You are on page 1of 3

Autor: Vojtch Adamec Soutn pspvek .

35 Kategorie: Stedn koly Tma: Vzdor

Oitn
(povdka)

U je to tu zase! Probuzen! Uprosted noci. Pro? Pro! Vude takov klid a tma. Jen j nemu zase spt. Vechno m bol. Otm sv unaven tlo na druhou stranu postele a po chvilce se vracm. Ta dlka, bolest a nmaha. Je to tady zase! Nemu usnout. Jsem na sebe natvan. Zase jen j jsem ve dv hodiny vzhru a nemu spt. Jedin, co dlm, je pevalovn a hledn t sprvn polohy. Ne, to nen ona. Jestli jsem ji nael, nevm. Asi jsem usnul bhem pohybu. *ZVON BUDK* N. Zase ten otravn, nesmysln, na nervy hrajc, vibrujc, tup, ignorantsk a s melodi na nervy hrajc budk. Ne a ne dt pokoj. Prav horn tlatko ve jist. Na 5 minut klid a mr. Toto opakuji jet 3x a potom narychlo vstvm. Hygiena, oblkn, zmatek, hra s asem a idiem autobusu. Sakra 6:45, radi popobhnu. Po 200 metrech udejchan, jako kdybych bel maraton. Huhu stihnul jsem to. V autobuse se tak krsn sp. koda, e jedu jen 31minut. Sakra! Zase nemm koly. Neml jsem na n as, musel jsem nosit cihly. Nikdy mi uen nelo. Anglitina mi jde jako ltn letadlem. V matematice neumm vzoreky a v hodinch etiny si pletu y a i. V ostatnch hodinch spm nebo netum, co uitele melou. Aspo tu je klid. Crr. Konec vyuovn. Zpten cesta dom, ve kter je jako bonus zapotno mrznut na zastvce. Ta milej st dne je za mnou. Doma je sranda. Pozdravm. Msto bnho oekvanho ahoj, zdar, hm, jak bylo ve kole nebo ticha na m vylet rozzuen matka a zane hlun tkat: ,,Jak vbec mes opustit pokoj, kdy tam m takovej bordel? Pro jsi neuklidil ve sklep? A zametat chodnk za tebe bude kdo, mlad pane?? M tejden zaracha na PC, TV, MP3, MP4 (ani jednu vc jsem neml) a nevyjde z barku, dokud to nebude!!! Mazej si uklidit ten pokoj! Potom t ekm venku! V pokoji opt dn bordel. Byla to jen buzerace. el jsem ven. Ji tam stl mj otrok. Stla rovn, nohy s mrnm rozestupem a v rukch drela msto bie lopatu s krumpem. Akoliv j nin slou k oprn, hned, co jsem piel, mi je hodila a ekla. Omlouvm se, zavala: ,,Pece m nenech tahat tak tk vci. Nooo to jsem si t pkn vychovala. Vyrazila kupedu. Z dlky na m kikla, nsleduj m. ,,Take vykope, tohle, tamto, tamtu dru zahrabe a potom zryj tenhle zkon, vyprskla na m matka i s kousky obda. Hmm zek. Pemlel jsem, jak asi chutnal. Okolo pl osm jsem to ml. Byl jsem unaven, zpocen, pinav. el jsem si lehnout do postele. Mj spnek peruilo velmi dlouh a hlasit ,,vstvej, doprovzen prudkmi pohyby mho tla. Neekan to byla matka, kter ihned zpustila. ,,Tak ty nesp v pyamu jo? Pro chod takle brzo? U m vechno hotov? Pro jsi neuklidil myku? Tento monolog doplnila pr fackami. Uklidil jsem myku a el jsem zase spt bez veee. Takto vypadal kad mj den. Hrozn prce, mlo spnku, jdla, pit a dn lska. Kamardy jsem neml, podle matky jsem je nepoteboval. Obas to nebylo tak hrozn, nemusel jsem uklzet myku. A tak njak celkov stl mj ivot za prd. Prce bez kol. kola bez uebnic. Radosti dn. Obas m i mltila a j ml chu zabt ji nebo sebe. Sebe jsem nedokzal, protoe jsem si kal, 1

e zabiju radi ji, ne sebe, ale na to jsem neml odvahu. Jednoho dne se to vak zmnilo. Cel den jsem vykopval stromy a k veeru jsem byl vysln pro peivo. Pro peivo jsem chodil rd, vdy jsem si mohl vzt rohlk navc a matka o tom nevdla. Byl jsem unaven, sotva jsem el. Na nic jsem nemyslel a nad nim nepemlel. Nieho si nevmal, co byla chyba. Pechzel jsem silnici, zrovna kdy m m smysly zklamaly. Veel jsem ped kamion. as se zastavil pohledem na kamion. Uvidl jsem idie kamionu. Ml vyvalen oi, otevenou pusu a nepkn rysy pi tom, jak se snail brzdit. Koukali jsme na sebe hrozn dlouho. Vude bylo takov ticho. Dv, ne jsem si ve uvdomil, svt se roztoil a snail se dohnat ztrtu. Uslyel jsem skpn brzd. Uctil teplo a potom nraz. Dve ne m uboh tlo dopadlo na beton, promtlo se mi v och pr chvil mho ivota. Tma potom u byla jen tma! Probudil jsem se v nemocnici. Cel m tlo bylo v sde. V rukch byly nabodan jehlice, od kterch vedly hadice nad hlavou kamsi do neznma. Nectil jsem nic, nemohl jsem nic. Pstroje dchaly za m. Byl jsem tak slab a bezmocn. Na pokoji sm a bez nvtv. Doktoi mi nedvali moc asu nebo nadje na uzdraven. Zrann byla pli velik a snaha pet dn. Upadl jsem do dlouhho spnku. Doktoi m ovem seili a nadopovali tak bravrn, e jsem se z toho dostal. Jak j je proklnal a nesnel. Po msci m pustili z nemocnice. Jak j je prosil, aby si m tam nechali. O berlch jsem se vracel do pekla. Hlava pln vzpomnek. Doskkal jsem na dvorek, kde jsem uvidl matku, jak ukazuje na sekyru a nenasekan dv. ,,N to n, zaal jsem si pofukvat v hlav. Po hodin koukn na m, jak se snam nco useknout ovem bez vsledku, matka pochopila, e neudrm sekyru a poslala m do pokoje. Za pr dn se ve vrtilo do starch kolej. Jeliko jsem nemohl nic dlat, ml jsem hodn asu na pemlen. Chtl jsem zat njak t a v nejlepm se odsthovat od matky. Po uzdraven jsem si nael brigdu u pana Tomka, kter vlastnil autodlnu. Matka m poutla jen kdy jsem ml ve hotov, co nebylo moc asto, ale za ty hodiny, co jsem byl pry, jsem byl rd. Nael jsem si tam i nov kamardy a panu Tomkovi jsem byl stle po ruce, tak jsem se i hodn vc nauil. Do dlny jsem chodil stle astji a vypadalo to se mnou dobe. Byl to vak jen klid ped bou. Ubhly 3 msce. Po brigd jsem se vracel dom. ekalo m vak nemil pekvapen. Matka na m zaala vt. Zaala mi vytat brigdu, kolu a domc prce. Zaal jsem se brnit, e m to tam bav. To matku natvalo jet vce. Vzala vaeku z linky a udeila m do hlavy. Zapotcel jsem se. Dal rny pltly na mou hlavu, krk, tlo, ruce, kter se snaili brnit a nohy. Pot co se matka vydila, odjela pry. J jsem zstal leet na zemi. Z hlavy, rukou a zad mi tekla krev. Rny z nehody se otevely. Vlel jsem se na zemi v krvi a kech. Ve m bolelo. S poslednch sil jsem vstal a vybhl ven na louku. Chtl jsem bejt co nejdl. Kad mj pohyb mi inil muivou bolest. Ani jsem si neviml, e poprchv. Dobhl jsem na vrek louky. val jsem bolest. Byl jsem udchan. Z ran mi tekla krev. Toila se mi hlava. Kleel jsem na kolenou a vydejchval. Hlavu jsem ml sklopenou. Oi zaven. Byl jsem tak, tak vyerpan. Z poprchvn se stal prudk a nepijemn d, kter s sebou pithl blesky a hromy. Hrom burcel a val po okol, Diovy blesky ltaly sem a tam a salvy kapek nepestvaly dopadvat. Na zemi bylo hotov peklo. Mysl m donutila vstt, abych vidl, co proda doke. Znovu jsem zavel oi a sklopil hlavu. Uctil jsem, jak na m dopadaj kapky a stkaj mi po ele, tvch, krku, rukou, tle a nohou. Kapky padaly stle nov a nov. Dopadvaly na rny a vymjely je. Kapky myly m tlo. Krev vytkala z ran a stkala po mm tle a spolu s n nenvist, strach a strach. Ctil jsem, jak ve miz z mho tla a j se stval lehm a klidnjm. Vtr profukoval 2

m tlo. Najednou se vtr zvedl a odfoukl pry spolu s detm, kter si odnesl pry. M zlost, bolest a vechna nenvist k matce odtekla spolu s krv a vodou do zem, kde se vskla a u j nikdy nepustila. Blesky a hromy ustaly. Obloha se zaala vyjasovat, ptci zaali ltat. Otevel jsem oi, narovnal hlavu a z hluboka se podn nadechl. Byl jsem tak klidn, vyrovnan a st. Nectil jsem dnou bolest z ran. Dchal jsem tak voln. Chtlo se mi ltat. U mi chyblo jen jedin, sla. Zvedl jsem ruku a zahledl jsem se na dla. Kdy jsem si ji prohlel, tak jsem zkusil zatnout. V ilch se mi rozbhla nov krev. Do sval se dostala sla a mozek se prokrvil. U nikdy jsem nechtl zat bolest nebo utrpen. Dostal jsem blzniv npad. Vrtil jsem se dom. Vzal jdlo, pit a spack a utekl jsem z domu. Na konci ulice jsem se ohldl a uvidl naposledy dm hrzy. Te mi je 25 let, pracuji jako automechanik u pana Tomka. Mm enu Petru a syna Petra, kter miluji. Jestli nemm chu nebo potebu se mstt? Nemm! Radost z jej bolesti by m pela. Poten z kiku by utichlo a rychl smrt neuspokojila. S takovou mylenkou neiji vak. Te iji, jak umm.