TAJEMSTV ZLATHO KVTU

nsk kniha ivota

C. G. JUNG RICHARD WILHELM

Z nmeckho originlu Das Geheimnis der Goldenen Blte Ein chinesisches Lebensbuch, vydanho nakladatelstvm Walter-Verlag AG Olten roku 1992 (12. vydn) peloili Karel koda, Jan Spousta a Jan J. koda. Vydalo nakladatelstv Vyehrad, Praha 1997. Vydn prvn.
(Nepetiskujeme pklady evropskch mandal s popisem zobrazen. ten je nalezne v pvodn knize. Jedn se o deset ernoblch reprodukc s nkolikadkovm komentem. zariatnatmik) slba

PEDMLUVA KE DRUHMU NMECKMU VYDN

Mj zemel ptel Richard Wilhelm, spoluautor tto knihy, mi poslal text Tajemstv zlatho kvtu v roce 1928, v dob, kdy jsem ve sv vlastn prci pocioval obte. Od roku 1913 jsem se zabval zkoumnm proces kolektivnho nevdom a dospl k vsledkm, kter se mi zdly v nejednom ohledu sporn. Byly vzdleny nejen vemu, co bylo znmo akademick psychologii, nbr pekraovaly t hranice medicnsk, ist personalistick psychologie. Jednalo se o rozshl komplex jev, na kter ji nebylo mon pout dosud znmch kategori a metod. M vsledky, kter spovaly na patnctilet nmaze, jako by visely ve vzduchu, ponvad se nikde nenabzela dn monost srovnn. Neznal jsem dnou oblast lidsk zkuenosti, o kterou bych sv vsledky mohl s uritou jistotou opt. Ojedinl, asov ovem daleko vzdlen analogie, kter mi byly znmy, jsem nael rozptleny ve zprvch o dvnch herezch. Tento vztah mj kol nijak neulehil, spe ho naopak ztil, ponvad gnostick systmy sestvaj jen z men sti z bezprostedn duevn zkuenosti, z vt sti vak ze spekulativnch a systemizujcch pepracovn. Ponvad mme jen velmi mlo podobnch text, a vtina toho, co je znmo, pochz ze zprv kesanskch protivnk, mme pinejmenm nedostatenou znalost djin stejn jako obsahu tko pehledn, zmaten a cizorod literatury starovkch heretik. Opt se o tuto oblast se mi jevilo jako nadmru odvn t vzhledem k tomu, e ji od ptomnosti dl asov rozpt ne mn ne 1700 a 1800 let. Krom toho byly tyto vztahy sten vedlej povahy a ponechvaly prv v hlavn vci mezery, kter mi pouit gnostickho materilu znemonily. Z tchto rozpak mi pomohl text, kter mi zaslal Wilhelm. Obsahoval prv ony sti, je jsem u gnostik marn hledal. Tak mi tento text poskytl vtanou pleitost uveejnit podstatn vsledky mch vzkum pinejmenm v pedbn podob. e Tajemstv zlatho kvtu nen jen taoistickm textem nsk jgy, nbr souasn t alchymistickm trakttem, se mi tenkrt jevilo jako nedleit. Pozdj hlub studium latinskch traktt m vak pouilo o opaku a ukzalo mi, e alchymistick charakter textu m podstatn vznam. Zde ovem nen na mst, abych se tm zabval ble. Chci jen zdraznit, e to byl text Zlatho kvtu, kter mi na sprvnou stopu pomohl nejdve. Nebo ve stedovk alchymii mme dvno hledan spojujc lnek mezi gnoz a procesy kolektivnho nevdom, kter pozorujeme u dnenho lovka.1 Nerad bych pi tto pleitosti opomnl upozornit na urit nedorozumn, kterch se pi etb tto knihy dopustili i vzdlan teni. Nejednou se stalo, e se domnvali, e elem publikace je dt veejnosti do rukou metodu umoujc doshnout blaenosti. Tito lid se pak pokoueli metodu nskho textu napodobit, a pln tm zneuznali vechno, co ve svm komenti km. Doufm, e tchto reprezentant duchovn nezralosti bylo jen mlo! Jin nedorozumn vzniklo, kdy se vyskytl nzor, e jsem v komenti naznail svou psychoterapeutickou metodu, spovajc dajn v tom, e svm pacientm k lebnm elm sugeruji vchodn pedstavy. Nedomnvm se, e bych svm komentem dal k takovmu omylu njak popud. Kadopdn je tato domnnka zcela myln a zakld se na rozenm pojet, e psychologie je elov vmysl a ne empirick vda. Do stejn kategorie nle t stejn povrchn jako hloup nzor, e mylenka kolektivnho nevdom je metafyzick. Jedn se o empirick pojem, srovnateln s pojmem instinkt, co snadno pochop kad, kdo bude st s trochou pozornosti. Ke druhmu vydn jsem pipojil proslov o Richardu Wilhelmovi, kter jsem pednesl bhem tryzny 10. kvtna 1930 v Mnichov. Je ji zveejnn v prvnm anglickm vydn z r. 1931.2 C. G. Jung
1

Bli informace k tomu najde ten ve dvou pojednnch, kter jsem uveejnil v roenkch Eranos-Jahrbuch 1936 a 1937. (Tento materil je petitn v C. G. Jung, Psychologie und Alchemie, 2. vyd 1952 II. a III. dl.) 2 The Secret of the Golden Flower, Kegan Paul, Trench, Trubner and Co., London 1931.

NA PAM RICHARDA WILHELMA C. G. JUNG

Dmy a pnov! Mluvit o Richardu Wilhelmovi1 a jeho dle nen snadn kol, protoe nae drhy se zkily jako drhy komet pichzejcch z nejodlehlejch konin vesmru. Snad jste ho znali dve, ne jsem ho poznal j; jeho ivotn dlo m rozsah, kter jsem neprozkoumal. Nikdy jsem t nevidl nu, kter ho kdysi formovala, ani mi nen znma jej e, toto ivouc vyjden ducha nskho Vchodu. Stojm tedy jako cizinec mimo onu mohutnou oblast vdn a zkuenosti, ve kter Wilhelm psobil jako mistr svho oboru. On jako sinolog a j jako lka bychom se snad nebyli nikdy setkali, kdybychom zstali odbornky. Setkali jsme se vak na zem lidskosti, kter zan za hranicemi akademinosti. Tam leel bod naeho doteku, tam peskoila jiskra, kter zaehla svtlo, je se mlo stt jednou z nejvznamnjch udlost mho ivota. Pro tento zitek snad smm hovoit o Richardu Wilhelmovi a jeho dle, vzpomenout s vdnou ctou na tohoto myslitele, kter poloil most mezi Vchodem a Zpadem a zprostedkoval Zpadu cenn ddictv tiscilet kultury, snad zasvcen zniku. Richard Wilhelm doshl mistrovstv, jak si osvoj jen ten, kdo svj obor pekon, a tak se mu jeho vda stala zleitost lidskosti nikoli, nestala, byla j od potku a zstala j navdy. Nebo co jinho by ho bylo mohlo natolik vytrhnout z zkho obzoru Evropana a dokonce misione, e sotva seznmen s tajemstvm nsk due, vytuil v n skryt nm poklady a kvli tto cenn perle obtoval svj evropsk pedsudek? Mohla to bt jen ve zahrnujc lidskost, velikost srdce tuc celek, kter ho inspirovala k tomu, aby se bezvhradn otevel zcela cizmu duchu a do slueb tomuto psoben dal mnohostrann dary a schopnosti sv due. Jeho chpavost a obtavost povznesen nad vechny kesansk pedsudky, zcela prost evropsk domlivosti, je sama o sob svdectvm ducha ojedinl velikosti, ponvad lid prmrn vdy bu zabloud do slep vykoennosti, nebo do pomlouvn Neevropan, prozrazujcho nepochopen a pchu. Ohmatvaj jen povrch a vedlej strnky ciz kultury, nikdy nejed chlb a nepij vno ciz kultury, a tak nikdy nedospj ke communio spiritus, k nejniternj transfuzi a proniknut, plodn pipravujcmu nov zrozen. Specializovan uenec zpravidla bv duchem vhradn muskm, intelektem, pro nho je oplodnn cizorodm a nepirozenm djem, a proto bv obzvl nevhodnm nstrojem pevodu cizho ducha. Vt duch vak nese znmky enskosti, je obdaen schopnost pijmat a oplodovat se, petvet ciz do znm podoby. Ojedinl charisma duchovnho matestv ml Richard Wilhelm plnou mrou. Jemu vd za sv dosud nedostien vctn do ducha Vchodu, kter ho kvalifikovalo k jeho nesrovnatelnm pekladm. Jako jeho nejvt vkon mi tane na mysli peklad a koment Knihy promn, I-ing.2 Ne jsem poznal Wilhelmv peklad, po lta jsem pracoval s nedostatenm pekladem Leggeho,3 a mohl jsem tedy pln ocenit ten neobyejn rozdl. Wilhelmovi se toto star dlo, v nm nejen mnoho sinolog, nbr i sami modern an nespatuj nic vce ne sbrku nesmyslnch zakvadel, zdailo znovu ukzat v nov ivouc podob. Toto dlo ztlesuje ducha nsk kultury jako snad dn jin; vdy na nm po tiscilet pracovali a pispvali k nmu nejlep duchov ny. Pes sv bjn st nikdy nezastaralo, nbr ije a psob jet dnes pro tch nkolik mlo lid, kte chpou jeho smysl. A e k tm, kte maj tuto vsadu, patme i my, za to vdme tvrmu vkonu Richarda Wilhelma. Piblil nm toto dlo nejen pelivou pekladatelskou prac, nbr t svou osobn zkuenost jako k nskho mistra star koly i jako znalec psychologie nsk jgy, pro nj praktick pouvn I-ingu bylo ustavin obnovovanm zitkem. Se vemi tmito bohatmi dary nm vak Richard Wilhelm pedal tak kol, jeho rozsah v souasnosti snad tume, avak jist ho nejsme schopni pehldnout. Komu se jako mn dostalo oje1 2

Tato e o R. Wilhelmovi byla pronesena na tryzn 10. kvtna 1930 v Mnichov. R. Wilhelm, I Ging. Das Buch der Wandlungen. Aus dem Chinesischen verdeutscht und erlutert von R. Wilhelm. Jena, 1923. 3 The Yi King. Translated by James Legge. In: Sacred books of the East. Vol. 16., 2. vyd. 1899. 3

dinlho tst zakusit s Richardem Wilhelmem divinan slu I-ingu, tomu neme zstat skryto, e se zde dotkme archimedovskho bodu, pomoc nho by nae zpadn duchovn stanovisko mohlo bt vysazeno ze svch veej. Nen jist malou zsluhou rozvinout tak dalekoshlou a barvitou malbu nm ciz kultury, jak to uinil Wilhelm, avak znamen to jen mlo ve srovnn se skutenost, e nm mimo to jet narouboval ivouc zrodek nskho ducha, kter je schopen podstatn zmnit nae chpn svta. Nezstali jsme pouze obdivujcmi nebo pouze kritickmi pozorovateli, nbr jsme se stali astnky vchodnho ducha, pokud se nm zdailo zakusit ivouc innost knihy I-ing. Funkce, je je zkladem praxe I-ingu pokud se tak smm vyjdit stoj toti podle veho v nejostejm protikladu k naemu zpadnmu vdeckmu, kauzalistickmu svtovmu nzoru. Je jinmi slovy krajn nevdeck, je pmo zakzan, a tud naemu vdeckmu mylen ciz a nesrozumiteln. Ped nkolika lety se m zeptal tehdej prezident Britsk antropologick spolenosti, jak bych vysvtlil, e duchovn tak vyspl nrod jako an nevyvinul dnou vdu. Odpovdl jsem mu, e to je asi optick klam, ponvad an maj svoji vdu, jejm standardnm dlem je prv I-ing, e vak princip tto vdy, jako mnoho jinho v n, se zcela li od na vdeck metody. Vda Iingu nespov toti na principu kauzality, nbr na dosud neznmm ponvad u ns se neobjevujcm principu, kter jsem pracovn nazval princip synchronicity. Moje prce v oblasti psychologie nevdomch proces m ji ped mnoha lety pimla, abych se ohldl po njakm jinm vysvtlujcm principu, ponvad princip kauzality se mi nejevil dostaten k vysvtlen jistch podivuhodnch jev nevdom psychiky. Nejdve jsem toti zjistil, e existuj psychologick paraleln jevy, kter se naprosto nedaj na sebe vzthnout kauzln, a jejich souvislost mus tedy bt jin. Tato souvislost se mi zdla bt v podstat dna jejich relativn souasnost: odtud vraz synchronicita. Zd se toti, jako by as nebyl nim abstraktnm, ale naopak konkrtnm kontinuem, obsahujcm kvality nebo zkladn podmnky, kter se mohou relativn souasn manifestovat na rznch mstech v kauzln nevysvtlitelnm paralelismu, jako nap. objev-li se souasn identick mylenky, symboly nebo psychick stavy. Jinm pkladem, na kter upozornil Richard Wilhelm, byla asov shoda analogickch nskch a evropskch umleckch sloh, kterou nelze vysvtlit kauzln. Pkladem synchronicity nejvtho formtu by byla astrologie, kdyby disponovala spolehliv ovenmi vsledky. Existuj vak pinejmenm nkter dostaten vrohodn a rozshlmi statistikami podepen skutenosti, kter dovoluj, aby se tma astrologie jevilo hodn filozofickho zkoumn. (Psychologickm ocennm si me astrologie bt beze veho jista, ponvad pedstavuje souhrn vech psychologickch poznatk starovku.) Vskutku existujc monost dostaten rekonstruovat charakter lovka z jeho horoskopu narozen dokazuje relativn platnost astrologie. Tento horoskop vak vbec nespov na skutenm astronomickm postaven planet, nbr na ist arbitrrnm asovm systmu, ponvad nsledkem precese se jarn bod dvno pesunul z 0 Skopce. Pokud tedy skuten existuj sprvn astrologick diagnzy, pak nespovaj na incch planet, nbr na nmi pedpokldanch vlastnostech asu. To jinmi slovy znamen, e ve, co se v danm okamiku narod nebo vznikne, m vlastnosti tohoto okamiku. To je souasn zkladnm pravidlem praxe I-ingu. Jak znmo, znalosti hexagramu, zobrazujcho dan okamik, se doshne manipulac se stonky ebku nebo s mincemi, spovajc na nejist nhod. Tyinky vyjdou tak, jak je okamik. Otzkou je jen, zda se starmu krli Wen a Vvodovi z ou kolem roku 1000 p. Kr. podailo vsledek nhodnho taen tyinek vyloit sprvn nebo ne?4 O tom rozhoduje jedin zkuenost. U pleitosti sv prvn pednky o I-ingu v psychologickm klubu v Curychu Richard Wilhelm na mou prosbu demonstroval praxi I-ingu a sestavil pitom prognzu, kter se v dob krat ne dva roky doslova a se v myslitelnou prkaznost vyplnila. Tuto skutenost bych mohl potvrdit mnoha podobnmi zkuenostmi. Nejedn se mi zde vak o to, abych objektivn dokazoval tvrzen I-ingu, nbr v duchu svho zemelho ptele jejich platnost pedpokldm, a zabvm se proto pouze pekvapivou skutenost, e se qualitas occulta asovho okamiku stala itelnou, vyjdena hexagramem I-ingu. Jedn se o djovou souvislost astrologii nejen analogickou, nbr s n dokonce bytostn spznnou. Narozen odpovd rozhozen vtebnch tyinek, konstelace planet pi narozen hexagramu, a z konstelace vyplvajc astrologick vklad odpovd textu piazenmu hexagramu. Mylen zaloen na principu synchronicity, kter dosahuje v I-ingu svho nejvyho vrcholu,
4

Bli daje o metod a pbhu srov. I Ging, I., str. 11n., Dsseldorf, 1960. 4

je nejistm projevem nskho mylen vbec. U ns toto mylen od dob Hrakleita z filozofie vymizelo, a u Leibnize opt vnmme jeho vzdlenou ozvnu. Avak nebylo v tomto mezidob vymceno, nbr ilo dle v eru astrologickch spekulac a dodnes zstalo stt na tomto stupni. Zde se I-ing dotk toho, co je teba rozvinout u ns. Okultismus v na dob prov renesanci, jak vskutku nem obdoby. Tm uh svtlo zpadnho ducha. Nemyslm pitom na nae akademie a jejich pedstavitele. Jsem lka a pichzm do styku s obyejnmi lidmi. Proto vm, e univerzity pestaly psobit jako nositelky svtla. Lid jsou syt specializace a racionalistickho intelektualismu. Chtj slyet pravdu, kter po lovku nesklouzne jako voda, nbr lovka uchop a pronikne a do morku kost. Je nebezpe, e toto hledn v prosted anonymn, ale irok veejnosti dospje na scest. Pomlm-li na Wilhelmovy zsluhy a vznam, vytane mi vdy na mysli Anquetil du Perron, Francouz, kter pinesl do Evropy prvn peklad Upaniad prv v dob, kdy poprv za tm 1800 let dolo k nemu neslchanmu, e toti Desse Raison, bohyn Rozumu, svrhla kesanskho Boha s trnu. Dnes, kdy se v Rusku dj daleko neslchanj vci ne tehdy v Pai, kdy byla v samotn Evrop kesansk symbolika tak oslabena, e se buddhist dokonce domnvaj, e nastala vhodn doba pro misii v Evrop, je to Richard Wilhelm, kdo nm pin nov svtlo z Vchodu. To je kulturn kol, jeho potebnost vyctil. Rozpoznal, kolik by nm toho Vchod mohl dt pro vylen na duchovn nouze. Chudmu lovku nepomeme tm, e mu vtiskneme do ruky vt nebo men almunu, i kdy po tom sm tou. Mnohem lpe mu pomeme, jestlie mu ukeme cestu, jak se me prac od sv nouze natrvalo osvobodit. Duchovn ebrci na doby el a pli rdi pijmaj almuny Vchodu a slep ho napodobuj. To je nebezpe, ped kterm nelze dost varovat a kter zeteln ctil tak Wilhelm. Evropsk duchovnosti se pouhou senzac nebo novm drdidlem nepome. Musme se spe uit sv vlastnictv zskvat sami. To, co nm Vchod nabz, nm me jen pomoci pi prci, kterou jet musme sami vykonat. Co nm pome moudrost Upaniad, co poznatky nsk jgy, jestlie opoutme vlastn zklady jako myln peitky a jako pirti bez domova drancujeme ciz pobe? Vchodn poznn, pedevm moudrost I-ingu, nem dn smysl tam, kde se lovk uzavr vlastnm problmm, kde ije uml ivot na zklad tradovanch pedsudk, kde si zastr svou skutenou lidskou pirozenost s jejmi nebezpenmi propastmi a temnotou. Svtlo nsk moudrosti svt jen ve tmch, nikoli ve svtle elektrickch reflektor evropskho divadla vdom a vle. Moudrost I-ingu vzela z prosted, o jeho hrzch cosi tume, kdy teme o nskch masakrech nebo o pletichch tajnch nskch spolenost i o nepopsateln chudob, beznadjn pn a neestech mas an. Potebujeme skuten trojrozmrn ivot, jestlie chceme zakusit ivouc moudrost ny. Proto potebujeme nejprve evropskou moudrost o sob samch. Nae cesta zan evropskou realitou a ne cvienm jgy, kterm si svou realitu chceme zastt. Musme ve Wilhelmov pekladatelsk prci v nejirm smyslu pokraovat, abychom dokzali, e jsme ci hodn svho mistra. Jak on pevedl vchodn duchovn statky v evropskm smyslu, tak my mme tento smysl pevst do ivota. Jak je znmo, pekldal Richard Wilhelm stedn pojem tao slovem smysl. Pevdt tento smysl do ivota, tzn. uskuteovat tao, by mlo bt kolem ka. Slovy a dobrmi radami se vak tao neuskuten. Vme pesn, jak v ns i kolem ns tao vznik? Snad napodobenm? Nebo rozumem? Anebo akrobaci vle? Pohleme na Vchod: Napluje se tam pemocn osud. Evropsk dla rozttila brny Asie, evropsk vda a technika, evropsk pzemnost a hrabivost zaplavuje nu. Politicky jsme Vchod pemohli. Co se vak stalo, kdy si m politicky podrobil Blzk Vchod? Duch Vchodu vthl do ma. Mithras se stal mskm bohem vlky a z nejnepravdpodobnjho kouta Pedn Asie vzeel nov duchovn m. Nen mon, e se dnes dje nco podobnho a my jsme stejn slep jako vzdlan man, kte se divili pove christoi? Poznamenejme, e Anglie a Holandsko, ob nejstar koloniln mocnosti Vchodu, jsou tak nejvce zamoeny indickou teosofi. Vm, e nae nevdom je plno vchodn symboliky. Duch Vchodu vskutku stoj ante portas. Proto mi pipad, e uskuteovn smyslu, hledn tao, je u ns kolektivnm jevem ji v daleko ir me, ne se obecn pedpokld. Vmm si jako nadmru vznamnho znamen doby nap. skutenosti, e Richard Wilhelm a

indolog Hauer5 byli vyzvni, aby na letonm nmeckm kongresu psychoterapeut referovali o jze. Pomysleme, co to znamen, kdy praktick lka, kter se zcela bezprostedn stk s trpcmi a proto citlivmi lidmi, zsk vnmavost pro vchodn systmy lby! Tak duch Vchodu vnik vemi pry a zasahuje nejzrannj msta Evropy. Mohla by to bt nebezpen infekce, je to vak mon tak lk. Babylonsk zmaten jazyk zpadnho ducha zpsobilo takovou dezorientaci, e vichni tou po jednoduch pravd nebo pinejmenm po obecnch idech, kter nepromlouvaj jen k hlav, ale t k srdci, kter nazravmu duchu pinej jasno a upokojuj neklidn puzen cit. I dnes dlme to, co inil star m: importujeme kdekterou exotickou povru s nadj, e v n objevme sprvn lk na svou nemoc. Lid instinktivn vd, e vechny velk pravdy jsou jednoduch. Slab instinkt proto tu velkou pravdu ve vech lacinch zjednoduench a mkkostech, nebo nsledkem svch zklamn upad do opanho omylu, e velk pravda mus bt co mon temn a komplikovan. V anonymnch masch se dnes gnostick hnut, kter psychologicky pesn odpovd onomu ped 1900 lety. Tehdy jako dnes napnaj osaml poutnci podobn velkmu Apolloniovi duchovn vlkna z Evropy do Asie, snad a do dalek Indie. Z perspektivy takov djinn vzdlenosti se Richard Wilhelm jev jako jeden z velkch gnostickch zprostedkovatel, kte propojili kulturn statky Pedn Asie s helnistickm duchem, a tm na troskch mskho impria vytvoili nov svt. Tehdy jako dnes pevauje rozttnost, mlkost, scestnost, patn vkus a vnitn neklid. Tehdy jako dnes byl kontinent ducha zatopen, take z neuritho vlnn nly jako ostrovy jen ojedinl horsk vrcholky. Tehdy jako dnes vbila vechna duchovn scest a falenm prorokm kvetla penice. Slyet uprosted tto ohluujc disharmonie es a dev evropskch nzorovch tenic prostou e Richarda Wilhelma, posla ny, je skuten dobrodin. Zaposlouchejme se do n: Je pouena nskm duchem, prostm jako kvtek, kter doke nenronmi slovy vyjdit hlubok pravdy; vykazuje cosi z jednoduchosti velk pravdy, z prostoty hlubokho vznamu, a zan a k nm lehkou vni zlatho kvtu. Nnm dotekem zasela do evropsk pdy kehkou sazeniku, ve kter tume nov ivot a smysl po tolika kech svvole a domlivosti. Richard Wilhelm projevoval na Evropana neobvykle velkou skromnost ped ciz kulturou Vchodu. Nevynel se nad ni, byl prost pedsudk a odsudk, ale otevel j srdce a mysl. Mohla ho tak pijmout a zformovat, take kdy se vrtil do Evropy, pinesl nm vrn obraz Vchodu nejen ve svm duchu, nbr t ve sv bytosti. Toto hlubok peformovn se mu zajist nezdailo bez velkch obt, nebo nae djinn pedpoklady se zcela odliuj od vchodnch. Bitkost a radikalita zpadnho vdom musela uvolnit msto univerzalistitj a vyrovnanj povaze Vchodu, a zpadn racionalismus a jeho jednostrann diferencovanost vchodn i a jednoduchosti. Tato zmna pro Richarda Wilhelma neznamenala jist jen posun intelektulnho stanoviska, nbr i podstatn peskupen sloek jeho osobnosti. ist zobrazen Vchodu, prost vech svvolnch a nsilnch deformac, kter nm daroval, by byl Wilhelm nikdy nemohl vytvoit tak dokonale, kdyby se mu bylo souasn nezdailo potlait sv evropanstv. Kdyby byl pipustil nestupnou srku Vchodu a Zpadu, nebyl by asi mohl splnit sv posln zprostedkovat nm ist obraz ny. Sebeobtovn evropskho lovka bylo nevyhnuteln a nezbytn pro splnn osudovho kolu. Wilhelm sv posln v nejvym smyslu slova splnil. Nejen e nm zpstupnil mrtv duchovn poklady ny, ale jak jsem ji dve uvedl, pinesl nm t sazenice nskho ducha, iv po cel tiscilet, a zakoenil je v evropsk pd. Dokonenm tto lohy doshlo jeho posln vrcholu a tm el t konce. Dle zkona enantiodromie, protibhu, kter an tak jasn pochopili, ukonen vyvolalo svj opak. Tak kulminace jang pechz v jin, a stav se ru negac. Piblil jsem se Richardu Wilhelmovi a v poslednch letech jeho ivota a mohl jsem pozorovat, jak zrove s dokonenm jeho ivotnho dla se mu stle vce pibliovala, ba dorela na nho Evropa a evropsk lovk. A tm v nm rostl tak pocit, e se nachz ped velkou zmnou, ped obratem, jeho podstatu ovem jasn nechpal. Byl si jen jist, e stoj ped rozhodujc kriz. Souasn s tmto duchovnm vvojem pila fyzick nemoc. Jeho sny byly naplnny vzpomnkami na nu, ale vdy to byly smutn a chmurn obrazy, kter ped nm vyvstvaly, co zeteln naznaovalo, e dochz k negaci toho, co pinesl z ny. Nic nelze obtovat provdy. Ve se pozdji opt vrac ve zmnn podob. A kde kdysi dolo
5

W. Hauer (nar. 1881), zprvu mision, pozdji profesor sanskrtu na univerzit v Tbingen. 6

k velk obti, tam mus bt jet zdrav a odoln tlo, aby mohlo snst otesy velkho obratu, a se obtovan vrt. Proto duchovn krize takovch rozmr asto znamen smrt, jestlie zashne nemoc oslaben tlo. Nebo nyn tkv obtn n v ruce obtovanho, a od toho, kdo byl kdysi obtnkem, se poaduje smrt. Nevyhnul jsem se, jak vidte, svmu osobnmu vkladu, nebo jak jinak bych mohl hovoit o Richardu Wilhelmovi, kdybych neekl, jak jsem ho poznal? Wilhelmovo ivotn dlo m pro mne tak vysokou cenu proto, e mi vysvtlilo a potvrdilo mnoh, o jsem se pokouel, o jsem se snail, na jsem myslel a co jsem dlal, abych elil duevnmu utrpen Evropy. Bylo pro mne mocnm zitkem jasn od nho slyet to, co jsem nejasn vyctil ze spleti evropskho nevdom. Skuten jsem se dky nmu ctil tak obohacen, e mi pipad, jako bych od nho pijal vce ne jin. Nepovauji proto za nepimen, e jsem to prv j, kdo klade vdnost a ctu ns vech na olt jeho pamtky.

