You are on page 1of 48

1. Vysvtlete pojem dlba pce, jak druhy dlby prce znte?

Dlba prce je proces, ve kterm dochz k postupnmu osamostatovn jednotlivch druh innost i operac a zabezpeuje efektivnj alokaci vrobnch zdroj.

pirozen lo o rozdlen pracovnch innost mezi mue a eny a jejm clem bylo uetit si vznamn prci. spoleensk - jde o jde o specializaci lid pi vrob rznch statk nap.zemdlci, pastevci,pozdji se rozdluj emesla nap.posledn vznikla sfra slueb. v pracovnch operacch - vznik dalm vvojovm stadiem, je zaloena na technickm rozvoji a specializaci. len se na jednotliv pracovn innosti a vroba se skld z mnoha operac. mezinrodn je zena mezinrodnmi principy a vznik jako kterkoliv zemn specializace. Je zapinna nejen rznmi schopnostmi lid a jejich preferenc,ale i prodnmi a klimatickmi podmnkami. Mezinrodn d. p. m urit specifika a smna je provdna na zklad absolutn a komparativn vhody. Adam Smith - dlba prce, zen neviditelnou rukou nasmruje kadho do takov innosti, pro kterou m nejlep pedpoklady. inn dlba prce ovem vyaduje rozshl trh a Smith velice sprvn postehl, e ty nrody jsou bohat, kter pekonaly rozdrobenost, prolomily celn a jin hradby mezi loklnmi trhy a vytvoily velk nrodn trh. Dal monosti pak poskytuje mezinrodn dlba prce a na n zaloen mezinrodn obchod. Jak je vztah mezi dlbou prce a bohatstvm sttu a ekonomickm rstem: specializace, vychzejc z dlby prce, vede k vy efektivit a technologickmu pokroku. Tyto dv veliiny vedou k efektivn alokaci vrobnch faktor, tud k eko rstu a ten vede ke zvtovn bohatstv sttu.

Xenofon Oikonomikos dlba prce mezi otroky a svobodn obany 2. Vysvtlete kartalistick a metalistick pojet penz?
Penze: veobecn uznvan prostedek smny; funkce penz: prostedek smny, ztovac jednotka, uchovatel hodnoty; formy penz: zboov(pltno, sl..), paprov, souasn

kartalistick pojet penz penze jsou pouhm symbolem stvoenm a garantovanm sttem, nen dleit materil ze kterho jsou vyrobeny (penze bez vnitn hodnoty). PLATON metalistick pojet penz - hodnota penz = hodnota kovu, z nho jsou penze vyrobeny, penze nebyly zavedeny sttem, vznikly spontnnm vvojem s rozvojem smny. ARISTOTELES

3. Vysvtlete podstatu merkantilismu.


forma centrln plnovan ekonomie, sledovn nrodnch zjm, prostednictvm zvyovn mnostv penz v zemi, bohat sttn pokladna = siln armda a siln stt 15. 17. Stolet oddluje eko. mylen od filosofie, e sttn a obchodn problmy, Jak se me stt nrod bohatm??? , pedpokldali stabiln mnostv jmn nrod v zemi zpotku byl zkaz vvozu penz ze zem, podpora vysokch cen

Merkantilismus: aktivn obchodn bilance zdroj rstu bohatstv (pliv penz do zem); zajitn: clen struktura vvozu + dovozu, ochran.politika, kontrola rstu mezd, podpora exportnch monopol + tranzitnho obchodu (reexport optovn vvoz dovezenho zbo) J. Locke: tok na merkantilismus (pliv penz do zem neme zvtit bohatstv zem, protoe sniuje hodnotu penz v zemi) Merkantilistick ochransk obchodn politika vedla nrody k hospodsk autarkii a potlaovala mezinrodn dlbu prce.

4. Co je myleno pojetm lidsk spolenosti jako organismu. Jak to m vliv na ekonomick teorie? pojet lidsk spolenosti jako organismus vldne pirozen d, prodn zkony, pvod v lidsk povaze John Locke, kvantitativn teorie penz, ekonomick liberalizace.

5. Vysvtlete pojem Laissez faire, jak je jeho vztah k neviditeln ruce trhu a jak m vznam v hospodsk politice sttu? laissez faire nechte bt, heslo klasickho liberalismus, vyjaduje zsadu, aby hospodskmu
dn byla ponechan volnost (dn zsahy sttu, ppadn jen arbitra a tvorba pravidel), nkdy se pekld jako trh ve vye, dejte trhu volnou ruku, Keynes jej kritizoval. Ochrana spotebitele

Neviditeln ruka trhu je ekvivalentem tohoto tvrzen vychz z pedpokladu, e podnikatel sledovnm vlastnho zjmu zajiuj vy efektivitu neli sttn zsahy, podnikatel toti primrn vid vlastn zisk, kter vede tak k rstu nrodnho bohatstv. Neviditeln ruka trhu je analzou ekonomickho chovn lid. Podstatou je spontnn harmonie individulnho a spoleenskho zjmu. Pedstavuje soulad mezi vlastnm zjmem jednotlivce a zjmem spolenosti. Tohoto souladu je docilovno bez zsah sttu.

Pedpoklady fungovn: systm laissez faire (bez sttnch zsah do ekonomiky), instituce zajiujc spravedlnost (ochrana voln konkurence ped zjmovmi skupinami vrobc), velk trh ( hlavn pekka monopolizujcm snahm), neexistence velkch vdaj sttu (bemeno a brzda soukrom iniciativy a tm i hospodskho rstu).

6. Co je typick pro klasickou politickou ekonomii?


Posledn ekonomick smr, kter reagoval na nedostatky merkantilistick politiky sttu, politika=samostatn vda. Nzor klasik: nrodn hospodstv m svj vlastn pirozen d a zkony, kter jsou nezvisl na rozhodovacch procesech mikroekonomickch subjekt. Hlavn rysy: Pedmtem zjmu je makroekonomie Ekonomick jevy zkoumali z dlouhodobho pohledu Stoupenci hospodskho liberalismu Zkoumali faktory eko rstu, rozdlovn nrodnho bohatstv, ekonomick role velkch spoleenskch td

Zkladn teorie: teorie hodnoty (nkladov teorie hodnoty, pracovn teorie) Teorie rozdlovn (mzdy, zisky, pozemkov renty) kvanitativn teorie penz Dv vtve: anglick a francouzsk. Anglick vtev: Rst mnostv penz v ekonomice zvyuje automaticky pouze nominln nikoliv reln nrodn dchod a vede pouze k poklesu kupn sly penz. Rst cenov hladiny nemus podncovat rozmach vroby a me odrazovat od vvozu a stimulovat dovoz. Trval aktivn obch. bilance brn rozvoji mezinrodn dlby prce a odrazuje obchodn partnery. Adam Smith: laissez fair, neviditeln ruka trhu, kritika merkantilismu, zdrojem rstu nrodnho bohatstv je ekonomick rst (vroba zbo produktivn neproduktivn, spoleensk dlba prce, smna), teorie absolutn vhody, teorie kapitlu (fixn a obn mzdov fond), paradox hodnoty vody a diamantu, dva typy cen (pirozen a trn), mtkem hodnoty je prce. Thomas Robert Malthus: populan teorie, mzda jako existenn minimum, ekonomie jako ponur vda, zkon klesajcch vnos v zemdlstv, diferenn pozemkov renta. David Ricardo: ekonomick rst zvis na rozdlovn nrodnho dchodu mezi renty, zisky a mzdy. Akumulace kapitlu je hybnou silou rstu. Stagnace kapitalismu. Diferenn renta. elezn zkon mzdov, pracovn teorie hodnoty. Teorie ceny /zbo vzcn a vyrbn/. Kvantitativn teorie penz. Teorie komparativn vhody. Zisk je pebytek John Stuart Mill: sociolog, stacionrn stav, kapitl vznik abstinenc od spoteby, zisk je nklad. Teorie ceny a hodnoty (3 druhy zbo podle elasticity nabdky), teorie mezinrodn hodnoty. Francouzsk vtev: Jean Baptista Say Odmtal nkladovou teorii hodnoty, bohatstv je tvoeno prac, pdou a kapitlem. Rozdlovn mezi mzdy, renty a zisky chpal jako rozdlovn produktu mezi 3 vrobn faktory: prci, pdu a kapitl a to v zvislosti na jejich pspvku k tvorb produktu pedchdce modern teorie rozdlovn.

Sayv zkon trh: agregtn nabdka (jakkoliv velk) si vdy vytv stejn velkou agregtn poptvku. Plat jen v barterov ekonomice a jen v bod makroekonomick rovnovhy.

7. Co je to marginalistick revoluce a jak byl jej pnos pro vvoj ekonomickch teori? Marginalistick revoluce zmna paradigmatu v ekonomickm mylen, klasick politick ekonomie nahrazena modern ekonomi. Charakteristiky: (rozdly oproti KPE) - odmtnut hodnotov teorie KPE a konstrukce nov subjektivn teorie hodnoty - zkoumn jev z pozice jednotlivc, individualismus jako vchoz metoda pstupu - v klasick ekonomii byl stedn postavou kapitalista, pro marginalisty byl stedn postavou spotebitel - orientace na poptvkovou stranu ekonomiky, cena na trhu je zvisl na ochot kupujcho. - klasikov se zajmali o ekonomick rst, kdeto marginalist zamovali svou pozornost na alokaci omezench zdroj - marginln analza otevela prostor pro systematick vyuvn matematickho apartu - nejvtm pnosem smru je teorie mezn uitenosti (potky v dle W. Jevonse, C. Mengera a L. Walrase), dle teorie mezn produktivity pozn. teorie meznho uitku a teorie mezn produktivity pedstavuj dv strnky teorie hodnoty pozn2. mezn uitenost prstek uspokojen ze spoteby posledn jednotky statku. 8. Vysvtlete kardinalistick a ordinalistick pojet uitku.
Kardinalistick pojet uitku: uitek lze pmo zmit. Prosazovali nap. Jevons, Menger, Walrase, Marshall ( uitek men pomoc penz, konkrtn uitenosti pennho dchodu). Ordinalistick pojet uitku: uitek nelze mit. Statky je nutno chpat jako substituty a komplementy a spotebitel porovnv rzn kombinace statk. Je schopen je seadit do kly preferenc. Pareto je autorem ordinalistick verze chovn spotebitele, pi n vyuil indiferenn kivky. Kivky vyjaduj kombinace mnostv statku X a statku Y, kter poskytuj spotebiteli stejn uitek.

9. Vysvtlete co to znamen ceteris paribus a k emu se vyuv?


Ceteris paribus = za jinak nezmnnch podmnek, na vech ostatnch trzch nedochz k dnm zmnm. Je to pedpoklad pro rovnovhu na trhu. =za pedpokladu,e se ostatn vci nezmn . Pi zachovn pvodnch podmnek za stvajcch podmnek

Pouv se k formulaci ekonomickch domnek, napklad u definice poptvky. mnostv poptavanho zbo v danm asovm obdob stoup s jeho klesajc cenou, ceteris paribus". Za pedpokladu, e se nezmn determinanty poptvky (tj. obecn vci, kter mohou mt vliv na tvar a polohu poptvkov kivky), pokud budou obchodnci nabzet zbo za ni cenu, bude stle vce lid chtt a ochotno takov zbo koupit. Mnoho tvrzen v ekonomii by mlo bt sprvn vyeno vdy s dodatkem "ceteris paribus", jinak to nen eeno pln pesn a me to vst k rznm dezinterpretacm a maten lid.

10. Co je to keynesinstv a co bylo pinou jeho vzniku?


keynesinstv: ekonomick smr, zaloen John M. Keynes (cambridgesk universita) - zabv se lohou sttu v ekonomice a hospodskou politikou

dlo Obecn teorie zamstnanosti, roku a penz (1936) zdvoduje potebu aktivnho psoben sttu na stran poptvky, sniovn nezamstnanosti a mrnn dopad hospodskch kriz. pehodnocuje neoklacisk ekonomike a vytv nov makroekonomick vklady ekonomie charakteristiky: o makroekonomick pstup k analze hospodstv o zkladem vkladu je pjmov vdajov metoda (srovnvn pjm je se pouvaj na vdaje tvorba poptvky, pokud pjmy a vdaje jsou v rovnovze, tak i trh je v rovnovze vznik teorie efektivn poptvky) zdvoduje nutnost sttnch zsah je tvo stabilizan mechanismus

o -

penze jsou nejen transakn prostedek, ale pedevm uchovatel hodnot

spory jsou funkc bnho dchodu - nominln mzdy jsou neprun smrem dol - zavd prvek nejistoty spojen s oekvnm - omezen zvislost investi na rokov me - odmt prun vyrovnn nabdky a poptvky na trhu prce na zklad prunch mezd, proto zdrazuje vznik nedobrovoln nezamstnanosti pina vzniku: selhn trnho mechanismu a neoklasickch eko. teori, nov eko. jevy, snaha o vysvtlen celosvtov deprese vznik bhem hospodsk krize ve 30 letech

Na zklad makroekonomickch analz dospl k zvru, e existuje jet obecnj teorie, ne je teorie neoklasickch ekonom. Podle jeho teorie za uritch okolnost nemus trh nutn spt k nejefektivnjmu bodu, ale me se ustlit v situaci, kdy je produkt nzk a nezamstnanost vysok (nedostaten agregtn poptvka). Faktory, kter mohou tento stav vyvolat, jsou spekulativn motiv poptvky po penzch a past na likviditu. Tyto jevy mohou zpsobit absolutn neinnost monetrn politiky. Nejvtm ekonomickm problmem je podle Keynese nezamstnanost. een mlo inn mnov politiky vid ve sttn rozpotov stimulaci (fiskln politika) agr. poptvky v dobch deprese a kryt jejho schodku v dob konjunktury. Spekulativn motiv poptvky: spekulanti maj pedstavu normln rokov mry a zmnami poptvky po penzch reaguj na odchylky skuten rokov mry od normln mry. Past na likviditu: nedostaten innost monetrn poptvky v dob deprese. Vychz ze spekulanho motivu preference likvidity. Proto regulace rokov mry CB nen spolehlivou zrukou pln zamstnanosti. 11. Vysvtlete pojmy neokeynesinstv a postkeynesinstv?
Neokeynesinstv pedstavovalo snahu o spojen Keynesovy makroekonomie s neoklasickou mikroekonomi. Jedn se o pizpsoben Keynesova odkazu neoklasick teorii. Jednm z hlavnch znak je pijet mikroekonomickch poznatk neoklasik. Hlavnmi pedstaviteli jsou Alvin Hansen, RF Harrod, Hicks Franco Modigliany a P.A. Samuelson. Vyuvaj napklad model multipliktoru (vztah pjm a vdaj spor a investic). Vznik modelu ISLM, vahy kolem philipsovy kivky. Podle neokeynesinc jsou pinou nedobrovoln nezamstnanosti neprunosti cen (neprun mzdy smrem dol, past na likviditu a necitlivost investic na rokovou mru). Keynesovsk makroekonomie je povaovna za teorii krtkho obdob. Ekonomika, kter se v krtkm obdob chov podle keynesinskho modelu, se v dlouhm obdob chov podle neoklasickho modelu. Neokeynesinsk teorie byla do 70. let 20. stolet soust ekonomie hlavnho proudu, kdy dochz ke krizi keynesinstv, v dsledku stagflace (stagnace ekonomiky a vysok mra inflace).

