5/ 2010

E N E R G E T I C K É
A V O D O H O S P O D Á Ř S K É
S T A V B Y
S P O L E Č N O S T I A S V A Z Y
P O D P O R U J Í C Í Č A S O P I S
SVAZ VÝROBCŮ CEMENTU ČR
K Cementárně 1261, 153 00 Praha 5
tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798
e-mail: svcement@svcement.cz
www.svcement.cz
SVAZ VÝROBCŮ BETONU ČR
Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4
tel.: 246 030 153
e-mail: svb@svb.cz
www.svb.cz
SDRUŽENÍ PRO SANACE
BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
Sirotkova 54a, 616 00 Brno
tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180
mobil: 602 737 657
e-mail: ssbk@ssbk.cz
www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz
ČESKÁ BETONÁŘSKÁ
SPOLEČNOST ČSSI
Samcova 1, 110 00 Praha 1
tel.: 222 316 173
fax: 222 311 261
e-mail: cbsbeton@cbsbeton.eu
www.cbsbeton.eu
C O N A J D E T E V T O MT O Č Í S L E
/ 14
HYDROELEKTRÁRNA
HOCHWUHR VE FELDKI RCHU
/27
KŘÍ Ž – BRÁNA
/ 8
ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE
PROVEDENÉ V RÁMCI LI NI OVÝCH
PROTI POVODŇOVÝCH OPATŘENÍ / 30
VÝSTAVBA LHC VE
STŘEDI SKU CERN U ŽENEVY
62/
MANAŽÉRSTVO ŽI VOTNOSTI
CHLADI ACI CH VEŽÍ
S PRI RODZENÝM ŤAHOM
22/
HLAVNÍ VÝROBNÍ BLOK
V TEPELNÉ ELEKTRÁRNĚ
LEDVI CE – BETONOVÉ
KONSTRUKCE KOTELNY
34/
KRÁSA VODÁRENSKÝCH VĚŽÍ –
HI STORI CKÉ VĚŽOVÉ VODOJEMY
ZE ŽELEZOBETONU U NÁS
16/
SKLAD VYHOŘELÉHO
PALI VA JE TEMELÍ N
1 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
O B S A H

C O N T E N T
ROČNÍK: desátý
ČÍSLO: 5/2010 (vyšlo dne 15. 10. 2010)
VYCHÁZÍ DVOUMĚSÍČNĚ
VYDÁVÁ BETON TKS, S. R. O., PRO:
Svaz výrobců cementu ČR
Svaz výrobců betonu ČR
Českou betonářskou společnost ČSSI
Sdružení pro sanace betonových konstrukcí
VYDAVATELSTVÍ ŘÍDÍ:
Ing. Michal Števula, Ph.D.
ŠÉFREDAKTORKA:
Ing. Jana Margoldová, CSc.
PRODUKCE: Ing. Lucie Šimečková
REDAKČNÍ RADA:
Doc. Ing. Vladimír Benko, PhD., Doc. Ing. Jiří
Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, Prof. Ing. Petr
Hájek, CSc. (před seda), Prof. Ing. Leonard
Hobst, CSc. (místo předseda), Ing. Jan
Hrozek, Ing. Jan Hutečka, Ing. arch. Jitka
Jadrníčková, Ing. Zdeněk Jeřábek, CSc.,
Ing. Milan Kalný, Ing. arch. Patrik Kotas,
Ing. Jan Kupeček, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada
Mazurová, Doc. Ing. Martin Moravčík, Ph.D.,
Ing. Hana Némethová, Ing. Milena Paříková,
Petr Škoda, Ing. Ervin Severa, Ing. arch.
Jiří Šrámek, Ing. Vlastimil Šrůma, CSc.,
MBA, Prof. Ing. RNDr. Petr Štěpánek, CSc.,
Ing. Michal Števula, Ph.D., Ing. Vladimír Veselý,
Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.
GRAFICKÝ NÁVRH: 3P, spol. s r. o.
Radlická 50, 150 00 Praha 5
ILUSTRACE NA TÉTO STRANĚ:
Mgr. A. Marcel Turic
SAZBA: 3P, spol. s r. o.
Radlická 50, 150 00 Praha 5
TISK: Libertas, a. s.
Drtinova 10, 150 00 Praha 5
ADRESA VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE:
Beton TKS, s. r. o.
Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4
www.betontks.cz
REDAKCE, OBJEDNÁVKY PŘEDPLATNÉHO
A INZERCE:
tel.: 224 812 906, 604 237 681, 602 839 429
e-mail: redakce@betontks.cz
predplatne@betontks.cz
ROČNÍ PŘEDPLATNÉ: 540 Kč
(+ poštovné a balné 6 x 30 = 180 Kč),
cena bez DPH
21 EUR (+ poštovné a balné 7,20 EUR),
cena bez DPH, studentské 270,- Kč
(včetně poštovného, bez DPH)
Vydávání povoleno Ministerstvem
kultury ČR pod číslem MK ČR E-11157
ISSN 1213-3116
Podávání novinových zásilek povoleno
Českou poštou, s. p., OZ Střední Čechy,
Praha 1, čj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000
Za původnost příspěvků odpovídají autoři.
Označené příspěvky byly lektorovány.
FOTO NA TITULNÍ STRANĚ:
Kříž - brána nedaleko JE Dukovany
foto: Jakub Karlíček
BETON TKS je přímým nástupcem časopisů
Beton a zdivo a Sanace.
ÚVODNÍ K
Lucie Šimečková / 2
TÉMA
NOVÁ MODELOVÁ NORMA FIB 2010
Vladimír Červenka, Břetislav Teplý,
Jan L. Vítek / 3
KONGRES fib 2010 / 6
STAVEBNÍ KONSTRUKCE
ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE
PROVEDENÉ V RÁMCI LINIOVÝCH
PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ
Miloš Zich, Jiří Štěpánek, Michael Trnka / 8
HYDROELEKTRÁRNA HOCHWUHR
VE FELDKIRCHU / 14
SKLAD VYHOŘELÉHO PALIVA JE TEMELÍN
Emanuel Novák, Václav Hanuš,
Petr Beneš / 16
HLAVNÍ VÝROBNÍ BLOK V TEPELNÉ
ELEKTRÁRNĚ LEDVICE – BETONOVÉ
KONSTRUKCE KOTELNY
Miloslav Smutek / 22
KŘÍŽ – BRÁNA
Ivo Pavlík / 27
VÝSTAVBA LHC VE STŘEDISKU CERN
U ŽENEVY / 30
HI STORI E
KRÁSA VODÁRENSKÝCH VĚŽÍ – HISTORICKÉ
VĚŽOVÉ VODOJEMY ZE ŽELEZOBETONU
U NÁS
Vladislava Valchářová / 34
MATERI ÁLY A TECHNOLOGI E
MODUL PRUŽNOSTI VYSOKOPEVNÝCH
BETONŮ RŮZNÉHO SLOŽENÍ
Petr Cikrle, Vlastimil Bílek / 40
LA CONFLUENCIA, CHILE / 45
ULTRAVYSOKOPEVNOSTNÍ BETON
V PREFABRIKACI
Jan Tichý, Alain Štěrba, Vladislav Trefil,
Ivo Žaloudek / 46
ING. JAROSLAV BEZDĚK, CSC. –
OSMDESÁTILETÝ / 50
OBERVERMUNTWERK SILVRETTASTAUSEE –
„BETONOVÁ“ POHLEDNICE / 52
SANACE
VD ŠTĚCHOVICE – OPRAVA
ŽELEZOBETONOVÉ MOSTNÍ GALERIE
Václav Polák, Petr Dobrovský / 54
VD LUČINA – SANACE BETONŮ HRÁZE
Alena Šrůtková, Libor Šácha, Miloš Jelínek,
Bernard Polák / 58
MANAŽÉRSTVO ŽIVOTNOSTI CHLADIACICH
VEŽÍ S PRIRODZENÝM ŤAHOM
Juraj Bilčík, Jan Závodný,
Vladimír Priechodský / 62
VĚDA A VÝZKUM
NAVRHOVÁNÍ RÁMOVÝCH ROHŮ S POUŽITÍM
MODELŮ NÁHRADNÍ PŘÍHRADOVINY
Jiří Šmejkal, Jaroslav Procházka / 66
SYSTÉM KOTVENÍ PŘEDPJATÉ FRP VÝZTUŽE
František Girgle, Petr Štěpánek, David Horák,
David Ďurech, Ivana Laníková / 74
NORMY • JAKOST • CERTI FI KACE
ZAVÁDĚNÍ EN 1992-1-2: „NAVRHOVÁNÍ
BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ – ČÁST
1-2: NAVRHOVÁNÍ NA ÚČINKY POŽÁRU“
DO PRAXE – ZJEDNODUŠENÁ VÝPOČETNÍ
METODA PRO NOSNÍKY A DESKY
Jaroslav Procházka, Radek Štefan / 80
REAKCE A PŘI POMÍ NKY ČTENÁŘŮ
REAKCE NA ČLÁNEK VYUŽITÍ PŘETVÁRNÝCH
VLASTNOSTÍ VLÁKNOBETONU PRO ZVÝŠENÍ
ODOLNOSTI STAVEB PROTI ZATÍŽENÍ
VÝBUCHEM
Jiří Štoller / 84
AKTUALI TY
BETONOVÉ VOZOVKY / 87
SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA / 88
FI REMNÍ PREZENTACE
SMP CZ / 7
Betosan / 13
Mott MacDonald / 21
FINE / 43
Skanska / 49
Červenka Consulting / 51
Idea RS / 57
Ing. Software Dlubal / 61
Knauf / 87
Beton University / 3. str. obálky
ČBS – fib Symposium / 3. str. obálky
SVC ČR / 4. str. obálky
VÁŽENÉ ČTENÁŘKY A VÁŽENÍ ČTENÁŘI,
2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
Ú V O D N Í K

E D I T O R I A L
nedávno mi při rozhovoru jeden
známý s jistou pýchou v hlase
řekl, že nemá e-mailovou adre-
su, na internetu nikdy nebyl, tele-
fon má ten nejjednodušší a když
potřebuje něco domluvit, sedne
do auta a vše dojedná osobně.
Jistě jsou povolání a řada situa-
cí, u kterých člověk upřednostňu-
je osobní jednání a technika není
zapotřebí. Ale v redakci využívá-
me dnes a denně jmenované vy-
moženosti a práci bez nich si vůbec nedovedeme představit.
Vzpomínám si na uzávěrku čísla před dvěma roky, kdy jsme
zůstali bez připojení na internet. Ve chvíli, kdy jeden e-mail stí-
há druhý, autoři na poslední chvíli požadují úpravy, při korek-
turách se objevují chybky, které tam jistojistě předtím nebyly,
takže grafik má plné ruce práce a „bombardujeme“ se navzá-
jem e-maily, pobíhali jsme s prosíkem o chvilku připojení na in-
ternet po sousedních kancelářích, které měly to štěstí a zůsta-
ly on-line. Tehdy si člověk uvědomí, jaké jsou internet a e-mail
úžasné vymoženosti, co všechno nám poskytují a jak moc
nám usnadňují a urychlují naši práci.
Během okamžiku se lze připojit na síť a mít přístup k infor-
macím z celého světa. Informace, které by dřív bylo nutné
složitě hledat po knihovnách, jsou v mžiku k dostupné. Na-
víc u většiny případů s e-mailovou adresou „pachatele“. Po-
chopitelně mám na mysli architekty, stavební inženýry, stati-
ky a řadu dalších, kteří se podíleli na zajímavých betonových
stavbách, které vám chceme představit. Jeden klik a člověk
na druhé straně zeměkoule ví, že máte zájem o jeho tvorbu,
a další klik a můžete se spojit a domluvit na další spoluprá-
ci. Obrat „na druhé straně zeměkoule“ není obrazný, vždyť e-
mailová komunikace s lidmi z celého světa se pro řadu z nás
stala naprostou samozřejmostí a už se nad tím nepozastavu-
jeme a přijímáme to, co před několika lety nebylo běžné, jako
naprostou samozřejmost.
Něco z historie internetu, když ho tolik opěvuji:
1958 – založení agentury ARPA (Advanced Research Pro- •
jects Agency), která měla zajistit obnovení vedoucího tech-
nologického postavení USA po úspěšném vypuštění Sput-
niku v SSSR (v období studené války),
1969 – zprovoznění sítě ARPANET, jejímž základem byly po- •
čítače na čtyřech univerzitách v USA a kterou financovalo
Ministerstvo obrany USA,
1972 – na síti je pouhých padesát výzkumných a vojenských •
center a Ray Tomlinson vyvíjí první e-mailový program,
1990 – Timothy Berners-Lee se podílí na vzniku www •
(World Wide Web) v evropské laboratoři CERN, vzniká po-
doba dnešního Internetu, a následujícího roku přichází s no-
vou technologií pro distribuci informací – použití „odkazů“,
2010 – počet uživatelů se blíží ke dvěma miliardám!!! (zdro- •
jem těchto opravdu pouze základních informací je jak jinak
než internet, konkrétně www.wikipedie.cz).
To je ale početná rodinka! A všichni mají přístup k informa-
cím z celého světa a mohou spolu navzájem komunikovat.
Jistě i dnes existuje řada zemí, v kterých je internet cenzuro-
ván, ať už z politických, náboženských či jiných důvodů. Na-
še země si v poslední době dle RSF (Reportéři bez hranic) si-
ce trošku pohoršila, ale z mezinárodních srovnání je zřejmé,
že se u nás dodržování svobody tisku po roce 1989 dostalo
na vysokou úroveň.
Internet má i svá negativa. Určitě je báječné mít na faceboo-
ku (společenský webový systém, který měl v polovině letoš-
ního roku cca 500 mil. aktivních uživatelů) spoustu kamará-
dů, vyměňovat si fotografie, sdělovat zážitky, jsou chvíle, kdy
člověk zůstane sám a je vděčný za pocit, že někam patří, má
přátele… Otázkou ale zůstává, zda to jsou přátelé nebo jen
virtuální „přátelé“, kteří se ve chvíli, když se chcete s někým
podělit o svou radost či trápení „na živo“, stáhnou do bezpečí
svých ulit na síti. O tom, že řada uživatelů si neuvědomí pro-
blémy, do kterých se mohou dostat, zneužije-li někdo jejich
v dobré víře sdělené osobní informace, asi není třeba se vů-
bec zmiňovat.
Já upřednostňuji přátele z masa a kostí, se kterými trávíme
víkendy či dovolené, na horách či údolích, pěšky či na kolech,
děti se od malička učí komunikovat se svým okolím a to jak se
sobě rovnými parťáky, tak i s dospěláky. Komunikaci na síti
už budou muset zvládnout sami. Budu věřit, že jsme je na to
dostatečně připravili.
Pokud máte chuť, můžete komunikovat s námi. Napsat
nám, že Vás něco v časopise zaujalo a potěšilo nebo nao-
pak s něčím nesouhlasíte. Výměna názorů nad sporným té-
matem jistě zaujme řadu čtenářů (už se objevují první „vlaštov-
ky“). Nebo třeba jste během své dovolené narazili na zajíma-
vou betonovou stavbu, kterou by stálo za to představit i dal-
ším nadšencům obdivujícím beton. „Více hlav víc smyslů, více
děr víc syslů“, jak říká teta Kateřina z mé oblíbené knihy pa-
na Jirotky Saturnin.
Na závěr Vám popřeji krásný podzim. Dny se krátí, rána
jsou zahalená v mlze a večery lze příjemně strávit v křesle
se sklenkou dobrého vína a zajímavou knihou. Anebo třeba
s časopisem. Pochopitelně, že s tím naším :o). V případě, že
příroda ukáže svou přívětivější tvář a Vy budete chtít opustit
pohodlí svého křesla a vydat se do světa, přikládám jednu fo-
tografii jako inspiraci pro podzimní procházku – Křeslo. Větši-
na z Vás ho již zná z Povrchů betonu, ale rozdíl mezi fotografií
a skutečností je obrovský. Zvolíte-li cestu přímou a sotva de-
chu popadajíce vyšplháte na vrchol a usednete do jeho po-
hodlí, o to více Vás bude těšit pohled na okolní krajinu.
Lucie Šimečková
Fotografie: Lucie Šimečková Redakce Beton TKS
NOVÁ MODELOVÁ NORMA FIB 2010 ❚ FIB NEW MODEL
CODE 2010
3 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
T É MA

T O P I C
Vladimír Červenka, Břetislav Teplý, Jan L. Vítek
Nová modelová norma fib 2010 předkládá přehled o současném stavu
poznání v oboru betonových konstrukcí, slouží jako podklad pro vývoj
současných norem pro navrhování a ukazuje směr dalšího vývoje. Ve srov-
nání s předchozími normami je kladen větší důraz na užitnost konstrukcí,
jejich životnost a spolehlivost, na pravděpodobnostní metody a numerické
simulace pro posouzení mezních stavů. ❚ fib New Model Code 2010
presents the state of the art in the field of concrete structures, serves
as a background document for improvement of present design codes
and shows directions for further development. In comparison with the
previuous codes emphasis is on performance-based design, probabilistic
approach to safety assessment and verification assisted by numerical
sumulations.
Posláním a tradicí organizace fib – Mezinárodní federace pro
konstrukční beton je syntéza nových poznatků ve formě mo-
delových norem, o čemž svědčí řada doporučení vydaných
za činnosti organizací CEB a FIP, předchůdců dnešní fib. Ty-
to dokumenty ve své době představovaly přehled současné-
ho stavu znalostí v oboru betonových konstrukcí a sloužily
jako kvalifikovaný a vědecky podložený zdroj informací, a to
zejména v oblastech nad rámec současných norem pro na-
vrhování. Jejich důležitým posláním bylo poskytnout základ
pro tvorbu nových norem a naznačit směr vývoje. Za posled-
ních téměř padesát let byly vydány tyto modelové normativ-
ní dokumenty:
1964 – 1 •
th
CEB International Recommendations
1970 – 2 •
nd
CEB/FIP International Recommendations
1978 – 1 •
th
CEB/FIP Model Code
1990 – 2 •
nd
CEB/FIB Model Code
V návaznosti na tuto činnost byl v červnu 2010 zveřejněn
první text nové modelové normy fib-Model Code 2010 [1]
(dále jen NMC). Nový dokument o dvou dílech (292 + 288
stran) byl zaslán členům federace k diskusi, jejíž náměty
do něj budou následně zapracovány. NMC navazuje na dří-
vější dokument CEB/FIB-Model Code z roku 1990. NMC
odpovídá na potřebu praxe prezentovat v ucelené formě
a koncepci pokrok v oblasti betonových konstrukcí za po-
sledních dvacet let a to zejména u nových materiálů, tech-
nologií a výpočetních modelů.
Vývoj normových předpisů za posledních padesát let se
velmi změnil. Dřívější normy byly stručné, definovaly základní
kritéria návrhu (např. dovolená namáhání ) a projektant navr-
hoval konstrukci na základě zkušeností a svých schopnos-
tí. Přesto byla v minulých dobách postavena významná díla,
která jsou bezpečná, spolehlivá a mají dlouhou životnost.
Během času se normy stále rozšiřovaly a doplňovaly, např.
i o metody výpočtu, což bylo z části dáno rozvojem proce-
su navrhování a posuzování staveb, ale z velké části nor-
my nahrazují doplňující dokumenty, jako publikace popisují-
cí postupy návrhů a posouzení. Tím se dospělo k paradox-
ní situa ci, že normy přestávají být použitelné pro navrhování
složitějších konstrukcí. Příliš rozsáhlé normy se pak mohou
stát brzdou dalšího rozvoje, neboť příliš striktní pravidla ve-
dou k nemožnosti použít něco, co v normách není obsaže-
no. Přitom se nedá tvrdit, že by zvýšenou podrobností no-
rem byla zajištěna vyšší kvalita staveb. Tvůrčí činnost projek-
tanta i realizátora je pak omezena a nemůže navrhovat po-
krokové konstrukční systémy nad rámec existujícím před-
pisům. K takovému stavu se postupně dochází na úrovni
současných Eurokódů, kde situace vyhovuje projektantům,
kteří nejsou ochotni nést dostatek zodpovědnosti a rizika
za svoje díla. V důsledku to vede k navrhování standardním
způsobem a omezuje snahy navrhovat nové věci.
Uvedené trendy si dobře uvědomuje i tým zpracovate-
lů NMC. Proto je velká část – více než úvodních sto stran
– věnována základním principům návrhu. Tyto principy jsou
obecné, zdánlivě pro přímé projektování málo použitelné,
ale zásadní, protože definují podmínky návrhu a požadav-
ky na konstrukce. Při porovnání zjistíme, že MC 1990 ty-
to kapitoly vůbec neobsahuje. Teprve v dalším textu NMC
jsou rozpracována další kritéria a postupy. NMC odpovídá
na potřebu praxe prezentovat v ucelené formě a koncepci
pokrok v oblasti betonových konstrukcí za posledních dva-
cet let, a to zejména u nových materiálů, technologií a výpo-
četních modelů. Tento trend by měl zeslabit nežádoucí, po-
krok omezující, vliv normalizace.
Přínos NMC oproti předchozí modelové normě z roku
1990 lze vidět zejména v těchto oblastech:
Životnost konstrukcí, tedy čas, je důležitým faktorem pro •
posouzení mezních stavů. Návrh na určitý počet let po-
žadované životnosti. Posouzení konstrukcí se rozšiřuje
o hodnocení užitnosti (performance).
Nové materiály a nové technologie umožňují lepší a opti- •
mální využití materiálů, např. nejvyšší pevnost betonu se
posunula na 120 MPa, rozšířilo se použití drátkobetonu,
jsou zahrnuty nekovové výztuže. Mnohem větší pozornost
je věnována soudržnosti materiálů. Využívá se nesoudržné
předpínací výztuže, soudržnosti starého a nového betonu
nebo soudržnosti betonu a různých druhů výztuží.
Rozvoj numerických metod poskytuje velmi účinné ná- •
stroje pro simulaci očekávaného chování konstrukce, což
se využívá zejména při navrhování komplexních a drahých
konstrukcí.
Stávající konstrukce, posouzení jejich zbytkové únosnosti, •
použitelnosti a spolehlivosti.
Udržitelný rozvoj, omezené zdroje surovin, kontrola emisí •
CO
2
, význam koncepčního přístupu.
NMC má pět hlavních částí: zásady, vstupní data, navrho-
vání, provádění a ochrana a demolice. V tomto článku nepo-
skytneme podrobný popis celé NMC, ale zaměříme se pou-
ze na několik zajímavých témat a nových přístupů.
Na závěr úvodních poznámek je nutné se zmínit o termi-
nologii použité v článku. Autoři se snažili používat pro origi-
nální odborné výrazy v angličtině odpovídající české ekviva-
lenty. Pro jistotu jsou často v závorkách uvedeny i původní
názvy (kurzivou).
HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI
Pravděpodobnostní metody jsou jednou z významně se roz-
víjejících teoretických disciplín a ve spojení s výkonnými nu-
merickými metodami ovlivnily i hodnocení bezpečnosti sta-
vebních konstrukcí. Společnou komisí pro bezpečnost kon-
strukcí (JCSS) byla vydána obecná norma pro zásady navr-
hování na základě stochastického přístupu, což se promítlo
4 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
T É MA

T O P I C
i do NMC, která doporučuje vždy vycházet z pravděpodob-
nostního modelu náhodných vlastností konstrukcí. Pravdě-
podobnostní metoda, někdy též nazývaná jako „plně pravdě-
podobnostní“ (full probabilistic), je doporučena jako obecný
a racionální přístup pro ověření bezpečnosti návrhu. To platí
pro principy navrhování a zejména pro další vývoj.
Nicméně, jako hlavní je zachována metoda dílčích součini-
telů bezpečnosti (Partial safety factors), která zůstává nej-
více používanou metodou pro běžné navrhování a naše pra-
xe ji dobře zná. Přesto v některých případech, např. u hod-
nocení koroze a životnosti, nebyla metoda dílčích součinite-
lů podrobně rozpracována a současným trendem je použití
pravděpodobnostních metod.
Navíc je předkládána nová metoda pro hodnocení odpo-
ru konstrukce – metoda globálního součinitele bezpečnos-
ti, viz publikace [8], [11]. Jedná se o metodu na vyšší úrov-
ni, než je metoda dílčích součinitelů, avšak se zjednoduše-
nými pravděpodobnostními postupy. Metoda byla navrže-
na v souvislosti s použitím numerických metod pro ověření
odolnosti konstrukcí simulací jejich skutečného nelineárního
chování, jak bude podrobněji popsáno dále.
Srovnání uvedených metod posouzení bezpečnos-
ti z hlediska pravděpodobnostního přístupu je ilustrováno
na obr. 1.
Obecnou metodou (a) pro hodnocení bezpečnosti je sta-
novení pravděpodobnosti P
f
dosažení mezního stavu vyjá-
dřeného funkcí Z = R – S, kde R je odpor konstrukce a S je
zatížení. Alternativně lze bezpečnost vyjádřit pomocí indexu
spolehlivosti β, který je předepsán normou (viz např. ČSN
EN 1990, příloha C). Směrodatná odchylka σ
Z
vyjadřuje ná-
hodnou proměnlivost mezního stavu. Míra bezpečnosti βσ
Z
je tedy závislá na požadované hodnotě indexu spolehlivosti
a náhodné variabilitě mezního stavu.
Méně obecné je použití podmínky R
d
> S
d
, kde porovnává-
me návrhovou odolnost R
d
a návrhové zatížení S
d
. Tato pod-
mínka je použita ve známé metodě dílčích součinitelů, kde
návrhové hodnoty zatížení a odolnosti jsou stanoveny s po-
užitím dílčích součinitelů. Pro stanovení hodnoty R
d
lze po-
užít buď přesnější metodu založenou na pravděpodobnost-
ním výpočtu (b), nebo zjednodušenou metodu globálního
součinitele (c), či metodu dílčích součinitelů (d).
Z hlediska teoretického přístupu se metody liší mírou sta-
novení pravděpodobnosti dosažení mezního stavu. U me-
tod (a) a (b) se zjišťuje pravděpodobnost porušení (vyjádřená
indexem spolehlivosti), zatímco u metod (c) a (d) se stano-
vuje přímo návrhová odolnost bez ohledu na náhodné vlast-
nosti odolnosti. Přesněji, u metod (c) a (d) není globální bez-
pečnost stanovena diferencovaně s přihlédnutím ke kon-
krétní konstrukci, ale v průměru. Pro tyto zjednodušené po-
stupy, založené na odhadu návrhových hodnot, byly prove-
deny srovnávací studie [8], které prokázaly jejich praktickou
použitelnost.
UŽI TNOST JAKO KRI TÉRI UM NAVRHOVÁNÍ
Užitnost je novým kritériem navrhování (performance-based
design). Posuzuje se ověřením chování konstrukce pro sta-
novené podmínky a požadavky zahrnující: provozní stavy,
míru spolehlivosti pro mezní stavy, životnost, vliv na životní
prostředí a lidskou společnost. Jedná se tedy o mnohem šir-
ší rámec podmínek pro navrhování, který jde často i do ob-
lastí s velkými nejistotami a tedy těžko deterministicky defi-
novanými. Proto je také více použito stochastických metod,
které mohou s nejistotami pracovat.
V této souvislosti je zmíněna určující úloha „stakeholders“,
to je všech, jichž se stavba nějak dotýká, ať pozitivně (inves-
toři, stavebníci, majitelé) nebo negativně (sousedé). Všech-
ny jejich požadavky by měly být zohledněny při navrhová-
ní a měly by se proto promítnout do řady konkrétních člán-
ků norem.
Pro inženýra-projektanta je doposud princip „performan-
ce“ spojen zejména s hodnocením deformačních vlast-
ností konstrukcí, např. při posouzení seismické odolnosti.
V NMC je hledisko užitnosti rozšířeno na podmínky trvanli-
vosti a prostředí.
ŽI VOTNOST
Hledisko užitnosti úzce souvisí s požadavkem trvalé udržitel-
nosti (sustainability) a hodnocení nákladů za celý životní cyk-
lus stavby (life cycle cost – LCC), viz např. [2] a [3]. U nově
navrhovaných konstrukcí se uvažuje hodnota životnosti spe-
cifikovaná majitelem/investorem v součinnosti s dalšími za-
interesovanými stranami. Při posuzování stávající konstrukce
se hodnotí zbytková životnost a návrh rekonstrukce má za-
bezpečit požadovanou (prodlouženou) životnost.
Současné normy (Eurokódy) neumožňují přímé řešení ta-
kových úloh – to totiž vyžaduje zohlednění nejistot při volbě
dílčích vlastností materiálů i degradačních faktorů. NMC to
již plně reflektuje, často s odvoláním mj. na fib Bulletin č. 34
[4], kde jsou podrobněji popsány vybrané výpočtové modely
degradace materiálů. Je respektován i nový ISO dokument
[5] – komentář viz [6].
NMC zavádí základní informace o navrhování s ohledem
na životnost a připomíná také nutnost rozlišovat specifi-
kované (požadované, návrhové) životnosti t
SL
a tzv. refe-
Obr. 1 Porovnání pravděpodobnostních metod hodnocení bezpečnosti,
a) pravděpodobnost mezního stavu, b) pravděpodobnost návrhové
odolnosti, c) globální součinite odolnosti, d) návrhová odolnost s dílčími
součiniteli ❚ Fig. 1 Overview of probabilistic methods of safety
assessment
0.
Z
m
h
u
s
t
o
t
a

p
r
a
v
d
ě
p
o
d
o
b
n
o
s
Z = R-S > 0
R Rm
d
P
f
R > S
d d
P
f
R Rm
d
R
d
R
m
=
___
m
?
Z
Z
R
R
?
R Rm d
R
d
R( f )
d
=



1a 1b 1c 1d
5 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
T É MA

T O P I C
renční periody t
R
. Verifikace životnosti musí být provede-
na s ohledem na možné změny užitnosti konstrukce během
času v důsledku degradace materiálu apod. Formálně se
za ukončení životnosti považuje okamžik, kdy konstrukce
již nesplňuje požadavky na spolehlivost; odtud plyne možná
vazba v posuzování životnosti na mezní stavy použitelnosti
(SLS), únosnosti (ULS) a úloha degradace materiálu.
Přístup při verifikaci různých druhů mezních stavů uvede-
ný v NMC není vyrovnaný ve smyslu uvažování faktoru ča-
su. V případech mezních stavů posuzujících běžně známé
mezní stavy použitelnosti (např. průhyby) a únosnosti se ne-
uvažuje změna vlastností konstrukce v důsledku degrada-
ce materiálu. Na druhé straně, mezní stavy specificky váza-
né na životnost jsou závislé na degradaci materiálů probí-
hající v čase a mohou tedy omezovat životnost konstrukce
dříve, než by byla vyčerpána např. její únosnost. Jde např.
o depasivaci výztuže karbonatací betonu, případně o tako-
vé důsledky koroze výztuže, které ještě nemají rozhodují-
cí vliv na únosnost či tuhost konstrukce, ale jsou limitující
s ohledem na vzhled konstrukce, nebo které by vedly k pří-
liš nákladným opravám v budoucnu. Takové stavy jsou ně-
kdy označovány jako mezní stavy trvanlivosti (DLS), resp.
iniciační mezní stavy [5]. Zde poznamenejme, že při použi-
tí vhodných výpočetních modelů degradace a opakovaných
posouzeních únosnosti či použitelnosti konstrukce lze také
SLS a ULS hodnotit kvalitněji i s ohledem na vliv času a pů-
sobení prostředí (např. programy SARA, FREET-D [9]).
Pro posouzení trvanlivosti se uvažují čtyři možné formá-
ty bezpečnosti:
a) pravděpodobnostní formát,
b) formát dílčího součinitele bezpečnosti,
c) dodržení zásad životnosti (deemed-to-satisfy),
d) vyloučení vlivů způsobujících degradaci.
Z uvedených formátů pouze (a) dává projektantovi mož-
nost stanovení míry spolehlivosti daného návrhu či řešení
s ohledem na požadovanou životnost. V praxi však může
být náročné opatřit si relevantní statistické parametry vstup-
ních veličin.
Formát (b) sice vede k jednodušším výpočtům, ale hodno-
ty příslušných součinitelů bezpečnosti nejsou zatím speci-
fikovány. Doporučuje se jejich stanovení právě pomocí for-
mátu (a).
Postupy (c) jsou zahrnuty v současných normách jako zá-
kladní metoda – viz např. předpis mezní hodnoty w/c apod.
Nejsou tedy založeny na podmínkách užitnosti a nedávají
možnost navrhovat na specifické vlastnosti (jedná se vlastně
o problematiku specifikace betonu – blíže viz [2]).
Případ (d) je zcela odlišný – již v projektu jsou zvolena ta-
ková řešení (materiály), kdy degradační vlivy jsou vyloučeny
nebo značně omezeny, např. při použití nerezové výztuže je
její depasivace irelevantní.
V dalším se budeme zabývat jen formátem (a), tj. pravdě-
podobnostním posuzováním důsledků degradace materiá-
lů či konstrukcí. V jednotlivých návrhových situacích je nut-
no rozlišovat expoziční podmínky; z možných degradačních
procesů je pojednáno o:
korozi výztuže v důsledku karbonatace betonu, •
korozi výztuže v důsledku působení chloridů, •
působení mrazových cyklů. •
Pro tyto mechanizmy existují výpočetní modely, které jsou
akceptovány v širším mezinárodním měřítku, což zatím chy-
bí v případech dalších degradačních jevů, např. alkalicko-si-
likátové reakci či působení síranů.
Koroze výztuže vlivem karbonatace betonu
bez trhlin
V případech mezního stavu depasivace výztuže musí být spl-
něna podmínka
p
dep
= p{a – x
c
(t
SL
) < 0} < p
0
, (1)
kde p
dep
je pravděpodobnost, že dojde k depasivaci, a je
krytí výztuže [mm], x
c
(t
SL
) hloubka karbonatace [mm] v do-
bě t
SL
, která má být stanovena plně pravděpodobnostním
postupem – blíže příloha B [4] (tj. pomocí numerického mo-
delování procesu karbonatace s ohledem na náhodné vlast-
nosti konstrukce i prostředí), t
SL
návrhová životnost [roky], p
0

návrhová (cílová) pravděpodobnost.
Při posuzování mezních stavů vyvolaných korozí výztuže,
jako trhlinky v betonu nebo odlučování krycí vrstvy (po před-
chozí depasivaci), se použije podmínka
p
crack
= p{Δr
(R)
– Δr
(S)
(t
SL
) < 0} < p
0
, (2)
kde p
crack
značí pravděpodobnost, že dojde ke vzniku nepří-
znivých trhlin vlivem koroze výztuže, Δr
(R)
největší přípustné
zvětšení poloměru průřezu výztužného prutu způsobené ko-
rozí, které by ještě nevyvolalo vznik trhlin na povrchu betonu
[μm], a Δr
(S)
(t
SL
) zvětšení poloměru průřezu výztužného pru-
tu korozí [μm].
Alternativně lze posuzovat obecnější podmínku
p
crack
= p{t
SL
– t
ini
– t
prop
< 0} < p
0
, (3)
kde t
ini
je iniciační čas (doba do dosažení depasivace výztu-
že) [roky] a t
prop
propagační perioda (doba, po kterou probí-
há koroze) [roky].
Koroze výztuže vlivem průniku chloridů do betonu
bez trhlin
Pro mezní stav depasivace výztuže se posuzuje podmín-
ka ( viz [4])
p
dep
= p{C
Crit
– C(a, t
SL
) <0} < p
0
, (4)
kde p
dep
je pravděpodobnost, že dojde k depasivaci, C
Crit

kritický obsah chloridů [hmotnostní % vztažené k pojivu],
C(a, t
SL
) obsah chloridů v hloubce a, v čase t [hmotnostní %
vztažené k pojivu] a a betonová krycí vrstva [mm].
Proměnné veličiny x
c
, Δr
(R)
, Δr
(S)
a C musí být určeny po-
mocí příslušného modelu pravděpodobnostním přístupem;
jsou to náhodné veličiny, podobně jako veličiny t
ini
a t
prop
.
Vliv trhlin v betonu na postup koroze není dostatečně znám,
a proto se doporučovaná charakteristická hodnota mezní
šířky trhlin udává v rozpětí 0,2 až 0,4 mm, podle závažnos-
ti vlivu prostředí.
Pro posouzení vlivu zmrazovacích – rozmrazovacích cyk-
lů jsou uvedeny pravděpodobnostní podmínky pro případy
za, resp. bez přítomnosti rozmrazovacích látek. V obou pří-
padech posouzení vyžaduje provedení náročných laborator-
ních zkoušek, tj. zjištění hodnoty kritického obsahu vlhkos-
ti (stupně nasycení vodou, při jehož překročení beton bude
významně poškozen mrazem) pro daný beton, resp. zjištění
kritického bodu mrazu, při kterém dochází k odpadu čás-
tí povrchu betonu – blíže viz příloha B [4]. Nejde tedy v pra-
vém slova smyslu o numerické modelování; více také o ji-
ných variantách viz [10].
POSOUZENÍ MEZNÍ CH STAVŮ POMOCÍ
NUMERI CKÉ SI MULACE
Numerické výpočty založené na metodě konečných prvků
6 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
T É MA

T O P I C
a nelineárních materiálových modelech se stávají nástrojem
použitelným pro ověření mezních stavů konstrukcí v proce-
su navrhování. Jejich rámec přesahuje obor pružného pů-
sobení materiálů a stále více směřuje k simulaci skutečné-
ho chování. Cílem numerické simulace je co nejvíce předpo-
vědět chování konstrukce v konkrétních podmínkách účinků
zatížení a vlivů prostředí. Proto, a také vzhledem k náročnos-
ti, je využívána zejména pro drahé a komplexní konstrukce
(obálky jaderných reaktorů, tunely, mosty), pro rekonstrukce
a zesilování a pro řešení následků havárií. Je vhodným ná-
strojem pro optimální řešení tzv. D-oblastí (rámových rohů,
styčníků, soustředěných břemen a kotevních oblastí). Příkla-
dem použití numerické simulace je výpočet mostu přes Be-
rounku na obr. 2.
Vzhledem k tomu, že stávající způsob dimenzování a po-
souzení je založen na lineárním výpočtu a předpokladu su-
perpozice vnitřních sil od různých zatěžovacích stavů, bylo
třeba rozšířit rámec pro posouzení bezpečnosti konstrukce
při použití nelineárních metod výpočtu odolnosti. Důležitým
rozdílem proti lineárnímu výpočtu je úroveň globálního pří-
stupu posouzení.
U lineárního výpočtu se stanoví návrhové účinky vnitř-
ních sil S
d
v průřezech a provede se posouzení podmín-
kou R
d
> S
d
, kde R
d
je návrhová odolnost průřezu. Nepři-
pouští se možnost redistribuce vnitřních sil vlivem nelineár-
ního chování konstrukce. Jedná se tedy o lokální posouzení
a celková bezpečnost konstrukce se neřeší.
Při nelineárním výpočtu se stanoví odolnost konstrukce,
tedy hodnota integrální odolnosti zahrnující interakci všech
jejích součástí (průřezů) a promítne se do ní způsob poruše-
ní a robustnost konstrukčního řešení.
S určitým zjednodušením lze říci, že oba způsoby se liší
méně pro staticky určité konstrukce a více pro staticky ne-
určité, u nichž může dojít k většímu přerozdělení vnitřních
sil. Avšak i u staticky určitých konstrukcí lze dosáhnout neli-
neárním výpočtem podstatných rozdílů oproti běžnému
pružnému výpočtu, např. při stanovení smykové únosnosti
[7]. Schéma nelineárního řešení na obr. 3 ukazuje tři hlavní
součásti metody: model konstrukce pomocí konečných prv-
ků, formulaci prvku a materiálový model. Nelineární řešení je
dosaženo v iteracích pomocí lineárních aproximací, kde se
používají varianty metody Newton-Raphson.
Důležitým hlediskem je vyvážený přístup k různým chy-
bám, které jsou nevyhnutelnou vlastností numerických me-
tod řešení a které je nutno kontrolovat. Projektant používá
tuto metodu ve formě počítačového programu a je na něm
přesvědčit se o správnosti výsledků. Proto se doporučuje
využívat systém ověření od materiálového modelu až po nu-
merické metody, vliv velikosti sítě apod. Nezávislá kontro-
la výpočetních pomůcek ostatně platí pro všechny progra-
my obecně.
NMC ve své části zabývající se vlastnostmi betonu a výztu-
že předkládá řadu materiálových modelů vhodných pro si-
mulaci většiny vlastností pro nelineární metody. Z těch nej-
důležitějších pro beton jsou to tahové vlastnosti, zejména lo-
mová energie a nárůst pevnosti vlivem sevření v tlaku při ví-
ceosé napjatosti.
ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY
Nová fib Modelová norma 2010 je přínosem pro zprostřed-
kování výsledků vědeckého pokroku v oblasti betonových
konstrukcí a poskytne solidní základ pro další rozvoj Eurokó-
dů. Pravděpodobnostní metody nabývají při navrhování i po-
Obr. 2 Most přes Berounku na Pražském okruhu posouzený
numerickou simulací (projektant Ing. Šístek, Novák & Partner)
❚ Fig. 2 Bridge over Berounka river on Prague Ring Highway
designed with aid of numerical simulation (Design by Ing. Šístek,
Novák & Partner)
Obr. 3 Schéma nelineárního výpočtu konstrukcí ❚ Fig. 3 Scheme
of nonlinear numerical structural analysis
konstrukce konečný prvek materiál
zatížení P
posuv U
p, u
nelineární řešení
P
R
K
∆U
U
prediktor:
ε = B u
σ = D ε
k = B DB dv

v
T
1 2
σ = F(σ,ε)
r = B σ dv
rovnováha
K ∆U = P - R
korektor:
v
T
σ
y
τ
xy
σ
x
1
2
3
2a 2b
7 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
T É MA

T O P I C
suzování betonových konstrukcí na významu a projektanti by
jim měli rozumět a umět je využívat. Důsledky používání těch-
to principů se totiž projeví nejenom „na stole“ projektanta,
ale i na vztazích mezi dodavatelem a investorem. S tím sou-
visí v praxi doposud asi neobvyklý krok – specifikace, resp.
odsouhlasení úrovně požadované životnosti a spolehlivosti
klientem/investorem, což může mít i výrazné důsledky eko-
nomické. Numerická simulace založená na metodě koneč-
ných prvků a nelineárních materiálových modelech se stává
účinným nástrojem pro ověření mezních stavů konstrukcí.
Toto téma bude diskutováno a částečně znovu publikováno (s laskavým
svolením redakce časopisu Beton TKS i ČBS) též na Betonářských
dnech 2010. V článku byly použity výsledky výzkumných projektů GAČR
103/08/1527 a projektu 1M0579 – výzkumné centrum CIDEAS.
Ing. Vladimír Červenka, Ph.D.
Červenka Consulting, s. r. o.
Na Hřebenkách 55, 155 00 Praha 5
e-mail: cervenka@cervenka.cz
Prof. Ing. Břetislav Teplý, CSc.
Centrum CIDEAS
Fakulta stavební VUT v Brně
Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel.: 541 147 642
e-mail: teply@fce.vutbr.cz
Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.
Metrostav, a. s.
Koželužská 2246, 180 00 Praha 8
e-mail: vitek@metrostav.cz
Literatura:
[1] fib Model Code 2010, Fédération internationale du béton,
Lausanne, 2010, First draft
[2] Teplý B.: Performance-based navrhování betonových konstruk-
cí a specifikace betonu, Beton TKS 2/2009, str. 42–45
[3] Teplý B.: Trvanlivost – náklady – spolehlivost konstrukcí, Beton
TKS 3/2005, str. 3–5
[4] Model Code for Service Life Design, fib Bulletin No. 34, 2006
[5] ISO 13823 (2008) General principles on the Design of
Structures for Durability
[6] Teplý B.: Navrhování konstrukcí na trvanlivost – připravovaný
dokument ISO 13823, Sb. konf. Dynamicky namáhané kon-
strukce DYNA 2006, ed. V. Vejvoda, Brno, 2006, str. 93–98
[7] Červenka V., Doležel J., Novák D.: Shear Failure of Large
Lightly Reinforced Concrete Beams: PART II – Assessment of
Global Safety of Resistance, 3rd fib Inter. Congress – 2010,
Washington
[8] Červenka V.: Global Safety Format for Nonlinear Calculation of
Reinforced Concrete. Beton- und Stahbetonbau 103 (2008),
April 2008, Special addition, p. 37-42, ISSN 0005-9900
[9] Teplý B., Novák D., Pukl R.: Modelování a prognóza degrada-
ce betonových konstrukcí, Sb. konf. Sanace 2008, Brno: SSBK,
str. 241–249
[10] Teplý B., Rovnaník P.: Účinky mrazu na beton, Beton TKS,
4/2007, str. 42–44
[11] Holický M., Sýkora M.: Global resistance factors for reinfor-
ced concrete structures, The 4th Inter. Conf. on Structural
Engineering, Mechanics and Computation, Cape Town South
Africa, 6-8 September 2010, proc. SEMC 2010, ed. A. Zingoni,
Millpress, 2010, pp. 4
ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE PROVEDENÉ V RÁMCI
LINIOVÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ ❚ REINFORCED
CONCRETE STRUCTURES REALISED WITHIN THE LINE FLOOD-
-PROTECTION PRECAUTIONS
8 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
Miloš Zich, Jiří Štěpánek, Michael Trnka
Květen a srpen letošního roku nám opět připomněly, co dokáže způsobit
velká voda; poukázaly na nutnost zajištění dostatečné protipovodňové
ochrany našich měst a obcí. Článek je zaměřen na popis konstrukčního
řešení betonových konstrukcí použitých pro liniové stavby protipovodňo-
vých opatření hlavního města Prahy. ❚ This year’s May and August have
reminded us again what the high water can bring on; it has pointed out
a necessity of the additional flood protection of our towns and urban areas.
The article deals with the description of the structural solutions of concrete
structures utilised for the line flood protection in Prague.
TYPY KONSTRUKCÍ
Po povodni v srpnu 2002 bylo rozhodnuto urychleně dobu-
dovat protipovodňovou ochranu (PPO) hlavního města Prahy.
Zkušenosti z této povodně vedly Radu hlavního města Pra-
hy v prosinci roku 2002 zvýšit úroveň PPO na úroveň hladiny
dosažené při povodni v srpnu 2002 (průtok cca 5 300 m
3
/s)
s převýšením +0,3 m. Znamenalo to vybudování řady roz-
sáhlých liniových opatření rozdílné výšky, buď v těsné blíz-
kosti břehové hrany Vltavy, nebo s určitým odstupem
na vhodně zvolených místech. Vodohospodářské koncep-
ci protipovodňových opatření se věnuje i řada jiných článků,
např. [1] až [4]. V rámci tohoto článku je popsáno konstrukč-
ní řešení typických opatření navržených projektantem stavby
firmou Pöyry Environment, a. s., v letech 2004 až 2010. Pro
jednotlivá opatření byly použity následující základní varian ty
liniové ochrany:
systém mobilních hradících prvků, •
samostatné monolitické nebo prefabrikované železobeto- •
nové stěny,
monolitické úhelníkové železobetonové stěny, případně že- •
lezobetonové stěny v kombinaci s mobilním zařízením,
zemní hráze a pytle s pískem. •
Obr. 1 Mobilní stěna se vzpěrou při povodni
v roce 2006 ❚ Fig. 1 A mobile wall with the
brace struts at the flood in 2006
Obr. 2 Detail připojení sloupků mobilního hrazení
do základového pasu ❚ Fig. 2 A detail of
a joining of the mobile barrier posts with strip
footing
Obr. 3 Zatěžovací zkouška mobilního
hrazení ❚ Fig. 3 Loading test of a mobile
barrier
Obr. 4 Příčný řez stěnou v Praze–Karlíně
se dvěma vodorovnými pracovními sparami ❚
Fig. 4 A cross-section of the wall with two
horizontal joints in Praha-Karlín
Obr. 5 Pohled na stěnu v Praze-Karlíně
❚ Fig. 5 A view of the wall in Praha-Karlín
Obr. 6 Monolitická stěna v místě prostupu
inženýrských sítí v Holešovickém přístavu ❚
Fig. 6 The monolithic wall at the service network
area in Holešovice port
Obr. 7 Pohled na monolitickou stěnu
v Holešovickém přístavu ❚ Fig. 7 A view of the
monolithic wall in Holešovice port
3 2
1
9
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
ZÁKLADY PRO MOBI LNÍ HRAZENÍ
Jedná se obvykle o systém mobilních hliníkových dílců (hra-
didel) délky cca 2,5 až 3,5 m, upevněných do ocelových
sloupků. Sloupky se kotví do monolitických základových
pasů. Pro menší hradící výšky (cca do 1,65 m) jsou sloup-
ky navrhovány jako konzoly, pro vyšší výšky jsou sloup-
ky vyztuženy vzpěrou, zapřenou obvykle do základové pat-
ky (obr. 1).
Systém je vhodný do hustě zabydlených oblastí měs-
ta, např. v jeho historických částech, bez citelných zásahů
do stávajícího vzhledu města. Využívá se tam, kde nejdou
použít jiná trvalá pevná hrazení: v místě křižovatek, vjezdů
k nemovitostem apod. Systém se namontuje až v případě
hrozící povodňové vlny do připravených kotevních desek,
které jsou zakotveny do základového pasu.
Základový pas staticky funguje jako nosník roznášející lo-
kální účinky zatížení z kotevních desek (sloupků) do celé-
ho pasu případně do navazujících podzemních stěn. Pas se
zesílením v místech ukotvení sloupků je obvykle vyztužen
konstrukční podélnou betonářskou výztuží a třmínky. Detail
ukotvení musí spolehlivě přenést ohybové momenty a též
vodorovné síly z hrazení. Z toho důvodu je kotvení provádě-
no pomocí ocelové kotevní desky (cca 500 x 500 x 20 mm)
s přídavnou betonářskou výztuží (obr. 2).
Mezi sloupky plní železobetonový pás též funkci „praho-
vé spojky“, omezující vliv teplotních účinků. Osazení oce-
lové kotevní desky probíhá cca 200 mm pod úrovní terénu
(nebo požadované výšky), na kotevní desku se přivaří systé-
mové kotvení sloupků mobilního hrazení a poté se dobeto-
nuje horní část základu, která je konstrukčně propojená vý-
ztuží s dolní částí. Ve zvlášť zatížených místech přechodů
vozovek je v horní části využíváno vydláždění žulovou kost-
kou. Mezi kotvení se provede dosedací práh (žulový, nebo
ocelový), zajišťující těsné dolehnutí duralových profilů hradi-
del mobilního hrazení (těsněného gumovým těsněním). Z to-
ho důvodu je vyžadována značná výšková přesnost osaze-
ní kotevních desek.
Hradidla jsou k dosedacímu prahu přikotvena tyčemi za-
mezujícími vyplavání hrazení. Navržený detail kotvení sloup-
ků do základového prahu byl ověřen zatěžovací zkouškou
(obr. 3). Tento typ hrazení je použit u řady PPO, mimo jiné
v okolí Štefánikova mostu, v Holešovicích, v Tróji, v Radotí-
ně, na Zbraslavi a v budoucnu i ve Velké Chuchli.
Monolitické železobetonové stěny
Jedná se o trvalé konstrukce, proto se navrhu-
jí do míst, kde dispozičně a esteticky nevadí. Jde
o stěny s často velmi proměnnou výškou nadzemní
5
7
4
6
1 0 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
části a tedy s velmi rozdílným namáháním od hyd-
rostatického tlaku vody. Rozlišujeme relativně níz-
ké, méně namáhané stěny výšky 1 až 1,5 m tloušťky
cca 250 až 300 mm a stěny silně namáhané, vysoké
5 až 6 m nad terénem (tloušťky 600 výjimečně i 800 mm).
Délka stěn může být i několik stovek metrů. Monolitic-
ké stěny jsou zakládány převážně na podzemních stě-
nách, s kterými tvoří jeden statický celek (obr. 4). V mís-
tě prostupů inženýrských sítí přes protipovodňovou stě-
nu je podzemní stěna nahrazována tryskovou injektáží
(případně mikropilotami) s roznášecím železobetonovým
prahem, umístěným v úrovni terénu (obr. 6).
V závislosti na šířce podzemí stěny a nadzemní čás-
ti se mezi nimi navrhují jedna až dvě vodorovné pracov-
ní spáry (v úrovni spodního líce vodících zídek, případně
cca 200 mm pod úrovni terénu). Jedná se o pracovní spá-
ru v místě extrémního momentu, proto je zvláštní důraz kla-
den na správnou polohu a dostatečné kotevní délky výztu-
že procházející spárou. Přímé spojení podzemní stěny a její
nadzemní části je velmi náchylné na přesnost provedení ko-
tevních trnů, nicméně snížení počtu spár snižuje i potenciál-
ní nebezpečí průsaku vody stěnou. Hloubka paty podzemní
stěny plyne ze statických podmínek a též z podmínek prů-
saků vody za hradící linii.
Obr. 8 Monolitická stěna s mobilním hrazením
❚ Fig. 8 The monolithic wall with the mobile
barrier
Obr. 9 Pohled na stěnu z pohledového betonu,
Holešovice – River Lofts ❚ Fig. 9 A view of
the wall with fair-face concrete, Holešovice – River
Lofts
Obr. 10 Pohled na vzdušnou stranu stěny
s dřevěným obkladem, Zbraslav sever ❚
Fig. 10 A view of a downstream face of the wall
with wood facing, northern Zbraslav
Obr. 11 Zahrazený průjezd v ulici Varhulíkové
při povodni v roce 2006 ❚ Fig. 11 Blocked
passage through Varhulíkova road during the flood
in 2006
Obr. 12 Půdorys pilíře v ulici Varhulíkové
❚ Fig. 12 A ground plan of the post in
Varhulíkova road
9
11
10
8
12
1 1
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
Nadzemní stěny jsou navrhovány z betonu C30/37, dříve
z vodostavebného betonu B30. Betonovány jsou do obou-
stranného bednění, často s trapézovým plechem tloušť-
ky 50 mm (obr. 5). Důraz je kladen na pohledové bedně-
ní a jeho povrchovou úpravu. Stěny jsou na horním povrchu
vždy opařeny prefabrikovanou deskou nebo monolitickou
římsou s oboustranným příčným spádem a okapními no-
sy. Příkladem takových stěn je opatření č. 202 výšky 1,2 až
1,97 m a délky 104 m a opatření 206 se stěnou výšky 0,88
až 2,19 m v délce 98 m u hotelu hotelu Hilton a Negrelliho
viaduktu (obr. 5). Podobně byly navrhovány stěny výšky 5 až
7 m na terénem např. u opatření č. 501 a 505 v Holešovic-
kém přístavu (obr. 6 a 7).
Variantně je navrhována kombinace nižší monolitické stě-
ny a mobilního opatření, např. opatření č. 503 na obr. 8. Je
tak umožněno hrazení nižší výšky povodňové vlny betono-
vou stěnou a pouze při vyšších výškách se montuje přídav-
né mobilní hrazení. Toto řešení je vhodné v blízkosti byto-
vé zástavby, protože neomezuje výhled na řeku mimo dobu
povodní. Šířka monolitické stěny 600 až 650 mm v její koru-
ně vychází z požadavku ukotvení mobilního hrazení a bez-
pečného roznosu zatížení z mobilního hrazení, koncentrova-
ného v místě sloupků do monolitické stěny.
Ve zvlášť architektonicky disponovaných místech jsou be-
tonové stěny obkládány kamenným nebo dřevěným obkla-
dem s možností růstu popínavých rostlin po stěně, viz části
opatření na Zbraslavi (obr. 9). Případně je pohledové bedně-
ní vytvářeno pomocí negativních spár (obr. 10).
Hrazení průjezdů
Součástí liniových opatření je zahrazení průjezdů a podjez-
dů mostů. Pro nižší hradící výšky se využívá mobilních hliní-
kových hrazení, nevyžadujících při montáži jeřábovou tech-
niku. Pro vyšší výšky (4 až 6 m) jsou budována hrazení z na-
plavovacích ocelových trámců délky 12 až 14 m (duté trá-
my opatřené otvory, které se při povodní naplní vodou) a výš-
ky 0,4 m, poskládaných na sebe z několika kusů (11 až 14).
V principu se jedná o vybudování masivních železobetono-
vých pilířů, umožňujících ukotvení naplavovacích trámců. Pi-
líře přenášejí zatížení ohybem a posouvající silou do základů
(obvykle podzemních stěn nebo pilot). Krajní pilíře jsou zatí-
žené kroucením od jednostranného namáhání vodním tla-
kem. Pro umožnění osazení naplavovacích trámců je v pilí-
řích vytvořena vodící drážka (cca 650 x 300 mm), která se
po provedení ocelového vedení naplavovacích trámců kot-
veného do pilíře zabetonuje, viz opatření č. 505 v ulici Varhu-
líkové na obr. 11 a 12. Obdobně bylo provedeno zahrazení
mostu ČD v ulici Pod Paťankou (obr. 13). Mezi jednotlivými
pilíři je vytvářen dosedací železobetonový práh, tvořící obdo-
bu tzn. prahové spojky. Práh je kotven do tryskové injektáže
zabraňující průsakům vody za hradící linii.
V roce 2002 došlo k přelití již provedeného protipovodňo-
vého hrazení železničních podjezdů v Holešovicích. Z toho
důvodu bylo provedeno nadvýšení těchto hrazení. Jedná
se o opatření č. 604 – zahrazení podjezdu v ulici Partyzán-
ská (bylo provedeno jeho dodatečné nadvýšení a přikotve-
ní do konstrukce přilehlého mostu), opatření č. 605 – zahra-
Obr. 13 Protipovodňové opatření u mostu ČD
v ulici Pod Paťankou ❚ Fig. 13 The flood
protection at a railway bridge on a road Pod
Paťankou
Obr. 14 Výstavba prefabrikované stěny,
Zbraslav jih ❚ Fig. 14 Construction process of
the precast wall in southern Zbraslav
Obr. 15 Tvar úhelníkových protipovodňových
stěn, Praha-Holešovice ❚ Fig. 15 A shape
of the angle iron flood-protection walls, Prague-
Holešovice
13
14 15
1 2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
zení podjezdu v ulici Za Elektrárnou (provedena nová kon-
strukce celého zahrazení ).
Hrazení průjezdů je vždy nutné koncipovat tak, aby byl
umožněn přístup jeřábů, provádějících montáž naplavova-
cích trámců ze vzdušné strany hrazení. Proto také v pro-
storu nad hrazením nemohou být umístěny inženýrské sítě
(trakční vedení tramvají, vlaků, vedení nízkého napětí ) nebo
vyložené části mostů (zejména římsy).
Prefabrikované stěny
Při realizaci stavby protipovodňových opatření ve Zbraslavi
je využito prefabrikovaných stěn. De facto se jedná o spoje-
ní obou částí, podzemní i nadzemní, v jeden celek bez nut-
nosti vodorovné spáry. Byla tím též přesunuta část výroby ze
stavby do výrobních závodů a omezena tak doba záborů vo-
zovky přilehlé ke stavbě.
Prefabrikáty jsou navrhovány šířky 2 m, tloušťky 0,35 pří-
padně 0,4 m v závislosti na hradící výšce; výška panelů se
pohybuje cca od 7,5 do 10 m podle požadované hradící
a staticky nutné výšky. Jsou osazovány těžkými mechani-
začními prostředky do rýhy vyhloubené pro klasickou po-
zemní stěnu, paženou bentonitem (obr. 14).
V konečné úpravě jsou panely opatřeny monolitickou že-
lezobetonovou římsou, která po osazení jednotlivých pane-
lů zajišťuje překrytí výškových nerovností. Římsa je dilatová-
na po 6 m. Svislý styk panelů je řešen ve tvaru půlkruhové
drážky s umožněním dostatečného injektování (zatěsnění )
celé spáry. Z architektonických důvodů je část stěn oblože-
na kamenem a dřevem.
Úhelníkové stěny
Úhelníkové železobetonové stěny jsou tvořeny základem
a stěnou (dříkem), mohou být plně železobetonové nebo
kombinovány s mobilním hrazením (obr. 15). Pro zame-
zení průsaku je na návodní straně základu navrhována
těsnící jílocementová stěna, která nemá statickou funk-
ci. Rozměry základu musí zajistit stabilitu stěny proti pře-
klopení a posunutí. Pro zvýšení omezení posunutí stě-
ny ve vodorovném směru je po začištění vrchní vrstvy jí-
locementové stěny mezi vodícími zídkami vytvořen smy-
kový ozub.
Úhelníkové stěny jsou vhodné do míst, kde rozměr základu
nevadí inženýrským sítím, které by jinak bylo nutné nákladně
překládat. Část těchto stěn je v horní části z architektonic-
kých důvodů kombinována s pohledovými prefabrikáty, me-
zi kterými je vloženo zábradlí (obr. 16).
Zásady statického výpočtu
Statické působení protipovodňových stěn je dané typem
konstrukce v návaznosti na jeho založení. Jedná se většinou
o jednosměrně pnuté „klasické podzemní stěny“, případně
o úhelníkové opěrné stěny, řešené na šířku jednoho metru
nebo jednoho dilatačního celku. Stěny jsou zatížené na ná-
vodní straně od koruny stěny hydrostatickým tlakem vody
a od úrovně terénu tlakem zeminy a na vzdušné straně pa-
sivním odporem zeminy.
U pilířů hrazení průjezdů nebo u zavázání mobilního hraze-
ní do monolitických stěn se jedná o konstrukce (části kon-
strukcí ) namáhané ve dvou směrech:
přenesení zatížení ve vodorovném směru do vlastního pilíře •
s dimenzováním obvykle krátkých konzol v půdorysu pilířů,
přenesení zatížení ve svislém směru do základů s dimenzo- •
váním pilíře na ohyb, posouvající sílu, případně kroucení.
Obdobně jsou stěny a základové prahy v místech prostupů
inženýrských sítí namáhány ve dvou směrech.
Kolektiv projektantů při provádění statického řešení nad-
zemních částí i navazujících podzemní částí řešil problém
neexistence jasných statických norem, vyhlášek, technic-
kých listů pro řešení protipovodňových stěn. Jako nejzávaž-
nější se ukázal problém se stanovením zatížení, na jaké ma-
jí být protipovodňové stěny dimenzovány. Po vzájemné dis-
kuzi byl proto stanoven následující základní koncept static-
kého řešení stěn:
Posouzení železobetonových stěn bylo provedeno dle v té •
době ještě platné ČSN 73 1201 Navrhování betonových
konstrukcí (včetně změn). Dále bylo přihlédnuto k ustano-
vení norem ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí,
ČSN 73 1208 Navrhování vodohospodářských konstrukcí
a ČSN 73 6506 Zatížení ledem.
Stěny byly navrženy pro zatížení hydrostatickým tlakem •

vody
= 10 kN/m
3
) a maximální hladinu vody při povodni
v roce 2002 + 0,3 m. Součinitel zatížení pro vodu je uva-
žován hodnotou γ
f
= 1,05 a pro zatížení zemním tlakem
γ
f
= 1,2. Pro tato zatížení byl kontrolován nejen mezní stav
únosnosti ale i mezní stav použitelnosti, tedy limitní šířka
trhlin 0,3 mm (pro nadzemní části).
V místech, kde rozlitím vody hrozí velké hospodářské ško- •
dy, bylo přihlédnuto k součiniteli účelu γ
n
= 1,1 (1,2) dle
ČSN 73 1208.
Obecně nebylo možné počítat jen se zatížením hydrosta- •
tickým tlakem klidné vody, bylo nutné zohlednit dynamiku
vody, případný náraz plovoucích předmětů ve vodě apod.,
např. dle následujícího bodu.
Obr. 16 Protipovodňová stěna zabudovaná
do nábřežního zábradlí včetně kotevních profilů pro
mobilní hrazení skrytých za zábradlím
(Praha–Holešovice, Bubenské nábřeží)
❚ Fig. 16 The flood-protection wall inbuilt
into the riverside railing including the anchorage
profiles for mobile barrier hidden behind the railing
(Prague–Holešovice, Bubenské nábřeží)
16
1 3
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
Pro mezní stav únosnosti stěn byl obvykle uvažován výše •
uvedený hydrostatický tlak a náhradní břemeno o velikos-
ti 22 kN/m představující náraz plovoucího předmětu (kry,
klády apod.). Zatížení působí v nejvyšším místě stěny – ná-
hradní statické břemeno bylo stanoveno odhadem z veli-
kosti případného zatížení ledem dle ČSN 73 6506 pro kru
o ploše 2 m
2
, výšky 0,5 m plující rychlostí 1 m/s a dopada-
jící na stěnu pod úhlem 30°. V současné době nelze dle vo-
dohospodářů očekávat v Praze z důvodu existence Vltav-
ské kaskády přehrad povodeň s ledem. I tak toto zatížení
představovalo alespoň minimální rezervu pro různá zatíže-
ní menšími plovoucími předměty. Je zřejmé, že nešlo stě-
ny nadimenzovat (nebo jen za výrazně zvýšených nákladů)
na náraz např. utržených velkých lodí.
Značný důraz byl kladen i na návrh dilatačních spár a do- •
statečného množství rozdělovací výztuže, zachytávající mi-
mo jiné i rozdílné smršťování podzemních stěn a navazují-
cí nadzemní části stěn.
Krytí výztuže stěn bylo v běžných případech uvažováno •
40 mm.
Pracovní a dilatační spáry
Zajištění pracovních a dilatačních spár patřilo k důležitým
koncepčním prvkům protipovodňových stěn. Dilatační spá-
ry byly navrženy po maximální vzdálenosti cca 6 m, obvyk-
le tak, aby spáry nadzemní stěny korespondovaly se spára-
mi podzemních stěn.
Veškeré pracovní (vodorovné i svislé) a dilatační spáry by-
ly důsledně těsněny pomocí PVC pásků, v mezních situa-
cích minimálně pomocí bobtnavých pásků. Veškeré prostu-
py inženýrských sítí (kabely, vodovody apod.) byly uloženy
do chrániček a zainjektovány tak, aby jimi nemohla prochá-
zet voda za hradící linii. Je třeba poznamenat, že nikdy nejde
zcela zajistit plnou vodotěsnost protipovodňové stěny, jistý
omezený průsak lze připustit. Prosáklá voda za hradící linii
je obvykle drenážemi sváděna do čerpacích šachet a zpět-
ně přečerpávána do řeky za protipovodňové stěny.
ZÁVĚR
Stavbou řady protipovodňových stěn v Praze byla výraz-
ně zvýšena úroveň ochrany majetku a zdraví občanů, měs-
ta a firem proti povodňovým vlnám. Pro zajištění dlouhodo-
bé funkce a životnosti ochrany se použití železobetonu uká-
zalo jako výhodné. V řadě míst se podařilo vytvořit i esteticky
a architektonicky zajímavé prvky dotvářející okolí řeky.
Stavba protipovodňových stěn ale vykazuje jistá specifi-
ka, která by bylo vhodné zohlednit do normových předpisů,
vzorových listů apod. Týká se to zejména stanovení zatížení,
která tyto stěny mají přenést tak, aby jednotlivé úseky a čás-
ti stavby byly nadimenzovány obdobně.
Ing. Miloš Zich, Ph.D.
Ústav betonových a zděných konstrukcí
Stavební fakulta VUT v Brně
Veveří 95, 662 37 Brno
tel.: 541 147 860, e-mail: zich.m@fce.vutbr.cz
Ing. Jiří Štěpánek
e-mail: jiri.stepanek@poyry.com
Ing. Michael Trnka, CSc.
e-mail: michael.trnka@poyry.com
oba: Pöyry Environment, a. s.
Botanická 834/56, 602 00 Brno
tel.: 541 554 111
Prezentované výsledky byly získány za finanční podpory z prostředků
státního rozpočtu prostřednictvím MPO ČR v rámci projektu FI-IM5/128
„Progresivní konstrukce z vysokohodnotného betonu“ a za finančního
přispění MŠMT ČR, projekt 1M0579, v rámci činnosti výzkumného centra
CIDEAS.
Literatura:
[1] Cabrnoch J.: Protipovodňová opatření na ochranu hlavního
města Prahy v roce 2003, Stavební listy 12-13/2003, ISBN
1211-4790
[2] Neumayer O., Kasal P.: Protipovodňová ochrana Karlína
a Libně – Libeňský přístav, čas. Beton TKS 2/2006, str. 3–8
[3] Štěpánek J.: Protipovodňová ochrana hl. města Prahy, etapa
0007 Troja, časopis Zakládání staveb 1/2009
[4] Štěpánek J., Boříková K.: Protipovodňová ochrana hl. města
Prahy, etapa 0006 Zbraslav-Radotín, časopis Zakládání staveb
2/2009
1 4 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
Navrhnout přehradní hráz s hydroelekt-
rárnou nad středověkým centrem měs-
ta (písemné zmínky okolo roku 1211)
byl obtížný úkol. Místo zvolené pro je-
jí postavení leží v hluboké horské rokli
s téměř 100m skalními srázy – přehrad-
ní hráz by mohla být poměrně krátká.
Úzkým údolím však prochází podél ře-
ky i rušná silnice – přípojka z města
na nedalekou dálnici A14/E60 „Rhein-
tal Autobahn“ a vzhledem ke strmým
břehům řeky ji nebylo kam přesunout.
Hráz také nesměla zabránit pohybu ryb
řekou. Vyřešit umístění konstrukce hrá-
ze s elektrárnou v přiměřeném měřít-
ku a nepoškodit okouzlující ale snadno
zranitelné přírodní prostředí bylo neleh-
kou výzvou pro architektonický ateliér,
jehož návrh vyhrál v soutěži. Cílem ná-
vrhu byla ohleduplná a zdrženlivá kom-
pozice všech zadaných součástí hrá-
ze s elektrárnou a zvýšení urbanistické
hodnoty východního okraje města.
Střídmá, příčnými stěnami členěná be-
tonová konstrukce hráze se dvěma pře-
pady a hydroelektrárnou tvoří minima-
listickou siluetu požadovaného technic-
kého zařízení. Stěny elektrárny zakom-
ponované do tělesa hráze jsou v mís-
tech, kde to je z konstrukčního hlediska
možné, bohatě prosklené, aby kolem-
jdoucí mohl nahlédnout až do haly se
dvěma turbínami (průtok 50 m
3
/sec,
výška ca 9,5 m, výkon 4 000 kW, roční
produkce 17,4 mil. kWh).
Na stropě elektrárny se z vyhlídkové
plošiny otevírá pohled na klidnou hladi-
nu jezera, ve které se zrcadlí most pře-
vádějící silnici na druhou stranu údo-
lí. Na plošinu ústí volně přístupná 40 m
dlouhá ocelová lávka umístěná nad
oběma přepady hráze. Každý z přepa-
dů je 13 m široký, 9,05 m vysoký a nej-
větší možný průtok je 760 m
3
/sec.
Obr. 1 Staveniště v korytě řeky Ill pod
skalním srázem ❚ Fig. 1 Building site in
the Ill Ravine
Obr. 2 Pohled na hráz ze spodní vody
❚ Fig. 2 View of the dam
Obr. 3 Hydroelektrárna Hochwuhr v tělesu
hráze ❚ Fig 3 The new hydroelectric power
plant at Hochwuhr in der Felsenau
Obr. 4 Průhled do volně přístupného nádvoří
před elektrárnou ❚ Fig. 4 Look into the
forecourt of the power plant
Obr. 5 Pohled z vyhlídkové plošiny na horní
vodu a silniční most ❚ Fig. 5 View of the
road bridge from a viewing platform on the
cealing of a turbine hall
Obr. 6 Rybí schodiště s průhledem ❚
Fig. 6 The fish-ladder with a large window
Obr. 7 Pohled ze svahu nad řekou na hráz
s elektrárnou a městem v pozadí
❚ Fig. 7 View from a hillside above the river
of the dam, the power plant and the town
Investor
Městský úřad Feldkirch, Vorarlberg,
Rakousko
Arch. návrh
ARTEC Architects, Vídeň,
Bettina Götz a Richard Manahl
Spolupráce
Peter Sandbichler, Maria Auböck,
Jakob Fina
Návrh
konstrukce
ILF Consulting Engineers, Innsbruck
(kompletní inženýring)
Výstavba
ARGE, Alpine-Mayreder, Tyrol Branch,
Porr Technobau, Hilti & Jehle
Soutěž 2000
Realizace 2001 až 2004
HYDROELEKTRÁRNA HOCHWUHR
VE FELDKIRCHU ❚ POWER
PLANT HOCHWUHR, FELDKIRCH
Hydroelektrárna Hochwuhr je postavena v sevřeném údolí řeky Ill na okraji města
Feldkirch v západním cípu rakouské spolkové země Vorarlberg nedaleko švý-
carských a lichtenštejnských hranic. ❚ The new hydroelectric power plant at
Hochwuhr in der Felsenau (Vorarlberg, Austria) is situated in the Ill Ravine, adjacent
to Feldkirch’s medieval center and constitutes the built culmination of the city.
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
2
1
1 5 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
S TAV E B N Í K ON S T R U K C E

S T R U C T U R E S
Schodiště pro ryby, navržené k pře-
konání výškového rozdílu hladin spodní
a horní vody do tělesa hráze, má ve své
horní otevřené části vzhled úzkého
horského údolí zalitého vodou. Scho-
diště má na délce 175 m padesát tři
stupně (rozdíl hladin na každém stupni
je 0,2 m) a protéká jím 300 l vody/sec.
Na malém nádvoří před vstupem do
ele ktrárny je v betonové stěně zaskle-
né okno, kterým lze pozorovat ryby při
zdolávání vodních stupňů.
Nový areál navazuje malou mostní ga -
lerií na oblíbenou městskou prome-
nádu na břehu řeky. Vzniklo tak velmi
příjemné a zcela neobvyklé spojení
středověkého centra města s moder-
ním technologickým centrem, které zá-
sobuje město elektrickou energií a sou-
časně je pomáhá chránit před vel kou
vodou přicházející každé jaro a léto
z horských strání a tajících ledovců.
Redakce děkuje ateliéru ARTEC Architects,
Vídeň, za poskytnuté informace a fotografie.
Jana Margoldová
3
7
4
5
6
1 6 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
Emanuel Novák, Václav Hanuš,
Petr Beneš
Příprava stavby skladu vyhořelého jaderného pali-
va (SVJP) na území Jaderné elektrárny Temelín
vychází z usnesení vlády ČR č. 121/1997 z 5.
3. 1997, kterým vláda ČR doporučila budování
skladů vyhořelého jaderného paliva v areálech
JE jako prioritní řešení konce palivového cyklu,
a to před jeho uložením do hlubinného úložiště.
Pro provoz reaktoru je předpokládán čtyřletý
palivový cyklus. Sklad je dispozičně rozdělen
na příjmovou a skladovou část. Konstrukčně je
objekt železobetonová monolitická stavba s pre-
famonolitickou střechou. ❚ Preparation of
a construction stock of spent nuclear fuel (SSNF)
in the Nuclear power plant Temelin is based on
the Government Resolution No. 121/1997 from
March 5
th
1997, by which the Government
has recommended building storages of spent
nuclear fuel in the areas of nuclear power plants,
as a priority solution to the end of fuel cycle,
before placing it in the deep repository. Assumed
operation of the reactor fuel in a four-year cycle.
The warehouse is divided on two parts – the
receiving and the stock part. The building is
a monolithic reinforced frame structure with
a precast-monolithic roof.
KONCEPCE NÁVRHU
Řešení nosné konstrukce je navrženo
podle mezinárodních standardů pro ja-
dernou energetiku, které jsou nadřaze-
ny normám ČSN EN a představují veli-
ce rozsáhlý komplex norem a předpisů.
Bez ohledu na skutečnost, že jaderná
bezpečnost a radiační ochrana je zalo-
žena na bezpečnosti obalových soubo-
rů (OS), jsou stavební konstrukce SVJP
konzervativně navrženy na účinky vněj-
ších extrémních vlivů s nízkou pravdě-
podobností výskytu. Toto řešení umož-
ní kontrolu a manipulaci s OS i v případě
účinků mimořádných vnějších extrém-
ních zatížení.
Základní a mimořádné kombinace za-
tížení jsou uvažovány podle předpisů
IAEA-TECDOC, NS-G ad. Základní kom-
binace uvažují tato dominantní zatížení:
jeřáby, větrem, sněhem, provozním užit-
ným zatížením a teplotou. Mimořádné
kombinace dle [6], [7] uvažují odděleně
v kombinaci se stálým zatížením:
zatížení seismicitou – maximální vý- •
počtové zemětřesení (úroveň SL – 2
dle IAEA), bylo stanoveno hodnotou
zrychlení v úrovni terénu pro směr ho-
rizontální 0,1 g a pro směr vertikální
0,067 g. Opakovatelnost pro tyto hod-
noty je 10 000 let s pravděpodobnos-
tí nepřekročení 95 %,
zatížení nárazem letadla – havá- •
rií, pád lehkého letadla typu „Ces-
na“ hmotnosti 2 000 kg a rychlosti
200 km/h je definován impulsem
2,2 MN, doba trvání impulsu je
34 ms,
zatížení extrémním větrem – 68 m/s, •
zatížení extrémním sněhem – •
1,6 kNm
-2
,
zatížení extrémní teplotou – maximum •
roční teploty +45,6 °C a minimum roč-
ní teploty -45,9 °C,
zatížení výbuchem – zatížení přetla- •
kem na čele rázové vlny 6 kPa.
Jelikož se jedná o rozlehlý objekt, byla
konstrukce základů navržena tak, aby
docházelo k jednotnému buzení zákla-
dů seismicitou. Zvýšená pozornost by-
la věnována vyztužení kritických zón
s uvažováním vzniku plastických klou-
bů s požadavkem na disipaci energie.
Při návrhu konstrukcí bylo obezřetně
použito duktility. Rozhodující pro návrh
SVJP byly mimořádné a extrémní zatě-
žovací stavy – seismicita (sloupy, někte-
ré nosníky), dále náraz letadla (střecha,
stěny), extrémní a běžná teplota (stě-
ny, základy).
Detailní pozornost byla věnována roz-
boru mimořádných zatížení – seismicitě
(návratnost až 10 000 let), pádu letadla,
mimořádným teplotám a výbuchu.
Teplotní namáhání konstrukcí bylo de-
tailně ověřováno numerickými modely,
při uvažování postupného plnění skla-
du. Teplota obalových souborů totiž
dosahuje až +80 °C (obr. 2) a součas-
ně vnější teplota je uvažována v extrém-
ních hodnotách až -46 °C.
Značná pozornost byla věnována be-
tonáži velkých objemů, návrhu betono-
1
SKLAD VYHOŘELÉHO PALIVA JE TEMELÍN ❚ STOCK OF
SPENT NUCLEAR FUEL – NUCLEAR POWER PLANT TEMELÍN
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
1 7
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
vé směsi a postupu betonáže. Návrh
betonové směsi s použitím směsných
cementů a detailní návrh postupu beto-
náže a vyztužení na účinky objemových
změn umožnily betonovat masivní kon-
strukce výšky až 3 m (základové pasy)
a 2,5 m (masivní nosníky apod.) v jedi-
ném pracovním záběru, aniž by došlo
k poruchám vlivem objemových změn
tvrdnoucího betonu. Pečlivá a podrob-
ná technologická příprava betonáže
těchto úseků tak urychlila výstavbu.
S ohledem na urychlení výstavby by-
lo navrženo prefa-monolitické zastřeše-
ní objektu bez montážního podepření
prefabrikovaných vazníků.
KONSTRUKCE A VÝSTAVBA
Jedná se o průmyslový skladový objekt
členěný na příjmovou a skladovou část.
Skladová část má půdorysné rozměry
46,7 x 74 m a výšku 24,3 m a příjmo-
vá část má půdorysné rozměry 25,5 x
67 m a výšku 25,85 m.
Založení je navrženo na dvoustupňo-
vých robustních železobetonových zá-
kladových pasech, které dohromady
vytvářejí tuhý základový rošt v úrov-
ni zvětralých pararul. Ve skladové čás-
ti je spodní část základu rozměrů 6,5 x
1,5 m a horní část 2,9 x 1,3 m. V pří-
jmové části jsou základy tvořeny zákla-
dovou deskou tloušťky 1,2 m se ztu-
žujícími stěnami proměnné šířky a výš-
ky 3,2 m. Podlaha ve skladové části je
tlustá 500 mm. Obvodové stěny a nos-
né sloupy jsou do základů plně vetknu-
ty. Nosné konstrukce horní stavby jsou
tepelně izolovány, na vnějším povrchu
zcela a na vnitřím do úrovně +9 m.
Nosný systém objektu skladu
Objekt skladu je rozdělen do tří dilatač-
ních celků. Jednotlivé celky jsou oddi-
latovány v nadzemních konstrukcích
a mají společné základy.
Skladovací část objektu je navržena
jako jednopodlažní dvojlodní halový ob-
jekt (obr. 3 a 4). Hlavním nosným prv-
kem jsou příčné rámové vazby tvořené
obvodovými sloupy příčných rozměrů
800 x 2 900 mm, vnitřními sloupy 800
x 3 000 mm a spojitým prefa-monoli-
tickým vazníkem šířky 400 mm s pro-
měnnou výškou 2 800 až 3 200 mm.
Střední sloupy spojuje vnitřní podélná
stěna tloušťky 400 mm, obvodové slou-
py jsou posíleny vnitřní a vnější obvo-
dovou stěnou tloušťky 600 a 400 mm,
která je prolomena otvory pro areač-
ní přívod vzduchu. Na úrovni +9 m je
obvodová stěna propojena se slou-
py a podporuje příčné vazníky, v oso-
vé vzdálenosti 6 m, a železobetonovou
střešní konstrukci.
Střešní konstrukce je navržena v pre-
fa-monolitické variantě a je tvořena
monolitickou železobetonovou deskou
o celkové tloušťce 400 mm, která je
spřažena se železobetonovými prefab-
rikovanými vazníky průřezu tvaru T. Pre-
fabrikované průvlaky nejsou při betoná-
ži desky podepřeny.
Příjmová část
Příjmová část je tvořena robustními nos-
nými železobetonovými sloupy a prů-
vlaky, na kterých je uložena jeřábová
dráha (JD). Nejmohutnější sloupy ma-
jí průřez rozměrů 3 600 x 2 700 mm.
Základní nosné sloupy jsou v úrovni
jeřábové dráhy svázány mohutným že-
lezobetonovým věncem rozměrů 2 000
x 1 900 mm, který zároveň tvoří hlav-
ní nosník jeřábové dráhy přijímací ha-
ly. Sloupy nad úrovní JD jsou rozmě-
Obr. 1 Celkový pohled ❚ Fig. 1 General
view of the struture
Obr. 2 Rozložení teplot ve skladu ❚
Fig. 2 Temperaure distribution
in the warehouse
Obr. 3 Schéma nosné konstrukce
❚ Fig. 3 Scheme of the superstructure
Obr. 4 Příčný řez ❚ Fig. 4 Cross section
2
3
4
1 8 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
rů 800 x 800 mm v osové vzdálenos-
ti po 5,45 m.
Střešní konstrukce je navržena v pre-
fa-monolitu obdobně jako nad skla-
dovou částí. Stěny příjmové části jsou
tloušťky 400 mm. Část stěn je demon-
tovatelná a v budoucnu umožní zrca-
dlově rozšířit objekt o další sklad.
POUŽI TÉ MATERI ÁLY
Na základy byl použit beton C30/37
XC4. Pro železobetonové konstrukce
horní stavby je navržen beton C35/45
XC4 a C40/50 XC4.
Výztuž je navržena B500B a B500C.
Výztuž B500C byla použita v kritických
oblastech. Vyztužení konstrukcí bylo
provedeno s ohledem na seismické na-
máhání. Dále bylo při návrhu vyztuže-
ní počítáno se zatížením nárazem leta-
dla a výbuchem. Zvláštní pozornost by-
la věnována kritickým oblastem s mož-
ností vzniku plastických kloubů a poža-
davkem na disipaci energie.
Základové konstrukce, sloupy, stě-
ny, střešní desky a vazníky byly převáž-
ně vyztužovány hlavní výztuží Ø32 mm,
stěny a střecha Ø28 a Ø25. Ve větši-
ně případů byla výztuž stykována pře-
sahem, ojediněle byly použity lisova-
né spojky. Na smykové vyztužení stře-
chy byly použity smykové trny. Styková-
ní výztuže na obvodových sloupech je
provedeno pomocí lisovaných spojek.
Návrh s ohledem na objemové
změny
Jelikož se jedná o betonáž velkých obje-
mů, byla věnována velká pozornost ná-
vrhu betonové směsi a návrhu postu-
pu betonáže. Objemové změny betonu
jsou totiž jednou z hlavních příčin po-
ruch betonových konstrukcí.
Na betony bylo použito směsných ce-
mentů a příměsí. Při snížení množství
cementu (nahrazení struskou a popíl-
kem) a použití CEM II popř. CEM III, bý-
vá problém dodržet modul pružnos-
ti betonu s tím, že výraznější pokles lze
sledovat u dynamického modulu pruž-
nosti. Modul pružnosti je přitom pod-
statný nejen při výpočtu deformací,
u staticky neurčitých konstrukcí a kon-
strukcí postupně budovaných má vliv
na rozdělení vnitřních sil a podílí se te-
dy na posudku spolehlivosti konstruk-
ce. Tyto cementy většinou nelze použí-
vat u předpjatých konstrukcí (nutno po-
užití CEM I). Při použití CEM I by bylo
nutno zajistit chlazení konstrukce, popř.
postupovat po menších úsecích, což
nebylo z hlediska rychlosti výstavby ob-
jektu možné, a to s ohledem na napjatý
harmonogram výstavby. Před betoná-
ží byl její postup ověřen na zkušebních
vzorcích tak, aby se předešlo časovým
zpožděním při vlastní výstavbě. Násled-
ně pak probíhalo kontrolní měření teplo-
ty na stavbě. Všechny zmíněné aspekty
bylo nutno uvážit již v době zpracování
projektu, přestože ještě nebyl znám do-
davatel stavby.
Na masivní konstrukce SVJP byl po-
užit beton C30/37 XC4 s pomalým ná-
růstem pevnosti a sníženým vývinem
hydratačního tepla, což umožnilo be-
tonovat základové pasy rozměrů 6,5 x
2,8 m (spodní stupeň 6,5 x 1,5 m a hor-
ní část 2,9 x 1,3 m) v jedné etapě, popř.
ve dvou etapách. V letním období byla
situace nepříznivější oproti zimě. Beto-
náž se prováděla po částech tak, že be-
tonáž dalších vrstev probíhala až s ča-
sovým odstupem, aby byl umožněn
únik tepla ze spodní konstrukce. Další
vrstva se betonovala po poklesu teplo-
ty cca na 35 až 40 ºC.
V letním období dosahovaly teploty
betonu téměř teploty vzduchu – oko-
lo 30 ºC. Měřením bylo prokázáno, že
maximální teploty betonu nepřekročily
60 ºC, maxima bylo dosaženo po 45 h
od betonáže. Ještě po 90 h od beto-
náže byla teplota 55 ºC, při počáteční
teplotě betonu 19 ºC. Maximální gradi-
ent teplot dosahoval 25 ºC. U konstruk-
cí s použitím cementu CEM I na výrobu
betonové směsi dosahuje teplota ma-
xim po kratší době, cca mezi 15 až 25 h
od betonáže. Při skokových změnách
teploty docházelo k minimálním změ-
nám teploty betonu okolo 3 ºC. Z po-
psaného je vidět, že teploty konstruk-
ce nedosahovaly vysokých hodnot a to
zejména díky použití směsných cemen-
tů a strusky. Průběh teploty uprostřed
a na okraji základů je na obr. 5.
Při použití strusky při výrobě betonu
dochází k vyšším počátečním smrště-
ním. Po 10 dnech bylo smršťování cca
0,05 %, v čase 21 dnů bylo smrštění
cca 0,08 až 0,095 %, celkové smrště-
ní v čase 100 dnů dosáhlo cca 0,1 %.
Smršťovací pruhy byly tedy v daném
případě velice účinné pro omezení na-
pjatosti od smršťování, a to na rozdíl
od konstrukcí, u nichž během prvních
10 dnů proběhne pouze malá část cel-
kového smršťování a smršťovací pruhy
často ztrácí svůj efekt a mnohdy kom-
plikují postup výstavby.
Prefamonolitické zastřešení
objektu
Střešní desková konstrukce je navrže-
na v prefa-monolitické variantě a je tvo-
řena železobetonovou deskou o celko-
vé tloušťce 400 mm, která je spřažena
se železobetonovými prefabrikovanými
vazníky působícími jako T průřezy. Prů-
vlaky nebyly při betonáži desky podepře-
ny a vazník přenášel tíhu skruže i beto-
Obr. 5 Časový průběh teploty uprostřed
a na okraji základů ❚ Fig. 5 Temperature
distribution in the middle and at the edge of
the foundations
Obr. 6 Betonáž základů ❚
Fig. 6 Concreting of the foundations
Obr. 7 Betonáž sloupů
❚ Fig. 7 Concreting of the columns
Obr. 8 Montáž prefa vazníků ❚
Fig. 8 Mounting of the prefab beam
Obr. 9 Osazování vazníků
❚ Fig. 9 Assembly of the prefab girder
Tab. 1 Spotřeba materiálů ❚
Tab. 1 Material consumption
Materiál/Spotřeba Celkem na 1 m
3
Beton C35/45 22 333 m
3
Výztuž 5 937 t 265 kg 5
1 9
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
nové směsi. Železobetonový vazník má
proměnnou výšku od 1,9 m pod deskou
v rohu konstrukce až po 3,2 m u střed-
ní stěny. Šířka stěny vazníku je 400 mm,
spodní hlava má šířku 600 mm. V dilata-
ci je šířka vazníku 600 mm a spodní hla-
va je rozšířena na 800 mm. Ve skladové
části je vazník spojitý se střední podpo-
rou v podélné stěně, v příjmové části je
vazník prostý nosník. Hmotnost nejtěž-
šího prefabrikovaného vazníku je 140 t.
Při návrhu vazníků bylo uvažováno
s přerozdělením sil vlivem rozdílného
smršťování staršího prefabrikovaného
vazníku a monolitické desky a dále by-
la uvažována změna silového působe-
ní vlivem reologie na staticky neurčité
konstrukci (spojitý nosník o dvou po-
lích s pružným vetknutím do obvodo-
vých sloupů). Kromě standardních a mi-
mořádných zatížení byly vazníky navr-
ženy tak, že přenášely hmotnost skru-
že a čerstvého betonu. Rozhodující pro
návrh vazníků byl náraz letadla a země-
třesení (spoj vazník-sloup). Zvýšená po-
zornost byla věnována vyztužení kri-
tických zón s uvažováním vzniku plas-
tických kloubů s požadavkem na disi-
paci energie. Kritické oblasti (spoje se
sloupy) vazníků jsou vyztuženy výztuží
B500C (ε
uk
> 7,5 %).
Z formy byly vazníky vyjmuty po do-
sažení 70% pevnosti betonu. Vazníky
byly montovány cca tři měsíce po vy-
robení a jejich montáž představova-
la jednu z nejsložitějších prací na stav-
bě SVJP. Přeprava unikátních železobe-
tonových prefabrikovaných vazníků vy-
robených v prefě PSG Otrokovice by-
la náročnou a netradiční zakázkou i pro
dopravce ČD Cargo. Ojedinělé nosníky,
každý s váhou cca 140 t, délkou 23 m
a výškou v nejvyšším bodě kolem 4 m,
musely být na stavbu dopraveny vozy,
které umožnily umístění jednoho vazní-
ku na dva vagony, a to kvůli jejich ob-
6
7
8 9
2 0 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
rovské hmotnosti. Upevnění bylo prove-
deno pomocí speciálně vyrobené kon-
strukce. Komplikované bylo i osazo-
vání vazníků na trny a jejich zapoje-
ní do nosné konstrukce. (obr. 8 a 9).
Výroba vazníků a jejich montáž vyža-
dovaly přesnost ± 10 mm. Vazníky by-
ly osazovány na trny, které byly osaze-
ny ve sloupu pomocí speciálních šablon
vyrobených na základě zaměření vaz-
níků. Jednotlivé trny byly různě dlouhé
tak, aby při montáži bylo možno s ni-
mi pohybovat.
Bednění střešní desky
Z důvodu náročného časového harmo-
nogramu výstavby bylo nutné umožnit
současně betonáž střechy skladovací,
resp. příjmové haly a práce uvnitř objek-
tu. Proto bylo standardní řešení pode-
pření střešní desky skruží nahrazeno po-
mocnou podlahou v úrovni spodní příru-
by železobetonového prefabrikovaného
vazníku (obr. 10 a 11).
Podlaha byla vytvořena z jednotlivých
nosníkových roštů (panelů), které byly
ukládány na konzoly připravené z oce-
lových závor. Jako nosníků bylo použito
nosníků GT 24. Průhyb nosníků vyho-
věl požadovaným tolerancím a bednění
nad pomocnou podlahou nebylo třeba
nadvyšovat. Panely bednění byly vzhle-
dem k roztečím jednotlivých nosníků
potaženy překližkou, jednak z psycho-
logického hlediska a jednak jako ochra-
na proti pádu drobných předmětů. Pro
Obr. 10 Montážní skruž
❚ Fig. 10 Mounting rings
Obr. 11 Schéma montážní skruže
❚ Fig. 11 Scheme of the mounting rings
Literatura:
[1] ČSN EN 1990 – Zásady navrhování
konstrukcí
[2] SG No. 116 – Design of Spent Fuel
Facilities
[3] NS-G-1.4 – Design of Fuel Handling
and Storage System for Nuclear
Power Plants
[4] NS-G-1.5 – External Events Excluding
Earthquakes in the Design of Nuclear
Power Plants
[5] NS-G-1.6 – Seismic Design and
Qualification for Nuclear Power Plants
[6] IAEA-TECDOC-1341 Extreme External
Events in the Design and Assessment
of Nuclear Power Plants
[7] IAEA-TECDOC-1347 Consideration of
External Events in the Design of Nuc-
lear Facilities other than Nuclear Power
Plants, with Emphasis on Earthquakes
[8] DSP, ÚJV Řež, a. s., divize
Energoprojekt Praha
10
11
2 1 5 / 2 0 1 0 ❚ B E T O N
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E
urychlení výstavby byly panely smontovány v centrálním skla-
du Peri, zkompletované převezené na stavbu a okamžitě osa-
zeny na vazníky. V rámci každého pole byl vždy vyroben je-
den panel s montážním otvorem pro možnost odstranění
bednění nad pomocnou podlahou po odbednění.
Detail uložení panelů spočíval v podvlečené ocelové závoře
pod spodní přírubou, zavěšené z obou stran na táhlech DW
15. Pro možnost zavešení táhla bylo nutné již při výrobě pre-
fabrikátů vložit do bednění ocelové trubky (prostupky) v pře-
depsaných vzdálenostech, které po odbednění umožňovaly
protažení závitové tyče M20. Táhlo DW 15 se pak zavěsilo po-
mocí oka ukončující táhlo na přesahující konec závitové tyče
a celá tato sestava se dotáhla k boku příruby vazníku mati-
cemi M20 tak, aby nedošlo k namáhání tyče přídavným ohy-
bovým momentem. Styk ocelové závory a spodního líce vaz-
níku byl realizován dotažením přes dřevěnou vložku, a to do-
kud nedošlo ke stlačení dřeva o cca 2 mm. Tento způsob za-
věšení umožňoval betonáž z obou i z jedné strany vazníku.
Namontování úložných konzol proběhlo ještě na vagonech.
Pro možnost podvlečení závor bylo nutné uložit vazníky cca
400 mm nad podlahou vagonu. Samotné bednění desky by-
lo provedeno s použitím stropního nosníkového systému Peri
Multiflex. Při montáži bylo nutné respektovat statický systém
pomocné podlahy a umisťovat stojky systému do navržených
míst, tj. v blízkosti vazníku.
ZÁVĚR
Konstrukce SVJP představuje komplikovanou konstrukci
z hlediska návrhu, a to zejména vlivem extrémních a mimo-
řádných zatěžovacích stavů. Při návrhu konstrukce SVJP bylo
nutné využít výsledky zkoušek, numerických analýz a respek-
tovat rozsáhlý soubor předpisů a standardů pro stavby jader-
né energetiky, které jsou nadřazeny národním normám.
Zastřešení v prefamonolitické variantě výrazně urychlilo do-
bu výstavby a odstranilo náklady na skruž. Návrh betonové
směsi byl proveden s ohledem na betonáž masivních prvků
a ve velkých objemech. Doprava a montáž vazníků předsta-
vovala nejsložitější část výstavby objektu.
Doba výstavby objektu byla dvanáct měsíců – tedy poměr-
ně krátká. Kvalita provedení vyhovuje náročným požadavkům
projektu. Monolitická konstrukce SVJP s prefamonlitickou
střechou představuje konkurenceschopnou variantu k pre-
fabrikovaným konstrukcím vybudovaným v zahraničí. Rozho-
dující pro volbu typu konstrukce jsou požadavky národní au-
tority pro jadernou energetiku na mimořádná zatížení.
Investor ČEZ, a. s.
Projektant BK Statika, s. r. o.
Hlavní dodavatel CEEI
Dodavatel BK PSG – International, a. s.
Výstavba duben 2009 až duben 2010
Cena konstrukce cca 750 mil. Kč
Celkové invest. náklady cca 1 200 mil. Kč
Ing. Emanuel Novák
e-mail: novak@statika.cz
Ing. Václav Hanuš
e-mail: hanus@statika.cz
Ing. Petr Beneš
e-mail: benes@statika.cz
všichni: Statika, s. r. o.
Jana Masaryka 677/45 120 00 Praha 2
tel.: 261 211 675, www.statika.cz
www.mottmac.cz
SÍLA
ZKUŠENOSTI
Mott MacDonald je jedna z nejvétsích mezinárodních projektových,
inzenýrských a poradenských spolecností
Mott MacDonald Praha poskytuje sluzby v mnoha oblastech
inzenýrského poradenství a projektového managementu.
Jedná se o poradenské sluzby, zpracování studií ekonomického
hodnocení, zpracování a posuzování vsech stupñu projektové
dokumentace, rízení a supervize projektu.
Oblasti cinnosti:
Silnice a dálnice
Zeleznice
Mosty a inzenýrské konstrukce
Tunely a podzemní stavby
Vodní hospodárství
Zivotní prostredí
Geodetické práce
Grafcké aplikace
Ìnzenýring a konzultacní cinnost
Kontakt:
Mott MacDonald Praha
Ìng. Jirí Petrák
T +420 221 412 800
E czech@mottmac.com
HLAVNÍ VÝROBNÍ BLOK V TEPELNÉ ELEKTRÁRNĚ LEDVICE
– BETONOVÉ KONSTRUKCE KOTELNY ❚ MAIN PRODUCTION
BLOCK IN THERMAL POWER STATION LEDVICE – CONCRETE
STRUCTURES OF BOILER HOUSE
2 2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
Miloslav Smutek
Tepelná elektrárna Ledvice byla uvedena do provozu v letech 1966 až
1969. Má čtyři výrobní bloky. První je již odstaven a zdemolován. Bloky 2
a 3 budou odstaveny se spuštěním nového zdroje. Blok 4 byl před deseti
lety vybaven kotlem s fluidním spalováním a zůstane v provozu společně
s novým blokem o výkonu 660 MWe. ❚ The thermal power station
Ledvice was put into operation in the years 1966-1969. There are four
production blocks. The first one was yet detached and demolished. Blocks
2 and 3 will be detached at the moment of start of a new source. Block 4
was refurnished ten years ago with a fluidized bed boiler and it remains in
service together with a new block with capacity 660 MWe.
Dominantní součástí nové kotelny jsou pochopitelně do-
dávky technologie. V tomto případě se jedná o 147 m vy-
soký průtlačný práškový kotel věžového typu, jehož sou-
částí je i osm ventilátorových mlýnů na uhelný mour s ka-
pacitou 72 t/h. Tlak napájecí vody je 280 barů, výkon
460 kg páry/sec. Teplota ostré páry je 600 °C. Celková hru-
bá účinnost systému je 47 %. Životnost zařízení je čtyřicet let
a mj. má přinést snížení provozních nákladů na výrobu elek-
trické energie a snížení produkce CO
2
a NO
x
.
Kotel je nesen vlastní ocelovou konstrukcí, na které je z dů-
vodu tepelné dilatace zavěšen. Ocelová konstrukce je tvoře-
na prostorovým rámem se čtyřmi stojkami v rozích.
Veškeré ocelové konstrukce kotelny a veškeré technolo-
gické vybavení je dodávkou firmy Alstom (SRN), projekční
práce zajišťovala pobočka Stuttgart.
KONCEPCE BETONOVÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ
Kotelna
Kotelna má půdorysné rozměry cca 80 x 80 m. Betonové
konstrukce, byť poměrně masivní, tvoří jen malou část ce-
lé kotelny. Jedná se o suterén pod vlastním kotlem včetně
základové desky a dvě obslužné věže půdorysných rozmě-
rů 13 x 13,5 m. Jejich výška je 143 m a dělá z nich nejvyš-
ší stavbu v ČR.
Monolitický suterén pod kotlem má základovou desku
tloušťky 1,5 m, která je pod hlavními sloupy kotle zesíle-
na na 2,5 m. Deska je podpírána velkoprůměrovými vrtaný-
mi pilotami celkové délky několik kilometrů. Horní líc desky je
na kótě -4,5 m. Obvod tvoří monolitické stěny tloušťky 0,4 m.
Stropní deska tloušťky 0,8 m je podpírána obvodovými stě-
nami a hustým rastrem sloupů. Nejmasivnější z nich, pod rá-
mem kotle, mají průřez 5 x 5 m, „běžné“ sloupy 2 x 2 m.
Na základové desce spočívá celá řada technologických zá-
kladů. Nejdůležitějšími jsou základy osmi válcových mlýnů uhlí
osazených prostřednictvím pružinových izolátorů.
Celková kubatura uložených betonů je cca 10 500 m
3
v zá-
kladové desce, 2 000 m
3
ve vertikálních konstrukcích sute-
rénu a přes 4 100 m
3
ve stropní desce. Betony byly vesměs
třídy C25/30-XA2 ve styku se zeminou, C30/37 a C35/45
ve sloupech a C35/45-XC1 ve stropní desce. Výztuž BSt 500
byla válcována v Turecku, certifikována a ohýbána v SRN.
Dodavatelem byla společnost Metrostav, divize 8.
Obslužné věže, zajišťující vertikální pohyb obsluhy, pří-
stupy na technologické plošiny kotle, rozvody médií, požár-
ní vody atd., mají půdorysný rozměr 13,5 x 13 m, obvodové
stěny mají tloušťku 0,4 a 0,5 m, vnitřní 0,25 m a schodišťo-
vé stěny 0,3 m. Tloušťky stropů jsou 0,25 m, schodiště jsou
betonová prefabrikovaná, ramena byla ukládána na ozuby.
Celková kubatura uložených betonů většinou třídy C30/37-
XC2 byla cca 10 000 m
3
a bylo zabudováno přes 2 000 t
výztuže BSt 500.
Betonáž i železářské práce probíhaly kontinuálně. Bedně-
ní bylo posuvné, šplhající. Betonovaly se najednou všechny
stěny obou věží. Rychlost posunu plošin byla 1,9 až 3,1 m
za den, celkový čas potřebný k vybetonování obou věží byl
padesát sedm dnů. Obě plošiny byly spojeny spojovacím
mostem, stavební výtah pro dopravu osob a drobného ma-
teriálu byl přikotven k jedné věži. Práce prováděla společ-
nost Omega Teplotechna ve spolupráci s rakouskou firmou
Gleitbau Salzburg v nepřetržitém provozu. Při výstavbě byly
používány dva jeřáby Liebherr – šplhající, průběžně kotvené
do stěn věží. Betonová směs byla čerpána dvěma potrubími,
která byla na plošině ukončená rozdělovačem distribuujícím
směs podle potřeby do dvou betonářských výložníků.
1 2
2 3
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
Strojovna a mezistrojovna
Na kotelnu dispozičně i technologicky navazují objekty stro-
jovny a mezistrojovny. Jedná se o masivní monolitické ske-
lety nad půdorysem 65 x 90 m výšky místy až 40 m s jed-
ním suterénem.
Založení je obdobné jako u kotelny, vrtanými pilotami pod-
píraná prolamovaná základová deska tloušťky 1,5 až 3 m.
Prakticky všechny betonové konstrukce jsou monolitické
s výjimkou filigránových stropů v nejvyšších úrovních. Stro-
jovna i mezistrojovna jsou zakryty ocelovou konstrukcí –
prostorovými příhradovými polorámy, které byly v tomto pří-
padě stavební dodávkou. Hrubou stavbu zajišťovaly firmy
Metrostav a Hochtief.
Třídy betonu a betonářské výztuže byly prakticky stejné ja-
ko v kotelně a celkem bylo uloženo přes 20 000 m
3
betonu
a přes 3 000 t výztuže.
Technologicky je strojovna osazena čtyřtělesovou konden-
zační parní turbínou MDT 70, vodíkem chlazeným generá-
torem a rotačním budičem o celkovém výkonu 660 MWe.
Stroje jsou uloženy na od ostatní konstrukce oddilatova-
Obr. 1 Elektrárna Ledvice před zahájením
výstavby NVB ❚ Fig. 1 Ledvice power plant
before commencement construction of the NPB
Obr. 2 Vizualizace elektrárny s novým výrobním
blokem ❚ Fig. 2 Visual representation of the
power plant with a New Production Block
Obr. 3 3D „skleněný“ model betonových
konstrukcí kotelny ❚ Fig. 3 3D "glass" model
of concrete structures of the Boiler house
Obr. 4 3D „skleněný“ model betonových
a ocelových konstrukcí strojovny ❚
Fig. 4 3D "glass" model of concrete structures
of the Gallery and Generator room
Obr. 5 Vizualizace turbostolice s osazenou
technologií ❚ Fig. 5 Visual representation of
the Bench for turbine genenator with assambled
technology
Obr. 6 Příčný řez strojovnou, mezistrojovnou
a kotelnou s technologiemi ❚ Fig. 6 Cross
section of the Generator room, Gallery and
Boiler house
3
5
6
4
2 4 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
Obr. 7 Část pilotových základů kotelny ❚ Fig. 7 Part of piles
foundations of the boiler house
Obr. 8 Rozestavěné objekty hlavního výrobního bloku ❚
Fig. 8 Main production block objects in construction
Obr. 9 Suterén kotelny ❚ Fig. 9 Basement of the boiler house
Obr. 10 Strojovna ❚ Fig. 10 Generator room
Obr. 11 Šplhací bednění, obslužné jeřáby a výložníky čerpadel
betonu ❚ Fig. 11 Vertical-slip form, utility cranes, outriggers of
concrete pumps
Obr. 12 Armokoš budoucího betonového sloupu jako provizorní
podpora ocelového zastřešení strojovny ❚ Fig. 12 Reinforcement of
future column as temporary support of steel roofing of generator room
9
10
8 7
2 5
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
né turbostolici a jsou odpruženy pružinovými ložisky Gerb
s viskózními tlumiči. Pro zajímavost – jednotlivá ložiska jsou
vysoká přes 2 m.
Konstrukce strojovny jsou osazeny i dvěma mostovými je-
řáby o nosnosti 50 a 120 t.
Potrubí chladící vody
Součástí Hlavního výrobního bloku je i obetonávka potru-
bí chladící vody. Jedná se o dvě potrubí průměru 3 m, kte-
rými je vedena chladící voda ze strojovny do chladicích vě-
ží a zpět. Obetonávka chrání potrubí před mechanickým po-
škozením a během výstavby umožňuje pojezd těžkých mon-
tážních jeřábů nad potrubím.
STATI CKÉ A DYNAMI CKÉ VÝPOČTY
Vstupní údaje
Veškeré výpočty byly prováděny podle norem ČSN EN.
Převážnou část zatížení tvořily technologie. Zatížení kli-
matická byla trojí: větrem, teplotou včetně nerovnoměrného
oslunění a seismická.
Vítr byl uvažován podle ČSN EN 1991-14 se základní rych-
lostí větru 25 m/s. V předstihu byla zpracována podrobná
větrná studie, jejíž výsledky byly příznivější než normové,
do výpočtu byly na přání investora uvažovány hodnoty kon-
zervativnější, tedy normové.
Oblast staveniště se nachází v seismicky činné oblasti. Při
stanovení výchozích parametrů pro seismické zatížení se
postupovalo podle metodiky EN ČSN 1998 – 1, výchozí pa-
rametry byly převzaty z expertního posudku:
návrhové zrychlení podloží • a
g
= 0,06 g (včetně součinite-
le významu γ
I
= 1,4)
typ základové půdy B •
typ spektra pružné odezvy 1 •
Konstrukce byla uvažována jako stěnový systém se střední
duktilitou a v analýze konstrukce prováděné modální analý-
zou pomocí spektra odezvy bylo uvažováno návrhové spek-
trum se součinitelem duktility q = 3 pro vodorovný směr
a q = 1,5 pro svislý směr. Tomuto přístupu ke konstrukci od-
povídají i konstrukční opatření vyztužení prvků.
Zatížení teplotou bylo stanoveno dle ČSN EN 1991-1-5
– Zatížení konstrukcí- část 1-5: Obecná zatížení – Zatíže-
ní teplotou – s uvážením těchto základních vstupních a vý-
stupních údajů:
výchozí teplota je uvažována • T
0
= 10 °C
minimální teplota vzduchu ve stínu • T
min
= -34 °C
maximální teplota vzduchu ve stínu • T
max
= 40 °C
maximální teplota vzduchu na S a V straně • T
max
= 42 °C
maximální teplota vzduchu na J a Z straně • T
max
= 70 °C
pro montážní stav je uvažována teplota vnitřního prostředí •
T
in
= -34 °C (v zimě) a T
in
= 40 °C (v létě)
při výpočtu teplotních spádů jsou uvažovány tyto hodnoty •
tepelných odporů R
in
= 0,135 m
2
K/W, R
out
= 0,04 m
2
K/W
a součinitel tepelné vodivosti betonu λ
1
= 1,71 W/(mK).
Dimenzování betonových konstrukcí bylo prováděno pod-
le ČSN EN 1992-1-1.
Výpočty
Nejprve byly provedeny standardní statické výpočty meto-
dou konečných prvků programem RENEX3D (stejné řeši-
če jako IDA-NEXIS, ESA a Software Dlubal v prostředí Au-
toCAD). Byly řešeny jak celkové modely, tak dílčí. Běžné kon-
strukce byly modelovány skořepinami, masivní sloupy v su-
terénech pomocí „bricků“.
Pro zatížení seismicitou a teplotou se osvědčily optima-
lizační prutové modely, kdy je celý půdorysný průřez věže
modelován pruty s odpovídajícími průřezovými i materiálově
– fyzikálními charakteristikami. Prutových modelů bylo dále
využito při výpočtech dotvarování, účinků II. řádu, postupu
výstavby i při stabilitním výpočtu.
Kromě těchto „standardních“ výpočtů byly provedeny vý-
počty dynamické na základě výstupů optimalizačních vý-
počtů, které se podrobně zabývaly vlivem seismické ode-
zvy konstrukce, výpočty uvažující vlivy imperfekcí věží a řa-
da výpočtů modelujících postup výstavby jak vlastních věží,
tak i montáže ocelové konstrukce kotle, protože celý objekt
kotelny je jednotně založen.
11
12
2 6 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
Seismické výpočty strojovny a mezistrojovny probíhaly
ve třech fázích. V první byla modelována pouze železobe-
tonová konstrukce a ocelová konstrukce a technologie by-
ly uvažovány svými reakcemi. Ve druhém kroku byly domo-
delovány i ocelové konstrukce podle výrobní dokumenta-
ce a ve třetím, připravovaném, kroku budou domodelovány
i technologické celky, plošiny, potrubí atd.
ZÁVĚR
Betonářské práce byly ukončeny prakticky před rokem.
V současné době probíhá montáž technologie. Nový výrobní
blok by měl být uveden do provozu v roce 2012.
Fotografie: Jiří Junek, Metrostav, a. s., a Recoc, s. r. o.
Ing. Miloslav Smutek, Ph.D.
Recoc, s. r. o.
Seydlerova 2451/8, 158 00 Praha 518
tel.: 251 624 661
e-mail: miloslav.smutek@recoc.cz
www.recoc.cz
Obr. 13 Věže ze strojovny ❚ Fig. 15 Towers view from
generator room
Obr. 14 Dokončený betonový skelet strojovny ❚ Fig. 17 Finished
concrete structure in generator room
Obr. 15 Technologické plošiny ve strojovně ❚ Fig. 19 Technological
platforms in generator room
Obr. 16 Chladící věž ❚ Fig. 20 Cooling towers
13 15
14
16
KŘÍŽ – BRÁNA ❚
CROSS – GATE
2 7
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
Ivo Pavlík
Článek popisuje návrat kříže na původní místo, kde stával po staletí. Kříž
se stal součástí betonové brány, která v sobě nese jeho význam a novou
symboliku. ❚ Return of a cross on its original place where it had stood
for centuries is described in the article. The cross is a part of a concrete
gate that includes its spirit and new symbolism.
I DEA KŘÍ ŽE – BRÁNY
Jedná se o návrat kříže do krajiny, na místo, kde vždy byl.
Kříž je součástí brány, která v sobě nese jeho význam a no-
vou symboliku – je pomyslnou hranicí mezi životem a smrtí.
Průchod bránou, v ose východ – západ, znamená dostat se
na „druhou stranu“, kde můžeme přemýšlet…
Obr. 1 Situace ❚ Fig. 1 Layout
Obr. 2 Betonová brána v slaměném bednění ❚ Fig. 2 Concrete
gate covered by a formwork built from bales of strow
Obr. 3 Pálení slaměného bednění za asistence hasičů ❚
Fig. 3 Burning of a formwork built from bales of strow under
supervision of a fire brigade
Obr. 4 Ohořelá betonová brána ❚ Fig. 4 Charred concrete gate
Obr. 5 Detail povrchu svislé stěny brány ❚ Fig. 5 Detail of the gate
wall surface
Literatura:
[1] Diplomový projekt Ivo Pavlíka na FUA TUL, www.ivopavlik.cz
kostel
hřbitov
lesní pěšina
lesní cesta
prošlapaná cesta
kříž
borový háj
jetelové pole
1
4 2
3
5
2 8 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
Je možné se zde nechat rozptýlit přímo do krajiny. Nejedná se
o ohraničenou rozptylovou loučku, ale primárně o akt průcho-
du skrze a do krajiny za…
Průhledu bránou brání strom, který roste za ní. Brána souvisí
se hřbitovem, je napojena na cestu od hřbitova, která tam vždy
vedla (obr. 1). Za bránou však žádná cesta nepokračuje…
Vstupujeme do prostoru, který tvoří levá stěna, na stěnu je
položen horizontální překlad a ten je svojí polovinou zasunut
do protější stěny, s kterou vytváří kříž. Překlad je vyzlacen.
Kříž se vrací na místo, odkud byl před čtyřmi lety odsunut.
Překlad svým uložením vytváří idealizovaný pravěký dol-
men. Poblíž tohoto místa bylo nalezeno několik kusů nástro-
jů pravěkých lidí.
Ze stěny kříže je na jejím zadním konci vyříznuta část, kte-
rá je skryta za stromem a umožňuje posedět pod jeho koru-
nou, můžeme k ní položit svíčku, květiny. Pokud k ní chce-
me projít, musíme obejít strom. Strom brání pohledu skr-
ze bránu i přímému pohybu. Samotný kříž je čitelný jen
z přední strany, kde je vyzlacen. Patrný je i ze zadní strany,
když je druhá stěna v zákrytu stromu. Při sezení pod stro-
mem na „lavičce“ je náš pohled směřován k jihu do širé kra-
jiny, nebo na sever k obci a cestě, která nás sem zavedla.
TECHNOLOGI CKÝ POSTUP STAVBY KŘÍ ŽE – BRÁNY
Stěny a překlad brány byly vylity z betonu do bednění z ba-
líků slámy (obr. 2). Vylití probíhalo postupně po asi 150mm
vrstvách řidšího betonu denně (při vylití většího množství be-
tonu byl jeho tlak příliš velký a odtlačoval šalování ze slámy).
Betonová směs byla hutněna železnou tyčí tak, aby bylo do-
saženo plného zatečení směsi do všech nerovností „bedně-
ní“. Velký důraz byl dán na minimálně 25mm vzdálenost ša-
lování od ocelové výztuže (poměrně problematické – hrani-
ce balíku má velký rozptyl). Vodorovný překlad byl odlit vedle
kříže na zemi a po vytvrdnutí byl volně uložen na stěny (po-
dobně jako u dolmenu).
Zapálení a hoření balíků slámy proběhlo za přítomnosti ha-
sičů, kteří podle instrukcí shrabávali rozžhavenou slámu ze
stěn, aby nedošlo ke kritické teplotě (obr. 3 a 4). Balík sliso-
vané slámy má totiž tu vlastnost, že se rozžhaví a teplo drží.
Konečnou kontrolou teploty ohmatáním betonové stěny by-
lo zjištěno, že teplota stěny se pohybuje maximálně kolem
30 °C v době, kdy venkovní teplota byla -1 °C.
Zlacení kříže plátkovým zlatem bylo provedeno na jaře, po-
té co byly přední svislá stěna a vodorovný překlad zbrouše-
ny do roviny (obr. 6).
Předpokládá se, že povrch betonu se bude v čase měnit. Je
pravděpodobné, že strom nad křížem ovlivní jeho barevnost.
HI STORI E MÍ STA U KAMENNÉHO KŘÍ ŽE
V místě U kamenného kříže byly zjištěny nálezy z období
středního (40 000 př. n. l.) a mladšího paleolitu (40 000 až
10 000 př. n. l). Byly zde zdokumentovány nálezy jednolícího
sekáče z úlomku kvarcitu a dalších dvacet čtyř nástrojů.
Novodobá historie místa a jeho poloha
Brána je umístěna na místě bývalé křižovatky cest, na kop-
ci mezi poli a loukami – na nejvyšším bodu v okolí na katast-
ru obce Dukovany. Nadmořská výška místa je 385 m. n. m.,
GPS souřadnice jsou: s 49.07554, v 16.17802.
Obr. 6 a) Pozlacený betonový kříž, b) detail zlaceného betonoveho
povrchu ❚ Fig. 6 a) Gold-plated concrete cross, b) detail of the
golden concrete surface
6b
6a
2 9
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
Místu se říká U kamenného kříže. Původní kamenný kříž,
kte rý zde stál od roku 1818 do roku 2005, byl přemístěn
do ob ce ke kostelu, protože se nakláněl díky příliš blízké orbě
zemědělskou mechanizací. Předtím zde asi stál kříž dřevěný,
lze tak soudit podle značky v mapě dochované z roku 1768.
Místo U kamenného kříže bývalo dříve křižovatkou tří cest,
jedna vedla z Dukovan, druhá od kříže do obce Heřmani-
ce, dnes již zaniklé díky stavbě jaderné elektrárny, a tře-
tí směrem do Horních Dubňan. Jedna z cest byla zruše-
na při stavbě vlečky na jadernou elektrárnu, protože ved-
la přibližně v její stopě, další v důsledku toho postupně za-
nikla, neboť vedla „jen“ ke kříži. Zůstala jen vyšlapaná pěši-
na z Dukovan.
PRŮBĚH STAVBY
23. října 2009 zaměření a vykolíkování budoucí stavby •
24. října 2009 vykopání základů •
26. října 2009 drátkování výztuže základů •
27. října 2009 betonáž základů •
4. listopadu 2009 instalace a drátkování ocelové výztuže •
7. listopadu 2009 instalace dřevěného bednění a začátek •
lití betonu do slámového bednění
18. listopadu 2009 konec betonáže •
4. prosince 2009 odstranění dřevěného bednění •
22. prosince 2009 vložení překladu •
10. ledna 2010 zapálení slámového bednění • (obr. 2 až 5)
27. března 2010 broušení hran kříže •
28. dubna 2010 zlacení vybroušené hrany překladu a stě- •
ny (obr. 6)
29. května 2010 žehnání kříže • (obr. 7)
arch. Ivo Pavlík
Ivo Pavlík, Lucie Chytilová, Dana Nováková architekti
mob.: 739 629 051, e-mail: pavlikivo@gmail.com, www.pavlik.cz
ROZPOČET:
Materiál Množství Cena v Kč
Cement 325 12,25 q 3 821,-
Roxor 12 24 m 471,-
Roxor 6 12 kusů 815,-
Kari síť 5 mm 15 x 15 11 kusů 2 881,-
Vázací drát 4 kusy 439,-
Beton 20 č 1 66 m
3
3 154,-
Balíky slámy 109 1 090,-
Plátkové zlato 6 knížek 2 700,-
Celkem 15 371,-
Při pálení vybráno do kasičky 2 200,-
Celkem náklady 13 171,-
Obr. 7 Žehnání kříže ❚ Fig. 7 Blessing of
the cross
Obr. 8 Kříž – brána v krajině nedaleko JE
Dukovany, a), b) ❚ Fig. 8 The cross – gate
in the country close by Nuclear power plant
Dukovany
7
8a
8b
3 0 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
Urychlovač je zařízení, v němž se pomocí magnetické-
ho nebo elektrického pole uvádí do pohybu elektricky na-
bité částice (ionty, elektrony, protony, pozitrony ad.). Při
studiu struktury hmoty se částice srážejí s hmotným ter-
čem nebo navzájem, přičemž se rozpadají na složky, které
jsou sledovány citlivými senzory. Analýza naměřených vý-
sledků srážek umožňuje ověřovat teorie o struktuře hmoty
(HN 3. srpna 2010).
Mezi roky 1984 až 1989 byl ve výzkumném centru CERN
u Ženevy postaven urychlovač označovaný LEP (Large
Electron Positron machine). Analýza výsledků uskutečněné-
ho výzkumu a vývoje odpověděla na řadu otázek, ale bez-
prostředně otevírala další „proč a jak?“. Postupně vše smě-
řovalo k zájmu simulovat tzv. velký třesk. Než se takový ex-
periment mohl na jaře letošního roku úspěšně uskutečnit,
bylo potřeba vybudovat nový ještě silnější urychlovač ozna-
čovaný jako LHC (Large Hadron Collier). Pro něj bylo mož-
no z velké části využít stávající konstrukce LEP, které bylo
třeba rozšířit o hlavní podzemní experimentální prostory ur-
čené pro měření chování svazku paprsků, šachty umožňu-
jící přístup k nim z povrchu a řadu dalších podzemních ha-
lových prostor, ve kterých jsou instalována náročná budící
a měřící zařízení, a na povrchu vybudovat objekty pro umís-
tění kompresorů, ventilačního zařízení, elektrických systé-
mů, přístupových kontrol a elektronického řízení celého pro-
jektu (obr. 1 až 3).
Nové výzkumné aktivity se soustředily do dvou hlavních
míst (obr. 4). Jedno centrum je označováno jako Point 5
a je zde umístěno veškeré potřebné vybavení pro nový de-
tektor CMS. Druhé centrum nese označení Point 1 a je ur-
čené pro experimentální zónu ATLAS. Obě centra jsou po-
dobná, tvoří je dvě obrovské podzemní kaverny, jedna pro
detektor, druhá pro servisní zařízení, kolem obou jsou růz-
né štoly, tunely a komory pro umístění potřebného vybave-
ní a zajištění přístupu. Na povrchu jsou budovy s kancelá-
řemi, chladícími, ventilačními a kryogenními zařízeními ad.
Výstavba LHC byla zahájena dle plánu v dubnu 1998. V lis-
topadu 2000 byly ukončeny všechny experimenty na LEP
a zařízení bylo rozebráno. Většina stavebních prací pro LHC
Projekt trvala 4,5 až 5 let. Pouze Point 5 byl vzhledem ke své
složitosti dokončen až za 6,5 roku.
POPI S KONSTRUKCÍ
Původní LEP tvoří kruhový tunel délky 26,7 km (poloměr cca
3 km) vybudovaný v hloubce 45 až 170 m pod povrchem.
Ro vina kruhu je ukloněná 1,4° vzhledem k horizontále, aby se
převážná většina kruhového tunelu nacházela ve stejných
geolo gických podmínkách – sedimenty Leman Basin Mo-
lasse (obr. 5). To vyžadovala předepsaná přesnost instala-
ce veškerých zařízení v tunelu (tolerance ± 0,1 mm) a stabi-
lita jejich provozu.
K oběma hlavním podzemním centrům (Point 5 a Point 1)
VÝSTAVBA LHC
VE STŘEDISKU
CERN U ŽENEVY ❚
CIVIL ENGINEERING
WORKS FOR THE
LHC PROJECT IN
CERN
Článek popisuje některé z důležitých částí
podzemních betonových konstrukcí, které
byly budovány při přestavbě urychlovače LEP
na výkonnější systém LHC ve výzkumném
středisku CERN u Ženevy. ❚ Several parts
of important underground concrete structures
constructed during the rebuilding of the LEP
system for higher capacity of the LHC system in
the research centre CERN close to Geneve are
described in the article.
1
2 3
3 1
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
vedou svislé přístupové šachty o průměru až 20 m a dél-
ce cca 65 m. Pro detektor CMS (Point 5) byly vyraženy dvě
souběžné kaverny. Větší, určená přímo pro zařízení CMS
detektoru, má průměr 26 m a délku 53 m a menší, určená
pro servisní zařízení, má průměr 18 m a délku 85 m. Proto-
že z technologických důvodů bylo potřeba umístit obě ka-
verny co nejblíže k sobě, cca 7 m, horninový pilíř mezi ni-
mi byl nahrazen vyztuženým betonovým pilířem délky 50 m
a výšky 28 m. Nejprve byl v podzemí vytěžen a znovuposta-
ven pilíř a teprve potom se začalo s ražbou přilehlých kave-
ren. Nad centrem bylo na povrchu postaveno devět nových
objektů zastřešujících:
dvě přístupové šachty do podzemní experimentální ka- •
verny,
přístupovou šachtu do servisní kaverny, •
všechny podpůrné a servisní činnosti spojené s provozem •
CMS detektoru.
V centru ATLAS jsou dvě vyražené kaverny vzájemně kol-
mé. Větší, experimentální je 30 m široká, 35 m vysoká
a 53 m dlouhá, menší, servisní má průměr 20 m a délku
65 m. Obě kaverny jsou propojeny pěti tunely průměru 2,2
až 3,8 m. Na povrchu bylo postaveno osm nových budov
zajišťujících provoz podzemního detektoru.
TECHNI CKÁ ŘEŠENÍ
Nehledě na významné množství informací o geologickém
prostředí, v kterém byl vybudován experimentální okruh pro
LEP, bylo třeba zajistit podrobný geologický průzkum pro no-
vý projekt. Realizovaný průzkum zahrnoval třicet čtyři vrtných
zkoušek, což reprezentuje celkem 30 000 m vrtných prací.
Bylo uskutečněno množství místních šetření a laboratorních
testů, aby byly co nejpřesněji stanoveny určující podmínky:
určení jednotlivých horninových vrstev – hloubka uložení •
jejich horního povrchu a tloušťka vrstvy,
množství, přítok a směr proudění podzemní vody v moré- •
nových vrstvách
pevnosti horninových vrstev, •
pevnost skalního podloží, bobtnavost a obrusnost. •
V několika případech průzkum prokázal přítomnost ložisek
ropy (i v místě budoucí kaverny pro Atlas detektor), což se
muselo projevit v úpravě přípravných pracích, projektu kon-
strukcí i technologickém postupu výstavby objektu.
Vedení CERN od počátku nepovolilo podzemní razící prá-
ce za pomoci odstřelů horniny. Pro omezení existovaly dva
důvody: vnější – centrum leží pod obydlenou oblastí (obr. 1)
a vnitřní – až do listopadu 2000 probíhala experimentál-
ní činnost na původním projektu LEP a ani po jejím ukon-
čení nemohlo být špičkové vybavení střediska jakkoli ohro-
ženo otřesy z odstřelů při ražbě. Výstavby probíhala Novou
rakouskou tunelovací metodou s ražbou pomocí hydraulic-
kých kladiv a různých typů razicích strojů.
Tloušťka vnějšího ostění ze stříkaného betonu s nebo bez
přidání vláken se pohybovala od 75 do 500 mm, místy s vy-
ztužením kari sítěmi nebo horninovými kotvami průměru 25
až 40 mm a délky 1,5 až 12 m. V několika případech byly
použity i speciální kotvy do bobtnavých hornin. Vnitřní ostě-
ní je z monolitického betonu tloušťky 250 až 2 000 mm. Obě
ostění odděluje izolační membrána.
Ražbu provázely i neočekávané události, např. opakova-
né závaly či zalití razicího stroje ropou z naraženého ložis-
ka. Objevily se i různé konstrukční a technologické problé-
my, které bylo třeba vyřešit během výstavby.
Při výstavbě přístupových šachet v Pointu 5 bylo třeba
projít 50 až 55 m silně zvodnělých morénových sedimen-
tů. Zvodnělé vrstvy byly v hloubce 15 a 40 m pod povrchem
s rychlostí proudění 20 m/den. Byly zvažovány dvě možnos-
ti odclonění podzemní vody: hluboké podzemní stěny ne-
bo zmražení zeminy. Po sedmiměsíčním výzkumu se vedení
projektu přiklonilo k druhé variantě. Byl použit obvyklý po-
stup zmrazovaní zeminy. Nejprve byla vrstva zeminy zmra-
zena pomocí tekutého čpavku a následně byl pro udržení
teploty na hodnotě – 23 °C vháněn do svislých vrtů vyvrta-
ných po obvodě kruhu po 1,5 m solný roztok (obr. 6). Postup
prací provázely různé komplikace, jejichž řešení vyžadovalo
dodatečné injektáže, více vrtů se solankou, použití tekutého
dusíku ad. – dokončení této fáze se posunulo o pět měsíců
a její cena výrazně vzrostla.
Při výstavbě velké kaverny pro detektor Atlas bylo třeba
vyřešit technologický postup pro těžební a betonářské prá-
ce v místě průchodu stávajícího LEP tunelu. Uživatel LEP
Obr. 1 Celkový pohled na oblast výzkumného centra CERN
❚ Fig. 1 General view of CERN area
Obr. 2 Podzemní konstrukce projektů LEP a LHC ❚
Fig. 2 Underground structures
Obr. 3 Nadzemní konstrukce projektů LEP a LHC ❚ Fig. 3 Surface
buildings
Obr. 4 a) Point 5, b) Point 1 ❚ Fig. 4 a) Point 5, b) Point 1
Obr. 5 Geologické podmínky v místě projektu ❚ Fig. 5 Geologic
circumstances
5
4a 4b
3 2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
Tab. 1 Srovnání konstrukcí pro projekt LEP a LHC
❚ Tab. 1 Comparison of the civil engineering works
of LEP and LHC projects
Projekt LEP LHC
Počet přístupových šachet 19 6
Délka tunelů (všech průměrů) [m] 32 600 6 500
Počet konstrukcí 70 30
Plocha konstrukcí [m
2
] 59 000 28 000
Objem vytěžených prostor [m
3
] 1 100 000 420 000
Objem betonu v podzemních konstrukcích [m
3
] 230 000 125 000
Objem betonu v povrchových konstrukcích [m
3
] 85 000 42 000
6
8
10
12
7
9
11
13a
13b
3 3
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E

