You are on page 1of 7

Autor: martina Svobodov Soutn pspvek .

23 Kategorie: Stedn koly Tma: Vzdor

Kabot
(povdka)

Prsty mu kadou chvli klouzaly n a n, zeteln vnmal, jak proti jeho vli povoluj seven. Vdl, e nem smysl dle vzdorovat. Nechal lano vyklouznout ze sv ztuhl dlan a dovolil przdnot, aby se zmocnila jeho zuboenho tla. Svitn vtru trhalo posledn zbytky jeho nadje, svtlo se zmnilo v mihotav bod vysoko nad horizontem a brzy zmizelo pln. Jeho spolenost po zbytek asu mla bt chladn, trpliv temnota a vudyptomn chlad. Zavel oi. Odjakiva il v pochybnosti. Nerozuml svtu a neml ho rd. Nechpal jeho d a smysl vlastn existence. Pro by ml dlat to, co od nj oekvaj ostatn, pro by se neml vnovat sob, rozvjet sv zjmy a dt ivotu npl? Protoe tak to chod, kali ostatn. Nepochyboval, e nen jedin, kdo se systmem nesouhlas. Nikdo jin si ale netroufl o svch vlastnch pochybnostech komukoli ct. Pozoroval sv spolenky, v duchu se vysmval jejich podzenosti. Museli pohrdat sami sebou, kdy jim dovolili s nimi takto zachzet. Nkte se tvili spokojen. Nejstar vzpomnka, ji byl jet nedvno schopen vyvolat, se odehrvala v ambulanci. Probral se na lku z devnch latk a nemohl se podn hbat, jako by mozek pln ztratil kontrolu nad svaly, jako by nkdo nkami pesthal vechny nervy a jeho zoufale vyslan impulsy se vytrcely do przdna. Nad sebou uvidl n obliej. Nebyl schopen zaostit na jeho rysy, dokonce i oi jej odmtaly poslouchat. Klid, chlape, ekl ten lovk hlubokm hlasem. Spi. Za chvli se vechno sprav, poplcal ho po hrudi znlo to trochu zvltn. Poslun zavel oi. Kdy se probudil podruh, jeho tlo bylo o nco ochotnj, jako by se za dobu, kterou prospal, smilo s faktem, e mu jet stle pat a bude ho muset poslouchat. S pomoc mue s hlubokm hlasem se posadil. Npoj, kter mu podal, vypil do posledn kapky, pestoe chutnal, jako by ho ped nm pili minimln ti dal lid. Alespo uhasil palivou ze, usazenou nkde hluboko v jeho tle, na mst, je nebyl schopen pojmenovat. Rozhldl se po mstnosti, jej soust byl. Tvrd lko jej tlailo, svtl strop nad nm byl neobvykle vysoko. Vude kolem stlo plno vc, vechny svtl nebo zvltn leskl. Jejich
1

pozorovn v nm vyvolalo siln pocit dj vu; jako by vechno tohle u nkdy vidl. Nathl ruku, aby se dotknul jedn z malch, lesklch vc. Ucukl, kdy uctil na ki chlad. To je zrcadlo, ekl mu. Kdy se do nj podv, uvid svj odraz. Namsto na zrcadlo se zahledl na onoho klidn hovocho lovka s hlubokm hlasem. Vypadal unaven, jeho tv pokrvalo strnit a obo mu nad velkm nosem tm srstalo. ern vlasy ml staen do ohonu, na temeni hlavy se mu v nich zanaly objevovat ediny. Kdy se otoil, aby nco sundal z police, bylo vidt, e mu chyb tm polovina boltce levho ucha. Jeho obraz vnmal jako celek, bez pemlen o nzvech jednotlivch st tla. Podej mi levou ruku, podal mu, kdy nael to, co hledal: drobn, leskl krouek. Rozpait si pidrel dlan ped obliejem; po chvli pemlen je k mui nathl ob, aby si vybral sm, kter e je ta lev. Mu jej za ni chytil a tu druhou mu dovolil spustit zpt. Tohle je lev ruka, ta druh je prav, vysvtlil. Na chvli se odmlel, jako by uvaoval; potom zaal ukazovat na jej jednotliv sti. Tady tohle je dla, a prsty, zpst, loket, pae, rameno. asem na vechno pijde i sm. Rozlomil krouek, poloil ho na zpst jeho lev ruky a oba dly zase spojil. Zavi oi, ekl tie. Poslechl. Mstnost se ponoila do tmy. Na ruce uctil teplo. Brzy zaalo perstat v horko a nesnesiteln intenzity. Otevel oi a s kikem se snail servat si tu vc z ruky, ale nedokzal to. Drela pevn. Nco mu teklo po tvch. Nepestal kiet, ani kdy horko slblo; zmlknul, kdy se vytratilo pln, kdy pestalo usilovat o znien jeho ke a zanechalo po sob jen svdn a tupou bolest. Tohle bude muset njakou chvli nosit, aby sis nerozkrabval rnu, ekl ten mu. A ti ho za dva tdny sundm, uvid svj identifikan kd. Nem cenu ti ho te kat, zapomnl bys ho. Pod nm bude vystupovat tady v centrle, a kdykoli to bude teba, bude jm oslovovn. Pro lidi je ale sloit rozeznvat od sebe vt mnostv selnch kd, proto ti dvm jmno Galileo. Jeho pvodnm nositelem byl italsk astronom a filozof Galileo Galilei, vznamn objevitel. Nos ho se ct. Galileo pikvl, akoli mu nebylo podn jasn, pro se m jmenovat po lovku, o nm nikdy neslyel a jeho pnos lidstvu nebude patrn nikdy schopen docenit. Mui s hlubokm hlasem by byl vdn za odpovdi na nkolik otzek, je ho plily na jazyku, nebyl vak s to vyjdit je slovy. Jedin, co vylo z jeho st, bylo nesouvisl mumln. Poplcal ho po hlav. Vak ono se to za chvli srovn, ekl konejiv. Funkce se zlepuj kadou minutou, kterou prov. Dokud ale neme podn pouvat sv tlo, dovol mi vysvtlit ti smysl tv existence, pokynul rukou, jako by skuten oekval jeho souhlas. Galileo tm neznateln pikvl. Nachz se v nitru hlavnho sdla spolenosti DORO, specializujc se na poskytovn pomoci lidem, kte si mohou dovolit ji vyut k vykonvn kadodennch kon, je z njakho dvodu nemohou nebo nechtj provdt sami. Jsi jednm z vykonavatel takov pomoci, ale ne bude pemstn k majiteli, mus projt vcvikem. Netva se tak vyden, nau se spoustu uitench vc. Kadmu subjektu oficiln nzev je kabot, tedy koordinan asistenn robot je pidlen jeden ze esti specializovanch odbornk, doktor, chce-li. J budu mt na starost
2

tebe, budu t opravovat a lit, kdy se nco stane. Rozum? Na chvli se odmlel, aby si odkalal. Ml by ses o sob dozvdt spoustu informac, ale na to budeme mt dost asu pozdji. Te ti uku zkladn funkce tvho tla. Veker pohyby d mozkovm systmem, kter se nachz v hlav. Funkce rukou jsou zkladn, tedy uchopovn a zdvihn pedmt. Nohy pouv jako lid k chzi a ke skkn, dky prun vyztuenm kostem jsi schopen kontrolovat mru jejich ohbn a pesn vypost dlku i vku skoku vetn msta dopadu. V rmci udrovn tv tlesn teploty ti kattry proud do celho tla izolovan krevn plasma pumpovan srdenm akumultorem jen ve chvlch, kdy je teba, tedy ne neustle, jako je to u lid s krv. Uvnit tvho tla se nachz modifikovan svalovina doplnn o uml vlkna; dokonal verze svaloviny klasick. Prostednictvm ipu uvnit tvho tla, jeho pesnou lokaci ti nejsem oprvnn sdlit, mohou autority kontrolovat tv pohyby a mylenky. O sv soukrom se ale nemus bt. Nahlej jen do jednn pokozench i vzbouench subjekt, jakm se ty, doufm, nestane. Galileo dvno pestal poslouchat. Rozuml sotva polovin z toho, co mu tenhle zvltn lovk napovdal. Z hlubin jeho mysli se nyn zanala vynoovat slova a termny, je jet ped chvli neznal. Rozhlel se po mstnosti ve snaze pojmenovat co nejvce kus nbytku a za kad dal slovo, je si vybavil, byl vdn. Po nkolika hodinch strvench v ambulanci ho doktor, dle vlastnch slov, povaoval za kompletn funknho. Galileo stle nebyl pln schopen vnmat ve, co se kolem nj dlo, nebyl si tedy pesn jist, jak se octnul ve velk mstnosti zaplnn lky; vdl ale, e toto msto bude pro ptch pr tdn jeho domovem. Jen nkolik mlo lek bylo obsazench, nedokzal je jet spotat. Osoby, kter na nich sedly, si nebyly navzjem ani trochu podobn. Kdy se zamyslel, napadlo ho, e ani nemaj dvod bt. Kad z nich m pece jinou specializaci a funguje na odlinm principu. Alespo to byla slova, je mu doktor nkolikrt drazn zopakoval. Nepovyuj se nad ostatn a nedovol jim povyovat se nad tebe, protoe kad je jedinen a nikdo nen lep ne jin. Nikdo nemluvil. Sedli bez hnut na svch matracch oekvajce as noci. Kdy nastala, bl, roztesen svtlo nkolika rovek s cvaknutm pohaslo a ustn pokrvek napovdlo, co je teba udlat. Byl as spt. Otevel sta, jako by chtl nco ct, jeho hlasov stroj u ale nejsp podlehlo chladu a vypovdlo funkci. Nebyl s to pohnout prsty na rukou, chvlemi se nedokzal ubrnit pocitu, e u dn ruce nem, e z nj s nejvt pravdpodobnost zbv u jen trup, pouh torzo jeho nkdejho tla, klesajc pomalu, ale jist na sam dno svta. Aby zabrnil selhvn systmu, pokouel se vzpomenout si na svj vcvik, vybavit si nekonen hodiny trninku a monology doktora, kter ho do detail uil, jak jeho tlo funguje. Nedokzal to.

Jeho prvn majitel byl velk lovk, snad wrestler nebo boxer, a Galilea se ujal necel dva msce po jeho vytvoen. Nevzpomnal si na nic ne na dnen veer; na chvli, kdy se dozvdl pravdu o svm pvodu. Pravdu, ji mu nebyli majitel, doktor ani ostatn kaboti schopni sdlit. Majitele piel ten den navtvit jeho dvn ptel a Galileo dostal za kol pinst ze sklepa jeho domu podn uleel alkohol. Kdy mil kolem obvacho pokoje do kuchyn, aby lahev otevel a pinesl jim ji spolen se sklenicemi, zaslechl trek vce ne dleitho rozhovoru. nemusel platit ani cent, dostal jsem ho zadarmo jako testovac model novho druhu. Nen to klasick kabot. Ani nevm, jestli se tak vlastn me oznaovat. Je prvn svho druhu, ale jestli obstoj, vytvo dal a vystdaj jimi vechny souasn kaboty, protoe by mli bt spolehlivj, vysvtloval majitel. Tys ho vzal, pestoe jsi vdl, co je za? Nemysl, e by mohl bt nebezpen? Pochybuju. Vymazali mu pam a nazpt vloili jen tolik, kolik dvaj obyejnm kabotm, nic navc. Ale byl to pece lovk? Nepipad ti to nechutn? Pro? Je to lep, ne kdyby jeho tlo jen vyhodili, ne? Nali ho na pli v dezoltnm stavu, ale vtina dleitch orgn zstala zachovna, stailo jen najt zpsob, jak je znovu pimt k funkci. Nebyla by koda se o to nepokusit? Je to nepirozen. Neboj se, e by si mohl vzpomenout na svj pedchoz ivot a nco ti udlat? Bez obav, v palci u nohy m njak ip i co, pomoc kterho ho centrla ovld, take si neme vzpomenout, ani kdyby vdl na co. Galileo nerozuml tm niemu z toho, o em ti dva tak zaujat mluvili. Kdy se pozdji vrtil z kuchyn, na naletnm podnosu dv sklenice a v ruce otevenou lahev, mluvili o konenm skre v zpasu njakho dvno zapomenutho sportu. Skuten vha jejich slov na Galilea dolehla a mnohem pozdji. Kdy ml as o vem pemlet, sthl si tk, ocelovmi plty vyztuen boty, a pod svtlem lampiky si prohlel sv palce. Nehet jednoho z nich byl svtle rov, vytvoen v npodob neht lidskho tla, druh temn modr. Najednou vdl, e je to ip, kvli nmu si neme vybavit jak to kal ten lovk svj pedchoz ivot. Pokud byl njak ivot ped tm, ne se v doktorov ambulanci probudil, znamenalo to, e nebyl vytvoen, aby slouil lidem. Jeho pvodn el musel bt jin. Ale jak? m dle o tom pemlel, tm vce nepravdpodobnch monost ho napadalo. Nakonec doel k zvru, e existuje jen jedin zpsob, jak zjistit pravdu. Nathl se a ze stolku sebral svj kapesn n. Jeho chladn epel se ve svitu rovky slab blytla, jako by spiklenecky pomrkvala a vyzvala ho k inu, jej se chystal provst. Zdvihl pai, naphl se, aby ml podn vih a do deru zapojil co nejvce svalovch celk, pak ruku prudce spustil; n vak po jeho ki jen se zainenm sklouzl. Jist, e by ho nenechali zbavit se ho takhle rychle.

Vzpomnl si, jak ped nkolika dny podle pokyn majitele sthal na dlouh pruhy plech. Ty velk, tk a hlavn ostr nky nechali v gari. Vstal, zhasl lampiku a vyplil se z pokoje. Dm byl ztichl, v tuto non dobu ji vichni jeho obyvatel dvno spali a nemusel se tedy bt, e bude dopaden a po zsluze potrestn. Tie selapal schody, kouskem drtu si odemkl zadn dvee a vyklouzl do non tmy. Ledov vtr pronikl skrz jeho upnutou kombinzu a utichl pohlcen k v podob chladu, jen rozklepal vechny molekuly jeho tla a na mal moment mu zabrnil se pohnout. Kdy se pak bosma nohama brodil nnosy ziv blho snhu, zalitoval, e si boty znovu neobul. Pesto doel bez jedinho zvuku a ke gari, pootevel vrata a vstoupil. Rozsvtil; rovka zablikala a naplnila mstnost mdlm svtlem. Nael je, ani by musel hledat. Visely na drtnm hku na stn. Pithl si idli, vystoupil na ni a s menmi obtemi, zahrnujcmi kehkost rozpadajcho se kusu nbytku a slabost v jeho rukou, je sundal a poloil na podlahu. Rozthl epele od sebe a bez dalho rozmyslu mezi n nastril palec sv lev nohy. Ostatn prsty peliv pokril, aby nedoly hony. Zhluboka se nadechl a v silou k sob stlail ob rukojeti. Neodvil se pitom pozorovat sv chodidlo; zaslechl jen kovov zazvonn, to palec dopadl na betonem zalitou, hlinnou podlahu. Mstnost se rozlhal n dsiv bolestn kik. Zeteln ctil n bolest. Chvli mu trvalo, ne si uvdomil, e se to ve dje jemu. e je to jeho bolest, jeho kik a jeho krev, kter se proudem val na podlahu. Upustil nky a pitlail si ob ruce na sta, aby se umlel. Zatnaje zuby se zkroutil do klubka, aby z nj u nevyla ani hlska. Bolest jm projdla ve vlnch, jako by si postupn odstraoval dal a dal palce. Po nkolika minutch mohl ct, e polevuje; buto tomu tak skuten bylo, nebo si na ni postupn zvykal. Pomalu se posadil. Pohled na vechnu tu krev mu nedlal dobe; npad, e by ji ml zastavit, shledal skvlm. Rozhldl se. Nevidl nic ne hadr zamazan msi tmavm. Nathl se pro nj a do nejist sti si zabalil chodidlo. Zbytkem se pokouel vysuit alespo st krve z podlahy. Kaboti nemohou vykrvcet, protoe nemaj cvy ani srdce, kter by pumpovalo krev. Srden apart se star o elektrickou regulaci impuls vychzejcch z mozku, aby nedochzelo k petovn svalov hmoty. Nervy penej impulsy jen z mozku, nikoli do nj, take kaboti nemohou ctit chlad, teplo ani bolest. Pootevel sta, kdy si vybavil tahle doktorova slova. Nikdy neml pocit, e by mu nco z jeho pednek uvzlo v hlav. Rovn mu nikdy nepipadalo divn, e on sm, akoli byl kabotem nebo se za nj povaoval vdycky tohle vechno ctil. Jeho ke byla vyztuen, take se neporanil asto, ale kdy se to stalo, tekla mu krev; hust, rud krev, jak tee lidem. Sloil hlavu do dlan. Jak mu tohle mohlo uniknout? Pomalm krokem dokulhal zpt do domu. Ve svm pokoji si z nohy oplchl zaschlou krev, omotal pahl obvazem a svalil se na postel. Nezbvalo ne ekat, kdy se o tomhle dozv centrla. Teoreticky by mohl pedpokldat, e u to vd. Pokud tomu tak je, nejsp se vydali na

