Kapitola IV.

Cestou do Betlma nachzm pamtku na Pontia Pilta. Navtvuji Betlm, vchzm do Jeskyn Narozen, setkvm se s potomky kik, cestuji do Hebronu a Beerevy, kde se astnm zasedn kmenovho soudu. Spm v Gaze, zkoumm psit trosky Akalonu a sleduji umvn velbloud v moi podle starobylho ritulu Jobova svtku.

Cesta se podobala vem ostatnm v Palestin. Obloha nad n leela jako hork poklika. V horku znl vytrval rytmus sekn kobylek v olivovch hjch. Silnice byla bl od prachu a drcenho vpence, mounho prachu, kter kopyta osl vykopvala v celch mranech, ale mkk nohy velbloud prochzejcch tie stnem jm sotva hnuly. Po obou stranch leely bl zdky a za nimi se proti temnot oblohy v ostrch blch rhch zdvihaly kamenit terasy oszen olivovnky. Ve trbinch kamen ily mal hnd jetrky s ostraitmi abmi hlavami. Vylezou ven, aby se vyhvaly na slunku, le na kameni bez pohybu, vyjma rychlho tepn jejich krk. Nkdy dojdu a na yard k nim a mlem se jich u dotkm olivovou vtviku, kdy tu najednou jako vihnutm bie v prachu, miz. Horko tvoilo nervosn napt obklopujc cel svt. Vechny zvuky, a na tepav hlas horka vydvan kobylkami, pedstavovaly invasi. Kdesi na kopci hrl pastsk hok na palu rozilujc melodii bez potku a bez konce, trochu kloptav pobhn nahoru a dol po stupnici, kter znlo jako duch vodopdu. A bl cesta pod sluncem vedla dl. Jak jsem u ekl, podobala se jakkoliv jin cest v Palestin. Byla tu ale jedna vc, kter ji odliovala od vech ostatnch cest na svt. Byl jsem na cest do Betlma. el jsem po n a uvaoval nad tm, e se cestovn v Palestin li od cestovn v kterkoliv jin sti svta, protoe Palestina v na imaginaci existuje dv, ne vyrazme na cestu. Od naich nejranjch let se v na mysli zan utvet vedle zem pohdek, a je mnohdy tk ct, kde jedna kon a druh zan. Reln Palestina je tak vdy v konfliktu s Palestinou imaginrn a to v konfliktu nkdy tak tvrdm, e se mnohdy lid imaginrn Palestiny nemohou vzdt bez pocitu podobnho truchlen za zesnulm. To je dvod pro nkte lid opout Svatou zemi rozarovan. Nemohou nebo nechtj smit skutenost s idelem. Tento konflikt mus zmnit kad pravdiv pojednn o cestovn v Palestin. Kad den slyte cestovatele, jak pi nvtv njakho msta k: Zrovna takhle jsem si to nikdy nepedstavoval, nebo Vdycky jsem si myslel, e to bude pln jin. el jsem tedy do Betlma a vzpomnal na ztichl msto ve snhu, kde pasti zabalen do hustch pl hldali sv stda pod mrazivmi hvzdami. Byl tam mal psteek, kde zvata podupvala ve svch stnch a do studenho vzduchu vydechovala mlhu svho dechu. Na slm pobl jesl, usazen ve skvostnm odlouen, byla Matka se zlatm kroukem kolem hlavy a mal Dt. Hvzdy studen zily a vzduchem se nesl zvuk vzdlench zvon. Vm zcela jist, e to byl obraz lemovan pozltkem. Byla to moje mal osobn, soukrom, pedstava Betlma, nco, co m provzelo celm ivotem, nco, co v m mysli vzniklo z vnonch pohlednic, kter jsem dostval jako dt, z obrzk, kter jsem miloval dv, ne jsem uml st, nco, co zformovala moje zbonost a cta, je studen severn zem vrhla kolem pbhu Jeova narozen. Kad kesansk nrod Kristv pbh peloil do vraz svho vlastnho jazyka a uloil do kolbek ve svch stodolch. Velc stedovc mali, kad po svm, malovali na nrodnm pozad sv zem a sv doby. A my, kdo pichzme poprv z Evropy do Palestiny, pichzme z kouzeln zem mezi hol kamen a skaliska reality. el jsem bezdechm horkem, bylo mi lto ct mmu malmu obrzku sbohem, a r bl silnice do Betlma se jako ohe chvl nad vpencovmi zdkami, opral se jako dech vhn od malch edch olivovnk a prozaoval zelen rozevrajcch se fkovch list. Piel jsem na msto, kde pr strom tvoilo v prachu cestu jezrko stnu. Pod stromy byla star studna a vedle n kamenn ndrka, aby mohli pasti a velbloudi nalt vodu svm zvatm. Podobn jako spoustu jinch vc v tto zemi, m i tahle studna vce jmen. Nkte j kaj Mariina studna, kvli starmu pbhu, e tu jednou pi pt a pl mle dlouh cest z Betlma do Jerusalma odpovala a ze studny se napila Svat rodina. Tak bv nazvna Studna hvzdy. Legenda k, e mudrci cestou do Betlma Hvzdu ztratili a kdy pili k tto studni, aby zmrnili svou ze, znovu ji nali, zc ve vod. Pokraoval jsem kolem Studny Hvzdy dl. Po lev stran se najednou zem propadla do prostoru. Svah dsiv klesal do horka a hluboko dole, kdesi daleko, jako pi pohledu na zemi z letadla, leela hndomodr mapa Mrtvho moe a poho Mobu. Pede mnou byl Betlm s tlmi cypii vyrstajcmi nad plochmi

stechami, blmi stavenmi zcmi mezi olivovnky a terasami padajcmi do horka. Vedle cesty, obrcen proti vhledu na Mob, byla kamenn lavice. Nebyl nad n dn stn a kmen byl rozplen. Kdy jsem si sedal k odpoinku, probhla kolem do krytu jetrka. Na kameni byla vyryta slova. Miluj Hospodina, Boha svho, z celho svho srdce, celou svou du, celou svou silou a celou svou mysl a miluj svho blinho jako sm sebe. Pod tmto shrnutm Kristova uen dal npis oznamoval, e lavici sem na pamtku Williama Holmana Hunta umstila jeho manelka Edith. Obraz Holmana Hunta Svtlo svta byl nejproslulejm nboenskm obrazem devatenctho stolet. Museli ho znt vichni. Holman Hunt ho namaloval, kdy mu bylo sedmadvacet a v dob, kdy se, odrazen potemi s prodvnm svch obraz, snail dospt k rozhodnut, e nech umn bt a stane se farmem v kolonich. Tento obraz rozhodl o jeho ivot. Uznn, kter mu zskal, mu umonil naplnit jeho nejvytouenj cl: t v Palestin a malovat biblick tmata v zemi, kde se Kristus narodil. Ze vech proslulch obraz, kter Holman Hunt namaloval, je snad nejznmj Obtn bernek, alostn studie ubohho vyhladovlho tvora potulujcho se ve stran samot mezi solnmi kopci Mrtvho moe a nesoucho na sv hlav hchy lidstva. Kdesi jsem tum etl, e oblben vyhldka Holmana Hunta byla ze silnice blzko Betlma a pedpokldm, e lavice prv ono msto oznauje. Nen pochyb, e zdej hork, odrazujc panorama dol Jordnu jeho mysli poprv vnuklo mylenku Obtnho bernka. Rozplen silnice vypadala pi pohledu na vyprahl dol a hol, bezvod mobsk poho chladnj. Napadlo m, e Mrtv moe te mus bt na dotek tepl. Palmy tam stoj ve hnoucm tichu a voda ve vyprahlch bltivch pkopech, kter vedou mezi bannovnky, jist vysych. Nen tk si pedstavit, pro mystikov vdy odchzeli hledat Pravdu do tchto hrozivch kopc. Takov lhostejnost k lidstvu jako by slibovala Bo zjeven, jejich neochota uhasit ze tla jako naznauje, e mohou bt ochotn ukojit ze due. el jsem dl, kolem hrobky s blou kupol, kde kesan, id i muslimov uctvaj Rchel, a zrovna tam, kde se cesta vtv na Hebron, jsem se podval pes kamennou ze a vidl nco, o em mi jeden archeolog v Jerusalm ekl, abych si to nenechal uniknout. Jsou to trosky akvaduktu, kter vedl od alamounovch ndr do chrmovho okrsku. Byl stavebn projekt, kter zapletl Pilta do finannho skandlu. Pilt byl ustanoven prokurtorem Judeje v roce 26 po Kr. a v adu zstal deset let. Tiberius, kter s hokm cynismem kval, e pro zemi byl lep ji zbohatl guvernr, ne nov a stle jet hrabiv, zvyklost dlouho sloucch guvernr schvaloval. O Piltov karie je znmo mnohem vc, ne najdeme v evangelich. Dlouh, i kdy zaujat zprvy o n podvaj Josephus i Filn. Pilt dval najevo aktivn nelibost vi idm a ohromen opovren nad jejich nboenskmi tabu. Povaoval je za nebezpen lence a podncovatele vemonch podvratnch aktivit. Bylo mu vlastn prost, vojck opovren politickmi pletichami, ktermi byl obklopen, a vyznaoval se i svtckou nelibost vi fanatismu, s nm se setkval na kadm kroku. Rychle vybuchoval hnvem a asto naizoval svm jednotkm toky na idy; kdy ale lovk te djiny jeho doby, peml, co jinho bylo mon udlat. msk tolerance byla vdy vykldna jako slabost. U svm prvnm poinem si nijak nezskal srdce obyvatel Judeje. U man, kte vdy s velkm respektem dodrovali nboensk vry svch poddanch nrod, bvalo zvykem, e nikdy nedovolovali jednotkm vpochodovat do Jerusalma s obrazem csae na standartch legi. Vdy je z respektu k mojskmu zkazu obraz odroubovali a uloili. Ovem, kdy Pilt pesouval jednotky do Jerusalma, udlal to pod pltkem tmy, s orly a imperilnmi obrazy na vrcholu prapor. Kdy se id rno probudili a uvidli to, propukla ve mst vava. Palc po pt dn oblhaly deputace a snan prosily Pilta, aby obrazy odstranil. On pohrozil, e pokud podncovatel neodejdou, nad masakr. estho dne byl nucen setkat se s deputacemi, kter nakaly, e radji dobrovoln zemou, ne by snesly poruen zkon. Pilt byl pemoen a nadil orly sejmout. Dal a jet vnj konflikt vyvolal akvadukt, jeho zbytky dosud le vedle betlmsk silnice. Aby pivedl vodu ze alamounovch ndr k chrmu (i kdy jeho neptel kali, e s vodou se ve skutenosti potalo pro vojensk ely pro ppad povstn), vyplenil Pilt ohromn fondy znm jak Korbn, uloen v pokladnici Chrmu. Vyvlastnn tchto penz vyvolalo nsiln odpor. Boue propukla, kdy Pilt piel ze svho sdla v Cesareji do Jerusalma, zejm bhem kadoron velikonon pouti, kde bval v tomto ase vdy ptomen s vojenskmi posilami, pro ppad, e by vznikly nepokoje. Tentokrt poslal Pilt vojky mezi davy, pevleen za idovsk poutnky. Kdy pak dostali signl, napadli tito vojci idy a potlaili naruovn podku. Pokud k tto episod dolo bhem Velikonoc, pak jej ozvna zejm zn u sv. Luke, kter se zmiuje o Galilejcch, jejich krev smsil Pilt s krv jejich obt. Kdyby byl tento pedpoklad sprvn, odvjela by se

od nj jedna pozoruhodn monost. Galilejci, kter Pilt pobil, nebyli jeho poddan, ale podlhali Herodovi Antipasovi. Nu a kdy Pilt pedval Jee, Galilejce, Herodovi, dozvdme se u Luke: Toho dne se Herodes a Pilt stali pteli; ped tm toti bylo mezi nimi neptelstv. Je-li mon, e Pilt poslal Jee vldci Galileje jako nabdku ke smru, vmnou za Galilejce, kter pi pedchoz pleitosti napadl, pak lovka napadne, e stavba tohoto akvaduktupina pvodnho neptelstv mezi Piltem a Herodempispla svm dlem k Jeovu Ukiovn Pelezl jsem ze a prohldl si tento pozoruhodn relikt bl. O jeho existenci v jen pr lid, a pokud se o nj nkdo nepostar, zbvajc vodn potrub, i spe kamen, bude odneseno a vyuito jako stavebn materil. Ostatn jednm z z takovch kamen je vrchlk nedalek Studny T krl kousek cesty zpt po Jerusalmsk silnici. Akvadukt vede po hran pomezn zdi a pod domem miz z dohledu. Tvo ho obrovsk kamenn bloky s uprosted vyvrtanou drou a jsou uspodan tak, e kad kmen je svm hrdlem pevn spojen s dalm a tvo tak souvisl kamenn koryto, kterm protkala voda. Je-li teorie, kterou jsem pedloil, rozumn, pak je tato ada kamen jednm z nejpodivnjch a nejvznamnjch stavebnch pozstatk na svt. V kadm ppad je ale mlo jinch, kter by si vc zaslouily msto v novm asnm jerusalmskm muzeu. el jsem dl cestou do Betlma a pemlel pitom o opovren, kter se navrilo na Piltov jmnu. Jev proces nm podv manv portrt v pln velikosti: poven, stroh, dost slab na to, aby ho bylo mon vydrat, ale se smyslem pro spravedlnost, kter ho odliuje od id. Pokouel se Jee zachrnit. Znovu a znovu s rostoucm popuzenm a pocitem beznadje. id, se svm vynikajcm vhledem do slabin lidsk pirozenosti, kter je nikdy neopustil, pestali napadat Jee a zatoili na Pilta. Ozval se kik: Jestlie ho propust, nejsi ptel csav! Bylo to vydrn. A zpeetilo Jev osud. Kdy se tenhle kik ozval, Piltv postoj se zmnil. Ml dobr dvod pedstavit si nvtvu vlivn delegace v m za jeho zdy a pletichac proti nmu. Judsk guverr, ekli by, propustil mue, kter si kal krl. Nen to ptel csarv. Pilt za ve vdil Tiberiovi. Stailo by jedin csaovo slovo a piel by o moc a mon by skonil v exilu a v nemilosti. Pilt vdl, a vdli to i id, e nen nic snazho ne otrvit mylenky autokrata. A tak byl Pilt, pli slab a pli svtsk na to, aby se postavil vydraovu hlasu, opt idy poraen. V poslednm gestu nesouhlasu nechal pinst vodu a omyl si ruce. V adu peil dalch est let: vlastn a do t doby, ne se dopustil vn chyby v sudku, kter vyuili ti, kdo na nj hali, a zadili jeho odvoln. V Sama se objevil jist podvodnk a svolal Samaany na horu Gerazim, kde jim slbil odhalit posvtn ndoby, kter tam zakopal Moj. U vsi zvan Tirabata se shromdil ozbrojen zstup. Pilt, vdy ostrait oekvajc ozbrojen povstn, patn odhadl zvanost shromdn a vyslal vojky, aby je rozehnali. Za velkho krveprolit se tak i stalo. Samaan se odvolali k syrskmu legtovi, Piltovu nadzenmu Villetovi, ktermu pot, co zjistil, e Pilt pochybil, nezbylo ne ho poslat do ma, aby se tam zodpovdal z obvinn, kter byla proti nmu vznesena. Bhem jeho cesty do ma zemel csa Tiberius a ve zmatku nov vldy bylo zejm vyetovn Piltova postupu zapomenuto. A tak miz Pilt z djin, aby se znovu vynoil v legend. Od nejstarch dob se uvdlo, e pot, co upadl za Caligulova panovn v nemilost, spchal sebevradu. Tento pbh ale nem dn historick opodstatnn. Ve Skutcch Piltovch a Petrov evangeliu, apokryfnch evangelich sepsanch stalet po Piltov smrti, je vyobrazen v pznivm svtle a ujitn o bom odputn. Legendy ho ovem, podobn jako Jide, ukazuj pronsledovanho dmony vitek svdom a zoufalstv. k se, e jeho tlo bylo vhozeno do Tibery, ale zl duchov byli jeho blzkost tak zdeni, e je sebrali a pepravili do Vienne v jin Francii, kde bylo vhozeno do Rhony. Tam se stalo tot. Tlo bylo proto znovu vyzvednuto a peneseno do vcarskho Laussane, kde bylo zazdno v hlubok jm obklopen horami. Jin pbh vyprv, e Piltova mrtvola byla nakonec vhozena do temnho jezera v horch znmho jako Pilatus a je zaznamenno, e lid cestujc tmito oputnmi koninami v noci byli vydeni blo postavou vychzejc z jezera, kter jakoby si za chze umvala ruce.

2
Bl domy se kopci dr pohromad jako skupina vyplaench jeptiek. Stoj na okraji cesty a upraj pohled dol do rozplen jmy. Tam, kde kon pruhovan terasy a zan hol skla, posledn olivovnky jako by se zoufale snaily vykrbat na kamenn terasy a pry od vhn a sterility skal. Bl domy je sleduj s otevenmi sty svch dve a vydenm pohledem o svch oken. A z modr oblohy hne plc slunce.

Nad plochmi blmi stechami se zdvihaj zvonice konvent, sirotinc a klter. Horkem neustle zn zvonn zvon. Kdy to nejsou zvony otc salesin, ozve se mon zvon sester vincentek. Na pat silnice vedouc do tohoto msta na kopci je cedule, kter tento region absurdn usazuje v realit: Hranice katastru msta Betlma, k, jezdte pomalu. Pocestn, kter se k Betlmu pibliuje s hlavou plnou sv. Luke a Botticeliho, se ped touhle cedul pekvapen zastav, protoe ho nikdy ani nenapadlo, e by mohl bt Betlm omezen katastrln hranic. Pedstava, e by ml Betlm mt starostu a katastrln zem mu zprvu pijde jako rouhn. Kdy pak pestane ctit a zane myslet, dojde mu, e starosta Betlma je pece ndhern symbol. Je znamenm takka hroziv kontinuity lidskho ivota. Jeho pedchdci v adu sahaj a ped dobu Kristovu, do as Starho zkona a mon do eravch odlehlch oblast legend. Betlm je typickou ukzkou tto podivn nemnnosti tchto palestinskch mst. Vlny vboj a dobvn se pehnaly jedna za druhou, ani by msta zjevn pli zmnily. Betlm zail idy, many, Araby, kiky, Saracny a Turky. Vichni na jeho hranicch postavili sv cedule. A nyn je tu jedna v anglitin, a d vs, abyste jezdili pomalu. Kdy pjdete kopcem nahoru do Betlma a rdi byste byli sami, zanou vs zdravit mlad Arabov v evropskm obleen s rudmi fezy nad dychtivmi tvemi a proti va vli vs budou vodit do podivnch obchdk. Tam vm budou nabzeny zbon pedmty z perleti, olivovho deva a ernho kamene, kter pochz z Mrtvho moe. Kdy se tohle nepovede, pokus se vm prodat svatebn aty betlmsk eny. Kdy se budete ptt, k emu by vm mlo bt vlastnictv neho tak zahambujcho, usmj se, a zanou vm ty aty strkat: Copak nemte manelku? Ach, tyhle aty se mladm anglickm dmm moc lb! Velmi pknPodvejte se, sire Zd se ale, e je docela uspokoj, kdy si koupte pohlednici. Britsk ve pro spravedlnost, kter je pro Araby jednm z mnoha matoucch problm s jejich novmi pny, je ve tvi starodvnho Betlma jednoznan vtitna v podobn nov budovy: Betlmsk policejn stanice. Spravedlnost! ml pr ci jeden Arab. Za starch tureckch as jsme zaplatili soudci penze a pedem znali vsledek, dnes platme mnohem vc advoktovi a nevme nic, dokud ppad neskon. A tomu vy kte Spravedlnost! Ale policejn stanice je jako nov exlibris ve velmi star knize. Je to znmka poslednho vlastnka. U sama jej novost naznauje iluzorn povahu vlastnictv. Pr krok od n zan zk hlavn ulice Betlma bc hned nahoru a hned dol mezi zmmi blch dom. Myslm, e ani na Rhodu, Malt a Kypru, kde kici petrvvali na vspch a oprnch vch, neme bt nic tak charakteristicky a vrazn kickho jako je hlavn ulice v Betlm. Zde kici stle ij! Dvaj se na vs svma modrma evropskma oima. Sice si kaj kesant Arabov, ale jejich tve jsou vlmsk a francouzsk a, mon, anglick. Ve stnu blch zd sed star eny a zvedaj k vm autentickou memlingovskou tv. Styl at betlmsk eny, kter je rovn uniktn, je dal vzpomnkou na as krucit. Vdan eny nos vysokou pokrvku hlavy s vlajcm zvojem upevnnm pod bradou a vzadu spadajcm pes ramena. M se za to, e je to styl, kter se v Evrop vyvinul ve vysok epce s pivenmi zvoji, kter nos tm vechny princezny v pohdkch. Nedovedu ct, zda tento styl pinesly bhem kovch vprav evropsk eny do Palestiny, nebo zda ho rozvinuly na Vchodverze pokrvky hlavy v podob stbrnho rohu vymizela v Srii teprve nedvnoa pak byl penesen zpt do Evropy. Ale ti, kdo se touto otzkou, a betlmskou kickou krv, se shoduj, e jak odvn styl, tak tv pod epcem jsou pozstatky jerusalmskho idovskho krlovstv. A pro by tomu tak nemlo bt? Betlm je zcela kesansk msto. Ped njakm stoletm z nj byly, z trestu za jaksi povstn, muslimov zcela vypuzeni hroznm Ibrahimem Paou. Vzpomnky na nj v Betlm petrvvaj asi tak, jako ve Wiltshire zstv v pamti soudce Jeffeys. Je pravda, e v posledn dob se njac muslimov vrtili, ale bylo jich velmi mlo. Kesansk komunita, chcete-li potomci kik, ila v Betlm po stalet, starala se pedevm sama o sebe a jej lenov uzavrali satky hlavn mezi sebou a uchovvali tak npadn evropsk rysy. eny jsou velmi ostchav. S velkm dmyslem se dok vyhbat turistickm fotoapartm. Ped fotoapartem utkaj jako ped ertem. Samotn msto je mal a neponien. Hlavn ulici lemuj obchody a dlny. Jsou to pouh prel oteven do ulice, kter je tak zk, e ptipk me sedt ped svou dlnikou a povdat si pes ulici se svm ptelem hokynem, ani by zdvihali hlas. Dojem, kter jsem z Betelma zskal, byl dojmem pokoje a pvabu. Jerusalm je napjatm

mylenkovm konfliktem, Betlm je pokojn a myslm spokojen. Pevaujc islm je tu pro jednou tlumen a takka neslyn. Muezn je v Betlm jedin, zvon je tu ale mnoho. Mnohokrt jsem si pomyslel, e kdyby byly bl domy skryty mezi stromy nebo kdyby u blch zd vyrazila bougainvillea, mohl by si pedstavovat, e jsem v njakm msteku v Andalusii. lovku ale nikdy nen dovoleno si nco takovho tak docela pedstavovat. Prchodem domu nebo na konci ulice je vdy vidt rozplen judsk divoina. etl jsem onehdy pbh, napsal ho myslm H. G. Wells, ve kterm kdosi ve velmi obyejn zdi nael dvee vedouc do zahrady Hesperidek. Vzpomnl jsem si na to v Betlm, kdy jsem narazil na dvee v jedn masivn zdi. Byly tak nzk, e dokonce i trpaslk by v nich musel sklonit hlavu, aby jimi proel. Na druh stran byl Chrm Narozen Pn. V Betlm vyprv, e vechny vchody do kostela byly ped dvnou dobou zazdny, s vjimkou tohoto, kter je tak nzk proto, aby nedovolil nevcm vpadnout do chrmu na koni a pobjet modlc se lidi v kostele. Jen co jsem ale sklonil hlavu a vstoupil, napmil jsem sev m! Byl to m Konstantina Velikho, nebo bych mon ml radji ct Nov m. Bylo to moje nejvt pekvapen v Palestin. Oekval jsem bn, zdobn kostel, obten olt, zm schodi a chodeb pestavovan budovy a najednou jsem se ocitl ve studen, stroh msk basilice. Strop se opral o mohutn korintsk sloupy z njakho matn rudho kamene, kter rozdlovaly kostel na hlavn a vedlej lodi. Byl jsem v kostele, kter ped dvnou dobou postavil Konstantin jako znamen, e se stal kesanem. Je jist jednm z div Palestiny, e tento kostel pekal nstrahy, kter obrtily jin budovy z jeho as v prach. Zde je, jeden z nejranjch kesanskch kostel a stoj tu vce mn tak, jak vyel z rukou stavitel. Na zdech jsou zbytky matnch zlatch mosaik. Vzhldl jsem ke stropu. Pemlel jsem, zda jet nco zbylo z dub, jimi Edward IV. opravil krov a stechu Chrmu Narozen. Pokcel duby a poslal pro tento el tuny olova, kter pepravila bentsk republika do Jaffy. Zde zbon dar pevzali frantikni a pepravili jej do Betlma. Mm za to, e olovo roztavili Turci a pouili je na kulky prv proti t republice, kter je pvodn do Palestiny pivezla. Nkde vysoko nad mskou lod mon ale zstv zbytek dubu z Anglie patnctho stolet. Kostel je postaven nad jeskyn, kter byla jako msto Jeova narozen uznvna dv stalet ped tm, ne se stal m kesanskm sttem. Musely bt pro kesany posvtn u v asech csae Hadrina. Ve snaze ji zostudit podobn, jako zostudil Golgotu, postavil nad n csa chrm Adonisv. Konstantin jej strhl a na jeho mst postavil tento nynj kostel. Zd se, jako by na nm bylo cosi dojemn formlnho, jako by msk e jet docela nechpala tuto novou vru, ale poprv jejm smrem zmaten poklekala. lovk m dojem, e tyto pile jsou ve skutenosti pili Jupiterova chrmu. Zrovna se konala bohosluba. Ml jsem dojem, e chr je pln jeptiek, ale byly to bn betlmsk eny s vysokmi pokrvkami hlavy se zvoji, kter jsou pro msto typick. Pod hlavnm oltem je jeskyn, ji tradice oznauje za msto, kde se narodil Kristus. Sestupuje se do n po schoditch postavench po obou stranch chru. Cestou dol jsem se musel pitisknout ke stn malho tmavho schodit, protoe proti mn vychzeli nahoru v oblaku kadidla dva et mnii s ernch vousy i oima. Tiapadest stbrnch lamp sotva prosvcuje ero podzemn jeskyn. Je mal, dlouh asi trnct yard tyi yardy irok. Stny jsou pokryty tapiseri, kter p po starm kadidle. Kdy ji odthnete, vidte, e stny jsou hrub, kouem zernal stny jeskyn. V bled zi tiapadesti lamp se blskaj zlat, stbrn a pozltkov ozdoby. Dokud se v temnot kdosi nepohnul, myslel jsem, e jsem v jeskyni sm, a jsem si pak viml policisty, kter tu vdy hld, aby pedel stetm mezi eckmi a armnskmi knmi. Podobn jako Chrm Boho hrobu trp i tento kostel rozdlenm vlastnictvm. Je v rukou Latin, ek a Armn. Jednotliv crkve si sv prva ste tak rliv, e i zametn prachu bv nkdy nebezpen kol a je tu teba i sloup se temi hebky: na jeden sm vet obraz Latinov, na druh ekov, a na tet, neutrln, nesm dn ze sekt vet nic. V podlaze je hvzda a kolem n latinsk npis, kter k: Zde se z Panny Marie narodil Je Kristus. Odstrann tto hvzdy vedlo ke sporu mezi Franci a Ruskem, kter propukl v krymskou vlku. Takov pravdy mohou znt hroziv, ale ijeme, el, v nedokonalm svt. Kdy proto stojte v Chrmu Narozen nebo v Bom hrobu, muste se pokusit zapomenout na lidsk kehkosti, pohledt za n na pravdu a krsu, kterou jako by zastraly. Jak jsem tak stl v tto temn, pc jeskyni, zapomnl jsem, obvm se, vechny, bystr a uen vci, kter o Narozen Pn napsali nmet profesoi, a zdlo se mi, e slym anglick hlasy zpvajc pod mrazivou oblohou:

O come, all ye faithful, Joyful and triumphant, O come ye, O come ye to Bethlehem.(Jdou zstupy vrnch/s jsotem a chvlou/my t do Betlma pospchejme pozn. pekl.)

Jak odlin je tato malik temn jeskyn pod kostelem od jesl a stj na pedstavivosti! Jako dt jsem si ji pedstavoval jako dokovanou anglickou stodolu s devnmi laby na oves a seno a velkou hromadou krmen, na kter poklekli mudrci od Vchodu, aby se poklonili novorozenmu Dtti Dlouhmi cestami pamti jako bych slyel kolednky, jak v tichu vnon noci zpvaj: Zatmco pasti v noci hldali stda/rozesazen po zemi/Piel andl Pn/a kolem zila Bo slva. Na temnch schodech bylo slyet rytmick cinkav zvuk. Do jeskyn s rozhoupanou kadidelnic zvolna veel eck knz s vousy nakadeenmi tak, jak je nosvali asyrt krlov. Kadidlo se vlelo v oblacch kolem a vznelo se v plamenech svek. Okouil olt a Hvzdu. Pak, nanejv vcn, poklekl a vyel zpt do svtla kostela. Pod kostelem je bludit podzemnch chodeb. V jedn z nich, temn skaln komoe, vedl sv. Jeronm adu svch ostrch polemik a pekldal tam Vulgtu. Nael jsem ale cestu zpt do jeskyn, kde poletovalo kadidlo ve svtle lamp. Byla pln kolk, tie stojcch po dvou na schoditi. Pedstupovali, poklekali a rychle polbili kmen pobl hvzdy. Jejich tviky byly ves svtle svek velice vn. Nkte pevn zaveli oi a zaeptali modlitbu. Sotva posledn z dt zmizelo, slyel jsem zase cinkn kadidelnice a do era jeskyn znovu veel eck knz vyhlejc jako asyrsk krl.

3
V Betlm je mnoho starch dom postavench nad jeskynmi ve vpencov skle. Ty jsou pesn stejn jako posvtn jeskyn pod hlavnm oltem Chrmu Narozen a jsou pravdpodobn stejn starodvn. Nikdo, kdo tyto domy vidl, nem pochybnost o tom, e se Je narodil v jedn z nich a ne ve chlv evropsk tradice. Mm za to, e mylenka, e se Kristus narodil ve chlv, vzela z toho, e Luk pouil slovo jesle. Pro zpadn mysl to pedpokld chlv nebo stodolu, nebo jinou samostatn stojc hospodskou budovu oddlenou od domu a slouc jako psteek pro zvata. Nic z toho, co sv. Luk pe, ale takovou vahu neospravedluje. Tyto primitivn domy v Betlm mi dvaj naprosto novou pedstavu o scn Narozen. Jsou to domy o jedn mstnosti postaven nad jeskynmi. Zda jsou tyto jeskyn pirozen nebo uml, nevm, jsou na stejn rovni s cestou, ale do dom se vstupuje po kamennm schoditi, s mon patncti nebo dvaceti stupni. Jeskyn se dosud pouvaj pro ustjen zvat, kter vchz z rovn cesty. Ve vtin z nich bvaj kamenn laby, nebo ve skle vysekan koryto a elezn kruhy, k nim se zvata na noc uvazuj. Rodina bydl v horn mstnosti, oddlen od jeskyn, kde sp zvata jen silou podlahy. Nu a pokud Je s Mari navtvili hostinec i zjezdn tulek v Betlm a zjistili, e je pln, pak by nebylo u dnho chlva, kam by mohli jt, protoe tyto hostince neboli khany byly v Kristov dob toliko otevenmi prostorami, obklopenmi vysokmi zdmi a podloubmi, pod jejich oblouky byly mstnosti pro pocestn. Zvata nebyla ustjena v evropskm smyslu slova, ale byla shromdna uprosted ohrady. eck slovo katalyma pouvan sv. Lukem a pekldan jako hostinec i zjezdn tulek, by bylo pesnji vyjdeno jako hostinsk pokoj. Myslm proto, e si musme pedstavovat, e k Narozen Pn dolo v jednom z tchto betlmskch dom s jeskynmi. Hostinsk pokoj, nebo-li horn mstnost, kter se podle idovskho obyeje nabzel cestujcm idm, byl ji zjevn obsazen a hostitel proto udlal, co mohl, a nabdl Svat rodin tulek v doln mstnosti ili v jeskyni. Je zajmav vzpomenout si v tto souvislosti, e podle nejstar crkevn tradice se Kristus nenarodil ani ve chlv, ani v zjezdnm tulku, ale v jeskyni. Justin Muednk, narozen kolem roku 100 po Kr. opakuje tradici aktuln ve sv dob, e kdy Josef nenael v Betlm nocleh, objevil nedaleko jeskyni. Zd se ale, e jet ped Justinem byla jeskyn pod Chrmem Narozen uctvna jako msto Kristova narozen. Nen nerozumn pedpokldat, e jeskyn pod kostelem bvaly svho asu nad zem a tvoily spodn podla, i suterny obvanch dom. Svat Matou ve svm popisu Jeovo narozen k:

Veli do domu a uvidli dt s Mari, jeho matkou; padli na zem, klanli se mu. Jeden z dom, kter jsem navtvil, mohl od Kristovch as zstat beze zmny. Mu zrovna obstarval zvata, dva osly a osltko, uvzan ke kameni ve skle. V mstnosti nahoe ena prosvala v stu njak drobn zrn, vypadalo jako proso. as od asu promluvila s manelem, kter ml prci dole. Podobn jako vtina mstnost na Vchod byl obvac pokoj bez nbytku. V kout byla srolovan a mimo dohled zastren rohoov lka. Napadlo m, e druhu stavby, v n se narodil Kristus, m asi nejbl connemarsk chalupa. Vzpomnm si, e jsem jednou el na pohebn hostinu do bl chalupy, kter se docela podobala betlmskm domm, jen mla ve na jednom pate. Obytn st byla od zvecho pbytku oddlena sloupkem a pepkou z pytloviny. Zatmco jsme sedli u drnovho ohnit, zeteln k nm dolhalo dupn zvat. Vzpomnm si, e m tehdy napadlo, e se mon Narozen Pn odehrlo v podobn skromnm prosted.

4
Setkal jsem se v Betlm s ptelem, kter proil vtinu ivota v Jerusalm a mluv dokonale arabsky a spolen jsme prozkoumvali uliky a dvorky. Zatmco jsme si v jedn temn krypt prohleli msk mln, vylo po schodech na jedn stran dvora dve a dalo se s nmi do ei. Mj ptel najednou peel do arabtiny, zaal prsty tpat do vzduchu, dval hlavu na stranu a rukama dlal jemn gesta. Dvka se smla a smla. O em se to bavte? ptal jsem se? Prosm ji, aby ns nechala vejt do domu, ekl. la se zeptat svho otce. Dvka vyla znovu ven a naklonila se z balkonu. Bylo to nejroztomilej dve, jak jsem v Palestin vidl. Myslm, e j bylo asi osmnct. Potilo m zjitn, e v Palestin stle ij eny, kter dlaj est alamounovm psnm. k, vysvtloval mj ptel, e musme pokat, a odejde vec, protoe to je stran klepna a kdyby do domu veli ciz mui, do pti minut by to vdl cel Betlm. Mme ale pozvn vejt. A tak jsme se potloukali po dvoe a pedstrali zjem o star kamen, dokud jsme nezahldli evce schzejcho po schodech s prem starch bot. Pak jsme vyli po schodech a vstoupili do domu. Byla tam vnj mstnost, i peds a pokojem po kad stran. Nebyl v nich skoro dn nbytek. Rodina byla skromn a chud. Pracovali na polch. Otec byl edovous star Arab v hnd galbii a matka odpovala na rohoi zakryt pokrvkou. Dvka pivedla star sestru a krsn dtko se lutmi vlasy. Vichni jsme se posadili na zem, a mj ptel si povdal, jako by ty lidi znal cel roky. Pokoj se otsal smchem. Uku ti, ekl. co nos betlmsk eny pod svmi zvoji. eknu star dvce, kter je vdova, aby si oblkla svatebn aty. Nedoku ct, jakm nepokrytm lichocenm nebo kouzlem vystupovn toho doshl. Pekvapivou skutenost ale je, e roztomile se ervenajc dvka zmizela a la si oblci svatebn aty. Jak me takhle pijt do cizho domu a zat lidem nco takhle naizovat? ptal jsem se. Ach, ekl, Arabov jsou mimodn mil lid a je velmi snadn je ovldat, kdy v, jak na n. Mlad sestra, kter by myslm mohla bt vbornm modelem pro Rt, ns mezitm bavila bystrm proudem ei, dokud se neobjevila jej sestra v siln vyvanm odvu se svm znekbem, neboli etzem a vysokm betlmskm epcem s vlajcm blm zvojem. Ochotn zvoj sejmula a ukzala mi, e vika,ze kter vis, je mal erven fez, kter na hlavn dr zpma dva provzky, kter se svazuj pod bradou. Fez je ze vech stran obit adami a adami penzk. Znekb vis z epce a obsahuje deset penz s stednm pvskem. Ty penze pedstavuj nevstino vno, vysvtlil mj ptel, a je mon, e ilustruj Pnovo podobenstv o ztracenm penzi. Pamatuje si pece, jak zn: M-li njak ena deset stbrnch minc a ztrat jednu z nich, co nerozsvt lampu, nevymete dm a nehled peliv, dokud ji nenajde? A tak dl. Nu, pro by j tak zleelo na tom, aby nala jednu minci z deseti? Vdycky jsem to povaoval za pochvalu ensk pelivosti. Tak to vid vtina lid. Je na tom ale nco vc. V Jeov dob se vvalo deset drachem, neboli deset kousk stbra, do epce vdanch en a ztrta jedn z nich vrhala hrozn patn svtlo na jej pelivost a mon i

na jej manelskou ctu k jejmu mui. Tak by to v n mohlo vyvolat povren strach, kter se zmocuje modern eny, kdy ztrat snubn prsten. To je dvod, pro ena v podobenstv vzala lampu a tak zkostliv prohledala cel dm Rodina byla pli chud, ne aby nm mohla nabdnout kvu, nahradili to ale svmi okouzlujcmi zpsoby a svm dojmem ulechtilho rodu. Star mu s nmi mluvil o blc se sklizni a chudobnosti doby. Jeho ena, unaven pro dni prce na jenm poli si s nmi povdala ze svho lka na podlaze. Mu ti ukzat vysvtlen jet jednoho podobenstv, ekl mj ptel. Vid tady rohoov lko. Kdy je arabsk rodina mlad, otec, matka a vechny dti si rozbal velkou roho a sp na n, vichni v ad vedle sebe. Vzpome si na podobenstv o cizinci. Je l obraz mue, na kterho pot, co se u se uloil k odpoinku, klepe ptel a chce po nm ti bochnky. Mu odpov, e cizmu lovku u neme otevt, protoe dvee jsou ji zaveny a dti jsou se mnou na lku. Nebudu pece vstvat, abych ti to dal. Vid, e podobn jako felh v dnen Palestin, ani mu z podobenstv nemohl pot, co ulehl, vstt bez toho, aby probudil celou rodinu. Rozlouili jsme se a seli po schodech. Dvata se naklnla pes balkon, mlad jako Rt a druh se svm kickm zvojem a jejich smch ns provzel do zkch uliek, jimi prochzeli osli naloen svmi nklady.

5
V Jerusalm jsem si najal vz zen tichm Armnem. Znal kad kout celho kraje a bylo mi eeno, e je to vten lovk k najmut na cestu trvajc adu tdn. Jednoho rna se pro m zastavil a vyklouzli jsme z Betlma hned po svtn, v ase, kdy pasti vyhn sv stda na pastvu. Silnice do Hebronu vede z Betlma na jih do pustiny hndch kopc. Po pr mlch po tto silnici dorazte do dol, kde vedle cesty stoj hranat budova pipomnajc star hrad. Je to jeden z mnoha zjezdnch tulk, neboli khan, postavench ped staletmi na oputnch cestch v Palestin na ochranu pocestnch ped beduny. Tento, Kalate el-Burak Hrad u ndr, byl postaven zde proto, aby ho kupci s hrozny a dal lid na cest z Hebronu na jerusalmsk trhy mohli doshnout ped soumrakem, strvit v nm bezpenou noc a dorazit do Jerusalma vas pro rann trh. Tak cestou zpt doshli bezpen jeho zd ped soumrakem. Za khanem jsou slavn alamounovy ndre. Seel jsem k nim, a cestou sledoval skupinu dvek, kter mohly vystoupit pmo ze Starho zkona, jak erpaj vodu z pramenu nedaleko khanu. Bohuel elegantn dbny na vodu, kter arabsk dvata nosvala na hlavch, pevn nahradily kanystry od benznu. alamounovy ndre jsou ti velk zsobnky stojc v dol, kde avnatost a plodnost tvo pozoruhodn kontrast k holm kopcm, kter se zvedaj vude kolem. Nen pochyb o tom, e alamoun myslil na toto msto, kdy zpval: Podnikal jsem velkolep dla, postavil jsem si domy, vyszel vinice, zaloil si zahrady a sady a v nich vysadil kdejak ovocn stromov, zdil jsem si i vodn ndre pro zavlaovn lesnch porost. Prv do tto oblasti jezdval za svitu, zabalen do blho plt a doprovzen str na vozech. Ndre se dosud vyuvaj a jednou z prvnch vc, kterou britsk sprva provedla pot, co se vlce ujala sv prce v Palestin, bylo vyitn starch reservorv jednom byla kvetouc rajatov kolkaa jejich uveden do novho provozu. Zajmal m podzemn pramen zvan Ain Salih. Je zakryt zdivem, mete ale po asi estadvaceti schodech sestoupit do chladn temnoty, kde ze skly vyvr voda z nkolika pramen. V tto starodvn kryt studni si lovk uvdom, pro alamoun ve sv skvostn psni lsky pipodobnil svou cho k uzavenmu prameni. Mon ml na mysli prv tento pramen, kdy psal:
Zahrada uzaven jsi, sestro m, nevsto, uzaven val, zapeetn pramen. Vydv vni jako sad s jablky grantovmi, s vtenm ovocem hennou i nardem, s nardem a afrnem, pukvorcem, skoic, se vm kadidlovm stromovm, myrhou a aloe, se vemi balzmy nejlepmi. Jsi pramen zahradn, studna vody iv, bystina z Libannu.

Zahrada uzaven i zapeetn pramen, brnc zneitn nebo krdei vzcn tekutiny, byl dokonal obraz istoty.

Silnice pak vede dalch dvanct nebo trnct mil pustinou kopc a sndch vd. Tu a tam se propadaj stre a do chmurn pustiny vybhaj stezky. Pes silnici pohn sv stda pasti. Na trv vyrstajc v trhlinch skal se pasou stda ernch koz. Silnice se najednou shb dol do plodnho dol, kde se stdaj pruhy sv zelen obdlvan pdy s obnaenost drsnch skal, dol, jeho kopce jsou opentleny a po vrky terasami rvy, olivovnk a fkovnk. A v tto dutin le Hebron, jedno z nejstarch mst na svt, mal, ed, z kamene vystavn msto s blmi kupolemi zcmi ve slunci. Hebron vstupuje do djin s Abrahmem, kter chce pochovat svou enu Sru a kupuje zde, po ndhernm smlouvn, makpelskou jeskyni. Ta se stala rodinnou hrobkou, do kter postupn odeel sm Abrahm, Rebeka, Lea a nakonec Jkob, jeho tlo bylo peneseno z Egypta. Tato jeskyn dosud existuje pod meitou, kter je pro muslimy jednm z nejposvtnjch mst na svt. Zdi meity maj mohutn proporce Zdi nk a podobn jako u n i zde id nejmn po pt stalet truchlili a nakali. A do vlky nesmli kesan do meity vstoupit vbec a jet ped nkolika lety muselo bt povolen ke vstupu podepsan Velkm muftm. Nyn jsou ovem dvee, by ne zrovna ochotn, oteveny za pt ilink vstupnho. Najdeme tu oteven ndvo a stavbu podobnou kostelu, z n vedou dv chodby do makpelsk jeskyn. V meit nad n je est obrovskch kenotaf, o nich se k, e stoj pmo nad hroby patriarch. Nhrobky Abrahama, Izka a Jkoba pokrv zelen a zlat ltka, nhrobky Sry, Rebeky a Ley ltka karmnov. Ped otvorem, kter pr vede do posvtn jeskyn, sed dva psai a za ilink p modlitby, kter pak pout dovnit, patrn na hrob patriarchy. Mm za to, e je faktem, e do jeskyn od dob, kdy tam veli kici a vidli v temnot tlejc kosti starozkonnch nelnk, nikdo nevstoupil. Kici kosti omyli ve vn, s ctou je znovu uloili zpt a hrobku uzaveli tkmi eleznmi svory, kter jsou na svm mst dosud. Pot, co jsem setsl nevytrvalej skupinu prvodc, kterou jsem v Palestin potkal, vypravil jsem se provst ukvapen in a projt si Hebron sm. Pohltila m temn a zlovstn ulice s loubmi, kter vypadala, e ji kdysi v odlehlm ase kdosi vyprojektoval k srii rychlch vrad. Otevraly se z n podezel dvee nabzejc pohled na vlhk kamenn schody. Byly tu tak pachy, nkter jemn a tich, jin se podobaly slu na kornet. Zrovna kdy jsem ml dojem, e jsem se ztratil a jmala m podezen o ebrkovi, kter el za mnou, objevil se nejvytrvalej z prvodc, kter jsem ped pr chvlemi dstojn napomenul, vyel zpoza rohu, dotkl se svho ela a hrudi a ekl: Naharic saide, co znamen: A je v den poehnn. To na mn bylo pli, a tak jsem ho najal, aby mn mstem provedl. Kdy jsem byl pi tom, zjistil jsem, e anglicky ovld jen pr slov, jeho oblben byloilink. Pomoc gest, grimas a pokyvovn hlavou jsme se ale dorozumli docela dobe. Hebron je pln vroby a to vroby, kter se tu odbv u od as krle Davida. Pili jsme k otevenmu klenutmu prchodu, kde ti mui depli ped pec. Mli frysk apky a vypadali jako Fnian ze starobylch relif na nhrobcch. V peci bylo roztaven sklo. Ti mu podobn gnomm strkali do pece dlouh tye a dvma nebo temi rychlmi pohyby smchvali nkolik barevnch skel do malch kulatch korlk podobnch velbloudmu oku, kter se po cel Palestin nos jako talismany. Tito skli foukaj jasn erven, modr a zelen lahve a vytv velijak sklenn pohry. Msto, kde po stalet pracuj, vypad jako krypta starho kostela. Zjevn nemli zjem cokoliv prodvat a pot, co po mn stelili pohledem, pokraovali ve svch rytmickch pohybech a vrob drobnch modrch talisman. V dalm tmavm sklep jsme vidli slepho mue, kter pedl koz srst. Hebron je velkm koedlnm centrem a srst ze surov ke se pede do vlken a tk od hrub pytloviny. Vichni padlci a vtina tkalc jsou slepci. V tetm prchodu jsem pozoroval hrne u kruhu. Hrnovy kouzeln ruce utvely mokr hrnec poletujc na kruhu, tu jej vythly do vlevky, tu je jej zplotily nebo po libosti prothly. Pomocnk ekal, a kad ndoba dostane tvar a pak ji pidal na ohromnou hromadu dalch, kter ji ekaly na pec. Pak jsme doli do nkupn ulice se zbom navrenm v hromadch na pultech stnk a kad prodejce sedl u sv hromdky potravin. Hebron je velkou ovocnskou oblast. Je dobe zavlaovan a m bohatou pdu. Je mimodn zajmavou skutenost, e nejlep hrozny pstovan v okol Hebronu pochz z msta zvanho

Ain Eskali, co je modern arabsk nzev valu Eklu, z nj se Mojovi zvdov vrtili s velkmi trsy hrozn, kter nesli na tych. Pili a k valu Ekolu, kde uzli ratolest s jednm vinnm hroznem, dva ji museli nst na sochoru, a nkolik grantovch jablek a fk. Tot by se dalo docela dobe napsat o dnenm Hebronu. Nu, nashledanou, ekl jsem vytrvalmu prvodci. Vy t v London? zeptal se. Ano, iji tam. Co vte o Londn? J vm veckoli. J bdatel. Uen ve kole. Londn je velk, velk, velk, a tu se po jeho tvi rozhostil vraz velk cty a dodal, a hojnost det. Nm to pijde jako vtip, ale pro Palestince, jeho rodu tak asto pl a ni slunce, jeho rva vadne z nedostatku det, jeho cisterny jsou przdn, a jeho zvata hynou zn, nen d nikdy ertem, ale vdy poehnnm.

6
Zatmco jsem odjdl z Hebronu, pedstavoval jsem si njakho uitele, jak se sna td arabskch kluk vylit divy Londna a pokou se jim do hlav natlouct asn fakt, e kdesi je rajsk msto, kde je vdy hojnost det. Ubhala mle a za ml a j nevidl nic, ne hndou zemi a nad n hnouc slunce. Byly tu nzk vbky kopc, rozplen a hnd a kuelovit tely pod nimi le msta, kter znal Abraham. Moje auto vrvoralo po cest postaven pro velbloudy ke klukm v kabtech z ov ke, kte hnali po hol pd kozy. Tu a tam peruovaly pustinu beudnsk ern stany z koz srsti, pr uvzanch kon a nkolik velbloudic s jejich dlouhonohmi dtmi a mon stdeko ovc, kter s nosem u zem hledaly ve vyprahl pd njakou zatoulanou trvu. Je to divok kmenov kraj s drahocennmi studnami, stdy a rodinnmi rozmkami, kter tak dobe znme ze strnek Genese. Je neobyejn objevit kus zem, kter se od Abrahamovch as nijak podstatn nezmnil. ejkov se svmi enami a syny, tak jako Abraham se Srou a Izkem, se nadle touto hnouc vyprahlou zem pesouvaj od studny ke studni. Synov rl na bratry stejn jako Esau na Jkoba, a nkdy dokonce i napln hrozbu z Genese: Jednoho dne zabiji svho bratra Jkoba. A cesta vede dl pustinou do mal ozy Bereby. V Bereb nen nic, ne pr roztrouench strom, meita, pr malch chatr, studna, kterou znal u Abraham, vldn dm, a vzpomnka na vlku v podob hbitova britskch padlch: a ve vyprahl skupin strom busta lorda Allenbyho. Beduni, kte se zatoulaj do Bereby, kde hledaj kmenovou spravedlnost, i nakupuj na vr ne skon sklize jemene, Allenbyho obdivuj tak, jak obdivuj vechny vlenky, bustu ale nenvid. Nemli jsme dn tst, kaj, od t doby, co rukama udlan obraz piel do Bir es Seby Alh poutnho beduna je toti v mnohm podobn Jahvemu Starho zkona, a ejkov pevn a doslovn v v Nezobraz si Boha zpodobenm nieho, co je nahoe na nebi, dole na zemi nebo ve vodch pod zem. Pokud tedy jen pole seehnou vedra, nepijde d, pomou-li bernci, kdy choroba pobije kozy nebo velbloudy, a navtv-li smrt stany z koz srsti, odvrac mui prochzejc se po berebskch vyprahlch pscch jako krlov povren zrak, kdy maj projt kolem Allenbyho busty Zael jsem s prvodnm dopisem do budovy berebskho soudu za jednm z nejromantitjch mu v Palestin, Arifem el Arifem, guvernrem berebskho distriktu, kter je velk jako polovina Walesu. Za vlky bojoval Arif s Turky proti nm a byl zajat Rus: uprchl do ny, kde se po srii mimodnch dobrodrustv spojil s s Brity a nakonec se stal fredaktorem novin v Jerusalm. ekl, napsal, nebo provedl nco, co vedlo k jeho uvznn britskmi ady. Unikl a pes pou se pky dostal do Jericha, kde pebrodil Jordn a vypravil se do moabskch kopc. Bedunsk kmeny ho ukryly a sptelily se s nm. Stal se z nj arabsk Bonnie Prince Charlie a jeho kryt nedokzalo odhalit ani to nejdkladnj vldn

vyetovn. Prost zmizel. Sir Herbert Samuel, pozdj Vysok komisa, se vypravil do pout s malm tvarem str. Poutn ejkov nebyli nijak ptelt a na Es Salt , v divokch kopcch v Zajordn, obchzely povsti, e Arif el Arif je nkde blzko. Nkte z ptomnch ednch initel chtli kraj prozkoumat a zajmout ho, ale stailo na okamik se zamyslet, aby jim bylo jasn, e to vyvol problmy. Hrstka vojk by byla bezmocn proti tiscm ozbrojench Arab. Mstn ejchov ovem pedloili Vysokmu komisai petici. Pedstoupili se spojenmi paemi a prosili ho, aby Arifa omilostnil. K jejich bezmezn radosti se tak stalo a Arif, kter se celou dobu skrval v zstupu, byl za vteinu vyzvednut na ramena svch arabskch ptel a pinesen k tribun, aby s krlovm pedstavitelem uzavel mr. Od t chvle se Arif el Arif stal nejoceovanjm a nejspolehlivjm lenem palestinsk sprvy. Jeho vlda nad poutnmi kmeny v distriktu Bereby je triumfem osobnosti, protoe tmto lidem neme vldnout nikdo, kdo souasn nem jejich dvru a obdiv. Jeho nejpozoruhodnjm poinem bylo proveden censu bedun. Poutn kmeny byly spoteny vbec poprv v historii, protoe podobn jako sta Israelit, mli vi censu siln pedsudky. Allh v, kolik ns je, argumentuj, pro ns tedy potat? Pesn stejn postoj zaujali Israelit, kte za mor, jm byli postieni za krle Davida, svalovali vinu prv na nj, kvli pokusu je sest. Arif ale pekonal stalet pedsudk a tebae nepedstral, e by jeho census byl pesn, bylo to vbec po prv, kdy byla bedunsk populace alespo piblin odhadnuta. Ti, kdo znaj beduny a jejich pedsudky to povauj za ohromujc poin. Soud sdlil v dosti velk kamenn budov stojc osamle ve vyprahlm psku. Vude po schodech sedli zuiv vyhlejc poutn beduni. Kolem se prochzeli edovous ejkov jako dstojn assasnov se zahnutmi avlemi pehozenmi kolem tla. Zrovna kdy jsem vchzel dovnit, vychzeli ven ruku v ruce dva beduni rozmlouvajc spolu nanejv laskavm zpsobem. Dozvdl jsem se, e kmenov soud m sv kadotdenn zasedn a e ti dva byli stranami prv rozhodnutho sporu. Tebae jet ped okamikem byli zuivmi nepteli, jakmile padl rozsudek, stali se z nich ptel a li spolen na kvu Hala, schodit a mstnosti v pate byly pln bedun schlench na patch a ekajcch, a se jejich vc dostane na poad jednn soudc. Arif, obleen jako bedunsk ejk, m pijal v mstnosti chrnn okenicemi proti slunci. Na zdi visela mapa jeho pout. Mluvil se mnou velmi dobrou anglitinou, kterou se nauil bhem jednoho ze svch zajet. Zajm mn, jak se vm povedlo sest beduny, ekl jsem. Nebylo to snadn! usml se Arif. Jakmile veel mj mysl ve znmost, pt tisc se jich sbalilo a uteklo na Sinaj. Cel kmeny se zaaly skrvat. Trvalo mi osm msc, ne jsem je pesvdil. Musel jsem se vypravit za nimi a t s nimi, spt a jst s nimi. Nakonec je pesvdila mylenka, e pokud bude vlda znt jejich poty, pak bude zejm, e v distriktu Bereba nen msto pro sionsty. Zatmco jsme mluvili, veel vzneen star ejk, ktermu se pasu pohupoval me se slonovinovou rukojet. Pustil se do vnho hovoru s guvernrem. Omluvte mne, ekl Arif, ale musm si jt sednout k soudu. Mon by pro vs bylo zajmav se jt tak podvat? Jin takov soudn dvr na svt nenajdete. Zasedme jednou tdn, abychom urovnvali spory a pe pout. Na tyto spory nelze pouvat britsk prvo, protoe problmy evropskch nrod se v pouti neobjevuj. Tento soud vykld tradin prvo pout, prvo patriarch, podle kterho ped zbudovnm tohoto stednho soudu soudili ejkov ve svch stanech. Ale pojme u! Pr ppad pro vs pelom a uvidme, jak je rozhodujeme. Veli jsme do mstnosti v pate, kde se mezi sebou bavilo asi tyicet bedun. Sedli u stol v pti hlavnch skupinch. Hork, oslepujc svtlo pout zastavovaly zelen devn okenice. Na jednom konci mstnosti byla soudcovsk stolice a k n mn guvernr pivedl, Usadili jsme se a spolen pozorovali mimodnou scnu. Skupina ped nmi pedstavovala zlomek spor pedloench soudu k rozhodnut tento tden. Venku v ekrnch, vude cestou dol a do suternu a na zpra venku, kde malebn sedli vedle svch uvzanch velbloud a kon, byli alobci a obalovan: v niem toti nem bedun takov zalben, jako v soudnch sporech. Zkon pro nj nen ani tak vc spravedlnosti jako msty. Z navenek przdn pout vyjede kad tden tat divoce vyhlejc horda stran sporu. Pichz jako nejlep ptel, svedou slovn bitvy a budou si pipisovat ty nejhor mysly, ale jakmile je vc rozhodnuta,

odchz spolen v dokonal vzjemn pzni. Zkon, podle kterho tento soud rozhoduje, je star ne mnoh knihy Starho zkona, je to star kmenov prvo, kter se v pouti dodrovalo stalet ped tm, ne dti Israele prchly z Egypta. Soudc je patnct. Vichni jsou to ejkov rznch mstnch kmen a jsou to pevn sta mui, kte nos jako odznak svho adu obrovsk avle se slonovinovmi rukojetmi. Kadou vc soud ti ejkov. Jednoho vybr alobce, druhho alovan a tet zastupuje vzneenost britsk vldy. U malch stolk v soudn budov se obyejn souasn projednv a pt ppad a zpravidla je mon jich vydit za den a osmdest. Tu a tam ovem naraz na njak obtn ppad, kter s odroenmi trv cel roky. Zkladnm rozdlem mezi poutnm prvem a prvem, jak ho znme my, je v tom, e se ze zloinu odpovd cel kmen a ne jen jednotliv provinilec. Dvod pro to je celkem zejm. V poutch Sinaje a Zajordn me zloinec tm vdy uprchnout. Pokud byste mli trestat jedince, pak byste museli mobilizovat armdu a proesvat pou po cel roky, abyste ho dostali na lavici obalovanch! Zloinec proto znamen problmymezi beduny toti zloin neznamen zbaven ctijednak pro svj kmen, jednak pro svou rodinu. Nejbnjm provinnm jsou njezdy na zvata, krevn msty i vrady, poruen poutn etikety a spory o pdu, penze a tak dl. eny ped poutn soudy pedstupuj jen velmi ojedinle a zloiny proti nim se takka nevyskytuj. Pokuta za obtovn bedunsk eny je polovinou pokuty za vradu, tedy asi dvacet jzdnch velbloud, vyjma ppad, kdy se odehraje v noci, kdy pokuta in jen deset velbloud. M to ten dvod, vysvtlil guvernr, e ve dne by dve bylo samo, erpalo vodu ze studny, nebo pracovalo v pouti, kdeto v noci by to byla jen jej vlastn chyba, pokud by nebyla v bezpe rodinnho stanu. Spory projednvan pod nmi byly rozmanit. Jeden mu aloval ptele, e si pjilne ukradlovci. Je uznvanm zkonem pout, e pokud se u vchodu do vaeho stanu objev cizinec a vae ovce se pasou nkde daleko, mte kvli naplnn starodvnch zkon pohostinnosti prvo pjit si ovci od souseda a porazit ji,abyste mohli uctt svho hosta. Nu a host m u beduna prvo zstat bez ptan ti dny. Bhem t doby je jeho ivot posvtn a lovk, od kterho byla ovce zapjena, nem prvo chtt jinou ovci nhradou zpt. Jakmile ale host odejde, mus se podle poutn etikety ten, kdo si ovci pjil, dostavit ke stanu svho ptele a ci Zde je ovce, kterou ti vracm nhradou za tu, kterou jsem si vzal. Pokud tak neuin, m na vrcen ovce trnct dn. Pokud ani tehdy nevyhov, me bt povinen vrtit a tyi ovce. Dal ppad se tkal etikety. Jeden mu veel bez dovolen do stanu jinho mue a pohldl na jeho manelku. To bylo povaovno za vn provinn a vichni z toho byli velmi rozruen. I soudci vypadali rozlen. Tet ppad ml cosi spolenho s krevn mstou. Ty se vyskytuj o cel pouti a tm kad rodina njakou vede nebo ji m doasn peruenou. Kdy se krevn msty vymknou z ruky, se jak chipkov epidemie a kon bitkami celch kmen a vzjemnm odhnnm velbloud. Dobr, sportovn krevn msta je v pouti vce mn tm, m je pro ns kriket nebo fotbal. Vrada jednoho beduna druhm je potrestnapokud lze hru zastavit bez odvetnho utknpokutou pti velbloud uvalenou na kmen. Vrah je oben jen tehdy, pokud zabije nkoho z vnjku a poda se ho dopadnout, co se stv jen velmi ojedinle. Jednotliv vrah se asto ukrv u neptelskho kmene a nen u nikdy spaten. len rodiny zavradnho nkdy opust domov, manelku a ve ostatn a zasvt svj ivot snaze vystopovat provinilce. Docela asto bv nalezeno v njakm pustm vd hroziv rozsekan tlo a po pr mscch vklouzne lovec tie dom a vyhl sice pohuble, ale spokojen. A nikdo se na nic nept. Oko za oko a zub za zub. Debaty u stolk najednou peruil rozzloben star beudun s vyzblou tv a dkm vousem, kter se zvedl a vztekle vskal na soudce. Guvernr uhodil do lavice kladvkem, ale star mu vyrazil vped a kolem st mu od vzteku vyrazila pna. Ukzalo se, e tento staec obvinil mladho beduna ze svho kmene z krdee 400 liber, o kterch star mu tvrdil, e je ml schovan v hrnci. Obhajoba znla, e star mu neml nikdy ani tyi libry, nato tyi sta. A v tu chvli star pn zaal vskat vzteky. Doaduje se zkouky ohnm, ekl Arif el Arif. Myslm, e v tomhle ppad bychom ji nemli dovolit.

Nechcete mi tvrdit, e zkouku ohnm pipoutte? Je to vbec nejuznvanj verdikt. Zkouku ohnm respektuje cel pou, odpovdl. Mui, kte ji provd, jsou znm jako mobishaa a zkouka sama bishaaa. V cel Arbii jsou takov mui jen dva, jeden na Sinaji a druh v Hedjazu. My vyuvme mue ze Sinaje. Zkouka se kon takto. Mobishaa nejprve d doznn. Pokud nepadne, vezme ohe a rozpl v nm elezo do bla, a je pokryto blmi jiskrami. Pak vybere svou odmnu! Ta in deset liber. alobce i alovan zaplat po pti librch a on pak na konci zkouky vrt polovinu poplatku nevinn stran. Obvinn pedstoup, dostane vodu k vyplchnut st a pak je vyzvn, aby do ruda rozplen elezo tikrt olzl. Na konci tto zkouky pak Mobishaa prozkoum jeho jazyk a vynese rozsudek. Je to mimodn zleitosta vy si budete myslet, e si vymlmale vidl jsem mue, kte zkoukou proli nedoteni. To ale pece neme mt nic spolenho s tm, zda jsou vinn nebo nevinn! Naopak, vm, e m. Provinilec je tak vyden, e mu sta vyschnou a on se pern spl. Nevinnmu ale teou sliny dl a jeho jazyk po zkouce vykazuje jen jistou zarudlost. Tak i tak, vrok Mobishaaa nen nikdy zpochybovn. Je to vrok Allhv Vyli jsme ven a usedli ve stnu. Dva nebo ti pedn ejkov pili, postavili se kolem a stli tam dstojn, son, s rukama na jilcch svch me. Ml jsem dojem, e otec Abraham, kter kopal berebsk studny jen pr krok od msta, kde jsme sedli, byl zrovna takov lovk jako tito kmenov nelnci, se stejnma bystrma, ale nekomplikovanma oima, se stejnmi pedstavami o ivot a chovn. Zatmco jsme mluvili, vyli ze soudn budovy dva beduni. Peli pes oslepujc slunen sek ke stromm po stran budovy. K plotu tam byl uvzan k a v psku sedl velbloud. Jeden z nich sedl na velblouda, druh na kon. Zjevn to byli velc ptel. Poznal jsem v nich dva zuiv neptele ze soudn sn: jeden z nich byl mu, kter svho ptele vinil, e bez dovolen veel do jeho stanu a pohldl na jeho enu, druh byl alovan. Oba vyrazili spolu jako nejlep ptel a zmizeli z dohledu za kaktusovm plotem. Hra a sada, ekl jsem. Guvernr se zeptal, co jsem tm mnil. Znamen to, e nkdo vyhrl utkn, vysvtlil jsem, ale on mu rd jednoho dne vrt. Bylo to peloeno ejkm, kte s rukama na svch jilcch ze slonoviny, vn pokvali hlavou.

7
Pejel jsem autem pes pou z Bereby a strvil noc v tboe sira Flinderse Petria na okraji Gazy. Archeologick vetern se svm obvyklm arodjnm umem nalezl kopec pobl psench dun a moe, ve kterm jsou trosky mnoha mst, kter byla v Abrahmovch asech ji star. Jeho objevy jsou pro kadho, kdo si mysl, e rok 1000 p. Kr. velmi dvn minulost, hodn matouc. Na svm kopci u Gazy se profesor Petrie podobal mui, kter smuje mohutn ptrac svtlo do minulosti povaovan za temnou a neproniknutelnou. Kdykoliv ale on obrt sv svtlo na temn prehistorick vky, jsou vidt lid a armdy a lodi a eny, kter si pipnaj do u zlat kruhy. Kdy dti Israele prchaly z Egypta, na tomto kopci se ji rozvinuly a upadly energick civilisace. Vyli jsme na kopec a prohleli si ruiny t na sob postavench palc. Prvn byl vystavn v 3100 let p. Kr., druh 2500 p. Kr. a tets koskou kostrou oznaujc ob pi zakldn stavby2200 p. Kr. Co m ohromilo jet vc, ne 3100 let ped Kristem postaven koupelna a dokonale dochovan bltn vstupy, jimi mohl prochzet Abrahm, byly keltsk nunice z irskho zlata, kter vypadaly pesn jako prehistorick zlat ozdoby v dublinskm museu. Jak se dostaly do Gazy? Kter dobrodrun galra je pivezla sem na toto msto dv, ne nadely asy Saula i Davida? Rno jsem se vydal na cestu do Akalonu. Silnice vedla trnct nebo patnct mil plochm, zelenm krajem. Potkval jsem obvykl ady velbloud svzanch provazy dohromady, ln se plouc po okraji cesty a obvykl peten osly. Zelen pole, na nich vyrstal oves a jemen byla po holch, slunkem vyblench poutch jihu, vtanm pohledem. Nedaleko El Mejdel jsem potkal dokonal rj obdlvan pdy a na pole esneku jsem se dval s vt pozornost, ne lovk obvykle takovm pohledm vnuje. esnek se kolem Akalonu pstoval tisce let. man je mli rdi a kali jim ascalonium, z eho

vzniklo slovo echalote, v anglitin shallot (alotka). Netuil jsem, e se tu ona historick cibulka stle pstuje. Kdy jsem opustil hlavn silnici a zamil k pobe, narazil jsem na stovky Arab v jsavch svtench atech. Vechny cesty jich byly pln a vichni mili k moskmu pobe. Byly mezi nimi rodiny na velbloudech a oslech, eny odn v ziv modr a erven. Nikdy dv jsem v Palestin nevidl tolik krsnch dvek, s jedinm nedostatkem, e tm vechny ilhaly. Kdy jsem vyjel na mrn kopeek, ze kterho byl rozhled po plni, vidl jsem, jak na mle kolem doslova tiscovky mstnch obyvatel m k pobe moe u Akalonu. eny a dti nebv v Palestin pli asto vidt jet na velbloudech, protoe tato zvata jsou vdy vyhrazena pro tkou prci. Tady ale byly tisce velbloud a kad vezl nklad malch hndch dtiek. Byl to pjemn pohled, protoe fellahim se pi svch astch svtcch uvoln, obleou sv nejpestej aty, tan a zpvaj a chovaj se, jako by je nic na svt netrpilo. Jen velbloudi si zachovali svou netenou povenost. Vtina byla oholena, natena olejem a umazan bltem. Toto holen velbloud se odehrv, ne nastanou siln vedra. Svou prvn mylenku, e se slav njak vesnick svtek, jsem zapudil, jen co jsem se piblil k Akalonu. Po zkch silnikch k psitm dunm proudilo obyvatelstvo celho distriktu. Slav se svtek Nebi Ayub, dozvdl jsem se pot, co jsem se zeptal asi ticeti Arab, kte anglicky nerozumli ani slovo. Dozvdl jsem se, e Ayub byl dvn prorok, kter se koupel v moi vylil z ved a proto jednou za rok, v den jeho svtku, jdou se vichni koupat. Dolo mi, e tenhle Ayub nebude nikdo jin, ne Jb. Msto, kter bvalo Akalonem, je ztraceno pod psenmi dunami. Vlny Stedozemnho moe se rozbj v bl pn o mle asn tvrdho psku. Tu a tam z psku tr mohutn star zdi z ernho kamene, kter vystavly anglick ruce, protoe jsou to zdi, kter byly znovu postaveny, kdy se v roce 1191 zmocnil Akalonu Richard Lv srdce. Jsou tu i dal pamtky na minulost Akalonu. Vude je v pd spoustu msk keramiky a kousk rozbitho zelenho skla. Pobl vodnho kola, jm ot velbloud ourajc se nekonenm kruhem, jsou rozbit sochy vykopan z Akalonu vystavnho Herodem. Meme si jen pedstavovat, jak dal poklady jsou pochovny pod tmito horami zlatho psku. Vydal jsem se jednou zkou cestou pes duny a vyel na pobe. Na mle kolem byl po okraji Stedozemnho moe rozprosten jeden z nejvc ohromujcch pohled, jak jsem kdy spatil. Stovky velbloud tu dostvaly svou kadoron lze. Vzadu na psench dunch sedly davy en a dt, kter se sem vypravily z jedn kad vsi v distriktu: mui a hoi se vnovali vnmu procesu myt velbloud. Nikdo z umva na sob samozejm neml dn koupac bor a se sluncem odrejcm se od jejich hndch tl vypadali asn. Ve skupinch po pti nebo esti thli, postrkovali a tlaili sv velbloudy do ttcch se vln. Nkte velbloudi vzdorovali. Nkte zanali kopat. Nkte se dokonce utrhli a pelili zpt k enm, pronsledovni zdivoelmi a vzteklmi kluky. Na druh stran, mnoh ze zvat, kdy se je podailo pesvdit, aby si sedly do moe, si to zaala uvat. Odmtala se hnout! Dostat je ven a pry bylo stejn tk jako dostat je sem. Sedla na samm okraji moe se svmi absurdn povenmi hlavami vysoko zdvienmi nad postupujc vlny. Jakmile se zvata usadila ve vod, pispchali k nim naz mui s noi, se ktermi okrabali ztvrdl blto. Bylo to nramn podvn, protoe podobn jako osel, ani velbloud, se v ivot pli velk pozornosti nedok. Pozdji jsem se dozvdl, e svtek Nebi Ayub je jedinou pleitost, kdy si Arabov dopej smenho koupn. Slyel jsem, e veer vstupuj do moe tisce mu a en. eny utvo mal samostatn skupinky a vbhnou neodn do moe. Mui vbhnou do vody na jinch stech pobe. Svtek Nebi Ayub je zejm obadnm itnm, jeho pvod skrvaj samotn mlhy asu. Cestoval jsem rodnou pln posetou arabskmi vskami obehnanmi kaktusovmi ploty. Zdlo se mi, e zdej lid by klidn mohli tlesn vystoupit ze strnek Starho zkona. Jednou z nejzajmavjch vc na Palestin je, e v nkterch distriktech, zejmna tch jin od linie mezi Jerusalmem a Jaffou, jsou fellahim potomky Kananejc. Znmky jejich dvnho pvodu jsou vidt v jejich rysech a zvycch. Dobyvatel, kte hmli zem, s nimi nehnuli. Trochu jsem si zajel, abych vidl milou vesniku Ain Karem, kter le nedaleko Jerusalma v hndch kopcch oszench rvou a olivami. Sousedn vrchol, jednu z nejvych hor v Judeji, korunuje Nebi Samwil

tradin hrobka proroka Samuela. Stedovk poutnk ji znali jako Horu radosti, protoe z jej vky mohl poprv zahldnout Svat msto. Starodvn tradice uvd Ain Karem jako rodit Pedchdce a frantikni ve svm kostele ukazuj jeskyni, kde se Jan Ktitel narodil. Kdy jsem plhal do strmho kopce k ruskmu kostelu, na chvli jsem se zastavil, abych se podval na zahradnka pi prci. Jeho pdu zavlaovala ada kanlk vyrytch do zem a na rznch strategickch mstech pehraench navrenou zeminou. Kdykoliv chtl zavlait nov kus zahrady, prost zvedl svou bosou nohu a zeminu nkde prokopl, aby se voda mohla rozbhnout do novch mst. Rozeznal jsem v tom ponn popis Egypta v Deutoronomiu jako zem kterou jsi osval semenem a zavlaoval lapnm jako zelinskou zahradu. Chudoba rusk crkve je dnes jednou z nejalostnjch vc ve Svat zemi. Na Ain Karem je komunita ruskch jeptiek, z nich kad ije z pspvku deseti ilink msn. Stravou je jim aj a hnd chleba. Jsou to oddan eny, jejich netst jak se zd zpsobila, e plamen jejich zbonosti z jet jasnji. Jejich kostel, na rozdl od nkterch zaprench tmavch mst v rukou mnich, z istotou. Chud, napl hladovjc eny, jej zahrnuj vnivou lskou a nnost. Abatye, s bledou tv ovzanou ernm zvojem a korunovanou vysokou kulatou pokrvkou hlavy rusk crkve, by mohla sedt modelem pro Madonu, a kdy star venkovanka poklekla, aby j polbila ruku, vytvoil jej andlsk smv a jemnost s n starou enu zdvihala z kleku obraz, na kter nikdy nezapomenu Do Jerusalma jsem pijel s padajcm soumrakem. Rno, pesn v pt, zaal zvonit zvon v konventu naproti. Vstal jsem, oblkl se a proel hrznm ritulem balen, protoe jsem ped sebou ml dlouh den. Za pr hodin jsem vyrel po hlavn silnici k severu.