You are on page 1of 808

Houby pravé...................................................................................................................

23
Jelenka obecná ............................................................................................................... 23
Elaphomyces granulatus Fries ............................................................................................. 23
Oříškovec Michaelův .................................................................................................... 25
Hydnotria michaelis (Fisch.{?}) Trappe ............................................................................. 25
Řasnatka hnědá............................................................................................................... 26
Peziza badia Pers ................................................................................................................. 26
Řasnatka vlhkomilná .................................................................................................... 28
Peziza udicola ....................................................................................................................... 28
Zvonkovka žlutavá ......................................................................................................... 28
Tarzetta catinus (Holmsk. ex Fr.) Korf & Rogers ............................................................... 28
Kačenka česká ................................................................................................................ 30
Verpa bohemica (Krombh.) Schroet ................................................................................... 30
Kačenka náprstkovitá .................................................................................................. 33
Verpa conica (Müller : Fr.) Swartz ..................................................................................... 33
Smrž černohnědý ............................................................................................................ 35
Morchella esculenta (L.) Pers. var. umbrina Boud. ............................................................ 35
Smrž obecný ...................................................................................................................... 37
Morchella esculenta Pers. ex St. Am................................................................................... 37
Smrž polovolný ................................................................................................................. 37
Morchella semilibera DC. ex Fr. ......................................................................................... 37
Smrž pražský ..................................................................................................................... 39
Morchella pragensis F. Smotlacha ....................................................................................... 39
Smrž vysoký....................................................................................................................... 41
Morchella elata Fr. .............................................................................................................. 41
Terčovnice síťnatá ........................................................................................................ 42
Disciotis venosa (Pers.) Arnould ......................................................................................... 42
Destice chřapáčová ...................................................................................................... 43
Discina perlata (Fr.) Fr. ........................................................................................................ 43
Kořenitka nadmutá ........................................................................................................ 46
Rhizina undulata Fr. ex Pers ................................................................................................ 46
Ucháč čepcovitý ............................................................................................................. 47
Gyromitra infula (Schaeff.) Quel ........................................................................................ 47
Ucháč obecný ................................................................................................................... 49
Gyromitra esculenta (Pers.) Fr. ........................................................................................... 49
Ucháč obrovský ............................................................................................................... 51
Gyromitra gigas (Krombh.) Cooke ..................................................................................... 51
Chřapáč jamkatý ............................................................................................................. 53
Helvella lacunosa Afzel. ex Fr. ........................................................................................... 53
Chřapáč pružný ................................................................................................................ 55
Helvella elastica (Bull.) Boud ............................................................................................. 55
Chřapáč tmavý ................................................................................................................. 57
Helvella atra (Koenig) Boud ............................................................................................... 57
Stopečka pýřitá ............................................................................................................... 59
Helvella macropus (Pers.: Fr.) P. Karst. .............................................................................. 59

Bělokosmatka polokulovitá ...................................................................................... 61
Mycolachnea hemisphaerica (Wolf. ex SF Gray) Maire..................................................... 61
Hrobenka písečná .......................................................................................................... 63
Sepultaria arenosa (Fuckel) Boud. ...................................................................................... 63
Mísenka oranžová........................................................................................................... 64
Aleuria aurantia (Fries) Fuckel ........................................................................................... 64
Kosmatka štítovitá ........................................................................................................ 66
Scutellinia scutellata (L.: Fr.) Lam. ..................................................................................... 66
Oranžovka vřetenovýtrusná ...................................................................................... 68
Humaria fusispora (Berk.) Korf & Rogerson. ..................................................................... 68
Ohnivec rakouský ........................................................................................................... 71
Sarcoscypha austriaca (Berk. & Sacc.) Boud. ..................................................................... 71
Ohnivec zimní ................................................................................................................... 73
Microstoma protracta (Fr.) Kanouse ................................................................................... 73
Ohnivec šarlatový........................................................................................................... 74
Sarcoscypha coccinea (Fr.) Lambotte ................................................................................. 74
Ušíčko černé ..................................................................................................................... 76
Pseudoplectania nigrella (Pers. ex. Fr.) Fuck ...................................................................... 76
Zvoneček uhelný ............................................................................................................. 78
Geopyxis carbonaria Alb. & Schwein ................................................................................. 78
Čapulka bahenní ............................................................................................................. 80
Mitrula paludosa Fr. ............................................................................................................. 80
Patyčka rosolovitá ......................................................................................................... 82
Leotia lubrica (Scop.) Pers. ................................................................................................. 82
Pazoubek zelený ............................................................................................................. 83
Microglossum viride (Pers. : Fr.) Gillet ............................................................................... 83
Hlízenka sasanková ...................................................................................................... 85
Sclerotinia tuberosa (Hedw.) Fuckel ................................................................................... 85
Terčka šišková................................................................................................................. 86
Rutstroemia bulgarioides (Rabenh.) P. Karst ...................................................................... 86
Čihovitka masová ........................................................................................................... 88
Ascocoryne sarcoides (Jacq. ex Gray) Groves & Wilson .................................................... 88
Kornice borová................................................................................................................. 91
Cenangium ferruginosum Fr.:Fr. ......................................................................................... 91
Kornice otrubičnatá ...................................................................................................... 92
Encoelia furfuracea (Roth) P. Karst. ................................................................................... 92
Míhavka potoční .............................................................................................................. 93
Apostemidium guernisaccii (Crouan) Boud. ....................................................................... 93
Míhavka kmenová........................................................................................................... 95
Vibrissea truncorum (Alb. & Schwein.) Fr. ........................................................................ 95
Mozkovka rosolovitá ..................................................................................................... 97
Ascotremella faginea (Peck) Seaver.................................................................................... 97
Ojíněnka houbomilná .................................................................................................... 99
Polydesmia pruinosa (Gerd. ex Berk. & Broome) Boud. ..................................................... 99
Rosoloklihatka čirá ..................................................................................................... 100

Neobulgaria pura (Fr.) Petrak ............................................................................................ 100
Vodnička potoční.......................................................................................................... 101
Cudoniella clavus (Alb. & Schwein.) Dennis ................................................................... 101
Voskovička citronová................................................................................................. 103
Bisporella citrina (Batsch) Korf & SE Carp. ..................................................................... 103
Svraštělka javorová..................................................................................................... 105
Rhytisma acerinum (Pers.:Fr) Fr. ...................................................................................... 105
Nedohub zelený ............................................................................................................. 107
Peckiella viridis (Alb. & Schwein.) Sacc .......................................................................... 107
Nedohub zlatovýtrusý................................................................................................. 108
Hypomyces chrysospermus Tul. & C. Tul. ........................................................................ 108
Korovitka terčovitá ..................................................................................................... 109
Diatrype disciformis (Hoffm.) Fr. ..................................................................................... 109
Housenice cizopasná ................................................................................................. 111
Cordyceps ophioglossoides (Ehrh. Ex Pers.) Link ............................................................ 111
Dřevnatka kyjovitá ....................................................................................................... 113
Xylaria polymorpha (Pers.) Grev. ...................................................................................... 113
Dřevnatka parohatá..................................................................................................... 115
Xylaria hypoxylon (L.) Grev .............................................................................................. 115
Dřevomor červený ........................................................................................................ 117
Hypoxylon fragiforme (Pers. ex Fr.) Kickx ....................................................................... 117
Dřevnatka dlouhonohá ............................................................................................... 118
Xylaria longipes Nitschke .................................................................................................. 118
Dřevomor různotvarý .................................................................................................. 119
Hypoxylon multiforme (Fr.: Fr.) Fr. .................................................................................. 119
Sazovka kruhatá ........................................................................................................... 120
Daldinia concentrica (Bolton) Ces. & De Not. ................................................................. 120
Spálenka skořepatá .................................................................................................... 122
Ustulina deusta (Hoffm. ex Fr.) Petr. ................................................................................ 122
Boltcovitka ucho Jidášovo ...................................................................................... 124
Hirneola auricula – judae (Bull. ex St. Am.) Berk. ........................................................... 124
Černorosol bukový ....................................................................................................... 127
Exidia plana (Wigg.) Donk ............................................................................................... 127
Černorosol chrupavčitý ............................................................................................. 129
Exidia cartilaginea Lund. & Neuh. ..................................................................................... 129
Černorosol uťatý ........................................................................................................... 130
Exidia truncata Fr. .............................................................................................................. 130
Rosolovka listovitá ...................................................................................................... 132
Tremella foliacea Pers. ex Fr............................................................................................. 132
Rosolovka mozkovitá ................................................................................................. 134
Tremella mesenterica Retz. ex Fr. ..................................................................................... 134
Rosolovka průsvitná ................................................................................................... 136
Tremella encephala Pers. ex. Bref. .................................................................................... 136
Rosolovec červený....................................................................................................... 137
Tremiscus helvelloides (DC. ex Pers.) Donk. ................................................................... 137

Rosolozub huspenitý ................................................................................................... 139
Pseudohydnum gelatinosum (Scop. ex Fr.) P. Karst. ........................................................ 139
Krásnorůžek lepkavý .................................................................................................. 140
Calocera viscosa (Fr.) Fr. .................................................................................................. 140
Krásnorůžek rohovitý ................................................................................................. 142
Calocera cornea (Batsch) Fr. ............................................................................................. 142
Kropilka rosolovitá ...................................................................................................... 143
Dacrymyces stillatus ......................................................................................................... 143
Kuřátka Invalova........................................................................................................... 145
Ramaria eumorpha (Cott. et Wak.) Donk ......................................................................... 145
Kuřátka lososová .......................................................................................................... 146
Ramaria subbotrytis (Coker) Corner ................................................................................. 146
Kuřátka plihá .................................................................................................................. 147
Ramaria flaccida (Fr.) Ricken ........................................................................................... 147
Kuřátka nazelenalá ..................................................................................................... 149
Ramaria apiculata ............................................................................................................... 149
Kuřátka útlá..................................................................................................................... 149
Ramaria subtilis (Coker) Schild ........................................................................................ 149
Paluška rourkovitá ....................................................................................................... 152
Macrotyphula fistulosa (Fr.) Petersen ............................................................................... 152
Kyjanka červíková ....................................................................................................... 155
Clavaria vermicularis Fr. ................................................................................................... 155
Kotrč kadeřavý .............................................................................................................. 156
Sparassis crispa (Wulf. ex Fr.) Fr. ..................................................................................... 156
Kotrč Němcův................................................................................................................. 158
Sparassis nemecii Pil.& Ves.............................................................................................. 158
Korálovec jedlový ......................................................................................................... 159
Hericium flagellum (Scop.) Pers. ...................................................................................... 159
Korálovec bukový ......................................................................................................... 162
Hericium clathroides (Pallas.: Fr.) Pers. .......................................................................... 162
Ostnateček křehký ...................................................................................................... 164
Dentipellis fragilis (Pers.) Donk......................................................................................... 164
Lišák ryšavý..................................................................................................................... 166
Dentinum rufescens (Fr.) Pouz.......................................................................................... 166
Lišák zprohýbaný .......................................................................................................... 168
Dentinum repandum (L. :Fr.) SF.Gray .............................................................................. 168
Lžičkovec šiškový ........................................................................................................ 169
Auriscalpium vulgare SF Gray. .......................................................................................... 169
Lošák rezavý ................................................................................................................... 171
Hydnellum ferrugineum (Fr. : Fr.) P. Karst. ...................................................................... 171
Plesňák zápašný ........................................................................................................... 172
Telephora palmata (Scop.) ex Fr. ...................................................................................... 172
Plesňák zemní ................................................................................................................ 173
Telephora terrestris Ehrh. ex Fr......................................................................................... 173
Plesňák čekankový ...................................................................................................... 175

Telephora penicillata .......................................................................................................... 175
Plesňák karafiátový..................................................................................................... 176
Telephora caryophyllea (Schaeff.) ex Fr. .......................................................................... 176
Lošáček tmavý ............................................................................................................... 178
Phellodon melaleucus (Schwein. ap. Fr.) Karst. ................................................................ 178
Liška nálevkovitá ......................................................................................................... 179
Cantharellus tubeaformis Fr.: Fr. ...................................................................................... 179
Liška obecná ................................................................................................................... 182
Cantharellus cibarius Fr. ................................................................................................... 182
Liška šedá ........................................................................................................................ 184
Cantharellus cinereus Pers. ............................................................................................... 184
Liškovec uhelný............................................................................................................. 185
Faerberia carbonaria (Alb. & Schwein.) Pouzar. .............................................................. 185
Stroček kadeřavý ......................................................................................................... 186
Pseudocraterellus undulatus (Pers.) Rauschert.................................................................. 186
Stroček trubkovitý ....................................................................................................... 188
Craterellus cornucopioides (L. ex Fr.) Pers. ...................................................................... 188
Číšovec nahloučený .................................................................................................... 190
Cyphellopsis anomala (Pers. ex Fr.) Donk ......................................................................... 190
Dřevokaz kožový ........................................................................................................... 192
Meruliopsis corium ............................................................................................................ 192
Dřevokaz rosolovitý ..................................................................................................... 194
Merulius tremellosus Fr. .................................................................................................... 194
Hrotnatka zápašná....................................................................................................... 196
Sarcodontia setosa (Persoon) Donk.................................................................................... 196
Mušlovka plstnatá ........................................................................................................ 198
Auriculariopsis ampla (Lev.) Maire ................................................................................... 198
Kornatka masová ......................................................................................................... 200
Peniophora incarnata (Pers. ex Fr.) P. Karst. .................................................................... 200
Kornatec okrouhlý ....................................................................................................... 201
Hyphoderma radula (Fr.) Donk. ........................................................................................ 201
Kornatec rozvitý ............................................................................................................ 203
Corticium evolvens (Fr.) Fr. .............................................................................................. 203
Kožovka tabáková ........................................................................................................ 204
Hymenochaete tabacina (Sow.:Fr.) Leveille. .................................................................... 204
Pevník chlupatý ............................................................................................................. 205
Stereum hirsutum (Willd. ex Fr.) S. F. Gray. .................................................................... 205
Pevník korkovitý ........................................................................................................... 207
Stereum rugosum (Pers. ex Fr.) Fr. ................................................................................... 207
Pevník smrkový ............................................................................................................. 208
Amylostereum areolatum (Fr.:Fr.) Boidin ........................................................................ 208
Rozděrka splývavá ....................................................................................................... 209
Sistotrema confulens .......................................................................................................... 209
Žilnatka oranžová ......................................................................................................... 211
Phlebia radiata (Fr.:Fr.) Fr. ................................................................................................ 211

Dřevomorka domácí .................................................................................................... 212
Serpula lacrymans (Wulf. ex Fr.) Schroet .......................................................................... 212
Dřevomorka lesní .......................................................................................................... 213
Serpula himantioides (Fr.) P. Karst. ................................................................................... 213
Dřevomorka meruňková ............................................................................................ 215
Leucogyrophana mollusca (Fries) Pouzar .......................................................................... 215
Pstřeň dubový ................................................................................................................. 217
Fistulina hepatica (Schaeff.) ex Fr. ................................................................................... 217
Lesklokorka ploská ..................................................................................................... 219
Ganoderma applanatum (Pers.) Pat. .................................................................................. 219
Lesklokorka lesklá....................................................................................................... 221
Ganoderma lucidum (Leys. ex Fr.) Karst .......................................................................... 221
Ďubkatec pohárkovitý ................................................................................................ 223
Coltricia perennis (L. ex Fr.) Murr. .................................................................................... 223
Ďubkatec plstnatý ........................................................................................................ 225
Coltricia tometosa (Fr.) Murrill. ......................................................................................... 225
Hnědák Schweinitzův ................................................................................................. 226
Phaeolus schweinitzii (Freis) Pat. ..................................................................................... 226
Ohňovec obecný............................................................................................................ 228
Phellinus igniarius .............................................................................................................. 228
Rezavec lesknavý ......................................................................................................... 229
Inonotus radiatus (Sow. ex Fr.) P. Karst. .......................................................................... 229
Rezavec uzlinatý ........................................................................................................... 231
Inonotus nodulosus (Fr.) Karst ........................................................................................... 231
Anýzovník vonný ........................................................................................................... 233
Osmoporus odoratus (Wulf.:Fr.) Sing ................................................................................ 233
Bělochoroš modravý ................................................................................................... 235
Oligoporus caesius (Schrad.) Gilb. & Ryvarden ................................................................ 235
Bělochoroš pýchavkovitý ......................................................................................... 237
Oligoporus ptychogaster (F. Ludwig) Falch ...................................................................... 237
Bělochoroš slzící........................................................................................................... 238
Oligoporus guttulatus (Peck.) Gilb. & Ryvarden ............................................................... 238
Bondarcevka horská ................................................................................................... 240
Bondarzewia mesenterica (Schaeff.) Kreisel ..................................................................... 240
Bránovitec hnědofialový ........................................................................................... 242
Trichaptum fuscoviolaceum (Ehremb.) Ryvarden ............................................................. 242
Březovník obecný ......................................................................................................... 244
Piptoporus betulinus (Bull.: Fr.) Karst. .............................................................................. 244
Hlinák červenající ........................................................................................................ 245
Hapalopilus nidulans (Fr.) P. Karst. ................................................................................... 245
Choroš poloplástvový ................................................................................................. 246
Polyporus ciliatus Fr. ......................................................................................................... 246
Choroš šupinatý............................................................................................................. 248
Polyporus squamosus (Huds.) ex Pers. ............................................................................. 248
Choroš zimní .................................................................................................................... 251

Polyporus brumalis (Pers.) ex Fr. ....................................................................................... 251
Kořenovník vrstevnatý............................................................................................... 252
Heterobasidion annosum (Fr.) Bref. .................................................................................. 252
Krásnopórka kozí noha .............................................................................................. 254
Albatrellus pes – caprae (Pers.: Fr.) Pouzar ...................................................................... 254
Krásnopórka mlynářka .............................................................................................. 255
Albatrellus ovinus (Schaeff.) Kotl. & Pouzar. .................................................................. 255
Outkovka rumělková ................................................................................................... 256
Pycnoporus cinnabarinus (Jacq. x Fr.) P. Karst. ............................................................... 256
Outkovka měkká ........................................................................................................... 257
Datronia mollis (Sommerf.) Donk. ................................................................................... 257
Outkovka pestrá ............................................................................................................ 259
Trametes versicolor (L.) Pilat............................................................................................ 259
Pórnatka placentová................................................................................................... 260
Oligoporus placenta (Fr.); Gilb. & Ryvarden .................................................................... 260
Pórnovitka různoporá ................................................................................................. 261
Schizopora paradoxa (Fr.) Donk ....................................................................................... 261
Sírovec žlutooranžový ................................................................................................ 262
Laetiporus sulphureus (Bull. ex Fr.) Bond. ex Sing. ......................................................... 262
Šedopórka osmahlá ..................................................................................................... 264
Bjerkandera adusta (Willd. ex Fr.) P. Karst ...................................................................... 264
Síťkovec dubový ........................................................................................................... 266
Daedalea quercina L. ex Fr ............................................................................................... 266
Síťkovec načervenalý ................................................................................................ 268
Daedaleopsis confragosa (Bolton ex Fr.) J. Schrot ........................................................... 268
Šindelovník severský .................................................................................................. 270
Climacodon septentrionalis (Fr.) P. Karst. ........................................................................ 270
Smolokorka buková ..................................................................................................... 271
Ischnoderma resinosum (Fr.) P. Karst ............................................................................... 271
Trámovka plotní ............................................................................................................ 273
Gloeophyllum sepiarium (Fries) Karsten .......................................................................... 273
Troudnatec kopytovitý............................................................................................... 275
Fomes fomentarius L.: Fr.) Kick. ...................................................................................... 275
Troudnatec pásovaný ................................................................................................. 277
Fomitopsis pinicola (Sw.:Fr) P. Karst ............................................................................... 277
Troudnatec růžový ....................................................................................................... 278
Fomitopsis rosea (Alb. & Schw.:Fr.) P. Karst. .................................................................. 278
Trsnatec obrovský ....................................................................................................... 279
Meripilus giganteus (Pers.: Fr.) Karst. .............................................................................. 279
Houžovec hlemýžďovitý ............................................................................................ 281
Lentinellus cochleatus (Pers.:Fr.) Karst. ........................................................................... 281
Houževnatec šupinatý ............................................................................................... 283
Lentinus lepideus (Fr.) Fr .................................................................................................. 283
Hlíva čepičkatá .............................................................................................................. 283
Pleurotus calyptratus (Lindbl. in Fr.) Sacc. ....................................................................... 283

Hlíva fialová ..................................................................................................................... 285
Panus conchatus (Bull. ex Freis) Freis ............................................................................... 285
Hlíva plicní ....................................................................................................................... 285
Pleurotus pulmonarius (Fr. ex Fr.) Quél ........................................................................... 285
Hlíva šedá ......................................................................................................................... 287
Hohenbuehelia grisea (Peck) Singer. ................................................................................ 287
Hlíva holubí ...................................................................................................................... 289
Pleurotus columbinus Quél. .............................................................................................. 289
Cystidovka rybovonná ................................................................................................ 289
Macrocystidia cucumis (Pers. ex Fr.) Heim ....................................................................... 289
Čechratka olšová .......................................................................................................... 290
Paxillus filamentosus (Scop.) Fr. ...................................................................................... 290
Čirůvka dvoubarvá ....................................................................................................... 292
Lepista saeva (Fr.) PD.Orton............................................................................................. 292
Čirůvka havelka ............................................................................................................. 293
Tricholoma portentosum (Fr.) Quél. ................................................................................. 293
Čirůvka fialová ............................................................................................................... 294
Lepista nuda (Bull. ex Fr.)Cooke ....................................................................................... 294
Čirůvka májovka ........................................................................................................... 296
Calocybe gambosa (Fr.) Sing ............................................................................................. 296
Čirůvka mýdlová ............................................................................................................ 299
Tricholoma saponaceum (Fr.) Kumm. .............................................................................. 299
Čirůvka kosatcová ....................................................................................................... 299
Lepista irina (Fr.) HE Bigelow ........................................................................................... 299
Čirůvka kroužkatá ........................................................................................................ 301
Tricholoma cingulatum (Fr.) Jacobash. .............................................................................. 301
Čirůvka kravská............................................................................................................. 302
Tricholoma vaccinum (Pers. ex Fr.) Kumm. ...................................................................... 302
Čirůvka osmahlá ........................................................................................................... 303
Tricholoma ustale (Fr. ex Fr.) Kummer. ............................................................................ 303
Čirůvka sírožlutá ........................................................................................................... 304
Tricholoma sulphureum (Bull. ex Fr.) Kumm. .................................................................. 304
Čirůvka střechovitá ..................................................................................................... 305
Tricholoma imbricatum (Fr.) Kumm ................................................................................. 305
Čirůvka stříbrošedá ..................................................................................................... 307
Tricholoma argyraceum (Bull.) Gill................................................................................... 307
Čirůvka topolová ........................................................................................................... 309
Tricholoma populinum Lange ............................................................................................ 309
Čirůvka zelánka ............................................................................................................. 310
Tricholoma flavovirens (Pers. ex Fr.) Lund. ...................................................................... 310
Čirůvka zemní ................................................................................................................. 311
Tricholoma terreum (Schaeff. ex Fr.) Kumm .................................................................... 311
Helmovka mléčná ......................................................................................................... 313
Mycena galopus (Pers. ex Fr.) Kumm............................................................................... 313
Helmovka mléčná var.černá ................................................................................... 314

Mycena galopus var. nigra Fl.Danica................................................................................. 314
Helmovka jehličkovitá ............................................................................................... 316
Mycena acicula (Schaeff. ex Fr.) Kumm .......................................................................... 316
Helmovka jesení ............................................................................................................ 317
Mycena avenacea (Fr.) Quél. ............................................................................................ 317
Helmovka krvavá .......................................................................................................... 318
Mycena sanguinolenta (Alb. et. Schw. : Fr.) Kummer...................................................... 318
Helmovka leponohá ..................................................................................................... 320
Mycena inclinata (Fr.) Quél ............................................................................................... 320
Helmovka ojíněná ......................................................................................................... 322
Mycena chlorinella (Lange) Singer .................................................................................... 322
Helmovka pařezová ..................................................................................................... 322
Mycena tintinnabulum (Fr.) Quél. ...................................................................................... 322
Helmovka slizká ............................................................................................................ 324
Mycena epipterygia (Scop. ex Fr.) SF Gray....................................................................... 324
Helmovka šedolupenná ............................................................................................. 326
Mycena aetites (Fr.) Quél. ................................................................................................. 326
Helmovka tuhonohá .................................................................................................... 328
Mycena galericulata (Scop. ex Fr.) SF Gray ..................................................................... 328
Helmovka růžová .......................................................................................................... 330
Mycena rosea (Bull.) Gramberg ......................................................................................... 330
Helmovka ředkvičková .............................................................................................. 332
Mycena pura (Fries) Quélet................................................................................................ 332
Helmovka šafránová ................................................................................................... 334
Mycena crocata (Schrad. ex Fr.) P. Kumm ........................................................................ 334
Helmovka zlatolemá ................................................................................................... 335
Mycena aurantiomarginata (Fr.) ......................................................................................... 335
Hlíva olivová .................................................................................................................... 336
Omphalotus olearius (DC. ex Fr.) Sing. ............................................................................ 336
Helmovka žlutolouhová ............................................................................................. 339
Mycena luteoalkalina Sing. ................................................................................................ 339
Kalichovka Swartzova ............................................................................................... 340
Rickenella swartzii (Fr.) Kuyper. ...................................................................................... 340
Kalichovka zvonečková ............................................................................................ 343
Xeromphalina campanella (Fr.) Maire .............................................................................. 343
Lakovka ametystová................................................................................................... 345
Laccaria amethystea (Bull.) Murill. .................................................................................. 345
Lakovka obecná ............................................................................................................ 346
Laccaria laccata (Scop.:Fr.) Cooke ................................................................................... 346
Lakovka statná .............................................................................................................. 349
Laccaria proxima (Boud.) Pat ........................................................................................... 349
Líha klubčitá ................................................................................................................... 350
Lyophyllum fumosum (Pers.: Fr.) PD.Orton. ................................................................... 350
Líha srostlá ...................................................................................................................... 351
Lyophyllum connatum (Schum.: Fr.) Sing. ....................................................................... 351

Pařezník jemný............................................................................................................... 353
Panellus mitis (Pers.) Kühner ............................................................................................ 353
Pařezník pozdní ............................................................................................................. 355
Panellus serotinus (Schrad. ex Fr.) Kühner ........................................................................ 355
Penízovka dubová......................................................................................................... 357
Collybia dryophila (Bull. ex Fr.) Kumm ........................................................................... 357
Penízovka hřebílkatá .................................................................................................. 358
Collybia peronata (Bolt.) Sing. .......................................................................................... 358
Penízovka kuželovitá .................................................................................................. 359
Collybia asema (Fr.); Kumm ............................................................................................. 359
Penízovka máslová ...................................................................................................... 361
Collybia butyracea (Bull.: Fr.) Kumm .............................................................................. 361
Penízovka provázková ............................................................................................... 363
Strobilurus stephanocystis (Hora) Singer .......................................................................... 363
Penízovka rašeliníková .............................................................................................. 364
Tephrocybe palustris (Peck) Donk .................................................................................... 364
Penízovka sametonohá ............................................................................................. 366
Flammulina velutipes (Curt. ex Fr.) Sing. ......................................................................... 366
Penízovka skvrnitá....................................................................................................... 369
Collybia maculata (Alb. et Schw. ex Fr.) Quél ................................................................. 369
Penízovka splývavá ..................................................................................................... 369
Collybia conflulens (Pers. ex Fr.) Kumm ......................................................................... 369
Penízovka srostlá ......................................................................................................... 371
Collybia ocior (Pers.) Vilgalys & O.K. Miller ................................................................... 371
Penízovka širokolupenná ......................................................................................... 372
Megacollybia platyphylla (Pers.) Kotl. & Pouzar .............................................................. 372
Penízovka uhelná .......................................................................................................... 374
Tephrocybe anthracophila (Lasch) Orton........................................................................... 374
Penízovka vřetenonohá ............................................................................................. 375
Collybia fusipes (Bull.) Quél ............................................................................................ 375
Rovetka pýchavkovitá ............................................................................................... 377
Nyctalis lycoperdoides (Bull.); Singer .............................................................................. 377
Slizečka porcelánová ................................................................................................. 379
Oudemansiella mucida (Schrad. ex Fr.) Höhn .................................................................. 379
Strmělka číškovitá ....................................................................................................... 381
Pseudoclitocybe cyathiformis (Bull.) Singer .................................................................... 381
Strmělka mlženka......................................................................................................... 384
Clitocybe nebularis (Batsch. ex Fr.) Kumm. ..................................................................... 384
Strmělka nálevkovitá ................................................................................................. 385
Clitocybe infundibuliformis (Schaeff. ex Fr.) Quél. ......................................................... 385
Strmělka štěničná ........................................................................................................ 386
Clitocybe fragrans (With.) Kumm. .................................................................................... 387
Šafránka červenožlutá ............................................................................................... 388
Tricholomopsis rutilans (Schaeff. ex Fr.) Sing. ................................................................ 388
Slizečka ocasatá........................................................................................................... 390

Xerula radicata (Rehlan: Fries) Dörfelt ............................................................................. 390
Špička cibulová ............................................................................................................. 391
Marasmius alliaceus (Jacq. ex Fr.) Fr ............................................................................... 391
Špička bulliardova ....................................................................................................... 393
Marasmius bulliardii Quel ................................................................................................. 393
Špička obecná ................................................................................................................ 394
Marasmius oreades (Bolt.: Fr.) Fr. ..................................................................................... 394
Špička žíněná ................................................................................................................. 395
Marasmius androsaceus (L. ex Fr.) Fr. .............................................................................. 395
Tmavobělka žlutavá .................................................................................................... 397
Melanoleuca cognata (Fr.) Konrad .................................................................................... 397
Václavka smrková ........................................................................................................ 397
Armillaria ostoyae (H. Romagnesi) Herink. ..................................................................... 397
Vlasokožka drsná ......................................................................................................... 399
Crinipellis stipitaria (Fr.) Pat ............................................................................................. 399
Šťavnatka citrónová ................................................................................................... 400
Hygrocybe chlorophana (Fr.) P. Karst .............................................................................. 400
Šťavnatka dvoubarvá ................................................................................................. 401
Hygrophorus dichrous Kuhner & Romagn. ..................................................................... 401
Šťavnatka kluzká ......................................................................................................... 402
Hygrocybe unguinosa (Fr.) P. Karst .................................................................................. 402
Šťavnatka kuželovitá ................................................................................................. 403
Hygrocybe conica (Scop. ex Fr.) P. Karst .......................................................................... 403
Šťavnatka krvavá ......................................................................................................... 404
Hygrocybe miniata (Scop. ex Fr.) P. Karst ....................................................................... 404
Šťavnatka luční ............................................................................................................. 405
Hygrocybe pratensis Pers. : Fr.) Murrill ........................................................................... 405
Šťavnatka papouščí .................................................................................................... 406
Hygrocybe psittacina (Schaeff.. ex Fr.) P. Karst ............................................................... 406
Šťavnatka slonovinová.............................................................................................. 408
Hygrophorus eburneus (Bull. ex Fr.) Fr. i. ........................................................................ 408
Šťavnatka sněžná ........................................................................................................ 410
Camarophyllus niveus (Scop. ex Fr.) P. Karst .................................................................. 410
Šťavnatka stálá ............................................................................................................. 412
Hygrocybe persistens (Britz.) Sing. .................................................................................. 412
Šťavnatka šarlatová ................................................................................................... 412
Hygrocybe coccinea (Schaeff.. ex Fr.) P. Karst. ............................................................... 412
Šťavnatka vosková ...................................................................................................... 414
Hygrocybe ceracea (Fr. : Fr.) P. Kumm. ........................................................................... 414
Hloubenka ladní............................................................................................................. 414
Eccilia rusticoides Gill. ...................................................................................................... 414
Rudoušek uťatý ............................................................................................................. 416
Rhodocybe truncata (Schaeff. ex Fr.) Sing. ...................................................................... 416
Závojenka buřičská ..................................................................................................... 418
Entoloma turbidum (Fr.) Karst. .......................................................................................... 418

Závojenka jarní .............................................................................................................. 418
Entoloma vernum S. Lundell ............................................................................................ 418
Závojenka lesklá ........................................................................................................... 420
Entoloma nitidum Quelet. ................................................................................................. 420
Závojenka olovová ....................................................................................................... 422
Entoloma sinuatum (Bull. ex Pers.: Fr.) Kummer............................................................. 422
Závojenka slanečkovitá ............................................................................................ 423
Entoloma hirtipes (Schum.: Fr.) Mos ................................................................................. 423
Závojenka šedohnědá ................................................................................................ 424
Entoloma porphyrophaeum (Fr.) Karsten ......................................................................... 424
Čepičatka močálová ................................................................................................... 427
Galerina paludosa (Fr.) Kühner .......................................................................................... 427
Kržatka poprášená....................................................................................................... 429
Tubaria conspersa (Pers.) Fayod ........................................................................................ 429
Kržatka zimní .................................................................................................................. 431
Tubaria hiemalis Romagn. Ex Bon. .................................................................................. 431
Pavučinec bělofialový ................................................................................................ 433
Cortinarius alboviolaceus (Pers.) Fr. ................................................................................. 433
Pavučinec blankytný................................................................................................... 434
Cortinarius evernius (Fr.) ................................................................................................... 434
Pavučinec červenokaštanový ................................................................................ 435
Cortinarius erythrinus ......................................................................................................... 435
Pavučinec červenošupinný ..................................................................................... 436
Cortinarius bolaris .............................................................................................................. 436
Pavučinec fialový ......................................................................................................... 437
Cortinarius violaceus .......................................................................................................... 437
Cortinarius hinnuleus (With.) Fr. ...................................................................................... 440
Pavučinec kozlí .............................................................................................................. 441
Cortinarius traganus (Fr.) .................................................................................................. 441
Pavučinec polokrvavý ................................................................................................ 443
Cortinarius semisanguineus (Fr.) Gill ............................................................................... 443
Pavučinec krvavý ......................................................................................................... 445
Cortinarius sanguineus (Wulfen : Fr.)Fr. .......................................................................... 445
Pavučinec meruňkový ................................................................................................ 447
Cortinarius armeniacus (Schaeff.) Fr ................................................................................ 447
Pavučinec měnlivý ....................................................................................................... 449
Cortinarius varius Schaeff.: Fr.) Fr. .................................................................................. 449
Pavučinec míhavý ........................................................................................................ 449
Cortinarius vibratilis (Fr.) Fr. ............................................................................................ 449
Pavučinec náramkovcový ........................................................................................ 450
Cortinarius praestans (Cordier) Gill. ................................................................................. 450
Pavučinec náramkovitý ............................................................................................. 452
Cortinarius armillatus (Fr.) Fr. .......................................................................................... 452
Pavučinec natřený ....................................................................................................... 453
Cortinarius delibutus Fr. .................................................................................................... 453

Pavučinec nevlídný ...................................................................................................... 454
Cortinarius torvus (Fr.: Fr.) Fr. .......................................................................................... 454
Pavučinec odchylný .................................................................................................... 455
Cortinarius anomalus (Fr.: Fr.) Fr. .................................................................................... 455
Pavučinec osikový ....................................................................................................... 456
Cortinarius trivialis (Pers. : Fr.) Fr. ................................................................................... 456
Pavučinec plavooranžový......................................................................................... 458
Cortinarius collinitus (Pers ................................................................................................ 458
Pavučinec plevnatý ..................................................................................................... 460
Cortinarius paleaceus (Weinm .......................................................................................... 460
Pavučinec skořicový ................................................................................................... 462
Cortinarius cinnamomeus Fr ............................................................................................. 462
Pavučinec slizký ........................................................................................................... 464
Cortinarius mucosus (Bull. : Fr ......................................................................................... 464
Pavučinec statný .......................................................................................................... 464
Cortinarius balteatus ( ....................................................................................................... 464
Pavučinec šupinonohý ............................................................................................... 465
Cortinarius pholideus (Fr. : Fr.) Fr. .................................................................................... 465
Pavučinec zlatý ............................................................................................................. 467
Cortinarius triumphans ....................................................................................................... 467
Sluka svraskalá ............................................................................................................. 468
Rozites caperata (Pers. ex Fr.) P. Karst. ............................................................................ 468
Slzivka ředkvičková .................................................................................................... 470
Hebeloma sinapizans (Paulet:Fr.)Gill. ............................................................................... 470
Šupinovka jedlová ........................................................................................................ 472
Gymnopilus sapineus ( ...................................................................................................... 472
Vláknice Bongardova ................................................................................................. 473
Inocybe bongardi (Weinm.) Quél. ..................................................................................... 473
Vláknice Godeyova ...................................................................................................... 474
Inocybe godeyi Gillet. ....................................................................................................... 474
Vláknice jurská .............................................................................................................. 476
Inocybe jurana (Patouillard) Saccardo .............................................................................. 476
Vláknice kuželovitá ..................................................................................................... 476
Inocybe fastigiata Schiff. .................................................................................................... 476
Vláknice Patouillardova ............................................................................................ 477
Inocybe patouillardii Bres. ................................................................................................ 477
Vláknice štětinkatá ..................................................................................................... 479
Inocybe hystrix ................................................................................................................... 479
Bedlovnice zlatá ............................................................................................................ 480
Phaeolepiota aurea (Matt. ex. Fr.) Maire............................................................................ 480
Opeňka měnlivá ............................................................................................................. 483
Kuehneromyces mutabilis (Schaeff.) Sing ........................................................................ 483
Límcovka měděnková ................................................................................................ 486
Stropharia aeruginosa (Curt.:Fr.) Quel. ............................................................................. 486
Límcovka natřená......................................................................................................... 488

Stropharia inuncta (Fr.) Quél............................................................................................. 488
Límcovka vrásčitoprstenná .................................................................................... 488
Stropharia rugosoannulata Farlow ex Murr. .................................................................... 488
Šupinovka kostrbatá ................................................................................................... 489
Pholiota squarrosa (Fr.) Kummer. ..................................................................................... 489
Šupinovka nádherná ................................................................................................... 491
Gymnopilus spectabilis (Fr.) Sing. ..................................................................................... 491
Šupinovka olšová .......................................................................................................... 492
Pholiota alnicola (Fr.) Singer ............................................................................................ 492
Šupinovka slizká ........................................................................................................... 493
Pholiota adiposa (Fr.) Kummer ......................................................................................... 493
Šupinovka šedohlínová .............................................................................................. 495
Pholiota lenta (Pers.: Fr.) Sing. ......................................................................................... 495
Šupinovka uhelná ......................................................................................................... 497
Pholiota carbonaria Fries ................................................................................................... 497
Třepenitka cihlová ....................................................................................................... 499
Hypholoma lateritium ( ...................................................................................................... 499
Třepenitka maková ...................................................................................................... 499
Hypholoma capnoides (Fries) ........................................................................................... 499
Třepenitka svazčitá..................................................................................................... 502
Hypholoma fasciculare (Huds ........................................................................................... 502
Čepičatka bezpórá ....................................................................................................... 504
Conocybe aporos Kits van Wav. ........................................................................................ 504
Čepičatka cibulkatá .................................................................................................... 505
Conocybe bublifera (Kauffm.) Romagn ............................................................................. 505
Čepičatka útlá ................................................................................................................ 506
Conocybe tenera (Schaeff. ex Fr.) Fayod ........................................................................... 506
Polnička lysá ................................................................................................................... 508
Agrocybe erebia (Fr.) Kühn. ............................................................................................. 508
Polnička polokulovitá ................................................................................................. 509
Agrocybe semiorbicularis (Bull. ex Fr.) Fayod ................................................................. 509
Polnička raná .................................................................................................................. 510
Agrocybe praecox (Pers. ex Fr.) Fayod .............................................................................. 510
Slzečník žloutkový ....................................................................................................... 512
Bolbitus vitellinus (Pers. ex Fr.) Fr.) ................................................................................. 512
Hnojník bradavkatý ..................................................................................................... 514
Coprinus angulatus Peck .................................................................................................... 514
Hnojník inkoustový ...................................................................................................... 515
Coprinus atramentarius (Bull.: Fr.) ................................................................................... 515
Hnojník nasetý ............................................................................................................... 517
Coprinus disseminatus (Pers.: Fr.) SF ............................................................................... 517
Hnojník obecný .............................................................................................................. 520
Coprinus comatus (Mull.: Fr.) SF Gray: Pers. .................................................................. 520
Hnojník Patouillardův ................................................................................................. 521
Coprinus patouillardii Quél. ............................................................................................... 521

Hnojník řasnatý ............................................................................................................. 523
Coprinus plicatilis (Curt.: Fr.) Fr ...................................................................................... 523
Hnojník strakatý ............................................................................................................ 525
Coprinus picaceus (Bull. ex Fr.) Gray............................................................................... 525
Hnojník třpytivý ............................................................................................................. 527
Coprinus micaceus (Bull.: Fr.) .......................................................................................... 527
Hnojník zaječí ................................................................................................................. 529
Coprinus lagopus (Fr.) Fr .................................................................................................. 529
Hnojník zajícovitý ......................................................................................................... 531
Coprinus lagopides Karsten .............................................................................................. 531
Kropenatec zvoncovitý .............................................................................................. 532
Panaeolus campanulatus (L. ex Fr.) Quél.......................................................................... 532
Křehutka Candolleova ............................................................................................... 534
Psathyrella candolleana (Fr.) A. H. Smith ........................................................................ 534
Křehutka kuželovitá .................................................................................................... 536
Psathyrella conopilea (Fr.) Pearson & Dennis .................................................................. 536
Křehutka vodomilná .................................................................................................... 537
Psathyrella hydrophila (Fries) R. Maire. ........................................................................... 537
Křehutka sametová ..................................................................................................... 538
Psathyrella velutina (Pers.) Sing. ...................................................................................... 538
Křehutka šedohnědá................................................................................................... 540
Psathyrella spadiceogrisea (Schaeffer) Quélet. ................................................................. 540
Křehutka šupinatá ....................................................................................................... 541
Psathyrella gossypina (Bull.: Fr.) A.Pears. & Dennis ........................................................ 541
Bedla černošupinatá ................................................................................................... 543
Lepiota felina (Pers.) Karsten............................................................................................ 543
Bedla červenající .......................................................................................................... 544
Macrolepiota rhacodes (Vitt.) Sing. ................................................................................... 544
Bedla křídová .................................................................................................................. 547
Leucocoprinus cretatus Locq. Ex Lanz. ............................................................................ 547
Bedla kaštanová ........................................................................................................... 549
Lepiota castanea Quél. ss. Lange ....................................................................................... 549
Bedla pavučincová....................................................................................................... 551
Lepiota cortinarius Lange................................................................................................... 551
Bedla polonahá .............................................................................................................. 553
Cystolepiota seminuda (Lasch.) Bon ................................................................................. 553
Bedla vlnatá..................................................................................................................... 553
Lepiota clypeolaria (Bull.) Quél ......................................................................................... 553
Bedla vysoká ................................................................................................................... 555
Macrolepiota procera (Scop. ex Fr.)Sing ........................................................................... 555
Bedla ostrošupinná ...................................................................................................... 557
Lepiota aspera (Pers.) Quél. ............................................................................................... 557
Bělohnojník sírožlutý .................................................................................................. 559
Leucocoprinus birnbaumii (Corda) Singer. ........................................................................ 559
Černolupen krvavý ....................................................................................................... 561

Melanophyllum haematospermum (Bull ............................................................................ 561
Pečárka císařská .......................................................................................................... 563
Agaricus augustus Fr. ........................................................................................................ 563
Pečárka fialová .............................................................................................................. 564
Agaricus semotus Fr. ......................................................................................................... 564
Pečárka hlíznatá ........................................................................................................... 565
Agaricus abruptibulbus ...................................................................................................... 565
Pečárka ovčí ................................................................................................................... 566
Agaricus arvensis Peck ...................................................................................................... 566
Zrnivka osinková........................................................................................................... 568
Cystoderma amiathinum (Scop.: Fr.) Konr. & Maubl ...................................................... 568
Zrnivka rumělková ....................................................................................................... 570
Cystoderma cinnabarinum (Albertini & Schweinitz: Secretan) Fayod. ............................. 570
Zrnivka žraločí ............................................................................................................... 571
Cystoderma carcharias (Pers. ex Secr.) Fayod ................................................................... 571
Kukmák bělovlnný........................................................................................................ 573
Volvariella bombycina (Pers. ex Fr.) Sing. ....................................................................... 573
Kukmák okázalý ............................................................................................................ 574
Volvariella gloiocephala (DC.: Fr.) Boekhout et Enderle .................................................. 574
Štítovka stinná ............................................................................................................... 575
Pluteus umbrosus (Pers. : Fr.) Kummer. ............................................................................ 575
Muchomůrka citrónová .............................................................................................. 578
Amanita citrina (Schaeff.) SF.Gray. .................................................................................. 578
Muchomůrka červená ................................................................................................. 579
Amanita muscaria (L.:Fr.) Pers. ........................................................................................ 579
Muchomůrka jízlivá ...................................................................................................... 581
Amanita virosa (Fr.) Vitt. ................................................................................................... 581
Muchomůrka královská ............................................................................................. 583
Amanita regalis (Fr.) Michael ........................................................................................... 583
Muchomůrka růžovka ................................................................................................. 585
Amanita rubescens (Pers. ex Fr.) S. F. Gray ..................................................................... 585
Muchomůrka stroupkatá........................................................................................... 586
Amanita inaurata Secr. ...................................................................................................... 586
Muchomůrka zelená .................................................................................................... 587
Amanita phalloides (Fr.) Liak. .......................................................................................... 587
Muchomůrka porfýrová .............................................................................................. 589
Amanita porphyria (Alb. et Schw.) Secr. .......................................................................... 589
Muchomůrka šedivka ................................................................................................. 591
Amanita spissa (Grauer Wulstling) Speisewert. ............................................................... 591
Muchomůrka ježohlavá .............................................................................................. 593
Amanita echinocephala (Vitt.) Quél. ................................................................................. 593
Pošvatka hnědožlutá .................................................................................................. 594
Amanita umbrinolutea Secr. .............................................................................................. 594
Pošvatka obecná .......................................................................................................... 595
Amanita vaginata (Bull. ex Fr.) Vitt. ................................................................................ 595

........ 612 Boletus aestivalis (Paul.................................................) Fr. 611 Xerocomus rubellus (Krombh..... .............................................................................................................................................................................. 597 Pošvatka šafránová ..... 611 Hřib dubový ............... 601 Paxillus atrotomentosus (Batsch................................................................. ......... 626 Boletus legaliae Pilát . 639 .... .................... 606 Hřib červenohnědý .............................................................................................................................................. ...... 633 Hřib pružný .......................................................... 605 Hřib bronzový .............................................................................. ................................................................................................. 633 Boletus subtomentosus L................................... 614 Hřib dutonohý zlatý .....................................................................................................................................................: Fr................................................................................................................... 603 Hřib borový ...................................................................................................................................................................................... 612 Hřib dutonohý ..........................) Fr.................................................... ................................................... 618 Boletus badius (Fr..................................................................................... 599 Amanita crocea (Quél......................................................................................................................................................................................... 601 Lištička pomerančová ........................ ........Pošvatka plavá........................................................ 625 Boletus regius Krombh........................ 603 Hygrophoropsis aurantiaca (Wulfen: Fries) Maire ..................................... 616 Hřib hnědý .......................................................................................................................................... 622 Hřib královský ......................... 628 Hřib nachovýtrusný ................................................................ 625 Hřib Le Galové ..................................... 630 Hřib peprný................... ............ Ex Fr................................................................................................................................................ .............................. 597 Amanita fulva (Pers.........................) Pouzar................................ 616 Boletinus cavipes f.............................................. 626 Hřib medotrpký ........................................... 622 Boletus erythropus Pers............................................................... 614 Boletinus cavipes (Klotzsch : Fr.............................................................................................................................. 635 Hřib přívěstkatý ............................................................................... 632 Hřib plstnatý .) Sing............................................................................ 632 Chalciporus piperatus (Fries) Bataille .................................................................................. 635 Aureoboletus gentilis (Quél......... 637 Hřib příživný..................................................................................................... 637 Boletus appendiculatus (Fries) Seretan .........................................................................................................................) Sing........................................................................................... 618 Hřib koloděj .......................................................................... 609 Hřib červený ...............) Fr........................................................................................ ............................. 630 Porphyrellus pseudoscaber (Secr.... : Fr.......... 620 Boletus luridus Schaeff.................... .............................................................) Quélet. aureus (Rolland) Singer ............................................................................................................. 605 Boletus pinophilus Pilat & Dermek ......................................................................................................... 628 Boletus albidus Rocques................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................ 620 Hřib kovář .................... .................................................................................) Kalchbr...: Fr.......... 606 Boletus aereus Fries ................................. ...................................................................................................................................................) Fr...................................................................................................................... ........ 599 Čechratka černohuňatá ........................................................................................ 609 Xerocomus spadiceus (Fries) Quel..

..................... ex Fr.................................................................................................. Gray ............................................................................................................................. .. 678 Křemenáč smrkový ..................) Rauschert.................................................................................. ......................................................................... 658 Suillus granulatus (Fries) Kuntze ................ ....) .............................................................. 657 Klouzek zrnitý ....................... 673 Křemenáč hnědý ....... 676 Křemenáč osikový ................................ 676 Leccinum decipiens (Sing) Pil........................................................ 649 Boletus chrysenteron Saint-Amans ................................................ 680 Leccinum piceinum Pilát et Dermek .. 651 Klouzek obecný ...................................... 660 Kozák dubový .......................................................................................................................................................................................................................................... 666 Leccinum carpini ............................. 653 Klouzek sličný .......................) Kuntze........................................................................................................................................... 670 Křemenáč březový .......................................................................................... .......................................................................................................................................................................................... .......................................................... ex Fr........................................................ 680 Podloubník siný ...............................................................................................................................) Sutara ......... 646 Suillus variegatus (Swartz : Fr........................... 664 Leccinum scabrum (Bull....................................................................................................... 662 Leccinum crocipodium (Letell...................... Et Derm......................................................................................................................................... 643 Boletus edulis Fries ...............................................................................................................................................................) Kreisel .......................... 641 Hřib smrkový ............................................. 673 Leccinum testaceoscabrum (Secr...................... 640 Boletus satanas Lenz.......... 639 Hřib satan .................. 651 Suillus placidus (Bonorden) Sing...........................................) Sacc ...............................................................................................................................................................................) Pilat & Dermek ............................................... F........ ............................................................................................................................... 668 Leccinum melaneum (Smoth............................... 640 Hřib sametový ..............................Pseudoboletus parasiticus (Bull.... 643 Hřib strakoš ..................................... 670 Leccinum thalassinum Pilat & Dermek ............................... : Fr...................... 662 Kozák březový ............... Martin ... ................................................................................ 660 Leccinum holopus (Rostk............................................... 655 Klouzek slizký............................................................................................... 641 Boletus fragilipes C...............................................................................................................) Watling ...... : Fr....................................................................................) S...................... 648 Hřib žlutomasý ............... 649 Klouzek bílý ......... 682 Gyrodon lividus (Bull.................. 664 Kozák habrový........................................................................................ 646 Hřib žlučník .................................................................................................................................................................................... 655 Suillus grevillei (Klotzsch) Sing......................................................................... 653 Suillus luteus (Fries) Gray........................... & Hoek...................... 668 Kozák šedozelený............................................................................................................................................................... 678 Leccinum rufum (Schaeff............................................................................................................................................................................ ..............................................................................................................................) Sing...................................... 658 Kozák bílý ............... 682 ..................................................................... 666 Kozák kapucínek ....................................................... 657 Suillus viscidus (Fr......................................................................................................... 648 Boletus felleus Bull..

717 Russula lepida Fr......... 716 Holubinka sličná ................................ 699 Holubinka jízlivá ........................... 705 Russula nitida (Pers................................................ 703 Russula mustelina Fr....... 719 Holubinka tečkovaná ................................................................................. 692 Russula puellaris Fr..................................................... 705 Holubinka lesklá ................... 689 Gomphidius helevticus Sing.................. 692 Holubinka hlínožlutá ......................................... 699 Russula paludosa Britz................................................................................................................................................................................................................................... 686 Gomphidius rutilus (Schaeff.... ex Fr................. 711 Holubinka odbarvená .......................... 696 Holubinka chromová ........................... 695 Holubinka hořkomandlová ......... ex Mérat) Fr............................................................................................................................................................................................................................... ....................................................................................... 705 Russula sanguinea (Bull............................................................................................................ ..................... ......... 714 Holubinka rašelinná ....................................................................................... 689 Holubinka černající ................................................................ ................................................................................................................................................................................................) Fr...........................................) Fr.............. 720 ............... ex Secr........................................................................................................................................................................ ....................................................................... 691 Holubinka dívčí . 687 Slizák švýcarský .. ex Schw..................................................................Šiškovec černý............ 691 Russula nigricans (Bull.......) Fr ............................................................................................................................................................ 716 Russula helodes Melzer ................................................................................ Karst...............) Fr................................................................ 687 Gomphidius glutinosus (Schaeff.................................................. ....... 707 Holubinka mandlová .............................................. Lundell & Nannf........................................... Ex Secr................................ 698 Russula claroflava Grove ............................... ....... 711 Russula cyanoxantha (Schaeff........................................................... 709 Russula vesca Fr.....................) Fr...... ............................................................... 713 Holubinka olivová ............................... .. ......................... 713 Russula decolorans Fr..........) Fr................................................................................................ 696 Russula laurocerasi Melzer ............................:Fr.............................................. 714 Russula olivacea (Schaeff...............) Fr............ ex Fr....................................................................................................................................................................... 707 Russula lundellii Singer............................. 719 Russula foetens (Pers.......................... 698 Holubinka jahodová ..................... .................................................................................................................................................................................................................... 695 Russula ochroleuca (Pers...............) P.................. 702 Russula sardonia Fr..... ................................................................ 684 Strobilomyces floccopus (Vahl........................................).................. ex Fr... 686 Slizák mazlavý ..................................................... 705 Holubinka Lundellova ........................................................................ .................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................................... .............................. 717 Holubinka smrdutá.... Rom............. 709 Holubinka namodralá ........................................................................ 684 Slizák lepkavý....... em..................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................... 702 Holubinka kolčaví .............................................................................. 703 Holubinka krvavá .............................................................

............................................................................) Fr................................................................................................................ 734 Lactarius circellatus Fr......................................... 735 Lactarius helvus Fr...................... ............ .................................................... .................. .................................. .........................................) Fr...................................................................................................................................................) Gray ......................... 737 Ryzec kravský .................... 756 Lactarius vietus (Fr.) Fr............) Fr................................................................................. : Fr.......................................................................................................................................................... 725 Ryzec černohlávek.......: Fr................................ 741 Ryzec liškový ................. 722 Russula aeruginea Lindbl....................... ..........................................................................) S.................. 735 Ryzec kafrový ................................................................................................................................... ......................... .......................................................... Gray .) Fr................ : Fr................... Ex Fr....... F............................................. 734 Ryzec hnědý ............................................ 722 Holubinka vrhavka ................. ............................................................................................................................................. 743 Ryzec nasládlý ................................................ 727 Lactarius lignyotus Fr.........) Fr.................................................................... 751 Lactarius pyrogalus (Bull........................................................) Fr...: Fr.................... 729 Ryzec dubový ............................................................................... 739 Ryzec libovonný.............. 731 Ryzec ďubkovaný ... 753 Ryzec ryšavý ................................................... 751 Ryzec pravý ........................................... : Fr.................................... .... .......... .......................................................... Gray .................................................. 754 Ryzec scvrklý ...................... ... 732 Ryzec habrový ..................................... 748 Ryzec osténkatý ................................................... ................. 753 Lactarius deliciosus (L..... 750 Lactarius spinosulus Quélet...............) S.................................... 737 Lactarius camphoratus (Bull.............. .. .................................... 727 Ryzec datlí .......................................... 725 Lactarius pallidus (Pers.............................. 732 Lactarius scrobiculatus (Scop....... ex Fr......................................................................................................................................................................... 743 Lactarius porninsis Rolland.....................: Fr................) Fr................................ 742 Lactarius theiogalus (Bull........................................................................................ 729 Lactarius picinus Fr...............) SF Gray...................... 750 Ryzec palčivý .................................................................................................................) Fr......................... 747 Lactarius hysginus (Fr........................................................... 723 Ryzec bledý..................................................................................................................................... 742 Ryzec modřínový .................................................. 747 Ryzec osikový ................................. 720 Holubinka trávozelená ............................................................ ex Fr................................................ ...................................................... F............................................................................................................ 754 Lactarius rufus (Scop.................................................................................................. 756 .................................................................................................. 748 Lactarius controversus (Pres........................... 745 Ryzec odporný ...................................................Russula vinosa Lindblad.................................................... 723 Russula emetica (Schaeff..................................................... 739 Lactarius torminosus (Schaeff................................ 745 Lactarius subdulcis (Pers................................... ..................... : Fr.............................................................................................................................................................................. ex Secr..........................................................) S.......... F............................................. ex Fr.................................................................. 731 Lactarius quietus (Fr........................................................ ex Fr............: Fr.. ex Fr................................................................................................................................... 741 Lactarius fuscus Rolland . Gray ..............................

....................) Pers............. 789 Phallus impudicus L.................................................................................. ........................ ........................................ 777 Calvatia excipuliformis (Pers..............................................................................................) Fr............................................................................................................................................... ..............Ryzec smrkový ........................................................................................................ .................................................................................................................... 789 Hadovka smrdutá v..... 775 Calvatia utriformis Hasenbovist ........................................................................................................... ....................................................... 779 Hvězdovka trojitá ............................................................................................... em......... 775 Pýchavka palicovitá ........... 781 Hvězdovka vlasohlavá .......................................) Fr. 765 Pýchavka hruškovitá .............................................................................................................. 772 Langermania gigantea (Batsch: Pers......) Rostkovius ................ 788 Hadovka smrdutá .............................................................. 759 Lactarius volemus (Fr..................................................................................... 777 Pýchavka stlačená............................................................................... .. 783 Geastrum melanocephalum (Czern....................................................................................................................... 774 Pýchavka dlabaná ..............................) Kreisel .............. 783 Číšenka rýhovaná ..................... 757 Lactarius deterrimus Groeger ............................................................................................... ............................... 774 Lycoperdon perlatum Pers ........................................................................................................................................................................................................ 788 Crucibulum laeve (Huds.................................................................... 781 Geastrum triplex Jungh.......: Fr........................................................................................... 778 Vascellum pratense (Pers........................................................................... ..................................................................................... 761 Lactarius serifluus (DC. 771 Pýchavka obrovská ....... 786 Nidularia farcta (Roth........ ................................................................................................................................................................................................................................................. 771 Lycoperdon echinatum Pers........................ 791 Phallus duplicatus Bosc.... ............................. 785 Hnízdovka nacpaná ......................................... 761 Ryzec šeredný ....................................................... 762 Lactarius turpis (Weinm................................................. ..........................................................) Stanek ............................................ 759 Ryzec syrovátkový ................................................................................................................................................................................................................ 786 Pohárovka obecná ...... 779 Geastrum fimbriatum Fr................................................................................................................................................................ ........ 778 Hvězdovka brvitá ........... 764 Lactarius odoratus Velen.................... 791 Květnatec Archerův .......... závojová ............... ...................... Quél....................................) Kambly ....................... 767 Lycoperdon pyriforme Pers.......... 762 Ryzec vonný....................................................................................................................................................................................................... 757 Ryzec syrovinka ............................................................................................................................... 767 Pýchavka horská......................................... 770 Lycoperdon foetidum Bonord ............................................) Fr........................................... 772 Pýchavka obecná ........... 765 Scleroderma citrinum Pers.................................................................................................................... 793 ................................................... 764 Pestřec obecný ............................ ..........................................................................................) Fr.......................... 770 Pýchavka ježatá .................................................... ex Pers............. ex Pers................................................................................................................................................................................... 785 Cyathus striatus (Hudson) Pers..................................................................................

.................................................. 802 Válečkovka keříčkovitá ............................................. 802 Fuligo septica (L............................................ 798 Leocarpus fragilis (Dicks............................ 804 Vlčí mléko červené ................................................................................. 793 Houby nedokonalé...... 805 Lycogala epidendrum (Linnaeus) Fries.............................) Web............................ 796 Zelenatka obecná..........................................................) Dring... 805 Zlepníček jahodovitý ............................................. .......................................................................................................................................................... ..................................................................................... 804 Ceratiomyxa fruticulosa (Mull................................) Rost.................................................. 800 Slizovka tříslová .......................) Macbr........................................................................................................................................... ............................................... 796 Lesklík křehký .............................................................. 796 Trichoderma viride Pers......................................................................................... 800 Stemonitis ferruginea Ehrenb .. 807 .................................................................................... 798 Pazdérek hnědý ........................................... ............................................................ 807 Tubifera ferruginosa (Batsch) JF Gmel......................................................... ..............................................................................Clathrus archeri (Berk..........................................................................................................................

rozích. barvy žlutavé až okrově hnědé.srsti a na pokožce zvířat. že pro mykologa "amatéra" je však toto rozdělení plně postačující. Houby se dělí do „kmenů. místo a datum nálezu. Jedním z nich je. Typické vřecko je válcovité a obvykle obsahuje osm výtrusů. kulovitá. se liší způsobem uvolňování výtrusů. patřící do tohoto oddělení.Vřeckovýtrusné Ascomycotina Houby patřící do oddělení vřeckovýtrusných hub ohromují svoji velikostní rozmanitostí. skořápkovitá.listopad.smrže nebolanýže. že toto námi zhotovené dělení hub není úplné (doufáme. Výtrusný prach černý. např. tříd. které se uvolňují vrcholem vřecka. zatímco jiné mají lahvovitý vzhled. To má hned několik důvodů. Houby pravé Eumycota 1. . U popisů hub se seznámíte se stručnou charakteristikou každého uvedeného druhu a pokud budete mít zájem na dalších stránkách naleznete fotografie. Čeledi. tzv. nebo trochu smačklá. V dospělosti tvrdá. popřípadě profesionálním mykologům jistě neunikne. které zatím nemáme vyfotografované a ani v blízké době zřejmě mít nebudeme. pod povrchem půdy jehličnaté lesy. Pokusili jsme se je tedy takto seřadit. Zároveň Vás tato stránka dovede díky odkazům na popisy a fotografie jednotlivých čeledí hub. řádů a čeledí“. podkmenů.Zde se můžete blíže seznámit s podrobnějším dělením hub. že nám tento nedostatek prominou).kde vyvolávají mykózy. hustě bradavčitá. Tato skupina obsahuje jedlé houby. a)Hemiascomycetes (český název není) Kvasinkotvaré Endomycetales Kazirohovité Onygenaceae Malá skupina hub rostoucích na keratinu. Posledním důvodem je. které ještě nemají ani český název a nejsou u nás zařazeny. Dužnina v mládí bělavá v dospělosti se mění v černý výtrusný prach. Mnohé houby se vyznačují miskovitými nebo terčovitými plodnicemi. kopytech. Myslím si. Dlouholetým. vřecek. že neuvádíme druhy hub. starém peří. Palcatkotvaré Taphrinales Palcatkovité Taphrinaceae b)Plectomycetes (český název není) Kropidlákotvaré Eurotiales Padlí Eryspihales Padlí Erysiphaceae Jelenkovité Elaphomycetaceae Jelenka obecná Elaphomyces granulatus Fries Plodnice 2-4 cm v průměru. že jsou neustále objevovány nové druhy. že není vůbec jednoduché všechny druhy hub určit a zařadit. Tam zjistíte autora fotografie. Jsou charakteristické přítomností útvarů obsahujících výtrusy. Dalším důvodem je to. Výskyt: červen .

najdeme ji pokud ji vyhrabe zvěř. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .Nejedlá.Elaphomyces cervinus (L.) Schltdl c)Terčoplodé . že byla používána ke zvyšování potence u mužů. Z dávných pramenů zjištěno.

Nejedlý . Jinak je barvy hnědé až červenohnědé. Fischer .Geopora michaelis E. tvaru nepravidelné koule. Výskyt: květen až červen ve světlých borových někdy i jedlových lesích. Tvrdá. protkaná labyrintovými chodbičkami.{?}) Trappe Plodnice 1-3 někdy i 4 cm v průměru. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Většinou jej najdeme v trsech. Vůně v mládí mírně a ve stáří silně česneková. tuto krásnou plodnici fotila př.Discomycetes Lanýžotvaré Tuberales Lanýžovité Tuberaceae Zemničkovité Geoporaceae Oříškovec Michaelův Hydnotria michaelis (Fisch. na povrch téměř hladká. Je to jedna ze vzácností. které vyúsťují až na její povrch. někdy hlízovité a vrásčitá. která u nás v podkrkonoší byla nalezena. Dobešová při jarní vycházce MK Trutnov cestou na Zámecký vrch.Geoporella michaelis Kustřebkotvaré Pezizales Kustřebkovité . na řezu červenohnědá až purpurově hnědá. Našel ji jednatel MK Úpice Petr Žáček.

Je to velká práce i pro zkušeného mykologa.Galactinia badia (Fr. Zajímavosti: Přesně se dá určit pouze mikroskopicky.Barva je proměnlivá od žluté nebo hnědé do fialové nebo modré. podél cest v kulturních jehličnatých porostech.3 cm vysoké v mládí téměř kulovitá. Plodnice 2 . v dospělosti se zbarvuje tmavěji.7 cm v průměru. na okrajích příkopů. nepravidelně zprohýbaná. Výtrusný prach bílý. Výskyt: červenec až říjen většinou ve skupinách. Řasnatka hnědá Řasnatka vlhkomilná Zvonkovka žlutavá Řasnatka hnědá Peziza badia Pers. hlinitopísčitých i jílovitých půdách.Pezizaceae Z mnoha známých terčoplodých hub patřících do této čeledi jsou nejznámější řasnatky. Další české jméno: .5 . Vnitřní povrch je játrově hnědý.ději miskovitá a ve stáří ploše rozložená. Vnější povrch je zrnitý.Všechny druhy mají víceméně miskovitý tvar. 0.Kustřebka hnědá . ve vlhčích oblastech poblíž bříz. někdy má i kratičký třeň. Přisedlá k povrchu. ex Pers. červenohnědý. Nejedlá. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .Většina terčoplodých hub uvolňuje při změnách vlhkosti viditelný oblak výtrusů.) Boud. až olivově hnědě. na písčitých.

.

na promáčených rostlinných zbytcích. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . . : Fr.) Korf & Rogers Plodnice 1.Pustulina catinus (Holmskj. Vnější strana je jemně otrubičnatá a hladká.5 cm vysoký a 0. Plodnice 3-14 cm v průměru.Pustularia catinus Holmskj. Rouško světle hnědé až hnědé. v mládí téměř kulovitá s malým otvorem na vrchu. jednotlivě nebo ve skupinách.Peziza catinus Holmskj. jako jsou zbytky stohů. ex Fr.5 cm tlustý.4 cm v průměru. Uvnitř je barvy světle šedožluté.Geopyxis catinus .Řasnatka vlhkomilná Peziza udicola Svr. výrazný. přisedlá. Nejedlá Možnost záměny: Od ostatních hnědě zbarvených Řasnatek se dá odlišit pouze mikroskopicky Zvonkovka žlutavá Tarzetta catinus (Holmsk.) Eckblad . na vnější straně světlejší. byliny. často brázditý. Výskyt: květen až září. Výskyt: květen až říjen na humózních půdách v zahradách i lesích. Třeň 2. na vlhkých místech jako jsou břehy potoků. Okraj jemně zubatý a chlupatý. později pohárkovitá a závěrem někdy až nepravidelně laločnatá. ex Fr. miskovitá. . nažloutlé nebo šedookrové.5 . dřevo a nebo na půdě která je s těmito zbytky promíchána.

Další české jméno: .Baňka žlutavá .Číška žlutavá .

Třeně v dospělosti jsou tuhé. vhodná ke kuchyňské úpravě i k nakládání do octa. někdy pospolitě. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . jemně zrnitý.2.6 cm široký.Smržovité Morchellaceae Smrže patří mezi nejvíce známé houby a jsou považovány za jedny z nejchutnějších hub.5 cm tlustý. s nevýraznou vůní a příjemnou chutí Výtrusný prach okrově žlutý. bílý nebo bělavý. podélně laločnatě žebernatý. jako náprstek nasazený na vrcholku dutého třeně.14 cm dlouhý. žlutohnědý až hnědý. zvláště pod osikou a jeřábem v teplejších oblastech. křehký. Kačenka česká Kačenka náprstkovitá Smrž černohnědý Smrž obecný Smrž polovolný Smrž pražský Smrž vysoký Terčovnice síťnatá Kačenka česká Verpa bohemica (Krombh. křehká. 3 .) Boud. rostoucí na jaře jsou snadno poznatelné. Jedlá a chutná.8 cm vysoký. a proto se ke konzumaci nedoporučují.Ptychoverpa bohemica (Krombh. Jejich plodnice. Výskyt:březen až květen na zemi v listnatých lesích a hájích ve spadaném listí. válcovitý. voskovitá. volný. zvoncovitý. . 1 . k třeni nepřirostlý. Dužnina je poměrně tenká. Smrže rostou na poškozených půdách a masově vytvářejí plodnice po lesních požárech.) Schroet Klobouk 2. Třeň 7 . světle okrový. V jižní Evropě jsou sbírány z komerčních důvodů.

.

.

Třeň 3 . barvy bělavé. na bázi často mírně rozšířený. voskovitá. Jedlá.Kačenka náprstkovitá Verpa conica (Müller : Fr. Vůně nevýrazná.5 cm tlustý.) Swartz. velice chutná ceněná pro časný výskyt. třešně. chuť příjemná. . Třeně dospělých plodnic jsou tuhé a k použití nevhodné. Klobouk 1. Výskyt: březen až květen ve skupinách na zastíněných vlhkých místech v hájích luzích a křovinách. Dužnina tenká. Barvy olivově hnědé až hnědé.4 cm v průměru. Je nepravidelně válcovitý.10 cm dlouhý a 0.1. jeřáby. Z travin na mařinku vonnou. Je vázána zejména na osiky. téměř hladký nebo jemně vrásčitý. zásadně není žebernatý. křehká. dutý.5 .5 . olše a trnky.

.

nepravidelně kulaté až oválné s velkými černohnědými důlky a nápadně světlými žebry. umbrina Boud. . Výskyt: duben . Jedlý. Dužnina tenká.9 cm vysoké. Třeň bílý. křehká. špinavě bělavá. chutný jako většina smržovitých hub.) Pers. Plodnice 4 . mezi listím a zbytky dřeva. na bázi mírně rozšířený. někdy rezavě skvrnitý. chuti i vůně nenápadné. jemně otrubičnatý a slabě vrásčitý.květen jednotlivě nebo ve skupinách.Smrž černohnědý Morchella esculenta (L. var. listnaté lesy.

.

kulovitý nebo tupě kuželovitý. chuť nevýrazná. zvonkovitý nebo kapucovitý. Dužnina tenká. na povrchu s tupými žebry rozdělenými v protáhlé jamky. na ostří přehrádek někdy až načervenalý. vejčitý. Klobouk 2-5 cm vysoký. s nevýraznou vůní i chutí. Barvy hnědé. v dolní části je obvykle ztlustlý. křovinách. Přirostlý ke třeni vnitřní plochu od vrcholu asi do poloviny. Am. dutý. Jedlý a velmi chutný. Místy hojný. v dutině třeně i klobouku bělavá. parcích. křehká.3 cm tlustý. Smrž polovolný Morchella semilibera DC. někdy v jamkách žlutohnědé. Rozlišovacím znakem tohoto druhu je žlutookrové až hnědookrové zbarvení klobouku dospělých plodnic s nepravidelně uspořádanými jamkami. protože mohou obsahovat jedovaté látky uvolňované při rozkladu dužiny. válcovitý. bělavý nebo nažloutlý. později žlutookrový nebo hnědookrový. ex Fr. především ve vlhké hlinitopísčité půdě. voskovitá.6 cm široký.Smrž obecný Morchella esculenta Pers. Výskyt: duben až květen na travnatých lesních okrajích a mýtinách. vůně slabě houbová. na bázi slabě hlíznatý. V mládí je šedý až šedookrový. vždy dutý. Třeň je 3 . jinde chybí. ve světlých hájích. většinou vrásčitý. 1-2 cm tlustý. spodním okrajem přirostlý ke třeni. dutý. jemně zrnitý. barvy bělavé. Dužnina je vodnatě voskovitá. Staré plodnice se nedoporučuje sbírat. ve stáří na bázi až cihlově načervenalý. vhodný k jakékoli úpravě i na sušení. olivově hnědé. v jamkaté části klobouku žlutookrová až hnědavě okrová. Mnoho kulinářských kombinací poskytuje plnění dutých klobouků různými pikantními náplněmi. na celém povrchu pokrytý nepravidelně uspořádanými jamkami různých tvarů. jemně zrnitý.8 cm vysoký 3 . . Třeň 3-10 cm dlouhý.8 cm vysoký a 1 . ex St. křehký. po usušení má mnohem výraznější aroma. ohraničenými téměř kolmými přepážkami. zahradách a kolem potoků. Klobouk je 4 .

Upřednostňuje lužní lesy Jedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . .Morchella hybrida (Sow.) Pers . Další české jméno: .Výtrusný prach krémový.Morchella patula Pers.Mitrophora semilibera (DC. květen nepříliš hojně ve světlých hájích. zahradách a sadech.) Lev. ex Fr. Výskyt: duben.Smrž obojetný .

t. ve výkopech. Výskyt: květen a červen na stanovištích značně ovlivněných člověkem. rumištích. často jamkatý až nepravidelně žebrovaný.j. na ulicích.Smrž pražský Morchella pragensis F. okraj krátce od třeně odchlípený. Jamky se směrem k vrcholu rozšiřují. Jedlý . na starých dvorech. 2-4 cm tlustý. Barvy žluté až olivově hnědé. Třeň 4-9 cm vysoký. Barvy bělavé až světle okrové. Určení usnadňuje místo jeho výskytu. staveništích. Smotlacha Plodnice až 30 cm vysoké Klobouk kuželovitý nebo navýšku zploštělý. válcovitý. výrazně žebrovitý a jamkatý. Možnost záměny: ostatní druhy smržů.

.

Chuť i vůně nevýrazná. Výskyt: duben. později zlatavé až žlutohnědé. na povrchu hustě posetý vločkami. štíhlý. voskovitá. Jedlý. v kuchyni použitelný na všechny způsoby. stinných hájích ale i na dvorech a rumištích. křehká. brázditý. Upřednostňuje porost devětsilu a vápencové půdy. většinou s dosti ostrým vrcholem. v zahradách . Je ostře žebernatý. Barvy v mládí bělavé. květen. 2-5 cm široký. Barvu má většinou hnědou s černavým. olivovým nebo purpurovým nádechem. ve vyšších polohách jej najdeme i v červnu. dutý. šedavým. Třeň 5-15 cm vysoký. často buď v horní nebo dolní části rozšířený. Žebra jsou přehrádkovaná na čtyř. Spodní okraj přesahuje třeň a odsedle k němu přirůstá. Klobouk 4-10 cm vysoký. ve třeni tuhá. 2-4 cm tlustý. usušený je aromatický.a vícehranné jamky uspořádané v pravidelných svislých řadách. .Smrž vysoký Morchella elata Fr. válcovitě kuželovitý. velmi chutný. nepravidelně válcovitý. Dužnina tenká.

většinou ponořený v zemi. síťovitě vrásčité. Upřednostňuje půdu bohatou na vápno. většinou ve skupinách v lesích a parcích.) Arnould Plodnice až 20 cm v průměru. Třeň je krátký. široce miskovité. bez mikroskopu těžko rozlišitelná od Destice chřapáčové.Discina venosa (Pers. Spodní strana je bíle plstnatá se sbíhajícími se žilkami ke třeni.) Sacc . Svrchní strana barvy okrové až tmavě hnědé. Výskyt: duben. Jedlá a chutná. Dužnina vůně silně chlórová. většinou okrouhlé. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . květen.Terčovnice síťnatá Disciotis venosa (Pers.

1 cm vysoký. .Plodnice většiny chřapáčů rostou na podzim .lišící se však mikroskopicky a chemickým složením. Třeň 0. Svrchní strana nejdříve hladká.Ve východní Evropě bývají konzumovány po důkladném usušení. málo vydatná. později hrbolatá až vrásčitá.Některé druhy jsou jedlé pouze po speciální přípravě.Chřapáče jsou jedovaté.15 cm v průměru. 1 . Výskyt:duben až květen v teplejších oblastech. Jedlá. Barvy červenohnědé až tabákově hnědé.Chřapáčovité Helvellaceae Tato čeleď obsahuje některé druhy vzhledem podobné smržům. Barvy špinavě bílé až narůžovělé.) Fr. popřípadě kolem nich.ačkoliv někdy mohou být nalezeny i na jaře. Destice chřapáčová Kořenitka nadmutá Ucháč čepcovitý Ucháč obecný Ucháč obrovský Chřapáč jamkatý Chřapáč pružný Chřapáč tmavý Stopečka pýřitá Destice chřapáčová Discina perlata (Fr. žebrovaný nebo vrásčitý. Jinak je chutná. miskovitá až ploše rozložená ve stáří laločnatě zprohýbaná. hojně na pařezech nebo padlých jehličnanů. nejlépe použitelná ve směsi. světlý. Plodnice 4 .ale množství toxinů je proměnlivé.2 cm tlustý. Spodní strana plstnatá s žebry sbíhajícími na třeň.5 . ve skupinách. Použil jsem ji samostatně do zapékaných brambor a bylo to výtečné.

Destice ucháčová . Další české jméno: .V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . ex Fr.)Kreisel .) Sacc.Discina ancilis (Pers.Gyromitra ancilis (Pers.

.

barvy červenohnědé.. Co se konzumace týče není příliš chutná. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Jedlá Možnost záměny: Destice chřapáčová . Zajímavosti: Náleží typicky ruderálním stratégům a je považována za škůdce semenáčků borovic jako kořenový parazit. nehojně.Kořenitka nadmutá Rhizina undulata Fr. dosti křehká. jehličnaté lesy. nesměli lesníci dříve v blízkosti školek a výsadby zakládat ohniště.Discina perlata – jedlá. . Výskyt: květen až říjen. kde se pálilo klestí. olivově hnědé až černohnědé. rozložená. upřednostňuje místa. dosti tuhá. ve skupinách.) ex P. podhorské oblasti.5 cm tlustá. na starých zarostlých spáleništích. V mládí má okraj běložlutě plstnatý a podtočený. zprohýbaná. Karst. nejdříve nízce. Aby se tomuto zamezilo. Spodní strana je bělavá až žlutě okrová s mnoha kořenovitými houbovými vlákny. Někdy se objeví na spáleništích po roce až dvou letech.Rhizina inflata (Schaeff. ex Pers Plodnice 2-12 cm v průměru a až 0. později značně nadmutá až polštářovitá. kterými je přirostlá k substrátu.

V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . ale pozor. nahoře ztlustlý. na bázi poněkud vrásčitý a zúžený.Chřapáč čepcovitý .Ucháč čepcovitý Gyromitra infula (Schaeff.3 někdy i 4 cípy které směřují nahoru. bočně zploštělý. ex Fr. V mládí je pevný.Biskupská čepice . Výpary též nedýchat. Výskyt: září až listopad v jehličnatých lesích. ve stáří dutý a komůrkatý. většinou jednotlivě na rozkládajícím se dřevě pod povrchem půdy a někdy roste i ze starých velmi zetlelých pařezů. Dužnina bílá. Další česká jména: .) Quel. Jedlý. Klobouk dosahuje průměru i výšky až 8 cm. může obsahovat jed gyromitrin. Barvy je tmavě nebo skořicově hnědé. Barvy bílé někdy s fialovým nádechem. Třeň až 12 cm vysoký válcovitý. pevná bez pachu ale chuti mírné.Helvella infula Schaeff. Je nepravidelně zprohýbaný a vytváří 2 . Jsou jedovaté. Proto je nutno jej nejdříve asi 10 minut povařit a vodu slít.

.

.) Fr.Ucháč obecný Gyromitra esculenta (Pers.

vrásčitý až brázditý. Třeň 3 .Chřapáč podezřelý .i když jej někteří lidé konzumují. komůrkatý až dutý.7 cm vysoký. Bývá až kuželovitý. Výskyt: březen až červen hojně ve skupinách v jehličnatých lesích na zemi hlavně v borech. 2 . chuť i vůně příjemná. Též se často vyskytuje v místech kde se zpracovává dřevo. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . na bázi i nahoře naduřelý až zploštělý.Gyromitra ambigua (P.8 cm široký i vysoký.Klobouk 3 . . barvy tmavě hnědé až kaštanové.Morchella pleopus Morille du Loup .Helvella suspecta Krombh.4 cm tlustý.) Harmaja Další česká jména: .Chřapáč obojetný . nepravidelně kulovitý. ke třeni přirostlé.Smrž plnonohý ale odpařením . Barvy bílé. Dužnina barvy bílé. Má rád písčité půdy. Obsahuje jed gyromitrin který je smrtelně jedovatý se ztrácí. Karst.Ucháč nespolehlivý . Jedovatý. křehká. laloky jsou zprohýbané až mozkovité. jamkatý.

) Cooke Klobouk 20 cm v průměru a zároveň tak vysoký. Vůně žádná. Krom toho je dosti vzácný a měl by se chránit. voskovitá a velmi křehká. chuť příjemná. 3 . Barva žlutohnědá.8 cm vysoký.) S. někdy i na listnáčích hlavně v horských lesích. vrásčitý až brázditý. Dužnina bílá. Jedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . barvy bílé nebo bledě okrové. komůrkatý. Třeň 3 . Protože se dosti podobá Ucháči obecnému tak není doporučen ke sběru pro laiky. Tvar je elipsoidní až kulovitý.Ucháč obrovský Gyromitra gigas (Krombh. které jsou ke třeni přirostlé.Discina gigas (Krombh. s mozkovitě zprohýbanými laloky. . Roste jednotlivě ale i ve skupinách. Imai.Maublancomyces gigas .Neogyromitra gigas (Krombh. okrově hnědá až hnědá. dutý. Výskyt: duben až červen na tlejícím dřevě jehličnatých stromů.) Cooke .7 cm tlustý.

.

. ex Fr.Chřapáč jamkatý Helvella lacunosa Afzel.

Dužnina silná asi 2 mm. méně často v jehličnanech. výrazně jamkatý a ostře žebernatý.3 cm tlustý. vůně i chuť nenápadná.Chřapáč rýhovaný . Třeň 4 . tmavošedé až černošedé. na holé zemi a otevřenějších místech. starší plodnice jsou však tuhé a těžko stravitelné. válcovitý nebo úzce kyjovitý.3 nepravidelné sedlovité laloky spodním krajem přirostlé ke třeni. hladký.8 cm vysoký. Upřednostňuje kyselé půdy ale roste nepříliš hojně. křehká. chutný. Má 2 . lysý. 1 . Výskyt: květen až říjen v listnatých lesích. dutý zevnitř hladký a sazově šedý.7 cm v průměru a až 5 cm vysoký.Klobouk 2 . Barvy modrošedé. Další české jméno: . Jedlý. Barvy světle šedé až šedohnědé.

) Boud.Chřapáč pružný Helvella elastica (Bull. .

převážně podél cest a v trávě. ve skupinách. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . štíhlý. často bočně smáčklý. chrupavčitý a jemně plstnatý. Dužnina houževnatá bez vůně.) Boud .až 10 cm vysoký. rozdělený na 2-3 odstálé na kraji podvinuté laloky. nepříliš hojně. válcovitý. na Trutnovsku je jeho celkem velká lokalita v Pekle. dutý. V mládí je až sedlovitý. Je dosti houževnatý a chrupavčitý. prohnutý. Třeň 3-6-cm vysoký. Barvy bělavé až krémově okrové. 0.Leptodia elastica (Bull. především na vlhčích místech. Jedlý.5-1 cm tlustý. Barvy světle okrové až šedohnědé. na bázi poněkud ztlustlý. hladký. později nepravidelný. Výskyt:červenec až listopad v listnatých i jehličnatých lesích.Klobouk 2-4cm v průměru.

Chřapáč tmavý Helvella atra (Koenig) Boud .

3 cm široký. Barvu má světle šedou až šedohnědou. s podvinutým okrajem. plstnatý. v parcích a zahradách. Pouze u mladičkých plodnic má barvu šedou až šedočernou. Výskyt:červenec až říjen. Často je podélně rýhovaný. byl nalezen v Jívce na kalištích v mykologickém rajónu přítele Jiřího Baiera.Plodnice je 2 .Chřapáček tmavý .Helvella fusca Gillet Další česká jména: . nepravidelně ale vždy výrazně dvou.Leptodia atra Koenig) Boud . na okrajích lesů.Chřapáč černý . nejčastěji pod habry a v kopřivách. Klobouk 1 . Třeň 1 . nehojně.5 mm tlustý. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Rouško je hladké a černé.6 cm vysoký a 2 . barvy tmavošedé až šedé. jednotlivě častěji však ve skupinách na humózní půdě mezi zbytky rostlin. Tento se většinou dotýká třeně. což zjistíme pouze lupou. Zde byl i focen.10 cm vysoká.až třílaločně sedlovitý. Nejedlý. Vnější strana je jemně otrubičnatá.

Vnitřní část hladká. Stopečka chlupatá Helvella dissingii – nejedlá.Stopečka pýřitá Helvella macropus (Pers. listnaté lesy.) Dennis Další české jméno: . černošedé až šedohnědé. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Třeňová část 1-5 cm vysoká.) P.5 – 9 cm vysoká.2-0. válcovitá a výrazně pýřitá. Nejedlá Možné záměny: Stopečka černá Helvella corium – nejedlá. Plodnice 2. na zemi a podél cest v mechu a trávě. Plodná část 1.) Fuck.Macroscyphus macropus (Pers. 0.5-4 cm v průměru. Stopečka pohárkovitá Helvella cupuliformis – nejedlá.3 cm tlustá. Karst. barvy o něco světlejší. Vnější část otrubičnatě plstnatá.) SF Gray .: Fr.Macropodia macropus (Pers. jednolitá. . Upřednostňuje dub. Výskyt: květen až říjen. později miskovitá až terčovitá. barvy šedé.Chřapáč stopečkatý .Cyathipodia macropus (Pers. buk a olši. v mládí kulovitá.

.

Další české jméno: . v mládí téměř kulovitá. ex Fr. přehrádkovanými brvami. Tvoří plodnice čočkovité. Patří sem však i plodnice.Lachnea hemisphaerica (Wigg. dále sem patří plodnice jejichž apothecia se zakládají pod zemí a rozevírají se v hvězdicovité cípy které pak ční ze země jako jsou Hrobenky – Sepultaria.Trichophaea. Bělokosmatka polokulovitá Hrobenka písečná Mísenka oranžová Kosmatka štítovitá Oranžovka vřetenovýtrusná Bělokosmatka polokulovitá Mycolachnea hemisphaerica (Wolf. Ohnivky – Pyronema. Zvonečky – Geopyxis. ex SF Gray) Maire Plodnice 1-3 cm v průměru. Okraj věnčený tlustými. Rouško uvnitř bílé. záhy však miskovitá. Snadno poznatelná podle vnější hnědě chlupaté strany. Jsou to houby půdní.Mísenkovité Humariaceae Tuto čeleď tvoří několik skupin. na tlejícím dřevě nebo holé zemi. Výtrusy elipsovité. které se v dospělosti slévají v jeden povlak jako např.) Fuck . zední. spáleništní. které na vnější straně apothecií mají význačné tmavé chlupy jako např.Humaria hemisphaerica (Wigg. nebo nejsou obrvená ale mají apothecia kuželovitá až hrnečkovitá např. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Pseudotapesia pilatii Velen. Oranžovky – Inermisia a s apotheciemi hladkými např. Výskyt: červenec až říjen nehojně na vlhkých půdách v lesích a parcích a křovinách. 20-25 x10-14 µm. nebo jsou hrnečkovitá. Mísenky – Aleuria.Kosmatka polokulatá . dřevní i pozemní. hnědými. vně hnědě chlupaté. Bělokosmatky – Myclolachnea. apothecia se nezakládají pod zemí ale jsou plochá nebo poduškovitá Kosmatky . Kosmatky – Scutellinia. později našedlé. Nejedlá.) Gillet . k substrátu přisedlá. kolem pařezů. drsné se dvěma velkými olejovými kapkami.

.

na vnější straně hnědé a chlupaté. což je prakticky vyšší a ne teplejší poloha.Vždy je obalené vrstvou písku. Vyjímka potvrzuje pravidlo. Nejedlá. že se začala vyskytovat i v Jívce. Foto pořízeno v Jívce na hrázi kaliště. Rouško bílé. v mládí kulovitá. našedlé až okrové.2 cm v průměru.Hrobenka písečná Sepultaria arenosa (Fuckel) Boud. Později se na vrcholu cípatě otvírá a vyčnívá na povrch. . Někdy též pod řídkými křovinami. Výskyt:červen až říjen ve skupinách v teplejších oblastech na písčitých půdách a otevřených stanovištích. dutá a pod povrchem půdy ponořená. Zajímavostí je. Plodnice 1 .

Mísenka oranžová Aleuria aurantia (Fries) Fuckel .

až ploše rozložená. Výskyt:září až listopad. Jedlá. Nepravidelně zprohýbaná. posléze miskovitá. na vlhčí písčité půdě pří okrajích cest. vně světle krémově růžová. bělavě ojíněná. Dužnina tenká.Kustřebka oranžová .Plodnice 2 . uvnitř oranžová. nebo laločnatá. často i na lesních cestách pokrytých čerstvou šotolinou a mezi štěrkem. vhodná na saláty a nakládání jako ozdoba. křehce masitá. Další české jméno: . zprvu pohárkovitá. široce k substrátu přisedlá.10 cm široká.

Kosmatka štítovitá Scutellinia scutellata (L.: Fr. .) Lam.

ale najdeme ji i na loukách. které přečnívají přes okraj.5-1. později miskovité. talířovité až diskovité. s okrajem ohrnutým nahoru a s 1-2 mm dlouhými téměř černými chloupky. ale je to pěkný druh na focení. Nejedlá. . Upřednostňuje olšové a vrbové porosty. vně jsou plodnice nahnědlé. Rouško je šarlatově červené.5 cm v průměru. v mládí téměř polokulovité. Výskyt:květen až říjen běžně na vlhkém tlejícím dřevě ale i na holé zemi v bohatých skupinách. Celá vnější strana je černohnědě chlupatá.Plodnice 0.

Oranžovka vřetenovýtrusná Humaria fusispora (Berk. .) Korf & Rogerson.

Okraj plodnic je jemně vločkatý. později až pohárovitá. . ve stáří téměř plochá.Inermisia fusispora (Berk. svojí barvou snad upoutá každého milovníka přírody. Rouško je žluto až červenooranžové na vnější straně poněkud světlejší. & Broome) Rogerson & Korf Další české jméno: .4 cm v průměru.Byssonectria terrestris Alb.) Pfister. přisedlá k vrstvě masitého bělavého podhoubí. Výskyt: duben až červen dosti hojně na holé půdě. & Schwein.Humarie vřetenovýtrusná . velmi pěkná.) Rifai .1-0. v mládí protáhle kulovitá.: Fr.Plodnice 0. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Byssonectria aggregata (Berk. Nejedlá. zbytcích rostlin a opadu listnatých i jehličnatých stromů.

Hovníkovité Ascobolaceae Ohnivcovité .

ale několik velice charakteristických druhů se vyskytuje i v mírném klimatu. bíle vločkatá se zakroucenými chloupky. na vnitřní straně je karmínově červená výtrusorodá vrstva na vnější straně je světle okrová anebo růžová. .) Boud. Plodnice v mládí pohárkovitá.Sarcoscyphaceae Tyto zářivě zbarvené dřevní houby rostou převážně v tropech. barvy vnějšího povrchu misky. vzácný. tvoří malé skupinky ve vlhkých listnatých lesích na spadaných větvích pokrytých mechem. jakmile sejde sníh. dole bělavý.Rod ohnivec bývá někdy zařazován do samostatné čeledi. tenký. později široce miskovitá. Dosti vzácný. Výskyt:únor až duben. Ohnivec rakouský Ohnivec zimní Ohnivec šarlatový Ušíčko černé Zvoneček uhelný Ohnivec rakouský Sarcoscypha austriaca (Berk. & Sacc. měl by být chráněn. Šířka misky je 1 .Mnohé z nich mají tuhou dužninu a dlouho vytrvávající plodnice objevující se v zimě nebo na jaře. Výtrusný prach bílý. často vroubkovaným krajem.protože na rozdíl od ostatních členů čeledi nehromadí v plodnicích množství vody. s lehce nadvinutým.8 cm Třeň je až 2 cm dlouhý. Nejedlý.

.

) Kanouse Plodnice 0.ale je to snad nejkrásnější houba připomínající květinu a zároveň je zajímavá dobou výskytu.4 mm tlustý. které jsou připojeny ke zbytku dřeva a představují zásobárnu živných látek. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . 2 . vyrůstá z černých protáhlých podzemních hlízek (sklerocií).2 cm v průměru. pýřité.Ohnivec zimní Microstoma protracta (Fr. Výskyt:únor až duben vzácně v listnatých a smíšených lesích na zemi z tlejícího dřeva po povrchem půdy. . Nejedlý.) Seav. číškovité.Sarcoscypha himealis .5 .4 cm dlouhý.Plectania himealis (Nees et Bernst. V dospělosti cípovitě rozpukávají. vně bělavá. takže připomínají květy Třeň 1 . uvnitř ohnivě červené výtrusné rouško.

Někdy není vyvinut vůbec.3 cm vysoký a 0. Je to lahůdka pro fotografa. šarlatově červeně zbarvená. Dužnina tenká.5 . Na svrchní straně hladká. Výskyt:únor až květen.Plectania coccinea (Scop.2-0. Plodnice 2 . tuhá. v mládí voskovitá. . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .) Lambotte. na okraji žlutavá.5 cm v průměru.) Fuck.5 cm tlustý. Ex Fr. barvy bělavé. bělavá. zejména na mechatých větvích a také na ponořených zbytcích dřeva v zemi. na promočeném odumřelém dřevě listnatých stromů a keřů. číškovitá až miskovitá. Nejhojnější je po rozpuštění sněhu. Nejedlý. plstnatý až jemně chlupatý. barvy špinavě bílé. nápadný však nádherným zbarvením a brzkým výskytem.Ohnivec šarlatový Sarcoscypha coccinea (Fr. na vnější straně jemně plstnatá. Třeň 0.

.

Ušíčko černé Pseudoplectania nigrella (Pers. Fr. .) Fuck. ex.

nejdříve polokulovitá později ploše miskovitě rozložená. jednotlivě i ve skupinách. květen v mechatých jehličnatých lesích. V roce 2000 se na Trutnovsku objevila v enormním množství. na roušku v mládí lesklá. kdy je jiných hub nedostatek je to pěkná podívaná.3 cm v průměru. Nejedlé . Barvy černé nebo hnědočerné. Tvaru občas nepravidelného. Výskyt: duben. k zemi přisedlá.Plodnice 1 . Pro houbařské oko v tomto jarním čase.

2 mm tlustý.1 cm vysoký. Výskyt: duben až říjen jednotlivě nebo ve skupinách na starých spáleništích. Rouško světle až tmavě okrové. Třeň 0. Na Trutnovsku dosti hojně. ale velice pěkný díky svému tvaru a barvě. & Schwein. Plodnice 0. okraj zoubkatý.Zvoneček uhelný Geopyxis carbonaria Alb.2 cm v průměru. posléze pohárkovitá pravidelného tvaru. Nejedlý. vně kolem okraje pomoučené a bělavé. .5 . hluboko v zemi ponořený. Něco pro fotografování.5 . v mládí kulovitá.

.

rozlišená v plodnou část kyjovitého.Plodná část je sterilním třeněm vyzvednuta nad povrch půdy.ale některé z nich nalezneme na vlhkých místech. hruškovitého nebo válcovitého tvaru. živě oranžově nebo žloutkově žlutou.např. Čapulka bažinná Patyčka rosolovitá Pazoubek zelený Čapulka bahenní Mitrula paludosa Fr. křehkou. zprohýbanou a laločnatou. Plodnice vzpřímená. tenkou válcovitou. větévkách v lesních močálech a bažinách.Voskovičkotvaré Helotiales Jazourkovité Geoglossaceae Jazourky a příbuzné houby mají plodnice protaženy do kyjovitého tvaru. 1 . vodnatou. na jehličí.4 cm vysoká. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Výskyt:červen až srpen většinou pospolitě na tlejících zbytcích rostlin ponořených v čisté vodě.trávnících nebo dunách. často dosti nepravidelnou. 2 . listí.často pod jasany nebo na rašeliništích. a v ostře oddělenou.3 mm tlustou.Většina evropských druhů roste na otevřených stanovištích.5 cm dlouhou a 1 . bílou průsvitnou stopkou.

) Fr. Další české jméno: .Mitrula phalloides (Bull.Čapulka bažinná .. ex Fr.

Patyčka rosolovitá Leotia lubrica (Scop. bez vůně a chuti. v mechu a trávě.Leotia gelatinosa Hi . Nejedlá. válcovitý. rosolovitá. řídce poprášený nazelenavými zrnéčky. měkká.7 cm vysoký. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . v mládí kulovitý. Často pospolitě. Výskyt: srpen až září ve vlhkých lesích. Dužnina vodnatá. žlutě okrový. Klobouk průměr až 2 cm. hnědavá. 3 . světle olivově hnědý až olivově zelený.6 mm tlustý. později nepravidelně laločnatý. světle žlutý nebo okrový. Výtrusný prach bezbarvý. Třeň 3 . je to pěkná ozdoba lesa.) Pers.

Pazoubek zelený Microglossum viride (Pers. : Fr.) Gillet .

plný.) Pers. kterými houba překonává nepříznivé období a ze kterých často vyrůstají miskovité nebo terčovité plodnice na dlouhém třeni. Plodnice jsou často hnědé a třeně směrem k bázi až černé. šupinatý. Horní část plodnice je rozšířená až na 7 mm. bezbarvé. Nejedlý Možnost záměny: barvou a vzhledem vyjímečný a proto prakticky nezaměnitelný.Geoglossum viride (Schrad. lehce zvlněné s oddělenou třeňovou částí. od sterilního třeně zřetelně ohraničená. Výskyt: roste ve skupinách ve vlhkých listnatých i jehličnatých lesích v mechu a rašeliníku. např. jednostranně zploštělé s několika kapkami.5 – 6 cm vysoké. – X. Dužnina: měděnkově zelená. válcovité nebo vřetenovité.jablek nebo řepky. křehká. jazykovité nebo kyjovité. trochu zploštělý s podélnými rýhami. 3 – 4 cm x 2 – 5 mm. který je zařazen na listinu silně ohrožených druhů. Pazoubek zelený můžete najít jen na několika málo lokalitách v naší republice.Plodnice: 1. Hlízenka sasanková Terčka šišková . Třeň: je válcovitý. Zajímavosti: krásná houbička na pohled a hlavně pro fotografa. šedozelený až zelenomodrý. Mnohé druhy napadají živé rostliny a mohou někdy ohrozit úrodu. světle zelená až olivově zelená. Výtrusy: 16 – 22 x 4 – 7 µm. zploštělá s podélnými rýhami. se 3 – 4 přepážkami. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským názvem: . nebo na tlejících zbytcích rostlin (IX. Je to zákonem chráněný druh houby. lepkavý. Hlízenkovité Sclerotiniaceae Zástupci této čeledi vytvářejí "sklerocia". často zprohýbaný. za vlhka lesklá.). nepravidelné útvary složené z pevné houbové hmoty chráněné černou kůrou.

podobají se nejdříve číškám později miskám. že kde se vyskytuje sasanky nemají květ. Jsou barvy kaštanově hnědé. Nejedlá.) Fuckel Plodnice 1-3cm v průměru.) Kohn . na jejíž oddencích parazituje. její přítomnost poznáme tím. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . tvrdá.Hlízenka sasanková Sclerotinia tuberosa (Hedw.Dumontinia tuberosa (Hedw. Výskyt: březen až květen v době květu sasanky hajní. Stopka 3-8 cm dlouhá. uvnitř bílá. tenká barvy hnědé Hlízka je v zemi ukrytá velikosti asi jako lískový oříšek. Z této hlízky vyrůstají stopky.

později plochá. vzácně 1.Číšovka smrková . Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .) P. tmavě hnědá až černá. Karst. Třeň krátký 3 .6 mm.) Svrcek Další české jméno: .Terčka šišková Rutstroemia bulgarioides (Rabenh. Plodnice v mládí miskovitá.5cm rostoucí ze šupin šišek. Výskyt:v březnu a dubnu v hustých skupinách výlučně ve vlhku ležících smrkových šiškách v horských lesích.Piceomphale bulgarioides (Rabenh. po sejití sněhu celkem hojně.

.

většinou terčovitých hub s výtrusy vytvářejícími se ve vřeckách. Jiné jsou mnohem nápadnější svým růstem v bohatých skupinách na rozloženém dřevě. Některé rostou dobře skryty v trávě. Čihovitka masová Kornice borová Kornice otrubičnatá Míhavka potoční Míhavka kmenová Mozkovka rosolovitá Ojíněnka houbomilná Rosoloklihatka čirá Vodnička potoční Voskovička citrónová Čihovitka masová Ascocoryne sarcoides (Jacq. Mnohé druhy mají tuhou pružnou dužninu.Voskovičkovité Helotiaceae této čeledi patří velké množství drobných. ex Gray) Groves & Wilson . nebo vrstvě listového odpadu.

Coryne sarcoides (Jacquin : Fries) Tulasne.5-1.Plodnice 0.Bulgaria sarcoides Fr.výtrusy jsou oválné.5 cm v průměru. odlišit jde pouze mikroskopicky – nejedlá.Pirobasidium sarcoides (Jacq. Höhnel . někdy nesouměrné. Výtrusný prach . Velikosti 10-19 x 3-5 µm. .) v. Nejedlá Zajímavosti: Vyskytující se i v imperfektní formě jako rosolovité mozkovitě zprohýbané. se 2 olejovými kapkami. kulovité. . Upřednostňuje duby. měkké. pružně rosolovité. miskovité nebo kuželovité. Možné záměny: Imperfektní formu lze zaměnit za Rosoloklihatku čirou Neobulgaria pura – nejedlá. fialové až hnědofialové lesklé útvary. . říjen až prosinec v trsech na ležících kmenech listnáčů a na pařezech – řezných plochách těchto stromů. později dlouze vřetenovité. Výskyt: srpen.Tremella sarcoides (Dicks. za sucha vně bíle moučnatá a fialově růžová. buky a břízy. Ascocoryne cyclichium. Často najdeme obě formy vedle sebe. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .) Fr. v mládí na okraji jemně vroubkované. barvy živě fialové.Scleroderris majuscula . latinsky Coryne sarcoides (Pirobasidium sarcoides).

.

měli by se napadené větve prořezávat a odstraňovat. Výskyt: Na borovicích. Za suchého počasí je plodnička hnědá a scvrklá. .:Fr. Venkovní strana tmavě hnědá až černohnědá Vnitřní strana je za vlhka krásně oranžová.1-0. kde uvidíme na borovicích velké červenání až hnědnutí jehlic.2 cm v průměru. Plodnice 0. Zaručeně ji najdeme tam. Napadá větve a do 14 dnů větev za suchého a teplého počasí odumírá. za vlhka se otevře. Aby se nákaza dále nerozšiřovala. Nejedlá Zajímavosti: Je to velký škůdce borových lesů. jakoby číšky prorážející štěrbinami v kůře ale i jinými poraněními.Kornice borová Cenangium ferruginosum Fr.

Výskyt: leden až březen většinou v nahloučených skupinách na odumřelích kmenech lísek a olší. barvy hnědé přecházející až do tmavohněda. . . Kornice habrová – Encoelia carpini – nejedlá. baňkovitá.5 cm v průměru. Nejedlá Možné záměny: Kornice svazčitá Encoelia fascicularis – nejedlá. v mládí uzavřená.Kornice otrubičnatá Encoelia furfuracea (Roth) P. Plodnice 0.Peziza furfuracea Roth : Fr.5-1. Vnitřní část hladká. Karst. později nepravidelně nálevkovitě otevřená. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Cenangium furfuraceum (Roth) De Not. Vnější část výrazně světle otrubičnatá.

Míhavka potoční Apostemidium guernisaccii (Crouan) Boud. .

Plodnice je čočkovitá. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . & Br. kratičkou stopkou přisedlá. Další české jméno: .Míhavka přisedlá .Apostemidium leptospora (Berk. navrchu voskově žlutá vespod tmavošedá až černá. Výskyt:duben až červen na spadaných zetlelých větvích listnáčů.5 mm v průměru. 2 .) Boud. Upřednostňuje čisté horské potůčky.

) Fr. & Schwein.Míhavka kmenová Vibrissea truncorum (Alb. .

žloutkově až oranžově žlutá a výrazně oddělená od třeňové části. voskovitá.5 mm tlustá.Míhavka vodní tři lokality . jemně tmavě šupinkatá.Plodnice 0. někdy i černavé. válcovitá.2 cm vysoké. Třeňová část je 2 . Bělidlo a Bystřici. je to dobrý indikátor čistoty vod. velmi vzácná.Kocbeře. na dřevě listnáčů i jehličnanů ponořeném do čisté vody potůčků ve vyšších polohách. Horní plodná část je elipsoidní až bochánkovitá. .3 . barvy bělavé až našedlé. Nejedlá. Na Trutnovsku máme Další české jméno: . Výskyt:duben až červenec.

Mozkovka rosolovitá Ascotremella faginea (Peck) Seaver .

Plodnice 2-5 cm v průměru. barvy růžové až fialově hnědé. doporučená k ochraně. za sucha matová. růžová. listnaté lesy. na silných větvích nebo padlých kmenů buků. Upřednostňuje vlhkou humózní půdu. Výskyt: červen až říjen. mozkovitě zprohýbaná. Nejedlá. kulovitá. Na Trutnovsku jsme zaznamenali první výskyt v roce 2000. za vlhkého počasí lesklá. velmi vzácná. někdy i olší. osik. . rosolovitá. Dužnina pevná.

ex Berk. & Broome) Boud. .Ojíněnka houbomilná Polydesmia pruinosa (Gerd.

ve stáří až terčovité. někdy až 5 cm v průměru. kmenech a větvích buků poměrně čerstvě padlých nebo pokácených. Výtrusný prach je bílý. Vnější strana je jemně plstnatá. & Broome Rosoloklihatka čirá Neobulgaria pura (Fr.) Petrak Plodnice jsou1 . Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Cyphella pruinosa Berk. Vnější strana je tmavší a jemně zrnitá. Třeň na bázi plodnice krátký a kuželovitý.05 cm v průměru. barvy bělavé až světle růžové. Výskyt: červenec až listopad. někdy i během mírné zimy dosti hojně v nahloučených skupinách na pařezech. barvy bílé. pružně rosolovité. v mládí opačně kuželovité až miskovité. Vnitřní strana moučnatě ojíněná. někdy s fialovým nádechem. káčovitá až zploštěle poduškovitá.3.Plodnice 0. na roušku hladké. Nejedlá .03-0. barvy taktéž bílé. někdy nepravidelné. okraj zubatý. Výskyt: říjen až leden na plodnicích tvrdohub řádu Sphaeriales nebo v jejich blízkosti na větvích listnatých stromů.

& Schwein.Vodnička potoční Cudoniella clavus (Alb.) Dennis .

) Sacc. voskovité.2 cm dlouhý tenký k vrcholu se mírně rozšiřuje.5 .Hymenoscyphus clavus . . Barvy pleťové. Upřednostňuje malé potůčky a roste jednotlivě nebo ve skupinách. světle okrové až našedlé.Plodnice 5 . V Trutnově v podhorských potůčkách byl celkem velký výskyt této houbičky v roce 1999. jen na bázi je černavý. Výskyt: březen až červena větvičkách dřevin ponořených v tekoucí čisté vodě. chloupkatý.10 mm v průměru zprvu ploché. je to však dobrý indikátor čisté vody. brzy však vyklenuté a ve středu někdy mírně prohloubené. Nejedlá. Třeň 0. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Helotium aquatica (Lib. Barvy jako klobouk.

Helotium citrinum Fr. Barvy citrónově žluté. mající vyklenuté rouško. GH Hicks . Plodnice 0.1-0. Třeň kratičký. Nejedlá Možné záměny: Voskovička sírová Bisporella sulphurina – nejedlá.) Boud. velmi hojně ve stinných místech na mrtvém dřevě listnáčů. které jsou již bez kůry. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Okraj má vždy o něco tmavší. terčovitá až miskovitá. někdy až žloutkově žluté. nebo úplně schází.Calycella citrina (Hedw. hladká a lysá. Výskyt: září až listopad. . Někdy ji najdeme i za mírné zimy.3 cm v průměru. Upřednostňuje buky a habry.Voskovička citronová Bisporella citrina (Batsch) Korf & SE Carp.

.

Ačkoliv jako houba nevypadá patří mezi terčoplodé houby.Brvenkovité Hyaloscyphaceae Sočevníkotvaré Phacidiales Štěrbinatkovité Hypodermataceae Svraštělka javorová Rhytisma acerinum (Pers. Patří tedy mezi dobré indikátory jeho znečištění. Výskyt: leden až prosinec na javoru mléči a javoru klenu. Pohlavní výtrusy vznikají na opadaných listech během zimy a dozrávají na jaře. Nejedlá . Na ostatních javorech je vzácná. Nacházíme ji pouze v oblastech s relativně čistým ovzduším. Dříve tady nebyla k nalezení. V roce 1999 ji bylo v Trutnově značné množství. Stromata jsou okrouhlá. že EPO vzalo ekologický program velmi vážně. To potvrzuje. plochá barvy černé.:Fr) Fr. To co je na této fotografii je její nepohlavní stadium nazývané Melasmia acerina.

d)Tvrdohouby Pyrenomycetes Masenkotvaré Hypocreales .

barvy žlutozelené až tmavě zelené. Výtrusný prach – akospory jsou 27-45 x 5-6 µm velké. . Napadené plodnice jsou nápadně tvrdé. celé jemně bradavčité.3 velké. barvy v mládí bledé. et Br.Hypomyces viridis Berk. později hnědnoucí a ve stáří až černající.Masenkovité Hypocreaceae Nedohub zelený Peckiella viridis (Alb.Peckiella luteovirens (Fr. bezbarvé. ex Fr.) Z.) Sacc.Hypomyces luteovirens (Fr. Moravec . Plodnice 0. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Byssonectria luteovirens (Fr. hustě vedle sebe seřazené. úzce vřetenovité a na obou koncích špičaté.) Plowr. četné.: Fr. Stroma je plsťovité nebo vatovité. Nejedlý Zajímavosti: Deformuje lupeny holubinek.2-0. . takže z nich jsou vytvořena nízká žebra a nebo lupeny vůbec chybějí.) Maire . Výskyt: srpen až září na lupenech živých plodnic některých holubinek a ryzců. vejčitého tvaru. & Schwein.

. & C. Tul.Nedohub zlatovýtrusý Hypomyces chrysospermus Tul.

) Fr. který ničí hlavně rourky na hřibovitých houbách a lupeny na čechratkách. Výskyt: červenec až listopad na hřibovitých houbách. see . Upřednostňuje Hřib žlutomasý Xerocomus chrysenteron – babku. . Je to houbový parazit. Nejedlý Zajímavosti: většinou se vyskytuje v obou stádiích pohromadě.Imperfektní stadium – Prašnička zlatožlutá (sepedonium chrysospermus ) Plodnice jsou kulovité chlamydospory. později žlutou plsť na hřibovitých houbách. Je to parazitická houba vytvářející v imperfektním stádiu nejdříve bílou.imperfektní stadium Sepedonium chrysospermum tvoří žlutý prášek na rozkládajících se plodnicích. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Apiocrea chrysosperma (Tul. Tato forma je dosti vzácná.) Sydow. Nedohub zlatovýtrusý . které jsou bradavčité a barvu mají zlatožlutou.Mycobanche chrysosperma Bull. najdeme je však i na Čechratkách .Paxillus. Hnojenkotvaré Sordariales Korovitkovité Diatrypaceae Korovitka terčovitá Diatrype disciformis (Hoffm.

průměru 3 . Povrch drsný. Stroma bílé. Nejedlá .Plodnice čtyř až šestihranná. rovnoměrně pokrytý papilami.5 mm prorážející kůru. barvy hnědočerné až šedočerné. Výskyt:leden až prosinec na odumřelých větvích buků.

kde jich je nespočet.) Link Stromata 4 . V podkrkonoší máme několik lokalit.10 cm vysoká.Paličkotvaré Clavicipitales Paličkovicovité Clavicipitaceae Patří sem jednak nebezpeční parazité hospodářských rostlin. .jednak druhy žijící na hmyzu."ergotismus". Stopka se pod povrchem půdy dělí v drobná vlákna. později červenohnědá závěrem černá. jemně drsná.Cordyceps parasitica (Willd. Někdy bývají prstovitě dělená. Housenice cizopasná Housenice střevlíková Housenice cizopasná Cordyceps ophioglossoides (Ehrh. Ex Pers.) Henn. která se přisedají k hostiteli a jsou barvy žluté. Výskyt: srpen až listopad všude tam kde najdeme jelenky. ale k fotografování je to pěkná houbička.Lahvovité plodnice. smáčklá. Nejedlá.Paličkovice nachová vyvolávající nebezpečnou otravu. V dolní části se sužují ve stopku. barvy nejprve žluté. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .tzv. způsobovala ve středověku smrtelné otravy po požití chleba připraveného z infikovaného obilí.ve kterých vznikají výtrusy se vytvářejí ve stromatech na vrcholu třeně.

Dřevnatkotvaré Xylariales .

Amans) Dumontier Další česká jména: . Plodnice kyjovitá 3 . hnědočerná až černá. Výtrusy bývají z lahvovitých plodnic uvolňovány aktivně a jsou obvykle černé.Xylaria polymorpha var. Horní část drsná.Dřevnatka mnohotvará . Třeň černý jemně vrásčitý. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . bílá s černým okrajem. tuhá.lahvovité plodnice.3 cm tlustá. Dužnina paprsčitě vláknitá.Dřevnatkovité Xylariaceae Tato třída vlastní droboučké. 1 .) Grev.které se vytvářejí v tvrdé hmotě složené z houbových vláken zvané "stroma". Dřevnatka kyjovitá Dřevnatka parohatá Dřevomor červený Dřevomor mnohotvarý Dřevnatka dlouhonohá Sazovka kruhatá Spálenka skořepatá Dřevnatka kyjovitá Xylaria polymorpha (Pers. Výskyt:leden až prosinec běžně v trsech na odumřelých pařezech listnatých stromů.Dřevnatka mnohotvárná . Často je můžeme vidět pouhým okem jako tmavé skvrny na kůře stromů. ex St.Xylosphaera polymorpha (Pers.8 cm vysoká. pistillaris .

.

velmi hojně a pospolitě na pařezech a spadaných větvích listnatých stromů. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . které vznikají na jejich povrchu.Dřevnatka parohatá Xylaria hypoxylon (L. pružné. 3 .) Dennis . Stroma vzpřímené. plodné s kulovitými plodnicemi na povrchu. zploštělé. parohovitě rozvětvené. adscendens (Fr. na koncových větvích pokryté bílím práškem konidií. jednak sterilní . v dolní části černé a chlupaté. velmi tuhé. Výskyt: Leden až prosinec.8 cm vysoké.Xylosphaera hypoxylon ssp. bez perithecií. nevětvené nebo jen krátce rozvětvené.) Grev Stromatická dřevní tvrdohouba.

.

hnědočerné až černé uvnitř bíle dužnaté. Nejedlá .Dřevomor červený Hypoxylon fragiforme (Pers.10 mm. rovnoměrně pokrytá papilami. drsná. skořicová. cihlově červená. ex Fr. Stroma tvrdé.) Kickx Plodnice poduškovitá. později hnědá až černá. průměr 4 . Výskyt leden až prosinec běžně na odumřelých silných větvích a padlých kmenech buků.

Horní část drsná. černá.Dřevnatka dlouhonohá Xylaria longipes Nitschke Plodnice jazykovitá až kyjovitá 3 . platanu a jasanu. Dužnina paprsčitě vláknitá. 0. tuhá.5 .8 cm vysoká. černý. Nejedlá .1 cm tlustá. bílá s tenkým černým okrajem. Výskyt:leden až prosinec na větvích a pařezech javoru. Třeň drsný.

zaoblená.Hypoxylon atropurpureum Fr.: Fr. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . polštářovitá. pokrytá papilami.6 cm podlouhlá a 1-3 cm v průměru.Dřevomor různotvarý Hypoxylon multiforme (Fr. Barvy rezavohnědé až černé.Sphaeria multiformis Fr. většinou zvlněná až boulovitá.Dřevomor mnohotvarý .) Fr. Plodnice 2. Výskyt: březen až prosinec na odumřelých kmenech a větvích břízy. . Další české jméno: .

.Sazovka kruhatá Daldinia concentrica (Bolton) Ces. & De Not.

Nejedlá. vzhledu pomačkané koule nebo pomačkaného polštářku. Vnější povrch je hladký s nevýraznými papilami. pařezech a větvích listnáčů. tak nám velmi Další české jméno: . jestliže se ji v době dozrání dotkneme.Plodnice 3-6 někdy i 10 cm v průměru. Drobné plodničky jsou umístěny těsně pod povrchem stromatu a po dozrání uvolňují na povrch černé výtrusy. Výskyt: květen až listopad na kořenech. .Sazovka kruhovaná začerní prsty. Upřednostňuje jasanové dřevo. Na průřezu je nápadně kruhovětmavě pásovaná. v listnatých lesích a parcích.

Výtrusný prach černý. ex Fr. za mlada moučně ojíněná.Spálenka skořepatá Ustulina deusta (Hoffm.) Petr. . Ve stáří celé stroma tvrdne v plochou zprohýbanou placku. Můžeme ji nalézt též saprofyticky i na pařezech.) Grev. : Fr. Později tmavě šedá až černá s roztroušenými papilami.Hypoxylon deustum Hoffm. Plodnice nepravidelně korovitá o průměru několika decimetrů čtverečných. způsobuje měkkou hnilobu. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . až 1 cm tlustá. Výskyt: březen až listopad na úpatí a hlavních kořenech listnatých stromů. barvy světle modrošedé s bílou růstovou zónou. Zejména buků a lip.

Skulinatcotvaré Hysteriales Skulinatcovité .

1-0. barvy hnědé. Jedlá Zajímavosti: Velmi vhodná do čínských jídel. skořicově hnědé až červenohnědé. .3 cm tlustá. ex St. Plodnice 3-10 cm široké. jasanů javorů atd. V Číně a Japonsku si ji váží.Hysteriaceae 2. prý údajně má mít léčivé účinky. ve tvaru ucha či škeblovitá. nejdříve miskovitá. 0. Většinou je vrásčitá a velice pružné.Stopkovýtrusné Basidiomycotina a)Rouškaté Hymenomycetes Boltcovitkotvaré Auriculariaceae Boltcovitkovité Auriculariaceae Boltcovitka ucho Jidášovo Hirneola auricula – judae (Bull. Am. Upřednostňuje akátové lesíky a černý bez. Zelené.) Berk. Výskyt: březen až listopad na mrtvém dřevě listnáčů. brzy však nepravidelná. buků. řasami porostlé plodnice nesbíráme. rizot ale i k masu. polévek. Vzácně je lze nalézt v albinotické formě.

.

.

Upřednostňuje buky a duby. Černorosol bukový Černorosol chrupavčitý Černorosol uťatý Rosolovka listovitá Rosolovka mozkovitá Rosolovka průsvitná Rosolovec červený Rosolozub huspenitý Černorosol bukový Exidia plana (Wigg.) Donk Plodnice 3-25 cm v průměru.Boltcovitka bezová Rosolovkotvaré Tremellales Rosolovkovité Tremellaceae Všechny druhy této čeledi jsou parazity na jiných dřevokazných druzích hub. Spodní strana je černošedá a matná. Tak mohou plodnice přetrvávat po dlouhé měsíce. Dužnina je vodnatě šedá.Auricularia sambucina Mart. za sucha tvrdá a seschlá. Celá je pokrytá kuželovitými řídce roztroušenými bradavkami. Vrchní stranu pokrývá hymenium. Výskyt: září až duben na mrtvém dřevě listnatých stromů. Další české jméno: . hlavně jejich řezné plochy. chuť nevýrazná. Na Trutnovsku dosti častý. za vlhka měkce pružně rosolovitá. vůně taktéž nevýrazná. Většina těchto druhů vysychá do nenápadných pokožkovitých útvarů. které po navlhčení opět nabývají svůj původní tvar. Nejedlý. na jejich pařezech a větvích. Bazídie jsou podélně rozděleny. Tvoří ji husté mozkovitě zprohýbané laloky. Barvy olivově černé až černé.V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . 1-2 cm vysoká. přirostlá k substrátu. .

.

přisedlá k substrátu. bochánkovitá. Nejedlý.5-3 cm v průměru. chrupavčitě rosolovitá.Černorosol chrupavčitý Exidia cartilaginea Lund. v Trutnovském parku dosti hojný. Plodnice 0. spadané větve listnatých stromů. Výskyt: listopad až březen. Barvy nejdříve čistě bílé. & Neuh. . později světle hnědé. Upřednostňuje lípy a javory. Často pokrývá velké plochy tohoto substrátu.

Černorosol uťatý Exidia truncata Fr. .

Výskyt:září až duben na starých dubech a lípách. až 5 cm široká. na vnější straně pokrytá malými kuželovitými bradavkami. zcela černá a na vnitřní straně v mládí hladká. Nejedlý . Celkem vzácný. směrem k místu upevnění také poněkud zřasená. někdy i na jiných listnáčích. po vysušení za vlhka opět oživující. později siťnatě drsná.Plodnice kadeřavě trstnatá až terčovitá nebo polokulovitá.

. ex Fr.Rosolovka listovitá Tremella foliacea Pers.

Další české jméno: .Plodnice 4 .12 cm široká. Takto může přetrvávat dlouhé měsíce. zima na listnatých mrtvých stromech a větvích v lesích a parcích. Někteří lidé ji i konzumují. Najdeme ji ale někdy také na borovicích. Po vyschnutí a opětném navlhčení nabývá původní tvar. karamelově hnědá až oranžově načervenale hnědá. pevně stlačená do listovitých laloků. ale někdy tvoří docela hezké útvary. Zvláště osídluje břízy a duby. Výtrusný prach bílý. Nejedlá.Rosolovka lupenitá . Dužnina silně gelatinózní. Výskyt: podzim. až výrazně mozkovitě laločnatá.

Rosolovka mozkovitá Tremella mesenterica Retz. . ex Fr.

Další české jméno: . mozkovitě zprohýbaná až laločnatá. lip a vrb. Jedlá. Vyjímečně je i bílá. Výskyt: květen až říjen na odumřelých větvičkách dubů a habrů. ale pro kuchyň bezvýznamná.Plodnice až 5 cm veliká rosolovitá. že parazituje na kornatcovitých houbách. Ve stáří se rozplývá v beztvarou hmotu. Vypadá to. Barva zlatožlutá v mládí na povrchu často bíle poprášená.Rosolovka mozková . Za sucha vysychá do tenké křehké blanky. ale vlhkem znovu oživuje.

.Rosolovka průsvitná Tremella encephala Pers. ex. Bref.

bělavá nebo nažloutlá.3 cm v průměru. Dužnina růžově bělavá. pružná a chrupavčitá. Výtrusný prach je bílý. Výskyt: pozdní podzim. ex Pers. zajímavá při rozkrojení pohledem na jádro umístěné uvnitř plodnice. zima roztroušeně. Dužnina rosolovitá.) Keissler . aby mi někdo odpověděl. někdy až hnědorůžová. lesklá. Z důvodu vzácného výskytu doporučen chránit a nesbírat. Upřednostňuje vyšší polohy a půdu bohatou na vápno. průsvitná. zda je v Česku ještě nějaká lokalita. s tvrdým průsvitným jádrem. Barvy v mládí lososově zbarvená. vně nejdříve hladké. poloprůsvitná. ve skupinách. neměnná. Výtrusný prach bílý. mozkovitě zprohýbaná. použitelný za syrova k výrobě salátů.Plodnice 1 . že se hojně vyskytuje na Slovensku v Tatrách. která se postupně rozrůstá.Gyrocephalus helvelloides (DC. Rosolovec červený Tremiscus helvelloides (DC. Jedlý. Mám pouze zprávy. polokulovitá až polštářovitá. Byl bych rád. Plodnice 5-15 cm vysoká. bělavý bočně rozčísnutý. chuť i vůně mírná. Nejedlá.) Donk. ex Pers. na tlejícím smrkovém dřevě ponořeném v substrátu. ouškovitá nebo nálevkovitá na straně rozčísnutá. Rouško uvnitř hladké. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Na Trutnovsku jsme v roce 2000 objevili jednu malou lokalitu. později žebrovitě vrásčité Třeň oblý. ale nejvíce při plodnicích pevníku krvavějícího (Stereum sanguinolentum) na kmenech jehličnatých stromů. později korálově červená až červenohnědá. jazykovitá. Výskyt: červenec až říjen vzácně. nevýrazná.

.

Karst. rosolovité.1-1 cm dlouhé. vějířovité. jazykovité. neměnná.) P.Tremellodon gelatinosum Scop. Dužnina je ztuha rosolovitá. Jedlý. nebo ploše lžičkovité. Barvu mají mléčnou nebo vodnatě bílou. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Povrch je krátce jemně chlupatý nebo plstnatý. ex Fr. Já si jej dělám i jako ovar. především borovice a smrky a hlavně ve vlhkém období. až 1 cm tlusté. jednoduché. Spodní strana nese bílé. . Výtrusný prach je bílý.Rosolozub huspenitý Pseudohydnum gelatinosum (Scop. Najdeme jej spíše v podhůří a na horách. Zajímavosti: Upotřebitelný do salátů. 0. Plodnice 2-6 cm v průměru. někdy i trochu namodralou. Dá se jísti i za syrova. bez vůně i chuti.) Fr. : Fr. úzce kuželovité měkké ostny. Výskyt: červenec až listopad. bokem nebo boční zúženou částí přirostlé k substrátu. rizota a polévek. jehličnaté lesy. V nížinách není častý.

Dužnina je žlutavě bílá. Výtrusný prach je bílý. vzpřímená. Na bázi je hluboce kořenující ve dřevě. . do 3 cm široká.Kropilkotvaré Dacrymycetales Kropilkovité Dacrymycetaceae Tato čeleď obsahuje druhy s typickými viditelnými bazídiemi. nelámavá bez pachu a chuti. kluzká. barvy zlatožluté až oranžové.parožnatě větvené. keříčkovitě rozvětvená s nedělenými nebo málo parohovitě dělenými větévkami.na kterých se vytvářejí výtrusy.nebo nálevkovité.Všechny druhy rozkládají dřevo.) Fr. pružně houževnatá. často bíle poprášená. ohebná. Krásnorůžek lepkavý Krásnorůžek rohovitý Kropilka rosolovitá Krásnorůžek lepkavý Calocera viscosa (Fr. na bázi bíle plstnatá. tuhá.Jsou obvykle kyjovité. Plodnice je 3 . pevná.10 cm vysoká. lepkavá.Většinou oranžově zbarvené plodnice mají geletinózní až gumovitou dužninu.

. Nejedlý.Výskyt:červen až říjen. lze jej použít pouze jako barevnou dekoraci do naložených světlých hub. zvláště smrků. hojně na starých pařezech jehličnanů.

Horní plodná část není od spodní sterilní části viditelně oddělená. Výskyt:květen až listopad ve skupinách nebo jednotlivě. vzácně někdy i na jehličnanech.4 . 0.Krásnorůžek rohovitý Calocera cornea (Batsch) Fr. vzácně vidlená. Nejedlý.5 . .1 mm tlustá jednoduchá. spíše válcovitě růžkatá.pěkný na pohled. Plodnice 0. hojně na dřevě různých listnáčů. barvy žlutooranžové.2 cm vysoká.

3 cm v průměru. Barvy špinavě až oranžově žluté. Vzrůstá obvykle z drobných prasklin dřeva. na povrchu mírně mozkovitě zprohýbaná a jemně bradavčitá. drobná gelatinózní. Výskyt: leden až prosinec hojně na pařezech a kmenech jehličnanů. ale i na prknech. slizká. Nejedlá Zajímavosti: Rozkládá dřevo. Málo kdy si ji houbař povšimne. Může splývat až v 8 cm velké plochy. polštářovitá. . kůlech a trámech z nich vyrobených.Kropilka rosolovitá Dacrymyces stillatus Plodnice 0. nebo světle oranžové.1-0.

.

bílá chuti trochu nahořklé. špičaté větvičky. 0. ale i jednotlivě v opadu pod smrky a borovicemi na vápenatém i kyselém podkladu. Kuřátka Invalova Kuřátka lososová Kuřátka plihá Kuřátka nazelenalá Kuřátka útlá Kuřátka Invalova Ramaria eumorpha (Cott.5 cm tlustý. Dužnina je dosti pevná. bohatě rozčleněná ve vzpřímené. jednotlivá nebo trstnatá. vůně neznatelné. Výskyt: červenec až říjen dosti hojně ve skupinách. Větévky jsou barvy žlutě okrové až okrově hnědé. rýhované nebo ostnité.Ramaria invalii (P. bradavičnaté.Nelupenaté Aphyllophorales Stročkovcovité Gomphaceae Mnoho druhů stročkovcovitých hub má silně větvené plodnice. Upřednostňují bohatou půdu na humus. válcovité. na bázi bohatě obalený bílým myceliem.) Corner. Jinak jsou dosti tenké. Protože jsou kuřátka stále vzácnější a některé druhy i jedovaté. Výtrusný prach je okrově žlutý. . et Wak. zakončené 2-3 nažloutlými až světle okrovými vrcholy.3-1.5 cm vysoký. Třeň 1-2. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Karst.) Donk Plodnice 4-8 cm vysoká. nedoporučujeme je sbírat. Pod mikroskopem jsou jejich výtrusy žluté až tmavě okrové.

Kuřátka lososová Ramaria subbotrytis (Coker) Corner .

Kuřátka plihá Ramaria flaccida (Fr. barvy růžové. Zajímavosti: Dříve byla známa pouze ze severní Ameriky. dosti hojně. Často v mladých lesních kulturách na opadaném jehličí. Např.3-0.4 cm tlustý. 0. Výskyt:září až listopad v početných skupinách v jehličnatých lesích pod borovicemi a smrky.Plodnice 5-10 cm vysoká. Někdy je nalezneme i pod jehličnany. barvy okrové. chuť nahořklá.5 cm vysoký. barvy bělavé až špinavě krémové. bohatě členěná.5-1 cm tlusté s rozdělenými růžkovitými špičkami. vzácné. Třeň 2-3. bohatě větvená. Větvičky 0. dosti štíhlá.) Ricken Plodnice 4 cm vysoká a též 4 cm široká. s četnými vzpřímenými větvemi a tenkými dosti špičatými větévkami. Upřednostňují však duby Jedlé. Nejedlá . Dužnina bílá. Výskyt: srpen až říjen dubo-habrové lesy na vápenaté půdě. karlštejnské lesy.

.

barvy okrové až hnědookrové. Třeň vcelku krátký Výtrusný prach okrový.Clavaria apiculata Fr.Kuřátka hrotnatá . Kuřátka drobná Ramaria myceliosa – nejedlá. Spory jsou bradavčité.5. 8.Kuřátka nazelenalá Ramaria apiculata Plodnice dorůstají až 10 cm výšky a 10 cm v průměru. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .Kuřátka zelenavá Kuřátka útlá Ramaria subtilis (Coker) Schild Plodnice Až 10 cm vysoká a 10 cm v průměru mající čistě žluté větvičky.) Donk.3 x 4. Kuřátka Invalova Ramaria eumorpha – nejedlá. trouchnivějících smrkových pařezech. větve zakončené několika špičkami. .12.2 . Nejedlá Možnost záměny: Kuřátka zelenající Ramaria ochraceovirens – nejedlé. Další české jméno: .1 . charakteristické je zelenání větviček od špiček k rozvětvení. (Fr. Horní část dosti hustě větvená.5 µm velké Výskyt:na trouchnivějícím dřevu jehličnanů.

vůně mírně kořeněná.15 x 3.Větvičky jsou zakončeny 2 . Jedlá Zajímavosti: Vhodná do polévek. Třeň bělavý až nažloutlý Dužnina tužší.3 krátkými špičkami. Výtrusný prach bleděžlutý Výtrusy ledvinovité.6µm velké. zejména bučiny.7 . nehojně. listnaté lesy. Výskyt: červenec až říjen. chuť mírná. až 9 . Možnost záměny: ostatní druhy žlutě zbarvených kuřátek . někdy i pod jehličnany. nebo jsou tupé.

Kyjankovité Clavariaceae .

ale nalezneme zde rovněž houby purpurové. Výskyt:září.).30 cm vysoké. Corner Další české jméno: . Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . 2 . Většina z nich je žlutě zbarvená.Druhy patřící do této čeledi mají buď kyjovité. duté. alcyonaria Paluška sitínovitá Štětináček bělavý Paluška rourkovitá Macrotyphula fistulosa (Fr. Nevětvené. zaoblené. nebo rozvětvené plodnice. Některé z nich rostou v trávnících.Kyj rourkovitý . růžové i bílé. Barvy žlutohnědé. červenohnědé až hnědé. rozkládajících se listech a tlejícím dřevě listnáčů v listnatých i smíšených lesích.Clavariadelphus fistulosus (Holmsk. často i uťaté.8 mm tlusté. zašpičatělé. válcovité až úzce kyjovité. ve skupinách nebo jednotlivě na humusu. Paluška rourkovitá Kyjanka červíková Kyjanka purpurová Kyjanka zakouřená Kyjovečka svazčitá Kyjovečka vřetenovitá Kuřátečko popelavé Kuřátečko hřebenité Kuřátečko svraskalé Kuřátečko svraskalé v. říjen dosti hojně.) Petersen Plodnice 10 .

.

.

3-4 mm tlustá. barvy bílé.Kyjanka červíková Clavaria vermicularis Fr. Nejedlá Možné záměny: Kyjanka špičatá Clavaria acuta – nejedlá. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . mladé plodnice a hladké nevětvené formy Kuřátečka svraskalého Clavulina rugosa – jedlé. na zemi na nehnojených loukách a vlhkých lesích. Výtrusný prach bílý Výskyt: srpen až říjen. na vrcholu při zasychání žlutá nebo hnědožlutá. v trsech hluboko kořenující v mechu a trávě. Plodnice 3-10 cm vysoká. Upřednostňuje teplejší severní oblasti. obvykle nevětvená. válcovitá nebo úzce vřetenovitá. často s podélnou rýhou.

Výtrusný prach je bílý.Kyjanka křehká Kotrčovité Sparassidaceae Kotrčovité houby patří do malé čeledi s výraznými velkými masitými plodnicemi složenými z množství lístků či laloků. Třeň silný. neměnná. Na první pohled připomíná mořskou mycí houbu. .Výtrusné rouško se nachází na jedné straně jednotlivých laloků. Kotrč kadeřavý Kotrč Němcův Kotrč kadeřavý Sparassis crispa (Wulf. voskovitá. někdy oříškově nasládlé. jehličnaté lesy u pat borovic. vzácně i modřínů. bělavá nebo krémová.) Fr.. v průměru až 35 cm. ex Fr. Chuť nepatrně štiplavé. dobrý. spíše kořenně aromatické.Clavaria fragilis Holmsk. Dužnina je bílá. Jedlý. K chuti přijde z něho udělaná drštková polévka a též je chutný z něho udělaný řízek. Další české jméno: . křehká. Vůně je kořenná. dělící se mnohonásobně a nahloučeně na ploché větévky na konci zkadeřené se zoubkatým okrajem. Výskyt:červenec až říjen. Plodnice je nepravidelně kulovitá.Všechny druhy jsou vázány na mrtvé dřevo. zcela v zemi ponořený. rozdělující se na ploché větévky.

.

Jinak je vcelku vzácný. Dužnina je bílá. Výtrusný prach je bílý. dělící se mnohonásobně a nahloučeně. Zajímavosti: Dobrý. spíše kořenně aromatické. Chuť nepatrně štiplavé. v průměru až 35 cm. větší.Kotrč Němcův Sparassis nemecii Pil. K chuti přijde z něho udělaná drštková polévka a též je chutný z něho udělaný řízek. rozdělující se na ploché větévky. Výskyt: srpen až listopad až říjen. jehličnaté lesy. neměnná. Jedlý Možné záměny: Kotrč kadeřavý Sparassis crispa – jedlý. Vůně je kořenná.& Ves. jakoby klínovité a na vrcholu pouze zvlněné větévky. . Třeň silný. Plodnice je nepravidelně kulovitá. bělavá. křehká. Upřednostňuje paty jedlí. voskovitá. tlusté. někdy oříškově nasládlé. Kotrč štěrbákový Sparassis brevipes – jedlý. zcela v zemi ponořený.

Korálovec jedlový Korálovec bukový Ostnateček křehký Korálovec jedlový Hericium flagellum (Scop. Třeň kratičký. Dužnina bílá. Ostny 1-2 cm dlouhé visící ve svazečkách na konci větévek. neměnná. Všechny mají rouško výtrusné umístěno na svislých ostnech. .) Pers. čistě bílá ve stáří nažloutlá. Většina druhů je jedlých. Plodnice 10-40 cm v průměru. vůně nevýrazné. Jako dřevinu upřednostňuje jedle. Výskyt:srpen až říjen na živých nebo odumřelých jehličnatých stromech v podhorských a horských polohách. barvy krémové až okrové.Korálovcovité Hericiaceae Do této čeledi patří většinou velké. kulovitá nebo vejčitá. ale sběr by měl být omezen pro jejich vzácnost a krásný vzhled. masité houby rozkládající dřevo. Vyskytují se především v lesích s málo ovlivněným cyklem koloběhu látek. křehká. Výtrusný prach je bílý. který se mnohonásobně větví v holé větévky. chuti jemné.

) S.Jedlý. Další česká jména: .Lošák alpský . Gray .Hericium alpestre Pers. není vhodný k sušení a pro jeho vzácný výskyt jej nesbíráme. E.Hericium coralloides (Scop.Korálovec horský . V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .

.

: Fr.Korálovec bílý . ex Fr. Jsou to husté svazky.) Pers . Výskyt: červenec až listopad na mrtvých kmenech nebo tlustých větvích listnáčů. za mládí čistě bílá.5-3 mm tlusté. Pro fotografování prostě lahůdka.Korálovec bukový Hericium clathroides (Pallas. Jedlý a je na něho nádherný pohled. celé pokryté hyméniem. později světle žlutookrová.Hericium coralloides (Scop. Třeň je krátký a tlustý. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .) Pers. měkké. kompaktní bez nápadné vůně a chuti.) Letell. Výtrusný prach je bílý. Ostny jsou dlouhé 1-2 cm a 1.Hericium ramosum (Bull. Plodnice 10-40 cm v průměru. složená z mnoha dělících se větévek. Dužnina je bílá. zejména buků. Větévky jsou pokryty ostny. nepravidelně okrouhlá. Další české jméno: .

.

pokrytá hustými ostny. javory a vyšší polohy. tenká. Nejedlý .) Donk Plodnice rozlitá. Upřednostňuje buky.5 cm dlouhý jemný ale křehký.Ostnateček křehký Dentipellis fragilis (Pers. Výskyt: srpen až listopad na spodní. Osten až 1. někdy i boční straně ležících větví listnáčů a padlých kmenech. Barvu má bílou až světle okrovou.

.

plný. vůně žádná. Ostny asi 0. Další české jméno: . na vrcholu plochý. křehká. zprohýbaný. barvy hnědooranžové nebo rezavě červené. neboť přeměňují dřevní hmotu. místy se žlutavě oranžovými skvrnami.šišky nebo pařezy na živiny pro stromy a rostliny. na třeň sbíhající.Hydnum rufescens Fr. 1-2 cm tlustý.) Pouz. Lišák ryšavý Lišák zprohýbaný Lžíčkovec šiškový Lišák ryšavý Dentinum rufescens (Fr. Třeň 3-7 cm vysoký. Dužnina tvrdá. Jedlý V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . okraj zvlněný.Lošák ryšavý . husté.Lžíčkovcovité Auriscalpiaceae Druhy této malé čeledi rostou buď na šiškách nebo na dřevě listnáčů a jehličnanů. vyklenutý. Výtrusy se vytvářejí buď na ostnech na spodní straně klobouku. válcovitý až kyjovitý.5 cm dlouhé. Výskyt:červenec až listopad. barvy bělavé. hladký. chuť mírná nebo nahořklá. Po otlačení žloutne. jehličnaté i listnaté lesy v menších skupinách. lámavé. Patří mezi „dekompozitory“ a jsou proto prospěšné pro ekosystém. např. bělavě nažloutlá až rezavě červená. nebo na útvarech podobných lupenům. Klobouk 3-8 cm v průměru.

.

jinak lysý. plný. chuť mírně nakyslá.5 cm vysoký. vcelku hojně. Další české jméno: .Hydnum repandum L.5-2 cm tlustý. Většinou plstnatý nebo vločkatě ojíněný.6 cm dlouhé zbarvené jako klobouk. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . :Fr. válcovitý. křehká.5-7. tuhý. Dužnina barvy skoro bílé. 0.) SF. masitý. Jedlý.Lošák zprohýbaný . dole obyčejně trochu ztluštělý. později dosti plochý a na okraji laločnatě zprohýbaný. sklenutý.Lišák zprohýbaný Dentinum repandum (L. v některých atlasech uváděn jako Lošák zprohýbaný. barvy bělavé či krémové s nažloutlými až rezavými skvrnami.: Fr. vůně příjemná. někdy světlejší. listnaté a jehličnaté lesy.Gray Klobouk 3-15 c v průměru. Výskyt: červenec až listopad. Třeň 3. Ostny nesbíhavé až 0. jednotlivě nebo ve skupinách. Barvy žlutavé až světle žemlové. většinou výstředný.

Klobouk 1-2 cm v průměru. barvy hnědé až černohnědé. Nejedlý . Pokrytý chlupy. Výskyt: srpen až listopad na borových šiškách. později přecházejí do šedohněda.1-0. v mládí barvy hnědé. Někdy je až kruhovitý. ledvinovitého tvaru. Třeň 1-14 cm vysoký.2 cm tlustý. válcovitý a na bázi občas ztlustlý.3 cm dlouhé. 0. bočně přirostlý. Ostny až 0.Lžičkovec šiškový Auriscalpium vulgare SF Gray. Je taktéž chlupatý a barvy hnědé až černohnědé. které jsou ponořeny těsně pod povrch půdy.

Plesňákovité Thelephoraceae .

nerovný.Tyto druhy jsou často mykorhizní. ve stáří až tmavohnědý. . ve stáří až purpurově hnědé. Zajímavosti: Pokud vyrůstá více plodnic po hromadě.Hydnum ferrugineum (Fr. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . plstnatý. barvy světle hnědočervené až purpurově hnědé.jejich plodnice vytvářejí na substrátu tenký povlak. Ostny jsou až 0. V mládí je poduškovitý.Hydnellum peckii – nejedlý. barvy bílé často s červenými kapkami. tmavočervena až tmavohněda. chuť ostrá. Okraj zvlněný převislý a barvy bledé. Upřednostňuje však borovice.zatímco jiné jsou vějířovité. : Fr. Nejedlý Možné záměny: Lošák palčivý . později je žlutohnědý až červenohnědý.5 cm dlouhé.Jsou velice proměnlivé ve tvaru a stavbě plodnic. později je žlutohnědý až červenohnědý. někdy až vřetenovitý. Barvy bílé. Karst. Dužnina korkovitá. někdy i radiálně brázditý. 1-3 cm tlustý válcovitý.). Otlačením se zbarvuje do hnědočervena. barvy bělavé. ploše vyklenutý. bělavě pásovaná.Nejjednodušší z nich jsou rozlité . Plodnice je káčovitého tvaru Klobouk 5-11 cm v průměru. Výskyt: srpen až listopad v borových ale i smrkových lesích ve vřesu a jehličí. tak často navzájem srůstají. plstnatý až štětinkatý. Lošák rezavý Plesňák zápašný Plesňák zemní Plesňák čekankový Plesňák karafiátový Lošák rezavý Hydnellum ferrugineum (Fr. Nejsložitější z nich mají plodnice rozlišeny v klobouk a třeň. Výtrusný prach světle hnědý. Otlačením se zbarvuje do rezava. ve stáří až tmavohnědý. někdy i vmáčklý. většinou hrbolatý. Karst.) P. Třeň 1-6 cm vysoký. sbíhavé.

Na vrcholu několikanásobně dělených větviček je plochý.) Pat. 4 .Phylacteria palmata (Scop. Výskyt:červenec až říjen u jehličnatých stromů v humózní půdě s rostlinnými zbytky. zubatý či brvitý okraj.Plesňák zápašný Telephora palmata (Scop. Vůně nepříjemná.) ex Fr.7 v průměru. Vrcholky však zůstávají bělavé. vějířovitý.Plesňák smrdutý .7 vysoká. tuhá. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Dužnina korkovitá. silně korálovitě rozvětvená. Výtrusný prach hnědý. Barva větévek je v mládí bílá. třásnitá. později tmavě šedohnědá až fialovohnědá. ex Fr. jako když zahnívá zelí. Plodnice 4 . Další české jméno: . Považuji jej u nás za vcelku vzácný druh.

ex Fr. .Plesňák zemní Telephora terrestris Ehrh.

kde dusí semenáčky. Velmi škodlivý v lesních školkách. štětinkatý a rezavě hnědý. .Phylacteria terrestris (Ehrh. Spodní strana bradavčitá až vrásčitá. na svrchní straně hrbolatý. v hrabance. někdy až rozlité. mechu i na holé zemi. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . plochý.) Pat. většinou nálevkovité nebo růžicovité složené ze srůstajících klobouků. skořicově hnědá nebo šedohnědá. vějířovitý. ex Fr. Klobouk tuhý.Plodnice proměnlivé. Výskyt:červen až listopad hojně v jehličnatých a listnatých lesích. na větvičkách a pařezech.

složená z početných vztyčených větévek. velmi vzácně v lesní hrabance. Větévky jsou po celá délce třásnité a na jejich koncích jsou štětičkovité. Výskyt:srpen až listopad. Rouško je nejlépe vyvinuto na jejich spodní časti. Barvy nejdříve bílé a s dozráváním výtrusů hnědne. Nejedlý a při prohlížení lupou je to velmi hezký útvar.Plesňák čekankový Telephora penicillata Plodnice asi 5 cm v průměru. .

Dužnina je kožovitě pružná. Výtrusný prach je hnědý.5 cm v průměru. velmi zřídkavě v listnatých i jehličnatých lesích. Nejedlý.Telephora radiata Holmsk. Třeň je krátký. Spodní strana je vrásčitá.5-2. barvy šedohnědé až tmavě hnědé. Klobouk 1. Výskyt: květen až září. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . ex Fr. s okrajem obvykle roztřepaným. nálevkovitý. barvy pleťové. . ale jinak je to pěkná houbička lákající k fotografování. barvy hnědé.Plesňák karafiátový Telephora caryophyllea (Schaeff. Upřednostňuje vápenaté půdy.) ex Fr. vrchní strana vláknitě štětinkatá. ale i na holé půdě mimo les. plstnatý.

.

ap. mechu a lišejníků. Výtrusy osténkaté. Třeň krátký. Upřednostňuje borovice a písčitou půdu. tenký. později šedofialové. zejména v jižních Čechách a okolí Doks. v mládí s bělavým okrajem. kulovité a 3. lysý a tenký. Karst. Možnost záměny: Lošáček černý Phellodon niger – nejedlý. Klobouk 2-4 cm v průměru. . ap. slabě plstnatý.Phellodon connatus (Schultz: Fr. Ostny krátké. barvy černé a hedvábitě lesklé.Bělozubovité Bankeraceae Lošáček tmavý Phellodon melaleucus (Schwein. suchý. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Výtrusný prach bezbarvý. barvy šedočerné. Fr.Hydnum melaleucum Schwein. . brusinky a vřesu. nepravidelně okrouhlý. Fr. Dužnina voní po maggi. .4 µm velké Výskyt: srpen až listopad v borech s bohatým podrostem borůvky.) Karst. Najdeme jej však i ve smrčinách nebo smíšených lesích. v mládí barvy bělavé.Hydnum graveolens Pers.5 .) P.

tenký. tmavohnědě vláknitě žíhaný. často zvlněné nebo vidlené a některé druhy jsou zdánlivě hladké.Lošák tmavý Liškovité Cantharellaceae Patří mezi nejvyhledávanější jedlé houby a v některých oblastech světa jsou velice žádaným exportním zbožím. jemně ojíněné. na okraji sehnutý. Lišky jsou tvarově podobné strmělkám. Barvy za vlhka. dutý. sbíhavé tlusté. ale na spodní straně klobouku nejsou lupeny ale lištny. Liška nálevkovitá Liška obecná Liška šedá Liškovec uhelný Stroček kadeřavý Stroček trubkovitý Liška nálevkovitá Cantharellus tubeaformis Fr. . často zprohýbaný. Všechny druhy jsou mykorhizní. barvy žlutavé.3-1 cm tlustý.: Fr. Třeň 3-8 cm vysoký. uprostřed vmáčklý až nálevkovitý. paprsčitě větvené.V této čeledi se často vytvářejí více než čtyři výtrusy na jedné bazídii.Další české jméno: . nepravidelný. 0. barvy žlutavé většinou smáčklý a brázditě prohloubený. laločnatě zprohýbaný až zakadeřeným. Klobouk 1.5-6 cm v průměru. válcovitý. žlutohnědý až šedohnědý. Za vlhka a ve stáří tmavohnědý až černavý. Lišty podobné lupenům. za sucha světlejší.

Jedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Upřednostňuje kyselé půdy.Dužnina tenká. bez vůně. . Výskyt:červenec až říjen většinou ve velkých skupinách jehličnaté a smíšené lesy. špinavě nažloutlá. chuť mírná.Cantharellus infundibuliformis Scop. Výtrusný prach nažloutlý.

.

Jedlá. . 0. na okraji laločnatý a zprohýbaný. vůně příjemná kořeněná. později lysý. Lištiny vidlené. chuť kořeněná. kuchyňsky všestranně upotřebitelná. střed červenooranžový. žlutý. bílá nebo nažloutlá. Výskyt:květen až listopad hromadně ve všech lesích.Liška obecná Cantharellus cibarius Fr. někdy bělavý. Dužnina tuhá. příčně spojované. Třeň 3 . žloutkově žlutý. nízké.5 cm v mládí nízce sklenutý. Dospělé plodnice s tužší dužninou doporučuji před úpravou rozemlít. okraj spíše žlutooranžový. brzy nálevkovitý. nejhojnější ve vlhčích smrčinách a borech. dlouze na třeň sbíhavé. vhodná k nakládání do octa.7 . tlusté.2 cm tlustý dolů zúžený. stejné barvy jako klobouk. Výtrusný prach bílý. Klobouk průměr 2 .7 cm vysoký. někdy až mírně palčivá. zpočátku jemně sametový.

.

Především v bučinách na holé zemi u lesních cest.Liška šedá Cantharellus cinereus Pers. Výskyt:srpen až říjen.5 cm dlouhý. uprostřed vmáčklý až hluboce nálevkovitý barvy šedohnědé až černohnědé. barvy světle šedé.3 . 0. Jedlá. tlusté vidlené. Klobouk 1 . dosti vzácná. Na Trutnovsku máme zatím jednu menší lokalitu v Kocbeři.3 cm v průměru vyklenutý. Třeň 2 . Lišty sbíhavé.1 cm tlustý barvy béžově šedé. Poprvé jsme ji objevili v roce 1999. .

Liškovec uhelný Faerberia carbonaria (Alb. Dužnina tuhá. Výskyt: červenec až říjen ve světlých lesích. Barvy černohnědé. ale vzácný druh. . V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . & Schwein. Lupeny husté. nízké a silné a sbíhavé. Barvy bílé. jemně šupinkatý.Cantharellus carbonarius Schw. .Geopetalum carbonarium (Alb. Třeň 2 cm dlouhý. Klobouk 2cm v průměru uprostřed vmáčklý. šedá. Nejedlý.) Pouzar. zvláště na starých spáleništích. šedý. & Schwein.) Pat. dutý.

) Rauschert .Stroček kadeřavý Pseudocraterellus undulatus (Pers.

Klobouk 1-5 cm v průměru. vláknitá.Pseudocraterellus pertenuis (Skovst. Třeň 3-6 cm vysoký. Upřednostňuje duby a buky. Berk. Quél. Spodní část nepravidelně žebrovaná a žilnatá.8 cm tlustý. Reid .).Merulius undulatus (Pers. měkká. Jedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .). Výskyt: pod listnatými stromy v lesích a alejích na chudé jílovitě písčité půdě. Dužnina šedohnědá. . Barvy hlínově šedohnědé až oříškově hnědé. 0. Výtrusný prach bílý. .Craterellus floccosus Boud. vůně ovocná. rýhovaný.Craterellus floriformis (Schaeff. vmáčklý s přívěskatým. Barvy pískově žluté až světle hnědé. . zvlněným světlejším okrajem. dolů se zužující.).Plodnice nálevkovitá ve tvaru trumpetky. Barvy žlutohnědé až šedohnědé.Craterellus crispus (Bull. Fr.3-0.). . dutý.

Plodnice 3-20 cm vysoká.Stroček trubkovitý Craterellus cornucopioides (L. šedě ojíněné. dlouze a úzce nálevkovitá. tenkomasá. listnaté nebo smíšené lesy. Výtrusný prach je bílý.) Pers. za vlhka a ve stáří téměř černé. Rouško na vnější straně plodnice zprvu hladké. chrupavčitá. ex Fr.Stroček rohovitý . Výskyt: srpen až listopad. hojně ve skupinách nebo trsech. Dužnina křehká. pak vrásčité. nerozlišená v klobouk a třeň. šupinkatá. Chuť nenápadná. upřednostňuje bučiny a podhorské oblasti. v září 2001 jsem jej poprvé viděl u nás v lokalitě Vébrovka. Jedlý. Barvy šedohnědé. barvy šedočerné až černé. dutá. na okraji zprohýbaná. vůně aromaticky příjemná. 2-8 cm široká. Další české jméno: .

.

jež je barvy smetanové. uvnitř hladká. miskovitá až talířkovitá. Je to jedna z prvních hub. Nejedlý. Vně plstnatě chlupatá.Merismodes anomalus (Pers. Vyrůstá ve velkých houfech. s hnědými chloupky . barvy smetanově až okrově žluté.Klanolístkové Schyzophyllaceae Číšovcovité Cyphellaceae Číšovec nahloučený Cyphellopsis anomala (Pers. . ex Fr. barvy světle hnědé.) Singer. kmenech a někdy i řezných plochách listnatých stromů.2-0. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Solenia anomala Fuckel . které nalézám rok co rok pod stejným bukem na Poříčském hřbetu.5 mm v průměru. na větvích.) Donk Plodnice 0. které vyčnívají přes lem. Výskyt :únor až květen v listnatých a smíšených lesích.

Kornatcovité Corticiaceae .

) Fr. Upřednostňuje spodní strany opadaných větví. barvy bílé až okrové Dolní strana je plodná část. na dřevě nejrůznějších listnáčů. podlouhlá.) Parmasto . rozlitá. .Dřevokaz papírovitý .Merulius papyrinus Bull. páskovaná. Výskyt: březen až prosinec v dubohabrových lesích s vápenitou půdou. tuhá. Jejich význačné znaky jsou patrné pouze pod mikroskopem.Byssomerulius corium (Pers. kožovitá.1 cm silná a až několik desítek cm dlouhá. Okrajový lem odstává dosti daleko od substrátu a tvoří stříšky. později bradavčitá až jamkatá. ve stáří někdy vlnitě vrásčitá. ex Fr. polorozlitá až kloboukatá. Ovšem mezi stovkami druhů této čeledi existuje několik poznatelných i v přírodě.Příslušníci této čeledi mívají většinou velice jednoduchou stavbu a tvoří často bílý povlak na dřevě nebo kůře. v mládí téměř hladká. Další české jméno: .Merulius corium (Pers. Barvy bělavé nebo krémové s výskytem na časti plodnice oranžové až olivově hnědé. často mající ohrnutý okraj. Dřevokaz kožový Dřevokaz rosolovitý Hrotnatka zápašná Mušlovka plstnatá Kornatka masová Kornatec okrouhlý Kornatec rozvitý Kožovka tabáková Pevník chlupatý Pevník korkovitý Pevník smrkový Rozděrka splývavá Žilnatka oranžová Dřevokaz kožový Meruliopsis corium Plodnice 0. pružná. Horní strana je plstnatá až chlupatá. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .

.

buků a velice vzácně i jehličnanů. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . poloklouboukaté až kloboukaté. Většinou bývají uspořádány nad sebou. polokruhovité s chlupatým okrajem. splývající.Dřevokaz rosolovitý Merulius tremellosus Fr. Rouško úzce paprsčitě nebo zvlněně žilnaté. .)Nakasone & Burds. pružné. Výskyt: září až březen v řadách na pařezech a kmenech listnáčů např. Dužnina měkká a rosolovitá. Povrch je sametový až téměř bílý. Plodnice rozlité. Výtrusný prach bílý. bříz. barvy oranžové až růžové. Klobouky 4-15 cm v průměru. ztuha rosolovité.Phlebia tremellosa (Schrad. žilky jsou často síťovitě nebo labyrinticky spojované.

.

Jinak odumírající kmeny a větve prozradí amylalkoholický zápach. Výskyt: červen až listopad v zahradách.) Kotl. parcích. Zprvu nenápadná a při tom nejhorší cizopasník na jabloních. vůně velmi silně nepříjemná. která hlavně parazituje na poraněných místech živých stromů. jasanech a javorech. nepravidelně místy ztlustlé. amylalkoholová.2 cm dlouhé. Plodnice nasazuje až na mrtvých částech. . švestkách. jeřábech.Hrotnatka zápašná Sarcodontia setosa (Persoon) Donk Plodnice rozlité. voskovité. Upřednostňuje jabloně. Dužnina masitá. Její podhoubí usmrcuje větve i celé stromy.:Fr. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . barvy v mládí sírově žluté. Ostny 0. stromořadích na jabloních ale občas i na hrušních. později zlatožluté a ve stáří až hnědookrové. sadech. šindelovité a směřující dolů. barvy žluté.Sarcodontia crocea (Schw. žlutá. pokryté ostny. Nejedlá Zajímavosti: Je to parazitická houba.3-1.

.

Vnější strana je bílá a hustě plstnatá.Mušlovka plstnatá Auriculariopsis ampla (Lev.15 mm. přisedlá k substrátu. když je čerstvá je vzhledově velmi hezká. Okraj je bíle plstnatý. zejména na osikách a topolech. hladká. jemně ojíněná. Nejedlá. .) Maire Plodnice průměr 5 . Výskyt:říjen až prosinec na spadaných větvích listnatých stromů. Za čerstva je kožovitě elastická. často rozpraskaná. vnitřní část je okrově až čokoládově hnědá. za such je rohovitě tvrdá.

.

) P. korovitá.Kornatka masová Peniophora incarnata (Pers. Nejedlá . světle či jasně oranžový až lososově růžový. Karst. zejména olší. Povrch hladký až hrbolatý. ex Fr. Výtrusný prach světle růžový. Výskyt:leden až prosinec běžně na větvích a kmenech listnatých stromů. o průměru několika decimetrů. Plodnice tenká.

Upřednostňuje břízy a lesy s výživnou půdou. ex Fr.Basidioradulum radula (Fr. Plodnice oválná či okrouhlá. na pohled a pro fotografování zajímavý druh.Radulum orbiculare (Fr. . rozlitá na dálce několika centimetrech až decimetrech čtverečných. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . ex Fr. Nejedlý. Výskyt: březen až prosinec na kmenech a větvích listnatých stromů. tupé až šídlovité. Ostny 0.5 cm dlouhé.3-0.) Fr.) Donk. krémová až žlutookrová s ostře ohraničeným nebo vláknitým okrajem barvy bílé. měkce voskovitá. .) Nobles.Kornatec okrouhlý Hyphoderma radula (Fr. ostnitá.

.

) Jül. . Nejedlý.1 cm tlusté. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . měkce kožovité a na povrchu hladké. Výskyt: březen až listopad. Okraj je vláknitý a bělavý. někdy i hrbolaté.Kornatec rozvitý Corticium evolvens (Fr. někdy bývají polokloboukaté a vzácně mají i malé kloboučky. ale časem srůstají do dosti velkých ploch.Cylindrobasidium evolvens(Fr. vcelku hojně na dřevě listnáčů. Barvu mají krémovou nebo červenookrovou.) Fr. Jsou 0. Za mlada bývají ostrůvkovité. Plodnice rozlité. Vyjímečně jej můžeme nalézt i na dřevě jehličnanů.

Hymenium. Nejedlá Výskyt: leden až prosinec. v mládí se se žlutavým až žlutooranžovým. matná.:Fr. . pásované. . které vyčnívají až 1 cm. Výtrusný prach bělavý. . Plodnice korovitá rozlitá nebo polorozlitá na ploše až několika čtverečných decimetrů většinou s taškovitě uspořádanými stříškami.) Leveille. pod lupou zřetelně tečkovaná. na dřevě listnatých stromů. Barvu má tabákově hnědou někdy rezavě až kávově hnědou. barvy oranžově hnědé až šedohnědé. na okraji ostrá. Stříšky tvoří většinou řady a jsou tenké. čili spodní část je soustředně zvlněná.Stereum tabacinum Fr. ve stáří pak až okrovým lemem. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . vzácněji.). Upřednostňuje vrby a lísky. Možné záměny: Kožovka rezavá Hymenochaete rubiginosa – nejedlá. převislá. na vrchní straně plstnaté.Thelephora tabacina Fr.Stereum avellanum (Fr.Kožovka tabáková Hymenochaete tabacina (Sow. Fr. Kožovka zakouřená Hymenochaete fuliginosa – nejedlá. jemně plstnatá.

V mládí jsou živě žlutooranžové. Často jsou spodní klobouky navzájem srostlé a sbíhají po kmeni. bez pórů. Ve stáří šedobílé vybledávající.Pevník chlupatý Stereum hirsutum (Willd. Klobouk pásovaný. Nejedlý . hustou chlupatou plstí pokryté. ve stáří hnědooranžové až šedohnědé. ex Fr.2 mm tlusté rozlité nebo polokloboukaté až kloboukaté. Na podzim pokud je na břízách ve velkém množství poskytuje lahodný pohled pro oko. dosti tenký vlnitě zprohýbaný. vzácněji jehličnanů. žlutooranžové. Plodnice 1 . F. Gray. Výskyt:leden až prosinec velmi hojně na mrtvých kmenech listnáčů. Rouško téměř hladké.2 cm odstávající od dřeva. 1 .) S.

.

poraněním červená.) Fr. Výskyt: leden až prosinec na dřevě listnatých stromů. Bílý okraj u rostoucích plodnic. Povrch hladký. bělavě nažloutlý až šedorůžový. Plodnice korovitá tvořící nepravidelné pruhy o délce několika decimetrů. ex Fr. Konzolovité plodnice se vytvářejí zřídka.Pevník korkovitý Stereum rugosum (Pers. Nejedlý . zvláště na stojících či padlých odumřelých kmenech bříz olší a lísek. . Výtrusný prach bílý.

často má šedomodravý nádech. . která je hladká nebo hrbolatá. za sucha křehká a tvrdá.) Fr. pásovaný. hnědá. 1 .) Pouzar .) Boidin Plodnice bývá obvykle polorozlitá na okraji odsávající v krátké.Pevník smrkový Amylostereum areolatum (Fr. barvy rezavé až tmavohnědé. Výskyt: leden až prosinec na mrtvém dřevě převážně smrků.Columnocystis abietina (Pers.:Fr. ojíněná. Za vlhka je tmavší. vzácně i jedlí ve všech polohách.3 cm v průměru (samostatný nebo bývají klobouky srostlé). Klobouk 1 . ex Fr. Na spodu je plodná část.2 mm tlustý. na povrchu sametový.Stereum abietinum (Pers. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Dužnina za čerstva korkovitá. tupě ukončené kloboučky. ex Fr.

Dužnina vláknitá. válcovité ostny. tuhý. jehličí nebo listí a v porostech mechů. Klobouk 1-3 cm v průměru. Někdy bývá vše pomícháno. Spodní strana klobouku obsahuje buď síťovité póry. barvy bílé.Rozděrka splývavá Sistotrema confulens Plodnice jsou buď kloboukaté nebo rozlité. . pružný. nízký. nepravidelný. na bázi černavý. vzácně v lesní hrabance. Nejedlá Zajímavosti: Protože je vzácná tak by se měla chránit. později nažloutlé. skoro kožovitá. zvlněné lišty nebo zploštělé zoubky. jemně plstnatý. vtlačený nebo ouškovitý. Třeň většinou výstředný. Výskyt: srpen až listopad. plochý.

.

Výskyt: leden až prosinec hojně na dřevě listnáčů. Barvy většinou oranžově červené nebo růžové. na focení pokud má krásné živé barvy velmi vděčná. Jsou ztuha voskovité. v mládí okrouhlé. Plodná část je v dospělosti krátce vlnitě vrásčitá. pevně přirostlé k substrátu. někdy i jehličnanů.Phlebia merismoides Fr. bradavčitá nebo s hrbolky.:Fr.) Fr. . Nejedlá. Ve stáří někdy fialově šedé nebo oranžově hnědé. Karst. .Žilnatka oranžová Phlebia radiata (Fr. Zejména ji můžeme nalézt zhruba od října do začátku dubna. nezřídka s volným okrajem. Později srůstají do ploch dlouhých i několik desítek centimetrů. paprsčitě vláknité okraje mají třásnité.Phlebia aurantiaca (Sow. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .). Plodnice rozlité.

okrouhlé nebo laločnaté. Mnohé druhy rozkládají dřevo i v přirozených lesích. na okraji někdy s bělavým plstnatým valem. Velmi vzácně vytváří i kloboučky. které odstávají 2-10 cm od dřeva. . ale nejsou tak nebezpečné. rozkládající často také dřevěné části lidských sídel.8 cm tlustá. Do této čeledi patří také dřevomorka domácí.2-0.) Schroet Plodnice 3-30 cm v průměru a 0. Dřevomorka domácí Dřevomorka lesní Dřevomorka meruňková Dřevomorka domácí Serpula lacrymans (Wulf. ex Fr. na dřevu rozlitá. koláčovité.Konioforovité Coniophoraceae Druhy této čeledi mají zbarvený výtrusný prach. Ostatní druhy mohou také napadat dřevo v domech.

) P. měkké. Málo kdy ji najdeme ve volné přírodě. Nejedlá. proto je buď labyrintické nebo síťovité. dřevotřísce. Výskyt:leden až prosinec na opracovaném dřevě převážně jehličnanů. Nejedlá. barvy šedo až tmavě hnědé. Rouško je tvořeno velkými labyrintickými póry barvy žlutohnědé nebo tmavohnědé. Karst. vyskytující se na velkých plochách.Merulius lacrymans (Jacquin ex Fr.Rouško tvoří velké otevřené nebo uzavřené póry. . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .2 tlusté. Výskyt: červen až únor dosti hojně zejména v chladnějším období na dřevě jehličnanů v lese na lesních mostcích a lesních stavbách. velmi škodící nevětraným budovám.) Schum. Dřevomorka lesní Serpula himantioides (Fr. ale i na zetlelých pařezech. barvy žlutooranžové. 0. papíru ale i na textilii. Okraj se odvinuje a svinuje. Po okraji plodnice vybíhají po povrchu dřeva blanité pláty podhoubí. ničící dřevo hnědou kostkovitou hnilobou. lehce se dají odloupnout. křehké. olivově hnědé nebo červenohnědé. Plodnice široce rozlité.1-0. jsou tence blanité.

.

Místy převažují nepravidelné zoubkaté výstupky. nebo do podoby velkých polouzavřených póru tvořící vrásky.1-0.Dřevomorka meruňková Leucogyrophana mollusca (Fries) Pouzar Plodnice rozlitá. Rouško je tvořeno póry. za sucha tvrdnoucí až křehnoucí.) Parm. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Okraj mají vatovitý. vyjímečně kloboukatá. které jsou buď labyrintické.Leucogyrophana pouzarii Parm. . . Vyjímečně ji najdeme na promáčených dřevěných částech budov.2 cm tlusté. někdy konzolovitě odstávající od dřeva. Rozlité plodnice jsou měkce kožovité. bělavý. Barvy je žlutooranžové Výskyt: srpen až březen vcelku vzácně na zetlelém dřevě jehličnanů ( tato byla nafocena na pařezu borovice) v lesní hrabance ale i listnáčů. voskovité a 0.Leucogyrophana pseudomolusca (Parm.

.

3 mm v průměru. drsný až jemně bradavčitý. jednotlivě nebo i po několika plodnicích na živých kmenech a pařezech listnáčů.Pstřeňovité Fistulinaceae Velice malá čeleď s jediným velice dobře známým rodem „pstřeň“. zejména dubů a kaštanovníků. Vůně i chuť nakyslá. Výskyt: červenec až říjen. přirostlý krátkým třeněm nebo bokem k substrátu. vyjímečně i listopad. . Klobouk 5-25 cm v průměru. masitý. Upřednostňuje teplejší oblasti. nejlépe chutná v kyselých polévkách. Pstřeň dubový Fistulina hepatica (Schaeff.5cm vysoké. prosycený červenou šťávou. bělavými až krémovými. šťavnatá. ale pozor je tužší. na řezu světleji žíhaná. s póry okrouhlými. masitá. které stářím a otlačením hnědočervenají. Výtrusný prach bezbarvý. válcovité. která někdy z povrchu stéká jako med. Dužnina červená. polokruhovitý nebo jazykovitý.Kromě jazykového tvaru a nápadné barvy je významný charakterem rourek. Též je vhodný k nakládání. Jedlý. Rourky nesrostlé.) ex Fr. ronící červenou tekutinu. barvy červené až červenohnědé. až 1.Pstřeň dubový je jedna z hub způsobující dutost dubových kmenů.které jsou snadno od sebe oddělitelné a velice se liší od pevné rourkaté vrstvy jiných chorošů. 0.

.

habrech aj.Lesklokorkovité Ganodermataceae Mnohé druhy této čeledi vytvářejí klobouky s povrchem jakoby nalakovaným a často pokrytým vrstvou hlínově hnědých výtrusů.50 cm široký. často poprášený kakaově hnědým výtrusným prachem.Vytvářejí bílou hnilobu dřeva.Ganoderma lipsiense (Botsch) Atk.) Pat. břízách. plochý. . bokem přirostlý. řidčeji na jehličnanech. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . listnáčích. pomačkáním hnědnoucí. Někdy jsou velice dekorativní. sytě hnědá Výskyt: Leden až prosinec hojně na živých i odumřelých bucích. Klobouk 5 . Některé plodnice jsou víceleté. Rourky bílé. polokruhovitý. na povrchu polokruhovitě brázditý a hrbolatý. Lesklokorka ploská Lesklokorka lesklá Lesklokorka ploská Ganoderma applanatum (Pers. Dužnina pevné konzistence. poměrně tenký.

Leskloporka ploská .Další české jméno: .

Další české jméno: . ledvinovitý až kruhovitý.3 cm tlustý.5 cm tlustý. 1. barvy jako klobouk. velmi tuhá. velmi pěkná pro fotografa. Výtrusný prach je hnědý. Nejedlá. 1 – 2. Dužnina je vláknitá. škeblovitý. barvy za mlada žlutavé až žluté.30 cm v průměru. Rourky jsou poměrně dlouhé. Výskyt: Květen až říjen na pařezech listnáčů. barvy hnědé zakončené bělavými póry. ex Fr. lesklý. Najdeme ji však i kolem pařezů a na bází jiných listnáčů. výrazně lesklý. Upřednostňuje především duby. později se barví do hněda.5 . později červené až purpurově černé. hladký. Je to jednoletá houba.) Karst Klobouk 4 .Lesklokorka lesklá Ganoderma lucidum (Leys. Upozorní na sebe krásným leskem. Třeň je boční 3 – 20 cm dlouhý. zpočátku bělavá.Leskloporka lesklá .

Kožovkovité .

později lysý. válcovitý. barvy žluté. s póry okrouhlými do 0. Výskyt:červen až říjen jednotlivě nebo ve skupinách. kožovitý. kde jsou klobouky občas srostlé. plstnatý.nebo jsou jednoleté a tvoří pouze povlaky na ležících kmenech a větvích.některé mají výtrusné rouško hladké. Má rád písčitou půdu a někdy nám vyroste i na spáleništích. Málo kdy pod listnáči. do 1cm tlustý.Pásovník pohárkovitý .Většinou mají zvláštní tmavohnědé tlustostěnné chlupy (sety).5 . ale je to hezká dekorace lesa. Ve stáří pak šedookrový. Klobouk 3 . Třeň 1. okrové až rezavě hnědé. úzce pasovaný. Rourky 0.) Murr.Některé z nich mají na spodní straně póry. Barvy světle rezavě hnědé až tmavohnědý. sbíhavé.3 mm dlouhé. ex Fr. Ďubkatec pohárkovitý Ďubkatec plstnatý Hnědák Schweinitzův Ohňovec obecný Rezavec lesknavý Rezavec uzlinatý Ďubkatec pohárkovitý Coltricia perennis (L.5 mm velkými.10 cm v průměru.Hymenochaetaceae Tyto druhy jsou velice proměnlivé. Za mlada jemně plstnatý.Vytvářejí vytrvalé konzolovité plodnice. Nejedlý. nálevkovitý. středový.5 . v jehličnatých zejména borových lesích.7 cm dlouhý. Barvy žlutě skořicové přecházející do rezavě hnědé. Další české jméno: .

.

jehličnaté lesy. potažený jemnou žlutohnědou plstí. Nejedlý. pod povrchem klobouku okrově hnědá. s tupým zaobleným okrajem. místy ve skupinách se srostlými klobouky.Ďubkatec plstnatý Coltricia tometosa (Fr. Upřednostňuje vyšší polohy. v mládí plochý. v nížinách vzácný. Rourky krátké 0.2 cm. jemně plstnatý. později lehce promáčklý a okraj ostrý. ) P. vlnovitě zprohýbaný a barva plstě je rezavě hnědá a vždy bez kruhových pásů. tlustý. vláknitá.Polysticus tomentosus ( Fr. póry světle šedé. Klobouk 5-10 cm v průměru. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . po třeni krátce sbíhavé. Výskyt:červen až listopad. dále pak žlutavá. barvy tmavohnědé až černé. poněkud hranaté. Dužnina tuhá.) Murrill. Třeň krátký. .1-0. V klobouku dvouvrstevná. Karst.

4 cm silný. Svrchu soustředně pásovaný. oranžový až tmavě hnědý či kaštanový až černý.30 cm průměr. Plodnice jednoletá. 1 . Výskyt:červen až listopad dosti běžně na bázi nebo na kořenech živých jehličnanů a také na pařezech. zelenožluté. Výtrusný prach bílý. hnědá poněkud kyselé vůně. Rourky 1 cm dlouhé.Hnědák Schweinitzův Phaeolus schweinitzii (Freis) Pat. Dužnina šťavnatá. vějířovitá až mělce nálevkovitá. Klobouk 8 . Třeň 3 . sírově žlutým. plstnatý. Nejedlý Další české jméno: . Póry labyrintické. klobouky. třeň připojen bokem či ve středu.8 cm vysoký. s ostrým.5 cm tlustý. zelenožlutým okrajem. hnědý.někdy slité. 2 .Choroš rozděrkový . hnědé.

.

Ohňovec obecný Phellinus igniarius Plodnice v mládí boulovitá nebo hlízovitá. Výskyt: leden až prosinec na topolech. Další české jméno: . bezbarvé. břízách i jabloních v lese i mimo les. vrstevnaté. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Dužnina dřevnatá. Nejedlý Zajímavosti: Velký škůdce živých stromů. velmi tlustý. velikost 4.Polyporus igniarius (L. Rourky špinavě hnědé. kopytovitý a polokruhovitě rýhovaný. vejčitě elipsovité. V dřívějších dobách jej lidé používali jako zápalnou hubku.Ohňovec ohňový . Barvy hnědé. barvy tabákově sytě hnědé. šedohnědé. světlá se sametovým povrchem. Klobouk 5-25 cm v průměru. někdy až černošedé. Výtrusy hladké. ústí drobná a okrouhlá. bokem přirostlý.5-6 x 4-5. Upřednostňuje však nejvíce vrby.5 µm.) ex Fr.

Rezavec lesknavý Inonotus radiatus (Sow. . Karst. ex Fr.) P.

Další české jméno: . které jsou světlolomné a barva záleží na úhlu pohledu. větvích. Je to jednoletá plodnice. občas soustředěně kruhatý. Výtrusný prach nažloutlý.Plodnice 3 . Povrch jemně plstnatý ve stáří lysý. paprsčitě zbrázděný.2cm tlustá. pařezech listnatých stromů. 2 . později má barvu rezavě hnědou se žlutobílým okrajem. ve stáří je barva hnědá. Výskyt: po celý rok na mrtvých kmenech.10 mm dlouhé rezavě hnědé s póry okrouhlými či hranatými. hlavně olší a bříz.Rezavec lesknatý . Nejedlý. střechovitá. až hnědočerná s ostrým světlejším okrajem. Může být stříbřitě bílá až světlošedá. ale je právě zajímavý tím jak mění pod různými úhly pohledu barvu pórů. Rourky 3 . V mládí velmi často roní velké kapky tekutiny. 1 . V mládí je zářivě žlutá až oranžově červená. Dužnina je velmi tuhá.6 cm vypouklá.10cm široká.

Napadá jej a parazituje na něm tvrdohouba Rážovka . Další česká jména: .3 cm v průměru. vyrůstající taškovitě ze společné základny velikosti 2 . . Kloboučky 1 .0. nepravidelně zvlněné. Výtrusný prach je světle žlutý.6 cm dlouhé. čímž dřevo znehodnocuje.Rezavec bukový .Polyporus nodulosus Fr. Pegler . . Způsobuje na průřezu černé čáry.Inonotus radiatus var. plstnaté barvy žlutooranžové až tmavě hnědé ale s bledým okrajem.Rezavec uzlinatý Inonotus nodulosus (Fr.Nectria cosmariospora.) Karst Plodnice se tvoří polorozlité až kloboučkaté jsou tvaru poduškovitého až střechovitého.3 x 1 . barvy smetanové až hnědé.Inonotus radiatus – nejedlý.). Zajímavosti: Rozkládá dřevní hmotu. na řezných plochách a poraněných místech položivých nebo odumřelých kmenech listnáčů. Bres.Polyporus radiatus var. Rourky jsou 05 .Rezavec uzlovatý . nodulosus (Fr. Nejedlý Možné záměny: Rezavec lesknavý . Rezavec horský . Výskyt: červen až listopad v kyselých květnatých bučinách a chudých silikátových půdách. nodulosus (Fr. barvy smetanové až okrově hnědé se stříbrným leskem.Rezavec hrbolatý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .. dosti daleko sbíhavé.Inonotus hastifer – nejedlý.3 cm.). Upřednostňuje jedlobukové porosty a to zejména buky. póry jsou okrouhlé.

Chorošovité Polyporaceae .

Plodnice kloboukatá. rezavě hnědá. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .čerstvé plodnice intenzivně voní po anýzu nebo fenyklu. vzácně i jiných jehličnanů. hrbolatá. .Tato rozmanitá čeleď obsahuje bělovýtrusné choroše s měkkou i dřevnatou dužninou. žlutavě hnědavá až rezavohnědá. korkovitě měkká. sametová nebo plstnatá.Rod „choroš“ je blízce příbuzný lupenatým hlívám a houževnatcům.) Sing. Výtrusný prach bílý Výskyt: Leden až prosinec velmi hojně na pařezech smrků. bokem přirostlá nebo polorozlitá. okrouhlá nebo protáhlá.:Fr. .Anisomyces odoratus (Wulf. Vůně .) ex Fr.12 cm široká. později tuhá až dřevnatá. Dužnina čerstvých plodnic šťavnatá. ústí velká. .)Imazeki. 3 . později skoro černá.)Pil. Rourky dost dlouhé. nahnědle okrové. vytrvalá.Gloeophyllum odoratum (Wulf. Anýzovník vonný Bělochoroš modravý Bělochoroš pýchavkovitý Bělochoroš slzící Bondarcevka horská Bránovitec hnědofialový Březovník obecný Hlínák červenající Choroš poloplástvový Choroš šupinatý Choroš zimní Kořenovník vrstevnatý Krásnopórka kozí noha Krásnopórka mlynářka Outkovka rumělková Outkovka měkká Outkovka pestrá Pórnatka placentová Pórnovitka různoporá Sírovec žlutooranžový Šedopórka osmahlá Šíťkovec dubový Síťkovec načervenalý Šindelovník severský Smolokorka buková Trámovka plotní Troudnatec kopytovitý Troudnatec pásovaný Troudnatec růžový Trsnatec obrovský Anýzovník vonný Osmoporus odoratus (Wulf.Polyporus odoratus (Wulf. Jejich plodnice jsou kopytovité až konzolovité nebo jsou rozšířeny v třeň a klobouk.

.

Výskyt:červen až listopad většinou na odumřelém dřevě jehličnanů. . bokem ke dřevu přirostlý. Dotekem intenzivně modrá. Pomačkáním a stářím modrají.) David . vzácně i na živých stromech. za mlada měkký a plstnatý. barvy bílé nebo sivé. za sucha tvrdá.) Murill. ex Fr. & Ryvarden Klobouk 1-6 cm v průměru polokruhovitý až konzolovitý. později olysávající.Tyromyces caesius (Schrad.Postia caesia (Schrad. Karst . Nejedlý.na okraji ostrý. Kloboučky rostou jednotlivě nebo střechovitě nad sebou.) Gilb. ale svými barvami přitahuje fotografa.)P. Dužnina za živa dosti měkká. Výtrusný prach modravý.Bělochoroš modravý Oligoporus caesius (Schrad. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Vzácně jej najdeme i na listnáčích. upřednostňuje smrky. zejména bukových větvích. Barvy jinak bělavé až namodralé.3 mm póry které jsou bílé až šedomodré. Rourky bělavé.Spongiporus caesius (Fr.nebo sivé asi až 0.8 cm dlouhé s hranatými velkými 0.25-0. chuť není hořká.

.

Polyporus ptychogaster Ludw. většinou tvořena chlamydosporickým stadiem Ptychogaster albus. proděravělá malými dutinami. . pravidelně soustředně pásovaná. které jsou měkké. Výskyt: září až listopad jehličnaté lesy. barvy bělavé.Tyromyces ptychogaster (F. Ludwig) Falch Plodnice je 4-10 cm v průměru a výška až 3 cm. na povrchu ostnitě chlupaté. které odstávají se na spodní straně tvoří vzácně rourkovitý hymenofor. Nejedlý. Donk .).Ptychogaster albus Corda . později hnědé. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . barvy nejdříve bílé. staré smrkové a borovicové pařezy. jehož rourky jsou kulaté a zoubkované. později suché a práškovité. nebo kulovité polštářky.Bělochoroš pýchavkovitý Oligoporus ptychogaster (F. nebo jejích kořeny.Ptychogaster fuliginoides (Pers. u plodnic. Ludw. Dužnina ve stáří je korkovitá. pak světle hnědé. křehké. které tvoří polokulovité.) Donk .

& Ryvarden .) Gilb.Bělochoroš slzící Oligoporus guttulatus (Peck.

V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .).) Murrill . . Rourky 5-7-mm dlouhé. jednoletá. Kruhy mají nafialovělý odstín.Polyporus guttulatus Peck . ale slzící je to krásná houba. David .Ceriomyces rubescens (Boud. většinou vějířovitá. Barva povrchu plodnice je světle krémová. Nejedlá.Spongiporus guttulatus (Peck).Tyromyces guttulatus (Peck. Dužnina je v mládí měkká později tvrdá a křehká. Sacc.Plodnice 7-18 cm v průměru. většinou jednovrstevná nebo vedle sebe srůstající. Povrch je hrbolatý. Výskyt: červen až listopad na dřevě jehličnanů. v mládí vylučuje kapičky tekutiny. které zanechávají světle hnědé skvrny. někdy s nazelenalým odstínem a ke stáří žloutnoucí. se slabým zelenavým nádechem. mírně kruhatý a jemně plstnatý. barvy nazelenalé.Ptychogaster rubescens Boud . Chuť je velmi hořká. bokem přirostlá. hlavně na smrkových pařezech které jsou v pokročilém stupni rozpadu.

Bondarcevka horská Bondarzewia mesenterica (Schaeff. Dužnina chuť palčivá.) Kreisel Plodnice je tvořena většinou z několika srostlých klobouků. Nejedlá Možné záměny: Trstnatec obrovský Meripilus giganteus – jedlý. Upřednostňuje jedle.3-1 cm dlouhé. kořenech i pařezech jehliňanů borovic a smrků vcelku vzácně. 3-5 cm tlustý.) Sing.1 cm. Třeň 3-10 cm vysoký. barvy bělavé až světle okrové. . Výskyt: červenec až říjen na bázi mrtvých i živých kmenů. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Barvy žlutohnědé až béžově hnědé Rourky 0. vějířovitý. Klobouk 10-20 cm v průměru. Póry hranaté.05-0. velké 0. jemně radiálně brázditý a soustředně pásovaný. ve středu ale i mimo střed klobouku. válcovitý ale i nepravidelný. sbíhavé.Bondarzewia montana (Quél. barvy bělavé až okrové.

.

Výtrusný prach je bílý. bokem přirostle na substrát. Póry značně ostnitě potrhané.) Ryvarden Plodnice tvaru rozlitého neb kloboukatého. Dužnina je dvouvrstvá.) Donk. V mládí mají barvu sytě fialovou. Povrch je sametový až plstnatý. ale velmi pěkně vybarvený.5 cm v průměru. barva špinavě bílá.Bránovitec hnědofialový Trichaptum fuscoviolaceum (Ehremb. tenká. tenký a zvlněný soustředěně páskovaný.Hirschioporus fuscoviolaceus (Ehremb. Výskyt: květen až listopad jehličnaté lesy. za mládí pružná a kožovitá. ve stáří tvrdá a křehká. dolní žlutohnědá. Horní vrstva je barvy bílé. upřednostňuje borovice. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . na okraji přecházejí až v lišty. Klobouk 1-3. na mrtvých větvích a kmenech. . široký. Nejedlý. později hnědou. většinou střechovitě nad sebou.

.

Je přisedlý nebo přirostlý třeňovitě zúženým bokem k substrátu. která brzdí růst nádorových buněk. bez pásů. Nejedlý i když jej někteří lidé používají na čajový vývar z důvodu toho.: Fr. . pak okrově hnědý až šedohnědý. měkká. bělavé s drobnými bílými až krémovými póry. ve stáří tvrdnoucí.) Karst. že v jeho dužnině byla zjištěna látka. hladký. Dužnina je bílá. Výskyt:květen až říjen hojně jednotlivě nebo ve skupinách parazituje na živých pak i odumřelých kmenech a větvích bříz . Klobouk 5 .20 cm v průměru. bělavý v mládí. kopytovitý až vějířovitý.tvoří dvouleté plodnice.Březovník obecný Piptoporus betulinus (Bull. Rourky jsou krátké. Tvarem je polokulovitý až vyklenutý s výrazným valem na okraji.

barvy šedohnědé.Hnědák červenající .Polyporus nidulans Pers. Okraj je ostře podvinutý Rourky 0. masitá. plstnatý. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . měkce masitý. okrouhlé až hranaté.1.) P. Klobouk 2 . barvy okrové nebo skořicové. barvy bledě skořicové.Hlinák červenající Hapalopilus nidulans (Fr. Plodnice je pouze jednoletá. Dužnina v mládí vláknitá. 2 . později korkovitá. Zajímavosti: Se zásadami přechází do krásné fialové barvy. Upřednostňuje duby. Vůně nasládlá. ve stáří olysávající. . Karst. Na odumírajících nebo mrtvých kmenech a větvích listnáčů.Polyporus rutilans Pers. Karst. barvy skořicově až okrově hnědé. . póry dosti velké. Sušina obsahuje 20% kyseliny polyporové. kyselé doubravy a oligotrofní habrové doubravy. Další české jméno: . jeřáby a buky.5 . Výtrusný prach bílý.). otlačením však přecházejí do červenohnědé.Hapalopilus rutilans (Pers. poraněním či otlačením přechází do červenohnědé barvy.12 cm v průměru.5 cm dlouhé. Někdy se používá jako zdroj barviv k barvení látek. Nejedlý Výskyt: květen až listopad.8 cm vysoký polokruhovitý až ledvinovitý. tuhá.

6 cm vysoký.Choroš brvitý . ale i na pařezech listnáčů.5 . někdy mírně výstředný.10 cm v průměru. okrouhlý. hnědě šupinkatý. občas uprostřed trochu vmáčklý. na okraji chlupatý. Póry velmi drobné a okrouhlé. Výtrusný prach bílý.) Weinm Další české jméno: . Barvu má okrově žlutou až šedohnědou která později vyblédá do žlutě okrové. Výskyt:březen až červenec. kmenech. olší. 0.Choroš poloplástvový Polyporus ciliatus Fr. bílé. Třeň 2 . později plochý. barvy šedé. vyklenutý. vernalis ( Fr. zejména bříz. hojně jednotlivě nebo ve skupinách na ležících větvích.1 cm tlustý válcovitý. Je jemně plstnatý až šupinkatý ve stáří olysávající.Polyporus brumalis f. Vyjímečně i na jehličnanech. Rourky jsou krátké a sbíhavé. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Klobouk 3 . jeřábů a buků.

.

javorů i ořešáků. na živých později i mrtvých kmenech. jednotlivě střechovitě nad sebou nebo v trsech.Chorošovník šupinatý . Někdy i na kořenech ponořených v zemi.Choroš šupinatý Polyporus squamosus (Huds. Dužnina v mládí dosti měkká. 2-4 cm tlustý. s protáhlými až 2 mm velkými bílými až krémovými póry. Barvy tmavohnědé až černohnědé.polokruhovitý nebo vějířovitý. Rourky sbíhavé až 7 mm dlouhé. ve stáří lysý. Vhodný do polévek a hlavně je sbíraný pro jeho brzký výskyt. masitý. později tuhá až téměř dřevnatá. chuť příjemná.) ex Pers. postranní. Výskyt: květen až říjen od nížin po horský stupeň. Jedlý. Klobouk 5-50 cm v průměru. Další české jméno: . pouze mladé měkké plodnice. pokryt širokými. Barvy krémové až okrové. vůně okurkově moučná. přitisklými. šťavnatá a pružná. okrově až tmavě hnědými šupinami. Třeň 3-8 cm dlouhý. plstnatý až hnědě šupinkatý. pevný. Barvy bělavé. větvích i pařezech buků.

.

.

na středu nálevkovitý. Dužnina kožovitá. dubů. póry drobné. bříz. Rourky 0. okrouhlé.) ex Fr. jemně hnědě šupinkatý. Barvy stejné jako rourky. krátce sbíhavé. okraj přívěstkatý ostrý. plochý. Barvy smetanové až okrové. 0. olší. válcovitý. buků. Klobouk 2-7 cm v průměru.5-1 cm tlustý. hranaté či podlouhlé.2-0. např. větvích a pařezech listnatých stromů. Třeň 1-7 cm vysoký. Výskyt: březen až červenec. Barvy okrově žluté až šedohnědé. slabě pásovaný jemně plstnatý. postupně vybledává do žlutěokrova. Nejedlý . středový. tuhá barvy bělavé. Výtrusný prach bílý. můžeme jej nalézt i za mírné zimy na mrtvých kmenech. jeřábů ale i jasanů.4 cm dlouhé.Choroš zimní Polyporus brumalis (Pers.

20 cm v průměru. pásovaný.Fomes annosus (Fr. . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . okraj bělavý až zažloutlý. Zejména smrků a borovic. polorozlité až kloboukaté. Infekce se projevuje roněním pryskyřice na bázi kmene a kořenových nábězích. Klobouk 5 . Plodnice rozlité. Nejedlý. Napadené dřevo je červenohnědě zbarvené.Kořenovník vrstevnatý Heterobasidion annosum (Fr.) Bref. javory. většinou hrbolatý. topoly. Karst. olše a lísky. hospodářsky nejškodlivější dřevokazná houba. například břízy. pak i odumřelých jehličnanů.) P.5 mm dlouhé. Rourky 2 . vrstevnaté s okrouhlými drobnými bílými až krémovými póry. kaštanově hnědý až černohnědý. Vzácně u listnáčů. Výskyt: leden až prosinec hojně na bázi a kořenech živých.

.

Scutiger pescaprae (Pers. vzácně v podhorských jehličnatých lesích. Upřednostňuje bory a lesy smíšené s borovicí.: Fr. Bond.Krásnopórka kozí noha Albatrellus pes – caprae (Pers.) Pil. nepravidelný. Dužnina křehká. . Rourky barvy bílé.Caloporus pes caprae (Pers. & Singer . Výtrusný prach – výtrusy vejčitě kulovité. barvy žluté nebo zelenavé. až do bílé dužniny šupinovitě rozpraskaný. Třeň je krátký a výstředný. velké 7-10 x 6-7 µm. Jedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . hladké. ex Fr. neamyloidní. Barvy kaštanově nebo olivově hnědé. barvy bílé.).Scutiger pes-caprae (Pers. Výskyt: srpen až říjen. na třeň v podobě hrubé síťky sbíhavé. krátké.Polyporus pes – caprae Pers . později zažloutlé. ústí jsou veliká a hranatá.) Bond. & Singer .) Pouzar Klobouk 5-10 cm v průměru. bezbarvé.

nepravidelný. k bázi ztenčený. barvy bělavé až nažloutlé. & Pouzar. 1-4 cm tlustý. barvy bílé. barvy bílé. Jedlá Možné záměny: Krásnoporka borová Arbatrellus subrubescens – jedlá. později citrónově žlutá. Póry drobné. Krásnoporka hřebenitá Albatrellus cristatus – jedlá. Výskyt: červenec až říjen v jehličnatých a smíšených lesích.Krásnopórka mlynářka Albatrellus ovinus (Schaeff. Dužnina tuhá. Rourky sbíhavé. Další české jméno: .) Kotl.Choroš ovčí . Klobouk 3-18 cm v průměru. barvy bíle ale otlačením žloutnoucí. nejdříve barvy bílé. většinou políčkovitě rozpukaný. nízké. Třeň 3-8 cm vysoký. Upřednostňuje smrky a vyšší polohy.

Výtrusný prach bílý Výskyt:červen až listopad většinou ve skupinkách. . Způsobuje ale bílou hnilobu dřeva.10 cm v průměru. Klobouk 2 . Upřednostňuje především vyšší polohy. x Fr.Outkovka rumělková Pycnoporus cinnabarinus (Jacq. zejména bříz. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . barvy rumělkově červené. ve stáří světlejší. Nejedlá. Rourky 3 . Karst. bočně přirostlý. jemně plstnatý brzy olysávající s ostrým okrajem. polokruhovitý až protáhlý.) P. odumřelých kmenech a větvích listnáčů.8 mm dlouhé zakončené hranatými póry. x Fr. Barva živě rumělkově červená.Trametes cinnabarina(Jacq. buků. Hlavně v pahorkatinách. ale na pohled nádherná. třešní. na výslunných místech.) Fr. jeřábů.

) Donk.Outkovka měkká Datronia mollis (Sommerf. .

kožovitý. v mládí jemně plstnatý někdy až hladký. Výskyt:květen až listopad dosti hojně na spodní straně odumřelých větví a kmenů listnatých stromů. korovitá. Klobouk je až 2 cm dlouhý. olší. Nejedlá . oddělující plstnatou vrstvu od dužniny.Plodnice je jednoletá. barvy šedohnědé až okrově hnědé. barvy okrově až tmavě hnědé. které otlačením tmavnou. Rourky jsou proměnlivé délky. nebo tvořící klobouky. rozlitá. Barvy hnědé až černé ale zvlněný okraj je bílý. především buků ale i habrů. dosahující délky až 5 mm s hranatými obvykle protaženými až labyrintickými póry. Na řezu je vidět zřetelná černá linie. Výtrusný prach je bílý. nahoře zvlněný. vrb. Dužnina je kožovitě tuhá až tvrdá a drolivá. javorů a topolů. pásovaný.

Ve stáří černavý. plstnatý. buků a habrů. lesklý. Výskyt:leden až prosinec velmi hojně na odumřelých. většinou střechovitě uspořádaná Klobouk úzce připojený k substrátu. ztuha vláknitá. Dužnina bílá. dubů. ale i živých kmenech a větvích listnáčů. v mládí má okraj bělavý až okrový. Výtrusný prach je bílý. . Najdeme ji i na pařezech zejména bříz. bez vůně a chuti. plochý.) Pilat Plodnice kloboukatá. Nejedlá. 2-8 cm v průměru. někdy se používá při aranžování suchých květin. Rourky až 3 mm vysoké s bílými až krémovými nešednoucími póry. s hedvábitě hnědě až šedě pásovaným povrchem.Outkovka pestrá Trametes versicolor (L. Způsobuje však bílou hnilobu dřeva.

). Gilb.Pórnatka placentová Oligoporus placenta (Fr. & Ryvarden .

barvy bělavé.7 cm tloušťky barvy bílé až růžové. smetanové nebo světle žluté.Tyromyces (Fr. . Má bledě brvitý. Výskyt:březen až prosinec na větvích. Další české jméno: . šikmo zubaté. později okrové a ve stáří růžové neb světle lososové.). Pórnatka pomerančová Auriporia aurulenta – nejedlá. Výtrusný prach bílý. Cooke .Plodnice až 20 cm dlouhé. bříz. Rourky 0.3 na 1 mm. v mládí barvy bílé až krémové. dubů a buků. Nejedlá Možná záměna: Hlinák oranžový Hapalopilus salmonicolor – nejedlý. korovitá. kmenech a pařezech listnatých stromů zejména olší. Póry hranaté.Poria placenta (Fr. rozlité až polorozlité. 5 mm silné.). Subikul do 0. tvořící pruhy až 50 cm dlouhé. & Ryvarden . v řadách na svislých substrátech barvy bílé.4 mm dlouhé.7 cm široký. Rourky 1 . . občas i jasně ohraničený ohrnutý lem. 1-2 cm tlusté. drobné. v mládí měkké. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Polyporus placentus Fr.Poria placentus (Fr.8 cm dlouhé. Póry značně proměnlivé.) Donk Plodnice kožovitá.Physisporinus albolilacinus Karst. Bývají 1 . Výskyt: červenec až září na mrtvých kmenech a pařezech jehličnanů. Ryvarden . Upřednostňuje smrky.1-0. hranatá až labyrintové. okraj0.5-0.) Gilb.Bělochoroš placentový Pórnovitka různoporá Schizopora paradoxa (Fr. smetanově bílé až bledě žluté.

Je to jednoletá plodnice rostoucí na spodní straně větví a kmenů, proto zůstává většině houbařů skryta. Jinak je to
velmi hezká houbička, která někdy vytváří i kloboučky.

Nejedlá
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Poria versispora (Pers.)Baxter
Další česká jména:
- Pórnatice různoporá
- Pórnatka různoporá

Sírovec žlutooranžový

Laetiporus sulphureus (Bull. ex Fr.) Bond. ex Sing.
Klobouk 10 - 30 cm v průměru, v mládí hlízovitý, později polokruhovitý nebo vějířovitý, bokem přirostlý, silně
vrásčitý, ojíněný, žlutooranžový, okrově nažloutlý nebo žlutě načervenalý.
Rourky velmi krátké s drobnými sírově žlutými póry.
Dužnina za mlada měkká a šťavnatá, ve stáří tvrdá, lámavá, barvy nažloutlé až bělavé. Za čerstva má výraznou
vůni a nakyslou chuť.
Výskyt: květen až říjen hojně na dřevě listnáčů.

Jedlý pouze za mlada, kdy je šťavnatý. Hodí se na řízky, rozemlít do sekané, ale i k nakládání do octa. Znovu
upozorňuji ! Sbírat jen mladé plodnice. Starší plodnice naložené v octě chutnají jako piliny.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Polyporus sulphureus Bulliard ex Freis
Další česká jména:
- Chorošovec sírový
- Choroš sírožlutý

Šedopórka osmahlá

Bjerkandera adusta (Willd. ex Fr.) P. Karst
Klobouk 1-5 cm v průměru, bokem přirostlý, polokruhovitý až tence konzolovitý, barvy popelavé nebo šedé,
nejdříve plstnatý, později olysávající. Občas slabě pásovaný a na okraji nejdříve bílý, později načernalý.
Rourky nízké, póry okrouhlé až hranaté, barvy našedlé až tmavošedé, otlakem černající. Od dužniny klobouku
jsou odděleny tenkou tmavou čarou viditelnou na řezu.
Výtrusný prach bílý.
Výskyt: květen až listopad hojně na živých i odumřelých kmenech a pařezech především listnáčů, zvláště buků,
habrů, javorů, bříz a dubů.

Nejedlá, dobře fotitelná

Síťkovec dubový

Daedalea quercina L. ex Fr.
Klobouk 5-20 cm v průměru, polokruhovitý až kopytovitý, slabě hrbolatý, někdy i polokruhovitě brázditý, tlustým
bokem přirostlý, lysý, světle až tmavě okrový, ve stáří černající.
Rourky 1-4cm vysoké, tlustostěnné, póry labyrintické, protáhlé až téměř tlustě lupenovité, mající barvu okrovou.
Dužnina je pružná jako korek, vláknitá, barvy špinavě žluté až světle okrové.
Výtrusný prach je bílý.
Výskyt: leden až prosinec hojně na živých i mrtvých kmenech a pařezech výhradně dubů. Vyjimečně jej můžeme
nalézt na jiných listnáčích jako jsou lípy, akáty apod.

Nejedlý, způsobuje červenou hnilobu dubového dřeva.

Síťkovec načervenalý

Daedaleopsis confragosa (Bolton ex Fr.) J. Schrot.
Klobouk 3 - 15 cm v průměru, polokruhovitý, bokem přirostlý k substrátu, okraj ostrý, celý jemně vrásčitě brázditý,
ploše vyklenutý, lysý. Barvy světle až tmavě okrové nebo šedohnědé, ve stáří černající.
Rourky 5 - 12 mm dlouhé s okrouhlými labyrintickými až lupenkovými póry, jednovrstevné. Barvy našedlé až světle
okrové, stářím okrově šedé. Po otlačení nejdříve růžoví posléze ale hnědnou.
Dužnina korkovitá, nahnědlá.
Výskyt: leden až prosinec hojně na živých i mrtvých kmenech listnáčů, zejména bříz a vrb.

Nejedlý, snadno určitelný podle protažených pórů a v mládí po otlačení červenajících.

Šindelovník severský

Climacodon septentrionalis (Fr.) P. Karst.
Plodnice většinou kloboukaté, často střechovitě uspořádané.
Klobouk 5-15-cm v průměru, v mládí chlupatý, později olysávající.
Ostny na spodní straně naokrovělé, 0,4-1,2 cm dlouhé.
Výskyt: srpen až listopad, dosti vzácně na dřevě starých živých listnáčů, především buků, javorů, lip a bříz.
Najdeme jej v lesích, ale i v parcích a alejích.

Nejedlý, ale pro fotografa lahůdka i když je v dosti vysokých výškách. Pro lesníky je to však velmi agresivní
parazit.

Smolokorka buková

Ischnoderma resinosum (Fr.) P. Karst
Klobouk 6-15 cm v průměru, konzolovitý až vějířovitý, na okrají zaoblený, masitý, v mládí jemně chlupatý a
pásovaný, později olysává. Barvy okrově hnědé a dosti často vylučuje kapičky tekutiny.
Rourky do 1 cm dlouhé s drobnými póry barvy bělavé až okrové, při poranění přecházející do hnědočervené.
Dužnina je v mládí měkce masitá, ve stáří tvrdá, suchá, křehká, na řezu je lesklá.
Výskyt: červenec až listopad na odumřelých kmenech listnáčů. Upřednostňuje buky.

Nejedlá
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Ischnoderma benzoinum (Vahl. ex Fr.) P. Karst
Další české jméno:
- Smolokorka pryskyřičná

Trámovka plotní

Gloeophyllum sepiarium (Fries) Karsten
Klobouk 2 - 8 cm v průměru, polokruhovitý až kruhovitý, bokem nebo středem přirostlý, hrubě chlupatý, hrbolatý.
Ve stáří olysávající, pásovaný. Barvy rezavě až kaštanově hnědé, ve stáří až černohnědé. V mládí na okraji
žlutohnědý.
Lupeny husté, radiálně uspořádané, tlustostěnné. Barvy okrově až rezavě hnědé.
Dužnina korkovitá, rezavě hnědá.
Výskyt: květen až listopad na rozkládajících se kmenech a pařezech jehličnanů, především smrků a borovic. Též
se vyskytuje na opracovaných kmenech. V celku hojná, někdy tvoří srostlice.

Nejedlá

Troudnatec kopytovitý

Fomes fomentarius L.: Fr.) Kick.
Plodnice 5 - 50 cm široká, zprvu kopytovitého tvaru, postupně se rozrůstající do plochy, na povrchu šedá nebo
šedohnědá, pokrytá tvrdou hladkou kůrou, na řezu černou a lesklou.
Rourky vrstevnaté hnědavé.
Póry drobné a okrouhlé.
Dužnina okrově rezavá, pevně vatovitá, suchá.
Výtrusný prach bílý.
Výskyt: leden až prosinec hojně na odumřelých kmenech listnatých stromů, zvláště na bucích v horských lesích,
kde patří k jejich nejčastějším parazitům. Způsobuje intenzivní hnilobu. Jinak se vyskytuje také na bříze a lípě.

Nejedlý
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Polyporus fomentarius Fries.
Další české jméno:
- Choroš troudový zápalný

Troudnatec pásovaný

Fomitopsis pinicola (Sw.:Fr) P. Karst
Klobouk 5 - 30 cm široký, 2 - 8 cm tlustý polokruhovitý, širokým bokem přirostlý k substrátu, polokruhovitě
pásovaný a rýhovaný, k okraji ztenčený, na okraji zaoblený, zprvu celý bělavý, brzy žlutohnědý, pokrývající se
červeně oranžovou, lesklou pryskyřičnou vrstvou, která je za živa lepkavá, za sucha jemně plstnatě vrásčitá, lysá,
na okraji zůstává bílý nebo žlutavý.
Rourky až 1 cm vysoké, žlutavé, vrstevnatě přirůstající, ústí velmi drobná, okrouhlá.
Dužnina nažloutlá, dřevnatá.
Výtrusný prach bílý.
Výskyt: Leden až prosinec hojně na živých i odumřelých kmenech a pařezech jehličnanů i listnáčů, zvláště smrku.

Nejedlý
V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény:
- Fomes marginatus Fr.
- Fomes pinicola (Swartz) Fr.

Karst.Troudník růžový .:Fr.Troudnatec růžový Fomitopsis rosea (Alb.0. Fr. & Schwein. V nížinách se vyskytuje vzácně.Polyporus roseus Alb & Schw. Jelikož byli abnormální odtud název Fomitopsis roseus f. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . barvy v mládí šedorůžové.Polyporus rufopallidus Trog.) Pil.: Fries . U nás byl ponejvíce nalezen v Boubínském pralese na smrku a jedli.).Polyporus pribramensis Pilat Další české jméno: . Upřednostňuje smrky a vyšší polohy.Fomes roseus (Alb.1 . Klobouk 3 . později hnědavé až šedočerné. . Rourky 0. Nejedlý Možnost záměny: Troudnatec pásovaný Fomitopsis pinicola – nejedlý. Dužnina v mládí je na řezu růžová.5 cm dlouhé. pribramensis (Pil.) P. & Schw. kopytovitý. Zajímavosti: Někdy jej najdeme i na opracovaném dřevě na stavbách. Výskyt: leden až prosinec na mrtvých kmenech a pařezech jehličnanů. Jednu 623 m pod zemí a druhou 1000 m pod zemí. později hnědnoucí.10 cm v průměru. póry v mládí šedorůžové. Albert Pilát nalezl 2 plodnice tohoto choroše v Příbramských dolech. později hnědavá. .

pásovaný. Barvy žlutohnědé až tmavohnědé. Třeň postraní krátký a nebo vůbec chybí. pouze však v mládí.Grifola gigantea (Pers.8 cm dlouhé s drobnými okrouhlými póry. Jinak způsobuje bílou hnilobu dřeva. Výskyt: červenec až listopad na dřevě listnatých živých i mrtvých stromů. Vzácně jej najdeme i na jehličnanech. polokruhovitý. Rourky 0.: Fr. Plodnice se skládá z mnoha střechovitě uspořádaných klobouků vzájemně prorostlých. Výtrusný prach je bílý. Většinou je šupinkatý. nebo je růžicovitě posazená na vodorovném podkladu. kdy je měkký.) Karst.Vějířovec obrovský . Jedlý.Polyporus giganteus Pers. které jsou barvy bílé nebo světle okrové a otlačením černají. Upřednostňuje však buky.: Fr. Mohutné plodnice mohou dosahovat váhy až 50 kg.Trsnatec obrovský Meripilus giganteus (Pers. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . . Další české jméno: .: Fr.4-0.) Pil. tuhá a ve stáří černající. Dužnina vláknitá. tenký. Klobouk 10-40 někdy i 80 cm v průměru. bělavá.

.

podélně brázditý.10 cm vysoký 0. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Výskyt:červenec až listopad na rozkládajících se pařezech a kořenech listnáčů. Barvy kožově žluté až červenohnědé. barvy bělavé až hnědavé.)Fr.8 cm tlustý. Barvy šedohnědé až červenohnědé. nepravidelný. výstředný až postranní. . okraj podvinutý. daleko sbíhavé na ostří pilovité. lysý. nejčastěji se jedná o břízy buky a duby. Lupeny úzké. inolens. Klobouk 2. bělavá až masově nahnědlá vůně i chuť anýzová. hluboce nálevkovitý. Méně již na jehličnanech.:Fr.:Fr. Dužnina tužší.) Karst. která nevoní.0.4 . pružný.Lentinus cochleatus (Pers.5 .Lupenaté Agaricales Houžovcovité Lentinellaceae Houžovec hlemýžďovitý Lentinellus cochleatus (Pers. Jedlý. Třeň 3 .7 cm v průměru. někdy až uchovitý. v teplejších oblastech se častěji vyskytuje var.

blanitými až kožovitými pružnými plodnicemi.Lupeny jsou připojené nebo sbíhavé.Výtrusný prach bílý.vyjímečně bledookrový .Vytvářejí vějířovité až jazykovité plodnice.většinou s bočním třeněm nebo bez něho.Hlívovité Hlívy rostou převážně na dřevě listnatých stromů v trsech nebo ve skupinách s masitými.

1 cm tlustý. Často jej najdeme na železničních pražcích. Klobouk 3 . hustá. in Fr. husté. Barvy béžové nebo světle hnědošedé. Výskyt:červenec až říjen na mrtvých ležících či stojících osikách.5 .) Sacc. Jinak jsou k bázi sbíhající. hladký bokem k substrátu přirostlý.Rozkládají dřevo a způsobují bílou hnilobu dřeva.nebo světle fialový.snižuje hladinu tuků a cholesterolu.5 cm vysoký. hladký.Hlíva máčková roste na kořenech bylin miříkovitých a hvězdnicovitých. ale vzhledově pěkný.které mají protinádorové účinky. jemně plstnatý bílý někdy až okrově hnědý.) Fr. 0. uprostřed vmáčklý až nálevkovitý. vyklenutý.t cm v průměru. barvy bílé až nažloutlé. . bílý až nažloutlý.posiluje imunitní systém organismu. Jedlá. hrubě šupinatý. Třeň 2 .Všechny hlívy pod latinským rodovým názvem Pleurotus nejsou jedovaté a některé mají i léčivé účinky např. Lupeny jsou v mládí zakryté dobře vyvinutým tence blanitým velem.9 cm v průměru. válcovitý. bílé až nažloutlé se zubatým ostřím. houbovitá Výskyt:březen až červen na dřevě jehličnanů hlavně na vyhřátých místech. „Hlíva ústřičná“ obsahuje látky.ale velmi vzácná proto se má spíše chránit nežli ji sbírat. na bázi ztenčený. Lupeny sbíhavé. Houževnatec šupinatý Lentinus lepideus (Fr. lasturovitý. Nejedlý. Dužnina tuhá. vyklenutý. Hlíva čepičkatá Pleurotus calyptratus (Lindbl. Klobouk 3 . Ve stáří na okraji zůstávají zbytky vela.

Další české jméno: .Hlíva závojová .

krémový či kožovitě hnědavý. . pak lasturovitý.Lentinus torulosus (Pers. Na bázi je bíle plstnatý. v mládí lopatkovitý. postraní.Lentinus conchatus (Bull. nízké v mládí barvy nafialovělé.1. světle zbarvených plodnic a podle toho. bělavý. ex Fr.2 cm dlouhý. nežíhaný.5 cm tlustý. při zasychání žloutnou. Třeň 2 . za čerstva bělavá s nenápadnou vůní a nasládlou chutí. ) Lloyd Hlíva plicní Pleurotus pulmonarius (Fr. bělavé až krémové sbíhají daleko na třeň. Třeň je buď výstřední a 2 . barvy v mládí nafialovělé. nepravidelný. Lupeny sbíhavé. Výskyt:červenec až listopad nehojně na pařezech listnáčů. 1 . dole plstnatý. ve stáří sušší a dosti tuhá. lysý. později okrové i když na ostří zůstávají dlouho fialové. bělavý. později světle okrový. Je velmi nápadná zejména v mládí svými fialovými plodnicemi. že roste v letních měsících.12 cm široký. Klobouk je 5 . někdy až šedohnědý. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . později fialově hnědé a ve stáří okrově hnědé. ve stáří často jemně šupinkatý.) Quél. Barvy v mládí fialové. . Nejvíce jsou to pařezy buků a bříz.6 cm dlouhý nebo boční 1 .) Schroet. Lupeny pružné. ex Fr. Dužnina je v mládí šťavnatá a pružná. nálevkovitý až škeblovitý.Hlíva fialová Panus conchatus (Bull. Hlívu plicní poznáme podle trsnatých.10 cm v průměru. hladký. při zasychání žloutnoucí.3 cm dlouhý. Lysý a hladký. ex Freis) Freis Klobouk 5 . ex Fr.

Výskyt: červen až říjen trsnatě na živém i odumřelém dřevě různých listnáčů. dubů a vrb. Místy je velmi hojná. zejména buků. v mládí velmi chutná. vhodná k jakékoliv úpravě za čerstva a nakládání do octa. Jedlá. protože jsou těžko stravitelné. . Starší houževnaté plodnice se ke sběru nedoporučují.

barvy bělavé až našedlé. vůně taktéž moučná. mírně vyklenutý. až tmavě hnědošedé na okraji vybledávající až do bělava. ledvinovitý až vějířovitý. Dužnina chuti moučné.4 cmv průměru. odstále chlupatý. Někdy se může objevit i na jehličnanech. Klobouk 1. postranní. olysávající.Hlíva šedá Hohenbuehelia grisea (Peck) Singer. našedle plstnatý. barvy bělavé. Nejedlá . Někdy vůbec chybí. Výskyt:duben až listopad na opadlých větvích a kmenech listnáčů jednotlivě nebo ve skupinách. Třeň je velmi krátký. Lupeny sbíhavé. Barvy šedé. husté.5 .

.

které tvoří mykorhizu s mnoha druhy listnáčů. Třeň 2-3 cm dlouhý. sbíhavé. Jedlá. nejdříve klenutý. v mládí na okraji podvinutý. výtečná.) Quél.5-2. Barvu má bílou až našedlou a na bázi je chloupkatý. Výskyt:od října až do zámrazu ve velkých trsech na kmenech listnatých stromů. ex Fr.8 cm široké husté. skoro celý pokrytý sbíhajícími lupeny. Její přesné odlišení od čeledi Šťavnatkovitých je dosti obtížné. bílá a její vůně i chuť je příjemná. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .5 cm tlustý. Většina druhů jsou „saprofyty“ rozkládající odumřelé dřevo.Pleurotus ostreatus (Jacq. 0.) Heim . Barvy modré nebo šedě zelenomodrý.4-0. Dužnina je pružná. Výtrusný prach je bílý s nafialovělým odstínem. Čirůvkovité Tato čeleď obsahuje veliké množství lupenatých druhů. Lupeny 0.Hlíva holubí Pleurotus columbinus Quél. nebo listový odpad. Vyjímkou jsou rody čirůvka a lakovka. mimostředový a nebo boční. ex Fr. hladký a lysý. Klobouk 4-12 cm v průměru. Cystidovka rybovonná Macrocystidia cucumis (Pers. barvy bílé nebo našedlé. neměnlivá. mnozí ji považují za formu Hlívy ústřičné. později ploše rozprostřený.převážně bělovýtrusných hub. polokruhovitý nebo ledvinovitý.

na řezu červenohnědnoucí. barvy kaštanově hnědé až černohnědé.). . na bázi kořenující.25-0.nejedlá. chuť nakyslá. na jejich okrajích a podél cest. Výskyt: červen až listopad. latifolia – nejedlá. za sucha okrově hnědé až žlutohnědé. Lupeny barvy nejprve bledé. mírně kuželovitý až skoro plochý. Dužnina okrová. Další české jméno: . Klobouk 5-7-cm v průměru nejdříve sklenutý. po poranění pouze mírně hnědnou. hadcové skalní stepy. Třeň 4-8 cm vysoký.vůně výrazně po rybím tuku. Výskyt: červenec až říjen. nehojně. Čechratka olšová Paxillus filamentosus (Scop.) Fr. sbíhavé. Nejtmavší je vždy uprostřed. vláknitý. na vlhčích travnatých místech v listnatých a jehličnatých lesích. Gill. Výtrusný prach barvy rezavě okrové. Za vlhka až naslizlý.Klobouk 2-6 cm v průměru. leucospora . většinou rozpraskaný. Cystidovka rybovonná bělovýtrusá Macrocystidia cucumis var. často ve skupinách. Třeň 5-6 cm vysoký. Upřednostňuje především porosty kopřiv a ostružiníků. 1 cm tlustý. Dužnina . barvy červenavě hnědé po poranění hnědnoucí. hladký a hygrofánní. později rozložený až mělce nálevkovitý. Lupeny husté. barvy žluté až okrově hnědé. vůně jemná.5 cm tlustý. jemně plstnatý jakoby sametový.Naucoria cucumis (Pers. Nejedlá. částečně vidlené. Barvy za vlhka kaštanově hnědé až černohnědé. Nejedlá Možné záměny: Cystidovka rybovonná širolistá Macrocystidia cucumis var.Kržatkovka okurková V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . 0. válcovitý. pod olšemi v listnatých lesích. jinak výrazněji vláknitě šupinatý. později žlutavé až rezavé. ale může mít ty samé účinky jako ČECHRATKA PODVINUTÁ Paxillus involutus. okraj v mládí podvinutý. nejčastěji v olšinách a olšovém mlází na vlhké bohaté půdě.

V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .Paxillus rubicundulus Orton .

Nehygrofánní.10 cm vysoký. Výskyt: srpen až listopad.Rudočechratka dvoubarvá . G. hladký. v mládí polokulovitý. Lupeny malým zoubkem připojené. vůně příjemná. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Jedlá.Lepista personata (Fr. Velmi vzácně i v prosvětlených lesích. u vrcholu vločkatý. Dužnina šedobéžová.) PD. válcovitý. zahradách. 1-3 cm tlustý. později u vrcholu bělavé až světle fialové. barvy bělavé až béžové. později vyklenutý až plochý.) W. béžově hnědé až šedobéžové. chutná. úzké. ve stáří většinou zvlněný.Čirůvka dvoubarvá Lepista saeva (Fr. ex Fr. Smith Další české jméno: . pastvinách. V mládí barvy fialové.Orton Klobouk 5-15 cm v průměru. většinou ve skupinách tvoří kruhy na otevřených travnatých místech. Třeň 3. někdy ji najdeme i brzo na jaře. barvy okrově šedé. sadech. sladká. směrem k bázi na bělavém podkladě výrazně fialově vláknitý.

1-3 cm tlustý. později plochý. Najdeme ji i pod jedlemi a smrky. Někdy mívá i nažloutlý nebo fialový nádech. vůně moučná. na podzim dosti sbíraná. Jedlá. hlavně pod borovicemi na písčité půdě. ve stáří s nažloutlým nebo hnědozelenavým nádechem. jehličnaté lesy. Další české jméno: . Upřednostňuje neutrální až kyselé půdy. Třeň 5-10 cm vysoký. zoubkem připojené barvy bílé se šedavým nebo žlutavým nádechem. vláknitý. někdy nažloutlé. Lupeny široké. Klobouk 5-10 cm v průměru.Čirůvka šedivka . Výskyt: září až listopad dosti hojně ve skupinách ale i jednotlivě. válcovitý. za vlhka mírně slizký. barvy bílé.Čirůvka havelka Tricholoma portentosum (Fr. v mládí kuželově zvoncovitý. Dužnina barvy bílé až našedlé. Chuť moučná. Může se vyskytnout i pod listnáči. Opět velmi dobrá houba do octa. Dále pak Čirůvky z okruhu Čirůvky odlišné Tricholoma sejunctum – Jedovatá. Na třeni většinou najdeme něco žlutého.) Quél. vrostle radiálně vláknitý. barvy tmavě šedohnědé až šedočerné. Možnost záměny: Čirůvka zemní Tricholoma terreum – Jedlá.

ex Fr.Čirůvka fialová Lepista nuda (Bull.)Cooke .

později vybledající. hladký. bíle vláknitý. Nutno ji ale dobře tepelně zpracovat.Rudočechratka nahá . Mám vyzkoušeno. Maire 1945 . ve stáří zvlněný. Ve stáří často bělavě poprášený od výtrusů. válcovitý až kyjovitý. zoubkem připojené. Jedlá. hlavně na místech bohatých na humus.cm tlustý. Dužnina liláková. 1-3.) Kummer .Rudočechratka fialová .Klobouk 6-12 cm v průměru. Maire Další česká jména: . že snižuje dávky insulinu u diabetiků. Barvy fialové. hojná v listnatých i jehličnatých lesích.) R. Za syrova rozkládá červené krvinky. ale najdeme ji i v parku nebo sadu.Rhodopaxillus obscurus Pilát 1952 .Clitocybe nuda (Freis) Bigelow & Smith .Rhodopaxillus nigrescens R. barvy fialové až fialově hnědavé. nízce vyklenutý až plochý. nehygrofánní. fialově hnědé až špinavě hnědé.Tricholoma nudum (Fr. Třeň 5-10 cm vysoký. jedna z nejchutnějších podzimních hub. Výskyt: září až prosinec. vůně příjemně sladká. Lupeny husté. barvy fialové. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Rhodopaxillus nudus (Fr.

) Sing.Čirůvka májovka Calocybe gambosa (Fr. .

Tricholoma georgii (Fries) Quélet. v horách i na počátku léta ve skupinách nebo kruzích na travnatých místech jako jsou louky. Údajně zmírňuje i cukrovku.10 cm v průměru.Lyophyllum georgii (L. někdy krémový. na okraji značně podvinutý. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . většinou mírně hrbolatý.Tricholoma gambosum (Fr. velmi dobrá i naložená v octě. Dužnina bílá. tuhý. ve stáří plochý. Výtrusný prach bílý. Třeň 4 . Na stejných místech lze ji sbírat více než 10 let. obvykle bělavý. zahrady. bílé nebo světle krémové. . v mládí nízce sklenutý.3 cm tlustý. tlustomasý.8 cm dlouhý.Klobouk . zaoblený. šťavnatá. intenzivně okurkově moučné vůně i chuti. Jedlá.) Kummer. . ale i se světle okrovým nebo světle hnědavým odstínem. krátce válcovitý. ve stáří s okrovým nádechem. chuti vynikající. ex Fr. lysý. velmi husté. meze. Výskyt:duben až květen. kuchyňsky všestranně upotřebitelná za čerstva. vykrojené a zoubkem krátce sbíhavé.) Kühn. 1 . většinou bílý. plný. . Lupeny nízké. pevný. okraje cest a lesů. tvrdá.

.

Dužnina má vůni silně nepříjemně mýdlovou. Výskyt: červenec až listopad v druhotných smíšených lesích na půdách nevápenatých. Macků též za jedlou s chutí výtečnou. barvy bílé až bělavé. okraj podvinutý. často mívá růžový nádech. Po poranění a na řezu červená. Konwiczka – upotřebitelná do směsi. Jak uvádí př. vláknitý až jemně šupinkatý. na bázi často ztenčený.) HE Bigelow Klobouk 3 až 10 cm v průměru. Třeň 3-12 cm vysoký.5-2 cm tlustý. Klobouk 5-10 cm v průměru.Čirůvka mýdlová Tricholoma saponaceum (Fr. špinavě bílé až špinavě žlutohnědé. . Lupeny zoubkem připojené. později vyklenutý s hrbolkem. Barvy bělavé. husté. nazelenalé. avšak ve stáří až světle žlutavě šedozelenkavé.) Kumm. Michael tvrdí. je celý jemně plstnatý. hnědavé nebo načervenalé. barvy za vlhka masové. že je sice jedlá ale ve větším použití vyvolává nevolnost a zvracení. 0. našedlé. Bulíř on a jeho syn po požití této Čirůvky pociťovali příznaky otravy. Dr. Čirůvka kosatcová Lepista irina (Fr. na okraji je světlejší. Smotlacha ji prohlašuje za jedlou. vysycháním rychle zbělá. Jeho manželka. polokulovitý. Záleží to na tom jak je kdo na ni alergický. Lupeny připojené až volné. barvy bělavé. válcovitý až kyjovitý. v mládí vyklenutý ve stáří skoro plochý a často zprohýbaný. Upřednostňuje listnaté lesy Nejedlá Zajímavosti: Někdy uváděna jako jedlá ale doporučuji ji nesbírat. hygrofánní. Veselý za nechutnou. po poranění zvolna oranžově červená. když ji snědla byla bez jakýchkoliv potíží.

na bázi rozšířený. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Třeň 3. Rudoušek uťatý Rhodocybe truncata – jedlý. Upřednostňuje vápenitý podklad a dubohabrové háje. jako sušené kořínky kosatce. povrch výrazně podélně vláknitý a často síťované vláknitý.). Současné přesunutí této houby do rodu Lepista se zdá být oprávněné také kvůli mírné drsnosti výtrusů. Jedlá Možná záměna: Čirůvka májovka Calocybe gambosa – jedlá.5 cm tlustý. Hagara a Bajera z roku 1999 je uváděna pod jménem Čirůvka violková. Výtrusy mírně drsné.Rhodopaxillus irinus (Fr. 1-2. V Atlase HOUBY od autorů Antonína. na vrcholu jemně vločkatý. bělavý až špinavě žlutohnědý. Métrod . vůně nasládle aromatická.Clitocybe irina (Fries) HE Bigelow & AH Smith . Čirůvka violková Calocybe ionides je zcela odlišná. Doposud náležela k rodu Tricholoma.5-10 cm vysoký. Zajímavosti: Vzácně se vyskytující.Tricholoma irinum (Fr. kde zaujímala díky masově zbarvenému výtrusnému prachu zvláštní postavení. Výtrusný prach světle krémové masový. Výskyt: červenec až listopad v listnatých a smíšených lesích v humusu. která je někdy jen těžko pozorovatelná. najdeme ji však i v parcích a zahradách. válcovitý.) Kummer . Dužnina bělavá.

Čirůvka natržená . plstnatě světle šedohnědě šupinkatý. Třeň 5-8 cm vysoký. Klobouk 3-6 cm v průměru. vůně moučná.) Jacobash. později rozložený a vyhrblý. Lupeny zoubkem připojené. barvy bělavé až krémové. barvy bělavé. pod prstenem šupinkatý. válcovitý. bělavé. 0. Dužnina barvy bílé. Ve stáří mizí. jednotlivě nebo v malých skupinách.Tricholoma cingulatum (Fr. Prsten výrazně vatovitý až skoro blanitý. pod vrbami. nejdříve sklenutý.2 cm tlustý. Upřednostňuje půdy bohaté na humus. vláknitý. Jemně vláknitě. s nimiž tvoří mykorrhizu. Jedlá. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . barvy šedohnědé. Další české jméno: . v mládí má spojený okraj klobouku s třeněm pavučinovitým velem. chuť nevýrazná.) Jacobash.Čirůvka kroužkatá Tricholoma cingulatum (Fr.8-1. Výskyt: červenec až říjen.

kraje lesních cest a trávníky. na vrcholu se širokým hrbem. nebo Čirůvkou střechovitou. dole často napuchlý. 0. Klobouk 3-8 cm v průměru. Výtrusný prach bílý. dutý. Dužnina bělavá nebo lehce načervenalá. Celý hustě pokrytý odstávajícími hrubými odstávajícími šupinkami a je trvale rezavě huňatý suchý. Nejedlá.6-1. Lupeny prořídlé. chuť hořká. u třeně vykrojené. Nezkušení houbaři ji mohou zaměnit s jedlou Václavkou obecnou. vysoké.dlouho podvinutý. vůně zemitá.Čirůvka kravská Tricholoma vaccinum (Pers. vláknitě šupinkatý.5 cm tlustý. v mládí krémově bílé. Výskyt: červenec až říjen. záhy však červenohnědě skvrnité.) Kumm. u vrcholu vločkatý. . Třeň 5-8 cm vysoký. Upřednostňuje vlhké mladé smrčiny a vápenitou půdu. Barvy červenohnědé. ex Fr. listnaté i jehličnaté lesy. Barvy hnědočervené. později sklenutý až plochý. válcovitý. neměnná.

slizký.7 cm v průměru. pomačkáním a stářím přechází v červenohnědou. nevláknitý. Chuť je mírná. Výtrusný prach bílý. barvy kaštanově hnědé.5 . barvy bílé. upřednostňuje neutrální a spíše vápenaté půdy. nehojně v listnatých lesích často tvořící mykorhizu s bukem. Lupeny husté.vykrojené a zoubkem připojené v mládí bílé. později stářím nebo pomačkáním červenohnědý. dutý. válcovitý. Nejedlá . na bázi třeně však tmavší. na okraji v mládí podvinutý. pomačkáním rezavějící.2 cm tlustý. ex Fr.) Kummer. stářím s červenohnědými skvrnami. Klobouk 4 . Dužnina světlá. Třeň 2 .8 cm vysoký. do 0. Výskyt:červenec až říjen. dole zúžený.Čirůvka osmahlá Tricholoma ustale (Fr.

Čirůvka sírožlutá Tricholoma sulphureum (Bull. ex Fr. .) Kumm.

Okraj klobouku je nejdříve podvinutý a vločkatý. 1. ve velkém množství ve skupinách nebo kruzích v jehličnatých lesích. bílá. suchý. pokrytý odstávajícími šupinami. nejdříve klenutý a mírně vyhrblý. masitá. Barvu má sírožlutou.2-1. Jedlá Možná záměna: Čirůvka kravská Tricholoma vaccinum – nejedlá. vůně nepříjemná. Barvy sírově žluté. na vzduchu barvu nemění. Může přecházet až do olivově žluté. Lupeny jsou celkem řídké. nejdříve polokulovitý. někdy ale může být i dutý a to hlavně v dospělosti. Výtrusný prach bílý. trochu zatuchlá. chuť příjemná. Výskyt: červenec až říjen. Výskyt: září až prosinec. Na povrchu s zřetelnou vláknitou strukturou. Velmi dobrý rozlišovací znak je zápach svítiplynu. plný. mírně rýhovaně sbíhavé. . hladký. v mládí bílé. Zajímavosti : Chutí příliš nevyniká. Barvy hnědavě červené na středu nešupinatý a tmavší. Dužnina pružná. Klobouk 5-9 cm v průměru. Třeň 4-8 cm dlouhý. barvy sírožluté. holý.Klobouk 3-7 cm v průměru. jinde bledohnědý a k bázi špinavě hnědý a načervenalý. Dužnina pevná. roztroušeně. okraj podvinutý. válcovitý. válcovitý. od nížin až do hor. křehké. v bázi třeně rezavohnědá. Vůně ostrá. 0. na bázi trochu ztloustlý. velmi páchne svítiplynem. později červenohnědě skvrnité. hrbolek má intenzivnější zabarvení. Jedovatá.Čirůvka sírová Čirůvka střechovitá Tricholoma imbricatum (Fr. plný. na ostří rovné. silnější. pozor na záměnu s jedlou a chutnou Čirůvkou zelánkou. později vmáčklý. Další české jméno: . nahoře ztluštělý a bílý. později sklenutý. Barvy sírožluté. Lupeny husté. v listnatých méně často.4-1 cm tlustý.8 cm tlustý. v dospělosti plochý na středu s hrbolkem. zoubkem připojené. Výtrusný prach je bílý. jehličnaté lesy. později vlnitě zprohýbaný a hladký.) Kumm . zoubkem připojené ke třeni. hladký. Třeň 6-10 cm vysoký.

V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . .Tricholoma pseudoimbricatum Velen.

na středu s tupým hrbolem. Upřednostňuje okraje smrčin. Dužnina bílá. Třeň 3-5 cm vysoký. ve stáří vatovitě vycpaný. vrostle vláknitý. zoubkem připojené. chuť nevýrazná. Klobouk 3-8 cm v průměru.Čirůvka stříbrošedá Tricholoma argyraceum (Bull. Výskyt: září až listopad většinou hromadně a dosti hojně v jehličnatých lesích. plný. 0. ve stáří žloutnoucí. hustě vrostle vláknitý. neměnná. vysoké. barvy bílé. Barvy šedé až šedohnědé. v mládí kuželovitě zvoncovitý. stříbřitě bílé. někdy až šupinkatý a občas paprsčitě popraskaný. později plochý.5-1 cm tlustý. Jedlá Zajímavosti: méně chutná než Čirůvka zemní. později žloutnoucí. vůně moučnatá. Lupeny husté. v mládí má spojený okraj klobouku s třeněm pavučinovitým velem. válcovitý.) Gill. .

.

Barvy tmavohnědé až červenohnědé. později od báze načervenale hnědé. Čirůvka bělohnědá Tricholoma albobruneum . ve stáří lehce hnědnoucí. Barvy nejdříve bělavé. Třeň 5-12 cm vysoký.jedovatá.Čirůvka topolová Tricholoma populinum Lange Klobouk 6-12 cm v průměru. Čirůvka masitá Tricholoma pessundatum jedovatá. hladký lysý. ve stáří nahořklá Výtrusný prach bílý. Zajímavosti: Chuti nevalné. nedoporučuje se sbírat laikům. popřípadě vrb. 1-3 cm tlustý. Lze ji nalézt i poblíž osik Jedlá Možnost záměny: s jedovatými a nestravitelnými Čirůvkami. barvy bělavé. zoubkem přirostlé. Dužnina bílá. populinum (Lange) Pilát . válcovitý až mírně kyjovitý. zaoblený. ale i jednotlivě. Např. nízce vyklenutý. většinou v trsech. v zahradách i parcích. nepatrně šupinkatý.Tricholoma pessundatum var. výhradně mimo les. za vlhka mazlavý. jemně vláknitý. Výskyt: srpen až listopad v měkkých luzích pod různými druhy topolů. vůně i chuť okurkově moučná. Lupeny husté. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Upřednostňuje topoly. Vždy je nutné ověřit zda je poblíž nějaký topol nebo osika. dosti masitý.

7 cm vysoký. méně často pod smrky. jednotlivě nebo ve skupinách. výborná naložená v octě. . Jinak barvy zelenožluté až světle hnědožluté. barvy zelenohnědá. zoubkem přirostlé. dosti zprohýbaný. Jedlá. Mykolog Křížek ji sbírá v Bohuslavicích n/Úpou na místním hřbitově a další pěkné naleziště máme v lokalitě pražského mykologa ing. chuť mírná. 1 .Tricholoma equestre (L. ex Fr. vůně moučná. ex Fr. u vrcholu bělavý až zažloutlý. drobně vrostle hnědě šupinkatý. hlavně pod borovicemi. zelenožluté až žluté. v mládí polokulovitý později vyklenutý až plochý. Na Trutnovsku zatím vím o dvou lokalitách. Baiera v Jívce-Kuprovce. Třeň 5 . jehličnaté lesy. chutná. Lupeny sírově žluté.Čirůvka zelánka Tricholoma flavovirens (Pers. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .2 cm tlustý válcovitý až mírně kyjovitý. všestranně použitelná. Za vlhka je mírně slizký. Dužnina bílá. Klobouk 4-10 cm v průměru. habry a buky. Vzácně i v listnatých lesích pod osikami. Výskyt: září až listopad.) Kumm. vláknitý.) Lund.

Čirůvka zemní

Tricholoma terreum (Schaeff. ex Fr.) Kumm
Klobouk 3-7 cm v průměru, v mládí kuželovitý, ve stáří plochý s hrbolem. Nejprve plstnatý, později silně pokrytý
tmavými šupinami Barvy světle až tmavě šedé. Radiálně vláknitý.
Lupeny křehké, zoubkem připojené, zprvu bělavé pak slabě našedlé se zubatým ostřím.
Třeň 4-8 cm dlouhý, 0,7-1,5 cm tlustý, válcovitý, křehký, vláknitý, dole mírně kyjovitý, barvy bělavé až slabě
našedlé.
Dužnina křehká, bílá až slabě našedlá, vůně nevýrazná.
Výskyt: srpen až prosinec, ve velkém množství, jehličnaté lesy a jejich okraje. Upřednostňuje borovicové lesy.

Jedlá, středně chutná, i když je malá, tak je pro houbaře vítaná jejím výskytem až do zámrzu. Velmi dobrá
naložená v octě. V mládí má spojený okraj klobouku s třeněm pavučinovitým velem.
Další česká jména:
- Pozemka
- Zemka

Helmovka mléčná

Mycena galopus (Pers. ex Fr.) Kumm.
Klobouk 0,5 - 2 cm v průměru, hladký, suchý, prosvítavě rýhovaný, zvoncovitý až kuželovitý, v mládí ojíněný.
Barvy proměnlivé v různých odstínech šedi.
Lupeny připojené, vystoupavé, řídké. Barvy bílé až našedlé.
Třeň 3 - 7 cm dlouhý, 1 - 2 mm tlustý, válcovitý, na vrcholu bělavý ale směrem k bázi přechází do šedé až
červenavě hnědé barvy. Jinak je bíle štětinkatý a na omak suchý.
Dužnina po poranění roní hojně bílé mléko, hlavně v bázi třeně. Je slabě ředkvičkové vůně.
Výtrusný prach světle krémový.
Výskyt:červenec až říjen velmi hojně jednotlivě nebo ve skupinách na rozkládajících se zbytcích dřeva a na opadu
v jehličnatých i listnatých lesích.

Nejedlá, zajímavá a lehce poznatelná houba podle ronícího mléka hlavně po utržení v bázi třeně.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Mycena galopoda (Pers.) Kumm.

Helmovka mléčná var.černá

Mycena galopus var. nigra Fl.Danica

Klobouk 1-2 cm v průměru, v mládí kuželovitý, později zvoncovitý, rýhovaný, za vlhka proužkatý, matný, barvy
hnědočerné až černé.
Lupeny přirostlé, barvy šedé.
Třeň 5-10 cm vysoký, 0,2-0,3 cm tlustý, válcovitý, na bázi bíle chlupatý a po poranění roní bílé mléko.
Dužnina šedá, vůně a chuť navýrazná.
Výskyt: červenec až říjen na spadaném listí, tlejícím dřevě v lesích jehličnatých , smíšených i listnatých, na
vřesovištích a loukách.

Nejedlá
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Mycena leucogala (Cooke) Sacc.

Helmovka jehličkovitá

Mycena acicula (Schaeff. ex Fr.) Kumm
Klobouk 0,5-0,8 cm v průměru, zvoncovitý, později plochý, prosvítavě rýhovaný, barvy živě oranžově žluté až
červené.
Lupeny krátce připojené, vystoupavé, barvy bílé, později žlutavé.
Třeň 1,5-4 cm dlouhý, 0,05- 0,1 cm tlustý, prakticky žíňovitý, dole vlásenitý, často pokroucený, jemně pýřitý, barvy
oranžově až citrónově žluté.
Výtrusy neamyloidní, elipsovité, často prohnuté, 9-13 x 3-4,5 µm.
Výskyt: květen až říjen nehojně ve vlhkých lesích na rozkládajícím se dřevě, kůře a větvičkách listnáčů, ale i mezi
mechy na trouchnivějících kmenech zejména v křovinách.
Možné záměny: Kalichovka zvonečková Rickenella fibula - nejedlá

Nejedlá

Helmovka jesení

Mycena avenacea (Fr.) Quél.
Klobouk 1-1,5 cm v průměru, zvoncovitý, tupý, k vrcholu silně rýhovaný, občas popraskaný, barvy olivově žluté až
šedé, na tupém vrcholu je barvy hnědé.
Lupeny u klobouku jemně žebernaté, barvy nejdříve bělavé. Později šedavé a na ostří hnědočervené.
Třeň 2-5 cm vysoký, 0,3-0,5 cm tlustý, válcovitý, uvnitř rourkovitý, lesklý, nahoře bělavý a směrem k bázi jemně
chlupatý. Barvy stejné jako klobouk.
Výskyt: září až listopad ve skupinách na mezích, suchých loukách a pastvinách. Vcelku hojně.

Nejedlá, ale na fotografii pěkně vypadající houbička.
Další české jméno:
- Helmovka hnědobřitká

Helmovka krvavá

Mycena sanguinolenta (Alb. et. Schw. : Fr.) Kummer

Klobouk 0,7-2 cm v průměru, kuželovitý, s tmavým tupým hrbolem, téměř doprostřed prosvítavě rýhovaný, barvy
masově hnědavé.
Lupeny prořídlé, krátce zoubkem připojené, bílé, na ostří červenohnědé.
Třeň 3-7 cm vysoký, 0,5-1 mm tlustý, ve spodní polovině chloupkatý, válcovitý, na vrcholu jemně ojíněný, barvy
červenohnědé a na lomu roní kapku červené šťávy.
Dužnina vůni i chuť má slabě ředkvovou.
Výskyt:červenec až říjen, v mechatých lesích v jehličí a listí, hojně v malých skupinách.

Nejedlá, ale pro fotografa barvou přitažlivá

Helmovka leponohá

Mycena inclinata (Fr.) Quél
Klobouk 2-4 cm v průměru, kuželovitý až zvoncovitě rozložený, vždy na středu s hrbolkem, jemně proužkatý
s vlnkatým okrajem. Barvy šedohnědé až kaštanové.
Lupeny úzké, přirostlé, barvy bělavé až růžové, ve stáří našedlé.
Třeň 5-10 cm vysoký, 0,2-0,4 cm tlustý, v mládí pružný, kožovitý, tuhý, ve stáří lámavý, válcovitý, bělavě ojíněný,
dole bíle plstnatý. Barvy jinak hnědé až tmavě hnědé.
Dužnina v klobouku bělavá, ve třeni světle okrová, při poranění se měnící ve zlatožlutou, vůně a chuť moučná.
Výtrusný prach bílý
Výskyt: srpen až listopad, v listnatých lesích na dubových a bukových pařezech a padlých kmenech. Roste vždy v
hustých trsech.

Nejedlá
Možnost záměny: Helmovka tuhonohá (Mycena galericulata) – jedlá.
Zajímavosti: Inclinata znamená česky nakloněná (na základě často ohnutého třeně), proto ji v některých atlasech
najdeme pod tímto českým názvem.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Mycena galericulata var. calopus
Další česká jména:
- Helmovka nachýlená
- Helmovka nahloučená

Helmovka ojíněná

Mycena chlorinella (Lange) Singer
Klobouk 1 - 3 cm v průměru, rýhovaný, matný, ojíněný, šedý a často nepravidelný.
Lupeny šedé, velmi prořídlé, křehké a na ploše příčně žilkované.
Třeň 2 - 5 cm vysoký, 1 - 2 mm tlustý, lámavý, dutý, barvy šedohnědé, na bázi tmavší.
Dužnina celé plodnice je silně nitrózní.
Výskyt:srpen až říjen listnaté i jehličnaté lesy, v trávě, mechu i na pařezech.

Nejedlá

Helmovka pařezová

Mycena tintinnabulum (Fr.) Quél.
Klobouk 0,5-2 cm v průměru, nejdříve polokulovitý, později až široce kuželovitý s prosvítajícími lupeny a je mírně
slizký. Barvy nejdříve béžové, později šedohnědé až hnědočerné.
Lupeny široce připojené až sbíhavé. Barvy bělavé až našedlé, občas slabě narůžovělé.
Třeň 1,5-5,5 cm vysoký. 0,08-0,2 cm tlustý, válcovitý, tuhý, jemně pýřitý. Barvy u vrcholu bělavé a na bázi
hnědočerné.
Dužnina vůně nakyslé až spermatické, chuť svíravá.
Výskyt: říjen až březen v trsech na rozkládajících se pařezech listnáčů.

Nejedlá

Helmovka slizká

Mycena epipterygia (Scop. ex Fr.) SF Gray
Klobouk 1-2,5 cm v průměru, v mládí vejčitě uzavřený, později zvoncovitý až vyklenutý, okraj prosvítavě rýhovaný,
povrch slizký až lepkavý. Barvy v mládí žluté, později šedožluté, bělavé až šedohnědé.
Lupeny široce připojené, zoubkem sbíhající, řídké, barvy špinavě bílé.
Třeň 3-8 cm vysoký, 0,1-0,2 tlustý, válcovitý, slizký dole zahnutý a obrostlý bílým podhoubím. Barvy je citrónově
žluté.
Dužnina chuti mírné, vůně moučné.
Výskyt: srpen až říjen ve vlhčích mechovitých lesích ale i mimo les a na rozkládajícím se dřevě. Tvoří většinou
kolonie.

Nejedlá, ale užitečná. Rozkládá lesní hrabanku a listí.

Helmovka šedolupenná

Mycena aetites (Fr.) Quél.

5-7.1 . Dužnina – vůně kysele ovocné. hlavně v mládí a v záhybech. Lupeny šedopopelavé nebo tmavě šedohnědé. Vytrusný prach – výtrusy velké 7.Mycena stannea Fr. barvy šedé až šedohnědé.). Upřednostňuje lesy smrkové. Třeň 2. ve stáří s širokým tupým hrbolem.Klobouk 1 . nekořenující. Quél. Výskyt: ve všech lesích na travnatých a mechatých místech.5 cm vysoký. barvy sazové nebo šedohnědé.Helmovka ovocná V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Mycena umbellifera (Schaeff.5 .25 cm tlustý. válcovitý.Mycena ammoniaca (Fr.Mycena cinerea Massee &Crossl. u vrcholu světlejší.) Quél. 0. Nejedlá Další české jméno: . .3 cm v průměru.11 x 4 .6 µm. sensu Lange . .0.Mycena miserior Huijsman . koptově žíhany. na středu vždy tmavší. .

Helmovka tuhonohá Mycena galericulata (Scop. ex Fr.) SF Gray .

4 cm tlustý. husté.Klobouk 2-6 cm v průměru. chuť mírná. prosvítavě rýhovaný. v mládí zvoncovitý. Dobrá do polévek.1-0. na středu tmavší. Další česká jméno: . později plochý. Lupeny jsou široké. válcovitý. Výskyt: květen až listopad. jednotlivě nebo v trsech. vůně moučná. jemně vrásčitý. ve stáří na bázi spojené. na vrcholu s hrbolkem. 0. Dužnina je vodnatá. Barvy béžové až nahnědlé. často bočně stlačený.Helmovka zahájevá . tuhý a pružný. na kmenech a větvích odumřelých listnatých stromů ukrytých pod zemí. šedá. na bázi kořenovitě zakončený. Barvy šedobílé až šedohnědé.Helmovka tuhá . sbírají se jen kloboučky. lesklý. Jedlá. Výtrusný prach bílý. Třeň 4-8 cm dlouhý. krátce připojené. barvy bílé až našedlé. ve stáří mají růžový nádech.

Helmovka růžová Mycena rosea (Bull. .) Gramberg.

Klobouk 2 . rosea Lang. 0. Z jedů byl u ní zjištěn muskarin. Helmovka nafialovělá Mycena pearsoniana – nejedlá. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . dole často nažloutlý. válcovitý. Dužnina vodnatá. Barvy světleji růžové než je klobouk. Rozkládá opad.Helmovka narůžovělá .10 cm vysoký. Barvy světle lilákově růžové. Barvy trochu světlejší než je klobouk. řídké. Helmovka zoubkatá Mycena pelianthina – jedovatá. později rozložený s nízkým plochým hrbolem na středu. Jedovatá Možné záměny: Helmovka ředkvičková Mycena pura – jedovatá. okraj rýhovaný a prosvítavý. Další české jméno: . dosti vykrojené a zoubkem sbíhající na třeň. Na ostří jsou zubaté a střídají se krátké s dlouhými. dutý a křehký. Lupeny až 0. Tence masitý až vodnatý.0. lysý. Báze je zakončena bílými vlákny podhoubí. vůně ředkvičková.3 . Výskyt: červenec až listopad šipákové a teplomilné doubravy. ale často pokroucený. Třeň 4 . Upřednostňuje bukové lesy a vápenitou půdu.8 cm vysoké. lesklý. kyselé doubravy v listnatých lesích na surové hrabance bez rostlin.5 cm tlustý.5 cm v průměru v mládí zvoncovitý. Zajímavosti: Plodnice je vždy bez nafialovělých tónů. na středu trochu žlutavý. lysý.Mycena pura var. bílá chuť ředkvičková. hladký.

Helmovka ředkvičková Mycena pura (Fries) Quélet. .

někdy i o něco tmavší. . později rourkovitý. velmi řídké. Výskyt: červenec až listopad ve všech typech lesů. často s fialovým nádechem. Do jedné třetiny je prosvítavě rýhovaný. břichatého tvaru a jsou žilkovaně propojené.3-0. barvy stejné jako klobouk. 0. Jedovatá Zajímavosti: Dříve byla považována za jedlou.8 cm tlustý. Lupeny zoubkem přirostlé. hladký. barvy proměnlivé dle vlhkosti podnebí od špinavě růžové přes světlé fialovou k bílé se šedorůžovým nádechem. Dužnina vodnatá chuť i vůně výrazně ředkvová. nejdříve zvoncovitý. později vyklenutý.Klobouk 3-6 cm v průměru. nakonec plochý. Třeň 3-8 cm vysoký. Výtrusný prach bílý. často měkce vatovitý. jednotlivě i ve skupinách hojně na opadu. Barvu mají bílou až našedlou. válcovitý až mírně kyjovitý.

) P. Klobouk 1-3 cm v průměru. na bázi s tuhými chlupy. hladký. . Na lomu vylučuje šafránově zbarvenou tekutinu.1-0. kuželovitý nebo vyklenutý. 0. barvy bílé.3 cm tlustý. Kumm. ochuzených kyselých nížinných bučinách. Výtrusný prach světle krémový. Helmovka krvavá Mycena sanguinolenta – nejedlá. barvy hnědošedé se světlejším okrajem který bývá někdy šafránově skvrnitý. Lupeny krátce připojené. zbarvující se oranžově. jakoby pomoučený. Výskyt: srpen až říjen na opadu v kyselých květnatých bučinách. Bývá však dosti často napadena plísní Houbášem hnědým Spinellus fusiger. horských jedlobučinách ale i na starých padlých mechem porostlých smrkových kmenech. Zajímavosti: Způsobuje rozklad bukových větviček. Nalezena byla i v Japonsku. Třeň 5-12 cm vysoký. Nejedlá Možné záměny: Helmovka krvonohá Mycena haematopus – nejedlá.Helmovka šafránová Mycena crocata (Schrad. ex Fr.

Třeň 3 .5 cm vysoký. Lupeny připojené.0.1 . někdy ve stáří až plochý. směrem k bázi žlutohnědé.k třeni připojené. Ostří je barvy oranžové. Kühner sensu auct. občas mající olivový nádech. Barvy šedohnědé až světle hnědé.Mycena elegans(Pers. později okrově žluté a ve stáří až světle šedohnědé.2 cm v průměru.). na okraji je však žlutá až oranžová. . hladký.Helmovka úhledná V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Nejedlá Další česká jména: . později vyklenutý.Helmovka zlatobřitá . Upřednostňuje smrky a borovice a vyšší polohy.2 cm tlustý. Někdy mající oranžový nádech.5 . válcovitý. břichaté.Helmovka zlatolemá Mycena aurantiomarginata (Fr. v mládí ojíněný. Barvy v mládí šedooranžové. šedohnědé až světle olivově hnědé. hygrofánní a hladký. Výskyt: červenec až říjen na jehličí v jehličnatých lesích. v mládí zvoncovitý. Klobouk 0. Barvy v horní části bělavé až nahnědlé.) Quél. 0. střídavé.

.Hlíva olivová Omphalotus olearius (DC.) Sing. ex Fr.

oranžové až oranžově hnědé. Výskyt:červenec až říjen v trsech.Pleurotus olearius (DC. Jedovatá.5 cm tlustý. pružná. Lupeny sbíhavé.5 . chuť mírná.) Gill. ex Fr. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . žlutá. později nálevkovitý. vůně slabě nepříjemná.Klobouk 4 .14 cm vysoký. husté. barvy žluté až oranžové. málo kdy i jednotlivě na pařezech dubů. Dužnina tuhá.15 cm v průměru. Okraj dlouho podvinutý. . vláknitý. řidčeji i jiných listnáčů pouze v teplých oblastech. 0. Třeň 5 . často výstředný. na bázi mírně ztenčený. válcovitý. Barvy oranžově žluté. barvy žlutooranžové až žlutohnědé.2. kaštanovníků. v mládí vyklenutý. ale diky svému jasnému vybarvení téměř nezaměnitelná.

.

vůně nitrózní. Výtrusný prach bleděkrémový. zpočátku zvoncovitý. ve stáří se zdviženým okrajem. Výskyt:červen až září na odumřelém dřevě listnáčů. posléze s růžovým nádechem. Nejedlá . válcovitý.7 cm dlouhý. hedvábitě lesklý. ve spodní části bíle plstnatý. 1.4 cm v průměru. rýhovaný zhruba do 3/4. Lupeny bělavé.3 mm tlustý. matný. Dužnina vodnatě hnědá. Třeň 3 . bělavý až okrověhnědý. v suchém stavu bělavá. dutý. Klobouk 1 .Helmovka žlutolouhová Mycena luteoalkalina Sing.5 . suchý. nažloutlý. hladký. chuti nitrózní až ředkvové. ve středu tmavší.

Kalichovka Swartzova Rickenella swartzii (Fr.) Kuyper. .

Lupeny široké. Výskyt: od července do října v řídkých skupinkách v mechu na loukách i v lesích. prořídlé a sbíhavé. uprostřed hnědý a nahoře fialový. střed temně fialové barvy okraj hnědý. trojbarvý. 0. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .Klobouk 4-10 mm v průměru. dole žlutý. tvaru nálevkovitého. paprsčitě tmavě proužkatý a mající široký zvlněný bledý lem. Dužnina průsvitně fialově hnědá bez vůně. velmi drobná a snadno přehlídnutelná houbička. Nejedlá.) Raith . barvy bílé až smetanové. Třeň 4-5 cm dlouhý.1 cm tlustý.Rickenella setipes (Fr.

.

Výskyt:březen až listopad na ztrouchnivělých starých mechatých pařezech nebo kmenech výhradně jehličnanů.2 mm tlustý. uprostřed vmáčklý. řídké. Dužnina bez zvláštní vůně. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Třeň 1 . Klobouk průměr 1 . Lupeny dlouze sbíhavé. Další české jméno: .Špičička zvonečková . ale je to hezká okrasa lesa. pružně blanitý.2 cm dlouhý.2 cm. 1 . široce zvoncovitý.Kalichovka zvonečková Xeromphalina campanella (Fr. žlutohnědý až rezavě hnědý. okraj rýhovaný. barvy světle žluté. chuti mírné.Omphalina campanella Fr. živě hnědožlutý až krásně oranžově žlutý. četnými žilkami příčně spojené. Nejedlá. Výtrusný prach bílý. tenký. většinou fajfkově zahnutý. zvláště smrků.) Maire Plodnice vyrůstají většinou v trsech ve velkém množství. Hlavně v podhorských a horských oblastech.

.

Laccaria amethystina Cooke . hojně v listnatých i jehličnatých lesích.4-0. Chuť i vůně je nevýrazná. řídké. později plochý až nálevkovitý podvinutý. starší jsou často zkadeřené. válcovitý. Klobouk 2-5 cm v průměru. Dužnina nejdříve nafialovělá. celý světle fialový s bílými podálnými vlákny.8 cm tlustý. v mládí vyklenutý. Výtrusný prach je bílý Výskyt:červen až listopad. Třeň 4-8-cm vysoký. Asi se každý bojí její fialové barvy.Lakovka ametystová Laccaria amethystea (Bull. za sucha zesvětlá.) Murill. Za vlhka je barvy fialové. široké. ale i v zahradách a parcích ve kterých rostou lesní stromy.8 cm. někdy vmáčklý. v mládí plstnatý. 0. později olysávající. Lupeny jsou vysoké 0. široce připojené. to znamená že je ve svém zbarvení dosti proměnlivý. Barvy v mládí fialové. Je hygrofánní. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . v dospělosti světlejší. často pokřivený. Zajímavosti: Houbaři opomíjená. Záleží to na počasí. Jedlá.3-0. přesto všestranně použitelná houba do směsí. později narůžovělá až bledě hnědá.

Lakovka obecná Laccaria laccata (Scop.:Fr.) Cooke .

Klobouk 2-6 cm v průměru. vůně nápadná až kořenitá. později vtlačený a pomoučený. Výskyt:červen až listopad hojně v travnatých i jehličnatých lesích a také v křovinách. vláknitý. Další české jméno: .2-0. chuti mírné. Upřednostňuje vlhkou půdu. zoubkem připojené. Třeň 2-6 cm vysoký. sbíhavé. Dužnina křehká. jemně šupinkatý nebo sametový. barvy narůžovělé. tlusté.6 cm tlustý. ve stáří bělavě poprášené výtrusným prachem. sbírají se kloboučky hlavně do polévek a nebo do směsi. okraj často zubatý. Výtrusný prach bílý. barvy růžové až masově růžové. 0. Jedlá. ve stáří dutý. v mládí sklenutý a lysý. Barvy má v různých odstínech růžové nebo červenohnědé. barvy hnědě načervenalé. za sucha bledne do okrově krémové.Lakovka laková . Lupeny řídké.

.

tenkomasý. Výskyt: červenec až říjen. barvy oranžově hnědé.) Pat. Jedlá . podélně vláknitý až rýhovaný. Dužnina vodnatá. tuhý. barvy masově červené. barvy světle masově červené. Třeň válcovitý. okraj rýhovaný. často zvlněné. v dospělosti drobně vločkatý. roztroušeně mezi rašeliníkem. chuť nenápadná. prosvítavý. někdy zakroucený.Lakovka statná Laccaria proxima (Boud. neměnná. ve stáří bíle poprášené. Výtrusný prach bílý. barvy jako má klobouk. kuželovitý. vysoké. Klobouk až 7 cm v průměru. ve stáří vatovitě vycpaný. připojené nebo mírně sbíhavé. nejdříve plný. Lupeny prořídlé. vůně nenápadná.

Jedlá. 0. husté. na veškeré kuchyňské úpravy vhodná. ve velkých trsech. na okraji o něco světlejší. hladký. bílá. Výtrusný prach bílý. ale již méně v prosvětlených lesích. Další české jméno: . okraj podvinutý. dvorech.Orton. Třeň 2.4-1. stářím však šednou. vůně slabě moučná. lysý. Barvy bělavé. Dužnina pružná.) PD.5 cm tlustý. neměnná. nejdříve polokulovitý později zvlněný. Výskyt: červenec až prosinec. barvy bělavé. na holé zemi v zahradách.5-10 cm vysoký. plný. srostlý společně s dalšími třeni ve společnou hlízovitou bázi. Klobouk 2-10 cm v průměru.Líha klubčitá Lyophyllum fumosum (Pers. často nepravidelný. chuť lahodná.Čirůvka klubčitá . válcovitý. Lupeny zoubkem připojené až krátce sbíhavé. krémové až nahnědlé. široké. Barvy tmavě šedohnědé.: Fr.

) Sing. .: Fr.Líha srostlá Lyophyllum connatum (Schum.

bělavý. hlavně ve třeni. Jedovatá i když byla dříve uváděna jako jedlá. chuť i vůně slabě moučná. hlavně podél cest. Lupeny husté. Byly v ní nalezeny dvě toxické látky. Výskyt:srpen až listopad dosti hojně ve všech lesích.2 cm tlustý. krátce sbíhající na třeň. které nezpůsobují přímou otravu.10 cm v průměru v mládí sklenutý s podvinutým okrajem. Dužnina dosti tuhá. bílý až našedlý.Klobouk 3 . většinou v trsech. Barvy bělavé. Častým používáním ale mohou vyvolat rakovinné bujení. 1 . v dospělosti plochý s ostrým okrajem. bělavá. které jsou na bázi srostlé. Třeň 4 . .12 cm vysoký. ojíněný. pevný. hladký.

. husté. příjemné chuti. Lupeny bílé. Třeň bílý.) Kühner Klobouk průměr asi 2 cm. šupinatě plstnatý. Nejedlý. přirostlý šikmo k okraji klobouku. Výtrusný prach bílý Výskyt:listopad až únor na tenkých větvích různých jehličnanů. tak je na něho v lese hezký pohled. bez pachu. úzké. zejména borovic. v mládí čistě bílý. krátký. hnědočervený. tence masitý s gumovitou stažitelnou pokožkou. ale když již roste málo hub. Dužnina bílá. zavalitý. Později je okrouhlý. nesouměrně ledvinovitý s úzce podvinutým okrajem.Pařezník jemný Panellus mitis (Pers.

.

na živých i mrtvých kmenech listnáčů. buků a javorů. někdy až plochý.Pařezník pozdní Panellus serotinus (Schrad. Třeň 0. Upřednostňuje vlhká místa. postranní. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . škeblovitý.) Kühner Klobouk 3 . vůně slabě houbová. kuželovitý.5 cm dlouhý. barvy krémové.Sarcomyxa serotina ( Hofmann ex Fr. ale méně chutný.Hlíva pozdní . vidlené.1 cm tlustý. ex Fr. 0. Jedlý.: Fr. okraj zvlněný. která ve stáří přechází v kalně hnědou.1. Karst.Hohenbuehelia serotina (Pers. na žlutě okrovém podkladě tmavě šupinkatý. Výskyt: červenec až prosinec.Pleurotus serotinus ( Schrad.5 . ex Fr. chuť mírná až slaně nahořklá.) Singer . olší. za vlhka slizký. zejména vrb. Lupeny husté. jindy v podobě vějíře.8 . Výtrusný prach bílý. ostře od třeně ohraničené. Dužnina nažloutlá. barvy olivové.12 cm v průměru.) P.) Kumm . Další české jméno: . krátce sbíhavé. Staré plodnice lze zaměnit s hlívou ústřičnou. za sucha jemně plstnatý až vláknitě šupinkatý.

.

okrově hnědý. Další česká jména: . Za vlhka prosvítavě rýhovaný. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . ex Fr.:Fr. Třeň 3 . Lupeny připojené až zoubkem sbíhající. Najdeme ji i v rašeliníku.) Kumm.Penízovka hustolistá .Gymnopus driophilus (Bull. oranžově hnědý. bělavý. husté úzké.Penízovka dubová Collybia dryophila (Bull. Klobouk 1 . Výskyt: květen až listopad jednotlivě nebo ve skupinách na opadu a humusu v listnatých lesích. lysý. na okraji světlejší. bílé nebo krémové. Jedlá. 1 . na bázi okrově hnědý. vyklenutý až plochý. že v lupenech je většinou velké množství broučků.Penízovka vláhomilná . které musíme vyklepat nebo vyfoukat.6 cm v průměru. Nevýhodou je .12 cm vysoký.) Murr. Vzácněji pod jehličnany nebo na tlejícím dřevě. válcovitý. velmi hojná sbíraná pro svůj brzký výskyt a taktéž v listopadu kdy je jiných hub málo.5 mm tlustý.

Penízovka hřebílkatá Collybia peronata (Bolt.) Sing. .

Výskyt: červenec až listopad na opadu v listnatých i jehličnatých lesích ale i na travnatých loukách mimo les. prořídlé. Okraj má v mládí jemně zoubkovaný. Nejedlá Zajímavosti: Podhoubí mývá dvojí barvu.:Fr. chlupatý. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . v mládí polokulovitě sklenutý. barvu nahnědle žlutavou.). Dužnina je tuhá. velmi dobře rozkládá listy na humus. vejčité až zašpičatělé. vůni slabou jemně houbovou. Výtrusný prach je bílý Výtrusy jsou bezbarvé. Lupeny volné.Collybia peronata (Bolt. tenké. lysý.) Antonín .Gymnopus peronatus Bolt. válcovitý nebo mírně kuželovitě nahoře ztenčený. na bázi odstále štětinatý. dubohabrových hájích. hladké.Klobouk 2-6 cm v průměru.) Kumm. Barvu má žlutohnědou až oranžově hnědou. Kumm. ve stáří různě zprohýbaný a někdy i zdvižený Barvu má žlutohnědou a někdy až narůžověle hnědou.3-0.Špička hřebílkatá Penízovka kuželovitá Collybia asema (Fr. radiálně vrásčitý. velikost 6-9 x 3-4 µm. ex Fr. Mezi lupeny bývají četné nestejně dlouhé lupénky Třeň 3-8 cm vysoký. 0. které zde uvádím jako synonymum. později plochý. buď je bílé nebo žluté. dosti tenký často mající nízký plochý hrbol. barvy žlutavé. a byla zařazována mezi špičky.: Fr. Další české jméno: . . V některé starší literatuře ji dělí na dva druhy. ochuzených nížinných kyselých květnatých bučinách. ve třeni světle sírově nažloutlou.Marasmius urens Fr. . ve stáří žlutohnědé a poprášené bílým výtrusným prachem. .) Fr.8 cm tlustý.Marasmius peronatus (Bolt. má chuť hořkou až palčivou.

na ostří pilovité. husté. barvy bělavé. za sucha výrazně vybledávající do našedlé. hladký.:Fr. chuť i vůně nevýrazná. směsí i k nakládání. Dužnina bělavá až vodnatě hnědavá. asema (Fr. barvy šedé. na bázi tmavnoucí do šedohněda. lysý.Klobouk 3-6 cm v průměru. za vlhka barvy šedě olivové až hnědošedé.Rhodocollybia butyracea f.4-1 cm tlustý. Třeň 4-8 cm vysoký. Výskyt: červen až listopad velmi hojně ve skupinách i jednotlivě ve všech lesích. Sbíráme pouze kloboučky. na temeni vždy tmavší. vhodná do polévek. vyklenutý až plochý s hrbolkem. ve stáří dutý a tuhý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . někdy krátce připojené. jemně plstnatý. 0. Lupeny volné. značně hygrofánní. válcovitý s kyjovitou bází.) Antonín . Jedlá.

) Kumm. .: Fr.Penízovka máslová Collybia butyracea (Bull.

za sucha hnědý až červenohnědý. butyracea (Bull.Collybia asema . ve stáří okrový až kožově hnědý. Okraj podvinutý a slabě rýhovaný.Agaricus butyraceus Bull. . 0.Collybia butyracea var. Třeň 3-5 cm vysoký.) Quél. bříz. husté. hygrofánní.jedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Lupeny volně připojené.) Lennox . kde ji najdeme nejčastěji. Upřednostňuje však jehličnany jako jsou smrky a modříny. Barvy červenavě hnědé až okrové. sklenutý. na bází ztlustlý a bíle vlnatý. v lesích alejích a parcích na chudých půdách.5-1 cm tlustý.: Fr.Klobouk 3-7 cm v průměru. . Výskyt: červen až listopad na hrubých odpadech listnatých stromů dubů. buků. za vlhka lepkavý. tuhý. Jedlá Možnost záměny: Penízovka kuželovitá .Rhodocollybia butyracea f.Rhodocollybia butyracea (Bull. bělavé. butyracea . vůně slabě zatuchlá. Dužnina bělavé až nažloutlá. později rozložený.: Fr. hladký.

Barvybledě okrové nebo šedavě hnědé. pod kloboukem bělavé. tuhý.) Singer . chuti mírné. Třeň 3-6 cm dlouhý. Výskyt: duben až červen.Strobilurus tenacellus (Pers. Barvy okrově až červenavě hnědé. Vyrůstá z borových šišek které jsou pod zemí. dlouze kořenuje jako chlupatý provázek. Výtrusný prach bílý. pevný.5 cm v průměru. za vlhka prosvítavý.Collybia tenacella (Pers. Lupeny husté. 0. Jedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . holý.) Fr. . Dužnina tenká bělavá. za mládí bělavé až našedlé.2 cm tlustý. bez vůně.Penízovka borová . později krémové.15-0. můžeme ji však najít v malém množství i v dalších měsících v borových lesích.Pseudohiatula conigena Další české jméno: . později plochý.Penízovka provázková Strobilurus stephanocystis (Hora) Singer Klobouk až 2. v mládí polokulovitý. hladký.

Penízovka rašeliníková Tephrocybe palustris (Peck) Donk .

prořídlé. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Klobouk 2 . v mládí polokulovitý.2. chuť i vůně okurkově moučná. tak je světlejší.3 mm tlustý. barvy bělavé. Výtrusný prach bílý. pokud je suchý. okraj jemně ojíněný. v mládí barvy sazové.Omphalia leucomyosotis Cooke et. Ve stáří je spíše vmáčklý. . Je velmi křehký. vykrojené.září na živých kobercích rašeliníku většinou ve skupinách.5 cm v průměru. Je jemně vláknitý a na bázi přirůstá k rašeliníku pavučincovitými hyfami. někdy až bělavý. vysoké. barvy nahnědlé až sazové. Je velmi hygrofánní a až do středu prosvítají lupeny. 1 . později vyklenutý s občasným hrbolkem na středu. Lupeny jsou krátce přirostlé. později bledě hnědožlutavé. křehký a velmi štíhlý.Barvu má hnědou nebo hnědožlutou. ve stáří olysající. .Lyophyllum palustre (Peck) Sing. Výskyt: červen . Sm. Dužnina skoro bezbarvá. Třeň až 11 cm vysoký.

ex Fr. .Penízovka sametonohá Flammulina velutipes (Curt.) Sing.

ale pro nepatrný výnos plodnic je hospodářsky bezvýznamná. Dá se snadno pěstovat. 2.5 cm široký. Výtrusný prach bílý. později světle žlutavé. na okraji slabě rýhovaný. dole červený až červenohnědý a jemně sametový. Dužnina žlutavá. Třeň nahoře světlý. bez prstenu. Výskyt: říjen až duben v trsech na pařezech a bázi listnáčů.Penízovka zimní . Jedlá . V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Klobouk sklenutý až plochý. kaštanově hnědý.Plamenečka sametonohá . Lupeny bílé. slabě lepkavý. jemné chuti a příjemné vůně.v chladném zimním období při svém bohatém výskytu poskytuje chutné pokrmy. řidčeji na jehličnatém dřevě. především buků.Sametonožka . dosti řídké.

.

bílé až krémově žluté. někdy rezavě skvrnité. někdy bývá bělavý. pružný. pak rozložený a někdy vyhrblý. tuhý. na ostří jemně brvité. Dužnina tuhá. často kořenující. Lupeny připojené. vyklenutý.Penízovka skvrnitá Collybia maculata (Alb. někdy i zmáčklý. Výskyt: srpen až listopad v trsech. Barvy je světle hnědé. vůně dřevitá. ex Fr. . hladký. pak nahnědlá. ve stáří skvrnitý. Dužnina chuti mírné. Jinak je po celé délce hustě bíle vločkatý a dutý. válcovitý.Penízovka skvrnatá Penízovka splývavá Collybia conflulens (Pers. nízce zvoncovitý. Třeň tenký. pružně masitý. chuť více či méně hořká až trpká. vláknitá.12 cm vysoký. Výtrusný prach bílý. Barvy bělavé. vůně bez zvláštního pachu. 1 . za vlhka masově nahnědlý. tenký. v mládí s podvinutým okrajem. Výtrusný prach krémově oranžový.4 cm v průměru. Nejedlá Další české jméno: . na kyselých půdách bohatých na humus. Lupeny velmi husté.) Kumm Klobouk 2 . jehličnaté i listnaté lesy. k třeni zoubkem přirostlé. Třeň 6 .5 cm tlustý. et Schw. Klobouk 4 . houževnatá. barvy bílé až krémové. nízké. často zploštělý nebo s podélným žlábkem odbarvený s rezavými skvrnami.) Quél. lysý. ex Fr. husté.2. pružná.10 cm v průměru. barvy bledě kožové až hnědavý. vláknitý. tuhý. ostří zoubkaté. na bázi obalený bílým myceliem na kterém je přichyceno jehličí a listy. nízké.

Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .Gymnopus conflulens (Pers.:Fr.) Antonín .Výskyt: červen až říjen ve velkých trsech ve vrstvě tlejícího listí a jehličí.

0. Je to velmi proměnný druh dle prostředí ve kterém se vyskytuje. Prakticky je to odrůda od Penízovky dubové Collybia dryophila a názvy mívá různé. Miller Klobouk 2-5 cm v průměru. exculpta (Fr. smíšených ale i mimo les na tlejícím dřevě a hrubém opadu listnáčů. funicularis (Fr. hladký. .) Quél. . za sucha až načervenale žluté.K.) Vilgalys & O. Penízovka splývavá Collybia confluens – nejedlá. žluté až sírově žluté. Výskyt: duben až říjen v lesích listnatých. Já osobně ji bez problémů konzumuji. Špička obecná Marasmius oreades – jedlá. Jedlá Možnost záměny: Penízovka dubová Collybia dryophila – jedlá. Penízovka vodnatá Collybia funicularis – jedlá. . v mládí sklenutý.Penízovka žlutolupenná .Collybia luteifolia Gill.) Konrad & Maubl. barvy červenohnědé až skoro černohnědé. okraj světle žlutavý.) Rea Další česká jména: .2-0.) Antonín & Noordel.Marasmius exculptus (Fr.Penízovka srostlá Collybia ocior (Pers.Collybia exsculpta (Fr. succinea (Fr.Gymnopus ocior (Pers. .5 cm tlustý. Zajímavosti: V některých atlasech ale i na internetu uváděna jako nejedlá. oranžově hnědé až červenorezavé. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . barvy nažloutlé.Collybia extuberans (Fr. Najdeme ji i v jehličnatých rašelinných lesích na ztrouchnivělých pařezech nebo v jejich blízkosti. prohnutý. hladký. .) Quél.Collybia dryophila ssp.Collybia extuberans var.Collybia succinea (Fr.) Konrad . . . barvy žluté. Lupeny husté. Třeň 4-6 cm vysoký.) Quél. později rozložený. podle toho v jakém prostředí byla nalezena a jak ji autor popsal.) Gill.Collybia dryophila ssp. Penízovka alpská Gymnopus alpinus – jedlá.Penízovka rýhovaná .

5 . .) Kumm .2. ex Fr. Nemám vyzkoušeno. tlusté. ex Fr.) Sing. jednotlivě nebo ve skupinách na rozkládajících se kořenech a pařezech v listnatých i jehličnatých lesích. U vrcholu je jemně vločkatý a na bázi má silné myceliové provazce. Je nevalné chuti. kde ji doporučují na řízky. světle šedohnědý. radiálně vláknitý.Oudemansiella platyphylla (Pers. polokulovitý až vyklenutý.) Kotl. barvy šedohnědé nebo olivově hnědé.15 cm vysoký. Četl jsem recept. chuť mírná. bílé. ale pokud je nahořklá může zkazit i dobrou smaženici. & Pouzar Klobouk 5 .15 cm v průměru. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .říjen hojně. někdy až nahořklá Výtrusný prach bílý. Třeň 6 . široce připojené zoubkem až krátce sbíhavé. Občas ji použiji do směsi. .Collybia platyphylla (Pers. podélně výrazně vláknitě rýhovaný. válcovitý. Výskyt:květen . Na ostří jsou zoubkaté.Penízovka širokolupenná Megacollybia platyphylla (Pers.Tricholomopsis platyphylla (Pers. Lupeny jsou široce připojené. Ke sběru nedoporučuji. Dužnina bílá. velmi široké.) Moser. 1. Nejedlá i když v některých atlasech je uváděna jako jedlá.:Fr. vůně zemitá.5 cm tlustý. ve stáří plochý.

.

Penízovka spáleništní . hladký. vůně moučně zatuchlá. Další česká jména: .Collybia carbonaria (Velen.Lyophyllum atratum var. Za sucha je barvy okrově hnědé. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .). 0. za vlhka barvy tmavě okrově hnědé s černohnědým středem.Omphalia carbonaria Velen.Penízovka uhlová .5 cm tlustý. Lange . poměrně řídké. rýhovaný. . Moser . Třeň 3-5 cm vysoký.). Donk .3-0.5 cm v průměru.). Vrchní část je bíle ojíněná. Dužnina barvy smetanové. sphaerosporum (Kühner & Romagn.Tephrocybe carbonaria (Velen. barvy kožově až tmavě hnědé. M.Lyophyllum carbonarium (Velen.5-2.). válcovitý. Lange & Sivertsen . Lupeny jsou zoubkem sbíhavé. Orton .Penízovka uhelná Tephrocybe anthracophila (Lasch) Orton Klobouk 1. barvy bělavě smetanové až kožově hnědé. Výskyt: červen až říjen na spáleništích.Lyophyllum sphaerosporum Kühner & Romagn.Lyophyllum anthracophilum (Lasch) M.

Penízovka vřetenonohá Collybia fusipes (Bull.) Quél. .

Nejedlá. rezavě skvrnitý.8-2 cm tlustý. barvy tmavě červenohnědé až rezavě hnědé. 0. později masové. plný. většinou v trsech. Třeň 5-11 cm vysoký. často rozpraskaný. suchý. holý. Nyní je považována za nejedlou až mírně jedovatou. Výskyt: červen až říjen. polokulovitý později plochý s nerovným okrajem. Zajímavosti: ač byla dříve považována za jedlou. v dolní části vřetenovitě ztlustlý a pak ztenčeně kořenovitě zakončený. na řezu barvu nemění.:Fr.) SF Gray . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . červeně skvrnité. Upřednostňuje především duby a teplejší oblasti. Barvy bělavé. přirostlé až volné. Barvy červenohnědé.Gymnopus fusipes (Bull. Výtrusný prach je bílý. ostří brvité. hladký.Klobouk 3-8 cm v průměru. listnaté lesy. protože po snědení starších plodnic a třeňů mohou nastat zdravotní potíže. Ve stáří je vatovitě vycpaný. chuť i vůně nevýrazná. rýhovaný. Dužnina bělavá až krémová. Lupeny vysoké. na pařezech a odumřelých kořenech listnatých stromů. háje a stromořadí. prořídlé.

Dužnina šedohnědá. F. Třeň barvy našedlé od výtrusů bíle poprášený. světle hnědý. Lupeny silné. Gray . v listnatých lesích a alejích kde je chudá půda na humus.Nyctalis asterophora Fr. Výtrusný prach bílý.Asterophora lycoperdoides (Bull. ojíněný.Rovetka pýchavkovitá Nyctalis lycoperdoides (Bull. kulovitý.) Ditmar ex S. někdy scházejí. nebo ryzcích. Singer Klobouk 5 . hlavně černající . Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .). .15 mm v průměru. málo vyvinuté. Výskyt: podzim na rozkládajících se holubinkách.

.

Jedlá.) Höhn. polokulovitý až vyklenutý. Klobouk 2 . Další české jméno: . většinou bílý.Slizečka porcelánová Oudemansiella mucida (Schrad. barvy bílé.8 cm v průměru. Podhoubí produkuje mucidin. barvy bílé až krémové. velmi slizký. Vzácněji ji najdeme na habrech a kmenech dubů. Prsten je blanitý. na bázi však světle šedohnědý a celý slizký. zejména buků. Třeň 3 . který je obsažený v léku Mucidermin proti kožním mykózám. ex Fr.8 mm tlustý. nepříliš hojně. 2 .Slizečka slizká . velice nápadná zbarvením a slizkostí. v trsech někdy i jednotlivě. Výskyt: červenec až prosinec.8 cm vysoký. válcovitý s bází kyjovitou. slizký. za vlhka průsvitný. ale může být až bledě šedý se středem někdy světle okrovým. na živých i odumřelých kmenech i pařezech listnatých stromů. Barvy je bělavé. Lupeny jsou široce připojené.

.

Výskyt: září a říjen v jehličnatých lesích. hojně .Strmělka číškovitá Pseudoclitocybe cyathiformis (Bull.5 . za vlhka kávově až čokoládově hnědý. . V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Třeň 5 .) Quél. válcovitý. světle šedohnědé až hnědé.1 cm tlustý.Cantharellula cyathiformis Sing . na bázi obvykle kyjovitý. za sucha šedohnědý. Lupeny sbíhavé.) Singer Klobouk 5. nálevkovitý s podvinutým okrajem.10 cm v průměru.Clitocybe cyathiformis (Bull. jemně bělavě plstnatý. podél cest na travnatých místech. jednotlivě nebo ve skupinách. husté. lesklý hygrofánní.10 cm vysoký. ex Fr. Nejedlá i když já ji sbírám a používám do směsí a k nakládání již řadu let. 0. barvy klobouku. v kopřivách i na jiných rudelárních místech.

.

.

na bázi tuhý.) Harmaja. ex Fr. v listnatých i jehličnatých lesích.5 . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Je masitý. barvy šedé a na povrchu ojíněný.: Fr. zejména tam. obalený substrátem. Barvy bělošedé. později plochý a okraj často zvlněný. zahradách parcích.15 cm v průměru nejdříve vyklenutý s podvinutým okrajem. chuti nevalné pouze doporučuji pár kousků použít do směsi.Strmělka mlženka Clitocybe nebularis (Batsch. bíle plstnatý. vůně intenzívně nasládlá. Jedlá.10 cm vysoký a 1.Lepista (Batsch. kde je substrát bohatý na dusík. Klobouk 8 . Mladé plodnice naložené v octě jsou chutné.2. barvy bílé ale brzy jsou žlutě krémové.5 cm tlustý. Lupeny široce připojené až sbíhavé. chuť kyselá. husté. . Výtrusný prach je bílý. Výskyt: září až listopad velmi hojně v čarodějných kruzích nebo řadách . Třeň 5 . moučnatá někdy až nahořklá. od dužniny klobouku lehce oddělitelné. kyjovitý.) Kumm. Dužnina bílá.

ex Fr. holý. Upřednostňuje chudší půdy. hladký. chuť a vůně jsou nevýrazné ale příjemné. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . 0. Lupeny jsou husté. Okraj má rýhovaný a ve stáří zvlněný.5-5 cm vysoký. Klobouk 4-8 cm v průměru. nízké. hladký. Výtrusný prach je bílý. válcovitý. později krémové. tenký a slabě masitý.) Kummer. vždy na středu se zřetelným hrbolem. Třeň 2. plný.) Quél. na třeň daleko sbíhavé. časem vybledávající. Jedlá.Strmělka nálevkovitá Clitocybe infundibuliformis (Schaeff. v mechu a na lesních loukách.Clitocybe gibba (Pers.3-1 cm tlustý.: Fr. v dospělosti nálevkovitý. Barvy okrově žluté až červenohnědé. použít do směsí a je potřeba delší tepelná úprava. za mlada sklenutý. někdy mírně kyjovitý a ve stáří bývá vycpaný vatovitě. neměnná. Barvy téměř bílé. . Výskyt: červenec až říjen v početných skupinách v listnatých i jehličnatých lesích. brzy však plochý a vmáčklý. holý. na báti je plstnatý Dužnina bílá.

4 cm dlouhý. Dužnina bílá.5 cm v průměru. chuť nahořklá. vláknitý. vůně moučně ploštičná. Výskyt: jaro. Výtrusný prach bílý. Třeň 3 . bílé.) Kumm. červenohnědý. Lupeny husté. Nejedlá . sbíhavé. jemně šupinatý až popraskaný. tenký. při okrajích lesů. skořicově červenohnědý až cihlový. ale někdy i v jehličnatých lesích. později slabě nažloutlé. Klobouk 3 . léto na pastvinách.Strmělka štěničná Clitocybe sinopica (Fr. tuhá. nálevkovitý.

5-5 cm v průměru.3-0.) Kumm. husté. později plochý. záhy však nálevkovitý. hladké.Strmělka blahovonná . Lupeny široce připojené. válcovitý a hladký. třeba i jedovatou strmělkou.Strmělka vonná Clitocybe fragrans (With. V listnatých i jehličnatých lesích.8 cm tlustý. Upřednostňuje bohatší půdy.5-6. Zajímavosti: Ke sběru se nedoporučuje pro možnost záměny s jinou. Strmělka nepatrná Clitocybe obsoleta – jedlá. barvy béžové až krémové. Při vysychání přechází až do bělava. Barvy na středu béžově hnědé až červenohnědé okraj však podstatně světlejší.). Harmaja Další české jméno: . Klobouk 1. Třeň 2. hladký a hygrofánní. olšiny a vlhké místa. 0. Barvu má špinavě hnědou. Jedlá Možné záměny: Strmělka libovonná Clitocybe suaveolens – jedlá. na bázi bíle plstnatý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . často dole zahnutý.Lepista fragrans (With. na středu zůstává tmavší. nejdříve mírně vyklenutý. dutý a elastický.5 vysoký. za vlhkého počasí zřetelně rýhovaný.5 x 3-4 µm velké. Výtrusný prach – výtrusy elipsoidní. 6-8. Dužnina je vůně anýzové a chuť má nevýraznou. někdy až sbíhavé. Výskyt: květen až listopad v opadu mechu ale též v trávě. někdy ji najdeme i mimo les.

nahoře nažloutlý směrem dolů žlutý. Další česká jména: . chuť mírně svíravá.7 cm vysoký. Nejedlá.Čirůvka červenožlutá . vyklenutý až plochý. válcovitý. Já osobně ji sbírám nejraději k nakládání do octa ale používám ji i do směsí již po řadu let. Údajně má způsobovat zdravotní potíže. Lupeny široce až zoubkem přirostlé zlatožluté.Šafránka červenožlutá Tricholomopsis rutilans (Schaeff. Výskyt: červen až listopad jednotlivě nebo v trsech na rozkládajících se pařezech jehličnanů zejména borovic a smrků.2 cm tlustý. ex Fr.15 cm v průměru. jemně fialově červeně šupinkatý až plstnatý.) Sing. Třeň 3 . ve stáří rozpraskává.Čirůvka šafránka . vůně nenápadná až nakyslá. Vyrůstá i v suchých obdobích.aniž bych nějaké potíže pociťoval. na žlutém podkladě červenofialově šupinkatý. 0. Dužnina nažloutlá až žlutá. Klobouk 4 . v některých atlasech uváděna jako jedlá.5 .

.

Barvy u vrcholu bílé. barvy bílé až světle okrové.5-1 cm tlustý. :Fr.) Fr. Třeň 10-20 cm vysoký. dolů přechází do světle šedohnědé až okrově hnědé. Klobouk 3-15 cm v průměru. světle hnědé až šedohnědé.Collybia radicata Relhan . válcovitý. Další česká jména: . velmi slizký a radiálně vrásčitý.Slizečka ocasatá Xerula radicata (Rehlan: Fries) Dörfelt. na bázi ztlustlý a odtud prodloužený až v 6 cm kořen. v mládí vyklenutý až široce kuželovitý. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Penízovka kořenatá . Jedlá Možnosti záměny: Penízovka dlouhonohá Xerula pudens – jedlá. 0.) Singer . dosti řídké. habry a buky. Výskyt: červen až listopad v listnatých a smíšených lesích na starých pařezech. později až plochý s hrbolkem na středu.Penízovka kořenující . Lupeny vysoké. v dolní polovině pýřitý.Collybia macroura (Scop.Oudemansiella radicata (Relhan. Barvy okrové. jemně rýhovaný. Upřednostňuje duby.

barvy kožově žluté až šedohnědé. Lupeny řídké. jemně sametový. Klobouk 2 – 4 cm v průměru. pod kloboukem barvy hnědavé. . Za vlhka skoro černý. ex Fr. Dužnina po rozemnutí voní silně cibulově a je štiplavé chuti. vhodná do polévek jako koření.Špička cibulová Marasmius alliaceus (Jacq. vysoké. 0. jinak je černý.05 – 0. Výskyt: červen až listopad hojně ve skupinách nebo i jednotlivě na tlejících větvičkách i listí listnatých stromů. Třeň od 1. kuželovitý až vyklenutý. často vrásčitý. válcovitý.5 do 20 cm vysoký.) Fr. Upřednostňuje vyšší polohy a ze stromů jsou to tlející větvičky buků. bělavé až našedlé.2 cm tlustý. Jedlá.

.

Špička bulliardova Marasmius bulliardii Quel. vyklenutý a brázditý. bělavé. béžově hnědé až hnědé s tmavě hnědým středem a zvlněným lemem Lupeny připojené k límečku. Nejedlá . Barvy světle hnědé. Klobouk do 7 mm v průměru. červenohnědý až černohnědý hladký. lesklý. tvaru bábovky. Třeň podobný koňské žíni. řídké. Výskyt: červen až listopad velmi hojně v početných skupinách na opadalém listí a odumřelých větvích buků a dubů někdy i jiných listnáčů ve vlhkých místech na vápenitých či humózních půdách.

Špička obecná

Marasmius oreades (Bolt.: Fr.) Fr.
Klobouk 1,5 - 5 cm v průměru v mládí polokulovitý až kuželovitý. Barvy okrově až pleťově hnědé. Později je
vyklenutý až plochý barvy žemlové až světle okrové.
Lupeny velmi řídké, tlusté, barvy bílé až krémové, přecházející do béžové.
Třeň 2 - 10cm vysoký, 2,5 - 6 mm tlustý, velice pružný, tuhý, válcovitý a plstnatý. Barvy bělavé až světle nahnědlé.
Dužnina bělavá, vůni příjemně houbová s hořkomandlovým nádechem.
Výskyt: květen až říjen, hojně na trávnících sadech a parcích většinou v čarodějných kruzích jednotlivě i ve
skupinách. Najdeme ji též v řídkých prosvětlených listnatých lesích, hadcové skalní stepy (jejich travnaté
serpentinové části), xerotermní oblasti (zvláště na jižním Slovensku), na pastvinách a loukách ale i někdy
v kulturních smrčinách.

Jedlá
Možné záměny: Vláknice Patouillardova Inocybe patouillardii – jedovatá, Špička chlumí Marasmius collinus – jedlá.
Zajímavosti: Rozmnožuje se bipolárním mechanismem. Účastní se korozívního rozkladu opadu – rozkládá
humus. V půdě produkuje ve větším množství kyanovodík, čímž pravděpodobně zamezuje výskytu dalším druhům.
Dokáže usmrtit i mouchu umístěnou s plodnicemi v uzavřeném prostoru. Tepelným zpracováním kyanovodík zmizí.
Otravy u člověka po této houbě nejsou známy ani při požití za syrova. Protože roste ve velkém množství, tak se ji
vyplatí sbírat zejména do polévek, kde je výtečná. Sbíráme pouze klobouky. Třeně jsou tuhé. Zajímavostí je, že
zaschlé plodnice po navlhčení opět oživnou. Na Trutnovsku ji najdeme ve všech lokalitách. V Anglii u Stonehenge
mají spojené kruhy plodnic 10 m v průměru a jsou staré asi přes 300 let.
Další česká jména:
- Špička polní

Špička žíněná

Marasmius androsaceus (L. ex Fr.) Fr.
Klobouk 1,5 - 15 mm v průměru, vyklenutý až plochý, radiálně vrásčitý. Barvy červenohnědé, ve stáří až
žlutohnědé.
Lupeny nejdříve narůžovělé, později žlutohnědé až hnědé, řídké, střídající se s kratšími lupénky.
Třeň 2,5 - 6 cm vysoký, 0,2 - 1 mm tlustý, žíňovitý, lysý, lesklý u vrcholu bělavý jinak tmavě červenohnědý až
hnědočerný.
Výskyt: červen až listopad v početných skupinách na opadalém jehličí, listí, větvičkách, zbytcích dřeva, ale i na
šupinách šišek.

Nejedlá, nejvíce ji najdeme po deštích.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Setulipes androsaceus (L.Fr.) Antonín

Tmavobělka žlutavá

Melanoleuca cognata (Fr.) Konrad
Klobouk 4 - 10 cm v průměru, vyklenutý, často se širokým hrbolem, za vlhka lepkavý, hygrofánní, lysý. Barvy
okrově hnědé až hnědé, uprostřed je nejtmavší.
Lupeny jsou zoubkem připojené, husté. Barva béžově okrová až hnědavá.
Třeň 5 - 12 cm dlouhý, 0,5 - 1,2 cm tlustý, válcovitý, dole má ztlustlou hlízu. U vrcholu je vločkatý, bělavý, jinak je
vláknitý a žlutohnědý.
Dužnina v klobouku šťavnatá, barvy bělavě okrové až vodnatě hnědé. Ve třeni je vláknitá a masově hnědá. Vůně
slabě moučná, chuti nasládlé.
Výskyt: duben až červen a najdeme ji někdy i v listopadu jednotlivě nebo ve skupinách většinou mimo les na
pastvinách, trávnících, travnatých okrajů lesů a někde i pod listnáči.
Též roste v parcích a sadech.

Jedlá, vhodná k jakékoliv úpravě a velmi chutná v octě.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Tmavobělka příbuzná

Václavka smrková

Armillaria ostoyae (H. Romagnesi) Herink.
Klobouk 3,5-10 cm v průměru, vyklenutý až plochý, tmavě šupinatý, ve stáří nebo po deštích olysává. Šupinky na
klobouku jsou kuželovité, vytrvávající barvy tmavohnědé až černohnědé. Jinak je povrch klobouku rezavě hnědý.
Lupeny bílé až světle masové, později červenohnědě skvrnité.
Prsten tlustě blanitý až vlnatý, mající dvě ostří, barvy bělavé s hnědými vločkami.
Třeň 6-15 cm vysoký, 0,5-2,5 cm tlustý, válcovitý, na bázi mírně rozšířený, vláknitý, barvy většinou rezavé.
Dužnina dosti tuhá, bělavá, ve třeni až narezavělá, chuť mírná až natrpklá, vůně po plísňovém sýru camembert.

Výskyt: září až listopad, na pařezech, živých i mrtvých kmenech a kořenech jehličnanů, někdy i listnáčů.
Upřednostňuje smrky.

Jedlá, použitelná do směsí i k nakládání do octa. Pro svoji tuhost potřebuje delší tepelné zpracování.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Armillaria obscura (Schaeffer) Herink.

Vlasokožka drsná

Crinipellis stipitaria (Fr.) Pat
Klobouk 0,5-1,5 cm v průměru, vyhrblý až rozložený, s nepatrným hrbolkem na středu a s vmáčklým středem,
suchý, matný, oranžově hnědými až hnědými, paprsčitě uspořádanými šupinkami a vlásky posetý, ve stáří olysalý,
okraj zoubkovaný. Barvy bělavé až béžové, střed tmavě kaštanový až hnědočerný.
Lupeny dosti vysoké a husté, u třeně zaoblené a volné. Barvy bílé až smetanové.
Třeň 1-3 cm vysoký, 0,05-0,2 cm tlustý, tuhý, hrubě hnědě šupinatý, brzo dutý, pod kloboukem hladký a bledý.
Barvy tmavě kaštanové až rezavohnědé.
Dužnina barvy smetanové, vůně slabě kořeněná.
Výtrusný prach bílý
Výskyt: červenec až říjen na výslunných travnatých místech, uschlých stoncích a koříncích trav, na větvích
listnatých stromů a plaménku v listnatých lesích. Upřednostňuje vápenité, jílovité nebo hlinitopísčité půdy.

Nejedlá, ale hojná.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Marasmius stipitarius (Fr.)Lange
Další české jméno:
- Špička drsná

Šťavnatkovité
Většina šťavnatkovitých hub se vyznačuje dosti tlustými voskovitými, široce připojenými až
sbíhavými lupeny. Jsou rozděleny do dvou skupin. Šťavnatky jsou většinou nevýrazně zbarvené a
vytvářejí s dřevinami mykorhizu, zatímco voskovky jsou zbarveny mnohem zářivěji a většinou
rostou na loukách a pastvinách.

Šťavnatka citrónová

Hygrocybe chlorophana (Fr.) P. Karst.
Klobouk 2-7 cm v průměru, polokulovitý až plochý, lysý, slizký, hedvábitě lesklý, slabě prosvítavě rýhovaný. Barvy
citrónově žluté, sírožluté až zlatožluté.
Lupeny přirostlé, kratičce zoubkem sbíhavé, v mládí bělavé, pak žluté až oranžové, vždy světlejší než klobouk.
Třeň 2-8 cm vysoký, 0,4-1,3 cm tlustý, válcovitý, uvnitř dutý, někdy bočně stlačený, suchý, někdy mírně lepkavý, u
vrcholu jemně šupinkatý, barvy žluté.
Dužnina je barvy světle žluté, pomačkáním nečerná, chuť mírná, bez vůně.
Výskyt: v červnu a pak září až listopad,obvykle ve skupinách na nehnojených loukách, pastvinách, lesních
paloucích. Upřednostňuje horské polohy.

Nejedlá
Další české jméno:
- Voskovka citrónová

Šťavnatka dvoubarvá

Hygrophorus dichrous Kuhner & Romagn.

Klobouk 4-8 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později sklenutý, slizký, barvy hnědé, na středu tmavší, okraj
bledý až bělavý.
Lupeny řídké, silné, široké, barvy mléčně bílé, mající někdy šedozelenavý nádech.
Třeň 6-8 cm vysoký, 0,8-2 cm tlustý, válcovitý, na bázi ztenčelý a kořenující. Barvy moučnatě vločkatý, u vrcholu
bílý, jinak hnědě sliznatě skvrnitý, jakoby tygrovaný.
Dužnina bílá, vůně zatuchlá, chuť nevýrazná.
Výskyt: březen až listopad pod listnáči. Upřednostňuje duby a buky, půdy bohaté na vápenec a nižší polohy.

Jedlá
Možnost záměny: Šťavnatka olivově bílá (Hygrophorus olivaceoalbus) – jedlá.
Zajímavosti: Povrch a dužnina při styku s amoniakem změní barvu na tmavě zelenou.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Hygrophorus persoonii Arnolds
Další česká jména:
- Plžatka Persoonova
- Plžatka dvoubarvá

Šťavnatka kluzká

Hygrocybe unguinosa (Fr.) P. Karst.
Klobouk 1-3 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později tupě vyhrblý, velmi slizký, průsvitně rýhovaný, barvy šedé
až šedohnědé.
Lupeny prořídlé, vysoké, sbíhavé, barvy bělavé.
Třeň 3-5 cm vysoký, 0,3-0,5 cm tlustý, často pokřivený a zploštělý roztroušeně, slizký, barvy šedé, bledý u vrchu.
Dužnina vodnatá, barvy šedohnědé, vůně neznatelná.
Výskyt: červenec až říjen na pastvinách, chudých loukách s mechem a na okrajích lesů.

Nejedlá, pěkná houbička.
Další české jméno:
- Voskovka kluzká

Šťavnatka kuželovitá

Hygrocybe conica (Scop. ex Fr.) P. Karst.
Klobouk 2-4 cm v průměru, ostře kuželovitý až špičatý, za vlhka slizký, za sucha hedvábitě lesklý, paprsčitě
pukající, barvy žlutočervené, pomačkáním a stářím černá.
Lupeny vysoké, krátce připojené, žluté, někdy jsou bledší.
Třeň 1,5-10 cm vysoký, 0,2-1,3 cm tlustý, válcovitý, vláknitý, brzy dutý, barvy žluté, dole zčernalý, pomačkáním a
stářím černá.
Dužnina žlutá, vůně neznatelná.
Výtrusný prach bílý.
Výskyt: červen až listopad na travnatých a mechatých místech kde nebyla ekologie ovlivněna člověkem.

Nejedlá, v některých atlasech uváděna jako jedovatá. Upozorňuje na sebe černáním plodnice.
Další české jméno:
- Voskovka kuželovitá

Šťavnatka krvavá

Hygrocybe miniata (Scop. ex Fr.) P. Karst.
Klobouk 1-3 cm v průměru, vyklenutý až plochý, suchý, jemně šupinkatý, na středu později trochu vmáčklý, barvy
šarlatové později do žluta vybledávající.
Lupeny sbíhavé, nejdříve červené, později z části žluté, mající světlejší ostří.
Třeň 1-6 cm vysoký, 0,2-0,8 cm tlustý, válcovitý, později bočně stlačený, suchý, barvy červené jen na bázi je žlutý.
Dužnina žlutá až oranžová, vůně neznatelná.
Výtrusný prach bílý
Výskyt: září až listopad většinou ve skupinách v travnatých lesích a mechatých loukách. Upřednostňuje kyselé
půdy.

Jedlá, ale málo vydatná. Ve slovenských atlasech bývá uváděna jako slabě jedovatá.
V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény:
- Hygrocybe strangulata (Orton); Svrcek
Další česká jména:
- Voskovka krvavá
- Šťavnatka miniová
- Voskovka miniová

Šťavnatka luční
Hygrocybe pratensis

Pers. : Fr.) Murrill

Klobouk 3-8 cm v průměru polokulovitý až široce kuželovitý, se širokým tupým hrbolem a tenkým okrajem, suchý,
nehygrofánní, hladký lysý, neslizký. Barvy hnědooranžové, meruňkově nebo pleťově oranžové, uprostřed tmavší,
okraj světlejší.
Lupeny na středu vysoké, u konců zúžené, řídké a sbíhavé. Barvy světle oranžové až nahnědlé, na ostří bělavé.
Třeň 4-8 cm vysoký, 0,4-2 cm tlustý, válcovitý, plný, nahoře rozšířený, dole zúžený a suchý. Barvy nahnědlé nebo
s oranžovým nádechem.
Dužnina šťavnatá, za sucha bělavá, za vlhka světle oranžová až žlutě načervenalá, vodnatá. Chuť i vůně je
příjemná.
Výskyt: září až listopad jednotlivě nebo ve skupinách na sušších loukách a pastvinách.

Jedlá, vcelku chutná houbička.
Další české jméno:
-

Voskovka luční

Šťavnatka papouščí

Hygrocybe psittacina (Schaeff.. ex Fr.) P. Karst.
Klobouk 0,5-4 cm v průměru, tence masitý, nejdříve polokulovitý, později zvoncovitý až plochý, na středu vyhrblý,
s prosvítajícími lupeny, pokrytý zeleným mazlavým slizem. Okraj je žlábkovitě rýhovaný, přehrnutý nahoru. Barvy
za sucha voskově žluté a lesklé. Jinak je vícebarevný.
Lupeny jsou připojené, nesbíhavé, řidší a dozadu nižší. Barvu mají více či méně žlutou a částečně zelenavou.
Třeň 2-6 cm vysoký, 0,2-0,8 cm tlustý, dutý, tuhý, válcovitý až vřetenovitý, slizký. Barvy stejné jako klobouk.
Výskyt: nejdříve květen a červen a následně září až listopad, jednotlivě nebo ve skupinách v trávě a mechu na
loukách pastvinách a vřesovištích.

Nejedlá, ale nejpestřeji zbarvená Voskovka a proto je velmi snadno poznatelná. Dobrý objekt pro
fotografování.
Další české jméno:
- Voskovka papoušková

Šťavnatka slonovinová
Hygrophorus eburneus

(Bull. ex Fr.) Fr. i.

Klobouk 3-9 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později zvoncovitý, ve stáří až vyklenutý, značně slizký a lesklý.
Barvy bílé, ve stáří uprostřed nažloutlý.
Lupeny sbíhavé, řídké, dosti tlusté, barvy bílé až světle krémové.
Třeň 4-10 cm vysoký, 5-10 mm tlustý, válcovitý, na bázi zúžený, slizký a v horní části jemně šupinkatý. Barvy bílé.
Dužnina má vůni výrazně sladkou.
Výskyt: září až listopad ve skupinách, ale i jednotlivě na zemi v listnatých i jehličnatých lesích. Upřednostňuje
buky a bohatší půdy.

Jedlá, vcelku dobře určitelná podle tlustých lupenů, výrazného pachu a slizkosti plodnice. Pozor, ve stáří se celá
plodnice zbarvuje žlutavě až okrově žlutě.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Limacium eburneum (Bull. : Fr.) Kummer.
Další česká jména:
- Plžatka slonovinová
- Šťavnatka slonová
- Plžatka slonová

. Akorát tak do směsí.Šťavnatka sněžná Camarophyllus niveus (Scop. Barvu má čistě bílou. Lupeny jsou tenké. sbíhající. řídké. Klobouk 2-3 cm v průměru. někdy na středu vmáčklý. Dužnina chuti vodnaté. Okraj v mládí zahnutý. Výskyt: září až listopad ve skupinách na loukách a travnatých místech v lese.) P. za vlhka trochu lepkavý a prosvítavě rýhovaný téměř do středu. barvy jako celá plodnice bílé. ex Fr. ve stáří někdy lehce sežloutne. Karst. Osobně ji nesbírám. 0. vůně žádná. někdy vlnitě zprohýbaný. později hladký. ale špatně se přepravuje a chuť nemá moc valnou. Třeň 2-6 cm vysoký.2-0. Jedlá.4 cm tlustý barvy taktéž bílé.

.

ve stáří se paprsčitě trhá. tlusté. rourkovitý.) Sing. Třeň 4-6 cm dlouhý. široce připojené. břichaté.4-0. ale ne slizký s jemně zrnitým povrchem. vůně neznatelná. lepkavý. dole ve třeni bílá. někdy na boku stlačený. polokulovitý až plochý.Šťavnatka stálá Hygrocybe persistens (Britz. voskovité. Výtrusný prach bílý. Výtrusný prach je bílý. barvy citrónově žluté.) P. světle žlutá. Lupeny volné. Dužnina vláknitá. nečerná. barvy nažloutlé. barvy načervenalé se žlutým ostřím. Suché plodnice se na klobouku zbarvují šedě. často prohnutý. Karst. .4-1 cm tlustý. průsvitný. s podélnou rýhou. na středu oranžové. barvy třešňové až krvavé. 0. barvy citrónové. 0. Dužnina křehká. Klobouk 1.6 cm tlustý. Výskyt: červen a potom září až listopad na trávnících pastvinách a lesních loukách. válcovitý. barvy stejné jako klobouk. dutý. ex Fr.. Lupeny oddálené. chuť nevýrazná.Voskovka stálá Šťavnatka šarlatová Hygrocybe coccinea (Schaeff.5-6 cm v průměru. Třeň 4-8-cm vysoký. Někdy i celé žluté. Nejedlá Další české jméno: . průsvitný. citrónově žluté. vzácně bývá žlutý. slizký. později rozložený s vyniklým hrbolkem. Klobouk 3-5 cm v průměru tupě nebo špičatě kuželovitý. suchý. někdy i zoubkem sbíhavé. vůně žádná.

Voskovka šarlatová . Jedlá. pastvinách.Výskyt: září až listopad. na focení přímo lahůdka. ve skupinách na nehnojených loukách. Další české jméno: . zahradách a vzácně i listnatých lesích.

Šťavnatka vosková Hygrocybe ceracea (Fr. barvy jinak citrónově žluté. tenký. Upřednostňuje chudou půdu. Lupeny daleko sbíhavé. . Kumm.2-0. Nejedlá Možné záměny: Voskovka mírná . Třeň 3-4 cm vysoký.4 cm tlustý vždy suchý. barvy světle žluté. Klobouk 1-2 cm v průměru. za sucha temně popelavý. okraj v mládí podvinutý. barvy hnědé. hladký. Dužnina světlá. na bázi bělavý. hluboce vmáčklý. barvy hnědavé. později masové.Hygrocybe isipida – nejedlá. Lupeny řídké. při cestách. 0.) P. rourkovitý. Třeň krátký. hladký. lepkavý. Výskyt: Srpen až listopad v mechatých trávnících. žlutá. : Fr. Závojenkovité Hloubenka ladní Eccilia rusticoides Gill.1 cm tlustý. Klobouk 2-4 cm v průměru. 0. nepravidelně sklenutý. široké. útle šupinkatý. barvy citrónově až žloutkově žluté s oranžovýn nádechem. na bázi bělavý. Za vlhkého počasí barvy špinavě hnědé. občas s hrbolkem. v sadech i zahradách.

Rhodophyllus rusticoides(Gill. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . kulovitě hranaté. travnatá serpentinová část.Červenolupen venkovský . Roste na kyselé i vápenité půdě. velikost 8-9 x 6-7 µm. V Trutnově nalezena zatím jen na jediné lokalitě na okraji lesoparku. svahové a skalní stepy. . kde rozkládá humus.Claudopus rusticoides Další české jméno: . Výskyt: květen až srpen.Výtrusný prach růžový Výtrusy – výtrusy neamyloidní. Upřednostňuje slunná místa. hadcové skalní stepi – oblast mohelenské stepi.Entoloma rusticoides (Gillet)Noordel.)Lange .

& Romagn. Klobouk 4-10 cm v průměru. vláknitý.Hebeloma truncatum (Schff. tuhá. Třeň 3-7 cm vysoký. chuť nasládlá. výborný ale málo kdy se u nás najde. vůně violkově kořeněná.) Kummer .Radeč. Jediná lokalita na Trutnovsku je v Úpici . ve třeni vláknitá.ex Fr.Clitopilus truncatus Kühn. zbarvený jako lupeny. naokrovělé až masově načervenalé. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Rhodocybe gemina (Fr. Dužnina bílá. ex Fr. Jedlý.) Sing. Lupeny jsou široce připojené až sbíhavé. Povrch je lysý barvy plavě okrové až masově hnědé.Rudoušek uťatý Rhodocybe truncata (Schaeff. nahoře pomoučený. sensu Lange . Výskyt: červen až září jednotlivě nebo ve skupinách. v klobouku šťavnatá. později plochý až uprostřed vmáčklý. . nejprve vyklenutý s podvinutým okrajem. válcovitý. Upřednostňuje smrkový porost a teplejší polohy. ne příliš hojně. nízké. s okrajem sehnutým a zvlněným. v jehličnatých lesích. lokalita Mostolinka.Tricholoma geminum (?Paulet). Gill. tupě zaoblené.) Kuyper & Noordel. 1-2 cm tlustý. Výtrusný prach bledě masový. . husté.

.

zvoncovitý. Quél. Lundell Klobouk 3 .6 cm široký. za sucha bledě šedohnědý a hedvábitě lesklý. . Klobouk 4-10 cm v průměru. okraj brzo rýhovaný až rozpraskaný barvy olivově šedé až teple hnědé. tence masitý.Entoloma cordae (Karst. pak šedorůžové.po mouce. na okraji podvinutý.). Dužnina vůně slabé . barvy stříbřitě šedavé až hedvábité. Jedovatá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .). Upřednostňuje horské polohy. 0. macrius Karst. zvoncovitý později až vmáčklý.Rhodophyllus turbidus var. pak nízce vyklenutý. . Třeň 5-12 cm vysoký. křehký. Lupeny prořídlé. výtrusným prachem růžově poprášené.Závojenka buřičská Entoloma turbidum (Fr. za vlhka tmavě hnědý až černohnědý. .Rhodophyllus turbidus (Fr.5x7-8 µm. Výskyt: srpen až říjen jehličnaté lesy. Karst. zoubkem přirostlé. nahoru ztenčený. později červenavé.5 cm tlustý. šedé. kuželovitý. Výtrusný prach – výtrusy 8-10. uprostřed vyhrblý.) Karst. vysoké. Lupeny dosti úzké a skoro volné v mládí bílé až špinavě bílé. Závojenka jarní Entoloma vernum S.5-1.

skoro bez pachu a chuti.Nolanea cucullata (Favre). & Pouzar .Rhodophyllus cucullatus Favre Další česká jména: .Třeň 4 . podélně smáčklý. 4 .Entoloma verna Lundell . Výtrusný prach masově růžový.Nolanea erophila Velen.6 mm tlustý.Zvonkovka jarní .Závojenka raná .Rhodophyllus vernus (Lundell.8 cm dlouhý. Dužnina našedlá. křehký.Červenolupen jarní . stráních a travnatých lesních světlinách. šedý.) Romag. Prudce jedovatá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . dutý. . . Výskyt: duben až červen v trávě na výslunných lesních okrajích. dole bílý.Nolanea verna (Lundell)Kotl. Orton .

na bázi bělavé se žlutým odstínem. lesklý a lysý. v mládí kuželovitý až zvoncovitý. nebo jemně vláknitý. Upřednostňuje kyselé půdy a vyšší polohy. Lupeny připojené.2-0.5 cm tlustý dolů rozšířený až nadmutý a pak se kořenovitě ztenčuje.Závojenka lesklá Entoloma nitidum Quelet. později vyklenutý. Výskyt: srpen až říjen v jehličnatých a smíšených lesích. Dužnina je vůně slabě moučná a chuti mírné. řídké barvy nejdříve bílé. Jedovatá Možnost záměny: Závojenka Bloxamova Entoloma bloxamii – jedovatá . na středu je až černý. Barvy modré. později růžové. ve stáří mívá okraj nahoru zvednutý. celý vláknitý. 0. Barvy šedomodré. Třeň 3-8 cm vysoký. Na ostří jsou shodně zbarvené. Je nehygrofánní. Klobouk 2-5 cm v průměru. na středu se širokým hrbolem.

.

Lupeny většinou široce připojené. otrava může skončit až smrtí. Barvy v mládí žlutavé.Barvy u vrcholu bělavé. ex Pers.Červenolupen olovový . pod duby. zprohýbaný a nehygrofánní. 1 . Další české jméno: . Podobná je jí Závojenka podtrnka-Entoloma clypeatum. Třeň 4 . v mládí vyklenutý až vyklenutě kuželovitý. vláknitý. Upřednostňuje vápenité půdy. ve stáří plochý. která ale roste na jaře a nemá žluté lupeny. křehký a u vrcholu ojíněný.12 cm vysoký. později žlutorůžové. listnaté lesy. hnědookrové až šedookrové.) Kummer. buď ve skupinách nebo jednotlivě. ex Fr.20 cm v průměru.Rhodophyllus sinuatus (Bull. ex Fr. Dužnina voní slabě po mouce. Barvy světle okrové.Závojenka olovová Entoloma sinuatum (Bull. V mých lokalitách jsem ji nenašel a neměla by se na Trutnovsku ani vyskytovat. Jedovatá.) Sing . Nehojná. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Rhodophyllus lividus(Bull.: Fr.) Quélet . válcovitý. Výskyt:červenec až listopad v teplejších krajinách. níže zbarvený jako klobouk nebo světlejší. habry a buky.) Quél. Klobouk 5 .Entoloma lividum (Bull. Žlutá barva však dlouho vytrvává u okraje klobouku. ve stáří až hnědorůžové. ale někdy i se zoubkem.3 cm tlustý.

Dužnina vůně moučně zatuchlé až rybinaté.). Fr. na bázi rozšířený. holý.:Fr. Barvy od tmavohnědé a při vysychání až do šedohnědé. Quél. na ostří zubaté. barvy hnědorůžové. Můžeme ji ale nalézt i na pastvinách a loukách.Zvonovka větší . jen nízce připojené. Nejedlá Možnost záměny: Závojenka jarní . Barvy žlutohnědé až hnědé a je stříbřitě vláknitý. 0. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . vzácně ji najdeme i pod jedlemi.: Fr. vyhýbá se místům s chudým kyselým horninatým podložím. v mládí ostře kuželovitý. Z dřevin upřednostňuje smrky.Nolanea hirtipes (Schum. u vrcholu ojíněný.Rhodophyllus hirtipes (Schum.Entoloma vernum – jedovatá. později kuželovitě vyklenutý. . lesklý. hájích.3-1 cm tlustý.Závojenka větší . duby a buky. Zajímavosti: Rozkládá humus. hygrofánní. Třeň 7-16 cm vysoký.) Mos.). Klobouk 3-10 cm v průměru.) Kummer . Lupeny až skoro volné. Výskyt: duben až listopad v jehličnatých i listnatých lesích. válcovitý.Nolanea mammosa (L. chuť taktéž moučně zatuchlá až rybinatá. Další české jméno: .Závojenka slanečkovitá Entoloma hirtipes (Schum.

) Karsten .Závojenka šedohnědá Entoloma porphyrophaeum (Fr.

Nejedlá. Další české jméno: . Lupeny slabě přirostlé. později až porfýrově šedý. Výskyt: srpen až říjen na nehnojených pastvinách. v mládí barvy bělavé. barvy na světlém podkladě výrazně porfýrově načervenale vláknitý. Třeň 4-15 cm vysoký. ale na středu zůstává výrazný hrbolek. . někdy až mírně vřetenovitý. stářím ztrací fialový nádech.) Quél. Barvy v mládí fialově hnědé. Dužnina vůně nevýrazná. radiálně vláknitě šupinkatý. v mládí kuželovitý. 0.5-2 cm tlustý. válcovitý.Červenolupen šedohnědý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . časem se rozloží.Rhodophyllus porphyrophaeus (Fr.Klobouk 4-7 cm v průměru. trávnících a travnatých okrajích lesů. nehygrofánní. později narůžovělé až hnědorůžové. Velmi často zvlněný.

Vláknice.Pavučincovité Obrovská čeleď s velkým počtem různých forem obsahuje mnohé velice obtížně určovatelné rody. Zahrnuje jak houby vytvářející mykorhizní vazby např. .

tak i bez nich. široce přirostlé.Galerina stagnina (Fr. asi 2 mm tlustý. Téměř všechny druhy mají rezavě hnědé výtrusy.) Kühner Klobouk 1-3cm v průměru barvy hnědé. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . v mládí má bělavý prsten.Čepičatky. Výskyt:květen až září v rašeliništích. Sluky a Pavučince.Čepičatka bažinná . Další české jméno: . Lupeny prořídlé. Čepičatka močálová Galerina paludosa (Fr. drobně vlásenitě šupinkatý. např. často zprohýbaný. Třeň 6 . kožově hnědé až skořicové. za sucha okrové.10 cm vysoký.) Kühner sensu lat.Slzivky. ale i na jiných vlhčích místech mezi mechy.

.

dole většinou prohnutý. řídké.: Fr. barvy sytě skořicově hnědé. Kumm .5-5.) Fayod Klobouk 0. dutý. na bázi obalený bílým plstnatým podhoubím. okraj řídce rýhovaný a je spojen s třeněm pavučinovitou kortinkou. Barvy je skořicově hnědé a je pokryt jemnou šedobílou plstí. později nízce vyklenutý. barvy světlejší než je klobouk. Třeň 2-3. Lupeny jsou široce přirostlé až krátce sbíhavé. Výtrusný prach je hnědý. vysoké. v příkopech. Dužnina je vůně neznatelné a chuti nevýrazné. Výskyt: červen až říjen v olšinách na vlhkých stinných místech.: Fr.8-2. tence masitý.Naucoria conspersa (Pers. výtrusy jsou vejcovité až elipsoidní. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . bledožluté. Nejedlá Možné záměny: Kržatka zimní Tubaria fufuracea – jedlá.5 µm.5 cm v průměru. velikosti 6. . jejíž vlákna v dospělosti se rozestupují a tvoří šupinky.5 cm dlouhý. 0. v mládí polokulovitý. uprostřed lehce vtlačený. Zajímavosti: Kržatky se dají rozeznat většinou pouze mikroskopicky.3 cm tlustý.) P. válcovitý.5-9 x 4. Kržatka průsvitná Tubaria pellucida – nejedlá. která záhy mizí.15-0.Kržatka poprášená Tubaria conspersa (Pers.Agaricus conspersus Pers.

.

sbírám do polévek a je to jedna z hub. . Jedlá. chuť nenápadná. nejdříve polokulovitý. Dužnina je tenká. barvy klobouku. Ex Bon.Kržatka zimní Tubaria hiemalis Romagn. Barvy je za vlhkého počasí plavě až tmavě rezavé. později prohloubený. vůně nenápadná. Výtrusný prach je okrově hnědý. okrově hnědá. Klobouk 1.1-0.3 cm tlustý. pokřivený. Třeň 1-4 cm dlouhý. barvy skořicové. nepravidelně válcovitý. která roste prakticky i v zimně.2. pleťově izabelový. na ostří bělavé. Lupeny prořídlé. hygrofánní. 0. mírně sbíhavé. až 3 mm tlusté. krom velkých mrazů. okraj vroubkovaný.5 cm v průměru. Výskyt: říjen až květen. . v lese i mimo les na odumřelých větévkách a jiném detritu. za sucha je průsvitný.

.

tvoří mykorhizu s listnáči i jehličnany.Pavučinec bělofialový Cortinarius alboviolaceus (Pers. pavučinovitá. později vypouklý. později rezavé. Třeň 5-12 cm dlouhý. barvy bledě lilákové. v mládí knoflíkovitý. Výtrusný prach rezavě hnědý.) Fr. Klobouk 5-12 cm v průměru. hedvábitý. 1-2 cm tlustý. Výskyt: srpen až říjen jednotlivě nebo v malých skupinách. Barvy bledě fialové. upřednostňuje kyselé půdy. masitý. Dužnina je do fialova naběhlá. často kyjovitý a na bázi zakroucený a ztlustlý. Lupeny středně husté. Oponka řídká. Nejedlý. barvy zamodralé. suchý. u třeně vykrojené. Pavučincovitá zóna (velum) často rezavě zabarvená od lupenů. listový i jehličnatý opad. . U nás dosti hojný.

.) Fr.Pavučinec blankytný Cortinarius evernius (Fr.

což jsou zbytky vela. za sucha lesklý.Klobouk 3-10 cm v průměru. vláknitý. Výskyt: jaro.7-2 cm tlustý.Hydrocybe evernius Fr. na bázi ztenčený. za vlhka tmavší chuti i vůně bezvýrazné. v horní části od bělavě stříbřitého vlášení světlejší. v mládí plný.Telamonka blankytná Pavučinec červenokaštanový Cortinarius erythrinus Fr. válcovitý. . později nízce kuželovitý až rozložený s plochým hrbolem. s několika šikmými bělavými kroužky. dole s výraznou okrově hnědavou botkou ( zbytkem plachetky ). v mládí polokulovitý. později dutý. jinak bělavá. v mládí polokulovitý. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . později vybledá do okrově žluté až špinavě bělavé. Lupeny jsou červenohnědé až skořicově hnědé. Barvy v mládí hnědopurpurové až červenohnědé. Další česká jména: . Lupeny zoubkem připojené. Ostří mají jemně zoubkaté a jsou na něm světlé. později vyklenutý a ve stáří až plochý s nízkým hrbolem. 0. za vlhka rezavě hnědý. Na bázi však fialový. Dužnina je pod pokožkou narezavělá. Upřednostňuje smrčiny. za sucha světlejší a spíše červenohnědý. vůně slabě zemitá. Třeň 8-15 cm vysoký. často s tmavším hrbolem. lysý. válcovitý. v mládí barvy fialové. tence masitý. později purpurové a ve stáří skořicově hnědé.Telemonia evenria Fr. Je hodně hygrofánní. lesklý a ve stáří vláknitě šupinkatý. skoro volné. ve vyšších polohách na kyselých a vlhkých půdách. Třeň je až 6 cm dlouhý a až 5 cm tlustý. někdy s nafialovělým odstínem nebo do růžově lilákové barvy.Kožohlav blankytný . barvy v mládí světle béžové. Dužnina barvy hnědavé v klobouku a fialová ve třeni. . většinou v parcích. často mírně prohnutý. Klobouk 2-4 cm v průměru. později bělavý. nepříliš husté. Výskyt: září až listopad v jehličnatých lesích. narezavělý.

) Fr.5 cm tlustý.Pavučinec kaštanový Pavučinec červenošupinný Cortinarius bolaris (Pers. tlustě masitý.Cortinarius castaneus (Bull. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .ale pěkný na foto.) Fr. bílý. které jsou výrazné směrem k vrcholu. : Fr.). U nás na Trutnovsku dosti rozšířený. pokrytý rumělkově červenými vláknitými šupinami.Lilák červenošupinatý . Další české jméno: . široce vyklenutý.Pahřib červenošupinatý . 0. směrem k bázi třeně přechází do žluté až oranžové barvy. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Výskyt: srpen až říjen ve skupinách.Phlegmacium bolarius Další česká jména: . Fr. Na okraji viditelné vlákna po pavučince Lupeny šedohnědé až skořicové s načervenalými skvrnami. Výtrusný prach rezavě hnědý. Třeň 3-8 cm vysoký. Poraněním přechází do slabě hnědočerveného odstínu. později žlutý. na žlutavém až červenohnědavém podkladě pokrytý plochými načervenalými šupinkami. válcovitý. listnaté lesy zvláště pod buky a duby. .Inoloma bolare (Pers.Nejedlý. po otlačení červenají. zakryté v mládí pavučinkou. Upřednostňuje kyselé půdy. Dužnina bělavá. Za sucha vybledává. Klobouk 3-6 cm v průměru.8-1.

Pavučinec fialový Cortinarius violaceus Fries .

jemně plstnatě šupinkatý. Lupeny zaobleně připojené. tlusté. listnaté lesy. břízami a buky. ve skupinách. vůně slabě pryskyřičná. později od výtrusů rezavě hnědé. Dužnina světle fialová. zvoncovitě vyklenutý později plochý. Třeň 8-12 cm vysoký. Upřednostňuje teplejší oblasti. Výskyt:srpen až říjen. bez chuti. řídké. vláknitě šupinkatý.Klobouk 5-15-cm v průměru. 1-3 cm tlustý. barvy tmavofialové. Jedlý a mimořádně pěkný. pod duby. na středu s tupým hrbolkem. barvy tmavofialové až černofialové. pravidelný. tmavofialové. na bázi kyjovitě ztluštělý. . neměnná.

.

ale i mimo les v trávě.Pavučinec kolouší Cortinarius hinnuleus (With.) Fr. 1-1. Třeň 4-10 cm dlouhý. na ostří nerovné. Dužnina barvy světlehnědé nebo žlutohnědé. . tuhý. barvy červenohnědé. pevný.5 cm tlustý válcovitý. Výskyt: září.Telamonia hinnulea ?With. vůně po vlhké zemině nebo ztuchlině. okraj spíše do žluta se zbytky pavučinky. Klobouk 3-6 cm v průměru v mládí zvonovitý. později rozprostřený a pupkatý. Lupeny jsou řídké. barvy červenohnědé až skořicově rezavé. bíle hedvábitý. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . zoubkem přirostlé. barvy hnědé. který je v horní třetině jako široký přitlačený pás. vláknitě plstnatý až rozpraskaný. až 1 cm vysoké. říjen ve všech typech lesa. Prsten tvoří zbytek oponky. velmi nepříjemná. vždy ale poblíž stromů. směrem k bázi ztenčený. zprohýbaný.

) Fr. .Pavučinec kozlí Cortinarius traganus (Fr.

Výskyt:srpen až listopad. na kyselých půdách zejména ve vyšších polohách. Barvy šafránově okrové až tmavohnědé s fialovým nádechem. 1 .Pahřib kozlí .3 cm tlustý. až krátce sbíhavé.Klobouk 3 . chuť hořká. Vůně acetylenová. Dužnina barvy žlutohnědé u vrcholu třeně nafialovělé. Nejedlý. Ve stáří rozpraskává a bledne do rezavé až žlutě okrové barvy. snadno poznatelný podle zápachu.Phlegmacium traganum Další česká jména: .Na Trutnovsku se vyskytuje zejména v lokalitě Peklo. později plochý. kyjovitý barvy sytě fialové.11 v průměru. ve smrkových a borových lesích. Někdy je až bílé barvy. jinak je barvy fialové. Někdy může být i pod listnáči. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Jinak vzhledově pěkný. polokulovitý. zejména v dolní části vyblédá do okrové nebo bělavé barvy s fialovými zbytky vela.Lilák kozlí . Lupeny jsou široce připojené. uprostřed má v mládí fialově hnědé vločky a plstnatý okraj.10 cm vysoký. Třeň 5 .Inoloma traganum (Fr. ? .).

V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . ve stáří rezavě poprášené. vůně zemitá. Dužnina žlutohnědá. v mládí zvoncovitý.Pavučinec krvavolupenný . Výskyt:srpen až říjen. dosti husté.) Mos Další česká jména: .Kožohlav polokrvavý . v třeni žlutá. Nejedlý. Lupeny v mládí krvavě červené. barvy mosazi. záhy však zploštělý. slabě prohnutý. hrbatě vyklenutý. velmi zajímavý barvou lupenů. jemně olivově hnědě šupinatý.Pavučinec polokrvavý Cortinarius semisanguineus (Fr.Dermocybe semisanguinea (Fr.Kožnatka polokrvavá . Výtrusný prach rezavě hnědý. Třeň zlatožlutý.) Gill. dlouze vláknitý. světle oříškově hnědý. Klobouk 5cm v průměru. Též v bažinách hojně. hlavně v brusinkách a mechu. v početných skupinách v jehličnatých lesích.

.

který záhy beze stopy zaniká. suchý.3-0. později jsou poprášené rezavými výtrusy. zaoblený. purpurově karmínovým závojem. válcovitý. Barvu mají světle karmínovou až tmavě purpurově červenou.Kožnatka krvavá . nebo na pastvinách a loukách při okraji lesa pod jednotlivými stromy.)Fr. vůni ředkvovou.Pavučinec krvavý Cortinarius sanguineus (Wulfen : Fr.Dermocybe sanguinea (Wulf. jemně hustě vláknitý. kde máme uskladněné brambory. někdy světlejší s nahnědlým odstínem. V mládí jsou zakryté pavučinkovitým. Klobouk 2-5 cm v průměru.5 cm tlustý. zoubkem vykrojené a připojené.3-0. Barvy je karmínově červené a za delšího sucha vybledá.4 cm vysoké. Dužnina má růžovočervené višňové zabarvení. ostří nerovné. často s jemně nafialovělým odstínem. podhorské a horské polohy a nevápenatou půdu. Výtrusný prach barvy rezavé. Chuť má nevýraznou. dole trochu zduřelý a často prohnutý. Upřednostňuje vlhká až podmáčená místa. Lupeny jsou husté. 0. Třeň 3-5 cm dlouhý. Jedovatý V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .) Wuensche Další české jméno: . Výskyt: srpen až říjen dosti vzácně v jehličnatých lesích. nebo jen světle růžový. podélně silně vrostle vláknitý. tenké. 0. Barvy stejně červené jako klobouk. široce vyklenutý. nebo stejnou jako cítíme ve sklepě. okraj sklopený a výrazný hrbol na středu.

.

Další česká jména: . lysý. Pokožka je slupitelná.). barvy oranžově rezavé. osobně jej používám do směsí a k nakládání do octa. později dutý. u vrcholu prohnutý. chuť mírná. skoro volné. Dužnina bělavá s bledě oranžovým odstínem. za vlhka okrově žlutý. Lupeny dosti husté. nejprve zvoncovitý. Prsten je z bílé pavučinky a velmi brzo mizí. barvy nejdříve bledé. 1-3 cm tlustý válcovitý až kyjovitý. Jedlý.Pavučinec vodohlav . za sucha kožově suchý a lesklý.Kožnatka meruňková . Třeň 3-8 cm vysoký. Fr. Hladký. někdy břichatý. Okraj bělavý a hedvábně vláknitý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . vůně slabě ředkvová. nejdříve plný. vláknitý. Výskyt: červenec až listopad jehličnaté lesy. později sklenutý až rovný a na středu s plochým hrbolem.Hydrocybe armeniacus (Schaeff. Upřednostňuje smrčiny. tence masitý. pak žlutavé až skořicově rezavé.Pavučinec meruňkový Cortinarius armeniacus (Schaeff.) Fr Klobouk 4-7 cm v průměru. břichaté.

.

tenké. barvy nejdříve okrové. slizký. Lupeny husté. Klobouk 2-5 cm v průměru. v oblastech kde se vyskytuje hojně mu říkají „Vrzavka“.) Fr. pak vyklenutý.Phlegmacium varius (Schaeff. žlutohnědé až rezavě hnědé. . průsvitný. Barvy žemlové. jemně vločkatý. Klobouk 3-6 cm v průměru. kyjovitý. Lupeny vykrojeně připojené. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . především smrkové a borové. tence masitý. v mládí ověšený zbytky vela. vůně příjemná. chuť nasládlá. pak fialově hnědé až světle skořicové. brzy ploše rozložený. později světle okrově hnědé. barvy okrové až oranžově okrové.) Fr.: Fr.5 cm tlustý. 1-1. Výskyt: červenec až říjen jehličnaté lesy. Wünsche Další české jméno: . Třeň 5-8 cm vysoký. Uprostřed tmavší. polokulovitý. za vlhkého počasí mazlavý. barvy dlouho sytě fialové.Pavučinec měnlivý Cortinarius varius Schaeff. na okraji více žlutý. upřednostňuje vápenité půdy a horské oblasti. na bázi až hlízovitý.). Dužnina bělavá. pak rezavě hnědé. barvy bělavé.Pavučinec různý Pavučinec míhavý Cortinarius vibratilis (Fr. Jedlý Zajímavosti: Dobře poznatelný.

Třeň 5-13 cm vysoký. barvy bílé. nahoře s rezavým proužkem.Pokožka je za vlhka slizká. Upřednostňuje břízy a nevápenaté půdy. na bázi většinou nepatrně ztluštělý. Třeň 4-8 cm vysoký. vůně i chuť nevýrazná. Dužnina je nejdříve bílá. vínově rudé zabarvení. leskle vláknitý. Kumm. a má hnědavě. kyjovitě hlízovitý. v mládí pokrytý bíle fialovou pavučinovitou plachetkou. . zanechávající u vrcholu třeně rezavý proužek. ke třeni přirostlé. Další české jméno: . chuť velmi hořká. Často na něm jako náramky visí zbytky plachetky. velmi pevná. dole bělavý. později žlutavá. k vrcholu má spíše bledě fialový nádech. Lupeny jsou husté. Povrch je pokryt vločkami.). které tam zůstávají z plachetky. houbovitý. Klobouk 10 . kulovitý. Jejich zabarvení se mění od bělošedé až po čokoládovou hněď.Myxacium vibratile (Fr. listnaté i jehličnaté lesy. na ostří zprohýbané a vroubkované. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . válcovitý. Výskyt: srpen až říjen. Ve stáří přechází do stříbřitě bělavé barvy. 3-5 cm tlustý.20 cm v průměru.Mazavec míhavý Pavučinec náramkovcový Cortinarius praestans (Cordier) Gill.Závoj pavučincovitý. hedvábitý. Výtrusný prach bledě žlutohnědý. 0. Dužnina je bílá nebo bělavá.5-1 cm tlustý. který je podvinutý. později má rýhovaný nebo vrásčitý okraj. V mládí je též spojen s hlízou tlustým bělavě modravým závojem.

jinak kuchyňsky dobře upotřebitelný pro svoji mohutnost a malou červivost.Výskyt: srpen až říjen. Jedlý.Pásenka náramkovcová . u nás vzácný. upřednostňuje vápenité půdy a jižní oblasti. Další české jméno: . chráněné listnaté lesy v podhůří.

Pavučinec náramkovitý Cortinarius armillatus (Fr. zvoncovitý. 1 . Výtrusný prach rezavě hnědý. válcovitý. Barvy živě rezavě hnědé až načervenale hnědé. na bázi pevně kyjovitý a bělavě vločkatý.Pásenka zdobená . Barvy masově červenohnědé až červenorezavé. Lupeny zaobleně připojené.) Fr.2 cm tlustý. Třeň 7 . Dužnina hnědavě mramorovaná v třeni vláknitá. později zploštělý. válcovitý až kyjovitý na bázi s výraznou hlízou. vůně nevýrazná.Telamonia armillata (Fr. tmavě skořicově hnědé. vláknitý až vláknitě. s nízkým hrbolem. Fr. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . v listnatých nebo jehličnatých lesích. Používám jej do směsi a k nakládání. velmi široké a řídké. Klobouk 6 .12 cm v průměru. chuť mírná. často v početných skupinách. dobře určitelný podle mohutných plodnic a barevných pásků na třeni. Další české jméno: . jen málo blednoucí. vždy pod břízami. Výskyt:červenec až říjen.). především na podmáčených a kyselých půdách. vláknitý.16 cm vysoký. Rozpraskává v několik šikmých červenorezavých kroužků nebo pásků. na okraji až jemně plstnatě šupinkatý. Jedlý.

Jedlý.Pavučinec natřený Cortinarius delibutus Fr. Dužnina je nažloutlá. vcelku chutný druh.5-1. Třeň 5-8 cm vysoký. Upřednostňuje břízy a vlhká stanoviště. jednotlivě nebo ve skupinách v listnatých i jehličnatých lesích.5 cm tlustý. Pěkný též na fotografování. v mládí polokulovitý. na středu až žlutohnědý Lupeny řídké. na bázi kyjovitý. chuť jemná. modrofialové. velmi slizký. Výskyt: září. na ostří vroubkované. říjen. válcovitý. jemně vláknitý. později sklenutý nebo plochý. Výtrusný prach rezavě hnědý. ve třeni slabě namodralá. nahoře má vláknitou prstencovitou zónu zbarvenou od výtrusů do rezavě hnědé. Klobouk 4-6 cm v průměru. barvy nažloutlé až slámově žluté. vůně žádná. dosti slizký. pružný. . zoubkem připojené. hodící se do směsí i k nakládání. jinak je barvy žlutavé. později vodnaté. 0.

Lupeny velmi řídké. Nejedlý Zajímavosti: Jeho dužnina je velmi často hojně prolezlá červy.) Fr. dlouho okraj podvinutý se zbytky oponky. na bázi barvy hnědavé a botkou obalený. Dužnina zprvu nafialovělá. později hnědavá.) Ricken . v mládí zvonovitý. Třeň 5-10 cm vysoký. Barvy je kaštanově nebo hlínově hnědé se slabým fialovým nádechem. Upřednostňuje dubiny.Telemonia torva (Fr. později skořicově hnědé. Výskyt: září až listopad. Klobouk 4-10 cm v průměru.: Fr. později rozložený a široce hrbolatý. vůně kafrová. ex Fr. 1-2 cm tlustý. barvy zprvu lilákové. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .Pavučinec nevlídný Cortinarius torvus (Fr. listnaté i jehličnaté lesy. Výtrusný prach – výtrusy 8-10 x 5-6 µm.

Lupeny husté. nepravidelně sklenutý. chudé písčité i jílovité půdy a vrbové porosty. hedvábitě vláknitý. okraj světle fialový.) Fr. dosti hojně listnaté i jehličnaté lesy. Klobouk 5-8 cm v průměru.5 cm tlustý. Výskyt: září.Pavučinec odchylný Cortinarius anomalus (Fr. Výtrusný prach rezavě hnědý.Kožohlav odchylný . Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . parky i aleje. Třeň 7-10 cm vysoký. Dužnina bledě fialová. vůně nevýrazná. Upřednostňuje nevápenaté. ostří světlé.: Fr. říjen. fialové až fialově hnědé. 1-1. Prsten tvoří zbytky fialového až okrového vela. matný. Další české jméno: . barvy fialové s okrovými kroužky a bázi má krytou fialovým myceliem.Dermocybe anomalus Fr. barvy fialově šedé.

válcovitý. v mládí a za vlhka velmi slizký. u vrcholu třeně nafialovělá. později vyklenutý. Vcelku je dosti masitý.12 cm v průměru. později rezavě hnědé.Pavučinec obecný . : Fr. nebo i jednotlivě. od středu k bázi rozpraskaný v pásovité šupiny. na řezu barvu nemění. nádherný na pohled a je to pamlsek pro fotografy. které mají barvu šedo olivovou až olivovou. zejména osikami a břízami.1.10 cm vysoký. Může být i pod jehličnany . V mládí barvy bělavé nebo nafialovělé.borovicemi a smrky. barvy okrově hnědé až olivově okrové ve středu rezavě hnědý. polokulovitý. nahoře bělavý až nafialovělý. Třeň 5 . 0. Za sucha slámově žlutý. nepříliš husté. Jedlý. tvrdá.7 . chuť mírná. Lupeny jsou zoubkem sbíhavé.Pavučinec osikový Cortinarius trivialis (Pers. Dužnina je barvy bělavé nebo nažloutlé. na bázi ztenčený. v mládí zakryté hustou bělavou pavučinou.) Fr. směrem k bázi rezavá.5 cm tlustý. pod listnáči. Další české jméno: . Klobouk 3 . Výskyt:červenec až říjen hojně ve skupinách. Vůně nenápadná. Má výrazně podvinutý okraj a na středu nízký hrbolek Je slizký a lesklý. ve stáří až plochý.

.

.Pavučinec plavooranžový Cortinarius collinitus (Pers.) Fr.

Dužnina na řezu namodralého zabarvení. která za sucha způsobuje lesk. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Výskyt:září až listopad v jehličnatých vlhkých lesích. fialově hnědavého odstínu. Lupeny má vykrojené.Myxacium collinitum (Sowerby). nikdy ne plochý. asi 1cm tlustý. přirostlé. příjemné chuti.Klobouk. Na povrchu má slizkou vrstvu roztrhanou do pásů. Dolů se barva mění v červenavou nebo nažloutlou.12 cm průměr. 2 . většinou pod smrky . Kumm . bez zápachu. záhy skořicově hnědé Třeň. je zřetelně modravého zabarvení hlavně v horní části. 6-12cm výška. Za vlhka je pokryt tlustou slizkou vrstvou. Jedlý. vodnatá. zpočátku zvoncovitý později rozložený. Výtrusný prach rezavě až bledě žlutohnědý. rašeliniště a vyjímečně v listnatých lesích. vypadající jako žíhání. dobrý. lidmi často opomíjený a neznalci ničený. Barvy je žlutavé až okrově oranžovohnědý.

Nejedlý. Lupeny jsou přirostlé. kuželovitý s výrazným hrbolkem. dosti husté.3 cm v průměru. Hlavně v jehličnatých lesích na podmáčené půdě. barvy šedé až skořicově hnědé. Vypadá jako pomoučený.5 mm tlustý. říjen velmi nepříliš hojně jednotlivě nebo ve skupinách. Výtrusný prach rezavě hnědý. na bázi mírně ztlustlý. lehce poznatelný a pěkný na pohled. Upřednostňuje vyšší polohy. velmi hygrofánní. posléze hnědý až tmavohnědý. Za sucha špinavě okrově žlutý. Jsou to zbytky vela. pokrytý bělavými šupinkami. vůně po pomačkání silná muškátová.7 cm vysoký. Třeň 5 . Velmi často pokrytý bílými šupinkami.Pavučinec plevnatý Cortinarius paleaceus (Weinm. barvy šedavé. 3 .) Fr. Též jej můžeme najít v rašeliništích. Dužnina tmavě hnědošedá. válcovitý. Prsten je bílý páskovitý. Klobouk 2 . Výskyt: září. světle okrový až hnědý. .

.

zvoncovitý. Výtrusný prach rezavě hnědý. které později mizí. chuť mírná.: Fr. uprostřed má tupý hrbol. upřednostňuje kyselé půdy. zbarvující se výtrusným prachem na rezavo. Dužnina oranžově žlutá. Klobouk 2-5 cm v průměru. 0. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .Dermocybe cinnamomea (L. v horní části s řídkými vlákny pavučinovitého závoje. později ploše rozložený.5-1 cm tlustý. Jedovatý. u třeně vykrojené. jehličnaté lesy.) Wunsche. vláknitý. vůně po jodoformu nebo ředkvi. V mládí je spojený se třeněm pavučincovitými vlákny závoje. málokdy i pod listnáči. zoubkem přirostlé. Lupeny mírně husté. mykorhizu vytvářející hojný druh. barvy oranžové nebo oranžově žluté. ve skupinách i jednotlivě. které jsou v dospělosti rezavě zabarveny od vypadaných výtrusů.Kožnatka skořicová . Třeň 2-7-cm vysoký.Pavučinec skořicový Cortinarius cinnamomeus Fr. Výskyt: červenec až říjen. Další česká jména: .Kožohlav skořicový .

.

tvoří mykorhizu s borovicí se 2 jehlicemi ve svazečku. Lupeny nízké. Další české jméno: . Výtrusný prach rezavě hnědý. Klobouk 6-15 cm v průměru. Lupeny přirostlé zoubkem. vůně nevýrazná. na okraji zvlněný. slizký. šedě až skořicově hnědě zbarvené. já jej sbírám do směsí. vyklenutý. 1-2. válcovitý. V některých atlasech je uváděn jako nejedlý.Pavučinec slizký Cortinarius mucosus (Bull.) Kickx. chuť mírná.5 cm. Ostří jemně zoubkaté. slizký. barvy červenohnědé. nemající nikdy fialový odstín. Výskyt: srpen až říjen borové lesy.) Fr. později kožově hnědé. nejdříve nafialovělé. Klobouk 6-20 cm v průměru. Upřednostňuje kyselé písčité půdy. tlustě masitý. Jedlý . Třeň 7-15 cm vysoký. robustní.Pavučinec sliznatý Pavučinec statný Cortinarius balteatus (Fr. někdy se slabě namodralým odstínem. Dužnina bílá. barvy korkově hnědé. paprsčitě vláknitě modře a fialově žíhaný. tlustě masitá. velmi slizký. Prsten slizovitý. na středu bývá nejtmavší. : Fr. dolů ztenčený. . husté. později sklenutý až ploše rozložený. barvy bílé. v mládí polokulovitý s dlouho podvinutým fialovým okrajem. u třeně vykrojené.

používám jej v menším množství do směsí.Phlegmacium balteatum (Fr. Výskyt: srpen až říjen ve skupinách. později vypouklý. válcovitý. barvy bělavé. Barvy je v mládí světle fialový až jemně hedvábitý. které tvoří zbytky pavučinky. Na bázi má zbytek hnědé plachetky. Klobouk 4-10 cm v průměru. hladký. V mládí barvy lilákové.Cortinarius subbalteatus Kühner . 0. zbývající po kortině.Cortinarius eubalteatus Henry Další česká jména: . tenké. málo masitý.Pavučinec fialovolilákový Pavučinec šupinonohý Cortinarius pholideus (Fr. Barvy je žlutošedé světle šedohnědé. a nízce vyhrblý.Prstence jsou neúplné.). Na středu je nejtmavší. Třeň mohutný. pod botkou krémově žlutý až špinavě okrový. které jsou před vrcholem ukončeny hnědorezavou botkou. Výtrusný prach rezavě hnědý. husté a připojené v mládí zakryté pavučinovitým závojem. příčné rezavé pásky. štíhlými odstávajícími šupinkami v barvě tmavohnědé. : Fr. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Jedlý. Třeň 5-14 cm vysoký. na okraji rozmanitě zvlněný. pokrytý jemnými. kyjovitý až řepovitě ztlustlý. někdy až zprohýbaný. Lupeny jsou vysoké. v mládí plný ale brzy dutý. dolů mírně kyjovitě ztluštělý.) Fr. .Pahřib statný . Ricken . Tvarem a masitostí připomíná Čirůvku obrovskou – Tricholoma colossus. tvrdý. pokrytý od spodu do dvou třetin tmavohnědými šupinami. někdy dole prohnutý.5-1 cm tlustý. v mládí zvonovitý. vůně silně zemitá. Je suchý. často s necelými rezavými pásky. plný. lesy všech typů. Ostří jemně zoubkaté. okraj má podvinutý. u mladých plodnic ve třeni slabě fialová. neměnná. později skořicové. Dužnina bílá až bělavá. chuť mírná.

Další česká jména: . Je to mykorhizní houba.Dužnina křehká barvy v mládí bílé. jakoby po petrželi. v klobouku mírně nafialovělá.5 x 5-7 µm velké. smrkové monokultury v rovině a pahorkatině. Upřednostňuje břízy a kyselé podloží. ve špičce třeně nafialovělá. Výskyt: srpen až listopad. ve třeni později špinavě světle našedlá až nahnědlá. chuť mírná.Cortinarius arenatus (Fr. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Pavučinec šupinatý . půdy nevápenaté. Výtrusný prach skořicově rezavý Výtrusy kulovité nebo kulovitě vejčité.Inoloma pholideum (Fr. březiny a smíšené lesy vždy pod břízami. Vůně poněkud zatuchlá.). 7-8. Ricken . Jedlý Zajímavosti: Roste spíše v severní Evropě než u nás.)Fr.

12 cm vysoký a 1. pak plochý. barvy žlutě plavé až do plavě oranžové.Pavučinec slámožlutý . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . skoro prstenitá.2 cm tlustý na bázi až 4 cm průměr. Výskyt:srpen až říjen v travnatých lesích na křemičitých vlhkých půdách. málo slizký . Klobouk 3 . Barvu má běložlutavou. Dužnina bělavá.12 cm v průměru. plavými hrubými šupinkami. Jedlý.většinou ve směsi. nahoře je žíhaný. sklenutý. skoro celý pokrytý přitisklými. chuť mírná. Kortina je barvy bílé.Pavučinec zlatý Cortinarius triumphans Fr. chuť slabě později trochu nepříjemná.5 . Další české jméno: . brzo suchý. Lupeny mají barvu krémově hlínovou. hojná. později plavě rezavé. pak do okrova a ostří je vroubkované. dolů naplavělý zdobený žlutocitrónovými pak plavými kroužky jež jsou oddělitelné. k okraji žlutší. vločkovitě hedvábitý. Třeň 11 .Cortinarius crocolitus Quélet.

na bázi hlízovitě ztlustlý. s nevýrazně příjemnou vůní. kožově žlutý až žemlově hnědý. brzo převislý. nad prstenem v mládí plstnatě vločkatý. bělavý až žlutavý. ostří bělavé. později široce zvoncovitý.15 cm dlouhý. pod ním rýhovaný a vláknitý. ve stáří plochý s vyhrblým středem.12 cm v průměru. 1 . nebo stříbrné. v mládí paličkovitého tvaru. Barvy hlínově nažloutlé až rezavě hnědé. okraj ověnčený zbytky plachetky. zoubkem přirostlé. válcovitý. Prsten s dvojitým ostřím. V dospělosti většinou lysý.Sluka svraskalá Rozites caperata (Pers. Dužnina měkká. . Karst. Lupeny vysoké. někdy s neúplnou pochvou. v mládí ojíněný. ex Fr.3 cm tlustý. zvlněné. Třeň 7 . barvy šedě nafialovělé.) P. za sucha paprsčitě rozpraskaný. úzký. Klobouk 4 . vodnatě bělavá. pod pokožkou okrově žlutavá. často vrásčitý. chuti mírné. blanitý. na ostří zubaté. neměnná. husté. barvy krémově bílé až okrové.

zřídka listnaté lesy. chutná. za čerstva všestranně použitelná ke konzumaci. Jedlá. Výskyt: druhá polovina července až říjen jehličnaté. . pospolitě na kyselé půdě. Výtečné jsou ještě uzavřené plodnice naložené v octě.Výtrusný prach rezavě hnědý. od nížin vysoko do hor.

Často se vyskytuje ve skupinách a tvoří dokonce i kruhy. Zajímavosti: Je to mykorhizní houba. Barvy je bělavé až krémové. ve stáří je špinavě hnědý. tak ale neslzí. v pahorkatinách. později béžové. 1-2.Slzivka ředkvičková Hebeloma sinapizans (Paulet:Fr. obvykle na středu s tupým hrbolkem. ve stáří až skořicově hnědé. Jinak je jemně přitiskle hnědavě šupinkatý nebo vláknitý. na bázi ztlustlý a krátce kořenuje. vyklenutý. U vrcholu však bývá šupinkatý hruběji. Dužnina voní silně ředkvově a chuť je nahořklá. jen úzce připojené. Jinak je mírně slizký. válcovitý. barvy v mládí špinavě krémové. Třeň 5-10 cm vysoký. vlhká stanoviště a živné bazické půdy. Výskyt: srpen až říjen v listnatých a smíšených lesích a vápnomilných a orchidejových bučinách. . někdy až plochý. Vzácně ji můžeme nalézt i pod jehličnany. Lupeny jsou téměř volné.)Gill. Upřednostňuje buky a duby. Na okraji je o něco světlejší. I když má název Slzivka. Okraj má většinou zvlněný a velum schází. ale i v podhorském stupni. poději rezavě žluté nebo okrové. v mládí barvy světlé. Ostí má světlé a vločkaté.5 cm tlustý. Nejedlá Možnost záměny: Slzivka oprahlá Hebeloma crustuliniforme – nejedlá. Klobouk 4-12 cm v průměru. husté.

.

s přítomností málo zřetelného vela.Plamenička dřevní . vůně silná. Lupeny zlatožluté. Chuť hořká. Další české jméno: .). silnějších větvích a pařezech borovic a smrků.Flammula sapinea (Fr. později ploše rozložený. 0. Nahoře žlutý. barvy hnědé s bílými šupinkami. Klobouk 3-8 cm v průměru. hnědě skvrnité. v mládí sklenutý. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . drobně vláknitě šupinkatý nebo hladký. nepříjemně nasládlá. Třeň 4-7cm vysoký. Výskyt: červenec až listopad hojně na rozkládajících se kmenech. Barvy zlatožluté nebo žlutooranžové až hnědožluté. na bázi bíle plstnatý.5-1 cm tlustý. Dužnina barvy žluté.Šupinovka jedlová Gymnopilus sapineus (Fries) R. Kumm. V podkrkonoší snadno fotitelný druh.

na řezu slabě červené nebo fialoví. na bázi někdy ztlustlý. vláknitý a jemně šupinkatý. Na středu s přitisklými hnědými šupinkami. Klobouk 3-6 cm v průměru. nejdříve zvoncovitý. jinde vláknitý. později vyklenutý až plochý. na ostří bíle vločkaté. Třeň 3-7 cm vysoký. na vrcholu vločkatý. holý. Vyjímečně ji najdeme v jehličnatých lesích. bělavé.4-1 cm tlustý. Dužnina v klobouku bělavá. barvy bílé. pevný. ve třeni načervenalá. válcovitý. Nejedlá .) Quél. s vínově červeným odstínem.Vláknice Bongardova Inocybe bongardi (Weinm. Lupeny široce až úzce připojené. Barvy okrově hnědé až hnědé. později světle šedočervené. 0. Výskyt: srpen až říjen v listnatých lesích pod buky duby habry a lískami. vůně sladká jako přezrálé hrušky. chuť nevýrazná. Upřednostňuje živnější vápencové půdy. někdy červenavě skvrnitý. ve stáří hnědé. později nahnědlé.

ostří bíle vločkaté. bělavé.cm v průměru. Nepříliš vzácná. Jedovatá .5 . jednotlivě nebo ve skupinách. Celý jemně vláknitý.Vláknice Godeyova Inocybe godeyi Gillet. na řezu oranžovějící. 3 . Dužnina bělavá. Lupeny skoro volné. lipami. okraj bez vela. ve stáří šupinkatý. světlé krémový.7 cm vysoký. Výskyt: červen až září.5 . ve stáří oranžový až špinavě červený. na bázi výrazně hlízovitý. lískami. celý ojíněný. břízami olšemi i habry na vápencové půdě. široce kuželovitý někdy až plochý. Vůně spermatická. poraněním a otlačením červená. bělavý. Třeň 1.6 mm tlustý. válcovitý. dobře rozeznatelná červenáním a výrazně hlíznatým třeněm. duby. Klobouk 1. ve stáří šedohnědé až žlutohnědé. listnaté lesy pod buky.

.

Upřednostňuje vápencovité půdy. od bělavé až světle okrová ke slámově žluté.2-1 cm tlustý. v bázi třeně vínově červená. oranžově hnědé až hnědé. Klobouk 2-10 cm v průměru. Ve stáří často šupinkatý uprostřed a k okraji vláknitý. vínově hnědé až červenohnědé.5-2 cm tlustý. vůně i chuť ovocně nasládlá. Barvy bělavé. na bázi s červeným nebo hnědofialovým nádechem. v mládí zvoncovitý. Jedlá. ex Fr. Barvy růžově červené. později kuželovitý. dolů šedě fialové. jednotlivě nebo ve skupinách v prosvětlených lesích a parcích pod listnáči jako jsou kaštanovníky. Kromě středu je značně vláknitý. na bázi hlízovitě zduřelý vláknitý. Barvy nahoře bělavé. Výskyt: červen až říjen. dosti vzácně.Vláknice jurská Inocybe jurana (Patouillard) Saccardo. Klobouk 2-8 cm v průměru. V mládí mají bělavé vločkaté ostří. válcovitý. vždy s hrbolem. Výtrusný prach okrově žlutý. později narůžovělá. duby. na vrcholu jemně vločkatý. Okraj mívá velmi často rozpraskaný a na středu bývá velum. ve stáří fialově hnědé. Barvy jsou proměnlivé. barvy v mládí bílé. Třeň 3-10 cm vysoký a 0. vláknitý. ve stáří až plochý s tupým hrbolem.) Sacc Vláknice kuželovitá Inocybe fastigiata Schiff. buky a lísky. nažloutlé až světle žlutohnědé. kuželovitě zvoncovitý.) Quél. nedoporučuje se sbírat pro možnost záměny s jedovatou Vláknicí začervenalou. nahoře vločkatý až vlnatě chlupatý. bází mívá někdy ztlustlou a je hluboko kořenující. okrově hnědá. Na ostří jsou bělavě vločkaté. v mládí na okraji s velem. 0. později plochý. Lupeny úzce připojené. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .Inocybe adaequata (Britzelm. husté. Třeň 2-12 cm vysoký. uprostřed hladký. Lupeny jsou skoro volné. . ve stáří špinavě žlutohnědé. Dužnina bílá. šedě žlutavé. později našedlé až nažloutlé.

které otlačením červenají.2 cm tlustý. Klobouk 2. Jsou to například: Vláknice kuželovitá f. bělavý až světle okrový.5 . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . alpestris – jedovatá. alpská Inocybe fastigiata var.Inocybe erubescens Blytt. Upřednostňuje humózní půdu. Jedovatá Zajímavosti: Dříve bylo rozlišováno několik druhů se kterými se můžeme ve starší literatuře setkat. Dužnina má nepříjemný parfémový pach. parcích. Lupeny barvy béžově šedé. Úzce připojené a na ostří bělavě vločkaté. Roste nehojně. Výskyt: květen až červenec ve světlých listnatých lesích. celý radiálně vláknitý.Inocybe rimosa (Bull:Fr.Vláknice rozpraskaná Vláknice Patouillardova Inocybe patouillardii Bres. válcovitý až kyjovitý. obsahuje velké množství muskarinu. hlavně pod buky a duby. Prudce jedovatá.) Gill. Vláknice kuželovitá var. Na okraji v mládí jsou ještě pozůstatky vela. buď jednotlivě nebo ve skupinách. Má ráda vápencové půdy. Stářím a pomačkáním cihlově červená až masově hnědne. Třeň 2.8 cm v průměru polokulovitý až kuželovitý ve stáří vyklenutý až plochý ve středu s nízkým hrbolkem. ve stáří a po poranění se zbarvuje jako klobouk. nahnědlá Inocybe fastigiata var. s olivovým nádechem.5 . přecházející až do světle okrova. horská Inocybe fastigiata f. zahradách. Je ale celkem dobře určitelná podle klobouku a třeně. U vrcholu je vločkatý. Vláknice kuželovitá var. Barvy bílé. . ale i lipami a javory.11 cm vysoký. níže vláknitý. Někdy ji můžeme nalézti i pod borovicemi. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . později šedohnědé. umbrinella – jedovatá. alpina – jedovatá.5 . někdy však i mimo les v parcích a alejích. 0.Výskyt: červen až listopad v listnatém i jehličnatém lese. Další české jméno: .

Vláknice začervenalá .Další česká jména: .Vláknice načervenalá .

Vláknice štětinkatá

Inocybe hystrix
Klobouk 2,5-4 cm v průměru, sklenutý, později s tupým hrbolkem na středu, okraj značně zakřivený. Pokryt je celá
svazky chlupů, jež tvoří šupiny, které jsou na středu vzpřímené, ale při okraji klobouku poléhavé. Pokožka je barvy
tmavohnědé.
Lupeny barvy v mládíšedohnědé, později hlínov´s bledším ostřím.
Třeň 1,5-4 cm vysoký, 0,3-0,5 cm tlustý, plný, barvy jako klobouk a též tak šupinkatý. Pouze na špičce je hladký. Ta je
bledá, plstnatá a neojíněná.
Výtrusný prach – výtrusy jsou elipsoidně mandlovité, 9,5-11,5 x 5,5-6,5 µm velké.
Výskyt: červenec až říjen listnaté lesy na holé zemi. Upřednostňuje bučiny.

Nejedlá
Další české jméno:
- Vláknice štětinatá

Límcovkovité
Druhy této čeledi se vyznačují mikroskopicky vláknitými hyfami v pokožce klobouku a mají
tmavohnědé nebo černé výtrusy. Límcovky mají často výrazně zbarvený a alespoň za vlhka
slizký klobouk, zatímco u lysohlávek je klobouk tmavší. Některé druhy mají halucinogenní
účinky.

Bedlovnice zlatá

Phaeolepiota aurea (Matt. ex. Fr.) Maire.
Klobouk v mládí polokulovitý, pak zvoncovitý až vyklenutý, na okraji někdy se zbytky vela, sklenutý až rozložený,
průměr 5 - 20 cm, jemně moučnatě zrnitý, matný, zlatožlutý až skořicově hnědý, někdy s oranžovým nádechem
Lupeny skoro volné, hlínově až rezavě hnědé.
Třeň 8 - 15 cm vysoký, 1 - 3 cm tlustý, válcovitý až kyjovitý, hladký, světle okrově žlutý na vrcholku, pod blanitým,
širokým, hnědým límečkem zrnitě pomoučený, tmavě žlutohnědý až bledě okrově hnědý.
Dužnina bělavá až světle žlutá, na řezu slabě žloutnoucí, chuti mírné, vůně kořeněné někdy i nakyslé.
Výtrusný prach okrově rezavě hnědý.
Výskyt: srpen až říjen v listnatých lesích, parcích, při cestách, často pod olšemi ve skupinách i trstnatě. Roste
velmi vzácně na ruderálních místech bohatých na dusík.

Jedlá, chutná.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Pholiota aurea (Fr.) Kumm

Opeňka měnlivá

Kuehneromyces mutabilis (Schaeff.) Sing.: Smith.
Opeňku měnlivou charakterizuje hygrofánní klobouk, šupinkatý třeň a trsnatý růst.
Klobouk 2 - 6 cm široký, lysý, hladký, za vlhka vodnatě skořicově hnědý nebo žlutohnědý, za sucha světlejší,
okrový nebo medově žlutý (při zasychání začíná od středu blednout).
Lupeny jsou husté, v mládí zakryté blanitým závojem, světlé, s hnědavým nádechem, později bledě skořicově až
rezavě hnědé.
Třeň je 3 - 7 cm dlouhý a 4 - 8 mm tlustý, válcovitý, tuhý, v mládí plný, později dutý, s mizejícím rezavým prstenem,
nahoře jemně rýhovaný a bledý, pod prstenem pokrytý rezavými až černohnědými šupinkami.
Dužnina v klobouku je měkká a bělavá, v třeni pevná a rezavě hnědá, vůni má příjemnou, nasládle kořenitou, chuť
lahodnou.
Výskyt:duben až prosinec na pařezech a odumřelých kmenech listnatých stromů, vzácně i na smrku. Roste hojně
od nížin do podhůří.

Jedlá, vynikající houba, dobrá hlavně do polévek, omáček, nádivek, k masu, ale také k nakládání do octového
nálevu. Používají se pouze klobouky, třeně jsou ke konzumaci nevhodné.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Pholiota mutabilis (Schaeff.: Fr.) Kumm.
Další české jméno:
- Šupinovka opeňka

Límcovka měděnková

Stropharia aeruginosa (Curt.:Fr.) Quel.
Klobouk 2 - 8 cm v průměru, v mládí polokulovitý, ve stáří vyklenutý až plochý s tupým hrbolkem.Barvy za mlada
tmavě modrozelený až měděnkově zbarvený, ve stáří žlutozelený nebo okrový. Pokožka klobouku je za mokra
velmi slizká a dobře slupitelná, pokryta bělavými šupinami
Lupeny široce připojené, šedobílé, fialově šedé, později až fialově hnědé, dosti husté, ostří lupenů je bělavě
vločkaté.
Třeň 4 - 10 cm vysoký, 0,4 - 1 cm tlustý, válcovitý, na bázi někdy mírně ztlustlý. Barvy modrozelené až modré. Pod
prstenem je bíle vločkatý, záhy olysávající.
Prsten kožový vláknitě blanitý, záhy pomíjivý.
Dužnina bílá, chuti slabě hořké.
Výskyt: srpen až listopad, hojně jednotlivě nebo ve skupinách, na rozkládajících se zbytcích dřeva v jehličnatých i
listnatých lesích, v parcích, na tlející slámě, hlavně tam kde je vlhké prostředí a chudší půdy.

Jedlá, používám ji do směsí i k nakládání.

Límcovka natřená

Stropharia inuncta (Fr.) Quél.
Klobouk 2-4 cm v průměru, zvoncovitý nebo mírně rozprostřený se špičatým hrbolem, trochu vrásčitý, hladký a
velice slizký. Barvy nejdříve lilákově sivé, později bledě šedavé.
Lupeny zoubkem vykrojené, nejdříve bělavé, později šedohnědé, ve stáří purpurově nahnědlé.
Prsten mizivý.
Třeň 5-7 cm vysoký, 0,2-0,4 cm tlustý, měkký, dutý, celý hedvábitý, bílý, jemně ojíněný a mírně šupinkatý.
Výskyt: září až listopad, celkem vzácně, vlhké listnaté lesy, travnatá místa a na loukách.

Nejedlá

Límcovka vrásčitoprstenná

Stropharia rugosoannulata Farlow ex Murr.
Klobouk 6-15 cm v průměru, kuželovitý, ploše vyklenutý, hodně dlouho podvinutý, hladký a lesklý, v mládí pokrytý
místy bělavými zbytky vela. Barvy v mládí vínově hnědé, pak okrově hnědavé a ve stáří až krémové a jemně
vínově hnědě vláknitý.
Lupeny široce připojené s jemně zoubkatým ostřím, barvy v mládí světle šedé, později černofialové, ostří bělavé.
Prsten mohutný, blanitý, svrchu rýhovaný, na spodu velké zubaté šupiny, barvy bílé až nažloutlé.
Třeň 7-17 cm vysoký, 1,5-3 cm tlustý, válcovitý, někdy mírně kyjovitý, nahoře jemně rýhovaný, směrem dolů
vláknitý, na bázi s bílými kořínky. Barvy bílé až nažloutlé.
Výskyt: květen až říjen na rokládající se kůře a slámě v zahradách, parcích a na loukách.

Jedlá
Zajímavosti: Je to Americký druh, který byl do Evropy dovezen v 50 letech a byl často uměle kultivován.
V současnosti se pěstuje pouze ojediněle.

V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény:
- Stropharia ferrii Bres.
- Stropharia eximia Benedix
- Psilocybe rugosoannulata

Šupinovka kostrbatá

Pholiota squarrosa (Fr.) Kummer.
Klobouk 3-20 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později až široce kuželovitý ve stáří vyklenutý. Na středu má
většinou hrbolek, jinak je suchý, s výraznými šupinami které jsou na středu vztyčené.
Šupiny mají barvu rezavě okrovou až hnědou a jsou na světle žlutém až žlutookrovém podkladě.
Lupeny jsou přirostlé, někdy zoubkem sbíhavé, husté. Barvu mají olivově žlutookrovou, později žlutohnědou, ve
stáří až okrově hnědou s olivovým nádechem.
Třeň 6-20 cm vysoký, 7-15 mm tlustý, válcovitý, na bázi ztenčený, suchý. Barvy nahoře nažloutlé až citrónově
žluté, přecházející dolu v rezavě okrovou až rezavě hnědou. V mládí je hustě odstále šupinatý s pavučinovitě
plstnatou prstenovitou zónou.
Dužnina je bledě žluté barvy, tuhá, vůně ředkvová chuť nahořklá.
Výskyt: srpen až prosinec, v trsech na pařezech a padlých kmenech nejrůznějších listnáčů a jehličnanů. Jsou to
zejména buky, vrby, jasany, jabloně a smrky. Najdeme ji též jak parazituje na nábězích a bázích živých stromů.

Jedlá, chuti nevalné, mladé kloboučky lze nakládat do octa. Dobře poznatelná podle šupin.

Šupinovka nádherná

Gymnopilus spectabilis (Fr.) Sing.
Klobouk 8-25 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, ve stáří až plochý, brzy vrostle vláknitě rezavě
šupinkatý, na středu až jemně políčkově rozpraskávající. Na okraji jsou v mládí přichyceny zbytky vela. Barvy
v mládí citrónově až oranžově žluté, později žlutorezavé.
Lupeny zoubkem sbíhavé, barvy zprvu nažloutlé, později světle okrově hnědé až sytě rezavé.
Prsten výrazný, barvy nažloutlé, později od výtrusů hnědé. Časem mizí a zanechává na třeni žlutohnědý kroužek.
Třeň 8-15 cm vysoký, 1,5-4 cm tlustý, válcovitý na bázi vřetenovitý a kořenovitě ztenčený. Nad prstenem je
vločkatý, pod prstenem rezavě hnědě vláknitý.
Dužnina barvy sytě žluté, chuti velmi hořké.
Výskyt: srpen až říjen na bázi listnatých stromů a pařezů. Upřednostňuje duby a vlhká místa. Roste většinou
v trsech, ale není častá.

Nejedlá
Zajímavosti: Byla nalezena i na borovici.
Další české jméno:
- Šupinovec nádherný
V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény:
- Gymnopilus junonius (Fr.) PD Orton.
- Pholiota spectabilis (Fr.) Kummer

Šupinovka olšová

Pholiota alnicola (Fr.) Singer
Klobouk 2,5 - 8 cm v průměru, nejdříve tupě kuželovitý, posléze vyklenutý až téměř plochý. Za vlhka lepkavý a
hladký, okraj má v mládí zdobený bílým pavučincovitým velem. Barvy světle slámově citrónové až živě žluté. Střed
bývá žlutookrový. Ve stáří je celý žlutookrový až přechází do žlutorezava, někdy je nepravidelně rezavě okrově
skvrnitý.
Lupeny jsou zoubkem připojené, vykrojené, barvy žlutookrové, později rezavě okrové až okrově hnědé.
Třeň 4 - 11 cm vysoký a 0,4 - 1 cm tlustý, válcovitý u vrcholu nažloutlý až žlutý, hladký. Níže je žlutý až rezavě
okrový, na bázi až rezavě hnědý, jemně vláknitě žíhaný až šupinkatý. V mládí má zřetelnou pavučincovitou zónu
která zanechává vláknitý kroužek.
Výskyt: srpen až říjen většinou v trsech na živých i odumřelých větvích, kořenech i pařezech listnáčů, hlavně olší.
Hojnější je v lužních lesích a nivách řek.

Nejedlá, vcelku vzácná.
V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem:
- Flammula alnicola (Fr.); Kumm.
Další české jméno:
- Plaménka olšová

Šupinovka slizká

Pholiota adiposa (Fr.) Kummer
Klobouk v průměru 5-13 cm, v mládí polokulovitý, později zvoncovitý až téměř plochý. V mládí zejména za vlhkého
počasí velmi slizký až skoro mazlavý. Barvy zlatožluté, později citrónově žluté až žlutookrové, řídce pokrytý rezavě
hnědými přitisklými šupinami, které však déšť smývá. Za sucha tyto šupiny mizí a zůstávají po nich tmavší skvrny.
Lupeny 0,8-1 cm široké, zoubkem přirostlé až sbíhavé, husté, barvy nejdříve krémově žluté, později okrově hnědé.
Prsten je v horní třetině třeně vločkatý ale brzy mizne.
Třeň 5-20 cm vysoký, 0,6-2,5 cm tlustý, válcovitý, za vlhka mírně slizký, jinak suchý nebo lepkavý, nejdříve plný,
později dutý, barvy nahoře světle žluté, pod prstenem žlutookrové, na bázi až rezavě hnědý, s nepravidelnými
přitisklými, nebo špičatými rezavě hnědými šupinkami.
Dužnina pevná, barvy žluté, neměnná, chuť mírná vůně nenápadná.
Výtrusný prach rezavě hnědý.
Výskyt: srpen až prosinec, většinou v trsech na listnáčích, upřednostňuje buky, můžeme ji nalézt i na bříze. Též
parazituje na živých stromech.

Nejedlá i když je v některých atlasech uváděna jako jedlá. Má podřadnou chuť.

za vlhka silně mazlavý. někdy i jehličnany. místy vzácná. slizký. obvykle v bučinách ale i pod jinými listnáči. chuť trochu ředkvová a vůně slabě ovocná.) Sing.7-1. 0. Ve slizu jsou ponořeny šupinky. s pavučinatou zónou mylně připomínající Pavučinec. Výtrusný prach hnědý. mírně sklenutý až plochý s mírně podvinutým okrajem s nenápadnými zbytky vela.: Fr. Báze třeně bývá často kyjovitá. Třeň 5-8 cm vysoký. Dužnina dosti tuhá. Klobouk 4-8 cm v průměru. v bázi třeně rezavá. se šupinatým vláknitým povrchem na vrcholu pomoučený. Jedlá. bílá nebo světle nažloutlá. Barva je jako světlá jílovitá hlína.Šupinovka šedohlínová Pholiota lenta (Pers.2 cm tlustý. Výskyt: září až listopad jednotlivě nebo v malých skupinách na zbytcích dřeva nebo v opadu. Barvy bělavé. ve spodní části hnědnoucí. Lupeny dosti husté barvy žlutavé až hnědé. na Trutnovsku ale dosti hojná. které mohou být smyté. .

.

dobře poznatelná podle nešupinatého klobouku a ekologie. .Šupinovka uhelná Pholiota carbonaria Fries:(Fries) Singer. V mládí na okraji s bělavými zbytky vela. později okrově hnědé. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Lupeny vykrojené.Šupinovka spáleništní . Nejedlá. Třeň 2 . Další česká jména: . tak jehličnatých lesích. polokulovitý.Flammula carbonaria (Fr.8 cm vysoký. za vlhka velmi slizký. později vyklenutý až plochý. 3 . barvy rezavě okrové až oranžově hnědé. žlutavý nebo krémový.7 cm v průměru.Pholiota higlandensis (Peck) Smith et Hesler. naspodu až rezavě hnědý. zoubkem přirostlé barvy nejdříve žlutookrové. V mládí má nevýraznou prstencovitou zónu. bělavý až nažloutlý. Kumm.Plamenička uhelná .8 mm silný.). Na okraji světlejší. válcovitý. Klobouk 1 . Výskyt:duben až listopad jednotlivě nebo ve skupinách na spáleništích jak v listnatých.

.

chuti nahořklé. V mládí je spojen s třeněm vláknitým velem. Klobouk 5-12 cm v průměru vyklenutý se širokým hrbolem. Další české jméno: . 5-13 mm tlustý. Třepenitka svazčitá Hypholoma fasciculare – jedovatá. Třeň 5-12 cm vysoký.Třepenitka cihlová Hypholoma lateritium (Schaeff. válcovitý. barvy červené. Dužnina špinavě bělavá až nažloutlá. barvy šedohnědé až olivově hnědé. bez žlutých barev. s drobnými soustřednými žlutými. Nejedlá Možnost záměny: Třepenitka maková Hypholoma capnoides – jedlá. Výskyt: srpen až listopad celkem hojně v lese i mimo les na rozkládajícím se dřevě listnáčů. na okraji se žlutým nádechem.Žlutotřepenitka cihlová V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Karst. . na bázi rezavý. . Lupeny připojené. .Hypholoma sublateritium (Fries) Quélet. zejména buků.Nematoloma sublateritium (Fr.) Schröt. barvy bělavé až nažloutlé. dubů a bříz. vláknitými šupinkami jež ve stáří mizí.Psilocybe sublateritium Třepenitka maková Hypholoma capnoides (Fries) Kumm.). vláknitě šupinkatý. Mimořádně se vyskytne i na smrku.

vůně příjemná. jinak je hedvábitě vláknitý a ve stáří olysalý. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . někdy se žlutavým nádechem. omáček.Třepenitka zakouřená . Barvy žluté až světle oranžově žluté. Jinak hojně v trsech na pařezech.6 cm v průměru. Třeň tenký. později kouřově šedé. Výskyt:září až listopad. občas nepravidelný. ale můžeme ji nalézt i v teplejším březnu a dubnu.Klobouk 3 . u třeně vykrojené barvy bělavé v mládí. Někdy má vláknitý náznak prstenu. chuť jemná. barvy žluté. Jedlá. . ale i k nakládání. Dužnina bělavá. směrem k bázi hnědnoucí. vhodná do polévek. v mládí polokulovitý. později sklenutý. Upřednostňuje vyšší polohy.Naematoloma capnoides (Fr.Psilocybe capnoides Další české jméno: . kmenech a kořenech jehličnatých stromů zejména smrků. Lupeny jsou husté. Karst.). V mládí má okraj věnčený zbytky vela. ve středu je vždy tmavší.

.

Výtrusný prach černofialový. na středu tmavší. Třeň 5 . ve stáří až fialově černé. méně častěji jehličnanů. nahoře má pomíjivé zbytky závoje. Klobouk 2 . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . který brzy mizí. Dužnina sírově žlutá.6 cm v průměru. na okraji ozdobený zbytky pavučinovitého závoje. Lupeny vykrojeně přirostlé. ve stáří rozložený.Žlutotřepenitka svazčitá . chuť odporně hořká.Psilocybe fasciculare Další české jméno: . lysý. způsobuje parafaloidní otravy. zvoncovitý.10 cm dlouhý.) Quél.Třepenitka svazčitá Hypholoma fasciculare (Huds. Výskyt: březen až prosinec v trsech na pařezech listnáčů. úzké.) Karst. Mírně jedovatá. . od báze hnědnoucí. světle sírově žlutý. pak nízce sklenutý. rezavě vláknitý. hladký. husté. tenký. Barvy živě sírožluté. žluté až zelené. vůně nakyslá.Naematoloma fasciculare (Huds.8 mm tlustý. 3 .

buď na okraji klobouku nebo jako prsten. některé prudce jedovaté. ale rozmanitá čeleď lupenatých hub. které způsobují jeho rozpraskávání za sucha.Slzečníkovité Velmi malá. Velum může být rovněž přítomno. Výtrusný prach je tmavě hlínově hnědý. . Některé druhy jsou jedlé. Významným znakem je povrch klobouku složený ze zaoblených buněk.

válcovitý. na vrcholu je však světlejší. do poloviny rýhovaný. barvy hnědé až tmavohnědé. Waveren) Clémençon . bílý ale opadávající. Prsten je tence blanitý. Lupeny jsou úzce připojené. nejdříve okrové. ve spodní straně světle vláknitý až vločkatý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Klobouk 1. na svrchní straně rýhovaný. Výskyt:březen až červen. za vlhka rezavě až červenavě hnědý. polokulovitý.5-4 mm tlustý. Dužnina má muškátovou vůni. Třeň 3-5 cm vysoký. Nejedlá. v parcích zahradách a podél cest. převislý. často skvrnitý a vysychá do okrově hnědé barvy. ale též ji můžeme nalézt v září až listopadu vcelku hojně ve skupinách v trávě a detritu v lesích i mimo les.5-4 cm v průměru. Upřednostňuje narušené půdy. Je hygrofánní. Mají bělavě vločkaté ostří. vyskytující se zejména na jaře.Pholiotina aporos (Kits v. 1.Čepičatka bezpórá Conocybe aporos Kits van Wav. později hnědé až tmavě okrově hnědé. později vyklenutý až plochý s nízkým hrbolem na středu.

Čepičatka cibulkatá Conocybe bublifera (Kauffm.) Romagn .

bělavý s nádechem do okrověhněda. kuželovitý. Třeň 7-8 cm vysoký 0. Výskyt: červen až říjen ve všech lesích mezi rostlinami s příměsí šípku. Na bázi je zakončen hlízkou o průměru0. jemně ojíněný.Klobouk 4-6 cm v průměru v mládí zvoncovitě kuželovitý. Především její domovinou je Francie. Klobouk 1 . Výskyt:červen až září. . husté. která vypadá jako by byla lemovaná. později světle okrově rezavé. v mládí připojené. na vrcholu hnědší. Lupeny bělavé. Za sucha žlutohnědý. ex Fr. Lupeny husté. později olysávající. vzhledově pěkná a je hojná. pozdějivolné. laločnatě zprohýbaný a na středu s tupým hrbolem. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . brzo rozprostřený . křehký. okrově hnědý až skořicový.Je nepatrně hygrofánní a roztroušeně vláknitý.7 mm tlustý. 4 . podélně dosti silně žíhaný. Nejedlá Čepičatka útlá Conocybe tenera (Schaeff. ex Fr.4 cm v průměru. Třeň 5 . Nejedlá. Dužnina bledá.) Fayod.4 cm tlustý.Galera tenera (Schaeff. někdy také v listnáčích na výživné půdě. na zemi v trávě v parcích a při cestách. připojené později skořicové. matný. Barvy je plavě rezavohnědé.) Quél.10 cm vysoký. zprvu ojíněný.8-1 cm. Dužnina barvy plavorezavé. okrově hnědá vůně houbové. Barvy živě plavě rezavé. Barvu je v mládí okrové. na loukách a pastvinách.

.

sklenutý s širokým plochým hrbolem na středu. vůně neznatelná. nepříliš hojně ve skupinách nebo jednotlivě. vláknitý a u vrcholu až rýhovaný.Polnička lysá Agrocybe erebia (Fr. většinou válcovitý.Pholiota erebia Quél. Jsou zoubkem přirostlé. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .) Kühn. rýhovaný a pomíjející. 0. Dužnina bělavá až hnědavá. . Výskyt: červenec až říjen. Ve stáří bývá vrásčitý. Jinak je hygrofánní a slizký. Třeň 2 – 6 cm vysoký. Lupeny okrově hnědé až tmavohnědé s bělavým vločkatým ostřím. v listnatých i smíšených lesích a parcích. Upřednostňuje okraje cest.8 cm tlustý.4 – 0. Barvy tabákově až čokoládově hnědé s purpurovým nádechem. blanitý. Klobouk 2 – 6 cm v průměru. od báze až tmavohnědé. chuť mírná až nahořklá. Okraj zdobí zbytky vela. Barvy našedlé. Prsten je špinavě bílý. za sucha vybledává.

) Fayod . ex Fr.Polnička polokulovitá Agrocybe semiorbicularis (Bull.

v mládí bělavé později okrově až tmavě hnědé. 0. Výskyt: květen až červenec. Třeň 4-10 cm dlouhý. bez prosvítavých lupenů a zbytků závoje. Předností je její brzký růst. . téměř plný. bělavý ale výtrusy zbarvený hnědě. Barvy tmavohnědé.6 cm dlouhý. světle šedé ke stáří až kávově hnědé na ostří bíle brvité. Výtrusný prach tabákově hnědý. Barva je žemlově žlutá až světle okrově žlutá. jemně vláknitý. polokulovitý později vyklenutý. Upřednostňuje ruderální místa.) Fayod Klobouk 3-7 někdy až 14 cm v průměru.6-1 cm tlustý. posléze nízce zaobleně sklenutý. barvy světle žlutavé. Lupeny přirostlé až zoubkem připojené sbíhavé. kde se vyskytují kravince. Za such někdy políčkově rozpukaný.4 cm v průměru. ale často hořce chutnající houba.5 až 3mm tlustý. na okraji v mládí ověnčený zbytky vela. jinak hygrofánní a velice rychle vysychá. polokulovitý. Jedlá. Třeň 3 .Klobouk 1 . bělavý až hnědavý. Prsten brzy pomíjivý. hladký. bez chuti. na středu s nízkým hrbolkem. korové drti a pilinách. někdy až plochý. Lupeny jsou vysoké a dosti široce přirostlé. za vlhka lesklý. Dužnina bílá až žlutohnědá. Výtrusný prach špinavě rezavě hnědý. v malých skupinách na zemi. válcovitý. 1. vůně moučná. Jedna z časných lupenatých hub. při polních cestách na pastvinách. v lesích. převislý. parcích zahradách a sadech. na bázi mírně ztloustlý s bělavými kořínky. suchých lukách většinou tam. slonovinové. Nejedlá Polnička raná Agrocybe praecox (Pers. Dužnina bělavá vůně slabě anýzové. ex Fr. chuť někdy nahořklá. vysychající do krémova. Výskyt: květen až říjen mimo les. tenkoblanný. na ostří v mládí bělavé. lepkavý. podélně rýhovaný.

Šupinovka jarní .V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . ex Fr.Pholiota praecox (Pers.) Kühn. Další české jméno: .

Výtrusný prach rezavě hnědý.Slzečník žloutkový Bolbitus vitellinus (Pers. Prostě tam kde jsou tlející zbytky rostlin. posléze vyblédající.6 cm v průměru. štíhlý (2 . ale pro oko houbaře je potěšením. Třeň Dlouhý. válcovitý. Výskyt: květen až září v trávě.5 mm tlustý). lepkavý. Lidový název: . celý bíle vločkatě poprášený. starých kompostech a slámě. Nejedlý. dutý. ve stáří plochý. v mládí tvaru vajíčka. pak světle rezavě žluté. rychle vadnoucí a částečně se rozplývající. ex Fr.) Fr. Dužnina bez zvláštní chuti a vůně. posléze zvoncovitý.Žluťák . křehký. bledě hlínové. barvy žloutkově nebo citrónově žluté. Lupeny prořídlé. tence blanitý. Do st ředu paprsčitě rýhovaný. slizký.) Klobouk 2 . při okrajích cest.

křehutka a kropenatec bývají společně řazeny do čeledi hnojníkovitých. Hnojníky mají obvykle lupeny rozplývající se . Všechny druhy mají hnědý až černý výtrusný prach.Hnojníkovité Rody hnojník.

Křehutky jsou křehké. Lupeny posledně jmenovaných dvou rodů se nerozplývají.1-0. Lupeny v mládí smetanové. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .5-5 cm vysoký.3 cm tlustý. barvy smetanové. chuti mírné a vůně nenápadné.5-3 cm v průměru. Další české jméno: . matný. Upřednostňuje lesní spáleniště. Barvy okrově šedé. v mládí kuželovitý. dutý. hladký. válcovitý.v inkoustovitou tekutinu obsahující výtrusy. později černé.je to způsobeno shluky výtrusů. černě tečkované lupeny . vrásčitě rýhovaný. Hnojník bradavkatý Coprinus angulatus Peck Klobouk 0. Kropenatce mají mramorované. později až zvonovitý.5-2 cm vysoký. Třeň 1. kožově hnědé až světle kaštanové. 0. bíle vláknitý. 0.Hník bradavkatý . křehký. Dužnina barvy hnědavé. Výskyt: červen až říjen na spáleništích.Coprinus boudieri Quél. elegantní houby.

: Fr.) Fr. .Hnojník inkoustový Coprinus atramentarius (Bull.

vůně žádná.Hník inkoustový . Výskyt:květen až listopad na zahrádkách.10 cm v průměru. Obsahuje koprin. v mládí barvy šedobílé s bělavě vločkatým ostřím . dole někdy až vřetenovitý. 3 . nesmí se na něho pít alkohol. Barvy šedavé až šedofialové.8 . parcích.5 cm tlustý. na temeni trochu vločkatě ojíněný.Klobouk 3. Dužnina bílá. ve stáří na okraji potrhaný a rozplývající se.17 cm vysoký. ve stáří černé. Další české jméno: . Třeň 4 .při okraji cest a v lesích podél lesních cest na zbytcích rozloženého dřeva. na bázi s pochvovitým prstenem.7 cm vysoký. rýhovaný. v mládí válcovitě vejčitý.ale pozor. Výtrusný prach černý. takže pak nastává otrava acetaldehydem.1. válcovitý. 0.5 . později široce zvoncovitý. který zabraňuje rozkladu alkoholu v těle. barvy bílé. Jedlý. jemně vláknitý. Lupeny úzce připojené. chuť jemná.

Někdy i šedý. vrásčitě rýhovaný. křehký. Lupeny široce připojené.5-1. lese ale i zahradách. . Třeň 3-5 cm vysoký. Na středu vždy barvy okrové. Dužnina bělošedá. průsvitně bílý. válcovitý. bílé. až několik set plodnic. ve velkých skupinách.5 cm v průměru. kmenech a dřevě listnáčů i ponořeném v půdě. na bázi někdy nažloutlý. barvy smetanové až žlutošedé. ve stáří je zplihlý. Najde se v parku. nejdříve vejčitý později zvoncovitý až plochý. vlnaté vélum. bělavé až hnědočerné s bělavým ostřím. V mládí má jemné. pýřitý. je velmi hezký na focení.Hnojník nasetý Coprinus disseminatus (Pers.) SF Gray Klobouk 0. vláknité. V Trutnově byl nalezen přímo ve středu města pod kostelem.: Fr. na pařezech. 1-2 mm tlustý. Výskyt: květen až říjen. Jeho klobouk se nikdy nerozplývá. Nejedlý .

.

.

Spotřebovat nejdéle do 4 hodin po utržení. Třeň 10-20 cm vysoký. později zvoncovitý. hluboko v půdě kořenící. Výtrusný prach černý. na vyhnojených loukách. často na ruderálních stanovištích.jedlý Zajímavosti: Používáme pouze mladé plodnice. Jedlý Možné záměny: Hnojník Vošoustův Coprinus vosoustii – nejedlý.Hnojník obecný Coprinus comatus (Mull. Prsten vytrvalý. tak se někdy rozplynou i v koši. že je rozšířen po celém světě. chuť jemná. radiálně vláknitý.: Fr. Patří mezi kosmopolitní houby. Pokud začínají růžovět. které se tvoří rozplýváním lupenů. na bázi kyjovitý. volné. bílý.) SF Gray: Pers. rumištích. později pokrytý odstávajícími hnědavými vláknitými šupinami. ve skupinách. okraje prosvětlených listnatých lesů.Hník obecný . Dužnina bílá. Výskyt: květen až listopad. válcovitý. později růžovějící. 1-3 cm tlustý. dutý. jemně vláknitý. což znamená. Další české jméno: . Klobouk 2-6 cm v průměru. ovatus . Hnojník smetištní Coprinus sterquilinus – nejedlý. vůně příjemná houbová. Barvy bílé až bělavé. bílý. zpočátku vejčitě válcovitý. 5-15 cm vysoký. Hnojník obecný vejčitý Coprinus comatus var. ve stáří se od kraje rozplývá. Výtrusy jsou v černé kašovité hmotě. Je velmi dobrý v úpravě s těstovinami. Lupeny zprvu bílé. posunovatelný. ve stáří černé a rozplývající se.

později bledým. zepředu okrouhle pětihranné. Třeň 6-9 cm vysoký 04-06 cm tlustý. Lupeny krémově bílé. Výskyt: na zvířecích exkrementech a ve třetím stádiu.Coprinus patouillardi Quél. na spáleništích. ve vrchní části později zeslizovatělý. Někdy mívá i pavučinkovitý pásek. kdy se tvoří mech Bryum argenteum. . ze strany elipticky mandlovité. kulovitý. roztrhávajícím se v jemné isabelové vločky. Klobouk 2-5 cm v průměru. později elipsoidní. bíle krémovým. později hnědnoucí. v mládí s pýřitým oděním. na okraji nerýhovaný.Hnojník Patouillardův Coprinus patouillardii Quél. . Výtrusný prach – výtrusy jsou velice bledé. na bázi s ponožkou z vláknitých chlupů. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: ..Coprinus cordisporus Gibbs.

.

1 .: Fr.13 mm vysoký.3 cm v průměru. okrajích cest a polí. Je lysý. barvy bělavé. barvy bílé. Ve stáří se nerozplývá. válcovitý. Nejedlý.Hnojník řasnatý Coprinus plicatilis (Curt. výrazně rýhovaný. Další české jméno: . Výskyt: květen až říjen.7 cm vysoký. ve středu okrový až červenohnědý. 8 . válcovitý. na bázi zakončený malou hlízkou. lysý. později šedočerné. parcích a zahradách jednotlivě nebo ve skupinách. připojené k malému límečku.2 mm tlustý.) Fr Klobouk 1 . v trávě na loukách. okraj až zvednutý. Lupeny volné. ve světlých lesích. Vcelku hojně. V podkrkonoší je hojný. později plochý. Třeň 3 . barvy šedohnědé až šedé. ale je to pěkné paraplíčko na fotografii.

.Hnojník řasový .

Nejedlý. upřednostňuje bučiny a vápenitou půdu. Dužnina nepříjemně páchne jako karbol nebo svítiplyn. vejčitý až válcovitý. Třeň 12-15 cm vysoký.) Gray Klobouk 4-8 cm v průměru. vláknitý. 4-10 cm vysoký. v mládí celý pokrytý bílou vločkatou plachetkou.Hnojník strakatý Coprinus picaceus (Bull. listnaté lesy. Výtrusný prach je černý. válcovitý. posléze růžové. 1-1. vcelku vzácný . Barvy bělavé a ve spodní části je jemně šupinkatý. Lupeny jsou volné.5 cm tlustý. dále šednou až se nakonec rozplývají. ex Fr. Vypadá to jako by byl pokryt peřím z datla. Výskyt: červen až říjen. Ve stáří se rozplývá. která se růstem a rozevíráním klobouku rychle trhá a pod ní je vidět černohnědá pokožka klobouku. bělavé. na bázi hlízovitý.

.

parcích a zahradách. v mládí ojíněný až pýřitý. Jinak je rýhovaný a barvu má světlehnědou. ve stáří lysý.10 cm vysoký. na bázi mírně rozšířený.2.: Fr. později zvoncovitě kuželovitý až široce vyklenutý. válcovitý. ve stáři na bázi lysý.) Fr. později černé a na ostří bíle vločkaté. Nejedlý. v mládí vejčitý.Hnojník třpytivý Coprinus micaceus (Bull. 1 .Hník třpytivý fotografování i jako okrasa přírody hlavně na jaře.5 cm vysoký. bílý až krémový. Klobouk 1 . bílé až šedobílé. pokrytý třpytivými okrově hnědavými zrnky. Výtrusný prach černý. Další české jméno: . Třeň 3 . Výskyt:květen až říjen v trsech na vlhké půdě kolem pařezů a kmenů listnatých stromů nebo přímo na nich v lesích. když je jiných hub .ale velmi pěkný pro nedostatek. Lupeny úzce připojené. 2 .4 cm v průměru. pokrytý moučnatě zrnitým velem. která je uprostřed tmavší.5 mm tlustý.

.

) Fr Klobouk vejcovitý až zvonovitý. průměr 2 . v parcích a při cestách na bohaté půdě. Nejedlý Další české jméno: . Lupeny bílé až šedočerné. Třeň 7 . světle šedý nebo . křehký. vůně nenápadná. vločkatý až hladký.Hnojník chlupatonohý . 3 . dutý. pokrytý vločkatým bělavým vélem a s okrajem zdviženým.3 cm vysoký. Většinou ve skupinách.Hnojník zaječí Coprinus lagopus (Fr.4 cm.myšově“ šedý s hnědým středem. chuť mírná. bílý. 1 .-13 cm vysoký. Výskyt:květen až říjen na zemi a na dřevěných úlomcích v lesích.. Dužnina šedá. radiálně vrásčitě rýhovaný.5 mm tlustý.

.

krom středu. úzké. Výskyt: červen až říjen na spáleništích. značně vrásčitý. zvoncovitý. Lupeny volné. černé 6-8 x 5-6 µ velké. Nejedlý . který je lysý pokrytý volnými hrotitými až chmýřovitými šupinami. hustě vločkatý. dutý.Hnojník zajícovitý Coprinus lagopides Karsten Klobouk 4-7 cm v průměru. Barvy bělavé s šedavým středem. zemi i dřevě. Výtrusný prach černý. Třeň až 17 cm vysoký. později rozpraskaný. barvy černé. 0.3-0.5 cm tlustý. výtrusy téměř kulovité. husté. nahoře slabě ztenčený.

) Quél .Kropenatec zvoncovitý Panaeolus campanulatus (L. ex Fr.

10 cm dlouhý. . Na okraji jsou nápadné trojúhelníkové bílé zbytky vela připomínající krajku.Klobouk 1 . Výskyt:červen až říjen. kuželovitý nebo zvoncovitý. okraj zubatý. válcovitý. 2 . Třeň 4 . široké nápadně mramorované. nejčastěji jemný a křehký. ale bývá pokryt černým výtrusným prachem. barvy tmavohnědé. Jedovatý. ve stáří světlejší. což způsobuje nestejnoměrné zrání výtrusů.4 cm v průměru.ale je to pěkná okrasa na nevábném trusu. jemně ojíněný. nehygrofání. Nepříliš hojně. Lupeny připojené barvy skoro černé s bílým ostřím. proměnlivý. barvy šedohnědé až masově hnědé. jednotlivě nebo ve skupinách na kravských a koňských exkrementech v lesích i mimo les. Výtrusný prach černý.3 mm tlustý.

polokulovitý. později šedofialové až purpurově hnědé. parcích a zahradách od nížin až do podhůří. Výtrusný prach hnědě purpurový. Dužnina bílá. později kuželovitě vyklenutý až téměř plochý. Pokud je vlhko je až žlutohnědý. 3 . barvy bělavé až světle okrové. přijde vhod právě brzkým výskytem. jemně vláknitý až vločkatý.Psathyra candolleanum .9 cm vysoký. Jedlá. Často je radiálně vrásčitý. Smith Klobouk 2. dosti hojně ve skupinách nebo trsech na zemi nebo rozkládajícím se dřevě v listnatých lesích. Další české jméno: .7 cm v průměru.Křehutka Candolleova Psathyrella candolleana (Fr. křehký barvy bílé. dutý. světlé. Lupeny jsou úzce připojené.) A. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .6 mm tlustý válcovitý. Výskyt:květen až září. H. Třeň 3 .Třepenitka de Condelleova . V mládí s pomíjivými zbytky bílého vela.Hypholoma candolleanum Fr. .

.

14 cm vysoký a 2 . bělavý. Nejedlá. Výskyt:červenec až listopad jednotlivě nebo ve skupinách na zbytcích dřeva a humusu na okraji cest. na bázi mírně kyjovitý. později purpurově tmavohnědé s bělavě vločkatým ostřím.) Pers. kuželovitý až zvoncovitý. Třeň 9 . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . až do tří čtvrtin rýhovaný.Psathyrella conopilus (Fr.Křehutka kuželovitá Psathyrella conopilea (Fr. Za vlhka je červenohnědý.4 mm tlustý. vysychající do šedohněda až šedobéžova. světle šedohnědé.) Pearson & Dennis Klobouk 2 . Fr. husté. u skládek dřeva a ruderálních místech. & Dennis . Na vrcholu ojíněný. Lupeny úzce připojené. hladký.4 někdy až 6 cm.. hladký nebo jemně vrásčitý. nápadná kuželovitým kloboukem a štíhlým třeněm. většinou v lesích na bohatých půdách. válcovitý.

Lupeny husté. pak nahnědlé a nakonec až čokoládově hnědé s bělavě vločkatým ostřím. za vlhka šedohnědá. vláknitý. vhodná do polévek. Maire. hladký a velmi křehký. Klobouk 2-6 cm v průměru. Další české jméno: .) Orton. dutý. Dužnina velmi křehká. chuť mírná. úzce připojené až přirostlé nejdříve bělavé. Jedlá. v mládí polokulovitý až tupě kuželový. Upřednostňuje buky. křehký. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . 0. hygrofánní. vůně nevýrazná. Barvy za vlhka tmavě červenohnědé až tmavohnědé. na bázi však okrově hnědý až hnědý. Třeň 2. Výtrusný prach hnědočerný. Barvy bělavé. ale na přepravu příliš křehká. za sucha bělavá. někdy jemně vrásčitý a na okraji jemně rýhovaný s velem. v trsech na hnijícím dřevě a pařezech listnatých stromů. Výskyt: srpen až listopad. válcovitý.Třepenitka vláhomilná .Křehutka vodomilná Psathyrella hydrophila (Fries) R. za sucha je okrový až okrově hnědý.: Fr.5-10 cm vysoký.Psathyrella piluliformis (Bull.5 cm tlustý.3-0. později vyklenutý až plochý. na vrcholu ojíněný.

Křehutka sametová Psathyrella velutina (Pers.) Sing. .

) Konr. Barvy je špinavě žluté. většinou s nízkým hrbolem.5 . na bázi mírně ztloustlý. Ve středu je plstnatý dále je vláknitě šupinatý. et Maubl. válcovitý. zvoncovitý. Jedlá. vůně i chuť nenápadná Výskyt: červen až říjen jednotlivě nebo ve skupinách v trávě na okrajích cest a ruderálních místech.10 cm v průměru.Pláčivka sametová . Dužnina křehká.Klobouk 3 .:Fr. 0. okraj je vláknitý. ex Fr.Barvy rezavě hnědá až zlatohnědé. V mládí vylučují kapky tekutiny. Okraj je v mládí zdoben bílými zbytky vela.Lacrymaria lacrymabunda (Bull.1 cm tlustý.Lacrymaria velutina (Pers. později vyklenutý ve stáří až plochý. Vzácně na rozkládajícím se dřevě v lese i mimo les ve vlhčích místech zahrad. která ve stáří zanechává černé skvrnky.) Pat . brzy však šedohnědé až černé s bělavě vločkatým ostřím. Třeň 5 . parcích i hřbitovech.10 cm vysoký. nažloutlá až hnědavá. dobře určitelná podle ekologie a vláknitě šupinatého klobouku. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Další české jméno: . krémové. rezavě hnědě vláknitě šupinatý až tygrovaný s pomíjivou prstenitou zónou. Lupeny jsou široce připojené. bělavá.

za sucha šedavě okrový. velice křehký. Třeň rourkovitý. Lupeny zprvu bledé. hedvábitě lesklý. velice hygrofánní. potom tmavě purpurově hnědé. pak sklenutý až rozložený. Klobouk 2 . křehký bělavý. v zahradách . za vlhka šedohnědý nebo medově hnědý. Výskyt:duben až červen v listnatých a smíšených lesích. Jedlá Další české jméno: . zprvu zvoncovitý.5 cm široký. lysý a na okraji rýhovaný. parcích a při okrajích cest na půdách bohatých na humus.Křehutka hnědošedá .Křehutka šedohnědá Psathyrella spadiceogrisea (Schaeffer) Quélet.

válcovitý. v mládí kulovitý. Barvy za sucha světle okrové. Později jsou šedivě lilákové až šedé a nakonec mají purpurově červenohnědý odstín. které později mizí. za vlhka kaštanově hnědé.: Fr. v mládí bílé. Výskyt: pospolitě v malých trsech na spáleništích v lese i mimo les.Křehutka šupinatá Psathyrella gossypina (Bull. okraj řídce vrásčitě rýhovaný.3 cm vysoké. řídké.) A. křehký a na nažloutlém podkladu bíle vločkatě šupinkatý. zakryté bělavým pavučincovitým závojem.2-0. Třeň 3-4 cm vysoký. pokrytý roztroušenými šupinkami. Výtrusný prach je tmavě purpurově hnědý. & Dennis Klobouk 1-4 cm v průměru. dole někdy kyjovitě rozšířený. Nejedlá .3 cm tlustý. což jsou zbytky závoje.později polokulovitý až zvoncovitý. 0. Lupeny jsou asi 0.Pears. dutý . Tento závoj najdeme i na okraji klobouku jako třásničky.

.

Na bělavém či smetanovém podkladu je pokryt tmavě hnědými až černými šupinkami. Výskyt: smrkové monokultury na vápenatých půdách např. v mládí zvoncovitý. Prsten blanitý. Nejedlá Další české jméno: . Proto roste i ve vrbovém a březovém mlází. velikost plodnic je proměnlivá od maličkých bělohnojníků až po obrovské bedly.Bedla kočičí .2 . 0. barvy bělavé až zažloutlé. vůně silně nepříjemná. později rozložený s hrbolem.) Karsten. které jsou na středu nejhustší. Dále ji najdeme i v ostatních jehličnatých a listnatých lesích na rostlinném opadu. Všechny však mají volné lupeny a většina má též prsten. vláknitý. karlštejnské druhotné smrčiny a horských bučinách a jedlobučinách. Dužnina barvy bílé. Třeň 3-5 cm vysoký.0.Pečárkovité Obsahuje velice rozmanité houby. Upřednostňuje vápenec a vápenaté písky. Lupeny jsou barvy bílé. Klobouk 2-3 cm v průměru. Různá je barva výtrusného prachu. bukojedlový Žofinský prales. Vzácně mají na bázi třeně pochvu Bedla černošupinatá Lepiota felina (Pers.3 cm tlustý. např.

.Bedla červenající Macrolepiota rhacodes (Vitt.) Sing.

v lesích všeho druhu. Dužnina je bílá při porušení šafránově žloutne a později oranžově červená. výborná na řízky a ještě uzavřené kloboučky jsou výtečné plněné masovými náplněmi a pečené. Vůni má silnou a příjemná. Výskyt: červenec až listopad hojně na půdách bohatých na humus. Další české jméno: . hladký. Lupeny jsou barvy bílé ale otlačením červenají. na bázi tlustě hlízovitý. jinak je rozpukaný v široké hnědé šupiny na bílém podkladě. Okraj klobouku je roztřepený těmito šupinami. později sklenutý ve stáří rozložený s hrbolem na středu. Po otlačení nebo porušení červená a pak hnědne. pohyblivý po třeni. zahradách ale i na ruderálních půdách. vláknitý.Lepiota rhacodes (Vitt. blanitý. Podobná bedle vysoké. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Střed klobouku je hladký bledě hnědý. Jedlá. někdy i excentrický. Třeň 10-15 cm vysoký.) Sing. .Klobouk 5-15 cm v průměru vejcovitý. Prsten dvojitý.Bedla krvavějící . 1-2 cm tlustý. špinavě bílý.)Quél. v parcích. chutná.Macrolepiota rachodes(Vitt.

.

.Bedla křídová Leucocoprinus cretatus Locq. Ex Lanz.

0. Ve volné přírodě vzácně na kompostech. Po rozprostření je na okraji do poloviny rozpraskaně rýhovaný. jen na terči bledě okrový. Lupeny bílé. Nejedlá . parabolický později rozložený s pokožkou kromě terče rozpraskávající v droboučké roztroušené vločky. nejčastěji ve sklenících.Klobouk 2-7 cm v průměru. s prstenem. Třeň 6-8 cm vysoký. Výskyt:červen až září. husté. celý bílý. či zrnka. bílý. hladký.8-1 cm tlustý.

Dužnina barvy krémové až načervenalé.Bedla kaštanová Lepiota castanea Quél. Více jak od poloviny dolů je hnědě až červenohnědě šupinkatý. vůně nepříjemná. nevýrazný. chuť nevýrazná. v mládí tupě kuželovitý. . Lupeny jsou volné. k okraji na okrovém až oranžově okrovém podkladě je červenohnědě až černohnědě koncentricky přitiskne šupinkatý.5 .4 cm v průměru. válcovitý. Ve středu jednolitý. jako většina těchto malých bedel. později plochý. ss. vláknitý.. Výskyt: červenec až říjen hojně ve skupinách. Nejčastěji ji najdeme pod keři a v porostech ostružníku. Třeň 3 .5 cm vysoký. Ve středu má malý hrbolek. na opadu listnatých i jehličnatých lesů. Prsten je pomíjivý. na bázi někdy mírně ztlustlý.5 mm tlustý. 2 . krémové až okrově žluté. barvy krémové až oranžově okrové. Jedovatá. ve stáří se zvednutým okrajem. Lange Klobouk 1.

.

1 cm tlustý.7 cm v průměru.5 . Třeň 5 .celkem vzácná. Výskyt:září až listopad v humózních smíšených lesích. dole hlízovitě ztluštěný. masitý. Lupeny bělavé. 0. pokožka pukající v jemné hnědé šupiny. oddělené od třeně límečkem v mládí zakryté pavučinovitým vélem. Nejedlá. nahoru ztenčený jemně vláknitý s odstínem barvy klobouku.6 cm vysoký. .Bedla pavučincová Lepiota cortinarius Lange Klobouk 5 .

.

okraj zoubkatý.) Bon. Výtrusný prach bílý. Barvy bílé.Cystolepiota sororia (Huijs. Nejedlá Zajímavosti: Velmi často ji najdeme pod žahavými kopřivami. husté. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . vyklenutý nebo zvoncovitý.Lepiota seminuda (Lasch) Kumm. Dužnina tenká. Klobouk 0.Cystolepiota sistrata (Lasch) Kummer .) Sing. Pomačkáním se zbarví do nachově hněda. barvy bílé. Třeň 2-3 cm vysoký. Upřednostňuje humózní půdu.Bedla polonahá Cystolepiota seminuda (Lasch. Bedla vlnatá Lepiota clypeolaria (Bull.) Quél . vůně jemná. . ve stáří rozložený a hrbatý. třásnitý. barvy bílé s fialově šedavým pozadím. Výskyt: srpen až říjen. s hnědým terčem Lupeny bílé.8-2 cm v průměru. lepkavě zrnitý. listnaté i jehličnaté lesy podél cest. stejnoměrně zrnitý.

Lupeny volné bílé někdy až krémové. později až okrově žlutý. Barvy okrové až černavě hnědé. vatovitě vláknitý až vatovitě pásovaný. kde jsou živnější půdy. směrem k okraji na krémovém podkladě je okrově vločkatý až vlnatě šupinatý..1 cm tlustý. jednotlivě nebo ve skupinách v opadu listnatých lesů.8 cm v průměru zvoncovitý až široce kuželovitý. Prstenovitá zóna nevýrazná.Klobouk 3 . často zcela chybí. s tupým hrbolkem. Třeň 4 .) Sing .Cystolepiota sistrata (Fr.4 . V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . poznatelná podle nápadně vlnatého klobouku. vločkatá. obvykle tam. chuť mírná vůně kořenně houbová.10 cm vysoký. válcovitý s kyjovitou bází. pěkná. Dužnina bělavá. V mládí bělavý. 0.Lepiota sistrata Fr. uprostřed téměř hladký. . Výskyt: srpen až říjen dosti vzácně. Nejedlá.

Třeň 15 . nebo jako řízky. téměř dřevnatá. někdy nízce sklenutý s hladkým tupým hrbolkem ve středu. Chuť oříšková. Jedlá. Je snadno vylomitelný. husté. Nejlepší využití za čerstva. Nejlepší jsou smažené mladé klobouky s masovou náplní.Velkobedla . velmi chutná. později na bělavém podkladě pokrytý velkými hnědými šupinami. měkká. prosvětlené listnaté i jehličnaté lesy. v mládí vejčitý a uzavřený později tupě kuželovitý. Barvy bělavé.Bedla vysoká Macrolepiota procera (Scop. v mládí zakryté závojem. v mládí vatovitě vycpaný. vůně jemná houbová. velký. vláknitá. Výskyt:červenec až listopad. potom dutý.Lepiota procera (Scop.)Sing Klobouk 10 . V mládí celý hnědý. zejména na jejich výslunných okrajích a mýtinách. ex Fr. Dužnina v klobouku vatovitá.Bedla ztepilá . ex Fr. měkké. pod prstenem pokožka rozpraskává na drobné přitisklé šedohnědé šupinky. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . u vrcholu hladký. ve třeni tuhá. ve stáří se špinavě žlutavým až hnědavým nádechem. Lupeny vysoké. 1 .) Kumm Další česká jména: . ve stáří plochý. volné. popřípadě krokety. válcovitý. Prsten posuvný. dvojitý s bělavým okrajem a hnědavou obroučkou obepínající třeň. která má průměr až 4 cm. Nehodí se k sušení ani nakládání.2 cm tlustý dole zakončený hlízou.40 cm vysoký.25 cm v průměru.

.

jinak barvy krémové až skořicově hnědé. později vyklenutý. Klobouk 5-12 cm v průměru. ale pěkná na focení.Bedla ostrošupinná Lepiota aspera (Pers.5-1. zahradách.) Quél. vůně nepříjemná. válcovitý. na bázi ztloustlý. silná po strakoši. Třeň 5-8 cm vysoký a 0.5 cm tlustý. vláknitý. vidlené. Prsten blanitý nebo pavučinovitý. Jedovatá. Lupeny volné. Výskyt:červenec až říjen roztroušeně v humusu a opadu listnatých stromů. barvy krémové až světle hnědé na bázi tmavohnědě zrnitě šupinkatý. husté. nejdříve široce kuželovitý až zvoncovitý. na okraji podvinutý. na okraji tmavohnědě vločkatý. . rozložený až plochý. barvy krémové s tmavohnědými vzpřímenými šupinkami. barvy bílé až krémové. též v jehličnatých lesích. plstnatě ověšený. parcích. Dužnina bílá. na okrajích cest a ruderálních stanovištích bohatých na humus.

.

) Sing. Dužnina je žlutavá. Lupeny bledě žluté až sírově žluté. Třeň 5 . sklenících ale i doma v truhlících a květináčích. Barvy je sírově žluté a na bázi je ztlustlý. chuti mírné.7 cm vysoký a 5 . matný pokrytý jemnými šupinkami s ostrým rýhovaným okrajem. Klobouk 2 . Výskyt:červenec srpen na humózní či kompostové půdě v pařeništích. s pomíjivým svislým límečkem. zvoncovitý později rozložený.8 mm tlustý.Bělohnojník žlutý . Na vrcholku je hladký.Leucocoprinus denudatus (Rabenh.4 cm v průměru. Další česká jména: .Bedla cibulkotřenná . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Nejedlá Fotografie umístěné vpravo byly pořízeny po 24 hodinách v kanceláři osobního oddělení v EPO. pod límečkem je jemně žlutě vločkatý či zrnitý. vůně nepříjemné.Bělohnojník sírožlutý Leucocoprinus birnbaumii (Corda) Singer. Barvy je zlatožluté až sírově žluté. Jak je vidět tak nejenom v lese se můžeme těšit pohledem na houby.

.

Klobouk 1 . Výskyt: červenec až říjen.) Quelet .Melanophyllum eyrei – nejedlý. později hnědočervené.3 . někdy až černohnědé. vcelku vzácně. barvy v mládí karmínově červené. Další česká jména: . na bázi přecházející v hlízu. dutý. na řezu okamžitě červená.: Fr. . Dužnina bělavá. později až plochý. 0.Melanophyllum echinatum (Roth ex Fr.5 cm vysoký. Nejedlý Možnost záměny: Černolupen Eyrův . špinavě béžově pomoučený. křehký.0. válcovitý.) Kreisel.5 cm tlustý. druhotné smíšené lesy.) Singer . Třeň 3 . Barvy špinavě světle béžové až světle hnědé.Inocybe pollicaris Karst. Singer . později pomoučený.Lepiota echinata Roth . především na okrajích lesních cest a na záhonech v zahradách. Prsten vločkatý. Lupeny úzce připojené. pomíjející. nevápenaté půdy v bylinném podrostu a listí. vůně houbová Výtrusný prach vínově červený. nejdříve široce kuželovitý. okraj dlouho podvinutý a ověšený zbytky vela.: Fr. barvy vínově červené.5 cm v průměru.Cystoderma echinatum (Roth). V mládí je s drobnými bradavkami. Upřednostňuje vlhčí a živnější půdu.Černolupen ježatý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Černolupen krvavý Melanophyllum haematospermum (Bull.4.Lepiota haematosperma (Bull.

.

Zajímavosti: Celý povrch plodnice po otlačení žloutne. později šedočervené a ve stáří purpurově hnědé.5 cm tlustý. Lange Další české jméno: . hluboko ponořený do půdy. válcovitý. . pod duby. Jedlá Možnost záměny: Pečárka vzácná (Agaricus perrarus) – jedlá. 2-3. později prstenovitě bělavě až nahnědlé vločkatě šupinkatý.Pečárka císařská Agaricus augustus Fr. J. chuť oříšková. Na krémovém až světle okrovém podkladě je vláknitě přitiskle rezavožlutě až tmavohnědě šupinkatý.E.Psalliota augusta (Fr. Výskyt: červenec až říjen v listnatých i jehličnatých lesích. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .).Agaricus subrufescens Peck ss. Lupeny volné. jilmy i smrky. Dužnina bílá vůně silně anýzová až hořkomandlová.Pečárka obrovská . Quél. barvy bílé a na spodní straně je bělavě až nažloutle vločkatý. Barvy jinak bílé. parky. v mládí polokulovitý. Prsten je blanitý. převislý. často potrhaný. Třeň 10-20 cm vysoký. dlouho bývají bílé. Nad prstenem je hladký. pod vlnatý. později vyklenutý až plochý. okraje cest. na bázi ztlustlý. Klobouk 10-20 cm v průměru. Na středu je hladký a tmavěji hnědý.

3-0. Klobouk 2-5 cm v průměru.5-6 cm dlouhý.Pečárka červená . později široce zvoncovitý.Agaricus rubellus (Gill. J. Lange non ss. Lange non ss. Výtrusný prach purpurově hnědý. dosti vysoké. posléze hnědé a na konec šedočerné. Ve stáří a pomačkáním živě žloutne Dužnina bílá až nafialovělá. volné.6 tlustý. později žloutnoucí.). vůně slabě anýzová až mandlová. na temeni purpurově nahnědlý až nafialovělý. 0.Psalliota amethystina (Quél. Barvy bělavé. tence a křehce masitý.E.Agaricus amethystina (Quél. barvy bělavé nebo nažloutlé. Barvy zpočátku šedě růžové. válcovitý. Na ostří bledé. Jedlá V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .). . Barvy nejdříve bílé.E.Pečárka fialová Agaricus semotus Fr. Lange .Pečárka odlišná .Psalliota semota (Fr. Sacc. jemně hedvábitě vlásenitý až šupinkatý. Výskyt: červenec až říjen v druhotných smrčinách a smíšených lesích v rovinách i pahorkatinách. Lupeny husté. dole mírně ztluštělý. Prsten tenký. Lange . blanitý a mizející. na okraji mající zbytky závoje. Upřednostňuje nevápenité půdy a okraje cest. nejdříve polokulovitý. J. v bázi třeně žloutnoucí chuť mírná.). Třeň 2. Ricken Další české jméno: .).

vůně slabě anýzová.Pečárka hlíznatá Agaricus abruptibulbus Peck. Dužnina bílá. pomačkáním někdy nepatrně žloutnoucí Lupeny volné. Výskyt: červenec až září ve vlhčích smrkových lesích. jemně vláknitý. bílý. hladký. Jedlá. husté. tence masitý. nejprve masově šedé. Prsten v horní části třeně tence blanitý.12 cm v průměru. jemně hedvábitý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . vyklenutý. porušením žloutnoucí. barvy bílé. vhodná k jakékoliv kuchyňské úpravě. ve stáří rozložený. Třeň válcovitý. na bázi skoro odsedle hlízovitě rozšířený. chuti mírné. Výtrusný prach čokoládově hnědý. Nejlépe do směsi. Klobouk 8 .Agaricus essettei Bon . později čokoládově hnědé nakonec černé.

1. hlavně na jejich okrajích ve skupinách nebo jednotlivě. Klobouk 7 . často s nízkým hrbolkem.Psalliota arvensis (Schaeff.15 cm v průměru. hedvábitý.Agaricus osecanus Pilát . Kumm. polokulovitý až vyklenutý. zahradách. křovinách a ve světlých lesích. Jedlá. později šedě masové. Chuť příjemná.Agaricus nivescens (Müller). barvy bílé. Barvy bílé. dlouho světlé. ve stáří na řezu žloutnoucí.15 cm vysoký. Lupeny volné.3 cm tlustý. Lysý. Třeň 7 . na okraji jemně šupinkatý a ověnčený zbytky vela. ve stáří černohnědé.). Po otlačení žloutne. Müller Další česká jména: . Dužnina bílá. válcovitý na bázi se rozšiřující a výjimečně hlíznatý. bílý. . převislý a na spodní straně hrubě bělavě až nažloutle zubatý. Na vrcholu je vláknitý a na bázi šupinkatý. velmi chutná houba.Pečárka ovčí Agaricus arvensis Peck. Výskyt: květen až říjen v trávě na loukách.5 . později kožově zbarvený.Žampión ovčí . V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Prsten tenkoblanný. vůně anýzová nebo mandlová.

.

Třeň tenký. ke stáří nažloutlé. kolem středu paprsčitě svraskalý. Dužnina bez zvláštního pachu a vůně. ve stáří ploše rozložený.: Fr. bílé.4 cm v průměru. Klobouk 2 . husté. nebo nízce vyhrblý. & Maubl. hlavně při jejich okraji v mechu. Výskyt: srpen až říjen v jehličnatých lesích. velmi pohledná houbička. Barvy okrově žluté. barvy okrově žluté. velmi hustě zrnitý.Zrněnka osinková . Nejedlá. tence masitý. často s bradavkou. Lupeny přirostlé ke třeni. drobně šupinkatý. válcovitý.Zrnivka osinková Cystoderma amiathinum (Scop. v horní části s odstávajícím prstencem. někdy bledě okrové. Další české jméno: .) Konr. široce zvoncovitý. Výtrusný prach bílý. ale často i v trávě a vřesu.

.

Třeň 3-7 cm vysoký. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .Cystoderma terrei (Berk. na ostří pýřité. později vyklenutý až plochý. Výtrusný prach je bělavý. pro sběr se nehodící.Zrnivka rumělková Cystoderma cinnabarinum (Albertini & Schweinitz: Secretan) Fayod. u vrcholu bíle vláknitý. Další české jméno: . pod prstenem holý. vykrojené. Výskyt: srpen až listopad.4-1 cm tlustý. v mládí polokulovitý. Povrch klobouku je zrnitý až jemně bradavčitý. Okraj má zvlněný a dlouho podvinutý. barvy světle oranžové ve spodní části červenavý. horské a podhorské polohy a kyselou půdu. neměnná. & Broome) Harmaja. ve všech typech lesů bohatých na humus a shnilé dřevo. úzce zoubkem připojené. Na bázi ztloustlý a pokrytý červenavými šupinami. Prsten nevýrazný. Jedlá. vůně slabě moučně houbová. Upřednostňuje jehličnaté lesy. Klobouk 2-8 cm v průměru. někdy s hrbolkem. chuť mírně houbová. jednotlivě nebo ve skupinách. 0. Barvy je cihlově červené. Lupeny velmi husté. barvy bílé až krémové. Dužnina je bílá až narůžovělá.Zrněnka rumělková . nebo jen řídce šupinkatý. protože její výskyt není příliš hojný.

uprostřed s hrbolem a na okraji mívá většinou zbytky vela.zpočátku plný. 0. jednotlivě nebo ve skupinách. v mládí kuželovitý. vůně nepříjemná jako prach ve stodole. Nejedlá.Zrněnka žraločí . Prsten blanitý. hrotitě roztřepaný.5-7 cm dlouhý. pod prstenem masově červený a šupinkatý. bělavé až krémové. na bázi mírně ztlustlý.7 cm tlustý. Třeň 2. nálevkovitý. válcovitý.Zrnivka žraločí Cystoderma carcharias (Pers.3-0.) Fayod Klobouk 2-4 cm v průměru. na svrchní straně hladký a bílý. Lupeny jsou husté. zoubkem sbíhavé. ale dosti hojná i dobře fotitelná houba. na vrcholu hladký a bílý. na spodní straně zrnitý a zbarvený jako třeň pod ním. pak zvoncovitý až plochý. později dutý. Výskyt: červenec až listopad na travnatých místech v lesích a vřesovištích. upřednostňuje opad z jehličnatých stromů. Další české jméno: . ex Secr. Barvy masově červené nebo bělavé a pokrytý je červenými zrnitými šupinkami. chuť zatuchlá. Dužnina bělavá.

volných lupenech. Třeň je vylomitelný a oddělitelný od dužniny klobouku.měkkých.Klobouk .Štítovkovité Rostou převážně na rozkládajícím se dřevě.Jejich narůžovělé výtrusy se vytvářejí na dosti hustých.

) Sing. Jsou husté. Výtrusný prach růžový. pak jemně růžové. vyklenuté.20 cm. pak zvoncovitý. 1 . křehká chuti nevýrazné. Jedlý. Na bázi má otevřenou pochvu. někdy též nažloutlé. .15 cm vysoký. Plodnice v mládí je celá v plachetce.Kukmáky mají plodnici v mládí obalenou velem. nakonec rozložený.1. ex Fr. suchý. bílý válcovitý. lysý a masitý. vysoké.5 cm tlustý.vláknitý nebo chlupatý. Klobouk průměr 8 . K vrcholu se sužuje. Dužnina je měkká.která vytrvává jako pochva na bázi třeně Kukmák bělovlnný Volvariella bombycina (Pers. Lupeny nejdříve bílé. Výskyt:červen až září na živých i mrtvých listnatých stromech v lesích a parcích. vůně slabě ředkvičkové. nejprve vejčitý. chuť je podřadná. masitý. Barvy bílé. tak jej používám jen v malém množství do směsi. nakonec masově červené. hedvábně vláknitý až šupinkatý. hladký.bývá hladký. Třeň 8 . s vlášením přesahujcím okraj klobouku.

) Boekhout et Enderle Klobouk 6-14 cm v průměru. Jedlý Zajímavosti: Dříve se rozlišovali dvě odrůdy.jinak je barvy bílé.) Singer Další české jméno: . v mládí kuželovitý až vejcovitý.: Fr. Výskyt: červenec až listopad.Volvariella speciosa var. bílá a šedá. na středu s malým hrbolkem. Upřednostňuje piliny a bohatší vápenité půdy a neudržované plochy. hlavně na tmavším vyhrblém středu. Jinak je zvlněný. Výtrusný prach růžový. na bázi mírně ztlustlý s výraznou bělavou či našedlou pochvou. gloiocephala (DC. dubohabrové háje. 0. někdy i v listnatých lesích. Barvy bílé. husté a břichatá. Nejdříve barvy bělavé. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . parcích a podél cest. ve stáří až plochý.: Fr.Kukmák okázalý rýhovaný . jemně vrostle vláknitý a za vlhka slizký. . Někdy má i olivový nádech. později špinavě nažloutlé. Dužnina bílá. válcovitý. někdy až s okrajem zvednutým nahoru. Třeň 9-22 cm vysoký. přecházející až do hnědošeda. Lupeny volné.Volvariella speciosa (Fr.5 cm tlustý. na zahradách a polích. Později špinavě růžové.7-1. Vypadá to však že je pouze jeden a to v létě bílý a na podzim má šedou barvu. vůně zemitá a chuť taktéž zemitá.Kukmák okázalý Volvariella gloiocephala (DC.) Sing.

) Kummer.Štítovka stinná Pluteus umbrosus (Pers. . : Fr.

Klobouk 3-11 cm v průměru. barvy v mládí bělavé. Nejedlá Zajímavosti: V Čechách jsem ji zatím viděl v Žofínském a Boubínském pralese. pokrytý drobnými hnědými šupinkami. paprsčitě žilnatý. v mládí barvy bělavé. na bázi zakončený hlízkou. ke stáru krémově hnědavé. Pouze výtrusy byly růžové. . Lupeny jsou volné. později vyklenutý a ve stáří až plochý. V Dánsku byla nalezena její bílá forma. barvy krémové a celý tmavohnědě síťnatě šupinatý a na středu jsou šupiny až černohnědé. chuti zemité. Upřednostňuje buky a topoly a humózní půdu. Výskyt: srpen až říjen listnaté lesy na padlých stromech. v mládí zvoncovitý. pařezech a větvích. válcovitý. ve stáří až hnědorůžové. Třeň 4-10 cm vysoký. později nažloutlé až růžové. na ostří tmavohnědé a vločkaté. 0.4-1 cm tlustý. Dužnina bílá vůně po syrových bramborách.

jehož zbytky bývají viditelné jako šupiny .Muchomůrkovité Toto je čeleď do které patří některé z nejjedovatějších druhů hub.Plodnice je v mládí obalena „velem“ (plachetkou).Mají bílé výtrusy a volné lupeny.

ve stáří plochý. Klobouk 3-8 cm v průměru. Prsten je blanitý.U některých druhů odlišné velum chrání v mládí lupeny a přetrvává v podobě prstenu na třeni. dosti hojně ve skupinách nebo jednotlivě. . Výskyt:červen až listopad. Je zakončen na bázi hlízou Pochva polokulovitá. barvy nažloutlé.5 cm tlustý. pokrytý nepravidelnými nažloutlými až žlutohnědými bradavkami.Agaricus citrinus Schaeffer per Fries. Muchomůrka citrónová Amanita citrina (Schaeff.Amanita citrina var.Všechny druhy jsou mykorhizní. .Agaricus mappa (Fr. v jehličnatých i listnatých lesích. za mlada polokulovitý. vláknitý. válcovitý. Dužnina má vůni po syrových bramborách. V podkrkonoší velmi hojná. bílé až nažloutlé. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . dobrý a vděčný objekt pro fotografa. Jedovatá.Amanita mappa (Batsch) Quel. 1-1.) [beta] . jakoby odstřižená. .na klobouku a pochva na bázi třeně. Lupeny jsou volné.Gray.) SF. barvy bělavé až nažloutlé. Barvy je světle žluté až zelenožluté. Třeň 6-12 cm vysoký. upřednostňuje kyselé půdy. citrina Pers.

hladký či jemně vločkatý. bílý. bílé nebo nažloutlé. Klobouk průměr 5 . .Muchomůrka červená Amanita muscaria (L. Jedovatá. Třeň delší než průměr klobouku. dole rozšířený v kulovitou nebo mírně kuželovitou hlízu. je však dokázáno že mouchy nezabíjí jenom je pouze omámí. v dospělosti rourkovitě dutý.15 cm. hlavně v blízkosti bříz a smrčinách. Prsten vyvinutý. nebo vločkatý až hrubě šupinatý. později sklenutý až plochý. která je ozdobena několika řadami bradavek. 2 . zářivě šarlatově červený. v mládí kulovitý. čímž se zvyšovala jejich agresivita.:Fr. válcovitý. hladký.pod pokožkou klobouku žlutooranžová až zlatožlutá. bílý. za vlhka lepkavý. Dužnina bílá. chuti příjemně nasládlé bez zápachu.) Pers. Někteří lidé ji používají k ničení much. ale i oranžový s četnými bělavými bradavkami většinou kruhovitě seřazenými po celém povrchu. Lupeny volné husté. Výtrusný prach bílý Výskyt:červenec až říjen v lesích všech typů. Za sucha lesklý. neměnná. dle kronik indiáni pili odvar z této muchomůrky před bojem. nebo slabě nažloutlý.3 cm tlustý.

.

pod ním hrubě šupinatý.) Vitt. čistě bílé volné Prsten bílý. 1 . Výtrusný prach bílý. nad prstenem hladký.10 cm. Další české jméno: . bílý. opadávající. uzavřenou ve volné.Muchomůrka jízlivá Amanita virosa (Fr. splihlý. ukončený mohutnou měkkou kulovitou hlízou. Dužnina čistě bílá. Lupeny husté. Třeň dlouhý. v mládí lepkavý pak suchý a lesklý. Klobouk průměr 5 . většinou holý. Výskyt:červenec až říjen roztroušeně v jehličnatých lesích na kyselé půdě v podhorských a horských polohách. později sklenutý. každý by měl tuto houbu bezpečně poznat. okraj nerýhovaný. Plodnice čistě bílá. hladký. zvoncovitý.1.Muchomůrka bílá . chabý. Smrtelně jedovatá. vmladém stadiu se podobá uzavřenému vajíčku. hladký. vůně po syrových bramborách. vysoké bílé nápaditě cípaté pochvě. z okrajů vlaje často potrhaný blanitý závoj.5 cm tlustý. dlouho kuželovitý. chuti údajně lahodné.

.

) Veselý . válcovitý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Dužnina bělavá.) Michael Klobouk 10 . strupovitý od plachetky. nažloutlé s okrovým nádechem. pod pokožkou klobouku až zlatožlutá. Třeň delší než je průměr klobouku. se žlutavým nádechem. dole hlízovitý s okrově žlutými bradavkami sestavenými v řadách nad sebou. volné. Jedovatá. Prsten nerýhovaný. v třeni nažloutlá. neměnná. Výskyt:srpen až říjen v podhorských a horských smrkových lesích.Amanita muscaria ss. Strupy nestejně velké. 2 . regalis (Fr. chuť nenápadná.25 cm v průměru. tvarem podobný muchomůrce červené (Amanita muscaria). játrově žlutohnědý.3 cm tlustý. Výtrusný prach bílý.Muchomůrka královská Amanita regalis (Fr. Lupeny dosti husté. pohled na rodinku je však krásný. bílé až nažloutlé. žlutavého zabarvení. vůně nenápadná.

.

Gray Klobouk 5 . Výtrusný prach bílý. Výskyt:červen až říjen hojně v listnatých i jehličnatých lesích. bílý. na otlačených místech červenohnědě skvrnité. Jedlá. ex Fr. široký. bílá. Třeň 6 . chuti výtečné.Amanita novinupta Tulloss & Lindgren.5 . často i za suššího počasí. později nízce vyklenutý.Muchomůrka narůžovělá . nahoru ztenčený.Muchomůrka načervenalá . nebo hnědočervenavý.) S. bílé. Velmi chutná je když se upraví jako slepice na paprice a malé plodnice jsou výtečné v octovém nálevu. hustě na svrchní straně podélně rýhovaný . volné. růžově nahnědlý. Tyto jsou špinavě bělavé až načervenalé.Muchomůrka růžovka Amanita rubescens (Pers. v bazální části třeně obvykle vínově červená a v hlízovité časti většinou napadená larvami. na vzduchu červenající až červeně hnědnoucí. pod pokožkou klobouku záhy načervenalá.4 cm tlustý.20 cm vysoký. na bázi až vínově načervenalý a ztlustlý v kuželovitou hlízu s několika řadami bradavek Prsten umístěný v horní části. vysoké.15 cm v průměru. vůně nenápadná. Lupeny husté. pokrytý zbytky plachetky ve formě bradavčitých útvarů. vhodná k jakékoliv kuchyňské úpravě. blanitý. v mládí uzavřený polokulovitý. na řezu často slabě červenající. F. Masitý. ve stáří plochý. Dužnina tlustomasá. 1. nažloutle okrový. v mládí máslovitá. Chuť za syrova mírně škrablavá. Další česká jména: . narůžovělý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .

Muchomůrka stroupkatá Amanita inaurata Secr. .

Dužnina bílá. hnědě až černavě šupinkatý. kuželovitý. později vyklenutý.Amanita strangulata (Fr. do čtvrtiny rýhovaný. vůně po syrových bramborách. která vytváří nad bází 1 . nahnědlými. Klobouk až 20 cm v průměru. Třeň 7-15 někdy i 20 cm vysoký. Klobouk 6-15 cm v průměru. někdy i rýhovaný. okraj vroubkovaný. Nejedlá i když jsem ji doposud bez následků konzumoval. celý posetý tlustými. bílé až bělavé. Prsten blanitý. Lupeny volné. hnědě olivové. ve stáří až plochý. Barvy na bělavém podkladě zelenavě až hnědozeleně tygrovaný. Výskyt:červen až říjen vzácně jednotlivě nebo v malých skupinkách v lesích a parcích pod listnáči i jehličnany na neutrálních nebo vápenitých půdách. plavě hnědý. vzácně celý bílý. okraje jsou světlejší. bělavá.) Quél. Barvy olivově zelené. 1-2 cm tlustý. Plodnice je v mládí uzavřena do celkového obalu. žlutozelené.3 kroužky. špinavě žlutý. nepravidelnými. válcovitým na bázi zakončený hlízou. bez zbytků vela.Muchomůrka šupinatá Muchomůrka zelená Amanita phalloides (Fr. který se růstem protrhává. . V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . . Třeň obklopen botičkou(pozůstatek pochvy). lesklý. Pochva vakovitá.Amanita ceciliae (Berkeley & Broome) Bas. hladký. Další české jméno: . našedlými později černavými bradavkami.Plodnice vyrůstá z pochvy. Jinak je v dolní polovině šedě.) Liak. radiálně vláknitý. někdy bělavé až bílé. tmavohnědý až červenohnědý.

Též zajímavý objekt pro focení. habry a buky.Muchomůrka hlízovitá .Výskyt:červenec až říjen dosti hojně ve skupinách i jednotlivě v listnatých lesích hlavně pod duby. Smrtelně jedovatá. u nás v podkrkonoší se hlavně vyskytuje na podzim. Další české jméno: . Velmi vzácně i pod jehličnany jak je borovice.Amanita viridis Pers. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .

) Secr. et Schw.Muchomůrka porfýrová Amanita porphyria (Alb. .

5 cm tlustý. pod pokožkou klobouku nafialovělá. postupně až fialově hnědé. lesklý. válcovitý. Můžeme ji nalézt i v horských oblastech. pokrytý nepravidelnými šedohnědými bradavkami. 0. ex Fr. hlavně pod smrky a borovicemi. Lupeny husté. od báze šedofialové. Barvy šedohnědé až šedofialové. na svrchní straně rýhovaný a bělavý na spodní straně šedofialový. vláknitý. Třeň 5 .1. později vyklenutý až plochý. nepříliš vysoké.) Schummell . Vážné otravy nevyvolává. volné. Ve stáří většinou dutý. ve staré literatuře byla někdy uváděna jako jedlá. na bázi s mohutnou kulovitou hlízou.11 cm vysoký. Ve stáří většinou olysalý.8 . et Schw. Výskyt:červenec až listopad většinou jednotlivě v jehličnatých lesích. nízká. bílé. Dužnina tenká. bílá.Klobouk 4 . Pochva přitisklá. okraj nerýhovaný. Prsten blanitý.Amanita porphyrea (Alb. vůně zemitá. Jedovatá. Upřednostňuje kyselé půdy a pahorkatiny. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . měkké. jakoby odstřižená. Za vlhka mírně slizký. chuť ředkvičková. Barvy u vrcholu bělavé. Ve stáří převislý a mizející. Barvy šedofialové. plný nebo vatovitě vycpaný.9 cm v průměru v mládí široce kuželovitý.

Jedlá. pod prstenem šupinkatý. okraj nerýhovaný. 2 . Třeň 6 . Výskyt:červen až září v jehličnatých i listnatých lesích. Barva šedohnědá nebo popelavá. později nízce sklenutý až plochý. nebo podřadná jakost.15 cm v průměru. Výborná je pod maso. nebo hladký.Muchomůrka šedá . břichaté.15 cm vysoký. Lupeny husté. Je to moje osobní zkušenost. Dužnina tlustomasá. Vůně a chuť po syrových bramborách.Muchomůrka šedivka Amanita spissa (Grauer Wulstling) Speisewert. Klobouk 5 . i když je v některých atlasech uváděna jako nejedlá. Další české jméno: . bělavé. Osobně ji již mnoho let používám do směsí a k nakládání. někdy lysý jindy pokrytý bílými bradavkami. na bázi zahrocený nebo zakončený kyjovitou neodsedlou hlízou. pokrytou nenápadnými šupinkatě bradavčitými prsteny. bělavá.3 cm tlustý na vrcholu jemně rýhovaný. v mládí polokulovitý. Prstenec po roztržení závoje velký bělavý s rýhovanou svrchní stranou.

.

Bedlička ježohlavá . Dužnina je pevná.Muchomůrka Vittadiniho ježohlavá .Amanita solitaria (Bull. volné.: Fr. Nejedlá.Amanita vittadinii var. Lupeny zprvu přikryté blanitým závojem. echinocephala Další česká jména: . na bázi kořenovitě ztenčený. barvy bílé s tendencí žloutnout či zelenat.5 cm tlustý válcovitý. Prsten blanitý a na svrchní straně jemně rýhovaný. vůně nepříjemná – nemocniční. Výskyt:červenec až říjen. pod listnáči. Klobouk 6-15 cm v průměru. Chuť je nevýrazná. Třeň 7-12 cm vysoký.Lepidella solitaria . někdy mající zelenavý nádech. pod prstenem s bradavkami a nad bází s kruhy bradavek. barvy bílé později našedlé až nahnědlé. později zaobleně vyklenutý. Barvy bílé. později žloutnoucí až zelenající. nejdříve polokulovitý. často i hlízovitý.Muchomůrka ježohlavá Amanita echinocephala (Vitt. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . které jdou ale snadno setřít. upřednostňuje živnější půdy a teplejší klima. 1-2. bělavé.) Quél. . někdy až plochý.) Merat. se vzpřímenými jehlanovitými výrůstky. tato je focená na bývalém hřbitově v Dobrovicích.

později sklenutý. jednotlivě nebo ve skupinách. Třeň 5 . Dužnina bílá. jedlemi a buky.Muchomůrka žlutoolivová . od olivově zelené až okrově šedá na středu většinou hnědé. Jedlá.Amanita battarrae (Boud. Lupeny bílé.) Bon Další české jméno: .5 cm tlustý. směrem k bázi ztlustlý s hlubokou v půdě položenou pochvou. V mládí je obalený bílou plachetkou.1. zejména pod borovicemi. Barvy jsou značně proměnlivé. Klobouk až 12 cm v průměru. bez vůně. smrky. později je lysý nebo pokrytý útržky plachetky. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . která po poranění červená. Upřednostňuje horské polohy.15 cm vysoký 0. ve stáří často plochý. světle šedohnědý nebo se žlutavými skvrnami. Od mládí má okraj hřebenitě rýhovaný a světlejší.Pošvatka hnědožlutá Amanita umbrinolutea Secr. v mládí válcovitý. husté u třeně volné na ostří tmavěji šedě zbarvené. Výskyt:červen až říjen jehličnaté ale i listnaté lesy. velmi chutná ale špatně se pro křehkost transportuje.5 . Výtrusný prach bílý. chuť příjemná.

) Vitt. .Pošvatka obecná Amanita vaginata (Bull. ex Fr.

okrajem nápadně rýhovaným. bílou pochvou. škoda že se pro svoji křehkost špatně přepravuje. cípatou. Klobouk průměr 3 . : Fr. křehce a tence masitý. Výtrusný prach bílý. Barvy šedé. na kyselých půdách. Lupeny Volné.Katmanka pošvatá . vysoké. nebo příčně žíhaně rozpukaný. husté. nutná ale tepelná úprava. Jedlá. neměnná. s malým tupým hrbolem na středu. vůně nevýrazná. velmi křehká. bez prstenu. bez hlízy. pak sklenutý až plochý. většinou lysý.) Roze Další česká jména: . Výskyt: červen až říjen v lesích všech typů. Vypadá jako vajíčko. někdy jemně vločkatý.Amanitopsis vaginata (Bull. štíhle válcovitý. dole kuželovitě rozšířený. Dužnina bělavá. chuť nasládlá. Velmi dobrá do směsí. Třeň bílý nebo našedlý.12 cm. zřídka s ojedinělými útržky bílého závoje. čistě bílé. vodnatá. zprvu kuželovitý nebo zvoncovitý. na bázi obalený vysokou.Muchomůrka pošvatá .Plodnice v mládí zahalená v bílé pochvě. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . stříbrošedé nebo šedohnědé.

Sm Další česká jména: .). na bázi jemně ztlustlý. 6 .). Jedlá.15 cm vysoký. posléze plochý většinou s hrbolkem.G. Je však špatná díky svoji křehkosti pro transport. fulva (Pers. používám do směsí i k nakládání do octa. široce kuželovitý.) Fr. Pilát . bělavý. pokrytý světle červenohnědými šupinkami a zakončený velkou blanitou rezavě hnědou pochvou. bílé. Lupeny volné. široké. Barvy plavě oranžové na okraji světlejší. Jinak okraj je už i v plachetce rýhovaný.12 mm tlustý. velmi křehká. hnědá .Pošvatka plavá Amanita fulva (Pers. Klobouk 3 . válcovitý.Amanitopsis vaginata var. Dužnina bez výrazné vůně i chuti. někdy ostří slabě narezavělé. Výskyt: květen až listopad v listnatých i jehličnatých lesích.Katmanka pošvatá var. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .8 cm v průměru.Amanitopsis fulva (Schaeff.Muchomůrka pošvatá plavá . Prsten schází. W. Třeň 8 .

.

15 cm dlouhý. Klobouk průměr 3 . . později příčně žíhaný s vločkovitými šupinkami barvy klobouku. vodnatá velmi křehká.2 cm tlustý. zprvu hladký.Pošvatka šafránová Amanita crocea (Quél. Lupeny husté. Třeň 10 . Plodnice v mládí celá zabalená v plachetce.12 cm zprvu kuželovitý nebo zvoncovitý. v hájích. pak sklenutý až plochý. Výskyt: červenec až říjen v lesích všech typů. 1 . bílé. oranžový až červenooranžový. neměnná. sadech a zahradách. holý. chuti nasládlé.) Sing. okraj do poloviny rýhovaný. Výtrusný prach bezbarvý. ale i mimo les. na bázi obalený vysokou volnou cípatou bílou pochvou Dužnina bělavá. v dospělosti žlutě krémové. vůně nevýrazné. dolů kuželovitě rozšířený.

velmi dobrá do směsi.Pošvatka oranžová .) Gilbert. pro křehkost se špatně přepravuje a je u ní nutná tepelná úprava.Amanitopsis crocea (Quél. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Další české jméno: .Jedlá.

s nakyslou vůní a až trpce kyselou chutí. excentrický. Dužnina masitá.7 cm vysoký. s tmavě hnědou až černohnědou pokožkou.4 cm tlustý.20 cm v průměru. šťavnatá.) Fr. na otlačených místech hnědnoucí. Klobouk 6 . 2 . s výrazně podvinutým okrajem.Jsou stavěny do blízké příbuznosti hřibovitých hub. Výtrusný prach hnědý. sklenutý. Výskyt: červenec až listopad hojně na pařezech a odumřelých kořenech či v půdě ponořeném tlejícím dřevě smrků a borovic. Čechratka černohuňatá Paxillus atrotomentosus (Batsch. chutná naložená v octě. sbíhající na třeň.Čechratkovité Hnědovýtrusné houby připomínající strmělky. rezavě hnědý až olivově hnědý.čirůvky nebo hlívy. okrově žluté. nažloutlá.Měkké lupeny jsou oddělitelné od dužniny klobouku stejně jako u hřibů rourky. ve stáří lysý. Ex Fr. v mládí sametový. plochý až vtlačený.Patří sem mykorhizní i dřevokazné houby. kořenovitě zahrocený.v malém množství do směsí. Jedlá . Lupeny husté. tlustomasý. . příčně spojované. Třeň 3 .

.

V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . okraj podvinutý. plstnatý. tenká. Větší forma má hnědě šupinatý klobouk. 3 .nebo pro ozdobu k nakládání do bílých hub. někdy vyklenutý. Dužnina měkká skoro vatovitá. chuť nepříjemná. světle oranžová.5 cm dlouhý. oranžově žlutý až načervenale oranžový. sbíhavé. vidlené dosti husté. dutý.8 mm tlustý. pilinách ale i na ztrouchnivělém dřevě hlavně v jehličnatých lesích. Výskyt:září až listopad na jehličí. Nejedlá. válcovitý.Lištička pomerančová Hygrophoropsis aurantiaca (Wulfen: Fries) Maire Klobouk 2 .i když já ji občas seberu do směsi. Lupeny světle až tmavě oranžové.8 cm v průměru. proměnlivý.Cantharellus aurantiacus Wulf. barva podobná barvě klobouku. U některé formy jsou lupeny téměř bílé. Třeň 2 . jindy na středu vtlačený. . Výtrusný prach bělavý. vůně nenápadná.

.

Krásný objekt na focení a velmi pěkně vypadá i v košíku. v mládí soudkovitý. Výskyt:květen až říjen v borových lesích.10 cm tlustý. že všechny druhy hřibů tvoří mykorhizu s dřevinami nebo trvalkami.)Venturi Další česká jména: . Vzácně se najde i pod listnáči. která dosahuje až k bázi. většinou hrbolatý.Hřib obecný borový . Hřib borový Boletus pinophilus Pilat & Dermek Klobouk 5 . pinicola Vitt. plodnice je velmi tvrdá a těžká. Je nutné dat pozor i na několik jedovatých druhů.30 cm v průměru.Hřib jedlý borovák . s jemnou síťkou.Boletus pinicola (Vitt. směrem k bázi načervenalý až světle hnědý.Boletus edulis ssp.Boletus edulis var. kterým se obecně říká hřiby nepatří všechny do čeledi „Boletaceae“. . barvy tmavě červenohnědé až kaštanově hnědý. 3 . V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .15 cm vysoký. U nás máme lokalitu v Pekle. Hřiby mají měkkou dužninu a většinou rourky pod kloboukem. upřednostňuje písčité půdy.Hřibovité Houby. Jedlý. Zdá se. nepříliš hojně v malých skupinách nebo jednotlivě. pinicola (Forst) Gilb . Některé druhy na řezu modrají nebo černají. Třeň 7 . barvy na vrcholu bělavé. později kyjovitý.

Hřib bronzový Boletus aereus Fries .

spíše na jižní Moravě. edulis. proto v dospělosti to vypadají jako hrbolkaté. Rourky různě dlouhé.Tubiporus aereus (Fries) Karsten . barvyčokoládově hnědé až černohnědé. Vyskytuje se v málo jižních Čechách.Tubiporus.Dictyopus aereus ? Další české jméno: . Jedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . s málo zřetelnou jemnou síťkou. 2-4 cm tlustý skoro válcovitý nebo mírně kyjovitý.Klobouk 5-20 cm v průměru.Boletus edulis f.. Barvy světlejší klobouku. jemně vrásčitý. Výskyt: květen až říjen v teplomilných listnatých lesích pod duby. ssp. subsp. habry a kaštanovníkem setým. sametový. Aereus ? . Třeň 5-10 cm vysoký. . (Fries) Konrad and Maublanc .Hřib tmavě bronzový .Boletus vaccinus Pers.

.

V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . pomačkáním barvu nemění. jemně sametový až plstnatě vlnatý. Na řezu barvu téměř nemění. spadiceus (Fries) Gilbert . Hlavním poznatelným znakem je to. . která je barvy rezavohnědé. později okrově hnědé až červenohnědé. na nevápenatých půdách. ve stáří plochý. Rourky jsou nepravidelně dlouhé. dole zahrocený. někdy se zbarví lehce do modra. brázditý nebo jamkatý s nízkou žilnatou síťkou. pouze někdy slabě hnědnou. póry velké hranaté zářivě žluté.Xerocomus subtomentosus var. barvy zlatožluté až zářivě žluté. . válcovitý. leguei (Boud.12 cm sklenutý.Xerocomus subtomentosus var.Hřib červenohnědý Xerocomus spadiceus (Fries) Quel. vůně jemně houbová někdy až ovocná. Třeň 3-10 cm. Většinou nerozpraskává. Chuť je příjemná a mírná. Jedlý Možné záměny: Hřib plstnatý Xerocomus subtomentosus – jedlý. 0.Boletus lanatus Rostk. Výskyt: srpen až říjen listnaté lesy.Boletus subtomentosus ssp. Singer. Klobouk průměr 3 .). že pokožka klobouku parami amoniaku zelená a odeznívání je velmi pomalé.Xerocomus lanatus (Rostk. Maire . Výtrusný prach je hnědoolivový. Ve třeni žlutá.Xerocomus coniferarum Sing. .) R. Zajímavosti: Je to houba vcelku vzácná. neslizký. žlutý. Dužnina je v klobouku bělavá. vláknitá až tuhá. někdy až vykousané.5-3 cm tlustý. suchý. plný. Upřednostňuje teplomilnou květenu a ze stromů duby a habry. máslově měkká. spadiceus (Fries) Konrad and Maublanc . Barvy v mládí černohnědé. hlavně dubohabrové.

Boletus leguei Boud.Suchohřib žebernatý . Další česká jména: ..Suchohřib červenohnědý .

v parcích a zahradách. ale v dolní polovině bývá výrazněji červený. barvy žluté. chuť mírně nakyslá. Klobouk 3-7 cm v průměru. Možnost záměny: Suchohřib žlutomasý Xerocomus chrysenteron – jedlý Jedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Hřib červený Xerocomus rubellus (Krombh.Boletus versicolor Rostk.Boletus rubellus Krombh. Třeň často troch ztluštělý. Upřednostňuje lípy a duby zejména rostoucí na okrajích cest. na řezu slabě modrozelenající. na hrázích rybníků. Výskyt: červenec až říjen dosti vzácně v listnatých i smíšených lesích. ve stáří bledne ale vždy najdeme na něm červený odstín. pomačkáním a stářím zelenají.5 µm.) Quélet. sametový.Suchohřib červený . Rourky barvy žluté nebo zlatožlutě. Dužnina žlutá. . v mládí barvy karmínově červené. Je často políčkovitě rozpukaný. Výtrusný prach olivový. výtrusy 9-17 x 4-6. Další česká jména: .Suchohřib pestrý .

Hřib dubový Boletus aestivalis (Paul. .) Fr.

později žlutozelené s póry drobnými. Jedlý.7 cm tlustý. Nevýhodou je jeho značné červivění. tak každý houbař kulinář se již těší na výborné řízky. hranatou síťkou s velkými oky.Boletus edulis ssp. Barvy šedo nebo kožově hnědé někdy až rezavohnědý. Vzácněji pod jehličnany. Dužnina bílá. hájích na rybničních hrázích.Hřib jedlý dubák .) Konrad & Maubl. Pomačkáním barvu nemění. všestranně použitelný v kuchyni. která přesahuje od shora přes polovinu délky třeně. . Když tohoto hřiba najde vandal materialista. Vassilk. f. že několik let na tomto místě nic nenajde. chuti lahodné a vůně příjemně houbové. ve stáří někdy políčkovitě rozpukaný jinak hladký a sametový. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . později válcovitý.) Konrad & Maubl. neměnná. v mládí polokulovitý. . tak rozhrabe celé okolí a již má zajištěno. v mládí bělavé.Klobouk 4 .25 cm dlouhý.Hřib síťkovaný . reticulatus (Schaeff. Výskyt:květen až listopad dosti hojně v listnatých a smíšených lesích. okrouhlými stejně zbarvenými jako rourky. buky a lipami. quercicola. někdy až k bázi. většinou okrově hnědý s výraznou bělavou. Když se ale najde abnormální plodnice s průměrem klobouku až 30 cm. velmi chutný. Výtrusný prach olivově hnědý. Rourky vysoké. Třeň 10 . nejdříve soudkovitý. 2 . reticulatus (Boud. později vyklenutý až plochý.Boletus edulis subsp. zejména pod duby.Boletus edulis Fr. Další česká jména: .20 cm v průměru.

) Kalchbr. .Hřib dutonohý Boletinus cavipes (Klotzsch : Fr.

Klobouk 5-12 cm v průměru. chuť mírná. široce kuželovitý.Hřibovec dutonohý . Třeň 5-10 cm vysoký. ale po delším žvýkání je slabě palčivá. barvy žlutohnědé. Barvy nad touto zónou je žlutavé a směrem k bázi žlutohnědé. který na něm nechává prstenovitou zónu. V mládí je připojen k okraji klobouku blanitým závojem. Dužnina bělavá až nažloutlá. dutý. někdy uprostřed prohloubený. Další české jméno: . výborný usmažený jako řízek jinak velice chutný naložený v octě. na bázi kyjovitý. jemně šupinkatý. později zelenožluté. Výskyt:červenec až říjen dosti hojně pod modříny v podhorských a horských oblastech. vůně příjemně houbová. Jedlý. Celý šupinatě plstnatý. na řezu barvu nemění. ve stáří plochý. barvy nejprve žluté. ve stáří olivově žluté.8-3 cm tlustý. 0. Výtrusný prach olivově hnědý. Rourky mírně sbíhající na třeň. barvy olivově zelené. válcovitý. Póry radiálně protažené. někdy až červenohnědý.

Hřib dutonohý zlatý Boletinus cavipes f. aureus (Rolland) Singer .

Výskyt: červenec až říjen většinou ve skupinách v podhorských a horských oblastech pod modříny s nimiž tvoří mykorrhizu. Rourky mírně na třeň sbíhající barvi olivově zelené s póry radiálně protaženými. . později plochý až uprostřed vtlačený. velmi chutný jako řízek. Jedlý. výtečný naložený v octě. šupinatě plstnatý.3 cm tlustý. směrem k bázi pak žlutohnědý. Barvy nad prstenovitou zónou žlutaví. chuť mírná. žlutými až zelenožlutými. později olivově žlutými. jemně šupinkatý.12 cm v průměru.8 . s kloboukem v mládí spojený bělavým závojem. široce kuželovitý.10 cm vysoký. Třeň 5 . který na něm později zanechává prstenovitou zónu. ale při delším chutnání slabě palčivá.Klobouk 5 . Nehodí se na sušení. válcovitý. vůně příjemně houbová. 0. dutý. Barvy žluté. kde ji sbírám a fotím. Tato forma se vyskytuje dosti vzácně i když u nás máme na tuto formu 3 lokality. na řezu barvu nemění. Dužnina bělavá až nažloutlá. na bázi téměř kyjovitý.

.) Fr.Hřib hnědý Boletus badius (Fr.

polokulovitý až téměř plochý. Jedlý. chuť příjemná. nazelenalé až olivově zelené. Dužnina v mládí tvrdá a máslovitá. Další české jméno: . 1 . později světle žluté.Xerocomus badius (Fr.15 cm v průměru. na řezu modrající hlavně za vlhka. zelenožluté.Suchohřib hnědý . Vůně příjemná.: Gilb. tmavohnědé až černohnědé. později ve tření dřevnatí.Klobouk 4 . ve stáří lysý. Výskyt:červen až listopad hojně v jehličnatých i smíšených lesích.4 cm tlustý. pevný. jemně vláknitý na žlutavém podkladě obvykle hnědočervený. Rourky i póry v mládí světlé. Po otlačení zelenomodrají.v mládí plstnatý. všestranně použitelný V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Barvy kaštanově hnědé.) Kuhn.10 cm vysoký. vzácně v listnáčích. Barvy bělavé až nažloutlé. Třeň 5 . chutný.

Hřib koloděj Boletus luridus Schaeff.: Fr. .

Další česká jména: . buky. válcovitý až kyjovitý.Modrák . Jedlý.za syrova. Upřednostňuje teplejší oblasti od nížin do podhůří a vápenité půdy. Vzácněji jej lze nalézt i pod smrky. je to Trutnovský park. Třeň 5 . barvy světle hnědé se slabým olivovým nádechem.nebo málo tepelně upravený je slabě jedovatý a působí pak střevní a žaludeční potíže.15 cm vysoký. 2 . U nás jej nacházím zatím v jediné lokalitě.4 cm tlustý. bez výrazné vůně a chuti.Hřib kolář .20 cm v průměru. patřící mezi nejoblíbenější modráky. ale i v zahradách pod duby. na žlutém podkladě vyniká červenohnědá až žlutočervená síťka z protažených ok. póry v mládí stejně zbarvené.Klobouk 5 . v mládí jemně plstnatý. Po poranění ihned intenzivně modrá jako celá plodnice Výskyt:červen až říjen vcelku hojně ve všech lesích. ve stáří lysý. Dužnina je barvy žluté. habry. za vlhka jemně lepkavý. Pozor . Rourky žluté až olivově žluté. brzo však oranžové až oranžově červené. lipami a břízami.

: Fr. .Hřib kovář Boletus erythropus Pers.

sametový.Klobouk průměr 5 . Jedlý . Není vhodný k sušení.Boletus luridiformis Rostk. syrový nebo nedovařený může vyvolat trávící potíže. Nahoře a uprostřed je žlutavý. tmavohnědý až černohnědý. Často s brusinkou. stářím blednoucí do olivova. Výtrusný prach olivově hnědý. brzo však krvavě červené. Dužnina je sírově žlutá. po čase se odbarvuje do světle šedomodra. Póry jsou zpočátku žluté. 2 -4 cm tlustý v mládí soudkovitý. pak kyjovitý až válcovitý. stářím a pomačkáním šedě černající. suchý. pomačkáním rychle modrající. pomačkáním zelenající nebo modrající. v dolní polovině vždy nápadně rozšířený.15 cm dlouhý. Rourky žlutozelené. Chuť nenápadná. pokrytý drobnými nachovými. Je zde však nutná delší tepelná úprava. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . dolů je do olivova. vůně příjemná. Třeň je 5 . . pak vyklenutý až oploštěle polštářovitý. nebo karmínově červenými šupinkami. Výskyt:květen až říjen jehličnaté a listnaté lesy na kyselé půdě. Otlačená místa modrozelenají. v horách a podhůří častější. na řezu ihned intenzivně modrá.velmi chutný.20 cm polokulovitý.

.

kuchyňsky všestranně upotřebitelný. Jedlý. Rourky jsou zakončeny zlatožlutými až zelenavě žlutými póry.15 cm vysoký. v horní polovině s jemnou síťkou. Doporučujeme jej chránit pro jeho vzácnost. zejména v bučinách a doubravách. Barvy růžové nebo růžově červené. za čerstva i po usušení žlutá. barvy chromově žluté. Klobouk 6 -15 cm v průměru. . ale ve stáří měkká. Upřednostňuje teplejší oblasti. máslovitá. Výskyt:květen až září na vápenatých půdách pod listnáči. Třeň 6 . pevná. vůně slabá. Dužnina masitá. polokulovitý až polštářovitý. na řezu barvu nemění. často je i skvrnitá. 2 .6 cm tlustý. Pokožka je nejprve plstnatá. později lysá a suchem rozpraskává na drobná políčka. které otlačením nemodrají. kyjovitý.Hřib královský Boletus regius Krombh. Chuť příjemná.

Hřib Le Galové Boletus legaliae Pilát .

ve stáří špinavě oranžové. na řezu se rychle barví na zelenomodro. Pilat . & Kuthan . Někteří odborníci uvádějí Hřib satanovitý Boletus satanoides jako samostatný druh. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Další česká jména: . 3-5 cm tlustý.Boletus splendidus ssp. ss. barvy v mládí bělavě hnědé. Třeň 5-8 cm vysoký. splendidus Sing.Klobouk 6-14 cm v průměru. Rourky v mládí chromově žluté. Jedovatý Možnost záměny: Hřib satan Boletus satanas – jedovatý. břichatý až kyjovitý.Hřib Galii . le-galiae Romagn. okraj a otlačená místa červenají.Boletus le-galiae Pilat et Dermek . Barvy žluté. později olivově žluté. Zajímavosti: Po důkladném tepelném zpracování je neškodný. Výskyt: červen až říjen.Hřib satanovitý .. vůně příjemná. pokrytý od 1/3 nahoru výraznou červenou síťkou. později hnědý až hnědoolivový.Boletus satanoides Smotl. Upřednostňuje teplejší oblasti.Boletus purpureus ss.Boletus splendidus Martin . Hřib nachový – Boletus rhodoxanthus – jedovatý. listnaté lesy na vápenci ale někdy i kyselejší půdy. póry v mládí karmínově červené. Dužnina světle sírově žlutá. Smotl. xerotermní dubo-habrové háje.

.Hřib medotrpký Boletus albidus Rocques.

Roste jich tam bezpočet.Hřib hořký . Výskyt:červenec až říjen v listnatých a smíšených lesích a parcích.8 cm tlustý. duby a lípami. dole kořenovitě protažený a vřetenovitě zúžený. pomačkáním modrozelenající zakončené drobnými póry. Rourky nejdříve světle. Nahoře je žlutý s jemnou síťkou. dolů hlízovitě či kyjovitě rozšířený. hedvábně lesklý. Dužnina bledě žlutá.20 cm v průměru. vůně nepříjemná. nakonec žlutohnědavý. Barvy bělavé. Upřednostňuje vápencovou půdu a nižší polohy v teplejších oblastech. 3 .Klobouk 5 . často jamkatý. pak živě citrónově žluté. dole bledý. páchne po fenolu. toto foto je z hráze Malopěčiského rybníku při setkání mykologů na Dobrovickém klouzku. Chuť mírně hořká. tuhý. Nejedlý. okrové.Boletus amarus Pers. masitý. vyklenutý. našedlé. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . nakonec olivové. ve třeni okrově žlutavá. Výtrusný prach olivový. na hrázích rybníků.12 cm dlouhý. jemně plstnatý. v klobouku často jen slabě modrající. ve stáří zahnědlý. Další české jméno: . zvláště pod starými buky. Třeň 4 .

Hřib nachovýtrusný Porphyrellus pseudoscaber (Secr. .) Sing.

Jedlý. Rourky a póry v mládí šedé.2-2. později nepříjemně petrolejovitá. měkká a našedlá.5 tlustý. starší plodnice nesbírat. Dává přednost podhorským a horským oblastem. ve stáří olysávající. někdy i mírně vřetenovitý.) Gilb Další české jméno: . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Dužnina v mládí pevná a bělavá. v jehličnatých lesích hlavně pod smrky. podřadné jakosti. barvy šedohnědé až černohnědé. jinak v menším množství použitelný do směsi. Vůně v mládí zemitá. suchý. Výskyt: červenec až říjen. později šedohnědé. někdy mívá olivový nádech. zejména tam kde je kyselá půda. Barvy dole špinavě bělavé v horní části zbarvený jako klobouk. Chuť mírná. plstnatý.Hříbek nachovýtrusný . později vatovitá.Porphyrellus porphyrosporus (Fr. Třeň 5-12 cm vysoký. Na řezu červenající a vzácně i někdy modrající nebo zelenající. Někdy jej najdeme i v listnatých lesích pod buky. válcovitý. bez síťky. až mírně palčivá. póry otlačením modrozelenají až černají. někdy nepříjemná. 1.Klobouk 5-15 cm v průměru jemně sametový.

Na Trutnovsku hojný. pouze v malém množství jako koření. bez výrazné vůně. v jehličnatých lesích od pahorkatin až do horských oblastí.Suillus piperatus (Bull.) Kuntze . Klobouk 2 . za vlhka mírně slizký. Vzácněji v nížinách a pod listnáči. Barvy okrově až červenavě hnědé.Boletus piperatus Fries . k bázi ztenčený. 4 . Jedlý. jednotlivě nebo ve skupinách. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . barvy žluté až červenohnědé. Třeň 2 . ale za to s peprnou chutí.Hřib peprný Chalciporus piperatus (Fries) Bataille Rourky často mírně sbíhavé a stejně jako póry barvy měďově červené až hnědočervené. na bázi se žlutým podhoubím.7 cm vysoký. lysý.12 mm tlustý.8 cm v průměru. Výskyt: červen až listopad. válcovitý. hladký. Dužnina nažloutlá až špinavě bílá.

je to výborná houba. Třeň je dlouhý. jemně sametový.Hřib plstnatý Boletus subtomentosus L. Koženáč. rezavě hnědý. Jedlý . válcovitý. ve stáří plochý. vláknitá až tuhá.Poddoubník. Chuť je příjemná. žlutý. pomačkáním barvu nemění. nebo žlutoolivový. pečení i smažení. Výtrusný prach je hnědoolivový.Suchohřib plstnatý .Xerocomus subtomentosus (Fries) Quélet Další česká jména: . suchý. máslově měkká. neslizký.Hřib sameťáček . dole zahrocený. Klobouk průměr 3 . : Fr. doporučuji k vaření. Kožešník . Rourky jsou zlatožluté až chromově žluté. Ve třeni žlutá. Na řezu barvu téměř nemění. někdy bledě červenohnědě žíhaný. plný. póry velké hranaté zářivě žluté. světle olivově hnědý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .12 cm sklenutý. štíhlý. někdy se zbarví lehce do modra. Výskyt:červen až říjen hojně v jehličnatých i listnatých lesích a hájích na kyselé půdě většinou s brusinkou. vůně jemně houbová. Dužnina je v klobouku bělavá.

.

4-2 cm tlustý. Třeň 2. Výskyt: červen až říjen v habrových doubravách. ve stáří s olivovým nádechem.Xerocomus fragilipes – jedlý.Aureoboletus cramesinus (Secr. barvy zářivě zlatožluté. chuť příjemně nakyslá. barvy bělavé. válcovitý. Upřednostňuje duby. u vrcholu nevýrazně síťkovaný nebo rýhovaný od sbíhajících rourek . Moser .Pulveroboletus cramesinus (Secr.) Singer . Watling Další české jméno: . dubohabrových hájích.5-8 cm vysoký. vůně slabě ovocná. sbíhavé. na bázi občas kořenující. nad rourkami žluté. barvy od šedorůžové. Klobouk 2-7 cm v průměru. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Xerocomus gentilis(Quél.).). Jedlý Možnost záměny: Hřib sametový . Zajímavosti: Prakticky se vůbec nevyskytuje na kyselém podloží.Hřib zlatopórý .) Singer .) Pouzar. vápenitou půdu v nížinách a pahorkatinách a teplejší oblasti.Hřib pružný Aureoboletus gentilis (Quél. za vlhka slizký. Póry jsou barvy chromově žluté. Barvy k vrcholu zlatožluté.Pulveroboletus gentilis (Quél. Rourky jsou pružné. Dužnina pružná. která směrem k bázi hnědne až hnědočervená. polštářovitý. přes karmínově červenou do šedohnědé. 0. listnatých lesích a vlhkých acidofilních dubinách lesích.

.

1. Třeň 5-15 cm vysoký. V klobouku na řezu slabě modrá. barvy v mládí plavě hnědé až žlutohnědé.5-5 cm tlustý. později hnědožluté a poraněním modrají. Upřednostňuje teplejší oblasti a vápencové půdy. Výskyt:červen až říjen velmi řídce. Barvy žluté. na bázi nahnědlá. chuť příjemná. Rourky a póry jsou citrónově žluté až zlatožluté. především pod duby. roste většinou ve skupinách. ve světlých listnatých lesích a hájích. na bázi kuželovitě kořenující a s hnědým nádechem. Další české jméno: . buky a habry. později červenohnědý. jemně plstnatý.Hřib přívěstkatý Boletus appendiculatus (Fries) Seretan Klobouk 7-20 cm v průměru. Vůně příjemná. břichatý v mládí. Dužnina žlutá. s jemnou síťkou. Jedlý. později téměř válcovitý až vřetenovitý. chutný.

Hřib panenský ..

Někdy mají až rezavě červený nádech. Třeň 2 . : Fr. Jedlý. pro kuchyň bezvýznamný. válcovitý.Hřib příživný Pseudoboletus parasiticus (Bull. : Fr.) Quél. Další české jméno: . později plochý. k bázi se ztenčující. nahnědlý až olivově žlutý. přecházející až do žlutohněda. většinou na řezu nemění barvu. jemně hnědě vločkatý.8 cm v průměru. 4 . Výskyt:srpen až listopad parazituje na plodnicích pestřeců. za sucha jemně rozpraskaný. Dužnina bělavá až nažloutlá.) Sutara Klobouk 2.15 mm tlustý. později citrónově nebo hnědě žluté. Měl by být chráněn.5 .Xerocomus parasiticus (Bull. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Vyrůstá jich i několik z jednoho pestřece. hnědavý.7 cm vysoký. polokulovitý. protože se vyskytuje vzácně.Suchohřib parazitický . Rourky a póry nažloutlé.

póry v mládí žluté. brzy však červené až oranžově červené. v dolní polovině karmínově červený. stříbřité šedé. dosti vzácně. pokrytý nevýraznou žlutavou až červenavou síťkou. V horní polovině je žlutý. Výskyt:červenec až září. Upřednostňuje vápencový podklad. ve stáří měknoucí. otlačením modrající. Vyklenutý až polštářovitý. na řezu mírně modrá Chuť v mládí nenápadná. Barvy bělavě krémové. vůně v mládí nenápadná. v mládí tvrdá. Způsobuje silné žaludeční a střevní potíže. nepravidelně vrásčitý až hrbolkatý. Nelze doporučit ke sběru i když dobře tepelně zpracovaný je neškodný. soudkovitý. v teplomilných listnatých lesích. ale ve stáří velmi hnilobná. v mládí jemně plstnatý. Dužnina je tlustá. nebo krátce válcovitý. buky a duby. Jedovatý hlavně za syrova a pokud není dobře tepelně zpracován. . především pod habry. místy s hnědoolivovými skvrnami a na okraji i narůžovělý. Klobouk 10-20 cm v průměru. masitý. Rourky žluté až olivové. bělavá až nažloutlá.Hřib satan Boletus satanas Lenz. Třeň 10-12 cm vysoký. Vyjímečně dosahuje průměr i 30 cm. 5-12 cm tlustý.

Martin .Hřib sametový Boletus fragilipes C.

1-2. upřednostňuje dubiny a doubravy. v mládí intenzivně žlutý. později vláknitá až tuhá. válcovitý. Chuť lahodná. Dužnina v mládí šťavnatá. lidově zvaný sameťáček. Rourky žluté. Listnaté i jehličnaté lesy.Klobouk 3-10cm v průměru. Barvy šedohnědé až černohnědé. Roste od pahorkatin až do hor. Jedlý.5 cm tlustý. na otlačených místech špinavě modrající. vrásčitý. ve třeni křehká. vůně ovocná. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . později se zbavuje od báze do červena až hnědočervena. et Hök) Kl. Třeň 4-10 cm vysoký. Další české jméno: . Výskyt:nejdříve se dá nalézti i v červnu. póry výrazně žluté až žlutozelenavé.Suchohřib sametový .Xerocomus fragilipes Martin ss.Boletellus pruinatus (Fr. Pouzar . V klobouku i v dospělosti tvrdá a na řezu se zbarvuje mírně do modra a při zasychání červená. jemně plstnatý. nerozpraskávající. ale hlavní doba je září až listopad. okraj výrazně rezavě červený. et Gr.

Hřib smrkový Boletus edulis Fries .

pak široce vyklenutý.edulis Vassilk . neměnná. bez žlutavého pasku na okraji.je to naše nejoblíbenější houba vhodná ke každé úpravě. velmi jemnou síťku. oschlý je lesklý. světle až kaštanově hnědý. Ve své horní polovině má nevýraznou. .Dictyopus edulis (Fr. potom kyjovitý až válcovitý.Boletus edulis var. Jedlý . v listnatých i smíšených lesích. Póry jsou stejné barvou jako rourky a otlačením barvu nemění. matný.20 cm. : Fr.Klobouk průměr 5 . fuligineus . Rourky jsou zprvu bílé. Za vlhka lepkavý.Boletus esculentus Pers . hladký ojíněný.Hřib obecný . Dužnina je čistě bílá. Výskyt:červenec až listopad ve smrčinách.) Quél Další česká jména: . V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . na podzim též v borech. Ve stáří je zahnědlý zejména v dolní polovině.5 až 7 cm tlustý.Boletus filiae Gillet . polokulovitý.Boletus edulis f. Škoda že je náchylný k červivění. Třeň je až 20 cm dlouhý a 1. pak žlutozelené.Hřib pravý .Tubiporus edulis Schaeff. v mládí čistě bílý. v mládí soudkovitý. lahodné houbové chuti a příjemné houbové vůně. Výtrusný prach je olivově hnědý.

.

Je bez prstenu. za vlhka dosti slizký. ve stáří až plochý. ve stáří olysávající. na řezu slabě modrozelená. Jedlý.Podborovák . Póry o něco tmavší než rourky.Kačenka .Hřib strakoš Suillus variegatus (Swartz : Fr. u nás nazývaný podborovák.Klouzek strakoš . suchý. Upřednostňuje borovici lesní. Výskyt:červenec až listopad. přecházející až do olivově zelené. barvy okrově žluté. jednotlivě nebo ve skupinách. Barvy žemlově hnědé až nažloutle olivové. Třeň 3-13 cm vysoký. Klobouk 3-15 cm. Dužnina je masitá a šťavnatá. po otlačení modrají. V mládí pokrytý hnědou nebo červenohnědou plstí. na bázi s hnědavým nádechem. Barvy okrově žluté až světle žluté. ve stáří až válcovitý. hlavně v mladých borových lesích kde je písčitý podklad. Vzácně jej můžeme nalézt i pod jinými jehličnany. Vůně pryskyřičná. v mládí polokulovitý. nažloutlá až světle oranžová. Další česká jména: . kyselou půdu a vlhčí až podmáčená místa . na okraji nejdříve podvinutý. Na řezu okamžitě modrají. Výborný ve směsích pro nakládání.5 cm tlustý. v mládí břichatý. v mládí jemně plstnatý.) Kuntze. chuť nevýrazná. Rourky jsou široce přirostlé až krátce sbíhavé. 2-3. potom ostrý. později hladký.

.

pomačkáním černající. Výtrusný prach je růžový.Hřib hořký .Hřib žlučník Boletus felleus Bull.Tylopilus felleus (Bull. Výskyt:červen až září ve všech lesích.nebo bolesti žaludku. Rourky jsou vysoké bílé.12 cm někdy i větší.) Karst. : Fr. Třeň je v mládí soudkovitý.nebo pečou se slaninou. Póry jsou barvy rourek ale stářím a pomačkáním rezavějí. Já osobně si jej suším a používám 2 . později kyjovitý nebo válcovitý. Nejedlý. Nahoře nečistě bělavý. sametový polštářovitý. Dužnina je bělavá.Podhřib žlučový .3 plátky při nevolnosti. Někdy roste i ze ztrouchnivělých pařezů. hlavně jehličnatých na kyselém podkladu ve vyšších polohách. někdy slabě růžovějící velmi hořké chuti. Klobouk průměr 6 . Další česká jména: . vůně nenápadné. dole žlutohnědý. brzy špinavě narůžovělé až masově růžové.: Fr. i když si jej někteří upravují na způsob bílé omáčky. nápadný ostře vyniklou velkookou síťkou. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Je světle hnědé kožové barvy.

Hřib žlutomasý Boletus chrysenteron Saint-Amans .

u vrcholu žlutý. Výtrusný prach olivově hnědý Výskyt:červen až listopad hojně většinou ve skupinách v listnatých i jehličnatých lesích na nejrůznějších půdách od nížin do hor. směrem k bázi je růžově.5 cm tlustý válcovitý.11 cm vysoký. hranaté. štíhlý.Xerocomus chrysenteron (Bull. Dužnina je měkká. 0.5 .3 . Na okraji má často červený nádech. světle žlutá.mladé plodnice jsou chutné ale nevýhodou je časté napadání plísní a červy. plstnatý. vůně je slabě houbová. Na řezu slabě modrá a později červená.Klobouk 3 . Chuť je mírná. Rourky a póry jsou široké.Suchohřib žlutomasý .10 cm v průměru. barvy žlutozelené až olivově šedé.) Quélet Další česká jména: . nebo modrají. V mezerách prasklin je barvy červené. Jinak je zbarvený v různých odstínech hnědé nebo šedé barvy. Jedlý. vínově až tmavě červený.Babka . Po celé délce je jemně vločkatý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Třeň 2. v bázi třeně načervenalá. Pomačkáním zelenomodrají. ve stáří lysý a po celém povrchu rozpraskávající.1. Lidově se mu říká babka.

.Klouzek bílý Suillus placidus (Bonorden) Sing.

později hnědoolivové. Chuť mírná. plný. slizký. Další české jméno: . Pokožka je částečně slupitelná. později nažloutlý.Klobouk průměr 4 až 12 cm. červeně nebo fialově vločkatý. vůně nenápadná.Klouzek vejmutovkový . často pokřivený. bílý. Rourky jsou žluté. Výtrusný prach nahnědlý. dole ve třeni nažloutlá. nízké sbíhavé. polštářovitý. Dužnina je bílá. neměnná.značně měkký. Pro omezený výskyt by se měl spíše chránit. Jedlý. hromadně pod limbami nebo borovicí vejmutovkou. použití hlavně ve směsi. Třeň je válcovitý. Výskyt:červen až listopad ve všech lesích. na bázi kořenovitě zúžený.

To je borovice lesní. Jedlý. borovice blatka. válcovitý. na vrcholu jemně žlutavě nebo hnědavě zrnitý. široce kuželovitý. ve třeni hnědavá. Pod prstenem hnědý až fialově hnědý a slizký. Velum bělavé. Dužnina bělavá až citrónově žlutá. Barvy stejné jako póry světle žluté až zlatožluté. Výskyt:květen až listopad od nížin do hor ve skupinách nebo jednotlivě pod borovicemi s dvěma jehlicemi ve svazečku. někdy i mírně sbíhavé.2.Klouzek žlutý .ale při sběru velmi znečištěný. pokožkou. slizký a lesklý Barvy čokoládově hnědé až žlutohnědé. na řezu barvu neměnní. borovice černá. polokulovitý.13 cm v průměru. na spodní straně fialové zanechávající na třeni prsten. Třeň 3 . později vyklenutý až skoro plochý. stářím vybledávající s velmi snadno slupitelnou. s drobnou síťkou. 1 . blanitý. Rourky jsou široce přirostlé.Klouzek obecný Suillus luteus (Fries) Gray Klobouk 4 .5 cm tlusté. Další české jméno: . Prsten výrazný.11 cm vysoký.

.

12 cm. velmi chutný. nehodí se k sušení. zlatožlutý až oranžový.) Snell.Boletus elegans Schum. Rourky jsou žluté. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Další české jméno: . za vlhka pokrytý silnou vrstvou průhledného až žlutého slizu.Klouzek modřínový . hlavně pod modříny nebo v jejich okolí. na řezu špinavě růžoví. za such lesklý. plný. . Dužnina je žlutá. nad prstenem žlutý pod ním žlutohnědě vláknitý. Klobouk má průměr 4 . Jedlý. Třeň je válcovitý.Suillus elegans (Fr. měkká. citrónově žlutý. Pokožka je slupitelná. vůně příjemná. v dospělosti olivově žluté. Chuť je lahodná.Klouzek sličný Suillus grevillei (Klotzsch) Sing. všestranně použitelný. Výtrusný prach okrově hnědý Výskyt:červen až listopad v lesích všech typů. Po žlutém blanitém závoji zbývá na třeni žlutohnědý vatovitý prsten.

.

& Hoek.Klouzek slizký Suillus viscidus (Fr. .) Rauschert.

ve stáří však již dosti suchý a lesklý. . Na řezu nad rourkami slabě šedomodrající. Prsten je utvořen z bělavého vela. nahnědlé. modřínové hájky nebo smíšené lesy s převahou modřínů. Třeň 5 . za sucha radiálně vláknitý. ale jen o něco tmavší. někdy žlutavě až červenavě hnědý. Zajímavosti: Houbaři jej málo sbírají. Jedlý Možnost záměny: Klouzek Bresadolův . červenavě šedý. nad prstenem síťkovaný od sbíhajících rourek. jindy je to směsice barevných tónů.)Snell . Barvy žlutošedé. může být i nahnědlý.Klobouk 5 .). chuť nenápadná. později plochý slizký. jako by mramorovaný. Tvoří mykorhizu s modřínem a začal se v Čechách vyskytovat v 18 století. Na okraji je ověnčen zbytky bílého vela. později šedé.Suillus aeruginascens (Secr. Po otlačení tmavne. Barvy žlutě okrové. Kuntze Klouzek zrnitý Suillus granulatus (Fries) Kuntze Klobouk 4-10 někdy i 15 cm v průměru. až do vysokohorských poloh. Později mizí. později šedé až šedohnědé. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Dužnina je masitá a zprvu dosti tvrdá. v mládí vyklenutý s podvinutým okrajem.Suillus bresadolae – jedlý. V dospělosti jsou hranaté a dosti velké (přes 1 mm). které v mládí zakrývá rourky. Pouze staré plodnice jsou měkké a přesto málo chutné. v mládí barvy špinavě bělavé. obvykle olivově šedý.10 cm dlouhý.2 cm tlustý. Je jemně žíhaný vrostlými paprsčitými žilkami.Suillus laricinus (Berk. olivově šedý. Výskyt: květen až říjen. ve třeni nažloutlá. Výtrusný prach je hnědý. všude dosti rozšířený. ex Opat. ve skupinách v trávě pod modříny. slizký. Vůně slabě ovocná. nejdříve barvy bělavé. někdy až mírně kyjovitý.12 cm v průměru. válcovitý. Póry mají stejnou barvu. Rourky jsou široce přirostlé až sbíhavé. pod prstenem nepravidelně jamkatý. 1 .

velmi chutný ale škoda. kdy u vrcholu třeně vylučuje drobné kapičky. barvy bělavé až nažloutlé. Jedlý. což je zapříčiněno v mládí. Výskyt: květen až listopad. bez prstenu. Upřednostňuje vápenité půdy.8-2 cm tlustý. že dosti červivý. okrouhlé. na povrchu červenohnědě tečkovaný. chuti oříškové. široce připojené až sbíhající.Rourky jsou světle žluté nebo světle hnědé. velikostí a barvou jako rourky. 0. Póry drobné. Třeň 3-7 cm vysoký. dosti hojně ve skupinách ale i jednotlivě pod borovicemi s dvěma jehlicemi ve svazečku. Na řezu barvu nemění. . Výtrusný prach hnědavý. válcovitý. Dužnina je v mládí pevná a mírná.

Otlačením zelená. ve vlhkých lesích a rašeliništích. vůně nenápadná. Chuť je mírná nebo slabě nakyslá. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .) Klobouk průměr 3-8 cm. Rourky jsou bílé. dolů vyklenuté.. Dužnina je bílá někdy nazelenalá. nebo naokrovělý plstnatý. nahoře i na bázi zúžený. F. výhradně pod břízami . Pomačkáním žloutne. výtečný. později s nádechem šedo nebo měděnkově zeleným.. hladký. v dospělosti a stáří slabě šedozelený. . ex Fr. dlouhý. Gray var. tuhý. niveum Fr. bílý.Leccinum scabrum (Bull. v kuchyni všestranně použitelný. plný. Třeň je válcovitý. pokrytý nazelenalými nebo bledě hnědavými šupinkami. v dolní části třeně zelenomodrá. zejména horských. bílý. Výskyt:červenec až říjen. Pokožka je částečně slupitelná.) S. Jedlý.hlavně břízou plstnatou a trpasličí.Kozák bílý Leccinum holopus (Rostk.

.

Jedlý. světle citrónově žlutá až bělavá. s jemnými šupinkami. V mládí je barvy světle olivově žluté. Dužnina pevná. U vrcholu je rýhovaný až žebrovaný barvy světle citrónově žluté. buky a habry. Na řezu se zbarvuje vínově až černě. Další české jméno: .Kozák dubový Leccinum crocipodium (Letell.Leccinum luteoporum (Bouchinot et Barbier) Šutara .) Watling Klobouk 4-20 cm v průměru. jednotlivě ale i ve skupinách v listnatých lesích po duby. je to jediný druh kozáka u nás jež má žluté zbarvení. později je žlutohnědý až hnědý. ve stáří plochý.Kozák žlutopórý . 1-3 cm tlustý. Třeň 5-20 cm vysoký. nejdříve břichatý.Leccinum nigrescens (Richon et Roze) Sing. ve stáří až bělavé. v mládí vyklenutý. Upřednostňuje teplejší polohy. Výtrusný prach olivově okrový. V dospělosti povrch klobouku políčkovitě rozpraskává. později kyjovitý až válcovitý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . po poranění červenohnědnoucí. Rourky i póry jsou barvy okrově žluté až šedožluté. dosti vzácně. poraněním fialově hnědnou. Výskyt:červen až září.

.

Vůni má příjemně houbovou. V mládí pevný. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . F. Výskyt:červen až listopad.) S. po celé délce pokrytý odstávajícími šedavými nebo šedočernavě zbarvenými šupinkami. směrem nahoru zúžený. válcovitý. slabě vrásčitý. Jedlý. někdy s modravým či zelenavým nádechem. kuchyňsky všestranně použitelný. 1 . ve třeni dřevnatá. na řezu barvu nemění. starší měkké plodnice se nehodí na sušení. chutný. suchý matný. . až černohnědý. v mládí bělavé. později šedohnědé a dolů vyklenuté.3 cm tlustý. zejména břízou bělokorou nebo pýřitou. nevýraznou. polštářovitě vyklenutý.Boletus scaber Bull. později měknoucí. polokulovitý. ve stáří v klobouku měkká. hájích. chuť mírnou. Výtrusný prach je hnědý. je světle šedohnědý. až 2. bělavý až našedlý.Kozák březový Leccinum scabrum (Bull. Třeň 8 . Rourky jsou u třeně vykrojené. v mládí pevná. : Fr.5 cm dlouhé. vláknitá. ex Fr. za vlhka lepkavý. Gray Klobouk má v průměru 5 . Dužnina je bělavá.20 cm dlouhý.15 cm. výhradně pod břízami. tmavohnědý. v lesích.

.

později mírně kuželovitý. šedne až černá. Póry jsou okrouhlé. barvy bílé. upřednostňuje teplejší polohy. okraj ostrý. v mládí hřibovitě břichatý. Rourky u třeně volné. ve stáří bochníkovitý. na řezu postupně růžoví. tuhý. hrbolkatý. 1. jamkatě svraskalý. Vůně příjemná. Velmi málo červivý. válcovitý. žlutavé až šedohnědé se zeleným nádechem. Třeň 6-12 cm vysoký.5 cm tlustý. Pokožka ve stáří často políčkovitě rozpraskává. Barvy v mládí šedohnědé.Leccinum pseudoscabra (Kallenb. Barvy bílé s tmavými šupinkami a zrnéčky. Jedlý. kaštanové až černohnědé.5-2. Výskyt: červem až září pod habry někdy i pod lískami.) Pil. bělavá. i když málo výrazná.) Sutara . chuť výtečná. Dužnina je pevná. chutnější než KOZÁK BŘEZOVÝ Leccinum scabrum protože nemá tak dřevnatou nohu a rozměklý klobouk. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . .Kozák habrový Leccinum carpini Klobouk 5-15 cm v průměru. v mládí polokulovitý. na povrchu hrubě síťovitě žebernatý.Leccinum rugosum (Fr.

.

Jedlý. bílý až světle krémový. 2 . později špinavě krémové. Stejně tak i póry. Výskyt:červenec až říjen jednotlivě nebo v malých skupinkách na vlhčích místech pod břízami. Třeň 7 . hnědočerný až skoro černý. tmavohnědý.) Pilat & Dermek Klobouk 5 . později nízce sklenutý.4 cm silný. plstnatý. velmi chutný. neměnné.8 cm průměr. chuť i vůně příjemná. na řezu barvu nemění. v mládí kuželovitý. Dužnina bílá. v kuchyni všestranně využitelný . válcovitý. ve stáří až nahnědlé. pokrytý odstávajícími drobnými hnědočernými až sazově černými šupinkami.15 cm dlouhý.Kozák kapucínek Leccinum melaneum (Smoth. Rourky v mládí bělavé.

.

která na starých plodnicích hnědnou až černají.15 cm dlouhý.5 . v kuchyni všestranně použitelný.Kozák šedozelený Leccinum thalassinum Pilat & Dermek Klobouk má v průměru 6 . Dužnina je bílá. často prohnutý. Výskyt:červen až říjen pod břízou bradavčitou v lesích a hájích. u třeně volné. nebo s jemným krémovým odstínem. chutný. válcovitý.10 cm. později tupě kuželovitý až klenutý. 1. Starší plodnice se nehodí k sušení. bělavé. Výtrusný prach je hnědý. bílý posetý hustými šedozelenými šupinkami. Jedlý. Otlačením hnědnou. hladký.2. až olivově hnědý. Povrch je v dolní polovině zelený. suchý matný za vlhka troch lepkavý. . zprvu kuželovitý. vůně příjemná houbová. plstnatý.5 cm dlouhé. na bázi třeně zelená. pod pokožkou klobouku růžová. Šedý až šedozelený. Poraněná místa se zbarvují vždy na zeleno. Chuť mírná nevýrazná. Rourky jsou 1 . Na zasychajících plodnicích pokožka tmavne a mění se na hnědou až hnědošedou.3 cm tlustý. Třeň je 8 .

.

.

Jedlý.Křemenáč březový Leccinum testaceoscabrum (Secr. masitý. dole často poněkud ztlustlý.) Sing. jemně plstnatý. Pokožka v mládí přesahuje přes okraj klobouku jako tenká blanitá obruba. červené až cihlově červené. suchý. posléze šednoucí. 2 . ale vařením a sušením černá. v čistých březových porostech tak ve smíšených lesích na kyselé půdě od nížin do hor. v kuchyni všestranně upotřebitelný. ztuha masitý. na řezu špinavě růžově fialovějící. F. Dužnina bílá. Výskyt:červen až říjen pod břízami s nimiž tvoří mykorizu.20 cm v průměru. polokulovitý.Leccinum aurantiacum var.) S.chutný. Gray . versipelle (Fr. až růžová. Výtrusný prach hnědý.22 cm dlouhý. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . hustě černými až hnědočernými šupinkami.Krombholzia rufescens sensu Konrad. chuť příjemná. Pozor starší třeně jsou tuhé a hodí se pouze na sušení. bílý nebo našedlý. ex Fr.Leccinum aurantiacum (Bull. Velmi málo napadaný larvami hmyzu. . & Hoek) Snell. Rourky jsou v mládí šedobílé. pevná.7 cm tlustý. Vůně nenápadná. Barvy je oranžové až oranžově hnědé. později polštářovitý až rozprostřený. Třeň je 8 . později šedohnědé až černošedé u třeně odsedlé. v bázi třeně většinou modrozelenající. . Klobouk je 4 .

.

.

později polštářovitý. Póry stejné barvy jako rourky. Jedlý Možnost záměny: Kozák topolový f. Klobouk 5-20 cm v průměru. Další české jméno: . posléze fialoví. Třeň 8-25 cm vysoký. Pokrytý je v mládí světlehnědými a ve stáří tmavě hnědými šupinkami. v klobouku na řezu nejdříve růžoví. robustum Zajímavosti: Je to vcelku vzácná houba. na bázi intenzivně zelenomodrý. ale v horní části třeně hned fialoví.Kozák hnědý . robustná . Barvy okrové až kožově hnědé bez červeného nádechu. Rourky bělavé až světle šedookrové. později válcovitý. někdy jej však najdeme i pod osikou.Křemenáč hnědý Leccinum decipiens (Sing) Pil. V bázi třeně žlutohnědá a nad ní zelenomodrá.Leccinum durisculium f. v mládí polokulovitý. hladký. v mládí břichatý. barvy bílé až bělavé. Dužnina barvy bílé až bělavé.6 cm tlustý. 1. Et Derm. Výskyt: červenec až říjen. Upřednostňuje topol bílý.

.

dosti dlouho s pokožkou přesahující okraj. Tlustomasý. v mládí lahodný. téměř válcovitý. nakonec téměř plochý. . Po zaschnutí černá. Jedlý. plný. vybledající. Vůně nenápadná. pouze ve spodní části třeně zelenomodrající. často síťovitě sestavenými. Dužnina v mládí tvrdá. ale šťavnatá. Výskyt:červen až listopad pod osikami někdy i pod topoly. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Leccinum versipellis Heiderotkappe . živě červenooranžový. jemně plstnatý.20 cm vysoký. 1. vhodný i k nakládání do octa a sušení.Křemenáč osikový Leccinum rufum (Schaeff. auct. v dospělosti nahoře ztenčený.5 . pak našedlá s olivovým nebo našedlým odstínem.) Gray s.5 cm tlustý. v kuchyni všestranně použitelný. hnědočervený.15 cm v průměru. na řezu zprvu šedofialovějící.) Kreisel Klobouk 4 . Třeň 6 . později polštářovitě vyklenutý a poduškovitý. Výtrusný prach hnědý. někdy i tmavě červený.Leccinum aurantiacum (Bull. chuť příjemná. Rourky v mládí bělavé až 3 cm dlouhé. dole často širší. tuhý. na bělavém podkladě pokrytý v mládí bělavými později nahnědlými až červenohnědými šupinkami. pak s červenými nebo hnědavějícími odstíny. v mládí polokulovitý. Ve stáří klobouk měkne a třeň dřevnatí.

.

Křemenáč smrkový Leccinum piceinum Pilát et Dermek .

Dužnina bílá.Křemenáč jehličnatý .Leccinum aurantiacum var.2 .5 cm tlustý. hnědorezavě nebo oranžovorezavě zbarvený podobně jako staré opadané jehličí nebo ryzec ryšavý. Na bázi otlačením zelená. na řezu modrošednoucí až slabě červenající.2. Jedlý.Klobouk 3 -9 cm v průměru. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . V některých oblastech vzácně v jiných častější. Třeň 8 . pouze na bázi mírně ztlustlý. Výskyt:červenec až listopad pod smrky. Rourky a póry v mládí bílé.velmi špatně se hledá z důvodu zbarvení.13 cm vysoký. téměř válcovitý. póry až šedohnědé. 1. v dolní části mají šupinky barvu hnědočervenou až černohnědou. nahoře pokrytý bílými šupinkami. pak našedlá. vulpinum Další české jméno: . zejména u vrcholu třeně.

) Sacc .Podloubník siný Gyrodon lividus (Bull. ex Fr.

později zlatožluté. Barvy v mládí světle slámově žluté. rezavě hnědý až červenavě hnědý. Výskyt: červenec až říjen na vlhkých místech jen pod olší. tenký.Klobouk 4-20 cm v průměru. chuť nakyslá. v mládí vzklenutý. za vlhka lepkavý. ve stáří silně zvlněný.5-2 cm tlustý. později plochý. dole zašpičatělý. Dužnina bělavá až žlutavá. stejné barvy s póry. sytě citrónově žluté. barvy stejné jako klobouk. válcovitý. Jedlý. 0. někdy tvoří i čarodějné kruhy. na okraji silně podvinutý. Rourky zřetelně sbíhají na třeň.Uloporus lividus (Bull. Třeň 3-10 cm vysoký. ve stáří hnědoolivové. úzké. . upřednostňuje nížiny.) Quél. ex Fr. štíhlý. později okrový. ale pro příliš měkkou dužninu se ke sběru nehodí. nápadně měkká. vůně bezvýrazná. ve třeni až hnědavá. ale mívá červenohnědé skvrny. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . na řezu modře až zelenomodře se zbarvující. pomačkáním se ihned zbarvují černomodře.

vatovitá.20 cm dlouhý. chutě nevalné. Další česká jména: . řidčeji smíšené a listnaté lesy pod buky. Dužnina masitá. vzápětí červenohnědnoucí až černající. válcovitý.3 cm tlustý. ve stáří nepříjemná. vůně nevýrazně zemitá. barvy hnědošedé. pružná. Výtrusný prach černohnědý. v mládí polokulovitý. hranatá.) Berk. Starší plodnice pro nevalnou chuť nedoporučuji konzumovat. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .Strobilomyces strobilaceus (Scop.) P.Šiškovec šiškovitý .5 . Karst Klobouk 5 . ve třeni skoro dřevnatá. ex Fr. chuť v mládí mírná. staré smrkové a jedlové lesy. Pokožka v trhlinách mezi šupinami je bělavá. černohnědé až černé. ve stáří dosti široká. bělavá. našedlá.14 cm v průměru. Třeň 7 . Okraj klobouku v mládí spojuje s třeněm silný blanitý závoj jehož zbytky zůstávají na okraji i dospělého klobouku.: Fr. na neutrálních a kyselých půdách od nížin do hor. na řezu ihned světle červenající.Hřib šiškovitý . pod prstenem z větší části pokrytý šupinami. jejich ústí jsou v mládí drobná. mladé klobouky můžeme přidávat do směsi. barvy jako klobouk. s přitisklými tlustými až odstávajícími plstnatými šupinami. na řezu se barví špinavě načervenale. Jedlý. Rourky dlouhé. 1. ve stáří vyklenutý až rozložený. Výskyt: červenec až říjen.Šiškovec černý Strobilomyces floccopus (Vahl. hnědnoucí a otlačením červenající. Prsten je pomíjivý. velmi tvrdý. dosti suchá.

.

válcovitý. někdy bývá i s fialovým nádechem. pod borovicemi se 2 jehlicemi ve svazečku. 1-1. za vlhka slabě lepkavý.) Miller . ex Fr. Barvy je žlutohnědé až oranžově hnědé. Prsten umístěný v horní části. barvy nafoalovělé. Jedlý Možnost záměny: Slizák lepkavý červený . Lundell & Nannf.5 cm tlustý. Slizák lepkavý Gomphidius rutilus (Schaeff.Chroogomphus rutilus f. testaceus – jedlý.Tmavovýtrusné rody tvoří přechod mezi lupenatými houbami a klouzkem s jemnými až hrubými póry a světlými výtrusy.Slizákovité Mají slizké velum a rostou převážně pod jehličnany.Chroogomphus rutilus (Schaeff. na bázi ztenčený.Gomphidius viscidus L. Lupeny dosti řídké.I přes měkkou dužninu a slizký povrch jsou klouzky jedlé a často chutné houby.). na třeň sbíhavé. brzy však mizející. Třeň 5-8 cm vysoký. barvu mající téměř jako klobouk. Dužnina barvy světle až oranžově žlutá. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Plodnice při zasychání dostává růžový nádech. barvy žlutooranžové až purpurově hnědé. Výskyt: červen až říjen. Klobouk 3-10 cm v průměru. v mládí kuželovitý s hrbolem na středu. později rozložený. .

Velmi chutný naložený v octě. pod lupeny mírně zaškrcený.Slizák mazlavý Gomphidius glutinosus (Schaeff.bílá až našedlá. Doporučuji ke sběru. slizovitým velem. Třeň 5 . Lupeny řídké. tlustomasý.10 cm vysoký. sliz se lehce odstraní. ex Fr. později vyklenutý až téměř nálevkovitý. velmi chutný. na řezu barvu nemění. 1 . sbíhavé barvy bělavé v mládí zakryté bělavým.2 cm tlustý. Jedlý. u vrcholu bělavý.12 cm v průměru. na bázi výrazně žlutý. Vůně nápadná. slizký. Klobouk 5 . v mládí tupě kuželovitý nebo polokulovitý. Barvy šedohnědé nebo čokoládově hnědé. většinou ve skupinách v jehličnatých lesích. ve třeni citrónově žlutá.) Fr. měkká ale vcelku pevná. Za vlhka velmi slizký. ve stáří černající. chuť příjemná Výskyt: červenec až listopad. Dužnina tlustá. . válcovitý. hlavně pod smrky a borovicemi na prosvětlených místech. Po velu zůstává na třeni malý prsten. často má fialový nádech.

.

polokulovitý až vmáčklý.) Moser . 0. barvy podobné klobouku. bez nápadnějšího hrbolku.8 cm dlouhý. Povrch vláknitě plstnatý až jemně šupinkatý. barvy oranžově hnědé až načervenale okrové. Výskyt: červenec až listopad jehličnaté lesy hlavně pod smrky.8 cm v průměru. v mládí má okraj podvinutý. nejraději jej mám naložený v octě. na bázi často žlutý. v kuchyni všestranně použitelný. vláknitý. Výtrusný prach černohnědý. Chuť i vůně jsou nevýrazné. ve třeni žlutá až oranžově žlutá.1. Dužnina světle oranžová.Slizák švýcarský Gomphidius helevticus Sing. Je to přímo delikátní příloha k jídlům.Chroogomphus helevticus (Sing. matný. ve stáří až černohnědé.5 cm tlustý. vejmutovkami a limbami. někdy i s růžově fialovým odstínem na okraji. Lupeny řídké. sbíhající na třeň. vařením získává barvu krásně fialovou. Jedlý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . barvy klobouku. Klobouk 4 . Třeň 5 .5 .

Druhy obou rodů mají drobivou dužninu. Holubinky jsou často výrazněji zbarveny a většinou mají téměř všechny lupeny dosahující až ke třeni. .Holubinkovité Tato čeleď obsahuje dva rody .Ryzec a Holubinka.

1-0. .nejedlá Zajímavosti: Velmi dobře určitelná podle černání a tlustých řídkých lupenů. dubohabrové háje. Barvy v mládí bílé až bělavé. Barvy bledé až bledě smetanové. Některé jsou jedlé. hladký.7 cm vysoký. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .6-1. velmi tvrdý. později šedohnědý a závěrem černohnědý. pak hnědnou a závěrem černají. později široce nálevkovitý. později šedohnědý. 0.Russula albonigra – jedlá. Lupeny 0. Třeň 3 . později pleťově narůžovělé.Russula nigricans (Bull. obvykle ve skupinách. tuhá.Russula densifolia . U starších plodnice jsou hlavně na ostří černě zbarvené. ex Mérat) Fr. chuť mírná. posléze šedne až černá. 1. 7-9 x 6-8 µm velké. ex Mérat) Fr. někdy až ovocná. Holubinka hustolistá .Asterophora lycoperdoides.2 cm od sebe vzdálené. u třeně vykrojené křehké. Poraněním rychle růžoví až krvavě červená. Parasituje na ní Rovetka pýchavkovitá . za sucha oschlá matná do 1/3 slupitelná.Russula adusta – jedlá. Mezi dlouhými lupeny se téměř pravidelně střídají kratší lupénky. V některých krajích je známá pod jmény Vrzavka nebo Podzemka. posléze šednou. Holubinka černající Russula nigricans (Bull. posléze komůrkatý. někdy v lupenech slabě ostrá až ředkvová. Poraněním mění barvy jako klobouk. Upřednostňuje dubohabrové lesy. přirostlé až krátce sbíhavé. Klobouk 5 .20 cm v průměru. nevápenaté půdy.5 cm vysoké velmi tlusté. Pokožka za vlhka mírně slizká. Dužnina barvy bílé.5 .4 cm tlustý. nízce vyklenutý. vůně zemitá. prořídlé. Jedlá Možné záměny: Holubinka černobílá . Holubinka osmahlá . okraj dlouho ztenčený a podvinutý. Roztokem zelené skalice nejdříve zrůžoví a pak zelená Výtrusný prach je bílý. uprostřed pupkovitě vmáčklý.zatímco ryzce mají obvykle vyvinuty lupeny a lupénky (mají proměnlivou délku) a roní mléko. výtrusy jsou oválné. Poraněním červenají. Vhodná k pečení v troubě i k nakládání do octa. bílý. válcovitý. v mládí plný. Výskyt: červenec až listopad listnaté i jehličnaté lesy.

Holubinka dívčí Russula puellaris Fr. .

záhy komůrkatý nebo dutý. málo masitý a křehký. že je tak křehká.5 cm vysoký. Škoda. 0.5-1. později bledě žluté. Dužnina pod pokožkou klobouku bílá.5 cm tlustý. v mládí polokulovitý. dole kyjovitě zduřelý. Jedlá. málo vydatná a velmi špatně se přepravuje. . křehký. Výskyt: červen až říjen. Pokožka je za vlhka slizká a lze ji do poloviny sloupnout. břichaté. Barvy purpurové. vůně skoro neznatelná. smíšené i listnaté lesy ve velkém množství. záhy však rozprostřený a prohloubený. jehličnaté. Třeň 3-6. bílé.Klobouk 3-5cm v průměru. Lupeny jsou křehké. Výtrusný prach ledě krémový nebo krémový. s tenkým. blanitým a daleko rýhovaným okrajem. masově hnědé nebo i nazelenalé. chuť mírná. náchylná k rezavění. špinavě červené. barvy bílé od báze se zbarvující do okrova.

.

Dužnina tvrdá. Výtrusný prach bělavý. nanejvýš ve stáří slabě rýhovaný. .8 cm vysoký.2. na spodní části s hnědookrovýmí tóny.5 . později našedlá. dosti masitý.5 cm tlustý. bělavá. na okraji hladký. v mládí plný a pevný. později plochý až mírně prohloubený nebo zprohýbaný.Holubinka hlínožlutá Russula ochroleuca (Pers. pevná. často slzící. někdy i pod listnáči. 1. ve stáří řídké. většinou žlutookrová. pokožka asi do poloviny slupitelná. válcovitý až úzce kyjovitý. ve stáří houbovitě vycpaný. Lupeny v mládí husté. křehké. v mládí polokulovitý. Třeň 4 . Klobouk 4 . někdy se zlatožlutým. bělavý až šedě žlutavý. ex Secr. Výskyt:červenec až listopad hojně ve smrčinách a borech. za vlhka lepkavá.10 cm průměr. oranžovým. hnědavým až olivovým nádechem. Jedlá v menším množství do směsí nebo nakládaná v octě. s nenápadnou vůní a mírně palčivou chutí. zejména v podhorském a horském pásmu.) Fr. bělavé. světle smetanové až šedě nažloutlé.

10 cm dlouhý. Pokožka okrově žlutá někdy hnědě skvrnitá hlavně u středu klobouku až do 1/2 slupitelná. Lupeny nejdříve husté. uprostřed zploštělý. ve stáří rozložený a mělce vmáčklý. průsvitný. listnaté lesy. vláčné. Výskyt: červenec až říjen.2 cm tlustý. Barvy bělavé. 1. Výtrusný prach světle smetanový. Nahoře poprášený a jemně rýhovaný. Na ostří později hnědnoucí.Holubinka bobkotřešňová . za vlhka lepkavá. od spodu hnědnoucí. později bledě smetanové. nepříliš křehké. úzké. Třeň 6 . průsvitná. Nejedlá Další české jméno: . později houbovitě změklý a sklípkatý. stářím rezavějící.Holubinka hořkomandlová Russula laurocerasi Melzer Klobouk 5 . později prořídlé k okraji klobouku zahrocené. za sucha lesklá. v dolní části třeně rezavějící až hnědnoucí. Vůně silná po hořkých mandlích. vidlené a žilkovaně spojované. Dužnina bílá. zvláště dubiny a habřiny nebo tyto smíšené porosty. tvrdý.8 cm v průměru. zrnitě brázditý. k třeni připojené. válcovitý. chuť velmi palčivá. polokulovitý.5 . Okraj silně podehnutý.

.

tvrdý a pevný. Dává přednost kyselým půdám a chladnějším polohám. v dospělosti houbovitě vycpaný. pevná. v mládí polokulovitý a s podvinutým okrajem. ve stáří šednoucí. ve stáří šednoucí. po rozkrojení a ve stáří se zbarvuje šedě až šedočerně. masitý. 1 . ale i v lesích smíšených s vtroušenou břízou. za sucha matná. Jedlá a chutná.9 cm vysoký. Výskyt:červenec až říjen ve vlhkých březových lesích.10 cm. bělavá. v mládí bělavé. nasládlá. plný. pokožka silná. jednobarevná. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . vhodná zejména k úpravě za čerstva. na vrcholu ojíněný. chuť je v mládí natrpklá. pevný.2 cm tlustý. bělavý (bez fialových či červených tónů). za vlhka velmi slizká a lesklá. asi do poloviny slupitelná. později mírná. nížeji lysý. chromově žlutá nebo oranžově žlutá. v dospělosti máslově žluté. v dospělosti až vmáčklý. křehké. Výtrusný prach bělavý. Lupeny dosti husté.Russula flava (Romell) Romell . Mladé plodnice jsou dobré i v octě. často vidlené. podélně vrásčitý.Holubinka chromová Russula claroflava Grove Klobouk průměr 5 . tvrdá. Třeň 4 . většinou s nasládlou vůní. Dužnina dosti tlustá.

šípkově nebo jahodově červený. pak máslové. vmáčklý. Výtrusný prach je světle okrový.15 cm. hladký. v mechu. borůvčí. lepkavý. Výskyt:červenec až září ve vlhkých jehličnatých lesích. později vyklenutý. vůni nevýraznou. zprvu polokulovitý. nebo nepatrně kyjovitý. chuť má mírnou. plochý. Klobouk průměr 5 . neměnná.Holubinka jahodová Russula paludosa Britz. Jedlá . vybledající. Lupeny jsou husté. bílé. vřesu a na rašeliništích. Dužnina je bílá. bílý. Třeň je válcovitý. jen v mládí nepatrně štiplavou. brzy uvnitř vatovitě vycpaný. zčásti často načervenalý.

.

.

1-2. nerýhovaný. Barvy špinavě červené až fialové. purpurové nebo tmavě hnědé. Výtrusný prach okrový. někdy s olivovým odstínem. Rom. po otlačení a ve stáří rezavě nažloutlý. barvy nažloutlé. ojíněný. Třeň 3-8 cm vysoký. po poranění žloutnoucí. jen na kraji slupitelný. Nejedlá a na jazyku při ochutnání velmi nepříjemná.Russula drymeia Cooke . Výskyt: srpen až říjen. jednotlivě nebo ve skupinách pod borovicemi na vlhčích. kyselých. matný. písčitých půdách. Na středu je nejtmavější. později máslově žluté a na ostří slzící. Chuť ihned krutě palčivá. tvrdý. kalně nachový. na středu vmáčklý a vyhrblý. bílá. Lupeny husté. válcovitý až mírně kyjovitý. plný. Klobouk 5-10 cm v průměru. em. nízké. Dužnina tvrdá. připojené až krátce sbíhavé.5 cm tlustý. červený s fialovým nádechem.Holubinka jízlivá Russula sardonia Fr. Často vybledající. vůně ovocná jako rybízový kompot nebo jako strakoš. plochý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .

11 cm vysoký. ve stáří poněkud hnědnoucí. uprostřed mírně vmáčklý. připomínající klobouk hřibu smrkového. vrásčitý. válcovitý nebo slabě hlízovitě ztlustlý. suchý a matný. někdy jemně vrásčitý. Jedlá. Dužnina dosti tuhá a tvrdá. chuť oříšková. pouze po delší době sebrání páchne rybinou. Výtrusný prach světle smetanový.Holubinka hříbková . Vůně nevýrazná. slizký.5 cm tlustý. Třeň 3 . husté a u třeně vykrojené.velmi chutná houba . na řezu často rezavějící.4. na ostří v mládí s drobnými kapkami často hnědě skvrnité. Barvy bílé až smetanově žluté. pevný a zavalitý.15 cm. Klobouk v průměru 5 . nalezneme ji i v suším období a velmi málo je napadána červi.5 . bílá. Barvy je žlutohnědé až okrově nebo rezavě hnědé. od báze rezavějící. většinou v podhorských a horských polohách na kyselé půdě jednotlivě nebo ve skupinách v jehličnatých smrkových lesích. Lupeny krátce připojené. nerýhovaný. Barvy bílé až nahnědlé.Russula elephantina Fr. sensu Sing Další české jméno: . V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . 1. v mládí polokulovitý. později sklenutý až plochý. Výskyt:srpen až říjen.Holubinka kolčaví Russula mustelina Fr.

.

Lupeny husté prostřídané lupínky. na třeň sbíhavé. přecházející do fialová. později slámové. trochu drsný. polokulovitý.5-2. barvy ke středu růžové nebo karmínově červené.Holubinka krvavá Russula sanguinea (Bull. brzy plochý. barvy bílé. masitý. 1. tvrdý. v mládí sklenutý.) Fr. později smetanově suché. nerýhovaný. kalně zelenavě skvrnitý. barvy různých odstínů červené. vlhké borovicové lesy. ve středu často prohloubený. vybledající. chuť dlouho palčivá. plný. matný. pokožka neslupitelná. Klobouk 2-6 cm v průměru. křehké. k okraji vybledávající až do běla. kde upřednostňuje příkopy u silnic. Okraj je ostrý. bílá. Výtrusný prach smetanově žlutý. hojně. Lupeny nažloutlé. někdy růžový. místy červeně skvrnitý.:Fr. Nejedlá z důvodu silné palčivosti.5 cm tlustý. Dužnina tuhá.Pokožka do poloviny slupitelná. nízké. suchý je matně lesklý. Holubinka lesklá Russula nitida (Pers.) Fr. Výskyt: červen až říjen. . okraj rýhovaný. válcovitý. později plochý. vůně nenápadná. Třeň 5-8 cm dlouhý. barvy zprvu bílé. pod pokožkou klobouku načervenalá. Klobouk 4-10 cm v průměru.

zasycháním okrově hnědnoucí.Třeň 4 . pro křehkost se špatně transportuje . 2 . Jedlá. bílý. sladké chuti.3 cm tlustý. velmi křehká. Výtrusný prach sytě okrový. Výskyt:červenec až září pod břízami ve vlhké trávě a mechu. upřednostňuje kyselé půdy. válcovitý. Dužnina bílá. Dosti lesklý.7 cm vysoký. většinou s nafialově růžovým nádechem. rašelině. někdy kyjovitý. slabě ovocné až nenápadné vůně.

vůně nevýrazná. Barvu má bílou. Na středu vybledává do chromově nebo oranžově žluté. měkký. Lupeny jsou husté. tenké. na středu nálevkovitě vmáčklý. Třeň 5-12 cm dlouhý. Výskyt: září. na Trutnovsku se vyskytuje hojně. lysý a jemně vrásčitý. za sucha matná a do 1/3 slupitelná. plochý. Klobouk 6-15 cm v průměru. hladký. Pokožka je za vlhka lesklá. Výtrusný prach žloutkově žlutý. ve stáří našedlý. okraj zaoblený.Holubinka Lundellova Russula lundellii Singer. Barvy živě růžové. ve stáří vláčná. značně křehké. a i když je vzácná. pak máslově žluté a později sytě okrové. nahořklá. chuť mírně až středně palčivá. Nejedlá. říjen výhradně pod břízami a upřednostňuje vlhké a kyselé půdy. mírně masitý. bílá ve třeni někdy nažloutlá nebo rezavějící. pružný. barvy nejdříve bělavé. válcovitý. Dužnina pevná. tvrdý. . 2-3 cm tlustý. řidčeji cihlově nebo sytě červené. plný.

.

1. po poranění rezavějící. husté. hlavně pod duby a habry. s hladkým ve stáří krátce rýhovaným okrajem. uprostřed vmáčklý. válcovitý. hojně ve skupinách ale i jednotlivě v xerotermních dubo-habrových hájích. Výtrusný prach bílý. Třeň 3-7 cm vysoký. plochý. často vidlené. Střed je jemně vrásčitý a pokožka klobouku je asi 0. Upřednostňuje vápenaté půdy. Najdeme ji však i na nevápenatých půdách. později světle smetanové. Výskyt: květen až říjen.1 cm odsazena od okraje. na řezu rezavějící.5-3 cm tlustý. Je chutná ve všech úpravách a hlavně též s vejci .Holubinka mandlová Russula vesca Fr. masově růžovou až masově hnědou. směrem k bázi se zužuje. Lupeny krátce sbíhavé. kyselých doubravách. nebo ve smíšených lesích s převahou modřínů a prosvětlených listnatých lesích. kyselých květnatých bučinách. Barvu má rozmytě masovou. vůně nevýrazná. chuť oříšková. Barvy bílé ve stáří a po poranění rezavějící. Jedlá Zajímavosti: dobře poznatelná houba podle kalně masového červeného zbarvení a na bázi ztenčeného třeně u nás dosti se vyskytující. v modřínových hajkách. Vzácněji ji můžeme najít i v druhotných jehličnatých lesích. Výborná upražená na škvarky v oleji. Klobouk 5-12 cm v průměru. Dužnina bílá. bílé.

.

pevný. po té plochý. v mládí polokulovitý. někdy i pod jehličnany. Na obou stranách zúžené. omáček a nádivek. Klobouk v průměru 5 . Lupeny nízké. starší pak do polévek. velmi hojně samostatně nebo ve skupinách. Výtrusný prach bílý.Holubinka namodralá Russula cyanoxantha (Schaeff. připojené až krátce sbíhavé. Dužnina tvrdá. Občas též kyjovitý. masitý. šťavnatá. v mládí pevný. od růžové až po načernalé barvy. uprostřed vmáčklý.jedna z nejchutnějších holubinek. Výskyt:červen až říjen. zejména v doubravách. pak vatově vycpaný. Ex Secr. pod listnáči. Uprostřed ale většinou vybledá do okrova. Upřednostňuje teplejší polohy a vápencový i křemičitý podklad. mírné chuti. bez výrazné vůně. válcovitý. bílé až světle krémové. 1. .3 cm tlustý. Třeň 5 .12 cm. mladé plodnice jsou výborné v octě.12 cm vysoký. vrásčitý. Barvy se často navzájem prolínají. Jedlá. a bučinách. na okraji hladký.) Fr. někdy téměř oříškové. pružné. pružný. na omak jako mastné (špekovité). bílý nebo s nafialovělým nádechem. za vlhka lepkavý.5 .

.

těžko zaměnitelná. chuti výtečné. . Klobouk 6 . hlavně mezi borůvčím. Upřednostňuje borové lesy. později rovný a vmáčklý. silný. zprvu bílý později zašedlý a vrásčitý. Jedlá. chuti mírné. Výtrusný prach máslově žlutý. v mládí polokulovitý.Holubinka odbarvená Russula decolorans Fr. bílá a na řezu a poškozených místech šedne. Lupeny v mládí bíle později krémové a na ostří šedé. matný a pokožku má do poloviny slupitelnou. v kuchyni všestranně použitelná. Třeň válcovitý. vůně nenápadné. Jinak je holý. Barvy meruňkově žluté na středu vyblédající. Výskyt:červen až říjen ve vlhčích jehličnatých lesích. Dužnina křehká.12 cm v průměru.

později okrově žluté a na ostří většinou k okraji načervenalé. ojíněný. Pokožka lysá. později mírně stlačený. Třeň 3-12 cm vysoký. Okraj tupý a hladký. . tvrdý. válcovitý. kulovitý. tvrdý. bledé nebo citrónově žluté. zřídka bílý. 2-4 cm tlustý.) Fr. chuti mírné. naspodu náchylný k žloutnutí. listnaté i staré jehličnaté lesy dokonce i za suchého počasí. Klobouk 8-20 cm. vůně nevýrazné. Upřednostňuje vyšší polohy. ex Schw. Výtrusný prach smetanový až máslový. Jedlá Zajímavosti: Je to jedna z největších a nejchutnějších Holubinek. vrásčitý. Dužnina bělavá. často vidlené. Lupeny husté. později houbovitý.Holubinka olivová Russula olivacea (Schaeff. obvykle narůžovělý až načervenalý. na obvodu někdy sírově nažloutlá. uprostřed mírně vmáčklý. záhy sametová matná.vícebarevná v olivových a purpurových odstínech. Výskyt: červenec až říjen druhotné smíšené lesy. zaoblené. někdy i jako vlnkovitě zčeřený. prosvětlená místa a kyselé a nevápenaté půdy.

.

Okraj dlouho podvinutý. Další české jméno: . Pokožka daleko slupitelná. válcovitý. Nejedlá Možnost záměny: Holubinka jahodová Russula paludosa – jedlá. 1. Dužnina bílá. ve třeni záhy našedlá a na poraněných místech rezavě nahnědlá. m. hrubě bradavčitě ostnité. Lupeny husté. barvy jasně krásně purpurové nebo rumělkově až krvavě červené. Zajímavosti: Upozornění – KRITICKY OHROŽENÝ DRUH!! Plodnice je dosti velká a zakládá se poměrně hluboko v mrtvé rašelině a často při růstu ji nadzdvihuje. soběslavská blata. v mládí hladký a jemně ojíněný. přirostlé. nízké. pod pokožkou červená. později jemně vrásčitý. tuhý.nejedlá.jedlá.4 cm tlustý. některé nesouměrné. Občas skvrnitá buď s chromově nebo medově žlutými. často laločnatě vykrajovaný. někdy i sbíhající trochu na třeň.12 cm vysoký. ve stáří pórovitý až houbovitý. výtrusy 8-10 x 7-9 µm velké. Barvy u vrcholu bílý. různě zprohýbaný.Holubinka rašelinná Russula helodes Melzer Klobouk 5-15 cm v průměru. u Želnavy na Šumavě ( dnes je tato lokalita zatopena Lipnem ). Výskyt: září až říjen na mrtvé rašelině. někdy až rezavými skvrnami. která může být i porostlá smrky.Holubinka blaťácká . Třeň 5 . Holubinka jízlivá Russula sardonia – nejedlá. kompaktní. mírně napuchlý a nebo naopak prodlouženě kořenující. k okraji přecházející v růžovočervenou. z části narůžovělý a na bází a poraněných místech hnědnoucí. chuť po chvilce ostrá. Výtrusný prach bleděsmetanový. Vůně neznatelná. Holubinka rudonohá Russula rhodopoda . později smetanové. ale i v Zhůří u horské Kvildy na Šumavě ve výšce 1100 m n. suchý. široce elipsoidní. Holubinka krvavá Russula sanquinea .5 . Např. Barvy v mládí nažloutlé.

Holubinka sličná Russula lepida Fr. .

k bázi kyjovitě rozšířený. . suchý ojíněný. v mládí sklenutý. hlavně u středu. vrásčitý. pod pokožkou klobouku načervenalá. ve stáří křehké. 1 . Pokožka jasně rumělkově nebo růžově červená. nápadná tvrdostí a chutí dužniny.) Gray. hladký. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Výskyt: červenec až říjen sušší listnaté i jehličnaté lesy. tvrdá. Vůně nevýrazná. prohnutý. suchá. ve skupinách na prosvětlených místech. bílé. Je neslupitelná. Dužnina bílá.12 cm v průměru. husté. nejprve bělavý.10 cm vysoký.2. později prořídlé.5 cm tlustý. později houbovitý. Používat pár plodnic do směsi.Klobouk 5 . tvrdý. za sucha často políčkovitě rozpukává. někdy i celá bělavá. ojíněný. válcovitý. Jedlá. tvrdý. Lupeny krátce připojené. později smetanové. později plochý. Výtrusný prach bledě smetanově nažloutlý. Třeň 5 . chuť slabě pryskyřičná až mentolová.Russula rosacea (Pers. V mládí poměrně pružné. na ostí světlejší a při okraji klobouku červené a zaoblené. na středu vybledávající. později červenavě skvrnitý. u třeně vidlené. pevná.

18 cm v průměru. jednotlivě nebo ve skupinách. někdy žlutohnědé až rezavě skvrnité.3. někdy až volné. Okraj má dlouze a hluboce rýhovaný. barvy bílé nebo bělavé. posléze vyklenutý.) Fr. válcovitý. v mládí kulovitý.Holubinka smrdutá Russula foetens (Pers. barvy světle nebo špinavě okrové. Výtrusný prach světle smetanový. chuť palčivá. Dužnina nažloutlá. Lupeny krátce připojené. 1.5 cm tlustý. vůně odporná.5 . Nejedlá. ve stáří rezavě skvrnité od zaschlých kapiček tekutiny. často zprohýbaný. ex Fr. Třeň 6 . od báze okrově až rezavě hnědnoucí. barvy slámově žluté. snadno poznatelná podle rýhovaného klobouku a odporného pachu.13 cm vysoký. Výskyt:červen až listopad v listnatých i jehličnatých lesích. Roste i v sušším období. upřednostňuje kyselou půdu. Vzhledově též nic moc . vidlené. Klobouk 5 . Povrch je slizký.

Holubinka tečkovaná Russula vinosa Lindblad. .

růžově liláková. později smetanové nebo kalně citrónové až světle okrové. na kyselých půdách a rašelině. pod pokožkou klobouku narůžovělá. plný. chuť v mládí dosti ostrá. Lupeny mírně husté pak prořídlé. na ostří někdy narůžovělé. se středem dookrova nebo naopak dočerna. za such lesklá asi do 1/3 poloměru klobouku slupitelná. v jehličí a mechu.5 . dlouho podehnutý. Jedlá . kde se projevuje jako makově šedé zbarvení). dosti tlusté. na okraji klobouku zaoblené. Výtrusný prach bělavý nebo světle smetanový. hnědavé nebo olivové. u třeně volné. tvrdý. rozložený.12 cm. stářím význačně šednoucí. pak šedobíle krupičkatá nebo alespoň na středu tečkovaná. růžově nebo hnědě červená. zvláště ve starých smrčinách. za vlhka slizká.11 mm široké.Klobouk průměr 5 . pak houbovitý. zřídka ohnivě červená. zprvu vždy bělavě ojíněný. hladký nebo vrásčitý. vybledající do okrově žlutavé. na okraji hladký. křehké.2. ale i šeříková. 1. bílé. Třeň 4 . lysý. tupý. až ve stáří nezřetelně a krátce rýhovaný. často pospolitě. válcovitý. uprostřed široce vmáčklý až talířovitý. převážně v podhorských a horských polohách. 4 . později mírná. Dužnina bílá. v mládí ojíněná. od spodu šednoucí a posléze černající. tvrdě a pevně masitý. skoro plochý. vůně nenápadná nebo lehce nakyslá. na řezu a stářím šednoucí ( tato vlastnost se nejlépe pozoruje na příčném řezu spodní části třeně. pokožka většinou vínově.6 cm dlouhý. bílý nebo zčásti purpurový či narůžovělý. Výskyt: červenec až říjen v jehličnatých lesích.5 cm tlustý.

Holubinka trávozelená Russula aeruginea Lindbl. . ex Fr.

.Klobouk v průměru 5 . v mládí polokulovitý. chuť mírná .. později máslově nažloutlé na ostří často rezavějící. občas mírně hořkne. jednotlivě i ve skupinách. v lesních mokřinách. bílá. krémově bílé. Lupeny dosti husté. na temeni většinou černoolivové. Gray Klobouk průměr 3 .) S. často v živém rašeliníku (hojně na vrchovištích). Dává přednost kyselým a neutrálním půdám. na řezu občas slabě žloutnoucí až mírně hnědnoucí.vyvolává lehké otravy provázené zvracením. Výskyt:červen až říjen v listnatých i jehličnatých lesích. nejvíce pod břízami. Jedovatá. Dužnina tvrdá. V menším množství se dá použít do směsi. zvláště na podmáčené půdě. Výtrusný prach smetanový. Okraj hladký. jemně vrásčitý. bělavý. v mládí bělavé. na temeni vybledávající do žluté. Lupeny nepříliš husté. bílá. po udušení ztrácí štiplavou chuť. brzy plochý až prohloubený.8 cm vysoký. v dospělosti měkký a lámavý. Nedostatečně tepelně upravená může způsobit žaludeční potíže. Jedlá. tvrdý bílý.2. v podhůří a horách. Třeň 3 . Výtrusný prach skoro čistě bílý. Pokožka za vlhka slizká. často vrásčitý. Třeň 4 . zejména mechovitých listnatých a jehličnatých lesích. brzo však plochý a uprostřed mírně vmáčklý. krvavě červená. Holubinka vrhavka Russula emetica (Schaeff.. Výskyt:červenec až říjen hojně ve stinných. není šťavnatá. F. Já ji používám k nakládání do octa nebo na škvarky. se slabou ovocnou vůní a ostře palčivou chutí. pokožka za vlhka lepkavá.10 cm. Dužnina měkká.. do poloviny slupitelná.5 cm tlustý válcovitý. asi do poloviny slupitelná. 1 . s malým počtem kratších lupénků. křehká. barvy olivově nebo našedle zelené.8 cm vysoký. Vůně nenápadná. pod pokožkou klobouku narůžovělá. lesklá. od báze rezavějící. ex Fr. na okraji rýhovaný až ve stáří.14 cm. vyklenutý. někdy mírně ostrá.2 cm tlustý. ve stáří mírně rýhovaný. křehké. 1 .

.

většinou ve skupinách pod buky s nimiž tvoří mykorhizu. . Třeň 3-8 cm dlouhý. na bázi ztenčený. chuť mírná až slabě hořká. Výtrusný prach světle okrový. válcovitý. Výskyt: červenec až říjen.5-2 cm tlustý. Klobouk 5 -12 cm v průměru. dlouho podvinutý. v Evropě velmi rozšířený druh. nepásovaný. dosti málo ronící bílé mléko. Lupeny jsou dosti husté. Dužnina barvy nažloutlé. V některých atlasech je uváděn jako nejedlý.Ryzec bledý Lactarius pallidus (Pers. barvy nažloutlé. nažloutlé až světle okrové. Jedovatý. připojené až sbíhavé. 0. Barvy světle hnědožluté. hladký. vůně neznatelná. slizký. za sucha lesklý. Vzácně jej najdeme i v doubravách.) Fr. ex Fr. vyklenutý až mírně vtlačený. Občas i žlutě skvrnité. hladký.

.

Ryzec černohlávek Lactarius lignyotus Fr. ale i v jiných jehličnatých lesích. bílé. při poranění značně ronící čistě bílé mléko na vzduchu neměnné. výborný jako delikatesa . Chuť má mírnou. později světle okrové. barvy černohnědé lehce ulomitelný. sametový. Dužnina oranžově žloutnoucí až červenavě hnědnoucí zvláště v bázi třeně. sazově hnědé až skoro černý (záleží na místě výskytu).8 cm v průměru. Výskyt: červenec až září dosti hojně v podhorských a horských mechatých smrčinách na kyselé půdě. při poranění pozvolna nenápadně červenají. barvy černohnědé. Lupeny husté. uprostřed špičatě vyhrblý a žilkovaně vrásčitý.škvařený ve vyšší vrstvě oleje má chuť pražených mandlí. . Výtrusný prach světle okrově žlutý. nahoře vrásčitý. Klobouk 3 . Třeň dlouhý. sametový. Jedlý. vůni nenápadnou.

.

Klobouk 4-12 cm v průměru. Upřednostňuje horské a podhorské oblasti.Ryzec smoločerný . vůně ovocná. Lupeny husté. Chuť mírně palčivá.Lactarius picinius Další české jméno: . okraj většinou světlejší. někdy i s fialovým odstínem. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . někdy slabě růžovějící ostré mléko. na řezu nabíhá do růžové a roní bělavé.Ryzec datlí Lactarius picinus Fr. sametový. nahoře bělavý jinde jako klobouk zbarvený. Třeň 4-10 cm vysoký. Výskyt: srpen až říjen vcelku vzácně ve smrčinách. bělavá až nažloutlá. v mládí bělavé. Jedlý i když vcelku není moc chutný. 1-2 cm tlustý. Dužnina pevná. barvy černohnědé. mírně vyklenutý až mělce prohloubený s nevýrazným hrbolkem. později s okrově okrovým nádechem.

.

hořké mléko. Barvy světle okrové až světle skořicové. Klobouk 4-10 cm v průměru. otlačením vínově hnědý. : Fr. podvinutý. po chvíli však nahořklá. Dužnina barvy bělavé až načervenalé. někdy až sbíhavé. vůně nepříjemná ploštičná. barvy načervenale až skořicově hnědavé. chuť zprvu mírná. Někdy na něm najdeme naznačené nebo skvrnité pásování. Barvy je načervenale až skořicově hnědé. válcovitý.) Fr. Jedlý Další české jméno: . Třeň 5-10 cm vysoký. Na řezu a při poranění roní nažloutlé až smetanové. 1-2 cm tlustý. široce připojené. suchý a matný. Výskyt: červen až říjen v listnatých lesích pod duby.Ryzec dubový Lactarius quietus (Fr. které se nemění. Roste ve skupinách ale i jednotlivě a vcelku hojně. ve stáří však zvlněný. Lupeny husté. ve stáří bíle poprášené. v mládí nízce vyklenutý. ve stáří vybledávající až do růžově plavé.Ryzec klidný . brzy však uprostřed vtlačený.

.: Fr.) Fr.Ryzec ďubkovaný Lactarius scrobiculatus (Scop.

barvy slámově až zlatožluté. na řezu ronící bílé. barvy krémové až nažloutlé. Třeň 2-8 cm vysoký. husté. Okraj dlouho podvinutý. Lupeny nízké. Upřednostňuje především vlhké podhorské a horské oblasti a vápenité půdy. 2-3. široce připojené.Klobouk 6-20 cm v průměru v mládí vyklenutý. Jedlý Zajímavosti: Nutno jej k jídlu specielně upravit . Dužnina tvrdá. ojíněný. jinak přitiskle šupinkatý a na okraji plstnatý. chuť palčivá. barvy krémové až nažloutlé. později plochý a na středu vmáčklý. bělavá až žlutavá. vůně ovocná. s narezlými prohloubenými ďubkami. válcovitý.5 cm tlustý. Výskyt: červenec až říjen vcelku vzácně ve smrčinách. Slizký. v mládí slzící. na vzduchu rychle žloutnoucí palčivé mléko. na středu hladký.

Lupeny v mládí husté. Klobouk 5-9 cm v průměru.Ryzec habrový Lactarius circellatus Fr. později vmáčklý nebo s hrbolem. barvy olivově zelené s červenohnědým odstínem nebo tmavě šedohnědé. ke třeni připojené. Dužnina na řezu roní bílé až slabounce nažloutlé mléko chuti nejdříve nasládlé. později prořídlé. kuželovitý. nejdříve vyklenutý. kuželovitý. Výtrusný prach krémově žlutý. Upřednostňuje vlhká místa. Výskyt: červenec až říjen pod habry a v lužních lesích i pod jilmy a jasany. později vycpaný až dutý.8-2 cm tlustý. ale záhy prudce palčivé až hořké. v některých atlasech uváděn pod českým jménem Ryzec kruhatý. barvy bělavé až žlutě okrové. Hrbol je většinou narezavělý. pásovaný. pásy pak pravidelné umbrově hnědé. Třeň 3-6 cm vysoký. dlouho plný. . 0. Barvy špinavě bílé až našedlé. Jedovatý.

Ryzec hnědý Lactarius helvus Fr. .

Třeň 5 . 0.7 . vyklenutý. Výskyt:červenec až říjen na vlhké kyselé půdě. barvy jako klobouk nebo světlejší s načervenalým nádechem. suchý až plstnatý povrch a není nikdy rýhovaný.4. často i v rašeliníku. Lupeny mírně sbíhavé středně husté barvy nažloutle okrové s růžovým nádechem.13 cm dlouhý. tak je cítit po celém lese. Výtrusný prach světle žlutý až nažloutle krémově růžoví.Klobouk 5 . vůně připomíná maggi nebo curry.16 cm v průměru. ale pokud je sucho. . hladký. Jedovatý.5 cm tlustý. později nálevkovitý s hrbolkem na středu. Dužnina roní malé množství vodnatého mléka. pod břízou borovicí i smrkem. barvy nažloutlé bílé.

.Ryzec kafrový Lactarius camphoratus (Bull.: Fr.) Fr.

husté. Jedlý Možnost záměny: Ryzec krémový Lactarius cremor – Jedlý .5-5 cm v průměru. často pokřivený. barvy světle červené. bílé chuti mírné až nahořklé. válcovitý. Dlouho je podvinutý. ojíněný. po otlačení hnědě skvrnité. duby a buky. suchý. při zasychání voní silně cikorkou nebo libečkem.Klobouk 2. nízce skenutý. ojíněný až jemně plstnatý. Barvy špinavě červenohnědavé. později uprostřed vmáčklý až nálevkovitý.4-1 cm tlustý. Dužnina barvy světle červenohnědé. Často mívá na středu ostrý hrbolek. Výskyt: červenec až říjen v listnatých i jehličnatých lesích bohatých na humus. Třeň 3-8 cm vysoký. okraj jemně vrásčitý. Mléko vodnaté. chuť mírná. ve stáří bíle poprášené. smrky. nelesklý a nepásovaný. Upřednostňuje kyselé půdy a porosty mechu ploníku. zejména pod borovicemi. za vlhka až cihlově červenohnědý. Lupeny přirostlé. 0. barvy světle až tmavě červenohnědé.

často blednoucí. východních Evropě mléčně kvašený se konzumuje jako delikatesa. Výtrusný prach nažloutlý. ale v severní a mléka se zbaví vyluhováním.2 cm tlustý. jinde pouze plstnatý a koncentricky pásovaný.8 cm dlouhý. Gray Klobouk 4-12 cm v průměru. barvy bělavé až načervenalý. Výskyt: červen až říjen v trávě. Ex Fr. chuť palčivá. Nejedlý. barvy hnědočervené nebo červenooranžové. Za vlhka mírně slizký. nejčastěji pod břízami v lese i mimo les. Třeň 3 . pevný. husté. Dužnina tvrdá. Lupeny nízké. 1 . F.) S. hladký nebo mělce ďubkatý. bělavá.Ryzec kravský Lactarius torminosus (Schaeff. na okraji dlouho výrazně podvinutý a huňatý. Palčivého . ronící na řezu trvale bílé mléko. ve stáří dutý. barvy krémové až naoranžovělé. vůně nakyslá. v mládí plochý avšak brzy se prohlubující. krátce na třeň sbíhavé.

.

Výtrusný prach . 1-2 cm tlustý. ex Weinm.5 µm. velké 8-12 x 6. bledý.ss. plstnatě vláknitý.výtrusy ježaté. Výskyt: červenec až říjen dosti vzácně v jehličnatých lesích na okrajích cest v mechu.Lactarius mammosus (Fr. Mléko bílé neměnné. barvy šedohnědé až černohnědé na středu vždy tmavý. v mládí se špičatým hrbolem.) Sacc.Ryzec libovonný Lactarius fuscus Rolland Klobouk 3-8 cm v průměru. Fr .Lactarius hibbardae (Burl. . posléze bledě rezavé.5-7. Upřednostňuje smrčiny. Třeň 2-8 cm dlouhý.Lactarius subumbonatus Lindgr. . přirostlé. Lupeny zprvu světle okrové.Lactarius confusus Lundell. Dužnina vůně po kokosové moučce hlavně u starších plodnic.) Fr. Nejedlý V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . . válcovitý.

Výskyt: červenec až říjen ve všech lesích.Ryzec liškový Lactarius theiogalus (Bull. válcovitý. chuti nahořklé. Třeň 3-6 cm vysoký.5-0. za sucha bývá bledší a vrásčitý.) Gray Klobouk 2-5 cm v průměru. . Lupeny přirostlé až krátce sbíhavé. vůně mírně nepříjemná. později plochý hladký. později izabelové s pleťovým odstínem. Na řezu roní bílé mléko. Dužnina narůžovělá. nízce vyklenutý. : Fr. Jedlý.8 cm tlustý. upřednostňuje však smrky a břízy. izabelově hnědý a od báze později hnědočervený. s hrbolem na středu. které jen pozvolna žloutne a chuť má pryskyřičnou. podhorské a horské oblasti a kyselé půdy. 0. Barvy liškově oranžové. U nás v podkrkonoší se vyskytuje hojně i když jinde je vzácný. ale chuti podřadné. od báze třeně červenohnědá. barvy plavě smetanové.

.Ryzec modřínový Lactarius porninsis Rolland.

Často je kruhatý. chuť palčivá. . pouze pod modříny v pahorkatinách a vyšších polohách. Výskyt: červenec až říjen nepříliš hojně. na vzduch barvu nemění. Vůně jablečná. Na otlačených místech rezavě tmavnou. po ochutnání nejdříve mírné později silně palčivé až peprné. tak září na dálku. 1 .8 cm v průměru. jednotlivě nebo ve skupinách. někdy uprostřed mírně vmáčklý. tvrdý. někdy tmavě ďubkatý.8 cm vysoký. barvy krémové ve třeni světle okrové. Lupeny jsou krátce sbíhavé. Okraj je více žlutý.2 cm tlustý. Za vlhka je dosti slizký. Dužnina tvrdá. nízké. Třeň 3 . Barvy okrové až oranžové. později plochý. Barvu mají nažloutlou až oranžově okrovou. Ve stáří bývá dutý. Mléko bílé až vodnatě bělavé.Klobouk 3 . pokud je vlhký. barvy plavě oranžové až oranžově červené. Nejedlý. válcovitý. vyklenutý. husté.

) SF Gray. : Fr. .Ryzec nasládlý Lactarius subdulcis (Pers.

5-9. barvy kalně hnědé. Výtrusy bradavkaté. Dužnina barvy bělavé až okrově narezlé. na ostří jsou rezavě skvrnité.5 x 6. ve stáří dutý. U okraje je světlejší Lupeny sbíhající na třeň. 7. Výskyt: červenec až listopad bukové lesy. barvy kalně hnědé.Klobouk 2-6 cm v průměru. nízké. Nejedlý .5-8 µm. 0. vůně ploštičná. Mléko vodnatě bílé na vzduchu světle žloutnoucí. chuti škrablavé. Třeň 3-8 cm vysoký. ve stáří zvrásněný. často vidlené. postupně vybledává do světle hnědé s kaštanovým odstínem. barvy pleťově okrové. chuť mírná. Výtrusný prach bělavý.5-2 cm tlustý. suchý. matný.

uprostřed většinou vmáčklý. Upřednostňuje travnaté okraje cest a kyselé půdy. barvy o něco bledší jako klobouk.Ryzec odporný Lactarius hysginus (Fr. za sucha lesklý. vůně nakyslé a ronící bílé palčivé mléko. slizký.) Fr. ztuha masitý. barvy šedě masové s fialovým nádechem. Nejedlý . válcovitý. Lupeny jsou skoro prořídlé a nízké. Klobouk 4-12 cm v průměru. Třeň krátký. jehličnaté lesy. se zprohýbaným okrajem. Výskyt: červenec až říjen. barvy okrově až rezavě žlutavé. lysý.: Fr. Dužnina na řezu rezavějící. ve stáří uvnitř dutý.

Okraj dlouho podvinutý. Dužnina bělavá. tvrdý a hladký. Vůně slabě ovocná. nízké. uprostřed vmáčklý. za vlhka lepkavý. mírně vyklenutý. Upřednostňuje těžší jílovité půdy. V mládí barvy bělavé. někdy jej můžeme nalézt i pod vrbami. někdy až nálevkovitý.) Fr. ve stáří špinavě růžové. Barvy bělavé ale na otlačených místech je nažloutlý.: Fr. Lupeny sbíhavé. Výskyt: srpen až říjen pod osikami a jinými druhy topolů. chuť nahořklá.Lactarius populinus – nejedlý. Možnost záměny: Ryzec topolový . v mládí jemně plstnatý ve stáří téměř lysý. ve třeni občas nažloutlá. Nejedlý. Barvy v mládí krémová. palčivé. Třeň 3-5 cm vysoký.Ryzec osikový Lactarius controversus (Pres. později s okrově až masově růžovými skvrnami. v klobouku občas narůžovělá. 2-4 cm tlustý. Klobouk 7-25 cm v průměru. někdy svíravé. husté. . vzácný. Mléko bělavě neměnné.

.

Dužnina roní na řezu nejdříve mírné. Na okraji klobouku jsou vrostlé až 0.8 cm dlouhé vínově červené vlákna. válcovitý.8-1. barvy masově červené s nádechem do lila. Nejedlý . za vlhka mírně slizký. prořidlé barvy světle oranžové. Upřednostňuje vlhká místa. Výskyt: srpen až listopad. jejichž konce tvoří vzpřímené zašpičatělé ostny Lupeny přirostlé až krátce sbíhavé. Třeň 1. suchý. břízy a kyselé půdy. pokrytý nepravidelnými prohlubinami k bázi ztenčený. okraj podvinutý.Ryzec osténkatý Lactarius spinosulus Quélet. Barvy masově červené. Klobouk 2-7 cm v průměru. na středu prohloubený a od středu kruhatý.5-4 cm vysoký. Není vázán na olšiny. 0. listnaté lesy.2 cm tlustý. později hořce palčivé bílé nebo vodnaté mléko. dutý nebo mírně vycpaný.

.) Fr. ex Secr.Ryzec palčivý Lactarius pyrogalus (Bull.

barvy světlehnědé. ve stáří dutý. lesní louky. hojně. nepravidelně válcovitý. dolů většinou ztenčený. křehká. nejdříve mírně. nezřetelně soustředěně páskovaný. upřednostňuje habry a ořechy. hladký. později prohloubený. někdy i sbíhající. Výtrusný prach je žlutavý. barvy popelavě hnědé. na vzduchu při zasychání tvoří na lupenech žluté zrnka. později ostře palčivé. Dužnina bělavá. ke třeni připojené. nejdříve vypouklý.Klobouk 5-10 cm v průměru. 1-2 cm tlustý. listnaté i smíšené lesy. holý. Nejedlý . chuť ostře palčivá. Lupeny řídké. tvrdá. barvy bílé nebo krémové. Třeň 4-6 cm dlouhý. barvy žlutavé. Výskyt: červenec až říjen. vůně nevýrazná. v mládí plný. Mléko bílé.

uprostřed vtlačený až nálevkovitý. Další české jméno: . Gray Klobouk 4 . slabě rezavo oranžově pásovaný. Výskyt: červenec až říjen ve skupinách na travnatých místech pod borovicemi. zbarvené jako klobouk. válcovitý. vůně ovocná. barvy hnědooranžové až cihlově červené. Jedlý. Třeň 3 .Po poranění pomalu zelená.) S. poraněním pomalu zelenající.3 cm tlustý. Dužnina červená.Ryzec pravý Lactarius deliciosus (L. Lupeny přirostlé až sbíhavé.7 cm dlouhý. bělavě ojíněný. hlavně v mladých porostech a na jejich okrajích. pak plochý. barvy oranžově až cihlově načervenalé. dosti husté.20 cm v průměru. po tepelné úpravě patří k nejchutnějším. i když za syrova má vcelku nepříjemnou chuť. nízce vyklenutý. ronící oranžové mléko. s jemnými vmáčklými oranžovými ďubkami. Výtrusný prach bělavý. slizký nebo suchý. mírně kořenitá až mírně ostrá. F. nestejně dlouhé.Ryzec obecný . ex Fr. hladký s podvinutým okrajem. Výborný je opečený nebo naložený v octě. 1 .

ex Fr.) Fr.Ryzec ryšavý Lactarius rufus (Scop. .

válcovitý. barvy o něco světlejší než klobouk. hojný.není kafrová. většinou na kyselých půdách.Klobouk v průměru 3 . i když údajně po nasolení je někde uváděn jako jedlý. 0. suchý. pod jehličnany a břízami.10 cm. ronící na řezu bílé barvu neměnící mléko. Třeň 5 . Výtrusný prach bělavý. Nejedlý. na středu často vtlačený s hrbolkem uprostřed.5 2 cm tlustý. sbíhavé na třeň. praktický je stejně dlouhý nebo delší než průměr klobouku. světlehnědé. Chuť po chvíli velice palčivá. který způsobují vlákna na povrchu. vůně nevýrazná . Dužnina světlá. . na bázi zašpičatělý. červenohnědý se stříbřitým leskem. Výskyt: červenec až listopad.10 cm dlouhý. Lupeny dosti husté.

někdy je až nálevkovitý. Výskyt: červenec až říjen. Nejedlý Zajímavosti: Povařený se dá použít k nasolení nebo naložení do octa.4-1. později vybledávající s vodnatými skvrnami. tenké a šedě bělavé. Třeň 3-8 cm vysoký. vždy pod břízami. Dužnina bělavá.Ryzec scvrklý Lactarius vietus (Fr. . Mléko zpočátku mírné.2 cm tlustý. v mládí plný. vůně nevýrazná. Barvy fialově. Barvy bělavé. 0. tence masitý.5-7 cm v průměru. Upřednostňuje kyselé půdy. : Fr. hladký a hrbolkatě jamkatý. Okraj v mládí podvinutý. mírně vyklenutý s nízkým hrbolkem. na středu tmavší. chuť palčivá. Lupeny široce připojené až krátce sbíhavé. Klobouk 2. později hladký a ve stáří vlnitě zprohýbaný. brzy se prohlubující. později palčivé. později dutý.) Fr. žlutavé nakonec žlutavě šedý. hnědavě až masově šedé. bažinaté oblasti a rašeliništích. zelenají až černají. dolů ztenčený nebo mírně vřetenovitý. Ve stáří a po poranění šednou.

často i nazelenalé. Třeň delší než ryzec pravý. záhy dutý. v mládí plochý. Výtrusný prach světle okrový. Lupeny dosti husté. Barvy oranžové se sotva zřetelnými vodnatými skvrnami. Výskyt: červenec až listopad pouze pod smrky na travnatých a mechatých místech. válcovitý. hlavně zelená poraněním. Barvy zářivě oranžové. Chuť jemná. dosti hojný. Dužnina světle až krémově oranžová ronící oranžové nebo mrkvově zbarvené mléko. okraj podvinutý. které se po chvíli zbarvuje vínově červeně.Ryzec smrkový Lactarius deterrimus Groeger Klobouk do 10 cm v průměru. Při poranění vínově červenající nebo se zelenými skvrnami. okrově oranžové posléze zelenající. . většinou bez soustředných kruhů i když jsou tyto někdy naznačeny. Jedlý. Upřednostňuje mladé smrkové porosty. později nálevkovitý.

.

barva červenohnědá nebo oranžově rezavá. Klobouk 5 -15 cm v průměru. Při poranění roní hojně bílé mléko. chuti mírně nasládlé. krémové nebo nažloutlé na otlačených místech hnědnoucí. které na vzduchu nabíhá do šedohněda.3 cm tlustý. nepásovaný. Hodí se do salátů nebo se peče v troubě.Ryzec syrovinka Lactarius volemus (Fr. Lupeny husté. chuti nasládlé. . Ve třeni narezlá. Jedlý i za syrova. bez hrbolku. Dá se velmi dobře udit a je velmi chutný i v octovém nálevu. zejména v teplejších doubravách. matný. na řezu získává špinavě hnědý odstín.) Fr.12 cm vysoký. Výskyt: červen až říjen v listnatých lesích. Třeň 5 . v klobouku bělavá až nažloutlá. po chvíli však mírně ostré. 1 . Dužnina tvrdá. plný. většinou hnědě červený. a bučinách. tvrdý suchý. Vůně nápadně slanečková. ve stáří často rozpraskaný. Vzácněji v borech a jiných jehličnatých lesích. která někdy přechází více dožluta.

.

Najdeme jej i v parcích u cest. mající načervenale žlutou barvu. řídké.Ryzec syrovátkový Lactarius serifluus (DC. Lupeny přirostlé až krátce sbíhavé. v bázi třeně červenohnědá. 0. ploše sklenutý. Jedlý . Barvy červenohnědé. Mléko na řezu kalné. později na středu vmáčklý s malým hrbolkem. Klobouk 2. na ostří jsou rezavé. Třeň 2-8 cm vysoký. chuti mírné. barvy stejné jako klobouk.5-8 cm v průměru. bez chuti. ojíněný. tenký. v zahradách. válcovitý.: Fr. okraj mírně podvinutý.5-1. Dužnina hnědavá.) Fr. Upřednostňuje však dubiny.5 cm tlustý. vůně ploštičné a při zasychání až cikorkové. Výskyt: červen až říjen listnaté lesy. ve středu tmavší.

.) Fr.Ryzec šeredný Lactarius turpis (Weinm.

ve středu vtlačený se značně podvinutým okrajem. listnaté i smíšené lesy. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . v dospělosti dutý.5-3 cm tlustý. Barvy olivově až umbrově hnědé. Další české jméno: . vůně nevýrazné. Sbírat ostatním však nedoporučuji. ploše sklenutý. chuti palčivé. často vidlené barvy světle žluté a na otlačených místech hnědnou. Karst. jinak bělavá až nažloutlá. Já jej zatím bez jakýchkoliv následků nakládám a konzumuji. ex Fr. ve stáří od báze šednoucí.Ryzec ohavný . Lupeny jsou husté. Výskyt: červenec až říjen. válcovitý. pod pokožkou klobouku hnědoolivová. Za vlhka je velmi slizký. široce připojené až sbíhavé. Dužnina tvrdá. Upřednostňuje smrk a břízu a kyselou půdu.Lactarius necator (Pers. Třeň 3-7 cm vysoký. 1. někde uváděn i jako jedovatý. Nejedlý. V degustaci naložených hub se dokonce umístil jednou na třetím místě. které na vzduchu šedohnědne a je palčivé. V mládí je na povrchu jemně vrostle vláknitý. barvy bledě olivové. za vlhkého počasí slizký.) P. často ďubkovaný. za sucha lesklý.Klobouk 5-20 cm v průměru. Výtrusný prach bledokrémový. na řezu slabě hnědnoucí a ronící bílé mléko.

trochu palčivé. měkký. Možnost záměny: Ryzec libovonný (Lactarius fuscus) – nejedlý. výtrusy více méně síťnaté. barvy světle okrové. 0. Nejedlý.Ryzec vonný Lactarius odoratus Velen. Mléko bílé neměnné. v mládí s hrbolkem později prohloubený. : Fr. Dužnina žlutohnědá. vůně silně kokosová hlavně při zasychání. Další české jméno: . Lupeny husté. velikosti 7-8. křehký.Lactarius glyciosmus (Fr. sbíhavé. chuti mírné až trochu palčivá.5 x 5. Výskyt: léto až podzim ve smíšených lesích pod břízami na chudých písčitých či rašelinových půdách.) Fr.5-6. Klobouk 2-7 cm v průměru jemně plstnatý. ale najdeme jej i ve smrkovém mlází. barvy bledě okrové.Ryzec kokoska . Třeň 2-6 cm vysoký.5-1 cm tlustý. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . suchý.5 µm. Výtrusný prach smetanově bílý. Barvy pleťově okrové s nádechem žlutorůžovým.

Po dozrání nahoře nepravidelně puká. Všechny druhy jsou jedovaté. Po dozrání se rozpadne v tmavě zelený prach. chudší písčité a kamenité půdy. který uniká puklým otvorem. Plodnice 3-10cm v průměru. převážně v jehličnatých lesích. Liší se rovněž tvorbou mykorhizních vazeb s dřevinami. někdy i větší. Výtrusný prach je olivově hnědý. vřesoviště.b)Břichatky Gasteromycetes Pestercotvaré Sclerodermatales Pestercovité Sclerodermataceae Zdánlivě podobná čeledi pýchavkovitých. ztuha kožovitá. Tetřich je v mládí bílý a časem se zabarvuje do žlutavě bílé až zelenavé barvy. . v čase dozrávání jde barva od nafialovělé do makově modré a závěrem černé barvy. v dospělosti rozpukává v hrubé šupiny až políčkovité bradavky. ale její černá hmota výtrusů je rozšiřována větrem. Výskyt: červenec až říjen. nepravidelně kulovité až elipsoidní. Na spodu je hladká. k substrátu přirostlá svazečkem myceliových provázků. Okrovka 0. V malém množství je dobrým houbovým kořením. upřednostňuje borovice. ve větším množství působí nepříjemné otravy. Jedovatý.4 cm silná.15-0. Barvu má nejdříve nažloutlou nebo špinavě bílou. později je špinavě žlutohnědě okrová. Pestřec obecný Scleroderma citrinum Pers.

. ex Pers.Scleroderma aurantium L.Scleroderma vulgare Hornem. .V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .

Všechny druhy této čeledi jsou saprofytické. mohou vyvolávat alergické reakce. že získávají živiny z mrtvých organických zbytků. zda svrchní pokožkovitá část plodnice vytrvává nebo se rozpadá. Pýchavka hruškovitá Pýchavka horská Pýchavka ježatá Pýchavka obrovská Pýchavka obecná Pýchavka dlabaná Pýchavka palicovitá Pýchavka stlačená Pýchavka hruškovitá Lycoperdon pyriforme Pers. Jednotlivé rody se liší mikroskopickými znaky a tím. Dostanou li se do očí. to znamená. .Pýchavkotvaré Lycoperdales Pýchavkovité Lycoperdaceae Nápadné kulovité houby které ve zralosti uvolňují oblaka hnědých výtrusů.

Na řezu jsou v mládí celé bílé. pouze pokud je tetřich bílý. hruškovitého tvaru. Na bázi plodnice je výrazné provázkovité podhoubí. Neplodnou část tvoří bazální sterilní pletivo s malými komůrkami a to zůstává bělavé. .Plodnice 2 . zahradách a parcích.4 cm vysoké. zrnité až jemně bradavčité. ve stáří se tetřich barví až do olivově hněda. někdy nepravidelné. Jedlá.7 cm v průměru. 1 . Je to jediný druh pýchavky vyskytující se výhradně na dřevě. Výskyt: červen až říjen hojně ve velkých skupinách. mohou být i laločnaté. v mládí bílé. málo kdy jednotlivě na pařezech a dřevě listnáčů i jehličnanů v lesích. ve stáří žlutohnědé až šedohnědé s malým otvorem na vrcholu.

.

Papírovitá s malým otvorem na vrcholu.Lycoperdon nigrescens Pers. hruškovitě kyjovitá. Později žloutne. později hnědá až černohnědá. vodnatě měkne. Plodnice 2-5 cm v průměru a 2-8 cm vysoká. Výtrusný prach je žlutý až olivový. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . tenkými černohnědými ostny. vůně houbová. nakonec uschne a zhnědne. pokud je uvnitř bílá a pružná. . Dužnina je zpočátku bílá. Upřednostňuje smrčiny a vyšší polohy. Jedlá. Barvy v mládí osmahle nahnědlé. Chuť jemná.Pýchavka horská Lycoperdon foetidum Bonord. hustě posetá obloukovitými a křivolakými. pružná a měkká. Výskyt: červenec až říjen ve všech lesích.

1. většinou v bučinách. Po opadání ostnů zůstávají na okrovce patrné jamky. jednotlivě nebo ve skupinách. Plodnice 2-8 cm v průměru.Pýchavka ježatá Lycoperdon echinatum Pers. . je kulovitá. Výskyt: červen až listopad. Třeň je sterilní. Pokryta je dlouhými hnědými ostny. připojený k substrátu bílými myceliovými vlákny. Barvy je tmavohnědé. Jedlá. Tetřich je nejdříve bílý. zužující se do třeňové části.5-5 cm vysoká. Upřednostňuje vápenité půdy. později čokoládově hnědý s nápadným fialovým zabarvením. pokud je dužnina uvnitř bílá. krátký. někdy i v doubravách a vzácně i pod jehličnany.

) Rostkovius Plodnice 10 .V době zralosti výtrusů praská ve velkých plátech a odlupuje se. velmi chutná jako řízek.) F. přisedlá k půdě. Dužnina vatovitá.Pýchavka obrovská Langermania gigantea (Batsch: Pers. vůně výrazně příjemná. Jedlá. Šmarada Další české jméno: . na pastvinách.Lasiosphaera gigantea (Pers. Později žloutne až olivově hnědne. chuť taktéž. pružná. stářím získává žloutnoucí až hnědnoucí odstín. Velmi část se vyskytuje v kopřivách. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . kulovitá nebo elipsoidní. Vnější okrovka velmi tenká.Vatovec obrovský . Výtrusný prach olivově hnědý až šedohnědý. hladká nebo jemně pomoučená. dlouho bílá. lámavá. nejdříve bílá.8 kg. Výskyt: červen až listopad po vydatných deštích jednotlivě nebo ve skupinách. v zahradách. Největší plodnice nalezená u nás měla obvod 216 cm a vážila 20.50 cm v průměru.Clavatia gigantea . polích a upřednostňuje půdy bohaté na dusík.

.

ve stáří až olivově hnědá. 2-6 cm vysoká. podobající se třeni. na pasekách. pouze pokud je tetřich bílý. Sterilní pletivo v dolní části je s velkými komůrkami. Je velmi sterilní. které po opadání zanechávají zřetelné areoly. Výskyt:červen až listopad. ve stáří olivově hnědý. tuhými kuželovitými bradavkami. velice hojně většinou ve skupinách. Někdy ji najdeme i na zetlelých kmenech a pařezech. Plodnice 3-8 cm široká. Dříve se tetřich ze starých plodnic používal jako zásyp na rány. . Jedlá. V dospělosti se plodnice na vrcholu otevírá malým otvorem. V mládí je bílý. v listnatých i jehličnatých lesích.Pýchavka obecná Lycoperdon perlatum Pers. Mezi bradavkami jsou ještě četné drobné ostny. Na povrchu je pokryta velkými. později světle žlutohnědé. u cest a na pastvinách. v mládí bělavá. Tetřich je rozdělen na kulovitý až mírně zplošťující se. což tvoří horní část a dolů je to potom ztenčující se a válcovitý.

Tetřich v mládí bílý.Calvatia caelata (Bull. Výborná například na řízky. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Výskyt:červen až říjen. na sušších otevřených travnatých místech. V dospělosti se rozpadá a zůstává pouze miskovitá spodní sterilní báze. která nejsou hnojena.Plešivka dlabaná . kulovitá. Upřednostňuje pahorkatiny ale i vyšší polohy. bílá. pak olivově hnědý a nakonec hnědý.) Kreisel . na středu stlačená až uťatá. pak okrová nakonec šedohnědá a směrem k bázi řasnatá. později široce káčovitá. pokud je tetřich bílý. : Pers. hrubě políčkovitě rozpraskaná.) Morg. hojně jednotlivě nebo ve skupinách.Handkea utriformis (Bull. Jedlá.Pýchavka dlabaná Calvatia utriformis Hasenbovist Plodnice 5-15 cm v průměru. Další české jméno: .

.

měkký.Lycoperdon excipuliformis Schaeff. plodnou a sterilní. později okrová až světle hnědá. s jemnými opadávajícími osténky a zrníčky. později olivově hnědý až tmavohnědý. Výskyt: červenec až říjen v listnatých i jehličnatých lesích.Handkea excipuliformis (Pers. rozdělená na dvě části. okrovka zrnéčkatá a osténkatá. Plodnice palicovitá. většinou mohutná.Pýchavka stopkatá . 5-15 cm vysoká.Plešivka palicovitá . Chuť je jemná a vůně příjemně houbová. :Pers. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: .Pýchavka palicovitá Calvatia excipuliformis (Pers. někdy kyjovitá. válcovitá. Jedlá a na řízečky výtečná. Plodná část je kulovitá. Třeňová část je sterilní. celý se rozpadávající. Dužnina ve sterilní části je hrubě komůrkatá. Tetřich bílý. mimo les na travnatých místech.) Pers. 3-8cm tlustá.: Pers. lesních loukách.) Kreisel . po uschnutí zhnědne a spolu s okrovkou se rozpadne na velké vatovité kusy složené z výtrusů a vlášení. často políčkovitě rozpukaná a rozpadává se v kusech. dolů zúžená a nebo naopak rozšířená. V mládí bílá. Výtrusný prach tmavě hnědý. Další česká jména: .

trávníky a okraje lesů.Vascellum depresum (Bon. em.) Kreisel Plodnice 1 . Jedlá pokud je tetřich ještě bílý a snadno poznatelná podle přítomnosti blanky. Na řezu vidíme blanku oddělující bílý. povrch otrubičnatý nebo s opadavými nízkými ostny. Šmarada . posléze okrové a ve stáří šedohnědé. Výskyt: červen až říjen jednotlivě nebo v malých skupinách na otevřených travnatých místech jako jsou pastviny.Pýchavka stlačená Vascellum pratense (Pers. V některých atlasech můžete najít i pod těmito latinskými jmény: . Jelikož dobře snáší i umělá hnojiva protože je dosti nitrofilní najdeme ji i na kulturních loukách. Na středu se otevírají stále se zvětšujícím nepravidelným otvorem. Quél.) F. Dává přednost sušším místům. nejdříve bělavá. na vrcholu jak uťaté.6 cm v průměru. posléze olivově šedý a ve stáří šedohnědý tetřich od sterilní báze. káčovité.

poměrně měkká. upřednostňuje smrčiny.) Pouz.. Výtrusný prach je okrový až hnědý.5 cm v průměru.Lycoperdon hiemale Vitt.5-6 cm. většinou ve skupinách v jehličnatých lesích. často prodlouženým v krátký límeček. dole zploštělá. který není ohraničený terčem.Popelnička stlačená Hvězdovkovité Geastraceae Hvězdovka brvitá Geastrum fimbriatum Fr. .Geastrum sessile (Sow. čímž se její průměr zvýší na 1. je kulovitá. Další česká jména: . nahoře tupě zahrocená.5-3. nejčastěji však 8 nestejných cípů. Výskyt: červenec až listopad. Plodnice 1-4 cm v průměru. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Vnitřní okrovka má 0. bez krčku. skorokulovitá.Pýchavka pytlovitá . Barvy tabákově hnědé s vláknitě brvitým ústím. Najdeme ji i v křovinách a někdy na ztrouchnivělém dřevě porostlé mechem. Později rozpukává v 5-12. přisedlá. v mládí uzavřená. papírovitá.

.

hladký. která vytváří kolem vnitřní okrovky límec.. vystouplé. ústí má bradavkovité. hlavně pod listnáči na humózní půdě. Tetřich je2-5 cm v průměru. někde vzácná. Upřednostňuje stinná místa. ve starých lesích. . Po rozvinutí má plodnice průměr až 12 cm. později rozpukává v 5-7 cípů. Je to jedna z našich největších hvězdovek. z nichž se odlupuje vnitřní vrstva . Výtrusný prach je hnědý. Plodnice v mládí je hruškovitého tvaru 3-6 cm v průměru. Nejedlá. zploštěle kulovitý. někdy jemně ojíněný. ohraničené kroužkem. Většinou je přisedlý nebo na kratičkém krčku.Hvězdovka trojitá Geastrum triplex Jungh. Výskyt:červenec až říjen většinou ve skupinách.

.

v řídkých listnatých lesích a na akátových stráních. za vlhka tmavohnědou. Okrovka je tvořena dvěmi vrstvami.Hvězdovka vlasohlavá Geastrum melanocephalum (Czern.7cm v průměru.10. někdy i 14 nestejných špičatých cípů. .Trichaster melanocephalus Czern. Tyto tvoří pak hvězdici o průměru 8 . Nejedlá vcelku vzácná a zajímavá tím. úplně nebo z části ponořené v zemi. Upřednostňuje oblasti teplomilné květeny. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . někdy s růžovým nádechem. kulovité nebo cibulovité. Barvu mají za sucha světlehnědou. Většinou se vyskytuje ve skupinách. které pukají současně na 5 . že tetřich nemá obal.) Stanek Mladé plodnice 2.15 cm.5 . Výtrusný prach je barvy černohnědé. Tetřich uprostřed jako chlupatá černohnědá koule ze které vítr rozfoukává výtrusný prach. Výskyt: červenec až říjen ve starých zpustlých zahradách a parcích. ale i jednotlivě.

Palečkovité Tulostomataceae Hlízovité .

5 x 0. odstále chlupatá. vypadají jako pecičky a jsou 0. v mládí kyjovitá později číšovitá až nálevkovitá.Číšenky a pohárovky „vystřelují“ vajíčka pomocí energie dešťových kapek. Nejedlá . Po dozrání jsou kapkami deště uvolňovány a vymršťovány z plodnic ven.6-1 cm velká. Zde se pomocí lepkavých vláken zachytí na okolní vegetaci. Přichyceny jsou jemným poutkem k vnitřnímu povrchu. Vnitřek je nápadně rýhovaný a v e spodní části je umístěno 12 – 16 peridol.Vymrštěná vajíčka se zachytí na vegetaci pomocí lepkavých vláken. Plodnice 0. Výskyt: duben až listopad. Peridoly.8-1. větvičkách ale i na zbytcích bylin v lese i mimo les. Číšenka rýhovaná Hnízdovka nacpaná Pohárovka obecná Číšenka rýhovaná Cyathus striatus (Hudson) Pers. Barvy rezavé až tmavě hnědé. v hustých skupinách na rozkládajícím se dřevě. která se později trhá.2 cm velké. v mládí uzavřená bílou blankou.Hymenogastraceae Nožníkovité Podaxaceae Černouškovité Melanogastraceae Kuličkovité Gastrosporiaceae Smržovcovité Gautieriaceae Loupavkovité Hysterangiaceae Hnízdovkovité Nidulariaceae Výtrusy se vytvářejí uvnitř malého „vajíčka“ a jsou z něho uvolňovány až po rozkladu jeho stěny ve střevech živočichů.1-0.

Hnízdovka nacpaná Nidularia farcta (Roth.) Fr. ex Pers. .

později hrbolkatá. Výskyt:červenec až říjen ve skupinách na větvičkách a rozkládajícím se dřevě v lese i mimo les.) Fr.Plodnice 3 . Nejdříve téměř hladká. Tyto peridoly později okrovku víčkovitě protrhávají.Nidularia deformis (Wild. někdy též soudkovitá nebo elipsoidní. Nejedlá.Barva špinavě bělavá až nahnědlá.10 mm v průměru. kulovitá. čočkovité barvy kaštanově hnědé. & Nordh. nepříliš hojná.: Pers. Uvnitř ve slizovité hmotě jsou uloženy peridoly 1 . . přisedlá. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .2 mm široké.

2 mm velké. ke stěně připnuté poutkem. větvičkách. Barvy jsou bělavé až nažloutlé a obsahují výtrusy. čočkovité. která se po dozrání výtrusů trhá.Crucibulum curcibuliforme Whit.8 mm vysoké. 4 . nejdříve kulovité.a odpadává. Peridoly jsou uvnitř viditelné pouhým okem asi tak 1 .) Kambly Plodnice 4 . . okrově žluté.Pohárovka obecná Crucibulum laeve (Huds. Prakticky je najdeme všude. Bull.10 mm v průměru. ať již v lesích nebo mimo les a často i na kompostech. pak soudečkovité až válcovité. Vrch je zakryt v mládí blankou. K substrátu jsou přisedlé. tlejících lodyhách rostlin. Nejedlá V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Výskyt: červen až listopad velmi hojně ve shlucích na rozkládajícím se dřevě. vně jsou plstnaté.

porézně houbovitý nesoucí na vrcholu. Klobouk náprstkovitý nebo zvonkovitý s voštinově žebernatým povrchem. potažený tmavě zeleným.kteří tak výtrusy roznášejí. Nosič 10 . dutý.Hnilobný pach se šíří z hmoty obsahující výtrusy a láká hmyz. naspodu s tuhým myceliovým kořínkem. .20 cm dlouhý a 3 .V rozšiřování výtrusů napomáhá rovněž déšť. Jedlá . Plodnice v mládí kulovitá nebo vejčitá. Výskyt červen až září hojně v humózních lesích. odporně páchnoucím slizem (v nepatrných stopách však má pach medový). až 6 cm široká.Hadovkotvaré Phallaes Hadovkovité Phallaceae Čeleď vyznačující se druhy s faloidními plodnicemi s nepříjemným pachem. V době zralosti okrovka (peridie) puká a z ní vynikne. válcovitý. Hadovka smrdutá Hadovka smrdutá_v_závojová Hadovka smrdutá Phallus impudicus L. ex Pers. Výtrusný prach nažloutlý.Plodnice je v mládí uzavřena ve vejčitém obalu. bílá.mladé dosud uzavřené plodnice. zvláště listnatých.např mouchy a brouky.5 cm tlustý. pružná.

Další české jméno: .Hadovka zápašná .

odporně páchnoucím slizem (v nepatrných stopách však má pach medový). V době zralosti okrovka (peridie) puká a z ní vynikne nosič. pružná. Plodnice v mládí kulovitá nebo vejčitá. dutý. Výskyt: červen až září hojně v humózních lesích. Jedlá . Vélum vyčnívá síťovitě až punčochovitě z pod klobouku.mladé dosud uzavřené plodnice. Nosič 10 . až 6 cm široká. Je barvy bílé. se slabě fialovým nádechem. válcovitý. závojová Phallus duplicatus Bosc. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: .5 cm tlustý. Výtrusný prach nažloutlý. porézně houbovitý nesoucí na vrcholu Klobouk náprstkovitý nebo zvonkovitý s voštinově žebernatým povrchem.20 cm dlouhý a 3 . potažený tmavě zeleným. naspodu s tuhým myceliovým kořínkem.Hadovka smrdutá v. zvláště listnatých.

pseudoduplicatus ..Phallus impudicus var.

Na řezu lze rozeznat rosolovitou vrstvu. Pěkný objekt pro fotografování.Některé z nejkrásnějších druhů pocházejí z Austrálie a Nového Zélandu. Vnější okrovka je růžovobílá. Výskyt:květen až říjen v nahloučených skupinách. kde uprostřed jsou růžovobílá počáteční stadia.Mají velice nápadný tvar a živé zbarvení. Na povrchu jsou zářivě červená a na povrchu nesou hnilobně páchnoucí. válcovitý.Mřížovkovité Clathraceae Stejně jako druhy z čeledi hadovkovitých mají zástupci této čeledi silný hnilobný pach. Výtrusný prach je šedozelený. Plodnice vyrůstá z vajíčka a tvoří ji 4-7 ramen až 12 cm dlouhých. slizovitý tmavozelený tetřich. Na koncích jsou zašpičatělá.) E. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . má ráda teplé listnaté a smíšené lesy a upřednostňuje mírně kyselou půdu. Nejedlá.Anthurus archeri (Berk. Třeň je 2-5 cm dlouhý. hvězdicovitě rozprostřených na všechny strany.) Dring Vajíčko je skoro do poloviny ponořené v půdě.Jejich výtrusy jsou obsaženy ve slizovité hmotě a jsou rozšiřovány mouchami. . ale každý milovník přírody by měl tuto houbu obdivovat a ne ji ničit. Květnatec Archerův Clathrus archeri (Berk. Fischer. hnědě skvrnitá. bělavý a vyrůstá z pochvy. mezi zbytky vegetace nebo slámy.

.

.

Plískovité Exobasidiaceae d)Sněti Ustilaginomycetes Houby nedokonalé Deuteromycotina Hyphomycetes (český název není) Zelenatka obecná Trichoderma viride Pers. Vyskytují se prvotně na listech. bylinách i kapradinách. Patří mezi houby nedokonalé. ale i na jiných substrátech. ale někdy též jako jedna z podtříd hub stopkovýtrusných. jehličí a šiškách.c)Rzi Urediniomycetes Teliomycety“.1 cm v průměru bochníčkovitá nejdříve bílá. Plodnice 0. Výskyt: červenec až říjen na trouchnivém dřevě listnáčů. Rzi a sněti parazitují na vyšších rostlinách. Jsou to konidiová stádia především vřeckatých hub. Nakažené rostliny jsou však neplodné. Sněti rostou hlavně na reprodukčních orgánech rostlin (semeník) i v nich. které zahrnují rzi a sněti. jsou kladeny jako samostatná třída vedle hub stopkatých. Svého hostitele však nezahubí. Nejedlá . které se rozmnožují nepohlavním způsobem. V Evropě se vyskytuje několik stovek druhů snětí.5 . Rezavě zbarvené spory jsou šířeny větrem a hmyzem. Pak šedozelená často přecházející v rozsáhlý zelený povlak. jehličnanu .

.

Dalším vývojovým stadiem je pohyblivé „plasmodium“.bakteriemi. Lesklík křehký Pazderek hnědý Slizovka tříslová Válečkovka keříčkovitá Vlčí mléko červené Zlepníček jahodovitý Lesklík křehký Leocarpus fragilis (Dicks. Vytvoří se plodnice s výtrusy. která není v přímé souvislosti s houbami a značně se liší od všech ostatních forem žívota. přípomínající měňavky. jimiž se pak hlenky rozmnožují a šíří. které jsou schopné plavat. vytvoří se na něm větší či menší plodnice. . podobné bičíkovcům. Za sebou nechává perleťově lesklou stopu se zbytkem potravy. Má . např. Plazící se plasmodium se živí mikroorganismy. nebo sporami a hyfami hub. pevná a nápadně zbarvená. Plasmodia některých hlenek jsou objemná . které se nakonec změní v přisedlou formu. které se přemysťují plazivým pohybem.li plasmodium dostatek potravy a světla. Z výtrusů hlenek se vytvoří v první fázi vývoje buď „myxaméby“. Povrchová blána praskne a spory kulovitého tvaru jsou roznášeny větrem a deštěm.Hlenky Myxomycota Jsou většinou řazeny do samostatné skupiny. nebo „myxomonády“.) Rost. Obvykle je však řadíme jako samostatný kmen říše hub „Myxomycophyta“ a studiem jejich cca 500 druhů se zabývají mykologové. Spory se tvoří na třeni a uvnitř stěny plodnice.

na spadaném listí a větvích. občas i několik centimetrů nad zemí na lodyhách bylin či dřevinách Nejedlý ale hned upoutá pohled každého fotografa mykologa.Sporangia 0. Buď jsou na malém tření nebo jsou přisedlá.15 cm v průměru.Leskloplotka křehká . nahoře zakulacená. Barvy jsou žluté. Plasmodium je žluté. válcovitá.2-0. někdy i kulovitá.4 cm vysoká. Další české jméno: . žlutohnědé ale i kaštanové nebo červenohnědé. Většinou jsou shluklá do malých skupinek. Výskyt: je běžný. 0. vejčitá. lesklá.05-0.

.Pazdérek hnědý Stemonitis ferruginea Ehrenb.

hnědé barvy. Výskyt: hojně na tlejícím dřevě jehličnanů a listnáčů od jara do podzimu. ale je velmi krásný. která se zvolna pohybuje po substrátu.Patří mezi slizovky (hlenky).18 mm vysoká. peříčkovitá. 10 . Nejedlý. Tvoří dvě vývojová stadia. Stopka žíňovitá. které podobně jako pravé houby nemají asimilační barvivo. Plazmódium je slizovitá mnohojaderné masa bílé nebo nažloutlé barvy. černá. V některých atlasech můžete najít i pod tímto latinským jménem: . Sporangia jsou válcovitá.Stemonitis fusca Roth . Sporangium je hlavní plodné vegetační stadium. Vypadá jako ježeček.

Slizovka tříslová Fuligo septica (L.) Web. .

Ve stáří tvoří pěnové chomáče bělavé. Nejedlá Další česká jména: . meších a starém listí. což je často znatelné na pařezech. Zůstává za ní podobná stopa jako po slimákovi. Výskyt: léto až podzim vždy po deštích na pařezech. Je to protoplazmatická hmota.Pěnka žlutá . červenavé až hnědavé kryté vápenitou skořápkou. neurčitého tvaru. která se může pohybovat na povrchu půdy. Tvoří hranici mezi rostlinami a živočichy.Patřící mezi hlenky. Ve stavbě buněk je srovnatelná s měňavkami. hlenovitá. Plodnice krásně citrónově žlutá.Slizovka práškovitá .

měkká. podobající se jemnému pletivu nebo vatě. Nejedlá Zajímavosti: je to jedna z nejpěknějších hlenek. která je pro svoji drobnost přehlížena i když kolikrát narůstá do plochy větší než dlaň. Upřednostňuje však léto a hlavně čas po teplých letních deštích. ale i v mechu. Na obrázku vpravo je síťovitá forma této hlenky. Barvy bílé. Pod lupou a při zvětšení jsou vidět nesčetné a nádherné keříčkovité útvary. Výskyt: červen až září v klesech všech typů na starých pařezech v trhlinách ve dřevě.Válečkovka keříčkovitá Ceratiomyxa fruticulosa (Mull. Plodnice drobná. .) Macbr.

Vlčí mléko červené Lycogala epidendrum (Linnaeus) Fries. .

Dřevo na němž se vyskytne zůstává neporušeno. V mládí měkká. Nejčastěji jej najdeme po deštích. která se živí bakteriemi. Ve stáří kdy dozraje je barvy šedozelené nebo hnědé a pevná. vyplněná rumělkově červeným plasmodiem. Je to nádherný pohled na pařez posetý touto hlenkou. V tomto čase se povrchová blanka rozpouští a uvolňuje výtrusy.5 cm v průměru. mikroorganismy a výtrusy jiných hub. které je slizké.je to hlenka. Výskyt: červenec až září na tlejících pařezech v malých koloniích. jemně bradavčitá barvy světle červené až červené. kulovitého tvaru. Nejedlé . .Plodnice asi 1.

3 mm a až 5 mm vysoká. Plasmodium oranžové. Výtrusný prach rezavě červený. bez třeně. ve skupinkách 1 .Zlepníček jahodovitý Tubifera ferruginosa (Batsch) JF Gmel. ale je to krásný pohled na pařez porostlý mechem a na něm zářící zlepníček. Častěji však ve smrkových lesích a na skladištích dřeva. přisedlá. válcovitá nebo kyjovitá o průměru 0. Nejedlý. růžové nebo karmínové. později poněkud narezavělé. Barvy červené. Sporangia nahloučená. často tvořící růžové hrudky podobné jahodám.5 cm. Výskyt: červen až září na odumřelém dřevě listnatých i jehličnatých stromů. .