cestu. Chystaj se zavlct ho zptky, vzt mu pam a stvoit dal ip, pak s nm znovu zachzet jako s otrokem a nechat ho si myslet, e je mn ne oni. Pece to tak nemus bt, dolo mu nhle. Te u k nim nen oficiln poutn, take kdy utee nkam daleko, nebudou mt nejmen anci se ho zmocnit. Nebude na nic ekat. Vyskoil na nohy sotva se ale dotknul koleny zem a jeho levou nohou projela nov vlna bolesti, uznal, e by mon mohl zat o nco pomaleji. Jakmile byl schopen vstt, nasoukal se do bot, oblkl si kabt a opt se vyplil z domu. Zastavil se zhy. Chodnk ped vstupn brankou pokrvala tlust vrstva snhu a vloky snejc se z temn oblohy ji kadou vteinou navyovaly. Plnon vtr si hrl s jeho vlasy, surov jimi trhal ze strany na stranu, jako by ho o n chtl pipravit. Uprosted toho veho stl Galileo, sm. S rukama v kapsch se rozhlel a pipadal si bezvznamn, przdn. Pemlen o sv vlastn nicotnosti mu vhnlo slzy do o. Setel je rukvem a zaal sestupovat do dol. Akoli neml kam jt, vdl, e se nesm zastavit. Nedokzal nepemlet o vem, co ho cestou potkalo. Kolik toho vidl, kolik proil. Jako lovk vnmal ve jinak. U chpal, pro ho ostatn kaboti nenvidli, pro se na nj st kdy podvali a kdykoli se k nim otoil zdy, naveli se do nj. Pirozen jej povaovali za hrozbu, je mus bt eliminovna, aby nedolo k naruen systmu. Po nkolika kilometrech cesty zastavil, aby se podval na hvzdy. U nesnilo a nebe bylo nezvykle jasn. Ztrcel se v mnostv vech tch tpytcch se bod, pl si vznst se mezi n a poznat je, pohltit je a bt jimi pohlcen. Chpal, pro jimi bylo tolik lid fascinovno. Jmno mi zjevn nevybrali nhodn. Uel jet pr krok, ne ho pestaly poslouchat nohy. Uvdomil si, e kvli vemu tomu kovu, jej obsahovalo jeho nov, vylepen a opraven tlo, je k zim nchylnj. Netuil, kolik st jeho tla bylo nahrazeno umlmi vdl ale, e jich mus bt spousta. Aby si odpoinul, posadil se na zasnenou laviku a pokouel se vybavit si okolnosti, kter pedchzely jeho smrti, mon tu udlost samotnou a pechod mezi nebytm a rekonstrukc. Ctil se unaven. Hlava mu padala na prsa a oi se samy od sebe zavraly. Radji zemu svobodn, ne t jako otrok, zaeptal do tmy. Z dlky se ozvalo zavyt psa, kter jako by s nm souhlasil; Galileo u ho ale neslyel. Tlo ho opustilo. Posledn zbytky jeho dechu v podob pry se v chladnm vzduchu dvno rozplynuly. Stle se vak udroval pi vdom skuten svt byl pro nj jako lano, jej pevn svral svmi zkehlmi, necitlivmi prsty; a on vdl, e kdy polev, spadne do propasti nicoty, odkud se u podruh nedostane. Prsty mu kadou chvli klouzaly n a n, zeteln vnmal, jak proti jeho vli povoluj seven. Moc dobe vdl, e nem smysl dle vzdorovat. Nechal lano vyklouznout ze sv ztuhl dlan a dovolil przdnot, aby se zmocnila jeho zuboenho tla. Svitn vtru trhalo posledn zbytky jeho nadje, svtlo se zmnilo v mihotav bod vysoko nad horizontem a brzy zmizelo pln. Jeho spolenost po zbytek asu mla bt chladn, trpliv temnota a vudyptomn chlad. Pousml se a pevn zavel oi.
6

Kabot: souvislost s tmatem Vzdor Tmatem povdky je v jej vlastn podstat vzpoura proti spolenosti, je se pokou podrobit si hlavnho hrdinu, zotroit ho. Jeho poten smen s vlastn podazenost vyprch, jakmile se dozv o svm pvodu. Protoe povauje za nejdleitj rozdl mezi lidmi a kaboty svobodu, rozhodne se ji zskat za kadou cenu. Vzdoruje vemu, k emu byl uren, vzepe se a na malou chvli od veho unik.