Z

Z
A
A
O
O
S
S
T
T

E
E
O
O
N
N
A
A
,
,
6
6
/
/

0
0
H
H
a
a
m
m
m
m
u
u
d
d
a
a
h
h
A
A
B
B
D
D
A
A
L
L
A
A
T
T
I
I
2
OBSAH
Pedmluva k prvnimu vydani................................................................................................................... 6
Pedmluva k druhemu vydani .................................................................................................................. 8
Uvod......................................................................................................................................................... 9
Kapitola I
IDEOLOGICK ZKLAD ISLMU
Allah (B$h) ............................................................................................................................................. 10
Vyznam islamu ........................................................................................................................................ 13
Zkladni clanky viry v islamu ................................................................................................................... 15
Poznamky................................................................................................................................................. 20
Kapitola II
ZKLADNI PO1MY V ISLMU........................................................................................................ 21
Pojem vira (iman)..................................................................................................................................... 21
Pojem zboznost (birr)............................................................................................................................... 22
Pojem bohabojnost (taqwa)...................................................................................................................... 22
Pojem proroctvi........................................................................................................................................ 23
Pojem zivot .............................................................................................................................................. 23
Pojem nabozenstvi ................................................................................................................................... 24
Pojem hich .............................................................................................................................................. 25
Pojem svoboda......................................................................................................................................... 26
Pojem rovnost .......................................................................................................................................... 27
Pojem bratrstvi ......................................................................................................................................... 27
Pojem mir................................................................................................................................................. 28
Pojem spolecenstvi................................................................................................................................... 28
Pojem moralka ......................................................................................................................................... 29
Pojem vesmir ........................................................................................................................................... 33
Kapitola III
APLIKACE VIRY................................................................................................................................. 36
Modlitba (Salt) ..................................................................................................................................... 37
Vyznam modlitby................................................................................................................................ 37
Podminky modlitby............................................................................................................................. 38
Druhy modliteb ................................................................................................................................... 38
Casove rozlozeni modliteb.................................................................................................................. 38
Castecny abdest (wudu) ..................................................................................................................... 39
Zruseni abdestu ................................................................................................................................... 40
Uplne nahrazeni abdestu (tajammum)................................................................................................. 40
Zvlastni naizeni pi abdestu ............................................................................................................... 40
Uplny abdest (koupel ghusl) ............................................................................................................... 40
Svolavani k modlitb (adhan) ............................................................................................................. 41
Zacatek modlitby (iqamah) ................................................................................................................. 41
Provadni modlitby ............................................................................................................................. 41
1. Casna ranni modlitba (salatu-l-Iadzr).............................................................................................. 41
3
2. Poledni modlitba (salatu-z-zuhr)..................................................................................................... 44
3. Odpoledn modlitba (salatu-l-asr) ................................................................................................... 44
4. Modlitba pi zapadu slunce (salatu-l-maghreb)............................................................................... 44
5. Vecerni modlitba (salatu-l-isa)....................................................................................................... 44
Modlitba na shromazdni (dzamaa)................................................................................................... 45
6. Patecni modlitba (salatu-l-dzumua) ............................................................................................... 46
Hlavni body teto modlitby................................................................................................................... 46
Vyznam modliteb Id .......................................................................................................................... 46
Vykonavani modliteb Id (salatu-l-Id) ............................................................................................... 48
Zkracovani modliteb .......................................................................................................................... 49
Obdobi, kdy je modlitba zakazana ..................................................................................................... 50
Nahrazovani opozdnych modliteb .................................................................................................... 50
Modlitby tarawih ................................................................................................................................ 50
Znehodnoceni modliteb ...................................................................................................................... 50
Pohebni modlitby (salatu-l-dzanaza) ................................................................................................ 50
Obecne poznamky o modlitbach ........................................................................................................ 52
1. Eatiha (oteviratelka nebo al-Hamd ) ............................................................................................... 53
2. Tasahud .......................................................................................................................................... 53
a) prvni cast .................................................................................................................................. 53
b) druha cast .................................................................................................................................. 54
3. Kratke pasaze z Koranu .................................................................................................................. 54
P$st (saum) ............................................................................................................................................. 55
P$st ze srovnavaciho hlediska............................................................................................................. 56
Doba drzeni p$stu ............................................................................................................................... 57
Kdo se musi postit ? ........................................................................................................................... 58
Vyjimka z p$stu ................................................................................................................................. 58
Obecne doporuceni ............................................................................................................................. 59
Almuzny (zakt) ..................................................................................................................................... 59
Vyse zakatu ........................................................................................................................................ 60
Naleziti pijemci zakatu ..................................................................................................................... 60
Pou" (Hadzdz) ....................................................................................................................................... 61
Zavrecne poznamky........................................................................................................................... 63
Kapitola IV
APLIKACE ISLMU NA KAZDODENNI ZIVOT ......................................................................... 65
Vnitn pirozenost ............................................................................................................................... 65
Duchovni zivot ................................................................................................................................... 65
Intelektualni zivot ............................................................................................................................... 65
Vnjs pirozenost ................................................................................................................................. 66
Osobni zivot ....................................................................................................................................... 66
1. Duchovni a Iyzicka cistota ............................................................................................................. 67
2. Vyziva ............................................................................................................................................ 67
3. Oblekani a zdobeni ......................................................................................................................... 67
4. Sporty a zabava .............................................................................................................................. 68
Rodinny zivot ..................................................................................................................................... 69
1. Smysl manzelstvi ............................................................................................................................ 69
2. Trvalost manzelstvi ........................................................................................................................ 70
3. Vztah muze a zeny ......................................................................................................................... 71
A. Prava manzelky: Povinnosti manzela ....................................................................................... 71
Obsah zaopateni ........................................................................................... 71
Nematerialni prava ........................................................................................ 71
B. Povinnost manzelky: Manzelova prava ..................................................................................... 72
4
4. Vztah rodice a ditte ....................................................................................................................... 72
A. Prava ditte: Rodicovske povinnosti ........................................................................................ 72
B. Povinnosti ditte: Prava rodic$ ................................................................................................. 73
5. Dalsi rysy rodinneho zivota ........................................................................................................... 73
Spolecensky zivot .............................................................................................................................. 74
Ekonomicky zivot .............................................................................................................................. 76
Politicky zivot .................................................................................................................................... 78
Mezinarodni zivot .............................................................................................................................. 82
Kapitola V
NEPRAVDY O ISLMU ..................................................................................................................... 84
1. Svata valka ..................................................................................................................................... 84
2. Jezis, syn Mariin ............................................................................................................................ 90
3. Polygamie (vtsi pocet manzelek) ................................................................................................. 95
4. Manzelstvi a rozvod ....................................................................................................................... 103
5. Postaveni zeny v islamu ................................................................................................................. 106
Dodatek I
Korn a jeho moudrost ......................................................................................................................... 111
Dynamismus ....................................................................................................................................... 112
Prakticnost .......................................................................................................................................... 112
Umirnnost ......................................................................................................................................... 113
Dodatek II
Muhammad, posledn prorok .............................................................................................................. 114
Dodatek III
Islmsk kalend ................................................................................................................................. 117
5

9H-PpQX%RKD0LORVUGQpKR6OLWRYQpKR
JNOJANI
S opravdovou pokorou pi:navam se k Tve pomoci, BOZE'
J pravem duchu islamu oceufi Tvofi milost, BOZE'
Z celeho srdce Ti dkufi, BOZE'
Be: Tveho vedeni a laskv,
bv toto dilo nebvlo mo:ne.
Kdvbv nebvlo Tve pomoci a vci,
pak bv tento skromnv pispvek nikdv nev:nikl.
A :aslou:i-li si vnovani,
prosim, po:ehnef tuto knihu Svvm pifetim,
nebo" vnufi fi Tob, O BOZE'
Hammudah Abdalati
M
PEDMLUVA
K PRVNIMU VYDANI
Ucelem teto prace je seznamit bzneho ctenae se zaklady Islamskeho uceni. Zjistite, ze nase kniha se
nepokousi prezentovat islam v cele jeho hloubce a sii. Misto toho chceme bznemu a vzdlanemu ctenai
poskytnout skutecny pohled na islam a pomoci mu pochopit zasady, na nichz islam spociva. Jestlize u
ctenae probudime vaznjsi zajem, m$ze pokracovat v hlubsim studiu sam.
Muslimove zijici na zapadni polokouli a pedevsim mladez zijici v odlehlych oblastech celi slozitym
problem$m. Svt, ktery je obklopuje, neni islamu pilis naklonn. Zpravy v rozhlase a televizni poady,
zpravodajske relace a clanky v casopisech, Iilmy, a dokonce i skolni ucebnice zkresluji islam, a to ne
vzdy neumysln. Krom toho se nktere nadmrn zapalene skupiny pokouseji zneuzit zivotnich podmi-
nek tchto muslim$ v nadji, ze je obrati na sve vyznani nebo k uceni sve sekty. Na druhe stran zivot na
Zapad nabizi mnoho pokuseni, ktera odvadji pozornost lidi a pimo je odvraceji od spravneho nabo-
zenstvi. Je to dost bolestne; ale mnohem vic, kdyz jde o mlade muslimy, a zvlas" kdyz jde o islam, nabo-
zenstvi, ktere je v teto casti svta tak spatn chapano. Je pravda, ze nktei muslimsti rodice poskytuji
svym dtem nabozenske vedeni a rady; jenze jak dobre jsou tyto omezene snahy a do jake miry mohou
byt v tomto nepiznivem okoli ucinne?
Co se pak stane? Jake ma tato slozita situace nasledky? Musime si cestn piznat, ze nacrtnuty obraz
p$sobi bezutsn, avsak ne beznadjn. Nktei muslimove, ktei se stali nevinnymi ob"mi nepizniveho
okolniho svta, podlehaji lhostejnosti a uzaviraji se do sebe. Stydi se, boji se nebo se chovaji k svemu
okoli podezirav. Z toho vyplyva, ze nemohou hodnotn prospivat sve spolecnosti ani pevzit jeji kladne
stranky. Jini pluji s proudem, aby vypadali pijateln a modern. Ani tito nemohou sve spolecnosti pro-
spt nebo tzit z jejich klad$. Takovito ,muslimove' se mohou zmnit na destruktivni a odsouzenihodne
zivly, protoze jim bude chybt ucinna nabozenska moralka.
Vedle lhostejnych, uzavenych a bezzasadovych muslim$ jsou i dalsi, ktei nemohou byt lepsi, nez ve
skutecnosti jsou. Pravdpodobn je Iascinuje zdanliv vysoky stupe ucinne organizace jistych nabozen-
skych skupin nebo siroky socialni zabr zastavany jistymi svtskymi bratrstvy. Tito jednotlivci jsou vt-
sinou lide na okraji, pouzi sympatizanti. Lze na n pohlizet jako na duse ztracene v ,osamlem davu',
ktery je pro moderni spolecnost tak piznacny. Nevstupuji do sekt a cirkvi proto, ze by byli naprosto pro-
niknuti virou te ci one skupiny. Ani proto, ze si vypstovali nesobeckou lasku k lidem. Vstupuji do r$z-
nych takovych skupin, protoze nedokazou opravdov ocenit sve islamske ddictvi. Nasledkem tchto
skutecnosti a jejich zivota v nemuslimskem svt je, ze neziskaji nezbytne znalosti a odvahu vystupovat
jako muslimove. Jestlize takovi ,muslimove' maji opravdovy zajem o nabozenstvi, nesejdou ze stezky
islamu, ktera pedstavuje nejvyssi stupe nabozenske evoluce a lidskych snah. Jestlize jim navic opravdu
neni lhostejne duchovni a moralni blaho lidstva, naleznou nejvtsi uspokojeni prav v ramci islamu. Tak-
ze jestlize se nkdy pipoji k njake jine nabozenske skupin, prokazuji tak jen svoji povrchnost a stavaji
se pouhymi nahrazkami. Nasleduje pak ztrata duchovniho kontaktu s ostatnimi muslimy, pitom ve svych
novych kruzich z$stanou vzdy jen na okraji.
Jestlize rozebirame konecne nasledky celkove situace, stavaji se z nich lide zavrhovani a skodlivi vsem
zucastnnym stranam. Ztrata muslimske zakladny je velkou ztratou i pro vsechny ostatni hodnotne za-
kladny. K uskutecnni zodpovdneho obcanstvi a celosvtoveho miru, vzajemneho porozumni a lidske-
ho bratrstvi, svobody a svdomi a uchovani lidske d$stojnosti m$ze pispt jen skutecny muslim. Vsech-
ny tyto principy jsou totiz soucasti a zakladnou islamu. Jsou pro muslima pikazem a darem. Jestlize
muslim, ktery ma tyto zasady vyznavat, ztrati orientaci nebo zlhostejni, znamena to, lidstvo jako celek
bude o jeho cennou pomoc ochuzeno. A to neni mala ztrata.
Muslimove maji dobre d$vody k vie, ze jejich Kniha, slavny Koran, je zjevenou, knihou a mitkem
pravdy. Rovnz vi, ze islam vznikl, aby potvrdil vcne Bozi poselstvi a aby urovnal minule nabozenske
spory tak, aby clovk opt mohl ve vsech oblastech zivota zacit s tvoivymi, konstruktivnimi cinnostmi.
7
Neznamena to, ze se muslimove od zbytku lidstva oddluji nebo se snad nad n vyvysuji. Nesnazi se is-
lam vnucovat, ani nerozdluji lidske plem na podadne a nadazene skupiny. Nepouzivaji pojmy vyvole-
ne a zavrzene narody, neschvaluji uceni o vyvolenem narod a pohanech. Spise se citi poveni pedavat
lidstvu Bozi poselstvi a zprostedkovat mu tak sv$j nepostradatelny pispvek. Jinymi slovy, muslimove
si nemohou dovolit byt lhostejni, vylucni nebo naduti. Jejich jedinou povinnosti je dosiroka otevit sva
nitra vsem zivotnim Iakt$m a dosiroka rozevit naruc vsem lidem bez ohledu na to, k jake tid, vyznani,
rase nebo narodu pati. Dobro, ktere mohou vykonat, a sluzby, ktere mohou poskytnout, se pln zped-
mtni jen tehdy, jestlize pevedou islam do praxe a v laskavem, lidskem, islamskem duchu se spoji
s jinymi lidmi.
S ohledem na vsechny tyto okolnosti se pokousime vytvoit moderni uvod do islamu. Nemame
v umyslu udlat z muslim$ zaslepene Ianatiky nebo omezene lidi, protoze takove vci se s islamem ne-
slucuji. Nasi nadji je znovu seznamit muslimy a jejich druhy s pravdou islamu a poskytnout jim duchov-
ni pohled na veskerenstvo a moralni pistup k lidske situaci. Jestlize si to uvdomi, ucini z nich tato kniha
zodpovdn obcany jejich zemi, pocestne cleny lidskeho pokoleni a pedevsim k Bohu obracene lidi.
Pedstavuje snad obraz, ktery jsme nacrtli, pesimisticky nazor na budoucnost islamu v modernim sv-
t? Nebo je to statecne piznani zouIalstvi a bezmoci, jimz pry muslimove podlehaji? Nebo je to odraz
ocekavan prohry v duchovni bitv, kterou muslimove v Novem svt vedou? Rozhodn ne. Pesimismus
a beznadj jsou duchu islamu cizi a bezmoc neni slucitelna s virou v Boha. Budoucnost islamu je budouc-
nosti lidstva a jestlize lidstvo ma njakou budoucnost - a ja vim, ze ma - pak ma islam pipravenou
skvlou a jasnou budoucnost. Duchovni bitva, kterou dnes muslimove vybojovavaji, neni prohrana, i kdyz
se zda, ze pokrok je pomaly. Jestlize muslimove z jakehokoliv d$vodu sv$j duchovni boj prohraji, lidstvo
utrpi nenapravitelne ztraty.
Vyznam teto pedmluvy spociva v nacrtnuti skutecneho obrazu situace, ktere muslimove v Novem
svt celi. Varuje rodice a take dti ped blizicim se nebezpecim a ztratami, kterym se musi zabranit. Na-
vic vsem, kdo se opravdov zajimaji o dusevni blaho lidstva, pipomina, ze museji byt bdli a zaujmout
v$ci lidstvu a jeho problem$m novy postoj.
Nase muslimske bratry ponechavame peci Allahov, v Nhoz mame nekonecnou d$vru, ze nase sna-
hy nebudou marne;
, . ja pouze chci, abyste se polepsili, pokud jsem toho schopen, a uspch m$j Jen od Boha zavisi, na
Nj spoleham a k nmu se kajicn obracim' (Koran, 11:88).
HAMMUDAH ABDALATI
8
M
PEDMLUVA
K DRUHEMU VYDANI
Tato kniha byla nejprve zamyslena jako reakce na urcit nalehav poteby muslimskych i nemuslim-
skych ctena$ v Severni Americe. Byla pipravovana pod nejr$znjsimi tlaky. Z toho vyplyva, ze mnohe
podstatne a zamyslene rysy jsme museli vynechat. Pesto vsak byla kniha dobe pijata a diky Bohu
- al hamdu li-llah - prokazala svou prospsnost.
Povzbudive, pochvalne komentae ctena$, opravdovy zajem mnoha muslimskych skupin, aktivni
podpora Islamskych stedisek a pokracujici poteba tohoto druhu sluzby vyvolaly moralni potebu zpi-
stupnit tuto knihu sirokemu okruhu ctena$. Proto vznikla nutnost vydat opravene vydani.
Opt se tedy pokousime na tuto moralni nezbytnost reagovat. Cilem opraveneho vydani je dospt k
vtsi jasnosti myslenek a vtsi jednoduchosti vyrazu. Zakladni pistup a obsah z$stane stejny jako v prv-
nim vydani. Minimaln budeme uvadt novy material a vypoustt stary. Pouze velice litujeme, ze nam
cas nedovoluje knihu d$kladn pepracovat a vyuzit nove zkusenosti a cenne pipominky mnoha zauja-
tych ctena$. Pesto vsak je pro nas velkym zdrojem radosti skutecnost, ze kniha bude i nadale obihat a
slouzit islamu, muslim$m a vsem hledac$m pravdy bez ohledu na jejich pesvdceni.
Jestlize nase skromne snahy uspji, je to diky Bohu a jeho izeni. Jestlize vsak ocekavani ctenae
zklame, m$zeme se jen modlit a douIat, ze nam B$h nase nedokonale vyroky odpusti.
Pane nas, na Tebe spolehame a k Tob se kajicn obracime a u Tebe je cil konecny (Koran, 80:4).
9
Je Jmenu Boha milosrdneho, slitovneho
UVOD
Soucasna obroda islamu je jednim z nejslibnjsich znak$ nasi doby. Muslimsky svt se pokousi pibli-
zit k vlastnim nabozenskym, moralnim a duchovnim zdroj$m, aby pebudoval svou spolecnost a kulturu.
Tento novy vyvojovy smr je mimo jine plodem pr$kopnickych snah islamskych hnuti bhem poslednich
padesati let. Muslimska mladez obecn a muslimsti studenti pedevsim jsou pedvojem tohoto obrodneho
vzmachu islamu.
Mezinarodni islamska Iederace studentskych organizaci (The International Islamic Eederation oI Stu-
dent Organizations) je ustednim organem, ktery slauje cinnost muslimskych studentskych organizaci
po celem svt. Tato Iederace byla vytvoena v roce 1969 a stala se svtovym Iorem muslimskych stu-
dent$ a mladeze. Jeji snahy smuji k posilovani islamskych hnuti mezi studenty a mladymi lidmi a po-
maha jim penaset islamske idealy do jejich soukromeho a spolecenskeho zivota.
Jednim z hlavnich projekt$, ktere IIESO vypracovala, je piprava a vydavani islamske literatury v n-
kterych hlavnich svtovych jazycich. Bhem poslednich deviti let vyslo pes 250 titul$. V teto oblasti
spolupracujeme s nkterymi nejcinorodjsimi akademickymi institucemi muslimskeho svta. S potsenim
konstatujeme, ze jsme spojili svoje sily s Islamskou nadaci (The Islamic Eoundation) v Leicesteru k vy-
dani ady knih v anglictin a jinych evropskych a aIrickych jazycich. Vydavatelska podpora Islamske
nadace zvysila akademickou a literarni hodnotou teto literatury. Ctena$m budeme vdcni za navrhy a
pipominky, ktere dozajista napomohou dalsimu rozvoji.
Dkujeme Allahovi za to, ze nam umozuje vykonavat nase skromne sluzby v sieni islamskeho posel-
stvi a budeme i nadale usilovat o Jeho pomoc a izeni nasich snah.
MUSTAEA MOHAMMAD
10
KAPITOLA I
IDEOLOGICKY ZAKLAD ISLAMU
Allah (B$h)
Pravym zakladem islamu je poznani Boha
1)
a vira v Nho. Tento pojem je tak d$lezity, ze vyzaduje
d$kladny a jasny vyklad. Abychom dosahli vtsi srozumitelnosti, pouzijeme nktere jednoduche piklady.
Tm, ktei uz v teto oblasti jiste znalosti maji, mozna bude nas vyklad pipadat nudny nebo pilis jedno-
duchy. Vzdlan ctenae vyzyvame, aby mli trplivost a uvdomili si d$lezitost tohoto tematu.
Existuji jedinci, ktei o pojmu B$h radi pochybuji a ohanji se pi-tom vdou nebo tak cini z nedostat-
ku zkusenosti a znalosti. Postoj takovych lidi prozrazuje jistou nevyrovnanost, pestoze o sob tvrdi, ze
jsou vzdlanymi intelektualy. Nebudu se zde zabyvat jejich tvrzenimi, spise jejich skutecnym myslenko-
vym stanoviskem. Objasni se tim d$vod, proc velka cast vykladu ma jednoduchou Iormu, jako kdyby byl
urcen hlavn dtem a ne dosplym. Na druhe stran, hlavnim cilem teto knihy je muslimske mladezi vy-
lozit pravdivy pojem B$h v islamu. Dalsim d$vodem je Iakt, ze pojem B$h v islamu je v myslich mnoha
nemuslim$ pekroucen, jde o lidi, ktei takzvan vi v Boha a stoji na stran nabozenstvi.
Proto pouzivame nktere jednoduche a snad upln zakladni piklady. Pesto vsak jednoduchost nkte-
rych d$vod$ m$ze u mnoha dosplych vyvolat hluboke myslenky. Jestlize se tak stane, prokaze se, ze jde
o jednoduchost potebnou a tvoivou, ktera je sama o sob vyznacnym rysem islamu.
Kdyz se rozhlizime kolem sebe, vidime, ze kazda rodina ma hlavu, kazda skola ma editele, kazde
msto nebo mstecko ma starostu, kazda provincie ma guvernera a kazdy narod ma hlavu statu. Navic
jist vime, ze kazdy vyrobek je dilem urciteho vyrobce a ze kazde krasne umni je vytvorem njakeho
velkeho umlce. Vsechno toto je zjevne, pesto vsak hlad po poznani a lidskou zvdavost na nejvyssi vci
svta neuspokojuje. Clovk se casto divi krasam pirody s jejimi krajinnymi p$vaby a divy; tem neko-
necnemu horizontu na obloze a jeho ohromnemu rozsahu; neustalemu stidani dne a noci v naprosto pra-
videlnem poadku; draze slunce, msice a velkych hvzd; svtu zivych a nezivych pedmt$, neustalemu
vyvoji clovka generaci za generaci. Clovk by rad poznal tv$rce a udrzovatele vsech tchto vci, s nimiz
zijeme a z nichz se tsime. M$zeme poznat vysvtleni velikeho vesmiru? Existuje njake pesvdcive
vysvtleni tajemstvi existence? Uvdomujeme si, ze zadna rodina nem$ze normaln Iungovat bez zodpo-
vdne hlavy, ze zadne msto nem$ze prosperovat bez zdrave spravy a ze zadny stat nem$ze pezit bez
njakeho v$dce. Uvdomujeme si rovnz, ze nic nevznika samo od sebe. Navic vidime, ze vesmir existuje
a Iunguje nanejvys uspoadan a ze peziva uz statisice let. M$zeme snad ici, ze tohle vsechno je nahod-
ne a nahodile? M$zeme pipsat existenci clovka a celeho svta pouhe nahod?
Kdyby clovk vznikl diky nahod nebo nahodilosti, pak by byl na nahod zalozen cely jeho zivot, cela
jeho existence by postradala smysl. Jenze zadny rozumny clovk nem$ze sv$j zivot povazovat za nco,
co postrada smysl a zadny rozumny tvor by neponechal svou existenci napospas promnlive nahod.
Kazda rozumna lidska bytost se pokousi dat svemu zivotu smysl a podle urciteho vzoru si vytvoit urcity
model chovani. Jednotlivci, skupiny a narody svou cinnost planuji a kazdy peclivy plan pinasi zamyslene
vysledky. Skutecnosti z$stava, ze clovk dla plany toho ci onoho druhu a dokaze ocenit vyhody dobreho
planovani.
Pesto vsak clovk pedstavuje jen velmi malou cast ohromneho vesmiru. A jestlize i on dokaze dlat
plany a oceovat jejich vyhody, pak jeho vlastni existence a peziti vesmiru musi zaviset na njake plano-
1)
Otazka existence Boha zamstnavala po mnoho stoleti ty nejlepsi mozky. Lide, ktei vi v Boha, uznavaji, ze omezena a
konecni lidska inteligence nem$ze dokazat existenci Nekonecneho a Neohraniceneho Boha, ktery je. M$ze pouze k uspokojeni
zvdave lidske mysli dokladat nebo prokazovat Jeho existenci. Ti, ktei Boha popiraji, tvrdi, ze se opiraji o vdu, IilozoIii,
zvlastni teorie poznani. Jejich tvrzeni jsou nkdy neupotebitelna, jindy bezvyznamna, vzdy slozita a casto nesrozumitelna.
Pesto vsechno si vsak rozvinuty a svobodny mozek cestu k Bohu nalezne. Jestlize se clovku nedai nalezt svou cestu, ne-
znamena to ze cesta neexistuje; pouhe popeni skutecnosti pece necini skutecnost neskutecnou. Zajimava srovnani hledejte
napiklad v dilech Jacquese Maritaina, Approaches to God (New York: The Macmillan Company, 1954); Muhammada ZaI-
rulla Chana, Islam: Its Meaning Eor Modem Man (New York: Harper & Row, 1962); Johna Hicka, ed., The Existence oI God
(New York: The Macmillan Company, 1964).
11
vite strategii. Znamena to, ze za nasi hmotnou existenci spociva Planovita V$le a ze ve svt p$sobi Jedi-
necna Mysl, ktera uvadi vci do byti a udrzuje je v adnem chodu. Skvle divy naseho svta a tajemstvi
zivota jsou pilis skvle, nez aby byly vysledkem nahodilosti a pouhe nahody.
Ve svt tedy urcit existuje Velka Sila, ktera ve vsem udrzuje ad. V pirod urcit existuje Velky
Umlec, ktery vytvai ta nejkrasnjsi umlecka dila a vyrabi vsechno pro zvlastni zivotni ucely. Tato sila
je ze vsech nejsilnjsi a tento umlec je ze vsech nejvtsi. Opravdovi vici a hluboce osviceni lide tohoto
Umlce uznavaji a nazyvaji ho Allah nebo B$h. Nazyvaji ho B$h, protoze On je Stvoitelem a Hlavnim
Architektem svta, P$vodcem zivota a Zdrojem vsech existujicich vci. Neni to clovk, protoze zadny
clovk nedokaze stvoit nebo udlat jineho clovka. Neni to zvie, ani to neni rostlina. Neni to ani modla
ani socha, protoze zadna z tchto vci nedokaze vytvoit sama sebe nebo cokoli jineho. B$h neni stroj.
B$h neni Slunce ani Msic nebo njaka jina hvzda, protoze tyto vci jsou izeny velkym systemem a je
samotne vytvoil nkdo jiny. B$h je Jiny nez vsechny ostatni vci, protoze je jejich Stvoitelem a Udrzo-
vatelem Jejich existence. Ten, kdo vytvai nco jineho, musi byt vzdy jiny a vtsi nez to, co vytvai. Vime
take, ze nic nevznika samo od sebe a ze se tento bajecny svt nestvoil sam ani nevznikl nahodou. Neu-
stala zmna svta dokazuje, ze byl vytvoen a ze vsechno, co bylo vytvoeno, musi mit njakeho tv$rce.
Tv$rce a Udrzovatel svta, Stvoitel a Zdroj clovka, Aktivni Sila a Ucinna Sila v pirod jsou jeden a
tyz, ktery je znamy jako Allah nebo B$h. To je tajemstvi vsech tajemstvi a Nejvyssi ze vsech bytosti.
Svaty Koran, Pravdiva Kniha Bozi pravi:
2)
B$h je ten, jenz pro vas ucinil noc, abyste v ni odpocivali, a den, abyste v nm jasn vidli. A vru je
B$h v$ci lidem pln dobrodini, avsak; mnozi nejsou za to vdcni. Takovy Je B$h, vas Pan, stvoitel vci
kazde; neni bozstva krom Nho! Jak se Jen m$zete odvracet od Nho? Takto se Od Nho odvraceli jiz ti,
kdoz znameni Bozi popirali. B$h je ten, jenz pro vas zemi pibytkem stalym ucinil a nebesa nad vami
budovou; on vyrovnal vas a podobu krasnou vam dal a pokrmy vytecne vam ustdil. Takovy je B$h, vas
Pan! Pozehnan bu B$h, Pan lidstva veskereho. On zivy je a neni bozstva krom Nho! Modlete se k
Nmu zasvcujice Mu upimnou viru svou! Chvala Bohu, Panu lidstva veskereho! (Koran, 4D:61-65).
B$h je ten, jenz podrobil vam moe, aby po nm lodi podle rozkazu Jeho pluly a abyste na nm o cast
pizn Jeho usilovali - snad zato budete vdcni! On podmanil vam vse, co na nebesich je i na zemi, a
vsechno Od Nho pochazi. A vru jsou v tom znameni pro lid uvazujici (Koran, 45:12-13).
Nejvyssi pan celeho svta a Tv$rcem vseho Je Allah (B$h). Protoze je tak Veliky a lisi se od jinych
bytosti, m$ze ho clovk poznat pouze skrze uvahu a meditaci. Existuje neustale a Jeho ohromna moc p$-
sobi vsude na svt. Clovk musi uvit v jeho existenci, protoze vsechno ve svt dokazuje, ze B$h
existuje.
Vira v Boha a Jeho ohromnou moc m$ze sama o sob lidstvu poskytnout nejlepsi mozna vysvtleni
mnoha tajemnych vci, ktere se v zivot objevuji. Je to nejbezpecnjsi cesta k pravemu poznani a du-
chovnimu pochopeni, prava stezka k dobremu chovani a zdrave moralce, nejjistjsi pr$vodce smrem ke
ststi a prosperit.
Jakmile clovk uvi, ze B$h existuje, musi poznat jeho vlastnosti a jmena. Obecn eceno, Bohu nale-
zi veskera dokonalost a absolutni dobro, a nelze s Nim spojovat jakekoli zlo nebo chybu. Pesnji by kaz-
dy clovk ml znat a vit tomuto:
On B$h je jediny, B$h vcny, neplodil a zplozen nebyl a nikoho neni kdo roven by Jemu byl(Koran,
112:1-5).
On milosrdny je i slitovny, ochrance, spravedlivy a nejvyssi vladce, stvoitel a pozorny, on pocatkem
je i koncem, vdouci a moudry slysici a o kazde vci vsevdouci, slavny, schopny a mocny (Koran, nap.
57:1-6; 59:22-24).
B$h je milujici a obzivu poskytujici, stdry a promijejici, bohaty a nezavisly, odpoustjici a mirny, tr-
plivy a pozorny, jedinecny a ochraujici, soudce a mir (Koran, napiklad 3:31; 11:6; 35:15; 65:23).
Kazde z tchto jmen a vlastnosti Bozich se objevuje ve svatem Koranu na r$znych mistech. Vsichni se
tsime peci a milosrdenstvi Boha, ktery je tak laskyplny a laskavy ke svym vytvor$m. A kdybyste chtli
2)
Dobre literarni dilo nelze upln pelozit do njakeho jineho jazyka. Jest vic to plati o Koranu, knize, ktera pro rodile mistry
arabstiny a arabskeho jazyka dosud pedstavuje nejvyssi metu a ktera prokazala jejich neschopnost napsat nco, co by se ales-
po trochu blizilo k urovni nejkratsi kapitoly teto Knihy. Proto je nemozne v jakekoli jine Iorm reprodukovat vyznam, krasu a
uchvatnost Koranu. To, co se v pevodu objevuje, neni skutecny Koran nebo jeho dokonaly peklad, i kdyby byl takovy pe-
klad mozny. Spise jde o lidsky vyklad v jinem jazyku, ktery zdaleka nedosahuje sily p$vodni knihy Bozi. Proto nebudeme
pouzivat uvozovky pro to, co ma byt pekladem.
12
spocitat projevy laskavosti Bozi, nikdy je nespocitate, vzdy" clovk je vru nespravedlivy a nevdcny
(Koran, 14:32-34; 16:10-18).
B$h je vysoky a nejvyssi, ale je velmi blizko zboznym a pemyslivym lidem; odpovida na jejich mod-
litby a pomaha jim. Miluje lidi, ktei miluji Jeho a odpousti jim hichy. Dava jim pokoj a ststi, vdni a
uspch, zivot a ochranu. Vita vsechny, ktei chtji byt s nim v miru a nikdy zadneho z nich neodmita. Uci
clovka, aby byl dobry, konal spravn a zdrzoval se od zla. Protoze je B$h tak dobry a milujici, doporu-
cuje a pijima pouze vci dobre a spravne. Brana jeho milosrdenstvi je vzdy otevena tm, kdo upimn
hledaji jeho podporu a ochranu (Koran, 2:186; 50:16).
Laska Boha k Jeho tvor$m je nesmirna a pesahuje lidskou pedstavivost. Nedokazeme zmit nebo
spocitat jeho laskavosti. Tvoi nas a dobe se o nas stara nejen od naseho narozeni, ale uz dlouho ped-
tim. Dava nam tu nejlepsi podobu, dava nam smysly a schopnosti, ktere pro sv$j r$st potebujeme. Poma-
ha nam, kdyz si sami nedokazeme pomoci, a poskytuje obzivu nam i tm, jez zivime. Vytvai v clovku
schopnost porozumni, dusi a svdomi, touhu po dobru a spravedlnosti, vytvai city a pocity smujici k
dobru a lidskosti.
Diky Jeho milosrdenstvi ziskavame skutecne poznani a vidime skutecne svtlo. Protoze B$h je milo-
srdny, vytvai nas v nejkrasnjsich tvarech a dava nam slunce a msic, p$du a moe, zemi a oblohu, rost-
liny a zviata. Je Stvoitelem vsech tchto vci a mnoha jinych, jez jsou nam k uzitku a prospchu. Vytva-
i vci, ktere nam v zivot slouzi, a dava clovku d$stojnost a inteligenci, cest a uctu, protoze clovk je
nejlepsi ze vsech stvoenych vci a je zastupcem Bozim na zemi. Milosrdenstvi Bozi nam dodava nadji a
mir, odvahu a d$vru, umozuje nam vylecit se ze zarmutku a zalu, pekonat problemy a dosahnout usp-
chu a ststi. Milosrdenstvi Bozi opravdu ulehcuje sklicenym, po-vzbuzuje postizene, utsuje nemocne,
posiluje zouIale a obdarovava potebne. Strucn - milosrdenstvi Bozi je v cinnosti vsude, v kazde oblasti
naseho zivota. Nktei lide je nedokazou rozpoznat, protoze je povazuji za dane. Ale ono je skutecne a
dokazeme je pocitit v srdci a vazit si ho svym rozumem.
Milujici Milosrdny B$h na nas nikdy nezapomina, nenechava nas na holickach, neignoruje nase
upimna volani k Nmu. Svym milosrdenstvim a laskou nam ukazal pravou cestu a poslal nam posly a
ucitele, Knihu a Zjeveni - to vsechno nam ma pomahat a vest nas. Poslednim poslem Bozim je Muham-
mad a nejpravjsi existujici knihou Bozi je Koran. Z Muhammadovych tradici a uceni Koranu se dozvi-
dame o Odpoustjicim Bohu. Jestlize se nkdo dopusti hichu nebo spacha nco spatneho, pak porusuje
zakon Bozi, dopousti se vazne urazky Boha a znehodnocuje tak svou vlastni d$stojnost a existenci. Je-li
vsak upimny a peje si vinu odcinit, lituje-li svych spatnych skutk$ a chce se k Bohu vratit, plny viry
hleda odpustni Bozi a cestn k Nmu pistupuje, pak ho B$h urcit pijme a odpusti mu. Dokonce i ti,
ktei odmitaji Boha nebo Jeho jedinost, maji zaruceno odpustni, pokud si uvdomi sv$j chybny postoj a
rozhodnou se vratit se k Bohu. V teto souvislosti Koran pravi:
B$h vru neodpusti, je-li k Nmu nco pidruzovano, ale odpusti, komu chce, vci jine nez toto. A
kdokoli pidruzuje k Bohu, ten dopousti se hichu tzkeho (4:48, 116).
Rci: ,Sluzebnici moji, ktei jste se dopustili pestupk$ proti sob samym, neztracejte nadji v milosr-
denstvi Bozi, vzdy" B$h vru odpousti viny vsechny - On odpoustjici je i slitovny. Obracejte se kajicn
k Panu svemu a odevzdejte se do v$le jeho, dive nez vas trest zasahne, nebo" pak vam pomozeno nebude
(39:53-543).
Za vsechny tyto laskavosti a pize B$h od nas nic nechce, protoze nema poteby a je nezavisly. Ne-
chce, abychom mu oplaceli, protoze se mu nedokazeme pimen odmnit nebo ocenit Jeho nezmrnou
pize a milosrdenstvi. Naizuje nam vsak abychom byli dobi, vdcni a vnimavi, abychom nasledovali
Jeho doporuceni a prosazovali Jeho zakon, abychom byli spravnymi projevy Jeho dobroty a skvlych
vlastnosti, abychom byli Jeho cestnymi ciniteli a zastupci na zemi. Nechce nas zotrocit, protoze On je ten,
kdo nam zarucuje d$stojnost a cest. Nepeje si nas podmanit, protoze On je ten, kdo nas osvobodil od
strachu a povr. Netouzi nas pokoovat, protoze On je ten, kdo nas vytvai a pozvedava nas nad ostatni
bytosti. Takze vsechna pravidla a pedpisy, ktere nam pedava, maji za cil nase dobro a prospch. Maji
nam pomahat radostn prozivat zivot s ostatnimi v miru a laskavosti v bratrstvi a spolupraci. Maji nam
pomoci dosahnout Jeho nejpijemnjsi spolecnosti a pijmout nejjistjsi pistup k vcnemu ststi. Existuji
r$zne zp$soby, jak Boha poznat, a existuje mnoho vci, ktere o Nm lze povdt. Velke divy a p$sobive
zazraky svta jsou jako otevene knihy, v nichz m$zeme o Bohu cist. Vedle toho nam B$h sam pichazi
13
na pomoc skrze mnozstvi posl$ a zjeveni, ktera clovku seslal. Tito poslove a zjeveni nam ikaji vsechno,
co potebujeme o Bohu vdt. Takze uvahami o pirod, naslouchanim slov$m posl$ a ctenim Bozich
zjeveni ziskavame nejpesvdcivjsi znalosti o Bohu a nachazime pimou cestu k Nmu:
Na zavr teto casti knihy nabizime nktere reprezentativni verse Koranu:
B$h sam svdci, ze neni bozstva krom Nho; a dosvdcuji to i andle a ti, jimz dano bylo vdni. On
stara se o spravedlnost a neni bozstva krom Nho, mocneho a moudreho (3:16).
B$h stvoitelem je vci vsech a On rucitelem je tez vseho, Jemu pati klice Od nebes i Od zem
(39:62-63).
B$h zahajuje zivot prvnim stvoenim, pak opakovat to bude a posleze k Nmu budete navraceni
(30:11).
A Jemu nalezi vse, co na nebesich je i na zemi, a vsichni jsou Mu pokorn oddani. A On je ten, jenz
zahajuje zivot prvnim stvoenim o pak to opakovat bude - a to pro Nj je velmi snadne. On pikladem
nejvyssim je na nebesich a na zemi a On mocny je i moudry (30:26-27).
Vyznam islamu
Slovo islam je odvozeno od arabskeho koene ,SLM', ktery krom jinych vci znamena mir, cistotu,
podizenost a poslusnost. V nabozenskem smyslu slovo islam znamena podizenost v$li Bozi a poslusnost
Jeho zakon$m. Spojeni mezi p$vodnim a nabozenskym vyznamem tohoto slova je silne a zejme. Pouze
podizenosti v$li Bozi a poslusnosti Jeho zakon$m m$ze clovk dosahnout opravdoveho miru a tsit se z
trvajici cistoty.
Nktei nezasvcenci nazyvaji nase nabozenstvi ,mohamedanstvi' a oznacuji Islamske vici jako
,mohamedany'. Muslimove proti uzivani tchto slov protestuji a odmitaji je. Bude-li nase vira oznacova-
na jako mohamedanstvi a bude-li se nam ikat mohamedani, pak budou vznikat urcite mylne pedstavy.
Toto nespravne pojmenovani naznacuje, ze nase nabozenstvi je pojmenovano po smrtelne bytosti, tedy po
Muhammadovi, a ze islam je jen dalsi ,ismus' jako judaismus, hinduismus, marxismus atd. Dalsim
omylem jehoz se nezasvcenci dopoustji, je, ze mohou povazovat muslimy, ktere nazyvaji, mohameda-
ny, za uctivace Muhammada nebo za lidi vici v Muhammada podobn jako napiklad kes"ane vi v
Jezise Krista. Dalsi omyl spociva v tom, ze slovo mohamedanstvi m$ze nezasvcence pivest k domnn-
ce, ze toto nabozenstvi zalozil Muhammad, a proto bylo po nm pojmenovano. Vsechny tyto pedstavy
jsou naprosto mylne nebo pinejmensim zavadjici. Islam neni jen dalsim ,ismem'. Muslimove neuctivaji
Muhammada a nepohlizeji na nho, jak se kes"ane, zide, hindove, marxiste atd. divaji na sve v$dce.
Muslimove uctivaji pouze Boha. Muhammad byl pouze smrtelnik, ktereho B$h povil ucenim slovu Bo-
zimu vedenim pikladneho zivota. Mohammed zaujima v djinach misto jako nejlepsi model clovka v
oblasti zboznosti a dokonalosti. Je zivotnym d$kazem toho, cim se m$ze clovk stat a ceho lze dosahnout
ve sIee vytecnosti a cti. Muslimove navic nevi, ze Muhammad zalozil islam, pestoze jej v posledni
Iazi nabozenskeho vyvoje uchoval. P$vodnim zakladatelem islamu neni nikdo jiny nez B$h sam a datum
zalozeni islamu spada do cas$ Adamovych. Islam existoval v te ci one podob uz od pocatku a bude
existovat az do konce casu.
Prave jmeno naseho nabozenstvi je tedy islam a ti, ktei je nasleduji, jsou muslimove. Pes rozsiene
omyly islam nebo podizenost v$li Bozi spolecn s poslusnosti Jeho zakon$m neznamenaji rozhodn
ztratu individualni svobody nebo podlehnuti Iatalismu. Kazdy, kdo si to mysli nebo tomu vi, nepochopil
skutecny vyznam islamu a pojmu B$h v islamu. Islamsky pojem B$h popisuje Boha jako nejmilosrdnj-
siho a nejvlidnjsiho, nejvice milujiciho a nejvice pozornosti k potebam clovka majiciho, jako plneho
moudrosti a pece o Jeho stvoeni. Jeho v$le je proto v$le plna blahosklonnosti a dobra a to, co pedepi-
suje Jeho zakon, je proto zcela urcit v nejlepsim zajmu lidstva.
Kdyz civilizovani lide dodrzuji zakony svych zemi, jsou povazovani za rozumne obcany a cestne cleny
spolecnosti. Zadny zodpovdny clovk by neekl, ze dodrzovanim zakon$ ztraceji tito lide svou svobodu.
Zadny rozumny clovk by si nemyslel, a ani na chvilku by neuvil, ze lide dodrzujici zakony jsou bez-
mocni Iataliste. Podobn i clovk, ktery se podidi v$li Bozi, coz je dobra v$le, a ktery posloucha zakon
14
Bozi, coz je ten nejlepsi zakon, je rozumny a cestny. Ziskava ochranu svych prav, prokazuje opravdovou
uctu k prav$m jinych lidi a tsi se velke, zodpovdne, tvoive svobod. Podizenost dobre Bozi v$li proto
osobni svobodu neodnima ani neomezuje. Prav naopak, poskytuje svobodu velkeho rozsahu a ve velkem
mitku. Osvobozuje mysleni od povr a napluje je pravdou. Osvobozuje dusi od hichu a zla a ozivuje ji
dobrem a cistotou. Osvobozuje dusi od marnosti a hrabivosti, od zavisti a napti, od strachu a nejistoty.
Osvobozuje clovka od podizenosti Ialesnym bozstv$m a nizkym pud$m a odhaluje ped nim krasne
horizonty dobra a vytecnosti.
Podizenost dobre v$li Bozi spolecn s poslusnosti Jeho prospsnemu zakonu je nejlepsi obranou miru
a poadku. Umozuje clovku smiit se na jedne stran s ostatnimi a na druhe stran smiit lidskou obec s
Bohem. Vytvai harmonii mezi castmi pirody. Podle islamu je vsechno na svt nebo kazdy jev odlisny
od clovka spravovan Bozim zakonem. Tento zakon podizuje cely Iyzicky svt Bohu a Jeho zakon$m,
coz zase znamena, ze jde o islamsky nebo muslimsky stav. Eyzicky svt nema moznost volby. Nema
moznost volit vlastni cestu, pouze posloucha zakon Stvoitele, zakon islamu neboli zakon podizenosti.
Pouze clovk se stal bytosti vybavenou inteligenci a schopnosti rozhodovat se. A protoze ma clovk
vlastnosti inteligence a volby, je vyzyvan, aby se podrobil dobre v$li Bozi a poslouchal jeho zakony.
Kdyz si clovk zvoli cestu podizenosti zakonu Bozimu, vytvoi tak harmonii mezi sebou a ostatnimi
castmi pirody, ktere jsou Bohu podizeny. Bude ho pak provazet pravda a harmonie se vsemi ostatnimi
castmi pirody. Vybere-li si vsak neposlusnost, pak sejde z prave cesty a nebude ho doprovazet pravda.
Upadne v nemilost a postihne ho trest Boha, tv$rce zakon$.
Protoze islam znamena podizenost dobre v$li Bozi a poslusnost Jeho prospsnemu zakonu a protoze
toto je podstata poselstvi vsech Bohem zvolenych posl$, pijima muslim vsechny proroky ped Muham-
madem bez jakekoli nerovnopravnosti. Muslim vi, ze vsichni tito proroci Bozi a jejich vrni nasledov-
nici byli muslimove a ze jejich nabozenstvim byl islam, jedine prave univerzalni nabozenstvi Bozi (Ko-
ran, 2:128-140; 3:78-44; 31:22; 42:13).
Na zavr teto casti by bylo prospsne uvest moje vyroky, ktere se objevily v Observer Dispatch (O.
D.) v Utice 4. prosince 1972. Clanek ukazuje, kolik pekrucovani a nejasnosti existuje v teto oblasti. Snad
omluvite castecne pekryvani a opakovani urcitych myslenek, k nmuz dochazi vinou vysoke citlivosti
cele zalezitosti a poteby zopakovat islamske stanovisko.
Znacnv udiv v:bu:ufe :prava uveefnna v O. D. dne 25. listopadu. U mnoha ucitel$ a ka:atel$ vvvo-
lava soucit k neinformovane veefnosti a soucasn litost. U ka:deho clovka dobre v$le a svdomi po:a-
dufe, abv dostal svvm moralnim povinnostem.
Marcus Eliason ve :prav : casti I:raelem okupovaneho Jordanska napsal, :e ,Muslimove' krom fi-
neho ,uctivafi Abrahama fako Ibrahima .'
Je neuvitelne, :e v teto dob, v nasem malem svt, fe mo:ne v cerstv vvtistnvch novinach cist, :e
muslimove uctivafi Ibrahima. Jest neuvitelnfsi fe, :e tvto :pravv pocha:efi :e :drofe, kterv fe pova:o-
van :a informovanv a fako takovv se pedklada veefnosti.
Cela staleti lide na :apad :astavali a siili na:or, :e muslimove uctivafi Muhammada, feho: nabo:en-
stvi bvlo na:vvano mohamedanstvi a feho: vici bvli na :apad :nami fako mohamedani. Pak se tito lide
nfak do:vdli, :e muslimove uctivafi Allaha, ,nfake bo:stvo'. A te dospli k novemu obfevu, musli-
move prv uctivafi Abrahama fako Ibrahima.
Faktem :$stava, :e muslimove nikdv neuctivali Muhammada nebo nfakou finou lidskou bvtost. J:dv
vili, :e Muhammad fe smrtelnv stefn fako cetni proroci ped nim a :e nefvvssi poctou lidstvu fe skutec-
nost, :e clovk mohl dosahnout tohoto nefvvssiho stavu, tedv proroctvi.
Muslimove vi, :e Muhammad bvl poslednim, ne fedinvm prorokem, kterv posilil a :nesmrtelnil Bo:i
poselstvi clovku. Toto poselstvi bvlo :feveno Bohem mnoha prorok$m r$:nvch narodnosti v r$:nvch do-
bach, pati me:i n i Abraham, I:mael, I:ak, David, Mof:is, Je:is a Muhammad (mir budi: s nimi). Mno-
hem d$le:itfsi vsak fe, :e muslimove v n vi be: fakehokoli ro:lisovani me:i nimi.
Pro sve vseobecne hledisko a vsesvtove :ameni muslimove t:ce nesou, :e vinou nes"astneho nepo-
chopeni fsou na:vvani mohamedanv a fefich vira mohamedanstvim. D$sledkv tchto na:v$ fsou nemile, a
to : mnoha d$vod$. Muslimove se nepova:ufi :a rasovou nebo etnickou skupinu s nfakvm vvfimecnvm
monopolem. Jefich nabo:enstvi neni pofmenovano po clovku nebo mistu, fe transcendentni a nadcasove.
Spravnv na:ev nabo:enstvi fe islam a feho nasledovnici se spravn na:vvafi muslimove. J nabo:enske
souvislosti slovo islam :namena pod-i:eni se v$li Bo:i a poslusnost Bo:imu :akonu. J$le Bo:i fe v Kora-
nu definovana fako soucitici s lidmi. Jeho :akon fako nanefvvs prospsnv a spravedlivv. Ka:da lidska
15
bvtost, ktera se mu podidi a posloucha Ho, fe tudi: v moralnim islamskem smvslu muslimem. J tomto
smvslu Koran na:vva Abrahama a vsechnv autenticke prorokv muslimv a o:nacufe fefich nabo:enstvi
fednim a tvm: slovem - islam. Z toho plvne, :e muslim neni fen nasledovnikem Muhammada, ale take Ab-
rahama, Mof:ise, Je:ise a ostatnich posl$.
Konecn slovo Allah v islamu :namena fednoduse, ale nanefvvs d$ra:n Jeden a fedinv vcnv B$h,
stvoitel vesmiru, Pan vsech pan$ a kral vsech kral$. Jedinvm neodpustitelnvm hichem v islamu fe vira v
fakekoliv bo:stvo fine ne: B$h. Nefb:nfsi denni muslimska modlitba :ni. ,Je fmenu Boha milosrdneho,
slitovneho.'
Zakladni clanky viry v islamu
Opravdovy vici muslim vi v nasledujici zakladni clanky viry:
1. Vi v jedineho Boha, nejvyssiho a vcneho, nekonecneho a mocneho, milosrdneho a laskaveho, stvo-
itele a zivitele. Tato vira, ma-li pinest vysledky, vyzaduje naprostou d$vru a douIani v Boha, podize-
nost Jeho v$li a spolehani na Jeho pomoc. Zarucuje clovku d$stojnost a chrani ho ped strachem a zou-
Ianim, vinou a nejasnostmi. Ctena se uz s vyznamem islamu seznamil na pedeslych strankach.
2. Vi ve vsechny proroky Bozi bez jakehokoli rozlisovani mezi nimi. Kazdy znamy narod ml Boziho
posla nebo clovka pinasejiciho varovna poselstvi. Tito poslove byli velkymi uciteli dobra a opravdovy-
mi obhajci prava. Vybral je sam B$h, aby lidstvo ucili a vykladali Jeho bozske poselstvi. Byli vysilani v
r$znych dobach a kazdy znamy narod ml jednoho nebo vice takovych posl$. Nkdy B$h vyslal k nkte-
rym narod$m soucasn dva i vice posl$. Svaty Koran se zmiuje o jmenech dvaceti pti posl$ a musli-
move vi ve vsechny z nich a pijimaji je jako opravnne posly Bozi. S vyjimkou Muhammada jsou
znami jako ,narodni' nebo mistni poslove. Jenze jejich poselstvi, jejich nabozenstvi, bylo v podstat stej-
ne a nazyva se ISLAM, protoze pochazi z jednoho a tehoz zdroje, tedy od Boha. aby slouzilo jednomu a
temuz ucelu, a tim je vest lidstvo po pime stezce Bozi. Vsichni poslove bez vyjimky byli smrtelnici, lid-
ske bytosti nadane bozskym zjevenim a seslane Bohem, aby vykonaly urcite ukoly. Muhammad je z nich
posledni a je korunou slavy proroctvi. To neni svevolny postoj nebo pohodlna vira. Podobn jako vsechny
islamske clanky viry je to autenticka a logicka pravda. Bude rovnz uzitecne, kdyz se na tomto mist
zminime o nkterych velkych poslech, jako byli Noe a Abraham, Izmael a Mojzis, Jezis a Muhammad,
budiz s nimi vsemi mir Bozi. Koran pikazuje muslim$m toto: Vili jsme v Boha a v to, co seslal nam, i
v to, co seslal Abrahamovi, Ismaelovi, Izakovi, Jakubovi a kmen$m, i v to, co bylo dano Mojzisovi a
Jezisovi, a v to, co bylo dano prorok$m od Pana jejich. My necinime rozdil mezi nimi a do v$le Pana
sveho jsme odevzdani! (2:136, srovnej 3:84; 4:163-165; 6:84-87).
3. Pravy muslim v souladu s druhym clankem vi ve vsechna svata Pisma a zjeveni Bozi. Byla vedoucim
svtlem, ktere poslove obdrzeli, aby svym narod$m ukazali pravou stezku Bozi. V Koranu jsou odkazy na
knihy Abrahamovy, Mojzisovy, Davidovy a Jezisovy. Jenze dlouho ped zjevenim Koranu Muhammado-
vi byly nktere tyto knihy a zjeveni ztraceny nebo zkresleny, dalsi byly zapomenuty, opomijeny nebo
skryty. Jedinou autentickou a uplnou knihou Bozi, ktera dnes existuje, je Koran. Muslimove ze zasady
vi v pedchozi Knihy a Zjeveni. Jenze kde jsou jejich uplne a p$vodni verze? Mohou byt stale jest na
dn Mrtveho moe a mozna ze bude objevena ada dalsich svitk$. Snad, az kes"ansti a zidovsti archeolo-
gove odhali veejnosti uplne p$vodni nalezy vykopavek, ktere ve Svate zemi i nadale pokracuji, budou
dostupne podrobnjsi inIormace. Muslimove takoveto problemy nemaji. Koran je v jejich rukou uplny a
autenticky. Nic nechybi a nic dalsiho se neocekava. Autenticita Koranu je mimo jakoukoli pochybnost a
zadny seriozni vdec nebo myslitel se neodvazuje zpochybovat jeho pravost. Koran byl vypracovan Bo-
hem, ktery jej zjevil a ulozil si za povinnost ochranit jej ped zmnami a poskozenim jakehokoli druhu.
Takto jej muslimove dostali jako standard nebo mitko, podle nhoz se posuzuji vsechny ostatni Knihy.
Takze to, co souhlasi s Koranem, je pijimano jako Bozi pravda. a to, co se s Koranem rozchazi, je bu
zamitano nebo opomijeno. B$h pravi: My zajiste jsme pipomenuti seslali a dobe je umime ochranit
(15:9, srovnej 2:75-79; 5:13-14, 41, 45, 47; 6:91; 41:43).
16
4. Pravy muslim vi v andly Bozi. Jsou to cist duchovni a jedinecna stvoeni, jejichz podstata nevyza-
duje zadne pokrmy, napoje nebo spanek. Nemaji Iyzicke touhy jakehokoliv druhu, ani materialni poteby.
Dny a noci travi sluzbou Bohu. Existuje jich mnoho a kazdy z nich ma urcitou povinnost. To, ze andly
nem$zeme spatit lidskym zrakem, neznamena. ze neexistuji. Na svt je spousta vci, jez nevidime nebo
nejsou smysl$m pistupne, a pesto vime, ze existuji. Existuji mista, ktera jsme nikdy nevidli, vci jako
jsou plyn a eter, ktere nem$zeme spatit pouhym zrakem, vnimat hmatem, chuti nebo sluchem; pesto
vsak jejich existenci uznavame. Vira v andly ma p$vod v islamske zasad, ze vdni a pravda se neome-
zuji pouze na vdni ziskane prostednictvim smysl$. (16:49-50; 21:19-20. Viz rovnz odkazy v clanku
dva.)
5. Opravdovy muslim vi v Den posledniho soudu. Tento svt jednoho dne skonci a mrtvi povstanou,
aby stanuli ped poslednim a spravedlivym soudem. Vsechno, co na tomto svt dlame, kazdy umysl,
ktery mame, kazdy pohyb. ktery ucinime, kazda myslenka, kterou mame, a kazde slovo, ktere ekneme,
se scitaji a pesn zaznamenavaji. V Den posledniho soudu budou vsechny zaznamy oteveny. Lide
s dobrymi zaznamy budou stde odmnni a B$h je vele pivita v nebi a lide se spatnymi skutky budou
potrestani a uvrzeni do pekla. Skutecnou povahu nebe a pekla a jejich pesny popis zna jen B$h. V Kora-
nu jsou popisy nebe a pekla a v Muhammadovych tradicich rovnz, ale nemly by se brat doslova. V ne-
bi, ekl Muhammad, jsou vci, ktere zadne oko nevidlo zadne ucho neslyselo a zadny mozek nevymys-
lel. Muslimove vi, ze za dobre skutky budou odmnni a za spatne potrestani. Je to tedy den spravedl-
nosti a konecneho vyrovnani vsech uct$.
Jestlize si nktei lide, mysli, ze spatnych skutk$ se lze zbavit podobn jako se jim obcas podailo unik-
nout trestu pozemskych zakon$, pak se myli; to se jim v Den posledniho soudu nepodai. Budou na mist
chyceni, budou bezbranni, bez pravnika nebo rady na svou obranu.
Vsechny jejich skutky B$h vidi a Jeho slouzici je pocitaji. Jestlize nktei zbozni lide konaji dobre skut-
ky, aby potsili Boha, a pitom se jim v tomto pomijivem svt nedostava odmny nebo uznani, pak se
jim v tento Den dostane plne kompenzace a sirokeho uznani. Kazdemu se dostane absolutni spravedlnos-
ti.
Vira v Den posledniho soudu je konecnou utsnou odpovdi na mnohe slozite otazky naseho svta. Exis-
tuji lide, ktei se dopoustji hich$, zanedbavaji Boha a libuji si v nemoralnich cinnostech, a pesto se zda,
ze dosahuji ,povrchniho' uspchu v podnikani a ze se jim dobe dai. A vedle toho jsou na svt cestni a
pobozni lide, ktei pesto dostavaji za sve upimn minne snahy mensi odmnu a vice pozemskeho utr-
peni. Je to zahadne a neslucuje se to s Bozi spravedlnosti. Jestlize provinilci dokazou bez uhony uniknout
pozemske spravedlnosti, a navic maji vtsi uspch, co pak z$stane pocestnym? Co podpoi vc moralky a
dobra? Musi existovat njaky zp$sob, jak odmnit dobro a zastavit zlo. Jestlize se to nedje tady, na zemi
- a vime, ze se to nedje pravideln ani okamzit - pak k tomu musi dojit nkdy jindy, a tim dnem je pra-
v Den posledniho soudu. Nehlasa se tim smiovani se s nespravedlnosti nebo tolerance nemravnosti na
tomto svt. Tato vira nema utisovat ponizene ani uklidovat jejich vykois"ovatele. Spis varuje vsechny,
kdo sesli z prave stezky, a pipomina, ze Bozi spravedlnost bude dive nebo pozdji vykonana (viz napi-
klad pedchozi odkazy).
6. Opravdovy muslim vi v nadcasove vdni Bozi a v Jeho moc planovat a vykonavat Sve plany. B$h
neni k tomuto svtu lhostejny, ani k nmu nezaujima neutralni postoj. Jeho vdni a sila p$sobi neustale,
udrzuji tak Jeho rozsahla uzemi a plnou kontrolu nad vcmi, ktere stvoil. B$h je moudry a milujici a pro
vsechno, co dla, ma vzdy dobre pohnutky a smysluplny cil. Jestlize toto vime, pak bychom mli v dobre
vie pijimat vsechno, co B$h dla, i kdyz se nam nkdy nedai Mu pln porozumt nebo to povazujeme
za spatne. Mli bychom mit silnou viru v Boha a pijimat vsechno, co B$h dla, protoze nase vdni je
omezene a nase mysleni je zalozeno na individualnich nebo uzce osobnich uvahach, zatimco Jeho vdni
je neomezene, protoze B$h planuje v univerzalnim mitku. Tyto zasady nehlasaji, ze by se clovk ml
stat Iatalistou nebo ml podlehat pocit$m bezmoci. Uvedene zasady nacrtavaji demarkacni caru mezi tim,
cim se zabyva B$h, a tim, co nalezi do lidske zodpovdnosti. Protoze jsme konecni a omezeni, mame
konecny a omezeny stupe moci a svobody. Nem$zeme udlat cokoliv, a proto nas B$h vola k zodpo-
vdnosti jen za to, co je v nasi moci. Vci, kterych schopni nejsme, nebo vci, ktere dla B$h, nespadaji
do nasi zodpovdnosti. B$h je spravedlivy a dal nam omezene schopnosti, ktere odpovidaji nasi konecne
pirozenosti a omezene zodpovdnosti. Na druhe stran nam nadcasova moc a vdni Boha potebne k
17
vykonani Jeho plan$ nezabrauji vytvaet plany v nasi omezene sIee schopnosti. Naopak, B$h nas vyzy-
va, abychom planovali, pemysleli a konali rozumna rozhodnuti; jestlize vsak nase zalezitosti neskonci,
jak jsme chtli nebo planovali, nemli bychom ztracet viru nebo podlehat dusevnim stres$m nebo zne-
klidujicim obavam. Muslimove nazyvaji tento clanek vyznani a viry ,qada a ,qadar', coz jednoduse
znamena, ze nekonecne vdni Bozi pedchazi udalostem a ze se udalosti odehravaji podle pesneho Bo-
ziho vdni (Koran, napiklad 18:29; 41:46; 53:33-62; 54:49; 65:3; 76:30-31).
7. Opravdovy muslim vi, ze Bozi vytvory maji smysl a ze zivot samotny ma duchovni smysl, ktere pe-
sahuji lidske Iyzicke poteby a materialni cinnosti. Smysl zivota spociva v uctivani Boha. Neznamena to,
ze cely zivot musime travit v neustale izolaci a pouze v meditacich. Uctivat Boha znamena znat Ho, mi-
lovat Ho, poslouchat Jeho pikazy, prosazovat Jeho zakony a podle nich jednat, slouzit Jeho vci konanim
dobra a vyhybanim se zlu, byt k Nmu spravedlivi, k sob samym a k ostatnim lidskym bytostem. Uctivat
Boha znamena ,zit' zivot, ne od nho utikat. Zkratka uctivat Boha znamena nechat se prodchnout Jeho
nejvyssimi atributy. To neni jednoduche konstatovani ani zjednoduseni cele zalezitosti. Je to velmi hutne
a souhrnne vyjadeni. Jestlize ma tedy zivot smysl a jestlize je clovk stvoen, aby tomuto ucelu slouzil,
pak nem$ze teto zodpovdnosti uniknout. Nem$ze popirat svou existenci nebo opomijet zivotn d$lezitou
roli, kterou ma sehrat. Kdyz B$h uklada clovku urcitou zodpovdnost, pak ho vybavuje vsi potebnou
pomoci. Dal mu inteligenci a schopnost zvolit si zp$sob chovani. B$h tedy clovku ulozil vynalozit ves-
kere sve usili na plnou sluzbu smyslu sve existence. Kdyby v tomto ohledu zklamal nebo sv$j zivot zneu-
zil k zanedbavani svych povinnosti, bude se Bohu za sve spatne skutky zodpovidat (viz 21:17-18; 51:56-
58; 73:37).
8. Opravdovy muslim vi, ze v hierarchii vsech znamych tvor$ se clovk tsi mimoadn vysokemu po-
staveni. Toto postaveni zaujima proto, ze pouze on byl obdaen rozumovymi schopnostmi a duchovnimi
touhami a rovnz schopnosti cinu. Jenze cim vyssi je postaveni clovka, tim vyssi je i jeho zodpovdnost.
Clovk je zastupcem Boha na zemi. Clovk, ktereho si B$h zvoli za sveho sluzebnika, musi mit urcite
schopnosti a autoritu a musi byt, alespo potencionaln, nadan cti a mravni neporusenosti. Takove tedy je
postaveni clovka v islamu; lidske pokoleni neni zavrzeno od kolebky az po hrob, clovk je d$stojna by-
tost schopna konat dobro a slechetne skutky. Skutecnost, ze si B$h vybral, za posly lidske bytosti, doka-
zuje, ze clovk je d$vryhodny a schopny, a ze si m$ze osvojit ohromna bohatstvi dobra (2:30-34; 6:165;
7:11; 17:70-72, 90-95).
9. Opravdovy muslim vi, ze kazdy clovk se rodi jako ,muslim'. Znamena to, ze samotne zrozeni se
odehrava v souhlasu s v$li Bozi jako uskutecnni Jeho plan$ a v podizenosti Jeho pikaz$m. Znamena to
take, ze kazdy clovk je obdaen duchovnimi schopnostmi a intelektualnimi sklony a ze z nj m$ze byt
dobry muslim, jestlize ma k islamu spravny postoj, a ze m$ze rozvijet svoji vrozenou pirozenost. Mnoho
lidi dokaze islam ochotn pijmout, jestlize se jim pedlozi spravnym zp$sobem, protoze islam je Bozi
Iormou pro lidi, ktei chtji uspokojit sve moralni a duchovni poteby a pirozene snahy, pro ty, ktei
chtji vest konstruktivni a zdravy zivot, a" uz na urovni osobni nebo spolecenske, narodni nebo mezina-
rodni. Je to zp$sobeno tim, ze islam je univerzalnim nabozenstvim Bozim, nabozenstvim Stvoitele lidske
pirozenosti, ktery vi, co je pro lidskou pirozenost nejlepsi (30:30; 64:1-3; 82:6-8).
10. Opravdovy muslim vi, ze clovk se rodi bez hich$ a nema zadne vrozene ctnosti. Clovk je jako
nepopsana kniha. Kdyz dosahne zralosti, stane se odpovdnym za sve ciny a umysly, pokud byl jeho vy-
voj normalni a za pedpokladu, ze je dusevn zdravy. Nejenze je clovk bez hichu az do te doby, nez se
njakeho dopusti, ale m$ze take konat podle svych plan$ a na svou vlastni zodpovdnost. Tato dvoji svo-
boda, svoboda od hichu a svoboda konat uceln, ocis"uje muslimovo svdomi od velkeho tlaku zdd-
neho hichu. Ukliduje dusi a mysl a rusi zbytecne napti vznikajici pod vlivem uceni o prvotnim hichu.
Islamsky pojem svoboda je zalozen na zasadach Bozi spravedlnosti a pime zodpovdnosti clovka v$ci
Bohu. Kazdy clovk musi nest vlastni bemeno a musi byt zodpovdny za sve ciny, protoze nikdo nem$-
ze odpykavat hichy za nkoho jineho. Proto muslimove vi, ze pokud Adam spachal prvotni hich, pak
jen on sam byl zodpovdny za jeho odcinni. Pedpoklad, ze B$h nedokazal Adamovi odpustit a ze za
tento hich musel nechat pykat nkoho jineho nebo pedpoklad, ze se Adam nemodlil za odpustni nebo
se za n modlil, ale nebylo mu udleno, je velmi nepravdpodobny a protieci Bozimu milosrdenstvi a
18
Bozi vlastnosti odpustni a schopnosti odpustit. Povazovat tuto hypotezu za spravnou by bylo drzym vy-
smchem zdravemu rozumu a otevenym porusenim pojmu B$h (viz odkazy v clanku devt a v Koranu
41:46; 45:15; 53:31-42; 74:38; o pojmu hich viz nize). Muslimove z tohoto rozumoveho zakladu a z au-
tority Koranu odvozuji viru, ze Adam si uvdomil, co spachal, a prosil Boha za odpustni stejn jako jiny
rozumny hisnik. Z tehoz zakladu cerpaji muslimove viru, ze B$h odpoustjici a milosrdny udlil Ada-
movi odpustni (2:35-37; 20:117-122). Z toho vyplyva, ze Muslim nem$ze pijmout uceni, podle nhoz
byl Adam zavrzen spolecn s celym lidskym pokolenim a ze mu nebylo odpustno, dokud nepisel Jezis,
aby odpykal jeho hichy. Muslimove take nemohou pijmout dramaticky pibh Jezisovy smrti na kiz
jako konecne odcinni vsech lidskych hich$. Ctena by se ml tchto mylnych zavr$ vyvarovat. Musli-
move nevi v ukizovani Jezise jeho nepateli, protoze zaklad uceni o ukizovani protieci Bozimu milo-
srdenstvi a spravedlnosti a protivi se take lidske logice a d$stojnosti. Nevira v toto uceni pitom nijak
nezmensuje zboznou uctu, kterou muslimove k Jezisi chovaji, ani nesnizuje vysoke postaveni Jezise v
islamu a neotasa muslimskou virou v Jezise jako vynikajiciho proroka Boziho. Naopak, odmitnutim to-
hoto uceni muslimove pijimaji Jezise s vtsi vaznosti a uctou a pohlizeji na jeho p$vodni poselstvi jako
na podstatnou soucast islamu. Jest jednou prohlasuji, ze byt muslimem znamena, ze clovk musi pijimat
a uznavat vsechny proroky Bozi bez jakehokoli omezovani. Obecne postaveni Jezise v islamu budeme
rozebirat v pozdjsi kapitole.
11. Opravdovy muslim vi, ze pro sve spaseni musi clovk pracovat pod vedenim Boha. Znamena to, ze
chce-li byt clovk spasen, musi skloubit viru a ciny a nabozenstvi s praktickym zivotem. Vira bez cin$ je
stejn nedostatecna jako ciny bez viry. Jinymi slovy, clovk nem$ze dosahnout spaseni, pokud se jeho
vira v Boha nestane dynamickou silou jeho zivota, pokud se tedy jeho vyznani nepromitne do skutecnosti.
Tata zasada je v naprostem souladu s jinymi clanky islamske viry. Ukazuje, ze B$h nepijima medvdi
sluzby a ze zadny opravdovy vici nem$ze byt k praktickym pozadavk$m viry lhostejny. Ukazuje take,
ze nikdo nem$ze jednat ve jmenu nkoho jineho nebo se vmsovat mezi nho a Boha (viz napiklad Ko-
ran, 10:9-10; 18:30; 103:1-3).
12. Opravdovy muslim vi ze B$h nevola nikoho k zodpovdnosti, pokud mu On sam neukazal pravou
stezku. B$h proto lidem seslal mnoho posl$ a zjeveni a objasnil, ze nikdo nebude trestan pedtim, nez se
mu dostane Boziho vedeni a nez se mu v hlav rozezvuci poplasny zvonek. Takze clovk, ktery se nikdy
nesetkal s Bozim zjevenim nebo poslem, nebo clovk, ktery je dusevn nemocny, se Bohu nezodpovida z
toho, ze neuposlechl Bozskych pokyn$. Takovy clovk bude zodpovdny jen za to, k cemu ho vybizi jeho
zdravy rozum. Avsak clovk, ktery vdom a umysln porusuje zakon Bozi nebo sesel ze spravne stezky,
bude za sve spatne skutky potrestan (4:165; 5:16 & 21; 17:15).
Tento bod je pro kazdeho muslima velmi d$lezity. Na svt je mnoho lidi, ktei nikdy o islamu neslyseli,
a nemohou o nm tudiz vdt. Takovi lide mohou byt cestni a mohou se z nich stat dobi muslimove, na-
jdou-li si k islamu cestu. Jestlize o islamu nevdi a nemohou o nm vdt, pak se nebudou zodpovidat z
toho, ze se nestali muslimy. Avsak muslimove, ktei takovym lidem dokazou islam vylozit, budou zodpo-
vdni za to, ze je nevyzvali k nasledovani islamu a za to, ze jim neukazali, co islam je. Kazdy muslim na
cele zemkouli je tedy vyzyvan ke kazatelske cinnosti, ale take, a to je d$lezitjsi, k zivotu v islamu (viz
napiklad Koran 3:104; 16:125).
13. Opravdovy muslim vi, ze v Bohem stvoene lidske pirozenosti je vice dobra nez zla, a ze moznost
uspsne napravy je vtsi nez moznost beznadjneho neuspchu. Tato vira vyvra ze skutecnosti, ze B$h
clovku ulozil jiste poslani a ze poslal posly a zjeveni, aby lidi vedli. Kdyby byl clovk svou pirozenosti
beznadjnym pipadem neschopnym napravy, jak by ho absolutn moudry B$h mohl povit zodpovd-
nosti a vyzyvat ho, aby jiste vci dlal a jinym se vyhybal? Jak by to mohl B$h udlat, kdyby bylo vsech-
no marne? Skutecnost, ze B$h o clovka pecuje a ze zaujima postoje, ktere jsou v jeho zajmu, dokazuje,
ze clovk neni ani bezmocny ani beznadjny, ale ze je vnimavjsi v$ci dobru a ze je spise naklonny dob-
ru nez zlu. Se zdravou virou v Boha a paticnou d$vrou v clovka jsou i dnes mozne zazraky. Aby clo-
vk tmto vcem porozuml, musi pecliv studovat paticne pasaze v Koranu a pemyslet o jejich vyzna-
mu.
19
14. Opravdovy muslim vi, ze vira neni uplna, kdyz ji clovk nasleduje slep nebo kdyz ji pijima bez
otazek s vyjimkou pipad$, kdy je vici rozumn uspokojen. Jestlize ma vira inspirovat k cin$m a jestlize
maji vira a ciny vest ke spaseni, pak musi byt vira zalozena na neotesitelnych zakladech bez jakehokoli
pedstirani nebo donucovani. Jinymi slovy, jestlize si nkdo ika muslim pouze z d$vod$ rodinne tradice
nebo kdyz pijima islam pod natlakem nebo pouze slep napodobuje jine, pak v ocich Bozich neni upl-
nym muslimem. Muslim si musi svou viru vystavt na dobrych zakladech bez jakychkoli pochybnosti a
nejistot. Neni-li si virou jisty, pak ho B$h vyzyva, aby patral v otevene knize pirody, aby pouzil sve
rozumove schopnosti a aby uvazoval nad ucenim Koranu. Musi patrat po nepopiratelne pravd, dokud ji
nenajde, a on ji urcit najde, ma-li takove schopnosti a hleda-li opravdov (viz napiklad Koran 2:170;
42:22-24).
Proto islam vyzaduje zdrave pesvdceni, proto vystupuje proti slepemu napodobovani. Kazdeho, kdo
opravdov a vazn pemysli, islam vyzyva k plnemu uplatnni jeho schopnosti. Jestlize vsak clovk neni
zp$sobily nebo si neni jisty sam sebou, pak by ml pemyslet jen do miry svych omezeni. Takovy clovk
by se ml pln spolehnout na autenticke zdroje nabozenstvi, ktere jsou dostatecne samy o sob, a ne-
podrobovat je kritice, ktere neni schopen. Jde o to, ze nikdo se nem$ze nazyvat muslimem, neni-li jeho
vira zalozena na silnem pesvdceni a jsou-li v jeho mysli njake pochybnosti. Islam je totiz uplny jen
tehdy, je-li zalozen na silnem pesvdceni a na svobod volby, nelze jej proto nikomu vnutit, protoze B$h
vynucenou viru nepijme. A nebude ji povazovat za skutecn islamskou viru, jestlize se nerozvinula ze-
vnit nebo nevznikla na zaklad rozumnych a svobodnych pesvdceni. Islam zajis"uje svobodu viry, a
proto v muslimskych zemich zilo a stale zije mnoho nemuslimskych skupin, ktere se pitom tsi plne svo-
bod vyznani a svdomi. Muslimove tento postoj zaujimaji, protoze islam v oblasti nabozenstvi zakazuje
pouziti natlaku. Vira je svtlem, ktere musi vyzaovat zevnit, protoze svoboda volby je zakladnim kame-
nem zodpovdnosti. To vsak rodice nezbavuje zodpovdnosti za jejich dti. Rodice musi podniknout
vsechno, aby dtem pomohli vybudovat silnou a podntnou viru.
K ziskani zdrav zalozene viry vedou r$zne soubzne cesty. Existuje duchovni pistup, ktery je zalozen
hlavn na Koranu a na Muhammadovych tradicich. Existuje take racionalni pistup, ktery vede v konec-
nych d$sledcich k vie v Nejvyssi bytost. Tim nechceme ici, ze duchovni pistup postrada zdrave rozu-
move jadro. Take racionalni pistup nepostrada podntnou duchovnost. Oba pistupy se vzajemn dopl-
uji a mohou dosahnout aktivni soucinnosti. Jestlize je clovk dostatecn vybaven rozumovymi vlast-
nostmi, m$ze se uchylit k racionalnimu nebo spravnym zavr$m. Jestlize vsak nkdo neni schopen hlu-
bokeho zamysleni nebo si neni jisty svymi rozumovymi vlastnostmi, pak se m$ze piklonit k duchovnimu
pistupu a spokojit se s vdnim, ktere dokaze ziskat z autentickych zdroj$ nabozenstvi. A" uz clovk
pouzije duchovni nebo racionalni pistup nebo oba dva, vzdy dojde k vie v Boha. Vsechny tyto cesty
jsou stejn d$lezit a islam je tak chape, a jsou-li spravn pouzity, pak vedou k temuz cili, tedy k vie v
Nejvyssi bytost (Koran, 5:16-17; 12:109; 18:30; 56:80).
15. Opravdovy muslim vi, ze Koran je slovo Bozi zjevene Muhammadovi prostednictvim andla Gab-
riela. B$h zjevoval Koran pi r$znych pilezitostech a po castech, aby zodpovdl jiste problemy, odpo-
vdl na urcite otazky, urovnal jiste spory a aby byl clovku nejlepsim pr$vodcem k pravd Bozi a k vc-
ne blazenosti. Kazde pismeno v Koranu je slovem Bozim, kazdy jeho zvuk je opravdovou ozvnou Bozi-
ho hlasu. Koran je prvnim a nejopravdovjsim zdrojem islamu. Byl zjeven v arabstin. Uchovava se a
z$stane v p$vodni a uplne arabske verzi, protoze B$h chtl, aby byl Koran uchovan, aby byl vzdy nejlep-
sim pr$vodcem clovka a aby jej uchranil ped zkreslenim (srovnej 4:82; 15:9; 17:9; 41:41-44; 42:7, 52-
53).
Podle svdectvi o Bozim uchovani Koranu je tato kniha jedinym Pismem v djinach lidstva, ktere bylo
uchovano v uplne a p$vodni verzi bez sebemensi zmny ve stylu nebo dokonce v interpunkci. Historii za-
znamenavani Koranu, vytvaeni jeho kapitol a uchovavani textu nezpochybuji nejen muslimove, ale ani
poctivi a seriozni vdci. To je historicky Iakt, ktery zadny vdec jakekoliv viry - ktery si pitom vazi
svych znalosti a vdecke etiky - nikdy nezpochyboval. Jde vlastn o d$kaz Muhammadova zazraku.
Kdyby totiz veskere lidstvo pracovalo spolecn, nebylo by schopne napsat nic, co by se piblizilo jedine
kapitole Koranu (2:22-24; 11:13-14; 17:88-89).
16. Opravdovy muslim vi, ze existuje jasna hranice mezi Koranem a Muhammadovymi tradicemi. Ko-
ran je slovo Bozi, zatimco Muhammadovy tradice jsou praktickym vykladem Koranu. Muhammadova
20
role spocivala v pednaseni Koranu v podob, v jake jej obdrzel, ve vykladu a pedvedeni Koranu do zi-
votni praxe. Jeho vyklad a praktiky daly podnt ke vzniku takzvanych Muhammadovych tradici. Povazuji
se za druhy zdroj islamu a musi byt v naprostem souladu s prvnim zdrojem, tedy s Koranem, ktery ped-
stavuje standard a mitko. Jestlize by mezi kteroukoliv casti Tradici a Koranem vznikl njaky rozpor
nebo nesoulad, pak se muslimove piklanji pouze ke Koranu a vse ostatni povazuji za pedmt vdecke-
ho zkoumani, protoze zadna opravdova Muhammadova tradice nem$ze byt nikdy v rozporu s Koranem
nebo stat proti nmu.
Poznmky
V diskusi o zakladnich clancich islamske viry jsme se umysln odklonili od tradicniho pohledu. Neo-
mezili jsme se na pt nebo na sest clank$. Namisto toho jsme se pokusili obsahnout co nejvtsi pocet za-
sad. Mli bychom vsak zd$raznit, ze vsechny clanky viry, o nichz jsme se zmiovali, jsou zalozeny na
uceni Koranu a Muhammadovych tradicich a jsou z nich odvozeny. Mohli jsme z Koranu citovat vice
vers$ a mnoho casti Tradici a ukazat zaklady clank$ viry. Neucinili jsme tak z prostorovych d$vod$. Ko-
ran a Muhammadovy tradice jsou pro podrobnjsi studium dostupnym zdrojem.
Minimaln jsme pouzivali zapadni terminologii a technicke vyrazy, napiklad pojmy jako jsou prede-
stinace, Iatalismus, svobodna v$le atd. Rozhodli jsme se k tomu, abychom zabranili nejasnostem a tech-
nickym problem$m. Vtsina technickych termin$, ktere pouzivaji nearabsky mluvici narody, vede k ne-
dorozumni a vzbuzuje mylne pedstavy. Nemohli bychom ucelu teto knihy vyhovt, kdybychom pouzi-
vali terminy z jinych nabozenstvi a aplikovali je na islam. Kdybychom pouzivali terminy z jinych nabo-
zenstvi, museli bychom pipojit mnoha omezeni a komentae, abychom obraz islamu ocistili. To by vsak
vyzadovalo mnoho prostoru, coz si nem$zeme za stavajicich okolnosti dovolit. Takze jsme se pokusili
tise vysvtlit jednoduchym a prostym jazykem a stejn hodlame pokracovat i ve zbyvajicich castech kni-
hy.
21
KAPITOLA II
ZAKLADNI POJMY ISLAMU
Pojem vra (mn)
Nktei lide se domnivaji, ze clovk se stava muslimem, kdyz vyzna viru v jedinost skutecneho Boha a
v Muhammada jako Jeho posledniho posla. To vsak pojmu vira zcela neodpovida. Plny vyznam viry v
islamu nespociva ve slovech nebo Iorm. Vira je v islamu stavem blazenosti ziskanym aktivnimi ciny a
konstruktivnimi pedstavami a take diky dynamickym a ucinnym opatenim.
Svaty Koran a Muhammadovy tradice tato potebna opateni deIinuji a stanovuji podminky, na nichz
se buduje smysluplna vira. Takze opravdovymi vicimi jsou:
1. Ti, kdoz vi v Boha, Jeho andly, Jeho knihy dovrsene Koranem, v Jeho posly s tim, ze Muhammad
z nich byl posledni, v Den posledniho soudu, v absolutni vdni a moudrost Bozi.
2. Ti, kdoz vzdy vi v Boha a chovaji v Nho neotesitelnou d$vru.
3. Ti, kdoz Bozi cestou uzivaji to, co jim B$h dal Iormou bohatstvi, zivota, zdravi, vdni, zkusenosti
atd.
4. Ti, kdoz pravideln dodrzuji denni modlitby a rovnz i tydenni a vyrocni shromazdni.
5. Ti, kdoz plati nabozenskou da (almuznu neboli zakat) opravnnym pijemc$m (osobam nebo institu-
cim), minimum pitom cini dv a p$l procenta cisteho rocniho pijmu nebo uplne hodnoty obchodnich
akcii - po odecteni vsech vydaj$ a uvr$.
6. Ti, kdoz pikazuji dobro a pravo a vsemi zakonnymi prostedky bojuji proti zlu a spatnostem.
7. Ti, kdoz poslouchaji Boha a Jeho posla Muhammada a citi rostouci silu viry, kdyz se recituje Koran, a
pokoru v srdci, kdykoli se vyslovuje jmeno Bozi.
8. Ti, kdoz miluji Boha a Jeho posla nadevse a miluji sve blizni upimnou zboznou laskou.
9. Ti, kdoz miluji sve blizke i vzdalene sousedy a prokazuji skutecnou laskavost svym host$m, zvlast
pak cizinc$m.
10. Ti, kdoz mluvi pravdu a mluvi dobe nebo mlci.
Je zejme, ze samotnym vyznamem viry islam pronika hluboce a konstruktivn do kazde oblasti zivo-
ta. Podle islamu ma opravdova vira rozhodujici ucinek na duchovni a materialni udl clovka, rovnz take
na jeho osobni a spolecenske chovani i na jeho politicke chovani a na Iinancni zivot. Nasleduje nkolik
ukazek z Koranu s popisy opravdovych vicich. Koran obsahuje mnohe podobne odkazy jako jsou tyto:
Vicimi jsou vru ti, jichz srdce se zachvivaji, kdyz Boha je vzpominano, a jichz vira se znasobi, kdyz
pednasena jsou jim Jeho znameni, a na Pana sveho spolehaji, modlitbu dodrzuji a z toho, co jsme jim
ustdili, rozdavaji. Toto jsou pravi vici, pro n jsou pipraveny hodnosti vysoke u Pana jejich i odpus-
tni i pidl stdry (Koran, 8:2-4).
Vici muzi a vici zeny jsou si vzajemn pateli a pikazuji vhodne a zakazuji zavrzenihodne, dodr-
zuji modlitbu, davaji almuznu a jsou poslusni v$ci Bohu a Jeho poslu. Nad tmi se B$h vru slituje, ne-
bo" B$h mocny je i moudry. B$h pislibil vicim muz$m a vicim zenam zahrady, pod nimiz eky te-
kou, v nichz pebyvat budou vcn, a pislibil jim pibytky rozkosne v zahradach Edenu. Vsak zalibeni
Bozi bude odmnou nejvtsi, a to uspch bude nesmirny (9:71-72|.
Vicimi jsou pouze ti, kdoz uvili v Boha a posla Jeho a pote nepodlehli pochybnostem, nybrz bojo-
vali majetky i osobami svymi na cest Bozi - a tito jsou vru upimni (49:15).
Krom tchto uryvk$ z Koranu existuje i mnoho podntnych Muhammadovych tradici. Napiklad Mu-
hammad ika:
,Nikdo z Vas neni opravdovy vici, jestlize nemiluje sve spoluvici tak, jako miluje sam sebe.
Ti vlastnosti jsou znakem prave viry a ten, kdo jich dosahne, m$ze okusit sladkou chu" viry. Jsou to:
Laska k Bohu a Jeho poslu nadevse;
Zbozna laska k bliznim;
Odpor a nechu" k odvraceni od viry, ktera je stejna, jako kdyz se clovk brani vhozeni do ohn.
Ten, kdo vi v Boha a Den posledniho soudu, nesmi p$sobit uhonu svemu sousedu, musi byt laskavy
k host$m - zvlast jde-li o cizince, a musi mluvit pravdu nebo mlcet.'
22
Existuje mnoho vers$ a tradicnich vypravni podobnych tm, ktera jsme prav citovali. Mli bychom
vsak vzdy mit na mysli, ze to nejsou, a ani nemohou byt pesna slova Koranu a Muhammada, jak znji v
arabskem textu. D$vod tohoto tvrzeni je prosty, zadny tlumocnik, a" je jak chce vzdlany a obratny, ne-
m$ze nikdy penest duchovni silu a okouzlujici vliv Koranu do jakehokoliv jineho jazyka. Koran je -a
B$h jej tak ucinil - nenapodobitelny a lidska pedstavivost a schopnosti nedokazou nic podobneho vytvo-
it. To, co v tomto smru plati o Koranu, plati do jiste miry i o Muhammadovych tradicich, protoze jeho
slova jsou hned po Koranu nejpesvdcivjsi a nejvymluvnjsi.
1)
Pojem zboznost (birr)
Islam vzdy varuje ped povrchnimi pojmy a ritualy, ped bezduchymi Iormalitami a neucinnymi pov-
rami. V jednom reprezentativnim uryvku vysvtluje B$h plny vyznam zboznosti takto:
Zboznost nespociva v tom, ze obracite tvae sve smrem k vychodu ci zapadu, nybrz zbozny je ten,
kdo uvil v Boha, v den soudny, v andly, Pismo a proroky a rozdava z majetku sveho - bez ohledu na
lasku k nmu - pibuznym, sirotk$m, nuznym, po cest (Bozi) jdoucimu, zebrak$m a na otrok$ vykoupe-
ni, a ten, kdo modlitbu dodrzuje a almuznu udili. A zbozni jsou ti, kdoz umluvy sve dodrzuji, kdyz je jed-
nou uzaveli a v protivenstvi, v neststi a v dobach nasili jsou trplivi - to jsou ti, kdoz viru pravou maji, a
to jsou bohabojni (Koran, 2:177).
V tomto uryvku je krasny a jasny popis zbozneho clovka. Ml by dodrzovat vsechna tato prospsna
naizeni a ml by se upimn idit laskou k Bohu a laskou ke svym bliznim pro dobro Bozi. Toto jsou
ctyi vyznamne prvky:
a) Nase vira by mla byt opravdova a upimna;
b) Musime byt pipraveni prokazat to dobrocinnymi a laskavymi skutky v$ci nasim bliznim;
c) Musime byt dobrymi obcany, a proto podporovat dobrocinne instituce a spolecenske organizace;
d) Za vsech okolnosti musime byt pevni a neotesitelni.
je proto zejme, ze zboznost nespociva v prazdnych ecech. Musi byt zalozena na siln vie a na neu-
stale zivotni praxi. Musi zasahovat mysleni a jednani clovka a musi pronikat jeho niternym i vnjsim zi-
votem, jeho individualnimi i spolecenskymi zalezitostmi. je-li islamsky princip zboznosti uskutecnn, pak
jedinci poskytuje za vsech okolnosti mir, spolecnosti poskytuje bezpeci na vsech urovnich, narodu po-
skytuje solidaritu, mezinarodnimu spolecenstvi dava nadji a soulad. Zivot m$ze byt nadhern prosyceny
mirem a radosti, jestlize lide nastoli islamsky pojem zboznosti. Co m$ze ukryvat vyssi jistotu nez vira v
dobrotiveho Stvoitele a moznost obklopovat se dobrymi, hodnotnymi ideami? Co m$ze byt lidstjsi nez
ulevovat hlubokym uzkostem podmannych, zmirovat utrpeni vykois"ovanych a reagovat na poteby
bezmocnych?
Co je pikladnjsi a cestnjsi nez dostat svym zavazk$m, uchovat si ciste svdomi a udrzet si mravni
neporusenost? A co je duchovn radostnjsi nez pravidelne konani toho vseho jako vci samozejme a pro
lasku Bozi?
Pojem bohabojnost (taqwa)
Vsechno, co bylo eceno o vie a zboznosti, plati obecn i o bohabojnosti. Opt se nejedna o vc poho-
dlnych pozadavk$ a ustnich vyznani. jde o vc mnohem vaznjsi. jako vzdy je nejlepsim zdrojem Koran.
Kdyz promlouva o bohabojnych, popisuje je jako:
ty, ktei v nepoznatelne vi, modlitbu dodrzuji a z toho, co jsme jim ustdili, rozdavaji, ktei vi v
to, co bylo seslano tob, i v to, co bylo seslano ped tebou, a pevn jsou o zivot budoucim pesvdceni; ti
Panem svym jsou spravn vedeni a jim zajiste dobe se povede (Koran, 2:3-5).
Bohabojni jsou ti, ktei rozdavaji almuzny ve ststi i v neststi a ktei kroti hnv sv$j a odpoustji li-
dem. B$h vru miluje ty, kdoz dobro cini, a ty, ktei potom, co spachali hanebnost ci sami sob ukivdili,
vzpominaji Boha a prosi jej za odpustni hich$ svych -nebo" kdo jiny m$ze hichy odpustit nez B$h - a
ktei nesetrvavaji vdom v tom, co provedli. A odmnou jim bude odpustni od Pana jejich a zahrady,
pod nimiz eky tekou a v nichz pebyvat budou vcn. jak krasna to odmna tm, kdoz dobro konali! (Ko-
ran, 3:134-136).
1)
Viz poznamku 2 v kapitole 1.
23
V tchto versich zjis"ujeme, ze bohabojnost vyzaduje spravn pouzivat mysl k pochopeni pravdy Bozi
a zivota, spravn pouzivat bohatstvi a utracet je tedy po zp$sobu Bozim za vsech okolnosti a spravn vy-
uzivat lidske duchovni a take Iyzicke schopnosti a dodrzovat modlitby. Vyzaduje od clovka rovnz vy-
soky stupe sebeovladani a kontroly vlastniho hnvu a cit$, pozaduje moralni schopnost odpoustt a mit
trplivost, vyzaduje vdomou potebu navratit litujiciho a kajiciho se hisnika k Bohu. Byt zbozny zna-
mena byt clovkem opravdovych a dobrych pesvdceni, odhodlani a charakteru, byt clovkem s pevnou
v$li a odvahou a pedevsim byt clovkem Bozim. Bohabojnost, zboznost a smysluplna vira jsou navza-
jem propojeny a vsechny usti do stejneho proudu. Vedou k islamu a vychovavaji opravdoveho muslima.
Pojem proroctv
Milosrdny a milujici B$h nam seslal v r$znych dobach mnoho prorok$. Kazdy znamy narod ml jed-
noho nebo vice prorok$. Vsichni proroci Bozi byli muzi dobreho charakteru a vysoke cti. Byli pipraveni
a vybrani Bohem, aby pedavali lidstvu Jeho poselstvi. Jejich cest a pravdomluvnost, jejich rozumove
nadani a mravni cistota osobnosti jsou nepochybne. Byli neomylni v tom, ze nepachali hichy a neporu-
sovali Zakon Bozi. Ale podobn jako smrtelnici mohli v nkterych lidskych zalezitostech a rozhodnutich
ucinit neumyslne chyby. Jejich soukrome usudky nebyly vzdy nezbytn pravdive.
Skutecnost, ze B$h takove proroky seslal, jasn prokazuje silne spojeni mezi nebem a zemi, mezi Bo-
hem a clovkem. Znamena to, ze clovka lze napravit a ze v nm spociva mnoho dobra. Smysl proroctvi
spociva v potvrzeni toho, co clovk jiz vi nebo vdt m$ze, a v seznameni se skutecnostmi, ktere dosud
nezna nebo znat nem$ze. Pomaha rovnz clovku najit pimou stezku Bozi a konat dobro a vyhybat se
zlu. Proroctvi je skvlym vyrazem lasky Boha v$ci jeho stvoenim a jeho v$le vest je spravnou cestou
viry a spravneho chovani. Pojem proroctvi zd$razuje jeho spravedlnost k clovku, protoze On mu uka-
zuje spravnou cestu, a teprve pak ho vola k zodpovdnosti za jeho skutky. Prostednictvim prorok$ B$h
varuje a jestlize clovk nedoceni nebezpeci svych spatnych skutk$, pak je jeho chovani potrestano. Je to v
plnem souladu s laskou Bozi a spravedlnosti Bozi a s hodnotou a schopnostmi clovka, ktery je zodpo-
vdny svemu Panu.
Zdrojem proroctvi a patronem vsech prorok$ je jeden a tyz: je to B$h. Cilem prorok$ je slouzit Bohu,
seznamit clovka s Bohem a jeho Bozim ucenim, nastolit pravdu a dobro, pomoci clovku, aby si uvdo-
mil skutecny smysl sve existence, a pomoci mu smyslupln zit. Z uvedenych vt vyplyva, ze muslimove
mezi proroky nerozlisuji a ze pijimaji jejich uceni jako souhrnne a vzajemn se doplujici. A to je d$vod,
proc muslimove vi ve Svata Pisma a proc pijimaji vsechny proroky Bozi tak, jak to uz bylo popsano.
Pojem zivot
2)
Zivot je vynikajici ukazkou Bozi moudrosti a vdni, zivym odrazem jeho umni a moci. On je darcem
a stvoitelem zivota. Nic nevznika nahodn a nikdo nevytvai sam sebe nebo kohokoli jineho. Zivot je
drahocenne a laskypln opatrovane bohatstvi a zadny rozumny nebo normalni clovk by ho nechtl dob-
rovoln ztratit. Dokonce i ti ktei propadaji beznadji a berou si zivot pomalou sebevrazdou, se v posledni
minut pokouseji zivot zachovat a chtji ziskat jest jednu pilezitost zit. Zivot dava clovku B$h a jenom
On ma pravo jej vzit; nikdo jiny nema pravo zivot nicit. Proto islam zakazuje vsechny druhy sebevrazdy a
sebeposkozovani a doporucuje trplivost a dobrou viru, kdyz navky odchazi draha duse. Kdyz je vrah
potrestan popravou, pak je jeho zivot bran po pravu Bozim a v souladu s jeho zakonem. Kdyz B$h dava
clovku zivot, ne nadarmo ho vybavuje vynikajicimi vlastnostmi a velkymi schopnostmi. A ne nadarmo
mu uklada i jiste povinnosti. B$h chce clovku pomoci naplnit smysl zivota a uvdomit si cil vlastni
existence. Chce mu pomoci poznat tvoive umni zivota a tsit se z zivota pod Bozim vedenim. B$h sv-
il clovku zivot, a proto by ml clovk s touto hivnou zachazet cestn a opatrn, s mysli upenou k Bo-
hu, s pocitem vdomi Boha a zodpovdnosti ped Nim.
Zivot lze pipodobnit k cest, ktera nkde zacina a nkde konci. Je to pechodne obdobi, uvod k vc-
nemu zivotu na onom svt. Clovk je poutnikem na teto cest, a ml by se proto zabyvat pouze tim, co
mu bude v budoucim zivot uzitecne. Jinymi slovy, ml by vykonat veskere dobro, jehoz je schopen, a
pln se pipravit na okamzity odchod na vcnost. Sv$j pozemsky zivot by ml povazovat za moznost,
kterou dostal, aby vykonal to nejlepsi, co vykonat lze, protoze az nastane cas odchodu, nebude ho moci
ani o vteinu oddalit. Az uplyne vymena doba, bude uz pilis pozd na to, aby nco podnikl nebo sv$j
2)
Ve spojeni s timto pojmem viz nize pojem vesmiru.
24
cas njak prodlouzil. Nejlepsi vyuziti zivota proto spociva v zivot podle uceni Boziho a ve vytvoeni
bezpecneho pechodu do budouciho zivota vcneho. Protoze je zivot d$lezitym prostedkem k deIinitiv-
nimu konci, islam pedklada uceleny system naizeni a zasad, ktere clovku ukazuji, jak zit, co brat a co
ponechat, co dlat a cemu se vyhnout atd. Vsichni lide pochazeji od Boha a nejsou zadne pochybnosti o
tom, ze se k nmu navrati. V jednom souhrnnem vyroku prorok Muhammad moude clovku poradil, aby
se ve svem zivot povazoval za cizince nebo za poutnika.
Pojem nbozenstv
Nabozenstvi bylo v pr$bhu historie znevazovano a myln chapano. Nktei lide je pouzivaji jako pro-
stedek vykois"ovani a utlaku, jako zaminku k pedsudk$m a pronasledovani, jini je zase pouzivaji jako
zdroj moci a vlady nad elitou i masami. Ve jmenu nabozenstvi se vedly neospravedlnitelne valky, potla-
covala se svoboda mysleni a svdomi, stihala se vda, bezostysn se porusovala prava jednotlivce. Ve
jmenu nabozenstvi se pachala nespravedlnost v$ci lidskosti, takze nabozenstvi samo utrplo mnohe ztra-
ty.
Tak promlouvaji historicka Iakta, ktera nelze popirat. Jenze, je toto opravdova Iunkce nabozenstvi ne-
bo spravny pistup k nabozenstvi? A mohl by to byt spravny pistup k nabozenstvi? Rozhodnou odpovdi
je d$razne ,ne' . Ve svt existuje mnoho nabozenstvi a kazde z nich tvrdi, ze jen ono je jedinym a pra-
vym nabozenstvim. O kazdem nabozenstvi se tvrdi, ze pochazi od Boha proto, aby se podle nj lide idili.
Jenze tato tvrzeni si protieci a zp$sobila mezi lidmi rozbroje a silne reakce v$ci nabozenstvi - namisto
toho, aby se lidstvo spojilo do jednoho univerzalniho bratrstva pod jedinym, univerzalnim a dobrotivym
Bohem. Tato situace mate neutralni pozorovatele a podle vseho je ode vsech druh$ nabozenstvi odrazuje.
Islamsky pojem nabozenstvi je jedinecny v nejsirsim smyslu tohoto slova, je pravda, ze opravdove na-
bozenstvi musi pochazet od Boha a ze je urceno k spravnemu vedeni clovka. A stejn tak je pravda, ze
lidska pirozenost a hlavni lidske poteby jsou v zasad stale stejne. Tato koncepce vede k jedinemu zav-
ru: Existuje pouze jedno prave nabozenstvi pochazejici od jedineho a tehoz Boha, ktere se zabyva nejd$-
lezitjsimi lidskymi problemy. Takove nabozenstvi je ISLAM. Mli bychom vsak vzdy mit na pamti, ze
prorok Muhammad nebyl jediny, ktery islamu ucil. Naopak, islamu ucili vsichni proroci ped Muhamma-
dem a opravdovi nasledovnici Abrahama a Mojzise a take nasledovnici Jezise a vsichni ostatni se nazy-
vali MUSLIMOVE. Takze islam byl, je a bude opravdovym univerzalnim nabozenstvim Bozim, protoze
B$h je jeden a nemnny a protoze lidska pirozenost a hlavni lidske poteby jsou v podstat stejne nehle-
d na dobu a misto, rasu a vk nebo jine dalsi hodnotici znaky.
Na zaklad teto skutecnosti islamsky pojem tvrdi, ze nabozenstvi neni jenom duchovni a intelektualni
nezbytnosti, ale take spolecenskou a univerzalni potebou. Neni zde proto, aby clovka matlo, ale aby ho
vedlo. Nema ho srazet, ale pozvedavat jeho moralni pirozenost. Nema ho zbavovat niceho uzitecneho
nebo ho ncim zatzovat, ci potlacovat nktere jeho vlastnosti, ale otevit mu nevycerpatelne poklady
zdraveho mysleni a spravneho konani. Nema mu vymezovat uzke hranice, ale ma mu zpistupnit siroke
obzory dobra a pravdy. Zkratka; prave nabozenstvi ma clovka seznamit s Bohem a se sebou samotnym a
se zbytkem vesmiru. Rozhodn nechceme Iunkci nabozenstvi pehnan zjednodusovat. Jde jen o to, co
nabozenstvi znamena.
Jestlize pecliv zkoumame smysl praveho nabozenstvi, zjis"ujeme, ze nabozenstvi uspokojuje duchov-
ni a umirnne materialni poteby clovka. Rozpleta jeho duchovni propletence a pocity uzkosti, povznasi
jeho pudy a snahy uplatnit se, umravuje jeho touhy a cely zivot. Zlepsuje jeho znalost Boha - Nejvyssi
Pravdy ve vesmiru - a sebe sama. Uci ho tajemstvim zivota a pirozenosti clovka a jak s tmito vcmi
zachazet, uci ho o zlu a dobru, o spravnych a nespravnych vcech. Ocis"uje dusi od zla, zbavuje mysl
pochybnosti, posiluje charakter a napravuje mysleni a pesvdceni clovka. Toho vseho lze dosahnout jen
tehdy, kdyz clovk vrn dodrzuje duchovni povinnosti a naizeni tykajici se Iyzickeho zivota, ktere na-
bozenstvi stanovuje.
Na druhe stran prave nabozenstvi clovka vzdlava a uci ho nadji a trplivosti, pravdivosti a cti, las-
ce k dobru a spravnym vcem, odvaze a vytrvalosti, ktere jsou nezbytne ke zvladnuti narocneho umni
zit. Navic prave nabozenstvi chrani clovka ped strachem a duchovnimi ztratami a ujis"uje ho o Bozi
pomoci a o nezlomnem spojenectvi. Dava clovku mir a jistotu a napluje jeho zivot smyslem.
Takto pispiva prave nabozenstvi lidskosti a tak v islamu vypada pojem nabozenstvi. Kazde nabozen-
stvi, ktere nedokaze pinaset takoveto ovoce, neni islam nebo lepe eceno, neni v$bec nabozenstvim, a
25
kazdy, kdo nedokaze z nabozenstvi ziskat takoveto dobrodini, neni nabozensky zalozenym clovkem.
B$h ma naprostou pravdu, kdyz ve svatem Koranu pravi:
Nabozenstvim jedinym u Boha jest vru islam. Ti, jimz dano bylo Pismo, se dostali do sporu teprve
tehdy, kdyz pislo k nim vdni, nasledkem vzajemne evnivosti. A kdo nevi ve znameni Bozi, zjisti, ze
B$h vru je rychly v uctovani (3:19).
Kdo touzi po jinem nabozenstvi nez po islamu, nebude to od nho pijato a v zivot budoucim bude
mezi tmi, kdoz ztratu utrpi (3:85).
Pojem hch
Jednou z hlavnich problemovych oblasti lidske existence je problem hichu ci problem zla ve svt.
Lide vseobecn vi, ze hich zacal u Adama a Evy bhem jejich zivota v rajske zahrad. Tato udalost
vedla k vyhnani a od te doby lidske pokoleni nese pece" viny, a nejasnosti.
Islam zaujima v teto vci jedinecne stanovisko, jake nezastava zadne jine zname nabozenstvi. Koran
pravi, ze B$h vedl Adama a Evu k tomu, aby pebyvali v rajske zahrad a brali si z jeji urody podle libos-
ti, v zahrad byly bohate zasoby a zili v pohodli. B$h je vsak varoval, aby se k jistemu stromu nepiblizo-
vali, aby se nezapletli do obtizi a nespravedlnosti. Pak je pokousel Satan a zp$sobil, ze pisli o svou bez-
starostnost a pohodli. Byli pak vyhnani z raje a pivedeni na zem, aby zde zili, umirali a nakonec byli
odvedeni ped Posledni soud. Uvdomili si, co udlali, stydli se, citili se vinni a poci"ovali vycitky.
Modlili se k Bohu o milost a B$h jim odpustil (2:35-38; 7:19-25; 20:117-123).
Tato symbolicka udalost ma znacny vyznam. ika, ze lidska bytost je nedokonala a neustale nespoko-
jena, i kdyby zila v raji. Ale spachani hichu nebo chyb, jake vidime u Adama a Evy, neumrtvuje nutn
lidske srdce, nezabrauje duchovni obrod, ani nezastavuje moralni r$st. Naopak, lidska bytost ma dost
rozumu, aby rozpoznala sve hichy a nedostatky. Jest d$lezitjsi je, ze clovk vi, kam se obratit a ke ko-
mu s prosbou o spravne vedeni. Mnohem d$lezitjsi je Iakt, ze B$h je vzdy pipraven reagovat na upim-
na volani lidi, ktei hledaji jeho pomoc. B$h je tak milostivy a slitovny, ze jeho odpoustni je vseobecne a
jeho milosrdenstvi je uplne (Koran, 7:156). Dalsi objasujici poznatek spociva v tom, ze omezovani prav
na zaklad pohlavi a ddicne viny nebo hichu jsou duchu islamu cizi.
Myslenka prvotniho hichu nebo ddicne zlocinnosti nema v islamu misto. Clovk se podle Koranu
(30:30) a podle Proroka rodi v pirozenem stavu cistoty neboli Iitrah, to znamena v islamu nebo podize-
nosti v$li Bozi a Jeho zakon$m. Vse, co se s clovkem dje po narozeni, je vysledek vnjsiho vlivu a r$z-
nych cinitel$. Chceme-li zalezitost vyjadit slovy moderniho mysleni, lidska pirozenost je tvarna; jde o
proces petvaeni v bytost spolecenskou, klicovy vyznam ma hlavn domaci prostedi. Pi Iormovani lid-
ske osobnosti a rozvoji mravniho charakteru jednotlivce hraje rozhodujici roli. Tim neupirame jednotlivci
svobodu volby a nezbavujeme ho zodpovdnosti. Spise jde o ulevu od onoho tzkeho bemene ddicne
zlocinnosti nebo pudoveho hichu.
B$h je podle deIinice spravedlivy, moudry, slitovny, milosrdny a dokonaly. Vytvoil clovka tak, ze
do nj vdechnul vlastniho ducha (Koran, 15:29, 3:9. 66:12|. Nebo" B$h je absolutni nekonecne dobro a
Jeho duch je absolutn dokonaly; jestlize tedy clovk pi aktu stvoeni dostal Od Boha Ducha Boziho, pak
si clovk musel uchovat alespo malou cast tohoto dobreho ducha sveho Stvoitele. To zejm vysvtluje
dobre povahove rysy clovka a jeho duchovni touhy. Jenze na druhe stran B$h stvoil clovka, aby Ho
uctival, ne aby Mu byl roven, aby byl jeho soupeem, dokonalym ztlesnnim nebo absolutnim vtlenim
Jeho dobroty. Znamena to, ze nehled na to, jak je clovk diky milosti stvoeni dobry a dokonaly, je stale
velmi pozadu za dobrotou a dokonalosti sveho Stvoitele. Clovk neni zbaven takovych vlastnosti, tim si
m$zeme byt jisti. Jsou vsak omezene a odpovidaji konecne pirozenosti clovka, jeho konecnym schop-
nostem a zodpovdnosti. To vysvtluje lidskou nedokonalost a omylnost.
Nedokonalost a omylnost se ale neshoduji s hichem, ani nejsou jinym oznacenim zleho konani - ales-
po ne v islamu. Je-li clovk nedokonaly, B$h jej neopousti a neponechava napospas jeho nedostatk$m.
Clovka posiluji zjeveni, podporuje ho rozum, posiluje svoboda volby, a vedou ho r$zne spolecenske a
duchovni vlohy k hledani a dosahovani relativni dokonalosti. Neustale prodlevani mezi silami dobra a zla
je zivotni boj. Clovk se tak ma na co tsit, m$ze hledat idealy, vykonavat praci a hrat urcite role. Zivot je
zajimavy a smysluplny, neni monotonni a nemnny. Na druhe stran Boha tsi, kdyz sve sluzebniky vidi
duchovn a moraln vitzit.
26
Podle moralni stupnice islamu neni lidska nedokonalost a omylnost hichem. Je to soucast pirozenosti
clovka jako konecneho a omezeneho tvora. Hich vsak je, ma-li clovk cesty a prostedky k dosazeni
relativni dokonalosti, a on ji nehleda. Hich je jakykoliv cin, myslenka nebo pani, ktere:
1) je uvazene,
2) protivi se jednoznacnemu zakonu Bozimu,
3) porusuje prava Boha nebo prava clovka,
4) je skodlive dusi nebo tlu,
5) je pachano opakovan a
6) lze se mu bzn vyhnout.
Toto jsou soucasti hichu, ktery neni vrozeny nebo ddicny. Je vsak pravda, ze clovk ma utajeny
souhrn schopnosti hichy pachat: nejsou vsak vtsi nez jeho schopnosti chovat se bohabojn a dobe.
Jestlize se vsak rozhodne cerpat ze souhrnu hich$ misto ze souhrnu dobra, pak ke sve ciste pirozenosti
pidava novy vnjsi prvek. Clovk je zodpovdny pouze za tento pidany prvek.
V islamu existuji hlavni a mensi hichy stejn jako existuji hichy proti Bohu a hichy proti Bohu a
clovku. Vsechny hichy proti Bohu jsou az na jeden odpustitelne, jestlize hisnik prosi o odpustni. Ko-
ran pravi, ze B$h vpravd neodpousti hich vlaznosti (polyteismus, panteismus, svata trojice atd.). Pitom
vsak odpousti jine hichy a promiji je, kdyz On chce. Jestlize se vsak polyteista nebo ateista navrati k Bo-
hu, jeho hichy mu budou odpustny. Hichy proti lidem jsou odpustitelne jen tehdy, kdyz poskozena
strana hisnikovi promine nebo kdyz dojde k nalezite nahrad hichu anebo trestu.
Pojem svoboda
Svobodu jako pojem i hodnotu popiralo mnoho jednotlivc$, skupin a narod$. Casto byla spatn chapa-
na a pekrucovana. Eaktem z$stava, ze zadna spolecnost nem$ze lidem dopat svobodu v absolutnim
smyslu toho slova. Vzdy musi existovat urcita omezeni, jestlize ma spolecnost plnit svou Iunkci.
Krom teto vseobecne myslenky islam uci svobod, chova ji v lasce a zarucuje ji muslim$m i nemus-
lim$m. Islamsky pojem svoboda lze pouzit na dobrovolne cinnosti clovka v kazdem obdobi jeho zivota.
Jak jsme uz ekli, kazdy clovk se rodi svobodny a ve stavu Iitrah neboli v cistem stavu. Znamena to, ze
clovk se rodi svobodny od hichu, podizenosti, zddne mencennosti a pekazek zp$sobenych pedky.
Jeho pravo na svobodu je posvatne, pokud on sam umysln neporusi zakon Bozi nebo neznesvti prava
ostatnich.
Jednim z hlavnich cil$ islamu je osvobozeni mysli od povr a nejistot, osvobozeni duse od hichu a
zkazenosti, vdomi od utlaku a strachu, a dokonce i tla od nepoadk$ a degenerace.
Postup, ktery islam pouziva, aby si clovk tento cil uvdomil, zahrnuje hluboke rozumove snahy, neu-
stala duchovni pozorovani, zavazne mravni zasady, dokonce i dieteticka naizeni. Jestlize se clovk timto
postupem v nabozenskem duchu idi, nem$ze se mu stat, ze by nedosahl konecneho cile - svobody a
osvobozeni.
Nanejvys vysokou d$lezitost ma v islamu take otazka svobody s pihlednutim k vie, uctivani Boha a
vdomi. B$h v Koranu pravi:
Nebudiz zadneho donucovani v nabozenstvi! A jiz bylo jasn rozliseno spravne vedeni od bloudni!
Ten, kdo nevi v Taghuta a vi v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlive, jez nikdy se neutrhne. A B$h
je slysici, vsevdouci (2:256).
Islam zaujima toto stanovisko, protoze nabozenstvi zavisi na vie, v$li a oddanosti. Tato slova by ne-
mla smysl, kdyby byla vynucovana silou. Navic islam pedklada pravdu Bozi ve Iorm moznosti vybru
a ponechava na clovku, aby se rozhodl podle sebe. Koran pravi:
Pravda pichazi od Pana vaseho; kdo chce, a" vi, a kdo chce, a" nevi! (18:29).
Islamsky pojem svobody je clanek viry, velebny pikaz Nejvyssiho stvoitele. Je vystavn na dalsich
zakladnich zasadach. Za prve, svdomi clovka je podizeno pouze Bohu, jemuz je kazdy clovk zodpo-
vdny. Za druhe, kazda lidska bytost je za sve skutky osobn zodpovdna a ona sama je opravnna sklizet
ovoce sve prace. Za teti, B$h obdail clovka zodpovdnosti rozhodovat o sob. Za ctvrte, clovk ma
dostatecne duchovni vedeni a rozumove vlastnosti, ktere mu umozuji dlat zodpovdna a zdrava roz-
hodnuti. Takovy je zaklad islamskeho pojmu svoboda a takova je hodnota svobody v islamu. Je to piro-
zene pravo clovka, duchovni a mravni vysada a pedevsim nabozenska povinnost. V ramci tohoto islam-
skeho pojmu neni misto pro nabozenske pronasledovani, tidni konIlikt nebo rasove pedsudky. Pravo
jedince na svobodu je tak posvatne jako jeho pravo na zivot; svoboda je ekvivalent samotneho zivota.
27
Pojem rovnost
Jednim ze zakladnich prvk$ v hodnotovem islamskem systemu je zasada rovnosti, nebo lepe eceno,
zasada poctivosti nebo nestrannosti. Hodnota rovnosti by se nemla smsovat nebo zamovat s pojmem
totoznost nebo stereotyp. Islam uci, ze ped Bozimi zraky jsou si vsichni lide rovni, ze vsak nejsou nutn
totozni, stejni. Existuji rozdily ve schopnostech, vlohach, ctizadostech, bohatstvi atd. Pesto vsak zadny z
tchto rozdil$ nem$ze byt sam o sob d$vodem k nadazenosti njakeho clovka nad druhym. P$vod clo-
vka, barva jeho pleti, jeho bohatstvi a stupe ucty, jemuz se tsi, nemaji ped Bohem zadny vliv na cha-
rakter a osobnost jednotlivce. Jedinym rozlisujicim znakem, ktery B$h uznava, je rozdil v bohabojnosti a
jedinym mitkem, ktereho B$h pouziva, je mitko dobroty a duchovni vyjimecnosti. V Koranu B$h
pravi:
Lide, vru jsme vas stvoili z muze a zeny a ucinili jsme z vas narody a kmeny, abyste se vzajemn
poznali. Avsak nejvznesenjsi z vas ped Bohem je ten, kdo je nejbohabojnjsi - a B$h je vsevdouci a o
vsem zpraven (49:13).
Rozdily v rase, barv nebo spolecenskem postaveni jsou jen nahodne. Nemaji vliv na pravy vyznam
clovka ped Bohem. Hodnota rovnosti neni zalezitost ustavnich prav nebo gentlemanske dohody ci bla-
hosklonne dobrocinnosti. Je to clanek viry, jejz muslim pijima se vsi vaznosti a k nmuz musi upimn
lnout. Zaklady islamske hodnoty rovnosti jsou ve struktue islamu siln zakoenny. Hodnota rovnosti
vyvra z nasledujicich zakladnich zasad jako jsou tyto:
1) Vsechny lidi stvoil jeden a tyz vcny B$h, nejvyssi Pan ze vsech.
2) Veskere lidstvo pati k lidskemu pokoleni a vsichni stejnou mrou pati k potomstvu Adama a Evy.
3) B$h je spravedlivy a laskavy ke vsem tvor$m. Nestrani zadne rase, vku, ani nabozenstvi. Cely
vesmir je Jeho panstvim a vsichni lide jsou Jim stvoeni.
4) Vsichni lide se rodi rovnopravni v tom smyslu, ze nikdo si s sebou nepinasi zadny majetek, a
vsichni umiraji jako rovnopravni, protoze si nikdo s sebou nic ze sveho majetku neodnasi.
5) B$h soudi kazdeho clovka na zaklad jeho vlastnich zasluh a podle jeho vlastnich skutk$.
6) B$h udlil clovku, tedy clovku jako takovemu, cest a d$stojnost.
To jsou nktere zasady, na nichz spociva hodnota rovnosti v islamu. Jestlize je tento pojem pln usku-
tecnn v praxi, pak nez$stava zadne misto pedsudk$m ani perzekucim. A je-li tento Bozi pikaz zcela na-
plnn, pak nez$stava misto pro utisk nebo porobu. Pojmy vyvoleny narod a gojove, slova privilegovane a
zavrzene rasy, vyrazy spolecenske kasty a druhoadi obcane ztraceji vyznam a zastaravaji.
Pojem bratrstv
Dalsim zakladnim prvkem v hodnotovem islamskem systemu je hodnota lidskeho bratrstvi. Tato hod-
nota je zalozena na tychz zasadach, o nichz se mluvilo v souvislosti se svobodou a rovnosti. Krom tchto
pedeslych zasad je lidske bratrstvi v islamu zalozeno na neochvjne vie v jedinost a univerzalnost Boha,
v jednotu lidstva, tedy jednotu uctivac$ Boha a v jednotu nabozenstvi, jehoz prostednictvim je B$h ucti-
van. Pro muslima je B$h jediny, vcny a univerzalni. On je stvoitelem vsech lidi, darcem vsech lidi,
soudcem vsech lidi a panem nade vsemi. Pro Nj spolecenske postaveni, narodni supermanstvi a rasovy
p$vod nic neznamenaji. Ped Nim jsou si vsichni lide rovni jako brati.
Muslimove vi v jednotu lidstva na zaklad zdroje stvoeni, p$vodniho rodicovstvi a konecneho osu-
du. Zdrojem stvoeni je sam B$h. P$vodni spolecne rodicovstvi nalezi Adamovi a Ev. K tomuto pokole-
ni nalezi kazda lidska bytost, kazdy k nmu pati. Pokud jde o konecny osud, muslim nepochybuje o tom,
ze se bude idit v$li Boha, k Nmuz se vsichni lide navrati.
Muslim vi v jednotu Boziho nabozenstvi. Znamena to, ze B$h neomezuje Sve nabozenstvi nebo
Svou pize na zadny konkretni narod, rasu nebo dobu. Dale to znamena, ze v Bozim nabozenstvi nemo-
hou existovat zadne rozpory. Jestlize toto vsechno spravn vylozime, nebude mozne, aby si nkdo cinil
neopravnne naroky na nadvladu nebo udajnou vylucnost. A jestlize tento pojem aplikujeme na lidske
nitro, poskytneme tak clovku jasnou pedstavu a pevnou zakladnu lidskeho bratrstvi. Muslim vi ve
vsechny posly a zjeveni Bozi bez rozdilu, protoze vi v jedinost Boha, jednotu lidstva a jednotu nabo-
zenstvi.
3)
3)
Viz diskusi o clancich viry na pedeslych strankach
28
Pojem mr
Abychom pochopili, jak islam pistupuje k otazce miru, musime mit na pamti nkolik zakladnich
Iakt$ o islamu. Mir a islam se odvozuji od tehoz slovniho koenu a lze je povazovat za synonyma. Zav-
recna slova dennich modliteb vsech muslim$ jsou slova miru. Pozdrav muslim$, kdyz se vraceji k Bohu,
je mir. Denni pozdrav mezi muslimy jsou vyrazy miru. Pidavne jmeno ,muslim' znamena vlastn miro-
vy. Nebe v islamu je obydlim miru.
Tema miru je tedy v islamu zakladni a dominantni. Jednotlivec, ktery se piblizuje k Bohu v islamu,
nem$ze nedosahnout miru s Bohem, sam se sebou a se svymi bliznimi. Uvazujeme-li o tchto hodnotach
dohromady, uvadime clovka do jeho spravneho mista v kosmu, a divame-li se na zivot z islamske per-
spektivy, pak lide s dobrou virou a zasadami nemohou zklamat v usili zlepsit svt, obnovit lidskou d$stoj-
nost, dosahnout rovnosti, tsit se univerzalnimu bratrstvi a vybudovat trvaly mir.
4)
Pojem spolecenstv
Slovo spolecenstvi nabylo urcitych citovych zabarveni, nktera z nich jsou romanticka a nostalgicka,
jina jsou reakcni a zlehcujici. Protoze se vsak chceme zabyvat zakladnimi vcmi, omezime vyklad jen na
ty nejzakladnjsi vyznamy slova spolecenstvi.
V zakladnim smyslu znamena pojem spolecenstvi ,vsechny Iormy vztah$, ktere charakterizuje vysoky
stupe osobni d$vrnosti, citove hloubky, moralnich zavazk$, spolecenske soudrznosti a pokracovani
v case . (nap. valky, miru). Lze jej najit v ... (nap. v tch a tch) mistech, nabozenstvi, narodu, rase,
zamstnani nebo (spolecna vc). Jeho p$vodnim vzorem ... (nap. ta a ta) je rodina' (Nisbet, pp. 47-48).
5)
V dalsim zakladnim smyslu je spolecenstvi mnohoznacnou skupinou se dvma zakladnimi podstatny-
mi znaky: (1) je to skupina, v jejimz ramci jednotlivec m$ze vykonavat pro nj nejd$lezitjsi cinnosti a
ziskavat zkusenosti. (2) Skupinu vaze spolecny pocit sounalezitosti a pocit vlastni jsoucnosti (Broom &
Selznick, p. 31).
6)
Hlavni historicky smr vyvoje se pohybuje od tchto d$vrnych, hlubokych mravnich svazk$ uvnit
spolecenstvi k onm neosobnim, Iormalnim, prospchaskym vztah$m uvnit masove spolecnosti. Tento
pohyb se vyznacuje r$znymi Iazemi a dalekosahlymi d$sledky.
Z tohoto historickeho smru bychom mohli odvodit jiste zavry. Za prve, historicky vyvoj nebyl ani
naprosto zaporny, ani zcela kladny a tvoivy. Na r$zne lidi p$sobily zaporne i kladne d$sledky r$znou
silou. Za druhe, moderni spolecnost ma do dokonalosti daleko, musi se vykonat jest mnoho prace. Za
teti, lidska situace neni ztracena nebo beznadjna zalezitost. Ano, existuji jiste krize a agonie, ale tato
situace se jest zcela nevymkla kontrole. Za posledni, lidstvo je nyni na sob vice vzajemn zavisle a lid-
ske spolecnosti jsou vice propojene. Vsechno, co se odehrava v jedne casti spolecnosti, ovlivni i jeji
ostatni casti. Prav tento Iakt bychom mli mit na pamti, kdyz diskutujeme o islamskem pojmu spole-
censtvi.
Islamsky pojem spolecenstvi m jist vjimecn rysy, tento vyrok by ml mit obecnou platnost. Tyto
vyjimecne rysy se tykaji zaklad$ spolecenstvi, jeho historickeho poslani a smyslu, jeho postaveni mezi
jinymi spolecenstvimi, jeho totoznosti a jeho nepetrziteho trvani.
Islamske spolecenstvi se nezaklada na rase, narodnosti, mist, zamstnani, pibuzenskych svazcich ne-
bo na zvlastnich zajmech. Nejmenuje se po zadnem v$dci nebo zakladateli nebo udalosti. Pesahuje na-
rodni a politicke hranice. Zakladem spolecenstvi v islamu je zasada vymezujici podizenost Allahovi,
poslusnost Jeho zakon$m a zavazek v$ci Jeho vci. Zkratka; islamske spolecenstvi existuje jen tehdy, je-
li napajeno a chranno islamem.
Islamske spolecenstvi ma historicke poslani pesahujici pouhe peziti, pouhou moc, vychovu nebo Iy-
ziologicke pokracovani rodu. Toto poslani se popisuje ve svatem Koranu takto:
Nech" stane se z vas obec, jez bude vyzyvat k dobremu, pikazovat vhodne a zakazovat zavrzenihod-
ne. A takovi budou blazeni (3:104). Vy jste narod nejlepsi, jenz kdy povstal mezi lidmi; vy pikazujete
vhodne, zakazujete zavrzenihodne a vite v Boha (3:110).
Historickou roli islamskeho spolecenstvi je byt pravdivym ztlesnnim cestnych, zdravych a vznese-
nych. Skutecn islamske spolecenstvi je bdlym strazcem cti a tvrdym nepitelem neesti. Co se pozaduje
4)
Viz nasledujici diskusi o valce a miru
5)
Robert Nisbet, The Sociological Tradition (New York: Basic Books 1966).
6)
L. Broom & P. Selznick, Sociologv. A text with Adapted Readings ( New York: Harper & Rowe, 1968).
29
od spolecenstvi jako celku, to se pozaduje i od kazdeho jednotliveho clena spolecenstvi. Je tomu tak pro-
to, ze cele spolecenstvi je spoadanym utvarem a kazdy jednotlivec je odpovdny Allahovi. Roli jednotli-
veho muslima nejlepe popisuje Prorok$v vyrok:
Kdokoli z vas vidi nco spatneho, musi se pokusit o napravu cinem nebo skutkem; jestlize nem$ze,
nech" se pokusi o zmnu slovem; jestlize nem$ze, nech" se posili jeho pocity nesouhlasu a odsouzeni, to
je nejmensi stupe viry.
Jak vidime, je to popis velmi vyznamny a obecny. V nasi dob, dob revolucnich prostedk$, nem$ze
nikdo opravnn podceovat moc vzajemn propojenych cin$ nebo moc sdlitelnych slov ci moc cit$.
Historickou roli islamske obce dale deIinuje vers z Koranu (2:143):
A takovymto zp$sobem jsme vas ucinili obci vzdalenou krajnosti, abyste byli svdky o lidech a aby
posel byl svdkem o vas.
Toto svdectvi plni velmi vyznamnou a nesmirn nalehavou ulohu. Znamena to, ze islamske spolecen-
stvi musi byt pikladne. Musi si klast vysoka mitka a stat se vzorem pro ostatni. Musi se vyhybat vy-
stelk$m a vystednostem, nehybne strnulosti a mizeni ducha. Musi si vybirat zlatou stedni cestu cin$,
byt vytrvale a soudrzne, musi vdt, co ma pijmout a co odmitnout, musi mit zasady, a soucasn musi
byt schopne pizp$sobit se, to je pravdpodobn nejtzsi zkouska lidskeho charakteru a spolecenske zi-
votaschopnosti. Ale prav takova je role islamskeho spolecenstvi, prav takove je historicke poslani mus-
lim$. A prav takove je hodnoceni, podle nhoz jsou muslimove nejlepsim lidskym spolecenstvim, jez se
ma teprve rozvinout.
Charakter islamskeho spolecenstvi se zaklada na zasadach soudrzne rovnovahy, pikladneho chovani,
jednoty cil$, vzajemnosti pocit$, solidarity a rovnosti. O tom svdci cetne citaty z Koranu a sunny (napi-
klad 4:135, 21:92, 23:52).
S pihlednutim na plynule trvani islamskeho spolecenstvi stoji za povsimnuti jiste skutecnosti. Povin-
nosti muslima je udlat vsechno, co je v jeho silach, aby toto trvani zajistil. Pravidla manzelstvi a ddic-
tvi, povinnosti zakat a hadzdz, vzajemna prava a povinnosti rodu, svdomitost jednotlivce a spolecenska
pislusnost - vsechny tyto zalezitosti smuji ke zdravemu trvani islamskeho spolecenstvi. Na druhou
stranu se Allah zavazuje k jeho ochran r$znymi zp$soby. Zavazuje se uchovat Koran a uchranit jeho
cistotu (15:9).
Znamena to, ze vzdy bude existovat spolecenstvi, ktere bude nasledovat Koran; Koran se neoctne bez
nasledovnik$, i kdyz se mohou vyskytnout nasledovnici jinych Knih. Za druhe, islam sam je plynule tr-
vani. Kdykoli se njaky narod odvratil od stezky Allahovy, B$h zopakoval Sva slova, potvrdil Svou
pravdu a seslal nove proroky nebo reIormatory, aby pokracovali v dile. Za teti, Allah nalehav varuje
ped odvracenim se od spravne stezky, muslimove by ztratili mnoho; Allah by je nahradil jinym lidem,
odlisnym od zklamavsich muslim$ (47:38).
A vici jsou varovani, ze pokud se nkdo z nich odvrati od viry, brzy B$h stvoi lid, ktery bude milo-
vat a ktery bude milovat Jeho -pokorni v$ci vicim a mocni proti nevicim, bojujicim po zp$sobu Bo-
zim a neobavajici se vycitek (Koran, 5:57).
Pojem morlka
Pojem moralka se v islamu sousteuje kolem jistych zakladnich clank$ viry a zasad. Pati mezi n:
1) B$h je stvoitelem a zdrojem veskereho dobra, pravdy a krasy.
2) Clovk je zodpovdnym, d$stojnym a ctihodnym sluzebnikem sveho Stvoitele.
3) B$h urcil vse na nebi a na zemi do sluzby lidstvu.
4) Diky Svemu milosrdenstvi a moudrosti B$h neocekava od clovka nemozne, a ani ho nebude volat
k zodpovdnosti za nco, co pesahuje lidske moznosti. B$h ani nezakazuje, aby se clovk tsil z
zivotnich radosti.
5) Umirnnost, prakticnost a rovnovaha jsou zarukou vysoke soudrznosti osobnosti a zdrave moralky.
6) Vsechny vci jsou v zasad povoleny s vyjimkou vci, jez jsou oznaceny jako povinne a jez se mu-
seji dodrzovat. Clovk se musi vyhnout tomu, co je oznaceno jako zakazane.
7) Konecnou zodpovdnosti clovka je zodpovdnost ped Bohem a soucasn jeho nejvyssim cilem je
spokojenost jeho Stvoitele.
Islam ma mnoho dalekosahlych, vycerpavajicich moralnich rozmr$. Islamska moralka se zabyva
vztahem clovka k Bohu, k jeho bliznim, vztahy mezi clovkem a jinymi prvky a stvoenimi ve vesmiru,
vztahem clovka k jeho vnitnimu ja. Muslim musi zvazovat sve vnjsi chovani a sve zjevne skutky, slo-
30
va a myslenky, pocity a zamry. Obecn eceno, role muslima spociva v prosazovani toho, co je spravne
v boji proti tomu, co je spatne, v hledani pravdy, ve zbavovani se lzi, v lasce ke krasnemu a uplnemu a ve
vyhybani se neslusnemu. Pravda a ctnosti jsou jeho cilem. Pokora a jednoduchost, zdvoilost a citni s
ostatnimi jsou mu nejblizsi. Nadutost, marnivost, drsnost a lhostejnost jsou Bohu odporne, urazeji Ho a
znepokojuji.
Pesnji eceno, vztah muslima k Bohu se vyznacuje laskou a poslusnosti, naprostou d$vrou a pe-
myslivosti, mirem a pochopenim, vytrvalosti a aktivni sluzbou. Tato vysoka moralka nepochybn vyzi-
vuje a posiluje i moralku ve vztahu k lidem. Ve vztahu k jinym lidem musi totiz muslim prokazovat las-
kavost k pibuznym a ucast se sousedem, uctu ke starsim a porozumni mladym, peci o nemocne a pod-
poru potebnym, soustrast truchlicim a povzbuzeni zarmoucenym, radost pozehnanym a trplivost zblou-
dilym, snasenlivost nevdomym a odpustni bezmocnym, musi odsuzovat zlo a umt se povznest nad
plytkosti. Navic musi respektovat zakonna prava ostatnich tak, jak respektuje sva vlastni prava. Jeho mysl
se musi zamstnavat tvoivymi myslenkami a vaznymi uvahami; srdce musi bit pocity ucastenstvi a dob-
rou v$li; z jeho duse musi vyzaovat mir a cistota; jeho rady musi byt upimne a zdvoile.
Moralni povinnosti muslima maji byt zivym pikladem pocestnosti a dokonalosti, muslim musi dodr-
zovat sve zavazky a dobe vykonavat svene ukoly, hledat vdni a cest vsemi moznymi prostedky,
napravovat chyby a litovat svych hich$, rozvinout si dobry smysl pro spolecenske svdomi a pstovat
schopnost chovat se skutecn lidsky, davat zavislym osobam stde bez pehanni a vyhovt jejich oprav-
nnym pozadavk$m. Piroda a svt jsou pro muslima polem badani a pedmtem radosti. Musi vyuzit
jejich prvk$ a hloubat nad jejich divy, cist je jako znaky Bozi velikosti a uchovavat jejich krasu, pro-
zkoumavat jejich podivuhodnosti a objevovat jejich tajemstvi. A" uz jsou pro nj pedmtem uzitku nebo
zabavy, muslim se musi vyvarovat pehanni a marnosti. Jako zodpovdny sluzebnik Bozi a jako svdo-
mity vici si musi vzdy uvdomovat existenci ostatnich, ktei spolecn s nim sdileji svt a ktei ho v bu-
doucnu budou nasledovat.
Moralni zasady islamu se nkdy vyjaduji ve Iorm kladnych zavazk$, jez se museji dodrzovat, a n-
kdy i Iormou zakaz$, jimz je nutno se vyhnout. A" uz jsou stanoveny kladn nebo zaporn, jejich cilem je
vybudovat v clovku zdrave mysleni, mirnou dusi, silnou osobnost a zdrave tlo. Neni pochyb o tom, ze
jde nezbytne pozadavky pro dosazeni obecneho blaha a prosperity lidstva. Islam ve snaze pomoci clov-
ku tyto pozadavky uspokojit, stanovuje mezi jinym tyto zasady:
1. Vyznavat jedinost Bozi a proroctvi Muhammadovo smysluplnym a oddanym zp$sobem;
2. Pravideln dodrzovat denni modlitby;
3. Platit nabozenskou da, ktera je znama jako almuzna chudym (zakat);
4. Dodrzovat p$st svateho msice ramadanu;
5. Alespo jednou za zivot vykonat pou" do svateho msta Mekky.
Moralni a spolecensky dopad tchto zasad bude pozdji podrobn vylozen.
Krom tchto kladnych opateni existuji i dalsi, ktera lze oznacit jako pedbzna nebo bezpecnostni.
Islam zakazuje urcite vci spojene s jidlem, pitim, odpocinkem a pohlavnim zivotem, aby tak clovka
ochranil ped silenstvim a degeneraci, ped slabosti a pychou, ped necudnosti a pokusenim. Pati mezi n
tyto zakazy:
1. Zakaz vsech druh$ opojnych vin, liker$ a alkoholu (Koran, 2:219; 4:43; 5:93-94).
2. Zakaz masa a vyrobk$ z vep$ (vepove maso, slanina, sunka, sadlo), z divokych zviat, ktera pou-
zivaji tesaky nebo zuby k usmrceni svych obti (tygi, vlci, leopardi atd.), z dravych ptak$ (sokol$,
sup$, havran$ atd.), z hlodavc$, plaz$, cerv$ a podobnych zivocich$, z mrtvych zviat a ptak$, ktei
nebyli usmrceni paticnym zp$sobem (Koran, 2:172-173; 5:4-6).
3. Zakaz vsech Iorem hazardu a marnych zabav (Koran, 2:219; 5:93-94).
4. Zakaz vsech nemanzelskych pohlavnich styk$ a vsech zp$sob$ hovoru, ch$ze, pohled$ a oblekani
na veejnosti, ktere mohou vzbudit pokuseni, podncovat touhu, rozdmychat podezeni nebo zna-
menat neskromnost a neslusnost (Koran, 23:5-7; 24:30-33; 70:29-31).
Tuto prohibici B$h zavedl pro duchovni a dusevni dobro clovka a take k moralnimu a materialnimu
uzitku lidstva. Neni to libovolny cin nebo svevolne vmsovani Boha do lidskych zalezitosti. Naopak, jde
o znameni Boziho zajmu o blaho lidstva a o piznak Jeho dobre pece o clovka.
Kdyz B$h jiste vci zakazuje, necini tak proto, ze by chtl clovka zbavit nceho dobreho nebo uzitec-
neho. Kona tak, protoze chce clovka chranit a umoznit mu rozvinout schopnost spravneho rozlisovani,
aby clovk dokazal volit v zivot lepsi vci, aby se neustale zajimal o vyssi moralni hodnoty. Aby toho
31
B$h dosahl, musi se pecliv starat o ducha a mysleni clovka, o jeho dusi a tlo, svdomi a city, zdravi a
bohatstvi, tlesnou konstituci a moralku. Zakazy tedy neznamenaji ochuzeni, ale obohaceni, neznamenaji
podizovani se, ale disciplinu, nejde pak o omezovani, ale o rozvoj clovka.
Na d$kaz toho, ze vsechny tyto zakazy jsou projevy milosrdenstvi a moudrosti, uvadime dv islamske
zasady. Za prve, neobycejne okolnosti, stav nouze, nutnost nebo kriticka situace muslimovi umozuji
dlat i to, co je jinak zakazano. Pokud takove okolnosti trvaji a muslim nem$ze napomoci jejich vyeseni,
pak nem$ze byt obviovan z nedodrzovani moralnich pravidel Bozich (viz Koran, 2:173; 5:4).
Za druhe, Pan vas Sob milosrdenstvi jako povinnost pedepsal; dopusti-li se nkdo z vas spatneho z
nevdomosti, potom vsak pokani kona a polepsi se ... vzdy" On vru je odpoustjici a slitovny (Koran,
6:54).
V jedne pozoruhodne a typicke pasazi Koran polozil zaklady a IilozoIii zdraveho moralniho chovani.
Pasaz lze pelozit takto:
Synove Adamovi! Odivejte se do sat$ ozdobnych v modlitebn kazde! Jezte a pijte, avsak nepeha-
njte, vzdy" On nemiluje ty, kdoz pehanji! Rci: ,Kdo zakazal saty ozdobne, jez B$h seslal sluzebnik$m
Svym podobn jako vytecne vci pro obzivu?' Odpovz: ,Toto je dano na dobu zivota pozemskeho tm,
kdoz uvili, a bude to pro n ciste v den zmrtvychvstani.' A takto My cinime srozumitelnymi znameni
pro lid vdouci. Rci: ,Pan m$j vru zakazal jen necudnosti veejne i tajne, hich a bezpravnou svevoli; a
dale, abyste pidruzovali k Bohu to, k cemu On neseslal opravnni, a mluvili o Bohu to, o cem nemate
ponti' (Koran, 7:31-33).
Rozsah moralky v islamu je tak souvisly a obsazny, ze soucasn spojuje viru v Boha, nabozenske ritu-
aly, duchovni pozorovani, spolecenske chovani, rozhodovani, intelektualni zajmy, spotebni zvyky, zp$-
sob mluveni a vsechny ostatni oblasti lidskeho zivota. Protoze prav moralka je takovou nedilnou soucasti
islamu, zazniva v kazde pasazi Koranu moralni ton a moralni uceni se v r$znych souvislostech v teto
Svate knize opakovan zd$razuje. Je proto obtizne njak strucn toto moralni uceni utidit za pomoci
nkolika citaci z Koranu. Kazda zasada se nescetnkrat objevuje v r$znych souvislostech. Objevuje se
bu jako jedina vyznamna zasada, nebo jako prvek celistveho moralniho systemu, jenz je sam o sob
prvkem celistveho nabozenskeho nadsystemu.
Jestlize si to uvdomime, pak budeme nasledujici pasaze povazovat pouze za reprezentativni uryvky z
Koranu zprostedkovane a vylozene clovkem, ktery se samozejm nedokaze vyrovnat s dokonalosti p$-
vodni a uplne verze Knihy.
Ctte Boha a nepidruzujte k Nmu nic! Chovejte se vlidn k rodic$m, pibuznym, sirotk$m, chudym,
sousedovi pokrevn spiznnemu i cizimu, piteli ze sousedstvi a poutnik$m a tm, jimiz vladne vase pra-
vice! Nebo" B$h vru nemiluje domyslivych a chlubivych, ktei sami jsou skoupymi a k lakot nabadaji
druhe a skryvaji to, cim obdail je B$h ve Sve stdrosti. A pipravili jsme nevicim trest potupny. A ne-
miluje tch, kdoz rozdavajice ze sveho jmni na odiv lidem a nevi ani v Boha, ani v soudny den. A ten,
jemuz je satan pitelem, ten spatneho ma pitele! (4:36-38).
Rci (O Muhammade): ,Pojte sem, abych vam sdlil to, co Pan vas vam zakazal! Nepidruzujte k
Nmu nic, bute laskavi k rodic$m nezabijejte z nedostatku dti sve, vzdy" jsme ustdili nezbytne pro
vas i pro n! Stezte se smilstva veejneho i tajneho, nezabijejte nikoho, koho vam B$h zakazal, leda
podle prava! A toto je to, co On vam pikazuje - snad budete rozumni! Nepiblizujte se k majetku sirotk$
jinak nez s dobrymi umysly, dokud nedosahnou dosplosti! Davejte dobre miry i spravedlive vahy! My
pak neukladame dusi bemeno zadne nad jeji sily. A kdyz hovoite, bute spravedlivi, i kdyz se jedna o
pibuzneho, a dodrzujte umluvu s Bohem! A toto je to, co On vam pikazuje - snad budete toho pamtlivi!
A toto je vskutku stezka Ma, jez vede pimo. Kracejte po ni a nenasledujte cesty jine, jez by vas vzdalily
od cesty Jeho. A toto je to, co On vam pikazuje - snad budete bohabojni!' (6:151-153).
B$h zajiste pikazuje spravedlnost, dobre skutky i stdrost pibuznym a zakazuje necudnost, zavrzeni-
hodne skutky a vzdornost a varuje vas - snad budete toho pamtlivi. Dodrzujte vrn umluvu Bozi, kdyz
jste ji jednou uzaveli, a nenarusujte pisahy, kdyz jste je potvrdili a Boha si jako jejich rucitele vzali -
vzdy" B$h dobe vi, co dlate. Kdokoliv zbozne skutky kona, a" muz ci zena, a je vici, toho vzkisime k
zivotu pekrasnemu a vru je odmnime odmnou podle toho nejlepsiho, co ucinili (16:93-91, 97).
Vyzyvej k cest Pana sveho moudrosti i kazanim krasnym a ve s nimi spor slovy nejlepsimi! Pan tv$j
zna nejlepe ty, kdoz z cesty jeho zbloudili, a zna dobe i ty, kdoz spravn jsou vedeni (16:125). Kdo kras-
nji hovoi nez ten, jenz k sluzb Bohu vyzyva, zbozne skutky kona a prohlasuje: ,Ja k tm, kdoz do v$le
32
Jeho se odevzdali, patim.' Dobre a spatne skutky si nejsou rovne; odplacej tim, co lepsi je, a hle, ten,
mezi nimz a tebou bylo nepatelstvi, se stane jakoby pitelem horoucim (41:33-34).
Co bylo vam z vci dano, je jen uzivani kratke zivota pozemskeho, vsak co u Boha je, je lepsi i trvalej-
si pro ty, kdoz vi a na Pana sveho spolehaji, a pro ty, kdoz velkym hich$m a neestem se vyhybaji, a
kdyz rozhnvani jsou, odpoustji, a pro ty, kdoz Panu svemu odpovidaji a modlitby sve dodrzuji a zale-
zitosti sve na zaklad porady mezi sebou vyizuji a z toho, co jsme jim ustdili, rozdavaji, a pro ty, ktei
si vzajemn pomahaji, kdyz postihne je bezpravi. A odmnou za spatne je jen spatnost podobna. Ten, kdo
odpousti a o napravu se snazi, toho odmna je u Boha, jenz vru nespravedlive nemiluje. Proti tm pak,
kdoz vzajemn si pomahaji pote, co bylo jim ukivdno, neni vru d$vodu k zakroceni; vsak d$vod k za-
kroceni je pouze proti tm, kdoz na lidech kivdu a na zemi svevoli nepravem pachali. Pro takove pak
urcen je trest bolestny. A vru ten, kdo trplivy je a odpousti ... a vskutku to pati k podstat vci ( 42 :36-
43).
Tm, kdoz po vcech pomijivych touzi, pospisime dat v nm to, co chceme, a tomu, komu chceme;
vsak potom pro n peklo pipravime, aby v nm hoeli v ponizeni a v zavrzeni.
Kdoz vsak po zivot budoucim touzi a usiluji o nj horliv, jsouce pitom vici - vdcn uznano bude
jejich snazeni.
Vsem, tm i onm, My rozmnozime Pana tveho dary a Pana tveho dary neznaji omezeni.
Pohle, jak jsme dali pednost jednm ped druhymi! V zivot budoucim vru jest vyssi hodnosti a
vtsi pednosti jsou!
A nepidavej k Bohu bozstva jineho, abys nez$stal zahanben a opustn.
Pan tv$j rozhodl, abyste nikoho krom Nho neuctivali a abyste rodic$m dobre prokazovali. A jestlize
jeden ci oba s nich u tebe zestarnou, neikej jim ,Euj!' a neodbyvej je stroze, nybrz mluv s nimi slovem
laskavym! Sklo k nim obma z milosrdenstvi kidla pokory a ekni: ,Pane m$j, smiluj se nad nimi ob-
ma, tak jako oni m vychovali, kdyz jsem byl maly!' Pan vas nejlepe vi, co v dusich vasich je a jste-li
zbozni, On vru ke kajicnik$m je odpoustjici.
A davej pibuznemu po pravu, a take chuasovi a po cest Bozi jdoucimu, vsak nerozhazuj rozhazo-
vanim, vzdy" marnotratni jsou brati satanovi a satan byl v$ci Panu svemu nevdcny.
Jestlize se od nich odvratis cekaje na milosrdenstvi Pana sveho, ve ktere douIas, pots je alespo slo-
vem utsnym!
A nemj ruku svou pivazanou ke krku svemu ani ji nerozvirej pilis siroce, abys nebyl pomlouvan a
neupadl v nouzi.
Pan tv$j otevenou rukou ustduje obzivu anebo ji odmuje, komu chce, nebo" On dobe je zpraven
o sluzebnicich Svych a jasn je zi.
Nezabijejte dti sve z obavy ped zchudnutim, vzdy" My jim i vam obzivu ustdime. A jejich zabijeni
je hichem velkym.
A nepiblizujte se k cizolozstvi, nebo" to ohavnost je i spatna cesta. A nezabijejte osoby, jez B$h kazal
zabijet, leda podle prava. A byl-li nkdo zabit nespravedliv, dali jsme jeho nejblizsimu pravomoc jej
pomstit, nech" vsak pi zabiti nepehani, vzdy" zajiste mu bude pomozeno.
A nepiblizujte se k majetku sirotka, leda zp$sobem co nejlepsim,
pokud nedosahne dosplosti. Dodrzujte vrn zavazky sve, nebo" zadano bude zuctovani o zavazku!
A bute spravedlivi v mie, kdyz odmujete, a vazte vahami pimymi - to pro vas je lepsi i nejlepsi co
do vysledku.
A nenasleduj to, o cem vdni nemas, vzdy" sluch, zrak i srdce budou vsechny zadany, aby pocet vy-
daly.
A nevykracuj si po zemi trouIale, vzdy" zemi nem$zes rozpoltit a nedosahnes vyskou svou hor vrchol-
ku.
To vsechno je spatnosti u Pana tveho a je mu to odporne.
A toto je cast toho, co vnukl ti Pan tv$j z moudrosti sve. A nedavej vedle Boha bozstvo jine, bys nebyl
do pekla uvrzen, potupen a zatracen! (17:18-39).
Kdysi jsme darovali Luqmanovi moudrost kouce: ,Bu vdcny Bohu, nebo" ten, kdo vdcny je Bo-
hu, je vdcny pro dobro sve vlastni. Kdo vsak je nevdcny ..., tedy B$h sobstacny je i chvalyhodny.' A
ulozili jsme clovku laskavost k rodic$m jeho - neb nosila jej matka jeho se samymi nesnazemi a odsta-
vila jej po dvou letech - kouce: ,Bu vdcny Mn i rodic$m svym - neb u Mne je cil konecny!' Nuti-li
t vsak usilovn, abys ke Mn pidruzoval nco, o cem nemas vdni zadne, pak je neposlouchej! Bu k
33
nim na tomto svt laskavy podle zvyklosti uznane, avsak nasleduj cestu tch, kdoz kajicn se ke Mn
obratili! Ke Mn se pak uskutecni navrat vas a Ja vas poucim o tom, co jste konali. Pravil Luqman synu
svemu napominaje jej: ,Synacku, nepidruzuj nic k Bohu, vzdy" pidruzovani je vru kivda nesmirna.' ,
. Synacku, i kdyby to byla vaha zrnka hocicneho a i kdyby to bylo ve skale ci na nebi anebo na zemi,
B$h to pinese! Vzdy" B$h vru bystry je i dobe zpraveny. Synacku, dodrzuj modlitbu, pikazuj vhodne
a zakazuj zavrzenihodne! Bu trplivy v$ci tomu, co t postihne, nebo" to pati k podstat vci! Neod-
vracej tva svou od lidi a necho nadut po zemi, nebo" vru B$h nemiluje domyslive vychloubace! Bu
umirnny v ch$zi sve a ztisuj hlas sv$j, vzdy" nejodpornjsi z hlas$ vsech je vru hlas osl$' (31:12-19).
Vy, ktei vite! Vino, hazardni hra, sochy a vrhani los$ sipy jsou vru vci hnusne z dila satanova.
Vystihejte se toho - a mozna ze budete blazeni. Satan chce mezi vami podnitit pomoci vina a hazardnich
her nepatelstvi a nenavist a odvest vas od vzyvani Boha a od modlitby. Pestanete s tim tedy? (5:90-91).
Spise usiluj pomoci toho, co ti B$h daroval, o dosazeni pibytku posledniho! Nezapominej na udl
sv$j v zivot pozemskem a ci dobre tak, jak B$h ucinil dobre tob! A neusiluj o pohorseni na zemi;
vzdy" B$h nema rad ty, kdoz pohorseni sii!' (28:77).
Tyto uryvky by mohlo podpoit i mnoho dalsich pasazi z Koranu a z Tradic Muhammadovych. Samy o
sob dostatecn vykresluji zakladni moralni zasady islamu. Tyto islamske zasady jsou ve sve podstat a
za vsech okolnosti vyjimecne. B$h je nezavedl proto, aby byly cas od casu obdivovany, ale aby se naopak
prosazovaly a mly smysl. Maji napomahat jednotlivci rozvijet vlastni osobnost a zuslech"ovat charakter
tim nejcelistvjsim zp$sobem, posilovanim pouta clovka s Bohem a upevnnim jeho svazku s Nim,
zdrojem vseho dobra. Islamske moralni zasady nebyly vytvoeny, aby jednotlivce zastrasovaly nebo vha-
nly do pasivity a lhostejnosti. Jednim pikladem tuto skutecnost dolozime. Bylo-li nkteremu muslimovi
ublizeno nebo je-li utlacovan, m$ze se svobodn rozhodnout, zda bude utlaku celit a odplacet stejn, nebo
zda odpusti a svi se Bohu. Vi, ze ma pravo zaujmout ob stanoviska a rovnz vi, ze je pro nj lepsi od-
pustit. Odpusti-li, cini tak svobodn pro lasku Bozi. Odplaci-li, neporusuje zakon, ani se nechova nespra-
vedliv; brani jen sva prava, takovy postoj je posvatnou povinnosti sam o sob, pomaha opravnnym in-
stitucim nastolit ad a poadek. Kdyby islam vyzadoval naproste odpustni, jak to teoreticky vyzaduji jine
viry, pak by se mnoho neukaznnych jedinc$ ocitlo v pokuseni pachat zlo a pekrocit vsechny hranice.
Kdyby islam vyzadoval pouze odplatu, pak by nezbylo misto pro slitovani a trplivost, ani pro duchovni
napravu a moralni zralost a v takovem pipad by mnoho dobrych lidskych vlastnosti zmizelo a mnoho
vci z lidskych mravnich schopnosti by se nikdy neuskutecnilo.
Je bzne, ze lide, ktei se uci odpoustt za vsech okolnosti, tak necini a snad ani nemohou, protoze to z
perspektivniho hlediska neni v zajmu lidstva, ani v zajmu samotne moralky. Stejn tak lide, ktei se uci
tvrd odplacet, nemaji zadnou nebo jen malou uctu k lidskym ctnostem a nedbaji o moralni hodnoty jako
o vseobecna pravidla. Avsak islam, bozske pouto lidske pirozenosti, poskytuje na lidske problemy
spravne odpovdi. Hisnik$m, ktei se chtji napravit, ktei chtji dostat jest jednu pilezitost a v pipad
odpustni chtji zacit znovu poctiv zit, se doporucuje odpustit. Avsak v$ci tm, ktei si pohnutky od-
pustni nespravn vylozili a i nadale se chovaji spatn, islam umozuje uplatnit odplatu. Takze postoj
muslima je v obou pipadech spravny a prospsny. Odpousti-li, tsi tim Boha, zadrzi trestajici ruku a pi-
spiva k naprav provinilce. Odplaci-li, chrani pravo, nastoluje ad a spravedlnost, pomaha zastavit zlo. Co
je tedy zdrava moralka? Postoj clovka, ktery je nemilosrdnym mstitelem bez vybru? Nebo snad postoj
muslima, ktery uvazuje o slitovani a odpustni a pocita i s mimoadnymi okolnostmi? A kdo je moraln
zdravy? Clovk, ktery odpousti, protoze vi, ze stejn nema moznost odplaty? Nebo muslim, ktery od-
pousti a pitom si je pln vdom sveho prava na odplatu? Co je vlastn opravdove odpustni? Odpustni
vyvrajici z vnjsiho natlaku a zakazu chovat se jinak? Nebo odpustni vyvrajici ze svobody volby a
konani? Neni divu, ze islamske moralni zasady jsou zdrave, jedinecne a pizp$sobive. Jsou to totiz pika-
zy Boha, zdroje vseho dobra a moralky.
Pojem vesmr
V pedmluv jsme se kratce zminili o postaveni muslim$ a o budoucnosti islamu na zapadni polokouli.
V teto casti se budeme zabyvat postavenim clovka v soucasnem svt, celkovou lidskou situaci a is-
lamskym pojmem vesmir neboli svtovym nazorem. Upevnime tak pojmy, jimiz jsme se jiz zabyvali, a
uvedeme nktere dalsi myslenky a r$zne rozmry naseho tematu propojime v zavrecnem shrnuti.
34
Soucasna lidska situace je pinejmensim zavazna. Vyzaduje zajem a aktivni reakci vsech lidi dobre
v$le a nabozenskeho zalozeni. Tato situace by je vsak nemla pivadt k zouIalstvi nebo k rezignaci.
Duch nadje vzdy byl a je integralni soucasti islamu (viz nap. Koran, 12:87; 65:3).
Problemy a krize moderni doby nejsou zcela vyjimecne nebo zvlastni. Je pravda, ze jsou obtizne, slo-
zite a strastne a mozna vic, nez kdykoli pedtim. Avsak rozdil mezi dneskem a pedeslymi stoletimi je
spis rozdilem v intenzit nez rozdilem druhovym. Neustale rostouci slozitost, nasich soudobych obtizi
m$ze byt do znacne miry zavinna nasim rostoucim ocekavanim a schopnostmi.
Po mnoho stoleti a v mnoha oblastech zemkoule byl hlavnim zdrojem nejobtiznjsich krizi jisty druh
nepruzneho, vylucneho a netolerantniho postoje v$ci neznamemu, odlisnemu a cizimu. Tato orientace
zplodila rasismus, elitastvi, bigotnost, pedsudky a celou skupinu stejn odpornych postoj$.
Jen malo lidi popira, ze lidstvo celi nezvykle krizi. Soucasna krize lidstva jako by vznikla z vazne ne-
rovnovahy mezi nasim vnjsim, navenek zamenym materialnim badanim a mezi nasimi vnitnimi, do-
vnit zamenymi moralnimi snahami. Neni nic snazsiho nez vyzadovat rovnovahu, prosazovat ,stedni
cestu' nebo prosazovat ,zlaty sted'. Avsak niceho se nedosahuje tak obtizn jako prav takoveto rovno-
vahy. V minulosti se nkdy vyroky typu ,nejen chlebem ziv je clovk' interpretovaly tak zkreslen, ze
naznacovaly lhostejnost v$ci materialnimu blahu clovka. Podobn se vykladala i vira v Boha; casto se
zamovala za bezmocny Iatalismus nebo kategoricke popeni svobodne lidske v$le a seberealizace. Na
druhe stran pehnany d$raz na duchovnost a rezignovanost zase podncuje vznik materialismu, raciona-
lismu ,svobodne v$le' atd. Jestlize se na duchovno klade pilisny d$raz, zvrhava se v povrcivost a ne-
jasnosti. Podobn protikladny tlak pemuje materialismus na nedbaly pistup, svobodnou v$li na liber-
tinstvi a racionalismus na pustou marnost. Djiny mysleni nkolika poslednich stoleti dokladaji tyto ten-
dence az pilis dobe.
Bhem nedavnych desetileti se duchovni stupnice zvedala a klesala. V sedesatych a v sedmdesatych
letech se udalosti obecneho zajmu staly neocekavane, neobvykle pr$zkumy vesmiru. Avsak stejn sen-
zacni jsou i neocekavane vysledky vyzkum$ vnitnich domen byti, pestoze je nkdy povazujeme za
snobske, kultovni a neuroticke.
Zvlas" alarmujici je rozmach tchto dvou nezvyklych a nevyrovnanych typ$ zkoumani. D$vod k po-
plachu spociva ve skutecnosti, ze oba typy nemaji vzajemny vztah, natoz aby se vzajemn ovlivovaly.
Vzajemn na sebe nereaguji, vzajemn se neposiluji ani neinspiruji. Navic jejich pochybna a nevyrovnana
existence pedstavuje neustalou hrozbu pro vtsinu lidi. M$ze je dohnat ke kolisani a nejasnostem, ktere
zase mohou zintenzivnit problemy spolecnosti a udl moderniho clovka jest ztizit. Tento spatny smr
lze zmnit, jestlize se njak podai smiit vnjskov zamene vdecke vyzkumy s vnitn orientovanymi
moralnimi snahami. Nejen chlebem ziv je clovk. To je zejma pravda. Ale stejn tak neni ziv pouze
modlitbami. Clovk je jak politickou, tak i materialistickou bytosti a nabozenskym hledacem svatosti.
Jak jsme jiz ekli, soucasny svt se potyka s mnozstvim problem$. Stejn tak se potyka i s navzajem si
protiecicimi diagnozami a recepty. Nktei lide hlasaji v souladu se slovy jedne popularni pisn ,Svt
dnes potebuje hlavn lasku... atd.' Jini volaji po obrod clovka. Dalsi se obraceji k marxismu, huma-
nismu, satanismu nebo scientismu jako ke konecnemu eseni. Dalsi zase ocekavaji pichod njakeho bu-
douciho spasitele. Tento dlouhy seznam pitom nezahrnuje lidi lhostejne, lidi, ktei ztratili veskerou na-
dji, a zastupy apatickych jedinc$, ktei pravdpodobn nad vsemi optimisticky naladnymi skupinami
pevazuji. Zda se vsak, ze svt dnes nejvice potebuje porozumni. Clovk potebuje porozumt sam sob
a sve pirozenosti, svym omezenim a schopnostem, svemu mistu ve vesmiru a vztah$m s jeho prvky.
Otazka zni: Jak m$ze islam clovku pomoci pochopit sebe sama, jak m$ze pomoci vyjasnit jeho zaml-
zene perspektivy a uvolnit jeho schopnost pemyslet? Pokusime-li se na tuto otazku odpovdt, budeme
muset mit na pamti zakladni pojmy islamu, o nichz jsme dosud hovoili, a domyslet nktere dalsi prvky
islamskeho hodnotoveho systemu. Takovy rozbor pravdpodobn ukaze, jaky ma islam vztah k moder-
nimu clovku a jak mu m$ze pomoci hledat jeho cestu.
Pro islam je charakteristicka zasada umirnnosti. Snad nejlepe je vyjadena v pohledu islamu na lid-
skou pirozenost, na smysl zivota a na ideu Boha. Islam neni jednostrann zamena ,humanisticka' Iilo-
zoIie, ktera clovka stavi tem na rove Bohu a krom clovka nic neuznava. Islam vsak ani nezastava
nazor, ze clovk je od pirozenosti zly, zkazeny nebo hisny. Islam odmita myslenku, ze zivot je odpudi-
vy, brutalni, kratky a ubohy. Odmita vsak i myslenku, ze zivot je cilem sam o sob, ze je plny radosti a
bezstarostnosti. Islam dava zivotu kladny smysl, ucel. Znehodnocuje pozemsky zivot jen vzhledem k
zivotu posmrtnemu. Islam se nezajima jen o te a tady, hedonismus a pitomne radosti. Rozhodn vsak
35
te a tady nepomiji a nevidi jen budouci zivot v posmrtnem raji. Vsima si lidske situace zde na zemi a
lidskeho osudu v posmrtnem zivot. Tyto zajmy jsou pochopiteln proporcn rozlozeny; islam si vazi
kazde Iaze lidske existence podle jejiho pomrneho ucinku na celkove blaho clovka (Koran, 7:33; 17:18-
21; 28:77; 57:20-21).
V Koranu je pasaz (2:27-39) typicka pro mnoho dalsich pasazi. Tento uryvek obsahuje nktere zaklad-
ni islamske zasady a pedstavuje zaklady islamskeho svtoveho nazoru. Nejvyznacnjsi z tchto zasad
jsou tyto:
1. Svt je bytim ve vyvoji vytvoenem v$li Boha a udrzovanem Bohem pro smysluplne cile. Histo-
ricke dni se odehrava v souladu s jeho v$li a podle ustavenych pravidel. Neidi se slepou nahodou,
nejsou to tedy nahodile a neuspoadane udalosti.
2. B$h stvoil clovka a clovk je zastupcem Boha na zemi. B$h clovku ulozil obdlavat p$du a
obohacovat zivot vdomostmi, ctnostmi, cili a smyslem. Aby clovk tohoto cile dosahl, je vse na
zemi i na nebi stvoeno pro clovka a je mu to podizeno. Zivot na teto planet neni clovku vze-
nim; jeho pichod na svt neni svevolnym trestem za pedchozi hichy. Clovk nebyl vyhnan z jed-
noho svta a uvrzen do naseho svta. Jeho existence neni nahodna nebo neplanovana.
3. Vdni je jedinecnou schopnosti clovka a nedilnou soucasti jeho osobnosti a jeho byti. Prav v-
dni clovka opravuje k tomu, aby byl zastupcem Boha na zemi, a ziskava mu dokonce i uctu a
vrnost andl$ Bozich.
4. Prvni Iaze zivota na zemi nezacala v hichu nebo vzpourou proti Stvoiteli. ,Vyhnani' z rajske za-
hrady a nasledujici osudy Adama a Evy, jejich litost. Bozi odpustni a citni s clovkem, nepatel-
stvi mezi clovkem a Satanem - to vse nebylo pro Stvoitele nic noveho. Nebyly to ani nahodne
udalosti. Na to, aby tyto udalosti byly nahodne, maji pilis hluboky smysl. Spise se zda, ze se staly,
aby prvniho clovka ukaznily, aby zazil pocit padu a vzestupu, moralni porazky a vitzstvi, odcize-
ni se Stvoiteli a smieni se s Nim. Clovk tak byl pro zivot lepe pipraven a s vtsi jistotou mohl
celit zivotnim nejistotam a zkouskam.
5. Eva nebyla slabsi casti prvniho lidskeho paru. Nepokousela Adama aby jedl ze zakazaneho stromu,
ani nebyla zodpovdna za vyhnani z rajske zahrady. Adam i Eva mli stejnou zodpovdnost a byli
pokouseni stejn; oba mli vycitky, kali se a dostalo se jim odpustni a naklonnosti Bozi. To je
velmi d$lezity bod, protoze osvobozuje Evu od vytky, ktera se s ni a jejim pohlavim tahla cela sta-
leti; zbavuje ji to obvinni, ze ona sama nese vtsinu zodpovdnosti za vyhnani z raje. Navic se tak
jasn ika, ze vira v moralni nedostatecnost zeny je neospravedlnitelna a ze dvoji mitko je napro-
sto neopravnne. Koran zde a na jinych mistech dava jasn najevo, ze jak muz, tak i zena jsou stej-
n schopni ctnosti a slabosti, jsou stejn citlivi a zasluhuji si stejne chvaly.
6. Clovk je svobodny tvor se svobodnou v$li. Takova je podstata lidstvi a zaklad zodpovdnosti clo-
vka v$ci jeho Stvoiteli. Bez relativn svobodne v$le by lidsky zivot neml smysl a Bozi smlouva
s clovkem by ztratila vyznam. Kdyby clovk neml svobodnou v$li, B$h by mail sv$j cil a clovk
by nemohl nest v$bec zadnou zodpovdnost. Nco takoveho je pirozen nemyslitelne.
7. Zivot pochazi od Boha. Zivot neni vcny, ani neni cilem sam o sob, jde o pechodnou Iazi, po niz
se vse navrati ke svemu Stvoiteli.
8. Clovk je zodpovdny tvor. Zodpovdnost za hich vsak vznika jen u jednotliveho hisnika. Hich
neni svou podstatou ddicny, penosny nebo spolecny. Kazdy jednotlivec je za vlastni zodpovdny.
Pestoze ma clovk sklon k mravni zkazenosti, je take schopen napravy a spasy. Neznamena to, ze
islam dava pednost jedinci ped skupinou. Individualismus neznamena tem nic, je-li vyazen ze
spolecenskych souvislosti. Znamena to, ze jedinec ma r$zne soubory roli, ktere m$ze hrat. Musi je
hrat tak, aby si uchoval svou moralni neporusenost a uchoval svebytnost, dodrzoval prava Bozi a
plnil sve spolecenske zavazky.
9. Clovk je d$stojny a uctyhodny tvor. Jeho d$stojnost se zaklada na skutecnosti, ze mu jeho Stvo-
itel vdechnul Sveho ducha. Mnohem d$lezitjsi vsak je, ze tato d$stojnost neni omezena na zadnou
zvlastni rasu, barvu pleti nebo tidu lidi. Je to pirozene pravo clovka, kazdeho clovka, nejucty-
hodnjsi bytosti na zemi.
10. Uvedeny uryvek konecn poukazuje na hluboke koeny jedinosti Boha a jednoty lidstva. Dale uka-
zuje, ze nejvyssimi ctnostmi clovka jsou zboznost a vdni, a jestlize je takoveho vdni dosazeno
a pouzivano podle Boziho vedeni, pak ma clovk zajistn blazeny osud, lidsky zivot bude vyrovna-
ny a klidny.
36
KAPITOLA III
APLIKACE VIRY
V teto kapitole bychom se chtli zabyvat hlavnimi projevy viry, jak je islam ustanovil. Jde o modlitby
(salat), p$st (saum), poskytovani almuzny cili ,dobrocinnost' (zakat) a pou" (hadzdz). B$h naidil tyto
projevy viry, aby slouzily vsem duchovnim ucel$m a uspokojovaly lidske poteby. Nktere jsou kazdo-
denni, jine se konaji jednou za tyden, nktere jednou za msic, dalsi se konaji jednou za dva roky, jine
kazdorocn, nktere se musi vykonat nejmen jednou za zivot. Zahrnuji tedy vsechny dny v tydnu,
vsechny tydny v msici, vsechny msice v roce a vsechny roky zivota a pedevsim poznamenavaji Bozim
dotykem cely zivotni bh.
Zminili jsme se jiz o tom, ze vira bez cin$ a praxe je mrtva, stava se tak cilem sama o sob, tedy ales-
po z islamskeho hlediska. Pirozena vira je velmi citliva a m$ze byt nanejvys ucinna. Jestlize se vsak
nepraktikuje nebo nepouziva, rychle ztraci svou zivotnost a motivacni silu. Jedinou cestou, jak viru ozivit
a podidit ji jejimu vlastnimu ucelu, je praxe. Na oplatku vira zase clovka vede ke stalosti, oddanosti a
vytrvalosti v nabozenske praxi. Je tomu tak, protoze vnitni vztah mezi virou a praxi je velmi silny, jejich
vzajemna zavislost je tedy pochopitelna. Clovk bez viry nema zadny skutecny zdroj inspirace, a proto
nema ani zadne hodnotne cile, k nimz by smoval nebo v nz by douIal. Zivot takoveho clovka nema
smysl, zije ze dne na den, coz neni opravdovy zivot. Na druhe stran clovk, jenz viru vyznava, ale ne-
uplatuje ji v praxi, podvadi sam sebe a ve skutecnosti zadnou viru nema, je jen bezmocnym zbloudilym
pocestnym.
Vzajemny vztah mezi islamskou virou a praxi se ziv odrazi v celkovem uspoadani nabozenstvi a
ukazuje hlubokou IilozoIii islamskeho uceni. Islam neuznava zadnou hranici mezi dusi a tlem, duchem a
hmotou, nabozenstvim a zivotem. Bere clovka tak, jak ho B$h stvoil a uznava, ze pirozenost clovka
se sklada z duse a tla. Nezanedbava jeho duchovni povahu; jinak by byl clovk jako zvie. Nepodceuje
ani jeho Iyzicke poteby; jinak by clovk byl andlem, jimz neni, a ani byt nem$ze. Podle islamu clovk
stoji uprosted proudu stvoeni. Neni cist duchovnim tvorem, protoze cist duchovni bytosti jsou andle,
neni ani tvorem pesahujicim andly, protoze jedinou takovou bytosti je samotny B$h. Neni zcela hmot-
nym nebo Iyzickym tvorem, protoze jedine bytosti tohoto druhu jsou zviata a jine nerozumne bytosti.
Protoze clovk ma dvojakou podstatu, ma i soubzne pozadavky a poteby: duchovni a materialni, moral-
ni a Iyzicke. Nabozenstvi, ktere m$ze clovku pomoci a pivest ho blize k Bohu, je nabozenstvi berouci
do uvahy vsechny tyto pozadavky a poteby, nabozenstvi pozvedajici clovka duchovn a ukazujici jeho
Iyzicke poteby. A takovym nabozenstvim je prav islam. Potlacovat nkterou slozku lidske pirozenosti
nebo narusovat jejich rovnovahu, ci se piklant jen k jedne z nich by bylo urazlivym protiecenim lidske
pirozenosti, a k tomu i nezodpovdnym protivenim se podstat, v niz B$h clovka stvoil.
Protoze islam zarucuje naproste respektovani lidske pirozenosti takove, jaka skutecn je, a hluboce se
zajima o duchovni a take o materialni blaho clovka, nepovazuje proto nabozenstvi za osobni zalezitost
nebo za zalezitost oddlenou od bzneho lidskeho zivota. Jinymi slovy, nema-li nabozenstvi ucinny vliv
na osobni a veejny zivot, pak je bezcenne. Na druhe stran zivot nema smysl, neni-li izen podle Boziho
zakona. Tim se vysvtluje, proc islam rozsiuje sv$j smysl pro organizaci na vsechny oblasti zivota: na
osobni a spolecenske chovani, na praci a pr$mysl, ekonomiku a politiku, na narodni a mezinarodni vztahy
atd. Rovnz se tak nazorn ukazuje, proc islam neuznava ,sekularizaci' cili oddlovani nabozenstvi od
kazdodenniho zivota. Vzajemne p$sobeni skutecneho nabozenstvi a smysluplneho zivota je nanejvys vy-
znamne. Proto take islam pronika do vsech oblasti zivota, idi vsechno lidske konani ve zdravem a vseo-
becnem duchu pijatelnem pro Boha a shovivavem v$ci clovku.
Nezbytny soulad mezi pravym nabozenstvim a dennim zivotem znamena, ze se islam nepiklani k po-
ucce ,sest dni pro m nebo pro svt a jeden den pro Pana'. Tato poucka je v delsim pohledu bezcenna a
zbavuje nabozenstvi sily a zivota. Vedle toho tim clovk pacha vaznou nespravedlnost v$ci Bohu a vazn
poskozuje lidskou dusi. Je to vazne zanedbani duchovnich a moralnich poteb, ktere jsou stejn d$lezite
jako hmotne poteby, ne-li vtsi. Doslo by k nebezpecnemu rozstpeni lidske pirozenosti; kazda takova
nerovnovaha je piznakem upadku. Kdyby vsak clovk zasvtil sest dni mnisskemu zp$sobu zivota nebo
hlubokym meditacim a jen jeden den sob, nebylo by to ani trochu lepsi. Rovnovaha by byla opt poruse-
na. Je tedy pirozene a nanejvys logicke, budeme-li sledovat cestu, kterou nabizi islam. Protoze ma clovk
37
dvojakou pirozenost a stoji uprosted proudu stvoeni, ocitne se ve vaznych problemech, bude-li zane-
dbavat svou dusi nebo tlo, nebo jestlize dovoli, aby jedno pevazilo nad druhym. Nejtzsi zkouskou lid-
skeho smyslu pro spravedlnost a mravni soudrznost a take zkouskou jeho v$le a opravdovosti je chovat se
stejn k dusi i tlu a ob vyvazen, rozumn a rovnomrn upevovat. Aby islam clovku tuto zkousku
ulehcil, pichazi s pravidelnym cvicenim ve vie.
MODLITBY (SALAT)
Vznam modlitby
Modlitba pedstavuje jeden z pili$ islamu a je povazovana za zaklad nabozenstvi. Kazdy muslim, kte-
ry nedodrzuje modlitby a nema pro to rozumnou omluvu, se dopousti vazneho pestupku a ohavneho hi-
chu. Tento pestupek je zavazny, protoze se neprotivi jen Bohu, coz je samo o sob dost spatne, ale proti-
vi se i lidske pirozenosti. Sklon uctivat skvle bytosti a smovat k vznesenym cil$m je lidskym instink-
tem. Nejvyssi bytosti a nejvznesenjsim cilem vseho je B$h, islamska modlitba je nejlepsim zp$sobem,
jak v clovku vypstovat rozumnou osobnost a jak upesnit jeho zrale smrovani. Zanedbavat modlitby
znamena potlacovat dobre vlastnosti lidske pirozenosti a neospravedlnitelne popirani jejiho prava uctivat
a milovat, prava smovat a stoupat k vyssimu, prava vynikat v dobru a dosahovat vznesenych cil$. Ta-
kove potlacovani a popirani pedstavuje velmi vazny a skodlivy pestupek. V tom spociva vyznam a zi-
votni d$lezitost modlitby v lidskem zivot.
Vzdy bychom mli pamatovat na to, ze B$h lidskou modlitbu nepotebuje, protoze On zadne poteby
nema. B$h se zajima jen o nase celkove blaho a prospch. Kdyz B$h nutnost modlitby zd$razuje a ukla-
da nam ji za povinnost, chce nam pomoci; protoze vsechno dobre, jez cinime, je v nas prospch, a kazdy
pestupek, jehoz se dopustime, je pestupkem proti nasi dusi. Proto i zde je clovk ve stedu pozornosti a
hlavni jsou jeho spolecne zajmy. Uzitek, ktery clovk ziskava z islamske modlitby, je nemitelny a po-
zehnani modlitby pesahuje lidskou pedstavivost. Neni to jen pouha teorie nebo konvencni domnnka, je
to uchvatny Iakt a duchovni zkusenost. Nasleduje vysvtleni ucinnosti islamske modlitby:
1. Posiluje viru v Bozi existenci a v Bozi dobrotu a penasi tuto viru do nejskrytjsich kout$ lidskeho
srdce.
2. Ozivuje tuto viru a cini z ni v praktickem zivot tvoivou silu.
3. Pomaha clovku, aby si uvdomil pirozene a pudove smovani k velikosti a vysoke moralce, k vy-
tecnosti a k r$stu ctnosti.
4. Ocis"uje srdce a rozviji mysl, zuslech"uje svdomi a ukliduje dusi.
5. Upevuje v clovku prvky dobra a slusnosti, potlacuje zlo a sklony k nepaticnemu chovani.
Rozebirame-li islamskou modlitbu a studujeme jeji jedinecnou povahu, zjis"ujeme, ze nejde jen o Iy-
zicke pohyby nebo o prazdne recitovani ze Svate knihy. Islamska modlitba je nevyrovnatelny a bezpi-
kladny zp$sob rozumove meditace a duchovni oddanosti, moralniho r$stu a Iyzickeho cviceni; vsechny
tyto prvky jsou pitom obsazeny v jednom jedinem aktu. Je to vylucn islamska zkusenost, v niz se kazdy
sval lidskeho tla spojuje s dusi a mysli pi uctivani Boha a ke slav Bozi. Je tzke zvolit njaka slova, jez
by vystihla plny vyznam islamske modlitby, lze vsak ici, ze v ni jde o:
1. Cviceni discipliny a sily v$le;
2. Procviceni oddanosti k Bohu a vsem hodnotnym cil$m:
3. Ostrazita pipominka Boha a neustaleho zjevovani Jeho dobroty;
4. Semeno pstni duchovna a moralni ryzosti;
5. Pr$vodce po nejpijemnjsi zivotni stezce;
6. Ochrana ped necudnosti a zlem, ped zbloudnim ke zlu;
7. Projev prave rovnosti, pevne jednoty a bratrstvi;
8. Vyraz dik$ Bohu a vaznosti k Bohu;
9. Smovani k vnitnimu miru a stabilit;
10. Bohaty zdroj trplivosti a odvahy, nadje a d$vry.
38
To vsechno je islamska modlitba, to vsechno dokaze clovku dat. Nejlepe pravdu tohoto vyroku zjis-
tite, jestlize modlitbu sami vykonate a dopejete si jejich duchovnich radosti. Teprve pak clovk pozna, co
modlitba opravdu znamena.
Podmnky modlitby
Kazdy muslim, muz ci zena, ma povinnost konat modlitbu. Musi vsak byt:
Dusevn zdravy a svepravny;
Relativn zraly a dosahl jiz puberty, tedy obvykle kolem ctrnacti let. (Rodice by mli svym dtem ra-
dit, aby se modlitby zacaly ucit v sedmi letech a d$razn by jim to mli doporucit v desiti letech);
Nepostizeny vaznou nemoci, zeny nesmji mit menstruaci nebo rodit nebo byt v sestinedli. Nejlepsi
vymezenou dobou k tmto obdobim je deset a ctyicet dn$. Zeny jsou za tchto okolnosti od modliteb
zcela osvobozeny.
Modlitba neni platna, nejsou-li splnny nasledujici pozadavky:
1. Abdest neboli ritualni omyvani ((wudu) bude vysvtleno pozdji);
2. Cistota celeho tla. Tlo musi byt odno a zem pouzita k modlitbam musi byt zbavena veskere
spiny a necistoty;
3. Odv musi vyhovovat moralnim zasadam, intimni casti tla musi byt zakryty. Muzi musi mit tlo
zakryto alespo od pupku po kolena. U zen by mlo byt zakryto cele tlo krom tvae, rukou a cho-
didel. Ob pohlavi nesmji mit pi modlitbach pr$hledne latky;
4. Vyhlaseni umyslu modlit se srdcem i hlasem vsude, kde to je mozne;
5. Postoj celem smrem ke qible, tedy smrem ke Kaab v Mekce. Existuje ada zp$sob$, jak urcit
spravny smr. Jestlize clovk nevi, jak by smr zjistil, ml by se idit svym nejlepsim usudkem.
Druhy modliteb
Nasleduji r$zne druhy modliteb:
1. Povinne |Iard), ktere zahrnuji pt povinnych modliteb, ucast na shromazdni v patek odpoledne a
pohebni modlitbu. Jestlize clovk tyto modlitby nedodrzuje, pak pacha vazny a trestuhodny hich,
nema-li ovsem rozumnou omluvu.
2. Dobrovolne (wadzdzib a sunna), ktere zahrnuji modlitby doprovazejici povinne modlitby a shro-
mazdni u pilezitosti dvou velkych svatk$ (Id). Nedodrzovani tchto modliteb je vazna nedbalost
a zasluhuje si vytky.
3. Nepovinne modlitby, ktere zahrnuji veskere nepovinne modlitby v kteroukoli denni nebo nocni
dobu. Zvlastni vyznam maji dv obdobi: konec noci ped usvitem a p$lnoc.
Casov rozlozen modliteb
Kazdy muslim, muz ci zena, musi vykonat pinejmensim pt dennich modliteb v urcenou dobu, nema-
li ovsem njaky ospravedlnitelny d$vod, proc je nekona, proc je kona dohromady nebo proc je kona
opozdn. Jsou to tyto modlitby:
1. Casna ranni modlitba (salatu-l-Iadzr), kterou lze konat kdykoli po rozbesku a ped vychodem
slunce, v rozmezi asi dvou hodin.
2. Poledni modlitba (salatu-z-zuhr).
1)
Tuto modlitbu lze konat od okamziku, kdy slunce zacne sestu-
povat ze zenitu, az do okamziku, kdy je na polovicni cest k zapadu. Jestlize napiklad slunce zapa-
da v sedm hodin odpoledne, pak cas teto modlitby zacina kratce po poledni a konci o p$l ctvrte od-
poledne. Kratce nato zacina obdobi dalsi modlitby. Existuji vsak pesne kalendae, ktere stanovuji
casy jednotlivych modliteb. Nemate-li ho k dispozici, spolehnte se na sv$j nejlepsi usudek.
3. Odpoledni modlitba (salatu-lasr), kterou lze vykonat hned po vyprseni obdobi poledni modlitby az
do zapadu slunce.
1)
Muslim$m v zemich, v nichz plati letni a zimni cas, mohou nastat jiste obtize a nejasnosti v otazce rozhodnuti, kdy konat
patecni modlitebni shromazdni (dzuma). Tento problem lze snadno vyesit, jestlize si po cely rok urcite cas modlitby na dobu
mezi 1.15 a 2.30 odpoledne. Nebudete potom muset mnit dobu konani modlitby. Nasim bratim d$razn doporucujeme, aby
tuto dobu zahrnuli do sveho tydenniho rozvrhu. Totez plati i o polednich nedlnich shromazdnich.
39
4. Modlitba pi zapadu slunce (salatu-l-maghrib). Cas teto modlitby zacina hned po zapadu slunce a
konci, jakmile na zapadnim nebi zmizi cervanky. Doba, v niz lze konat tuto modlitbu, normaln tr-
va jednu hodinu a dvacet az ticet minut.
5. Vecerni modlitba (salatu-l-isa), jejiz cas nastava hned po zmizeni cervank$ na zapad (asi hodinu
a p$l po zapadu slunce).
Stoji za povsimnuti, ze islam rozvrhl doby modliteb tak, aby se nase duchovni obnova spojovala s Iy-
zickym obcerstvenim, a ze se tim spojuje klid mysli s tlesnym uvolnnim. Casna ranni modlitba se kona
v pravidelnou dobu snidan, poledni modlitba se kona v dob obda, odpoledni modlitba v dob, kdy se
osvzujeme salkem caje nebo kavy, modlitba pi zapadu slunce pipada na cas vecee a vecerni modlitba
odpovida dob vecerniho obcerstveni. Rovnz stoji za povsimnuti, ze muslim vykonavajici tyto modlitby
poznamenava cely den duchovnim znamenim na jeho zacatku, na konci i v jeho pr$bhu. Vici tim spo-
juje nabozenstvi se zivotem, cely den citi pitomnost Bozi ve sve dusi, zakoncuje sve denni konani v du-
chovnich pocitech a buduje svou mravni vytecnost na silnych zakladech. Navic tim muslim vhani do
vsech oblasti zivota duchovni svzest a nabozenstvi je pitomno ve vsech jeho cinnostech. P$sobi v ob-
chodech a kancelaich, doma a na Iarmach, v tovarnach a v zavodech. Pronika svym svtlem do kazdeho
druhu obchodu a prace. Rozvrzeni modliteb je pozoruhodne, protoze je dilem Bozim a dilem islamu.
Vzdy je nejlepsi vykonat modlitbu hned, jak nastane jeji cas, ledaze by nco zapicinilo neocekavane
zpozdni nebo odlozeni modlitby. Tyto modlitby jsou zkouskami Bozimi. Odmna vicim, ktei touto
zkouskou projdou, je nezmrna a jejich blaho si nelze pedstavit. Ststi, ktereho dosahnou, radost, kterou
poci"uji, a cest, kterou ziskavaji, nelze slovy vyjadit. Na druhe stran neschopnost zucastnit se takove
zkousky je trestuhodnym hichem. Ma za nasledek pisne tresty, duchovni odcizeni a umrtveni a spole-
censkou izolaci.
Poledni (zuhr) a odpoledni (asr) modlitby lze konat spolecn, jestlize clovk cestuje nebo je nemocen.
Totez povoleni se udluje k modlitb pi zapadu slunce (maghrib) a k vecerni modlitb (isa).
2)
Cstecn abdest (wudu)
Ped vykonanim modlitby musi byt clovk v dobre tlesne pohod a ve stavu cistoty. Je nezbytne omyt
casti tla, ktere jsou bzn vystaveny spin nebo prachu ci smogu. Tento obad se nazyva ABDEST (wu-
du) a provadi se nejlepe takto:
1. Vyhlaste umysl, ze tento ukon slouzi uctivani Boha a cistot.
2. Umyjte si tikrat ruce az po zapsti.
3. Ocistte si usta vodou, rovnz tikrat, nejlepe vsak kartackem.
4. Ocistte si nosni dirky vtahovanim vody, opt tikrat.
5. Tikrat si umyjte cely oblicej obma rukama, pokud je to mozne, od horni strany cela k brad a od
ucha k uchu.
6. Tikrat si omyjte prave pedlokti az na konec lokte, pak provete totez pi omyvani leve ruky.
7. Utete si celou hlavu nebo jakoukoli jeji cast vlhkou rukou, a to pouze jednou.
8. Utete si vnitni strany usi ukazovaky a jejich vnjsi strany pomoci palc$. Palce by mly byt vlhke.
9. Utete si mokryma rukama krk.
10. Umyjte si ob nohy po kotniky a to tikrat. Zacnte pravou nohou.
Tim je abdest u konce a clovk, ktery jej dokoncil, je pipraven k modlitb. Je-li abdest vykonan adn,
m$ze jej osoba podle sveho pani pouzit pro mnoho dalsi modliteb. Davame pednost tomu, aby se abdest
obnovoval co nejcastji . Je dobre abdest vykonavat v urcenem poadku, i kdyz abdest bude pijat i od
osob, ktere takovy poadek porusi. Abdest vykonany zminnym zp$sobem pro modlitbu dostacuje, neni-li
vsak njak zrusen.
2)
V prvnim pipad jde o pedcasne spojeni modliteb. Odpoledni modlitba se kona ped svou dobou konani, nasleduje hned
za poledni modlitbou. V druhem pipad jde o spojeni opozdne. Modlitba pi zapadu slunce se vykonava po uplynuti doby,
kdy se spravn kona, hned nasleduje vecerni modlitba. Takoveto spojovani modliteb m$ze snizit neklid muslim$, ktei z
opravnnych d$vod$ (napiklad cesta, pracovni smna) nemohou konat modlitby v paticnou dobu.
40
Zrusen abdestu
Abdest je rusen, jestlize:
1. Dojde k vymsovani, nap. moci, stolice, tlesnych plyn$ apod.;
2. Dojde k vytoku krve nebo hnisu a podobnych latek z kterekoli casti tla;
3. Dojde ke zvraceni;
4. Clovk usne;
5. Dojde ke ztrat rozumu pozitim drogy nebo jakekoliv toxicke latky.
Jestlize nastane nktera ze zminnych vci, je nutne abdest obnovit. Po vymsovani by mla byt pou-
zita voda, protoze toaletni papir nemusi byt pro ucel cistoty a modlitby dostatecny.
Upln nahrazen abdestu (tajammum)
Tajammum nebo uchyleni se k ciste zemi m$ze nahradit abdest a dokonce i koupel. Povoluje se v na-
sledujicich pipadech:
1. Jestlize je clovk nemocny a nem$ze pouzivat vodu;
2. Jestlize nema v dostatecnem mnozstvi pistup k vod;
3. Kdyby mu voda zp$sobila obtize nebo zp$sobila nemoc;
4. Kdyby konani abdestu clovku zabranilo ucasti na pohebni modlitb nebo modlitb ld, za nz ne-
existuje nahrada.
V kazdem takovem pipad je mozne provest tajammum, ktere se
provadi takto:
1. Udete obma rukama o cistou zem nebo pisek ci na kamen.
2. Otepejte si ruce a otete si s nimi oblicej stejn jako pi abdestu.
3. Opt udete obma rukama o zem a otete si pravou pazi k lokti levou rukou a pak otete levou ru-
ku pomoci prav ruky.
Toto tajammum je symbolickym projevem d$lezitosti abdestu, jenz ma pro uctivani Boha a pro zdravi
zivotn d$lezity vyznam. Kdyz islam zavedl nutnost opakovat abdest, bral v uvahu nejlepsi hygienickou
Iormulaci, kterou nedokazala pedvidat zadna duchovni doktrina nebo lekasky pedpis.
Zvlstn nazen pi abdestu
Pro abdest islam pikazuje urcita opateni. Jestlize ma clovk ponozky nebo puncochy na nohach nebo
si je po vykonani obadu natahl, neni nutne si je pi obnoveni abdestu sundavat. Misto toho je mozne
pejet pes n mokrou rukou. Ponozky nebo puncochy by si vsak clovk ml sundavat alespo jednou za
dvacet ctyi hodin a umyt si pitom nohy. K teto praxi se lze uchylit i v pipad, ze ma clovk na nohou
boty a jejich podrazky jsou ciste a boty vypadaji cist. Jestlize je na castech tla, ktere maji byt pi abde-
stu omyty, njake zranni, je mozne otit obvaz poranni mokrou rukou, kdyby sundavani obvazu a umy-
vani poranni zp$sobilo dalsi obtize.
Upln abdest (koupel ghusl)
Cele tlo s nosnimi otvory, usty a hlavou se musi umyt v uplne nove koupeli ped zacatkem modlitby v
nasledujicich pipadech:
1. Po intimnim styku;
2. Po poluci ve spanku;
3. Po uplynuti menstruacniho obdobi u zen;
4. Na konci sestinedli kojicich zen. Jestlize toto obdobi skonci dive nez za ctyicet dni, ml by se
vykonat uplny abdest.
Mli bychom zd$raznit, ze na zacatku koupele nebo abdestu si clovk musi uvdomit, ze jej kona kv$li
cistot a uctivani Boha. Clovk, ktery provadi abdest, castecny nebo uplny, by ml tento ukon spojit s
vyroky slavicimi Boha a zadajicimi Ho o spravne vedeni. Podoby tchto vyrok$ jsou detailn popsany ve
vypracovanych nabozenskych zdrojich. Nezna-li clovk spravne znni doporucovanych vyrok$, m$ze
pronaset i vlastni vty. Dostacuje, jde-li o vyroky chvalici Boha a jsou-li pronaseny upimn.
41
Svolvn k modlitb (adhn)
Vici vykonal abdest a je pipraven k modlitb. Kdyz nastane cas modlitby, je dobre v souladu s Tra-
dicemi proroka Muhammada pronest svolavani k modlitb ( adhan). Modlici se stoji smrem ke qible
(smrem ke Kaab v Mekce|, zveda ob ruce k usim a hlasit pronasi nasledujici text:
Allahu Akbar (B$h je nejvtsi), (opakuje se
ctyikrat);
Ashadu An La Illaha-il-l-Lah (Dosvdcuji
ze neni boha krom jedineho Boha|, (opa-
kuje se dvakrat);
Ashadu Anna Muhammadan Rasulu-l-lah
(Dosvdcuji, ze Muhammad je Prorokem
Bozim), (dvakrat);
Hajja Ala-s-salah (Pojte rychle
k modlitb), (dvakrat a obraci tva dopra-
va);
Hajja Ala-l-Ialah (Pojte rychle
k uspchu), (dvakrat, obraci tva doleva);
Allahu Akbar (B$h je nejvtsi ze vsech),
(dvakrat);
La llaha llla-l-lah (Neni Boha krom jedi-
neho a opravdoveho Boha), (jednou).
Kdyz se svolava k casne ranni modlitb, pida vyvolavac jednu vtu hned za cast 5. Pozadovana vta
zni takto:
As-salatu Chajrun Minan-naum.
(Modlitba je lepsi nez spanek), (dvakrat). Pak vyvolavac pokracuje casti 6 a 7. Tato vyjimka se dla
pouze rano, protoze v tuto dobu lide spi, a proto je teba jim modlitbu pipomenout.
Zactek modlitby (iqmah)
Po dokonceni volani se vici pipravi k modlitb a zacinaji ji oznamenim zvanym iqamah. Vty jsou
az na dv vyjimky stejne jako pi adhanu:
a) iqamah se ika rychleji a ne tak hlasit;
b) hned po casti 5 by se mla pronaset tato vta:
Qad Qamati-s-salah
(modlitba je pipravena|. Pak by mly jako obvykle nasledovat casti 6 a 7.
Provdn modlitby
Po vykonani abdestu a po adhanu a iqamahu zacina hlavni modlitba:
1. Casn rann modlitba (saltu-l-fadzr)
Pi teto modlitb se vykonavaji nejprve dv casti (rakaty) jako dobrovolne (sunna). Po nich nasleduji
dv povinne casti (Iard). Ob dobrovolne a povinne casti se vykonavaji stejn, jenze, ze pi vyhlasovani
umyslu musi clovk rozlisovat dva druhy. Nasleduje popis ukonu:
Cast 1.
Clovk stoji pokorn a zbozn smrem ke qlible, zveda ob ruce az k usim a ika: ,Nawajtu Osalli
Sunnata Salati-l-Eadzr nebo Earda Salati-l-Eadzr (ponechava se na vlastnim vybru); Allahu Akbar'.
42
Znamena to: ,Vyhlasuji sv$j umysl vykonat dobrovolnou nebo povinnou (podle okolnosti) modlitbu
ranni; B$h je ze vsech nejvtsi.' Pak spusti paze k tlu a pravou ruku polozi na levou. Ob ruce spocivaji
tsn pod pupkem.
3)
poloha wakuf
Cast 2.
Potom tise pronasi tato slova:
,Subhanaka-l-lahumma wa bihamdik, wa tabaraka-smuk, wa taala Dzadduk, wa La Ilaha Ghajruk. A
udhu bi-l-lahi mina-s-sajtani-r-radzim. Bismi-l-lahi-r-rahmani-r-rahim.'
Znamena to: ,Budiz slaven, Boze mj a Tob budiz vsechna chvala a budiz pozehnano Tve jmeno a
Tva velikost je vznesena a neni Boha mimo Tebe. Utikam se k Bohu ped ablem prokletym. Ve jmenu
Boha milosrdneho, slitovneho.'
4)
Cast 3.
Potom potichu nebo nahlas recituje suru Otevirajici Koran (al Eatiha), po ni uryvek z Koranu (sura
Otevirajici a piklady kratkych sur a vers$ jsou uvedeny dale na konci teto kapitoly.
Cast 4.
Protom pronasi slova: ,Allahu Akbar' (B$h je ze vsech nejvtsi), klani se do praveho uhlu, dlan po-
klada na kolena a tise ika:
,Subhana Rabbija-l-Azim'
(,Budiz chvala memu velikemu panu', opakuje se tikrat). Tomu se ika ruku. Po tomto postoji vici
zaujima polohu vestoje s tmito slovy:
3)
Poloha rukou je v souladu s jednou pravnickou skolou. Jine skoly davaji pednost jinym poloham. Jde vsak o nevelke rozdi-
ly, ktere nemaji na platnost modlitby vliv. Ve skutecnosti se vsechny takove rozdily povazuji za pihodne a ucelne spis nez za
omezovani a pekazku.
4)
Tuto Cast doporucujeme. Pro dokonceni modlitby neni nezbytn nutna.
43
,Sami a-l-ahu Liman Hamidah; Rabbana Laka-l-Hamd'
(Nech" vyslysi B$h toho, kdo ho chvali, Pane nas, budiz Ti chvala.) Ruce jsou pitom pipazene.
Poloha ruku
Cast 5.
Vici pak ika ,Allahu Akbar', a poklada se na zem tak, ze se dotyka zem prsty na nohou, obma
koleny, obma rukama a celem. Je to poloha sedzda a doprovazeji ji tato slova:
Subhana Rabbija-l-ALa
Poloha sedzdas
(Budiz slava Panu Nejvyssimu, opakuje se tikrat).
Cast 6.
Pak po slovech ,Allahu Akbar' nasleduje poloha dzalsa, kratky odpocinek vsed: vnjsi strana leveho
chodidla a prsty praveho chodidla stoji kolmo a dotykaji se zem, ruce jsou polozeny na kolenou.
poloha dzalsa
44
Pak nasleduje druhe padnuti na tva (sedzda); vykonava se stejn a se stejnymi slovy jako prvni. Tim
konci jeden dil modlitby (rakat).
Cast 7.
Po prvnim dilu se modlici zveda a ika ,Allahu Akabar', pechazi pitom do polohy vestoje, aby mohl
zacit s druhym dilem modlitby a recituje Eatihu (Otevirajici suru), po ni nasleduje uryvek z Koranu jako v
prvnim dilu modlitby.
Cast 8.
Po druhem uklonu a dvou padnutich na tva, ktera jsou stejna jako v prvnim dilu, si seda do polohy
dzalsa a recituje tasahhud s jeho dvma castmi (pojedname o tom pozdji).
Cast 9.
Nakonec otaci tva doprava a pronasi tato slova: ,Assalamu Alajkum wa rahmatu-l-Lah' (Mir budiz s
tebou a milost Bozi). Pak otaci tva doleva a pronasi totez.
Tak se provadi kterakoliv modlitba skladajici se ze dvou dil$ (rakat$), a" uz jde o povinnou nebo ne-
povinnou modlitbu. Jakmile se naucite tuto modlitbu spravn provadt, zjistite, ze vsechny ostatni mod-
litby jsou velmi jednoduche. Mli bychom jest zd$raznit, ze kazdy pohyb a kazde slovo ma v islamske
modlitb velky vyznam a symbolizuje velmi hluboky smysl.
2. Poledn modlitba (saltu-z-zuhr)
Sklada se ze cty dil$ jako sunna, pak nasleduji ctyi dily jako Iard a pak dva dalsi jako sunna. Eard se
v teto modlitb provadi takto:
a) Prvni dva dily se provadji stejn jako pi ranni modlitb. Eatiha a cast Koranu se recituji potichu.
Klanni a padani na tva je stejne.
b) Kdyz po druhem dilu recituje tasahhud, modlici se na konci prvni casti tasahhudu zastavi, aby mo-
hl zaujmout polohu vestoje.
c) Pak recituje Eatihu pouze v tetim dilu a nerecituje uryvky z Koranu.
d) Kdyz ukonci teti dil, stavi se k ctvrtemu a recituje Eatihu stejn jako ve tetim dilu.
e) Po klanni a padani na tva zaujima polohu dzalsa (vsed) a recituje tasahhud s jeho dvma castmi.
I) Pak pronasi napravo a nalevo mirove pozdravy.
g) Dva dily sunny jsou stejne jako pi ranni modlitb, pronaseji se vsak potichu.
3. Odpoledni modlitba (saltu-l-asr)
Sklada se ze cty dil$ jako sunna a nasleduji po ni ctyi dily jako Iard. Vykonavaji se stejn jako pi
poledni modlitb a potichu.
4. Modlitba pi zpadu slunce (saltu-l-maghrib)
Sklada se ze ti dil$ jako Iard, po nich nasleduji dva dalsi dily jako sunna. Prvni dv casti lze pronaset
tichym nebo slysitelnym hlasem; teti se pronasi potichu. Provadi se stejn jako poledni nebo odpoledni
modlitba az na to, ze ctvrty dil se vynechava. Zavrecne sezeni po recitaci Eatihy, klanni a padani na tva
tedy nasleduje uz po teti casti, ktera konci vyslovenim mirovych pozdrav$. Dv sunny se pronaseji stejn
jako pi ranni modlitb.
5. Vecern modlitba (saltu-lisa)
Sklada se ze cty dil$ jako Iard, dvou jako sunna a ti jako witr
5)
(vyssi nez sunna a nizsi nez Iard).
Prvni dva dily ze cty Iard$ lze pronaset tlumen nebo nahlas. Vykonavaji se stejn jako pi poledni nebo
odpoledni modlitb.
Pokud jde o ti dily witr, provadji se jako modlitba pi zapadu slunce s dvma vyjimkami:
5)
R$zne pravni skoly se pi vykladu teto casti v detailech lisi. Nktere witr nepozaduji; dalsi jej vyzaduji pi ranni modlitb s
mensimi obmnami. M$zete se idit kteroukoliv autentickou skolou.
45
ve tetim dilu nasleduje po Eatize cast Koranu a pi stani po klanni a ped padanim na tva vici pro-
nasi tato slova:
,Allahumma mna nastainuk, wa nastahdik, wa nastaghIiruk, wa natubu ilajk, wa numinu bik, wa na-
tatawakkalu alajk, wa nuthni alajka-l-chajra kullah. Naskurk, wa la naIkurk, wa nachlau wa natruku
man jaIdzuruk. Allahumma ijjaka nabud, wa laka nusalli wa nasdzud, wa ilajka nasa wa nahIid. Nardzu
rahmatak, wa nachsa adhabak; inna adhabaka bi-l-KuIIari mulhaq wa salli-l-llahumma ala sajjidina Mu-
hammad wa ala alihi wa sahbihi wa sallim.'
Teto pasazi se ika qunut a lze ji pelozit takto:
,O Boze! Prosime T o pomoc a vedeni a touzime po Tve ochran a vime v Tebe a spolehame se na
Tebe a velebime T a dkujeme Ti a nejsme Ti nevdcni a prohlasujeme, ze mezi nami nejsou takovi,
ktei T neposlouchaji.
O Boze! K tob se modlime a ped Tebou padame na tva a k Tob se uchylujeme a Tebe rychle po-
slouchame a v Tve milosrdenstvi douIame a Tveho trestu se obavame, nebo" Tv$j trest stihne nevici.
O Boze! Pozvedni naseho mistra Muhammada a jeho lid a jeho prave nasledovniky.'
Nedokazete-li si qunut zapamatovat, postaci, budete-li recitovat nco podobneho do doby, nez recitaci
qunutu zvladnete. Vsechny modlitby sunna (dobrovolne) se maji ikat jednotliv, ne sborov, s vyjimkou
modliteb Id a witr v msici ramadanu.
Modlitby sunna se nepozaduji od osob, ktere zmeskaly nktere modlitby Iard. Takovy clovk musi do-
hnat, co promeskal, a pronest povinne modlitby. Modlitby sunna se take nevyzaduji, jestlize vyprsel
spravny cas konani modliteb Iard. Zmeska-li tedy clovk jakoukoliv modlitbu a chce ji nahradit, musi
pronest pouze Iard.
Jestlize vici nevi, jak se maji modlitby recitovat arabsky, m$ze pouzit jakykoli jiny jazyk, ktery zna,
je-li tento jazyk schopen vyjadit arabske vyznamy. Abychom uceni arabske verze usnadnili, pouzivame
transliteraci.
Modlitby na shromzdn (dzamaa)
1. Shromazdni idi imam vybrany z pitomnych vicich. Musi byt vybran na zaklad svych nabozen-
skych znalosti a zboznosti.
2. Imam stoji sam vpedu, ostatni vici stoji v adach za nim, vsichni jsou obraceni ke qible. Shromazd-
ni lze sestavit dokonce i jen ze dvou osob: imama a jednoho viciho.
3. Po ohlaseni modlitby imam recituje Eatihu a doplkovou pasaz z Koranu hlasit pi ranni modlitb a ve
dvou prvnich dilech modlitby pi zapadu slunce. Kdyz imam recituje nahlas Koran, ostatni ho zamyslen
a pokorn poslouchaji. Neopakuji po imamovi Eatihu ani zadnou jinou pasaz.
4. Kdyz imam zakonci Eatihu, vici pronesou ,Amen'. Imam se po uklon napimi a ekne: ,Samia-l-
lahu liman hamidah' (Nech" vyslysi B$h toho, kdo Ho chvali) a ostatni odpovidaji tmito slovy: ,Rabba-
na laka-l-Hamd' (Budiz ti chvala, Pane).
5. Vici by mli imama v jeho pohybech nasledovat, nesmji ho vsak pedbihat. Kdyby nkdo imama v
njakem pohybu pedbhl, byla by jeho modlitba neplatna.
6. Modlitba pi shromazdni neplati, jestlize imam neoznami, ze vykonava roli imama. Rovnz vici
musi prohlasit, ze nasleduji toho ktereho imama v modlitb, jiz pronasi.
7. Jestlize nkdo pijde na shromazdni po zacatku modlitby a pipoji se, musi, i kdyby promeskal jednu
nebo vice casti, sledovat imama. Kdyz imam dokonci zavrecnymi mirovymi pozdravy bohosluzbu,
opozdilci se k nmu pipoji, ale postavi se a nahradi dily, ktere promeskali. Kdyz se clovk ke shromaz-
46
dni pipoji bhem klanni ped vztycovanim, pohlizi se na nho, jako kdyby se k modlitb pipojil od
zacatku pislusneho dilu. Jestlize se vsak pipoji bhem kterekoli polohy po klanni, promeskal cely dil, a
musi jej nahradit individualn, jakmile imam dokonci modlitbu.
8. Naskytne-li se pilezitost k modlitb pi shromazdni, neml by ji muslim promeskat. Modlitba pi
shromazdni je hezkym projevem jednoty cile a cinu, pluralitni zboznosti a pokory ped Bohem, proje-
vem ucinne solidarity mezi muslimy, veejneho poadku a spolecneho smysleni.
Islamske shromazdni je kladnou odpovdi na nejbolestnjsi problemy lidstva, ktere plynou z rasove
diskriminace, spolecenskych kast a lidskych pedsudk$. Pi spolecnych modlitbach neni v islamu rozdil
mezi kralem a poddanym, bohacem a chudakem, blochem nebo barevnym clovkem, mezi jednotlivymi
tidami, pednimi nebo zadnimi lavicemi, lidmi v soukromych nebo veejnych lavicich. Vsichni vici
stoji a modli se tsn jeden vedle druheho nanejvys disciplinovan bez jakychkoli svtskych uvah.
6. Ptecn modlitba (saltu-l-dzumua)
Dosud jsme mluvili o kazdodennich modlitbach. Te se dostavame k patecnimu shromazdni. Tato
bohosluzba je povinna pro kazdeho muslima, ktery ma vykonavat ostatni modlitby a nema rozumne d$-
vody nezucastnit se ji. Bohosluzba pipada na kazdy patek v tydnu a je zvlas" d$lezita, protoze:
1. B$h muslim$m tento den oznacil za den pro kolektivni vyznavani viry.
2. Jde o sch$zku, na niz probirame duchovni urodu uplynuleho tydne a pipravujeme se na nasledujici
tyden, jak to lide dlaji i v jinych oblastech zivota.
3. Je to sch$zka muslim$, ktei se ujis"uji o sve vie a na moralnich a duchovnich zakladech potvrzuji sve
nabozenske svazky a spolecenskou solidaritu.
4. Ukazuje, jak muslimove davaji pednost volani Boha ped jinymi zajmy.
Hlavn body tto modlitby
Pro patecni modlitbu jsou typicke tyto rysy:
1. Casov spada na tutez dobu jako poledni modlitba (salatu-z-zuhr) a nahrazuje ji.
2. Musi se pronaset na shromazdni vedenem imamem. Nikdo ji nem$ze pronaset sam.
3. Jestlize tuto modlitbu nkdo zmeska, nem$ze ji nahradit. Misto toho se pomodli poledni modlitbu, tedy
modlitbu, jez patecni bohosluzba nahrazuje.
4. V patek se m$ze pracovat jako v kazdy jiny den. Pro muslimy neexistuje zadny sabes. Mohou vykona-
vat sve povinnosti a cinnosti za pedpokladu, ze se vcas dostavi na modlitby. Po bohosluzbach se mohou
opt zabyvat svymi svtskymi zalezitostmi.
5. Patecni modlitba se musi konat v mesit, je-li njaka dostupna. Jinak ji lze vykonat na jakemkoliv
shromazdni, napiklad doma, na Iarmach, v parcich atd.
6. Kdyz nastane cas modlitby, pronasi se adhan. Pak se ctyi dily modlitby vykonavaji jako sunna. indivi-
dualn a potichu jako pi poledni modlitb. Jakmile je tato cast u konce, imam povstane tvai k ostatnim a
pronese kazani (chutba), ktere je podstatnou casti bohosluzby. Bhem imamova kazani by se nikdo neml
modlit nebo mluvit; kazdy ucastnik by ml usednout a potichu vyslechnout kazani az do konce.
7. Kazani (chutba) se sklada ze dvou casti, kazda zacina chvalou Boha a modlitbami zehnajicimi proroku
Muhammadovi. V prvni casti se musi recitovat nktere pasaze z Koranu a musi se vysvtlit, aby se mohly
vyuzit k nabadani a karani. Na konci prvni casti si imam v sedu kratce odpocine, pak povstane a pednese
druhou cast sveho kazani. V kazani lze probirat obecne muslimske zalezitosti. V druhe casti se imam
modli pedevsim za obecne blaho vsech muslim$.
8. Potom se vykona iqamah a pak dv povinne casti pod vedenim imama, ktery slysiteln recituje Eatihu a
dalsi uryvky z Koranu. Pak modlitba konci. Vici pak jednotliv a potichu vykonaji dv sunny.
Prvni ctyi a dv posledni sunny lze vykonat doma. Lze je take nahradit njakymi povinnymi modlit-
bami, ktere clovk v minulosti meskal a jez musi nahradit.
Kazdy ucastnik tydenniho shromazdni nebo modliteb Id by se ml vynasnazit, aby byl cisty a upra-
veny. Neni teba provest povinn abdest, ale doporucuje se koupel; clovka osvzi a je pijemna.
Vznam modliteb Id
Id znamena vracejici se ststi nebo svatecnost. Modlitba Id je pro muslimy velmi d$lezita. Ma stejne
hodnoty jako denni modlitby, jez jsme dive vysvtlili, ma ucinky jako tydenni shromazdni (dzumua) a
47
ma charakter vyrocnich setkani muslim$. Jsou dv takove modlitby. Prvni z nich se jmenuje Idu-l-I itr
(Svatek konce p$stu). Pipada na prvni den sawwalu, coz je desaty msic muslimskeho kalendae, nava-
zujici na ramadan, bhem nhoz byl zjeven Koran, a ktery je postnim msicem. Druhou modlitbou je
Idu-l-adha (svatek obti). Pipada na desaty den dzu-l-hidzdza, posledniho msice muslimskeho kalenda-
e, jenz nasleduje po ukonceni pout hadzdz (pout do Mekky), coz je nesmirn zbozna pou".
Islamske modlitby Id jsou v kazdem ohledu jedinecne. V zadnem jinem nabozenstvi nebo socialn
politickem systemu neni nic obdobneho. Vedle vysoce duchovniho a moralniho charakteru maji tyto ne-
pekonatelne vlastnosti:
1. Kazda modlitba Id je celistvou oslavou pozoruhodnych vysledk$ jednotliveho muslima v jeho sluzb
Bohu. Prvni Id pichazi po msici ,naprosteho' denniho p$stu. Druhy Id oznacuje dokonceni hadzdze
do Mekky, pout, kterou muslim demonstruje sve odmitnuti pozemskych zajm$ a pi niz nasloucha pouze
vcnemu hlasu Bozimu.
2. Kazdy Id je dnem dik$vzdani; muslimove se shromazuji v bratrske a radostne atmosIee, aby Bohu
nabidli svou vdcnost za Jeho pomoc pi plnni svych duchovnich povinnosti ped Idem. Tato Iorma
dik$vzdani se neomezuje jen na duchovni zaniceni a slovni projevy. Saha mnohem dal a projevuje se
pijemnou Iormou spolecenskeho a humanitarniho ducha. Muslimove, ktei dokoncili p$st ramadanu,
vyjaduji sv$j dik Bohu sluzbami, ktere rozdluji chudym a potebnym pi prvnim Idu. Podobn musli-
move, ktei vykonali hadzdz do Mekky, a ti, kdo jsou doma, nabizeji obti porazenim dobytcat, ktera se
rozdluji chudym a potebnym. Rozdlovani almuzen a obti pedstavuje vyznamnou cast Idu. V teto
islamske Iorm dik$vzdani se ucelen spojuje duchovni zaniceni s humanitarni blahov$li, coz je spojeni,
jake mimo islam nenaleznete.
3. Kazdy Id je dnem vzpominani. Dokonce i v nejradostnjsich dobach muslimove zacinaji den shro-
mazdnim k uctni Boha. Modli se k Nmu a oslavuji Jeho jmeno, aby nazorn ukazovali, ze chovaji v
pamti Jeho pize. Soucasn si pipominaji zesnule modlitbou za jejich duse, dale nabizeji pomocnou
ruku potebnym, zarmoucenym prokazuji soucit a utchu, nemocnym patelske navstvy a pani vseho
dobreho. nepitomnym nabizeji srdecne pozdravy a upimny zajem atd. Takze vyznam Vzpominani v
tento den pesahuje vsechny hranice a sii se dalekosahlymi prostory lidskeho zivota.
4. Kazdy Id je Dnem vitzstvi. Clovk, jemuz se podai zabezpecit sva duchovni prava a r$st, ziskava Id
ve vitznem duchu. Clovk, ktery vrn dodrzuje sve povinnosti, ktere jsou s Idem spojeny, vitzi. Do-
kazuje, ze ovlada sve touhy, umi se zdrav ovladat a tsi se disciplinovanemu zivotu. A jakmile clovk
tchto vlastnosti nabude, dosahne sveho nejvtsiho vitzstvi; nebo" clovk, ktery se dokaze ovladat a
ukaznit sve touhy, je osvobozen od hichu a zla. od strachu a zbablosti, od neesti a necudnosti, od zarli-
vosti a chamtivosti, od pokoeni a vsech ostatnich Iorem zotrocovani. Jestlize tedy ziskava Id oznacujici
dosazeni jeho svobody, oslavuje tak vlastn sve vitzstvi a Id se stava Dnem vitzstvi.
5. Kazdy Id je Dnem sklizn. Vsichni dobi dlnici ve sluzb Bozi, vsichni vrni vici, sklizeji v tento
den ovoce svych dobrych skutk$, nebo" B$h zarucuje hojne Sve milosrdenstvi a pozehnani. Na druhe
stran islamska spolecnost sousteuje pispvky potebne k nabozenskemu bratrstvi a spolecenske zod-
povdnosti; tyto hodnoty se splaceji Iormou vzajemne lasky, soucitu a zajmu. Kazdy clen islamske spo-
lecnosti sklidi urcite ovoce nebo tak ci onak dostane jiste dividendy. B$h rozdava nekonecn pedevsim
tm, ktei se upimn zajimaji o veejne blaho svych spoluvicich. Pijemci, ktei nemohou davat, obdrzi
spolecn s ohromnymi pispvky Boha i pispvky svych spolecnik$. Bohati a chudi budou vsichni uzivat
prozetelnosti Bozi nanejvys rozmanit a tento den bude skutecn Dnem dobre sklizn.
6. Kazdy Id je Dnem odpustni. Kdyz se muslimove schazeji na shromazdni, vsichni se celym srdcem
modli za odpustni a silu viry. A B$h ujistil ty, kdoz se k Nmu blizi s upimnosti, o Svem milosrdenstvi
a odpustni. V takovem cistem a vysoce duchovnim shromazdni by se kazdy opravdovy muslim citil
ped Bohem zahanben, kdyby v$ci svym bratim choval jakekoli nepatelske nebo zlovolne umysly.
Opravdovy muslim je timto bratrskym a duchovnim shromazdnim hluboce dojat a pekonava sve zlo-
volne pocity, kdyz je jim vystaven. Pohybuje se mezi ostatnimi a reaguje na ducha tohoto Dne, aby ocistil
svou dusi a srdce. Odpousti tm, kdo mu snad zp$sobili zlo, nebo" on sam se modli za Bozi odpustni, a
udlal by to nejlepsi, jen aby ho dosahl. Duch tohoto vysoce zaniceneho shromazdni ho pouci o tom, ze
kdyz odpusti, pak bude i jemu odpustno. A jestlize odpusti, B$h mu milosrdn pisoudi ctnost odpustni
a siroce ji rozsii mezi muslimy. A proto se tomuto dnu ika Den odpustni.
7. Kazdy Id je Dnem miru. Nastoli-li muslim ve svem srdci mir dodrzovanim Bozich zakon$ a piklad-
nym zivotem, pak dozajista s Bohem uzavira neporusitelnou mirovou smlouvu. Jakmile je clovk smien
48
s Bohem, je smien i sam se sebou, a tudiz i se zbytkem vesmiru. Slavi-li tedy clovk Id spravn, slavi
vlastn uzaveni mirove smlouvy mezi sebou a Bohem, a proto se Idu ika Den miru.
Takovy je pravy vyznam islamskeho Idu: Den miru a dik$vzdani, Den odpustni a moralniho vitz-
stvi, Den dobre sklizn a skvlych uspch$ a Den svatecniho vzpominani. Islamsky Id je toto vsechno a
mnohem vice, protoze je to Den ISLAMU, Den Bozi.
Vykonvn modliteb Id (saltu-l-Id):
1. Stejn jako v patek by se kazdy vici ml odebrat na shromazdni Id ve svych nejlepsich satech, cis-
ty, upraveny a v dobre nalad. V mesit nebo v mist shromazdni se ped vlastnimi modlitbami vykona-
va urcita slovni modlitba. ika se ji takbir a najdete ji na konci teto kapitoly.
2. Doba modliteb Id je kdykoli po vychodu slunce a ped polednem. Neni teba vykonavat adhan nebo
iqamah. Modlitba se sklada ze dvou dil$, v kazdem z nich imam hlasit recituje Eatihu a dalsi pasaz z Ko-
ranu.
3. Imam oznamuje umysl idit modlitbu slovy ,Allahu Akbar' (B$h je nejvtsi ze vsech). Pak tento vyrok
zopakuje jest tikrat, zveda ruce k usim a po jednotlivych provolanich je necha klesnout. Po dokonceni
tetiho takbiru (vty) klade pravou ruku na levou spocivajici pod pupkem stejn jako pi jinych modlit-
bach. Vici pesn napodobuji jednotlive imamovy pohyby.
4. Na konci prvni casti se imam postavi k druhemu ,Allahu Akbar'. Pak pidava dalsi ti tyto vty a dla
totez, co bhem prvniho dilu, shromazdni ho pitom nasleduje.
5. Po dokonceni obou dil$ modlitby pronese imam kazani rozlozene na dv casti, mezi nimiz je kratka
pestavka. Prvni cast zacina devitinasobnym opakovanim slov ,Allahu Akbar', druha zacina sedminasob-
nym opakovanim tychz slov. Zbytek kazani se vnuje nabadani a radam jako bhem patecniho kazani.
6. V kazani prvniho Idu v roce musi imam pipoutat pozornost k vci sadaqatu-l-Iitr (dobrocinnost na
konci p$stu). Je to povinna da, kazdy jednotlivy muslim, ktery si ji m$ze dovolit, musi vnovat chudym
alespo jedno cele jidlo nebo jeho protihodnotu. Jsou-li na nm zavisle druhe osoby, musi totez vykonat i
za tyto osoby. Jestlize napiklad zivi sebe a ti zavisle osoby, pak musi potebnym lidem rozdat pi-
nejmensim ctyi uplna jidla nebo jejich protihodnotu. Tato dobrocinnost je zasluznjsi a milejsi, je-li vy-
konavana s jistym pedstihem ped modlitbami, aby i chudi mohli svatecni den pivitat svatecn a radost-
n.
7. Bhem kazani pi druhem Idu by ml imam obratit pozornost na povinnost obti. V den Idu-l-adha
(svatek obti) musi kazdy muslim nabidnout ob". Na jednu domacnost postacuje jedna koza nebo ovce.
Pro sedm r$znych domacnosti postacuje ob" kravy nebo bycka. Ob" zvtete by se v den Idu mla ode-
hrat po modlitbach. Je-li vsak zvie obtovano az druhy nebo teti den, i tehdy bude ob" pijata. O masu
obtovanych zviat podava Svaty Koran tyto pokyny: A kdyz padli na boky sve, jezte z nich a nakrmte
zdrzenlive i stydliv prosici (Koran, 22:36).
V teze casti Koranu se ika, ze Boha maso nezajima, ze se k nmu maso nebo krev zviat nedostane;
zajima Ho vsak zboznost Jeho vicich, tu dostava.
Mli bychom zd$raznit, ze modlitby Id nenahrazuji povinne ranni modlitby (Iadzr) a je samotne nelze
zadnymi modlitbami nahradit.
Takbir, ktery se pronasi ped modlitbami obou Id$ a po bznych shromazdnich konanych bhem ti
dn$ po druhem Idu, se nazyva
takbiru-t-tasriq. Zni takto:
49
Allahu Akbar (tikrat). La ilaha
illa-l-Lah. Allahu Akbar (dvakrat)
wa lil-Lahi-l-hamd.
Allahu Akbar Kabira. Wa-l-hamdu
li-l-Lahi Kathira. Wa subhana-l-
Lahi bukratan wa asila. La ilaha
illa-l-Lahu wahdah. Sadaqa wa
adah, wa nasara abdah. Wa azza
dzundahu wa hazama-l-ahzaba
wahdah. La-ilaha illa-l-Lahu wa la
nabdu illa ljjah, muchlisina la
Hud-dina wa law kariha-l-kaIirun.
Allahumna salu ala Sajjidina Mu-
hammad, Wa ala au Sajjidina
Muhammad, Wa ala Asabi Sajji-
dina Muhammad, Wa ala ansari
Sajjidina Muhammad, Wa ala
azwadzi Sajjidina Muhammad, Wa
ala dhurijjati Sajjidina Muham-
mad, Wa sallim tasliman kathira.
Tento takbir znamena:
B$h je nejvtsi (tikrat).
Neni boha krom Boha.
B$h je nejvtsi (dvakrat) a Jeho jest chvala.
Dozajista je B$h nejvtsi.
Jeho jest hojna slava.
Budiz Mu slava, ve dne i v noci.
Neni boha krom Boha.
Splnil Sv$j slib, podpoil sluzebnika (Muhammada),
daroval Svym vojak$m velke vitzstvi a spojenym nepatel$m
zasadil rozhodnou porazku. Neni boha krom Boha a neuctivame
nikoho krom Nho, s upimnym zanicenim, i kdyz se to protivi
nepatel$m nasim.
O Boze! Pozvedni a pozehnej naseho mistra Muhammada
a lid naseho mistra Muhammada
a spolecniky naseho mistra Muhammada
a ty, kdo podporuji naseho mistra Muhammada,
a manzelky naseho mistra Muhammada
a potomky naseho mistra Muhammada
a sesli jim vsem velky mir.
Zkracovn modlitby:
1. Cestuje-li nkdo z domova s umyslem urazit osmdesat nebo vice kilometr$, ml by zkratit povinne
modlitby skladajici se ze cty dil$ jen na dva dily. Vztahuje se to na poledni modlitbu (zuhr), na odpo-
ledni modlitbu (asr) a na vecerni modlitbu (isa). Ranni modlitba a modlitba pi zapadu slunce z$stavaji
beze zmn.
50
2. Tato vyhoda z$stava v platnosti, i kdyz cestovatel dorazil do cile, nehodla-li sv$j pobyt prodlouzit na
patnact nebo vice dni. Pak by ml vykonavat modlitby, jez lze zkracovat, v jejich p$vodni Iorm a
s plnym poctem dil$.
3. Jestlize clovk cestuje za vyse zminnych okolnosti, je osvobozen od vsech nepovinnych modliteb
(sunna) s vyjimkou ranni (Iitr) modlitby a modlitby witr, ktera nasleduje po vecerni modlitb (isa).
Obdob, kdy je modlitba zakzna
Muslim nesmi vykonavat nepovinne modlitby v nasledujicich obdobich:
1. Pi vychodu slunce;
2. Kdyz je slunce v zenitu;
3. Pi zapadu slunce;
4. V obdobi menstruace a bhem sestinedli;
5. V obdobi necistoty castecn nebo uplne.
Nahrazovn opozdnch modliteb:
1. Kazdy muslim, muz ci zena, by zpravidla mli vykonavat modlitby v urceny cas. Pokud tak necini,
dopoustji se trestuhodneho hichu, ledaze by pro to mli rozumnou omluvu.
2. S vyjimkou menstruujicich zen nebo zen v sestinedli a lidi dusevn nemocnych nebo upadlych na n-
jakou dobu do bezvdomi musi kazdy muslim nahradit sve opozdne povinne modlitby.
3. Pi nahrazovani opozdnych modliteb je clovk musi vykonavat v p$vodni podob, tedy byly-li zkra-
ceny, vykona je zkracen a naopak.
4. Mla by se dodrzovat posloupnost mezi opozdnymi modlitbami a mezi opozdnymi a soucasnymi, to
znamena, ze modlitba, ktera byla zmeskana jako prvni, by se jako prvni mla nahrazovat, posloupnost se
nemusi dodrzovat, je-li zameskanych modliteb pilis mnoho, nez aby si clovk pamatoval jejich data, ne-
bo kdyz na zameskane a soucasne modlitby nestaci cas. V takovem pipad je prvni na ad modlitba sou-
casna a zmeskane modlitby mohou byt vykonany pozdji. V kazdem pipad si muslim musi byt jisty, ze
si pesn sve modlitby pamatuje a ze zadne nezameskal.
Modlitby tarawh
Tyto modlitby jsou omezeny jen na msic ramadan. Nasleduji po vecernich modlitbach (isa). Skladaji
se z osmi az dvaceti dil$ (rakat$) vykonavanych po dvou s kratkou pestavkou. Doporucuje se vykonavat
je ve shromazdni a ped modlitbami witr, coz je posledni cast vecernich modliteb.
Znehodnocen modliteb
Jakakoli modlitba je znehodnocena a zrusena kterymkoliv z nasledujicich cin$:
1. Pedbihanim imama v pohybech nebo ukonech bhem modlitby;
2. Konzumovanim potravin nebo pitim bhem modliteb;
3. ikanim nceho, co se vymyka pedepsanemu pr$bhu modlitby;
4. Odklonem od smru k Mekce;
5. Jakymkoli zjevnym ukonem nebo pohybem nepaticim mezi ukony a pohyby pi modlitb;
6. Jakymkoli cinem, ktery rusi abdest, napiklad vymsovanim moce nebo stolice, plyn$, krve atp.;
7. Nedodrzovanim zakladnich modlitebnich ukon$ jako je stani, recitace z Koranu, ruku, sedzdy atd.;
8. Odhalenim muzskeho tla mezi pupkem a koleny bhem modlitby nebo odhalenim kterekoli casti tla
zen s vyjimkou, rukou, obliceje a chodidel.
Modlitba, ktera byla z jakehokoliv d$vodu zrusena, musi byt adn zopakovana.
Pohben modlitby (saltu-l-dzanazah)
1. Modlitba k Bohu za zesnuleho muslima je spolecnou kolektivni povinnosti (Iard kiIaja). Znamena to,
ze nktei muslimove by mli tuto sluzbu vykonat, a jestlize ji nktei pitomni muslimove vykonaji, pln
to dostacuje, ostatni jsou od teto sluzby osvobozeni.
2. Kdyz muslim zeme, cele jeho tlo - pocinaje castmi omyvanymi pi abdestu (wudu| - musi byt nko-
likrat omyto mydlem nebo jinym podobnym prostedkem nebo dezinIekcninl roztokem a zbaveno vsech
viditelnych necistot. Kdyz je tlo naprosto ciste, zabali se do jednoho nebo vice kus$ bavlnneho platna
pokryvajiciho cele tlo.
51
3. Mrtve tlo je pak polozeno na mary nebo do rakve a neseno na modlitebni misto, do mesity nebo do
jinych cistych prostor. Tlo se pak polozi tvai k Mekce.
4. Vsichni ucastnici modlitby musi vykonat abdest, ledaze by si uchovali abdest divjsi. Imam stoji vedle
tla otocen tvai ke qible v Mekce, ostatni vici stoji v adach za nim.
5. Imam pozvedne ruku k usim a tichym hlasem oznami zacatek modlitby k Bohu za zesnuleho a pronasi
slova ,Allahu Akbar' (B$h je nejvtsi ze vsech). Vici sleduji imama a podle jeho pikladu si polozi
pravou ruku pes levou pod pupkem jako pi jinych modlitbach.
6. Imam tise recituje slova recitovana pi jinych modlitbach, tedy pouze ,Thanu' a Eatihu.
7. Pak pronese ,Allahu Akbar', aniz by zvedal ruce, a zarecituje druhou cast tasahhudu (Od ,Allahumma
salu ala Sajjidina Muhammad' az do konce).
8. Pak provede teti takbir se slovy ,Allahu Akbar', aniz by zvedal ruce, a nabizi prosebnou modlitbu
(dua) jakymikoliv vhodnymi slovy, jez zna, nejradji tmito:
Allahumma ghIir ti hajjina wa majjitina, wa sahidina wa ghaibina wa saghirina wa kabirina wa
dhakarina wa unthana.
Allahumma man ahjajtahu minna Ia ahjihi ala-l-Islam. Wa man tawaIIajthu minna Ia tawaIahu ala-l-
Islam. Allahumma la tahrimna adzrah, wa la taItinna badah.
,O Boze! Dej odpustni nasim zijicim i nasim zesnulym a tm, kdo jsou pitomni a tm, kdo jsou ne-
pitomni a nasim mladym a nasim starym a nasim muz$m a nasim zenam.'
,O Boze, kazdemu, komu z nas davas zivot, pomoz zit v islamu a kazdemu, koho nechas zemit, po-
moz zemit ve vie!'
, Boze! Nezbavuj nas odmny za trplivost, s niz snasime jeho ztratu a nevystavuj nas souzeni kv$li
nmu.'
Pak vykona ctvrty takbir (se slovy Allahu Akbar'), aniz by zvedal ruce, pak nasleduji zavrecn po-
zdravy miru napravo a nalevo jako pi jinych modlitbach. Mli bychom mit na pamti, ze vici stojici v
adach za imamem opakuji krok za krokem po nm a potichu recituji tataz slova.
Po modlitb se tlo spusti do hrobu s tvai obracenou k Mekce. Pi spoustni tla se pronaseji tato slo-
va:
,Bism-l-Lahi wa bi-l-Lahi wa ala Millati Rasuli-l-Lahi Salla-l-Lahu Aljahi wa Sallam.'
,Ve jmenu Bozim a s Bohem a podle sunny (tradice) Posla Boziho, jenz bu pozehnan a budiz mu mir
Bozi.'
Krom toho lze vykonat i jakekoli jine vhodne modlitby.
Zesnulo-li dit v pedpubertalnim vku, je modlitba stejna, az na to, ze po tetim takbiru misto dlouhe
prosebne modlitby recituji vici tato slova:
,Allahumma-dzalhu lana Iaratan wa dzalhu hana dhuchra, wa dzalhu lana saIian wa musaIIaa.'
,O Boze! Uci z nho (z ni) naseho posla a uci z nj nasi odmnu a poklad, a uci z nho naseho
pimluvce a pijmi jeho pimluvy.'
Cela pohebni modlitba se provadi vestoje.
Kdyz muslima miji pohebni pr$vod, a" uz je muslimsky nebo jine viry, ml by kazdy muslim vestoje
uctit pamatku zesnuleho.
52
Muz omyva muze a zena omyva zenu. Zena smi omyvat sveho manzela a muz nebo zena smi omyvat
sve male dti. Bhem omyvani by jejich ruce mly byt pokryty rukavicemi nebo kusem latky a intimni
casti tla by se mly omyvat s odvracenou tvai.
Hrob by ml byt postaven a oznacen jednoduse. Mrtve tlo by mlo byt pokryto kusy bavlnne latky
bzne kvality. Jakekoliv vystednosti v uprav hrobu nebo okazale oblekani tla mrtveho a podobne vci
nejsou islamske. Je to Ialesna marnost a mrhani hodnotami, ktere lze vyuzit lepe a jinak.
Zvyk nkterych severoamerickych muslim$ poadat po pohbu zesnulych nakladne a velke hostiny je
take neislamsky, je to nezodpovdne mrhani penzi a energii, ktere mohou byt s ohromnym prospchem
vyuzity jinak.
Obecn poznmky o modlitbch
Jak jsme jiz zd$raznili, mysl muslima by mla byt vzdy obracena k Bohu a jeho jazyk by ml byt plny
slov chvaly a slavy Bozi. Krom uz zminnych moznosti existuje mnoho dalsich pilezitosti, pro nz Pro-
rok Muhammad siln modlitbu doporucoval. Jsou to tyto pilezitosti:
1) Za nadmrnych des"$;
2) V dob sucha a nedostatku vlahy;
3) Bhem zatmni slunce.
Za takovych ukaz$ se ma muslim modlit tolik dil$ a tak dlouho, jak si peje.
Existuji i jine pilezitosti, kdy muslim vyslovuje urcite vyrazy, aniz by se uchyloval k pedepsanym
obycejnym modlitbam. V takovych vtach muslim vyslovuje vdcnost Bohu a lasku k Jeho pizni, nadji
v Boha a spolehani na Jeho pomoc, upamatovani se na Boha a modlitbu za Jeho milosrdenstvi. Jsou to
tyto pilezitosti:
1) Pi narozeni ditte;
2) Pi satku;
3) Pi ulehani a vstavani z postele;
4) Pi odchodu z domu a pi navratu;
5) Pi vstupu na toaletu a odchodu z toalety;
6) Pi zapoceti cesty nebo pi vstupu do msta;
7) Pi jizd nebo izeni auta;
8) Pi vstupu do clunu;
9) Pi depresi;
10) Ped pohledem do zrcadla nebo pi pohledu na nj;
11) Po koupeli nebo abdestu;
12) Pi sklizni prvniho ovoce;
13) Pi navstv hbitova.
Pi kazde z tchto pilezitosti se muslimovi doporucuje, aby na Boha pamatoval spravnymi a pihod-
nymi vyrazy, ktere vyjaduji jeho pocity a myslenky.
I k tmto pilezitostem existuji jiste modlitby, avsak clovk m$ze pouzit to, co zna, jde-li o slova
chvaly Boha a pamtlivosti na Boha. Uvadime nktere zvlastni piklady, Jez lze pouzit jako vhodny vzor:
1) Ped jidlem nebo napojem se ika:
, Bismi-l-Lahi waala barakati-l-Lah.'
,Ve jmenu Boha a s pozehnanim Bozim.'
Ped Jidly je rovnz chvalyhodna recitace Iatihy.
53
2) Po jidle se ika:
,Al Hamdu lil-Lahi-l-Ladhi Atamana, wasaqana, wa Dzaalana Muslimin.'
,Veskera chvala pati Bohu, ktery nam dal pokrm a napoj a ktery z nas ucinil muslimy.'
3) Pi navstv u nemocneho se ika:
,Adhhibi-l-basa Rabba-n-nas, wa siIi Anta-S-saIi; la siIa a lla siIa-uk-siIaan ha jughadiru saqama.'
,Odeber tuto nemoc, o Pane vseho lidstva! a obnov zdravi, Ty jsi lecitel; neni leceni, krom leceni,
ktere poskytujes; udlujes uzdraveni, ktere nezanechava nemoci.'
* * * *
Nastal cas zabyvat se Eatihou, tasahhudem a nkterymi kratkymi pasazemi z Koranu.
1. Ftiha (Otevratelka nebo aI-Hamd)
Bismi-l-lahir-Rahmani-r-Rahim.
Al-Hamdu li-l-lahi Rabbi-l-alamin;
Ar-Rahmani-r-Rahim;
Mahiki jawmi-d-Din;
Ijjaka nabudu wa Ijjak nastain.
Ihdina-l-Sirata-l-Mustaqim
Sirata-l-ladhina anam ta alajhim, ghajri-l-
maghdubi alajhim wa la-d-dallin. (Amin)
Lze to pelozit takto:
Ve jmenu Boha milosrdneho, slitovneho. Chvala Bohu, Panu svt$, milosrdnemu, slitovnemu, vladci
dne soudneho! Tebe vzyvame a k Tob se utikame, ve nas stezkou pimou, stezkou onch, ktere jsi za-
hrnul milosti Svou, nikoliv tch, na ktere rozhnvan jsi, a tch, ktei bloudi!
Amin.
Tasahud
a) Prvn cst
At-tahijjatu-hi-lah wa-s-salawatu wa-t-
tajjibat.
As-salamu alajka ajjuha-n-nabij wa
rahmatu-l-lahi wa barakatuh. As-
salamu alajna wa ala ibadi-l-lahi-s-
sahihin.
Ashadu an la ilaha illa-l-lah wahdahu
ha sarika lah wa ashadu anna Muham-
madan abduhu wa rasuluh.
54
Peklad:
Veskera ucta, vsechno uctivani, veskera svatost nalezi Bohu.
Mir budiz s tebou, o Proroku, a milosrdenstvi Bozi a Jeho pozehnani. Mir bu s nami vsemi a s pra-
vymi sluzebniky Bozimi. Vyznavam, ze neni Boha krom Boha, a vyznavam, ze Muhammad je Jeho slu-
zebnik a Jeho posel. (Tato cast se recituje po druhe casti v kazde modlitb, ktera se sklada ze ti nebo cty
casti, pak vici vstane ke teti casti.
b) Druh cst
Allahumma sahhi-ala sajjidina Mu-
hammad wa aha ali sajjidina Muham-
mad Kama salajta ata sajjidina Ibra-
him wa aha ahi sajjidina Ibrahim. Wa
bank aha saj jidina Muhammad wa
aha au sajjidina Muhammad, Kama
barakta aha sajjidina Ibrahim wa aha
ahi sajjidina Ibrahim, Iil-ala-mina in-
naka hamidun madzid.
Peklad:
O Boze! Povys naseho mistra Muhammada a lid naseho mistra Muhammada, jako jsi povysil naseho
mistra Abrahama a lid naseho mistra Abrahama.
A pozehnej nasemu mistrovi Muhammadovi a lidu naseho mistra Muhammada, jako jsi pozehnal na-
semu mistrovi Abrahamovi a lidu naseho mistra Abrahama, neb ty jsi dozajista chvalyhodny a slavny.
(Dv casti tasahudu se recituji v posledni casti, ktera uzavira kteroukoli modlitbu. Modlitba konci koncem
druhe casti, po niz nasleduji pozdravy miru. Samotna druha cast se necituje v pohebni modlitb po tetim
takbiru.)
3. Krtk pasze z Kornu
a)
Bismi-l-lahi-r-Rahmani-r-Rahim.
Qul huwa-l-lahu Ahad Al-lahu-s-
Samad.
Lam jahid wa lam julad.
Wa lam jakun lahu kuIuwan ahad.
Peklad: .
Ve jmenu Boha milosrdneho, slitovneho. Rci: ,On B$h je jediny,
B$h vcny. Nezplozoval aniz zplozen byl a nikoho roven neni
Mu' (Koran, 112|.
b)
Bismi-l-lahi-r-Rahmani-r-Rahim.
Wa-l asr. Inna-l-insana laIi chusr Illa-
l-ladhina amanu wa amilu
-s-salihat wa tawasaw bi-l-haq wa
tawasaw bi-s-sabr.
Peklad:
Ve jmenu Boha milosrdneho, slitovneho.
Pi odpoledni!
55
Zajiste clovk jde v zahubu!
Vyjma tch, kdoz uvili a konali dobre skutky:
a nabadaji se navzajem k pravd a nabadaji se navzajem k trplivosti (Koran, 103|.
Jedna z takovych kratkych pasazi se necituje po Eatize v kazdem z prvnich dvou dil$. Ve tetim a
ctvrtem dilu se vyzaduje recitace jinych pasazi nez je Eatiha.
V Koranu je mnoho kratkych a snadnych pasazi. Kazdy muslim se musi snazit, aby se naucil co nejvi-
ce pasazi nazpam". Musi take cist a studovat pokyny obsazene v Koranu. Cetba Koranu je sama o sob
vysokou Iormou uctivani Boha a plodnou a zboznou meditaci.
P$st (Saum)
Dalsi vynikajici moralni a duchovni zvlastnosti islamu je pedepsany p$st. Doslovn eceno, p$st
znamena naproste odmitani potravin, napoj$, intimniho styku a koueni od rozbesku do soumraku bhem
celeho msice ramadanu, coz je devaty msic islamskeho kalendae. Jestlize vsak omezime smysl islam-
skeho p$stu pouze na tento vyznam, pak se hluboce mylime.
Kdyz islam tuto jedinecnou instituci zavedl, zasadil tak neustale rostouci strom nekonecne ctnosti a
nedocenitelnych plod$. Nasleduje vysvtleni duchovniho smyslu islamskeho p$stu:
1. Uci clovka princip$m upimne lasky, nebo" dodrzuje-li p$st, dla to z hluboke lasky k Bohu. A clo-
vk, ktery opravdov miluje Boha, je clovkem, ktery vi, co je laska.
2. Pinasi clovku tvoivy smysl nadje a optimisticky nazor na zivot, nebo" dodrzuje-li p$st, douIa, ze
tim potsi Boha a hleda Jeho milost.
3. Prostupuje clovka skutecnou ctnosti ucinneho zaniceni, cestneho odevzdani a blizkosti Boha, nebo"
dodrzuje-li p$st, dla to pro Boha a pouze kv$li Nmu.
4. Pstuje v clovku bdle a zdrave svdomi: postici se clovk totiz drzi p$st v soukromi i na veejnosti.
Neexistuje zadny svtsky uad kontrolujici chovani clovka bhem p$stu nebo vyzadujici dodrzovani
p$stu. Clovk se posti, protoze to tsi Boha a protoze drzenim p$stu v soukromi i na veejnosti ukliduje
svoje svdomi. Neexistuje lepsi zp$sob, jak v clovku vypstovat zdrave svdomi.
5. Utvrzuje clovka v trplivosti a nesobeckosti; protoze bhem p$stu poci"uje utrapy a stradani, avsak
trpliv je snasi. Toto stradani je ve skutecnosti jen docasne, neni vsak pochyb, ze ziskana zkusenost clo-
vku umozuje vcitit se do utrap jinych lidi, ktei jsou pravdpodobn zbaveni zakladnich prostedk$ k
zivotu cele dny nebo tydny, nkdy i msice. Vyznam teto zkusenosti ve spolecenskem a humanitarnim
smyslu tkvi v tom, ze takovy clovk pak mnohem rychleji nez kdo jiny dokaze procitit ucast se svymi
bliznimi a reagovat na jejich poteby. A to je vymluvny vyraz nesobeckosti a opravdoveho soucitu.
6. P$st je ucinnou lekci prakticke skromnosti a sily v$le. Clovk, ktery p$st spravn dodrzuje, je urcit
clovkem, jenz dokaze zvladnout sve vasnive touhy a klast sve ja nad Iyzicka pokuseni. Je to clovk s
osobnosti a charakterem, clovk silne v$le a odhodlani.
7. P$st dava clovku cistou dusi schopnou transcedence, jasnou mysl k pemysleni a lehke tlo k pohybu
a jednani. Toto vsechno je neselhavajici vysledek nezatizeneho zaludku. Lekaske pokyny, biologicke za-
kony a rozumova zkusenost tuto skutecnost potvrzuji.
8. P$st ukazuje clovku novy zp$sob, jak moude setit a rozumn hospodait, nebo" ji-li men nebo me-
n jidel, utrati men penz a vynalozi men usili. P$st je tedy duchovnim skolenim v domaci ekonomice a
rozpoctu.
9. P$st umozuje clovku zvladnout umni zrale pizp$sobivosti. Dokazeme snadno pochopit proc, uv-
domime-li si, ze p$st clovka donuti naprosto zmnit styl kazdodenniho zivota. S nastalou zmnou se
pirozen pizp$sobi novemu systemu a snazi se vyhovt novym pravidl$m. Clovk si tak do budoucna
rozviji moudry smysl pro pizp$sobivost a schopnost pekonavat nepedvidatelne zivotni zkousky. Clo-
vk, ktery si vazi tvoive pizp$sobivosti a odvahy, oceni ucinky postni i v teto oblasti.
10. P$st clovka pevn zakotvuje v poli ukaznnosti a zdraveho peziti. Dodrzuje-li pravideln v jednotli-
vych dnech svateho msice p$st, rozhodn na svou osobnost p$sobi vysokou ukaznnosti a smyslem pro
poadek. Ulevi-li svemu zaludku a nechava sv$j zazivaci system odpocivat, pojis"uje sve tlo proti peti-
56
zeni zaludku. M$ze si byt jist, ze tuto Iormu ulevy jeho tlo pezije pokojn, aniz by bylo vystavovano
obvyklemu neklidu a depresim a ze jeho duse bude i nadale cist a mirov zait.
11. Vyvolava v clovku skutecneho ducha spolecenske sounalezitosti, jednoty a bratrstvi, rovnosti ped
Bohem a ped pravem. Tento duch je pirozenym produktem p$stu, nebo" dodrzuje-li clovk p$st, citi, ze
pati k cele muslimske spolecnosti dodrzujici tutez povinnost, timz zp$sobem, z tychz d$vod$ a pro tytez
cile. Zadny sociolog nem$ze tvrdit, ze by se v kteremkoliv obdobi lidske historie vyskytlo nco, co by se
dalo srovnavat s touto hezkou islamskou instituci. Lide touzili cele vky po pijatelne sounalezitosti, jed-
not, bratrstvi, rovnosti, jenze jejich hlas nebyl vyslysen, a s jakym uspchem se jejich touhy setkaly! Kde
jinde mohou dosahnout svych cil$ nez ve svtle islamu?
12. P$st je Bozi pedpis na ziskani sebed$vry a sebeovladani, na zachovani lidske d$stojnosti a svobody,
na vitzstvi a mir. Tyto vysledky se vzdy projevuji jako zivouci realita v srdci clovka, ktery vi, jak drzet
p$st. Kdyz se posti spravnym zp$sobem, ovlada sam sebe, ma v rukou plnou kontrolu nad svymi vasn-
mi, ukazuje svoje touhy a odolava vsem zlym pokusenim. Touto cestou m$ze posilit svou sebed$vru,
obnovit svou d$stojnost a svebytnost a osvobodit se ze zajeti zla. Jakmile ziska tyto vlastnosti, dosahne
vnitniho smieni, coz je zdroj neustaleho miru s Bohem a nasledn i s celym vesmirem.
Nkdo m$ze namitnout: ,Jestlize je to vsechno o islamske instituci p$stu pravda a jestlize jde o prav-
divy obraz islamu, proc tedy muslimove uz davno neziji v Utopii? Na takovou namitku m$zeme odpov-
dt, ze muslimove zili a tsili se v urcit epose svych djin Utopii.
Uskutecnni Utopie bylo v lidskych djinach zcela jedinecnym jevem. ikame jedinecnym, protoze
zadne jine nabozenstvi nebo spolecensky system s vyjimkou islamu nebyly nikdy schopny uskutecnit sve
idealy. Utopie jinych nabozenstvi a spolecenskych system$ z$stavaly vzdy v oblasti teorii nebo zboznych
pani a sn$ - nkdy jasnych, jindy neurcitych, nkdy zase blizkych, vtsinou vsak vzdalenych. Avsak is-
lamska Utopie se uskutecnila, byla zavedena v praxi a pln Iungovala. Z lidskeho a praktickeho hlediska
to znamena, ze islamskou Utopii lze zde na Zemi opt obnovit a ze vznikne jen na pevnych zakladech a
uskutecnitelnych zasadach.
D$vody, proc se dnes islamska utopie neuskutecuje, jsou mnohostranne a snadno vysvtlitelne. Aby-
chom vsak nasi debatu omezili na instituci p$stu, m$zeme ici, ze mnoho muslim$ bohuzel p$st nedodr-
zuje nebo se k nmu stavi pinejlepsim lhostejn. Na druhe stran vtsina tch, ktei jej dodrzuji, si neu-
vdomuje jeho pravy smysl, a proto jim p$st da velmi malo nebo v$bec nic. Proto se dnes muslimove
netsi vysadam spojenym s p$stem.
Nkdo zase m$ze poznamenat, ze tvrzeni o islamskem p$stu plati i o dalsich typech postni, napiklad
o zidovske pesnici, kes"anskem masopustu, gandhiovskem postni atd. Proc si tedy muslimove cini ne-
podlozene naroky na vyjimecnost jejich typu p$stu?
Zamujeme se prav na takove lidi a jim podobne. Znesvcovani kterehokoli Boziho proroka nebo
odmitani jakekoli pravdy nebo Ialsovani kterehokoli Boziho nabozenstvi je proti nasim muslimskym na-
bozenskym zasadam a proti nasi moralce. Nkdo si mysli, ze m$ze pachat tyto nezodpovdne pestupky,
ale my, muslimove, si to nemyslime, vime totiz, ze jakmile se ponoime do takove poklesle moralky nebo
spis nemoralnosti, octneme se mimo islam. Rovnz vime, ze instituce p$stu je stara jako djiny a ze jej
pedepsal B$h pro lidi uz ped islamem, podobn jako jej pedepsal muslim$m. Avsak nezname - a nev-
ime, ze mnoho lidi ji zna - pesnou Iormu nebo pesny zp$sob, jakym B$h tyto jine typy p$stu naidil.
Pesto vsak v zajmu pravdy a osvicene zvidavosti m$zeme od$vodnit nase tvrzeni srovnanim jinych p$st$
s p$stem islamskym.
P$st ze srovnvacho hlediska:
1. V jinych nabozenstvich a dogmatech, v jinych IilozoIiich a ucenich clovk dodrzujici p$st nepoziva
urcite typy potravy nebo napoj$ nebo latek, m$ze je vsak nahradit a nasytit zaludek touto nahrazkou, kte-
ra je rovnz materialni povahy. V islamu se clovk vzdava urcitych vci materialni povahy potravin, na-
poj$, koueni atd., aby mohl dosahnout duchovnich radosti a moralni posily. Muslim zbavuje zaludek
vsech materialnich vci: napluje tim svou dusi mirem a pozehnanim, sve srdce napluje laskou a souci-
tem, sveho ducha napluje zboznosti a virou, svou mysl napluje moudrosti a rozhodnosti.
57
2. Ucel p$stu v jinych nabozenstvich a IilozoIiich je vzdy castecny. Bu se p$st dodrzuje z duchovnich
d$vod$ NEBO z Iyzickych poteb NEBO z poteby myslenkoveho zjemnni, nikdy vsak kv$li vsem
tmto vcem dohromady. V islamu se vsak p$st dodrzuje kv$li vsem tmto jmenovanym cil$m a mnoha
dalsim, napiklad spolecenskym, hospodaskym, moralnim a humanitarnim, soukromym i veejnym,
osobnim a spolecnym, vnitnim a vnjsim, mistnim a narodnim - vsechny se spojuji dohromady jiz uve-
denym zp$sobem.
3. Neislamsky p$st nevyzaduje nic jineho nez castecne odmitani jistych materialnich latek. Naproti tomu
je islamsky typ p$stu doprovazen zvlastnim zanicenym a uctivanim Boha, zvlastni dobrocinnosti a stu-
diem Koranu, zvlastnim pocitem spolecenske sounalezitosti a zivosti, zvlastni sebekazni a probuzenym
sebevdomim. Postici se muslim si proto pipada jako zcela jiny clovk. Je duchovn i tlesn cisty vnit-
n i zevn a jeho duse je pr$zracna, takze poci"uje blizkost dokonalosti, nebo" je blizky Bohu.
4. Podle nasich nejlepsich vdomosti a podle kazdodennich zkusenosti jine moralni IilozoIie a nabozen-
stvi uci clovka, ze nem$ze dosahnout svych moralnich cil$ nebo vstoupit do kralovstvi Boziho, nepoda-
i-li se mu oprostit se od svtskych zalezitosti. Podle tohoto uceni je pro clovka nezbytne, aby se rozesel
s pozemskymi zajmy, zanedbaval sve lidske zodpovdnosti a uchylil se k njakemu druhu sebetryznni
nebo drsne askeze, jejiz podstatnou soucasti je prav p$st. Postni tohoto typu lze pouzit - a casto se tak
dje - jako zaminky k zakryti pokoujiciho ustupu z bzneho zivota. Islamsky p$st vsak neznamena roz-
chod se zivotem, ale s"astne manzelstvi se zivotem, neni to ustup, ale proniknuti do zivota zbranmi du-
chovni povahy, islamsky p$st neznamena zanedbavani, ale moralni obohaceni. Islamsky p$st neodvadi
nabozenstvi od kazdodenniho zivota, ani neoddluje dusi od tla. Nerozbiji, ale harmonizuje. Nerozpous-
ti, ale peskupuje. Nerozdluje, ale stavi mosty a obrozuje.
5. Dokonce i rozvrzeni islamskeho p$stu je zcela zvlastni. V jinych nabozenstvich je obdobi p$stu pevn
zakotveno v urcitem rocnim obdobi, tedy velmi nepruzn. V islamu vsak cas p$stu nastava s pichodem
msice ramadanu, devateho msice v roce. Islamsky kalenda je lunarni a msice jdou po sob podle r$z-
nych poloh msice. Znamena to, ze bhem omezeneho poctu let islamsky p$st pokryje ctyi rocni obdobi
a rotacn obiha dopedu a dozadu mezi letem a zimou pes podzim a jaro. Povaha lunarniho kalendae je
takova, ze msic ramadan pipada dejme tomu na leden jednoho roku a na prosinec v dalsim roce a na
jakekoli jine obdobi bhem nasledujicich let. V duchovnim smyslu to znamena, ze muslim se tsi moralni
zkusenosti p$stu na r$znych urovnich a ze vychutnava jeho duchovni lahodnost v r$znych rocnich obdo-
bich v r$znych klimatickych pasmech, nkdy v zim, kdy jsou kratke dny a dlouhe noci, jindy zase v let,
kdy jsou dny dlouhe a horke a noci kratke, jindy zase mezi tmito krajnostmi. Promnlivost postni zkuse-
nosti z$stava vzdy p$sobivym rysem zivosti teto islamske instituce. Pedstavuje take nepochybny vyraz
pipravenosti, dynamiky a pizp$sobivosti muslimskeho viciho. Rozhodn je to zdrava a pozoruhodna
slozka islamskeho uceni.
Doba drzen p$stu
Uz jsme napsali, ze obdobim povinneho p$stu je msic ramadan. Doba dodrzovani p$stu zacina ped
rozbeskem a konci okamzit po zapadu slunce. Existuji pesne kalendae, ktere clovku pomohou najit
pesne casy, jestlize jej nkdo nema, ml by se obratit o radu na mistni noviny, meteorologickou sluzbu
nebo jednoduse odhadnout cas podle polohy slunce nebo se idit svymi hodinkami apod.
P$st v msici ramadanu je povinny pro kazdeho zodpovdneho a zdraveho muslima (mukallaI). Krom
ramadanu jsou i dalsi obdobi, kdy se p$st podle Tradic proroka Muhammada doporucuje. Mezi tato ob-
dobi pati kazde pondli a ctvrtek, nkolik dni ve dvou msicich pedchazejicich ramadanu, tedy v msi-
cich radzab a saban, sest dni po ramadanu po dni Idu-l-Iitr. Krom toho je prospsne postit se kterykoliv
den v msici s vyjimkou dn$ Id a patk$, kdy by se zadny muslim postit neml. M$zeme vsak jen opako-
vat, ze jedinym povinnym p$stem je ramadan, ktery m$ze trvat 29 nebo 30 dni v zavislosti na poloze m-
sice. Je to jeden z pili$ islamu a nedodrzovani p$stu bez rozumne omluvy je pisn trestuhodnym hi-
chem.
Protoze B$h vi, co m$ze p$st clovku pinest, pikazal, aby clovk, ktery p$st perusi, drzel p$st dalsi
ti dny. S podobnym postihem se setka i ten, kdo prohlasi svou manzelku za pohlavn nedotknutelnou
jako svou matku - to je stary pedislamsky zvyk -, musi pak za svou nezodpovdnost a nedbalost zaplatit.
58
Chce-li takovy hich smyt, musi se postit dalsi dva po sob jdouci msice (Koran, 2:183-185; 5:92; 58:1-
40).
6)
.
Kdo se mus postit?
P$st v msici ramadanu je povinny pro vsechny muslimy, muze ci zeny, ktei vyhovuji nasledujicim
podminkam:
1. Musi byt dusevn a Iyzicky zdravi.
2. Musi byt plnoleti a dosahnout vku pohlavniho a rozumoveho dospivani, coz je obvykle vk ctrnacti
let. Mladsi dti by mly byt vedeny k cviceni na jednodussi urovni, aby po dosazeni puberty byly k dodr-
zovani p$stu Iyzicky i dusevn pipraveny.
3. Musi byt pitomni ve svem trvalem bydlisti, rodnem mst, Iarm, na p$d sveho zavodu atd. Znamena
to, ze by nemli cestovat na vzdalenost 80 kilometr$ a vice.
4. Musi si byt jisti, ze jim p$st nezp$sobi zadnou skodu tlesnou ani dusevni a jine obtize nez hlad, zize
atd.
Vjimky z p$stu
Vyse uvedene podminky vylucuji nasledujici skupiny muslim$:
1. Dti, ktere nedosahly vku pohlavniho a rozumoveho dospivani.
2. Dusevn nemocne lidi, ktei nejsou za sve ciny zodpovdni. Tyto dv kategorie jsou osvobozeny od
p$stu a jejich pislusnik$m neni naizena zadna nahrada.
3. Muzi a zeny, ktei jsou pilis stai a slabi, nez aby mohli tuto povinnost dodrzovat a snaset jeji utrapy.
Tito lide jsou od povinnosti p$stu osvobozeni, museji vsak nabidnout pinejmensim jednomu chudemu
muslimovi pr$mrne cele jidlo nebo jeho hodnotu za kazdy den p$stu. Nahrada naznacuje, ze pokud se
mohou postit jeden den, mli by tak ucinit, za kazdy nedodrzeny den p$stu vsak museji nabidnout stano-
venou nahradu. Jinak se budou ze sve nedbalosti zodpovidat.
4. Nemocni lide, jejichz zdravi by bylo p$stem vazn poskozeno, mohou p$st odlozit az na dobu, kdy
budou opt zdravi, a mohou jej den po dni nahradit.
5. Lide, ktei cestuji na vzdalenost 80 kilometr$ nebo delsi. V takovem pipad mohou lide p$st docasn
perusit a mohou jej nahradit pozdji, opt den za den. Je vsak pro n lepsi, jak pravi Koran, p$st dodrzet,
pokud neceli zvlas" krutym utrapam.
6. Thotne zeny a kojici zeny mohou rovnz perusit p$st, jestlize by ohrozil zdravi jejich nebo zdravi
jejich dti. Musi vsak p$st nahradit pozdji, opt den za den.
7. Zeny bhem menstruace (nejvys deset dni) nebo bhem sestinedli (nejvys ctyicet dni). Neni jim do-
voleno postit se, ani kdyz se postit mohou a chtji. Museji odlozit p$st na dobu po uzdraveni a pak jej den
za dnem nahradit.
Mli bychom mit na pamti, ze stejn jako v jinych islamskych zalezitostech je nutne dat najevo umy-
sl, ze se p$st vykonava jako vyraz poslusnosti Boha, jako reakce na Jeho vedeni a z lasky k Nmu.
P$st v kterykoli den ramadanu pozbyva platnost, jestlize clovk umysln ji, pije nebo koui nebo se
oddava intimnimu styku a jestlize necha projit cokoli usty do vnitnich casti tla. Kona-li to clovk umy-
sln a bez zadneho ospravedlnitelneho d$vodu, pak trest cini sedesat dni p$stu po sob nebo se jako druha
moznost nabizi dostatecne nasyceni sedesati osob a krom toho drzeni p$stu jeden den za kazdy den, kdy
byl p$st porusen.
Jestlize se porusi p$st v jine dny nez v dny msice ramadanu z ospravedlnitelnych d$vod$, ktere jsou
uvedeny vyse pod nadpisem ,vyjimky'. pak clovk musi p$st nahradit pozdji, den za den nedodrzeneho
p$stu.
6)
Je zajimave, ze odpykat poruseni takove pisahy lze nakrmenim a osacenim deseti chudak$. Pokud to neni mozne, musi
provinilec osvobodit otroka nebo vykoupit jeho svobodu. Pokud ani toto neni mozne, pak je naizen tidenni p$st (Koran 5:92).
Uziva-li clovk slova bezmyslenkovit, coz je nechutny pedislamsky zvyk, je provinilcovou prvni povinnosti osvobodit otro-
ka nebo vykoupit jeho svobodu. Nem$ze-li si to dovolit, pak musi ped obnovenim intimnich styk$ se svou manzelkou drzet
dva po sob nasledujici msice p$st. Nem$ze-li se postit, musi nakrmit sedesat potebnych nebo rozdlit sedesat bznych jidel
mezi chude. Existuji i dalsi pipady, kdy se p$st vyzaduje nebo doporucuje jako nahrazka nezvladnutelnych ukol$ (Koran
58:1- 4, 2:196)
59
Jestlize se nkdo dopusti chyby a udla nco, co by jinak p$st porusilo, pak neni p$st zrusen, z$stava v
platnosti za pedpokladu, ze danou cinnost pestal provozovat v okamziku, kdy si uvdomil, co vlastn
dla.
Po dokonceni p$stu v msici ramadanu musi byt rozdana zvlastni dobrocinna davka znama jako
sadqatu-l-Iitr (dobrocinnost na pocest konce p$stu).
Obecn doporucen
Prorok Muhammad d$razn doporucuje, aby se bhem ramadanu dodrzovaly tyto vci:
1. Pojist lehke jidlo ped rozbeskem, jidlu se ika suhur;
2. Snist ti datle a napit se vody hned po zapadu slunce a zarecitovat tuto modlitbu: Al-lahumma laka
summa, wa akt rizqika aItarna. (O Boze, pro Tebe se postime a te perusujeme p$st jidlem, ktere jsi
nam poskytl);
3. Pipravovat lehka jidla, protoze, jak pravil Prorok, nejhorsi vci, kterou clovk m$ze naplnit, je jeho
zaludek;
4. Dodrzovat nepovinnou modlitbu znamou jako tarawih;
5. Vzajemn se navstvovat a posilovat humanitarni sluzby;
6. Vice se vnovat studiu a recitaci Koranu;
7. Cvicit se pedevsim v trplivosti a skromnosti;
8. Byt zvlas" obezely pi pouzivani smysl$, mysli a pedevsim jazyka; zdrzovat se pomlouvacnych a
pochybnych hovor$ a vyhybat se podezivavemu chovani.
Almuzny (zakat)
Dalsi vyjimecn pozoruhodnou instituci a hlavnim piliem islamu je zakat. Jak vime, v zadnem jazyce
neexistuje slovo, ktere vystihuje koransky termin zakat a jeho vyznam. Neni to jen Iorma dobrocinnosti
nebo darovani almuzen nebo da ci desatek. Neni to ani vyraz vdcnosti; jsou to vsechny tyto vci, avsak
vzajemn propojene a jest nco navic. Neni to jen odecteni jistych procent z majetku jednotlivce, je to
vyznamne obohaceni a duchovni investice. Zakat neni jen dobrovolny pispvek nkomu nebo urcite vci,
nejde ani o vladni da, ktere se chytry clovk bez mravnich zabran dokaze zbavit. Jde spise o povinnost
naizenou Bohem a vykonavanou muslimy v zajmu spolecnosti jako celku. Koranske slovo zakat nezahr-
nuje tedy jenom dobrocinnost, almuzny, desatek, laskavost, uedni da, dobrovolne pispvky atd., ale
spojuje vsechny tyto zalezitosti se zboznosti a s duchovnimi a take moralnimi motivy. Proto nem$ze v
zadnem jazyce existovat pro slovo zakat pesny peklad, protoze Koran, Kniha Bozi, je knihou navysost
p$vodni.
Doslovny a jednoduchy vyznam slova zakat je cistota. Technicky vyznam tohoto slova urcuje vyrocni
vysi naturalii nebo penz, ktere kazdy muslim musi rozdlit mezi opravnne pijemce. Avsak nabozensky
a duchovni vyznam zakatu je mnohem hlubsi a zivotnjsi. Stejn tak i jeho humanitarni a spolecenskopo-
liticka hodnota. Pedkladame vysvtleni dalekosahlych ucink$ zakatu:
1. Zakat ocis"uje majetek zamoznych lidi od dil$, ktere mu nenalezeji, dil$, ktere musi byt rozdleny me-
zi opravnne pijemce. Jestlize se zakat splaci v penzich, pak by se urcite procento bohatstvi mlo oka-
mzit spravnym zp$sobem rozdlit, protoze vlastnik majetku nema na vlastnictvi dane castky moralni ani
pravni naroky. Jestlize to neudla, ponechava si urcit nco, co mu nepati. Dopousti se tedy korupce a
prosteho uchvaceni majetku z kterehokoli hlediska, a" uz moralniho a duchovniho, pravniho a obchodni-
ho. Znamena to, ze neopravnn drzena procenta znecis"uji a uvadji do nebezpeci cely majetek one oso-
by. Jestlize vsak jsou castky nalezejici chudym sebrany a rozdleny mezi opravnne pijemce, pak zby-
vajici dil majetku bude cisty a opravnny. Cisty kapital a opravnne majetky jsou hlavnimi pozadavky
neustale prosperity a poctivych obchod$.
2. Zakat nejen ocis"uje majetek vlastnika, ale ocis"uje take jeho srdce od sobectvi a touhy po bohatstvi.
Zptn ocis"uje i srdce pijemce od zavisti a zarlivosti, od nenavisti a nejistoty; namisto toho zakat v jeho
srdci posiluje dobrou v$li v$ci pispivajicimu a pani vseho dobreho jeho osob. Spolecnost se tim roz-
60
sahle ocisti a osvobodi od tidniho boje a podezivani, od spatnych pocit$ a ned$vry, od korupce a roz-
kladu a od vsech podobnych zel.
3. Zakat snizuje stradani potebnych a chudych clen$ spolecnosti na minimum. Jde o nejpihodnjsi ut-
chu men s"astnych lidi, pesto vsak je hlasitou vyzvou ke vsem, aby si vyhrnuli rukavy a vylepsili sv$j
udl. Pro potebne znamena, ze jde o pirozene nouzove opateni a ze by na zakatu nemli byt naprosto
zavisli, ze musi nco udlat pro sebe a take pro ostatni. Pro darce je zakat vyzvou, aby se pokusil vydlat
vic, aby mohl pist vice pispt. Pro vsechny zainteresovane strany je zakat, pimo ci nepimo, otevenou
pokladnici duchovnich investic, ktere se hojn vraceji.
4. Zakat je zdravou Iormou vnitni bezpecnosti ped sobeckou hrabivosti a spolecenskymi rozbroji, ped
vnikanim a pronikanim podvratnych ideologii. Zakat je ucinnym nastrojem zuslech"ovani ducha spole-
censke odpovdnosti na stran pispvatele a pocitu bezpeci a sounalezitosti na stran pijemce.
5. Zakat je zivym projevem duchovniho a humanitarniho ducha, vzajemneho p$sobeni mezi jednotlivcem
a spolecnosti. Zdrav ilustruje skutecnost, ze i kdyz islam neomezuje soukrome podnikani a neodsuzuje
soukrome vlastnictvi, pesto nepipousti sobecky a hamizny kapitalismus. Je to vyraz obecne islamske
IilozoIie, ktera voli umirnny a smilivy, avsak kladny a ucinny zp$sob vztah$ mezi jednotlivcem a spo-
lecnosti, mezi obcanem a statem, mezi kapitalismem a socialismem, mezi materialismem a duchovnem.
Vse zaktu
Kazdy muslim, muz nebo zena, ktery na konci roku vlastni zhruba patnact dolar$ nebo vyssi castku v
hotovych penzich nebo ve zbozi, musi odevzdat zakat ve vysi dv a p$l procenta. Ma-li obnos v hoto-
vosti, pak je zalezitost jednoducha. Jestlize vsak ma clovk majetek v cennych papirech nebo ve zbozi,
pak musi na konci roku ohodnotit sv$j majetek a odevzdat zakat rovnz ve vysi dv a p$l procenta cel-
kove hodnoty sveho majetku. Jestlize je jeho majetek ulozen v nemovitostech, napiklad v cinzovnich
budovach a tovarnach, pak by se vyse zakatu mla idit vysi cisteho zisku, ne hodnotou majetku. Jestlize
vsak postavil budovy a domy pro obchod nebo na prodej, pak by se zakat ml vypocitavat z celkove hod-
noty tohoto majetku. Take je-li nkdo vitelem a dluznik je spolehlivou osobou, pak by ml zaplatit za-
kat z castky, kterou p$jcil, protoze jde stale o cast jeho zaruceneho bohatstvi.
Ve vsech pipadech bychom mli mit na pamti, ze clovk plati pouze z cisteho pebytku. Vydaje, na-
klady na rodinu, nezbytne platby a splatne p$jcky maji pednost, zakat se plati pouze z cisteho Iinancniho
pebytku kazdeho clovka.
Rovnz bychom nemli zapominat, ze sazba dv a p$l procenta je jen minimum. V casech nouze nebo
stoupajicich poteb neexistuje zadne omezeni, cim vic clovk da, tim lepe pro vsechny zucastnne strany.
Rozdlovani zakatu slouzi vsem ucel$m, pro nz se jinde zakladaji cetne nadace. Zakatove Iondy nahra-
zuji vsechny tyto Iondy a nadace. Existuji historicke zpravy, ktere dosvdcuji, ze v djinach islamske
vlady byly doby, kdy nebylo clovka, jenz by byl opravnn k ziskani podpory ze zakatu; kazdy poddany -
muslim, kes"an nebo zid - v celem ohromnem islamskem imperiu ml dost, aby dokazal uspokojit svoje
poteby, a vladcove proto museli odkladat zakatove poplatky do statni pokladnice. Dokazuje to, ze v pi-
pad spravneho uplatovani zakatovych zakon$ dochazi ke snizovani poctu potebnych obcan$ a k obo-
haceni statni pokladny do takove miry, ze nejsou zadni chudi nebo potebni obcane a vytvaeji se ohrom-
ne pebytky.
Spolehliva moc tohoto ucinneho opateni vyvra ze skutecnosti, ze jde o Bozi pikaz, naizeni samot-
neho Boha. Zakat neni osobni zalezitosti nebo dobrovolnym pispvkem, je to povinnost a za jeji dodrzo-
vani je clovk zodpovdny pimo Bohu. Protoze zakat je soucasti Boziho zakonodarstvi, ktere se usku-
tecuje ve spolecnem zajmu, neni zadnemu muslimovi dovoleno, aby ho zanedbaval. Kdyz se spravn
nedodrzuje, musi zasahnout paticne statni organy, vystoupit na ochranu obecneho zajmu a prosadit tuto
instituci do praxe.
Nlezit pjemci zaktu
Svaty Koran uvadi tyto nalezite pijemce zakatu:
1. Chudi muslimove, aby se ulevilo jejich straznim.
2. Potebni muslimove, aby ziskali prostedky, s jejichz pomoci si mohou vydlavat na zivobyti.
3. Muslimsti konvertite, aby se jim umoznilo usadit se a vyhovt jejich necekanym potebam.
4. Muslimsti valecni zajatci, aby bylo mozno je vykoupit ze zajeti.
5. Zadluzeni muslimove, aby se mohli osvobodit od svych zavazk$ vyvolanych nalehavou nutnosti.
61
6.n Muslimsti zamstnanci poveni muslimskym vladcem vybiranim zakatu, aby bylo mozne vyplatit
jim mzdy.
7. Muslimove slouzici Bohu vyzkumem nebo studiem nebo sienim islamu. Pidlene prostedky pokry-
vaji jejich vydaje a pomahaji jim pokracovat v cinnosti.
8. Muslimsti poutnici, ktei uvizli v cizi zemi a potebuji pomoc.
Nalezitym pijemcem zakatu je clovk, ktery nema prostedky na pokryti nejnutnjsich poteb nebo na
konci roku nema pedepsane maximum patnacti dolar$. Jestlize nkdo vlastni toto maximum nebo vice,
stava se z nj pispvatel, ne pijemce zakatu. Jestlize pijemce obdrzi sv$j dil a zjisti, ze dostacuje pro
jeho neodkladne poteby a hranici s pedepsanym maximem, neml by pijmout vice. Ml by vratit pro-
stedky, ktere pijal nad tuto hranici, aby mohli byt obdarovani dalsi opravnni pijemci.
Zakat lze rozdlovat pimo jednotlivc$m z jedne nebo vice uvedenych skupin nebo dobrocinnym or-
ganizacim, ktere o tyto lidi pecuji. Lze je take rozdlit Iormou stipendii vybornym a slibnym muslimskym
student$m a badatel$m nebo ve Iorm pispvk$ dobrocinnym organizacim a veejnym institucim, ktere
se o tyto skupiny obyvatel staraji.
Invalidni nebo nemohouci chudy muslim ma pednost ped zdravym clovkem, ktery je schopen vy-
dlavat. Pispvatel by se ml pi vyhledavani nejpotebnjsich pijemc$ idit podle sveho nejlepsiho
usudku.
Dan, ktere dnes platime vladam, nenahrazuji tuto nabozenskou povinnost; zakat musime chapat jako
zvlastni povinnost a platit jej oddlen, tedy vedle vladnich dani. Muslimove v Severni Americe vsak
mohou vyuzit daovych zakon$, ktere umozuji jisty odecet od dani v pipad pispvk$ na dobrocinne
ucely. Mli by vyplacet zakat nalezitym pijemc$m a pozadovat, aby se jim tyto castky odecitaly od dani.
Pispvatel by se take neml vykonavanim teto povinnosti pysnit nebo se snazit ziskat slavu. Ml by
tuto povinnost plnit co nejneokazaleji, aby ho nepostihlo pokrytectvi nebo touha po slav, ktera vsechny
dobre skutky rusi. Jestlize vsak uvedeni jeho jmena nebo vyse pispvku ve znamost m$ze povzbudit i
jine k plnni teto povinnosti, je to v poadku.
Zakat se take vztahuje na dobytek nebo zemdlske vyrobky. Podily placene touto Iormou se mohou
pipad od pipadu lisit a vyzaduji si podrobnou diskusi. Odkazujeme proto ctenae na propracovane za-
konne nabozenske zdroje.
Pou" (Hadzdz)
Poslednim piliem a jednou z nejlepsich islamskych instituci je hadzdz neboli pou" do Mekky. Vyko-
nani pout je povinne pro kazdeho muslima pinejmensim jednou za zivot bez ohledu na to, zda jde o
muze ci zenu. ktei jsou vsak dusevn, Iinancn a Iyzicky k pouti zp$sobili. Muslim, ktery dosahl patic-
neho vku, tsi se pomrn dobremu zdravi a je Iinancn zabezpeceny, musi pou" vykonat alespo jednou
za zivot. Einancnim zabezpecenim se mysli, ze dany jedinec by ml mit az do konce hadzdze dost pro-
stedk$ na uhradu vlastnich vydaj$, na zabezpeceni osob na nm zavislych a na zaplaceni dluh$, je-li za-
dluzen.
Pr$bh hadzdze je dalsim vyjimecnym rysem islamu. Je naizen Bohem a slouzi mnoha ucel$m, mezi
jinym tmto:
1. Je to nejvtsi vyrocni shromazdni viry, kde se muslimove setkavaji, aby se vzajemn poznali, prostu-
dovali spolecne zalezitosti a zvysili sve obecne blaho. Je to take nejvtsi pravidelna svtova konIerence
miru v historii lidstva. Bhem hadzdze je mir ustednim tematem; mir s Bohem a vlastni dusi, mir s ostat-
nimi, se zviaty, ptaky, a dokonce i se hmyzem. Rusit mir kohokoliv nebo kterehokoliv stvoeni jakeho-
koli tvaru je pisn zakazano.
2. Je to ucelena nazorna ukazka univerzality islamu a bratrstvi a rovnosti mezi muslimy. Muslimove nej-
r$znjsiho vku, nejr$znjsich povolani a tid ze vsech kout$ zemkoule se na pokyn Bozi schazeji v
Mekce. Oblekaji se vsichni stejn jednoduse, dodrzuji stejna naizeni, pronaseji tataz slova v jednu a touz
chvili jednim a tymz zp$sobem kv$li shodnym cil$m. Neexistuje zde zadny majestat, pouze poslusnost
vsech v$ci Bohu. Neexistuje zde zadna slechta, jen pokora a nabozenske zaniceni.
62
3. Hadzdz potvrzuje pislusnost muslim$ k Bohu a jejich ochotu vzdat se pi sluzb Bohu materialnich
zajm$.
4. Hadzdz je seznameni poutnik$ s duchovnim a historickym zazemim proroka Muhammada, cimz vici
mohou ziskavat vrouci inspiraci a posilovat svoji viru.
5. Pipomina Bozi obady provedene Abrahamem a Izmaelem (Ibrahimem a Ismailem), ktei byli prvni-
mi poutniky do prvniho Boziho domu na zemi, do Kaby v Mekce (Makka).
6. Pipomina velke shromazdni v Den posledniho soudu, kdy lide stanou navzajem si rovni ped Bohem
a budou cekat na sv$j konecny osud, kdy nebude nadazenosti ras ani rodu. Pipomina skutecnost, ze
pouze Mekku v celem jsoucim svt B$h poctil, kdyz ji od cas$ Abrahama ucinil stediskem monotheis-
mu, a ze Mekka bude i nadale stedem islamu, nabozenstvi cisteho monotheismu az do konce casu.
Pi konani hadzdze lze snadno postehnout, ze znamena duchovni obohacovani a moralni pezbrojeni,
ze je to udalost intenzivniho nabozenskeho zaniceni a ukaznne zkusenosti, udalost velkych humanitar-
nich zajm$ a inspirujiciho vdni - vsechny tyto prvky se spojuji v teto jedine islamske instituci.
Popis pravidel a krok$, ktere se konaji v pr$bhu hadzdze, je ponkud dlouhy. Nebudeme se zde timto
popisem zabyvat. Ctena, ktery chce znat podrobnosti, m$ze nahlednout do propracovanych material$
zabyvajicich se touto problematikou. Mli bychom vsak zd$raznit, ze bhem celeho hadzdze jsou vsude
inIormovani pr$vodci, ktei poutnik$m vzdy pomohou spravnymi pokyny.
Mli bychom take zd$raznit, ze jedinym objektem nabozenskeho zaniceni je sam B$h a nic jineho.
Muslimove jdou do Mekky pro slavu Bozi, ne proto, aby polibili kamen nebo zboznili njakeho clovka
nebo njakeho poloboha. Libani a dotykani se Cerneho kamene v Kab je mozne, nejde vsak o povin-
nost, neni to naizeno. Lide, ktei libaji Cerny kamen nebo se ho dotykaji, to nedlaji proto, ze by snad
vili v tento kamen nebo mu piznavali njake nadpirozene vlastnosti. Vi pouze v Boha. Libaji tento
kamen nebo na nj ukazuji pouze na d$kaz ucty nebo jako na symbol lasky, kterou chovaji k prorokovi
Muhammadovi, jenz kamen polozil do zaklad$ Kaby, kdyz byla rekonstruovana. Tato udalost ma zvlast-
ni vyznam. Lici Muhammada jako clovka stvoeneho k miru. Kdyz se Kaba nkolik let ped pichodem
islamu pestavovala, ml byt Cerny kamen vlozen do jejich zaklad$. Kmenovi nacelnici se o teto vci
bouliv peli, slo jim o to, kdo bude mit cest kamen polozit. Byla to velmi vazna zalezitost a nad svatym
mistem se vznasely stiny obcanske valky. Kamen se tsil u nacelnik$ nesmirne uct, pestoze je to jen kus
kamene. Tuto uctu snad lze chapat ve svtle skutecnosti, ze kamen spojovali s prorokem Abrahamem,
velkym prapedkem Arab$, a ze to snad byl jediny pevny kus kamene, ktery z prastare stavby Posvatneho
chramu z$stal. A" uz to bylo tak ci onak, tento kamen jako takovy nema pro muslimy a islam zadny vy-
znam.
Kdyz se nacelnik$m nepodailo vzajemny spor vyesit, dohodli se, ze celou vc vyesi prvni pichozi.
Prvnim pichozim byl prav Muhammad. Rozhodl, aby kamen zabalili do kusu latky a pozadal nacelniky,
aby jej spolecn uchopili a polozili na misto tak, aby se na tomto aktu, podilel kazdy z nich. Muhamma-
dovo moudre rozhodnuti nacelniky velice uspokojilo a provedli vc podle jeho rady. Spor byl zazehnan, a
uchoval se tak mir. Takove je tedy moralni poselstvi pibhu o Cernem kameni. Takze kdyz poutnici li-
baji Cerny kamen nebo na nj zbozn ukazuji, dlaji to na pam" Muhammada, moudreho mirotv$rce.
Celou vc osvtlime jednim pikladem. Pro dobreho vlastence vracejiciho se z exilu nebo pro vojaka,
ktery se vraci z bojist, je pirozene, ze po dosazeni hranic sve milovane domoviny dlaji urcite vci. Na-
piklad libaji na hranicich zem, bouliv se objimaji s prvnimi krajany, ktere potkaji, nebo se koi nja-
kemu mistu v krajin. Povazuje se to za normalni a spravne, nikdo by si nemyslel, ze onen vlastenec nebo
vojak uctiva p$du nebo si ze svych krajan$ cini modly nebo ze mist$m v krajin pipisuje njake bozske
vlastnosti. Chovani poutnik$ by se take mlo vykladat podobn. Kaba v Mekce je duchovnim stedem
islamu a duchovni domovinou kazdeho muslima. Kdyz poutnik dosahne Mekky, podobaji se jeho pocity
pocit$m onoho vracejiciho se vlastence nebo pocit$m vitzneho vojaka vracejiciho se z rozhodne bitvy.
Neni to pouha metaIora. Odpovida historickym skutecnostem. Prvni muslimove byli vyhnani ze sveho
domova a museli zit cele roky v exilu. Bylo jim upirano pravo uctivat Boha v Kab, nejposvatnjsim
Bozim dom, jaky existuje. Kdyz se vratili z exilu, byla jejich hlavnim cilem Kaba. Radostn vstoupili
do Posvatneho chramu, znicili vsechny modly a idoly, ktere tam byly a dokoncili poutni obad.
Toto vysvtleni osvtluje neobvykle zkusenosti vyjimecnych lidi. Napiklad jeden vyznamny maar-
sky spisovatel uprchl ze sve zem, do niz vpadla nepatelska vojska, a vzal si s sebou hrst prsti. Literarni
63
analy vypravji, ze tento spisovatel nalezl nejvtsi utchu a nejhlubsi radost v one hrsti zem. Stala se mu
zdrojem inspirace a symbolem nadje, ze se jednou vrati do svobodne vlasti.
7)
Podobn vypravi i dokument nazvany ,Palestinci' vyrobeny spolecnosti CBS a vysilany v televizi v
sobotu 15. cervna 1974. V tomto Iilmu je interview s bohatym obchodnikem, ktery uprchl ped sionistic-
kym terorem v Palestin a zil v nesmirn modernim dom v Bejrutu. Kdyz se reportei zminili o jeho vel-
kem majetku v exilu, obchodnik se usmal a ukazal na malou lahev zpola naplnnou zemi. Dodal, ze si ji s
sebou pinesl z Jeruzalema, kdyz prchal, a ze je pro nj cennjsi nez cokoliv jineho z jeho majetku a ze by
se celeho sveho vlastnictvi rad vzdal, jen kdyby se mohl vratit do Palestiny, do sve vlasti. V tomto inter-
view byl jest zajimavy Iakt, ze rodina tohoto obchodnika byla jest vice citov zalozena a vyjadovala
mnohem silnjsi postoje. Rozhodn nas nepekvapi, ze tento clovk reprezentuje i mnoho ostatnich lidi
jako je on sam a ze v budoucich letech se pro n tento maly zemni poklad stane velmi zvlastni, dokonce
snad i posvatnou vci.
Mnohem pr$kaznjsi zpravu vydala dne 14. ijna 1973 agentura Associated Press: ,Posledni izraelske
pozice na vychodnim behu Suezskeho kanalu se vzdaly ... a 37 unavenych a spinavych izraelskych voja-
k$ bylo v zachrannych clunech pevezeno na druhy beh do zajeti ... Nktei egyptsti vojaci prodchnuti
silnymi pocity radosti nad osvobozenim teto posledni pevnosti (Bar-Levova linie) si nabrali do rukou
pisek a sypali si jej do ust. Jini libali zem' (Dispatch Observer, 2. cervna 1974, str. 3). Cerny kamen by-
chom tedy mli vidt z teto lidske perspektivy. Nejlepe ji pochopime ve svtle lidskych zkusenosti za
nezvyklych okolnosti.
Zvrecn poznmky
Navstva hrobky proroka Muhammada v Medin (Madina) neni pro hadzdz podstatnou povinnosti,
ktera by pou" zhodnocovala a dovrsovala. Navstivit Prorok$v hrob v Medin je vsak dobre, a proto kaz-
demu, kdo se do Mediny dostane, d$razn doporucujeme, aby navstvou u Prorokova hrobu projevil uctu
nejvtsimu uciteli, jakeho kdy lidstvo poznalo.
Mli bychom si pipomenout, ze vrcholem hadzdze je nabidka obti, bohulibe obti, ktera oslavuje ko-
nec teto nabozenske pouti a poskytuje potravu chudym, aby i oni mohli pocitit vseobecnou radost dne Id.
Tuto povinnost nevykonavaji jen poutnici, ale vsichni muslimove, ktei na to maji prostedky, v kazdem
kout nasi planety.
Nktei muslimove vznesli zavaznou namitku, ze bhem obdobi hadzdze je pi obtech usmrceno pilis
mnoho zviat, a promrha se tak mnoho masa. Horko, nedostatek chladirenskych zaizeni, nekvalitni pe-
prava a pezasobeni masem bhem nkolika dni zp$sobuji, ze vtsina masa se nevyuziva nebo je maso
nepouzitelne. To je nova situace s novymi problemy. Svdomity muslim chce vdt, co ma dlat.
Neni teba poustt se do pravnich debat, zkoumat ucene nazory uctyhodnych klasickych nebo soucas-
nych nabozenskych vdc$. Musime si vsak pamatovat, ze islam nepipousti zadne plytvani; nejprve rea-
guje na vtsi potebu a dava pr$chod ,mensimu zlu', pracuje se systemem priorit od tch nejd$lezitjsich
pes nejmen d$lezite az po nanejvys zavrzenihodne, navic je myslenkov bohaty a dokaze se pizp$sobit
novym situacim. Budeme-li vychazet z tchto zasad, lze problem jednoduse vyesit. eseni vychazi z
povahy islamu, pestoze se snad bude zdat, ze se odchyluje od nkterych doslovnych vyklad$. eseni lze
naplovat postupn a na rozdilnych urovnich.
Nejprve by muslimove mli udlat vsechno pro to, aby ziskali odpovidajici chladirenske kapacity, kte-
re by umoznily pebytecne maso konzervovat a dodavat je chudym ve svatem mst a v jeho okoli po
cely rok. Za druhe by se mlo vyvinout usili, aby bylo mozne pepravit maso potebnym muslim$m bez
ohledu na to, kde ziji. Obtovana zviata mohou byt usmrcena v Mekce a maso m$ze byt konzervovano a
zmrazeno a pak pepraveno do kterekoli casti svta, kde ziji potebni muslimove. Za teti: nadbytecne
maso lze prodat a penize pouzit na charitativni ucely v mistnim. krajovem, narodnim nebo mezinarodnim
mitku. Takova jsou prakticka opateni, ktera by mli muslimove spolecn uskutecnit. Mezitim, do doby,
nez budou tato opateni provedena, kazdy muslim, ktery se domniva, ze nadbytecne maso bude promrha-
no, m$ze odlozit nebo uspisit datum sve obti. M$ze si vybrat spravny cas a misto tak, aby se pedeslo
7)
Cetl jsem tuto zpravu v padesatych letech a bohuzel nedokazu po letech najit zdroj teto inIormace, ani si vzpomenout na
jmeno spisovatele.
64
plytvani. Nebo m$ze Iormou dobrocinnosti zaplatit castku rovnajici se hodnot zviete, jez by muselo byt
v Mekce obtovano bhem dni hadzdze.
8)
Posledni poznamka se vztahuje k obti a k tomu, co symbolizuje. Jak jsme jiz dive v diskusi o Idech
uvedli, neni to maso nebo krev, co Boha tsi. Boha tsi vyraz vdku v$ci Nmu, potvrzeni viry v Nho,
ona historicka udalost, kdy proroku Abrahamovi (Ibrahimovi) bylo naizeno, aby jako ob" nabidl vlast-
niho syna, naizeni, ktere by otec i syn bez odmlouvani provedli. Avsak syn$v zivot byl useten a vykou-
pen beranem.
Nabidka obti se stala vyrocni oslavou, ktera pipomina tuto udalost, v niz se Bohu vzdavaji diky za
Jeho pize. Existuji dv verze, podle nichz ml byt obtovan jeden Abraham$v syn, Izmael (Ismail) nebo
Izak (Ishak).
Muslimove vi, ze to byl Izmael (Ismail), a ne Izak (Isak), kdo ml byt na Bozi pikaz obtovan. Byl
vsak vykoupen, kdyz se ukazalo, ze otec i syn byli pipraveni poslechnout Boziho pikazu. Na podporu
teto teorie existuje pinejmensim dvacet d$kaz$. Ani jeden z nich vsak nesnizuje historickou roli Dti
Izraele nebo svtlo a moudrost, ktere jim pinesl prorok Mojzis. Naopak, Koran jejich ulohu zd$razuje v
mnoha citacich (napiklad 2:40, 47; 7:137; 17:2; 40:53; 45:16).
Mezi ony d$kazy nalezi zejmena tyto:
1. Cely kontext udalosti, jak ji zachytil Koran (37:101-113), nezanechava pochybnosti, ze synem, ktery
ml byt svym otcem na Bozi pikaz obtovan, byl Izmael.
2. Soucasn Stary zakon (Genesis 21:5) ika, ze se Izak narodil, kdyz Abrahamovi bylo 100 let, zatimco
Izmael se narodil, kdyz jeho otci bylo 86 let (Genesis 21:16). Po dobu ctrnacti let byl Izmael jedinym
synem sveho otce. Izak nikdy v takove situaci nebyl. Pesto vsak Stary zakon (Genesis 22:2) tvrdi, ze
Abraham dostal pikaz ,Vezmi nyni syna sveho, toho jedineho sveho, kterehoz milujes, Izaka, a jdi do
zem Moria; a obtuj ho tam v ob" zapalnou na jedne hoe, o niz povim tob.'Zda se, ze Izakovo jmeno
v tomto kontextu je zejma vsuvka. Neni ani jasne, kde byla ona zem Mona, ledaze by to byla hora
Marwa u Mekky, coz podporuje islamskou verzi.
3. Cela udalost se odehrala na mist pobliz Mekky. Vime, ze to byl Izmael a jeho matka, kdo Abrahama
doprovazel do Mekky, kde se usadili, a pomohli mu postavit Kaabu jako posvatnou svatyni (Koran,
2:124-130; 14:35-40).
4. Snad nejvyznamnjsim d$kazem pro islamsky vyklad je tento: zidovsko-kes"anska verze totiz vede k
vazn napadnutelnym zavr$m:
a) Vede k diskriminaci mezi bratry jen proto, ze matka jednoho byla otrokyn a matkou druheho byla
svobodna zena;
b) Vede k diskriminaci lidi kv$li rase, vyznani nebo barv;
c) Vede k tvrzeni, ze existuje duchovni nadazenost na zaklad pedk$ clovka;
d) Vede k popeni legitimity ditte, jehoz matka je otrokyn. Vsechny tyto vyvody a zavry jsou proti-
kladne duchu islamu. Vsechno, co vede k popeni tohoto ducha, musi muslimove odmitat. Statut pedk$
clovka, vznesenost nebo nizky p$vod matky a spolecensky p$vod nebo odstiny pleti nemaji na duchovni
nebo lidske vlastnosti clovka, pinejmensim v ocich Bozich, zadny vliv.
9)
8)
Na vysoke urovni se touto otazkou zabyva zesnuly velky imam Mahmud Saltut v dile Al Eatawa (Kahira: Al-Azhar Univer-
sity Press, 1959), str. 152-160. Pi vsi uct nesouhlasim s nkterymi jeho tvrzenimi. Nem$zeme vsak ici, ze pouze nas pohled
je jedin islamsky; hlasat nco takoveho by bylo nejen domyslive, ale i nezodpovdne. M$zeme ici toto: v mie, v niz se in-
stituce hadzdze dotyka spolecenskeho zivota, spada hadzdz do casti islamskeho prava zvaneho saria, ktera se nazyva
muamalat (lidske vztahy). Tato cast prava dopluje cast zvanou ibadat (zalezitosti ,kultu' a ritual$), o niz se obecn pedpo-
klada, ze do ni hadzdz spada. Ob casti prava jsou vsak neoddlitelne, a lze tudiz prohlasit, ze hadzdz vyznamnou mrou spada
do oblasti muamalat. Jestlize si uvdomime socialni rozmry hadzdze a prakticky problem plytvani tolik potebnymi potravi-
nami, penzi a usilim, pak abychom mli pravidla obti interpretovat nov, aby harmonizovala s duchem islamu a udrzela si
rozumnou hladinu zdraveho rozumu, racionality a realismu. Proto pedkladame uvedenou interpretaci a modlime se, aby byla
pijatelna Bohu a napomocna nasim muslimskym bratr$m.
9)
K tmto poznamkam viz YusuI Ali, The Holy Quran, Text, Translation and
Commentary (1946), str. 1204-1206; lbn Qayyim al-Jawazayyh, Zad al-Maad...
(bejrutske vydani), Sv. 1, str. 15-17.
65
KAPITOLA IV
APLIKACE ISLAMU
NA KAZDODENNI ZIVOT
Muslimove spravn tvrdi, ze islam neni jen abstraktnim idealem pro uctivani jmena nebo strnulym
idolem, k nmuz se cas od casu uchyluji jeho obdivovatele. Islam je zivotnim kodem, zivotni silou zetel-
nou v kazde oblasti lidskeho zivota. Muslimove take tvrdi, ze prav jednotlivec je onim gravitacnim bo-
dem a odpalovaci rampou, ktera m$ze uvest islam nebo jakykoli jiny system do plne cinnosti. Prav proto
islam vzdy vychazi od jednotlivce a vzdy dava pednost kvalit ped kvantitou.
Zacnme tam, odkud islam vychazi, tedy u clovka. Prozkoumejme spolecn pirozenost clovka a
podivejme se, jak vidi lidskou pirozenost islam. Abychom celou vc co nejlepe vysvtlili a nezapletli se
pitom do IilozoIickych spor$ nebo do abstraktnich pi, deIinujme clovka jako bytost s dvma vzajemn
se doplujicimi pirozenostmi, ktere jsou velmi tsn propojeny a neustale na sebe reaguji. Je to vnitni a
vnjsi pirozenost. Nkdo by mohl take prohlasit, ze clovk ma jenom jednu pirozenost s dvma stzi
oddlitelnymi a spojenymi castmi. Jedna je vnitni a druha je vnjsi. Vnitni pirozenost clovka se vzta-
huje k ruh (duse nebo ja nebo srdce) a k aql (mysli nebo rozumove ci inteligencni sile).
V nasem pojednani o vnitni pirozenosti clovka se budeme zabyvat dvma oblastmi: 1) duchovni ne-
boli moralni a 2) intelektualni. Zbyle lidske cinnosti a konani budou oznaceny jako vnjsi pirozenost
clovka. Koneckonc$ se vseobecn uznava skutecnost, ze nejen chlebem ziv je clovk.
VNITNI PIROZENOST
Duchovn zivot
Islam organizuje duchovni nebo moralni zivot jedince tak, aby mu poskytl veskere duchovni zazemi
potebne pro zboznost a bohabojnost, pro klid a bezpeci. Islamsky pedpis pro duchovni zivot clovka
zarucuje, je-li vrn uplatovan, maximalni kladne vysledky v oblasti duchovniho r$stu clovka a jeho
zralosti. Hlavni prvky tohoto islamskeho pedpisu jsou:
1. Modlitba (salat);
2. Zakat neboli udlovani almuzen;
3. P$st (saum);
4. Pou" (hadzdz);
5. Laska k Bohu a Jeho poslu, laska k pravd a lidstvu ve jmenu Bozim;
6. Nadje a laska k Bohu po vsechny casy;
7. Ob" ve jmenu Bozim konana na popud skutecne nesobeckosti.
R$zne charakteristiky tchto prvk$ jsme jiz do urcitych podrobnosti probrali a jen dodavame, ze bez
tchto zakladnich prvk$ nem$ze existovat prava islamska vira. Ctenai doporucujeme, aby si opt procetl
pedesle kapitoly teto knihy.
Intelektuln zivot
Intelektualni pirozenost clovka se sklada, jak jsme jiz ekli z mysli neboli inteligence ci rozumove
sily. Teto oblasti islam vnuje mimoadnou pozornost a stavi intelektualni strukturu clovka na tch nej-
zdravjsich zakladech, ktere lze stanovit takto:
1. Opravdove vdni zalozene na jasnych d$kazech a neoddiskutovatelnych skutecnostech ziskanych
,zkusenosti' nebo pokusem nebo obma metodami. V teto souvislosti je dobre poznamenat, ze Koran je
bez sebemensich pochyb prvni autoritou, ktera naizuje zanicene hledani vdni prostednictvim ,zkuse-
nosti' i pokusu, meditaci a pozorovanim. Bozim pikazem spocivajicim na kazdem muslimovi, a" uz jde
o zenu ci o muze, je hledani vdni v nejsirsim smyslu tohoto slova a hledani pravdy. Piroda a cely ves-
mir jsou otevene a neustale se odkryvajici poklady vdni a pravdy a Koran byl prvni knihou, ktera na
tyto bohate zdroje vdni ukazala. Nepijima pevzate ,pravdy' nebo uznavana Iakta, pro nz neexistuji
66
ospravedlnitelna zd$vodnni nebo d$kazy. Pokud vime, Koran byl prvnim Pismem, ktere se srozumiteln
pta ,proc' a ktere na podporu jakehokoliv pesvdceni nebo tvrzeni vyzaduje zd$vodnni (Koran, 2:111 a
21:24).
Koran sam je vynikajici vyzvou intelektu: vyzyva lidsky intelekt, aby se zabyval kteroukoliv koran-
skou pravdou nebo aby se pokusil stvoit nco, co by se podobalo Koranu. Otevete-li kteroukoliv suru
Koranu a najdeme tam vele vyzvani k hledani pravdy v nekonecnych pirodnich zdrojich. Oddanost pra-
vemu vdni islam povazuje za oddanost Bohu v tom nejlepsim smyslu.
2. Druhou casti tohoto vykladu je vira v Boha, neustale se rozvijejici zdroj vdni a duchovni vhled do
nescetnych poli vdni. V islamu je vira v Boha uhelnym kamenem cele nabozenske struktury. Aby vsak
bylo mozne viru v Boha uplatnit, islam pozaduje, aby byla zalozena na neotesitelne jistot a pesvdceni.
Tyto vlastnosti nelze ziskat bez velke davky intelektu. Zadne nehybne nebo nemnne mysleni, zadna
omezena vize nem$ze dosahnout vysin Nejvyssi pravdy, tedy Boha, nedokaze ani dosahnout hlubin
opravdove viry.
Islam neuznava viru dosazenou slepym napodobovanim, viru pijimanou bez jakychkoli pochybnosti.
Tato skutecnost je v intelektualnim zivot clovka velmi d$lezita. Islam d$sledn vyzaduje viru v Boha a
Koran podava cetna prohlaseni vyzyvajici k vie v Boha. Jenomze vyznam tchto citaci nespatujeme v
zakladani knih, ktere tyto citace obsahuji, do knihovny nebo v prostem zapamatovani. Vyznam tchto
vyzev spociva ve velosti pozvani a vyzv intelektu k probuzeni a pemysleni, k uvaham a meditacim. Je
pravda, ze Koran odhaluje podstatne pravdy a skutecnosti o Bohu, stejn pravdive je i to, ze nechce, aby
se clovk choval jako liny ddic, jenz na vytvoeni vlastniho majetku nevynaklada zadne usili. Chce, aby
clovk obohatil sve intelektualni bohatstvi vlastni vaznou snahou a cestnym vydlkem, aby byl sam inte-
lektualn zajistn. ,Lehce nabyl, lehce pozbyl', islam proto nesouhlasi s rychle nabytou virou, ktera pak
rychle zmizi. Islam chce, aby vira v Boha byla ucinna a trvala, aby osvitila kazdy kout lidskeho srdce a
aby se prosadila v kazde oblasti jeho zivota. Lehce nabyta vira nco takoveho nedokaze a islam by nic
podobneho nepijal.
Kdyz islam vyzaduje viru v Boha na zaklad vdni a vyzkumu, ponechava tim intelektu otevena roz-
sahla pole mysleni, aby jimi pronikal tak daleko, jak je toho schopen. Neuklada zadna omezeni svobodn
myslicimu clovku, jenz hleda vdni a chce si rozsiit obzory sve vize svta a vlastni mysl. Nabada ho,
aby vyuzil vsech metod vdni, a" cist racionalnich nebo experimentalnich. Timto chovanim v$ci inte-
lektu prokazuje islam. svou velkou uctu a d$vru v intelektualni schopnosti clovka a peje si, aby clovk
svou mysl oprostil od tsnych pout a omezeni materialnosti. Chce pozvednout jednotlivce a dodat mu
sebed$vru a Bozi autoritu, aby rozsioval zabr sveho mozku na vsechna pole mysleni; Iyzickych a me-
taIyzickych, vdeckych a IilozoIickych, intuitivnich a experimentalnich, organickych a dalsich. Vira v
Boha tedy posiluje intelekt a obohacuje a zproduktivuje intelektualni zivot. Jsou-li duchovni a intelektu-
alni cinnosti clovka organizovany podle islamskeho uceni, o nichz jsme se jiz zminili, pak je vnitni pi-
rozenost clovka zdrava a rozumna. A bude-li clovk vnitn bezpecny a zdravy, pak bude stejn zdravy a
zabezpeceny i jeho vnjsi zivot.
VN1SI PIROZENOST
Vnjsi pirozenost clovka je obdobn slozita, podrobna a rozsahla jako jeho vnitni pirozenost. Je
nutne zd$raznit skutecnost, ze zdravi vnjsi pirozenosti je siln zavisle na pirozenosti vnitni a naopak,
protoze uplna pirozenost clovka se sklada z obou zminnych oblasti. Pro lepsi objasnni musime rozd-
lit vnjsi pirozenost do oddil$ a pododdil$. Vzdy bychom vsak mli vdt, ze jakakoli nerovnovaha v
systemu lidske pirozenosti m$ze byt niciva a osudna. Je pravda, ze jak vnitni, tak i vnjsi pirozenost
clovka Iunguji a vzajemn reaguji v uzkem spojeni a ze islam rozsiil sv$j bozsky dotek na vnitni i na
vnjsi oblasti zivota.
Osobn zivot
Islam se zabyva osobnim zivotem clovka, aby zajistil jeho duchovni a Iyzickou cistotu, aby clovku
poskytl zdravou vyzivu a ukazal mu, jak se spravn oblekat, chovat, zdobit, sportovat atd.
67
1. Duchovn a fyzick cistota
Islamske naizeni pravi, ze ped modlitbou musi muslim provest abdest, pokud ho jiz nevykonal dive
a uchoval v platnosti. Tento povinny abdest je nkdy castecny, jindy uplny, zavisi to na podminkach kon-
kretni osoby. Pipomeneme-li si, ze muslim musi vykonat pt povinnych modliteb za den s cistym srdcem
a hlavou, s cistym tlem a odvem, na ciste p$d a s cistymi umysly, dokazeme si jist pedstavit, jak
zivotn d$lezite a prospsne vysledky z tohoto jedineho ukonu vyplyvaji (Koran, 4:43, 5:7).
2. Vziva
Vyziv se musi vnovat znacna pozornost, aby si clovk uchoval ciste srdce a zdravou mysl, aby po-
siloval svou dusi a ml ciste a zdrave tlo. A prav to islam dla. Nktei povrchni lide si snad mysli, ze
potraviny a napoje nemaji zadny pimy vliv na celkovy stav clovka pravideln pijimajiciho potravu.
Takovy nazor neni islamsky, protoze islam povazuje tyto vci za velmi vazne. Obecna islamska zasada
zni:
Vsechny vci, ktere jsou pro clovka ciste a dobre, jsou spravne jako pokrm, pozivaji-li se v mirnych
davkach. Avsak vsechny vci, ktere jsou neciste, spatne a clovku skodlive, nejsou za bznych okolnosti
spravne jako pokrm. Pro vyjimky a pipady absolutni nezbytnosti vzdy existuje jista pruznost a moznosti
(Koran, 7:157; viz pedchozi oddil o islamske moralce).
Mimo tuto obecnou zasadu existuji jista jidla a napoje, ktere jsou Bohem oznaceny za zakazane. Jde o
maso uhynulych zviat a ptak$, maso vep$ a maso zviat usmrcenych ve jmenu nkoho jineho nez Boha
(2:173; 5:4). Napoje, ktere islam povazuje za skodlive a nicive pro lidskeho ducha a mravnost a rovnz
pro jeho Iyzicky stav a moralku, jsou obsazeny v koranskem versi, ktery zakazuje vsechny toxicke latky a
vsechny druhy hazardu a hazardnich her (5:93-94).
Zakaz tchto potravin a napoj$ neni rozhodn zadnym rozmarnym cinem nebo diktatorskym vynosem
Boha. Je to hlavn a pedevsim Bozi zasah, ktery je minn v nejlepsim zajmu clovka a pro jeho blaho.
Kdyz Koran popisuje tyto zakazane vci jako spatne, neciste a skodlive, bedliv bdi nad mravnosti a
moudrosti clovka, nad jeho zdravim a bohatstvim, nad jeho zboznosti a kazdodennim chovanim - vsech-
ny tyto vci maji podle islamu nedocenitelnou hodnotu. D$vod$ spocivajicich za timto Bozim zasahem je
mnoho. Maji duchovni a intelektualni povahu, moralni a psychologickou, Iyzickou a hospodaskou. Jedi-
nym cilem je ukazat clovku, jak by ml rozvijet svou vlastni osobnost podle pime zivotni cesty, aby
jeho zivot byl zdravym prvkem v rodinne i spolecenske struktue i v ramci lidstva obecn. Spolehlivi le-
kai a vdci badajici v oborech spolecenskych vd by take mli byt schopni ovit pinos tchto islam-
skych legislativnich opateni.
Islam je v oblasti kvality organicke vyzivy clovka stejn ortodoxni a nekompromisni jako v oblasti
duchovniho zdravi a intelektualniho r$stu. Tento Iakt m$zeme dolozit skutecnosti, ze nktere casti vyzivy
jsou zakazany zcela, nktere by se mly pozivat mirn, bez pehanni a vystelk$ (Koran, 7:31). Jestlize
se muslim vyhne vsem latkam zakazanym druhov nebo jen v nadmrnem mnozstvi, pak ho B$h zve, aby
se tsil z Jeho milostivych dar$ a zakusil vdcnost k milosrdnemu Ziviteli (2:168, 172; 5:90-91).
1)
3. Oblkn a zdoben
V oblasti obleceni a zdobeni bere islam vazn v potaz zasady slusnosti, skromnosti, cudnosti a muz-
nosti. Islam potlacuje vsechno v obleceni nebo ozdobach, co se neslucuje s nabytim, udrzenim a rozvojem
tchto vlastnosti. Odvni materialy styl oblekani, ktere mohou vzbuzovat nadutost nebo Ialesnou pychu a
marnost, se pisn zakazuji. Stejn tak se zakazuji i ozdoby, ktere mohou oslabit mravnost clovka nebo
1)
Toto castecne opakovani ma za cil optovn zd$raznit celou vc, lze je snad proto odpustit. V souvislosti s celou diskusi na
toto tema viz Pojem moralky uvedeny vyse a take dilo Ebrahlm Kazlma, M. D. ,Medical Aspects ot Eorbldden Eoods in Is-
lam', v AL-lTTIHAD (The Muslim Student Association ot the United States and Canada), 1391/1971, sv. 8, cislo 1, str. 4-6.
Tento clanek na konci uvadi vynikajici bibliograIii lekaskych a nabozenskych zdroj$.
68
podlomit jeho muznost. Muz by ml z$stat vrny sve muzne pirozenosti, kterou pro nj B$h zvolil, a ml
by se zdrzovat vci, ktere by mohly oslabit nebo uvest do nebezpeci jeho charakter. Proto islam muze
varuje ped pouzivanim jistych latek, napiklad ped cistym hedvabim a ped jistymi drahymi kameny a
zlatem uzivanymi ke zdobeni. Tyto vci se hodi pouze k zenske pirozenosti. Pkny vzhled muze nezavisi
na noseni drahych kamen$ nebo v okazalem pedvadni sat$ z cisteho pirodniho hedvabi, ale ve vysoke
mravnosti, pijemne povaze a zdravem chovani.
Kdyz islam dovoluje zen pouzivat vci, ktere jsou muz$m zakazany a ktere se hodi pouze k zenske
pirozenosti, neznamena to, ze by islam daval zen naprostou volnost a zbavoval ji jakychkoli omezeni.
Dovoluje ji vci, ktere se hodi k jeji pirozenosti, a soucasn ji upozoruje na vci, ktere by jeji piroze-
nost mohly pokazit nebo znectit. Zp$sob, jakym by se zeny mly spravn oblekat, kraslit, kracet, a do-
konce se i divat, je velmi slozitou otazkou a islam ji vnuje zvlastni pozornost. Islamska pedstava v teto
oblasti je zamena na obecne blaho zen. Islam poskytuje rady nejen muz$m, ale i zenam, aby jim pomo-
hl uchovat si a rozvijet vlastni d$stojnost a cudnost, aby se nemohly stat pedmtem nedbalych klep$ ne-
bo hisnych pomluv a podezivaveho chovani. Rada je obsazena v tchto koranskych versich:
ekni vicim. aby cudn klopili zrak a stezili sva pohlavi - to je pro n cistsi, vzdy" B$h dobe je
zpraven o vsem, co konaji. A ekni vicim zenam, aby cudn klopily zrak a stezily sva pohlavi a ne-
davaly na odiv sve ozdoby krom tch, jez jsou viditelne. A nech" spusti zavoje sve na adra sva. A
nech" ukazuji sve ozdoby jedin svym manzel$m nebo otc$m nebo tchan$m nebo syn$m nebo syn$m
svych manzel$ nebo bratim nebo syn$m svych brati ci sester anebo jejich zenam anebo tm, jimz vladne
jejich pravice, nebo sluzebnik$m, ktei nemaji chtice, anebo chlapc$m, ktei nemaji pojem o nahot zen.
A nech" nedupou nohama, aby lide postehli ozdoby, ktere skryvaji. A konejte vsichni pokani ped Bo-
hem, o vici, snad budete blazeni! (24:30-31).
Islam je velmi citlivy na zp$sob oblekani a na ozdoby. Dava naprosto jasn najevo, ze jak muz, tak i
zena by mli byt omezeni na sve pislusne pirozenosti, aby si ochranili sve pirozene instinkty a aby do-
cilili skromnosti a vysoke mravnosti. O proroku Muhammadovi se ika, ze prohlasil, ze B$h odsuzuje ty
muze, ktei se chovaji nebo konaji po zp$sobu zen, a ty zeny, ktere se chovaji nebo konaji po zp$sobu
muz$. Nicmen bychom si mli pamatovat, ze islam neuklada zadna omezeni na neskodne nebo spravne
prvky oblekani a ozdob. Ve skutecnosti nazyva Koran takove vci krasnymi dary Bozimi a vycita tm,
ktei na n pohlizeji jako na zakazane (7:32-33).
4. Sporty a zbava
S potsenim konstatujeme, ze islamske Iormy uctivani Boha, tedy modlitby, p$st, pou", maj do jist
mry sportovn charakter, pestoze jsou v zaklad a svou povahou urceny k duchovnim ucel$m. Jenze
kdo by se odvazil popirat neustale vzajemne p$sobeni mezi Iyzickou a mravni strankou clovka? Tim
vsak postoj islamu ke sport$m a zabavam nekonci. Vsechno, co provokuje ke zdravemu mysleni nebo
obcerstvuje mysl, dodava tlu cilost a udrzuje clovka ve zdravi, islam vita a podporuje, pokud tato cin-
nost nepedchazi hichu nebo jej neobsahuje, nezp$sobuje-li skodu nebo neodvadi od povinnosti anebo
neohrozuje jejich plnni. Obecnym voditkem je v teto vci vyrok Proroka, ktery ika, ze vsichni vici
maji dobre vlastnosti, avsak silny vici je lepsi nez vici slaby. Rovnz se ika, ze chvalil sporty a zaba-
vy, ktere vedou k Iyzicke vytrvalosti a posiluji mravnost.
Je politovanihodne, kdyz se se sporty a zabavami spojuji vci, ktere nemaji sportovni ani zabavni cha-
rakter. Nktei lide povazuji hazard a piti alkoholu za sport a zabavu, islam se vsak na to diva jinak. Zivot
stoji za to, aby byl zit, dostali jsme jej k jistemu ucelu. Nikdo by jej neml znehodnocovat nevazanostmi
nebo spolehanim se vylucn na nahodu a ststi. Takze nelze mluvit o porusovani lidskych prav nebo o za-
sahovani do tchto prav, kdyz islam rozsiuje sv$j Bozi dotek na organizaci zivota dokonce i v jeho velmi
osobnich aspektech. Protoze zivot clovka je nanejvys cenny a je urcen ke vznesenym ucel$m, ukazal
islam clovku cestu, jak jej zit spravn a s potsenim. Mezi tato opateni pati zakaz hazardu, ktery spise
vede ke zvysovani nervoveho napti, nez aby je snizoval. Ponechat zivot na ststi ci pouhe nahod je vaz-
nou urazkou zivota. Jestlize nkdo svi sv$j osud do blazniveho kola her a vlozi sve schopnosti do na-
69
nejvys nepedvidatelnych pohyb$ na hracim stole, odklani se od normalniho bhu zivota. Aby islam
ochranil clovka ped zbytecnym dusevnim naptim a nicenim nerv$ a umoznil mu vest pirozeny zivot
zalozeny na pevnem vdomi o prostedcich a ucelu zivota, zakazuje hazard ve vsech Iormach a druzich.
Jestlize se clovk zaplete do pevne pavuciny toxickych latek nebo se necha zahnat do kouta alkoho-
lem, jde rovnz o ostudny utk od skutecnosti a nezodpovdnou urazku nejlepsich lidskych vlastnosti.
Hrozby a tragedie pozivani omamnych latek jsou pilis zejme, takze je zde nemusime rozvadt. Kazdy
den pada tomuto zlu za ob" mnoho zivot$. Mnoho rodin se kv$li teto hrozb rozpada. Mnoho miliard
dolar$ rocn se ztraci v jicnu alkoholismu. Nescetne dvee se zaviraji ped bidou a neststim povstalym z
alkoholismu. Krom zniceni zdravi, dusevnich depresi, otuplosti duse, mizeni majetku, rozbijeni rodin,
urazky lidske d$stojnosti, poskozovani mravnosti a pokoujiciho utku od skutecnosti je kazdy z takzva-
nych pilezitostnych pijak$ potencionalnim alkoholikem. Islam nem$ze tyto hrozby snaset nebo nechavat
clovka, aby znectil samotny smysl zivota takovymto tragickym zp$sobem. Proto islam nespojuje hazard
nebo piti s dobrymi sporty a rekreacnimi zabavami, misto toho je jednou provzdy zakazal. Aby clovk
dokazal tento nazorovy postoj islamu ocenit, staci na chvili vnovat pozornost nkteremu ze sdlovacich
prostedk$, pecist si njakou lekaskou zpravu, navstivit socialni poradnu nebo se zucastnit njakeho
soudniho pojednani. Ze vsech udsnych spolecenskych problem$ je alkoholismus tim nejzavaznjsim.
Vice nez jeden a p$l milionu American$ se kazdy rok stava alkoholiky. Jeden z kazdych deseti az dva-
nacti lidi, ktei se letos poprve napiji, se stane alkoholikem. Vsechny tyto bolestne tragedie a opravdove
ztraty promlouvaji mnohem hlasitji nez jakekoli teologicke nebo obchodni argumenty.
Rodinn zivot
2)
Existuje mnoho deIinic a popis$ rodiny. Pro nase ucely pijmeme nasledujici zjednodusenou deIinici.
Rodina je lidska spolecenska skupina, jejiz clenove jsou svazani pokrevnimi anebo pibuzenskymi pouty.
Rodinne pouto obsahuje prava a povinnosti pedepsane nabozenstvim, prosazovane pravem a sledova-
ne cleny teto skupiny. Podle toho maji clenove rodiny jiste spolecne zavazky. Jde o zavazky spojene s pi-
slusenstvim k rodin a jejim zaopatenim, ddickym a rodinnym pravem, vztahem k mlade generaci, za-
bezpecenim starych lidi a s usilim pokracovat v existenci rodiny v miru.
Z toho je jasne, ze zakladem islamske rodiny jsou pokrevni pouta anebo manzelske zavazky. Adopce,
vzajemna naklonnost, zakaznicke vztahy, soukromy souhlas k pohlavnim intimitam a ,zvykove pravo'
nebo ,svtske manzelstvi' nevytvai rodinu v islamskem smyslu. Islam buduje rodinu na pevnych zakla-
dech, ktere dokazou zabezpecit rozumne trvani rodiny, skutecne bezpeci a zrale intimnosti. Zaklady rodi-
ny musi byt pevne a pirozene, aby mohly vyvolat upimnou vzajemnost a moralni uspokojeni. Islam
uznava, ze neexistuji pirozenjsi vztahy nez pokrevni svazky a zadny celistvjsi vzor pohlavni intimity
nez ten, v nmz se spojuje mravnost s Iyzickym uspokojenim.
Islam uznava nabozenske ctnosti, spolecenskou nezbytnost a moralni vyhody manzelstvi. Normalni
zp$sob chovani muslimskeho jednotlivce se zamuje na rodinu a na snahu zalozit vlastni rodinu. Man-
zelstvi a rodina maji v islamskem systemu ustedni postaveni. V Koranu je mnoho pasazi a Prorok prone-
sl adu vyrok$, v nichz se mimo jine pravi, ze kdyz se muslim zeni, ovladl jiz polovinu sveho nabozen-
stvi; takze nech" mysli na Boha a pecliv se stara o zbyvajici polovinu nabozenstvi.
Muslimsti vdci vykladaji manzelstvi podle Koranu jako nabozenskou povinnost, moralni pojistku a
spolecensky zavazek. Jako nabozenska povinnost musi byt manzelstvi naplnno, avsak podobn jako vse-
chny ostatni islamske povinnosti je naizeno jen tm, kdo jsou schopni zvladnout zavazky, ktere z man-
zelstvi vyplyvaji.
1. Smysl manzelstv
Lide maji mnohdy na manzelstvi r$zne nazory, podle islamu je to vsak silne pouto (mithaqun ghaliz),
vyznamny zavazek v plnem smyslu tchto slov. Je to zavazek v$ci samotnemu zivotu, ke spolecnosti a k
2)
Tato diskuse jen nacrtava autorovu rozsahlou studii nazvanou The Eamily Structure in Islam vydanou v American Trust
Publications.
70
d$stojnemu, smysluplnemu zivotu lidskeho pokoleni. Je to svazek, ktery partnei vytvaeji nejen mezi
sebou, ale i v$ci Bohu. Je to zavazek, v nmz nachazeji vzajemne naplnni a seberealizaci, lasku a mir,
soucit a vznesenost, pohodli a nadji. Je tomu tak, protoze islam povazuje manzelstvi hlavn a pedevsim
za bohabojny cin, cin zodpovdne oddanosti. Ovladani pohlavniho pudu se m$ze stat moralnim triumIem,
rozmnozovani spolecenskou nutnosti nebo sluzbou a zdravi potsujicim stavem mysli. Pesto tyto hod-
noty a cile manzelstvi nabyvaji zvlastniho smyslu a navzajem se posiluji, jsou-li spojeny s ideou Boha,
uvazuje-li se o nich take jako o nabozenskem zavazku a jsou-li chapany jako Bozi pozehnani. A prav to
je ustednim bodem manzelstvi v islamu. ParaIrazujeme-li nktere koranske verse, lidstvo se v nich vyzy-
va, aby plnilo sve povinnosti v$ci Bohu,
,jenz stvoil vas z bytosti jedine a stvoil z ni manzelku jeji a rozmnozil je oba v mnozstvi velke muz$
i zen (Koran, 4:10 ).
A On je ten, jenz vas stvoil z bytosti jedine a z ni utvoil i manzelku jeji, aby pebyvala u ni (7:189).
A pati k jeho znamenim, ze vam z vas samych manzelky stvoil, abyste u nich klid nalezli. A vlozil
mezi vas lasku a dobro - a vru jsou v tom znameni pro lidi pemyslive' (30:21).
Dokonce v tch nejobtiznjsich obdobich manzelskeho zivota, uprosted pravnich spor$ a pi, pipo-
mina Koran stranam zakon Bozi; naizuje jim, aby na sebe byli laskavi, skutecn dobrocinni a pedevsim,
aby plnili povinnosti v$ci Bohu. Stoji za povsimnuti, ze islamska opateni vztahujici se k manzelstvi plati
stejnou mrou na muze i na zeny. Kupikladu se muz$m nedoporucuje celibat, rovnz i zenam. Uznava se
tim Iakt, ze poteby zeny jsou stejn opravnne a ze se o nich uvazuje se stejnou vaznosti. Ve skutecnosti
islam povazuje manzelstvi za normalni, pirozenou vc pro zeny i pro muze. Pro zeny snad jest vice,
protoze jim mimo jine zajis"uje relativni hospodaske zabezpeceni. Tato dostatecna vyznamna vyhoda
zen vsak neznamena, ze manzelstvi je cist ekonomickou transakci. Nejmen d$lezitym cinitelem Islam-
skeho manzelstvi je cinitel ekonomicky bez ohledu na to, jak velkou by mohl mit moc. Prorok udajn
ekl, ze zenu clovk hleda pro manzelstvi kv$li jejimu bohatstvi, pro jeji krasu, pro vznesenost jejiho rodu
nebo pro jeji nabozenske vlastnosti; pozehnany a s"astny je vsak ten, kdo si zvoli partnerku pro jeji zboz-
nost a da ji pednost ped vsemi ostatnimi hledisky. Koran, naizuje manzelstvi svobodnym a zboznym, i
kdyz jsou chudi nebo jsou otroky (24:32). Na druhe stran vno, ktere manzel sve manzelce vnuje, pati
pouze ji bez ohledu na jeho vysi, a to, co manzelka ziskala ped a po uzaveni manzelstvi, nalezi rovnz
pouze ji. Neexistuje zadne nezbytne nutne spolecne vlastnictvi manzel$ a manzelek. Navic je to manzel,
ktery zodpovida za hospodaske zabezpeceni a udrzovani hospodaskych jistot sve rodiny. Musi dokonce
sve zen poskytnout pomoc a sluzby, na nz byla zvykla ped uzavenim manzelstvi, podle nkterych
vdc$ zena nema zadnou pravni povinnost dlat bzne domaci prace, i kdyz je dlat m$ze a obvykle je z
jistych d$vod$ provadi, napiklad z d$vod$ hospodarnosti, spoluprace aj.
2. Trvalost manzelstv
Islam povazuje manzelstvi za velmi vazny svazek, a proto pedepisuje jista opateni, ktera si kladou za
cil ucinit manzelsky svazek co nejtrvalejsim. Ob strany se museji snazit vyhovt podminkam spravneho
vku, obecne vhodnosti partner$, rozumneho vna, dobre v$le, svobodneho souhlasu, nesobeckeho po-
rucnictvi, pocestnych umysl$ a pravni diskretnosti. Kdyz partnei uzaviraji manzelskou smlouvu, museji
tak cinit s jasnym umyslem, ze jde o trvale pouto osvobozene ode vsech nahodilych a docasnych ustano-
veni. Z tohoto d$vodu jsou v islamu zakazana manzelstvi na zkousku, manzelstvi uzavena na urcitou
dobu a vsechna pokusna manzelstvi.
3)
V jednom z nanejvys jasnych a srozumitelnych vyrok$ Prorok pro-
hlasil (B$h mu zehnej a dej mu mir), ze odsouzeni jsou muzi a zeny, ktei nachazeji uspokojeni v caste
zmn manzelskeho partnera, takzvani ,ochutnavaci', ktei se chvili tsi z jednoho muze ci zeny, pak
pejdou k dalsimu partnerovi, pak ke tetimu, atd.
Klast d$raz na trvalost manzelstvi neznamena, ze manzelska smlouva je naprosto nezrusitelna. Musli-
move jsou v Koranu oznacovani jako ,stedni narod' a islam je opravdu nabozenstvim ,zlateho stedu',
3)
Uvdomujeme si dobe slozite a propracovane d$vody, ktere nktei siitsti muslimove pouzivaji pro takzvane manzelstvi
mutah. Uznavame vdecky rozmr tohoto problemu, avsak nevidime d$vod, proc se tim zde zabyvat. Ctenae se zajmem o
tuto problematiku odkazujeme na detailni vysvtleni cele zalezitosti v nasi dalsi knize The Eamily Structure in Islam.
71
dobe vyvazenym a soudrznym systemem. Zvlas" patrne je to v manzelstvi, ktere islam nepoklada ani za
posvatne ani za jednoduchou obcanskou smlouvu. Manzelstvi v islamu je spis nco zvlastniho majiciho
rysy posvatne a smluvni povahy. Stejn tak je pravda, ze alternativou nahodileho nebo docasneho extre-
mu neni dalsi extrem naproste nerozlucitelnosti manzelske smlouvy. Islamsky zp$sob je spravedlivy a
realisticky umirnny. Manzelska smlouva by se mla povazovat za vazne, trvale pouto. Jestlize vsak z
vaznych d$vod$ dobe neIunguje, lze je ukoncit laskavym a cestnym zp$sobem, spravedliv a klidn.
3. Vztah muze a zeny
Oba partnei by mli pistupovat k vybru partnera na zaklad zboznosti a s rozumnou spokojenosti s
podminkami manzelstvi; pak se ubiraji ke s"astnemu a plnemu manzelskemu zivotu. Islam vsak jde ve
zp$sobu chovani manzel$ a manzelek mnohem dal. V Koranu a v sunn je mnoho vyrok$ naizujicich
laskavost a spravedlnost, pochopeni a lasku, ohleduplnost a pozornost, trplivost a dobrou v$li. Prorok 7
jde dokonce tak daleko, ze tvrdi, ze nejlepsi muslim je ten, ktery se nejlepe chova ke sve rodin, a ze nej-
vtsim, nejpozehnanjsim potsenim v zivot je dobra, bohabojna zena.
Plnnim manzelstvi se pro ob strany vytvaeji nove role. Ob role jsou skupinou spravedlivych,
umrnych prav a povinnosti. Role manzela se odviji od moralni zasady, ze jeho cestnou povinnosti v$ci
Bohu je chovat se ke sve zen laskav, cestn a trpliv, poctiv ji zivit nebo ji pocestn propustit z man-
zelskeho svazku a nep$sobit ji zadnou bolest nebo zarmutek (Koran, 2:229-232; 4:19). Role manzelky je
shrnuta ve versi, ze zeny maji pro sebe stejne pravo jako oni podle zvyklosti, nicmen muzi jsou o stupe
vyse (2:228). Tento stupe muslimsti vdci obvykle vysvtluji ve spojeni s jinou pasazi, ktera mimo jine
pravi, ze muzi zaujimaji postaveni nad zenami proto, ze B$h dal pednost jednm z vas ped druhymi, a
proto, ze muzi davaji z majetk$ svych (zenam) (Koran, 4:34). Tento stupe lze pirovnat k tomu, co soci-
ologove nazyvaji ,instrumentalnim vedenim' nebo vnjsi autoritou v domacnosti, ktera vznika dlbou
prace a rozlisenim roli. Neznamena to vsak zadnou kategorialni diskriminaci nebo nadazenost jednoho
pohlavi nad druhym.
4)
A. Prva manzelky: Povinnosti manzela: Pelozeno do pravidel chovani, tyto eticke principy pidluji
zen jista prava a jim odpovidajici povinnosti. Protoze Koran a Prorokova sunna naizuji v$ci zenam las-
kavost, je manzelovou povinnosti obcovat s manzelkou spravedliv a laskav. Jednim speciIickym na-
sledkem tohoto Boziho pikazu je manzelova zodpovdnost za plne zaopateni manzelky, povinnost, kte-
rou musi provadt radostn, bez vycitek, ublizovani nebo blahosklonnosti.
Obsah zaopaten: Zaopateni zahrnuje manzelcino nezadatelne pravo na bydleni, odni, vyzivu a
celkovou peci o dobre zivobyti. Zenino obydli musi byt takove, aby splovalo naroky na rozumnou uro-
ve soukromi, pohodli a nezavislosti. Nanejvys d$lezite jsou dobre zivobyti zeny a stabilita manzelstvi.
To, co plati o obydli, plati take o odvech, potravinach a celkove peci. Zena ma pravo pozadovat od man-
zela odv, potraviny a peci v souladu s jeho prostedky a jejim zivotnim stylem. Tato prava se vykonavaji
bez pehanni nebo lakomstvi.
Nemateriln prva: Materialni prava manzelky nejsou pravy jedinymi. Manzelka ma dalsi prava mo-
ralni povahy, jsou rovnz zavazna a speciIicka. Manzelovi Bozi zakon naizuje, aby se ke sve manzelce
choval spravedliv, aby respektoval jeji city a aby ji prokazoval laskavost a pozornosti. Manzel ji nesmi
dat najevo nev$li, manzelka nesmi byt ani vystavena pocit$m ned$vry a nejistoty. D$sledkem pedcho-
zich vt je, ze zadny muz nema pravo mit zenu s umyslem ublizovat ji nebo njak omezovat jeji svobodu.
Jestlize ji nema rad a nemiluje ji, pak ma zena pravo pozadovat uvolnni z manzelskeho svazku a nikdo ji
nem$ze branit v cest k novemu zivotu.
4)
Problem stupn muslimove i nemuslimove vesms spatn chapou. Do dost velke hloubky jsme se timto problemem za-
byvali v nasi knize The Eamily Structure in Islam. Dospli jsme k zavru, ze ve versi se nemluvi o tom, zda jsou muzi lepsi ci
horsi nez zeny. Ani se tam neika, k cemu se slovo pednost skutecn vztahuje, ani ze se ma ztotozovat s muzstvim nebo
zenstvim.
72
B. Povinnosti manzelky: Manzelova prva: Hlavni povinnosti zeny jako partnerky v manzelskem svaz-
ku je co nejvice pispivat k uspchu a blazenosti manzelstvi. Musi prokazovat pozornost k pohodli a bla-
hu sveho manzela. Nesmi ho zraovat ani urazet. Snad nic nedokaze celou zalezitost vysvtlit lepe nez
citat z Koranu, ktery popisuje bohabojne lidi, jako ty, kdo se modli:
,Pane nas, dej nam z manzelek nasich i potomstva naseho radost srdce a uci nas pednimi z bohaboj-
nych' (Koran, 25:74).
Na teto zakladn spocivaji vsechny zeniny povinnosti a take z ni vyplyvaji. Aby zena tuto zakladni
povinnost splnila, musi byt vrna d$vryhodna a cestna. Abychom byli doslovnjsi, nesmi podvadt sve-
ho partnera umyslnym vyhybanim se poceti, protoze by ho tak zbavila legitimnich potomk$. Nesmi take
dovolit nkomu jinemu, aby ml pistup k tomu, co je vyhradnim pravem jejiho manzela, tedy k pohlav-
nim d$vrnostem. Nesmi proto ve svem dom pijimat cizi muze nebo jim kratit dlouhou chvili bez v-
domi sveho manzela nebo bez jeho souhlasu. Stejn tak nesmi bez manzelova souhlasu pijimat dary.
Tato opateni maji podle vseho zabranit zarlivosti, podezeni, pomluvam a udrzet mravni cistotu obou
partner$. Manzel$v majetek m$ze zena spravovat. Ma-li manzelka pistup k jakekoli casti manzelova
majetku nebo je-li ji svena njaka castka, musi svou povinnost vykonavat moude a setrn. Nesmi p$j-
covat manzelovy penize nebo nakladat s jakoukoli casti manzelova majetku bez jeho svoleni.
V oblasti intimniho zivota se ma manzelka snazit, aby byla zadouci, pitazliva, chapava a ochotna.
Manzelka nesmi sveho manzela odmitat, protoze Koran ika, ze oba maji byt druhemu utchou. Je samo-
zejm nutne dbat zdravi a slusnosti, zen se navic nepovoluje nic, co by mohlo zp$sobit, ze jeji spolec-
nost nebude pijemna a uspokojujici. Jestlize nco takoveho udla nebo se zanedbava, pak ma manzel
pravo narusit jeji svobodu, aby situaci napravil. Aby se zabezpecila maximalni spokojenost obou partne-
r$, nedovoluje se manzelovi nic, co by mohlo branit zeninu uspokojeni.
4. Vztah rodice a dtte
A. Prva dtte: Rodicovsk povinnosti: Obecny pistup islamu k dtem lze shrnout do nkolika zasad.
Za prve, existuje Bozi naizeni, ze zadne dit se nem$ze stat picinou zkraceni nktereho z rodic$ (Koran
2:233). Za druhe, rodice by nemli nijak zkracovat dit. Koran si velmi dobe uvdomuje, ze rodice se
nedokazou vzdy vyvarovat nedbalosti nebo pilisne pece. Proto za teti Koran ustavuje urcite zasady a s
ohledem na dti upozoruje na jiste skutecnosti. Upozoruje, ze dti jsou radosti zivota a zdrojem pychy,
semeny marnosti a Ialesneho bezpeci, prameny zklamani a pokuseni. Pitom vsak zd$razuje vtsi du-
chovni radosti a varuje rodice ped pilisnou sebed$vrou, Ialesnou pychou nebo spatnymi skutky, ktere
mohou dti zp$sobit. Nabozenska moralni zasada tohoto stanoviska je, ze kazdy jednotlivec, rodic nebo
dit, ma pimy vztah k Bohu a je nezavisle zodpovdny za sve skutky. V Den posledniho soudu neda
zadne dit svemu rodici rozheseni. Stejn tak ani rodic nem$ze zakrocovat ve jmenu sveho ditte. Islam
je take siln citlivy na ustedni zavislost ditte na rodicich. Islam jasn uznava rozhodujici roli rodic$ pi
Iormovani dtske osobnosti. V jednom velmi sugestivnim vyroku Prorok 7 prohlasil, ze kazde dit se
narodi s naprosto tvarnou pirozenosti Iitrah (cisty pirozeny stav islamu) a teprve rodice z nj pozdji
udlaji zida, kes"ana nebo pohana.
V souladu s tmito zasadami je jednim z nejvice nezcizitelnych prav ditte v islamu pravo na zivot a
stejne zivotni sance. Uchovani zivota ditte je teti pikazani islamu (6:151, cI. 17:23 II).
Dalsim stejn nezcizitelnym pravem je pravo legitimity, coz znamena, ze kazde dit ma otce, pouze
jednoho otce. Teti sada prav se tyka socializace, vychovy a celkove pece. Dobe se starat o dti je jednim
z nejvice chvalyhodnych islamskych skutk$. Prorok 7 ml dti rad a vyjadil sve pesvdceni, ze jeho
muslimske spolecenstvi bude mezi ostatnimi vynikat svou laskavosti k dtem. Postarat se o duchovni bla-
ho dti, o jejich vzdlavaci poteby a obecne blaho je dobrocinnost vyssiho stupn. Zajem o blaho ditte a
zodpovdnost za nj jsou tmi nejnalehavjsimi pedmty zajmu. Podle Prorokovych pokyn$ by dit v
sedmy den mlo dostat dobre, pijemne jmeno a vedle dalsich hygienickych opateni by se mu mla oholit
hlava. Mla by to byt pilezitost k oslav charakterizovane radosti a dobrocinnosti.
Zodpovdnost za dit a soucit s nim jsou nabozensky d$lezite a jsou rovnz pedmtem spolecenskeho
zajmu. A" uz jsou rodice nazivu nebo zesnuli, a" uz jsou pitomni nebo ne, znami nebo neznami, dit ma
73
dostat optimalni peci. Vsude, kde jsou porucnici nebo pibuzni, jsou zodpovdni za blaho ditte a budou
vedeni k tomu, aby tuto povinnost vykonavali. Jestlize vsak neexistuji zadni pibuzni, pak se pece o dit
stava zalezitosti celeho muslimskeho spolecenstvi, uednik$ i bznych obcan$.
B. Povinnosti dtte: Prva rodic$: Vztah rodice a ditte je vzajemny. Rodice a dit jsou v islamu sva-
zani spolecnymi povinnostmi a vzajemnymi zavazky. Avsak vkovy rozdil je nkdy tak velky, ze rodice
jsou uz Iyzicky i dusevn slabi. Tyto vlastnosti nkdy doprovazi netrplivost, snizena zivotni energie,
zvysena citlivost a snad i spatny usudek. M$ze tak dojit k poskozeni rodicovske autority nebo k mezige-
neracnimu odcizeni a rozpor$m, nkdy se tomu ika ,generacni propast'. Pravdpodobn ve svtle tchto
uvah islam vzal na vdomi nktera Iakta a ustanovil zakladni opateni, kterymi se idi vztah jednotlivce k
jeho rodic$m.
Skutecnost, ze rodice maji vysoky vk a jsou podle vseho zkusenjsi, sama o sob nezvysuje hodnotu
jejich nazor$, ani neprovuje jejich kriteria. Podobn i mladi per se neni jedinym zdrojem energie, idea-
lismu ci moudrosti. V r$znych souvislostech Koran cituje pipady, kdy se rodice ve stetu se svymi dtmi
mylili a kdy dti spatn posuzovaly nazory svych rodic$ (viz Koran, 6:74; 11:42-46; 19:42-48).
Jest vyznamnjsi je skutecnost, ze zvyky, skupinove zp$soby chovani a mysleni, lidove tradice nebo
hodnotove systemy rodic$ samy o sob nepedstavuji pravdu a pravo. V nkolika pasazich Koran siln
vycita tm, kdo se odvratili od pravdy jen proto, ze jim pipadala nova, nebo naopak omsela, nebo ze se
neshodovala s hodnotami jejich rodic$. Navic se zd$razuje skutecnost, ze kdyby loajalita nebo poslus-
nost v$ci rodic$m mla mit za nasledek odcizeni clovka Bohu, pak se clovk musi postavit na stranu
Boha. Je pravda, ze rodice si ceni pozornosti, lasky, soucitu a milosrdenstvi. Jestlize vsak sejdou ze
spravne cesty a vmsuji se do prav Bozich, pak je nutne vytycit demarkacni caru a ubranit ji.
Koran shrnuje cely problem do mistrovskeho pojmu ihsan, ktery oznacuje, co je dobre, spravne a kras-
ne. Prakticke d$sledky pojmu ihsan v$ci rodic$m zahrnuji aktivni vcitni se do jejich problem$ a trpli-
vost, vdcnost a soucit, uctu a modlitby za jejich duse, uctu k jejich opravnnym zavazk$m a poskytovani
upimnych rad.
Hlavnim rysem pojmu ihsan je prokazovani ucty. Rodice maji pravo ocekavat od svych dti poslus-
nost, i kdyby jen jako castecnou splatku na to, co pro n jako rodice udlali. Jestlize vsak rodice pozaduji
spatne vci nebo vyzaduji nevhodne vci, pak se neposlusnost stava nejen ospravedlnitelnou, ale take
pimo pikazem. Postoj ditte k rodic$m nem$ze byt jen kategoricky podizeny nebo nezodpovdn vzdo-
rovity.
Posledni nedilnou casti pojmu ihsan je, ze dti jsou zodpovdne za poskytovani podpory a vyzivy ro-
dic$m. Pomoc rodic$m v pipad poteby je absolutni nabozenskou povinnosti a je nutne rodic$m zivot
co nejvice zpijemnit.
5. Dals rysy rodinnho zivota
S rodinnym zivotem je rovnz uzce spojeno zachazeni se ,sluzebnictvem' , dalsimi cleny rodiny, pi-
buznymi a sousedy. Lidem, ktei maji sluzky, dal prorok Muhammad dobre rady a inIormace. ,Panove'
musi jednat se svymi slouzicimi jako se svymi bratry a ne jako s otroky, protoze ten, kdo se svym sluzeb-
nictvem jedna dobe, pravil Prorok, tomu B$h zpijemni a ulehci smrt, tedy chvili, ktera je obvykle bo-
lestna a obtizna. Slouzici maji pravo na spravedlnost, laskavost, milosrdenstvi, potravu, odv, ubytovani a
dalsi osobni vydaje. Prorok dokonce ika, ze by mli byt ziveni a oblekani stejn jako jejich panove a ze
tyto vci panove poskytuji svym slouzicim jako cast svych povinnosti v$ci nim. Nemaji byt pronasledo-
vani nebo vystavovani pohrdani nebo petzovani praci. Tato umluva ukazuje, jak si islam vazi lidskosti a
jak si ceni prace, ze nepovzbuzuje vznik tidniho boje nebo despotickou vladu proletariatu. Jestlize je
nkdo slouzicim nebo dlnikem, neznamena to, ze je zbaven svych prav nebo ze je dotcena jeho lidska
d$stojnost. Rovnz takovy clovk nepodleha opiu utopickeho proletariatu. Vsichni obcane skutecn mus-
limske spolecnosti stoji na stejne urovni, protoze islam neuznava kastovni system nebo druhoade obcan-
stvi. Jedinou nadazenosti, kterou islam uznava, je zboznost a dobre skutky konane ve jmenu Bozim (Ko-
ran, 9:105; 49:13).
B$h clovku naizuje, aby rozsiil svou maximalni pomoc a laskavost na jine cleny rodiny a na pibuz-
ne, aby jim prokazoval lasku a peci. Je zajimave povsimnout si, ze slovo ,pibuzenstvo' je arabstin od-
vozeno z koene, ktery znamena milosrdenstvi (rahim a rahmah). Laskavost k pibuznym je zkratkou do
74
raje, jenz je vsak uzaven tm, kdo zanedbavaji tyto povinnosti. Rozsieni laskaveho chovani na pibuzne
popisuje Prorok jako Bozi pozehnani zivota a ustanoveni. Byt dobry k pibuznym je posvatna povinnost, i
kdyz teba oni se podobn nechovaji. Tuto povinnost naizuje B$h a mla by se kv$li Bohu dodrzovat bez
ohledu na reakci pibuznych (Koran, 2:177; 4:36; 16:90; 17:23-26).
V islamu maji take vysoke postaveni sousedi. Sousedi vsech druh$ se tsi mnoha vysadam, jez jim is-
lam piznava. Pi objasovani koranskeho uceni o sousedech se o proroku Muhammadovi traduje, ze pro-
hlasil, ze nikdo nem$ze byt opravdovym vicim, jestlize kolem nj v noci projde hladovy soused a jestli-
ze on sam ma plny zaludek. Ten, kdo je na sve sousedy nejlepsi, pravil Prorok, se bude v Den vzkiseni
tsit ze sousedstvi samotneho Boha. Dary, darky a sdileni radosti a zalu by sousede mli mit spolecne. V
dalsim vyroku Prorok pravil: ,Vite-li, jaka jsou prava souseda? Pomahejte mu, jestlize pozada o vasi po-
moc; poskytnte mu utchu, jestlize ji potebuje; p$jcete mu, jestlize potebuje p$jcku, projevte mu sv$j
zajem, jestlize je smutny, pecujte o nj v nemoci; zucastnte se jeho pohbu, jestlize zeme; blahopejte
mu, potka-li ho cokoliv dobreho; prokazte mu soucit, potka-li ho pohroma; nezbavujte ho vzduchu stav-
bou vysokych obydli bez jeho svoleni; nesuzujte ho; dejte mu dil, kdyz kupujete ovoce, jestlize mu jej
nedate, pineste sv$j nakup do domu tise a nenechavejte sve dti brat ovoce ven, aby nevzbudily hnv
jeho dti.' Prorok navic podle tradice prohlasil, ze prava soused$ andl Gabriel tolik zd$razoval, ze se
Muhammad domnival, ze sousedi, snad budou mit pravo i na dil z ddictvi (viz take verse cislovane v
pedchozim odstavci).
Spolecensk zivot
Spolecensky zivot praveho muslima je zalozen na nejvyssich zasadach a ma za cil zajistit ststi a pro-
speritu jednotlivce a take spolecnosti. Tidni boj, spolecenske kasty a ovladani spolecnosti jednotlivcem
nebo naopak jsou spolecenskemu islamskemu zivotu cizi. Nikde v Koranu nebo v Tradicich proroka Mu-
hammada nenajdeme zminku o nadazenosti na zaklad tidy nebo p$vodu nebo bohatstvi. Naopak, v Ko-
ranu je mnoho vers$ a v Tradicich proroka Muhammada je mnoho rceni, ktera lidstvu pipominaji za-
kladni zivotni skutecnosti, ktere soucasn slouzi jako zasady spolecenske struktury islamskeho zivota.
Mezi nimi je i tvrzeni, ze lidstvo pedstavuje jednu rodinu pochazejici z jednoho otce a jedne matky, ro-
dinu miici k tymz konecnym cil$m.
Jednota lidstva spociva na spolecnem rodicovstvi Adama a Evy. Kazda lidska bytost je clenem univer-
zalni rodiny zalozene prvnim otcem a prvni matkou, a ma proto pravo tzit ze spolecnych vymozenosti a
je ji proto naizeno sdilet stejne odpovdnosti. Uvdomi-li si lide, ze pati vsichni k Adamovi a Ev a ze
tito dva jsou stvoenimi Bozimi, pak nebudou moci existovat rasove pedsudky nebo spolecenska nespra-
vedlnost nebo druhoade obcanstvi. Lide budou ve spolecenskem chovani sjednoceni podobn, jako jsou
sjednoceni ve sve pirozenosti poutem spolecneho rodicovstvi. V Koranu a v Muhammadovych tradicich
jsou neustale pipominky teto skutecnosti, tedy jednoty lidstva podle p$vodu a pirozenosti. Cilem tchto
pipominek je vytsnit rasovou pychu a pozadavky na narodni nebo etnickou nadazenost a vydlazdit
cestu ke skutecnemu bratrstvi (Koran, 4:1; 7:189; 49:10-13).
Jednota lidstva se nezaklada jen v jeho p$vodu, ale take v jeho konecnych cilech. Podle islamu je ko-
necnym cilem lidstva B$h. Z Nj pochazime, z Nj zijeme a k Nmu se vracime. Ve skutecnosti je jediny
cil stvoeni, jak je popsan v Koranu, uctivani Boha a sluzba Jeho vci, tedy vci pravdy a spravedlnosti,
lasky a milosrdenstvi, bratrstvi a mravnosti (Koran, 51:56-58).
Vztahy mezi jednotlivcem a spolecnosti jsou zalozeny prav na jednot p$vodu a konecnem cili spole-
censkeho zivota v islamu. Role jednotlivce se dopluje s roli spolecnosti. Existuje mezi nimi spolecenska
solidarita a vzajemna zodpovdnost. Jednotlivec je zodpovdny za obecne blaho a prosperitu sve spolec-
nosti. Tato zodpovdnost neni jen zodpovdnosti v$ci spolecnosti, ale take v$ci Bohu. Jedin tak jednot-
livec pracuje se zdravymi spolecenskymi ohledy a opravdovym citnim pro nevyhnutelnou zodpovdnost.
Roli jednotlivce je pispt k obecnemu blahu a udlat co nejvice pro spolecnost. Na druhe stran spolec-
nost je take zodpovdna Bohu za blaho jednotlivce. Je-li jednotlivec zdravy, je pispvatelem a spolecnost
je pijemcem. Na oplatku ma pravo na zabezpeceni a peci, stane-li se z nj invalida. V takovem pipad je
on pijemcem a spolecnost je pispivajicim. Z toho je vidt, ze povinnosti a prava spolu harmonicky sou-
viseji. Zodpovdnost a zajem jsou oboustranne. V islamu stat neovlada jednotlivce a neporusuje jeho
osobnost. Podobn ani jednotlivec nebo tida jednotlivc$ nevykois"uje spolecnost a nenarusuje stat.
Existuje zde jen soulad doprovazeny mirem a vzajemnym zabezpecenim. Existuje zde tvoiva souhra me-
zi jednotlivcem a spolecnosti.
75
Krom jednoty lidstva podle p$vodu a konecnych cil$ a vedle vzajemne zodpovdnosti a zajmu lze
islamsky spolecensky zivot charakterizovat spolupraci v atmosIee dobra a zboznosti. Je to zetelne v
plnem uznani jednotlivce a jeho posvatnych prav na zivot, majetek a cest. Je to take zetelne v ucinne roli,
kterou jednotlivec hraje v oblasti spolecenske mravnosti, a v etice. V islamske spolecnosti jednotlivec
nem$ze byt lhostejny. Uklada se mu, aby hral aktivni roli pi Iormovani zdrave spolecenske mravnosti
prosazovanim dobra a bojem proti zlu v jakekoliv podob za pomoci vsech dostupnych pravnich pro-
stedk$. Kdyz tak kona, nejenze se vyhyba zlu a kona dobro, ale pomaha take ostatnim jednat podobn.
Jednotlivec, ktery je ke spolecnosti lhostejny, je sobecky hisnik; jeho moralka se ocita v nebezpeci, jeho
svdomi je v nepoadku a jeho vira neni zivena.
Struktura spolecenskeho zivota v islamu je velmi vznesena, zdrava a zahrnuje vse. Mezi podstatne
prvky teto struktury pati upimna laska k ostatnim lidskym bytostem, milosrdenstvi k mladym, ucta ke
starym, utcha a klid pro trpici, navstvy u nemocnych, uleva zarmoucenym, city opravdoveho bratrstvi a
spolecenske solidarity, ucta k pravu jinych lidi na zivot, majetek a cest, vzajemna zodpovdnost mezi jed-
notlivcem a spolecnosti. Bzn narazite na Prorokovy vyroky jako jsou tyto:
Tomu, kdo ulevi lidske bytosti od zarmutku tohoto svta, B$h ulevi ze zarmutku v Den posledniho
soudu.
Clovk, ktery neni milosrdny k mladym a nema uctu k starym, nepati k nam, muslim$m.
Neni pravym vicim ten, kdo nemiluje sveho blizniho tak, jak miluje sebe sama.
Kazdy, kdo pizve nkoho k dobru, je jako p$vodce dobra a bude podle toho odmnn, avsak ten, kdo
podncuje zlo, je jako p$vodce zla a bude podle toho potrestan.
V Koranu na druhe stran nachazime cetne Bozi pikazy jako jsou tyto:
Vy, ktei vite! Bojte se Boha bazni, jez Mu pislusi, a neumirejte jinak, nez kdyz jste se do v$le Jeho
odevzdali! Pidrzujte se pevn provazu Boziho vsichni a nerozdlujte se! Pomnte dobrodini Boziho k
vam, kdyz byli jste nepateli a On opt sblizil srdce vase a stali jste se - diky milosti Jeho - bratry; a byli
jste jiz na okraji propasti ohnive a On vas ped ni spasil. A takto vam B$h objasuje Sva znameni - snad
budete spravn vedeni. Nech" stane se z vas obec, jez bude vyzyvat k dobremu, pikazovat vhodne a za-
kazovat zavrzenihodne. A takovi budou blazeni (Koran, 3:102-104).
Vy, ktei vite! Dodrzujte sve zavazky! ... Pomahejte si vzajemn ke zboznosti a bohabojnosti a ne-
pomahejte si k hichu a nenavisti. Bute bohabojni, vzdy" B$h je pisny v trestani svem (Koran, 5:1-3).
K pedchozimu m$zeme jen dodat, ze spolecenske rysy islamu lze postehnout i v poslednim kazani
proroka Muhammada bhem pout. Oslovil desetitisice poutnik$ a mimo jine ekl:
O lide! Poslouchejte ma slova, nebo" nevim, zda dalsi rok mi bude dopan po roce tomto, abych opt
mohl byt mezi vami na tomto mist.
Vase zivoty a majetky jsou posvatne a neporusitelne, dokud se neobjevite ped Panem, stejn jako
tento msic je posvatny pro nas. A pamatujte si, ze se musite objevit ped vasim Panem, ktery bude poza-
dovat od vas vycet vasich cin$.
O lide! Mate prava nad vasimi zenami a vase zeny maji prava nad vami. Chovejte se k zenam svym s
laskou a laskavosti. Vskutku jste
je pijali jako zastavu Bozi a uzakonili jste je slovem Bozim. Bute vzdy vrni teto zastav vam ud-
lene a vyhybejte se hich$m.
Proto od nynjska krevni odveta pachana v dobach nevdomosti a pohanstvi je vam zakazana a vsech-
na krevni msta je zrusena.
A vasi otroci! Zivte je potravou, jakou sami jite a oblekejte je odvem, jaky sami nosite; a jestlize do-
pusti se chyby, kterou jim nehodlate prominout, pak je propus"te, nebo" oni jsou sluzebnici Pana a nema
se s nimi tvrd nakladat.
O lide! Poslouchejte moje slova a pochopte je. Vite, ze vsichni muslimove jsou brati jeden druhemu.
Vy jste Jedno Bratrstvo. Nic, co pati jinemu, nepati druhemu, ledaze by mu to jeho bratr dal z dobre
v$le. Stezte se ped pachanim nespravedlnosti.
Podobn jako den tohoto msice v tomto uzemi je posvatny a neporusitelny, tak B$h ucinil zivot a
majetek a cest kazdeho z vas v$ci druhemu, dokud nestanete ped Panem.
76
Nech" ten, kdo je zde, sdli to tomu, kdo je nepitomen. Snad ten, komu to bude eceno, si zapamatuje
lepe nez ten, kdo jiz slysel.
Vskutku, naplnil jsem sve poslani. Ponechavam zde mezi vami prosty pikaz, knihu Bozi a jasne pi-
kazy, kterych se pidrzujte pevn, nikdy pak nepijdete na scesti.
Ekonomick zivot
Ekonomicky zivot v islamu je take postaven na pevnych zakladech a Bozich pikazech. Ziskavat pro-
stedky k zivobyti slusnou praci neni jen povinnost, ale take velka cest. Zavislost zivobyti praceschopne,
avsak nepracujici osoby na nkom jinem se povazuje za nabozensky hich, spolecenske stigma a ostudne
pokoeni.
B$h muslimovi naizuje, aby byl sobstacny a aby se vyhnul zavisnosti na nkom jinem. Islam re-
spektuje vsechny druhy prace, kterou si lide vydlavaji na zivobyti, jestlize tato prace neobsahuje necud-
nost nebo zlo. Muslim si m$ze s cistym svdomim a nalezitym respektem v$ci spolecnosti vyhrnout ru-
kavy a pustit se do jakekoliv prace, aby uzivil sebe a na nm zavisle osoby. Prorok Muhammad podle
Tradici prohlasil, ze pro clovka je mnohem lepsi vzit kus provazu, poezat devo, naskladat je a prodat,
aby mohl zit a poskytnout penize na dobrocinne ucely, nez zebrat na druhych a cekat, jestli mu nco daji
nebo ne. Podle islamu nelze snizovat postaveni cestnych pracujicich pro povahu prace, kterou si vydla-
vaji na zivobyti. Dlnici vsak nemaji nijak uzavenou cestu k zlepseni sveho udlu a pozvednuti sve zi-
votni urovn. Maji stejne moznosti jako ostatni a mohou se tsit ze svobodneho podnikani.
Vsechno, na co si clovk zakonnymi prostedky vydla nebo co si vytvoi, je jeho soukrome vlastnic-
tvi a stat ani nikdo jiny to od nj nem$ze podle zakona pozadovat. Na oplatku za zaruceni prava soukro-
meho vlastnictvi clovk musi plnit jiste zavazky v$ci spolecnosti a platit statu urcite dan. Kdyz to prove-
de, ma plne pravo na ochranu ze strany statu a jeho svoboda podnikani je bezpecna a zarucena. V islam-
skem systemu nikdy nehrozi chamtivy kapitalismus nebo nicivy komunismus. Podnikavy jednotlivec je
zodpovdny za statni prosperitu a stat je zase zodpovdny za bezpecnost jednotlivce. Tidni konIlikty
nahradila spoluprace a soulad: strach a podezeni se leci vzajemnou bezpecnosti a d$vrou.
Islamsky ekonomicky system nebyl vytvoen jen na zaklad aritmetickych vypoct$ a vyrobnich kapa-
cit. Spise se vytvai na zaklad bohateho systemu mravnich zasad. Clovk, ktery pracuje pro jineho clo-
vka nebo Iirmu ci njakou instituci podle Boziho pikazu, svou praci vykonava ucinn a poctiv. Prorok
pravil: ,kdyz se nkdo rozhodne konat njakou praci, B$h s potsenim sleduje, kdyz ji vykonal dobe a
ucinn. Jakmile dlnik odvede praci, je opravnn k vyplaceni adne mzdy za sve sluzby. Snahy zamstna-
vatele nezaplatit poctivou mzdu nebo ji snizovat a odkladat jeji proplaceni jsou podle Boziho zakona
trestuhodne.'
Islam take vnuje znacnou pozornost obchodu. Poctivy obchod B$h schvaluje a zehna mu. Lze jej
provadt prostednictvim jednotlivc$, spolecnosti, agentur a podobn. Vsechny obchody vsak musi byt
uzaveny upimn a poctiv. Podvadni, skryvani vad nebo zbozi ped zakazniky, vyuzivani poteb za-
kaznik$, monopol na zbozi, kterym si vyrobce vynucuje vyssi ceny, jsou hisne ciny a lze je podle islam-
skeho prava trestat. Jestlize clovk ma slusn zit, musi si na zivot vydlat poctiv a tvrdou praci. Jinak
lehce nabyl, lehce pozbyl, a nejen to, kazdy, kdo ziskal neopravnny majetek, bude podle slov Proroka v
Den posledniho soudu hoet v ohni pekelnem. Islam bojuje proti podvadni a vykois"ovani, a proto po-
zaduje v obchod poctivost, varuje podvodniky, povzbuzuje poctivou praci a zakazuje lichvu. Cini tak
proto, aby ukazal clovku, ze pravoplatn vlastni jen to, na co pracoval, a ze vykois"ovani nalehavych
poteb jinych lidi je nenabozenske, nelidske a nemoralni. V Koranu B$h pravi:
Ti, kdoz pohlcuji zisk z lichvy, vstanou z mrtvych jako ten, koho satan potisnil svym dotekem. A to
proto, ze ikali: ,Vzdy" prodavani je podobne lichv!' B$h vsak dovolil prodavani a zakazal lichvu. To-
mu, komu dostalo se varovani od Pana jeho a ktery pestal s lichvou, bude zachovano to, ceho pedtim
nabyl, a rozhodnuti o nm bude patit Bohu. Ti vsak, kdoz vrati se k lichv, ti se stanou ohn obyvateli a
budou v nm vcn. B$h znici lichvu, avsak zuroci almuzny. B$h nemiluje zadneho neviciho hisneho
(Koran, 2:1175-276).
Nebe On vyzvedl a vahy stanovil - na vaze nepodvadjte, spravedliv ji stanovte a na vahach neubi-
rejte! (Koran, 55:7-9).
Tyto pokyny vedou clovka ke spravedlnosti a pimosti ve vsech jednanich a obchodech. Budoucnost
podvodnik$ je bezutsna a jejich osud je hrozny. Koran se na tento problem diva takto:
77
Bda tm, kdo miru zkracuji, ktei - kdyz jim je meno - plnou miru od lidi zadaji, vsak kdyz pro dru-
he mi ci vazi, ztratu jim p$sobi! Coz si mysli, ze nebudou vzkiseni pro den nesmirny, pro den, kdy lide
ped Pana vesmiru pedstoupi? (83:1-6).
Krom toho je mnoho Tradici proroka Muhammada, ktere z ad pravych muslim$ vyobcovavaji pod-
vodniky, vykois"ovatele, monopolisty a necestne obchodniky. Jakekoliv obchodni jednani, ktere zahr-
nuje nespravedlnost nebo podvod nebo vykois"ovani, je pisn zakazano a podle zakona je zrusitelne i
po uzaveni obchodu. Hlavnim cilem islamskeho zakonodarstvi v ekonomice a obchodu je zajistit prava
jednotlivce a udrzet solidaritu spolecnosti, zavest vysokou mravnost do svta obchodu a prosadit Bozi
zakon v teto sIee podnikani. Je logicke a odpovida to islamu, kdyz se nabozenstvi zabyva takovymito
zalezitostmi, protoze nejde jen o duchovni Iormulaci, ale o uplny system zivota ve vsech jeho oblastech.
Vlastnik$m se neustale pipomina, ze jsou jen pouhymi zastupci Boha spravujicimi sve majetky. Islam
neobsahuje nic, co by muslima odrazovalo od ziskavani bohatstvi a snah zlepsovat sve materialni pod-
minky zakonnymi prostedky a slusnymi zp$soby. Eaktem vsak z$stava, ze clovk pichazi na svt s
prazdnyma rukama a stejn tak i z nho odchazi. Skutecnym a jedinym vlastnikem vci je samotny B$h,
ktery kazdeho vlastnika jednoduse jmenuje Svym zastupcem, pouhym spravcem. Nechapejme to jako
pouhy zivotni Iakt, ale jako vyznamny prvek orientace lidskeho chovani. Vlastnik je vzdy pipraven utra-
cet podle Boziho zp$sobu a pispivat na hodnotne vci. Je pak vnimavy k potebam spolecnosti a dostava
tak d$lezitou roli, posvatny ukol, ktery ma plnit. Je proto useten padu do jamy sobectvi, chamtivosti a
nespravedlnosti. Takova je tedy opravdova koncepce majetku v islamu, takove je i skutecne postaveni
vlastnik$. Koran povazuje vlastnictvi bohatstvi za zkousku, ne za d$kaz vynikajicich vlastnosti nebo
opravnnosti vysad slechty nebo za prostedek vykois"ovani. B$h pravi:
On je ten, jenz ucinil vas nastupci divjsich na zemi a jenz povysil jedny z vas nad druhe v hodnos-
tech, aby vas zkousel tim, cim vas obdail; Pan tv$j je vru rychly v trestani, ale take odpoustjici, slitov-
ny (6:165).
Navic Koran zprostedkovava lidstvu zajimavou rozpravu mezi Mojzisem a jeho lidem. Vypada takto:
I pravil Mojzis lidu svemu: ,Proste Boha o pomoc a bute trplivi, vzdy" zem Bohu nalezi a On v
ddictvi ji dava tomu, komu chce ze sluzebnik$ Svych. A s"astny konec nalezi bohabojnym!'
Odpovdli: ,Byli jsme utistni pedtim, nez jsi k nam pisel, i po tom, cos k nam pisel.' ekl: ,Moz-
na ze Pan vas zahubi nepatele vase a ucini vas nastupci jejich na zemi, aby vidl, jak si budete pocinat'
(7:128-129).
Debata Mojzise s jeho lidem neznamena rozhodn uznani njakeho privilegovaneho rodu lidstva na ra-
sovem nebo etnickem zaklad. Neznamena to ani, ze Koran naprosto schvaluje chovani a pedstavy Moj-
zisovych nasledovnik$ v dalsich stoletich. Ton textu je ponkud vycitavy a kritizuje pochybovace: ujis-
"uje je o skutecnosti, ze vsechno na zemi pati Bohu, ktery to rozdluje mezi Sve sluzebniky Iormou zd-
dnych zastav a pedmt$ zkousky. Tento Iakt se v Koranu opakuje. Napiklad se zde ika:
Jemu nalezi kralovstvi nebes i zem a k Bohu se rozkazy vsechny navraceji ... Vte v Boha a posla
Jeho a rozdavejte z toho, v cem ucinil vas poslednimi vlastniky! Tm z vas, kdoz uvili a almuznu roz-
davali, je urcena odmna velika ... Co je s vami, ze nechcete rozdavat na cest Bozi, kdyz Bohu pece
pipadne ddictvi nebes a zem? (57:5, 7, 10).
Na rozdil od komunismu islam nahrazuje totalitni umlou nadvladu komunistickeho statu uzitecnou
vladou Boha, komunistickou teorii tidniho boje nahrazuje zdravou moralkou, vzajemnou zodpovdnosti
a spolupraci. Na druhe stran poskytuje dostatecne zaruky proti chamtivemu kapitalismu a proti bezo-
stysnemu vykois"ovani ze strany vlastnik$. Islamsky ekonomicky system zarucuje plne uznani ,neza-
visle' existence jednotlivce a jeho pirozene usilovani o praci a majetek. Nepovazuje ho vsak za absolut-
n nezavisleho na Bohu nebo na vesmiru. Nezbozs"uje clovka nebo jeho kapital, stejn tak neuctiva
proletariat a nerusi svobodne podnikani. Bere clovka takoveho, jak byl stvoen, a podle toho s nim jedna,
dava moznost jeho instinktivnim snaham a omezene moci. Clovk je clovk a mlo by se s nim podle
toho zachazet. Neni Bohem ani polobohem, aby si cinil neopravnne naroky na neomezenou moc a na
neoddiskutovatelnou neomylnost. Clovk vsak ani neni zanedbatelnym nebo nevyznamnym prvkem.
Clovka nelze pechazet bez povsimnuti, avsak pouze v hranicich jeho skutecneho postaveni a nezvelico-
vane nebo nezmensovane pirozenosti.
78
Pestoze je clovk vybizen k praci, ma svobodu podnikani, pestoze ma pravo vydlavat a vlastnit
majetek, skutecnost, ze je jen pouhym spravcem, poskytuje nezbytne opateni k zajistni spravneho na-
kladani s majetkem, se svenou hivnou. Ma pravo vydlavat, investovat a utracet. Avsak v teto cinnosti
se idi vyssimi principy, ktere mu brani, aby sesel z prave cesty. Na ilustraci podavame jeden piklad.
Vlastnici nemaji neomezenou svobodu utracet sve penize nebo zachazet se svym majetkem podle sve
libosti. Je teba dodrzovat jista pravidla vydavani prostedk$. Slovy Koranu B$h naizuje vlastnikovi do-
drzet Iinancni zavazky v$ci jeho bliznim a naizuje mu zdrzenlivost v osobnich vydajich. Neustale se mu
pipomina skutecnost, ze B$h je skutecnym Vlastnikem nebo Darcem. Nasleduje pasaz z Koranu:
A davej pibuznemu po pravu, a take chuasovi a po cest Bozi jdoucimu, vsak nerozhazuj rozhazo-
vanim, vzdy" marnotratni jsou brati satanovi a satan byl v$ci Panu svemu nevdcny.
A nemj svou ruku pivazanou ke krku svemu ani ji nerozvirej pilis siroce, abys nebyl pomlouvan a
neupadl v nouzi. Pan tv$j otevenou rukou ustduje obzivu anebo ji odmuje, komu chce, nebo" On
dobe je zpraven o sluzebnicich Svych a jasn je zi (17:26-27, 29-30).
Politick zivot
Podobn jako spolecensky a ekonomicky zivot, tak i islamsky politicky zivot je zalozen na zdravych
duchovnich a moralnich zakladech a je izen Bozimi pikazy. Islamsky politicky system je svou struktu-
rou, svou Iunkci a ucelem naprosto ojedinly. Neni pragmaticky nebo instrumentalisticky. Neni to teokra-
cie, v niz si jista tida lidi pivlastuje Bozi prava, ddicna a jina prava a stoji nad ostatnimi obcany a mi-
mo jakoukoli zodpovdnost. Neni to ani diktatura proletariatu, v niz uchvatili moc nktei pomstychtivi
dlnici. Neni to ani demokracie v obvyklem smyslu tohoto slova. Lisi se ode vsech jmenovanych typ$.
Abychom dokazali ocenit islamsky politicky nazor, musi clovk vdt, ze je zalozen na nasledujicich
zasadach:
1. Kazdy skutek muslima nebo muslimske skupiny musi byt inspirovan a izen zakonem Bozim, Kora-
nem, ktery je ustavou zvolenou Bohem pro Jeho opravdove sluzebniky.
Nech" vlastnici Evangelia soudi podle toho, co B$h v nm seslal; ti pak, kdoz nesoudi podle toho, co
B$h seslal, jsou hanebnici (5:47). A vru tento Koran vede k cest, jez nejpimjsi je, a zpravu radostnou
vicim zvstuje (17:9).
2. Suverenita v islamskem statu nenalezi v$dci, ani lidem samotnym. Nalezi Bohu a lid jako celek ji vy-
konava jako zastavu Jim svenou a prosazuje Jeho pravo a uzakouje Jeho v$li. Vladce, jakykoliv vlad-
ce, je jen vykonnym zastupcem vybranym lidem, aby mu slouzil podle v$le Bozi. To je zaklad islamske-
ho statu. ktery je v souladu s obecnym pohledem islamu na vesmir, jehoz stvoitelem je B$h a v nmz je
On Jedinym vladcem. V Koranu narazime na takoveto vyroky:
Pozehnan bu ten, v jehoz rukou je kralovstvi a jenz vsemocny je nad kazdou vci (67:1).
nebo
B$h vam pikazuje, abyste vraceli svene majetky jejich vlastnik$m, a kdyz soudite mezi lidmi,
abyste soudili spravedliv. Vzdy" B$h - a jak krasne je to, k cemu vas napomina - vzdy" B$h slysici je i
jasnozivy (4:58).
nebo
Bohu nalezi kralovstvi na nebesich i na zemi i vse, co je mezi nimi; On tvoi, co chce, a On nade vsemi
vcmi moc ma (5:20).
3. Cilem islamskeho statu je vykonavat spravedlnost a poskytovat bezpecnost a ochranu vsem obcan$m
bez ohledu na barvu pleti, rasu nebo vyznani v souladu s ustanovenim Bozim v Jeho ustav, v Koranu.
Neobjevuje se problem nabozenskych nebo rasovych mensin, chovaji-li se podle zakona a jsou-li jejich
pislusnici mirumilovnymi obcany. Koran ika:
Vy, ktei vite! Bute pimi ped Bohem a bute svdky spravedlivymi. Nech" nenavist k lidu nev-
icich vas neuvede do hichu tim, ze budete nespravedlivi. Bute spravedlivi - a to je blize k bohabojnosti
- a bojte se Boha, nebo" B$h je dobe zpraven o vsem, co dlate (5:8).
B$h ubrani ty, kdoz uvili . pom$ze tm, ktei - kdyz jsme je upevnili na zemi - dodrzuji modlitbu a
davaji almuznu a naizuji vhodne a zakazuji zavrzenihodne. A Bohu pati konecne rozhodnuti o vcech
vsech (22:38-41).
79
4. Islamsky stat byl vytvoen pro zminny cil a byl ustaven, aby prosazoval zakon Bozi, nem$ze byt proto
ovladan zadnou politickou stranou s neislamskou platIormou, nem$ze byt ani podizen cizi moci. Musi
byt nezavisly, aby mohl vykonavat svou paticnou spravni moc ve jmenu Boha a pro Nho. Tento postoj
vznikl na zaklad zasady, ze muslim je clovk podlehajici pouze Bohu a zavazujici se k poslusnosti Jeho
zakonu, nabizejici maximalni spolupraci a podporu tm, kdo vykonavaji Jeho zakon a sleduji dodrzovani
s tim spojenych zavazk$. Kdyby se njaky muslimsky narod spojil s njakou neislamskou politickou stra-
nou nebo kdyby se sklonil ped neislamskou vladou ciziho p$vodu a cizich cil$, jednal by v rozporu s
duchem islamu.
A B$h neda nevicim moznost zvitzit nad vicimi (4:141).
Vzdy" eci vicich, kdyz zavolani jsou ped Boha a posla Jeho, aby mezi nimi rozsoudil, budiz: ,Sly-
seli jsme a uposlechli jsme ...' B$h pislibil tm z vas, kdoz uvili a zbozne skutky konali, ze z nich ucini
nastupce na zemi, tak jako jiz ucinil nastupci ty, kdoz byli ped nimi. A pislibil jim, ze upevni pro n
nabozenstvi jejich, ktere se mu zlibilo jim dat, a ze nahradi posleze obavy jejich jistotou. ,Uctivejte Mne
a nepidruzujte ke Mn nic!' (24:51, 55).
A B$h napsal: ,Vru ze zvitzim Ja i poslove Moji!', vzdy" B$h vskutku je silny a mocny. Nenaleznes
zadne lidi, vici v Boha a v den posledni patelit se s tmi, kdoz se protivi Bohu a poslu Jeho, by" to byli
otcove jejich ci synove Jejich anebo brati jejich ci rod jejich. Do srdci tchto vepsal B$h viru a podpoil
je duchem od Nho pochazejicim. A uvede je do zahrad, pod nimiz eky tekou, v nichz pebyvati budou
vcn. Nalezl B$h zalibeni v nich a oni nalezli zalibeni v Nm - a tito tvoi stranu Bozi! A coz nebudou ti,
kdoz ke stran Bozi pati, blazeni? (58:21-22).
5. Vladce, jakykoliv vladce, nevladne lidu. Je zamstnancem pedstavitelem, vybral ho lid a odvozuje
svou moc od poslusnosti zakonu Bozimu, zakonu, ktery svazuje vladce a poddane slavnostni smlouvou,
na niz dohlizi B$h. Politicka smlouva se v islamu neuzavira pouze mezi vladou a veejnosti. Je to smlou-
va mezi tmito dvma prvky na jedne stran a Bohem na stran druhe, je moraln platna a zavazuje jen do
te miry, dokud oba lidske prvky dokazou plnit sve povinnosti v$ci Bohu. Vladci, ktei jsou vybrani lidem,
aby prosazovali slova Bozi, maji pravo na podporu a spolupraci ze strany veejnosti jen tehdy, kdyz sami
dodrzuji slova Bozi. Kdyby veejnost nebo njaky clen spolecnosti odmitl dobrym vladc$m poskytovat
podporu a spolupraci, pak je jejich cin povazovan za nezodpovdnou urazku vlady a samotneho Boha.
Jestlize vsak vlada sejde ze stezky Bozi nebo nedokaze dodrzovat Jeho zakon, pak nejenze se dopousti
urazky Boha, ale navic nema ani pravo na podporu a loajalitu veejnosti. Koran pravi:
Vy, ktei vite! Poslouchejte Boha a poslouchejte posla a ty, kdoz mezi vami maji autoritu! A jste-li
ve sporu o njakou vc, pedejte jeji rozhodnuti Bohu a poslu - jestlize vite v Boha a v den soudny! A to
bude nejlepsi a povede k nejkrasnjsimu vysledku (4:59).
Poslusnost tm, kdo jsou obtzkani autoritou, podmiuje jejich vlastni poslusnost k zakonu Bozimu a
Tradicim Jeho posla. V jednom ze svych zavrecnych vyrok$ Muhammad ekl, ze nem$ze byt poslusnost
nebo loajalita v$ci jakekoliv lidske bytosti, vladci nebo nkomu jinemu, kdo sam neni poslusen Boha a
neni svazan Jeho zakonem. Prvni nasledovnici Muhammadovi pochopili tuto zasadu velmi jasn a ve
svych prvnich politickych prohlasenich ekli, ze je veejnost musi poslouchat a pomahat jim, pokud oni
sami budou poslusni Boha, a ze nebudou mit zadny narok na poslusnost lidu, sejdou-li ze stezky Bozi.
6. Vladci musi byt vybirani z nejlepe kvaliIikovanych obcan$ na zaklad jejich vlastni cti, schopnosti a
pipravenosti. Rasovy p$vod, rodinna prestiz nebo Iinancni postaveni samy o sob nevytvaeji vhodnjsi
podminky pro mozne kandidaty na vysoka mista ve veejnem zivot. Nezvysuji ani nesnizuji hodnoty
jednotlivce. Kazdy kandidat musi byt posuzovan podle svych zasluh, pitom rodinna prestiz, bohatstvi,
rasa a vk nepedstavuji zadnou podstatnou cast zasluh. Kandidati mohou byt vybrani veejnym hlasova-
nim ve vseobecnych volbach nebo je lze vybrat a udlit jim moc prostednictvim veejnych pedstavitel$,
jimz byla vedouci mista svena svobodnou domluvou r$znych casti spolecnosti. Islamsky stat proto m$-
ze mit tolik zastupitelskych rad nebo mstskych vlad, kolik je teba. Pravo volby nebo vybru a pedsed-
nictvi vlady se idi zakonem Bozim, a musi proto vychazet z nejlepsich zajm$ spolecnosti jako celku.
Prorok Muhammad ekl:
,Ten, kdo svil veejny uad nkomu, a pitom v dane spolecnosti je lepsi clovk na tento uad, zradil
d$vru Bozi a Jeho posla a muslim$.'
80
V politickem smyslu to znamena, ze volicstvo nem$ze byt z moralniho hlediska lhostejne k veejnym
zalezitostem a ze pi kazdych volbach voli po d$kladne uvaze a dobe promyslene volb. Stat by tak ml
mit nejlepsi zaruku bezpecneho a zodpovdneho obcanstvi, tedy toho, co mnoho modernich demokratic-
kych stat$ dosud postrada.
7. Kdyz lide ve volbach rozhodnou o vybru sveho vladce, pak se kazdemu obcanovi naizuje, aby podle
svych moznosti dohlizel na chovani vlady a aby vzdy provoval, jak vlada esi veejne zalezitosti, do-
mniva-li se, ze doslo k ncemu spatnemu. Zradi-li vlada d$vru Boha a veejnosti, nema pravo setrvavat
dal v uadu. Musi byt odvolana a nahrazena vladou jinou a kazdy obcan zodpovida za to, aby se vse ode-
hralo ve veejnem zajmu. V islamskem stat tudiz nelze pouzit princip ddicne moci nebo dozivotni vla-
dy.
8. I kdyz je vladce vybran a jmenovan lidem, je zodpovdny nejdive Bohu a teprve pak lidu. Jeho uad
neni jen symbolicky, jeho role neni abstraktni. Neni bezmocnou loutkou, jejimz ukolem je podepisovat
papiry nebo vykonavat v$li veejnosti bez ohledu na to, zda je dobra ci spatna. Musi vykonavat konkretni
moc ve jmenu lidu a v jeho nejlepsim zajmu a v souladu se zakonem Bozim, protoze vladce ma dvoji
zodpovdnost. Na jedne stran je zodpovdny za zp$sob sve vlady Bohu a na druhe stran je zodpovdny
lidu, jenz v nj vlozil d$vru. Bude se muset pln zodpovidat ped Bohem z toho, jak jednal se svym li-
dem nebo s jeho zastupci. Ale jak vladce, tak i jeho lid se budou muset ped Bohem zodpovidat rovnz z
toho, jak se chovali ke Koranu, jak dodrzovali zakon Bozi, ktery jim B$h dal jako vaznou silu. Vladcova
zodpovdnost v$ci lidu spociva v ukolu vyizovat jeho zalezitosti v jeho neb lepsim spolecnem zajmu a
jeho zodpovdnost ped Bohem by mla zarucovat, ze vsechno dla podle zakona Boziho.
Islamsky politicky system je proto v zasad odlisny od vsech ostatnich politickych system$ a doktrin,
jake lidstvo zna, vladce totiz nema vladnout lidu podle vlastnich pedstav. Ma mu slouzit tak, ze ze spra-
vedlnosti se stane zvykove pravo, ze z poslusnosti Nejvyssimu Panu vesmiru se stane pravidelna soucast
cinnosti statu a moralka se stane vznesenym vykonem vlady.
9. Pestoze je Koran ustavou islamskeho statu, B$h muslim$m naizuje, aby projednavali sve bzne zale-
zitosti Iormou porad. Vytvai se tim moznost ustavovat zakonodarne vybory a poradni organy na mistni,
narodni i mezinarodni urovni. Kazdy obcan islamskeho statu ma naizeno poskytovat v zalezitostech kaz-
dodenniho zivota sve nejlepsi rady a je k tomu rovnz opravnn. Aby se zajistilo plnni teto povinnosti
proveditelnym a uzitecnym zp$sobem, musi vladci hledat radu u ucenych a zkusenych lidi sveho statu.
Tim se vsak pr$mrnym obcan$m rozhodn neupira pravo promluvit, kdyz si to vyzaduje situace.
Kazdy obcan islamskeho statu tedy ma povinnost toho ci onoho rozsahu a je siln pimo ci nepimo
zainteresovan na izeni veejnych zalezitosti.Islamska historie poskytuje hodnovrne zpravy o tom, jak
kaliI$m a vladc$m radili,opravovali je a ptali se jich obycejni lide,muzi i zeny. Zasada vzajemne porady
je v islamu tak zasadni, ze nejenze musi clovk promlouvat tak, jak mysli, ale musi to dlat i co neju-
pimnji a nejucinnji pro nejlepsi zajmy spolecnosti. Poradni metody v politice nebo v jakekoli jine ob-
lasti jsou proto nejen demokratickym zp$sobem vlady, ale i nabozenskym pikazem a moralni povinnosti
naizenou vladc$m i poddanym. Krom toho, ze se Prorok vzdy touto zasadou idil, ekl, ze podstatnou
cast nabozenstvi tvoi poskytovani dobrych rad. Cilem takove rady je zajistit dodrzovani Boziho zakona,
ctit prava obcan$ a plnni jejich povinnosti. Aby se pedeslo vzniku proIesionalnich politik$ a politik$
skryte opozice stojicich na oportunisticke zakladn, Prorok ekl, kdyz mluvil o Bozi autorit, ze kazdy,
kdo mluvi, a" uz radi nebo ika nco jineho, musi ikat spravne a dobre vci; jinak a" je radji zticha. Jde
o varovani proti sobeckym a egoistickym sklon$m radc$ a poradc$. Jde o to, aby rada vznikala s tmi
nejupimnjsimi umysly a v nejlepsim zajmu veejnosti, protoze takova rada nese Bozi pece", provadi se
v Jeho jmenu a je cilena na obecne blaho. Vladce nehleda radu a veejnost ji nedava jen z rozmaru nebo
osobnich pohnutek. Jde vlastn o clanek viry, nabozensky pikaz. I na samotneho Muhammada, pestoze
byl moudry, ,neomylny' a nesobecky, se tento pozadavek vztahoval, nebyl vyjimkou z pravidla. B$h mu
dava tyto pokyny:
Diky milosrdenstvi Bozimu jsi byl k nim shovivavy; kdybys byl hruby a srdce tvrdeho, byli by vru
Od tebe odpadli. Odpus" jim tedy a pros za n o odpustni a pora se s nimi v kazde zalezitosti. A az
dospjes k rozhodnuti, spolehni se na Boha, nebo" B$h miluje ty, kdoz na nj spolehaji (3:159).
Kdyz Koran podava charakteristiku vicich, jasn oznacuje vzajemnou radu za clanek viry. Vici
jsou ti, kdoz vi a na Pana sveho spolehaji, kdoz velkym hich$m a neestem se vyhybaji a kdyz rozhn-
vani jsou, odpoustji, a ti, kdoz Panu svemu odpovidaji a modlitby sve dodrzuji a zalezitosti sve na zakla-
81
d porady mezi sebou vyizuji a z toho, co jsme jim ustdili, rozdavaji, a ti, ktei si vzajemn pomahaji,
kdyz postihne je bezpravi (42:36-39, castecna citace, pozn. pekladatele).
10. V islamskem politickem systemu ma kazdy obcan pravo na svobodu viry a svdomi, svobodu mysleni
a vyjadovani. Kazdy obcan m$ze svobodn rozvijet sve vlohy a zlepsovat sve postaveni, pracovat a sou-
tzit; vydlavat a vlastnit, souhlasit a nesouhlasit s vcmi podle sveho nejlepsiho usudku. Tato svoboda
vsak neni a nem$ze byt absolutni, jinak by perostla v chaos a v anarchii. Zarucuje ji Bozi zakon a tentyz
Zakon ji stanovuje. Pokud je tato svoboda v souladu se Zakonem, pak je opravnnou vysadou kazdeho
jednotliveho obcana; jestlize vsak pekroci hranice Zakona nebo je v rozporu s veejnym zajmem, pak jde
o poruseni Boziho zakona, a musi byt proto kontrolovana. Jednotlivec je soucasti celeho vesmiru, musi se
proto pizp$sobit Zakonu a Bozim pikaz$m. Zakonu idicimu cely vesmir. Na druhe stran je clenem
sveho spolecenstvi nebo naroda, tudiz musi pizp$sobit svoje prava a zajmy prav$m a zajm$m ostatnich
vzajemn pijatelnym zp$sobem. Zaujima-li jednotlivec v urcite zalezitosti veejneho zajmu nezavisly
postoj a zjisti-li, ze vtsina ostatnich zastava jiny postoj, pak se musi nakonec pidat k vtsin, aby tak
potvrdil solidaritu a spolupraci za pedpokladu, ze rozhodnuti vtsiny neprotieci Zakonu Bozimu. Pesto
vsak bhem procesu vytvaeni nazoru veejnosti ma jednotlivec plne pravo vyjadit sv$j vlastni nazor a
pesvdcovat ostatni o svem pesvdceni bez jakychkoli pekazek a zkreslovani. Vyjde-li najevo, ze se
vtsina rozhodla jinak, pak je povinen souhlasit s ni, nebo" dany problem uz neni vci uvahy jednotlivce,
ale uvahy veejne (3:102-105; 8:46).
11. Vlada v islamskem stat znamena d$vru veejnosti, kterou vladci dostavaji Slovem Bozim a take
spolecnou dohodou lidu. Je-li B$h Nejvyssim Vladcem ve stat, pak ten, kdo ho reprezentuje v nejvyssim
uad, musi byt vrny teto d$vru poskytujici autorit, zkratka musi byt vicim. A jestlize je v njakem
stat vtsina obyvatel muslimska, pak clovk, ktery si dla naroky na uad prezidenta nebo kaliIa, musi
byt skutecnym muslimem. Tato opateni slouzi veejnemu zajmu a napluji vsechny zavazky statu v$ci
Bohu a obcan$m. Rovnz zajis"uji a cti prava takzvanych nabozenskych nebo rasovych mensin.
Pro lidstvo je velkym neststim, ze zp$sobu islamske vlady spatn porozumlo a zkreslilo jej. Tato
vlada nediskriminuje mensiny, ale spis ochrauje a potvrzuje jejich prava. Kazdy, kdo chce byt poslus-
nym obcanem islamskeho statu, je vitan a s ostatnimi se dli o povinnosti a vysady zodpovdneho obcan-
stvi. Skutecnost, ze neni muslimem, nijak jeho postaveni nesnizuje, ani ho nesrazi na urove druhoadeho
obcana, dodrzuje-li ovsem zakony statu a vykonava-li sva prava zodpovdn. Jestlize si napiklad peje
zaplatit nabozenskou da zakat a jine statni, dan na udrzovani statu a na oplatku za svou bezpecnost a
blaho jako muslimsti spoluobcane, pak to m$ze udlat. Jestlize vsak povazuje placeni islamske dan zakat
za pokoujici nebo to zrauje jeho city, protoze neni muslimem, m$ze dan splatit jinak, napiklad Ior-
mou poplatku cili dzizja - takze ma moznost volby, kterou muslimsky obcan tehoz statu nema. Za tyto
pispvky statu ma plne pravo na ochranu a bezpeci ze strany uednik$ statu a spolecnosti.
Chce-li takovy obcan idit sv$j osobni zivot v oblasti manzelstvi, rozvodu, stravovani, ddictvi atd.
podle islamskych zakon$, pak musi byt jeho snaha uznana a jeho prava musi byt respektovana. Jestlize si
vsak peje tyto zalezitosti uspoadavat podle sveho vlastniho nabozenskeho uceni, ma v tom naprostou
svobodu a nikdo mu nem$ze vykon jeho prav ztzovat. V osobnich nebo citovych zalezitostech se tedy
m$ze vzdy uchylit k vlastnimu uceni nebo k veejnym pravidl$m. Avsak ve vcech veejneho zajmu musi
poslechnout zakon statu, zakon Bozi. Bez ohledu na to, co si vybere, nesnizuje se nijak jeho narok na
ochranu a bezpeci. Rozhodn to nejsou sny o budoucim kralovstvi nebeskem. Je to uceni Koranu, Mu-
hammadova praxe a zpravy islamske historie. Napiklad se pise, ze Umar ibn al-Chattab, druhy kaliI po
Muhammadovi, jednou prochazel mistem, kde nasel stareho Zida v zubozenem stavu. Umar se poptal na
tohoto muze a zjistil, v jakem stavu se nachazi. Litostivym tonem mu ekl: ,Vybirali jsme od vas dan,
kdyz jste byl schopny. Te jste opustny a zanedbany. Jak k vam byl Umar nespravedlivy!' Jakmile to
doekl, naidil, aby staec zacal pobirat penzi, a pikaz okamzit vstoupil v platnost. Umar a dalsi vladci
ziskali svou politickou orientaci z rukou Muhammada, ktereho zase ucil B$h. Tato uceni jsou v Koranu
zaznamenana v takovychto versich:
B$h vam nezakazuje, abyste byli dobi a spravedlivi v$ci tm, kdoz nebojovali proti vam kv$li nabo-
zenstvi a nevyhnali vas z pibytk$ vasich, nebo" B$h vru miluje poctive. Avsak B$h zakazuje vam brat
si za patele ty, ktei proti vam bojovali kv$li nabozenstvi, a ty, ktei vas vyhnali z pibytk$ vasich, a ty,
ktei pomahali pi vasem vyhanni. A ti, kdoz se s nimi budou patelit, jsou nespravedlivi! (60:8-9).
82
Na zavr chceme zd$raznit, ze je velkou zasadni chybou srovnavat islamsky stat a jeho potebu mus-
limskeho v$dce se svtskym statem, kde je teoreticky mozne, aby hlavou statu byl clovk nalezejici k
mensin. Takove srovnani je chybne a zavadjici z nkolika d$vod$. Zaprve pedpoklada, ze svtsky
system, pestoze je povrchni, je zdravjsi nez islamska ideologie. Takovato domnnka nebo premisa je
trouIala. Za druhe, povinnosti a prava hlavy statu v islamskem systemu se podstatn lisi od prav a povin-
nosti pedstavitele svtskeho statu, coz jsme naznacili na pedeslych strankach. Za teti, moderni svtsky
duch ma vtsinou povahu spasitelske, oslavne obnovy, coz o islamu neplati. K tomu hlava svtskeho sta-
tu, pokud v$bec m$ze takova hlava skutecn existovat, m$ze nalezet k rasove, etnicke nebo nabozenske
mensin. Pitom se vsak vzdy musi pipojit k vtsinove stran. Ve skutecnosti se tak nahrazuje politickou
vtsinou vtsina nabozenska, coz stzi vylepsi postaveni mensiny jako takove. Navic svtske uspoadani
pedpoklada, ze poveni uadem hlavy statu je pravo nebo vysada, kterou lze jednotlivci piznat nebo
upit. Islamsky nazor se v teto vci radikaln lisi. V islamu je uad hlavy statu pedevsim povinnosti,
zkouskou, zavratnou zodpovdnosti. Z tchto d$vod$ by bylo nespravedlive, kdyby se takove zodpovd-
nosti svovaly nemuslim$m.
Mezinrodn zivot
Mezinarodni zivot v islamu je zp$sob vztah$ mezi islamskym statem nebo narodem s jinymi staty ne-
bo narody. Stejn jako ostatni oblasti islamskeho zivota vyr$sta z Boziho vedeni a dodrzuje Bozi vzor. Je
zalozen na tchto zakladech:
1. Neotesitelna vira v jednotu lidstva podle p$vodu, postaveni a cil$ (Koran, 4:1; 7:189; 49:13).
2. Nalezity respekt k zajm$m a zivotnim prav$m, cti a majetku ostatnich lidi, pokud neopravnn nezasa-
huji do prav muslim$. Tento princip existuje proto, ze uchvatitelstvi, porusovani prav a zlo vseho druhu je
pisn zakazano (2:190-193; 42:42).
3. Mir jako normalni stav vztah$, vymna misi dobre v$le a vzajemn cestne usili v zajmu lidstva, v nmz
vsichni lide maji stejna prava (viz vyse a Koran, 8:61).
4. Nesmiitelnost k politice ustupk$ a omezovani prav v mezinarodnich vztazich. Kdyby nkdo chtl po-
rusit prava islamskeho statu, narusovat jeho poadek nebo ohrozit jeho bezpecnost nebo zneuzit jeho mi-
rovou politiku, pak se stat musi urychlen branit a potlacit vsechny pokusy takoveho druhu. Jen tehdy a
za takovych okolnosti ospravedluje islam valku. Ale i zde existuji moralni zasady, ktere pikazuji, aby se
valka omezila na minimum a probihala jen tehdy, kdyz je to opravdu nezbytne. Zakon valky a miru je v
islamu vysoce moralni a jedinecny, uceleny a zdravy. Zasluhuje si d$kladne studium ze strany pravnik$ a
moralist$, tato kniha se vsak nem$ze tmito vcmi zabyvat pilis podrobn. Mli bychom si vsak povsim-
nout, ze islam agresivni valku neospravedluje, ani necini cilem valky niceni urody, zviat, dom$ apod.
Nepovoluje ani zabijeni nebojujicich zen, dti a starych lidi, netrpi muceni valecnych zajatc$ a nenuti
porazene pijmout sve uceni. Valka je jenom obrannym opatenim a je ospravedlnitelna praktickymi is-
lamskymi zasadami, jen kdyz na svt existuje zlo, nespravedlnost a agrese (2:190-195, 216-218; 22:39-
41; viz take nasledujici pojednani o dzihadu).
5. Dodrzovani povinnosti, k nimz se islamsky stat zavazal, a respektovani smluv uzavenych mezi islam-
skym statem a jinymi staty. Plati to jen tehdy, kdyz sve zavazky dodrzuje i druha strana a respektuje sve
smlouvy. Jinak nemohou mit zavazky nebo zavazne povinnosti platnost(5:1; 8:55-56; 9:3-4).
6. Udrzovani vnitniho klidu a bezpecnosti, tedy skutecna snaha o lidske porozumni a o vseobecne bratr-
stvi na mezinarodni urovni.
Takove jsou tedy inspiracni zdroje mezinarodniho zivota v islamskem stat. Islamsky stat nezije sam
pro sebe a sve obcany. Ma siroky zabr a vyznamne poslani na mezinarodnim poli. Podle islamskeho pi-
kazu musi stat usilovat o prosperitu a pokrok vlastnich obcan$ v kazde oblasti jejich zivota a podle tehoz
pikazu by ml podnikat vyznamne kroky k blahu lidstva obecn. Dosahuje se tak patelskych vztah$ v
nejsirsim smyslu toho slova s patelskymi lidmi a staty. Tento pikaz naizuje islamskemu statu hrat na
mezinarodni urovni zivotn d$lezitou roli v zajmu lidstva v oblasti vzdlani, ekonomiky, pr$myslu, poli-
tiky atd. Tuto roli ustanovil sam Muhammad a udrzuje se prostednictvim jeho nasledovnik$ i v dalsich
generacich.
Nez dokoncime tuto kapitolu, chceme vas upozornit, ze vsechno, o cem se na tchto strankach mluvi-
lo, je zalozeno na zdravych, opravdovych a pravdivych islamskych zasadach, jak jsou stanoveny v Kora-
83
nu a v Muhammadovych tradicich. Je to islam, jaky v praxi tim nejlepsim zp$sobem uskutecovali Mu-
hammad a jeho vrni nasledovnici. Neni to islam nktereho konkretniho teologa nebo pravnika nebo
vladce. Je to spis takovy islam, alespo podle upimneho pesvdceni autora teto knihy, jaky islam oprav-
du je a jaky ma opravdu byt.
Rovnz bychom mli mit na pamti, ze islamsky zp$sob zivota je jedinecny a lisi se od vsech ostatnich
system$ a ideologii. Budeme-li na nj pohlizet z hlediska duchovniho nebo moralniho, intelektualniho
nebo kulturniho, politickeho nebo hospodaskeho, nebo z jakehokoli jineho hlediska, bude nam jasne, ze
ma zcela neopakovatelny charakter. Abychom to dolozili, zminime se alespo o nkterych jeho rysech:
1. Zdroj islamske ideologie je odlisny. Neni to zdroj vytvoeny clovkem. Nejde o vytvor podvratnych
politik$ nebo pomstychtivych ekonom$. Nevytvoili ho ani uzitecnosti dbajici moraliste nebo sobecti
pr$myslnici. Je dilem Bozim, umnim Nekonecneho, vytvoenym v nejlepsim zajmu lidstva jako celku.
Svou povahou zavazuje vsechny vrne, a ti jej obdivuji. Je srozumitelny kazdemu zdrav myslicimu clo-
vku, protoze v nm nejsou zadna matouci mysteria, utajene vyjimky a samozvanecke vysady.
2. Cil islamske ideologie je rovnz jiny. Islamu nejde o ovladnuti svta nebo o expanzi. Spis mu jde o
podizeni svta v$li Bozi a uzaveni svta do hranic Boziho zakona. Hlavnim cilem islamu je potsit Bo-
ha a zuslech"ovat clovka, aby mohl poslouchat zakon Stvoitele a aby byl vrnym mistokralem Bozim.
Aby tohoto cile dosahl, zabyva se vsemi oblastmi zivota; jeho cilem je vychovat v clovku jasnou mysl,
cisteho ducha, zive svdomi, zdrave tlo a vnimavost. Clovk s tmito vlastnostmi nikdy nepestane po-
slouchat Boha a pijimat ten nejzdravjsi zp$sob zivota. Cile islamske ideologie jsou tedy vzdaleny pouze
lidskym nebo docasnym cil$m.
3. Islamska ideologie ma vsechny prvky a vazne sily, ktere z ni vytvaeji ucelenou, uskutecnitelnou,
umirnnou a pruznou ideologii. Jeji Bozi p$vod se projevuje nejen v zakladnich a neporusitelnych zasa-
dach, ktere ponechavaji moznost vyuzit lidskou inteligenci k dopracovani podrobnosti a provedeni nut-
nych, pizp$sobeni. A" na ni pohlizime z kterehokoli uhlu, vidime, ze islamska ideologie se sklada z
ucelenych, uskutecnitelnych a bohatych zasad. Jsou ucelene, protoze pojednavaji o vsech hlavnich stran-
kach zivota; jsou uskutecnitelne, protoze se v praxi uskutecuji; jsou umirnne, protoze nestrani individu-
alnimu kapitalistovi nebo proletai; nezabyvaji se pouze pizemnimi nebo jen duchovnimi vcmi, neome-
zuji se pouze na tento svt, ani na budouci zivot. Jsou stedni cestou mezi vsemi extremy a pr$vodcem k
umirnnemu a pevnemu zivotu. Krom tchto zasad existuje hodn moznosti k dopracovani podrobnosti,
ktere se hodi pro jiste kraje a vk. Pruznost je naprostou nezbytnosti, protoze tato ideologie je dilem Bo-
zim a je v ni, jako v kazdem Jeho dile, siroky prostor pro lidskou mysl a lidsky usudek.
84
KAPITOLA V
NEPRAVDY O ISLAMU
Tato kapitola se zabyva jistymi strankami islamu, ktere nktei muslimove opomijeji a tem vsichni
ostatni pekrucuji. Pokusim se pedstavit tyto stranky v jejich pravem svtle a ukazat jejich pravou tva.
Nase usili rozhodn neni apologeticke, protoze islam zadne omluvy nepotebuje. Stejn tak nechceme
dlat nkomu ustupky, odsuzovat nkoho nebo mu lichotit, protoze islam takove vci netrpi, vyzaduje
vzdy pime mysleni a pime skutky. Nasim ucelem tedy je zjistit o onch strankach pravdu, ukazat ji ne-
muslim$m a na kazdem ponechat, aby si jako inteligentni, racionalni a zodpovdna bytost udlal vlastni
usudek.
Muslimove zijici na Zapad nebo obeznameni se zapadni literaturou casto narazeji u obyvatel Zapadu
na pekvapive dotazy a sokujici poznamky. Otazky tykajici se ,Svate valky', ,antijezisovskeho islamu',
,polygamie', ,rozvodu', ,postaveni zen v islamu' pati mezi ty nejobvyklejsi. V zajmu pravdy a kv$li
cestnym lidem, ktei jsou mezi tmito nevinnymi a neinIormovanymi tazateli, se pokousime tyto dotazy v
kratkosti zodpovdt.
1) Svat vlka (dzihd)
Byl islam sien ohnm a mecem? Bylo heslo ,Koran nebo mec' muslimskym znakem? Byli muslimo-
ve imperialiste a bazili po svtske moci nebo drancovani? Nktei lide maji sklon na tyto otazky odpovi-
dat kladn, dalsi zaporn a jini nedovedou jednoznacn odpovdt, jsou zmateni a s odpovdi vahaji. Jake
je stanovisko Koranu? Co v teto souvislosti odhaluje historie Muhammada? Rozhodn je pro kazdeho
cestneho clovka, ktery ma uctu k pravd a lidske d$stojnosti, pikazem zjistit pravdu a pedat sve po-
znatky jinym.
Koran jasn stanovuje, ze bez ohledu na nase pani je valka existencni nutnosti, zivotnim Iaktem, do-
kud bude na svt existovat nespravedlnost, utlak, rozmarne ctizadosti a svevolne naroky. Snad to zni
podivn. Ale cozpak historie nedosvdcuje, ze od nejranjsich dob az do dneska se lidstvo zmita v mist-
nich, obcanskych a globalnich valkach? Cozpak neni pravda, ze se velmi casto vitzne mocnosti dohaduji
o svych ziscich a postaveni porazenych nepatel prostednictvim valek a pohr$zek valkou? Dokonce i
dnes lidstvo zije v neustalem strachu z valky a moznosti vzniku valky v mnoha castech svta. Mohl B$h
pehlizet tyto skutecnosti? Nebo snad mohl Koran se svym ucinnym a realistickym pohledem na svt pe-
jit tento problem mlcenim? To rozhodn ne! Islam proto uznal valku za opravnny a ospravedlnitelny
prostedek sebeobrany a k obnoveni spravedlnosti, svobody a poadku. Koran pravi:
Pedepsano je vam valceni, avsak vy citite k nmu odpor; mozna, ze citite odpor k ncemu, co je vam
ve prospch a mozna, ze mate radi nco, co je vam ke skod. A B$h vi to, vsak vy toho nevite (2:216).
Kdyby pak nezdrzoval B$h lidstvo navzajem jedny pomoci druhych, zkazou naplnila by se zem; vsak
B$h je velky v milosti sve v$ci veskerenstvu (2:251).
A kdyby B$h nebyl zapuzoval jedny lidi druhymi, byly by byvaly poboeny klastery a chramy a mod-
litebnice a mesity, v nichz mnoho vyslovovano je jmeno Bozi (22:40).
Pestoze je islam realisticky, netrpi agresi ze sve ani z zadne jine strany, nema zalibu v utocnych val-
kach nebo ve vyvolavani utocnych valek. B$h muslimy vyzyva, aby nezacinali s nepatelstvim, aby se ne-
poustli do agresivnich cin$, aby neporusovali prava ostatnich. Vedle toho, co bylo uz eceno v pede-
slych kapitolach, maji znacny vyznam i nktere dalsi verse Koranu.
B$h pravi:
A bojujte na stezce Bozi proti tm, kdoz bojuji proti vam, avsak necite bezpravi, nebo" B$h nemiluje
ty, kdoz se bezpravi dopoustji. Zabijejte je vsude, kde je dostihnete, a vyzete je z mist, odkud oni vas
vyhnali, vzdy" svadni od viry je horsi nez zabiti. Avsak nebojujte s nimi poblize Mesity posvatne, dokud
oni s vami zde nezacnou bojovat. Jestlize vsak vas tam napadnou, zabte je - takova je odmna nevicich!
Jestlize vsak pestanou ... tedy B$h vru je odpoustjici, slitovny! A bojujte proti nim, dokud nebude ko-
nec svadni od viry a dokud nebude vsechno nabozenstvi patit Bohu. Jestlize vsak pestanou, pak skon-
cete nepatelstvi, ale ne proti nespravedlivym (2:190-193).
Valka neni cilem islamu a neni v zivot muslim$ bznou vci. Jde o krajni moznost a pouziva se jen za
nanejvys mimoadnych okolnosti, kdy se vsechna ostatni opateni minula ucinkem. Takove je skutecne
85
misto valky v islamu. Islam je nabozenstvim miru: jeho vyznamem je mir, denni pozdravy muslim$ a
andl$ znji ,mir', raj je domem miru, pidavn jmeno muslimsky znamena mirovy. Mir je pirozenosti,
vyznamem a znakem a cilem islamu. Kazda bytost ma pravo tsit se z islamskeho miru a z laskavosti mi-
rumilovnych muslim$ bez ohledu na nabozenske, zempisne nebo rasove odlisnosti, nedochazi-li ovsem
k zadne agresi v$ci muslim$m. Ziji-li nemuslimove s muslimy v miru, nebo jsou-li dokonce k islamu
lhostejni, pak neexistuje zadny d$vod nebo ospravedlnni pro vyhlaseni valky. Neexistuje nic podobneho
jako nabozenska valka, ktera ma vnutit islam nemuslim$m; netryska-li totiz islam z hlubokeho pesvd-
ceni, z nitra clovka, pak neni pro Boha pijatelny, ani islamsky proIesor zde nic nezm$ze. Existuje-li
njake nabozenstvi nebo ustava zarucujici svobodu nabozenstvi a zakazujici nuceni do nabozenstvi, pak
je to islam, pouze islam. Koran se o tomto problemu zmiuje takto:
Nebudiz zadneho donucovani v nabozenstvi! A jiz bylo jasn rozliseno spravne vedeni od bloudni!
Ten, kdo nevi v Taghuta a vi
v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlive, jez nikdy se neutrhne.
A B$h je slysici, vsevdouci (2:256).
V sieni islamu se muslimovi zakazuje nejen pouziti nasili, ale jsou, mu naizovany ty nejmirnjsi
metody. B$h k Muhammadovi promlouva takto:
Vyzyvej k cest Pana sveho moudrosti i kazanim krasnym a ve s nimi spor slovy nejlepsimi! Pan tv$j
zna nejlepe ty, kdoz z cesty Jeho zbloudili, a zna dobe i ty, kdoz spravn jsou vedeni (16:125).
A nepi se s vlastniky Pisma, leda zp$sobem nejvhodnjsim - a pouze s tmi z nich, kdoz nespravedlivi
jsou. A rcete: ,Uvili jsme v to, co bylo seslano nam, i v to, co bylo seslano vam, a nas B$h a vas B$h
jedno jsou; a my do v$le Jeho jsme odevzdani' (29:46).
Je-li tedy islam takove mirumilovne nabozenstvi a jsou-li muslimove oddani vci miru a ma-li Koran v
takove oblib mir, proc Muhammad zahajoval valky a idil bitvy? Proc Koran ika ,zabijejte je' a ,bo-
jujte s nimi' ? Abychom prozkoumali tento zdanliv nevinny dotaz, musime pipomenout nktere histo-
ricke skutecnosti, ktere doprovazely muslimske valky s nevicimi a pedchazely jim.
Kdyz Muhammad dostal Bozi poselstvi, svolal veejne shromazdni a ekl lidem, ceho se mu dostalo,
a vyzyval je, aby se vzdali uctivani model a uvili v jedineho praveho Boha. Jeho prvni mirumilovna a
logicka vyzva se setkala nejen s odporem, ale i s posmchem, zesmsovanim a smichem. Neustale se
pokousel lidem sdlit pravdu o svem pozehnanem povolani byt prorokem, avsak s malych uspchem.
Protoze nemohl svobodn siit islam na veejnosti, musel se na nkolik let uchylit k soukromemu vyuco-
vani, aby uchranil zivoty nkolika svych stoupenc$ a snizil jejich stradani. Kdyz mu B$h pokynul, aby
kazal na veejnosti, zvysilo se pronasledovani a muslimove byli brutaln muceni. Se stupovanim prona-
sledovani se zvysoval i pocet muslim$. Nevici vyzkouseli vsechny druhy utlaku a pokuseni, aby uml-
celi volani Bozi. Cim vice se o to snazili, tim pevnji stali Muhammad a muslimove. Kdyz se nevicim
nepodailo otast virou vicich pomoci vyhr$zek, utlakem, konIiskaci majetku, zesmsovanim atd.,
zorganizovali tvrdy bojkot, divokou kampa proti muslim$m. Nkolik let museli muslimove z$stat ve
velmi uzkem kruhu, nemohli kazat, prodavat, kupovat nebo se zenit a vdavat nebo vejit do njakeho styku
s ostatnimi Mekkanci. Avsak ani to neotaslo muslimskou virou. Bojkot pokracoval, az se nakonec nev-
ici bojkotem sami unavili a museli jej odvolat.
Ukonceni tvrdeho bojkotu nepovazovali nevici za naznak smiru nebo pechod k uklidnni situace.
Naopak, utlak a pronasledovani pokracovaly zvysenou mrou, ale na muslimy nic z toho neplatilo. Ne-
vici nakonec svolali tajnou poradu, aby projednali, co dalsiho podniknout k zniceni islamu a jak se jed-
nou provzdy zbavit Muhammada. Jednomysln se usnesli, ze z kazdeho kmene bude vybran jeden silny
muz a tato skupina zavrazdi Muhammada na l$zku. Muhammadovo poslani vsak nemlo jest skoncit.
B$h ho proto vyzval, aby opustil Mekku, sve drahe rodist, a odesel do Mediny za tamnimi muslimy a
emigranty, ktei uprchli z Mekky do Mediny jiz dive (viz Koran, 8:30; 9:40). To byla velka hidzra neboli
emigrace, s niz zapocala historie islamu a od niz se datuje islamsky kalenda.
Pi utku z Mekky byli muslimove nuceni zanechat doma tem cely majetek, vci i rodiny. Jakmile se
usadili v Medin, Muhammad obnovil sva mirumilovna kazani a vyzvy k pijeti islamu. Nktei obyva-
tele tohoto msta na volani Bozi reagovali kladn a okamzit se stali plnokrevnymi cleny muslimskeho
spolecenstvi. Ostatni islam nepijali, udrzovali si svou dosavadni viru. A protoze byl Muhammad oddan
d$stojnemu miru a reIormam, uzavel s nemuslimy smlouvy, v nichz je ujistil o bezpeci a svobod a po-
86
prve v jejich srdcich vytvoil pocit narodniho povdomi, ktery pozdji nahradil pocit uzkeho povdomi
kmenoveho.
Zatimco Muhammad pracoval na tchto reIormach, snazil se organizovat muslimske spolecenstvi v
Medin a polozit zaklady pevne a mirumilovne spolecnosti, v niz by mohli zit muslimove a nemuslimove
vedle sebe, jeho nepatele v Mekce nezahaleli. Hoeli nenavisti k muslim$m a jejich odhodlani znicit is-
lam sililo kazdym dnem. Promysleli taktiku, a jakmile dokoncili nove plany, zacali je uskutecovat. Roz-
hodli se vytvoit muslim$m vnjsi i vnitni problemy. Zorganizovali dobyvacne najezdy na Medinu a
pokouseli se odvezt do Mekky vse, co jim pislo do rukou. Nemuslimove v Medin zacali islamu zavidt
jeho popularitu a pocit bratrske sounalezitosti mezi muslimy, coz oni sami nemli, ale radi by mli. Ne-
patele v Mekce se proto pokusili vyuzit teto situace a rozdmychat proti muslim$m nepatelske akce. Re-
akce zavistivych nemuslim$ v Medin na navadni Mekkanc$ byla rychla a zejma, v Medin dochazelo
k vaznym problem$m.
Muslimove byli neustale ohrozovani zevnit rozcarovanymi obyvateli Mediny a zvnjsku najezdy or-
ganizovanymi z Mekky. Dospli k bodu, kdy uz nemohli dale snaset perzekuci a vyhr$zky. Oddlili od
nich nasiln jejich rodiny. ZkonIiskovali jim majetek. Prolili jejich krev. Byli donuceni opustit sve drahe
rodist bhem ti migracnich vln: dv smovaly do Habese a jedna do Mediny. Drzeli se tinact let. S
nastupem nove mekkanske taktiky uz muslimove nemli co ocekavat, leda konecne zniceni v hromadnem
masakru nebo se mohli proti utlaku a pronasledovani branit.
Byl to urcit paradox. Islam muslimy ujis"oval o d$stojnosti a sile,
svobod a bezpeci a spojoval je s Bohem, Nejvyssim zdrojem dobra a pomoci, sily a miru. Pesto byli
bezmocni a bali se, byli ohrozovani a zastrasovani. Islam je pedurcil k nastoleni miru, naizoval jim pra-
vo a zakazoval zlo, naizoval podporovat utlacovane a osvobozovat podrobene, a dokazat tak, jak spoleh-
livy a napomocny je B$h Svym sluzebnik$m. Jenze jak mohli sve uceni uskutecovat, kdyz oni sami byli
utlacovani, podrobeni teroru a odsouzeni k bezmoci?
Nejvice jim vadilo, ze Koran v teto otazce mlci a ze jim neposkytuje zadne pokyny. Jejich nejistota
netrvala dlouho a B$h jim ulevil v zarmutku Svym rozhodnutim, jak maji esit sve problemy a problemy
tch, kdo se ocitnou v podobne situaci. Zde jsou slova Boziho rozhod nuti:
B$h ubrani ty, kdoz uvili, nebo" B$h vru nemiluje zadneho zradce neviciho. A tm, kdoz chtji,
je dovoleno, aby bojovali kv$li tomu, ze jim bylo ukivdno. A B$h vru je schopen poskytnout jim po-
moc, tm, kdoz byli bezpravn vyhnani ze svych domov$ jedin proto, ze ikali: ,Panem nasim je B$h!'
A kdyby byl B$h nezahnal jedny lidi druhymi, vru by byly byvaly niceny poustevny, kostely, modliteb-
ny a mista klanni, v nichz hojn je vzpominano jmena Boziho. - A B$h vskutku pom$ze tm, kdoz po-
mahaji Jemu - a B$h vru silny je, mocny. On pom$ze tm, ktei - kdyz jsme je upevnili na zemi - dodr-
zuji modlitbu a davaji almuznu a naizuji vhodne a zakazuji zavrzenihodne. A Bohu pati konecne roz-
hodnuti o vcech vsech (22:38-41).
Po tomto Bozim dovoleni jiz pronasledovani a utlak muslim$ ustaly. Postavili se totiz na odpor, jehoz
cilem bylo nastolit klid, ziskat mir a svobodu, snaha sjednotit se s rodinami a pevzit opt vlastni majetek.
Vznikly valky a bitvy se zlovolnymi nevicimi, ktei jasn narusovali mir a svobodu muslim$. Nikdy
vsak z muslimske strany nevzesel utok, nenicili domy, urodu, zasoby atd., nezabijeli nebojujici dti, zeny,
starce a nemohouci. Muslimove dodrzovali tato pravidla a z$stali v omezenich Bozich. Nco takoveho
pedtim nebylo a nebylo to ani potom. Jen za takovych okolnosti muslimove museli bojovat, a podle
tchto zasad a pokyn$ Bozich potom dosahovali svych rozhodnych vitzstvi.
O ,nemilosrdnych' muslimech, ktei vyrazili ze zhnoucich a suchych pousti Arabie, aby dobyli imske
a perske protektoraty, a dokonce obchazeli zdi Evropy, se toho napsalo mnoho. Mnozi autoi se domni-
vali, ze muslimy vedl jejich nabozensky zapal siit islam silou vsude tam, kam se dostali. Mnoho jinych
povazuje tento nazor za hloupy a naivni, protoze islam - uz svou povahou - nem$ze byt nikomu vnucen: a
i kdyby snad byl lidu na dobytem uzemi nkdy nucen, nemohlo by to dlouho trvat, nez by nemuslimove
byli na dobytem uzemi likvidovani. Historie pinasi d$kazy, ze islam se udrzel vsude, kam se dostal - s
vyjimkou Spanlska vlivem jistych d$vod$ -, a ze vsude, kam muslimsti dobyvatele pisli, zili spolecn s
nemuslimskymi domorodci. Islam navic tvrdi, ze nelze nikomu vnutit nabozenstvi jako islam, aby pitom
novi konvertite byli upimni a cestni ve sve vie. Aby se z porazeneho naroda stali tak dobi muslimove,
na to je teba vic nez donuceni, a aby si udrzeli a v uct chovali sve nabozenstvi, na to je teba vic nez
utlak.
87
Dalsi myslenkovy proud reprezentuji lide, ktei si ikaji intelektualove nebo osviceni kritici a autority.
Nespokojuji se s hloupym a naivnim tvrzenim o sieni islamu nasilim. Expanzi islamu pipisuji agresiv-
nim valkam, jez zahajili muslimove dusici se ve vyhni a suchu Arabie, a jejich d$vody spatuji jednoduse
v ekonomickych potebach a okolnostech. Tyto valky a dobrodruzstvi nebyly nabozenske nebo duchovni,
ale byly jen vysledkem silicich poteb. Naznacuje to, ze se Arabove nepozvedli na vysokou urove obti
a oddanosti Bohu a ze po smrti Muhammada ztratili jeho nasledovnici zajem o nabozenstvi a ze se siili
po svt jen proto, aby uspokojili sve okamzite poteby. Dale to naznacuje, ze islam samotny nebyl scho-
pen v onch muslimskych bojovnicich vzbudit ono zaniceni a zapal. Naznaky jsou mnohostranne a ,inte-
lektualove' zastavajici takovy nazor si sami nejsou jisti, ktere pravdpodobnosti by mli dat pednost.
Existuje jest jeden myslenkovy proud zastavany lidmi, ktei muslimskym valkam miicim ven z Ara-
bie pipisuji jako motivacni silu touhu po plundrovani a najezdech. Nevidi u muslim$ zadny jiny motiv
nez hlad po krvi a touhu po koisti. Odmitaji spatovat v islamu jakoukoli ctnost a spojovat muslimy s
njakymi vyssimi pohnutkami.
Debaty mezi tmito rozlicnymi nazorovymi sektami jsou dost vazne a nkdy maji Iormu akademicke
diskuse. Eaktem vsak z$stava, ze zadny z tchto kritik$ se nepokusil vazn porozumt celemu problemu a
pedstavit pravdu opravdu poctiv. Nikdo z nich nepocitil moralni odvahu a potebu vhledu do problemu,
snahu pinest skutecn pravdivou verzi cele zalezitosti. Jak tzke bemeno na n dolehne, az jednoho dne
zjisti, ze myln a nepravdiv inIormovali miliony lidi! Jak velka bude jejich zodpovdnost, az se dozvdi,
ze se dopustili vaznych urazek proti pravd, proti muslim$m a proti vlastnim pivrzenc$m!
Nebude mozne, abychom zde podrobn vylozili islamsky pohled na kazdou bitvu nebo valku. Nabizi-
me vsak urcite skutecnosti, ktere snad poskytnou jasnou pedstavu o cele zalezitosti.
1. Mli bychom si pamatovat, ze Muhammad, jehoz si B$h vybral jako milosrdenstvi pro cele lidstvo, se
snazil dostat k vladc$m sousedicich zemi, vyzyval je, aby pijali islam a sdileli milosrdenstvi Bozi. Rov-
nz bychom si mli pamatovat, ze nejenze jeho laskave vyzvani odmitli, ale navic se mu vysmivali a vy-
hlasili muslim$m otevenou valku. Za Muhammadova zivota pekrocili imsti a persti vojaci pi r$znych
najezdech muslimske hranice. Takze v dob Muhammadovy smrti byli muslimove nedobrovoln ve valce
se svymi sousedy.
Tento stav pokracoval, a vsechno, co se dlo v nasledujicich generacich, je nutno vidt pod zornym
uhlem tchto prvnich incident$. Tim myslime i dobu, kdy cely kes"ansky svt, vcetn Spanlska a Eran-
cie, valcil se vznikajicim islamskym svtem. Dobrodruzstvi muslim$ v Evrop je nutne rovnz vidt ve
svtle tchto okolnosti. Ze cele kes"anstvo vlastn Iungovalo jako jedina sila, dokazuje neotesitelna
autorita imskeho papezstvi nad kes"anstvem. Rovnz to dokazuje celkova mobilizace kes"anskych sil
proti islamu bhem kizackych valek ve stedovku, a dokonce i v prvni ctvrtin dvacateho stoleti.
Kdyz tedy im zahajil valku proti islamu, nedalo se muslim$m upit plne pravo bojovat proti nepate-
l$m na jakemkoli bojisti - a" uz v Palestin nebo v urodnem p$lmsici, v Italii nebo v Maarsku. To je
take zavedlo do Spanlska a do jizni Erancie. Nemohli pipustit, aby je obklicily mocne sily ima a Per-
sie. Stejn tak nemohli jen cekat, az budou vymazani z povrchu zemskeho. V im byly vydany rozkazy
zabit Muhammada a pinest na kralovsky hrad jeho u"atou hlavu; nco podobneho pitom provadli po-
hansti imane s prvnimi kes"any. Musime vsak pipustit, ze nktere pozdjsi valky nemly s islamem co
dlat, i kdyz i v nich bojovali muslimove. Nebyly to valky na sieni islamu. Spise je motivovaly jiste
mistni a snad osobni d$vody. Agrese je agrese, a" uz proti muslim$m nebo ze strany muslim$, a postoj
islamu v$ci agresi je znamy a nemnitelny. Jestlize se tedy v pozdjsich valkach muslimove dopoustli
agrese, nelze ji ospravedlnit islamem a pro Boha je nepijatelna.
2. Zadny ze zminnych kritik$ se nepokusil porozumt povaze a okolnostem onch davnych stoleti. Ma-
sova media tehdy neexistovala. Neexistoval tisk, rozhlas nebo televize, ani pravidelna posta. Neexistoval
zadny zp$sob veejne inIormovanosti nebo kazani s vyjimkou osobniho kontaktu. Neexistovala zadna
ucta k zivotu nebo majetku ci cti nebo ke smlouvam s jednotlivci a slabymi narody. Neexistovala zadna
svoboda projevu. Kazdy, kdo se postavil za vznesenou vc nebo pisel s nepopularnimi myslenkami, byl
ohrozen. Objevuje se to v historii Sokrata, eckeho IilozoIa, prvnich kes"an$ a prvnich muslim$. Mnoho
vyslanc$, ktei mli naizeno pednest vladc$m urcita poselstvi, se nevratilo. Jejich nepatele je chladno-
krevn zavrazdili nebo uvznili.
88
Arabsti muslimove se museli se vsemi tmito problemy vypoadat, za takovych okolnosti museli pra-
covat. Mli pro lidstvo poselstvi, chtli mu prospt, nabizeli spasitelske uceni. Koran ika: ,Vyzyvejte k
cest Bozi moudrosti a krasnym kazanim a pete se tim nejlepsim zp$sobem.' Ale kdo tehdy byl pipra-
ven vyslechnout volani Bozi? Ve skutecnosti se mnoho nevicich vyhybalo poslechu Proroka, aby snad
nebyli ovlivnni jeho mirumilovnym ucenim. Dokonce se mirumilovnemu volani islamu protivili silou.
Prvni zkusenosti z Arabie muslimy naucily, ze mnohem ucinnjsi je byt mirumilovny a soucasn se mit
na pozoru; ze se mohou pohybovat klidn jen tehdy, kdyz jsou dostatecn silni, aby si sv$j klid a mir
uhajili, zjistili, ze hlas miru ma lepsi odezvu, jsou-li schopni odolavat natlaku a likvidovat utlak.
Pak museli podle Boziho pikazu rozsiit znalost islamu po svt, jenze neexistoval zadny telekomuni-
kacni system, tisk nebo jine medium masove komunikace. Jediny zp$sob jak to provest tedy spocival v
osobnich a pimych kontaktech, coz znamenalo, ze museli pekrocit hranice. Nemohli je vsak pekracovat
v malych neozbrojenych skupinach. Proto se pesunovali ve velkych ozbrojenych skupinach, ktere se ur-
cit jevily jako armada. Neslo vsak o armadu v pravem smyslu slova. Pekracovali hranice r$znymi smry
a v r$znych dobach. Pozornost si zasluhuje, co nasledovalo pak. V nkterych oblastech je domorodci vi-
tali, zvlas" ti, ktei byli dlouho utlacovani cizackymi mocnostmi jako byly im a Persie. V nkterych ob-
lastech nejprve nabizeli islam lidem, ktei byli pipraveni jej pijmout, a tch bylo mnoho. Lide, ktei is-
lam nepijali, byli vyzvani, aby platili Iormou poplatku ekvivalent islamske dan (zakat). D$vody pro
pozadovani teto dan byly tyto:
chtli si byt jisti, ze poplatnik vi, co dla a ze mu byl nabidnut islam, on jej vsak v souladu se svobo-
dou v$le a volby odmitl;
da pozadovali, aby byl poplatnik chrann a zabezpecila se tim jeho bezpecnost a svoboda stejn jako
u muslim$ samotnych, protoze jakekoli nebezpeci hrozici jemu pak bylo i nebezpecim hrozicim jeho
muslimskemu spoluobcanu, pak bylo nutne chranit nejen muslimy, ale i nemuslimy a zajistit jejich bez-
pecnost;
nove uspoadani vyzadovalo podporu a spolupraci vsech slozek spolecnosti, muslimske i nemuslim-
ske; prvni slozka pitom pispivala zakatem, druha Iormou poplatk$, ktere pak byly vyuzity v obecnem
zajmu;
chtli si byt jisti, ze nemuslimove nejsou proti nim a jejich novym bratim nepatelsky naladni, ze
nemaji v umyslu svym muslimskym spoluobcan$m dlat potize.
Obyvatele, ktei odmitli islam a odmitli platit poplatky a s dalsimi castmi spolecnosti tuto spolecnost
odmitli podporovat, si zp$sobili velke obtize. Uchylili se k nepatelskemu chovani v$ci muslim$m a
chtli jim skodit, ani ne tak muslimskym pichozim, jako muslimskym konvertit$m a svym spoluobca-
n$m, ktei se rozhodli platit poplatky. Z narodniho hlediska byl tento postoj zradny; z lidskeho pohledu
byl nizky, z hlediska socialniho nezodpovdny a z vojenskeho hlediska provokativni. Z praktickeho hle-
diska bylo nutne tento postoj potlacit nejen kv$li zajistni bezpecnosti pichozich muslim$, ale take kv$li
statu, v nmz tito zradci zili. To byl jediny pipad, kdy byla proti tmto lidem pouzita sila, aby je pivedla
k rozumu a aby si uvdomili svou zodpovdnost: bu pijmou islam svobodn jako muslimove, nebo
jako loajalni obcane budou platit poplatky, a pak budou moci zit se svymi muslimskymi spoluobcany a
mit s nimi stejna prava a povinnosti.
3. Tito kritici by moude ucinili, kdyby studovali Koran s opravdu cestnymi umysly, aby se dozvdli, co
naizuje ve vci valky a miru. Jest moudejsi by bylo, kdyby pezkoumali postaveni ,podrobenych' na-
rod$ a podminky, v nichz zily ped a po kontaktech s muslimy. Co eknou, az zjisti, ze dobyvatele im-
skych a perskych protektorat$ upnliv zadali, aby muslimove pisli a osvobodili je od ciziho utlaku? Co
si pomysli, az zjisti, ze muslimske ,dobyvatele' obycejni lide bouliv uvitali a ze podobn se k nim cho-
vali i nabozensti patriarchove, ktei touzili po muslimske ochran a muslimske spravedlive vlad? Jak by
vysvtlili skutecnost, ze nktere ,podrobene' narody nejenze muslimska ,invazni' vojska pivitaly, ale
take bojovaly po jejich boku proti utlacovatel$m? Jak budou vysvtlovat prosperitu, svobodu a pokrok
,dobytych' uzemi za islamu ve srovnani s tim, co v nich existovalo do te doby?
Nechceme prosazovat urcity pohled na tuto vc nebo dlat unahlene zavry. Jednoduse vime, ze cely
problem stoji za pezkoumani a zasluhuje si seriozni badani. Poznatky budou urcit zajimave a vyznam-
ne. Snad dokaze zapadni badatel vci porozumt lepe, kdyz bude uvazovat v dobovych souvislostech
dnesniho svta. Hluboky zajem zapadnich spojenc$ o Berlin, vyzvy utlacovanych vsude ve svt, obavy
Jihokorejc$ a Laosan$, problemy NATO, zalezitosti paktu SEATO, nepevne postaveni komunistickych
89
satelit$ - to vsechno m$ze zapadnimu clovku pomoci pochopit udalosti v onch vzdalenych stoletich a
skutecnou politiku muslim$ onch dn$.
4. Pedstava, ze muslimske valky ve vnjsim svt byly motivovany ekonomickymi potebami Arab$,
stoji take za uvahu. Zastanci takoveho nazoru, pestoze si jsou zdanliv svym nazorem jisti, nestudovali
tento problem opravdu hluboce. Mysli si opravdu, ze to byly ekonomicke poteby, ktere muslimy pimly
pekrocit hranice Arabie? Proc se domnivaji, ze Arabie se svymi starymi obchodnimi stedisky, udolimi a
oazami uz svou produkci muslim$m nestacila? Pokouseli se vazn objasnit, kolik si muslimove ucastnici
se ,invazi' vzali pro sebe a kolik toho rozdali mezi lid pod jejich nadvladou, kolik poslali ustedni vlad v
Medin nebo v Damasku nebo v Bagdadu nebo v Kahie? Srovnavali, snad d$chody ,dobytych' uzemi
ped islamem a po pichodu islamu a zjistili si, zda ,dobyvatele' byli sobeckymi, obchodn zamenymi
dobrodruhy? Maji njake d$vody pro viru, ze si tito muslimove vzali vic, nez rozdali nebo ze odebrali
vic, nez vlozili nebo ze vydlali vic, nez investovali? Narazili snad na njake d$kazy, ze ustedni vlada v
Arabii dostavala nkdy poplatky nebo dan z ,dobytych' protektorat$, a jestlize ano, kolik dostavala a
stalo to za nejiste vypravy do neznameho svta? Zjistili njake spolehlive inIormace o privilegovanem
postaveni Arabie nebo o jejim pednostnim postaveni v oblasti vydaj$ nebo rozvojovych program$? A
konecn, pocitila Arabie obavy z hrozby populacni exploze, ktera muslimy udajn donutila provadt dob-
rodruzne valky anebo ekonomicky motivovane vypravy, naraz a znicehonic?
Pokus vykladat muslimske kontakty s nemuslimy pomoci ekonomickych poteb m$ze p$sobit d$vry-
hodn a vyvolavat snad i sympatie, avsak nezda se nam, ze by obsahoval dost pravdy, a ze se ubira sm-
rem opravdu seriozni vdy. Posledni vyhrada k tomuto druhu vykladu zni, ze neni uspokojivy a uplny.
Jest se toho musi hodn udlat ve vyzkumu, analyze a srovnavani. Pokud nebudou tyto vyzkumy prove-
deny, zadny kritik nema moralni pravo vydavat vlastni zavry za platne nebo zavazne. Tato situace tedy
pedstavuje dalsi vyzvu islamu vsem kritik$m, aby se pokouseli daleko odpovdnji nalezat pravdu.
5. Nazory lidi, ktei povazuji muslimske valky za snahu o loupeni a koistni, neni teba brat vazn. Stzi
existuje stereotypnjsi a bznjsi nazor nez je tento. Je to jakasi zkratka vedouci z pole opravdove vdy a
snadne vychodisko z urcitych intelektualnich a moralnich problem$, je vsak pilis daleko od pravdy. Lze
zde polozit stejne otazky jako v bodech 3 a 4, zeptat se, kolik koisti muslimove pivezli nebo poslali do
Arabie a kolik se z nich vratilo dom$ s koisti. To se ani nezmiujeme o rozkvtu, obrod a prosperit
,zplundrovanych' oblasti pod vladou ,koistnik$'. Dokonce se ani nezmiujeme o velkych ztratach mus-
lim$ na zivotech a na majetku, o provokacich a vyhr$zkach na jejich adresu. Jednoduse vyzyvame lidi s
timto nazorem, aby se pustili do peclivjsiho studia cele zalezitosti a dosli k odpovdnjsim zavr$m.
Musi vsak mit na pamti, ze koist sebrana muslimy byla velmi mala ve srovnani s tim, co muslimove
ztratili pi konIiskacich, uzurpacich, pronasledovani a dalsich provokativnich akcich, ktere v$ci nim pro-
vadly nepatelske tabory.
A" uz kritici nejr$znjsich tabor$ pijmou nebo nepijmou uvedene hledisko, skutecnosti z$stava, ze
islam je nabozenstvim miru v nejplnjsim smyslu toho slova, ze nespravedliva valka se v jeho uceni ni-
kdy neobjevovala, ze agresi nikdy netrpl, ze islam nebyl nikdy nikomu vnucovan silou, ze se expanze
islamu neuskutecnila vlivem nasili a utlaku, ze B$h netrpi vyvlastovani majetku, a ze proto neni pro
islam pijatelne, ze kazdy, kdo vyklada islamska uceni kiv nebo je pekrucuje, uskodi spis sam sob a
svym blizkym nez islamu. Protoze islam je nabozenstvim Bozim a pimou stezkou k Nmu, pezil ty nej-
tvrdsi podminky a pezije i nadale a bude bezpecnym mostem k blazene vcnosti. Kdyby nktei kritikove
o teto skutecnosti pochybovali, udlali by lepe, kdyby studovali islam, znovu si procetli Koran a osvzili
si sve znalosti djin.
Skutecnost, ze s islamem pisla do ,dobytych' uzemi prosperita a kulturni obroda, neznamena, ze se
muslimove snazili jen o ekonomicky prospch a valecnou koist. Pestoze se pozdji tyto cile staly moti-
vacni silou v pozdjsich obdobich islamske historie, neznamena to, ze islam dava valce pednost ped
mirem a ze muslimove maji zalibu ve valecne koisti. Existuji lepsi vysvtleni. Jedno z nich by mlo byt
dostatecn jasne lidem, ktei znaji klasicke debaty o protestantske etice a duchu kapitalismu, podle nhoz
protestantismus vedl, spolecn s dalsimi ciniteli, k rozmachu moderniho kapitalismu. Zadny seriozni
myslitel by netvrdil, ze si protestante vytvoili svou etiku proto, aby se stali hospodasky produktivni si-
lou, nebo ze moderni kapitalismus poad jest zavisi na protestantske etice.
90
2. 1ezs, syn Mariin
Jednou z nejspornjsich otazek lidske historie je problem Jezise. Byl naprosto bozskou bytosti, nebo
pouze lidskou, anebo byl nap$l B$h a nap$l clovk? Byl skutecny nebo slo jen o podvodnika? Narodil se
normalnim zp$sobem otci a matce jako kazde jine dit? Narodil se v zim nebo v let? Kes"ane i nekes-
"ane si stale pokladaji mnohe podobne otazky. Debaty a tvrzeni v teto oblasti pokracuji od Jezisovych
cas$ az do dnesni doby. Mnoha kes"anska vyznani se zakladaji na drobnych rozdilech ve vykladu nkte-
rych ned$lezitych aspekt$ tchto otazek. Kes"ane i nekes"ane to dobe vdi. Jake je stanovisko islamu?
M$ze islam nabidnout njakou interpretaci, ktera by mohla tyto matouci otazky vyesit?
1)
Nez zacneme se svym vykladem, musime si ujasnit jista Iakta. Muslimove maji v otazce Jezise jasno,
jejich svdomi je ciste a jejich vira je zdrava. Za druhe, muslimske pojmy B$h, nabozenstvi, proroctvi,
zjeveni a lidstvo muslimy nuti pijmout Jezise nejen jako historickou osobnost, ale take jako jednoho z
nejd$lezitjsich apostol$ Bozich. Mli bychom si zde pipomenout, ze pijmout Jezise pedstavuje pro
muslimy zakladni clanek islamske viry a ze muslim nem$ze nikdy o Jezisi smyslet hanliv. Muslim je
rad, ze mu je upirana svoboda rouhav se vyjadovat o Jezisi nebo o jinem Prorokovi Bozim.
Pozornost si zasluhuje okoli, v nmz se Jezis narodil a byl vychovan. Lide, k nimz byl seslan, mli
zvlastni rysy, mezi nz pedevsim pati tyto:
Zamovali a spatn vykladali vyznam a slova Pisma.
Odmitali nktere sve proroky, vcetn Jezise a nktere z nich zabili.
Byli prosluli svym bohatstvim a nezodpovdnym chovanim k nmu. Koran pravi:
A kdykoliv pisel k vam (dtem Izraele) posel s ncim, co duse vase si nepaly, zpysnli jste: jedny jste
prohlasili za lhae a druhe jste zabili (2:87).
B$h vru slysel eci tch, kdoz hovoili: ,B$h je chudy, zatimco my jsme bohati!' A zapiseme si dobe
slova jejich i jejich bezpravne zabijeni prorok$ a pak jim ekneme: ,Ochutnejte trestu spalujiciho!'
(3:181).
Protoze vsak porusili svou umluvu, prokleli jsme je a zatvrdili srdce jejich, takze pemis"uji slova z
jejich mist a zapomnli na cast toho, co jim bylo pipomenuto (5:13).
Takovi byli lide, k nimz byl Jezis seslan. Pokud jde o datum narozeni, kes"ane se nemohou ujednotit
na rocnim obdobi. ,Astronomove sale lest nepodali vdecke vysvtleni betlemske hvzdy ... Ani rok
Kristova narozeni ani rocni obdobi, kdy se hvzda objevila, nejsou s Urcitosti znamy... Historikove pova-
zuji za nejdive mozny rok 11 ped Kristem a za nejpozdjsi rok 4 po Kristu ... Pestoze rocni obdobi, kdy
se narodil, neni pevn zjistno, nejpravdpodobnji k tomu doslo na jae spis nez v prosinci .. ., (Simone
Daro Gossnerova z U. S. Naval Observatory, citovano na str. 12 The Edmonton Journal z 23. dubna
1960.)
Bez ohledu na tyto spory je pro muslimy nejd$lezitjsi, jak se Jezis narodil. Do narozeni Jezise doslo
ke tem druh$m stvoeni, v kazdem z nich se jasn projevila moc, vdni a moudrost Boha Stvoitele.
Nejprve zde byla lidska bytost stvoena bez Iyzickeho zasahu nebo pitomnosti znameho lidskeho otce
nebo matky, tou byl Adam. Za druhe, existovala lidska bytost stvoena bez lidske matky, tim clovkem
byla Eva. Pedchazel ji Adam, ktereho lze povazovat za symbolickeho nebo obrazneho otce lidstva. Za
teti, byly stvoeny miliony lidi prostednictvim bznych intimnich styk$ mezi otci a matkami. Zvdavi
nebo hloubavi lide by snad pemysleli o moznosti ctvrteho druhu stvoeni, tedy o stvoeni lidske bytosti
bez lidskeho otce. Tato moznost byla uskutecnna, kdyz B$h stvoil Jezise, dokoncil ctvrtou moznost
stvoeni, a ukazal tim schopnosti Stvoitele v kazdem moznem tvaru a podob. Narozeni Jezise zbozne
Marii bylo zazracne, byl to akt Bozi v$le. Volba tohoto druhu stvoeni v te dob je pochopitelna a zaji-
mava. Zda se, ze medicina byla svym zp$sobem v r$znych krajich oblibena. Soucasnici Jezise sesli z pra-
ve stezky a byli take tvrdohlavi. B$h jim ukazal svou moc v nove Iorm stvoeni. Ukazal jim, ze ma ne-
omezenou moc a ze jejich spaseni se m$ze uskutecnit jen tehdy, kdyz se Mu podrobi a uvi v Nho. Do-
1)
Neexistuje shoda v zadne vyznamne etap Jezisova zivota: Jak, kde a kdy se narodil, zil, obdrzel sve poslani, zemel, byl
pohben; zda opravdu provadl ,zazraky', jakeho druhu; zda, kde a jak povstal z mrtvych. Nedostatek prostoru a rouhacska
utrhacna povaha dohad$ nas nuti, abychom diskusi o tchto provokativnich otazkach omezili. Kriticky pehled a vynikajici
bibliograIii tykajici se tohoto problemu naleznete v Qazi Muhammad Barakatullah, Jesus Son oI Mary. Eallacy and Iactuality.
(Philadelphia: Dorrance & Company), 1973.
91
kazal to jasn v zivem piklad stvoeni Jezise. Pedchazel tim zazraky, ktere Jezis pozdji s Bozi pomoci
provedl, slo o zazraky vicemen medicinske povahy.
Mli bychom zd$raznit, ze tato hypoteticka interpretace Jezisova narozeni se nezaklada na autorit Ko-
ranu nebo na Muhammadovych tradicich. Tyto ctyi logicky mozne Iormy stvoeni a domnnka, ze Je-
zisovo zrozeni pedstavuje ctvrtou a posledni Iormu, jsou osobnimi nazory autora a jeho vlastnimi hypo-
tezami. Tento osobni nazor vsak nema zadny vliv na autoritu nebo opravdovost Koranu a Muhammado-
vych tradic. A" je hypoteza o ctyech Iormach stvoeni platna nebo neplatna, nijak to neovlivuje mus-
limskou viru v Koran a koranske vyroky, ze Jezisovo narozeni bylo zazrakem Bozi v$le a dilem Bozim.
V kazdem pipad stoji tento bod za dalsi zkoumani.
Chce-li nkdo oznacovat Jezise za syna Boziho nebo za Boha jednoduse proto, ze byl stvoen bez po-
zemskeho otce a protoze ho B$h pijal za syna a choval se jako jeho otec, pak by tato myslenka mla tim
spis platit o Adamovi, ktery neml nejen otce, ale ani matku. A jestlize se otcovstvi Bozi vysvtluje meta-
Ioricky, pak by se mlo vztahovat na cele lidstvo, zvlas" na ty, ktei se vyznamenali v sluzb Nejvyssimu
Panu. Lidske bytosti jsou skvla stvoeni Bozi a v jistem smyslu jsou Jeho dtmi. A" uz Bozi otcovstvi
vykladame doslovn nebo metaIoricky, bylo by dost svevolne, kdybychom je v prvnim smyslu omezovali
pouze na Jezise a odpirali je Adamovi a zbytku lidstva v druhem typu vykladu. Koran promlouva o Jezi-
sov zrozeni takto:
A pipome v Knize take Marii, kdyz vzdalila se od sve rodiny do mista vychodniho a spustila zavs
mezi sebou a jimi. A poslali jsme k ni ducha Sveho a zjevil se ji v podob smrtelnika dokonaleho. I zvo-
lala: ,Utikam ped tebou k Milosrdnemu - kez i ty ses bal Jeho!' Pravil: ,Ja posel jsem Pana tveho, abych
ti daroval chlapce cisteho.' Pravila: ,Jak bych mohla chlapce miti, kdyz se m nedotkl smrtelnik zadny a
ja nejsem zenou nepocestnou!' Odpovdl: ,Staniz se tak, neb Pan tv$j pravil: Toto je pro mne snadne, a
vru jej ucinime znamenim pro lidi i milosrdenstvim od Nas seslanym, a je to jiz vci rozhodnutou!' A
othotnla dittem a uchylila se s nim na misto vzdalene. A zastihly ji bolesti poblize kmene palmy datlo-
ve a zvolala: ,Ach, kez bych byla radji jiz dive zemela a upadla v zapomenuti uplne!' I zavolal na ni
zpod jejich nohou: ,Nermu" se, vzdy" Pan tv$j dal pod tebou teci icce plynule, a zates kmenem palmy
nad sebou a spadnou k tob datle cerstve a uzrale! Jez a pij a bu mysli radostne! A az spatis ze smrtel-
nik$ nkoho, rci: ,Pislibila jsem p$st Milosrdnemu a nebudu dnes mluvit na clovka zadneho!' Pak
pisla s nim k lidu svemu, nesouc jej. I zvolali: ,Marie, tys vru provedla vc neslychanou! Sestro Arono-
va, otec tv$j nebyl muzem spatnym ani matka tva nebyla nepocestnou!' A ukazala Marie na chlapce. I
pravili: ,Jak mame mluvit s nkym, kdo jest v kolebce je dckem?' A promluvil chlapec: ,Ja sluzebni-
kem Bozim jsem, On mi dal Pismo a ucinil mne prorokem. A ucinil mne pozehnanym, a" kdekoliv dliti
budu, a modlitbu a almuznu, co ziv budu, mi porucil a take uctu k matce sve; a ani nasilnikem, ani bidni-
kem mne neucinil. A dal, aby mir byl se mnou v den, kdy jsem se narodil, i v den, kdy zemu, i v den, kdy
k zivotu budu zase probuzen.' Takovy je Jezis, syn Mariin podle slova pravdiveho, o nmz oni pochybuji
jen! Neni Boha d$stojno, aby si bral syna njakeho. Slava tomu, ktery, kdyz o vci rozhodne, ekne pou-
ze: ,Staniz se!' a stane se. B$h jest Panem mym i vasim, uctivejte Jej tedy, nebo" toto jest stezka pimo
vedouci! (19:16-36; cI. 3:42-64; 4:171-172; 5:17, 72-75; 25:2; 43:57-65).
Poslani, ktere B$h Jezisi svil, nebylo spaseni prostednictvim uplneho vykoupeni krvavou obti, ale
spaseni spravnym vedenim a sebekazni, ozivenim dimajicich mozk$ a zjemnnim zatvrzelych dusi. Ml
nastolit prave nabozenstvi Bozi a obnovit Jeho zjeveni, ktere bylo nespravn vykladano a pohanno.
Kdyz Jezis pistupoval k onm dimajicim mozk$m a zatvrzelym dusim, nekazal jenom Slovo Bozi, ale
pinasel take jasne d$kazy a provadl zazraky na podporu sveho poslani. Logicke, duchovni a take nad-
pirozene a vyjimecne d$kazy vlozil B$h do Jezisovych rukou, aby ukazal tomu zatvrzelemu lidu sprav-
nou stezku Bozi. Kdyz mluvi Koran o Jezisov poslani a zazracne povaze jeho d$kaz$, ika:
A hle, pravili andle: ,Marie, B$h ti oznamuje zvst radostnou o Slovu, jez od Nho pichazi, jehoz
jmeno je Mesias, Jezis syn Mariin, a bude blahoslaveny na tomto i onom svt a tez jednim z tch, kdoz k
Bohu budou piblizeni. A bude mluvit s lidmi jiz v kolebce i jako dosply a bude patit mezi bezuhonne.'
Pravila: ,Pane m$j, jak bych mohla mit syna, kdyz se mne smrtelnik zadny dosud nedotkl?' Pravil:
,Takto B$h tvoi to, co chce; kdyz o vci njake rozhodne, ekne toliko ,Staniz se!' a stane se. A nauci
jej B$h Pismu a Moudrosti a Toe a Evangeliu.' A byl poslem k ditkam Izraele:
,Pisel jsem k vam se znamenim Pana vaseho. Utvoim pro vas z hliny nco podobneho ptaku a
vdechnu tomu zivot, a stane se to skutecnym ptakem z dovoleni Boziho. A vylecim slepeho i malomoc-
neho a vzkisim mrtve z dovoleni Boziho. A sdlim vam, co jite a co shromazujete v pibytcich svych.
92
A vru je v tomto pro vas znameni, jste-li vici. A pisel jsem, abych potvrdil pravdivost toho, Ceho se
vam dostalo pede mnou z Tory, a aby vam byla dovolena cast z toho, co vam bylo zakazano. A picha-
zim k vam se znamenim od Pana vaseho - bojte se Boha a poslouchejte mne! Zajiste B$h je Panem mym i
Panem vasim, uctivejte Jej tedy - a to je stezka pima!' (3:45-51).
A hle, ekne B$h: ,Jezisi, synu Mariin, pomni milosti Me, kterou jsem prokazal tob i matce tve, kdyz
podpoil jsem t duchem svatym a hovoils s lidmi v kolebce i jako dosply: kdyz naucil jsem t Pismu,
moudrosti, Toe i Evangeliu; a kdyz vytvoils z hliny podoby ptak$ z dovoleni Meho a dychls na n a
staly se ptaky skutecnymi z dovoleni Meho; a kdyz uzdravils slepeho a malomocneho z dovoleni Meho a
dals vstat mrtvym z hrob$ z dovoleni Meho. A odehnal jsem od tebe ditka Izraele, kdyz pisels k nim s
d$kazy jasnymi a kdyz ekli ti z nich, kdoz neuvili: ,Tohle neni lec kouzelnictvi zjevne! A kdyz jsem
vnukl apostol$m: ,Vte ve Mne a v posla Meho! a oni odpovdli: ,Uvili jsme a dosvdc, ze jsme do
v$le Tve se odevzdali!' A hle, pravili apostolove: ,Jezisi, synu Mariin, m$ze nam Pan tv$j seslat z nebe
st$l prosteny?' I odvtil: ,Bojte se Boha, jste-li vici!' ekli: ,Chceme z nho pojist, aby upokojila se
srdce nase a abychom zvdli, zes k nam mluvil pravdu, a mohli pak byt svdky o tom!' I zvolal Jezis,
syn Mariin: ,Veliky Boze, Pane nas! Sesli nam st$l prosteny z nebes, jenz svatkem bude pro nas, jak pro
prvniho, tak i pro posledniho z nas, i znamenim od Tebe! A dej nam pidl stdry, vzdy" Tys nejlepsi z
ustdovatel$!' I ekl B$h: ,Dozajista vam jej seslu. Kdokoliv z vas vsak bude i potom nevici, toho
potrestam trestem, jakym jsem nepotrestal nikoho z lidstva veskereho!' A hle, pravil B$h: ,Jezisi, synu
Mariin, zdaz jsi to byl ty, kdo ekl lidem ,Vezmte si mne a matku mou jako dv bozstva vedle Boha?' I
odpovdl: ,Slava Tob! Nebylo na mn, abych ikal nco, k cemu jsem neml pravo! Kdybych to byl
byval ekl, byl bys to dobe vdl, nebo" Ty znas, co je v dusi me, zatimco ja neznam, co je v Tve dusi,
vzdy" Ty jediny znas nepoznatelne. Neikal jsem jim, leda to, cos mi naidil, to jest: Uctivejte Boha, Pana
meho i Pana vaseho! A byl jsem svdkem o nich, dokud jsem zil mezi nimi. A kdyz jsi mne povolal k
Sob, byls to Ty, kdo byl nad nimi dozorcem - a Tys svdkem vci vsech' (5:110-117).
Tyto verse jsou jen jednou ukazkou cetnych podobnych pasazi v celem Koranu. Vsechny zd$razuji
skutecnost, ze Jezis nikdy netvrdil, ze je Synem Bozim a ze byl jen sluzebnikem a apostolem Pana stejn
jako druzi byli jeho sluzebniky a apostoly. Koran tento Iakt zd$razuje takto:
A vypravili jsme se ve stopach jejich Jezise, syna Mariina, aby potvrdil pravdivost toho, co obsazeno
bylo pedtim v Toe, a dali jsme
mu Evangelium, v nmz je spravne vedeni a svtlo, aby potvrdilo pravdivost toho, co bylo pedtim v
Toe, a stalo se spravnym vedenim i varovanim pro bohabojne (5:46).
A vru jsou nevici ti, kdoz ikaji: ,Mesias, syn Mariin, je B$h!' A pravil Mesias: ,Ditka Izraele,
uctivejte Boha, Pana meho i Pana vaseho! Kdo bude pidruzovat k Bohu, tomu B$h zakaze vstup do raje
a bude mu pibytkem ohe pekelny; a nespravedlivi nebudou mit pomocniky.' A jsou vru nevici ti,
kdo prohlasuji: ,B$h je teti z trojice' - zatimco neni bozstva krom Boha jedineho. A nepestanou-li s
tim, co ikaji, vru se dotkne tch, kdoz z nich jsou nevici, trest bolestny! Proc se tedy kajicn neobrati
k Bohu a neprosi jej za odpustni, kdyz B$h zajiste je odpoustjici a slitovny? Mesias, syn Mariin, neni
lec posel, ped nimz byli jiz poslove jini. A matka jeho byla pravdomluvna - a oba se zivili pokrmy. Po-
hle, jak jim objasujeme znameni, a pohle, do jakych lzi se dostali! (5:72-75, cI. 4:171-172).
Zacatek Jezisova zivota je sporny. Stejn tak i konec jeho ziti. Mezitim vytrvale vykonaval sv$j ukol,
posiloval se Knihou Bozi, jasnymi znaky a svatym duchem. Jen malo lidi ho vsak pijalo z celeho srdce.
Pestoze byl Jezis snasenlivy a mirumilovny, nemohl trpt pokrytectvi dti Izraele a jejich oddanost pis-
men$m zakona na ukor jeho ducha. Odmitali ho a stavli se proti nmu a jeho nasilna smrt byla vysled-
kem spiknuti. Bylo mezi nimi bzne, ze nktere proroky odmitali a jine zabijeli. Jezis nebyl v tomto sm-
ru zadnou vyjimkou. Tem ho zabili na kizi. Ve skutecnosti vili, ze ho opravdu ukizovali. Pibh
nabyl v tomto stadiu na dramaticnosti a vrcholu, nabozenske truchleni se pro kes"any stalo posvatnym
stejn jako hoekovani Zid$.
Ukizovani Jezise bylo naplanovano; odehrala se skutecna poprava na kizi; nkdo byl skutecn uki-
zovan. Ale nebyl to Jezis; byl to nkdo, koho ukizovali misto nho.
Pokud jde o Jezise samotneho, B$h mu pispchal na pomoc a zachranil ho ped nepateli. B$h koru-
noval jeho poslani na zemi tim, ze ho zachranil ped nasilnou smrti a pozvedl ho vysoko na nebesa. Do-
hady, jestli byl pozvednut ve smyslu penesenem nebo zda byl pozvednut tlesn i dusevn hned po tom,
co zemel pirozenou smrti, nemaji na islamskou viru zadny vliv. Neni to clanek viry, protoze pro musli-
93
ma je d$lezite a zavazne to, co zjevuje B$h, a B$h zjevil, ze Jezis nebyl ukizovan, ale byl pozvednut k
Bohu. Koran piblizuje Jezis$v konec takto:
Vlastnici Pisma t zadaji, abys jim snesl z nebe pisma; a zadali jiz kdysi od Mojzise vice nez toto,
kouce: ,Dej nam spatit Boha zeteln!' A zasahl je blesk za nespravedlnost jejich. I vzali si tele jako
modlu pote, co se jim jiz dostalo d$kaz$ jasnych. A odpustili jsme jim to a dali jsme Mojzisovi pravomoc
zjevnou. A vyzdvihli jsme nad nimi horu podle umluvy s nimi a ekli jsme jim: ,Projdte branou pokle-
kajice!' a take jsme jim ekli: ,Neznesvcujte sobotu!' A uzaveli jsme s nimi smlouvu pisnou. A pak
prokleli jsme je za to, ze porusili umluvu svou, neuvili ve znameni Bozi, zabijeli nespravedliv proroky,
a take za slova jejich: ,Srdce nase jsou neobezana.' Ba ano, B$h jim je zapecetil kv$li jejich nevrectvi a
jen malo z nich uvilo; a za nevrectvi jejich a za slova jejich o Marii, jez nehoraznou byla pomluvou, a
za slova jejich: ,Vru jsme zabili Mesiase Jezise, syna Mariina, posla Boziho!' Vsak nikoliv, oni jej ne-
zabili ani neukizovali, ale jen se jim tak zdalo. A vru ti, kdoz jsou o nm rozdilneho minni, jsou vskut-
ku na pochybach o nm. A nemaji o nm vdomosti zadne a sleduji jen dohady; a nezabili jej urcit. Nao-
pak B$h jej k sob pozdvihl, nebo" B$h je mocny, moudry (4:153-158; cI. 3:52-59).
Islam odmita uceni o Jezisov ukizovani nepateli Bozimi a take zaklady tohoto uceni. Odmitnuti je
zalozeno na autorit samotneho Boha, jak je zjeveno v Koranu, a na hlubsim odmitnuti uceni o krvave
obti a o vykoupeni hich$ v zastoupeni. Islam uci, ze prvotni hich byl Adamovi odpustn, kdyz se on
sam vykoupil; ze kazdy hisnik, jestlize mu B$h neodpusti. je sam zodpovdny za sve hichy; a ze nikdo
nem$ze vykupovat hichy nkoho jineho. Tato teorie neponechava moznost existence uceni o krvave
obti nebo o vykoupeni hich$ jinou osobou. Nktere rane kes"anske sekty nevily, ze byl Jezis ukizo-
van. Basileidansti vili, ze na kizi zemel nkdo jiny. Doketi zastavali nazor, ze Jezis neml skutecne
Iyzicke tlo, ale jenom zdanlive tlo, a ze jeho ukizovani nebylo skutecne, jenom zdanlive. Markionov-
ske evangelium (asi 138 let po Kristu) popira, ze se Jezis narodil, ika jen, ze se zjevoval v lidske podob.
Evangelium svateho Barnabase - jehoz anglicky peklad je ve Statni videske knihovn a jehoz arabska
verze je v arabskem svt dostupna - podporuje teorii zamny osob na kizi.
Pokud jde o Jezisovu smrt, je muslimovi vsechno jasne jako v pipad Jezisova narozeni. Muslimove
vi, ze Jezis nebyl zabit ani ukizovan, ale ze ho B$h pozvedl k Sob s poctami a milosti. Muslimove
maji v teto vci jasno. Koran vsechny debaty vyesil jednou provzdy. Vira, ze Jezis byl ukizovan, vzbu-
zuje adu nevyhnutelnych otazek. Pedkladame nktere z nich:
1. Odpovida ukizovani Jezise pojimane v kes"anskem duchu Spravedlnosti, Milosrdenstvi a Moudrosti
Bozi?
2. Je od Boha spravedlive (nebo od kohokoli jineho), aby se nkdo kal z hich$ nebo spatnosti jinych, z
hich$, s nimiz tento kajicnik nema nic spolecneho?
3. Neodporuje Bozi moudrosti a milosrdenstvi vira, ze Jezis byl pokoen a zavrazdn zp$sobem, jak se o
nm tvrdi?
4. Je snad naplnnim slibu (ze bude ochraovat a branit sve vrne a milovane) Iakt, ze Jezis byl opustn, a
stal se proto snadnou koisti nepatel Bozich? Mame to snad povazovat za zp$sob plnni povinnosti nebo
dodrzovani cestneho slova?
5. Je ospravedlnitelne a nalezite vit, ze B$h, Nejslitovnjsi, nebyl schopen odpustit Adamovi a jeho
dtem prvotni hich a ze je udrzoval v napti a strachu az do pichodu Jezise, ktery je ml vykoupit krvi?
6. Objevuje se vira v ukizovani a krvavou ob" v njakem nabozenstvi s vyjimkou pohanskych nabozen-
stvi starych ek$, iman$, Ind$, Persan$ a jim podobnych?
7. Existuje v historii njaka podoba Jezise s vyjimkou smyslenych postav Bachka, Apollona, Adonise,
Hora a dalsich bozstev zrozenych z panny?
8. Neumozuje novy pohled na celou problematiku srovnani slov pipisovanych Jezisi se slovy Bachko-
vymi, ktery udajn prohlasil, ze je alIou a omegou svta a ze pisel lidstvo spasit vlastni krvi? Nemohla
by podobnost tchto slov pozdji pipisovanych Jezisi podnitit nove usili v hledani cele pravdy?
94
9. Co mli imsti vladcove proti Jezisovi? Nijak neohrozoval jejich vladu. Ve skutecnosti vykonal pro
jejich vedouci osobnosti a domacnosti mnoho dobra. Naucil sve nasledovniky povazovat za cisaovo to,
co nalezi cisai, a za Bozi to, co pati Bohu. Byl to mirumilovny ucitel a imske vlad velice pomohl udr-
zovat v zemi klid a poadek. Proc by se jej pak snazili ukizovat a ztratit tak dobreho, zakon$ poslusneho
obcana a pivrzence?
10. Co se vlastn vi o charakteru imskeho vladce Pilata? Vychazel dobe s Zidy, ktei si na nho stzo-
vali do ima? Cozpak jeho vlada nevyjadovala nenavist a pohrdani v$ci Zid$m? Cozpak nebral uplatky?
Proc by pak spchal vykonat jejich v$li nebo vyplnit jejich pikazy? Proc by nepijal uplatek bohateho
Jezisova piznivce, JoseIa Arimatejskeho? Tento JoseI byl podle Lukase velmi bohaty, velice se o Jezise
zajimal a byl clenem rady, kde nesouhlasil s tim, aby byl Jezis podroben ukizovani. Cozpak by se nepo-
kusil i za cenu uplatku nabidnuteho zkorumpovanemu vladci zachranit Jezise ped ukizovanim, kdyz se
mu to nepodailo v rad?
11. Kolik zak$ skutecn dosvdcilo domnle ukizovani Jezise a jak na to reagovali? M$ze byt pravdivy
vyrok Matouse, ktery tvrdi (26:56), ze Jezise ucednici opustili a utekli? Ma to naznacit mravni vytecnost
a charakter takovych skvlych zak$ tak velkeho ucitele? Jen milovany Jan pry byl na mist popravy. Ale
jak dlouho byl poprav pitomen a jak dlouho tehdy trvalo, nez odsouzenec na kizi zemel? Podle n-
kterych spolehlivych historickych zdroj$ (viz kapitolu Kiz Cross v The Chambers Encyclopaedia, 1950)
trvalo nkolik dni, nez odsouzenec na kizi zemel. A proc to tedy trvalo jen nkolik hodin a ne nkolik
dni? A proc ,zemel' na kizi Jezis, zatimco dva jeho spolecnici ho pezili? A co tma, ktera padla na zemi
bhem obdobi ukizovani (Matous 27:45; Marek 15:33; Lukas 23:44). Mohlo bhem obdobi tmy a zmat-
ku dojit na kizi k zamn nebo k nahrazeni Jezise jinou osobou?
12. Do jake miry Jezise znali imsti vojaci, ktei ho pibili na kiz? Jak si mohli byt jisti, ze pivedli
spravnou osobu? Opravdu ho poznali, kdyz ho sli zatknout? Mli njaky zvlastni zajem nebo pohnutku,
aby Jezise poznali v dob, kdy se konaly veejne oslavy a neexistovaly obavy z propuknuti lidoveho po-
vstani?
13. M$ze si vici clovk pedstavit, ze by Jezis (ktery byl jednim z pti nejrozhodnjsich a nejvytrvalej-
sich posl$ Bozich ) mluvil z kize s Bohem zp$sobem, jak udajn mluvil, tedy s vycitkami a s uzkosti? Je
spravne, aby vyznacny prorok jako Jezis ekl v dob zkousky Bohu, ze, ho B$h opustil? Mame to snad
povazovat za pikladne osloveni Boha nebo jako spravnou reakci v dob zkousek?
14. Byl B$h tim Nejmilostivjsim, Nejslitovnjsim a Nejvyssim a pitom neschopnym odpustit clovku
hichy jinak nez pod podminkou kruteho a nanejvys pokoujiciho ukizovani clovka, ktery byl nejenom
nevinny, ale take oddany sluzb Bohu a Jeho vci tim nanejvys pozoruhodnym zp$sobem? Je to snad
piklad uplatnni Boziho milosrdenstvi a odpustni nebo odraz Jeho spravedlnosti a lasky?
Studium tchto dobovych okolnosti, chovani pozemskych vladc$, veejnych reakci, pojmu B$h, posta-
veni clovka, cil$ nabozenstvi a zivota, studium vsech tchto vci, vyvolava zajimave myslenky podobne
tm, o nichz jsme se zminili. Dokud nenajdeme uspokojive vysvtleni tchto otazek, nem$ze byt vici
kes"an v klidu, nem$ze se tsit ze skutecn praveho klidu duse. Takze vsem stranam doporucujeme, aby
se zabyvaly vaznym studiem cele zalezitosti a zahajily hlubsi vyzkum.
Muslimy vsak takove otazky netrapi a v islamu podobne nejasnosti nemaji zadnou vahu, protoze islam
zastava pevne stanovisko, ze Jezis nebyl ukizovan nebo zabit, naopak byl poctn a pozvednut k samotne-
mu Bohu. V kes"anske literatue se objevuji zpravy o tom, ze se Jezis po svem ukizovani zjevil nkte-
rym svym zak$m. Jeho zjeveni je dost pravdpodobne a nijak se nerozchazi s islamskou virou. Jestlize je
to pravda, pak muslimove vi, ze toto zjeveni se neodehralo po ukizovani, ale po ukrytu v utulku, kam
se na pikaz Bozi odebral. Byl to totiz krok v Bozim planu na jeho zachranu, jimz chtl zmait proradne
spiknuti nepatel. Namisto toho, aby byl ukizovan a pokoen, jak to planovali jeho nepatele, byl povysen
a poctn podle pedbzneho Boziho planu.
95
Velikost Jezise a vyznam jeho role podle muslim$ nevyvraji z kes"anske viry, ze byl chladnokrevn
ukizovan za sve uceni, aby tak vykoupil hichy clovka. Jestlize je tato popularni vira platna, pak se clo-
vk ocita v pokuseni vyslovit pesvdceni, ze Jezisovo vykoupeni bylo marne, protoze hich nebyl vymy-
cen. Nebo by se mohlo ici, ze existuji tisice velkych hrdin$, ktei jako Jezis zemeli pi sieni sveho uce-
ni, a" uz slo o vci skutecn hodnotne nebo ne. M$zeme je nalezt vsude, dokonce i mezi Nmci, spojenci,
komunisty, uedniky OSN, nabozenskymi bojovniky, bojovniky za svobodu atd. Jestlize nasilna smrt po-
stavi mrtveho na rove Bohu, pak musi lidstvo mit nespocet boh$ a bozstev, a kdyby se kdokoliv pokou-
sel obdait timto bozskym postavenim jen Jezise, bylo by to nespravedlive, pomijeli by se tak vsichni
ostatni hrdinove, ktei zemeli v podobnych situacich.
Muslim$m takovy paradox nehrozi. Muslim vi, ze Jezisova velikost je zalozena na skutecnosti, ze
byl vybran Bohem a poctn Jeho Slovem; ze mu byla svena Bozi zjeveni a ze byl poven ucit Jeho
poselstvi; ze byl prorokem s velkym charakterem a osobnosti; ze byl upimny uvnit i navenek; ze bojoval
proti pokrytectvi a rouhacstvi; ze byl vyjimecny v okamziku zrozeni a v okamziku nanebevstoupeni; a ze
byl svemu lidu Znamenim a milosrdenstvim Bozim. Budiz mu mir a dalsim jeho spoluprorok$m.
Povaha tohoto pehledu nam neumozuje, abychom se timto tematem zabyvali do hloubky, uvadli
citaty z Koranu o Jezisovi a jeho poslani. Co jsme zde nacrtli, je jen zaklad. K dalsimu studiu odkazujeme
ctenae na samotny Koran. Abychom toto studium usnadnili, uvadime pehled se zavaznymi kapitolami a
versi z Koranu.
Kapitola Cislo Vers Cislo
2
3
4
5
6
9
19
23
33
42
43
57
61
87, 136, 253
42-59, 84
156-159, 171-172
17, 46, 72, 75, 78,
110-118
85
30-31
1-40
50
7
13
57-65
27
6, 14
3. Polygamie (vts pocet manzelek)
Pesnji eceno, polygamie znamena mit vice nez jednoho partnera. Jest konkretnji, pokud ma muz
soucasne vice nez jednu zenu, pak jde o polygynii. Protoze vsak bzny ctena mezi tmito pojmy nerozli-
suje, budeme je pouzivat zamniteln. Kdyz v teto souvislosti mluvime o polygamii, jde ve skutecnosti o
polygynii. Na druhe stran, ma-li zena vice nez jednoho partnera, jde o polyandrii. Jestlize jde o vyssi
pocet muz$ a zen, pak jde o skupinove nebo polygamni skupinove manzelstvi.
Tyto ti zakladni typy pluralniho manzelstvi existovaly v r$znych spolecnostech. v r$znych dobach a
za r$znych okolnosti. Nejbznjsim typem je polygynie; je vsak z r$znych d$vod$ nutn omezena na
velmi malou cast kterekoli dane populace. Je to jediny typ polygamie, ktery islam povoluje. Dalsi dva
typy - vyssi pocet manzel$ (tedy polyandrie) a skupinova manzelstvi - islam zcela zakazuje.
Neni vsak pravda, ze judaismus a kes"anstvi byly vzdy monogamni nebo ze proti polygynii tvrd vy-
stupovaly, dokonce ani te ne. Nktei vyznamni zidovsti vdci, napiklad Goitein (str. 184-185), tvrdi,
ze polygynni zidovsti pisthovalci zp$sobuji izraelskym bytovym uad$m spoustu obtizi a pohorseni.
Dobe zname je take stanovisko kes"anskych Mormon$. Taktez i postoj aIroazijskych biskup$, ktei da-
vaji pednost polygynii ped nevrou, smilstvem a stidanim partner$. Jen ve Spojenych statech se pocet
lidi stidajicich partnery odhaduje na statisice.
Hodn pomaha zkoumani pevneho vztahu mezi pisnou a Iormalni, monogamii a castosti vyskytu pro-
stituce, homosexuality, nemanzelskych dti, nevry a celkovou sexualni uvolnnosti. Historicke zaznamy
96
ecko-imske a zidovsko-kes"anske civilizace v tomto ohledu prozrazuji vic, nez mohou prozradit jake-
koli standardni sociologicke djiny rodiny.
2)
Podivame-li se na islam, zjistime, ze mnoho lidi na Zapad se domniva, ze muslim je clovk posedly
Iyzickymi vasnmi a vlastnici znacne mnozstvi manzelek a konkubin bez jakehokoliv omezeni nebo s
jistymi,omezenimi. Mnoho takovych lidi s pekvapenim pohlizi na svobodneho muslima nebo muslima s
pouze jednou zenou. Domnivaji se, ze muslim ma naprostou svobodu pechazet od jedne zeny k mnoha
dalsim nebo k jine zen a ze tyto zmny jsou tak jednoduche jako pesthovani z bytu do bytu nebo jako
pevleknuti obleku. Tento postoj jest zesiluji mnohe Iilmy nebo lacine paperbackove pibhy a nkdy i
nezodpovdne chovani nkterych muslim$. Nevyhnuteln pak dochazi k tomu, ze tyto neprodysne bariery
znemozuji milion$m lidi spatit zaive svtlo islamu ci jeho socialni IilozoIie. Pokusime se o tchto
otazkach pojednat z muslimskeho pohledu; jde nam pedevsim o ony pomylene lidi. Zavry si m$ze uci-
nit kazdy sam.
Polygamie jako takova existovala po celou dobu lidske historie. Zili v ni proroci jako Abraham, Jakub,
David, Salomoun aj.; zili v ni kralove a vladci, obycejni lide na Vychod a na Zapad v davnych i nedav-
nych dobach. Dokonce i dnes existuje mezi muslimy na Vychod i na Zapad v r$znych Iormach, nktere
z nich jsou legalni, nktere nelegalni nebo pokrytecke; nktere jsou tajne, jine veejne. Neni teba dlouze
hledat, abychom zjistili, kde a jak si mnoho lidi zijicich ve svazku manzelskem vydrzuje soukrome mi-
lenky nebo chovaji sve nahradni milacky nebo jak casto stidaji sve milovane nebo se jednoduse stykaji s
jinymi zenami a chrani je pitom pravo. A" uz jsme ci nejsme moraliste, pravdou z$stava, ze polygamie
nadale existuje a m$zete ji vidt vsude a najit ve vsech obdobich lidske historie.
Bhem biblickych zjeveni byla polygamie bzn pijimanou a provadnou praxi. Byla pijimana nabo-
zensky, spolecensky a moraln; neexistovaly v$ci ni zadne namitky. Snad proto se Bible sama touto pro-
blematikou nezabyva, protoze to tehdy byla zcela bzna vc. Bible polygamii nezakazuje, ani nevymezu-
je, a dokonce ani neomezuje. Nktei jednotlivci si vykladaji biblicky pibh o deseti pannach jako ome-
zeni ukladajici nejvyse deset zen. Pibhy biblickych prorok$, kral$ a patriarch$ jsou v tomto ohledu ne-
uvitelne.
Kdyz Muhammad pisel s islamskym ucenim, byla polygamni praxe bzna a ve spolecenskem zivot
hluboce zakoenna. Koran neignoroval tuto praxi, ani ji neodmitl, avsak neponechal ji nedotcenou nebo
neomezenou. Koran nemohl byt k teto otazce nevsimavy, nemohl trpt zmatek ci nezodpovdnost spojene
s polygamii. Stejn jako v pipad jinych pevazujicich spolecenskych zvyk$ a praxe se Koran do vci
vlozil, aby tuto instituci zorganizoval a upravil ji tak, aby vymytil jeji tradicni zla a zabezpecil jeji vyho-
dy. Koran tento problem esi, protoze musel byt realisticky a nemohl p$sobit v rodinne struktue zadne
zmatky, protoze rodina je pravym zakladem spolecnosti. Blahovolne vmsovani Koranu vyplynulo do
naslednych uprav:
1. Polygamie je mozna s jistymi podminkami a za jistych okolnosti. Jde tedy o podminny souhlas, nejde
o clanek viry nebo o nutnost.
2. Souhlas s polygamii se tyka nejvyse cty zen. Ped islamem v teto vci neplatila zadna omezeni.
3. Druha nebo teti zena, jestlize si ji manzel vezme, ma tataz prava a vysady jako prvni zena. Ma plne
pravo na vsechno jako prvni zena.Rovnost zen v zachazeni, zabezpeceni a laskavosti je prvoadym poza-
davkem polygamie a podminkou, kterou musi splnit kazdy, kdo ma vice nez jednu zenu. Tato rovnost
zalezi pedevsim na vnitnim svdomi daneho jedince.
4. Toto povoleni je vyjimkou z bzneho stavu. jde o posledni utocist, posledni pokus vyesit nktere
spolecenske ci moralni problemy, ktere zahrnuji jiste nevyhnutelne obtize. Zkratka je to nouzove opateni
ci tento vyznam bychom nikdy nemli ztratit ze zetele.
Pasaz Koranu o teto zalezitosti pravi:
Bojite-li se, ze nebudete spravedlivi k sirotk$m .berte si za manzelky zeny takove, ktere jsou vam
pijemne, dv, ti ci ctyi; avsak bojite-li se, ze nebudete spravedlivi, tedy si vezmte jen jednu nebo ty,
jimiz vladnou pravice vase. A tak se nejlepe vyhnete odchyleni (4:3).
2)
S. D. Goitein, Jews and Arabs: Their Contacts Through the Ages (New York: Schoken Books), 1964; L. T. Hobhouse,
Morals in Evolution: A Study oI Comparative Ethics (London: Champan and Hall), 1951; E. A. Westermark, A Short History
oI Marriage (New York: The Macmillan Co.), 1926.
97
Tato pasaz byla zjevena po bitv u Uhudu, v niz bylo pobito mnoho muslim$, po nichz z$stala ada
vdov a sirotk$, kterym bylo nutno poskytnout nalezitou peci. Manzelstvi bylo jednim zp$sobem, jak tyto
vdovy a sirotky ochranit. Koran podal toto varovani a poskytl moznost vybru, aby ochranil prava sirotk$
a zabranil jejich porucnik$m v nespravedlivem zachazeni se sirotky.
Zname-li toto pozadi, je snad dostatecn jasne, ze islam polygamii nevymyslel a za zavedenim zmin-
nych pravidel polygamii neprosazuje jako pravidlo manzelskeho souziti. Islam polygamii nezrusil, proto-
ze kdyby ji byl byval zrusil, slo by o pouze teoreticke opateni, lide by polygamii nadale praktikovali
stejn jako lide, jejichz ustavy a spolecenske instituce polygamii neschvaluji. Islam vznikl, aby byl zave-
den do zivota, aby byl zit, praktikovan, ne proto, aby se na nj pohlizelo s ned$vrou nebo aby z$stal
pouhou teorii. Je realisticky a jeho nahled na zivot je nanejvys prakticky. Prav proto povoluje za jistych
podminek a omezeni polygamii; nebo" kdyby bylo v nejlepsim zajmu lidstva obejit se bez teto instituce,
pak by B$h dozajista naidil, aby zmizela. Kdo vsak vi vse lepe nez On?
Existuje ada d$vod$, kv$li nimz polygamii islam povoluje. Clovk si tyto d$vody nemusi vymyslet
nebo dlat njake hypotezy. Jsou zcela realne a setkavame se s nimi vsude a kazdodenn. Podivejme se
tedy na nktere z nich.
1. V nkterych spolecnostech je vice zen nez muz$: Zvlast to plati o pr$myslovych a obchodnich oblas-
tech a take o zemich, ktere se zucastnily valek. Kdyby muslimska spolecnost spadala do nktere z tchto
kategorii a kdyby islam zakazal polygamii a omezil pravni manzelstvi pouze na jednu manzelku, co by
dlaly neprovdane zeny? Kde a za jakych okolnosti by hledaly pirozenou potebu partnerskych vztah$?
Kde a za jakych okolnosti by hledaly porozumni, cit, podporu a ochranu? Nejde jen o Iyzicke aspekty
problemu; jde i o moralni zalezitosti, sentimentalni, spolecenske, citove a pirozene. Kazda normalni zena
-a" uz pracuje v oblasti obchodu, v zahranicni sluzb nebo ve zpravodajske agentue - touzi po domov,
po vlastni rodin. Potebuje nkoho, o koho by se mohla starat a kdo by se staral o ni. Touzi nkam patit
spolecensky i rodinn. Dokonce i kdyz na problem pohlizime z cist Iyzickeho uhlu, i pak jde o zavazne
problemy, ktere nem$zeme jednoduse ignorovat; jinak by mohlo dojit k r$stu psychologickych komplex$,
nervovych zhrouceni, spolecenskeho znechuceni a dusevni lability. Klinicke d$kazy jsou v tomto ohledu
vice nez pesvdcive.
Tyto pirozene touhy a sentimentalni podnty musi njak dojit sveho naplnni. Poteba nkam patit,
starat se o nkoho a byt v nci peci se musi njak uspokojit. Zeny, ktere se ocitnou v podobne situaci,
obvykle nedokazou zmnit svou pirozenost nebo vest andlsky zp$sob zivota. Citi, ze maji pravo uzivat
zivota a dostat sv$j dil. Jestlize jej nemohou dostat legaln a mravn, pak si vzdy najdou jine zp$soby,
pestoze jsou mnohdy riskantni a docasne. Velmi malo zen dokaze zit bez staleho a zajistneho vztahu s
muzem. Vtsina neprovdanych zen si hleda zp$soby, jak se s muzi seznamit. Organizuji bohate vecirky,
spolecenske dychanky, zucastuji se obchodnich konIerenci apod. Vysledky podobneho zouIaleho lovu
nejsou vzdy moralni ani slusne. Jestlize urcity zenaty muz zap$sobi na neprovdanou zenu, pak se ho casto
pokousi ziskat, a" uz legaln ci nelegaln. Stejn tak m$ze jista zena zap$sobit na muze, ktery pak m$ze
byt z nejr$znjsich d$vod$ demoralizovan nebo deprimovan. Takovy muz se pak pokousi navazat s touto
zenou tajny nebo veejny intimni vztah legalni Iormou nebo Iormou zvykoveho prava, slusnym nebo ji-
nym zp$sobem. Takove konani by pak nepochybn mlo vazne d$sledky pro rodinny zivot daneho zena-
teho muze, a mohlo by dojit i k naruseni nejen osobni moralky, ale i spolecenske moralky dane spolec-
nosti. Manzelky by byly opustny nebo zanedbavany, stejn tak i dti, rozbijely by se domovy atd.
Zena, ktera se za popsanych okolnosti schazi s muzem, nema zadnou zaruku bezpeci nebo d$stojnosti
ci prav. Jeji spolecnik nebo proIesionalni milovnik by mohl byt s ni, vydrzovat ji a vnovat ji nejr$znjsi
dary a byt pipraven zahrnovat ji projevy vasnive zamilovanosti. Jenze jake zaruky takova zena ma? Co
m$ze udlat, aby ji onen muz neopustil nebo se ji nezbavil v dob, kdy ho ona nejvice potebuje? Co ta-
kovemu muzi zabrani jednoduse tajnou lasku zrusit? Moralka? Svdomi? Zakon? Nic takoveho; moralka
pece dostala smrtelny uder v okamziku navazani jejich styku; svdomi bylo paralyzovano, kdyz muz
proti vsem Bozim pikazanim nasel v takovem vztahu zalibeni; zakony spolecnosti neuznavaji zadny d$-
vrny styk s vyjimkou styku s vlastni jedinou manzelkou. Takze muz m$ze v takovem svazku setrvat tak
dlouho, jak si peje, a jakmile jeho city ochladnou, m$ze si najit dalsi zenu a opakovat tutez tragedii bez
jakychkoli povinnosti nebo zodpovdnosti v$ci zen.
98
Zena, ktera nco podobneho prozila, m$ze byt stale jest pitazliva a hezka nebo zadouci. Dokonce
m$ze hledat dalsiho muze a zkusit jest jeden vztah. Ziska vsak njakou zaruku bezpeci nebo zaruku d$-
stojnosti nebo svych prav? Bude se pohybovat v tomtez zacarovanem kruhu, lovici nebo douIajici, ze
bude ulovena. Jeji bemeno ztzkne, zvlas" kdyz bude mit dti. Nakonec na ni vsichni zapomenou. Nco
takoveho neodpovida lidske d$stojnosti nebo zenske jemnosti. Zadna zena by se v podobne situaci ne-
mla stat nervozni troskou nebo revoltujicim mstitelem a nicitelem moralky.
Na druhe stran nem$ze nikdo pedstirat, ze vsichni zenati muzi jsou v manzelstvi s"astni, uspsni ne-
bo spokojeni. A" uz je to jeho chyba, nebo chyba jeho zeny, bude nes"astny manzel hledat njaky jiny
vztah a utchu u nkoho jineho. Je-li zen vice nez muz$, ma to jednoduche. Nem$ze-li takoveho vztahu
docilit pocestn, zacne hledat zp$soby, jak ho dosahnout jinak, aniz vznikaji nemoralni a necudne d$vr-
nosti, ktere se mohou projevit narozenim nemanzelskych dti, potratem a dalsimi nekonecnymi problemy.
Jsou to mozna hoka a nepijemna Iakta, avsak jsou realna a nalehava. Je nutne vyesit je tak, aby byl
chrann jednotlivec, muz, nebo zena, a take spolecnost.
eseni, ktere islam nabizi, je povolit nes"astnym a nespokojenym manzel$m satek s druhou zenou a
zit s ni oteven, zodpovdn a nalezit plnit vsechny povinnosti v$ci prvni i druhe zen. Rovnz se tim
pomaha neprovdanym zenam, aby mohly ukojit sve poteby, uskutecnit a naplnit sve zakonne a pirozene
touhy. Islam jim dava povoleni spojovat se s muzi v manzelstvi a uzivat vsech prav a vysad zakonnych
manzelek. Islam se tim nepokousi vyhybat teto otazce nebo problem ignorovat. Je realisticky, upimny,
pimy a prakticky. eseni, ktere islam nabizi, je zakonne, slusne a blahovolne. Islam toto eseni navrhuje,
protoze nikdy nem$ze v lidskych vztazich trpt pokrytectvi. Nem$ze za zakonny a moralni pijmout po-
stoj clovka, ktery je podle zakona sezdan pouze s jednou zenou ci ve skutecnosti ma neomezene mnoz-
stvi d$vrnych ci tajnych vztah$. Na druhe stran islam velmi tvrd vystupuje proti cizolozstvi a nedoka-
ze nad nim pimhouit oko. Trest za cizolozstvi pro cizoloznika i cizoloznici m$ze dosahnout az trestu
smrti, smilnici jsou za trest bicovani stovkou emink$. Ponvadz je nevra, cizolozstvi a pokrytectvi za-
kazano, jedinou dalsi moznosti je povolit polygamii. Takovy je tedy postoj islamu v teto vci.
Povazuje-li to nkdo za nepijatelne, pak se musi uchylit k moznostem, ktere islam nepijima nebo
nema v oblib. A pokud se nktei lide dokazou ovladat, maji-li vysoky smysl pro kaze v kazde zivotni
oblasti, pak polygamii nepotebuji. Hlavnim zajmem islamu je udrzet d$stojnost ci bezpeci jednotlivce,
ochrana neporusenosti osobnosti a spolecenske moralky.
Kazdy se m$ze zeptat sam sebe, co je pro spolecnost lepsi. Je snad lepsi, aby chaos ci nezodpovdne
chovani znicilo samotne zaklady spolecnosti, nebo je lepsi pimknout se k islamskym rozhodnutim a na-
plovat je? Je v zajmu spolecnosti ignorovat sve akutni problemy, tolerovat pokrytectvi ci necudnost,
pimhuovat oci nad cizolozstvim ci tajnymi d$vrnostmi? Je snad zdrave potlacovat zakonne ci pirozene
touhy muze ci zeny mit spolecnika, picemz takove potlacovani nem$ze byt nikdy uspsne, takze vzdy
nakonec uvaznou v nezakonnych ci necudnych zaletech? Pemyslime-li o teto otazce ze spolecenskeho,
moralniho, humanitarniho nebo duchovniho ci jakehokoliv jineho uhlu, uvdomujeme si, ze pro spolec-
nost je mnohem lepsi, aby svym clen$m dovolila spojovat se na zakonnem zaklad zodpovdnym zp$so-
bem, pod ochranou zakona ci pod dohledem danych spravnich organ$.
I kdyz se podivame na celou zalezitost ze strany zeny, je jasne, ze islam timto rozhodnutim zenu ujis-
"uje o nalezite uct, zarucuje jeji prava ci nedotknutelnost, uznava jeji zakonne touhy mit slusneho spo-
lecnika, otevira ji prostor ve spolecnosti, do niz pati, poskytuje ji pilezitost starat se o nkoho draheho ci
dava ji nkoho, kdo se stara o ni. Snad to zni nepijemn zen, ktera ma manzela ci neni rada kdyz i dalsi
zeny maji pistup k jeho spolecnosti ci ochran nebo se s nimi musi dlit o manzelovu podporu ci laska-
vost. Jak se vsak citi zeny, ktere nemaji zadneho manzela nebo spolehliveho spolecnika? Nemli bychom
si snad vsimat jejich existence ci vit, ze nemaji pravo na zadny druh bezpeci ci uspokojeni? A jestlize si
jich nevsimame, vyesi se tim nco nebo jim tim njak pom$zeme? Jak by se takova zena citila ci reago-
vala, kdyby byla v postaveni zeny bez manzela? Cozpak by netouzila nkam patit, byt uznavana a re-
spektovana? Nepijala by pak p$l salku caje nebo polovinu manzela, kdyby ho nemohla mit celeho? Coz-
pak by nebyla s"astnjsi, kdyby mla jistou ochranu ci pocit bezpeci, nez kdyby nemla v$bec nic? A co
se stane s ni ci s jejimi dtmi, jestlize jejiho draheho manzela zacnou pitahovat nktere z onch ,nadby-
tecnych' zen na njakem vecirku nebo spolecenskem dychanku? Co s ni bude, jestlize manzel opusti ro-
dinu, bude zanedbavat sve povinnosti, aby si udlal cas na novou krasavici? Jak si bude manzelka pipa-
dat, az zjisti, ze jediny muz jejiho zivota ma dalsi milostne vztahy s jinymi zenami, ze vydrzuje potajmu
dalsi osoby ci ze ma dalsiho, nahradniho milacka? Takovy muz nepedstavuje jen ztratu, ale i hrozbu. Je
99
zkazeny ci nizky. Samozejm! Ale pom$ze nadavani nkomu ze zucastnnych? Je to prav zena - za-
konna zena a stejn tak i jeji nezakonna nahrazka - ktera takovymto stavem vci trpi. A neni tedy lepsi,
aby ob zeny sdilely peci sveho manzela ci jeho podporu, aby mly stejny pistup k jeho spolecnosti ci
aby byly stejn chranny zakonem? Takovy muz pak uz neni manzelem pouze jedne zeny. Je podly po-
krytec, ale uz bylo ublizeno, duse byla zranna. Islam blahovoln umozuje zenatemu muzi ozenit se
znovu, jestlize pro to existuji dobre d$vody nebo ospravedlnni, aby se tak ochranily zajmy vsech zucast-
nnych stran, aby se tak bojovalo s necistymi vztahy, aby nebylo mozne zraovat zeny a aby mohly byt
duse uchranny od ran.
2. V nkterych manzelstvich neni zena schopna mit dit. Pitomnost dti ma pitom pro rodinny zivot
zakladni vyznam, protoze rodina ma take pispt k uchovani lidske rasy v plnem smyslu tohoto vyrazu.
Vedle toho jsou dti jednim z hlavnich ucel$ manzelstvi, clovk pirozen touzi mit dti, uchovat sve
jmeno ci posilit rodinna pouta. V takove situaci ma clovk k dispozici jednu ze ti bznych alternativ:
a) zapomenout na problem ci potlacit svou pirozenou touhu po ditti;
b) zapudit svou neplodnou manzelku separaci, cizolozstvim nebo jinak;
c) adoptovat dti a dam jim sve jmeno.
Zadna z tchto alternativ nevyhovuje islamskemu nazirani na zivot ci pirodu. Islam nepodporuje ani
neschvaluje potlacovani touhy po dtech. Naopak pomaha uskutecovat tyto touhy slusnym ci pravn
zp$sobilym zp$sobem, protoze potlacovani tchto tuzeb neni soucasti islamskeho systemu. Rozvod za
tchto okolnosti neni ospravedlnitelny, protoze za skutecnost, ze nem$ze mit dti, zena nem$ze, neni to
jeji vina. Navic je v ocich Bozich rozvod tou nejvice odsouzenihodnou zalezitosti a je mozny jen tehdy,
kdyz neexistuje zadna jina moznost. Na druhe stran zena potebuje podporu ci spolecnost sveho manze-
la. Bylo by velmi krute, kdyby ji manzel opustil, kdyz potebuje pomoc, je zouIala a kdyz se o ni nikdo
nezajima, protoze vi, ze nem$ze porodit.
Ani adopce nepipada v uvahu, protoze islam naizuje, ze kazde dit musi nest jmeno sveho otce, ci
neni-li jeho jmeno znamo, musi byt nazyvano bratrem ve vie (viz Koran, 33:4-5). To vsak samozejm
neznamena, ze dit, ktere nema znameho otce nebo porucnika, by mlo trpt nevsimavosti nebo nedostat-
kem pece. Naopak. Znamena to, ze adopce, jak se dnes provadi, neni tim spravnym zp$sobem, jak ditti
zajistit bezpecny a blahobytny zivot. Nikdo nedokaze opravdu a pln nahradit skutecneho otce nebo mat-
ku. Kazdodenni zivot, komplikovane postupy a pipady u soudu a hadky mezi rodinami dosvdcuji, ze
adopce tento problem nikdy neesi. Kolik pipad$ se dnes objevuje u soud$, v nichz skutecni rodice po-
zaduji zpt sve dti, ktere adoptovaly cizi rodiny a vytvoily jim nezvykle zivotni prostedi? Jak dlouho
snese skutecny otec nebo matka, aby jeho dit zilo u nkoho jineho? Do jake miry mohou vit nahradnim
rodic$m, ze vychovaji jejich dti spravn a vnuji jim nalezitou peci? Jak si bude pipadat dit, ktere se
dozvi, ze jeho pravi rodice jsou neznami a ze se ho jeho prava matka vzdala ze strachu z chudoby nebo
ostudy nebo nejistoty? Jak moc radi maji ostatni clenove adoptivni rodiny adoptovane dit? Libi se jim,
ze cizi dit nosi jejich jmeno a zddi majetek, jehoz pravdpodobnymi ddici jsou prav oni? Jak se bu-
dou citit nahradni rodice, az budou pravi rodice pozadovat sve dti zpt nebo az samo dit bude chtit zpt
ke svym pravym rodic$m? Objevuje se tedy ada komplikaci. Instituce adopce je rozhodn nezdrava a
m$ze zp$sobit hodn skod ditti, rodic$m, nahradnim nebo skutecnym, dalsim pibuznym adoptivni rodi-
ny a spolecnosti jako celku. Adopce je jednim z hlavnich d$vod$, proc se mnoho lidi oddava nezodpo-
vdnym cinnostem a d$vrnostem. Stava se z ni obchodni odvtvi. Existuji lide, ktei nabizeji sve dti na
prodej, jak o tom podavaji svdectvi hromadne sdlovaci prostedky. Takove vci se neodehravaji v aI-
rickych nebo asijskych dzunglich, ale tady, v zemich jako jsou Kanada ci USA. Proto islam nepijima
instituci adopce ani netoleruje jeji zavadni mezi muslimy (viz Koran, 33:4-6).
Islam zavrhuje zminne ti moznosti ci navrhuje vlastni eseni. Dovoluje muzi, aby se v takovem pi-
pad znovu ozenil, ci tim uspokojil sve pirozene poteby, a soucasn zivil svou bezdtnou zenu, ktera ho
pravdpodobn potebuje vic nez kdykoli pedtim. Jde opt o povoleni, zp$sob, jaky m$ze zouIaly clovk
zvolit namisto adopce nebo rozvodu nebo nepirozeneho potlacovani svych tuzeb. Jde o dalsi pipad, kdy
je nove manzelstvi nejlepsi vhodnou volbou, jde o dalsi zp$sob, jak najit cestu z obtizne situace ci pomoci
lidem zit normalni zivot ci zabezpecit ho v kazdem ohledu.
100
3. Existuji take pipady ci obdobi, kdy zena nem$ze dostat plnni svych manzelskych povinnosti. Nedo-
kaze byt pijemnou spolecnici, jak by mla nebo chtla byt. M$ze se take ocitnout ve stavu, kdy nem$ze
nebo nechce manzelovi poskytnout vsechen sv$j cit, uspokojeni a pozornost, ktere si zasluhuje a po nichz
touzi. Pirozen se takove vci stavaji. Neni to vzdy vina manzelky; m$ze jit o Iyzickou zalezitost. Napi-
klad m$ze zena byt dlouho nemocna, m$ze byt v sestinedli nebo m$ze mit menstruaci. Mnozi muzi se v
tchto obdobich nedokazou ovladnout, nemaji dostatek kazn, nedokazou se chovat jako andle. Nktei
muzi zapadnou do jamy nemoralnosti, podvodu, pokrytectvi a nevry. Existuji pipady, kdy se muzi vas-
niv zamilovali do svych svagrovych nebo do opatrovatelek nebo hospodyni, ktere pisly do domacnosti
bhem manzelciny nemoci nebo jejiho sestinedli. Mnohokrat se take stalo, ze zatimco zeny podstupo-
valy slozite operace, porody nebo zakroky, jejich manzele si zacinali znamosti s jinymi zenami. Sestra
nebo pitelkyn nemocne jsou nejbznjsi postavou v takove he. Se vznesenymi umysly pichazeji po-
moci nemocne seste nebo drahe pitelkyni, chtji se postarat o dti nebo dohlednout na d$m, a od tohoto
okamziku se vci zacinaji odvijet a komplikovat. Kdyz je nemocna zena doma nebo je v nemocnici, man-
zel si pipada deprimovany a opustny. Druha zena v dom - a" uz je to manzelcina sestra, nebo pitelky-
n nebo nkdo jiny -, povazuje za soucast sve pomoci projevit manzelovi soustrast a porozumni, mohou
ji k tomu vest i poctive a cestne umysly nebo i jine motivy. Nktei muzi a zeny vyuziji tohoto jednodu-
cheho zacatku a drzi se ho az do konce. Vysledek je zlomene srdce a pravdpodobn i rozvraceny domov.
Tyto problemy nejsou vymyslene ani neobvykle. Mezi mladymi lidmi jsou dost bzne. Obcas se po-
dobnymi problemy zabyvaji noviny. Stejn svdci soudni analy. Chovani muze lze v takovem pipad
oznacit jako nizke, nemoralni, neslusne, hisne atd. Ovsem! Ale pom$ze to nkomu? Zmni se tim snad
tento Iakt nebo lidska pirozenost? Tento cin se dje opakovan, clovk se dopousti takovych pestupk$,
proto je nutne tento problem vyesit slusnym a zakonnym zp$sobem. Mli by se snad zakonodarci spoko-
jit s tvrdym odsouzenim takoveho clovka a jeho cin$? Mli by ho snad nechat, aby si znicil vlastni osob-
nost a nicil moralni zaklady spolecnosti? Mli by snad dopustit, aby pokrytectvi a nemoralnost vystidaly
pocestnost a vrnost? Okamzity zakaz a odsouzeni muze nepimji, aby nepachali tyto pestupky nebo
aby se idili svym svdomim. Naopak, vytvoilo se tak misto pro pokrytectvi, tajnou nevru a nezodpo-
vdnost, v$ci nimz jsou zakonodarci a zakon bezmocni.
Islam vsak nem$ze byt bezmocny. Nem$ze vytvaet dvojake verze moralnich mitek, nem$ze trpt
pokrytectvi nebo nevru. Islam nem$ze podvadt sam sebe nebo clovka Ialesnym a pedstiranym uspo-
kojenim. Islam ani nem$ze popit existenci problemu nebo se jednoduse uchylit k tvrdemu zakazu a od-
souzeni, protoze tim se skoda nijak nezmensuje. Aby islam uchranil takoveho muze ped sebou samym,
aby ochranil zenu, ktere se to tyka - a" uz jde o manzelku, nebo o tajnou pitelkyni - ped zbytecnymi
komplikacemi, aby udrzel moralni soudrznost spolecnosti, aby zmensil zlo na co nejnizsi urove, umoz-
uje polygamii, avsak s vyse uvedenymi omezenimi a podminkami. Polygamie se ma pouzivat jako nou-
zove opateni, a rozhodn je zdravjsi nez pouze monogamie s nezodpovdnymi vztahy mezi muzi a ze-
nami. Muzi a zeny, ktei se nachazeji v zouIalem stavu, se mohou uchylit k tomuto eseni. Jestlize se vsak
obavaji nespravedlnosti a skod, pak je pravidlem monogamie.
4. Sama piroda vyzaduje od clovka jiste vci a ciny. Vezmme si clovka, ktery z obchodnich d$vod$
hodn cestuje a casto na dlouha obdobi pobyva mimo sv$j domov nebo v cizin. Nikdo nezaruci, ze tako-
vy clovk z$stane vrny a cisty. Zkusenosti ukazuji, ze vtsina muz$ se tak chovat nedokaze a ze bhem
cest, ktere mohou trvat msice ci roky, pachaji nemoralni pestupky s cizimi zenami. Nktei lide jsou
velmi slabi a nedokazou odolat ani tm nejslabsim pokusenim. Nasledkem toho upadnou do hichu, coz
m$ze zp$sobit rozvrat v rodin. To je dalsi piklad, kdy lze pouzit polygamii. Pro takoveho muze je mno-
hem lepsi, kdyz ma druhy domov s druhou zakonnou manzelkou, nez aby ml volnost k pachani nemo-
ralnich a nezodpovdnych cin$. Je to i mnohem lepsi pro samotnou manzelku; jestlize vi, ze jeji manzel je
v d$vrnostech s jinou zenou vazan zakonnymi pravidly a moralnimi zasadami, pravdpodobn ji to tolik
nerozcili, jako kdyby si jeji manzel dopaval intimnich vztah$ jinde. Pirozen ze nechce, aby se musela o
manzela s nkym dlit. Kdyz je vsak postavena ped situaci, v niz ma manzel na vybr mezi zodpovd-
nosti a moralnim zavazkem na jedne stran a nezakonnym a nemoralnim vztahem na druhe stran, pak se
urcit rozhodne pro prvni moznost a se situaci se vyrovna. Citi-li se vsak ukivdna nebo si mysli, ze jeji
prava byla porusena, m$ze se vzdy odvolat na zakon a dosahnout rozvodu, je-li rozvod v jejim nejlepsim
zajmu.
101
Pouzitim islamske polygamie na tento pipad se lepe zabezpecuje d$stojnost manzela, d$stojnost druhe
manzelky a moralni hodnoty spolecnosti. Neni teba tyto pipady dale rozvadt. Jsou to Iakta kazdoden-
niho zivota. Snad se pihodi zidka, ale stejn idka je mezi muslimy i polygamie. Muslimove, ktei se k
polygamii uchyluji, se nevyskytuji tak casto jako nevrni manzele a manzelky zijici v monogamni spolec-
nosti.
Pestoze, jak jsme jiz vysvtlili, je polygamie riskantni a v mnoha oblastech narocna, je mnohem lepsi
nez zanedbani povinnosti, nez nevra, pokrytectvi a nejistota, nemoralnost a necudnost. Pomaha muz$m a
zenam vyesit jejich obtizne problemy na realistickem a zodpovdnem zaklad. Snizuje tim mnoho psy-
chologickych, Iyzickych a citovych komplikaci lidskeho zivota na minimum. Je to bezpecnostni opateni,
ktere se ma pouzivat v nejlepsim zajmu vsech zucastnnych stran. Polygamie vsak neni clankem islam-
skeho vyznani viry, neni ani pikazem; je to pouhe svoleni Boha, eseni nkterych nejobtiznjsich pro-
blem$ v mezilidskych vztazich. Muslimove tvrdi, ze legalni a podminna polygamie je lepsi nez ostatni
zp$soby souziti, ktere se u mnoha lidi dnes objevuji, u lidi, ktei se pysni monogamnim manzelstvim a
povrchni monogamii. Muslimske stanovisko zni: za normalnich okolnosti je monogamie nejen lepsi, ale
pimo pravidlem. Za jinych okolnosti lze uvazovat o polygamii, pipadn se k ni uchylit.
Na konec diskuse probereme manzelstvi proroka Muhammada. Tato manzelstvi nepedstavuji pro
muslimy zadny problem, jestlize chapou idealni charakter Proroka a okolnosti, za nichz byla tato manzel-
stvi uzavena. Casto vsak o n klopytne nemuslim a nedokaze pochopit osobnost Proroka, coz vede k
nezodpovdnym a nezralym zavr$m, ktere nijak islamu ani Prorokovi neprospivaji. Neuvedeme zde
vlastni zavry, ani nebudeme kritizovat nazory jinych. Pedkladame proste Iakty a nech" si ctenai utvoi
zavry sami.
1. Instituce manzelstvi ma v islamu velmi vysokou prestiz. Manzelstvi je nanejvys chvalyhodne a pro
zdrave peziti spolecnosti podstatne.
2. Muhammad nikdy netvrdil, ze je nesmrtelny nebo ze je bozskeho p$vodu. Neustale zd$razoval, ze je
smrtelnikem vybrany Bohem a poveny sienim Boziho poselstvi mezi lidmi. Pestoze byl jedinecnym a
svym zivotem pozoruhodnym clovkem, zil jako clovk a jako takovy zemel. Manzelstvi pro nj proto
bylo pirozene, nebylo mu kacistvim nebo prokletim.
3. Zil v nesmirn horkem podnebi, v nmz na clovka tzce dolehaji Iyzicke touhy, kde lide Iyzicky do-
spivaji velmi brzy a kde proste ukojeni smysl$ bylo pro lidi vsech vrstev bznou samozejmosti. Nicmen
se Muhammad zeny nedotkl do dvaceti pti let sveho vku, kdy se poprve ozenil. V cele Arabii ho znali
pro jeho bezuhonnost a ikali mu Al-Amin, tento titul oznacoval nejvyssi urove moralniho zivota.
4. Sve prvni manzelstvi v onom neobvykle pozdnim obdobi uzavel s pani Chadidzou, starsi, dvakrat
ovdovlou pani, ktera byla o patnact let starsi nez on. Satek navrhla ona sama a Muhammad nabidku pi-
jal, pestoze byla o dost starsi a dvakrat ovdovla. V te dob by si bez obtizi mohl najit adu hezcich di-
vek a mnohem mladsich manzelek, kdyby touzil po Iyzickych vcech.
5. Do padesati let sveho vku zil pouze s touto zenou a ml s ni vsechny dti az na Ibrahima. Chadidza s
nim zila az do vku sedesati pti let, za jejiho zivota se neozenil, ani neml intimni vztah s zadnou jinou
zenou.
6. Kdyz zacal hlasat poselstvi Bozi, bylo mu pes padesat let a ji pes sedesat pt. Muhammadovi a jeho
pivrzenc$m bylo v patach pronasledovani a nebezpeci. Uprosted tchto obtizi mu zemela manzelka. Po
jeji smrti zil njakou dobu bez zeny. Pak pisla Sauda, ktera emigrovala se svym manzelem v prvnich
letech pronasledovani do Habese. Na zpatecni cest jeji manzel zahynul, a hledala proto pomoc. Bylo jen
pirozene, ze se o pomoc obratila pimo na Proroka, v jehoz misi jeji manzel zemel. Prorok rozsiil svoje
pistesi a ozenil se s ni. Nebyla pilis mlada nebo hezka ci pijemna. Byla to obycejna vdova, zbrkla a
vzntliva. Pozdji v temze roce navrhl Prorok manzelstvi sedmilete divce Aise, dcei sveho draheho pi-
tele Abu Bakra. Manzelstvi bylo naplnno az njakou dobu po odchodu do Mediny. Motivy tchto dvou
manzelstvi lze pochopit, neslo rozhodn o vase ci o Iyzickou pitazlivost. Prorok zil se svymi dvma
zenami pt nebo sest let az do sveho padesateho sesteho roku a dalsi satky neuzaviral.
102
7. Od padesateho sesteho do sedesateho roku sveho zivota Prorok uzavel rychle za sebou devt manzel-
stvi. V poslednich tech letech zivota neuzavel zadne manzelstvi. Vtsinu svych manzelstvi uzavel b-
hem pti let, kdy prochazel ve svem poslani nejobtiznjsim obdobim. Muslimove v te dob svadli roz-
hodne bitvy a zapojili se do nekonecneho kruhu vnitnich i vnjsich problem$. V te dob vznikalo islam-
ske zakonodarstvi a pokladaly se zaklady islamske spolecnosti. Skutecnost, ze Muhammad byl nejvyraz-
njsi osobnosti tchto udalosti a stedem, kolem nhoz krouzily, a skutecnost, ze v te dob uzavel vtsinu
svych manzelstvi, je nesmirn zajimavy jev. Vyvolava vaznou pozornost historik$, sociolog$, zakonodar-
c$, psycholog$ atd. Nelze jej vysvtlit jednoduse pomoci Iyzickych p$vab$ a hisnych vasni.
8. Muhammad zil nanejvys jednoduchym, uzavenym a skromnym zivotem. Pes den byl tim nejzamst-
nanjsim clovkem sve doby, protoze byl hlavou statu, nejvyssim soudcem, vrchnim velitelem, ucitelem
apod. soucasn. V noci byl tim nejzboznjsim clovkem. Ml ve zvyku dv tetiny noci probdit v modlit-
bach a meditacich (Koran, 73:20). Jeho veskery nabytek poz$staval z rohozi, dzban$, pikryvek a dalsich
jednoduchych vci, pestoze byl kralem a panovnikem Arabie. Jeho zivot byl tak pisny a jednoduchy, az
se ho manzelky pokousely ziskat pro svtske pohodli, ale nikdy se jim to nepodailo (Koran, 33:48). Je
tedy zejme, ze neslo o zivot clovka zabyvajiciho se svtskymi radostmi a vasnmi.
9. Zeny, s nimiz se ozenil, byly vsechny vdovy nebo rozvedene, s vyjimkou jedne velmi mlade divky,
Aisy. Zadna z onch ovdovlych nebo rozvedenych manzelek nebyla proslula svou krasou nebo tles-
nymi p$vaby. Nktere z nich byly starsi nez Muhammad a vsechny u nho hledaly pomocnou ruku a
ukryt, nebo mu byly darovany, ale on z nich ucinil pravoplatne manzelky.
Takove je tedy obecne pozadi Prorokovych manzelstvi, nem$ze tedy vzniknout dojem, ze tato manzel-
stvi byla reakci na Iyzicke poteby nebo biologicke tlaky. Je nesmyslne domnivat se, ze Prorok vydrzoval
takove mnozstvi zen pro sva osobni pani nebo Iyzicke poteby. Kazdy clovk, a" uz jde o pitele, nebo
nepitele, ktery pochybuje o mravni bezuhonnosti nebo o duchovni dokonalosti Muhammada a argumen-
tuje pitom jeho manzelstvimi, by ml hledat uspokojivou odpov prostednictvim tchto otazek: Proc
se ozenil teprve az v ptadvaceti letech, kdyz pedtim neml styky s zadnou zenou? Proc si vybral zenu o
patnact let starsi, ktera byla dvojnasobnou vdovou? Proc z$stal pouze s ni az do jeji smrti, kdy jemu sa-
motnemu uz bylo pes padesat let? Proc se ujal vsech tch bezmocnych vdov a rozvedenych zen, ktere
nevynikaly zadnymi zvlastnimi krasami? Proc vedl tak pisny a tvrdy zivot, kdyz mohl zit pohodln a
jednoduse? Proc uzavel vtsinu svych manzelstvi v nejrusnjsich pti letech sveho zivota, kdyz bylo v
sazce jeho poslani a zivotni draha? Jak by mohl z$stat tim, kym byl, kdyby ho pemohl haremovy zivot a
vasn? Nabizi se cela ada dalsich otazek. Cela vc neni tak jednoducha, aby se dala vylozit v ramci muz-
ske lasky a touhy po zenach. Vyzaduje si vaznou a poctivou uvahu.
Probirame-li jedno Muhammadovo manzelstvi za druhym, vsimneme si jistych d$vod$, ktere k nim
vedly. Lze je utidit nasledujicim zp$sobem:
1. Prorok pisel na svt jako idealni model pro lidstvo a byl takovym ve vsech oblastech sveho zivota.
Zvlas" napadny piklad nabizeji jeho manzelstvi. Byl tim nejlaskavjsim manzelem, nanejvys milujicim a
oddanym partnerem. Musel poznat vsechny druhy lidske zkusenosti a musel projit moralni zkouskou. Zil
s jednou zenou a vice nez s jednou, s mladou i starou, s vdovou i rozvedenou, s pijemnou i vrtosivou, vy-
znamnou i obycejnou; vzdy vsak byl pikladem laskavosti a utchy. Byl pedurcen k tomu, aby zazil
vsechny tyto r$zne rysy lidskeho chovani. Nemohl to pro nj byt zdroj Iyzicke radosti; slo o moralni
zkousku a take o velice tzky lidsky ukol.
2. Prorok pisel na svt, aby nastolil moralku a ujistil kazdeho muslima o bezpeci, ochran, moralni sou-
drznosti a slusnem zivot. Jeho poslani bylo podrobeno v zivot zkouskam, nez$stalo tedy omezeno pou-
ze na nehybnou oblast teorie. Jako obvykle pebral tu nejtzsi
cast a konal sv$j udl tim nejmen pohodlnym zp$sobem. Valky a perzekuce obtizily muslimy mnoha
vdovami, sirotky a rozvedenymi zenami. Bylo nutne, aby se o n zijici muslimsti muzi postarali a ochra-
nili je. Muhammad ml ve zvyku pomahat tmto zenam tak, ze je provdal za sve spolecniky. Nktere z
nich byly jeho spolecniky odmitnuty a dalsi hledaly ochranu a osobni zastitu pimo u Muhammada. Pro-
103
toze si Muhammad pln uvdomoval jejich strastiplne zivotni podminky a obti, ktere pro vc islamu
vykonaly, musel nco podniknout, aby jim zivot ulehcil. Jednou moznou cestou byl satek s tmito ze-
nami a pijeti slozite zodpovdnosti. Muhammad to udlal, a proto ml vic nez jednu zenu soucasn, coz
vsak nebylo nic jednoducheho nebo snad zabava. Musel se podilet na optovnem zaazeni tchto zen,
sirotk$ a rozvedenych zen do spolecnosti, protoze nemohl od svych spolecnik$ vyzadovat nco, ceho se
sam nehodlal zucastnit, co sam nehodlal dlat. Tyto zeny byly muslim$m sveny, a proto bylo nutne se o
n postarat spolecn. Muhammad proto pijal sv$j dil zodpovdnosti, jeho dil byl navic vzdy nejvtsi a
nejtzsi. Proto ml vice nez jednu manzelku a ml vice zen nez jeho spolecnici.
3. Muslimove mli take mnoho valecnych zajatky. ktere mly rovnz narok na bezpeci a ochranu. Ne-
mly byt zabijeny a nemla se jim upirat zadna prava, lidska nebo Iyzicka. Naopak, dostalo se jim pomo-
ci, aby mohly uzavirat pravoplatna manzelstvi s muslimy, nestavaly se z nich tedy konkubiny nebo oby-
cejne milenky. Slo o dalsi moralni bemeno uvalene na muslimy, museli se o n podlit, protoze slo o
spolecnou zodpovdnost. Muhammad opt nesl sv$j dil a pevzal nktere zodpovdnosti, kdyz se s dvma
zajatkynmi ozenil.
4. Prorok uzavel nktera manzelstvi take ze sociopolitickych d$vod$. Jeho hlavnim zajmem byla bu-
doucnost islamu. Velmi siln se zajimal o upevovani soudrznosti muslim$ vsemi dostupnymi pouty.
Proto se ozenil s nedosplou dcerou Abu Bakra, sveho prvniho nasledovnika, a s dcerou Umarovou, kte-
ry byl jeho druhym nasledovnikem. Manzelstvim s Dzuwajrijou ziskal podporu islamu od celeho kmene
Banu al-Mustaliq a jejich spojeneckych kmen$. Manzelstvim se SaIijou neutralizoval velkou cast nepa-
telskych Zid$, ktei zili v Arabii. Satkem s Marii Koptskou z Egypta vytvoil politicke spojenectvi s
velkym kralem. Patelskym gestem v$ci sousednimu krali bylo rovnz uzaveni manzelstvi se Zajnab,
kterou mu nabidl habessky negus, na jehoz uzemi nasli prvni muslimove bezpeci.
5. Uzavenim vtsiny takovych manzelstvi chtl Prorok vyloucit system kast, rasovou a narodnostni ne-
snasenlivost a nabozenske pedsudky. Ozenil se take s velmi prostymi a chudymi zenami. Vzal si kopt-
skou divku z Egypta, Zidovku odlisneho nabozenstvi a rasy, cernosskou divku z Habese. Nespokojoval se
s pouhym ucenim bratrstvi a rovnosti, ale to, co ucil, doopravdy tak minil a pedaval do praktickeho zi-
vota.
6. Nktera Prorokova manzelstvi byla uzavena z pravnickych d$vod$, a take proto, aby se zrusily urcite
nezdrave tradice. Takove bylo manzelstvi se Zajnab, rozvedenou zenou propustneho otroka Zajda. Ped
islamem Arabove rozvedenym zenam novy satek nepovolovali. Muhammad Zajda adoptoval a nazval ho
svym synem podle zvyku panujiciho mezi Araby v pedislamske dob. Jenze islam tento zvyk zrusil a ne-
schvaloval takove pocinani. Muhammad byl prvnim clovkem, ktery vyjadil takovyto nesouhlas praktic-
ky. Vzal si proto rozvedenou zenu, byvalou zenu sveho ,adoptovaneho' syna, aby ukazal, ze adopci se z
ditte nestava skutecny syn adoptivniho otce, a take proto, aby ukazal, ze rozvedene zeny mohou opt
uzavirat satek. Shodou okolnosti byla prav toto Zajnab Muhammadovou sestenkou a nabidli mu ji ke
satku jest pedtim, nez se s ni ozenil Zajd. Tehdy ji odmitl, avsak kdyz se rozvedla, pijal ji za manzel-
ku ze dvou pravnich d$vod$: pravoplatnost manzelstvi pro rozvedene zeny a skutecne postaveni adopto-
vanych dti. Pibh Zajnab nktei lide spojovali se smsnymi vymysly tykajicimi se Prorokovy mrav-
nosti. Tyto nechutne vymysly nestoji ani za to, abychom se zde jimi zabyvali (viz Koran, 33:36, 37:40).
Takove jsou tedy okolnosti doprovazejici Prorokova manzelstvi. Muslimove nepochybuji o tom, ze
Muhammad byl clovk s nejvyssi moralni urovni a ze byl dokonalym vzorem pro lidi za vsech okolnosti.
Pokud jde o nemuslimy, apelujeme na n, aby se touto zalezitosti zabyvali seriozn. Snad pak dojdou k
opravdu ospravedlnitelnym zavr$m.
4.Manzelstv a rozvod
3)
Jednim z nejvice pekrucovanych islamskych pojm$ je skutecny vyznam manzelstvi v islamu. Domni-
vam se, ze bude uzitecne pidat k nkolika strucnym komenta$m, tykajicim se tohoto problemu a uvede-
nym na pedchozich strankach, dalsi poznamky. Manzelstvi v islamu neni obchod dojednany mezi partne-
ry, neni vsak ani svtskou smlouvou, v niz se proti sob stavi materialni hodnoty a povinnosti. Manzelstvi
3)
Ctenae odkazujeme na oddil ,Rodinny zivot'.
104
je nco vazneho, posvatneho a bylo by zcela mylne deIinovat je jen Iyzickymi, materialnimi a svtskymi
terminy. Moralni dobrocinnost, duchovni povzneseni, spolecenska soudrznost, lidska pevnost, mir a milo-
srdenstvi vytvaeji hlavni prvky manzelstvi. Je to smlouva, v niz samotny B$h je prvnim svdkem a prvni
stranou; je uzavena v Jeho jmenu, v poslusnosti v$ci Nmu, podle Jeho pikaz$. Jde o slusne lidske spo-
luziti, potvrzene a sledovane Bohem. Jde o znak Jeho pozehnani a velikeho milosrdenstvi, jak jasn on
sam ika v Koranu (30:210).
Je proto zejme, ze manzelstvi v islamu je prostedkem trvaleho vztahu a neustale harmonie nejen mezi
muzem a zenou, ale take mezi obma partnery a Bohem. Je take jasne, ze dva muslimove uzavirajici sa-
tek chtji, aby jejich spojeni bylo uspsne.
Islam ustanovil jista pravidla, aby se dosahlo tohoto vysledku, aby manzelstvi pln slouzilo svemu
ucelu. Mezi n pati nasledujici zasady:
1. Ob strany by se mly vzajemn velmi dobe poznat zp$sobem, ktery nezahrnuje nemoralni, podvodne
nebo koistnicke chovani.
2. Muz by si ml vybirat svou partnerku pedevsim podle jejich trvalych vlastnosti, tedy na zaklad nabo-
zenske stalosti, moralni soudrznosti, charakteru atd., a ne podle jejiho bohatstvi nebo rodinne prestize
nebo na zaklad pouhe Iyzicke krasy.
3. Zena ma pravo ujistit se o tom, ze jeji napadnik je vhodnou partii hodnou jeji lasky a ucty, a ze je
schopny ucinit ji s"astnou. Z tohoto hlediska m$ze odmitnout nabidku muze, ktery nedosahuje jeji urovn
nebo ktereho nepovazuje za vhodneho, protoze takovy satek by ji mohl ztzovat plnni manzelskych
povinnosti, a mohlo by proto dojit i k rozpadu takoveho manzelstvi.
4. Zena ma pravo na vno od sveho napadnika podle svych narok$ a take podle jeho moznosti. Jestlize si
peje pominout toto pravo a nevyzadovat velke vno nebo v$bec zadne, m$ze tak ucinit. Povinnost vna
ma zenu ujistit, ze je zadouci, potebna a ze muz je pipraven a ochoten dostat Iinancnim i jinym zavaz-
k$m. Vno je rovnz symbolickym gestem, naznacujicim, ze zena bude v bezpeci a ze muz nevidi ve
vstupu do manzelstvi zadne materialni vyhody. Vyjasuji se tak vztahy mezi budoucimi partnery a vci,
ktere by oba partnei mli ci nemli od druheho ocekavat.
5. Manzelstvi by mlo byt oznameno na veejnosti a vesele oslaveno. Svobodny souhlas obou stran je
podstatnou podminkou, bez nj neni manzelstvi platne.
6. Aby bylo manzelstvi pravoplatne, musi byt dosvdceno dvma dosplymi osobami a zaznamenano v
uednich dokumentech.
7. Manzelovou povinnosti je vsestranne zabezpeceni manzelky. Manzelka na to ma narok, ktery vyplyva
z uzaveni satku. Jestlize manzelka vlastni njaky majetek, z$stava ji i po uzaveni manzelstvi; manzel
nema zadna prava na jakoukoli cast jejiho majetku. Toto opateni zarucuje, ze manzelstvi bude zameno
na vznesene cile a odpouta se od vsech nehodnotnych pozemskych cil$.
Po vsech tchto opatenich je zejme, ze islam poskytuje vsechny mozne zaruky ke s"astnemu manzel-
stvi, pevnemu zakladu neustale harmonie a staleho klidu. Islam si vsak soucasn uvdomuje promnlivost
a nkdy i nepedvidatelnost lidskeho chovani, a pocita proto se vsemi neocekavanymi udalostmi. Jak jsme
uz ekli, manzelstvi ma vznesene a poctive cile, ktere se museji plnit. Islam nepijima ani neuznava man-
zelstvi, ktere neni Iunkcni nebo ucinne. Manzelstvi musi byt uspsne, nebo zadne. Manzelstvi je pilis
vazna smlouva, nez aby bylo nemnne nebo neucinne, jestlize pestane slouzit svym cil$m nebo pestane
nalezit Iungovat, m$ze byt ukonceno rozvodem, ktery zachovava vsechna prava obou manzel$. Je tomu
tak proto, ze nema smysl udrzovat cist Iormalni a bezcennou smlouvu, je teba oprostit clovka od pout
slib$, ktere nemohou byt cestn dodrzeny.
105
Kdyz islamske manzelstvi, ktere je zalozeno na uvedenych principech a vedeno uvedenymi opateni-
mi, nespravn Iunguje, pak se mu do cesty musely postavit opravdu zavazne pekazky, nco, co nelze
vyesit smirem. V takove situaci je mozne pouzit rozvodu. Jde vsak o posledni, nouzove vychodisko a
Prorok je lici jako jedno z nejnechutnjsich zakonnych opateni ped zraky Bozimi. Nez se vsak lide k
tomuto konecnemu a zouIalemu kroku rozhodnou, musi podniknout nkolik pokus$, a to v nasledujicim
poadi:
1. Manzele se musi pokusit urovnat sve spory a vyesit problemy sami mezi sebou.
2. Jestlize neuspji, pak musi byt vybrani dva smirci, jeden za manzela a jeden za manzelku, ktei maji za
ukol dosahnout smiru mezi nimi a urovnat spory.
3. Jestlize ani to nepom$ze, pak je mozne pistoupit k rozvodu.
Islamske pravo naizuje, aby pi rozvodu ob strany s rozvodem souhlasily, a zajis"uje kazdemu z
manzel$ pravo navrhnout rozvod. Neomezuje tedy pravo navrhnout rozvod jen na manzela nebo na man-
zelku. Oba mohou vyuzit prava navrhu. Jestlize se jeden z nich neciti s druhym s"astny, avsak partner
rozvod odmita, pak musi zasahnout soud a pomoci danemu manzelu dosahnout rozvodu. Povinnosti prav-
nik$ je dohlednout na zachovani prav obou stran, a aby zadna z nich nebyla nijak poskozena.
Po rozvodu nasleduje cekaci doba - obvykle jde o ti az dvanact msic$ - bhem niz je rozvedena zena
pln zabezpecovana byvalym manzelem. Nem$ze se ped uplynutim tohoto obdobi provdat za jineho mu-
ze. Cekaci obdobi je pro oba dalsi moznosti k odpovdnjsimu zvazeni jejich postoj$ a k deIinitivnimu
rozhodnuti, zda budou zit trvale oddlen. Jestlize se bhem tohoto obdobi rozhodnou zit opt spolecn,
pak tak mohou ucinit. Vlastn jsou k obnoveni souziti vybizeni, protoze oddleny zivot jim vtsinou po-
m$ze vazit si vice jeden druheho a mit se radi. Po uplynuti cekaciho obdobi ma rozvedena zena pravo
provdat se za jineho muze. Byvali manzele uz pak k sob nemaji zadne povinnosti.
Jestlize se rozvedena zena a jeji byvaly manzel rozhodnout zit opt spolecn, bude se jejich nove man-
zelstvi povazovat za upln nove. Jestlize se jejich vztahy nezlepsi, mohou se pak uchylit opt k rozvodu,
pak se opt mohou vzit, jestlize si to peji. Jestlize vsak ani teti manzelstvi neuspje, pak je mozne pi-
stoupit ke konecnemu rozvodu.
Umoznnim rozvodu vyhlasuje islam sv$j postoj, ze nelze trpt nes"astna, chladna a stagnujici man-
zelstvi, ktera jsou skodlivjsi nez rozvod. Protoze se rozvod odehrava jako postupny proces, ohlasuje se
dvakrat a ob strany maji pilezitost obnovit sve souziti, islam tedy nabizi vsechny mozne pilezitosti k
docileni ucinneho a smysluplneho manzelstvi. Islam je pipraven esit vsechny mozne problemy a vyrov-
nat se se vsemi situacemi. Umoznnim rozvodu se instituce manzelstvi nijak neohrozuje. Naopak, rozvod
je jakousi pojistkou, protoze spatny clovk vi, ze utlacovany partner se pomoci rozvodu m$ze od nj a od
nespravedlnosti a skod jim napachanych osvobodit. Protoze si ob strany uvdomuji, ze manzelstvi je
zavazne, jen pokud je Iunkcni a uspsne, udlaji vsechno pro to, aby naplnili sve manzelstvi, nez ze pro-
vedou nco, co by mohlo pokracovani manzelstvi ohrozit. Kazdy z nich si proto sveho partnera vybira
velmi opatrn.
Kdyz islam umozuje rozvod prostednictvim vzajemne dohody nebo zasahem soudu ve jmenu posko-
zeneho partnera, stoji pevn na strazi moralky a lidske d$stojnosti. Nenuti clovka, aby trpl nespravedl-
nost a ublizovani ze strany nevrneho partnera. Nezene lidi k nemoralnostem a nemravnemu chovani.
ika jim toto: bu spolu zijte legaln a s"astn, nebo se rozejdte slusnym a d$stojnym zp$sobem. Na
islamu je v tomto ohledu moraln a lidsky nejvyznamnjsi, ze nenuti zadnou osobu snizovat vlastni d$-
stojnost a degradovat vlastni moralku jen kv$li dosazeni rozvodu. Muslim se nemusi ,separovat' od sve-
ho partnera na nkolik let, aby dosahl rozvodu. Poskytnuti rozvodu ani nezavisi na cizolozstvi.
,,Separace', jak ji chapou v jinych systemech, m$ze zahrnovat, a vtsinou skutecn zahrnuje, nemoralni a
nemravne ciny. V pipad takove ,separace' nem$ze clovk vyuzivat sva prava a nem$ze plnit sve man-
zelske povinnosti. On nebo ona jsou uedn sezdani, ale jak se jim libi jejich manzelsky zivot? Muz je
svazan, jak nejvic to jde, pitom je vsak tak volny, ze se na nj zadne zakazy nevztahuji. Nem$ze dosah-
nout rozvodu, nem$ze se znovu ozenit, existuje vsak njake pravni omezeni mimomanzelskych styk$?
M$ze vstoupit do pokoje s kym chce bez jakekoli kontroly a omezovani. Jde o vci, ktere se dji kazdy
den, a neni teba je ze siroka licit. ,Separace' takoveho druhu by snad nkomu mohla pomoci konecn
dosahnout rozvodu, avsak jak vysokou cenu je nutno zaplatit moralce a jak vysokou cenu musi platit
106
spolecnost! Nco takoveho islam nem$ze nikdy pijmout nebo pipustit, protoze by se tak narusil cely
system moralnich hodnot, jichz si islam velice vazi.
Uvazujeme-li o cizolozstvi a vime-li, ze nktere systemy je pokladaji za d$vod k rozvodu, m$zeme ici
jen tolik: pokouje to lidskou d$stojnost a skodi moralce, kdyz se clovk musi dopustit cizolozstvi nebo je
pedstirat, aby dosahl rozvodu. Pohled islamu na cizolozstvi jiz byl objasnn. Ve vtsin pipad$ se lide
nerozvadji, protoze se dopustili cizolozstvi, nebo protoze pedstiraji, ze se ho dopustili, ale dopoustji se
cizolozstvi, nebo pedstiraji, ze se ho dopustili, aby dosahli rozvodu, protoze jinak by rozvodu nedosahli.
Opravdu zpatecnicky a nanejvys nechutny zp$sob lidskych vztah$!
Takove je tedy stanovisko islamu v teto vci. Jestlize je rozvod manzelstvi nutny jako posledni a ne-
vyhnutelne eseni, pak musi byt udlen d$stojn a s nalezitou uctou. Aplikujeme-li islam na manzelsky
zivot, nez$stava zadna moznost pro ,separaci' nebo ,cizolozstvi' jako zakladu pro rozvod. Stejn tak ale
nep$jde o snadny rozvod a la Hollywood, ktery vznikl jako extremni reakce na extremni tvrdost. Kazdy
system, ktery se zabyva lidskou pirozenosti, musi byt realisticky a mirny, musi byt schopen pruznosti za
vsech okolnosti, musi byt schopen poradit si za vsech podminek. Jinak by takovy system byl sebeznicujici
a neml pevne zasady, v islamu vsak takovy stav nastat nem$ze (viz Koran, 2:224-232; 4:34-35; 4:127-
130).
Tuto kapitolu uzaveme jednou poznamkou. V prakticky kazde zname spolecnosti a nabozenstvi exis-
tuji zp$soby, jak ukoncit manzelstvi. Poplatky za rozvod v pr$myslovem svt prudce rostou a zakony o
rozvodu se soucasn uvoluji. Rozvod v islamu vsak z$stava vyznamnym moralnim aktem. B$h partne-
r$m naizuje, aby byli k sob laskavi a trplivi, a pipomina jim tuto skutecnost: Jak m$zete nco nesnaset
u sveho partnera, kdyz v nj B$h vlozil tolik dobra a cti? Manzelsky par si je jisty Bozi pomoci, jestlize to
spolu mysli dobe, a z$stava spolu. Jestlize se vsak musi rozejit, rozvedou se bez pocit$ kivdy a ne-
navisti. Jestlize se partnei rozejdou pocestn a na urovni, B$h jim zajisti i nadale svou vsezahrnujici mi-
lost. Cele manzelske dni se od zacatku az do konce sousteuje kolem viry v Boha, cele se na ni orien-
tuje. Verse pojednavajici o rozvodu nejsou suche pravnicke Iormulky; zacinaji a konci moralnim nabada-
nim nejvyssi urovn. Moralni zavazky obou stran pesahuji datum rozvodu. Cela zalezitost je vtlena do
vysoce moralniho systemu, takze rozvod se povazuje pedevsim za moralni akt.
5.Postaven zeny v islmu
Postaveni zeny v islamu nepedstavuje zadny problem. Postoj Koranu a prvnich muslim$ dosvdcuje,
ze zena je pinejmensim stejn tak zivotn d$lezita jako muz a ze neni horsi nez muz, ani ze nepati k
njakemu nizsimu zivocisnemu druhu. Kdyby se nevyskytl vliv cizich kultur, nikdy by muslimove nemu-
seli tuto otazku esit. Zenu vzdy povazovali za zcela rovnopravnou s muzem. Dive, za prvnich muslim$,
tato otazka nepedstavovala zadne obtize.
Abychom pochopili, jake misto zen vymezil islam, mli bychom pohlednout na problemy zen v pe-
dislamske ee a v modernich spolecnostech. Islam dal zen takova prava a vysady, jaka nemla za zadne-
ho jineho nabozenskeho nebo ustavniho systemu. K tomuto zavru dojdeme, studujeme-li problem jako
celek, srovnavaci metodou, spis nez jednotliv. Prava a povinnosti zeny jsou stejne jako prava a povin-
nosti muze, to vsak neznamena, ze jsou totozne. Rovnost a totoznost jsou dv odlisne zalezitosti. Rozdil
je pochopitelny, protoze muz a zena nejsou stejni, ale byli stvoeni jako rovnocenne bytosti. Jestlize si to
uvdomime, je vse jasne. Je prakticky nemozne najit dva stejne muze nebo dv stejne zeny.
Rozdil mezi rovnosti a totoznosti ma obrovsky vyznam. Touzime po rovnosti, je spravedliva a sprav-
na; to vsak nelze ici o totoznosti. Lide nebyli stvoeni jako stejne bytosti, byli vsak stvoeni jako bytosti
rovnopravne. Jestlize si tento rozdil uvdomime, pak nezbyva prostor pro myslenku, ze zena je horsi nez
muz. Neexistuje d$kaz, z nhoz lze vyvozovat, ze zena je men d$lezita nez on jen proto, ze jeji prava
jsou jina nez prava muze. Kdyby zena byla s muzem totozna, pak by byla jednoduchym dvojnikem muze,
jenze to neni pravda. Islam tedy poskytuje zen stejn siroka prava, avsak ne totozna - islam tak proka-
zuje, ze se zenou nalezit zabyva, pijima ji a uznava ji za nezavislou osobnost.
Islam nenazyva zenu vyplodem ablovym. ani ji neoznacuje za sem pekelne. Stejn tak islam nestavi
muze na misto pana zeny, ktera nema jinou volbu, nez se jeho vlad podidit. A nebyl to islam, ktery pi-
sel s otazkou, zda zena ma, nebo nema dusi. Nikdy v historii islamu zadny muslim nepochyboval o lidske
podstat zeny o existenci jeji duse nebo jinych vyznacnych duchovnich vlastnostech. Na rozdil od jinych
rozsienych pedstav islam neobviuje z prvotniho hichu jen Evu. Koran zcela jasn ika, ze pokouseni
byli oba, Eva i Adam, ze oba zhesili, ze Bozi odpustni bylo zaruceno obma po pokani a ze je B$h
107
oslovoval vzdy spolecn (2:35-; 7:19; 27:117-123). Ve skutecnosti Koran ika, ze za prvotni hich nese
vtsi dil zodpovdnosti Adam; prav ze zodpovdnosti za prvotni hich vyrostly pedsudky a podeziva-
vost v$ci zenam a jejich skutk$m. Islam vsak takove pedsudky nijak neospravedluje, protoze Adam i
Eva chybovali stejn, a jestlize obviujeme Evu, pak musime stejn, nebo i vice obviovat Adama.
4)
Postaveni zeny v islamu je zcela jedinecne, zcela novatorske, nepodoba se postaveni zeny v zadnem
jinem systemu. Jestlize se podivame na vychodni komunisticke zem nebo na demokraticke narody, vi-
dime, ze zena tam nezije s"astn. Jeji postaveni neni zavidnihodne. Musi tvrd pracovat, aby mohla zit,
nkdy dokonce vykonava stejnou praci jako muz, pitom za nizsi mzdu. Je ji dopana jista davka svobody,
ktera je nkdy az libertinska. Aby se zeny dostaly tam, kde dnes jsou, musely cela desitileti a staleti tvrd
bojovat. Aby zena ziskala pravo na vzdlani a pravo na praci a vydlek, musela podstoupit adu bolest-
nych obti a vzdat se mnoha pirozenych prav. Aby dosahla postaveni lidske bytosti s dusi, musela tvrd
platit. Pes vsechny tyto nakladne obti a bolestne boje vsak tato zena nedosahla toho, co islam stanovil
Bozim naizenim muslimske zen.
Prava zeny v moderni dob nebyla udlena dobrovoln, z pouhe laskavosti v$ci zen. Moderni zena
dosahla sveho nynjsiho postaveni silou a ne pirozen nebo vzajemnym souhlasem Boziho uceni. Mu-
sela si svou cestu vybojovat a pomohly ji r$zne okolnosti. Nedostatek muz$ ve valecnych dobach, eko-
nomicke tlaky a pozadavky pr$mysloveho rozvoje donutily zenu opustit sv$j domov, pracovat, ucit se,
bojovat o zivot, jevit se rovnopravnou s muzem, bzet zivotni zavod s muzem bok po boku. Nktere
okolnosti ji donutily, avsak i ona si vynutila svou cestu, a tak dosahla sveho nynjsiho postaveni. Jina vc
je, zda zeny byly s tmito okolnostmi spokojeny a zda jsou spokojeny s vysledky sveho boje. Pravda je
vsak takova, ze veskera prava, jimz se moderni zena tsi, nedosahuji urovn prav jeji muslimske kolegy-
n. Islam zarucuje zen prava, ktera odpovidaji jeji pirozenosti, poskytuje ji plne bezpeci a chrani ji ped
nepijemnymi a nejistymi zivotnimi okolnostmi. Snad zde nemusime vypocitavat, co vsechno je spojeno s
postavenim moderni zeny, a rizika, ktera podstupuje pi zajis"ovani sveho zivobyti nebo postaveni. Do-
konce ani neni teba detailn licit vsechny utrapy a obtize, jez ji obklopuji jako vysledek boje za takzvana
zenska prava. Nechceme ani zd$razovat situaci mnoha nes"astnych domacnosti, ktere se rozpadaji vinou
prav tchto ,prav' a ,svobody', na nz je moderni zena pysna. Vtsina dnesnich zen ma dnes pravo na
svobodu volneho pohybu, prace a vydlku a pedstiraji, ze jsou s muzi rovnopravne, avsak musime po-
znamenat, ze pracovni cinnost zen jde na vrub jejich rodin. To vse je zejme a jasne. Dostatecn zname
vsak neni postaveni zeny v islamu. V nasledujicich adcich se pokusime shrnout islamsky postoj k zen.
1. Islam zenu uznava za plneho a rovnopravneho partnera muze v rozmnozovani lidstva. Muz je otcem,
zena je matkou, oba dva jsou naprosto nezbytni k vytvoeni noveho zivota. Jeji role neni tedy o nic mensi
nez role muze. V tomto partnerstvi ma vzdy a vsude stejny podil: ma pravo na stejna prava, pebira stej-
nou zodpovdnost a je v ni skryt stejny dil lidskosti a vlastnosti jako v jejim partnerovi. B$h o rovno-
pravnem postaveni lidske rasy pravi:
Lide, vru jsme vas stvoili z muze a zeny a ucinili jsme z vas narody a kmeny, abyste se vzajemn
poznali... (Koran, 49:13, srovnej 4:1).
2. Zena je rovnopravna s muzem ve sdileni osobnich a spolecnych povinnosti a v ziskavani odmny za
sve skutky. Je povazovana za nezavislou osobu obdaenou lidskymi vlastnostmi a hodnou duchovnich
poteb. Jeji lidska pirozenost neni mensi, ani vtsi nez pirozenost muzova. Oba pati ke stejnemu druhu.
B$h pravi:
A Pan jejich je vyslysel: ,Nedopustim vru, aby se ztratil skutek
jediny, ktery kdokoliv z vas ucini, a" je to muz ci zena, vzdy" jeden k druhemu patite... (3:195, srov-
nej 9:71; 33:35-36; 66:19-21).
3. Je rovnopravna s muzem, pokud jde o pistup ke vzdlani a vdni. Kdyz islam muslim$m naizuje,
aby se vzdlavali, nedla zadny rozdil mezi zenou a muzem. Ped tem ctrnacti staletimi Muhammad
prohlasil, ze povinnosti kazdeho muslima je zajimat se o vzdlani bez ohledu na to, zda jde o muze, ci
zenu. Tento vyrok byl velmi jasny, a muslimove ho proto v djinach naplovali.
4)
Souvislosti s touto kapitolou hledej v pedesle kapitole Pojem hichu.
108
4. Zena ma pravo na svobodu nazoru stejn jako muz. Jeji rozumne nazory se berou v uvahu a nelze je
opomijet jen proto, ze jsou to nazory zeny. V Koranu a v djinach se casto vyskytly pipady, kdy zena
nejenze svoje nazory svobodn vyjadovala, ale take se zapojovala do vaznych debat se samotnym Proro-
kem a s jinymi muslimskymi v$dci (Koran. 58:1- 4; 60:10-12). Krom toho se objevily i pipady, kdy
muslimske zeny vyjadovaly svoje nazory na zakonodarstvi a stavly se proti kaliI$m, ktei pak rozumne
argumenty tchto zen pijaly. Zvlas" pozoruhodny piklad tohoto druhu se udal za kaliIatu Umara Ibn al-
Chattaba.
5. Historicke zaznamy dosvdcuji, ze se zeny za prvnich muslim$ zucastovaly veejneho zivota, zvlas" v
obdobich zvyseneho nebezpeci. Zeny doprovazely muslimske armady, osetovaly ranne, pipravovaly
zasoby, slouzily bojovnik$m atd. Nebyly zaveny za zeleznymi mizemi, nikdo si o nich nemyslel, ze jsou
bezcenna stvoeni, a nikdo jim neupiral dusi.
6. Islam zarucuje zenam stejna prava uzavirat smlouvy, podnikat, vydlavat a mit oddlene vlastnictvi.
Zenin zivot, jeji majetek, jeji cest jsou stejn posvatne jako u muze. Jestlize se zena dopusti njakeho pe-
stupku, jeji trest neni vtsi nebo mensi nez trest udleny v podobnem pipad muzi. Bylo-li ji ukivdno
nebo ublizeno, ma pravo na nalezitou nahradu, ktera ma stejnou vysi jako nahrada pipisovana v po-
dobnych pipadech muzi (2:178; 4:45, 92-93).
7. Islam se nespokojuje s pouhym konstatovanim tchto Iakt$. Uklada adu opateni, aby je uvedl do zi-
vota jako nedilne clanky viry. Nikdy netrpi lidi, ktei maji sklon k pedsudk$m v$ci zenam nebo k dis-
kriminaci zen. Koran neustale vycita tm, ktei se domnivaji, ze zena je horsi nez muz (16:57-59, 62;
42:47-50; 43:15-19; 53:21-23).
8. Krom uznani zeny za nezavislou lidskou bytost, ktera je stejn d$lezita pro peziti lidstva jako muz,
piznava islam zen i podil na ddictvi. Ped islamem zena nejenze nemla narok na ddicky podil, ale
ona sama byla povazovana za majetek, jenz muzi ddili. Islam z zeny - majetku zahrnuteho do ddictvi -
ucinil ddice a piznal tak zen lidske vlastnosti. Bez ohledu na to, zda je zena manzelkou, matkou, ses-
trou, nebo dcerou, vzdy dostava jisty podil z majetku zemeleho pibuzneho, dil, ktery zavisi na druhu
pibuzenskeho vztahu a na poctu ddic$. Tento podil je jeji a nikdo ji ho nem$ze vzit, nebo ji vyddit.
Dokonce i kdyby zesnuly chtl nkterou zenu vyddit a sepsal v tomto duchu posledni v$li, pak je podle
zakona neplatna. Kazdy vlastnik ma pravo ve sve posledni v$li urcit podily pouze na tetin vlastniho ma-
jetku, takze se nem$ze dotknout prav svych ddic$, muz$ i zen. Otazka rovnosti se tedy pln uplatuje i v
oblasti ddickeho prava. V zasad jsou muz i zena opravnni k ddni majetku po zesnulych pibuznych,
avsak vyse ddickych podil$ se m$ze lisit. V nkterych pipadech muz ziskava dva podily a zena jen je-
den. To vsak neni naznak nadazenosti muze nad zenou. D$vody, proc muz dostava v tchto zvlastnich
pipadech vice nez zena, jsou tyto:
Za prve, muz je osoba naprosto zodpovdna za peci o zenu, svou rodinu a ostatni dalsi potebne pi-
buzne. Podle zakona ma povinnost pijimat veskerou Iinancni zodpovdnost a zivit podle toho osoby, jez
jsou na nm zavisle. Rovnz tak je jeho povinnosti Iinancn pispivat na vsechny dobre spolecenske zale-
zitosti. Muz nese bemeno veskerych Iinancnich vydaj$.
Na druhe stran zena zadnou Iinancni zodpovdnost nema, s vyjimkou svych vlastnich Iinancnich vy-
daj$ na luxusni vci, ktere zeny rady vlastni. Einancn je zena zabezpecena a vyzivovana. Je-li manzel-
kou, pak ji zivi jeji manzel, je-li matkou, pak je zivitelem syn, je-li dcerou, pecuje o ni otec, je-li sestrou,
pak se o ni stara bratr atd. Jestlize nema zadne pibuzne, na ktere by se mohla spolehnout, pak otazka d-
dictvi nevznika, protoze neni co ddit a nikdo ji nema co odkazat. Pesto vsak nebude takova zena hlado-
vt; starost o ni spociva na cele spolecnosti, na statu. M$ze ziskavat podporu nebo ji sezenou praci, aby si
mohla opatit zivobyti, a vsechny penize, ktere vydla, budou jeji. Jestlize by se v jejim postaveni ocitl
muz, byl by stale zodpovdny za svou rodinu a mozna za vsechny sve pibuzne, ktei by potebovali jeho
pomoc. Takze nejobtiznjsi vc, Iinancni odpovdnost, je v pipad zeny siln omezena, zatimco odpo-
vdnost muze je Iakticky neomezena.
109
Za teti, kdyz zena dostava men nez muz, nepichazi o nic, co by si snad zaslouzila praci. Zddny
majetek neni vysledkem jejiho vydlku nebo jejich snah. Je to nco, co k lidem pichazi z nestranneho
zdroje, je to nco ziskaneho nadavkem nebo zvlas". Je to nco, o co muz ani zena nemohli usilovat. Je to
druh pomoci, a jakakoli pomoc by mla proto byt rozdlena podle nalehavych poteb a odpovdnosti,
zvlas" kdyz se toto rozdlovani idi Zakonem Bozim.
Na jedne stran tedy mame muzskeho ddice obtizeneho vsemi moznymi Iinancnimi povinnostmi a
zavazky. Na druhe stran mame ddicku, ktera zadne Iinancni povinnosti nema, a kdyz, tak velmi male.
Mezi nimi lezi urcity majetek, pomoc, ktera se ma rozdlit podle ddickych prav. Kdybychom zen upeli
podil na ddictvi, bylo by to v$ci ni nespravedlive, protoze byla v pibuzenskem vztahu k zesnulemu.
Kdybychom ji vsak dali stejny dil jako muzskemu ddici, bylo by to nespravedlive v$ci nmu. Aby tedy
islam nepachal nespravedlnost na zadne stran, dostava muz vtsi cast zddneho majetku na pomoc po-
tebam sve rodiny a spolecenskym povinnostem. Pitom islam neopomiji ddicku a poskytuje ji jistou
cast na uspokojeni jejich osobnich poteb. Ve skutecnosti je islam mnohem laskavjsi k ddicce nez k
muzskemu ddici. Lze ici, ze z celkoveho pohledu jsou prava zeny stejna jako prava muze, pestoze ne-
jsou totozna (viz Koran, 4:11-14, 176).
9. V nkterych pipadech svdceni se pi jistych obcanskych smlouvach vyzaduji dva muzsti svdkove
nebo jeden muz a dv zeny. To vsak opt neni zadny naznak diskriminace zen. Je to opateni, ktere zajis-
"uje prava smluvnich stran, protoze zena zpravidla nema takove zkusenosti z praktickeho zivota jako
muz. Nedostatek zkusenosti m$ze zp$sobit i ujmu nktere stran v jakekoli smlouv. Proto zakon vyza-
duje alespo dv zeny a jednoho muze. Jestlize jedna zena, svdkyn, nco opomene, druha ji to pipo-
mene. Nebo kdyz jedna udla z nedostatku zkusenosti chybu, pak ji druha zena pom$ze chybu napravit.
Jde o opateni, ktere ma za cil zajistit smluvni poctivost a spravne jednani mezi lidmi. Ve skutecnosti tak
zena dostava moznost uplatnit se v obcanskem zivot a uskutecovat spravedlnost. Nedostatek zkusenosti
vsak v zadnem pipad neznamena, ze je zena horsi nez muz. Kazda lidska bytost to ci ono postrada, ni-
kdo vsak nepochybuje o lidskem statutu zeny nebo muze (2:282).
5)
10. Zena se tsi nkterym vysadam, o nz je muz ochuzen. Je osvobozena od urcitych nabozenskych po-
vinnosti, napiklad modliteb a p$stu v obdobi msick$ a sestinedli. Nemusi navstvovat povinna patecni
shromazdni. Je osvobozena od veskerych Iinancnich zavazk$. Jako matka ma ped zrakem Bozim vice
uznani a vyssi postaveni (3:14-15; 46:15). Prorok potvrdil tuto cest, kdyz prohlasil, ze raj spociva pod
chodidly matek. Zena ma narok na ti ctvrtiny synovske lasky a laskavosti, na otce zbyva jen jedna ctvrti-
na. Jako nevsta m$ze od sveho nastavajiciho manzela pozadovat pislusne vno, ktere ji bude nalezet.
Ma pravo na naproste zabezpeceni a vyzivu ze strany manzela. Nemusi pracovat nebo se s manzelem po-
dilet na rodinnych vydajich. Po uzaveni manzelstvi ma pravo na vlastnictvi vseho, co ji ped svatbou pa-
tilo, a manzel nema pravo na zadnou cast jejiho majetku. Jako dcera nebo sestra ma pravo na bezpeci a
zabezpeceni ze strany sveho otce nebo bratra. To je jeji vysada. Jestlize si peje pracovat nebo se zivit
sama, podilet se na povinnostech sve rodiny, m$ze tak cinit za pedpokladu, ze je pi tom zabezpecena
jeji cest a mravni cistota.
11. Zaazeni zeny za muze pi modlitbach neznamena, ze je horsi nez on. Zena, jak jsme jiz ekli, je
osvobozena od navstv shromazdni, ktera jsou pro muze povinna. Jestlize vsak zena tyto modlitby na-
vstvuje, stoji ve zvlastnich adach skladajicich se pouze z zen, stejn jako nedosple dti stoji ve zvlast-
nich adach za dosplymi muzi. Je to modlitebni pravidlo, nejde o stanoveni vyznamu pohlavi. V adach
muz$ stoji hlava statu vedle chudaka. Muzi nejvyssiho postaveni ve spolecnosti stoji pi modlitbach vedle
muz$ s postavenim nejnizsim. System ad pi modlitbach byl zaveden, aby se kazdy mohl soustedit na
meditace. Je velice d$lezite uvdomit si, ze muslimske modlitby nejsou prostou recitaci nebo zpvem
pisni. Modlitby zahrnuji take r$zne ukony, pohyby, stani, klanni, padani na tva. Kdyby muzi stali s ze-
nami ve stejnych adach, mohlo by to rozptylovat, odvadt jejich pozornost. Mysl modliciho by mohla
5)
Je zajimave, ze v jistych vcech svdci pouze zena a jeji posudek ma rozhodujici platnost. Nepipousti se pitomnost muz-
skeho svdka a neni teba dalsi zeny. Navic svdectvi o smlouvach a obchodnich jednanich neni vysadou, ale povinnosti (Ko-
ran, 2:282-283), kterou je nutno vykonat. Jestlize ma zena dil teto povinnosti o polovinu ulehcen, pak to lze stzi nazvat po-
penim jejich prav; nanejvys jde o osvobozeni nebo o ulehceni.
110
byt naplnna obsahem neslucitelnym s modlitbou a vykolejena z jasne cesty meditaci. Vysledkem by pak
byla ztrata smyslu modliteb, protoze cizolozstvi spachane okem, nebo" oko -pohlizi-li na zakazane vci -
se m$ze provinit cizolozstvim stejn jako srdce. K tomu zadna muslimska zena anebo muslimsky muz
nema povoleno dotykat se bhem modliteb tla osoby opacneho pohlavi. Kdyby vsak muzi a zeny stali pi
modlitbach vedle sebe, pak se nemohou vyhnout tlesnemu kontaktu. Modli-li se navic zena ped muzem,
nebo vedle nj, je velmi pravdpodobne, ze nktera cast jejiho tla m$ze byt pi klanni nebo padani na
tva odhalena. Muzske oko m$ze pohlednout na odhalenou cast tla, zenu to znervozni a pravdpodobn
ji to odvede od modliteb nebo dokonce k nemistnym myslenkam. Takze aby se ncemu podobnemu za-
branilo, aby se dosahlo vyssiho soustedni na meditaci a cistych myslenek, aby bylo dosazeno harmonie
a adu mezi modlicimi se, aby byl naplnn pravy ucel modliteb, proto naizuje islam system ad, kde muzi
stoji v pednich adach, za nimi dti a za dtmi stoji zeny. Kazdy, kdo ma ponti o povaze a smyslu mus-
limskych modliteb, okamzit pochopi moudrost organizace ad v tomto systemu.
12. Muslimska zena je vzdy spojovana se starou tradici znamou jako ,zavoj'. Podle islamu by se zena
mla zkraslovat zavojem pocestnosti, d$stojnosti, cistoty a neporusenosti. Mla by se zdrzet vsech skutk$
a gest, ktere by mohly rozdmychat vase jinych lidi nez jejiho zakonneho manzela, nebo gest, ktera by
mohla vzbudit nekale podezeni o jeji moralce. Zena je nabadana, aby neukazovala sve Iyzicke p$vaby a
kouzlo ped cizinci. Zavoj, jenz si musi natahnout, je zavojem, ktery ochrani jeji dusi od slabosti, jeji my-
sl od domyslivosti a jeji osobnost od demoralizace. Islam ma velky zajem na zachovalosti zeny na zabez-
peceni jeji moralky a moralnich zasad a na ochran jejiho charakteru a osobnosti (srovnej Koran, 24:30-
31).
13. Je jiz zejme, ze postaveni zeny v islamu je neobvykle vysoke a realisticky vhodne pro jeji povahu.
Jeji prava a povinnosti jsou stejne jako prava muze, coz vsak neznamena, ze jsou totozna. Jestlize je v
urcite zalezitosti o nco ochuzena, ziskava v jinych oblastech plnou nahradu. Skutecnost, ze je zenskeho
pohlavi, nema vliv na jeji postaveni clovka nebo nezavislost osobnosti, a neni to ani d$vod k ospravedl-
ovani pedsudk$ nebo nespravedlnosti v$ci zen. Islam ji dava tolik, kolik se od ni vyzaduje. Jeji povin-
nosti se nadhern dopluji s jejimi pravy. Udrzuje se rovnz rovnovaha mezi pravy a povinnostmi, zadna
strana nepevazuje druhou. Postaveni zeny je jasn vysvtleno v koranskem versi, ktery m$zeme pelozit
takto:
A ony maji pro sebe stejne pravo jako oni podle zvyklosti, nicmen muzi jsou o stupe vyse (zvyhod-
nni v jistych zp$sobech ddni)
(2:228).
Onen stupe neznamena nadvladu nebo uzakonni takove nadvlady nad zenami. Odpovida vyjimec-
nym zavazk$m muze a dava mu jistou nahradu za jeho neomezene povinnosti. Vyse zminny vers se
vzdy vyklada ve svtle dalsiho verse (4:34).
6)
Prav tyto vyjimecne zavazky poskytuji muzi v jistych ekonomickych ohledech vyssi stupe nez zen.
Nejde pitom o vyssi stupe lidskosti nebo charakteru. Nejde ani o nadvladu jednoho pohlavi nad druhym
nebo snad o utlacovani. Je to rozdlovani hojnosti Bozi podle poteb pirody, jejiz stvoitel je B$h. A On
vi nejlepe, co je dobre pro zenu a co je dobre pro muze. B$h ma naprostou pravdu, kdyz prohlasuje:
Lide, bojte se Pana sveho, jenz stvoil vas z bytosti jedine a stvoil z ni manzelku jeji a rozmnozil je
oba v mnozstvi velke muz$ a zen (4:1).
6)
Porovnej divjsi kapitolu nazvanou Rodinny zivot.
111
DODATEK I
KORAN A JEHO MOUDROST
Koran jen nejvtsim darem Boha lidstvu a jeho moudrost ma zcela jedinecnou povahu. Kratce eceno,
ucel teto Knihy je strazit pedchozi zjeveni a obnovit vcnou pravdu Bozi, vest lidstvo po pime stezce a
urychlit dusi clovka, probudit lidske svdomi a osvitit lidskou mysl.
Koran je Slovo Bozi zjevene Muhammadovi Svatym Duchem Gabrielem a lidska pedstavivost neni
schopna vytvoit nic, co by se teto knize podobalo. Muhammadovi spolecnici byli podle vseobecneho
soudu nejvtsimi mistry arabskeho jazyka a mli obrovskou touhu vytvoit text, ktery by s Koranem mohl
soupeit. Ale nepodailo se jim vytvoit nic, co by se Koranu jen piblizilo obsahem nebo stylem. Mu-
hammad pitom neml zadne Iormalni vzdlani a nedlal s tim zadne tajnosti. Jeho nejvtsi zasluhou je,
ze byl negramotnym clovkem, ktery vzesel z negramotnych lidi, aby ucil cele lidstvo, gramotne, ci ne-
gramotne, pravemu poselstvi Bozimu. To je prvni skutecnost, ktera se tyka Koranu, Slova Boziho.
Druha skutecnost tykajici se teto skvle knihy je nepopiratelna hodnovrnost jejiho obsahu a uspoa-
dani, tedy vlastnost, jakou se nevyznacuje zadna dalsi kniha, a zadna jina se ji ani pravdpodobn vy-
znacovat nebude. Hodnovrnost Koranu neponechava misto pochybnostem o cistot, p$vodnosti a ucele-
nosti jeho textu. Seriozni vdci, muslimove i nemuslimove, se mimo vsechny pochybnosti shodli, ze Ko-
ran, ktery dnes uzivame, je touz knihou, kterou dostal Muhammad, kterou ucil, zil a odkazal lidstvu ped
tem ctrnacti staletimi. Nktere skutecnosti mohou ilustrovat zcela vyjimecnou hodnovrnost Koranu:
1. Koran byl zjeven v castech a postupn, ale nikdy nepostradal jistou Iormu uspoadani. Nazev Koran
naznacuje, ze to byla kniha uz Od uplneho zacatku (Koran, 2:2; 41:41- 42). Uspoadani Koranu a postup-
ne zjevovani jeho pasazi bylo v souladu s planem a v$li Bozi, s v$li, ktere se Muhammad a jeho spolecni-
ci podvolili (25:32; srovnej 75:17).
2. Arabove byli znami svym nesmirn vybrousenym literarnim vkusem, ktery jim umozoval oceovat
dobra literarni dila. Koran byl podle jejich jednomyslneho soudu a vkusu nejvtsim literarnim dilem. Byli
dojati jeho nalehavym tonem a pitahovala je take jeho neobvykla krasa. Nasli v nm nejvtsi uspokojeni
a nejhlubsi radost a rozhodli se knihu recitovat a vtisknout do pamti. Koran byl a stale je obdivovan,
citovan a uctivan vsemi muslimy i mnoha nemuslimy.
3. Kazdy muslim, muz i zena, je povinen recitovat cast Koranu kazdy den pi modlitbach a bhem noc-
nich modliteb. Recitace Koranu je pro muslimy vysokou Iormou kultu a denni zalezitosti.
4. Arabove byli obecn negramotni lide, a museli se proto spolehat tem zcela na svou pam", aby si
uchovali v pamti basn a pasaze, ktere se jim nejvice libily. Byli rovnz znami vybornou pamti, v niz
uchovavali sve literarni ddictvi. Koran byl vsemi lidmi s literarnim vkusem povazovan za nenapodobi-
telny. Takze se snazili vtisknout si jej do pamti co nejvyraznji a nejuctivji.
5. Bhem Muhammadova zivota zili odborni pisai a jmenovani zapisovatele Zjeveni. Pokazde, kdyz
Muhammad obdrzel vers nebo uryvek, okamzit naidil pisa$m, aby ji pod jeho dohledem zaznamenali.
Vse, co tito lide zapsali, zkontroloval a potvrdil samotny Prorok. Bylo kontrolovano kazde slovo a kazda
pasaz byla upravena do spravne podoby.
6. V dob, kdy bylo zjeveni dokonceno, mli muslimove mnoho uplnych verzi Koranu. Recitovali je,
ucili se je nazpam", studovali je a pouzivali v kazdodennim zivot. Pokazde, kdyz vznikl rozpor, obratili
se s vci na samotneho Proroka, aby zalezitost urovnal, nkdy slo o text nebo jeho smysl ci o jeho intona-
ci.
7. Po Muhammadov smrti se Koran uchovaval v mnoha muslimskych hlavach a v mnoha zaznamech.
Avsak ani tento Iakt neuspokojil Abu Bakra, prvniho kaliIa, ktery se bal, ze po smrti velkeho mnozstvi
lidi, ktei Koran znali nazpam", v bitvach, by mohlo dojit k vaznym zmatk$m ve vci Koranu. Proto se
112
radil s nejvtsimi autoritami a pak Zajdovi Ibn Thabitovi, Muhammadovu vrchnimu zapisovaci Zjeveni,
svil ukol zapsat standardni a uplnou verzi Knihy ve stejnem poadku, v jakem ji autorizoval samotny
Muhammad. Ucinil tak pod dohledem Prorokovych spolecnik$ a s jejich pomoci. Konecna a uplna verze
byla zkontrolovana a schvalena vsemi muslimy, ktei slyseli Koran pimo od Muhammada a ktei jej
umli zpamti. Stalo se to necele dva roky po Muhammadov smrti. Zjeveni byla stale jest v cerstve
pamti zapisovac$, pamtnik$ a dalsich muslimskych spolecnik$ Proroka.
8. Bhem Uthmanova kaliIatu, tedy asi patnact let po Muhammadov smrti, se kopie Koranu siily v
novych oblastech, ktere se dostaly do kontaktu s islamem. Vtsina obyvatel tchto kraj$ Muhammada
nikdy neslysela, ani nevidla. Vlivem krajovych a zempisnych cinitel$ cetli Koran s odlisnymi pizvuky.
Rozdily v recitaci a intonaci rozpoutaly v muslimske obci diskuse. Uthman situaci rychle vyesil. Po
vzajemnych poradach se vsemi vedoucimi autoritami vytvoil vybor skladajici se ze cty clen$, byvalych
zapisovac$ Zjeveni. Vsechny pouzivane kopie byly sebrany a nahrazeny jedinou standardni verzi, ktera se
mla pouzivat podle pizvuku a dialektu Kurajsovc$, coz byl dialekt a pizvuk Muhammada. Tento dia-
lekt byl pijat a standardizovan, protoze to byl nejlepsi dialekt a byl to dialekt, v nmz byl Koran zjeven.
Tak byl Koran omezen na pizvuk a dialekt muze, ktery Koran pijal. A Od tchto dob se pouziva tato
standardizovana verze bez jedine zmny slov nebo jejich azeni, ci zmny v diakritickych znamenkach.
Z tchto d$vod$ vdci dosli k zavru, ze Koran je dnes takovy, jak byl zjeven, a vzdy takovy bude.
Nikdy k nmu nebylo nic pidano; nikdy z nj nebylo nic vypustno; neobjevila se v nm zadna chyba.
Jeho historie je jasna jako denni svtlo; jeho autenticnost je nepochybna; jeho naproste uchovani je mimo
jakekoli pochybnosti.
Koran je plny neobycejn moudrosti diky svemu zdroji, svemu charakteru a rozmr$m. Moudrost Ko-
ranu se odvozuje od moudrosti jeho autora, kterym nebyl nikdo jiny nez sam B$h. Rovnz se odvozuje od
ohromne sily Knihy, ktera je nenapodobitelna a ktera se stala vyzvou vsem vzdlanym lidem. Realisticky
pistup Koranu, prakticka eseni, ktera nabizi pro eseni lidskych problem$, a vznesene cile, ktere clovku
ustanovuje, dodavaji koranske moudrosti zvlastni povahu a charakter.
Dynamismus
Nejcharakteristictjsim rysem Koranske moudrosti je, ze neni staticka, sucha. Je to druh dynamicke
moudrosti, ktera provokuje k zamysleni a zrychluje tep srdce. V teto moudrosti je silny dynamismus a
hybna sila, kterou dosvdcuji historicke d$kazy a take samotny Koran. Kdyz Muhammad poprve zahajil
Bozi poslani, byl Koran jeho jedinou silou a koranska moudrost byla jeho jedinou moudrosti. Pronikavy
dynamismus Koranu je ohromny a neodolatelny.
Existuje ada piklad$, ktere dokazuji, ze nejdynamictjsi osobnosti a nejd$raznjsi argumenty ne-
mohly dosahnout dynamicke moudrosti Koranu. B$h o Koranu mluvi jako o ruh nebo duchu a zivot,
jako o svtle, jimz vede koho chce ze sluzebnik$ svych (42:52).
Kdybychom byli seslali tento Koran na horu, byl bys ji vidl pokornou a pukajici ze strachu ped Bo-
hem. A tato podobenstvi uvadime lidem, snad budou o tom pemyslet (59:21).
Hlavnimi slovy zde jsou ruh a sad coz znamena, ze Koran dava vzniknout zivotu, probouzi dusi, vy-
zauje vedouci svtlo a pohybuje zdanliv nehybnymi pedmty. Takovy je spiritualni dynamismus, o
nmz mluvi Koran.
Prakticnost
Dalsim vyznamnym rysem Koranu je jeho prakticnost. Neupadl do oblasti zboznych pani. Jeho uceni
nevyzaduje nemozne, ani se nevznasi na r$zovych pramenech nedosazitelnych ideal$. Koran pijima clo-
vka takoveho, jaky je, a vyzaduje od nj, aby se stal takovym, jaky byt m$ze. Neoznacuje clovka za
bezmocne ci beznadjne stvoeni, odsouzene uz od narozeni k smrti, ponoene do hichu od kolebky az
do hrobu, ale kresli ho jako vznesenou, cestnou a d$stojnou bytost.
Prakticnost koranskeho uceni je zalozena na pikladu Muhammada a dalsich muslim$ v pr$bhu stale-
ti. Odlisny pistup Koranu spociva v tom, ze pokyny jsou zameny na obecne blaho clovka a jsou zalo-
zeny na moznostech, ktere clovk skutecn ma.
113
Umrnnost
Tetim charakteristickym rysem je umirnnost neboli harmonie mezi bozskym a lidskym, duchovnim a
hmotnym, individualnim a kolektivnim atd. Koran vnuje nalezitou pozornost vsem zivotnim Iakt$m a
potebam clovka a pojednava o nich tak, aby clovku pomohl uvdomit si vznesene cile jeho byti. Pro
tento umirnny pistup nazyva Koran muslimy obci vzdalenou krajnosti (2:143) a pro tuto ,prostednost'
jsou nazyvani nejlepsim narodem, jenz kdy povstal mezi lidmi, protoze pikazuji vhodne, zakazuji zavr-
zenihodne a vi v Boha (3:110).
Koranska moudrost pracuje ve tech hlavnich rozmrech: vnitnim, vnjsim a vertikalnim. Vnitn
pronika do nejhlubsich zakouti mysli. Zamuje se zde na zdrave pstni jedince zevnit. Toto vnitni
pronikani se lisi od jakehokoli jineho pravniho nebo etickeho systemu a je mnohem hlubsi, nebo" Koran
promlouva ve jmenu Bozim a ve vsech vcech odkazuje na Boha.
Vnjskova Iunkce Koranu zahrnuje vsechny oblasti zivota a zahrnuje principy sirokeho pole lidskych
zalezitosti od tch nejosobnjsich vci az po komplexni mezinarodni zalezitosti. Koran pronika do oblasti,
ktere nejsou zname zadnemu jinemu svtskemu systemu prava nebo etickemu kodu a jez nejsou dostupne
zadnemu rozsienemu nabozenskemu uceni. Na Koranu je pozoruhodne, ze pojednava o lidskych vcech
a pitom jim dodava Bozsky nadech a moralni napl. V kazdem lidskem pocinani lze vycitit Boha a Ko-
ran Ho uznava jako prvni zdroj vedeni a vrcholny cil veskereho konani. Je hlavnim duchovnim v$dcem
clovka, jeho pravniho systemu, jeho etickeho kodu a pedevsim zivotniho stylu.
Ve vertikalni Iunkci se Koran zamuje na Jedineho Nejvyssiho Boha. Vsechno, co bylo nebo co je
nebo bude, musi byt nahlizeno z tohoto hlediska, z hlediska aktivni pitomnosti univerzalniho Boha. Clo-
vk je pouhym rucitelem v rozlehlem Bozim kralovstvi a jedinym cilem jeho stvoeni je uctivani Boha.
To neni zaminka pro odklon od zivota, pasivni pistup k zivotu. Je to otevena vyzva clovku, aby se stal
skutecnym ztlesnnim jedinecnych Bozich vlastnosti na zemi. Kdyz se Koran ve vertikalnim smru za-
muje na Boha, otevira tak ped clovkem nove obzory mysleni, vede ho k nezvyklym hladinam vysoke
moralky a seznamuje ho s vcnym zdrojem miru a dobra. Jestlize si uvdomime, ze B$h je jedinym a
konecnym cilem clovka, pak je to revoluce proti bznym smr$m lidskeho mysleni a nabozenskych uce-
ni, je to revoluce, jejimz cilem je osvobozeni mysli od pochybnosti, osvobozeni duse od hichu a svdomi
od podizenosti.
Ve vsech svych rozmrech pinasi koranska moudrost jiste zavry. Neodsuzuje, ani nemuci, ani neza-
nedbava dusi. Nepolids"uje Boha, ani nezbozuje clovka. Vsechno je pecliv umistno na nalezite misto
v celkovem planu stvoeni. Mezi skutky a odmnami existuje proporcni vztah, stejn tak i mezi prosted-
ky a konci. Koranska moudrost neni nestranna. Vyzaduje od clovka hodn a jeji pozadavky radostn
vitaji vsichni pozehnani s libosti a porozumnim.
Moudrost Koranu vola po pravd v mysleni a zboznosti v cinech, po jednot cile a po dobre v$li
umysl$. Pismo, o nmz pochyby neni, je vedenim pro bohabojne... (2:2). Toto je Pismo, jez jsme ti sesla-
li, abys vyvedl lidi s dovolenim Pana jejich z temnot ke svtlu... (14:2).
114
DODATEK II
MUHAMMAD, POSLEDNI PROROK
Muslimskou viru, ze Muhammad je poslednim Prorokem Bozim, mnoho lidi spatn pochopilo, a proto
je na mist uvest vysvtleni. Tato vira v zadnem pipad neznamena, ze B$h zavel Sve dvee milosrden-
stvi nebo se vzdal Sve moci. Nemysli se tim zadne omezeni moznosti r$stu novych nabozenskych osob-
nosti, znemoznni r$stu novych velkych duchovnich v$dc$, zakaz vyvoje velkych a zboznych muz$. Ani
to neznamena, ze B$h ucinil Arab$m, z nichz byl Muhammad vybran, Svou posledni laskavost, ktera
vylucuje vsechny ostatni narody. B$h se neomezuje na jednu rasu nebo generaci nebo lidsky vk, dvee
Jeho milosrdenstvi jsou vzdy oteveny a vzdy dostupne tm, kdo Boha hledaji. B$h promlouva k clovku
jednim ze ti zp$sob$:
1. Inspiraci, ktera se objevuje ve Iorm navrh$ nebo myslenek vlozenych Bohem do srdci a mysli zboz-
nych lidi.
2. Zpoza zavoje, ktery se projevuje Iormou vidni nebo vizi, kdyz je pislusny pijemce v transu, nebo
kdyz spi.
3. Prostednictvim nebeskeho posla Gabriela, ktereho B$h sesila s konkretnimi Bozimi slovy, aby je pe-
dal zvolenemu lidskemu poslu (Koran, 42:51). Tato posledni Iorma je nejvyssi, a je to prav zp$sob, ja-
kym byl Muhammadovi sdlen Koran. Tato cesta se omezuje pouze na proroky, z nichz byl Muhammad
poslednim, byl jejich peceti.
Jenze ani to neznamena, ze islam popira existenci nebo pokracovani inspirace prvnich dvou Iorem u
lidi, ktere si B$h zvoli. Tim, ze si B$h vybral Muhammada za pece" prorok$, neztratil tim kontakt s clo-
vkem nebo zajem o nj a clovk se nesetkal s obtizemi ve sve snaze piblizit se k Bohu. Naopak, tim, ze
si B$h zvolil Muhammada za vrchol instituce proroctvi a Koran za vrchol zjeveni, ustanovil tak stalou
spojku mezi Sebou a clovkem, a vztycil tak neustale zaici majak vedeni a svtla. Vedle tchto obecnych
poznamek existuji dalsi speciIicke body, ktere ukazuji, proc je Muhammad poslednim prorokem Bozim.
Zminime se o nkolika z nich:
1. Koran jednoznacn pravi, ze B$h Muhammada seslal jako sveho apostola, jemuz nalezi kralovstvi na
nebesich i na zemi (7:158). Take konstatuje, ze Muhammad byl poslan jako znameni milosrdenstvi pro
lidstvo veskere (21:107) a ze je poslem Bozim a peceti prorok$ (33:40). Koran je slovem Bozim a vse, co
v nm stoji, je pravda Bozi, ktere je kazdy muslim vrny a kterou by se ml zabyvat kazdy clovk. Mu-
hammadovo poselstvi neznamenalo jen narodni obrozeni nebo rasovy monopol nebo docasne osvobozeni
od utlaku a pout. Nebyla to ani nahla zmna nebo zvrat historickeho vyvojoveho smru. Muhammadovo
poselstvi bylo a samozejm stale jest je univerzalnim ozivenim, spolecnym pozehnanim, nadnarodnim
ddictvim a vcnym duchovnim osvobozenim. Je to vyvojove pokracovani pedchozich poselstvi a dobe
vyvazene pijeti vsech pedchozich zjeveni. Pekracuje vsechny rasove, vkove, krajove hranice a rysy. Je
urceno clovku vsech dob a je tim, co clovk potebuje. Muslim proto vi, ze Muhammad je poslednim
prorokem, protoze Koran o tom podava svdectvi a protoze Muhammadovo poselstvi ma nejvyssi kvality
skutecn univerzalni a vseobjimajici viry.
2. Muhammad sam prohlasil, ze je poslednim Bozim prorokem. Muslim ani nikdo jiny proto nem$ze o
pravdivosti tohoto vyroku pochybovat. Bhem sveho zivota byl Muhammad znamy svou pravdomluv-
nosti, poctivosti a skromnosti. Jeho mravnost a pravdomluvnost byly mimo jakekoli pochyby nejen v
ocich muslim$, ale i v mysli jeho nejzasadnjsich odp$rc$. Jeho charakter, jeho duchovno, jeho pozem-
ske reIormy nemaji v cele historii lidstva obdobu. Uvidime, zda jsou djiny schopne pedlozit clovka,
ktery by se Muhammadovi vyrovnal. Muhammad prohlasil, ze je poslednim prorokem Bozim, protoze
takova je Bozi pravda, ne proto, ze touzil po slav nebo sledoval osobni cile. Vitzstvi ho nezkazilo, tri-
umI neoslabil jeho vynikajici vlastnosti a moc nepokazila jeho charakter. Byl neovlivnitelny, integralni a
115
nepistupny cemukoliv, co se tykalo osobnich vyhod nebo slavy. Jeho slova ukazuji udivujici svtlo
moudrosti a pravdy.
3. Muhammad byl jedinym prorokem, ktery sve poslani dokoncil a zavrsil bhem sveho zivota vlastni
praci. Nez Muhammad zemel, Koran konstatoval, ze nabozenstvi Bozi bylo dovrseno, dobrodini Bozi
bylo naplnno, pravda zjeveni byla uhajena a bude bezpecn uchovana (Koran 5:3 a 10:9). Kdyz Mu-
hammad zemel, bylo islamske nabozenstvi dokonceno a muslimske spolecenstvi ustaveno. Koran byl
zachycen bhem jeho zivota a uchovan ve sve uplne a p$vodni verzi. Vse to znamena, ze nabozenstvi
Bozi bylo Muhammadem dokonceno pojmov a prakticky a ze na zemi bylo nastoleno kralovstvi Bozi.
Muhammadovo poslani, jeho piklad a jeho vysledky dokazaly, ze kralovstvi Bozi neni nedosazitelnym
idealem nebo ncim, co existuje Jen v posmrtnem zivot, ale naopak je to nco, co k tomuto svtu nalezi,
nco, co existovalo a rozkvetalo za Muhammadovych cas$ a m$ze existovat a rozkvetat v jakekoli dob,
v niz existuji upimni vici a muzove pevne viry. Jestlize tedy ml byt nktery muz zvolen, aby se stal
naplnnim proroctvi, kdo jiny nez Muhammad by se jim mohl stat? A jestlize se nktera kniha mla stat
dokoncenim Zjeveni, ktera jina by to mohla byt nez Koran? Skutecne naplnni Muhammadova poslani na
zemi a vrny zaznam celeho Koranu za jeho zivota by nemly ponechavat u nikoho zadne stopy pochyb-
nosti o vie, ze Muhammad byl poslednim prorokem.
4. Vynos Bozi, podle nhoz je Muhammad poslednim prorokem, se zaklada na originalni a ciste hodno-
vrnosti Koranu, na pesvdcivych a jedinecnych Muhammadovych vysledcich, na univerzalit islamu,
na pouzitelnosti koranskeho uceni v kazde situaci, v kazdem vku a u kazdeho clovka. Je to nabozenstvi,
ktere pekracuje vsechny hranice a pronika za veskere hranice rasove, vkove, majetkove a prestizni. Je to
nabozenstvi, ktere ujis"uje lidi, vsechny lidi, o rovnosti, bratrstvi, svobod a d$stojnosti, miru a cti, vede-
ni a spaseni. Je to cista esence Boziho nabozenstvi a druh pomoci, kterou vzdy B$h od zacatku djin clo-
vku nabizel. S Muhammadem a Koranem vyvrcholila nabozenska evoluce. To vsak neznamena konec
historie nebo ukonceni poteby clovka mit Bozi vedeni. Je to jen zacatek noveho pistupu, signal nove
ery, v niz se clovku dostalo Boziho vedeni a praktickych piklad$. Bozi vedeni je obsazeno v Koranu,
nejhodnovrnjsim a neporusitelnem zjeveni Bozim, a tyto prakticke piklady jsou spojeny s osobou Mu-
hammada. Jestlize by se ml objevit njaky novy prorok a nova Zjevena kniha, co by mohly dodat vlast-
nostem proroctvi nebo k pravd Koranu? Jestlize se ma uchovat Slovo Bozi nebo chranit pravda zjeveni,
pak se to uz stalo prostednictvim Koranu. Jestlize by se mlo dokazat, ze byl v djinach uskutecovan
zakon Bozi a ze lze na zemi nastolit kralovstvi Bozi, pak to jiz prokazal Muhammad. Clovk nepotebuje
nova zjeveni nebo nove proroky. Clovk se potebuje probudit, otevit svou mysl a zrychlit tep sveho
srdce. Nyni clovk potebuje vyuzit jiz dostupna zjeveni, vyuzit jiz existujici zdroje a brat z nevycerpatel-
nych zdroj$ islamu, ktery vtlil, uchoval a dovrsil cistotu pedchozich zjeveni.
5. B$h prohlasil, ze Muhammad bude poslednim prorokem. a take se jim stal. Zadny prorok ped Mu-
hammadem neudlal tolik, nedokoncil, ani nedokazal tolik, co on. A nikdo po nm, z lidi, ktei si dlali
narok na to, ze jsou proroky, neudlal nic, co by se dalo srovnavat s Muhammadovym dilem. Bozi vyrok
vsak pedchazel velkym historickym udalostem, ktere pak nasledovaly. Oznamoval clovku dobre zpra-
vy, ze brzy vstoupi do noveho vku intelektualni zralosti a duchovnich vysin, a ze od te doby se uz obejde
bez novych prorok$ nebo novych zjeveni, ze bude ponechan sam sob, s bohatym odkazem proroctvi a
zjeveni, ktere se nachazeji u Muhammada a jeho pedch$dc$. Pedchazel skutecnost, ze kultury, rasy a
nabozenstvi se budou neustale piblizovat a ze lidstvu bude dostacovat jedno univerzalni nabozenstvi, v
nmz B$h zaujima Sve pravoplatne postaveni a clovk si uvdomuje sve prave misto. Pinaselo tiche
svdectvi o nesmirne roli, kterou budou pokrocile vdni a vazne intelektualni usili hrat ve snaze piblizit
clovka k Bohu. A je pravda, ze pokud clovk dokaze zkombinovat sve vysple vdni a sv$j rozumny
intelektualni potencial s duchovnim a moralnim ucenim Muhammada, nem$ze se mu nepodait uznat
existenci Bozi a pizp$sobit se Bozimu zakonu.
Historicke stadium proroctvi skoncilo s Muhammadem, clovku se tim dostalo d$kazu, ze m$ze vy-
zravat diky sve vlastni iniciativ, m$ze dat vd moznost, aby spravn Iungovala a probadavala ohromna
uzemi Bozi a dala mysli moznost pemyslet a pronikat do hloubky. Pro islam je charakteristicke, ze ma
velkou pruznost a pouzitelnost, a m$ze proto esit nov vznikle situace. Pro Koran je charakteristicke, ze
je to univerzalni kniha, neustale zjevujici nove skutecnosti, jeji vedeni je nepochybne. Pro Muhammado-
116
vo poselstvi je charakteristicke, ze je urceno vsem lidem a vsem generacim. Muhammad nebyl jen v$d-
cem jedne rasy nebo narodnim osvoboditelem. Byl a stale je clovkem historie a nejlepsim modelem clo-
vka - hledace Boha. Kazdy clovk si v nm m$ze najit nco, z ceho se pouci, vynikajici piklady dobra a
zboznosti, jez jsou hodny nasledovani. A kazda generace v nm m$ze objevit svou ztracenou nadji.
117
DODATEK III
ISLAMSKY KALENDA
Muslimska era zacala hidzrou z Mekky do Mediny neboli emigraci proroka Muhammada a jeho spo-
lecnik$ z Mekky do Mediny. Za pocatek muslimske ery byla tato udalost pijata bhem kaliIatu Umara
Ibn Al-Chattaba, druheho kaliIa po Muhammadovi.
Muslimsky kalenda je lunarni, jeho msice jsou urcovany r$znymi polohami msice. V kazdem roce
je dvanact msic$, kazdy msic ma bu ticet, nebo dvacet devt dni v zavislosti na poloze msice. Msi-
ce nesou nasledujici jmena: muharram, saIar, rabi al-awwal, rabi al-thani, dzumadal-ula, dzumadal-thni,
radzab, saban, ramadan, sawwal, dzul-kadah a dzul-hidzdza.
Kazdy tyden ma jeden zvlastni pamatny den. Je to patek a jeho vyznam vyvra z poslednich modliteb
ve shromazdni, ktere musi dodrzet kazdy muslim, ktery se jich m$ze zucastnit. Jsou i jine vyznamne
pilezitosti, na nz by se mlo pamatovat.
1. Hidzra, ktera pipada na vecer ped prvnim dnem msice muharramu.
2. Prorokovy narozeniny, ktere pipadaji na vecer ped dvanactym dnem msice rabi al-awwal.
3. Ramadan, msic p$stu, v nmz byl zjeven Koran.
4. Noc moci Qadr, kterou lze slavit vecer dvacateho tetiho nebo dvacateho pateho nebo dvacateho sed-
meho dne msice ramadanu.
5. Idul-Iitr (svatek konce ramadanu), ktery pipada na prvni den msice sawwal.
6. Id ul-adha (svatek obti), ktery pipada na desaty den msice dzul-hidzdza.