You are on page 1of 2

Autor: Michaela Schořová Soutěžní příspěvek č.

14 Kategorie: Základní školy Téma: Vzdor

Vzdor
(úvaha)
Pod pojmem vzdor si jako první představím knižní trilogii Hladové hry od Suzanne Collinsové a její příběh. Tam je velmi pěkně popsáno, o čem všem může být vzdor, když se vám nelíbí politika vašeho státu a nakládání s vaším životem v rukách vlády. A kolikrát i takový vzdor nemusí skončit nutně situací ještě horší, než když jste začali vzdorovat. A právě o tom tyto knihy jsou. Vzdor vlastně ani není vlastnost. Je to potřeba vyjádřit protest a zrovna ne kladný pocit z něčeho, co se vám nelíbí. Něco nechcete, něco vás omezuje, něco se vám nelíbí a vy proti tomu bojujete vším, co máte. Přesně to je vzdor. A vzdoruje každý. Například někdo by mohl říct: „Vzdoruji, protože se mi nelíbí naše politika, naše menšina a vůbec celý ten život v České republice.“ Toto mi ale přijde jako špatný příklad vzdoru. Správný příklad by měl vypadat asi takto: „Vzdoruji, protože mi někdo uložil práci, kterou dělat nechci a která se mi nelíbí.“ Má ráda lidi, kteří se nebojí vzdorovat, protože vznést námitky k něčemu, co se nám příčí, je velmi důležité a umění říct svůj názor se jen tak často nevidí. Mnohokrát jsem už viděla lidi vzdorovat nebo naopak „zůstat sedět na zadku“. A proti těmto lidem a jejich pozdějším názorům vzdoruji já. Když se na to tak podívám, tak se dá vlastně říct, že vzdoruji proti všemu. Bohužel ale z toho vyvstává otázka: Vzdoruji, nebo už nenávidím, a proto ve svých názorech přeháním? Je mnoho věcí, u kterých bych řekla, že vzdoruji, protože jak už jsme zmínila, přijde mi, že já vzdoruji neustále, ale jen málokdy to dám opravdu najevo. A když už se konečně dostanu k tomu vyslovit svůj vzdor, tak proti tomu vzdorují ostatní, vždy z toho vyvstane hádka. Každý člověk vzdoruje jinak a proti něčemu jinému. A každý celek, jako třeba ČSSR v roce 1968 po obsazení Sovětským svazem, reaguje na podněty jinak. Někdo reaguje ironií a sarkasmem, někdo se vůči tomu zachová chladně a někdo by hned rozpoutával 3. světovou válku, nebo minimálně jednoho člověka ubil pěstmi v ringu. A také samozřejmě každá parta, každá republika i království, každý bude vzdorovat svojí vlastní zbraní. A čím více se například nový zákon o vyšších daních dotkne většího počtu lidí, tím větší vzdor bude následovat. S tím by měl každý člověk počítat. Vzdor je vyjádření nelibosti. A neznat něco takového jako je vzdor, bůh ví, kde bychom byli. Vzdor je jednoduchá obrana každého člověka nebo i zvířete. Přijde mi, že někdy za vzdor může být považováno Greenpeace, protože protestují za přírodu, ale také kolikrát i
1

útěk. Příkladů mám mnoho, jak ze školy, tak i za svého života a povídání by bylo opravdu na dlouho. Někdy to bylo vzdorování zbytečné, někdy až moc oprávněné. Na závěr bych dodala, že vzdorovat je dobré. Ať už vzdorujete za dobrou věc, nebo za tu špatnou, protože vždy tu budou lidé, kteří budou naopak zase vzdorovat vám. Ale o tom to je, vzdorovat dál, prosadit si svůj názor. A pokud nejste jedni z těch, kteří jsou tvrdohlaví natolik, že vzdorují pořád, vzdorujte dál, například naší politice. Kdo ví, třeba se jednou budeme mít i lépe, protože někdo vzdoroval. Což mi opět připomíná knižní trilogii od Suzanne Collinsové.

2