Doslov
IRis
EDICE PB
PAUL BRUNTON
TajnosTi EgypTsk
Z anglickho originlu A SEARCH IN SECRET EGYPT,
vydanho nakladatelstvm A RIDER & CO,
Covent Garden, London WC2N 4NW,
prvn vydn roku 1936,
prvn peklad provedl Karel Weinfurter, 1937,
nov peklad Rena Formnkov,
Antonie Krejov, Olga Palkov, 1994.
Odborn redakce Jane Clayov, 1994.
Oblku navrhla Jane Clayov,
barevn foto Doc. MUDr. PhDr. Even Strouhal, DrSc.
Vydalo nakladatelstv IRIS RR,
Svatoplukova 1210, Frdek-Mstek,
jako svou 13. publikaci, roku 1994.
Vytiskla Tnsk Tiskrna, a. s., ul. tefnikova 2,
esk Tn.
Nklad 5 000 vtisk.
Vydn prvn, 304 stran.
IsBn 80-85888-02-5