Patové situace a volební systém pro volbu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky* Jakub Šedo

Od voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PS PČR) v roce 1996 se opakuje v každých volbách velmi podobná situace, výsledky neumožňují snadné sestavení většinové vlády, aniž by se jednalo o velkou koalici. Obtíže při sestavování vlády a následné problémy při hledání podpory pro realizaci jednotlivých vládních návrhů lze brát do jisté míry jako výzvu, většina odborníků, komentátorů i laiků ale shledává tento stav nežádoucím (viz např. Lebeda 1998: 115-116, Novák 2004: 289-292). Změna volebního systému tradičně představuje cestu, kterou by mělo být možné stav nerozhodných výsledků a slabých vlád změnit. Cílem příspěvku je poukázat na limity těchto úvah a naznačit určitou změnu v jejich zaměření v posledním období.

Úvahy o volební reformě ve druhé polovině 90. let vycházely z identifikace dvou překážek, které brání snadnému sestavení a fungování většinové vlády. Byly jimi (1.) parlamentní reprezentace stran, které byly jako koaliční partner nepřijatelné (KSČM a do roku 1998 také SPRRSČ) a (2.) přítomnost malých koaličních stran, které svými požadavky a svou nezbytností při sestavování vlády omezovaly akční rádius nejsilnější vládní strany. Úvahy o volební reformě proto logicky směřovaly k posílení velkých stran. Okruh možných řešení značně omezovalo znění Ústavy České republiky, která v čl. 18 stanovuje, že „Volby do Poslanecké sněmovny se konají...podle zásady poměrného zastoupení“ (Ústava České republiky). Bez ústavní reformy nebylo možné přejít na většinový volební systém, proto se pozornost soustředila na vytvoření „nepoměrného poměrného“ volební systém. Cestu naznačoval text Tomáše Lebedy (1998), podle kterého by mohlo být kombinací malých volebních obvodů a způsobu přepočtu hlasů na mandáty, který by zvýhodňoval velké strany, dosaženo jednobarevné většiny (podrobněji viz Tabulka 1).1 Volební systém, který se používal v 90. letech (Zákon č. 247/1995 Sb. O volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů), kombinoval prvky, které vedly k zcela marginálnímu zvýhodnění velkých stran (viz Šedo 2007: 125). Razantní zásah proti malým subjektům měla přinést reforma, kterou v roce 2000 prosadily ODS a ČSSD, která ale byla ve většině bodů úspěšně napadena u Ústavního soudu (vývoj volebního systému viz Tabulka 2).2 Současný volební systém působí proti stranám, které jen těsně překročily hranici 5 %, ovšem
Tento článek byl zpracován v rámci Výzkumného záměru Politické strany a reprezentace zájmu v soudobých evropských demokraciích (kód MSM0021622407). 1 Matematické modelování volebních výsledků, kdy jsou přepočítávány výsledky voleb podle různých pravidel, má své limity (u volebních systémů, které jsou výrazně vzdáleny používané variantě lze předpokládat, že se změnou pravidel by se změnilo i chování stran a voličů). Při uměřeném používání (pokoušet se z výsledků voleb do PS PČR dovodit, jak by dopadly volby dle většinového volebního systému, by bylo přinejmenším odvážné) ale poskytuje cennou informaci o možných efektech změny pravidel, kterou nelze získat jinými postupy. 2 Změnu volebního zákona přinesl Zákon č. 204/2000 Sb. kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do
*

které posilují velké strany. která (dle vývoje preferencí) spíše pomůže soupeři. které provedl Dalibor Čaloud. zda je vůbec podobná reforma potřebná.4 Určitou inspiraci představuje volební systém pro volbu Poslanecké sněmovny v Itálii.cz/ln_redakce. kdy od počáteční snahy o omezení menších politických stran nyní přecházejí k úvahám o volebním systému.ct24. . obvykle uvádějí kratší verzi bez pasáží o volební reformě). který by zvýhodnil vítěznou stranu a tím jí buď usnadnil sestavování vlády. Úvahy o reformě. případně druhé nejsilnější strany. Ve výpočtech. byly rozdíly v celkových ziscích obou bloků minimální bez ohledu na míru zvýhodnění velkých stran (Čaloud 2006: 150-157). ve znění pozdějších předpisů. ale nadále velmi obecné. kdy je pod tlakem volebního zákona případné volební spojenectví ODS a KDU-ČSL pravděpodobnější než analogická kooperace ČSSD a KSČM. Zisky obou bloků se pohybovaly v rozmezí 95 – 105 mandátů. nebo by přispěl k tomu.asp?c=A061228_160413_ln_redakce_hrn. který bude mírnější vůči malým politickým stranám. 37/2002 Sb. ztrácela současná vládní koalice (viz Tabulka 3 a 4). Úvahy o volební reformě prošly v ČR určitým vývojem.3 Po volbách v roce 2006 se situace v diskusi o volební reformě mění. Ústavní soud rozhodl Nálezem č. Místo toho se objevují návrhy. ODS by ve stávající situaci prosazovala prémii. se objevily v tisku koncem února 2008 – viz např. 247/1995 Sb. kde je vítězi garantováno minimálně 340 z celkových 630 mandátů (podrobněji viz Čaloud – Foltýn 2006: 189-190). „proalianční“ prvky v zákoně v situaci. 64/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.lidovky. na rozdíl od italské úpravy jsou ale české návrhy umírněnější. 4 Změna pravidel na volební systém. Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Úvahy o takto zaměřené volební reformě jsou ale prozatím jen předběžné a je otázkou. které smlouvu podepsaly. Takto zaměřený systém by pravděpodobně usnadnil pozici nejsilnější strany. které směřují k posílení zisků vítěze voleb. 3 Změny byly provedeny Zákonem č. přičemž pokud byla pravidla příznivější pro velké strany. u ČSSD by překážku mohly představovat např. Rozdělení stranického spektra do dvou stejně silných bloků ukázalo limity reforem.cz/domaci/6576-vlada-pripravuje-novy-volebni-system/). Text koaliční smlouvy http://www. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů.mírněji než neúspěšná reforma z roku 2000 (viz Šedo 2007: 125). identicky jej uvádí server idnes. kterým se mění zákon č. a zároveň zaručí prémii vítězi.. realizovatelná a zda má vůbec šanci přinést naznačené výsledky. V současné diskusi o volební reformě je patrný odklon dalšího omezení malých politických stran. Vláda připravuje nový volební systém (http://www. o něco konkrétnější než v koaliční smlouvě. Prémie má být pak získána na úkor ostatních stran. do jisté míry by také mohl posilovat tendence k vytváření předvolebních aliancí. webové stránky stran. aby hlavní strany vystupovaly v koalici již před volbami a po volbách pokračovaly ve spolupráci na vládní úrovni. byla zakotvena do Koaliční smlouvy současné koalice (viz např. který by měl garantován určitý počet mandátů jako prémii. Na druhé straně volební reforma nepřekročila stádium předběžných úvah a je svým způsobem nebezpečná pro obě nejsilnější strany.

(2006): Volební inženýrství: současný stav a možné změny.asp?c=A061228_160413_ln_redakce_hrn) Ústava České republiky. s. č. In: Novák. Evropská volební studia. (1998): Vládní stabilita v České republice a volební systém poměrného zastoupení. D. Lebeda. Text koaliční smlouvy (http://www. Zákon č. (2007): Volební systémy postkomunistických zemí. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. 37/2002 Sb. roč. J. M. s. (eds. Brno. 247/1995 Sb. Vláda připravuje nový volební systém (http://www. D. – Foltýn. kterým se mění zákon č. . (2004): Geneze a problémy českého stranického systému. 204/2000 Sb. Pelhřimov. T. 247/1995 Sb. 247/1995 Sb. 158-209. Centrum pro studium demokracie a kultury. Nález Ústavního soudu č. I.Seznam použitých pramenů a literatury: Belko. Zákon č. Novák. a kol. T.. T. Politologický časopis. roč. Aleš Čeněk. – Lebeda. A.cz/domaci/6576-vlada-pripravuje-novyvolebni-system/) Zákon č. Centrum pro studium demokracie a kultury. In: Chytilek. kterým se mění zákon č.cz/ln_redakce. Šedo. s. č.: Volební a stranické systémy ČR v mezinárodním srovnání. ve znění pozdějších předpisů. (eds. Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity. M. Brno. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Brno. 185-195. 253-292.): Volební systémy. 2. – Havlík. M.. In: Čaloud. Čaloud. – Šedo. s. (2006): Electoral engineering in use? The case of Italy. V. 2. (2004): Vývoj volebního systému českých zemí od roku 1848. – Matušková. V. s. 64/2001 Sb.ct24.): Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006. D. T. – Foltýn. R. Čaloud. J. 115-136. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů..lidovky. ve znění pozdějších předpisů. 145-163.

15. tří. kdy byly zisky ODS a ODA sčítány) Zdroj: Lebeda 1998: 120-127. 20 Modifikovaný d´Hondtův dělitel (1. 10. 3. 4) 2002. Zdroj: Belko 2004: 198-206 . skrutinium Hagenbach-Bischoffova kvóta a metoda největšího zbytku návrh 35 5. 2. 7. 3. čtyř a více stran. 2006 14 5. který strana získala ve volbách 1996 b počet modelových výpočtů pro daný počet volebních obvodů + počet výpočtů pro situaci. 9. Tabulka 2: Vývoj volebního systému pro volbu PS PČR Rok voleb Počet obvodů Klausulea Způsob přepočtu hlasů na mandáty 1996. pro koalici dvou.Přílohy: Tabulka 1: Rozdíly ve výsledcích voleb 1996 při použití různých pravidel 8 obvodů (7+0) 14 obvodů (6+1) 38 obvodů (10+6) Strana 1 obvod (4+0)b a c ODS (67) 67-68 66-71 68-87 69-106 ČSSD (61) 60-61 60-61 57-73 (70) 61-85 (57-75) KSČM (22) 23 22-24 17-23 (13) 3-29 (1-31) KDU-ČSL (18) 18 16-18 12-17 (8) 6-18 (5-18) SPR-RSČ (18) 17-18 17-18 7-18 (5) 0-15 (0-14) ODA (13) 13-14 12-15 4-17 0-12 104 80-119 ODS+ODA Vysvětlivky: a počet mandátů. skrutinium Hagenbach-Bischoffova kvóta 2. 15. 4) a Klausule pro samostatně kandidující stranu. 2.42. 1998 8 5. kdy byly zisky ODS a ODA sčítány c nejnižší a nejvyšší počet mandátů. 20 d´ Hondtův dělitel (1. 11 1. 10. který byl dosažen při modelových výpočtech (v závorce kurzivou pro výpočty.

Tabulka 3: Modelování výsledků voleb v roce 2006 při použití různých pravidel Způsob přepočtu ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL SZ a d´H 14 obvodů 81 74 26 13 6 H 14 75 69 27 16 13 HB 14 78 71 26 14 11 Im 14 81 73 26 12 8 IM 14 92 82 19 5 2 č d´H 14 87 75 25 9 4 S-L 14 75 69 25 15 16 d´H 1 76 69 27 15 13 d´H 8 80 72 26 13 9 b d´H 12 81 74 25 13 7 d´H 35 90 79 26 5 0 HB 8c 77 69 27 15 12 č d´H 35d 97 93 9 1 0 Vysvětlivky: H – Hareova kvóta. letech d volební systém. který neúspěšně prosazovala ODS s ČSSD v roce 2000 Zdroj. S-L – dělitel Sainte-Laguë. d´H – d´Hondtův dělitel. Im – Imperialiho kvóta. . č d´H – česká modifikace d´Hondtova dělitele. Čaloud 2006: 150-157. který byl používán v 90. Tabulka 4: Počet mandátů pro oba bloky po volbách v roce 2006 při použití různých pravidel ČSSD+KSČM ODS+KDU-ČSL+SZ d´H 14 H 14 HB 14 Im 14 IM 14 č d´H 14 S-L 14 d´H 1 d´H 8 d´H 12 d´H 35 HB 8 č d´H 35 100 96 97 99 101 100 94 96 98 99 105 96 102 100 104 103 101 99 100 106 104 102 101 95 104 98 Zdroj: Vlastní výpočet dle Čaloud 2006: 150-157. IM – Imperialiho dělitel a současný volební systém b ve výpočtu sloučeny Karlovarský kraj s Plzeňským a Liberecký s Ústeckým c volební systém. HB – Hagenbach-Bischoffova kvóta.

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful