You are on page 1of 40

EXISTENCE 3/2012

Anarchistick revue

EDITORIAL
Na zvr zmime z obsahu jet lnek o globln sociln spravedlnosti, kter napsala Vandana Shiva, zamylen Jana Hanue nad anarchistickou architekturou na pozad prask vstavy architekta odpadu Michaela Reynoldse i report od stejnho autora, kter popisuje anarchistick filmov festival v Barcelon. Nyn nezbv ne popt pjemn ten a doufat, e i tato Existence pro vs bude zdrojem novch informac, zajmavch mylenek a posteh, a pedevm inspirace pro vlastn ivot a ppadnou aktivitu.

Editorial
Pichzme ji s ptadvactm slem na anarchistick revue, a to je jist svm zpsobem spch, stejn jako pozitivn ohlasy, kter se nm na nai prci dostvaj. Jsou pro ns motivac nejen pro to, abychom pokraovali, ale tak udrovali i jet zvyovali nastavenou laku v rmci toho, jak je nastaven koncept celho asopisu. Ten je zaclen pedevm na tene z prosted antiautoritskho hnut a ty, kte maj njakm zpsobem blzko k mylenkm svobody, samosprvy a boje proti socilnmu tlaku. Po obsahov strnce se pak Existence vnuje zejmna dokumentovn a komentovn toho, co se dje v domcm hnut, zprostedkovvn inspirace ze zahrani a otzkm (nejen) anarchistick teorie a praxe. Podobn jako u pedelho sla je i hlavn tma tohoto orientovno pozitivnjm smrem, a to konkrtn na solidaritu v praxi tak, jak je praktikovna v projektech antiautoritskho hnut i v rmci komunit. V vodnm lnku k tmatu je nejprve velmi krtce pedstaven princip solidarity, jak ho chpou ve sv innosti anarchist a anarchistky, a nsledn uveden strun pehled podob, jakch me nabvat - od symbolick solidarity, pes benefin akce, pomoc potebnm a solidrn st a po solidaritu internacionln. Dal text pak odpov v teoretick rovin na otzku, pro je pro anarchisty solidarita tak dleit. Jak bylo eeno, zacleno je ale na solidaritu v praxi, take si nejprve pedstavme znmou lokln solidrn s Seattle Solidarity Network a nkter jej spchy, o nich jsme jet na naich strnkch neinformovali. Pot se zamme na solidrn st, kter vznikaj v ecku v reakci na prohlubujc se ekonomickou krizi. Pomoc potebnm v anarchistick reii si ukeme na pkladu kolektiv Food not Bombs (FNB). lenovi toho praskho jsme poloili nkolik otzek a dostalo se nm velmi zajmavch odpovd jak o historii FNB, tak o konkrtnch zkuenostech a postojch. Pkladem clen mezinrodn solidarity, kter je praktikovna takovm zpsobem, aby zachovvala pn a autonomii mstnch lid, je organizace International Solidarity Movement (ISM), jej lenka nm popsala principy, na nich ISM funguje. V neposledn ad se pak vnujeme otzce, kter se vine jako erven nit vtinou uvedench text a ptr po rozdlu mezi solidaritou a charitou.

Obsah
2 3 5 6 7 8 9 10 12 13 16 18 19 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 39 Editorial Kvartl Demonstrace nespokojenosti Antisystema - ivot na dluh ProtestFest 2012 Solidarita v praxi Pro je solidarita pro anarchisty tak dleit? Seattle Solidarity Network Nadje pichz zdola Nejsem profesionl Mezinrodn hnut solidarity Charita vs. solidarita Cyklo Projekt Olomouc Domingo Ascaso Abada Etick banky ve panlsku Ekonomick demokracie pil novho systmu Akn dny 2012 Veer na tma Environmentln pm akce Mime na sprvn cle! Anarchistick prvomjov setkn Balknsk Oko Projev SAF na Steleckm ostrov Zlin Kdo zaplat za pizpsobovn? Architekt odpadu Festival de Cine Anarquista de Barcelona A3 Recenze Nov publikace Nakladatelstv SAF

Podtmatem tohoto sla Existence jsou prvomjov Akn dny, kter probhly v poslednch dubnovch dnech a vyvrcholily demonstrac Mime na sprvn cle! na Prvnho mje. Aknm dnm vnujeme celch est stran, jeliko je evidentn, e jde o nejvt anarchistick projekt letonho roku, na nm se vce i mn podlela vtina skupin psobcch v rmci antiautoritskho hnut, vetn eskoslovensk anarchistick federace (SAF). Vedle Aknch dn se v posledn dob konaly i dal akce vtho rozsahu. Nezaadili jsme je tedy do pravideln rubriky Kvartl, ale vnujeme jim samostatn prostor. Jde konkrtn o brnnsk ProtestFest, plzeskou Antisystemu a velkou odborskou demonstraci Stop vld, kter prola Prahou 21. dubna a k n se aktivn pipojili tak anarchist a anarchistky. Vedle toho pinme prohlen Zlinskho kolektivu, kter pibliuje krtkou historii dnes ji bvalho obsazenho prostoru na okraji Prahy. Ukzkou aktivity hnut je bezesporu i jeho publikan innost, kter byla v posledn dob opravdu velik. ekaj vs tedy recenze na zcela nov asopis Komuna, na nov sla Klen, Akce!, A-kontra, Zdola, Kontrastu a dalch periodik. Pedstavme broury od Anarchokomunistick alternativy, KPK a mladho nakladatelstv Mezi dky, stejn jako nov publikace od Nakladatelstv SAF. V rubrice Alternativn ekonomika pinme lnek o etickch bankch ve panlsku, kter zaznamenaly v poslednm roce (od rozen Hnut 15. kvtna) zven zjem o svou innost, jeliko m dl tm vce lid odmt podporovat korportn banky, kter mohou za velkou st problm, s nimi se dnes obyejn lid kvli krizi potkaj. Do rubriky nm svm textem pispla znm angaovan ekonomka Ilona vihlkov, kter se v nm vnuje tmatu ekonomick demokracie a zmiuje mimo jin projekty tzv. participativnch rozpot.

Distribun msta
Kde mete Existenci (ppadn dal publikace SAF) zakoupit: Kamenn obchody: Rekomando (Trojanova 9, Praha 2), Emergency shop (Tachovsk nmst 5, Praha 3 - ikov), Infocentrum Sal (Orebitsk 14, Praha 3 - ikov), Antikvarit ern pes (Sedlkova 20, Plze), Infoshop Pelech (pkova 48, Brno), Galerie u Mloka (Lafayettova 9, Olomouc) Internetov distribuce: Antifa e-shop (antifa.cz), Waking the dead (wakingthedead.cz), Phobia records (phobiarecords.net), Insane society (insanesociety.net), Papagjv hlasatel (phr.cz), Miruus Levyt (miruuslevyt.cz), xBASTAx (xbastax.cz), Gasmask records (maskcontrol.com), Carpath.Bears (carpathxbears.org), Nuclear Madness (nuclearmadness.wz.cz), Hitchinto Revolution (hitchintorevolution.wordpress.com) Pro zjemce ze Slovenska doporuujeme objednvat na e-mailu: hoodsup@riseup.net

Anarchistick revue

Existence

3 / 2012 (v poad 25. slo)


vydv eskoslovensk anarchistick federace kontakt: csaf@csaf.cz web: www.csaf.cz

AKTIVITY HNUT

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC
n msce pedstavila pracovn skupina ABC pi SAF. Druh polovina sjezdu byla vnovna aknmu plnovn. Zde se projednvalo pedevm konkrtn zapojen len a lenek SAF do vtch akc, kter se budou konat v nsledujcm obdob.

Kvartl
Pehled veejnch aktivit irho antiautoritskho hnut za uplynul ti msce od uzvrky pedelho sla Existence.

Okupuj Klrov!
28. dubna vyrostlo na praskm Klrov, nedaleko sdla vldy, nkolik stan. Tato dlouho dopedu avizovan akce byla inspirovna hnutmi 15M a Occupy a jejm clem bylo zahjit zde diskusi o tom, co dl, nebo si uvdomujeme, e souasn spoleensk systm je neudriteln a hlasovn pro falenou opozici skuten een nepinese. Akce, na jej pprav se podlela pedevm iniciativa Skuten demokracie te!, byla oficiln vedena jako petin a stany se promnily v pomysln petin stnky. Ptomnost aktivist se vak znelbila politikm z prvnho praskho obvodu, kte po msci, 27. kvtna, nechali stany odstranit mstskou polici a blahosklonn dovolili pouze jedin petin stnek. Nutno dodat, e i kdy stanovn na Klrov trvalo pomrn dlouho, nepithlo dnou vt pozornost, nerozpoutalo ir diskusi a stalo se spe prostorem pro prezentaci Pirtsk strany, zastnce konspiranch teori a dal figurky, jak je pznan oznail koment v Literrnch novinch.

(Ne)volit nesta 2012


V souvislosti s pedasnmi parlamentnmi volbami na Slovensku se ve vcero tamnch mstech objevily informan materily kampan (Ne)volit nesta 2012. Anarchist a anarchistky distribuovali letky, plakty a nlepky v Bratislav, Trnav, Star Tur, Novm Mst nad Vhom, Ostrav, uranech, iaru nad Hronom, Vyhniach, Luenci, Rimavsk Sobot a Koicch.

Majitel desetilet zanedbvan usedlosti, kterm je CK Autoturist, Cibulka a.s., se po nkolikatdennm nahnn odmtal k akci vyjdit, nato ji povolit. Policie, kter mla na vyklizen usedlosti evidentn velik zjem, byla spnj. Pokali do druhho dne, kdy v dom bylo jen nkolik lid, kte na Cibulce ili, a v 11 hodin kriminln policie i se zstupkyn majitele, ji iniciativn pivezli, statek vyklidila. I pes policejn vyklizen se vak pozdji podailo domluvit s vlastnkem monost pobytu a uvn objektu.

Pietn akce k 8. kvtnu


V dol Tich Orlice se v pedveer 8. kvtna seli anarchist a anarchistky z blzkho okol, aby si pipomnli obti 2. svtov vlky. Osada Luh byla v dob okupace dky odvaze mstnho hajnho a jeho rodiny centrem antifaistickho odboje ve vchodnch echch. V proslovu, kter zaznl, stlo: Seli jsme se, abychom si pipomnli hrdinsk iny lid, kte v boji proti nacismu nevhali poloit ivot. Pesto bychom nemli zapomnat na tisce rodin, bez nich by dn odboj nebyl mon. Pro n mohly bt roky okupace nejt. V obavch o sv dti a pbuzn ukrvali pronsledovan nebo odboje a poskytovali jim sociln zzem. Zrove chceme upozornit, e boj proti faismu 2. svtovou vlkou neskonil. Poty obt neonacismu dokldaj, e hrozbm rasov motivovanho nsil elme stle. Za jeho oponou stoj masmdia, politici a mstn zastupitel, kte rozdmchvnm nenvisti odvracej pozornost od skutench problm. Lid si pak stle astji l frustraci na slabch. Nkte na Romech nebo zahraninch dlncch, dal na svch manelkch, partnerkch a vlastnch dtech! Po pietn akci byl na eleznin most v esk Tebov vyven transparent s npisem Boj proti faismu pokrauje, 1945 2012.

Svobodu politickm vzm


Nkolik olomouckch aktivist eskoslovensk anarchistick federace (SAF) uspodalo v ter 27. bezna v centru msta men letkovou kampa, jejm clem bylo informovat o nespravedlivm odsouzen idie MHD Romana Smetany, jeho zloinem bylo pomalovn nkolika pedvolebnch plaktk. Vtina oslovench kolemjdoucch na nabzen letky reagovala pozitivn a vyjdila podporu potencilnm protestnm akcm. 22. dubna, tedy den pot, co se v Praze bhem odborsk demonstrace Roman Smetana po njak dob skrvn dobrovoln vydal policii, probhla v Olomouci men demonstrace na jeho podporu, na n nechybli ani mstn anarchist.

Oivte si bark
Veer 4. kvtna se v rmci tdenn akce obanskho sdruen A2 Oivte si bark promtalo na chtrajc usedlost Cibulka v praskch Koch. Tmatem byl esk squatting a alternativn zpsoby bydlen. Usedlost Cibulka byla idelnm mstem, protoe ji msc se ji svou ptomnost snail oivit kolektiv, kter i svj projekt Zachrame Cibulku v vodu akce pedstavil. Dky nim se na projekci objevili tak nkte ze soused, kte vedle chtrajcho statku ij. Po ukonen oficiln sti veera, tedy venkovn projekce hodinovho psma film, kter ukazovaly na propojen politickch a policejnch tlak proti pokusm o jakkoliv vznik autonomnch center, se vtina divk pesunula dovnit objektu. Zde si mohl nvtvnk zatanit na afterparty uvnit vyklizenho sklepen, u venkovn kuchyn se dalo nakrmit cibulakou i nakoupit tivo z infoshopu Sal. Zhy vak byli na mst policist, kte se na pipravovan promtn vyptvali ji o ti dny dve. Nkolik hodin se snaili znepjemnit nvtvnkm pobyt svcenm baterkami do oblieje a vymlenm nesmyslnch argument, vetn vyhroovn zsahovkou. Nemli vak dn pkaz od majitele objektu, a tak odjeli s nepozenou. Do mdi se policie vyjdila, e byla pivolna kvli ruen nonho klidu, ke ktermu vak dky uzavenosti produkce nemohlo dojt a ani nebyl nikdo, kdo by si stoval. K akci byli pipraveni ji pedem.

Sjezd SAF
7. dubna probhl dal ze sjezd SAF, tentokrt pod organizan ztitou vchodoesk skupiny. Dle stanov organizace se dn sjezdy konaj vdy dvakrt do roka. Po vodnch refertech o stavu a probhlch i plnovanch aktivitch jednotlivch mstnch skupin se pelo k projednvn innosti ptench pracovnch skupin, jejich innost je nezbytn pro zajitn chodu federace. Vedle mstnch skupin Praha, Sted, Vchod, Plze, Brno, Olomouc, Ostrava a Sever vznikla nov tak skupina SAF Liberec. Zahranin sekretarit pinesl aktuln informace ohledn dn v rmci Internacionly anarchistickch federac a chystanho kongresu, kter se bude konat bhem srpna spolen s mezinrodnmi anarchistickmi dny ve vcarsku. Kolektiv Nakladatelstv SAF pedstavil pehled nov vydanch publikac a nastnil vhled do nejbli budoucnosti. Bylo kvitovno, e se da bez problm dodrovat plnovan termny vydvn jednotlivch publikac, pedevm pak periodik A3, Existence a Klen. Diskutovna byla pprava pleitostn vydvanho zpravodaje Zdola, a to pro poteby prvomjovch Aknch dn. Samostatn byl zhodnocen workshop uren novm lenm, zjemcm o lenstv a sympatizantm, kter se poprv konal bhem ledna v Liberci. Sv aktivity za posled-

United Colours of Football


V Den vro vtzstv nad faismem, tedy 8. kvtna se v Bratislav konal ji druh ronk fotbalovho turnaje United Colours of Football, kter vznikl slouenm dvou sportovnch iniciativ: Rebel Cup a Futbalom proti debilom. Kolem jedenct dopoledne dolo k rozlosovn a na hitch v arelu koly Mudroova se za slunenho poas rozbhly vyazovac zpasy. Skladba tm byla rznorod - musk, ensk, smen, zahranin K dispozici bylo i dal sportovn vyit pro ty, kte zrovna nehrli, mov exhibice, hudba, vegansk oberstven Okolo pt odpoledne se skonilo finlovm zpasem, po nm nsledoval pesun do klubu Obluda, kde dolo k pedn cen a pokraoval dal program.

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

AKTIVITY HNUT
a lenek Alerty, nkter atrakce navc ani nevyadovaly vysok finann nklady, ale spe jen dvku kreativity. Akce jasn ukzaly, e i bez kapitalistickch korporac, bez zvislosti na sttu a bez parazitismu politickch stran lze organizovat podobn projekty. Jednm z cl Dn plnch her bylo ukzat, e na kulturn a sociln rozvoj prosted, ve kterm ijeme, nen poteba politickch profesionl, zastupitelskch orgn i autorit. misi oporou a kte se sami stavli proti faismu. Jejich obti antifaist pipomenuli poloenm vnce, krtkm proslovem a vyvenm transparentu Teprve pekky nm ukou, kdo doopravdy jsme. Pietn akce byla ale pedevm pipomnkou toho, e boj proti faismu neskonil s 2. svtovou vlkou.

Myslte, e je to za nmi?
Dal z akc podanch u pleitosti vro konce 2. svtov vlky a porky nacismu byla vstava Myslte, e je to za nmi? vnovan obtem neonacistickho nsil v R po roce 1989. Od 8. kvtna, kdy byla zahjena za pispn hudebn skupiny Just for Being, byla k vidn v kavrn praskho klubu Cross, a to a do 1. ervna. Vstavu pipravila ve spoluprci s klubem Antifaistick akce.

tvrt dimenze nezvislho diskusnho klubu


V rmci krlovhradeckch aktivit 4D pedstavila v dubnu Platforma prvnho mje program prvomjovch Aknch dn, diskutovalo se jak o nkterch detailech programu, tak o form Aknch dn a o jejich zmru vyjdenm mottem Mime na sprvn cle. V kvtnu a ervnu se promtalo. Dokumentem Zprva o stavu svta z roku 2001 byly po 12 letech pipomenuty udlosti kolem praskho zasedn MMF a SB, hlavn tehdej mediln dmonizace protest proti zasedn a dnen oficiln mlen o nulovch vsledcch velkohubch pln elit na potrn svtov chudoby. Dokument Just do it - Pbh novodobch psanc reisrky Emily Jamesov zprostedkoval podobu environmentlnch pmch akc britskch skupin Climate Camp a Plane Stupid. Entuziasmus aktivist vystupujcch ve filmu skvle souznl s jejich pstupem - pokud je to, co dlaj, legitimn, nen mon ohlet se na to, e je to nelegln. V ervnu byla instalovna vstava t ronk poulinch novin A3 a pi kanadskm dokumentu Msto zvan Chiapas o prvn svtov postmodern revoluci se pila a distribuovala zapatistick kva.

Veggie Pride
Anarchist a anarchistky se mezi jinmi tradin astnili 4. ronku oslav etickho vztahu ke zvatm, znmch pod oznaenm Veggie Pride. Akce probhla v Praze 9. ervna a jejm clem bylo podle organiztor vnst mezi irokou veejnost informace o zneuvn zvat a nabdnout etick een tohoto dalekoshlho problmu, upozorovat na nespravedliv zachzen se zvaty a mluvit o zbytenosti jejich umrn v nejirm kontextu. Na programu byl pochod, kterho se astnilo asi 200 lid, z nmst Mru a do Stromovky, kde byl pipraven program sloen z hudebn produkce, workshop, infostnk a ochutnvek, pot nsledovala afterparty v klubu Cross.

Bezpenn zna
10. ervna se konala na Kostnickm nmst v Praze na ikov ji druh akce nazvan Bezpenn zna (ta prvn probhla na stejnm mst v rmci Aknch dn 28. dubna). K organizaci se pihlsily vedle Asociace Alerta, kter s projektem pila, tak kolektivy squatu Cibulka, infoshopu Sal a Food not Bombs Praha. Akci el neplo poas, d byl pinou men asti, ne jak se oekvala. V rmci Bezpenn zny me kdokoliv pinst vci, kter nepotebuje, i nabdnout to, co um. Stejn tak si me odnst i vyut cokoliv z nabzenho, a to ve bez uit penz.

V proslovu mimo jin uvedli: Faismus nen mrtvou ideologi, co dokazuj nejen jedinci a skupiny, kte se oteven hls k jeho nejhor podob neonacismu. I kdy jejich aktivita je kolsav a vliv omezen, stle nenvist a zanechvaj za sebou dal mrtv. Nejsou vak sami. Jejich nepiznanm spojencem jsou daleko dleitj osoby, kter provdj systmov zmny a vrazn ovlivuj spoleenskou atmosfru. Mluvme o lidech ve vrcholnch politickch funkcch, o lidech v mediln sfe, mluvme o nov zbohatlick vrstv i nenasytnch korporacch. Ti vichni maj svj podl na tom, e faismus i rasismus ve svch novch mutacch prorostl souasnou spolenost. V esku m v souasnosti nejvraznj podobu v projevech anticiganismu - zatm nedokonan pogromy se ji staly bnou soust ivota a ,eenm v och zmanipulovanch a dezorientovanch dav.

Dny pln her


Asociace Alerta se i tento rok zamila na volnoasov aktivity pro dti a mlde. Msto tradinho Dtskho dne realizovala v Most a v st nad Labem akce s nzvem Den pln her. Zmna spovala v tom, e hry tentokrt nebyly uren pouze pro dti, ale pro vechny vkov skupiny. Ob akce probhly o vkendu 2. a 3. ervna 2012. Atmosfra na nich byla naplnna smchem, radost a zbavou. Nkter hry byly zamen i na vzdlvn v oblasti tdn a recyklace odpadu. Byl to jeden z dlch krok kampan ist alternativa, o n jsme informovali v minul Existenci. Clem vtiny her a atrakc bylo nejen pobavit zastnn, ale tak rozvjet jejich pedstavivost, kolektivn spoluprci a pozitivn vztah k prod. Dny pln her vytvoily atmosfru, dky kter se vichni dokzali spolen bavit a tvoit bez toho, aby ctili vzjemn pedsudky na zklad kulturnch, genderovch, etnickch i jinch rozdl. Dny pln her probhly podle princip svpomoci a samosprvy. Veker prostedky na realizaci akce byly erpny z pspvk len

Benefice, pednky, promtn


Vedle ve zmnnch a tch, o nich peme na dalch strnkch, probhlo jet mnostv dalch akc, a to pedevm osvtovho charakteru. Zde je strun pehled vtiny z nich (nejsou uvdny ty, kter se konaly po cel R v irm rmci prvomjovch Aknch dn): Benefin akce: 12., 13. a 14. 4. na ProtestFest (Brno, Bratislava); 13. 4. pro dtsk anarchistick tbor (Podbrady); 11. 5. na Anarchistick ern k (Bansk Bystrica). Pednky a besedy: O fenomnu Antideutsche (12. 4., Praha); Pedpoklady vzniku a vvoj nrodnho vdom v Evrop (19. 4., Praha); eny v esk Antifaistick akci (2. 5., Praha); O antifaistickm odporu nmecky mluvcch obyvatel eskoslovenska (24. 5., Praha); Hnut samosprvnch podnik v Argentin (21. 6., Praha); Environmentln pm akce (25. 6., Praha); Mujeres Libres (27. 6., Praha). Workshopy: Potaov bezpenost (17. 4., Praha); Veganky a vegani za memi (15. 5., Praha); Aktivistick lezen (1. - 2. 6., Praha); Zklady prva pi zadren a vslechu (19. 6., Praha). Promtac veery: Praha (22x), Plze (5x), Koice (3x), Litvnov, Nov Paka, st nad Labem, esk Tebov. Za zmnku tak bezesporu stoj hudebn festival Against the Stream III., kter se konal v Nekoi ve dnech 22. - 23. 6. a mimo jin nabdl vstavu o obtech neonacismu a zajmav program Libertinskho filmovho klubu. Na zvr jet zmime antirasistick fotbalov turnaj, kter probhl 5. kvtna ve Vice u Jihlavy a byl spojen s bohatm hudebnm programem.

Aktivistick kemp
Ve dnech 15. a 25. ervna probhl na severozpad ech Aktivistick kemp uren pro skupiny a jednotlivce z prosted antikapitalistickho a environmentlnho hnut. Jeho clem bylo podle poadatel zlepen rovn stvajc aktivistick komunity a pozvednut sebevdom jednotlivc, kte ji tvo. Mylenka na uspodn Aktivistickho kempu vzela z prosted Asociace Alerta a jeho npln byly napklad praktick workshopy, pednky, diskuse i videoprojekce.

Hold atenttnkm
17. ervna, v pedveer 70. vro poslednho boje vsadk, kte spchali atentt na Reinharda Heydricha, se u chrmu sv. Cyrila a Metodje sela skupina antifaist a antifaistek, aby si pipomnli jeden z ojedinlch odvnch in, vykonanch proti faismu v dob protektortu. Ptomn zdraznili, e iny vsadk jsou pedevm symbolem odhodlanho odporu proti nenvistn ideologii a krypta mstem, pipomnajcm nejen samotn parautisty, ale i dal mn znm hrdiny a hrdinky z ad obyvatel, kte jim byli v jejich

AKTIVITY HNUT

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Demonstrace nespokojenosti
Sto tisc natvanch lid eklo v Praze Stop vld
Na demonstraci Stop vld, kterou svolala do Prahy stejnojmenn koalice odborovch svaz a nkolika obanskch iniciativ, dorazilo v sobotu 21. dubna do Prahy nejmn 100 000 lid. Bezesporu lo o nejvt veejn projev nespokojenosti za poslednch 20 let. astnili se ho tak anarchist.
Asi nem cenu se pli dopodrobna rozepisovat, jak byl prbh sobotn demonstrace, kdo se astnil, kdo vystoupil s jakm projevem a jak na to reagoval ten kter vldn initel. Tyto informace si mete dohledat jak ve zpravodajstv vtiny mdi, tak na strnkch podajcch organizac. Jen ve strunosti eknme, e cel akce zaala po dest hodin dopoledne postupnm schzenm se astnk nslednho pochodu v okol Domu odborovch svaz na ikov. Tady pro n bylo pipraveno oberstven a infostnky nkterch podajcch organizac a odbor. Ped dvanctou se zformovalo elo prvodu dle jednotlivch odborovch svaz tak, jak bylo dopedu naplnovno. V ele kreli lenov jednoho z nejsilnjch svaz KOVO. Pochod pak el pes magistrlu, ulic Politickch vz a Jindiskou na Vclavsk nmst, kde ji byla pipravena enick tribuna. Samotn pochod, kdy se nathl, byl takkajc nekonen. Demonstranti nakonec zaplnili vce ne polovinu Vclavskho nmst. Odhady potu zastnnch se pohybuj od 80 do 120 tisc. Akce byla jednoznanou demonstrac lidov nespokojenosti se souasnou vldou, jej prac a reformami, kter prosazuje. K protestu se aktivn pipojila tak eskoslovensk anarchistick federace, kter vydala na svm webu vzvu anarchistm a anarchistkm k asti. Ve vzv mimo jin stlo: K tomuto spolenmu protestu a kritice chceme ale tak pidat protest a kritiku, kter jdou o nco dl, a to ke koenm systmu, jemu je pednj krtkodob zisk zk skupiny elit ped dlouhodobmi vyhldkami cel spolenosti. Chceme mluvit o principech, na nich je postaven souasn kapitalistick systm; o principech, kter jsou v rozporu se skutenou demokraci. Chceme ukzat, e nae vize nekon vmnou jedn vldy za druhou, ale smuje mnohem dl; smuje k emancipaci lovka a spolenosti; smuje k uvdomn si a uchopen spolen sly. Ped samotnou akc se nkte z ns ve svch regionech astnili spolen s iniciativou ProAlt a odbory informanch akc v rmci protestnch dn. Na infostncch jsme vedle demonstrace Stop vld zvali i na prvomjov Akn dny. V sobotu se nakonec na demonstraci Stop vld selo nkolik destek anarchist, kte se bu pipojili k neformlnmu anarchistickmu bloku, nebo pochodovali v rmci blok jednotlivch odborovch svaz se svmi kolegy. Jet ped samotnm pochodem byla rozdistribuovna tiscovka kus novho sla zpravodaje Zdola, stovky vtisk erstv vydanho listu A-kontra a pekvapiv pomrn rychle zmizely tak nov i star vtisky anarchistick revue Existence. Nechyblo ani velk mnostv letk zvoucch na prvomjov Akn dny, letky skupin Anarchokomunistick alternativa i Kolektivn proti kapitlu. Spontnn anarchistick blok el vedle bloku iniciativy ProAlt a jeho elo tvoil transparent Mime na sprvn cle!, kter byl souasn pozvnkou na ji zmnnou demonstraci v rmci prvomjovch Aknch dn. Na ty zvaly tak samolepky, kter nkte astnci bloku po trase pochodu vylepovali. K vidn bylo i nkolik anarchistickch vlajek. Anarchist a anarchistky zapojen do bloku se prezentovali za podpory nkolika megafon skandovnm hesel Kapitalismus: pna a hnus, Politick strany, nepotejte s nmi!, Vlda proti lidem, lid proti vld, asov neomezenou generln stvku, Proti sttu, kapitlu. Za svobodu, samosprvu, Neutahuj opasek, zatni pst!, Kapitalismus nejde reformovat i Nae een: revoluce. Mylenky anarchismu zdaleka nejsou dnes obecn znm ani rozen a na demonstraci se to ukzalo ve chvlch, kdy se nkte astnci z ad odbor i nespokojench oban ocitli v blzkosti antiautoritskho bloku. Tito astnci se zdli bt nktermi anarchistickmi hesly pekvapeni. Zjevn se domnvaj (co jim nikdo neme mt za zl), e zastupitelsk demokracie je jedin mon spravedliv spoleensk systm, projevovali vak zjem o antiautoritsk tiskoviny a v konkrtnch ppadech vyjadovali anarchistickmu bloku sv sympatie. Nae ast na demonstraci tedy krom jinho pispla k en anarchistickch idej mezi lidmi, kte chpou nutnost zmny souasnho systmu, ale mon alternativy zatm aktivn nehledali. Reakce vldnch initel na demonstraci byla pedvdateln. Dobe to dokumentuje debata podan eskm rozhlasem, kter probhla krtce po demonstraci a j se astnil ministr financ Kalousek. Ten v reakci na stotiscov hnv obyejnch lid v ulicch Prahy samolib prohlsil, e kdyby to bylo jen na nm, reformy a krty by byly mnohem tvrd. Lid a si klidn demonstruj, na to maj ostatn prvo. S odbory bude vlda klidn diskutovat, i kdy nebude jejich pipomnky brt vbec v potaz. A sv msto opustit nehodl, dokud m jistotu parlamentn vtiny. Z tchto reakc jasn vyplv, e odborsk demonstrace jednou za as, a je sebevt, s vldou nehne a nen pro ni dvodem se takovho hlasu bt, jeliko ten vldu de facto nijak neohrouje. To je skutenost, na kterou poukazujeme ji dlouhodob. Doufejme, e ji vezme za svou co nejvce lid, pekro hranici sv pasivity a zanou pemlet nad innjmi formami protestu a odporu. Odporu, kter bude citeln a mocensk elity ho ji nebudou moci ignorovat. Odporu, kter zrove oteve dvee hledn a realizaci alternativ zdola. Skupina Kolektivn proti kapitlu k tomu ve svm letku, jeho na demonstraci rozdala pes pt tisc kus, napsala: N protivnk, stt a firmy, se s nmi nepou. Nam nejvtm neptelem je ale nae vlastn pasivita. Bavit se s kolegy, hledat pleitosti, jak se brnit zhorovn pracovnch podmnek a zavdn agenturn prce, hledat mosty, jak se nenechat zamstnavateli rozdlovat. Organizovat se, zajmat se o to, co se dje ve ,vedlejm podniku i kole to ve m smysl. ,Velk boj nevznikne nikdy sm od sebe. Nehzejme flintu do ita, nespolhejme na volby, manifestace ani odbory. A nebojme se toho, e to vld i firmm meme bojem, kter budeme organizovat my sami, vrtit! Na zvr zmime skutenost, e se demonstrace astnil tak Roman Smetana, kter sympatizuje s antiautoritskmi mylenkami (viz rozhovor v minul Existenci), co nevh projevit tak v praxi. Vyslouil si za to dokonce pobyt ve vzen. A prv tento den si symbolicky zvolil, aby se vzdal coby celosttn hledan osoba policii. Nkte z demonstrant, ani by vdli o jeho ptomnosti, vyuili akce k pipomenut jeho kauzy a vyjden solidarity. -jk-

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

AKTIVITY HNUT

Antisystema ivot na dluh


Street party v ulicch Plzn
V sobotu 12. kvtna probhla v Plzni street party nazvan Antisystema. lo ji o druhou akci uspodanou v zpadoesk metropoli pod touto hlavikou. Ta prvn se konala s podtitulem Pochod nespokojenosti 22. jna 2011, druh zas nesla podtitul ivot na dluh a navtvilo j asi 200 lid.
Oficiln zatek cel akce byl stanoven na poledne, ale ji ped dvanctou bylo v okol slyet dunn jednoho ze soundsystm a pod mostem Generla Pattona se pohybovaly destky lid. Obrovsk ipka vytvoen z transparent a dobe viditeln prv z mostu nenechvala nikoho na pochybch, kde se nachz msto konn. Na transparentech stla hesla: Nae dluhy, jejich zisky, Systm proti lidem, lid proti systmu, Jen jin svt je mon, Politici, banki, thnte! Soundsystmy pomalu chystaly vzdobu svch voz. Opodl si zas kapely pipravovaly svou aparaturu. Dti se mohly vydit v dtskm koutku pi recyklaci rznch vc. Pipravena byla vstava fotografi z animace, kter popisuje dlouh a sloit vvoj planety Zem a jej nsledn nien rukou lovka. K dispozici byl informan-petin stnek podporujc kampa za bojkot fotbalovho mistrovstv Euro 2012 na Ukrajin kvli hromadnmu vyvraovn toulavch zvat v tto zemi. Anarchistick publikace nabzel stnek eskoslovensk anarchistick federace. Pipravena byla trika, mikiny a samolepky propagujc hnut Anonymous. A nechybl tu ani stnek plzeskho kolektivu Food not Bombs, kter nabzel gul pro milovnky opravdu ostrch jdel a rzn sladkosti z domc DIY produkce ve za benefin pspvek. V jednu hodinu utichla hudba a mikrofonu se chopil jeden z poadatel, aby pivtal ptomn a sdlil nkolik vc organizanho charakteru. Pot pilo na adu nkolik bsn od dvou mstnch tvrc a nsledovaly ti proslovy. Prvn se nesl, jak bylo dopedu avizovno, v anarchoprimitivistickm duchu. Zaal environmentalistickm poselstvm a oznail za nadji lidi, kte odmtaj konzumn mentalitu a kapitalismus. Kritika podle enka ale mus jt dl, a to a ke kritice samotn civilizace. Chyba podle nj nen jen v kapitalismu, ale v kadm, kdo se v rmci civilizace podl na degradaci prody a sebe samho, eho dsledkem je domestikace naich du. Na zvr bylo jako een navreno oputn civilizace a nvrat k prod se vm vudy. Po tomto kontroverznm projevu vystoupil zstupce Asociace Alerta, kter se ve svm proslovu vrtil k tmatu cel akce ivotu na dluh. Poloil otzku, pro vlastn dluhy vznikaj, a uvedl ti mon odpovdi. Pedn zmnil, e kapitalismus, v nm jsme nuceni t, je systm zaloen ji ze sv podstaty na nerovnosti. Mnoz se tak ocitaj v natolik tiv situaci, e jsou nuceni se zadluit. Dal pinou dluh je koloto konzumentstv, kdy se kapitalistick systm sna kvli zisku vnutit lidem co nejvt mnostv zbo. Vedle zisk navc konzum pomh utiovat natvanost a nespokojenost. No a ty posledn dluhy, i kdy je nedlme my, prv my musme splcet. Jsou to dluhy, kter vytvej banky a politici. Druhotn se nm pak sna vnutit rzn poplatky, jako je koln, poplatky ve zdravotnictv apod. Jedin, co ns me posunout dl, je radikln sociln zmna. Bt radikln znamen bt dsledn a nespokojit se s nicneecmi reformami a kompromisy. Chceme-li doshnout naeho cle svobodn a samosprvn spolenosti, je teba tak mluvit o innch prostedcch. V boji proti sttu a kapitalismu je nejdleitj napadat jednotliv instituce a zrove samotn kapitalistick vrobn proces stvkami, sabotemi apod. Abychom se hnuli dl, musme pekraovat mantinely. Tet proslov byl spe jakmsi zamylenm, kter zanalo konstatovnm, kolik procent lid v esk republice nen schopno splcet dluhy a kolik lid je jen v samotn Plzni ohroeno ztrtou domova. Jedin, kdo na tom bohatnou, jsou banky a exekutoi. Stvajc systm je na hovno. Odcizen it v odcizenm svt. Jednoho dne se ale systm sesype a a ztratme ve, pochopme, co je ve skutenosti dleit ptel, komunita, ist vzduch, zachoval proda Po proslovech pokraovala jet recitace nkolika bsn a na improvizovanm pdiu bl k ece zaaly postupn hrt avizovan kapely: Dti chaosu a Biolit. Ble k Lochotnsk ulici svou produkci zas rozbalilo pt soundsystm. Lid se bavili podle svho pipravovali karnevalov masky a pevleky, kreslili pikety, tanili u soundsystm, vnovali se dtem, diskutovali, poslouchali kapely, popjeli Kolemjdouc se pichzeli podvat, co se to tu vlastn dje. Ped tvrtou bylo ve pipraveno, aby se mohlo vyrazit do ulic. Byla to tak chvle, kterou si policie vybrala pro sv nezbytn obstrukce, a to zejmna kvli prav voz soundsystm, kter nechtla pustit na

silnici. Po dlouhm vyjednvn se nakonec vylo se skoro hodinovm zpodnm. elo prvodu tvoil transparent Nae dluhy, jejich zisky, za nm lo nkolik destek lid, kter nsledovalo pt soundsystm, za nimi se bavili dal astnci akce. Lid nesli cedule s npisy Stop vld, rok = lichva, Kdo, kdy ne my?, Televize = propaganda Na soundsystmech visela hesla jako Peace is dead, Kapitalismus: spch nkolika je dldn bdou milion. Prvod proel kolem hlavn poty, obchodnho centra Plaza a k autobusovmu ndra a odtud Husovou zpt smrem do centra. U esk nrodn banky se mla konat zastvka, kde mly zaznt dal projevy a odehrt se men divadeln scnka. To vak policie neumonila. Pokraovalo se tedy k divadlu a po Klatovsk k Prci. Na plnm chvostu prvodu, kde tanilo nkolik lid za poslednm soundsystmem, sebrala mezitm policie dv dvky. Kdy se tato informace dostala do ela prvodu, zastavilo se na frekventovan kiovatce u Prce s tm, e se astnci nehnou, dokud zadren nebudou proputny. Nsledovalo dlouh vyjednvn s polici. Ta se pipravovala na ppadn zsah, take bhem chvle poet policist pekonal poet astnk akce, to ve za podpory policejnho vrtulnku a sledovacho vozu Velkho bratra. Blokda hlavn plzesk dopravn tepny trvala asi pl hodiny. Mezitm zaznly dal dva proslovy. Prvn se zamil na kritiku pracovnch agentur zejmna z pohledu vykoisovn zamstnanc a sniovn monosti innch stvek na pracovitch. Druh se vnoval otzce osobnho zadluovn, k nmu dochz nejen kvli nepotebnm vcem, ale i kvli samotnmu peit. Rodiny s dtmi nevyjdou jen z pjmu rodi, jak tomu bylo dve, je poteba pspvk od prarodi a nen daleko doba, kdy budou muset jt pracovat i samotn dti. Dle prvod pokraoval za skandovn antikapitalistickch hesel v ele po Americk td a po nbe, a doel na parkovit u truncovch sad. Tady ekal u jeden soundsystm a postupn jich tu zaparkovalo dalch pt, kter se astnily prvodu. Zahrly tu tak dal kapely Le Bain De Maid, Drom a Hippy Hou. Na zvrenou st, po skonen fotbalovho zpasu Liberec Plze, na Antisystemu dorazilo jet nkolik destek lid, kte nebyli v prvodu. Pilo i nkolik bezdomovc a nechybli ani Romov. Antisystema byla nahlen do deseti veer, na co dohlela policie agiln u s plhodinovm pedstihem. Akce byla zakonena klidem prostranstv a odvozem tdnho odpadu. Pot nsledovala afterparty ve dvou plzeskch klubech. Druh Antisystema splnila sv oekvn pinesla do ulic msta zbavu, na n se me aktivn podlet kad, kdo m zjem. Zrove spojila tuto zbavu s poselstvm, kter je nadmru aktuln, a mla jasn antikapitalistick rozmr. Prohloubila kontakty jak na subkulturn scn, tak mezi mstnmi aktivisty. Pro nkoho byl poet astnk vzhledem k tomu, e lo pedevm o lokln akci, uspokojiv, jin oekvali vt ast. Ta vak byla ovlivnna dvma faktory. Zaprv cel tden padala varovn o silnm poklesu teplot a detivm poas a je jasn, e mnohm se s takovou prognzou do ulic nebo na vlet nechtlo. Nic tak dramatickho se ale nakonec nekonalo, teplota byla snesiteln a bhem cel akce ani nekplo. Druhm faktorem, kter ovlivnil ast, byl bezesporu dleit ligov zpas mezi Libercem a Plzn, kter sledovali i ti, kte jinak na fotbal nekoukaj. Nkte astnci se proto zdreli jen do zatku zpasu, nebo naopak dorazili a po nm. Samotnho pochodu se tedy astnila jen zhruba stovka lid. -oh-

