You are on page 1of 40

EXISTENCE 2/2012

Anarchistick revue

EDITORIAL
lnkem od Marcely Salas Cassani si pipomeneme 18. vro zapatistickho povstn, u jeho pleitosti se konala v jihomexickm Chiapasu mezinrodn konference Planeta Zem: Antisystmov hnut. V rubrice Teorie si pedstavme antropologa Pierra Clastrese a jeho knihu Spolenost proti sttu a Michael Albert, znm pedevm jako propagtor participativn ekonomiky, se zamysl nad smovnm anarchismu na potku 21. stolet. Po teorii nsleduje trochu odlehen pi rozhovoru s undergroundovou kreslkou Isy Morgenmuffel nejen o jej komiksov tvorb. Zvr asopisu je ji tradin vnovn poslednm slm nstnnch novin A3 a recenzm na publikace antiautoritskho hnut, nyn se zvltnm pihldnutm ke knize, kter mapuje potky anarchopunku. Pejeme pjemn ten.

Editorial
Minul sla Existence se ve svch hlavnch tmatech vnovala pedevm protestnm hnutm tak, jak se postupn objevovala po celm svt: studentsk protesty v Britnii (Existence 1/2011), nepokoje na severu Afriky znm jako Arabsk jako (2/2011), hnut 15. kvtna ve panlsku (3/2011), nepokoje a rabovn v anglickch mstech (4/2011), hnut Occupy ve Spojench sttech (1/2012). Protesty neutichaj a d se ekat, e z jara roku 2012 naberou druh dech. Neutichaj stejn tak, jako nemiz dsledky krize souasnho globalizovanho kapitalismu, na kter doplcej prv ti dole. Vldy po celm svt prosazuj krty ve vdajch na sociln sluby, zdravotnictv, kolstv apod. Privatizuj, dereguluj, dlaj prost ve tak, jak si pej pedevm banky, soukrom investin fondy a nadnrodn finann instituce. I u ns si lze vimnout ehosi, co bylo jet ped nkolika lety vsadou malch skupinek radikl. Nkte lid zanaj zjiovat, e souasn systm je nereformovateln, e parlamentn demokracie u nem dvno s demokraci nic spolenho a e kapitalismus je tu jen a pouze kvli generovn zisku pro zkou ekonomickou elitu. Politici jednaj v zjmu tto elity, proti lidu, i kdy tvrd, e ve jmnu lidu a z jeho poven. Tyto skutenosti se po pchodu krize staly m dl zjevnjmi. Odpovd je odstrann systmu. S tm ale tak souvis hledn alternativ, a to jak budoucch, tak tch tady a te. V toto slo Existence jsme se rozhodli vnovat prv hledn alternativ, a to konkrtn na pracoviti. Alternativ, kter mohou nkterm pracujcm zajistit to, e budou mt prci, a zrove to, e o tto prci budou svobodn a v souladu s ostatnmi kolegy rozhodovat bez ptomnosti jakchkoliv nazench orgn a f. Prv obecn otzce hledn alternativ v dnen dob a obsahu pojmu svobodn prce se vnuje vodn lnek hlavnho tmatu Pracovit pod samosprvou. V naem prosted m silnou tradici drustevn spoluprce. el nacistick okupace a nsledn nstup bolevik drustevn hnut naprosto rozvrtily. Pipomeneme si tedy koeny drustevnictv a nkter formy, jich me nabvat. Zastavme se u prkopnk drustevnictv v anglick Rochdalu a pipomeneme si jedno z prvorepublikovch drustev, kter se vnovalo vydavatelsk innosti a neslo pznan nzev Drustevn prce. Z minulosti se nsledn peneseme do 21. stolet a piblme si dn, kter nsledovalo po propuknut ekonomick krize v Argentin v roce 2001. Prv tam byly mnoh podniky oputny kvli nerentabilit svmi pvodnmi vlastnky, aby byly nsledn obnoveny pmo zamstnanci, kte opt rozjeli vrobu. Pes dv stovky tzv. rekuperovanch podnik funguje v tto zemi do dnench dn. Na to, jak tyto podniky funguj, jak probhaj rozhodovac procesy a jakm vcem mus elit, jsme se zeptali studentky, kter v jedn z obsazench tovren provdla vzkum, pi nm byla pmo zapojena do vrobnho procesu. Desetiletou bilanci argentinsk reakce na krizi pak shrnuje lnek od Francescy Fiorentini Que se vayan Todos. Evropskou zkuenost se samosprvou pracujcch zprostedkuje text od Andreje Grubacie, kter pojednv o boji dlnk ze srbskho Zrenjaninu, a informace o nemocnici pod kontrolou zamstnanc v eckm mst Kilkis. S hlavnm tmatem zce souvis i nsledujc lnky. Jeden je o bratislavskm sdruen Tribus, kter funguje jako pojiovna pro ern pasary v mstsk hromadn doprav. Dal pibliuje bramborovou revoluci, kter se v prvnch mscch tohoto roku zaala roziovat ze severnho ecka a je reakc na sniujc se pjmy v dsledku vldnch krt. Spov v organizovn pmho prodeje od zemdlc spotebitelm, m je vynechn mezilnek v podob supermarket, kter dote vydlvaly jak na vrobcch, tak na konzumentech. S tmatem koresponduje i pravideln rubrika Osobnosti hnut, kter je tentokrt vnovna Frantiku Modrkovi, jen byl v mld anarchistou, pozdji socilnm demokratem a nakonec zbytek ivota vnoval propagaci mylenky drustevnictv. Aktuln dn u ns zan pravidelnm tvrtletnm pehledem veejnch akc antiautoritskho hnut Kvartl, na nj navazuj reporte doplnn o prohlen k akcm, bhem nich byly v ulicch Plzn a Prahy rozveni obenci - symbolick obti kapitalismu, a k protestnmu happeningu zamenmu proti snobskmu plesu v opee. lnek Tden obansk (ne)poslunosti se zamuje na studentsk protesty, kter se konaly na pelomu nora a bezna a text ist alternativa pibliuje kampa za svt bez skldek a spaloven. Svm prohlenm se pedstavuje nov prask infoshop Sal. V rozhovoru, kter ji vyel na webu antifa.cz, odpovd na otzky ohledn svho ppadu a svch postoj Roman Smetana, odsouzen za pomalovn plaktk politickch stran.

Obsah
2 3 6 7 8 9 11 12 13 16 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28 29 30 32 34 36 Editorial Kvartl Obenci v ulicch Kontraples ped operou Pracovit pod samosprvou Drustevn spoluprce Z Rochdalu do Prahy Pevzet tovren Que se vayan Todos Problmem je kapitl Vrac se do Srbska samosprva pracujcch? eck nemocnice pod kontrolou zamstnanc Prohlen kolektivu Sal / Bramborov revoluce Tribus Bratislava Frantiek Modrek a idea drustevnictv Tden obansk (ne)poslunosti ist alternativa Nevte na spasitele Deportace venezuelskho aktivisty Zapatist: 18 let rebelie a odporu Spolenost proti sttu Anarchismus?! Komiks nen jen o superhrdinech A3 Recenze

Distribun msta
Kde mete Existenci (ppadn dal publikace SAF) zakoupit: Kamenn obchody: Rekomando (Trojanova 9, Praha 2), Emergency shop (Tachovsk nmst 5, Praha 3 - ikov) Infocentrum Sal (Orebitsk 14, Praha 3 - ikov) Antikvarit ern pes (Sedlkova 20, Plze) Infoshop Pelech (pkova 48, Brno) Internetov distribuce: Antifa e-shop (antifa.cz), Waking the dead (wakingthedead.cz), Phobia records (phobiarecords.net), Insane society (insanesociety.net), Papagjv hlasatel (phr.cz), Miruus Levyt (miruuslevyt.cz), xBASTAx (xbastax.cz), Gasmask records (maskcontrol.com), Carpath.Bears (carpathxbears.org), Nuclear Madness (nuclearmadness@seznam.cz), Pure Heart Records (pureheart.czechcore.cz), Hitchinto Revolution (hitchintorevolution.wordpress.com) Pro zjemce ze Slovenska doporuujeme objednvat na e-mailu: libertaria@riseup.net

Anarchistick revue

Existence

2 / 2012 (v poad 24. slo)


vydv eskoslovensk anarchistick federace kontakt: csaf@csaf.cz web: www.csaf.cz

AKTIVITY HNUT

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC
konaly vzpomnkov akce nabvajc rznch forem. Zde je strun pehled nkterch z nich: V Pbrami, kde Honza il a kde tak zemel, na nj jeho ptel vzpomnali na mst tragick udlosti, kde zapalovali svky. Mstn antifaist pak navc vyvsili transparent Jan Kuera ob neonacisty. V Praze ozdobilo jeden z beh Vltavy velkoplon vzpomnkov graffiti s npisem Nezapomeneme. 19. ledna minutou ticha uctili Honzovu pamtku anarchist z jedn z praskch skupin SAF. V Teplicch se objevilo nov velkoplon vzpomnkov graffiti. V Olomouci mlad antifaist uctili Honzovu pamtku zaplenm svek a krtkm proslovem o tom, co pro n Honza znamen. V Plzni si Honzu nezvisle na sob pipomnlo hned nkolik skupin antifaisticky smlejcch lid. U pleitosti jednoho z pravidelnch promtacch veer byla ped hlavnm programem putna a krtkm komentem uvedena videa z pedelch vzpomnkovch akc a video s vzvou k darovn krve. Za asti asi tictky lid probhla na poest Honzy Kuery men prty, kde DJs poutli punk, oi a ska, tedy hudbu, kterou ml Honza tak rd. Po celou dobu tu u jeho portrtu hoela svka. Plze zaplavilo nkolik destek tematickch ablon a samolepek. Tmto stylem byl vyzdoben i vchod do domu, kter obv dlouholet ncek, poadatel neonacistickch demonstrac a vd postava AN Plzesko, Tom Vondrek. Jednu z ploch u frekventovan komunikace ozdobilo velkoplon vzpomnkov graffiti. Svrznm aktem u pleitosti vro se stala vzdoba plzeskho obchodu Original Store, kter provozuj neonacist okolo kapely Conflict 88. Majitel museli bt opravdu rdi, protoe dvee do obchodu mly barvu blzkou jejich smlen. Peliv posbran ps vkaly s vodou utvoily za nkolik msc kvaen nechutnou sms, kter na dvech vytvoila souvislou hndou stnu. Smrad, kter se linul na nkolik metr neteba popisovat. Hnd svinstvo pat k hndmu svinstvu. Soust koncertu v rakovnickm klubu Letit byla i vzpomnka na Honzu za podpory hardcore punkovch kapel. V parku ve Znojm byl umstn k vro smrti Honzy Kuery improvizovan pomnek. V Brn byl vyven transparent Honzo, nezapomeneme, tvoji vradu neodpustme!. 20. ledna veer se seli antifaist v Podbradech na Zmeckm nmst, kde u pomnku obtem faismu instalovali Honzv portrt, poloili kvtiny a zaplily svky. Potom co byl peten krtk projev, uctili ptomn pamtku Jana Kuery minutou ticha. Po domluv se vydali na spontnn pietn pochod po znm podbradsk kolond smrem k vlakovmu ndra. Zde se prvod opt zastavil a ped vchodem do budovy ndra u pamtn desky za eleznie, kte byli zavradni nacisty, byl umstn dal Honzv portrt, poloeny kvtiny a zapleny svky. Pot se astnci pietn akce pesunuli do mstnho alternativnho klubu Boss bar, kde mstn lenov SAF pipravili promtn francouzskho dokumentrnho filmu Lovci nck. V noci 20. ledna si instalovnm Honzovy fotky a zaplenm svek pipomnli jeho pamtku mstn antifaist v Kutn Hoe ped pomnkem obtem faismu, kter se nachz ped Stedn prmyslovou kolou. Stejn jako v Podbradech byl k pipomenut pamtky Jana Kuery promtn film Lovci nck, a to

Kvartl
Pehled veejnch aktivit irho antiautoritskho hnut za uplynul ti msce od vydn pedelho sla Existence.

v rmci mstnho Libertinskho filmovho klubu. V slavi ped mstnm gymnziem byly u pomnku obt totalitnch reim vedle Honzova portrtu zapleny svky a drena minuta ticha.

Solidarita se stvkujcmi dlnky firmy ABB


SAF se pipojila k vzv Priamej akcie na podporu len odborovch svaz CNT a CGT, kte ve panlskm msta Crdoba stvkuj ve firm ABB. Na webu federace byla zveejnna vzva k aktivnmu vyjden solidarity a vytvoen informan letk, kter si nsledn mohl kad, kdo o to ml zjem, sthnout, vytisknout a it. lenov SAF letk rozdvali a vylepovali ve mstech a podnicch napklad v Pardubicch, SAF poslala jako organizace do vech eskch poboek ABB a Addeco protestn dopisy. Zrove nkte jej lenov, sympatizanti a teni strnek poslali protestn e-maily a dopisy sami za sebe. Mstn skupina SAF navtvila 21. prosince 2011 poboku Adecco v Hradci Krlov, kde byly jejmi leny pedny protestn dopisy a zdraznno, e pokud nebude spor vyeen ve prospch stvkujcch, bude muset Adecco elit jinm ntlakovm akcm. Dal skupina se vydala 23. prosince do poboky v Koln, kde se vak nepodailo pedat dopis osobn, jeliko bylo bez udn dvodu zaveno o dv hodiny dve, ne byla uveden zavrac doba. Protestn dopis byl tedy stren pod dvee a vloha kolnsk poboky Adecca vyzdobena samolepkami vyjadujcmi podporu stvkujcm. K nvtv poboek Adecca a ABB a pedn protestnch dopis dolo tak v Ostrav. Dal aktivn projevy solidarity se stvkujcmi zamstnanci ABB z Crdoby probhly v Praze, Bratislav, ilin i Trnav. Podkovn pat vem, kte se do kampan na podporu stvkujcch zapojili, navtvili nkterou z poboek zmiovanch firem i na jejich kontakty odeslali protestn e-mail, fax nebo dopis. Velk dk pat tak skupin Priama akcia, kter se clen a dsledn vnuje podobnm kauzm a kampanm mezinrodn solidarity, informuje o nich a vyzv aktivisty a aktivistky antiautoritskho hnut, aby se k tmto kampanm rznmi zpsoby pipojili.

20. ledna si pipomnli mrt Jana Kuery i antifaist a anarchist v Liberci. Men skupina se sela v centru msta, odkud vyrazila do okrajov sti k mostu nad dlnic od Turnova. Tam byla vyvena plachta s Honzovou podobiznou a strunou informac o jeho mrt. Jet v ptek veer se men skupina vydala do centra msta a okol, kde realizovala pr vzpomnkovch ablon. Dalm mstem, kde se mstn rozhodli pipomenout si lovka, kter pro svj postoj poloil ivot, byl klub Azyl. Zde byly instalovny dva Honzovy portrty s ernou stuhou. Ve stejn den uctilo pamtku Jana Kuery nkolik antifaist tak v Hoovicch, a to zaplenm smutench svek a vylepenm plakt na nmst a v mstnm hudebnm klubu.

Myslte si, e je to za nmi?


Od 10. ledna do 4. nora byla pleitost navtvit v Jihlav vstavu Myslte si, e je to za nmi?, kter byla vnovna obtem neonacismu po roce 1989 v R. Bhem tto doby vstavu v prostoru Oblastn galerie Vysoiny zhldlo kolem 700 nvtvnk, mezi nimi nechybli ci a studenti jihlavskch kol, kte se tak mohli pesvdit, jak neonacist prosazuj sv ideje a nzory. Probhl vernis trochu netradin nezahajovala vstavu, ale byla symbolicky posunuta na 20. ledna a pojata jako pietn vzpomnka na Jana Kueru. Od 15. nora pokraovala vstava v Uherskm Hraditi.

Restituce exekuc
Bhem 1. nora skupiny aktivist a aktivistek kolem iniciativy PRAK rozvsily na rznch praskch pamtkch a veejnch mstech (na obou Mosteckch vch, Staromstsk vi, Vyehrad, Nrodnm muzeu, kyvadle na Letn a ad dalch) transparenty, aby protestovali proti praktikm exekuc a ideologii, kter je doprovz. Dvody pedloili v prohlen, kde se mimo jin uvd: Nevme, e by spravedlnost platila jen pro nkoho. Nevme, e by dluhy dlaly z kadho lovka bezprvnho adepta na oebraen a e na neprvem nabyt majetek exekutor nelze sahat. Oekvme, e se stejnou razanc, s jakou dosud zabavovali majetek exekutoi, bude nyn majetek zabaven exekutorm.

Vzpomnkov akce na Jana Kueru


Stejn jako v pedelch letech i letos si pipomnli organizovan stejn jako neorganizovan antifaist a antifaistky mrt antifaistickho skinheada Honzy Kuery, kter zemel 20. ledna 2008.

Leton vzpomnka byla trochu neobvykl, jeliko byla spojena s vzvou k darovn krve. Prv ztrta velkho mnostv krve byla pinou toho, e Honza svm zrannm podlehl. Vedle toho se ji tradin na mnoha mstech

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

AKTIVITY HNUT
Vtina protest byla organizovna eskou pirtskou stranou, akc se vak astnilo i mnoho lid z antiautoritskho hnut. Nejvt z demonstrac podle oekvn probhla v Praze za asti vce ne dvou tisc lid. Anarchist z SAF se aktivn zapojili napklad do protest v Olomouci i Plzni, kde rozdvali noviny A3 vnovan tmatu. V Plzni vystoupil ped nkolika stovkami demonstrant zstupce mstn skupiny SAF s projevem, kter se vnoval dohod ACTA v kontextu neoliberlnch opaten k poslen moci korporac. nesn ncky. Po 17. hodin, kdy byl pochod DM ukonen a vtina neonacist se rozprchla z msta, zaala policie postupn poutt astnky blokdy z msta - samozejm s nasazenm masivnho lustrovn a dokumentovn vech zastnnch. Pro poadatele pochodu DM musela bt velmi nzk ast jejich pznivc a nulov odezva od mstnch lid hokm zklamnm. Naopak je velice pozitivn, kolik lid se zastnilo blokdy jejich pochodu, piem to nebyli pouze aktivist i lid ze subkultur, ale i mstn rozlinho vku. Ke skoro tem stovkm lid na blokd je poteba pipost nkolik destek tch, kte se na ni dky policii vbec nedostali. Podle informac Jihlavskho denku pedseda Dlnick strany sociln spravedlnosti Tom Vandas, kter akci pojal pedevm jako autogramidu sv knihy, ve svm projevu ekl, e Jihlava je dky pochodu DM nejbezpenj msto, protoe jsou na kadm rohu policist. Takhle by to pr vypadalo, kdyby DSSS v zemi vldla. Take a zas nkde budou nckov vyvvat Policejn stt!, vme aspo dky Vandasovi zcela pesn, co tm doopravdy mysl.

FNB opt v Plzni


5. nora probhl v Plzni prvn vdej jdla bezdomovcm a sociln slabm, kter realizoval zcela nov kolektiv Food not Bombs (FNB). Hned poprv se dostavilo pes 20 strvnk. Vdej jdla probh v centru msta kadou nedli. Vedle vydvn jdla pod plzesk kolektiv FNB tak benefin promtn, kde je za dobrovoln pspvek k dispozici vegansk oberstven. Aktivity FNB tak dky novmu kolektivu probhaj v Plzni s dvma delmi pestvkami ji tm devt let.

Msc exekutor v plnm proudu


Jako pokraovn akce Restituce exekuc oznaili aktivist a aktivistky skupiny PRAK bhem noci 6. nora po Praze viditelnm zpsobem vtinu exekutorskch kancel, aby byly snze rozeznateln pro vechny kolemjdouc. PRAK k tto akci vydal na sv strnce prak.info prohlen, v nm vyzval k dalm kreativnm akcm proti exekutorm.

Dal aktivity proti ABB a Adecco


Zatkem nora probhla dal srie aktivit na podporu stvkujcch dlnk z firmy ABB ve panlsku. V Trnav se 2. nora po druh hodin odpoledn pracovnci rann zmny dodavatelskho parku pro PSA, ve kterm sdl i poboka firmy ABB, prostednictvm letk dozvdli o probhajc stvce ve panlsk poboce ABB. Vtina zamstnanc reagovala na letky kladn. Nkter pekvapilo, e stvka trv u tak dlouho. Ji nkolik dn pedtm se v okol ABB objevovaly nlepky upozorujc na stvku, stejn jako kolem ubytovny pro zamstnance PSA, kde bvaj i pracujc na doasn smlouvy pes firmu Adecco, kter psob v celm sporu jako stvkokazeck spolenost.

Rap bez servtek


Olomouck skupina SAF m za sebou jednu ze svch prvnch hudebnch akc, kterou v souinnosti s dalmi uspodala 16. nora v olomouckm klubu Ponorka a kter se jmenovala Rap bez servtek. Vystoupili na n pedevm lokln alternativn rapei, tmata song se mimo jin vnovala antikapitalismu a antifaismu. Na mst bylo k dispozici distro anarchistickch publikac a rozdvaly se tu noviny A3 vnovan nenvidn dohod ACTA. Na akci byl dobrovoln vstup a navtvilo ji kolem padestky lid, pevn pznivc rapu.

Proti ACTA v Kutn Hoe


V nedli 19. nora svolala mstn skupina SAF do Kutn Hory protestn happening proti tzv. antipirtsk dohod ACTA. Ve ti odpoledne se na hlavnm nmst selo nkolik odprc ACTA, byl rozvinut transparent s heslem STOP ACTA!. K dispozici byla petice proti pijet ACTA. Nsledn dolo ke krtkmu spontnnmu pochodu za pokiku hesel Raz, dva, ti, ACTA na svt nepat, Stop ACTA, Vae zisky, nae nesvoboda apod. Cel akce se obela bez ptomnosti policie. lo se z centra do mstnho cafebaru, kde lenov SAF pipravili promtan nkolika krtkch film o ACTA a vzvy Anonymous. Projekce se astnilo asi 20 divk. Po n nsledovala krtk diskuse nad dalmi regionlnmi aktivitami proti ACTA.

Proti nckm v Jihlav


V Jihlav se v sobotu 18. nora 2012 uskutenil pochod Dlnick mldee (DM) na podporu Srbskho sttu. Na tuto udlost se rozhodli zareagovat i tamn antifaist a antifaistky, kte zorganizovali blokdu, aby zamezili neonacistm a neonacistkm pochodovat centrem jejich msta. Kdy se kolem 14. hodiny prvod DM vydal na pochod, tal necelch 50 lid a po cel trase potkval pobouen a rozhoen obyvatele, kte dvali hlasit najevo svou nevoli s jejich ptomnost. V tu dobu se tak pobl nmst Svobody na vzvu iniciativy Jihlava blokuje shromdilo 200 a 300 odprc neonacistickho pochodu (mlad lid, studenti, mstn Romov i star obyvatel msta) s clem zkit naplnovanou trasu pochodu DM. Policejnm tkoodncm se vak podailo neprodyn uzavt vtinu astnk protiakce v jedn z zkch ulic na trase plnovanho prvodu a pochod DM odklonit jinou cestou.

V Bratislav navtvili anarchist 3. nora v rannch hodinch poboku ABB se zmrem pedat veden protestn dopisy. Ani tentokrt se nepodailo manaery zastihnout, a tak byly pedny na recepci a v okol byly za strae aut vloeny letky informujc o stvce. Uetena nebyla ani poboka Adecco. I zde dolo k pedn protestnch dopis na recepci. Aktivist se dozvdli, e po prosincovch protestnch aktivitch firma kontaktovala i panlskou centrlu, take posln e-mail vyvolalo ken tlak. Dva aktivist navtvili i poboku ABB v ilin. Kdy jim nikdo neotvral, na vstupn dvee umstili protestn dopis a za strae firemnch aut umstili letky. Prvn oddlen ABB v Praze vyhroovalo lenovi Priamej akcie za to, e vyjdil svj protest proti firemnm praktikm e-mailem, kter je podle ABB nevydanou zprvou. Pokud pr budou e-maily chodit i nadle, ABB nj pod trestn oznmen za en poplan zprvy a pokozovn cizch prv.

Kampa za ukonen uzavrky ulice Shuhada v Hebronu


U pleitosti vro masakru z roku 1994, pi kterm izraelsk osadnk Baruch Goldstein zastelil 29 Palestinc, zorganizovali palestint aktivist a aktivistky srii akc, kter poadovaly znovuoteven ulice Shuhada, je kdysi bvala hlavnm obchodnm centrem Hebronu. Tato ulice je dnes uzavena, stejn jako palestinsk obchody a trit, kter na n kdysi stvaly. Ke kampani za oteven ulice Shuhada se pidali i aktivist a aktivistky v Praze, a to pipojenm se k vzv, aby lid zaslali fotografie, kter budou demonstrovat jejich solidaritu s nensilnm hnutm Palestinc a Palestinek proti okupaci. Fotografie mly zachycovat vznamn pamtky nebo znm msta ve mstech po celm svt a mly obsahovat kreativn slogany, transparenty, plakty, nebo jin vizuln vyjden jejich elu.

Protesty proti ACTA


11. nora se po celm svt konaly protesty proti mezinrodn dohod ACTA. Pidali se k nim tak lid v asi ticeti eskch mstech.

Ptomn lid rozvinuli transparenty s hesly jako Nckov z ulic pry!, Neonacismu se neustupuje nebo Faismus zvtz, pokud nenaraz na odpor!, na mst tak bylo vt mnostv piket se slogany Rasismus nen een, ale problm, ekni ne nckm, Bl hrdost, ern svdom i I snhulci

AKTIVITY HNUT
podporu protirasistick kampan Good Night White Pride (GNWP). 2. 3. zahrly v Podluhch u Hoovic kapely Angry Brigade, Ginnungagap a Gomora. V ptelsk atmosfe se tu bavilo pes 80 nvtvnku. Na mst nechybl prodej benefinch baget a v neposledn ade ABC distro, z nj jde st penz na podporu cel kampan. 3. 3. pokraoval akn vkend v Liberci a Brn. V prvn jmenovanm mst, konkrtn v klubu Azyl podpoily kampa GNWP kapely Fear of Extinction, Gride a Lahar. Dorazila vce ne stovka nvtvnk, opt nechybla distra a benefin oberstven. Brnnsk koncert navtvilo okolo 70 lid. V klubu Vegalit vystoupily skupiny Controlled Existence, Risposta a Stolen lives.

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC
Rychl rota opt zasahuje

Anonymous v ulicch Plzn


Na pelomu nora a bezna se v ulicch po cel Plzni objevily stovky plakt c poselstv neformlnho celosvtovho hnut Anonymous. Plakty byly ve dvou provedench ernorudm s logem Anonymous a ernm s postavou z komixu V jako Vendeta a nsledujcm textem: Anonymous nalhaj na lidi svta, aby se pidali k boji proti vem formm cenzury, na obranu svobody. Existujeme na okrajch spolenosti, na internetu i mimo nj, ale jestlie ns budete hledat, najdete ns. Nedlme to pro sebe, ale prosazujeme prva na svobodu projevu a informac globln. dme vs, abyste ns podpoili, nikoliv v na vci, ale v zjmu svch vlastnch prv. Nedovolte vldm, korporacm i sdlovacm prostedkm, aby ovldaly, co smme vidt, slyet a co si smme myslet. Poselstv Anonymous se tak dostv mezi lidi nejen ve virtulnm svt, ale tak pmo v ulicch.

Anarchist podpoili Tden neklidu


Iniciativa Za svobodn vysok koly vyhlsila na pelom nora a bezna protestn Tden neklidu, v jeho rmci probhaly diskuse, pednky, happeningy, nocovn na kolch a demonstrace. Do protest se zapojili i nkte anarchist a anarchistky - ti, co studuj, na svch kolch, a ostatn podporou akc ve svch mstech, napklad v Praze, Plzni, Liberci, Hradci Krlov, st nad Labem, Ostrav, Opav i Olomouci. Bhem Tdne neklidu lenov a lenky SAF distribuovali pi t pleitosti vydanou brouru Okupan kuchaka.

Akn skupina, kter si k Rychl rota, se zamuje pedevm na pedlvn billboard a vstupovn do veejnho prostoru s rznmi podvratnmi projekty. Bhem nora rozmstila est trojrozmrnch objekt, kter pipevnila tak, aby nely lehce odstranit. Objekty symbolizovaly problm radioaktivnho odpadu a dle upozorovaly na neekologick a asociln jednn koncernu Shell v Irsku. V beznu skupina upravila destku reklamnch ploch. Tentokrt se zamila pedevm na zpochybnn automobilismu a kapitalismu. Ve svm prohlen k tto akci mimo jin poznamenala: Nae dlo vnujeme Romanu Smetanovi.

Benefice, pednky, promtn


Vedle ve zmnnch akc probhlo velk mnostv podnik pedevm osvtovho a benefinho charakteru. Konaly se benefin akce: 13. 1. na FNB (Jihlava); 28. 1. pro squat v Gliwicch (Napajedla), 31. 1. na asopis Klen (Hradec Krlov), 18. 2. pro FNB (Praha a Plze), 25. 2. na asociaci Alerta (Litvnov), 3. 3. pro infoshop Sal (Ostrava), 9. 3. na genderfuckov aktivity (Praha), 10. 3. na streetartovou skupinu Usvitu, 17. 3. pro Libertinsk filmov klub (esk Tebov), 23. 3. na infoshop Sal (Liberec), 25. 3. pro Occupy Prague (Praha). Pednky, besedy a workshopy v uplynulm tvrtroce: Hnut samosprvnch podnik v Argentin (15. 1., Liberec), Pekame ples WKR (16. a 17. 1., Praha a Brno); O blokd neonacistickho pochodu v Dranech (21. 1., Praha), Realita ivota v okupaci (29. 1., Praha a 23. 3., Liberec), Diskuse o 8. beznu (8. 2., Praha), O blokd neonacistickho pochodu Jihlavou (12. 2., Praha), (Ne)pizpsobivost mdi a spolenost (14. 2., Praha), Squatting a jeho souasn perspektivy (16. 2., Praha), Konec autonomie eskch vysokch kol? (21. 2., Praha), Povdn o cizincch v R (5. 3., Praha), Jak reagovat na rasistick pochody? (6. 3., Praha), O situaci na luknovsku (8. 3., Praha, 16. 3., Bratislava), Hnut Occupy v USA a squatting (12. 3., Praha), Vlka o svobodn internet pokrauje (13. 3., Praha), Den pro ABC (20. 3., Praha), Kompostujte! (22. 3., Praha), Ako reagova na sexulne nsilie? (25. 3., Bratislava), Tden neklidu. A co dl? (29. 3., Plze). Vedle toho se v noru konala v Brn vstava Daruj ivot mrtvm domm a 4. 2. probhl v Praze freemarket FNB. Veery s promtnm dokumentrnch film doprovzen nkdy i nslednmi debatami probhaly pedevm v reii mstnch kolektiv: umleck guerilly Usvitu a kolektivu FNB v Plzni (8x), kolektivu WildnFree v Koicch (2x), Iniciativy Ne rasismu! v Praze (5x), asociace Alerta v st nad Labem a Litvnov (7x) a Libertinskho filmovho klubu v esk Tebov (1x). 26. 3. probhla v praskm kin Oko premira filmu Raid on Reykjavik Reloaded.

Solidarita s Pussy Riot


Zadren aktivistek z rusk punkov kapely Pussy Riot a vysok tresty, kter jim hroz za zpv protiputinovsk psn, pobouily irokou ruskou veejnost. I mnoho vcch, jejich urkou se stt zakln, mluv o nutnosti odputn, ne o touze po trestu. Solidrn shromdn spojen se zahjenm petice za proputn obou aktivistek se 8. bezna uskutenilo vedle jinch mst po celm svt tak v Praze. Ped praskm velvyslanectvm Rusk federace probhla u pleitosti Mezinrodnho dne en odpoledn protestn akce, pi kter byl zahjen sbr podpis pod petici za proputn Mariji Aljochinov a Naddy Tolokonnikovov. Ty byly 4. bezna v Moskv zadreny a obvinny z trestnho inu vtrnictv a urky vcch. Ve vazb by mly bt a do 24. dubna a proces by jim mohl vynst a 7 let nepodmnn. Ob aktivistky, matky malch dt, zahjili po zadren hladovku.

RIP Nikita Kalinin


Nkolik destek mstnch antifaist a antifaistek se v nedli 11. bezna ve veernch hodinch selo v prask Bubeni, aby symbolicky vyjdili svoji podporu ruskm aktivistm a vzpomnli na msc starou vradu Nikity Kalinina. Dvacetilet Nikita aktivn psobil na anarchistick scn v rusk Samae a s nejvt pravdpodobnost se stal obt toku neonacist, pot co utrpl mnohaetn bodn porann. Soust pietnho aktu bylo umstn kovov pamtn desky na jeden z pil elezninho viaduktu, poloen svek u improvizovanho pomnku a spontnn proslov jednoho z astnk. Na pamtn desce stoj: Kad rok, kad den se rut antifaist a antifaistky poutj do nerovnho boje s vudyptomnm neptelem. Neonacisty, polici a sttnm apartem. ada z nich na takto zvolen cest riskuje ztrtu svobody, bezpe a ivota. I kdy ns dl stovky a tisce kilometr, nae zlost z kad kivdy a touha po lepm svt zstvaj stle stejn. Nezapomnme neodpoutme!

Hradeck diskusn klub


Od ledna 2012 probhla v Hradci Krlov ti diskusn setkn k aktulnm tmatm. V lednu lo o pednku a debatu s leny Kolektivn proti kapitlu o sociln situaci na severu ech, kte ve svch analzch akcentuj pedevm ekonomick pozad podzimnho taen slunch oban proti nepizpsobivm na luknovsku. norov diskuse se tkala studentskch protest a zejmna jejich prbhu na hradeckch vysokch kolch, kde byla shora znormalizovna pprava okupan stvky za svobodn vzdln. Beznov tma Pda, fabrika, svoboda bylo uvedeno pednkami dvou host vnujcch se Latinsk Americe, konkrtn zapatistickmu hnut v Mexiku a samosprvnm podnikm v Argentin.

ABC action weekend IV


Ve dnech 2. a 3. bezna probhla tradin hudebn vkendov akce podan Anarchistickm ernm kem pi SAF, tentokrt na

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

AKTIVITY HNUT

Obenci v ulicch
K emu a mohou lidi dohnat dsledky neoliberlnch reforem, na to se pokusily na pelomu loskho a letonho roku poukzat dva politicko-umleck projekty, kter byly zrealizovny v Plzni a Praze.

Vnon sebevrada
V brzkch rannch hodinch tdrho dne se v plzeskch ulicch objevila nezvykl vnon vzdoba. Na stromech, mostech a lampch vis cosi podobnho lidem obenec! Pohled do tmy kolemjdouc lek a zastavuje. Nkte vytej mobilem policii, zchranku a ohlauj obenho lovka adm. Bli pohled prozrazuje, e se jedn o atrapy obenc s jejich osobnm pbhem. Vzkaz pihlejcm prozrazuje smysl neobvyklho umleckho poinu. Umleck happening nazvan Obti doby uspodala mstn anarchistick streetartov skupina. V jeho rmci rozvsila ve veejnm prostoru msta figurny obenc a k nim pipojila osobn pbhy. Svdectv jejich ivotnch tragdi vychzejc ze skutench udlost. Svdectv, kter se vztyenm prstem obviuj kapitalistick systm. Svdectv, kter popisuj ivotn pbhy ve spolenosti brutlnho finannho dikttu, tyranii sebeoptimalizace vedouc k totlnmu zhroucen jednotlivce, existenn nejistotu dluh, exekuce, spoleensk zneuznn a pocity bezvznamnosti. A obenci nebyli skuten, happening poukzal na to, e skuten by bt mohli. Obti systmu jsou vude kolem ns. Jasn to dokazuj statistiky nrstu sebevrad z dvodu finann tsn a existenn nejistoty. Lid nemus bt jen mrtv, aby ji nyn byli obmi systmu. Pokud balancujeme mezi dluhem, exekuc a nejistou prac, pak mnohdy sta jen mlo k pocitu bezvchodnosti koncmu sebevradou. V nsledujcch hodinch byli obenci odstranni polici. Osobn pbhy dle na mst petrvaly. Kvli patnm svtelnch podmn-

km byly pozeny nepli dobr snmky, a tak se skupina rozhodla v mdich fotografie nezveejovat.

Trefa PRAKem
Plzeskou akc se nechali inspirovat aktivist v Praze, kte pod hlavikou neformln skupiny PRAK instalovali figurny obenc na rznch mstech hlavnho msta napklad u stanic metra Vltavsk a Staromstsk, v Chotkovch sadech, na Palackho nmst, na Albertov, na Tnov a dalch mstech. Obenci viseli na stromech, mostech, viaduktech, billboardech, przdnch domech i na metronomu u Stalina. Vtina obenc mla na sob cedulky s dvodem svho odchodu ze ivota. Stlo na nich teba etm v rozpoet, etm vae dan, Neml jsem kde bydlet, Vzal jsem si hypotku, Pila

exekuce... Nkter instalace byly doplnny transparenty, na nich stlo Vlda penz zabj, Obti systmu i Vinen chudobou?. Tto akci se vak na rozdl od t plzesk podailo zskat mediln zjem. Znt byl tak zjem policie, kter likvidovala obence spolen s hasii a zaala horen ptrat po pachatelch. Ani kamerov zznam nm nikoho zatm nezaznamenal. Intenzivn na tom vak pracujeme, uvedla k tomu policejn mluv Jana Rsslerov. PRAK se k dotazm novin jednoznan vyjdil, e nejde o to, kdo za skupinou a jej akc stoj, ale o poselstv, kter akce obsahovala. S klidnm svdomm meme ci, e se to skuten povedlo. Nsleduje prohlen, kter k akci PRAK vydal na sv webov strnce prak.info:

Vlda penz zabj!


Sebevrada bv krokem nejkrajnjho zoufalstv volbou tch, kte ztratili posledn nadji i vru, e nkdy me bt lp. Na ty, kte ij dl, zbyla role divk mohou bt fascinovni, smutn, anebo se teba pohorovat V prv ad je vak sebevrada ztrtou. Ztrtou ivota lovka, kter zemel, i kdy mohl t dl. Jeho jedinen a neopakovateln pbh, jeho ptelstv, lsky, proitky, zkuenosti; vechno je pry. V poslednch mscch poet tch, kte umraj z vlastnho rozhodnut, stoup. Tradin nejvc jich pitom bv v lednu. Stroh statistiky nemohou zaznamenat bolest jednotlivch pbh a asto ani motivy jejich konce. I tak je ale zejm, e za sebevradou stoj stle astji ekonomick dvody: dluhy, neschopnost splcet, exekuce, existenn nouze, ztrta bydlen i prce a tak nsledn odsouzen a kiv pohledy okol. Kdo by se koneckonc v dob spch, nadjnch karir a ambic chtl pinit cizm nespchem? Kdo by v dob individulnho vkonu solidarizoval s tmi, kte pestali stait? Sebevrada, za kterou stoj takov dvody, nen jen lidskou tragdi, ale stv se zrove nejdrastitj pipomnku hodnot, na kterch souasn spolenost stoj. Tko se divit sebevradm nespnch ve spolenosti, kde jsme posuzovni a sami sebe asto posuzujeme podle toho, kolik vydlme. Ty, kdo se nemohou i nechtj v takto nastavench podmnkch prosadit, vnm spolenost jako pt, kter ns stahuje ke dnu. Z tch, kte nesta tempu, je si nezvolili, tak spolenost dl vin-

ky. Zapomenout na to, e zdaleka ne vichni dnes maj stejn ance a e selhn i nespch bvaj asto ovlivnny okolnostmi, lk. Vlastn spch (i aspo absence nespchu) se rzem leskne o nco vc. I nespch se stv vhodnm obchodnm artiklem: na netst jednch se piivuj jin. Spirla, na kter se chudoba mnoha stv ziskem pro nkolik mlo jinch, zskv na obrtkch. Bohatnou lichvi, exekutoi a advokti, kte jako by tvoili jeden prmysl dluhu, schopn promnit pokutu i nedoplatek za pr stovek v exekuci za destky tisc. Spekulantm s byty, kte segreguj mstsk prostor podle pjm, roste zisk. A chud a bezmocn se za pihlen tich vtiny, je m obavy o vlastn osud, propadaj do stle hlub chudoby a bezvchodnosti. Mme pitom na vbr. Meme brt vldnouc ideologii spolenosti vn, pohorovat se nad mn spnmi a odsuzovat sebevrahy jako slabochy. Meme obviovat nespn, chud a nepizpsobiv a ve skrytu due doufat, e sami zstaneme ueteni. Nebo se meme vzept a hledat jin een. Opakem individulnho zoufalstv je solidarita, opakem pasivity je spolen akce proti nespravedlnosti. Prv proto nechceme mlet, prv proto vis figurny obench v praskch ulicch. Nae akce je pouze prvnm viditelnm vyjdenm nesouhlasu a odporu. Dal budou nsledovat. Jsme PRAK. PRAK me bt cokoli. Prak je mon dtsk hraka, ale i pesto doke rozbt okno. Vce prak dohromady je inn zbra. PRAK me bt zkratka nebo akronym. PRAK je iv bytost.

AKTIVITY HNUT

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

Kontraples ped operou


V sobotu 25. nora se konal ped Sttn operou Praha pod organizan ztitou iniciativy Skuten demokracie te! protestn happening vyjadujc znechucen nad opulentn pehldkou snob, kter se ten veer odehrvala v budov opery.
Happening zaal kolem est veer, kdy pichzejc demonstranty uvtal proslov podajc iniciativy zakonen citac Karla Kryla. Akce mla vyhrazen prostor mezi budovou opery a vedle stojcm parkovacm domem. Od esti do devti se zde vystdala tak stovka protestujcch, z eho nkolik lid tu strvilo skoro celou dobu trvn happeningu. Na ochranu smetnky, kter se sjdla do opery, bylo povolno pes dv stovky policist z rznch sloek. Take na kadho demonstranta pinleeli alespo dva policist. Uvolnnou atmosfru protestu to ale natst nijak vraznji nenaruilo. Akci podpoili i lenov eskoslovensk anarchistick federace. Ti zde rozdvali letky s prohlenm k akci, kter bylo tak skoro na zvr happeningu peteno. To u se schylovalo k devt hodin a naprost vtina host byla v budov opery. Konenou teku za akc udlalo vystoupen rapera, jen nadchl nkolik destek ptomnch, kte jet vydreli, svm vkonem a sociln ladnmi texty. Prbh happeningu byl kombinac reprodukovan hudby, skandovn a kulturnch vstup. Zaznly vere Jiho Wolkera i slova Oscara Wilda. Anarchist pispli bsn Egona Bondyho Ples upr, kterou autor napsal ped dvaceti lety u pleitosti prvnho novodobho plesu v opee. O dal kulturn vloky se postaral bsnk Mra, kter recitoval svou poezii. Veer se neobeel ani bez pohdky na dobrou noc. Ta se jmenovala Ema mele maso a vtipn pipodobovala souasn systm k mlnku na maso.

Zatmco uvnit se podvala zauzen kachn prska v medovm zzvoru, grilovan candt s ra omkou, vaen hovz jazyk a srn medailonky se pkovou omkou, na ulici byl pipraven vegansk D.I.Y. raut pro kadho, kdo ml chu. Pichzejc plesov hosty nejprve vtala hesla Prase elita!, Styte se! i Hanba vm. Nebyla vak moc npadit a tak to chtlo dodat skandovn njak nov rytmus. O to se postarala skupina ptomnch anarchist se skandovnm kme pry s parazity lechtou, burousty a politiky!, Nae prce, vae zisky! nebo Jak je to bt parazit?! Kdy se zaalo skandovat heslo o parazitech, na balkn vykuujc a demonstranty sledujc skupina plesov host se rychle otoila a zhy vytratila dovnit budovy. e by padla kosa na kmen? Nutno dodat, e i kdy nejdra plesov aty stly tvrt milionu korun, jednalo se spe o provinn snobskou akci ne o spoleensk setkn skuten skryt elity, kter dr

v rukou ekonomickou moc v globlnm mtku. Kontraples tak byl hlavn symbolickm happeningem, jeho clem bylo pedevm poukzat na to, e zatmco jedni si mus utahovat opasky a v horm ppad pichzej o svou prci a sv domovy, zk skupina lid dv na odiv sv postaven a majetek. Na zvr dodejme, e nlada kontraplesu byla celkov velmi pjemn a msty dost vesel. Teba kdy se upravovala skandovan hesla, napklad na Nae prase, vae zky, nebo kdy se kielo na opodn nvtvnky Jdete pozd!. Bylo potujc vidt, e alespo na pr okamik se podailo znepjemnit nladu tm, kdo nm ji znepjemuj po cel rok. U kvli tomu ml happening svj smysl. Na druhou stranu jist uspokojen mohou mt z kontraplesu i samotn elity, poppad pochybn celebrity. Pro by se bezstarostn neproducrovaly v drahch rbch, necpaly drahmi pamlsky a nenalvaly archivnmi vny, kdy proti nim demonstruje pouhch pr destek lid? Doufejme, e i tohle se brzy zmn.

Prohlen ke kontraplesu
eskoslovensk anarchistick federace se pipojuje k akci iniciativy Skuten demokracie te!, kter nese nzev Ples 99 % a bude se konat v sobotu 25. nora ped Sttn operou Praha. Sejdeme se ped budovou opery, abychom poukzali na to, e dnen spolenost je rozdlena na odlin a od sebe oddlen svty. Na svty, kter se od sebe m dl zetelnji vzdaluj. Zaprv je tu svt, co do potu nejmen, avak co do bohatstv nesoumiteln nejvt. Je to svt tch nahoe; tch, kte maj skutenou moc a nevhaj ji vyut ve svj prospch. Tento svt tu dnes reprezentuje Ples v opee. I kdy je teba podotknout, e v lehce zkarikovan podob za asti provinnch politik, podnikatel a celebrit, kte tomuto svtu vytv spe servisn zzem. Pak je tu svt tch, kte obdivuj ty nahoe a jako vrn pejsci by chtli spovat v bezpe a zi jejich lesku. Msto toho ale zjiuj, e jejich pozice nen tak jist a jaks taks luxus, jeho si dopvaj, se me sesypat spolu s jejich hypotkami. Jsou proto poslun a koukaj, aby si pili na sv, i kdyby to mlo bt teba za cenu korupce. Vdy ctnosti jsou jen pohdkou pro ty dole, aby byli dreni v bezpenm odstupu. A prv v tomto odstupu a stran je svt tet, nejvt a zrove nejchud. Svt tch, kte si opravdu neij nad pomry; tch, na kter tvrd dolhaj dsledky neoliberalismu; tch, kte ij v nejistot z nezamstnanosti a prekarizovan prce. A co takovm lidem zbv? Pijmout svj osud a pevat? Obrtit svj vztek na ty, kte jsou na tom jet o nco h? Nebo se vzept? Pichzme jako jedni z tch dole; jako jedni z tch, pro kter je vchodiskem vzdor. Nezvidme tm nahoe jejich bohatstv, nanejv onu jistotu, v n ij sv ivoty. Tak bychom chtli jistotu. Ale

jinou. Nestojme o jistotu klientelistickho systmu; jistotu maximlnho zisku, zatmco rizika nese zbytek spolenosti; jistotu dostupnosti veho za penze. My chceme naopak jistotu zaloenou na prci a dstojnm podlu na jejch plodech; jistotu, e se meme vnovat svmu rozvoji na zklad svch pn a tueb; jistotu, e o ns bude postarno v dob nemoci a ve st. A to ve bez ohledu na znmosti i vi kont v bankch. Na stejnm mst jsme se seli i ped dvaceti lety, kdy dva roky po zmn reimu vystdala stranickou lechtu lechta staronov. V roce 1992 se do opery sjeli pslunci lechtickch rod, podnikatelsk elity a esk novopeen smetnky. Ped operou je ekalo na uvtanou shnil ovoce od tch, jim bylo pikzno uthnout si opasky ve jmnu Klausovch ekonomickch reforem. Po dvaceti letech elme dalmu tlaku reforem, jejich konenm clem je opt to sam: pesunout co nejvce bohatstv od tch dole k tm nahoe. Pro ns jsou nachystny krty, zatmco zstupci hornch deseti tisc se pedvd pi radovnkch, k nim se d piadit prv Ples v opee. A neol ns ani PR trik s benefin tombolou, kter m oponovat kritice opulentnho plesu. Kdyby ti, kte maj vliv, prostedky a moc, skuten hledli i na blaho ostatnch, svt by u dvno vypadal jinak. ijeme v nespravedlivm, tdn rozdlenm svt. Akce jako plesy v opee nejsou nim jinm ne oslavou tdn nadazenosti. Jsou vsmchem tch, kdo ij v nadbytku, tm, kte mus obrtit kadou korunu, ne ji vydaj. Mon nejsme vzneen rodem, mon nemme ty sprvn kontakty, mon nejezdme v drahch autech a neltme po svt, mon nemme ani na vstupenku na Ples v opee. Mme ale stle svou hrdost, i kdy se ns o ni sna vemon pipravit. My jsme ti, dky nim mohou oni hromadit sv zisky. A budou tak init, dokud si to my nechme lbit.

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

TMA

Tma Existence:

...

PRACOVIT POD SAMOSPRVOU


neptele, kte se ho sna bu pmo zniit, nebo alespo zkorumpovat i donutit hrt podle svch pravidel. Dokud bude kapitalistick systm dominantn a nejvy hodnotou bude nadle soukrom vlastnictv, budou samosprvn projekty stle elit tokm tch, kte maj v rukou moc anebo se sna o jej navrcen.

Star anarchistick heslo hls Ani otrok, ani pn. Ve zkratce je tak popsn ideln vztah lovka k ostatnm, ale i sama k sob. Chceme-li skuten svobodnou spolenost, musme si uvdomit, e zkladnm pedpokladem je zbavit se v maximln mon me nepirozench autorit, odstranit vztahy nadazenosti a podzenosti.
Mnoz lid sami sebe prohlauj za demokraty a obhajuj stvajc systm coby demokratick. Zpravidla ale nedok odpovdt na zkladn otzku: A jak je to s demokraci na vaem pracoviti? Bu zaraen zraj nebo tvrd nco o tom, e to je nco jinho. Ale nen. Vdy v prci trvme osm hodin z celho dne, nemluv o tch, kterm takov luxus nen dopn a jsou nuceni k asto ne zrovna adekvtn ohodnocenm pesasm. Vedle toho ne prv nepodstatnou st dne zabr regenerace pracovn sly a transport lidskho zdroje na a z pracovit. A na tuhle opravdu nezanedbatelnou st dne lidskho ivota se jaksi principy svobody a demokracie zrovna nevztahuj. Zastnci zavedench podk jist op, e pece je kadho svobodnou volbou, jestli bude pracovat nebo nikoli. A svou ideologickou demagogii s oblibou dopluj frz, e kdo chce, prci si vdycky najde. Jene reln ivot nen pohdkou ped spanm, co te babika dtem, ani americkm snem, co dennodenn cpe televize dosplm. V relnm ivot a na zcela zanedbateln vjimky frze liberl neplat. Kapitalismus nem s demokraci mnoho spolenho, i kdy je nm oficiln propagandou do zblbnut tvrzeno, e se jedn o jedno a tot. Principy svobody a demokracie se kr daleko za principem soukromho vlastnictv a z nho plynoucch spoleenskch vztah. Prv tento princip, kter je pro ideology kapitalismu nejsvtj, zapiuje obrovsk sociln rozdly ve spolenosti a jejich soustavn a urychlujc se prohlubovn. Prv tento princip je pinou nesoumiteln akumulace bohatstv v rukou jednch, zatmco vtina lid mus v ruce otoit kadou korunu, ne ji vyd. Poctiv a tvrd prce tady nehraje dnou roli a je jen bchorkou pro hlupky, kterm nezbv nic jinho ne vit, e to, co maj na rukou, jsou honosn nramky, i kdy jde o obyejn okovy. Neoliberalismus dnench dn vede k tomu, e se v mstnm i globlnm mtku stv pohdka o demokracii naprosto neudritelnou. Lid zanaj m dl rychleji chpat to, co anarchist kaj ji dlouh lta. Vldy a parlamenty tu nejsou, aby hjily zjmy obyejnch lid. Naopak hj zjmy tch, kdo plat jejich pedvolebn kampan a bhem volebnho obdob je opeovvaj. Je ji tk ped lidmi skrvat, e skuten moc je pln nkde jinde, e je spojen v prvn ad s globlnm finannm kapitlem.

Hledn alternativ
Jestlie lid ct, e kapitalistick systm je neudriteln a e a u nmezdn prce i nechtn nezamstnanost je duevn i ekonomicky vysvaj, ptaj se logicky po alternativch. Ti radiklnj pak rovnou alternativy vytvej. Nkdy z ir nutnosti, jindy z pesvden o poteb hledn cest ke svobodnjmu ivotu. Idelem je svobodn prce. Prce bez donucen. Prce, kter neubj, ale povzn, i kdy me bt podle obecnch mtek tvrd a nepjemn. Prce, o n lid sami spolurozhoduj. Prce bez f. Prce bez podzench. Kdy zaptrme hloubji V minulosti a kdy se rozhldneme po svt, najdeme mnostv pklad. asto se tak dlo bhem revolunch okamik, kdy si zamstnanci pevzali sv pracovit a zaali o nich sami rozhodovat. Tyto pokusy vak byly vtinou bu rozpreny silou tch, kdo chtli navrtit soukrom majetek, nebo dikttorskmi zsahy stranickch sekretarit, kter uchopily sttn moc. Pokusy o samosprvu na pracoviti se ale dj i v dobch ne pmo revolunch. Me jt o obnoven podnik, kter opustili jejich vlastnci jako nerentabiln - takovm pkladem budi napklad Argentina po krizi v roce 2001. Me jt o zakldn drustev, kter mohou mt rzn charakter - vrobn, zemdlsk, penn, spotebn, zpracovatelsk Tyto samosprvn projekty jsou prostorem pro experimentovn s demokratickmi zpsoby organizace prce a rozhodovn na pracoviti. Jsou velkm inspiranm zdrojem pro ostatn. Mohou bt zkladem pro budovn struktur nov spolenosti. Pedn jsou ale mstem, kde samotn pracujc rozhoduj o sv prci a jejch vsledcch, kde si sami buduj prostor pro svj dal rozvoj a kde nachzej vytouenou dstojnost a uspokojen plynouc z prce bez f. Nic nen samozejm tak rov, jak se me v zidealizovanch pedstavch zdt. Stle bude teba eit rzn dilemata, bude dochzet ke sporm a budou se stetvat rzn pohledy na konkrtn problmy. Spolen rozhodovn me bt mnohdy zdlouhavj a teba i mn efektivn, na druhou stranu je vdy svobodn, transparentn a dv monost kadmu se vyjdit. Velkm problmem samosprvnch projekt tady a te je to, e se nachzej v neptelskm prosted kapitalistickho systmu, kter jim ji ze sv podstaty nepeje. Pokud ale odmtneme systm hodnot, kter s sebou kapitalismus pin, to znamen zisk na prvnm mst a tvrzen, e spolenost neexistuje, nbr vichni jsme jen individuln ekonomick jednotky, potom tu je velk nadje na spch. Kdy napklad budeme nakupovat vrobky od mstnho drustva namsto obdobnch a levnjch vrobk, kter jsou vyrbny ve sweatshopech zem tetho svta, meme ppadnou ztrtu nahradit ast ve spotebnm drustvu, kter zas jin vci bere ve velkm, a tud levnji, ne kdybychom je nakupovali sami. V systmu, kter je zaloen na penzch, od nich samozejm nelze odhldnout, ale je teba si uvdomit, jak hodnoty jsou pro ns dleitj - jestli individuln (nikdy nenaplnn a nenaplniteln) piblen se ivotu z reklam, nebo budovn socilnch vztah a zklad ivotaschopn lokln ekonomiky. Ekonomiky, jejmi pili budou prv samosprvn pracovit a samosprvn zpsoby distribuce a spoteby. V anarchistickm prosted, kter se mnohdy protnalo s nejednm subkulturnm proudem, zdomcnlo motto D.I.Y. (Udlej to sm), kter se stalo ivoucm principem, jen se stavl komercionalizaci pedevm (sub)kulturn sfry. Je ale tak teba razit se stejnm drazem motto Udlej to spolen, kter je principem stavcm se proti nezdrav individualizaci, jedn z hodnot a cl kapitalistick ideologie. Jedin v souinnosti s ostatnmi toti neho doshneme. -jk-

Krize jako pleitost


Krize je pleitost pro finannky znsobit sv zisky a skrze vldy jednotlivch stt uthnout rouby pro ty dole, zprivatizovat, co se jet d, a postarat se o spolehliv vyveden veejnch financ do soukromch rukou. Oni se sv pleitosti dr a spolenmi silami jdou za jejm naplnnm. Krize ale me bt pleitost i pro ty dole. Pleitost postavit se spolen stvajcm podkm. Pleitost rozit zk hranice svobody a demokracie do doposud zapovzen oblasti ekonomiky - do vrobn, distribun i spotebn sfry. el jsou to pevn obdob zanajc nouze, kter vedou lidi, aby se konen oprostili od nauench vztah podzenosti; aby se postavili praktickmi kroky asocilnmu principu soukromho vlastnictv; aby okusili pocit sounleitosti a osvojili si jedinou zbra, kterou maj k dispozici - vzjemnou solidaritu. Je to nejastji prv ekonomick nutnost, tedy poteba postarat se o zajitn vlastn existence, o rodinu a v neposledn ad tak o poteby komunity, co vede lidi k rovnostskmu sdruovn se za elem zajitn vroby, slueb a tak spoteby. Kad situace, as a msto maj sv specifika. Odtud plyne tak rozmanitost samosprvnch projekt, kter se vak vzjemn mohou inspirovat, a to nap celou planetou, stejn tak jako asem. Kad pokus o samosprvu m sv

TMA

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

Drustevn spoluprce
Strun historie drustevnictv
Za uritou alternativu v ekonomick sfe lze povaovat drustva. Ta pitom mohou a nemus svou aktivitou vzdorovat kapitalistickmu systmu. Mnohem astji na nm participuj, avak na rozdl od ostatnch firemnch podnik jsou zaloena na vzjemn solidarit a rovnosti jednotlivch len, sobstanosti, mnohdy i samosprv.
Jak si ukeme na pkladu Mondragnu, i pvodn dobrou ideu me nahradit politika vykoisovn. Nicmn mylenka drustevnictv je zaloena na vzjemn pomoci jedinc, kte by sami o sob byli ekonomicky pli slab. Sla drustev spov v jejich principu svobodnho lenstv, zaloenho pouze na vzjemnch ekonomickch a socilnch zjmech.1) Zklad drustevnictv stl pi svm zrodu na principu spolench zjm, kooperace jednotlivch len na aktivitch a zamezen vstupu politiky do tto komunity. Skuten drustvo je mon zaloit jen z iniciativy jeho len. Drustva zaloen na zklad prvnho i administrativnho rozhodnut shora, ani takov, kter jsou ovldna zven, nelze za skuten drustva povaovat.1) eskoslovensk drustevnictv je vak bohuel uebnicovm pkladem toho, jak me spolen sen nkolika jedinc dopadnout, kdy jej dostane do ruky politick strana. O tom ale pozdji. Drustvo je zaloeno jako sdruen osob, nikoliv majetku i penz. Jeho lenov se zrove stvaj spotebiteli i distributory. Spolenm silm mohou vystupovat navenek jako kolektiv a opatit si tak produkty, kter potebuj a na kter by jako jednotlivci nemli dostatek finannch prostedk. Poet len nebv omezen, pokud to nevyaduje aktivita, kter se chce drustvo vnovat. Je zde pitom kladen draz na rovnost, a to plat i mezi zakldajcmi a novmi leny drustva. Vichni maj stejn prva a povinnosti vi kolektivu a vem by tak mlo jt o spolenou vc. Jedin tak mohou doshnout cle, pro kter bylo drustvo zaloeno.

Lenka B.

Vvoj drustevnictv
Akoliv byl John Stuart Mill zastncem liberln ekonomie, zasadil se ji v roce 1852 o pijet prvnho drustevnho zkona, kter s drobnmi zmnami funguje v Anglii dodnes.2) Sm uvaoval o drustevnm kapitalismu, tedy modelu, kde by neexistovala hierarchie, nbr rovn sdruen samotnch vrobc. Oproti svm souasnkm dokonce nevidl negativn ani ekonomickou stagnaci. Naopak tvrdil, e lidem pinese voln as a pleitost vnovat se i jinm strnkm ivota. Ve sv prci rozpracovv tyi typy drustevnch organizac: distributive cooperation (spotebn drustva), productive cooperation (vrobn drustva), partial productive cooperation (ty meme pipodobnit k odborm, kter jsou spojovacm lnkem mezi zamstnanci a zamstnavateli) a Peoples banks (tedy vrn drustva).3) V uritch formch existovaly takov typy drustev i v eskoslovensku. Tak Robert Owen, britsk sociln reformtor, je asto zmiovn v souvislosti s drustevnictvm v Anglii.4) Byl spolumajitelem textiln tovrny, v n pracoval ji od svch deseti let. Tak proto se pozdji snail zabezpeit svm zamstnancm dstojnj ivot. Ji na potku 19. stolet mohli jeho zamstnanci nakupovat levnji v podnikov prodejn a byla jim zajitna zdravotn pe, co bylo na tu dobu naprosto nevdan. Dtem svch zamstnanc dopl vzdln a omezil pracovn dobu na pouhch dvanct hodin denn. Owena dky drazu na organizaci samosprvy, rovnost a kooperaci meme povaovat za otce anglickho drustevnho hnut.5) Otzku nejednoznan definice pojmu drustevnictv ve sv prci z roku 1919 nastiuje rusk ekonom Alexander ajanov.6) Zamuje se pedevm na zemdlsk drustevnictv, ale zmiuje i vrov drustva. Podle nj je teba oddlit od sebe pedevm drustevn podniky a drustevn hnut a pro kad z nich definovat vlastn cl. Mezi zemdlskmi drustvy navc odliuje tzv. kapitalistick, trn orientovan jednotky, kter vyuvaj k prci nmezdn dlnky a sna se o zven zisku, nebo mus svm pracovnkm platit mzdu. Naproti tomu trn orientovan domcnosti vyuvaj pouze pracovn potencil len tto domcnosti, kterm mzdu nevyplc, a naopak, v ppad poteby, nabzej svou vlastn pracovn slu k najmn. Domnv se dle, e vt mzda jedince nemotivuje k vy vkonnosti, nbr naopak. ajanov tak zdrazuje, e na rozdl od firemnch podnik mus drustva soutit nejen s konkurenc na svtovm trhu, ale i na lokln rovni o pze svch vlastnch len, kterm se toto lenstv mus

vyplatit, jinak pozbv ast v drustvu smysl. Tak jsou lenm drustev nabzeny nejrznj vhody, napklad nkup uritch komodit za zvhodnn ceny. Potky drustevnictv, jak jej znme dnes, spadaj do roku 18447), kdy se ti destky chudch tkalc v anglickm Rochdalu dohodly na vzjemn spoluprci.1),6) Oteveli si obchod s clem zsobovat sv leny zkladnmi potravinami a dohodli se na principech prodeje pouze za hotov ceny a pijet kohokoliv za lena drustva, pokud si koup aspo jeden podl. Urit procento ze zisku bylo vyuito na vzdln len, zbytek byl pot rozdlen mezi jednotliv osoby spravedliv podle mry zakoupenho zbo. Podobn vzniklo i drustvo francouzskch emeslnk, kter zaloil Philippe Bouchez. Zisky byly v tomto ppad vyuity na nkup novho zazen. Patrn nejznmj vrn drustva vznikala v Nmecku. Prvn zaloil v roce 1849 Friedrich Wilhelm Raiffeisen. U ns jsou dosud znm banky Reiffeisen Bank. Kad len ml jeden hlas a ruil vekerm svm majetkem za dluhy vech ostatnch len.1) Zisky se nerozdlovaly mezi jednotliv leny, ale slouily jako rezerva. Pokud drustvu hrozil znik, byla vytvoena podobn fungujc organizace, na kterou byly veker zisky pevedeny. Druh vrn drustvo zaloil v polovin 19. stolet Hermann Schultze-Delitsch. Vichni lenov mli nrok na stejn vysok vry. Pi dosti o vr se pitom nehledlo na jeho dvod. st zisku byla ponechna jako rezerva, zbytek byl rozdlen mezi jednotliv leny. Drustevn banku bychom nali i dnes ve vdsku, kde existuje JAK Medlemsbank, zaloen na principu drustva, m se li od ostatnch bank, kter funguj jako akciov spolenosti.8) Akoli pjuje penze bez roku,9) pesto vydlv. Klienti banky jsou toti zrove drustevnky a sami tuto banku vlastn. Lze ji tak pipodobnit k vrovm drustvm. Vhodou tto banky je, e nem akcione, a tud nepotebuje ze zisku platit dal lidi. Namsto toho je spolkem tch, kte maj penze nazbyt, a tch, kdo penze potebuj. Ti, kdo maj penze nazbyt, vd, e dve nebo pozdji budou sami potebovat vr, a jsou proto ochotni dt sv penze ostatnm k dispozici bez roku proto, aby si mohli sami penze bezron pjit.8)

Drustevnictv na zem bvalho eskoslovenska


Mylenka drustevnictv nalezla rodnou pdu tak na zem bvalho eskoslovenska, pedevm mezi obyejnmi emeslnky, kterm dolo, e vzjemn spoluprce me bt pnosn pro vechny.10) Ji ped rokem 1918 zde ostatn existovala drustva zemdlsk, spotebn, bytov a ivnostensk. Zklady vrnch drustev u ns poloil v 70. letech 19. stolet Frantiek Cyril Kampelk.1) Kampeliky vznikly nejprve ve Vrn na Morav, ve Rtyni a pot v eletav. asto se omezovaly na jednu vesnici i farnost a prosperovaly tak pedevm na lokln rovni. Penze byly pijmny na spoen od kohokoliv, vr byl poskytnut vak pouze lenm, a to na konkrtn ely (nkup nad, opravu apod.). Kampelika vak vyvjela i ir aktivity. Pokud doshla urit mry zisku, byla st pouita na veejn prospn el.

Dalm typem vrnch drustev byly tzv. zlony. Aby se lovk stal lenem, musel uhradit pomrn vysok lensk podl, a ruen bylo obvykle omezeno na stku, kter se rovnala dvojnsobku hodnoty lenskho podlu. Byly mnohem komernji zaloeny neli kampeliky a provdly velk mnostv obchodnch operac, kter vykonvali placen ednci.1) Typy drustev, kter v eskm prosted vznikala, odpovdaly potebm emeslnk a zemdlc. Tak vznikala napklad skladitn dru-

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue stva, kter svm lenm dovolovala skladovat obil na jednom mst, ani by si kad sedlk musel postavit vhodn sklad. Navc tito zemdlci dostvali finann zlohy, take nemuseli svou sklize prodvat v dob nzkch cen. Dalmi byla napklad strojn drustva, zaloen na spolenm vlastnictv strojn techniky, vrobn drustva i zpracovatelsk drustva (mlny, kde si mohli lenov zpracovat obil na mouku, pekrny11), surny ekanky, mlkrny i lihovary). Pi zemdlskch drustvech vznikaly rovn prodejny smenho zbo. Dleitou roli hrla drustva elektrrensk. Drustvo postavilo transformtor na hlavnm veden a odtud vedlo sekundrn elektrick veden do vsi.1) Nejvtho rozmachu u ns doshla drustva zemdlsk. Ta vak v roce 1938 s Mnichovskou dohodou utrpla znan ztrty.1) Siln padek pak zaila drustva s pchodem komunistickho reimu. Ped vlkou tvoila zemdlsk drustva jeden z nejvznamnjch pil agrrn strany, nen proto nijak pekvapiv, e se prv proti nim soustedil tlak komunist.1) Komunist zkladn ideu drustevnictv zcela pohbili. Pvodn leny donutili z drustev odejt a dosadili msto nich nov, kte nemli ani dn zkuenosti s vedenm organizace, ani dn vztah k duchu drustevnictv. Jedinm clem bylo zskat moc a kontrolu nad drustevnm hnutm. Prostednictvm JZD (Jednotn zemdlsk drustvo) byla implantovna do eskho prosted kolektivizace zemdlstv. Tak byla mylenka drustevnictv transformovna v politick nstroj.

TMA
eilo drustvo svzelnou finann situaci tak, e se dlnci, tedy zrove majitel, spolu domluvili, e 20 % z nich bude po dobu jednoho roku doma, avak budou dostvat 80 % platu.17) Pokud ani po roce nedojde ke zlepen ekonomick situace, budou zvoleni dal pracovnci a ti vystdaj pvodnch 20 %. Draz byl pitom od potku zaloen kladen na prva a prosperitu samotnch dlnk. Jene jak se Mondragnsk kooperativ neustle rozioval a zizoval si sv poboky i v zahrani, nebylo ji nosn, aby kad nov pchoz len byl zrove spolumajitelem. V lednu 2011 navc dolo v polsk poboce Mondragnskho drustva ke stvce.18) Dlnci si stovali na nzk platy a nefrov pstup. Uvdli, e Mondragnsk kooperativ m v souasn dob ji daleko ke svmu pvodnmu smyslu v dob zaloen a e funguje na principech vykoisovn dlnk. Navc el kritice, e sv poboky otevr zsadn v regionech s levnou pracovn silou, jako je Mexiko, Polsko, Thajsko, na i Egypt. Mondragn tak zejm neustv svou vlastn velikost. Pokud toto drustvo fungovalo na loklnm principu, mohlo udret svou pvodn mylenku. Avak s narstajc velikost se dostavuj problmy, kter ji nen schopno eit v rmci pvodnch princip. Mondragnsk kooperativ tak zejm bude sloit zskvat svou dvj povst nejvtho konsorcia spolenost v zamstnaneckm vlastnictv. Poznmky
1) Feierabend, Ladislav. 2007: Zemdlsk drustevnictv v eskoslovensku do roku 1952. 1. vyd. Volary: Nakladatelstv Stehlk. (Kniha nabz ucelen pehled potk drustevnictv v eskoslovensku a sleduje jeho vvoj a rozmanitost a do roku 1952.) 2) Johannisov, Naa: John Stuart Mill: drustevn kapitalismus a konec ekonomickho rstu. Dostupn z www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=396. 3) Mill, John Stewart. 1885: Principles Of Political Economy. New York: D. Appleton and Company. 4) Johannisov, Naa: Robert Owen: Jak se vymanit z nefunknho systmu. Dostupn z www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=418. 5) Robert Owen and New Lanark. A Man Ahead of His Time. Dostupn z www.robert-owen.com/. 6) ajanov, Alexander. 1991: The Theory of Peasant Co-operatives. Ohio: Ohio State University Press Columbus. 7) Nkte autoi hovo o drustevnictv ji od potku 30. let 19. stolet, kdy jsou ve Francii zaznamenny svazy pracovnk (nap. truhl, krejch, zlatnk), kter kooperovaly na principu drustev, nejastji vrobnch i spotebnch (Modrek, Frantiek. 1918: Samosprva prce. Praha: stedn dlnick knihkupectv a nakladatelstv). 8) Johannisov, Naa. 2008: Kde penze jsou sluebnkem, nikoliv pnem. 1. vyd. Volary: Nakladatelstv Stehlk. 9) Podobn existuje v Dakaru tzv. ensk banka (Existence .14), zaloen na principu tontina (typ pojitn pi mrt). eny, kter se sna spoit i potebuj vr, se registruj u tto banky. Finann prostedky vyuvaj na sv aktivity, pedevm rozvojov vbory a zizovn obchodnch drustev. eny se dky bance zbavily nejen lichv, ale tak hrozby osobnho krachu. Pokud toti projekt nkter ze zastnnch nevyjde, sprvn vbor banky si ov, e k nespchu nedolo mysln i kvli nezodpovdnosti aktrky a dluh nen vymhn. Na podobnm principu funguje i spolen zaloen a zen systm lkask pe pro eny a jejich dti. Msn pispvaj nepatrnou stku do spolenho fondu a v ppad poteby mohou bt hospitalizovny v nkterm ze stedisek, s nimi je uzavena dohoda. 10) V roce 1873 zskala drustva prvn status v rakouskm zkon (Feierabend 2007). Poet len byl neomezen a k zaloen drustva byla poteba jen registrace u soudu. Dnen legislativa je oproti pvodn rakousk pomrn psnj. Stanovuje podmnky, za kterch je mon drustvo zaloit. Zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, stanovuje pro zaloen drustva ast minimln 5 fyzickch nebo 2 prvnickch osob s minimln v zkladnho kapitlu 50.000,- K, piem nen uvedena ve minimlnho vkladu tchto osob. Dle ukld zaloen nedlitelnho fondu pi zakldn drustva a dal podmnky. Zdroj: Zaloen a vznik drustva. Dostupn z business.center.cz/business/pravo/ zakony/obchzak/cast2h2.aspx. 11) Frantiek Modrek vyzdvihuje vznam Dlnick pekrny v Praze, kter spn fungovala ji od roku 1897. Zdrazuje pitom odpovdn pstup tohoto drustva, kter nepijmalo dal leny, pokud jim nemohlo zaruit pracovn uplatnn (Modrek 1918: 99-100). 12) Na Zemi spolenost pro fair trade. Dostupn z www.fairtrade.cz. 13) Lyon, Sarah. 2006: Just Java: Roasting Fair Trade Coffee. In: R.R. Wilk, ed. Fast Food/Slow Food: The Cultural Economy of the Global Food System. Lanham: Altamira Press. 14) Nkte kritikov nev certifikanmu procesu Fair Trade, kter zajiuje FLO Certification Ltd. Tvrd, e tento systm je netransparentn a navc podporuje veden tto organizace pli vysokmi platy (Lyon 2006: 241-258). 15) Blaha, Lubo: Prbeh vrobnej samosprvy II. Mondragn. Dostupn z utopia.sk/liferay/web/guest/clanok/-/journal_content/56_INSTANCE_7Oj3/10860/ 87917. 16) Nejznmjmi leny jsou Eroski, nejvt s supermarket ve panlsku, ale tak vrobce domcch spotebi Fagor Clima. Zdroj: Blaha, Lubo: Prbeh vrobnej samosprvy II. Mondragn. 17) Kelly, Georgia Massena, Shaula: Mondragn Worker-Cooperatives Decide How To Ride Out a Douwnturn. Dostupn z www.yesmagazine.org/issues/the-neweconomy/mondragon-worker-cooperatives-decide-how-to-ride-out-a-downturn. 18) Dreven, Daniel: trajk v poskej fabrike drustva Mondragon. Dostupn z www.priamaakcia.sk/zaujalonas/Strajk-v-polskej-fabrike-druzstva-Mondragon.html.

Fair Trade
Pojednn o drustvech by nebylo pln, kdybychom aspo okrajov nezmnili tzv. Fair Trade drustva. Tato drustva frovho obchodu vznikala ji v prvn polovin dvactho stolet jako snaha rozvjet obchod mezi znevhodnnmi zemdlci ze zem tetho svta.12) Vznikaj tak v reakci na stle se roziujc propast mezi bohatm Severem a chudm Jihem. Jsou zaloena na etickm zpsobu obchodu, kdy je konkrtnm zemdlcm vyplcen podl z produkce pmo, nikoliv pes dal dealery i nadnrodn korporace. Fair Trade se zamuje pedevm na produkci kvy, bann, rukodlnch vrobk, kakaa a aje.13) Aby mohli bt jednotliv producenti zahrnuti do Fair Trade14), mus splovat ti zkladn podmnky.13) Pedevm mus jt o mal farme, kte jsou organizovni v nezvislch demokratickch asociacch a mus provozovat ekologicky pzniv zemdlstv. Odbratel produkt pak mohou pouvat znmku Fair Trade v ppad, e od tchto farm produkty vykupuj, nabzej jim smlouvy aspo na jeden rok, plat pslunou cenu a mus tak farmskm organizacm poskytnout zlohu aspo ve vi 60 % z ron smlouvy.13) Fair Trade rovn nepodporuje dtskou prci, kter je ve velk me vyuvna prv v zemch tetho svta. Znaka Fair Trade se ujala jako zruka eticky istho obchodu, etrnho k prodnmu prosted, zaruujc sociln spravedlnost a dobr pracovn podmnky pstitelm. Na druh stran vyvstv i kritika znaky Fair Trade, jak ve sv prci pedkld Sarah Lyon. Pedevm nkter prarny kvy zdrazuj, e proces certifikace Fair Trade nen transparentn. Pvodn spolenost, kter certifikaci zajiovala, TransFair (organizace, kter je lenem Fair Trade Labeling Organization International), se rozdlila na dv jednotky. Jednak zde mme FLO Certification Ltd., kter m na starosti certifikaci, inspekce a obchodn audity; a druhou vnujc se charitativn strnce FLO regulujc vechny ostatn aktivity. Hlavn kritika pak spad jednak na neprhlednost celho systmu, nedvru v neziskovost a tak na pouh marketingov tah. Men prarny, kter byly dve soust Fair Trade, nyn z celho systmu vystupuj s tm, e cel certifikace pouze t z emocionln naladn reklamy, jedn se pouze o image, kterou si nkter vt spolenosti buduj skrze znaku Fair Trade a o skuten zlepen podmnek samotnch farm jim pli nejde. Podle nich tak dnen Fair Trade je spe tzv. greenwashing a pvodn zmr se jaksi str.13) Na druhou stranu, i kdyby si velk spolenosti na znace Fair Trade dlali svou pozitivn image, znamen to pro samotn farme stle vc ne prodej rody bnm zpsobem.

Mondragnsk kooperativ
Na zvr si ukame ppad nadjn zaloenho drustva, kter vak, stejn jako komunistick eskoslovensko, pohbilo pvodn ideu tto kolektivn innosti. V roce 1956 byl katolickm knzem Josm Arizmendim v baskickm mst Mondragn zaloen drustevn podnik.15) Ten ml slouit jako preventivn opaten proti nezamstnanosti. Ji o ti roky pozdji v sob zahrnoval na 160 samostatnch drustev s vce ne 23 tisci leny. Mondragnsk kooperativ sdruuje rznorod drustva, od vrobc jzdnch kol, domcch spotebi a po prmyslov roboty.16) Mondragn vlastn banku, pojiovnu, koly i nemocnice. Zkladnm principem je rovnost vech len, piem kad z nich se zrove stv spolumajitelem kooperativu. Klov je konsenzus. Platy jednotlivch len odpovdaj schvlenm kvocientm, na jejich zklad se rovn rozdluje zisk. V dob ekonomick stagnace

10

TMA

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

Z Rochdalu do Prahy
Kdy to drustevnci mysl vn
Nejslavnj drustevn kolonie inspirovala svmi demokratickmi principy i esk mezivlen alternativn hospodstv.
obilnho mlna pes vrobu obuvi a odv a po vybudovn nezbytnch skladitnch prostor a stavbu i nkup dom. Po nkolika letech navc zaala vzjemn spolupracovat s vtiny drustev lancashirskch i yorkshirskch. Zhruba po 15 letech existence mlo rochdalsk drustvo tm 2000 len. Jeho spch lze doloit i typickm nadasovm jevem: zsluhy si postupn zaali pisvojovat ti, kte nejene k jeho rozvoji mlo pispli, ale hlavn mu od potku vyjadovali nedvru a veejn i soukrom ho zesmovali a bojkotovali.

Dagmar Magincov
nho programu a jako pm a zvazn odbratel titul.

Vjimen publikace
Pi hledn stejn smlejcch budoucch len drustva se ukzalo, e idea drustevnictv je stle vnmna jako chimra: Polek hledal tedy redaktora Smluvil s nm schzku v Pask kavrn a vyloil mu jednoho dne asn zrna, co zaml se svmi neznmmi pteli. Mluvil tak plasticky a barevn, e se designovan pan redaktor sml na cel kolo. Bylo to jist k smchu, e ten lovk mluvil o tiscovch nkladech, asn levnch knihch a o duevn kooperaci tisc lid. A sm neml snad ani na ernou kvu. Na ustavujc valn hromad se 24. z 1922 selo zhruba patnct zjemc. Za pt let mla ovem Drustevn prce kolem 4000 len; roku 1932 zhruba 13 500 a v roce 1938 jich bylo u piblin 24 000. Potujc nrst len vytvoil dobr podmnky pro knin produkci, na druhou stranu vak znamenal, e samosprvn princip nebylo mon dsledn uplatovat u kadho navrhovanho i pipravovanho titulu. Vclav Polek proto nakladatelstv opustil ji roku 1934. Samotn Drustevn prce byla zruena v roce 1952, kdy se ze zlikvidovanho drustva stal sttn nakladatelsk podnik (pozdj Odeon). Publikace vydvan v Drustevn prci prosluly zejmna jako dokonal artefakt, vychzely ve vysokch nkladech a pitom pikov typografick i knihask prav, take ovlivnily celou nakladatelskou kulturu na dlouh desetilet.

Rochdalsk stanovy
Mezi hlavnmi dvody ojedinlho dlouhodobho fungovn samosprvn samozsobitelsk kolonie v Rochdalu se zpravidla uvd vrnost principm drustevnictv, z nich vyplv hospodrnost, poctivost a skromnost len i jejich odolnost vi skeptikm uvnit i vn drustevn pospolitosti, dsledn transparentnost vech aktivit a fakt, e lo o typicky venkovskou soudrnou a solidrn komunitu, kterou nerozptylovala lkadla velkomsta a jej ivotn nklady byly tud nesrovnateln ni ne ve mst. Za zmnku jist stoj i to, e tzv. rozhodm soudcm drustva, kte mli eit ppadn spory mezi leny, se pr v prvnch desetiletch nenaskytla ani jedin pleitost k vkonu tto funkce. Jinm primtem rochdalskch prkopnk bylo obansk zrovnoprvnn en na rozdl od jinch drustev zde byly eny nejen lenkami, ale mly i plnoprvn rozhodovac hlas. Vech vytyench cl se drustvu doshnout nepodailo, nebylo ani jedinm, ani prvnm drustvem, ovem proslulost zskalo dky svm stanovm, kter postupn inspirovaly stovky dalch nadenc v ad evropskch zem. Rochdalsk drustevn stanovy toti zaruovaly demokratick rozhodovn a oteven lenstv.

V roce 1843 v Anglii obzvl prosperoval obchod s flanelem. V Rochdalu, msteku lecm kousek severn od Manchesteru, se tehdy dlnci ivili prac v tkalcovskch tovrnch, a tak se z logiky vci rozhodli podat sv zamstnavatele o zven mezd. Tovrnci neodmtli hned, ale podmnili takov krok navenm mezd ve vech konkurujcch si fabrikch. Tkalci tedy vyslali deputaci za jednotlivmi tovrnky. Protoe lo o realitu, nikoli o pohdku, nebylo by tu teba vlastn dl lit, jak vechno dopadlo (fabrikanti mzdy nezvili a delegtm dlnk se mstili, jak to lo), kdyby Kdyby rochdalt tkalci tak asto nediskutovali o mylenkch utopickho socialisty Roberta Owena, o nutnosti vykoenit soukrom vlastnictv i nboensk tmstv, o nutnosti nespolhat na bohat i na politiky a na jejich hypotetick sociln ctn. Kdyby nebyli osoovni ze socilnho anarchismu.

Drustevn prce
Pokud budeme hledat vsledek inspirace rochdalskmi principy u ns, jeden skoro tankov najdeme ve dvactch letech 20. stolet zaloen nakladatelstv Drustevn prce. Z ekonomickho hlediska tu lo o vznamn novum, a sice vylouen knihkupeckho lnku z nakladatelskho procesu. Mlo to sv dvody praktick (pedevm nezanedbateln ni cenu knih), ale i ideov, nebo u zrodu nakladatelskho drustva stla esk intelektuln levice se vemi svmi vizemi a iluzemi (v tomto ppad alternativnho neelitskho ekonomickho systmu). Inicitorem vzniku nakladatelstv Drustevn prce byl Vclav Polek (18981969), osobnost zajmav jak svm odbornm a pracovnm potencilem, tak socilnm citem a smyslem pro spolenou prci, motivovanou ne ziskem, ale kvalitnm vsledkem. Vclav Polek, absolvent strojn prmyslovky, udlal toti rozhodujc zkuenost jako tajemnk dslednho propagtora drustevnictv Frantika Modrka. Inicioval program nakladatelstv zaloen na svpomocnm principu, kdy by se aktivnmi leny stali vedle autor i vtvarnk sami teni. Ti se na chodu drustva podleli volbou pedstavenstva a dozor rady, finann, spoluutvenm edi-

Poctiv prkopnci
Jednoho zimnho veera nsledujcho roku se tak selo 28 rochdalskch tkalc, kte dky trpliv penn sbrce nashromdili zkladn jistinu 28 liber, a zaloili Rochdale Society of Equitable Pioneers (Rochdalsk drustvo poctivch prkopnk), samosprvnou a svbytnou drustevn osadu (kolonii). Oteveli prvn skromn drustevn obchod (podle zpisu z 12. 12. 1844 byla prvnm zbom mouka, mslo, cukr a ovesn kroupy). Clem rochdalskch drustevnk ovem bylo uspodat pomry vrobn, obchodn, vchovn a vldn, a tak se s rychle pibvajcm potem len rozrstaly velkorys aktivity od zaloen trny i

Zdroje
Holyoake George James, Djiny poctivch prkopnk rochdalskch. stedn svaz eskoslovenskch drustev, Praha 1923 Nrodn 36. Odeon, Praha 1988 Pt let drustevn prce. Drustevn prce, Praha 1927

11

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

TMA
Lenka B.

Pevzet tovren
Okupovan podniky pod sprvou pracujcch
25. ledna 2011 se v Praze uskutenila pednka Reformy a my: jak mme ance?,1) v n byla diskutovna aktivn role zamstnanc v boji proti nezamstnanosti. stednm sdlenm tto pednky bylo, e nejvtm neptelem pracujcch je jejich vlastn pasivita. Kdy se vak pracujc postav ke sv patn situaci aktivn a s odhodlnm, je pak vsledn obrzek zcela odlin. Takovm radiklnm inem me bt napklad obsazen podniku samotnmi pracujcmi.
Obsazenm i okupac tovrny (nebo firmy) je myleno jej obsazen zamstnanci, kterm hroz nezamstnanost z dvodu uzaven podniku, redukce vroby apod. Zamstnanci se tmto zpsobem sna vzdorovat majiteli provozu, pro kterho jsou asto jen sly v tabulkch. Zrove poukazuj na uzavrn podnik a pesouvn vroby do region s levnj pracovn silou. Dva ppady okupace tovren rozebr Michael Torigian. Na pkladu kovozvodu ve francouzskm mst Le Havre, kter byl zamstnanci obsazen 11. kvtna 1936, ukazuje, kam dovedla hospodsk krize samotn pracujc.2) Okupace probhala formou stvky, pi kter zamstnanci obsadili tovrnu na dva dny a dv noci. Poadovali zachovn ve mzdy a potu zamstnanc. Po tto dvoudenn okupaci byl zamstnavatel donucen nejen vzdt se svch pln, ale rovn dlnkm zaplatit mzdu i za dobu stvky. Tato stvka se stala precedentem pro dal regiony. Hned 13. a 14. kvtna nsledovaly podobn stvky v Toulouse a Pai.2) Nejimpozantnj demonstrace pracujcch ve francouzsk historii vypukla v druh polovin kvtna tho roku, kdy bylo tymi tisci dlnky obsazeno hned est tovren. Stvka se nevyhnula ani nejznmj francouzsk automobilce Renault. Do zatku ervna tyto protesty podpoily na dva miliony dlnk po cel Francii. Podobn boom zailo i americk msto Flint, kdy se tamn odborov organizace rozhodla v lt 1936 vystoupit proti nejvt automobilce General Motors. Opt se jednalo o okupaci formou stvky, ovem s tm rozdlem, e zde hovome o tzv. sit-down strike. Pracujc nejene na nkolik dn a noc obsadili tovrnu, ale zstali sedt na svch pracovitch, aby zaprv nemohli bt nikm vystdni u svho stroje a aby zadruh nemohla bt vroba pesunuta do jinho regionu. Nsledujc stvky vsed v dalch mstech, jako byly Detroit, Atlanta, Midland nebo Kansas City, trvaly nkolik msc.2) Francouzsk stvky byly vce spontnn, mly lokln pesah a nebyly zameny na konkrtn cle a poadavky pracujcch.2) Naopak stvky v USA jasn smovaly proti General Motors a byly tm zcela vedeny odborovmi organizacemi. Ob tyto stvky se staly motivac pro mnoh dal podniky. Anthony Giddens ve sv prci cituje francouzskho sociologa Andr Gorze, podle nj je pedstava, e by mohli zamstnanci pevzt podnik, zcela nereln.3) Podle nj jde zamstnancm spe o to od prce se osvobodit.

Pr let pot, co Gorz tyto nzory publikoval, nastal v prmyslovm odvtv prav opak. Ji v roce 1996 byl argentinsk podnik Yaguan obsazen dlnky a o dva roky pozdji tak hut IMPA.4) Jejich sil bylo motivovno snahou zachovat si zamstnn a vzdorovat tak nepzniv ekonomick situaci, kter provz Argentinu ji po nkolik desetilet. Pestoe tm polovina obyvatel tto latinskoamerick zem ije v chudob, vlda pijmala programy, kter zemi stle vce inily ekonomicky zvislou na USA. S touto situac se nechtli pracujc smit a rozhodli se tak vzt osud do svch rukou. Vlajkovou lod fbricas recuperadas, ili podnik pod samosprvou pracujcch,4) je dnes ji proslaven keramika Zanon5) v argentinsk provincii Neuqun.6) V roce 2000 zde zaali zamstnanci stvkovat proti uzaven tovrny z dvodu, e se zde vroba dajn ji nevyplat. Po dobu stvky byla vroba zastavena s vysvtlenm, e majitel chce produkci pesunout do jinho regionu. Vpov vak pro nkolik set pracujcch znamenala tm jistou ztrtu jedinho rodinnho pjmu a tm i propad do chudoby. Proto se v jnu 2001 zamstnanci rozhodli a tak oficiln deklarovali, e pebraj tovrnu pod svou kontrolu. Do pl roku byla v tovrn obnovena vroba a Zanon se stal podnikem pod samosprvou dlnk. Potky tto okupace nebyly nikterak snadn. Pvodn majitel chtl zskat tovrnu zpt za asistence policie i soudn cestou. Zanont dlnci odpovdli na policejn zsah masivn kampan, kterou podpoily na ti tisce oban Neuqunu tak, e policii znemonily vstup do Zanonu.6) Pod petici na zachovn samosprvnho podniku se podepsalo na devt tisc lid. Zanont dlnci nejene ukzali svoji schopnost rozjet produkci pod vlastn samosprvou, ale byli rovn schopni mobilizovat obrovsk mnostv solidarity a zabrnit tak evikci7) ze strany policie. Od pevzet Zanonu pracujcmi zde vzrostl poet pracovnch mst o vce ne stovku,

stoupla produkce a pracovn razy se snily o neuvitelnch 90 %.6) Z vpovd samotnch pracovnk vyplv, e se mnohonsobn zlepily vztahy a atmosfra na pracoviti. Princip samosprvy Zanonu spov v rovnocennm pstupu ke vem pracovnkm. Je zaloen na rovnosti, solidarit, svobod a pm demokracii.8) Nejsou zde dn funkcioni a o chodu tovrny se rozhoduje na spolench shromdnch konsenzuln. Kad me vyslovit sv nzory a npady. Byl zde vypracovn koordinan systm organizujc chod celho podniku. Jednotliv sektory, kter postrdaj hierarchii, informuj o ppadnch problmech sv koordintory, kte o vem dle referuj na shromdnch. Tato shromdn probhaj kad tden. Zrove se kad msc sejdou vichni pracovnci a kolektivn diskutuj o dalm prbhu vroby. Vichni pracujc pobraj piblin stejn platy, pracuj stejn poet hodin a nalo se zamstnn i pro jejich manelky, kter se staraj o zajitn jdla i hldn dt. Mezi prvnmi pijatmi zamstnanci byli ti, kte v minulosti pili o zamstnn prv v Zanonu. Vrobn prostedky jsou chpny jako kolektivn vlastnictv vech. Sv vrobky pitom prodvaj za 60 % pvodn ceny. Pesto tovrna dl spn funguje a zamstnv vce ne 500 lid. Zanon, stejn jako sociln (alterglobalizan) hnut, v hojn me vyuil propagaci a mdi, aby tak zskal v boji proti pvodnmu majiteli, policii i legislativ vce sympatizant. Zprvy o samosprvn tovrn Zanon se rychle roznesly po cel Argentin, silnice zdobily billboardy informujc, e Zanon je v rukou dlnk. Byl zde z sti naten dokumentrn film The Take,9) na nm se podlela Naomi Klein. Tato okupace tovrny se opt stala inspirac pro mnoh, napklad textiln zvod Bruckman, okoldovny Arrufat v Buenos Aires i hotel Bauen.8) V souasn dob jsou v Argentin pod sprvou zamstnanc na dv stovky podnik.

12

TMA
Po dlouhch osmi letech byla v srpnu 2009 soudn zlegalizovna sprva pracujcch v tovrn Zanon.10) Samosprvn fungujc Zanon se stal symbolem boje zamstnanc proti svvolnmu jednn zamstnavatel a dkazem, e podnik me prosperovat i bez akcion a individulnch vlastnk. Pestoe okupace tovren je znm pedevm v Latinsk Americe, nael tento zpsob een zamstnaneck krize sv uplatnn i v Evrop. V roce 2009 ve Velk Britnii obsadili zamstnanci tovrnu na vrobu vtrnch turbn Vestas.11) Rok nato zaloili organizaci Sureblades, kter spn zahjila vrobu lopatek do mikroturbn na ostrov Wight. Tmto krokem popeli argumentaci veden bvalho Vestasu, kter propoutn zamstnanc a uzaven tovrny zdvodovalo nezjmem o vrobky na trhu. Samosprvn podniky po celm svt dokazuj, e ekonomickou krizi lze eit i jinmi zpsoby, ne jsou fze, sniovn vroby i propoutn zamstnanc.12) Ukzaly rovn, e k spnmu podnikn nen zapoteb manaer, editel a dalch funkcion, kte by podnik mli ve svch rukou. Nkomu se me jevit samosprva zamstnanc jako utopie, ovem uveden pklady hovo o tom, e prv v poslednch letech bylo obsazovn podnik tm, co v konkrtnch regionech zamezilo nrstu potu nezamstnanch a znehodnocen lidsk prce jako takov.

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

Poznmky
1) Vce o tto pednce v Existenci 2/2011. 2) Torigian, Michael: The Occupation of the Factories: Paris 1936, Flint 1937. In: Comparative Studies in Society and History, Vol. 41, No. 2 (April 1999), pp. 324-347. 3) Giddens, Anthony. 1999: Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo. s. 595. 4) KOV, Antonn. 2010: Pracujc bez f samosprva pracujcch v Argentin. Existence, 2010, . 3, s. 29-31. 5) Tovrna od doby pevzet dlnky dostala nzev FaSinPat (Fbrika Sin Patrones, tedy tovrna bez nadzench), pesto v tomto textu dle

pouvm dvj oznaen Zanon, jeliko je pod tmto nzvem tovrna znmj. 6) Steven: Zanon factory occupation interview with workers. Dostupn z libcom.org/library/zanonfactory-occupation-interview-with-workers. 7) Termn evikce pochz z anglickho slova eviction, tedy (nsiln) vysthovn, vyklizen. 8) Trigona, Marie: Workplace resistance and selfmanagment: Strategic Lessons from Latin America. Dostupn z mujereslibres.blogspot.com/2009/07/ workplace-resistance-and-self.html. 9) Vce na The Take. Occupy. Resist. Produce. Dostupn z www.thetake.org. 10) Trigona, Marie: Argentine Factory Wins Legal Battle: FASINPAT Zanon Belongs to the People. Dostupn z upsidedownworld.org/main/content/ view/2052/32/. 11) Macuaid, Liam: Britain: Worker-run plant takes renewables lead. Dostupn z www.greenleft.org.au/node/45012. 12) Paradoxem je, e nadnrodn korporace, ovldajc pes 30 % svtovho kapitlu, se na zamstnvn pracovnk podlej pouhmi 5 %. Pes zvyujc se zisky spolenost tak zstv stle vt procento nezamstnanch (Klein 2005: 265).

Que se vayan Todos


Byl-li rok 2011 pedzvst, rok 2012 bude rokem pokraovn lidovho odporu vi vldnm spornm opatenm a excesm finannho sektoru, kter se vymkl kontrole. A u je to okupan hnut ve Spojench sttech, kter se rozilo do Velk Britnie, rozhoen (indignados) ve panlsku nebo generln stvky v ecku a Itlii, lid na celm svt tv v tv ekonomick krizi a vyerpn z politiky krt jednohlasn kaj: Nyn je ada na ns.
Akoli pedstavuj novou nadji, maj tato hnut svho jihoamerickho pedchdce: Argentinu roku 2001, kdy lidov protesty vedly ke konci niiv neoliberln politiky a navdy zmnily politick prostor tto zem. O deset let pozdji je dky nebvalmu hospodskmu rstu zem, kter trv od roku 2003, a dky drtivmu opakovanmu volebnmu vtzstv prezidentky Cristiny Fernndez de Kirchner snadn zapomenout na to, jak se zem vylzala z onch tkch dn. I kdy mnoz pipisuj zsluhy bvalmu prezidentovi Nstoru Kirchnerovi, kter vytvoenm novho ekonomickho modelu ovldl zdivoel soukrom sektor, byl to lid, kdo nestupnmi protesty v 90. letech a na pelomu stolet nakonec pivodil zmnu. Jak pe historik Ezequiel Adamovsky v Le Monde Diplomatique: lo o neustlou hrozbu nepokoj zaclench na politiky, povstn, okupac, blokd silnic, a prv tato shromdn nakonec ukznila jak management, tak mstn i mezinrodn finann sektor, a otevela pro politiku dosud nepedstaviteln prostor. Tento nepestaviteln prostor zahrnoval nezamstnan, odbore, stejn jako pslunky stedn tdy, kte vyli v poslednch mscch roku 2001 do ulic pod jednotnm heslem Que se vayan Todos (Vichni mus vypadnout). Byla to mohutn pedzvst toho, e se cel politick systm rozpadl a e nejen prezident a ministr hospodstv, ale i cel kongres opustil a prodal svj lid. V prbhu necelch dvou tdn byla zem svdkem toho, jak se lid zbavil pti prezident. Pro lidi, kte jet nedvno ili pod vojenskou diktaturou, v n mohli i za nepatrn nznak socilnho protestu zaplatit ivotem, to byl okamik politick obnovy a optovnho zskn lidov moci. Z przdnoty politick moci a z tvrd ekonomick nutnosti vyrostly nov politick formace, stojc zcela mimo tradin stranickou politiku. Stovky sousedskch shromdn se spojily, aby doshly uspokojen zkladnch ivotnch poteb a vytvoily prostor pro mstn dialog. Kluby smnnho obchodu (se svmi vlastnmi mnami) experimentovaly s alternativn ekonomikou a dlnci ze zkrachovalch tovren zaali s jejich okupac a pozdji s jejich provozem ve vlastn reii.

Francesca Fiorentini

Desetilet bilance a pipomnka socilnch hnut, kter promnila Argentinu a inspiruj USA i Evropu
Co vak z tohoto antineoliberlnho hnvu zbylo po deseti letech, kdy tu mme jen nkolik poulinch protest a znovu k nm pronik americk kapitl ve form obchodnch znaek jako Starbucks a Subway? Jak to, e politick formace, jejich horizontln povaha inspirovala nejen Argentinu, ale cel svt, ustoupily na politick scn do pozad? plny peily? Jakkoli m zem daleko k chaosu ekonomickho kolapsu, pedstavoval skuten ekonomick model Kirchnerovy vldy tak oslavovan een krize?

Dlouh pedehra: 90. lta a hnut Piquetero


Lta neoliberln politiky si vybrala svou da na argentinskm lidu. Nezamstnanost doshla v roce 1996 sedmncti procent a dtsk mrtnost v letech 1995 1997 tala 20,4 promile (20,4 z 1000 dt zemelo ped svmi prvnmi narozeninami). Souasn s tm nemla zem v t dob dnou sociln zchrannou s i stediska pro pomoc nezamstnanm, je by pomhala chudm lidem pet a nalzt novou prci. Jak podrobn popisuje socioloka Maristella Svampa: Neexistovala tu politika, je by kompenzovala dopady ,flexibilizace pracovnch podmnek nebo masivnho propoutn, je byly spojen s privatizac sttnch podnik, nehled na dal pizpsobovn tchto podnik novmu otevenmu trnmu prosted. Nejtivji byla postiena chudinsk pedmst Buenos Aires spolu se zemdlskmi provinciemi jako Salta a Jujuy, kde byly cel vesnice ponechny, aby se postaraly samy o sebe, piem nemly k dispozici zpevnn cesty, elektinu, osivo, dopravu a veker spoleensk organizace byla vyazena z provozu. Velk odborov centrly byly neinn, snaily se vyjednvat s Menemovou vldou, zstvaly poslun a zcela selhaly pi organizaci rostoucho potu nezamstnanch.

13

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

TMA
v sousedstvch se snaila plnit mstn poteby - zajiovala vvaovny polvek, spolen zahrady, vukov programy a rozhlasov stanice; a pokraovala tak v protestech proti bankm podnm pmch akc a okupacemi. Kvli nedostatku hotovosti se poet Clubes de trueque neboli klub smnnho obchodu je existovaly u ped vypuknutm krize po cel zemi ztrojnsobil a doshl v roce 2002 potu 5000, piem se na nich astnily odhadem 4 miliony lid. lenov klub si zavedli vlastn mny, zaali obchodovat s jdlem, zbom i slubami a vytvoili alternativn ekonomiku zaloenou na principech solidarity. Souasn se rozvinulo hnut dlnk, okupujcch sv zbankrotovan a oputn tovrny a podniky. Jak vysvtluje novinka Marie Trigona, k vtin obsazen tovren dlnky dolo proto, aby se zabrnilo rozprodn majetku dve, ne dojde k vyhlen bankrotu, m by se majitel mohl vyhnout placen pojistnho a nevyplacench mezd dlnkm. Jak vak okupace pokraovaly, poadavky stle rostly od opaten na ochranu jejich pracovnch mst k ideji zaveden samosprvnho systmu. Jeliko si uvdomovali, e pvodn vlastnci nikdy nemli v myslu zaplatit jim to, co jim dluili, ani nehodlali do tchto podnik dle investovat, dlnci sami naplnovali a rozbhli vrobu, piem pracovali podle novho kooperativnho modelu stejnch plat pro vechny, bez jakchkoli f.

Bylo vidt, jak lid velice rychle chtraj, k Fabin Pierucci, ekonom a bval piquetero z Hnut nezamstnanch v obci Solano. Protoe jak dlouho mohou lid t bez jdla, bez toho, aby si mohli koupit potebn lky? Mohli jste vidt sv ptele, jak hubnou a umraj jako mouchy. V tchto zapomenutch obcch se zrodilo hnut nezamstnanch Piquetero (silnin blokda). Jeliko ili na pedmstch velkch mst, museli pravideln sledovat, jak voz kamiony okolo jejich ubohch domov do centra potraviny a zbo, jeho se jim bolestn nedostv. Nevidli jinou alternativu a zaali blokovat hlavn tahy pomoc zaplench pneumatik, aby tak upozornili na svou bdu a dali tm od vldy pomoc. Blokdy vyvolaly represivn opaten, ale jinak byla odpov Menemovy vldy minimln. Jedou z reakc byl Plan Trabajar (Pracovn pln), jen penesl bemeno na neziskov organizace, aby navrhovaly projekty na lokln zlepen situace a pot platily mstn lidi za to, e se na nich podlej. Jak pe Svampa, tyto platby mly za cl potlait sociln rozvrat, ale neobshly ani materiln zajitn nezamstnanch a nevedly k clen finann pomoci i k politice pesunu pracovnch pleitost. Jak se ekonomick situace v roce 2001 zhorovala, hnut Piquetero zaalo v och stedn tdy zskvat legitimitu a jej pslunci se k nmu postupn pipojovali a vyli do ulic v reakci na dodaten krcen penz a plat, je zavedla vlda, zoufale se snac vyhnout se nevyhnutelnmu. 30. listopadu dolo ke zmrazen bankovnch t a zaveden maximln hranice vbru 250 pesos na osobu tdn (zatmco banky mezitm vyvedly miliony do ciziny), co dle rozjitilo hnv stednch td a pivedlo je do ulic ve velkch cacerolazos, doprovzen bouchnm na hrnce a poklice a na zaven dvee bank. Zem se ocitla na pokraji krize.

Nov hodnoty, nov identity


Nebylo to ovem tak, e by se Argentinci z krize dostali skokem, ale zpsob, jakm se jim to podailo, byl prkopnick. Vedeny principy autonomie, rovnho podlnictv a demokracie, byly tyto nov formace implicitnm odmtnutm hierarchi tradinch politickch stran a soukromch podnik, kter v minulosti lidi tolik podvedly. Sousedsk shromdn se sama oznaovala jako autoconvocados (samy se svolvajc) a rozhodnut inila na zklad konsenzulnho modelu, v nm mli vichni rovn hlas a vtinov volba byla asto jen poslednm vchodiskem. Podailo se tak obnovit smysl pro solidaritu mezi tdami, take sousedsk shromdn ve tvrtch obvanch pevn stednmi tdami smovala mnoho svch program ve prospch chudch a nezamstnanch. Ve Villa Peurrydon zavedlo mstn shromdn kadodenn obdy pro vzrstajc poet cartoneros, lid, kte za nzk vdlek sbrali a recyklovali kartonov papr. V zemi, kde nerovnost asto stavla chud proti stedn td, byl tento druh solidarity jedinen a kriticky vyhrocen vi minulmu stavu. Ze stejnho dvodu byly solidarita, demokracie a autonomie klovmi hodnotami i pro hnut za obnovovn tovren. Oproti kapitalistickmu modelu podnikn, kter pihl pouze k maximalizaci zisku, asto bez ohledu na lovka, pro kooperativn firmy, v nich jsou dlnci rovn vlastnky, nepat zastaven vroby mezi nstroje pro vyrovnn etnch knih. Dky zkuenosti Argentinc s tmito horizontlnmi projekty se objevily nov formy spoleenskch vztah a nov identity, zaloen na hodnotch vzjemn pomoci a solidarity, postavench nad individualismus a vykoisovn. Fabin Pierucci pot, co organizoval hnut nezamstnanch dlnk, zaal pracovat v obnovenm hotelu Bauen o 180 pokojch. k, e pi obnovovn onch podnik byla nejdleitj schopnost rekonstruovat novou pedstavivost, je jasn zpochybnila logiku soukromho vlastnictv. Kdy se organizace, jako je tato, me rozvjet prostednictvm vlastnho samosprvnho shromdn a nepotebuje dn zamstnavatele s jejich manaerskmi nvody, kte pichzej pouze naizovat, uvd to v pochybnost celou hierarchii. Pestoe se Argentinci setkvali s mnostvm nejistot, vedlo je toto sil k tomu, co Adamovsky nazv trval instalace nov levicov kultury, chybjc v jejich dvj politick tradici.

Kolaps, chaos a tvoivost


Msto toho, aby utiil nepokoje a zmrnil dopady kolabujc ekonomiky, vyhlsil prezident De la Ra 19. prosince vjimen stav. Toto jeho rozhodnut ve svm dsledku vedlo ke konci jeho kariry v prezidentskm adu. Cacerolazos, poulin blokdy a organizovan loupen se rozily po cel zemi. Ped Casa Rosada dav skandoval: Que boludos, que boludos, el estado de sitio, se lo meten en el culo. (Jsou to idioti, jsou to idioti, vjimen stav si mou strit do prdele.) Nasazen policejn jednotky pouily proti davu slzn plyn, plastov projektily i ostrou munici, zranily tisce lid a ticet jich zabily. Represe vak pouze rozdmchaly plameny lidovho odporu a oba, ministr pro hospodstv Domingo Cavallo i prezident De la Ra, do 48 hodin rezignovali. Druh jmenovan byl evakuovn helikoptrou z rezidence Casa Rosada. Pot co se ti dal prezidenti pokusili nastolit opt podek, kongres ustanovil prozatmnm prezidentem peronistu Eduarda Duhaldeho. Ovem politick legitimita ji byla ztracena. Rok zaal pln jinak ne roky pedchoz: s nov nabytou moc lidovho hnut, se smyslem pro mezitdn solidaritu a s novmi tmaty pro lokln rozhodovn. Z pvodnch shromdn, zahrnujcch cel msto a tajcch tisce lid, se zaaly formovat sbory zaloen na sousedskch komunitch. Zatmco pi prvnch setknch na nmstch a kiovatkch ulic zaali okupovat budovy a organizovat se do pracovnch vbor pro tisk, kulturu, zamstnanost, sluby, zdravotnictv, politickou innost a pro financovn cel komunity, shromdn organizovan

Efekt Kirchner
V tto situaci zven politick aktivity byl v kvtnu 2003 tsnou vtinou zvolen prezidentem Nestor Kirchner. Zvolen Kirchnera, jen byl vnmn jako politick ryt v zivm brnn, bylo podle Adamovskho vyjden nemysliteln bez politickho vakua, kter vzniklo v roce 2001. Bezprostedn prvn kroky, kter jeho vlda podnikla v novch vyjednvnch o mezinrodnch dluzch Argentiny a rozvzn vech kontakt s MMF a se Svtovou bankou, by byly, jak se domnv Adamovsky, nemon bez on drobnosti, stojc v pozad, tedy bez dav lid na ulicch a hlubokho zpochybnn finannch instituc v zemi. Ale pro vtinu hnut, kter vznikla koncem 90. let a v prbhu krize, byl Kirchner demobilizujc a spornou silou. Pro hnut Piquetero a pro nezamstnan dlnky byl minimln pjem ze sttn podpory jen mrkv, houpajc se ped nimi na provzku. Stle bez komplexnho een nezamstnanosti se mnoily plny na podporu a jejich distribuce

14

TMA
byla ponechna na organizacch Piquetero a na politickch stranch, obvykle vmnou za politickou loajalitu. Politika Nestora Kirchnera spovala v ustavinm rozvjen strategi, jak integrovat, kooptovat a disciplinovat organizace hnut Piquetero, pe Svampa. Detailn popisuje, jak bylo hnut jako celek redukovno na udrovn a spravovn vldnch fond, piem cle ir sociln reformy byly ponechny stranou. Tebae nemohly bt kooptovny vechny skupiny hnut Piquetero, ti, kte si zvolili spojenectv s vldou, byli odmnni podporou z ekonomickch i organizanch zdroj.

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

V roce 2009 zkonodrn sbor provincie Neuqun potvrdil oprvnnost vyvlastnn FASINPAT, co znamenalo vtzstv, kter poskytlo novou nadji ostatnm spolen vlastnnm podnikm. Pesto vak, protoe neexistuje dn zasteujc federln zkon, kad obnoven podnik mus hledat svou vlastn cestu bluditm provincilnch soud a t stle jednak s hrozbou soudnho zabaven podniku, jednak s ddictvm dluh, je zbyly po pvodnch vlastncch.

Nstroje pro budoucnost


Lze st pochybovat o tom, e tato hnut zanechala stopu v ivot Argentiny. Akoli mon nedoshla veho toho, o usilovala, posunula hranice politick pedstavivosti a ukzala tvr potencil bnch lid v mimodnch situacch. Ovem pro mnoh, zejmna pro ty, kte pat k nezvisl levici jako Fabin Pierucci a Eva Sinchecayov, promarnila tato hnut svou historickou pleitost ke strukturln zmn. Navzdory rstu ekonomiky v Argentin tvrd, e ekonomick model je stle zaloen na nestabilnch a krtkodobch faktorech, jako je cena sji na mezinrodnm trhu a exploatace prodnch zrod. V rmci globalizovan ekonomiky mete mt rezervy, jak chcete, a mt pod kontrolou zahranin dluh, ale znamen to skuten, e jste finann nezvisl? pt se Pierucci. Jak dlouho takov model vydr? Rok, dva roky, pt let? Sinchecayov, kter dosud pomh cartoneros v jej komunit sbrat kartonov papr, tvrd, e sociln programy se ukzaly pro boj s chudobou nedostaten. Mli jsme monost vidt ti generace lid bez prce, stuje si. Pierucci je pesvden, e to nebyla posledn ekonomick krize, s kterou se Argentina potkala, a e navzdory relativnmu klidu je dal kolaps na cest. Nesmme ztratit ze zetele, e krize je v ekonomice cyklick jev a e bude pokad hlub a hlub, dodv. Nen divu, e pot, co se ekonomiky USA a Evropy dostaly do pot dky stejnm zbsilm finannm praktikm, je tak zashly Argentinu, hledaj lid na celm svt inspiraci u socilnch hnut, kter vzbouila celou zemi. I kdy dnes jsou oslaben, zanechala tato hnut trvalou stopu v kultue a ve vdom argentinskho lidu ve form nevyhladitelnho ducha solidarity a monosti. Tent duch se me stt zkladem, na nm budou stavt budouc hnut, kter mon postoup zase o krok dle.

V mnoha ppadech vyuili takzvan politit vdci, kte byli poveni rozdvnm prostedk z fond, aby tm oslabili sousedsk hnut obecn nazvan punteros , tyto prostedky k vlastnmu zisku. Puntero je stejn v kad sousedsk skupin, k Fabin Pierucci, kde vdce z Dlnick strany, od Kirchnera i od Duhaldist k ,Nabdnu vm pln, kdy mi dte penze. Deprimovn padkem hnut Piquetero uvauje o tto politice, zaloen na finann pomoci. Pro mn je podstatou otzky to, jak druh alternativy dan politika reprezentuje a zda je reprodukce forem klientelismu alternativou, i zda je j nco jinho. Rovn sousedsk shromdn se rozpadla a spolu s nimi zmizela i nkter vt uskupen. Pvodn pedstavovala tato shromdn politicky velmi rznorod prostor, dky tomu, e pro jejich leny byl tento sociln aktivismus nm novm a pichzeli z rozmanitch prosted. Byli jsme soused. Nemli jsme spolenho nic jinho ne nae sousedstv, dnou ideologii, k Eva Sinchecayov ze shromdn ve Villa Puerrydon. To se ukzalo bt souasn silou i slabost, protoe tato shromdn byla sice mnohem nezvislej, ale byla t vce vnmav vi tmatm levicovch skupin, je je vyuvaly jako nstroj na zskvn len. To je zaalo rozkldat, k Sinchecayov, jej shromdn se rozpadlo, kdy na nm zaala participovat, nikoli s nm vak spolupracovat, komunistick skupina. Vtina pslunk stedn tdy, kte tvoili pevnou st sousedskch shromdn, byla uchvcena Kirchnerovm prezidentstvm. Odmtnut neoliberln ekonomiky a otevrn otzky lidskch prv, namen vi bvalm pedstavitelm argentinsk vojensk junty, dvalo velkou nadji, e tato vlda bude jin. Kirchnerovy reformy vak v dnm ppad nebyly radiklnm krokem vstc alternativn ekonomice a spoleenskm reformm, jak dve navrhovala ona spontnn shromdn. Vechno to, o jsme usilovali, bylo oputno, k Sinchecayov, kter o sob tvrd, e se neztotouje s dnou politickou stranou. Tm nic se nezmnilo. Rda bych vidla lep monosti v pstupu k lkask pi, lep vzdln, vce socilnho zabezpeen. Vude je ale straliv korupce. Adamovsky klade Kirchnera do jasn perspektivy, kdy vysvtluje, e mnoz stoupenci si Kirchnerovo psoben pedstavovali jako vd slu ,osvobozen i boje proti kapitalismu, zatmco vlda naprosto jednoznan vyjdila, e jejm clem je ,normln zem se zastupitelskm sttnm apartem a ,seriznm kapitalismem. Jednm z nejvytrvalejch z tch projekt, je se objevily bhem krize, se ukzaly bt rekuperovan vrobn podniky. Od roku 2001 dodnes existuje 205 fungujcch obnovench zazen, kter sahaj od okoldoven a tovren na vrobu bot a po tiskrny a hotely. Namsto propoutn dlnk je pijalo 77 procent tchto spolen vlastnnch podnik zpt do prce a plat jim vce ne jin zvody v tomt prmyslovm odvtv. Nejvt obnoven podnik v zemi Zanon, tovrna na keramiku okupovan od roku 2001 a pejmenovan na FASINPAT (zkratka pro tovrnu bez fa), zamstnv v provincii Neuqun v souasnosti 470 dlnk.

Zdroj
Tento lnek byl pvodn publikovn na UpsideDownWorld.org, webov strnce pro aktivismus a politiku Latinsk Ameriky.

15

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

TMA

Problmem je kapitl
Rozhovor o rekuperovanch podnicch v Argentin
K lepmu porozumn fenomnu obsazovn fabrik v Argentin po krizi z roku 2001 pinme rozhovor s Terezou, studentkou, kter v loskm roce zkoumala z antropologick perspektivy jednu z rekuperovanch fabrik v Buenos Aires, a to pmo zapojenm se do procesu vroby. O sv zkuenosti, poznatky a postehy se v uplynulch mscch podlila ji na nkolika veejnch besedch, napklad v Liberci i Hradci Krlov.
Kad takov podnik pak funguje podle vlastnch pravidel, nicmn mezi asto sdlen principy fungovn pat horizontln rozhodovn, rozdlovn si penz stejnm, nebo skoro stejnm dlem, nehled na pracovn pozici. Nkdy tak pracujc zaali radiklnji experimentovat s organizac prce, teba skrze rotaci na pracovnch mstech a napklad v emblematick fabrice Zann (Fasinpat) se tak vtina pracovnk std dva roky v administrativn sti podniku a dva roky ve vrob. Rotace mi pijde jako hodn progresivn krok ve snaze rozbt model opakujc se, zce specializovan prce. Pracujcm osvtluje cel vrobn proces, nicmn je omezen specializac a taky je nkladn. Byla jsem se teba podvat v jedn rekuperovan nemocnici, kde si rotaci doktorky s vrtnm jde asi tko pedstavit. Je nutn zmnit, e taky existuj opan, konzervan tendence, kdy po potenm negovn vekerch kontrolnch a manaerskch mechanism a nsledn obtnosti pi naplovn demokratizanch princip pistupuj pracovnci zpt k zavdn norem, forem trest za jejich nedodrovn, poppad pr existuj i ppady plnho nvratu k manaerskmu veden.

Kolik pokus o obsazen podnik se v Argentin uskutenilo a kolik jich peilo a do dnench dn? Co jsou nejvt pekky v jejich fungovn?
Pevauje nzor, e rekuperace jsou v Argentin dsledkem roku 2001, co nen tak pln pravda. Podniky zaaly vznikat v druh polovin devadestch let, s vrcholem v pokrizovch letech 2002 2004, a pozvolna se jejich poet zvyuje. Se svtovou kriz poslednch let se dokonce mluv o nov vln rekuperac, i kdy rozhodn nen tak siln, jako byla ta na zatku tiscilet. K dnenmu dni je podnik nco pes 200, pracuje v nich piblin 10 000 lid a jsou to nejastji fabriky metalurgick, grafick, tiskrny, textilky, ale najdou se i koly, nemocnice, hotely. Myslm, e nejvt problm fabrik by se dal shrnout pod slovo kapitl. Podniky vznikaly tak, e je majitel, kapitalista, opustil nebo zavel (protoe byly z pohledu kapitalistick logiky prost nevdlen), pedtm asto jet teba rozprodal st vybaven tovrny a nevyplatil mzdy. Tedy ve chvli bankrotu, tm z nieho, zaali pracovnci podnik okupovat, obnovovat vrobu, hledat si prvn zkaznky. Prvn msce nebo i roky si odneli dom teba jen pr pesos msn, a proto spousta i nadench pracujcch musela podniky opustit z existennch dvod. Podniky se dnes potebuj kapitalizovat, koupit si nov stroje, na co vtina nem, a co se tk efektivity, tak a na vjimky zstvaj stle dl a dl za tradin kapitalistickmi projekty. Na to, e se vyprofilovaly jako politick aktr a jsou obecn populrn v nrodnm kontextu, tak na leglnm poli doshly velmi mlo a jejich opakujc se poadavky jako spolen zkon o expropriaci a usnadnn pstupu ke kreditu jsou vcemn ignorovny. Fabriky tak jet vtinou vis v jakmsi pololeglnm vakuu, nejistot, co je stav do pozice potenciln nedvryhodnho vitele. Take zskat pjky je skoro nemon. Dalo by se ct, e z konfliktn fze obsazen fabrik charakterizovan solidaritou, pmou demokraci v rozhodovn, nenucenou kooperac, vazbami na ostatn hnut a komunitu se fabrika typicky dostv do jaksi trn fze - subverze je vystdna podnikovou racionalitou, stabilizovnm metod samosprvy, zlepovnm kvality vroby a produktivity a pizpsobenm se trnmu prosted. m vc rekuperovan podniky chtj vydlvat, tm vc se stvaj kapitalistickmi, tm vc se mus podizovat trnm pravidlm a zaleovat se do systmu, proti ktermu se vymezovaly. Kad fabrika se samozejm adaptuje jinak a trhu i snahm sttu potlaovat antisystmov potencil se brn nebo nebrn po svm. Pes poten nesnze si teba fabriky pomalu vytvej men alternativn trh (kter posledn roky zajmav roste), kde si jsou jet s dalmi neziskovkami a rznmi socilnmi a mikro podniky navzjem klienty nebo dodavateli. Take je tu jist tendence normalizace, ta ale bv alespo st hnut reflektovna a pracovnci na ni reaguj. A je teba obecn pijmna snaha o dosaen spolenho zkona o vyvlastnn, nkte se obvaj, e m vc budou fabriky institucionalizovan, tm mn budou nezvisl a tm vc se u nich bude potlaovat jejich samotn podstata a smysl.

Co t pivedlo do rekuperovan tovrny v Argentin?


Fascinovaly m obrzky z roku 2001. Mla jsem pocit, e se v Argentin dlo nco velkho. V t dob byla argentinsk spolenost v pohybu, vznikaly zajmav projekty a aktivity zdola, jako teba mstsk sousedsk shromdn (asambleas) nebo se vrazn organizovali piqueteros (nezamstnan pracujc), zaaly se okupovat fabriky Vtina projekt ale postupem asu tm utichla nebo se pln fragmentovala, ale fabriky zstaly dodnes. A zstaly navzdory tomu, e kapitalismus jede dl, co z nich dl pardn fenomn na prozkoumn. Pak se mi taky hodn lbilo, e pracovnci okupujc a nsledn rozjdjc vrobu nebyli dnm revolunm pedvojem, ale prost nijak zvl uvdoml mmy a ttov od rodin, kte nemli v dob hlubok krize moc monost buto se nechat vyhodit s tm, e najt prci v dob krize je tm nemon, nebo okupovat a nsledn zkusit rozjet vrobu na vlastn pst, bez f, bez manaer, bez kapitlu. Podniky vznikaly z nutnosti, nicmn si nepedstavujme proces rekuperac jako pln masov nebo spontnn. Z tisc zbankrotovanch podnik jich byly pevzaty jejich zamstnanci pouze destky a rekuperace vznikaly na zklad diskus s ostatnmi aktry. V pr fabrikch radikln odbori a aktivisti zaali vzdorovat zaven tovren, nsledn se tato strategie zaala it eptandou, pes znm, mdii a nsledn tito zkuenj promoti rekuperac chodili na mtinky s pracujcmi ze zavench podnik, kte se pak rozhodli, jestli se do rekuperace pustit. Promoti se dlili o sv zkuenosti, know-how, jindy se zcela zapojili do procesu, pomhali s politickmi a soudnmi nleitostmi. asto se okupovalo hlavn k donucen majitele, aby dostl svm zvazkm a idea znovu vyrbt a hlavn pod samosprvou tak do fabrik pichzela nezdka pln zven. Nicmn organizace podle samosprvnch princip nezstala u vtiny fabrik doasn, pouze k pekonn krize, naopak tyto principy zaali pracovnci rozvjet a staly se pro rekuperovan podniky charakteristick.

Co to vlastn znamen, takov rekuperovan podnik? Na jakch principech funguje? Nebo jsou mezi jednotlivmi podniky njak podstatnj rozdly?
Rekuperovat znamen znovuzskat, zrove ale taky zlepit, vrtit do dobr kondice. Rekuperovan podnik je takov, kter byl dve veden privtn a dnes je kolektivn spravovan, zn nejrozenj definice. Od standardnch drustev ho tedy odliuje pedn jeho vznik. Takovto definice ale dv pleitost k interpretaci a kad vid pod takovm podnikem nco jinho, Naomi Klein a Avi Lewis v nich vid celosvtovou alternativu k neoliberalismu a konzervativci zase oznauj podniky jako rje flka.

Penesla se argentinsk inspirace i do dalch zem Latinsk Ameriky?


Asi bych neekla, e Argentina byla njak ohnisko, ze kterho se idea rekuperace ila, sp procesy vznikaly soubn. Vzhledem k tomu, e neoliberalismus byl homogenn proud 80. a 90. let

16

TMA
v regionu, jako reakce na bankroty postupn vznikaly podniky od Puerto Rica po Tierra del Fuego na samm jihu Argentiny, hodn jich je v Brazlii a Uruguayi, ale mm za to, e v Argentin se staly populrnm fenomnem. V Latinsk Americe se udlo nkolik setkn rekuperovanch fabrik, posledn v roce 2011 v Mexiku, dokonce s evropskou ast.

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

Co je podle tvch zkuenost nejpnosnj na fenomnu rekuperovanch podnik?


Rekuperovan podniky se nestaly alternativou ke kapitalismu a otzkou je, jestli vbec takov potencil maj. A druhou otzkou je, jestli m vbec smysl o nich takhle pemlet. Nkte radikln levici v nich nevid vc ne socdemck zaplcnut krizov situace s nulovm revolunm potencilem a naopak nebezpenm potencilem dojem o alternativ vytvet. Pro m fabriky otevely monost alespo trochu zmrnit odcizenost prce, postavit se aktivn proti nezamstnanosti a hlavn monost prakticky se sebeorganizovat - poznvat monosti a limity samosprvy, vymlet zpsoby, jak je zlepovat nebo pekonvat, snahu elit logice trhu a drazu na efektivitu. Prost nejenom teoreticky mluvit o samosprv a autonomii, ale dlat ji, kadodenn eit a t, a to i kdy vm vnj podmnky nepej Je tu potencil, a se zase lidi natvou a vyjdou do ulic, fabriky tu budou jako centra rezistence, ostrvky kontramoci.

inaugurovala jednu rekuperovanou fabriku a o rekuperacch mluvila jako o div ne argentinskm nrodnm rysu a ve stejnou dobu dochzelo k pokusm vyklidit jinou fabriku. Stt se tedy nechov jednotn, neustle se opakujc poadavky hnut ignoruje, poppad udl njak men stupek, ale na gr poadavk nedochz. Kad fabrika si tak mus eit svj partikulrn ppad po svm, protoe neexistuje jednotn nrodn legislativa. Fabriky se tak nejastji sna u soudu zskat doasnou expropriaci, o jej prodlouen mus pak opakovan dat, ale jsou i ppady zamtnut expropriace (hotel Bauen), trvajcch okupac, rznch forem pololeglnch stav atd.

Jak samotn pracujc pohlej na svj ivot ped obsazenm podnik a po nich? Jak je politick uvdomlost pracujcch z rekuperovanch podnik?
Tohle byla jedna z klovch otzek, kterou jsem si ped vzkumem poloila. Vychzela jsem z pedpokladu, e pracujc zaali nabvat uvdomlosti, kdy dolo ke krizi kapitalistickho veden a jejich akce se tak penesla z plnn nazen do diskuse, co dlat. Nicmn pracovnci jsou dl formovan kapitalismem a taky se mus pedn uivit, take pod myslm, e u mnoha lid nepevldala njak siln politick uvdomlost. Na druhou stranu jsem tam nala lidi, kter rekuperace hodn zashla, take v sektoru, kde jsem pracovala, byla jedna star pan, kter pevzet fabriky zmnilo ivot, vrazn se zpolitizovala, stala se z n aktivistka a zaala zase chodit do koly. Byla tam ale i jin, kter zase tak trochu tesknila po starch asech, jak podnik hodn vydlval, jak j vyhovovalo mt pevn d a dohlejc management, kter vyeil mon rozepe mezi pracujcmi, jak je to dnes moc rozvlekl a ona nem takovou motivaci, kdy nevid pokrok. Kolik lid, tolik nzor. Stejn jsem ale odjdla s pocitem, e i kdy byli teba lidi kritit k organizaci a stovali si na jej nedostatky, pod ve fabrice zstvali a museli pro to mt svoje dvody. I kdy brali m penz a ili v nejistot, tak si myslm, e implicitn vnmali vhody prce bez fa - bez nutnch odpracovanch norem, to, e pracuj v kolektivu, kde jsou vichni compaeros, e je prce lidtj a mn odcizen. Solidaritu a soudrustv si do platu sice nevyslte, ale podle m byly rozhodujcm faktorem, pro i ti konzervativnj nebo z rznch dvod kritit ve fabrice zstvali.

Jakou podobu mla organizace prce v podniku, v nm jsi pracovala?


Pracovala a zkoumala jsem v jedn fabrice na vrobu drobnch produkty z hlinku, kter m povst siln politicky aktivn, autonomn a viditeln. Jeden z malch trn v oku mstskho politickho zastupitelstva. Co se rozhodovn tk, tak jak to bv v rekuperovanch fabrikch bn, hlavnm rozhodovacm orgnem byla asamblea plnum vech pracovnk, kde se rozhodovalo o dleitch otzkch, teba o politickch krocch, prodeji stroj. Kadodenn otzky rozhodovala administrativn rada sloen z volench delegt. V nkterch podnicch jsou asambleas pravideln tdn, msn, ve zkouman fabrice se svolvaly jen tehdy, kdy bylo poteba, take v dob, kdy jsem tam byla j, eknme v politicky klidn dob bez vtch zvrat, nebyla dn. V podstat tak nebyly dn pravideln schzky pracujcch, co m trochu vyvedlo z mry, protoe jsem tam pila s oekvnm, e pece v samosprvn tovrn, jet zahalen do tak silnho politickho tosu, mus bt politika, pravideln schzen se a diskutovn vudyptomn. Politiku v kadodennm ivot jsem tak nejvc ctila skrze vztah ven, ke komunit, propojovnm se se socilnmi hnutmi, otevrnm prostoru fabriky. Tovrna zahrnovala kulturn centrum a komunitn stedn kolu pro nkolik stovek lid ze sousedstv, kam se chodilo vzdlvat i pr lid z fabriky. Myslm, e politiku eil pracovn kolektiv dlouho jako stedn tma, pracujc si proli krunmi asy a tvrdmi represemi, jene j zrovna vplula do obdob klidu, take jsem svdkem njak extra sebeorganizace pracujcch nebyla. Pro pochopen rekuperovanch podnik je ale dleit si uvdomit, e fabrika nen debatn krouek nadench aktivist, ale msto, v nm se, aby dostlo svmu smyslu, mus pedn vyrbt, pracovat. Prce je stedn rmec celho fenomnu a reprodukce pracovnho msta v dob krize slou jako siln zdroj spoleensk legitimity fabrik. Ve se k tomu to, o em jsem mluvila v otzce o organizaci, e z pocitu hrdinstv pichz pocit OK, ale musme se uivit. Mla jsem pocit, e produkce tak vrazn ovlivuje vnitn dynamiku, kdy v ekonomicky sloitjch situacch jsou vt tendence k internm konfliktm a urit snaze za tento stav hledat vinka. Kdy se da lpe, dv se vc prostoru alternativnj organizaci. Teba co se tk rotace na pracovnch mstech, ta se vem mm blzkm spolupracovnkm ve vrob zamlouvala, ale pokud by s n mli nkdy zat, tak a v dob, kdy snad budeme vydlvat vc.

Jak je podpora mstnch komunit a spolenosti jako celku rekuperovanm podnikm? Jak je to v Argentin s legalizac rekuperovanch podnik? Jak se vyrovnvaj s represivnmi opatenmi?
Argentina ije kultem prce, co vnmm jako jeden z dvod, pro prv tam jsou rekuperace mon. Fabriky se t obecn popularit, jsou respektovny. Sousedi, studenti, aktivisti byli naprosto zsadn pi vzniku i udrovn fabrik, zskvn kontakt a podpory. Tovrny potom asto otevely sv prostory pro komunitn projekty a zaaly si tak vzjemn pomhat a usnadovat proces rekuperace nov zanajcm podnikm a roziovat tak koncept samosprvy. Cel proces stoj hodn na socilnm kapitlu a myslm, e teba hotel Bauen nebo keramiku Zann je u prost politicky nemon vyklidit. U kvli tto popularit. Proto nejsou represe proti fabrikm, alespo ty pm, tak ast. Pstup sttu by se dal charakterizovat starm dobrm rozdl a panuj. Stt se sna tlumit antisystmov prvek fabrik a rozdluje je - vyjednv s jednmi, potlauje druh, nkterm dv dotace, dal se pokou vyklidit. Prezidentka Kirchner teba nedvno s velkou slvou

Zhy na zatku tiscilet se fabriky zaaly organizovat do dvou hlavnch proud ten prvn je poetnj, zasazuje rekuperace do irho kontextu, propojuje se se socilnmi hnutmi a pod heslem okupovat, odolvat, vyrbt hj rekuperace, a u jim budou legislativa a politici naklonni nebo ne. Ten druh se sna bt apolitick, stav na logice zachovn pracovnho msta a usiluje o co nejvt legalizaci procesu. Tohle rozdlen na radikly a umrnn je nejen v hnut, ale bylo i ctit ve fabrice jednak tam byli lid, kte vnmali politizaci procesu jako kodlivou pro fabriku, stt j pak nedv dotace a situace je nejist, a na druh stran compaeros, kte vnmali proces v irokm kontextu, chtli se otvrat veejnosti a mli i vt zjem se v kolektivu schzet, vnmali fabriku i prci v ir perspektiv a uvdomovali si vhody autonomie vi sttu.

Je nco z argentinsk reakce na krizi ze zatku prvn dekdy, co bychom mohli pijmout jako inspiraci u ns?
Je tk porovnvat esk a tamn kontext. Zdraznila bych sp, z eho bychom se mli pouit. Potencil roku 2001 byl velk sti buroazie stly proti sob, stedn tdy mly zmrazen penze, take dokonce vyly do ulic, ve spolenosti vrcholila nedvra nejen k neoliberalismu a mezinrodnm finannm institucm, ale i politick reprezentaci. Spolenost byla nebvale spojen a hnv se nezaclil na meniny a na jet vce vykoisovan. A j myslm, e se promrhala monost zskat mnohem vc autonomie a vyut, eeno s Hollowayem, praskliny, respektive nechat kapitalismus mnohem vc popraskat. Mon lidem chybla imaginace, mon na to nebyli pipraven, mon se bli (co m v argentinsk historii vojenskch diktatur svoje opodstatnn), kadopdn pleitost byla vyuita dost okrajov. Take, bume pipraveni, diskutujme, a hlavn - bume realist, chtjme nemon.

17

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

TMA

Vrac se do Srbska samosprva pracujcch?


Peklad jedn z esej sociologa a anarchisty Andreje Grubacie, kterou uveejnil ve sv knize Dont Mourn, Balkanize!1) Esej pojednv o dlouholetm boji dlnk ze Zrenjaninu, kte pili na zklad argentinsk inspirace s poadavkem, aby byla jejich tovrna pevedena pod kontrolu pracujcch. Na rozdl od svch argentinskch koleg vak i pes dl spchy a lokln podporu nebyli schopni konflikt zcela vyhrt a boj proti privatizaci tak trv dodnes.2)
V roce 2006 se e-mailov schrnky po celm svt zaplnily vzvou k mezinrodn solidarit s pracujcmi ze srbsk tovrny Jugoremedija fabriky, kter vzdoruje privatizaci a jej zamstnanci se organizuj na samosprvnch principech. Text vzvy je nsledujc: Draz ptel, my, pracujc z Jugoremedija, srbsk tovrny vlastnn a provozovan samotnmi pracujcmi, nutn potebujeme vai pomoc. Bojujeme za to, aby mohla bt nae tovrna samosprvn. Podobn, jako je tomu u nkterch boj za udren pracovnch mst v Argentin, i nam pnm je pracovat a rozhodovat se kolektivn, zefektivnit tm nai prci a dt smysl svm ivotm. Bhem vce ne dvou let boj proti privatizaci naeho pracovit jsme byli kvli stvkm a okupacm propoutni a nyn jsme konen zvtzili. Jsme sten leglnmi vlastnky tovrny a chceme v na tovrn zavst takov model, aby byla pod kontrolou pracujcch. Zbytkov vlastnk tovrny a osoba chystajc se koupit ji celou se nyn sna zreorganizovat vrobu tak, e se na svch pracovitch dlouho neudrme. Chce ji rozdlit tm zpsobem, e st pevede jinam. To by nm sebralo pracovit i prci. Prosme, podepite vzvu a podpote n boj. Vce informac v ploze, nebo navtivte nai strnku www.jugoremedija2.com.3) Srbsk farmaceutick tovrna Jugoremedija ze Zrenjaninu byla privatizovna v roce 2000, a to tak, e 58 % patilo pracujcm a stt si vzal 42 %. V roce 2002 prodal stt svj podl Jovici Stefanovici, nechvaln proslulmu mstnmu kapitalistovi, kter si ke svmu jmn pomohl paovnm cigaret a jeho v dob, kdy skoupil podl Jugoremedija, hledal Interpol. Tak jako ostatn exponenti srbsk privatizace, nebyl Stefanovic za pran penz vyetovn, protoe pozice srbsk vldy v t dob byla (a stle je) takov, e je mnohem lep operovat bhem privatizac se pinavmi penzi ne nechat pracujc dit podniky, protoe by ns to pivedlo do temnch as samosprvy pracujcch. Podle PR oddlen tovrny elili nov vlastnci obstrukcm ze strany akcion i pracujcch od prvnho dne. Tohle jsou pozstatky socialistickho samosprvnho systmu, v nm bylo pracujcm dovoleno vmovat se do veho, prohlsilo PR oddlen. Prvn tok na jugoslvskou samosprvu pracujcch a na pracujc, co se vmuj do veho, se odehrl hned po rozpadu socialistick Jugoslvie. Prvn organizovan pokus o znien systmu samosprvy pracujcch v Srbsku meme datovat do doby Slobodana Miloevie. Ale skuten plnohodnotn proces privatizace a redukce socilnch prv nastal a pot, co byl Miloevi souzen ped haagskm tribunlem. V kontextu transformujcho se Srbska 21. stolet, bhem transformace ke kapitalismu a parlamentn demokracii, bylo v rmci boje proti (podle slov nov neoliberln vldy) ideologickmu monstru samosprvy pracujcch dovoleno ve dokonce i kdy to znamenalo poruovat zkony. Bez jakchkoli pravidel povolil stt novmu spoluvlastnku Jugoremedija, Jovici Stefanovicovi, stt se dominantnm vlastnkem tovrny. Ten dokzal prostednictvm ady ileglnch manvr zmnit vlastnickou strukturu firmy dostal 68% podl a pracujcm zbylo jen 32 %. V prosinci 2003 zahjili pracujc stvku a okupaci tovrny coby protest proti rekapitalizaci. Dolo tm k prvn okupaci tovrny v djinch postsocialistick Jugoslvie! V kvtnu 2004 se stt pustil pod tlakem pracujcch do vyetovn privatizace a zjistil, e Stefanovic se bhem svch investic dopustil smluvnch podvod. Stt ale ve vci vynutitelnosti smlouvy neudlal nic. Odpov pila zhy pracujc, zejmna eny, pili do hlavnho msta Blehradu a zahjili celodenn okupaci sttnho adu pro privatizaci. Teprve po okupaci zaal stt brt zleitost vn. Okupace tovrny mezitm pokraovala. PR oddlen se vyjdilo, e jde o rebelii, stav anarchie a nsiln zabrn tovrny, kter ospravedluje zsah, a proto byla najata profesionln bezpenostn sluba, aby se dostala dovnit a zajistila podek. Soukrom bezpenostn sluba zpsobila mnoha pracujcm etn porann, dokonce byli pouiti cvien psi. Jedna dlnice byla tce zranna, dv skonily se zlomenou rukou a jeden z dlnk byl stelen do hlavy. V tto situaci dolo k neuviteln scn, kdy si dlnice lehly na zem ped dodvky bezpenostn sluby a dle brnily svou tovrnu. Bhem lta 2004 zkusila nesetnkrt Stefanovicova soukrom armda ovldnout tovrnu, ale pracujc ji vdy s dechberouc odvahou vykopali pry, piem nkdy blokovali dodvky bezpenostn sluby vlastnmi tly. To fa znejistlo ale neodradilo.

Andrej Grubaci

V zi 2004 se soukrom bezpenostn sluba spojila se srbskou polici, kter mla pkaz k vyklizen. Policie i bezpenostn sluba se nsiln dostaly dovnit, co skonilo mnoha zrannmi pracujcch a zatenm ty hlavnch ldr okupace. Pracujc byli pot obvinni z vtrnictv a procesy s nimi stle probhaj. fov nsledn zaali tovrnu vyklzet a bylo proputno na 200 lid. Pracujc z Jugoremedia se na zklad participace na konferenci Peoples Global Action (Blehrad, srpen 2004) spojili s pracujcmi z jinch tovren a zaloili Svaz pracujcch a akcion Srbska. Svaz se nejdve omezoval na boj proti korupci v privatizanch kauzch, ale po zkuenostech s rznmi aspekty srbsk privatizace piel s novm poadavkem na stavodrn shromdn. Vil, e nov stava napome tomu, aby mohli lid dlat rozhodnut, kter ovlivn jejich ivoty i pracovit. Graffiti, kter se objevilo na jedn blehradsk zdi, pokldalo otzku: Kdo vlastn nae tovrny? Pracujc z Jugoremedija se mezitm stle odmtali vzdt, akoli byli ji dva roky nezamstnan. Jejich bojovnost a kreativn pm akce z nich v Srbsku udlaly symbol odporu proti neoliberlnmu kapitalismu. Nakonec jako odpov na srii leglnch pmch akc rozhodl v kvtnu 2006 srbsk nejvy soud, e rekapitalizace byla poruenm smluv, a nadil soudu v Zrenjaninu, aby ppad znovu otevel. Soud v Zrenjaninu nsledn vrtil vlastnickou strukturu do pvodn podoby 58 % : 42 %. Chtj-li pracujc-akcioni jmenovat management, mus na zklad srbskho zkona bhem t tdn svolat shromdn vech akcion. Stefanovic mus zabrnit dlen firmy a pracujc se mohou na zklad soudnho pkazu demokraticky rozhodnout, kdo a jakm zpsobem bude dit jejich tovrnu.
Poznmky pekladatele 1) Recenzi na knihu Nenakejte, balkanizujte!, kter vyla v roce 2010 u nakladatelstv PM Press a je chronologicky azenou sbrkou autorovch esej k problematice a dn na Balkn, jsme uveejnili v Existenci 1/2011. 2) Ppad ble monitoruje aktivistick skupina Pokret za slobodu, na jejch strnkch www.pokret.net lze vyhledat dal zajmav informace. 3) Tento odkaz ji nen funkn.

18

TMA

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

eck nemocnice pod kontrolou zamstnanc


Bhem nora obsadili zamstnanci veejnou nemocnici v eckm mst Kilkis (centrln Makedonie). Stalo se tak na protest proti vldnm spornm opatenm, kter vedou ke sniovn a nevyplcen mezd, nedostatenmu financovn provozu a nslednmu omezovn a pmmu zpoplatovn zdravotn pe. krty a sporn opaten v ecku jsou soust stejn neoliberln politiky, ke kter se svmi reformami hls i esk vlda.
O chodu nemocnice od 20. nora 2012 rozhoduje valn shromdn vech zamstnanc nemocnice. Nemocnin odbory 6. 2. vyhlsily stvku, kter potrv do doby, ne budou doplaceny dlun mzdy, take nemocnice oetuje pouze akutn ppady. Zdravotnci ped okupan stvkou (4. 2.) vydali nsledujc prohlen: Zamstnanci Veobecn nemocnice Kilkis: lkai, sestry a ostatn zamstnanci, kte se zastnili valnho shromdn, dospli k tmto zvrm: Uvdomujeme si, e souasn a petrvvajc problmy systmu veejnho zdravotnictv nelze eit specifickmi a izolovanmi poadavky nebo poadavky sloucmi naim zvltnm zjmm, nebo tyto problmy jsou produktem obecnj protilidov vldn politiky a troufalho globlnho neoliberalismu. Rovn si uvdomujeme, e trvnm na prosazen tohoto druhu poadavk v podstat participujeme na he, kterou hraje bezohledn autorita. Ona autorita, je tv v tv svmu oslabenmu a rozdrobenmu nepteli, tj. lidu, chce zabrnit tomu, aby na nrodn i globln rovni vznikla veobecn zamstnaneck fronta se spolenmi zjmy a poadavky smujcmi proti oebraovn spolenosti, kter politika tto autority pin. Z toho dvodu nae zvltn zjmy zasazujeme do obecnho rmce politickch a ekonomickch poadavk, kter klade obrovsk st eckho lidu, jen se dnes nalz pod tm nejbrutlnjm tokem kapitalismu, a kter mohou bt plodn jen tehdy, budeme-li je a do konce prosazovat ve spoluprci se stednmi a nimi tdami na spolenosti. Jedinm zpsobem jak toho doshnout je prakticky zpochybnit nejen politickou legitimitu tto autority, ale tak zkonnost svvoln autoritsk a protilidov moci a hierarchie, kter se rychlm tempem posouv k totalitarismu. Zamstnanci Veobecn nemocnice Kilkis na tento totalitarismus odpovdaj demokraci. Obsazujeme veejnou nemocnici a pevdme ji pod nai pmou a absolutn kontrolu. Veobecn nemocnice Kilkis se tak nadle bude dit sama a jedinm legitimnm prostedkem administrativnho rozhodovn bude valn shromdn jejch zamstnanc. Vlda tm nen zprotna svch ekonomickch zvazk platit zamstnance a zsobovat nemocnici. Bude-li vak nadle tyto zvazky ignorovat, budeme nuceni o tom informovat veejnost a dat mstn samosprvu a hlavn spolenost, aby nm vemon pomohly: 1) zajistit peit nemocnice; 2) podpoit prvo na veejnou a bezplatnou zdravotn pi; 3) svrhnout spolenm bojem souasnou vldu a zabrnit jakkoli dal neoliberln politice, a u pijde odkudkoli; 4) uskutenit hlubokou a zsadn demokratizaci, kter penech zodpovdnost rozhodovat o vlastn budoucnosti samotn spolenosti a ne njak tet stran. Odbory zahj 6. 2. stvku, take budeme oetovat jen akutn ppady, a to a do plnho doplacen odpracovanch hodin a zven naich pjm na rove z doby ped pchodem Trojky (EU-ECB-MMF). Jsme si pln vdomi naeho spoleenskho posln a morlnch povinnost, a proto mezitm budeme chrnit zdrav oban, kte do nemocnice pijdou, a potebnm poskytneme bezplatnou zdravotn pi a lko. Vldu vyzvme, aby konen pijala sv zvazky a jet na posledn chvli pekonala svoji sociln bezohlednost. Nov shromdn se bude konat 13. 2., aby rozhodlo o procedurch nutnch k efektivnmu provdn okupace administrativnch slueb a k spn realizaci nemocnin samosprvy, kter tm dnem zapone. Valn shromdn budou hlavnm nstrojem rozhodovn o zamstnancch a fungovn nemocnice. Vedle toho zamstnanci nemocnice vyzvali k podpoe svch snah irokou veejnost, kolegy z ostatnch nemocnic, zamstnance z dalch obor veejnho i soukromho sektoru a leny odborovch a pokrokovch organizac. Tuto podporu obdreli a v otevenm dopise z 26. 2. dkuje pedsedkyn lkaskch odbor a lenka valnho shromdn zamstnanc vem, kdo stvkujcm vyjdili solidaritu a nabdli pomoc. Tak se obrac s vzvou do vech zem svta k rozhodnmu odporu proti neoliberln politice spornch opaten: Zdravme vechny a velmi Vm dkujeme za V zjem a podporu. Obsazen na nemocnice ve mst Kilkis jejmi zamstnanci zaalo v pondl 20. 2., v 8.30 mstnho asu. Tato okupace se netk jen ns, lka a dalch zamstnanc v kilkisk nemocnici. A nekon se jen kvli eckmu veejnmu zdravotnictv, kter skuten kolabuje. Do boje jsme se pustili proto, e nyn jsou reln ohroena lidsk prva a nae ivoty. A tato hrozba se netk jen jednoho nroda nebo nkolika mlo stt i pr socilnch skupin, nbr nich a stednch td na celm svt. Zamstnanci nemocnice v Kilkis a zdravotnch zazen v ecku nedostvaj vplaty vas a mzdy nkterch byly sekrtny prakticky na nulu. Jednoho mho kolegu pevezli na nai kardiologickou kliniku, pot co zjistil, e msto obvykl vplatn psky dostal od sttu ppis, kde se pravilo nejen, e tento msc nedostane zaplaceno nic, ale tak e mus vrtit 170 euro! Dal zamstnanci tento msc dostali jen 9 i 4 euro! Ti z ns, kdo pod jet njak plat dostvaj, jim vemon vypomou. Toto je vlka proti lidem, proti cel spolenosti. Ti, kdo kaj, e eck sttn dluh je dluhem eckho lidu, lou. Nen to dluh lid. Vytvoily ho vldy ve spoluprci s banki, aby lidi zotroili. Pjky poskytovan ecku se nepouvaj na platy, dchody a veejn sluby. Je to prv naopak: platy, penze a sluby

se pouvaj k platbm pro banke. Lou. Na rozdl od toho, co prohlauj, nechtj nezadluenou spolenost. Sami ty dluhy vytvej (za pomoci zkorumpovanch vld a politik) ve svj vlastn prospch. Do ecka dosadili za premira banke, aby se ujistili, e odvede dnou ,prci. Premir Papadimos nebyl ani v nejmenm zvolen. Jmenovala ho Evropsk centrln banka a banki za pomoci zkorumpovanch evropskch a eckch politik. Takto toti chpou termn ,demokracie! Dluhy vytvej banki, kte dlaj penze z nieho a jen shrabuj roky, protoe jim na to nae vldy daly prvo. A neustle kaj, e tyto dluhy budete muset splcet Vy a j a nae dti a vnouata nam osobnm a sttnm majetkem, naimi ivoty. My jim ale nic nedlume. Naopak, to oni dlu lidem velkou st bohatstv, kter nahromadili dky politick korupci. Nepohldneme-li tto pravd do tve, brzy se z ns vech stanou otroci, kte pracuj za 200 i jet mn euro msn. A to jen ti z ns, kte seenou prci! Nejde nm o to lit realitu v ernch barvch to ve je prost pravda. Tuto situaci nezpsobila dn finann nebo monetrn nehoda i chyba. Je to zatek okliv fze dlouhho procesu, kter postupuje podle peliv sestavenho plnu, procesu, kter zaal ped destkami let! Proti tomuto neoliberlnmu plnu musme bojovat spolen. A prv to my v Kilkis a v tolika dalch mstech na celm svt te dlme. Prozatm neuvaujeme o zzen pspvkovho tu. Mon vak, e tak budeme muset uinit bhem nkolika mlo msc i dokonce tdn, pokud by se situace zhorila. V souasnosti ze veho nejvc potebujeme morln podporu a publicitu. Mstn boje na celm svt se mus rozit a zskat si masivn podporu, mme-li vyhrt vlku proti tomuto prohnilmu systmu. Bylo by skvl, kdyby Vs napadly dal zpsoby, jak bychom mohli it zprvy o ns a nae mylenky! Vae solidarita pro ns hodn znamen. Leta Zotaki, primka radiologickho oddlen nemocnice Kilkis (enosi.kilkis@yahoo.gr)
Ze stnek From the Greek Streets (www.occupiedlondon.org/blog) pro imcmedia.cz peloil Star Krtek, redakn krceno

19

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

SVOBODN ORGANIZACE

Prohlen kolektivu Sal


V Praze byl oteven nov anarchistick infoshop
V lednu 2012 jsme oteveli na ikov nov infocentrum. Ctili jsme potebu novm prostorem podpoit anarchistick hnut u ns, dodat mu sv vtr do plachet a dt mu prostor k realizaci a zrove vytvoit msto, kde bude mon nae mylenky it mezi dal lidi. Infocentrum jsme pojmenovali Sal na poest pirtsk kolonie v dnenm Maroku, kter v 17. stolet byla po nkolik desetilet ekonomicky, duevn i politicky nezvislm zemm. Flotilu a tm i slu pomohli Sal vybudovat Renegadoes - lid, kte z rznch dvod opustili kesanskou Evropu a pod pirtskou vlajkou okrdali obchodn flotily prekapitalistickch as. I pro ns je Sal tolik potebnm zzemm pro nae subverzivn aktivity a zrove prostorem, kter meme postavit na principech a hodnotch nm vlastnch a ne na tch, kter jsou nm kapitlem vnucovny. ijeme ve vypjat dob pln monch zvrat a bez jakchkoliv jistot, kdy lid pestvaj vit v systm zaloen na vld imaginrnch selnch hodnot. Kapitalismus, donedvna nazran vtinou jako nco neotesitelnho a stabilnho, se pomalu zan hroutit. Jak m bt nae role v dob krize systmu, proti ktermu jako anarchist a anarchistky odjakiva bojujeme? Zsadn je podle ns najt spolen jazyk se vemi utlaovanmi, kte ji nechtj bt jen loutkami v rukou mocnch, a zrove v lidech probouzet smysl pro solidaritu a kolektivn zodpovdnost spolu s odhodlnm brnit sv zjmy a bt pny svch ivot. Vme v decentralizaci a pmou akci. V Sal pak chceme prohlubovat vztahy nap lokln anarchistickou scnou a spolen dlat vechno pro to, abychom ji opt mohli zat nazvat hnutm. Smysl vidme pedevm v afinitnch skupinch a organizovn se na neformln rovni.

V na ikovsk ztoce netolerujeme projevy jakchkoliv forem tlaku a je pro ns vce ne cokoliv jinho dleit vytvoit zde bezpen prosted, kde se nebudeme setkvat s pocity nadazenosti na zklad rasy, pvodu, pohlav nebo sexuln orientace, kde pjdeme skuten do hloubky s na kritikou sttu a patriarchtu a kde se nikdo nebude stydt projevit tak, jak je pro nj i pro ni pirozen. Stejn tak jako odsuzujeme nadvldu lovka nad lovkem, stavme se i proti nadazovn lidsk rasy nad ostatnmi zvaty. Veker jdlo, kter je v Sal k dostn, je proto vegansk. Spolen pak pracujeme na vytvoen zzem pro rzn workshopy, pednky, promtn a schzky. Setkvme se u pravidelnch vee, postupn vytvme knihovnu a archiv radiklnch tiskovin, me materily vydvan spznnmi kolektivy. Infocentrum Sal je spravovno anarchistickm kolektivem. Anarchismus pro ns ale nen souborem dogmat a ani nejsme uzaveni v njak subkultue. Pokud t cokoliv z naeho programu zaujme, jsi zde vtn, i kdy se teba k anarchismu nehls.
Aktuln program akc a pehled novinek spojench s infoshopem Sal (Orebitsk 14, Praha 3 - ikov) naleznete na webov strnce sale.s.cz.

Bramborov revoluce
V ecku se ujmaj spotebn alternativy
Obyvatel zem zmtan kriz hledaj cesty, jak uetit a dlat vci jinak. Jednou z nich se me stt i nov spotebn-alternativn hnut, v rmci nj lid ignoruj supermarkety a nakupuj pmo od zemdlc.
Bramborovou revoluc nazvala mdia novou spotebn alternativu, kter se zatkem roku 2012 zaala it eckem. Jej princip je jednoduch: organiztoi i radnice obce navou kontakt se zemdlcem a vyhls, e probhne hromadn prodej jeho vpstk. Kad zjemce z danho sdla pak nahls, kolik brambor, cibule nebo mrkve chce koupit, zaplat je a dostane et. V krtk dob doraz kamion i nkladn vz s pytli plodin, kter jsou po pedloen tu vydny zjemcm. Ob strany na tom vydlaj, cituje denk Guardian Christose Kamenidese, profesora zemdlskho marketingu ze Solusk univerzity, z jeho iniciativy se systm rozil. Spotebitel zskaj potraviny v dobr kvalit a za zlomek ceny, ji by zaplatili normln, a producenti dostanou penze na ruku. Cena potravin dodanch tmto zpsobem nezahrnuje mare pro prodejce a distributory, v ecku obvykle supermarketov etzce. Bv tak vtinou o polovinu nebo a o dv tetiny ni ne cena bn trn-obchodn. Platy jsou nyn velmi nzk a dan vysok. Nevypad to pitom, e by se ceny zbo pizpsobily, ekla pro BBC Sofia Manidouov, jedna z nakupujcch. Za zkladn vci, jako napklad za brambory, dme dnes spoustu penz. Toto je bramborov revoluce a doufme, e budou nsledovat revoluce i u dalch typ potravin. Velmi to potebujeme. Systm se v podob alternativnho spotebnho hnut zaal bhem nora it ze severu zem. Podle dopisovatele BBC Marka Lowena jej dnes vyuvaj u i tisce Athan. V Athnch organizuj pm prodej rzn skupiny, napklad odborov svaz zdravotnch sester. Ve velkm se zatm prodvaj jen brambory; Lowen vak uvd, e se m podobn brzy distribuovat i re, mouka i olivov olej. Pli si takto nevydlm, jen trochu nad vrobn nklady. Penze ale dostanu hned, co je za krize velmi dleit, uvd pro Guardian zemdlec Apostolo Kasapis, podle nj supermarkety platily dodavatelm teba a s ronm zpodnm. Ti uprosted kupovali za levno a vykoisovali ns, uvd Stelios Ioannidis, dal z farm, a dodv: Chceme pomoci spotebitelm v tkch asech. Cel ta vc navc ukazuje, e nen mon, aby mal skupinka lid vydlvala na problmech ns vech ostatnch. Zemdlci uvdj, e sv brambory byli donuceni prodvat za 11 cent za kilogram, pestoe nklady na pstovn pedstavovaly a 20 cent na kilogram. V supermarketech se pak brambory prodvaly za 70 cent. Pot, co se v ecku konalo nkolik podobnch pmch prodej, supermarkety zaaly prodvat brambory za cenu ji od 29 cent za kilogram. Elisabet Tsitsopoulou bhem toho, co odebrala pt tvrmetrkovch pytl brambor pro svou rodinu a sousedy, ekla Guardianu: Toto hnut je velmi dleit. Platy tu jsou nzk a stle klesaj, ale ceny zstvaj stejn vysok jako dv. Vhodou mimo jin je, e se mete pesvdit o kvalit a o tom, odkud brambory pochz. V supermarketu si tm nemete bt nikdy jisti. Kamenides, povzbuzen spchem hnut, zaal pracovat na irm systmu sdruujcm drustva, kter zahrnuj jak vrobce, tak spotebitele. Vedle toho agentura AP oznmila, e Elias Tsolakidis, vedouc projektu, kter pomh eckm farmm prodvat jejich produkty pmo zkaznkm za vhodnou cenu, douf ve vytvoen celoevropsk st, kter by se vyhnula zprostedkovatelm a prospvala producentm a spotebitelm. 17. bezna dohlel Elias Tsolakidis v severoeckm mst Katerini na prodej 101 tun mouky. Vrobci ji prodvali za cenu 50 cent za kilogram. Mouku si objednalo skoro 2100 lid. V supermarketu by za kilogram mouky zaplatili okolo 1,20 eura. Asociace producent mouky poznamenala, e veker prodvan mouka pochz z penice vypstovan v ecku. Tsolakidis chce sil rozit i za eck hranice. V pmm kontaktu s vrobci je v Evrop ji nkolik grassroot organizac. S podobnmi organizacemi spolupracujeme teba ve Francii a panlsku, ekl agentue Associated Press. Tento zpsob pmho prodeje se moc nelb vld. Jeden z jejch len se napklad snail naznait, e poskytovan brambory nejsou kvalitn. Trnem v oku je tak stalinistm z Komunistick strany, kte bhem krize jasn ukazuj svou protilidovou pozici, kdy brn parlament ped radiklnmi demonstranty nebo vtaj spojenectv s faisty. Napadli iniciativu, e odvd lidi od skutenho neptele a dr zemdlce mimo jejich odborov svaz a e jde jen o jeden z trik supermarket.
Zdroje: denikreferendum.cz, utopia.sk, faliriotissa-tailsofathens.blogspot.com, guardian.co.uk, athensnews.gr

20

SVOBODN ORGANIZACE

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

Tribus Bratislava
Jsme skupina lid, kte cestuj naerno veejnou dopravou v Bratislav. Sname se to dlat organizovan a inn. Vymujeme si informace a zkuenosti, pomhme pi pokutch - pravideln dvme nco mlo do spolenho fondu, z nho se proplc nae pokuty. Odmtme platit jzdn a sname se tak uetit v asech neustlho zvyovn cen.
Nejsme dn obansk sdruen, ani nebudeme. Nelobbujeme na magistrtu i na dopravnm podniku, nechceme vyjednvat o cench jzdnho. Jednme pmo, v n prospch. Inspirujeme se nkolika mylenkami: Solidarita a vlastn aktivita. Vichni stejn snme riziko chycen a jeho nsledky. Dky tomu, e spolupracujeme, pokuta se stv mnohem men hrozbou, ne kdybychom j mli elit osamocen. Pomhme si, komunikujeme, pedvme znalosti a spolen eme problmy, co nm dodv slu. Autoredukce cen. Taktika italskho hnut pracujcch bhem ekonomick krize v 70. letech, znm jako autoriduzione. Tisce domcnost svvoln sniovalo sv ty za energie, njemn i potraviny nebo odmtalo platit pln. lo o obdobu boje za vy mzdy, jeho vsledkem bylo snen cen zkladnch potravin a elektiny. Bezplatn doprava. Mnoho iniciativ ve svt se sna doshnout zaveden bezplatn hromadn dopravy, pln dotovan z veejnch zdroj. Argumentuj vhodami, kter by tento krok pinesl - zkvalitnn ivota ve mst redukc potu aut, snen dopad na ivotn prosted a zven mobility pro kadho. Na rozdl od zmiovanch skupin uvaujeme dle - pro sluby nebo vrobky, kter jsou obecn uiten, dnes vystupuj jako zbo na prodej a nejsou rovnou dostupn vem? Pspvky. Na dan poet zapojench, s pihldnutm k 40eurov pokut, jsme vypotali msn lensk pspvek ve vi ti eura. Z praxe vyvstal poadavek na stabilizaci financ ve fondu, kterou jsme vyeili dvma zpsoby - o prvnm si povme trochu pozdji, druh spoval ve zvhodnnm plronm pedplatnm. Pokud zjemce zaplat na pl roku dopedu, plat msto esti jen pt msc. lensk pspvky se plat jednou za msc na pravidelnch osobnch setknch ped koncem msce lovku, kterho jsme si pedem vybrali - kejme mu kontaktn osoba. Pojitn proti pokut plat od 1. v danm msci, do jeho poslednho dne. Pokud nkdo nepijde na schzku, ale zaplat pozdji, pojitn mu stle plat jen do poslednho dne msce jako ostatnm. Nen praktick, abychom si vedli pesn zznamy, kdy a komu kon msc. Zrove se stv nevhodnm platit pozd, protoe lovk je tak mn asu pod ochranou Tribusu. Pokud chce projekt, jako je ten n, pet, mus se jeho lenov chovat zodpovdn a s ohledem na ostatn. lenstv kon automaticky, pokud si lovk nepedplat dal msc nebo msce. Pokud nkdo sabotuje nae aktivity, vyhrazujeme si prvo takovou osobu na zklad kolektivnho rozhodnut zbavit lenstv - vyhodit. Dosud se nm vak nic takovho nestalo a vme, e ani nestane. Pro oukn se a zauen pijmme dva leny za ti msce. Omezuje to sice rst, na druh stran nm ale nehroz vyerpn fondu, pokud nkdo bude mt prost smlu, bude se chovat nezodpovdn, nebo rovnou sabotovat projekt. Umouje to vas eit vznikl problmy. Pokuta. len Tribusu, jeho chyt revizor, nejprve nape zprvu o pokut, kter obsahuje: datum a as, linku MHD, nzev zastvky a smr cesty, poet revizor, pop. podle galerie revizor i konkrtn z nich, popis cel udlosti, kad detail, kter povauje za dleit. Me se to zdt jako zbyten byrokracie, ale reln to cel trv pr minut a vichni v Tribusu budou mt z tchto informac uitek. Nemme tolik prostedk, abychom si mohli dovolit uit se jen na vlastnch chybch. Nsledn chycen zavol kontaktn osob a seznm ji se situac. Dohodne si termn setkn, na kterm ped pokutu kontaktn osob, a ta ji pozdji zaplat. Na tomto setkn si neastnk jet pedplat tyi msce Tribusu dopedu (12 ). K tomuto kroku ns opt pivedla praxe - jde o formu spoluasti, kterou se stabilizuje stav financ ve fondu. Na rozdl od tradin spoluasti se tyto penze neztrat hned ve vlastn pokut, ale slou jako pedplatn. Oba tyto kroky - sprva a tymsn pedplatn jsou podmnkou pro zaplacen pokuty. Bez nich pokuta proplacena nebude. Tribus proplc jen pokutu ve vi 40 , proto je teba vybavit ve do pti pracovnch dn. Po tto dob se toti pokuta zvyuje na 50 . Komunikace. Probh na msnch setknch, pomoc mailov komunikace nebo na internm internetovm fru skupiny. Kdo nem pipojen na internet, me bt informovn o dleitch vcech esemeskou. O pravch podmnek fungovn nebo jinch dleitch

tribusba.tk

Cestovn naerno v mstsk hromadn doprav

vcech se rozhoduje na osobnch setknch, kter jsou pedem dohodnuta, stejn jako program, kter se bude eit. Rozhoduj ptomn lenov Tribusu na zklad dohody. dn zisk. Jak vyplynulo z pedchozho textu, cel nae innost neprodukuje zisk, nen to jejm clem a odmtme jakkoliv podobn snahy. Nikdo z ns nem dnou odmnu z aktivit tkajcch se Tribusu. Z pspvk se plat vhradn pokuty a pleitostn reijn nklady. Vjimen meme na zklad spolen dohody a pznivho stavu fondu podpoit projekty a skupiny, s jejich innost se ztotoujeme.

Zante i vy!
Uetit njak penze se hod vdy. Zvlt v dob neustlho rstu cen a nezamstnanosti. Pokud obecn panuje pedstava politik, e problmy ekonomick krize by mly eit bn lid ze svch penenek, my zastvme pesn opan stanovisko. Odmtme neustl utahovn opask a pokud je tohle cesta, jakou dokeme pro sebe zachrnit i jen jedno euro, jdeme do toho naplno. A rdi se podlme s ostatnmi o nae zkuenosti. Kdy jsme se rozhodovali jak rozit mylenku Tribusu, zvaovali jsme rzn varianty, napklad cestu, kterou se spn vydali ve vdsku. Mal poten kolektiv se prostednictvm aktivn kampan rozil na iniciativu fungujc na masov rovni, se spolenou kasou v jednotlivch mstech. My jsme vak zvolili jinou variantu, sice nronj, ale podle naich pedpoklad bezpenj, stabilnj a postavenou vce na osobnm a angaovanjm kontaktu ne na nkom, kdo to za m vye. Vyzvme vs tmto zpsobem k zaloen vlastnch autonomnch skupin. Nechceme fungovat na bzi centrln pokladny, kam smuj penze vech. Spojovat ns bude spolen princip a taktika. V na pedstav bude mt kad skupina vlastn pokladnu, vlastn kontaktn osobu a vlastn komunikan platformu. Tento pstup podporuje odpovdnost - skupina pracuje jen se svmi prostedky, omezuje monost sabote, posiluje navazovn kontakt a spoluprce v rmci skupiny a zrove podporuje snahu eit problmy vlastnmi silami. My jsme samozejm ochotni poskytnout vm vechny informace i pomoc, kter bude v naich silch. Vme, e se urit ozvou i jednotlivci, kte nenajdou dostatek kamard na zaloen skupiny. Proto chceme fungovat jako bze, na kterou se mohou obrtit, a my se pokusme propojit a sesbrat takov jednotlivce do spolen skupiny. Meme elit revizorm spolen a jet spnji ne dosud! Pokud se chcete pidat, ozvte se nm na n mail tribus.info@gmail.com.

Pojitn proti pokut


Tribus je nco jako pojitn proti pokut, kterou dostaneme, pokud ns chyt revizor bez jzdenky. Samozejm o tom, jak se nedat chytit, by se dala napsat samostatn broura, ale nebudeme jim to pece usnadovat. O tom radji osobn, pokud nkdo bude mt zjem. Princip Tribusu je jednoduch - skupina lid cestujcch naerno plat msn do spolenho fondu mal poplatek, ze kterho se plat pokuty. Npad nen n, pouvaj ho ve vdsku, Francii, Polsku a urit i jinde. My jsme tento systm skoro dva roky ladili a pizpsobovali naim podmnkm, abychom se s nm dnes mohli podlit. V nsledujcm textu je vysvtleno, jak to dlme, ale i nkter dvody, pro to dlme prv takto.

Tribus do detailu
Na zatku byl jednotlivec inspirovan zahranim a se snahou rozjet to i zde. Oslovil nejbli znm a tato skupina se pes sv ptele rozrostla asi na poet 20 lid. Tm vichni cestovali zdarma ji dve, aby uetili njak penze, take zorganizovat se byl jen vy stupe neho, co jsme vichni u znali. Pokud na ns h skoro 30 revizor, pro bychom jim mli elit jednotliv?

21

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

OSOBNOSTI HNUT

Frantiek Modrek a idea drustevnictv


Prvn stvku organizoval u na stedn kole, ve Vdni ho mezi sebe bez vhn pijali anarchist, ve vzen studoval knihy vnovan socilnm problmm a v Pai nalezl recept na pekonn kapitalismu: drustevnictv. Jeho teorii a praktick realizaci zasvtil zbytek ivota.
Frantiek Modrek se narodil v roce 1871 v obci Habrove, lec mezi Skut a Chrudim, jako nejstar ze sedmi dt v rodin rolnka. Po dvou letech na gymnziu peel z finannch dvod na prmyslovku, kde se vykolil v oboru ezbstv. Podle vlastnch vzpomnek u v tto dob siln thl k bezvhradn zsadovmu uvaovn i jednn. Nen tedy nhoda, e v poslednm ronku prmyslovky zorganizoval a vedl stvku spoluk a riskoval, e bude tsn ped absolutoriem ze koly vylouen. Zsadovost a dslednost ho mimo jin pimla k co nejdkladnjmu osvojen si nejen teoretickch, ale hlavn praktickch emeslnch znalost, take se vydal na zkuenou po ezbskch dlnch v rmci monarchie i mimo ni. Pi tomto putovn se souasn formovaly jeho politick nzory. V Olomouci se seznmil se socialisty a fascinovalo ho rovn vyhlen mezinrodnho dlnickho svtku prce, kter se roku 1890 demonstrativn slavil i v echch (na Steleckm ostrov) jako vraz solidarity s krvav potlaenm chicagskm dlnickm hnutm z roku 1886. Za angaovn v socialistickm hnut dostal v Olomouci vpov. Odeel do Velk Btee, kde ho opt ekal vyhazov, ale i tdenn vzen za poruen zkona o shromaovn. Znovu byl za politickou aktivitu proputn z dalho msta v Jihlav, v zim 1892 se tedy vydal do Vdn.

Dagmar Magincov
jde (snad tm vinna samota), e jsem dostal prazvltn holubi povahu, nebo se dm nad kadou hloupost do ple... Po proputn zaal spolupracovat se skupinou kolem Antonna Pravoslava Veselho.

Sociln demokrat
Z odstupu ady let Modrek napsal, e ho od anarchismu k tzv. pokrokovmu socialismu vedlo uvdomn si jist zkonitosti: e je toti velik rozdl v tom vyznvati njakou ideu a podle n se diti a skutky lid nejsou urovny ideami, nbr jejich kulturn a mravn vysplost, e tedy nen mon revoluc ze dne na den vytvoit ideln lidsk spoleenstv. My ovem nachzme jet jin, obyejnj dvod Modrkova postupnho zalenn do reln institucionln politiky, a to bytostnou potebu kadodenn drobn prce podporujc jeho iluzi o pravdpodobnjm dosaen spravedliv spolenosti touto cestou. Modrkova houevnatost zkrtka nala v dan chvli uplatnn v jin ze skupin bojovnk za sociln spravedlnost, pot co jm zaloen ikovsk anarchistick organizace dvno pestala existovat: Najali jsme si, pe o tehdej skupin pispvajc do Pokrokovch list A. P. Vesel, vldn pokojk v Rubeov ulici na Vinohradech a tam bylo od t chvle nae centrum. Cel den bylo v nm ivo. Veer vavali jsme si aj, debatovali a zpvali a do sytosti... Bez krejcaru jsme asopis vydali, zdarma jsme psali, zdarma pinesl do redakce jeden stl, druh lampu, tet rychlovar, tvrt pohovku atd. atd. Obyvatel v dom tleskvali naim psnikm, pjovali nm hrnky na aj a mli ns rdi. Ukrvali nm i zabaven sla ped nenechavou polici. Kdy se vedlo Pokrokovm listm patn, zastavili jsme budka, amary a jin mn potebn vci, nebo ,pumpovali sv znm. Nakonec tedy Frantiek Modrek skonil v adch sociln demokracie, byl poslancem sk rady a po zaloen eskoslovenska i Nrodnho shromdn. Na institucionln politice participoval a do roku 1939 (pak il u svho syna mimo Prahu; zemel roku 1960). Vdy nicmn vynikal jako politick osobnost prv dky propagaci drustevnictv.

Anarchista
Vdet dlnci, se ktermi zaal spolupracovat, byli aktivn anarchist s vlastnm asopisem a Modrek se stal jeho redaktorem. Na jedn z veejnch schz citoval Proudhona, co byl dvod k dalmu (nkolikatdennmu) uvznn a nslednmu vypovzen z Dolnch Rakous. Dodejme, e podobn perzekuce vi socialistm (a u umrnnm nebo radiklnm, hlscm se k anarchismu) patily tehdy mezi ty bn a kad, kdo se takto politicky angaoval, zejm potal s jet hormi postihy. Modrek se krtce po proputn ocitl v Praze, kde zaloil anarchistickou organizaci napojenou na anarchisty vdesk. Antonn Pravoslav Vesel ve sv legendrn knize Omladina a pokrokov hnut dokonce spojuje novou generan vlnu eskho anarchismu prv s tehdejm Modrkovm praskm psobenm, protoe Modrek byl podle nj agittor nemorn inn a svm vzdlnm ostatn sv druhy pevyujc. Nepedstavujme si ovem, e Modrkv entuziasmus ml njak okamit vsledky, pokud jde o innost len anarchistick organizace zaloen v ervenci 1893 na ikov. Podle A. P. Veselho se mlad anarchist nijak nestaili pidat k organizovn chystanch demonstrac socialist. Masov demonstrace vypukly v srpnu a po nich nsledovaly bezprecedentn policejn a soudn represe (vetn vyhlen vjimenho stavu) a soudn proces s tzv. Omladinou. Hromadn zatkn svedlo v Novomstsk trestnici dohromady mezi 38 zatenmi Modrka napklad s S. K. Neumannem i prv A. P. Veselm. Frantiek Modrek byl jako anarchista odsouzen na 18 msc a navc mu pidali jet dvoulet trest za anarchistickou innost ve Vdni. Trest (nakonec zkrcen amnesti) si odpykval ve vznici na Borech v Plzni, pevn v samovazb. Tehdej vzesk pevchova politickch vz spovala pedevm v pobytu na samotce a nkte odsouzenci v n strvili a devt let. Modrek sice s odstupem asu ocenil monost etby a samostudia bhem vznn (knihovna na Borech mla na 3000 svazk) a mluvil o tchto letech jako o sv univerzit, nicmn tehdy v dopise napsal: Jest mi nevysvtlitelnm, jak to pi-

Drustevnk
Drustevnictv nebylo v echch neznm a jeden z dvod, pro ho Modrek objevil v cizin, nikoli doma, lze spatovat v tom, e prvn pokusy o samosprvn hospodaen z 60. a 70. let 19. stolet nebyly spn, eho bylo vyuito k mocensky podporovan mediln diskreditaci tohoto alternativnho ekonomickho systmu. Bylo tedy nutn s osvtou mezi dlnky, drobnmi ivnostnky a rolnky zanat od nuly. Modrek se s drustevnictvm seznmil koncem 90. let 19. stolet za pobytu v Pai, kde se mu poprv dostala do rukou publikace o drustvech fungujcch tehdy ve vcarsku a v Anglii. lo o knihu Hanse Mllera Die schweizerischen Konsumgenossenschaften. Ihre Entwicklung und ihre Resultate vydanou v roce 1896 v Basileji. Do tdne od jejho peten se stal lenem paskho konzumnho spolku a po nvratu do Prahy se pak vnoval drustevnictv jak v osvtovch lncch a teoretickch spisech, tak organizan v rmci Rakouska-Uherska i po vzniku republiky. Modrek intenzivn vnmal nutnost een sociln otzky jako klovho kroku v dalm spoleenskm vvoji a pozdj ekonomick pomry po prvn svtov vlce ho jen utvrdily v nutnosti hledat een nekonfliktn a sociln smrn. Jsem toho mnn, e dsledky doby vlen projev se veobecnm rozpoutnm boj socilnch, ne-li socilnmi pevraty, jak vidme ji dnes v Rusku. I pakli uzaven bude mr dve, neli pomry ivotn stanou se zcela neudritelnmi, dluno potati s tm, e drahota potrv po vlce jet dlouhou dobu. Proletarizace mas, pkr majetkov kontrasty, vyrost za vlky v kadm stt zrodilo se z vlen konjunktury nkolik tisc novch milion, ale souasn miliony obyvatelstva byly zproletarizovny , snaha pevaliti st ohromnch bemen daovch na nemajetn, rozvrcen ivot hospodsk, nezamstnanost dlnictva, vrtivho se

22

OSOBNOSTI HNUT
z front, zoufal situace invalid, vdov a sirotk atd. budou tvoiti sociln prosted jist kritick, napsal v Samosprv prce vydan roku 1918. V liberalismu s jeho dogmatem nedotknutelnosti hegemonie nejmajetnjch vrstev een jako socialista nenalzal, v marxistick nauce (nedovedl jsem srovnati se svm vvojovm nzorem marxistickou tezi, podle n cel djiny jsou ovldny eleznmi zkony hospodskho vvoje, ale pojednou jsou tyto zkony anulovny, jakmile proletarit uchop sttn moc do svch rukou) a v bolevick revoluci postaven na zesttnn ekonomiky rovn ne u necel rok po jnov revoluci v Rusku ostatn pe: Nyn je ji nade vi pochybnost jisto, e ztroskotaly vecky kolektivistick pokusy bolevik, jak v ohledu zesttnn tovren, tak v ohledu penesen jejich sprvy na dlnky. Dlnci a zzenci sttnch zvod jsou v permanentnm stvkovm boji se sttn sprvou a nyn piklouj se i politicky hromadn k odprcm bolevik. Pznan je vnos vldy sovt ze dne 2. ervna 1918, v nm se prav, e dekretem ze dne 28. ervna pechzej vecky vt tovrny a zvody ve sprvu rusk socialistick republiky sovtov a zrove se prohlauje: ,Za takovch okolnost nutno povaovati kad zastaven prce, kadou stvku za zradu na dlnick revoluci. Dlnci, kte za tchto pomr zastav prci, budou povaovni za odpadlky hnut dlnickho. Tedy sttn socialism se zkazem stvek.

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC
Jednou...

Drustvo vs. patront


Zato v reform sprvy prce een vidl. Jej podstatou je podle nj vylouen nmezdn prce a zaveden smluvn participace sdruench pracujcch na sprv drustva i vsledcch jeho ekonomick innosti. A u vysvtloval principy drustevnictv z hlediska vvoje lidsk spolenosti nebo z hlediska jeho praktickch vhod soudobch, stavl do opozice zkladn mon ekonomick vztahy: dobrovolnou spoluprci se spolenou odpovdnost a proti n dobrovolnou nebo vynucenou sluebnost a nerovnost kooperace. Dobrovolnou spoluprci soudruh, spolenk vyhrazoval prv pro sdruen i drustva; tzv. patront popisoval jako ti historicky pznan typy - otroctv, poddanstv a nmezdnictv, kde se mn jen mra podzenosti tomu, kdo disponuje prvem rozhodovat o prci druhch. Z historick perspektivy mluv Modrek o soustavn vpomoci ve spoleenstvch rznho typu (od jedn rodiny po cel vesnice) a paraleln nutkav poteb jednotlivc tato spoleenstv ovldat. I proto bvaly podle nj ojedinl pokusy o skupinovou kooperaci (napklad v ran stedovkch mniskch bratrstvech) vdy dsledn potlaovny. A prmyslov ra, kter od zkladu promnila sociln-ekonomick vztahy, umonila tak rozen modernho drustevnictv. Po konzumnch drustvech v Anglii a vrobnch ve Francii postupn vznikaj drustva mezi ivnostnky, zemdlci i ednky v Nmecku, Dnsku, Itlii i Rusku (v obou naposled jmenovanch zemch jsou drustva v podstat zlikvidovna tm, e si je pivlastn totalitn reim). V echch tedy Frantiek Modrek navzal na prci Frantika Ladislava Chleborda, zakladatele proslulho konzumnho spolku Oul a propagtora rochdalskch prkopnk (britsk Rochdale Society of Equitable Pioneers byla zaloena roku 1844 jako svpomocn drustvo obchodujc s potravinami, atstvem apod. - viz samostatn lnek v tomto sle Existence). Po tletch ppravch byl zejmna dky Modrkovi zaloen v roce 1905 stedn konzumn spolek v Praze a pozdji Svaz drustev i Velkonkupn spolenost drustev.

Modrek podrobn popsal fungovn drustev konzumnch, pennch, stavebnch a bytovch, vrobnch, rolnickch, ivnostenskch ad. Pi svm optimismu nebyl ovem nezzenm idealistou: Nekonenmu rozvoji drustevn svpomoci stoj v cest pekky rznho druhu. Nen nap. myslitelno, e by vechen obchod a vechna vroba mohla bti provozovna organizovanmi konzumenty (nap. obchod a vroba exportn) nebo e by konzumn spolky pemohly konkurenn velk kapitalistick bazary. A zejmna jest vyloueno, e by vrobn drustva dlnick a rolnick mohla vytlaiti kapitalistick tovrny, je jsou daleko lpe technicky vyzbrojeny a jejich zvodn kapitl vzrst nepomrn rychleji. Dle jest mti na pamti, e drustevn hnut jest stle oslabovno zpronevrou velk sti drustev, je se petvouj v podniky povahy kapitalistick (zlony, vrobn drustva i jist st nkupnch drustev). Oddvali bychom se tud uplinnm nadjm, kdybychom se domnvali, e drustevn svpomoc opanuje nkdy cel nrodohospodstv nebo e vytla d kapitalistick. Je velmi pravdpodobno, e drustevn principy jednou opanuj, ale to bude dosaeno spe vnitn pemnou kapitalistickch zvod neli drustevn svpomoc. Dle vedle nespornch klad rozebral i standardn nevhody projevujc se pi chodu samosprvnch kolektiv, jako byly nespokojenost i osobn spory, egoistick i separatistick snahy nkterch len i skupin a v neposledn ad nboensk i politick neshody pi ppadn doktrinsk povaze len. Nic z toho vak nechpal jako fatln pekku.

A co my?
Frantiek Modrek vnoval drustevnictv nkolik knih (nejrozshlej z nich jsou Samosprva prce a Drustevn statek a pozemkov reforma) a vce ne 70 lnk v Akademii, Drustevnku, Socialistickch listech, Pokrokovch listech, Prkopnku, Sociln revui a jinde. Krom nich meme hledat inspiraci a zejmna motivaci k realizovn samosprvn ekonomiky v ad dalch publikac. A nenechme se odradit, kdy si napklad pjme z knihovny Djiny poctivch prkopnk rochdalskch G. J. Holyoakea, publikovan na pn mnoha eskch drustevnk, jak se prav v pedmluv k eskmu vydn z nora 1923, a zjistme, e knin archy jsou dosud nerozezan e tento vtisk jet nikdy nikdo neetl. Zanme zase od nuly?

Nuselsk kolonie
Pokud ale hledme Modrkovu nepehldnutelnou zsluhu v praktickm drustevnictv, pak je to jeho inciativa pi een bytov otzky proletaritu. Od konce 90. let 19. stolet se toti okrajov prask obce stvaly regulrnm pedmstm, voln pozemky se zastavly a hlavn se s nimi zaalo spekulovat pi vzrstajc poteb byt. Njem dlnickho bytu se postupn a ztrojnsobil a bn bylo, e byt tajc jednu mstnost (a samozejm spolen psluenstv s dalmi byty) obvala v prmru estilenn rodina. V dsledku takto stsnnch podmnek byla nejbnj - a smrtelnou - nemoc tuberkulza, kter se mezi vyhldlmi leny domcnosti, z nich dospl a dti od trncti let pracovali est dn v tdnu v jedenctihodinovch smnch v mlo hygienickch tovrnch podmnkch, snadno ila. V roce 1911 zaloil Modrek Stavebn drustvo Nusle-Vrovice, vypracoval s vyuitm zkonnch vhod program a ujal se realizace prkopnickho projektu. Zaala vznikat kolonie na svou dobu jedinenho, komfortnho, hygienickho a finann dostupnho bydlen s fixnm njemnm a neomezenou njemn smlouvou pro leny drustva. Velkolep plny byly narueny vypuknutm prvn svtov vlky a po n politikaenm v novm stt, ale precedens tu byl a tak mohla vznikat dal bytov drustva a kolonie inovnch dom, k nim pibvaly drustevn pekrny, prdelny, obchody, restaurace, spolkov mstnosti a dtsk hit. Na vybudovn jedn takto velkoryse pojat kolonie na Vtzn plni v Praze-Nuslch pro zhruba 3000 lid ml zsluhu prv Frantiek Modrek.

Zdroje:
Frantiek Modrek. Kniha na oslavu jeho edestch narozenin vydan jeho pteli. stedn vkonn vbor eskoslovensk sociln demokratick strany dlnick, Praha 1931. Modrek, Frantiek, Drustevn statek a pozemkov reforma. stedn tiskov drustvo socialistick strany sl. lidu pracujcho v Praze, Praha 1921. Modrek, Frantiek, Jak jsem dospl k socialismu a k drustevnictv. Prask odboka Dlnick akademie, Praha 1930. Modrek, Frantiek, Nrys drustevn nauky. Socialistick revue Akademie, 1928, ro. XXXI, s. 260-268, 318-326, 366-374. Modrek, Frantiek, Samosprva prce. stedn dlnick knihkupectv a nakladatelstv, Praha 1918. Vesel, Antonn Pravoslav, Omladina a pokrokov hnut. Nkladem vlastnm, Praha 1902.

23

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

STUDENTSK HNUT

Tden obansk (ne)poslunosti


Studentsk protesty bez rizika mus nutn skonit bez spchu
Byl norov studentsk Tden neklidu spn? Studenti se probouzej, po dlouh dob se v nemalm potu odvili veejn vyslovit nesouhlas s vldnmi zmry. Za jakch okolnost mohou bt protesty spn? Aby studenti zachovali svobodu vysokch kol, mus zat jako svobodn jednat.
Hlavnm elem protestnch akc by mlo bt odvrcen hrozcch nebezpe. Postrannm clem, nebo spe prostedkem k dosaen cle hlavnho, je pivst problm z pe vldnch kabinet na svtlo veejnho prostoru. Tento vedlej cl se zd bt do znan mry Tdnem neklidu naplnn: ti, ji nemli o plnovanm ruinovn vysokho kolstv pont, jen st mohli projt centry vtiny univerzitnch mst, ani by nebyli konfrontovni s vyjdenm odporu vi vldnm krokm. Pozorn konzument masovch mdi, kter ml to tst a peetl denk nebo zapnul pijma ve sprvn den, sice pli nepronikl do hloubky problmu vysokch kol, ale dozvdl se, e ulicemi prolo na 20 000 demonstrant. Kdo ml zjem zjistit o reformch vc a zakusit i kritickou reflexi a argumentaci, mohl se astnit poetnch veejnch diskus, pednek a besed, jako i pest mnoho studenty a kantory publikovanho materilu. Problm se stal veejnm. Jeden z nvrh byl sice legislativn radou vrcen k pepracovn, avak dvodem nebyl nesouhlas veejnosti, ale nenosn formln podoba dokumentu. V nastavenm reformovn se bude pokraovat. Ministerstvo pobaveno divadlem o 20 000 hercch se svho plnu dr dl navzdory vem nesouhlasm, navzdory vem argumentm a zdrcujcm odbornm kritikm.

Autonomn a sebevdom hnut


Tden neklidu ukzal, e nevole m nevdan irokou podporu veejnosti a co je pro ns dleitj e pouh poet nesta. Prostedky odporu musej bt voleny tak, aby odpovdaly me arogance mocnch. Hodinov pochod, jakkoli byl poetn, a soubor pednek, jakkoli byly poun, se ukzaly jako zcela nedostaujc. Bylo by nesprvn odvolvat se na to, e protesty probhly a argumenty zaznly, avak nikdo je nevyslyel. Je teba, aby protestujc navc s ojedinlou podporu irok veejnosti volili takov formy obansk neposlunosti, kter vyslyeny budou. K tomu vak, aby bylo mon uskutenit smyslupln clevdom protesty, je zapoteb, aby se studenti organizovali samostatn, bez zvislosti na institucionlnch zstupcch. Lze toti oekvat, e esk konference rektor pistoup na kompromisy, kter budou pro studenty nepijateln. Ne vdy se zmry veden univerzit shoduj se zmry student. Napklad omezen potu student v akademickch sentech by pro mnoho rektor bylo vtanm krokem, zaveden kolnho veden univerzit nijak nepostihne, naopak. Proto je teba, aby se studentsk organizace nespolhaly na podporu formln nadzench instanc, aby neekaly na schvlen shora, aby dokzaly samostatn stt za svmi poadavky. Jedin autonomn sebevdom studentsk hnut me neho doshnout, jedin takov hnut nebude pouze prostedkem k dosaen cle nkoho jinho. Vztah student a univerzitnch funkcion mus bt partnersk, nikoli hierarchick. K legitimnmu protestu student se me kdokoli pidat, nikdo ho vak neme povolovat. Jsou-li toti studenti skuten pesvdeni o sv vci a dvod je k tomu dostatek pak povolen nebo zkaz jsou zcela irelevantn. Dovedou-li vak jednat pouze na popud a se souhlasem vrchnosti, pak hesla Nejsme ovce a Svobodu nedme, kter znla nad protestujcmi davy, byla przdn. Miroslav Nosek

Pobaven ministerstvo
Ministr vak dal na srozumnou, e ani jedna z nejvtch protestnch akc pro nj nen dvodem, aby teba jen na okamik pochyboval o svch postojch. Toho, kdo by snad naivn oekval, e na nae koniny neobvykle masov protest bude brn vn, ministr ujistil, e Tden neklidu povauje za vcelku pjemn divadlo. Zde se dostvme k hlavnmu cli, jen nm bude zrove slouit jako hlavn kritrium zhodnocen spchu protest: Nakolik se doshlo vytyenho cle? Nakolik byly odvrceny reformy, pro kolstv podle veho vyloen zhoubn? Samotn fakt ministrovy demise nem takka dn vliv na to, zda se budou realizovat v podstat toton reformy vysokch kol, prv naopak: zdnliv uspokojen poadavk me mt za nsledek opadnut aktivit vzmhajcch se student. Tyt reformy budou stle protlaovny a vnucovny, tentokrt vak nkm, kdo se v kontrastu se svm pedchdcem bude zdt jako duch mimodn bystr a pro studenty tud pijateln, bez ohledu na to, e jeho ministersk agenda bude toton.

24

ENVIRONMENTLN BOJ

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

ist alternativa
Kampa za svt bez skldek a spaloven
ist alternativa je kampa, kter se orientuje na problematiku produkce a zpracovn odpad. Byla zahjena v lednu 2012 slouenm dvou ji existujcch iniciativ Asociace Alerta.
Problematika produkce odpadu a problematika spaloven jsou dv sti jednoho celku, kter je poteba posuzovat v irch souvislostech a komplexn. Nrst produkce skldkovanho odpadu byl zpsoben mimo jin dky dlouhodobmu zanedbvn prevence vzniku odpadu a nedostaten podpoe opakovanho uvn, recyklace a kompostovn. Podpora spaloven odpadu tento stav nee, jen ho konzervuje, nebo dokonce zhoruje. Spalovny sice sniuj mnostv vyprodukovanho odpadu, ale tak blokuj i brzd alternativy zaloen na pedchzen jeho vzniku. Na vstavbu spaloven jsou toti pouvny veejn prostedky, kterch se kvli tomu pak nedostv na rozvoj preventivnch opaten ani na zdokonalovn systmu recyklace a kompostovn. Spalovny reaguj na hromadn odpadu na skldkch. Souasn ale vysvaj veejn prostedky, kter by se daly efektivn vyut na pedchzen vzniku skldek nebo jejich redukovn na minimum. Skutenm alternativm se nedostv potebn podpory a spalovny se na tomto stavu vznamn podl. Pedstavuj proto z dlouhodobho hlediska spe bariru ne trvale udriteln een. Na spalovny se vou i dal problmy. Jejich provoz odpad neodstrauje, ale pouze mn jeho formu a sloen. Z komunlnho odpadu se procesem spalovn stvaj toxiny, dioxiny, emise oxidu uhliitho i dalch kodlivin pokozujcch ivotn prosted a lidsk zdrav. Vstupem z procesu spalovn odpadu je navc nezanedbateln mnostv strusky, popele a poplku. Tyto vedlej produkty spaloven nabvaj charakter nebezpenho odpadu, kter vyaduje psn reim zachzen. V rmci kampan ist alternativa prosazujeme a podporujeme: Opakovan uvn - Velk mnostv surovin, kter prmysl nebo domcnost me znovu vyut, asto kon na skldkch nebo se spaluje. Takto znehodnocen materil je pak pro poteby spolenosti nron znovu zskvn z prodnch zdroj, co znamen dal zneitn, pltvn a urychlovn klimatickch zmn. Prosazujeme proto dslednou separaci vyuitelnch surovin z odpadu a jejich opakovan navracen do cyklu vroby a spoteby. Odmtme tak vstavbu a provoz spaloven odpadu, a to i pro energetick ely. Vroba energie ve spalovnch nen pnosem, ale pltvnm. Nov pouit tho odpadu (materilu) by uetilo nkolikansobn vce energie, ne se zsk jeho splenm. Opakovanm uvnm toti zanik poteba zskvat nov materil energeticky nronmi zpsoby. Aby nebylo nutn odpady skldkovat i spalovat, prosazujeme opaten a ivotn styl vedouc k pedchzen vzniku odpadu, k opakovanmu uvn materil a dsledn recyklaci. Kompostovn - Biologicky rozloiteln suroviny tvo v R kolem 40 % komunlnho odpadu. Ve smsnm odpadu je odvena na skldky i do spaloven uiten surovina, kter by mohla zrodnit zemdlskou pdu nebo pomhat pi rekultivacch zdevastovan krajiny. Na skldkch se navc biologicky rozloiteln suroviny vznamn podlej na produkci metanu a CO2, kter se ad mezi sklenkov plyny. Kompostovn produkci tchto plyn vrazn sniuje. Z uvedench dvod prosazujeme tdn a kompostovn biologicky rozloitelnch surovin a jejich opakovan vyuvn v zemdlstv. Odpovdnost vrobc za odpad z vrobk - Primrnm pvodcem odpadu je pedevm jeho vrobce. Usilujeme proto, aby vrobci dbali na vrobu trvanlivjch a snadnji recyklovatelnch vrobk a neprodukovali zbyten obaly. Dle usilujeme, aby se vrobci aktivn podleli na recyklaci a jinm smysluplnm vyuit jimi produkovanch odpad. Ekovchovn a vzdlvac programy - Informovanost a vzdlanost povaujeme za vznamn prvek v rozvoji ekologick uvdomlosti a pozitivnho jednn v odpadov oblasti.

Asociace Alerta

Podporujeme proto dlouhodob ekovchovn projekty a dal zpsoby en informac ohledn problematiky odpad. Snahy o odstrann kapitalismu, kter na jedn stran pedstavuje hromadn kapitlu a moci v rukou zk elity a na stran druh ekologickou i sociln nestabilitu a destrukci. Msto nadvldy elit prosazujeme rovnostsk struktury, kter umon kadmu jedinci podlet se na rozhodovacch procesech, a to nejen v oblasti odpadovho hospodstv. Msto zastupitelsk demokracie a stranick politiky prosazujeme principy pm akce a samosprvy. Msto kapitalistickho trnho hospodstv motivovanho pouze ziskem prosazujeme trvale udriteln alternativy. Za alternativu povaujeme netrn ekonomick systm orientovan na etrn naplovn lidskch poteb a respektovn prody. Vce informac na cista-alternativa.cz.

25

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

ANARCHIST BLACK CROSS

Nevte na spasitele
Rozhovor s Romanem Smetanou
ernm fixem pidlval politikm tykadla. K pedvolebnm heslm politickch stran doploval slogany, kter oznaovaly politiky za lhe, zlodje, korupnky a prostitutky. Jeho aktivity nkte pokldaj za vandalismus, ale vtina lid s nimi sympatizuje. Za jeho pedvolebn protest ho ale soudkyn Okresnho soudu v Olomouci Markta Langerov (manelka znmho politika a bvalho ministra vnitra za ODS Ivana Langera) poslala, pot co odmtl splnn trestu veejn prospnch prac, na sto dn do vzen. Poprosili jsme Romana Smetanu o odpovdi na nkolik otzek, kter od novin bn nedostv.
Vae vzdoba politickch plakt a nsledn proces vzbudily mnoho reakc. Od tch, kter si vaeho jednn v, a po moralizovn o pokozovn cizho majetku. Pekvapily nebo potily vs njak konkrtn?
Spe kladnou reakci jsem vzhledem k atmosfe ve spolenosti oekval, stejn tak se daly ekat i reakce, kter mne stavly do role vandala. Vyznavai tohoto postoje si z celho pbhu vybrali jen ono pokozovn ciz vci, ani by se snaili vidt souvislosti. Propagace politickch stran je velmi specifick druh majetku je placen z naich penz (a ji pmo z pspvk nebo pes odklony), m velmi krtkou ivotnost, slou ke komunikaci s volii, je manipulativn, liv a m tedy nulovou morln hodnotu. Rozhodn se ned srovnvat jsem pesvden s lakem auta i fasdou domu. Zajmav nzor na vc vyjdil na facebooku sentor ttina, podle kterho je i pomalovn reklamy politickch stran druhem nsil Jako negativn i varovn vnmm i ty hlasy, kter mne vyzdvihuj do hrdinskch vin a velijak adoruj. Myslm, e je to pznak stavu, kdy spolenost hled njakho spasitele, nkoho, kdo konen udl podek, vdce. A to je velmi nebezpen! V roli spasitel by se jist rda vidla velijak individua a ji Babi, Okamura, lid z DS(SS) a dal.

Antifa.cz

Co podle vs reakce spolenosti a mdi vypovd o stavu soudob spolenosti?


Vypovd o natvanosti a frustraci ze souasnho stavu politiky. I pes mediln zkreslen obraz reality zde zejm existuje oprvnn dvod k nespokojenosti.

V protest ml mezi lidmi pozitivn ohlas zejm tak proto, e pekrauje bn nabzenou formu politick aktivity kandiduj za politickou stranu - cho k volbm - nebo pouze nadvej v hospod. Myslte si, e nastal as, aby lid v souasn situaci hledali nov alternativy uspodn spolenosti nebo formy politickho vyjden?
Pokud lid ct nespokojenost s jednnm politickch stran, prorstnm byznysu do politiky, korupc, nespravedlivou distribuc bohatstv, rozevrnm mzdovch nek, zpoplatovnm zdravotnictv a kolstv, zotroenm lidsk prce, hnanm se za kdejakm vojenskm dobrodrustvm naich spojenc a z dalch jev, tak by asi mli hledat njakou alternativu k tomuto stavu. Slovy Slavoje ika, ijeme v non me.

Ano. Nemm zrovna pozitivn vztah k prvnkm a navc jsem ppad chtl vst sm a po svm, bez ohledu na mon rizika. Prvnk by jist ml snahu m z toho stj co stj vysekat, to ale nebylo moj prioritou. Zde bych chtl jet dodat, e jsem ml monost se vzen vyhnout, mohl jsem vykonat obecn prospn prce, jeden lovk mi dokonce nabdl vykonn OPP naoko v jm zen organizaci. Mohl jsem pijmout trest domcho vzen v dlce zhruba dvou a ty tdn, piem by mi tento trest nijak nebrnil teba v chozen do prce. Pro mne byl ale jakkoliv trest a pokus o moji npravu u z principu nepijateln. Zdraznit bych rovn chtl, e jsem zmrn neoznail soudkyni za podjatou, ani jsem nevyuil opravn prostedky, tedy monost odvolat se. U soudu jsem se ke sv innosti vyjdil, odmtl jsem, e bych udlal nco zlho, za co bych ml bt trestn. Pot jsem vyuil nesoudnosti z principu podjat soudkyn, kter se sama nevylouila, a peel jsem do pasivnho odporu. Ve vsledku si ODS se svm nestoudnm nvrhem solidn nabhla na vidle a j se ani nebudu snait pedstrat, e z toho nemm radost. Zcela oteven se k pouit strategii piznvm, nevidm na n nic patnho, je nensiln a zd se bt i vcelku efektivn. Kdy systm chce soudit a trestat za projev nesouhlasu, tak prosm, nech sa pi.

Dlnick strana sociln spravedlnosti (DSSS) se snaila na va kauze nahnat politick body. DSSS podala oficiln prezidentskou kancel o milost pro vai osobu. Co na tuto aktivitu DSSS kte?
O aktivit DSSS vm a nemm z n dnou radost. Nechci mt cokoliv spolenho s dnou partaj, tm mn s tou, kter pouze nenvist a je ve spojen s neonacisty. Navc je ta dost bezpedmtn, j o milost nestojm, a si ji Vclav Klaus nech pro sv korupnick kamardy.

Bylo to, e jste odmtl prvnka, soust vaeho pevnho a morlnho postoje, kter jste vi svmu procesu zaujal?

Pro ns byla urit sympatick vae odpov nkterm opozinm politikm, kte se snaili (a o jejich pohnutkch nepochybujeme) o angaovn ve va kauze. Myslte si, e si opravdu nkte politici vezmou v vzkaz jako zptnou vazbu?
Snad ano. Vzkaz zn jasn: nedvuji vm, nestojm o vai pomoc a nechci s vmi mt nic spolenho.

Bylo pro vs dleit vyjdit se prv na pedvolebnch plaktech? Myslte, e volby a nkladn a masivn kampan jsou charakteristick pro dnen podobu demokracie?
Vzhledem k tomu, e byla polepena vtina autobus dopravnho podniku a j se na n musel dvat, st ta rdoby veec hesla, dvat se na smjc se, vysmt a vysmvajc se tve potentt, tak jsem jakousi potebu vyjdit se ctil. Pedvolebn kampan vnmm jako nesmysln megalomansk a ve vsledku kompletn placen z naich penz. Vad mi ale i ostatn reklamy, vnmm neskuten zohyzdn naeho ivotnho prostoru reklamou veho druhu.

Zaznamenal jste, nebo viml jste si v minulosti podobnch kampan pravy billboard" politickch stran jako Rov

26

ANARCHIST BLACK CROSS


tok, Vykopejte politiky, Nevolit je moj volbou? Myslte, e takovto symbolick akce maj cenu?
Zaznamenal, by alespo u ns v Olomcu ne v njakm vtm rozsahu. Ano, myslm, e smysl maj, slou jako ona potebn zptn vazba. A kdo v, mon se v ptch volbch mnostv prav zv natolik, e si partaje rozmysl, zda budou i nadle investovat nesmysln sumy penz do sv prezentace, a teba pestanou zamoovat prosted svmi ksichty.

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

Jsem ale pesvden, e k vysnnmu stavu je nutn dojt cestou evolun, nikoliv revolunm bsnnm. Nejdleitj je zmna mylen, pohledu na svt a systmu hodnot. A to chce as. Snad tchto pr mylenek k piblin charakteristice mho pohledu posta.

Za v protest vs pr udal kolega z prce. Chcete tento jeho krok njak komentovat, co ho k takovmu udn podle vs vedlo?
On jen ctil potebu chrnit sven majetek. J mu nic nezazlvm, u se spolu normln bavme. Svm zpsobem jsem mu vdn, on m toti nakopl k tomu, abych se k vci postavil elem. K mmu odsouzen toti nevedlo jeho svdectv, ale m doznn a vyjden se k vci, kter jsem nsledn zaslal policii. Na tomto mst bych chtl tak popt informaci, kterou jsem zaznamenal na internetovch diskusch, e kolega je lenem ODS. Nen a o politiku se vbec nezajm.

Chodte nebo nechodte volit, ppadn pro?


U voleb jsem byl jen prkrt (tedy dvakrt) v ivot, naposledy tum v roce 2002 a tehdy jsem volil KSM. Od t doby k volbm nechodm, nedvuji stranm a jejich slibm, nezaslou si mj hlas, protoe vnmm m dl vt rozklad morlnch hodnot. Volby maj jedin prokazateln efekt legitimizuj souasn reim. Mm vn pochybnosti, zda lze volbami nco reln zmnit, krom podrunost. V hromadn neasti u voleb ale tak nevidm njak vysvobozen, politici by se sice nemohli ohnt legitimitou, zrove se d ale pedpokldat, e snmovnu by ovldli zstupci stran s pevnm voliskm jdrem - a z toho by myslm veselo nebylo. Kadopdn nevolit je tak volba, obzvl kdy chyb dvra.

Dky tomu, e jste byl odsouzen k odnt svobody za svoje postoje, vs mnoz povauj za politickho vzn demokracie. Vnmte se tak?
J sm jsem se takto nikdy neoznail. Jsem jen lovk, kter se svobodn a v souladu se svm svdomm vyjdil, stl si za svm postojem a byl nespravedliv odsouzen nesoudnou soudkyn.

Po vaem inu mnoho lid jist napadla otzka, jak byste sm charakterizoval svoje politick nzory, ppadn jak politick systm by vm vyhovoval?
Pokusm se ve sv odpovdi vyhnout velijakm -ismm. Rd bych il v solidrn, sociln spravedliv spolenosti, bez pehnan ekonomizujcho pohledu na ivot, bez zotroen lidsk prce, bez hnan se za neustlm zvyovnm HDP, produktivity, zisk, a s tm souvisejc stresovou zt a buzerac lid. Pedstavuji se vce rovnosti mezi lidmi, spravedlivou distribuci bohatstv a harmonick souit s prodou. Neviditeln ruka trhu tohle evidentn zajistit neum. Vt podniky by mly bt v njak form spoleenskho vlastnictv.

Co vnmte jako hlavn problm soudnho systmu v esk republice?


Neschopnost a neochotu sthat skuten zloince, pedevm ty vysoko postaven reimn zloince. A naopak schopnost odsoudit nkoho k odnt svobody prakticky pro nic, dle tup lpn na litee zkona, bez ohledu na skutenost, e trest je bezeln, neslou ani k nprav (ta v mm ppad nen myslm teba), ani k izolaci spoleensky nebezpenho individua.

Je na zvr nco, co byste chtl k naemu rozhovoru dodat?


Dkuji za zajmav otzky.

Deportace venezuelskho aktivisty


Osobn svdectv, kter nm zaslal Jesus Varela, astnk hnut 15M, o svm zadren a deportaci ze panlska v prosinci 2011.
19. prosince 2011 mi mobilem pila bn nabdka prce (pracuji jako cviitel problmovch ps). Schzka byla domluvena na adrese San Vincente Martir 227 ve Valencii. Kdy jsem zazvonil, objevilo se za mnou nkolik chlpk v civilu. Beze slova mi dva z nich zkroutili ruce dozadu a nasadili pouta, sebrali kolo, na kterm jsem pijel, a se slovy jsme nrodn policie mi dreli hlavu u zem. Ptal jsem se, co se dje, a jedin odpov byla zavi hubu. S hlavou u zem jsem zeteln vidl, e je kolem vc ne est policist. Hned nato m strili do ernho auta. Slyel jsem, jak jeden z nich k do telefonu obdreli jsme balek nemu, mm ho u sebe, zavolm, a pijedeme. Znovu jsem se ptal, o co tady jde, a pokad dostal stejnou odpov: Te m na vybranou, bu to udlme po dobrym, nebo po zlym! Asi ve ti hodiny odpoledne jsem byl v cele pedbnho zadren, ani by mi bylo sdleno pro. Prvnho policajta, kterho jsem vidl, jsem dal o zdravotn prohldku. Po chvilce za mnou piel serant se slovy: Vypad jako dobrej tpek, ale jsou tu lidi, co se t potebujou zbavit. V tu chvli mi dolo, e to m zejm souvislost s hnutm 15M ve Valencii, kde jsem psobil jako koordintor se skupinou Animal liberacin Valencia. Asi v 16.30 se m nkdo piel zeptat, jestli vm, pro jsem tady. Odpovdl jsem mu, e ne. Odeel a za chvli m piel informovat, e jsem ilegln imigrant a s nejvt pravdpodobnost budu deportovn do Venezuely. Pot m odvedli do jin cely. Podal jsem o prvnka a zavolal toho, kter asistoval pi mm zadren v lt na demonstraci 15M. Odmtl mi vak pomoct, protoe nelo o hnut 15M. Nezbylo mi ne podat o prvnka ex offo. Kdy prvnika pijela a bylo mi dovoleno s n mluvit, doadoval jsem se svho prva na obhajobu proti ileglnmu zadren. Zopakoval jsem j to aspo ptkrt. Mluvila, jako by m neslyela. Na jej dost byli pi naich rozhovorech vdy ptomni policist. dal jsem ji, aby m zadren oznmila moj ptelkyni a ta mi mohla njak pomoct. Nikdy j nezavolala. Tak jsem nedostal k podpisu smlouvu s advoktkou o zastupovn. To se zatm nikdy nestalo. Ne jsem se vrtil do cely, ptal jsem se, jestli nkdo uvdomil venezuelskou ambasdu. Pr jsem o to nepodal, take se s n nespojili. Po nov dosti ekli, e odelou fax. Po pt hodin rann m vythli z cely. Myslel jsem si, e konen jedeme do nemocnice. Ale kdy m strkali do auta, kali: Jedeme do Madridu, po dobrym, nebo po zlym. Pevezli m z Valencie do Madridu s jednou zastvkou na natankovn a sndani pro policajty. M nechali v aut ve dvou stupnch pod nulou. Auto se podobalo mrazku a policajti mi ani nekoupili kafe nebo nco k sndani. Dorazili jsme do Madridu kolem jedenct dopoledne. Byla mi vymnna pouta a tak jsem si zevnit prohldl sluebnu letitn nrodn policie. Byl jsem deportovn, ani bych se dostal do kontaktu s jedinm lovkem, ktermu bych mohl sdlit, co se mi dje. Moje letenka stla 1548 eur. Policie mla navc zpten let. Je dost tk odhadnout, kolik penz se utratilo touto operac, ale minimln dvacet tisc eur z kapes panlskch daovch poplatnk. Pi nstupu do letadla mi sundali pouta. Cestovali se mnou dva policist jako eskorta a dal ti m pili informovat, e jsou na

palub a v pohotovosti. V nsledujcch hodinch mi mimo jin policist kali: Jdeme po tob u od 20. listopadu, kdy byly volby do parlamentu... Byli jsme v Mandragoe [alternativn msto, vegansk restaurace a zkladna Animal liberacin Valencia] Byli jsme na Las Torres [historick st Valencie, kam hnut chodilo na spolen obdy] Byli jsme v Paiport [msto, ve kterm jsem il asi msc po ukonen kempovn 15M v ervenci 2011] jen jsme ekali, a bude po volbch. Tajn pr za mnou chodili vude, kde jsem bydlel. Sledovali m asi ti roky. Kdy jsme piletli do Venezuely na mezinrodn letit Maiqueria, agenti m rovnou vedli jako normlnho pasara a nechali m tam bez sdlen dvodu mho vyhotn. Chtl jsem jt za letitn polici a dat vysvtlen zadren a ileglnho vyhotn, na panlskch agentech byla ovem vidt nervozita. Nebylo mi to dovoleno v jejich ptomnosti. 20. prosince 2011 v 21.00 jsem byl v Caracasu. Sm, bez penz a daleko od svoj rodiny a kamard. Jesus Varela (23. 12. 2011)

27

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

MEXIKO

Zapatist: 18 let rebelie a odporu


Stovky aktivist a akademik z celho svta se sely na mezinrodn konferenci Planeta Zem: Antisystmov hnut, aby u pleitosti 18. vro diskutovaly o vznamu povstn zapatist z roku 1994.
V kontextu lidovch povstn, kter se v roce 2011 objevila po celm svt, zakonil konferenci, kter se konala od 30. prosince do 2. ledna v San Cristobal de las Casas v jihomexickm Chiapasu, portugalsk sociolog Boaventura de Sousa Santos konstatovnm, e pi pohledu zpt byl zapatistick vliv tak siln, e nelze pohlet na levici i boj proti kapitalismu bez ohledu na tento referenn bod. De Sousa Santos uvedl, e nstup Zapatistick armdy nrodnho osvobozen (EZLN) na scnu 1. ledna 1994 byl prvnm vraznm momentem globlnho odporu vi neoliberalismu. Povstn obrtilo pozornost k bojm pvodnch obyvatel, kter v Latinsk Americe narstaly od osmdestch let 20. stolet, a brzy se stalo pedzvst dalch hnut. Nauili ns jinmu zpsobu nazrn na svt. Rozeli se s marxistickou ortodoxi a oteveli nov diskurz, novou smantiku a nov mylenky. Nauili ns nov organizan logice, kter mla zsadn vliv na cel svt, prohlsil v rozhovoru de Sousa Santos. Paulina Fernandez, profesorka politologie na UNAM, kter sleduje zapatistick hnut od jeho potku, mluvila s Desinformmonos o pesahu zapatist. Stle nen mon zcela docenit vznam zapatistickho povstn. Kad den sleduji novinky na internetu a EZLN je citovna vude z toho i onoho dvodu jde o trval odkaz. I pes snahy je umlet, schovat, marginalizovat je a izolovat hnut v horch, bez medilnho pokryt toho, co dlaj, pokrauj zapatist kad den ve skutenm alternativnm procesu. Jsou dkazem toho, e tato zem me fungovat i jinak, kdy jsou jej lid zapojeni, a to bez intervence zkon, instituc, stran, politik a zlod, jimi jsou vinny oficiln instituce korumpujc tuto zemi, dodala Fernandez. Zstupci pvodnch nrod, mezi nimi Salvador Campanur (indinsk etnikum Purhpecha z Charan v mexickm stt Michoacn) a Santos de la Cruz (indinsk etnikum Wixrika z Bancos de San Hiplito v mexickm stt Durango), se shodli, e ve vech procesech, kter jsme zkusili coby pvodn nrody, byli zapatist velmi dleit. Pedtm byly boje pvodnch obyvatel izolovan a neprovzan, ale od roku 1994 jsme si zaali uvdomovat, e trpme spolenm problmem, a tak jsme zaali spolupracovat a rozvjet solidaritu mezi lidmi, a to nejen v Mexiku, ale po celm svt. Campanur poznamenal: Akoli slova ,dstojnost, ,svoboda a ,spravedlnost ji existovala, byli to zapatistit brati a sestry, kdo ns je v roce 1994 nauil pouvat v kadm z naich boj. Javier Sicilia, bsnk a pedk Hnut za mr, spravedlnost a dstojnost, v interview ekl, e poslednch 18 let bylo zsadnch, protoe zapatist tm, e odhaluj poprn svta pvodnch obyvatel, k nmu po stalet dochz tak odhalili dysfunkci sttu a neoliberlnho systmu a dali nov obsah a nov monosti nejen nrodu, ale celmu svtu.

Nov hnut a zapatist


Mnoho astnk spojovalo zapatistick hnut s novmi hnutmi ve panlsku, ecku, USA, Tunisku, Egypt a dalch zemch. Francouzsk historik Jerome Baschet uvedl, e logika kapitalismu zapinila, e jsme ztratili kontrolu nad naimi ivoty, a je na ase tuto kontrolu znovu zskat. Celosvtov hnut vznik na kiovatkch vech boj: boje proti rabovn hmotnch statk, pdy, zpsob ivota, monosti rozhodovat. Je to hnut, kter vyzv kadho, kdo se ct oloupen. Feministick antropoloka Mercedes Olivera poznamenala, e zapatistick komunity se rozvinuly mimo merkantilistickou logiku, kter me bt ivm vchodiskem pro mue a eny, aby se odvili budovat jinou civilizaci zaloenou na solidarit, nikoli na vykoisovn; aby se pokusili obnovit smysl lidsk existence, znovunabt ivotadrn smysl pro pdu a udritelnost produkce pro spotebu; aby byli schopni praktikovat nov formy vyuit prodnch zdroj a pe o n, a tmto zpsobem zmnit a peorientovat nae strategie smrem k budovn novho paradigmatu vvoje a pokusit se o civilizan proces zaloen na ivot, a ne na destrukci; tak jako to in zapatist ve sv autonomii. V hnut Occupy Wall Street (OWS) ve Spojench sttech, kter se rozilo do mst po cel zemi i do zbytku svta, je mnoho lid, kte byli siln ovlivnni bojem zapatist, k Marlina z Hnut za spravedlnost v Barriu, latinoamerickho kolektivu, kter je soust Jin kampan v New Yorku a hnut OWS. Marlina tvrd, e to, o co se pokou mnoho lid z hnut Occupy, je snaha nabourat vztah mezi kapitlem a lidskost, a upozoruje, e zapatist poskytli jasn a inspirujc poselstv pro lidi v USA. Odpor zapatist ns povzbuzuje, abychom se usilovn snaili vybudovat jin svt, dodv Marlina. Mimo jin obrn lila, jak eny z hnut pily jednu noc na Liberty Plaza a msto debat o hospodsk politice a politickm boji mluvily o tom, co to znamen bt v USA enou, matkou a menkou. Mluvily o svch rodinch a sv dstojnosti a j bhem toho plakala, protoe pro m to byla e o ,pravm ivot i ,vivir bien, nco pln odlinho od efektnho projevu o ekonomick politice. A vm, e sla Hnut za spravedlnost v Barriu spov v mluven o pravd lidsk zkuenosti a pravd pustoen Zem, a to je diskurz, ktermu nelze dobe porozumt v kapitalistickch termnech. Daniela Carrasco na konferenci zastupovala jedno z nejvznamnjch hnut roku 2011 Chilsk studentsk hnut. Studentka z kolektivu Tendencia Estudiantil Revolucionaria reflektovala pouen zapatist pro latinoamerick studentsk hnut: Skvlm pkladem toho, co jsme pevzali od zapatistickho hnut, je shromdn jako forma organizace. Po mnoho let se dalo chilsk hnut charakterizovat jako velmi byrokratick a personalistick, bylo zastupovno pedsedy, kte konili vyjednvnm s vldou a asto zradou hnut. V roce 2011 byla tato logika zlomena, pravicov kdlo, kter tvoilo st Konfederace student, bylo vykopnuto a shromdn byla pijata coby metoda stvrzovn vekerch rozhodnut, kter inme. Dostali jsme se do bodu, kdy jsme hlasovali i o stavb barikd ano i ne na shromdn, co je opravdu uspokojujc. Vichni nai lenov hlasuj zdvie-

nm ruky, vd, e jsou aktivnmi participanty, nejen divky aktu pijet boje v ulicch. Dlouho se kalo, e se studenti nezapojovali, e nemli politick vzdln, e se tm nieho neastnili, e se nestarali o to, co se dje ve spolenosti. Ale rok 2011, jak se shodli lenov panelu na konferenci, ukzal opak jak v Latinsk Americe, tak v USA, arabskch zemch a v Evrop, kde se mlde otrven systmem, kter vytv nerovnosti, chudobu, nezamstnanost a beznadj zajm o to, co se dje, a vyr protestovat, vyjdila se Carrasco. Vybudovali jsme chilsk hnut, kter se roziuje do ,studentskho jara v Kolumbii, Kostarice, v Mexiku Carlos Marentes ze Svazu hraninch zemdlskch dlnk z El Pasa v Texasu ekl ptomnm: Vliv zapatist se mezi nmi dle , a to zejmna kvli poteb organizovat se zdola s dalmi hnutmi a dleitosti protlaovn alternativy k prmyslovmu modelu zemdlstv, kter ohrouje nai planetu.

Intelektulov zasahuj
Fernanda Navarro, doktorka filozofie, kter od roku 1994 sleduje hnut zapatist, vystoupila na odpolednm panelu poslednho dne konference. ekla Desinformmonos, e hlavn vzvy, kterm zapatist el, jsou pokraovat v budovn autonomie, slit a prokzat, e patn vldy a korupce a nsil nemohou vyrvat ze zem semena, kter byla zaseta a vyrstaj v horch Chiapasu. Zapatistick hnut bylo pln novm politickm fenomnem, kter zryl zeminu, a proto se stal vchozm bodem pro mnoho hnut za sociln spravedlnost, pro eny, drobn zemdlce, dlnky, lidi, kte ij na okraji, dky svm novtorskm pstupm, kdy se rozeel s tdnm marxismem, k pro Desinformmonos Sylvia Marcos, profesorka zamen na genderov otzky. Julieta Paredes z bolivijsk organizace eny tvoc komunity odsoudila zpsob, jakm sociln hnut en jako obvykle nahl na eny jako na jen dal odvtv a na enskou problematiku jen jako na jednu z mnoha otzek levice. Ale eny tvo polovinu vech odvtv a polovinu vech otzek a komunitn feminismus () bere patriarcht coby systm historicky zaloen na tlaku en, jen artikuluje vechny formy tlaku. V tomto smyslu me skrze odmtnut patriarchtu komunita zahrnovat pln sociln celek, aby mohla budovat vztahy svobody. Pablo Gonzalez Casanova, vznamn mexick intelektul, se nemohl zastnit, ale poslal na konferenci dopis, v nm uvd: Vezmme v vahu jen ohromnou mobilizaci hnut Occupy a indignados, kte usiluj o jin mon svt Nikdy nebyla [mobilizace] v takovm rozsahu a zaala prv v lesch Chiapasu na principech integrace a dialogu. Gonzalez Casanova dodv: Stle vce lid po celm svt bojuje za to, co se v roce 1994 zdlo pouhou ,postmodern domorodou vzpourou. Marcela Salas Cassani
Vylo 3. ledna 2012 na cipamericas.org. Marcela Salas Cassani pe pro Desinformemonos.org, autonomn, globln komunikan projekt, a sesterskou organizaci Americas Program. Jejich tm byl v chiapaskm San Cristobal de las Casas, odkud referoval o mezinrodn konferenci pipomnajc a reflektujc 18. vro zapatistickho povstn.

28

TEORIE

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

Spolenost proti sttu


Alternativy existuj u tisce let
Padest let star texty francouzskho antropologa Pierra Clastrese znovu nabvaj na aktulnosti pi souasnm hledn antiautoritskho modelu spolenosti.
Souasn vlekl hospodsk krize zpochybuje trvalou udritelnost zpadnho modelu kapitalistickho spoleenskho uspodn, legitimizovanho politickou organizac takzvan zastupitelsk demokracie. Spolenost slueb a blahobytu se zan potkat s mnoha problmy: populan stagnace i dokonce bytek obyvatelstva spolu s prodluovnm vkov hranice sniuj vkon hospodstv ji tm ticet let. Odkldn een problmu pomoc zadluovn je m dl tm obtnj. Levn pracovn sla v rozvojovch zemch nem konkurenci, co jet prohlubuje padek produktivity. Naprost ekonomizace ivota se projevuje i ve vzrstajc privatizaci veejnho sektoru, kter pedstavuje posledn toit pro investice, protoe zde je spoteba nevyhnuteln. To dle omezuje zkladn sociln funkce sttn organizace. Situace si tedy d hledn alternativ. Za jednu z monost alternativnho een se povauje marxistick projekt socialistick revoluce. Jak se ovem ukzalo u nkolika pedelch pokus, nedokzaly se zatm realizace tohoto projektu zbavit zsadnch nedostatk: hrozby zneuit moci, koncentrovan do sttnho apartu (stalinismus), a pote s vyeenm rozporu mezi postulovanou podmnkou existence spravedliv spolenosti, kterou je vyeen ekonomickch vztah (vlastnictv vrobnch prostedk), a deklarovanm clem, jm m bt harmonick souit pln se rozvjejcch jedinc. Pechod od ekonomick determinace k humanistickmu idelu nedokzal marxismus vyeit dosud ani teoreticky.

estmr Pelikn

Apolitick spolenost?
Dlo Pierra Clastrese, v nm klov msto zaujm kniha Spolenost proti sttu, jinou alternativu nabz. Pedstavuje model spoleensk organizace, jeho funknost je ovena staletmi. Ukazuje, e mohou existovat spolenosti, kter nadad politickou sfru nad ekonomick zjmy, tedy spravedlnost a obecn zjem nad zisk jednotlivce, a tedy e politika nemus bt nutn jen bojem o perozdlen sttnch prostedk, vybranch ve form dan a jinch poplatk, ale e je mon se vrtit k jejmu pvodnmu smyslu, jm je pe o to spolen, obecn, o zjem vech len danho kolektivu. Zpadn civilizace uvauje o moci jako o vztahu donucen, o spoleenskm svazku zaloenm na principu naizovn a poslunosti. Cestovatel ze zpadu si proto jen tko dokzali pedstavit spolenost bez moci a oznaovali takzvan primitivn kmenov spolenosti za apolitick, tedy jak k Pierre Clastres, pipodobovali je animlnm spoleenstvm, ovldanm prodnmi zkony dominance a podzen. Podle Clastrese vak spolenosti bez politick moci neexistuj, politick moc je univerzln vztah, je imanentnm rysem spolenosti. Pouze je teba rozliit, jde-li o spolenost, v n se praktikuje moc donucovac (jak je

tomu v naich zpadnch spolenostech), nebo moc nedonucovac (jako je tomu ve spolenostech indinskch). A dokonce i kdy v takov spolenosti neexistuje dn politick instituce, je v takov spolenosti politika ptomn. Clastres to demonstruje na studii o nelnictv u jihoamerickch indin, kterou napsal jet ped svou prvn vpravou do Jin Ameriky. Jedinou funkc indinskho nelnka je pedchzet konfliktm, eliminovat je svou e a svou autoritou, avak rozhodn bez pouit moci i nsil. V ppad, kdy svou pozici zneuije a zane ji uplatovat mocensky, skupina ho zavrhne a zvol si jinho nelnka. Indini chpou moc jako projev prodn nespoutanosti a jako nebezpe, kter ohrouje jejich spolenost a kulturu. Svuj proto moc nelnkovi, avak s tm, e sama jeho funkce mu brn autoritativn ji zneut: jeho vlastn innost, kter ustavuje politickou sfru, mu znemouje tuto sloku moci rozvinout. Nelnk neoddluje svj soukrom zjem od zjmu celho kmene, dv celou svou osobn autoritu do sluby spoleenstv.

Oddlen politick moci


Tyto spolenosti se vyznauj mimo jin setrvalou snahou zachovat tento spoleensk d netknut. Co tedy zpsobilo, e se v historii lidstva objevil onen nstroj, kter umouje jedn td vykonvat svou nsilnou nadvldu nad tdou ovldanch, tedy stt? Pierre Clastres neodpovd pmo na tuto otzku. Poukazuje na to, e neolitick revoluce na jej zodpovzen nesta. Jinmi slovy, pinou je sp politick rozhodnut ne materiln podmnky rozvoje. V kadm ppad teprve objeven se sttu pedstavuje podle Clastrese skutenou revoluci v djinch lidstva a mezn kritrium pro rozlien mezi primitivnmi spolenostmi a spolenosti tzv. rozvinutmi. Protoe tam, kde se konstituuje stt, mus vzniknout spoleensk organizace, kter umouje existenci oddlen politick moci, kter umouje oddlen soukromch zjm nelnk od obecnho zjmu spolenosti.

Pierre Clastres se narodil 17. kvtna 1934 v Pai. Ji za studi byl ovlivnn levicovm hnutm a stal se lenem Unie komunistickch student. Jako u mnoha jinch francouzskch intelektul i u nho skonilo spojenectv s komunistickou stranou po Chruovov odhalen Stalinova kultu osobnosti a definitivn po krvavm potlaen maarskho povstn koncem roku 1956. Pvodn studoval filozofii, ale pod vlivem Clauda LviStrausse se zaal zajmat o vzkum ivota jihoamerickch indin. Ml neobyejn tst, nebo na doporuen svho uitele Alfreda Mtrauxe odjel roku 1963 na vzkum dosud tm neznmho kmene paraguayskch pralesnch indin Guayak. Pot se astnil jet nkolika dalch vzkum v Paraguay a v Brazlii. V roce 1972 pevyprvl sv zitky ze ivota s indiny kmene Guayak v knize Kronika indin Guayak. Mnohem vt vznam vak mly jeho teoretick eseje, vychzejc prbn v 60. a 70. letech a souhrnn vydan v knize Spolenost proti sttu v roce 1974, v nich na zklad studia spoleenskho ivota kmene zobecnil svj antiautoritsk model kmenov spolenosti. Pierre Clastres zemel 29. ervence 1977 pi automobilov nehod v Gabriac v departmentu Lozre.

Obrann mechanismy
Pierre Clastres se vnoval rozmanitm kulturnm aspektm primitivnch indinskch spolenost Jin Ameriky (rznm rolm obou pohlav, indinskmu smyslu pro humor, smyslu nelnkovy ei, jejich nboenstv, rodinnm vztahm a podobn), aby dospl a k on syntze indinsk spolenosti neexistuj bez politick moci, ale maj v sob zabudovan obrann mechanismy, je nsilnou podobu moci, kterou ztlesuje stt, preventivn vyluuj: jsou to spolenosti, kter existuj nejen bez sttu, ale pmo proti sttu. Clastres nm ukazuje, e ne kad spolenost nutn mus postupovat od ekonomie sobstanosti k ekonomii trhu a obchodu, od spoleensk organizace bez sttu ke spolenosti v rmci sttu. Navzdory naim pedstavm o historii existuj i spolenosti vnitn zamen proti vzniku sttu.

Promlet alternativy
Lze pochopiteln namtat, e model spoleensk organizace jihoamerickch indin nen mon brt jako alternativu pro een souasn krize, e se nememe vracet do doby pravku, e model indinskch spoleenstv funguje pouze v omezench skupinch kmen, e je zvisl na pimench prodnch podmnkch, ve kterch peit nevyaduje komplikovanou dlbu prce, a tedy sociln diverzifikaci. Odpov na tyto nmitky je jednoduch: nechpejme Clastresovy teze jako nedotknuteln dogma, ale jako podnty, kter je teba nejprve rozvjet a teprve po jejich dkladnm promylen lze na jejich zklad budovat konkrtn alternativn program zmny.

29

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

TEORIE
Michael Albert

Anarchismus?!
Hledn vize pro 21. stolet
Tak jako vtina socilnch hnut je i anarchismus rozmanit. Obecn vzato anarchista vyhledv a identifikuje struktury moci, hierarchie a nadvldy vude v lidskm ivot a sna se je napadat v t me, v jak to dovoluj podmnky a dohled justice. Anarchist usiluj o to eliminovat podzenost. Zamuj se na moc politickou, ekonomickou, na moc vyplvajc ze vztah mezi mui a enami, na moc psobc ve vztahu rodi a dt, na moc ve vztazch mezi kulturnmi spoleenstvmi, na moc nad budoucmi generacemi prostednictvm ink na ivotn prosted a na mnoho dalch typ moci. Anarchist pochopiteln napadaj stt a korporace, ovldajc domc i mezinrodn ekonomiku, ale to rovn proti kad instanci a manifestaci nelegitimn moci.
Pro tedy kad, komu jde o to, aby lid mli pimenou vldu nad svmi ivoty, neobdivuje anarchismus? Problmy vyplvaj z faktu, e bt oponentem nelegitimn moci me vst jednak k hnutm, jim se nic nevyrovn co do vzneenosti, nebo na druh stran k hnutm naprosto neinnm. Pokud anarchismus znamen pedevm to prvn, dob lid jej budou obdivovat a anarchismus je bude pitahovat. Pokud vak anarchismus znamen z vt sti to druh, pak vi nmu budou mt dob lid vhrady i k nmu budou dokonce neptelt. Co tedy dnes pedstavuje tu nepli obdivuhodnou nebo dokonce opovrenhodnou verzi anarchismu? A co je tou verz hodnou obdivu? A dokou vbec i ty obdivuhodn proudy upoutat dostatek pozornosti na to, aby byly spn? Opovrenhodn je ta odno anarchismu, kter odmt politick formy jako takov, i instituce jako takov, nebo dokonce obyejn star technologie jako takov, nebo kter odmt bojovat za jakkoli reformy vbec, jako kdyby politick struktury, institucionln uspodn i dokonce technick inovace ze sv vnitn nutnosti prosazovaly nelegitimn nadvldu nebo jako kdyby jednn s existujcmi spoleenskmi strukturami za elem dosaen okamitch, by omezench zisk, bylo automaticky znakem pokrytectv. Lid zastvajc tyto nzory chpou podle veho zpsob, jm souasn stt uv svou moc a vldne, jako nstroj utiskovn vtiny, a usuzuj, e je to pm dsledek snahy zavdt i pmo uzkonit nebo uskuteovat sdlen cle, nebo dokonce vbec jakkoli spolupracovat ve velmi irokm mtku s vldnouc moc, msto aby si uvdomili, e je to jen pm dsledek vykonvn tchto innost uritm zpsobem, ve slub zkm elitm, take potebujeme pouze to, aby byly tyto funkce naplnny nm pozitivnjm. Pozoruj, e vtina i dokonce vlastn vechny nae instituce, kdy zajiuj lidem potebnou organizaci, slavnosti, jdlo, dopravu, bydlen, sluby atd., rovn omezuj to, co lid mohou dlat, a to zpsobem, kter odporuje lidskm touhm a lidsk dstojnosti. Chybn z toho vak vyvozuj, e tomu tak je nutn u vech instituc jako takovch, take namsto instituc potebujeme pouze dobrovoln spontnn interakce, z nich se vechny strnky ivota vdy plynule a spontnn rod a jsou v nich tak plynule a spontnn eeny. Ve skutenosti jsou ovem rozvinut vztahy mezi rznmi populacemi a dokonce i mezi jednotlivci bez stabilnch a trvalch instituc, kter maj jasn koncipovan a stl normy a role naprosto nemon. Chyba spov v tom, e zatmco institucionln role, je nut lidi poprat jejich lidskost a lidskou dstojnost druhch, jsou jist ohavn, instituce, kter dovoluj lidem svou lidskost plnji a svobodnji vyjdit, nijak ohavn nejsou, ale tvo naopak soust, nedlnou soust spravedlivho spoleenskho du. Podobn je tomu i s technologiemi. Kritikov hled na montn linky, zbran a vyuvn energie, je plundruje n svt, a tvrd, e existuje nco jako snaha o ovldnut lovka pomoc technologi, je s sebou nerozlun pin tento typ hrozivch nsledk, take by nm bylo lpe bez technologi. Pochopiteln opomjej fakt, e i psac pero je urit technologie, aty jsou technologie a ve skutenosti jsou veker lidsk vtvory technologiemi a e ivot bez technologi by byl pinejlepm velmi krtk a surov. kolem tedy nen technologii jako takovou oste odsoudit a snait se j uniknout, ale vytvoit a udrovat pouze takov technologie, je slou lidskm clm a odpovdaj lidskm monostem. A konen, pokud jde o reformy, slabosk nzory pipomnaj, e z mnoha reforem vyprchaly jejich vdobytky a e elity dokzaly dokonce s jejich pomoc poslit svou legitimitu a rozit oblast sv nadvldy, kdy nejprve jejich postupy garantovaly, pot si je pisvojily a nakonec je eliminovaly. To ale opt nevyplv ze zmny i reformy jako takov, ale ze zmny pojman, vyadovan a zavdn reformistickmi zpsoby, kter pedpokldaj udrovn systmu, a nikoli jeho zpochybnn. Msto toho je teba nikoli neusilovat o dn reformy, co by znamenalo jednodue kapitulaci a uvolnn hernho pole elitm, ale bojovat za reformy, kter budeme koncipovat, prosazovat a uskuteovat my, a to zpsoby, je povedou aktivisty k hledn jet vraznjch vsledk v trajektorii zmny, vedouc nakonec k novm institucm. Nebylo by vbec teba rozebrat zde chybn smovn anarchismu a jeho antipolitick, antiinstitucionln, antitechnologick a antireformistick omyly. Je naprosto pirozen a pochopiteln, e lid jsou zpotku citliv vi nedostatkm politickch forem, instituc, technologi i pi prvnm setkn s reformnmi boji, jim se momentln neda, a obviuj pokad celou kategorii ze patnost t nejhor instance kad z nich. Pokud by vak byl tento omyl proto chpn jako pirozen postoj, pedstavoval by jen zcela provizorn een. Koneckonc, bez politickch struktur, bez instituc vbec, a/nebo bez technologi, nemluv o pokrokovch reformch, by lidstvo st peilo, daleko mn by prospvalo a sotva by naplnilo sv rozmanit monosti a schopnosti. Oveme mdia a elity se chop

jakhokoli negativnho zamen anarchismu a jet ho podpo, vydvajce jej za obraz vekerho anarchismu, vyzdvihnou v nm to myln a bezcenn, aby vytlaily to hodnotn a celkov ho zdiskreditovaly. V tomto kontextu bvaj nkte z nejextrmnjch (ale tak nejbarvitjch) zastnc tchto kontraproduktivnch nzor stedem pozornosti mdi. Cel tento neudriteln a problematick pstup tak zskv mnohem vce pozornosti, kterou mu zaruuje sp poet jeho stoupenc ne jeho logika i hodnoty, a nsledkem toho tak jistou tvrdojnost. A co ten prav smr souasnho anarchismu, mn viditeln v masovch mdich? Zd se mi mnohem vce povznejc a inspirativn. Pedstavuje daleko uvdomlej popud k boji na stran utlaovanch v kad oblasti ivota, od rodiny pes kulturu, stt, ekonomii a k nyn znan sledovan mezinrodn arn globalizace, a vybz ke kreativnm a odvnm postupm, zamenm na dosaen bezprostednho zlepen lidskch ivot, akoli v budoucnu povedou k prosazen zcela novch instituc. Ten prav anarchismus dnes pesahuje omezenost, je v minulosti asto doprovzela jeho snahy. Msto vhradn politickho, antiautoritskho zamen, jak tomu asto dve bvalo, bt dnes anarchistou zahrnuje stle vc tak kulturn a ekonomickou, stejn jako politicky zakoennou orientaci, piem kad aspekt je rovnocenn tm ostatnm a tak se vechny navzjem pronikaj. Je to relativn nov rys anarchismu, alespo v m zkuenosti s nm, a je uiten pipomenout, e u ped nkolika desetiletmi, a mon dokonce i jet zcela nedvno, by mnoho anarchist eklo, e anarchismus se sice pout do veho, jist, ale vdy je pitom antiautoritsky zaclen, sp ne aby souasn vyzdvihoval jin koncepty s jejich vlastnmi nroky. Tito anarchist minulosti se domnvali, a implicitn i explicitn, e analza vychzejc z veobjmajcho antiautoritskho hlediska me vysvtlit tradin rodinu lpe ne analza zaloen na koncepci pbuzenstv, e me objasnit rasu i nboenstv lpe ne analza zaloen na kulturn teoretickch pojmech a e me vysvtlit vrobu, spotebu a perozdlovn penz lpe ne analza vychzejc z ekonomickch pojm. Mlili se, a je velk pokrok, e vtina dnench anarchist to v a e v souladu s tm rozili svj intelektuln pstup, take anarchismus dnes upr svou pozornost nejen na stt, ale rovn na vztahy mezi pohlavmi, nejen na ekonomii, ale tak na kulturn vztahy, ekologii a sexualitu. Tento anarchismus hled svobodu v kad form, kde ji lze nalzt, a vude, nejen skrze prizma

30

TEORIE
mocenskch vztah, ale tak v inspiraci bohatmi a rozmanitjmi koncepcemi. Tento douc anarchismus pochopiteln nejene technologii jako takovou neodsuzuje, ale vstupuje s rznmi typy technologi do dvrnho styku a pimen je vyuv. Nejene neodsuzuje instituce jako takov nebo politick formy o sob, ale sna se koncipovat nov instituce a nov politick formy, uren pro aktivismus a pro novou spolenost, vetn novch forem setkvn, novch zpsob rozhodovn, novch postup koordinace atd., zahrnuje v to nejnovji tak znovu oiven spznn skupiny, originln decentralizovan struktury a veobecn shromdn. A tento anarchismus nejene neodsuzuje reformy obecn, ale raz si cestu, aby definoval a prosadil nereformistick reformy, chpan ve vztahu k bezprostednm potebm lidskch ivot dnes, ale i s ohledem na jejich budouc pnos, a nakonec vedouc k spnm dalekoshlm promnm v budoucnosti. Jak jinak si vysvtlit snahy ochraovat lidsk domovy a umonit nvrat tm, kte byli pro nesplcen hypotky vysthovni, abychom pipomnli jen jeden z mnoha pklad? Pro tedy ale ten sprvn anarchismus nepetrumfne ten nesprvn v pitalivosti a npadnosti, aby takkajc umetl cestiku pro naprostou vtinu lid na levici, kter pitahuje ta lep strnka anarchismu? sten je odpovd, jak ji bylo eeno, fakt, e elity a mdia in stedem pozornosti ten nepli vhodn anarchismus, a dodvaj mu mnohem vce vnosti a houevnatosti, ne kolik by jinak vykazoval. st odpovdi vak tak spov ve skutenosti, e ta svtl strnka souasnho anarchismu je v mnoha ohledech pli vgn na to, aby pevila nad ostatnmi vcmi. Co je pinou tto vgnosti? Domnvm se, e je j fakt, e ten prav anarchismus si neklade jasn a vyzvav cle. Historicky byl anarchismus vdy soustedn na politickou sfru ivota. Ale ani zde pestoe m za sebou dlouhou historii nm anarchismus dnench hnut dosud nevyjasnil, jak by mla bt politika anarchismu. Za pedpokladu, e spolenosti mus v politick sfe plnit sv rozhodovac, zkonodrn a provdc funkce, a nutn to in prostednictvm instituc, na nich se oban podlej a kter sami ustavuj, by mlo bt zejm, jak tyto instituce maj bt. Spov-li patn trend v tvrzen, e zavrhujeme jakkoli politick instituce a dvme pednost pouze spontnnm interakcm svobodnch jedinc, odehrvajcm se tv v tv, kdy kad dl, co chce, bez omezen, jak je tedy formulovno lep hledisko toho sprvnho trendu? Jak druh struktur s jakmi spoleenskmi rolemi a normami bude v anarchistickm politickm zzen uskuteovat politick funkce, aby zrove prosazovaly hodnoty, kter vyznvme? Je mon pedasn oekvat od nov se cho anarchismu, e ze svho nitra vyprodukuje pesvdivou vizi budoucho nboenstv, etnick identity nebo kulturn komunity, nebo budouc vizi pbuzenstv, sexuality, rozmnoovn i spoleenskch vztah, nebo dokonce budouc vizi vztah vroby, spoteby a perozdlovn penz. Ale zd se mi, e pokud jde o dosahovn a uskuteovn spolenho politickho programu a o obranu proti jeho zneuvn, pokud jde o rozsuzovn spor a utven a posilovn norem kolektivn souinnosti, prv zde se jedn o vci, u nich by anarchismus ml bt. Nicmn, byl nkdy uinn njak vn anarchistick pokus o vysvtlen, jak by se mly eit soudn spory? Jak by se mly nalzat rozsudky? Jak by mlo bt dosahovno prvn a politick koordinace? Jak by mlo bt nakldno s pestupky a s roztrkami? Jak by mly bt pozitivn zavdny spolen programy? Jinmi slovy eeno, jak je kompletn anarchistick soubor pozitivnch institucionlnch alternativ k souasn legislativ, soudnmu systmu, policii a rznm dalm exekutivnm innostem? Nejde mi pochopiteln o njak detailn propracovan pln, ale pinejmenm o stanoven minimlnch klovch rys, je uin svt politick samosprvy napohled pijateln a inspirativn. Jak instituce, v nich by rozvinuli solidaritu, rovnost, samosprvu se spoluast vech len, rozmanitost a vechny dal ivotu prospn a osvobozujc hodnoty, kter zastvaj, jak instituce, jimi by tak zajistili nutn politick funkce, anarchist hledaj? Ohromn poty obyvatel rozvinutch spolenost nejsou ochotny riskovat to, co maj, jakkoli mlo to v nkterch ppadech je, aby usilovali o cl, kter jim nen jasn. Jedna vc je dokzat lidi natvat a pimt je, aby se spojili v relativn skromnm potu prudkch a oprvnnch protest za zlepen toho, co mme. Jinou vc je udrovat trval, pozitivn aktivismus destek milion lid. Kdy se nco takovho objev, tak jako napklad nedvno v Egypt, je tu jasn cl svrhnout dikttora, nastolit demokracii. Ukazuje se, e demokracie nen zase tak asn. Nen pln dokonal. Nevyeen otzka, nejasnost pi hledn nsledujcho kroku pro jednn shromdnch milion, destek milion, se ukazuje ve srovnn s jasnost cl, doucch cl, kter skuten vychzej najevo, jako mnohem obtnj. Jak asto se ns lid mus ptt, o co nm jde, ne jim dme serizn, dostaten rozshlou, peliv promylenou a pesvdivou odpov? Opt, nejde o njak detailn propracovan plny je pedstavuj beztak jen nemon a chybn vodtko. Jde o pesvdiv a nalhav obraz klovch struktur toho, za co bojujeme a co uskuteujeme, jako leen, na kterm se konkrtn detaily objev a v praxi. Nabdnout politickou vizi, kter zahrne legislativu, zpsob jejho uveden do praxe, soudn rozhodovn a jeho prosazovn a kter v cel i uke, jak me bt ve inn vykonvno neautoritativnm zpsobem, jen uvd do ivota pozitivn vsledky, to by nejen poskytlo naemu souasnmu aktivismu velmi danou dlouhodobou nadji, ale tak by to zformovalo nae bezprostedn odpovdi dnenmu volebnmu, zkonodrnmu, prvo vynucujcmu a soudnmu systmu a rovn oporu mnoha naim strategickm rozhodnutm. Nemla by tedy dnen anarchistick komunita vytvoit takovou politickou vizi? Myslm, e by mla, a pevn doufm, e k tomu brzy dojde. Jist, mm obavy, e dokud tu nebude iroce rozen sloka anarchismu, kter by pedloila njak pozitivn a vrohodn politick cle, a mon i cle v jinch oblastech ivota, bude ta negativn sloka anarchismu, poprajc vechny politick struktury a dokonce i vechny instituce jakkoli mal ve skutenosti me bt , stle znan viditeln a stle bude siln redukovat potencil pitalivosti anarchismu. Nkdo bude namtat, e anarchismus ji pedloil vce ne dost rznch viz. Pli mnoho viz potla vynalzavost a schopnost inovace. Moje odpov zn, e se jedn o stejn typ omylu, jako je zavrhovn politic-

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

Jmno Michaela Alberta (*1947) zaznlo ji v Existenci . 2/2011, a to v souvislosti s ekonomickm modelem nazvanm parecon (participativn ekonomika), kter v roce 1991 vytvoil spolen s Robinem Hahnelem. Michael Albert se v 60. letech stal lenem hnut Studenti za demokratickou spolenost a zapojil se do protest proti vlce ve Vietnamu. V roce 1977 se podlel na zaloen vydavatelstv South End Press, kter dodnes pracuje podle princip pareconu. Pozdji zaloil asopis ZMagazine, kter stle vede, a internetovou strnku zcommunications.org. kch struktur i vekerch instituc, vech technologi a jakchkoli reforem. Problmem nen vize sama o sob. Problmem je vize, kter je zastvna a vlastnna pouze elitami a kter slou jen elitm. To, co pesn potebujeme, je veejnosti pstupn vize, politick i jakkoli jin, kter bude skuten slouit cel populaci. Vize, kter nebude pli pesahovat hranice naeho mylen. Vize, kter nepjde za rmec naich oprvnnch cl. Chceme samosprvnou budoucnost. Dobe, a jak zkladn centrln definovan instituce jsou nezbytn k vytvoen samosprvy pro nae dti a dti naich dt? A budou schopn ji realizovat? Nam clem by nemlo bt init dnes rozhodnut, kter jsou prvem jejich a ped kter budou postaveni ve sv budoucnosti. To by znamenalo uzurpaci jejich svobody, pestoupen naeho pole psobnosti. Avak maj-li si vldnout a spravovat sv vci sami, bude nutn definovat politick instituce odpovdajc systmu samosprvy. Poskytnout jim je, to je vc na politick odpovdnosti. Pedvdat je, to je n vizionsk politick kol. Jak je tedy potencil toho sprvnho anarchismu? Domnvm se, e jsem vyloil, e pokud anarchismus doopravdy uznal potebu kulturn, ekonomicky, stejn tak jako politicky zaloench pojm a praktik a pokud anarchismus doke podpoit vizi vychzejc z jinch hnut, tkajcch se nevldnch zsah do sociln oblasti, zatmco sm poskytne pesvdivou politickou vizi, a pokud se anarchistick komunita doke vyhnout zvltnm omylm ohledn technologi, politickch struktur, instituc jako takovch a pokus se prosadit nereformistick reformy, potom jsem pesvden, e anarchismus m mnoho dvod, pro se o to snait, a me se stt v 21. stolet hlavnm zdrojem inspirace a moudrosti pi sil uinit n svt mnohem lepm mstem pro ivot. Zdroj:
zcommunications.org/anarchism-by-michael-albert-1 (Text byl napsn v prosinci 2011 jako pspvek pro tureck asopis zgr Gndem)

31

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

KOMIX

Komiks nen jen o superhrdinech


Rozhovor s undergroundovou kreslkou Isy Morgenmuffel
V prbhu let se mi v rznch distrech dostal do rukou anglick komiksov fanzin Morgenmuffel. Jeho autorka v nm vyprvla sv pbhy, a a u lo o squattersk historky, vlet transsibiskou magistrlou do Koreje nebo o masov protesty proti nadnrodnm institucm, mly spd, mrnc a samozejm politick pesah. Kdy pak mj kamard vydal vbr prac z tchto zin knin, napadlo m udlat s jejich autorkou rozhovor. Isy toti ukazuje, e kreslit komiks me kad a jej naden me bt inspirac pro dal kresle a kreslky, aby se chopili pera a li do toho. A protoe SAF je u ns jedinm subjektem, kter se vydvn politickch undergroundovch komiks vnuje, bylo hned jasn, kde by rozhovor ml bt otitn
Ahoj. Nejdv bych t podal o krtk pedstaven. Vm, e je to nuda, ale v esku t moc lid znt nebude a pro rozhovor to je tud nezbytnost. Pak by m zajmalo, jak a kdy ses zaala zajmat o kreslen a kdy a jak jsi zaala kreslit komiksy?
Jmenuji se Isy a pes deset let kreslm svj autobiografick fanzin Morgenmuffel. Vbr z nj byl nedvno vydn anarchistickm kolektivem Last Hours v knin podob pod jmnem Diary of a Miscreant (Denk lumpa). Tak jsem bhem tch let byla zapojena do spousty rznch anarchistickch, feministickch a ekologickch projekt, od podpory vznnch pes pmou akci a po feministick medicnsk kolektiv a skupinu Anarchist Tea Pot (Anarchistick ajov konvika), co je na dobrovoln prci zaloen mobiln kuchy. S kamardem jsem tak napsala kuchaku Another Dinner is Possible (Jin obd je mon), piem nkter recepty jsou zaloeny na naem veganskm vaen ve velkm. Jsem tak zapojena do provozu Cowley klubu, anarchistickho socilnho centra v Brightonu. Tato zkuenost doopravdy ovlivnila mj ivot. Nedvno jsem se odsthovala na vesnici, a tam, kde liky dvaj dobrou noc, a znovu se zapsala na univerzitu na obor nutrin terapie. Zkoum tak pijt na to, na jak nov zajmav projekty mm te ve svm ivot msto. Malovn m zajmalo od malika, ale nikdy jsem nestudovala umn, ani jsem se njak zvl nesnaila. Znm spoustu lid, co jsou vce talentovan ne j, co se tk umn, kreslen, designu a veho okolo. Ale j rda vyprvm historky a dlat to skrz komiks je pro m zbavn a uspokojujc. Svj prvn zin jsem udlala ped tincti lety a brzy jsem pila na to, e kdy do nich d komiks, udl je to mnohem zajmavj. A jak el as, zabraly komiksy cel asopis. S podporou ptel, bez kterch bych nikdy nenala odvahu na to se sebrat a vydat svj vlastn zin, jsem kreslila pbhy, kter jsem zaila. Nejsem toti pli dobr ve vymlen si. Kreslila jsem o mm ivot napklad o squattingu, masovch mobilizacch, pm akci, ptelch a komunit, sebeobran, cestovn, punk rocku

Pamatuje si na svj prvn titn komiks? Jak na nj byly reakce? Kdy se dnes podv na sv star prce, jsi s nimi spokojen? A dostv se ti na tv komiksy obecn njakho ohlasu?
Moje prvn komiksy byly dost vachrlat a pozdji jsem teba objevila, e mu pouvat pravtko! Na zatku jsem zkouela rzn vci, pera, styly, velikost psma Tak jsem as od asu zkouela vyprvt pbhy, kter jsem nezaila a kter nedopadly dvakrt dobe. Ale sv prvn komiksy mm rda, zvlt pak ty o udlostech, ke kterm ctm jistou nostalgii nebo kde vidm sebe samu ped deseti lety za ty roky jsem se zmnila. A nkter z mch komiks se vlastn nedaj vbec st. Kdyby lid na prvnch nkolik sel mho zinu nereagovali tak dobe, neobtovala bych se s nm pokraovat. Byla to prv pozitivn odezva z mst, kde jsem to neekala, kter m opravdu povzbudila a ujistila m, e dlat ziny m cenu. Vypadalo to, e anarchist, kte normln komiksy netou, a teni a tenky zin a komiksov fandov a fanynky, kte normln nepeml nad anarchismem, byli njakm zpsobem schopni se spojit a z mch zin si nco vzt. Myslm, e jsem mla tst a dostalo se mi odezvy na m vci z celho svta, ale posledn roky j njak ubv, sten ruku v ruce s poklesem potu potovnch dister a recenz na ziny.

Jan Hanu

technick a designersk znalosti a nad svm umnm trv vrazn vce asu. J jenom mrm. Nepestane m pekvapovat a tit, e nkterm lidem se to i tak moc lb!

Jak vid budoucnost zin a alternativnch tiskovin jako takovch? Zmnila jsi pokles v potu dister a recenz a zd se, e obecn je zin mn ne dv Mohou blogy a podobn zleitosti titn ziny nahradit?
Pestoe internet hodn zahbal se zpsoby, jakmi komunikujeme a dlme vci, oblbenost zin trv. Znovuobjeven estetiky zin a sil, kter lid vkldaj do fajnovch titnch fanzin, ukazuje, e je zde pod dost tch, co maj rdi titn mdia a neinternetov zpsoby komunikace. Blogy a podobn jsou mdii, ale nejsou ziny a myslm, e tohle je lidem jasn. V titnm slov je hodnota.

Me nm popsat proces, jakm komiks maluje? Je to sp spontnn, nebo si mus sednout a clen pracovat? Dl si scne? Jak si vybr pbhy, kter zpracuje?
Vtinou kreslm o vcech, kter se staly v mm ivot: jist udlosti, cestovn, kampan a akce, projekty a dal udlosti, kter povauji z njakho hlediska za dleit nebo kter vytv dobrou historku. Take obyejn si nejdv zkusm vybavit, co se stalo, pobavit se o tom s pteli a udlat si poznmky, zjistit, co si o tom myslm. A pak, kdy mm voln as a ctm inspiraci, sednu si a udlm si ve skici hrub nrt a pak si prost sednu a zanu kreslit. Nic sexy, mm levn kreslc prkno a levn pera, a asto kreslm pozd v noci pi patnm svtle.

Podl se s nmi o to, jak prce t na poli komiksu inspiruj? M njak oblben komiksov autory, jak z undergroundu, tak hlavnho proudu?
Miluju ten komiks, od X-men pes Julii Doucet po vechno napsan Neilem Gaimanem a Alanem Moorem. Co se tk vizulna, mm rda hodn rznch autor, napklad P. Craiga Russela nebo Glenna Fabryho a Roberta Crumba. Ale nemyslm, e bych si od kohokoliv z nich brala inspiraci pro moje komiksy. Ty se prost stanou, nepemlm o nich ani jako o tom samm mdiu! Zpsob, jakm pracuji, mrnm na papr lacinmi tukami bez pouvn potae, je na hony vzdlen technicky vymazlenmu, umlecky nadanmu a promylenmu procesu, jakm se vytv skuten komiks. Dokonce i vtina dalch komiksovch umlc a umlky, kte si sv vci vydvaj sami, jsou v jin lize: napklad Carrie McNinch je hodn talentovan, nebo Edd z Hey Monkey Riot, kter m na rozdl ode m

Mysl, e komiks je dobrm zpsobem, jak it politick poselstv? Existuje zpsob, jak v takovm formtu vyjdit sloit politick mylenky?
Komiksy jsou podle m skvlm zpsobem en mylenek. Na rozdl od dlouhch, sloitch text o ekonomice nebo povstn mohou bt lpe pstupn. Jsou jednoduch a st je je zbavn. Ale myslm, e mohou bt i dost vypovdajc. Vzjemn souhra slov, obraz a pbhu pomh proniknout hloubji a do vtch detail, umouje lidem sdlen lpe porozumt. Pu a kreslm o tom, jak se na vci a situace dvm, nesnam se je do hloubky popisovat, a i kdy jsou pak podan hodn strun, myslm, e teni si odnesou dobr obecn pehled. I kdy nkdy mm problm vyjdit to, co chci.

Zd se mi, e jsi v thle otzce docela optimistick. To j mm problm s tm, e komiks je nr, kter obecn smuje k vytven (super)hrdin. Kdy si vezmu ty nejspnj politick komiksy (teba

32

KOMIX
V jako Vendeta), pbh je vdycky o jednom superhrdinovi, kter se o vechno postar. Mysl, e jde o vlastnost komiksu jako takovho? Nebo je ance, e me bt nakreslen dobr komiks, ve kterm bude zvraznna kolektivn akce a zpsob prce?
Standardn komiksov pbh je o superhrdinech, nen tak dnm pekvapenm, e nkte lid vyuvaj tento formt pro politick pbh. Pestoe V jako Vendeta je jeho nejoividnji anarchistick pbh a jako takov je postaven na jednom hrdinovi, kter pracuje sm, Alan Moore vdycky posunoval hranice toho, jak komiks me bt, a vyprvl skrz nj i sloit pbhy, jako teba Z pekla [esky BB art, 2003] o Jacku Rozparovai nebo chytlav a nesuperhrdinsk pbh Ballad of Halo Jones. Ale dostat do komiksu kolektivn akci nen jednoduch (zkusila jsem to!), zatmco vytvoen hlavnho hrdiny, na kterho se tvj pbh sousted, je vcemn prvnm krokem nvodu Jak kreslit komiks. Samozejm existuj vjimky. Napklad Palestina Joa Sacca [esky BB Art, 2007] nebo grafick romny Erica Drookera jsou naprosto jinm stylem, pesto hodn populrnm a pstupnm. Dykes to Watch out For (Bacha na lesby) od Alison Bechdel ukazuje pbhy neuviteln irokho rozpt postav z lesbick komunity, Stuck Rubber Baby (Zaseknut gumov dt) od Howarda Kruse je o organizovn se v boji za svobodu gay, Persepolis [esky BB Art, 2006] o en vyrstajc v rnu vechny tyhle komiksy maj hlavn postavy, kter ale rozhodn nejsou hrdiny, a pbhy se sousted na ir pbh komunity nebo spolenosti. Existuj tak zvltn komiksy o politick historii, jako je sbrka o Wobblies nebo grafick pevyprvn People's History of American Empire (Historie lidu americkho impria) od Howarda Zinna (velmi doporuuji!). Tak pbhy pravideln sesbran pro politick komiksov asopis World War 3 Illustrated vyuvaj grafick formt pro vyprvn pbh politickho boje. Tud se d najt pr vc, kter se vymykaj obvyklmu formtu.

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC
Nakonec osobn otzka, doufm, e to nevad ale tvj zin je beztak hodn o tvm osobnm ivot. Nedvno ses pesthovala na venkov, jak se ti tam lb ve srovnn s aktivistickm Brightonem, kde jsi ila doposud?
S nkolika kamardy jsem to chtla udlat u del dobu. Vdycky jsme si vesnick ivot idealizovali jako mn odcizen, pomalej a it vce mimo kapitalismus. Kdy jsem se rozhodla, e pjdu zptky do koly, vybrala jsem si jednu na jihozpad a zaali jsme tam hledat njak msto k pronjmu. U rok ijeme na asn farm. Je to velk rozdl oproti ivotu ve mst, obzvlt Brightonu, kter m aktivn, ale neustle se mnc scnu, zaveden sociln prostory, spoustu rznch skupin a kampan. Do vech tch vc jsem byla hodn zapojen, mj ivot je te o dost jin a jet pod si na to zvykm. Nikdy dv jsem neila mimo msto, take je pro m vechno nov, divn, ale tak zajmav a vzruujc. Um se spoust novch vc. Mstsk ivot mi vbec nechyb. Naopak, kdy tam jedu na nvtvu, dostvm se do stresu a ptm se, nakolik je zdrav bt pod s tolika

lidmi a vcmi. Ale chyb mi monosti podlet se na organizovn odporu, to je na vesnici mnohem t! Ale neodsthovali jsme se proto, abychom utekli a ili privilegovan ivot, a tak hledme monosti jak zstat politicky aktivn soust anarchistickho/ feministickho/ekologickho hnut.

Jsme na konci rozhovoru, pokud chce nco dodat, m monost.


Nedvno jsem dodlala nov slo mho komiks zinu, slo 19, a u pracuji na novm sle. Mete se na n zkusit podvat na www.morgenmuffel.co.uk, ale protoe ty strnky nedlm j, ale moji ptel, nejsou vdycky zrovna aktuln.

Dky za rozhovor a hodn tst s tvmi aktivitami

Poznmka:
Na uveden strnce www.morgenmuffel.co.uk naleznete ke staen sla 2 a 16 zinu Morgenmuffel. V titn podob si zin, stejn jako dal publikace od Isy, mete objednat na e-mailu morningmuffel@yahoo.co.uk.

Mysl, e komiksov scna je politice oteven? Napad m, e ve spoust nejslavnjch dl nru jsou zcela zeteln obsaena politick tmata (Alan Moore je dobrm pkladem, stejn tak jako Joe Sacco, Fahrenheit 451, ale i nkter ze souasnch seril, jako DMZ, jsou jasn politickmi dly), urit vc, ne by lovk oekval od nru zamenho na zbavu.
To si nejsem jist. ekla bych, e u komiksu to nen vce ne teba v romnech. Vtina pbh m politickou povahu, kdy se podv k jejich koenm. Ale myslm, e vyjdit kritiku modern spolenosti komiksem je dost jednoduch, tud to v tomto nru me bt vc patrn.

A na druhou stranu, mysl, e anarchist a anarchistky neberou komiks dost vn? Kdy se podv na katalog jakkoliv anarchistick distribuce, vid tam stovky knih, ale jen pr komiks. Co je podle tebe dvodem?
Nen hodn lid obecn, a u jsou to anarchist nebo ne, kte by se na komiks dvali jako na vnou zleitost. Zvlt pak ve spojen s politikou. Lid pedpokldaj, e nen mon vyjdit komplexn politick a kritick mylenky kreslenm.

33

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

A3
sami na vlastn pst rozjeli vrobu. Stalo se zvykem, e jakmile majitel tovren zavtili razantn snen zisku, uzavrali podniky a jejich vybaven co nejrychleji rozprodali. Sv zamstnance zanechali osudu, ani by jim vyplatili mzdy, asto za nkolik poslednch msc, o odstupnm ani nemluv. Praxe, jakou jsme sami okusili ped pr lety v esk republice. Jenome v Argentin se strhla vlna okupac a pracujc zaali brnit holma rukama sv ivobyt ped bezpenostnmi agenturami najatmi fy a polici, kter zajiovaly sthovn stroj ze zkrachovalch tovren. Mnoz z nich byli ve svm boji spn a postupem asu se jim podailo rozjet vrobu na vlastn pst a dokonce pro sv ponn vybojovat legln status drustva. Bhem celosvtov krize se taktika obsazench tovren rozila i do Severn Ameriky, Evropy, Jihoafrick republiky a Turecka. Argentint pracujc pinesli svtu velk poselstv: Lid si sami dokou organizovat prci na zcela rovnostskch principech a tuto organizaci zvldaj lpe ne jejich fov. Tovrny bez f navzdory represm obstly v kapitalistick konkurenci. Mnoz si ale uvdomuj, e jsou jejich ivoty stle urovny trhem, kde nejvy ctnost pedstavuje konkurence a zisk. Tovrny a podniky bez f, kde dodnes pracuje na 15 000 lid, se tak z velk sti orientuj na obchod mezi sebou a poskytuj prostor pro svobodnou organizaci prce a rovn odmny za jej vykonvn. A3 nor 2011

A3

je projekt nstnnch novin, kter kad msc vydv eskoslovensk anarchistick federace (SAF) a vylepuj ho jej lenov a lenky. Pidat se vak me kad, kdo m zjem a rd by il A3 ve svm okol. Kad nov slo je ihned k dispozici ke staen v tiskov podob na strnce www.csaf.cz nebo si o nj mete napsat na e-mail: csaf@csaf.cz.
A3 Leden 2011

Nenvidme pondlky
Mra nezamstnanosti se pohybuje kolem alarmujc rovn. Mme tu stovky tisc pracujcch, kte by brali jakkoliv zamstnn. Stle lep ne pevat z podpory. To je ostatn podstata nezamstnanosti. Je to zbra, kterou zamstnavatel pouvaj k tomu, aby udreli sv zamstnance v pokoe. Aby udreli jejich platy nzko. Aby je donutili k vymu pracovnmu tempu. Nkte lid tomu vzdoruj, jin jsou rdi za to, co maj. Tlak, pod kterm pracujeme, ns tak nut zapomnat na to, jakou je dnes prce zoufalou zleitost. Nenvidme pondlky, protoe pracovn tden ped nmi nenabz nic jinho ne minul pracovn tden a ten pedminul. Vtina prce je nudn a stle se opakuje. Vtinu dne trvme innost, kterou jsme dlali vera a pedevrem. Lid nejsou pny sv prce. Nerozhoduj o tom, co se bude vyrbt, jak hodn se toho vyrob, kdy a za jakch podmnek. Prce nm nepin pocit naplnn a jej vsledek m pli asto minimln spoleenskou hodnotu. Jedin smysl pro ns m vplata na konci msce, bez kter bychom nedokzali t. Nemme dnou nadji, e by se v dohledn dob zvila, abychom nemuseli obracet kadou korunu. Vdy je tu f, kter si pod stuje, jak jdou kefty mizern a jak jsou vysok dan. Jist by si pl jet vt auto, jet vt dm a jet dra dovolenou. Prce v anarchistick spolenosti vypad pln jinak. Ekonomika je plnovan a nen nchyln na vkyvy jako v kapitalismu. Neplnuje ji stt ani ednci, ale vichni lid tak, aby si zajistili veker sv poteby a tuby. Tisce lid nejsou vyhazovny z prce proto, e pokraovn ve vrob nepin majiteli zisk. Produkce napluje poteby spolenosti, ne firem a korporac. Ekonomika lidi neovld, ona jim slou. Pracovn den je radikln zkrcen. Vichni bval nezamstnan jsou zahrnuti do vrobnho procesu. Se zbytenmi odvtvmi, jako je napklad reklamn prmysl, je konec. Reklamy jsou uiten pouze k vnucovn bezcennho zbo, kter po krtk chvli pln skldky. Pracujc potom pltvaj svm asem k jejich opakovan vrob. Anarchist a anarchistky chtj vyrbt pouze uiten vci, kter dlouho vydr, kter lze opravit nebo po skonen ivotnosti recyklovat a petvoit v jinou uitenou vc. Ueten as vnuj rodin, zbav, sportovnmu a kulturnmu vyit, umn a sebevzdlvn. Technologie mus bt vyvjeny tak, aby etily lidskou prci a ivotn prosted, ne aby plnily kapsy zbohatlk. Nikdo nesm bt nucen do nudn, pinav a namhav prce. Nepjemnou a namhavou innost si musme mezi sebou rozdlit tak, abychom vichni mli dostatek asu a energie na rozvoj svch dovednost, kter mohou bt prospn v naem sousedstv i cel spolenosti. To ale neznamen, e bychom se oddvali pouze i dlouhodobch pln a sn. Stejn jako mnoz jin bojujeme za vy mzdy a pracovn smlouvy, kter pinej alespo minimln jistotu. Nebojme se souasn pemlet o lepm a svobodnjm svt. Bez zbohatlk, politik a bezduch zbavy. Bez dluh, nudn prce a mizernch vyhldek. Nebojme se bojovat za svobodnou prci!

ACTA dal bi na lidi


Na utajench jednnch upeklo horn jedno procento novou dohodu, kter bude mt dopad na zbvajc svt. dajn jde o ochranu duevnho vlastnictv, ve skutenosti je to jen dal krok, jak na jedn stran jet vce obohatit ty, kte u maj vc ne dost, a na stran druh uthnout rouby a zintenzivnit systm kontroly a dohledu nad obyejnmi lidmi. Nen dnm pekvapenm, e sttn pedstavitel v tichosti dohodu podepsali, ani by o svm zmru informovali ty, jejich jmnem se tak rdi zatiuj. Potaj a za naimi zdy podobnm zpsobem dojednvali napklad umstn americk vojensk zkladny v esku, k emu nemli dn mandt. Proti zkladn se zvedl lidov odpor. Stejn tak se lid, kterm nejsou lhostejn jejich svobody, nyn postavili i proti tzv. protipirtsk dohod ACTA, jej dopady by byly mnohem ir, ne se z oficilnch mst piznv. Dohoda ACTA je sama o sob ale jen dalm krokem na postupn cest neoliberln ofenzvy. Skuten duevn vlastnictv spolenosti se postupn stv soukromm majetkem korporac. Nejene s sebou tento trend nese postupnou privatizaci ivotn dleitch oblast pro jedince i spolenost, jako je vzdlvn i zdravotnictv, privatizovna je i kultura, tvr innost a mylen. Nesmlouvav logika kapitalismu a nekontrolovateln moc v rukou bohat meniny mn v globlnm mtku spolenost podle svch poteb a s jasnm clem: jet vce moci a jet vt zisky. S dopady takov bezohledn nenasytnosti a se kad vyrovn, jak um vdy podle novodobch ideolog mme rovn pleitosti. Podvejme se ve strunosti na pr dsledk dajn ochrany duevnho vlastnictv, kter ji zavme nebo ns ekaj: ikanovn, pokutovn a vznn kvli sdlen nahrvek hudby a film, a to v zjmu korporac, kter se top v nadbytku. Kontrola a omezovn pstupu k informacm na internetu. Sldn v soukrom vdy kad je potencionln pirt a kad zznamov zazen me slouit ke zloinu koprovn. Zamezen pstupu k lkm, kter se daj levn vyrobit, ale kvli patentm jsou extrmn drah. Strach ze svobodn tvorby a rozvjen ji vytvoenho, abychom se nedostali do problm. Zpoplatnn i zkaz zpvn chrnnch psn u tborku. Finann likvidace nekomernch interpret a poadatel kulturnch akc ochrannmi svazy. A tm vet zdaleka nekon O tom, e jsou autorsk prva a patenty obrovsk byznys, svd mimo jin i to, e asto nejsou v rukou samotnch umlc i vynlezc, ale daj se ddit a pedevm se s nimi d vhodn keftovat. To, co by pi normlnm fungovn spolenosti (tzn. kdy je ve organizovno ve prospch lovka a samotn spolenosti) slouilo prv j a jejmu rozvoji, je v ppad neoliberlnho kapitalismu zpoplatnno, nebo i spolenosti zapovzeno. Nkter dsledky ACTA nm mohou pipomnat nepoveden sci-fi, ale tak bychom ped dvaceti lety vnmali i vyprvn o kamerovch

Tovrny bez f
Ve spolenosti stle panuje mtus, e jsou lid bez veden neinn a brzy zleniv. Spoleensk shoda nad tmto tvrzenm mimo jin udruje v chodu systm nmezdn prce, kde hrstka privilegovanch dky pebytku majetku uruje prci a ivotn podmnky nemajetnch. K jeho vyvrcen vznamn pispli pracujc, kte ped deseti lety reagovali na finann krizi v Argentin obsazovnm uzavench tovren, kde

34

A3
systmech na kadm kroku; o statiscch odposlech; o exekutorech, kte nesmysln likviduj cel rodiny; o bezdomovcch, kte umraj na podchlazen; o placen kolnho; o poplatcch ve zdravotnictv; o dlouhodob nezamstnanosti; o strdajcch dchodcch a odchodu do dchodu v 70 letech ACTA, to je jen jedna z facek, kterou nm neoliberalismus utdil. A je jen na ns, jestli se nechme dl bez znmky odporu fackovat, ikanovat a okrdat. Zvtzit ale meme jedin v tom ppad, e vedle aktivnho odporu budeme zdola vytvet nezvisl struktury stojc proti tomuto systmu a e svj odpor k cenzue spojme s odporem proti dalm neoliberlnm krokm, kter pokozuj celou spolenost i kadho z ns jako individualitu. A3 Bezen 2011

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC
A3 Bezen 2011 (slovensk verze)

Organizujme sa zdola
Verejn priestranstv, ulice a nmestia v naej krajine znova nadobudli svoj zabudnut el. My, obyajn udia, sme postupne prestali veri demaggii vldnucej oligarchie. Zaali sme sa stava na odpor, ku ktormu ns primli absurdn skutonosti zo spisu Gorila. Zd sa, e mme dos korupcie, podvodov, l a tlaku. Mme dos manipulcie, zastierania reality, nadvldy nadnrodnch korporci a kapitlu nad vlastnmi ivotmi. Mme dos pokrytcov a zloincov, ktor sa z ns snaia dosta o najviac, aby sme neboli schopn iadneho vzdoru. V hbke due vak ctime, e nieo zmeme. e je naou povinnosou obhajova svoje prirodzen prva a rozhodova za seba samch. Od revolcie prelo vye dvadsa dva rokov a my sme naivne verili v prosperitu, transparentnos a realitu americkho sna, ktor nm s vervou naokovali. Dnes vak tpeme v rovnakej situcii, pretoe namiesto vytrhnutia korea problmu iba zmierujeme nsledky. Zmery kapitalizmu s neprosn a nikoho z ns nevynechaj. Rastca nezamestnanos, prehlbujce sa socilne rozdiely, vykorisovanie, nehumnna prca za minimlnu mzdu, ivorenie od vplaty k vplate, exekcie, privatizcia verejnch sluieb a sektorov, na ktor mme ako obania prvo to vetko je sasou kadodennej drvivej reality, ktor ani jeden z privilegovanch nepozn. Prvorad je zisk a moc na kor tch dole, ie ns. Sme modernmi zaslepenmi otrokmi, hoci si to neuvedomujeme. Sme prostriedkom k dosiahnutiu cieov autort. V krajine, kde peniaze vazia nad hodnotou udskho ivota. V tte, v ktorom je spravodlivos a rovnos przdnym pojmom nahradenm matriou i zloinom. A to vetko z dielne tch, ktorm de o de zverujeme do sprvy vlastn ivoty. Prvm krokom na naej dlhej ceste vzdoru je prve vyjdenie do ulc. Protesty s jednou z naich zbran, naume sa ju vyui aspo v prospech nho sebavedomia. Sme svedkami toho, ako nau snahu verejne znevauj a skresuj vetky mainstreamov mdi vrtane tch verejnoprvnych. Odmietnime ich. Zmern bagatelizovanie akci zo strany vldy a podplcanie informanch kanlov v snahe odradi o najv poet alch potencilnych demontrantov u nie je nim novm. Sami sa dvame na pascu klamstiev, do ktorej sme sa nechali chyti. Oni svoju vldu stavaj na naej nevedomosti a vyerpan skrz li, strach a nsilie. Bliace sa voby s len alou frakou, pretoe vmena predstaviteov nikdy nemala ani nebude ma vplyv na n ben ivot. Ide len o formlnu obmenu farieb a manie naich peaz na nepredstavitene drah kampane. N hlas nie je hodn absoltne nikoho. Nesta vak voby ignorova, je potrebn printi politikov k stupu a odoprie im legitimitu! Vieme, o potrebujeme. Okrem vyetrenia kauzy, ktor samo o sebe nezlep nae ivoty, minimlne zmenu volebnho systmu, vertiklnej deby moci, ako aj zavedenie funknch nstrojov referenda a znenie samosprvy na regionlnu a loklnu rove. Kad z ns prahne po celospoloenskej zmene zaloenej na iniciatve, sebaorganizcii a zven podielu asti vetkch obanov na tvorbe a spravovan verejnch zleitost. Aby nae poiadavky zskali odozvu, musme si uvedomi, e samotn protesty sa autort nedotkn, rovnako ako snaha o presadenie obianskych nzorov komunikciou so sasnmi politikmi. Aj v tejto chvli sme vldnucim iba na smiech a kad n pokus o vymanenie sa z nimi povolench hranc je ihne potlaen represvnymi orgnmi. Mme povolen kria, vzdorova a neshlasi, no iba do nimi stanovenej miery. Preto sa nesmieme necha odradi naopak, musme by radiklnej. Nedegradujme n potencil na symbolick stretnutia, ale pretavme ich na efektvne a detruktvne voi hierarchickmu systmu, ttnej ekonomike a tm, ktor ns okrdaj o vlastn ivoty. Organizujme sa zdola, vytvrajme zhromadenia a efektvne hnutia, berme si prklad z Islandu i inch eurpskych krajn, v ktorch prve priame akcie udu dopomohli k presadeniu zmien. Kolektivizujme sa na pracoviskch a kolch, sname sa o o najinnejie formy protestov vrtane okupci i trajkov. N boj mus by dern psobi na zraniten miesta ttu a taktie mus spova v transformcii ns samotnch. Nebume ako t, proti ktorm sa staviame. Zanime od seba a dostvajme do povedomia udu mylienky priamej demokracie, rozirujme verejn diskusie, vyjadrujme nzory, hlasujme, odstraujme prvky autoritrstva. V kole, na pracoviskch, na domovch schdzach, v ob-chodoch, na zstavkch, v uliciach jednoducho vade! Je len na ns, aby sme vyjadrili svoj neshlas so spoloenskou situciou v naej krajine a vo svete. V ase, kedy mocensk mechanizmy uahuj nae obojky, nastala chva poveda dos. Zosta pasvny a ahostajne mla sa toti rovn vrade naej slobody. Tka sa to ns vetkch bez ohadu na vek, pohlavie, rasu i zamestnanie. Vetci sme si rovn, vetci meme by jednotou. Oivme pozabudnut solidaritu a bojujme spolone za seba a svoju dstojnos. Kedy, ak nie teraz?!

Kdy neklidn pochoduj


Koncem nora o sob dali vdt studenti a uitel vysokch kol v tzv. tdnu neklidu zorganizovanm proti elovm reformm veejnch vysokch kol. Probhly veejn tematick diskuse, pednky, happeningy, nocovn na kolch a v nkolika mstech protestn pochody. Vysok kolstv za poslednch 20 let na politickou objednvku zmasovlo do t mry, e studenty ani vyuujc nelze obecn pokldat za intelektuln pedvoj spolenosti. Tradin duchovn avantgarda se na vysokch kolch ztrc v mase pasivnch konzument, propikovan kariristickmi uchazei o moc. (Ti se poznaj podle toho, e se derou do funkc, ani by mli sebemen pedstavu o jejich pvodnm elu, a maj jen jakousi povdomost o tom, e je to nutn stupnek na cest za akademickm korytem). Pesto byla ona avantgarda vidt. Zatm si musej kat neklidn a vyrovnvat se s mocenskmi zsahy akademickch karirist. Dokzali ale i za nepznivch podmnek uvnit akademick obce zmobilizovat studenty. Kdy neklidn studenti pochodovali msty, nedali se pehldnout. A pitom nkte akademit funkcioni (od studentskch sentor po rektory) nedovolili studentm ani pout vraz protest a zglajchaltovali jejich aktivity a na vjimky na nekodn alibistick symbolick happeningy. Jak je ale ir kontext navrhovan reformy vysokho kolstv? Vodtko je celkem jednoduch: ekne-li demagogick politik obanovi, e po zaveden kolnho u nebude oban ze svch dan sponzorovat flkae a parazity na vysokch kolch, jak to, e nedod, e tomuto obanovi o pslunou stku sn dan? Pro si tyto penze stt stejn ponech? Podobnost s ostatnmi reformami, kde stt krt, kale na obany, odmt se jim zodpovdat, ale destky z nich de nehanebn dl, nen nhodn. Zdravotn, dchodov, daov, sociln, kolsk reforma ty vechny maj jedin cl, a to umonit kefty soukrommu sektoru na kor sektoru veejnho, na kor obana. Vsledky u pociujeme na vlastn ki: mme dluhy, nejistou prci, nejistou stechu nad hlavou, nejistou zdravotn pi, nedstojn st. ist minimln hodinov mzda u nesta ani na bochnk chleba a lahev minerlky, nemluv o tom, e lovk potebuje nkde bydlet a nco si oblknout a obout, aby aspo peil. K emu je stt, kter slou jednomu procentu bohatch na kor devadesti devti procent ostatnch oban? Politici jako nstroj ovldan byznysem likviduj obecn zjmy zaruen zkonem: rovn prvo na vzdln, prvo na vyhledvn, pijmn a en informac a mylenek, prvo na zdravotn pi, na dstojn ivot. Vzdln, sdlen informac, zdrav, lidsk ivot a sprva spolench vc maj bt podle naich politik podmnny byznysem. Mysleme na tuto akutn hrozbu komercionalizace obecnho zjmu. Odmtnme ty, kte nm ji chtj vnutit. Kad, kdo se nechce stt klientem a nechce vechno od vzdln a po informace povaovat za zbo, kvli ktermu by se ml stt vazalem banky, zaal bt mediln oznaovn za extremistu. Dospli jsme do bodu, kdy je prvo na dstojn a plnohodnotn ivot chpno jako extrm. Jestlie jsme my obyejn oban mocenskou propagandou oznakovan jako extremist, pak bychom mli podle stejnho kle propagandistm kat faisti, tj. elitt dikttoi. A u jim budeme kat faisti nebo mocensk autority, postavme se jim spolen, pidejme se k neklidnm, a se znovu vydaj do ulic.

35

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

RECENZE

RECENZE
Okupan kuchaka
V souvislosti s komercionalizac vzdlvn probhaj nkolik poslednch let nap Evropou a dalmi kontinenty masov studentsk protesty. Od chvle, kdy se politikov jako nstroj byznysmen sna modifikovat zejmna tercirn vzdlvn podle trnch pravidel, se toti ze student stvaj klienti, kte tu nejsou proto, aby nabvali vdomosti a mohli bt jednou experty ve zvolenm oboru, ale proto, aby ve sv klientsk roli zprostedkovali zisky bankm v obchodu s penzi. Vzdln se m stt drahm zbom a klienti dlunky bank. eskou specialitou by pak mlo bt jet velmi primitivnm zpsobem proveden odstrann tradinch akademickch svobod, aby se i z veejnch vysokch kol co nejrychleji staly trafiky ovldan vlivnmi keftai. Trplivost tedy dola tm cel esk akademick obci a jedinou monou formou obrany se v tuto chvli zdaj bt ntlakov akce veejn prohlen, demonstrace, okupan protestn stvky. Zdej zpodn reakce na komodifikaci vzdlvn m jednu vhodu, a tou je monost vyut zkuenosti z protest na univerzitch jinde ve svt. Nejde jen o to zvolit osvden zpsob protestu okupan stvku , ale hlavn o to dt mu co nejvt legitimitu. Tu mu me poskytnout jedin princip pm demokracie, kdy maj vichni zainteresovan pstup k informacm, prvo vyjdit svj nzor a jejich hlasy jsou si pi rozhodovn rovny. Rozhodnut jsou pijmna zcela demokratickm zpsobem: majoritou hlas vech zastnnch. Nikdo nem absolutn mandt, nikdo nen oprvnn rozhodovat sm za ostatn (jak je tomu v zastupitelsk demokracii), nikdo tedy nen vystaven pokuen nechat se korumpovat ze strany tch, proti kterm se protest vede. Zsady pm demokracie pi okupanch stvkch univerzit uplatnili napklad chorvatt studenti v boji za bezplatn vzdlvn v letech 20082010. Ve, co se jim osvdilo a co je pouiteln kdekoli, kde maj lid potebu demokraticky organizovat kolektivn protesty, sepsali do Okupan kuchaky, kter vyla v eskm pekladu v Nakladatelstv SAF. Okupan kuchaka popisuje krok za krokem smysl a princip organizace protestu zdola. Je tu detailn vysvtleno fungovn plna (veobecnho shromdn), kter je oteveno vem; pro kter m kad zastnn prvo spoluvytvet agendu; na kterm se veejn diskutuje o vem, co bude pedmtem hlasovn; na kterm maj vichni ptomn rovn hlas; na kterm se kad rozhodnut pijm vtinou hlas vech ptomnch; ze kterho vzejdou rozhodnut zvazn pro astnky shromdn. Dle je v Kuchace podrobn popsn zpsob organizace tzv. pracovnch skupin a tm, zajiujcch efektivnm zpsobem komunikaci s mdii; bezpenost a logistiku protest; program bhem okupan stvky; komunikaci s dalmi protestujcmi kolektivy; akce prezentujc cle protest veejnosti; propagaci pm demokracie; vydvn zpravodaje a zveejovn vekerch informac na webu. Uplatovn zsad pm demokracie je konsekventn ve vech uvedench slokch, vetn komunikace s mdii, kter dsledn ignoruje pravidla fedrovan masmdii (bulvarizaci a skandalizaci, zjednoduovn, neobjektivitu, manipulaci, personalizaci protest dky poadavku jedinho tiskovho mluvho atd.). Koordinovan protesty zdej akademick obce probhly na konci nora. Jejich spe symbolick charakter ml i symbolick vsledky a nijak se vznamn nedotkl poadavku odstrann rovnice student = klient (= dlunk = nevolnk), kter navc nen prioritou ani politik, ani veden univerzit. Podstata politickho zadn pi tvorb nov koncepce tercirnho vzdlvn se nezmn, veden univerzit se spokoj se zachovnm jejich samosprvnho statutu. Okupan kuchaku budou tedy v dalch vlnch protest o to vc potebovat studenti-klienti odkzan na skutenou revoluci zdola. A budou ji potebovat i zamstnanci, kte byli podobn degradovni na lidsk zdroje. Legitimita zastupitelsk demokracie byla prax zpochybnna. Nem-li politick elita manipulovat majoritou, jak se j zlb, je nutn zat uplatovat skutenou demokracii. Bez okupanch protest se to neobejde. Publikaci o rozsahu 60 stran A5 si mete za 48 K objednat na e-mailu csaf@csaf.cz. Zakoupit ji mete na nsledujcch mstech: Rekomando (Trojanova 9, Praha 2), Emergency shop (Chvalova 8, Praha 3 ikov), Autonomn infocentrum Sal (Orebitsk 14, Praha 3 ikov), Antikvarit ern pes (Sedlkova 20, Plze). -dm-

Akce! . 15
V loskm roce ubhlo 15 let od vzniku Antifaistick akce (AFA), organizace, kterou opravdu neteba pedstavovat. Ta si toto vro pipomnla v novm sle svho asopisu Akce!, kter prv vylo. vodn lnek je rozenou verz textu, kter vyel ped pti lety v asopise A-kontra a jen mapuje vvoj eskho neonacistickho hnut a antifaistickch aktivit, kter na nj reagovaly. Zan tedy obdobm neorganizovanho antifaismu prvn poloviny 90. let, kter bylo zavreno vznikem AFA v roce 1996. V nsledujcm obdob ale lnek neopomj ani aktivity, kter ly mimo AFA, napklad angaovn se Jakuba Polka ve vci pomoci rodinm obt rasovho nsil. Jsou zde zmnny udlosti, kter mly stejn vznam pro formovn antifaistickho hnut, stejn jako zamen aktivit AFA v poslednch letech. Zajmavou reflex 15 let AFA je anketa, v n odpovd 11 respondent, souasnch a bvalch len AFA i neorganizovanch antifaist. Je vak koda, e byli dotazovni jen mui, ensk pohled by mon mohl bt pnosem. Ti otzky, kter byly vem poloeny, se tkaj vznamu vzniku AFA, spch a proher a nzoru na to, jakm smrem by se mla AFA vydat. Na nkolika strnkch je piblena souasn politika a strategie Antifaistick akce. Autor se vnuje zsadn zmn ve smovn, kter nastala v letech 20062007, vyvrac mtus o AFA coby depolitizovan organizaci a pedkld obraz hledn novch forem aktivismu. Pibliuje vztah k mdim a v obecn rovin zmiuje pbhy neonacistickch aktivist, kte tvrd narazili na antifaistick odpor. Vedle spch ale rozebr i situace, na n antifaistick hnut nebylo schopn zareagovat. Znm podporovatel AFA, raper a vtvarnk Vladimir 518, nejen navrhl pro 15. slo Akce! oblku, ale tak j poskytl rozhovor, kde odpovd na otzky ohledn svho antifaistickho postoje, pomr na rapersk scn a sv nov knihy Kmeny. Podobn jako minul slo anarchistick revue Existence vnuje se i Akce! svm vedlejm tmatem vyhrocen situaci na luknovsku. Prvn text se zabv pedevm podlem mdi na rozpoutn proticiknskch vn v regionu, a to pedevm drazem na etnickou pslunost astnk nkolika incident, co v dsledku vedlo k mediln kriminalizaci celho romskho etnika. Dal lnek je report o sobot 15. jna, kdy na jedn stran probhala pravideln demonstrace proti nepizpsobivm a na stran druh se lid s protirasistickmi postoji vnovali romskm dtem, kter jsou tmito projevy nenvisti nejvce zasaeny. Na pozad Festivalu pro radost je tu ve strunosti popsn ivot mstnch Rom, sociln situace v regionu, dosavadn souit a chovn policie a ad. Na luknovskou zkuenost navazuje rozshl analza Rozdl a schvaluj, kter se vnuje kriminalizaci chudoby a vyhldkm, kter pro lidi na nejnich pkch sociln hierarchie znamenaj asociln reformy souasn pravicov vldy. Zabv se mimo jin fenomnem anticiganismu, pedsudky ohledn pobrn socilnch dvek, situac sociln vylouench v oblasti bydlen i kriminalitou chudch, kter je ve skutenosti nesoumiteln s kriminalitou bohatch. Z oblasti antifaistickho monitoringu se mete na strnkch Akce! seznmit s podrobnou ppadovou studi posledn ptiletky olomouckch rowdies, mezi n patil nejeden tamn neonacista. Na jejich pkladu poznte, co ve pat do morln vbavy tchto hrdch blch mu. Strun historie eckho anarchismu pedstav tenm potky anarchistickho hnut v tto zemi, je sahaj ke skupinm vznikajcm v 60. a 70. letech 19. stolet. Pokrauje pes podzemn innost ze zatku 20. stolet, vliv anarchist na odborov hnut ve 30. letech a k nsiln likvidaci anarchist ze strany bolevik. Znovuobjeven anarchismu v ecku pichz jet bhem vldy vojensk junty, kdy bylo mnoho eckch student inspirovno kvtnovmi udlostmi roku 1968 ve Francii. Naplno se ovem anarchistick mylenky rozily a po pdu junty. Populrnm proudem se v ecku stal tzv. povstaleck anarchismus a pevily organizace na bzi neformlnch afinitnch skupin. V textu jsou mimo jin zmnny rozpory vyvolan rznmi nzory na uit politickho nsil. Konec je vnovn eckmu prosinci 2008, kter nsledoval po policejn vrad mladho anarchisty. Dky tmto udlostem vzniklo nespoet novch socilnch center a squat. Hned na dalch strnkch se mme monost podvat na vchod od ns do zem bvalho Sovtskho svazu a na to, jak si vede tamn antifaistick a anarchistick hnut, v jakch socilnch podmnkch se (nejen) jeho aktivist nachzej a jak je realita tamnho poulinho boje proti neonacismu. Tento cestopisn exkurz je doplnn vbrem zprv z Ruska, kter mapuj dn na tamn antifaistick, anarchistick a environmentln scn.

36

RECENZE
Nemn zajmav je rozhovor s veternem protifrankistickho odboje Octaviem Alberolou, kterho jsme mli monost vidt a slyet na festivalu MAY DAY. Jeden z nejstarch anarchistickch militant tu odpovd na otzky ohledn svch zkuenost, souasnho anarchistickho hnut ve Francii, kde momentln ije, pouvn nsil i rozpor ohledn teorie a praxe. A co dalho najdete v 15. sle Akce!? Osobn motivace svch aktivit rozebr autorka textu Pro jsem se stala antifaistkou. Praktick rady pin strun manul o psan dopis vazebn sthanm i vznnm aktivistm a aktivistkm. Na nkolika fotografich si mete prohldnout antifaistick graffiti a v krtkm rozhovoru pest odpovdi na otzky, kter redakce asopisu poloila nmeck hiphopov formaci Kurzer Prozess. Cvime v rytme porad, jak mentln aktivistickou nmahu kombinovat s tou fyzickou, a na zvr pr doporuen formou recenz asopis, knih a jednoho filmu. Nov slo Akce! lze jedin doporuit. Jde o velmi kvalitn asopis jak po obsahov, tak po grafick strnce. Nakonec, kupte si ho a posute sami. Akce! . 15 o rozsahu 56 stran A4 a za cenu 45 K je k dostn na tradinch distribunch mstech, na kulturnch akcch v distribuci AFA a dalch. V neposledn ad si mete asopis objednat v e-shopu na webovch strnkch antifa.cz. -jk-

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

Sal newsletter . 1
Zatkem bezna vylo prvn slo informanho listu, kter vydv kolektiv spravujc nov prask infoshop Sal. Zpravodaj by ml vychzet kad msc a slouit pedevm jako mdium pinejc informace o bohatm programu infoshopu. Prvn slo pin na tyech strnkch formtu A5 vedle programu na bezen tak prohlen infoshopu, podrobnj pozvnky na nkolik akc a lnek od jedn z lenek kolektivu, konkrtn jej osobn pohled na smysl infoshopu a na vci, kter by tam nerada vidla. Jde o prvn slo, take se nechme pekvapit, jak se Sal newsletter bude vyvjet a zda nezstane pouhm pehledem chystanch akc. Sal newsletter . 1 naleznete ke staen zde: sale.s.cz/news/03_2012.pdf. -jk-

Tdn kniha . 5
Nov slo Tdn knihy, kterou vydv skupina Kolektivn proti kapitlu, je vnovno jak jinak ne z tdn perspektivy protestm proti sociln vylouenm, kter se v loskm roce odehrvaly ve luknovskm vbku. Kdy v letech 2008 a 2009 firmy propoutly a zhorovaly pracovn podmnky, nedokzali se tomu na pracovitch brnit ani lid na luknovsku. I tahle zkuenost bezmoci a porky mohla za to, e kdy vyli na podzim 2011 do ulic, nehjili tam sv zjmy. Protesty proti sociln vylouenm nemly nic spolenho s nezvislou dlnickou politikou byly kopi politiky kapitlu a sttu. Kdy na nich lid prosazovali, e na chud mus bt psnost, zapomnali, e tohle u prosazuj vldn reformy a e na to doplat (jako chud ve zchudlm regionu) pedevm oni sami. Zapomnli, e sv ivotn poteby mohou pracujc brnit ne volnm po nulov toleranci, poslunosti a discipln, ale prosazovnm maximln neposlunosti a nedisciplinovanosti vi porunkovn firem a vldy. Tdn kniha . 5 o rozsahu 10 stran A4 ke staen zde: www.protikapitalu.org/down.php?tk05.pdf -jk-

Zpravodaj SDT
. 31: Prvn slo informanho listu iniciativy Skuten demokracie te! (SDT) v roce 2012 vylo hned na Nov rok. Naleznete v nm zamylen Michaela Hardta a Antonia Negriho nad tm, co ns asi ek v nov pchozm roce. Stejnou otzku si klade i lnek zpracovan podle guardien.co.uk. Nsledujc texty pibliuj protesty izraelskch en vi genderov segregaci a snahy nkterch irskch aktivist z hnut Occupy o obsazovn przdnch dom. Posledn ze ty strnek je ji tradin vnovna informacm o iniciativ SDT. . 32: Tituln lnek 32. sla Zpravodaje SDT se zabv povolebnmi protesty v Rusku, kter napadaj zmanipulovanost voleb do parlamentu. Druh strnka je zas vnovna protestm v Maarsku, kde konzervativn vlda Viktora Orbna vyuila sv vtiny v zkonodrnm sboru a prosadila novou stavu, kter vyvolv znepokojen i v zahrani, stejn jako tamn mediln zkon, kter umouje sttu kontrolovat obsah zpravodajstv. Tet strana pin nkolik aktualit o hnut Occupy: policejn vyklizen studia Global Revolution v New Yorku; zatkn aktivist Occupy Wall Street bhem oslavy Novho roku; muzejn zjem o hnut; pokraujc protestn tbor ped katedrlou svatho Pavla v Londn. tvrt strnka pat informacm o iniciativ SDT. . 33: Na vodn strnce se mete seznmit s irskou vesnikou Ballyhea, kter se postavila vldnm spornm opatenm a kadou nedli se zde konaj protestn demonstrace. Nsleduj informace z ecka, konkrtn o rapidn se zhorujc sociln situaci mnoha obyvatel, o nedostupnosti lk a o jedn z akc odporu obsazen rozhlasu a pevzet vysln do doby, ne pijela policie. Dal aktuality se tkaj hnut Occupy a otzky nezvislosti Skotska. . 34: 22. ledna vylo 34. slo zpravodaje. Jak je ji posledn dobou zvykem, vnuje se zpravodaj pedevm zprvm ohledn hnut Occupy. Tentokrt se mete seznmit s informacemi o dn spojenm s tmto hnutm v New Yorku, Belfastu, m, Seattlu a Londn. Dal prostor je vyhrazen protivldnm protestm v Rumunsku a studentskmu protestu, kter se konal 19. ledna v Praze. Vechna sla ke staen zde: www.skutecnademokracie.g6.cz/zpravodaj. -jk-

Hlas ulice . 9
Hned na zatek musm piznat, e dal slo Hlasu ulice, zpravodaje Asociace Alerta, je pro m zklamnm. U devtho sla bychom ji mohli ekat njak posun v koncepci, grafice a obsahu zpravodaje. Nic takovho se vak nekon. Odbyt grafick zpracovn je nsledovno nic novho nepinejcm obsahem. Na tyech stranch, kter by se pi vhodnm zvolen psma, dlen slov, absenci mezer mezi odstavci apod. daly naplnit daleko vtm objemem informac, je pouze jedin autorsk lnek o odpadovm hospodstv v Most, kter navc ve sv podstat jen opakuje, co bylo ji napsno v pedelch slech. Zbytek tvo prohlen prask skupiny PRAK a pozvnky na vstavu v Jihlav, srii promtn v Plzni a dva promtac veery na severu ech. Ze zatku se Hlas ulice zamoval na region severnch ech jak tmaty, tak pozvnkami na osvtov akce, co bylo zcela logick vzhledem k regionlnmu zakotven a distribunm monostem kolektivu Alerta. Souasn snaha o celorepublikov dosah vak jaksi postrd praktick smysl. Koncepce zpravodaje je samozejm pln v rukou tch, kdo ho vytvej, pesto si vak neodpustm doporuen, zda by ji nebylo lep pehodnotit a vrtit se opt k periodiku s loklnm zamenm a dosahem, kter by ml vt nadji oslovit a informovat konkrtn skupinu lid. Ke staen zde: alerta.cz/wp-content/uploads/2012/01/Hlas_ulice_9.pdf. -jk-

Po peten zrecyklujte . 5
V polovin bezna vylo dal slo olomouckho zpravodaje, na jeho vydvn se podl mstn skupiny eskoslovensk anarchistick federace, Food not Bombs a Occupy Olomouc. Zpravodaj se vodem vnuje studentskm protestm, kter se pod spolenm oznaenm Tden neklidu odehrly i v Olomouci, a to formou protestnho shromdn, span na univerzit a diskus. Dal stejn text sla je vnovn kauze Romana Smetany, jen byl odsouzen za pomalovn pedvolebnch plaktk a s jeho postoji se mete seznmit i na strnkch asopisu, kter prv drte v ruce. Po peten zrecyklujte . 5 o rozsahu 4 stran A5 naleznete ke staen zde: www.csaf.cz/index.php?clanok=1268 -jk-

37

EXISTENCE 2/2012
Anarchistick revue

RECENZE
koncerty, kter vydlaly statisce liber mezi nejastj pjemce penz a podpory patila militantn organizace na ochranu prv zvat Animal Liberation Front (ALF) a prv stvkujc hornci a dokai. Podali demonstrace a pm akce a podporovali nejrznj kampan (nejvce asi CND, Kampa pro jadern odzbrojen). Pmo z anarchopunkovho prosted vzela iniciativa Stop the City, podajc okupan street party ve finannch a obchodnch centrech velkch mst, a v neposledn ad tak legendrn militantn organizace Class War. Velk draz se kladl na prva zvat. Naprost vtina kapel sestvala z vegetarin a vegetarinek, siln bylo i zastoupen vegan a veganek. Lid z anarchopunkovho prosted se velice aktivn astnili protest a pmch akc, tm masov podporovali hnut sabotovn hon atd. Silnou pozici mly i feministick mylenky, existovalo i nkolik enskch feministickch kapel. Ian Glasper vysloven zdrazuje, e v anarchopunkov scn byla ast en mnohem vy ne v prvn punkov vln, kde se tm nevyskytovaly.

The day the country died


Papagjv hlasatel Records vydal obshlou (476 stran formtu A5) knihu od Iany Glaspera s vevysvtlujcm podtitulem Historie anglickho anarchopunku 1980 - 1984. Knihu seenete napklad na e-mailu distro@csaf.cz, jej cena je 350 K. V asopise A-kontra vyla v roce 2007 recenze na anglick vydn, kter je natolik obshl a vypovdajc, e jsme se rozhodli ji pout u pleitosti vydn eskho pekladu:

Punk jako revolun hnut: odlesk zal slvy


Na sklonku minulho roku vyla v nakladatelstv anglickho punkovho labelu Cherry Red kniha Iana Glaspera The Day The Country Died s podtitulkem A History of Anarcho Punk 1980 - 1984. Akoliv by se po prvnm prolistovn mohlo zdt, e publikace je svm popisnm a encyklopedickm stylem uren pouze fajnmekrm s hlubokm zjmem o ostrovn hudebn scnu, je ve skutenosti velmi tiv a vedle vtu vydanch desek a len sestav jednotlivch anarchopunkovch kapel nabz i vhled do subkultury jako takov: jej politiky, dynamiky i praktickho zpsobu fungovn.

Crass: otcov anarchopunku


Zkladn anarchopunkovou kapelou, jiskikou, kter zaehla plamen, se stali Crass. Kdy vzdlnm, vkem i socilnm statutem velmi nesourod komunita, obvajc vesnick dm, zaloila kapelu, nikdo asi neekal, jakm fenomnem se brzy stane. Do mobilizujc punkov muziky pidali chytr, ale radikln texty, a i jako kapela samozejm projevovali sv jasn vyprofilovan politick postoje, kter kombinovaly anarchismus a pacifismus. V undergroundovm punkovm prosted se brzy stali neuviteln populrnmi. Njak se jim podailo trefit do srdce tch nejmladch, kter oslovila prvn punkov vlna. Jejich desky se prodvaly v desetitiscovch nkladech a zstupy nsledovnk na sebe nenechaly dlouho ekat. Skoro kad jednotlivec v knize neopomene zdraznit, e se k anarchopunku dostal prv dky prvnmu albu Crass. Dokonce zazn i pravdpodobn oprvnn nzor, e tato kapela udlala pro propagaci anarchismu vce ne vechny povlen anarchistick organizace dohromady. Crass nebyli jenom kapelou i kolektivem spolubydlcch, ale opravdovou komunitou. Rozvjeli alternativn zpsob ivota a vedle pstovn vlastn zeleniny stihli nejen zorganizovat mnoho koncert, ale nap. tak zaloit svj vlastn label. Skrz nj pak naprosto v DIY duchu pomhali mladm nezkuenm kapelm s vydnm jejich prvnch desek. Crass label vydal kad nov kapele vdy jeden sedmipalec. Mylenka, kter se za tm skrvala, byla: ukzali jsme vm, jak na to, te u to je jenom na vs. Crass label navc brzy zskal velkou popularitu, vydval desky v ohromnch nkladech a singl na nm znamenal pro neznm kapely jedinenou monost, jak dostat sebe a sv mylenky do povdom poslucha a posluchaek.

Punk chyt druh dech


Na potku osmdestch let byl pvodn protestn nboj punkov vlny ten tam pokud byl ovem nkdy vbec ptomen a nelo pouze o chytr marketing v rebelskm rouchu. Punkov kapely prvn vlny skonily na mamutch korporativnch labelech a pokud kdy mly njak poselstv, pak se se vstupem na velk pdia rozplynulo v rocknrollovm ivotnm stylu novch celebrit. Hodn pvodnch kapel se prodalo nebo rozpadlo a scna se stala vce komern, co vtina pvodnch punks snela s nelibost. Cel podstata punku byla ztracena, shrnuje Key z kapely Youth Of Asia. Ale na ulicch a v garch to znovu velo. Mlad lid poslouchajc a naslouchajc punkovm kapelm mli pocit zrady a prodan rebelie se jim zaala odcizovat. Anotace knihy o tomto obdob k, e lo o dobu, kdy punk pestal bt pouhou radikln odvn mdou a stal se silou bojujc za skutenou sociln zmnu; opravdovm revolunm hnutm pohnnm jednm z nejprovokativnjch hluk, jak byl kdy nahrn. ada ten tohoto textu se na tomto mst jist zaala kroutit. Punk jako revolun hnut? Pojme se na to podvat ble a uvidme, e toto prohlen nen tak daleko od pravdy

Mylenkov a praktick zklady


Ian Glasper nedefinuje anarchopunkovou kapelu pouze zvukem, ale i mylenkami, kter zastvala, a zpsobem, jakm fungovala. Najdete zde i pr kapel, kter se do publikace dostaly spe dky hluku, kter produkovaly, a o svch mylenkch se bu tm nezmn, nebo je kapely zptn bagatelizuj. Drtiv vtina zahrnutch kapel se ale pod vlajku anarchie hrd hlsila a hodn z nich naopak do katulky nezapadalo muzikou, kterou hrly vtinou proto, e na rozdl od klasik nru nelo o dn hlun bordel, ale popov a melodick zleitosti, ppadn rzn experimenty. Co pro druhou punkovou vlnu anarchie tedy vlastn znamenala? Celou knihou prostupuj ti zkladn principy, kter tuto scnu spojovaly. Zaprv to bylo DIY, tedy princip udlej to sm. Kapely se zcela mysln a plnovit postavily mimo hudebn byznys; samy si navzjem organizovaly koncerty, samy si nahrvaly a vydvaly desky, psaly sv vlastn asopisy a zakldaly sv vlastn labely - nikoliv za elem tvorby zisku, ale vzjemn pomoci a spoluprce. Druhm principem byla levicov antiautoritsk politika. Kapely ve svch textech mluvily o prvech zvat, squattingu, vlce o Falklandy a antimilitarismu, boji proti ultrapravici, nuklern hrozb, teroru pravicovho neoliberalismu, stvkch pracujcch, anarchismu, pacifismu A zdaleka nelo pouze o verbln vyjden. Tm se dostvme ke tetmu principu: Anarchopunkov kapely kladly velk draz na pevdn slov do praxe, podle hesla action speaks louder than words (iny hovo hlasitji ne slova). Na tomto mst je nutn mal historick exkurze. V dob, kdy se anarchopunkov hnut formovalo, dostala se v Britnii k moci elezn lady Margaret Thatcher a zahjila sv neoliberln taen. Zaalo osekvn socilnch vdaj, omezovn moci odbor, privatizace, dokonce dolo i na vlku (o Falklandy). Ruku v ruce s tm samozejm lo utuovn represe a pronsledovn jakkoliv alternativy. Ale kad tlak vyvolv odpor a ozvat se zaaly i jin sti spolenosti. Stoupaly poty stvek a socilnch nepokoj, kter v letech 1984 - 1985 kulminovaly velkou hornickou stvkou. Ale zpt k anarchopunkov subkultue, pomalu se petavujc na hnut. lenov a lenky kapel nezdka bydleli v komunitch zaloench v zasquatovanch domech a aktivn se podleli na vyhledvn a obsazovn dalch dom. Vydvali adu benefinch kompilac a podali benefin

Conflict: nenechme si nic lbit


Crass zaali anarchopunku a pli dominovat a pomalu se z nich stvali jaksi leadei i vdci, akoliv oni sami o tuto pozici vbec nestli a aktivn se j brnili. Jejich filozofie, kter by se dala popsat jako anarchopacifismus, se stala ve vznikajcm anarchopunkovm hnut pevldajcm politickm nzorem. Ale tv v tv situaci na ulicch nzorem dost nepraktickm. Vznikajc oi! hnut, kter se velmi rychle transformovalo v hnut skinheads a zaalo lkat neonacisty, zaalo bt pro anarchopunk skutenm nebezpem. A anarchopacifist se neumli a z principu nechtli brnit Andy Martin z Apostlet popisuje typickou situaci z koncertu t doby: a najednou vidm ty mejdy v tkch botch a kandch. Pt skinhead pt ubohch, tlustch, stupidnch, zbablch rv si raz cestu davem a odstrkuje lidi stranou cestou k pdiu. Takhle se mnou nikdo jednat nebude a tak jsme za nimi s Davem vyrazili, ale ne jsme je dohnali, tak zaali brutln mltit a kopat toho asijskho kluka asi jedinho ne-blocha na celm koncert. Pesn tak jak km, pt na jednoho. A co udlalo tch pt set lid, co pilo na koncert? Udlali kolem nich velk kruh a koukali, co se dje Tak jak km, tyhle pacifistick zbablci stli

38

RECENZE
a sledovali, jak pt faist mlt patnctiletho kluka. Punk, jo? Ani bych se na n nevychcal, kdyby jim hoeli lakrky. Tak zhruba z tchto pocit a situac vzniknul v anarchopunku nov, alternativn politick proud. Jeho nejviditelnjm reprezentantem se stala kapela Conflict, kter se stala takovm protjkem Crass. Stejn tak jako oni byli neuviteln aktivn, stejn tak jako oni zaloili svj vlastn label Mortarhate. Podali koncerty, benefin akce atd. a aktivn propagovali svou filozofii. Nejeden lovk v knize vzpomn na proslulou taku plnou pekvapen, ve kter vozili Conflict na koncerty nejrznj tye a dal zbran, s nimi rozhnli pravideln toky neonacist. Conflict velmi hlasit propagovali tak ALF a kampa Stop The City, kter vnovali desetitisce liber. O sle anarchopunkovho hnut vypovd i to, e kdy tahle kapela vydala benefin sedmipalec (prv na kampa Stop the City), bhem jedinho roku se ho prodalo na tyicet tisc kus! A pokud se zajmte, jak dopadl ve citovan incident, tak jakmile na msto skrz dav dorazili lid z Apostles a Conflict, ti nckov skonili v nemocnici. Dva zbyl byli vyhozeni bez rm ti se dostali do rukou Crass, kte, a pacifist, tak samozejm okamit vyrazili Asiatovi na pomoc.

Anarchistick revue

2/2012 EXISTENC

Solidaritou proti tlaku


Cel hnut bylo prodchnuto duchem solidarity a kooperace. Pomalu vznikala prvn mezinrodn podzemn s, kter nezvislm punkovm kapelm, vydavatelm a distributorm umoovala vymovat, a tud efektivn it sv desky a organizovat mezinrodn turn. A vechno bylo organizovno nevdlen. Hrli jsme spoustu benefinch koncert; vlastn se mi zdlo, e kad koncert, kter jsme hrli, byl benefitem na Anarchistick fond pro zaten atd., vzpomn Seans z Legion Of Parasites. Snaha o non-profitnost a frov ceny la obas a pli daleko. Conflict napklad po roce zjistili, e na ve zmnnm benefinm singlu pro Stop The City trat 2 pence na kusu a dal edice tak musela bt o nco dra Na koncertech se rozdvala spousta literatury. Kay z Youth Of Asia v knize popisuje svj prvn koncert: Nicmn kapely byly skvl, zvl Crass, a dostal jsem tam spoustu letk a fanzin, vechny o anarchii, vechny protisttn a proticrkevn, vechny mnohem relevantnj a srozumitelnj ne ve, co jsem doposud etl. Kapely, kterm se nedostalo monosti vydat singl na jednom z mla anarchopunkovch label a vydaly si svou desku samy, umsovaly do booklet informace o cench a postupech s vydnm, vetn vech kontakt, aby ostatnm kapelm uetily as s vyhledvnm informac a podpoily je v tom, aby se i ony pustily do vydn vlastn desky.

skn spolu s pokreslenm kivkem. Tm vichni v knize zpovdan zstali vrni svm mylenkm a i po rozpadu kapel se podleli na innosti politickch skupin a hnut. ada kapel se svou innost nikdy nepestala a hraje, propaguje, agituje a mobilizuje nepetrit dodnes. Dopad, jak ml a m anarchopunk, dern shrnuje Deek z kapely Oi Poloi: Lid punk pod shazuj a kaj, e neme nic zmnit. Ale to je kravina. Podvej se na jakoukoli politickou organizaci, kter dl pm akce, jako je teba AFA, saboti hon nebo teba politit squattei a tak dl, a uvid, e v n jsou skoro vdy zapojen punks nebo ex-punks. Punkov hudba me lidem otevt oi, pinutit je pemlet a inspirovat je k inu, a to m konkrtn dsledky v relnm svt. A myslet si opak je hodn naivn. Pes z vivisekn laboratoe zachrnn aktivistou, inspirovanm k pm akci a ochran prv zvat deskou Icons Of Filth Nacistick skinhead zbit lidmi z AFA inspirovanmi kapelou Blaggers Zasquatovan komunitn centrum nabzejc levn vegansk jdlo mstnm nezamstnanm a dchodcm, inspirovan kapelou Crass Prales zachrnn ped vykcenm aktivistou Earth First, kter se ke svm prvnm pmm akcm dostal skrz anarchopunk Tohle vechno jsou pklady toho, co politick punk me doshnout a tak doshl. Dobr, nedostali jsme systm na kolena, ale vude na svt existuj stovky tisc lid, aktivn pracujcch na tomto cli, vytvejc alternativy a pevdjc je do praxe ve svch kadodennch ivotech, kte k tomu byli inspirovni punkem. Tahle muzika zmnila mj ivot a ivoty vtiny ten tto knihy Nezatracujte ho! Bob z Blood and Roses to bere z jinho konce: Jestli si myslm, e hudba me zmnit svt? J vm, e hudba me zmnit svt, protoe zmnila m zmnila ostatn, jako jsem j a dala ns dohromady. A kdy jsme vyjdili nae mylenky, dali jsme je svtu v pmm kontrastu s tmi, kter ns utlauj.

Anarchopunk: ekn na reflexi


Autor knihy odvedl skuten mraven prci. Dohledal minimln jednoho, ale vtinou dva i vce len vech kapel, o kterch pe, a dkladn je vyzpovdal. Kad kapele kterch je v knize nkolik destek je vnovna jedna kapitola, kter je kompiltem vpovd len a lenek kapel tu a tam doplnn o faktografick daje z pera autora. Vyprvn jednotlivch kapel jsou si strukturou velice podobn: popisuj zaloen kapely, prvn krky a koncerty, politickou angaovanost, rozpad kapely, popis toho, co jej lenov dlaj dnes, a nakonec odpovdaj na otzku, zda jim zstalo jejich politick pesvden a jak se na sv psoben zptn dvaj. Na pln zvr je pak piloena kompletn diskografie. Spe ne o njakou encyklopedii se tak jedn o historick dokument sepsan metodou oral history, strukturovan dle kapel, kolem kterch se toto hnut beztak z velk sti toilo a formovalo. Pi dnenm ten o anarchopunku v letech 1980 - 1985 jde o hudbu i chcete-li hluk - a v posledn ad. Od 2. svtov vlky nebylo mnoho situac, kdy by anarchistick mylenky byly tak populrn a mly tak masov apel. Tohle obdob nm tak skt cenn ponauen a ek na svou reflexi. Anarchopunk slou jako inn nstroj k propagaci anarchistickch mylenek i dnes; i v souasnosti se velk st len a sympatizant anarchistickch organizac rekrutuje z tto dnes u opt spe subkultury pestoe se st modernho anarchistickho hnut vehementn sna od punku distancovat a separovat. A v nkterch stech svta je anarchopunk pod dokonce jedinm prostedkem en anarchistickch mylenek. Proto si anarchopunkov subkultura a hnut nezaslou moralizovn i pauln odmtn, ale skutenou analzu a reflexi. A tato kniha nm me hodn pispt k jejmu porozumn. Petr Polk

Skinheads a nsil
Ale po fzi geometrickho rstu se anarchopunkov hnut dostalo do doby padku. Lid v knize hovo o nkterch konkrtnch pinch, i kdy svou roli jist sehrlo i to, e pily nov trendy Velkm problmem anarchopunkovho hnut bylo nsil. A nelo jenom o neonacisty, se ktermi si jaktak umlo poradit. V cel knize se opakuj popisy incident se skinheads, dajn apolitickmi stoupenci oi!, hudebnho stylu, kter velmi vehementn propagoval novin z hudebnho asopisu Sound Gerry Bushel. Hovo o nich Scottie z kapely Symbol Of Freedom: Organizoval jsi teba benefit pro, eknme, rodiny stvkujcch hornk, nebo na st pro dostupn bydlen nebo podporu mentln postiench a tyhle nezvan, nemluvn, nechtn urci pili, rozmltili okna, zmltili nvtvnky a uzaveli nm dal potencionln msto na koncerty, a penze, kter jsme mohli vydlat, ly na pokryt kod. Vypodat se se skinheads, kte mli plnou pusu jednoty a byli jednmi z ns, nebylo vdycky tak snadn jako v tto vzpomnce Iana z Tears Of Destruction: Pamatuji si, jak jsme jednou li na koncert Poison Girls v Oxfordu. Skinheads byli dost horliv a pokoueli se dostat na pdium, ale Vi chytla jednoho z nich za koule a zakroutila To je hned z potku zklidnilo! Lid tvoc anarchopunk byli absolutn naden. Mylenkou anarchie doslova ili a zamstnvala je na pln vazek. Velkou rnou pro n byla porka hornick stvky. Po pti letech bylo navc jasn, e dn revoluce nen na obzoru a anarchopunk pestal bt pro spoustu lid cestou. Hebkem do rakve byla i bitva o Stonehenge (1985), brutln policejn zkrok proti tradinmu neoficilnmu festivalu konanmu zdarma u tto megalitick pamtky. Tradin zde vystupovala spousta punkovch kapel a policejn zsah pro spoustu astnk a astnic znamenal ohromnou deziluzi. Hodn lid tak zmiuje, e se hnut stalo a pli politicky korektnm a v podstat konzervativnm. Lid sledovali jeden druhho, hldali se navzjem, zdali nkdo nepekrauje dan hranice a nezpronevuje se svm mylenkm. Zamovali se ale na okrajov zleitosti a nepodstatn detaily namsto celku, co vyvolvalo hodn zl krve a dokzalo otrvit spoustu nadench aktivist a aktivistek.

Po ptadvaceti letech
Anarchopunk toho i pes absenci konkrtnch vsledk dokzal mnoho. Pod praporem anarchie zmobilizoval desetitisce lid do akce, co se pedtm a koneckonc i potom povedlo mloemu. A u velk sti lid nelo o njakou krtkodobou, mdn a trendovou zleitost, kterou uloili do

39