mir o awoek S r M hout, Ko k a j Li

Svtov prza

fra

Svtov prza

fra

Sawomir Mroek se narodil 26. nebo 29. ervna 1930 v Borzcin nedaleko Krakova, kde studoval architekturu i na Akademii vtvarnch umn. Tsn ped tictkou se sthuje do Varavy, od roku 1963 ije stdav v Itlii, Francii, Mexiku a v Krakov. Jeho umleck angam lze shrnout pod pojmy prozaik, grafik, dramatik, jeho dla meme ponkud zjednoduen oznait jako satirick. esky dosud vyly ti vbory povdek (Slon, 1963; Vrn strce, 1966; Ten, kter pad, 1997), romn tk na jih (1968), pamti Baltazar (2008), vbor z divadelnch her Mroek ili Mroek (1965) a ada peklad jeho divadelnch her vyla v malonkladovch vydnch divadeln agentury Dilia nebo asopisecky (Jatky, Velvyslanec, Aktovky I a II, Strip-tease, Proroci, Portrt ad.). Tm dokonal umlen Mroka u ns zajistila normalizace (peruilo je jen pr zmnnch dilickch, takka nedostupnch vydn), pesto u ns Savomir Mroek stail bhem 60. let zdomcnt, mimo jin i dky astmu publikovn svch dl v asopisech. Jeho tvorba se do kadlubu satiry i absurdnho divadla nevejde, nebo vynik t dsanm aspektem psychologickm a tak proitkem politickm. Nejen tmito rysy zstv Mroek velmi blzk eskmu pohledu na svt.

fra 1

Sawomir Mroek Kohout, Lik a j

Sawomir Mroek Kohout, Lik a j

Peloila Helena Stachov

fra

Svtov prza Sawomir Mroek Kohout, Lik a j Vybrala a peloila Helena Stachov Oblka Martin Kubt Vydalo Agite/Fra, afakova 15, 12000 Praha 2, fra@fra.cz, www.fra.cz, roku 2009 jako svou 55. publikaci Vytiskla Tiskrna VS, Praha Vydn prvn Czech edition Agite/Fra, 2009 Text 1991 by Diogenes Verlag AG Zrich All rights reserved Translation Helena Stachov, 2009 Cover Martin Kubt, 2009 ISBN 978-80-86603-75-9

6
BB011

Obsah Kohout, Lik a j 9 Farma 19 Umlec 22 Lojzek 23 Mto 28 erven Karkulka 32 Konci 34 Z cest 37 Roura 40 Soucit 46 Bsnika 48 Jedin metoda 54 Mj ptel neznm 57 Don Juan 62 Hlda nsk vzy 66 Nocleh 70 Tajemstv 74 Tk ivot 77 Tv 80 Fanouek 84 Galra 87 Strom 91 Pamtn deska 92 Praxis 95 Duchovn ivot intelektuln a umleck 98 Demiurg 103 Nhle 107 Ona 110 Dopis v lhvi 115 Trojhelnk 117 Adresovno editelstv Muzeumu v Lvru, cizina 119 Dva dopisy 120 pkov Renka 128 Nvtva 132 7

Revoluce 134 Staroitnost 136 V dopravnm prostedku 138 Djiny krtk, ale pln 141 Akademie vd 145 Epidemie 147 Vrtit se? Nevrtit? 149 Vvoj 153

Kohout, Lik a j Kohout, Lik a j jsme li lesem. Tak je to vdycky, nadval Kohout. Vdycky, kdy jdu s vmi, jdeme lesem. To je jedno, kudy jdeme, pravil Lik. Hor je, e kdy jsem s vmi, mm vdycky hlad. Prosil bych bez tch nechutnch narek! rozhoil se Kohout. Naopak, to je velice chutn narka, ekl Lik, podval se na Kohouta a oblzl se. Na to j: Pravdu mte oba. S vmi jsem vdycky hladov a vdycky na rozcest. Copak si myslte, e j hlad nemm? zakokrhal Kohout. J bych seral kon i s kopyty! Ale ale usmval se Lik. A dal obvykl vc. Vimli jste si, e kdy jdeme o hladu a v zim, vdycky ns pekvap noc? To je fakt! zvolali jsme dvojhlasn. Slunce zapad, a my nemme kde penocovat. Take vechno souhlas. To bude zatek nov povdky. Jene j u toho mm dost, ekl Kohout. Vdy ten pbh jet nezaal! Ale urit ns ekaj dal obte a dal nebezpe. Samozejm. Ml by to bt zajmav pbh. Ale ne pro m. Ne pro tebe. Ty jsi jenom jeho hrdinou. Jednm z hrdin, poznamenal Lik. Hrdinou? J nemm na udlosti vbec dn vliv. To m bt njak hrdina?