S T R U C T U R E S
5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
urychlovače trval na tom, že při odtěžování horní části ka-
verny nesmí dojít za žádných okolností k poklesu stropu tu-
nelu o více než 30 mm. Bylo tedy rozhodnuto odtěžit pouze
10 m pod budoucí klenbou kaverny a provést zde potřebné
betonářské práce, zatímco o 17 m níže ještě nerušeně do-
bíhal experimentální projekt v LEP urychlovači.
Dalším problémem bylo zajištění stability 8 000 t těžké be-
tonové klenby uzavírající kavernu zahrnující i mohutné nosní-
ky pojízdného jeřábu a horní části dvou koncových stěn bu-
dované mezi stávající kavernu a novou servisní kavernu tak,
aby nepřitěžovala procházející tunel LEP. Po zvážení několi-
ka variant bylo vybráno originální řešení. Strop kaverny bude
dočasně zavěšen přes 38 třináctipramenných kabelů ukot-
vených z různých míst betonové konstrukce o 20 m výše
do čtyř štol vybudovaných z přístupových šachet (obr. 4b
a 13). Kabely byly rozmístěny před uložením betonu do bed-
nění klenby a po betonáži byly napnuty až na 220 t. Všechny
operace proběhly přesně podle plánu. V březnu 2002, zhru-
ba devět měsíců po betonáži, bylo uskutečněno měření, je-
hož výsledky ukázaly, že pokles stropu kaverny je menší než
1 mm. I když je třeba připustit, že část zatížení byla přená-
šena přes silně vyztužené napojení ostění přístupových ša-
chet na ostění kaverny, přes jejich kotvenou výztuž, přímo
do horninového masivu. Po vybetonování 5 m silné zákla-
dové desky a 2 m silných stěn kaverny a zainjektování spá-
ry pod jeřábovými nosníky bylo možno uvolnit napětí v ka-
belech a kotvách a stropní klenba kaverny se opřela o své
podpůrné konstrukce.
ZÁVĚR
Během výstavby celého komplexu se sice vyskytlo několik
neočekávaných událostí a incidentů, ale v porovnání s roz-
sahem celého projektu se jednalo o méně závažné událos-
ti, jež se všechny obešly bez větších škod a arbitrážních ře-
šení jejich následků. Investor vyslovil uznání všem zúčast-
něným z hlediska přístupu k řešení obtížného zadání i je-
ho realizace.
Investor CERN
Projekt French Aficoor
Dodavatel francouzsko-britské konsorcium Cossec-Waterman
Realizace duben 1998 až červenec 2005
Cena
celkem 498 mil CHF
konsultace, expert.
posudky a arch. návrhy
50 mil. CHF
stavební práce 448 mil. CHF
podle článku Johna Andrew Osborna, CERN,
připravila Jana Margoldová
Obrázky: John A. Osborn
Obr. 6 Odtěžování přístupové šachty pomocí zmražení
horniny ❚ Fig. 6 Access shaft sinking by freezing
Obr. 7 Přístupové šachty průměrů 12,1 a 20,5 m, hluboké cca
100 m ❚ Fig. 7 Access shafts with diameters 12,1 and 20,5 m,
deep cca 100 m
Obr. 8 Výztuž stěny jedné z kaveren, průměr výztuže 40 mm (v tendru
16 mm) ❚ Fig. 8 Reinforcement of a wall
Obr. 9 Na dně přístupové šachty ❚ Fig. 9 On the bottom of the
access shaft
Obr. 10 Horní okraj šachty s posuvnou betonovou uzavírací
deskou ❚ Fig. 10 Top edge of the shaft with concrete plug
Obr. 11 Detail vyztužení betonové uzavírací desky ❚ Fig. 11 Detail
of the reinforcement of the concrete plug
Obr. 12 Betonáž spodní klenby kaverny ❚ Fig. 12 Concreting of
the bottom vault of cavern
Obr. 13 Zavěšený strop velké kaverny, a) detail aktivních kotev
v pomocné štole ❚ Fig. 13 Suspended cavern roof, a) detail of the
anchor
Obr. 14 Dokončená kaverna ❚ Fig. 14 Completed cavern
Obr. 15 Otvírání šachty pod 2 000 t těžkou součástkou ❚
Fig. 15 Opening of the plug under 2 000 t load
Obr. 16 Spouštění technologie šachtou
do kaverny ❚ Fig. 16 Lowering of the technology through the shaft
Obr. 17 Tunel LHC ❚ Fig. 17 LHC in the tunnel
14 15
16 17
KRÁSA VODÁRENSKÝCH VĚŽÍ – HISTORICKÉ VĚŽOVÉ
VODOJEMY ZE ŽELEZOBETONU U NÁS ❚ THE BEAUTY
OF THE WATER TOWERS – THE HISTORICAL REINFORCED-
CONCRETE WATERWORKS
3 4 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
H I S T O R I E

H I S T O R Y
Vladislava Valchářová
Železobetonové vodárenské věže patří k domi-
nantám měst i krajiny. Na jejich vzniku se podíleli
významní architekti a renomované betonářské
firmy. Dnes už většinou ztrácejí původní význam
a čekají na nové využití. ❚ Reinforced-
concrete water towers are the dominating and
expressive parts of the cities and landscapes.
Prominent architects and reputable construction
firms collaborated during their fabrication.
Nowadays some of these towers lost their
significance and are waiting for the new use.
Světoznámí fotografové industriální ar-
chitektury Bernd a Hilla Becherovi –
v úvodu publikace věnované vodá-
renským věžím
1)
– popsali jejich funk-
ci: „Věžový vodojem je částí systé-
mu shromažďování a distribuce vody.
Vodní nádrž na věžovité konstrukci
plní dva úkoly: shromažďovat vodu
a udržovat tlak. Jak vysoká věž bu-
de, záleží na tom, jak daleko se má
dopravit voda. Velikost nádrže urču-
je množství vody, které musí obsaho-
vat v době největšího odběru, s ohle-
dem na denní výkyvy spotřeby i ne-
předvídatelné události jako požá-
ry a poruchy čerpadel. S poklesem
vodní hladiny jednoduchý regulační
mechanismus (plovák) aktivuje čer-
padlo. Nádrž se plní přítokovou rou-
rou, další trubka vodu rozvádí a pře-
pad brání přeplnění. Lucerna zakrý-
vající horní část nádrže vpouští nebo
vypouští vzduch podle toho, jak hla-
dina klesá nebo stoupá. Nádrž mů-
že být ze dřeva, oceli nebo železo-
betonu, podstavec tvoří masivní zdi-
vo, nebo konstrukce dřevěná, ocelo-
vá, či betonová. Vnitřek nádrže musí
být přístupný kvůli čištění a opravám,
velké vodojemy proto mají uvnitř vě-
že schodiště, menší žebřík.” Následu-
je už bez komentáře přes dvě stě ce-
lostránkových fotografií vodárenských
věží, stejně lapidárních a realistických.
Becherovi je pořídili v průběhu padesá-
tých až osmdesátých let 20. století pře-
vážně v Německu, Francii a Spojených
státech. Přímé portréty jednoduchých
konstrukcí na pozadí zamračené ob-
lohy a v matném světle průmyslových
zón připomínají staroegyptské monu-
1a
1b
3 5 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
H I S T O R I E

H I S T O R Y
menty a úsilí člověka zanechat stopu v krajině. Téměř všech-
no, co nafotili, podlehlo demolicím. Práce Becherových jsou
úmyslně neatraktivní, velmi odlišné od obvyklého stylu archi-
tektonické fotografie. Už proto, že nevěnovali svou erudici
např. dokumentaci gotických katedrál ale staveb, které vět-
šina nepovažovala za krásné.
Podle historika architektury Jindřicha Vybírala přebíra-
ly užitkové stavby koncem 19. století architektonické for-
my privilegovaných stavebních druhů.
2)
Růst počtu obyvatel
a vyšší nároky na hygienu znamenal rozvoj vodovodních sítí
a věžové vodojemy se stávaly novými dominantami rostou-
cích měst. Vodárenské věže, dosud navrhované stavebními
praktiky jako všechna technická zařízení, se staly architekto-
nickou úlohou patrně v souvislosti s rozvojem krajinářských
parků a dostávaly romantickou historizující podobu hradních
věží či minaretů. Architektonické myšlení té doby vycháze-
lo z předpokladu, že pouhá technická forma nemůže uspo-
kojit psychologické potřeby moderního lidstva. Ve 20. stole-
tí s nástupem moderních stavebních materiálů, zvláště že-
lezobetonu, začali projektanti dávat přednost vnitřním po-
žadavkům konstrukcí, technologie a provozu, a přestali se
starat o dekorativnost historizujících fasád. Na vzniku vodá-
renských věží se podílely renomované betonářské firmy i vý-
znamní architekti. Zpočátku však jen historizující styly vy-
střídala secese, veřejnost si musela pomalu zvyknout, že
úsporný a účelný tvar je také krásný.
Konstrukčně se železobeton uplatňoval jak ve spodní stav-
bě (podezdívka, ztužující věnec), tak jako ochranný plášť ná-
drže (pokud byla plechová), i v provedení samotné nádrže
a střechy. Uložení vodojemů, jejichž tvar byl většinou válco-
vý, uvádí Technický průvodce
3)
z roku 1923: 1. na válcové
podezdívce pod obvodem nádržky, 2. na podezdívce pro
typ Intzeův, 3. na dvojité válcové podezdívce, 4. na radiál-
ních zdech plných nebo prolomených spojených s výstup-
ní šachticí, 5. na několika pilířích (obr. 1a). Výhodou železo-
betonových nádrží oproti plechovým byla jejich trvanlivost,
odolnost vůči kolísání teplot a velká vodní hloubka. Příklad
plechové nádrže s ochranným železobetonovým pláštěm
najdeme u věžového vodojemu města Vršovic v Praze-
Michli (obr. 1b vlevo, vpravo nádrž ze železobetonu o hloub-
ce 7 m). V průmyslových areálech se vodojemy na užitkovou
vodu s výhodou ukládaly též na tovární komíny pomocí žele-
zobetonové konzoly nebo desky, tzv. komíny s límcem.
Jednou z prvních vodárenských věží provedených ze že-
lezobetonu byl secesní vodojem postavený na vrchu Vini-
ci v Pardubicích (obr. 2). Systém zásobování pitnou i užit-
kovou vodou pro město navrhla firma Karla Kresse. Vo-
dojem provedla v letech 1906 až 1907 pražská betonář-
ská firma Hrůza & Rosenberg jako dvoukomorový o ob-
sahu 864 m
3
, vnějším průměru přes 18 m a výšce 25,5 m,
přičemž hloubka vody ve vodojemu je 5 m.
4)
Hřibovitý tvar
a fasádu s nápisovou páskou, heraldikou městského znaku
a podstřešním pásovým vlysem navrhl architekt František
Sander (1871 až 1932). Věžový vodojem měl sloužit i jako tu-
ristická rozhledna a jeho okolí získalo souběžně se stavbou
parkovou úpravu včetně výletní restaurace. Střešní vyhlíd-
ka byla přístupná vřetenovým schodištěm při vnitřním pláš-
ti stavby a od podesty pod vodním rezervoárem pak pokra-
čujícím kolem středního válce. Vodojem dnes patří do are-
álu městské nemocnice a po rekonstrukci jí slouží jako zá-
ložní zdroj.
Novou estetiku ve vzhledu vodárenských věží uplatnil až
zakladatel moderní české architektury Jan Kotěra (1871 až
1923) v projektu vodojemu vršovické vodárny v Praze-Mich-
li, rovněž z let 1906 až 1907.
5)
Zásobování vodou nových vr-
Obr. 1 a) Typy železobetonových věžových vodojemů, 1923 (repro
Technický průvodce), b) řez věžovým vodojemem, 1923 (repro Technický
průvodce) ❚ Fig. 1 a) Types of reinforced-concrete water towers,
b) cross-section of water tower
Obr. 2 František Sander, vodárenská věž v Pardubicích, 1906
(archiv NTM), a) kresba, b) řez, 1908 (repro Beton u. Eisen) ❚
Fig. 2 František Sander, water tower in Pardubice, 1906, a) drawing,
b) cross-section
2a 2b
3 6 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
H I S T O R I E

H I S T O R Y
šovických činžáků, vybavených již splachovacími záchody
a koupelnami, vyprojektoval opět Karel Kress. Z branické
čerpací stanice vedla vltavská voda potrubím na pankrác-
kou výšinu naproti Vršovicím, kde Kotěra navrhl strojovnu,
dům obsluhy, pozemní vodojem a věž s nádrží (obr. 3). Ele-
gantní tvar vodojemu s kónicky zúženým tělem už nepřipo-
mínal těžkopádnou věž, ale spíše kalich – jeho „nahá“ zeď
se poprvé prezentovala jako estetický ideál. Nosné cihelné
zdivo tubusu, vyztužené osmi žebry o síle jednoho metru,
sepnul betonový věnec podpírající „talíř“ vyložený do šířky
2 m. Na něm stál vlastní plechový rezervoár obsahu 400 m
3

o průměru 10 m a s kruhovým průlezem 1,2 m širokým.
Střídmě zdobený železobetonový plášť nádrže měl tloušťku
stěny pouhých 5 cm. Kotěra zde úzce spolupracoval s inže-
nýrskou firmou B. Hollmann a spol., jejíž šéf postup stavby
popsal v časopise Cement, železo a beton: „Šalování pro
tuto spodní konstrukci bylo nadmíru obtížné, jelikož mu-
selo sledovati veškeré architektonické tvary, jež v tomto
případě nebyly právě jednoduché… stavba tato jest no-
vým důkazem, že armovaný beton, ovšem řádně a z nej-
lepších materiálií zpracován, hodí se k těm nejobtížnějším
a nejkomplikovanějším konstrukcím,… že lze konstrukce-
mi těmi vyhověti i těm nejpřísnějším požadavkům archi-
tektonickým.“
6)
Obdobná vodárenská věž, architektonicky zpracovaná Ko-
těrou, byla vybudována roku 1909 v Třeboni – obě věže pu-
blikovala firma B. Hollmann a spol. v reklamním Albu sta-
vebního průmyslu vydaném roku 1912. Dnes je po rekon-
strukci michelský věžový vodojem včetně technologie za-
konzervován stejně jako přečerpávací stanice. Podzemní
vodojem je v provozu, interiér obytného domku byl přesta-
věn na hostinské pokoje.
Průmyslovým vodojemem jiného typu – nádrž stojí na pilí-
řích a výstupní šachtici – je vodárenská věž pivovaru v Heř-
manově Huti-Vlkýši (obr. 4). Stavbu provedla v roce 1908 fir-
ma Hrůza & Rosenberg, podnikatelství betonových staveb
Praha ve spolupráci s Hodolanskými cementárnami Olo-
mouc. Autor architektonického návrhu není zatím znám, vo-
dojemy podobného typu však v oblasti sudetského pohrani-
3
5 4 6
3 7 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
H I S T O R I E

H I S T O R Y
čí najdeme např. při bývalých sklárnách v Chudeřicích nebo
v Duchcově. Uzavřenou válcovou nádrž nese šestice slou-
pů a válcový dřík šachty o vnitřním průměru 1,2 m. Pětibo-
ké sloupy jsou ve třetinách výšky navzájem spojeny železo-
betonovými trámy a zároveň připojeny k polosloupům vystu-
pujícím z válcového dříku. Šachta byla přístupná z prosto-
ru v podzemí, který je v současné době z bezpečnostních
důvodů zasypán. Je osvětlena několika úzkými obdélnými
okénky, prochází jí potrubí k nádrži a stupačky pro přístup
na střechu. Spodní okraj nádrže je zkosený, nad zkosením
a při horním okraji je nádrž lemována jednoduchou římsou,
pod horní římsou je vlys se zubořezem, nad ní pak nízká ati-
ka s cimbuřím, zakrývajícím plechovou střechu. V polovi-
ně výšky nádrž obepíná pás přerušený nad sloupy deko-
rativními prvky z barevně glazované keramiky (modré, zele-
né a červené barvy), na severní straně je nápis BRAUEREI
WILKISCHEN a letopočet 1908. Povrchy jsou opatřeny kva-
litní omítkou, u sto let staré neudržované stavby v překvapi-
vě dobrém stavu. Vodojem je jedním ze dvou dochovaných
pivovarských vodojemů u nás (druhý se nachází v areá lu pl-
zeňského Prazdroje) a v roce 2008 byl prohlášen kultur-
ní památkou. Obec jej hodlá turisticky využívat jako vyhlíd-
kovou věž.
Kotěrův žák Josef Gočár (1880 až 1945) volil pro vzhled
vodárenské věže Lázní Bohdaneč velmi strohý výraz (obr. 5).
Nádrž spočívá na holé konstrukci ze železobetonových
sloupů, zesílených v horní části náběhy a propojených trámy
se sloupky válcové šachtice. Připomíná pohár s víkem, má
klasický tvar, a její vnější stěny nesou antikizující vlys. Vodo-
vodní síť spolu s vodojemem nechal postavit v letech 1909
až 1911 starosta Bohdanče František Veselý, zakladatel láz-
ní, také v souvislosti s jejich rozvojem.
7)
Vodojem na kop-
ci nad městem zbudovala v roce 1910 firma Hrůza & Ro-
senberg, bohdanečskému vodovodu sloužil ale jen do ro-
ku 1980, kdy vzhledem k výstavbě výškových domů v oko-
lí ztratil svůj význam.
Čistě účelovou bezozdobnou stavbou je také vodárenská
a zauhlovací věž kotelny továrny na koberce Ignaze Ginz-
keye ve Vratislavicích u Liberce, kterou roku 1916 navrhl ví-
deňský architekt Leopold Bauer (1871 až 1938), autor mj.
opavského obchodního domu Breda & Weinstein (obr. 6).
V jejím nejvyšším podlaží byl umístěn bazén požární nádrže,
pod ním bunkr na uhlí a zcela dole hnací stroje, které po-
háněly pumpy pro vodní rezervoár a sací zařízení pro uhel-
né skladiště. Nepodařilo se zjistit, která firma věž postavila,
mohla to být i firma Eduarda Asta, specializovaná na žele-
zobetonové užitkové stavby, která měla filiálku v Liberci. Uni-
kátní věži v areálu bývalého Bytexu hrozila demolice, nyní je
navržena za kulturní památku.
8)
Pětašedesát metrů vysoká
věž je dominantou Vratislavic. Technologické zařízení, které
se zčásti dochovalo, patřilo ve své době k nejmodernějším.
Stále slouží jako vodojem, do kterého je přiváděna užitko-
vá voda z pekelských rybníků v Proseči nad Nisou. Na jejím
vrcholu jsou také umístěny technologie internetových a mo-
bilních sítí.
Po skončení 1. světové války a vzniku republiky se vodo-
vody zaváděly s přispěním státu i do nejmenších obcí. Např.
skupinový vodovod pro obce Besednice, Nesměň, Ně-
chov a Todni vypracoval stavební inženýr František Doskočil
a postavily ho v letech 1924 až 1928 firmy Kress, akc. spol.,
a Lanna, akc. spol. v Praze.
9)
Součástí systému byly dva na-
vzájem se doplňující věžové vodojemy – ten vyšší v Něchově
o výšce 20 m měl obsah 80 m
3
(obr. 7). Jednoduchá stav-
ba kombinující železobeton a místní lomový kámen je rovněž
navržena za kulturní památku.
Co se týče tvaru, v meziválečném období věže vodojemů
začaly dostávat funkcionalistický charakter strohých vál-
ců. Takový je i vodojem v Kolíně (obr. 8), postavený v ro-
ce 1928 podle projektu vodárenského odborníka Jana Vla-
dimíra Hráského (1857 až 1939) a architekta Františka Jan-
dy (1886 až 1956), jehož válcové věžové vodárny stojí také
v Kouřimi, Poděbradech, Jaroměři a Bělé pod Bezdězem.
Vodojem je vysoký 45 m a jeho nádrž má objem 450 m³.
Stavbu provedli Uher a Pucek, stavební podnikatelé z Pe-
ček.
10)
U paty vodojemu byla nad dvěma částečně vrtanými
studnami o hloubce 28 a 35 m postavena čerpací stanice,
čerpací stroje dodala firma Českomoravská–Kolben–Da-
něk. Další vodní zdroj tvořila od roku 1945 třetí vrtaná stud-
Obr. 3 Vodárenská věž se strojovnou
v Praze-Michli, 1908 (archiv
VCPD) ❚ Fig. 3 Water tower with
machinery in Prague-Michle, 1908
Obr. 4 Vodárenská věž pivovaru ve Vlkýši,
foto Libor Doležal, 2005 ❚ Fig. 4 Water
tower in the brewery in Wilkischen
Obr. 5 Vodárenská věž v Lázních Bohdanči,
1910 (archiv NTM) ❚ Fig. 5 Water tower in
Lázně Bohdaneč, 1910
Obr. 6 Vodárenská a zauhlovací věž továrny
Ignaz Ginzkey & Co. ve Vratislavicích, 1916
(SOA Most) ❚ Fig. 6 Water and coal-
loading tower of the Ignaz Ginzkey & Co. plant
in Vratislavice, 1916
Obr. 7 Vodárenská věž v Něchově u Trhových
Svin, a) 1927 (repro Lanna), b) foto Eva
Žáčková, 2006 ❚ Fig. 7 Water tower in
Něchov, Trhové Sviny, a) 1927, b) 2006
7a 7b
3 8 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
H I S T O R I E

H I S T O R Y
8a 8b
9a 9b
3 9 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
H I S T O R I E

H I S T O R Y
na 40 m hluboká, ve vzdálenosti asi 200 m od budovy hlavní
strojovny. Pozdější rozvoj města si vyžádal modernější tech-
nologie (výkonnější čerpadla) ke spolehlivému a dostateč-
nému zásobování obyvatel i průmyslových podniků pitnou
vodou a věžový vodojem přestal sloužit svému účelu. V ro-
ce 2007 ho odkoupilo město a připravuje jeho opravu spolu
s revitalizací celého okolí.
Ne všechny vodárenské věže meziválečného období se
vyznačovaly až unifikovanou jednoduchostí. Fotografická
galerie pražských vodních věží, jak ji sestavili archivář praž-
ských vodáren Jaroslav Jásek a fotograf Jaroslav Beneš,
11)

poskytuje i jiné příklady. Maják kombinovaný s vodojemem
na civilním letišti v Praze-Kbelích, postavený podle návrhu
architekta Otakara Novotného (1880 až 1959) v roce 1928,
je šestipodlažní železobetonový skelet o půdorysu šesti-
úhelníka nesoucí nádrž zdobenou reliéfy s leteckými moti-
vy, vytvořenými sochařem Janem Laudou. Stavbu zakonču-
je letecký maják s ochozem, který zůstal v provozu i poté, co
vodojem v sedmdesátých letech 20. století dosloužil.
Zmíněná fotogalerie zachycuje také již neexistující věžové
vodojemy. Patří k nim elegantní vodárenská věž michelské
plynárny (obr. 9a) z roku 1926, dílo architekta Josefa Kalou-
se (1889 až 1958), která zásobovala provozy plynárny prů-
myslovou vodou z místních studní. Postavila ji firma Tomáše
Keclíka jako pětipodlažní železobetonový skelet nesoucí vál-
cový vodojem o obsahu 800 m
3
. Středovým dříkem o prů-
měru 2 m, který procházel i vodojemem a končil nad stře-
chou, vedlo přívodní, zásobní i přepadové potrubí, výstup-
ní žebřík a osobní výtah. Nádrž izolovala 800 mm široká
vzduchová mezera, ochranným železobetonovým válcovým
pláštěm byla proražena čtyři kruhová okna a kruhové pro-
světlené ciferníky hodin. Po ukončení výroby svítiplynu v še-
desátých letech byla věž zbytečně zbořena.
V roce 1933 francouzská firma Michelin začala stavět svou
filiálku Pneu Michelin, a. s., Praha-Záběhlice. Současně zří-
dila v areálu továrny požární věžový vodojem (obr. 9b). Sed-
mipodlažní 35 m vysoký železobetonový skelet s ochozem
nesl válcovou plechovou nádrž o obsahu 100 m
3
vody. Jed-
notlivá patra spojoval železný žebřík, středem stavby pro-
cházelo přívodní, zásobní i výpustní potrubí. Stavbu továr-
ny včetně věžového vodojemu navrhla projekční kancelář fir-
my Michelin C. A. Clermont-Ferrand, provedla ji firma bratří
Kalichů z Prahy-Bubenče. Vzdušná železobetonová věž by-
la ukázkou tehdy rozšířeného vodojemu „amerického“ typu.
Po roce 1948 se stal majitelem továrny n. p. Mitas, vodojem
sloužil až do sedmdesátých let. Kladné stanovisko praž-
ských památkářů však v říjnu 1989 umožnilo jeho demolici.
Železobetonové vodárenské věže z první poloviny 20. sto-
letí dnes už postupně ztrácejí původní funkci. Patří k atrak-
tivní skupině objektů průmyslového dědictví. Půdorysně ne-
zabírají velkou plochu a jejich demolicí se mnoho nezíská.
Spolehlivou cestou, jak je zachovat příštím generacím, je na-
lézt pro ně nové využití. I u nás se již objevují příklady zdaři-
lých rekonstrukcí s obnovenou funkcí rozhledny (věžový vo-
dojem v Břeclavi postavený v letech 1925 až 1926 firmou
B. Belady a Moravskou betonářskou a stavební společnos-
tí ) nebo přestaveb na byty či penziony (např. penzion ve věži
v Bohumíně, rezidence ve vodárenské věži v Praze-Libni).
S použitím Registru průmyslového dědictví VCPD FA ČVUT
Ing. Vladislava Valchářová
Výzkumné centrum průmyslového dědictví
Ústav teorie a dějin architektury
FA ČVUT v Praze
e-mail: v.valcharova@seznam.cz
Obr. 8 Vodárenská věž v Kolíně, a) 1928 (archiv VCPD), b) foto Petr
Vorlík, 2004 ❚ Fig. 8 Water tower in Kolín, a) 1928, b) 2004
Obr. 9 a) Vodojem plynárny v Praze-Michli, 1926 (archiv VCPD),
b) Vodojem Michelin v Praze-Záběhlicích, foto Jaroslav Beneš,
1988 ❚ Fig. 9 a) Water tower of the gasworks in Prague-Michle,
1926, b) Water tower Michelin in Prague-Záběhlice, 1988
Poznámky:
1)
Bernd Becher – Hilla Becher, Water Towers, Passau 1997, s.
13 (4. vydání, první vydání MIT Press 1988). Bernd (1931–2007)
a Hilla (1934) Becherovi začali dokumentovat mizející průmyslové
dědictví koncem 50. let v Německu. Jejich snímky industriální
architektury (těžních věží, plynojemů, sil, skladišť ad.) si vydobyly
speciální pozici ve světě umělecké fotografie, nacházejí se ve sbír-
kách zejména amerických galerií. Kromě knihy věnované vodáren-
ským věžím vydali formou typologicko-topografických přehledů
přes dvacet fotografických publikací.
2)
K tomu viz Jindřich Vybíral, Ingenierbau und Zweckarchitektur,
in: Ferdinand Seibt (ed.), Böhmen im 19. Jahrhundert. Vom
Klassizismus zur Moderne, München – Frankfurt a. M. 1995,
s. 251–272, nebo Jindřich Vybíral, Vodojem jako architektonický
skvost. Vodárenské věže v Čechách na přelomu 19. a 20. století,
Dějiny a současnost XXIX, 2007, č. 8, s. 41–43
3)
Antonín Klír – František Klokner, Technický průvodce pro inžený-
ry a stavitele (sešit sedmý, stavitelství vodní, II. část, vodárenství),
Praha 1923, s. 122–138
4)
Heinrich Popper, Wasserbehälter in Eisenbeton in Pardubitz,
Beton und Eisen, 1908, s. 195–196.
5)
Viz např. Der Architekt XVI, 1910, s. 17; Jaroslav Jásek, Klenot
města. Historický vývoj pražského vodárenství, Praha 1997, s.
88; Vladimír Šlapeta (ed.), Jan Kotěra, Praha 2001, zde s. 161,
349–350
6)
Inženýr Hollmann byl šéfredaktorem časopisu. Viz B. Hollmann,
Železobetonová konstrukce reservoiru ve Vršovicích, Cement,
železo a beton (časopis pro moderní konstrukce, stavební hmoty,
průmysl a obchod) I, 1908, č. 3, s. 77–80; též Album stavebního
průmyslu, Praha 1912, nestr.
7)
Jaroslav Jásek (ed.), Vodárenství v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku, Praha 2000, s. 106
8)
Viz http://www.sedmicka.cz/liberec-jablonec-nad-nisou/cla-
nek?id=179588
9)
Theodor Žákavec, Lanna. Příspěvek k dějinám hospodářského
vývoje v Čechách a v Československu, Praha 1936, s. 228
a 234. Viz též Jaroslav Jásek (ed.), Vodárenství v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku, Praha 2000, s. 67–68
10)
Václav Černý – Václav Zeman, Rozvoj vodárenství a kanalizace
v Čechách v posledních sedmdesáti letech, Sedmdesát let tech-
nické práce. Sborník SIA, 1935, s. 64–69
11)
Jaroslav Jásek – Jaroslav Beneš, Pražské vodní věže, Praha
2000
12)
Viz http://www.novinky.cz/cestovani/tipy-na-vylety/207587-voda-
renska-vez-v-breclavi-bude-novou-turistickou-atrakci.html; http://
bydleni.idnes.cz/vodarna-v-libni-luxusni-rezidence-na-dalkove-o-
vladani-pd9
MODUL PRUŽNOSTI VYSOKOPEVNÝCH BETONŮ RŮZNÉHO
SLOŽENÍ ❚ MODULUS OF ELASTICITY OF HIGH STRENGTH
CONCRETES
4 0 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E

MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
Petr Cikrle, Vlastimil Bílek
Modul pružnosti se dostává do centra pozor-
nosti technologů, poněvadž dosažení požado-
vaných hodnot předepisovaných normami není
automatické. V článku jsou diskutovány jak
vývoj předepisovaných hodnot modulu pružnosti
během posledních padesáti let, tak různé vlivy,
které jeho hodnoty ovlivňují. Bylo zjištěno, že
v souladu s Eurokódem má nejvýraznější vliv
druh použitého kameniva a pevnost betonu
v tlaku, která může být zvýšena například apli-
kací příměsí. Důležitý je také způsob ošetřování
betonu. ❚ The modulus of elasticity becomes
the focal point of technologists´ interest. This
is because the reaching of values declared by
Eurocodes is not automatic. The declared values
have been changed during the last 50 years. This
development is mentioned in the paper as well as
some mixture details which can affect the values
of the modulus of elasticity. The most significant
influence has been found to be the origin of
coarse aggrigates and compressive strength
of concrete, which can be enhanced through
mineral admixtures´ application. Concrete curing
has a very important role to play, too.
V současné době se pro různé kon-
strukce používá betonů stále vyšších
a vyšších pevností. Tato potřeba je
opodstatněna koncepcí udržitelného
rozvoje – je třeba omezit používání port-
landského cementu na minimální mož-
nou úroveň. U betonu se pozornost tra-
dičně upírá k pevnostem v tlaku, do po-
předí diskusí se však také dostává tr-
vanlivost a zejména u předpjatých kon-
strukcí i hodnota modulu pružnosti.
A zde dochází k určitým nesrovnalos-
tem mezi hodnotami skutečně namě-
řenými a hodnotami, které pro moduly
pružnosti betonů daných tříd požadu-
jí normy. Než přistoupíme k podrobnější
diskusi tohoto jevu, zkusme se zamys-
let nad rozdílností betonů dnes a před
třiceti až padesáti lety, kdy některé
z norem nebo podklady pro jejich vy-
pracování vznikaly. Jistě nalezneme mi-
nimálně tři základní aspekty, ve kterých
se dřívější a současné betony liší:
Rozšíření plastifikátorů a superplas-
tifikátorů v posledních třiceti letech do-
volilo dosáhnout i v běžné výrobě tak
nízkých vodních součinitelů, o jakých
se dříve nesnilo. Výrazně vzrostla pev-
nost betonu, ale společně s tím se za-
čaly projevovat jevy, o kterých se sice
vědělo, ale v běžné praxi se přehlížely.
Jedná se zejména o autogenní smrštění
betonu, které studoval Powers a kol. již
od 40. let [1]. Význam tohoto smrštění,
resp. význam smrštění od samovysy-
chání, u betonů s nízkým vodním sou-
činitelem roste. Ačkoli na přesnou pří-
činu smrštění od samovysychání není
jednotný názor [2], je jisté, že v jeho dů-
sledku dochází k vývoji mikrotrhlin a ty
ovlivňují jak některé mechanické vlast-
nosti, tak trvanlivost betonu.
Vznik mikrotrhlin ovšem není jen dů-
sledkem smrštění samotné cemento-
vé pasty, ale také jejího spolupůsobe-
ní se zrny kameniva. Při použití hrubší-
ho kameniva (d
max
≈ 32 mm) do beto-
nů s velmi nízkým vodním součinitelem
(cca pod 0,35) dochází vlivem smrštění
k popraskání pasty kolem hrubých zrn
kameniva a řada mechanických vlast-
ností během prvního roku výrazně kle-
sá (např. lomová energie ve stáří 1 rok
až na 50 % své 28denní hodnoty [3]).
Dalším aspektem je změna vlastností
cementů. Velmi pěkně tento jev ilustru-
je P. C. Aïtcin [4]. V kap. 17.2.4 s odka-
zem na literaturu uvádí, že v Anglii by-
lo v letech 1945 až 1947 na dosaže-
ní pevnosti 30 MPa ve 28 dnech tře-
ba dávkovat 300 kg cementu a dodržet
vodní součinitel 0,47. Ovšem o čtyřicet
let později na dosažení stejné pevnos-
ti stačí 250 kg cementu a vodní součini-
tel 0,72. Z hlediska pevností jsou beto-
ny rovnocenné, ovšem nikoli z hlediska
dalších mechanických vlastností a tr-
vanlivosti. Současné cementy jsou vy-
ráběny s cílem co nejrychlejšího vývo-
je (počátečních) pevností. Mají vysoký
obsah C
3
S i C
3
A a jsou zpravidla po-
mlety jemněji, než cementy před čtyři-
ceti až padesáti lety. Rychlý náběh pev-
ností znamená i výraznější samovysy-
chání a výraznější vývoj mikrotrhlin. Be-
ton s nízkým vodním součinitelem bý-
vá totiž tak hutný, že ošetřovací voda
se do centrálních oblastí zejména ma-
sívnějších dílců nebo konstrukcí dostá-
vá pomalu a nestačí rychlému tempu
hydratace [5]. Kromě toho se u hrubě-
ji mletých cementů dalo počítat s urči-
tým potenciálem samovyhojování mik-
rotrhlin postupnou dlouhodobou hyd-
ratací hrubších zrn. Čím více cementu
ovšem zhydratuje na počátku hydrata-
ce, tím méně je ho k dispozici k násled-
nému vyhojování mikrotrhlin.
Třetím aspektem je použití různých
minerálních příměsí. Jejich aplika-
ce může výrazně zlepšit vlastnosti be-
tonu, ovšem může přinést i problé-
my. Růst obsahu cementové pasty
– ať pouze z portlandského cemen-
tu nebo s použitím minerálních přímě-
sí – vede ke snižování obsahu kameni-
va v betonu. Přitom co nejdokonalej-
ší zaplnění prostoru kostrou kameni-
va má pro modul pružnosti prvořadou
důležitost. Zatímco v dřívější době by-
la skladbě kameniva věnována maxi-
mální pozornost, dnes tato problema-
tika stojí na okraji. Stačí porovnat kapi-
toly věnované skladbě kameniva např.
v knize prof. Bechyně [6] a v novějších
publikacích [4, 7]. Za připomenutí snad
stojí i to, že hrubé těžené kamenivo se
v současnosti používá skutečně spí-
še výjimečně, daleko častější je použi-
tí drceného kameniva, často s horším
tvarovým indexem, což opět ovlivňu-
je zaplnění prostoru kamenivem a vede
k vyšší dávce pasty nebo malty. Nejvý-
razněji se vliv sníženého obsahu kame-
niva (zejména hrubého) projevuje u sa-
mozhutnitelných betonů.
V dalších odstavcích bude věnová-
na pozornost vlivu alespoň některých
z uvedených aspektů na modul pruž-
nosti a bude diskutována možnost do-
sažení vyšších modulů pružnosti.
METODY STANOVENÍ MODULU
PRUŽNOSTI BETONU
Pro stanovení modulu pružnosti betonu
existuje celá řada metod, z nichž celkem
čtyři jsou podrobně popsány v platných
českých normách. Jedná se o dvě me-
tody dynamické (ultrazvukovou a rezo-
nanční) a dvě metody statické – stano-
vení modulu pružnosti ze zatěžování tla-
kem a ze zkoušky v tahu ohybem.
Ve stavební praxi je modul pružnos-
ti téměř výhradně zjišťován statickou
zkouškou v tlaku, z dynamických me-
tod je pouze okrajově využíván ul-
trazvuk, zatímco rezonanční metoda
upadla časem téměř v zapomnění. Je
to velká škoda, neboť dynamické meto-
dy umožňují zjistit modul pružnosti zce-
la nedestruktivním způsobem a v přípa-
dě ultrazvuku je možné kontrolovat be-
ton již zabudovaný do konstrukce, včet-
ně časového vývoje jeho vlastností.
4 1 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E

MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
Hodnoty statických modulů pružnos-
ti vycházejí vždy nižší než hodnoty mo-
dulů dynamických. Při znalosti vzájem-
ného poměru mezi hodnotami dyna-
mických a statických modulů pružnosti
bychom v daleko větší míře mohli vyu-
žívat právě nedestruktivní metody. Pře-
počítací koeficienty lze získat poměr-
ně snadno porovnáním hodnot static-
kého a dynamického modulu a pro be-
ton známého složení mohou být vel-
mi přesné.
Požadavky na modul pružnosti
betonu
Hodnota modulu pružnosti závisí do jis-
té míry na tom, jak je definován. V nor-
mě ČSN EN 1992-1-1 (Eurokód 2) [9]
je modul pružnosti E
cm
definován seč-
novou hodnotou mezi napětím σ
c
= 0
a 0,4 f
cm
(pevnost betonu). Hodno-
ty uvedené v normě se mají považovat
za směrné pro obecné použití, ovšem
u konstrukcí citlivých na deformace se
mají moduly pružnosti stanovit přesně-
ji. Normové hodnoty E
cm
vycházejí ze
vztahu:
E
m
= 22 (f
cm
/10)
0,3
,
kde f
cm
je u nás poněkud netradiční
hodnota charakteristické válcové pev-
nosti v tlaku zvýšená o 8 MPa – např.
pro třídu C30/37 je f
cm
= 30 + 8 = 38
[MPa].
Hodnoty E
cm
podle ČSN EN 1992-1-1
jsou vyneseny do grafu na obr. 1.
Pro srovnání se staršími návrhovými
normami jsou zde přidány dvě křivky
s hodnotami modulů pružnosti pod-
le různých vydání normy ČSN 73 1201
z roku 1967 a 1986. Všechny hodno-
ty jsou vztaženy k charakteristické kry-
chelné pevnosti v tlaku f
ck,cube
.
Jak je patrné z obr. 1, návrhové hod-
noty modulů pružnosti podle ČSN
EN 1992-1-1 se od hodnot v dřívějších
normách značně liší.
Moduly pružnosti nově vyráběných
betonů pevnostních tříd C30/37 až
C50/60 jsou výrazně nižší, než moduly
stejných pevnostních tříd betonů vyrá-
běných před třiceti až padesáti lety. Za-
tímco modul pružnosti 40 GPa je pod-
le Eurokódu 2 dosažen až u pevnostní
třídy C70/85, podle normy z roku 1986
byla tato hodnota modulu pružnosti
u pevnostní třídy C50/60 (tehdy B 60)
a podle normy z roku 1967 dokonce
u třídy betonu C40/50 (tehdy VI).
POUŽI TÉ MATERI ÁLY
A PROVEDENÍ EXPERI MENTŮ
Cílem práce bylo postihnout vliv vodní-
ho součinitele, vybraných minerálních
příměsí, různých druhů hrubého ka-
meniva a způsobu ošetřování na hod-
noty modulu pružnosti. Použity byly
materiá ly běžně používané ve výrobě
– žula z lomu Litice frakcí 4/8 a 8/16
(v tab. 1 jsou směsi označeny písme-
nem „L“) a písek z lokality Kostelecké
Horky. Vzhledem ke granulometrii píku
bylo možné navrhnout beton tak, aby
obsahoval maximum hrubého kameni-
va, což by se mělo v hodnotách modu-
lu pružnosti projevit pozitivně. Pro vy-
stižení vlivu původu kameniva byly dal-
ší směsi namíchány z moravské dro-
by (v tabulce označeno „D“) a čediče
z lokality Bílčice (v tabulce označeno
C). Dále byl použit superplastifikátor
na bázi polykarboxilátů z produkce fir-
my Stachema.
Z minerálních příměsí byla použita mi-
krosilika (v tabulce přibylo v označe-
ní betonu písmeno „S“) dodaná firmou
Chryso a metakaolin Mefisto K05 (v ta-
bulce označený písmenem „M“).
Beton byl míchán v laboratorní mí-
chačce vždy v objemu 35 l, podle kaž-
dé receptury byly připraveny tři mí-
chačky. Pro měření pevností v tlaku by-
ly zhotoveny krychle o hraně 150 mm
a pro měření statických modulů pruž-
nosti hranoly 100 × 100 × 400 mm.
První hodnoty pevností a modulů pruž-
nosti byly měřeny ve stáří 24 až 26 h,
Obr. 1 Porovnání průměrných hodnot modulů
pružnosti pro dané třídy betonu dle dřívějších
norem ČSN 73 1201 [10, 11] a současné
normy ČSN 1992-1-1 [9]
❚ Fig. 1 Comparison of modulus of elasticity
values for classes of concrete in accordance
to former standards ČSN 73 1201 [10, 11] and
current standard ČSN 1992-1-1 [9]
Tab. 1 Složení betonu a jeho vlastnosti ❚ Tab. 1 Mix proportions and basic properties of
concretes
Receptura č. 1 2 3 4 5 6 7
Označení L 0,43 L 0,38 L 0,33 L 0,33 S L 0,33 M D 0,33 M C 0,33 M
Vodní souč. 0,43 0,38 0,33 0,33 0,33 0,33 0,33
CEM I 42,5 r 455 455 455 420 420 420 420
Mikrosilika - - - 35 - - -
Metakaolin - - - - 35 35 35
Voda 195 172 150 150 150 150 150
Superplastif. 3,0 3,8 6,5 7,5 7,5 7,5 7,5
Písek 0/4 595 615 625 625 625 625 625
Drť 4/8 235 240 245 245 245 245 275
Drť 8/16 925 950 975 975 975 975 1097
Zpracovatelnost F4 F4 F4 F3 F4 F4 F4
f
c1
[MPa] 23 25,3 39 33,8 48,4 45,2 51,9
E
1
[GPa] 23,4 26,8 28,1 27,1 29 22,8 35
f
c2
[MPa] 49,5 52,6 62,7 52,1 60,5 62,5 67,6
E
2,rh

= 95 [GPa] 27,3 29,4 31,6 - - - -
E
2,rh
= 60 [GPa] 26,3 28,5 31,3 29 30,4 24,7 36,4
f
c28
[MPa] 73,2 88,2 92,7 94,4 105,1 99,1 117
E
28,rh
= 95 [GPa] 34,3 36 37 38,3 40,5 32,8 47,5
E
28,rh
= 60 [GPa] 31,7 33,9 35,1 35,4 37,3 31,3 43,3
ČSN EN 1992-1-1
ČSN 73 1201:1986
ČSN 73 1201:1967
50,0
45,0
40,0
35,0
30,0
25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
0,0
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120
M
o
d
u
l

p
r
u
ž
n
o
s
t
i

E
c
m

[
G
P
a
]
f
ck,cube
[MPa]
1
4 2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E

MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
další ve stáří 2 dny a 28 dní, obo-
jí na vzorcích uložených ve vlhkém ulo-
žení (RH ≈ 95 %) a na vzduchu v labo-
ratoři (RH ≈ 60 %). Výsledky jsou sou-
hrnně uvedeny v tab. 1.
FAKTORY OVLI VŇUJÍ CÍ
HODNOTY MODULU PRUŽNOSTI
Vodní součinitel
Jak plyne z obr. 1, modul pružnosti ros-
te úměrně s tlakovou pevností beto-
nu. Tlaková pevnost betonu je určová-
na zejména vodním součinitelem. Pro-
to má vodní součinitel zcela nepochyb-
ně vliv i na hodnoty modulu pružnos-
ti. Pro tuto práci byly voleny tři hodnoty
vodního součinitele w, z nichž hodnota
w = 0,38 představuje určitý mezník. Je
to totiž takový vodní součinitel, při kte-
rém teoreticky dojde k úplné hydrataci
cementu (na ni je třeba vodního souči-
nitele přibližně w = 0,25) a ještě zůsta-
nou vodou zaplněné gelové póry, tak-
že nedochází k intenzívnímu autogen-
nímu smrštění, protože vliv samovysy-
chání není tak výrazný [4]. Dále byla vo-
lena hodnota o 0,05 menší a 0,05 vyšší
– tedy hodnoty w = 0,33 a w = 0,43.
Jako hrubé kamenivo byla použita žula
z lokality Litice.
Z tab. 1 a obr. 2 je zřejmé, že při sní-
žení vodního součinitele skutečně do-
šlo ke zvýšení modulu pružnosti v sou-
ladu s předpoklady Eurokódu 2, tzn. že
nárůst modulu odpovídá nárůstu pev-
nosti v tlaku.
Nízká hodnota vodního součinitele je
pro modul pružnosti betonu význam-
ná zejména u všech prvků a konstruk-
cí, u nichž požadujeme rychlý nárůst
pevností i modulů pružnosti. V praxi se
jedná např. o předpjaté prefabrikované
nosníky či monolitické mostní betony.
Minerální příměsi
Minerální příměsi mají vliv jak na zatvrd-
lou cementovou pastu, tak na rozhra-
ní mezi ztvrdlou pastou a kamenivem.
Z tohoto důvodu se dá očekávat také
vliv minerálních příměsí na modul pruž-
nosti betonu.
Z tab. 1 a z obr. 3 plyne, že aplikací
mikrosiliky a zejména metakaolínu by-
lo skutečně dosaženo vyšších hodnot
modulu pružnosti, ovšem tyto zvýšené
hodnoty nikterak nevybočují z trendu
vyplývajícího z nárůstu pevností v tla-
ku. Posloupnost experimentálních bo-
dů kopíruje teoretickou křivku dle Euro-
kódu 2. Z toho se dá usuzovat, že vyšší
hodnoty modulu pružnosti jsou důsled-
kem zvýšení tlakové pevnosti betonu.
Např. při náhradě 35 kg CEM I 42,5 R
metakaolínem a zachování hodnoty
vodního součinitele w = 0,33 vzrost-
la krychelná pevnost z 92,7 MPa (třída
C60/75) na 105,1 MPa (třída C80/95).
V souladu s tím vzrostl modul pružnosti
z 37 GPa na 40,5 GPa.
Vliv minerálních příměsí na modul
pružnosti je tedy poněkud diskutabil-
ní. Z pohledu technologa mohou vhod-
né minerální příměsi zvýšit modul pruž-
nosti a má cenu je pro betony s poža-
dovaným vyšším modulem pružnosti
použít. Z hlediska Eurokódu 2 je zvýše-
ní modulu pružnosti jen logickým dů-
sledkem zvýšení tlakové pevnosti beto-
nu. Přesto je možné tuto cestu doporu-
čit – v řadě případů se totiž může jed-
nat o nejsnažší nebo dokonce jedinou
možnou cestu, jak zvýšit modul pruž-
nosti určitého vyráběného betonu. Zvý-
šení pevnosti a tedy i modulu pružnosti
jiným způsobem – tedy snížením vodní-
ho součinitele – může z hlediska tech-
nologie betonu (dosažení vhodné kon-
zistence a její stability v požadovaném
časovém intervalu) činit vážné potíže.
Dále je třeba upozornit na blahodárný
vliv použitých příměsí – zejména me-
takaolinu – na počáteční pevnosti. Po-
kud je třeba dosáhnout vyšších modu-
lů pružnosti v kratším časovém interva-
lu, než je 28 dní, má dosažení vyšší po-
čáteční tlakové pevnosti, a tím i modulu
pružnosti zásadní význam.
Typ hrubého kameniva
Ve všech předchozích případech by-
la jako hrubé kamenivo použita žu-
la z lomu Litice. Ta je tradičně pova-
žována za velmi kvalitní kamenivo. Pro
srovnání bylo voleno kamenivo s oče-
Obr. 2 Srovnání hodnot modulu
pružnosti pro betony s různým vodním
součinitelem ❚ Fig. 2 Comparison of
modulus of elasticity values of concretes with
different water to cement ratio
Obr. 3 Srovnání hodnot modulu
pružnosti pro betony s minerálními
příměsemi ❚ Fig. 3 Comparison of
modulus of elasticity values of concretes with
mineral admixtures
Obr. 4 Srovnání hodnot modulu pružnosti
pro betony s kamenivem z různých hornin;
betony s r.h. = 95 % nebyly po 2 dnech
zkoušeny, z toho plynou odlišné tvary
křivek ❚ Fig. 4 Comparison of modulus
of elasticity values of concretes with coarse
aggregate from different rocks
Obr. 6 Směrné křivky pro moduly pružnosti
s různým druhem hrubého kameniva dle ČSN
EN 1992-1-1 (Eurokód 2) doplněné o výsledky
experimentálního měření na všech sedmi
druzích betonu, čísla receptur odpovídají
pořadí v tab. 1 ❚ Fig. 6 Gauge curves of
modulus of elasticity of concretes of different
strengths classes made from aggregates from
different rocks EN 1992-1-1 (Eurocode 2)
and experimental values of modulus elasticity
(composition of concretes see table 1)
w = 0,33, r.h. = 95%
w = 0,33, r.h. = 60%
w = 0,38, r.h. = 95%
40
35
30
25
20
1 2 28
M
o
d
u
l

p
r
u
ž
n
o
s
t
i

E
c

[
G
P
a
]
Stáří [d]
w = 0,38, r.h. = 60%
w = 0,43, r.h. = 95%
w = 0,43, r.h. = 60%
M, r.h. = 95%
45,0
40,0
35,0
30,0
25,0
1 2 28
M
o
d
u
l

p
r
u
ž
n
o
s
t
i

E
c

[
G
P
a
]
Stáří [d]
M, r.h. = 60%
CSF, r.h. = 95% CSF, r.h. = 60%
srov., r.h. = 95% srov., r.h. = 60%
2
3
4 3 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E

MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
kávanými horšími vlastnostmi (morav-
ská droba) a s lepšími vlastnostmi (če-
dič z lokality Bílčice). Srovnání bylo pro-
vedeno na směsích s příměsí metakao-
linu (směsi D0,33M, C0,33M a srovná-
vací L0,33M) a je graficky znázorněno
na obr. 4.
Vliv typu kameniva je velmi výrazný.
Při zachování parametrů směsi (vodní-
ho součinitele, dávky superplastifikáto-
ru, hmotnost kameniva musela být dí-
ky vyšší objemové hmotnosti čediče
zvýšena – tab. 1) vykazuje beton s če-
dičem po jednom dni takovou hodnotu
modulu pružnosti, jakou beton s dro-
bou nedosáhl ani po 28 dnech. Jeli-
kož v literatuře nejsou hodnoty modu-
lů pružnosti konkrétního kameniva uvá-
děny, byly vyzkoušeny vzorky kame-
ne odebraného v blocích ze všech tří
lokalit. Zkušebními tělesy byly větši-
nou válce o průměru 50 mm vyrobené
z jádrových vývrtů. Přesně dle výsled-
ků na betonu měla nejnižší modul pruž-
nosti moravská droba (36,5 GPa), prů-
měrný žula (56 GPa) a nejvyšší čedič
(81,5 GPa) – (obr. 5).
Způsob ošetřování
Vhodné ošetřování má na vlastnosti be-
tonů zásadní vliv (obr. 4). Přitom důleži-
tost vhodného ošetřování roste s ros-
toucí pevností betonu, důvody byly
zmíněny, podrobněji např. [2], [7]. Ab-
sence ošetřování, která se projeví vzni-
kem mikrotrhlin, má velmi výrazný do-
pad zejména na trvanlivost betonu [7],
[8]. Mikrotrhliny by měly mít výrazný vliv
i na modul pružnosti.
Při podrobnějším prozkoumání vý-
sledků uvedených v tab. 1 a na obr. 2
až 4 skutečně všechny směsi pone-
Obr. 5 Srovnání
hodnot modulu
pružnosti hornin
použitých k výrobě
hrubého kameniva ❚
Fig. 5 Comparison
of modulus of
elasticity values of
different rocks
www.fine.cz
EN - 1990, 19991, 1992, 1993, 199955, 19999666 EN - 1990, 19 991, 1992, 1993, 199955,
Geotechnické programy
podle Eurokódů
Statika a dimenzace
stavebních konstrukcí
• dimenzování betonu, oceli, dřeva, zdiva
podle aktuálních Eurokódů
• automatická generace kombinací podle
zatěžovací normy
• možnost zadat součinitele podle
libovolné Národní přílohy
• posouzení požární odolnosti
• posouzení MSÚ i MSP
(mezní stav napětí a trhlin) v betonech
• Beton 3D - posouzení libovolného tvaru
průřezu na všechny vnitřní síly
• nové možnosti programů:
- tažené piloty, proudění, konsolidace
• posouzení podle EN 1997 i původních
postupů
• volba dostupných Národních
aplikačních dokumentů
• výpočet podle všech tří návrhových
přístupů
• automatické stanovení
nejnepříznivějších součinitelů
tel.: +420 233 324 889
fax: +420 233 321 754
E-mail: hotline@fine.cz
50
45
40
35
30
25
20
1 2 28
M
o
d
u
l

p
r
u
ž
n
o
s
t
i

E
c

[
G
P
a
]
Stáří [d]
čedič, r.h. = 95%
čedič, r.h. = 60%
žula, r.h. = 95%
žula, r.h. = 60%
droba, r.h. = 95%
droba, r.h. = 60%
90
30
20
10
0
žula droba čedič
M
o
d
u
l

p
r
u
ž
n
o
s
t
i

E
c

[
G
P
a
]
Druh horniny
80
70
60
50
40
56,0
36,5
81,5
čedič
55
50
45
40
35
30
25
20
15
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110
M
o
d
u
l

p
r
u
ž
n
o
s
t
i

E
c
m

[
G
P
a
]
f
ck,cube
[MPa]
silikátové k.
vápenec
pískovec
Litice žula
Moravská droba
Bílčice čedič
1 2
3
4
5
6
7
4
5
6
4 4 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E

MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
chané 28 dní ve vlhkém uložení vyka-
zují vyšší hodnoty modulu pružnos-
ti než směsi zrající na vzduchu běžné
relativní vlhkosti. Z uvedených obráz-
ků se dá vypozorovat, že vliv ošetřo-
vání roste s rostoucí kvalitou betonu,
pro směs C0,33M s nejvyšším modu-
lem pružnosti je i rozdíl mezi hodnota-
mi pro ošetřovaný a neošetřovaný be-
ton nejvyšší. Obecně byl očekáván ješ-
tě výraznější rozdíl. To, že nebyl za-
znamenán, je patrně dáno způsobem
zatěžování – v tlaku se mikrotrhliny pa-
trně neprojeví tolik, jako např. při taho-
vém namáhání nebo při měření lomo-
vých vlastností.
DI SKUSE DOSAŽENÝCH
VÝSLEDKŮ
Z uvedených výsledků plyne, že hodno-
ty modulu pružnosti jsou výrazně ovliv-
ňovány i jinými parametry, než jaký-
mi je ovlivňována pevnost betonu. Za-
tímco pro pevnost je směrodatná hod-
nota vodního součinitele, pro modul
pružnosti je tato základní charakteris-
tika pouze jedním z mnoha parametrů,
k nimž dále patří druh kameniva, slo-
žení betonu (křivka zrnitosti) a fyzikální
vlastnosti cementové kaše včetně její-
ho stáří [13].
Podle ČSN EN 1992-1-1 [9] modul
pružnosti betonu závisí do značné mí-
ry na modulech pružnosti jeho složek,
zejména kameniva. Křivka hodnot E
cm

znázorněná na obr. 1 platí pro běžné
silikátové kamenivo. Použijeme-li však
kamenivo vápencové či pískovcové,
mají se směrné hodnoty modulů pruž-
nosti snížit o 10 %, resp. až o 30 %!
Naopak při použití čediče podle normy
modul pružnosti naroste o 20 %.
Pokud přepočítáme směrnou křivku
hodnot E
cm
z [9] pro různé druhy hru-
bého kameniva, dostaneme čtyři velmi
rozdílné křivky (obr. 6). Jedná se o zce-
la zásadní informaci z Eurokódu 2, ne-
boť moduly pružnosti různých beto-
nů stejné pevnostní třídy mohou na-
bývat až nebývalých rozdílů. Na obr. 6
jsou dále ke směrným křivkám pro be-
tony s různým druhem hrubého ka-
meniva přidány experimentálně zjiště-
né průměrné hodnoty modulů pruž-
nosti všech sedmi vyrobených beto-
nů, z nichž většina je se žulou a pouze
ve dvou případech byla použita droba
(příbuzná pískovci) a čedič.
Provedené experimenty jednoznač-
ně potvrdily dominantní vliv modulu
pružnosti použitého hrubého kameni-
va na výsledný modul pružnosti beto-
nu a dosažené výsledky sice s určitým
posunem (částečně daným přepočtem
pevnostních tříd dle průměrných kry-
chelných pevností ), ale jinak velmi dob-
ře odpovídají průběhu normové křivky
pro průměrné hodnoty modulu pruž-
nosti [9].
ZÁVĚR
Na základě provedených experimentů
lze závěry formulovat následovně:
Vodní součinitel určuje pevnost be- •
tonu, a tím také do jisté míry mo-
dul pružnosti. Jeho nízká hodnota se
projeví blahodárně zejména na hod-
notách modulu pružnosti v prvních
dnech zrání betonu.
Vhodné ošetřování má ruku v ruce •
s nízkým vodním součinitelem na mo-
dul pružnosti markantní vliv, neboť
právě díky dobrému ošetřování je za-
bráněno vzniku mikrotrhlin, které mo-
dul pružnosti snižují.
Použití minerálních přísad má na mo- •
dul pružnosti určitý vliv díky zvýšení
pevnosti v tlaku, ovšem při zohlednění
charakteristických pevností se vliv mi-
nerálních přísad jeví méně výrazný.
Není možné přehlédnout, že nejvyš- •
šího modulu pružnosti bylo dosaže-
no kombinací všech čtyř parametrů
– nízkého vodního součinitele, použi-
tí metakaolinu, ošetřování betonu vo-
dou a použití vhodného kameniva,
avšak nejvýrazněji se dá modul pruž-
nosti ovlivnit právě volbou vhodného
kameniva. Tato skutečnost je v zahra-
ničí dobře známa a jako jednu z hlav-
ních částí článku o modulu pružnosti
betonu ji uvádí rovněž Eurokód 2 [9],
kde je konstatováno, že pružné de-
formace betonu velkou měrou závi-
sí na jeho složení, zejména kamenivu.
Směrné hodnoty modulu pružnosti
betonu v Eurokódu 2 jsou přitom plat-
né pro silikátové kamenivo, pro odliš-
né druhy kameniva je třeba směrnou
křivku upravit. V případě konstrukcí
citlivých na deformace je nutné modul
pružnosti experimentálně ověřit.
Zda a jakým způsobem se uplatňu-
jí další charakteristiky kameniva jako
křivka zrnitosti či tvarový index proza-
tím nebylo zjištěno, ale vhodné kame-
nivo hraje ve snaze o dosažení vysoké-
ho modulu pružnosti zcela zásadní ro-
li. Nejsou zde uvedena ani měření dy-
namického modulu pružnosti, která by-
la také prováděna, ani měření metodou
akustické emise, které by mělo pomoci
při specifikaci vlivu mikrotrhlin na hod-
noty modulu pružnosti. Práce na dané
téma pokračují.
Uvedených výsledků bylo dosaženo díky finanční
podpoře projektu FR-TI/004 a výzkumného
záměru MSM 0021630511.
Autoři děkují Ing. Evě Juřinové za spolupráci
při provádění a vyhodnocení experimentů.
Ing. Petr Cikrle, Ph.D.
Stavební fakulta VUT v Brně
Veveří 95, 602 00 Brno
tel.: 541 147 814
e-mail: cikrle.p@fce.vutbr.cz
www.fce.vutbr.cz
Ing. Vlastimil Bílek, Ph.D.
ŽPSV, a. s.
Křižíkova 68, 660 90 Brno
tel.: 532 045 582
e-mail: bilek@zpsv.cz, www.zpsv.cz
Literatura:
[1] Powers T. C., Brownyard T. L.:
Studies of the physical properties of
hardened portland cement paste, ACI
Journal 8/1947, reprinted in Concrete
International, Vol. 25, No. 9, pp. 31–42
[2] Wittmann F. H.: Heresis on shrinkage
and creep mechanisms, Proc. Creep,
Shrinkage and Durability of Concrete
and Concrete Structures, Tanabe Ed.,
Japan, 2008, Taylor&Francis, London,
ISBN 978-0-415-48508-1, pp. 3–10
[3] Bílek V.: Investigation of Long-Term
Mechanical properties of High Strength
Concrete, Supplementary papers
of 6th CANMET/ACI Conference on
Durability of concrete, Thessaloniki,
Greece, 2003, pp. 211–224
[4] Aïtcin P.-C.: Vysokohodnotný beton,
ČKAIT, ISBN 80-86769-39-9
[5] Persson B.: Self-dessication and its
importance in concrete technology,
Materials and Structures, Vol. 30
(1997), pp. 293–305
[6] Bechyně S.: Technologie betonu, sva-
zek první – Složky betonu, SNTL 1954
[7] Collepardi M.: Moderní beton, ČKAIT
2008, ISBN 80-238-7595-7
[8] Bentur A., Mitchell D.: Materials
performance lessons, 12th Inter.
Congress on the Chemismy of
Cement, Montreal, Canada, 2007,
THPL 2
[9] ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2:
Navrhování betonových konstrukcí –
Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla
pro pozemní stavby
[10] ČSN 73 1201:1967 Navrhování beto-
nových konstrukcí
[11] ČSN 73 1201:1986 Navrhování beto-
nových konstrukcí
[12] ČSN EN 13791 Posuzování pevnosti
betonu v tlaku v konstrukcích a v pre-
fabrikovaných betonových dílcích
[13] ČSN EN 12504-4 Zkoušení betonu –
Část 4: Stanovení rychlosti šíření ultra-
zvukového impulsu
4 5 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
LA CONFLUENCIA,
CHILE
Na úpatí chilských And v údolí řeky Tin-
guiririca ležícím asi 200 km jihovýchod-
ně od Santiaga de Chile poblíž hranic
s Argentinou je dokončována nová hyd-
roelektrárna La Confluencia.
V suché adridní oblasti je voda pro
hydroelektrárnu sbírána do umělé ná-
drže o denní kapacitě 1,2 mil m
3
ze
zdrojů v údolích Tinguiririca (hráz le-
ží 1 452 m n. m., přítok 28 m
3
/s), Por-
tillo (hráz leží 1 465 m n. m., přítok
28 m
3
/s), Azufre a ve čtyřech dalších
menších údolích. 20km systém tune-
lů (vysokotlakých i s volnou hladinou)
svádí vodu ze sběrné nádrže k hydro-
elektrárně, která je postavena na sou-
toku řek Tinguiririca a Portillo. Všechny
tunely jsou nevyztužené a byly raženy
vrtáním nebo stříleny ve skále. Vedlej-
ší přítoky (celkem 10,5 m
3
/s) jsou zaú-
stěny do hlavních tunelů přes tři vírové
šachty hluboké až 70 m. Dva hlavní tu-
nely o průměru 6 m ústí do vyrovnáva-
cí komory a odtud proudí voda tlako-
vou šachtou (spád 330 až 340 m) a vy-
sokotlakým tunelem k turbínám. Šach-
ta a tunel mají železobetonové vněj-
ší a ocelové vnitřní ostění jako ochranu
proti tlaku vody. Na čerstvý beton by-
ly tři základní požadavky: vysoká odol-
nost proti rozmíšení, rychlý nárůst pev-
nosti a nízký vodní součinitel. Pro zlep-
šení zpracovatelnosti čerstvého betonu
byla do něj přidávána příměs SikaPlast
100CL. Betonáž ostění do posuvné-
ho bednění byla v tunelu i šachtě velmi
náročná, současně bylo nutné praco-
vat na několika místech a bezprostřed-
ně po odbednění bylo instalováno oce-
lové ostění v 3m pásech, které byly ná-
sledně mezi sebou svařovány.
V elektrárně jsou osazeny dvě Franci-
sovy turbíny s navrhovaným průtokem
52,5 m
3
/s o celkovém výkonu 160 MW.
Voda z elektrárny je sváděna umě-
lou vodotečí údolím dolů a opět využi-
ta pro výrobu elektrické energie v niž-
ším stupni projektu v nové elektrárně
Higuera.
Projekt bude po uvedení do provo-
zu během letošního podzimu dodávat
energii do chilské rozvodné sítě. V zimě
bude pokrývat denní špičky a v letním
období základní spotřebu. Jeho zdro-
je vody jsou převážně z tajících ledovců
a sněhu vysoko v horách, takže lze po-
čítat s relativně stálým výkonem gene-
rátorů i během suchého období na roz-
díl od jiných hydroelektráren v oblasti,
které v těchto obdobích trpí nedostat-
kem vody a jejich výroba je nejistá.
Projekt La Confluencia je široce pod-
porován národními, regionálními i míst-
ními autoritami Chile. V oblasti s pod-
průměrným množstvím srážek a neob-
dělávatelnou půdou významně ovliv-
ní rozvoj komunity původních obyva-
tel. Vyrobená energie umožní rozvinout
pracovní příležitosti v chudém a zapo-
menutém kraji.
Literatura:
[1] www.waterpowermagazine.com,
www.webwire.com, www.hochtief-
construction.com, www.pacifichydro.
com.au, www.poyry.com
[2] Latin-American News
[3] Materiály společnosti Sika AG,
Switzerland
Obr. 1 Výstavba přívodního potrubí
v horském údolí, březen 2008
Obr. 2 Sběrná nádrž vedle koryta řeky, říjen
2009
Obr. 3 Betonáž v turbínové hale, září 2009
Obr. 4 Pohled na vnější konstrukce elektrárny
La Confluencia
Fotografie 3 a 4: archív Sika AG, Switzerland
Investor
Consorcium Australia´s Pacific
Hydro Pty Ltd and Statkraft Norfund
Power Ivest AS (SNPI), Norsko
Inženýrské služby Pöyry Energy Ltd., Switzerland
Dodavatel
stavebních
konstrukcí
Constructora Hochtief-Tesca
Přísady do betonu Sika AG, Baar, Switzerland
Dodavatel
technologie
Voith Siemens Hydro Brazil´s
hydro power plant
Výstavba červen 2004 až 3. čtvrtletí 2010
Cena 208 mil USD
Jana Margoldová
3
2
4
1
ULTRAVYSOKOPEVNOSTNÍ BETON V PREFABRIKACI
❚ ULTRAHIGHSTRENGTH CONCRETE IN PREFABRICATION
4 6 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E

MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
Jan Tichý, Alain Štěrba, Vladislav Trefil, Ivo Žaloudek
Článek popisuje důležité odlišnosti ultravysokopevnostních betonů proti
běžným a vysokopevnostním betonům z hlediska složení receptury
a výroby a uvádí výsledky zkoušek pevnosti v tlaku, tahu a tahu za ohybu
měřených na trámečcích připravených ze směsí různého složení a mode-
lové zkoušky nosníku z vybrané receptury UHPC. ❚ Dissimilarities
of ultrahighstregth concrete and common and highstrength concretes
with focus on their mix composition and production are described in
the article. Results of experimental measurements of concrete strength
in compression and tension are presented and the load-deflection
diagram of the experimental beam prepared from selected concrete mix
is described.
Pro své technické, ekonomické a ekologické výhody jsou ul-
travysokopevnostní betony (dále jen UHPC) zkoumány a po-
užívány více než čtvrt století. U nás se UHPC až na výjimky
nepoužívají. Proto jsou betonové konstrukce hodně robustní,
což má negativní vliv na životní prostředí (zvyšování vypouš-
tění CO
2
do ovzduší). Jednou z možností, kde lze UHPC vy-
užít, je prefabrikace.
Měrné náklady na složky UHPC se sice oproti běžnému
betonu zhruba ztrojnásobí, očekáváme však snížení kuba-
tury až na polovinu. Hlavním přínosem kromě zlepšení ži-
votního a pracovního prostředí bude zvýšení užitných vlast-
ností a trvanlivosti, zvláště v podmínkách vysoce agresivní-
ho prostředí.
V přípěvku jsou ukázány výsledky iniciativního vyhledávací-
ho řešení, které započalo zkouškami samotného betonu. Je
na co navazovat. V české technické literatuře jsou to např.
příspěvky [1] až [5]. V Evropě jsou to hlavně dva směry:
„škola“ charakterizovaná osobou Prof. Michaela Schmidta •
[6 až 8], která využívá zpravidla kamenivo do 8 mm,
velmi jemnozrnný beton typu „reaktivní práškový beton – •
RPC, Ductal“, o kterém v češtině nejpodrobněji referuje
příspěvek [9]. Tento beton je zvláště silně vyztužen drátky,
a má proto velmi vysokou pevnost v tahu (nad 10 MPa).
Mimo Evropu se UHPC dynamicky rozvíjí hlavně v USA,
Japonsku, Koreji a Austrálii.
VÝHODY UHPC A DŮVODY PRO JEHO POUŽÍ VÁNÍ
Pro svou vysokou pevnost (pevnost v tlaku nad 150 MPa,
pevnost v tahu za ohybu nad 15 MPa) se UHPC uplatňu-
je především tam, kde je možné snížit hmotnost (rozměry)
a vyloučit nebo omezit klasickou ocelovou výztuž. Nejde při-
tom pouze o snížení pracnosti. Přínosem může být i použití
UHPC s cílem omezit šířku mikrotrhlinek, a tím zvýšit spoleh-
livost z hlediska mezních stavů použitelnosti.
Uvedené případy se netýkají pouze monolitického beto-
nu. UHPC byl využit i v prefabrikaci. Podle [4] bylo např.
pro letiště Haneda v Tokijském zálivu vyrobeno 6 900 pře-
dem předpjatých žebírkových panelů rozměrů 7,82 × 3,61 ×
0,25 m (celkem 192 000 m
2
), kterými byla dosažena úspo-
ra 56 % vlastní hmotnosti, a tím i úspora na spodních oce-
lových konstrukcích a na zakládání.
U uvedeného příkladu (letiště Haneda) se počítá se zvýše-
ním trvanlivosti na dvě stě let, a to v agresivním přímořském
prostředí. Ještě přínosnější je využití UHPC pro konstrukce
přímo ohrožené agresivními roztoky.
Zvýšení trvanlivosti spolu se zmenšením objemu konstruk-
cí má příznivý vliv také na trvale udržitelné životní prostředí.
V Německu proto napomáhá rozvoji UHPC i velkoryse do-
tovaný program „Nachhaltiges Bauen mit UHPC“, který lze
volně přeložit jako „ekologické stavění s UHPC“. Na progra-
mu financovaném podle [8] Deutsche Forschungsgemein-
schaft částkou 10 milionů € se podílí osmnáct výzkum-
ných pracovišť v širokém spektru od výzkumu materiálů až
po návrhové postupy (včetně modelů).
VÝVOJ RECEPTURY UHPC V NAŠI CH PODMÍ NKÁCH
Složky betonu, jejich spolupůsobení a obsah
Cement
O vhodnosti cementu pro UHPC nerozhoduje pouze jeho
pevnostní třída. Pevnost UHPC významně ovlivňuje i vodo-
náročnost cementu.
Není třeba se omezovat jen na portlandské cementy.
V současnosti jsou v zahraničí vyráběny speciální vyso-
ce účinné cementy. Jedním z příkladů je cement Nanodur
(CEM II/B-S 52,5 R) obsahující též mimořádně jemné (10 až
100 μm) syntetické oxidy křemíku, které reagují s hydroxi-
dem vápenatým rychleji než běžný křemičitý úlet.
Obecně je obsah cementu závislý na obsahu ostatních
moučkových zrn a na D
max
kameniva. U jemnozrnných be-
tonů s D
max
= 0,5 mm byl použit podle [6] i obsah 900 kg/m
3

(při obsahu mikrosiliky 225 kg/m
3
). S tímto cementem byl
vyroben beton, jehož 28denní pevnost v tlaku na zlom-
cích trámečků 40 × 40 × 160 mm byla 190 MPa; odpovída-
jící pevnost v tahu za ohybu byla 23 MPa. K dosažení uve-
dených pevností přispěl „koktejl“ drátků (61 kg/m
3
krátkých
a 41 kg/m
3
dlouhých).
Příměsi
S cílem vázat málo pevné produkty hydratace – Ca(OH)
2

do odolnějších a pevnějších struktur obsahuje UHPC vhod-
né pucolány, zpravidla křemičitý úlet. Obsah křemičitého úle-
tu přitom překračuje běžnou horní mez dávkování (10 % hm.
cementu). Podle [6] největší pevnost UHPC 225 MPa byla
dosažena při použití 177 kg/m
3
mikrosiliky a 580 kg/m
3
CEM
I 52,5 R HS-NA, tedy podíl mikrosiliky 31 % hm.
Uvedený nejpevnější beton, který byl vyroben z kameniva
s D
max
= 8 mm, obsahoval navíc dalších 456 kg/m
3
inertních
příměsí; celkový obsah moučky (do 0,125 mm) byl v tomto
betonu kolem 1 050 kg/m
3
. Dalším úkolem příměsí je totiž
zlepšit zrnitost pevných složek betonu v oblasti nejjemněj-
ších zrn. Bylo prokázáno, že takto získanou větší hutností
lze dosáhnout zvětšení pevnosti betonu i bez dalšího sníže-
ní vodního součinitele. Proto se kladně mohou uplatnit i té-
měř inertní příměsi druhu I, tzv. nanopříměsi.
KAMENI VO A JEHO MAXI MÁLNÍ ZRNO D
MAX
Na rozdíl od běžných betonů hraje u UHPC velkou roli i pev-
nost kameniva (nad 200 MPa) a jeho soudržnost s pojivovou
složkou. Při výběru kameniva proto záleží nejen na jeho pev-
4 7 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E

MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
nosti, ale i na jeho afinitě k pojivovému tmelu; proto samo-
zřejmě i na jeho čistotě.
Zcela jinak než u běžných betonů se uplatňuje i horní mez
nejhrubší frakce kameniva, D
max
. U běžných betonů je třeba
k dosažení stejné pevnosti zvětšovat obsah cementu s ne-
přímou závislostí na D
max
n
, kde n je zpravidla mírně menší
než 0,2. U betonů s nízkým vodním součinitelem uvedená
závislost neplatí. Jako vždy se uplatňuje více vlivů. Zde bu-
de uvedena pouze Štěrbova ilustrace za pomoci obr. 1. Tato
ilustrace platí v zásadě pro všechny betony většiny konzis-
tencí. Podmínkou je přizpůsobení zhutnění použité konzis-
tenci. Další podmínkou platnosti ilustrace je neměnná zrni-
tost kameniva. Působí i další specifické i obecné vlivy, např.
stěnový účinek.
Podstatou ilustrace je rozlišení dvou oborů závislosti pev-
nosti betonu na cementovém součiniteli. Rozmezím mezi
oběma obory je kritický obsah pojiva, při kterém se dosahu-
je maximální hutnost všech pevných složek betonu.
V podkritickém oboru je obsah vody téměř nezávislý
na obsahu pojiva. Podkritický obor se vyznačuje nezávis-
lostí obsahu vody na vodonáročnosti pojiva.
V nadkritickém oboru platí opak. Aby byla dodržena pře-
depsaná konzistence, je třeba zvětšovat obsah vody, a to
v závislosti na přírůstku obsahu pojiva proti kritické hod-
notě odpovídající rozmezí. Od uvedeného rozmezí se začí-
ná postupně uplatňovat i vodonáročnost pojiva. V závislos-
ti na přírůstku obsahu cementu roste i smrštění a klesá mo-
dul přetvárnosti. Rozdíly proti vztahu v podkritické oblasti se
zmírňují působením účinné plastifikační přísady nebo mimo-
řádně účinným zhutněním.
Přísady
Hromadnější praktické využívání UHPC je bez jakostních
novodobých plastifikačních přísad nemyslitelné. Na rozdíl
od obyčejných i vysokopevnostních betonů jsou uváděny
i nezvykle vysoké obsahy novodobých přísad (na bázi PCE
apod.). Vyskytují se i obsahy kolem 30 kg/m
3
, které odpo-
vídají 5 % hmotnosti cementu, případně 2,9 % hmotnosti
všech zrn do 0,125 mm.
Drátky
Pro ně platí téměř vše, co bylo uvedeno o plastifikačních pří-
sadách. Opět jde hlavně o jejich kvalitu a obsah. Vyskytují se
i obsahy kolem 200 kg/m
3
[6], jako směrný minimální obsah
můžeme uvažovat hodnotu 75 kg/m
3
.
VÝROBA UHPC
Podmínkou potřebných vlastností UHPC jsou i zvýšené ná-
roky na míchání betonu (ověřený sled dávkování jednotlivých
složek, intenzivní – případně aktivační – způsob míchání, re-
gulace počtu otáček, prodloužení doby míchání). Na homo-
genitě obsahu drátků je zvláště závislá variabilita pevnos-
ti betonu v tahu.
Samozřejmě záleží i na jakosti ošetřování. Pro intenzitu au-
togenního smršťování dochází k nedostatku vody pro hyd-
rataci i v případě, že je zabráněno úniku vody z betonu. Pro-
to je třeba betonu poskytovat vodu co nejdříve. Důvodem je
i rychlý růst nepropustnosti betonu, a tím ztížení transportu
ošetřovací vody do vnitřní části betonového prvku.
VÝSLEDKY LABORATORNÍ CH ZKOUŠEK
Náročnou podmínkou v zadání úkolu (výroby zajímavého
prefabrikátu do Dubaje) bylo použití pojiva a kameniva pou-
ze ze zdrojů v ČR. V průběhu zkoušek došlo k porovnání
různých cementů a jejich interakce s přísadami. Další kombi-
nace vznikly ještě použitím odlišných kameniv a příměsí. Vý-
sledkem je poměrně obsáhlý soubor poznatků o použitých
materiálech, ze kterého již lze vybrat optimální recepturu pro
dosažení předem zadaných vlastností. Pro ilustraci byly vy-
brány některé výsledky uvedené v tab. 1., kde lze sledovat
vývoj zkoušek. Ne vždy platí, že vyšší množství pojiva zajis-
tí potřebné pevnosti.
Číslo záměsi 487 621 786 792
Datum 19.5.09 1.7.09 21.8.09 26.8.09
Složky směsi
CEM A kg 700
CEM B kg 650
CEM C kg 730 732
Microsilika Elkem 500 DOZ kg 200 100 150 150
Superplastifikační
přísada
Glenium ACE 30 kg 35,1
Glenium ACE 430 kg 28 47,2 47,3
Přísada proti
smršťování
Rheocure SFR 2 kg 7,6

Vlastnosti TB
po 7 dnech rozměry tělesa
Statický modul
pružnosti
GPa 42
Pevnost v tlaku 40 x 40 x 160 mm MPa 94 104 101 103
Pevnost v tahu
za ohybu
40 x 40 x 160 mm MPa 9,8 26 20 21
po 28 dnech
Pevnost v tlaku 40 x 40 x 160 mm MPa 127 150
Pevnost v tahu
za ohybu
40 x 40 x 160 mm MPa 40
Tab. 1 Vývoj při optimalizaci receptur, některé výsledky zkoušek ❚
Tab. 1 Development of the mix formulation, some of test results
Obr. 1 Schéma závislosti pevnosti betonů na obsahu cementu
a D
max
v podkritickém a nadkritickém oboru ❚ Fig. 1 Diagram
of the relationship of the strength of concrete and amount of cement
and D
max
1
4 8 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E

MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
MOŽNOSTI PRAKTI CKÉHO POUŽI TÍ
K ověření možnosti výroby tenkostěnných prvků byl zvolen
jako model úsek stropního nosníku tvaru obráceného „T“.
Dolní příruba měla rozměry 40 × 120 mm a stojina byla tlus-
tá pouhých 20 mm a vysoká 180 mm. Délka celého nosníku
byla 1 100 mm. Jde o obdobu nosníků používaných v kom-
binaci s pórobenovými nebo cihelnými tvarovkami.
Byly provedeny zkoušky nosníku na únosnost v tahu
za ohybu ve stáří 7 a 28 dní a současně byl měřen průběh
deformací (obr. 2).
Obr. 2 Pohled na model zkušebního nosníku a přípravu před
zatěžováním (Kloknerův ústav ČVUT v Praze) ❚ Fig. 2 View of the
experimental beam with a test intrumentation before loading
Obr. 3 Zkušební nosník z UHPC, a) příčný řez, b) uspořádání
zatěžovací zkoušky ❚ Fig. 3 Experimental beam from UHPC,
a) cross-section, b) schema of the load-deflection test
Obr. 4 Struktura lomové plochy zkoušených nosníků, a) receptura
č. 792, b) receptura č. 621 ❚ Fig. 4 Surface of the fracture of tested
beams, a) mix formulation No. 792, b) mix formulation No. 621
Obr. 5 Závislost průběhu působící síly (F) a průhybu nosníku (D), a) bez
drátků, b) 75 kg drátků/m
3
, c) 150 kg drátků/m
3
❚ Fig. 5 Load-
deflection diagram of three tested beams made from UHPC
Č. záměsi 489 621 722 784 792
Vlastnosti UHPC
po 7 dnech rozměry tělesa
Pevnost v tlaku 100 x 100 mm MPa 98 77 93 103 103
Pevnost v tahu
za ohybu
40 x 40 x 160 mm MPa 15 13 18 20 21
po 28 dnech
Pevnost v tlaku 100 x 100 mm MPa 157 121 121 151 147
Pevnost v tlaku 40 x 40 x 160 mm MPa 146 104 104 140 129
Pevnost v tahu
za ohybu
40 x 40 x 160 mm MPa 41 26 24 25 23
Odolnost vůči
CH.R.L.
100 x 100 mm g/m
2
136
Voděodolnost 100 x 100 mm mm 12
Materiálové
náklady
40 x 40 x 160 mm Kč/m
3
18 600 5 064 5 959 10 691 13 374
Tab. 2 Vlastnosti zkušebních trámečků z jednotlivých receptur UHPC
a porovnání jejich ceny ❚ Tab. 2 Characteristics of the tested beams
prepared from different mixes of UHPC and comparison of their prices
Číslo záměsi 792 621 621 621
dávka tzv. „koktejlu drátků“ kg/m
3
75 0 75 150
Vlastnosti UHPC
po 7 dnech
Síla při vzniku první trhlinky kN 18 24,7 22,93 15–20
Maximální dosažená síla kN 23,08 24,7 29,03 39,55
Pevnost v tlaku MPa 100,8 88 101,3 87,8
Pevnost v příčném tahu MPa 8,2 7,6 8,8 8,6
Statický modul pružnosti GPa 42 37,5 39 39
Materiálové náklady Kč/m
3
13 374 5 064 8 425 11 286
Tab. 3 Výsledky zkoušek nosníků z UHPC různých receptur
a porovnání jejich cen ❚ Tab. 3 Test results of the beams of various
mixes of UHPC and comparison of their prices
2
3a 3b
4a 4b
5c
5b
5a
4 9 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E

MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
VÝSLEDKY
Tab. 2, tab 3, obr. 4, obr. 5
ZÁVĚR
Dosavadní činností bylo potvrzeno, že vysoké požadavky
na UHPC lze splnit i za použití běžně dostupných složek be-
tonu. Dalším přínosem bylo ověření, že je reálné vyrobit i vel-
mi tenkostěnný modelový prvek bez použití vibrace nebo ji-
ného způsobu zhutnění.
V další etapě budou práce zaměřeny jak na technologii
betonu, tak i na spolupráci s projektanty. Dílčím cílem je vy-
tipovat konstrukční prvky, u kterých budou v maximální mí-
ře uplatněny specifické výhody UHPC, např. jejich vyso-
ká odolnost proti vlivům zvláště agresivního prostředí, a tím
i ekonomické a ekologické přínosy výroby těchto prvků. Pro-
to se činnost zaměří i na potenciální přínosy UHPC vyplýva-
jící z eliminace velké tloušťky krycí vrstvy betonářské výztu-
že u obyčejných i vysokopevnostních betonů.
Ing. Jan Tichý, CSc.
Skanska, a. s., závod Prefa
Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 – Chodov
tel.: 737 256 886
e-mail: jan.tichy@skanska.cz, www.skanska.cz/prefa
Ing. A. Štěrba
Loudin a spol., s. r. o., Křivá 8, 130 00 Praha 3
tel.: 266 314 854, e-mail: a.sterba@volny.cz, www.loudin.eu
Ing. Vladislav Trefil
tel.: 602 286 758, e-mail: vladislav.trefil@basf.com
Ing. Ivo Žaloudek
tel.: 602 180 422, e-mail: ivo.zaloudek@basf.com
oba: BASF Stavební hmoty ČR, s. r. o.
F. V. Veselého 2760/7, hala D2, 193 00 Praha 9
www.basf-cc.cz
Vyrábíme a dodáváme transportbeton
a prefabrikáty včetně montáže pro stavby
dopravní, inženýrské, průmyslové, občanské
a bytové.
Nabízíme komplexní služby dle požadavku
zákazníka, od projekční a předvýrobní přípravy
až po samotnou realizaci staveb.
Skanska a.s., závod Prefa
Líbalova 1/2348
149 00 Praha 4 – Chodov
Tel.: +420 267 095 755
Fax: +420 267 095 575
skanska.pre@skanska.cz
Klademe důraz na vysokou kvalitu, stále
rozvíjíme nové materiály a technologie
v oblasti prefabrikace, samozřejmostí je
ochrana životního prostředí.
Prefabrikovaná lávka
pro pěší a cyklisty
v Lovosicích
www.skanska.cz
Literatura:
[1] Hela R., Bodnárová L., Maršálová J.: Nové materiály – Nové
druhy a technologie betonu, Beton TKS 2/2003
[2] Vítek J. L.: Betonové mosty – minulost a budoucnost, Beton
TKS 4/2008
[3] Schmidt M., Teichmann T.: Ultra vysokohodnotný beton:
základna udržitelných konstrukcí, Beton TKS 2/2008
[4] Kalný M., Šrůma V.: Nové realizace konstrukcí z vysokohod-
notného betonu – Poznatky z HSC/HPC sympozia v Tokiu
2008, 8. konference Technologie betonu 2009
[5] Hájek P., Fiala C., Kynčlová M.: Enviromentální aspekty využití
vláknobetonů v konstrukcích budov, 15. Betonářské dny 2009
[6] Schmidt M., Geisenhanslücke C.: Optimierung der
Zusammensetzung des Feinkorns von Ultra-Hochleistungs- und
von selbstverdichtendem Beton 05/2005
[7] Schmidt M., Herget E.: Bauen mit ultrahochfestem Beton –
Aktueller Stand und Ausblick aus der Sicht der Wissenschaft
und der Praxis, Neu-Ulm, Kongressunterlagen, 51. Beton Tage,
13.–15. Februar 2007
[8] Schmidt M.: Ultrahochfester Beton in Deutschland und der
Welt – Stand der Forschung, technische Regelwerke und prak-
tische Anwendung, Neu-Ulm, Kongressunterlagen, 53. Beton
Tage, 10.–12. Februar. 2009
[9] Rebentrost M., Smíšek P.: Reaktivní jemnozrnný beton Ductal,
Beton TKS 5/2007
5 0 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E

MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
Jaroslav Bezděk se narodil 15. října
1930 v Kuničkách u Boskovic.
Po maturitě byl přijat ke studiu na Fa-
kultě inženýrského stavitelství VŠT v Br-
ně. Na konci I. ročníku mu však by-
lo další studium z politických důvodů
zakázáno a musel nastoupit do armá-
dy k PTP. Ve studiu mohl pokračovat
až po svém návratu domů a pouze dál-
kově na ČVUT v Praze. Stavební fakul-
tu ukončil jako jeden z posledních žáků
profesora Bechyně.
První profesí Ing. Bezděka bylo mís-
to stavbyvedoucího, poté začal praco-
vat ve výzkumných ústavech, kde ře-
šil problematiku výroby a dopravy beto-
nové směsi. Z hlediska transportbeto-
nu to nebylo příliš vhodné období, pro-
tože v té době se v celém stavebnictví
direktivně prosazovaly prefabrikované
konstrukce.
Podílel se na návrzích systému trans-
portbetonu, zkoušel a hodnotil první
československý automíchač AM3 jak
v letním provozu v Jirkově, tak v zimním
období v Košicích. V Poradním sboru
pro mechanizaci a automatizaci staveb-
nictví se zabýval zaváděním transport-
betonu do praxe.
V letech 1968 až 1987 proběhlo v Čes-
koslovensku šest konferencí o trans-
portbetonu, k jejichž přípravě přispěl
a zároveň na nich přednášel příspěvky
s aktuální tematikou. Jeho kandidátská
disertační práce se samozřejmě týkala
transportbetonu.
Zabýval se využitím popílku do beto-
nu. Ve spolupráci se stavebními orga-
nizacemi, podle výsledků laboratorních
zkoušek, navrhnul a odzkoušel výrobu
popílkových betonů na betonárnách.
Připravil a průběžně vyhodnocoval je-
jich dlouhodobé zkoušky. Povětrnost-
ním vlivům ve vysokohorském prostře-
dí byly nejdéle vystaveny vzorky po-
pílkových betonů na Štrbském Ple-
se – po dobu dvaceti dvou let. Popis
a vyhodnocení těchto experimentů je
uvedeno v [8].
Další specializací Ing. Bezděka se,
dlouho před jakoukoliv medializací, sta-
lo téma životního prostředí a staveb-
ní činnosti. Byl pověřen vedením řeši-
telského kolektivu, který se tímto pro-
blémem zabýval. Některé výsledky vý-
zkumných prací jsou obsaženy v publi-
kacích [1], [2], [3].
V dubnu roku 1996 byl ustaven Svaz
výrobců betonu ČR. Jaroslav Bezděk
byl osloven a posléze jmenován jeho
tajemníkem. Ve své nové pracovní ná-
plni pomohl navázat a rozvíjet kontakty
do Evropského sdružení výrobců trans-
portbetonu (ERMCO). Zároveň se vě-
noval procesu přípravy a přijímání no-
vých legislativních předpisů a technic-
kých norem, které přicházely v rámci
sbližování legislativy tehdejší Evropské
unie a České republiky. Inicioval a řídil
zpracování a vydání publikací Za beto-
nem do Evropy [5] a Betonárny a životní
prostředí [6]. Připravil a organizoval sou-
těž Ekologická betonárna. V SVB ČR
pracoval do roku 2000.
V současné době je aktivně činný
v Pražském akademickém klubu 48,
který sdružuje bývalé studenty vylou-
čené v období totality z vysokých škol,
a ve Svazu PTP ČR.
Jaroslave, všechno nejlepší k tvým skvě-
lým osmdesátinám za všechny přáte-
le a kolegy nejenom ze Svazu výrobců
betonu ČR!
Michal Števula
ING. JAROSLAV BEZDĚK, CSc. – OSMDESÁTILETÝ
Literatura:
[1] Bezděk J., Arbes J.: Popílkové betony, SNTL – Nakladatelství technické literatury,
1. vydání, Praha 1975, Typové číslo L17-B2-IV-41/72044
[2] Bezděk J., Arbes J.: Prozatímní technologické pokyny pro provádění betonových kon-
strukcí s popílkem jako příměsi do betonové směsi, VVÚ Stavebních závodů, Praha 1975
[3] Bezděk J., Svozil P.: Stavební činnost a životní prostředí, SNTL – Nakladatelství technic-
ké literatury, 1. vydání, Praha 1987, Typové číslo L17-B2-IV/41/72296
[4] Svozil P., Beneš J., Tichotová P., Bezděk J., Wencel O., Švec M.: Požadavky
na ochranu životního prostředí při výstavbě a provozu betonáren, Svaz výrobců betonu
ČR, Praha 1997, ISBN 80-85087-50-2
[5] Nedbal F., Novák J., Kolísko J., Hela R., Voves J., Jelínek J., Novotný J., Wencel O.,
Bezděk J.: Za betonem do Evropy, Svaz výrobců betonu ČR, Praha 1998
[6] Svozil P., Wencel O., Bezděk J., Tichotová P.: Betonárny a životní prostředí,
Svaz výrobců betonu ČR, Praha 1999, ISBN 80-238-4549-7
[7] Bezděk J.: Čtyřicet let transportbetonu v České republice, časopis Beton TKS, Praha,
č. 4/2003, ISSN 1213-3116
[8] Bezděk J., Moravec V.: Dlouhodobé zkoušky popílkových betonů, časopis Beton TKS,
3/2004, str. 28–30, ISSN 1213-3116
[9] Bezděk J.: Betonování v zimě za nízkých a záporných teplot, časopis Beton TKS,
5/2007, str. 24–25, ISSN 1213-3116
[10] Bezděk J.: Recyklace čerstvého betonu, časopis Beton TKS, str. 32–33, 2/2008,
ISSN 1213-3116
Obr. 1 Záznam v indexu
1
5 1 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E

MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
Na začátku letošního léta uspořádala studentská organizace BEST Br-
no při Vysokém učení technickém v Brně technický kurz pro zahraniční
studenty s názvem Concrete Structures Design. Již popáté se proto sje-
li do Brna studenti ze všech koutů Evropy, aby se zúčastnili bohatého pro-
gramu, který pro ně místní pobočka mezinárodní sítě technických univer-
zit BEST (Board of European Students of Technology), tentokrát ve spolu-
práci s Fakultou stavební VUT v Brně, připravila.
Během deseti dnů nabitých akademickými i společenskými aktivitami
se studenti dozvěděli spoustu nových informací nejen o betonových kon-
strukcích, principech jejich navrhování, použití a rekonstrukcích, ale též
o České republice a české kultuře.
Přednášky v rámci akademické části byly připraveny ve spolupráci s vy-
učujícími a odborníky z Ústavu betonových a zděných konstrukcí Fakulty
stavební VUT v Brně, České betonářské společnosti a společností ze sta-
vební praxe. Byly doplněny o praktické úkoly, které účastníci plnili v labo-
ratořích pod dohledem specialistů z Ústavu technologie stavebních hmot
a dílců. Samozřejmostí byly i exkurze přímo na staveniště ve městě Brně.
Na závěr kurzu jeho účastníci formou skupinových prezentací předvedli,
co se během pobytu v Brně dozvěděli.
Jan Trenz
CONCRETE STRUCTURES DESIGN
RECENZE
Uprostřed léta tohoto roku vydalo Vý-
zkumné centrum průmyslového dě-
dictví, FA ČVUT v Praze ve spoluprá-
ci s Kolegiem pro technické památ-
ky ČSSI & ČKAIT a British Council
publikaci „Průmyslové dědictví ve
vzduchoprázdnu mezi profesionály
a amatéry“.
Publikace obsahuje třicet pět pří-
spěvků různých autorů různých profesí
z několika zemí. Jejich názory, přístupy
a důvody, které je vedou k zájmu o za-
chování či přestavění starých průmys-
lových objektů a komplexů jsou také
rozdílné. V závěru jednoho z příspěv-
ků je napsáno: Z uvedených příkladů
pro mě vyplývají následující ponaučení:
Při rozhodování, zda zachovat nějakou
historickou budovu, se vyhněte posu-
zování z hlediska profesionála. Nejdří-
ve zkoumejte její lidskou hodnotu. Než
začnete dále hodnotit, snažte se po-
chopit společenský a kulturní kontext
objektu. Využijte technické a obchodní
dovednosti k vyřešení a obhájení pro-
jektu. Buďte neústupní a nevzdávejte
se! To je poselstvím nevelké, ale peč-
livě připravené publikace (168 stran,
59 stran anglického překladu).
http://vcpd.cvut.cz
vcpd@vcpd.cvut.cz
Jana Margoldová
OBERVERMUNTWERK
SILVRETTASTAUSEE –
„BETONOVÁ“ POHLEDNICE
5 2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
Alpy jsou rozlehlé a tak v jejich údolích lze najít řadu přehrad-
ních nádrží, některé i ve výškách přes 2 000 m n. m. Když
však jedete po vysokohorské silnici Silvretta Hochalpenstras-
se z údolí Montafon v rakouské spolkové zemi Vorarlberg přes
sedlo Bielerhöhe do tirolského Galtüru (pro veřejnou dopravu
byla otevřena v roce 1954), nestačíte se divit. Po té, co vyje-
dete nad hranici lesa, uvidíte za zatáčkou nad sebou betono-
vou přehradní hráz, která už od pohledu vypadá, že tu něja-
ký ten rok stojí (obr. 1). Opravdu, přehradní hráz Vermunt by-
la ve výšce okolo 1750 m n. m. budována už v letech 1928
až 1931 a nová hydroelektrárna, postavená dole v údolí o cca
750 m níže, začala roku 1930 dodávat elektřinu do rostoucí
elektrické sítě.
Silnice se vine podél jezera (obr. 2) a nespěcháte-li, má-
te za příznivého počasí příležitost kochat se krásnými výhle-
dy na okolní horské velikány. Na horním konci přehradní ná-
drže stojí stavba, která svou strohostí a velikostí neodpovídá
útulným chatám alpských spolků (obr. 3). Vysvětlení se vám
dostane o pár kilometrů dále a několik set metrů výše. V nej-
vyšším bodě silnice na sedle Bielerhöhe v nadmořské výš-
ce cca 2 030 m leží přehradní nádrž Silvretta a budova do-
le, nad nádrží Vermunt, je hydroelektrárna, jejíž turbíny roztá-
čí voda z horní nádrže.
Nádrž Silvretta leží v horském sedle, pro zadržení vody má
tedy dvě hráze. Na stranu Vorarlbergu je to téměř 80 m vy-
soká betonová hráz Silvretta (obr. 5), v koruně dlouhá 432 m,
která za skalním ostrohem pokračuje ještě 140 m dlouhou
boční hrází (celková spotřeba 425 400 m
3
betonu). Směrem
do Tirol je údolí přehrazené 24 m vysokou sypanou hrází Bie-
lerdamm s betonovým jádrem opřeným do původní ledov-
cové morény (obr. 6). Hráze byly postaveny v letech 1938 až
1951. Nádrž pojme 38,6 mil m
3
vody, která do ní přitéká z le-
dovců na svazích horské skupiny Piz Buin (3 312 m n. m.). To
odpovídá „uložené“ energii v objemu 132,1 mil kWh.
Obě přehradní nádrže jsou nyní součástí rozsáhlého kom-
plexu čtyř vysokohorských nádrží a deseti přečerpávacích
hydroelektráren spojených vzájemně důmyslným 100 km
MAT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E


1
2
3
5 3 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
dlouhým systémem tunelů a šachet (obr. 7), který umož-
ňuje operativně řídit výrobu elektrické energie a její dodáv-
ky do energetických sítí Rakouska, Německa i Švýcarska,
a zejména pokrývat potřeby odběru ve špičkách (společnost
Vorarlberg Illwerke AG). Po dokončení nejnovější elektrárny
Kopswerk II (450 MW) v roce 2008 je výkon celého systému
1 700 MW. V případě přebytku energie v sítích je vyrobená
elektřina využívána k čerpání vody ze spodních vyrovnáva-
cích nádrží do horních poloh. Kapacita pump je 980 MW.
Jana Margoldová
Obr. 1 Hráz Vermunt
Obr. 2 Nádrž Vermunt
Obr. 3 Hydroelektrárna Obervermunt
Obr. 4 Situace a řez údolím Vermunt a Obervermunt
Obr. 5 Betonová hráz Silvretta, a) přehradní jezero Silvretta, vpravo
betonová hráz, v pozadí masiv Piz Buin, b) vzdušný líc hráze,
c) řez konstrukcí hráze
Obr. 6 Sypaná hráz Bielerdamm, a) pohled na hráz přes jezero,
b) řez konstrukcí hráze
Obr. 7 Schéma systému Vorarlberg Illwerke AG (čtyři nádrže,
deset hydroelektráren)
Fotografie: Jana Margoldová
MAT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
6b
4
5a
5b
5c
7
6a
VD ŠTĚCHOVICE
– OPRAVA
ŽELEZOBETONOVÉ
MOSTNÍ GALERIE ❚
DAM ŠTĚCHOVICE
– REPAIR OF THE
REINFORCED
CONCRETE BRIDGE
GALERY
5 4 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
Václav Polák, Petr Dobrovský
Příspěvek pojednává o řešení projektu celkové
sanace zdiva, výměny hydroizolace a vozovky
a o dalších úpravách vybavení na více než sedm-
desát let staré rámové konstrukci železobetono-
vé mostní galerie o dvaceti pěti polích. ❚ The
paper describes problem solution of the design
of the reinforced concrete structure repair and
replacement of waterproofing, bituminous
pavement and bridge equipment of more than
seventy years old frame structure of twenty fifth
spans.
Koncem roku 2009 byla zpracovává-
na pro zadavatele Povodí Vltavy, s. p.,
projektová dokumentace opravy příjez-
dové komunikace k Vodnímu dílu (VD)
Štěchovice ve stupni pro výběrové ří-
zení na zhotovitele stavby. Projekt za-
hrnoval opravu celkem tří objektů: že-
lezobetonové mostní galerie, navazují-
cí kamenné opěrné zdi a komunikace,
včetně obnovy odvodnění a přeložek
kabelů. Článek se zabývá přestavbou
a sanací železobetonové galerie, je-
jíž oprava je technicky nejzajímavější
a objemem stavebních zásahů nejroz-
sáhlejší. Navazující objekty zmiňuje jen
pro pochopení návazností.
Archivní dokumentaci k opravovaným
objektům příjezdové komunikace se,
přes veškerou snahu investora, nepo-
dařilo opatřit. Projektant opravy proto
zajistil podrobné polohopisné a výško-
pisné zaměření komunikace a geomet-
rických tvarů konstrukcí do detailů po-
třebných pro zpracování dokumentace
dosavadního stavu a následně pro ná-
vrh opravy konstrukcí.
Zasypané a pro zaměření nepřístup-
né části konstrukcí, galerie a opěrné
zdi, byly do dokumentace, po doho-
dě s investorem, zakresleny pouze in-
formativně a budou v průběhu staveb-
ních prací postupně upřesněny v rámci
rozšířeného autorského dozoru.
Dalšími, pro zpracování projektu opra-
vy rozhodujícími, podklady byly výsled-
ky diagnostického průzkumu staveb-
ně technického stavu konstrukce gale-
rie a informace o stavu silně poškoze-
né dešťové kanalizace vedené pod vo-
zovkou, které byly získány kamerovým
průzkumem.
KONSTRUKCE GALERI E
Jedná se o 106 m dlouhou železobeto-
novou deskostěnovou rámovou most-
ní konstrukci typu galerie, jejíž dvacet
pět mostních polí je součástí příjezdo-
vé komunikace k VD Štěchovice. Ga-
lerie byla budována v rámci výstavby
VD na konci třicátých a počátkem čty-
řicátých let minulého století. Z hledis-
ka technického se jedná o významnou
nekonvenční mostní stavbu, vetknutou
do strmého skalního odřezu na pravém
břehu Vltavy.
Nosná konstrukce galerie je členěna
do pěti dilatačních úseků oddělených
dilatačními spárami. Deska mostovky
přechází v každém poli přímými rámo-
vými náběhy do štíhlých příčných stě-
nových podpěr.
Niveleta galerie stoupá v průměrném
sklonu 8,89 % směrem k tělesu pře-
hrady. Příčný sklon betonové vozov-
ky o šířce 3,5 m je proměnný od 0,6
do 0,9 % a klesá směrem ke stěně
skalního odřezu.
Spodní stavbu galerie, založené
na rostlé skále, představují dvě kon-
cové opěry a soustava dvaceti čtyř
příčných železobetonových stěn rámů
proměnné výšky. V podélném směru
podporuje desku mostovky ještě svis-
lá železobetonová stěna, která v jed-
notlivých polích galerie mění svou pů-
dorysnou polohu vůči okraji římsy nos-
né konstrukce a také výšku, v závislos-
ti na konfiguraci skalního svahu.
Jednostranné železobetonové zábra-
dlí výšky cca 1 m sestává ze sloupků
vetknutých do římsy po 2,06 m, dále
z prefabrikovaných železobetonových
madel a z dvojic podélně vedených
ocelových trubek ∅ 50 mm osazených
do sloupků jako výplň otvorů.
1
2
5 5 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
S A N A C E

R E H A B I L I TAT I O N
Část galerie na vyšší straně (u pře-
hradní hráze) navazuje na mohutnou
kamennou opěrnou zeď. Na opačné,
nižší straně, je příjezdová komunikace
za opěrou galerie vedena na svahova-
ném násypu.
STAVEBNĚ TECHNI CKÝ PRŮZKUM,
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Zjištěné průsaky a výluhy, viditelné
na lícových plochách betonových kon-
strukcí, jsou především důsledkem po-
rušení hydroizolací mostovky i zasypa-
ných rubů spodní stavby.
Laboratorní výsledky zkoušek pev-
nostních charakteristik betonů jsou
příz nivé a svědčí o nadstandardní kva-
litě. Pevnost odpovídá betonu C40/50
(dříve beton zn. 500). Mrazuvzdornost,
zejména u betonu vozovkové vrstvy,
však nesplňuje přísné požadavky sou-
časných norem.
Tloušťky krycí vrstvy betonu nad
výztuží se pohybují v rozptylu od 26
do 47 mm a jsou, podle platných no-
rem, převážně nedostačující. Koroze
výztuže nebyla sice vizuálně zazname-
nána, ale karbonatace povrchových
vrstev se pohybuje na hranici tloušťky
krycí vrstvy.
Na základě zjištěných poznatků je ne-
zbytné provést komplexní sanaci povr-
chů železobetonových konstrukcí ga-
lerie, radikální opravu vozovky, římsy
a zábradlí.
PODMÍ NKY PROVÁDĚNÍ STAVBY
Staveniště je přístupné po nábřežní ko-
munikaci od obce Brunšov. Stavba se
nalézá výhradně na pozemcích Po-
vodí Vltavy, s. p. Po celou dobu prací
na opravě příjezdové komunikace musí
být zajištěn bezpečný průchod stavbou
pro pěší, a to v šířce nejméně 1,5 m.
Při stavebních činnostech prováděných
na mostovce bude průjezd automobilů
přes galerii vyloučen.
Typ původního železobetonového zá-
bradlí, lemujícího příjezdovou komu-
nikaci, by měl být z architektonických
důvodů při rekonstrukci, pokud mož-
no, zachován.
STAVEBNÍ ÚPRAVY DOTČENÝCH
KONSTRUKCÍ
Bourací práce vyžadují šetrné od-
stranění betonové vozovky tloušťky
200 mm, kterým však musí předcházet
zajištění stability původní římsy přikot-
vením do desky nosné konstrukce.
Povrch desky nosné konstrukce
bude po odbourání betonu vozovky
vyrovnán sanační maltou do stavu pře-
depsaného pro kladení hydroizolace.
Izolace mostovky byla navržena va-
nová z natavovacích izolačních pásů
(NAIP), které jsou zataženy pod no-
vě dobetonovanou římsu. Na opačné
straně je izolace svedena svisle s pře-
sahem přes ukončení desky mostov-
ky. Ochrana izolace z litého asfal-
tu LAS 30 mm, bude vyztužena tkani-
nou, vzhledem ke značnému podélné-
mu sklonu nivelety 8,89 %.
Mostní dilatační závěry (MDZ) bu-
dou podpovrchové, těsněné a osa-
zené v místech dosavadních dilatač-
ních spár galerie. Vozovka bude živič-
ná, dvouvrstvá, tvořená ložnou vrstvou
z asfaltového betonu ABS, která má
proměnnou tloušťku od 40 do 70 mm
z důvodu dosažení potřebného příč-
ného sklonu povrchu vozovky. Obrus-
ná vrstva o tloušťce 40 mm, je navr-
žena z AKMS. Spáry vozovky na sty-
ku s římsou a odvodňovacím žlabem,
resp. v místech MDZ, budou opatřeny
pružnou zálivkou.
Úprava římsy souvisí s návrhem no-
vého uspořádání vozovky se zvýšeným
obrubníkem. To vyžaduje nadbetono-
vání části původní římsy včetně spoje-
ní obou konstrukcí prostřednictvím vle-
pené kotevní výztuže. Povrch původní
římsy bude pro spojení s novým beto-
nem před betonáží odbourán v tloušť-
ce cca 20 mm.
Zábradlí si při opravě vyžádá dočas-
né odstranění prefabrikovaných ma-
Obr. 1 Celkový pohled na galerii v ose
❚ Fig. 1 General view of the gallery
Obr. 2 Boční pohled na galerii ❚
Fig. 2 Side view of the gallery
Obr. 3 Charakteristický příčný řez – původní
stav ❚ Fig. 3 Typical cross-section –
original state
Obr. 4 Charakteristický příčný řez – stav
po opravě ❚ Fig. 4 Typical cross-section –
the state after reconstruction
3
4
5 6 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S A N A C E

R E H A B I L I TAT I O N
del. Aby výška zábradlí odpovídala
požadavkům platné normy (tj. min.
1,1 m nad horním povrchem římsy),
je navrženo zvýšení původních sloup-
ků dobetonováním. Výztuž sloupků
bude obnažena a očistěna a násled-
ně na ni bude přivařen armokoš no-
vé části sloupků a sloupky dobetono-
vány. Po sanaci budou madla osazena
zpět na zvýšené sloupky. Do prostorů
mezi sloupky a madlo budou osazeny
ocelové výplně – drátěné sítě v rámech
z L profilů 50 x 5 mm doplněné, z po-
hledových důvodů, třetí podélnou oce-
lovou trubkou ∅ 50 x 5 mm, stejné di-
menze jako stávající dvě podélné trub-
ky. Všechny ocelové prvky zábradlí bu-
dou ošetřeny proti korozi.
Odvodňovací žlab lemuje okraj vo-
zovky přilehlý ke skalnímu svahu. Bude
vydlážděn ze žulových kostek o hraně
120 mm kladených do cementového
lože a umožní pojezd vozidel, takže ne-
omezí využitelnou šířku vozovky.
Nová dešťová kanalizace nahra-
dí dosavadní nefunkční potrubí. Mož-
nost rekonstrukce stávající kanalizace
zcela vyloučily výsledky kamerového
průzkumu prokazující vážné mnoha-
četné defekty starého potrubí. V roz-
sahu objektu galerie bude nové potru-
bí JS 300 uloženo do výkopu vzniklého
odstraněním původního. V délce gale-
rie jsou pro odvodnění vozovky navr-
ženy tři nové horské vpusti. Na obou
předmostích galerie řeší obnovu deš-
ťové kanalizace projekt opravy komu-
nikace, který představuje samostat-
ný objekt.
Nový kabelovod převede čtyři ka-
bely uložené původně volně v zemi. Je
navržen jako monolitická železobeto-
nová konstrukce obdélníkového průře-
zu se šesti otvory, z nichž dva jsou re-
zervní. Je pouze částečně zapuštěný
pod úroveň vozovky a jeho část, vyční-
vající nad povrch vozovky, bude slou-
žit zároveň jako obrubník. V době pra-
cí na mostovce budou kabely provi-
zorně vyvěšeny mimo dosavadní tra-
su. Kabelovod může být vybudován
až po konečném uložení kanalizační-
ho potrubí. Protažení nových kabelů
umožní čtyři navržené revizní šachty.
POUŽI TÉ MATERI ÁLY
Na nové konstrukce římsy, sloupků, zá-
bradlí a kabelovod bude použit beton
C30/37 XF4 s příměsí skleněných vlá-
ken v množství 0,6 kg/m
3
a polypropy-
lenových vláken v množství 0,9 kg/m
3
.
Výztuž železobetonových prvků bu-
de z betonářské oceli 10505.9 (R),
na konstrukci výplní zábradlí bude po-
užita ocel S 235 J0.
PŘÍ PRAVA PODKLADU
SANOVANÝCH PLOCH
Navržená technologie sanace železobe-
tonových konstrukcí objektu předpoklá-
dá odstranění nesoudržného materiálu
degradovaných vrstev z jejich povrchu
až na zdravý beton pomocí VVP o tla-
ku 1 200 až 1 800 bar a lehkých sbíje-
cích kladiv (elektrických, či pneumatic-
kých). Okraje sanovaných ploch je nut-
no upravit ve sklonu 45
o
do hloubky 10
až 15 mm.
Obr. 5 Příklady
charakteristických
poruch železobetonové
konstrukce ❚
Fig. 5 Samples of typical
failures of reinforced
concrete structures
5a 5b
5c 5d
5 7 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
S A N A C E

R E H A B I L I TAT I O N
Pokud dojde k odhalení korozí napa-
dené výztuže, bude její povrch obnažen
a očistěn od korozních zplodin pomocí
VVP o tlaku 200 až 700 bar na obě stra-
ny do vzdálenosti min. 20 mm od korozí
napadené oblasti. V případě, že odhale-
ná výztuž bude oslabena korozí na cca
polovinu svého profilu, bude odkryta
po celém obvodu nejméně do hloub-
ky 10 mm i pod ní, až na pevný homo-
genní povrch.
Plochy obtížně přístupné nebo zce-
la nepřístupné (např. v místech ulože-
ní nosné konstrukce galerie a v místech
styků konstrukcí na dilatačních spá-
rách), které nelze dostatečně kvalitně
připravit k sanaci, budou pouze podle
možností pečlivě očištěny od nesoudrž-
ných částic a výluhů.
SANAČNÍ PRÁCE
Mezi jednotlivými operacemi sanace
se příslušný díl betonového podkladu
vždy znovu očistí vysokotlakým prou-
dem vody (tlak vyšší než 150 bar), na-
sytí vodou a bezprostředně před nane-
sením následné vrstvy se zbaví i zbyt-
ků volné vody.
Kvalita podkladu se prověří akustic-
kou trasovací metodou a zkouškou
pevnosti povrchových vrstev v tahu
(odtrhovou zkouškou). V místech, kde
dojde k odhalení výztuže, se provede
její ochrana proti korozi s následnou
reprofilací sanačními materiály.
Sanační materiály mají v projektu pře-
depsány požadované technické para-
metry a technologické postupy.
ZÁKLADNÍ TYPY SANAČNÍ CH
ZÁSAHŮ
U podobných oprav povrchů degrado-
vaných betonových konstrukcí nelze
skutečný rozsah sanačních prací pře-
dem, do doby otryskání povrchu kon-
strukcí VVP, jednoznačně určit. Proto
byly v dokumentaci jednotlivé typy sa-
načních zásahů stanoveny na základě
stavebně technického průzkumu od-
borným odhadem v procentuálních po-
měrech celkové plochy.
Podle hloubky porušení betonu, ko-
roze výztuže, či vlivů chemických látek,
byly uvažovány tři typy úprav povrchu
označené jako:
Typ A – je navržen pro sanace ploch
dolního podhledu desky mostovky
a spodní stavby.
Do hloubky 10 mm se předpoklá-
dá reprofilace s použitím klasických
sanačních materiálů – odhadem bylo
uvažováno 35 % z celkové plochy.
Od hloubky 10 do 40 mm byla opět
předepsána reprofilace s použitím sa-
načních materiálů, odhadem na 25 %
z celkové plochy.
Při hloubce vyšší než 40 mm byla na-
vržena metoda nástřiku suché smě-
si, případně s kotvenou výztužnou sí-
tí, a to na cca 10 % z celkové plochy
opravované konstrukce. Nutnost ošet-
ření výztuže proti korozi byla v tomto
případě odhadnuta na cca 10 % z cel-
kové plochy.
Typ B – je obdobný jako v případě
typu A, pouze rozšířený o nátěr ploch
proti chemickým rozmrazovacím lát-
kám a je v projektu předepsán pro po-
vrhy betonu římsy a zábradlí, které jsou
v zimních měsících vystaveny účin-
ku CHRL.
Typ C – nátěr ploch proti chemickým
rozmrazovacím látkám použitý na ex-
ponovaných plochách nových beto-
nů aplikovaný po nanesení sjednocu-
jící stěrky.
U všech typů sanačních zásahů bu-
dou na závěr prací plochy omyty tla-
kovou vodou 150 bar a celoplošně
ošetřeny nanesením sjednocující stěr-
ky tloušťky 2 až 2,5 mm.
ZÁVĚR
V projektu navrhované stavební úpra-
vy a sanační zásahy směřují k výraz-
nému prodloužení životnosti technicky
cenných objektů příjezdové komunika-
ce o čtyřicet až padesát let. Celé Vodní
dílo Štěchovice, jehož součástí příjez-
dová komunikace nepochybně je, vy-
povídá o vyspělosti inženýrského stavi-
telství v naší zemi na přelomu třicátých
a čtyřicátých let minulého století.
Realizací opravy se zvýší bezpečnost
provozu na komunikaci (zvýšené ob-
rubníky) a také dojde k redukci vlast-
ní hmotnosti nahrazením betonové vo-
zovky tloušťky 200 mm živičnou vo-
zovkou o průměrné tloušťce 95 mm.
To se příznivě projeví na zvýšení zatíži-
telnosti objektu galerie.
Zadavatel Povodí Vltavy, s. p.
Zpracování projektu
ve stupni pro výběrové
řízení na zhotovitele stavby
TOP CON Servis, s. r. o.
Diagnostický průzkum
stavebně technického
stavu konstrukce galerie
Betonconsult, s. r. o.
Kamerový průzkum CHJ, s. r. o.
Zpracování projektu konec roku 2009
Ing. Václav Polák
e-mail: polak@topcon.cz
Ing. Petr Dobrovský
oba TOP CON Servis, s. r. o.
Ke Stírce 1824/56, 180 00 Praha 8
tel.: 284 021 745
Změna na poli
statického software
Ing. Šabatka, CSc. a Doc. Ing. Navrátil, CSc. Vás zvou na www.idea-rs.cz
Železobetonový
a předpjatý průřez
EC2
Desky,
stěny,
detaily
Předpětí v
programu
RFEM
Expertní
zázemí
Ocelové, betonové
a spřažené
konstrukce
5 8 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
Alena Šrůtková, Libor Šácha, Miloš Jelínek, Bernard Polák
Cílem sanace bylo odstranění závad betonových konstrukcí, omezení
prvků vyžadujících zvýšenou údržbu a úprava vybraných detailů dle
provozních zkušeností. ❚ The aim of the concrete construction repair
was to remove its faults, to reduce elements requiring a higher level of
maintenance and to modify certain details, the selection of which is based
on professional experience.
Vodní dílo (VD) Lučina (obr. 1) se nachází na horním toku ře-
ky Mže v Českém lese v ř. km 96,35, nedaleko hranic s Ně-
meckem. Jeho výstavba probíhala v letech 1970 až 1975.
Hlavním úkolem VD je akumulace vody pro vodovodní skupi-
nu Tachov-Bor-Planá a Stříbro-Kladruby. Dále slouží pro prů-
mysl, závlahy a zajištění minimálního průtoku v profilu Stříbro
a částečně také jako ochrana před povodněmi.
Přehrada je přímá, sypaná, kamenitá s návodním železobe-
tonovým těsněním. Vzdušní líc hráze je bez vegetační úpravy,
pouze s urovnáním hrubých kamenů. Délka 183,5 m, šířka ko-
runy hráze 4 m, výška hráze nad údolím 23,5 m, nadmořská
výška koruny hráze 535,8 m. Zatopená plocha činí 73,48 ha,
délka vzdutí 2,42 km. Dodatečně, v roce 1996, byla na kaž-
dé ze dvou spodních výpustí nainstalována malá vodní elek-
trárna typu ČKD Bánki. Menší má maximální výkon 57,5 kW
a větší 90 kW [1].
REALI ZACE SANAČNÍ CH PRACÍ
Sanace vodního díla probíhala od května do září roku 2009
a zahrnovala veškeré práce, jejichž rozsah byl definován ná-
vrhem zpracovaným firmou Pontex. Jednalo se zejména
o opravu stěn odpadního koryta, výměnu přemostění vývařiště
před vstupem do komunikační štoly, výměnu vozovky na hrázi
a komplexní opravu vlnolamu. Dále byly provedeny lokální sa-
nace betonových stěn komunikační štoly a výměna betonové
podlahy ve strojovně. Ocelová výstroj vodního díla, např. žeb-
říky, vrata, zábradlí, závora, rámy, poklopy atd., byly zčásti re-
pasovány a zbytek nahrazen novými.
Z hlediska projektu byla stavba rozčleněna na šest objek-
tů. První tři zahrnovaly práce prováděné pod hrází a uvnitř
hráze a zbývající práce na koruně hráze. Harmonogram
stavby byl koncipován tak, aby práce probíhaly na více ob-
jektech současně. VD bylo v průběhu sanačních prací v pl-
ně provozuschopném stavu a zásobování pitnou vodou pro
Tachov a jeho okolí nesmělo být ničím omezeno.
Ve fázi přípravy stavby se jako nejproblematičtější jevila sa-
nace rubových částí stěn odpadního koryta. Ta zahrnovala
výkop až na úroveň minimální hladiny vody v odpadním kory-
tě, omytí stěn vysokotlakým vodním paprskem (VVP) a lokál-
ní reprofilaci s následnou celoplošnou aplikací hydroizolační
stěrky. Výkopové práce představovaly přesun cca 1 300 m
3
zeminy.
U sypaných hrází se počítá s jistými průsaky, které jsou
patními drény odváděny do odpadního koryta. Dno výkopu
bylo však níž než niveleta vyústění patních drénů a prosa-
kující voda tak výrazným způsobem komplikovala výkopo-
vé práce (obr. 2). Problém vyřešily záchytné jímky a nasaze-
ní výkonných kalových čerpadel.
Výkopem za levobřežní zdí odpadního koryta došlo
k částečnému odkrytí litinového vodoodběrného potrubí
∅ 400 mm, kterým je voda z nádrže převáděna do úprav-
ny vody a dále distribuována do vodovodního řádu. Při jeho
případném porušení by byla zastavena dodávka vody pro
1
VD LUČINA – SANACE BETONŮ HRÁZE ❚ DAM LUČINA
– REPAIR OF ROCKFILL DAM`S CONCRETE
S A N A C E

R E H A B I L I TAT I O N
5 9 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
S A N A C E

R E H A B I L I TAT I O N
město Tachov a jeho okolí. Toto riziko bylo násobeno zejmé-
na stářím litinového potrubí. Výkopové práce v bezprostřed-
ní blízkosti potrubí byly prováděny výhradně ručně.
Když byla po ukončení výkopových pracích hladina vo-
dy ve výkopu bezpečně pod kontrolou, mohla být zahájena
oprava rubu stěn odpadního koryta, sanace průsaků ve stě-
nách a pokládka nového drenážního systému odvodnění
včetně chrličů (obr. 3).
Rubové stěny odpadního koryta byly předupraveny pomocí
vysokotlakého čerpadla (tlak 800 bar). Kontrolními zkouškami
odtrhovým přístrojem DYNA Z16 byla prokázána požadovaná
pevnost v tahu povrchových vrstev betonu. Byly odstraněny
všechny části stávajícího drenážního potrubí a jeho prostupy
stěnami zaslepeny betonem (max. zrno 16 mm) a dotěsněny
injektáží. Současně byly vrtány otvory pro osazení nerez chr-
ličů ∅ 100 mm, které odvádí vodu z nově položeného drenáž-
ního potrubí ∅ 200 mm do koryta. Otvory chrličů byly v beto-
nové stěně odpadního koryta vrtány v délkách od 1 do 3 m.
Otvory kolem osazených chrličů byly zainjektovány a dotěs-
něny bentonitovým tmelem. Současně s dotěsňováním pro-
bíhala reprofilace lokálních nerovností a kaveren. Po aplikaci
hydroizolační stěrky na plochách rubových stěn a jejím vyzrá-
ní byl proveden zpětný hutněný zásyp.
Práce v odpadním korytě pokračovaly betonáží nové kot-
vené železobetonové římsy z betonu C30/37 XF4. Dilatační
spáry, které přesně kopírují původní dilatace stěn, byly utěs-
něny trvale pružným tmelem.
Stávající přemostění vývařiště bylo odstraněno. Nové pře-
mostění bylo v rámci změny oproti původnímu projektu vy-
řešeno pomocí ocelobetonové spřažené desky. Změna kon-
strukce přemostění vývařiště byla iniciována hlavně složitým
přístupem těžké techniky.
Obr. 1 Pohled na sypanou hráz VD Lučina ❚ Fig. 1 The view of the
rockfill dam Lučina
Obr. 2 Voda z průsaků hráze ve výkopu ❚ Fig. 2 Dam seepage
water in the excavation
Obr. 3 Nově instalovaný drenážní systém ❚ Fig. 3 A newly installed
drainage system
Obr. 4 Předupravený betonový povrch v komunikační
štole ❚ Fig. 4 Pre-modified concrete surface in the communication
tunnel
Obr. 5 Komunikační štola – dokončená reprofilace ❚ Fig. 5 Final
profile of the communication tunnel
2
3
5 4
6 0 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S A N A C E

R E H A B I L I TAT I O N
V dalším objektu – komunikační štole, která spojuje patu
hráze se strojovnou, proběhla sanace lokálních porušení a re-
pase zámečnických konstrukcí. Na porušených místech chy-
běly krycí vrstvy a objevovaly se lokální průsaky vody. Degra-
dované vrstvy byly odstraněny vysokotlakým čerpadlem VVP
tlakem 800 bar. Po kontrole předupraveného povrchu (obr. 4)
odtrhovými zkouškami byl aplikován adhezní můstek a repro-
filační vrstva malty (obr. 5). Průsaky byly utěsněny speciální
ucpávkovou směsí vyvinutou přímo pro tento účel.
Objekt strojovny byl opraven za plného provozu zařízení
hráze a elektrárny. Při náročném vybourávání podlahy mu-
sela být provedena opatření k zamezení průniku prachových
částic k funkčním částem strojovny.
Při betonáži nové podlahy z jemnozrnného betonu C25/30
XA1 s max. zrnem 4 mm určovaly polohy pracovních spár
stávající a nové kotevní prvky pro vybavení strojovny. Vyjmuté
ocelové prvky, tj. zábradlí, poklopy a rošty, byly buď dílensky
repasovány nebo nahrazeny novými a po konečném nátěru
podlahy, pro omezení prašnosti a otěru, znovu osazeny.
Zatímco výraznou příčinou poruch objektů odpadního ko-
ryta a komunikační štoly byla voda z průsaků, v dalších ob-
jektech, u vlnolamu a vozovky, vyvolalo potřebu opravy více
jak třicetileté užívání hráze vystavené místním klimatickým
podmínkám. Dilatační celky vozovky a vlnolamu se staly po-
stupně nestabilními.
Pro bourací práce na koruně hráze nemohla být využita
těžká technika, protože jde o sypanou hráz a otřesy by moh-
ly mít za následek porušení její těsnosti. Těžká technika nic-
méně využita byla, ovšem byla změněna technologie bou-
rání. Byly použity speciální štípací hydraulické kleště a část
vlnolamu byla odbourána ručně (obr. 6). Následně bylo vy-
betonováno nové těleso vlnolamu, které bylo prostřednic-
tvím vlepených kotev napojeno na stávající železobetonový
základový pas (obr. 7).
Stávající vozovka byla bourána stejnou technologií jako vl-
nolam. Betonáž nové vozovky časově spadala do letních
měsíců, kdy denní teploty nezřídka dosahovaly 30 °C. Z to-
ho důvodu byla vozovka betonována ve večerních a nočních
hodinách. Beton vozovky i beton vlnolamu, stejného druhu
C 30/37 XF4, byl kontrolován dle odsouhlaseného kontrolní-
ho a zkušebního plánu a byly dodržovány technologické zá-
sady postupu betonáže. Povrch vozovky byl opatřen striá-
ží (obr. 8 a 9).
Důležitým aspektem kvalitního a rychlého provedení opra-
vy VD Lučina byla přímá spolupráce investora, projektanta
a dodavatele. Některé důležité detaily bylo nutné operativně
Obr. 6 Vybouraná vozovka a vlnolam
na koruně hráze ❚ Fig. 6 Demolished road
and breakwater on the dam top
Obr. 7 Úprava dilatační spáry vlnolamu
❚ Fig. 7 Modification of the breakwater
expansion joint
Obr. 8 Příprava podkladu pro betonáž
nové vozovky ❚ Fig. 8 Preparation of the
foundation for the concreting the new road
Obr. 9 Pohled na dokončenou korunu hráze
❚ Fig. 9 The view of the completed dam top
Obr. 10 Pohled na dokončené odpadní
koryto ❚ Fig. 10 The view of the
completed discharge channel
Obr. 11 Čestný titul Sanační dílo roku
2009 ❚ Fig. 11 Certificate of Excellence
– mature structures category "Sanační dílo
2009“ award
Literatura:
[1] Povodí Vltavy, s. p., rok 2010,
http://www.pvl.cz
7
6
8
6 1 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
S A N A C E

R E H A B I L I TAT I O N
řešit a rozhodnout až během realizace opravy a v tuto chvíli
byl vstřícný přístup k danému problému ze strany investora
a projektanta nepostradatelný. Do projektu byly zapracová-
ny i připomínky dodavatele díla, který při jejich vznesení vy-
cházel z dlouholetých zkušeností v oblasti sanací.
ZÁVĚR
VD Lučina je jedna z mála sypaných hrází v České republice
a zcela jistě si zasloužila opravu, která prodloužila nejen její
estetický vzhled, ale zejména její životnost (obr. 10).
Kvalita provedení díla byla prověřena odbornými pracovní-
ky a akreditovanými zkušebnami. Sanace VD Lučina získala
ocenění „Sanační dílo roku 2009“, které každoročně uděluje
Sdružení pro sanace betonových konstrukcí (obr. 11).
Základní data projektu
Investor Povodí Vltavy, s. p.
Projektant Pontex, s. r. o.
Dodavatel stavby Betvar, a. s.
Realizace květen až září 2009
Ing. Alena Šrůtková
e-mail: srutkova@betvar.cz
tel. 721 878 283
Ing. Libor Šácha
e-mail: sacha@betvar.cz
tel. 602 292 204
Miloš Jelínek
e-mail: jelinek@betvar.cz
602 249 592
Bernard Polák
tel. 721 123 199
všichni: Betvar, a. s.
Řehořova 42, 130 00 Praha 3
tel.: 221 590 211, fax: 222 540 348
10
11
9
RSTAB RFEM
Navrhování podle nových
evropských norem
w
w
w
.
d
l
u
b
a
l
.
c
z
Ing. Software Dlubal s.r.o.
Fax: +420 222 519 218
Tel.: +420 222 518 568
E-mail: info@dlubal.cz
Ing. Software
Dlubal
Řada přídavných modulů
Snadné intuitivní ovládání
6 500 zákazníků ve světě
Zákaznické služby v Praze
Rozsáhlá knihovna profilů
Nová verze v českém jazyce
D
e
m
o
v
e
r
z
e

z
d
a
r
m
a

k
e

s
t
a
ž
e
n
í
Anglická 28,120 00 Praha 2
Program pro výpočet
rovinných i prostorových
prutových konstrukcí
Program pro výpočet
konstrukcí metodou
konečných prvků
S
t
a
t
i
k
a
,

k
t
e
r
á

V
á
s

b
u
d
e

b
a
v
i
t

.
.
.
6 2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
Juraj Bilčík, Jan Závodný,
Vladimír Priechodský
Veľké množstvo koróziou iniciovaných porúch
stavieb a s tým spojené veľké náklady na ich
sanáciu sú dôvodom na zamyslenie o koncepcii
manažérstva životnosti chladiacich veží. Pre
existujúce veže sa používajú metódy a materiá-
ly, ktoré majú vytvoriť dlhodobú ochranu betónu
pred účinkami obklopujúceho prostredia. Pri
výstavbe nových chladiacich veží sa stále viac
pozornosti venuje možnosti zvýšenia odolnosti
betónu. V príspevku sú stručne opísané environ-
mentálne zaťaženia chladiacich veží a metódy
na predĺženie ich životnosti. ❚ Corrosion is
the primary cause for the structural deterioration
of structures and results in high costs for
infrastructure maintenance. The concept of
lifetime management of new cooling towers
moves more and more into the focus the
increase of concrete resistivity. Additionally,
for existing cooling towers there is a demand
for methods and materials, which are able to
ensure a long lasting protection of concrete
against the aggressive environment. The paper
presents environmental loads and examples of
both approaches for extending the lifetime of
cooling towers.
Atómová elektráreň Mochovce bola
plánovaná so štyrmi blokmi, pre kto-
ré bolo postavených osem chladia-
cich veží typu Iterson 125 m bez pri-
márnej alebo sekundárnej ochrany be-
tónu. V roku 1998, resp. 1999 boli do-
končené bloky 1. a 2., ktoré využívajú
chladiace veže (CHV) č. 1 až 4 (posta-
vené v roku 1987). V súčasnosti pre-
bieha dostavba 3. a 4. bloku, čo je
najväčšia súkromná investícia v histó-
rii Slovenska. Tretí blok má byť uvede-
ný do prevádzky v roku 2012 a štvrtý
v roku 2013.
Na novo budované bloky budú na-
pojené CHV č. 5 až 8 (1991), kto-
ré od dokončenia neboli v prevádzke.
Na tie pôsobila doteraz iba atmosfé-
rická agresivita obklopujúceho pro-
stredia. Povrch betónu bol vystavený
najmä vzdušnému CO
2
, mäkkej ale-
bo kyslej zrážkovej vode, ktorej účinok
bol zosilnený striedavým zmrazova-
ním a rozmrazovaním, resp. nasakova-
ním a vysúšaním. Ak by chladiace ve-
že boli zhotovené z kvalitného a hut-
ného betónu a bolo dodržané predpí-
sané krytie výstuže, uvedené prostre-
die ich degraduje len veľmi pomaly.
Pri vizuálnej prehliadke boli však za-
znamenané viaceré chyby a poruchy
plášťa, šikmých stojok a prefabrikova-
nej ochodze, ktoré súvisia predovšet-
kým s nedostatočnou hrúbkou betó-
novej krycej vrstvy a s tým spojenou
koróziou výstuže. Na základe výsled-
kov stavebno-technického prieskumu
a požiadavky predĺženia ich životnosti
sa v súčasnosti robí kompletná saná-
cia CHV č. 5 až 8.
Pri takejto rozsiahlej investícii je vhod-
né zamyslieť sa nad alternatívami ma-
nažérstva životnosti chladiacich veží.
MANAŽERSTVO ŽI VOTNOSTI
CHLADI ACI CH VEŽÍ
Z hľadiska minimalizovania nákladov,
ale aj s ohľadom na trvalo udržateľ-
ný rozvoj je vhodné, predovšetkým pre
stavby infraštruktúry s dlhodobou ži-
votnosťou, použiť vhodnú koncepciu
manažérstva životnosti. Tá zohľadňu-
je pre obdobie zhotovovania a prevád-
zky stavby pravdepodobnostný ná-
vrh trvanlivosti a predpovedania život-
nosti. Predpokladajú sa aj pravidelné
prehliadky alebo monitorovanie kritic-
kých oblastí. Tak je zaistená kontinuál-
na aktualizácia prognózy životnosti,
optimálna údržba, či prípadná opra-
va sledovanej stavby. Výhody mana-
žérstva životnosti v oblasti betónových
stavieb sa využívajú až v posledných
rokoch. Jeho aplikácia je mimoriad-
ne vhodná na chladiace veže, nakoľko
sa jedná o železobetónové konštruk-
cie s veľkým pomerom medzi plochou
vystavenou obklopujúcemu prostrediu
a prierezovými rozmermi. Vzhľadom
na charakter konštrukcie a spôsob vy-
užívania je ich spoľahlivosť, tzn. bez-
pečnosť, používateľnosť a trvanlivosť,
najviac ohrozená chemickými a fyzikál-
nymi účinkami prostredia.
Chemické a fyzikálne účinky
prostredia
Súčasné poznatky z monitorovania
a sanácie železobetónových chladia-
cich veží poukazujú na skutočnosť, že
tieto stavby s pôvodne projektova-
nou dlhodobou životnosťou vykazujú,
po relatívne krátkej dobe, značné po-
rušenie, predovšetkým od účinkov ob-
klopujúceho prostredia. Z hľadiska po-
škodenia betónov treba posúdiť zvlášť
vonkajší a vnútorný povrch plášťa ve-
ží. Táto potreba vyplýva najmä z od-
lišnosti pôsobiacich vplyvov okolitého
prostredia.
Na vonkajší povrch betónu pôso-
bí najmä vzdušný CO
2
, mäkká alebo
kyslá dažďová voda, ktorej účinok mô-
že byť zosilnený vetrom, striedavým
zmrazovaním a rozmrazovaním ale-
bo nasakovaním a vysúšaním. Aj ne-
rovnomerné oslnenie môže spôsobiť
vznik porúch.
Na vnútorný povrch plášťa pôsobí
najmä vzdušný CO
2
, kondenzát (hlad-
ná voda) a riasy. V prípade zaústenia
dymovodov do CHV pribudnú aj che-
mické účinky spalín, ktoré kondenzu-
jú na vnútornom povrchu plášťa. Pre
tieto prípady sa zvyšujú požiadavky
na odolnosť betónu.
Nedostatočné krytie výstuže spoje-
né s rýchlym postupom karbonatá-
cie, resp. vylúhovaním zásaditých zlo-
žiek cementového kameňa spôsobu-
jú rýchlu depasiváciu povrchu výstu-
že a jej skorú koróziu. Tlaky koróznych
splodín na betónovú kryciu vrstvu vedú
k vzniku trhlín v smere výstuže a nes-
koršie k odpadnutiu krycej vrstvy. Tie-
to degradačné účinky sa neprejavujú
iba na plášti, ale aj na šikmých stojkách
a vostavbe chladiaceho systému.
Z hľadiska možnosti vzniku porúch sa
za zvlášť kritické považuje obdobie od-
stávky veží v zimných mesiacoch:
Pri nízkych teplotách v zime dochád- •
za predovšetkým na náveternej stra-
ne k zamŕzaniu a následnému roz-
mrazovaniu pórového roztoku v be-
tóne. Opakované zmrazovacie a roz-
mrazovacie cykly vedú k rozpadu
štruktúry betónu.
Hrúbka plášťa je najväčšia na dolnom •
okraji a smerom nahor sa kontinuál-
ne zmenšuje. Pri odstavení veže kle-
sá teplota vo vnútri veže z 35 °C veľmi
rýchlo na teplotu vonkajšieho prostre-
dia, nakoľko veža pôsobí ako komín.
Pritom tenšie vrstvy plášťa chladnú
rýchlejšie ako hrubšie. To znamená,
že spodný, hrubší okraj plášťa veže
obmedzuje kontrakciu v strednej čas-
ti veže. Vznikajúce obvodové ťahové
napätia môžu viesť k vzniku deliacich
zvislých trhlín, ktoré uľahčujú postup
agresívnych látok do betónu.
S A N A C E

R E H A B I L I TAT I O N
MANAŽÉRSTVO ŽIVOTNOSTI CHLADIACICH VEŽÍ
S PRIRODZENÝM ŤAHOM ❚ LIFETIME MANAGEMENT
OF NATURAL DRAUGHT COOLING TOWERS
6 3 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
S A N A C E

R E H A B I L I TAT I O N
Trvanlivosť chladiacich veží sa zvy-
šuje primárnou alebo sekundárnou
ochranou betónu chladiacej veže, resp.
kombináciou oboch systémov.
Primárna ochrana betónu
V posledných rokoch sa stále výraznej-
šie presadzuje koncepcia primárnej
protikoróznej ochrany chladiacich ve-
ží. Tento spôsob zvýšenia trvanlivos-
ti sa uplatňuje najmä v SRN. Dosahu-
je sa úpravou zloženia betónu a kon-
štrukčnými opatreniami počas zhoto-
vovania. Betón osobitných vlastností,
ktoré nie je možné dosiahnuť základný-
mi zložkami a štandardnou technoló-
giou, sa označuje ako vysokohodnot-
ný betón (VHB). Najčastejšie požado-
vané vlastnosti VHB, oproti obyčajné-
mu betónu, sú:
lepšia spracovateľnosť a súdržnosť, •
rýchlejší nárast a vyššia konečná •
pevnosť,
zvýšená trvanlivosť v agresívnom •
prostredí.
Princíp dosiahnutia vysokých pevnos-
tí betónu spočíva v rovnomernejšej
a hutnejšej štruktúre betónu s minimál-
nym obsahom pórov a zväčšení podie-
lu zhydratovaného cementu.
Pre plášť chladiacej veže nie je výhod-
ná zvýšená pevnosť betónu, naopak
zvyšuje spotrebu výstuže. Hutnejšia
štruktúra a nízky vodný súčiniteľ však
spôsobujú redukciu priepustnosti pre
kvapaliny a plyny. Táto skutočnosť je
z hľadiska trvanlivosti CHV veľmi výhod-
ná. Skúšky mrazuvzdornosti ukáza-
li, že VHB má dostatočnú odolnosť aj
bez použitia prevzdušňovacích prísad
(obr. 1).
Podobné výsledky boli zistené aj pri
uložení VHB v kyslom prostredí. Použi-
tím aktívne minerálnych a/alebo latent-
ne hydraulických prímesí, ktoré rea-
gujú s voľným hydroxidom vápena-
tým za vzniku kalciumsilikáthydrátov,
sa zvýši stálosť cementového kame-
ňa voči rozpúšťaniu hydratačných pro-
duktov a tvorbe expanzných reakč-
ných produktov.
V roku 2001 bola dokončená stavba
200 m vysokej chladiacej veže elek-
trárne Niederaussem (SRN), ktorá je
najvyššou CHV na svete. Na jej zho-
tovenie bol po prvý krát navrhnutý be-
tón s vysokou odolnosťou proti fyzikál-
nym a chemickým účinkom, ktorý ne-
vyžaduje sekundárnu ochranu. Vysoká
odolnosť sa dosiahla minimálnou med-
zerovitosťou kameniva a maximálnou
stálosťou matrice. Použitý betón mal
hutnosť betónu C70/85, ale jeho cha-
rakteristická kocková pevnosť v tla-
ku bola 35 MPa. Zmenšenie pevnos-
ti betónu malo za cieľ redukciu množ-
stva výstuže potrebného na kontrolu
šírky trhlín. Z návrhu „bielych vaní“ sú
aj u nás skúsenosti, že zvýšenie pev-
nosti betónu vedie k zvýšenej spotre-
be výstuže. Zmenšenie pevnosti veľmi
hutného betónu sa dosiahlo použitím
plastových guliek s priemerom men-
ším ako 100 μm, bez toho aby bola
ovplyvnená jeho odolnosť. Betón ob-
sahuje 225 kg cementu, lietajúci po-
polček, kremičitý úlet a superplastifi-
kátor. Pomer vody a spojiva (cement +
k. prímes II. druhu) bol 0,42. Zvýšená
odolnosť proti kyselinám sa nezakladá
na použití organicko-chemických prí-
sad alebo polymérov, ale na fyzikálno-
chemickom účinku minerálnych kom-
ponentov. Betón, vzhľadom na nízky
obsah cementu, vyvíjal malé hydratač-
né teplo a mal obmedzenú tendenciu
k vzniku trhlín [2].
Pri výstavbe elektrárne Boxberg
(SRN) bola v roku 2009 postavená no-
vá chladiaca veža s výškou 155 m. Cez
CHV sa odvádzajú aj spaliny plynovo-
dov elektrárne na hnedé uhlie. Zloženie
betónu plášťa CHV musí preto spĺňať
požiadavky EN 206-1 pre stupne vply-
vu prostredia XC4, XF1 a XA3 (tab. F1).
Ako spojivo bol použitý cement CEM
II/B 42,5 R a dva druhy lietajúceho
popolčeka (Steament DO a Microsit
M10). Spracovateľnosť čerstvého betó-
nu s nízkym obsahom vody (125 kg/m
3
)
bola zlepšená použitím superplastifiká-
tora na báze polykarboxyléteru. Betón
neobsahuje kremičitý úlet, je preto me-
nej „lepivý“, ľahšie pumpovateľný a ná-
padne svetlejší [3].
Okrem uvedených dvoch prípadov
boli koncepciou primárnej ochrany be-
tónu postavené v SRN viaceré CHV
a ďalšie sa nachádzajú vo výstavbe.
Pri použití sekundárnej ochrany be-
tónu sa na vnútorný povrch CHV na-
náša náterový systém na báze epoxi-
dovej živice, na vonkajší povrch náter
na báze akrylátov. Pri predpokladanej
životnosti 40 rokov treba počítať mini-
málne s jedným kompletným obnove-
ním náterového systému oboch povr-
chov. Náklady na sekundárnu ochra-
nu, jej obnovu, ako aj straty pri odstáv-
ke CHV treba pripočítať k celkovým
nákladom stavby.
Sekundárna ochrana betónu
Sekundárna ochrana chladiacich veží
obmedzuje účinky obklopujúceho pro-
stredia na betón nanesením náterové-
ho systému po jej zhotovení. Pre betó-
ny CHV má ochranný náter predovšet-
kým:
zabrániť prenikaniu vody do betónu, •
účinne spomaliť postup negatívne •
pôsobiacich plynov ako CO
2
, SO
2
,
NO
x
, prípadne ďalších oxidov z at-
mosféry alebo zaústených plynov
a na vonkajšom povrchu umožniť vy-
sýchanie betónu,
byť trvanlivý v alkalickom prostre- •
dí betónu a odolný voči klimatickým
podmienkam a UV žiareniu.
Ako parameter ochrannej účinnos-
ti náterov, voči prenikaniu plynných lá-
tok, sa udáva koeficient difúzneho od-
poru pre vodnú paru μ
H2O
a oxid uhli-
čitý μ
CO2
. Koeficient μ je bezrozmerné
číslo, udávajúce koľkokrát je difúzny
odpor náterového alebo iného sys-
tému väčší, ako difúzny odpor vzdu-
chu rovnakej hrúbky. Pre vzduch je te-
da veľkosť hodnoty μ rovná 1, dob-
Obr. 1 Výsledky skúšok mrazuvzdornosti
betónov [1] ❚ Fig. 1 Freeze/thaw
resistance of concrete [1]
0
500
1000
1500
2000
2500
B 25 s PP B 45 B 75 B 95
TRIEDA BETÓNU
S
T
R
A
T
A

H
M
O
T
N
O
S
T
I

(
g
.
m
-
2
)
1 d ošetrovania
7 d ošetrovania
1
6 4 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
S A N A C E

R E H A B I L I TAT I O N
rý betón má za normálnych pomerov
hodnotu μ okolo 100. Ak prenásobí-
me koe ficient difúzneho odporu hrúb-
kou náteru s, získame hodnotu ekvi-
valentnej difúznej hrúbky S
D
. Hodnota
S
D
udáva hrúbku ekvivalentnej vrstvy
vzduchu v metroch. V prípade tenko-
stenných konštrukcií, ktoré sú z jednej
strany vystavené účinkom vodnej pa-
ry (plášť chladiacej veže), sa pre náter
na vnútorný povrch požaduje zvýšená
ekvivalentná difúzna hrúbka voči vod-
nej pare (S
D
> 50 m). Vysýchanie betó-
nu musí v tomto prípade umožniť náter
na vonkajšom povrchu (S
D
< 5 m) [4].
Prenikanie CO
2
a SO
2
, spojené s kar-
bonatáciou a sulfatáciou, sú najčastej-
šie príčiny neutralizácie povrchových
vrstiev betónu, a tým aj príčinou koró-
zie výstuže v betóne CHV. Z uvedené-
ho dôvodu má mať povrchová úpra-
va čo najväčší odpor voči prenikaniu
týchto oxidov. Náter s hodnotou S
D
>
50 m pre CO
2
prakticky zastaví postup
karbonatácie betónu.
SANÁCI A CHLADI ACI CH VEŽÍ
EMO
Postup a použité materiály
Sanácie CHV 5 až 8 v EMO34 (obr. 2)
realizuje, na základe zmluvy s Ene-
lom, firma Chladíci věže Praha v obdo-
bí september 2009 až júl 2011. Cieľom
sanácie je obnovenie trvanlivosti všet-
kých betónových prvkov CHV.
Sanácia pozostáva zo štandardných
technologických postupov a mate-
riálov:
mechanické odstránenie poškode- •
ného betónu vodným lúčom s tla-
kom 70 MPa a obnaženie korodujú-
cej výstuže elektrickým i pneumatic-
kým kladivom,
mechanické očistenie obnaženej vý- •
stuže kombináciou mokrého piesko-
vania a drôtených kotúčov na uhlovej
brúske na stupeň SA 2,
Literatúra:
[1] Guse U., Müller H.S.:
Forschungsergebnisse und
Ausblick ins neue Jahrtausend.
Betonwerk+Fertigteil-Technik,
No. 1/2000
[2] Hüttl R., Hillermeier B.:
Hochleistungsbeton – Beispiel
Säureresistenz. Betonwerk + Fertigteil
– Technik, No.1/2000, S. 52–60
[3] Titze B., Hüttl R., Knüfer T.,
Starkmann U.: Beton mit erhöten
Säurewiderstand für den Kühlturm
Boxberg. Beton- und Stahlbetonbau
No. 7/2010, S. A7–A11
[4] STN EN 1504-2: Výrobky a systémy
na ochranu a opravu betónových kon-
štrukcií. Časť 2: Systémy na ochranu
povrchu betónu, 2005, 48 s.
[5] Bolha Ľ, Bilčík J.: Overenie koruny
chladiacich veží EMO č. 5, 6, 7 a 8
na zavesenie montážnych lávok.
Správa ZoD SvF STU Bratislava,
január 2010
[6] Zákon č. 50/1976 o územnom pláno-
vaní a stavebnom poriadku, 1976
[7] Podniková norma ČEZ 009: Technické
podmínky pro přípravu a kontroly
oprav železobetonových konstrukcí
ve výrobnách ČEZ, a. s., – chladící
věže a komíny, 2004, 110 s.
[8] EN 1504-1 až 10: Výrobky a systémy
na ochranu a opravu betónových kon-
štrukcií
[9] ČSN 73 2578 Zkouška vodotěsnosti
povrchové úpravy stavebních kon-
strukcí. 1981, 4 s.
[10] EN 1504-2: Výrobky a systémy
na ochranu a opravu betónových kon-
štrukcií. Systémy na ochranu povrchu
betónu. 2005, 48 s.
[11] Teplý B.: Management životnosti
a spolehlivosti konstrukcí,
Beton TKS 2/2010, s. 6–8
2
3
6 5 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
S A N A C E

R E H A B I L I TAT I O N
nanesenie antikorózneho náteru Sika •
Mono Top 610 na výstuž,
reprofilácia betónového povrchu po- •
lymércementovou maltou Sika Rep
a oprava pracovných škár tenkovrst-
vovou omietkou Sika Icoment 520,
nanesenie náterového systému ako •
sekundárnej ochrany betónu:
- vnútorný plášť, šikmé stojky, vostav-
ba a vnútorná časť ochodze:
trojvrstvový Icosit 2406 (μ
H2O
=
4,5.10
4
, μ
CO2
≈ 43.10
4
), v hornej
tretine plášťa, na zvýšenie odolnos-
ti proti UV žiareniu sa používa Sika-
gard 363. Na vyrovnanie podkladu
a uzatvorenie pórov sa vodorovné
škáry plášťa pred náterom pretierajú
stierkou Icoment 520,
- vonkajší plášť: dvojvrstvový Sikagard
680S Betoncolor (μ
H2O
= 1,8.10
4
,
μ
CO2
= 3,3.10
6
),
- vonkajšia časť ochodze: Icosit EG
– System, ktorý bude aplikovaný aj
na letecké značenie.
Oprava bazéna je rovnaká ako oprava
plášťa CHV. Dilatačné škáry budú pre-
kryté tesniacimi pásmi Sikadur Com-
biflex a ako ochranný náter sa pou-
žíva Inertol Poxitar F. Týmto náterom
budú chránené i pätky a stĺpy do výšky
0,5 m nad hladinu maximálnej vody.
Overenie koruny na zavesenie
lávok
Ochodza veže v tvare písmena U je zho-
tovená z prefabrikátov (dĺžka jednotli-
vých prvkov je ~ 2 m). Do monolitické-
ho betónu plášťa sú prvky zakotvené
pomocou štyroch prútov betonárskej
výstuže, ktoré sú privarené na oceľo-
vé prípravky osadené v prefabrikátoch.
Jednotlivé prefabrikáty pôsobia samo-
statne, nie sú navzájom spojené. Pre-
to sa ich zvislé steny posudzovali na lo-
kálne zaťažovacie sily od vozíkov a zá-
vesných strmeňov ako konzoly votknuté
do spodnej časti prefabrikátu.
Pri vizuálnej prehliadke prefabrikova-
nej ochodze boli zistené viaceré chyby
a poruchy, ktoré vyvolali pochybnosti
o možnosti zavesenia montážnych lá-
vok na samotnú korunu.
Výsledky posúdenia potvrdili, že
stien ky ochodze nie sú schopné odo-
lávať zaťaženiu, ktoré predstavujú zá-
vesné lávky a ich príslušenstvo. Pre-
to, aj s prihliadnutím na značné po-
rušenie betónu a koróziu betonárs-
kej výstuže, sa odporučilo kotviť ako
závesný vozík, tak aj strmeň pomo-
cou dvoch šikmých ťahadiel z pásni-
ce 60/10 mm z ocele triedy 37 do mo-
nolitického betónu plášťa pod prefabri-
kovanou ochodzou svorníkovými kot-
vami (obr. 3).
Kontrolné činnosti
Stavebný zákon [6] podmieňuje vyda-
nie kolaudačného rozhodnutia, okrem
iného, aj predložením dokladov o vy-
hovujúcich výsledkoch predpísaných
skúšok. Kontrolné skúšky sanácie CHV
robí Skúšobné laboratórium Staveb-
nej fakulty STU v Bratislave, ktoré má
na výkon požadovaných skúšok akre-
ditáciu.
Kvalita prác a materiálov sa kontro-
luje vizuálnymi prehliadkami a skúška-
mi. V zmluve bolo dohodnuté, že tech-
nické požiadavky na stavebné výrobky
použité na sanáciu CHV budú zodpo-
vedať podnikovej norme ČEZ 009 [7].
Táto dohoda neodporuje slovenskej
legislatíve, lebo kritériá použité na vy-
hodnocovanie skúšok podľa podniko-
vej normy ČEZ 009 sú prísnejšie ako
požiadavky noriem STN EN (tab. 1).
Rozsah skúšok a požadované para-
metre skúšaných materiálov sú uve-
dené v tab. 1. Počty skúšok vyply-
nuli z celkovej plochy CHV, ktorá je
211 036 m
2
(1 CHV má 52 759 m
2
).
Hrúbka náterových systémov bola
vypočítaná pre použité náterové sys-
témy tak, aby vyhoveli požiadavkám
ČEZ 009 na difúzny odpor S
D
pre vod-
nú paru a CO
2
paronepriepustných
a paropriepustných systémov.
ZÁVER
Pri návrhu nových chladiacich veží tre-
ba, okrem medzných stavov únosnos-
ti a používateľnosti, zohľadniť aj spôsob
dosiahnutia požadovanej úrovne trvanli-
vosti (medzný stav trvanlivosti). Pri úva-
hách o životnosti a nákladoch sa mu-
sia zohľadniť nielen počiatočné nákla-
dy (t.j. náklady na projekt a zhotovenie),
ale celkové náklady, včítane nákladov
na údržbu, sekundárnu ochranu a opra-
vy, ako aj náklady spojené s demoláciou
konštrukcie a recykláciou materiálov. Pri
takomto komplexnom prístupe k hod-
noteniu nákladov sa výraznejšie prejavia
výhody primárnej ochrany betónu nie-
len chladiacich veží, ale aj iných betó-
nových stavieb v agresívnom prostredí.
Na Slovensku sa v súčasnosti neplánu-
je rozsia hlejšia výstavba chladiacich ve-
ží, takže s jej aplikáciou možno počítať
až v dlhšom časovom horizonte. Tento
čas by sa mohol využiť na diskusiu a vy-
hodnotenie skúseností zo zahraničia.
Na druhej strane je ešte veľké množ-
stvo existujúcich CHV, ktoré nemajú se-
kundárnu ochranu (napr. CHV č. 1 až 4
EMO) alebo ju treba obnoviť. Pri návrhu
a realizácii ich ochrany bude možné vy-
užiť aj skúsenosti z doterajších sanácii.
Prof. Ing. Juraj Bilčík, CSc.
Katedra betónových konštrukcií
a mostov
Stavebná fakulta STU Bratislava
Radlinského 11, 813 68 Bratislava
e-mail: juraj.bilcik@stuba.sk
tel.: +421 259 274 546
Ing. Jan Závodný
Chladící věže Praha
Psohlavců 322/4, 147 00 Praha
e-mail: jzavodny@chv-praha.cz
Ing. Vladimír Priechodský, PhD.
Centrálne laboratória
Stavebná fakulta STU Bratislava
Technická 5, 821 04 Bratislava
e-mail: vladimir.priechodsky@stuba.sk
Materiál Parameter Priemerná hodnota
1)
[7] Priemerná hodnota
1)
[8]
Podkladný betón Pevnosť v ťahu povrch. vrstiev [MPa] > 1,4 (0,8) –
Reprofilačná
malta
Pevnosť v ťahu za ohybu [MPa] 5,5 –
Pevnosť v tlaku [MPa] > 25 < 50 ≥ 15
Prídržnosť [MPa] > 1,1 (0,8) ≥ 0,8
Náterový systém
Hrúbka vnútorný parotesný náter [μm] ≥ 219 –
Hrúbka vonkajší paropriepustný náter [μm] ≥ 140 –
Vodotesnosť V
30
parotesný náter [l/m
2
]
2)
0 –
3)
Vodotesnosť V
30
paropriepustný náter [l/m
2
]
2)
2 –
3)
Prídržnosť [MPa] ≥ 1,2 (0,8) ≥ 1 (0,7)
Poznámky:
1) hodnota v zátvorke je najmenšia prípustná hodnota jednotlivého merania
2) skúška podľa ČSN 73 2578 [9]
3) EN 1504-2 [10] hodnotí prepúšťanie vody podľa EN 1062-3: w < 0,1 kg/m
2
.h
0,5
Tab. 1 Požadované vlastnosti skúšaných
materiálov podľa ČEZ 009 [7] a EN 1504
[8] ❚ Tab. 1 Required properties of tested
materials by ČEZ 009 [7] and EN 1504 [8]
Obr. 2 Chladiace veže EMO č. 5 až 8 pred
sanáciou ❚ Fig. 2 EMO cooling towers
No. 5 to 8 before repair
Obr. 3 Kotvenie vozíka pre zavesenie
montážnych lávok do plášťa CHV [5]
❚ Fig. 3 Anchoring of the hanging
scaffolding to the cooling tower shells
NAVRHOVÁNÍ RÁMOVÝCH ROHŮ S POUŽITÍM MODELŮ
NÁHRADNÍ PŘÍHRADOVINY ❚ DESIGN OF FRAME CORNERS
USING STRUT-AND-TIE MODELS
6 6 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
Jiří Šmejkal, Jaroslav Procházka
Článek uvádí modely náhradní příhradoviny
pro analýzu oblastí rámových rohů a styčníků
návrhem příslušné výztuže. Modely náhradní
příhradoviny jsou uvedeny pro rámové rohy
s kladným a záporným působením ohybového
momentu, pro rámové rohy s rozdílnou výškou
příčle a sloupu, pro tupé a ostré rámové rohy
a rámové styčníky krajních a vnitřních spojitých
sloupů s příčlemi podle ČSN EN 1992-1-1
a DIN 1045-1. Na základě nelineárních analýz,
praktických zkušeností a závěrů experimentů
jsou uvedena doporučení pro návrh těchto
poruchových oblastí. ❚ The article introduces
strut-and-tie models for analysis of regions of
frame corners and joints with design of their
reinforcemently. The strut-and-tie models are
described for frame corners with opening and
closing moment, for frame corner with different
height of section, for frame corners with the
obtuse angle and acute angle, for frame joints of
sections continuous inside and outside columns
and beams according to ČSN EN 1992-1-1
and DIN 1045-1. Based on the non-linear
analyses, experience and measurements, the
recommendations for design of D-regions of
frame corners and joints are given.
RÁMOVÉ ROHY
Rámové rohy jsou nejčastější porucho-
vé oblasti monolitických železobetono-
vých konstrukcí. V místě spojení slou-
pu s průvlakem neplatí Bernoulliova
hypotéza zachování rovinnosti průře-
zu po deformaci. Pro návrh oblasti po-
užíváme modely náhradní příhradoviny.
Rámové rohy se nevyskytují jen v mís-
tech napojení sloupů na průvlaky, se-
tkáváme se s nimi u všech konstrukcí,
ve kterých se mění střednicová rovina.
Jedná se např. o styky stěn železobeto-
nových nádrží. V prefabrikovaných kon-
strukcích jsou rámové rohy např. u zalo-
mených schodišťových ramen (obr. 1).
Z hlediska působení vnitřních sil v ob-
lasti rozlišujeme rámové rohy s klad-
ným a záporným působením ohy-
bového momentu. Záporný ohybo-
vý moment rámový roh uzavírá – vněj-
ší líc prvku je tažen a vnitřní líc tlačen
(obr. 2). Kladný ohybový moment rá-
mový roh rozevírá (obr. 7). Velikost po-
ruchové oblasti lze odhadnout na zá-
kladě Saint Venantovy hypotézy, pod-
le které je délka poruchové oblasti při-
bližně rovna výšce prvku.
V normě ČSN EN 1992-1-1[1] jsou
v příloze J zobrazeny základní mode-
ly náhradní příhradoviny. Podrobnější
pravidla pro návrh rámových rohů jsou
v předpisu DAfStb Heft 525 [3] a Beton-
Kalender 2001 [7]. Německé předpisy
sice vycházejí z DIN 1045-1 [2], v oblas-
ti tvorby modelů náhradní příhradoviny
jsou však pravidla uvedená v [1] stejná.
Následné posouzení jednotlivých prvků
modelu jako jsou styčníky, tlačené a ta-
žené pruty je nutné provést v souladu
s ČSN EN 1992-1-1 [1].
Modely náhradní příhradoviny vychá-
zejí z možností vyztužení oblasti a prů-
běhu tlakových napětí v betonové čás-
ti průřezu. Při návrhu jednotlivých prv-
ků náhradní příhradoviny se vychází
z únosností výztuže a betonu. Přitom
u táhel je nutné vždy překontrolovat
dostatečné zakotvení táhla ve styční-
ku. V betonových vzpěrách je nutné
navrhnout výztuž na přenesení vznika-
jících příčných tahů [4]. Pro zjednodu-
šení lze uvažovat, že v betonové vzpě-
ře vznikají příčné tahové síly o veli-
kosti cca 0,22 F
c
, které působí kolmo
na podélnou osu vzpěry vždy ve čtvr-
tinách délky vzpěry (F
c
je tlaková síla
v betonové vzpěře – podrobněji v [7]).
V následujícím nejsou uvedeny postu-
py posouzení jednotlivých prvků mo-
delů náhradní příhradoviny – styční-
ků a prutů. Jsou představeny nejčas-
tější modely jednotlivých typů rámo-
vých rohů s kritérii pro jejich vyztužení.
Návrhové postupy pro styčníky a pru-
ty modelů náhradní příhradoviny jsou
podrobně rozebrány v předcházejících
článcích [4], [5], [6], [8] a [9].
NÁVRH RÁMOVÝCH ROHŮ
SE ZÁPORNÝM PŮSOBENÍ M
OHYBOVÉHO MOMENTU
Při působení záporného ohybového
momentu vzniká při vnějším líci rohu
tah, který je přenášen hlavní výztuží.
Tahová výztuž v rohu mění směr a při-
tom vzniká diagonální betonová vzpěra.
Průběh hlavních napětí v rámovém ro-
hu je na obr. 2a, b. Základní model ná-
hradní příhradoviny je na obr. 2c. Mo-
del lze použít, pokud se od sebe prů-
řez sloupu h
2
a výška příčle h
1
výrazně
neliší (2/3 < h
2
/ h
1
< 3/2).
Při vyčerpání únosnosti správně vy-
ztuženého průřezu může dojít k násle-
dujícím poruchám:
vyčerpání únosnosti tahové výztuže, •
porušení betonu v tlaku, •
porušení kotevní oblasti výztuže příč- •
nými trhlinami.
Tahová výztuž musí být navržena
s dostatečným poloměrem vnitřního
zakřivení, aby se zabránilo otlačení be-
tonu pod zakřivením výztuže a vzniku
příčných tahů, které jsou nebezpečné,
zejména je-li výztuž umístěna poblíž lí-
ce betonu. Základní příklady vyztuže-
ní jsou na obr. 3. U rámového rohu je
obvykle nutné řešit i stykování výztuže
v pracovní spáře, které bývá pod dol-
ním lícem příčle. U rohu rámové kon-
strukce platí zásada, že ohnutá výztuž
ze sloupu může být využita pro přená-
šení záporného ohybového momen-
tu v příčli – průvlaku, ale nesmí zasa-
hovat z výrobních důvodů příliš daleko
od vnitřního líce sloupu. Výztuž z příč-
le – průvlaku nemůže zasahovat pří-
liš do sloupu (jen na úroveň pracovní
1
6 7 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
spáry), a proto bývá využita jen k pře-
nesení záporného ohybového momen-
tu průvlaku. Zápornou výztuž průvla-
ku proto kotvíme za úhlopříčkou rámo-
vého rohu. Při stykování tahové výztu-
že přesahem je nutné podél stykované
výztuže doplnit příčnou výztuž pod-
le [1]. Pro napojení hlavní výztuže rohu
lze použít i mechanické spojky výztuže
[10]. Vyztužení smyčkami podle obr. 3d
se používá především v rozích železo-
betonových stěn. Pokud jsou výšky
příčle h
1
a průřezu sloupu h
2
přibližně
stejné (2/3 < h
2
/ h
1
< 3/2), není nutné
podle [1] posouzení třmínkové výztuže,
pokud je ohnuta veškerá horní tahová
výztuž průvlaku kolem rohu. Vyztuže-
ní podle obr. 3b, c je vhodné pro me-
chanický stupeň vyztužení ω = 0,2 až
0,25 a pevnostní třídu betonu C25/30
a vyšší (mechanický stupeň vyztužení
je ω = (A
s
f
yd
)/(A
c
f
cd
)). Vyztužení podle
obr. 3d je vhodné pro napojení strop-
ní desky na železobetonovou stěnu.
Spojení je vhodné pro stupeň vyztuže-
ní podélnou výztuží ρ
L
≤ 0,4 % s prů-
měrem podélné výztuže ϕ
L
≤ d/20, kde
d je účinná výška průřezu desky.
Pro návrh oblasti je také možné využít
nelineární analýzu. Na obr. 4 je srovná-
ní nelineární analýzy (programem ATE-
NA 2D) s běžným modelem náhradní
příhradoviny.
Je-li výška příčle h
1
větší než rozměr
průřezu sloupu h
2
(h
2
/ h
1
≤ 2/3), je nut-
né upravit model náhradní příhradovi-
ny v souladu s obr. 5. Pro sklon tlače-
né betonové diagonály θ platí omeze-
ní 0,4 ≤ tanθ ≤ 1. Kotevní délka táhla T
2

podle obr. 5 a [1] má být navržena mi-
nimálně na sílu ΔT = T
2
– T
1
.
Změna směru hlavní tahové výztu-
že vyvolává příčně k rovině rámu taho-
vé síly. I na tyto síly je nutné posoudit
třmínkovou výztuž. Velikost příčných
tahových sil závisí především na po-
loměru ohybu hlavní tahové výztuže.
Pokud je uvažován konstrukčně mini-
mální poloměr ohybu tahové výztuže,
musí být příčné tahové síly zachyce-
ny příčnou výztuží (třmínky) po vzdá-
lenostech cca 5 d
s
(d
s
je průmět vý-
ztužného prutu hlavní tahové výztu-
že). Proto je vhodné ohýbat hlavní ta-
hovou výztuž s větším vnitřním průmě-
rem ϕ
m
. Doporučená hodnota průměru
hlavní tahové výztuže podle [7] je ϕ
m
=
2 . 0,6h
2
≤ 1,2h
1
. Uvnitř rámového ro-
hu je doporučeno provést drobné ze-
šikmení rohu, které částečně redukuje
špičku tlakového napětí.
U rámových rohů s T průřezy nebo
u komůrkových průřezů je nutné při
Obr. 1 Zalomená schodišťová deska – rámové rohy s kladným i záporným působením
momentu ❚ Fig. 1 Cranked stair slab – frame corners with opening and closing moment
Obr. 2 Rámový roh se záporným působením ohybového momentu, a) a b) průběh hlavních
napětí v oblasti c) model náhradní příhradoviny d) průběh trhlin ❚ Fig. 2 Frame corner with
closing moment, a) and b) distribution of main stress in region c) S&T model d) distribution of
cracking in region
Obr. 3 Příklady vyztužení oblasti rámového rohu ❚ Fig. 3 Detailing of reinforcement of frame
corner region
Obr. 4 Nelineární analýza rámového rohu se záporným ohybovým momentem ❚
Fig. 4 Nonlinear analysis of frame corner with closing moment
Obr. 5 Rámový roh s rozdílnou výškou příčle a sloupu, a) model náhradní příhradoviny b) princip
vyztužení oblasti ❚ Fig. 5 Frame corner with different section height of beam and column,
a) Strut and Tie model b) detailing of reinforcement
M
2
T
C
2
C
T
3
C
3
T =T
0
C
3
T
T l
M
h
h
1
1
1
bd 1
2
M
2
1
2
tlak
M
2
1
1
tlak
tah
M M
T C
C
C
T
f
cd
f
cd
2
3
1
M M M M
příložky
s1
s2
A
A
h
bd
l
bd
l
s1
A
A
s2 s1
A
A
s2
s1
A
s1
A A
s2
4

4a 4b
5a 5b
3a 3b 3c 3d
2a 2b 2c 2d
6 8 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
návrhu oblasti vždy uvažovat se způ-
sobem přenosu vnitřních sil mezi stoji-
nou průřezu a tlačenou nebo taženou
pásnicí průřezu – blíže [7]. Tím se po-
ruchová oblast rohu zvětšuje. Pro mo-
delování přenosu sil z pásnic do sto-
jiny průřezu používáme také náhradní
příhradovinu.
Příklad nesprávného řešení rámové-
ho rohu je na obr. 6. Z obrázku je pa-
trné nesprávné uložení výztuže rámo-
vého rohu, k porušení došlo vlivem ne-
dostatečné únosnosti rámového rohu
v důsledku chybného uložení výztuže.
NÁVRH RÁMOVÝCH ROHŮ
S KLADNÝM PŮSOBENÍ M
OHYBOVÉHO MOMENTU
Kladný ohybový moment otevírá rámo-
vý roh. Vnitřní líc rohu je tažen a vnější
líc rohu je tlačen. Průběh hlavních na-
pětí v rámovém rohu je na obr. 7a, b.
Při zatížení rámového rohu kladným
momentem vzniká prakticky nezávis-
le na množství výztuže v průřezu prv-
ní trhlina, která vychází přímo z rámo-
vého rohu a má diagonální směr (trhli-
na a podle obr. 7c). Vzniku trhliny nelze
zabránit vložením výztuže, protože vý-
ztuž musí splňovat požadavky betono-
vého krytí podle [1] a první trhlina vzni-
ká v krycí vrstvě. Další rozvoj trhliny a
a následně vznik dalších trhlin je již zá-
vislý na vyztužení D-oblasti. Při malém
nebo nesprávném vyztužení oblasti
navazuje na trhlinu a šikmá porucho-
vá trhlina b, která má velmi progresivní
rozvoj a vede k porušení oblasti.
Pokud se vhodným umístěním výztu-
že potlačí vznik trhliny b, vznikne v tla-
čené části průřezu poruchová trhlina c.
Trhlina c způsobí oddělení části tlače-
né části průřezu. Tím se zmenší rame-
no vnitřních sil (sníží únosnost průřezu)
a dochází k porušení této oblasti. Ovi-
nutím vzpěry (C
1
, C
2
na obr. 8) třmínky
se oslabí vliv trhliny c, k oddělení části
tlačeného betonu může pak dojít v be-
tonové krycí vrstvě a v betonu mezi vý-
ztuží. Vhodným umístěním výztuže a je-
jím dostatečným množstvím lze rámo-
vý roh vyztužit tak, že porucha nastane
vně D-oblasti. Proto, aby bylo možné
průřez vyztužit, musí být průřez dosta-
tečně robustní. O využití tahové výztu-
že při vnitřním líci rohu prakticky vždy
rozhoduje její možné zakotvení v tlače-
né části průřezu. U subtilních konstruk-
cí je dostatečné zakotvení tahové vý-
ztuže velmi problematicky proveditel-
né. K zakotvení lze s výhodou použít
i přivařené kotevní desky nebo speciál-
ní mechanické kotevní spojky [10].
9
6
2
1
tah tah
b
c
b
a
M M
M
tlak
2
1
2
1
M M M
45
o
M
T T
T T
C
C
C
0,7T
C
T
T
T = 0,3 T
T = 0,3 T
T = 0,5 T
T
C
C
C
C
C
C
C
T T
T T
0,75 f
cd
3 1
cd
0,85 f
1
2
3
2
1
1
1
1
2
2
2
7a 7b 7c
8a 8b 8c 8d
6 9 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
Na obr. 8 jsou nejčastější modely ná-
hradní příhradoviny poruchové oblasti
rámového rohu.
Nejjednodušší model na obr. 8a je
vhodný pouze pro málo zatížené a ro-
bustní konstrukce. Při vyšším využi-
tí rámového rohu je možné dostatečné
zakotvení tahové výztuže při vnitřním
líci jen pomocí přivařených kotevních
desek nebo pomocí mechanických
kotevních spojek [10]. Zpřesněním mo-
delu rámového rohu je možné více vy-
užít beton v tlačené vzpěře.
Pro model na obr. 8b je maximální
namáhání v betonové vzpěře 0,75 f
cd
.
Pro přesnější modely na obr. 8c a d,
které zároveň představují optimální
modely oblasti, je maximální namáhání
betonové vzpěry 0,85 f
cd
. Vyšší namá-
hání v betonové vzpěře je možné pou-
ze, pokud je výška tlačené oblasti x
průřezu před rámovým rohem omeze-
na vztahem x ≤ d/4. Na obr. 8c jsou
stanoveny i velikosti vznikajících příč-
ných tahů T
1
až T
3
.
Na obr. 9 je srovnání nelineární analý-
zy rámového rohu s kladným působe-
ním ohybového momentu s modelem
náhradní příhradoviny podle obr. 8c.
Na obr. 10 jsou příklady vyztužení ob-
lasti. Největším problémem při vyztu-
žování oblasti je možnost dostatečné-
ho zakotvení tažené výztuže při vnitř-
ním líci rohu. Tahovou výztuž je třeba
zakotvit v tlačeném betonovém pásu
při vnějším líci. Výška tlačeného pásu
je relativně malá pro dostatečné zakot-
vení výztuže. Proto se rámové rohy vy-
ztužují smyčkami výztuže při taženém
líci rohu ve tvaru podle obr. 10a a 10e.
Smyčky kolmé na tažený líc rohu podle
obr. 10c, d jsou vhodné spíše pro vy-
ztužení rohů stěn. Ve vyztužení oblas-
ti má velký vliv na únosnost šikmá vý-
ztuž, která nejúčinněji zabraňuje rozvoji
prvotní poruchové trhliny a (obr. 7c). Ze
srovnání na obr. 11 vyplývá, že je mož-
né vyztužit rámový roh tak, aby k vy-
čerpání únosnosti průřezu došlo mimo
poruchovou oblast rohu. Na obr. 11 je
porovnání skutečné únosnosti (získa-
né z experimentů [11]) rámového M
Ru

a vypočítané únosnosti rámového ro-
hu M
Rd
(únosnost je stanovena jako
pro stejně vyztuženou B-oblast) v zá-
vislosti na způsobu vyztužení rámové-
ho rohu. V obr. 11 je na svislé ose vy-
nesen poměr η = M
Ru
/ M
Rd
, na vodo-
rovné ose procento vyztužení ρ prů-
řezu rámového rohu. Z obr. 11 je pa-
trné, že se zvyšujícím se vyztužením
se u všech modelů snižuje skuteč-
ná únosnost průřezu M
Ru
ve srovná-
ní s návrhovou únosností M
Rd
. Šikmá
výztuž (model A) umožňuje plnohod-
notné navržení výztuže rámového ro-
hu (do mechanického stupně vyztuže-
ní ω = (A
s
f
yd
) / (A
c
f
cd
) ≤ 0,2 podle [3]).
Místo šikmé výztuže je možné doplnit
k tahové výztuži příložky o ploše rovné
50 % staticky nutné tahové výztuže.
Pokud pro (geometrický) stupeň vy-
ztužení platí ρ ≤ 0,4 %, není nutné po-
silovat smyčkové vyztužení rohu pod-
le obr. 10d příložkami nebo šikmou vý-
ztuží (model B). Model vyztužení G má
takřka třetinovou únosnost vzhledem
k nedostatečnému zakotvení tahové
výztuže a v průřezu zcela chybí vý-
ztuž zabraňující vzniku poruchové trh-
liny b a c podle obr. 7c. V typech vy-
Obr. 6 Kolaps rámového rohu při
napojení schodišťového ramene
na mezipodestu ❚ Fig. 6 Collapse of frame
corner in connection of flight to stair landing
Obr. 7 Rámový roh s kladným působením
ohybového momentu, a) a b) průběh hlavních
napětí c) průběh trhlin v oblasti
❚ Fig. 7 Frame corner with opening
moment, a) and b) distribution of main stress
c) distribution of cracking in region
Obr. 8 Modely náhradní příhradoviny
rámového rohu s kladným ohybovým
momentem ❚ Fig. 8 Strut and Tie models
of frame corner with opening moment
Obr. 9 Nelineární analýza oblasti
rámového rohu s kladným ohybovým
momentem ❚ Fig. 9 Nonlinear analysis of
frame corner with opening moment
Obr. 10 Příklady vyztužení oblasti rámového
rohu ❚ Fig. 10 Detailing of reinforcement
of frame corner
Obr. 11 Srovnání účinnosti vyztužení
rámového rohu [11] ❚ Fig. 11 Comparison
of detailing efficiency of frame corner
accordance to [11]
h
M
h
s1
ss
třmínky A = 1,2A
aw,v aw
aw,v
A
A
A
s1
A
ss A 0,5As1
smyčky
smyčky
třmínky
smyčková
výztuž
1
1
1
Řez 1-1
M
1
třmínky
výztuž
s háky
M
výztuž
M
výztuž
M
M
třmínky A = 1,2A
aw,v aw
0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2%
1,00
1,20
1,40
0,20
0,40
0,60
0,80
=

M




/

M
R
d
R
u
M
A
A
A
A
A
A
B
B
B
B
C
C
C
C
D
D
E
E
E
E
F
F
G
G
G
G
10a 10b 10c 10d 10e
11
7 0 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
ztužení E, F a G není žádná výztuž za-
chycující vznikající příčné tahy v beto-
nové vzpěře. Proto dochází po vzniku
první trhliny k velmi rychlému poruše-
ní celého průřezu. Průřez nemá dosta-
tečnou duktilitu.
U rámových rohů je nutné vždy na-
vrhnout výztuž pro zachycení příčných
tahů v betonové vzpěře ve formě tří až
čtyř smyček nebo použít vícestřižné tř-
mínky (např. obr. 10a, b, e). Při posuzo-
vání betonové vzpěry je možné započí-
tat pouze průřez betonové vzpěry, kte-
rý je ovinut výztuží. V betonové vzpěře
při vnějším líci nemůže být započtena
betonová krycí vrstva do celkové plo-
chy vzpěry, protože při silnějším namá-
hání může dojít k jejímu odtržení. Přes-
něji by se neměla uvažovat krycí vrstva
včetně tloušťky betonu v úrovni příč-
né výztuže.
U rámových rohů s kladným ohybo-
vým momentem je hlavní tahová vý-
ztuž při vnitřním líci rohu. Při vyčerpání
únosnosti průřezu může dojít k násle-
dujícím poruchám:
vyčepání únosnosti tahové výztuže, •
porušení betonu v tlaku vznikajícím •
příčným tahem,
porušení betonu v tlaku odtržením •
betonového krytí,
porušení kotevní oblasti výztuže. •
Předcházející modely vycházejí
z předpokladu, že výška průřezu před
a za rámovým rohem jsou přibližně
stejné. Pokud je výška průřezu příčle
výrazně větší než rozměr průřezu slou-
pu, je nutné upravit model náhradní
příhradoviny podle obr. 12. Spolu s tím
je nutné doplnit výztuž podle principů
zobrazených na obr. 12c.
Rámové rohy nemusí mít pravý úhel.
Podle obr. 13 rozeznáváme rámové
rohy tupé a ostré. Ostré rámové ro-
hy jsou např. u zalomených schodiš-
ťových ramen (prefabrikovaných ale
i monolitických). Tupé rámové rohy
jsou méně časté. Optimální vyztužení
tupého rámového rohu je na obr. 14a
a odpovídající model oblasti na obr.
14b. Pokud není prostor k vytvoření
smyček, je možné vyztužit podle obr.
14c. Tento způsob vyztužení je však
možný pouze pro velmi málo namá-
hané rámové rohy, protože diagonál-
ní tah v rohu přebírá beton (tečkovaně
Obr. 12 Rámový roh s větší výškou příčle než
sloupu ❚ Fig. 12 Frame corner with height
of beam greater than height of column
Obr. 13 Označení rámových rohů,
a) pravoúhlý rámový roh, b) tupý rámový roh,
c) ostrý rámový roh ❚ Fig. 13 Description
of frame corner, a) rectangular frame corner
b) open frame corner, c) closed frame corner
Obr. 14 Příklady tupých rámových rohů,
vyztužení oblasti a odpovídající návrhový
model ❚ Fig. 14 Example of open frame
corners, detailing of reinforcement and S&T
model
Obr. 15 Příklady řešení ostrých rámových
rohů, vyztužení a odpovídající modely
náhradní příhradoviny ❚ Fig. 15 Examples
of analysis of closed frame corners,
reinforcement and corresponding Strut and Tie
models
Obr. 16 Poruchová oblast rámových rohů
spojitého nosníku se sloupem ❚
Fig. 16 D-region of frame corners of
continuous beam with column
M
T
T
T = T - T
C
C
M M
T C
T
C
T
T
T - 2 T
T - 2 T
T = 0,3T
pro T
pro T
pro T
pro T
pro T
T = T - T
T
2
1
2 3 1
2
1
2 2
1
1
2 3 1 1
2
1
1
3
1
2
M M M
M
M
M
M
trhliny
výztuž
model
D-oblasti
model
D-oblasti výztuž
trhliny
výztuž
výztuž
výztuž
model
D-oblasti
model
D-oblasti
model
D-oblasti
M
M
M
trhliny
trhliny
12a 12b 12c
13a 13b 13c
14a 14b 14c 14d
15a
15b
15c
7 1 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
v obr. 10d). Obdobná situace je i u os-
trých rámových rohů (obr. 15). U ostré-
ho rámového rohu vyztuženého pod-
le 15a (běžné u zalomených schodiš-
ťových ramen) přenáší diagonální tah
v rohu beton (na rozdíl od běžných
předpokladů tvorby modelů porucho-
vých oblastí, kde nepředpokládáme
působení betonu v tahu). Únosnost
rámového rohu je výrazně omezena
únosností tažené betonové diagonály.
Poruchová trhlina má průběh jako trh-
lina b na obr. 7. Vložíme-li do rohu tř-
mínek, únosnost rohu se výrazně ne-
zvýší. Poruchová trhlina se přesou-
vá do polohy c dle obr. 7 a výrazně
zmenšuje výšku průřezu. Optimálním
vyztužením je zakotvení tahové výztu-
že smyčkami a vložením šikmé výztu-
že podle obr. 15c.
RÁMOVÉ STYČNÍ KY
Sloup se spojitou příčlí
Rámové rohy jsou i v napojení sloupu
na průběžný trám (příčel). Na obr. 16
jsou modely náhradní příhradoviny pro
spojitou rámovou příčel při různých
kombinacích vnitřních sil. V modelu je
schematicky nakresleno doporučené
vyztužení oblasti. Je-li styk sloup – pří-
čel celý tlačený (obr. 16a), postačuje
zakotvit výztuž sloupu na kotevní délku
v průřezu příčle. Pro zakotvení pozitiv-
ně působí tlačená oblast průřezu příčle.
Pokud ve styku sloupu a příčle vznika-
jí tahy, je nutné upravit model náhrad-
ní příhradoviny podle dalších obrázku
16b až 16d. Pro zakotvení tažené vý-
ztuže sloupu bývá výška průřezu ne-
dostatečná a je nutné zakotvit výztuž
smyčkou nebo ohybem 16c, d, pří-
padně lze použít přivařených kotevních
desek nebo speciálních mechanických
kotevních spojek [10]. Při ohybu ta-
žené výztuže vznikají příčné tahy, kte-
ré je nutné zachytit třmínky příčle – do-
plněním třmínků i do oblasti přímo nad
sloupem. Při velkém momentovém na-
máhání styku sloupu s příčlí (obr. 16d)
je možné dostatečné zakotvení výztuže
ohnutím výztuže do tažené příčle při je-
jím horním líci.
Průběžný sloup s příčlí
Pro rámové rohy krajních průběžných
sloupů obecně platí, že tlačená a taže-
ná oblast sloupu se pod rámovým ro-
hem mění (obr. 17 a 18). Změna vy-
volává vodorovné tahy ve střední části
výšky příčle (označené T). Vzniklé tahy
je nutné zakotvit v oblasti, kde je záro-
veň kotvena tahová výztuž příčle.
Podrobnější model na obr. 18 lépe
dokládá vznik tažené oblasti přibliž-
ně ve středu výšky příčle. Vodorov-
ná výztuž navržená na vzniklé tahy T
zároveň musí přenést i vznikající příč-
né tahy z tlačené betonové diagoná-
ly C. Podle obr. 17a v rámovém rohu
působí posouvající síla V
jh
. Při posou-
zení únosnosti průřezu se obdobně ja-
ko u nosníkových průřezu rozlišuje prů-
řez bez třmínkové (smykové) výztuže
a s třmínkovou výztuží [3].
Únosnost styčníku bez třmínkové výztu- •
že V
j,cd
= 1,4(1,2 – 0,3(h
b
/h
c
))b
eff
h
c
f
cd
1/4
.
Únosnost styčníku s třmínkovou výztu - •
ží V
j,Rd
= V
j,cd
+ 0,4 A
sj,eff
f
yd
≤ 2V
j,cd

a současně V
j,Rd
< γ
N
0,25 f
cd
b
eff
h
c
.
Význam jednotlivých proměnných: h
c

je výška průřezu sloupu, h
b
výška prů-
řezu nosníku/příčle, A
sj,eff
plocha třmín-
ků v oblasti mezi tlačenou oblastí příč-
le a horním lícem styčníku, b
eff
efektiv-
ní šířka styčníku b
eff
= (b
c
+ b
b
)/2 ≤ b
c
,
γ
N
vliv normálové síly ve sloupu
a štíhlosti styčníku γ
N
= γ
N1
γ
N2
, kde
γ
N1
= 1,5(1 – 0,8 (N
Ed,c
/ (A
c,c
f
ck
))) ≤ 1
a γ
N2
= 1,9 – 0,6h
b
/ h
c
≤ 1.
Doporučené vyztužení je na obr. 17c.
Průběžný sloup se spojitou příčlí
Pro rámové rohy s průběžnou příč-
lí i průběžným sloupem jsou mode-
ly náhradní příhradoviny znázorněné
na obr. 19. Navržená výztuž podle obr.
19a není vhodná. Výztužné pruty slou-
pu jsou kotveny přímo v oblasti rámo-
vého rohu. V diagonálách rámového
rohu se koncentrují velké síly zvětšené
M M
Ed2
M
Ed1 Ed1
V Ed1 V
Ed2
Ed1 1
2 Ed2
l
M M
Ed2
M
Ed1 Ed1
V Ed1
V
Ed2
1 Ed1 Ed2
l
M M
Ed2
M
Ed1
Ed1
V
Ed1
V
Ed2
1 Ed1 Ed2
M
Ed1
M
Ed2
M -M
Ed1 Ed2
M -M
Ed1 Ed2
M
Ed1
+M
Ed2
bd
bd
A =V
A =V
A = V +V
A = V +V
zakončení smyčkou
vložený třmínek
vložený třmínek
16d
16c
16b
16a
7 2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
o síly ze zakotvení podélné výztuže. Ta-
ženou diagonální výztuž je velmi obtíž-
né dostatečně zakotvit. Možným řeše-
ním je ohnout podélnou taženou výztuž
sloupu do příčle podle obr. 19b. Lépe
je protáhnout výztuž sloupu styčníkem
a kotvit ji až za oblastí rámového rohu
obr. 19c. Návrh příložek výztuže příčle
a sloupu podle [2] je na obr. 19c.
Pro rámové rohy nejsou v ČSN EN
1992-1-1 [1] další pravidla. Podrobněj-
ší pravidla pro vyztužení sloupů lze na-
jít v DAfStb 525 [3].
U rámových styčníků vnitřních slou-
pů ztužených nosných systémů, kde
veškeré vodorovné zatížení přebírají
ztužující systémy, lze rámové působe-
ní zanedbat, pokud pro sousední pole
příčlí platí poměr 0,5 < l
0,1
/ l
0,2
< 2 [3].
U ostatních styčníků je nutné posoudit
únosnost podle rovnice
V
jh
= (|M
b,1
| + |M
b,2
|) / z
b
– |V
c
|
≤ γ
N
0,25f
cd
b
eff
h
c
,
kde M
b,1
, M
b,2
jsou antisymetrické ohy-
bové momenty příčlí 1 a 2 a γ
N
je vliv
normálové síly ve sloupu a štíhlosti styč-
níku γ
N1
= 1,5(1 – 0,8 (N
Ed,c
/ (A
c,c
. f
ck
)))
≤ 1.
Rovnice platí za podmínky poměru
výšky průřezů sloupu a příčlí 1 ≤ h
b
/
/ h
v
≤ 1,5.
Pro rámové rohy platí následující do-
poručení:
Podélná výztuž sloupu musí být pří- •
má a procházet spojitě celou ob-
lastí.
U nosných neztužených rámových •
soustav je doporučeno zvýšit plochu
podélné výztuže sloupu v D-oblasti.
Takto doplněná výztuž musí být do-
statečně zakotvena za D-oblastí.
V příčlích a sloupech je nutné v ob- •
lasti délky d (účinná výška průřezu)
doplnit příčnou třmínkovou výztuž.
Zalomené nosníky
Zalomené nosníky, desky se používají
např. pro schodišťová ramena (obr. 1).
Po celé délce zalomené desky scho-
dišťového ramene jsou rámové rohy
s kladným i záporným působením ohy-
bového momentu. Poruchové oblas-
ti rámových rohů bezprostředně na se-
be navazují. Vyztužení oblasti je možné
pouze na sebe navazujícími třmínky se
šikmou výztuží (obr. 20). Estetický tvar
prefabrikátu je vykoupen velmi kompli-
kovanou a náročnou výztuží.
ZÁVĚR
Rámové rohy jsou oblasti, které velmi
často rozhodujícím způsobem ovlivňují
chování celých konstrukcí, proto je nut-
né věnovat návrhu poruchových oblas-
tí rámových rohů dostatečnou pozor-
nost. V oblasti rámového rohu je nut-
né umístit nosnou a konstrukční výztuž
odpovídající modelu náhradní příhra-
doviny. Ve všech navazujících prvcích
(sloupech a příčlích) je nutno doplnit
konstrukční výztuž v oblasti přecho-
du poruchové oblasti a běžné nosníko-
vé (sloupové) oblasti. Ve všech rámo-
vých rozích s kladným ohybovým mo-
mentem je doporučeno vkládat šikmou
výztuž k omezení vznikající poruchové
trhliny a k posílení duktility oblasti.
Při návrhu konstrukce s rámovými ro-
hy není vhodné uvažovat s plným vy-
užitím materiálů. Je výhodnější uva-
žovat redistribuci ohybových momen-
tů a s nárůstem momentů v poli příč-
lí. Momenty v rámových rozích jsou
vlivem silného namáhání trhlinami po-
rušeného průřezu přerozděleny a re-
dukovány někdy až o 30 % [7].
Obr. 17 Poruchová oblast krajního
průběžného sloupu s příčlí, a) zatížení oblasti
b) návrhový model styčníku, c) vyztužení
❚ Fig. 17 D-region of frame corner of
exterior continuous column with beam,
a) straining of region, b) design model,
c) detailing of reinforcement
Obr. 18 Poruchová oblast rámového styčníku
krajního průběžného sloupu s příčlí větší výšky
průřezu, a) podrobný model, b) vyztužení ❚
Fig. 18 D-region of frame corner of exterior
column with beam with great section height,
a) detailing strut and tie model, b) detailing of
reinforcement
Obr. 19 Poruchová oblast středního styčníku
průběžného sloupu s příčlí ❚
Fig. 19 D-region of middle joint of continuous
column with beam
Obr. 20 Výztuž zalomené schodišťové desky
❚ Fig. 20 Reinforcement of the cranked stair
slab
V
M
bd
p
ř
í
l
o
ž
k
y

v
ý
z
t
u
ž
e

s
l
o
u
p
u
bd
tahová výztuž
příčle
N
M
l
l
C
model
D-oblasti
vyztužení
oblasti
T
vodorovné smyčky
na sílu T
h
rozvoj trhlin
a průběh posouvajících sil
V
V
jh
Ed,c
c
Ed,c
Ed,c
Ed,c
Ed,b
b
T
V
b
h
T
T - 2 T
T + T
T
T
T
T
pro T
pro T
pro T +T
l
l
T = 0,3T
T = T +T + T
T
T
N
T
3
C
3
V
C
C = T
2 2
M
V
C C
1
model
D-oblasti
C = T
1 1
principy
vyztužení
C = T
3 3
M
N +V
M
Ed,c,h
Ed,c
Ed,b
Ed,b
Ed,c,d
Ed,b Ed,c
2
1
1
1
1
3
1 3
bd
bd
2
1 3
2
17a 17b 17c
18a 18b
7 3 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
Při návrhu poruchové oblasti rámové-
ho rohu je také nutné po dokončení vý-
počtu a nakreslení výztuže ověřit před-
pokládanou geometrii modelu náhrad-
ní příhradoviny.
Tento příspěvek vznikl za podpory grantu
GAČR 103/08/1533
Ing. Jiří Šmejkal, CSc.
ŠPS statická kancelář
Lísková 10, 312 16 Plzeň
tel.: 739 613 929, 777 241 470
e-mail: jiri.smejkal@email.cz
Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.
Odborná společnost pro vědu,
výzkum a poradenství ČSSI
Komornická 15, 160 00 Praha 6
tel.: 222 938 907, 602 825 789
e-mail: proch.jar@volny.cz
Literatura:
[1] ČSN EN 1992-1-1 Navrhování beto-
nových konstrukcí – Část 1-1: Obecná
pravidla a pravidla pro pozemní stavby.
ČNI 2006
[2] DIN 1045-1(08/2008) Tragwerke aus
Beton, Stahlbeton und Spannbeton –
Teil 1: Bemessung und Konstruktion.
DIN Deutsches Institut für Normung s.
V. Beuth Verlag GmbH, Berlin
[3] DAfStb Heft 525 Beuth Verlag GmbH,
Berlin. Září 2003
[4] Šmejkal J., Procházka J.: Navrhování
s použitím modelů náhradní příhradovi-
ny. Beton TKS 6/2009
[5] Šmejkal J., Procházka J.: Navrhování
konzol s použitím modelů náhradní
příhradoviny. Beton TKS 6/2009
[6] Šmejkal J., Procházka J.: Navrhování
nepřímo uložených a složených konzol
s použitím modelů náhradní příhradovi-
ny. Beton TKS 1/2010
[7] Schlaich J., Schäfer K.: Konstruieren
im Stahlbetonbau. BetonKalender
2001, Ernst & Sohn, A Wiley
Company, 2001
[8] Šmejkal J., Procházka J.: Navrhování
ozubů nosníků a desek s použitím
modelů náhradní příhradoviny. Beton
TKS 2/2010
[9] Šmejkal J., Procházka J.: Navrhování
prostupů nosníků s po užitím modelů
náhradní příhradoviny. Beton TKS
3/2010
[10] Procházka J., Šmejkal J.: Betonářská
výztuž – Trendy výroby a spojování.
ČVUT v Praze, fakulta Stavební. 2008.
ISBN 978-80-01-04260-1
[11] Nilsson J. H. E.: Reinforced concrete
corners and joints subjected to ben-
ding moment. Nation Swedish Building
Research, Document D7, 1973
model
D-oblasti
model
D-oblasti
vyztužení
vyztužení
h
h
C
A
nosník 1 nosník 2
model
D-oblasti
vyztužení
oblasti
příložky
příložky
c
A
s2,b
s1,b
h
b2 b1
roh s kladným
ohybovým
momentem
roh se záporným
ohybovým
momentem
uložení
výztuže
19a
19b
19c
20
SYSTÉM KOTVENÍ PŘEDPJATÉ FRP VÝZTUŽE ❚ SYSTEM
OF PRESTRESSED FRP REINFORCEMENT ANCHORING
7 4 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
František Girgle, Petr Štěpánek,
David Horák, David Ďurech,
Ivana Laníková
Článek se zabývá problematikou návrhu kotev-
ní oblasti předem předpjatých prvků vyztu-
žených FRP výztuží. Popisuje chování nově
vyvinutého kotevního prvku a algoritmy návrhu
kotevní oblasti zjednodušenou metodou a srov-
nává získané výsledky s řešením numerických
modelů a provedenými experimenty. ❚ The
paper deals with the design of anchoring area
of pre-stressed members reinforced with FRP
reinforcement. It describes the behaviour
of newly developed anchoring element and
algorithms for design of anchorage area by
simplified method and compares the results
obtained by the solution of numerical models
and the real experiments.
V posledních desetiletích roste využi-
tí FRP (fibre-reinforced polymer) kom-
pozitních materiálů v betonových kon-
strukcích. Vnitřní nekovové výztuže
mají mnoho výhod, ovšem stále je zde
několik problematických oblastí, které
je potřeba vyřešit a zlepšit tím použitel-
nost tohoto typu výztuže.
Výraznou nevýhodou je nižší modul
pružnosti v porovnání s klasickou oce-
lovou výztuží. Tato vlastnost negativ-
ně ovlivňuje průhyby konstrukcí a může
způsobit vznik trhlin již při relativně níz-
ké hladině zatížení. I když samy o sobě
tyto jevy neovlivňují únosnost konstruk-
ce, mohou značně komplikovat její po-
užití v praxi. Jedním ze způsobů, jak ty-
to problémy eliminovat, je tuto výztuž
předepnout.
Použitím FRP kompozitů jako předpja-
té výztuže mnohem lépe využijeme je-
jich tahové vlastnosti, kdy jsou schopny
přenášet velké předpínací síly. Ovšem při
návrhu kotevní oblasti se projevuje další
negativní vlastnost kompozitních výztu-
ží a tou je anizotropní chování materiá-
lu výztuže – vzhledem k nízké pevnosti
v tlaku kolmo na vlákna je velice obtížné
předepnutou výztuž konvenčními způ-
soby bezpečně zakotvit. Je proto nut-
né vyvinout spolehlivý způsob zakotve-
ní FRP výztuží, který by umožnil jedno-
duché a rychlé provádění a přitom si za-
choval veškeré výhody použití nekovo-
vého systému vyztužení konstrukce.
VYVI NUTÝ SYSTÉM KOTVENÍ
FRP VÝZTUŽÍ
Stávající stav; princip působení
nového systému
Při použití standardních kotevních ku-
želíků s vroubkovaným povrchem vzni-
ká v kotvené předpínané výztuži sou-
časně výrazné příčné stlačení, podél-
ný smyk a osový tah. Vznikající příčné
tlakové síly však není možné bezpečně
přenést do kompozitní výztuže, proto
celá řada výrobců modifikovala (případ-
ně zcela vyvinula) vlastní systém kotve-
ní těchto výztuží.
V současnosti se pro kotvení FRP vý-
ztuží používají v zásadě dva typy ko-
tev (podrobněji viz např. [1] až [4]). Prv-
ním způsobem je kotvení podobné kla-
sickému systému kotvení ocelových lan,
kdy je předpínací síla mezi kotevním
kuželíkem a lanem přenášena pomo-
cí smykové síly. Druhý způsob kotvení
FRP výztuží využívá k přenesení potřeb-
né předpínací síly mezi kotevní objímkou
a lanem soudržnosti epoxidové či jiné
injektážní směsi s kotvenou výztuží. Ko-
tevní objímka bývá v těchto pří padech
buď z nekovového materiálu na bázi
kompozitu, a nebo jde o kovovou tenko-
stěnnou trubku z nerezové oceli.
U většiny variant používaných kotev-
ních prvků se ovšem jedná o použi-
tí kovových částí v systému, který byl
primárně navržen bez ocelových čás-
tí. Z tohoto důvodu bylo na Staveb-
ní fakultě VUT v Brně přikročeno k vý-
voji kotevního prvku [5], [10], [11], jenž
by umožnil účinně vnést předpínací sí-
lu do prvku, ale neobsahoval by žádné
kovové části.
Princip působení nově vyvinutého ko-
tevního systému [10], [11] je založen
na vytvoření dodatečné roznášecí plo-
chy na konci výztuže, která umožní pře-
nos předpínací síly z výztuže do okol-
ního betonu. Tato plocha je vytvoře-
na nalepením jednoho nebo více vá-
lečků (vyrobených z polymerů vyztu-
žených FRP vlákny) většího průměru
na výztuž. Průměr válečku i jeho délka
jsou variabilní. Materiál kotvy má velkou
soudržnost s výztuží, čímž je umožněn
přenos tahové síly (resp. smykové sí-
ly mezi válečkem a výztuží ) na kratším
úseku. Díky většímu průměru válečku
vzniká na výztuži tlačená ploška, která
slouží pro přenos tlakové síly do okolní-
ho prostředí. Únosnost kotvení výztuže
je pak dána kombinací smykové únos-
nosti povrchu kotevního prvku, otlačení
jeho přední strany a tahového namáhá-
ní v zadní části kotvy (obr. 1).
Variantně lze kotevní prvky sériově
kombinovat – ať už pro zvýšení ma-
ximální kotevní síly, nebo pro zvýše-
ní bezpečnosti a spolehlivosti kotevní-
ho systému.
Provedené experimenty
V experimentální fázi vývoje ([5], [6])
byly zkoušeny různé varianty provede-
ní kotevních válečků a různé typy zá-
livek. Snahou bylo vytvořit takový pr-
vek, který by vyhovoval požadavkům
na pevnost v tlaku (otlačení čelní plo-
Obr. 1 Mechanizmus kotvení předpínací výztuže s vyznačením
působících sil ❚ Fig. 1 Working scheme of the anchoring system
Obr. 2 Příčné roztržení kotevního válečku ❚ Fig. 2 Transverse
rupture of anchoring roller
1 2
7 5 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
chy) a dosahoval výborné soudržnos-
ti s nekovovou výztuží. Zároveň byl kla-
den důraz i na jednoduchost provádě-
ní kotvy. Po vyhodnocení řady variant
byl zvolen válcový tvar kotvy. Jako zá-
livková směs byla použita pryskyřice
s minerálními plnivy, v případě potřeby
doplněná o nekovová vlákna, jež dá-
le zvyšují tahovou pevnost výsledného
kotevního prvku (obr. 2).
Další sada experimentů zkoumala
chování kotevního systému v přípa-
dě předem předpjatých konstrukcí,
kdy kotevní prvek bude obalen vrst-
vou betonu, která brání jeho příčné-
mu roztržení. Při tomto způsobu na-
máhání lze již s použitím jednoho ko-
tevního válečku dosáhnout zakotvení
výztuže, které se blíží pevnosti použité
GFRP (glass fibre-reinforced polymer)
výztuže (napětí od kotvené síly cca
630 MPa; pevnost výztuže 680 MPa).
Schéma zkušebního vzorku je patr-
no z obr. 3. Vzhledem k potřebě ověřit
pouze únosnost kotevního prvku byla
výztuž na kontaktu s betonem separo-
vána (separace je patrna v horní čás-
ti obr. 4). Provedení zkoušky se blíží
způsobu zkoušení soudržnosti výztu-
že s betonem (pull-out testy). Kotev-
ní prvek v tomto případě již není poru-
šen vznikajícími příčnými silami, ale do-
chází k selhání kontaktu mezi výztuží
a válečkem (obr. 4). Na obrázku je ta-
ké dobře vidět podélné zkrácení kotev-
ního prvku, které je způsobeno kotve-
nou silou (směr působení je vyznačen
červenou šipkou).
NÁVRH A POSOUZENÍ KOTEVNÍ
OBLASTI
Problematika návrhu a posouzení ko-
tevní oblasti vnitřních předepjatých
FRP výztuží je důležitá z hlediska po-
pisu závislosti vnášené předpínací síly
na posunu kotvené výztuže. To umož-
ní vyčíslení ztrát ve výztuži při jejím kot-
vení. Hlavní přenos sil, který má domi-
nantní vliv na únosnost i deformace ko-
tevního systému, probíhá v oblasti hlav
jednotlivých kotev, které tvoří „elastické
zarážky“ prutu v betonu a působí jako
pružiny opřené v hlavě o okolní beton.
Působení kotevní oblasti lze proto po-
psat pomocí tuhostních parametrů jed-
notlivých komponent. Výsledné rovnice
popisují závislost přenášené síly na po-
sunu (přetvoření) jednotlivých míst ko-
tevní oblasti, z čehož lze odvodit veli-
kost ztráty v předpínané výztuži. Také
je možno přidávat další prvky do ko-
tevního systému (či upravovat parame-
try stávajících), aniž by se výrazně mě-
nil postup výpočtu.
Analytické řešení problému,
princip výpočtu
Na následujících řádcích je uveden
pouze stručný výtah z analytického ře-
šení daného problému. Text neobsahu-
je všechny teoretické předpoklady vý-
počtu, jež budou následně uveřejněny
v samostatném textu v teoretičtěji za-
měřeném periodiku.
Kotevní systém lze idealizovat jako
systém pružin řazených do série (obr. 5),
které se společně podílí na přenosu
kotvené síly do okolního betonu. Při
vnášení síly jsou jednotlivé pružiny po-
stupně aktivovány a každá z nich ode-
bírá sílu úměrnou její aktuální tuhosti.
Celková únosnost je dána součtem sil,
které přenesou čelní plochy (hlavy) le-
pených kotev v tlaku, a sil, které přene-
se tření mezi pláštěm kotvy a okolním
betonem, a tření mezi výztuží a okol-
ním betonem; tah vznikající na kon-
ci (patě) kotvy (obr. 1) mezi betonem
a kotvou lze zanedbat.
Kotevní systém je složen z:
výztuže před hlavou první kotvy (dá- •
no: plocha A
v
a modul pružnosti E
v
);
N •
k
kotevních prvků (dáno: plocha
A
k
, modul pružnosti E
k
a délka kot-
vy L
ki
);
N •
k
– 1 výztuží mezi kotevními prvky
(dáno: plocha A
v
, modul pružnosti E
v
,
vzdálenost mezi kotevními prvky S
vi
).
Každý kotevní prvek i výztuž mezi
kotvami lze rozdělit na n částí o délce
elementu l (obr. 6).
Jednotlivé dílčí elementy kotevního
systému (obr. 6) jsou reprezentovány
jedním referenčním bodem umístěným
v těžišti (tj. pro prutový prvek konstantní-
ho průřezu v polovině) elementu a jemu
příslušející neznámou deformací (posu-
nem). Na základě známých tuhost ních
Obr. 3 Schéma prvku pro zkoušku kotvení v bloku betonu
❚ Fig. 3 Specimen for the test of anchoring roller in block of concrete
Obr. 4 Typické porušení kotvení trhlinou na rozhraní
výztuže a kotvy (v horní části viditelná separace výztuže od
betonu) ❚ Fig. 4 Characteristic failure of anchor (crack at the
interface of reinforcement and anchor)
3 4
7 6 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
parametrů jednotlivých komponent ko-
tevního systému (tj. při znalosti E
v
, E
k
, A
v

a A
k
) lze určit deformační stav v každém
referenčním bodu kotvy.
Výslednou únosností kotevního sys-
tému je pak součet únosností všech
jeho dílčích částí, tj. součet příspěvků
kotev a výztuží mezi kotevními prvky:
N F
k, i
i =1
n

+ N −1 ( ) F
v, i
i =1
n

= F , (1)
kde F
k,i
značí únosnost i-tého elemen-
tu kotevního prvku; F
v,i
únosnost i-tého
elementu výztuže mezi kotevními prv-
ky a N počet kotevních prvků v kotev-
ním systému.
Pro každou část kotevního systému
(N kotevních prvků a N-1 výztuží me-
zi prvky) o n elementech je sestaveno
přesně n rovnic spojitosti, jež jsou mo-
difikovány v závislosti na poloze řeše-
ných uzlů v kotevním systému. Ty jsou
následně zařazeny do celkové (globál-
ní ) matice podle polohy referenčních
bodů v systému.
Výsledná soustava rovnic spojitos-
ti obsahuje pouze n+1 neznámých po-
sunů u v jednotlivých referenčních bo-
dech (včetně posunu u
0
na počátku).
Další hodnoty, které se v rovnicích vy-
skytují, jsou známy a chovají se jako
konstanty. Dosadíme-li ovšem za je-
den neznámý parametr posunu kon-
krétní hodnotu (pro vykreslení pracov-
Obr. 5 Kotevní oblast, a) skutečný tvar,
b) idealizace chování; L; L
k,i
; D
k,i
; S
v,i
; d
v
;
popisují geometrii kotevní oblasti; E
k,i
; E
v
značí
modul pružnosti kotevního prvku respektive
kotvené výztuže; A
k,i
; A
v
průřezovou plochu
kotevního prvku respektive kotvené výztuže
a F kotvenou (předpínací) sílu ❚ Fig.
5 Anchoring area, a) real anchoring elements,
b) idealization of behaviour
Obr. 6 Princip rozdělení a) kotevního prvku
a b) výztuže mezi prvky na konečný počet
elementů ❚ Fig. 6 Discretization of
a) anchoring member and b) reinforcement
between members for a finite number of
elements
Obr. 7 Idealizace chování betonu v hlavě
kotvy [8] ❚ Fig. 7 Idealization of concrete
behavior at the anchor head [8]
Obr. 8 Pracovní diagram kontaktu výztuže
a kotevního prvku ❚ Fig. 8 Stress–strain
diagram of interface between reinforcement
and anchor
Obr. 9 Idealizace působení betonu v hlavě
kotvy [8] v blízkosti povrchu ❚
Fig. 9 Idealization of concrete behavior at
the anchor head near the surface
5a
6a
7a
5b
6b
7b
7 7 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
ního diagramu je vhodné zvolit posun
kontaktu výztuže v nultém bodu u
0
),
bude v takto definované soustavě li-
neárních algebraických rovnic o n řád-
cích vystupovat již přesně n nezná-
mých (díky volbě pevné hodnoty posu-
nu v určitém referenčním bodě). Tento
systém lineárních algebraických rov-
nic, který má stejný počet rovnic jako
neznámých, lze již jednoduše vyřešit.
Výsledkem je vždy přesné exaktní ře-
šení pro konkrétní počáteční posun,
a tedy i stanovení odpovídajících po-
sunů pro každý referenční bod oblasti.
Z těchto posunů lze dopočítat hodnotu
síly přenášenou v dané konfiguraci ko-
tevní oblastí. Při opakované volbě počá-
tečního posunu a řešení soustavy rov-
nic obdržíme jednotlivé body závislosti
přenášené síly na posunu u
0
. Spojnice
těchto bodů definuje pracovní diagram
kotevní oblasti (podrobněji dále).
Teorie výpočtu kotevní oblasti umož-
ňuje sestavit soustavu rovnic jak pro
výpočet jednoho kotevního prvku, tak
i pro soustavu dvou a více kotev. Je
však nutné zahrnout do výpočtu efek-
tivně i část kotevního systému mezi jed-
notlivými kotvami (tj. tuhostní parametry
výztuže). Samozřejmě je možno při vý-
počtu uvažovat zjednodušující předpo-
klady (např. volit pouze jeden referenč-
ní bod na celou kotvu apod.), které mají
rozdílný vliv na přesnost výsledného ře-
šení. Je vždy nutné volit takový způsob
výpočtu, který pro daný konkrétní pří-
pad dostatečně přesně vystihne sku-
tečné chování kotevní oblasti.
Určení tuhostních parametrů
okolního prostředí
Pro stanovení tuhosti betonu v hlavě
kotvy je využito dvou rozdílných přístu-
pů. První je založen na principu půso-
bení lokálního zatížení na povrch be-
tonové konstrukce popsaného v plat-
ných normativních podkladech (dle [7])
a druhý z popisu interakce hlavy kotvy
s okolním prostředím, které je zjedno-
dušeno na působení tuhostních pružin
přímo pod hlavou kotvy a účinek smy-
kového roznosu v okolí kotvy (analogie
poklesové kotliny [8]).
První způsob je výpočetně jednoduš-
ší a postačuje k popisu chování kotevní
oblasti, která není ovlivněna okrajovými
podmínkami (blízkost povrchu prvku).
Druhý způsob přesněji vystihuje chová-
ní zatíženého betonu v okolí hlavy kot-
vy a je vhodnější pro vyčíslení působe-
ní kotvy v blízkosti okraje prvku. V dal-
ším textu je uveden výpočet tuhostních
parametrů pouze dle obecněji použitel-
ného druhého způsobu řešení.
Tuhost betonu v hlavě kotvy K
c,i
je
stanovena jako součet tuhosti betonu
přímo v hlavě kotvy K
w
c,i
(jež je uva-
žována v celé ploše konstantně) a pří-
spěvku okolního betonu v dosahu po-
klesové kotliny K
P
c,i
(který se projeví ja-
ko tuhostní pružina působící na linii ob-
vodu kotvy) dle následujícího vztahu:
K
c, i
= K
c, i
W
+ K
c, i
P
. (2)
Na obr. 7 je znázorněno jak předpo-
kládané působení betonu pro případ,
kdy jsou kotvy od sebe dostatečně
vzdáleny a nedochází k jejich vzájem-
né interakci, tak i chování betonu v pří-
padě, kdy k této interakci dochází.
Při výpočtu tuhostních parametrů be-
tonu je samozřejmě možno uvažovat
i s časem výstavby a předpokládanou
životností stavby (tedy i kotevní oblas-
ti) a modul pružnosti betonu upravit za-
hrnutím příslušného součinitele dotva-
rování dle platných norem [7]. Lze tak
lehce (pouze úpravou veličiny) provést
nový výpočet pro požadované stáří
konstrukce.
Tuhost kontaktu je určována dle pra-
covního diagramu [9] (obr. 8).
Vliv okrajových podmínek
na kotvení
Pokud se kotevní oblast nachází v blíz-
kosti okraje betonového prvku, je zřej-
mé, že výpočet tuhosti betonu v hla-
vě kotvy již nelze provádět dle předpo-
kladů popsaných výše a je nutno výpo-
čet modifikovat. Ovšem výhodou zvole-
τ
e
napětí v soudržnosti na mezi pružného
chování kontaktu
τ
max
napětí v soudržnosti při maximální
únosnosti kontaktu
p
e
posun výztuže při dosažení napětí
v soudržnosti na mezi pružného
chování kontaktu
p
max
posun výztuže při dosažení napětí
v soudržnosti při maximální únosnosti
kontaktu
p
u
mezní posun výztuže, při kterém
již kontakt nepřenáší žádnou sílu
8
9
7 8 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
ného přístupu je, že stačí pouze upravit
konstitutivní vztah popisující vlastnos-
ti betonu a zohlednit vliv blízkého povr-
chu betonového prvku. Tento efekt lze
zahrnout do výpočtu např. stanovením
jiné (nižší) tuhosti zohledňující příspěvek
smykového roznosu na celkovou tuhost
a dosadit ji do výpočtu, který se jinak
od předchozího neliší. Hranice, kterou
lze dle provedených numerických studií
považovat za limitní, je vzdálenost okra-
je 2D
ki
od kotvy o průměru D
ki
.
Pro stanovení tuhosti a deformace již
nelze využít případ lokálního namáhání
dle [7]. Výhodnější je využít modelu in-
terakce hlavy kotvy s okolním prostře-
dím, které je uvažováno působením tu-
hostních pružin přímo pod hlavou kot-
vy a účinek smykového roznosu v oko-
lí kotvy (obr. 9).
Oblast přiléhající okraji, kde vzdále-
nost k líci prvku je menší než 2D
ki
, ne-
umožní plné vymizení vznikajícího pře-
tvoření pod hlavou kotvy. Z obr. 9 je pa-
trné, že při výpočtu tuhostních parame-
trů poklesové kotliny K
c,i
P
budou hod-
noty dosažené v blízkosti okraje nižší.
Zavedením rozdílných hodnot tuhostí
K
c,i
P1
a K
c,i
P2
pod a nad rovinou rovno-
běžnou s povrchem prvku procházejí-
cí osou prutu můžeme modelovat vliv
blízkého okraje. Při předpokladu rov-
noměrného rozložení napětí pod hla-
vou kotvy (a tedy konstantní hodnoty
tuhosti K
c,i
W
) je zřejmé, že těžiště sys-
tému pružin je posunuto dále od osy
prutu a kromě tahové síly musí kotevní
oblast přenášet i vznikající momentové
namáhání. To lze do výpočtu zahrnout
jako zvýšení působící síly, resp. půso-
bícím momentem dochází za konstant-
ní síly ke zvýšení uvažovaného přetvo-
ření. Proto je nutno do výpočtu kotevní
oblasti s vlivem okrajových podmínek
zahrnout součinitel α, který zohledňuje
vliv okrajových podmínek na deforma-
ci betonu. Pro prvek kotvený v konti-
nuu, tj. bez vlivu okrajových podmínek,
je α = 1; pro výpočet s vlivem okrajo-
vých podmínek je vždy α >1.
Součinitel α lze stanovit z analogie
protlačení dle vztahu (3)
α = 1+ k
ru
i
W
i
, (3)
kde k značí vliv smyku v kritickém řezu;
r je excentricita způsobená rozdílnými
tuhostmi (obr. 9); u
i
obvod kritického
řezu, na kterém moment působí, a W
i

plastický modul kritického průřezu.
Pracovní diagram kotevní oblasti
Pracovní diagram kotvy (kotevní oblas-
ti), tj. závislost přenášené síly na posu-
nu hlavy první kotvy, lze získat násle-
dovně. Postupně volíme počáteční po-
sun výztuže na počátku kotevního sys-
tému u
0
a pomocí podmínek spojitosti
deformací obdržíme různé hodnoty sí-
ly přenášené kotevním systémem. Bu-
deme-li určovat pracovní diagram (což
je výhodné pro sestavení návrhových
tabulek typizovaných skladeb kotvení),
který je nutný pro návrh kotevní oblas-
ti, je třeba globální matici kotevní oblas-
ti řešit vícekrát.
Vzhledem k definovanému pracovní-
mu diagramu kontaktu výztuže a kot-
vy (obr. 8) je zřejmé, že při dosažení
maximální přenášené síly (posun p
max
)
i-tým uzlem (τ
max
), bude v i-1 referenč-
ním uzlu posun vyšší a napětí v sou-
Obr. 10 Kotevní oblast – jedna kotva –
srovnání různých metod výpočtu
❚ Fig. 10 Anchoring area – one anchor –
comparison of different methods of solution
Obr. 11 Kotevní oblast – tři kotvy – srovnání
zjednodušeného výpočtu a numerického
modelu ❚ Fig. 11 Anchoring area –
three anchors – comparison of results from
simplified calculation and numerical solution
10
11
7 9 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
V Ě D A A V Ý Z K U M

S C I E N C E A N D R E S E A R C H
držnosti již bude klesat (větev 3, obr. 8).
Naopak v i+1 uzlu bude posun niž-
ší. Při zvyšujících se deformacích na-
růstá v každém aktivním uzlu kotevní
oblasti napětí v soudržnosti mezi vý-
ztuží a kotevním prvkem do té chvíle,
než dle platného pracovního diagramu
kontaktu (obr. 8) bude na elementu do-
sažena plastická únosnost (tj. hodno-
ta maximálního napětí ). Při následném
dalším zvýšení vstupní deformace (po-
sunu u
0
) se maximální napětí posouvá
na uzly dále od počátku kotevní oblas-
ti. Nelze tedy například říct, že nejvyš-
ší únosnost systému je ve chvíli, kdy
bude plastizovat kontakt prvního ele-
mentu. Maximální únosnost kotevního
bloku je dosažena ve chvíli, kdy další
zvýšení počátečního posunu u
0
a zá-
roveň i posun limitního napětí v sou-
držnosti dále v kotevní oblasti již neve-
de k nárůstu přenášené síly, ale únos-
nost začíná naopak klesat. V tuto chví-
li je možno ukončit výpočet.
Na obr. 10 je uvedeno srovnání ně-
kolika možných způsobů řešení kotev-
ní oblasti pouze s jedním kotevním prv-
kem (průměr 40 mm, délka 70 mm,
beton C30/37). Zobrazen je nejjedno-
dušší způsob výpočtu s jedním refe-
renčním bodem pro celou kotvu (tj. se-
stavena pouze jedna deformační pod-
mínka), výpočet pro n = 3 a n = 5 ele-
mentů na jedné kotvě za předpokladu
tuhého chování kotevního válečku (je-
hož reálné elastické přetvoření je do-
počteno až po určení posunů v kon-
taktu při předpokladu lineární změny
průběhu síly na kotvě) a v neposled-
ní řadě i plný výpočet bez zjednoduše-
ní pro n = 3 body. Graf je doplněn srov-
náním s numerickým modelem a vý-
sledky experimentálních měření na reál-
ných vzorcích.
Z obr. 11 je patrno srovnání analy-
tického řešení kotevní oblasti se třemi
kotevními prvky (průměr 40 mm, dél-
ka 70 mm, vzdálenost 40 mm, beton
C30/37) s numerickým řešením MKP
v programu ATENA. Zobrazen je pou-
ze nejjednodušší (a přesto dostateč-
ně výstižný) způsob výpočtu pro jeden
referenční bod na každé kotvě (tj. se-
stavena pouze jedna deformační pod-
mínka pro jednu kotvu a zanedbán vliv
příspěvku tření mezi výztuží a okolním
betonem mezi kotevními prvky).
Při návrhu kotevní oblasti je důleži-
té omezit hodnotu maximálního po-
sunu výztuže na počátku první kotvy
z hlediska mezního stavu použitelnos-
ti. Přesná hodnota musí být určena pří-
mo pro navrhovaný prvek, neboť vždy
záleží na rozponu prvku a na působí-
cím zatížení. Je nutno respektovat ma-
ximální dovolené průhyby dle [7] a zá-
roveň navrhnout kotevní oblast tak, aby
nedocházelo vlivem posunu výztuže
v kontaktu (který se do výpočtu prvku
promítá analogicky jako ztráta poklu-
zem) k velkým ztrátám předpínací síly.
ZÁVĚR
Předepnutím nekovových výztuží lze vý-
razně zvýšit použitelnost betonových
konstrukcí vyztužených právě tímto ty-
pem výztuže. Omezuje se vznik trhlin
v počátečních fázích zatížení prvků, kte-
ré mohou působit problémy především
z estetického hlediska, i když na samot-
nou funkčnost a trvanlivost konstrukce –
na rozdíl od prvků vyztužených kovový-
mi výztužemi – vliv nemají. Samozřejmě
se zvyšuje únosnost takových konstruk-
cí a je tak možno navrhovat konstruk-
ce ještě subtilnější. To, spolu s možnos-
tí použít menší krytí výztuže, znamená
značnou úsporu materiálu.
Vyvinutý systém kotvení zachovává
veškeré výhody FRP výztuží – neobsa-
huje žádné kovové části. Proto je mož-
né ho aplikovat na všechny speciál-
ní případy, které vyžadují právě použití
nekovových výztuží.
Pro plné ověření funkčnosti vyvinu-
tého systému kotvení probíhají další
experimenty, které mají za úkol ověřit
především chování skupiny kotev, a to
jak v mase betonu, tak i jejich působe-
ní u okraje. Zároveň jsou zpracovává-
ny i další (zejména fyzikálně-nelineární )
numerické studie, které zpřesňují zís-
kané výsledky.
Tento výsledek byl získán za finančního přispění
Grantové agentury České republiky v rámci
projektu 103/09/H085 – „Moderní kompozitní
konstrukce“. Rovněž bylo využito poznatků
získaných při řešení projektu MPO ČR TIP
FR-TI1/357 „Betonové konstrukce s nekovovou
výztuží se zvýšenou požární odolností a odolností
vůči agresivním vlivům“, projektu MPO ČR
FI-IM5/136 „Vláknocementové kompozity
s nekovovou výztuží RFCC“ a výzkumného
záměru MŠMT ČR MSM0021630519
„Progressive reliable and durable load bearing
structures”.
Text článku byl posouzen
odborným lektorem.
Ing. František Girgle
tel.: 541 147 871
e-mail: girgle.f@fce.vutbr.cz
Prof. RNDr. Ing.
Petr Štěpánek, CSc.
tel.: 541 147 848
e-mail: stepanek.p@fce.vutbr.cz
Ing. David Horák
tel.: 541 147 872
e-mail: horak.d@fce.vutbr.cz
Ing. David Ďurech
tel.: 541 147 871
e-mail: durech.d@fce.vutbr.cz
Ing. Ivana Laníková, Ph. D.
tel.: 541 147 847
e-mail: lanikova.i@fce.vutbr.cz
všichni: Stavební fakulta VUT v Brně
Ústav betonových a zděných konstrukcí
Veveří 95, 662 37 Brno
www.fce.vutbr.cz
Literatura:
[1] Vistasp M. Karghari: Use of com-
posite Materials in civil infrastructure
in Japan, Baltimore, Maryland; 1998;
ISBN 1-883712-50-5
[2] Erki M. A., Rizkalla S.H.: Anchorage
for FRP reinforcement, Concrete inter-
national, 1993
[3] Dolan W. C., Hamilton H. R.,
Bakis E. C., Nanni A.: Design recom-
mendations for concrete structures
prestressed with FRP tendons –
Volume 1, University of Wyoming,
Pensylvania State University, University
of Missouri, 2001
[4] Horvatits J., Benko V., Kollegger J.:
První použití externích předpí-
nacích kabelů z uhlíkových vláken
na zesílení mostu v Rakousku, Beton
TKS 4/2006
[5] Štěpánek P., Horák D., Prokeš J.:
Nový systém kotvení předepnuté FRP
výztuže v betonových prvcích, přísp.
na konf. Betonářské dny 2008, Praha,
ISBN 978-80-87158-11-1
[6] Štěpánek P., Horák D., Prokeš J.:
New prestressing system for FRP
reinforcement in concrete structu-
res, přísp. na konf. 9th Inter. Symp.
on Fiber-Reinforced Polymer
Reinforcement for Concrete Structures,
Sydney: The University of Adelaide,
2009, ISBN: 978-0-9806755-0-4
[7] ČSN EN 1992-1-1 (73 1201)
Navrhování betonových konstrukcí.
Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla
pro pozemní stavby, 2006
[8] Kolář V., Němec I.: Studie nového
modelu podloží staveb, nakladatelství
ČSAV ACADEMIA, Praha, 1986
[9] Girgle F., Štěpánek P., Horák D.,
Ďurech D., Peslar P.: Systém kotvení
předpjaté FRP výztuže, přísp. na konf.
IDEAS 09, VŠB- TU Ostrava, 2009,
ISBN: 978-80-248-2091-0
[10] Patentová přihláška číslo 2008-475
[11] Užitný vzor 2008-20633
ZAVÁDĚNÍ EN 1992-1-2: „NAVRHOVÁNÍ BETONOVÝCH
KONSTRUKCÍ – ČÁST 1-2: NAVRHOVÁNÍ NA ÚČINKY POŽÁRU“
DO PRAXE – ZJEDNODUŠENÁ VÝPOČETNÍ METODA PRO
NOSNÍKY A DESKY ❚ INTRODUCTION OF EN 1992-1-2:
“DESIGN OF CONCRETE STRUCTURES – PART 1-2: FIRE
DESIGN“ TO PRACTICE – SIMPLIFIED CALCULATION METHOD
FOR BEAMS AND SLABS
8 0 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
N O R MY • J A K O S T • C E R T I F I K A C E

S TA N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C AT I O N
Jaroslav Procházka, Radek Štefan
Příspěvek je věnován problematice navrhování betonových konstrukcí
na účinky požáru podle normy ČSN EN 1992-1-2 [4]. Popisuje zjedno-
dušenou výpočetní metodu pro nosníky a desky, která představuje další
alternativu ověření požární odolnosti konstrukčních prvků. Příspěvek nava-
zuje na články uveřejněné v předchozích číslech časopisu [5-7]. ❚ This
paper is devoted to fire design of concrete structures according to ČSN
EN 1992-1-2 [4]. The simplified calculation method for beams and slabs,
which is the alternative method for the assessment of fire resistance of
structural members, is described. The paper follows the articles printed in
previous issues of this journal [5-7].
Pro ověření požární odolnosti železobetonových konstrukč-
ních prvků lze podle normy ČSN EN 1992-1-2 [4] použít ta-
bulkové hodnoty, zjednodušené výpočetní metody a zpřes-
něné výpočetní metody. Postup stanovení požární odolnos-
ti s využitím tabulkových hodnot byl popsán v článku [6]. Pří-
spěvek [7] byl zaměřen na vybrané zjednodušené metody
výpočtu – metodu izotermy 500 °C a zónovou metodu.
Tento článek je věnován zjednodušené metodě pro nosní-
ky a desky, uvedené v příloze E normy ČSN EN 1992-1-2 [4].
Zjednodušená metoda je určena pouze pro převážně rovno-
měrně zatížené prvky (nosníky a desky), u kterých byl ná-
vrh při běžné teplotě založen na lineární analýze, případně
na lineární analýze s omezenou redistribucí silových účinků
(viz kapitola 5 normy ČSN EN 1992-1-1 [3]). Pokud je u spo-
jitých nosníků nebo desek uvažována redistribuce ohybo-
vých momentů vyšší než 15 %, lze metodu použít pouze
v případě, že je pro požadovanou požární situaci zajištěna
dostatečná rotační kapacita v podporách.
Metoda je určena pro prvky, u kterých při tabulkovém ově-
ření požární odolnosti (viz příspěvek [6]) vyhovují podmín-
ky pro minimální rozměry průřezu (b
min
, b
w
, h
s
), avšak oso-
vá vzdálenost a spodní výztuže od povrchu betonu je men-
ší, než je požadováno v tabulkách.
Metodu nelze použít pro spojité nosníky, které mají v ob-
lastech záporného momentu šířku b nebo b
w
menší než
200 mm a výšku h menší než 2 b
min
, přičemž b
min
je hodno-
ta uvedená ve sloupci 5 tabulky 1. Tato podmínka je velice
přísná, na což byli zpracovatelé příslušné normy upozorně-
ni. Při stávající podobě zmíněné podmínky prakticky nelze
nalézt příklad spojitého nosníku, který by s ohledem na po-
žadovanou požární odolnost nevyhověl při tabulkovém po-
souzení a zároveň by bylo možné posoudit jej pomocí pre-
zentované zjednodušené metody. Lze očekávat, že v příští
revizi normy ČSN EN 1992-1-2 [4] bude omezující podmín-
ka použití zjednodušené výpočetní metody pro spojité nos-
níky zmírněna (sloupec 5 tab. 1 bude v podmínce nahrazen
sloupcem 2, 3 nebo 4).
Redukce pevnosti výztuže v závislosti na teplotě se při po-
užití této metody uvažuje podle grafu uvedeného na obr. 1.
PROSTĚ PODEPŘENÉ PRVKY
V případě prostě podepřených nosníků a desek se prokázání
požární odolnosti provede ověřením podmínky (1).
M
Ed,fi
≤ M
Rd,fi
, (1)
kde M
Ed,fi
je návrhová hodnota momentu od zatížení pro po-
žární situaci určená podle vztahu (2).
M
Ed,fi
= w
Ed,fi
l
eff
2
/ 8 , (2)
kde w
Ed,fi
je návrhová hodnota rovnoměrného zatížení
[kN·m
-1
] pro požární situaci, stanovená podle norem ČSN
EN 1990 [1] a ČSN EN 1991-1-2 [2], a l
eff
je účinná délka
(rozpětí) prvku. M
Rd,fi
je návrhová hodnota momentu únos-
nosti pro požární situaci určená podle vztahu (3).
M
Rd,fi
=
γ
s
γ
s,fi
k
s
(θ ) M
Ed
A
s,prov
A
s,req
, (3)
kde γ
s
je dílčí součinitel spolehlivosti materiálu pro ocel

s
= 1,15), γ
s,fi
je dílčí součinitel spolehlivosti materiálu pro
Tab. 1 Nejmenší rozměry b
min
a osové vzdálenosti a pro prostě
podepřené nosníky ze železového a předpjatého betonu (zdroj: [4],
tab. 5.5) ❚ Tab. 1 Minimum dimensions b
min
and axis distances a for
simply supported beams made of reinforced and prestressed concrete
(source: [4], tab. 5.5)
Normová
požární
odolnost
Nejmenší rozměry [mm]
Možné kombinace a a b
min
, kde a je
průměrná osová vzdálenost výztuže
od povrchu betonu, b
min
je šířka trámu.
Tloušťka stojiny b
w
*
Třída
WA
Třída
WB
Třída
WC
1 2 3 4 5 6 7 8
R 30
b
min
= 80
a = 25
120
20
160
15**
200
15**
80 80 80
R 60
b
min
= 120
a = 40
160
35
200
30
300
25
100 80 100
R 90
b
min
= 150
a = 55
200
45
300
40
400
35
110 100 100
R 120
b
min
= 200
a = 65
240
60
300
55
500
50
130 120 120
R 180
b
min
= 240
a = 80
300
70
400
65
600
60
150 150 140
R 240
b
min
= 280
a = 90
350
80
500
75
700
70
170 170 160
a
sd
= a + 10 mm,
kde a
sd
je osová vzdálenost od bočního líce trámu pro rohové výztužné pruty (nebo
předpínací výztuž nebo dráty) u trámů s jednou vrstvou výztuže. Pro hodnoty b
min
větší
než hodnoty uvedené ve sloupci 4 není zvětšení a
sd
požadováno.
U předpjatých nosníků se má osová vzdálenost výztuže zvětšit o 10 mm pro předpínací
pruty a o 15 mm pro předpínací dráty a lana.
*)
Podle národní přílohy normy ČSN EN 1992-1-2 se pro ČR uvažuje třída WA.
**)
Obvykle rozhoduje krytí předepsané normou ČSN EN 1992-1-1.
8 1 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
N O R MY • J A K O S T • C E R T I F I K A C E

S TA N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C AT I O N
ocel při požární situaci (γ
s,fi
= 1), k
s
(θ) je součinitel reduk-
ce pevnosti oceli v závislosti na teplotě θ v ose výztužných
prutů (obr. 1), M
Ed
je návrhová hodnota momentu od zatíže-
ní při běžné teplotě, A
s,prov
je plocha navržené tahové výztu-
že a A
s,req
je plocha tahové výztuže požadovaná v návrhu při
běžné teplotě (podle normy ČSN EN 1992-1-1 [3]), přičemž
poměr A
s,prov
/A
s,req
může být maximálně 1,3.
SPOJI TÉ PRVKY
Návrh na účinky požáru má zajistit statickou rovnováhu ohy-
bových momentů a posouvajících sil po celé délce spojitých
nosníků a desek. Pro zajištění rovnováhy lze uvažovat redis-
tribuci ohybových momentů z pole do podpor, u nichž je na-
vržena dostatečná výztuž na zatížení při požární situaci. Ta-
to výztuž má být dostatečně zavedena do pole tak, aby bylo
zajištěno bezpečné přenesení ohybových momentů.
Pro ověření požární odolnosti spojitých nosníků a desek
se nejprve stanoví návrhová hodnota momentu únosnosti
M
Rd,fi, Span
v místě maximálního mezipodporového momen-
tu podle vztahu (3).
Dále se stanoví návrhové hodnoty momentů únosnosti
nad podporami. Pokud nejsou k dispozici přesnější výsled-
ky, lze pro výpočet podporových momentů únosnosti vyu-
žít vztah (4).
M
Rd,fi
=
γ
s
γ
s,fi
M
Ed
A
s,prov
A
s,req
d − a
d
, (4)
kde d je účinná výška průřezu nad podporou, a je požado-
vaná průměrná osová vzdálenost výztuže od spodního lí-
ce podle tab. 1 sloupce 5 pro nosníky a podle tab. 2 sloup-
ce 3 pro desky. Význam ostatních značek viz vztah (3) (včet-
ně omezení poměru A
s,prov
/A
s,req
).
Vztah (4) platí pro prvky, u nichž teplota horní výztuže nad
podporou nepřekročí 350 °C pro betonářskou výztuž a 100 °C
pro předpínací výztuž. Pokud je dosaženo vyšší teploty, re-
dukuje se moment únosnosti M
Rd,fi
součinitelem k
s

cr
) ne-
bo k
p

cr
) podle obr. 1.
Určí se maximální ohybový moment M
Ed,fi
od působící-
ho rovnoměrného zatížení při požární situaci podle vztahu
(2) (za rozpětí l
eff
se dosadí rozpětí příslušného pole posu-
zovaného spojitého prvku) a jeho obrazec se sestrojí v mís-
tě momentu únosnosti M
Rd,fi,Span
tak, aby podporové mo-
menty M
Rd1,fi
a M
Rd2,fi
zajistily rovnováhu (obr. 2). To lze pro-
vést následovně:
Na jedné straně se zvolí moment menší nebo roven mo- •
mentu únosnosti nad podporou.
V závislosti na hodnotě momentu • M
Ed,fi
se určí požadova-
ný moment ve druhé podpoře.
Ověří se, zda je požadovaný moment ve druhé podpoře •
menší nebo roven příslušnému momentu únosnosti nad
podporou.
Při posouzení požární odolnosti je nutné ověřit, zda navrže-
ná délka výztužných prutů přesahuje za podporu k přísluš-
nému bodu nulového momentu M
Ed,fi
(průsečík momento-
vého obrazce M
Ed,fi
se střednicí prvku) na kotevní délku l
bd,fi
,
určenou podle vztahu (5) (obr. 2).
l
bd,fi
=
γ
s
γ
s,fi
γ
c,fi
γ
c
l
bd
, (5)
kde γ
c
je dílčí součinitel spolehlivosti materiálu pro beton

c
= 1,5), γ
c,fi
je dílčí součinitel spolehlivosti materiálu pro be-
ton při požární situaci (γ
c,fi
= 1), l
bd
je návrhová kotevní délka,
stanovená podle kapitoly 8 normy ČSN EN 1992-1-1 [3]. Vý-
znam ostatních značek viz vztah (3).
PŘÍ KLAD
Má se posoudit, zda prostě uložená stropní deska tloušť-
ky h
s
= 0,2 m o rozpětí l
eff
= 3,4 m splňuje požadovanou
požární odolnost REI 90. Deska je zatížena stálým zatíže-
ním g
k
= 6,5 kN/m (včetně vlastní tíhy) a proměnným zatí-
žením q
k
= 5 kN/m (obr. 3). Stropní konstrukce se nachá-
zí v obchodním domě (kategorie zatížení B, kombinační sou-
činitel ψ
2,1
= 0,6), uvažovaný stupeň vlivu prostředí XC1.
Návrhová životnost je 50 let. Použité materiály: beton
C25/30, ocel B500B.
Při návrhu za běžné teploty bylo navrženo krytí hlavní
nosné výztuže c = 20 mm, vyztužení ϕ 8 mm po 130 mm
(a
s
= 387 mm
2
/m, požadovaná plocha výztuže a
s,req
=
Obr. 1 Referenční křivky pro kritickou teplotu θ
cr
betonářské
a předpínací výztuže odpovídající redukčnímu součiniteli
k
s

cr
) = σ
s,fi
/f
yk
(20 °C) nebo k
p

cr
) = σ
p,fi
/f
pk
(20 °C) (zdroj: [4],
obr. 5.1) ❚ Fig. 1 Reference curves for critical temperature θ
cr
of
reinforcing and prestressing steel corresponding to the reduction factor
k
s

cr
) = σ
s,fi
/f
yk
(20 °C) or k
p

cr
) = σ
p,fi
/f
pk
(20 °C) (source: [4], fig. 5.1)
Obr. 2 Umístění momentového obrazce M
Ed,fi
pro zajištění rovnováhy
s vyznačením minimální délky horní výztuže 1 a 2 (zdroj: [4],
obr. E.1) ❚ Fig. 2 Positioning the free bending moment diagram
M
Ed,fi
to establish equilibrium, illustration of the minimum length of upper
reinforcement 1 and 2 (source: [4], fig. E.1)
θ
cr
[ °C]
k
s

cr
) k
p

cr
),
1,0
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
0 200 400 600 800 1000 1200
betonářská výztuž
předpínací výztuž (pruty)
předpínací výztuž (dráty a lana)
1 2
8 2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
N O R MY • J A K O S T • C E R T I F I K A C E

S TA N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C AT I O N
= 315 mm
2
/m). Takto navržená deska za běžné teploty vy-
hoví (m
Rd
= 28,8 kNm/m > m
Ed
= 23,5 kNm/m).
POSOUZENÍ POŽÁRNÍ ODOLNOSTI POMOCÍ
TABULEK
Pro požadovanou požární odolnost REI 90 jsou v tab. 2 uve-
deny následující hodnoty: h
s,tab
= 100 mm, a
tab
= 30 mm.
Požadavek na minimální tloušťku desky h
s
≥ h
s,tab
je spl-
něn,
h
s
= 200 mm > h
s,tab
= 100 mm .
Deska tedy splňuje kritérium požárně dělicí funkce EI 90.
Osová vzdálenost výztuže od spodního povrchu desky se
určí jako
a
s
= c + ϕ/2 = 20 + 8/2 = 24 [mm] .
Požadavek a ≥ a
tab
tedy splněn není,
a = 24 mm < a
tab
= 30 mm .
Deska podle tabulkového posouzení nesplňuje požadova-
nou požární odolnost REI 90, splňuje pouze kritérium EI 90.
Podle normy ČSN EN 1992-1-2 [4] by se dále mohlo po-
stupovat tak, že by se hodnota a
tab
redukovala s přihlédnu-
tím ke skutečnému napětí ve výztuži a její teplotě. Jelikož byl
tento postup ukázán v jednom z předchozích příspěvků (viz
[7]), bude posouzení dále provedeno zjednodušenou meto-
dou prezentovanou v tomto článku.
POSOUZENÍ POŽÁRNÍ ODOLNOSTI POMOCÍ
ZJEDNODUŠENÉ METODY PRO NOSNÍ KY A DESKY
Návrhová hodnota rovnoměrného zatížení pro požární situa-
ci se určí podle vztahu uvedeného v normě ČSN EN 1990 [1]
pro mimořádnou návrhovou situaci, reprezentativní hodnota
proměnného zatížení se podle národní přílohy normy ČSN
EN 1991-1-2 [2] uvažuje jako kvazistálá hodnota (kombinač-
ní součinitel ψ
2,1
), platí tedy
w
Ed,fi
= g
k
+ ψ
2,1
q
k
= 6,5 + 0,6 . 5 = 9,5 [kNm] .
Návrhová hodnota momentu od zatížení pro požární situa-
ci se vypočítá podle vztahu (2) jako
m
Ed,fi
= w
Ed,fi
l
eff
2
/ 8 = 9,5 . 3,4
2
/8 = 13,7 [kNm] .
K výpočtu momentu únosnosti pro požární situaci je nut-
né určit teplotu výztuže θ a odpovídající redukční součini-
tel k
s
(θ).
Teplotu výztuže lze stanovit např. pomocí teplotních profilů
uvedených v normě ČSN EN 1992-1-2 [4] (viz článek [7]) nebo
s využitím příslušných výpočetních programů. V tomto příkla-
du bude teplota výztuže stanovena pomocí programu Tem-
pAnalysis [8]. Teplota v desce tloušťky h
s
= 200 mm vystave-
né normovému požáru z jedné strany má ve vzdálenosti a =
24 mm od líce průřezu hodnotu θ = 571 °C (obr. 4).
Hodnotu redukčního součinitele k
s
(θ) lze určit z grafu uve-
deného na obr. 1 (křivka pro betonářskou výztuž). S ohle-
dem na přesnost výpočtu je však vhodnější hodnotu re-
dukčního součinitele vypočítat ze vztahů, na základě kte-
rých byly grafy na obr. 1 vykresleny. Tyto vztahy jsou po-
drobně uvedeny v článku [6]. Pro betonářskou výztuž a in-
terval teplot 500 až 700 °C platí
k
s
(θ) = 0, 61− 0, 5 ⋅
θ − 500
200
po dosazení θ = 571 °C
k
s
(θ) = 0, 61− 0, 5 ⋅
571− 500
200
= 0, 43
Návrhová hodnota momentu únosnosti pro požární situaci
se vypočítá podle vztahu (3) jako
Obr. 3 Schéma posuzované desky ❚ Fig. 3 Scheme of the
analyzed slab
Obr. 4 Teplotní profil posuzované desky, stanovení teploty ve výztuži
(zdroj: program [8]) ❚ Fig. 4 Temperature profile of the analyzed
slab, determination of reinforcement temperature (source: program [8])
Tab. 2 Nejmenší rozměry h
s
a osové vzdálenosti a pro prostě
podepřené železobetonové a předpjaté desky pnuté v jednom a ve dvou
směrech (zdroj: [4], tab. 5.8) ❚ Tab. 2 Minimum dimensions h
s

and axis distances a for reinforced and prestressed concrete simply
supported one-way and two-way solid slabs (source: [4], tab. 5.8)
Normová
požární
odolnost
Nejmenší rozměry [mm]
Tloušťka
desky
h
s
Osová vzdálenost výztuže a
Deska působící
v jednom směru
Deska působící ve dvou směrech
ly/lx ≤ 1,5 1,5 < ly/lx ≤ 2
1 2 3 4 5
REI 30 60 10* 10* 10*
REI 60 80 20 10* 15*
REI 90 100 30 15* 20
REI 120 120 40 20 25
REI 180 150 55 30 40
REI 240 175 65 40 50
l
x
a l
y
jsou rozpětí desky pnuté ve dvou směrech (vzájemně kolmých), kde l
y
je větší rozpětí.
U předpjatých desek se má osová vzdálenost výztuže zvětšit o 10 mm pro předpínací
pruty a o 15 mm pro předpínací dráty a lana.
Osová vzdálenost a ve sloupcích 4 a 5 pro desky pnuté ve dvou směrech se vztahuje
na desky podepřené po celém obvodě. V ostatních případech se mají považovat
za desky pnuté v jednom směru.
*)
Obvykle rozhoduje krytí předepsané normou ČSN EN 1992-1-1.
0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
x [mm]
θ [ °C]
a = 24 mm
θ

=

1
7
5
°
C
3
4
8 3 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
N O R MY • J A K O S T • C E R T I F I K A C E

S TA N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C AT I O N
m
Rd ,fi
=
γ
s
γ
s,fi
k
s
(θ) m
Ed

a
s, prov
a
s, req
=
1,15
1, 0
⋅ 0, 43 ⋅ 23, 5 ⋅
387
315
= 14, 3 [kNm]
Jelikož poměr a
s,prov
/a
s,req
(387/315 = 1,23) je menší než
1,3, není nutné hodnotu momentu m
Rd,fi
upravovat.
Podmínka spolehlivosti pro požární situaci (1) je splněna
m
Rd,fi
= 14,3 kNm > m
Ed,fi
= 13,7 kNm .
Zjednodušenou metodou bylo prokázáno, že deska splňu-
je požadovanou požární odolnost REI 90.
Tento příspěvek byl vypracován za podpory poskytnuté Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v rámci výzkumného
záměru MSM 6840770001.
Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.
e-mail: jaroslav.prochazka@fsv.cvut.cz
Ing. Radek Štefan
e-mail: radek.stefan@fsv.cvut.cz
oba: Fakulta stavební ČVUT v Praze
Katedra betonových a zděných konstrukcí
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
tel.: 224 354 633, fax: 233 335 797
PRVNÍ MEZINÁRODNÍ WORKSHOP:
NAVRHOVÁNÍ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
PODLE EN 1992–1-1
16. a 17. září 2010 se v Masarykově koleji v Praze za podpory mezinárod-
ních organizací fib (The International Federation for Structural Concrete), CEN/
TC 250 SC 2 (The European Committee for Standardization) a JRC (Joint Re-
search Centre European Commission) konal první mezinárodní workshop Na-
vrhování betonových konstrukcí podle EN 1992–1-1. Workshop pořádala Kated-
ra betonových a zděných konstrukcí Stavební fakulty ČVUT v Praze ve spolu-
práci se Slovenskou technickou univerzitou v Bratislavě a Technickou univerzi-
tou ve Vídni.
Hlavní program byl rozdělen do pěti sekcí. V první sekci byla podána krátká in-
formace o výchozích podkladech EN 1992–1-1, stavu nových poznatků a znalos-
tí (Model Code 2010) a uveden nástin možností další práce na revizi normy. Hlav-
ní přednášky přednesli prof. Walraven, prof. Zilch, prof. Corres a prof. Mancini.
Druhá sekce byla věnována prezentaci hlavních rysů Národních příloh (NP) a po-
rovnání výsledků získaných při použití normy s NP (NP České republiky, Belgie,
Německa, Holandska, Spojeného království a Itálie). Výměna zkušeností s prak-
tickým navrhováním betonových konstrukcí podle EN 1992–1-1, prezentace vy-
pracovaných grafů a pomůcek pro navrhování betonových konstrukcí a návrhy
na možné zlepšení pro budoucí práci na této normě byly předmětem třetí a čtvr-
té sekce. Poslední sekce byla věnována zkušenostem při navrhování mostních
a dalších inženýrských konstrukcí s využitím přípustných stanovení EN 1992-1-1.
Během celé akce se hodně diskutovalo ke všem předneseným příspěvkům.
Na konci workshopu proběhlo krátké zhodnocení prezentovaných poznatků.
První den jednání byl prodloužen o příjemný společenský večer v Botelu Admi-
rál, kde mnozí zúčastnění pokračovali v nedokončené diskuzi.
Workshop (zúčastnilo se ho 89 předních odborníků z 16 zemí ) přispěl k vý-
měně zkušeností při návrhu betonových konstrukcí podle EN 1992–1-1 a k pre-
zentaci návrhů možných úprav normy při její plánované revizi. Účastníci hodno-
tili workshop jako velmi zdařilý s přínosnými návrhy pro další práci při úpravě
EN 1992-1-1.
Literatura:
[1] ČSN EN 1990. Zásady navrhování konstrukcí. Praha: ČNI, 2004
[2] ČSN EN 1991-1-2. Zatížení konstrukcí – Část 1-2: Obecná zatí-
žení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru. Praha:
ČNI, 2004
[3] ČSN EN 1992-1-1. Navrhování betonových konstrukcí –
Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby.
Praha: ČNI, 2006
[4] ČSN EN 1992-1-2. Navrhování betonových konstrukcí –
Část 1-2: Obecná pravidla – Navrhování konstrukcí na účinky
požáru. Praha: ČNI, 2006
[5] Procházka J.: Zavádění EN 1992-1-2: „Navrhování betonových
konstrukcí – Část 1-2: Navrhování na účinky požáru“ do praxe
– Úvod, materiálové charakteristiky. Beton TKS 3/2005, roč. 5,
č. 3, s. 49–54, ISSN 1213-3116
[6] Procházka J.: Zavádění EN 1992-1-2: „Navrhování betonových
konstrukcí – Část 1-2: Navrhování na účinky požáru“ do praxe
– Ověření požární odolnosti pomocí tabulkových hodnot, Beton
TKS 5/2005, roč. 5, č. 5, s. 54–62, ISSN 1213-3116
[7] Procházka J., Tožičková L.: Zavádění EN 1992-1-2:
„Navrhování betonových konstrukcí – Část 1-2: Navrhování
na účinky požáru“ do praxe – Zjednodušené metody navrhová-
ní, Beton TKS 1/2006, roč. 6, č. 1, s. 49–53, ISSN 1213-3116
[8] Štefan R., Procházka J.: TempAnalysis – Výpočetní program
pro teplotní analýzu průřezů vystavených účinkům požáru
[software online]. Verze 1.0 (2009), Praha: ČVUT, 2009
URL <http://concrete.fsv.cvut.cz/~stefan/vyzkum.htm>
REAKCE NA ČLÁNEK "VYUŽITÍ PŘETVÁRNÝCH VLASTNOSTÍ
VLÁKNOBETONU PRO ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI STAVEB PROTI
ZATÍŽENÍ VÝBUCHEM" ❚ THE RESPONSE TO THE ARTICLE
NAMED “THE USE OF FIBRE-REINFORCED CONCRETE IN BLAST
AND IMPACT DESIGN”
8 4 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
R E A K C E A P Ř I P O MÍ N K Y Č T E N Á Ř Ů

D I S C U S S I O N B O A R D
Jiří Štoller
Příspěvek reaguje na článek publikovaný v tomto časopise v čísle 2/2010
pod názvem „Využití přetvárných vlastností vláknobetonu pro zvýšení
odolnosti staveb proti zatížení výbuchem“ a doplňuje jej o informace
z vojenského prostředí a o výsledky získané při experimentálním ověřování
vlastností drátkobetonových konstrukcí. ❚ The paper is reaction to the
article published in issue 2/2010 entitled “Use of fibre-reinforced concrete
in blast and impact design” and complements it with information from
a military background and results obtained during experimental verification
of steel-fibre reinforced concrete properties.
Problematika teroristických útoků je v současné době aktuál-
ní i v armádách Severoatlantické aliance. Narůstající počet
teroristických útoků na základny NATO vedl ke vzniku normy
„STANAG 2280 MC ENGR (Edition 1) (Ratification draft 1) –
Design Threat Levels and Handover Procedures for Tempo-
rary Protective Structures“ [1]. Jedná se o tzv. předběžnou
normu, která vystihuje přesněji riziko napadení základny te-
roristy. Norma uvádí matici zatížení sestavenou na základě
zkušeností z jednotlivých reálných konfliktů a z kvalifikova-
ných odhadů předních odborníků jednotlivých zemí NATO.
Norma vznikla zejména proto, aby bylo možno lépe navrho-
vat a posuzovat budoucí i současné stavby na rizika daná
konkrétními zbraněmi a výbušninami.
CHOVÁNÍ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
PŘI ZATÍ ŽENÍ VÝBUCHEM
Ve světě se touto problematikou zabývá mnoho autorů. Exis-
tuje celá řada vzorců popisujících jak vlastní přetlak rázové vl-
ny, tak i penetraci do prostředí. Vzorce byly odvozeny z ex-
perimentálních zkoušek a mají vypovídající hodnotu s určitou
mírou nepřesnosti.
Důležitými parametry, které popisují přetlak rázové vlny,
jsou vzdálenost od epicentra a množství trhaviny. Dalším ne-
méně důležitým parametrem je vlastní výbušnina (do kate-
gorie výbušnin patří – střeliviny, třaskaviny, trhaviny a pyro-
technické slože). Většina vzorců pro výpočet přetlaku rázové
vlny je experimentálně odzkoušena na TNT (Trinitrotoluen).
Avšak i trhaviny se od sebe liší, protože každá má své spe-
cifické vlastnosti (detonační rychlost, výbuchové teplo, ob-
jemová koncentrace energie atd.).
Nelze globalizovat účinky výbuchu pouze na základě vzdá-
lenosti od konstrukce, tak jak uvádí článek v čísle 2/2010.
Rozhodující vliv zde mají další parametry, jako jsou:
množství trhaviny, •
vzdálenost od konstrukce, •
tvar konstrukce, •
vlastní výbušnina. •
Armáda Spolkové republiky Německo (Bundeswehr)
v rámci přípravy svých předpisů na ochranu základny pro-
vedla řadu testů, kdy zatížila výbuchem celou vojenskou zá-
kladnu. Základna měla tvar a složení přibližně stejné, jako je
tomu u reálně postavených vojenských základen v zahranič-
ních misích. Při testu odolnosti vůči zatížení několika stov-
kami kilogramů TNT bylo zjištěno, že prvky základny slože-
né z příhradové konstrukce (strážní věž) odolaly bez větších
problémů. Naopak deskové konstrukce (ubytovací a pra-
covní část základny) takové zatížení nebyly schopny přenést
a došlo k jejich destrukci. Experiment prokázal, že na tva-
ru konstrukce záleží.
Již zmiňovaná norma STANAG 2280 [1] rozděluje možné
zatížení konstrukce podle druhu zbraní (tab. 1). Každá kom-
binace zbraní je podrobně popsána, je zde uveden typ ráže,
rychlost a váha střely. Existuje tedy matice zatížení a podle
ní se navrhují jednotlivé ochranné stavby.
Zpravodajská služba v tomto směru plní velmi důležitou
úlohu. Vždy je nutno zjistit, kterými typy zbraní a hrozeb mů-
že být základna napadena. Podle matice zatížení se násled-
ně navrhují opatření. Norma dále popisuje systém zkoušení
ochranných staveb.
Výbuch v těsné blízkosti konstrukce způsobí vznik na-
pěťové vlny (stress wave), která na kontaktní straně způso-
bí vznik nálevky (obr. 3a) [3]. Vlna pružných deformací dá-
le prochází konstrukcí, aniž by konstrukci způsobila jakékoli
problémy, až do doby, kdy dojde na druhou (lícovou) stranu
konstrukce. Vlna pružných deformací prochází po kulových
plochách až do doby, kdy se odrazí od vnitřního líce a vra-
cí se zpět. Při tomto odrazu dochází ke vzniku velkých taho-
vých napětí, která konstrukce není schopna přenést. Tímto
Tab. 1 Matice determinující zatížení staveb [1] ❚ Fig. 1 Matrix determining the load of buildings
A
Small / medium calibre
projectiles
B
Shoulder launched weapons /
Rifle grenades
C
Battlefield rockets, artillery
and Mortars
D
Small / Personnel-borne IEDs
E
VBIEDs
5
Automatic cannon
30 mm APDS
Advanced ASM
Anti Structure Munition
155 mm artillery
122 mm rocket
Bag / Suitcase
20 kg TNT
Heavy truck / similar
> 4 000 kg TNT
4
Heavy machine gun
12.7 – 14.5 mm AP
Anti-tank Shaped charge
120 mm mortar
107 mm rocket
Body-borne device
9 kg TNT, fragments
Medium truck
4 000 kg TNT
3
Assault / Sniper rifle
7.62 mm AP WC
Anti-personnel Thermobaric
charge < 2.5 kg / Conventional
82 mm mortar
Large briefcase
9 kg TNT
Van
1 500 kg TNT
2
Assault rifle
5.56 – 7.62 mm AP
40 mm Rifle grenade
Shaped charge
60 mm mortar
Package
1.5 kg TNT
Passenger vehicle
400 kg TNT
1
Assault rifle
5.56 – 7.62 mm Ball
(Reserved) Hand grenade
Letter bomb
0.125 kg TNT
Motorbike
8 5 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
R E A K C E A P Ř I P O MÍ N K Y Č T E N Á Ř Ů

D I S C U S S I O N B O A R D
vznikají odštěpky (obr. 3b) [3], které jsou vymrštěny z kon-
strukce velkou rychlostí. Tento jev je známý již řadu let, ze-
jména u ochranných staveb a obrněné techniky. Z tohoto
důvodu se navrhují v rámci konstrukce ochranných staveb
tzv. protiodštěpkové vrstvy.
U obrněné techniky se pro zamezení vzniku odštěpků vyu-
žívá vrstvený pancíř (přidáním materiálu na bázi plastu, kera-
miky apod.). Vlna pružných deformací se na styku dvou pro-
středí materiálu výrazně zpomalí a při dopadu na vnitřní kon-
strukci již nedochází ke vzniku odštěpků.
U ochranných staveb je tato problematika řešena pomocí
tuhé nebo měkké protiodštěpkové vrstvy. Ocel zabudovaná
do protiodštěpkové vrstvy [2] má být podle možností využita
staticky, v rámci nosné funkce hlavní výztuže. Příklad vytvo-
ření protiodštěpkové vrstvy je znázorněn na obr. 1 [3].
Tuhá protiodštěpková vrstva je tvořena tuhými ocelovými
nosníky. Mezery mezi nimi jsou překlenuty ocelovými ple-
chy a beton v prostoru mezi nosníky je vyztužen pruty ∅ 10
a 16 mm. Tento typ byl prakticky vyzkoušen a bylo dokázá-
no, že pro protiodštěpkovou vrstvu je dostačující.
Měkká protiodštěpková vrstva je tvořena pouze pruty beto-
nářské výztuže, z nichž jsou vytvořeny sítě (rohože) nebo ko-
še. Skládá se obvykle z několika sítí z prutů ∅ 12 až 16 mm,
se čtvercovými nebo obdélníkovými oky, o straně 100 až
500 mm (vzdálenost prutů). Nejhustší síť je těsně u povrchu
a směrem do hloubky betonu se oka sítí zvětšují. Sítě mu-
sí být důkladně zakotveny do vnitřních vrstev betonu spona-
mi. Na obr. 2 [3] je znázorněn nákres měkké protiodštěpko-
vé vrstvy. Tyto konstrukce byly odzkoušeny při postřelování
ochranných staveb. Tudíž i u měkké protiodštěpkové vrstvy
bylo experimentálně prokázáno, že je postačující.
Z tohoto důvodu nelze souhlasit s tvůrcem předešlého článku,
že betonářská výztuž nemůže tomuto problému zabránit.
Autor tohoto článku v rámci své disertační práce řešil pro-
blematiku protiodštěpkové vrstvy použitím drátkobetonu.
Použití této technologie mělo vést ke snížení technologické
náročnosti dosavadních protiodštěpkových vrstev a zejmé-
na k úspoře finančních prostředků oproti dříve používaným
protiodštěpkovým vrstvám.
Pro experiment bylo použito vysokopevnostního betonu
C70/85. Prostým přidáním 30 kg/m
3
drátků DRAMIX RC-
65/50-BN bylo dosaženo zvýšení pevnosti na pevnostní tří-
du C80/95. Z výsledků provedených zkoušek (pevnostní
zkoušky, měření rychlostí odštěpků pomocí vysokorychlost-
ní kamery, měření pomocí ultrazvukové impulsové metody,
měření velikosti odštěpku po zatížení výbuchem plastické tr-
haviny PlHx 30) bylo zjištěno, že drátkobeton není vhodným
materiálem pro protiodštěpkovou vrstvu.
Bylo zjištěno, že tento materiál vykazuje lepší odolnost vůči
dynamickému zatížení (výbuchu), než prostý beton. Dedukcí
lze konstatovat, že kombinací drátkobetonu s klasickou vý-
ztuží by konstrukce vykazovaly lepší odolnost vůči zatížení
než konstrukce železobetonové.
Při vzniku odštěpků drátkobetonových konstrukcí dochá-
zí k opačnému efektu ochrany osádky. Pokud by ochranná
stavba vybudovaná ze železobetonu byla zasažena penetrá-
torem a protiodštěpková vrstva by v ochranné stavbě neby-
la řešena, došlo by vlivem uvolnění velkého množství mate-
riálu (odštěpků) ke zranění osádky v úkrytu.
Ještě horší případ by nastal, pokud by protiodštěpková
vrstva byla řešena pomocí drátkobetonu. Odštěpky by by-
ly pro posádku fatální z důvodu přítomnosti drátků, které by
se změnily v projektily (obr. 4) [3].
Výbuch v těsné blízkosti. Autor článku „Využití přetvář-
ných vlastností vláknobetonu pro zvýšení odolnosti staveb
proti zatížení výbuchem“ popisuje princip šíření tlakové vlny
při tomto typu výbuchu. Tlaková vlna jak je popsáno v článku
výše způsobí ráz na konstrukci a dále se šíří jako vlna pruž-
ných deformací. Při dosažení lícové strany konstrukce (vnitř-
ního povrchu stavby) dochází k odrazům od lícové strany. Ty-
to odrazy způsobí velké tahové napětí, které není konstrukce
schopna přenést, a tím vznikají odštěpky, které jsou vymrš-
těny z konstrukce velkou rychlostí. Hlavní část vlny neodchá-
zí do vzduchu za konstrukcí, jak je uvedeno ve zmíněném
článku, protože kdyby tomu tak bylo, konstrukce by selhala
jako celek a došlo by k proražení celé konstrukce. Při nára-
zu tlakové vlny na konstrukci dochází nejen k vlně pružných
deformací, ale také k obtékání vlny kolem konstrukce, kde
dále může vznikat i podtlak, může docházet k dalším odra-
zům apod.
Drátkobeton je materiálem, který lépe než prostý beton ne-
bo vyztužený beton absorbuje energii výbuchu. Je však nut-
né konstatovat, že drátkobeton pravděpodobně nenahra-
dí výztuž, která se používá na vyztužení konstrukcí ochran-
ných staveb. Nicméně je možné konstatovat, že drátkobe-
ton ve zkouškách zatížení výbuchem vykazoval až 3x větší
odolnost oproti prostému betonu [3].
Tato skutečnost svědčí o tom, že tento materiál je vhodný
pro použití při budování a navrhování ochranných staveb.
Spojením železobetonu a drátkobetonu se vytvoří odol-
nější konstrukce (hlavní nosná konstrukce). Takto vytvoře-
ná konstrukce by měla vykazovat vyšší odolnost vůči pe-
netraci projektilů a bomb, které jsou určeny k ničení odol-
ných cílů.
Obr. 1 Tuhá protiodštěpková vrstva ❚ Fig. 1 Solid antispalling layer
Obr. 2 Měkká protiodštěpková vrstva ❚ Fig.2 Soft antispalling layer
1 2
8 6 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
R E A K C E A P Ř I P O MÍ N K Y Č T E N Á Ř Ů

D I S C U S S I O N B O A R D
Při posuzování drátkobetonu s prostým betonem je nutné si
uvědomit odlišnost odezvy betonu na ráz a výbuch od ode-
zvy na statické namáhání. Jedná se jednak o zvýšení pev-
nosti betonu při krátkodobém namáhání a jednak o skuteč-
nost, že při místním působení (zatížení v případě rázu i vý-
buchu působí bezprostředně jen na malé ploše) pracuje be-
ton v podmínkách velkého bočního tlaku. Obojí hraje velkou
roli – při velmi krátké době působení (odpovídající zmíněným
případům zatížení ) vzrůstá pevnost betonu v tlaku až zhru-
ba na dvojnásobek a jeho odolnost proti stlačení ve srovnání
s krychelnou pevností zhruba na čtyř až pětinásobek.
Správnou cestou v nacházení nových materiálů využitel-
ných pro protiodštěpkovou vrstvu by mohla být sendvičo-
vá konstrukce. Analogii, jak je napsáno výše v tomto člán-
ku, lze najít u obrněných vozidel, kde dochází k podobnému
jevu jako u ochranných staveb.
Major Ing. Jiří Štoller, Ph.D.
Katedra ženijních technologií
Fakulta vojenských technologií Univerzity obrany
Kounicova 65, 662 10 Brno
tel.: 973 443 282
e-mail: jiri.stoller@unob.cz
Literatura:
[1] Stanag 2280 – Mc Engr (Edition 1) (Ratification Draft 1) –
Design Threat Levels and Handover Procedures for Temporary
Protective Structures. NATO Standardization Agency, June 2007
[2] Dvořák P., Štoller J.: Dočasné ochranné stavby I., (Skripta),
1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2005, 102 s.
[3] Štoller J.: Využití drátkobetonu pro ochranné stavby, (Doktorská
disertační práce), Brno: Univerzita obrany, 2005, 230 s.
Obr. 3 Zkušební deska z drátkobetonu, a) pohled na nálevku
vzniklou výbušninou PlHx30, b) pohled z lícové strany – vznik
odštěpků ❚ Fig. 3 The test plate of steel fibers reinforced concrete,
a) view of the funnel created by explosive PlHx30, b) view from the front
side – the emergence of spall
Obr. 4 Zkušební deska č. 10 drátkobeton – vysokorychlostní kamera –
odštěpky ❚ Fig. 4 Test panel No. 10 steel fiber reinforced concrete
– high-speed camera – spall
4a
4d
4b
4e
4c
4f
3a 3b
BETONOVÉ VOZOVKY
8 7 5 / 2 0 1 0 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N
A K T U A L I T Y

T O P I C A L S U B J E C T S
10. června t. r. se v TOP hotelu Praha konala 4. mezinárodní
konference Betonové vozovky 2010. Tradiční setkání odbor-
níků v oblasti betonových vozovek, které se koná v dvouletém
cyklu, pořádají společně Svaz výrobců cementu České repub-
liky, Dálniční stavby Praha, a. s., a Skanska, a. s.
Jednání konference zahrnovalo čtyři témata: předpisy pro
cementobetonové kryty (CBK); bezpečnost a životní prostře-
dí; vlastnosti, diagnostika a opravy cementobetonových kry-
tů; provádění, zkušenosti z výstavby a zajímavé realizace.
Velmi zajímavé byly přednášky zahraničních odborníků ze
zemí, kde mají s CBK již dlouholeté zkušenosti (Rakousko
a Německo), např. Dr. S. Krispel, FI VÖZ Vídeň: Světlé tunely
bez nátěrů povrchu, Dipl. Ing. A. Moser z CD Gunter & Zim-
merman Belgie: Jak docílit vysoké kvality betonových vozo-
vek, Dr. G. Breyer, Státní ministerstvo pro dopravu, inovace
a technologie, Rakousko: Rekonstrukce dálnice A1 v Rakous-
ku, Prof. R. Breitenbücher, Ruhr-Uni Bochum, Německo: Vliv
alkalicko-křemičité reakce na vznik trhlin v CBK ad. O zkuše-
nostech s výstavbou a provozem dálnic s CBK na území Čes-
ké republiky promluvili např. Doc. Kudrna z VUT v Brně: Proti-
smykové vlastnosti betonových vozovek ve vztahu k bezpeč-
nosti silničního provozu, Ing. Doležal, ŘSD ČR: Dálnice D1
Praha-Brno – projekt generální rekonstrukce a Ing. Hajič, DS
Praha: SOKP, stavba 515 – rekonstrukce – klady a zápory.
Na závěr konference byla pro účastníky připravená exkur-
ze na dokončovanou část SOKP. Z mostu přes Vltavu se pří-
tomní podívali na estakádu přes údolí Berounky k lochkov-
ským tunelům a autobusy projeli tunely na pravém břehu Vl-
tavy na stavbu 512, kde velký finišer ukládal beton do nové-
ho úseku vozovky.
Sanace železobetonových konstrukcí
Výrobky pro opravy a sanace inženýrských staveb – mosty,
silnice a čistírny odpadních vod | Adhezní můstky a ochrana
výztuží | Reprofilační malty | Finální stěrky | Stříkané betony
(torkrety) | Sanace zděných kanalizačních stok | Opravy
pochozích nebo pojezdových ploch
SERVIS HOTLINE
844 600 600
www.knauf.cz
!¡s|ém
Kaec| I|e||ec
{
£
,
;
e
.
,

£

à
,
£
,
.
,
£
,
¡
¡
;
Sanace železobetonových konstrukcí
Výrobky pro opravy a sanace inženýrských staveb – mosty,
silnice a čistírny odpadních vod | Adhezní můstky a ochrana
výztuží | Reprofilační malty | Finální stěrky | Stříkané betony
(torkrety) | Sanace zděných kanalizačních stok | Opravy
pochozích nebo pojezdových ploch
SERVIS HOTLINE
844 600 600
www.knauf.cz
SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA
8 8 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 5 / 2 0 1 0
A K T U A L I T Y

T O P I C A L S U B J E C T S
SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA V ČR
SANACE A REKONSTRUKCE STAVEB 2010
32. konference
Termín a místo konání: 3. a 4. listopadu 2010, Brno
• Nové aspekty hodnocení stavebních konstrukcí a materiálů dle aktuálních
(nových) českých technických norem
• Současné problémy čerpání z dotačních zdrojů (např. Zelená úsporám,
operační programy EU, ad.)
• Provedené úspěšné sanační práce
Kontakt: e-mail: wta@wta.cz, www.wta.cz
BETONÁŘSKÉ DNY 2010
17. mezinárodní konference
Termín a místo konání: 23. a 24. listopadu 2010, Hradec Králové
• Vyzvané přednášky
• Výzkum, technologie výstavby a materiálů
• Koncepce, modelování a navrhování konstrukcí z betonu
• Beton v kombinaci s jinými materiály
• Významné realizace – dopravní stavby
• Významné realizace – budovy
• Významné realizace – výroba energie a vodohospodářské stavby
Kontakt: Sekretariát ČBS, e-mail: bd@cbsservis.eu, www.cbsbeton.eu
CONCRETE ENGINEERING FOR EXCELLENCE
AND EFFICIENCY
fib sympozium
Termín a místo konání: 8. až 10. června 2011, Praha
• New Model Code – expected impacts and practice of use
• Concrete and construction technology – transfer of experience
• Modelling and design of outstanding and innovative structures
• Structures integrated into environment in a balanced way
• Combination of structural concrete with other materials
Kontakt: Sekretariát ČBS, e-mail: info@fib2011prague.eu,
www.fib2011prague.eu
ZAHRANIČNÍ KONFERENCE A SYMPOZIA
BETONÁRSKE DNI 2010
Mezinárodní konference
Termín a místo konání: 21. až 22. října 2010, Bratislava
• Betónové a murované konštrukcie
• Betónové mosty a tunely
• Spriahnuté betónové a oceľobetónové konštrukcie
• Nové materiály a technológie
• Navrhovanie a modelovanie betónových konštrukcií
• Rekonštrukcie a zosilňovanie betónových a murovaných konštrukcií
• Rekonštrukcie a zosilňovanie betónových mostov
• Certifikácia, skúšobníctvo a monitorovanie
• Sanácia a revitalizácia pamiatkových stavieb
• Financovanie, normy a legislatíva
Kontakt: e-mail: helena.benedikovicova@stuba.sk,
http://betonarskedni.sk/
SCC 2010 – DESIGN, PRODUCTION
AND PLACEMENT OF SCC
6. mezinárodní RILEM sympozium
Termín a místo konání: 26. až 29. října 2010, Montreal, Kanada
Kontakt: http://www.civil.usherbrooke.ca/SCC2010/
COMPOSITES: CHARACTERIZATION, FABRICATION AND
APLICATION (CCFA-2)
2. mezinárodní konference
Termín a místo konání: 27. až 30. prosince 2010, Kish Island, Írán
• Materials Characteristic
• Fabrication
• Application
• Analysis and Safety
Kontakt: e-mail: ccfa@mail.iust.ac.ir, http://ccfa.iust.ac.ir/
55. BETONTAGE
Německé betonářské dny
Termín a místo konání: 8. až 10. února 2011, New-Ulm, Německo
Kontakt: e-mail: info@betontage.de, www.betontage.com
NORDIC CONCRETE RESEARCH & DEVELOPMENT
XXI. sympozium
Termín a místo konání: 30. května až 1. června 2011, Hämeenlinna, Finsko
Kontakt: e-mail: secretariat@nordicconcrete2011.fi,
www.nordicconcrete2011.fi
ANALYTICAL MODELS AND NEW CONCEPTS IN CONCRETE
AND MASONRY STRUCTURES
7. mezinárodní konference
Termín a místo konání: 13. až 15. června 2011, Krakow, Polsko
• Models for analysis of concrete structures according to new codes
• Structural concrete in complex stress state
• Behaviour and application of HPC in structures
• Advances in reinforced and prestressed concrete structures
• Application of FRP materials – theory, practice and new codes
• Effects of cyclic and long-term loading on concrete and masonry
structures
• Achievements in modelling and design of bridges and other structures
• Performance based design of concrete and masonry structures
• Analytical and numerical models for masonry structures
• Durability assessment and environmental effects on concrete and masonry
structures
• Models and numerical simulations for concrete at macro/meso/micro-
scales
Kontakt: http://www.amcm2011.pk.edu.pl/
HIGH PERFORMANCE CONCRETE
9. fib symposium
Termín a místo konání: 9. až 11. srpna 2011,
Christchurch, Nový Zéland
Kontakt: www.hpc-2011.com
DESIGN OF CONCRETE BRIDGES USING EUROCODES
2. mezinárodní workshop
Termín a místo konání: 12. až 13. září 2011, Bratislava
Kontakt: www.bkm.stuba.sk/dcs2011
TALLER, LONGER, LIGHTER
IABSE-IASS symposium
Termín a místo konání: 20. až 23. září 2011, Londýn
Kontakt: e-mail: secretariat@iabse.org,
http://www.iabse-iass-2011.com/
CONCRETE STRUCTURES FOR A SUSTAINABLE
COMMUNITY
fib sympozium
Termín a místo konání: 11. až 14. června 2012,
Stockholm, Švédsko
Kontakt: e-mail: johan.silfwerbrand@cbi.se, http://fib.epfl.ch/events/
4. MEZINÁRODNÍ FIB KONGRES A VÝSTAVA
Termín a místo konání: 10. až 14. února 2014, Mumbai, India
CCC 2010 – BETONOVÉ
KONSTRUKCE PRO OBDOBÍ
NOVÝCH VÝZEV
Ve dnech 30. září a 1. října. 2010 se v Konferenčním
a kulturním centru Casino v Mariánských Lázních usku-
tečnil 6. Středoevropský betonářský kongres CCC. Po-
zornost byla zaměřena především na inovativní betonové
konstrukce, na jejich perspektivní uplatnění v energetice
a vodním hospodářství a na zdařilé příklady harmonie sta-
veb z betonu a prostředí, které je obklopuje. Kongresu se
zúčastnilo sto šedesát účastníků z osmnácti zemí tří kon-
tinentů. Podrobnou zprávu zařadíme do příštího čísla.
SVAZ VÝROBCŮ CEMENTU ČR
SVAZ VÝROBCŮ BETONU ČR
ČESKÁ BETONÁŘSKÁ SPOLEČNOST ČSSI
SDRUŽENÍ PRO SANACE BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
WWW.svcererl.cz
Ces|ororavs|y cererl, a.s.
Lalarge Cererl, a.s.
lo|c|r (Ces|o), a.s.
Cererl lrar|ce, a.s.
..¸ ·.¸ ,¸.¸ ¸·..
^..·.

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful