Cfslo jednact: 7A 13112010 ~ 32-35

CESKA REPllBLIKA

ROZSUDEK JMEN'EM REPUB'LIKY
Mestsky Brothankove a v Praze rozhodl v senate slozenem z predsedkyne Mgr, .Tany Mgr. lana a JUDr. Ing, Viery Horcico 'e v pravnf veci zalobce: Petr Hostinsky, bytern Brno. adresa pro dorucovani proti zalovanernu: rozhlas, se sldlem Vinohradska 12, Praha 2, \ rizcni 0 zalo be proti rozhodnuti prozatimniho feditele Ceskeho rozhlasu ze dne 7. 6. 2010 cj. GR-0721/201 0-002 sp, zn. CRollnfZ/20 10/] ta kto: I. Zaloba se zamita. n. .tadnY z ucastniku nema prav 0 na nahradu nakladii fizeni. scud
SOUdcLl

Oduvodnenl

C

Zalohce se podan iu zalobou domaha prezkoumani

rozhodnuti

prozatimniho

feditele

skeho rozhlasu ze dne 7.6. 2010 c.j. GR-07_li2010 ..002 sp.zn. CRo/ln.fZ!2010!1. kterym

bylo zamitnuto odvolani zalobce proti rozhodnuti Ceskeho rozhlasu ze dne 4.5.2010. Timto rozhodnutim byla odmitnuta zadost ~(.alobce 0 poskytnuti informaci ze dne 13. dubna 20] 0, v nil, pozado -al po k 'tnnt! inforrnaci ( skladbach a jejich it terpretech, ktere byly vysilany na stanici Cesky rozhlas - Radiozurnal v obdobi od 1.3.2010 do 7.3. 2010, spolu s informac! o odvysilanem poradi techto skladeb a uvedenfm orientacniho casujejich vysilani.

Zalobce v zalobe uvadi, zalovany oduvodnil neposkytnuti informaci tim, jsou predmetem obchodniho tajemstvi, K tomu uvadi, zalovany sice podava obsahly vyklad, co mille byt pfedrnetem obchodniho tajemstvi, avsak nevyporadal se s narnitkou, ze pozadovane informace jsou vefejne, To potvrzuje i tim, ze uvedl, se jedna 0 informace, ktere by v danern case ph vyvinuti znacneho usili 1110hla ziskat relativne siroka skupina osob, posluchacu dane rozhlasove stanice, Kazdy posluchac si mille navzdory casove narocnosti zaznamenat nazvy pisni, interpretu a cas. kdy pisen odehrala. Inforrnace, ktera je pristupna neurcenernu okruhu subjektu a tedy verejna, nemuze die nazoru zalobce naplnit podminky pro to, aby byla obchodnim tajernstvim.