Hrdina ili vyvolenec osudu. Jak znmo, osud je neprosn. Pkn dkuju! Pro m je hrdinou takov kohout, co uvdomle usmruje peduren. Nebo lik, poznamenal Lik. Nemu t nutit, abys pijal mou definici hrdiny. Tak kdo vlastn jsi? Otrok! My, takzvan hrdinov, jsme otroci! Pouv se ns ke vemu monmu a nerozhodujeme o niem! Vraz ns do tch nejpitomjch fabul a poru nm pronet mravn nauen, se ktermi vbec nesouhlasme. Copak to je spravedliv? To bylo odjakiva. Je tedy nejvy as, aby se nco zmnilo. Nic o ns bez ns! Dej si pozor, aby t nekrtnul, varoval ho Lik. Co by sis potom poal? To se nedl, j jsem nezbytn. Beze m by to nebyl dn pbh. Hm, hm zakalal jsem vznamn. A co kdy t pece jen krtnu? Pro bys ho ml krtat? Nech mi ho, j ho seeru, nabdl se Lik. Ty blbej Liku! vykikl Kohout. Pipoj se ke mn a spolen si na nm vynutme stupky. Bude ti muset dodvat tlusouk kapouny a krlky a hrozny sladkho vna, jestli chce, abychom vystupovali v jeho povdkch! Zajmav alternativa, souhlasil Lik. Dejte si pozor, nebo vs krtnu oba! Blafuje! Neme krtnout vechny hrdiny. Jsi spisovatel a mus z neho t. Sprvn, pitakal Lik. Oba ns nekrtne. Promluvme si v klidu. Piznvm, e nemte lehk osud. Jene j taky ne. Jako spisovatel jsem zvisl na teni, a ten m sv poadavky. Nemu mu ped10

kldat pbhy, kter by ho nezajmaly. Pbh mus bt neobyejn, protoe obyejn vci nikoho nezajmaj. A vy dva, pokud jsem vs dobe pochopil, po mn chcete docela obyejn vci. Jst, spt, nehbat se Aby se vm chra bh nepihodilo nco neobvyklho! Koho tohleto zajm, prosm vs? Ani kdybychom neobyejn moc rali a neobyejn moc spali? zeptal se Lik. Nesmysl. Tomu j rozumm lp ne ty. er, pij a spi si teba celou vnost, nikdo si t ani nevimne. Chce snad bt naprosto nezajmav Lik? To ne, to teda ne! Ale taky nechci bt extra zajmav. Kdy stav vc takhle Lik stejn nikoho nezajm, urit ne, poznamenal Kohout. Divm se, es ho vbec bral do party. Co na nm vid? Zasahuje mi do kompetence. Doaduju se prva vyjdit se k vci. J taky, ekl Lik. Roziluje m, kdy nemm prvo se vyjdit. Napklad pro nesmm serat Kohouta? To je proti prod. A pro bych j ml kamardit s Likem? To je taky proti prod. Msto abych dostal za spolenici njakou pknou slepiku U jsem vm vysvtloval, e pbh mus bt zajmav. Vy si snad myslte, e mi psob poten vymlet si neobyejn pbhy? Ne, j bych radi napsal: el Kohout se Slepikou Nebo seral Lik Kohouta poznamenal Lik. Neru. Nebo seral Lik Kohouta. To by bylo daleko leh. Jene literatura m sv zkonitosti. Bute mi vdn, e jsem nenapsal: seral Kohout Lika. Za nic na svt! utrhl se Kohout. To je mi taky npad! uklbl se Lik. No tak sami vidte, e ani j nejsem pln svobodn. Musm se poddit uritm zkonitostem. 11

