Individualizace (post)modern souasnosti

vod do sociologie

Michal Majnu
397650

Zadal: Mgr. Slavomra Ferenuhov, Ph.D. 2011

1 vod a Ulrich Beck

Velikn souasn sociologie a profesor nmeckho pvodu Ulrich Beck se narodil v dnenm Polsku roku 1944. Dnes pedn na univerzit v Mnichov i na London School of Economics and Political Science a pat mezi velmi citovan autory hlavn dky sv prci z roku 1986 Rizikov spolenost. kol mho eseje spov nejen ve shrnut Beckovch teori a nzor z vybran kapitoly, ale tak v pedstaven jednoho z jeho pojm teni ve vztahu k jinmu sociologickmu termnu. Shl jsem po tmatu, kter je m mysli nejble. Kapitola pt pojednv o individualizaci a dsledcch z n vyplvajcch. Tento pedmt sociologickho bdn je, myslm, aktuln dnes stejn jako ztra, a zabvaly se jm u pedchoz generace. Zajmav je i spojen jeho mylenek s dalmi autory: Zygmuntem Baumanem a Janem Kellerem.

2 Individualizace a spoleensk individuum

Ulrich Beck a Jan Keller se v pojet individualizace trochu li. Zatmco Keller ji vnm jako vymaovn individua ze starch struktur spolenosti, kdy se jednotlivci stvaj samostatnj a nezvislej na tradinch socilnch vrstvch (Keller 2010: 18), Beck na ni pohl spe jako na proces vytven novch vztah mezi individuem a spolenost. Pitom tvrd, e individualita je model zespoleentn (Beck 2004: 205). Kellerv nzor ale nikterak neodmt, pouze mu dodv nov rozmr. Individualizace nen nov fenomn vytvoen modern spolenost. Je to aspekt provzejc lidstvo ji stovky let, aspekt civilizanho procesu v dnen (post)modern dob procesu industrializace a modernizace. Je to prv modernizace, kter znamenala pchod centralizovn moci, koncentrace kapitlu a masovho konzumu. Pinesla tak tzv. trojnsobnou individualizaci: osvobozen vyvzn z tradinch vazeb, odkouzlen ztrta tradinch jistot (s tm souvis i naruen ontologickho bezpe jedince), a reintegrace nov druh spoleenskch vazeb. Individualizace mn spoleensk vazby. Podle Kellera se vztahy stvaj komplexnj a sloitj, vytv se abstraktn struktury modern, anonymn a neosobn spolenosti (Keller 2010: 18). Beck se v tomto ohledu zamil konkrtnji na oblasti reprodukce a zamstnn. Proces individualizace s sebou pinesl podstatn zmny v rodin a postaven en ve spolenosti. eny se stvaj nezvislej (materiln) a svobodnj (psychicky). Klasick matka u prakticky neexistuje. Stejn tak se rozpadla klasick rodina jako elementrn prvek

socializace a vznik nov typ rodiny: sjednan doasn rodina (Beck 2004: 209). V tomto modernm typu rodiny ije jedinec kvli vem vhodm, kter nabz. Rodina je celek sloen z jednotlivc fungujcch v symbize. Ve chvli, kdy toto souit pestane pro nj bt prospn, opout ho racionln pojet. V oblasti zamstnn a prce se individualizace projevuje napklad vytvenm flexibilnch asovch pln i decentralizac pracovi. Objevuj se nov metody prce a nov formy zamstnvn externisti, najmn jinch firem na urit sluby atd. Existuje dleit pojtko mezi obma projevy. Jedinci se stvaj nositeli socializace na zklad vlastnho rozhodnut. Mluvme tedy o svobodn volb, kterou popsal Bauman ve sv prci Myslet sociologicky (Bauman, May 2004: 29). Lid se individualizuj, maj monost vlastnho rozhodnut. Svobodn si vyberou partnerku, svobodn zvol hudebn skupinu, kterou budou poslouchat, svobodn zvol kolu, kterou chtj studovat a spolek, do kterho vstoup. Meme si vybrat i firmu, ve kter chceme pracovat. Ovem, jak k Bauman, svoboda volby neznamen svobodu jednn, natopak svobodu dosaen onoho cle. To u je ovlivnno mnoha vnjmi faktory, jako jsou penze i vzdln. Jako jeden z fenomn kapitalizmu Beck vid zvislost individu na trhu. Spolenost trhu prce nezn tradin monosti obivy. Lid jsou zvisl na nabdce prce a nejsou schopni doshnout materilnho zabezpeen jinak, ne zamstnnm. Nae individualita tedy spov ve vbru zamstnn i v monosti odejt z prce, kad zamstnanec pedstavuje pouze doasnou a nahraditelnou individuln jednotku. Meme tak ci, e tradin formy obivy nm pipadaj zoufale zastaral a nemodern, proto se jich stranme. Vtina mladch si sv budouc pracovn msto pedstavuje v tepl kanceli, pracovn as vyplnn prac na potai a plat pinejmenm nadprmrn. Pole a dobytek se stali tajemstvm mystickho venkova. V Beckov pojet individualizace se jednotlivci nestvaj nezvislmi a osvobozenmi od spolenosti, prv naopak se skrze tento proces stali zvislmi na trhu prce a dalch institucch kolstv, zdravotnictv apod. Doslova jsme jim podzeni. Mluvme tedy o institucionalizaci spoleenskch vztah, prostednictvm nich se lovk dostv do zvislosti na svt lidech, institucch kolem ns. Institucionalizace sebou pin vytven modelovch situac a vztah. Spoleensk struktury a vazby se mn v jakousi s spojujc rzn innosti, obory, rzn lidi s rznmi profesemi a zlibami. Keller v tomto smru mluv o tzv. generalizaci spoleenskch vztah existenci ablon, do kterch lovk vstupuje s vdomm, e je pln nahraditeln. (Keller 2010: 18) Instituce takov ablony vytv a dosazuj do nich individua jako do matematick

rovnice. lovk je pak jako zbo na trhu. Sna se vyhovt podmnkm, aby byl zaazen do co mon nejlepch a nejlukrativnjch ablon spoleenskch vztah. V (post)modern dob nastupuje na tradin msto nuklern rodiny mda, vzdln a prce jako sekundrn instituce, kter se sice zdaj bti oddlen od soukromho ivota, ale podle Becka prostupuj do osobnch biografi a spoluutvej nae plny, n privtn d. spch v modernm svt stoj a pad se vzdlnm, bez nho se nm nedostane kvalitnho zamstnn kvalitnho finannho ohodnocen. V ppad, e se tto normalit uren institucemi nepoddme, budeme t jako existenn rebelov v minoritnch skupinch na samm dn spoleenskho ebku. Paradoxn na tomto modelu je to, e individua zvisl na institucch jsou nchyln ke shromaovn, vytven skupin a rznorodch koalic. Vzdvaj se tak sti sv svobody ve prospch celku, jeliko stle plat pravidlo, e dva jsou vce ne jeden. Z toho vyplv, e instituce asto pro zachovn tradinho du udruj a chrn tradin struktury vazeb. Krsnm pkladem tohoto (post)modernho systmu je instituce manelstv. ena se nejen vzdlv a pracuje, ale tak udruje rodinn vztahy v chodu. Dostv se tak do konfliktu individuality a rodiny, do dvoj role emancipovan eny a matky vcemn nezvisl na manelovi. Jak jsem napsal ve, individua jsou zvisl na trhu. V prbhu 20. stolet se vytvoila konzumn spolenost vzvajc masovou spotebu tm jako modlu. To vak zapilo dal jev a proces standardizaci. Vichni si kupujeme velmi podobn vci, nosme podobn obleen a toume po stejnm osudu bohatstv a slv. Z (post)modernho lovka se stala uniformn jednotka ve standardn spolenosti hlsajc normalitu. Za jednu pinu tohoto stavu meme povaovat televizi. Nekriticky konzumujeme programy a informace zprostedkovan televiz, jsme pehlcen daty. Vytvme si nhled na svt a spolenost skrze obrazovku a profesionln modertory. I kdy sedme vedle sebe, jsme kad individuln ponoen do stejnho poadu, kter unifikuje a standardizuje nai mysl. I kdy kad sm, vichni sledujeme stejn globln informace celosvtov standardizovan mediln s (Beck 2004: 213). To ns dostv do zvltnho stavu schizofrenie jsme kad sm, ale pece s celm svtem. Abych byl ale dostaten modern, musm pipojit dal pinu standardizace. Internet je naprosto stejnou globln mediln st jako televize a v dnen dob hraje, dle mho nzoru, jet podstatnj roli. Sociln st typu Facebook nebo Twitter ns vechny svazuj do stejn skupiny podivn sdlujcch si osobnch zleitosti, ani bychom se dostaten znali. Internetem koluj rzn zprvy, nzory a komente, kter konzumenti bezdn pijmaj za

sv a poslaj dl. Takovmto zpsobem se unifikace kadho jet prohlubuje a standardizace se posouv na novou rove. Beck se pustil tak do hledn vchodiska, do hledn njakho zpsobu peit v individualizovanm a institucializovanm systmu dnenho svta. Konstatuje, e kad z ns mus jednat sm za sebe, protoe v realit jsme sami. asto se stv, e se individua oprouj od minulosti a ztrc kontinuitu se vemi okolnostmi, kter je k souasnmu stavu dovedly. Vidme sami sebe pouze jako plod ptomnosti smujc do budoucna. Abychom dokzali n ivot vst stle (post)modern formou a nae j zstalo soust normality, je zapoteb skloubit soukromou a institucionln rovinu (Beck 2004: 217). Musme vak bt zrove aktivn vzhledem ke spolenosti, jednat podle na individuality a pijmat zodpovdnost za nae iny. I samotn systm a instituce pedpokldaj vlastn invenci ze strany jednotlivce, piem sami vyzdvihuj standart a normalitu.

3 Zvr
Standart se za posledn desetilet posunul doprava na politickm spektru a individuln pstup ke vem otzkm lidskho byt je podmnkou peit. Hled se originalita mnohdy a za hranicemi normality, kter se dky tomu stv stle abstraktnj. Ovem a u lovk chce t sebevc svojsky, vdy tak in, aby se zavdil spolenosti a byl pro ni atraktivnm v jakmkoliv slova smyslu.

ZDROJE
1) BECK, Ulrich. Rizikov spolenost. Praha: SLON, 2004. 430 s. 2) BAUMAN, Zygmunt; MAY, Tim. Myslet sociologicky. Praha: SLON, 2004. 239 s. 3) KELLER, Jan. Djiny klasick sociologie. Praha: SLON, 2010. 529 s.