AKTIVITY HNUT

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

ProtestFest 2012
Akn dny s podtitulem Nedlume vm nic!
V tdnu od 21. do 26. kvtna probhl v Brn ji devt ronk ProtestFestu - festivalu alternativn kultury a aktivismu - kter ml letos motto: Nedlume vm nic! To mlo dt jasn na srozumnou, e finann krize rozhodn nen nae.
Program festivalu byl rozdlen do nkolika dn a jak je u zvykem, vyvrcholil velkou streetparty v ulicch msta. Prvn dva dny patily akcm od spznnch kolektiv. V pondl 21. 5. probhlo promtn filmu o environmentln pm akci Just Do It, kter bylo doplnno pednkou na stejn tma od lena kolektivu GreenAction. V ter uspodal Kulturn kolektiv ve spoluprci s mstn skupinou Food not Bombs akci Daruj ivot mrtvmu domu, kterou chtli poukzat na problematiku przdnch a nevyuvanch dom v kontrastu s pemrou bezdomovectv. Akce spovala v symbolickm obsazen veejnho prostoru, oberstven, hrch a promtnut novho eskho filmu Obsa a ij, kter se dotk tematiky squattingu. V rmci akce mli zastnn monost projt st Brna a na vyznaen trase si prohldnout oputn domy a dozvdt se nco o jejich historii a souasnm stavu. Steda 23. 5. byla dnem oficilnho zahjen ProtestFestu. Odpoledne byla na Mendlov nmst k vidn alegorick performance a pro zjemce graffiti jam, veer probhl v docela rodinn atmosfe klubu Favl koncert hiphopovch a punkrockovch kapel. Na tvrtenm programu byl veer nazvan Co je vlastn v krizi a kdo komu co dlu? v kavrn Trojka. Zahjilo jej promtn eskho dokumentu Zvod ke dnu, po kterm nsledovala moderovan diskuse s O. Csaem, J. Patokou a O. Slalkem o krizi legitimity a roli obansk spolenosti. Akoliv se pednka msty dost vzdalovala pvodn zamlenm tmatm, zaznlo v n mnoho zajmavch posteh a rozhodn zanechala v nvtvncch dostatek podnt pro dal pemlen a diskuse. V pten podveer se v klubu Vegalite konal workshop na vrobu transparent (a jin vzdoby) na dal den a zejmna brnnsk premira filmu 161>88. Pro nedokav se na Favlu konala i warm-up party v podn speciln edice klubov noci Rootime. V sobotu odpoledne pila na adu tradin a oblben poulin slavnost. Po pl druh se na Moravskm nmst zaali schzet lid a pipravovat se k prvodu. as do zatku krtila vystoupen hiphopovch uskupen 4021 a Fakn. Ve ti hodiny se dal prvod do pohybu a vyrazil smrem k nmst Svobody, odkud pokraoval dle pes hlavn ndra po obchvatu a do pisreckho parku u Anthroposu. Pmo v prvodu odehrli koncert krom zmnnch 4021 i chorvatt Dubble a francouzsk Midilink, bylo k vidn mnoho sympatickch transparent a vlajek, energii mu dodvaly taky men skupinky samba band. I kdy se poet astnk podle nkterch odhad vyplhal a na 3000, policie natst nemla krom bnho monitorovn potebu (nebo odvahu?) pedvdt podobn tragikomick manvry a excesy jako pr tdn pedtm na plzesk streetparty Antisystema. V parku byly pro astnky a astnice streetfestu pipraveny krom dvou soundsystm a HC/punkov stage, veganskho oberstven i dtskho koutku i stnky rznch sociln, politicky i ekologicky angaovanch organizac a kolektiv, napklad NESEhnut, Greenpeace, Spolenosti pro fairtrade a podobn. eskoslovensk anarchistick federace (SAF), Antifaistick akce a Kulturn kolektiv letos spojily sly a krom obligtn distribuce anarchistickch a antifaistickch tiskovin a doplk zrealizovaly i streetart workshop na vrobu ablon s monost vyzkouen na graffiti zdi, alegorickou stelnici Mite na sprvn cle / Trefte si svho a jin netradin hry, i vstavu dosavadnch vtisk poulinch novin A3. spnou novinkou letonho streetfestu byl pednkov stan, ve kterm nejdve po nkolika krtkch dokumentrnch filmech vystoupil zstupce brnnskho infoshopu Pelech s prezentac o potaov bezpenosti, nsleTmatem letonho ProtestFestu je ekonomick krize v cel sv i. Od vyuvn krize k legitimizaci reforem, kter dle prohlubuj sociln nerovnosti, pes opomjen zodpovdnosti tch, kte souasnou krizi zpsobili, a k ochot ns vech akceptovat tento stav jako jedin mon. Heslo letonho ProtestFestu Nedlume vm nic! je odpovd na asto zmiovan tma zadluenosti, stejn se vak chceme tak vymezit proti snahm zit projevy obansk spolenosti na volebn akt. Chceme poukzat na to, e je normln, kdy nm nkdo k, e dlume, zeptat se: Za co? e kdy nesouhlasme s tm, jak situaci popisuj, je normln to ct nahlas. Nam clem je pipomenout lidem, e je legitimn otevrat veejnou diskusi (nejen) o tom, kdo je zodpovdn za krizi, otevrat politick i ekonomick otzky. Zkrtka, e je legitimn protestovat. Z tiskov zprvy k ProtestFestu dovaly pednky a diskuse zstupc vchodoesk skupiny SAF a rozpadlho brnnskho seskupen Za svobodn vysok koly o studentskm Tdnu neklidu z letonho nora a zkuenostech z organizovn se a psoben v tchto protestech. Pot mly vechny pozvan skupiny a organizace v krtkm bloku prostor pro sebeprezentaci. Krom SAF, kter v krtkosti pedstavila svou letitou historii, aktivity a cle, tuto monost vyuily (sten kvli nedokonal komunikaci ze strany poadatel, sten asi i kvli neochot a/nebo neschopnosti) jenom NESEhnut a brnnsk skupina Food not Bombs. Pednkov odpoledne uzavela pednka s diskus od Ex-Milada kolektivu, nazvan Analza kolektivn dynamiky, kter se vnovala perspektivm squatterskho hnut (nejenom) v esku a taky organizovn se v anarchistickch a autonomnch kolektivech a chybm, kterch se tyto kolektivy u ns neustle dopout. Nsledovalo u jenom promtn novho dokumentu Raid on Reykjavik o nejvt saboti v zjmu ochrany zvat a afterparty s projekcemi, kter se spolu s ostatnmi soundsystmy prothla a do nedlnch rannch hodin. Celkov se mohl leton ProtestFest jevit jako poklidnj - napklad bhem sobotn noci nebyly letos poprv zaznamenny stnosti na hluk z okolnch dom a zahrad - co me na prvn pohled psobit jako ztrta subverzivnho potencilu, ale taky dvat lep monosti soustedit se na mylenky, kter chtl festival vynst do poped (napklad msto een zbytench repres i pokut). ProtestFestu rozhodn pat respekt za to, e u devt let bez vtch rm udruje svou mylenku - propojovat aktivismus a alternativn kulturu, a zejmna navracet ivot veejnmu prostoru a vytvet v nm prostor pro diskusi. Vdy je ale co zlepovat, eho je si vdom i kolektiv poadatel, a tak bude rozhodn zajmav sledovat, kam se tento festival posune do ptch let, ppadn jakou nabere formu (nezapomnejme, e ProtestFest v roce 2003 vznikl zejmna jako reakce na vyplost konceptu klasick streetparty v naich podmnkch) SAF - Jin Morava

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

TMA

Tma Existence:

...

RITA OLIDA S R AX I V P
lika rovinch: zajitn pomoci prvn a finann, psychick podpory a informovn o ppadu. Vbec cel projekt ABC je jednm z pklad solidarity v praxi, projevem vzjemnosti a podpory (nejen) uvnit anarchistickho hnut. (Pklad: Benefin koncerty a sbrka ABC-SAF na aktivisty za prva zvat sthan ve Velk Britnii.) Dal monost jak finann podpoit subjekt v nouzi je nkup produkt a slueb, kter ppadn nabz. Tady me jt pedevm o podporu drustev v chudch oblastech, kter el siln a nerovn konkurenci nadnrodnch korporac i tlakm ze strany jednotlivch vld. (Pklad: Dovoz a prodej kvy od jihomexickch zapatistickch povstalc v reii hamburskho drustva Caf Libertad.)

Solidarita je jednm z nejdleitjch pojm v anarchistick teorii a praxi. V tomto sle Existence se j chceme vnovat pedevm z jejho praktickho hlediska a ukzat si rozmanitost podob, jakch me nabvat.
V anarchistick teorii je vzjemn solidarita jednou z podmnek fungovn svobodn spolenosti a vbec svobodnch vztah mezi vzjemn si rovnmi jedinci. Solidarita v rovin anarchistick praxe nen pouhm clem naeho snaen, ale tak prostedkem - d se bez pehnn ci: na nejmocnj zbran. Solidarita je projevem sounleitosti a nejdleitjm prvkem pi budovn vdom kolektivn moci a hnut odporu na vech monch rovnch.

Solidarita nen charita


Solidarita tak, jak ji chpou anarchist a anarchistky, neme bt ztotoovna s charitou. I kdy jsou oba pojmy asto zamovny, vychz z rozdlnch pstup a jsou stavny na odlinch principech. Charitu lze chpat jako nerovn vztah nadazenosti a podzenosti. Kde subjekt nabz njakou milost pasivnmu objektu, s nm me (ale i nemus) bt v souvislosti s tm njakm zpsobem manipulovno. Za charitou mnohdy nemus vbec stt nezitn mysly. Me jt o reklamu, zskn politickho, ekonomickho i nboenskho vlivu a moci. Me jt tak o nboensk imperativ i litbu vlastnmu svdom, co jsou motivace, kter nemaj se vzjemnost mnoho spolenho. Oproti tomu solidarita je vztahem rovnoprvnch subjekt, z eho se jeden momentln nachz v njakm stavu nouze. Jde o ist nezitn princip, pi jeho naplovn je zcela respektovna autonomie subjektu v nouzi. To znamen, e se nenachz v pasivn pozici pijmn milosti, ale je aktivnm aktrem svho boje i een svch problm.

Pomoc potebnm
Na hranici mezi solidaritou a charitou balancuj projekty na pomoc potebnm, pedevm bezdomovcm. U ns jsou takovm projektem napklad kolektivy Food not Bombs (FNB), kter v rznch intervalech va a vydvaj jdlo tm nejchudm. Na rozdl od klasick charity jsou ale aktivist FNB zpravidla sami chud a k tm, jim poskytuj jdlo, pop. oacen, nepistupuj jako ke klientm a nic od nich nevyaduj. (Pklad: Aktivity Food not Bombs Praha - viz lnek Nejsem profesionl.)

Mstn solidrn st
Jako velmi inn metoda boje v drobnjch konfliktech se zamstnavateli i pronajmateli se ukazuj bt lokln solidrn st. Takov st pomhaj lidem, kte se ocitli sami tv v tv njakmu druhu nespravedlnosti. Podmnkou vak je, aby lo o skutenou solidaritu, nikoli vztah klient - profesionl, aby se subjekt v nouzi ve svm ppad sm aktivn angaoval a pokud mono do budoucna participoval na akcch st jako jej soust. (Pklad: Seattle Solidarity Network - viz stejnojmenn lnek.) Dal podoba loklnch st solidarity se v nkterch mstech a tvrtch vyvinula z velkch shromdn, kter se konala v rmci panlskho Hnut 15. kvtna (inspirace se penesla i do ecka, viz lnek Nadje pichz zdola) i hnut Occupy, kter se rozilo zejmna ve Spojench sttech. Men shromdn v jednotlivch tvrtch zaala organizovat pomoc tm nejchudm ze svho okol, vzdlvac programy, lidov jdelny, rozdvn atstva atd. (Pklad: Akn st v Barcelon, schopn reagovat ve velmi krtk dob na probhajc exekuci i ztah na imigranty shromdnm nkolika destek a stovek lid.)

Symbolick solidarita
Asi nejjednodum a nejastjm projevem solidarity je takov, kterou bychom mohli oznait jako symbolickou. Zpravidla jde o verbln vyjden asti. Tento druh solidarity se v rmci anarchistickho hnut projevuje pedevm v informan rovin. Jde o en informac ohledn konkrtnch problm a boj. To, e se o subjektu v nouzi a jeho ppadu dozv co nejir okruh lid, m nkolik vznam: 1) subjekt v nouzi (pop. i ten, kdo je pinou jeho nouze) v, e ppad neme bt tak lehce skryt ped oima zbytku svta, 2) roziuje se prostor pro dal formy vyjden solidarity, 3) lid maj monost, dovdt se, co se dje na jinch mstech a nachzet inspiraci pro sv boje a een svch vlastnch problm. Tato forma solidarity probh pedevm prostednictvm web, socilnch st a anarchistickch tiskovin. (Pklad: Zprostedkovn informac a prohlen solidarity se stvkujcmi hornky ve panlsku na webu csaf.cz.) Informace a prohlen solidarity se ale mohou dostat mezi lidi i dalmi zpsoby, napklad rozdvnm letk, plaktovnm, graffiti apod. (Pklad: Plakty vyjadujc podporu SAF stvce v doprav.) Dalm symbolickm projevem solidarity jsou solidrn demonstrace a pikety, pi nich je aktivn vyjadovna podpora subjektu v nouzi. Takov akce maj potencil rozit informace o kauze do mdi a mezi kolemjdouc a ppadn vytvet tlak na pslun instituce. (Pklad: Piket ped nmeckou ambasdou na podporu berlnskch squatter.)

Internacionln solidarita
Jeliko jsou jednotliv boje vedeny asto i proti nadnrodnm korporacm, je poteba, aby se i tyto boje staly nadnrodnmi. Mezinrodn kampan, zpravidla provzen zaslnm protestnch e-mail, fax a dopis a organizovnm piket a demonstrac ped pobokami dan korporace v rznch stech svta, u nejednou vedly k spchu, kter by se nedostavil, kdyby byl konflikt omezen pouze na msto svho vzniku. (Pklad: Podpora len panlskch odbor CNT proti firmm ABB a Adecco, do n se zapojila tak skupina SAF-Sted.) Internacionln solidarita me mt i podobu angaovn se pmo na mst konfliktu. Takto napklad jezd aktivist a aktivistky do jihomexickho Chiapasu, kde pracuj jako pozorovatel. Jejich innost a pnos pak spovaj zejmna v tom, e jezd se leny zapatistickch komunit a jejich ptomnost coby oban ze zpadu sniuje riziko zlovle ze strany armdy. (Dal pklad: viz lnek International Solidarity Movement o podpoe nensilnho odporu Palestinc a Palestinek vi okupaci.)

Benefin akce
Zpsobem, jak informovat a zrove finann podpoit subjekt v nouzi, jsou benefin akce, kter mohou nabvat rznch podob - sbrek, prodeje benefinch materil, tombol, aukc, ale pedevm pak u ns zejmna benefinch koncert. (Pklad: Organizace koncertnho turn kvli zskn prostedk pro sthan rusk antifaisty.) Nemal st benefinch akc je v rmci anarchistickho hnut smrovna na podporu tzv. Anarchistickho ernho ke (ABC), kter se vnuje aktivn pomoci sthanm aktivistm a aktivistkch, a to v nko-

Solidarita je nae zbra


Bezesporu nejde o pln vet toho, jak se me projevovat princip solidarity v praxi. Je nutn mt stle na vdom, co pro ns tento princip znamen ve vztahu k naim clm a jako prostedek k jejich dosaen. A je tak zapoteb stle hledt na to, kde kon hranice solidarity a zanaj projevy nerovnocenn charity a paternalismu. -jk-

TMA

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Pro je solidarita pro anarchisty tak dleit?


Solidarita i vzjemn pomoc je klovm pilem anarchismu. Je spojnic mezi jednotlivcem a spolenost, prostedkem, dky nmu mohou jednotlivci pracovat dohromady, aby uspokojili sv spolen zjmy v prosted, kter podporuj a iv idely svobody a rovnosti. Pro anarchisty je vzjemn pomoc zkladnm rysem lidskho ivota, je to zdroj sly i spokojenosti a zkladn pedpoklad plnohodnotn lidsk existence.
Znm psycholog, humanistick filozof a sociolog Erich Fromm zdrazuje, e lidsk touha po spojenectv s ostatnmi je zakoenna ve specifickch podmnkch existence, charakterizuje lidsk druh a je jednou z nejsilnjch motivac lidskho chovn.1) Anarchist proto pokldaj touhu po utven svazk s dalmi lidmi za pirozenou potebu. Tyto svazky i spolky mus bt v zjmu uspokojen tueb zastnnch zaloeny na rovnosti a individualit tzn. mus bt organizovny anarchistickm zpsobem, tedy bez hierarchie, dobrovoln a decentralizovan. Solidarita spoluprce mezi jednotlivci je nezbytn pro ivot a popen individulnch svobod je na hony vzdlen. Errico Malatesta podotk, e je jedinm prostedm, kde lovk me vyjdit svou osobnost, doshnout optimlnho rozvoje a ut maximln monho blaha. Toto sdruovn jednotlivc kvli dosaen blahobytu vech a kvli dosaen blahobytu kadho vede ke svobod kadho, je nen limitovna, ale obohacena svobodou ostatnch.2) Jinmi slovy: solidarita a spoluprce znamenaj jednat s ostatnmi jako se sebou rovnmi, odmtnout nakldat s ostatnmi jako s prostedky k dosaen svho cle a utvet vztahy, kter podporuj svobodu vech namsto toho, aby menina dominovala vtin. Emma Goldman k tmatu dodv: Jak asn vsledky tto jedinen sly lidsk individuality byly dosaeny, kdy dolo k jejmu utvrzen spoluprac s ostatnmi jednotlivci Spoluprce v opozici k bratrovraednmu sporu a boji umonila peit a evoluci druh Pouze vzjemn pomoc a dobrovoln spoluprce mou vytvoit zklad pro svobodn individuln i spolen ivot.3) Solidarita znamen sdruovn na zklad rovnosti za elem naplnn naich spolench zjm a poteb. Formy sdruen bez solidarity (tzn. zaloen na nerovnosti) polapvaj individualitu zastnnch. Nmeck spisovatel B. Traven (alias Ret Marut) poukazuje na fakt, e svoboda potebuje solidaritu, uznn spolench zjm: Nejvzneenj, ryz a opravdov lidsk lska je lska k sob sammu. Chci bt svobodn! Peji si bt astn! Chci si uvdomovat vechny krsy svta. Ale m svoboda je jist, pouze pokud jsou vichni ostatn lid kolem m svobodn. Mu bt astn pouze tehdy, kdy jsou astn vichni okolo m. Mu se radovat, jenom kdy se vichni, kter potkvm, dvaj na svt radostnm pohledem. Svho naplnn si mohu uvat plnmi douky, jen kdy mm jistotu, e ostatn mon, a tak jednou provdy nahradit vd role. Spojenectv znsob prostedky jednotlivce a zabezpe jeho napaden vlastnictv.7) Solidrnm jednnm meme tak nahradit stvajc systm tm, co by vce splovalo nae pn: Ve spojenectv je sla.8) Solidarita je tak prostedek, pomoc nho meme doshnout a zajistit vlastn svobodu. Dohodli jsme se na spolen prci, tud nemusme pracovat pro nkoho. Akceptovnm sdlen jeden s druhm zvyujeme nae monosti, a tak meme ut vce, ne mn. Vzjemn pomoc je v mm vlastnm zjmu vidm tedy, e v mm vlastnm zjmu je doshnout dohody s ostatnmi, zaloen na vzjemnm respektu a sociln rovnosti; protoe pokud mm nad nkm nadvldu, znamen to, e zde existuj podmnky, kter umouj dominanci, a se v pravdpodobnost bude mt nkdo nadvldu nade mnou. Max Stirner vidl solidaritu jako prostedek, pomoc nho zajiujeme a brnme nai svobodu ped tmi, co jsou u moci a chtj nm vldnout: Myslte si, e nemete nic zmnit? pt se. Jste nuceni umonit nkomu, aby vm dlal, co se mu zlb? Brate se a nikdo se vs nedotkne. Pokud za vmi stoj miliony lid, podporuj vs, potom jste sla hodn respektu a bez problm zvtzte.9) Solidarita je pro anarchisty dleit z tohoto dvodu: je prostedkem k zajitn a ubrnn svobody ped moc. Solidarita je sla a produkt povahy lovka jako sociln bytosti. Nemla by bt zamovna s jakmkoliv druhem uniformity, kter pedpokld pasivn nsledovn vdce. V zjmu efektivity mus bt solidarita tvoena svobodnmi lidmi, spolupracujcmi spolen jako rovn s rovnm. Nae pirozen touha po spojenectv a vzjemn pomoci bv zneuvna tak rznmi druhy nacionalismu. V takovch ppadech se z n stv pouh vyprzdnn pojem, nebo jde o solidaritu zkorumpovanou hierarchickou spolenost, v n jsou lid pokornm nstrojem moci. Zdroje:
1) Erich Fromm, To Have Or To Be? (London: Abacus, 1993), str. 107. 2) Errico Malatesta, Anarchy (London: Freedom Press, 2001), str. 29. 3) Emma Goldman, Red Emma Speaks (London: Wildwood House,1979), str. 118. 4) Karl S. Guthke, B. Traven: The life behind the legends (New York: Lawrence Hill Books, 1991), str. 133. 5) Alfie Kohn, No Contest: The Case Against Competition (New York: Houghton Mufflin Co., 1992), str. 7. 6) Errico Malatesta, Anarchy (London: Freedom Press, 2001), str. 33. 7)Max Stirner, The Ego and Its Own (London: Rebel Press, 1993), str. 258. 8) Alexander Berkman, What is Anarchism? (Edinburgh/London/Oakland: AK Press, 2003), str. 74. 9) Max Stirner, The Ego and Its Own (London: Rebel Press, 1993), str. 197. Z An Anarchist FAQ, kapitola A.2.6 Why is solidarity important to anarchists? (dostupn na infoshop.org/page/AnarchistFAQSectionA2#seca26) peloil Tonda Kov.

hou uvat svho naplnn stejn jako j. A z tchto dvod je otzkou m vlastn spokojenosti, pouze mho j, zda se boum proti kadmu nebezpe, ohroujcmu mou svobodu a tst4) Vyjadovnm solidarity se hlsme ke sloganu Prmyslovch dlnk svta (Industrial Workers of the World), e zrann jednoho je zrannm vech. Solidarita je proto prostedkem k ochran individuality a svobody, tedy vrazem vlastnho zjmu. Jak popisuje americk vdec Alfie Kohn: Kdy pemlme o spoluprci mvme sklony ztotoovat jej koncepci s vgnm idealismem Me to bt dsledek zmny spoluprce s altruismem Strukturln spoluprce se brn obvykl dichotomii mezi egoismem a altruismem. Nastavuje vci tak, e pomhnm tob ve stejnou chvli pomhm sm sob. I kdy mohl bt mj motiv z potku sobeck, nae osudy jsou nyn spojeny. Plaveme a topme se spolen. Spoluprce je chytrou a vysoce spnou strategi pragmatickou volbou, kter odvd kus prce v zamstnn i ve kole jet efektivnji ne konkurence Existuje tak mnoho dkaz, e spoluprce vce napomh psychickmu zdrav a vzjemn nklonnosti.5) Uvnit hierarchick spolenosti nen solidarita dleit pouze kvli satisfakci, kterou nm dv, ale tak protoe je nezbytn k odporu vi tm u moci. Zde jsou relevantn Malatestova slova: Utlaovan masy, je se nikdy zcela nesmily s tlakem a bdou a kter zn po spravedlnosti, svobod a blahobytu, zanaj rozumt tomu, e nebudou schopny doshnout emancipace bez spojenectv a solidarity se vemi utlaovanmi, s vykoisovanmi celho svta.6) Tm, e stojme jeden za druhm, meme znsobit nai slu a doshnout toho, co chceme. Organizovnm se do skupin meme zat spravovat vlastn kolektivn zleitosti spole-

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

TMA

Seattle Solidarity Network


Lokln s solidarity v praxi
O projektu Seattle Solidarity Network (zkrcen SeaSol) jsme na strnkch Existence informovali ji dvakrt. Nejprve jsme v sle 1/2011 petiskli informaci o Gladys, kter ve spoluprci se SeaSol vyhrla svj spor se spolenost HRG pronajmajc byty. V sle 2/2011 jsme pak pinesli peklad rozhovoru s Mattem, lenem SeaSol, kter objasuje historii, postupy, spchy, ale i kritiku tto organizace. Zkladem prce SeaSolu je pm akce, pomoc n lid s problmy na pracoviti nebo v bydliti bojuj s podporou ostatnch aktivist SeaSol za sv poadavky.
Ve zmnnm rozhovoru Matt pedstavuje SeaSol, kter vznikla v roce 2007, jako malou skupinu pracujcch a njemnk, kte si pomhaj. Sousteujeme se na vybojovn malch spor se fy a pronajmateli byt ve vcech, jako jsou nevyplacen mzdy a nevrcen zlohy za bydlen. Organizujeme kolektivn akce ve form piket a demonstrac. V jedn z odpovd pak popisuje obecn postup: Kad boj zan ,doruenm dosti. V poetn skupin se objevme ped kancel nebo provozovnou fa nebo pronajmatele byt. lovk, kterho se problm bezprostedn tk, ped dopis s poadavky, kde se uvd, co m f udlat do uritho termnu (jeden nebo dva tdny). Jde v zsad o projev sly - pracujcho nebo njemnka podporuje velk skupina lid - a varovn. f nebo pronajmatel m na vbr: bu se hned podd, nebo bude mt pozdji problmy. Pokud mme tst, vzd se ped vyprenm termnu. Pokud ne, stupujeme kampa. Zanme v relativn malch potech, pak zvyujeme tlak - pidvme dal typy akc, jednme astji a ve vtm potu. Na hlavn oporou je piket zhruba tuctu lid ped mstem, kde podnik n neptel. Pokud jde o restauraci nebo njakou prodejnu, mnohdy je tato forma ekonomickou katastrofou, protoe bhem na ptomnosti klesnou trby o polovinu nebo i vce. Dal zpsob je plaktov kampa s clem odlkat potenciln njemnky, fa veejn ztrapnit rozdvnm letk ped kostelem, kam chod, nebo mezi jeho sousedy, kontaktovat dodavatele nebo obchodn partnery, telefonick a internetov akce a dal vci, kter ns napadnou. Klademe draz na kreativitu. Vedle vlastnch kampan se SeaSol vnuje solidrn podpoe odborskch protest a stvek v Seattlu a podpoe vzniku st solidarity po celm svt. Matt pijm vtku, e tyto mal akce nejsou modelem pro prosazen sociln zmny, a dodv: J se na tyto mal boje dvm jako na prostor, kde si meme vyzkouet organizovn se ve sfe tdnho boje, odkud se meme odpchnout k vtm, kolektivnjm a dlouhodobjm projektm. Nae boje nejsou modelem na prosazen sociln zmny jako takov, ale obsahuj klovou psadu potebnou pro sociln zmnu ve velkm - pmou akci lid, kte sami el problmm. O fungovn SeaSol budou vak asi nejlpe vypovdat pmo jej akce. Piblme vm tedy nkter z tch loskch a letonch, tak jak jsou uvedeny spolu s dalmi na webov strnce skupiny seasol.net.

Vtzstv nad bankou


Neftal si v poboce Chase Bank vymoval 3000 americkch dolar na kanadsk. Prokzal se platnm doasnm prkazem spolen s fotoidentifikan kartou, j vyprela platnost. Pokladnkovi dokumenty k uskutenn transakce postaovaly. Kdy bylo ve hotovo a Neftal si el vyzvednout penze, zstupkyn manaera ho zaala obtovat ohledn doklad a tvrdila mu, e potebuje americk pas. Neftal si stoval u manaera a nakonec mu povolili pout jeho kreditku a PIN jako formu doklad, co je v Chase Bank standardn procedura. Pokladnk otevel oblku a dal mu 1785 dolar, pestoe ml dostat 2785 dolar. Neftal si znechucen celm incidentem pi odchodu z banky nesrovnalosti neviml. Kdy se vak vrtil z dovolen, pi kontrole transakc zjistil, e ho banka pipravila o 1000 dolar. Setkal se s asistentkou manaera a vysvtlil j, e kdy mu dvali penze, asi zapomnli na 10 stodolarovch bankovek. Podal ji, aby zkontrolovala kamerov zznam. Pracovnice vak Neftalmu nevila a odmtla mu pustit zbry, na kterch pokladnk vydv penze. Piznala vak, e pokladnk otevenm oblky poruil pravidla - oblku ml podat Neftalmu neotevenou. Kdy Neftal zjistil, e sm proti bance nieho nedoshne, obrtil se na SeaSol. Po diskusi a shromdn vech potebnch informac se skupina rozhodla jednat. 31. kvtna 2011 doruilo 30 len SeaSol poadavky manaerovi poboky, kde se incident odehrl. Poadavek byl jednoduch - ukate nm zbry transakce. Banka dostala dva tdny s tm, e kdy nevyhov, budou nsledovat dal akce. Nikoho nepekvapilo, e Chase Bank poadavkm nevyhovla. SeaSol tedy zaali s pmmi akcemi, nejprve s plaktovnm v okol poboky (vylepovali plakty o konfliktu, pozdji zaali uvdt i jmno editele poboky). Probhlo tak nkolik protestnch shromdn vetn dvou, bhem nich se pesunuli k jinm pobokm banky v Seattlu. Dky neoblomnosti, vytrvalosti a pouit taktiky pmch akc zstupce banky nakonec kontaktoval Neftalho. Chtl se setkat a spor vyeit. Ve tvrtek 1. z el Neftal s dvma dalmi leny SeaSol do poboky Chase Bank, kde od pokladnka dostal ek na tisc dolar.

Za vyplacen kompenzace
V noru 2011, kdy Dominic pracoval ve firm vyrbjc komponenty pro loask prmysl v americkm Kentu, vrazil do jeho dodvky na parkoviti nezabezpeen kus zazen. Firmu podal o kompenzaci, ale nedostal nic. Jeliko ml nzkou mzdu, ocitl se v pomrn patn situaci, kdy neml na zaplacen opravy auta. Krtce nato dostal vpov. Bvalho zamstnavatele zaaloval u soudu drobnch pohledvek. Nakonec se dohodli, e mu do msce vyplat kompenzaci ve vi 900 dolar. Vypadalo to tak, e cel vc se velmi rychle uzave. Minul msc, pak dal, a 900 dolar nikde. Jednoho dne tedy Dominic zavolal vlastnkovi spolenosti, aby zjistil, kdy dostane sv odkodn. Nikdy ti nezaplatm, odpovdl majitel, protoe j vdycky vyhraju. Dominic se rozhodl konat a oslovil SeaSol. 21. z velo 30 aktivist spolu s Dominicem do kancele firmy, kde pedloili poadavek, aby spolenost respektovala vzjemnou dohodu a vyplatila odkodn. Ubhl tden, a protoe nepila dn odpov, zaali SeaSol kontaktovat okoln loask firmy (kad den dv) a varovali je, aby nespolupracovali s Dominicovm bvalm zamstnavatelem. Mezitm se chystali eskalovat tlak draznj akc proti firm. Nakonec se firma Dominicovi 11. jna ozvala a informovala ho, e se chtj dohodnout. Veer tho dne dostal Dominic svch 900 dolar.

Pm akce zastavila ob korporaci pi neoprvnnm vymhn njmu


SeaSol oslavila vtzstv i nad spolenost, jej jmn in 16 miliard dolar a kter se oznauje za jednoho z nejvtch americkch vlastnk byt. V roce 2009 byla z bytu patcho korporaci vypovzena mlad nzkopjmov njemnice Anelise, a to kvli tomu, e nebyla schopna hradit njem pot, co pila o podporu na bydlen. Odsthovala se, jak j bylo nazeno, a domluvila si dvousetdolarov msn spltkov kalend na hradu njmu, za nj dluila. Do dvou let zaplatila Anelise dluh na njemnm za msce, kdy ila v byt, ale firma stle nebyla spokojen. Poadovali od n dal tisce s odvodnnm, e jim dlu jet za vechny msce, kdy zstval byt przdn pot, co ji vykopli. Pokud by nezaplatila, zruinovali by jej kredit a zadili, aby v budoucnu jen tko hledala bydlen. Anelise se rozhodla brnit. Nejene ji rozlila takov nespravedlnost, ale navc nedvno pila o prci a prost si nemohla dovolit dl

10

TMA
platit spolenosti njemn za dobu, kdy ani nebydlela v jejich dom. Spojila se se SeaSol a dohodla se s nimi, jak postupovat dl. 29. z 2011 napochodovala s ticeti lidmi do kancele korporace v Belltownu, aby pedloila spolen poadavek: nechat Anelise na pokoji a zruit pohledvku, kterou dajn dlu. Spolenost odpovdla 11. jna kategoricky odmtla upustit od dajnho dluhu, pohrozila postoupenm dluhu tet stran vymahask agentue a uvedla, e vae taktika nebude tolerovna. A tak SeaSol vystupovala svou kampa. Dolo na demonstrace ped kancelemi korporace. Kdykoli se vkonn viceprezident ukzal na prmyslovch i charitativnch akcch, byli tam lid ze SeaSol, aby na nj poukzali a odsoudili ho. Kdy se potenciln njemnci li podvat na byty spolenosti, byli uvtni mnostvm plakt Pozor na njemce! s popisem bezohlednch praktik korporace. Po dvou mscch mla spolenost dost. Podepsali dohodu, v n formln odstoupili od vech nrok na Anelisin dal dluh.

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

ledna 2012 napochodovalo do podniku spolen s Luisem tm 30 len SeaSol. Majitel byl spaten, jak se skrv v zadnch prostorch, Luisovi se vak podailo doruit dopis hlavn vedouc. Obsahoval jednoduch vzkaz: aby mu zaplatili do dvou tdn vechno, co mu dlu, a nijak se mu nemstili, jinak mohou oekvat dal kroky. Hlavn vedouc jet tent veer zatelefonovala SeaSol a omlouvala se za to, jak se chovala v prbhu pedn poadavku (kik, nadvky a voln policie), ujiovala, e ve je jen nedorozumn, protoe Luis nemluv anglicky, a slbila mu pt den zaplatit. Slib vak nedodrela a as se nachlil. Termn 27. ledna se blil a SeaSol s Luisem zaala organizovat akci na sobotu 28., pokud by restaurace nezaplatila. Avak na akci nedolo. Kdy Luis odchzel v ptek veer z prce, byl mu pedn ek na 1774 dolar. Byl tam mal rozdl o 150 dolar, ale jakmile na to bylo veden upozornno, pidalo tuto stku do vplatnho eku nsledujc tden. Luis dostal sv penze a zrove si udrel prci.

Boj se tnicemi a pronajmatelem


V lt 2011 shnl Cesario k pronjmu garsonku v International District. Firma pronajmajc byty poadovala njem pedem. Obdrela od Cesaria kauci a njemn na pl roku dopedu, ale jaksi se mu u nezmnila o problmu se tnicemi v jejich star budov. O pr msc pozdji Cesariovi dolo, e je byt kvli zamoen tnicemi neobyvateln. Management nechal pokoj nkolikrt vykuovat, a i kdy to zanechalo odpornou chemickou pachu na Cesariov majetku, tnice to nevyhnalo. Pot co utratil stovky dolar v boji s tmito kdci, se Cesario rozhodl odsthovat. Informoval sprvce o svm zmru a podal o navrcen kauce a njemnho za dva msce. Jeho poadavek byl vak rychle zamtnut. Jeliko byl Cesario ji v t dob lenem SeaSol, vdl pesn, kdo by ho mohl v tto situaci podpoit. Zatkem ledna pepadlo 34 len SeaSol bytov komplex, aby doruili poadavek na vrcen pedplacenho njemnho a kauce. Kdy se vichni nahrnuli do malho vchodu, pochopil sprvce, co bude ekat jejich podnikn, pokud nevyhov. Cesariovi bylo bhem dvou tdn vrceno tisc dolar.

Vtzstv nad zlodjinou ve slubch pro postien


Zde je pbh, kter napsal sm jeho hlavn aktr Anthony, kter ije v Seward Park v Seattlu a je pvodem z Keni: Jsem peovatel. Vozme zdravotn postien osoby a pomhme jim s domcmi pracemi, jako jsou vaen a pran. Od roku 2003 jsem pracoval pro Chesterfield Health Services. Kdy pracujete jako peovatel, muste vozit sv klienty na nkupy a zdravotn prohldky. V Chesterfieldu mi platili za ujet kilometry a do roku 2008. Pak pestali, dajn kvli pestupkm v mm idiskm zznamu. Ale ani pot, co mi pestali platit za kilometry, m nezbavili kolu vozit klienty. Uvdomil jsem si, e poruuj m prva. Zkouel jsem s nimi nkolikrt promluvit, ale ignorovali m. Poruovali smlouvu a nerespektovali m. Kontaktoval jsem nkolikrt odborov svaz SEIU, jeho jsem lenem. Ani mi nezavolali zpt. Zpasil jsem s platbami kreditkou. Ta stovka dolar, co jsem dv dostval za ujet kilometry, staila sotva na pokryt minima plateb kreditn kartou. Te jsem nebyl schopen zaplatit nkter ze svch t, protoe jsem neml penze. To zniilo mj kredit. Pemlel jsem, kde mi mohou pomoci? Cestou do prce jsem jednoho dne uvidl plakt o SeaSol.

Volej SeaSol!
V listopadu 2011 se Lavon dohodl na prci pro Johna Hybridge, majitele klidov firmy TJS, na principu msnch vazk. Bhem svho prvnho (a jedinho) msce byl Lavon dochviln a pracovit a byl pnosem, co se te vztah se zkaznky. Jet na konci listopadu ale nedostal z vplaty ani cent. Protoe poteboval penze, rozhodl se zavolat nkolika dalm zamstnancm, kte pracovali pro TJS. Brzy zjistil, e mnoz z nich dostali zaplaceno jen sten, pokud vbec. A tak se rozhodl konfrontovat Johna Hybridge kvli chybjcmu platu s tm, e dlunou stku potebuje do tdne. Navzdory dohod se vak nieho nedokal a bhem ptho tdne odeel. Krtce pot si Lavon viml plaktu, na nm stlo: Problmy se zamstnavatelem? Nevyplacen mzdy? Bezprv v prci? Volej SeaSol! Byl si vdom, e prvn pomoc kvli vymhn platu by byla pli nkladn, a tak si ekl: Co horho se me stt? Pro to nezkusit? Po telefontu a vysvtlen situace Michaelovi, lenovi SeaSol, si domluvili schzku, na n proberou mon kroky. Do tdne se SeaSol rozhodli jt do toho. Po nkolika tdnech schzek, przkumu a ppravy byla skupina pipravena doruit poadavek. Chytrm trikem Lavon a dobrovolnk SeaSol Carley zjistili, e by ml Hybridge 26. ledna 2012 voskovat podlahy v Burien Big 5. Bhem chladn noci se vce ne 40 lid shromdilo na parkoviti v Burien. Pln byl zastavit Hybridge na cest do prce a pedat mu dopis popisujc, co udlal patn a co mus udlat, aby to napravil. Tak jasn kal, e kdyby nedodrel svj slib zaplatit Lavonovi, SeaSol bude pokraovat v dalm boji. Hybridge ale nikde. Po hodin se tu na chvli objevila i policie. Dolo k dohod, e st lid jet pro jistotu zstane. Ti zatm rozebrali dal mon kroky zkusit to u nj doma, vylepit plakty v jeho sousedstv, navtvit jeho zkaznky ve mst Nakonec, kdy u se to i zbytek chystal zabalit, dorazil na parkovit Hybridge a jeho nejnovj istic posdka. Vytrvalost byla odmnna. Do tdne dostal Lavon zaplaceno.

Neekan nvtva v pizzerii


Byly skoro Vnoce, kdy se Luis dostal do kontaktu se SeaSol. Pracoval jako kucha na sten vazek v mstn pizzerii a za ti msce tvrd prce nedostal jet ani cent. Msto toho mu veden dalo jen ti neplatn eky a spoustu planch slib. Jak se mu kupily ty a rodina se dotazovala, kdy bude konen vydlvat, uvaoval Luis, co by ml dlat. Umva ndob v restauraci dostal nedvno facku a nsledn byl vyhozen, protoe byl pli nestupn. Luis pemlel, e by se neukzal v prci, dokud nedostane zaplaceno, nebo ji opustil pln, ale o prci pijt nechtl. Spojil se se SeaSol a dospl k nzoru, e by bylo mon vybojovat svou ukradenou mzdu a zrove dl pracovat v restauraci. V ptek 13.

Kontaktoval jsem je. Nejprve jsme si sedli a j vyprvl svj pbh. Rozhodli jsme se jak opaten pijmout. Prvn akc bylo doruen dopisu Chesterfieldu. Mohli m vyhodit, ale to by mi nevadilo. Doadoval jsem se jen svch prv. Odvdl jsem dobrou prci, pomhal postienm lidem, a to mi v Seattlu udlalo jmno, take kdybych dostal padka, ostatn spolenosti by m vzaly. To mi dodvalo odvahu. Dali jsme dohromady 35 lid, kte se mnou vyrazili do Chesterfieldu pedat poadavek. Kdy jsme tam dorazili, seel se s nmi manaer lidskch zdroj, ktermu jsme ekli, co chceme. Nsledujc den mi zavolal s tm, e se se mnou chce sejt. Na schzce m pak vyrazil z prce. Kontaktoval jsem kvli vyhazovu SEIU, aby se podala stnost, a opt se seel se SeaSol. Protoe n dopis zstal bez reakce, naplnovali jsme dal kroky. Vylepili jsme plakty o tom, jak mi Chesterfield nevyplcel za kilometry. Myslm, e ty plakty zapsobily. Dalm krokem byl piket ped Chesterfieldem, kam ns dorazilo asi deset. Veden se vylekalo a zavolalo policii, ale obelo se to bez problm. Nsledujc den mi telefonovali a Chesterfield nabdl 2800 dolar. Nepistoupil jsem na to a chtl stku, kterou jsme poadovali se SeaSol 3600 dolar. A oni souhlasili. Od SeaSol jsem se nauil opravdu hodn. Lid jsou na tomto svt utlaovni, protoe nemaj dnou oporu. Bojovat proti korporacm jako osaml jedinec bez podpory je opravdu velmi tk. Moji kolegov nemohli uvit, e jsem dostal takovou stku. Nyn si uvdomili, kudy vede cesta. SeaSol mi otevel oi. Bojujeme za sprvnou vc. Doplme jen, e zhy dostal Anthony prci u jin zdravotnick spolenosti a stle pracuje jako peovatel.
Podle seasol.net a priamaakcia.sk peloil a pipravil jk-

11

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

TMA

Nadje pichz zdola


Solidrn st jako reakce na krizi v ecku
Nedvno vyla na webov strnce reelnews.co.uk informace o pipravovanm dokumentrnm DVD, kter mapuje reakci na ekonomickou krizi v ecku. Jeho soust, je je na zmnnm webu ji dostupn a kterou se v nsledujcm lnku pokusme piblit, je pedstaven samosprvnch solidrnch aktivit.
Z oblak slznho plynu na athnskm nmst Syntagma se vynoil nov pstup ke krizi: komunitn jdelny, vmnn burzy obleen apod. Nejde o charitu, ale o praktickou solidaritu. Manos, len solidrn st, k tomu k: Nedvme nco chudm, sami jsme chud. Kadou nedli na Syntagm shromaujeme a rozdvme obleen pro chud lidi. Je to soust solidrn st. Solidarita je jedna vc a soucit i charita zas jin. My nedlme charitu. Vichni jsme potenciln bezdomovci. Pemlm o tom tak, jako kdy jsou vojci ve vlce a jeden z kamard je rann, tak jdete a pomete mu, protoe vte, e on by to udlal taky. Samosprva, to je ta idea. Na to, co myslme slovem solidarita, mme perfektn pklad. Je tu lovk jmnem Savas. Vloni se stal bezdomovcem. Jin len na st ml przdn jednopokojov byt. Take te u m Savas kde bydlet a je aktivnm lenem na st. Sname se organizovat emeslnky, jako jsou instalati nebo elektriki, kte mohou pijt a pomoci lidem, co nemaj penze na to, aby si nkoho zaplatili. Argidis z tmu prvn pomoci na nmst Syntagma pedstavuje centrum, kde pomhaj lidem, jako jsou cizinci, imigranti nebo bezdomovci, kte potebuj lkaskou pi. Dafni, lenka solidrn st, pak pibliuje dal projekt: Mme tady Sociln kuchyni, kde lid spolen va a stravuj se. Kaiopi ze Sociln kuchyn dopluje: Vame tu kadou nedli pro 200, mon 300 lid. Chod se sem stravovat hodn bezdomovc. Nen to charita, jsme chud lid, nemme penze. Je to solidrn kuchyn, va se z toho, co lid sami pinesou. A pokrauje: Vnujeme se tu i dtem, i kdy k tomu nemme mnoho vc. Kreslme si s nimi a sname se, aby se tu ctily dobe. Manos vysvtluje, jak se dala s ped nkolika msci dohromady: Primtor otevel sportovn halu, kde by pespvali bezdomovci, aby neumrzli. Bylo to v dob, kdy bylo tak njak do 4 stup Celsia. Jak teplota vystoupila nad 5 stup, primtor ekl, tak te u je to OK, bte ven, my to zaveme. Nae spoleenstv se selo a donutilo je znovu tuto halu otevt. plyn. Byly chvle, kdy byla viditelnost na nmst tm nulov. Vznikla skupina proti panice, kter se snaila pomhat lidem ikanovanm polici, aby mohli zstat na nmst a dle demonstrovat. Natvanost lid byla obrovsk. Na rok starch zbrech se len skupiny prvn pomoci po toku policie roziluje: Jsem jednm z mnoha lka, kte sem dobrovoln pili, aby pomhali zachraovat lidsk ivoty. Zatmco jsme poskytovali prvn pomoc, a i pesto, e jsem osobn prosil policii a kadho, kdo tam byl sluebn, aby zmnili taktiku a pesunuli se z mst, kde jsme oetovali zrann, jejich odpovd bylo jen to, e vhodili slzn plyn pmo do na stanice prvn pomoci. Dokonce i za vlky se zastavuje palba, kdy se lka pokou zachrnit rann! Co je ale tohle za situaci? Protestn tbor na Syntagm byl ukonen v prbhu ervence, pot co policie zniila vekerou jeho infrastrukturu. Dleit ale je, e to, co se udlo na tomto nmst a tak na jinch mstech, mlo velmi praktick dopady, protoe lid se zaali schzet, poznvat a organizovat. lo o spontnn setkn lid, kter trvalo skoro ti msce. Dafni popisuje dal vvoj: Mon se u na Syntagm znovu neshromd milion lid, ale hnut neskonilo. Jen je nyn jin. Vydalo se jinm smrem. Je mnohem jistj, nezvislej. Lid vd, e je tu nae s a e zde zskaj obleen a jdlo a e nemusme u dat vldu, aby nm nco dala. Protoe jsme vyli do ulic, udlali jsme mnoho prce a zatlaili na vldu. Organizujeme lidi z rznch mst, existuje vce st, kde si lid jeden druhmu pomhaj, co je jedin zpsob, jak pekonat tuto krizi. Vude po celm ecku je mnoho takovch st. z tto krize. Shromdn jsou starou tradic, kter existovala ji dvno v rmci hnut dlnick tdy a zaala fungovat v sousedstvch dvno ped hnutm na nmst Syntagma. Ji dvno se tmto zpsobem upozorovalo na problmy a organizoval se odpor. Zlomem se stala Syntagma, co byl dsledek krize. Na jej slova navazuje Christina: Ped dvma roky bylo neobvykl mluvit o loklnch shromdnch a jen velmi mlo lid vdlo, e vbec existuj. ivot sm a ivotn nroky daly hnut novou podobu a vedly k novm formm organizace. Dal len vboru, Spiros, dodv: Tm se ecko li od Argentiny, kde se lid zaali organizovat a v dsledku krize, zatmco v ecku existuje dlouh tradice silnho dlnickho hnut na jedn stran a na stran druh levice obecn. Jsou tu lid, kte se velkou mrou podlej na politickm ivot. Pozitivn vc v Peristeri je to, e akoli to nen njak velik msto, udruje se tu vazba mezi rznmi typy sousedstv, take vcemn vte, kdo je v soused. Je tomu tak mimo jin proto, e tu lid zstvaj po cel generace, chodili spolu do koly apod. A tak bylo mon jednotliv shromdn koordinovat a jt za hranice konkrtnho tmatu a mluvit obecnji o otzkch chudoby a monch eench. Lid chtj ctit a tak to tak pociuj, e s tmi, kte bydl vedle nich, dlaj nco spolen. V Peristeri existuje sedm lidovch shromdn, kter se sna o vzjemnou koordinaci. Ireni pedstavuje jedno ze shromdn v Peristeri: Jsem lenkou st odporu a solidarity zde v Bournasi. Je to sousedsk shromdn, kde diskutujeme o problmech zpsobench finann kriz. Problmy, kter se e na sousedskch shromdnch, zaaly po athnskch demonstracch proti dodaten dani z bydlen a odbru elektiny. Ale kdy lid vyrazili na shromdn a slyeli mluvit jin, zjistili, e se tu mohou vyjdit i k jinm vcem, a uznali, e kdyby tu neexistoval urit druh kolektivnho odporu v rmci sousedstv, nemohli by se postavit proti pichzejcmu huriknu. Ireni pokrauje: Soud rozhodl, e jde o protistavn zkon, take se u nebojme, e zstaneme bez elektiny, kdy nebudeme platit onu da. Te ale diskutujeme o dalch problmech, jako teba o nezamstnanosti, dtech, kter chod do koly a doma nemaj co jst, o zavrn kol atd. Ve tvrtek jsme debatovali o bankch a pjkch na bydlen. Chceme, aby byly vymazny, aby je lid nemuseli platit, te, kdy nikdo nem penze, zatmco vlda dv miliardy bankm.

Mstn asambley
Zstupci mstn asambley prv navtvili s takami plnmi jdla Alter TV, nrodn televizn stanici, jej zamstnanci jsou ji od listopadu 2011 ve stvce. Mstn asambley vznikaj po celm ecku, momentln jich je jen v Athnch asi ptatyicet. Podobaj se sousedskm shromdnm, je vznikala bhem argentinskch bou v letech 2001 a 2002. Iannis, zamstnanec telefonnch slueb, kter piel podpoit stvkujc z Alter TV, k: Jsme z Milia, co je dlnick tvr Athn. Shromaujeme potraviny, nikoli od sponzor nebo politickch stran, ale jen od ns samotnch, pro nae bratry. Poulin demonstrace zaaly v prosinci 2008, kdy policie zabila patnctiletho anarchistu Alexandrose Grigoropoulose. Jeden ze stvkujcch vysvtluje, co se dlo dl: Po roce 2008 vytvoila spousta lid na mnoha nmstch jaksi lokln parlamenty, aby se organizovali a mohli pomhat lidem, kte mli problmy se sttem, s bydlenm, v zamstnn. Lid z celch Athn sem pichzej s pomoc, podporou, jdlem, s mkoli, co potebujeme. Takov je ivot, je to odpov na tuto krizi, nae innost je odpov na tuto krizi. Antonia, lenka sousedskho vboru v Peristeri, vyprv: Tento vbor zaal pracovat ped 12 i 13 lety. Nen to nco, co by vzelo

Dlnick klub Nea Smyrni


Prvnm clem dlnickho klubu bylo pivst dohromady zamstnan a nezamstnan lidi ze sousedstv, aby mohli spolen bojovat za sv prva. Klub vznikl v kvtnu 2011 ze skupiny asi 40 lid, z nich byla vtina nezamstnanch. V krizi mnoho lid nejene ztratilo pravideln pjem a muselo zat platit vt dan, ale zmnil se cel jejich ivot. Mohlo se stt, e nemaj kde bydlet, e nemaj co jst. A bez nadje je tm nemon bojovat za sv prva. Alex, nezamstnan student psychologie, vysvtluje: Sname se organizovat, abychom mohli bojovat za podporu v nezamstnanosti, za pojitn, dopravu zdarma, zprotn dan. Musme bojovat za spolenou

Shromdn na Syntagm
Na konci loskho kvtna pichzelo na Syntagmu kad veer deset a dvacet tisc lid inspirovanch panlskmi indignados. Zaala se zde konat spontnn fra, tzv. asambley. Organizovaly se skupiny pro bezpenost, zdravotn pi, koordinaci, stravovn, udrovn istoty apod. Nejvt shromdn, kter se tu selo, talo stovky tisc lid. Policie zaala provokovat lidi, kte se tu shromaovali, a vyhnt je z nmst. 2860 lid bylo zranno. Policie tak ve velkm uvala slzn

12

TMA
vc, za to, aby nezamstnan nemuseli platit dan, aby existoval njak pojistn systm. Kad stedokolsk student v ecku mus absolvovat ppravn kurzy a hodn za n zaplatit, aby ml monost dostat se na univerzitu. Klubov ppravka m nyn 70 student a okolo 55 uitel v tomto projektu pomh bez nroku na jakoukoli penitou odmnu. Amy, uitelka designu, k: To, co tady v klubu participace dlme, m rzn strnky. Jednou z nich je sebevzdlvn. Lid, kte nco um nebo znaj, pijdou, hraj hudbu nebo mluv ped posluchai. Podme tak verky nebo koncerty. Take se sname obshnout ve, co lid potebuj, monost bavit se a tak se dle vzdlvat. Nemusme platit za to, abychom se pobavili s pteli. Nezamstnan Chrissa sdluje: Rdi bychom, aby si pracujc tda vytvela svou vlastn kulturu. Aby mla monost tvoit tuto kulturu. Amy ji dopluje: Mme proto skupiny jako filmovou, fotografickou, skupinu tradinho tance, nabzme rzn aktivity kad den v tdnu. Bhem krize je kultura to prvn, co jde ke dnu, protoe kad si mysl, e to nen nic dleitho, a e se na ni tedy nebudou dvat penze. Kdy skupina, jako je ta nae, doke uspokojovat tyto poteby, je to pro m velmi dleit, protoe to vyjaduje kulturu tto spolenosti. Meme vytvet novou spolenost.

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Mezinrodn solidarita
Systm se sna dlat maximum pro to, aby vechno tohle zastavil. Podle Dafni pravdpodobn ct, e ho to ohrouje. kaj nm, e je zakzan nabzet potraviny jinm lidem jen tak voln na ulici, pokud nemme obchod nebo nejsme NGO, nejsme organizovan nebo nejsme crkev. Je to pr vc hygieny, veejnho zdrav. Mon si mysl, e pro lidi bez domova je zdravj vybrat popelnice a hledat nco k jdlu tam. Manos k tomu dodv: Myslm si, e to, co by nm pomohlo a podpoilo ns, by byla asov neomezen generln stvka, a potom by solidarita byla tou hlavn otzkou peit vbec. Na otzku, co poradit lidem v Britnii, Dafni odpovd: Kad si mus najt svj vlastn zpsob, jak bojovat. Pravdpodobn by mli

zat sami organizovat rzn spoleenstv a neekat, a se nco stane. Mli by pochopit, e tato krize je globln, nen jen eck, a nedlat nic takovho, o em mluv mainstreamov mdia. A nsleduj dal vyjden na zvr Antonia rozhodn prohlauje: Nikomu nic nedlume a dn dluhy neuznvme. Odmtme platit jejich dluhy. Argis: Solidarita neznamen jenom ci: ,Ok, my s vmi, eckm lidem, ctme. Solidarita spov v tom pijt a pomoci nm. Kapitalismus vytv podmnky pro podnikn v zahrani, pro by tak nemohla zat fungovat zahranin solidarita? Christina: Jak se krize prohlubuje a lid za hranicemi zjiuj, e zasahuje jak je, tak ns, kad najednou uznv, e se mus stt soust ,ns, aby zabrnil ,jejich vtzstv. Dafni: Musme zmnit systm, musme bojovat proti trhu, hledat nov cesty a bt v tom spolu zajedno. -p- & -jk-

Nejsem profesionl
Rozhovor se lenem Food not Bombs Praha
Asi nejznmj anarchistickou solidrn iniciativou jsou kolektivy Food not Bombs (Jdlo msto zbran), kter rozdvaj jdlo bezdomovcm a sociln slabm. Richarda, dlouholetho lena prask skupiny FNB jsme se zeptali na historii a praxi tto iniciativy a tak na jeho osobn zkuenost s n.
Me nm njak ve strunosti pedstavit historii FNB? Kde m koeny a jak byly zkladn mylenky tto iniciativy, kdy vznikala?
Ahoj, jsem moc rd, e ses na mne obrtil s tmhle rozhovorem. S FNB vam od roku 1998 a krom toho mm ztra 33. narozeniny (v dob publikovn tohoto lnku u mm oslavu za sebou), take je tenhle rozhovor pro mne takov mal bilancovn. Proto ten, koho nebav nudn historie, a rovnou pesko k druh otzce. Tm, co nepesko, slibuju krtk vlet do bojovnch 90. let. st o FNB v Praze jsem napsal na zklad rozhovor s pmmi astnky a na zklad vlastnch vzpomnek. Rd bych se ale nejdve zastavil u Food not Bombs ve Spojench sttech, kde tato iniciativa vznikla. FNB m sv koeny v kampani proti oteven atomov elektrrny v Seabrook. Bylo to v roce 1980, kdy aktivist poprv propagovali svoji nensilnou formu protestu. Kontext fungovn FNB je samozejm zcela odlin ve Spojench sttech ne nap. v R. Pro mne to vystihuje vrok aktivisty Doma Heldera Camary, kter ekl: Kdy dvm jdlo chudm, nazvaj mne svatm, kdy se ptm, pro chud jdlo nemaj, tak mne nazvaj komunistou. Koncem 80. a v prbhu 90. let se americk FNB znan rozrst. V roce 2003 se d mluvit o vce ne stovce poboek. Pekrauje svj ekologick rmec a stv se socilnm hnutm. Represe ze strany sttu na sebe nenech dlouho ekat. V San Francisku hled mstsk sprva od roku 1988 zpsob jak zastavit innost FNB, co do roku 1995 vypadalo tak, e bylo zateno vce ne 725 osob. Dvody k zadren byly rzn chybjc povolen k rozestavn stolk, k rozdvn letk a nejastji pouvan dvod bylo chybjc povolen k sanitrn kontrole potravy a povolen na jej rozdvn v parku. Tento argument pouvala mstsk sprva v televiznch a rozhlasovch diskusch a v soudnch slech. O tom, e to byl jen zstupn argument, svd vpov jednoho z tehdejch f policie Dennise Martela, kter se objevila v jednom z televiznch program: Hlavnm clem FNB nen rozdvn jdla, ale popularizovn anarchistickch nzor, co nememe povolit. Je zcela zejm, e ze strany policie a mstsk sprvy lo o politicky motivovanou represi. V jnu roku 1993 vyhlsil starosta San Franciska Frank Jordan nov program zven ivotnho standardu, jeho vsledkem mlo bt trestn za pit alkoholu na veejnch mstech i poulin prodej. V krtkm ase bylo a 5000 osob potrestno za span v parcch, policie niila majetek bezdomovc, buldozery srovnaly jejich provizorn kartonov

domy se zem. O nkolik dn pozdji provedla policie mnostv domovnch prohldek u aktivist FNB zabavila potraviny a aktivisty pozatkala. Za memi se ocitlo skoro 300 osob, jejich jedinou vinou bylo bezplatn rozdvn jdla! Ovem nejen zatknm bojovala policie s aktivisty FNB dolo i k bit a sexulnmu napaden, konfiskaci aut, nad a knih, hrozbm a pokusm o zastraovn. Svho asu se pokusila mstsk sprva zmnit taktiku a zskat nad FNB kontrolu nvrhem na pronajmut nkolika jdelen. Aktivist si uvdomili, e by to omezilo monost pstupu nkterch lid k jdlu a systematicky odmtali. Jednm z pil FNB je rozdvn pmo na ulici, sna se o inn akce masovho charakteru a ne o podporu mentality bohe rozdvajcho chudm. Oficiln sociln programy tkajc se nezamstnanosti se opraj o pedpoklad, e lid bez prce jsou pt, a proto je teba je trestat, kdykoliv popros o pomoc. Tyto programy popraj tezi o politickm zklad nezamstnanosti, tvrdce, e to nen spoleensk problm, ale soukrom vc nkterch lid. Vedle mnohch odprc se zaali objevovat i pznivci FNB. lenov Korporace advokt, Odborovho svazu pracovnk hotelirstv a gastronomie, Federace ernch odbor a jinch organizac ze San Franciska se aktivn astnili innosti FNB, navzdory zkonm a vyhroovn. Mimo rozdvn jdla se dobrovoln aktivist asto vnuj rekonstrukci a obsazovn oputnch nemovitost, obnov a vyuvn prostor mstsk zelen i zakldn pirtskch rozhlasovch stanic. Na konci roku 1992 zaali lenov FNB ze San Franciska spolen s lidmi z Koalice pro bezdomovce aktivn squatterskou kampa Homes not Jails (Domy msto cel). V krtkm ase se objevily jak velk squaty, tak tajn obsazen men budovy. Obdob mezi roky 2000 a 2003 je v USA znmo tm, e ady v mstskch sprvch zskvali politici znm svmi konzervativnmi nzory. S tm bylo spojen vn zeslen tlak namench proti bez-

13

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue domovcm. Roste poet mst zavdjcch restriktivn zkony zabraujc nap. zskvn brigd, kter jsou jedinm monm zdrojem vdlku pro zbaven prce a domova (San Francisco, New York), anebo ebrn v centrech (Seattle, Santa Cruz). m dl tm astji se kon napadn provizornch toi bezdomovc (New York, Los Angeles, San Francisco). Tato vlka s bezdomovci se opr o egoistick zpsob mylen: co oko nevid, to srdce nepl. Mstsk rady se domnvaly (a plat to i pro souasnost), e kdy odsunou z center mst lidi spc na ulicch, pinese jim to politick vtzstv. Takovmu pojmn vci pomh lobby ze skupin svzanch s turistickm a stavebnm byznysem. Izolace bezdomovc na pinavch pedmstch mla tak oslabit jejich stl poadavky na snen njemnho, poslen sociln ochrany a zabezpeen prce. FNB v USA byla pro bezdomovce prvn a nejastji jedinou lini obrany ped toky tohoto typu. Pokud v Miami a New Yorku zaala innost oficiln cestou, v jinch mstech se vlka rozbhla na ulicch. Aktivita FNB rozdvn jdla na mstech, kde se shromauj bezdomovci pomohla souasn prolomit vzjemnou nedvivost i zabezpeit pstup lid na veejn msta. Druh strnka tto vci byla, e skupiny FNB se staly oblbenm terem policejnch tok dlo se tak mimo jin v Seattlu, Santa Cruz, Ft. Worth, Berkley i Salt Lake City. Lpe organizovan skupiny byly pronsledovny s jet vt zaujatost. Pi mm ptrn po historii FNB v Praze jsem se dozvdl, e prvn skutenost, kter dala vdt o existenci FNB, byla americk LP kompilace pro FNB (Old Glory Records, dovezl ji Mra Pt). Nkolik lid z hardcorov scny v roce 1996 cestovalo po Spojench sttech a tam se setkali se samotnou aktivitou FNB. ekli si, e by bylo fajn nco takovho rozjet v Praze. Prvn obdob FNB je charakteristick zkm propojenm s hardcorovou subkulturou, kter byla v 90. letech v echch hodn siln. Sami sebe nechpali jako anarchistickou iniciativu nebo organizaci. Byla to voln skupina lid, kte se potkali v Black Handu, co bylo alternativn centrum v Dejvicch (dnes je tam parkovit). Dleitm motivem pro fungovn byl komunitn rz innosti, setkvn se a tak pln nov vc v praskm prosted. Vailo se na Bunkch (squat) nebo po bytech, a to jak vegetarinsky, tak vegansky. Jdlo se zskvalo z dumpster, nebo co zbylo z klubu Roxy, poppad se nakupovalo. Rozdvn jdla probhalo kadou nedli od dvou na Steleckm ostrov. Na jdlo chodili jak straight edge, tak ndran panki a tak lidi bez stechy nad hlavou. Poty se pohybovaly mezi 20 a 40 strvnky. Takovou malou zajmavost je, e v roce 1998 dolo k oficilnmu zaregistrovn FNB, aby bylo mon zamstnvat civilke (lid, kte msto povinn vojensk sluby zvolili civiln slubu). Krom nedlnho vaen dlal kolektiv bagety na koncerty do klubu 007 na Strahov a vail tak na Local street party v roce 1998. V souvislosti s padkem HC scny skonila i innost FNB. Nkte lid, kte fungovali v rmci FNB, se odsthovali z Prahy, jin zaali pracovat v neziskovch organizacch. Dal etapa FNB vak na sebe nenechala dlouho ekat. V roce 1999 obnovil innost nov kolektiv. Svoji innost povaoval za anarchistickou aktivitu stojc ne na organizaci, ale na kolektivu. st lid je organizovna ve Feministick skupin 8. bezna, st je ze squatu Milada. Velice zhy (v roce 2000) dochz k rozkolu a skupina pochzejc ze squatu Milada se oddluje a zan rozdvat jdlo v sobotu od ty na Holeovickm ndra. Na Steleckm ostrov pokrauje v nedlnm rozdvn jdla druh kolektiv. Va jdlo pro zhruba 40 lid, pout reprodukovanou hudbu a cel rozdvn pojm jako setkvn lid z anarchoautonomn scny a propojen jejich reality s realitou lid bez domova. Dalm jejich clem bylo citliv informovat lidi bez stechy nad hlavou o tom, co je z pohledu FNB pinou jejich chudoby, zrove se kolektiv snail vyhnout tzv. gulov propagand. Kladl draz na vyvenost mezi samotnm vaenm jdla a politickmi aktivitami. Pipravoval

TMA
texty, kter mly bt zveejnny bhem zasedn MMF v Praze. Boj proti ekonomick globalizaci bylo dleit tma. 2. srpna 2000, ped zasednm MMF, spoluorganizuj lid z FNB tdenn veejnou solidrn hladovku (mla upozornit na mnostv chudch a hladovjcch ve Tetm svt, kter byl politikou MMF a SB nucen vce a vce se zadluovat). Tak sten zajiuj stravu pro astnky demonstrac a kontrasummitu. Ze strany protiextremistickho oddlen policie dolo nkolikrt k perlustraci bhem samotnho rozdvn jdla a k pokutovn, nap. kdy se kolektiv zapojil do Dne proti supermarketm a rozdval jdlo ped obchodnm domem Tesco v centru Prahy. Zmrem tto akce byla konfrontace svta supermarket se svtem lid na ulici. Kolektiv va vegansky a striktn nenakupuje v supermarketech. Za dobu svho fungovn pipravoval jdlo na nkolika mstech. Za zmnku stoj prostor tzv. Paprny. Spodn patro a sklepen v dom v ulici Za paprnou zskali lid kolem Jakuba Polka jako nhradu za squat v ulici pplk. Sochora a jako prostor, kde se mla realizovat Svobodn universita, dle zde byl prostor pro streetworkery a ve sklepen prostor na vemon kulturn akce. V roce 2003, po tyech letech innosti, ukonuje kolektiv svoji innost v rmci FNB. Prochz deziluz, zmr, aby si lid bez stechy zaali vait sami, nebo aby obsadili przdn dm pro sv poteby, nevychz. Dostavuje se pocit, e jsou pouze dal charitou, co opravdu bt nechtli. Jak jsem se ji zmnil, od roku 2000 va skupina (v tto skupin jsem nakonec zakotvil i j), kter zsti ije ve squatu Milada. Na sobotn rozdvn se jdlo tak pipravuje ve vedlejm obsazenm dom, na tzv. Praseti. Z velk sti se va venku na ohni, a to i v zim. Nkolikrt se podailo spolupracovat s lidmi bez domova na samotn pprav jdla, nikdy to vak nemlo dlouhodobjho trvn. Spoluprci tak navazujeme s divadelnm Souborem Jeek a ek (tento soubor nm poskytl prostory na vaen v roce 2010). Skupina se hodn rozvolnila, lenem FNB byl kad, kdo chodil vait. I pesto pichz obdob, kdy na sobotn rozdvn va jen est lid. Rozdv se pravideln jednou tdn pro 40 a 60 lid. Kolektiv vily Milada se obmuje a s tm pichz i sthovn FNB do Krtkovy kolony na Letn. K vaen se pidvaj i lid, kte neij na Milad. Va se vegetarinsky i vegansky, nebojkotuj se supermarkety. Funguje msn rozpis, kdy kad skupina va jednou msn. Tit aktivity se pesouv na sobotn rozdvn jdla. Po vyklizen vily Milada a ukonen innosti Krtkovy kolony v roce 2009 se jet sthujeme do domu v Truhlsk ulici, kter fungoval jako nhradn prostor msto Milady. Zde jsme krom vaen udlali i promtn a rozdvn obleen pro lidi bez stechy nad hlavou, filmy si vybrali sami. V souasn dob vame po bytech a dal monosti se tak nabzej s nov vzniklm infoshopem. No tak to byla ta trocha historie.

Kdy a z jakch dvod jsi se do FNB zapojil ty?


Jak u jsem napsal, do FNB jsem se zapojil v roce 1998. il jsem v t dob ve vile Milada a byla to jedna z mnohch aktivit, ktermi jsem v t dob il. Take zprvu jsem se vaen astnil velice nahodile. Byla to pro mne realizace tolikrt skloovan solidarity. Z hesla se stval in. Myslm, e se squatovnm to bylo podobn. Motorem byla touha praktikovat to, o em jsme se vichni bavili. Pro samotn fungovn FNB bylo od zatku dleit vybudovat si dvru u lid, kte chodili na holeovick rozdvn. Proto byla a je nutn pravidelnost, myslm tm nevynechvn sobotnch vaen. Zatky byly hodn punkov, a to v dobrm i patnm slova smyslu. Zodpovdnost leela na nkolika jednotlivcch a ostatn chodili pomhat, jak se jim to zrovna hodilo. Pro zodpovdn jedince to je po nkolika mscch hodn vyerpvajc, velice rychle hroz syndrom vyhoen, proto je dobr se vaen vnovat podle pedem rozdlenho rozpisu a rozloit odpovdnost na co nejvce lid. Pro mne je to, stejn jako fungovn v rmci hnut, bh na dlouhou tra.

Jak funguje v kolektiv? A je njak rozdl oproti dvjm letm?


FNB Praha se za posledn roky znan rozrostlo. Krom kadotdennho sobotnho rozdvn na Holeovickm ndra (kter opravdu funguje od roku 2000), rozdvme od letonch Vnoc jet kadou stedu na nmst Republiky ped obchodnm domem Palladium. Zd se mi, e fungovn FNB jde v uritch vlnch, v jejich centru je samotn vaen. Stejn jako dal sti hnut i FNB pouv politiku reagovn na nco, msto aby vytvela vlastn. Nutno jet ci, e lid, kte ve FNB psob/psobili, maj odjakiva jet spoustu jinch innost, FNB pro n (alespo z vt sti) nen hlavn npl, a podle toho to i vdy vypadalo. A te to nemyslm ve patnm slova smyslu, pouze konstatuji. FNB m nkolik zkladnch princip: 1) recyklace potravin, 2) vegetarinstv a veganstv, 3) antimilitarismus, 4) konsenzus, 5) rozdvn jdla lidem bez rozdlu. Tmito principy by se mly dit vechny skupiny FNB na celm svt. Je to vak jen rmec a i v historii prask FNB je vidt, e kad skupina kladla draz na nco jinho. Dnen prask

14

TMA
FNB sama sebe pojm jako anarchistickou aktivitu. Je zajmav, e v posledn dob se stal modern dumpster-diving a novini ns asto oslovuj jako hlavn pedstavitele dumpsterdiver. Modeluj ns do role mladch student, kte recykluj jdlo a dvaj ho chudm lidem. Na to j km: Nejsme mlad, jen nkte z ns studuj, a nejsme hodn spasitel. Ale rozhodn jsme antikapitalistick kolektiv.

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

V jak atmosfe probh vydvn jdla?


Jeden na Holeovickm ndra je jen jedna st sobotnho vaen. Pro mnoh z ns je dleit se spolen sejt a strvit dohromady jedno odpoledne pi pprav jdla. Znme se spoustu let a asu, kdy se vdme, je stle mn a mn. M to pro ns obrovsk sociln rozmr. Obas bylo tk se napklad do skupiny, ve kter jsem, zapojit proto, e ji spolu fungujeme spoustu let a jsme trochu uzaven, ale myslm, e za posledn rok se i tento fakt zmnil. Samotn rozdvn m rznou atmosfru, zle na tom, jakou maj vichni nladu. Nkdy jsme unaven, nkdy nucen njakm zpsobem eit spory, a u s lidmi, kte jsou opil nebo prost jenom nepjemn. Chod se k nm najst i dob znm, kte ij na ulici u hodn let a my jsme je kdysi potkali na rozdvn. Celkov ale mohu ci, e stejn jako se mn lid ve FNB, tak i lid, kte si chod pro jdlo, se asto obmuj. Pravidlem zstv, e ped zimou se lid bez domova stahuj do velkch mst a na jae zase odjdj z mst pry.

Zapojujete se i do jinch aktivit, ne je vydvn jdla bezdomovcm?


Participujeme i na akcch jinch organizac a skupin. Namtkou m napad podpora prezentace PragueWatch v kin Oko, podpora divadla Jeek a ek pi jejich premie hry o bezdomovectv v Divadle Komedie, samozejm podpora 1. mje a souvisejcch akc, ast na bezpenn zn na ikov. Nejsme vak a nechceme bt jen catering hnut. Podali jsme nap. diskusi o Aknm plnu pro bezdomovectv (jeho soust byl nap. tbor za mstem, kam by se sveli lid bez stechy nad hlavou), pokusili jsme se uspodat panelovou diskusi, kter by mapovala situaci lid bez stechy nad hlavou v jednotlivch regionech a specifick chovn radnic (popravd moc se nm nepovedla, nkte panelist odekli na posledn chvli), podali jsme promtn v klubu Cross. Spolupodleli jsme se tak na vzniku film o FNB (Solidarita v praxi od Jana Hanue, Lovci a sbrai od Natlie Csaov). Jednou za as vedeme intern debatu o tom, s km spolupracovat a s km u nikoliv. Nejsme v tto otzce zajedno, ale zatm nm to nijak zsadn nepek. Zklad sv innosti vidme v samotnm vaen jdla.

co zail, ale dleit je, e se svoj tdenn perspektivou, vysokokolskm vzdlnm, sebevdomm a dal spoustou vc na tom byl pln jinak ne lid bez stechy nad hlavou. Sm piznal, e to bylo od nj ponkud domliv pedpokldat, e se vct do role lovka bez stechy nad hlavou. Zpt k tv otzce. Sname se onu bariru pekonvat, ale moc se nm to neda a myslm, e z pochopitelnch dvod. Kdy jet fungovala vila Milada, nebo spe sousedn dm vila Miluka (Prase), podailo se domluvit spoluprci a lid, co chodili na Holeovick ndra, pili pomoct s ppravou jdla. Spoluprce ale nemla dlouhho trvn, myslm, e se nm to podailo tikrt nebo tyikrt. V souasn dob nemme vhodn prostor, kter bychom jim mohli poskytnout a kde by si mohli vait, take jsme alespo rozdvali ndob, kter vaen lidem bez stechy nad hlavou usnadnilo. Jet bych rd podotkl, e spousta z nich je v obstarvn jdla velice schopn a v dumpstrovn a vbec v tom, jak se o sebe postarat v krizovch situacch, bychom se od nich mohli uit.

Jak vid rozdl mezi aktivn solidaritou a charitou?


U jsem to naznail v pedchozch odpovdch. Kapitalismus utv vztahy mezi lidmi. Vytv hierarchie a komodifikuje ve, na co naraz, vetn lid. Podle mho nzoru charita stoj na obdobnch vztahovch principech. J jsem ten, kter dv, j jsem ten, kter rozhoduje, pizpsob se mi (a je to samozejm jet o mnoho sloitj). FNB odmt tento typ vztahu. Mnohdy se to samozejm v praxi z pro mne pochopitelnch dvod neda, ale vdom o to usilujeme. Lid, kte pichzej na jdlo, nejsou klienti, za svoji innost nedostvme mzdu a nejsme profesionlov. V lednu roku 1998 ns vysthovali z obsazenho domu v Zenklov ulici, tsn ped oputnm onoho domu jsme jet vyrazili na Hlavn ndra rozdat teplou polvku. Neocitli jsme se na ulici dky podpoe lid ze squatu Ladronka, ale nemli jsme k tomu daleko. My jsme se zase rozhodli podpoit lidi bez stechy nad hlavou. Uvdoml podpora bez vytven hierarchie a s pojmenovnm pin vznikl situace, to je podle mho nzoru solidarita. Setkal jsem se s kritikou, kter kala, e FNB jen napravuje kody, kter kapitalismus pch. Nesna se ho porazit. Prv pemnou vztah a demontovnm vech monch stereotyp se sname zmnit systm, ve kterm ijeme. Neznm recept na poraen kapitalismu a nevm tomu, e ho samy o sob poraz vechny mon kampan nebo ataky (ale ani bez nich to velice pravdpodobn nepjde). Myslm si jen, e se nememe spolhat na stt nebo na kohokoliv jinho. Ve zvis na ns a na na spoluprci. Vytvenm st a autonomnch aktivit meme napomoci vzniku hnut, kter by se podlelo na zmn stvajcho zzen, nebo nm alespo umon pet v tkch chvlch. To je jeden z dvod, pro je i FNB dleit.

Byl jsem njakou dobu aktivn v jednom kolektivu FNB. Opustil jsem ho ale proto, e jsem v tto aktivit nevidl dn pesah. Uvailo se, vydalo jdlo, umylo ndob, obas se uspodal benefit na kryt nklad. Ct ty osobn, e by vae innost la dl za obyejnou charitu? A v em ppadn pesah spov?
Odmtm (nebo se o to alespo snam) roli aktivisty. Nejsem profesionl, kter zn pravdu a chce otvrat oi ostatnm. Takov obdob mm daleko za sebou. Nedoku posoudit, zda to, co dlm, m pesah, zrove netoum dostat se do onoho pomyslnho nebe, jm je v buroazn spolenosti zapsn se do njak historie. lovk ve sv dob kr v mlze, napsal Ludvk Kundera, a myslm, e docela vystihl onen fakt. Vaen a rozdvn jdla pro mne znamen vystoupit ze svho batyskafu a nahldnout do jinho okna v tom samm svt. To, jak kapitalismus funguje a jak se jev, je sloit. Za bolevika, ped rokem 1989, byl neptel zcela jasn a viditeln. V kapitalismu je to jin. Maskuje se za nepolitick ekonomick nutnosti - co je le, maximalizaci zisk vydv za osobn selhn jednotlivce atd. U lid bez stechy nad hlavou se obnauje jeho de. Kadmu z ns se me stt, e skon na ulici, a tak si s lidmi, se ktermi vam, kme, e te pipravujeme jdlo my a nkdy mon pro ns bude pipravovat jdlo nkdo dal.

V esku funguj kolektivy FNB v rznch mstech. Komunikujete njak spolu?


Abych byl upmn, v rmci FNB Praha se nm neda vce spolupracovat s ostatnmi skupinami z jinch mst. Obas spolu komunikujeme a povedlo se dt dohromady celorepublikov web (www.food-notbombs.cz), pod kterm je podepsno osm aktivnch skupin. Vdme se se skupinou z Plzn a z Jihlavy (obas probhne i men support akce).

Dal vc, kter mi vadila, byla, e se nm nepodailo pekonat onu pomyslnou hranici mezi tmi, co dvaj, a tmi, co pijmaj. Da se vm njak tuto bariru odbourvat a ppadn samotn bezdomovce zapojovat?
S nkolika mlo lidmi, kte chod na sobotn rozdvn ji nkolik let, mme ptelsk vztahy. U nich jsme, myslm, pekonali vztah obdarovvajcho a toho, kter pijm. Mn samotnmu se tento vztah p prv proto, e odmtme bt charitou. Neoekvm vdnost, nebo podzenost. Nikoho nehodlm vychovvat. Zrove chpu, e pozice z druh strany je mnohem t, nut lovka k tomu, aby se ctil zavzan a hrl onu pasivn roli pjemce. V navazovn vztahu s lidmi bez stechy nad hlavou je krom socilnho i vkovho rozdlu i mnoho dalch. Kamard na sob provdl takov mal pokus. Chtl na vlastn ki poctit, co zavaj lid bez stechy nad hlavou. Rozhodl se na tden opustit byt, dal kle a mobil kamardovi (aby ho to nelkalo) a domluvil se s nm na tom, e se uvid za tden. Nebudu zde popisovat,

Je znt projev souasn krize a vldnch reforem na potu a pbzch lid, kte si od FNB berou jdlo?
Pestoe se souasn krize u lid bez stechy nad hlavou urit tak projevila, j osobn jsem njak rozdl pi sobotnm rozdvn nezaregistroval.

Je nco, co bys rd ekl na zvr, nebo doplnil?


Jednou za as, v nepravidelnch periodch se otvr okno, kter umouje revolun zmnu, lid maj pocit, e mohou dokzat cokoliv, e dokou zmnit svt okolo sebe. Nevm, jestli to bude bhem mho ivota, ale jestli ano, tak se uvidme na barikdch.

15

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

TMA

Mezinrodn hnut solidarity


Aktivn podpora lidem v reimu apartheidu
Mezinrodn hnut solidarity (International Solidarity Movement, ISM) bylo zaloeno ped vce ne deseti lety s clem podporovat a posilovat palestinsk hnut zdola tm, e Palestincm a Palestinkm poskytuje dva zdroje, kter mohou vznamnm zpsobem doplovat nensiln odpor mstnch obyvatel proti apartheidu a brutln vojensk okupaci, a to mezinrodn solidaritu a hlas na mezinrodnm poli.
ISM podporuje palestinsk komunity v jejich boji za spravedlnost a svobodu zejmna dvma zpsoby pmou podporou na mst a aktivismem zamenm na zmnu postoje mezinrodn komunity. Na okupovanch zemch stoj aktivist a aktivistky ISM po boku Palestinc a Palestinek pi demonstracch, pebvaj s nimi v protestnch stanech nebo v jejich domovech, kter se nachzej v ohroench oblastech, nebo doprovzej farme na jejich pole, kde hroz tok ze strany osadnk i armdy. Tm, e dokumentuj kadodenn realitu ivota pod okupac, pispvaj k en informac a pinej palestinsk nensiln odpor ped mezinrodn publikum. Vyslaj tak rovn zprvu Izraeli, e svt o jeho jednn v a nesouhlas s nm. rovatel. Jejich nvrh byl dky americkmu a izraelskmu vetu zamtnut, stal se nicmn katalyztorem pro narstajc srii iniciativ vychzejcch z ad mezinrodnch aktivist a pracovnk neziskovch organizac, kte chtli vyut sv ptomnosti k poskytnut ochrany a svdectv ze stle izolovanjch palestinskch komunit. Z tchto rznorodch aktivit (a do jist mry nhodou) vzelo i Mezinrodn hnut solidarity, kter se stalo nejvraznj tv mezinrodnho aktivismu v Palestin. Prvnch nkolik tdn druh intifdy bylo charakterizovno vnivmi demonstracemi a pochody, jich se astnili palestint civilist. Odpovd izraelsk armdy byla stelba ostrmi nboji, pogumovanmi ocelovmi kulkami a kanystry se slznm plynem, pomoc nich se snaila demonstrace rozehnat. Vzrstajc poet obt z ad civilist spolu s dalmi pekkami, kter zamezovaly masov asti v tomto povstn, pispl k tomu, e se intifda al Aksa zmnila ve vcemn ozbrojen konflikt. V tto situaci zaali palestint obant aktivist uvaovat o novch zpsobech, jak elit izraelsk okupaci a armdnmu nsil bez ztrty na civilnch ivotech. Na zklad prvnch zkuenost si zaali uvdomovat, e k tomu, aby se Palestinci mohli zapojovat do nensilnch pmch akc proti izraelsk armd, je nutn ptomnost lid ze zahrani. Ve stejn dob se v Ramallhu zaala formovat skupina mezinrodnch aktivist2) (sloen z pracovnk rozvojovch agentur, uitel a cizinc ijcch v partnerskch a manelskch svazcch s Palestinci), kte diskutovali o tom, jak vyut svho privilegovanho statutu cizinc. Nkte chtli Palestincm poskytovat kolen v nensilnm aktivismu, jin navrhovali, aby sv snahy zamili na sv vlastn vldy. Skupina nakonec zaala podat demonstrace ped ambasdami a konzulty v Jeruzalm. V tto dob se vak stle jet nedosplo k rozhodnut v zsadn otzce o vztahu s palestinskmi aktivisty, vetn tch, kte prosazovali ozbrojen odpor. Objevilo se nkolik kontroverznch krok, napklad kdy mezinrodn aktivist vyzvali Marwana Barghoutiho, pedstavitele Fatahu a v t dob nejvraznj

Marie Star

Potky ISM a debaty o roli mezinrodnch aktivist v Palestin


Palestinsk nensiln hnut se nachzelo v nov situaci, mra nsil byla nepedstaviteln. Palestinskmi msty projdly tanky, kter oznamovaly zkazy vychzen. Dti, kter hzely kameny, byly zabjeny ostelovai. To bylo na dennm podku, pesto se to nedostalo do svtovch mdi, protoe novini a na obasn nvtvy Ramallhu nebo Betlma prakticky neopoutli Jeruzalm. V takov situaci lid nevili v nensiln hnut. Proto jsme potebovali mezinrodn aktivisty, aby pomohli pivst pozornost mezinrodn komunity. (Neta Golan, jedna ze zakladatelek ISM) V reakci na zabit nkolika destek neozbrojench civilist bhem nkolika mlo dn, kter nsledovaly po 28. z 2000,1) poadovali Palestinci proeten tohoto nsil Organizac spojench nrod a vysln nezvislch pozo-

tv ozbrojen intifdy, aby opustil jimi podporovanou demonstraci v Ramallhu. Nkte z nich nechtli bt spojovni s dnou konkrtn politickou stranou, jin s muem, kter byl povaovn za vdce palestinskch ozbrojenc. Dal aktivist to vak povaovali za pekroen hranice solidarity a pouovn Palestinc o tom, jak vst hnut proti okupaci. Pestoe se prvn skupina mezinrodnch aktivist asem rozpadla, pesvden o dleit roli cizinc a nensilnho odporu zstalo a vedlo k zaloen ISM. U jeho zrodu stli aktivist z Palestiny a Izraele, jako napklad George Rishmawi a Ghassan Adoni ze Zpadnho behu, oba se zkuenostmi s bojkotem Izraele a kampan, v jejm rmci odmtali oban bhem prvn intifdy platit dan izraelskm adm, Palestinka s americkm obanstvm Huwaida Arraf a izraelsk idovka narozen v Tel Avivu, Neta Golan. Prvn pochody za asti mezinrodnch a izraelskch aktivist zaali organizovat koncem roku 2000 a prvotn spchy, kter pekvapily i samotn organiztory, vedly k vydn vzvy adresovan aktivistm po celm svt, aby se pipojili k Palestincm v jejich odporu proti okupaci. Zatmco se nov vznikl hnut pipravovalo na prvn vlnu aktivist ze zahrani, kte mli pijet na kampa nazvanou Lto svobody 2001, zaaly se projevovat prvn problmy. Aby mohly bt jejich kampan spn, bylo nutn vybudovat dobr vztahy s mstnmi palestinskmi komunitami. Ukzalo se ale, e nkte Palestinci se stavli vi ptomnosti mezinrodnch aktivist negativn, co vychzelo z jejich pesvden, e clem ISM je zamezit aktivitm palestinskho odporu a nsil. V t dob mli ji i zkuenosti s nsilnou odvetou za ptomnost izraelskch aktivist ze strany izraelsk armdy. Otzka zapojen izraelskch aktivist do pmch akc organizovanch ISM byla nakonec vyeena ujednnm, e budou vdy pizvni jen na dost mstnch obyvatel. Lto svobody otevelo dal dv dleit otzky zajitn kontinuity hnut a rozhodnut o tom, kdo bude hnut vst. Diskuse nad druhm bodem byla podle vyprvn zakladatel jednou z dvou situac, pi nich se hnut tm rozpadlo. Proti sob stly dva nvrhy: prvn poadoval, aby bylo ISM koordinovno mezinrodn (co by umonilo obejt neshody mezi palestinskmi politickmi stranami a skupinami a zajistit lep vztah se vemi Palestinci), druh trval na tom, e jeho veden mus bt zakotveno v palestinskm nensilnm hnut a erpat podnty od mstnch aktivist. Neta Golan k tomu ekla: Mm strach, aby se ze m nestala koloniln aktivistka. Musme mt kontakty mezi mstn komunitou lid, se ktermi budeme pracovat a kterm budeme naslouchat. Musme bt zcela naladni na pn a poteby zdejch obyvatel. Hnut nakonec dosplo ke konsenzu, e by mlo mt palestinsk veden,3) co se projevuje zejmna ve tech oblastech: Palestinci jsou soust koordinanch komis a astn se rozhodovacho procesu, vechny aktivity jsou koordinovny s mstnmi Palestinci a ISM Palestina je zkladn jednotkou celho mezinrodn organizovanho hnut. Ve uveden principy vak neznamenaj, e mezinrodn aktivist maj v hnut pouze pasivn roli a nemohou

16

TMA
pichzet s vlastnmi nvrhy. Konen rozhodnut vak le na Palestincch, co je logick i vzhledem k tomu, e to jsou oni, kdo nesou ppadn nsledky v podob nsil ze strany izraelsk armdy. innost ISM se naplno rozvinula koncem bezna 2002, bhem izraelsk operace Obrann tt, pi n byl na vtinu mst uvalen dlouhodob zkaz vychzen, mnoho Palestinc bylo zateno a dal elili eskalovanmu vojenskmu nsil. Prce ISM se v tto dob soustedila na dodvky potravin a lk palestinskm rodinm, kter byly uvznny ve svch domovech. Mezinrodn aktivist byli rovn jedni z prvnch, komu se podailo dostat do rozbombardovanho uprchlickho tbora v Jeninu, kter se izraelsk armda snaila izolovat od okolnho svta, vetn novin a zstupc mezinrodnch organizac. ir povdom jak mezi Palestinci, tak i na mezinrodn rovni, zskalo ISM bhem aktivit na podporu palestinskho prezidenta Jsira Arafata, na nj izraelsk okupan moc uvalila zkaz vychzen. Do svtovch korportnch mdi se skrze mezinrodn aktivisty, kte s Arafatem po dobu nkolika tdn pebvali v jeho sdle, dostal alternativn pohled na cel konflikt. Z loklnho hlediska to ISM usnadnilo cestu pro rozvoj aktivit na okupovanch zemch. Mn spn ji byly snahy o intervenci pi obsazen chrmu Narozen Pn v Betlm, kter znovu upozornily na skal snah o organizaci mezinrodnho aktivismu v tak sloitm prosted. vist. ast nepalestinc na demonstracch

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

okupac. Lid toti asto zanou kritizovat okupaci a v moment, kdy jej nsledky nese nkdo, s km sympatizuj a s km se mohou ztotonit. Na podobnm principu byl zaloen napklad krtk film Tudy cesta nevede (No way through), kter ukazuje zvanost dopravnch omezen na Zpadnm behu tm, e do Londna umst vojensk kontroln stanovit, je znemon idii dopravit tce zrannou dvku do nemocnice.

Nensil
skuten pispvala ke zmrnn nsil ze strany izraelsk armdy, a to zejmna v potcch hnut. Izraelsk armda pouvala odlin postupy k rozhnn davu, kdy byli na mst ptomni izraelt a zahranin dobrovolnci, a jin, kdy se demonstrac astnili pouze Palestinci. Neta Golan ve vzpomnce na svj ran aktivismus k: Byla to skvl i pern zkuenost zrove u jen ta pedstava, e je vae krev dleitj Toto privilegium vak bylo zhy do velk mry zpochybnno smrt Rachel Corrie a Toma Hurndalla (oba byli smrteln zranni izraelskou armdou v roce 2003 bhem svho psoben v Gaze) a zrannm dalch mezinrodnch (Brian Avery, Tristan Anderson nebo Emily Henochowicz) a izraelskch aktivist (Jonathan Pollack, Limor Goldstein). Statut cizince aktivistm zajiuje dal privilegia, na kterch me bt zaloena jejich innost v Palestin. Na rozdl od Palestinc se mohou tit relativn svobod pohybu, zpravidla disponuj vtmi finannmi prostedky a kontakty na sv diplomatick zstupce, kter mohou v ppad poteby mobilizovat. Bhem pmch akc asto uplatuj i fakt, e se na n vztahuje jin prvn systm ne na Palestince a v ppad zadren mus bt do 24 hodin postaveni ped soud nebo proputni (zatmco Palestinci mohou bt dreni a nkolik msc bez toho, aby jim bylo sdleno obvinn a aby se jim dostalo prva na spravedliv proces). Na rozdl od Palestinc, kte spadaj pod vojensk soudce, jsou jejich ppady eeny u civilnch soud. Mezinrodn dobrovolnci se proto sna zabrnit tomu, aby byli napklad na demonstraci zateni palestint aktivist, a asto tak skon ve vazb msto nich. Zkladnm pedpokladem prce ISM na okupovanch zemch je, e to jsou sami Palestinci, kdo vyzv k mezinrodn asti na svm hnut. Je proto dleit budovat vztahy s mstn komunitou a porozumt jejich potebm. K tomu nkdy slou i aktivity, kter pestoe jsou mimo rmec innosti ISM, pomhaj vybudovat dvru mezi mstnmi obyvateli a zahraninmi aktivisty. Sem pat napklad vuka anglitiny nebo prce na potai. Ptomnost zahraninch aktivist Palestinci oceuj a povauj za prospnou. Kdy Palestinci vid, e cizinci opustili pohodl svho domova, aby spolu s nimi elili nsil, ktermu jsou kadodenn vystavovni, znamen to pro n mnoho. Za nejdleitj aspekt vak zahranin aktivist povauj prci ve svch vlastnch zemch a sil o zmnu veejnho mnn, a tm i politiky vlastnch vld. Mezinrodn aktivist pomhaj globalizovat palestinsk odpor ten se stv dleitou soust globlnho boje za mr a spravedlnost. K jednomu z nejvtch spch ISM v rznch dobch patilo pokryt palestinskho nensilnho hnut v korportnch mdich. Ke zmn pohledu svch spoluoban na ,izraelsko-palestinsk konflikt mohou aktivist pispt i tm, e vlastn ast v nensilnm odporu Palestinc pibl realitu ivota pod Mezinrodn aktivist se automaticky ocitaj uprosted probhajcch debat o taktikch odporu proti izraelsk okupaci. Mnoz z nich pijdj s pesvdenm, e jakkoliv forma nensilnho protestu je sama o sob pozitivn, co se nemus shodovat s mnnm mstnho obyvatelstva. Pestoe nensiln hnut zskv stle vt podporu, ada Palestinc v v legitimn ozbrojen odpor. V mdich a ve spolenosti stle petrvv obraz Palestinc jako sebevraednch tonk, piem nensiln formy protestu zstvaj nepovimnuty. Zakladatel ISM si byli tohoto rozporu vdomi, a pestoe hnut prvo Palestinc na legitimn ozbrojen odpor uznv, aktivn propaguje nensilnou pmou akci. Mnoho dobrovolnk se zapojuje do ISM prv pro jeho nensiln taktiky. Pestoe nen kolem mezinrodnch aktivist radit Palestincm, co dlat, jejich prce pmo na mst me slouit jako inspirace pro dal aktivisty a komunity. Sla nensiln formy boje tkv v tom, e se do nj me zapojit kad Palestinec a kad Palestinka, nejen vybran skupina vycviench ozbrojenc. Palestinci maj dlouhou historii vyuvn metod nensilnho odporu, kterho si zpadn svt tolik cen, pokud jde o hnut za osvobozen Indie, hnut za obansk svobody, antiapartheidn hnut a dal, ale ignoruje, kdy se jedn o palestinsk boj za svobodu. Palestinci v nm vyuvaj cel kly nensilnch taktik a zpsob odporu. Mezinrodn aktivist si nkdy neuvdomuj, e kadodenn odpor je pro Palestince asto dleitj ne demonstrace, co aktivist povauj za znmku slabosti nebo nezjmu o ast ve hnut. Aby mohli efektivn podporovat mstn obyvatele, mus tedy pochopit, e pro Palestince je pm akce u jen to, kdy se sna opustit svj dm bhem zkazu vychzen. Pro mnoho Palestinc a Palestinek je pouh fakt, e zstvaj ve svch domovech a na sv pd a neemigruj do zahrani, dleitou formou odporu. Farmi mus ujt pky nkolik kilometr, aby mohli sklidit rodu, protoe star palestinsk silnice byly znieny, zablokovny nebo zastavny novmi silnicemi urenmi pouze pro osadnky, na kter je Palestincm vstup zakzn. Odmtaj se vzdt prva na obdlvn sv pdy. Podobn dti kad den ekaj cel hodiny na kontrolnch stanovitch na cest do koly, protoe jsou odhodlny pes vechny pekky doshnout dobrho vzdln. Existence is resistance. V tto situaci, jak konstatoval jeden aktivista z USA, me bt solidarita teba i pit aje s Palestinci a povdn si o kozch.

Principy a zpsoby prce


Clem pedchozho textu bylo na nkolika potench letech innosti ISM ukzat, jak jeho zakladatel a prvn aktivist uvaovali o jeho roli v kontextu palestinskho odporu proti izraelsk vojensk okupaci. Bylo naznaeno, jak se jeho hlavn principy a zpsoby prce vyvjely vcemn za pochodu a vychzely z konkrtnch poteb Palestinc a tehdej situace. Pestoe podstata okupace zstv stejn, v dob ped deseti lety se projevovala jinak, ne je tomu dnes. Tomuto vvoji se mus pizpsobit i ISM, kter neustle vede diskuse o vznamu mezinrodnho aktivismu v Palestin, jeho limitech, principech a statutu. Nkter principy a zpsoby prce, kter byly naznaeny v pedchozm textu, rozebereme podrobn v dalch odstavcch.

Podpora existujcho obanskho hnut v Palestin a privilegia zahraninch aktivist


Palestinci odmtaj pijmout roli bezmocnch obt a pjemc charity a aktivn participuj na rznch formch odporu proti okupaci. kolem tm mezinrodnch dobrovolnk je tyto aktivity podporovat a doplovat, nikoliv nahrazovat palestinsk odpor. Zahranin aktivist podporuj palestinsk hnut zejmna tm, e se sna zmrovat dopad izraelsk okupace a naruovat jej schopnost kontroly nad vemi aspekty ivota Palestinc pod okupac. ISM podporuje Palestince v tom, aby sami aktivn urovali svj ivot a pevzali iniciativu, kter nebude pouze reagovat na kroky izraelsk okupace. K tomu vyuvaj cel ady privilegi, jako je jejich statut cizince, kontakty a pstup ke zdrojm, mdim a snaz upoutn pozornosti mezinrodn komunity. Aktivist si uvdomuj rozpor v tom, e globln nerovnosti v posuzovn lidsk hodnoty, proti kterm bojuj, zrove vyuvaj pro podporu palestinskho boje. Jak ji bylo zmnno, zkladnm privilegiem, kterho ISM vyuv, je zahranin statut akti-

skal prce zahraninch aktivist v Palestin


Zejmna zpotku vyjadovali nkte Palestinci obavy o dlouhodobou udritelnost aktivit, iniciovanch ve spoluprci s ISM a dopady mezinrodn ptomnosti na palestinskou sobstanost. Tam, kde ptomnost mezinrodnch dobrovolnk pispla ke zmrnn nsil ze strany izraelsk armdy, se mstn obyvatel

17

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue obvali toho, co bude, a aktivist jejich vesnici opust. Zde je opt dleit zdraznit, e ISM by mlo Palestincm dodvat slu, ne jim ji brt, mlo by umoovat a usnadovat odpor mstnch obyvatel, ne jej oslabovat. Pokud se Palestinci stanou na aktivistech z venku zvisl a zanou oekvat, e to budou oni, kdo si bude lehat ped buldozery, pak nebude innost ISM ani solidaritou, ani podporou existujcho hnut. Jednou z nejastjch obav mezinrodnch dobrovolnk je, aby pro mstn komunity nepedstavovaly dodatenou zt. Pestoe tradin velmi pohostinn Palestinci podobn obavy nesdlej, je zcela na mst si toto riziko uvdomovat. Aktivist vtinou bydl v domech mstnch rodin nebo v pronajatch bytech pmo ve vesnicch, kde pracuj. Palestinci aktivisty asto zvou k sob dom na veee a trv s nimi mnoho asu. Nkte aktivist pak kaj, e si ani nepamatuj, kdy si naposledy sami koupili jdlo, cigarety nebo vyprali sv vlastn prdlo. To vak neznamen, e by aktivist mli pozvn na veee odmtat nebo se snait nabdnout rodin penze, co by bylo v rozporu s hodnotami palestinsk spolenosti. V ppad poteby perozdluje finann prostedky mezi hostitelsk rodiny ISM z penz, ktermi dobrovolnci pispvaj na ubytovn. Pokud Palestinci zahranin aktivisty za nco kritizuj, pak je to neznalost a nedodrovn hodnot a norem palestinsk spolenosti. velmi efektivn se zde ukzalo hnut bojkotu, nemn dleit byl samozejm odpor pmo na mst. Pokud by mezinrodn komunita pestala okupaci podporovat a tolerovat, vm, e by skonila. (Neta Golan) Nensiln odpor zdola za asti zahraninch aktivist pispl k tomu, e byla na nkterch mstech zmnna trasa apartheidn zdi, zvil celosvtov povdom o okupaci, a pedevm zajistil, e izraelsk politika zamen na pobzen Palestinc k masov emigraci zstala do velk mry nespn. ISM se za deset let sv existence vyvinulo ve hnut, kter stav na tom, co se nauilo bhem prce s Palestinci pmo na mst a jako takov mlo signifikantn vliv na mezinrodn chpn izraelsk okupace. Svou prac nastavilo ISM urit standard a slou jako pklad toho, jak me vypadat solidarita. Urit potencil ISM tkv i v tom, e krom podpory nensilnho palestinskho hnut zdola nem dnou ideologii. Jeho ady tvo environmentln aktivist, anarchist, umlci a filmai, zdravotn sestry, lid, kte se organizuj v odborech nebo na zklad vry, tedy rzn skupiny lid, kter jsou schopny oslovit irok spektrum populace. ISM se tak stalo skuten mezinrodnm hnutm s podprnmi skupinami v nkolika destkch zem po celm svt.
Poznmky 1) V tento den vstoupil Ariel aron na Chrmovou horu, pro Palestince Vzneen okrsek, kde se nachzej meita Al Aksa a Skaln dm. Druh den vypukla druh intifda (Palestinci nazvan al Aksa), kter odrela frustraci Palestinc z ni-

TMA
kam nevedoucho mrovho procesu a faktickho zhoren jejich situace i kadodennho ivota. 2) V anglitin internationals. Anglick vraz je zrove podstatnm jmnem, lze jej tedy pout pro obecn oznaen cel skupiny nepalestinc bez nutnosti jeho doplnn o dal vrazy, jako je aktivista nebo oban, kter me vst k menm nepesnostem. 3) Vedenm zde nen myleno hierarchick a autoritativn veden, spe koordinace v irokm slova smyslu. ISM nem dnou formln strukturu, je organizovno nehierarchicky a rozhoduje konsenzem vech ptomnch aktivist, piem kad hlas m stejnou vhu. Nicmn by jeho aktivity nemly vychzet ist z iniciativy mezinrodnch aktivist a mly by bt zakotveny v pnch a ji existujcch hnutch mstnch obyvatel. Ve mstech a vesnicch, kde ISM psob, je vdy alespo jeden oven mstn kontakt, se kterm mezinrodn dobrovolnci koordinuj sv aktivity. lnek je volnm pekladem a kompilac nsledujcch lnk a informac z webovch strnek ISM, PSC a IWPS, doplnnch o osobn zkuenost autorky: Seitz, Charmaine: ISM at the crossroads: the evolution of the International Solidarity Movement, Journal of Palestine Studies, University of California Press, 2003 Pollock, Mica: Using and disputing privilege: U.S. youth and Palestinians wielding international privilege to end the Israeli-Palestinian conflict nonviolently, Harvard University Dudouet, Veronique: Cross-border non-violent advocacy during the second Palestinian intifada: the case of the International Solidarity Movement, Coventry University, 2006 palsolidarity.org, ism-czech.org, iwps.info, palestinecampaign.org

Zvr
Mezinrodn ntlak hrl dleitou roli v poraen apartheidu v Jin Africe. Jako

Charita vs. solidarita


Na jedn stran slitovn a dar, na druh vzjemn uznn a pomoc. Jestlie nahldneme odlinost charity a solidarity, pak shledat projevy skuten solidarity, kter je nezitnou pomoc sob rovnm a ne propagovnm sv osoby, sentimentlnm gestem nebo nekodnm vyjdenm sympati na letcch a webech, nen jednoduch. Zbytky nebo optimistitji zrodky solidarity vak nalzt lze.

Touha po moci
K pochopen rozdlu mezi charitou a solidaritou sta pipomenout stereotypn obraz dobrodin, kter je nm pravideln pedkldn: honosn benefin verky, na kterch s okzalost lechetnch filantrop spn a schopn blahosklonn obdarovvaj ty, kte by jak se ne neprvem domnvaj bez jejich pomoci peili jen o ebrot. O ebrot vak ji pevaj. Tak jako almunk je jejich dstojn ivot odkzn na rozmary tch, kte se uvol poskytnout milodar. Pohled na velkolepou vpravu slu, vkusn obleen manaery bank a velkch obchodnch spolenost v doprovodu krsnch en siln kontrastujc s pohledem na nevzhlednou bdu tch, jim se m pomoci, jasn ukazuje, na jak stran kdo stoj. Jakkoli vzjemnost, vespolnost, sounleitost, jakkoli solidarita miz pod nvalem blahosklonn dobroinnosti. Mme-li tst, neastnme se j (neekme dole na almunu ani nemusme shry jednou za rok pohodit tm dole nco ze svho majetku). Nechceme poprat mnohdy jist upmnou touhu pomoci, v jejm projevu se vak asto manifestuje spe touha po moci. Takov dontor nikdy neopomene vykiet svou soukromou aktivitu co nejveejnji. Stav tm na odiv nejen svou lidumilnost, ale zrove svou moc, kterou v podmnkch trnho kapitalismu pov. Dv jasn najevo, e kdyby nechtl, ti, jim pomh, by zstali bez pomoci. A co vc, zd se pedstrat, e bez bohatstv, kter nahromadil, by se tito uboz lid museli nutn ocitnout bezprizorn. Potvrzuje a glorifikuje tak sv spoleensk postaven. Stav se mimo a nad ty, kte trp.

Jednm z mla pklad toho, co se solidarit bl a co u dnes funguje takka samozejm, je protiprvn sdlen copyrightem chrnnch dat veho druhu ve virtulnm prostoru. Snad proto, e nm kdysi nabdli virtuln prostor jako oteven a svobodn a e komodity, kter se na nm nabzej, mvaj nehmotn charakter, pedvme si je, ani bychom s vitkami uvaovali nad vhrnm slovem krde, kter se nm v tto souvislosti sna vnutit obchodnci s virtulnm prostorem a zbom, zaskoen ptelskm sdlenm knih, hudby nebo program (kter by si jinak mlokdo mohl dovolit a jejich prodejem navc, jak znmo, bohatnou prv jen kupc bi).

Spolen svt
Za projev solidarity meme povaovat rozhodnut astnit se blokace anticignskch pochod. Akoli jsou rasistick demonstrace namen proti vcemn jasn vymezen skupin, na odpor proti nim se shromdilo seskupen, kter toto vymezen dalece pekrauje. Tento akt m jednoznan vznam solidarizace: tm, e se lid spolen s utlaovanmi postavili na odpor proti tomu, co povaovali za nesprvn, dali jasn najevo sounleitost ne nepodobnou tomu, kdy si Dnov svho asu na protest proti deportaci tamnch id pipevnili na odv Davidovu hvzdu. Ob gesta kaj: nejsme sice v bezprostednm ohroen, ale ti, kte jsou, pat s nmi do jedn spolenosti lid a co se dje jim, dje se i nm. Blokdnci nacistickch prvod (abychom se dreli souasnosti) vyjaduj vzjemnost a soudrustv, sdl s ohroenmi jeden spolen svt, ve kterm jsou projevy rasistick nesnenlivosti zavrenhodn.

Principiln rozdl
Solidarita i charita se pokou o odstrann, respektive zmrnn bdy a nespravedlnosti, piem se pro tento el angauj nejen ti, jich se ohroen bezprostedn dotk, ale i ti, kte s trpcmi nesdlej ivotn podmnky. V ppad solidarity se za jednm elem lid skuten spojuj, dvaj najevo sounleitost, jejm zkladem je sdlen svt, ve kterm je nedstojn lidsk ivot spolenou zleitost a i kdy jist ne stejnou mrou spolenm problmem. Charita, tak jak ji zde vymezujeme (snad nen teba zdrazovat, e ne ve, co se oznauje slovem charita, m tyto znaky), svt dl ve dv: na spn, kterm je teba vdit a obdivovat se, a na bdn, je je teba trpt a litovat. Mezi solidaritou a charitou je principiln rozdl. Miroslav Nosek, Dagmar Magincov

Sdlet
Akt solidarity (rozdlit se s druhm o to, eho mm sm mlo, protoe nechci, aby na tom byl druh h) se zd obtn doloit na pkladu a me to mt dva dispartn dvody. Bu se to prost nedje a kaleme na druh, nebo skuten solidarita funguje tak, jak m - bez publicity, bez okzalosti, v sousedstvch, pln samozejm pro vechny zainteresovan, take o n nevme. Vybrat, kter z tchto dvou monost plat, bychom mli umt kad sm na zklad vlastnch in.

18

SVOBODN ORGANIZACE / OSOBNOSTI HNUT

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Cyklo Projekt Olomouc


Pro ty, kte jsou milovnky ekologicky i jinak etrn dopravy a zrove pznivci bezpennch vztah a spoluprce, zprostedkovvme inspirativn pklad Cyklo Projektu Olomouc.
Cyklistick doprava je jeden z nejekologitjch zpsob dopravy a na krtk vzdlenosti ve mst je tak jednm z nejrychlejch. Olomouc je pro cyklisty dky svm morfologickm charakteristikm idelnm mstem. I to jsou dvody, kter nakoply vznik iniciativy Cyklo Projekt Olomouc. Ovem tm nejvtm dvodem je pltvn a vyhazovn vyuitelnch cyklosoustek a celch kol. Mobilita se pitom stala nutnost na spolenosti. Vylouen z mobility znamen spoleenskou i ekonomickou nevhodu. Chceme tmto snit pltvn jednm z nejekologitjch zpsob, jak bt mobiln. Nam hlavnm clem je pozitivn innost proti spotebnmu zpsobu ivota. Chceme bezplatn zpstupnit novm uivatelm vyhozen nebo nevyuit bicykly i jin pojzdn samopohonn dopravn prostedky a jejich nhradn dly, kter rznm zpsobem zskvme. Stav, kdy lid vyhazuj mnoho vyuitelnch vc a kupuj si nov, chceme napravit znovuvyuitm tch starch vc. Sta se podvat, jak vci se daj najt o sbrovch dnech nebo ve sbrnch dvorech. Dalm clem je i zvyovn samostatnosti pi opravch bicykl. Bezplatn radme a pomhme tm, kte se nm ozvou s opravou kol. Nejsme profesionlov, ale sami se tak ume. Tud nefungujeme jako cykloservis, ale jako DIY dlna. Cel projekt je oteven vem, kdo maj by jen sten zjem s nmi nco tvoit. Zatm jsme rozdali zhruba dv destky kol naim

Jaromr Svoboda

Podpora etrn dopravy a bezpennch vztah


kamardm a znmm, ale rdi poznme i nov lidi, kter zajm cyklistika jako zpsob dopravy. Ozvat se nm mete s rznmi poadavky nebo nabdkou: Mte nkde na pd, ve sklep, v komoe a jinde star nepojzdn i pojzdn kolo, kolobku nebo jednotliv sousti (sedadlo, kola, pehazovaku, etz atd.)? Napite, pokud je mete vnovat nebo se jich chcete zbavit. Stejn tak pokud uvidte nkde v Olomouci u kontejneru nebo jinde vyhozen torzo kola nebo jeho sousti, napite nm sms dojedeme si pro nj. Mte star barvy, mazn, lepen nebo nad, kter ji nebudete potebovat? Rovn za n budeme rdi. Pokud ho nebudeme potebovat pmo, meme ho vnovat nkomu, kdo si bude rd kolo opravovat. Pokud naopak mte zjem si kolo postavit ze starch kus, rdi vm pomeme a zpstupnme nai dlnu, veker materil, kola a sousti. Ovem me to znamenat i dokoupit si nkter nhradn dly, kter budou chybt. Pokud vm chyb pouze nkter nhradn dly, kter mme, rdi je bezplatn poskytneme. Ppadn pokud mte rozbit kolo a nhradn dly mte sv, ale nevte, jak ho opravit, nebo nemte jen nad, mete nm tak napsat a rdi pjme nad, poradme nebo i pilome ruku k dlu. Nkdy mme ji kola, kter nevyaduj velkou opravu a sta je zalepit nebo sedit. Takov kolo vm rdi penechme pod podmnkou, e nm ukete zmek od kola. Tm se pojistme, e nedopadnete jako nkte nai kamardi, kte si lehce nabytho kola nevili a pili o nj v rekordn krtk dob. Mete nm napsat na e-mail: bike-not-bombs@safe-mail.net.
Vylo na greenaction.cz

Domingo Ascaso Abada


Vro smrti panlskho anarchisty
Ped 75 lety zahynul v dob boj proti stalinistickm kontrarevolunm silm v ulicch Barcelony jeden z vznanch astnk panlskho anarchistickho hnut Domingo Ascaso Abada.
Narodil se 10. ervna 1895 v aragonskm msteku Almudvar v provincii Huesca a patil ke slavn anarchistick rodin Ascas: jeho mlad bratr Francisco Ascasa (1. 4. 1901 20. 7. 1936) zahynul v Barcelon bhem boj s vojky z kasren Atarazanas, kte povstali na podporu generla Franca; jeho bratranec Joaqun Ascasa Budra (1906 nebo 1907 1977) byl jednm z velitel Rady obrany Aragonie v roce 1937, je uskuteovala radikln anarchokomunistickou transformaci v socilnekonomickm ivot regionu. Vichni byli astnky panlskho anarchosyndikalistickho hnut a leny Nrodn konfederace prce (CNT) a Ibersk anarchistick federace (FAI). Povolnm byl Domingo peka a pracoval v Zaragoze. Do anarchistickho hnut se zapojil vstupem do jedn z anarchistickch aknch skupin, s n se zastnil atenttu na Adolfa Gutirreze, fredaktora denku Heraldo de Aragn, kter udal nkolik vojk za povstn v kasrnch Carmen v roce 1920. Jako len skupiny Spravedliv odjel Domingo Ascaso v roce 1921 do Barcelony. Tady se seznmil s Buenaventurou Durrutim, s kterm pak vedl polemiku o plnech na vytvoen anarchistick federace. V jnu nsledujcho roku se pipojil k organizaci Solidrn (Los Solidarios), zaloen nkolik msc pedtm, v n byl tak jeho bratr Francisco Ascaso, Durruti, Garca Oliver, Ricardo Sanz a ada dalch vznanch anarchist. V dob diktatury generla Primo de Rivery se tak jako mnoz jin anarchist snail zachrnit ped pronsledovnm, a kdy jako zzrakem unikl zaten 24. bezna 1924 v Barcelon, ukrval se njakou dobu na hbitov v msteku Pueblo Nuevo. V rozhovoru s Oliverem charakterizoval svj kryt slovy: Nejlep je schovat se mezi mrtvmi. Ti nemluv! Domingo se ukrval na hbitov, dokud se mu nepodailo odjet do Francie za pomoci Garci Olivera. Stalo se to krtce po atenttu na komisae Antonia Espeja (19. 1. 1921), fa zvltn policejn brigdy. Ve Francii se Domingo zkontaktoval s bratrem Franciskem a s Durrutim, s nimi pomhal organizovat gerilov akce v Pyrenejch pro poslen revolunch nlad na poloostrov. Byl tak lenem vboru povenho v prosinci 1924 rozmstnm jednotek a zbran v obci Vera de Bidasoa (Navarra), kde probhly o msc dve tvrd vldn represe vi ilegln psobcm anarchistm. V roce 1925 odjeli Domingo a Francisco Ascasov s Durrutim na Kubu, kde se aktivn zapojili do mstnho dlnickho hnut. Zatkem roku 1929 pijel Domingo do Bruselu, kde se pak ivil jako prodejce tk a nejrznjho kancelskho zbo. Po pdu diktatury v roce 1930 se vrtil do panlska. Od ledna do z 1932 se jako len skupiny FAI Nezkrotn (Los Indomables) astnil pomoci povstn dlnk ve Villa Cisneros (dnenm alAinu v Zpadn Sahae). V nsledujcch letech se angaoval v odborech. Zaal pracovat jako cukr a vstoupil do syndiktu vrobc potravin, nleejcho k CNT. Opustil akn skupiny, ani by tm ovem ztratil dvru svch starch soudruh. Kdy v ervenci 1936 propukla obansk vlka, Domingo se stal asistentem Garci Olivera v katalnskm stednm vboru protifaistic-

kch milic (zaloenm 21. 7. 1936). Brzy pot se spolu s Cristbalem Aldabaldetrecu a Gregoriem Joverem Cortsem vydal v ele kolony Ascaso (pojmenovan po jeho padlm bratrovi Franciskovi) na aragonskou frontu do oblasti Barbastro. Kolonu opustil po jej militarizaci, bhem kter se stala zkladem 28. divize republiknsk armdy. Dvodem Domingova odchodu nebyla militarizace samotn, kterou ostatn bezvhradn hjil na shromdn milic 9. 3. 1937 v Barcelon, ale neshody s Miguelem Garcou Vicancosem, Gregoriem Joverem a Josepem Joanem Domnechem, kte zstali na front. Domingo Ascaso se vrtil do Barcelony, kde byl 4. kvtna 1937 zabit na ulici Gran Va pi bojch na barikdch proti stalinskm kontrarevolunm silm pi tzv. kvtnovch udlostech 1937. Byl pochovn na znmm barcelonskm hbitov na pahorku Montjuic.
Zdroje: * avtonom.org/news/pamyati-geroya-domingo-askasoabadia-i-kolonna-askaso; * puertoreal.cnt.es/en/ actividades-no-sindicales/1944-domingo-ascasoabadia.html; * elmilicianocnt-aitchiclana.blogspot.com/ 2009/07/biografia-de-domingo-ascaso.html

19

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

ALTERNATIVN EKONOMIKA
Laura Albor

Etick banky ve panlsku


Coop57, Jak, Fiare i Trocobank jsou nkter z alternativ k tradinm bankm. Ve panlsku se rozvjej sten dky propagaci hnutm Indignados (rozhoen), asto tak oznaovanm jako Hnut 15. kvtna (15M).
Vedle velkch protest, kter od loskho 15. kvtna pivedly na panlsk nmst statisce rozhoench lid, pat ke kampanm 15M mimo jin ruen bankovnch t, akce ped bankovnmi pobokami s poselstvm tato banka le, podvd a vyhazuje lidi z jejich domov nebo pevlkn se za banke v podob upr. Odhldneme-li od okzalosti nkterch z tchto protest, je evidentn, e hnut 15M ovlivnilo lidi v rozhodovn o tom, kam ulo sv penze. Poet stadatel, kte o ns projevili zjem, v poslednm roce vrazn vzrostl, a to dky 15M, tvrd pracovnci Coop57, co je drustvo, kter poskytuje sluby a sv prostedky smuje na poskytovn pjek pro sociln-ekonomick projekty podporujc zamstnn, sdruovn a solidaritu. Toto drustvo fungujc od roku 1996 zaznamenv od kvtna 2011 obrovsk nrst svch aktivit: Dnes u mme 2000 spocch len, piem 500 k nm pilo jen v poslednm roce. Pokud jde o objem financ, z 11 miliard eur, ktermi disponujeme, k nm bylo 2,5 miliardy vloeno za uplynul msce. Pedstavitel Coop57 vyprv, e hnut 15M projevilo zjem o jejich innost a pozvalo je na shromdn, aby podrobn vysvtlili sv fungovn. Coop57 m toti dva typy len: na jedn stran jsou to sdruen, drustva, platformy atd., kter maj pstup ke slubm financovn, a na druh stran jsou ti, co vstupuj do drustva vlun jako stadatel. Stadatel nemaj monost zskat vry a zavazuj se, e sv vklady ponechaj v bance minimln dvanct msc, za co zskaj odmnu ve vi 2 % vkladu ron. V ppad, e stadatel chce disponovat penzi ped uplynutm prvnho roku, me podat o jejich vyplacen, strhne se mu vak odmna, na kterou by ml nrok v obdob poslednch dvou msc.

Hnut 15M a hledn alternativ k bankovnm korporacm


sname pehodnotit kad financovn individuln formou, protoe dn ppad nen stejn jako ty druh, k Sonia a zdrazuje: Sname se najt een pro ty klienty, kte maj z rznch pin problmy s placenm, protoe mme reln zvazek vi projektm a podnikm, kter financujeme.

Nov vmnn obchod


Trocobank, kter vznikla v noru tohoto roku a svou innost zaala vykonvat v beznu, se prezentuje jako alternativn vrov systm pro mal a stedn podniky i soukrom podnikatele - jednotlivce, kte figuruj na okraji zjmu tradinch bankskch kruh. Jednm z problm tto krize je, e banky neposkytuj vry, kaj pedstavitel Trocobank. My se sname pomoci podnikm dostat se k financovn a udret svou hospodskou innost. Fungujeme jako systm vmnnho obchodu, vytvme vak urit kruh. Fungovn je jednoduch. Podnik me zskat vr do maximln ve 10 tisc eur, kter bude pozdji vracet ve form zbo pochzejcho z produkt pro dal podniky, kter jsou soust kruhu Trocobank, piem rok stanoven bankou na tyto innosti je 1,75 %. V souasnosti mme v rmci na st pes 1200 obchod a lid jsou velmi spokojen, konstatuj zstupci banky. Hlavn mylenkou je, e ve mus bt kompenzovno. Teprve zanme, mezi nae innosti vak chceme zahrnout vce slueb, pohostinstv, restaurace, hotely atd., kter mohou slouit pro vechny typy podnik. Protoe banka funguje jen nkolik msc, je pro ni nemon vyhodnotit, jakm zpsobem ji ovlivnilo hnut 15M. Informace o tto nov form zskn vru se vak od rznch ekonomickch skupin Indignados.

fungovat jako bankovn instituce, a to jako zstupce italsk Banca Popolare Etica, a panlsk banka a Centrln banka Itlie nad n zaaly vykonvat dohled. Dnes poskytujeme vry jen subjektm i projektm sociln transformace, dodvaj. Bhem poslednch let se tak roziovaly a seskupovaly iniciativy zamen na solidrn pjky, etick finance a projekty zamen na budovn sociln a solidrn ekonomiky, kter ji fungovaly v jinch regionech. Poet len Fiare dnes dosahuje t tisc. Projekt nem ziskov charakter, tvrd pedstavitel banky, nem za cl maximalizovat zisky bez toho, ani by sm nebyl udriteln a schopn udret si strukturu. Je to nstroj na poskytovn slueb subjektm a osobm, kter chtj budovat jin svt prostednictvm ekonomickch vztah, nen to cl sm o sob.

Zmna v mylen
Dal z bank, kter zvila svj kapitl zejmna dky zmn v mylen, ji vyvolali Indignados, je Triodos Bank. Hnut jako 15M a Occupy Wall Street jsou odrazem toho, e si jako oban vce uvdomujeme, co dlaj banky s naimi penzi, k Sonia Felipe, editelka pro komunikaci Triodos Bank. V roce 2011 tento subjekt vce ne zdvojnsobil poet svch klient ve panlsku. Klem k tomuto nrstu je pln informovn uivatel: Nae investin politika je veejn a zjemci si ji mohou prostudovat na na internetov strnce, vysvtluje Sonia. Naim klientm nabzme plnou transparentnost a vechny nae investice zamujeme na firmy nebo projekty, jejich clem je zlepen kvality ivota lid. Tato pidan hodnota vzbudila ve panlsku zjem tisc lid. vrov portfolio banky je zamen zejmna na financovn projekt a podnik zastupujcch sociln, environmentln a kulturn sektor, a proto - alespo prozatm - nen aktivn v oblasti spotebnch vr a vr na bydlen. Poskytuje jen ekohypotky na koupi prvnho bytu pro osoby, kter jsou ji njak as klienty banky. Kdy se objev ppad nedodren spltkovho kalende, vdy se

Banka, kter je socilnm hnutm


Projekt Jak je ve panlsku zatm jen ve fzi dozrvn, ale ve vdsku je to u konsolidovan banka. Jde o bezronou alternativu, kter zaala v tto skandinvsk zemi fungovat v 60. letech jako drustvo. Fungovn je jednoduch, k Miguel Ganz, jeden z hlavnch propagtor projektu ve panlsku. Jde o skupinu lid, kter m spolenou pokladnu, jako skupina ptel, v tomto ppad vak jde o 37 000 osob (ve vdsku). Mnoz z nich se logicky ani neznaj. Zkladn zsada zn: nepouvat roky. Hlavn mylenkou Jak je, e kdy podte o pjku, vrtte ji v pln vi a od t chvle zanete etit s podmnkou, e muste povinn spoit, dokud nedoshnete stky, kterou jste si pjili. Smyslem toho je, e Jak pouije tyto penze na pjky dalm lidem. Tyto povinn spory si pak vezmete. Ve skutenosti to nen banka, ale sociln hnut, kter funguje horizontln formou a jako shromdn, kde jsou majiteli banky samotn lenov.
Odkazy na uveden projekty: Coop57 coop57.coop; Fiare proyectofiare.com; Triodos Bank triodos.es; Trocobank trocobank. com; Jak bancasininteres.blogspot.com.es Z La Informacion (noticias.lainformacion.com) peloila Judita Takov

Banka ve slubch lid


15M je psychologick pleitost, zmna vdom, kter umouje vit tomu, co se zdlo nemon: e me existovat banka ve slubch lid, konstatuj zstupci projektu Fiare, co je subjekt, kter funguje prostednictvm st osob a organizac s clem vytvet spravedlivj spolenost. Zastnili jsme se mnoha shromdn 15M. Podali ns, abychom pili o svch aktivitch informovat, a mnoz ns v tom i podporovali, kaj zstupci projektu. Pesto si myslme, e nov leny nm zskvaj pedevm ti stvajc. Je ale pravdou, e se o ns v tchto dnech mnoz zajmaj v souvislosti s tmatem znrodnn Bankie. Projekt Fiare, kter vznikl v roce 2001 z iniciativy skupiny subjekt obansk spolenosti v Baskicku, funguje jako vrov drustvo, kde m kad osoba na shromdn hlasovac prvo a kde nikdo neme vlastnit vce ne 0,5 % kapitlu. V roce 2005 zaal

20

ALTERNATIVN EKONOMIKA

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Ekonomick demokracie pil novho systmu


Souasn krize vysplho zpadnho svta ukazuje nejen nereformovatelnost kapitalismu, ale nut rovn k preciznj formulaci alternativ, novch monost, kter ped nmi systmov krize otevr.
Jednm z nejdiskutovanjch tmat je bezesporu ekonomick demokracie. Dleitost ekonomick demokracie vychz jednak ze souasn ekonomick krize, ale tak z celkovho pohledu na demokracii jako politick reim, kter je uplatovn nedsledn a asto pli povrchn. Demokracie se asto jev bt volebnm ritulem, kde je vak monost volby manipulovna finann a mediln silou jednotlivch skupin stojcch za politickmi aktry. Voln po ekonomick demokracii si tuto realitu uvdomuje a zrove nabz een, kter zmn jak ekonomickou podstatu systmu, tak i spolenost jako celek. Nejde ovem jen o utopistick pn, vychzejc z vahy, e vvoj lidstva by ml mt podobu progrese (pokroku), tj. pibvn prv od politickch a socilnch k ekonomickm. Aplikaci ekonomick demokracie, respektive jejch rznch prvk, meme pozorovat v mnoha rznch zemch a regionech, uit se od chyb a nechvat se inspirovat. Krom toho existuje minimln jeden objektivn faktor, kter ekonomickou demokracii podporuje a zrove si ji sm vynucuje. Jsou jm technologie, kter stoj za kadou hlubokou zmnou ekonomiky, po n nsleduje i zmna spolenosti. Souasn technologie umouj snadnou kontrolu a participaci (ast) na rozhodovn nejen v ekonomick oblasti, jak si ukeme za chvli. Zrove jak vstin demonstruje dohoda ACTA a odpor proti n jsou zaloeny na bzi sdlen, m pedstavuj nov hodnotov prvek v systmu. Dohoda ACTA je pokusem toto sdlen (a spoluprci) zastavit vnucenm prvk monopolu a soukromho vlastnictv ob je charakteristick pro kapitalismus. Technologie jdou ale jinm smrem, a prv proto se vldnouc elity sna o jejich kontrolu, sthn skupin Anonymous atd. Dleit je, e ekonomickou demokracii meme vnmat jako urit teoretick koncept, ale zrove nen teba ekat na pak, njak revolun zlom, a adu jejch prvk lze zavdt ji nyn. Jedn se jak o ast oban na rozhodovn o ekonomickch otzkch, tak o petrvvajc dominanci soukromho vlastnictv. Zastupitelsk demokracie nabz v souasnm systmu monost jak vytvoit kartelov spojen mezi i teba rznmi politickmi stranami s rznmi ideologiemi, ale se stejnou chut k rozdlovn zdroj ve svj prospch. Pro ir aplikaci a uvdomn si monost ekonomick demokracie je ideln participativn rozpoet. Jedn se o nstroj vyzkouen ve vce ne 2000 mstech a obcch po celm svt. Pestoe se asto namt, e participativn rozpoet zce souvis s latinskoamerickou vzjemnost a spoluprac (vznikl v brazilsk Porto Alegre na konci 80. let), nejnovj pklad mme pmo za humny: v Bratislav. Participativn rozpoet je mono, ba pmo zhodno doplnit plnou transparenc hospodaen dan obce/msta, vetn veejnch zakzek. Systm Open Data, kter je typick prv pro slovensk obansk sdruen Utopia (je se do participativnho rozpotu v Bratislav pustilo), usnaduje zapojen oban do projekt jednotlivch komunit a navc znesnaduje rzn kreativn machinace. Zavdn participativnho rozpotu, jeho popularizace je proto aktuln vzvou, jak zat o ekonomick demokracii pemlet prakticky. Existuj manuly, zpracovan postupy a bohat zahranin zkuenosti. Navc se jedn o proces, kdy oban nejen rozhoduj, ale zrove se u sami diskutovat, spolupracovat, vybrat varianty rozvoje, a asto je navc i sami realizuj a kontroluj jejich plnn. Jednodue eeno: u se, co znamen bt plnohodnotnm obanem, nikoliv pasivnm ovanem, kter m jednou za x let vhodit urit lstek do urny. Mal zjem o vci veejn, petrvvajc privatismus jsou bohuel v esk republice velmi siln. Participativn rozpoet by se mohl stt nstrojem rozvjen kooperujcch dovednost, kter bude nutno aplikovat i v dalch sfrch. Je mon namtnout, e participativn rozpoet je jen uritm, by vtanm vylepenm, protoe koneckonc o zdrojch pro msto/obec se me rozhodovat nkde jinde a zcela jinm ne participativnm zpsobem (viz nap. rozpotov uren dan). Proto se objevuj snahy o vznik sttem/regionem vlastnnch bank, kter by fungovaly rovn na participativnm principu pln transparence a ast vybranch subjekt a oban, a jejich kolem by bylo podporovat rozvoj v danm regionu. Prv lokln dimenze, kter by znemoovala pokusy o lukrativn

Ilona vihlkov

investice do rznch pofidrnch finannch derivt (kter ohrouj fungovn nmeckch Landesbanken), spolu s ekonomickou participac, tedy rozhodovnm o veejn prospnch investicch v dan lokalit, by koncept ekonomick demokracie vhodn doplnila. Nejvraznjm a zrove nejobtnjm prvkem ekonomick demokracie je pluralita vlastnickch forem. Mezi vlastnick formy alternativn ke kapitalismu ale zdaleka nepat jen sttn vlastnictv. patn zkuenosti mnoha municipalit (nejen v R, ale v cel Evrop i Latinsk Americe) s privatizac veejnch slueb (kanalizace, rozvodn st atd.) jasn ukazuj, e monopol soukromho vlastnka je drahou a riskantn variantou. Nsleduje vyjednvn o pevod zpt pod majetek obce, kter me bt dlouh, finann nron a dle zhorovat kvalitu tchto veejnch slueb. Pokud jsou dan veejn sluby pevedeny zpt pod msto, je ideln je zalenit i do participativnho rozpotu tak, aby se dobvn renty z nich nestalo tentokrt jen nstrojem radnice. Ekonomicky demokratickou formou je samozejm drustevnictv a v R mn znm pebrn podnik zamstnanci. Pebrn podnik zamstnanci a jejich zen firmy je rozen v Latinsk Americe. Velice siln popud dostala zamstnaneck kontrola v souvislosti s kriz v Argentin. Podle zahraninch zkuenost je mono ci, e nen vhodn, kdy se zamstnanci astn jen finann (zamstnaneck akcie), ale nemaj souasn vliv na rozhodovn a vid do nj jen velmi omezen. Zamstnaneck akcie se naopak, pokud nejsou doplnny demokratickm zenm, mohou stt nstrojem, jak management pesune sv chybn rozhodnut na zamstnance (viz nap. kauzu Enron). Drustevnictv m tv v tv souasn krizi nkolik obrovskch vhod. Je formou demokratickou, aktivizan a solidrn. Nen primrn zaloeno za elem zisku, ale za elem uspokojovn poteb svch len, pln tedy asto i sociln funkce. Drustevnictv m tu smlu, e se v R potk s nedobrm image z doby minul. Proto je teba podotknout, e drustvo je zaloeno na principu dobrovolnosti pokud je tento princip poruen, pak se jedn o drustvo de iure, ale ne de facto. To, e rozvoj drustevnictv je pedevm v krizch neoceniteln, si opt neuvdomuj jen v Latinsk Americe. Velkou pozornost Mezinrodnmu roku drustev vnuj Spojen stty, kde tento sektor rychle posiluje, a to nejen v oblasti zemdlstv. Na pkladu baskickho drustevnho kolosu Mondragon se asto uvd, e se sice jedn o enormn spn drustvo, nicmn pinucen prostedm (systmem) k tomu, chovat se vcemn kapitalisticky. Proto je dleit, aby si byla jednotliv drustva vdoma sv sociln a osvtov funkce a snaila se co nejvce spolupracovat mezi sebou. V R bychom akutn potebovali rozvoj drustevnch zloen, kter byly mysln zdiskreditovny nejprve ministerstvem financ, kter je nijak neregulovalo, a nslednou pemrtnou regulac NB, kter jejich vznik de facto znemouje. etz solidrn spolupracujcch podnik se me stt onm novm uvnit starho, tedy zmnou zklad ekonomickho systmu. Krom toho pln funkci edukativn a pro vtinu populace pror i dogma, e nen jin alternativy ne dominance soukromho vlastnictv. Ji praktick pklad funknch prvk ekonomick demokracie je proto nesmrn dleit.

21

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

PRVOMJOV AKN DNY

Akn dny 2012


Anarchistick 1. mj v novm hvu
Ve tyech pedchozch letech byl hlavn akc antiautoritskho 1. mje festival MayDay, kter v reii Antifaistick akce (AFA) el rok od roku nahoru a dokzal pithnout vce ne deset tisc nvtvnk. Jak se k, v nejlepm se m pestat a zkusit nco novho. Utvoila se proto ir platforma a msto festivalu v jeden den bylo pipraveno vce mench akc rozloench do nkolika dn (od ptku 27. 4. do ter 1. 5.) a vcero mst Prahy.
Ne zaneme se strunm pehledem toho, co se v rmci Aknch dn udlo, je teba zmnit, e jim pedchzelo mnostv akc koncert, promtn a prezentac, jejich clem bylo piblit lidem v rznch koutech republiky, o co v Aknch dnech jde a na co se v jejich rmci mohou tit. nal Solidarity Movement konalo promtn s diskus, na kter dorazilo kolem 30 lid. Sobota v Crossu byla pednkami el a pekombinovan, co bylo na kodu vci, jeliko mnoz nvtvnci chtli navtvit besedy, kter se asto asov pekrvaly. Jeden z pednkovch blok zajiovala eskoslovensk anarchistick federace (SAF). Prvn st byla vnovna studentskmu Tdnu neklidu z letonho nora. Byl pedstaven prbh protestu a jeho skal. Konkrtn byly zmnny zkuenosti z Prahy, Hradce Krlov a Plzn. Jako problm byla zdraznna napklad nekonfliktnost protestu, jeho personifikace smrem k ministrovi kolstv a oportunismus znan sti student. Dal st bloku byla vnovna Hledn anarchistick politiky. Byla ve strunosti a za pomoci videoprezentace pedstavena diskuse, kter probh posledn roky v rmci SAF a jejm vsledkem je strukturovn cl a definovn konkrtnch oblast, na n by se v dnench dnech mlo anarchistick hnut zamovat. Pot se rozproudila iv diskuse, kter mimo jin ukzala obrovsk rozdly v pojmn aktivity a spoluprce v Praze a regionech. Posledn st bloku byla vnovna rekuperovanm podnikm v Argentin a osobn zkuenosti s jejich fungovnm. Jde o tma, ktermu jsme se vnovali v minul Existenci. Pednka byla proloena dvma krtkmi dokumenty o konkrtnch podnicch pod samosprvou pracujcch. Druh sobotn pednkov blok organizovala skupina Kolektivn proti kapitlu (KPK) za pispn sptelen francouzsk skupiny Mouvement Communiste. Blok byl rozdlen do t st: 1. Krize: jej povaha, jej role, jej geneze a mty o n, 2. Pklad ecka, 3. Reformy, protesty, politika, centralita pracovi. Samostatn pak na jinm mst v Crossu probhla jet pednka Krize jako systm vldnut. Na jednotlivch pednkch bylo v sobotu vdy kolem 15 25 lid. V nedli zahjily pednky v Crossu lenky Ligy lidskch prv, kter seznmily posluchae s tm, co si (ne)mohou dovolit strnci a policist, a zamily se tak na problematiku svolvn a podn veejnch shromdn. Vedle toho odpovdaly na mnostv konkrtnch otzek k tmatu. Pro zkou skupinku zjemc pak v prostorch kavrny pednel Pavel iinsk o problematice exekuc, kter maj fungovat pedevm jako bi na obyejn lidi a navc otevt podnikatelsk monosti soukrommu sektoru. AFA pozvala kamardy z Nmecka, kte si pipravili anglick povdn o nacionln-socialistickm podsvt v jejich zemi, je se dotkalo zejmna nedvno odhalen teroristick buky a reakc represivnho apartu. Posledn besedou tohoto dne pak byla pednka od bigbrotherawards.cz o kamerovch systmech a data retention.

Pednky a diskuse
Asi nejdleitj oblast aktivit anarchistickho hnut je ta osvtov. Proto byl pi Aknch dnech kladen takov draz prv na pednky a diskuse. Jednou z ptench zahajovacch akc byl Veer na tma environmentln pm akce, kter byl sloen z pednky, promtn filmu Just do it a nsledn diskuse a podali ho aktivist okolo webu greenaction.cz. Dorazilo na nj asi 60 lid. V nedli probhla v Caf V lese skoro tyhodinov panelov diskuse na tma anticiganismu, kter se astnila asi stovka poslucha. Msty nebylo pln zejm, jak se vztahuje k pvodnmu rozdlen na dva tematick celky (1. Spolen proti anticiganismu z krtkodob perspektivy, 2. Autonomi proti paternalismu). Hodn zajmav pspvky do debaty mli zstupce Antifaistick akce ze Srbska (mluvil o rasistickch projevech v Srbsku a v Maarsku), Yasar Abu Ghosh (ten problm zasadil do obecnho kulturn-antropologickho kontextu) a Jakub Polk, kter pedstavil svj koncept autonomie namsto paternalismu. Debata byla ale ponkud rozttn a modertor obas zapomnl, e nen enkem. Oivenm byla ptomnost Mry Broe a romskho aktivisty z Krupky, kte se angauj na severu ech proti neonacistickm akcm. Trochu anachronicky psobil romsk inovnk Ivan Vesel, kter jako by si sv projevy omylem pipravil pro jednn s politiky nebo sttnmi ednky. V pondl se v kin Bio Oko konala za asti asi 70 lid pednka nazvan eck krize, romsk Kosovo?. Ml na n vystoupit sociolog Andrej Grubai, kter se vak ze zdravotnch dvod omluvil. Nahradil ho zstupce srbsk Antifaistick akce, kter se zamil na nacionalismus a faistick tendence v Srbsku. Druhm enkem byl Charalampos Magoulas, eck sociolog a len Shromdn nmst Syntagma, jen se vnoval krizi v ecku a odpovdi na ni. Veer se konalo na stejnm mst promtn filmu 161>88, na kter zavtalo pes 300 nvtvnk.

lo o jednu z mla akc, kam mohli pijt tak rodie s dtmi. Skvl atmosfra jarmarku byla podtrena slunenm poasm a bhem celho odpoledne se tu mohlo vystdat kolem 800 lid. Soust jarmarku byla tak Migrantsk poulin hra, kterou pipravila Iniciativa Ne rasismu! (INR). Jej hri si mohli ozkouet, m vm mus v esk republice projt imigranti pi zskvn povolen k pobytu i politickho azylu, a okusit tak pocit absolutn bezmoci. Dalm programem jarmarku byla iv hudebn vystoupen kapel Gattaca, Daleko, Remek i rapera Bonuse s doprovodem.

Demonstrace
Vyvrcholenm prvomjovch Aknch dn byla tern demonstrace nazvan Mime na sprvn cle!. T pedchzelo jet anarchistick prvomjov setkn, je svolala od 11.00 na Steleck ostrov SAF a kter pokraovalo hlunm pochodem na msto srazu nsledn demonstrace. Ji ped jednou hodinou odpoledn se zaali schzet prvn demonstranti na nmst Republiky. Postupn se jich selo pes 700. Trvalo ale pomrn dlouho, ne byla akce zahjena. Parn odpoledne tak notnou chvli naruovalo jen bubnovn rovho samba bandu. Po njak dob byly z korby pistavenho auta peteny proslovy prokldan reprodukovanou hudbou. Pot se utvoilo za pomoci nkolika transparent elo prvodu a opt se ekalo, tentokrt kvli vyjednvn s polici. Kdy nakonec pochod vyrazil, zaalo se v jeho ele ihned se skandovnm pevn antikapitalistickch a antifaistickch hesel, kter neutichlo a do clovho bodu. Na Pkopech se udlaly dv zastvky, a to u novho sdla CTI a kancel Penta. Tady bylo poukzno na fakt, e politicko-ekonomick systm je ve skutenosti zen zjmy nejbohat finann elity bez ohledu na to, zda zrovna vldne levice i pravice. Dal zastvka, tentokrt neplnovan, byla na Mstku, kde se prv konal mtink Dlnick strany, jej pedseda oznamoval, e by byl rd jednm z tch, kdo se bude uchzet o prezidentsk post. enkm pomrn vlan naslouchalo asi 150 poslucha, z vt sti neonacist. Pi pchodu ela demonstrant, jejich zjem o proslovy opadl definitivn. Ne demonstrace prola kolem neonacist, trvalo to vce ne deset minut. Z obou stran ltaly pedevm plastov lahve a jak se dalo pedpokldat, skoro jedin mediln pokryt z nkolika Aknch dn mla prv tato krtk a svm zpsobem nijak vznamn epizoda. Na stran demonstrace pedvedlo nkolik policist pehnanou angaovanost, kdy agresivn a zcela nesmysln zaali strkat do lid v ele prvodu. Policejn vyjednava byl

Anarchistick jarmark
Hlavn akc sobotnho odpoledne byl bezesporu Anarchistick jarmark, kter se konal na smchovsk nplavce od jedn do esti a byl prostorem pro prezentaci vlastnch vc v duchu Do It Yourself a distribuce tiskovin antiautoritskch skupin. Objevil se tu tak stnek s knihami od nakladatelstv AK Press. Nechyblo ani oberstven z kuchyn Food not Bombs. Pipravena byla stna pro graffiti. el

Osvtov Cross
Samostatnou kapitolou je pednkami nabit holeovick klub Cross. V ptek se tu pod nzvem Cestovn mapa k apartheidu a pod organizan ztitou esk poboky Internatio-

22

PRVOMJOV AKN DNY


pak podn, aby si je uklidnil a policist nevyvolvali zbyten konflikty. Pochod tedy mohl po krtk dob opt pokraovat a ke Steleckmu ostrovu, kam dorazil tsn po tvrt hodin a kde byla cel akce nkolika proslovy oficiln ukonena. zavrily dv tern afterparty, jedna v klubu 007 a druh v klubu Cross, a ti steden pednka v infoshopu Sal a koncerty v Caf Na pl cesty a v Crossu. Na Aknch dnech nechyblo ani sportovn vyit. To umonil fotbalov turnaj nazvan pznan Love Footbal Hate Racism. Odehrval se v nedli na prostranstv mezi strahovskmi kolejemi a zapsalo se na nj neuvitelnch 22 tm. Vedle hr nechybli ani jejich povzbuzovatel. Dva tmy, kter tvoili z vt sti mlad Romov, dorazily a z Krupky. Zastnilo se i ist ensk mustvo. Oberstven zajioval anarchistick kolektiv Vegan Food.

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Mezi dky zase nachystal publikace Povstn pichz a Mm kle od bytu, ale nemm domov. Vedle toho pipravila Antifaistick akce novou letn kolekci triek AFA a GNWP.

Zvrem
Akn dny byly opravdu akn a nkter podniky nebyly ani zmnny, take aspo strun: pten promtn Zem sn v Sal a angaovan mdn pehldka v Crossu, sobotn bezpenn zna v ulicch ikova, nedln vegansk DIY veee v Jet klubu, pondln akce Divadla vysokozdvinho soumara v Crossu i tern promtn dokumentu Robota na Parukce. Akn dny mly bezesporu tu vhodu, e se do nich mohlo zapojit vcero subjekt a jednotlivc z antiautoritskho hnut. Jeliko ale schzky a vtina pprav probhaly logicky v Praze, dolo jen k naprosto minimlnmu zapojen aktivist z region. Stejn tak nvtvnost se nemohla ani v nejmenm srovnvat s pedelmi MayDay festivaly. Tam toti z jednotlivch mst dorazily velk skupiny lid, kte uetili na spolenm cestovn, nemuseli shnt ubytovn v Praze a kad si vybral v jeden den a na jednom mst z bohat nabdky to, o co ml zjem. Kad koncept m sv klady a zpory, rozhodn je ale dobe, e dolo k realizaci neho novho. Antiautoritsk hnut jako celek je tak opt bohat o nov zkuenosti a kontakty. A jak bude pt Prvn mj? To je zatm oteven otzka, na jej odpovdi se me podlet kad, kdo bude mt zjem pidat ruku k dlu. Je ale nutn mt na pamti, e boj proti tlaku, diskriminaci a vykoisovn by ml probhat kad den a neomezovat se jen na jedno datum v roce. -jk-

Zbava
Kad den probhaly tak hudebn akce. V ptek to byly mobilizan koncerty v klubech 007 a Cross. stedn koncert Aknch dn se odehrl v sobotu v sle Palce Akropolis, kde si pes 300 lid uvalo vystoupen britskch Pettybone a americkch Unbroken. Koncert probhl ve skvl atmosfe, kterou si pochvalovali jak nvtvnci, tak kapely. Unbroken si pak zahrli jet nsledujc den jako utajen host spolen s domcmi Ravelin 7 v klubu 007, kam dorazilo asi pes 200 lid. Nechybly proslovy mezi psnikami ani emotivn pozvnka na tern demonstraci. Asi nejvt hudebn party Aknch dn se odehrla v pondl v klubu Roxy a mohlo ji navtvit a tisc lid. Probhla v reii hiphopov party Bigg Boss a kad, kdo vylezl na pdium, nezapomnl vyjdit svou podporu Antifaistick akci. Bhem celho veera vldla naprosto asn atmosfra. Akn dny pak

Nov publikace
Prvomjov Akn dny byly mimo jin silnm impulzem pro vydavatelskou innost. V distribucch, kter provzely naprostou vtinu ve zmiovanch akc, jste tak mohli zakoupit nov slo asopisu Akce!, mjov specil A-kontra, zcela novou revue Komuna a brourku Ilegln anarchismus od Anarchokomunistick alternativy, brouru Hranice aktivismu a bsnickou sbrku Cruor Bestia od Nakladatelstv SAF i brouru Sttn fiskln krize a ppad ecka od KPK. Nakladatelsk kolektiv

Veer na tma Environmentln pm akce


Jednou z akc, kter 27. dubna v Praze zahjila prvomjov Akn dny, byl Veer na tma Environmentln pm akce. Spojil v sob pednku, promtn a diskusi. V prostoru Divus ho zorganizovala skupina GreenAction.
Krtce po osm jeden z poadatel v vodnm slovu pivtal edestku ptomnch a pedstavil dal program Aknch dn. Pak pedal prostor dalmu z organiztor veera, kter uvedl film plhodinovou pednkou na tma environmentln pm akce. V prvn sti se zamil na piblen koen hnut environmentln pm akce ve Velk Britnii. Ty le pedevm v obdob deradikalizace velkch environmentlnch organizac, jako je nap. Greenpeace, a nslednm kritickm pstupu nkterch jejich len k tomuto smovn. Dalmi silnmi aspekty rozvoje hnut se stala existence siln kontrakultury, kter vyvrala z anarcho-punkovho hnut potku 80. let, a radikalizace pi protestech proti Pol Tax. V 90. letech dochzelo k rozvoji environmentlnch organizac zaloench na pm akci, nap. Earth First, kter byly ovlivnny i socilnmi hnutmi (tento vliv byl mnohem vraznj prv ve Velk Britnii oproti teba Spojenm sttm). Jak ji bylo naznaeno, prvn aktivist se z sti rekrutovali z nevldek a razili heslo iny msto slov. Ve Velk Britnii vznik siln protidlnin hnut, v jeho rmci se rozbhaj akce formou dlouhodobjch kemp (projevuje se zde inspirace akcemi mrovho hnut 80. let). Pi tchto kempech dochzelo ke sbliovn aktivist a mstnch obyvatel, co bylo pro hnut velmi dleit. Protidlnin kampa nakonec slavila spch, jeliko bylo uputno od vtiny pln na rozvoj dlnin st v Britnii. V druh polovin 90. let nastupuje hnut Reclaim the Streets, kter se nsledn stv jednou z inspirac rychle se rozrstajcho alterglobalizanho hnut. Po jistm tlumu pichz nov energie s protesty proti summitu G20, kdy je postavena doasn alternativn vesnika, kter funguje na ekologickch a anarchistickch principech. Nsleduj dal pm akce tematicky zamen na klimatick zmny a spojujc v sob nkolik kampan jak environmentlnch, tak socilnch. Zmnna je tak nezanedbateln otzka nronosti pmch akc, z eho logicky vyplv, e se jich astn pedevm mlad lid. Podle przkumu se ukzalo, e dvj aktivist pmch akc se jich sice ji neastn, ale zpravidla mylenky neopout a hnut jako celek podporuj jinmi zpsoby. Druh st pednky se zamila na otzku, co je to vlastn pm akce. Zatmco u ns ji zaveden ekologick organizace vnmaj jako nejzaz zpsob protestu po vyerpn vech monch prvnch monost a selhn vekerch jednn, u ve popisovanch aktivist jde naopak o preferovan zpsob jednn v kadodennm ivot; jednn, kter je nedln spjato s nehierarchickm rozhodovnm; jednn, kter vede lovk sm za sebe spolu s ostatnmi. Z toho plyne, e pm akce me mt podobu jak protestn, tak neprotestn. Dle byl pedstaven rozdl mezi tzv. liberln pmou akc, kterou reprezentuj nkter nae neziskovky, a skutenou pmou akc na pkladu organizace pvodnch cyklistickch jzd Critical Mass a cyklojzdou, kterou u ns pod nap. AutoMat. V onom druhm ppad nen nijak zpochybnn stvajc systm a jeho nastaven, kdeto skuten pm akce systm a jeho nastaven nemn respektovat, nbr je prostedkem, aby si lid legitimn (i kdy velmi asto nelegln) brali zpt to, co jim nle, v tomto ppad veejn prostor okupovan automobilismem. Po pednce byl putn asi hodinu a pl trvajc dokumentrn film Just do it, nesouc podtitul Pbh novodobch psanc. Aktivistka a reisrka Emily James strvila jeden rok ve svt environmentln pm akce, ve skupinch Climate Camp a Plane Stupid. Pen ns ped brny tovrny na vtrn turbny Vestas, kterou po zaven okupuj proputn dlnci za podpory aktivist za branami, do prosted protest proti G20 v Londn i na klimatick kemp. Pedstavuje ppravu a realizaci blokdy Skotsk krlovsk banky, zapojen do protest proti roziovn letit, tok stovek lid na uhelnou elektrrnu i vpravu anglickch aktivist na konferenci o klimatu do Kodan, kter se nakonec stala pehldkou nevdan policejn brutality a ikany. V zvru jednotliv aktivist vyjaduj sv pesvden, e nen teba bojovat jen v environmentlnch otzkch, ale e je poteba postavit se kapitalistickmu systmu jako takovmu. Po filmu nsledovala diskuse. Ale vzhledem k tomu, e u bylo pomrn pozd a film zanechal opravdu siln dojmy, se a na pr pspvk pli nerozproudila. -jk-

23

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

PRVOMJOV AKN DNY

Mime na sprvn cle!


Prohlen Antifaistick akce k Aknm dnm
Evropa dostala minul rok podnou facku nikoli neviditelnou rukou trhu, ale viditelnou rukou natvanch lid v ulicch. A je to dobe. Zaslouila si ji. Opojen tm, e na jejm zem se pece u neme nic stt, najednou musela hasit por v londnskm Tottenhamu, chlcholit mlde bez perspektivy na nmstch panlskch mst i umravovat eky a ekyn, kte s blcm se bankrotem ji nemaj co ztratit.
By nerada, mus nyn odhodit masku matky demokracie, kter dozrla tm, jak se zavrily djiny satkem demokracie s neoliberlnm kapitalismem. Mus si zvykat na novou situaci, ve kter ji nesta arogantnm zpsobem peovat o svt, vyvet demokracii, jt pkladem a pouovat ostatn zem o tom, co zase nepochopily, kdy se jim natvan lid bou v ulicch. Prohnila zevnit, demokracie se stala divadlem politicko-ekonomickch elit, skonila povlen hojnost, kter doasn zacpala sta neprivilegovanm vrstvm spolenosti, pila ekonomick krize lid to prokoukli a vyli vztekl do ulic. Djiny Evropy neskonily, budoucnost je nepopsan a nepedvdateln. Chud lid z periferi anglickch mst ji maj pln zuby bkovho ivota v zemi, kde na n na kadm rohu ek reklama na skvl ivot, kariru a bohatstv. Na nic z toho nikdy nedoshnou. Je to jen iluzorn sen, ze kterho se pili jednou provdy probudit do ulic. I mlad lid z jin Evropy definitivn zjistili, e pro n v budoucnosti panlska nen msto. Na co studovat koly, kdy o prci nezavad, ani kdy m dva tituly? Nemt ivotn perspektivu je k vzteku. Zaplnn nmst jsou dkazem. Na nejtenm led nyn pelapuje ecko. Bankrot je za rohem. Merkelov kadm dnem utahuje ecku oprtku, vld lid nev. Situace je kritick, lid jsou zahnan do kouta a nezbv jim nic jinho ne tkat a prorvat se ulicemi Athn z pasti ekonomick krize ven. V zemch jako Anglie, panlsko i ecko natvan lid prokoukli, v em je problm, a svj hnv zamili sprvnm smrem proti vld, politicko-ekonomickm elitm, policii i soukrommu majetku. Postsocialistick zem maj s menm na sprvn tere dlouhodob problm. Orbnovo Maarsko faizujcch tendenc je toti rovn reakc na krizi. Nacionalismus se ve vchodn Evrop a chronickm zpsobem stv politickm nstrojem populist, kter kanalizuje hnv lid smrem dol vi meninm, imigrantm, Romm a chudm lidem obecn. Hndnouc vlny se nyn prohn Maarskem, svho asu se prohnly i Polskem, vchodnm Nmeckem i Slovenskem. V esku k tomu sice prozatm nedolo, ale pomalu se pipravuje pda. Konzervativn parta kolem Vclava Klause se jala hjit krom neoliberln ideologie nrodn zjmy, suverenitu eskho sttu a tzv. tradin hodnoty. Spojila se pro tyto poteby i s katolickm mgem Dukou i s hndm D.O.S.T. Poradcem vldy v oblasti lidskch prv je xenofobn a homofobn Roman Joch, jeho politickmi vzory jsou chilsk dikttor Pinochet a po dvou sklenkch vna i panlsk faista Franco. Neasv kabinet vzv vzor konzervativnho gentlemana, kter krom zahlky nenvid vechno jin a chud a nikm neruen dl pipravuje a zavd drastick reformy v neoliberlnm rytmu. Dlnci a anarchist z Chicaga, kte v roce 1886 poloili ivoty za sociln prva v prvomjovch poulinch bojch, lapaj po zbrani a obrac se v hrob z neoliberlnch reforem, je nm ona prva zase vezmou. A v neposledn ad hndne stedn proud chudnouc lid z periferi, jim krize vzala posledn jistoty slunho ivota a vyli tak jako na luknovsku do ulic. el ale svj hnv zamili patnm smrem vi tm, kte jsou na socilnm dn dlouhodob, vi Romm. Zeslil esk anticiganismus z hospod se pemstil do ulic. pkov s unkem si mnou ruce. Lokln politici nenvist vi Romm piivuj, protoe se jim pak snze zskvaj politick body pro abomy vlky s mstn opozic. Masov mdia potebuj senzace a rda tak bez oven odvyslaj jakoukoli kachnu o tom, kde zas parta zfetovanch Rom sebrala neboh babice dchod. A v neposledn ad zaali zeslenho anticiganismu vyuvat populist z DSSS. Po marnch pokusech s antisemitismem a kritikou kapitalismu a globalizace si konen nali svoje tma. Stane se luknov pkladem pro dal chud regiony eska? Budou se na Romy provdt pogromy a lyne? Pda je na to po bouch na severu nachystan. A krize a Neasovy reformy na lidi dopadnou, na koho obrt svj hnv? Vlda dl ve pro to, aby se do hledku nedostala ona. tve chud lidi proti sob s pomoc rasismu a neruen reformy schvaluje a zavd. Smv si mslo z hlavy tm, e ze strukturln nelichotiv situace region jako luknovsko obviuje mstn chud jako takov a Romy zejmna. Chce je trestat za to, e neodpovdaj ideologii jejich reforem a dlaj patnou reklamu kapitalismu. A proto pr napklad za situaci na severu, na kterou esk stt dvacet let z vysoka kalal, me pli tdr sociln systm a vyplcen socilnch dvek. A aby toho nebylo mlo, ijeme ve spolenosti pasivnch oban, ritualizovanho veejnho prostoru a extrmn a extremisticky arogantn kultury vldnut. Ani protesty odbor i student nemaj na rozhodovn vldy velk vliv. Neas demonstrace odbv vtou, e na n sice lid maj ze zkona prvo, ale jsou nesmysln, protoe volen politici rozhoduj. Demonstrace pr stoj daov poplatnky v dob krize nemal penze a budou-li se opakovat, pak se mus zmnit shromaovac zkon. Hru na neprostupnost kultury vldnut s poadavky lid v ulicch ale asto hraj i protestujc samotn, kte jsou vtinou uneen z toho, e do ulic vbec vyli, a sta jim vlastn, e demonstruj. Platforma prvnho mje se aknm tdnem zakonenm demonstrac sna tuto ritualizovanou neprostupnost rozbt. Chceme vtisknout veejnmu prostoru jeho autentick obsah politick diskuse, ve kter nepjde o radost z toho, e jsme se vlastn vbec seli, ale o to se na nem konkrtnm s praktickm pesahem domluvit. Demonstraci chceme odritualizovat a vrtit j jej iveln charakter, kter je nepedvdateln, kreativn, neoekvateln a s otevenm koncem. Jestli tohohle chce bt soust, zamit sprvnm smrem a posunout sebe i vci, kter t tvou, o kus dl, pak se uvidme v Praze.

Mime na sprvn cle!

24

PRVOMJOV AKN DNY

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Anarchistick prvomjov setkn


Steleck ostrov opt pod erno-rudou vlajkou
1. kvtna uspodala eskoslovensk anarchistick federace (SAF) v Praze na Steleckm ostrov podobn jako v pedchozch letech setkn anarchist a anarchistek u pleitosti 1. mje.
Jeliko na stejn den byla naplnovna od 13.00 demonstrace Mime na sprvn cle!, rozhodla se SAF pro men akci, kter by byla pleitost pro ty, kte ct u vztah k anarchistick prvomjov tradici, pipomenout si koeny Svtku prce na mst, kter je s touto tradic nesmazateln spjato. Byli jsme velmi mile pekvapeni, kdy vzvu k setkn koncipovanmu spe komornji vyslyela vce ne stovka anarchist a anarchistek, kte navc nsledn pesun na demonstraci Mime na sprvn cle! promnili v hlun pochod. Zatek setkn byl stanoven na jedenctou hodinu dopoledn, ale astnci pichzeli u s pedstihem. Postupn se shromaovali mezi schody a behem ostrova smrem k Nrodnmu divadlu. Laviky ped schoditm byly toti obsazeny nenpadnmi tajnmi policisty, co nen zrovna spolenost, vedle kter by chtl nkdo trvit pjemn dopoledne. Kolem jedenct bylo rozloeno distro s nabdkou anarchistick revue Existence a publikac z dlny Nakladatelstv SAF. Nechyblo ani nov slo anarchistickho listu A-kontra. Necel stovka ptomnch byla pivtna podajc organizac a seznmena s rmcovm programem setkn. Pot byl avizovn pchod Jany Bobokov, kter dala vdt do mdi, e doraz v 11.20 na Steleck ostrov, a pipomnlo se, co je tato osoba za jej xenofobn postoje a spoluprce s faizujc platformou D.O.S.T. Je namst ct hlasit, e Klausovi poskoci by se dnes mli tie stydt a neruit levicovou prvomjovou tradici, prohlsil enk. Zatmco pichzeli dal astnci, zaalo vystoupen psnike Miloe, kter je astm interpretem na podobnch akcch. Toho pak nakrtko vystdal bsnk Mra a pedstavil nco ze sv tvorby. Do toho dorazila tak Bobokov s doprovodem a zamila k pamtn desce. Chvli byla ptomnmi lidmi ignorovna. Ti vak po krtk dob, ani by se hnuli ze svho stanovit ve stnu strom, zaali ruit jej exhibici (pi n podle mdi neopomnla nkolikrt pipomenout svoji kandidaturu na prezidentku) psknm a buenm a nsledn tak skandovnm Politici thnte!, Klausova sluko!. Pr lid recesisticky skandovalo Chceme tady meity, nechcem tady Bobo!, aby tak zdraznili xenofobn mylenky tto okrajov politiky a nesnenlivost, kterou reprezentuje. Bobokov po nkolika minutch ostrov za mohutnho pskotu a skandovn Thnte! opustila. Letlo za n i pr nekodnch pedmt. Jej ptomnost byla jet posmn zhodnocena v souvislosti s tm, e ona i jej vrn pili se lutmi lkami a se lutou kytic. A lut barva v dlnickm hnut vdy symbolizovala stvkokaze. Bobokov se tedy prezidentsk kampa na Steleckm ostrov opravdu nevyvedla (pokud v tto konfrontaci nevidla jedinou monost zviditelnit se v dan den v mdich), naopak pomohla notn oivit do t doby velmi poklidn setkn.

Na Steleckm ostrov jsou dv pamtn desky, kter pipomnaj tradici oslav Svtku prce na tomto mst. Po pl dvanct se ptomn shromdili u t, kterou nechali zdit odbori. Tady zaznl proslov za SAF. Nanetst nebyl v zadnch adch moc dobe slyet kvli hluku policejnho vrtulnku a nepli hlasitmu pednesu. Pot si vzal slovo jeden z ptomnch anarchist a ve sv ei (tentokrt u slyiteln pes megafon) se tzal, jak by asi byly postoje a iny nkdejch chicagskch anarchist dnes, a zdraznil, e podle jeho nzoru se souasn systm nezmn dobrovoln, co pedpokld i jin ne nensiln prostedky odporu. Po potlesku byly poloeny kvtiny k pamtn desce a astnci setkn se pomalu zaali adit k nslednmu pesunu na demonstraci Mime na sprvn cle!. I kdy se lid seadili pomrn rychle, zatek odchodu zdrelo vyjednvn s policisty ohledn trasy a pedevm jejich poadavku, e nesm bt vlajky na tych, kter oni povauj za zbra. Policejn vyjednava ukzal na ty od kotte a prohlsil ji za sukovici, kter by mu mohla rozplit hlavu. Zejm nen hlava jako hlava, zvl pokud jde o tu policejn. Dolo k domluv, e policie ur erdi, kterch se boj, a ty zstanou na mst. Po njak chvli, ale stle v plnovanm ase, tedy mohl vyjt prvod tajc minimln 150 hlav (nkter mdia mluvila o dvou stovkch) plus velk mnostv tch kehkch hlav v ernch helmch po obou stranch prvodu, vpedu i vzadu. V ele pochodu byly neseny transparenty s npisy Systm proti lidem, lid proti systmu a Jen jin svt je mon, natst zstalo i nkolik vlajek na bezproblmovch tykch. Ihned od zatku se skandovala hesla. Hned to prvn bylo reakc na elov prohlaovn prapor za zbran: Nae zbra je v naich srdcch. Bhem celho prvodu se pak stdaly slogany Viva Anarchia!, A, anti, antikapitalista, Kapitalismus pna

a hnus, Tohle nejsou nae dluhy, Nae prce, jejich zisky, Proti sttu, kapitlu, za svobodu, samosprvu, Nejsme stroje, ani lidsk zdroje, Na zbran je solidarita Masivn policejn nasazen bylo opakovan komentovno sloganem Je ns pr, je ns pr, boj se ns kapitl a policist byli s reces vyzvni k dezerci skandovnm hesla Nechrate ty kokoty, co vm ahaj na platy. Prvod el ze Steleckho ostrova, po Smetanov nbe a kolem Karlova mostu, kde se k pochodu pipojila skupina s bubny, kter pochodu pidala novou dynamiku. Nato jsme zamili k praskmu magistrtu. Tady se skandovalo jasn clen heslo Vrate, co jste nakradli! a pokraovalo se na Staromstsk nmst. Turist tak mli neplnovanou atrakci a nejeden z nich si z Prahy piveze fotografie mstnch anarchist a anarchistek, nkte dokonce projevili sv sympatie zdvienm lev psti. Nakonec se Celetnou ulic dolo a na nmst Republiky. Tam prvod dorazil deset minut ped oficilnm zatkem demonstrace Mime na sprvn cle! a nezbvalo ne si chvli odpoinout a osvit se ped dal akc. Nsledn demonstrace byla hlavnm vyvrcholenm antiautoritskho prvnho mje a vbec celch prvomjovch Aknch dn, kter probhaly ji od ptku 27. dubna na rznch mstech Prahy. Jsme proto rdi, e na anarchistick setkn, kter bylo spe men doprovodnou akc, dorazilo nad oekvn tolik lid a e jeho soust byl nakonec i nepeslechnuteln pochod, kter se neohlel do minulosti, ale vnoval se kritice kapitalistickho systmu dneka a voln po alternativ zaloen na principech svobody a samosprvy zdola. Velk ocenn si zaslou vichni astnci, kte v mornm vedru prvnho kvtnovho dne vydreli skandovat celou cestu a to sam si jet jednou zopakovat na nsledn demonstraci. -jk-

25

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

PRVOMJOV AKN DNY

Balknsk Oko
O srbskm nacionalismu a eck krizi
V rmci prvomjovch Aknch dn se v pondl 30. dubna konala v praskm kin Bio Oko pednka nazvan eck krize, romsk Kosovo?. Ml na n vystoupit sociolog Andrej Grubai, kter se vak omluvil kvli akutnmu zntu ledvin. Nahradil ho zstupce srbsk Antifaistick akce, kter se zamil na nacionalismus a faistick tendence v Srbsku. Druhm hostem byl eck sociolog a len Shromdn nmst Syntagma Charalampos Magoulas, jen se vnoval krizi v ecku a odpovdi na ni.
Pednka zaala krtce po tet hodin odpoledne v pjemnm prosted kinoslu, kde jsou nkter ady sedadel nahrazeny pohodlnmi lehtky. Nechybla distribuce anarchistickch publikac. Dorazilo celkem 70 poslucha a za zmnku jist stoj tak perfektn odveden prce tlumonice, kter pekldala pro ty, kte nejsou pli zdatn v anglitin, v n pednka probhala. militantn naziskinheadi, jako sp mentalita cel jedn generace. Antifaismus je v souasnm Srbsku nco jako utopie. To, co dl Antifaistick akce v Srbsku, zastv napklad v Nmecku stt, a to pedevm co se te vzdlvn. Srbt faist se schovvaj za nlepku vlastenc a neonacist jsou velmi asto napojen na fotbalov chuligny. Vtina fotbalovch zpas se stv pleitost k faistickm projevm a tokm na rzn cle. Lid, co proti tomuto bojuj, se nachz ve velmi tk pozici mon nejt v cel Evrop. Dleit do blzk budoucnosti je spojit antifaistick boj v cel bval Jugoslvii. Nejhor podmnky maj antifaist v Bosn a Hercegovin, kde proti nim stoj nacionalistit Srbov, Chorvati i muslimov. I pesto antifa v Mostaru vyvj mnostv aktivit. Pes velmi patnou situaci je nadje do budoucna probh sjednocovn boj, objevuj se aktivn mlad lid. Spoluprce antifaistickho hnut je vbec velmi dleit, a to na celoevropsk rovni. Dolo tak ke shod, e nejlep bude vyhnout se snaze o een otzky nsiln i nensiln politiky celho hnut. Takov debaty toti zpravidla k niemu nevedly a hnut rozdlovaly. Navc je policii asto zcela jedno, e je njak st protestujcch nensiln. To mlo bhem pomrn krtk doby za nsledek radikln zmnu v pedstavch lid. Po nevyprovokovanch bojch s polici pijali za svj znm slogan Vichni fzlov jsou parchanti. Jak bylo ji naznaeno, snahou antiautorit na veejnch snmech bylo pedstavit projekt pm demokracie jako shromdn komunit, kde se maj monost astnit rozhodovn naprosto vichni. Sprva vc veejnch mus bt zcela autonomn. Vdy krizi zpsobilo prv to, e se demokracie pemnila v oligarchii. Krize je pleitost k zsadn spoleensk promn. Antiautoriti nechtj, aby byl lovk pouhm konzumentem produkt a mylenek, a demokracie by podle nich nemla bt jen politickm konceptem, nbr zpsobem it. Mimo jin se sna o prosazovn bojkotu voleb. Pesto bude pravdpodobn v nadchzejcch parlamentnch volbch siln ast. Navc je tu velmi reln nebezpe, e se do parlamentu dostanou i faist z organizace Zlat svit. V ecku je hranice pro zvolen do parlamentu na rovni t procent, eho by podle przkum ml Zlat svit doshnout. Ji nyn je ale jasn, e i po volbch budou nsledovat mohutn protesty.

ecko: tituln strnka Evropy


eck enk hned na vod prohlsil, e situaci nevid ani zdaleka optimisticky. V ecku narst v dsledku krize poet sebevrad a krize se roziuje do cel Evropy. Pot zaal malm historickm exkurzem do poslednch desetilet v ecku, bhem nich nakonec zvtzila neoliberln ideologie. Piblil pchod krize, strun zhodnotil protikladn vznamy socilnho sttu po 2. svtov vlce a zmnil kritiku mylenky neomezenho rozvoje. V dal sti se zamil na kritiku evropskch levicovch stran, kter nepichz s dnou alternativou ke kapitalismu, jen se ho sna napravovat. Nen pak divu, e nejsou pli pitaliv pro volie. Navc penechvaj spoustu otzek, ktermi by se mly zabvat, neziskovm organizacm. Jde napklad o environmentln otzky, situaci imigrant atd. Protesty v ecku pedznamenvaj velkou spoleenskou promnu. Marxist se ale stle vid jako pedvoj, kter nastol masm agendu, zatmco si lid na nmstch agendu u nastavuj sami. Po vrad mladho anarchisty na konci roku 2008 propukly siln anarchistick nepokoje, kter ukzaly cel spolenosti, e systm nen nezpochybniteln. Bhem velkch protestnch shromdn v loskm roce, kter byla inspirovna panlskm hnutm 15. kvtna, se k nim mnoz anarchist odmtli pidat a dali tak de facto pleitost faistm, aby se do nich zapojili oni. Anarchist asto kritizovali protesty kvli jejich deklarovan nensilnosti. Nkte antiautoriti se vak aktivn zapojili a propagovali principy samosprvy zdola. Levici zase chtli jen reformy a vce penz na urit oblasti. 25. kvtna se antiautoriti na shromdn vymezili proti vgnmu poadavku skuten demokracie a prosadili poadavek pm demokracie, kter m u njak obsah a je jasn vymezen proti zastupitelsk demokracii. Tu Charalampos trefn oznail jako zastupitelskou oligarchii. Hlavn snahou tak bylo organizovat dal lidov shromdn. Byly pi tom vak asto problmy s leviky, kte na shromdnch prosazovali stle jen agendu svch stran.

Srbsko: Antifaistick utopie


Prvn zaal mluvit len AFA Novi Sad, kter nejprve nastnil historick pozad situace v Srbsku. Existovalo zde siln antifaistick hnut, ale tak tu psobila nezanedbateln faistick tradice. Je paradoxem, e slovansk zem, kter toho tolik vytrply bhem faistick a nacistick nadvldy ped 2. svtovou vlkou a bhem n, maj nyn tak siln faistick hnut. Bhem vlky v Jugoslvii zail region obrovsk vbuch nacionalismu, ale samotn faistick hnut se rozvinulo a po odchodu Miloevie. Ten sm byl nacionalistou, ktermu se dailo udrovat si podporu jak radiklnch nacionalist, tak bvalch partyzn, kte bojovali s faismem. Po jeho pdu na srbsk politick scn jednoznan pevily pravicov subjekty. Pravice tu nabv nkolika podob konzervativn, nacionalistick a faistick a nakonec mal skupina neonacist hitlerovskho stihu. Faist na veejnosti sami sebe takto neoznauj, i kdy hj jednoznan faistick postoje (inspirovni jsou zejmna italskm faismem a korporativismem) a navazuj na pedvlen faistick hnut ZBOR. Mluv o sob sp jako o tradicionalistech. Faist podporovan asto pravoslavnou crkv kandiduj nyn i ve volbch. Nacionalist se sice vymezuj vi neonacistm, oba tbory ale zastvaj stejn nebo asto velmi se pekrvajc hodnoty. Umrnnj pravici se as od asu spojuj s radiklnmi, napklad pi protestech proti pochodm Gay Pride. V Srbsku tento zastaral faismus oslovuje nemalou st mladch lid. Mlad jsou dnes obecn v Srbsku velmi konzervativn a nacionalistit. Pro je tomu tak, me vysvtlit izolace bhem vlky. Mlad se nezajmaj o to, co se dje kolem nich ve svt a ani dnes podnty k takovmu zjmu nedostvaj. Navc se ve kolch u neu o historickm faismu a boji proti nmu. Vyrst tedy generace, kter o tto problematice nic nev a de facto je j to jedno. K tomu pispv i skutenost, e mdia a spoleensk nlada jsou napravo. Skutenm problmem nejsou tedy ani tak

Otzky a odpovdi
Kvli tomu, e pednka musela v kinosle skonit v pedem urenou dobu, byla po dvou otzkch, na kter jet zbyl as, oficiln ukonena. Kdo ml vak zjem, mohl se asi po dvaceti minutch zastnit diskuse s obma pednejcmi. Ta se odehrla v kavrn kina. Sice v menm prostoru a za asti necel poloviny pvodnch astnk, ale v o to pjemnj atmosfe a za tsnjho kontaktu obou host a publika. Otzky a odpovdi, kter se nyn pokusme zprostedkovat, jsou jen pepisem poznmek, kter byly bhem diskuse pozeny. To znamen, e nejsou vechny a stejn jako pedchoz popis pednky nemohou doslovn citovat ani zachytit celou i eenho. Obas se k nm dostane dl informace o njakm samosprvnm projektu, kter je reakc na krizi v ecku, napklad obsazen nemocnice na severu zem i distribuce brambor bez zprostedkovatel v podob supermarket. Je takovch projekt vce, nebo jde jen o okrajovou zleitost? Ch.: Samosprvn projekty nejsou ve spolenosti moc rozen. Antiautoritsk hnut je vak na tomto poli pomrn aktivn. Je snaha zavdt lidov kuchyn, smnn projekty, hodinov banky apod. Chyb ale posun v mylen lid na rovni praktickho ivota. Lid sice u nevnmaj anarchisty jako vstednky, ale stle si jet nedokzali osvojit samosprvn principy. Neml by se n boj vst v irch souvislostech? AFA NS: Boj proti faismu neme zstat jen u individuln akc, mus se stt bojem za celospoleenskou zmnu. Pedevm je teba vytrhnout masy z vlivu faist.

26

PRVOMJOV AKN DNY


Ch.: Je teba zdrazovat princip jednej lokln, mysli globln. Provme zmnu paradigmatu, lidi zanaj nahlet na vci v souvislostech. Jak je v ecku pstup k mylence nsilnho boje? Ch.: Hnut z nmst Syntagma bylo od zatku nensiln. To byl tak dvod, pro tam st anarchistick komunity vbec nedorazila. Takov postoj je toti podle nich delegitimizac nsilnho boje. Nsil a nensil byly velkm tmatem prvnch dn. Ale jak jsem u kal, bylo domluveno, e se to nebude eit, jeliko policie stejn zashne. Nakonec to vyeila praxe. Kdy nensiln shromdn na Syntagm napadla policie, lid dali za pravdu militantm a podpoili je. Pak i sami lid byli pro dobvn parlamentu, vdy neptelem jsou banky a parlament. Existuje njak podpora ultrapravice ze strany srbskho sttu, nebo proti n podnik i represivn akce? AFA NS: Situace v Srbsku je v tomto ohledu dost schizofrenn. Tajn sluby na ni mly vdycky njak vliv a s ultrapravic njak zachzely. No a pak jsou tu teba protesty proti pochodu Gay Pride, kter m na jednu stranu policie chrnit, a na stran druh armdn dstojnk poskytuje neonacistm materiln podporu k toku na pochod. Nezanedbateln je skutenost, e ultrapravice m velmi silnou zkladnu u pravoslavn crkve. Nen podpora srbsk mldee ultrapravici tak dna do velk mry socilnmi pinami? AFA NS: Bezperspektivnost mladch lid hraje bezesporu tak svou roli. Jene mlde v Srbsku nezaila dn normln ivot, jako teba ta v esku. Ihned po pdu vchodnho bloku toti pila vlka. Navc faismus je jen extrmn verze oficiln politiky. Lid nev, co se dje venku, a mlde to ani nezajm. Spolupracuj spolu v Srbsku rzn sloky radikln levice? AFA NS: Autentick levice je v undergroundu a navc rozdlen. Spolenou m jen vzjemnou nevraivost. Jist nadje je ve zkuenosti 2. svtov vlky, kdy odboj probhal spolenmi silami. Jak je symbolika nmst Syntagma? A jak dleit je dobt budovu parlamentu? Ch.: Syntagma je veejn msto, pat lidem. Parlament je symbol oficiln politiky, a jeliko je na nmst, jde o phodn symbol neptele. Symbolizuje to spolenost proti politice. Lid se nesetkvaj u parlamentu, kde by sdlovali sv stnosti, ale na Syntagm, kde tvo politiku zdola. Pokrauj problmy se stalinisty, jako kdy napklad brnili parlament ped ostatnmi demonstranty? Ch.: Je to dlouh pbh. Komunistick strana spolupracovala s polici u dve, od sedmdestch let. Nebylo vjimkou, kdy vydvala policii anarchistick demonstranty. Spoluprce s Komunistickou stranou pro ns nen mysliteln, pro hnut zdola je prost nemon spolupracovat s politickou stranou. 20. jna 2011 se stalinist opravdu ped parlamentem postavili mezi demonstranty a policii a brnili policii, zatmco byla v parlamentu pijmna sporn opaten. Levice v ecku sten thne ke stalinismu. Pro ns jsou to vlastn neptel, protoe jde o autorite. Oni zas obviuj ostatn, e jsou provokati a destruktivn ivly. Jak je potencil ozbrojenho boje v ecku? Ch.: V praxi na nj ekov nejsou pipraveni. Jednodu je samozejm bt proti imigrantm ne se postavit policii. Pokud tu bude ir tendence postavit se vld se zbran v ruce, je teba ji podpoit. Je v ecku mezi lidmi njak nostalgie po faistickm reimu? Ch.: Samozejm, e se najde. Je vak teba razit mylenku, e nejde o to adit se k njak ideologii, ale e jde o samotn ivot. Je teba hjit lidi, kte by padli za ob ppadnmu konfliktu, jako teba imigranti. Nepotebujeme u politick strany, je teba vytvoit horizontln spoleenskou strukturu. Jak st lid by thla k samosprv a jak k njak form refeudalizace, kdy se o poddan postar siln pn? AFA NS: No, kdyby bylo nyn vypsno njak referendum, obvm se, e by dopadlo katastrofln. Ch.: V ecku lid poctili solidaritu od anarchist, ale stle je tu ta letit mediln mas vykreslujc anarchisty v tom nejhorm svtle. Byl njak vyeen ppad, kdy bhem demonstrace na podporu generln stvky zemeli pi poru v bance Marfin ti lid? (pozn.: vce v Existenci . 3/2010) Ch.: Akoliv se mediln svdl tok na banku na anarchisty, dodnes nebylo nic vyeteno. Odpovdnost pad i na veden banky, kter zcela nesmysln nechalo zamknout zamstnance v den stvky v bance, kter nesplovala zkladn bezpenostn pedpisy. Veden

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

banky vak kvli tomu nikdy vyetovno nebylo. Jak konkrtn bychom vm mohli pomoci? AFA NS: (se smchem) No, teba penz nen nikdy dost. Rozhodn mete pispt poslenm mezinrodnho profilu hnut, co ve vsledku pome i nm. Ch.: Problm nen ecko, Itlie, panlsko Kapitalismus nen v krizi, kapitalismus je krize. eenm je organizovat vlastn struktury, horizontln st, solidaritu Nem cenu dlat revoluci jen v ecku. Boj mus bt internacionln (ne vak ve smyslu globln vldy). Je teba vytvet komunity, kter budou brt sv vci do svch rukou. Je teba okupovat budovy, podniky a udret zdroje v rukou veejnosti (ne nroda). Je teba pomhat meninm na zklad solidarity (ne charity). A m silnj bude internacionln hnut, tm silnj bude i to eck.

161>88
Oba host sklidili bouliv potlesk a dolo i na skandovn eckch slogan. Z diskuse odchzeli spokojen jak oni, tak posluchai. Charalampos byl mile pekvapen, jak dobr informace mlo obecenstvo o jednotlivostech, kter se v poslednch letech udly v ecku. Lidem z publika pak pomohl pi diskusi tyto jednotlivosti zasadit do irho kontextu dn v tto zemi. Po pestvce zaalo v kin Oko promtn dokumentrnho filmu 161>88, na jeho vzniku se z velk sti podlela prv AFA. Zjem byl obrovsk a sl zaplnilo kolem 300 lid. -jk-

Projev SAF na Steleckm ostrov


Vtm vs za eskoslovenskou anarchistickou federaci na Steleckm ostrov, tradinm mst, kde vzpomnme na udlosti, kter pedchzely oslavm 1. mje. 1. mj je svzn s hnutm za osmihodinovou pracovn dobu, je m koeny ve Spojench sttech. V nm hrli vedle odbor vznamnou roli anarchist. Jeho historie sah a do sedmdestch a osmdestch let devatenctho stolet, kdy pracujc nekompromisn bojovali za zkrcen pracovnho tdne pi zachovn mezd. Pomoc stvkovch vln a masovch demonstrac si vydobyli zakotven osmihodinov pracovn doby v zkon a hlavn jej uplatovn. Prosazen prva na dstojnj ivot, vce asu na rodinu a osobn vyit, si vydalo mnoho sil, vetn lidskch ivot. Dlnick hnut provzely tvrd represe a pronsledovn aktivist. Na potku kvtna roku 1886 se cel Chicago ocitlo ve stvce. V reakci na to napadla policie stelbou dlnky ped branami jedn ze stvkujcch tovren. Strhla se nerovn bitva, na jejm poli zstalo leet est mrtvch dlnk. Druh den se na Haymarketu uskutenila velk demonstrace proti brutalit sttu a kapitlu. Shromdn bylo opt napadeno polici. Nsledoval vbuch. Bomba zabila sedm policist. Okolnosti ppadu svd o provokaci ze strany policie, kter byla vykonstruovna, aby oslabila dlnick hnut. Barbarstv procesu pozdji piznal i stt. Jeho vsledkem byli tyi popraven anarchist, dal spchal v cele ped popravou sebevradu, dle doivotn a desetilet tresty pro ostatn. Tovrnci a politici pracujcm nic nedarovali, ale nakonec museli ustoupit, jeliko si pod tlakem organizovan sly uvdomili, e je nutn v zjmu zachovn moci povolit ote. Kolbka demokracie je opedena bjemi o svobod, prvu a spravedlnosti. Pod peinkou se vak skrv obrovsk mnostv nakupenho kapitlu a nsil, je se sm pouvat pouze na jeho obranu. Teprve od zkladnch pil kapitalismu, jako je koncentrace majetku, moci a monopolu na nsil, se odvjej druhoad prva spolenosti. Proto se souasnou situaci sname vidt v irm historickm kontextu. Posledn lta jsou ve znamen stupovanho boje. Boje finannch a prmyslovch oligarch, kte prostednictvm politik krtaj nae prva jak na bcm psu. Ta sam prva, jejich vydobyt stlo nae pedky desetilet nenavnho odporu a nkter i ivoty. Mocipni dneka se pedevm sna vyvolvat a udrovat pasivn spolenost. Nakrmenou bezcennm zbom s blytivmi obaly a ukojenou bezduchou zbavou. Ve stnu totalitnch reim minulosti vychvaluj dnen kivdy jako nutn nejmen zlo. Pesvduj ns o naem rozdroben na zamstnance sttn, soukrom, ivnostnky, na pracanty a odbore, na flexibiln a nepizpsobiv, na obany a ilegly. Opakovnm kesanskch konvenc kaj, co maj dlat eny a co mui. Jejich propaganda vychovv nae dti a nadle mty o lidstvu vlcm, soupeivm a sobeckm, je se neobejde bez vdch rol. Seli jsme se, abychom oslavili lsku ke svobod, kter je kad den konfrontovna moc. Jako neprivilegovan a rozdroben ji meme jen st ovlivnit. Proto nehodlme polevit v sil o svt, kde svoboda nen na prodej, ale nezcizitelnm prvem ns vech. Principy, na nich bychom chtli stavt, vichni znme. Nepestvejme it povdom o jejich existenci tam, kde je to mon i nemon, vemi osvdenmi prostedky!

27

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

SQUATTING

Zlin
Zvren prohlen Zlinskho kolektivu
Po ukonen pronjmu skladovho prostoru na Nkladovm ndra ikov se n kolektiv rozhodl pokraovat ve svch aktivitch v obsazenm objektu.
Dvodem nebyla jen poteba poukzat na nesmyslnou bytovou politiku a vysok mnostv dlouhodob nevyuvanch budov v dob, kdy se neustle zhoruj ivotn podmnky a prohlubuje tdn rozdlen, ale tak na neexistenci autonomnch center v Praze. Tm jsme chtli pispt k obrod a rozvoji dva roky nmho hnut, abychom i pes skepsi anarchist a anarchistek dokzali, e squatting nen jen mrtvou utopi. Vbr vyhrl rozshl tovrn komplex bvalho KD na periferii Zlin, kter je dnes ve vlastnictv jedn z nejvtch eskch developerskch firem, spolenosti Central Group (dle jen CG). 26. listopadu 2011 jsme se do objektu bez pedchozho jednn s majitelem nebo sousedy nasthovali. Nam prvotnm zmrem bylo udret squat v tajnosti, dokud se nm nepoda vybudovat funkn zzem pro rozvjen projekt nejen naeho kolektivu, ale i vech, kte ct relnou potebu svobodnho autonomnho centra v Praze. Proto bylo nutn nepoutat na sebe zbytenou pozornost, kter by mohla jeho vvoj pedasn ohrozit. Msc po nasthovn jsme se na pozemku setkali s manaerem CG panem M., kterho vce ne nae ptomnost pekvapil dezoltn stav budov, co jen potvrdilo dlouhodob nezjem majitele a tm i poruovn jeho vlastnickch povinnost. Pedstavili jsme se jako skupina mladch lid, kte se kvli nedostatku prostedk nemohou vnovat svm zjmm. Zaruili jsme se na nekodnost a bezhonnost, slbili jsme, e budeme chrnit jejich majetek dle na obansk povinnosti a poadovali vyjednvn o vyuvn prostoru. Po tdnu nm pan M. sdlil odpov, e v arelu meme pebvat a do plnovan demolice, kter jet nebyla pesn urena, a nedojde-li na stnosti, nebude ns majitel z vlastn iniciativy vyhnt. Nco podobnho jsme nepedpokldali ani v nejmenm. Od novho roku probhaly prvn neveejn kulturn akce, abychom postupn zskvali ir podporu sympatizant a inspirovali je k vytven spolench aktivit. Prvn hudebn produkce se odehrly v komornm duchu a nedolo ani na stnosti soused, ani na pjezd policie. Ta na sebe nechala ekat a do poloviny nora, kdy k nm jednoho rna dorazila prvn hldka Policie R provit anonymn telefont, podle kterho se na pozemku konaly ilegln automobilov zvody. Ten samotn policist brzy uznali za nesmysln a v poklidu odeli. Po pl hodin, kterou zabralo ovovn naich totonost, se ale vrtili v doprovodu Specializovan motorizovan jednotky (dle jen SMJ) a jejich pedchoz zdvoil chovn bylo pry. Odkud zmna vla, bylo jasn z otzky: Nejste vy nhodou z Milady? Bhem dalch pr tdn se u ns policist stavovali tm bn a obyvatel squatu byli asto lustrovni i v okol pozemku. Vrcholem n a vdy npomocn represivn sloky se ns, nepizpsobivch, zbavit. Policii R nakonec nezbylo nic lepho ne informovat tamn radnici o naem psoben, kter je (pouze) z pohledu sttn moci spoleensky nebezpen. V sobotu 17. 3. se sama pan mstostarostka s policejnm doprovodem pila alespo pes brnu pesvdit a prstem si ukzat na tu svvoln se druc lzu a ruka byla v rukv. Tden pot piel pan M. s oznmenm, e na editelstv CG se kup dopisy z radnice, v nich zastupitel odmtaj jakoukoliv toleranci a podporu squatter a daj o nae urychlen vyklizen. U tak dost neoblben Central Group odmtla podstoupit riziko, e by ji mstsk st kvli nm pipravila o nkter z etnch gentrifikanch zakzek, a padlo rozhodnut, e se po Velikonocch (k 9. 4.) mme dobrovoln vysthovat. Pvodn nevinn akce naplnovan na 6. dubna byla petvoena na zvrenou prty ve vtm stylu, ne jak nm doposud prochzel. Zvuk soundsystm poprv hrajcch v hlavn hale dorezonoval a do blzkho okol. Policie byla od veera v pohotovosti, pipravena zashnout, jakmile zsk souhlas majitele. Bhem noci se v naem nehostinnm prosted prostdalo a 500 nvtvnk, cel verek probhl za podpory zahraninch host a v dnm ppad se nejednalo o pouhou technoprty, jak uvdla bulvrn mdia. Odehrlo se tak divadeln pedstaven student z FAMU, hrl se lehce adrenalinov Human bowling a vtek z vegansk kuchyn podpo dal sociln-kulturn akce. V sobotu 7. dubna hodinu ped polednem vnikla policie spolu s generlnm editelem CG na pozemek a poadovali okamit vypnut (v t dob ji vypnutch) soundsystm a vyklizen objektu. Posledn destky nvtvnk byly zajitny, prolustrovny a vyvedeny z pozemku. Jak bylo dve domluveno, nebyl kladen dn odpor a k vtm potykm nedolo. A na klasick nedodrovn osobn cti a zabrnn v komunikaci mezi prvnkem a velitelem zsahu, kter ze strachu, e nezn sv povinnosti a nae prva, radji odeel, probhl zsah - d se ci - korektn. Opomeneme-li ovem, e zadrenm ml bt spe generln editel CG za proheek vi druhmu a tetmu odstavci Listiny zkladnch lidskch prv a svobod (kter je mimochodem nadazen stav esk republiky), v n je jednak prvo na bydlen nadazeno svtosti soukromho vlastnictv, a druhak vlastnka tak zavazuje k pi a zabezpeen majetku. K dnm alobm zatm nedolo. Nkter ze zajitnch pravdpodobn ek pestupkov zen za neohlenou akci nebo za neuposlechnut vzvy. V 18 hodin se policie vzdala nadje, e bychom jet tho veera byli schopni objekt opustit, a zskali jsme dal cenn den, dky nmu se nm podailo zachrnit vechny osobn vci a pouiteln materily. Dne 8. dubna byl tedy Zlin ponechn svmu osudu. Jak k star squattersk pravidlo, e projekty se nedlaj na msta, ale na ivoty, pokraujeme dle ve svm plnu, a se to policii a sttu lb nebo ne! Zlinsk kolektiv

byla spanil jzda SMJ o tvrt rno, ani by policist mli soudn pkaz nebo reln dvod. Ve skutenosti se tedy jednalo o typick zastraovac manvr, bhem nho si pslunci neodpustili xenofobn prpovdky a vhrky, e kdy pt neuvid smlouvu, tak bez ns neodejdou. Pana M. jsme informovali o nekompetentnm chovn policie a znovu podali o vyjednn jakkoliv mon smlouvy. Nvrh sice neproel, ale policie byla o na stn dohod uvdomena telefonicky a k dalm njezdm nedochzelo. Zimn obdob paralyzovalo nae aktivity na minimum. Pesto se nm podailo vybudovat fungujc zklad truhlsk dlny, ateliru, knihovny, klubu a sklep se stal idelnm mstem pro hlasitou hudbu. Pchod jara umooval dal progres, jene jsme se dozvdli, e hala se bude bourat u za nkolik msc a my se budeme muset brzy vysthovat. Pokraovn v dlouhodobch projektech tak sten ztratilo smysl. Nebyl as ztrcet as a dal kulturn akce ji byly propagovny veejn. 16. - 17. bezna se konala prvn celovkendov akce, bhem kter probhly koncerty (Kruger, SPOTS, JPN, Daleko), divadeln pedstaven (vb na facebooku), autorsk ten (bsnk Ticho) a sobotn non teknoprty. Ve star vrobn hale, jej patn stav me zpsobit zneitn spodnch vod, konen pevldl ivot a kad si piel na sv. Krom policie, kter nemla dvod akci naruit. Mon o to vce vzrostla touha tto mrumilov-

28

GLOBALIZACE

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Kdo zaplat za pizpsobovn?


Vandana Shiva o globln sociln spravedlnosti
Svt prochz ekologickm a ekonomickm kolapsem. Nemilosrdn poruujeme ekologick hranice, kter stanovila lidsk dstojnost a vzjemn rovnost. Imperativem je pizpsobit se. Pizpsobovn bohatch a mocnch na jedn stran je ale podstatn odlin od toho, m by se mli dit lid na celm svt. Bohat chtj, aby za proces pizpsobovn zaplatili chud a pracujc. Lid naopak chtj, aby platili bohat vymi danmi, vetn Tobinovy dan z finannch transakc. Volaj po regulaci, kter by zastavila drancovn prodnho bohatstv a veejnch statk.
Dominantn ekonomick model zaloen na pedstav neomezenho rstu na planet s limitovanmi zdroji smuje k pekroen prahu vyuitelnosti prodnch zdroj. Takov cesta vede k ekologick katastrof a tak k tomu, e bohat st populace zintenzivn nsiln uchvacovn zbvajcch zdroj. Bohat se pizpsobuj mizejcm zdrojm, mezi kter pat i pda, biodiverzita a voda, a to tak, e se jich zmocn. Pizpsoben ale probh bez toho, e by se nov realit pizpsobilo star paradigma zaloen na intenzivnm vyuvn zdroj a pedstav neomezenho rstu. V krtkodobm horizontu me bt pro chud dsledkem jedin ekologick nedostatek, vetn prohlubovn chudoby. Pokud se v dlouhodobm horizontu dsledkem klimatick katastrofy a vyhynut ostatnch druh stane nae planeta pro lidstvo neobyvatelnou, lidsk druh vyhyne. Hrozbou pro lidsk peit je selhn pi ekologickm pizpsoben se planetrnm limitm. Na summitu Rio +20 se budou mocn snait protlait zelenou ekonomii, kter se me stt aktem nejvtho uchvcen zdroj v cel lidsk historii. Nadnrodn spolenosti si pivlastuj zelen bohatstv na planety. Jej biodiverzitu chtj vyut na zelenou ropu, z n se daj vyrbt biopaliva, plasty a chemiklie. Tedy vechno to, co nm dala ra petrochemikli zaloen na rop. Celosvtov hnut u zaala prohlaovat Ne zelen ekonomii pro 1 procento. Ekologick pizpsoben ale mon je a ve skutenosti u probh. Toto pizpsoben zahrnuje vnmn sama sebe jako sousti kehk ekologick st. Nenachzme se mimo ni nebo nad n, a proto ani nejsme imunn vi ekologickm nsledkm naich in. Ekologick pizpsoben tak znamen, e sami sebe vnmme jako leny pozemskho spoleenstv, kter sdl zdroje s leny lidsk spolenosti a tak se vemi ostatnmi druhy. Pizpsoben vyaduje ukonit uchvacovn zdroj a privatizaci pdy, biodiverzity, rostlinnch semen, vody a atmosfry. Ekologick pizpsoben je zaloeno na obnov spolench statk a na vytvoen Svtov demokracie. Dominantn ekonomick model je zaloen na monopolu zdroj a vlda oligarchie nen v konfliktu jen s ekologickmi limity planety. Nachz se tak v konfliktu s principy demokracie, vldy lidu a pro lidi. Oligarchie se pizpsobuje tak, e dl dus demokracii a drt obanskou a lidskou svobodu. Ve vyjden Bharti Mittalu, e politika by se nemla mchat do ekonomie, se odr mylen oligarchie, podle n se obejdeme i bez demokracie. Toto antidemokratick pizpsobovn zahrnuje pijmn zkon, jako jsou americk zkon o vnitn bezpenosti (Homeland security) a mnostv bezpenostnch zkon v Indii. Voln zdola po demokratickm pizpsoben provz po celm svt nrst potu nensilnch protest jako arabsk jaro, severoamerick podzim hnut Occupy nebo rusk zima, kde se zpochybovaly volebn vsledky a zastupitelsk demokracie. Odpovd na sporn programy, kter prosadil Mezinrodn mnov fond, Svtov banka a finann instituce (kter finann krizi pivodily), jsou rostouc hnut za pizpsoben demokracie i na jinch mstech. Tet svt proel nucenmi spornmi opatenmi v 80. a 90. letech, co vedlo k nepokojm. Strukturln reformy, kter v roce 1991 probhly v Indii, spustily zemdlskou krizi. tvrt milionu farm spchalo sebevradu. Potravinov krize odsoudila kadho tetho Inda k hladu a podvivou trplo kad druh dt. Za reformy Svtov banky a MMF lid zaplatili vlastnmi ivoty. Reformy, kter mly za cl liberalizaci trhu, zcela rozebraly n systm potravinov bezpenosti. Tm se sektor s prodejem semen otevel pro nadnrodn spolenosti. Food Security Act se v souasnosti pokou promnit potravinov programy pro veejnost v trh pro potraviny od nadnrodnch spolenost. Vnucen sporn opaten jsou dle prosazovna pes takzvan reformy, jakmi jsou v maloobchod pm zahranin investice (Foreign Direct Investment). O ivobyt maloobchodnk okradou tyto reformy 50 milion lid a dal miliony okrade o ivobyt zmna systmu produkce. Evropa zaala se krty v roce 2010. Vude, od Velk Britnie pes Itlii, panlsko, ecko, Irsko, Island a po Portugalsko se konaj protikrtov demonstrace. Banky, kter pivodily krizi, chtj, aby se spolenost pizpsobila tak, e zni pracovn msta a monosti obivy, dchody, veejn sluby, a tedy ivoty obyejnch lid. Lid chtj, aby se finann systmy pizpsobily limitm, kter stanov proda, spoleensk spravedlnost a demokracie. Choulostiv ivotn podmnky pro 99 procent populace vytvoily novou spoleenskou tdu, kterou Guy Standing nazv prekarit. Pokud nm prmyslov revoluce dala tdu pracujcch (proletarit), pak globalizace a voln trh (kter ivoty rolnk v Indii a n ni zabrnm pdy nebo nienm pleitost pro mlad, aby se ekonomicky zajistili v zemch, kter bvaly bohatmi prmyslovmi zemmi) vytvoily globln tdu choulostivch. Jak napsali Barbara a John Ehrenreichovi v The making of the American 99%, tato nov tda vyvlastnnch nebo vylouench zahrnuje profesionly ze stedn tdy, tovrn dlnky, idie kamion a zdravotn sestry i mnohem chud lidi, kte movitjm uklzej domy, dlaj jim manikru a staraj se o jejich trvnky. Vnucen krty jsou zaloen na starm paradigmatu, kter jednomu procentu superboh a oligarch dovoluje urvat planetrn zdroje a zbylm 99 procentm znemouje pstup ke zdrojm, ivobyt, jakkoliv svobod, demokracii a ekonomickmu bezpe. asto se k, e Indie a na se zvenm rstem pebraj zpadn ivotn styl zaloen na intenzivnm erpn zdroj a mrhn. Realita je ale takov, e zatmco se 3 nebo 4 procenta Indie pipojila k lenmu zvodu spotebovvajcmu Zemi stle vtm potem aut a klimatizacemi, drtiv vtina Indie je tlaena do sniovn spoteby. Kvli zabrn pdy, ovldnut trhu a nien ivobyt tak vtina ztrc oprvnn k pokryt zkladnch poteb, jako jsou strava a voda. Indick krize hladu a podvivy je pkladem sniovn spoteby, kterou chudm vnutili bohat pijatmi krty, zabudovanmi do liberalizace trhu a politik ekonomickch reforem. Vyvstv ale jin paradigma, kter sdlel i Gndh a nov hnut 99 procent. Jde o paradigma dobrovoln jednoduchosti zamen na zmenovn ekologick stopy, kterou souasn provz zvyovn obecnho blahobytu. Msto vnucench krt (kter pomhaj superbohatm stt se jet bohatmi, co vede k totalit) nm zvolen jednoduchost umon ekologick pizpsoben a povede tak ke snen nadmrn spoteby planetrnch zdroj. Nov paradigma umon spolenosti pizpsobit se s clem zlepen demokracie a vytvoen cesty pro ekonomick pizpsoben, zaloen na rovnosti a spravedlnosti. Vnucen krty zpsobuj, e za excesy neomezen chamtivch a hromadn majetku superbohatch nakonec zaplat chud a pracujc rodiny. Zvolen jednoduchost by tyto excesy ukonila a umonila rozkvt svtov demokracie, v n by byly chrnny a respektovny vechna prva a svobody lid a ostatnch druh.
Pevzato z utopia.sk, peloil a upravil Martin Jankovi Zdroj: www.zcommunications.org/imposed-austerity-vs-chosen-simplicity-who-willpay-for-which-adjustments-by-vandana-shiva

29

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

ARCHITEKTURA
Jan Hanu

Architekt odpadu
Anarchistick pohled na architekturu
Architekt Michael Reynolds nen ani u ns dky filmu Architekt odpadu postavou neznmou. Akoliv o jeho politick orientaci nevm zhola nic, z jeho kvtnov vstavy S.A.F.E. v prask galerii Jaroslava Fragnera jsem odchzel s pocitem, e minimln svou prax m k anarchismu hodn blzko.
Vytven a propracovvn utopie, tedy monho a doucho budoucho uspodn spolenosti, je podle mho nzoru nedlnou soust anarchistick teorie i pesto, e se pohybujeme na tenkm led mezi snnm na stran jedn a vytvenm pevnho, svazujcho rmce, ktermu se kad anarchista sna vyhnout, na stran druh. Vytven do budoucna pouitelnch praktickch alternativ tady a te je zase nezbytnou soust anarchistick praxe, i kdy ns pi nm svazuje stvajc politicko-ekonomick d. V teorii i praxi existuj oblasti, kter jsou probdvny vce, jin zase le na okraji zjmu. V oblasti bydlen a architektury spov praxe souasnho anarchistickho hnut pedevm ve squattingu i budovn venkovskch komunit. Je nicmn jasn, e pro poteby budouc spolenosti tohle nesta. V samosprvn anarchistick spolenosti bude poteba domy nejen obsazovat, ale i stavt. Jak takov domy budou vypadat? Jak bude vypadat vstavba? Jak bude vypadat architektura, msto?

Z odpadu a pln sobstan


Na tyto otzky odpovd (alespo m znm) anarchistick teorie ale hlavn praxe - jen mlo. Vybavuji si vlastn jen jeden ppad: Ped pr lety si anarchist ve vdsku troufli na stavbu vlastnho autonomnho centra ze deva a pepravnch kontejner (viz rmeek). Odpovdi na nkter otzky poloen v pedchozm odstavci by nm nicmn mohl dt prv Michael Reynolds. Vstava pedstavuje jeho uniktn koncept vstavby dom, zaloen na maximln sobstanosti a recyklaci. A to jak pi vstavb, kdy se pouv hlavn odpad (star pneumatiky, PET i sklenn lahve, stavebn su) a hlna a v men me pak beton a elezn pruty, tak pi provozu domu. Ten je koncipovn jako pasivn vytpn je zajitno sluncem, kter by dky konstrukci mlo poskytovat dostatek energie i v zimnch mscch naeho zempisnho psma a obecn maximln ekologicky etrn. Recykluje deovou vodu, kterou ze stechy svd do edho vobylo vsledkem dlouhch boj za zskn autonomnho kulturn-politickho centra ve vdskm Stockholmu. Po letech obsazovn przdnch budov a nslednho policejnho vyklzen piel na jednn kolektivu Kulturampanjen (Kulturn kampa) s radnic nkdo s npadem: Kdy nemte dn przdn dm, kter byste nm dali, tak si postavme vlastn.

Autonomn centrum Cyklopen

dovodnho systmu. Voda z nj slou na myt a nsledn po vyitn koenovou istikou na splachovn toalety. Koenov istika je nkolikastupov, v prvn fzi jsou vysazeny kvtiny, ale v dalch ji rostliny pstovan jako potrava. Dky tomuto een dm zrove poskytuje svm obyvatelm ne prv zanedbateln mnostv erstvho veganskho jdla (i v naich podmnkch je mon dajn pstovat i tropick plodiny). Elektinu si dm tak um vyrobit sm, bu malmi solrnmi panely, nebo zajmavji malou vtrnou turbnou uniktn konstrukce. Jej maketa stoj ped vstavn sn, prvn prototyp dodv energii bez poruchy dvacet let. Zkladnm stavebnm kamenem domu jsou star pneumatiky naplnn hlnou a pojivem dostupnm z mstnch zdroj (slmou, sut) a napchovan palic. Z nich je postaveno zkladn zdivo, kter je zvenku odizolovno a zasypno zeminou. Na zkladnm zdivu je vybudovn betonov vnec s izolac ze sklennch nebo plastovch lahv. Z nho je eleznmi pruty vystavno pta hnzdo, drc stropn konstrukci. Nad n je vrstva izolace (napklad polystyrnu v plastovch pytlch) a nad n dal pta hnzdo jako zklad pro betonovou sten konstrukci. Cel dm je ze t stran obsypn zeminou (nebo zaznut do svahu), pedn st je cel prosklen a zdvojen chodba mezi dvma sklennmi stnami je onm sklenkem, kde se pstuj rostliny a kter zrove slou jako st promylenho teplotn-regulanho systmu. Dm lze postavit s minimem vybaven vlastnma rukama, a to i bez elektiny. T je vedle mchn betonu poteba u jen na pohon ezaky sklennch lahv. Ty se vak daj nahradit PET lahvemi a ezkem na koberce. Hlna se do pneumatik dus velkou palic, hlinn omtky se dlaj klasicky run. ada prototyp tchto dom ji stoj, a to i na nehostinnch mstech, kde se std zimn a letn obdob, a funguj.

Vc ne dm
Koncept zemlod (earthship), jak Reynolds sv domy nazv kvli tomu, e jsou zcela nezvisl na klasickch rozvodnch stch, je sympatick i z dalho dvodu. Pichz s lacinou, jednoduchou a v podstat DIY variantou k mdnm drahm high-tech zelenm technologim. Tm vyrvv koncept trval udritelnosti ze spr techno-optimismu a specializovanch technologickch firem a vrac jej zpt na zem, do rukou obyejnch lid. V praxi tak popr pravicov heslo, e na ekologii si musme nejdv vydlat. A to nejlep nakonec: Michael Reynolds dv veker know-how voln k dispozici. Na vstav je k vidn film o psoben zemlodn party na zemtesenm postienm Haiti. Spolen s mstnmi stav z voln dostupnho materilu (sut a pneumatik je po zemtesen vc ne dost) modelov dm a douf, e se stane inspirac pro to, aby podobn domy zaali stavt ostatn i bez nich. Michael Reynolds a nkolik dalch lid pijeli do zpustoen zem ne proto, aby dlali charitu, ale uplatovat solidaritu. Odmt koncept pomoci blho mue, kter v rozvojov zemi pro mstn a bez jejich asti stav nco, v em by sm nikdy nebydlel. Princip prce Michaela Reynoldse a jeho neziskov organizace tak v mnohm pipomn aktivity Food not Bombs (i tm, e veker aktivity jsou na dobrovolnick bzi). Kdy se vrtm k vstav, ta slouila jako velmi skromn vod do Reynoldsova pstupu. Sestvala vlastn jen z nkolika nrt, fotogra-

To, co se zdlo bt vtipem, se pozdji stalo realitou. vdt anarchist a anarchistky si, zcela v duchu DIY, na zelen louce postavili vlastn komunitn centrum. Na vdskm inzertnm portlu koupili tyi velk lodn pepravn kontejnery, kter po dvou poslouily jako dv postrann chrmov lod, piem v nich zrove byly mal mstnosti/kancele. Mezi nimi vznikl hlavn prostor, koncertn sl o rozloze ptaedesti metr tverench. Pedn stna domu byla vyrobena ze starch dve, devnho mostku a starch oken rznch velikost. Dm nebyl napojen na elektinu, tu dodval genertor. V chladnjm poas se topilo propanbutanem z lahv. Po roce provozu, kdy v nm probhla spousta workshop, pednek, parties a koncert, v listopadu 2008 po hskm toku neonacist kompletn vyhoel

30

ARCHITEKTURA / FILM
fi hotovch dom a asi nejcennj sti, nkolika krtkch film. I po jejich zhldnut ale zstala ada otzek: Jak eit pitnou vodu? Jak eit kanalizaci? Jak eit vaen (kamna, ohnit)? A napad m spousta dalch na mnoh z nich velmi pravdpodobn Michael Reynolds odpovd v jedn ze svch esti knih, pece jen nelze ekat, e vstava pokryje detailn celou problematiku.

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Zemlod a co dl?
Naden z konceptu zemlod v naich podmnkch ponkud mrn prvn d. Na monost legln postavit dm z pneumatik a jinch necertifikovanch stavebnch materil meme rovnou zapomenout. Kdy jsem se ptal kamardky z projekn kancele, jestli by to nelo njak obejt, ekla mi doslova nsledujc: Obecn tu panuje nenvist k alternativnm eenm a ikana stavebnho adu. ance na legln vstavbu je tedy nulov Nic na tom nemn skutenost, e jedna zemlo byla bhem trvn vstavy pmo pod Reynoldsovm vedenm postavena nedaleko msta Szava projekt pod ztitou primtora hl. m. Prahy a americkho velvyslanectv samozejm obdrel

potebn vjimky (po zpstupnn veejnosti to ale jist bude vynikajc pleitost seznmit se s konceptem naivo). Samozejm, e koncept zemlod lze z mnoha hl kritizovat. Dalo by se ct, e podobn jako nap. dumpsterdiving nevytv plnou alternativu, ale v podstat jen parazituje na odpadech konzumn kapitalistick spolenosti. A e na vyuvn ve sv podstat velmi neekologickch materil (pneumatiky, PET lahve) nen nic ekologickho. Nicmn j ho povauji spe za uritou cestu, smr a zpsob mylen, kter na odpadech nezvis v materilov oblasti je jeho pointou pouvn materil z mstnch zdroj. A je smutnou skutenost, e star pneumatiky a PET lahve jsou jednm z nejdostupnjch mstnch zdroj tm vude na svt. Vstava S.A.F.E. anarchistick hnut rozhodn oklikou upozornila na to, jak moc anarchismus potebuje kreativitu a hledn novch pstup a vyuitelnch alternativ ve vech oblastech ivota: v tomto ppad v architektue, ale plat to teba i pro dopravu nebo zemdlstv. Ukazuje, e nesta mt jen politickou koncepci, ale i praktick een. A e takov een me bt pekvapiv jednoduch, jen k nmu vede dlouh cesta pln omyl a slepch uliek.

Festival de Cine Anarquista de Barcelona


Report z anarchistickho filmovho festivalu
Idea anarchistickho festivalu, tedy kulturn udlosti, na kter by se zrove pedstavily anarchistick mylenky, nen njak nov. Anarchistick knin trhy jsou pomrn zavedenou udlost, konajc se od Anglie po ecko, formt festivalu s titm v hudebn oblasti po nkolik let volila jako svou prezentaci teba esk Antifaistick akce.
Film jako mdium zstv v tomto ohledu ponkud stranou, i kdy promtn film je velmi oblbenou aktivitou squat, infoshop a dalch politickch autonomnch mst. Mylenka anarchistickho filmovho festivalu pesto nen novinkou podle urnlu anarchistick teorie Arena se prvn konal ji v roce 1979 v Kodani, i tak jich ale v souasnosti probh jen minimum. Na americkm kontinentu se jeden takov kon ji od roku 2001 v San Franciscu (kam se pesthoval z Portlandu), v Evrop nedvno probhl teprve druh ronk Festivalu anarchistickch film v Barcelon. Protoe jsem se ho zastnil, pinm z nj krtkou report Mstem konn byla Casa De La Solidarita, prostor patc kolektivu solidarity se zemmi tetho svta, nachzejc se v tsnm sousedstv znmho anarchistickho infoshopu El Lokal. Tam se pesunul jen pr dn ped zatkem pvodn msto konn, dlouhodob obsazen dm, bylo natolik obtovno polici, e to konn v nm zcela znemonilo. Neplnovan pesunut na posledn chvli se odrazilo i na nvtvnosti, to ale v konenm dsledku nebylo na kodu. Nov prostor do promtacho slu toti pojmul jen nco okolo sedmdesti lid, co se zvl u exponovanch film ukzalo i tak jako nedostaten a stny byly kolem dokola obsypny stojcmi lidmi. Vbr film byl velmi rznorod akoliv titm byly dokumenty nejrznjch styl a zamen (od historickch pes populrnnaun po hudebn), prostor dostaly i krtkometrn umleck experimenty. Celkem se bhem ty dn promtalo ptaticet film. Kdy jsem se organiztor ptal, podle eho je vybrali, dostal jsem jasnou odpov: Vhodou je, e anarchismus je tak irok, e meme promtat skoro cokoliv. Sname se ale, aby to byly hlavn nov filmy. Prostor k prezentaci dostali i tvrci film. Ten byl vak velmi omezen psnm (a dodrovanm!) asovm rozvrhem, co byla dle mho nzoru velk slabina celho festivalu. Vzhledem k omezenmu asu a prostoru, kdy byl k dispozici jen jeden sl, je to pochopiteln, nicmn debaty s tvrci by podle m mly bt samotnm stedobodem takov udlosti. U jinch filmovch festival, a u dokumentrnch nebo umleckch, tomu tak je a tyto debaty pat vdy k tomu nejlepmu. Koneckonc, v dnen dob nen problm si jakkoliv film sthnout a podvat se na nj v teple domova, a prv setkvn s tvrci je nedlnou soust podobn akce. Velmi m zaujalo, jak pestr bylo na akci publikum. Seli se v nm punkerky, sta anarchistit bardi, perfektn nalen pan v kostmcch, hipstei i cel ada lid, kte prost nebyli vbec nim zvltn. Prost lid veho vku, pohlav i vzhledu. Krom toho, e ve panlsku panuje v anarchistickm hnut trochu jin kultura ne v echch, k tomu zejm pispl i fakt, e se zde, jak ji bylo zmnno, promtaly rznorod filmy - napklad o historii Mujeres Libres, nejnovj dokument o punkov legend Crass, nebo teba mj film Raid On Reykjavik Reloaded o pm akci v ochran zvat. Dobr dojem z akce dotvelo prodvan benefin vegansk oberstven, kad den pipravovan jinm kolektivem, a tud naprosto jinho stylu. Jeden den hummus a olivov pomaznka, druh den vegansk burgery, tet den peen kolky a dort atd. Cel akce byla perfektn zorganizovna, ve belo jak na drtkch, dokonce i asov rozvrh se na panlsk pomry dodroval v podstat pesn. Dky peliv pprav se akci vyhnuly i jinak obvykl technick problmy. Nezbv ne doufat, e se z Barcelony roz inspirace i jinam a anarchistickch filmovch festival bude pibvat. Praha by se na takovou udlost vce ne hodila Jan Hanu

31

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

A3
A3 Kvten 2012

A3

je projekt nstnnch novin, kter kad msc vydv eskoslovensk anarchistick federace (SAF) a vylepuj ho jej lenov a lenky. Pidat se vak me kad, kdo m zjem a rd by il A3 ve svm okol. Kad nov slo je ihned k dispozici ke staen v tiskov podob na strnce www.csaf.cz nebo si o nj mete napsat na e-mail: csaf@csaf.cz.
A3 Duben 2012

Demonstrovat nesta
Mon vce ne sto tisc lid v ulicch. To u tady dlouho nebylo. 21. dubna se konala v Praze mohutn demonstrace, kterou svolaly odborov svazy a nkter obansk iniciativy. Pi pochodu i nsledn bhem mtinku na Vclavskm nmst znlo: Stop vld! O bylo voln hlasitj, o to vc k nmu byla vlda hluch. Arogantn politici dostli sv povsti a hlasu jedn z nejvtch demonstrac ani za mk nedbali. Ministr financ Kalousek dokonce hodinu po demonstraci posmn prohlsil, e vlda nic ze svch zmr mnit nehodl a kdyby to zviselo jen na nm, vldn reformy by byly jet tvrd. Nen pochyb, zjmy vldn politici hj. Zjmy obyejnch lid to rozhodn nejsou. S tmi se toti mohou tko potkat pi rautech, na golfu i pi tenise, na obdech s podnikateli, tko je usly pes skla svch aut a okna svch dobe zazench kancel. Jen ten Kalousek chce obas zajt mezi rozzloben lid, aby se mu vysml a strhl na sebe mediln pozornost. Ti, od kterch si nechvme vldnout, nev, jak to ve skutenosti je t za pr tiscovek a bt se, aby nepiel njak neekan vdaj. Nemaj pont, jak je nechat na sebe lapat v zamstnn ve strachu ze ztrty prce. Netu, jak to je kudlit, aby bylo na vnon drky pro dti. ij ve zcela jinm svt ne my a jedin, eho se obvaj (vtina z nich mon ani to ne), je, e by je mohla chvli proprat mdia, kdyby se nechali chytit pi bran platk. Demonstrace nespokojenosti, zamen na sprvn cle, tj. na ty, kte skuten mohou za zhorujc se sociln situaci vtiny obyejnch lid, jsou fajn. Dokou v jednom okamiku dodat slu a nadji. V nsledujcch dnech ale tak dokou pinst prav opak - beznadj. Beznadj z toho, e ani sto tisc lid s vldou nepohne. Je teba si ale poloit otzku, pro by politickmi a ekonomickmi elitami mla jedna obrovsk vkendov demonstrace njak pohnout. Jestli je toto vrchol veho, na co se pracujc, nezamstnan, studenti, dchodci, zdravotn postien a dal zmou, pak mohou mocn dl v naprostm klidu prosazovat sv asociln reformy a potat zisky. Jestlie u njak rok po sob odbort fov po kad demonstraci hroz, e jde jen o zatek a jejich kroky se budou stupovat - a kde nic tu nic, pak elity zstvaj svm zpsobem vtzi bez boje. Politick a ekonomick elity postupuj ruku v ruce pi sv snaze obohatit se tm, e maximum veejnch penz vyvedou do privtnho sektoru. A tak politici jednou rukou hroz korupci a druhou si na n mast kapsu. Jestlie chceme, aby vlda brala nai natvanost alespo trochu vn, musme se o to postarat. Kdy hluchmu bzu vosa u ucha, nevm si j. Kdy ho bodne, u o n v. N bzukot v ulicch vld nestail, je teba bodnout. Dokud tda tch, kte nm politicky a ekonomicky vldnou, nepoct nae ihadla, pojede dl v zajetch kolejch, kter vedou jen jednm smrem - k naplovn jejch vlastnch zjm. Dokud nespokojen lid nepistoup ke krokm, kter budou elitu bolet, nic se nezmn. Jeliko jsme to my, kdo tvo skuten hodnoty svou prac, z n pak profituj fov a vlastnci, mme monost tento profit omezit. A prv omezen zisku je pro elity to nejbolestivj. Monost je nepotan - asov neomezen stvky, drobn sabote, zpomalovn prce, absolutn dodrovn pedpis a metodik Bhem demonstrace sta politikm a fm odjet na vkend, teba do njak exotick destinace, a jsou j zcela nedoten. Daleko vce je rozl pokozen lak i przdn kola na jejich drahm voze nebo sraky v jejich baznu. Fantazii se meze nekladou. Jen se zamyslete, co nejvc natve vae fy (tebae u bval, kdy vs nechali vyhodit). Politici jsou z naprost vtiny lokaji ekonomickch elit, take vlda u dl nebude moci natvan lidi ignorovat. Mon i pitvrd, budou se (jak to ji ostatn dlaj) snait postavit jednotliv skupiny neprivilegovanch proti sob a mdia budou tvt proti nm na pkaz svch bohatch inzerent. Je vak teba vytrvat, vdy jde o nai sociln situaci, dstojnost a budoucnost ptch generac. Hlavn je teba mt na pamti, e boj vi asocilnm vldnm reformm je jen bojem za odvrcen nejhorho. To, co tvo sociln nespravedlnost, je toti zakdovno v samotnm kapitalistickm systmu.

V bludnm kruhu korportn demokracie


Aktuln udlosti v politick arn mlem vedly k pdu vldn koalice, kter se honosn nazvala vldou rozpotov odpovdnosti, a nslednmu vyhlen pedasnch voleb. Ji nkolik let se ukazuje, e jsou asociln reformy zavdn v duchu neoliberln agendy pouhm povrchovm problmem. Poadavek jejich zastaven i zruen je ale nedostaujc. Neasv kabinet neohrouj protesty nespokojench lid a opozice u vbec ne. Po celou dobu jeho existence ho ohrouj recidivn korupn afry. Problm tedy nevz pouze v asocilnch reformch, ale tak v politickm systmu, jen pedstr existenci jakchsi lidskch vzor, rodilch vdc, autorit, kter nepodlhaj korupci, kdy se ujmou funkce. Stle vce lid natst zjiuje, e sven moci do rukou njak elity nen dobr npad, jeliko nikdo nen perfektn. St lze jet vit tomu, e existuje zastupitel, na kterho nepsob korupn vliv hierarchie, privilegi a moci. Kad m svou cenu. Zjmy korporac a velkho byznysu stoj zeteln proti zjmm spolenosti. Pej si co nejlevnj flexibiln lidsk a prodn zdroje. Pej si maximln zisk a aby ho doshly, rdy sem tam zpjemn zkonodrcm ivot vdy funkce politika i politiky me mt krtk trvn a kdo by pohrdal jistm mstem v pedstavenstvu renomovan firmy? K emu je nm pd vldy a vyhlen pedasnch voleb, kdy jdro problmu zstane zcela nedoten? Nae sil je teba smovat k samotnmu zpochybnn parlamentnho a kapitalistickho systmu, kter lze se svobodou spojovat pouze s ob dvkou sebezapen. Anarchist a anarchistky jdou s kritikou souasnho stavu opravdu hluboko. Za vznikem parlamentu a sttu nevid emancipan snahy, ale spe pevzet represivn moci, je bylo vsledkem porky monarch tehdy nov vznikajc tdou kapitalist. Ta si postupn vybudovala siln stt, vyluujc masovou spolenost z politickho ivota prostednictvm osvden taktiky cukru a bie. Neomezen koncentrace vlastnictv se tak stala zkladnm prvem, od nho se odvjej prva ostatn. Mnostv nahromadnho majetku je ukazatelem spchu a schopnost. Z tchto a dalch dvod jsou rozhodovac procesy domnou nejbohatch. Pokud vm souasn situace nen lhostejn, mete se spolu s nmi realizovat pi aknch dnech, vyhlench antiautoritskmi skupinami a jednotlivci. Zanou 27. dubna a vyvrchol 1. kvtna demonstrac, jej motto zn: Mime na sprvn cle! Antifaistick akce ve sv vzv uvd: Piel as nai prci, nasazen a mylenky, dokldajc zbytenost autorit a nesmyslnost tlaku na etnickch i socilnch zkladech, penst do ulic, do centra msta, mezi ty, kte se k nm zatm nepidali. Demonstrace zan od 13.00 v Praze na nmst Republiky a chce poukzat na ty, kdo skuten stoj za chudnutm mas, bohatnutm elit, pesouvnm pozornosti od skutench vink k obtnm bernkm, rozsvn sociln a etnick nenvisti. Veker informace k aknm dnm, vetn programu, najdete na webov strnce 1maj.cz. Nenapadme neoliberln vldu, napadme vechny vldy a cel systm zpsobujc tdn rozdlen. Kapitalismus funguje na podmann vtinov spolenosti prostednictvm nerovnho perozdlovn poteb, ovldnm prodnch zdroj a lidsk prce. Chceme se svobodn podlet na rozhodnutch a spravovat vci, kter se ns tkaj. Svobodn pracovat a podlet se na perozdlovn vsledk naeho sil. Smujme hnv do jdra reimu, jen polapv nae prva!

32

A3 / RECENZE
A3 erven 2012

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Stvkujme bez dovolen


Kdy se loni stvkovalo proti reformm, vyvodili z toho politici jedin zvr: reformy budou, ale stvky bt nemaj. ijeme v demokracii, a tak jim zamez pknm demokratickm zkonem. Chystan zvltn zkon o stvce bude urovat, kte pracujc stvkovat nesm (nap. zamstnanci ve zdravotnictv a socilnch slubch) a kte ano (snad politin komenttoi nebo entomologov by mohli). Ti astn s prvem na stvku budou podle zkona ped jejm zahjenm odevzdvat fm svj jmenn seznam - nejsp aby se ukzalo, jak jsou staten. Zamstnavatelskou ikanu lze pece kvli eliminaci krize trochu podpoit a posvtit, ne? Dosavadn monost uplatnit i jen vstranou stvku je ovem u tak okletna vkladem platnch zkon. Protoe se dn jin n zkon ne ten o kolektivnm vyjednvn o stvce nezmiuje a protoe zde byl prosazen nzor, e prvo na stvku mus bt zkonn, je stvka spojena jen s (nespnm) vyjednvnm odbor o kolektivn smlouv. Oprvnnost ostatnch stvek posuzuje soud. Takov podmnky v poslednch letech staily odradit lidi od toho, aby riskovali zbytky jistot, kter jet maj. A na tu loskou neastnou stvku v doprav Letos odbory po masov dubnov demonstraci sem tam naznauj cosi o generln stvce, mon se taky budou prosazovat pi jednn tripartity o stvkovm zkon, mon pejdou od slov k inm. Mon. Je teba si ale uvdomit, e ten, kdo se postav moci, za to nebude moc pochvlen. Podvejte se do novin, kolik jzlivosti a zloby si odbory od moci vyslouily, pestoe se chovaj vlastn dost konformn. Ns mocn taky nepochvl. Co kdybychom se s tm konen vyrovnali? Co kdybychom se zaali starat o sv prva sami? Co kdybychom zaali organizovat sv oprvnn protesty navzdory propagandistickm vldnm heslm, e tm ohroujeme stabilizaci zem? Zatm ji pece nejvc ohrozili politici svmi reformami. A souasn vol nejrznj zpsoby mocenskho zastraovn a manipulace, abychom neohrozili stabilitu jejich. Co kdybychom nsledovali iny lid z Tuniska, USA, Islandu, panlska, ecka a dalch zem, kte protestuj proti tomu, e pracuj a ij jako novodob otroci? Co kdybychom konen demonstrovali, stvkovali a okupovali tak, aby byl n hlas podn slyet a ti nahoe ho museli vzt vn? Zatm nmi jen pohrdaj. Autoritsk argumenty, podle kterch je mon zachovat nai spolenost svobodnou a demokratickou, pouze kdy budeme neustle pod dohledem, pod kontrolou, cenzurovni a ikanovni, a to nejlp podle litery zkona, mou dnes u papoukovat jen mocn, kte se na tvorb takovch zkon podlej, a spn podvodnci, kte je beztrestn poruuj, i jejich mn spn obdivovatel. My ostatn rozhodn nestojme o dohled a trestn od tch nahoe za to, e se dovolvme svch prv, a za to, e nae argumenty jsou na rozdl od tch jejich jenom morln. Mon odbory vyjednaj s vldou njak kompromis. Mon ale ne. Jestli se demokratick spolenost vyznauje tm, e politick reprezentace lidu demokraticky prosad demokratick zkon o demokratickch represch vi lidem, kte chtj veejn vyjdit svj nzor, mme my obyejn lid stejnou monost: demokraticky takovou legislativu ignorovat. Stvkujme, kdy selhaly pedchoz pokusy domoci se svch prv. Stvkujme, kdy je to legitimn forma protestu. Stvkujme, kdy se na tom shodneme. Stvkujme inn! Stvkujme sebevdom! Stvkujme bez dovolen!

RECENZE
Klen . 2/2012
I druh slo Klen lze chpat jako dialog dt a dosplch, kter se zde tentokrt odehrv nap jednotlivmi rubrikami hned na nkolik tmat: penze, prce a s n tsn souvisejc svtek prce Prvn mj. V rubrice Od ns se doteme, e penze dnes vlastn nejsou prostedkem k ohodnocen prce nebo k zajitn normlnho ivota, ale jsou samy o sob clem veho, co dlme. A e to bez nich jde taky. Dokud je ovem uvme, meme si aspo penenku podle nvodu v rubrice Dlna vyrobit sami, abychom etili ivotn prosted a recyklovali nap. tetrapakov obal. A jak je to s pomrem penz a prce? Jist vysvtlen najdeme v lnku o drustevnictv v rubrice erno-erven kola, protoe prv drustevnictv je zaloeno na spravedlivm ocenn prce, na rovnm rozhodovn o spolen prci a na tom, e vichni pracuj jen tolik, aby mohli dstojn t a mt dost volnho asu. Je toti otzkou - a nad n uvauje autor textu Problm prce v rubrice tanka - jestli mme vbec pleitost najt a vykonvat prci, kter m vy el, je zodpovdn a radostn Pokud bychom tuto otzku vzthli prv ke svtku prce Prvnmu mji, uke se, e pinejmenm dlnci pracovali od dob, kdy se masivn rozvinul prmysl, v tak poniujcch podmnkch, e jim nezbylo ne stvkovat a demonstrovat za jejich zlepen. Stlo je to nejen svobodu, ale i ivot. Prvn mj tak zstal pipomnkou tohoto boje. Strun jeho historii popisuje druh text v rubrice erno-erven kola. V rubrice tanka se o svtku prce doteme v nkolika textech, kter ns postupn zavedou do Podkrkono i do Brna na konci 19. stolet, na Ostravsko ve 30. letech 20. stolet, ale i do koncentrku na konci druh svtov vlky a nakonec na Csaskou louku v roce 2011. A jet jedno tma spojuje dva texty v rznch rubrikch tohoto sla: Marie Demeterov uvauje nad specifiky vztahu mue a eny u Rom, jak ho zn z vlastnch zkuenost (rubrika Od ns) a pbh jedn romsk lsky vyprv v rubrice tanka Vo Staviarsky, kter poskytl do Klen ukzku z chystanho vydn jeho przy Kale topnky. Ve druhm sle najdou teni tak rozhovor s Ahmedem Amanem z palestinsk Gazy, dle ten a obrzky pro nejmen, komiksy a recenzi souasn mainstreamov hudby pro dti. 40 barevnch stran A4; 60 K. asopis si mete objednat na e-mailu kliceni@csaf.cz nebo na distribunch mstech uvedench na webu csaf.cz -dm-

Zdola . 5
S pichzejcm jarem a plnovanmi akcemi vylo pt slo zpravodaje SAF Zdola s tmatem Mime na sprvn cle!. Nen tk uhodnout, e podtitulek byl inspirovn stejnojmennou prvomjovou demonstrac, kter zavrila Akn dny z pelomu dubna a kvtna. Nov koncept anarchistickho prvnho mje umouje velkou mru decentralizace, dv monost zapojit se jednotlivm skupinm a realizovat vlastn akce, zrove vytv prostor i pro spolenou akci. Zdaleka ne ve se ale to kolem Prahy. Nechyb tedy pozvnka do Plzn, kde se 12. kvtna v plzeskch ulicch uskutenil ji druh pochod nespokojenosti Antisystema, tentokrt s podtitulem ivot na dluh, a do Brna, kde probhl ji tradin Protestfest s mottem Nedlume vm nic!. Vrame se ale k samotnmu zpravodaji. Hlavnho tmatu se dotkaj dva lnky. Prvn s nzvem Pracovn agentury na muce otevr skal fenomnu flexibilizace. Tu nm mdia prezentuj jako uvolnn pracovnch konvenc, pinejc pedevm vce svobody a asu pro rodinu. Pohled na praktiky pracovnch agentur vak odhaluje nemilosrdnou realitu a degrada-

33

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue
ci lovka na pouh artikl. Druh lnek Exekuce na muce si bere pod drobnohled exekun systm. Vrac se k motivacm, je stly za jeho vznikem a hloubji je rozebr. Vedle istokrevn sociln popravy, kterou exekuce pro obyejnho lovka pedstavuje, pipomn kadodenn krde v podob nmezdn prce, kterou lid pijali jako normu. Dal lnek se zabv vvojem studentskho hnut a nastiuje otzky mediln strategie a spoluprce. Posledn text ukazuje na rumunskm pkladu, e nensiln forma vzdoru nemus bt ta jedin sprvn. Vtina z nkladu zpravodaje byla rozdistribuovna u na demonstraci Stop vld, kter se konala 21. dubna v Praze. Zdola ve formtu 4 strany A3 si mete sthnout, vytisknout a it za benefin cenu, nebo si o nj napsat na e-mail csaf@csaf.cz. Ke staen zde: www.csaf.cz/obrazky/plakaty/zdola5.pdf. -tk-

RECENZE

Akce . 16
Antifaistick akce (AFA) nachystala na prvomjov Akn dny, na nich se velkou mrou podlela, dal slo svho asopisu Akce!. V souladu s heslem prvomjov demonstrace hned v vodnku poukazuje na to, e je teba mit na sprvn cle. Prvn strany jsou pak vnovny vysvtlen, pro se letos nekon MayDay festival, na kter jsme si zvykli v pedchozch letech, a co konkrtnho ek nvtvnky Aknch dn. Podobn jako v pedelm sle je vnovn velk prostor anticiganistickm nladm ve spolenosti a konkrtnm snahm neonacist tto situace vyut a pokud mono ji i prohloubit. O tom mluv napklad lnek o Dlnick stran a jej strategii proti nepizpsobivm. Dle tma rozebr tstrnkov text Starousedlci, pisthovalci a hegemonie rasistick rtoriky. Ten popisuje jak roli mdi v anticiganistick tvanici, tak skrvan rasismus nemal sti lid, kte velmi asto tvrd Nejsem rasista, ale, vnuje se otzce sesthovvn sociln slabch do chudch oblast zasaench velkou nezamstnanost a v neposledn ad si tak vm toho, jak na stigmatizaci nepizpsobivosti reaguj sami Romov. Postaven Rom v majoritn spolenosti je vnovn text, kter AFA zveejnila jako svj pspvek do diskuse v rmci aknch dn - krtce ilustruje situaci Rom v historickm kontextu jak v Evrop, tak u ns, a nastiuje vlastn alternativu: Jsme pesvdeni, e pro Romy () spe ne spolhn na pomoc sttu a paternalistick pstup rznch nevldnch organizac je pnosnj rozvjen vlastn iniciativy, postaven na vzjemn solidarit a spoluprci. Samostatn lnek vnovan sociln vylouenm lokalitm analyzuje tma v celosvtovm kontextu, rozebr vytven ghett, proces gentrifikace a ve sv druh polovin seznamuje s hnutmi a iniciativami, kter se proti tomuto aktivn stav. Kdo m rd ten o trendech na neonacistick scn, pijde si na sv u lnku Modern tv neonacismu: Kryl, Palach a black bloc, kter mapuje pedevm snahu neonacist situovat se do role novodobch disident a podsouvat paralely s minulm reimem a odporem vi nmu. Dal text monitoruje na jedn stran snahy neonacist pronikat do subkultur a na druh stran se vnuje sbliovn nkterch pslunk subkultur s neonacisty. Natst se jedn o ojedinl ppady, kter by vak bylo chybou ignorovat a jasn se vi nim nevymezit. Ty, kdo nejsou pznivci velkho teoretizovn a pednost v Akci! dvaj akci, bezesporu nadchne vyprvn o udlostech v Chimki, mst, kter le pobl Moskvy a kde probhala kampa na zchranu zdejho lesa provzen tokem najat neonacistick bojvky. Na to zareagovali moskevt antifaist demonstrac a napadenm radnice v Chimki, co roztoilo nevdan koloto sttn represe. Jednm z ter represivn hysterie se stal i Denis Solopov, kter ve strhujcm rozhovoru pibliuje svj tk z Moskvy, skrvn se, dost o azyl na Ukrajin, zaten a pobyt ve vzen zakonen piznnm statusu uprchlka v Nizozem. Dal akn rozhovor se jmenuje pznan Mltit ncky a je veden s aktivisty Red Action, kte byli zapojeni do tok na anglick faisty a zatpli napklad i ikon neonacistickho hnut, Ianu Stuartovi z kapely Skrewdriver. Interview bylo pozeno u pleitosti vydn knihy Beating the Fascist: The Untold Story of Antifascist Action, jej recenzi na strnkch Akce! takt naleznete. O beznadji ivota pod okupac a v reimu apartheidu, ale tak o neutuchajc touze po svobod a dstojnosti vyprv aktivista organizace International Solidarity Movement (ISM). Rozebr mimo jin innost a principy ISM a pibliuje i dal skupiny, kter na palestinskm zem psob. Kulturn st Akce! je tvoena komentovanou galeri vtvarnice, je si k ToyBox a kter pipravila oblku tohoto sla. Dal - tentokrt pomrn ochuzenou - galeri jsou ukzky politickho streetartu. Obrazov i textov bohat je pak piblen nmeck umleck skupiny Kunst und Kamp a jej eln postavy Bernda Langera. Zaujmout doke i nkolikastrnkov pbh riotfolku, kter se ohl za znmmi radiklnmi psniki, vetn Joe Hilla (lena IWW popravenho v roce 1915), Woodyho Guthrieho a Billiho Braga, a pibliuje i souasnou riotfolkovou scnu. Na zvr nechyb recenze nkolika knih, film a komiksu. V asopise jet najdete krat lnek o fenomnu hacktivismu, rady, jak se chovat na demonstraci, kter nenajdete v dnm manulu spoleensk etikety, i peklad teoretickho lnku Anarchistick hypotza: iek, Badiou a antianarchistick pedsudky, kter na tyech strnkch polemizuje s nzory v levicovch kruzch velmi populrnho akademika Slavoje ieka a pedkld teoretick nvrhy pro smovn anarchistickho hnut. Vce ne dobr obsahov npl Akce! je doplnna stejn tak reprezentativnm grafickm zpracovnm, lepenou vazbou a plaktem Mime na sprvn cle vloenm uvnit. Rozsah asopisu je 60 stran formtu A4 a objednat si ho mete na e-mailu eshop@antifa.cz. -jk-

Kontrast . 2
V dubnu spatilo svtlo svta ji druh slo Stedoeskho anarchistickho zpravodaje Kontrast, kter vydv skupina SAF-Sted. Zatm vychz jako obasnk, redakce zpravodaje by ho vak do budoucna rda vydvala jako tvrtletnk. Kdo by j v jej snaze chtl pomoci, zejmna je-li ze stedoeskho regionu, me se ozvat na ne uveden kontakt. Tmatem sla je hnut Occupy, kter uvd lnek od aktivisty tohoto hnut, jen vyjmenovv nkolik dvod, pro se on sm pidal. Pipomn, jak hnut vzniklo a v zvru zve na ProtestKemp Occupy Prague, zanajc 28. dubna na praskm Klrov. Dal text pipomn udlosti, kter pedchzely vzniku hnut Occupy Wall Street, samotn vznik a nkolik stejnch okamik v jeho krtk existenci. Tma je pak doplnno zkrcenm lnkem od Christophera Hedgese, kter vyel mimo jin i v Existenci . 1/2012. Kontrast dl pokrauje textem, kter se zaml nad tm, pro hroz vlka proti rnu a pro je j teba zabrnit. Nsleduje Programov minimum SAF a strun informace o Libertinskm filmovm klubu Kutn Hora, Stedoesk distribuci SAF, Anarchistickm ernm ki a iniciativ Jdlo msto zbran Koln. 8 stran formtu A5. O Kontrast si mete pst na e-mail stred@csaf.cz. -jk-

Kontrast . 3
Kvtnov slo stedoeskho Kontrastu se vrac k dubnov odborsk demonstraci a hodnot ji jako samu o sob neinnou pi vytven tlaku na vldu. Zatm jedinm aktem odporu, kterho se vlda skuten zalekla, byla stvka v doprav v ervnu 2011, avak zstala osamocena, a tud tak bez inku. Stvka se vak ukzala jako inn zbra a je teba se j nevzdat. Vedle toho je tak poteba napadat rznmi zpsoby propagandu vldnouc tdy i ji samotnou a pichzet s viz lep, zdola organizovan spolenosti. vodn lnek je doplnn strunm textem, kter poukazuje na praktick zblesky takov vize, jimi jsou napklad tovrny bez f, jak je meme vidt teba v Argentin, kde v nkterch podnicch vzali pracujc sprvu do vlastnch rukou. Dal del text se vnuje otzce dluhu jako formy tlaku. V prvn ad namt, e nen vtinou vbec iteln, komu kdo ve vsledku vlastn dlu. Dlun systm se stal skvlm byznysem, na nm dokou nkte velmi slun vydlvat. A tak zatmco jedni potaj zisky, druhm klepe na dvee exekutor a m dl tm vce lid kon na ulici. Poet lid umrzlch bhem posledn zimy toho budi dkazem. Vedle toho se tu tvo jet poetnj armda tch, kte se potcej na kraji dlun propasti. Pouta utuen dluhem nut lidi k poslunosti a systmu pomhaj pacifikovat ppadnou nespokojenost. Kad si dvakrt rozmysl protestovat a pijt o prci, kdy nad nm vis existenn hrozba nemonosti splcet a exekuce. Vedle strunho piblen anarchistickho programu pak v Kontrastu jet nalezneme lnek vnujc se Dlnick stran, jejmu propojen s neonacistickm prostedm a jej politice nenvisti. Nechyb ani vzva k reakci na mtinky tto partaje ve stednch echch. 8 stran A5. Ke staen zde: www.csaf.cz/index.php?clanok=1298. -jk-

34

RECENZE

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Komuna . 1
Novinkou, kter se objevila na prvomjovch Aknch dnech, je Anarchistick komunistick revue Komuna, kterou zaala vydvat skupina Anarchokomunistick alternativa. Obsahov koncepce asopisu je smrovna spe k teoretickm textm, kde je ctit siln vliv povstaleckho anarchismu, a do historie anarchistickho hnut. U v samotnm vodu Komuny je zmnn draz na tradici: Jako anarchist pokraujeme v tradici anarchismu nejen svtovho, ale i tradici boj pracujc tdy na zem ech a Moravy proti vykoisovatelm v rznch podobch. A na pomoc si k tomu dle svch slov berou navc troku frzovit pojmy, jakou jsou historick zkuenost na tdy, souasn nutnost a vra v lep budoucnost. Obsah asopisu vezmme pkn popoad. Dopis spolupracovnkm ml rozpoutat diskusi a akci na jednom pracoviti. el u diskuse to skonilo. Z pedloench argument jeden za vechny: Tvrd nm, e m vc budou mt oni, tm vc zbude i pro ns. Ale praxe nic takovho nenaznauje. Dal text jasn k, e spolenost, kter potebuje charitu, mus zahynout. Jde ale o znien charity znienm jej potebnosti. Zdrav spolenost toti charitu, kter je asto jen projevem pokrytectv bohatch, nepotebuje. lnek Zmna nepijde sama od sebe popisuje ve velmi obecn rovin potebu revolunch organizac. Jejich smysl vid v tom, e pomhaj budovat spojen mezi rznmi kampanmi, mezi rznmi msty a komunitami. Jedna kampa systm nesvrhne, ale s socilnch stet, kter se navzjem podporuj a podncuj, se me it a rst a stt se velkm oponentem. A splst vechna vlkna dohromady je prv kolem anarchistick organizace. K tomu dodv jeden dleit fakt: Lid budou ochotni podstoupit urit riziko, zvednout se a bojovat jedin tehdy, kdy budou pesvdeni, e maj velkou anci na spch. A toto sebevdom neroste z ultrarevolunch e, ale vyrst zase jen z vtzstv. Na dvou strnkch je pedloena historie i souasnost italskho hnut NO TAV, kter bojuje proti vzniku trati pro vysokorychlostn vlaky mezi Turnem a francouzskm Lyonem. Dvodem protestu je to, e podobn tra je naprosto zbyten a je prosazovna jen kvli ziskm mnoha soukromch koncern. Budovn trati by mlo nejen negativn environmentln, ale tak ekonomick a sociln dopady. Protesty proti TAV se thnou ji od 90. let a nabvaj rznch podob. Zapojuj se do nich asto i italt anarchist. Celch est stran zaujm tiv zpracovan vyprvn o utahovn roub bolevick moci v Rusku na zatku dvactch let, a to na pozad poznmek anarchisty Alexandera Berkmana. Jeho zkuenosti, stejn jako postehy jeho velmi blzk spolubojovnice Emmy Goldman, jsou potvrzenm slov Petra Kropotkina, kter sdlil Berkmanovi pi jejich spolenm setkn krtce ped svou smrt: Oni ukzali, jak se revoluce nem dlat. lnek Afinitn skupiny, kter byl peloen z Insurrection z roku 1988, se zabv monostmi individulnho boje a boje v rmci organizac a konstatuje, e individualist provdj akce, kter nemrn pedbhaj aktuln stav boje, zatmco aktivity klasickch organizac jsou pozadu. Jako alternativu nabz prv afinitn skupiny a poznamenv, e spznnost, neboli afinita, se asto myln vykld jako ptelstv i osobn sympatie. Zdrazuje dleitost vzjemnho poznn a afinitnm skupinm pipisuje velk potencil: Bez problm se vnuje samotnm aktivitm, protoe nelp na kvantit svch len, ale kvalit sly jednotlivc, kte spolupracuj na zklad plnu, jej spolen rozvjej za pochodu. Z osobnost revolunho antiautoritskho hnut je na strnkch Komuny pedstavena Anna Mendleson, britsk spisovatelka, bsnka a politick aktivistka, kter byla odsouzena v roce 1972 za spiknut a podl na bombovch tocch provedench Rozzlobenou brigdou. Prav a lev ruka bla je zamylenm nad tm, e lid zcela pedali kontrolu nad vlastnmi ivoty do cizch rukou. Je to tak vlastn velmi pohodln, jeliko ns net odpovdnost za patn rozhodnut, v podstat za dn rozhodnut, protoe dn dleit nedlme. Jako alternativy se nm nabzej oficiln pravice a levice, ale prv ony jsou ruce bla, kter nejdou proti sob. Levice a pravice se v podstat li velmi mlo. Je nm nalhvno, e ijeme v demokracii, ale nejdleitj na celm systmu je jeho zklad, tedy kapitalismus. Demokracie je pouze fasdou kapitalismu. () Zkladnm problmem je systm zaloen na penzch, kter nut lidi rozhodovat se striktn podle pravidel nastavench tmi nejsilnjmi a nejbohatmi. V zvru celho zamylen se konstatuje, e nutnm pedpokladem pro jakkoliv nov zatek mus bt vyvlastnn nashromdnho bohatstv v rukou elit. Hloubji do historie ns zavede peklad lnku z magaznu Organize!, kter se vnuje pouen z Pask komuny. Ta existovala v roce 1871, a to pouze nco pes dva msce. Text strun pibliuje pozad celho povstn, jeho krtkou historii a jednotliv jeho aspekty, kter stoj za analyzov-

n. Jednou z dleitch chyb bylo, e buroazii nebyla odebrna politick moc. Byla to v podstat buroazn republika, tebae decentralizovanj. Stejn tak drustva, kter vznikla ji ped Komunou, nemohla konkurovat soukromm firmm, pokud se sama nezaala chovat vykoisovatelsky. Mnoho komunard povaovalo ekonomick zmny za druhotn v porovnn s politickou revoluc. Ob vci je ale teba vidt jako neoddliteln. Lid zvolen do Komuny byli spe zastupitel ne mandtov delegti. Problmem zastupitelskho systmu Komuny byla jeho neefektivita, federalismus by bval byl efektivnj. Kritizovno je tak nerovn postaven en, kter nezskaly volebn prvo, a i kdy sehrly aktivn roli bhem obrany Komuny, byly jim pidlovny podadn role. Anarchismus a pm akce je text, kter de facto k jedin: je teba odhodit vru v osvcen politiky a zstupce, dvovat sami sob a svm schopnostem a uvdomit si, e dn podstatnj zmna nebyla dobrovolnm darem dobrosrdench kapitalist a vld. Jeho druh st je vnovna kritice bolevickho pstupu. Ten je postaven do protikladu k anarchistickmu drazu na samostatnou aktivitu zdola. Literrn vloku v Komun tvo povdka Revizorka a tyi bsn od Frantika Gellnera, po nich nsleduje tstrnkov expresivn text popisujc beznadjnost snahy vydlit se ze svta kapitalistickho vykoisovn, ze systmu, kter m pod kontrolou veker sociln prostor. U nsledujcho textu, jen nese nzev Zrcadlov efekt, je u trochu t pochopit, coe to chce vlastn sdlit. Svm zpsobem kritizuje snahu zlepit nco tady a te bez toho, aby respektoval to, e nositel takovch snah si jsou velmi asto moc dobe vdomi svch limit. Odpov, kter by nebyla frz, ale lnek nenabz. Zvr asopisu je pak vnovn athnskm nepokojm z 12. nora letonho roku. Prvn slo Komuny je rozhodn pnosem. Mon by nebylo od vci, kdyby se na jejch strnkch pt objevilo tak vce text zabvajcch se prax. Tedy takovch, kter by tenm v esku pinely inspiraci pro jejich vlastn innost a pomhaly ujasnit si, jak konkrtn praktick kroky podnikat tady a te. Doufejme, e i grafick proveden a vbr obrzk dozn v ptch slech posunu. Drme palce a tme se na dal ten. 32 stran formtu A4 (+ ploha Gustavo Rodriguez: Ilegln anarchismus); 40 K. Mono objednat na e-mailu komuna[a]anarchokomunismus.org nebo zakoupit v infoshopu Sal. -jk-

Sal newsletter
. 2: Koncem bezna vylo dubnov slo Sal newsletteru, informanho listu, kter vydv kolektiv spravujc prask infoshop Sal. Hlavnm clem listu je piblit program infoshopu, take je tvoen pedevm pozvnkami na jednotliv akce a tentokrt tak pozvnkou na prvomjov Akn dny, podan v Praze v poslednch dubnovch dnech a vrcholc demonstrac na prvnho mje. 4 strany formtu A5. Ke staen naleznete zde: sale.s.cz/news/04_2012.pdf. . 3: Hlavnm poslnm tetho sla Sal newsletteru je seznmit s tm, co se zde bude dt bhem kvtna. V vodnm textu hodnot kolektiv infoshopu svou dosavadn existenci. Pe zde mimo jin: T ns kad pjemn strven veer pi sledovn filmu, poslechu pednky, diskuze i workshopu. Mme radost z kadho lovka, kter do Sal zavtal, a zvlt z lid, kter jsme do t doby neznali/y. Mme pocit, e to, co dlme, m smysl, a chceme to dlat dl. Vedle konkrtnch pozvnek na akce v Sal a dvou citt anarchistickch klasik naleznete v infolistu informace o dalch aktivitch kolektivu, jako je podpora Anarchistickho ernho ke i distribuce anarchistickch publikac, kter zahrnuje i monost hromadnch objednvek vc od skotskho nakladatelstv AK Press. 4 strany formtu A5. Ke staen naleznete zde: sale.s.cz/news/05_2012.pdf. . 4: Program na msc erven je ve 4. sle listu doplnn informacemi o znovuobsazenm objektu Cibulka, kde se i po policejnm vyklizen podailo domluvit s vlastnkem monost pobytu a uvn objektu. Jak naznauje ji obrzek na tituln strnce, bude e tak o bike punx - chyst se nov zin, z plky zamen prv na kola, a s nejvt pravdpodobnost jsou na spadnut tak njak ty cyklistick lumprny v ulicch. 4 strany formtu A5. Ke staen naleznete zde: sale.s.cz/news/06_2012.pdf. -jk-

35

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue

RECENZE
snaze obrat ns o destky miliard, tak v symbolickm obnoven moci plnovanm vztyenm marinskho sloupu na Staromstskm nmst. Zelen slo pak dopluj ohldnut za Aknmi dny a kauzou Romana Smetany a uzavraj sociln/antirasistick texty undergroundovch raper a raperek. Soust sla je plakt Hulme proti pravici.

A-kontra . 1/2012
Po nkolika mscch vylo dal z sel znmho anarchistickho nepravidelnku A-kontra, kter m ji del dobu podobu zpravodaje natitnho na jednom listu formtu A2. Prvn leton slo je oznaeno jako protestn specil a bylo vydno u pleitosti demonstrace, kterou svolaly na 21. dubna do Prahy odborov svazy spolen s nkolika obanskmi iniciativami. vodn text strun shrnuje spoleenskou a ekonomickou situaci dnench dn a ve svm zvru konstatuje, e demonstrovat proti vld je dleit, ale samo o sob tak bezzub. V souladu s tm je navreno stupovat akce vi tm, kte vydlvaj nebo se aktivn podl na zhorovn na situace; akce, kter se budou dotkat osobn pmo jich samotnch. Nsledujc text nabd k tomu, abychom vili sami sob a rozhodn se vyvarovali naslouchat rasistm vech odstn, politikm vech stran a podnikatelskm spasitelm. Dal lnky pipomnaj kauzu Romana Smetany, zaml se nad hodnotovm ebkem souasnho reimu a pedstavuj pokusy o realizaci autonomnch prostor. Posledn strnka je vnovna odvrcen stran dubna a pozvnce na prvomjov Akn dny. Vnitek zpravodaje tvo plakt s npisem Lid by se nemli bt vldy. Vlda by se mla bt lid.

A-kontra . 4/2012
U pleitosti kvtnovho brnnskho ProtestFestu vyel dal ze specil A-kontra. eck lekce demokracie vyvrac v vodu sla pedsudky o lnch ecch a pozornost smuje na armdu, kter ur znan dl rozpotu, na bohat, kte se vyhnuli placen dan, na korupci a na toky spekulativnho kapitlu. vodnk poukazuje tak na fakt, jak zden vyvolv vsledek voleb, kter nehraje do rukou zjmm kapitlu. Politika dluhu porovnv knihy Tome Sedlka a Davida Graebera. Ze srovnn vyel prvn autor jako provinn tlachal, druh jako inspirujc akademik, kter odhaluje djiny a vznam dluhu. Vymezen omezuje je plativm vlevem nad tm, jak se scna (na zatku piblen jako alternativn kulturn, pozdji nepmo vymezen jako anarchistick) nikam neposouv. Oprvnn kritika pohodlnosti a neochoty udlat nco vce pro zastvan mylenky ale sklouzv ke generalizaci a povrchnosti bez konstruktivnho nznaku toho, co tedy dlat, aby tomu bylo jinak. Policejn defil v Plzni se krtce vrac k plzesk streetparty Antisystema z hlediska neadekvtnho nasazen policejnch sil a techniky. V rozhovoru Je dobr udrovat mylenku Reclaim the Streets naivu odpovd znm soundsystem Cirkus Alien na dotazy, co ho dr pohromad, jak vzpomnaj na streetparty z 90. let a jak je to bt legendou. Odvrcen strana kvtna ve zkratce pibliuje udlosti poslednch tdn. Uveden sla A-kontra (mon) seenete v praskm infoshopu Sal nebo na e-mailu anna.kontra@safe-mail.net. -jk-

A-kontra . 2/2012
Dal leton specil A-kontra byl vydn u pleitosti prvomjovch Aknch dn. Hned vodn lnek pouuje anarchisty, e by se mli vykalat na tradice, a tvrd zejmou vc, e djiny se nepou v oekvanch datech. Jako kdyby nkdo chtl zrovna letos na 1. mje pst djiny. Pece jen ambice lid pipravujcch prvomjov Akn dny nebyly tak veliksk. Strunou kritiku lpn na tradicch pak zpravodaj zazdil tystrnkovm plaktem s npisem A-kontra 1991 -2012. Co jinho za tm lze vidt n zdrazovn tradice tohoto anarchistickho asopisu? Stejn text prvomjovho specilu A-kontra se ohl za dubnovou odborskou demonstrac, kter do Prahy pithla desetitisce natvanch lid. lnek konstatuje to, co anarchistky a anarchist opakuj jako kolovrtek jedna velk demonstrace jednou za as nic nee, je teba vyvinout takov tlak a formu akc, kter by poctily mocensk elity na vlastn ki. V neposledn ad se tu autor vrac k otzce, zda by anarchist nemli v souasn dob brnit nkter funkce socilnho sttu proti neoliberlnmu toku. Zpravodaj pak dopluje kritick reflexe knihy o subkulturch Kmeny, a to z pohledu autor kapitoly o freeteknu, a zajmav rozhovor s raperkami Fakn o tom, pro se daly na rap a jak je jejich poselstv.

Hlas ulice . 10
V prvn polovin dubna vylo dest slo zpravodaje Hlas ulice, kter vydv Asociace Alerta. Je potujc vidt, e Hlas ulice pece jen o nco vylepil svou grafickou podobu oproti stagnujc nevaln rovni pedelch sel. Nyn ale k obsahu. Ten je koncipovn z vt sti jako pozvnka na prvomjov Akn dny, pedevm je zde vak inzerovna Bezpenn zna v ulicch Prahy nachystan 28. dubna prv pod organizan ztitou Asociace Alerta. Zbytek sla tvo pozvnka na street party Antisystema, kter se konala 12. kvtna v Plzni, a druh dl lnku o biomase coby obnovitelnm zdroji energie. Zpravodaj tvo 4 strany A4 a ke staen je na webovch strnkch Alerty: alerta.cz/wp-content/uploads/2012/04/HU10_final.pdf. -jk-

A-kontra . 3/2012
Marihuanov specil A-kontra byl distribuovn bhem prask akce Million Marihuana March 2012 a hned zkraje tak zpochybuje hulen coby projev rebelie a varuje ped zneuitm konopn karty politiky, zejmna tmi pravicovmi, kte i kdy hul s nmi, hul ve skutenosti proti nm. Ignorace represe v souvislosti s marihuanou je tu dna jako mon pklad nsledovn v jinch oblastech (kter u ale nesouvis s poitkstvm, take se obvm, e jde spe o vzvu do przdna). Bludy nemus zpsobit jen nadmrn uvn drog, pin je s sebou tak nboenstv. Tm, kter je momentln nejvce na vzestupu, je vra v teorie spiknut. Moc vak nesouvis ani tak s jednotlivmi lidmi, jako sp se strukturami. Nit nezstane such ani na nboenstv, kter m u ns stle nejvt vliv, co se projevuje jak ve

Po peten zrecyklujte . 6
Informan list Po peten zrecyklujte vydv v Olomouci mstn skupina SAF ve spoluprci se zdejm kolektivem Food not Bombs a iniciativou Occupy Olomouc. est slo je tvoeno pedevm rozhovorem s aktivistkou Occupy Olomouc o tom, jak zaalo kadodenn setkvn na mstnm nmst a jak (ne)mlo dopad. Dalm textem je report z men demonstrace na podporu Romana Smetany, kter se konala v Olomouci 22. kvtna. Na zvr nechyb ani pravideln rubriky s recepty, ponkud osobitmi vtipy a pozvnkami na nadchzejc lokln akce, jako jsou cyklojzdy, vegansk veee, rapov koncert i nensiln protest proti agitanmu mtinku Dlnick strany. 4 strany A5. Ke staen zde: www.csaf.cz/index.php?clanok=1300.

36

RECENZE

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Ilegln anarchismus: falen protiklad


Kolektiv Anarchokomunistick alternativa vydal v dubnu jako plohu sv nov revue Komuna tlou brourku Ilegln anarchismus: falen protiklad. Jde o pepis pednky Gustava Rodrigueze z ervence 2011. Pspvek je obhajobou povstaleckho anarchismu v jeho praktick podob expropriac a propagandy inem v opozici proti pojmu legln anarchismus. Anarchismus je ilegln nebo nen anarchismem. () je zsadn protisystmov a bojovn. Nae motto je stavt se proti veker moci. Prv z toho dvodu se () sami stavme mimo zkon. Tento postoj autor vysvtluje jako pirozenost anarchist. to na anarchistick dogmatiky s tvrzenm, e anarchismus nen nco jednou provdy definovanho, na druhou stranu je v textu ctit a dogmatick lpn na povstaleck tradici v kad dob a situaci. Podstatn st pednky, uvozen kritikou historiograf anarchismu, kte z intelektulskch vin ignorovali a upozaovali povstaleckou tradici, je vnovna pipomenut prv tto tradice, a to pedevm v dob jejho nejvtho rozkvtu bhem poslednch dvou desetilet 19. stolet a prvnch t desetilet 20. stolet. Zmiuje spor ohledn ppadu, kdy v roce 1886 provedla Duvalova skupina expropriaci, pi n postelila policejnho inspektora. Dle napsanho to vypad, e legalist msto argument oznaili jen anarchisty jednajc mimo zkon za kriminlnky. D se ale pochybovat, e by reln debata byla skuten tak erno-bl. Pesto uveme alespo inspirujc slova, kter pronesl Duval ped soudem: Vlastnictv ukotven zkony a zaruen jako buroazn prvo je samo o sob krde a ti, kte disponuj obrovskmi majetky, je zskali pomoc pivlastovn kolektivn produkovanho bohatstv, a tedy oni jsou skutenmi zlodji a ne ti, kte si znovu sna pisvojit chlb, kter jim byl odejmut. Vedle Duvalovy jsou zmnny i dal zajmav francouzsk skupiny, praotec mexickho povstaleckho anarchismu Julio Lopez Chavez, stejn jako skupiny italskch anarchist psobc ve Spojench sttech. Trochu nadnesen, i kdy vztaen na ecko, Itlii, Chile i Argentinu, je tvrzen, e dnes revolun expropriace stle zstv zsadnm zpsobem financovn anarchistickch aktivit. Na jednu stranu se v zvrenm odstavci k, e taktiky a metody boje by mly odpovdat specifick historick period, pesto cel text bud dojem, e tou jedinou sprvnou metodou po vechny asy je prv povstaleck anarchismus. Stejn tak v cel pednce chyb podrobnj zmnka o ivch debatch, kter pedevm na zatku 20. stolet reflektovaly strategii propagandy inem, i o relevantnch argumentech, kter pece jen ly dl ne k pouhm bezmylenkovitm odsudkm. 12 stran A5; 10 K nebo jako ploha revue Komuna. Mono objednat na e-mailu komuna[a]anarchokomunismus.org nebo zakoupit v infoshopu Sal. -jk-

vlastnky vrobnch prostedk a pracujcmi, kter je oznaovno jako tdn boj. Jak je ale zdraznno, tdn konflikt neprobh jen na pracoviti, nbr i v otzce bydlen, zdravotn pe apod. 12 stran A5. Mono objednat na e-malu nbz@priamaakcia.sk nebo sthnout zde: www.priamaakcia.sk/data/File/NBZ/NBZ_kttb_2012.pdf. -jk-

Sttn fiskln krize a ppad ecka


Skupina Kolektivn proti kapitlu (KPK) pipravila spolen se sptelenou francouzskou skupinou Mouvement Communiste brouru s nzvem Sttn fiskln krize a ppad ecka. Poprv ji pedstavila na pednkovm bloku, kter podala 28. dubna v rmci prvomjovch Aknch dn. Broura koresponduje se zmnnm pednkovm cyklem a podle slov autor je pokusem vysvtlit piny a nsledky fiskln krize stt eurozny a ilustrovat je na pkladu ecka. Souasn fiskln krize je nsledkem zatm posledn cyklick krize kapitalismu, kterou spustila finann krize sub-prime hypotk v roce 2007. V popisu jednotlivch souvislost krize pak autoi vychz z toho, jak sami chpou Marxe. Z jeho prac je proto tak na mnoha mstech broury citovno. Po teoretickm vodu je popsna fiskln krize jako druh fze globln finann krize. V tto sti si na sv pijdou pedevm milovnci graf. Ty text dopluj nzornmi pehledy rznch ekonomickch ukazatel, dokumentujcmi vvoj ve Spojench sttech a eurozn. Text pokrauje pkladem ecka, strunm popisem doplnnm tabulkami a vykreslujcm pinu eck krize a jej nsledn prohlubovn. Nsleduje popis mnov vlky spjc k dal fzi finann krize. Posledn kapitola se pak zabv dopadem krize na pracujc a nvrhem, co dlat zamit se na boj proti kapitalismu a vst ho koordinovan pedevm na pracovitch. Nutno dodat, e broura je pro lovka, kter se neorientuje v ekonomick terminologii, tko straviteln a pochopiteln. Mon by nebylo na kodu, kdyby byla doplnna slovnkem, kter by jednotliv pojmy strun vysvtloval. 32 stran A5; 25 K. Ke staen zde: protikapitalu.org/down/Statni_fiskalni_ krize_a_priklad_Recka.pdf. -jk-

Boj na novm zem. Co se zmnilo v 21. stolet


Nakladatelsk kolektiv Mezi dky distribuoval u pleitosti prvomjovch Aknch dn nkolik brourek, mimo jin i text Boj na novm zem. Co se zmnilo v 21. stolet od mezinrodnho anarchistickho kolektivu CrimethInc. Ex -Workers Collective (CWC). Jde o upraven peklad lnku Fighting in the New Terrain, piem pvodn verze eskho pevodu je od r. 2010 k dispozici na webu ideozlocin.cz, kter spravuje CrimethInc.CZ, vnujc se pekladm a en materil od CrimethInc. esk titn vydn m strunou a vstinou pedmluvu, ve kter krtce pipomn kontroverzn charakter skupiny CrimethInc, a pedevm pesn shrnuje nejen el, ale i obsah pedkldanho pojednn, kdy mluv o bilanci dosavadn innosti kolektivu CrimethInc, o otevrn otzek co a jak dl a o naznaench odpovdch. Prv ony pouh nznaky vyvolvaj ve teni rozpaky, co se tedy vlastn dozvdl. Bilancovn zan celkem sugestivn rtorickou Pedehrou, kter ale vypad jako sled vcemn volnch variac (a nijak se tm nevymyk zbytku textu) na tma kdysi bylo vechno jinak a z n by asi pln staila posledn vta v bublin doprovodn ilustrace: jak se nae vlastn techniky odporu staly soust svta, kter se sname zmnit. (Zkomercionalizovan revolta je ostatn velkm tmatem dneka.) V jednotlivch kapitolch textu se jakoby formou sondy nar na aktivity spojen se zhruba dvacetiletm psobenm CrimethInc, obas jsou tyto narky obaleny aluzemi na obecnj filozofick koncepty (Foucaultv vklad principu panoptikonu), obas z tto tt vyplv obecn otzka na tlo. A prv pro tyto otzky m cenu brourku pest. Pevedeno na nai zdej realitu je toti naprosto klov, abychom kad za sebe pemleli o tom, jestli se nutn vce i mn vdom neuchylujeme k alibismu, kdy dlme dennodenn kompromisy: kdy se chovme

Kapitalizmus, trieda a triedny boj


Po pr letech se opt aktivovalo Nakladatestvo Bod zlomu, kter psob pi skupin Priama akcia, a pilo s brourkou, jej cel nzev je Kapitalizmus, trieda a triedny boj pre (nie plnch) zaiatonkov :) a kter pedstavuje krtk a jednoduch vod do tmatu kapitalismu a td. Peklad textu, kter je v anglickm originle dostupn na webu libcom.org, vysvtluje, jak probh akumulace kapitlu, co je pracujc tda a jak bojovat proti kapitalismu. Text je psan jednoduchou formou bez zbytench ekonomickch termn. A kdy u jsou pouvny, tak jsou vdy vysvtlen a pro tene pedstaviteln. Jsou tu tak podchyceny pojmy jako napklad komodifikace, neplacen prce, konkurence, nadhodnota i akumulace kapitlu. Nejde o dn teoretizujc len kapitalistickho systmu a tdnho rozdlen spolenosti, ale o velmi strun a lehce pochopiteln popis toho, jak souasn ekonomick systm funguje a na jakch principech je zaloen. Nechyb ani zdraznn role sttu v kapitalistick spolenosti a kapitalismus je tu zasazen i do historickch souvislost. Pojem tdy je zde vysvtlen na zklad jejho ekonomickho postaven. Nmezdn prce jako jeden z pil kapitalismu s sebou nese napt mezi

37

EXISTENCE 3/2012
Anarchistick revue
konzumn (nakupujeme v supermarketech, jme ve fastfoodech, tebae veganskch), kdy pistupujeme na kapitalistick pravidla organizace a pojet prce (nechme se zamstnat pes pracovn agenturu), na pravidla karirnho postupu (nezastaneme se vedenm ikanovanho kolegy), na komodifikaci veho, co jet zbylo mimo oblast penn smny (zaplatme si nejen realitku, ale i profesionlnho prostednka, kter s n za ns bude jednat), kdy akceptujeme prvo bohatch manipulovat chudmi (zaplatme bez e majiteli pronajatho bytu stku, na ni nem smluvn nrok). Zkrtka kdy m n aktivismus vkendov a virtuln charakter. Pi hledn odpovd jde toti pedevm o osobn zodpovdnost, o zsady, jejich respektovn ns zbavuje pohodl. Jt pkladem je vdycky obtnj ne jen slovy pesvdovat k inu druh. Odhldneme-li od odlinch forem odporu (jin prosazuj nap. CrimethInc a odlin zpravidla pevldaj v ostatnch anarchistickch uskupench), v tomhle se pece shodneme. Vydal nakladatelsk kolektiv Mezi dky, 2011, 28 stran formtu A5, cena 25 K, objednat lze na e-mailu meziradky@riseup.net. -dm-

RECENZE
j (nejen doslova v podob biotrendu, ale i ideologicky, jakoto cl, na kter se mus upnout cel spolenost) ti sam lid, kte dote profitovali na jeho (z)nien. Analyzuje i lohu prce v dnen spolenosti. Vychz z tdn analzy, ale pracujc dl na malou skupinu expert (manaery, pikov technikyspecialisty, obchodnky atd.) a masu ostatnch, pro kter je asi nejlep metaforou temp doasn zamstnn bez kvalifikace a budoucnosti, kter nastoup vude tam, kde prci nemohou zastat stroje. Nejvtm problmem kapitalismu se ale pomalu stv to, jak tuto masu v dob krize prce namotivovat. K tomu slou rzn rekvalifikan kurzy, lekce sprvnho chovn u pohovoru a dal triky, kter maj za cl zachovat u tto masy vru v prci. Ne ve smyslu prodeje asu vmnou za zajitn ivotnch poteb, tato motivace pochopiteln nemiz v krizi je ovem vra v prci jakoto ivotn npl, jakoto nco, co m jin smysl ne pevat. Ve sv druh sti, u ponkud zajmavj a vrazn tivj, pak kniha pedstavuje nco jako bojov manul nartv taktiku a techniku boje. Podobn, jako se v t prvn ve to kolem Metropole, ve druh je tmto pojmem Komuna. Zkladn jednotka, do kter by se mly organizovat sly odporu. Zkladn jednotka, kter se stv nezvislou na souasn ekonomice a kter navazuje aliance s dalmi komunami. Dovednm a chytlavm zpsobem spojuje rocky podvratn aktivismus typu kolektivu CrimethInc s tdn analzou a bojovnost. Analyzuje politickou dleitost ptelstv a zrove upozoruje na nebezpe subkultur a zkostnatlch aktivistickch postup. Je ve sv podstat politickm manifestem, ale zrove varuje ped politickmi manifesty. Vybz k cestovn a mezinrodnm vmnm zkuenost, ale zrove zdrazuje dleitost loklnho ukotven a loklnho boje. Zdrazuje dleitost nezvislosti a zruen prce, ani by sklouzvala k veleben parazitickho ivotnho stylu. Vybz k sabotm, k budovn nezvislch komunikanch struktur, kter nemohou bt odposlouchvny ani vypnuty, k zskvn nezbytnch zkuenost a dovednost nutnch k zajitn (nejen) zkladnch ivotnch poteb i po vypnut sttu. Velmi zajmav je pas o zbranch a ozbrojenm boji. Jasn k, e zbran jsou nezbytn, ale zrove se stav za pacifismus: Skuten pacifismus nesm znamenat odmtn zbran, ale odmtnut jejich uit. Pacifismus je v situaci, kdy nejste schopni stlet, pouhm teoretizovnm o sv nemohoucnosti. Takov pacifismus a priori je preventivnm odzbrojenm svho druhu, v podstat policejn operac. Ve skutenosti je otzka pacifismu na mst hlavn pro ty, co um a mohou stlet. V jejich ppad je pacifismus ukzkou opravdov moci, protoe pouze v extrmn siln pozici nem lovk potebu pout zbra. Militarizace odboje je porkou povstn ano, povstn Ale jak ho doshnout? Vyuitm anonymity k pprav. Sabot. Blokdou ekonomiky (uvedeny jsou i inspirativn pklady z reality). Osvobozenm zem a jeho obsazenm, ovem pi vyhnut se pm konfrontaci Frze a poetick obraty? Dost mon, nicmn akoliv jsou v knize rozvedeny, na jedn strnce se strategie revoluce (povstn) dopodrobna popsat jist ned. Avak kniha alespo pichz s konkrtnmi nvrhy zasazenmi do na souasn reality a jde vrazn hloubji ne frze v historickch knihch. Zcela jist neexistuje podrobn nvod na proveden revoluce, ale Povstn pichz upozoruje na tmata, kter musme v dnen rychle se mnc dob nalhav eit. Jinak skonme jako dinosaui, kte tvrdojn aplikuj strategii peit, je je v promnn realit bolestn neinn. 100 stran A5; 50 K. Mono objednat na e-mailu meziradky@riseup.net. -jh-

Mm kle od bytu, ale nemm domov


Autor broury Mm kle od bytu, ale nemm domov se vydal poznvat souasn anarchistick hnut v Rusku a v nkolika kapitolch jakhosi cestovnho denku pedstavuje jeho osobit formy v Moskv, Petrohrad a na Sibii, ve tech dodatcch pak i na Ukrajin, v Blorusku a Mongolsku. Nenahraditeln osobn zkuenost s ruskou realitou, kde jde v antifaistickm a obecn i v anarchistickm hnut stle a zcela samozejm bu o ztrtu svobody, nebo dokonce o ivot, se do textu promt na kad strnce. Autor se nesna nikoho a nic soudit, ale sp srovnvat a pochopit. Pbhy jeho prvodc na cest Ruskem jsou zmiovny jen jakoby mimochodem, ovem na sle jim to neubr. Nzev broury ostatn pochz z lakonick citace petrohradskho antifaisty: Mm sice tyhle kle, ale nemm domov. Pokad, kdy se vracm do bytu, mm v jedn ruce pepov sprej a ve druh n. Nckov zjistili, kde bydlm, a kad veer mi ped barkem stoj auto se tyma z nich uvnit. Autorsk zpisky jsou prokldny i zprvami z nezvislch web, m vznik jet plastitj obraz souasnho ruskho antifaismu. I kdy je nemon se do popisovan situace vt, dky thle broue mme aspo jistou pedstavu o nesrovnateln tch podmnkch, ve kterch dnes rusk anarchismus ije. Vydal nakladatelsk kolektiv Mezi dky, 2012, 66 stran formtu A5, cena 35 K, objednat lze na e-mailu meziradky@riseup.net. -tb-

Povstn pichz
Dalm z novch poin nakladatelskho kolektivu Mezi dky je kniha Povstn pichz, kter vyla poprv francouzsky v roce 2007. Text nesouc se v duchu povstaleckho anarchismu vzbudil mnoho diskus, a je tedy vce ne potujc, e byl v eskm vydn doplnn dvma kritickmi pspvky, kter odhaluj jeho slabiny a nastavuj mu tolik potebn zrcadlo. Nzor nech si udl kad sm, od toho m tak kad svou hlavu. No a abychom neopakovali ji napsan, k pedstaven knihy pouijeme recenzi k anglickmu vydn z roku 2009, kter vyla na janhanus.noblogs.org: V prvn sti knihy je v sedmi kapitolch provedena analza souasn spolenosti. Ta nezape silnou inspiraci francouzskou situacionalistickou tradic a u jazykem, jeho sloitost obas zabrauje pochopen textu, nebo pstupem, hlem pohledu, mylenkovm zkladem Objevuje se v n tak velk mnostv narek na francouzsk relie i historii, ovem kad takov narka je vysvtlena v poznmkch pod arou. V sedmi kruzch, jak kapitoly autoi nazvaj, se dotknou kadho aspektu spolenosti, a u jsou to partnersk vztahy, ivotn prosted nebo teba (z)mizen venkova a pemna svta na jednu velkou Metropoli. Nkter kapitoly jsou obtn na peten i pochopen, jin pin mnostv podnt k zamylen. Kniha se mimo jin zabv otzkou, nen-li zchrana ivotnho prosted dal bublinou, kter pome kapitalismu pet svou vlastn smrt. Upozoruje na skutenost, e jeho zchranu nm prodva-

Anarchista!
Musm piznat, e tuhle knihu jsem peetl jednm dechem, i kdy se v n nalo par vc, kter m tak trochu rozilovaly, pedevm spousta britskch reli a jmen, kter mi vbec nic nekaj. Ale nejde o nic, pes co by se nedalo penst pi etb tohoto pivem nasklho pbhu, kter vce ne cokoliv jinho pibliuje mentalitu britskch anarchist sdruujcch se svho asu pod hlavikou Class War. Strnouc hrdina Steeve nikdy neopustil sv nzory a nenvist vi vem tdnm neptelm a jejich poskokm. Zatek knihy vypad jako vyprvn veterna tdn-pivnho odboje, ovem a do okamiku, kdy Steevova parta naplnuje, e bhem bou proti dani z hlavy vyvlee Thatcherovou z domu a ubije ji k smrti. Pak nastupuje sled asto vtipnch aknch scnek s demonstracemi, mrtvmi policajty, vznnm, skrvnm a dojde i na nos mrtvoly lady D., na n se do t doby ukjel len jej rodiny. 80 stran A5. K dostn v praskm infoshopu Sal (Orebitsk 14). -jk-

38

RECENZE

Anarchistick revue

3/2012 EXISTENC

Nov publikace Nakladatelstv SAF


Hranice aktivismu
U pleitosti prvomjovch Aknch dn vydalo Nakladatelstv eskoslovensk anarchistick federace novou brouru. Jde o sbornk text, kter seznamuj s vce ne deset let starou, avak stle aktuln, mezinrodn debatou o pstupu k aktivismu. Na konci 90. let vyel v anglickm prosted lnek Vykalete se na aktivismus, kter tehdy vyvolal v mezinrodnm antiglobalizanm a antikapitalistickm hnut znanou pozornost a velk debaty. Nastolil zvan a zajmav otzky o povaze aktivity kadho, kdo pekroil tu mnohdy neviditelnou hranici angaovanosti a prostednictvm zjmu o radikln politick ideje a aktivity, asti na demonstracch, rozdvn letk, vydvn fanzin, blokdch a teba i boji s policajty se nhle ocitl v roli aktivisty. Podle autora lnku Andrewa X, kter sm byl z aktivistickho prosted britskch Earth First!, se aktivismus stal problematickou rol nkoho, kdo je a asto se i povauje za odbornka na sociln zmnu oproti tiscm tch zdnliv pasivnch, rol, kter je teba se zbavit. lnek vyvolal bezprostedn reakci J. Kellstadta nazvanou O monosti a nemonosti ,antiaktivismu a nsledn odpov autora pvodnho lnku Andrewa X. Na tto polemice je i z hlediska eskho prosted zajmav jej vcnost a neosobnost, snaha o hlub teoretickou reflexi aktivistick praxe, bez osobnch urek. lnek Vykalete se na aktivismus, kter v zahrani vyvolal zajmav diskuse o reflexi aktivit antikapitalistickho hnut, se objevil kolem roku 2000 i v eskm pekladu. Bohuel bez nvazn polemiky. Po protestech proti summitm MMF a NATO v letech 2000 a 2002 znan st eskch vyhoelch aktivist peetla text jednou z tch nejjednoduch interpretac a vzala ho doslova: vykalala se nejenom na aktivismus, ale i na jakoukoliv radikln politickou aktivitu i teorii. Od debaty ubhlo vce ne dvanct let a zejmna po boulivm protestnm roce 2011 se zd, e v tezi o radikln hlun menin, kter chce dlat revoluci v nerevolunch asech nastv posun, e se asy trochu promuj a otzka jinho ne kapitalistickho svta je alespo na programu dne. Nicmn stle jsou tu otzky co dlat jako radikln hlun menina a jak nejrychleji a nejlpe j vbec pestat bt. A prv proto, abychom si vbec kladli ty sprvn otzky, jsou texty v tto brource o aktivismu uitenm pomocnkem, kter samozejm nedv jednoznan odpovdi ve stylu vykalete se na aktivismus. Ostatn sm autor pvodnho lnku na konci sv polemick odpovdi pe: Potebujeme udret svj radikalismus a odhodln k pm akci, nebt se chopit se akce jako menina. Ale zrove se nememe smit s tm, e jsme radikln meninou, a pitom ekat, a nkdo udl revoluci za ns. Snad bychom mli brt v vahu potencil udlat z na pm akce naplnn, jakkoliv praktick pspvek k souasnm bojm pracujcch, o nm si myslme, e jsme ho schopni uinit. V obou ve nartnutch monch scnch budeme nadle jednat vce i mn v rmci aktivistick role. Ale doufejme, e v obou tchto odlinch scnch budeme schopni odmtnout mentln identifikaci s rol aktivismu a aktivn se snait pekonat n status jakoto aktivist, jak jen to bude mon. V prvn sti broury jsou ti texty zachycujc polemiku okolo lnku Vykalete se na aktivismus, ve druh sti pak na tuto polemiku voln navazuje text britsk skupiny Leeds May Day Group, kter se zaml nad antikapitalistickm hnutm pelomu tiscilet, a lnek italskho autonomistickho marxisty Massima de Angelis analyzujc stav hnut po protestech v Janov v roce 2002. Tyto pspvky neztratily potencil podntit dal diskusi, pedevm o aktulnch formch aktivismu u ns. Rozsah 56 stran A5; cena 48 K. Mono objednat na e-mailu csaf@csaf.cz nebo na distribunch mstech uvedench na strnce csaf.cz. -anost zem. Oved zde zmiuje jako jeden ze stejnch pspvk t doby tak prci Isaaca Puenteho Comunismo libertario. Comunismo libertario, neboli libertinsk komunismus, neboli svobodn komunismus, neboli anarchismus tak, jak ho pedkld anarchokomunistick tradice. Komunismus jako spolen vlastnictv vrobnch prostedk, svoboda jako zruka plnohodnotnho a volnho ivota jednotlivce. Tedy protiklad jak ke kapitalistickmu liberalismu, tak bolevickmu komunismu, kdy jeden dv volnost, ale neposkytuje chlb, a druh dv chlb a upr volnost. Zmnn text Isaaca Puenteho vydala SAF v Prostjov roku 1997 pod nzvem Svobodn komunismus. Jde o teoretick nvrh, jak uvst do praxe anarchistick mylenky, a pedloen organizanch princip, na nich by mla fungovat nov spolenost, i kdy zaten potebou obrany revoluce ped jejmi vnjmi nepteli. I kdy je text z roku 1933 uren sv dob a mstu vzniku, neztrc ani dnes na sle, s n je pedstaven projekt svobodn a zdola organizovan spolenosti. Oba texty jsou pak doplnny pedmluvou k zmnn broue Yaacova Oveda a piblenm ivota Isaaca Puenteho oboje z pera bvalho redaktora asopis A-kontra, Svobodn mysl a poslze Svobodn prce, Andreje Funka. Ten svm nezamnitelnm faktografickm stylem pibliuje v kostce historii anarchistickho hnut ve panlsku v obdob ped a bhem sociln revoluce. panlsk revoluce je jednou ze stejnch udlost v djinch anarchistickho hnut a boje za skuten svobodnou a rovnostskou spolenost. Byla by hloupost ji pijmat zcela nekriticky a ikonizovat ji, pesto v n ale lze najt mnoho zajmavch podnt a inspiraci i pro dnen dny. Budeme proto rdi, kdy prv tato broura pispje k prohlouben zjmu o tuto historickou udlost a jej ideov zakotven. Rozsah 56 stran A5; cena 48 K. Mono objednat na e-mailu csaf@csaf.cz nebo na distribunch mstech uvedench na strnce csaf.cz. Nakladatelstv SAF

Cruor Bestia
Nakladatelstv SAF vydalo druh svazek edice Poezie. Stejn jako vere toho prvnho, jsou tak tyto dlem mladho poety Miroslava Sosoie, kter je mimo jin znm svmi recitacemi na protestnch akcch i pi promtacch a diskusnch veerech. Jeho ptel Tom Raiz napsal do pedmluvy ke sbrce nsledujc slova: Mrova poetick vystoupen ve mn vdy vyvolaj zvltn emocionln rozpoloen. Vm toti, e jsem svdkem vystoupen s elektrizujc vypjatou emocionalitou, kter vychz z bsnkovy touhy bt a zstat pravdiv za jakchkoli okolnost. Je to snaha zstat pravdiv, i kdy to nen hezk. Sleduji tak odvahu lovka, kter se pompzn piznv ke svm dmonm. Hlasit a okzale se piznv ke sv nedokonalosti. Ped publikem strhv svoji masku petvky a zvysoka tak kale na le mezi nmi. Nen v tom vak nic odpornho. Je to spe ok. Pachu pravdy o ns, kterou nememe polknout. Ale tato pravda, a je sebet, nen odporn. Je to svho druhu zvltn dar bsnka uinit z odpuzujcch vjev a muivch existennch otzek nco krsnho. Tento jeho dar mne un do svt za zrcadlem, kde hovno von a smrt je krsn. Zornm hlem bsnka pronikm do svta podivnch schizofrennch a psychedelickch perspektiv, a v okamicch t elektrizujc vypjatosti shledvm, e je v tomto pohledu cosi boskho. Jaksi alegorie ivota pozorovan z kosmickch vin a pitom tak bezprostedn a muiv. Pst o drogch, dvkch, li a zlu mezi nmi s touhou t pro lsku a pravdu. Toto shledvm v Mrovch bsnch. Surrealistick kl k dui lovka s nezlomnou vl t hluboce a naplno. S Mrovou bsn na rtech mm chu tanit na hrobech svch neptel Je to len a osvobozujc. Za jeho tvorbu a i za nj dkuji. Peji ve dobr na cestch svty, ktermi Vs tento bsnk provede. Rozsah 76 stran; cena 55 K. Sbrka je doplnna sugestivnmi fotografiemi Davida Tnskho a je ji mono objednat na e-mailu csaf@csaf.cz. Nakladatelstv SAF

Comunismo libertario
Nakladatelstv SAF se rozhodlo oprit dv prce, kter nae federace publikovala ji v 90. letech. Hned prvn brourou, kterou jsme v roce 1995 (tehdy jet jako AF) vydali v Praze, byl peklad pednky Yaacova Oveda, jen vyel pod nzvem Anarcho-komunismus a panlsk revoluce. Text se zabv psobenm anarchokomunistickch mylenek ve panlsku a jejich nslednou aplikac ped obanskou vlkou a bhem n (193639), a to s pihldnutm k tradinmu komunalismu venkovskch oblast nkterch

39