KNIHA TCHAJ-I IN-CHUA CUNG-

VOD A PEKLAD DO NMINY RICHARD WILHELM

PVOD A OBSAH KNIHY TCHAJ-I IN-CHUA CUNG-

I]

VZNIK KNIHY

Kniha pochz z okruhu nskch esoterik. Jej text byl dlouho tradovn stn, teprve pozdji v rukopise. Vytitna byla prvn za dynastie chien-lung (v 18. stolet). Naposledy nov vyla v r. 1920 ve spolenm svazku s knihou Chuej-ming-ing v tisci exemplch. Podlil se o n zk okruh lid, u kterch vydavatel pedpokldal, e porozumj otzkm, o nich se v knize pojednv. Dky tomu se mi podailo jeden vtisk zskat. Podnt k tomuto novmu vydn a en knky byl vyvoln novm oivenm jistch nboenskch proud za krizovch politickch a hospodskch pomr v n. Vznikla ada tajnch sekt snacch se cvienm ve starch tajnch praktikch dostat do psychickho stavu, ve kterm by lovk pekonal bdu ivota. Metodou byla krom medilnch seanc, v n znan rozench, pi kterch se pm mediln spojen navazuje planetou (poletujcm ttcem duch, jak zn nsk vraz)1, magie psma, modlitba, ob. Vedle toho se rozvinul esoterick smr, piklnjc se energicky k psychologick metod, k meditaci, ppadn k jze. Jeho stoupenci na rozdl od evropskch jogn, pro n jsou tyto orientln cviky pouhm sportem dospvali tm vdy ke kenmu centrlnmu zitku, take lze ci, e tu jde o dokonale osvdenou metodu, jak nsk mentalita (kter je, jak sprvn ukazuje C. G. Jung, a do nejnovj doby v nkterch zkladnch smrech podstatn odlin od mentality evropsk) dosahuje uritch duchovnch proitk. Nejen e se lovk vyman z pout vnjho zmatenho svta, ale rzn sekty si kladou i mnoh jin cle a usiluj o n. Nejvym stupnm je sil dospt tmto vysvobozenm bu buddhistick nirvny anebo, jako nap. podle spisu, kterm se zabvme, spojenm duchovnho principu v lovku s pidruenmi psychickmi silami zskat monost t dle po smrti ne pouze jako vgn poklesl stnov bytost, nbr jako vdom duch. Mimo to a asto spolu s tm psob smry, kter se sna takovouto meditac ovlivnit jist vegetativn animln ivotn procesy (po evropsku bychom tu mohli mluvit o funkci endokrinnch lz) poslenm, omlazenm a normalizovnm ivotnch pochod, m se pekon i smrt, take se pipoj k procesu ivota jako jeho harmonick zakonen: Duchovn princip (schopn dle samostatn t jako duchovn tlo vytvoen vlastnmi silami) opust pozemsk tlo, a to pak zbude jako vyschl slupka, asi jako kukla po vylhl cikd. V nich rovnch tchto sekt chtj lid takovmto zpsobem nabt arodjn moci, schopnosti zaehnvat zl duchy a nemoci, pi em hraj roli i talismany, kouzeln prpovdi a npisy. Me pi tom nkdy vypuknout i davov psychza, je se vybj v nboenskch nebo politickch nepokojch (jako bylo nap. povstn boxer). V posledn dob se synkretick sklon k taoismu, kter ostatn existoval vdy, projevuje tm, e jsou do svazk sekt pijmni pslunci vech pti svtovch nboenstv (konfucianismu, taoismu, buddhismu, islmu, kesanstv, nkdy jsou zvl pipomnni i id), a nemus ani vystoupit ze svch nboenskch spoleenstv. Kdy jsme takto zbn vykreslili pozad, na kterm dnes tato hnut psob, zbv ci nkolik slov o pramenech, z nich nauky vykldan v na knize erpaly. Dojdeme pi tom k pozoruhodnm objevm. Jde o nauky mnohem star ne jejich psemn zznam. Vtisky Tchaj-i in-chua cung-2 z devn matrice lze sledovat nazpt a do sedmnctho stolet a editor l, jak jeden ne zcela kompletn exempl z t doby nael v Pekingu ve star ulici knihkupc a antikv Liou-li-chang, a pozdji si jej doplnil podle knihy ptelovy stn podn vak m potek v nboenstv zlatho elixru ivota (in-tan-iao) za vldy dynastie Tchang v osmm stolet. Jako zakladatel je uvdn znm adept taoismu L-Jen (L Ting-pin), kterho lidov povst pozdji zaadila mezi osm nesmrtelnch a kterho asem obepjal bohat vnec mt. Jeho obec se ila v dob Tang, kdy byla trpna i podporovna vechna nboenstv domc i ciz, pozdji vak za cizch vld byla vdy znovu pronPodivn je, e pr iitel tto knihy dal planetou napsat pedmluvu Mistra L-cu, vyznavae z doby dynastie Tang. Tato pedmluva se samozejm velmi odchyluje od mylenek rozvjench v knize; je mlk a bezobsan, jako bvaj podobn vrobky. 2 Tajemstv zlatho kvtu. Tento titul editor vydn, kter je na pedlohou, zmnil na chang-en-u (Umn, jak prodlouit lidsk ivot). 11
1

sledovna, protoe na jej leny padalo podezen z politickch pikl (byla toti od potku esoterickm tajnm nboenstvm). Nakonec zaila vbec nejhroznj perzekuci za vldy Mandu3 krtce ped pdem tto vldy. Mnoz pslunci nboensk obce se obrtili na kesanstv. Vichni, by i pmo nevstoupili do crkve, vi n smlej velmi ptelsky. O nauce in-tan-tao se nejlpe poute z na knihy. Vroky se pipisuj L-Jenovi (kter se jinm jmnem nazv L Tung-pin, tj. Host z jeskyn). V knize se mu k patriarcha L, L-cu. il na pelomu osmho a devtho stolet, narodil se r. 755 po Kr. K jeho slovm je pipojen pozdj koment, pochzejc vak z te tradice. Odkud ml L sv esoterick tajn uen? Sm za jeho pvodce povauje Mistra Jin-ca (Kuanjin-ca), jemu podle legendy Lao-c pipsal sv dlo Tao-te-ing. Skuten nachzme v systmu patriarchy L adu mylenek pochzejcch z esotericky zastench mystickch nauk rozvjench v Taote-ingu (viz nap. bohy v dol, kte jsou toton s Lao-covm dolnm duchem). Zatmco se vak taoismus za dynastie Chan stle vce zvrhal v povrchn arovn, protoe dvorn mgov taoistick provenience hledali pomoc alchymie zlat zrno (kmen mudrc), kter promn obecn kovy ve zlato a propj lovku fyzickou nesmrtelnost, Lov kole lo o hlub reformu. Alchymistick nzvy pouvala jako symboly pro psychick procesy. Tm se i pibliovala pvodnm Lao-covm mylenkch. Avak zatmco Lao-c byl svobodn myslitel a jeho nsledovnk uang-c se obas vysml vem hokuspokusm jogin, prodnch litel a hleda elixru akoli pirozen i on pstoval meditaci a meditace ho dovedla k ucelenmu nzoru, na nm spoval jeho pozdj promylen systm u L-Jena shledvme jistou vru, jist nboensk rys podncen buddhismem. Je pesvden o klamnosti veho vnjho svta, avak zeteln odlin ne buddhismus. Usilovn hled toit v nehybnm plu vech jev; tam maj i jeho nsledovnci dojt vnho ivota. Takov mylenka je buddhismu, kter popr substanciln J, naprosto ciz. Pesto nesmme podceovat vlivy buddhismu mahjny, kter tehdy v n siln psobil. Neustle se cituj buddhistick stry. Ba v naem textu je tento vliv jet znanj, ne jak shledvme v in-tan-tao. V druh polovin tetho oddlu se vslovn poukazuje na metodu fixujc kontemplace (-kuan). To je ryze buddhistick metoda, pstovan v tchientchajsk kole -kchajov. Ponaje tmto mstem lze v naem spise pozorovat jistou zmnu ve vyjadovn. I dle se popisuje pe o zlatou kvtinu, pitom se vak uplatuj ryze buddhistick mylenky a cl svtem prolho mudrce je pojat jako cosi blzkho nirvn. Nsleduje pak nkolik sek nevaln hodnoty co do mylenkov rovn a postupu vklad.4 Mimoto se tu l pouze prvn stadia prce na vnitn obrod lovka v kolobhu svtla, prvn stadia vytven boskho semene, by se i pipomnal cl dalch stadi, je jsou uritji probrna nap. v knize S-ming-fang Mistra Liou Chua-janga. Nememe se tedy zbavit podezen, e se skuten st spisu ztratila a ztrta se nahrazovala z jinch pramen. Tm bychom si vysvtlili tento zlom a pokles rovn v stech, je jsme nepeloili. Avak teme-li text nezaujat, je nm zejm, e mylenkov obsah neerpal pouze z uvedench dvou pramen. Byl pibrn i konfucianismus smru zaloenho na I-ingu. Na rznch mstech je jako symbol pro jist psychick pochody uito osmi zkladnch znak I-ingu (Pa-kua). Pokusme se na pslunm mst vysvtlit, jak uvn tchto symbol ovlivnilo obsah. Konfucianismus m ostatn s taoismem irok spolen zklady, take spojovn jejich mylenek nijak neru souvislost. Mnohho evropskho tene mon pekvap, e se v textu vyskytuj slovn obraty, kter zn z kesanskho uen, piem ovem prv tyto dvrn znm vci, kter nm v Evrop mnohdy pipadaj skoro jen jako kultick frze, nabvaj v psychologickch souvislostech, do kterch jsou zalenny, docela jin perspektivy. Nachzme nap. takovto nzory a pojmy (vybrm namtkou jen nkter zvl npadn): ivot lovka je svtlo. Oko je svtlo tla. lovk se duchovn znovu zrod z vody a ohn, pipojit se mus zem mylenky (duch) jako lno i ivn pda jeho zrodu. Srovnejme s tm vizi Jana Ktitele: J vs ktm vodou... ale ten, kter pichz za mnou... vs bude ktt Duchem svatm a ohnm, anebo: Nevstoup do krlovstv nebeskho, kdo by se znovu nenarodil z vody a Ducha. Velice plasticky v naem textu vystupuje zejmna pedstava vody jako semenn substance, a jak zeteln vynik rozdl oistnho aktu od innosti smujc jen navenek, omezujc se na plozen (co se zrodilo jen z tla, nen nic ne tlo) a od zptnho pohybu (metanoia). Pi tomto znovuzrozen hraje roli i koupel, stejn jako pi Janov (a kesanskm) ktu. Ale nejednou se mluv i o mystick
3 4

V roce 1891 povradili mandut oldni 15 000 jejch stoupenc. Tyto oddly jsme z pekladu vypustili. 12

svatb, je hraje znanou roli v kesanskch podobenstvch; pipomene se t dt, hok v naem nitru (puer aeternus, Kristus, jen se v ns mus zrodit a jen je zrove enichem na due), a tak nevsta. A novho pronikavho psychologickho smyslu nabv nam textem snad nejnpadnj, i kdy zdnliv vedlej poukaz, e lovk mus mt do lampy olej, aby jasn hoela. Za zmnku tak stoj, e vraz zlat kvtina (in-chua) v sob v esoterickm smyslu skrv i vraz pro svtlo. Kdy se toti tyto dva znaky nap pod sebe tak, e se dotkaj, tu pak doln st hornho znaku a vrchn st dolnho znaku vytvo znak svtlo (kuang). Toto tajn znamen bylo zejm vynalezeno v dob pronsledovn, kter asi zpsobilo, e se nauka ila jen pod roukou hlubokho tajemstv, aby pokud mono unikla nebezpe. Proto tak uen zstvalo stle omezeno na tajn krouky. Nicmn jeho pvrenc je i dnes vce, ne se na prvn pohled zd. Kdy se nyn teme, kam a vedou koeny tohoto nboenstv svtla, pomyslme asi pedevm na Persii; vdy v dob Tchang existovaly v n na mnoha mstech persk chrmy. Avak i kdy se v nm nco shoduje se Zarathutrovm nboenstvm a zejmna s perskou mystikou, jsou tu i velik rozdly. Napadne ns jin mylenka, e tu pmo zapsobil kesansk vliv. V dob Tchang se znan vnosti tilo kesansk nestorinsk nboenstv, je bylo nboenstvm csaovch spojenc Ujgur. Dokazuje to znm nestorinsk monument v Sien-fu s nskm a syrskm npisem, zzen v roce 781. Vztahy mezi nestonny a in-tan-tao jsou docela dobe mon. Theodor Richard zael tak daleko, e spatuje v pvrencch in-tan-tao prost zbytky starch nestorin. Vedly ho k tomu jist shody v ritulu a jist tradice len sekty in-tan-tao, je se znan pibliuj kesanskm. V posledn dob se k tto teorii znovu pihlsil P. Y. Saeki5 a na zklad Pelliotova nlezu nestorinskch liturgi v Tun-chuangu konstatoval adu dalch paralel. Ba zael tak daleko, e L-Jena, zakladatele koly in-tan-tao, ztotonil s Adamem, rytcem textu na on nestorinsk pamtn desce, kde se podepsal nskm jmnem L-Siao-jen. Podle toho by tedy byl L-Jen kesanem nestorinskho vyznn! Saeki rozhodn ve sv mnii ztotoovat rzn osoby opravdu pehn; jeho dkazy mlem pesvduj, vdy jim vak chyb podstatn argument, kter by opravoval k platnmu zvru. Z hromady poloviatch doklad se ovem platn dkaz neslep. Musme s nm vak souhlasit potud, e v intan-tao je opravdu siln pms nestorinskch mylenek. Tyto mylenky se v cizm at nkdy vyjmaj dost podivn, jindy nabvaj nov pozoruhodn ivotnosti. Shledvme zde tedy jedno z mst, kter vdy dokazuj, e: Vchod a Zpad ji nelze oddlovat.

The Nestorian Monument in China, London, 2. vyd., 1928. 13

II]

PSYCHOLOGICK A KOSMOLOGICK VCHODISKA DLA

Abychom porozumli nsledujcmu pekladu nskch knih, bude dobr ci jet nkolik slov o zkladech svtovho nzoru, na kterch je zaloena jejich metoda. Tento svtov nzor je do jist mry spolen vem nskm filozofickm smrm. Je budovn na pedpokladu, e vesmr i lovk podlhaj v podstat spolenm zkonm, e lovk je mal kosmos a nen oddlen od velkho kosmu dnou pevnou barirou. Zde i tam vldnou tyt zkony a pechod z jednoho stavu do druhho je oteven. Psch a kosmos se chovaj jako vnitn svt a vnj svt. lovk se tud podl na vesmrnm dn a je do nho nitrem i vnjkem zapojen. Tao, smysl svta, Cesta, vldne tedy lovku stejn jako neviditeln i viditeln prod (nebi i zemi). Znak tao se v pvodnm tvaru6 skld z hlavy, kter zna potek, a to z dvojit hlavy, co znamen tak jt, a pod n byl pipojen znak zastavit se, kter se pi pozdjm zpsobu psan vynechval. Pvodnm vznamem tedy byla kolej, je sama nehybn vede od potku pmo k cli. Navozuje se tedy mylenka Cesty, je je sice sama bez pohybu, ale umouje vechny pohyby a udl jim zkon. Nebesk drhy jsou drhy, po nich se pohybuj souhvzd; drhou lovka je Cesta, po n se m ubrat. Lao-c uv tohoto slova v metafyzickm smyslu a mysl jm zkladn kosmick princip, smysl, kter pedchz kadmu uskutenn, dosud nerozdlen polrnm rozptm protiklad, na n se kad uskutenn ve. Takto je tto terminologii teba v pedkldan knize rozumt. V konfucianismu se smysl pojmu ponkud li. Slovo tao m vznam kosmick a znamen pak pravou cestu, jednak cestu (okrun drhu) nebe, jednak obdobnou cestu lovka. Zkladnm principem jejich nerozlun jednoty je konfucianismu tchaj-i (velik vazn trm, velik pl). V naem textu se msty objev i slovo pl a znamen tot jako tao. Z tao respektive z Tchaj-i vznikaj pak zkladn sloky skutenosti, polrn svtlo (jang) a polrn temnota ili stn (jin). Evropt badatel pi tom myslili pedevm na pohlavn vztahy. Ale tyto znaky se vztahuj i k prodnm jevm. Jin je stn, tud severn svah hory a jin beh eky (nebo slunce stoj ve dne tak, e se tato strana jev od jihu temn). Jang byl v pvodnm tvaru vyznaovn jako vlajc korouhev a je to paraleln k jin i jin strana hory a severn strana eky. A teprve z tohoto vznamu svtla a tmy byl princip rozen na vechny polrn protiklady, tedy i na protiklad sexuln. Protoe vak dvojice protiklad psob podvojn jen v oblasti jev a vpravd vychzej z nedln jednoty, piem se jang jako aktivn princip jev bt principem podmiujcm a jin jako pasivn princip principem odvozenm a podmnnm, je jasn, e se tato mylenka nezakld na metafyzickm dualismu. Mn abstraktn ne jin a jang jsou pojmy tvr a pijmajc (chien a kchun), je pochzej z Knihy promn a symbolizuje je nebe a zem. Spojenm nebe a zem a inkem dulnch prasil na tomto djiti (podle jedinho prvotnho zkona tao) vzniklo deset tisc vc, tj. vnj svt. V pohledu z vnjku se mezi vemi tmito vcmi nachz i lovk ve sv tlesn podob, je je ve vech stech malm vesmrem, mikrokosmem (siao-tchien-ti). Nitro lovka pochz jak kaj konfucini z nebe, anebo jak to vyjaduj taoist je jednou z jevovch forem tao. lovk se projevuje v podob mnostv individu, z nich v kadm je jako stedn princip obsaena centrln Jednota; jenome se ihned jet ped narozenm v okamiku poet polrn a duln rozestoup na byt a ivot. Znak pro byt (sing) se skld ze srdce (sin) a ze vzniku, zrozen (eng). Srdce je podle nsk pedstavy sdlem emocionlnho vdom, je se probouz citovou reakc na dojmy z vnjho svta zprostedkovan pti smysly. To, co jako substrt zbv, jestlie se neprojevuj pocity, co tedy jaksi trv v nadpozemskm nadvdomm stavu, to je byt (sing). Podle toho, jak je jeho pojem pesnji definovn, je byt od potku dobr, pistupujeme-li k nmu z hlediska vn ideje (meng-c), a je naopak pvodn zl anebo pinejmenm neutrln a mus se zlepovat teprve dlouhm vvojem mrav, kdy je pojmme z hlediska empirickho historickho vvoje (sn-kchuang). Byt (sing), kter m ve vech ppadech blzko k pojmu logos, jakmile vchz do jevu, psob v tsnm spojen se ivotem (ming). Znak pro ming (ivot) znamen vlastn krlovsk rozkaz, uren, sudbu, osud uren lovku, tedy tak dobu ivota, mru vitln sly lovku vymen, take m ming (ivot) vlastn blzko k Ertu. Oba principy jsou v podstat nadindividuln. Byt (sing) je to, co in lovka lovkem, duchovn bytost. M je jednotliv lovk, ono vak daleko pesahuje individuum. ivot (ming) je rovn nadindividuln potud, e lovk mus prost pijmout osud, kter nen z jeho vdom vle. Konfucianismus v tom vid zkon uren z nebe, ktermu se je nutno podrobit; taoismus
6

Srov. Ku un pien, sv. 66, str. 25nn, kter byl pouit i pi analze ostatnch znak. 14

v tom spatuje pestrou hru prody, kter sice neme obchzet zkony tao, nicmn je zcela nhodn; nsk buddhismus v tom vid psoben karmy ve svt marnosti. Tmto dulnm dvojicm odpovdaj pak v tlesn osob lovka dal polrn napt. Tlo je oivovno souhrou dvou duevnch tvar: 1. chun, co pekldm slovem animus, nebo nle k principu jang, a 2. pcho, nlec k principu jin, pro n jsem zvolil slovo anima. Oboj je pedstava zskan pozorovnm procesu umrn, oboj proto t oznauje tdy dmon odlouenosti (kuej). Animu si an pedstavovali jako cosi svzanho hlavn s tlesnmi procesy; po smrti klesne do zem a shnije. Animus je naproti tomu vy due, stoup po smrti nahoru do ovzdu, kde je pak jet njak as inn, ne se uchl do nebeskch prostor, ppadn stee nazpt do veobecnho rezervoru ivota. V ivm lovku tyto dva principy do jist mry odpovdaj cerebrlnmu a solrnmu systmu. Animus je svtl a pohybliv, anima je tmav a pipoutan k zemi. Znak pro chun (animus) se skld z dmona a z oblaku, znak pro pcho (anima) se skld z dmona a barvy bloby. Z toho lze usuzovat na podobn pedstavy, jak jinde objevme jako stnovou dui a hmotnou dui. Bezesporu je i v nskm pojet obsaeno cosi podobnho. Nicmn pi odvozovn vznam musme bt opatrn, protoe nejstar psmo jet nemlo obecn znak pro dmona a jde mon o prapvodn symbol, kter nelze od nieho odvodit. V kadm ppad je animus chun svtl due jang, zatmco anima pcho je temn due jin. Obyejn pokraujcc, pmo vped smujc, vzdalujc se vchodisku, to znamen upadajc ivotn proces je takov proces, pi nm vstupuj ob strany, intelektuln a animln faktor, do vzjemnho vztahu, a tu pak anima, temn vle, puzen vnmi, zpravidla pinut anima ili intelekt, aby j slouil. Pinejmenm natolik, e se animus obrt k vnjku, take jeho sly plynou spolu se silami animy a ivot se vyerp. Pozitivnm vsledkem je zplozen novho byt, v nm ivot pokrauje, zatmco pvodn byt se zciz a nakonec z nho vci uin vc. Zvrem je smrt. Anima kles, animus stoup vzhru a zstv zde v nejistm stavu J oloupenho o svou slu. Pitak-li k zcizen svho byt, podlh sv tze a kles do temnho rmutu smrti, jen nuzn iven peludy ivota, je ho stle jet vb, ani se jich u me aktivn astnit (peklo, hladov due). Jestlie se vak navzdory tomuto zcizen namhav sna stoupat ve, aspo doasn, dokud jej posiluj obti pozstalch, si zachovv pomrn blaen ivot, odstupovan podle zsluh. V obou ppadech zcizenm ustupuje osobn strnka, dochz k jejmu zamlen: byt se stv bezmocnm pzrakem, nebo mu chybj ivotn sly a jeho osud je u konce. Trv pouze plody svch dobrch a zlch skutk v nebi nebo v pekle, co nen nic hmotnho, nbr jsou to ryze vnitn duchovn stavy. m hloubji se do tchto stav ponouje, tm vc se zahaluje, a nakonec miz ze sfry existence beztak ji deformovan a pedstavy, je mu zbvaj, tvo zsobu, z n zapone novou existenci, kdy vstoup do novho mateskho lna. Cel tento stav je stavem dmona, ducha, navrtilce, couvajcho zptky, nsky kuej (asto to bv chybn pekldno slovem bel). Jestlie se naopak v ivot poda udlit ivotnm silm nvratn, vzestupn pohyb, jestlie animus ovldne sly animy, osvobod se od vnjch vc. Poznvaje, ale netou po nich. Jeho sla se tm vyman z bludu. Nastane stoupav obh sil. Lidsk J se vyprost z pouta se svtem a po smrti zstv iv, protoe zniternn ivotnch sil zabrn tomu, aby se rozplynulo ve vnjm svt. Vytvo naopak centrum ivota ve vnitn rotaci mondy, nezvisl na existenci tla. Takov J je bh, deus, en. Znak pro en znamen rozpnat se, psobit zkrtka opak kuej. V nejstarm zpsobu psan byl vyznaovn dvojitm meandrovitm zkrutem, kter jinak t znamen hrom, blesk, elektrick vboj. Takovto byt trv, dokud trv vnitn rotace. Doke tak z neviditelnho msta psobit na lidi a nadchnout je pro velk mylenky a ulechtil iny. Tak psob svtci a mudrci dvnch dob, kte po tisce let podncuj a rozvjej lidstvo. Zstv vak jedno omezen. Jsou jet stle bytostmi osobnmi, a tedy podrobenmi inkm prostoru a asu. Tak nejsou nesmrteln, jako nen vn ani nebe a zem. Vn je jen zlat kvtina, kter vyraila vnitnm vymannm ze vech vazeb se vemi vcmi. lovk, kter doshl tohoto stupn, transponuje sv J. Nen ji omezen na mondu, nbr pesahuje meze polrn duality vech jev a vrac se k nerozdvojen Jednot, k Tao. V jejm pojet je ovem rozdl mezi buddhismem a taoismem. V buddhismu je tento nvrat do nirvny spojen s plnm vyhasnutm J, vdy je pece stejn marn, jako je marn svt. I kdy si toto vyhasnut nesmme vykldat jako smrt, znik, je to absolutn transcendence. V taoismu je naopak clem, aby stopy zitk, mono ci idea osobnosti, byly v ryz podstat zachovny. To je ono svtlo, je se ivotem vrac k sob a je v naem textu symbolizovno zlatou kvtinou.

15

Jet musme dodat, jak n text tlumo vznam osmi znak Knihy promn (I-ing). Znak en , hrom, to, co vzruuje, je ivot, kter vyr z hlubin zem, devo; potek kadho pohybu. Znak sn , vtr, hebkost, charakterizuje pronikn, vplynut sil reality do formy ideje. Jako vnik vtr do vech prostor, tak sn pronik vm a vytv uskutenn. Znak li , slunce, ohe, jas, hraje v tto oblasti svtla velkou roli. Sdl v och, tvo ochrann kruh a zpsobuje znovuzrozen. Znak kchun , zem, pijmajc, je jeden ze dvou praprincip, toti princip jin, uskuteovan v silch zem. Prv zem jako pda pijm a utv semena nebes. Znak tuej , jezero, pra, vesel, je zvren stav, toti na stran jin, a piazuje se proto k podzimu. Znak chien , nebe, tvoiv sla, je uskutenn principu jang, jen oploduje kun, pijmajc bytost. Znak kchan , voda, propastn, je protiklad li, , u svm psanm tvarem. Reprezentuje oblast Erta, kdeto li oblast Logu. Jako je li sluncem, je kchan mscem. Svatba kchan a li je tajemn magick dj, kter plod dt, novho lovka. Znak ken , hora, ztien, je obrazem meditace, pi n umlk ve vnj, a tm se probouz zniternn. Ken je proto mstem, kde se dotk smrt s ivotem, kde se uskuteuje umrn i rozen.

16

PEKLAD KNIHY TCHAJ-I IN-CHUA CUNG-

I]

NEBESK VDOM (SRDCE)

Mistr L-cu pravil: Je nco, co existuje samo sebou; kme tomu smysl (tao). Smysl nem jmno ani tvar. Je to jedin byt, jedin prvotn duch. Byt a ivot nememe vidt. Jsou obsaeny ve svtle nebe. Svtlo nebe nememe vidt, mme je obsaeno ve dvou och. Dnes chci bt vam prvodcem a odhalit vm tajemstv zlat kvtiny Velk jednoty, a z n pak vyloit ve dal. Velkou jednotou myslme to, co nem nic vc ne sebe sama. Tajemstv magickho ivota spov v tom, e jednme, abychom mohli nejednat, nelze toti ve peskoit a chtt do toho toit vniknout rovnou. ime se tedy dvnou zsadou a dejme se do prce na Byt. Pitom jde o to nesejt na scest. Zlat kvtina je svtlo. Jako barvu m svtlo? Zlatou kvtinu berme jako pirovnn. Je to prav sla transcendentn Velk jednoty. K n poukazuj slova: Olovo dodv irm vodm vude stejnou chu.
V Knize promn se to k takto1: Nebe Jednotou vytv vodu. Prv v tom je skuten sla Velk jednoty. Doshne-li lovk tto Jednoty, bude iv, ztrat-li ji, zeme. Avak akoli lovk ije v sle (j je vzduch, prana), slu (vzduch) nevid, prv tak jako ryby ij ve vod, vodu vak nevid. lovk umr, nem-li k ivotu vzduch, prv tak jako ryby bez vody hynou. Proto zasvcen uili lidi, aby se dreli nejzkladnjho a sledovali jedin, obh svtla a zachovvn jeho centra. Drme-li se tto prav sly, meme si prodlouit dobu ivota, a pak si pomoc metody slvn a men vytvoit nesmrteln tlo.

Prce sledujc kolobh svtla spov zcela v nvratnm pohybu, kdy shromaujeme mylenky (v sdle nebeskho vdom, nebeskm srdci). Nebesk srdce le mezi sluncem a mscem (to znamen mezi obma oima). V Knize o lutm zmku se k: ivot lze uspodat a srovnat na polko rozlohy jedinho palce v dom rozmru jedin stopy. Dm rozmru jedn stopy je obliej. V oblieji polko velikosti palce: co jinho by to mohlo bt ne nebesk srdce? Uprosted tverenho palce se skv ndhera. V purpurov sni v nefritovm mst bydl bh naprost przdnoty i ivoucnosti. Konfucini to nazvaj centrem przdnoty, buddhist terasou ivotnosti, taoist zem pedk anebo lutm palcem anebo temnm prsmykem anebo prostorem prvotnho nebe. Nebesk srdce je jako pbytek, svtlo je pnem domu. Jak svtlo obh v nvratnm kruhu, pedstupuj proto sly celho tla ped jeho trn, jako kdy svat krl vybudoval stedn msto a vytvoil zkladn d a pispchaj vechny stty zaplatit da, anebo jako kdy pn dl v poklidu a jasu a eledni i sluky ochotn poslouchaj jeho rozkaz a kad kon svou prci. Proto potebujete uvst svtlo do obhu; to je nejvy a nejpodivuhodnj tajemstv. Svtlem pohneme snadno, obtn je vak ustlme na mst. Nechme-li je dost dlouho obhat, houstne, krystalizuje; je to pak pirozen tlo ducha. Tento zkrystalizovan duch se vytv za devtm nebem. Je to stav, o nm je v Knize zrcadla srdce psno: Mlky let k vinm jitra. Konme-li podle tto zsady, nepotebujeme hledat dnou jinou metodu, je jen teba soustedit k tomu vechnu mysl. Kniha Leng-jen2 k: Se soustednou mysl lze vzltnut a zrodit se v nebi. Nebe nen vzdlen modr obloha, nbr msto, kde se v dom tvoen vytv tlesnost. Pokrauje-li se v tomto dle dlouho, vznikne pirozen mimo tlo i druh tlo duchovn. Zlat kvtina je elixr ivota (in-tam, doslova zlat kulika, zlat zrno). Vechny promny duchovnho vdom zvis na srdci. V nm tkv tajn kouzlo, je sice psob pesn, ale pece je tak prchav, e je k nmu zapoteb nejvy inteligence a jistoty jako i nejhlubho pohrouen a klidu.
1 2

Tento vloen koment pochz nejspe ze 17. nebo 18. stolet. Leng-jen je buddhistick stra Suramgama. 17

Lid bez tto vrcholn inteligence a chpavosti nenajdou zpsob pouit. Lid bez tohoto hlubokho pohrouen a klidu nespln jeho poadavky.
V tomto oddlu se vysvtluje pvod velkho smyslu svta (tao). Nebesk srdce je zroden pupen velkho Smyslu. Kdo doke setrvat v naprostm klidu, tomu se nebesk srdce zjev samo. Vzbud-li nkdo tento pocit a zapsob-li pmoae, vznikne lovk jako pvodn iv bytost. Tato iv bytost dl od poet a do narozen na pravm mst. Jakmile do jejho zrodu zashne jeden jedin tn individuace, jej byt a ivot se rozejdou na dv strany. Od tto chvle nedoshneme-li nejhlubho klidu se ji byt se ivotem neshled. Proto v plnu velkho plu plat: Velk jednota do sebe pojme pravou slu (prana), semeno, ducha, anima a animu. Pokud se mylen zcela uklidn, take lovk vid nebesk srdce, duchovn inteligence samoinn dospje k potku. Toto prvotn byt ovem sdl ve svm pravm prostoru, avak tpyt svtla sdl ve dvou och. Proto mistr u, abychom se vloili do obhu svtla, mme-li zase doshnout pravho byt. Prav byt je pvodn duch. Prav duch, to je prv byt a ivot, a reln je v nm prv prvotn sla. A prv toto je Velik smysl. Mistr se pak dle star, aby lid neminuli cestu, je vede od vdomho jednn k nevdommu nejednn. Proto k: Kouzlo elixru ivota pouv vdomho jednn, aby se doshlo nevdomho nejednn. Vdom jednn spov v tom, e se svtlo reflex uvd do obhu, aby se zjevilo psoben nebe. Jestlie se pak zrod prav semeno a uijeme sprvn metody, jak je roztavit a smsit, aby se vytvoil elixr ivota, potom projdeme prsmykem; vytvo se embryo, a to se mus rozvjet zahvnm, krmenm, koupel a umvnm. Tm se pechz do oblasti nevdomho nejednn. Je zapoteb celho roku tto ohniv periody, ne se embryo narod, svlkne kuklu a pejde z obyejnho svta do svta posvtnho. Tato metoda je zcela jednoduch a snadn. Ale upadme pi n do tolika prchavch stav a promn, e plat rada: Nedospjeme tam narz, jednm skokem. Kdo hled vn ivot, mus hledat msto, kde pvodn vzniklo byt a ivot.

II]

PRVOTN DUCH A VDOM DUCH

Mistr L-cu pravil: Oproti nebi a zemi je lovk pouh jepice. Avak oproti Velkmu smyslu jsou i nebe a zem pouh bublina a stn. Jen pvodn duch a prav byt pekonv as a prostor. Kliv sla semene stejn jako nebe a zem podlh zniku, avak prvotn duch existuje mimo polrn protiklady, je mstem, z nho se rod nebe i zem. Jestlie ci pochop, jak se dobrat prvotnho ducha, pekonaj polrn protiklady svtla a tmy a nedl ji ve tech svtech3. Toho je vak schopen jen ten, kdo spatil byt v jeho pvodn podob. Kdy se lid vyprost z matina lna, sdl prvotn duch v onom palcovm tvereku (mezi oima), pod srdcem se vak usdl vdom duch. Toto spodn srdce z masa a krve m tvar velk broskve, kryj je kdla plic, podpraj je jtra a slou mu troby bicha. Toto srdce zvis na vnjm svt. Kdyby lovk jeden den nejedl, je srdci nevolno. Ulekne-li se neho, srdce se rozbu, popudli se nm, uvzne, stane-li ped tv smrti, zesmutn, spat-li nco krsnho, zaples. Avak tm nebeskm srdcem v hlav nic ani sebemn nepohne. Pt-li se, zdali se nebesk srdce pece neme pohnout, tu odpovm: Jak by se mohla pohnout prav mylenka na msteku velikosti palce! Pohne-li se pece, nen to dobr. Vdy se hbe v obyejnch lidech, kdy umraj, kdy u se svtlo zahustilo a vytvoilo karmick tlo a jeho ivotn sla se pozvolna vkld do popud a pohyb. To je vak tajemstv, je se za tisce let neprozradilo. To doln srdce je jako siln a mocn vojevdce, kter pohrd nebeskm panovnkem jako slabochem a zmocnil se veden sttu. Jestlie se vak poda opevnit a uhjit hrad Pvodu, je to, jako kdyby na trn sedl panovnk siln a moudr. Oi jako dva ministi podporujc v silou panovnka uvdj svtlo do obhu vpravo a zase zpt vlevo. Je-li tedy stedn vlda v podku, dostavuj se vichni odbojn hrdinov s obrcenmi kopmi a pijmaj jej rozkazy. Nejvym kouzlem k zskn elixru ivota je voda semene, ohe ducha a zem mylenky. Toto troj. Co je voda semene? Je to prav, jedin sla prvotnho nebe (ers). Ohe ducha, to je prv svtlo (logos). Zem mylenky, to je prv nebesk srdce v stednm palci (intuice). Ohn ducha uijeme jako initele, zem mylenky jako substance, vody semene jako podkladu. Obyejn lid si vytvej mylenkou tlo. Tlem nen pouze vnj tlo vysok sedm stop. V tle je i anima. Anima se poj k vdom a psob v nm. Vznik vdom zvis na anim. Anima je ensk povahy (jin) a je substanc
3

Nebe, zem, peklo. 18

vdom. Pokud se toto vdom neperu, neustle plod pokolen za pokolenm a tvar i transformace substance se neustle mn. Mimo to vak existuje animus, v nm se skrv duch. Animus sdl ve dne v och, v noci pobv v jtrech. Kdy sdl v och, vid, kdy pobv v jtrech, sn. Sny jsou pouti ducha vemi devti nebi a po vech devti zemch. Kdo je vak pi probuzen zachmuen a mdl, je spoutn animou. Animus a tm i udrovn koncentrace ducha je tedy ovlivovn kolobhem svtla; jm je podrobovna anima a pozastavovno vdom. Metoda dvnch mudrc jak uniknout ze svta spovala prv v tom, e se dokonale roztavily strusky tmy, aby se ve navrtilo k ist tvorb. To nen nic jinho, ne e je ubrno anim a dodno plnosti animovi. A kouzelnm prostedkem k umenen tmy a k ovldnut animy je nvratn obh svtla. Kdy svou prci nezamme na obnoven tvoivosti, ale omezme se jako na kouzeln prostedek na kolobh svtla, je tvoivm initelem prv svtlo. Jeho obhem se vracme zpt k mstu stvoen. Drme-li se tto metody, pak bude semenn vody hojnost, ohe ducha se sm vznt a zem mylenky se ztu a vykrystalizuje. A me vzejt posvtn plod. Skarabeus val svou kuliku a v kulice vznik ivot inkem nerozdlen prce jeho duchovn koncentrace. Jestlie me embryo vzniknout a vylhnut se z kukly dokonce v hnoji, copak by se nemohlo zrodit tlo v pbytku naeho nebeskho srdce, soustedme-li se na to duchem? Sestoup-li jedin inn prav byt (logos spojen s itm) do palce Tvoen, rozdl se na anima a animu. Animus je v nebeskm srdci. Je povahy svteln, je silou lehkosti a istoty. Je tm, co zskvme z Velik przdnoty, je je tho tvaru jako prapotek. Anima je povahy temn. Je silou te a kalu, je vetknuta do tlesnho srdce z masa a krve. Animus miluje ivot, anima hled smrt. Vechny smyslov choutky a vbuchy hnvu jsou inky animy, ona je vdomm duchem, kter se po smrti iv krv, avak za ivota strd. Temn se vrac k temnmu, stejn vci se pitahuj. k vak dovede temnou animu dokonale destilovat, take se zmn v ist svtlo (jang).4
V tomto oddlu se popisuje role, kterou pi vytven lidskho tla hraj prvotn duch a vdom duch. Mistr k: ivot lovka je jako ivot jepice a pouze prav byt prvotnho ducha je s to uniknout kolobhu nebe a zem a osudu eon. Prav byt vychz z nepolrn podstaty a nabv prasly polarity, m pijm od nebe a zem skuten byt a stv se vdomm duchem. Prvotn duch zskal byt od otce a matky. Tento prvotn duch byl bez vdom a bez uvdomn, byl vak s to dit tvoiv procesy tla. Vdom duch je nm zcela zjevn a velice inn a doke se neustle pizpsobovat. Je pnem lidskho srdce. Dokud dl v tle, je to animus. Kdy se s tlem rozlou, stv se duchem. Kdy tlo ponalo svou existenci, prvotn duch jet nevytvoil embryo, v nm by se mohl ztlesnit. Nyn krystalizuje v nepolrn voln jednot. Ve chvli narozen dch vdom duch slu vzduchu, a tak se stv pbytkem narozenho. Sdl v srdci. Od t chvle je srdce pnem a prvotn duch ztrc sv msto, zatmco vdom duch zskv moc. Prvotn duch miluje klid, vdom duch miluje pohyb. Pi pohybech je stle poutn pocity a dychtnm. Ve dne v noci spotebovv prasemeno, a zcela vyerp slu prvotnho ducha. Pak vdom duch opust svj obal a vyjde ven. Kdo vtinou inil dobro, zachov si, a dojde k smrti, slu ducha istou a jasnou. Ta pak vystoup hornmi otvory st a nosu. ist a lehk sla vzduchu stoup vzhru a vzn se k nebi a stv se ptinsobn ptomnm stnovm gniem i stnovm duchem. Byl-li vak prvotn duch za ivota zneuvn vdomm duchem k chamtivosti, k tetn, k dostem a rozkom a pchal vemon hchy, tu pak je v okamiku smrti sla ducha kaln a zmaten a vdom duch vychz z tla spolu se vzduchem dolejm otvorem u st bicha. Nebo kdy je sla ducha kaln a neist, krystalizuje dole a kles do pekla a stane se dmonem. Prvotn duch pak nejen ztrc svou podobu, ale ubv mu tm i moci a moudrosti pravho byt. Proto prav mistr: Pohybovat se, to nen dobr. Kdo si chce uchovat prvotnho ducha, mus mu bezpodmnen nejprve poddit ducha poznvajcho. Cesta k jeho podroben vede prv nvratnm kruhem obhu svtla. U-li se lovk kolobhu svtla, mus pi tom zapomenout na tlo i na srdce. Srdce mus odumt, duch mus t. ije-li duch, zane dech neobyejnm zpsobem krouit. To je to, co mistr povauje za nejlep ze veho.5 K tomu mus lovk psobit, aby se duch ponoil do spodku tla (do solrnho pletiva). Sla je pak v dotyku s duchem a duch se silou proist a krystalizuje. To je metoda piloen ruky. Prvotn duch se v pbytku ivota asem pemn v Pravou slu. Tehdy musme pout metody toen mlnskm kolem, aby se sla destilovala a byl z n elixr ivota. To je metoda soustedn prce.
4 5

Svtlo zde znamen princip kosmu, pozitivn pl, nikoli svtc svtlo. Zde jsou charakterizovna tyi stadia znovuzrozen. Znovuzrozen (z vody a ducha), to je vznik pneumatickho tla v pomjivm tle z masa a kost. Je tu pbuznost s mylenkami Pavlovmi a Janovmi. 19

Kdy je perlika elixru ivota hotova, me se vytvoit posvtn embryo, nae prce se pak mus zamit na zahvn a vyivovn duchovnho embrya. To je metoda dokonovn. Kdy je tlo dtte v pln sle hotov, mus se prce zamit na to, aby se embryo narodilo a vrtilo se do Przdnoty. To je metoda zvednut ruky od dla. Takov je od nejstarch dob smyslupln poad krok v prav metod, jak dospt ke stupni vn ijcho nesmrtelnho gnia a svtce, a nejsou to jalov slova. Jestlie vak prce dospla a sem, je naprosto ztrveno ve, co nleelo k temnmu principu, a tlo se zrodilo do istho Svtla. Promnil-li se vdom duch v prvotnho ducha, lze teprve ci, e doshl nekonen promnlivosti a uniknuv z kolobhu dospl v estinsobn6 ptomnho zlatho gnia. Neuije-li lovk tto metody ke svmu zulechtn, jak potom chce uniknout z cesty rozen a umrn?

Meditace, 1. stadium Soustedn svtla

Ptinsobn ptomn gnius, v nho se smrt nsledkem temnho pudu promn dobr lovk, je omezen na oblasti pti smysl, tedy stle jet zajat na tto zemi. Znovuzrozen zpsob, e vstoup do est oblasti, do oblasti duchovn. 20

III]

KOLOBH SVTLA A UDROVN STEDU

Mistr L-cu pravil: Odkdy je nm zjeveno oznaen kolobh svtla? Bylo nm zjeveno Pravm lovkem potku tvar (Kuan-jin-ceu)7. Nechme-li svtlo obhat v kruhu, krystalizuj vechny sly nebe i zem, svtla i tmy. To jest to, co se oznauje jako semenn mylen anebo jako tben sly anebo jako tben pedstavy. Kdy zanme uvat tohoto kouzla, je to, jako kdyby uprosted byt bylo cosi nejsoucho; kdy pak jsme po ase s prac hotovi a je zde tlo mimo tlo, je to, jako kdyby uprosted nebyt bylo nco jsoucho. Teprve po stu dn neustl prce se stv svtlo pravm svtlem, teprve se stv ohnm ducha. Za sto dn vznikne sm od sebe uprosted svtla bod, pl svtla (jang). Pak nhle vznikne perlika semene. Je to, jako kdyby se spojili mu a ena a dolo k poet. Tu mus lovk docela ztichnout a oekvat je. Kolobh svtla je etapa ohn. Uprosted pravznikn je rozhodujcm initelem z svtla (jang-kuang). V hmotnm svt je jm slunce, v lovku jm je oko. Hlavn tato sla, kdy se zam smrem ven (a plyne dol), zpsobuje vyzaovn a rozptyl duchovnho vdom. Princip Zlat kvtiny proto naprosto spov na metod nvratnho pohybu.
Srdce lovka je ve znamen ohn8. Plamen ohn smuje vzhru. Kdy ob oi pozoruj vci ve svt, je to zen obrcen k vnjku. Kdy pak lovk zave oi a zrak obrt a zam dovnit a pozoruje prostory zemelch pedk, je to zptn metoda. Sla ledvin je ve znamen vody. Kdy se pohnou pudy, plyne sla dol, smuje navenek a plod dti. Kdy ji lovk v okamiku uvolnn nenech plynout ven, nbr vede ji silou mylenky nazpt, take z tavcho kelmku Tvorby pronik vzhru a osvuje a syt srdce i tlo, je to rovn zptn metoda. Plat proto, e smysl elixru ivota spov naprosto jen na zptn metod.

Kolobh svtla nen pouze kolobhem semenku jednotlivho tla, nbr je pmo kolobhem pravch tvrch formujcch sil. Nejde o momentln zblesk fantazijn pedstavy, nbr je tu vystien obh vech eon (sthovn du). Proto kad vdech v mtku lidskho asu znamen jeden rok, avak v mtku dlouh noci devti stezek (novch vtlovn) znamen jeden vdech sto let. Jakmile lovk vydal jedin tn individuace9, narod se na svt a do smrti se teba ani jedinkrt neohldne nazpt. Sla svtla se vyerp a vytrat, to pak vede do svta devater tmy (do novho vtlen). V knize Leng-jen10 se o tom k: Soustednm mylenek meme vzltnout, nahromadnm dost se ztme dol. Jestlie k mlo db o mylenky a pli db o sv dosti a choutky, vydv se cestou k propadliti. Prav intuice vznik jen kontemplac a klidem: k tomu je zapoteb zptn metody. V Knize zasten harmonie11 se o tom k: Osvobozen je v oku. V Zkladnch otzkch lutho csae12 se k: Semenk lidskho tla se mus soustedit do przdnho prostoru nahoe. Tento vrok se vztahuje k tmu. Vta poukazuje k nesmrtelnosti a poukazuje tak k vysvobozen ze svta. To je spolen cl vech nboenstv. Svtlo nen pouze v tle, ale nen tak (jen) mimo tlo. Sluncem a mscem jsou osvcovny hory a eky a velik zem: to ve je tak toto svtlo. Nen tedy jen v tle. Porozumn a ujasnn, poznn a vysvtlen, to ve je rovn toto svtlo a vechny pohyby (ducha) jsou t toto svtlo, proto nen svtlo jen mimo tlo. Svteln kvt nebe a zem napluje vech tisc prostor. Avak svteln kvt jednotlivho tla takt pronik nebem a obrst zemi. Proto, tak jako obh kruhem svtlo, jsou
k Lao-ca. Proti sob jsou zde postaveny dva ply due, logos (srdce, vdom), jemu odpovd znak ohn, a ers (ledviny, sexualita), jemu odpovd znak vody. Prodn lovk ponechv ob sly psobit smrem navenek (intelekt a akt plozen), a tm se vyerpaj. Zasvcen je obrac dovnit a uvd je do kontaktu, v nm se navzjem oplodn a zplod duevn tlo bez krve, a tud siln duchovn tlo. 9 Znak ke, kter pekldme slovem individuace, je psn symbolem sly umstnm do rmeku. Znamen tedy formu entelechie petvoenou do mondy. Je to uvolnn jedn jednotky sly a jej obalen zrodenmi silami, je psob k jejmu ztlesnn. Podle pedstavy vyznava tohoto uen je tento proces doprovzen znjcm tnem. Empiricky vzato je to proces poet lidskho zrodku. Od toho okamiku pokrauje nepetrit vvoj, neustl zbavovn, a porodem vyjde na svtlo individuum. Potom jde ve automaticky dle, a je vyerpna sla a pichz smrt. 10 Buddhistick stra Suramgama. 11 Jin-Fu-ing, taoistick stra. 12 S-wen, taoistick spis z pozdj doby, vydvan za dlo mytickho csae Chuang-ti.
8 7

21

s nm zrove v kolobhu nebe i zem, hory a eky. Zapustit semenk kvtu v lidskm tle nahoe v oku, to je mocn kl k lidskmu tlu. Pamatujte na to, dti! Nepstujete-li jedin den meditaci, prch vm toto svtlo bhvkam. Oddte-li se i jen na tvrthodinku meditaci, mete tm vydit deset tisc eon a tisc narozen. To je kouzeln prostedek, mocnj nad vechno pomylen. Kdy se vak lovk d do prce na svm byt, mus pronikat od zjevnho k hlubinnmu, od hrubho k jemnmu. Ve zle na tom, aby nepestval. Zatek a konec prce mus spadat vjedno. Mezitm samozejm pijdou chladnj i velej okamiky. Clem vak mus bt, aby se doshlo vin nebe a hlubin moe. A kdy u vechny metody pipadaj snadn a samozejm, teprve pak jsme ve zvldli. Vichni svtci si navzjem sdlovali, e nic nen mon bez kontemplace (an-ao, zrcadlen); Kdy ekl Kchung-c: Dovst poznn k cli, anebo to akja nazval zenm srdce, anebo Lao-c vnitnm zenm, znamen to vdy tot. O zrcadlen ovem me mluvit kdekdo, ale nezvldne je, jestlie nev, co to slovo znamen. Co m bt zrcadelnm odraeno, je vdom srdce, to se mus vrtit k vchozmu bodu, kde se jet nezjevil formujc duch. Naemu est stop vysokmu tlu se musme snait najt tvar, jak mlo ped potkem nebe a zem. Jestlie dnes lid ztrv v meditaci jen hodinu nebo dv a pozoruj pouze sv nynj vlastn tlo a kaj tomu zrcadlen (kontemplace), jakpak by z toho mohlo nco vzejt? Zakladatel buddhismu i zakladatel taoismu uili, e si lovk m hledt na piku nosu. Tm nemyslili, e m ke pice nosu uprat mylenky. Ani tm nemyslili, e zatmco by oko pohlelo na piku nosu, mylenky by se mly soustedit na lut sted. Kam se zam oko, tam se zam i srdce. Jakpak by se mohlo zamovat zrove vzhru (na lut sted) a dol (na piku nosu), anebo mit stdav hned vzhru, hned dol? To ve by znamenalo plst si prst ukazujc k msci s mscem. Co se tm tedy vlastn mysl? Slova pika nosu jsou zvolena velmi vhodn. Nos me om slouit za ukazatele smru. Kdo nem pohledem podle nosu, ten bu vyval oi a hled do dlky, take nevid nos, anebo sklop vka, a se oi zavou a tak nevid nos. Ale otevr-li oi pli, dl tu chybu, e se upr k vnjmu svtu, kter ho snadno rozptl. Kdy je pli zavr, dl tu chybu, e mu utkaj dovnit, a pohrou se snadno do snn. Kdy vak spust vka prv na polovic, vid prv dobe piku nosu. Proto ji m za vodtko. Zle jen na tom sklpt vka sprvnm zpsobem a dovolit svtlu, aby nm do o zilo samo, ani se namhme sami do nich svtlo uvdt. Pohled na piku nosu slou jen na potku vnitnho soustedn k tomu, aby se oi zahledly sprvnm smrem, abychom se zamili na sprvnou linii, potom u toho nen teba. Asi tak, jako kdy zednk zavs olovnici. Kdy ji zavsil, zad podle n svou prci, ale pak se u o olovnici neustle nestar a pod se na ni nedv. Fixujc kontemplace13 je bn buddhistick metoda a nebyla nikdy dnm tajemstvm. Upeme ob oi na piku nosu, pohodln se zpma posadme a upneme srdce na sted uprosted podmnek (nehybn bod v prchavm reji jev). V taoismu se nazv lutm stedem, v buddhismu centrem uprosted podmnek. Oboj je tot. Neznamen to nutn sted na hlavy. Jenom se nm rad, abychom soustedili mysl k bodu lecmu uprosted mezi oima. Pak zanme sprvn. Svtlo je substance pohybliv. Upneme-li mysl k mstu mezi oima, svtlo nm do nich vnik samo. Nemusme mt ani zvl porn na zeteli Palc stedu. V tchto nkolika vtch je eeno to nejdleitj. Centrum uprosted podmnek je oznaen velice vstin. Centrum je vudyptomn, je v nm zahrnuto ve, vztahuje se k impulsu veho Tvoen. Podmnky jsou pak vstupn brnou. Splnn podmnek toti otvr vchod, nic dalho vak s neprosnou nutnost nenavozuje. Spojen tchto dvou slov m vznam znan voln a zrove pesn. Fixujc kontemplace je nezbytn, pomh upevnit osvcen. Jen pi tom nesmme strnule sedt, kdy v ns okoln svt probud mylenku, nbr musme sledovat, kde se mylenka nachz, kde vznikla, kde hasne. Sledovat a domlet kadou prchajc mylenku dl a dl by vak nevedlo k dnmu konci. lovk se mus upnout jedin na bod, kde ona mylenka vznikla, a nesm ptrat mimo tento bod; nebo nen mon najt srdce (vdom), tedy dostat se vdomm mimo vdom. Stav
Metoda fixujc kontemplace (-kuan) je meditan metoda buddhistick koly Tchien-tchaj. Std uklidovn pocit dechovmi cviky a kontemplaci. V nsledujcm textu se pejmaj nkter jej metody. Podmnkami se rozum situace, okoln svt, kter v souinnosti s pinami (jin) uvd do pohybu kolobh marnosti. Centrem podmnek je doslova nehybn pl v prchavm reji jev. 22
13

obou srdc se zrove sname uvst do klidu, to je sprvn kontemplace. Co tomu odporuje, je patn kontemplace. Ta nevede k cli. Jestlie nm pak stle a nepetrit mylenky utkaj, zarazme je a zanme s opravdovou kontemplac. Kontemplujeme a opt zaneme fixovat. Kontemplace je svtlo. Kontemplace bez fixace je svtlo bez kolobhu. Nezapomnejte na to!
Obecnm smyslem tohoto oddlu je, e pro kolobh svtla je dleit udrovat sted. V tomto jeho poslednm seku se mluvilo o tom, e lidsk tlo je velice cennm statkem, je-li jeho pnem prvotn duch. Je-li vak vyuvno vdomm duchem, zpsobuje to, e je prvotn duch ve dne v noci rozptylovn a vypotebovvn. Kdy se zcela vyerp, tlo zeme. L se pak metoda, jak podrobit vdomho ducha a ochrnit prvotnho ducha: To je nemon, nezaneme-li tm, e navozujeme kolobh svtla. Asi tak jako kdy chceme stavt ndhern dm, musme pro nj nejdve nalzt pkn podklad. Je-li podklad pevn, tu se teprve meme pustit do prce a hluboko zabudovat pevn zklady zd a stavt pile a zdi. Nezabudujeme-li zklady takto, copak lze vystavt dm? Metoda pe o ivot je prv takov. Obh svtla lze pirovnat k podkladu stavby. Je-li fundament pevn, je na nm mono rychle stavt. A udrujeme-li ohnm ducha zlat sted, budovn naeho pravho byt pokrauje jako prce na stavb. Mistr proto ozejmuje metodu, jak pistupovat k pi o ivot a rad lidem, aby se obma oima dvali na piku nosu, pimhouili vka, hledli do nitra, klidn sedli s tlem vzpmenm a srdce upjali k centru uprosted vech podmnek. Upnme-li mylenky k mstu mezi obma oima, zpsobujeme tm, e vnik svtlo. Pot duch (chi) houstne, krystalizuje a umisuje se do centra mezi vemi podmnkami. Centrum mezi podmnkami, to je pevn dno elixru, msto pro slu (solrn pletivo). Mistr to vyjaduje tajemn ka: Na potku prce musme sedt v klidn mstnosti, tlo a je jako such devo, srdce a je jako vychladl popel. Pimhume vka obou o a hleme do nitra a oiujme srdce, umvejme mysl, zanechme rozko a opatrujme semeno. Denn usedejme se zkenma nohama k meditaci. Pokejme na okamik, a se zpevn, zkrystalizuje sluchov schopnost ucha, a se umen chuov vjem jazyka, tj. pilome jazyk k patru; ustlme dech a upneme mylenky na temnou brnu. Kdybychom dech naped ustlili, hroz nm, e se nm ucpe nos a budeme mt obte s dchnm. Kdy piveme oi, zamme pohled k bodu na hbetu nosu, kter le necelho pl palce pod prsekem zrakov pmky, tam, kde je na nose mal hrbolek. Pak zaneme sousteovat mylenky, ucho udv rytmus dechu, tlo i srdce dl v poklidu a v harmonii. Svtlo o mus zit klidn a dlouho, nesm podlhat ospalosti ani se rozptylovat. Oko nehled k vnjku, spust trochu vka a svt do nitra. Svt na ono msto. sta nemluv a nesmj se. Seveme rty a dchme zhluboka. Dech setrvv na mst. Nos nevsv dn vn. I ich setrvv na mst. Cel srdce ste nitro. Je soustedno na mst. Mylenky nezaltaj ven, prav mylenky setrvvaj. Jsou-li mylenky setrval, je trval i semeno; je-li semeno trval, je trval i sla; je-li sla trval, stv se trvalm i duch. Duch je mylenka, mylenka je srdce, srdce je ohe, ohe je elixr. Hledme-li na nitro takto, pak se bezpotukrt zzran otevou i zavou brny nebe. Avak nezrytmizujeme-li dech, nememe proniknout do dnho hlubho tajemstv. Kdy k zan a neum upnout mylenky na msto mezi oima, kdy oi zave, avak slu srdce nevynalo na to, aby pehldlo prostor sly, m to pravdpodobn tu pinu, e dch pli hlasit a prudce, a tm si zpsobuje dal nesnze, protoe tlo a srdce jsou stle jet zamstnny tm, aby nsiln potlaovaly vzdouvajc se slu a paliv dech. Jestlie pouze upneme mylenky k obma om, avak duch nekrystalizuje v solrnm pletivu (v centru mezi podmnkami), je to, jako kdybychom veli do pedsn, ale nevstoupili jet do pokoje. Tu pak neme vzplanout ohe ducha, sla zstv studen a st me vydat opravdov plod. Mistr m proto obavu, e lid pouze porn upnou mylenky k nosu, ale nepomysl na to upnout pedstavy k mstu sly; proto uil pirovnn o zednkovi pouvajcm olovnice. Zednk ji pouv, aby vidl, zdali stav ze kolmou nebo ikmou, provzek mu tedy slou za vodtko; kdy zjistil sprvn smr, me se pustit do prce. Avak pracuje na zdi, nikoli na olovnici, to je jasn. Z toho je vidt, e soustedn mylenek mezi oi m jen ten smysl, jak m pro zednka olovnice. Mistr na to vdy znovu upozoruje, nebo se obv, e by jeho radm nebylo rozumno. A kdy ci pochop, jak mus pikldat ruku k dlu, obv se, e by mohli prci peruit, a proto opakuje vdy znovu: A po dsledn prci je za sto dn svtlo prav; teprve pak se meme dt do dla s ohnm ducha. Postupuje-li tedy lovk soustedn, sm po stu dn ve svtle vznikne bod pravho tvrho svtla (jang). ci to mus zkouet s upmnm srdcem.

23

IV]

NVRATN OBH SVTLA A REGULACE RYTMU DECHU

Mistr L-cu pravil: lovk se mus rozhodnout se soustednm srdcem a nehledat spch; potom se spch dostav sm. V prvn etap se lovk dopout hlavn dvou chyb: bu nem dost elnu, je neten, anebo se rozptyluje, je roztkan. Od toho si vak lze odpomoci: nesmme do dechu pli vkldat srdce. Dech vychz ze srdce14. Co vychz ze srdce, je dech. Nakolik se srdce vzru, natolik velk sly nabude dech. Sla dechu vyvolv zmny v innosti srdce. Ubhaj-li nae pedstavy pli rychle, zmocuj se ns bezdky fantazie, je jsou vdy doprovzeny zmnnm dchnm, nebo tento vnitn dech a zevn dech spolu souvisej jako tn a ozvna. Denn vdechneme a vydechneme bezpotukrt a stejn bezpotu mme fantazijnch pedstav. A tak jasnost ducha unik, jako usych devo a umr popel. Nemme tedy mt pedstavy? Bez pedstav nelze bt. Nemme dchat? Bez dchn nelze bt. Nejlepm prostedkem je uinit si z nemoci lk. Protoe srdce a dech spolu souvis, musme obh svtla sladit s rytmem dechu. K tomu je zapoteb pedevm svtla z u. Svtlo o je sdruen svtlo slunce a msce pijman zven. Svtlo v uch je sdruen svtlo slunce a msce pijman zevnit. Je to semeno ili svtlo v krystalick form. Oboj svtlo m t pvod a li se jen pojmenovnm. Pochopen (ucho) a jasnost (oko) je tud jedno a tot psobc svtlo. Kdy usedneme, sklopme trochu vka a pouijeme o, abychom si udali smr, a svtlo pak pemstme dol. Kdy se nm ho neda pemstit dol, soustedme srdce na to, aby poslouchalo dech. Vdech a vdech nesm bt slyiteln. Co slyme, je jen to, co nem tn. Je-li pece slyet njak tn, je dech hrub a povrchn a jet se nezjemnil. Musme pak odlehit a zmenit srdce. m vc mu polevme, tm bude men m men bude, tm bude klidnj. Pojednou bude tak tich, jako kdyby ustalo bt. Pak se dostav prav dech a poznme skutenou povahu srdce. Je-li srdce jemn, je dech jemn, nebo kadmu pohybu srdce odpovd sla dechu. Je-li dech jemn, je srdce jemn, nebo kad pohyb dechu psob na srdce. Chceme-li ustlit srdce, dbejme nejprve na slu dechu. Na srdce nememe psobit pmo. Proto se sname zachzet s dechem; tomu kme udrovn soustedn sly dechu. Chpete tedy, uednci, podstatu pohybu? Pohyb lze vyvolat vnjmi prostedky, je to jen jin zpsob jeho ovldn. Srdce teba meme rozbuit bhem. A nememe je snad soustednm klidem utiit? Velc svtci, kte poznali, jak se vzjemn ovlivuj srdce a dech, vymyslili co nejjednodu vklad k uitku budoucm pokolenm. V Knize elixru15 se o tto otzce k: Slepice me z vajec vysedt kuata, protoe jej srdce stle naslouch. To je dleit magick vta. Pinou, pro me slepice vysedt kuata, je sla tepla. Sla tepla vak me zahvat jen skopky, neme proniknout dovnit vajec. Proto slepice vede tuto slu dovnit srdcem. Pomh si sluchem. Pomoc sluchu sousteuje k kolu i cel sv srdce. Pronikne-li srdce, pronikne i sla a mldti se dostane sly tepla a ono oije. Proto slepice, i kdy nejednou vejce opust, pece stle nakln ucho, aby slyela: koncentrace ducha nen tedy peruena. Protoe nen peruena koncentrace ducha, trv ve dne v noci neperuen sla tepla a duch se probouz k ivotu. Psob se na probuzen ducha, nebo srdce zprvu zemelo. Kdy d lovk zemt srdci, probouz se k ivotu prvotn duch. Usmrtit srdce neznamen nechat je uschnout a odumt, nbr znamen to, e jej uinme nedlnou a soustednou jednotou. Buddha pravil: Upne-li srdce k jednomu bodu, pak ti nen nic nemonho. Srdce se nm snadno rozutee, proto je musme soustedit silou dechu. Dech snadno hrubne, proto jej musme srdcem zjemovat. inme-li tak, copak by se nm nepodailo upevnit je? S obma chybami, s netenost a s roztkanost, musme bojovat klidnou prac, konanou denn bez peruen; pak se spch urit dostav. Kdy lovk pi meditaci nesed, bv asto, ani to pozoruje, lecm rozptylovn. Uvdomit si, e jsem rozptylovn, to je mechanismus, jak roztkanost odstranit. Netenost, kter si lovk nen vdom, a netenost, kter si je vdom, jsou si vzdleny na tisc mil. Neuvdoml netenost je vskutku tupost, uvdoml netenost nen pln netenost, nebo je v n pece cosi jasnho. Roztkanost spov v tom, e je duch rozptylovn, netenost spov v tom, e se duch dosud nevyistil. Roztkanost napravujeme mnohem snze ne netenost. Je tomu podobn
14

nsk znak pro dech, si, se skld ze znaku c, od, sebe, a ze znaku sin, srdce, vdom. Lze jej tedy vyloit jako vychzejc ze srdce, majc pvod v srdci. 15 Tajn kniha sekt Zlatho elixru ivota. 24

jako pi nemoci: ctme-li bolesti a svrbn, meme je njakou medicnou odstranit; netenost je vak jako nemoc, pi kter nic nectme. V roztkanost se pece meme soustedit, zmatek lze urovnat, avak netenost a apatie je tup a temn. Roztkanost a zmatenost se pece jen vrac k uritmu mstu, avak pi leniv netenost a apatii je inn jen anima. Pi roztritost je jet ptomen animus, ale pi apatick otuplosti vldne pouh tma. Je-li lovk pi meditaci ospal, je to zpsobeno netenost. Tuto netenost meme zahnt jedin regulovnm dechu. Akoli dech vnikajc a vychzejc nosem a sty nen prav dech, pece jen se spolu s nm vyvolv i pohyb pravho dechu. Kdy sedme, musme srdce udrovat v klidu a sousteovat slu. Jak lze srdce uklidnit? Dechem. Vdechu a vdechu si sm bt vdomo jedin srdce, nesmme mu naslouchat uima. Dech je jemn, kdy jej neslyme, a jestlie je jemn, je ist. Jestlie dech slyme, m slu hrubou, a jestlie hrubou, tedy kalnou, a je-li kaln, vznik otuplost a apatie a na lovka pad ospalost. To je zcela pirozen zkonitost.

Meditace, 2. stadium Potek znovuzrozen v prostoru sly

Je vak teba vdt, jak srdce pi dechu sprvn uvat. Musme ho uvat, ani ho uvme. Smme jen zcela tie nechat dopadnout svtlo na sluch. Tato vta m tajemn smysl. Co to znamen nechat svtlo nkam dopadnout? Myslme tm paprsky svtla svch o. Oko hled dovnit, a nikoli ven. Vnmat jas, ani pohlme do vnjho prostoru, znamen hledt dovnit, do nitra; nejde ovem o to, e bychom skuten do nitra vidli. Co znamen sluch? Znamen to slyet svtlo v uch. Ucho naslouch nitru, ani naslouch zvukm zven. Naslouchat nikoli vnjm zvukm, vnmat jas, to znamen naslouchat nitru. Nejde o to, e bychom snad skuten z nitra nco slyeli. Pi takovm naslouchn slyme pouze, e zde nen dn zvuk, pi takovm hledn vidme pouze, e zde nen dn tvar. Nesta vak, e oko nehled do vnjho svta a ucho nenaslouch vnjmu svtu, e se zavou a maj tendenci se propadat dovnit. Pouze kdy hledme do nitra a naslouchme nitru, netr orgn zraku i sluchu ven a ani se nepropad dovnit. Tmto zpsobem se odstran netenost a apatie. To je spojen semena se svtlem slunce a msce.
25

Jsi-li z netenosti ospal, vsta a trochu se projdi. A se ti duch vyjasn, opt usedni. Nejlep bude, kdy rno posed nad zaplenm kadidlem, ne doho. Odpoledne t vyruuj lidsk zleitosti a upadne snadno do netenosti. Ale nemus se spolhat jen na kadidlo. Je teba jen odsunout stranou vechny zmatky a njakou dobu zcela klidn sedt. asem se ti poda, e u nebude upadat do netenosti a usnat.
Hlavn mylenkou tohoto oddlu je, e k obhu svtla je nedleitj regulovn dechu. m dle prce pokrauje, tm zvanj pouky se k n podvaj. k mus pi obhu svtla uvst do souladu srdce a dech, aby pedeel nesnzm zpsobovanm netenosti a roztkanost. Mistr se obv, e k sed zave oi a upadne do fantastickch pedstav, a srdce se mu tm rozbu a pjde tko dit. Proto nabd, abychom potali dech, ustlili mylenky srdce a zabrnili tak, aby sla ducha vyprchvala. Protoe dech vychz ze srdce, je nevyrovnan dech zpsoben nepokojem srdce. Je teba vydechovat a vdechovat zcela zvolna a zlehka, take je dech uchu neslyiteln a jen srdce pot vdechy a vdechy. Zapomene-li je srdce potat, je to znamen, e se srdce vychlilo kamsi mimo. Pak je teba srdce podret. Kdy ucho pozorn nenaslouch a oi nehled na hbet nosu, je to tak tm, e nm srdce vyboilo anebo e usnme. To je znamenm, e ns pepad zmatenost a apatie, a musme uvst do podku semennho ducha. Jestlie pi pimhouen oka a zamen zraku na nos pln nezaveme sta a nedme zuby k sob, stane se rovn snadno, e nm srdce utk; musme honem zavt sta a zatnout zuby. Pt smysl se d srdcem a duch mus pibrat na pomoc slu dechu, aby uvedl srdce a dech do souladu. Na to je denn zapoteb nanejv nkolika tvrthodinek prce a srdce s dechem se samy dostanou do sprvn souinnosti a souladu; potom u ani nemusme potat a dech funguje sm zcela rytmicky. A dch-li se rytmicky, ty vady, netenost i roztkanost, zmiz asem samy.

V]

CHYBY PI NVRATNM OBHU SVTLA

Mistr L-cu pravil: Vae prce se pozvolna vr a zraje, avak ne dospje do stavu, kdy lovk tr jako such strom ped balvanem, h jet mnoho monost omyl a j bych je chtl pipomenout. Nevhodn postoje k dlu poznme, teprve kdy je sami zaijeme. Chci zde o nich pohovoit. Mj smr se li od smru buddhistick jgy (chan-cung)16 tm, e kad krok v nm m sv ovovac znamen. Pohovom nejdve o chybch, a potom pejdu k vkladu ovovacch znamen. Kdy se lovk chyst provst rozhodnut, mus pedem dbt, aby se pustil do dla v pohodlnm, uvolnnm stavu. Nesm chtt na srdci pli mnoho. Mus peovat, aby si sla a srdce zcela automaticky odpovdaly. Tm teprve nabude klidu. A v tomto klidnm stavu sprvn vnm a nalz prav msto koncentrace dechu a ducha. Nesm se posadit jako k vyizovn nicotnch zleitost, ili nem mt na mysli nic jalovho. Vechny zpletky mus odloit stranou a bt naprosto suvernn a nezvisl. Tak nesm pespli myslit na sprvn proveden. Kdy vynakld pespli nmahy, hroz nespch. Nekm, e by neml vynaloit dnou nmahu, avak sprvn jednn je nco uprosted mezi jednnm a nejednnm; kdy zmrn doshneme jaksi nezmrnosti, pak jsme k vci pistoupili sprvn klidn a vyrovnan. Suvernn a hladce, samozejmm zpsobem. Dle pak se nesmme dt upoutat svtem: Omamnm svtem, v nm provozuje sv rejdy pt druh temnch dmon. Svt zaujme lovka nap. tehdy, kdy m po fixaci mysl jako such strom a mrtv popel a je v n mlo jarnho svtla a ivota. lovk tak upad do svta temnot. Sla je v nm chladn, dech tk a objev se spousta pzrak zimy a odumrn. Kdy to trv dlouho, stv se netenm jako devo nebo kmen. Tak se nesmme dt svst desetitiscermi zpletkami mylenek. To se stv, kdy ns pot, co jsme se dostali do stavu klidu, bez pestn nhle napadaj vemon spojitosti. Chceme se jich zbavit, ale nememe, lovk je sleduje a jako by se mu jimi ulehovalo. Pestv tak bt pnem mylenek a stv se jejich sluhou. Prodlv-li pi nich dlouho, upad do svta dost a marnosti. V nejlepm ppad se dostaneme do nebe, v nejhorm mezi li duchy17. Takov li duch se tak doke na proslulch pohoch lecm obrat, uvat vtru a msce, kvtin a ovoce, tit se korlovmi stromy a klenotnou trvou. Ale kdy se tak bav ti sta neb pt set let anebo v nejlepm ppad pr tisc let, je po vem a zase se perod do svta zmatk.
16 17

Japonsky zen. Podle nsk lidov vry mohou zskvat elixr ivota i liky; nabvaj tm monosti promovat se v lidi. Podobn prodn dmony zn i zpadn mytologie. 26

To ve jsou sam scest. Znme-li scest, meme ptrat po ovovacch znamench.

Smyslem tohoto oddlu18 je upozornit na mon scest pi meditaci, abychom se dostali do prostoru sly a ne do pekla fantazie. Fantazie je svtem dmon. Tak je tomu nap., kdy se lovk posad a hled do plamnku svtla nebo se mu zjevuj pestr barvy, anebo vid blit se bdhisattvy a bohy a m rzn podobn vidiny. Anebo kdy pln nedoladil a nesjednotil slu a dech, kdy voda z ledvin neme vzhru, ale tla se dol, prasla stydne a dech tkne, pak nesta mrn sla svtla velk zem a lovk upad do svta jalov fantazie. Anebo kdy se pi dlouhm sedn vyroj cel hejna pedstav, lovk je chce zadret, ale nejde to; nech se jimi vlci a je mu jakoby leheji: potom rozhodn nelze pokraovat v meditaci, nbr musme vstt a chvilku se projt, a se sla a srdce zase dostanou do souladu; potom teprve meme zas usednout k meditaci. Pi meditaci musme mt jakousi vdomou intuici, jej pomoc ctme, e se sla a dech sjednotily v poli elixru, e se zan nejasn probouzet vlah pocit nlec k pravmu svtlu; tehdy jsme nalezli sprvn prostor. A kdy jsme nalezli sprvn prostor, je zaehnno nebezpe, e upadneme do svta marnch dost anebo temnch dmon.

VI]

OVOVAC ZITKY PI NVRATNM OBHU SVTLA

Mistr L-cu pravil: Cestu si meme ovovat mnohmi zitky. Nesmme se spokojit s malmi nroky, musme se povznst k mylence, e vechny iv bytosti mus bt spaseny. Nesmme bt lidmi lehkho a ledabylho srdce, nbr musme se snait, abychom sv slova potvrdili iny. Pociuje-li duch setrvvajc v klidu neustle a nepetrit velkou radost, jako by byl opojen anebo jako by se prv vykoupal, je to znamenm, e je svtl princip v celm tle v harmonii; tu se zan rozvjet zlat kvtina. Kdy jsou pak vechna okna tich, stbrn luna stoj uprosted oblohy a mme pocit, e velk zem je svtem svtla a ze, je to pznakem, e se tlesn srdce otvr jasu. To je znamen, e zlat kvtina rozkvt. Ctme se potom v celm tle pevn a siln, take se nebojme boue ani mrazu. Vci, je ostatn lidi znepokojuj, nemohou nm, jestlie ns potkaj, zkalit jas semenn sly. lut zlato nm pln dm, schody jsou z blho nefritu. Zkaen a smrdut vci, doteny dechem skuten sly, jsou zase erstv. Z rud krve je mlko. Z rozpadajcho se masa je ryz zlato a drahokam. To je znamen, e zlat kvtina krystalizuje.

18

Tento odstavec vykazuje zeteln vliv buddhismu. Pokuen, o kterm se zde pe, spov v tom, e lovk bude sv fantazie povaovat za skutenost a propadne jim. 27

V Knize o spn kontemplaci (chan-ing) se k: Slunce zapad do irch vod a vznikaj kouzeln obrazy stromoad. Zpad slunce znamen, e se do chaosu (do svta jev, do inteligibilnho svta) kladou pevn zklady: to je stav bez pl (wu-i). Nejvy dobro je jako voda, ist a bez poskvrny. Je pnem nad velkou polaritou, bohem vystupujcm ve znamen otes (en).19 Znakem pro otes je hj, proto ten obraz stromoad. Stromy v sedmi adch znamenaj svtlo ze sedmi otvor tla (nebo sedmi oken srdce). Smr tvoen m k severozpadu. Kdyby se odchlil o kousek dl, zeje tam propast. Slunce zapadajc do irch vod je obraz tvorby a propastna. Propastno smuje k plnoci (my, c, sever). Za zimnho slunovratu je hrom (en) zcela skryt a zasut v nitru zem. Teprve kdy dojde na znamen otes, vystoup pl svtla opt nad zemi. To je obraz sedmerho stromoad. Ostatn si lze domyslit.

Meditace, 3. stadium Vzbuzen duchovnho tla k samostatn existenci

Druh oddl naznauje, jak se na tento podklad kladou zklady. Velik svt je jako z ledu, jako sklenn perk. Lesk svtla pozvolna krystalizuje. Vznikne proto vysok terasa a na n se asem zjev Buddha. Zjev-li se zlat bytost, kdo jin by to mohl bt ne Buddha? Nebo Buddha je zlat svtec velikho osvcen. Zat tento zjev je velkm potvrzenm sprvn cesty. Jsou pak ti dal ovujc proitky, je meme zakusit. Prvn proitek je, e kdy se pohme do stavu meditace, tu jako by duch sestupoval do dol.20 Tu slyme, jako by lid mluvili ze vzdlenosti nkolika set krok, ale kadho z nich slyme zcela zeteln. Hlasy vak zn jako ozvna v doSrv. I-ing, oddl o znacch. en je znakem hromu, jara, vchodu, deva. Tvoiv princip, nebe, stoj pi udanm rozdlen na severozpad, propast na severu. 20 Srv. Lao-c, Tao-te-ing, oddl 6. 28
19

l. Stle je slyme, sebe vak neslyme vbec. Tomuto jevu se k Duch nachzejc se v dol. Nkdy zaijeme toto: Jakmile jsme v klidu, vylehne v och svtlo, take je najednou vechno svtl, jako bychom se octli v jakmsi oblaku. Kdy oteveme oi a hledme sv tlo, u jej nenalzme. Tomu se k Rozjasnilo se v przdn komrce. To je velice pzniv znamen. Anebo kdy lovk sed v meditaci a hmotn tlo se mu pone lesknout jako hedvb nebo nefrit. Sedn zane bt obtn, jako by ns nco zvedalo vzhru. Tomu se k Duch se vrac a nar na nebe. asem se nm zd, jako bychom se opravdu zvedali. Vechny tyto ti zitky je mono zakusit. Ve vak ani nelze vypovdt. Podle toho, m je lovk nadn, zjev se kadmu jin vci. Kdy vak poct zitky, o kterch jsme se prv zmnili, je to znamen, e m dobr vlohy. S tmito vcmi je tomu podobn, jako kdy pijeme vodu. lovk sm pozn, zdali je voda tepl nebo studen. I tyto zitky mus sm okusit a pesvdit se, teprve potom zsk opravdovou zkuenost.

VII]

IV UMN KOLOBHU SVTLA

Mistr L-cu pravil: Jestlie se nm pozvolna poda uvdt do pohybu kolobh svtla, nesmme pitom zanechat svho obvyklho povoln. Sta kvali: Kdy nm pipadla njak prce, musme se j ujmout, kdy se ns tkaj njak vci, musme je dkladn poznat. Kdy sprvnm promlenm uvedeme sv zleitosti do podku, nen svtlo obstaveno vnjmi vcmi, ale ot se podle vlastnho zkona. Tmto zpsobem lze uvst do chodu dokonce i neviditeln obh svtla, tm spe prav skuten obh svtla, kter se u zjevn projevil. Je-li nkdo v bnm ivot trvale schopen reagovat na vci reflexn, ani do toho mch mylenky na jin a na sebe, pak se za danch okolnost obh svtla sm uvede do pohybu. To je prvn tajemstv. Kdy se lovk asn z rna oprost ode vech zmatk a me plhodinku nebo dv meditovat a doke se pak ist objektivnm, reflexnm zpsobem zamstnvat vemi pracemi a vemi vnjmi zleitostmi a kdy v tom pokrauje bez peruen, m je za dva za ti msce vechny vyzeny a hotovy, jako by z nebe spadly a samo nebe potvrdilo tento pstup.
Pedchzejc oddl pojednv o blaench nivch, na n lovk vstoup, kdy mu prce spn pokrauje. M kovi ukzat, jak se m phodnji zadit v denn prci, aby mohl doufat, e brzy doshne elixru ivota. Jak to, e Mistr mluv prv te o tom, e se nemme vzdvat svho obanskho povoln? Tm by se mohlo zdt, e Mistr chce zabrnit tomu, aby k elixr ivota brzy zskal. Zasvcen odvt: nikoli! Mistr m obavu, e k dosud nenaplnil svou karmu, a proto k nmu promlouv takto. Jakmile se u s prac dosplo na blaen nivy, je srdce jako vodn zrcadlo. Jak vci pichzej, takov ukazuje. Kdy se vci vyd, duch a sla se opt samy sjednot a nedaj se vyruovat vnjmi vcmi. To m na mysli Mistr, kdy k: lovk se mus naprosto vyvarovat toho, aby do vc mchal mylenky na jin a na sebe. Kdy se u k doke upnout sprvnmi mylenkami k prostoru sly, nepotebuje u uvdt svtlo do rotace a svtlo rotuje samo. Jestlie vak svtlo rotuje, vytv se elixr ivota sm a nic nebrn tomu, aby si lovk zrove vyizoval svtsk prce. Jinak je tomu, kdy teprv zanme s meditac, kdy jsou duch a sla dosud rozptleny a neuspodny. Jestlie tehdy nenechme vechny svtsk zleitosti stranou a nenajdeme si klidn msto, kde bychom se v silou soustedili a zamezili tomu, aby ns jakkoli ruilo bn zamstnn, kdy jsme rno piln a veer urit u ln, jak dlouho nm takhle bude trvat, ne pronikneme ke skutenm tajemstvm? A proto kdy zanme pracovat na pprav k meditaci, musme odsunout vechny domc prce. A nelze-li je odsunout pln, musme povit nkoho, kdo o n bude peovat, abychom se mohli s plnou pozornost oddat svmu sil. Kdy jsme vak pokroili tak daleko, e zavme tajn potvrzen sprvn cesty, tu ji nevad, kdy souasn zase vyizujeme sv obvykl zleitosti a plnme tak svou karmu. To nazvme ivm umnm kolobhu svtla. Kdysi dvno pronesl opravdov lovk purpurovho polrnho svtla (C-en-en) vtu: Kdy lovk peuje o svou promnu a zrove o svt, a pece je v souladu se svtlem, pak je kulat kulatm a hranat hranatm; pak ije lovk mezi lidmi tajemn i zjevn, jinak a pece stejn a nikdo to nepostehne; pak si nikdo nepovimne jeho tajemn promny. iv umn kolobhu svtla m prv ten smysl, e lze t ve svt a pece v souladu se svtlem.

29

VIII]

ZAKLNADLO NA CESTU DO DLKY Mistr L-cu pravil: J-ching nm na cestu do dlky zanechal magickou prpov: Jsou tyi vty, je ducha sousted do msta sly: Uvid v ervnu nhle ltat bl snh; pi tet non hldce spat, e kotou slunce oslniv z; na vod duje lehk vnek; v nebi se syt duchovn silou. A v tajemstv se skrv jet hlub tajemstv: Zem, je nikde nen, je vlast prav...

Tyto vere jsou vskutku tajemn. Znamenaj toto: Nejzvanj smysl lze vyjdit ve tyech vtch. Nejednat a pitom jednat. Tm, e nejednme, zabraujeme, abychom se zamotali do tvaru a podoby (do tlesnosti). Tm, e nejednajce jednme, zabraujeme, abychom se propadli do nehybn przdnoty a mrtv nicoty. inek spov zcela v centrln jednot, schopnost vyvolat jej le ve dvou och. Dv oi jsou jako oje Velkho vozu, je otej vm stvoenm; uvdj do kruhovho pohybu ply svtla a tmy. Elixr je od potku a do konce jedno jedin: kov ve vod, tj. olovo na mst vody. Doposud jsme mluvili o obhu svtla, tm jsme poukazovali na poten postupy, kter psob z vnjku do nitra. Pomhaj nm stt se pny dla. To plat pro ky v potench stupnch: Mus se snait projt spodnmi prchody, aby se dostali k vrchnmu prchodu. Jakmile je nyn poad jasn a een znm, netaj ji nebesa smysl a prozrad nejvy zsadu: ci, udrujete ji v tajnosti a vytrvejte v sil.

Meditace, 4. stadium Centrum uprosted podmnek

Nvratn obh svtla je jen povechn oznaen. m dle prce pokrauje, tm vc zlat kvtina rozkvt, a tm podivuhodnj je umn kolobhu svtla. Doposud jsme psobili z vnjku do nitra, nyn dlme v centru a ovldme odtud vnj prostor. Doposud to byla sluba napomhajc pnu, nyn
30

je to en rozkaz tohoto pna. Pomr se nyn obrtil. Kdy chce lovk touto metodou proniknout do subtilnjch oblast, mus nejprve hledt dokonale ovldat tlo a srdce, aby byl zcela uvolnn a klidn, pustil z mysli vechny starosti a ani sebemn se neroziloval, a nebesk srdce mus utkvt pesn ve stedu. Potom lovk pive vka obou o, jako kdyby obdrel posvtn edikt, kterm je povoln za ministra: Kdo by se odvil neposlechnout? Svt potom obma oima do domu propasti (voda, kchan). Kam vstupuje zlat kvtina, tam j vychz vstc prav polrn svtlo. To, co ulpv (svtl, li), je svtl zven, ale vevnit tmav; je to tlo tvoivosti. Vystoup-li tmav navenek, nastane tma a opanuje prostor. Nsledkem toho vznikne srdce (vdom) zvisl na vcech, zamen k vnjku a hnan proudem. Kdy vak rotujc svtlo svt dovnit, nevznik srdce v zvislosti na vcech, sla tmy je ustlena a zlat kvtina soustedn svt. To pak je koncentrovan polrn svtlo. Pbuzn je pitahovno pbuznm. Proto je polrn osvtlen linie propasti puzena vzhru. Nen to jenom svtl sloka propastn, nbr je to skuten tvr svtlo, je se setkv s tvrm svtlem. Jakmile se tyto dv substance potkaj, nerozlun se spoj a vznikne stl ivot, sm sebou smuje a b po sv drze, stoup a zase pad do domu prasly. lovk pociuje jas a nekoneno. Tlo se ct lehk a jako by mlo vzltnout. To je stav, o kterm se k: Oblaka napluj tisc hor. Cosi zvolna a zcela lehce koluje, nepozorovan stoup a kles. Puls se zastavuje a dech ustv. To je okamik pravho plodcho sjednocen, stav, o kterm se k: Msc sbr deset tisc vod. Uprosted tto tmy se nhle zane hbat nebesk srdce. To je nvrat jedinho jasu, as, kdy dt dostv ivot. Detaily vak musme podrobn vysvtlit. Jestlie se lovk po kdeem dv, kdeemu naslouch, oko i ucho se pohybuje a sleduje vci, dokud se mu neztrat. S tmi pohyby i jejich ustnm je tomu pak podobn, jako kdy lid m bt poddn nebeskmu pnu, ale nebesk pn mu msto toho posluhuje. Tomu se k bydlit s dmony. Ovem kdy v kadm pohybu a v kadm zastaven dlme s lidmi a ne s dmony, pak je nebesk pn pravm lovkem. Kdy se pohybuje on a my se pohybujeme s nm, pak je n pohyb koenem nebes. Kdy utichne on a my utichneme s nm, pak je to ticho msn jeskyn. Kdy on neustle pokrauje v pohybech i v utien a my se nepetrit pohybujeme i tichneme s nm, kdy on vdechuje a vydechuje, vystupuje a sestupuje a my vdechujeme a vydechujeme, vystupujeme a sestupujeme s nm, tomu se k pechzet mezi koenem nebes a msn jeskyn. Dokud jet nebesk srdce zachovv klid, pak je pedasn pohyb chybou z pecitlivlosti. Kdy se ji nebesk srdce pohnulo, pak je jeho opodn nsledovn chybou z topornosti. Jakmile se nebesk srdce hne, musme okamit v mysl stoupat vzhru do palce tvoivosti. Tam duchovn svtlo vid svj zenit; a ono je nm vdcem. Takov pohyb je pohyb v prav as. Nebesk srdce vystoup na vrchol tvoen, a tam se zcela voln rozmchne. Rzem je hlubok ticho, pak musme nebesk srdce co nejspnji celou mysl uvst do lutho palce, a tam uvid svtlo o stedn lut obydl ducha. Kdy se pak dostav touha po tichu, nevyvstane ani jedin mylenka; ten, kdo se dv do nitra, pojednou zapomene, e se dv. V t chvli se mus tlo i srdce dokonale uvolnit. Vechny starosti miz beze stopy. lovk u ani nev, na kterm mst je dm ducha a kde je tavic kelmek. I kdyby si chtl uvdomit sv tlo, nepoda se mu to. Tento stav, to je vnikn nebe do zem, chvle, kdy se vechny zzraky vracej ke svm vchodiskm. Tehdy krystalizovan duch vchz do prostory sly. Prv to je kolobh svtla. Kdy zanme, je zprvu rozptlen a chceme je soustedit; est smysl nen dosud v innosti. Je to pe o vivu vlastnho zrodku, nalvn oleje, kdy se chystme pijmout ivot. Kdy u jsme pokroili tak, e mme ve shromdno, ctme se lehc a voln a nemusme se u vbec namhat. To se duch upokojil v dom pedk, zachytili jsme se dvjch nebes. Kdy jsme dospli tak daleko, e zhasl kad stn i kad ozvna, take jsme klidn a pevn, to jsme se ponoili do jeskyn sly, tam se vechno zzran vrac ke svmu zdroji. Nemnme msto, ale nae msto se dl. Je to nehmotn prostor, je tam tisce mst a deset tisc mst je zrove mstem jedinm. Nepromujeme as, ale as se nm dl. Je to nezmiteln as, vechny eony v nm jsou jako jeden okamik. Dokud srdce nedoshlo naprostho klidu, neme se pohybovat. Pohybujeme se a pohyb zapomnme; to nen opravdov pohyb. Proto plat: Dokud ns vzruuj a hbou nmi vnj vci, je to pud byt. Jestlie se pohybujeme, ani nmi cokoli zven hbalo, je to pohyb nebes. Byt, je bychom prosazovali proti nebesm, se me zhroutit a upadnout pod jho pud. Pudy existuj proto, e existuj vnj vci. Jsou to proitky mysli, kter pekrauj sv postaven. Pohyb pak vyvolv pohyb. Jestlie se vak nevyno dn pedstava, vznikaj sprvn pedstavy. To je prav mylenka. Jestlie jsme v klidu, naprosto ustlen, a nhle nmi pohne popud z nebes, nen to snad pohyb bez myslu? Prv

31

to tvrd zsada jednat a pitom nejednat. Pokud jde o bse na zatku, prvn dva vere se pln vztahuj k innosti zlat kvtiny. Dva nsledujc vere se zabvaj tm, jak do sebe vzjemn pechzej slunce a msc. est msc, erven, to je pevn utkvn (li), ohe. Poletujc bl snh, to je skuten polrn temnota uprosted znaku ohn, je se chyst bt pjemkyn. Tet non hldka je propastno, voda (kchan). Slunen kotou je polrn pruh ve znaku vody, je se chyst vrtit do tvoivho. To naznauje, jak znamenm propastna doplujeme znamen utkvn. Dal dva dky poukazuj na fungovn oje Velkho vozu, stoupn a klesn celho polrnho odpoutn. Voda je znak propastn, oko je vlah zvan (sn). Svtlo oka svt do palce propastna a psob na semeno velkho jasu. V nebi znamen prochzet palcem tvoivosti (chien). Vta syt se duchovn silou popisuje, jak do sly pronik duch, tak jako nebesa pronikaj do zem, m iv ohe. Konen posledn dva dky poukazuj k nejhlubmu tajemstv, k tomu, bez eho se od potku do konce nikdy neobejdeme. Je to omvn srdce, proiovn mylenek; to je kze. Posvtn vda pon poznnm jak stanout a dovruje se zastavenm u nejvyho dobra. Pon mimo polaritu a st opt mimo polaritu. Buddha mluv o pomjejcnosti jako o tvrkyni vdom, jako o zkladu nboenstv. A v naem taoismu je veker sil o dovren byt a ivota zahrnuto v zsad doshnout przdnoty. Vechna ti nboenstv se shoduj v jedn rad: Nalzt duchovn elixr a vejt ze smrti do ivota. V em spov tento duchovn elixr? Znamen bt trvale prost jakhokoli myslu. Nejhlub tajemstv lzn, je podv nae uen, na ns d jedin: sil vyprzdnit srdce. Tm je ve vyzeno. Co jsme zde prozradili dvma slovy, je plodem dlouhch desetilet usilovnho hledn. Nen-li vm jet ve jasn a mm-li vechny ti oddly knihy shrnout v jednom, chci vm vc ozejmit troj buddhistickou kontemplac o przdnot, klamu a stedu. Ze t kontemplac pichz nejprve na adu przdnota. lovk nahl, jak jsou vechny vci przdn. Potom nsleduje klam. Akoli u lovk v, e vci jsou przdn, neni je, nbr kon uprosted przdnoty sv bn prce a zamstnn. Le i kdy vci neni, nedb na n: to je kontemplace o stedu. Avak u pi kontemplaci o przdnot pece lovk v, e deset tisc vc ani zniit neme, a tedy pece u tehdy o n nedb. Takto spadaj vechny ti kontemplace vjedno. Prv v pohledu do przdnoty vak nakonec zle sla. Proto kdy kontemplujeme o przdnot, je przdnota vskutku przdn, ale i klam je przdn a tak to, co je stedem, je przdn. Kdy kontemplujeme o klamu, je k tomu teba znan sly; klam je pak skuten klamem, ale i przdnota je klamn a tak sted je klamn. A pi cest stedu se vytvej obrazy przdnoty, ale nenazvme je przdnotou, nazvme je stedem. Kontemplujeme pitom i o klamu, ale nenazvme ho klamem, nazvme ho stedem. Pokud jde o sted, nepotebujeme kat nic vc.
V tomto oddlu se nejdve pipomn J-chingova magick prpov o cest do dlky. arovnm smyslem tto prpovdi je sdlen, jak z nieho vznik nco. Zatmco se krystalizac sjednocuj duch a sla, vznt se asem uprosted przdn nicoty skuten ohe. Stv se tm jasnjm, m je duch klidnj. Jas ohn se pirovnv k ervnovmu slunenmu ru. Kdy se pak planoucm ohnm vypauje voda v propastnu, pra se zahv, a kdy je pekroen stupe varu, stoup do ve skoro jako poletujc snh; to se mysl vtou, e vidme v ervnu poletovat snh. Avak protoe se ohnm voda vypauje, bud se prav sla; je-li pak tma klidn, pohne se jas; to odpovd stavu o plnoci. Proto nazvaj ci tuto dobu dobou ivotn plnoci. V tuto dobu psobme zmrn na slu, take stoup nazptek a zase kles kupedu, tak jako koluje slunce. Proto se k: Pi tet non hldce spat, e kotou slunce oslniv z. Kruhov obh navozujeme pomoc dechu, tm vhnme do brny ivota ohe. Touto metodou se poda, e se prav sla vrt na sv pvodn msto. Proto ver k, e vnek duje na vod. Z jedin sly prvotnho nebe se zvednou vdechy a vdechy pozdjho nebe a jeho rozncujc sla. Cesta vede zptnm smrem od kov kosti vzhru a k vrcholu tvoivosti, projde domem tvoivosti, a pak sestupuje smrem vped obma patry do solrnho pletiva a zaheje je. Proto ver k: V nebi se syt duchovn silou. Jakmile se sla vrt na przdn msto, sla i tvar asem nabudou bohatosti a plnosti. Tlo a srdce se osv a rozvesel. Kdybychom toho nedoshli prac, kterou otme kolo uen, m jinm by se nm mohl podait nstup k cest do dlky? Jde o to, aby krystalizovan duch zptn dmchal na ohe ducha a naprostm klidem rozncoval ohe uprosted vod, jen se nalz uprosted przdn jeskyn. Proto vere prav: A v tajemstv se skrv jet hlub tajemstv. Zem, je nikde nen, je vlast prav. Kdo se ute, kdo jste ji svou prac pronikli do tajemnch oblast; pece, obvm se, st uskutente elixr ivota, pokud neznte metodu tavby. Proto mistr prozradil tajemstv psn steen dvjmi svtci. Jestlie ten, kdo se u, nech krystalizovanho ducha vzet uprosted jeskyn sly a pitom zachovv naprost klid, vznikne v hlubok tm z nieho

32

nco, toti objev se zlat kvtina Velk jednoty. Tehdy se odli vdom svtlo od bytostnho svtla. Proto se k: Pokud ns vzruuj a hbou nmi vnj vci, vede to k tomu, e pohyb smuje vped a ven a plod lovka: to je vdom svtlo. Jestlie k, kdy se mu prav sla bohat nashromdila, nenech tu slu unikat pmo vped a ven, nbr udl j pohyb nvratn, je to svtlo ivota a musme ut metody oten vodnho kola. Otme-li trvale, vrac se prav sla kapku po kapce ke koeni. Pak se kolo zastav, tlo je ist, sla je sv. Jedno otoen znamen jeden obh nebem, co Mistr L nazv malm nebeskm obhem. Nepokme-li, a se sla dostaten nashromd, a uijeme-li j, je tehdy jet pli vln a slab a elixr se nevytvo. Jestlie tu u dost sly je a neuijeme ji, pli zestrne a ztuhne a elixr ivota se vytvo st. Kdy vak nen shromdn sla ani pli star ani pli vln, a potom ji k tomuto cli uijeme, inme to v prav as. To ml na mysli Buddha, kdy ekl zjeven st do przdna. To probh sublimace semene v slu. Kdy k tomuto principu nerozum a sla mu unik smrem ven, tu se sla promuje v semeno; tomu se k, e przdno st ve zjeven. Avak kad mu, kter se tlesn spoj s enou, ct zprvu slast a potom trpkost; kdy semeno vyteklo, je tlo unaveno a duch sklesl. Zcela jinak je tomu, kdy k nech spojit ducha a slu. Tm nabude nejprve istoty a potom svesti; a kdy se semeno pemnilo, je tlu dobe a voln. Povd se, e dvn mistr Pcheng se doil 880 let, protoe uval sluebnch dveek, a ty mu dodvaly ivota; ale to je nedorozumn. Ve skutenosti uval metody sublimace ducha a sly. O elixrech ivota se vtinou mluv v symbolech, a tu se pak ohe utkvn asto pirovnv k nevst a voda propastn k chlapci (puer aeternus); z toho vzniklo ono nedorozumn, e pr si mistr Pcheng vynahrazoval sv mustv enstvm. Je to omyl, kter se do tradice pipletl pozdji. ci vak mohou prostedku jak pevrtit propastno a utkvlost, ut jen tehdy, kdy se myslem skuten zam k jdru vci; jinak nemohou zskat istou sms. Sprvn mysl se mus dit zem a zem m barvu lutou; proto je v knihch o elixru ivota symbolizovn lutm pupenem. Kdy se spoj propastno a utkvlost, objev se zlat kvtina a zlato m barvu blou; proto se jako symbol pipomn bl snh. Ovem bn svtt lid, kte nerozumj tajnm slovm v knihch o elixru, chpou myln tu lu a tu blobu tak, e pr se jedn o prostedek, jak vyrbt zlato z kamen. Jak blhovost! Ktersi star adept kal: Dve tento klenot znala kad kola, jen poetilci o nm nemli pont. Kdy to tak uvme, myslme, e sta ve skutenosti dosahovali dlouhho ivota pomoc semenn sly uloen v jejich vlastnm tle, a ne njakmi elixry. Avak bn lid ztrceli koeny a dreli se jen vrcholku. V knize o elixru se tak k: Jestlie chybnch prostedk uije sprvn lovk (bl mg), mohou i chybn prostedky psobit sprvn. Tm se mysl pemna semene v slu. Kdy vak sprvnch prostedk uije patn lovk, psob i sprvn prostedky patn. Tm se mysl tlesn spojen mue s enou, z nho vzejdou synov a dcery. Poetilec vypltv nejdra klenot svho tla v bezuzdnch rozkoch a neum si etit svou semennou slu. A kdy je tato sla tatam, tlo zchtr. Svtci a mudrci nemuseli peovat o svj ivot nijak jinak, ne e se odekli rozko a etili si semeno. Nastdan semeno se mn v slu, a je-li ho dost, vytv siln tvoiv tlo. Rozdl oproti bnm lidem je jen v tom, zdali se lovk d pravou cestou, anebo cestou zpt. Veker smysl tohoto oddlu knihy m k tomu, aby se km objasnila metoda nalvn oleje pi setkn s ivotem. Hlavn jsou pitom ob oi. Dv oi jsou dtka souhvzd. Jako se nebe ot kolem Polrky coby stedu, tak mus i lovk sprvn dit sv zmry. Zskn elixru ivota proto zcela zle na harmonizaci sprvnch zmr. Kdy pak nsleduje e o tom, e zklad lze vybudovat za sto dn, tedy musme tak vzt v vahu, jak velk ple se pi prci vynakld a jak silnou tlesnou konstituci mme. Kdo pracuje usilovn a m silnou tlesnou konstituci, tomu se poda roztoit vodn kolo na zadn phon rychleji. A kdo nael metodu, jak harmonicky sladit mysl a slu, ten me u za sto dn vyrobit hotov elixr. Kdo je slab a liknav, ten to nedoke ani za dalch sto dn. Jakmile je elixr hotov, jsou duch i sla ist a jasn, srdce przdn, byt zjevn a svtlo vdom se promn ve svtlo byt. Kdo si svtlo byt trvale zachovv, tomu se pak propastno s utkvlost spolu dotknou samy o sob. A kdy se ms propastnost a utkvlost, nesou pak posvtn ovoce. Zrn posvtnho plodu je inek velkho obhu nebe. Vklad se poslze zastavuje u metody obhu nebe. Tato kniha se zabv prostedky pe o ivot a nakonec ukazuje, jak se pistupuje k dlu pohledem na hbet nosu. Je ukzna metoda obrcen; metody upevnn a oputn jsou popsny v jinm dle, v S-ming-fang (Metoda, jak pokraovat v ivot).

33

KNIHA LIU-CHUA-JANG CHUEJ-MING-ING PEKLAD KNIHY O VDOM A IVOT

I]

ZASTAVEN NIK Chce-li si vytvoit dokonal diamantov tlo, ani ti unik va ivota, pak mus piln zahvat koeny vdom, osvtlovat blaenou zem, je je stle blzko, a tam a trvale v skrytu bydl tv prav J.

(Obrzek umstn na tomto mst v nskm textu pedstavuje trup lidskho tla. Uprosted, v doln polovin trupu, je nakreslena zroden buka, kterou je oddlena brna ivota od brny vdom. Mezi nimi vede z tla ven kanl, jm unikaj ivotn vy.)

Nejsubtilnj tajemstv tao jsou byt a ivot (sing ming). K pi o byt a o ivot a k jejich slit nen lepho prostedku ne vracet oboj k jednot. Dvn svtci a pedn mudrci mylenku sjednocen byt a ivota sdlovali pirovnnmi vzatmi z vnjho svta; ostchali se mluvit o tom voln bez podobenstv. Proto se tajemstv, jak peovat o oboj zrove, ve svt ztratilo. Co vm postupn pomoc pirovnn uku, nebude jen lehkovnm prozrazovnm tajemstv. Naopak, kdy k Lung Jeningovm nkresm znzorujcm zpsob zastaven nik pipojm i tajn Chuej Jen-ingovy mylenky s pleitostnmi odkazy na jin stry a promtnu je do tchto vstinch vyobrazen, pochopte, e vdom a ivot nejsou nim, co by bylo kdesi mimo zrodenou blastulu. Tento obraz jsem nakreslil proto, aby druhov usilujc o tot, o usiluji j, poznali nebesk pky fungujc jako pohon pi tto dvojit pi, take dozraje prav semeno, a tm se zastav nik ivotnch v, tm se tak vytav en-li1, a tm je dovreno velk tao. Avak tato zroden blastula je neviditeln jeskyn, nem tvar ani podobu. Kdy se hbe dech ivota, vznik zrodek tto blastuly, kdy dech ustane, zrodek zase zmiz. Je mstem, kter skrv pravdu, oltem, na nm se vytv vdom a ivot. kv se mu dra palc na dn moe, pomez snnch hor, zpad prapechodu, e nejvy radosti, zem bez hranic. Vechno to mnostv rznch jmen oznauje tuto zrodenou blastulu. Nezn-li umrajc toto msto zrodku, nenalezne ani v tisci zrod a ani za deset tisc vk jednotu vdom a ivota. Tento bod uren pro zrodek je cosi nesmrnho. Dve ne je rodii zrozeno nae tlo, je nejprve zplozen tento bod a v nm sdl byt i ivot. Oboj je smeno a tvo jednotu: Smeno tak nerozlun jako semeno ohn v krbu, jako spojitost pvodn harmonie a nebesk zkonitosti. Proto kme: Ve stavu ped zjevenm je zde nevyerpateln dech. A dle se k: Dve ne rodie zplod dt, je u dech ivota pln a plod ivota dokonal. Avak jestlie se tlo pohne a zroden blastula se protrhne, je to, jako kdyby lovk ztratil na vysok hoe pevnou pdu pod nohama: s vkikem se zt dol na zem a byt a ivot jsou od tto chvle rozdvojeny. Od tohoto okamiku nen byt s to uvidt ivot a ivot nen s to uvidt byt. Osud pak jde svou cestou: Od mld k zralosti, od zralosti k st, od sta k ach ouvej. Proto nm u-laj2 ve svm velikm milosrdenstv sdl tajemstv vroby a tavby. U lovka, jak znovu vstoupit do matina tla a znovu vytvoit byt a ivot svho J; ukazuje, jak mus do zroden blastuly vejt duch a due (dech ivota) a spojit se v jednotu, aby se vytvoil prav plod, tak jako do tto blastuly vstupuj a vjedno se spojuj semeno a due3, aby zrodili plod ivota. Princip je t. Uvnit zroden blastuly je ohe vldcv, u vchodu do blastuly je ohe ministrv, v celm tle je ohe lidu. Kdy se vznt ohe vldcv, vznt se od nho ohe ministrv. Kdy se zvedne ohe
1 2

Sarja, pevn, tj. nesmrteln tlo. Srov. str. 49. Tathagata. 3 ing (semeno) je musk faktor tvoiv, chi (due, sla dechu) je ensk faktor pijmajc. 35

ministrv, vzplane ohe lidu. Kdy se takto po ad roznt ti ohn, vznikne lovk. Jestlie vak ti ohn postupuj nazptek v opanm poad, vznikne tao. Proto ponali vichni mudrci svou prci u zroden blastuly, z n je zamezeno niku. Nevytvme-li si tuto stezku, ale vyrbme jin vci, nen to k niemu. Proto vechny koly a sekty, kter nevd, e vldnoucm principem vdom a ivota je tato zroden blastula, a hledaj tedy jinde, nedok pi vem sil nalzt princip nikde mimo.

II]

EST ETAP ZKONITHO OBHU Rozeznv-li poten Buddhovu cestu, objev se blaen msto zpadu. Podle zkonitho obhu nsleduje pi vdechnut obrat vzhru. Proud-li dech ven, obrac se sla k zemi. Doba obhu se skld z esti etap. Ve dvou etapch sbr Moni (kjamuni). Velk tao vychz ze stedu. Prvopotek nehledej venku. Nejpodivuhodnjm inkem tao je zkonit obh. Pohyb in nevyerpatelnm drha. Rychlost je nejlpe zena rytmy (kuej). Poet cvik nejlpe uruje metoda etap (chou).

V tchto vtch je obsaen cel zkon i prav podoba toho, co pichz ze zpadu (od Buddhy). Tajemstv v nich obsaen ukazuj, jak lovk ovldne cel prbh pomoc vdech a vdech, jak se stdn bytku a prstku projevuje zavrnm a otvrnm, jak je mu zapoteb sprvn mylenky, aby nevyboil z cesty, jak pevn vymezen okrsku umouje zanat a pestvat v prav as.

Obtuji se a sloum lidem tm, e jsem vrn podal toto vyobrazen, pln odhalil povahu nebeskch zrodk, take je me zskat a uskutenit i laik a bn lovk. Kdo vak nem sprvn cha-

36

rakter, ten si z toho teba i nco vezme, ale nebesa mu nedopej sv tao. A pro? Sprvn vnitn charakter pat k tao tak jako jedno kdlo ptka k druhmu kdlu. Chyb-li jedno, nen ani druh k poteb. Proto je teba vrnosti a cty, dobroty a spravedlnosti a ryzho plnn pti pikzn4; pak teprve m lovk nadji neho doshnout. Avak v tto knize o vdom a ivot jsou pedkldny k vaze a rozvaze vechny podrobnosti a vechna tajemstv, take z n vechno pravdiv zvte.
Poznmka editora Na tomto obrzku je znzornn kruhov obh proud sly pi fzch dechu. Kdeto pi obyejnm dchn je vdechnut spojeno s poklesem bicha a vydechnut se vzdutm bicha, pi tchto cvicch jde o opan pohyb, take pi vdechu oteveme spodn brnu sly a nechme slu stoupat do ve podl zadn linie sly (mchy), a to v asovch secch, jak jsou udny na obrzku. Pi vdechu zaveme brnu a nechme proudy sly klesat po pedn linii dol, rovn v asovch secch uspodanch podle obrzku. Vimnme si dle, e stanice k myt a lzni nejsou prv ve stedu lini, nbr myt je o nco ve, lze o nco ne, jak je zejm z nkresu.

III]

DV DRHY SLY, DRHA FUNKN A DRHA KONTROLN Objevuje se postup roziovn a zuovn prapvodnch hranic. Nezapome na blou drhu naspodu zkonitho obhu. Hle, a je jeskyn vnho ivota sycena ohnm. , zkouej nesmrteln hranice zivch perel!

V nskm textu je dal vyobrazen, velmi podobn pedelmu. Znovu jsou vyznaeny drhy sly, z nich pedn smujc dol je oznaena jako funkn drha (en), zadn smujc vzhru jako kontroln drha (tu).

Toto vyobrazen je vlastn stejn jako pedel. Dvodem, pro jsem je nakreslil jet jednou, je, aby ten, kdo se sna peovat o tao, poznal, e zkonit obh existuje i v jeho vlastnm tle. Dodal jsem tento obrzek proto, abych spolenky jdouc za stejnm clem pouil. Poda-li se ob dv drhy (funkn a kontroln) uvst do plynul spojitosti, spoj se vechny drhy sly. Srna sp s enichem piloenm k ocasu, tm uzavr svou kontroln drhu sly. Jeb a elva uzavraj svou funkn drhu. Proto bvaj tato ti zvata dobrch tisc let star. O dl to me dovst lovk! lovk, jen si hled pe o tao a uvd do chodu zkonit obh, aby mohlo krouit vdom i ivot, ten se nemus bt, e by si neprodlouil ivot a nedokonal celou svou drhu.

IV]

TAO A JEHO EMBRYO Podle zkona, ovem bez pepjat nmahy, se mus piln prosvcovat. Zapomnaje na vnj tvar hle do nitra a napomhej prav moci ducha. Deset msc je embryo tvho tao vystaveno ohni. Po roce jsou vody po myt i po koupelch hork.

Tento pmr bychom nalezli v pvodnm vydn knihy Lung-Jen-ing. Le neznal mnii, kte nepochopili tajn smysl a nevdli nic o embryu tao, dopustili se proto t chyby, e metaforu z textu vypustili. Teprve od adept jsem se pouil, e u-laj (Tathagata) opravdovou prci na embryu znal. Toto embryo nen nic z viditeln hmoty, co by mohla vytvet jin bytost, nbr je to ve skutenosti duchovn sla dechu naeho j. Nejprve mus duch proniknout do sly dechu (do due), pak sla dechu do sebe pojme ducha. Kdy jsou duch a dech pevn spojeny a mysl je klidn a nehybn, nazvme to embryem. Sla dechu mus houstnout, krystalizovat, pak je teprve duch schopen psobit. Proto se
4

Patero buddhistickch pikzn: 1. Nezabjet. 2. Nekrst. 3. Necizoloit. 4. Nelhat. 5. Nept lihoviny a nejst maso. 37

v Lung-Jen-ingu k: Matesky opatruj probouzen a odpov. Ty dv sly se vzjemn syt a posiluj, proto se k: Denn dochz k rstu. Jakmile je sla dostaten siln a embryo kulat a pln, vystoup z temene hlavy. Tomu se k dokonal tvar, kter vystupuje jako embryo a plod sm sebe jako syna Buddhova.

V]

NAROZEN PLODU Mimo tlo jest druh tlo, to se nazv Buddhv obraz. Mysl, je je mocn, mysl bez mylenek, je bodhi. Otvr se tiscilist kvt lotosu, promnn silou dechu. Stonsobn tpyt zaz, zpsoben krystalizac ducha.

V Lung-Jen-ou se o tom k: V kad dob vyzaoval z kade pna svta stonsobn vzcn tpyt. V tom tpytu se zaskvl tiscilist vzcn kvt lotosu. A byl zde promnn Julaj, sedl uprosted vzcnho kvtu a z jeho temene vychzelo deset paprsk blho ndhernho svtla a bylo viditeln vude. Dav vzhlel k vyzaujcmu svtlu a Julaj kzal: Kouzeln bo slovo je zjeven svtlho ducha, jeho jmno je tud: Buddhv syn. Kdybychom si neosvojili uen o vdom a ivot a jenom sue a osamle odkvali meditan formuli, copak by z naeho tla povstal u-laj, kter sed na onom ndhernm kvtu a z a zjevuje se ve svm duchovnm tle? Mnoz si mysl, e nm duch svtla skt jen drobn ponauen, ale jakpak by mohlo bt to, co dostvme od pna svta, jen drobnm ponauenm? Tm jsem prozradil nejhlub tajemstv Lung Jen; ute mu pt uednky. Kdo nastoup tuto cestu, ten bezpen stoup k tajemstv temna a nekles u do prachu vednch dn.

VI]

O UDROVN PROMNNHO TLA Kad dl mylenka nabv tvaru a stv se viditelnou v barv i form. hrnn sla ducha zanechv stopy a mn se v przdno. Vychzeje z byt a vstupuje do nebyt vytv lovk zzran tao. Vechny rozdlen tvary se jev jako tla, jsou-li napojeny na prav zdroj.

VII]

OBLIEJEM KE ZDI Tvary vytven ohnm ducha jsou jen przdn barvy a formy. Svtlo byt z zpt na to, co je pvodn, prav. Prostorem se vzn otisk srdce, msn svtlo ist z. lun ivota dorazil ke behu, z slunce jasn plane.

VIII]

PRZDN NEKONENO Bez vzniku, bez zniku. Bez minulosti, bez budoucnosti. Ze svtla oblv svt ducha. Lid zapomnaj jeden na druhho, tie a ist, mocn a przdn. Przdno je prosvcovno z nebeskho srdce. Hladina moe je hladk a na sv ploe zrcadl msc. Oblaka miz v modrm prostoru. Hory jasn svt.
38

Vdom se rozpout ve zen. Kotou msce osamle dm.

39

EVROPSK KOMENT

C. G. JUNG

VOD

1)

Pro je pro Evropana obtn porozumt Vchodu

Ponvad jsem veskrze zpadn ctc lovk, nemohu jinak, ne hluboce pociovat cizorodost tohoto nskho textu. Znalosti vchodnch nboenstv a filozofi ovem pomhaj mmu intelektu a m intuici, abych tmto vcem do jist mry porozuml, jako se mi t da chpat paradoxnost primitivnch nboenskch nzor etnologicky nebo pomoc religionistiky. Vdy je to pece zpadn obyej zakrvat vlastn srdce pltkem takzvanho vdeckho porozumn, jednak proto, e misrable vanit des savants (uboh marnost uenc) se nznak iv asti boj a souasn je s odporem odmt, jednak proto, e citliv pochopen by muselo petvoit cizho ducha v proitek, kter by bylo nutno vzt vn. Tzv. vdeck objektivita proto tento text vyhrad filologickmu ostrovtipu sinologa a rliv jej ste ped kadm jinm pstupem. Avak Richard Wilhelm skrytou a tajuplnou ivotnost nskho vdn pronik hloubji, ne aby takovou perlu nejvy moudrosti mohl nechat zmizet v zsuvkch odbornk. Je mi zvltn ct a radost, e jeho volba psychologickho komenttora padla prv na mne. Tm se toto vzcn dlo, pekraujc odbornou specializaci, ovem dostv do nebezpe, e zapadne do zsuvky odbornka jinho oboru. Kdo by vak chtl zmenovat zsluhy zpadn vdy, podezval by vtev, na n sed zpadn duch. Vda je sice nikoli dokonalm, pesto vak nedocenitelnm, svrchovanm nstrojem, kter psob zlo jen tehdy, jestlie chce bt samoelem. Vda mus slouit; bloud, jestlie chce uchvtit trn pro sebe. Mus dokonce slouit ostatnm vdm, ponvad kad m prv vzhledem ke sv nedostatenosti zapoteb podpory jin vdy. Vda je nstrojem zpadnho ducha a lze s n otevt vce dve ne przdnma rukama. Pat k naemu porozumn a zatemuje vhled jen tehdy, jestlie pochopen, je zprostedkuje, pokld za pochopen jedin. Je to vak prv Vchod, kter ns u jinmu, irmu, hlubmu a vymu pochopen, toti pochopen proitm. Znme je vlastn ji jen matn, jako pouh tm schematick sentiment z nboenskho slovnku. Proto tak rdi vchodn vdn klademe do uvozovek a odkazujeme do obskurn oblasti vry a povry. Tmto zpsobem vak vchodn vcnost chpeme zcela nesprvn. Nejsou to sentimentln, mysticky nadnesen, bezmla patologick tuchy zaostalch a vstednch asket, nbr praktick poznatky vkvtu nsk inteligence, k jejich podceovn nemme dn dvod. Toto tvrzen se snad me zdt opravdu odvn a vzbud proto jist pochybnosti, co vak je vzhledem k neobyejn velk neznalosti ltky prominuteln. Nadto jej cizota bije do o natolik, e jsou naprosto pochopiteln nae rozpaky, jak a kde by se nsk mylenkov svt mohl propojit s nam. Obvykl (teosofick) omyl zpadnho lovka je, e stejn jako student ve Faustovi, jemu bel patn poradil, se opovrliv obrac k vd zdy a vciuje se do vchodn extatiky, doslova pejm a alostn imituje praktiky jgy. Pitom opout jedin jistou pdu zpadnho ducha a ztrc se v oparu slov a pojm, kter by nikdy nevznikly v evropskch hlavch, kter v nich nikdy s uitkem nezakoen. Jeden ze starch zasvcenc ekl: Jestlie zvrcen lovk pouv sprvnch prostedk, pak sprvn prostedek psob zvrcen. Tento el a pli pravdiv vrok nsk moudrosti stoj v nejpkejm protikladu k na ve ve sprvn metody, nezvisl na lovku, kter je pouv. Ve skutenosti v tchto vcech zvis vechno na lovku a mlo nebo nic na metod. Metoda znamen pece jen cestu a smr, kterm se lovk d, piem zpsob jeho jednn je vrnm projevem jeho povahy. Jestlie vak tomu tak nen, pak metoda nen nim vce ne umle nauenou pzou bez koene a mzy. Slou ileglnmu elu, sebeklamu, je prostedkem, jak nepoznat sama sebe a ujt snad nemilosrdn zkonitosti vlastn bytosti. Se zakotvenost nskho mylen a jeho vrnost sob to nem naprosto nic spolenho; znamen to naopak zci se vlastn podstaty, zradit sebe sama cizm neistm bohm, je to zbabl uskok, kterm si lovk chce usurpovat duevn pevahu, a to ve se smyslu nsk metody hluboce protiv. Jej poznn toti vzelo z nejplnjho, nejpravjho a nejvrnjho ivota, z prastarho ivota nsk kultury, logicky a v nepetrit souvislosti vyrstajcho z nejhlubch instinkt, kter je nm navdy vzdlen a nenapodobiteln.
43

Zpadn napodobovn je tragickm nedorozumnm, ponvad nedb psychologickch danost. Je stejn steriln jako modern eskapdy do Novho Mexika, na blaen ostrovy jinch mo a do stedn Afriky, kde si zpadn kulturn lovk se v vnost hraje na primitiva, aby se tie vyhnul svm nalhavm kolm, svmu Hic Rhodus, hic salta. Nejde tedy o to neorganicky napodobovat nebo dokonce it ciz kultury, je vak teba prv zde budovat zpadn kulturu, kter stn tiscem zel, a pivst k tomu obyejnho Evropana uprosted bnho zpadnho ivota s jeho manelskmi problmy, s jeho neurzami, socilnmi a politickmi bludy a s celou jeho svtonzorovou dezorientac. Piznejme si tedy radji, e tomuto svtu vzdlenmu textu v zsad nerozumme, ano dokonce rozumt nechceme. Mohlo by tomu snad bt tak, e duevn postoj natolik soustedn na vlastn nitro se me takto svtu vzdlit jen proto, e jeho nositel naplnil poteby instinkt sv pirozenosti natolik, e mu jen mlo nebo nic nebrn spatit neviditelnou povahu svta? Nemlo by takov nazrn bt podmnno osvobozenm od choutek, ambic a vn, kter ns poutaj k viditelnmu svtu, a nemlo by toto osvobozen bt nsledkem spe smysluplnho naplnn instinktivnch poteb a nikoli jejich pedasnho a ustraenho potlaen? Neoteve snad lovk svj duchovn zrak tm, e bude plnit zkon Zem? Kdo zn djiny nskch mrav a nadto peliv studoval I-ing, moudrou knihu po stalet prostupujc vechno nsk mylen, ten asi tyto pochybnosti jen tak beze veho neodsune stranou. Nadto bude vdt, e nzory naeho textu nejsou z nskho hlediska nim neslchanm, nbr prv naopak jsou nevyhnutelnmi psychologickmi dsledky nskho mylen. V na vlastn kesansk duchovn kultue byl duch a duchovn ve a do nedvnch dob nm naprosto pozitivnm a hodnm sil. Teprve s koncem stedovku, tzn. bhem 19. stolet, zaal duch degenerovat v intelekt. V posledn dob proto nastoupila reakce proti nesnesiteln nadvld intelektualismu, kter se ovem zpotku dopoutla celkem pochopiteln chyby, e zamnila intelekt s duchem a ducha obvinila za zlody intelektu (Klages). Intelekt je skutenm kdcem due tehdy, jestlie si osobuje prvo zaujmout msto ducha: postrd toti k tomu schopnosti, nebo duch je vy ne intelekt, ponvad zahrnuje nejen intelekt, ale i citovost. Duch je smovnm a principem ivota, usilujcho o nadlidsk, svtl viny. Oponuje mu vak enstv, temnota, zemitost (jin) jej emocionalita a instinkt sah do hlubin asu a koen v samotn tlesnosti. Tyto pojmy jsou nepochybn jen ist intuitivn, ale neobejdeme se bez nich, pokusme-li se pochopit podstatu lidsk due. Djiny nsk filozofie ukazuj, e na se bez nich obejt nemohla, protoe se nikdy nevymkla stednm duevnm zkonitostem natolik, aby zabloudila do jednostrannho pehnn nebo peceovn jedn dl psychick funkce. Proto tam nikdy nechyblo uznn paradoxnosti a polarity ivota. Protiklady byly udrovny v rovnovze to je znamen vysok kultury, zatmco jednostrannost sice vdycky dodv dernosti, je vak souasn znamenm barbarstv. Reakci proti intelektu ve prospch erosu nebo ve prospch intuice, slc na Zpad, nemohu chpat jinak ne jako znamen kulturnho pokroku, jako rozen vdom za pli zk hranice tyranskho intelektu. Jsem dalek toho podceovat neobyejnou diferencovanost zpadnho intelektu; ve srovnn s nm musme vchodn intelekt oznait za dtsk. (To nem pirozen nic spolenho s inteligenc!) Kdyby se nm podailo dovst druhou nebo dokonce jet tet duevn funkci na takovou rove, jak se to podailo s intelektem, ml by Zpad vechny dvody doufat, e Vchod znan pedeene. Proto je tak alostn, kdy se Evropan vzdv sama sebe a uboze imituje Vchod v tto oblasti, a pitom by pece ml tolik monost, kdyby zstal sm sebou a vytvoil svm zpsobem a ze sv podstaty vechno, co ze sv podstaty bhem tiscilet vydal Vchod. Obecn a z nevyliteln vnjkovho stanoviska intelektu se zd, e o to, eho si Vchod cenil nade ve, my usilovat nepotebujeme. Pouh intelekt ovem zprvu nepochop, jak praktick vznam by vchodn ideje pro ns mohly mt, a tak je hodnot jako pouh filozofick a etnologick kuriozity. Neporozumn jde tak daleko, e ani uen sinologov nepochopili praktick pouit knihy I-ing, a proto se na ni dvali jako na sbrku zmatench zakvadel.

44

2)

Modern psychologie otevr monost porozumn

Uinil jsem praktickou zkuenost, kter mi otevela zcela nov a neekan pstup k vchodn moudrosti. Pitom jsem ovem nevychzel z vce mn nedostatench znalost nsk filozofie. Svou drhu praktickho psychiatra a psychoterapeuta jsem naopak zahjil zcela bez znalost nsk filozofie a teprve moje pozdj lkask zkuenosti mi ukzaly, e m moje technika nevdomky dovedla na tajnou cestu, o ni tiscilet usilovali nejlep duchov Vchodu. To by ovem bylo mono povaovat za subjektivn domlivost proto jsem tak a dosud vhal s uveejnnm avak Wilhelm, vten znalec nsk due, mi tuto shodu upmn potvrdil. Dodal mi tm odvahu pst o nskm textu, kter ve vem vudy pat k tajuplnm zhadm vchodnho ducha. Velmi dleit vak je, e jeho obsah je zrove nejpesnj paralelou toho, co se odehrv v duevnm vvoji mch pacient, kte nemaj s any nic spolenho. Abych tuto zvltn skutenost teni piblil, musm podotknout, e tak jako lidsk tlo pes vechny rasov rozdly vykazuje spolenou anatomii, m tak psch pes vechny rozdly kultur a povah spolen substrt, kter jsem oznail termnem kolektivn nevdom. Tato nevdom psch, spolen vem lidem, vak nesestv z obsah schopnch uvdomn, nbr z latentnch dispozic k uritm identickm reakcm. Existence kolektivnho nevdom je prost psychickm projevem totonosti struktury mozku pes vechny rasov rozdly. To vysvtluje analogii, ba dokonce identitu mytickch motiv a symbol a lidsk schopnosti porozumn vbec. Rzn duevn vvojov linie vyrstaj ze spolenho kmene, jeho koeny prochzej celou minulost lidstva. Proto existuje duevn paralelismus dokonce i se zvaty. ist psychologicky vzato jde o spolen instinkty pedstavovn (imaginace) a jednn. Veker vdom pedstavy a iny se vyvinuly nad tmito nevdommi pedobrazy a stle s nimi souvis, zejmna tam, kde vdom jet nedoshlo dost vysokho stupn jasnosti, tzn. jestlie vechny jeho funkce jet zvis vce na pudu ne na vdom vli, na afektu vce ne na racionlnm sudku. Tento stav zaruuje primitivn duevn zdrav, kter se vak ihned stv nepizpsobenost, jakmile okolnosti zanou vyadovat vy morln vkon. Instinkty postauj prv jen pirozenosti, kter celkov zstv stejn. lovk, kter zvis vce na nevdom ne na vdom volb, m tud sklon k vyslovenmu psychickmu konzervatismu. To je dvod, pro se primitiv ani bhem tiscilet nemn a pro pociuje hrzu ped vm cizm a mimodnm. Mohlo by vst k nepizpsobenosti, a tm ho uvst do nejvtho duevnho nebezpe, toti do jaksi neurzy. Vy a ir vdom, kter vznik jedin asimilac cizch idej, thne k autonomii, ke vzpoue proti starm bohm, kte nejsou nim jinm, ne mocnmi nevdommi vzory, je a dosud udrovaly vdom v zvislosti. m vce vdom (a tedy i vdom vle) sl a osamostatuje se, tm vce je nevdom zatlaovno do pozad a tm snze dochz k tomu, e se vznikajc vdom emancipuje od nevdomho vzoru, tm zsk svobodu, zpetrh pouta pouhho instinktu a nakonec dospje do stavu nezvislho na instinktech nebo jsoucho s instinkty v rozporu. Toto vykoenn vdom, kter se ji neme odvolat na autoritu pvodnch vzor, je sice promteovsky svobodn, vykazuje vak tak bezbonou pchu, hybris. Je sice povzneseno nad vci, dokonce i nad lovka, ale tak v nebezpe pdu, ne snad pro kadho, rozhodn vak kolektivn, pro slab jedince takov spolenosti, kte jsou potom rovn promteovsky nevdomm pikovni na Kavkaz. Moudr an by slovy I-ingu ekl, e kdy jang doshlo sv nejvt sly, zrodila se v jeho nitru temn moc jin, nebo v poledne zan noc, a jang se lme a mn na jin. Lka m monost takov procesy pozorovat ve skutenm ivot. Vezmme si teba ppad spnho podnikatele, soustednho jen na sv obchody, kter doshl veho, co chtl, a nestaral se o smrt ani peklo. Na vrcholu spchu zanechal podnikn a rychle propadl chronick neurze, kter ho doslova promnila v plaku, upoutala na lko, a tm ho zcela zlomila. Jeho ppad obsahuje ve, dokonce i promnu mustv v enstv. Pesnou paralelou k tomu je legenda o Nebkadnesarovi v knize Danielov, a ppady slavomamu vbec. Podobn pklady jednostrannho drazu na stanovisko vdom a odpovdajc reakce nevdom, jin, tvo vznamnou soust psychiatrick praxe v na dob, kdy se tolik peceuje vdom vle (Pokud chce, me!). A je mi sprvn rozumno: nechci poprat vysokou mravn hodnotu vdomho chtn. Vdom a vle nech zstanou bez omezen zachovny jako nejvy kulturn vdobytky lidstva. Ale k emu je mravnost, kter ni lidi? Dleitj ne mravnost se mi zd bt schopnost sladit vli s lovkovmi monostmi. A nen mravnost za kadou cenu znmkou barbarstv? Obvykle dvm pednost moudrosti; snad je m chpn pedureno

45

povolnm lkae, kter proto vci vnm jinak. Sna se toti napravit kody, thnouc se jako splaky za lod pehnanch kulturnch vkon. A je tomu jakkoli, v kadm ppad je pravda, e vdom vystupovan nutnou jednostrannost se vzdaluje nevdomm vzorm natolik, e dochz k zhroucen. A ji dlouho ped katastrofou se ohlauj znmky omylu, toti absence instinktu, nervozita, dezorientovanost, zapleten do nesmyslnch situac a problm, atd. Lkask objasnn nejprve objevuje nevdom, kter se radikln bou proti vdomm hodnotm, a tud neme bt vdomm asimilovno, a opan asimilace je mon jet mn. Stojme tu ped zdnliv neeitelnm konfliktem, se kterm se dn lidsk rozum neme vypodat a zbvaj mu jen zdnliv een nebo shnil kompromisy. Kdo tm i onm opovrhuje, stoj ped otzkou, v em asi spov douc jednota osobnosti, a je nucen o tuto jednotu usilovat. A prv zde zan cesta, kterou Vchod el odedvna, zcela zjevn v dsledku toho, e an nikdy od sebe ply lidsk pirozenosti neoddloval tak radikln, e by se vzjemn ztratily z dohledu, a by jeden pestal znt druh. Za tuto vudyptomnost svho vdom vd skutenosti, e sic et non zstalo v pvodnm sousedstv, odpovdajcm primitivnmu stavu ducha. Pesto se nemohl vyhnout stetu protiklad, a proto hledal cestu, na n by se stal nirdvandvou, jak tomu kaj Indov, tzn. prostm protiklad. O tuto cestu se jedn v naem textu, o tut cestu se jedn tak u mch pacient. Nelze se tu ovem dopustit vtho omylu, ne nechat zpadnho lovka pmo provdt cvien nsk jgy, protoe tak by zstala zleitost jeho vle a jeho vdom, m by se vdom zkrtka opt poslilo proti nevdom a doclilo by se prv toho, eho se ml lovk zbavit. Tm by se neurza jen poslila. Nelze dost zdraznit, e nejsme dn Orientlci, a proto v tchto vcech vychzme ze zcela jin zkladny. Tak bychom se velmi klamali v pedpokladu, e je to cesta vhodn pro kadho neurotika nebo pro kad stupe neurotickch obt. Jedn se pedevm jen o ty ppady, kde vdom doshlo abnormlnho stupn, a tud se pespli daleko odchlilo od nevdom. Tento vysok stupe pevldnut vdom je conditio sine qua non. Nebylo by nic zvrcenjho, ne vyslat touto cestou neurotiky, kte onemocnli kvli plin nadvld nevdom. Prv z toho dvodu tato monost vvoje obvykle nem smysl ped uplynutm poloviny ivota (normln ve vku 3540 let), a me bt dokonce velmi kodliv. Jak jsem ji naznail, podstatnm podntem k nastoupen nov cesty bylo to, e se mi zkladn problm pacienta zdl neeiteln, pokud jsem nechtl znsilnit jednu nebo druhou strnku jeho bytosti. Pracoval jsem stle v pesvden, vyplvajcm z m povahy, e v zsad dn neeiteln problmy neexistuj. A zkuenost mi dv za pravdu potud, e jsem asto vdal, jak lid jednodue perostli njak problm, na nm druz pln ztroskotali. Toto perstn, jak jsem to dve nazval, ukzaly dal zkuenosti jako jist zven rovn vdom. Do zornho pole vstoupil njak vy a ir zjem, a tmto rozenm obzoru neeiteln problm ztratil svou nalhavost. Nijak se logicky sm o sob nevyeil, nbr vybledl oproti novmu a silnjmu ivotnmu zamen. Nevytsnil se do nevdom, ale pouze se objevil v jinm svtle, a tm se i promnil. Co by na ni rovni vyvolalo nejzuivj konflikt a boui panickch afekt, jev se nyn, nahleno z vy rovn osobnosti, jako bouka v dol, pozorovan z vrcholu vysok hory. Tm se realita boue nezmenuje, avak lovk ji nen v n, nbr nad n. Ponvad jsme vak z duevnho hlediska dolm i horou souasn, vypad snaha pekroit lidskou povahu jako nepravdpodobn fantazrovn. Zajist pociujeme afekt, zajist jsme oteseni a ztrpeni, avak souasn zeteln vnmme i jin vdom, vdom zabraujc, abychom se s afektem identifikovali, vdom, kter afekt vnm jako svj pedmt, kter me ci: vm, e trpm. Co n text k o lenosti, toti e lenost, kter si lovk nen vdom, a lenost, kter si je vdom, jsou si vzdleny na tisc mil, to plat plnou mrou i o afektu. Co se tu a tam v tomto ohledu udlo, e se toti nkdo vysvobodil z temnch hrozeb a perostl sama sebe, patilo k mm nejcennjm zkuenostem. Nauil jsem se tm toti, e vechny nejvt a nejdleitj ivotn problmy jsou zsadn neeiteln; a mus bt neeiteln, ponvad vyjaduj nutnou polaritu, imanentn kadmu samoregulujcmu systmu. Nelze je vyeit, pouze perst. Uvaoval jsem proto, zda tato monost perstn, toti dalho duevnho vvoje, nen vlastn msi normlnm, a zda proto uvznut v konfliktu nen patologick. Kad lovk by vlastn ml mt alespo zrodek tto vy rovn a za pznivch okolnost by ml bt s to tuto monost rozvinout. Kdy jsem pozoroval vvoj tch, kte tie, jakoby nevdomky perostli sami sebe, vidl jsem, e jejich osudy mly do jist mry cosi spolenho. Z temnho pole monost zven nebo z nitra k nim toti vstoupil nov popud a oni ho pijali a vyrstali s nm. Zdlo se mi typick, e jedni pijali nov impuls zven a

46

druz z nitra, nebo spe e jednm vyrostl z vnjku a druhm z nitra. Nikdy vak nov impuls nevyel vhradn zven nebo vhradn z nitra. Jestlie piel zven, promnil se v nejvnitrnj proitek. Nikdy vak nebyl pivoln mysln a vdom chtn, spe ho pinesl proud asu. M pokuen dlat ze veho mysl a metodu je tak siln, e se zmrn vyjaduji velmi abstraktn, abych nic neposuzoval pedasn. Tento nov impuls bychom toti nemli chpat ani jako cosi myslnho, ani jako jistou metodu, jinak z toho vznikne recept, kter bude mon strojov rozmnoovat, a byl by to opt sprvn prostedek v ruce zvrcenho mue. Ml jsem toti intenzivn dojem, e osudov nov jen zdka nebo nikdy neodpovd vdommu oekvn, a co je jet pozoruhodnj, rovn odporuje zakoennm instinktm, jak je znme; a pece jde o vzcn vstin projev celkov osobnosti, projev, jak bychom si plnji vbec nemohli pt. A co uinili tito lid, aby pivodili takov spsn pokrok? Pokud jsem mohl vidt, neuinili nic (wu wej1), nbr nechali svtlo, aby podle uen Mistra L-cu kolovalo dle vlastn zkonitosti, zatmco lovk se nevzdv svho obvyklho povoln. Ponechat vci jejich bhu, jednat nejednnm, oprostit se od sebe (sich lassen) po vzoru Mistra Eckharta se mi stalo klem, jm se da otevt dvee cesty: z psychologickho hlediska je nutn umt ponechat vci jejich bhu. To je nae prav umn, ktermu nesetn lid vbec nerozumj, ponvad se jejich vdom neustle vmuje: pomh, koriguje a brn se a v dnm ppad nechce nechat prost psychick vvoj na pokoji. kol je vlastn velice jednoduch. (Kdyby jen jednoduchost nebyla tm nejtm!) Spov jen a pouze v tom, e lovk nejprve objektivn pozoruje vvoj njakho fantazijnho fragmentu. Nic by nebylo jednodu ne to. Ale ji zde zanaj tkosti. Zdnliv lovk dn fantazijn fragmenty nem, a kdy pece, jsou pli hloup, je tisc dobrch dvod proti. Neme se na n koncentrovat je to nudn co by z toho mohl mt? nen to nic ne atd. Vdom vzn mnostv nmitek, ba asto jakoby touilo, aby spontnn fantazijn innosti vyhasla, i kdy lovk disponuje vym pochopenm a dokonce teba m pevn mysl ponechat psychick proces bez vmovn. Chvlemi doslova dochz ke kei vdom. Jestlie se poten tkosti poda pekonat, vdom stejn zahj kritiku a pokou se fantazie vykldat, klasifikovat, estetizovat nebo znehodnocovat. Pokuen se vmovat je tm nepekonateln. Po dokonen istho pozorovn lze netrplivmu vdom klidn povolit uzdu, a je to dokonce nutn, jinak dojde k brzdcmu odporu. Pi kadm pozorovn je vak nutno odsunout innost vdom znovu stranou. Vsledky pozorovacho sil jsou ve vtin ppad zprvu mlo povzbudiv. Vtinou se jedn o skuten zamotan fantazrovn, kter neumouje zeteln rozeznat dn zdroj i cl tchto pedstav. Tak zpsoby fixace fantazi jsou individuln. Nkte je nejradji zapisuj, jin je vizualizuj a dal je kresl nebo maluj s vizualizac nebo bez n. Na vysokm stupni kee vdom mohou asto fantazrovat jenom ruce, modeluj nebo kresl tvary, kter jsou vdom asto zcela ciz. V tchto cviench je teba pokraovat tak dlouho, a se ke vdom uvoln, jinmi slovy a lze psychickm procesm nechat voln prbh, co je dalm elem cvien. Tm se vytvo nov postoj, pijmajc i iracionln a nepochopiteln pedstavy proto, e zkrtka pichzej. Tento postoj by zahubil toho, kdo je tak jako tak ji zcela podroben psychickmu dn, m vak nejvy cenu pro toho, kdo z vekerho dn neustle vybral vlun vdomm sudkem jen to, co jeho vdom vyhovovalo, a tm z proudu ivota zvolna dospl do mrtvch postrannch ramen. Zde se nyn cesta obou ve uvedench typ zdnliv dl. Oba se nauily pijmat to, co pichz. (Jak u Mistr L-cu: Kdy nm pipadla njak prce, musme se j ujmout; kdy se ns tkaj njak vci, musme je dkladn poznat.) Nkdo se nyn nauil pijmat hlavn to, co k nmu pistupuje zven, a jin to, co pichz z nitra. A jak tomu chce zkon ivota, pijme jeden zven to, co by pedtm nikdy zven nepijmal, a jin z nitra to, co pedtm stle vyluoval. Tento bytostn obrat znamen rozen, poven a obohacen osobnosti, jestlie si lovk i po tomto obratu ponech dvj hodnoty, pokud nebyly pouhmi iluzemi. Jestlie si je neponech, propadne lovk druhmu extrmu a dospje od zpsobilosti k nezpsobilosti, z pizpsobenosti k nepizpsobenosti, od smyslu do nesmyslu, ba dokonce od jasnho rozumu do duevn poruchy. Cesta nen bez nebezpe. Vechno dobr nco stoj, a rozvjen osobnosti pat k nejdram vcem. Jedn se o pitakn sob sammu znamen to povaovat za nejzvanj kol sama sebe, zstvat si neustle vdom toho, co inm, a mt to neustle ped oima vetn vech problematickch strnek vlastnho jednn. Je to kol, kter pronik skuten a do ivho.
1

Jednn nezasahovnm. 47

an se me opt o autoritu cel sv kultury. Nastoup-li tuto dlouhou cestu, dl to nejlep, co podle veobecnho nzoru vbec dlat me. Ale obyvatel Zpadu, kter by se touto cestou skuten chtl pustit, bude mt proti sob vechny intelektuln, morln i nboensk autority. Proto je nekonenkrt jednodu napodobit nskou cestu a ponechat neblahho Evropana na mst, nebo mn jednodue opt usilovat o nvrat k evropskmu kesanskmu stedovku a opt vybudovat evropskou ze, oddlujc uboh pohany a etnografick kuriozity venku od pravho kesana. Estetick a intelektuln flirt se ivotem a osudem zde nhle kon. Krok k vymu vdom vyvd lovka ze vech kryt a zajitn. lovk se mus zcela odevzdat, ponvad dle pokraovat me jedin v celku sv bytosti, a pouze tato jeho integrita mu me zaruit, e cesta neskon absurdnm dobrodrustvm. A tedy lovk pijm svj osud zven nebo z nitra, zitky a udlosti na cest zstvaj tyt. Nemusm tedy hovoit o nejrznjch zevnch a vnitnch phodch, jejich nekonenou rozmanitost tak jako tak nemohu vyerpat. Vzhledem k textu, kter budu komentovat, by to tak bylo bezvznamn. Naopak je nutn mnoho hovoit o duevnch stavech, doprovzejcch dal vvoj. Tyto duevn stavy toti n text vyjaduje symbolicky, a sice pomoc symbol, kter dobe znm ze sv letit praxe.

48

ZKLADN POJMY

1)

Tao

Nesmrn obtnost pekldn tohoto a podobnch text2 do evropskho kontextu spov v tom, e nsk autor vdy vychz z centra, toti z toho, co my bychom oznaili jako vrchol, cl nebo nejhlub a posledn poznn. A to je natolik nron, e lovk kritickho intelektu m pocit, e bude mluvit bu smn opovliv, nebo dokonce zhola nesmysln, kdyby se odvil pustit do intelektulnho diskursu o nejsubtilnjch duchovnch zkuenostech nejvtch myslitel Vchodu. Tak zan n text: To, co existuje samo sebou, nazv se tao. A Chuej-ming-ing zan slovy: Nejsubtilnj tajemstv tao jsou byt a ivot. Pro zpadnho ducha je pznan, e neexistuje dn vhodn peklad slova tao. nsk znak tao se skld ze znak hlava a chze. Wilhelm tao pekld slovem smysl3, jin je pekldaj jako cesta, prozetelnost nebo dokonce jako jezuit Bh. To naznauje, e jsou pekladatel na rozpacch. Hlava by mohla odkazovat na vdom4, chze na cestu. Mylenka by podle toho byla vdom jt nebo vdom cesta. S tm souhlas, e se svtlo nebes, sdlc mezi oima jako srdce nebes, pouv synonymn s tao. Byt a ivot jsou obsaeny ve Svtle nebes a u Liou Chua-janga jsou nejdleitjmi tajemstvmi tao. Je tedy svtlo symbolickm ekvivalentem vdom, a povahu (jsoucnost) vdom vystihuj analogie z oblasti svtla. Chuej-ming-ing uvd vere: Chce-li si vytvoit dokonal diamantov tlo, ani ti unik va ivota, pak mus piln zahvat koeny vdom,5 osvtlovat blaenou zem, je je stle blzko, a tam a trvale v skrytu bydl tv prav J. Vere vlastn obsahuj alchymistick pouen, metodu nebo cestu k vytvoen diamantovho tla, o n jde i v naem textu. K tomu je teba zahvat resp. vystupovat vdom, aby se osvtlilo msto pobytu duchovn bytosti. Ale nejen vdom, nbr i ivot se mus vystupovat. Dle Chuejming-ing umli sta mudrcov zruit oddlen vdom a ivota tm, e rozvjeli oboj. Tak se vytav en-li (nesmrteln tlo) a dovr velk tao.6 Chpeme-li tao jako metodu nebo jako vdomou cestu, kter m sjednotit rozdlen, blme se pravdpodobn psychologickmu obsahu tohoto pojmu. V kadm ppad asi nelze rozdlen vdom a ivota rozumt jinak, ne jako ve popsan chylce nebo vykoennosti vdom. Tak v otzce uvdomn protikladnosti, obratu, se bezesporu jedn o znovusjednocen s nevdommi ivotnmi zkony, a elem tohoto sjednocen je dosaen vdomho ivota, nskm zpsobem eeno vytvoen tao.

2)

Kruhov pohyb a sted

Sjednocen protiklad7 na vy rovni nen, jak jsem ji zdraznil, racionln zleitost ani vc chtn, nbr psychickm vvojovm procesem, vyjadovanm pomoc symbol. V djinch je vdy zobrazovali symbolicky, a tak dnes se bhem individulnho vvoje projevuje symboly. Poznal jsem to na zklad nsledujcch zkuenost: Spontnn fantazie, o nich jsme hovoili, se prohlubuj a zvolna sousteuj kolem abstraktnch tvar, zejm jakchsi princip, pravch gnostickch
2 3

Srov. Liu Hui Yang, Hui Ming Ging. Chin. Bltter, hrsg. von R. Wilhelm. Bd. I. Heft 3; viz tak str. 35n. Tak cesta. Srov. str. 14. 4 Hlava je pece t sdlem nebeskho svtla. 5 Jsoucnost (sing) a vdom (chuej) uv Chuej-ming-ing promiscue. Oboj jsou protiklady ivota (ming), nejsou vak toton. 6 Viz str. 35. 7 Srovnej k tomu m vahy in: Psychologische Typen, kap. V. Ges. Werke, sv. 6, 1960. 49

archai. Kde se fantazie vyjaduj pedevm slovy, jsou intuitivn formulovny nejasn tuen zkony nebo principy, zprvu hojn dramatizovan nebo personifikovan. Budeme o tom jet hovoit. Jestlie lovk sv pedstavy kresl, vznikaj symboly, kter pat hlavn k typu tzv. mandaly.8 Mandala znamen kruh, konkrtn magick kruh. Mandaly jsou nejen rozeny po celm Vchod, nbr jsou bohat doloeny i u ns ve stedovku. Konkrtn kesansk mandaly jsou doloeny z ranho stedovku, vtinou s Kristem ve stedu a se tymi evangelisty nebo jejich symboly v kardinlnch bodech. Toto pojet je zejm velmi star, ponvad Egypan takto zobrazovali i Hra s jeho tymi syny.9 (Hrus se tymi syny m, jak znmo, velmi blzk vztah ke Kristovi a tyem evangelistm.) Pozdji nalezneme jasnou, mimodn zajmavou mandalu v Knize o dui10 Jakoba Bhma. Je u n zcela zjevn, e se jedn o siln kesansky zabarven psycho-kosmick systm. Jmenuje se Filozofick oko11 nebo Zrcadlo moudrosti, m se zejm mysl souhrn tajnho vdn. Mandaly vtinou mvaj tvar kvtiny, ke nebo kola se zetelnm sklonem ke tvernosti (upomnajc pythagorejsk tetraktys, zkladn poet). Takov mandaly se nachzej t jako pskov kresby ke kultovnm elm u Indin Pueblan.12 Nejkrsnj mandaly m pirozen Vchod, zvlt tibetsk buddhismus. Tyto mandaly zobrazuj i symboly naeho textu. Kresby mandal jsem nalezl tak u duevn chorch, a to u lid, kte urit nemli nejmen tuen o tchto souvislostech.13 Pozoroval jsem nkter ppady mezi svmi pacienty, eny, kter mandaly nekreslily, nbr tanily. V Indii pro to existuje nzev mandala nritja, mandalov tanec. Tanen figury vyjaduj tent smysl jako kresby. Pacienti sami mohou o smyslu mandalovch symbol ci jen mlo. Jsou jimi jen fascinovni a subjektivn je pociuj jako psobiv a inn. N text slibuje, e zpstupn tajemstv zlat kvtiny Velk jednoty. Zlat kvtina je svtlo, a nebesk svtlo je tao. Zlat kvtina je mandalov symbol, se kterm jsem se u svch pacient setkval asto. Buto se kresl v pdorysu, tedy jako pravideln geometrick ornament, nebo tak v bonm pohledu jako kvt, kter vyrst z rostliny. Rostlina je asto kreslena svtlmi, ohnivmi barvami; vyrst z temnho podkladu a nahoe nese svteln kvt (symbol podobn pryci, tzv. vnon hvzd). Takov kresba souasn vyjaduje vznik Zlat kvtiny, nebo dle Chuej-ming-ing nen zroden mek nic jinho ne lut palc, Nebesk srdce, terasa ivoucnosti, temn prsmyk, prostor dvjho nebe, dra palc na dn moe14. Nazv se t pomez snnch hor, prapvodn soutska (prsmyk), e nejvy radosti, zem bez hranic a olt, na nm se vytv vdom a ivot. Jestlie smrtelnk nezn toto zroden msto, k Chuej-ming-ing, tedy nedoshne v tisci zrozench a desetitisci svtovch vk jednoty vdom a ivota. Potek, v nm je jet ve jednm, kter se proto jev t jako nejvy cl, le na dn moe, v temnu nevdom. V zrodenm misku jsou vdom a ivot (nebo podstata a ivot sing ming) jet jedinou jednotou, nerozdliteln smeny jako ohniv semeno v tavii peci. Uvnit zrodenho mku je ohe Vladae. U zrodenho mku zapoali vichni mudrcov svou prci.15 Vimnme si analogie s ohnm. Znm adu evropskch kreseb mandal, kde ve vod plave cosi jako rostlinn klek obklopen obaly, z hloubi do nho pronik ohe, kter vyvolv rst a tak zpsobuje vznik velk zlat kvtiny, je vyrst ze zrodenho mku. Tato symbolika se vztahuje k uritmu alchymistickmu procesu itn a zulechovn; temnota vydv svtlo, z olova vodn oblasti vyrst ryz zlato, nevdom se stv vdomm postupem ivotnho a rstovho procesu. (Pesnou analogi tohoto procesu je indick kundalinijga).16 Takto dochz k sjednocen vdom a ivota.
Pro podrobn vklad mandal viz H. Zimmer, Kunstform und Yoga im indischen Kultbild, Berln 1926; M. Eliade. Yoga, Unsterblichkeit und Freiheit, 1960; C. G. Jung, Zur Empirie des Individuationsprozesses a ber Mandalasymbolik. Oboj in: Gestaltungen des Unbewuten, 1950. 9 Srov. Wallis Budge, The Gods of the Egyptians, Londn 1904. 10 Viertzig Fragen von der Seele, Amsterodam 1682. 11 Srov. k tomu nskou pedstavu o nebeskm svtle mezi obma oima. 12 Matthews: The Mountain Chant. (Fifth Ann. Report of the Bureau of Ethnology, 18831884), a Stevensson: Ceremonial of Hasjelti Dailjis, (Eight Ann. Rep. of the Bureau of Ethnology, 188687). 13 Mandalu somnambuln eny jsem uveejnil v prci ber die Psychologie und Pathologie der sogenannten okkulten Phnomene, 1902. (Ges. Werke sv. 1.) 14 Viz str. 35. 15 Srov. str. 36n. 16 Srov. A. Avalon: The Serpent Power. (Die Schlangenkraft, Weilheim 1961.) 50
8

Kdy moji pacienti produkuj takov obrazy, nedje se tak pirozen nsledkem sugesce, ponvad podobn obrazy vznikaly dve, ne mi byl znm jejich vznam nebo souvislost s tehdy mn zcela neznmmi praktikami Vchodu. Vznikaly zcela spontnn, a to ze dvou zdroj. Jednm zdrojem je nevdom, kter takov fantazie samovoln produkuje; druhm zdrojem je ivot, kter, it s nejplnj odevzdanost, skt tuen bytostnho J (Selbst, Self), individuln bytosti, kter je vyjadovno kresbou, zatmco nevdom nut k odevzdn se ivotu. V naprostm souladu s vchodnm pojetm toti nen symbol mandaly jen projevem, nbr vyvolv tak inky. Psob zptn na svho tvrce. Je v tom prastar magick psoben, pvodn pochzejc z ochrannho kruhu, z arovnho kruhu, jeho magie se uchovala v nesetnch lidovch zvycch.17 Zjevnm smyslem obrazu je vytvoit sulcus primigenius, jakousi magickou brzdu kolem stedu, kolem chrmu nebo temenu (svatho okrsku) nejvnitrnj osobnosti, aby se zabrnilo rozplvn nebo jako magick ochrana proti zlm, rozptylujcm vlivm z vnjku. Magick praktiky toti vlastn nejsou nic jinho, ne projekce duevnch dj, zptn psobc na dui jako jaksi druh okouzlen vlastn osobnosti, tzn. vraznm jednnm podporovan a zprostedkovan obrcen pozornosti nebo lpe eeno asti zpt k vnitnmu posvtnmu okrsku, kter je pvodem a clem due a obsahuje kdysi vlastnnou a pot ztracenou jednotu ivota a vdom, ji je teba opt najt. Jednota obojho je tao, jeho symbolem je stedn bl svtlo (jako v Bardo Thdol18). Toto svtlo sdl v palcovm tvereku neboli v oblieji, tj. mezi oima. Je znzornnm tvrho bodu, nerozprostrann intenzity, souvisc s prostorem palcovho tvereku, symbolem toho, co je rozprostrann. Oboj dohromady je tao. Povahu i vdom (sing) vyjaduje symbolika svtla, je to tedy intenzita. ivot (ming) proto souvis s extenzitou. Vdom m povahu jang, ivot jin. Ji zmnn mandala patnct a pllet somnambuln dvky, kterou jsem ped ticeti lety pozoroval, vykazuje v centru nerozprostrann zdroj ivotn sly, jeho emanace bezprostedn nar na protikladn prostorov princip, co je pln analogie k nsk zkladn mylence. Obchzen i circumambulatio n text vyjaduje mylenkou kolobhu. Kolobh nen pouh kruhov pohyb, nbr jednak znamen oddlen posvtnho okrsku a jednak m vznam fixace a koncentrovn; slunen kolo se zan otet, tzn. Slunce ov a nastupuje svou drhu, jinmi slovy tao zan psobit a pebrat veden. Jednn se mn v nejednn, tzn. vechno perifern je podrobeno rozkazm centra, a proto se k: Pohyb je jin jmno pro ovldn. Psychologicky tento kolobh zejm vyjaduje obchzen kolem sebe sama, co zjevn zasahuje vechny strnky vlastn osobnosti. Ply svtlho a temnho se uvdj do kruhovho pohybu, tzn. vznik stdn dne a noci: Std se rajsk jas s hlubokou dsnou noc. Kruhov pohyb m tud i morln vznam oiven vech svtlch a temnch sil lidsk pirozenosti a tm vech psychologickch protiklad, a jsou jakhokoliv typu. To neznamen nic jinho ne sebepoznn procesem vylhnut sebe sama (indicky tapas). Podobn prapvodn pedstava o dokonal bytosti je platnsk, na vech stranch zaokrouhlen lovk, v nm jsou sjednocena i pohlav. Jednou z nejkrsnjch paralel k tomu, co zde bylo eeno, je svdectv, kter o svm stednm zitku podal Edward Maitland, spolupracovnk Anny Kingsfordov.19 Cituji co mon nejpesnji jeho vlastn slova. Objevil, e pi pemlen o njak mylence se spznn mylenky doslova zviditelnily v dlouhch adch, jakoby postupujcch zpt a ke svmu zdroji, kterm pro nj byl bosk Duch. Pomoc soustedn na tyto ady se pokusil proniknout a k jejich zdroji. Kdy jsem se k tomuto pokusu odhodlal, nevdl jsem nic a nic zvltnho jsem neoekval. Jednodue jsem s touto schopnost experimentoval... sed u psacho stolu, abych udlosti zapisoval, jak pjdou za sebou. Rozhodl jsem se, e si ponechm zevn a perifern vdom bez ohledu na to, jak hluboko bych mohl proniknout do svho vnitnho a centrlnho vdom. Nevdl jsem toti, zda bych se ke svmu perifernmu vdom mohl opt vrtit, kdybych je opustil, nebo zda bych se mohl rozpomenout na to, co se stalo. Nakonec se mi to podailo, ovem s velkou nmahou, ponvad napt, zpsoben snahou souasn podret oba extrmy vdom,
17

Poukazuji na vtenou sbrku E. F. Knuchela: Die Umwandlung in Kult, Magie und Rechtsgebrauch, Basilej 1919. 18 Tibetsk kniha mrtvch, Praha 1996. 19 Dkuji za tento poukaz sv ven spolupracovnici dr. Beatrice Hinkleov z New Yorku. Nzev zn: Edw. Maitland: Anna Kingsford. Her Life, Letters, Diary and Work. London, Redway, 1896. Srov. zvl. str. 59 n. 51

bylo velmi velk. Na potku jsem ctil, jako bych vystupoval po dlouhm ebku z periferie ke stedu njakho systmu, kter byl souasn mm vlastnm, slunenm i kosmickm systmem. Tyto ti systmy byly rozdln a pece identick... Konen se mi s poslednm vyptm... podailo koncentrovat paprsky svho vdom na vytouen ohnisko. A v tm okamiku jako by nhl vzplanut stavilo vechny paprsky v jednotu a pede mnou stlo ndhern, nevslovn zc bl svtlo, jeho sla byla tak velk, e m tm srazilo zpt... Akoliv jsem ctil, e nen nutn, abych toto svtlo dle zkoumal, rozhodl jsem se pesto ujistit se jet jednou, take jsem se pokusil proniknout jeho leskem, kter mne tm oslepoval, abych spatil, co obsahuje. S velkou nmahou se mi to podailo... Byla to dualita Syna... skryt, je se stalo zjevnm, nedefinovan definovanm, neindividuovan individuovanm, Bh jako Pn, kter svou dulnost dokazuje, e Bh je substance stejn jako sla, lska stejn jako vle, ena i mu, matka i otec. Shledal, e Bh je dvoj v jednom, stejn jako lovk. Poznamenal nadto nco, co zdrazuje i n nsk text, toti zastaven dechu. k, e obyejn dech ustal a nahradilo ho jaksi vnitn dchn, jako kdyby v nm dchala njak jin osoba rozdln od jeho fyzickho organismu. Povauje tuto jsoucnost za Aristotelovu entelechii a za vnitnho Krista apotola Pavla, duchovn a substanciln individualitu vzniklou uvnit fyzick a fenomenologick osobnosti, a proto pedstavujc znovuzrozen lovka na transcendentln rovni. Tento skuten zitek20 obsahuje vechny podstatn symboly naeho textu. Fenomn sm, toti svteln vize, je zitek spolen mnoha mystikm, kter m bezpochyby nejvy vznam, nebo ve vech dobch a oblastech se jev jako nco bezpodmnenho, co v sob sjednocuje nejvt slu a nejvy smysl. Hildegarda z Bingen, tato i mimo svou mystiku vznamn osobnost, se o sv stedn vizi vyjaduje zcela shodn. Od svho dtstv, k, vidm stle svtlo ve sv dui, avak ne zevnma oima a tak ne prostednictvm mylenek svho srdce; na tomto vidn se nepodl ani pt zevnch smysl... Svtlo, kter vnmm, nen na dnm mst a je mnohem jasnj ne oblak, kter nese Slunce. Nemohu na nm rozliit dnou vku, i nebo dlku... Co v takovm vidn vidm nebo se um, to mi zstv dlouho v pamti. Vidm, slym a vm souasn, a um se to, co vm, bhem okamiku... Nemohu v tomto svtle rozeznat vbec dnou podobu, avak spatuji v nm chvlemi jin svtlo, kter mi bylo oznaeno jako iv svtlo... Kdy se raduji ze zen tohoto svtla, zmiz z m mysli vechen smutek a bolest...21 Sm znm nkolik mlo lid, kte tento zitek poznali z vlastn zkuenosti. Pokud se mi vbec podailo o takovm fenomnu nco usoudit, zd se mi, e se jedn o akutn stav jakhosi intenzivnho stejn jako abstraktnho vdom, o odpoutan vdom (srov. dle), kter, jak Hildegarda phodn naznauje, vede k uvdomn tch oblast duevnho dn, kter jsou jinak zakryty temnem. Skutenost, e ve spojitosti s tm asto miz veobecn tlesn poitky, ukazuje na to, e je jim odebrna jejich specifick energie a pravdpodobn pouita k poslen intenzity vdom. Je to jev zpravidla spontnn, nastupuje a probh sm od sebe. Jeho inek je pekvapiv potud, e tm vdy vyvolv een duevnch komplikac a tm uvolnn vnitn osobnosti z chronickch emocionlnch a mylenkovch problm, a navozuje tm bytostnou jednotu, pociovanou obecn jako osvobozen. Vdom vle neme takov symbolick jednoty doshnout, ponvad vdom je v tomto ppad jednou ze stran sporu. Protivnkem je kolektivn nevdom, kter ei vdom nerozum. Proto je teba magicky psobcho symbolu, obsahujcho primitivn analogismus, ktermu nevdom rozum. Nevdom lze doshnout a vyjdit jenom pomoc takovho symbolu, a proto se tak individuace bez symbolu nikdy neobejde. Symbol je na jedn stran primitivnm projevem nevdom, na druh stran je ideou, kter odpovd nejvymu tuen vdom. Nejstar mandalovou kresbu, kterou znm, je paleolitick tzv. slunen kolo, kter bylo nedvno objeveno v Rhodesii. Je zaloeno rovn na tvernosti. Vci, kter sahaj tak hluboko do lid20

Podobn zitky jsou skuten. Jejich pravost vak nedokazuje, e jsou zdrav i dsledky, kter z nich nemocn vyvozuj. Ale dokonce i u duevn nemocnch narazme na psychick proitky, kter je teba brt zcela vn. 21 Hildegardin list mnichovi Wibertovi z Gembloux o jejch vidnch z roku 1171. 52

skch djin, se pirozen dotkaj nejhlubch vrstev nevdom a jsou schopny jimi pohnout tam, kde se vdom e projevuje jako zcela impotentn. Takov vci bychom si nedokzali vymyslet, ony mus opt vyrst z temn hlubiny zapomnn, aby vyjdily nejzaz tuen vdom a nejvy intuici ducha a slouily tak jedinenost ptomnho vdom s nepomjejcnost ivota.

53

KAZY NA CEST

1)

Rozplynut vdom

Setkn zce omezenho, zato vak intenzivn jasnho individulnho vdom s nesmrn rozshlm kolektivnm nevdomm je nebezpen, protoe nevdom m na vdom vysloven rozkladn inek. Zjem o tento inek pat dokonce podle vkladu Chuej-ming-ing ke zvltnostem nsk jgy. k se tam: Kad dl mylenka nabv tvaru a stv se viditelnou v barv a form. hrnn sla ducha zanechv stopy.22 Vyobrazen v knize ukazuje mudrce pohenho do kontemplace, hlavu obklopenu plameny ohn, ze kter vychz pt lidskch postav, je se opt tp na 25 mench.23 To by byl schizofrenn proces, kdyby se ml ustlit jako trval stav. Proto k pouen: Tvary vytven ohnm ducha jsou jen przdn barvy a formy. Svtlo byt z zpt na to, co je pvodn, prav. Je tedy pochopiteln, pro se poukazuje na obrazec ochrannho kruhu. M zamezit rozplvn proudn a chrnit jednotu vdom proti rozbit nevdomm. Nadto se nsk pojet pokou rozkladn inek nevdom oslabit tm, e oznauje mylenkov tvary nebo dl mylenky za przdn barvy a formy, a tm je co nejvce zbavuje sly. Tato mylenka je spolen celmu buddhismu (zvlt mahjnovmu) a stupuje se pi pouovn mrtvch v Bardo Thdol (Tibetsk knize mrtvch) a k prohlen, e i sami pzniv a nepzniv bohov jsou jet iluzemi, kter je teba pekonat. Zjistit metafyzickou pravdivost nebo nepravdivost tto mylenky nespad jist do kompetence psychologa. Ten se mus spokojit s tm, aby pokud mono zjistil, co je psychicky inn. Pitom se nesm starat o to, zda je dotyn pedstava transcendentn iluze nebo ne. O tom rozhoduje vra a ne vda. Tak jako tak se zde pohybujeme v oblasti, kter se dosud zdla bt mimo dosah vdy, a proto byla in toto hodnocena jako iluze. Vdecky vak takov pedpoklad nelze ospravedlnit, protoe substancialita tchto vc nen vdeck problm, jeliko v kadm ppad pesahuje schopnost lidskho vnmn a usuzovn a tm i vechny monosti dkaz. Ale o substanci tchto komplex se psychologovi nejedn, pouze o psychickou zkuenost. Nepochybn jsou to psychick obsahy pstupn zkuenosti, navc bezpochyby autonomn. Jde toti o dl psychick systmy, kter se buto spontnn projevuj v extatickch stavech a podle okolnost mohou vyvolat mocn dojmy a inky, nebo kter lze zjistit v duevnch poruchch v podob blud a halucinac, kdy takto ni jednotu osobnosti. Psychiatr m ovem sklon vit na toxiny a podobn vlivy a jimi vysvtlovat schizofrenii (roztpen psychiky nsledkem psychzy), piem na psychick obsahy neklade draz. U psychogennch poruch (jako hysterie, nutkav neurza atd.), kde naprosto nelze hovoit o toxickch incch a degeneraci bunk, se nap. v somnambulnch stavech objevuje podobn spontnn odtpovn komplex, kter Freud ovem vysvtloval nevdomm vytsnnm sexuality. Toto vysvtlen vak zdaleka neplat pro vechny ppady, nebo z nevdom se tak mohou spontnn vyvinout obsahy, kter vdom neme asimilovat. V takovch ppadech hypotza o vytsnn selhv. Krom toho lze studovat tuto autonomii v dennm ivot na afektech, kter se samovoln prosazuj proti na vli a proti naim nejusilovnjm pokusm o vytsnn, zaplavuj j a vnucuj mu svoji vli. Nen proto nic divnho, e primitiv si to vysvtluje posedlost nebo odchodem due. I n jazyk to koneckonc vyjaduje takto: Vbec nevm, co to dnes do nho vjelo, jako by s nm ili erti, zase ho to popadlo, je pln bez sebe, pracuje jako posedl. Dokonce i soudn praxe uznv sten snen odpovdnosti ve stavu afektu. Autonomn duevn obsahy jsou pro ns tedy zcela bnou zkuenost. Tyto obsahy psob na nae vdom destruktivn. Mimo obvykl veobecn znm afekty vak existuj subtilnj, komplexnj afektivn stavy, kter ji nelze prost oznait jako afekty. Jsou to spe komplikovan dl duevn systmy, je maj tm vce osobn charakter, m jsou komplikovanj. Pmo dokonce spoluutvej psychickou osobnost a mus mt proto osobn charakter. Takov dl systmy se konkrtn vyskytuj u duevn nemocnch, u psychogennch roztpen osobnosti (double personalit) a zcela obvykle u mediumistic22 23

Viz str. 38. Viz str. 30. Sem pat tak vzpomnky na dvj inkarnace, vynoujc se v kontemplaci. 54

kch fenomn. Tak v ppad religiznch fenomn se s nimi setkme. Proto se mnoho dvjch boh stalo z osob personifikovanmi idejemi a konen abstraktnmi idejemi. Oiven psychick obsahy toti zprvu bvaj projikovny navenek a jsou bhem duchovnho vvoje prostednictvm prostorov projekce asimilovny vdomm a petvoeny ve vdom ideje, postupn ztrcejc svj pvodn autonomn a osobn charakter. Nkte ze starch boh se jak znmo prostednictvm astrologie stali pouhmi vlastnostmi (marciln, oviln, saturnsk, erotick, logick, lunatick atd.). Pokyny Tibetsk knihy mrtvch umouj dobe poznat, v jak velkm nebezpe je vdom: hroz mu, e je tyto postavy rozlo. Stle znovu lama mrtvho pouuje, aby tyto postavy nepovaoval za skutenost a nezamoval jejich matn svit s istm blm svtlem dharmakji (boskho tla pravdy), tzn. aby neprojikoval jedin svtlo nejvyho vdom do konkretizovanch podob a aby je tak nerozkldal do mnostv autonomnch dlch systm. Kdyby v tom nebylo dn nebezpe a kdyby dl systmy nebyly hroziv autonomnmi a divergujcmi tendencemi, nebylo by asi zapoteb tchto nalhavch pouek, kter pro jednodu, polyteisticky orientovan smlen vchodnho lovka mohly znamenat skoro tot, jako kdyby nap. nkdo pouoval kesana, aby se nenechal zaslepit iluz osobnho Boha, vbec ji nemluv o Trojici a o nesetnch andlech a svatch. Kdyby tendence k roztpen nebyly vlastnostmi inherentnmi lidsk psch, nebyly by se dl psychick systmy vbec nikdy odtpily, jinmi slovy by nikdy nebylo duch nebo boh. Proto je nae doba tolik zbavena boh a posvtnosti; je to dsledek na neznalosti nevdom psch a vlunho kultu vdom. Nam skutenm nboenstvm je monoteismus vdom, posedlost vdomm spojen s fanatickm poprnm existence dlch autonomnch systm. Od buddhistickch jgovch nauk se vak lime tm, e poprme dokonce i monost tyto dl systmy zakusit. V tom tkv velk psychick nebezpe, protoe pak se dl systmy chovaj jako vytsnn obsahy: nutkav vyvolvaj nesprvn postoje, ponvad vytsnn se ve vdom opt objevuje v nevlastn podob. Tato skutenost, bijc do o u kadho ppadu neurzy, plat tak pro kolektivn psychick jevy. Nae doba se v tomto ohledu dopout fatlnho omylu; v toti, e sm intelektuln kritizovat nboensk skutenosti. Lid maj zato, jako nap. Laplace, e Bh je hypotza, kterou lze rozumov prozkoumat, potvrdit nebo vyvrtit. Zcela se pitom zapomn, e dvod, pro lidstvo v v daimona, nem dn vnj piny; spov prost na naivnm vnmn mocnho vnitnho psoben autonomnch dlch systm. Toto psoben nezrume tm, e budeme rozumov kritizovat jeho jmno nebo je ozname za nesprvn. Kolektivn psoben neustle trv, autonomn systmy bez pestn pracuj, ponvad kolsn pechodnho vdom fundamentln strukturu nevdom neovlivn. Popraj-li se dl systmy a domnv-li se lovk myln, e je me kritikou jejich pojmenovn zruit, pak ji neme porozumt jejich psoben, kter pesto dle trv, a neme je proto ji tak asimilovat do vdom. Stvaj se tak nevysvtlitelnm ruivm faktorem, kter pak nakonec lovk hled nkde mimo sebe. Tm dochz k projekci dlch systm a zrove se vytv nebezpen situace v tom smyslu, e se ruiv inky pipisuj zl vli nkoho mimo ns, a tu nelze pirozen najt nikde jinde, ne u souseda de lautre ct de la rivire. To vede ke tvorb kolektivnch blud, vzniku vlek, k revolucm, jednm slovem k destruktivnm davovm psychzm. Blud je posedlost nevdomm obsahem, kter se jako takov neasimiluje do vdom. A ponvad vdom existenci takovch obsah popr, neme je ani asimilovat. Vyjdeno nboenskm jazykem: lovk ji nem dnou bze bo a domnv se, e ve je ponechno lidsk vaze. Tato pcha resp. zenost vdom je vdy nejkrat cestou do stavu choromyslnch.24 Osvcen Evropan asi bude celkem srozumn s nsledujc vtou z Chuej-ming-ing: tvary vytvoen duchovnm ohnm jsou jen przdn barvy a formy. To zn zcela evropsky a jako by to vten ladilo s nam rozumem, ano, jako bychom si mohli lichotit, e jsme tohoto stupn jasnosti ji doshli, protoe podobn pedstavy o bozch zdnliv mme ji dvno za sebou. Ale to, co jsme pekonali, jsou jen slovn straidla, nikoli duevn skutenosti, kter byly za vznik boh zodpovdn. Jsme svmi duevnmi autonomnmi obsahy jet zcela posedl pesn tak, jako kdyby byly bohy. Nazvaj se dnes fobie, nutkn atd., zkrtka neurotick pznaky. Bohov se stali nemocemi a Zeus ji nevldne Olympu, nbr plexu solaris a zpestuje prci lka anebo mate mozek politikm a urnalistm, kte nevdomky vyvolvaj psychick epidemie. Proto je pro zpadnho lovka lpe, aby zprvu nevdl pli mnoho o tajnm poznn vchod24

Doporuuji vten vylen tohoto problmu u H. G. Wellse: Christina Albertas Father (Tauchnitz) a Schreberovy Denkwrdigkeiten eines Nervenkranken (Mutze, Lipsko). 55

nch mudrc, protoe by se stalo sprvnm prostedkem v ruce zvrcenho lovka. Msto aby se chtl stle ujiovat, e daimon je iluze, ml by zpadn lovk opt zakusit realitu tto iluze. Ml by se nauit opt uznvat tyto psychick mocnosti a neekat, a ho jeho nlady, nervozity a bludn mylenky nejbolestnjm zpsobem pou o tom, e nen jedinm pnem ve svm dom. tpiv tendence jsou skuten psychick osobnosti obdaen relativn realitou. Jsou reln tehdy, jestlie nejsou jako reln uznvny, a jsou tud projikovny; jsou relativn reln, jestlie maj vztah k vdom (nboensky eeno jestlie existuje kult); nereln vak jsou tehdy, jestlie se vdom zane od svch obsah uvolovat. K tomu vak dochz jen tehdy, kdy lovk svj ivot proil tak vyerpvajcm zpsobem a s takovm nasazenm, e ji neexistuj dn bezpodmnen ivotn zvazky, a proto ji vnitn pevaze nad svtem nestoj v cest dn poadavek, kter by nemohl bt bez pot obtovn. V tomto ohledu nen nic platno obelhvat sama sebe. Je-li lovk jet vzn, je jet posedl. A jestlie je posedl, tedy existuje jet nco silnjho, co ho ovld. (Amen, pravm ti, e odtud nevyjde, dokud nezaplat do poslednho hale.25) Nen zcela lhostejn, zda nco ozname jako dost nebo jako boha. Slouit dosti je zavrenhodn a nedstojn, slouit bohu je ve srovnn s tm vzhledem k podzen se vymu neviditelnmu a duchovnmu principu vznamn smysluplnj a souasn to skt lep vyhldky, ponvad personifikace ji navozuje relativn realitu autonomnho dlho systmu a tm monosti asimilace a derealizace ivotnch moc. Kde lovk neuznv boha, vznik sobeck dostivost a ze dostivosti se stv nemoc. Jga pedpokld uznn boh jako samozejm. Jej tajn pouen je proto ureno jen tomu, jeho svtlo vdom se pipravuje uvolnit od mocnost ivota, aby velo do posledn nerozdlen jednoty, do centra przdnoty, kde pebv bh nejzaz przdnoty a ivoucnosti, jak k n text.26 Toto slyet je v tisci eonech tko mon doshnout. Mjin zvoj zjevn nelze odhrnout pouhm rozumovm rozhodnutm, nbr je k tomu teba mimodn dkladn a zdlouhav ppravy, spovajc v tom, e lovk sprvn splat vechny dluhy ivotu. Nebo pokud bezpodmnen vzanost prostednictvm cupiditas jet trv, nen zvoj zvednut a nen dosaeno bezobsanho vdom zbavenho iluz, a dnm trikem a dnm podvodem je nelze piarovat. Je to idel, kter lze pln uskutenit jen smrt. Ped n stle existuj reln a relativn reln postavy nevdom.

2)

Animus a anima

K postavm nevdom pat dle naeho textu nejen bohov, nbr tak animus a anima. Slovo chun pekld Wilhelm jako animus, a skuten se pojem animus vten hod na chun, jeho znak je sloen ze znaku oblaka a znaku dmon. Chun tedy znamen oblan dmon, vy dechov due, je pinle principu jang, a je tud musk. Po smrti stoup chun vzhru a stv se en, cm se a zjevujcm se duchem nebo bohem. Anima, zvan pcho, psno znaky bl a dmon, tedy bl duch, ni, chtonicka tlesn due, psluejc principu jin, je tud ensk. Po smrti kles dol a stv se kuej, dmonem, asto je chpna jako vracejc se (na zem), duch, straidlo. Skutenost, e se animus a anima po smrti odluuj a jdou samostatn svmi cestami, dokazuje, e jsou pro nsk vdom rozliitelnmi psychickmi faktory, kter maj tak zeteln rozdln psoben, akoli jsou pvodn v jedn, psobc a prav jsoucnosti jednm, avak v pbytku tvrho jsou dvojm. Animus je v nebeskm srdci, ve dne pebv v och (tzn. ve vdom), v noci pobv v jtrech a tam sn. Je tm, co jsme obdreli od velk przdnoty, co m jednu podobu s prapotkem. Anima naproti tomu je silou te a kalu a je uvznna v tlesnm srdci z masa. Choutky a vbuchy hnvu jsou jej inky. Kdo je pi probuzen zachmuen a mdl, je spoutn animou. Ji mnoho let pedtm, ne mi Wilhelm zprostedkoval znalost tohoto textu, pouil jsem pojmu anima zpsobem zcela analogickm nsk definici27, pirozen ovem bez jakchkoli metafyzickch pedpoklad. Pro psychologa nen anima msi transcendentlnm, nbr je zcela pstupn zkuenosti, jak vak jasn ukazuje i nsk definice: afektivn stavy jsou bezprostedn zkuenost. Pro se vak
25 26

Matou 5, 26 Srov. str. 32. 27 Odkazuji na souhrnn pojednn ve svm spise: Die Beziehungen zwischen dem Ich und dem Unbewuten, (Ges. Werke, sv. 7, 1964.) 56

potom mluv o anim a ne jednodue o nladch? Dvod pro to je nsledujc: Afekty maj autonomn charakter, vtina lid jim je proto podrobena. Afekty jsou vak vymezitelnmi obsahy vdom, stmi osobnosti. Jako sti osobnosti maj osobnostn charakter, lze je proto lehce personifikovat a dje se tak jet dnes, jak ukzaly uveden pklady. Personifikace nen zbyten smylenka, ponvad afektivn vzruen jedinec se nejev jako bytost indiferentn, nbr vykazuje zcela urit charakter, kter se od obvyklho li. Pi pelivm zkoumn se ukazuje, e u mue m afektivn charakter ensk rysy. Z tto psychologick skutenosti pochz nsk uen o dui pcho i moje pojet animy. Hlub introspekce nebo extatick zkuenost odhaluje existenci ensk postavy v nevdom, odtud ensk pojmenovn anima, psch, due. Animu lze definovat t jako imago nebo archetyp nebo koncentrt vech zkuenost mue se enou. Proto tak pedstava animy bv projikovna do eny. Jak znmo, animu asto popisovali a opvovali bsnci.28 Vztah, kter m podle nskho pojet anima ke straidlm, je pro parapsychologa zajmav proto, e controls (duchov ovldajc mdium pi spiritistickch seancch pozn. pekl.) maj velmi asto opan pohlav. Tebae velice oceuji Wilhelmv peklad slova chun termnem animus, ml jsem pesto jist zvan dvody, abych pro ducha mue, pro jeho jasn vdom a rozumovost nevolil jinak vten se hodc vraz animus, nbr vraz logos. nsk filozof je prv zde ueten jistch obt, ztujcch kol zpadnmu psychologovi. nsk filosofie, jako veker dvj myslitelsk innost, pat vlun muskmu svtu. Jej pojmy nejsou nikdy chpny psychologicky, a proto nejsou zkoumny, nakolik se hod i na enskou psch. Psycholog vak existenci eny a jej osobitou psychologii pehldnout neme. To je tedy dvod, pro bych chun u mue pekldal jako logos. Wilhelm pouv slova logos pro nsk pojem sing, kter by bylo mono peloit t jako podstata nebo tvr vdom. Chun se po smrti mn v en, ducha, kter se z filozofickho hlediska bl sing. Ponvad nsk oznaen nejsou v naem smyslu logickmi pojmy, nbr intuitivnmi vhledy, lze jejich vznam vyst jen z jejich pouvn a z vznamu soust pslunho znaku nebo z podobnch vztah jako mezi chun a en. Chun by bylo dle toho svtlo vdom a rozumnosti v mui, pvodn pochzejc z logos spermatikos onoho sing a vracejc se skrze sen po smrti opt k tao. Vraz logos by mohl bt v tomto smyslu velmi vhodn, ponvad zahrnuje pedstavu univerzlnho jsoucna, vdy pece jasnost vdom a rozumovost mue nejsou nm individulnm, nbr univerzlnm; nen to tak nic osobnho, naopak je to v nejhlubm smyslu nadosobn, v nejvtm protikladu k anim, kter je osobn dmon a projevuje se pedevm nejosobnjmi nladami (odtud animozita!). Vzhledem k tmto psychologickm skutenostem jsem vraz animus rezervoval vlun pro enstv, ponvad mulier non habet animam, sed animum (ena nem animu, nbr anima). ensk psychologie vykazuje toti protjek muovy animy, kter nen primrn afektivn povahy, nbr je jakousi kvazi-intelektuln bytost, kterou lze nejphodnji charakterizovat slovem pedsudek. Nikoli duch, nbr emocionln strnka pirozenosti muovy odpovd vdom bytosti eny. Duch je spe due, lpe eeno animus eny. A jako anima mue nejprve sestv z mncenn afektivn vztanosti, tak sestv animus eny z mncennho sudku nebo spe mnn. (Ohledn podrobnost musm tene odkzat na svj citovan spis. Zde mohu zmnit jen to nejobecnj.) Animus eny sestv z mnostv pedpojatch mnn, a daleko spe ne jedinou postavou ho tedy lze personifikovat skupinou nebo mnostvm postav. (Dobrm parapsychologickm pkladem tu je skupina tzv. impertor pan Piperov.29) Animus na nim stupni je mncenn logos, karikatura diferencovanho muskho ducha, jako je anima na nim stupni karikatura enskho ertu. A jako chun odpovd sing, co Wilhelm pekld logos, tak odpovd ers eny pojmu ming, kter Wilhelm pekld jako osud, ftum, doputn osudu, a vykld jako ers. Ers je propletenost, logos rozliujc poznn, objasujc svtlo. Ers je vztaenost, logos je diskriminace a nevztaenost. Proto se mncenn logos v animovi eny projevuje jako zcela nevztaen a tedy jako neppustn pedsudek, jako mnn, kter irituje tm, e nem nic spolenho s podstatou vci. asto mi ji bylo vytkno, e animu a anima personifikuji podobn, jako to dl mytologie. Tato nmitka by vak byla oprvnn jen tehdy, kdyby bylo dokzno, e tyto pojmy mytologicky konkretizuji pro psychologick ely. Jednou provdy prohlauji, e tuto personifikaci jsem nevynalezl j, nbr e je inherentn podstat odpovdajcch fenomn. Bylo by nevdeck pehlet skutenost, e anima je psychickm a tud osobnm dlm systmem. Nikdo z tch, kte mi takto oponuj,
28 29

Psychologische Typen, kap. V. (Ges. Werke, sv. 6, 1960) Srov. Hyslop, Science and a Future Life. Boston 1905. 57

nebude ani vteinu vhat, aby ekl: Zdlo se mi o panu X. Pesn vzato vak snil jen o pedstav pana X. Anima nen nic jinho, ne pedstava osobn bytosti tohoto problematizovanho autonomnho dlho systmu. m je tento dl systm transcendentn, tzn. za hranic toho, co je pstupn zkuenosti, nememe vdt. Definoval jsem animu t jako personifikaci veho nevdomho a pojal ji proto t jako most k nevdommu, jako funkci vztahu k nevdom. Zajmavou souvislost tu nalezneme v tvrzen nskho textu, e vdom (tzn. osobn vdom) vychz z animy. Ponvad zpadn duch stoj zcela na stanovisku vdom, mus animu definovat zpsobem, jakm jsem to prv uinil. Opan vak Vchod, kter stoj na stanovisku nevdom, chpe vdom jako inek animy! Pvodn vdom nepochybn vychz z nevdom. Myslme na to pli mlo, a proto se stle znovu pokoume psch zcela identifikovat s vdomm, nebo pinejmenm nevdom vykldat jako njakou odno nebo inek vdom (jako nap. ve freudovsk nauce o vytsnn). Ze svrchu zmnnch dvod vak je podstatn, aby se realit nevdom nic neubralo a aby se postavy z nevdom chpaly jako aktivn veliiny. Kdo pochopil, co se mysl psychickou realitou, nemus se obvat, e zapadne zpt do primitivn dmonologie. Jestlie toti nevdomm postavm nepiznme hodnost spontnn psobcch veliin, propadneme jednostrann ve ve vdom, vedouc nakonec k pepjatosti. Proto mus nastat katastrofy, ponvad lovk pes mohutn vdom pehl temn psychick mocnosti. Ne e bychom je personifikovali a my; ony jsou od samho potku osobn povahy. Teprve a to co nejdslednji uznme, meme pomlet na to, abychom je depersonalizovali, tzn. abychom podrobili animu, jak se vyjaduje nsk text. Zde se opt projevuje ohromn rozdl mezi buddhismem a nam zpadnm duchovnm stanoviskem. Nebezpen je, e opt v podob zdnlivho souhlasu. Uen jgy odmt vechny fantastick psychick obsahy. My dlme tot. Vchod to vak in na zcela jinm zklad ne my. Tam pevldaj pojet a nauky, kter bohatou mrou vyjaduj tvoivou fantazii. Tam je nutno se brnit proti peme fantazie, my naopak povaujeme fantazii za uboh subjektivn snn. Nevdom postavy se pirozen nezjevuj abstraktn a zbaveny vech pdavk, naopak jsou zapleteny v pedivu fantazi neslchan pestrosti a matouc plnosti a tmito fantaziemi obklopeny. Vchod sm tyto fantazie odmtnout, ponvad ji dvno vysl jejich extrakt a koncentroval ho v nejhlubch naukch sv moudrosti. My vak jsme tyto fantazie jet ani nepeili, nemluv o tom, abychom z nich vytili to podstatn. Mme zde jet co dohnt, podn kus experimentlnho provn, a teprve a najdeme smysl ve zdnlivm nesmyslu, meme bezcenn oddlit od cennho. Ji nyn si meme bt jisti, e extrakt, kter ze svch zitk vytme, bude jin ne ten, kter nm dnes nabz Vchod. Vchod doel k poznn vnitnch vc s dtskou neznalost svta. My naopak psch a jej hlubiny prozkoumvme na pozad nesmrn rozshlho historickho a prodovdnho vdn. V souasn dob je ovem zevn vdn nejvt pekkou introspekce, avak duevn nouze vechny pekky pekon. Ji jsme se pece piblili tomu, abychom vybudovali psychologii, to znamen vdu, kter nm d kle k vcem, k nim Vchod nael cestu jen prostednictvm vjimench duevnch stav!

58

UVOLNN VDOM OD OBJEKTU

Porozumnm se uvolujeme z nadvldy nevdom. To je v podstat tak elem pouek naeho textu. k se u, jak se mus koncentrovat na svtlo nejvnitnjho okrsku a pitom se oprostit od vech zevnch a vnitnch pout. Jeho ivotn vle je smrovna k bezobsahovmu uvdomn, kter pesto dovoluje vem obsahm trvat. Chuej-ming-ing o uvolnn k: Ze svtla oblv svt ducha. Lid zapomnaj jeden na druhho, tie a ist, mocn a przdn. Przdno je prosvcovno z nebeskho srdce. Hladina moe je hladk a na sv ploe zrcadl msc. Oblaka miz v modrm prostoru. Hory jasn svt. Vdom se rozpout ve zen. Kotou msce osamle dm.30 Tato charakteristika dovren l duevn stav, kter je asi mono nejlpe oznait jako uvolnn vdom od svta a jeho staen zpt na njak takkajc extramundnn bod. V takov podob je vdom przdn a nen przdn. Nen ji naplnno obrazy vc, nbr je v sob pouze chov. Dve bezprostedn dolhajc plnost svta neztratila sice nic ze sv bohatosti a krsy, avak neovld ji vdom. Magick nroky vc ustaly, ponvad bezprostedn zapeden vdom do svta se uvolnilo. Nevdom se ji neprojikuje, je tud zruena pvodn participation mystique s vcmi. Proto ji nen vdom naplnno nutkavmi mysly, nbr se stv zenm, jak velmi pkn k nsk text. Jak bylo tohoto inku dosaeno? (Pedpokldme toti, e nsk autor za prv nen lh, za druh je pi zdravm rozumu a za tet navc je muem neobyejn pronikavho chpn.) Abychom tomu porozumli nebo to vysvtlili, mus n rozum jt oklikou. Pocitovm zakouenm toho nedoshneme, protoe by nic nebylo dtintj, ne takov duevn stav estetizovat. Jedn se zde o inek, kter velmi dobe znm ze sv lkask praxe; je to terapeutick inek par excellence, o nj se svmi ky a pacienty usiluji, toti zruen participation mystique. Lvy-Bruhl31 geniln postihl to, co nazval participation mystique, jako znmku primitivnho ducha. Co takto oznail, je jednodue neobyejn velk zbytek nerozlienosti mezi subjektem a objektem, kter m u primitiv jet takov rozmry, e to Evropanovi, jen je lovkem vdom, mus bt nutn npadn. Pokud si rozdl mezi subjektem a objektem neuvdomme, pevld nevdom identita. Nevdom se potom projikuje do objektu a objekt se introjikuje do subjektu, tzn. psychologizuje se. Pak se zvata a vci chovaj jako lid, lid jsou souasn zvaty a ve je oiveno straidly a bohy. Civilizovan lovk se ovem pirozen domnv, e je nad tyto vci nebetyn povznesen. Ale zato je asto po cel svj ivot identick se svmi rodii, je identick se svmi afekty a pedsudky a beze studu tvrd o druhm to, co u sebe samotnho nechce vidt. M toti tak jet zbytek poten nevdomosti, tzn. nerozlienosti mezi subjektem a objektem. V dsledku tto nevdomosti je pod magickm inkem nesetnch lid, vc a okolnost, tzn. je jimi bezpodmnen ovlivovn, je naplnn ruivmi obsahy tm tolik jako primitiv, a proto potebuje prv tak mnoho ochrannch kouzel. Nepomh si vak ji medicnami, amulety a zvecmi obtmi, nbr uklidujcmi medikamenty, neurzami, osvtou, kultem vle atd. Jestlie se vak poda uznat nevdom jako spoluurujc veliinu vedle vdom a t tak, e se dle monost berou v vahu vdom i nevdom (resp. instinktivn) poteby, nen ji titm cel osobnosti j, kter je pouhm stedem vdom, nbr virtuln bod mezi vdomm a nevdomm, kter by bylo mono oznait jako bytostn J (Selbst). Jestlie se toto peorientovn poda, dostav se spch v podob zruen participation mystique a vznikne osobnost, kter takkajc trp ji jen ve spodnch patrech, v hornch je vak zvltnm zpsobem vymanna ze strastnho i radostnho dn. Vytvoen a zrozen tto vy osobnosti je to, co sleduje n text, kdy mluv o posvtnm
30 31

Srov. str. 38. Les Fonctions mentales dans les socits infrieures. 1912. 59

plodu, diamantovm tle nebo o jakmkoli jinm nepomjivm tle. Tyto vrazy psychologicky symbolizuj stanovisko vymann z bezpodmnen emocionln vzanosti a tm uniknuv absolutnm otesm, tedy vdom oprotn od svta. Mm dvody se domnvat, e je to vlastn pirozen pprava na smrt, nastupujc po polovin ivota. Smrt je duevn prv tak dleit jako zrozen, a jako toto je integrujc soust ivota. Co se s uvolnnm vdomm dje nakonec, se nesmme ptt psychologa. Kadm teoretickm zaujetm stanoviska by beznadjn pekroil hranice sv vdeck kompetence. Me jen poukzat na to, e nzory naeho textu ohledn bezasovosti oprotnho vdom souhlas s nboenskm mylenm vech dob a s pevldajc vtinou lidstva, a e proto ten, kdo takto myslet nechce, asi stoj mimo lidsk d a trp tedy poruchou psychick rovnovhy. Jako lka se proto snam co mon podporovat pesvden o nesmrtelnosti, zvlt u svch starch pacient, kde se takov otzky povliv aktualizuj. Smrt toti, vidno psychologicky sprvn, nen koncem, nbr clem, a proto, jakmile je pekroeno poledne ivota, zan it ke smrti. Na skutenosti tto instinktivn ppravy na cl ve smrti stav nae nsk jgov filozofie, a v analogii s clem prvn poloviny ivota, toti plozenm a rozmnoovnm za elem udren fyzickho ivota, se jako el duchovn existence klade symbolick zplozen a zrozen psychickho jemnho tla (subtle body), kter zajist kontinuitu uvolnnho vdom. Je to zrozen pneumatickho lovka, kter je Evropanovi odedvna znm, kterho se vak sna doshnout prostednictvm zcela jinch symbol a magickch kon, toti vrou a kesanskm zpsobem ivota. Tak zde stojme na zcela jinm zklad ne Vchod. N text zn sice opt tak, jako by nebyl daleko od kesansk asketick morlky, nic by vak nebylo poetilej, ne pedpokldat, e se jedn o tot. V pozad naeho textu stoj tiscilet kultura, kter se organicky vyklenula nad primitivnmi instinkty, a proto vbec nezn nsilnou morlku, jak se hod k nm, teprve nedvno civilizovanm barbarskm Germnm. Proto chyb moment nsilnho vytsnn instinkt, kter hystericky pepn a otravuje nai duchovost. Kdo svoje instinkty prov, me se t od nich odlouit, a to stejn pirozenm zpsobem, jako je proval. Naemu textu by nebylo nic cizejho ne heroick sebepekonvn, k emu by vak u ns nezbytn dolo, kdybychom se doslovn dreli nskch pouek. Nesmme zapomenout na sv djinn pedpoklady: teprve ped nco vce ne tisci lety jsme z nejhrubch polyteistickch zatk vpadli do vysoce vyvinutho orientlnho nboenstv, kter pozvedlo imaginativnho ducha polodivocha na vi, neodpovdajc stupni jeho duchovnho vvoje. Aby se tato ve jak tak udrela, bylo nezbytn siln potlait sfru instinkt. Proto nboenstv a morlka nabyly vysloven nsilnho, tm zlho charakteru. Je pirozen, e se potlaen nevyvj, nbr dle vegetuje s pvodn barbarskost v nevdom. Chtli bychom se sice vyplhat na vi filozofickho nboenstv, avak ve skutenosti toho vbec nejsme schopni. Lze k tomu nanejv dorstat. Jet nen vylena Amfortova rna ani faustovsk rozervanost germnskho lovka. Jeho nevdom je naplnno obsahy, kter se mus nejdve stt vdommi, aby bylo mono se od nich uvolnit. Obdrel jsem nedvno dopis od jedn bval pacientky, kter nutn obrat l jednoduchmi, avak phodnmi slovy: Zl mi pineslo mnoho dobrho. Schopnost ztiit se, nevytsovat, bt pozorn a zrove pijmat skutenosti vci, jak jsou, a ne jak bych je chtla mt to ve mi pineslo vzcn poznatky, ale tak vzcn sly, jak bych si dve nebyla umla pedstavit. Mla jsem vdy zato, e jestlie lovk vci pijm, ty ho pak njakm zpsobem pemohou; ale tak tomu vbec nen, a teprve pak k nim lze zaujmout stanovisko.32 Tak zanm nyn hrt hru ivota tm, e pijmm, co mi stle pin den a ivot, dobr i zl, slunce i stn, kter se ustavin stdaj, a tm pijmm i svou vlastn bytost s jej pozitivn i negativn strnkou, a ve se stv ivotnj. Jak jsem to byla bloud! Jak jsem ve chtla ovldat podle sv hlavy! Teprve na zklad takovho postoje, kter se nezk dn hodnoty zskan v kesanskm vvoji, nbr naopak se s kesanskou lskou a shovvavost ujm i toho nejnepatrnjho ve vlastn pirozenosti, se stane monm vy stupe vdom a kultury. Tento postoj je v nejpravjm smyslu nboensk, a proto terapeutick, nebo vechna nboenstv jsou terapiemi bolest a poruch due. Rozvoj zpadnho intelektu a vle nm propjil tm belskou schopnost takov postoj zdnliv s spchem opicky napodobit, pes protesty nevdom. Ale je vdy jen otzkou asu, kdy se pak protikladn pozice pesto nkde o to npadnji prosad. Pohodlnm napodobovnm se vdy vytv nejist situace, kterou me nevdom kdykoli vrhnout pes palubu. Jist zkladna vznik jen tehdy, jestlie se instinktivn pedpoklady nevdom berou na zetel stejn jako hlediska vdom. e tato nutnost stoj v nejpkejm protikladu k zpadnmu kesanskmu a zvlt protestantskmu kultu
32

Zruen participation mystique! 60

vdom, o tom si nelze dlat iluze. Pestoe se nov stle zd bt neptelem starho, neme hlub snaha o pochopen pejt skutenost, e bez nejvnjho pouit zddnch kesanskch hodnot neme t vzniknout nic novho.

61

DOVREN

Rostouc znalost vchodn duchovnosti pro ns sm znamenat jen symbolick projev skutenosti, e zanme vstupovat do spojen s tm, co je v ns jet ciz. Popen naich vlastnch historickch pedpoklad by bylo irm blznovstvm a bylo by nejlep cestou k optnmu vykoenn. Jen stojme-li na vlastn pd, meme asimilovat ducha Vchodu. Dvn zasvcenec Ku Te k: Svtt lid ztratili koeny a dreli se vrcholku, aby tak charakterizoval ty, kte nevd, kde jsou skuten zdroje utajench sil. Duch Vchodu vyrostl ze lut pdy, n duch me a m vyvstat z pdy na. Proto pistupuji k tmto problmm zpsobem, ktermu byl asto vytkn psychologismus. Jestlie tm byla mylena psychologie, lichotilo by mi to, ponvad je vskutku mm myslem odsunout bez milosti stranou metafyzick nroky vech tajnch nauk. Podobn tajemn mocensk mysly slov se toti patn snej se skutenost naeho hlubokho nevdn, a lovk by ml bt natolik skromn, aby si nevdomost piznal. Chci metafyzicky znjc slova zcela zmrn vyzvednout na denn svtlo psychologickho porozumn a uinit ve, co mohu, abych veejnosti zabrnil uvit v temn mocn slova. Kdo je pesvdenm kesanem, nech v, nebo to je povinnost, kterou pevzal. Kdo jm nen, lehkomysln ztratil milost vry. (Mon byl od narozen proklet, aby nevil, nbr dokzal pouze vdt.) Nem proto vit tak v nic jinho. Metafyzicky nelze pochopit nic, zato vak psychologicky. Proto zbavuji vci jejich metafyzickho aspektu, abych je uinil objekty psychologie. Tm z nich mohu vytit pinejmenm nco srozumitelnho a osvojit si to, a nadto poznvm psychologick podmnky a procesy, kter byly pedtm zahaleny v symbolech a nepstupn mmu pochopen. Tm vak zskvm i monost jt podobnou cestou a uinit podobnou zkuenost, a kdyby se za n na konci pece skrvalo jet nco nepedstavitelnho a metafyzickho, mlo by to takto nejlep pleitost se projevit. Mj obdiv k velkm vchodnm filozofm je tak nepochybn, jako je mj postoj k jejich metafyzice neuctiv.33 Podezrm je toti z toho, e jsou symbolickmi psychology, jim nememe ublit vce, ne kdy je bereme doslova. Kdyby to, co maj na mysli, byla skuten metafyzika, bylo by beznadjn chtt je pochopit. Je-li to vak psychologie, pak j meme porozumt a budeme z toho mt velik uitek, nebo potom se takzvan metafyzika zpstupn zkuenosti. Jestlie pedpokldme, e Bh je absolutn a mimo vechnu lidskou zkuenost, pak m nech chladnm. Nepsobm na nho ani on na mne. Jestlie naopak vm, e Bh je mocnm hnutm m due, pak se jm musm zabvat, nebo potom se me stt dokonce nepjemn dleitm, doslova prakticky, co zn stran banln, jako ve, co se objevuje ve sfe skutenosti. Posmek psychologismu zashne jen blzna, kter se domnv, e m svou dui v kapse. Takovch je ovem vc ne dost, ponvad podceovn duevnch vc je typicky zpadn pedsudek, pestoe tu umme o dui hlsat velk slova. Kdy pouvm pojem autonomn duevn komplex, m ji moje publikum po ruce pedsudek: nic ne duevn komplex. Odkudpak maj lid takovou jistotu, e due nen nic ne? Je to, jako by se vbec nevdlo nebo neustle zapomnalo, e vbec ve, co je vdom, je obraz, a obraz je due. Tit lid, kte se domnvaj, e Bh ztratil svou hodnotu, jestlie se chpe jako hban a hbajc v dui, tedy jako autonomn komplex, mohou bt napadeni nepekonatelnmi afekty a neurotickmi stavy, kdy jejich vle a cel jejich ivotn moudrost alostn selou. Prokzala tm snad due svou nemohoucnost? Je teba vytknout t Mistru Eckhartovi psychologismus, jestlie k, e Bh se mus vdy zrodit v dui? Psychologismus je mono vytknout jen intelektu, kter svbytnou povahu autonomnho komplexu popr a chtl by ho racionalisticky vysvtlovat jako dsledek znmch fakt, tzn. jako nevlastn. Tento sudek je stejn arogantn jako metafyzick tvrzen, kter chce bostvo dlc za hranicemi lidem pstupn zkuenosti povit tm, aby zpsobovalo nae duevn stavy. Psychologismus je jednodue protjkem k metafyzickmu pehmatu a je stejn dtinsk. Pipad mi vak, e je podstatn rozumnj vyhradit dui tut platnost jako svtu pstupnmu zkuenosti a propjit j tut skutenost jako jemu. Pro mne je toti due svtem, v nm je obsaeno J. Mon, e existuj tak ryby, kter se domnvaj, e v sob obsahuj moe. Tuto u ns bnou iluzi je vak teba odmtnout, jestlie
33

nt filozofov na rozdl od zpadnch dogmatik jsou za takov stanovisko jen vdn; nebo jsou pny i svch boh. (R. W.) 62

chceme na metafyziku pohldnout psychologicky. Takovm metafyzickm tvrzenm je mylenka diamantovho tla, nepomjejcho dechovho tla, kter vznik ve Zlat kvtin nebo v prostoru palcovho tvereku.34 Toto tlo jako ve jin je symbolem podivuhodn psychologick skutenosti, kter prv proto, e je objektivn, se nejdve jev projikovna ve formch, danch zkuenostmi biologickho ivota, toti jako embryo, plod, dt, iv tlo atd. Tuto skutenost by bylo mono nejjednodueji vyjdit slovy: nikoli j iji, ale ije mne to. Iluze nadvldy vdom v: iji. Jestlie se tato iluze uznnm nevdom zhrout, objev se nevdom jako cosi objektivnho, v nm je zahrnuto j. Analogicky asi k ctn primitiva, pro nho je syn zrukou petrvn ivota; zcela charakteristick pocit, je me nabt dokonce grotesknch forem, jako v onom ppad starho ernocha, kter v nevoli nad neposlunost svho syna zvolal: Te tady stoj s mm tlem a ani mne neposlechne. Jedn se o zmnu vnitnho pocitu, kter se podob t, ji zakou otec, ktermu se narodil syn, o zmnu, je je nm znma i z vyznn apotola Pavla: Nikoli j iji, nbr Kristus ije ve mn. Symbol Kristus je jakoto Syn lovka analogickou psychickou zkuenost vy duchovn bytosti v lidsk podob, kter se neviditeln rod v jedinci, pneumatickho tla, je nm bude slouit jako budouc obydl a kter, jak to vyjaduje Pavel, lovk oblkne jako odv (kte jste se odli Kristem). Je ovem vdy povliv vyjadovat intelektuln e pojm subtiln city, je jsou pesto pro ivot a blaho jedince nekonen dleit. Je to v jistm smyslu pocit nahrazen, ovem bez pmsi sesazen. Je to, jako by veden ivotnch zleitost pelo na neviditeln stedn msto. Nietzscheho metafora svobodn v nejlskyplnj nutnosti (frei in liebevollstem Mu) by pro to nebyla zcela nephodn. Nboensk e je bohat na obrazn vrazy, sdluj tento cit svobodn zvislosti, tichosti a odevzdn se. V tto pozoruhodn zkuenosti spatuji jev, jen je dsledkem uvolnn vdom, dky emu se subjektivn j iji stv objektivnm jsem it (es lebt mich). Tento stav lovk pociuje jako vy ne dvj, ano, vlastn jako spasen od ntlaku a nemon odpovdnosti, kter jsou nevyhnutelnmi nsledky participation mystique. Tento pocit osvobozen zcela napluje Pavla, je to vdom, e je dttem bom, co ho vykupuje z pouta krve. Je to tak pocit smen s dnm vbec, s nm se pohled dokonalho v Chuej-ming-ing obrac zpt ke krse prody. V pavlovskm symbolu Krista se stk nejvy nboensk zkuenost Vchodu a Zpadu. Kristus, hrdina obten utrpenm, a Zlat kvt, jen vykvt v purpurovm sle nefritovho msta: jak protiklad, jak nepomysliteln rozdlnost, jak propast djin! Problm, kter se hod pro mistrovsk dlo nkterho budoucho psychologa. Vedle velkch nboenskch problm ptomnosti existuje jeden mal, a to je problm pokroku nboenskho ducha. Kdyby se o tom mlo mluvit, musel by se zdraznit rozdl mezi Vchodem a Zpadem, kter spov ve zpsobu pstupu ke klenotu, tzn. centrlnmu symbolu. Zpad zdrazuje lovenstv a dokonce osobu a historinost Kristovu, Vchod naopak k: Bez vzniku, bez
N text nechv ovem do jist mry otevenu otzku, zda se pokraovnm ivota mn pokraovn po smrti nebo prodlouen fyzick existence. Vrazy jako ivotn elixr apod. jsou zrdn nejasn. V pozdjch dodatcch je dokonce zjevn, e pouky jgy chpou i v ist fyzickm smyslu. Toto smovn fyzickch a duchovnch vc, je nm pipad podivn, nem pro primitivnjho ducha v sob nic ruivho, ponvad pro nj ani ivot a smrt zdaleka neznamenaj t absolutn protiklad jako pro ns. (Krom etnologickho materilu jsou v tomto ohledu zvlt zajmav komunikace anglickch rescue circles, obsahuj zcela archaick pedstavy.) Tat nezetelnost vkladu slova nezemou se nachz jak znmo t v prvotnm kesanstv, kde spov na zcela podobnch pedpokladech, toti na pedstav dechovho tla, kter je podstatnm nositelem ivota. (Geleyova parapsychologick teorie by byla nejnovjm znovuzrozenm tto prastar pedstavy.) Ponvad vak mme v naem textu t msta, kter varuj ped povrenm pouitm, nap. ped povrou vroby zlata, meme asi klidn trvat na duchovnm smyslu poukazu, ani bychom se tm dostvali do rozporu se smyslem textu. Ve stavech, jich se pouka tk, hraje fyzick tlo tak jako tak stle mn podstatnou lohu, ponvad je nahrazovno dechovm tlem (proto dleitost dchn v jgovch cviench vbec!). Dechov tlo nen nic duchovnho v naem smyslu. Je charakteristick pro zpadnho lovka, e pro poznvac ely oddlil od sebe fyzick a duchovn. V dui vak jsou tyto protiklady pospolu. To mus psychologie uznat. Psychicky je fyzicky i duchovn. Vechny pedstavy naeho textu se pohybuj v tomto mezisvt, kter nm pipad jako nejasn a zmaten, ponvad pro ns prozatm jet nen obvykl pojem psychick reality, tebae vyjaduje vlastn oblast ivota. Bez due je duch stejn mrtv jako hmota, ponvad oboj je uml abstrakce, zatmco v pvodnm pojet je duch prchav tlo, a hmota nepostrd oduevnn. 63
34

zniku, bez minulosti, bez budoucnosti.35 Jak to odpovd jeho pojet, podizuje se kesan mocnj bosk osob v oekvn jej milosti; vchodn lovk vak v, e spsa spov v dle, kter lovk kon sm na sob. Z jedince vyrst cel tao. Imitatio Christi bude trvale vykazovat ten nedostatek, e jako bosk vzor uctvme lovka, kter ztlesnil nejvy smysl, a samm napodobovnm zapomnme uskutenit svj vlastn nejvy smysl. Nen toti zcela nepohodln vzdt se vlastnho smyslu. Kdyby to byl uinil Je, stal by se asi ctyhodnm truhlem a ne nboenskm buiem, jakmu by se dnes pirozen vedlo stejn jako tehdy. Napodoben Krista bychom vak snadno mohli pochopit hloubji, toti jako zvazek uskutenit sv nejlep pesvden, kter je t vdy nejplnjm projevem individulnho temperamentu, s takovou odvahou a s takovm sebeobtovnm, jak to uinil Je. Natst musme ci, e ne kad m kol bt uitelem lidstva nebo velkm odbojnkem. lovk by se tedy pece nakonec mohl realizovat svm vlastnm zpsobem. Tato velk estnost by snad mohla bt idelem. Ponvad velk novoty zanaj vdy v nejnepravdpodobnjm kout, mohla by tak skutenost, e se dnes lovk za svou nahotu zdaleka ji tak nestyd jako dve, znamenat potek uznn ivota takovho, jak je. Potom bude nsledovat jet dal uznn vc, kter byly dve nejpsnj tabu, nebo pozemsk realita nezstane provdy zahalena jako Tertulianovy virgines velandae. Morln sebeodhalen znamen jen dal krok stejnm smrem, a ji tu lovk stoj, jak ve skutenosti je, a piznv se sm k sob. Jestlie to in beze smyslu, je chaotickm blznem; jestlie vak rozum smyslu toho, co dl, pak me bt vym lovkem, kter nehled na utrpen uskuteuje symbol Kristv. asto toti vidme, e ist konkrtn tabu nebo magick rity njakho nboenskho pedstupn se na dalm stupni stvaj duevn zleitost nebo ryze duchovn symbolikou. Zevn zkon se stv bhem vvoje vnitnm smlenm. Tak se me prv protestantskmu lovku snadno pihodit, e osobnost Jeova, je se v historickm prostoru nachz zevn, se me stt vym lovkem v nitru. Tm by se evropskm zpsobem doshlo toho psychologickho stavu, kter odpovd stavu osvcenmu podle vchodnho pojet. To ve je stupnm ve vvojovm procesu vyho lidskho vdom, kter se nachz na cest k nepoznanm clm, nikoli metafyzikou v bnm smyslu. Nejprve a potud je to jen psychologie, avak potud je to t porozumn pstupn zkuenosti a bohudky je to i skuten, je to skutenost, s n se d nco dlat, skutenost oteven budoucnosti, a proto iv. e mi sta to, co je pstupn zkuenosti, a e odmtm ve metafyzick, neznamen, jak nahldne kad soudn lovk, gesto skepticismu nebo agnosticismu namen proti ve ve vy moci nebo dve k nim, nbr to je piblin tot, co ml na mysli Kant, kdy vc o sob nazval pouze negativnm hraninm pojmem. Mli bychom se vyhnout vem tvrzenm o transcendentnu, ponvad vdy jde jen o smnou vypnavost lidskho ducha, kter si nen vdom svch mez. Jestlie tedy Boha nebo tao nazveme hnutmi nebo stavy due, kme tm cosi jen o tom, co je poznateln, ne vak o nepoznatelnm, o nm nelze ci naprosto nic.

35

Srov. str. 38. 64

ZVR

elem mho komente je pokus postavit most vnitnho, duevnho porozumn mezi Vchodem a Zpadem. Zkladnou kadho skutenho dorozumn je lovk, a proto jsem musel hovoit o lidskch vcech. To nech je omluvou toho, e jsem se vnoval jen obecnm vcem a nezabval se speciln technikou. Technick pouky jsou cenn pro ty, kte vd, co je fotografick pstroj nebo benzinov motor; jsou vak nesmysln pro nkoho, kdo o takovch pstrojch nem ani tuen. V tto situaci se nachz zpadn lovk, na jeho adresu pi. Proto se mi zdlo bt pedevm dleit, abych vyzvedl vzjemn souhlas psychickch stav a symboliky, nebo tyto analogie otevraj pstup k vnitnm prostorm vchodnho ducha, pstup, kter od ns ned ob vlastn osobitosti a neohrouje ns vykoennm, ale nen t jakmsi intelektulnm teleskopem nebo mikroskopem, zprostedkujcm pohled, jen se ns v podstat netk, ponvad ns nezashne. Je to spe atmosfra utrpen, hledn a sil, spolen vem kulturnm lidem, je to obrovit prodn experiment uvdomn, uloen lidstvu, kter spojuje jako spolen kol i nejrozdlnj kultury. Zpadn vdom nen v dnm ppad jedinm monm vdomm. Je to spe historicky podmnn a geograficky omezen veliina, kter reprezentuje jen st lidstva. Rozen naeho vdom nem bt na et jinch druh vdom, nbr m nastat vvojem onch element na psch, kter jsou analogick vlastnostem cizch psch, jako t Vchod neme postrdat nai techniku, vdu a prmysl. Evropsk invaze na Vchod byla nsilnm inem velkho stylu. Zanechala nm noblesse oblige zvazek, abychom pochopili ducha Vchodu. To je nm asi teba vce, ne nyn tume.

65

OBSAH

Pedmluva ke druhmu nmeckmu vydn .............................................................. Na pam Richarda Wilhelma (C. G. Jung) .............................................................. KNIHA TCHAJ-I IN-CHUA CUNG- VOD A PEKLAD DO NMINY RICHARD WILHELM Pvod a obsah knihy Tchaj-i in-chua cung- .......................................................... I] Vznik knihy ................................................................................................ II] Psychologick a kosmologick vchodiska dla ........................................ Peklad knihy Tchaj-i in-chua cung- ..................................................................... I] Nebesk vdom (srdce) ............................................................................. II] Prvotn duch a vdom duch ...................................................................... III] Kolobh svtla a udrovn stedu ............................................................. IV] Nvratn obh svtla a regulace rytmu dechu ........................................... V] Chyby pi nvratnm obhu svtla ............................................................ VI] Ovovac zitky pi nvratnm obhu svtla .......................................... VII] iv umn kolobhu svtla ....................................................................... VIII] Zaklnadlo na cestu do dlky ...................................................................... Kniha Liu-chua-jang Chuej-ming-ing Peklad knihy o vdom a ivot ............................................................................... I] Zastaven nik .......................................................................................... II] est etap zkonitho obhu ........................................................................ III] Dv drhy sly, drha funkn a drha kontroln ........................................ IV] Tao a jeho embryo ...................................................................................... V] Narozen plodu ........................................................................................... VI] O udrovn promnnho tla .................................................................. VII] Obliejem ke zdi ........................................................................................ VIII] Przdn nekoneno ..................................................................................... EVROPSK KOMENT C. G. JUNG vod .......................................................................................................................... 1) Pro je pro Evropana obtn porozumt Vchodu ................................... 2) Modern psychologie otevr monost porozumn ................................... Zkladn pojmy .......................................................................................................... 1) Tao .............................................................................................................. 2) Kruhov pohyb a sted .............................................................................. kazy na cest ........................................................................................................... 1) Rozplynut vdom ..................................................................................... 2) Animus a anima ......................................................................................... Uvolnn vdom od objektu ..................................................................................... Dovren .................................................................................................................... Zvr ..........................................................................................................................

1 3

11 11 14 17 17 18 21 24 26 27 29 30 35 35 36 37 37 38 38 38 38

43 43 45 49 49 49 54 54 56 59 62 65

67