Postkeynesinstv se vytvelo v 50. letech 20. stolet jako relativn samostatn a na neokeynesinstv nezvisl smr. Soustedn na problmy zjednoduen vkladu (oputn prvku nejistoty), vstcnost neoklasickm idem autoregulace vedouc k obnoven rovnovhy pi pln

zamstnanosti, podcenn monetrn politiky a pennch aspekt, se ktermi spojovali neschopnost neokeynesinc rozpracovat teorii inflace. Postkeynesinci kladou draz na Keynesovy teorie, kter jsou odklonem od neoklasick ekonomie. Usiluj o vytvoen novho vzorce mylen, avak dosud nevytvoili jednotn teoretick systm. Je charakterizovno jako snaha o vytvoen keynesinsk teorie hodnoty a rozdlovn a tm vytvoen samostatnho ekonomickho celku, nezvislho na neoklasickch teorich. Postkeynesinci usilovali od zkoumn kapitalistick ekonomiky v co nejrelnj podob, tedy s psobenm nedokonal konkurence, s pevahou oligopolnch struktur, rozvinutmi pennmi, vrovmi a dalmi institucemi. Vychz z rozdlen kapitalistick spolenosti na dv tdy, a to kapitalistickch podnikatel a nmezdnch pracujcch. Italsko-cambridgesk kola je star vtv keynesinstv. Zkladem jejich teori byla ekonomie J.M. Keynese a polskho marxisty Kaneckho. Soustedili se na teorii rstu a rozdlovn. Zpochybovali teorii meznho uitku jako hodnotov teorie a teorii mezn produktivity jako teorii rozdlovn. Pat sem nap. Joan Robinsonov.

Americk kola je mlad vtev postkeynesinstv. Pat sem nap. Paul Davidson. Amerit postkeynesinci se zamili na rozpracovn penn teorie J.M. Keynese. V jejich pojet nen penn multipliktor stabiln. Postkeynesinstv se od neokeynesinstv a neoklasicismu odliuje hlavn metodologi. Vchodiskem postkeynesinc je metodologick realismus. Ten klade draz na realismus pedpoklad. Zkoumn je zaloeno na zkuenostech, poznatcch a z nich vyvozovanch sudcch. Postupuje se od konkrtnch ppad k obecnm zkonm. Postkeynesinci chpou lovka jako spoleenskou bytost a pedpokldaj, e schopnost lid zskvat a zpracovvat informace je omezen. Keynesinci pracuj s omezenou racionalitou. Pravidla jsou urovna skupinami, kter maj moc plynouc ze spoleenskho nebo ekonomickho postaven. Metodologick realismus je spjat s uvaovnm v historickm ase. Historick as je nezvratn sled udlost od nezmniteln minulosti k nejist budoucnosti. Michal Kalecki definoval stupe monopolu firmy jako pomr hrub ziskov mare k hodnot produktu. Zvis na stupni koncentrace kapitlu, na stavu tdnho boje, sle odbor, na monostech firem pouvat necenov formy konkurence a na dalch faktorech.

12. Vysvtlete nklady obtovan pleitosti, kdo je autorem tto teorie?


tzv. implicitn nklady hodnota jin innosti (statku), kter se mus ekonomick subjekt vzdt ve prospch jin innosti (statku)

jsou ztrtou mezn uitenosti statk i slueb, o kter lovk piel z dvodu volby alternativnho vyuit zdroj. Obtovan pleitost je druhou volbou na ebku preferenc lovka. Tm, e se rozhodl pro jinou monost, nebyla tato druh nejlep volba realizovna a proto musela bt obtovna. Obtovan uitenost nevyrobench statk je to, co uruje nklady.

autorem je Friedrich von Wieser

13. Jsou penze vi reln ekonomice neutrln?


Humeho neutralita penz penze jsou vdy neutrln, emis penz se nm nikdy neme podait zvit vkon reln ekonomiky, maximln se nm poda zmnit reln pomry mezi pjmy a majetkem jednotlivch skupin obyvatel Monetaristick pojet zmny penn zsoby nemaj dlouhodob vliv na reln rokov sazby, mnov kurs a HDP, nebo nominln veliiny se mn jedna ku jedn se zmnami v rovni penn zsoby. Zastncem je Friedman.

pokud budem vychzet z rovnice neutrality penz M=k*P*Q (mnostv penz v obhu=souinu cenov hladiny, relnho nrodnho dchodu a koeficient (procento pennho dchodu dren jedincem v hotovosti)) pak M neovlivn k ani Q, ovlivn pouze P. v realit vak dochz se zvenm P tak k rstu dchodu jedince a naven produkce ekonomiky

Friedman popral neutralitu penz v krtkm obdob. Zmny nabdky penz maj v krtkm obdob siln reln inky mn reln produkt a zamstnanost. Penze jsou neutrln pouze z dlouhodobho hlediska. Nabdka penz je rozhodujcm faktore, kter vyvolv nerovnovn situace v ekonomice. Zmny v nabdce jsou oky, kter mn ceny i reln veliiny. Trn ekonomika je stabiln systm, v nm vrazn hospodsk poruchy (recese, inflace, deflace) zpsobuj zmny v nabdce penz. Inflace je tedy pouze finann jev, kter vznik, kdy rst nabdky penz je rychlej ne rst relnho produktu. 14. Vysvtlete poptvku po pennch zstatcch.
je tvoe likvidnmi aktivy =obivem a vklady na b. . (v jak likvidn form, chtj lid dret sv aktiva pi rzn rok. me) Md = Md (r . Y) (- +) m ni roen tm vce drm v neroen form = > nepm mra existuj 3 zkladn motivy drby penz (pro lid poptvaj) transakn (nkupy), opatrnostn (neoekvan vdaje), spekulan (vidina zisku) na trhu penz pedstavuje poptvkovou kivku L (zmny rst dchodu L doprava) vytv tzv. past likvidity nzk prokov mra pi kter jsou lid ochotni dret jakkoliv mnostv penz (horizontln poptvkov kivka)

15. Vysvtlete zlat pravidlo mnovho rstu.


Jedn se o Friedmanovo doporuen v oblasti mnov politiky, konkrtn zen mnovho agregtu (zen mnostv penz v ekonomice). pedstavuje stl tempo rstu penn zsoby, je m dlouhodob odpovdat tempu rstu relnho produktu. mnostv penz v obhu by se mlo kadoron zvyovat v souladu s dlouhodobm rstem eko.

16. Definujte co jsou to mezn veliiny a k emu slou.


Mezn veliiny meme t chpat jako prstky urit funkce, mn-li se promnn o njakou malou jednotku. Mezn produkt, mezn nklady, mezn uitek, atd nejastji se zskvaj jako prvn derivace celkov funkce pslun promnn eko subjekty vol tak, aby maximalizovali vlastn uitek

17. Vysvtlete subjektivn a objektivn teorii nklad.


Objektivn teorie - teorie nklad vychzejc z teorie mezn produktivity, nklady obtovan pleitosti, nklady uruje obtovan uitenost nevyrobench statk, rozhodovn jednotlivc a jejich preferenn kly, nklady na vrobu - hodnota statk = uitenost obtovan a zskan ustlen teorie, posuzuje skutenost objektivnmi metodami

subjektivn teorie zvis na hodnotiteli, velmi individuln, monost citovho ovlivnn

18. Jak je vztah mezi investicemi a sporami?


Teorie vychzejc z kapitlu: saving is spending. Co znamen, e spory se mn v investin vdaje. Vznamn mylenka pro celou klasickou politickou ekonomii.

Podle Keynese nejsou investice a spory nijak spojeny, neexistuje mechanismus, kter by zajioval, e se investice budou rovnat sporm. Dky tomu mohou nastat dv situace: mezera spor (spory jsou vy ne zamlen investice) nebo mezera investic (zamlen investice pevyuj spory). S = s . Yd - C0,

19. Co jsou to penze v irm a um pojet?

zk pojet penn zsoby = penn agregt M1 (obivo a vklady na tech), penze jsou to, co je veobecn pouvno pi placen za zbo a sluby (hotovost a depozita) irok pojet penn zsoby = penn agregt M2 (obivo a vklady na tech + vklady na termnovanch tech), v vahu se berou i mn likvidn formy jako terminovan vklady 20. Vysvtlete keynesinskou spotebn funkci.
krtkodob keynesiansk spotebn funkce je funkc dchodu C = Ca + c . Y, c..........mezn sklon ke spoteb (MPC), c = C/Y Ca.......autonomn spoteba spoteba nezvisl na vi dchodu

Celkov spoteba se skld z autonomn spoteby (Ca) a indukovan spoteby (cY).

Autonomn spoteba je nezvisl na vi dchodu (vdaje, kter domcnosti mus platit bez ohledu na vi dchodu + vliv dalch faktor, kter mohou ovlivnit spotebu). Indukovan spoteba s rstem dchodu roste. Mezn sklon ke spoteb = prstek spoteby vyvolan rstem YD o jednotku. (podle Keynese konstantn). Mezn sklon ke spoteb potom udv rychlost jakou indukovan spoteba s rstem dchodu narst, neboli: kolik korun je z dodaten koruny dchodu vydno na spotebu. S rstem dchodu tedy vdaje na spotebu rostou, s poklesem dchodu naopak klesaj. APC prmrny sklon ke spoteb = C/Y vyjaduje podl spotebnch vdaj na celm dchodu

Dlouhodob keynesinsk spotebn funkce C=c*Y tvorba spor C = Ca + cY Bod A je bodem, kdy se dchod rovn vdajm na spotebu rozpoutn spor

Ca 0 Y

21. Co je to platebn bilance.


soustava finannch t zachycujc finann toky se zahranim penn vyjden ekonomickch transakc mezi uritou zem a jejmi zahraninmi partnery za uri obdob (export a import zbo a slueb, investic, finannch prostedk) lze ji zakreslit formou tu (T) vertikln struktura zachycuje pliv a odliv penz (kredit a debet) horizontln zachycuje jednotliv ty: Bn et obchodn bilance zbo, slueb, dchod a pevod finann et dovoz a vvoz investic (nkup akci, vry v zahrani)

et chyb a opomenut devzov rezervy zachycuje vechny pohyby na zmnnch tech, slou k jejich vyrovnn tak, aby platebn bilance byla v rovnovze (=0)

22. Kdy nastv vnj rovnovha?


je pedstavovna vyrovnanost platebn bilance (nulov saldo platebn bilance) bereme v vahu mezinrodn pohyb kapitlu (finann et PB) pi nemnnosti devzovch rezerv

kdy saldo bnho tu je vyrovnno opanm saldem finannho tu, nebo bn a finann et se vzjemn vykompenzuj (pi pebytku BU istm odlivem kapitlu, pi pasivu BU istm plivem kapitlu) nstrojem k vyrovnn je mnov kurz zjednoduen (odhldnutm od transfer a dchodu) nastv pi vyrovnn istho exportu (Ex=0) piny nerovnovhy: Vvoj HDP, kolsn mnovch kurs, vvoj inflace, zmna preferenc, protekcionismus, - pro jeho mezinrodn srovnn je vak teba pout relativn ukazatel nejastji pomr istho exportu (Ex Im) nebo salda bnho tu k nominlnmu HDP

nerovnovha nm zna, e pebv Export i Import (pebytkov/deficitn Export)

23. Vysvtlete pojmy mnov kurz a parita kupn sly. Jak je jejich vzjemn vztah? Mnov kurz je cena jedn mny vyjden v jednotkch jin mny, obvykle se udv jako
podl domc mny ku mn zahranin. Je ovlivnn hospodskou a politickou stabilitou zem, jej obchodn a platebn bilanc a spekulacemi, okrajove je ovlivnn CB pomoc devzovch intervenc. Siln mna podporuje dovoz a ztuje vvoz (sniuje inflaci a domc produkci)

parita kupn sly mnov kurz je rovnovn jestlie ve dvou zemch lze realizovat nkup za stejn mnostv penz (samozejmost je pepoet mn). V rele se s nm vak nesetkme, protoe existuj pekky mezinrodnho obchodu. parita kupn sly se pouv k vyjden rozdlu cen mezi jednotlivmi stty Absolutn PKS E=cenov hladina domc/cenov hladina zahranin . nominln mnov kurz Mnov kurz dvou zem je determinovn pomrem cenovch hladin v danch zemch. relativn PKS e=mra inflace domc zahranin procentn zmna mnovho kurzu odpovd rozdlu zmn cenovch hladin

24. Vysvtlete pojem cenov arbitr, kdy k tmto arbitrm dochz.


srovnn cen mezi stty v dsledku zmny nabdky a poptvky vyrovnn cen vyjdench v jedn mn Pokud by byla v zemi (A) urit komodita relativn levnj, vedlo by to k rstu poptvky po tto komodit v zemi (A) a jejmu dovozu do zem ostatnch. To by vyvolalo rst ceny tto komodity v zemi (A) a pokles ceny v ostatnch zemch a nsledn vyrovnn cen. Podle zkona jedin ceny jsou tedy ceny vech komodit vyjdeny v jedn mn stejn

25. Co to znamen, e je zem istm dovozcem kapitlu?


r (%) rd rw I
I,S, (mld K) If = -x objem dovezenho kapitlu se rovn objemu dovezenho zbo a slueb

S + (T-G)

rd>rw domc rokov mra je vy ne svtov nabz me lep rokovou mru ne ve svt >poro ste poptvka po CZK (apreciace CZK)

poroste dovoz (I), poklesne vvoz (E)

rd s rostoucm I a poptvkou po CZK bude klesat a na rove rw domc mna poroste a do okamiku, kdy se objem dovezenho kapitlu vyrovn s objemem dovezenho zbo a slueb
(stejn otzka Na trhu zapjitelnch fond zakreslete a vysvtlete vnj rovnovhu zem, kter je istm dovozcem kapitlu.)

26. Co to znamen, e je zem istm vvozcem kapitlu?


S + (T-G) rw rd I
If = x objem vyvezenho kapitlu se rovn objemu vyvezenho zbo a slueb

rd < rw domc rokov mra je ni ne svtov

vhodnost

I, S (mld K)

investic v zahrani dky lep rw smna CZK za jin penze(nkup cizch mn, pokles poptvky po CZK (depreciace CZK) poklesne dovoz (I), poroste vvoz (E)

rd

s klesajc I a poptvkou po CZK bude rst a na rove rw domc mna bude klesat a do okamiku, kdy se objem vyvezenho kapitlu vyrovn s objemem vyvezenho zbo a slueb

27. Jak je vztah mezi relnm mnovm kurzem, nominlnm mnovm kurzem a istm exportem?
nominln mnov kurz = mnov kurz je se vyhlauje (nap NB) . E reln mnov kurz = vychz z parity kupn sly penz (nkup zbo za stejn mnostv penz v R a jinde, snaha o vyjden srovnateln rovn cen mezi stty . Er

vztah mezi nimi lze vyjdit takto: Er = E * Pf / P (reln mnov kurz= nominln MK * pomr zahranin a domc cenov hladiny)
E . Pf zahranin cenov hladina pepoten na koruny reln mnov kurz m relativn konkurenn schopnost zahraninho a domcho zbo ist vvoz zvis na relnm mnovm kurzu reln depreciace mny zvyuje ist vvoz reln apreciace mny sniuje ist vvoz k reln apreciaci a depreciaci nedochz pouze zmnami nominlnch mnovch kurz, ale i zmnami cen zahraninho a domcho zbo a slueb

28. Vysvtlete, kdy nastv rovnovha na trhu penz.


penn zsoba se rovn sum poptvanch pennch zstatk Ms = Md (Y,r) Y nominln dchod, r nominln rokov mra v krtkm asovm obdob je nabdka dokonale prun (vertikln) +-

rovnovha na trhu penz je dna prsekem MD a MS (bod rovnovhy E), je tm dosaeno rovnovn rokov mry a rovnovnho mnostv penz nerovnovha se upravuje pomoc monetrn politiky (vliv na MS) i zmnou objemu produkce i rovn cen (vliv na MD) poptvka je tvoena transakn (penze na nkup), opatrnostn (penn zsoba na neekan vdaje) a finann (penze na nkup majetku pinejc zisk) D nabdka je tvoena obivem a depozity

29. Vysvtlete pojem lidsk kapitl.


autorem je M. Friedman, lidsk kapitl je chpan jako zkladn rove vzdln a zdrav, je pin svmu nositeli vnosy, a pro jeho zskn musel investovat kvalita populace zvis na LK, je to soupor znalost a dovednost, jimi osoba disponuje na rovni jedince se lidsk kapitl projevuje vym pjmem a zamstnanost, na rovni spolenosti pak vy produkc pomoc LK je mon urit relativn hodnotu lovka na trhu prce investic do LK roste produktivita (tm i ekonomika), dchody a nklady (oekv se jejich nvratnost), lid investuj do sebe a nvratnost oekvaj v podob vysokch vdlk

30. Keynesinstv a jeho vztah k nezamstnanosti.


je pro n ekonomickm problmem, odkln se od klasik (kte navrhovali snit mzdy), een vid v zsahu sttu, kter bude stimulovat agregtn poptvku prohlauj, e zamstnanost je zvisl na agregtn poptvce, sniovn mezd by vedlo k jejmu poklesu, poklesu koupschopnost a vkonnosti podnik, tm pdem i k dalmu propoutn

zsahy sttu pomoc viditeln ruky sttu podpora agregtn poptvky ze sttnho rozpotu a psun penz do ekonomiky hls plnou zamstnanoststtn zsahy jsou dan pouze v ppad selhn trnho mechanismu Pomoc viditeln ruky sttu chtl doshnout pln zamstnanosti. Definoval 4 cesty k dosaen pln zamstnanosti: rozdlovn dchod (progresivn zdann dchod), ovlivovn sklonu i investicm (pomoc mnov politiky udrovat nzk rokov mry), vldn vdaje (vyplnit nedostatek soukrom poptvky), zdann (v recesi ni dan, v konjunktue vy dan k financovn deficit SR).

31. Vysvtlete politick cyklus.


Michal Kalecki vldy se chovaj tak, aby zskaly co nejvce hlas ve volbch znan vliv politickho cyklu na hospodsk jeden a dva roky ped volbami stvajc vlda uplatuje politiku poptvkov expanze po volbch nsleduje protiinflan politika poptvkov restrikce vld ped volbami zlepuje vkon hospodstv a sniuje nezamstnanost (navenm vldnch vdaj na kor vnjho zadluen), po volbch je nutnost omezit vdaje a splcet dluh (pokles vkonu ekonomiky)

32. Vysvtlete pojem viditeln ruka sttu, kdo je jeho autorem.


Keynesova hlavn mylenka byla, e trn ekonomika ji nen schopna spn fungovat pouze na zklad samoregulanch trnch sil. Proto hledal monost npravy a nalezl ji v hospodsk politice sttu. V podstat tento vvoj znamen pechod od neviditeln ruky trhu k viditeln ruce sttu. Stt m ovem zasahovat pouze tehdy, kdy dojde k selhn trnho mechanismu. Viditelnou ruku sttu

chtl uplatnit hlavn pi een otzky nezamstnanosti a tak efektivn (agregtn) poptvky. Viditeln ruka sttu znamen zsahy v rmci fiskln politiky ke stimulaci agregtn poptvky, vyuvn vldnch vdaj a zdann.

33. co je to monetrn teorie hospodskho cyklu?


Friedmanova teorie - cyklick vkyvy zpsobuj oky v penn nabdce teorie Rakousk koly (pedstavitel Misese a Hayeka), kde k cyklickm vkyvm dochz v dsledku mnov politiky centrln banky vztahuj se ke zmn Ad oproti teori relnch hosp. cykl, kter preferuj zmny AS piny cykl hledaj v pennm obhu

34. Pomoci modelu AS a AD vysvtlete neutralitu penz a dle zakreslete situaci, kdy penze nejsou neutrln. Krtkodob rst penz rst produkce, zamstnanosti (v kr. je popena neutralita) Dlouhodob inflace M jsou neutrln

35. Nakreslete a vysvtlete pebytek spotebitele a vrobce.

Pebytek spotebitele rozdl mezi mnostvm pennch prostedk, kter by spotebitel byli ochotni za dan mnostv produkce zaplatit a kter skuten plat Pebytek vrobc pi danm rozsahu produkce je rozdl mezi stkou, za kterou by vrobci byli ochotni prodat a stkou, za kterou skuten prodvaj (cena na trhu)

36. Vysvtlete a nakreslete Marshallovu teorii hodnoty.


P E PE S

z ekonomie odstranil teorii hodnoty klasik a nahradil ji teori rovnovn ceny, kter se nachz v bod, v nm se navzjem protn kivka trn poptvky s nabdkou.

D
Q

QE

Rovnovn cena je cena, pi n nedochz ani k pebytku zbo, ani k jeho nedostatku trh m tendence thnout k tto rovnovn cen Nkdy se o n hovo jako o marshallovch nkch sthaj vdy ob dv ost nek na rovnovnou cenu m vliv jak nabdka tak poptvka - nem smysl ptt se co m vt vliv na cenu pi tvorb vychzel z S a D klasik, ale dokzal si pod nimi pedstavit mezn nklady S a mezn uitenost D

37. Jak je vznam poptvky na urovn rovnovn ceny?


odlien rzn dlouhch obdob lze zde uplatnit teorii 3 druh zbo (Mill): nejvt vznam ve velmi krtkm obdob cena je ovlivnna poptvkou, pi stejnm Q se mn jen cena, vychz z Richardovy teze vzcnosti zbo (m mn Q tm mn je S prun) nejmen vznam v dlouhm obdob a velmi dlouhm obdob zmna poptvky m men vliv na cenu (v extrmu je cena stejn pro rzn objem mnostv horizontln S dokonale prun S)

38. Vysvtlete a zakreslete investin a spotebn funkci. graf ne


investin funkce = I(r) je funkc rokov mry (nepm mra) ve investic je zvisl na rokov me, mezn efektivnosti investi, oekvn podnikatel, ) v keynes. modelu pedstavuje hrub domc investice (investice obnovovac a st) spotebn funkce = C = Ca + Ci = Ca + c*Y keynes. spotebn fce je fc dchodu a lze ji vyjdit jako souet autonomn spoteby Ca a indukovan spoteby Ci Ca je nezvisl na vi dchodu Y, zahrnuje vdaje, je mus domcnosti platit bez ohledu na Y mezn sklon ke spoteb c udv o kolik se zv spoteba pi rstu pjm o 1 jednotku (m hodnoty 0 nic neutratm a 1 utratm ve) Y zna dchod, s rstem dchodu vdaje na spotebu rostou (pomaleji ne dchod), s poklesem naopak klesaj dlouhodob spotebn funkce C= C(Yd, r) (pm a nepm mra

39. Vysvtlete a zakreslete trh zapjitelnch fond. Grafy ve slajdech z pednek!!


Zapjiteln fondy = spory poskytovan pro investovn Investice = poptvka po zapjitelnch fondech spory = nabdka zapjitelnch fond
r (%) I S + (T-G)
nrodn spory

rd

I=S

investice, spory (mld. K)

40. Zakreslete co zpsob pebytek i deficit veejnch rozpot na trhu zapjitelnch fond.
r S S + (T-G) r1 r2 I

I= S+ (T-G)

I(r)

S + (T-G) S

r2 r1 I

I= S + (T-G)

I(r)
schodek veejnch rozpot T-G < 0 sniuje nabdku zapjitelnch fond veejn spory jsou zporn

pebytek veejnch rozpot T-G > 0 zv nabdku zapjitelnch fond poklesne rokov mra

investice se o nco zv, protoe pokles rokov mry vyvol snen soukromch spor

investice se o nco sn, protoe se zv rokov mra

I = S + (T G)

I = S (G T)

41. Vysvtlete princip tovn na tech platebn bilance. Zatujte vmi vybran konkrtn pklady.
PB - soustava finannch t zachycujc finann toky se zahranim Je tvoena:

bn et vvoz (+) a dovoz (-) zbo a slueb, vnosy a dchody plynouc ze zahrani (+) a do zahrani (-), jednostrann pevody (dary, ddictv) finann et vvoz a dovoz kapitlu (nkupy(-) a prodej(+) aktiv) zmna devizovch rezerv zachycuj vechny operace na BU a FU, slou pro vyrovnn PB, nap. smna CZK za EUR (snen devzovch rezerv, znamnko +), smna EUR za CZK (sven, znamnko -)

42. Na trhu zapjitelnch fond zakreslete a vysvtlete vnj rovnovhu zem, kter je istm vvozcem kapitlu.
viz otzka Co to znamen, e je zem istm vvozcem kapitlu?

43. Na trhu zapjitelnch fond zakreslete a vysvtlete vnj rovnovhu zem, kter je istm dovozcem kapitlu.
viz otzka Co to znamen, e je zem istm dovozcem kapitlu?

44. Zakreslete na trhu zapjitelnch fond a vysvtlete jak investin riziko ovlivuje vnj rovnovhu zem.
politick, mnov a dal rizika vyaduj kompenzaci v podob vych vnos rst rizika pokles zahraninch investic rst rokov mry v zemch s vym investinm rizikem petrvv vy rokov mra = prmie za riziko r = rw + - prmie za riziko zven rizika zven rd pokles istho dovozu kapitlupokles istho dovozu zbo a sluebtrest za politiku zvyujc riziko investic

r (%) I S + (T-G)
nrodn spory

r = rw+ r = rw

10

30

45. K emu slou fixn mnov kurzy a jak jsou skal tchto kurz. Navrhnte spekulan tok na mnu, kter je v systmu fixnch mnovch kurz.
Stabiln fixn kurzy = mnov kurz s limitovanmi hranicemi psma fluktuace kolem fixn hodnoty udrovn edn (nejastji CB), pevn stanoven ve kurz kurz je pevn uren a neustle udrovn v rmci stanovench psem pokud dojde k rstu kurzu hovome o devalvaci, pi poklesu (zhodnocen mny) o revalvaci V R byl do roku 1996 (pak byl nahrazen zenm plovoucm kurzem) spekulan tok: zapiuje mnovou krizi (nhl vkyvy mnovho kursu CZK)

clem spekulant je zisk, proto nakupuj cenn papry v okamiku, kdy je rokov mra vysok (oekvaj jej pokles) roste tzv. spekulan kapitl a poptvka po CZK nsleduje oekvan obrat, kter vede k prudkmu propadu nominlnho kurzu koruny (depreciaci) Pi spekulativnm toku dochz k prudkmu sniovn devizovch rezerv a CB je nucena zmnit fixn kurz. Nastv v okamiku vnj nerovnovhy (nap. kvli deficitu veejnch financ)

Situace v R v roce 1996 stle rostla poptvka po esk korun a koruna se zhodnocovala, m rostl pliv spekulanho kapitlu. Nsledujc oekvan obrat vedl k prudkmu, vce ne patnctiprocentnmu propadu nominlnho kurzu koruny proti jeho centrln parit. NB ve snaze zabrnit nadmrnmu znehodnocen koruny, nespn intervenovala na devizovm trhu. Vznikl problmy, neudritelnost fixnch kurz, vyadovaly radikln zmnu. Dne 26. Kvtna 1997 byl zaveden systm zenho plovoucho kurzu. 46. Vysvtlete co je to reln mnov kurz. V grafu funkce istho vvozu zakreslete jak vliv m reln mnov kurz na uren ve dovozu a vvozu.
vychz z parity kupn sly penz (posuzuje cenu zbo doma a v zahrani) Er = E * Pf/P spojuje nominln mnov kurz s pomrem cenovch hladin (zahranin a domc udv pomr zahranin a domc cenov hladiny (ob vyjden ve stejn mn) m relativn konkurenn schopnost zahraninho a domcho zbo

Podmnka vnj rovnovhy u dovozu -If = -X ER* - rovnovn reln mnov kurz A bod vnj rovnovhy

ER reln apreciace X = X(ER) A ER* reln depreciace

- If = - X -X ist dovoz (mld. K)

X ist vvoz (mld. K)

47. V grafu funkce istho vvozu zakreslete, jak vliv m reln apreciace a depreciace na uren ve dovozu a vvozu.

ER reln depreciace 1,0 A 2,0 3,0 -X2 -X ist dovoz (mld. K) - X1 X3 ist vvoz (mld. K) X reln apreciace

X = X(ER)

48. Na trhu zapjitelnch fond zakreslete uren istch zahraninch investic.


rozdl mezi domcmi investicemi a nrodnmi sporami je vyplnn istm dovozem kapitlu

reln rokov mra r (%)

S + (T- G)

nrodn spory

rw

-If ist zahranin investice

investice, spory (mld.K)

49. Zakreslete zmnu relnho mnovho kurzu zpsobenou rstem domcch investic.

rokov mra r (%) I I

S + (T-G)

rw 0

-50 -80

I, S (mld.K)

ER X = X(ER) reln apreciace A ER2* ER1* reln depreciace

- 80 -X
ist dovoz (mld. K)

- 50

0 X
ist vvoz (mld. K)

ist investice ze zahrani jsou 50 mld K rst domcch investic o 30 mld K pebytek finannho tu plateb bilance (80) > schodek BU (50) apreciace mny > rst poptvky po CZK rst istho dovozu zbo a slueb

pvodn mnov kurz 30 K za euro v dsledku apreciace dolo ke zmn na 25 K za euro Er1 pvodn rovnovn reln mnov kurz = 30 * Pf/P Er2 reln apreciace, reln mnov kurz = 25 Pf/P

50. Zakreslete zmnu relnho mnovho kurzu zpsobenou rstem deficitu sttnho rozpotu.

rokov mra r (%)

I S - (G-T) S + (T-G)

rw 0
-80

I I, S (mld.K)

-50

ER X = X(ER) reln apreciace

ER2* ER1*

-X

- 80

- 50

X
ist vvoz (mld. K)

ist dovoz (mld. K)

ist investice ze zahrani jsou 50 mld. K, mnov kurz 30 K za euro schodek sttnho rozpotu v hodnot 30 mld. K snen nrodnch spor rst rokov mry nad rove rW zven istch investic ze zahrani a na rove 30 mld. K rst poptvky po CZK apreciace mny

Pi zven istho dovozu kapitlu o 30 mld, koruna reln apreciuje na takovou rove, pi kter bude ist dovoz zbo a slueb rovn roven 30 mld. K ER1* - pvodn rovnovn reln mnov kurz = 30 . Pf/P ER2* - reln apreciace reln mnov kurz = 25 . Pf/P

51. Vysvtlete a zakreslete poptvku po pennch zstatcch. Co zpsob zmnu tto poptvky? vychz
r z keynesins k teorie poptvky po penzch (3 motivy dren penz :transakn motiv, motiv opatrnostn a spekulan) penn zstatky = vysoce likvidn aktiva s nzkm rizikem a dnm nebo nzkm vnosem (obivo, vklady na bnch tech) Md = Md

L(Y1) L(Y0) L

(Yn, rN) poptvka je pozitivn zvisl na vi dchodu a negativn na vi r zmny: rst/pokles dchod posud doprava/doleva s rstem dchodu roste poptvan mnostv penz z dvodu transaknho a opatrnostnho, proto se kivka posouv doprava. s rstem rokov mry poptvka po pennch zstatcch kles (lid oekvaj pokles), radji nakupuj obligace, bo spekuluj na rst jejich ceny

52. Vysvtlete a zakreslete rovnovhu na trhu penz. Co zpsob zmnu tto rovnovhy?
na trhu penz se stetv poptvka po pennch zstatcch s penn zsobou D(Y) poptvka po relnch pennch zstatcch Ms/P reln penn zsoba Pi vy rokov me chtj lid dret mn pennch zstatk a nakupuj radji dluhopisy. Cena dluhopis poroste a r bude klesat dokud lid nebudou chtt dret penn zstatky ve vi r Ms/P Ms/P nominln rokovE je bodem rovnovhy a re je rovnovn rokov mra Bod mra zmna: zmna produktu i inflace zmn poptvku po pennch zstatcch
N

1 53. Na trhu prce zakreslete dobrovolnou a nedobrovolnou nezamstnanost.

re 0 Ms/P reln penn zsoba

D(Y1) M/P

W/P reln mzdov sazba L* ekonomicky aktivn obyvatelstvo L lidsk zdroje SL, DL nabdka a poptvka prce seka A-E zamstnanost seka E-B dobrovoln nezamstnanost Pedpokladem tohoto pkladu jsou dokonale prun mzdy (pomoc nich se ist trh) = osoba setrvv dobrovoln nezam., nen ochotna pijmout prci za nabzenou mzdu (nap. ek na lep), nezahrnuje se do statistik nezam.

Keynes dochz k n, kdy nejsou mzdy dokonale prun (zpomalen reaguj na ekonomick oky), reln mzdov sazba nesth dostaten rychle vyrovnvat nabdku a poptvku a proto vznik nedobrovoln nezamstnanost = osoba hled prci, ale neme ji nalzt (i za ni cenu) reln mzdov sazba W/P se nachz nad rovn rovnovn W/P seka C-D zamstnanost seka D-F nedobrovoln nezamstnanost Dpracovnci, kter chtj firmy najmout Fpracovnci, je chtj pracovat za W/P

54. Vysvtlete a zakreslete princip vyiovn trhu prce.


Na trhu prce je rovnovha, rovnovn reln mzda vyiuje trh prce od pebyten S a D. Poet lid opoutjc prci = potu lid nalzajcch prci. Pirozen mra nezamstnanosti pedstavuje nejvy udritelnou rove zamstnanosti a odpovd ukazateli mry nezamstnanosti v podmnkch, kdy ekonomika optimalizuje svj vkon (vkon na rovni potenc. Produktu). Trh se vyiuje pomoc flexibiln reln mzdov sazby, na takovm trhu neexistuje nedobrovoln nezamstnanost

W P

LS

W* P

Reln mzda (W/P)* vyiuje trh prce od pebyten nabdky a poptvky Rovnovha na trhu prce poptvka prce LD = nabdce prce LS, to znamen, e poet lid opoutjc prci se prv = potu lid nalzajcch prci Vyitn trh prce je spojen s pirozenou mrou nezamstnanosti LD

LS = LD

55. Zakreslete a vysvtlete princip konstrukce kivky IS.


je kivkou rovnovhy na trhu zbo a slueb zachycuje veker kombinace rokov mry a dchodu, pi nich je trh statk a slueb v rovnovze (I=S) Rovnovha na trhu zbo a slueb Y = C + Ip + G Y= Ca + c(Y-T) + Ip + G konstrukce se provd ve tech krocch 1. keynesinsk k zachycuje plnovan investice, pi kterch se plnovan vdaje (spoteba) Ep= domcmu produktu 2. investin funkce zachytme rokovou mru pro plnovan investice, pi kterch Y=C+I+G 3. funkce IS vznikne vynesenm hodnoty rokov mry z investin funkce a hodnoty domcho produktu z keynesinskho ke 2.
i i0 i i0 i1

3.

i1

A I0 I1 Ip Y0 Ep Y1 Y

IS

45o Ep1= C+Ip+G

A1

Ep0= C+Ip+G

A0

1.

Y0

Y1

56. Zakreslete a vysvtlete princip konstrukce kivky LM.


Kivka LM rovnovha trhu penz Ms = Md(r, Y) zachycuje veker kombinace rokov mry a vstupu, pi nich je trh pen v rovnovze Kivka LM je vdy konstruovan pro uritou penn zsobu, pro jinou penn zsobu je i jin kivka LM LM i1 M/P
i1 i0

L (Y1)

i0

L (Y0) Y0 Y1 Pedpokldejme, e vstup ekonomiky je na rovni Y0. Poptvka po penzch je dna kivkou L(Y0). Na trhu penz se ustanov rovnovha pi rokov me i0. rove dchodu i rokovou mru peneseme na graf vpravo a zskme prvn rovnovn bod pro konstrukci LM

57. V modelu IS-LM zakreslete a vysvtlete kdy a pro nastanou nerovnovn stavy a k emu mus dojt, aby byla obnovena rovnovha?

rokov mra se tedy mn rychle a dosaen rovnovhy je tm okamit. V ppad nerovnovhy se proto ekonomika do rovnovnho stavu pohybuje pevn po kivce LM. Pomal pizpsoben na trhu statk je zpsobeno tm, e zmna struktury vroby je asov nron.

Nad kivkou LM v bodech A a B je vt


i B E

LM

C IS

A
D Y0

nabdka penz ne poptvka penz rokov mra pro dan dchod je pli vysok, tlak na pokles rokov mry, pokles dostvme se na kivku LM. V bodech pod kivkou LM tj. body C a D vt poptvka ne nabdka penz rst rokov mry, zpt na kivku LM V bodech napravo od kivky IS body B a C skuten produkt je vy ne plnovan vdaje, firmm se hromad zsoby, omez produkci, dky tomu se posouvme na kivku

IS V bodech nalevo od kivky IS body A a D plnovan vdaje vy ne skuten vytvoen produkt, firmm neplnovan klesaj zsoby, firmy zvyuj vrobu a posouvme se zpt na kivku IS

58. Urete faktory, kter zpsob zmny rovnovhy v modelu IS-LM v dsledku posunu kivky IS.
Zmnu polohy kivky vyvolv zmna dan, vldnch vdaj, transferovch plateb, investic a autonomn spoteby (T,G,I,Ca) Pi rstu se IS pohybuje doprava, pi poklesu doleva posun po kivce IS je vyvoln zmnou rokov mry multiplikan efekt (c/(1-c).rG,Tx,Tr), kter zvyuje domc produkt Y, ale zrove zvyuje poptvku po penzch. Pi nemnn penn zsob rst poptvky po pennch zstatcch zpsob zven rokov mry, co vede ke snen investic a spoteby Y. Vldn vdaje tak vytsuj investice a spotebu. Efekt vytsovn sniuje domc produkt.

59. Urete faktory, kter zpsob zmny rovnovhy v modelu IS-LM v dsledku posunu kivky LM.
CB) zmnu zpsob nabdka relnch pennch zstatk (zmna mnostv penz v ekonomice zven nabdky penz posun kivky LM doprava snen nabdky penz posun kivky LM doleva

M/P i i1 i2 L1

M/P i LM LM

Y1

rst penn nabdky zpsob snen r, ni r podporuje investice a Y poroste do Y1 a do okamiku, kdy se ekonomika nedostane na rove kivky IS, kivka LM se posune doprava snenm penn zsoby zpsob rst rokov mry r, investice se budou sniovat a Y bude klesat, kivka LM se posune doleva do novho bodu rovnovhy

Zmny zpsoben rstem mnostv penz: CB zv mnostv penz v obhu (nap. nakoup vldn cenn papry, sn povinnou mru rezerv) MS jde doprava MS>L lid chtj dret mn penz, ne ve skutenosti dr za pebytek nakoup cenn papry cena cennch papr roste, rokov mra klase zven penn zsoby povede k posunu kivky LM doprava Zmny zpsoben snenm mnostv penz: CB bu prod vldn cenn papry, nebo zv povinn minimln rezervy, MS jde doleva, lid prodvaj cenn papry, kles jejich cena, rokov mra roste, sniuje se poptvka po penzch kivka LM posun nahoru pohyb po kivce LM je vyvoln zmnou rokov mry sklon kivky LM je zvisl na citlivosti poptvky po penzch na dchod a rokovou mru

60. Vysvtlete a zakreslete produkn funkci dlouhho obdob.


produkn fce oznauje vztah mezi velikost vstup (vrobnch faktor) a vstup (produkce) vyjaduje maximln objem vstup, kter lze s danmi vstupy vytvoit v krtkm obdob nelze zmnit pouvan mnostv vstupu, v dlouhm obdob to mon je v dlouhm obdob lze mnit vechny fixn i variabiln faktory m sloitj vroba, tm vce vrobnch faktor je zapoteb autor Solow Y = f(K,L) nejastjmi vrobnmi faktory je prce L, kapitl K Produkn funkce v dlouhm obdob vykazuje konstantn vnosy z rozsahu = prstek kapitlu i prce vyvol stejn velk prstek domcho produktu a klesajc vnosy z kapitlu*. Klesajc vnosy z kapitlu = prstek kapitlu na pracovnka K/L vyvol postupn stle men prstek produktu na pracovnka Y/L.

Y/L

Y/L = f(K/L) Y/L K/L

K/L

61. Vysvtlete teorii externalit.


Externalita je oznaen pro vnj inek njakho ekonomickho rozhodnut, resp. innosti, tzn. st dopad innosti, kterou nese nkdo jin ne jej pvodce. jedn se o poruen nho prva peneseme nklady na nkoho, kdo s tm nesouhlas vyvolvaj neefektivitu

Jako externality se oznauj nklady i vnosy jinch subjekt, za kter se neplat: pvodce si tyto vnosy (tzv. pozitivn externality) neme pivlastnit, pp. tyto nklady (tzv. negativn externality) od nj nelze vymhat. Pkladem negativnch externalit je nap. zneitn ivotnho prosted zpsoben ekonomickou aktivitou; uheln elektrrna pokozujc blzk lesy (je vlastn nkdo jin) pkladem pozitivn externality je nap.vzdln, opilovn rostlin na poli od vel z nedalekho lu, les istc vodu (obyvatel pilehlch obc maj kvalitnj vodu) Vskyt externalit asto vede ke globln neoptimlnmu rozhodovn, nebo trn subjekty nic nemotivuje k omezen jimi zpsobench negativnch externalit. Tyto negativn externality vak postihuj spolenost jako celek.
Arthur Cecil Pigou (1877 1959) Spoleensk blahobyt a) Soukrom a spoleensk nklady, negativn externality

soukrom nklady - nklady firmy na vrobu statk nebo poskytovn slueb spoleensk nklady - nklady ostatnch ekonomickch subjekt negativn externality rozdl mezi spoleenskmi a soukrommi nklady firmy Soukrom a spoleensk uitek, pozitivn externality pozitivn externalita produkce prospn pro spolenost spoleensk uitek vy ne soukrom uitek pozitivn a negativn externality - poruen efektivn alokace zdroj, selhn trhu nen dosahovno spoleenskho blahobytu een pozitivnch a negativnch externalit - intervence sttu do trnho procesu (dan a subvence)

62. Vysvtlete vztah spoleenskch instituc a ekonomickho rstu.


Zkladn pedpoklady: Svobodn obchod Respektovni a ochrana soukromho majetku Svoboda podnikn Bez tchto spoleenskch instituc nemaj lid dvod ke spoen, investovn a podnikn Za jakch podmnek lid a firmy investuj fyzickho a znalostnho kapitlu? existuj zem, kter dynamicky rostou a zem kde se ekonomick rst bl nule a produkt na obyvatele je velice nzk Teorie bludnho kruhu chudoby: chud zem nemaj ekonomick rst, protoe maj mlo kapitlu, mlo kapitlu maj proto, e maj tak nzk dchody, e z nich nejsou schopny spoit a akumulovat kapitl; nejsou schopny zvit svj produkt, a tak zstvaj chud. Je prokzno, e zem, kter dostaly nejvce hospodsk pomoci pat stle k tm nejzaostalejm. Hospodsk rst je podmnn podniknm a investovnm Nutnm pedpokladem pro podnikn a investovn je fungovn nkterch spoleenskch instituc Instituce jsou formln a neformln pravidla chovn, jejich dodrovn je vynucovno zkonnmi nebo morlnmi sankcemi Zkladn spoleenskou instituc pro ekonomick rst je vlastnictv dobe vymezen a chrnn vlastnick prva jsou zkladem ekonomickho rstu Vlastnictv opravuje: uvat, mt z vci vnosy, prvo pronajmat a prodat

63. Vysvtlete a zakreslete mezery produktu. Rozdl mezi skutenm a potencilnm produktem se nazv produkn mezera (deflan a inflan mezera).
jedn se o rozdl mezi potencionlnm a relnm produktem inflan mezera(IM) HDPP1 < HDPR Cenov petovn vrobnch zdroj
hladina

rst inflace (cen), zamstnanosti a agregtn nabdky AS


vznik kolem vrcholu (expanze) E vede k peht ekonomiky
0 DM deflan mezera(DM) HDPP2 > HDPR IM deflace (pokles cen), pokles agregtn nabdky, rst nezamstnanosti ekonomika produkuje mn, ne by mohla

AD

64. Zakreslete a vysvtlete princip utven krtkodob a dlouhodob Phillipsovy HDPR Reln kivky. HDP HDP HDP
obdoba otzky Vysvtlete vechna pojet Phillipsovy kivky. V em se tyto teorie vzjemn li a kterou z nich povaujete za nejrealistitj.
P1 P2

v krtkm obdob je mon doshnout pln zamstnanosti pedpokldme nemnnost setrvan mry inflace kivka vyjaduje pot zamnitelnost mezi inflac a nezamstnanost

v dlouhm obdob m trh prce tendence se vracet na mru pirozen nezamstnanosti (to je stav, kdy se poet lid, je pili o prci rovn potu lid, je prci zskali) vlivem zsah sttu lze doshnout ni nezamstnanosti, tm se nm zv cenov hladina a asem se nezamstnanost navrt do bodu pirozen nezamstnanosti, ale s vy inflac, pokud by se sttn zsahy opakovali, dochzelo by pouze k rstu inflace proto je nejlep udrovat pirozenou mru nezamstnanosti pi udren setrvan mry inflace
cenov infl. ron vzestup mezd

Philipsova kivka

mra inflace [%]

Dlouhodob Phillipsova kivka

B A

mra nezamstnanosti [%] Pirozen mra nezamstnanosti

mra nezamstnanosti

65. Definujte jak a pro se vyvjelo ekonomick mylen hlavnho proudu.


ekonomie hlavnho proudu se vyvjela u od starovku (Aristoteles, fyziokrat, David Hume), ekonomov se postupn snaili popsat rzn ekonomick jevy, aby podle nich mohli provdt prognzy do budoucnosti dleitou soust hlavnho proudu je klasicka ekonomie s Adamem Smithem (laissez-faire, samoregulace trhu, cenov systm, prvn studie o inflaci, mezd) dalmi byli Malthus a Ricardo, kte se podleli na zdann, teorii hodnoty, rozdlovn dchod, zkon klesajcch vnos pak pila neoklasick ekonomie zvislost poptvky na meznm uitku (preference spotebitel), dokonen teorie o trnm mechanismu (Jevons, Meger, Marsal) pak piel Keynes s Obecn teorie zamstnanosti, roku a penz, je peformuloval teorii penz a cenov rovn (od Marsala a Fischera), nutnost zsah do sttu, pln zamstnanost

Modern ekonomie hlavnho proudu vychz z klasik, neoklasik i keynese objasuje vztahy na ji utvoench trzch, ale ponechv stranou procesy jejich utven a nevysvtluje, jak zanou pracovat vznik od konce 2 svtov vlky (od 50 let 20 stolet), jejm hlavnm zastncem je Samuelson dochz ke spojen nkterch teori keynesinskch a neoklasickch do jednoho systmu zavd nov pstup k hospodsk politice, je zohleduje hospodsk cykly (v dob krize a deprese vyuvat keynesinskou teorii, v dob oiven a konjunktury vychzet z neoklasick, je usiluje o ozen prostoru pro fungovn trnho mechanismu)

66. Uvete alespo 3 ekonomick smry, kter nepat do ekonomie hlavnho proudu. Co je jejich podstatou? Postkeynesinstv usiluje o doplnn keynesovy teorie efektivn poptvky o teorii cen,
rozdlovn a penz, snaha o vytvoen samostatnho eko. celku, nezvislho na neoklasickch teorich

Socialistick smr nastolen novho du, odprci kapitalismu, stedn mylenkou je vykoiovn jako dsledek soukromho vlastnictv, proto Marx poadoval jeho odstrann (podstata komunismu) Radikln ekonomie nov levice, odmt modern makroekonomii, odmtn trnho mechanismu (vliv reklamy na spotebitele), odmtn imperializmu, vce spravedlnosti (odpor proti velkm nerovnostem vytvenm trhy), demokratick plnovn

67. Co je to protikeynesinsk revoluce a kter ekonomick smry a pro do tto revoluce spadaj?
od 50. let se formuje protikeynesinsk revoluce v 70. letech 20. stol. v dsledku krize keynesinstv sl odpor vi neokeynesinsk ekonomii. spadaj sem monetarismus, kola racionlnch oekvn a ekonomie strany nabdky spojuje je odpor vi neokeynesinstv a keynesinstv monetarismus nov interpretace kvantitativn teorii penz, mal innost rozpotov politiky (efekt vytsovn soukrom poptvky) kola rac. oekvn odmt zsahy sttu, pedevm neoekvan (pokud stt provd oekvan a ohlen kony, hospodstv se neslo) eko. strany nabdky odmt lohu sttu pi zajiovn pln zamstnanosti, a politiku zamenou na stranu poptvky, kritizuje fiskln politiku

68. Vysvtlete paradox vody a diamantu, kdo je jeho autor. Kdo a jak tento paradox vyeil?Str. 58
Smith vysoce uiten voda m nzkou smnnou hodnotu, zatmco tm neuiten diamant m smnnou hodnotu (cenu zbo) velmi vysokou. Z toho usuzoval, e smnn hodnota nezvis na hodnot uitn. Paradox hodnoty zapinil opomenut vznamu poptvky pro utven ceny. Smith ml na mysli celkovou uitenost, kter ovem nem ke smnn hodnot dn vztah. Smith hledal vnitn hodnotu zbo, hodnotu, kter by nebyla zvisl na subjektivnm ocenn spotebitelem. Snail se o oddlen uitn a smnn hodnoty. Sv tvrzen, e smnn hodnota (cena) je nezvisl na uitn hodnot (hodnot zbo pro spotebitele), dokazoval na pkladu, kter je oznaovn jako paradox hodnoty vody a diamantu. Voda, pestoe je velice uiten, m nzkou smnnou hodnotu, zatmco diamant, kter je podstatn mn uiten, m smnnou hodnotu velmi vysokou. Smith zamnil celkovou uitenost s mezn uitenost. Celkov uitenost skuten nem ke smnn hodnot dn vztah. Paradox hodnoty vody a diamantu vyeili a marginalist pomoc teorie mezn uitenosti. Jevons - Vymezen mezn uitenosti a subjektivn hodnoty vyuil k een tzv. Smithova paradoxu. Voda m malou smnnou hodnotu proto, e m nzkou mezn uitenost, i kdy jej uitenost je vysok.

69. Co jsou to racionln oekvn, k emu se vyuvaj? Vysvtlete pomoci teorie racionlnch oekvn Phillipsovu kivku a hospodsk cyklus?Str. 160-162
dle hypotzy racionlnch oekvn berou lid pi svm rozhodovn v vahu vechny dostupn relevantn informace. Lid netvo sv oekvn pouze na zklad minulch zkuenost, nbr sleduj i odhady pedpokldanho hospodskho vvoje, vvoj na finannch i komoditnch trzch, vroky politik, bank i ekonom pedpokld, e se lid chovaj clevdom nejen pi maximalizaci uitku, ale i pi shromaovn a zpracovn informac. Lid jsou racionln v tom smyslu, e se sna jednat vdy nejlepm monm zpsobem kola racionlnch oekvn je nejvtm odprce neokeynesinc, vychz z teorie celkov ekonomick rovnovhy, dle vychzej z pedpoklad dokonale prunch mezd (istcch trh prce), jsou odprci neoekvanch zsah sttu (berou je jako hrozbu, je vychyluje rovnovhu) Pznivci racionlnho oekvn dospli k zvru, e neexistuje ani krtkodob zamnitelnost inflace a nezamstnanosti, protoe ekonomick subjekty nepodlhaj penn iluzi, ale pedpokldaj cenov a mzdov rst. Tento cenov nrst okamit zapotvaj do vlastnch cen a cenovch dohod. Tak znaj inky mnov expanze na inflaci. Snen nezamstnanosti pod pirozenou mru je pak mon jedin prostednictvm nepedvdatelnch zsah sttu (pekvapen, ok). Proto byla krtkodob i dlouhodob Phillipsova kivka nahrazena teori pravdiv a jevov Phillipsovy kivky. Jevov kivka znzoruje zamnitelnost inflace a nezamstnanosti v dsledku nepedvdatelnho oku. Pesto je podle pedstavitel koly nejlep hospodsk politika zaloen na politice dlouhodobch stabilnch pravidel. Takovto politika lpe funguje, protoe lid si mou vytvet sv racionln oekvn. Pekvapen a oky destabilizuj a zhoruj ekonomiku. u hospodskho cyklu se projevuje opt jako kritika neoekvanch zsah fiskln a monetrn politiky, kter zpsobuj ekonomick vkyvy pomoc ok (zmny AS, pevratn inovace a nrst investin aktivity)

70. Co je nejvznamnjm pnosem koly strany nabdky. Nakreslete a vysvtlete tuto teorii.
psob od 70. let, reakce na ekonomiku hlavnho proudu orientace na AD hospodsk politika zamena pouze na AD, me patn ovlivovat agregtn nabdku jsou zameni na nabdku, je vyrovnv da z pjm a trn rst

v opozici keynesinsk ekonomiky strany poptvky odmt lohu sttu pi zajiovn pln zamstnanosti a politiku zamenou na stranu poptvky kritika fiskln politiky: negativn dopady daov politiky, pjmy pro uskuteovn fiskln poptvkov stimulace

Prjmy z dan Lafferov bod

nejv znam nj teori je

Zakzan zna

100 %

Mra zdann

Lafferova kivka analza vlivu mry zdann na pjmy z dan, pi nulovch danch jsou pjmy nulov, stejn tak plat pro 100% dan, protoe nikdo nebude chtt pracovat jen na stt Zmny meznch sazeb dan vyvolaj zmny pomrnch cen prce a spor a tm vyvolaj zmny v jejich nabdce oslabenm nabdkovch motivac kles nrodn dchod pi vysokm zdann podzemn ekonomika (barterov i samozsobitelsk, innosti zamen na obchzen dan)

71. Co je podstatou ekonomickho smru kola veejn volby. Vysvtlete teorii politickho cyklu.
vvoj od 50. let 20. stolet, sluuje politologii (chovn lovka na veejnosti) a ekonomii (chovn lovka na trhu), zabv se kolektivnm rozhodovnm (rozhodovnm skupiny i v jej prospch) Politologie vychz z pedpokladu, e politick lovk sleduje veejn zjem. Ekonomie tvrd, e ekonomick lovk sleduje svj vlastn zjem. kola veejn volby k, e politick a ekonomick lovk me bt toton. Povauje volie za zkaznka a politika za vrobce, i obchodnka. jedinec vol, jedn. kolektivn entity nevol nejednajjednotlivci jsou schopni pinst uritou ob ve prospch veejnho blaha politick cyklus pedpokld pedvolebn krtkozrakost voli (neschopnost vidt dlouhodob dsledky vldnch opaten) - vlda ped volbami vol lbivou politiku expanzivnho charakteru (1-2 roky)

po volbch je nutn splcet nadlan dluhy a vlda mus zvolit restriktivn politiky (zven dan, omezen dchodu, vldnch vdaj) ped volbami zane zase utrcet a zvyovat blahobyt volie . cel cyklus se opakuje

teorm stednho volie politick strany prosazuj politiku reprezentujc nzory voli, kte stoj uprosted politickho i spoleenskho spektra (bez ohledu na pravici i levici)

72. Vysvtlete absolutn a komparativn vhodu v mezinrodnm obchod.


autorem je Adam Smith, je navzal na spoleenskou dlbu prce teori o mezinrodn dlb prce, zaloen na mezinrodnm obchodu vyuvajcm absolutn vhody (cel to vedo ke zvtovn bohatstv vech nrod

absolutn vhoda stt, je produkuje komodity s nimi N ne jin zem, pi specializaci na vrobu tchto komodit dosahuje absolutn nejnich N, vtinou se omezuje cly komparativn vhoda existence oboustrann vhodnho obchodu mezi 2 stty, kdy jeden m absolutn vhodu na vechno zbo a druh m na ve zbo absolutn nevhodu (touto teori navzal Ricardo na Smithovu teorii absolutn vhody) v rmci komparativn vhody dochz k dlb prce mezi dvma stranami a specializaci na konkrtn zbo mezinrodn dlba prce pomoc komparativn vhody zajiuje ve vsledku vy produkci, ne kdyby jeden stt ve vyrbl a dovel druhmu

73. Vysvtlete co je to kvantitativn teorie penz. Jak dva nzorov proudy tato teorie m a pro. Na konkrtnch pkladech vymezte platnost obou pojet. teorie: Kvantifikuje souvislost mezi zmnou penn zsoby M a cenovou hladinou P, lze jej
vyjdit matematicky fischerovou rovnic smny MV=PY (mnostv penz a rychlost obratu=>nabdka penz se rovn prmrn cena a prmrn mnostv nakoupenho zbo => poptvka po penzch, nominln dchod)

Cantillonv efekt vliv zmn mnostv penz na cenovou hladinu zvis na tom, do jakch rukou se penze dostanou (pouit na spotebu - roste D a cenov hladina, zatmco investoi investuj, nespotebovvaj a roste vroba a obchod a neroste cenov hladina John Locke, zv-li se mnostv penz v obhu, zv se cenov hladina ve stejnm pomru. Hodnota penz zvis nepmo mrn na jejich mnostv. pliv penz do zem neme zvtit bohatstv zem, protoe penze jsou ekvivalentn vyrovnny vyvenm zbom (sniuj tak hodnotu penz v zemi) v krtk obdob je mon pzniv dopad zven penn zsoby na nabdku, nakonec vak povede k rstu cen

David Hume, zven penz v obhu se vdy promtne do zven cen, bez ohled na to, do rukou se penze dostanou vyvrcen Cantilonova efektu. (pouze se tak dje s uritou asovou prodlevou) (Navzal na Locka) mechanismus tok drahch kov zvyuje cenovou hladinu vy ceny domcho zbo sniuj mezinrodn konkurenceschopnost, co m za nsledek pokles exportu a rst importu, m se rozplyne obchodn pebytek zem dsledkem pasivn obchodn bilance je vvoz penz ze zem, co vede k poklesu domcch cen a tm i k zlepovn exportu Humv zkon: nen mon doshnout zven relativnho podlu zem na svtov zsob drahch kov, ani by zem zrove zvila svj podl na svtov vrob zbo rovnovha odpovd takovmu rozdlen zlata mezi zem, kter je proporcionln jejich vrob zbo

74. Vysvtlete Cambridgeskou teorii penz a Fisherovu Rovnici smny. Co maj tyto teorie spolenho a v em se li?

Cambridgesk teorie penz pracuje s nrodnm dchodem

hled dvody, pro subjekty chtj dret penze jak velkou st dchodu chtj lid dret ve form penz teorie poptvky po pennch zstatcch M = k * Y *P.(hotovostn zstatky = souinu nominlnho pennho dchodu PY a koeficientu znacm procento pennho dchodu dren jedincem v hotovosti) nabdka penz (celkov hotovostn zstatky) = poptvka po penzch (celkov hotovostn zstatky, je chtj lid dret) k zvis na rokov me(nepmo) a bohatstv (pmo), je tedy velmi nestabilnm prvkem Fischerova rovnice smny pracuje s transakcemi zobrazuje vztahy mezi mnostvm penz, rychlost jejich obratu, cenovou hladinou a objemem transakc M .V = P . T (tok pennch vdaj za urit obdob = penn hodnota transakc za dan obd.) mnostv penz v obhu * rychlost obratu penz = cenov hladina * fyzick objem transakc M je pmo mrn P, T a nepmo mrn V (je stabiln veliina, mn se pouze v dlouhm obd.) objemy transakc zvis na relnch faktorech (mnostv vrobnch faktor, technick znalosti), rovn u nich nedochz k velkm vkyvm penze jsou brny pouze jako obivo rst mnostv penz v obhu zvyuje cenovou hladinu v dlouhm obdob se zmny mnostv penz promtaj ve zmnch cenov hladiny

75. Vysvtlete keynesinsk pojet neinnosti monetrn politiky.


Na zklad makroekonomickch analz dospl k zvru, e existuje jet obecnj teorie, ne je teorie neoklasickch ekonom. Podle jeho teorie za uritch okolnost nemus trh nutn spt k nejefektivnjmu bodu, ale me se ustlit v situaci, kdy je produkt nzk a nezamstnanost vysok (nedostaten agregtn poptvka).

Faktory, kter mohou tento stav vyvolat, jsou spekulativn motiv poptvky po penzch a past na likviditu. Tyto jevy mohou zpsobit absolutn neinnost monetrn politiky. Nejvtm ekonomickm problmem je podle Keynese nezamstnanost. een mlo inn mnov politiky vid ve sttn rozpotov stimulaci (fiskln politika) agr. poptvky v dobch deprese a kryt jejho schodku v dob konjunktury.

Spekulativn motiv poptvky: spekulanti maj pedstavu normln rokov mry a zmnami poptvky po penzch reaguj na odchylky skuten rokov mry od normln mry. Past na likviditu: nedostaten innost monetrn poptvky v dob deprese. Vychz ze spekulanho motivu preference likvidity. Proto regulace rokov mry CB nen spolehlivou zrukou pln zamstnanosti.

76. Co je podstatou Friedmanovy Nov kvantitativn teorie penz?Str. 147-148


Tato teorie byla rehabilitac kvantitativn teorie penz, kterou keynesinci povaovali za mlo innou.

Vychz ze 2 hlavnch poznatk: stabiln charakter poptvky po penzch (teorie permanentnho dchodu) a pochopen rozdl mezi dlouhodobmi a krtkodobmi inky zmn penn zsoby, popen neutrality penz v krtkm obdob. v krtkm obdob zmny nabdky penz vedou ke zmnm produkce a zamstnanosti penze jsou neutrln pouze v dlouhm obdob, ovlivuj pouze cenovou hladinu inflace vznik pouze v okamiku, kdy rst nabdky je rychlej ne rst relnho produktu

Vchodiskem teorie je analza poptvky po penzch. Je sice funkc mnoha promnnch, ale je to funkce stabiln. Siln vazba je i mezi zmnami nabdky penz a nominlnm nrodnm dchodem. Nabdka penz je dna zvnjku a je nezvisl na fungovn ekonomiky. Zmny nabdky penz vyvolvaj zmny v nominlnm dchodu (monetrn zsahy) tak, e se nejprve projev ve zmnch relnho dchodu (6-9 msc) a teprve pot ve zmnch cenov hladiny (za dalch 6-9 msc). Celkov zpodn mezi zmnou mnostv penz v obhu a pohybem cenov hladiny in v prmru 12-18 msc.

77. Teorie hodnoty, co to je a jak jsou jej zkladn typy, co je jejich mtkem?
Smith teorie pracovn hodnoty je zaloena na rozlien mezi pirozenou a trn cenou. Trn cena je cena, za kterou se na trhu prodv a trh m tendenci smrovat z dlouhodobho hlediska k cen pirozen snaha o rozlien uitn a smnn hodnoty zbo (paradox vody a diamantu)

Pirozen cena nen tedy zvisl na vztahu S a D, ale je ovlivnna nklady -> nkladov teorie hodnoty jejm mtkem je hodnota prce (nejstabilnj, nemn svou hodnotu) pirozen cena je zvisl na nkladech (renta, mzda, zisk, pvodn jen prce)

W.S. Jevons teorie mezn uitenostimtkem hodnoty je mezn uitenost (uitenost statku) mezn uitenost je klesajc funkc mnostv zbo (odvj se od n poptvka) zohlednil poptvku na kterou Smith opomnl, jedn se o subjektivn teorii mezn uitenost definoval jako prvn derivaci celkov uitenosti Sprvn jsou ob teorie, protoe Jevons piznal vznam nklad na Q

78. Jak teorie roku znte, co je jejich podstatou?


lichva pjovn na pli vysok rok ve stedovku bn innost, dnes trestn neoklasick teorie roku tvrd, e rokov mra je vyrovnvajcm initelem spor a investic, kdy na stran nabdky jsou S a na stran poptvky I Pi vysok rokov me subjekty ztrcej motivaci spoit a proto investice klesaj rok je odmna za vzdn se souasn spoteby

Teorie roku Rakousk koly - Bhm Bawerka lid preferuj ptomn statky ped budoucmi. budouc poteby toti nepociuj tak nalhav jako ptomn a proto pro n maj men hodnotu. rok chpali jako aio rozdl mezi hodnotou statk ptomnch a hodnotou statk budoucch

Fischer navzal na rakouskou kolu ochota a pleitost ochota vzdt se souasn spoteby ve prospch budouc rok pekonv neochotu vzdt se souasn spoteby (je oceovn subjektivn) definuje pleitost (faktor ovlivujc rok) monost investovat dnen dchod do technologi, je pinesou vy budouc dchod

keynes teorie preference likvidity rok je vyrovnvajcm initelem nabdky penz a poptvky po penzch rok je odmna za vzdn se vhod likvidity (motivuje k dren mn likvidnch aktiv namsto likvidn penn hotovosti preference je spojovan se tymi motivy: dchodov (zsoba penz na nkup), opatrnostn (vytven zsob na neoekvan vdaje), motiv podnikn (obdoba dchodovho, ale u firem), spekulan (oekvn vvoje na trhu s CP)

79. Vysvtlete co jsou a jak vznikaj nrodn spory.

nrodn spory tvo veejn spory (T-G) a soukrom spory (S spory domcnost a firem) nrodn spory = S + (T G) deficit vldnho rozpotu znamen zporn veejn spory a tm sniuje nrodn spory a nabdku zapjitelnch fond, je financuj investice nrodn spory se rovnaj domcm investicm + zahraninm investicm

C + I + G + X = T + Yd G veejn vdaje na nkup zbo a slueb T ist dan (Tx - Tr) Yd disponibiln dchod Yd = C + S C+I+G+X=T+C+S I + X = S + (T - G) 80. Vysvtlete hypotzu ivotnho cyklu a teorii permanentnho dchodu.
Brumberg, Ando, Modigliany hypotza ivotnho cyklu lid rozvrhuj svou spotebu dle svch oekvanch dchod v prbhu jednotlivch etap celho svho ivotnho cyklu (mld, stedn generace, penze), eliminace velkch vkyv ve spoteb zmny dchod nemaj tak velk vliv na spotebu lid usiluj o zajitn spoteby, je je piblin vyrovnan v prbhu ivota spory jednotlivce pak zvis na bnm dchodu, bohatstv, oekvanch budoucch pjmech a vku spoteba a spory jsou zvisl na demografickm vvoji a vkov struktue obyvatelstva bhem ivota se spoteba lovka mn mn, ne jeho dchod zven majetku o korunu m na spotebitele men vliv ne zven pjm o korunu

permanentn dchod Friedman lovk mn spotebu pouze v reakci na zmny dchodu, je povauje za permanentn jedn se o sloku bnho dchodu, m stl charakter (mal vliv pechodnch zmn) lovk jej oekv dlouhodob, zvis na jeho bohatstv, rokov me a oekv. prac. pleitost dchod = permanentn (oekvan) + promnliv (neoekvan) Permanentn dchod je spotebovn a promnliv eten. => stabiln charakter spoteby Vvoj spoteby je vhradn zvisl na oekvanm permanentnm dchodu

spoteba je pak funkc permanentnho dchodu . C = c*YP pi posuzovn permanentnho dchodu a pechodnho jsou lid velmi opatrn (3-5 let). Teprve a se pesvd, e se pechodn dchod zmnil na permanentn, pak zvi svou spotebu.

81. Vysvtlete investin multipliktor. K emu slou?Str. 127


ukazuje, jak prstek soukromch investic zv produkt ve vtm, tedy multiplikovanm, rozsahu, kt. pev pvodn prstek soukromch investic

dchodotvorn inek investic

Investice vyvolv nejdve prstek dchod v investinm sektoru. Dchody z investinho sektoru jsou vynakldny na spotebu a tm vyvolvaj prstky dchodu i ve spotebnm sektoru velikost multipliktoru zvis na meznm sklonu ke spoteb (c - prstek spoteby vyvolan prstkem dchodu o jednotku) geometrick ada tvorby dchod: dY = dI + c * dI + c2 * dI + c3 * dI + c4 * dI + dY prstek nrodnho dchodu vyvolan investicemi, dI prstek investic

prvn len ady dI udv prstek dchod v investinm sektoru = prstek investic z tchto dchod je st uspoena a st vydna na spotebu(ta pak vytv dal dchody c*dI) nsledujc dchody jsou vdy men ne pedchoz, bo jen st dchodu je vydna na spotebu, etzov reakce se tak postupn vyerpv

soutem ady dostaneme vztah dY = 1/ (1 c) * dI 1/(1-c) . investin multipliktor (slo vt ne 1, bo c je vdy men ne 1) Dchodotvorn efekt investic byl pouit k vysvtlen nutnosti veejnch investic jako nstroje v boji s depres a nezamstnanost. Pedpokladem psoben dchodotvornho efektu investic je existence nevyuitch vrobnch kapacit a nezamstnanosti. Nedostatkem multipliktoru je zahrnut pouze inku investic na poptvku, nikoliv na nabdku. Z krtkodobho hlediska sice roste poptvka, ale nsledn se zvyuj i vrobn kapacity, co pedstavuje prstek nabdky. Tento inek se vak projevuje se zpodnm, zatmco dchodotvorn inek tm ihned.

82. Vysvtlete zkladn reimy mnovch kurz. Vysvtlete pojmy vztahujc se k posilovn i oslabovn mn. Co je to mnov systm ERM (ERM 2).
MK = cena jedn mny vyjden v jednotkch jin mny (podl domc mny ku zahranin) rozdlujeme na nominln a reln nominln mnov kurz = mnov kurz vyhlaovan (nap. CB)

reln mnov kurz = vychz z parity kupn sly srovnv co si za uritou stku mu koupit u ns a v zahrani porovnv cenov hladiny dvou stt (ER = E *Pf/P) fixn (pevn kurz) = mnov kurz s limitovanmi hranicemi psma fluktuace kolem fixn hodnoty, stanoven CB, pevn stanoven, CB monetrnmi zsahy hld jeho dodren pokud dojde k rstu kurzu hovome o devalvaci, pi poklesu (zhodnocen mny) o revalvaci Plovouc (floating) kurz = kurz je urovn na trhu vlivem sly nabdky a poptvky, dle se dl dle stupn vldnch zsah na voln plovouc a zen plovouc systm u tohoto kurzu hovome o depreciaci (rst kurzu a oslaben mny) a apreciaci (pokles kurzu a poslen mny rst Importu) ERM = pedchdce ERM II, kter byl zruen v 1999 v dob zaveden eura, dve se tak vytvelo fluktuan psmo, kter bylo oproti systmu ERM II (+- 15%) mnohem u (+-2,25 %) ERM II = systm fixnho vmnnho kurzu se stanovenou centrln paritou mny participujc v tomto systmu vi euru a povolenm psmem fluktuace kolem tto parity) mechanismus fixovn zastnnch mn na euro v rmci fluktuanho psma Mna astnc se v ERM II m stanovenu centrln paritu oproti euru a i fluktuanho psma pro pohyb devizovho kurzu. jedn se o jedno z konvergennch kritri pro pijet jednotn mny euro

83. Jakm zpsobem zmny penn zsoby ovlivn nominln a reln mnov kurz? penn zsoby cenov hladiny Fnaruen vnj rovnovhy istho vvozu F
domc mna nominln depreciuje dokud se neobnov rovnovha

penn zsoby F domc mna nominln apreciuje dokud se neobnov rovnovha Zmny penn zsoby nemaj v dlouhm obdob vliv na reln mnov kurz ovlivuj pouze kurz nominln ke zmnm relnho kurzu dochz pouze se zmnou relnch faktor jako investin fce, fce spor, fce istho vvozu

84. Urete minimln 5 faktor, kter zpsob zmny nominlnho mnovho kurzu.

zmna nominln penn zsoby penn zsoby cenov hladiny Fnaruen vnj rovnovhy istho vvozu F domc mna nominln depreciuje dokud se neobnov rovnovha zmna sazeb NB volby, politick situace (pi nestabilit pokles kurzu vi ostatnm) investice krize (pokles kurzu vi ostatnm mnm) prodn katastrofy situace v regionu zvislost na jin mn

85. Jak formy obchodnho ochranstv v mezinrodnm obchod existuj a jak maj vliv na mnov kurz? Co zpsob liberalizace zahraninho obchodu? existuj dva typy ochranstv (protekcionismus): tarifn pekky (dovozn cla) a netarifn
pekky (dovozn kvty, kvalitativn poadavky zdravotn, hygienick, bezpenostn) hlavnm dvodem je ochrana domcch vrobc ped levnj zahranin konkurenci a ochrana spotebitele

zavedenm cla se zv cena dovenho zbo sn se dovoz snen istho dovozu nemus mt vliv na snen istch investic dojde k naruen vnj rovnovhy, vznikne dodaten poptvka po domc mn ( =apreciace) zv se ist dovoz zbo a slueb dojde k obnov vnj rovnovhy dsledkem zaveden cel nen zmna istho dovozu, ale snen objemu zahraninho obchodu (snen dovozu dra zbo, snen vvozu apreciace mny)

liberalismus voln obchod = pistupuj na nj zral ekonomiky (vyspl stty) odstrauje pekky, kter omezuj voln pohyb zbo mezi stty

zvtuje monosti pro mezinrodn specializaci (dlbu prce) a pin prospch vem zemm zapojenm v mezinrodnm obchodu => cena nkterch produkt poroste a nkterch bude klesat

86. Jak je dopad kurzov zmny na objem vvozu a dovozu? Marshall-Lernerova podmnka.
dopad kurzov zmny na objem dovozu a vvozu zvis na cenovch elasticitch poptvky. Cenov elasticita vvozu udv o klik % se zmn vyven mnostv pi zmn vvozn ceny o 1 %.

Cenov elasticita dovozu udv o klik % se zmn doven mnostv pi zmn dovozn ceny o 1 %. Depreciace mny vede vdy ke zven objemu vvozu a snen objemu dovozu, ale vliv na hodnotu vvozu a dovozu nen jednoznan. reln depreciace mny zvyuje ist vvoz reln apreciace mny sniuje ist vvoz k reln apreciaci a depreciaci nedochz pouze zmnami nominlnch mnovch kurz, ale i zmnami cen zahraninho a domcho zbo a slueb Hodnota vvozu a dovozu zvis na cenov elasticit poptvky po vvoznm a dovoznm zbo. Je-li poptvka po vvoznm (dovoznm) zbo neelastick (< 1), snen ceny vede k rstu objemu vvozu, ale penn hodnota vvozu se sn.

Marshall-Lernerova podmnka - Depreciace mny povede ke zven hodnoty istho vvozu jen tehdy, kdy je souet elasticit vvozu a dovozu > 1. souet elasticit < 1 depreciace povede ke snen istho vvozu souet elasticit = 1 depreciace nezmn ist vvoz V dlouhm obdob je tato podmnka tm vdy splnna.

87. Vysvtlete pojmy penn bze, penn zsoba a penn multipliktor.


penn zsoba = nominln hodnota penz v ekonomice, nabdka penz z penn bze, prostednictvm multiplikanho procesu tvorby vklad vznik penn zsoba M=suma obiva a bankovnch vklad = Cr + D (vklady) spolu s Md vytv rovnovhu na pennm trhu Ms = Md (Y,r) zk pojet penn zsoby = agregt M1 obivo a vklady na tech irok pojet penn zsoby = agregt M2 M1a vklady na termnovanch tech

penn bze MB = Cr + R ..(suma obiva Cr a bankovnch rezerv R = penn bze MB) bankovn rezervy bankovky a mince dren bankami, vklady komernch bank u CB oznauje nejlikvidnj formy penz (mince, bankovky v obhu, rezervy komernch bank u CB dve obivo tvoilo 95 % bze, dnes je to mn ne polovina penn multipliktor = (cr + 1) / (cr + rr) (pomr penn zsoby a penn bze)

cr = Cr/D = podl obiva na vkladech , rr = mra bankovnch rezerv m men je mra bankovnch rezerv rr a podl drby obiva, tm vy je multipliktor v ppad, e by byl multipliktor pesn, CB by mohla pesn regulovat penn zsobu jene je nepesn a proto CB vyuv k regulaci penn zsoby pedevm operace na volnm trhu
To znamen prstek penn bze vyvol x krt (vsledek) vt prstek penn zsoby

88. Vysvtlete a zakreslete transmisn mechanismus. Pevd zven penn zsoby do zven poptvky po penzch 1. fze zven penn zsoby vyvol nerovnovhu na trhu penz skuten penn zstatky jsou vy ne poptvan penn zstatky za pebyten penn zstatky jsou nakupovna nepenn aktiva (nap. dluhopisy) dky tomu roste poptvka po tchto aktivech (Pklad: CB nakoup od komern banky vldn dluhopisy za 1 mld. K.) 2. Fze vznik nerovnovha na trhu nepennch aktiv (dluhopis) pebyten poptvka po aktivech zvyuje jejich trn ceny, tm sniuje jejich mru vnosu oekvan mra vnosu rE = RE / P (RE- oekvan vnos aktiv) nerovnovha na trhu penz se pelv na trh aktiv

roste trn cena aktiv a tm kles jejich rokov mra (mra vnosu aktiva pokles rokov mry dluhopis rokov mry z bankovnch vr veobecn pokles rokovch mr pokles rokov mry nsledn zvyuje poptvku po pennch zstatcch

3. fze: inky poklesu rokov mry na vdaje a dchody pokles rokov mry vede ke zven istho vvozu kapitlu depreciaci mny depreciace potom istho vvozu zbo a slueb nzk rokov mra rst investic a spoteby agregtnch vdaj zv dchody pi vych dchodech chtj lid dret vce pennch zstatk prodej dluhopis a jinch aktv to zpsob opt zven rokov mry Proto agregtn vdaje, dchody, domc produkt a rokov mra se zv.

4.fze: rst penn zsoby a nsledn rst agregtnch vdaj zpsob rst cen a mezd v dsledku toho pouze nominln rst dchod depreciace mny v dsledku rstu cenov hladiny se mn pouze na depreciaci nominln ist vvoz se mn na pvodn rove lid nakonec potebuj vce pennch zstatk jen proto, e vzrostly ceny

rst cenov hladiny nakonec zpsob, e reln penn zsoba se vrac na pvodn rove CB m v dlouhm obdob kontrolu pouze nad nominln penn zsobou 89. Kdy nastv rovnovha na trhu prce? Jak se uruje pirozen mra nezamstnanosti a kter faktory maj vliv na jej zmnu?

rovnovha na trhu prce nastv v okamiku, kdy se poptvan mnostv prce(firmy) rovn nabzenmu mnostv prce(lid) nerovnovha je pechodnou situac, kter je eliminovna pohybem reln mzdy

pirozen mra nezamstnanosti nezamstnanost, pi kter je trh prce v rovnovze, poet lid, kte pili o prci se rovn potu lid, kte ji zskali

u* = / + . (mra ztrty prce / mra ztrty prce + mra pracovnch pleitost)

u* - zvis pmo mrn na me ztrty prce a nepmo mrn na me nalezen prce m lep je informovanost na trhu prce tm vy je mra nalezen prce a tm ni je pirozen mra nezamstnanosti m vy jsou podpory v nezamstnanosti a del je doba poskytovn podpory, tm ni je mra nalezen prce a tm vy je pirozen mra nezamstnanosti pirozenou mru nezamstnanosti tvo frikn, strukturln a dobrovoln

90. Vysvtlete veobecnou rovnovhu trhu? Kdo je autorem tto teorie.Str. 87-88
je stav, kdy jsou vechny trhy v rovnovze (na kadm je dosaeno optimlnho stavu) na dnm trhu nedochz k pebytku nabdky i poptvky autorem je Lon Walrase, je zkoumal vzjemnou propojenost a zvislost trh, chtl zjisti rovnovn ceny, kter udruj cel systm v rovnovze vytvoil dmysln systm nekonenho potu vzjemn zvislch dlch trh

rovnovhu chpal jako kolobh: vrobn faktory slou k vrob statk a statky slou k udrovn (zvtovn) vrobnch faktor. zavedl tzv. vyiovn trh od pebytench nabdek(poptvek) cenovm pohybem k rovnovn cen

celkem vytvoil 4 modely: model smny, vroby, kapitlu a penz

zvislost mezi trhy vyjdil jako soustavu rovnic, jejich eenm vznikla sestava rovnovnch cen, kter udruj systm trh v rovnovze aby byla rovnovha stabiln, pro kadho jednotlivce i pro kad trh vytvoil jednu rovnici rovnovhy. Veobecn rovnovha pak byla eenm tto soustavy rovnic.

91. Nakreslete a vysvtlete model IS-LM


Zkladnm modelem krtkodobch ekonomick zmn kolem dlouhodob rovnovhy je model agregtn nabdky a poptvky. teorie agregtn poptvky je zaloena na modelu IS-LM IS-LM je model krtkho obdob, pro uzavenou ekonomiku zobrazuje rovnovhu trhu zbo a slueb a trhu penz trh zbo: I(r) = S(Y) trh penz: M = L(Y, r)

92. Urete vztah mezi modelem IS-LM a kivkou AD. Zakreslete odvozen kivky AD z modelu IS-LM. AD zvislost poptvanho relnho domcho produktu na cenov hladin
klesajc prbh agregtn poptvky lze vysvtlit efektem relnch pennch zstatk kivka AD pedstavuje body (kombinace cenov hladiny a relnho produktu), kter spluj podmnku rovnovhy trhu zbo a slueb a rovnovhy trhu penz k nm, jak velk produkt budou lid a firmy chtt kupovat pi urit rovn cenov hladiny cenov hladina nen fixn, proto se lid rozhoduj o dren relnch pennch zstatk (Md/P) odvozen kivky: pi poklesu cenov hladiny dojde ke zven reln penn zsoby na trhu penz, v modelu IS-LM to zapin pohyb kivky LM doprava ->zven relnho produktu. kivka AD bude zachycovat vztah prv mezi cenovou hladinou P a produktem Y (pohyb po kivce) rst cenov hladiny vyvol opanou situaci pokles reln penn zsoby)

Pokles cenov hladiny zvyuje relnou penn zsobu a naopak rst cenov hladiny sniuje relnou penn zsobu

93. Vysvtlete pln keynesinsk model Franca Modiglianiho.


jedn se o vsledek neoklasick syntzy, celkov rovnovha pi pln zamstnanosti je zaloen na modelu IS-LM, kter je doplnn o stranu nabdky

stranu nabdky pedstavuje keynesinsk produkn funkce a neoklasick trh prce pedpokladem fungovn modelu je automatick obnovovn rovnovhy pi pln zamstnanosti, jsou li prun mzdy a ceny keynesinskmi prvky jsou zde bariry znemoujc psoben samoregulanho mechanismu jako neprunost nominlnch a relnch mezd smrem dol, nzk citlivost investic na rokovou mru a past na likviditu

slou k uren pti neznmch: Y nrodn dchod r rokovou mru N zamstnanost w sazby nominlnch mezd P cenovou hladinu
4. Kvadrant r 1. Kvadrant

LM

r* IS w/P (w/P)* Y/P* Y/P

ND

N* N Poptvka - model IS LM 1. kvadrant IS - rovnost na trhu statk 3. Kvadrant S(Y) = I(r) LM - rovnovha na trhu penz N L(Y/P, r) = M/P. L - reln poptvka po penzch (transakn a spekulan poptvka) M/P - reln nabdka penz Urujeme: Y/P* - potenciln produkt r* - rovnovn rokov mra Nabdka - neoklasick trh prce 3. kvadrant NS = ND NS - nabdka prce Ns = f(w/P) ND - poptvka po prci ND = f(w/P) w/P - reln mzda Urujeme: w/P* - rovnovnou relnou mzdu N* - pln zamstnanost Keynesinsk produkn funkce 2. kvadrant Y/P = f(N) pedpoklad prce, jedin variabiln faktor nrodn dchod je funkc zamstnanosti spojen strany poptvky(1. kvadrant) se stranou nabdky (3. kvadrant)
S

Y/P = f (N)

2. Kvadrant

Urujeme: N* - pln zamstnanost Y/P* - potencilnmu produktu 4. kvadrant doplnnm podmnek rovnovhy

odpovd

r* - rovnovn rokov mra w/P* - rovnovn reln mzda 94. Vysvtlete pojem ekonomick rst. Kter modely ekonomickho rstu znte, vysvtlete princip na kterm jsou zaloeny.
ekonomick (hospodsk) rst vzestup hospodskho potencilu zem, ke ktermu dochz v souvislosti s kvantitativnm zvyovnm potencilnho hrubho produktu jedn se o dlouhodob rst potencilnho produktu = hospodsk rst zdrojem rst jsou: lidsk zdroje (mnostv prce, lidsk kapitl), prodn zdroje, kapitlov zdroje (stroje a zazen, budovy, stavby, technick rove)

zkladnmi pedpoklady rstu jsou svobodn obchod, respektovn a ochrana soukromho majetku, svoboda podnikn bez nich by lid nemli dvod ke spoen, investovn a podnikn klasick modely Malthus pracuje pouze s mnostvm a kvalitou pdy zdrojem ekonomickho rstu je v tomto modelu rst obyvatelstva(mnostv pracovnch vstup), co je spojeno s klesajcm meznm produktem prce, nezohleduje rst kapitlu ani technick pokrok neoklasick model rstu tradin model, zohleduje existenci vrobnho faktoru kapitl a pedpokld zrove monost jeho neomezen kombinace s prac proto me dochzet k prohlubovn a roziovn kapitlu rst je zde zvisl na rstu kapitlu, kter je zvisl na rstu spor a ty zvis na dchodu = vzjemn zvisl systm, v nm hlavn lohu hraj spory ke zven kapitlu dochz tehdy, kdy jsou investice vt ne opoteben kapitlu ekonomika smuje do stlho stavu, kdy investice nahrazuj pouze opoteben, tento stav zajiuje dlouhodobou rovnovhu skld se z produkn (Y=f(K,L)) a investin (I=s*Y) funkce dlouhho obdob

R. M. Solow rozpracoval neoklasick teorie rstu Y/L=f(K/L) rst probh na zklad substituce prce kapitlem a na zklad technickho pokroku produkt na pracovnka (Y/L) je vyrbn pi urit rovni kapitlu na pracovnka (K/L), investin funkce potom ukazuje, jak je vyprodukovan produkt rozdlen mezi spotebu C/L a investice I/L efekt dohnn = dv zem (jedna zaostal, druh vyspl) budou rst do stlho stavu, v nm kapitl i produkt na pracovnka bude stejn, zaostal zem poroste rychleji ne vyspl

keynesinsk model rstu = v neoklasickm modelu se pot s plnou zamstnanost (vyitnm trhem vrobnch trh), keynesinsk model se zamuje na hospodstv s nezamst. vychz z pedpokladu rostouc poptvky, jakoto stimul hospodskho rstu hospodsk rst me vyvolat rst soukrom spoteby, rst vldnch vdaj, rst exportu, naven investin aktivity podnikov sfry teorie endogennho rstu

95. Vysvtlete Cobb-Douglasovu produkn funkci. Jakm zpsobem ji zmnil Rober M. Solow?
na tvorb se podleli Ch. Coby a P. Douglas ukazuje zvislost rstu domcho produktu na rstu prce a kapitlu vychz z neoklasick funkce rstu Y = f(K, L) exogenn technologick pokrok zpsob Y = A . f(K, L)



Q/L

zven A znamen, e dan kapitl a prce vytv vy produkt souhrnn produktivita faktor funkce Y = AL . K, kde + = 1 (produkt= konst. pouit technologie a znalost* mnostv prce * kapitl) - podl pracovnch dchod na domcm produktu (W. L/Y, kde W reln mzda) - podl kapitlovch dchod na domcm produktu (r . K/Y, kde r.K objem dchod plynoucch z kapitlu) Solow pidal tet rstov faktor technick pokrok exponenciln funkce asu Y(t) = A . ert . L(t) . K(t) ert vliv technickho pokroku (r) v ase (t) na ekonomick rst Y/L rst produkce na jednotku prce, zvis na rstu kapitlu na jednotku prce K/L technick pokrok zvyuje rst produktu na jednotku prce tm tyi ptiny rstu produktu na pracovnka jsou v USA vsledkem technickho pokroku
Q(t) = A . ert . L(t) . K(t)

Q = AL . K

K/L

96. Vysvtlete teorii endogennho rstu.


vysvtluje piny technologickho pokroku, tech. pokrok bere jako vsledek psoben vnitnch faktor, neexistuje zde stl stav, pracuje s fyzickm a znalostnm kapitlem (lidsk kapitl)

ir pojet kapitlu K = KF + KN (fyzick kapitl stroje, zsoby, zazen + znalostn kapitl nov technologie a lidsk kapitl) zde m produkn funkce konstantn vnosy z kapitlu Y=a*K a - konstanta Technologick pokrok = rst znalost rst znalostnho kapitlu KN Pina technologickho pokroku = investice do znalost (do vzkumu a lidskho kapitlu) u fyzickho kapitlu se projevuj klesajc vnosy, u znalostnho naopak me dochzet k rostoucm vnosm ze znalost pevratn technologie pinej vnosy, kter mnohonsobn pevyuj investin nklady

znalosti maj charakter pozitivnch externalit (napodoben objevu jedn firmy jinmi firmami) spoleensk uitek je vy ne soukrom) v ekonomice zpsob rostouc vnosy produkn funkce: Y = a. K investin funkce: I=s.Y kad K vyvol proporcionln a . Y


Y, I, d.K Y2 Y Y1 K

Y=a.K

Pevld-li v zemi fyzick kapitl a znalostn kapitl je jen

I=s.Y d.K

K1

K2

mal, budou se projevovat klesajc vnosy z kapitlu ekonomika se bude chovat podle Solowova modelu (klesajc vnosy z kapitlu) Pokud je vznamn zastoupen znalostn kapitl, ekonomika se bude chovat podle modelu endogennho rstu ekonomka stle roste, bez dosaen stlho

97. Teorie bludnho kruhu chudoby, lidskho kapitlu, diskriminace,kriminality a rodiny 150 - 154
Neokeynesinci tvrd: chud zem maj tak nzk produkt, e z nho nejsou schopny spoit a akumulovat kapitl, protoe nejsou schopny akumulovat kapitl, nejsou schopny zvit svj produkt a zstvaj tak chud bludn kruh chudoby se uzavr. jedinec s nzkm pjmem nem spory, je by promnil v investice, nedoke tedy zvit svou produktivitu a proto me dosahovat nzkho pjmu vede k domnnce, e chud zem jsou odkzny na pomoc vysplch zem (jinak by nedokzaly bludn kruh petnout a odstartovat ekonomick rst),

Chicagsk kola : nar na fakt, e penze dostane vlda a n domc podnikatel, vztahuje se pouze k vztahu mezi kapitlem a rstem lid maj pleitost ke zven svho dchodu a zle jen na nich, zda ji vyuij. Tou pleitost je podnikatelsk aktivita (je je postavena na soukromm vlastnictv) proto penze z vysplch stt jsou neinn, kdy vldy je vyuvaj k dosaen vlastnch zjm, pomoc zsah do ekonomik (plnovn, regulace, upevovn politick moci), kdyby je pouili k podpoe soukromho vlastnictv, ekonomick rozvoj by byl mnohem rychlej proto by se mlo investovat do lidskho kapitlu (vzdln a zdrav lid)

Teorie diskriminace: dle Beckera vznik diskriminace na trhu prce, kdy dva lid, je maj stejnou produktivitu, jsou placeni rozdln. Pokud se vak li produktivitou, o diskriminaci se nejedn. Dokazuje, e na konkurennch pracovnch trzch nen diskriminace mon byla by z hlediska zamstnavatel iracionln. Tud diskriminace vznik bu na nekonkurennm pracovnm trhu (nedostatek konkurence) i v rmci iracionlnho chovn zamstnavatele

Teorie kriminality: dle Beckera nejsou zloinci obt socilnho prosted

zloin je racionln rozhodnut, kdy zloinec porovnv vnosy ze spchanho trestnho inu s nklady trestu (jsou vyveny rizikem odhalen chycen i odsouzen) Zaveden psnjch trest zvyuje N a sniuje zloinnost, stejn tak nap rst rizika odhalen. Teorie rodiny: funguje na obdobnm principu. Soust teorie je i problematika socilnch dvek a pomoci sttu. Podle Beckerova nzoru mohou mt sttem vyplcen dvky patn vliv na spolenost, protoe oslabuj pirozenou solidaritu mezi leny rodiny. Lid se v otzkch manelstv rodiny a dt rozhoduj porovnvnm nklad a vnos (uitku), kter nemus bt v penn podob (i tak na n lze aplikovat ekonomickou analzu) vychzel z pedpokladu, e se lid v dan oblasti rozhoduj jako pi nkupu njakho zbo Ob dv teorie jsou zaloeny na pedpokladu, e rozhodnut jsou vsledkem srovnn uitk a nklad.

98. Vysvtlete pojem potencionln produkt a piny vzniku hospodskho cyklu.


= domc produkt, kter je vytvoen pi pirozen me nezamstnanosti a pi oekvanm vyuvn kapitlovch kapacit, kdy firmm (v souhrnu) nevznikaj neplnovan zsoby. Cenov = produkt dan ekonomiky, kt. me bt vyroben pi dan dlouhodob udriteln rovni hladina vrobnch faktor a technologie hospodsk cyklus vyjaduje kolsn AS relnho produktu kolem potencionlnho, piem vznikaj deflan a inflan mezery deflan (DM) HDPP > HDPR DM IM 0 Piny vzniku:

inflan (IM) HDPP < HDPR E

Exogenn faktory : technick a vdeck objevy, klimatick zmny, vlky, prodn katastrofy aj.
AD

Endogenn faktory: investin zmny, spekulativn bubliny, fiskln a monetrn zsahy, nebo dal zmny sttnch regulac a legislativy
HDPP1 HDPR HDPP2
Reln HDP

99. Vysvtlete pojmy inflan clovn, inflan oekvn a setrvan inflace, jak je mezi nimi vzjemn vztah? Inflan clovn jeden z reim mnov politiky (dlouhodob cl) pro zajitn cenov stability CB s pedstihem veejn vyhls inflan cl, o nj bude usilovat (jedn se o aktivn a pm
formovn inflanch oekvn dle zmru CB) jedn se o stabilizan prvek, je se mus dodrovat a nesm se asto mnit pomh vthnout veejnost do procesu mnov politiky, vytv inflan oekvn lze jej vyjdit jako inflan psmo (reaguje na nkladov oky), cle pro istou inflaci, bodov cl pro celkovou inflaci dopedu hledc pstup, vyuv prognzy inflace (a porovnv je s inflanm clem), je transparentn (veejn vyhlaovan) Setrvan inflace = oekvan inflace se mn ve skutenou a skuten inflace vytv oekvanou - probh i kdy je nezamstnanost na pirozen me Inflan oekvn = veobecn prognza inflace na trhu, lze ji formovat pomoc inflanho clovn CB (vliv rokovch sazeb nap.), v dlouhm asovm obdob jsou oekvn rovna inflanmu cli

100.

Vysvtlete vechna pojet Phillipsovy kivky. V em se tyto teorie vzjemn li a kterou z nich povaujete za nejrealistitj.

obdoba otzky Zakreslete a vysvtlete princip utven krtkodob a dlouhodob Phillipsovy kivky. zachycuje vztah mezi nezamstnanost a mzdovou inflac

Phillips pi nzk nezamstnanosti je na trhu prce vysok poptvka po prci, co vyvolv rst nominlnch mezd, jako prvn vyjdiv vztah mezi mrou rstu nominlnch mezd a mrou nezamstnanost - obr A Mzdov inflace dle nj se pak a do 60 let volilo mezi inflac a nezamstnanost

Samuelson a Solow upravili kivku tak, e zachycovala vztah mezi nezam. a inflac obr B je ovlivnna produktivitou prce (pi rstu rostou nominln mzdy, pokud nominln mzda roste rychleji ne produkt., zvyuj se N a rostou cen) kivka obsahuje inflaci v krtkm obdob

inflace v % rst nominlnch mezd v %

rst nominlnch mezd v % mra nezam.i v %

mra nezamstnanosti v%

friedman plnou zamstnanost lze udret jen v krtkm obdob, asem zane vznikat pirozen mra nezamstnanosti aby se zabrnilo akceleraci inflace, trh prce m tendence se vracet k rovni pirozen mry nezam., v rmci pirozen mry nezamstnanosti se zvyuje konkurence schopnost nezamstnanch a dochz k rstu nominlnch mezd, pirozen mra nezamstnanosti nastv v okamiku, kdy se poet lid, kte pili o prci rovn potu lid, je prci zskali jakkoliv snaha o snen nezamstnanosti zvyuje inflan oekvn a v dlouhodobm mtku vede pouze k rstu inflace, asem se navrt opt na pirozenou mru

mra inflace [%]

Dlouhodob Phillipsova kivka

A mra nezamstnanosti [%] Pirozen mra nezamstnanosti

v krtkm obdob je rst inflace doprovzen rstem produkce a zamstnanosti (proto teze zamnitelnosti inflace a zamstnanosti) vyvrac keynesinsk pedstavy nedobrovoln nezamstnanosti

koly racionlnch oekvn prohlauje, e i krtkodob phillipsova kivka je vertikln, snen pirozen mry nezamstnanosti je mon jen pomoc nepedvdatelnch zsah sttu