Jene to m vbec nezajm, prohlsil Kohout energicky a zakokrhal: Slyte tu vavu v dol! V oldctva mraku h hrom! M taky ne, prohlsil Lik. Jestli vs to zajm nebo ne, tamhle v dlce svt svtlko. Co znamen, e je tam njak chalupa. Tam bychom mohli penocovat a kdov, mon i dostat nco k jdlu. Chcete pokraovat ve sporu, anebo vyhledat stravu a nocleh? Stravu a nocleh! zvolali oba. Tak pojte. li jsme. Chalupa byla ern, stejn ern jako noc a les. Osvtlen mla jen to jedno okno. Znamen, e je nkdo doma. Ale kdo? Prozravost ns nutila nejprve nakouknout oknem dovnit a teprve potom zaklepat na dvee. Jene okno bylo pli vysoko, a tak jsem dovnit nevidl, ani kdy jsem se vythl na piky. Kohoute, stoupni si na Lika a koukni se, co je uvnit, pikzal jsem. Pro Kohout na m? protestoval Lik. Tak a si teda stoupne Lik na tebe. Ani m nenapadne, ohradil se Kohout. Tak teda nejdv ty na Lika a potom Lik na tebe, tak to bude spravedliv. Ale pro Kohout nejdv? oponoval Lik. Okno se otevelo a njak hlas shora zavolal: Co je to tady za randl? Kdo jste? Odpovz mu, zaeptal Lik a ouchl m do boku. Vysvtli mu to, zaeptal Kohout a klovl m do ltka. Pocestn, odpovdl jsem. Hledme jdlo a nocleh. Mte penze? Nemme. Tak zlato nebo njak cennosti? Taky ne. Jsme jen chud pocestn. 12

Tak thnte k ertu! vykikl hlas a uu by okno zabouchl, kdy vtom Kohout zvolal: Moment! Lik m koich! Koich? projevil zjem hlas. A Kohout m ostruhy! zvolal Lik. Ostruhy? Tak pokejte, jdu vm otevt. Pro jsi mu kal o mch ostruhch? zlobil se Kohout, kdy jsme ekali pede dvemi. Prosil jsem se t snad j, abys mu kal o mm koichu? hnval se Lik. Tak pojte dl, pojte dl! Dvee se otevely a my jsme veli do sn. Dvee se za nmi zavely na sedm zpad. Tudy, tudy. V sni byla tma a pod jsme jet nevidli, komu ten hlas pat. Otevely se druh dvee a vstoupili jsme do svtnice, kde ohe v krbu sktal mihotav svtlo. Z bohat prostenho stolu se linula lib vn. Kolem nho sedlo dvanct vousatch chlap. Kad ml za opaskem n. Dvali se na ns. Dvee se za nmi zavely na dvanct zpad. Hej, Madeji! zvolali. Koho jsi nm to pivedl? Ten v koichu je bohat kupec, odpovdl tinct. A ten s ostruhami je urit slavn ryt. Hur! zavali besednci. Zejm mli z naeho pchodu ohromnou radost. A ten tet? zeptal se jeden, kdy u radostn vava ztichla. Ten tet je asi osel. Vousi se zasmli. Hehe, pidal se Kohout. Hihi, zahihal se Lik. Jen se smjte, jen se smjte, ekl jsem jim. Mm takov dojem, e se brzy smt pestanete. Pokejte chvli, pnov, ekl ten tinct. Jen co se naveeme. 13

A na co mme ekat? podivil se Kohout. A teprve te zaburcel opravdov ehot. Vousi se vleli smchy, popadali se za bicha a z o jim tekly slzy. On se jet pt! vyrazil ze sebe jeden z nich. J u fakt nemu! chytil se za lev bok. Pr na co! zajkl se druh a chytil se za srdce. J to nepeiju! ekat! kvikl tet tenkm hlskem, pestoe to byl ramenat chlap, a svalil se pod lavici. Jet pod tou lavic jeel: No to m teda podrte! J bych radi el pry, hlesl Lik. J taky, zabreptal Kohout. Zrovna jsem si vzpomnl, e si musm v lese nco zadit. Ale vousi se pustili do veee a u si ns nevmali. Schoulili jsme se v koutku co nejdl od nich. Musme utct, zaeptal Kohout. No jo, pitakal Lik. A fofrem. Cestu mte volnou. Te rozhodujete vy. J se vm do toho nepletu. Moc volnou ji nemme. Prvn dvee jsou zamen na sedm zpad a druh na dvanct. To by bylo dohromady devatenct, vypotal Kohout trudnomysln. Devatenct kl a tinct no, seetl Lik. A kdo ml ei, kdy jsem prosil, abyste se koukli dovnit oknem? Kdybyste m poslechli, nemuseli jsme se dostat do spr loupenkm. To Lik nechtl. To nen pravda, to Kohout! Nechtli jste ani jeden, ani druh. Pod chcete bt samostatn, tak te mte monost. Nemohl by ses do toho pece jen zaplst? Tentokrt naposled Ano, ano, pidal se Lik. Ty jsi spisovatel, ty m prvo 14

Pozd. Co si to tam pitte, kluci? zeptal se ten tinct, ktermu kali Madej, a utel si knry vousem a vousy rukvem. Nelb se vm snad nco? Ale kde! namtl honem Lik. Vbec ne, ujistil ho Kohout. Je to tu moc hezk. Tak pojte sem k nm. No tak, pojte bl! Mus to bt? ujistil se Lik. Ale Madej vstal a jednou rukou popadl Lika za krk a druhou Kohouta za zobk. Za potlesku a veselch vkik je oba postavil na stl. Loupenci se po veei rozvalili na lavicch a zaplili si dmky. Mli vbornou nladu. Tancovat, tancovat! volali na Lika a Kohouta a poutli jim do nosu obrovsk kotoue dmu. A co on? ukzal Kohout na mne. Osel netancuje. Tancovat, tancovat! Lik a Kohout tedy zaali tancovat. Netancovali sice moc krsn, ale loupenkm se to lbilo. Tleskali do taktu a divoce pitom pokikovali: Ha, ha. Pni loupenci! zvolal Kohout, kdy popadl dech. Chpu, e jste loupenci, tak jako jsem j kohout a Lik je lik. Kad podle sv pirozenosti. Ale nemohli bychom se njak dohodnout? Poj ns pece spolen osud, vichni jsme hrdiny pbhu, kter si vyml tenhleten osel, take jsme vlastn kolegov. Psob vm ten loupenick ivot poten? To hodovn a ta nevkusn zbava? Mli byste pomyslet na kouzlo usedlho ivota u rodinnho krbu. Na radost z poctiv prce na poli nebo v prmyslu, na zadostiuinn istho svdom a dstojn zbavy. Neplete sami nad sebou, kdy vidte, e jste odsouzeni k takovmuhle loupenickmu ivotu, kter kod vaemu zdrav a je zhoubou vaich du? Jak je mi vs lto, kdy vs vidm jako loupenky! Ale nen jet ve ztraceno. Usednme k tomuto stolu spolen jako 15

brati a pemlejme, jak elit tyranii tohoto osla, kter z vs dl loupenky a z ns vae obti, pestoe sm neum ani tancovat. Zanme spolen krsn a poctiv dlo! Ha! zavali loupenci a vythli noe. Lika a Kohouta, kte tancovali na stole, obklopilo tinct vztyench ost. Ha, ha! volali stle rychleji, a nutili tak Lika a Kohouta zrychlit tempo. Kohout se zadchal a zanechal proslovu. Mluv te ty, poeptal Likovi. J u nemu. Pni loupenci, navzal Lik usilovn, protoe tanec byl stle rychlej. Mj ptel Kohout vs upozornil na v smutn osud. Nehodlm se zde it o morln strnce problmu, toho u bylo dost. Rd bych se vak podrobnji zabval uritmi aspekty, o kterch se mj pedenk pouze zmnil. Nebudu nic skrvat a eknu na rovinu, e se ruinujete. Ten nepravideln zpsob ivota, ta pli mastn strava, siln npoje a kouen, kchekche (to zakalal) jako i riziko, je s sebou nutn nese zachzen s ostrmi nstroji a s tm souvisejc nervov napt to vechno odporuje hygien a je velmi kodliv. Neme to zstat bez nsledk. Dve nebo pozdji to ve vs vyvol choroby a neurzu. Varuji vs a prosm vs: dbejte na sebe aspo trochu! Ha! vykikli loupenci. Ha, ha! V pravicch dreli noe (a na Madeje, kter byl levk), levicemi buili do stolu (a na Madeje, kter buil pravakou) a pi kadm deru vykikli to sv ha!. Bouchali do stolu stle rychleji, tanec se stval m dl divoejm, a nakonec pipomnal tanec dvou dervi. Bylo mi Lika a Kohouta lto. Zanedlouho jim dojdou sly a padnou na ost namench no. Vci skuten zaly pli daleko, takhle ta povdka konit nemla. Chtl jsem jen Lika a Kohouta potrestat za 16

neposlunost, a zatm se mi tu ti loupenci takhle rozmohli! Co s tm? krtnout loupenky? Te u to nejde. To by znamenalo zlikvidovat pbh, a tm i sebe jako spisovatele. Co kdyby loupenci dostali kytavku a museli se napt vody? Peruit tu jejich krutou zbavu? Ale co dl? Do chalupy sjede blesk, por nm umon utct. Ne, to jsou arbitrln triky, to u radi rovnou krtnu ty loupenky, ne abych pekroil zkony, kter jsem si sm ustanovil. Zkony je teba dodrovat pod trestem nicoty. Kdyby tak Kohout mohl ltat! Vzltl by vysoko nad loupenky. Lik by se ho chytil a spolu by uletli komnem. Ale bohuel Kohout je sice ptk, jene degenerovan. Pro jen jsme pouze tm, m jsme, neodvolateln, bez monosti zzrak? Pro jen se proti tomu neboume? Lik a Kohout nechtli bt jen postavami z bajky, vzbouili se a te to maj! J nechtl bt jen spisovatelem, chtl jsem bt souasn postavou svho vlastnho pbhu, a tak jsem za to byl potrestn. Zachtlo se mi zastnit se, t A za trest nejsem ani spisovatel, ani postava. Pknou paseku jsem nadlal v tch zkonitostech! Stejn jako Kohout a Lik jsem zheil prvotnm hchem, pchou transcendence, touhou bt vm a vude. Kdybych zstal jen autorem pbhu, Lik a Kohout by se se mnou tak dvrn nesptelili a nezapletli se do mch pln. Kdyby Lik a Kohout zstali na svm mst a nevnutili mi sv hledisko, nedolo by k nepedvdatelnm udlostem a bezvchodn situaci. Nyn jsme spjati spolenm osudem. Oni se od loupenk nedostanou jinak ne tak, e zahynou, a j, kdy zahynou, definitivn pestanu ovldat sv vyprvn. U jsem nedokzal odliit Lika od Kohouta, tak rychle vili v tanci. U jsem nevdl, kdo jsem, tak hloup jsem podlehl pokuen bt nkm jinm, ne 17

jsem byl. Mon e loupenci maj pravdu. Mon e jsem jen osel. Pro jen mus mt vechno njak pokraovn? Tum, co se stane, ale jet neeknu, e u se to stalo. Mou jedinou anc je to prothnout. Jene ani odklad nezvis na mn. Prozatm Lik a Kohout tancuj, ale jak dlouho to vydr? Moji mil, moji zlat, moji nejdra, tancujte, tancujte a neklesejte na mysli. Tancujte, tancujte a neklesejte na tle. Prosm vs, zaklnm vs, zapsahm vs, tancujte, tancujte bez konce! Udlejte to pro m!

18

Farma Piel za mnou Kohout a byl hrozn rozilen. Lik pr zakld slepi farmu. To pece nejde! A pro? Farma, to je podnik, ili civilizace. Jak to pro? Nebudeme si pece nalhvat, na Lik potebuje slepice! To je zloin! Musme proti tomu nco dlat! A co? Musme si s Likem promluvit. J taky? Poj se mnou, potebuju t jako svdka. Lika jsme nali ped barkem, kter si zrovna pronajal. Prv pitloukal na dvee tabulku drbe farma. editel: lik. Okamit to sundej! vykikl Kohout. Pro? Jsme solidn firma a potebujeme kancel. Hele, ekni mu to, obrtil se na m Kohout. Kohout k, e nen sprvn, kdy Lik zakld drbe farmu. Vn si to mysl? Mohlo by to mt nepedvdateln nsledky. Take jeho kritika je oprvnn, myslm tm urit podezen, jak jsou skuten cle toho podniku. Vn? A pro? Vzhledem k tvmu pomru ke slepicm. M zmry jsou ist, lidi toho namluv! Jde mi o dobro slepic. Rd bych jim zajistil dstojn podmnky pro ivot. Tak tv zmry jsou ist! zvolal Kohout ironicky. A jak bude mt personl? Liky a liky, pirozen. Odbornky! 19

No prosm! obrtil se ke mn Kohout. Nen to drzost? Mm dojem, e Kohout m pravdu. Aby lici chovali slepice, to neme veejnost pijmout. Lik se hluboce zamyslel. No, kdy si to myslte oba tak j to vzdm. Neml jsem dn osobn ambice. Chtl jsem jen, aby se slepice mly dobe. Vn to vzdv? zeptal se Kohout nedviv. Jiste. Jenom je mi lto, e tm pad krsn pln, jeho clem bylo veejn blaho. Upout od toho bez protestu? Jak t mm jinak pesvdit, e mi nezle ani na podnikn, ani na editelovn? Njak ti nemu uvit. Tak tedy zalome li farmu, kterou povedou slepice. To mysl vn? Kdy se neslu, aby liky chovaly slepice, tak a slepice chovaj liky! Veejnost bude spokojen a j mimo jakkoli podezen. A to tm sp, e tebe jmenujeme editelem. Pro zrovna m? podivil se Kohout, ale ne moc. Lepho kandidta nevidm. Jsi asn schopn, energick a pitom fek. editel m vypadat reprezentativn. To si musm promyslet, ekl Kohout po chvli. Mm posledn dobou hrozn moc prce. Ale meme s tebou potat? Nic ti neslibuju. Te mi nabzej spoustu vedoucch mst. To je pochopiteln. Ale my pokme. Rozeli se. Za pr dn nato jsem tamtudy el zase. Na dvech barku visela tabulka li farma. editel: kohout. 20

V ekrn se tlaily mlad tun slepiky. Je tu pan editel? zeptal jsem se slepice v sekretarit. Te nem as, zrovna pijm personl. Pokte? Ne, zastavm se jindy. V parku jsem potkal Lika. Sedl na lavice a etl noviny. Co tu dl? zeptal jsem se ho. Zatm nic. ekm, a ten podnik otevou, odpovdl a oblzl se.

21

Umlec Kohout si peetl inzert: potebujeme zvata. cirkus. Pihlsm se, ekl, kdy odkldal noviny. Vdycky jsem chtl bt umlcem. Cestou si dlal velk plny. Slva a penze. Mon i cesty do ciziny. A nazptek, dodal Lik. Pro nazptek? V cizin podepu smlouvu s Metro-Goldwyn-Mayer. editel ho pijal na erstvm vzduchu, kde adoval. Zrovna rozbjeli apit. J a Lik jsme ekali opodl. Velice m t, e jste se pihlsil. Ctn jmno Lev, pedstavil se Kohout krtce. Lev? podivil se editel. Jste si tm jist? Eventuln tygr. No dobe. Tak laskav zavte. Kohout zaval, jak uml. To samozejm nen patn, ale mme lep lvy. Kdybyste k nm chtl nastoupit jako kohout, bylo by to nco jinho, pak bych vs angaovat mohl. Kvli vaim rozmarm ze sebe nebudu dlat ptka! urazil se Kohout. V tom ppad se poroum. Na zpten cest se Kohout mrail a mlel. U jsem to nevydrel. Co t to napadlo? Pro jsi ze sebe chtl dlat lva? Jak to pro? odpovdl za nj Lik. U jsi nkdy vidl umlce bez ambic?

22

Lojzek Copak Lojzek! Ten, pane, um makat klvesy! Ty sprvn klvesy tedy, protoe makat, jenom makat, to umm taky. Jene na to si ns tady nedr, Lojzka a m, abychom makali cokoli a jakkoli. Kdyby lo jen o to, tak by vbec nebylo o em mluvit, tm chci ct, kdyby tu byly jen sam sprvn nebo sam nesprvn klvesy. Jenome npad toho vousatho pna je prv zaloen na tom (nejde mu urit o nic jinho, ne aby m ponioval a Lojzka vynel), e klvesy jsou dvojho druhu. Ty, kter se maj makat, a ty, kter se nemaj makat. A nejhor je, e mezi nimi nen vbec dn rozdl. Toti nen mezi nimi rozdl, dokud se nezmknou. Potom se ten rozdl uke, je bohuel a pli viditeln. Kdy se toti zmkne sprvn klvesa (chci ct, kdy ji zmkne Lojzek, protoe mn se to nepoda nikdy), otevou se dvka a vypadne kousek slaniny, kterou seere ten, kdo klvesu zmkl (to znamen Lojzek). Ale kdy se zmkne nesprvn klvesa (kterou vdycky zmknu j, protoe chci vdycky zmknout jinou), neoteve se nic. Pro to tak je? Pro se mi nikdy nepoda zmknout sprvnou klvesu? (A pro jemu se to vdycky povede?) Ten vousat pn, co to vechno vymyslel, nm ponechal svobodu makn, rozhoduju se tedy sm. Ale to jet nen vecko. Ten pn jako by oekval, jako by si dokonce pl, abych zmkl tu sprvnou klvesu. Jak si mm vysvtlit, e nezmknu nikdy tu, co bych ml, a Lojzek ano? Jedin tm, e Lojzek to um, kdeto j ne. Z eho vyplv, e jsem hloupj ne Lojzek. 23

fra.cz
9 788086 603759