You are on page 1of 64

Hdelov ucpvky TECHNICK KATALOG GRUNDFOS

Hdelov ucpvky

Obsah
Typov oznaovn
Typov oznaovn podle normy EN 12756 Systm typovho oznaovn firmy Grundfos strana 3 strana 5

Hdelov ucpvky

Typy hdelovch ucpvek


Grundfos typ A Grundfos typ B Grundfos typ C Grundfos typ D Grundfos typ E Grundfos typ G Grundfos typ H Grundfos typ K Grundfos typ R Uspodn hdelovch ucpvek Dvojit mechanick ucpvka (v uspodn back-to-back) Dvojit mechanick ucpvka (v tandemovm uspodn) Hdelov ucpvky Cartex-DE Chlazen typu Air-Cooled Top (pro vysok teploty) strana 23 strana 24 strana 26 strana 27 strana 28 strana 30 strana 31 strana 34 strana 36 strana 37 strana 37 strana 37 strana 38 strana 39

Mechanick ucpvky obecn


Co je to hdelov ucpvka Pouit hdelovch ucpvek Komponenty hdelovch ucpvek Vyven mechanick ucpvka Nevyven mechanick ucpvka Vyvaovn mechanickch ucpvek Funkn princip mechanick ucpvky Ten, opoteben a prsak Hdelov ucpvky tsnn O-krouky Hdelov ucpvky s tsnicm vlnovcem Hdelov ucpvky typu cartridge strana 7 strana 7 strana 8 strana 8 strana 8 strana 9 strana 10 strana 11 strana 12 strana 12 strana 13

Hdelov ucpvky ve viskznch kapalinch


Hdelov ucpvky ve viskznch kapalinch obecn Hdelov ucpvky doporuen pro viskzn kapaliny strana 14 strana 14

Typy hdelovch ucpvek


Srovnn rznch typ hdelovch ucpvek strana 41

Volba hdelovch ucpvek


Volba nejvhodnj hdelov ucpvky strana 42

Materilov proveden tsnicch ploch ucpvek


Kombinace materil tsnicch ploch Karbid wolframu / karbid wolframu Karbid kemku / karbid kemku Uhlk / karbid wolframu nebo uhlk / karbid kemku Uhlk / keramika (oxid hlinit) Karbid wolframu / hybrid Karbid kemku strana 15 strana 15 strana 15 strana 16 strana 16 strana 16 strana 17

erpan kapaliny
Seznam erpanch kapalin Kyseliny Alklie Soli Voda Chladic kapaliny Paliva Syntetick a minerln oleje Rostlinn oleje Rozpoutdla Oxidan inidla Organick sloueniny Rzn kapaliny strana 43 strana 44 strana 46 strana 47 strana 49 strana 50 strana 51 strana 52 strana 53 strana 54 strana 55 strana 56 strana 57

Materil sekundrnho tsnn


Sekundrn ucpvky NBR EPDM FKM FFKM FXM Pehled erpanch kapalin strana 21 strana 21 strana 21 strana 21 strana 22 strana 22 strana 22

Diagnostika poruch hdelovch ucpvek


Nvod k provdn diagnostiky poruch hdelovch ucpvek Kl k tabulce diagnostiky poruch hdelovch ucpvek strana 58 strana 59

Dal dokumentace vrobk


Zdroje dokumentace vrobk WinCAPS WebCAPS strana 60 strana 60 strana 61

Typov oznaovn
Typov oznaovn podle normy EN 12756
Norma EN popisuje mechanickou konstrukci hdelovch ucpvek a kombinaci tsnicch materil. Norma EN 12756 obsahuje: typov kl materilov kl

Hdelov ucpvky

Materilov kl
Materily jednotlivch hlavnch komponent jsou oznaeny materilovm kdem, kter je tvoen pti psmeny.
Pklad Materil ela otonho elementu ucpvky Materil stacionrnho sedla Materil sekundrnho tsnn Materil pruin Materil ostatnch komponent (1)U (2)B (3)E (4)G (5)G

el
Specifikace uren dodavatelm hdelovch ucpvek Grundfos se zpracovvaj podle kdovho systmu typovho oznaovn zakotvenho v norm EN 12756.

Systm typovho oznaovn firmy Grundfos


Kompletn systm typovho oznaovn hdelovch ucpvek dle normy EN 12756 tvo: typov kd materilov kd
Pklad Typov kd Materilov kd N U 012 S O U B E G G

Typov kl
Norma EN 12756 obsahuje nsledujc typov kl:
Pklad Verze: N = normovan stavebn dlka K = krtk stavebn dlka X = jin stavebn dlka Typ hdelov ucpvky: U = nevyven ucpvka B = vyven ucpvka Jmenovit prmr: Prmr (hdele) v mm Pklad: hdel 12 mm = 012 Smr oten: R = vpravo, (tj. ucpvka se ot ve smru pohybu hodinovch ruiek pi pohledu od sedla) L = vlevo, (tj. ucpvka se ot proti smru pohybu hodinovch ruiek pi pohledu od sedla) S = monost oten v obou smrech Oten se zpodnm vi oten sedla : 0 = bez zpodn 1 = se zpodnm N U 012 S O

Typov oznaovn
Standardn kdy materilovch verz
Pol. Kd A B C D E F G H K M N P R (1) a (2) S T U1 U2 U3 Q1 Q2 Q3 Q4 J V W X Y1 Y2 Z B E K N P S V (3) X M G T Y U D E (4) a (5) F G M N T Slitiny Ocel Rzn materily Neelastomery Elastomery s povlakem Elastomery, bez povlaku Plasty Oxidy kov Karbidy Kovy Syntetick uhlk Materil Uhlk impregnovan kovem Uhlk impregnovan pryskyic Jin druh uhlku Uhlkov ocel Chromov ocel Chromniklov ocel (CrNi) Chromniklmolybdenov ocel (CrNiMo) Kovy potaen karbidem Tvrd kovov povlak Slitina s vysokm obsahem niklu Bronz ed litina Legovan litina Lit chromov ocel Jin kovy Karbid wolframu, vazba CO Karbid wolframu, vazba Ni Karbid wolframu, vazba CrNiMo Karbid kemku (SiC) SiC-Si SiC-C-Si, kompozit C-SiC, povrch tvrzen kemkem Jin karbidy Oxid hlinit Oxid chromit Jin oxidy kov PTFE, zeslen skelnmi vlkny PTFE, zeslen uhlkem Jin plasty Butylkauuk (IIR) Etylenpropylenkauuk (EPPM) Perfluorkauuk Nitrilkauuk (NBR) Chloroprenkauuk (CR) Silikonkauuk (MVQ) Fluorkauuk (FPM) Jin elastomery Elastomery / potaen PTFE Grafit PTFE Jin neelastomery Rzn materily pro prun prvky Uhlkov ocel Chromov ocel (Cr) Chromniklov ocel (CrNi) Chromniklmolybdenov ocel (CrNiMo) Slitina s vysokm obsahem niklu Slitina mdi a cnu (bronz) Jin materily

Hdelov ucpvky

Pklad kompletnho typovho oznaen hdelov ucpvky


Pklad N U 012 S O - U B E G G Normovan stavebn dlka Nevyven Prmr hdele, 12 mm Monost oten v obou smrech Bez zpoovn oten vi stacionrnmu sedlu Tsnic plocha oton sti = karbid wolframu (WC) Stacionrn sedlo = uhlk impregnovan pryskyic Sekundrn ucpvka = EPDM Ocelov pruina = ocel CrNiMo Vechny ostatn komponenty = ocel CrNiMo

Typov oznaovn
Typov oznaovn Grundfos
Mechanick ucpvky jsou klasifikovny podle typovho oznaen firmy Grundfos, kter je dno konstrukc pedmtn mechanick ucpvky.

Hdelov ucpvky

Prvn psmeno kdovho oznaen


Prvn psmeno kdovho oznaen verze mechanick ucpvky udv typov oznaen zaveden firmou Grundfos. Na prvnm mst kdovho oznaen se mohou objevit tyto kdy:
Kd A B C D E F G H K M O P Q R S T X Nzev Tsnn O-kroukem s pevnm unaeem ucpvky Vlnovcov tsnn, pry Tsnn O-kroukem s pruinou ve funkci unaee ucpvky Tsnn O-kroukem, vyven ucpvka Tsnn O-kroukem, typ A, cartridge Vlnovcov tsnn, typ B, cartridge Vlnovcov tsnn, typ B, s redukovanmi tsnicmi plochami Tsnn O-kroukem, typ D, cartridge Vlnovcov tsnn, kov, typ M, cartridge Vlnovcov tsnn, kov Dvojit mechanick ucpvka obrcen zdy k sob (back-to-back) Dvojit mechanick ucpvka v tandemovm uspodn Tsnn zvrnou kapalinou, proplachovan ucpvka Tsnn O-kroukem, typ A, s redukovanmi tsnicmi plochami Mkk ucpvka Ucpvka s plovouc mezerou Rzn

Nejdleitj konstrukn materily


Nsledujc tabulka obsahuje kdy nejdleitjch materil vybranch na zklad vrobnho programu firmy Grundfos a podle oblast jejich pouit.
Pol. Kd A B H (B/U) C D (1) a (2) N S U Kovy Syntetick uhlk Materil Uhlk impregnovan kovem Uhlk impregnovan pryskyic Uhlk se zalitm karbidem wolframu (wc) hybrid Jin druh uhlku Uhlkov ocel Bronz Lit chromov ocel Karbid wolframu, vazba CrNiMo Q : hust, slinut, jemnozrnn karbid kemku (SiC)
S 1

Karbidy

Q : provit, slinut, jemnozrnn karbid kemku (SiC)


P 1

Q1G: samomazn, slinut, jemnozrnn karbid kemku (SiC) V E F V K (3) M P S T X E (4) a (5) F G M T Oxidy kov EPDM FXM FKM FFKM O-krouek potaen PTFE NBR (nitrilkauuk) Q (silikonkauuk) PTFE Jin elastomery Chromov (Cr) ocel (EN1.4057) Chromniklov (CrNi) ocel (EN1.4301) Chromniklmolybdenov (CrNiMo) ocel (EN1.4401) Slitina s vysokm obsahem niklu (Hastelloy) Jin slitiny Keramika (oxid hlinit)

Druh a tet psmeno kdovho oznaen


Druh a tet psmeno kdovho oznaen mechanick ucpvky vyraenho na typovm ttku erpadla udv materilov proveden tsnic plochy oton sti ucpvky a pevnho sedla ucpvky. Na druhm a tetm mst kdovho oznaen se mohou objevit tyto kdy:
Kd A B H (B/U) C D N S U Kovy Syntetick uhlk Materil Uhlk impregnovan kovem Uhlk impregnovan pryskyic Uhlk se zalitm karbidem wolframu (WC) (hybridn) Jin druh uhlku Ocel Bronz Lit chromov ocel Karbid wolframu (WC), vazba CrNiMo Q1S: hust, slinut, jemnozrnn karbid kemku (SiC) Q Karbidy Q1P: provit, slinut, jemnozrnn karbid kemku (SiC) Q1G: samomazn, slinut, jemnozrnn karbid kemku (SiC) V Oxidy kov Keramika (oxid hlinit)

Vyraen kd
Kdov oznaen mechanickch ucpvek je vyraeno na typovm ttku erpadla. Bv umstno na posledn pozici typovho oznaen erpadla a je tvoeno tymi psmeny:
Pklad Typov oznaen Grundfos Materil tsnic plochy rotan sti Materil stacionrnho sedla Materil sekundrnho tsnn (1)A (2)U (3)U (4)E

Typov oznaovn
tvrt psmeno kdovho oznaen ucpvky
tvrt psmeno kdovho oznaen mechanick ucpvky vyraenho na typovm ttku erpadla udv materilov proveden sekundrn ucpvky. Na tvrtm mst kdovho oznaen se mohou objevit tyto kdy:
Kd E F V K M P S T X Materil EPDM FXM FKM FFKM O-krouek potaen PTFE NBR (nitrilkauuk) Q (silikonkauuk) PTFE Jin elastomery

Hdelov ucpvky

Pklad kdovho oznaen hdelov ucpvky na typovm ttku


Pklad Vyven ucpvka tsnn O-kroukem s pevnm unaeem ucpvky (typ cartridge) Tsnic plocha SiC oton sti ucpvky Pevn sedlo ucpvky SiC Sekundrn tsnn EPDM H Q Q E

Pklad kdovho oznaen kompletnho erpadla na typovm ttku


Pklad CRN 32 -4 -2 -A -F -G Typov ada Jmenovit prtok (m3/h) Poet obnch kol Poet stoench obnch kol (pokud njak jsou) Kd verze erpadla Kd trubn ppojky Kd materilovho proveden erpadla Kd materilovho proveden komponent tsnicch prvk Kd hdelov ucpvky 1) -E HQQE

1) Z kdu hdelov ucpvky je patrno, e erpadlo je vybaveno mechanickou ucpvkou typu H tsnnou O-kroukem, typ cartridge, rotan tsnic plocha SiC, pevn sedlo SiC a sekundrn ucpvka EPDM.

Hdelov ucpvky veobecn


Co je to hdelov ucpvka
Hdelov ucpvka slou v erpadlech jako zbrana prniku kapalin nebo k vymezen prostoru pod tlakem.

Hdelov ucpvky

Rotan hdelov ucpvky


Rotan hdelov ucpvky se pouvaj v ppadech, kdy se dva komponenty erpadel vi sob navzjem pohybuj. Tyto ucpvky zahrnuj mimo jin mechanick ucpvky a mkk ucpvky (ucpvkov komora, pop. simmering). Rotan hdelov ucpvky jsou vystaveny otivmu pohybu za provozu vytvej zaten mazac film mezi tsnicmi plochami rotan a pevn sti hdelov ucpvky. Bli informace najdete v kapitole Funkn princip hdelov ucpvky.
mazac film hydraulick sla sla pruiny
TM02 6895 1903

Pouit hdelovch ucpvek


Hdelov mechanick ucpvky slou k zamezen niku mdia z hydraulick sti erpadla. erpadla se zapouzdenm rotorem nemaj dn hdelov ucpvky, a erpan kapalina zde me voln vniknout do motoru. Ne uveden fotografie ukazuj pklady erpadel s rotanmi hdelovmi ucpvkami. Rotan hdelov ucpvka je umstna v mezee mezi rotujcm hdelem erpadla a pevnm tlesem erpadla a motoru.

motor

Obr. 3 Rotan hdelov ucpvka

ucpvka (typ cartridge)

hlava erpadla

V provozn praxi nevykazuje dn ucpvka absolutn tsnost. Prsak ucpvkou je ovlivovn takovmi faktory jako schopnost erpan kapaliny pronikat ucpvkou, mnc se hydrodynamick tlak v mezee mezi tsnicmi plochami ucpvky, charakteristika povrchu komponent ucpvky a hydraulick ptlan sla. Podstatn je, aby statick i rotan ucpvky nebyly odoln pouze vi inkm kapaliny, u n maj zajiovat tsnn. Ucpvky musej bt rovn dimenzovny tak, aby se bez problm vyrovnaly se vemi vlivy psobcmi za provozu erpadla.

obn kola

zkladov st

Obr. 1 Hdelov ucpvka v erpadle CR (erpadlo in-line) motor

tleso erpadla
Obr. 2 Hdelov ucpvka v erpadle NB (erpadlo s axilnm vstupem)

hdelov ucpvka

GR2798 - TM02 7400 3503

GR5357 - GR3395

Volba druhu hdelov ucpvky zvis na: kapalin, vi n m hdelov ucpvka tsnit vlastnostech kapaliny mechanickch, chemickch a tepelnch vlivech, kter budou na ucpvku psobit

Hdelov ucpvky veobecn


Komponenty hdelovch ucpvek
pruina pevn unae ucpvky s pojistnm kroukem tsnn

Hdelov ucpvky

K zajitn odpovdajcho ptlanho tlaku mezi stynmi tsnicmi plochami primrn ucpvky je teba volit mezi dvma rznmi typy mechanickch ucpvek. Jedn se zde o vyven mechanick ucpvky a nevyven mechanick ucpvky

Vyven mechanick ucpvka


TM02 6890 1903

Ne uveden nrtek znzoruje vyvenou mechanickou ucpvku a sly psobc na styn tsnic plochy ucpvky.

zarka pruiny

Sekundrn ucpvka

elo ucpvky

sedlo

B
TM02 6892 1903

Obr. 4 Komponenty mechanickch ucpvek

Kl :
Mechanick hdelov ucpvka Nzev Pruina Unae ucpvky s pojistnm kroukem Rotan st Zarka pruiny Sekundrn ucpvka elo ucpvky Pevn st Pevn ucpvka (sekundrn ucpvka) Sedlo (primrn ucpvka) tsnic plochy

Obr. 6 Zny psoben sil vyven mechanick ucpvky

Nevyven mechanick ucpvka


Ne uveden nrtek znzoruje nevyvenou mechanickou ucpvku a sly psobc na styn tsnic plochy ucpvky.

TM02 6890 1903

Obr. 7 Zny psoben sil nevyven mechanick ucpvky

rotan st

pevn st

Obr. 5 Hlavn sousti mechanick ucpvky

Mechanick ucpvka se skld z rotan sti pevn sti Rotan st mechanick ucpvky tvo elo ucpvky (primrn ucpvka), unae s pojistnm kroukem, sekundrn ucpvka a pruina se zarkou. Pevn st mechanick ucpvky je tvoena sedlem (primrn ucpvka) a pevnm tsnicm elementem (sekundrn ucpvka). Shora uveden komponenty maj rozhodujc vznam pro sprvnou funkci hdelov ucpvky erpadla. Komponenty primrn ucpvky se li od ostatnch element tm, e jsou vystaveny silnmu tlaku pruiny a souasn tak tlaku erpan kapaliny, kter vznik v tlese hdelov ucpvky pi otivm pohybu stynch tsnicch ploch vi sob. Pruina udruje svou mechanickou silou ucpvku v jednom kompaktnm celku.

TM02 6891 1903

Hdelov ucpvky veobecn


Vyvaovn mechanickch ucpvek
Vpotov vzorce
Vzorec pro vpoet vyvaovacho koeficientu K: K= A B Vzorec pro vpoet ptlan sly (FC): FC = (A x P) + FS [N] Vzorec pro vpoet otevrac sly (FO): FO = B x P 2 [N]

Hdelov ucpvky

Vpoet vyvaovacho koeficientu K: K = 180 150 K = 1,2

Vpoet sil psobcch na hdelovou ucpvku: Vpoet ptlan sly (FC): FC = (180 x 0,8) + 45 Vpoet otevrac sly (FO): FO = 150 x 0,8 2 FC = 189 [N]

Vzorec pro vpoet efektivn ptlan sly (FC, eff.): FC, eff. = FC - FO [N]

( )

FO = 60

[N]

Vpoet efektivn ptlan sly (FC, eff.): FC, eff = 189 - 60 FC, eff. = 129 [N]

Vzorec pro vpoet efektivnho tlaku na sedlo (Peff.): Peff. = FC, eff. B [N]

Vpoet efektivnho zaten sedla (Peff ): Peff. = 129 150


Poznmka

Kl k symbolm:
Symbol Nzev

Peff. = 0,86 [N/mm2]

Plocha v mm2

B P Fs

Plocha v mm2 Tlak kolem hdelov ucpvky v N/mm2 Sla pruiny v N

Viz nrtek vyven a nevyven hdelov ucpvky, strana 8. Viz nrtek vyven a nevyven hdelov ucpvky, strana 8.

Pklad vpotu, vyven mechanick ucpvka, Grundfos typ H

Pklad vpotu, nevyven hdelov ucpvka, Grundfos typ B


Obr. 9 Hdelov ucpvka Grundfos, typ H

TM00 2581 4593

daje : A B FS P

150 mm2 150 mm2 45 N 0,8 N/mm2

Vpoet vyvaovacho koeficientu K: K = 150 150 K = 1,0

Obr. 8 Hdelov ucpvka Grundfos, typ B

daje :
A B FS P 180 mm2 150 mm2 45 N 0,8 N/mm2

Vpoet sil psobcch na hdelovou ucpvku: Vpoet ptlan sly (FC): FC = (150 x 0,8) + 45 Vpoet otevrac sly (FO): FO = 150 x 0,8 2 FC = 165 [N]

( )

FO = 60 [N]

TM02 71 00 2603

Hdelov ucpvky veobecn


Vpoet efektivn ptlan sly (FC, eff.): FC, eff. = 165 - 60 FC, eff. = 105 [N]

Hdelov ucpvky

Pro nevyven mechanick ucpvky pak plat nsledujc vztah: K = A > 1 [-] B Kl k symbolm K pomr ploch A hydraulicky zaten plocha v mm2 B styn plocha v mm2

Vpoet efektivnho zaten sedla (Peff.): Peff. = 105 150 Peff. = 0,70 [N/mm2]

Pklad vpotu, vyven mechanick ucpvka, Grundfos typ K


daje : A B FS P 120 mm2 150 mm2 45 N 0,8 N/mm2

Funkn princip mechanick ucpvky


Sprvn funknost mechanick ucpvky zvis na vytvoen patinho mazacho filmu mezi stynmi tsnicmi plochami, na kter se za provozu erpadla pen zaten. Mazac film je tvoen erpanou kapalinou nebo kapalinou pivdnou z cizho zdroje. Mazac film nesouc zaten tvo tyto dv sloky: hydrostatick film hydrodynamick film Hydrostatick mazac film se vytv jednm z nsledujcch dvou zpsob: za provozu erpadla je erpan kapalina vtlaovna do mezery mezi obma stynmi tsnicmi plochami mechanick ucpvky za provozu erpadla je kapalina pivdn z cizho zdroje vtlaovna do mezery mezi obma stynmi tsnicmi plochami mechanick ucpvky

Vpoet vyvaovacho koeficientu K: K = 120 150 K = 0,8

Vpoet sil psobcch na hdelovou ucpvku: Vpoet ptlan sly (FC): FC = (120 x 0,8) + 45 Vpoet otevrac sly (FO): FO = 150 x 0,8 2 FC = 141 [N]

( )

FO = 60 [N]

Vpoet efektivn ptlan sly (FC, eff.): FC, eff = 141 - 60 FC, eff. = 81 [N]

Hydrodynamick mazac film se vytv tlakem vznikajcm pi oten hdele erpadla. Tlouka mazacho filmu je zvisl na otkch erpadla, teplot a viskozit erpan kapaliny a na axilnm tahu ucpvky. Axiln stlaovn mechanick ucpvky omezuje prsak erpan kapaliny do okolnho prosted. Tsnic kapalina, kter se nachz v tsnic mezee ucpvky, se neustle obmuje v dsledku odpaovn kapaliny do okoln atmosfry krouivho pohybu kapaliny mazac film hydraulick sla sla pruiny

Vpoet efektivnho zaten sedla (Peff): Peff. = 81 150 Peff. = 0,54 [N/mm2]

V zvislosti na prmru a materilovm proveden sedla jsou nevyven mechanick ucpvky vhodn pro aplikace s provoznm tlakem do 25 bar. Vyven mechanick ucpvky jsou naproti tomu vhodn pro provozn tlaky a 80 bar. Jejich pouit v tchto vysokotlakch provoznch podmnkch je mon dky menmu zaten tsnicch ploch ucpvky danm vybrnm na hdeli nebo na ochrannm pouzde hdele, kter zmenuje vnj a vnitn prmr styn tsnic plochy rotan sti ucpvky. elem zde je zmenit velikost ploch vystavench psoben hydraulickho tlaku v tlese ucpvky, ani by se zmnila velikost plochy mezi stynmi tsnicmi plochami ucpvky. Men zaten tsnicch ploch sniuje mnostv vyvjenho tepla a tm i ten a mechanick opoteben hdelov ucpvky. To m ve svm dsledku pzniv dopad na celkovou vi nklad na provoz ucpvky. Pro vyven mechanick ucpvky plat tento vztah: K = A < 1 [-] B

Obr. 10 Mechanick ucpvka za provozu

10

TM02 6895 1903

Hdelov ucpvky veobecn


Ten, opoteben a prsak
Styn tsnic plochy mechanick ucpvky jsou mazny erpanou kapalinou. Lep mazn zde znamen men ten a vt prsak. Opan pak je men prsak dn horm maznm a tm i vtm tenm. K vt energetick spoteb (ztrt energie) hdelov ucpvky pispvaj nsledujc faktory: Odstediv sly vznikajc otenm rotanch st za provozu erpadla. Energetick spoteba se prudce zvyuje spolu s rostoucmi otkami (s tet mocninou). Ten stynch tsnicch ploch. Ten mezi obma stynmi tsnicmi plochami se skld ze sloek ten tenkho mazacho filmu kapaliny a ten mezi body styku obou tsnicch ploch ucpvky.

Hdelov ucpvky

Viskozita vody se sniuje spolu s teplotou, co zpsobuje ztenovn tlouky mazacho filmu. Jestlie teplota peshne hodnotu +100C, zhoruj se podstatn podmnky mazn, nebo znan st styn tsnic plochy je pak mazna pouze vodn prou. Ten a opoteben tsnicch krouk hdelov ucpvky se tak zvyuje spolu s rostouc teplotou. Nadmrnmu opoteben tsnicch ploch lze zabrnit vyvenm hdelov ucpvky, m se zmen ptlan sla a sn diferenn tlak.
Mra opoteben (pomrn)

Energetick spoteba je zvisl na konstrukci ucpvky, podmnkch mazn a materilovm proveden tsnicch krouk ucpvky. Ne uveden graf ukazuje typick pklad energetick spoteby hdelov ucpvky pracujc se studenou vodou. Tento graf udv energetickou ztrtu na jednotliv faktory energetick spoteby jako funkci otek erpadla.
Energetick ztrta [W]
250 200

Teplota

Obr. 12 Stupn opoteben pro rzn vyvaovac pomry

Tlouka vrstviky mazacho filmu v tsnic mezee je citliv na rovinnost stynch tsnicch ploch hdelov ucpvky. Ji nerovnost v du 0,001 mm zpsobuje prsak ucpvky. Ne uveden graf ukazuje zvislost velikosti prsaku hdelov ucpvky pracujc s vodou na rovinnosti povrchu tsnicch krouk.
Prsak [ml/h]
1.8 1.6 1.4 1.2 0.8 1 0.6 0.4 0.2 0 0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4

100 50 0 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000

Obr. 11 Energetick spoteba hdelov ucpvky

Podle tohoto grafu me bt energetick ztrta dan otenm rotanch st erpadla za provozu pi vysokch otkch znan. To se tk nap. hdelovch ucpvek s unaeem. Tak nap. pi otkch vych ne 6 000 min-1 me bt vhodn pouit hdelovch ucpvek, u nich jsou pruina a unae umstny v pevn sti ucpvky. Tlouka vrstviky mazacho filmu v tsnic mezee ucpvky zvis na: viskozit kapaliny otkch tsnicch krouk hdelov ucpvky ptlan sle hdelov ucpvky tlakov diferenci v tsnic mezee hdelov ucpvky charakteristice povrchu stynch tsnicch ploch hdeTM027452-3603 lov ucpvky

Rovinnost [mikrometr]

Obr. 13 Rovinnost jako funkce prsaku

Pi poruen rovinnosti o 0,001 mm se u tvrdho tsnicho krouku (karbid wolframu WC nebo keramika) zvyuje prsak hdelov ucpvky v dob typickho zbhu erpadla trvajcho nkolik tdn. V ppad, e je povrchov nerovnost tsnicch krouk men, je doba zapracovn hdelov ucpvky podstatn krat. Velikost prsaku hdelov ucpvky je tak znan zvisl na drsnosti jejch stynch tsnicch ploch. Zde hraje dleitou roli jak stupe drsnosti, tak i smr zdrsnn povrchu.

TM02 7453 3603

otky [min-1]

TM02 7452 3603

150

erpn pumping ten friction

TM02 7110 2603

11

Hdelov ucpvky veobecn


Graf na obr. 14 ukazuje jak se velikost prsaku li v zvislosti na smru zdrsnn povrchu stynch tsnicch ploch hdelov ucpvky. ipky udvaj smr oten tsnicch krouk. Podle ne uvedenho grafu me bt kapalina tvoc mazac film peerpvna na stranu erpan kapaliny nebo na stranu atmosfrickho tlaku v zvislosti na smru zdrsnn povrchu tsnicch ploch hdelov ucpvky.
Prsak [ml/h]
4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 0 0.05 0.1 0.15 0.2

Hdelov ucpvky

o-krouek

Obr. 15 Hdelov ucpvka tsnn O-krouky

Vhody a nevhody
Vhody: Ucpvka je vhodn pro horkovodn a vysokotlak provozn aplikace

Nevhody: Usazeniny tvoc se na hdeli jako rez apod., mohou brnit v axilnm pohybu ucpvky.

Hdelov ucpvky s tsnicm vlnovcem


Drsnost [Ra]

Obr. 14 Velikost prsaku hdelov ucpvky

Spolenm znakem vlnovcovch mechanickch ucpvek je, e jsou vybaveny pryovm nebo kovovm tsnicm vlnovcem, kter pedstavuje dynamick tsnic prvek mezi rotanm kroukem hdelov ucpvky a hdelem.

Hdelov ucpvky s pryovm tsnicm vlnovcem


Tsnic vlnovec tohoto typu mechanick ucpvky se vyrb z rznch druh technick prye jako nap. NBR, EPDM a FKM k pouit v zvislosti na danch provoznch podmnkch. Konstrukce pryovch vlnovc vyuv dva rzn principy, na jejich zklad rozliujeme: skldac vlnovce a svinovac vlnovce

Typick konfigurace povrchu tsnicch krouk pedstavuje statistick rozvrstven rh ve vech smrech, kter se zsk lapovnm. Ziv hladkho povrchu s malou drsnost lze doshnout rovn lapovnm. Pokud vak jsou oba tsnic krouky z tvrdho materilu, mus mt jeden z nich matovanou povrchovou pravu, aby bylo vyloueno ppadn slepen obou tsnicch krouk pi delm odstaven erpadla z provozu. Doba zapracovn styn tsnic plochy s matovanm povrchem lapovanm na hodnotu Ra = 0,2 me init nkolik dn. U ponornch erpadel, u nich m hdelov ucpvka brnit vnikn vody do izolan olejov komory, m za normlnch okolnost diferenn tlak a tm i velikost prsaku hdelovou ucpvkou relativn malou hodnotu. V dob zapracovn hdelov ucpvky se za normlnch provoznch podmnek dv do olejov komory erpadla jen nkolik mm3 oleje.

Hdelov ucpvky tsnn O-krouky


V hdelov ucpvce tsnn O-krouky obstarv tsnn mezi otejcm se hdelem erpadla a stynou tsnic plochou rotan sti hdelov ucpvky O-krouek. Tento O-krouek mus voln klouzat v axilnm smru v dsledku zmn teploty a stupn opoteben. Nesprvn poloha pevnho sedla hdelov ucpvky me mt za nsledek drhnut a potamo pak zbyten opoteben O-krouku a hdele erpadla. O-krouky se vyrbj z rznch druh technick prye jako nap. NBR, EPDM a FKM k pouit podle uvaovanch provoznch podmnek.
Obr. 16 Hdelov ucpvka s pryovm tsnicm vlnovcem

Vhody a nevhody
Vhody: Ucpvka nen citliv na usazeniny na hdeli jako nap. rez apod. Ucpvka je vhodn pro erpn kapalin obsahujcch pevn mechanick neistoty

Nevhody: Ucpvka nen vhodn pro horkovodn a vysokotlak provozn aplikace.

12

TM00 2582 3097

skldac pryov vlnovec

TM00 2581 4593

Hdelov ucpvky veobecn


Hdelov ucpvky s kovovm vlnovcem
U obyejn mechanick ucpvky vyvj ptlanou slu nutnou k seven stynch tsnicch ploch ucpvky pruina. U mechanickch ucpvek s tsnicm kovovm vlnovcem je pruina nahrazena tmto vlnovcem, kter dv piblin stejn velkou ptlanou slu. Kovov vlnovec psob souasn jako dynamick tsnic prvek mezi rotanm kroukem hdelov ucpvky a hdelem erpadla a jako ptlan pruina. Vlnovce maj urit poet zvlnn, kter jim dvaj poadovanou pruic slu. Tato zvlnn jsou provedena z korozivzdorn oceli k pouit podle danch provoznch podmnek.

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvky typu cartridge

Obr. 18

Hdelov ucpvka typu cartridge

V hdelov ucpvce typu cartridge tvo vechny sousti jeden kompaktn celek na pouzde hdele, kter je vhodn pro okamitou mont mezi hdel erpadla a hdel motoru.
TM02 4279 0402

kovov vlnovec

Hdelov ucpvka typu cartridge m mnoho vhod oproti klasickm hdelovm ucpvkm. Jsou to zejmna tyto vhody: snadn a rychl instalace konstrukce chrnc styn tsnic plochy pedpjat pruina bezpen manipulace vyven

Obr. 17 Hdelov ucpvka s kovovm vlnovcem

Vhody a nevhody
Vhody: Ucpvka nen citliv na usazeniny, jako je nap. rez, vodn kmen apod., na hdeli erpadla Ucpvka je vhodn pro horkovodn a vysokotlak provozn aplikace. Ucpvka m dlouhou ivotnost dky sv mal opotebitelnosti a mal poteb vyvaovn (nzk provozn nklady). Nevhody: Monost poruchy hdelov ucpvky v dsledku navy materilu, jestlie erpac agregt nen sprvn vyrovnn. K nav materilu me dojt nsledkem nadmrnch teplot nebo tlak.

Grundfos nabz hdelov ucpvky typu cartridge v proveden s tsnicm O-kroukem nebo vlnovcem.

TM02 7100 2603

13

Hdelov ucpvky ve viskznch kapalinch


Hdelov ucpvky ve viskznch kapalinch obecn
Vezmeme-li do vahy zkladn principy mechanick ucpvky, zd se bt zcela logick, e kapalina s vysokou viskozitou bude vytvet silnj vrstviku mazacho filmu s lepmi mazacmi vlastnostmi. Pi erpn viskznch kapalin vak mohou nastat nsledujc problmy: Jestlie m pi teplot mstnosti erpan kapalina tlak par ni ne voda, nebude se odpaovat, ale bude se shromaovat kolem hdelov ucpvky. Tento problm je mono odstranit pouitm dvojit mechanick ucpvky. Bli informace jsou uvedeny na str. 37. Jestlie erpan kapalina obsahuje rozpoutdla, budou se tato rozpoutdla odpaovat a ponechvat kapalinu s vy viskozitou v hdelov ucpvce. Tato kapalina se pak me sret a vytvet povlak na tsnicch plochch ucpvky a zpsobovat tak prsak nebo opoteben ucpvky abraz. Tento problm lze eliminovat pouitm ucpvky s tsnicmi plochami karbid/karbid nebo dvojit mechanick ucpvky. Bli informace jsou uvedeny na str. 15 a 37. Chladiva, jako nap. glykoly, obvykle obsahuj rzn aditiva (korozn inhibitory), kter se mohou sret a krystalizovat na tsnicch plochch hdelov ucpvky a zpsobovat jej abrazivn opoteben. Proto se pro erpn vech druh chladicch kapalin doporuuje pouvat hdelovch ucpvek s tsnicmi plochami karbid/karbid. Bli informace jsou uvedeny na str. 15.

Hdelov ucpvky

Povrchov tlak
K zajitn minimlnho sren kapaliny je dleit zajistit vysok povrchov tlak mezi stynmi tsnicmi plochami, Toho lze doshnout redukc plon velikosti tsnicch ploch (ucpvky R nebo G) nebo vybavenm ucpvky pedpjatou pruinou. U hdelovch ucpvek s vysokm povrchovm tlakem maj styn tsnic plochy znan hlad povrch ne je tomu u obyejnch hdelovch ucpvek.

Doporuen kdy hdelovch ucpvek pro viskzn kapaliny


Popis Ucpvky typu A tsnn O-krouky s pevnm unaeem ucpvky Kd hdelov ucpvky AUUE AUUV AQQE AQQV BQQE BQQV BUUE BUUV DQQE DQQV EUUE EUUV EQQE EQQV GUUE GUUV GQQE GQQV HUUE HUUV HQQE HQQV RUUE RUUV

Ucpvky typu B vlnovcov tsnn s pevnm unaeem ucpvky Ucpvky typu D tsnn O-krouky, vyven Ucpvky typu E tsnn O-krouky, typ A, cartridge Ucpvky typu G vlnovcov tsnn, typ B, s redukovanmi tsnicmi plochami Ucpvky typu H tsnn O-krouky, typ D, cartridge Ucpvky typu R tsnn O-krouky, typ A, s redukovanmi tsnicmi plochami

Hdelov ucpvky doporuen pro viskzn kapaliny


Materilov proveden tsnicch ploch Pro erpn viskznch kapalin doporuujeme pouvat hdelov ucpvky s tsnicmi plochami karbid/karbid. Hdelov ucpvky Grundfos s karbidovmi tsnicmi plochami maj tyto plochy bu z karbidu kemku (kd Q) nebo z karbidu wolframu (kd U). Styn tsnic plochy impregnovan uhlkem (kd A nebo B) se nedoporuuj s ohledem na jejich malou odolnost proti vydrajcm neistotm.

14

Materily tsnicch ploch ucpvek


Kombinace materil tsnicch ploch
Volba sprvnho materilovho proveden tsnicch ploch je rozhodujc pro funknost a dlku ivotnosti mechanick ucpvky. Dle uvdme popis monch materilovch variant. Hlunost vznik v dsledku patnho mazn v ucpvkch pouvanch pro erpn kapalin s nzkou viskozitou. Viskozita vody kles spolu s rostouc teplotou. Znamen to, e pi rostouc teplot se mazac podmnky zhoruj. Redukce otek erpadla m v tomto smru stejn inek. Jestlie teplota erpan kapaliny doshne nebo pekro bod varu, kapalina se z sti tsnic plochy hdelov ucpvky erpadla odpa, co se projev zhorenm mazn.

Hdelov ucpvky

Jestlie dojde k pekroen uritho meznho tlaku a teploty, me hdelov ucpvka vykazovat provozn hlunost. Hlun provoz mechanick ucpvky je indiktorem patnch provoznch podmnek ucpvky, kter v delm asovm horizontu zpsobuj jej opoteben. Pouitelnost dan hdelov ucpvky zvis na jejm prmru a konstrukci. V grafech tlaku a teploty platnch pro rzn typy hdelovch ucpvek jsou uvedeny oblasti, ve kterch me dochzet k hlunmu provozu ucpvky. U hdelovch ucpvek s materilovmi kombinacemi tsnicch ploch WC/WC me doba zapracovn, po kterou se projevuje provozn hlunost, trvat 3-4 tdny, akoliv v prvnch 3 4 dnech obvykle bv provoz ucpvky tich.

Karbid kemku / karbid kemku


Jako alternativa k proveden WC/WC se hdelov ucpvky s tsnicmi plochami karbid kemku / karbid kemku (SiC/SiC) pouvaj tam, kde je poadovna vt odolnost proti korozi. Za elem rozlien se rozdln materilov varianty oznauj takto:

Q1S, hutn slinut jemnozrnn SiC


Jemnozrnn SiC slinut pmou metodou; m malou porznost (pod 3%) a specifickou hmotnost vy ne 3,11 g/cm3.
TM02 4278 0402

Ji nkolik let se tato materilov varianta SiC pouv u hdelovch ucpvek jako standard. Mezn tlaky a teploty se u tto varianty pohybuj tsn pod meznmi hodnotami platnmi pro materilov proveden WC/WC.

Q1P, porzn slinut jemnozrnn SiC


Obr. 19 Vztah mezi provoznm rozsahem a otkami

Podmnky mazn tsnicch ploch zvisej na stupni jejich opoteben v prbhu zapracovn hdelov ucpvky a na materilovm proveden jejch tsnicch ploch.

Varianta k hutnmu, slinutmu SiC. Tato materilov verze SiC vykazuje velk, kruhov uzaven pry. Stupe porznosti u n in 5-15% a velikost pr je 10-50 m. Mrn hmotnost se pohybuje v rozsahu 2,7 3 g/cm3. Mezn tlak a teplota je vy ne u materilovho proveden WC/WC. Pi erpn tepl vody tak vykazuje hdelov ucpvka s tsnicmi plochami v materilovm proveden Q1P/Q1P ni provozn hlunost ne ucpvka WC/WC. Hlun provoz hdelov ucpvky s tsnicmi plochami z SiC se vak d oekvat ve 3 - 4 dnech v dob zapracovvn ucpvky.

Karbid wolframu / karbid wolframu


Slinut karbid je oznaen druhu tvrdokovu na bzi tvrd fze karbidu wolframu (WC) a fze obvykle mkho kovovho pojiva. Sprvn technick termn je slinut karbid wolframu, avak v technick praxi se hojn pouv nzvu karbid wolframu, piem slinut se zde rozum automaticky. WC s kobaltovou (Co) vazbou je odoln proti korozi ve vod pouze tehdy, jestlie konstrukce erpadla obsahuje nkter zkladn kov jako nap. litinu. WC s vazbou chrom-nikl-molybden vykazuje odolnost proti korozi v souladu s poadavky normy EN/DIN 1.4401. Slinut WC bez pojiva m nejvt odolnost proti korozi, avak nen naproti tomu odoln vi mdim typu chlornanu. Materilov kombinace se vyznauj tmito vlastnostmi: maximln odolnost proti opoteben robustnost, odoln i v ppad neopatrn manipulace patn vlastnost pro ppad provozu bez kapaliny. V takovm ppad se za nkolik mlo minut teplota zv a na nkolik set stup Celsia, co m za nsledek pokozen tsnicch O-krouk

Q1G, samomazn slinut SiC


Na trhu je k dostn nkolik materilovch variant SiC obsahujcch such mazadla. V tto pruce se oznaen Q2G vztahuje na materil SiC, kter je vhodn pro erpn destilovan nebo demineralizovan vody jako protiklad ke shora uvedenm materilovm variantm. Mezn hodnoty tlaku a teploty u varianty Q1G/ Q1G jsou podobn jako u varianty Q1P/ Q1P. Such mazadla, tj. grafit, sniuj ten v ppad provozu bez kapaliny, co hraje rozhodujc roli pro trvanlivost hdelov ucpvky pi provozu nasucho.

15

Materily tsnicch ploch ucpvek


Charakteristick vlastnosti SiC/SiC
Materilov kombinace SiC/SiC m tyto charakteristick vlastnosti : velk kehkost vyadujc opatrnou manipulaci extrmn velkou odolnost vi opoteben extrmn dobrou odolnost proti korozi. SiC (Q1S, Q1P a Q1G) bez ohledu na druh erpan kapaliny. Vjimkou je zde vak voda s velmi malou vodivost, jako nap. demineralizovan voda, kter je agresivn vi materilovm variantm SiC Q1S, Q1P, zatmco varianta Q1G je odoln i proti tomuto mdiu. Obecn maj tyto materilov kombinace patn vlastnosti pro provoz erpadla nasucho (stejn jako WC/WC); avak varianta Q1G/ Q1G snese po uritou omezenou dobu provoz na sucho dky grafitu obsaenmu v zkladnm materilu.

Hdelov ucpvky

Uhlk / keramika (oxid hlinit)


Dobr univerzln hdelov ucpvka pro nepli nron provozn aplikace, kter vykazuje nsledujc vlastnosti: kehkost vyadujc opatrnou manipulaci opotebitelnost pi erpn kapalin obsahujcch pevn mechanick neistoty omezen odolnost proti korozi, 5 < pH < 9 v zvislosti na druhu keramiky relativn dobr vlastnosti pi provozu nasucho; nap. v ppad nhlho vniknut vody do ucpvky zaht po bhu erpadla nasucho apod. uhlk dv tto ucpvce vlastnosti podobn tm, kter m ucpvka v proveden uhlk/WC; rozsahy tlaku a teploty jsou vak u n omezen

Karbid wolframu / hybrid


Pi vyuit pznivch vlastnost tsnicch ploch WC/WC a uhlk/WC m kombinace WC/hybrid nsledujc charakteristick vlastnosti: extrmn odolnost proti opoteben odolnost proti neopatrnmu zachzen nkter vlastnosti vhodn pro (krtkodob) provoz nasucho odolnost proti korozi rovnajc se EN 1.4401, co odpovd antikoroznm vlastnostem erpadla CRN; u nkterch kapalin a rozpoutdel je tato odolnost omezena provozn omezen co se tk tlaku a teploty jsou stejn jako u alternativy WC/WC s ohledem na riziko zablokovn; pekroen tchto meznch hodnot me zpsobit pokozen hybridu

Uhlk/karbid wolframu nebo karbid kemku


Hdelov ucpvky s jednou tsnic plochou z uhlku vykazuj tyto charakteristick vlastnosti: velk kehkost vyadujc opatrnou manipulaci opotebitelnost pi erpn kapalin obsahujcch pevn mechanick neistoty dobr odolnost proti korozi dobr vlastnosti pi provozu nasucho (krtkodob provoz nasucho). Dky samomazn vlastnosti uhlku je tato hdelov ucpvka vhodn pro pouit za patnch mazacch podmnek (vysok teploty), kdy se u n neprojevuje provozn hlunost. Takov podmnky vak budou zpsobovat opoteben uhlkov tsnic plochy, co ve svm dsledku povede ke krat ivotnosti ucpvky. Mra opoteben zde bude zviset na tlaku, teplot, druhu erpan kapaliny, jako i na prmru a konstrukci hdelov ucpvky. Pi nzkch otkch se sniuje kvalita mazn mezi tsnicmi plochami ucpvky. To pak m za nsledek monost zvenho opoteben. Za normlnch okolnost vak tento ppad nenastv, nebo rozsah pohybu tsnicch ploch je omezen. Uhlk impregnovan kovem (A) m sice omezenou odolnost proti korozi, ale vyznauje se vy mechanickou pevnost, lep tepelnou vodivost a tm i men nchylnost k opoteben. Snen mechanick pevnost, ale zato vt odolnost proti korozi to jsou vlastnosti syntetickho uhlku impregnovanho pryskyic (B), kter tak lze pout v irokm rozsahu provoznch aplikac. Tento materil je vhodn t pro pitnou vodu. Pouit hdelovch ucpvek v materilov verzi uhlk/ SiC v horkovodnch aplikacch me mt za nsledek siln opoteben SiC v zvislosti na jakosti pouitho uhlku a erpan vody. Toto opoteben se vztahuje pedevm na materilov proveden Q1S/uhlk. Pouit verze Q1P, Q1G nebo kombinace uhlk/WC dv mnohem men opoteben. Materilov kombinace uhlk/WC, uhlk/ Q1P, nebo uhlk/ Q1G se proto doporuuj pro horkovodn systmy.

Nkter aditiva na bzi glykolu pouvan v nemrznoucch kapalinch mohou zpsobovat sren, zejmna pi vysokch teplotch. V takovch ppadech je podle monosti nutno pout hdelovou ucpvku WC/WC.

16

Materily tsnicch ploch ucpvek


Karbid kemku
Keramick karbid kemku (SiC) se vyrb ji nkolik let. Existuj ti hlavn druhy SiC: Formy s reakn vazbou a formy slinut v tekut fzi maj v alkalick vod omezenou odolnost proti korozi vzhledem k obsahu volnho kemku. Zulechtn uhlk se vyrb z grafitu a lze jej tak nanet ve form tenk vrstviky na povrch normlnho uhlku. Nejobvyklej formou SiC pro tsnic krouky je karbid kemku slinut pmou metodou.

Hdelov ucpvky

Varianta QS je bn hutn forma slinutho SiC s porznost men ne 2%. Tato varianta m patn vlastnosti v hork vod a vyznauje se vysokm stupnm suchho ten.

Karbid kemku slinut pmou metodou


Karbid kemku slinut pmou metodou se vyznauje typickou malou porznost v rozsahu pod 2%, existuje vak tak jeho porzn forma. Pry jsou zde navzjem oddlen, nespojit a rozptlen uritm zenm zpsobem po cel ploe materilu. Sfrick pry psob jako rezervory kapaliny nebo mazadla a napomhaj tak setrvvn mazacho filmu na kluznm povrchu komponent. Mazac mechanismus zaloen na porznosti propjuje porznmu SiC lep mazac vlastnosti v horkovodnch provoznch aplikacch ne jak zde maj klasick karbidy s reakn vazbou a slinut karbidy. Prodlouen slinovn nebo pidvn rznch plnidel me vst k vytven rznch variant tchto standardnch forem SiC. Plnidla mohou bt pidvna za elem dosaen lep vodivosti, vt tuhosti nebo menho ten. Uhlk nebo grafit zde mohou bt pouvny jako such mazadlo ke zmenen ten. Niho ten me bt pi pouit grafitu dosaeno pouze pi vskytu patinch neistot, protoe sm grafit m velk tec efekt. Aby mohl bt grafit s spchem pouit jako mazadlo, mus bt optimalizovna vazba mezi SiC a grafitem, jako i druh a mnostv pouitho grafitu. V pracujc ucpvce mus dojt k rozeten a veten grafitu do tsnic plochy, aby bylo dosaeno poadovanho niho ten, a rovn mus bt mon odstrann uritho mnostv grafitu z mazanho prostoru.
Obr. 20 Hutn SiC, Q1S, slinut pmou metodou

QP je slinut SiC s diskrtnmi, nespojitmi pry. Tato porznost dv materilu lep vlastnosti pro horkou vodu, avak such ten m vysokou hodnotu. Do tto skupiny je zaazen tak SiC obsahujc grafit, kter m vlastnosti nevhodn pro provoz bez kapaliny stejn tak jako pro erpn demineralizovan vody.

Obr. 21 Porzn SiC, Q1P, slinut pmou metodou

Funkn popis hdelovch ucpvek pi pouit rznch variant SiC


Vyhodnocovn vhodnosti materil pro tsnic plochy hdelovch ucpvek vyaduje dkladn odzkouen pi aplikaci mnoha rznch zkuebnch podmnek. Materily tsnicch ploch SiC, mohou bt testovny pi nsledujcch zkuebnch podmnkch: provoz v horkovodnch provoznch aplikacch provoz nasucho provoz s vodou obsahujc vydrajc stice provoz s vodou obsahujc glykol provoz s demineralizovanou vodou testy na zaden Shora uveden zkouky jsou podrobn popsny ponaje stranou 18. Za poslednch 15 let vyzkouela firma Grundfos tm 50 rznch materilovch variant SiC a zaadila je do skupin podle jejich vlastnost.

QG je hutn slinut SiC s bimodulrn velikost zrna a s pry tvoenmi uhlkem/grafitem nebo jinmi modifiktory malho ten. M dobr vlastnosti v hork a v demineralizovan vod a vyznauje se nzkm stupnm suchho ten.

Obr. 22

Porzn SiC, Q1G, slinut pmou metodou

TM02 7728 36 03

TM02 7727 36 03

TM02 7726 36 03

17

Materily tsnicch ploch ucpvek


Vlastnosti v hork vod
Mazn tsnicch ploch hdelov ucpvky v hork vod je jen mal vzhledem k nzk viskozit vody pi vysokch teplotch a odpaovn kapaliny v tsnic mezee. Mezn teploty a tlakov rozsahy se zakldaj na zkoukch, pi kterch jsou meny takov faktory jako je ten, kroutic moment a prsak. Pi pekroen tchto meznch hodnot lze u hdelov ucpvky oekvat hlun provoz a opoteben v dsledku navy materilu. Ne uveden graf ukazuje mezn hodnoty u rznch skupin SiC a karbidu wolframu pro hdelovou ucpvku Grundfos typu A 16 mm pi otkch 3 000 min-1. Pi nich otkch se tyto mezn hodnoty posouvaj smrem k nim teplotm.
[bar] 30 25 20

Hdelov ucpvky

Velikost ten SiC proti SiC zvis na plnidlech pidanch do SiC a na zpsobu, jakm jsou tato plnidla vzna na mku SiC. Relativn vlhkost ovlivuje koeficient ten u materil typu SiC, i kdy tento fakt m v praxi jen mal vliv na mechanickou ucpvku, protoe jej teplota se za provozu rychle zv nad hodnotu +100C, pi n ji vlhkost nem dn vznam. Teploty namen na pevnm sedle vybranch typ hdelovch ucpvek pracujcch nasucho ukazuje Obr. 25.
QG QG
Q
[C]
250 200 150 100 50
S

Q (with graphite)

TM02 7284 3203

15 10 5 0
0

WC/WC QS QG QP
50 100 150 [C]

500

1000 [sec]

Obr. 25 Vlastnosti hdelovch ucpvek pracujcch nasucho

Obr. 23 Mezn hodnoty pro ustlen ten hdelov ucpvky

Bli informace o materilovch variantch SiC (QS, QP, QG) jsou uvedeny na str. 15. Zkouky v hork vod se provdj s vodou z vodovodu. Za tchto podmnek jsou tsnic plochy hdelov ucpvky vystaveny velmi malmu opoteben ve stabiln oblasti, zatmco urit opoteben lze oekvat nad mezn hodnotou pro ustlen provoz. Ne uveden obrzek ukazuje mru opoteben jako funkci teploty.
HQQE (Q G ) HUBE HQQE (QS )

Z Obr. 25 vyplv, e hdelov ucpvky typu SiCS/ SiCS a SiCP/ SiCP vykazuj pi provozu nasucho patn vlastnosti, kter jsou podobn jako vlastnosti WC/WC. Dv varianty SiCG/SiCG maj pi provozu nasucho lep vlastnosti. Tyto vlastnosti se mohou mrn mnit i v rmci te varianty SiCG. Pestoe zde uveden varianta SiCP obsahuje grafit, nelze ji s ohledem na jej patn vlastnosti pi provozu nasucho klasifikovat jako SiCG.

Voda s obsahem vydrajcch stic


SiC je tvrd materil a vliv vydrajcch stic se proto na nm pli neprojevuje. Opoteben tsnicch ploch zpsoben vydrajcmi sticemi se vyskytuje jen vzcn u hdelovch ucpvek s obma tsnicmi plochami SiC. Tsnic mezera v mechanick ucpvce bv obvykle u ne 0,3 mikronu. Teoreticky to znamen, e se do kontaktu s tsnicmi plochami mohou dostat pouze stice men ne 0,3 mikronu. V praxi vak nebv okraj tsnic plochy dokonale ostr. Znamen to, e do styku s tsnicmi plochami mohou pijt stice o velikosti nkolika mikron. Za normlnch okolnost zpsob takov stice na tvrdm povrchu tsnic plochy pouze poruen lesku. Jestlie vak jednu tsnic plochu tvo uhlkov krouek, bude se okraj tsnic plochy opotebovvat a moovat tak vnikn vtch vydrajcch stic do tsnic mezery a tm jejich kontakt s tsnicmi plochami. Takovto vt vydrajc stice se mohou zachytit na uhlkov tsnic ploe a zpsobovat tak opoteben protilehl tsnic plochy.

20

40

60

80

100

120

140 [C]

Obr. 24 Mra opoteben tsnicch ploch

Provoz nasucho
Mechanick ucpvky, kter pracuj zcela bez kapaliny, mohou bt zcela znieny ji bhem jedn minuty, jestlie je velk ten mezi jejich tsnicmi plochami. Teplo uvolovan v tsnic ploe zv teplotu hdelov ucpvky nad +200C a pryov komponenty ucpvky sho.,

18

TM02 7283 3203

TM02 7285 3203

Materily tsnicch ploch ucpvek


Prsak (pomrn)
Q Q
S P

Hdelov ucpvky

6 4
TM02 7286 3203 TM02 7287 3203

5 3 2 1 0

Mal ptlan sla Velk ptlan sla

500

1000

1500

2000 [h]

Obr. 26 Kumulativn opoteben tsnicch krouk pi erpn kapaliny s obsahem psku 2.000 ppm

Obr. 27 Prsak hdelovch ucpvek ve vod s obsahem glykolu

Nedoporuuje se pouvat tsnic plochy z porznho SiC proti uhlkov tsnic ploe pi erpn vody s vysokm obsahem nerozpustnch ltek. Abrazivn opoteben lze pozorovat u hdelovch ucpvek s tvrdmi tsnicmi plochami v koroznch kapalinch. Opoteben tsnicch ploch SiC me nastat v demineralizovan vod v dsledku koroze na ohranien zrn. K opoteben tsnicch ploch me dochzet v hork vod. Toto opoteben me mt podobu abrazivnho opoteben, protoe zrna SiC jsou vytrhvna v dsledku tepeln navy SiC. Tento druh opoteben je mono pozorovat pouze v oblasti nad meznmi hodnotami tlaku a teploty pro ustlen ten.

Drsnost povrchu je dleit faktor pro prsak. Pednost se dv hladk povrchov prav. Na druh stran vak pli hladk povrch me zpsobovat problmy souvisejc se zadenm tsnicch ploch. Vzhledem k tomu je douc mt tsnic plochy s uritm stupnm drsnosti a pedejt tak zaden tsnicch krouk hdelov ucpvky. Proto mvaj hdelov ucpvky alespo jednu tsnic plochu upravenou lapovnm. Po namontovn hdelov ucpvky bude prsak kapaliny vysok a do vyhlazen tsnicch ploch. V konenm dsledku se hdelov ucpvky s jednou tsnic plochou z uhlku ve fzi zapracovn asto vyznauj malm prsakem, nebo tato fze bv krat ne je tomu u hdelov ucpvky, jej ob tsnic plochy jsou zhotoveny z tvrdho materilu. Hdelov ucpvky s velkou ptlanou silou vykazuj krat dobu zapracovn dky tenmu mazacmu filmu.

Voda s obsahem glykolu


Voda obsahujc glykol me bt pinou problm s prsakem hdelovch ucpvek. Tyto problmy jsou asto zpsobovny rznmi aditivy jako jsou korozn inhibitory, antioxydanty, alklie atd. Nkter aditiva, nap. kemiitany, mohou v tsnic ploe krystalizovat do formy tvrdch stic. Tvrd krystaly kemiitan nebo fosft pak zpsobuj opoteben hdelovch ucpvek, kter maj jednu tsnic plochu z uhlku. Organick pojiva vytvejc tenk vrstviky, tzv. inhibitory, lnou ke vem plochm, kter jsou ve styku s erpanou kapalinou, vetn hlavn inn sti tsnic plochy. Mnoh inhibitory tak mohou na tsnic ploe vytvet adhezn vrstviku a zpsobovat prsak hdelov ucpvky. Hdelov ucpvky s obma tsnicmi plochami z WC nebo SiC maj lep samoistic vlastnosti proti vzniku usazenin ne hdelov ucpvky s uhlkovou tsnic plochou. Velk ptlan sla a mal plon rozmr tsnic plochy sniuj riziko vytven usazenin. Byly provedeny srovnvac zkouky materilovch variant tsnicch ploch s pouitm vody obsahujc glykol s vysokm obsahem aditiv. Vsledky tchto zkouek uvd ne uveden graf.

Demineralizovan voda
Chemicky ist voda me bt agresivn vi mnoha keramickm materilm. Co se tk slinutho SiC, me chemicky ist voda napadat ohranien zrn obsahujc sintrovac aditiva. Korozi lze na tsnic ploe pozorovat pouze v kontaktnch mstech s drsnm povrchem, kde mohou vznikat vysok teploty. zenm procesem slinovn lze zskat materilov varianty SiC, kter jsou odoln vi inkm chemicky ist vody. Byly provedeny zkouky rznch variant SiC v demineralizovan vod pi +40C. Jejich vsledky u standardnch slinutch SiC ukazuje ne uveden graf. U materilovch variant, kter nejsou citliv na demineralizovanou vodu, nebyla za 11 000 zkuebnch hodin pozorovna dn zvada. Do skupiny QG lze zaadit pouze varianty odoln vi inkm demineralizovan vody.

19

Materily tsnicch ploch ucpvek


Poruchy [%]

Hdelov ucpvky

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chemick adheze Zaden tsnicch ploch ucpvek pi skladovn


Vechny povrchy vystaven atmosfrickm vlivm jsou pokryty vrstvikou oxidu. Vyvenost tto vrstviky se me mnit, jestlie je pedmtn povrch v tsnm kontaktu s jinm povrchem nebo jestlie je vystaven inkm erpan kapaliny. Tato zmna rovnovhy me zahrnovat tak chemick vazby na oxidy penen z jinch povrch. m je vrstvika oxidu k okolnmu prosted inertnj, tm slab budou tyto vazby k protilehlmu povrchu. Jestlie se jedn o kapalinu, kter je agresivn vi materilu tsnicch ploch ucpvky, mohou ob tyto tsnic plochy korodovat a vytvet extrmn velk adhezn sly. K prevenci takovchto adheznch mechanism se pro tsnic plochy preferuje pouit vysoce inertnch nestejnch materil.
TM02 7288 3203

2000

4000

6000

8000

10000

12000 [h]

Obr. 28 Zvady hdelovch ucpvek SiC v demineralizovan vod

Zaden tsnicch ploch ucpvek pi skladovn


Velmi hladk a ploch tsnic plochy k sob snadno pilnou. V extrmnch ppadech k sob pilnou tak tsn, e se hdel motoru erpadla neme otet.

K adhezi tsnicch ploch pispvaj rzn mechanismy.


Fyzikln adheze
Jestlie jsou k sob tsn pitlaeny dva ploch a hladk povrchy, vznikne mezi nimi vakuum. Vakuum vytv axiln slu, co znamen, e sla, j je zapoteb k oddlen tchto dvou povrch mus bt velk, zatmco smykov sla nutn k rotaci tchto povrch je men. Velikost smykov sly pi zapnut erpadla je stejn jako velikost sly nutn k zajitn velmi nzkch otek. Koeficienty ten pi nzkch otkch pro rzn materilov varianty ukazuje ne uveden graf.

Chemick adheze pi psoben adheznch inidel


Jestlie obsahuje erpan kapalina ionty, kter se mohou na povrchu tsnicch ploch sret, pak me tento kondenzt psobit mezi tsnicmi plochami hdelov ucpvky jako lepidlo. Tento adhezn mechanismus me nastat v tvrd vod a lze jej redukovat pouitm jedn tsnic plochy tvoen uhlkovm kroukem. Rovn pouit tvrdch materil tsnicch ploch obsahujcch tuh mazadla povede k redukci pilnavosti, jeliko such mazadlo se na povrchu tsnic plochy rozete do tenk vrstviky, co vyvol potebu jen malch smykovch sil.

Poten ten ve vod


Koeficient ten
0.6 0.5 0.4 0.3 0.2 0.1 0
0

Zvr
Citlivost hdelov ucpvky na vydrajc stice je pi pouit obou tsnicch krouk z tvrdho materilu, nap. SiC/SiC, mal. Ten SiC proti SiC v hork vod se sniuje dky porznosti materilu tsnicch ploch. Obecn vzato je odolnost slinutho SiC proti korozi dobr s vjimkou chemicky ist vody, avak v ppad pouit dlouhozrnnho SiC lze doshnout rovn odolnosti vi inkm chemicky ist vody. Such ten SiC je mono omezit pouitm tsnicch ploch z materilu, jeho pry budou naplnny tuhm mazadlem. Mechanick ucpvky s vylepenmi materilovmi variantami tsnicch ploch SiC QG jsou tak vhodn pro mnoho rznch provoznch aplikac, kde zvyuj spolehlivost erpadla.

WC/Carbon SiC-G/SiC-G WC/SiC

50

100

150 [C]

Obr. 29

Poten ten ve vod

20

TM02 7289 3203

WC/WC

Materily sekundrnch ucpvek


Sekundrn ucpvky
Vbr materil pro sekundrn ucpvku, tj. pryovch komponent a vlnovc, m stejnou dleitost jako volba materilov kombinace tsnicch ploch ucpvky. Oba tyto faktory jsou rozhodujc pro sprvnou funkci mechanick ucpvky. Hdelov ucpvky Grundfos jsou navreny pro irok rozsah provoznch aplikac pi pouit nkolika mlo materil. Dal text pojednv o zkladnch vlastnostech pouitch materil co se tk teploty a odporu pi erpn zkladnch skupin kapalin. V ppad pochybnost a pi erpn specilnch mdi se laskav obracejte na firmu Grundfos.

Hdelov ucpvky

FKM
Pry FKM je vhodn pro velmi irok rozsah druh mdi a provoznch teplot. FKM vykazuje tyto vlastnosti: patn mechanick vlastnosti pi nzkch teplotch. Stlost pi teplotch do +200C. Odolnost proti vod do +90C. Odolnost proti kyselinm a solnm roztokm. Odolnost proti minerlnm a rostlinnm olejm. Odolnost proti vtin rozpoutdel (toluen, benzin, trichloretylen atd.). Odolnost proti ozonu a povtrnostnm vlivm. Bez odolnosti proti nkterm polrnm rozpoutdlm (nap. alkoholy, ketony a estery). Bez odolnosti proti alklim pi vysokch teplotch.

NBR
Materil NBR (nitrilkauuk) se pouv ve spojen s celou adou kapalin erpanch pi relativn nzkch teplotch (pod +100C). NBR vykazuje tyto vlastnosti: Dobr mechanick vlastnosti pi vysokch a nzkch teplotch. Stlost pi teplotch do +100C, krtkodob do +120C v zvislosti na okolnm prosted. Odolnost proti vod do +80C. Odolnost proti inkm motorov nafty, rznch minerlnch olej, mazacch tuk a rostlinnch olej. Odolnost proti slabm kyselinm a louhm. Bez odolnosti proti psoben polrnch rozpoutdel (alkoholy, ketony a estery). Bez odolnosti proti ozonu a povtrnostnm vlivm.

EPDM
Tento materil je zvl vhodn pro pouit ve vod a ve vodnch roztocch. Pry EPDM vak nen odoln proti psoben minerlnch olej. EPDM vykazuje tyto vlastnosti: Dobr mechanick vlastnosti pi nzkch teplotch. Stlost pi teplotch do +150C. Odolnost proti vod do +140C. Odolnost proti polrnm rozpoutdlm (alkoholy, ketony a estery). Odolnost proti ozonu a povtrnostnm vlivm. Odolnost proti glykolu. sten odolnost proti rostlinnm olejm pi nzkch teplotch. Bez odolnosti proti minerlnm olejm.

21

Materily sekundrnch ucpvek


FFKM
FFKM (perfluoroelastomer) je chemicky odoln proti cel ad kapalin. Pry FFKM m stejn vlastnosti jako PTFE, avak jej mechanick vlastnosti jsou mnohem lep. Dobr mechanick vlastnosti. Odolnost proti vod do +150C. Zvl vhodn pro pouit ve zpracovatelskch chemickch provozech, pi vrob barviv, ntrovch barev, lak, rozpoutdel, kyseliny dusin apod. Odolnost proti ozonu a povtrnostnm vlivm. Nepln odolnost proti aminm a siln alkalickm kapalinm pi vysokch teplotch.

Hdelov ucpvky

Pehled erpanch kapalin


Ne uveden tabulka obsahuje daje o odolnosti rznch druh prye, pouvan jako materil pro sekundrn ucpvky, proti vysokm teplotm a inkm nkterch erpanch kapalin:
Faktory Nzk teploty (teplota < 0C) Vysok teploty (teplota > +90C) * Kyseliny Alklie Glykoly Oleje a paliva Rozpoutdla NBR + + + + + EPDM + + + + + + + FKM + FFKM FXM + + + + + + + + + + + -

FXM
FXM (fluorovan kopolymer) je zvl vhodn pro extrmn vysok teploty a tlaky, jako i pro pouit v kyselch kapalinch a plynech unikajcch pi tb nafty a plynu (ve vrtech provdnch v zemi i na moskm dn). M nyn znan vt odolnost proti chemiklim a vysokm teplotm ve srovnn s fluorizovanou pry, piem vykazuje vynikajc odolnost proti inkm hork vody a pry. FXM m tyto vlastnosti: Elastick tsnic materil. Teplotn rozsah 10C a +275C, krtkodob a +300C. Vynikajc odolnost proti hork vod a pe. Existuje t jako materilov varianta odoln proti nhl dekompresi. FXM m modifikovanou strukturu tetrafluoroetylenu (TFE) a propylenovch kopolymer a nachz irok uplatnn v tchto oblastech : chemick a petrochemick prmysl letectv a kosmonautika strojrenstv rafinerie

* odvozeno od teploty vody

Legenda
Symbol + Vznam vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Nsledujc pehled uvd vybran typick erpan kapaliny. Tato tabulka obsahuje hodnoty odolnosti technickch pry, pouvanch jako materil pro sekundrn ucpvky, vi nzkm a vysokm teplotm a inkm nkterch erpanch kapalin:
erpan kapalina Kyselina srov Kyselina chlorovodkov Kyselina fosforen Kyseliny (pH < 7) Kyselina dusin Kyselina chromov Kyselina mraven Hydroxid draseln Hydroxid vpenat Hydroxid amonn Propylenglykol Chladiva Etylenglykol Glycerin Benzin Paliva a oleje Motorov nafta Olivov olej Xylen Rozpoutdla Trichloretylen Benzen C6H4(CH3)2 C2HCl3 C6H6 Chemick vzorec Popis H2SO4 HCl H3PO4 HNO3 CrO3 anorganick kyselina anorganick kyselina anorganick kyselina anorganick kyselina anorganick kyselina organick kyselina organick kyselina

Kyselina octov CH3COOH HCOOH

Hydroxid sodn NaOH KOH CaOH NH4OH CH2OHCHOHCH3 C2H4(OH)2 CH2OHCH2OH minerln olej minerln olej rostlinn olej Louhy (pH > 7)

22

Typy hdelovch ucpvek


Typy hdelovch ucpvek
Text na nsledujcch stranch podv strun popis nkterch typ mechanickch ucpvek Grundfos vetn jejich aplikanch profil. Vzhledem k opotebitelnosti uhlkovch tsnicch ploch obsahuje popis typ ucpvek s uhlkovmi tsnicmi plochami tabulku, kter udv asov intervaly drby.

Hdelov ucpvky Grundfos typ A

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Hdelov ucpvky Grundfos typu A


Hdelov ucpvka Grundfos typu A je definovna jako mechanick ucpvka s pevnm unaeem a s tsnnm O-kroukem.

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 3 4 Rozsah Optimln provozn rozsah Riziko obasn provozn hlunosti pi spoutn a kolsn tlaku a teploty Riziko obasn provozn hlunosti Ni ivotnost

Popis / charakteristick vlastnosti


Robustn unaee ucpvky zajiuj penos krouticho momentu i za extrmnch provoznch podmnek. Riziko vzniku koroze tenm (koroze v dsledku opoteben) v koroznch kapalinch. Ke korozi tenm dochz, jestlie O-krouek pokod ochrannou vrstviku oxidu na hdeli z korozivzdorn oceli. Riziko vytven usazenin v okol O-krouku, jako i nebezpe zaden O-krouku v kapalinch s velkm obsahem vpna nebo kalu. asto se projevuje prsakem pi zmnch provoznch podmnek.

Poznmka: Hlun provoz nastv zejmna pi nzkch otkch.

Standardn hdelov ucpvka dodvan v proveden karbid wolframu / karbid wolframu (WC/WC) s tsnicmi krouky z materilu EPDM nebo FKM. Nkter velikosti se dodvaj v proveden karbid kemku / karbid kemku (SiC/SiC).

Obr. 30 Hdelov ucpvka typu A

Aplikan profil
Hdelov ucpvka typu A m aplikan profil WC/WC.

Hdelov ucpvka typu A s tsnicmi plochami WC/WC


TM00 2588 4593

Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

TM00 2581 4593

Obr. 31 Grafy tlak / teplota

23

Typy hdelovch ucpvek


Hdelov ucpvky Grundfos typu B
Hdelov ucpvka Grundfos typu B je definovna jako vlnovcov ucpvka s pryovm vlnovcem.

Hdelov ucpvky Grundfos typ B

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 3 Doporuen intervaly pro provdn drby [poet provoznch hodin] ped opotebenm 14.000 20.000 8.000 15.000 4.000 8.000

Popis / charakteristick vlastnosti


Pouitelnost pro kapaliny obsahujc vpno a kal, u nich vznik riziko usazenin a zablokovn. Odolnost proti korozi vznikajc tenm, k n dochz, jestlie tsnic O-krouek poru ochrannou oxidovou vrstviku na hdeli z korozivzdorn oceli.

Tyto hdelov ucpvky se dodvaj ve standardnm proveden WC/uhlk, SiC/SiC a SiC/uhlk s vlnovcem z materilu EPDM nebo DKM.

Obr. 32 Hdelov ucpvka typu B

Aplikan profily
Hdelov ucpvka typu B m nsledujc aplikan profily: WC/uhlk SiC/SiC SiC/uhlk

TM00 2582 3097

Typ B s tsnicmi plochami WC/uhlk


Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Obr. 33 Grafy tlak / teplota

24

TM02 4275 0402

Typy hdelovch ucpvek


Hdelov ucpvky Grundfos typu B s tsnicmi plochami SiC/SiC (Q1G/ Q1G)
Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Hdelov ucpvky Grundfos typ B

Hdelov ucpvky Grundfos typu B s tsnicmi plochami SiC/uhlk


Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 Rozsah Optimln provozn rozsah Riziko obasn provozn hlunosti pi spoutn a kolsn tlaku a teploty

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 3 Doporuen intervaly pro provdn drby [poet provoznch hodin] ped opotebenm 14.000 20.000 8.000 15.000 4.000 8.000

Poznmka: Hlun provoz nastv zejmna pi nzkch otkch.

Obr. 34 Grafy tlak / teplota


TM00 2589 3097

TM00 2590 3097

Obr. 35 Grafy tlak / teplota

25

Typy hdelovch ucpvek


Hdelov ucpvky Grundfos typu C
Hdelov ucpvka Grundfos typu C je definovna jako mechanick ucpvka s tsnnm O-krouky a s pruinou ve funkci unaee ucpvky.

Hdelov ucpvky Grundfos typ C

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. Doporuen intervaly pro provdn drby [poet provoznch hodin] ped opotebenm 14.000 20.000 8.000 15.000

Popis / charakteristick vlastnosti


Jednoduch hdelov ucpvka pro nzk tlaky a teploty.

1 2

Tyto hdelov ucpvky se dodvaj ve standardnm proveden keramika/uhlk s tsnicmi O-krouky z materilu NBR, EPDM nebo FKM.

TM00 2583 4593

Obr. 37 Grafy tlak / teplota

Obr. 36 Hdelov ucpvka typu C

Aplikan profil
Hdelov ucpvka typu C m aplikan profil keramika/uhlk.

Typ C s tsnicmi plochami keramika/uhlk


Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

26

TM00 2592 3097

Typy hdelovch ucpvek


Hdelov ucpvky Grundfos typu D
Hdelov ucpvka Grundfos typu D je definovna jako vyven mechanick ucpvka s tsnnm O-krouky.

Hdelov ucpvky Grundfos typ D

Typ D s tsnicmi plochami SiC/SiC Pouitelnost pro


Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Popis / charakteristick vlastnosti


Ideln konstrukce pro erpn vysoce viskznch kapalin a mdi s obsahem nerozpustnch ltek. Funkce je nezvisl na smru oten. Vhodnost pro vlcov hdele.

Obr. 38

Hdelov ucpvka typu D

Aplikan profily
Hdelov ucpvka typu D m nsledujc aplikan profily: Uhlk/Sic SiC/SiC

Typ D s tsnicmi plochami uhlk/SiC Pouitelnost pro


Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Hdelov ucpvky typu D s tsnicmi plochami uhlk/karbid kemku jsou vhodn pro provoz pi teplotch 0C a +140C a tlacch do 25 bar.

TM02 7094 2603

Hdelov ucpvky typu D s tsnicmi plochami SiC/SiC jsou vhodn pro provoz pi teplotch -20C a +90C a provoznch tlacch do 16 bar.

27

Typy hdelovch ucpvek


Hdelov ucpvky Grundfos typu E
Hdelov ucpvka Grundfos E je definovna jako mechanick ucpvka s tsnnm O-krouky, typ A, cartridge.

Hdelov ucpvky Grundfos typ E

Typ E s tsnicmi plochami WC/hybrid


Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Popis / charakteristick vlastnosti


Robustn unaee penej kroutic moment i za extrmnch provoznch podmnek. Riziko vzniku koroze tenm v koroznch kapalinch. Ke korozi tenm dochz jestlie O-krouek pokod ochrannou vrstviku oxidu na hdeli z korozivzdorn oceli. Riziko vytven usazenin kolem O-krouku v kapalinch s velkm obsahem vpna i kalu. Tyto hdelov ucpvky se bn dodvaj v proveden WC/uhlk, WC/WC nebo WC/hybrid s O-krouky z materilu EPDM nebo FKM. Tuto hdelovou ucpvku lze vymnit bez nutnosti demonte erpadla. Dle lze u erpadel s motorem nad 7,5 kW provdt jej vmnu, ani by bylo nutno demontovat motor. Dodv se pouze pro erpadla typu CR 32 a CR 90 a CRN 32 a CRN 90.

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 Rozsah Optimln provozn rozsah Riziko obasn provozn hlunosti pi spoutn a kolsn tlaku a teploty

Poznmka: Hlun provoz nastv zejmna pi nzkch otkch.


22 mm
[bar]
30 25 20 15 10 5 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 [C]

TM01 3065 3398

Obr. 38

Hdelov ucpvka typu E

Aplikan profily
Hdelov ucpvka typu E m nsledujc aplikan profily: WC/hybrid WC/WC WC/uhlk

Obr. 40 Grafy tlak / teplota

28

TM01 8343 0100

Typy hdelovch ucpvek


Typ E s tsnicmi plochami WC/WC
Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Hdelov ucpvky Grundfos typ E

Typ E s tsnicmi plochami WC/uhlk


Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. Pi teplotch pod bodem mrazu je graf zaloen na smsi vody a glykolu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 Rozsah Optimln provozn rozsah Riziko obasn provozn hlunosti pi spoutn a kolsn tlaku a teploty

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 3 Doporuen intervaly pro provdn drby [poet provoznch hodin] ped opotebenm 14.000 20.000 8.000 15.000 4.000 8.000

Poznmka: Hlun provoz nastv zejmna pi nzkch otkch.

TM01 1416 3398

Obr. 41 Grafy tlak / teplota

Obr. 42 Grafy tlak / teplota

TM01 1418 4498

29

Typy hdelovch ucpvek


Hdelov ucpvky Grundfos typu G
Hdelov ucpvka Grundfos G je definovna jako nevyven mechanick ucpvka tsnn O-kroukem a pryovm vlnovcem.

Hdelov ucpvky Grundfos typ G

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. Pi teplotch pod bodem mrazu je graf zaloen na smsi vody a glykolu.

Popis / charakteristick vlastnosti


Zvl vhodn pro nemrznouc kapaliny nebo kapaliny obsahujc velk mnostv nerozpustnch ltek nebo sraenin. Vhodn pro kapaliny obsahujc vpno a kal, u nich je riziko vytven usazenin a nebezpe zablokovn. Odolnost proti korozi tenm, k n dochz, jestlie O-krouek pokod ochrannou vrstviku oxidu na hdeli z korozivzdorn oceli. Tato hdelov ucpvka nen zvisl na smru oten.

p [bar]

20

15
TM02 7282 3103

10

-20

20

40

60

80

100

120 t [C]

Obr. 44 Grafy tlak / teplota

Obr. 43 Hdelov ucpvka typu G

Aplikan profil
Hdelov ucpvka typu G m nsledujc aplikan profil: SiC/SiC

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

30

TM02 7099 2603

Typy hdelovch ucpvek


Hdelov ucpvky Grundfos typu H
Hdelov ucpvka Grundfos H je definovna jako mechanick ucpvka s tsnnm O-krouky, typ cartridge.

Hdelov ucpvky Grundfos typ H

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Popis / charakteristick vlastnosti


Dky sv vyven konstrukci je tato robustn hdelov ucpvka vhodn pro tlaky a 30 bar. Vmna tto hdelov ucpvky je mon bez nutnosti demonte erpadla. Snadn vmna. Riziko opoteben tenm v koroznch kapalinch. Ke korozi tenm dochz, jestlie O-krouek pokod ochrannou vrstviku oxidu na hdeli z korozivzdorn oceli. Protoe se u tto hdelov ucpvky jedn o typ cartridge s pouzdrem na hdeli, pokozuje koroze tenm toto pouzdro a nikoliv hdel. Tm je dna monost vmny ucpvky, ani by byla nutn oprava erpadla. Riziko vytven usazenin v okol O-krouku, jako i nebezpe zaden O-krouku v kapalinch s velkm obsahem vpna nebo kalu.

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 3 Rozsah Optimln provozn rozsah Riziko obasn provozn hlunosti pi spoutn a kolsn tlaku a teploty Riziko obasn provozn hlunosti a ni ivotnosti

12 mm
[bar]
30
25

TM02 7100 2603

20
15
10
5 0 -40 -30 -20 -10 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150

[C]

Obr. 45

Hdelov ucpvka typu H

16 mm
[bar]
30
25
20
15
10
5 0 -40 -30 -20 -10 0

Aplikan profily
Hdelov ucpvka typu H m nsledujc aplikan profily: SiC/SiC SiC/uhlk WC/uhlk WC/WC

Typ H pro hdele 12, 16 a 22 mm, tsnic plochy SiC/SiC (Q1G/Q1G)


Tato hdelov ucpvka je vhodn pro pouit v erpadlech CR/CRI/CRN. Robustn unaee ucpvky pispvaj znanou mrou k innmu chlazen tsnicch ploch ucpvky v ppad provozu nasucho. Hdelov ucpvka tak vydr nkolik minut provozu erpadla bez kapaliny bez ohledu na materilovou kombinaci svch tsnicch ploch. Vhodnost pro pouit pi erpn kapalin obsahujcch vpno a kal, u nich je nebezpe vytven usazenin a zablokovn.

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150

[C]

22 mm
[bar]
30
25
20
15
10
5

0 -40 -30 -20 -10 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150

[C]

Obr. 46 Grafy tlak / teplota

Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

TM028448 0204

TM02 8448 0204

31

Typy hdelovch ucpvek


Typ H pro hdele 12, 16 a 22 mm, tsnic plochy SiC/uhlk
Tato hdelov ucpvka je vhodn pro pouit v erpadlech CR/CRI/CRN pro erpn velmi hork vody (nad 100C). Ucpvku je mono vymnit bez nutnosti demonte erpadla. Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Hdelov ucpvky Grundfos typ H

Typ H pro hdele 12, 16 a 22 mm, tsnic plochy WC/uhlk


Tato hdelov ucpvka je vhodn pro pouit v erpadlech CR/CRI/CRN pro erpn velmi hork vody (nad 100C). Ucpvku je mono vymnit bez nutnosti demonte erpadla. Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. Pi teplotch pod bodem mrazu je zkladem pro tyto grafy sms vody a glykolu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 3 Doporuen intervaly pro provdn drby [poet provoznch hodin] ped opotebenm 14.000 20.000 8.000 15.000 4.000 8.000

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. Pi teplotch pod bodem mrazu je zkladem pro tyto grafy sms vody a glykolu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 3 Doporuen intervaly pro provdn drby [poet provoznch hodin] ped opotebenm 14.000 20.000 8.000 15.000 4.000 8.000
12 mm
12/16 mm
[bar]
30
25
20
15

[bar]
30

25

20

15

10
5
0
0

10

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150

[C]

0
0
10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150

[C]

[bar]

16 mm

22 mm
[bar]
30

30
25
20
15

25

20

15

10

5
0
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150

10

[C]

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150

[C]

[bar]

22 mm

TM02 8445 0204

30

Obr. 47 Grafy tlak / teplota

20
15
10
5
0
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150

2 2

[C]

Obr. 48 Grafy tlak / teplota

32

TM02 8446 0204

25

Typy hdelovch ucpvek


Typ H pro hdele 12, 16 a 22 mm, tsnic plochy WC/WC
Tato hdelov ucpvka je vhodn pro pouit v erpadlech CR/CRI/CRN urench pro mnoho rznch provoznch aplikac, s vjimkou velmi hork vody (nad +100C). Ucpvku je mono vymnit bez nutnosti demonte erpadla. Siln unaee ucpvky pispvaj znanou mrou ke chlazen stynch tsnicch ploch ucpvky v ppad provozu erpadla nasucho. Hdelov ucpvka je tak schopna vydret nkolik minut provozu erpadla bez kapaliny bez ohledu na materilovou kombinaci svch tsnicch ploch. Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.
12 mm
[bar]
30

Hdelov ucpvky Grundfos typ H

25

20

15

10

0 -40 -30 -20 -10 0

10

20 30 40 50

60 70

80

90 100 110 120 130 140 150 [C]

[bar]
30
25

16 mm

20
15

10
5

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

0 -40 -30 -20 -10 0

10

20 30 40 50

60 70 80

90 100 110 120 130 140 150 [C]

[bar]

22 mm

kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny

30

20

15

10

5 0 -40 -30 -20 -10 0

10

20 30 40 50

60 70 80

90 100 110 120 130 140 150 [C]

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. Pi teplotch pod bodem mrazu je zkladem pro tyto grafy sms vody a glykolu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 3 Rozsah Optimln provozn rozsah Riziko obasn provozn hlunosti pi spoutn a kolsn tlaku a teploty Riziko obasn provozn hlunosti a ni ivotnosti

Obr. 49 Grafy tlak / teplota

TM02 8447 0204

25

33

Typy hdelovch ucpvek


Hdelov ucpvky Grundfos typu K
Hdelov ucpvka Grundfos K je definovna jako mechanick ucpvka s kovovm vlnovcem (typ M, cartridge).

Hdelov ucpvky Grundfos typ K

Typ K s tsnicmi plochami WC/uhlk


Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Popis / charakteristick vlastnosti


Ucpvka zvl vhodn pro kapaliny obsahujc velk mnostv sraenin. Ucpvka vhodn pro teploty nad +100C. Ucpvku je mono vymnit bez nutnosti demonte erpadla. U erpadel s motorem vtm ne 7,5 kW lze dle ucpvku vymnit bez nutnosti demonte motoru. Vzhledem k pznivm pomru vyven m tato hdelov ucpvka dlouhou ivotnost ve srovnn s jinmi typy ucpvek. Ucpvka vhodn pro erpn kapalin s obsahem vpna a kalu, u nich vznik riziko vytven usazenin a zablokovn ucpvky.

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 Doporuen intervaly pro provdn drby [poet provoznch hodin] ped opotebenm 14.000 20.000 8.000 15.000 4.000 8.000

TM02 4279 0402

2 3

Obr. 50 Hdelov ucpvka typu K

Aplikan profily
Hdelov ucpvka typu K m nsledujc aplikan profily: WC/uhlk WC/hybrid WC/WC
Obr. 51 Grafy tlak / teplota

34

Typy hdelovch ucpvek


Typ K s tsnicmi plochami WC/hybrid
Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Hdelov ucpvky Grundfos typ K

Typ K s tsnicmi plochami WC/WC


Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 Rozsah Optimln provozn rozsah Riziko obasn provozn hlunosti pi spoutn a kolsn tlaku a teploty

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. Pi teplotch pod bodem mrazu je graf zaloen na smsi vody a glykolu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 Rozsah Optimln provozn rozsah Riziko obasn provozn hlunosti pi spoutn a kolsn tlaku a teploty

Poznmka: Hlun provoz nastv zejmna pi nzkch otkch.

Poznmka: Hlun provoz nastv zejmna pi nzkch otkch.


22 mm
[bar]
30 25 20 15 10 5 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 [C]

22 mm
[bar]
30 25

TM01 8343 0204

2 1

20 15 10 5 0 0 10 20 30 40 50 60 70

80

90 100 110 120 [C]

Obr. 52 Grafy tlak / teplota Obr. 53 Grafy tlak / teplota

TM01 8343 0204

35

Typy hdelovch ucpvek


Hdelov ucpvky Grundfos typu R
Hdelov ucpvka Grundfos R je definovna jako mechanick ucpvka s tsnnm O-krouky, typ A, s pevnm unaeem a se zmenenou velikost tsnicch ploch.

Hdelov ucpvky Grundfos typ R

Grafy tlak / teplota


Grafy tlak / teplota maj za zklad istou vodu. Pi teplotch pod bodem mrazu je graf zaloen na smsi vody a glykolu. sla v nsledujc tabulce se vztahuj k grafm tlak / teplota.
Pol. 1 2 Rozsah Optimln provozn rozsah Riziko obasn provozn hlunosti pi spoutn a kolsn tlaku a teploty

Popis / charakteristick vlastnosti


Tyto ucpvky jsou zvl vhodn pro erpn nemrznoucch sms nebo kapalin obsahujcch velk mnostv nerozpustnch ltek nebo sraenin. Robustn unaee zajiuj penen krouticho momentu i za extrmnch provoznch podmnek. Lapovan tsnic plochy ucpvky s plochm a zdrsnnm povrchem proti zaden mohou zpsobovat mrn prsak v dob zapracovvn ucpvky (10 a 30 dn). Riziko vzniku koroze tenm. Ke korozi tenm dochz, jestlie O-krouek pokod ochrannou vrstviku oxidu na hdeli z korozivzdorn oceli. Dodv se jako standard v 12, 16 a 22 v proveden WC/WC s O-krouky z EPDM nebo FKM.

Obr. 54 Hdelov ucpvka typu R

Aplikan profily
Hdelov ucpvka typu R m aplikan profil WC/WC.

Typ R s tsnicmi plochami WC/WC


Mezi indikac pouitelnosti a grafy tlak / teplota nen dn vztah. Spolu vak dvaj aplikan profil hdelov ucpvky.

TM01 5046 1499

Pouitelnost pro
Vhodn alkalick kapaliny kysel kapaliny provoz nasucho kapaliny obsahujc nerozpustn stice kapaliny, kter maj tendenci ke sren nebo obsahuj vpno nemrznouc kapaliny Vhodn za uriNevhodn tch podmnek

Obr. 55 Grafy tlak / teplota

36

TM01 7406 4599

Typy hdelovch ucpvek


Uspodn hdelovch ucpvek
Grundfos nabz tyto typy dvojitch mechanickch ucpvek: dvojit mechanick ucpvka v uspodn zdy k sob (back to back), Grundfos typ O dvojit mechanick ucpvka v tandemovm uspodn, Grundfos typ P mechanick ucpvka Cartex-DE, Grundfos typ Q

Hdelov ucpvky Uspodn dvojitch ucpvek

Dvojit mechanick ucpvka quench (v tandemovm uspodn)


Mechanick ucpvka Grundfos typu P je definovna jako dv dvojit ucpvky v tandemovm uspodn.

Popis
Tento typ dvojit mechanick ucpvky pozstv ze dvou hdelovch ucpvek instalovanch v tandemovm uspodn v samostatn ucpvkov komoe. V tomto funknm uspodn lze pouvat pouze hdelov ucpvky Grundfos typu cartridge.

Dvojit mechanick ucpvka back to back (v uspodn zdy k sob)


Mechanick ucpvka Grundfos typu O je definovna jako dv dvojit ucpvky uspodan zdy k sob.

Popis
Tento typ dvojit mechanick ucpvky tvo dv hdelov ucpvky instalovan zdy k sob v samostatn ucpvkov komoe.

Ptok 3/8

Ptok 3/8 G 3/8"

Hdelov ucpvky

Obr. 57 Tandemov uspodn hdelovch ucpvek v erpadle CR

Obr. 56 Uspodn hdelovch ucpvek zdy k sob v erpadle CR

Jestlie v erpadle CR primrn hdelov ucpvka prosakuje, bude erpan kapalina odvdna proplachovac kapalinou. Proplachovac kapalina mus mt vdy tlak ni ne erpan kapalina.

Tlak v ucpvkov komoe mus bt vy ne tlak erpadla. Tlak v ucpvkov komoe lze vytvoit: zazenm pro zvyovn tlaku v ppad, e je provozn tlak vy ne 16 bar zvltnm erpadlem, nap. dvkovacm erpadlem, jestlie je provozn tlak ni ne 16 bar nebo stvajcm cizm zdrojem tlaku. V rmci mnoha provoznch aplikac je zaazen t systm tlakov vody. Uspodn hdelovch ucpvek zdy k sob v tlakov komoe zabrauje unikn erpan kapaliny hdelovou ucpvkou do okolnho prosted.

Olejov komora

Provozn aplikace
Dvojit mechanick ucpvky instalovan zdy k sob se doporuuj pro pouit pi erpn toxickch, agresivnch nebo vbunch kapalin. Uspodn hdelovch ucpvek zdy k sob zajiuje innou ochranu okolnho prosted erpadla, jako i osob pracujcch v jeho blzkosti. Tento typ hdelov ucpvky pedstavuje optimln een pro erpn abrazivnch nebo adhezvnch kapalin, jejich inky by se u bn mechanick ucpvky projevily rychlm opotebenm, pokozenm nebo zablokovnm. Dvojit mechanick ucpvka v uspodn zdy k sob se pouv : u erpadel pracujcch v prmyslu ntrovch hmot u erpadel zaazench v rmci proces destilace kapalin u erpadel pracujcch v petrochemickm prmyslu

Obr. 58 Tandemov uspodn hdelovch ucpvek v erpadle AP

erpadla na komunln odpadn vodu Grundfos AP jsou vybavena bu kombinac vlnovcov mechanick ucpvky a manetov ucpvky, kter jsou umstny mezi motorem a erpadlem, nebo dvma vlnovcovmi mechanickmi ucpvkami instalovanmi na kad stran olejov komory. Tandemov uspodn hdelov ucpvky zabrauje vnikn erpan odpadn vody a nslednmu pokozen motoru.

TM00 7211 0696

Vlnovcov hdelov ucpvka

TM01 6204 1699

37

Typy hdelovch ucpvek


Pouit
Dvojit mechanick ucpvky v tandemovm uspodn se doporuuj pro erpadla uren k erpn krystalizujcch, tuhnoucch nebo adhezvnch kapalin ve farmaceutickm prmyslu (tj. vroba dextranu) v systmech vytvejcch podtlak (vakuum) ve zpracovatelskm prmyslu potenciln tuhnoucch petrochemickch produkt v prmyslov vrob hydroxidu sodnho NaOH v prmyslov vrob hydroxidu vpenatho Ca(OH)2 v oblasti nakldn s komunlnmi odpadnmi vodami

Hdelov ucpvky Uspodn dvojitch ucpvek

Tandemov uspodn

PP

O - krouek

PF

Uspodn zdy k sob

Hdelov ucpvky Cartex-DE


Hdelov ucpvka Grundfos typu Q je dvojit mechanick ucpvka Cartex-DE.

PP

O - krouek

PF

Popis
Ucpvka Cartex-DE je dvojit tlakov vyven mechanick ucpvka pedmontovan ve form jedn kompaktn jednotky pro pouit v odstedivch erpadlech. V zvislosti na uvaovan provozn aplikaci se ucpvka Cartex-DE se dodv bu jako jednoduch nebo jako dvojit mechanick ucpvka. Dvojitou mechanickou ucpvku Cartex-DE lze instalovat v tandemovm uspodn (Grundfos typ P) nebo v uspodn zdy k sob (Grundfos typ O). Bli informace o uspodn ucpvky v tandemu nebo zdy k sob jsou uvedeny na stran 37. Hdelov ucpvka Cartex-DE je nezvisl na smru oten.

Obr. 60 Hdelov ucpvka Cartex-DE v tandemovm uspodn a v uspodn zdy k sob

Jak je patrno ze shora uvedenho obrzku, ovlivuj tato dv uspodn rznm zpsobem funknost hdelov ucpvky. V ppad tandemovho uspodn je tlak erpan kapaliny (PP) vy ne tlak proplachovac kapaliny (PF). Tato tlakov diference posouv hdel erpadla axiln vpravo a umouje, aby byla hradc kapalina vtlaovna do mezery mezi rotanmi a stacionrnmi stmi. V dsledku tohoto posunut se O-krouek pesouv vpravo a tsn proti proplachovac kapalin, kter pitk ze spodn prav sti komory. V ppad uspodn zdy k sob je tlak erpan kapaliny (PP) ni ne tlak proplachovac kapaliny (PF). Tato tlakov diference posouv hdel erpadla axiln vlevo a umouje, aby byla erpan kapalina vtlaovna do mezery mezi rotanmi a stacionrnmi stmi. O-krouek nsleduje hdel erpadla pi jeho posunu vlevo a tsn proti erpan kapalin, kter pitk z horn lev strany komory. Za provozu je chladic kapalina erpna pohybem otejcho se hdele erpadla z ndre pes hdelovou ucpvku. Cirkulujc chladic kapalina zamezuje nadmrnmu zahvn hdelov ucpvky.
Ndr s chladic kapalinou

TM02 7109 2603

Hdelov ucpvka Cartex-DE

Obr. 59 Hdelov ucpvka Cartex-DE


TM02 7114 2703

Obr. 61 Chlazen hdelov ucpvky Cartex-DE

38

Typy hdelovch ucpvek


DW 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Hdelov ucpvky

Chlazen typu Air-Cooled Top (pro vysok teploty)

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 I/h

Obr. 62 Cirkulovan mnostv chladic kapaliny v hdelov ucpvce Cartex-DE

Aplikan profily
Hdelov ucpvka Cartex-DE m nsledujc aplikan profily: grafit / SiC SiC / SiC
Obr. 64 Fotografie erpadla CR s chlazenm typu Air-Cooled Top

TM02 7402 3503

Graf tlak / rychlost

Veobecn informace
Uniktn hdelov ucpvka Grundfos s chlazenm Air-Cooled Top se doporuuje pro vysokoteplotn provozn aplikace s teplotami 120C a +180C.
grafit / SiC

Dodvme erpadla s chlazenm Air-Cooled Top v nsledujcm proveden: erpadla s komponenty s technick prye EPDM: +120C a +150C erpadla s komponenty s technick prye FKM: +120C a +180C

Pouit
Sic / SiC

napjen kotl regulace teploty, nap. pi formovn cirkulace pevodovch olej

Vkonov rozsah erpadla


Chlazenm typu Air-Cooled Top mohou bt vybavena tato erpadla Grundfos:

+120C a +150C a +120C a +180C


Typ erpadla CR 1 CR 3 CR 5 CR 10 CR 15 CR 20 CR 32 CR 45 CR 64 CR 90

Obr. 63 Graf tlak/rychlost pro tsnic plochy ucpvky

CR CRI CRN

Technick popis
Vzduchem chlazen komora chladicho systmu typu Air-Cooled Top oddluje ucpvkovou komoru od erpadla a vytv tak izolan efekt podobn izolanmu efektu termosky. zkou trbinou mezi erpadlem a chladicm systmem Air-Cooled Top probh pirozen cirkulace malho mnostv erpan kapaliny. Teploty vy ne +120C maj za normlnch okolnost za nsledek podstatn snen ivotnosti hdelov ucpvky erpadla v dsledku nedostatenho mazn tsnicch ploch ucpvky.

39

Typy hdelovch ucpvek


Pokud teplota v ucpvkov komoe nepeshne hodnotu +120C, me se pout standardn mechanick ucpvka Grundfos. Hdelov ucpvka s chlazenm typu Air-Cooled Top nevyaduje dn extern chlazen. K odvzdunn ucpvkov komory erpadla je nutn automatick odvzduovac ventil.

Hdelov ucpvky

Odvzduovac ventil

Hdelov ucpvka

Kapalina

Trubka

Vzduchov komora

Pouzdro

Obr. 65 Vkres erpadla CR s chlazenm

40

TM01 4785 0899

Typy hdelovch ucpvek


Srovnn rznch typ hdelovch ucpvek
Ne uveden srovnn je provedeno na zklad konstrukce hdelov ucpvky pro max. tlak 16 bar, piem se nebere do vahy materilov proveden tsnicch ploch a sekundrn ucpvky, protoe o nm se pojednv v samostatn kapitole. Poet hvzdiek udv stupe pouitelnosti hdelov ucpvky s ohledem na uveden parametry. Pt hvzdiek udv optimln pouitelnost.
Srovnvac parametry Nemrznouc kapalina Srlivost Teplota vy ne +100 C Doba monte Odolnost pro mont Start / stop Vysok tlak Pokoditelnost pryovch komponent Pevnost unaee ucpvky (pilnavost) ivotnost Provoz nasucho pi materilovm proveden karbid wolframu / karbid wolframu Odolnost proti neopatrnmu zachzen Typ A Typ B Typ C Typ E Typ G Typ H

Hdelov ucpvky

Typ K

Typ R

41

Volba hdelovch ucpvek


Volba nejvhodnj hdelov ucpvky
Seznam erpanch kapalin uveden v katalogu obsahuje asto nkolik vhodnch hdelovch ucpvek pro erpn stejn kapaliny. Ponvad vhodn hdelov ucpvky mvaj asto rozdln vlastnosti, klade si tato kapitola za cl uvst rovn pklad volby nejvhodnj ucpvky.

Hdelov ucpvky

Srovnn maximlnch provoznch teplot


Jeliko hdelov ucpvky typu HUBE, HQQE a HQQV maj sekundrn ucpvky v rozdlnm materilovm proveden, mohou se jejich maximln provozn teploty navzjem liit. Psmeno na tvrtm mst typovho oznaen hdelov ucpvky, nap. HUBE, udv materilov proveden sekundrn ucpvky. Bli informace jsou na str. 6. Hdelov ucpvky, jejich sekundrn ucpvky jsou v materilovm proveden EPDM, jsou odoln proti vod do max. teploty +140C viz EPDM na str. 21. Hdelov ucpvky, jejich sekundrn ucpvky jsou v materilovm proveden FKM, jsou odoln proti vod do max. teploty +90C viz FKM na str. 21. Tak zstvaj pouze dva typy vhodnch hdelovch ucpvek; HUBE a HQQE.

Pklad
Pedpokldejme nsledujc disponibiln daje: Aplikace: hdelov ucpvka instalovan v kotelnm napjecm erpadle typu CR Provozn tlak: 26 [bar] Provozn teplota: +115 [C] Katalog erpadel CR, CRI. CRN. CRE, CRIE, CRNE doporuuje pro erpn koteln vody pouze jeden typ hdelov ucpvky, tj. HQQE.. Na druh stran vak hdelov ucpvka HQQE nen jedinou ucpvkou, kter je pouiteln pro uveden erpadla a zmnnou provozn aplikaci. Jak uke popis rznch druh hdelovch ucpvek uvedench v tto pruce, jsou pro tuto aplikaci vhodn nsledujc typy ucpvek: HQQE (doporuen hdelov ucpvka) HQQV HUBE BUBE AUUE

Odolnost proti vydrajcm neistotm


Teplota erpan kapaliny vy ne +60C me psobit sren vpna v erpan kapalin, co m za nsledek vytven vodnho kamene. Usazeniny na stynch tsnicch plochch ucpvky mohou vst k opoteben a tm i k ni ivotnosti ucpvky. Jak ukazuje typov oznaen hdelovch ucpvek Grundfos, je materilov proveden tsnicch ploch ucpvky HUBE kombinace karbid wolframu / uhlk viz str. 5. Materilov kombinace karbid wolframu / uhlk zajiuje tich provoz. Usazeniny mezi tsnicmi plochami vak mohou redukovat ivotnost tohoto typu ucpvky. Tsnic plochy hdelov ucpvky HQQE jsou v materilov kombinaci karbid kemku / karbid kemku (SiC/SiC) viz str. 5. V provoznch podmnkch shora uvedenho pkladu dv materilov kombinace SiC/SiC ucpvce dlouhou ivotnost srovnatelnou s ivotnost ucpvky typu HUBE. Tato hdelov ucpvka se vak vzhledem ke svmu materilovmu proveden vyznauje hlunjm provozem. V konen fzi je teba zvolit hdelovou ucpvku, kter nejlpe vyhov poadavkm dan konkrtn provozn aplikace. Protoe koteln napjec erpadla obvykle nemvaj stanovit na mst s kontrolovanou hladinou provozn hlunosti, budeme preferovat pouit hdelov ucpvky typu HQQE vzhledem k jej dlouh ivotnosti. Pokud zvolme hdelovou ucpvku HQQE, musme se u n smit s hlunjm provozem.

Srovnn maximlnch provoznch tlak


Pi srovnvn maximlnch provoznch tlak shora uvedench typ hdelovch ucpvek se ukazuje, e : hdelov ucpvka HQQE je pro danou provozn aplikaci vhodn, protoe provozn tlak napjecho erpadla nepesahuje 30 bar maximlnho provoznho tlaku ucpvky viz Hdelov ucpvky Grundfos typu H na str. 31. hdelov ucpvka HQQV je pro danou provozn aplikaci vhodn, protoe provozn tlak napjecho erpadla nepesahuje 30 bar maximlnho provoznho tlaku ucpvky viz Hdelov ucpvky Grundfos typu H na str. 31. hdelov ucpvka HUBE je pro danou provozn aplikaci vhodn, protoe provozn tlak napjecho erpadla nepesahuje 30 bar maximlnho provoznho tlaku ucpvky viz Hdelov ucpvky Grundfos typu H na str. 31 hdelov ucpvka BUBE nen pro danou provozn aplikaci vhodn, protoe maximln provozn tlak u tto ucpvky je 16 bar - viz Hdelov ucpvky Grundfos typu B na str. 24.

hdelov ucpvka AUUE nen pro danou provozn aplikaci vhodn, protoe maximln provozn tlak u tto ucpvky in 25 bar viz Hdelov ucpvky Grundfos typu A na str. 23. To vede k zvru, e z uvedench hdelovch ucpvek jsou pro danou provozn aplikaci vhodn toliko ucpvky typu H, tj. HUBE, HQQE a HQQV.

42

erpan kapaliny
Seznam erpanch kapalin
Nsledujc tabulky udvaj informace o pouitelnosti jednotlivch typ hdelovch ucpvek pro rzn erpan kapaliny. Tyto daje se vztahuj pouze na mechanick ucpvky a nelze je aplikovat obecn na erpadla. Vhodnost jednotlivch materilovch kombinac hdelovch ucpvek se zakld na informacch o teplot, koncentraci atd. uvedench v tabulkch. Zmna tchto podmnek m vliv na pouitelnost dan ucpvky. Tyto seznamy erpanch kapalin maj slouit jako prvodce a daje v nm obsaen byly zskny na zklad nejnovjch poznatk a zkuenost. Protoe seznamy neobsahuj tdu toxicity jednotlivch erpanch kapalin, nen z nich zcela zejm, zda je pouit pslun ucpvky pro danou provozn aplikaci pimen s ohledem na prevenci jmy na zdrav osob (koroze, otrava atd.).

Hdelov ucpvky

43

erpan kapaliny
Kyseliny
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn
Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Anhydrid octov (CH3CO)2O Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina benzoov C6H5COOH Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina chromov CrO3 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina citronov HOC (COOH) (CH2COOH)2 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina mraven HCOOH Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina chlorovodkov HCl Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina mln CH3CHOHCOOH Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina dusin HNO3 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina avelov (COOH)2 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina fosforen H3PO4 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment 60 60 + 60 85 ++ 60 60 + 60 85 + 20 15 ++ 20 15 ++ 20 15 + 20 15 + 20 30 ++ 20 5 + 20 30 ++ 20 5 + 15 <0.1 20 50 ++ 15 <0.1 20 50 ++ 15 <0.1 20 50 + 15 <0.1 20 50 + 20 50 ++ 20 50 + 80 50 ++ 80 50 ++ 80 50 + 80 50 + 20 20 ++ 20 20 ++ 20 20 + 20 20 + 20 3 ++ 20 3 + Q Q E G G 20 5 ++ Q Q V G G B Q E G G 20 5 + B Q V G G B V E G G B V V G G U U E G G

Hdelov ucpvky

Kapalina

U U V G G

B U E G G 20 5 +20 2

B U V G G

Kyselina octov CH3COOH

20 5 20 2

80 5 ++

80 5 +

80 5 +

80 5 +

Vodn roztok (bze kyseliny octov)

40 5 ++ 20 5 +

40 5 ++

40 5 + 20 5 +

40 5 +

20 20 +

20 20 +

20 20 +

20 20 +

Riziko dlkov koroze komponent z korozivzdorn oceli

20 5 50 15

20 5 50 15

20 5 50 15

20 5 50 15 -

Proplachovan ucpvka pi koncentracch nad 50% (pokraovn na dal stran)

44

erpan kapaliny
Kyseliny, pokraovn Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn
Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina amidosulfonov NH2SO3H Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina srov H2SO4 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Kyselina siiit H2SO3 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment 60 6 + 60 6 + 20 2 20 5 + 20 5 + 20 5 + 20 5 + Q Q E G G 80 5 ++ Q Q V G G 80 5 + 20 5 ++ B Q E G G 80 5 + B Q V G G 80 5 + 20 5 + B V E G G B V V G G U U E G G

Hdelov ucpvky

Kapalina

U U V G G 80 5 +

B U E G G 80 5 +

B U V G G 80 5 +

Kyselina salicylov C6H4(OH)COOH

80 5 +

Proplachovan ucpvka me bt dobrm eenm vzhledem k mal rozpustnosti

20 2

45

erpan kapaliny
Alklie
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Hydroxid amonn (pavkov voda) NH4OH Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Hydroxid sodn (louh sodn) NaOH Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Q Q E G G 80 25 ++ Q Q V G G B Q E G G 60 10 + B Q V G G B V E G G B V V G G U U E G G 80 25 ++ U U V G G B U E G G 60 10 + B U V G G

Kapalina

Alkalick odmaovac prostedek

Zde me bt poadovna proplachovan ucpvka, pop. dvojit ucpvka; EPDM nen vhodn materil, jestlie odmaovac lze obsahuje olejovou sedlinu. 20 100 90 28 ++ 80 Nasycen roztok ++ 20 100 ++ 120 28 ++ 20 100 90 28 ++ 80 Nasycen roztok ++ 20 100 ++ 120 28 ++

Amoniak NH3

Doporuuje se pouit proplachovan, pop. dvojit ucpvky; agresivn vi slitinm mdi.

80 Nasycen roztok ++

80 Nasycen roztok +

Doporuuje se pouit proplachovan, pop. dvojit ucpvky; agresivn vi slitinm mdi.

Hydroxid vpenat CaOH

Bod nasycen = 0,18% pi 20 C; pro pesycen roztoky se doporuuje pouit proplachovan, pop. dvojit ucpvky. 60 30 ++ 20 5 + 60 30 ++ 20 5 +

Hydroxid draseln KOH

Pro koncentrace nad 25% se doporuuje pouit proplachovan, pop. dvojit ucpvky vzhledem ke krystalizaci tohoto mdia. 60 50 ++ 20 50 50 40 ++ 20 25

Pro koncentrace nad 25% se doporuuje pouit proplachovan, pop. dvojit ucpvky vzhledem ke krystalizaci tohoto mdia (louh sodn!).

46

erpan kapaliny
Soli
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Chlorid amonn (salmiak) NH4Cl Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Octan vpenat Ca(CH3COO)2 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Sran mnat CuSO4 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Sran hoenat MgSO4 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Manganistan draseln KMnO4 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Hydrogenuhliitan sodn NaHCO3 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Uhliitan sodn Na2CO3 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Dusinan sodn NaNO3 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment 80 40 ++ 80 40 ++ 80 40 + 80 40 + 80 40 + 80 40 + 80 40 ++ 80 40 ++ 80 40 + 80 40 + 50 10 ++ 80 20 ++ 50 10 + 60 20 + 50 10 + 80 20 + 50 10 + 60 20 + 50 10 + 80 20 + 50 10 + 60 20 + 50 10 ++ 80 20 ++ 50 10 + 60 20 + 50 10 + 80 20 + 50 10 + 60 20 + 90 10 ++ 20 1 90 10 + 20 1 80 25 ++ 80 25 ++ 20 25 + 20 25 + 80 20 ++ 80 20 ++ 80 20 80 20 80 20 + 80 20 + 80 20 80 20 80 30 ++ 80 30 ++ 80 30 ++ 20 30 ++ Q Q E G G 60 20 ++ 25 10 ++ Q Q V G G B Q E G G 60 20 + 25 10 + B Q V G G B V E G G 60 20 + B V V G G U U E G G 60 20 ++ 20 5 + U U V G G B U E G G 60 20 + 20 5 + B U V G G

Kapalina

Hydrogenuhliitan amonn NH4HCO3

25 10 ++

25 10 +

20 5 +

20 5 +

Rozkld se v hork vod.

Doporuuje se pouit proplachovan, pop. dvojit ucpvky; riziko dlkov koroze komponent z korozivzdorn oceli 50 10 ++ 50 10 + 40 10 ++ 40 10 +

Sran amonn (NH4)2SO4

80 30 ++

20 30 ++

Pouv se jako korozn inhibitor.

Ustalova

Prek do peiva; rozkld se v hork vod .

(Pokraovn na dal stran)

47

erpan kapaliny
Soli, pokraovn
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Fosforenan sodn Na3PO4 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Sran sodn Na2SO4 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Siiitan sodn Na2SO3 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment 80 20 ++ 80 20 ++ 80 20 + 80 20 + 80 20 + 80 20 + 80 20 ++ 80 20 ++ 80 20 + 80 20 + 80 20 ++ 80 30 ++ 80 20 + 80 30 ++ 80 20 ++ 80 30 ++ 80 20 + 80 30 ++ Q Q E G G 90 30 ++ Q Q V G G 90 30 ++ B Q E G G 90 30 + B Q V G G 90 30 + B V E G G 90 30 + B V V G G 90 30 + U U E G G 90 30 ++ U U V G G 90 30 ++ B U E G G 90 30 + B U V G G 90 30 +

Kapalina

Dusitan sodn NaNO2

80 30 +

80 30 +

80 30 +

80 30 +

V zvislosti na koncentraci je nutn pouit proplachovan, pop. dvojit ucpvky.

48

erpan kapaliny
Voda
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Voda s obsahem chloru (neslan) Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Demineralizovan voda (odsolen) Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment 40 ++ 120* + 40 ++ 80 + 40 ++ 140 ++ 140 ++ 40 ++ 80 +
G

Kapalina

Q Q E G G 120* ++ 90 ++ 40 ++ 90 ++* 120* ++

Q Q V G G

B Q E G G 140

B Q V G G 80

B V E G G 90 +

B V V G G 80 +

U U E G G

U U V G G

B U E G G 140

B U V G G 80 +

Koteln napjec voda

80 + 40 ++ 80 80 +

90

80 + 40 ++ 80 + 80 +

* materil tsnic plochy mus bt SiCG

Vpenn voda

40 ++ 140 140 ++

40 ++ 80 80 +

40 ++ 90 + 90 +

40 ++ 80 + 80 +

++ 40 ++ 90 + 90 +

40 ++ 140 ++ 140 ++

40 ++ 80 + 80 +

Obsah volnho chloru (Cl2) max. 5 mg/l; plaveck bazny a chlorovan pitn voda

* materil tsnic plochy mus bt SiCG

Hork voda pro domcnosti

Pi teplotch nad +60C vznik riziko sren vpna. * materil tsnic plochy mus bt SiCG 80 + 80 ++ 40 ++ 90 + 140 + 80 + 40 ++ 80 + 80 + 40 ++ 90 + 80 + 40 ++ 80 + -+ 40 ++ 140 ++ 140 ++ 80 ++ 40 ++ 80 + 80 +

Voda s obsahem oleje

Voda s obsahem ozonu

Ozon (O3) v mnostv 1 mg/l; rozpustn ve vod pi 0C

Zmken voda

* materil tsnic plochy mus bt SiC 90 +

Voda s obsahem pry

49

erpan kapaliny
Chladic kapaliny
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Propylenglykol CH2OHCHOHCH3 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment 5 30 ++ 5 30 + 5 30 ++ 5 30 + 90 50 ++ 60 50 + 90 50 ++ 60 50 + Q Q E G G 5 35 ++ Q Q V G G 5 35 + B Q E G G B Q V G G B V E G G B V V G G U U E G G 5 35 ++ U U V G G 5 35 + B U E G G B U V G G

Kapalina

Chlorid vpenat CaCl2

Zde me bt poadovna proplachovan ucpvka, pop. dvojit ucpvka; pokud kapalina obsahuje aditiva. Ptomnost kyslku s sebou nese riziko vzniku dlkov koroze komponent z korozivzdorn oceli. 75 100 ++ 75 100 + 75 100 ++

Ethanol (ethyl-alkohol) C2H5OH

+*

+*

Nebezpe vbuchu; vysoce holav kapalina; me bt poadovna dvojit ucpvka; bod vzplanut = +12 C. * materil tsnic plochy ucpvky mus bt SiCG 90 50 ++ 60 50 + 90 50 ++ 60 50 +

Ethylenglykol (ethandithiol) CH2OHCH2OH

Zde me bt poadovna proplachovan ucpvka, pop. dvojit ucpvka; pokud kapalina obsahuje aditiva. 80 50 ++ 80 50 + 80 50 80 50 80 50 80 50 80 50 ++ 80 50 + 80 50 80 50

Glycerin (Glycerol) C3H5(OH)3

Zde me bt poadovna proplachovan ucpvka, pop. dvojit ucpvka; pokud kapalina obsahuje aditiva. 65 100 ++ 65 100 + 65 100 ++

Methanol (methyl-alkohol) CH3OH

+*

+*

Nebezpe vbuchu; vysoce holav kapalina; me bt poadovna dvojit ucpvka; bod vzplanut = +11 C. * materil tsnic plochy ucpvky mus bt SiCG 90 40 ++ 20 2 + 90 40 ++ 20 2 +

Uhliitan draseln K2CO3

Chlorid sodn NaCl

Zde me bt poadovna proplachovan ucpvka, pop. dvojit ucpvka; pokud kapalina obsahuje aditiva. Ptomnost kyslku s sebou nese riziko vzniku dlkov koroze komponent z korozivzdorn oceli

50

erpan kapaliny
Paliva
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Q Q E G G Q Q V G G B Q E G G B Q V G G 60 +* ++ B V E G G B V V G G 60 + U U E G G U U V G G B U E G G B U V G G 60 ++

Kapalina

Leteck palivo

Nebezpe vbuchu; nerozpustn ve vod; vysoce holav; me bt poadovna dvojit ucpvka; teplota tuhnut: 20 C; bod vzplanut: -40C. * materil tsnic plochy ucpvky mus bt SiCG 60 +* ++ 60 + 60 ++

Motorov nafta

Nerozpustn ve vod; holav; me bt poadovna dvojit ucpvka; bod vzplanut: +55C. * materil tsnic plochy ucpvky mus bt SiCG 60 +* ++ 60 + 60 ++

Tryskov palivo

Nebezpe vbuchu; nerozpustn ve vod; vysoce holav; me bt poadovna dvojit ucpvka; bod vzplanut: +38C. * materil tsnic plochy ucpvky mus bt SiCG 60 +* ++ 60 + 60 ++

Benzin

Nebezpe vbuchu; nerozpustn ve vod; vysoce holav; me bt poadovna dvojit ucpvka; teplota tuhnut: 20 C; bod vzplanut: -40C. * materil tsnic plochy ucpvky mus bt SiCG

51

erpan kapaliny
Syntetick a minerln oleje
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Hydraulick olej na bzi minerlnho oleje Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment 90 + 140 ++ 90 + 90 + 140 ++ Q Q E G G Q Q V G G 20 ++ B Q E G G B Q V G G 20 B V E G G B V V G G U U E G G U U V G G 20 + B U E G G B U V G G 20

Kapalina

Ropa

Nebezpe vbuchu; nerozpustn ve vod; doporuuje se pouit dvojit ucpvky; mon ptomnost nerozpustnch stic v kapalin 90 + 100 ++ 90 + 90 + 100 ++

Nerozpustn ve vod; pi teplotch nad +60C se doporuuje pouit dvojit ucpvky; pro syntetick hydraulick olej je nutn materil EPDM. 90 90 100 + + 90 100 + 100 100 + 120 ++ 140 100 ++ 90 100 + 120 ++ 90 100 + 90 100 + 90 + 90 100 + 100 100 + 120 ++ 140 100 ++

Motorov olej

Nerozpustn ve vod

Silikonov olej

Dehtov olej

Pi teplotch nad +40C se doporuuje pouit proplachovan, pop. dvojit ucpvky; v zvislosti na sloen uhlovodk dehtovho oleje me bt nutn pouit materilu FFKM (Kalrez). 90 ++ 125 ++ Nerozpustn ve vod; mon ptomnost nerozpustnch stic v kapalin 90 90 125

Vazelnov olej

52

erpan kapaliny
Rostlinn oleje
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn
Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Q Q E G G Q Q V G G 90 ++ 90 ++ 90 ++ 90 ++ 90 ++ B Q E G G B Q V G G 120 120 120 120 120 B V E G G B V V G G 120 120 120 120 120 U U E G G

Hdelov ucpvky

Kapalina

U U V G G 90 ++ 90 ++ 90 ++ 90 ++ 90 ++

B U E G G

B U V G G 120

Kukuin olej

120

Nerozpustn ve vod; mon ptomnost nerozpustnch stic v kapalin

Olivov olej

120

Nerozpustn ve vod; mon ptomnost nerozpustnch stic v kapalin

Podzemnicov olej

120

Nerozpustn ve vod; mon ptomnost nerozpustnch stic v kapalin

epkov olej

120

Nerozpustn ve vod; mon ptomnost nerozpustnch stic v kapalin

Sojov olej

Nerozpustn ve vod; mon ptomnost nerozpustnch stic v kapalin

53

erpan kapaliny
Rozpoutdla
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Xylen (dimethylbenzen) C6H4(CH3)2 Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Q Q E G G Q Q V G G B Q E G G 60 100 ++ B Q V G G B V E G G 60 100 ++ B V V G G U U E G G U U V G G B U E G G 60 100 ++ B U V G G

Kapalina

Aceton (dimethylketon) CH3COCH3

Nebezpe vbuchu; vysoce holav, rozpustn ve vod; me bt nutn pouit dvojit ucpvky; bod vzplanut: -18 C 70 + 70 ++ 70 + 70 + 70 ++

Perchloroethylen (tetrachlorethylen) C2Cl4

Nerozpustn ve vod; doporuuje se pouit dvojit ucpvky (vysoce toxick kapalina); nutno vylouit styk s hlinkem a md; jestlie kapalina obsahuje vodu, vznik riziko koroze komponent z korozivzdorn oceli.

Toluen (methylbenzen) C6H5CH3

Nebezpe vbuchu; vysoce holav, nerozpustn ve vod; me bt nutn pouit dvojit ucpvky; bod vzplanut: +4,4C; nutn materil FFKM (Kalrez). 20 + 20 ++ 20 + 20 + 20 ++

Trichlorethylen (trichlorethen) C2HCl3

Nerozpustn ve vod; doporuuje se pouit dvojit ucpvky (vysoce toxick kapalina); jestlie kapalina obsahuje vodu, vznik riziko koroze komponent z korozivzdorn oceli. 60 ++ 60 + 60 ++

Lakov benzn

Nebezpe vbuchu; holav, nerozpustn ve vod; me bt nutn pouit dvojit ucpvky; bod vzplanut: +41C.

Nebezpe vbuchu; vysoce holav, nerozpustn ve vod; me bt nutn pouit dvojit ucpvky (toxick kapalina); bod vzplanut: +29C; nutn materil FFKM (Kalrez).

54

erpan kapaliny
Oxidan inidla
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Chlornan sodn (blic inidlo) NaClO Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Q Q E G G 20 30 ++ 20 1 Q Q V G G 20 30 ++ 20 1 B Q E G G 20 30 ++ B Q V G G 20 30 ++ B V E G G 20 30 ++ B V V G G 20 30 ++ U U E G G U U V G G B U E G G B U V G G

Kapalina

Peroxid vodku H2O2

Pro vysok koncentrace se doporuuje pouit dvojit ucpvky.

Riziko dlkov koroze komponent z korozivzdorn oceli..

55

erpan kapaliny
Organick sloueniny
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Propanol (propylalkohol) CH3CH2CH2OH Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Q Q E G G Q Q V G G B Q E G G B Q V G G B V E G G B V V G G U U E G G U U V G G B U E G G B U V G G

Kapalina

Benzen (ligroin) C6H6

Nebezpe vbuchu; vysoce holav, toxick, nerozpustn ve vod; me bt nutn pouit dvojit ucpvky, bod vzplanut: -11C; doporuen materil FFKM (Kalrez). 40 100 + 80 100 ++ 40 100 + 80 100 + 40 100 + 80 100 ++

Butanol (butylalkohol) C4H7OH

+*

+*

Nebezpe vbuchu; vysoce holav, rozpustn ve vod; me bt nutn pouit dvojit ucpvky, bod vzplanut: +37C; * materil tsnic plochy mus bt SiCG 20 100 ++ 20 100 + 20 100 ++

Hexan C6H14

+*

+*

Nebezpe vbuchu; vysoce holav, nerozpustn ve vod; me bt nutn pouit dvojit ucpvky, bod vzplanut: -22C; * materil tsnic plochy mus bt SiCG 70 100 + 80 100 + 70 100 + 80 100 ++ 70 100 + 80 100 + 70 100 + 80 100 + 70 100 + 80 100 ++

Isopropylalkohol CH3CHOHCH3

Nebezpe vbuchu; vysoce holav, rozpustn ve vod; me bt nutn pouit dvojit ucpvky, bod vzplanut: +11,7C. 80 100 ++ 80 100 + 80 100 + 80 100 ++ 80 100 + 80 100 + 80 100 ++ 80 100 + 80 100 + 80 100 ++

Naftalen C10H8

80 100 +

80 100 +

80 100 +

80 100 +

80 100 +

Nerozpustn ve vod; holav, doporuuje se pouit dvojit ucpvky, bod vzplanut: +79C.

Nebezpe vbuchu; vysoce holav, rozpustn ve vod; me bt nutn pouit dvojit ucpvky, bod vzplanut: +22C. 60 10 ++ 60 10 + 60 10 + 60 10 ++ 60 10 +

Triethanolamin N(C2H4OH)3

Rozpustn ve vod.

56

erpan kapaliny
Rzn kapaliny
Legenda
++ + = = = = nejlep een vhodn vhodn za uritch podmnek nevhodn

Hdelov ucpvky

Hdelov ucpvka (EN 12756) Rotan tsnic plocha: Pevn sedlo: Sekundrn ucpvka: Pruina: Ostatn komponenty: Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment Max. teplota [C] Max. koncentrace [%] Vhodnost Koment 90 <100 ++ 60 <100 + 80 <100 + 60 <100 ++ 120 <100 60 <100 + 80 <100 60 <100 ++ 90 <100 60 <100 + 80 <100 60 <100 + 80 <100 ++ 60 <100 + 90 <100 + 60 <100 ++ 120 <100 60 <100 + 80 <100 60 <100 ++ Q Q E G G 90 + Q Q V G G 60 + B Q E G G 120 ++ B Q V G G 60 + B V E G G 90 + B V V G G 60 + U U E G G 90 + U U V G G 60 + B U E G G 120 ++ B U V G G 60 +

Kapalina

Jablen vno

Cukern va

Doporuuje se pouit proplachovan, pop. dvojit ucpvky.

Ocet

57

Diagnostika poruch hdelovch ucpvek


Nvod k provdn diagnostiky poruch hdelovch ucpvek
Obecn nvod k provdn diagnostiky typickch poruch hdelovch ucpvek je obsaen v ne uveden tabulce. Na nsledujcch stranch jsou uvedeny pklady nejastjch pin poruch ucpvek.
Mon piny poruchy patn termoregulace Nesprvn mont

Hdelov ucpvky

Poruchy soustavy

Komponent

patn mazn

Vsledek vizuln kontroly

Kontaminace

patn vyrovnn

Zahvn

Umstn

patn ventilace

Smontovn

Chlazen

itn (drba) 5 5 5 25 11 5 5 5 5

Teplota

Dobr stav Ucpvka Hlun provoz Zablokovan Zanesen rozpadl otluen poleptan odloupnut oden pokozen rhami s neplnou drhou Tsnic plochy matovan napaden dlkovou koroz ooupan nadmrn opoteben se zmnou barvy zanesen s puchi zlomen praskl otluen splen nabobtnal Elastomery rozpadl zlomen vytlaen nalomen opotebovan zlomen Kovov sti se zmnou barvy poleptan napaden dlkovou koroz opotebovan Hdel / trubka nalomen praskl napaden dlkovou koroz 15 15 11 15 11 11 11 11 11 3 11 11 18 24 3 11 9/17 23 18 20 8 11 21 18 18 13 13 20 8 18 15 11 17/18 11 13 11

2 7 19 10 10 16 15 13 13 16

6 15 19 7 4

15 3

7 22 10 10 13 10 10

13

13 15

4 13 4 15 28 27 13 13 12 13

3 3 3 3

19

10 10 27 26

13 28 28 28

13 13 16

14/26

28 13 13

58

Vibrace 16 16 27 27

Abraze

Koroze

Prtok

Tlak

Diagnostika poruch hdelovch ucpvek


Kl k tabulce diagnostiky poruch hdelovch ucpvek
Porucha slo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 Popis monch pin poruchy

Hdelov ucpvky

Ucpvka se rozevr nsledkem diferenciln dilatace mezi pevnmi a rotanmi stmi. Pinou jsou usazeniny, kter brn axilnmu posunu rotanho krouku ucpvky po hdeli. Ucpvka nen nastavena na sprvnou pracovn dlku a jej tsnic plocha tak nen v kontaktu s pevnm sedlem. Tsnic plochy ucpvky pracuj nasucho, m dochz k pehvn. Velk kroutic moment na tsnicch plochch ucpvky vyrobench z tvrdho materilu me generovat teplo, kter se me penet na elementy ucpvky z elastomer, je tak mohou zatvrdnout, pop. shoet. Uzaven ouptko na vtlaku erpadla me zpsobit peht, pop. poruchu . 3. Chemick reakce s oxidanm inidlem, nap. s kyselinou dusinou. Nedostaten ptok na vmnk tepla, pop. na chlazen dut sedlo s nsledkem poruchy . 3. Petlak zpsoben nesprvnou mont nebo nesprvnou pracovn dlkou ucpvky s nsledkem poruchy . 3. Nerozpustn stice, jako nap. krystalky hydroxidu sodnho, vysren z erpan kapaliny na kontaktnch tsnicch plochch ucpvky. Pouijte ucpvku se stynmi tsnicmi plochami z tvrdho materilu, pop. proplachovanou ucpvku. Tkav sloky erpan kapaliny se odpauj v ucpvkov mezee a zanechvaj na stynch tsnicch plochch ucpvky vazkou lepivou vrstvu. Pouijte ucpvku se stynmi tsnicmi plochami z tvrdho materilu, pop. dvojitou ucpvku. Pokozen v dsledku neopatrnho zachzen nebo nadmrnho tlaku. Materily ucpvky nejsou chemicky odoln proti inkm erpan kapaliny nebo v n obsaench kontaminujcch ltek. Dolo k rozkladu materilu nsledkem teplot pesahujcch povolen mezn hodnoty. Ucpvka byla vystavena tlaku, pop. teplot pevyujc povolen mezn hodnoty. Neustl odstraovn pasivnho filmu v dsledku relativnho pohybu. Tlak v soustav je ni ne hodnota tlaku par nebo je tsn u tto hodnoty. Zkontrolujte loiska. erpan kapalina je nasycena ltkami vytvejcmi vodn kmen. Nerozpustn ltky v erpan kapalin. Nutn pouit ucpvky s tsnicmi plochami z tvrdho materilu. Nesprvn proveden mont. Nutn pouit ucpvky s chlazenm typu air-cooled top k zajitn del ivotnosti. V dsledku koroze m karbid wolframu matn edou nebo zelenou barvu. V ppad, e erpadlo nen elektricky uzemnno vbec nebo je uzemnno nesprvn, se psobenm elektrolzy mohou na tsnicch plochch ucpvky vytvet povlaky kovu, jako nap. mdi. Ve vod, kter m vodivost ni ne 5 S/cm, nkter materilov varianty SiC koroduj. Pouvejte ucpvky s tsnicmi plochami Qg. Nadmrn teplo me zpsobovat puchkovn uhlku. Snite otky, zaten pruiny nebo tlak, pop. pouijte uhlk impregnovan kovem. Prvky z elastomer jsou umstny na neoitnm povrchu. Sedlo nen vyrovnno. Zkontrolujte, zda na tsnicch plochch ucpvky nejsou neistoty nebo usazeniny. Nesprvn vyrovnn ucpvky, porucha . 26, nebo vibrace, porucha . 16, me mt za nsledek nahromadn tepla a vbuch v dsledku dekomprese. Reim start/stop pi nadmrnm tlaku v soustav a pi pouit ucpvky s tsnicmi plochami z tvrdho materilu.

59

Dal dokumentace vrobk


Zdroje dokumentace vrobk
Krom titnch katalog nabz Grundfos jet nsledujc zdroje dokumentace svch vrobk: WinCAPS WebCAPS

Hdelov ucpvky

WinCAPS
WinCAPS je program pro volbu vrobku pomoc potae na bzi operanho systmu Windows, kter obsahuje informace o vce ne 90.000 vrobcch firmy Grundfos. WinCAPS, jen je k dostn na CD-ROM ve vce ne 15 jazycch, poskytuje: podrobn technick informace monost volby optimlnho erpadla rozmrov nrtky kadho erpadla podrobnou servisn dokumentaci montn a provozn pedpisy schmata elektrickho zapojen kadho erpadla
cd-wincaps

Obr. 66

WinCAPS CD-ROM

Kliknte na Catalogue (Katalog) a zvolte vrobek z obshlho katalogu vrobk.

Kliknte na Sizing (Dimenzovn) a vyberte nejvhodnj vrobek pro danou aplikaci

Obr. 67

WinCAPS

176 60

WinCAPS

Dal dokumentace vrobk


WebCAPS
WebCAPS je program pro volbu vrobku pomoc potae na bzi webov st a webov verze programu WinCAPS. Program WebCAPS je pstupn na domovsk strnce firmy Grundfos www.grundfos.com a poskytuje: podrobn technick informace rozmrov nrtky kadho erpadla schmata elektrickho zapojen kadho erpadla
Kliknte na Replacement (Zmna) a zvolte patinou nhradu za stvajc erpadlo v dan instalaci. Kliknte na Literature (Dokumentace) a sthnte si dokumentaci firmy Grundfos, piem prochzejte vrobnm programem nebo provdjte vyhledvn specifickho vrobku. Technick dokumentace obsahuje: - katalogy - montn a provozn pedpisy - servisn pruky apod. Kliknte na Product search (Hledn vrobku) a zvolte vrobek z obshlho katalogu vrobk. Kliknte na Service (Servis) a obdrte informace o servisnch soupravch a nhradnch dlech. Jste-li registrovan uivatel, kliknte na Log in (Pihlen) a: - ulote sv nastaven - definujte a ulote sv vlastn jednotky men - ulote osobn informace

Hdelov ucpvky

Kliknte na Catalogue (Katalog) a zvolte vrobek z obshlho katalogu vrobk.

Kliknte na Units (Jednotky) a zvolte vmi preferovan jednotky men: - jednotky nastaven vrobcem - jednotky SI - jednotky US Kliknte na Language (Jazyk) a zvolte pslun jazyk.

Obr. 68

WebCAPS

WebCAPS

177 61

62

Grundfos v esk a Slovensk republice

63

Nam krdem je odpovdnost Toto krdo naplujeme mylenm dopedu Podstatou mylen dopedu jsou inovace

96 51 98 75 01 04 - GCZ 08.04

CZ

Zmna technickch daj a vyobrazen vyhrazena

www.grundfos.com