You are on page 1of 8

JUDr.

Nikolaj Hrib Katedra kriminalistiky PA R v Praze

Kriminalistick viktimologie, viktimizace, ob a jma


Kriminalistick vda ve svm uen o obti myslnch trestnch in, pouv pojm primrn a sekundrn viktimizace obti, kter je vznamnm initelem pi objasovn mysln trestn innosti. V tto souvislosti vznikla mylenka o monosti viktimizace i u obt nedbalostnch trestnch in, kter mohou mt mnohem zvanj dopad na ob ne je tomu u obt mysln trestn innosti. Z tchto dvod byla tato mylenka zveejnna v tomto lnku a cestou asopisu Bezpenostn teorie a praxe PA R dna k diskusi o monostech viktimizace i u obt nedbalostn trestn innosti, nebo a doposud kriminalistick vda uvaovala o viktimizaci jen u mysln trestn innosti. lnek by chtl vyvolat odbornou diskusi na toto tma a nein si nrok na definitivn een tto otzky. Pojmy ob a jma jsou zcela jist notoricky znmmi v souvislosti s myslnou trestnou innost, kde ob hraje rozhodujc roli v genezi a v prevenci kriminality. Ob zaujm vznamn prvn postaven astnka v procesu trestnho zen. Pozici a jej funkci musme rovn zohledovat z rznch hl, zejmna v socilnch souvislostech (odkodnn, sociln rehabilitaci, ale i psychologick a zdravotnick pomoc apod.). Naznaen otzky a problmy v souvislosti s obt, zkoum vdn obor viktimologie (z latinskho victima - ob), kter nalezl svoji ivnou pdu ve vdnm oboru kriminologie. Viktimologick poznatky zskan zkoumnm vztahu mezi obt a pacha-telem, pinesly i poznatky, kter mly a maj znan vznam pro odhalovn a vyetovn trestnch in. Proto z pohledu specifickch kritri, zaala ob zkoumat i kriminalistick vda, v jejm oboru vznikla relativn samostatn st viktimologie, kriminalistick viktimologie. Ob jako pojem je definovna velmi zce, zpravidla jde vdy o fyzickou osobu, kter utrpla v souvislosti s trestnm inem jmu na ivot, zdrav a majetku, nebo na cti ppadn jinch subjektivnch prvech, chrnnch trestnm zkonem. V zk nvaznosti na pojem ob, je i pojem jma. jmou rozumme objektivn vznikl pokozen obti trestnm inem. Nezle na tom, zda ob sama subjektivn pociuje, nebo nepociuje jmu, a jak se stav vi trestnmu inu a k pachateli, nebo obt se me stt kdokoliv, kdo je povaovn za lidskou bytost. Z pohledu kriminalistick viktimologie se obmi stvaj i osoby, kter si z sti samy spoluzavinily vlastn jmu, rozhodujcm kritriem je objektivn, obecn spoleensky akceptovateln hledisko jmy, nikoliv subjektivn nhled obti. V tchto souvislostech byly vytvoeny dv zkladn kategorie jmy u obt myslnch trestnch in:

primrn jma, kter nastupuje v okamiku, kdy byl spchn trestn in, nebo bezprostedn po spchn trestnho inu, jako pm nsledek jednn pacha-tele, cel proces vzniku tto jmy se nazv primrn viktimizace, sekundrn jma, vznik s asovm odstupem po dokonn deliktu jako jeho zprostedkovan nsledek. Me bt vyvolvn samotnm pachatelem trestnho inu, kter psob na ob zpsobem, kter ji nelze kvalifikovat jako trestn in, pesto me umocovat primrn jmu. Mnohem ast se obti trestnch in setkvaj s nevhodnm chovnm svho bezprostednho, ale i vzdlenjho okol. Tm mohou bt rodiny obt, sousedi, nezdka pak novini bulvrnho tisku. Nevhodn chovn samotnho pachatele, nebo okol obti nazvme sekundrn viktimizac, kter me bt o to hor, e se j mohou dopoutt i orgny inn v trestnm zen, ppadn jin zastnn subjekty. Co do kod-livosti nsledk jmy, me bt sekundrn viktimizace kodlivj ne primrn viktimizace. Proto tomuto fenomnu vnuje kriminalistick vda znanou pozor-nost, nebo smyslem ochrany obti je i zmrnn kodlivch nsledk jmy, kterou ob utrpla bezprostedn pi nebo krtce po spchn trestnho inu. Pedmtem zkoumn kriminalistick viktimologie je doposud uvdn podl obti na vzniku predeliktn situace, nebo chovn obti ped, v prbhu i po spchn trestnho inu, asto ovlivuje chovn obti pi vyetovn trestnho inu. Dle jde o vztah mezi obt a pachatelem, kter se promt i do procesu objasovn a vyetovn trestnho inu, proto mu kriminalistika vnuje pozornost jak v teoretick, tak i praktick innosti. Existence vztahu mezi obt a pachatelem se odr do ochoty obti oznamovat trestn in a spolupracovat s orgny innmi v trestnm zen, ale pedevm do vrohodnosti informac podvanch obt jak ke zpsobu spchn trestnho inu, tak k osob pachatele. Mimodn vznam pro kriminalistickou praxi pak maj ti zkladn kriminalisticky vznamn aspekty: podl obti na vzniku stop vzniklch pi spchn trestnho inu. Ob svm jednnm sama vytv stopy v pinn souvislosti s trestnm inem, nebo je sama nositelem stop vzniklch v pinn souvislosti s trestnm inem, majc materiln charakter, je nositelem a uchovatelem pamovch stop trestnho inu, co determinuje kvalitu vpovdi, ppadn rekognici, podl obti na oznamovn trestnho inu. Aktivn pstup obti pi oznamovn trestnho inu vznamn ovlivuje spnost objasovn a vyetovn trest-nho inu. Mnoh trestn iny nelze bez aktivnho pstupu obti vbec odhalit, proto ob sehrv roli selektivnho faktoru, mezi latentn a zjevnou kriminalitou. Rovn vasnost oznmen a plnost maj rozhodujc roli v rychlosti zsahu policie a kvalit ppadnch stop, podl obti na vyetovn. Ob se asto stv dleitm svdkem trestnho inu. Kriminalistika z uvedenho dvodu studuje ast obti na vslechu, rekognici a konfrontaci, nezdka se ob sama stv objektem rznch expertz, zejmna soudn lkaskch, soudn psychiatrickch, psychologickch a krimina-listickch.

Ve vech uvdnch souvislostech hroz obti sekundrn viktimizace , kter se kriminalistick vda sna zabrnit nebo tuto zmrnit na co nejmen mru, nebo i pi nejlep snaze se j nelze zcela vyhnout. Oznamovn trestn innosti obt, bv v praktick kriminalistick innosti rovn problmem, nebo ob me trestn in oznmit jen tehdy, je-li schopna si uvdomit, e se stala obt trestnho inu, e byla trestnm inem pokozena, a je-li psychicky a somaticky schopn po trestnm inu oznmen uinit. Zcela zvltn situac je skutenost, e ob sama trestn in nepeije, proto neme podat trestn oznmen, ani podat svdeckou vpov. Tlo obti se tak stv pedmtem a materilnm nositelem stop trestnho inu, a pedmtem rznch expertz. Kad ob trestnho inu se dostv do obtn situace, kter vede k tomu, e ob m dilema, zda trestn in oznmit a podstoupit s tm spojen procedury, kter jak ji bylo uvedeno, mohou vystit a k sekundrn viktimizaci, kter ve svch dsledcch me mt pro ob mnohonsobn hor dopad, ne ujma, kterou utrpla trestnm inem. Tak vyvstv u obti touha po potrestn pachatele a zskn pro sebe odkodnn a morln satisfakci, ale i obava z konflikt vyvolanch protichdnmi zjmy obti a pachatele. Na zklad ady studi byly vytipovny piny, kter vedou ob k tomu, e trestn in neoznamuje : nepjemnosti vyplvajc z postup policejnch a justinch orgn, zejmna mnohdy vyjadovan nedvra v pravdivost trestnho oznmen, nedvra v efektivnost prce policie a justice, zejmna obavy z toho, e se nic nevyet, vyetovn se bude nemrn protahovat, smn nzk tresty, nebo zprotn pachatele obaloby pro nedostatek dkaz apod., nedvra a negativn postoj obti k orgnm innm v trestnm zen, ke sttnm institucm a k spnmu uplatnn prva, nepjemnosti z publicity ze strany bulvrnho tisku, ze zpravodajstv v masmdich, z veejnho pojednvn apod., strach z ovlivovn ze strany pachatele, nebo vyhroovn, pomsty na obti, nebo jejich blzkch osobch, nen ani vylouena obava, e pi vyetovn vyjdou najevo kompromitujc skutenosti z osobnho ivota obti apod., naopak zde me sehrt roli pozitivn vztah mezi obt a pachatelem, respekt obti ped pachatelem, a z toho vyplvajc nechu ublit pachateli.

Vnitn konflikt obti, zda oznmit nebo neoznmit trestn in mv zcela promnlivou dynamiku a vdy trv uritou, ble obtn specifikovanou dobu. V prbhu asu se mn subjektivn provn sly motiv oznmit, nebo neoznmit, co me vst i k tomu, e ob trestn in oznm s asovm odstupem, nebo v prbhu vyetovn sv oznmen odvol, nebo mn svoji vpov jak v neprospch pachatele, tak v jeho prospch. Z obecnho pohledu na postaven obti v procesu ppravnho zen trestnho, je toto postaven v mnoha ohledech mnohem sloitj, ne postaven pachatele, nebo zpravidla ob stoj ped orgny innmi v trestnm zen osamocen, bez

nleit opory v oboru trestnho prva, ale i vystupovn ped tmito orgny, zejmna jde-li o osoby nemocn, star, nemajetn, odkzan na pomoc jinch. K takovm pocitm u obti vede i skutenost, e orgny inn v trestnm zen postupuj zpravidla z moci edn, a nemohou vnovat obti takovou pozornost, kterou by si ob trestnho inu zasluhovala. Proto asto mvaj obti trestnch in pocit, e jsou krceny na svch prvech, jsou roztrpeny a ztrc dvru ve spravedlnost. To vede k tomu, e si stuj, jsou rozhoeny, nebo naopak upadaj do apatie a ponechvaj prbh zen, ani by do procesu aktivn zasahovaly v zjmu obhjen svch zkonem garantovanch prv. Role obti v procesu objasovn a vyetovn ji byla naznaena, spov pedevm v poskytnut informac o prbhu trestnho inu a k osob pachatele, co je vdy zvisl na tom, jak ob byla schopna vnmat prbh trestnho inu a osobu pachatele. Ob jako svdek, ob jako znovupoznvac subjekt, ob jako astnk konfrontace, ob jako nositel materilnch stop, ob jako objekt zjmu rznch expertz, kter je teba provst za elem zjitn a zajitn kriminalisticky relevantnch stop. Potud byla sta koncipovna na zklad souasn nauky o kriminalistick viktimologii a viktimizaci, zabvajc se obt a jmou u mysln pchanch trestnch in, kdy jednn pachatele clen smuje ke zpsoben jmy obti, kter je ptomna na mst trestnho inu, nebo se na mst inu nemus nachzet. Trestn zkon zn adu trestnch in, jejich naplnn skutkov podstaty vyaduje nkterou z forem nedbalostnho jednn, pi nich dochz k jmm, kter utrp konkrtn obti. jmy mohou mt pro obti ty nejzvanj formy, zejmna jde-li o jmy na zdrav, nebo ivot. V jedinm okamiku se tak z jinak slunch a vench oban stvaj pachatel trestnch in, s nesmrnmi materilnmi nsledky, ale i nsledky na zdrav a ivotech. V jedinm okamiku me dojt k nesmiitelnmu konfliktu zjm obti a pachatele, by nezamlenho trestnho inu. Nejastjmi ppady uvaovan tercirn viktimizace s prvky jak primrn tak i sekundrn viktimizace, budou nsledky zpsoben v dsledku zvanch dopravnch nehod, nebo ojedinl ppady ublen na zdrav k nim dochz v lebnch procesech jak ve zdravotnickch zazench, tak i mimo n. Z naznaenho uvaovn o monosti tzv. tercirn viktimizaci, se podvejme na ppady souvisejc s asto, ne-li kadodenn se vyskytujcmi dopravnmi nehodami na pozemnch komunikacch. Piny tchto mnohdy zvanch nehodovch udlost zpravidla souvisej se selhnm tzv. lidskho faktoru, tedy bvaj v pinn souvislosti s nedbalostnm jednnm osob, kter v okamiku nehodov udlosti dily dopravn prostedky. V dsledku toho dolo jednak k znanm materilnm kodm, nkdy nejen na dopravnch prostedcch a vcech pepravovanch tmito dopravnmi prostedky, ale i na majetcch v blzkm okol msta nehodov udlosti (pokozen obecn prospnch zazen, kody zpsoben na nemovitostech, zejmna stojcch v blzkosti pozemnch komunikacch apod.) Nehodovou udlost bvaj postieny fyzick osoby, kterm byla zpsobena jma jak na majetku, tak na zdrav, ale i na ivot. V tomto ohledu je ob ve stejnm postaven jako ob myslnho trestnho inu, nebo j byla zpsobena jma jak

hmotnho charakteru, tak pokozenm zdrav a zbavenm ivota, ale i jma na duevnm zdrav. Kad z forem jmy m svj specifick dopad na konkrtn fyzickou osobu, zastnnou na nehodov udlosti. Prvek sekundrn viktimizace u tchto ppad me bt zcela obdobn jako u obt mysln trestn innosti, kdy ob, pokud nepila o ivot, nutn mus elit vem ji popsanm vlivm, zejmna pak podroben se procedury vyetovn takov udlosti, vlivm ze strany pvodce nehodov udlosti, kter me vyvjet ntlak na ob, aby zmrnil dopad svho nedbalostnho jednn, nebo doclil pro nj vhodnho postaven pi een nhrad kody, tlak na ob, aby zkrtila dobu len na minimum apod. V nkterch ppadech se nevyhne ob ani psoben masmdi a popularizaci ppadu. Podle stavu zrann, ppadn trval invalidity me pozdji dojt i k rozpadu rodiny, oputn ze strany partnera, ob se tak me dostvat postupn do tk ivotn situace, ani by byla sama pinou svho stavu. Stejn jako ob u myslnch trestnch in, se me i ob dostat do situace, kdy se na vzniku nehodov situace me podlet tm, e se rozhodla stt astnkem dopravy po pozemnch komunikacch. Tento fakt si neuvdomujeme, ale ji v okamiku, kdy jsme se rozhodli se stt astnkem dopravy, a ji jako aktivn prvek idi dopravnho prostedku, nebo jako pasar v individuln doprav, nebo hromadn, stvme se potencionln obt. Jako astnk dopravy, pak meme svm jednnm vytvoit podmnky pro nehodovou udlost, ani bychom takovou udlost zamleli, pouze si neuvdomme, e se tak me stt. Jde o ppady nhlho zastaven v dsledku dopravn situace, zastaven na nevhodnm mst v dsledku poruchy dopravnho prostedku, pi odboovn ze smru jzdy apod. U tchto ppad ve valn vtin ppad nepichz v vahu vztah mezi obt a pachatelem, ale mohou nastat situace, kdy i u nehodovch udlost me existovat vztah mezi obt a pachatelem, a to v ppadech havri dopravnch prostedk, kdy je zpsobena jma tm, kte byli pepravovn havarovanm dopravnm prostedkem, jak u individuln dopravy, tak i u hromadn dopravy. vaha o tercirn viktimizaci vychz z faktu, e o primrn a sekundrn viktimizaci se hovo vhradn v souvislosti s mysln pchanou trestnou innost, ani byla brna v vahu i nedbalostn trestn innost, kter sebou nese stejn, nebo obdobn symptomy obti, v mnoha ppadech s mnohem hormi nsledky, ne u mysln trestn innosti. Obdobn vaha je aplikovateln na ppady ublen na zdrav v lebnm procesu, kde nedbalostnm jednnm me bt zpsobena jma na zdrav, ale i na ivot obti. Nejde o etn ppady, ale z pohledu obti maj stejn dopady jako u kterkoliv jin trestn innosti, nebo potencionln se stvme monou obt v okamiku, kdy se rozhodneme podat o lkaskou pomoc v ppad somatickch, nebo i duevnch pot. Ani tuto okolnost si vtinou nikdo z ns neuvdomuje, nebo pomoc dme bona fide, e nm bude od pot pomoeno, a e se n zdravotn stav zlep a pote pominou. Praxe vak ukazuje i stinnou strnku lkask pomoci, kter v nkterch ppadech nevede k uzdraven, nbr naopak jet k zhoren zdravotnho stavu, nebo a k mrt pacienta.

Stejn jako u nehodov udlosti, k tzv. primrn viktimizaci dojde v okamiku, kdy se z njakho dvodu lkask zkrok nepoda, nebo zkomplikuje natolik, e dojde k jm na zdrav u oetovan osoby, z n se tak stv ob se vemi popsanmi pznaky viktimizace. I v tchto ppadech nastv konflikt zjm mezi obt a pvodcem nsledku na zdrav, pokud si to ob uvdomuje a je schopna svoji jmu specifikovat. V ppadech, kdy obti jak u nehodovch udlost, tak u ppad jmy zpsoben v procesu len, zemou jednaj za n dal osoby, kter se jmnem obti zasazuj o to, aby byl potrestn pvodce udlosti, aby byly nahrazeny zpsoben kody, ppadn uplatn za ob morln satisfakci apod. Ani obti ppadnch mimodnch udlost ve zdravotnictv, neunikaj pozornosti svho okol, nebo zjmu masmdi a rznch publicistickch poad, ppadn psoben prvnch zstupc, kte zastupuj zjmy pvodc tchto udlost, podstupuj proces vyetovn tchto ppad, pokud byl dn podnt. V ppadech, e ob udlost nepeila, sekundrn za n jsou viktimizovny osoby, kter vystupuj jejich jmnem, nebo vystupuj za obhjen zkonem garantovanch prv obt, kter nejsou schopny hjit sv zkonn prva samy. Vzhledem k velmi nzk efektivnosti vyetovn ppad ublen na zdrav v lebnm procesu, kdy skuten plat ona nedvra v efektivnost policejn a justin innosti, nebo jen mlokter ppad se poda dostat do fze projednvn ped soudem, aby mohla bt nalezena spravedlnost ve spravedlivm procesu, me vst k zcela opanmu efektu, kdy se ob, nebo jej blzc rozhodnou vzt spravedlnost do vlastnch rukou. Lze prognzovat, e bude stoupat poet oznamovanch ppad ublen na zdrav v lebnm procesu, nebo by ojedinle dochz k poukazovn na nedostatky v lebn pi ze strany samotnch zdravotnk, a pokud se nezlep efektivnost v objasovn a vyetovn tchto ppad tak, aby mohla bt nalezena pravda o pinch vedoucch k nsledkm a nsledn i k pvodcm tchto nsledk, me narstat i nedvra ve zdravotnick pracovnky, a tm i k ppadm jejich napadn, a to nejen ze strany obt, nebo jejich blzkch, ale i ze strany zcela cizch osob, kter napklad sledovaly popularizaci takovho ppadu v publicistickm poadu, nebo se o ppadu doetly v bulvrnm tisku.

Zvr
Domnvm se, e viktimizace z pohledu kriminalistick viktimologie, zasahuje do vech forem trestn innosti, bez ohledu na to zda jde o myslnou trestnou innost, nebo o nedbalostn trestnou innost. Stejn tak jak se stvme potencionlnmi obmi, ani bychom si toho byli vdomi v okamicch, kdy se rozhodneme k jakkoliv innosti. Jedinm rozdlem je, zda jsme obt myslnho trestnho inu ze strany pachatele, kter se rozhodl nm zpsobit jmu, nebo se staneme obt jakhokoliv nedbalostnho trestnho inu, kterm nm bude zpsobena jakkoliv jma. Prvky viktimizace, tak jak byly uvdny jsou v podstat stejn u obou forem trestn innosti, jde jen o to odliit viktimizaci u mysln trestn innosti, od nedbalostnch delikt, nebo proti mysln trestn innosti je vedena krom jinho, i aktivn nebo pasivn prevence, kdeto u nedbalostnch delikt, kter jsou

nepedpokldan, le pedvdateln lze preventivn opaten uplatnit jen zcela vjimen, ppadn prevence nepichz v vahu. Z uvedenho vyplv, e u obou forem trestn innosti je viktimizace prakticky i teoreticky mon, ob formy maj dv fze, jak primrn viktimizaci souvisejc s trestnm inem, tak i sekundrn viktimizaci, kter pichz v pozdjm obdob po spchn trestnho inu. Pokud byl v potku pouit pojem tercirn viktimizace ve vztahu k nedbalostn trestn innosti, pak jen proto, aby dolo k vraznmu odlien od viktimizace u ji propracovanch teori v oboru mysln trestn innosti. V kapitole o kriminalistickm uen o obti 1 je uvedena poznmka Prozatm nen proces konstituovn tohoto oboru ukonen, bude teba mu v budoucnu vnovat stlou pozornost. Tm autoi publikace oteveli dvee k dal diskusi o procesu viktimizace u trestn innosti, kterou se kriminalistick vda soustavn zabv.

Literatura
MUSIL, J., KONRD, Z., SUCHNEK, J. Kriminalistika. 2. peprac. a dopl. vyd.. Praha : C. H. Beck, 2004, 606 s. ISBN 80-7179-878-9, PORADA, V. a kol. Kriminalistika. Brno : CERM s. r. o. Akademick nakladatelstv, 2001, ISBN 80-7204-194-0. RESUM lnek se zabv otzkou kriminalistick viktimizace u nedbalostn trestn innosti, nebo z logiky vci sam vyplv, e i u nedbalostn trestn innosti jsou splnny podmnky pro viktimizaci, nebo i tato m svoji ob a jmu, stejn jako mysln trestn innost. lnek polemizuje o pojmu tercirn viktimizace u nedbalostn trestn innosti, z dvod odlien od viktimizace u mysln trestn innosti. SUMMARY HRIB, Nikolaj: CRIMINALISTIC VICTIMOLOGY, VICTIMIZATION, VICTIM AND DEROGATION The article deals with the problem of criminalistic victimization in negligent criminal acts, as logically even in committing negligent criminal acts there are prerequisites for victimization because even this activity results in a victim and derogation, as well as in premeditated criminal acts. The article controverts the term tertiary victimization in negligent criminal acts to distinguish it from victimization in premeditated criminal acts. Key words: victimization, criminalistic victimization, victim, derogation

MUSIL, J., KONRD, Z., SUCHNEK, J. Kriminalistika. 2. peprac. a dopl. vyd. Praha : C. H. Beck, 2004, s. 66.