You are on page 1of 76

Poln opevnn budovan za Americk obansk vlky

I. vod
Dstojnick sbor obou zneptelench stran se bhem vlky snail vyvinout tu nejlep vojenskou taktiku. Velmi asto se inspirovali teoretickmi studiemi a praktickmi zkuenostmi evropskch vojenskch odbornk. Amerit vojent teoretici studovali taktiku, vcvik a organizaci francouzskch vojsk bhem Napoleonskch vlek. Za Napoleonskch vlek se pouvaly mukety a kanny s hladkm vvrtem hlavn. Pchota se po bojiti pohybovala v sevench formacch a vedla palbu salvami. toc vojska pouvala s spchem bodkovou taktiku. Tehdej run paln zbran mli dosti omezen inn dostel (cca 50 m). Proto se mohla toc vojska dostat k obrncm na relativn krtkou vzdlenost, ne na n byla zahjena inn palba. Obrnci stihli ped pchodem tonk na vzdlenost vhodnou pro bajonetov tok vyplit maximln dv salvy. Krtk dostel runch palnch zbran rovn umooval dlostelectvu tonka, aby postupovalo v mal vzdlenosti za vlastnmi vojsky a vedl palbu na brnc se jednotky. Jezdectvo se v t dob pouvalo k ochran postupujc pchoty, k pepadm a k przkumnm kolm. Dalm kolem jezdectva bylo napadn a pronsledovn neptelskch jednotek po prlomu jejich obrannho postaven. Se zavdnm muket s drkovanm vvrtem hlavn a po vynlezu cylindricko-konickho projektilu, se situace na bojiti zaala mnit. Amerit dstojnci krom jinho studovali tak problematiku polnho opevovn. Zdrojem informac byla pro n nap. francouzsk pruka s nzvem Ecole Polytecnnique. V napoleonsk armd se poln opevnn pouvala bhem toku i pi obran. Francouzsk jednotky se opevovaly kadou noc a pi delch pestvkch v boji a to na takovch mstech, kter byla vhodn k obran. Napoleonovy armdy budovaly opevnn po cel Evrop. Jeden z Napoleonovch nejlepch velitel, generl Foy se nechal slyet e: cel Evropa je poseta redutami a polnmi opevnnmi. V ostatnch evropskch armdch byl obecn pouvn koncept opevnnho tbora. Tato obrann postaven mla chrnit cel armdy pi pestvkch v boji a pi vleklch stupech. Amerit vojevdci tuto taktiku pouili s nepli dobrmi vsledky bhem Americk obansk vlky. Vojent teoretici se inspirovali opevnnmi lorda, Wellingtona, vybudovanmi v z a jnu 1809, bhem stupu jeho vojsk od Lisabonu. Taktika opevnnho tbora byla pouita generlem Halleckem bhem bitvy u Shilohu. Poln pevnstky a opevnn linie byly budovny tak, aby se palby z nich veden navzjem pekrvaly. Dky malmu dostelu zbran s hladkm vvrtem byly jednotliv prvky polnch opevnn budovny v pomrn mal vzjemn vzdlenosti. Takto se opevnn budovala a do druh poloviny konfliktu. A technick rozvoj palnch zbran umonil pozdji vojenskm inenrm tyto zsady pehodnotit a pln vyuvat vt dostel zbran s drkovanm vvrtem.

Pravdpodobn nejvznamnjm americkm vojenskm teoretikem, kter se mimo jin zabval tak polnm opevnnm, byl Denis Hart Mahan. Ve sv prci Treatise on field fortifications z roku 1856 shrnul poznatky z evropskch boji 19. stolet. V knize vysvtlil, jak a kde se jednotliv typy polnch opevnn maj pouvat. Soust knihy jsou tak podrobn tabulky udvajc, jak je prraznost v t dob pouvanho steliva. Dle se v pruce pojednv o stavb polnch opevnn a pekek. Popsny byly rovn rzn zpsoby dobvn opevnn. Je vak celkem pekvapiv, e popisovan taktika oblhn a dobvn stle pot pedevm s pouitm zbran s hladkm vvrtem hlavn a s bajonetovmi toky i kdy roku 1855 u zaali bt zavdny zbran drkovan. Vzhledem k rozsahu knihy je tak zarejc, e problematice dobvn je vnovno pouze osm stran. Mahanova slabina spovala v tom, e byl opravdu pouze teoretik a neml s popisovanou problematikou tm dn praktick zkuenosti. Rovn se pli nezabval tm, jak technick rozvoj ovlivoval modern vlenictv.

Obr. 1: Ukzka jedn z ilustrac obsaench v prci D. H. Mahana (kaponira na obranu pkopu)

Jak dobrovolnci, tak i dstojnci z povoln mli v roce 1861 znan problmy s problematikou budovn polnch opevnn. Jen mal st z nich mla monost seznmit se s touto problematikou po praktick strnce, na bojiti. V roce 1850 byly do Evropy odeslni pouze ti vojent pozorovatel, kte mli monost sbrat poznatky bhem prv probhajc tzv. Krymsk vlky. Jednm z nich byl pozdj federln generl George B. McClellan. McClellanovy poznatky o problematice polnho opevovn vak byly shrnuty na pouhch esti stranch zvren zprvy. Bylo to pedevm proto, e generl slouil u jezdectva a tak se bhem svho pobytu na Krymu zabval hlavn studiem operac, kterch se astnila jzda. Vtina toho, co sepsal o innosti enijnch jednotek se tkala pedevm jejich organizace a zvltnho vybaven, kter pouvaly. Pmo polnmu opevnn byl vnovn pouze jeden odstavec, ve kterm byly uvedeny zkladn rozmry pevnostnch prvk. Sousti zprvy nebyly dn nrtky opevnn ani tabulky odolnost apod.

V kapitole nazvan Organizace prce pi stavb polnch opevnn McClellan detailn popsal organizaci pracovnch skupin a jejich povinnosti. Jednotliv pracovnci typick ty a ptilenn skupiny byli rozmstni v rozestupech 1,8 m. Tato vzdlenost mla zajistit, aby se pracovnci v prbhu kopn nemohli navzjem poranit pracovnm ninm. Pi budovn pkopu se vykopan hornina ukldala tak, aby zrove vznikala pedprse. Dle McClelleanova nzoru mlo touto organizac prce dojt k urychlen vstavby opevnn. Pracovn skupina byla vybavena jednm krumpem nebo motykou, tymi lopatami a jednm pchovadlem zeminy. Na vybudpvn kad mle opevnn linie bylo poteba 880 krump, 3 529 lopat, 880 pchovadel a 3 520 mu (u tylennch pracovnch skupin). U ptilennch pracovnch skupin se poet pracovnk navil na 4 400. V prbhu americk obansk vlky jet nebyli vojci vybaveni nosnm enijnm ninm. Vechno nad se tak pevelo v zsobovacch vozech. Tento fakt zpsoboval velk logistick problmy. Je zajmav, e tato skutenost nebyla nijak pipomnkovna a nebyly vzneseny poadavky na doplnn standardn vstroje vojska. Je vak zajmav, e jeden z americkch vrobc nad, s vidinou snadnho zisku, vyvinul vlastn typ enijnho nad a nabzel jej jednotkm, kter si ho mohli dovolit zakoupit. Nstroj bylo mono upevnit na puku stejn jako bodk. Problm vak vznikal, kdy jej bylo pouito pi kopn v tvrdm podlo. V takovchto ppadech dochzelo k ohnut hlavn puky. V ppad, e se vojci dostali do neptelsk palby a nemli po ruce enijn vybaven, pouvali ke kopn kryt misky, bajonety, noe a nebo tak rozplen poln lahve. Zprva kapitna McClellana a manul profesora Mahana byly v podstat pouhmi peklady manul vydanch v zahrani. Prce s nzvem Vojensk slovnk napsan unionistickm generlplukovnkem H. L. Scottem a vydan v roce 1863 u kombinovala zsady zskan studiem cizojazynch pruek a praktick zkuenosti zskan v prbhu boj. V podstat se jedn opravdu o slovnk, ve kterm jsou abecedn seazeny pojmy z vojensk terminologie. Kad pojem je zde podrobn vysvtlen, event. doplnn ilustracemi. V dobch ped vydnm anglicky psanch manul museli bt velitel bu absolventy West Pointu nebo museli mt znalosti francouzskho i nmeckho jazyka, aby byli schopni zskat njak informace o stavb polnch opevnn. Nap. vstavba Konfederanch opevnn u Atlanty byla provdna podle francouzskho manulu. Scottova prce pekonala tu McClellanovu ve vech ohledech. Nejednalo se pouze o peklad francouzskch a pruskch manul, ale jsou v nm popsny tak vechny tehdy pouvan typy polnch opevovacch staveb. Jeho prce je doplnna znanm mnostvm schmat polnch opevovacch staveb, vetn rozpisu potebnho materilu. Podailo se mu zredukovat mnostv pracovnho nin, pracovnch sil a tak as potebn k budovn polnch opevnn. V knize byly dle popsny operace spojen s oblhnm opevnnho postaven neptele. Kdyby byl tento manul napsn dve a byl vce rozen, zajist by se uetilo mnoho lidskch ivot.

Obr. 2: Pklad jedn z ilustrac obsaench v prci H. L. Scotta (ez valem, pkopem a pekkami) Poln opevnn budovan za obansk vlky slouila k ochran vojska a strategickch mst ped pekvapivm tokem nkolikansobn silnjch jednotek. Poln opevnn poskytovala mn poetnm obrncm jistou vhodu oproti pesile tonk. Pouvala se jak pi obran, tak pi tonch operacch. Dle se pouvala k zabezpeen zsobovacch lini, kiovatek vznamnch komunikac, zsobovacch zkladen, silninch a elezninch most. Armda, kter si bhem pestvek v boji nebudovala poln opevnn byla velice zraniteln pi pekvapivm neptelskm toku a mohla bt snadno poraena. V bitv u Shilohu nebyl chopen generl Sherman schopen odolat toku konfederanch jednotek. Nejene nevybudoval dn poln opevnn, dokonce kolem tbora ani nenechal rozmstit stre. 6. dubna 1862 konfederan jednotky do tbora vtrhly a pistihly vojky bhem ppravy sndan nebo pi odpoinku ve stanech. Na tuto lekci generl Sherman nikdy nezapomnl a vinil z nespchu pedevm sv podzen.

II. Typy polnch opevnn


Poln stavby byly rozdleny do tech td. Opevnn prvn tdy byla z tlu oteven. Patily sem nap. redan, dvojit redan, redan s boky a lunety. Do druh tdy byly zaazeny objekty obklopen valy ze vech stran. Do tto kategorie byly zaazeny reduty a pevnstky s bastionovm pdorysem. Do tet tdy patily opevnn linie. A u souvisl, nebo budovan v intervalech mezi jinmi pevnostnmi prvky. Linie mohly bt zalamovan, kleov, s vystupujcmi redany apod. Pi budovn polnch opevnn bylo aplikovaly ob vlc strany nkolik zsadnch princip: 1) 2) Poln opevnn byla budovna na dostel od svch soused. Tm bylo zajitno, e se mohli navzjem podporovat palbou. Konce opevnnch lini byly zalamovny do pravho hlu. Z takto zalomench konc mohla bt vedena palba na obranu sousednch pevnostnch prvk. Toto opaten zrove zabraovalo tomu, aby byla osdka ohroovna palbou svch soused, nachzejcch se po stranch a vce vzadu. Vystupujc sti opevnnch lini nemvaly v pdorysu zapiatl, ale zaoblen tvar. Toto opaten poskytovalo pchot a dlostelectvu ir palebn sektor. Pkopy byly v co mon nejvt me postelovny z pchotnch postaven. Palba do pkopu byla vedena z dopedu vystupujcch st pevnostnch prvk. Ze stejnch pozic byly tak pozorovny a postelovny pekky lec v pedpol. Pevnostn stavby mly pedem stanoven palebn pln na podporu sousednch pozic a postelovn pekek. Palebn plny byly vypracovny jak pro palbu z pchotnch zbran, tak i pro dlostelectvo. Velikost opevnn pozice musela odpovdat mnostv jednotek, kter v n mly bt umstny. Pedpol muselo bt zbaveno vegetace a vech krajinnch prvk, kter by mohly nepteli poskytnout kryt a kter by brnily vhledu a vstelu obrnc.

3)

4)

5)

6) 7)

Zkladnm prvkem vech polnch opevnn byl val. Byl to prv val, kter ml odolvat zsahm dlosteleckch projektil. Budoval z rznch materil, kter mly poadovanou odolnost. Nejastji pouvanm materilem byla pochopiteln zemina. V tabulce . 1 jsou uvedeny potebn tlouky val, kter byly schopny odolvat tehdejm palebnm prostedkm. Materil pro stavbu val byl nejastji zskvn pi hlouben pkop.

Zbra Sla valu Mukety s hladkm vvrtem 0,9 m Mukety s drkovanm vvrtem 1,5 m estilibern kanny 1,8 m Devtilibern kanny 2,7 m Dvanctilibern kanny 3,6 m Osmnctilibern kanny 5,4 m Dvacetitylibern kanny 6 7,2 m Tabulka . 1: Odolnosti zemnch val

Aby val odolal nejtm kalibrm (24 libern kann) musel bt nejmn 6 7,2 m siln. Pi navrhovn sly val, kter mly odolvat kalibrm 18 liber a menm se potalo s 0,3 m na kadou libru. Nap. pro dvanctilibern kann se potalo s valem o minimln sle 3,6 m (viz. tabulka). Rovn byla zkouena odolnost ocelovch desek. Deska o sle 115 mm odolvala zsahm z Dvaaticetilibernho ze vzdlenosti 440 m. Projektily z hladkohlavovch muket pronikaly 460 mm silnou vrstvou udusan zeminy nebo devnmi deskami (jilm) o sle 150 280 mm. Prraznost projektil muket s drkovanm vvrtem byla dvojnsobn. Rozmry pkop byly nsledujc. Hloubka 2,4 m a ka 4,8 m. Rozmry byly stanoveny tak, aby pkop nemohl bn pk peskoit a nemohl z nj bez pomoci vylzt. Kdy se k hloubce pkopu pipote vka valu, lecho za nm, musel pk pekonat pkr svah o celkov vce cca 4,2 m. Na dn pkop byly rozmisovny dodaten pekky ztujc pohyb po jeho dn. K tomuto elu se pouvali stromov zseky nebo fugasy. Obrnci obvykle tonky v hojn me zasypvali tonky, kte uvzli v pkopu, runmi granty a dlosteleckmi projektily mench r.

Obr. 3: ez valem a pkopem se zkladnmi rozmry

Reduty
Reduty mly ve vtin ppad nepravideln polygonln pdorys. Pdorysn uspodn bylo dno ternnmi podmnkami a taktickou situac. Ve vtin ppad mly reduty pdorys pravidelnho nebo nepravidelnho tyhelnku i ptihelnku. Reduty byly pizpsobeny ke kruhov obran a rozmsovny do lini v takov vzjemn vzdlenosti, aby se navzjem mohly podporovat palbou. Tern mezi redutami byl pokryt kovou palbou. Dalm typickm umstnm byly kiovatky dleitch komunikac.

Obr. 4: Pklad tyhelnkov reduty

Pevnstky (forty) s hvzdicovm pdorysem


Tento typ pevnostnch staveb byl obklopen valy uspodanmi tak, e v pdorysu mly vcemn tvar hvzdy. Budovaly se pedevm v potenm obdob americk obansk vlky. V obdob po napoleonskch vlkch byl ji tento typ stavby pekonan. Hvzdicov pdorys ml mnoh nevhody. Bon palba do pkopu nebyla pli efektivn, a lce vystupujcch prvk bylo mono brnit pouze kosmi palbami. Vzhledem k relativn mal ploe, kterou stavba zabrala mla pomrn dlouh valy, kter musely bt obsazeny velkm mnostvm pchoty. Lce vystupujcch prvk byly velmi zraniteln pi neptelsk enfilovac palb. Jako ochrana proti enfilovn se budovaly traverzy. Ty vak omezovaly mnostv pchoty rozmstn na valech.

Obr. 5: Pklad tzv. hvzdicovho fortu (Fort Phelps)

Redany
Redan (obr. 7) byla velice jednoduch pevnstka skldajc se ze dvou lc. Tlov strana byla oteven. V nkterch ppadech mohly bt jeho lce oproti zkladnmu proveden jet prodloueny nebo zalomeny (obr. 6). Nkdy se tak navzjem spojovaly a vytvoily tak tzv. dvojit nebo i trojit redan. Redan byl stavn pomrn asto, nap. v konfederanch obrannch postavench kolem Petersburgu jich bylo vybudovno 55. Redany se stavly ped hlavn obrannou lini, na ochranu pedmost a hlavnch komunikac.

Obr. 6: Jeden z typickch pklad pouit redanu a redut k obran mostu pes eku.

Obr. 7: Dva redany spojen valem

Lunety
Lunety mly podobn vyuit jako redany. Tvoily je dva lce a dva paraleln boky (obr. 9). Tvar lunety nemusel bt striktn pravideln. Dlky jednotlivch st se pizpsobovaly ternnm podmnkm a taktickm poadavkm. Obecn vak dlka lc nepekraovala 50 m a dlka bok 25 m.

Obr. 9: Schematick znzornn lunety

Bastiony
Popis bastionovho zpsobu opevovn by, vzhledem k jeho znanmu historickmu vznamu, vydal na samostatn pojednn. Vzhledem k rozsahu tto prce zde bude problematika popsan velmi strun. Bastiony jsou ptihelnkov baty navzjem spojen valem (u permanentnch fortifikac zd kurtinou). Bastion tvoily dva lce, dva boky a je. Z bok bastion bylo mono vst palbu na obranu pkopu a lc sousednch bastion. Bvalo na nich rozmstno dlostelectvo i pchota. Ped bastiony se do pkopu umisovaly dal prvky, jako napklad plmsce.

Obr. 10: Bastion (vez z plnu jednoho z fort vybudovanch konfederanmi vojsky v okol msta Mobile)

Dlosteleck baterie
V baterich bylo umstno 2 a vce dl (lehkch, tkch, mod,). Dlosteleck baterie mohly bt budovny bu samostatn (v intervalech mezi pevnostnmi objekty, na pobe, na vznanch vinch apod.) nebo jako sousti rznch typ fortifikac (lunety, redany, bastiony atd.). Dla mohla stlet bu skrz stlny (obr. 11) nebo pes pedprse (obr. 12 barbeta).

Obr. 11: ez bateri se stlnami proraenmi v pedprsni

Obr. 12: ez barbetovou bateri Oba typy bateri mly sv vhody i nevhody. Dla umstn v barbetch mla mnohem ir palebn vj. Jejich obsluha vak byla mn chrnna ped neptelskm ostelovnm. Dla, kter stlela skrze stlny mla zase pomrn zk palebn vj, ale jejich obsluha byla lpe chrnna. Stlny pedstavovaly nejvce ohroenou st cel baterie. Pi neptelskm toku se jimi obvykle snaila do baterie proniknout pchota, kter dky celkov vce valu nemohla bt ostelovna z pchotnch zbran obrnce (dobe patrn na obr. 13). Dlostelectvo mohlo bt umstno v jakkoliv sti opevnn linie, respektive po celm obvodu pevnostn stavby. Nejastji se vak rozmisovala ve vystupujcch stech linie (nap. v redanech) tak, aby pokryla palbou co nejvt st prostoru lecho ped n. Dle se mohlo dlostelectvo nachzet tak na bocch pevnostnch prvk, aby mohlo podln ostelovat celou linii a dostat toc jednotky do kov palby.

Obr. 13: Dlo umstn v palebnm postaven se stlnou

Pro dla umstn v baterich, obzvlt pro tk kusy, bylo nutno dostaten zpevnit podlo, aby se postupn nepropadala a nehloubila v nm rhy (obr. 14). Toto opaten znan zvyovalo pesnost palby. U malch r postaovalo ukotvit do podlo dle dobovch pruek pouze ti prkna pro kola a oprku lafety. V praxi se vak mnohem astji prkny zpevovala mnohem vt plocha (obr. 15). Palebn postaven v baterich bvala navzjem oddlena traverzami, kter slouily ke snen niivho inku pi pmm zsahu jednoho z dl neptelskm projektilem (obr. 16, 17, 18, 19). Zvltnm ppadem dlosteleckho postaven byla dlosteleck kasemata. Vkres jedn z takovch kasemat je na obr. 24. Tato konkrtn kasemata byla vybudovna ve fortu Burnham. Jedn se o klasickou, roubenou, devozemn konstrukci.

Obr. 14: Tk dlo v palebnm postaven

Obr. 15: Dlo men re v palebnm postaven

Obr. 16: Traverzy oddlujc jednotliv palebn postaven v dlosteleck baterii

Obr. 17: Traverzy oddlujc jednotliv palebn postaven v dlosteleck baterii

Obr. 18: ez traverzou

Obr. 19: Traverza pouit k ochran vstupu do objektu

Obr. 20: Pklad bateri pro mode (nahoe) a pro oblhac dlostelectvo (dole)

Obr. 21: Pklad baterie polnho dlostelectva

Obr. 22: Baterie polnho dlostelectva

Obr. 23: Poben baterie (pro tk dlostelectvo)

Obr. 24: Devozemn dlosteleck kasemata

Blokhausy
Soust vtch pevnostnch staveb vtinou bvaly tak blokhausy (obr. 25, 26, 27). Stavly se tak v blzkosti most, kiovatek dleitch komunikac apod. Mli za kol ochrnit posdku ped neekanm neptelskm tokem. Vtinou slouily k veden palby z pchotnch zbran, nkdy vak mohly bt vyzbrojeny tak dlostelectvem. Byly budovny pedevm ze deva. Mohly mt jedno nebo dv patra a v pdorysu tvar tverce, ke nebo estihelnku. Stny a stropy byly stavny z kld o minimlnm prmru 30 cm. Toto een bylo povaovno za dostaten odoln proti stelm pchotnch zbran. Kldy mohly bt uloeny bu vertikln nebo horizontln. Horizontln kldy byly v rozch spojovny klasickmi tesaskmi spoji jako nap. u roubench staveb. Vertikln uloen kldy byly zaputny 0,9 m do zem. Ve vrchn sti byly spojeny epy nebo vodorovnou litou, aby se nemohly rozjdt. Stny blokhaus byly asto a do rovn stlen zahrnuty zeminou, aby se zvila jejich odolnost proti dlosteleckmu ostelovn. Aby si stelci uvnit blokhaus navzjem nepekeli, byly stanoveny jejich zkladn rozmry. Minimln dlka jedn stny byla 3,6 m. V krat stn nebylo mon zhotovit takov poet stlen, kter by zajioval dostatenou hustotu palby. Maximln dlka stny byla stanovena na 7,2 m. U blokhaus se stnami delmi ne 4,8 m se musela uvnit zbudovat konstrukce nesouc thu stropu. Strop bval obvykle stejn siln jako obvodov stny. U vtch pdorysnch rozmr ml pochopiteln znanou hmotnost. Blokhausy budovan na ochranu most a eleznic mly obvykle dvojnsobnou slu stn a strop, aby byly schopny odolat dlosteleck palb. Ke stavb se pouvaly kldy o prmru 45 cm umstn ve dvou vrstvch. Vnitn vrstva kld byla uloena svisle a vnj horizontln. Okraje stlnovch otvor byly na vnj stran zesleny svisle umstnmi sloupky (tzv. blokhaus americkho vzoru). Stlny pro pchotn zbran byly od sebe vzdleny 0,9 m a byly umstny 1,8 m nad rovn ternu. Takovto vkov umstn mlo zabrnit neptelsk pchot v tom, aby jimi mohla plit dovnit objektu. Stlny se zuovaly smrem ven (obr. 28, 29).

Obr. 25: Dvoupatrov blokhaus podle francouzskho vzoru

Obr. 26: Blokhaus jeho stny jsou tvoeny svisle umstnmi kldami

Obr. 27: Dvoupatrov blokhaus zeslen zemnm valem

Obr. 28: Horizontln a vertikln ez stlnou

Obr. 29: Pohledy a ez stlnou pouvanou ve vych patrech

Strop blokhaus byl budovn ve stejn odolnosti jako jeho stny. Pouvaly se kldy o prmru 30 cm. Stecha byla zeikmen za elem odvodu srkov vody. Takto byla budovna stecha u blokhaus inspirovanch francouzskmi vzory. U ryze americkch konstrukc byla jet stecha pokryta udusanou zeminou. U hebene mvala vrstva zeminy slu 0,9 m a na okrajch 15 22 cm. Vrstva zeminy byla ped psobenm poas chrnna jet vrstvou prken. Stechou tak prochzely ocelov komny k odvodu koue z kamen. U dvoupatrovch blokhaus tvoil strop spodnho patra zrove podlahu patra hornho. Stecha hornho patra byla vybudovna dle ve uvedench zsad. Pdorys hornho patra obvykle pesahoval pes pdorys patra spodnho. Patro mohlo pesahovat po celm obvodu nebo jen v rozch. Pesahujc sti podlahy hornho patra byly nleit zesleny. Z pesahujcch st hornho patra bylo mono brnit mrtv prostor u paty objektu (obdoba stedovkho podsebit). Nejmn odolnou st blokhaus byly vchody. U dvoupatrovch blokhaus byl vchod obvykle situovn v pate. Byl pstupn pomoc samostatn stojcch schdk. Od vrcholu schodit ke vchodu vedl mstek, kter bylo mono v ppad poteby zathnout dovnit (obr. 32) . Toto een vak mlo jednu velkou nevhodu. Po zataen schod nemla osdka monost objekt opustit a mohl se tak pro ni stt smrtelnou past. Daleko lepm eenm bylo pouit zalomen vstupn chodbiky (viz. obr. 26, 27, 33). Vstupn chodbiku bylo mono zevnit blokhausu postelovat.

Obr. 30: Jednopatrov blokhaus zeslen zemnm valem a vrstvou kld

Obr. 31: Jednopatrov blokhaus zeslen americk konstrukce

Obr. 32: Dvoupatrov blokhaus se vstupem v hornm pate

Obr. 33: Dvoupatrov blokhaus zeslen americk konstrukce. Uprosted snmku je patrn vystn vstupn chodbiky.

Obr. 34: Dal mon proveden blokhauzu podle D. H. Mahana

Obr. 35: ezy a pohled na stnu se stlnami americkho blokhauzu (srovnej s obr. 31)

Kaponiry
Kaponiry jsou stavby slouc k ochran dna pkopu. Budovaly se dva zkladn typy jednostrann (plkaponira), oboustrann (dvojkaponira). Jejich stavebn proveden bylo velice podobn ve popisovanm blokhausm. Z jednostrann kaponiry mohla bt vedena palba pouze jednm smrem, vtinou mla podobu devn palisdy vybudovan na koncch pkop (typick pouit nap. u redan). Jednostrann kaponiry byly obsazovny a v okamiku, kdy se neptel dostal do pkopu. Oboustrann kaponira byla obvykle vybudovna zhruba v polovin dlky pkopu. Bylo mono z n vst palbu dvma smry (obr. 1 a 36). ka a vka vtinou inila 2,4 m. Podlaha kaponiry se mohla nachzet bu ve stejn vkov rovni jako dno pkopu nebo ne. V ppad, e se podlaha kaponiry nachzela ne ne dno pkopu, byly stlny vybudovny ve vce max. 45 cm nad jeho rovn. Kolem kaponiry mohl bt tak vybudovn zk pkop. Zemina zskan pi hlouben pkopu se mohla pout k obsypn jejch stn. V mst napojen kaponiry na eskarpu se dle budovala palisda, ze kter mohla bt vedena palba na ochranu jejch bok a lc. Vzdlenost od vrcholu kontreskarpy ke kaponie musela bt minimln 3,6 m, aby neptelsk pchota nemohla peskoit z okraje pkopu na jej strop. Strop kaponiry musel bt vybudovn v takov vkov rovni, aby byl ped palbou z pedpol chrnn masivem glacis a vrcholem kontreskarpy. Pstup do kaponiry byl mon podzemn chodbou.

Obr. 36: Pn ez oboustrannou kaponirou

Kontreskarpov galerie
Jak nzev napovd budovaly se na kontreskarpov stran pkopu, v jeho zalomench. Slouily k ochran pkopu. Jednalo se o rmovou konstrukci shora pokrytou trmy o sle 30 40 cm a zemnm nakrytm o minimln sle 0,9 m. elo bylo tvoeno svisle zabudovanmi trmy o prezu 20 25 cm. V eln stn byly zhotoveny pukov stlny. Zadn stna mla slu podobnou jako strop. Byla vak budovna pouze do vky 150 cm nad podlahu. Voln prostor nad touto vkou slouil k usnadnn manipulace s nabijkem (dobe patrno z ezu uvedenho na obr. 37). Celkov vka galerie obvykle nepesahovala 2,1 m a ka 1,2 m. Stejn jako u kaponir se u eln strany galeri budovaly pkopy, kter zabraovaly neptelsk pchot v pstupu ke stlnm a jejich zablokovn pytli se zeminou, fainami apod. Do galeri se vstupovalo zkmi dvemi.

Obr. 37: ez kontreskarpovou galeri

Eskarpov galerie
Budovaly se na eskarpov stran pkopu, mohly v nich bt krom pchoty umstny jeden nebo dva kanny. Slouily k flankovn pkopu. Stavebn proveden bylo opt velmi podobn oboustrannm kaponirm. Stropn konstrukce vak musela bt mnohem vce robustn, jeliko nesla thu valu nachzejcho se nad n. Zadn strana tto galerie bvala oteven. Musel bt rovn zajitn odvod dmu. Vystn tchto vvod se obvykle nachzelo na berm valu. K ochran dlovch stlen se mohly budovat rzn typy clon, kter mly za kol chrnit dla a jejich obsluhu ped neptelskou palbou. Dlov stlny mohly bt tak zodolnny gabiony nebo pytli naplnnmi zeminou.

Palisdy
Palisdy byly s vhodou pouvny pro poln opevnn s nzkm profilem a v mstech, kter nebyla ohroena dlosteleckou palbou. V obdob ped obansko vlkou se palisdy pouvaly pedevm jako ochrana ped toky indin. Budovaly se z neopracovanch kmen mladch strom o prmru 25 30 cm a dlce 3,6 4,2 m. Kmeny se zapoutly do podlo tsn vedle sebe. Horn konce kmen byly otesny do tvaru pice. V mezerch mezi delmi kmeny byla umstna ada kratch (obr. 38). V palisd bvaly zhotoveny stlny a to tak, e del kly (sousedc) byly svisle seznuty. Vznikla trbina o ce cca 20 cm na vnitn a 7 cm na vnitn stran. Vzdlenosti mezi osami sousedcch stlen nemly bt men ne 0,9 m. Spodn okraj stlny se umisoval 1,8 m nad rove ternu ped palisdou. Toto opaten mlo neptelsk pchot zabrnit v jejich zablokovn, event. k jejich pouit pro palbu dovnit opevnnho prostoru. Na eln stran mohl bt navren val sahajc tsn pod stlny, kter ml nepteli zabrnit v rozebrn palisdy (obr. 39). Na tlov stran palisdy mohl bt vybudovn nzk val s banketem o vce cca 53 cm. Ped palisdu mohl bt ve vzdlenosti 1,2 m pedsunut pkop o ce 3,6 m a hloubce 0,9 m. Na eln stran pkopu mohly bt pedsunuty zseky. V ppad poteby mohla bt palisda flankovna z blokhausu.

Obr. 38: Palisda dle H. L. Scotta

Obr. 39: Palisda podle D. H. Mahana

kryty
Rzn druhy kryt byly bhem vlky velice rozen. Slouily k ukryt iv sly, materilu, rznch druh zsob, munice a technickch zazen (pedevm telegrafu). Mly rznou odolnost. Proti stelm z pchotnch zbran, proti stepinm (v dobov terminologii splinterproofs) nebo proti dlosteleckm projektilm rzn re (v dobov terminologii bombproofs). kryty mohly stt samostatn uvnit pevnostnho prvku, nebo mohly bt zabudovny do val. kryty pro munici se zsadn neumisovaly do tlu, v ose dlosteleckho postaven, jeliko se jednalo o jednu z nejvce ohroench st baterie. Obsluhy dl asto preferovaly dva men kryty umstn po obou stranch dlosteleckho postaven. kryty pro uskladnn stelnho prachu se nachzely pobl dlosteleckch bateri. Munin kryty mohly bt postaveny samostatn nebo mohly bt vestavny do traverz oddlujcch jednotliv palebn postaven. Bylo tak mono je postavit jako podzemn. Vnitek kryt musel bt dobe vtran a chrnn proti vlhkosti. Vtrn se tkalo tak prostoru pod prkennou podlahou. Na strop krytu vtinou stily ventilan roury. Jako ochrana proti vlhkosti slouila vrstva trov lepenky. Podle Mahana mly mt kryty minimln profil 1,8 x 1,8 m. Dlka se volila podle mnostv uskladnn munice. Obvyklm stavebnm materilem byly devo, fainy, gabiony (obr. 46) a pytle naplnn zeminou. Pokud byly ke zpevnn stn krytu pouity fainy, musel se vkop pro kryt smrem nahoru roziovat (viz. obr. 40). Fainy bylo teba upevnit pomoc devnch kolk a vrbovho prout. Trmy podprajc strop mly prez 15 x 15 cm a byly uloeny ve vzdlenosti 0,6 0,8 m od sebe. Na trmech leely dv vrstvy fain rozmstn kolmo na sebe. Cel strop byl nakonec pekryt vrstvou zeminy o sle alespo 0,9 m. Strop byl proti vlhkosti izolovn vrstvou trov lepenky. Na lepence mohla bt jet poloena vrstva pytl naplnnch zeminou, kter ji chrnila ped protrenm stepinami dlosteleckch grant. Podlaha se budovala z trm a prken. Pod podlahou byl vyhlouben lbek vyspdovan smrem ke vchodu, aby byl umonn odtok vody. Vnitek krytu mohl bt vystln slmou za elem pohlcovn vlhkosti. Toto een vak bylo, vzhledem k monosti snadnho vzncen slmy, ponkud nebezpen, take se vtinou k izolaci proti vlhkosti pouvala ve zmnn trov lepenka. Tento zpsob izolace byl shledn naprosto spolehlivm.

Obr. 40: ez krytem se stnami a stropem vybudovanmi z fain

kryty vybudovan ze deva byly zhotoveny z devnch rm obitch prkny. Rmy byly zhotoveny z devnch trm o prezu 15 x 15 cm rozmstnch 70 80 od sebe. ka rm inila 1,8 m, vka byla tak 1,8 m. Prkna pouit na stny a strop mla slu 4 cm. Strop byl dle zeslen dvma vrstvami klden nebo fain a vrstvou zeminy.

Obr. 41: kryt rmov konstrukce

ez krytem postavenm z gabion je na obr. 42. Pro kryt se hloubila mlk jma, gabiony se sten zapoutly do zem, aby byla zajitna jejich stabilita. Po usazen se naplnily zeminou. Strop by vybudovn stejnm zpsobem jako v ppad krytu z fain.

Obr. 42: ez krytem vybudovanm z gabion

ez krytem podle H. L. Scotta je na obr. 43. Profil krytu byl trojhelnkov. Nosnky byly z kld o dlce 2,4 2,7 m a prmru 20 30 cm. Nosnky byly pokryty jednou nebo dvma vrstvami fain. Nsledovala vrstva hnoje nebo hutn zeminy o sle 0,9 1,2 m.

Obr. 43: kryt trojhelnkovho profilu

Dal monost bylo zabudovat kryt do eln stny palebnho postaven. Jednalo se o notoricky znm vklenek budovan ve stnch zkop a okop i v pozdjch historickch obdobch. Strop takovho krytu byl tvoen kldami o prmru 20 25 cm a dlce 3,6 m. Pot nsledovala vrstva trov lepenky a dv vrstvy pytl naplnnch zeminou. Za detivho poas byl pes kryt pehozena jet jedna vrstva trov lepenky. Vchody do kryt byly proti vnikn stepin, kamen a zeminy zajitny ikmou stnou, tvoc jakousi chodbiku (viz. obr. 44). Chodbika byla tvoena trmy upevnnmi ke stn krytu a ukotvenmi v zemi pod hlem cca 45. Trmy byly uloeny pmo vedle sebe. Dle byly pekryty vrstvou zeminy (nebo pytl naplnnch zeminou) a trovou lepenkou. Lepenka mohla bt poloena jak na trmech, tak i pes ochrann nsyp.

Obr. 44: Ochrana vstupu do krytu

kryty pro uskladnn zsob a jinho materilu, odoln proti dlosteleckmu bombardovn byly stavny podle vzoru uvedenho na obr. 45. Stavly se pedevm ze deva a zeminy. Velice dleit bylo vtrn a odvodnn kryt. Vchod do krytu bval zalomen. Stny a strop byly stavny z kld o prmru 40 cm zaputnch kolmo do zem. V horn sti byly kldy zajitny prkny o sle 5 cm, kter zabraovaly jejich rozjet. Strop byl obvykle tvoen nkolika vrstvami kld, poloenmi kolmo pes sebe. asto se po uvaly kldy nkolika rznch prmr, aby byla stecha dostaten vyspdovna. Zemina byla pchovna mezi jednotlivmi vrstvami kld a samozejm tak tvoila posledn vrstvu nakryt. Horn vrstva upchovan zeminy byla dle pekryta dvma vrstvami prken. Kad vrstva prken byla natena asfaltem. Podlaha kryt byla zhotovena z devnch trm a prken. Zemn nsyp byl vybudovn tak kolem bonch stn krytu. Na nejvce exponovanch mstech ml slu a 3 m, kolem ostatnch stn 1,8 m. Mezi vnj stnou krytu a zemnm obsypem se nachzel przdn prostor. Tato komora vznikla umstnm kld pipevnnch na hran stropu a zaputnch v urit vzdlenosti 0,9 1,2 m od paty stny krytu. Uprosted byly podepeny rozprkami, aby odolaly tze zemnho nsypu. Na ikmo umstn kldy byla ve vodorovn poloze pitluena kulatina menho prmru. Komora zabraovala pronikn vlhkosti ze zemnho nsypu do vnitku krytu. Potebn ventilace byla zajitna trubkami prochzejcmi stnami tsn pod stropem a vyvedenmi nad zemn nakryt. Ventilan trubky prochzejc protilehlmi stnami nesmly bt umstny pmo naproti sob. Vvod byl zajitn proti vnikn vody, kamen, hlny apod. Podlaha krytu byla vyspdovna smrem ke vchodu. Voda se shromaovala u paty schodit vedoucho do krytu. kryty pro mustvo se budovaly ve dvou provedench, odoln proti stepinm (v dobov terminologii splinterproofs) a proti dlosteleckmu bombardovn. Budovaly se uvnit rznch druh polnch staveb (reduta, luneta, zkopy atd.). V nkterch ppadech byly opateny stlnami pro pchotn zbran. Tlov strana krytu byla velmi asto oteven, nkdy vak tak tvoena kldami nebo prkny a opatena ve zmnnmi stlnami. kryty se budovaly nejastji podle vzoru uvedenho na obr. 47. Stavny byly stejn jako ostatn typy kryt z kld o prmru 20 30 cm. Nejvce exponovan (eln) stna byla tvoena adou kld zaputnch kolmo do zem. Nsledovala dal stna z kld uloench bu vodorovn, nebo vertikln. Ob stny mohly bt vybudovny s malm vzjemnm odstupem a prostor mezi nimi vyplnn upchovanou zeminou. Vnitn strana eln stny mohla bt izolovna proti pronikn vlhkosti trovou lepenkou. Zemn obsyp a nakryt stropu, o sle cca 1,8 m, byly prokldny rznm materilem (fainy apod.), aby bylo zajitno jejich dostaten odvodnn. Toto opaten se samozejm tkalo vech typ kryt, ne jen kryt pro mustvo. Strop byl jako obvykle tvoen jednou nebo vce vrstvami kld a zemnm nakrytm. Podlaha krytu se nachzela v urit hloubce pod rovn okolnho ternu. Pi pohledu z tlu tak byla vidt zk mezera mezi spodnm okrajem stropu a povrchem okolnho ternu. Tlov stna nebyla zakryta z toho dvodu, aby mohla posdka kryt, v ppad poteby, co nejrychleji opustit. Nkdy se pro zakryt mezery pouvaly ocelov plechy opaten stlnami.

Obr. 45: Pdorys krytu (skladit) odolnho proti dlosteleckmu bombardovn

Obr. 46: Pn ez krytem z obr. 44

Obr. 47: ez krytem pro mustvo

Obr. 48: kryt vybudovan z gabion a kld

Obr. 49: kryt postaven na vnitn ploe fortu Sedgwick

Obr. 50: kryt vybudovan ze silnch kld (Petersburg)

Obr. 51: kryt pro telegraf obloen pytli naplnnmi zeminou. V krytu bylo velitelsk stanovit, pracovit telegrafisty, sklad a toalety Morris Island, Jin Karolna (podrobnj popis viz. Ploha 1)

Obr. 52: kryty pro mustvo

Obr. 53: V lev sti snmku odolnj kryt z devn kulatiny, v prav sti, do tlu oteven kryt pro mustvo

Obr. 54: Stejn kryty jako na obr. 53 vyfocen z vt vzdlenosti

Obr. 55: kryt pro telegraf (Morris Island, Jin Karolna)

Zkopy
V prbhu vlky se od budovn mohutnch val a pkop zaalo ustupovat. Msto toho se hloubily zkopy a zemina zskan z vkopu se pouvala k budovn pedprsn. Vojci se tak ped neptelskou palbu kryli v zkopech a pi stelb vystupovali na steleck stupe (banket). as potebn k vybudovn opevnn linie se dky tomu zkrtil na jednu tetinu. Na obr. 56 je ez zkladnm typem zkopu o hloubce 0,6 m a s pedprsn o vce 0,75 m. Do zkopu bylo mono umstit pouze jednu adu stelc. Vojci byly ped neptelskou palbou dostaten chrnni pouze v ppad, kdy se shrbili nebo sedli na stupnku vyhloubenm v tlov stn zkopu. Celkov kryc vka inila 1,35 m. Na obr. 57 je ez dalm typem zkopu. Ten u jeho osazenstvu poskytoval vy stupe ochrany. Stle do nj vak bylo mon umstit pouze jednu adu stelc.

Obr. 56: ez zkladnm typem steleckho zkopu

Obr. 57: ez odolnjm typem steleckho zkopu Na obr. 58 je vyobrazen steleck zkop o plnm profilu. Kryc vka zkopu v tomto ppad in 1,8 m. Bylo zde mono umstit dv ady stelc. Na obr. 59 je ez zkopem budovanm v mstech se skalnatm podlom nebo s vysokou hladinou spodn vody. V takovmto prosted bylo mnohem praktitj, vzhledem k mnostv vynaloen prce, budovat zkopy u.

Obr. 58: Steleck zkop s plnm profilem

Obr. 59: Steleck zkop budovan v mstech se skalnatm podlom nebo s vysokou hladinou spodn vody

Zkopy podle D. H. Mahana mly ponkud jinou podobu. Navrhoval je mnohem ir. Evidentn vychzel z francouzskho vzoru. Na obr. 60 je uveden standardn steleck zkop. Zkop na obr. 61 je rozen, aby se v nm mohlo pesunovat dlostelectvo.

Obr. 60: Steleck zkop podle D. H. Mahana

Obr. 61: Rozen steleck zkop podle D. H. Mahana V prostoru ped pkopem nebo pedprsn zkopu se budovala samostatn steleck postaven pro stre, odstelovae a stelce uren k postelovn pekek (obr. 62). Steleck postaven obsazovali dva mui. Byly hlubok cca 0,9 m, v jejich zadn stn byl zhotoven stupnek k sezen. Hornina vykopan pi stavb okopu byla pouvna na budovn pedprsn. Pedprse se zesilovala pytli naplnnmi zeminou. Z pytl se tak budovaly stlny. Samostatn steleck postaven mla dv funkce. Jednotky zde umstn mly za kol vas odhalit neptelsk tok a upozornit na nj obrnce umstn v hlavnm obrannm postaven. Dalm kolem bylo, pesn menou palbou, naruit toc neptelsk formace.

Obr. 62: Samostatn steleck postaven

III. Pekky
Pekky slouily obrnci k nasmrovn jednotek tonka do prostor, kter mohly bt efektivn pokryty palbou z obrannch postaven. Dle mly za kol neptelsk postup zpomalit tak, aby byl neptel po co mon nejdel dobu vystaven palb obrnce. To ve mlo za nsledek, e neptelsk ton formace byly narueny a asov harmonogram jejich postupu byl znan zpomalen. Velmi asto pouvanou pekkou byly rzn typy palisd z naostench kl. Palisdy mohly bt bu pmo zaputn do zem, nebo mohly mt formu penosnch rm. Kly mly vtinou prmr v rozmez 15 20 cm a dlku 2,7 3 m. Palisdy mohly bt ukotveny u paty elnho nsypu (pedprsn, valu), aby znemonily jezdcm na konch pstup na pedprse. Dle bvaly zaputny u paty pedn stny pkopu, aby zabrnily jezdcm jeho peskoen nebo ped pkopem (obr. 67). V takovm ppad byly zaputny do zkho vkopu o hloubce cca 1,2 m a pipevnny ke kld uloen vodorovn na jeho dn (obr. 63). Pkop byl pot vyplnn udusanou zeminou, aby neptelt enist nemohli pekku snadno odstranit. Nkdy se tak cel linie palisd umisovala do pkopu, aby pli nevynvala nad rove okolnho ternu. Toto opaten chrnilo pekku ped rozstlenm neptelskm dlostelectvem. Krom devnch kl mohla bt palisda budovna tak z kolejnic, naostench lat a rznho jinho materilu, kter bylo mono zskat v mst jej stavby.

Obr. 63: Palisda ukotven v pkopu

Obr. 64: Palisda ukotven u paty eln stny pkopu

Dal velice asto pouvanou pekkou proti pchot a jezdectvu byl tzv. frsk k (v dobov terminologii tak chevaux-de-frize nebo cheval de frise). Jednalo se o penosn pekky, kter se, kdy byly umstny v linii, spojovaly etzy. Vyrbly se pedevm ze deva a mn asto z oceli. Zkladem pekky byl kl (nkdy tak hranol) o dlce 1,8 m a prmru nejmn 10 cm. V klu byly provrtny otvory, skrz kter bylo prostreno dvanct dalch kl o menm prmru a dlce 1,5 m. Proti jezdectvu se dle velmi osvdily ocelov rozsoche (v americk terminologii crows feet, viz. obr. 70). Vhodou tto pekky bylo, e jeden z trn vdy smoval smrem nahoru. Dlka trnu byla cca 6,5 cm. Pekky se rozhzely v mstech, kde byl pedpokldn tok jezdectva. Podmnkou bylo tvrd podlo, aby se rozsoche nemohly zaboit do mkkho povrchu. Z toho vyplv, e byly rozmisovny pedevm na cestch, mostech a u vstup do redut a pevnost. Nkdy se rozsoche kombinovaly s deskami, skrz kter byly zalueny hebky. Prkno se zapustilo do zem tak, aby hebky vyuhovaly nad povrch ternu. Desky s hebky mly za kol pekku jednak zeslit a jednak zabrnit tomu, aby byly rozsochohe snadno odvreny tlakovou vlnou vbuchu.

Obr. 65: Palisda umstn ped pkopem

Obr. 66: Palisda umstna na dn pkopu

Obr. 67: Palisda vybudovan ped lini opevnn

Obr. 68: Pekka z tzv. frskch jezdc

Obr. 69: Frsk k

Obr. 70: Ocelov rozsoch

Samostatnou kapitolou jsou pekky proti pchot. Ty musely bt vhodn kombinovny s pekkami proti jezdectvu. Pkop obklopujc opevnn byl ji v pedchozm textu popsn. Pkop byl vak a posledn pekkou ped samotnmi pevnostnmi valy. Pekkov psmo muselo bt, aby bylo efektivn, mnohem hlub. Pk kter uvzl na dn pkopu se z nj bez pomoci dostval velmi obtn. Dno pkopu bylo navc jet poseto dalmi typy pekek, kter ztovaly postup tocch jednotek. Pkop mohl bt tak zatopen vodou.

Obr. 71: Zatopen pkop s dodaten rozmstnmi pekkami

Nejpouvanjm typem pekky proti pchot byly bezpochyby stromov zseky (abatis). Velice efektivn byly v ppad, e byly pokryty palbou obrnce. Tyto pekky mly velice irok pouit. Pouvaly se k zatarasen zkch cest v horskm ternu, zez elezninch trat, prostor, kter nebylo mono pokrt palbou (mrtvch prostor), dvench otvor v opevnnch domech a samozejm se rozmsovaly tak ped liniemi opevnn. Zseky vybudovan v tzv. mrtvch prostorech nemly ani tak za kol zpomalovat postup neptele, ale spe mu zabrnit, aby se zde mohl ukrt, event. peskupit ped pokraovnm toku. Zseky byly budovny z pokcench strom. V nkterch ppadech byl strom pokcen tak, aby st kmene byla stle spojena s paezem. Dle mohly bt pokcen stromy na msto pouit peneseny (obr. 72). V takovm ppad se kmeny kotvily k zemi pomoc devnch kolk. Zseky ped lini opevnn byly asto umsovny do vkop, aby byly skryty ped pozorovnm a dlosteleckou palbou (obr. 74). Stromy se pokldaly korunou smrem k pedpokldanmu postupu neptele. Vtve byly mezi sebou znan propleten a jejich konce nkdy naosten. Jednotliv stromy mohly bt mezi sebou jet svzny drtem nebo etzy.

Obr. 72: Stromov zseka ped fortem Brady

Obr. 73: Dal mon proveden stromov zseky. V tomto ppad k zatarasen komunikace. Kmeny nejsou oddleny od paez.

Obr. 74: Stromov zseka umstn ve vkopu

Dalm typem pekky proti pchot byly tzv. vl jmy (obr. 75). Pekku tvoila velk mnostv achovnicovit rozmstnch jam, na jejich dn byl zaputn naosten kl, ppadn znan zmenen stromov zseka. Pouvaly se dva typy vlch jam. Prvn typ slouil jako pekka proti postupu pchoty. Jma byla hlubok 2,4 m. Pokud v n uvzl vojk a nenabodl se na kl, bez pomoci jinch se z n dostval jen velmi obtn. Druh typ pekky byl pouze cca 0,8 m hlubok. Nevhodou druhho typu vl jmy bylo, e poskytovala toc pchot jistou ochranu ped palbou obrnc. Vl jmy se budovaly v pedpol opevnnch lini a pevnostnch staveb.

Obr. 75: Schma vlch jam v proveden proti pchot

Obr. 76: Jin proveden vlch jam

Pekka z hladkho ocelovho drtu se pouvala jak proti pchot, tak proti jezdectvu. Drt byl napnut mezi kly zaraenmi do zem. Pekka se natahovala nzko nad zem, aby o ni postupujc pchota kloptala. Pekka z drtu byla se znanm spchem pouita unionisty bhem druh bitvy u Drewrys Bluff. Velmi innou pekkou byly naosten devn kolky zaraen do zem. Pouvaly se nap. k zeslen pkop, byly zakotveny v jeho dn (obr. 77). Kolky mvaly dlku 70 90 cm a byly zaraeny achovnicovit v rozestupech cca 45 cm. Pekka mohla bt zeslena propletenm drtem, provazy, mezi kolky mohly bt pohozeny vtv, trnit kee apod.

Obr. 77: Dno pkopu zeslen pekkou z naostench kolk Do kategorie vbunch pekek patily tzv. fugasy. Byly tvoen vkopem o hloubce 1,5 1,8 m ve tvaru naklonnho trychte (45) a nlo ze stelnho prachu. Trycht byl vyplnn 2,3 3 m3 kamen, lomky cihel a jinm vhodnm materilem (obr. 78). Nlo o hmotnosti 25 kg byla uloena ve vodotsn bedn a odpalovna tzv. prkem (prun hadice naplnn stelnm prachem). Prek byl uloen v devnm kanlu, kter stil v zadn stn vkopu . Ped zastnm do vkopu probhal paraleln s povrchem ternu v hloubce 0,6 0,9 m. Dal monost, jak uvst fugas v innost bylo uloit nabitou muketu do hromdky stelnho prachu a pothnutm za drt uvzan k jejmu kohoutku nlo odplit. Mezi bednou s nlo a kamennou vpln byla umstna stna (o sle 15 cm) ze silnch prken vzjemn spojench hebky. Zbytek vkopu byl naplnn zeminou a udusn, aby se vbuch neil do nedoucho smru. Po odplen fugasu se jeho npl v idelnm ppad rozptlila na ploe 60 x 70 m. Fugasy se asto umsovaly v pkopech nebo ve vybhajcch hlech opevnn linie nebo uzavenho pevnostnho prvku. Velmi dleit bylo odhadnout ten sprvn okamik, kdy ml bt fugas odplen, tj. v okamiku, kdy se v jeho dosahu nachzela neptelsk vojska. asto se stvalo, e explodoval pli brzo nebo pli pozd. Doporuovalo se tak povrch fugasu chrnit nkterm typem protipchotn pekky (nejastji zseka, frsk k) a odplit jej v okamiku, kdy ji neptel pekonval. Ponkud zjednoduen fugas byl tvoen bednou kter byla naplnna dlovmi koulemi a zahrabna do zem. Systm odpalovn byl velice podobn (obr. 79).

Obr. 78: Fugas naplnn kamenm

Obr. 79: Fugas naplnn dlovmi kolulemi

Dalm typem vbun pekky byly miny (v podstat se jednalo o nstrahu). Jejich pouvn odpozorovali amerit pozorovatel v prbhu Krymsk vlky, kde je Rusov pouvali pi obran Sevastopolu. Nlo o hmotnosti 16 kg byla umstna ve dvouplov, vodotsn schrnce. Do horn sti schrnky byla vertikln zastna cnov trubka, kter byla spojena s trubkou horizontln uloenou na povrchu ternu (obr. 80). Ve svisl trubce z cnu byla vloena druh trubka vyroben ze skla. Trubka byla naplnna kyselinou srovou a na jej vnj povrch byla nanesena vrstva tvoen sms chlorenanu draselnho, sry a arabsk gumy. Tato sms se pi kontaktu s kyselinou vzntila. Prostor mezi cnovou a sklennou trubic byl vyplnn stelnm prachem. Cel mina byla zasypna tenkou vrstvou zeminy. Pi nalpnut na horizontln uloenou cnovou trubici dolo k rozbit t sklenn, k uvolnn kyseliny a nsledn k explozi nloe.

Obr. 80: Rusk mina

IV. Pizpsoben polnch opevnn rznm typm ternu


Steleck postaven ve svaitm ternu
Na velmi pkrch se vtinou neumisovalo dlostelectvo, jeliko dla na bnch polnch lafetch nebyla schopna stlet s potebnou depres. Vtinou se hloubila steleck postaven ve form mlkch zkop. Materil zskan pi hlouben zkop byl vyuit k vybudovn pednho nsypu. V ternu s kamenitm podlom mohla bt pedprse nahrazena kamennou zdkou. Ped steleckmi postavenmi se nebudovaly pkopy. Ve svahu nad zkopem se hloubily odvodovac strouhy. Jako pekky proti pchot se pouvaly pedevm zseky. Aby obrnci ztily postup tonka, zasypvaly jej kamenm nebo kldami. Hromady kld nebo kamen byly navreny ped pedprsn a ve sprvn okamik uvolovny. Prudk svahy, kter by eventueln mohla neptelsk pchota pekonat byly seezvny, aby vznikly ternn stupn a zezy (obr. 82).

Obr. 81: Zkopy vybudovan v pruskm svahu

Obr. 82a: Seznut svah tvoc pekku proti postupu pchoty

Obr. 82b: Seznut svah tvoc pekku proti postupu pchoty

Uzpsoben ivch plot k obran


Na obr. 83 je uvedeno, jak bylo mono vyut k obran okraje cesty lemovanho pkopem ivm plotem. V tomto ppad se jedn o situaci, kdy bylo steleck postaven vybudovno za adou ke. Jak je z obrzku patrn, zemina zskan pi hlouben zkopu byla pouita k navren pedprsn. Pedprse musela bt v korun alespo 45 cm siln. Pokud byly kee vy ne 1,8 m, byly seezvny a zskan vtve se propltaly do pedprsn. D. H. Mahan doporuoval vybudovat za kei regulrn val s banketem. Ped iv plot ml bt dle pedsunut pkop (obr. 84).

Obr. 83: Steleck postaven za ivm plotem podle H. L. Scotta

Obr. 84: Steleck postaven za ivm plotem podle D. H. Mahana Pokud bylo obrann postaven vybudovno na opan stran ivho plotu, byl vyuit ji existujc pkop. Podle poteby byl pouze prohlouben (obr. 85). V ppad, e byl pkop pli hlubok, mohl bt na jeho eln stran vybudovn banket.

Obr. 85: Druh varianta steleckho postaven za ivm plotem podle H. L. Scotta

Obr. 86: Druh varianta steleckho postaven za ivm plotem podle D. H. Mahana

Steleck postaven za zd
K obran se doporuovalo vyuvat zd o minimln vce 2 m a sle 20 cm. Takto siln ze poskytovala dostatenou ochranu ped palbou z runch zbran. Ve zdech se v rozestupech 0,9 m prorely stlny (obr. 87). U zd o sle 0,6 m se doporuovaly nsledujc rozmry stlen: ka x vka na vnitn stran 38 x 30 cm, ka x vka, na vnj stran byla ka 10 cm a vka dle poteby (podle toho, zda byl tern ped zd ploch nebo svait). Stlny nemly mt pravideln tvar a rozmstn, aby nebyly pi pohledu zepedu pli npadn. Zdi, kter byly ni ne 2 m se zvyovaly pomoc pytl naplnnch zeminou. Mezi pytli se vytvely stlny. Dal mon prava nich zd spovala v jejich snen na 1,3 m ave vybudovn banketu na jejich zadn stran (obr. 89). V tlu se pak vykopal mlk zkop (podobn jako pi vyuit ivch plot). Pokud byl dostatek asu, kopal se ped zd pkop o hloubce 0,9 m. Zskan zemina se navrila k eln stran zdi (obr. 88). Spodn okraj stlny (na vnitn stran) se ml nachzet ve vce 1,3 m nad rovn ternu.

Obr. 87: Ze upraven na steleck postaven

Obr. 88: Ze upraven na steleck postaven, zven pomoc pytl naplnnch zeminou

Obr. 89: Dal mon prava zdi ni ne 2 m

Zdi o vce 2,4 m bylo mono upravit pro palbu ze dvou vkov rozdlnch rovn. (obr. 90). U paty zdi byla proraena jedna ada stlen a na zadn stran byl vykopn zkop. Pro palbu z druh vkov rovn byl ke zdi pistavn ochoz podepen devnmi kozami nebo sudy. Pkop se ped zd nebudoval, jeliko neptel v podstat neml monost stlny zven zablokovat nebo vyut ke stelb dovnit.

Obr. 90: prava zdi o vce 2,4 m (vlevo pohled na vnitn stranu, vpravo ez)

Obr. 91: Jin monost pravy zdi o vce 2,4 m. V hornm pate jsou proraeny stlny. Ve zdech o vce 4,5 m se prorely stlny ve dvou vkovch rovnch. Rozdl oproti pedchozmu ppadu spoval v tom, e spodn ada stlen byla situovna do vky 2,4 m nad povrchem ternu a horn ada byla proraena v korun zdi. Stelci se pohybovali po dvoupatrovm ochozu (obr. 92). Na obrzcch 93 a 94 je velmi srozumiteln znzornno, jak bylo dleit vyhloubit ped zd pkop a event. navrit zemn val, kter brnily tonkovi v palb na obrnce stojc za zd.

Obr. 92: prava zdi o vce 4,5 m

Obr. 93: Zajmav nvrh pravy velmi nzk zdi.

Obr. 94: Ze s pedsunutm pkopem

Pi vyuit dlouhch, rovnch sek zd k obran bylo nutno dle zajistit jejich flankovn. K tomuto elu se budovaly tzv. tamboury (obr. 95). Tambour byl tvoen dvma lci, svrajcmi hel 60, kter pilhaly ke zdi. Co se te stavebnho proveden, jednalo se v podstat o palisdu postavenou z devnch trm nebo z kulatiny. Palisda byla opatena stlnami. Do tambouru se vstupovala otvorem proraenm ve zdi.

Obr. 95: Tambour uren k flankovn dlouhch, rovnch sek zd

Opevovn budov
Domy postaven ze deva byly k vybudovn oprnho bodu nevhodn. Jejich stny nemly poadovanou odolnost proti palb a bylo velice pravdpodobn, e v prbhu boj budou znieny porem. Jako vhodn pro obranu byly povaovny kostely, venkovsk staven, tovrny a vznice. Dleit bylo, aby brnn budova mla nsledujc vlastnosti. Musela bt dostaten vysok, aby z n bylo mono pehldnout a postelovat cel brnn prostor. Vnitn prostor v budov ml bt dostaten velk, aby pojmul potebn poet obrnc. Budovu muselo bt mono v ppad poteby bezpen a rychle opustit. Sly zd musely bt minimln 0,6 0,9 m. Dle bylo preferovno spe cihlov ne kamenn zdivo. Pi zsahu kamenn budovy sice vznikne relativn mal krter, ale zdivo na velkch plochch prask a bort se. Rovn vznikalo velk mnostv kamennch odtpk, kter zpsobovaly tk porann, stejn jako stepiny. V cihlovch zdech se rovn mnohem snadnji prorej stlny. Pi obran osad a mst slouily opevnn budovy jako pevnstky, ze kterch mohla bt ostelovna zalomen obrannch lini, dleit komunikan uzly apod. Zdi budov se zesilovaly pytli naplnnmi zeminou, zemnmi valy, devem, kolejnicemi apod. Vstupy do budov byly velice zraniteln, proto se jejich zabarikdovn vnovala znan pozornost. K jejich zaslepen se pouvaly bedny naplnn zeminou, pskem nebo hnojem. Dle pytle naplnn zeminou. Barikda mla vku min. 1,8 m. V jej horn sti se zhotovovaly stlny. Mezi horn sti barikdy a vrchn st vstupnho otvoru mohla bt ponechna mezera slouc k veden palby. Mezera mohla bt sten vyplnna, aby byly stelci lpe chrnni. K zatarasen vstupu se pouvalo tak devo. Kldy o potebn dlce byly ukldny horizontln a jejich konce se upevovaly ke zdi nebo ke svisle zaputnm klm. Vynechnm jedn kldy vznikly stlnov otvory. V ppad, e byly k dispozici cihly, byl vstupn otvor zazdn. V cihlov zdi se rovn budovaly stlny. Pokud bylo pravdpodobn, e neptel bude moci vchod ostelovat z dl, bylo teba pistoupit k dalm opatenm. Vstup byl v takovm ppad pehrazen vrstvou zeminy, hnoje, kamen apod. o sle 2,4 3 m. Dle mohla bt ped vchodem vybudovna z kld jaksi ohrdka, kter pilhala ke zdi, ve kter byl situovn vstup. Voln prostor mezi stnou z kld a zd byl pak vyplnn zeminou. K umonn komunikace s okolm se v domech budovaly vchody o rozmrech cca 0,9 x 0,9 m. Byly uzaveny dostaten odolnmi dvky. Okna nebylo nutn zabezpeovat tak odoln jako vstupy (s vjimkou oken umstnch v suternu). Hlavnm poadavkem bylo poskytnout dostatenou ochranu stelcm. Okna se zaslepovala do vky 1,8 m od podlahy. Okenn otvory byly vyplnny temi vrstvami pytl naplnnmi zeminou, kter mohla vevnit podprat devn konstrukce. Ve stn z pytl byly ponechny otvory, slouc jako stlny (obr. 96). Krom pytl se k vyplnn oken pouvaly tak krtk kldy, srolovan koberce, pikrvky nebo matrace (obr. 96). K vybudovn stlen se pouval jakkoliv vhodn materil. Pi nedostatku asu se okenn otvory pouze zastraly zvsy, pikrvkami apod. Stelec plil v poloze klee. Dleit bylo, aby se jeho silueta v okn zeteln nersovala. V takovm ppad by pedstavoval velice snadn cl. Sklo bylo pochopiteln ped zahjenm palby vytlueno, aby pi jeho zsazch nebyli stelci poranni stepy. Okolo domu, pedevm v prostoru zatarasenho vchodu a oken v suternu, se hloubily pkopy o ce 2,1 a hloubce 1,5 m. Pi dostatku asu se pkopy propojovaly a budovaly okolo celho domu.

Stlny se prorely ve vzjemnch vzdlenostech 0,9 m. Pokud bylo k dispozici dostaten mnostv stol, lavic apod., kter mohly poslouit jako steleck stupn, prorely se stlny ve dvou vkovch rovnch (podobn een jako pi obran vysokch zd). V suternu se stlny nachzely co mon nejne nad rovn okolnho ternu. To vyadovalo sten odstrann podlah, event. vyhlouben malho zkopu uvnit domu. Velice jednoduch stlny vznikly odstrannm sti sten krytiny v blzkosti okapu.

Obr. 96: Vyplnn okennch otvor pytli se zeminou (vlevo) a devem (vpravo)

Pro poteby flankovn se v mstech nkterch oken budovaly balkny vybaven stlnami, kter mly vysunuty 0,9 1,2 m ped vnj stranu zdi. Tyto pstavby mly rovn otvor v podlaze, aby mohla bt postelovna tak pata zdi (viz. obr. 97). Nosn trmy musely bt dostaten upevnny k podlaze pslunho podla domu. Pl takovto pevnstky tvoily dubov fony o sle 10 13 cm. K vybudovn steleckho postaven lo samozejm vyut tak ji existujcch balkon (obr. 101). Ped vchodem a do tch mst, kter nemohla bt z budovy ostelovna se umisovaly tamboury (viz. obr. 95). pika tambouru vybudovanho ped vchodem dosahoval do vzdlenosti cca 3 m. Tamboury mohly mt trojhelnkov pdorys (v rovnch secch), nebo rzn zakiven (na rozch budov). Tyto prvky zajiovaly dostaten flankovn celho obvodu budovy (obr. 100). Stlny se prorely tak ve zdech. Budova mohla bt obklopena pkopem, palisdou a rznmi pekkami. Stecha, pokud nebyla odoln proti ohni musely bt strena. Podlaha hornho podla se pokrvala cca 0,6 m silnou vrstvou zeminy nebo vlhkho hnoje. I vnitek samotn budovy mohl bt rozdlen na sti, kter mohly bt, v ppad proniknut neptele dovnit, brnny samostatn. Schody mezi jednotlivmi podlami byly streny a nahrazeny ebky, kter mohly bt v ppad poteby vytaeny na brnn podla. Schodit, kter neslouila obrncm v pohybu po budov, mohla bt rovn zatarasena stromovmi zseky nebo pehrazena palisdami. V podlahch se dle vyezvaly otvory, aby mohl bt na neptele vedena palba, hzeny rzn pedmty a lita vrouc voda. Pro usnadnn pohybu v budovch byly ve zdech sousedcch mstnost proreny prchody. To sam se tkalo tak budov stojcch v jedn ad, kter byly takto navzjem propojeny. V mstech prchod byly samozejm umisovny prostedky slouc k jejich uzaven. Jako stavebn materil se pouvalo ve, co bylo po ruce. stenm rozebrnm komna byly zskvny cihly, kter mohly bt pouity k vyplnn okennch otvor. Prkna vytrhan z podlahy byla tak velmi cennm materilem. Tak nbytek naplnn zeminou, pskem, knihami a jinm materilem mohl obrncm dobe poslouit.

Obr. 97: Balkn umoujc flankovn zdi a obranu jej paty

Obr. 98: Dal mon proveden pstavby pro obranu paty zdi

Obr. 99: Tzv. Machicoulis gallery. Stelec byl lpe chrnn ped pedmty vrhanmi do oken.

Obr. 100: Tamboury uren k flankovn obvodu budovy

Obr. 101: Klasick balkon upraven na palebn postaven

Kolem opevnnch dom se budovaly pekky proti pchot a jezdectvu. Z potku se zhotovovaly jako provizorn. Po zodolnn stavby a proraen stlen se pistupovalo k jejich zdokonalovn. Jako pekky se nejastji pouvaly stromov zseky, poloen ve vzdlenosti 20 30 metr od domu. Do prostoru pekek mohly bt vrhny tak run granty. Podle dobovch pruek mohly bt granty bn vrhny do vzdlenosti 20 m. Vzdlenost, na kterou byly run granty inn se vymezovala pomoc kolk.

Obr. 102: ez domem pizpsobenm k obran

Obr. 103: Pohled na opevnn dm

Obr. 104: Pohled na opevnn dm a jeho okol. Do domu se vstupuje ze zkopu, otvorem proraenm v jeho rohu. Stelba mohla bt vedena zpoza palisdy nebo sud naplnnch zeminou. Pekku proti pchot tvo stromov zseky. V okol dom se obvykle nachzej dal, men budovy nebo zdi, kter se daj vyut pi obran. V ppad dostatku asu se rovn provd jejich pravy. Zdi se upravovaly dle zsad popsanch v pedchoz sti tto prce. Vechny brnn stavby byly navzjem propojeny zkopy nebo palisdami (obr. 104). Tyto komunikace byly stavny vtinou tak, aby z nich mohla bt vedena palba na ob strany. Pokud z njakho dvodu nemohly bt vyhloubeny spojovac zkopy nebo postaveny palisdy, musely bt pstupov cesty alespo maskovny proti neptelskmu pozorovn.

Barikdy
Barikdy se pouvaly k zatarasen komunikac a prchod. Barikdy mohly bt tvoeny palisdami (bu pevnmi nebo penosnmi), stnou z devnch trm, zemnm valem s pedsunutm pkopem a stromovou zsekou. Dle se k zatarasen komunikac pouval veker dostupn materil jako nap. sudy, pytle se zeminou, bedny, vozy, nbytek apod. Pokud byly v barikdch zhotoveny stlny, nachzely se minimln 2,4 m nad rovn okolnho ternu (ze strany neptele).

Obr. 105: Zatarasen ulice

Obr. 106: Barikda vybudovan z mstn dostupnho materilu. Soust barikdy je rovn steleck postaven.

Obr. 107: Palisda se steleckm postavenm s pedsunutou pekkou proti pchot.

Obr. 108: Zatarasen prchodu mezi dvma domy palisdou a kamenm.

V. Stlny pro dlosteleck zbran


Stlnou se rozum otvor proraen ve valu slouc k veden palby. Rozestupy mezi stlnami pro dla bvaly obvykle 4,5 5,4 m. ka stlny na vnitn stran bvala 0,6 m. Stlna se ve smru palby roziovala na cca polovinu sly valu. Na obr. 109 je pohled ze strany palebnho stanovit na stlny pro dv dla. Stny palebnho postaven a boky stlen jsou zpevnny gabiony. Na obr. 110 je znzornn pdorys.

Obr. 109: Stlny vyztuen gabiony

Obr. 110: Pdorys stlny vyztuen gabiony

Na obr. 111 je ez stlnou, kter je svrchu chrnna pytli naplnnmi zeminou. Jedn se o stlnu s vt depres, kter se budovala v palebnch postavench na umstnch vyvench mstech. Dalm typickm pkladem je jej pouit v oblhacch baterich umstnch na vrcholu glacis oblhan pevnosti.

Obr. 111: ez stlnou s vt depres Ne vdy se stavitel opevnn striktn dili pokyny uvedenmi v dobovch prukch. Jak je patrno z historickch fotografi, stlny mvaly asto tvar uzpsoben ternnm podmnkm a taktick situaci. Jejich stny bvaly zpevovny tak prkny, drny, pytli s pskem a je znm tak pklad, kdy byly pouity oky s bavlnou (obr. 113).

Obr. 112: Stlny zhotoven z prken a pytl naplnnch zeminou

Obr. 113: Ponien palebn postaven, jeho stny byly obloeny oky s bavlnou

VI. Obkldn stn polnch opevnn


Pokud se pedpokldalo, e opevnn postaven bude vyuvno po del dobu, pistupovalo se ke zpevovn stn zkop, val, pkop a dlosteleckch postaven. elem tohoto opaten bylo zabrnit sesouvn zeminy vlivem povtrnostnch podmnek a neptelsk palby. K obkldn stn se pouvaly fainy, gabiony (valov koe), pytle se zeminou, kldy, prkna, trmy, drny, prout a dal vhodn materil.

Fainy
Fainy jsou vlce zhotoven svznm erstvho prout. Ke svazovn se pouvalo vrbov prout nebo jin poddajn materil. Fainy se podle pouit vyrbly v rznch rozmrech. Nejastji pouvan typ ml prmr 23 cm a byl 5,4 m dlouh. Takovto svazek vil piblin 60 kg. Vroba jedn fainy, vetn naezn prout, zabrala pti mum zhruba jednu hodinu. K vrob se pouvalo kozlk (ve tvaru X) zhotovench z kl zaraench ikmo do zem (obr. 114). Kad pr kl byl uprosted svzn piblin ve vce 0,9 m nad povrchem ternu. Vzdlenost mezi kozlky byla piblin 1,2 m. Pokud bylo k dispozici kvalitn prout, pouvalo se pro zhotoven fainy o dlce 5,4 m 5 kozlk. Pi pouit mn kvalitnho prout se poet kozlk zvyoval.

Obr. 114: Ppravek pro vrobu fain

Svazovn fain se provdlo pomoc utahovku zhotovenho z etzu a dvou devnch pk o dlce 1,2 m. Pi svazovn se etz umstil pod fainu a pky se pekily nahoe (obr. 115). S utahovkem pracovali dva mui. Tet len pracovn skupiny provdl svazovn v co mon nejmen vzdlenosti od utahovku. Prut pouvan ke svzn byl 1,5 m dlouh. Ped pouitm byl uinn vce ohebnm a to tak, e jeden jeho konec se pilpl k zemi a s druhm koncem se kroutilo kolem jeho podln osy. Sla prutu nemla bt men ne prmr malku dosplho mue. Zpsob, jakm byl prut svzn je uveden na obr. 116. po svzn fain byly jejich konce seznuty pilou.

Obr. 115: Pouit utahovku pro svazovn fain

Obr. 116: Svazovn prut

Ke zpevovanm stnm byly fainy ukotveny pomoc devnch kolk. Pro ve popsan typ fainy se pouvalo 6 kolk o prmru 10 mm a dlce 1,2 m. Jejich piky mly trojhelnkov prez. Stny se obkldaly postupn. V okamiku, kdy mla stna 1/4 plnovan vky, poalo se s pokldnm fain (horizontln) a jejich upevovnm. Ve vtch vkch se fainy jet pivazovaly ke kolmo zaputnm kolkm (Obr. 117).

Obr. 117: Obkldn stny fainami

Gabiony (valov koe)


Gabiony jsou koe bez dna, usazen do zem a naplnn zeminou. K jejich vrob se pouvalo pedevm prout. Podle pouit se vyrbly v rznch rozmrech. Koe pouvan ke zpevovn stn mly prmr 0,6 a vku 0,9 m. Gabiony se vyrbly nsledovn. Na pevnm a rovnm podlo se vyznaila krunice o prmru 0,6 m. Obvod kruhu byl rozdlen na tvrtiny a tyto tvrtiny dle na 4 5 stejnch st. Do takto oznaench bod se zarely kolky o dlce 1 m. Kolem kolk se propltalo prout. Najednou se propltaly 2 nebo 3 pruty (obr. 118). Konce prut byly po zapleten vzjemn svazovny.

Obr. 118: Vypltn gabion Pi zpevovn stn se pro gabiony nejprve muselo upravit lko. Dleit bylo, aby stna gabionu byla rovnobn s obkldanou stnou (obr. 119). Po vyskldn prvn ady se galony naplnily upchovanou zeminou. Nsledovala jedna vrstva fain, na kterou se pokldala dal vrstva gabion. Posledn vrstvu opt tvoily fainy. Ke zpevnn stn val a zkop obvykle postaovaly dv ady gabion a fain. Pro valy a zkopy s banketem postaovala jedna ada gabion a dv vrstvy fain.

Obr. 119: Obloen stny valu gabiony a fainami

Obr. 120: Obloen stn stlny pomoc gabion

Obr. 121: Ukzka stny zpevnn dvma adami gabion a dvma vrstvami fain

Koiny
Koiny byly jednoduch proutn pltky pouvan k ohrazen zemdlskch pozemk (obr. 122). Byly ovem tak shledny vhodnmi pro zpevovn stn polnch opevnn. Oproti gabionm nebo fainm vak nemly pli velkou vdr. Byly vtinou 0,9 1,2 m vysok a 1,8 2,7 m dlouh. Koiny bylo nutn pi instalaci upevnit ke kolkm zaraenm v pedprsni (podobn jako horn ady fain na obr. 117). asto se tak pokldaly na dno zkop, k usnadnn pohybu pi detivm poas.

Obr. 122: Koina

Obr. 123: Stny dlosteleckho postaven zpevnn koinami. V tomto ppad se vak nejsp nejedn o pouit pltk z obr. 121. Zd se, e stna je opletena prbn kolem pedem zaraench kolk

Drny
Drny se pouvaly ke zpevovn stn val a stlen. Drny musely mt dostaten hust koenov systm a pi pokldn se obvykle navlhovaly. Pokldaly se travou smrem dol podobn jako cihly pi stavb zdi (obr. 124, 125). Jejich horn a spodn plocha byly kolm ke svaujc se, obkldan, stn. Rozmry blok a drn bvaly 30-45 x 30 x 10-12 (d x x v). Pi pouit vesu byly rozmry 60 x 30-45 x 20-25. Sprvn proveden obloen z drn bylo velmi odoln.

Obr. 124: Pohled a pdorys na obloen z drn

Obr. 125: ez obloenm z drn

Obr. 126: Stna zpevnn drny

Pytle se zeminou
Pytle o piblinm objemu 35 litr (v originle 1 bul) byly vyrobeny z pevnho pltna. Pytle naplnn zeminou se dokaly velmi irokho vyuit. Pouvaly se k obkldn stn val, zkop, kryt apod. asto tvoily jednu z vrstev stropu kryt. Daly se snadno pout k vybudovn stlen jak u polnch opevnn, tak pi opevovn budov (stlny pro run paln zbran). Hodily se tak na stavbu barikd. Podle dobovch pruek vak pytle asto polhaly psoben vlhosti. Rovn dajn nebylo vhodn s nimi obkldat stny stlen pro dlostelectvo, jeliko pi vstelech mohlo dojt k jejich vzplanut. V mstech s kamenitm podlom, ve kterm se velmi tko provdly vkopov prce, se pytle s horninou pouvaly ke stavb celch bateri, sap apod. Naplnn pytle se ne sebe opt kladly stejn jako pi cihly pi stavb zd (obr. 127, 128).

Obr. 127: Zpsob kladen pytl naplnnch zeminou

Obr. 128: ez stnou obloenou pytli se zeminou

Obr. 129: Dlosteleck postaven obloen pytli naplnnmi zeminou

Obr. 130: Horn st stny krytu zpevnn pytli s pskem

Obr. 131: Dlosteleck postaven obloen pytli naplnnmi zeminou

Obr. 132: Traverzy, jej stny jsou zpevnny pytli naplnnmi horninou

Devo, ezivo
Devo se pouvalo vhradn tam, kde se pedpokldalo, e poln opevnn budou obsazena dlouhodob. Devem se obkldaly velmi pkr svahy (nap. stny pkop). Kulatina a ezivo se bu kotvily svisle do povrchu ternu, nebo se ukldaly vodorovn za oprn sloupky (rozmstn ve vzdlenostech 0,9 1,2 m). Sloupky se, na hornm konci, kotvily k vodorovn poloen kld. Svisle zaraen kldy se v horn sti dle kotvily, aby nedochzelo k jejich vyvrcen (obr. 133, 134).

Obr. 134: Zpevnn stny dlosteleckho postaven kulatinou

Obr. 134: Zpevnn stny pkopu devnmi trmy

Devo bylo nejastji cedrov, dubov nebo katanov. Kldy mvaly prmr 10 15 cm. Obecn se dvala pednost kldm ukotvenm svisle. Horizontln uloen kldy toti poskytovaly slunou oporu neptelsk pchot, kter se snaila vyplhat z takto zpevnnho pkopu. V praxi se to provdlo tak, e do kvry mezi kldy byl zastren bajonet, kter poslouil jako stupnek.

Obr. 135: Stny dlosteleck baterie obloen prkny

Obr. 136: Stna dlosteleckho postaven zpevnn svisle ukotvenou kulatinou

Obr. 137: Stny palebnho postaven obloen horizontln uloenou kulatinou

Pouit prameny a literatura


Military dictionary, comprising technical definitions, information on raising and keeping troops, actual service, Colonel H. L. Soty, New York, 1861 An elementary course of military engineering, part I, D. H. Mahan, New York, 1867 A manual of practical military engineering, Captain O. H. Ernst, New York, 1873 American Civil War Fortifications (2), R. Field, P. Denis, Osprey publishing, 2005 Field fortifications during the American civil war, D. C. Chuber, Fort Leavenworth, 1996 www.wikipedia.org http://www.davidrumsey.com/ http://www.fold3.com Autor: Ing. Vladimr Polek E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz