You are on page 1of 3

Tiskov zprva Martina Marka

Trestn oznmen na ministra Dobee pro nezkonn prodlouen akreditace plzeskm prvm 8. 3. 2011, Plze Na dnen tiskov konferenci oznmil ministr kolstv Josef Dobe, e prodlouil plzeskch prvm akreditaci magisterskho programu do 31. 7. 2016 co znamen, e studenti budou moci studovat na fakult i v ptch letech. Jeho rozhodnut je protizkonn. Ministr Dobe obeel rozhodnut Akreditan komise, kter opakovan v mnoha bodech velmi podrobn vysvtlila, pro nejsou plzesk prva dlouhodob fakultou, kter by mla mt prvo vychovvat nov prvnky a akreditaci kole nedoporuila prodlouit. Na obejit rozhodnut Akreditan komise nem pan ministr prvo, neumouje to zkon o vysokch kolch. Proto jsem na nj dnes podal trestn oznmen na zneuit pravomoc edn osoby. Akreditan komise podrobn odvodnila, v em tkv problmy na plzeskch prvech zoufal nedostatek vlastnch profesor, absence ekatel na habilitaci. V uitelskm sboru fakulty tak prakticky neexistujc osoby produkujc cizojazynou publikan innost. Vtina zahranin publikan innosti je ve sloventin, vuka je z sti zajiovna osobami, kter nemaj ani zkladn akademick titul PhD. Fakulta tak nee dn z vznamnjch vzkumnch grant, vdeck innost se odchodem 30 pedagog v loskm roce propadla. To dohromady znamen, e fakulta de facto neexistuje ji dnes. Plzesk prva dle stanoviska akreditan komise nespluj zkladn standardy univerzitnho prosted. Pesto ministr Dobe rozhodl o prodlouen akreditace magisterskho programu Prvo a prvn vda do 31. 7. 2016. Ministr kolstv ovem nem dle zkona prvo toto rozhodnut Akreditan komise povolit. Proto na nj podvm trestn oznmen pro podezen ze zneuit pravomoci edn osoby dle 329 odst. 1 psmeno a) a psmeno b), zkona . 40/2009 trestn zkonk. Martin Marek k tomu k: Ministr kolstv pekroil svoji pravomoc a vydal rozhodnut, kter je v rozporu se zkonem o vysokch kolch, m s nejvt pravdpodobnost spchal trestn in zneuit pravomoci edn osoby dle pm. a) a ps.m b) 329 odst. 1 psm. a) a psm. b). Z tohoto dvodu jsem na ministra kolstv Josefa Dobee podal trestn oznmen. Klientelistickou s na plzeskch prvech se nepodailo rozbt, na co upozornila v z loskho roku ve sv vron zprv i Bezpenostn a informan sluba (BIS). Pmo ve veden fakulty psob deset uitel, kte byli ve veden tak za dkana Milana Kindla a dkana Jaroslava Zacharie. Tito lid se navc pmo podleli napklad na podvodnm studiu miliarde Radovana Vtka. BIS ve sv zprv tak psala o propojen bvalho veden fakulty s Ministerstvem kolstv, kter dnenm protizkonnm rozhodnutm ministr Dobe potvrdil Svm rozhodnutm dnes ministr zhoril postaven i plzeskm studentm. Nyn bude mon poadovat zneplatnn diplom, kter studenti zskaj po 31. 7. 2012.

KONTAKTY: Martin Marek, mart.marek@gmail.com, 775055665

PLOHY: Trestn oznmen na ministra kolstv, Josefa Dobee.

ODKAZY A DAL INFORMACE: Stanovisko Akreditan komise ze dne 6. bezna 2012: http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/355/Stanovisko_FPrZCU_Plzen_03_12.pdf TZ AK z 1. 2. 2012: http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/336/PrF_ZU_Plzen_zprava_02_12.pdf Vron zprva BIS za rok 2010 k plzesk prvnick fakult: Ukzkovm pkladem klientelismu a korupce se stalo propojen sti pedagogickho sboru prvnick fakulty Zpadoesk univerzity v Plzni s nktermi pedstaviteli policie, advokacie, sttn sprvy a samosprvy. BIS v prbhu roku 2010 monitorovala, jakm zpsobem bude vyvozena odpovdnost vi osobm, kter zattily jednak prosazovn klientelistickch praktik, jednak nedodren vyuovacch standard. To, e dn odpovdnost de facto vyvozena nebyla a sil reformtor se zamilo spe na postihovn student i doktorand, m nkolik pin. Nap. na fakult i po odchodu starho veden dochzelo k ovlivovn probhajcch kontrol, k pozmovn dat v elektronickch databzch fakulty, pop. k jejich ztrt. Bval veden udrelo sv kontakty jak do prosted samotn prvnick fakulty, tak do nejvych orgn veejn sprvy, vetn Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy." Plzesk prva jsou nebezpen. Fakulta nen schopn zaruit, e vychovv kvalitn prvnky. Systm demokracie je postaven na prvu, generovn patnch prvnk demokratick systm ohrouje.

Vtahy z vyjden Akreditan komise: Pestoe Akreditan komise opakovan upozorovala na petrvvajc zvan nedostatky pi uskuteovn studijnho programu, nedolo na Fakult prvnick ke zlepen stavu, nebo alespo k vytvoen pedpoklad pro pozitivn rozvoj v blzk budoucnosti. Fakulta prvnick Zpadoesk univerzity v Plzni nedokzala vytvoit stabiln jdro vlastnch akademickch pracovnk s odpovdajc kvalifikac a odbornou innost. Za posledn obdob se personln situace jet vrazn zhorila. Souasn podoba personlnho zabezpeen nevytv podmnky pro kvalitn vzdlvac innost v magisterskm studijnm programu Prvo a prvn vda a pedpoklad pro rozvoj fakulty. Fakulta ve vyjden pouv argumenty, kter jsou vytreny z celkovho kontextu bez dostaten sebereflexe a povdom o tom, e obsah studia, kvalita zabezpeen po strnce personln a souvisejc odborn a vzkumn innost jsou vzjemn propojeny. Zamuje dl a podstatn faktory, opr se pouze o nkter (vybran) kvantifikovateln daje, zato opomj kvalitativn hlediska, kter jsou klov pro posouzen rovn a pedpoklad rozvoje studijnho programu a kvalitu odborn a vdeck prce. Pitom asto argumentuje zavdjcm zpsobem i pmo nepravdiv. Namsto pijmn systematickch npravnch a rozvojovch opaten se fakulta sna udret stvajc stav, vytvet dojem formlnho plnn kvantitativnch standard a vytkan

zvan nedostatky prohlauje za umle vykonstruovan. Z textu na str. 1112 vyjden fakulty plyne, e fakulta nepochopila smysl a el standard Akreditan komise pro studijn programy. Dovozovat toti, e nen relevantn, kolik na fakult psob profesor a docent, je v pmm rozporu s tmito standardy. Jestlie toti m bt podle standard 60 % pednek vyuovno docenty nebo profesory, je nepochybn, e poet profesor a docent na fakult relevantn je. Akreditan komise trv na tom, e klov osobnosti (dle fakulty garanti) prvnch obor maj bt pedagogov, kte peuj o rozvoj danho prvnho oboru na fakult. Mlo by se jednat o profesory nebo docenty, kte maj sv hlavn pracovit na fakult, pro fakultu vykonvaj vzkumnou innost (podlej se na een vzkumnch projekt a grant na fakult) a nerozmluj svj odborn potencil vznamnjm psobenm na jinch pracovitch. Zrove by u personlnho zabezpeen jednotlivch prvnch obor mla existovat odpovdajc vkov struktura, vedle profesora i docenta pracovnk mladho i stednho vku s perspektivou dohledn habilitace. Osoby, kter psob ve vznamnch funkcch v praxi (stavn soud, Nejvy soudy atd.), jsou jist pro fakultu pnosem a vhodn dopluj pedagogick sbor, ale nelze je vnmat jako klov pracovnky, kte se o pstovn prvn disciplny na fakult systematicky staraj a v rmci fakulty ji rozvjej. Akreditan komise trv na svm stanovisku, e vichni profesoi (s vjimkou jedinho) si udruj vznamn vazky na jinch pracovitch. Ze vech uvedench profesor toti pevn (tj. vazek na fakult pevyuje vazek na jinch institucch) psob na fakult pouze tyi a z tchto ty pouze jeden nem vazky na jinch institucch (ten ovem neposkytuje perspektivu zabezpeen studijnho programu z hlediska vku). Navc ve vazk jinch zapotench ty profesor je zcela symbolick a zbvajc maj mnohem vznamnj zvazky na jinch institucch. Jak bylo uvedeno, na fakult psob dvanct docent. Z toho vak 5 docent nen habilitovno v oborech prva, ale v jinch oborech. Tito docenti tak pevn vyuuj vbrov i voliteln pedmty, a nemohou tak tvoit poadovan personln jdro studijnho programu. Ze zbvajcch 7 docent psob pevn na fakult (tj. vazek na fakult pevyuje vazek na jinch institucch) pouze 4 docenti, piem dva z nich neposkytuj perspektivu zabezpeen studijnho programu z hlediska vku. Formln hra s sly, se kterou fakulta ve vyjden pracuje, toti fakticky vystihuje, kde jsou nkter piny jejch problm nedostatek kapacit pro odbornou a vzkumnou innost.