ze

ze

ze

ze

r--pokracovani

7A 13112010

Zalobce se dale domniva, ze neni splnena zakonna podminka spociv ajici " tom, prcdmetnc informace nejsou v obchodnich kruzfch beine dostupne. Jestlize je moine, aby si seznam pisni a interpretu vytvofil kazdy posluchac, je nepochybne, ze si takovyto seznam mLlze poridit jakykoliv subjekt v predrnetnych obchodnich kruzich. Jestlize pro laika by moh1 byt s urcenim nekterych pisni problem a znamenat vetsi usili, profesionalovi by to nernelo cinit vetSi obtize. Proto se zalobce domniva, ie infonnace a slozeni hudby na stanici Radiozurnal je vee v obchodnich kruzich dostupna, at' uz presny seznam skladeb nekdo vytvari ci nikoliv. Znalosti 0 tom, jakou hudbu hrajf konkurencni stanice, je zvlaste II celostatnich radii zakladem pro vytvareni seznamu vlastnich. Pfedrnetne inforrnace tedy jsou be.zne dostupne a nesplnuji zakonne pozadavky na obchodni tajernstvi. Zalobce dale poukazuje na to, ze zalovany je instituci zfizenou zvlastnim zakonem, plni vefejnou funkei, je proto otazka, zda v oblastech, kde tyto funkce vykonava, vubec oznacovat informace za obchodni tajernstvi. K tomu poukazuje na to, Cesky rozhlas je zrizen zakonem 48411991 Sb., z jehoz zneni vyplyva pro zalovaneho mnozstvi prav a povinnosti stanovenych za ucelem plneni funkci verejneho zajrnu. Mimo to se vsak Ceskemu rozhlasu v § 10 a § 11 zakona 0 Ceskem rozhlase priznava PTaVO podnikat, a to tak aby neohrozoval iikoly sverene mu zakonern. Je tedy osobou sui generis, ktera je v jistych pfevazujicich znaeich verejnou instituci, ale take na nej Ize pohlizet jako na podnikatele. Z teto dichotomie pak vychazf otazka, v jakych situacich muze Cesky rozhlas oznacit urcite skutecnosti za obchodnf tajemstvi. Klicern je die nazoru zalobce Cinnost. kterou v danem pfipade takovy subjekt vykonava. Pokud jde 0 cinnost, kterou se plni verejne funkce, nelze bez dalsiho uvazovat 0 moznosti oznacovat skuteenosti za obchodni tajemstvi, protoze v tete tonne realizace cinnosti nenf zalovany podnikatelem a toto pravo vyplyvajicf mu z obchodnfho zakoniku mu neprislusi. Na tom nic nernuze zmenit ani proklamace ve statutu Cesk 'ho rozhlasu, ktery si v N. XVI pismo 6 pravo chranit obchodni tajemstvi vyhrazuje. Vysilanl hudby je jednou ze zakladnich programovych naplni stanice Radiozurna! a predstavuje pfiblizne polovinu jejlho obsahu. Z toho lze dovodit, jde 0 cinnost, kterou poskytuje vetejnou sluzbou. Z tohoto dfivodu tedy dle nazoru zalobce neni pripustne odmitat vydani pozadovanyeh informaci.

ze

c.

ze

ze

Zaverem zaloby zalobce uvadi sIrS! duvody, na jejichz zaklade se domniva, ze zalovany by mel informace poskytnout. Zalovan)l jakozto instituce plnicf verejny zajem a financovana prevazne z koncesionarskych poplatku by mel by! objektem kontroiy ze strany vefejnosti. Hudebni dramaturgic nekterych stanic, zejmena stanice Radiozurnal, jecasto z ruznych duvodu kritizovana, Zvercjneni pozadovanych informaci je zasadni pro moznost kontroly ze strany verejncsti, nebot' jen na zaklade pfesnych a overenych infonnaci ~ skladbe hudby lze kvalifikovane hodnotit uroven vysilanl a naplnovat smysl zakona 0 svobodnern pristupu k informacfrn, tedy vykonavat ucinnou kontrolu nad institucemi plnidmi funkce ve vefejnem zajmu. Zalovany .... vyjadreni k podane zalobe uvedl, ze ('esk~' rozhlas pozadovane informace e chrani jake obchodni tajemstvi, pficemz duvodem pro takovou ochranu je skutecnost, ze tyto informace by ve svem celku, jak je zalobce pozaduje, umoznily odhaleni klice k hudebnimu organizeru, ~. informacim, na zaklade kterych je generovan playlist pifslusne stanice.
Pode § 2 odst. 1 zakona 0 Ceskern rozhlasu poskytuje zalovany sluzby veiejnosti tvorbou a sirenim rozhlasovych programu. Za zcela legitimni povazuje zalovany snahu kanat tuto sluzbu co nejefektivnejsim zpusobemtak, aby byla poskytnuta co nejkvalitneji a co nejvetsimu poctu posluchacu, Cimi dochazi k naplneni smyslu existence Ceskeho rozhlasu. Bez ohledu na specificky charakter Ceskeho rozhlasu jako verejncpravnfho vysilatele ze

pokracovani

3

7A 13112010

zakona, je rozhls sove vysilani obor cinno ti, ktery jc vykonavan v konkurencnim prostrcdi, ktere se vyznacuje vysokou mirou soutezivosti (pro rnedialni trh je typicke neustale sledovani poslechovosti Ci sledovanosti pofadu, od cehoz se bczprcstredne odvijeji obchodni strategie daneho vysilatele). S ohledem na tento charakteristicky rys medialniho trhu, jehoz je zalovany soucasti, je naprosto nezbytne se tornuto prostredf pfizpusobit. uspechu v hospodarske soutezi rozhoduje to, cim se soutezitel pozitivne odlisuje od sve konkurence, neboli informacni predstih je i zdrojem predstihu souteznfho, Zrnineny predstih a vyhody z nej vyplyvajfci trvaji tak dlouh , dokud se souteziteli dari, aby disponet al y ylucne urcitymi infonnacemi a chranil si je prcd jinymi souteziteli. Takovato ochrana se uskutecnuje jednak formalni ochranou (napriklad patentovou), jednak faktickou ochranou urcitych hospodarskych informaci vseobecne nazyvanych "obchodni tajemstvi". 2a10 'an)' nesouhlasi s naz irem, Cesky rozhlas v oblastech cinnosti sverenych mu zakonern zaucelem plneni sluzby verejnosti nerna pravo na ochranu obchodniho tajemstvi, Aby Cesky rozhlas mohl efektivne plnit ukoly sverene mu zakonem 0 Ceskem rozhlasu rnusi rnu byt zaji§ten srovnatelny standard ochrany obchodnfho tajemstvi, ktery pczivaji jeho konkurenti na medialnim trhu. Cesky rozhlas je subjektern, na jehoz cirmost, a to bez ohledu na to, zda se jedna a podnikatelske aktivity Ci al tivity podraditelne pod verejnou sluzbu, e vztahujf pravidla ochrany hospodafske souteze, Z tohoto duvodu mu nelze uprit ani pravo na ochranu obchodniho tajernstvi, kt TC je vyznarnnym prostredkem uplatnenf v prostredt let hospodar ke souteze. Pokud by soud prijal argumentaci zalob .e, ze Cesky rozhlas nerna pravo na obcbodni tajernstvi v oblastech cinnosti, kterymi . lni sluzbu verejnosti, pak by nemohl piiznat pravo na obchodni tajemstvi ani ostatnim povinnyrn subj 'hum podle zakona c. 106/J 999 Sb.. o svobodnem pf[ tupu k informacfm, ve zneni pozdejsich pfedpisu, jejichz vyhradnirn smyslern existence je sluzba verejnosti, Pokud vsak § 9 zakona 0 svobodnem pristupu k informacim poskj ·tl~ie PO\ innym subjektum pravo neposkytuout pozadovanou informaci. jestlize je tato informace ob hodnim tajemstvim, pak lze uzavfit, ze argumentace zalobce ncni vecne spravna, n bot' pak by zakonodarce toto ustanoveni v zakone 0 svobodnem pristupu k informacirn konstruoval zcela bezucelne. Zalovany je pfesvedcen, zc jsou naplneny vsechny zakonne zn ky obchodnfho tajemstvi, jak je definuje § 17 obchodniho zakonfku, Prvnim znakem je, ze se musi jednat o skutecnosti obchodnf, vyrobni C1 technicke povahy souvisejici s podnikern, pticemz naplncni tohoto znaku zalovany jiz odiivodnil. Druhym znakem je, z> tyto skutecno ti maji alespofi potencialni materialni nebo nernaterialni hodnotu, Z toho vyplyva, ze na existcnci tohoto obchodniho tajemstvi jsou uzce navazany obch dni a medialni strategic, na jejichz vyvoj Cesky rozhlas '. ynaklada financni prostredky. Tyto strategic by bylo nutne zcela zmenit a pfizpusobit nove situaci, pficernz takova zmena by bezesporu vyzado ala vynalozeni nemalych financnich prostredku. TIetim znakern je, ie skutecnosti tvorici obchodni tajernstvi neisou v pifslusnych obchodnich kruzich bezne dostupne, coz pozadovane informace ve svem celku, jak je zalobce pozaduje, nejsou. CtvTt)'111 a poslednim znakem obchodnfho tajemstvi jc, ze se jedna 0 skutecnosti, ktere rnaji byt podle vale podnikatele utajeny a podnikatel take jejich utajeni odpovidajicim zpusobern zajistuj , Krome technickych a organizacnich prostrcdku, ktere jsou uvedeny v zalobou napadcnych rozhodnutich, zajist'uje CeSk)7 rozhlas ochranu tohoto obchodniho tajemstvi i organizacnim opatrenim, na zaklade ktereho moderatofi Radiozurnalu sdeluji jmena hudebnich interpreti a nazvy hranych titulu v omezenern rozsahu. Zalo\ any je presvedcen, ze jestlize \:skemu rozhlasu nema b51 zcela upreno pravo na obchodni tajemstvi, pak jsou v tomto pnpad6 naplneny vsechny znaky existence obchodnfho

o

ze

pokracovanl

4

7A 131/2010

tajemstvi a tudiz i splneny podminky stanovene v § 9 odst. 1 zakona k informacim.

0

svobodnem pristupu

Cesky rozhlas povazuje zpusob vyberu budby, ktery je provaden na stanici Radiozumal, za svoji medialni strategii, kterou odpovidajicim zpusobern chranf, a na v~i'voj teto rnedialni strategic vynaklada odpovidajici financni prostredky. Zalovany je presvedcen, ze ackoliv neni v kompetenci povinneho subjektu zkoumat ucelnost a duvodnost zadosti o poskytnutf informaci, mel)' by tyto skutecnosti v tomto pfipade pfi rozhodovani soudu hrat svoji roll. Zalobce v zalobe oduvodnil svtlj narok na poskytnuti pozadovane informace pravem verejnosti na kontrolu a hodnoceni urovne vysilani, Ued zakona 0 svobodnem pristupu k informacirn je vsak zcela odlisny, K tornu zalovany poukazuje na rozsudek Nejvyssfho spravniho soudu ze dne 7.5. 2008 c.j. 1 As 17/2008- 67, podle ktereho pravo na inforrnace se fadi mezi politicka prava jednotlivcu . Jeho smyslem je kontrola cinnosti verejne spravy mimo jine kontrola vynakladani vefejnych prostfedku a hospodafeni s verejnym majetkem. V projednavanem phpade vsak zalobce pozaduje poskytnuti informaci, ktere pfimo nesouvisi s vynakladanirn verejnych prostfedku a saud by mel dle nazoru zalovaneho pfi rozhodovani tuto skutecnost vzit v uvahu, nebot' zde proti so be stoji dve prava, a to pravo zalovaneho na ochranu obchodniho tajemstvi a pravo zalobce na informace, jehoz motiv uplatneni se naprosto vyrnyka zakladnimu smyslu zakona <.I svobodnem prlstupu k inforrnacfm,

tez

Je treba si dale uvedomit, ze poskytnuti pozadovanych informaci povede k hodnocenf, here vsak na rozdil od inforrnaci napriklad ekonornickeho charakteru umozni pouze formulovani subjektivnfho nazoru zalobce na vyber hudby .. Hodnoceni hudebnich titulu je

zalezitosti navysost subjektivni, col. dokazuji i vysledky hudebni obliby. ktere zalovany
provadl a nazory jednotlix ell se mohall diametralne lisit. Poskytnuti pozadovanych informaci nemuze vest k naplneni smyslu zakona 0 svobodnern pristupu k informacim, protoze objektivni kontrolu cinnosti verejne spravy neni v tornto prfpade na zaklade pozadovanj ch informaci mozne provest.

Zalovan),-' je presvedcen, ze hodnoceni vysilani a jeho kritika mohou byt kvalitne provadeny i bez poskytnuti pozadovanych informaci. Pokud by Cesky rozhlas byl povinen poskytnout pozadovane infonnace, bude to pro nej znamenat citelnou 6jmu. kterou se sn1z1 jeho konkurencni predstih a bude rovnez nucen vynalozit nemale financni prostredky na vyvoj novych rnedialnich strategii, Podle nazoru zalovaneho by k ternto argumenturn mel saud ph rozh odovanf prihlcdnout podpfirne, pficemz zakladnim argurnentem zalovaneho i nadale vyiuka z povinnosti poskj tovat informace z duvodu existence obchodnfho tajemstvi pod Ie § 9 odst. 1 zakona 0 svobodnem pristupu k informacim.

zustava

Ze vsech shora uvedenych duyodu zalovany navrhuje, aby byla zaloba jako neduvodna zamftnuta.

Ze spravniho skutecnosti:

SplSU

byly 7.jisteny nasledujici

pro rozhodnuti

soudu

podstatne

Zalobce se Ziidosti ze dne 13.4.2010 dorucenou zalovanemu dne 19.4.2010 dozadoval

toho, aby mu byly poskytnuty nasledujici informace: Jake skladby od kterych interpretu byly vysilany ve vysilani Ceskeho rozhlasu - Radiozurnalu v obdobf od 1.3. 2010 do 7.3. 2010,
a to v odvysilanem pofadi a s uvedenim orientacnich GasU. Rozhodnutfrn ze dne 4 . 5. 20 I0 bez uvedeni cisla jednaciho byla zitdost zalobce odrnitnuta z duvodu ochrany obchodniho tajemstvi, V oduvodneni tohoto rozhodnuti zalovany

~.-.-.-----.

--------5

pokracovan i

7A 13112010
tajernstvim a
Lt

uvedl, .Ze pozadovaneinformace tadost odmitnuta.

j::, iu obchodnim

h( to dtivodu musela byt

Zalobce pedal proti tomuto rozhodnuti cdvolani, ve kterern uvedl, ze kazdy, kdo posloucha pfislusnou stanici, si mrczc kdykoliv a jakyrnkoliv zpusobern zaznamenat, jaka pisen od jakeho interpreta je vysflana a y jakern case. 1)'10 informace jsou ted)' vefejne. Vzhledem k tornu, ze informace pozadovane pf dmetne zadosti 0 informace jsou verejne, je vylouceno, aby se na ne soucasne vztahovala och:rana priznana obch dnimu tajemstvi. Z tohoto duvodu bylo podle nazoru zalobce rozhodnuti 0 odmitnuti zadosti vydano v rozporu se zakonem. odvolani rozhodl pro zatimni reditel Ceskeho rozhlasu zalobou napadenym rozhodnutim ze dne 7.6. 2010 c.j. GR-072112010-002 Sp.Zl1. CRo/lntZ!2010.l1 tak, ze odvolani bylo zamitnuto a prvostupnove rozhodnuti potvrzeno. V oduvodneni tohoto rozhodnuti se uvadi, ie v danem pfipade jsou pozadovany informace, ktere by v danem case pri vyvinuti znacneho usili 111oh1a ziskat relativne siroka skupina osob - posluchacu dane rozhlasove stanice, nicrnene to jeste neznamena, zc se nejedns 0 obchodni tajemstvi. Informace 0 skladbach a jejich interpretech, ktere byly vysilany na stanici Cesk)" rozhlas - Radiozurnal v obdobi od 1.3.2010 do 7.3.2010, spolu s informaci o odvysilanem pofadi techto skl deb a uvedenirn orientacniho casu nejsou v obchodnich kruzich bezne dostupne a Cesky rozhlas ochranu t 'chto informaci odpovidajicim zpusobem zajist'uje, nebct' pfistup k ten to informacfm mil. pouze veirni omezeny po iet osob. Tyto informace maji byt podle vule Ceskeho rozhlasu utajcny. coz Cesky rozhlas odpovidajicim zp( sobem zaji ·fuje. Obchodni tajemsivi tvofi veskere skutecnosti obchodni, vyrobni Ci technicke po ahy souvisejici s p idnikcm, kterc maji skutcenou neboa]espon potcncialni materialni ci nematerialni hodnotu, nejsou 1, pfislusny ch obchodnich kruzich bezne dostupne, maji byt podle vule podnikatele utajcny a podnikatel odpov idajicim zpusobcm jejich utajeni zajist'uje, Skutecnostmi r bchodni pl vahy lzc v souladu s fOZ sudkem N 'jvyssfho soudu sn.zn. 21 Cdo 20:") '2000 rozumet v urcitem konkre Dim pripade naphklad seznamy zakazniku, nakupnl prameny, seznam za tup :ll, bilance, obchodni piany, vzorky. vzorkove kolekce. cenove kalkulace, obrat jednotlivych prodejen. naklad casopisu, znalosti chodu obchodu, marketingove zamery a pcdobne. Skutecnostmi vyrobni povahy lzc rozurnet nepat ntovane vynalezy, knihy receptu, model)'. vysledky P01-;:115I. Z\- lastn! vyrobni metody a podobne, Za ( know-how se nejcasteji povazuji informace technicke a vyrobni jako napfiklad technicka dokumentace. receptury a po lobne, informace organizacni napfiklad metody podnikoveho fizeni) a komercm (efektivnf obchodni metody a podobne), Je zfejme, ie napffklad i receptury Ci efektivni obchodni metody se navenek urcityrn 7pt150bem projevuji a lze za jistych okolnosti tyro informace nebo jejich casH ziskat, ale presto se jedna 0 informaci, ktere tvor: obchodni tajemstvi a nejsou v obchodnich kruzich bezne dostupne. Prot lze po azovat za obchodni tajernstvi i klic k hudebnimu organizeru, tj, k informacim, podle jakych kriterii je generovan automaticky playlist pnslusne stanice Ceskeho rozhlasu. Klic k hudebnimu organizeru ccloplosne stanice (~esky rozhlas 1 Radiozurnal je znam pouz velmi ornezenemu okruhu osob, jeho utajeni Cesky rozhlas odpovidajicirn zpusobern zajist'uje. K seznamu, ktery obsahuje informace 0 nazvu skladby, jmeno interpreta, pofadi, resp. debe vysilani, rna pi'istup jen omezeny pocet zamestnancu. Databaze je pifstupna omczenernu okruhu po zadani pfistupoveho hesla. Posk tnutim pozadovanych informacf by se pro zadatele stal klic k hudebnimu organizcru seznatelny. "\)'amitku 0 tom, ze se jedna 0 verejnou inforrnaci, shledal odvolaci organ jake neduvodnou a povazuje vsechny podminky pro existenci obchodnfho tajernstvf podle § 17

o

pokracovanl

6

7A 13112010

obchodniho zakoniku \ navaznosti na ~ 90dst. 1 ZM. na 0 svobodnem pristupu k informacim za splnene. Na zaklade v)'se uvedenych skutecncsti rozhod! odvolaci organ tak, jak je uvedeno ve vyroku rozhodnuti,

Mestsky soud v Praze zalobou napadene rozhodnuti, jakoz i rizeni, ktere jeho vydani predchazelo, prezkoumal v rozsahu uplatnenych zalobnlch bodii, kteryrni je vazan, a vychazel pfitorn ze skutkoveho a pravniho stavu, ktery tu byl v dobe rozhodovani spravniho organu, o veci pritom rozhodl bez jednani, nebot' s tim oba ucastnic _ ffzeni souhlasili, resp, nevyslovili ve stanovcne Ihlite nesouhlas. Mestsky soud v Praze vee posoudil takto: Podle § 9 odst, 1 zakona 0 svobodnem pristupu k informacfrn po laid je pozadovana informace obchodnlm tajemstvim, povinny subjekt ji neposkytne. Podle § 17 obchodniho zakonfku Predmetem prav naleiejicich k podniku je i obchodni tajemstvi. Obchodni tajemstvi tvori veskere skuteenosti obchodni. vyrobni Ci 1 echnicke povahy souvisejici s podnikem, kt re maji skutecnou nebo alespon potencialni materialni Ci nematerialni hodnotu, nejsou v prislusnych obchodnic h kruzich beinli dostupne, maji b)lt podle vule podnikatele utajeny a podnikatel odpovidajicim :cpt sobem jejicli utajeni
zajistuje.

Zalobcc v zalobe narnital, le pozadovane informace nemohou byt obchodnirn tajemstvim, protoze jsou vef jne dostupne a kdokoli je muze z vysilani rozhla u zjistit. Takovr argumentace \ sak nekoresponduje se znenim ust. ~ 17 obchodnfho zakoniku, jak bylo vyse citovano. Obchodnlrn tajcrnstvfm jsou tOliz skut cnosti, ktere nejsou v prislusnych obchodnich kruzich beZnt' dostupne. Nemusi sc te ly jednat 0 nedostupnosr absolutni. Postacuje, pokud se jedna 0 ztizenou dostupnost, f. 0 informa e zjistitelne pouze pfi vynalozeni L\ ys neho usili, Pokud chtel zalobcem pozadovane informace nekdo zjisiit bez soucinnosti s zalovanym. mu el by zajistit, aby vysilani Radiozurnalu po sedrn kalendarnich dni nepretrzite (tj. po 24 hodin denne) poslouchala urcita osoba, ktera bude schopna jen podle sluchu sama urcit, 0 jakou skladbu ktereho interpreta se jedna. Mu el b_ ted)' mit k dispozici minimalne dye (patrne vsak vice) osoby disponujici znalostmi a schopnostmi. 1ten! nelze u bezneho posluchace pre pokladat a zjisfovani informaci by krorne casove narc ell( ti bylo nepochybne narocne tez po psychicke strancc, V neposledni rade pak je nutno poukazat i na to, ze timto zpusobern by nebyJo mozno inforrnace zjistit zpetne, jak to zalobce pozadoval. Ackoli se tedy nejedna 0 informace absolutne nedo tupne a ph vynalozeni urciteho zvyseneho usili zjistitelne prakticky kymk: li. jeStc to neznamena, i.e by nem hlo jit o obchodni tajemstvi, Stupeii obtizi spojenych se ziskanfrn techto informaci pak podle nazoru soudu v tomto projednavanem pfipade plne oduvodnuje zaver, se nejedna 0 infonnace bezne dostupne a ie tedy mMe jit 0 obchodni tajemstvi.

ze

Zalobce dale zpochybiioval, zda obchodnim tajemstvim mohou byt inforrnace o cinnosti zalovaneho spadajici pod vymezeni verejne sluzby na zaklade zakona Ccskem rozhlase. Ani v tom to ohledu se s iud s nazorem zalobce ncztotoznil. Rozhlasove vysilani v pfipade zalovaneho neni podnikanim, ale poskytovanim verejne sluzby ve smyslu § 2 odst. 1 zakona 0 Ceskem rozhlase. Hlavni ukoly verejne sluzby pak

pokracovani

7

7A 13112010

vyrnezuje tento zakon v ust, § 2 cdst. 2 tohoto zakona (rnj, prave jake vyrvareni a SlTcni prcgramu a poskytovani vyvazene nabidky poradti; vyroba a vysflani rozhlasovych poradu). Zatimco ostatni provozovatele rozhlasoveho vysilani jsou pfi vytvatent vlastniho obsahu vazani toliko pravidly vyjadrenymi v zakone c. 231/2001 Sb., 0 provozovani rozhlasoveho a televizniho vysilani a 0 zmene dalsfch zakonu, Cesky rozhlas je Davie povinen ph vytvateni obsahu respektovat take kriteria stanovena zakonem 0 Ceskem rozhlase. Co do zpusobu ykonu provoz vani rozhlasoveho vysilani vsak cinnost Ceskeho rozhlasu rnnohych ohledech k podnikani velmi blizko a v za ade se od ostatnich provozovatelu nelisi. Ve vztahu k nim se tak zaloveny nachazi v postaveni soutezitele. Zalovany totiz musi (rninimalne do urcite miry) koneepci sv'eho programu (do niz spada i hudebni dramaturgie) ,.souperit" s ostatnimi provozovateli rozhlasoveho vysilani 0 ureitou rniru poslechovosti, Nelze akceptovat nazor, ze by snad Ceskemu rozhlasu melo byt lhostejne, jaky pccet posluchacu jeho vysilani sleduje, Vysilani rna plnit funkci verejne sluzby, avsak vysilani, ktere by nikdo neposlouchal, jiste neni mozno oznacit za verejnou sluzbu, nebot' .neslouzf" zadnemu ucelu, Ze shora popsanych dll\'odu tedy musi byt p skytnuty Ceskernu rozhlasu pokud mozno rovne podminky ve srovnani S ostatnfrni provozovateli rozhlasoveho vysilani,

rna"

Primarnim ucelem prava na svobodny pristup k informacim je zajistit kontrolu verejnosti nad hospodarenim s verejnymi prostredky. Vyloucit poskytovani takovych informaci by po hopitelne moine podle § 9 odst. 1 zakona 0 svobodnern pristupu k informa ill ncbylo, ovsem tonto charakter zalobcem pozadovane informace n maji, Nevztahuji se ani pfimo ani neprirno k nakladani s financni ni prostredky a nemohu tedy slouzit k naplncni zakladniho sm slu a ucelu zakona 0 svob idnem prlsrupu k informactm. Je proto tfeba souhlasit s zal van_'m \- tom. pro zajistcni Tadneho vykonu vefejne sluzby .lCllovan)rm je zapotrebi mu poskytnout i pravo na obchcdni tajernstvi, V opacnem pfipade by totiz by! oproti ostatnim prov ozovatelum rozhlasov eho vysllani silne znev Yhodnen. zak m 0 svobodnem pri ·tupu k inforrna im b) IT ohl byt zneuzivan i ze strany jeho .Jconkurentu" na medialnim trhu, kteif by pak mohli de facto zdarma vyuzivat znalosti a zkusenosti, na jejichf vytvoienl Cesky rozhlas vynalozil financni prostredky zfskane z konccsionarskych poplatku. Ty maji ovsern sl wit k Finane vani cinnosii Ce keho r izhlasu a nikoli k neprime podpore ostatnich provozovatelu rozhlasovcho "\' silani. Pokud by soud Ceskemu rozhlasu upln ~ odeprel pravo na obchcdni tajernstvi, mohlo by 10 v konecnem dusledku vest i ke Zt11. ni vykonu jeho \ei"jne sluzby. 10 by mohlo v konecnern dasledku paradoxne zpusobit omezeni verejnosti v pfistupu k informacim, tj. zpnsobit dusledek prave opacny, nez zamysli zalobce. Soud shodne e zalovanym poukazuje dale na to, povinnymi subjekty podle zakona o s -obodnem pfistupu k informacim jsou v pfevazne vetsine subjekty, ktere nepodnikaji a vykona aji v sirsirn ,slova smyslu urcitou vefejnou sluzbu (mj. verejne ustavy a verejne podniky, viz nalez Ustavniho soudu ze dne 27. 2. 2003, sp. Zl1. IlL lfS 686102). Zaiadil-li zakonodarce i presto do zakona 0 svobodnem pfistupu k informacim ust. § 9 odst. 1, lze z toho neprimo dovozovat, ze hodlal priznat pravo na obchodni tajemstvi i v souvislosti s jinou cinnostf nez p xinikanim.

ze

ze

Splnenf dalsich definicnich znaku obchodniho tajemstvi ve vztahu k pozadovanyrn informacim (jejich potencialni hodnotu a vuli zalovaneho je utajovat) zalobce v zalobe nezpochybiioval a i soud je rna za naplnene.

pokracovani

8

7A 13112010

Ze vsech shora uvedenych dnvodu se soud ztotoznil sc zaverem zalovaneho, pozadovane informace jsou obchodnim tajemstvim a ze tedy byly zalobci po pravu cdepreny.

ze

Vzhledem ke shora uvedenernu soud zalobu jako neduvcdnou podle § 78 odst. 7 s. 1-. s. zamitl. nakladcch ffzeni rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. 1'. s.. nebot' neuspesnemu zalcbci nahrada nakladu :l'izeni neprislusi a zalovanernu naklady rizeni nevznikly.

o

.wclne

Poueenf: Proti tomuto rozhcdnuti Ize podat kasacni stiznost ve lhUte dvou tydnu Dele dne jeho dorucenl, Kasacni stiznost se podava ve dvou vyhotovenich u Nejvyssfho spravnfho soudu, e sidlem Moravske narnesti 6, Brno. 0 kasacni stiznosti rozhoduje l ejv .ssi spravni soud. Lhuta pro podani kasacni stiznosti konci uplynutim dne, ktery se s fm oznacenim shoduje se dnem, ktery urcil pocatek Ihu_ (den doruceni rozhodnuti). Pripadne-li posledni d n lhuty na sobotu, nedeli nebo svatek, je poslednim dnem lhuty nejblize nasledujici praco ni den. Zme kani lhuty k podani leasacni stiznosti nelze prorninout. Kasacni stiznost lze podat p uze z duvodu uvedenych v § lO~ odst, 1 s. r. s. a krorne obe n) en nalezitosti p dani musi obsaho 'at oznaceni rozhcdnuti, proti nernuz smetuje, v jakem rozsahu a z jakych duvodtl jej stezovarel napada, a udaj 0 10m. kdy mu bylo rozhodnutf doruceno. V fi7eni 0 kasa -nl srtznosti rnusi byt stefo at '1 zastoupen advokstem: TOneplari, mali stezovaiel, jeho zamestnanec nebo clen, ktery za nej jedna ncb jej za tupuje, vysokoskolske pravnicke vzdelani, ktere je podle zvlastnich ZM nu vyzadovano pro vykon advokaci . Soudni poplatek za kasacni stiznost 'ybira N"jvyssi spravni scud. Variabilni symbol pro zaplaceni soudniho poplatku na ucet "jvys~iho spravniho soudu lze ziskat na jeho internetovych strankach: www.nssoud.cz.
J

7

V Praze dne 16. kvetna 2012 M zr. lana Broth nk ,,~Lv.r. predsedkyne senatu

Za spravnost Jana \I alkova

"J;;ftoveUf: .
I

. ;)

/