You are on page 1of 81

12/2011

Komplet telemetrie Hitec nitro (12) Polomaketa Deperdussin 1913 (39) roubokolesov parnek Kiawanda (70)
RCR Radio Control Revue www.rcrevue.cz prosinec 2011 / ronk XII 89 K Slovensko 3,99 Polsko 15 z
Skymaster
A-10 Thunderbolt II
(53)
1
SLOVO VODEM
RCR 12/2011
OBSAH 12/2011

Usmvejte se, prosm!


Bl se konec roku, za chvli bu-
deme slavit Vnoce a o tden poz-
dji Silvestra. V tchto asech b-
vaj lid k sob vtinou vldnj
laskavj, vce se usmvaj, prost
jsou vesel.
Letos tomu tak pohchu nen.
Jda po ulici, vidm vtinou za-
chmuen tve, v hospod chlapi
jen na vechno nadvaj, vldne
veobecn nas natvanost.
Nen se ani emu divit, kdy u
jsme vc ne pl roku straeni, jak
bude v roce 2012 zle, co vechno se
zdra, jak se podle novho zkon-
ku prce zhor podmnky zamst-
nanc Z televizn obrazovky to
na ns chrl reprezentanti prakticky
vech politickch stran jen s tm
rozdlem, e jedni kaj, e te mu-
s bt h, aby nm pozdji mohlo
bt lpe, a ti druz, e u bude je-
nom h, protoe vechny zmny,
kter se te dlaj, jsou patn.
Nebudu vm pedkldat tnsk
jablka, opravdu nejsp bude
o nco h, chtl bych jen pipome-
nout ono dnes ji klasick, e
s smvem jde vechno lp!
etl jsem ped asem njak
rozhovor z bvalm vznm z kon-
centranho tbora, v nm kal, e
i v tch nelidskch podmnkch, ja-
k tam panovaly, jim humor pom-
hal pet. Nkdy ml, pravda, dosti
morbidn podobu, zmnn vze
vzpomnal, jak se stran nasmli,
kdy jejich spolutrpitele strce
zcela bezdvodn nakopl tak, a
mu zlomil nohu. No, dovedu si
pedstavit lep dvod k vesel, ale
kdy jim to pomhalo
Humor me mt rzn podoby.
Ostatn vichni asi vme, e se li
humor jednotlivch nrod. Mn
osobn se velice lib such humor
anglick, tedy frky pronen
s kamennou tv. Francouzsk hu-
mor je zase krsn rozjven, za-
tmco nmeck mi pipad pon-
kud tkopdn; pokud vm N-
mec vyprv vtip, sm se pitom na-
hlas smje, asi abyste pochopili, e
je to legran. Rusov zase asto
mvaj ve svm humoru pimchnu
vt i men dvku melancholie
a nkdy i ponauen.
Tyhle rozdly se ale netkaj jen
nrod, najdeme je i v na mal ze-
mice. Napklad my Praci hroz-
n rdi rpeme. Sv jedovat po-
znmky pitom pronme se smr-
teln vnm obliejem a samo-
zejm nm nejvt radost udl,
kdy tm dokeme nkoho vytoit.
Bod Moravan maj zase v oblib
vtipy asto jadrn, a gargantuov-
sk.
Naraz-li pak na sebe lid s roz-
dlnm smyslem pro humor, me
to nkdy pinst i velk trapasy.
Kdy jsem kdysi byl trenrem rake-
tovch model, zajeli jsme se
na jednom soustedn vykoupat
na mstni pehrdku a samozejm
jsme ve vod blbli. Stl jsem zrov-
na na behu a dval se na kluky,
kdy m tehdy erstv novek
v reprezentaci stril do vody. Vyno-
il jsem se, vyplivl rek vody
a pravil: Kamarde, ty se v repre-
zentaci dlouho neoheje!
Od t doby m neml rd a dlou-
ho jsme nevdl pro, a z nj jed-
nou vypadlo, jak jsem mu tenkrt
vyhrooval. Pekvapen jsem mu
vysvtloval, e to pece byl jenom
vtip. Ale nevil mi: Vdy ty ses
vbec nesml!
Nkdy m neobyejn kouzlo
humor zcela nechtn. Jet ne se
Vla Hada stal mm fredakto-
rem v Modeli, jezdili jsme spolu
na chmel. Vraceli jsme se jednou
z takov chmelov brigdy tehdy
se pro brigdnky vypravovaly
zvltn vlaky , prochzeli se
po vagon a hodnotili ptomn
sleny, kdy ns jedna z nich oslo-
vila: Kluci, udlejte nco, a je
sranda! Vladimr se rozhldl a je-
ho oko utkvlo na spacm pytli, kte-
r mla vedle sebe. To je tvj?
Jo. Vladimr spack vzal a pustil
z otevenho oknka. Neastn
dve stailo jen vyjeknout: Ne-
blbni, mm tam holnky!
Upmn eeno vyhozen dra-
hho spacku z okna pipadlo i mn
docela drsn, ale jej vkik, kdy
holnky byly asi desetkrt levnj
ne spac pytel, byl vpravd komic-
k. Samozejm jsme se vichni
smli, jen postien dvka jaksi ni-
koliv. Musm ale dodat, e o spack
s holnkami nakonec nepila,
v dalm kup po smru jzdy stl
toti u okna kamard, kter ho chy-
til.
Humor me bt velijak. Drs-
n jako Vladimrovo vyhozen
spacku z okna, jedovat, jak to
umme my Praci, laskav, n-
n, lechtiv a obscnn ale jed-
no by ml mt spolen: Neml by
zraovat! Je napklad docela
hloup, kdy povdte nkomu
v hospod vtipy o tupch strcch
podku a z nj se pak vyklube po-
licista prv proputn pro ne-
schopnost.
Rozhodn bychom se ale nemli
humoru zkat. Naopak! Dobr vtip
asto doke rozjasnit chmury
na dui. Ne nadarmo kdosi ekl, e
nic na svt nen tak vn, aby se
o tom nedalo ertovat. Mjte to
na pamti, kdykoliv si v ptm ro-
ce budete chtt zanadvat.
A usmvejte se, prosm!
Tom Sldek
v fredaktor

Pedstavujeme 2
Pel-mel 4
Mistrovstv R pro upoutan modely 6
Posledn leton sout SP raketr 6
Raketov Koprnk po sedm 7
RC historick vtro z roku 1949 Sirius 495-V 8
NiMH akumultory Energizer
AA 2400 a AAA 800 mAh 10
Komplet telemetrie Hitec nitro 12
Dvoukanlov konvertor impulz KI1 14
Serva KingMax 5520MA, 5521MD a 7021MD 16
Regulace ventiltoru chlazen 19
Pro ikovn ruce 19; 42
Ryb vtro Windhover 20
Pylon pro motor 20
Magnety Proteco 20
RCVM 2011 losk mistr obhjil titul 22
Elektrovtro Robin 24
Elektrovtro Fox 1800 26
Halov kategorie Aeromuzikl 28
Halov akrobat kategorie F3P Quark Evo 30
Rychl elektroakrobat Midget Mustang 32
Pohonn komplet pro modely F6B 34
Model Nutball 36
Deperdussin 1913 39
Pilatus Turbo Porter 42
Horck leteck den Jihlava 2011 44
Gul Air Show Party 2011 48
Poltn v Modelparku po tvrt 49
Akrobat Pitts M12-S 50
Dvakrt A-10 Thunderbolt II 53
Americk motork Rookie MK II 56
Kvadrikoptra AR. Drone 58
Rotorov listy Spin Blades 600 FBL 60
M zkuenosti s bateriemi Pulse 61
eskomoravsk Kolben-Dank Praga E.210 63
Vektorovn tahu 66
prava pmoar pily Proxxon 67
Mal, ale ikovn! 68
Dremel trochu jinak 69
roubokolesov parnek Kiawanda 70
Plnek Model 72s SKA-065 72
Italsk ponorka typu CB 74
Obsah ronku 2011 76
dkov inzerce 79
k opadn a vborn kluz. Kdlo
vyztuen uhlkem je ureno pro pl-
nou mechanizaci. Model je vyrbn
z vybran lehk balzy, gondola
a trup jsou uhlkov.
Technick data: Rozpt 2 500
mm; dlka 1 300 mm; przdn
hmotnost 450 g
Vyrb: Reichard modelsport
Prodv: modelsk prodejna
Reichard, Palackho 134a, Brno,
tel: 549 212 719, www.reichard.cz
Cena: 5 900 K
Mystic 29 Catamaran
Brushless Plug & Drive
je zvodn lun vybaven vodou
chlazenm stdavm motorem
1 800 ot./min a vodou chlazenm
regultorem 60 A. Trup je laminto-
v. Balen obsahuje sestaven kata-
maran, nainstalovan regultor, mo-
tor a servo.
Technick data: Dlka 762 mm;
ka 279 mm; doporuen RC sou-
prava 2kanlov; baterie 2x NiMH
7,2 V / 4 000 mAh, Li-pol 7,4 V /
/ 4 0005 000 mAh / 20 C.
Vyrb: Proboat, USA
Dodv: Astra, Pedbransk 415,
688 01 Uhersk Brod
Prodvaj: modelsk prodejny
Cena: 8 599 K
Motory inrunner HET
Typhoon
estiplov motory jsou klasick
konstrukce s rotorem uvnit statoru.
Hod se k pohonu velmi rychlch
model a dmychadel a pro mont
pevodovky. Na sklad jsou motory
srie o prmru 28 mm. Nejmen
z nich 2W m hmotnost 78 g, 4 600
ot./min a vkon 450 W, nejvt 2W-
-25 m hmotnost 110 g, 2 720 ot./
/min a vkon 1 100 W.
Vyrb: HET, Hongkong
Dodv: Hoej model, Teslova 7,
301 00 Plze, www.horejsi.cz
Prodvaj: modelsk prodejny
Cena: 2W 1 270 K
3W 1 270 K
2W-20 1 500 K
2W-25 1 625 K
Piper PA-25 Pawnee
1.20/26ccm ARF
Stavebnice makety americkho
zemdlskho letounu celodevn
konstrukce obsahuje montn p-
sluenstv, hotov kryt kabiny, pod-
vozek s koly, zenou ostruhu s ko-
lem, ndr, vzpry, motorov loe,
nainstalovan kidlka i klapky, na-
barven lamintov kryt motoru.
Polosymetrick profl kdla umo-
uje ltn zkladnch akrobatic-
kch prvk. Odnmac kdlo je pro
snadnou pepravu plen.
Technick data: Rozpt 2 205
mm; dlka 1 528 mm; letov hmot-
nost 4 880 g; nosn plocha 70,2
dm
2
; plon zaten 70 g/dm
2
; do-
poruen motor 6090 2T, 90120
4 T, 2630 cm
3
benzinov; RC sou-
prava 6kanlov.
Vyrb: Airline, na
Dodv: Astra, Pedbransk 415,
688 01 Uhersk Brod
Prodvaj: modelsk prodejny
Cena: 8 999 K
Vrtulnk Pioneer
Dvourotorov vrtulnk s hlinko-
vm trupem je tm pln sestave-
n. Je ovldn tkanlovm infra-
vyslaem (otky obou rotor
a zadnho rotoru) + gyro. Dlka mo-
delu je 210 mm a celkov hmotnost
38 g. V cen je vrtulnk, vysla, dva
nhradn listy rotoru, dva ocasn ro-
tory, roubovk a USB kabel pro na-
bjen z potae.
Dodv: BEL, Eliova 38,
160 00 Praha 6, tel. 222 950 345,
e-mail info@bel-shop.eu
Cena: 550 K
Prov vrtule
8/4,5 a 10/4.5
Sada plastovch vrtul (prav
a lev) 8/4,5 a 8/4,5R nebo 10/4,5
a 10/4,5R je urena pro dvoumoto-
rov modely. Ke kad vrtuli je do-
dvna sada distannch krouk.
Dodv: BEL, Eliova 38,
160 00 Praha 6, tel. 222 950 345,
e-mail info@bel-shop.eu
Cena: 80 K pr 8/4,5
100 K pr 10/4,5
Me-163 Komet
Model m rozpt 920 mm
a hmotnost od 580 g (podle poho-
nu). Trup je lamintov, neodnma-
teln kdlo z pny a balzy. Vrobce
uvd rychlost s vrtulovm poho-
nem a 260 km/h, pesto je model
dobe iditeln a nezludn. Zkla-
dem doporuen pohonn jednotky
je motor HET 2W-20, kter dosahu-
je 34 000 ot./min (s vrtul 4,5/ 4,5).
Krom verze s vrtulovm pohonem
se model dodv i ve verzi pro po-
hon dmychadlem 70 mm.
Vyrb: HET, Hongkong
Dodv: Hoej model, Teslova 7,
301 00 Plze, www.horejsi.cz
Prodvaj: modelsk prodejny
Cena: 2 380 K (vrtulov verze)
2 690 K (pohon dmychadlem)
Straton
Elektrovrtulnk se dodv v sad
s vyslaem 2,4 GHz, pohonnm
akumultorem Li-pol 850mAh a s-
ovm rychlonabjeem. Je uren
k ltn v hale i venku za klidu.
Technick data: Dlka trupu 420
mm; prmr nosnch rotor 345
mm; hmotnost: 265 g
Dodv: Pelikan Daniel, Pardubice
Prodv: modelsk prodejna
Reichard, Palackho 134a, Brno,
tel: 549 212 719, www.reichard.cz
Cena: 1 990 K
Cumulus ARF
Soutn elektrovtro kategorie
F5J m vynikajc pronikavost, nz-
PEDSTAVUJEME
2
RCR 12/2011
Karel Jebek:
Modelstv na
stecku
(vzan, 102 str. na kdovm pa-
pe, bohat fotodokumentace)
Karel Jebek je vraznou osob-
nost mezi modeli nejen z stecka,
ale i v celm esku, respektive d-
vjm eskoslovensku.
Zanal s leteckmi modely, pe-
devm s volnmi vtroni, u v pade-
stch ltech minulho stolet a za-
znamenal na domc scn nkolik
spch. Od roku 1967 se vnuje
pedevm raketovmu modelstv,
v kterto odbornosti byl i spnm
eskoslovenskm reprezentantem
na nejvych svtovch soutch.
Dokzal si vak, by jen rekrean,
odskoit tak k RC automodelm.
Od osmdestch let lt pedevm
s RC vtroni RCV2 a pozdji F3J
a na propaganch akcch pout ob
makety raket.
Kniha Modelstv na stecku je
chronologicky rozlenna na 50. l-
ta; 60. lta; 70. lta; 80 lta; 90. lta
a Milnium. Autor v tchto kapito-
lch velmi podrobn zmapoval in-
nost modelskch klub v st nad
Labem a okol a spchy steckch
model v celosttnm
i mezinrodnm mtku.
Kniha obsahuje neuvi-
teln mnostv podrobnos-
t a jmen znmch i mn
znmch model. Jejm
nejvtm pnosem pak je
bohat fotografck doku-
mentace. Lze jen litovat,
e ped tiskem neprola ja-
zykovou korekturou.
Cena knihy je 400 K
plus potovn 45 K. Ob-
jednat ji lze telefonem
na sle 605 558 533 nebo
e-mailem na adrese ka-
reljerabek88@seznam.cz
3
RCR 12/2011
Uveden slevy (v procen-
tech) zskte, kdy se pi
osobnm nkupu v pro dejn
prok ete svou Kartou
pedplatitele, kterou jste
obdreli jako celoron
ped platitel RC revue. Po-
kud nakupujete u zsilko-
vch slueb, pipojte foto-
kopii karty ke sv
objednvce.
KLATOVSK MODEL
Kollrova 400
339 01 Klatovy
Tel.: 605 925 156, fax: 376 310 343
PoP 912, 1317, So 912
www.sosmodelar.cz
Devocentrum Sedlany
ul. 28. jna 8
Sedlany
Tel.: 736 630 516
PoP 817, So 811
SATRIA
E. Krsnohorsk 3
779 00 Olomouc-Hodolany
Tel./fax: 585 228 544
PoP 917.30, So 912
REICHARD
Palackho 134a
612 00 Brno-Krlovo Pole
Tel.: 549 212 719, fax: 549 252 805
PoP 1018, So 1012
ELEZSTV OLDICH BARTK
Tborsk 224
615 00 Brno
Tel.: 548 425 810; 777 603 699
PoP 7.3018; So 812
www.naradi-bartak.cz
SAPEKO
tefnikova 50, 949 01 Nitra
Tel./fax: 00421 377 414 695
Mobil: 00421 907 523 523
PoPia 917, So 912
www.sapeko.sk
KARMAR MODEL
Vrchlickho 883
440 01 Louny
Tel.: 415 658 234
PoP 912, 1417, So 912
REZLER
Jabloov 227
583 01 Chotbo
Tel.: 569 623 607, mobil: 606 611 683
PoP 1519, So 913
TATRAMODEL
Pod Hradiskom 50, 010 04 ilina
Tel./fax: 00421 417 634 524
Mobil: 00421 905 471 582
PoPia 812, 1317, So 912
Model
Polsk 22
779 00 Olomouc
Tel.: 777 617 962
PoP 1017, t 1013
So 912 po tel. domluv
JUNIORMODEL
Litvnovsk 46/291
190 00 Praha 9
Tel.: 604 645 718, 603 993 986
PoP 1418
ERN LADISLAV
Masarykova t. 534
698 01 Vesel nad Moravou
Tel.: 777 324 434
Po telefonick domluv oteveno kdykoli
AVANTI
Podbradova 255
506 01 Jin
Tel./fax: 493 534 404, mobil: 603 552 512
Po 1317, tP 8.3011.30, 1317
So 8.3011.30
Modelstv Teplice
U ervenho kostela 36/17
415 03 Teplice
Tel.: 777 200 475
PoP 912, 1317.30
OBCHODNCI PEDPLATITELM
Model Vaouch
Korunovan 16
170 00 Praha 7
Tel.: 233 378 679
PoP 918
LESTR MODELS
OC Galeria Cl
Topolov 2915
106 00 Praha 10
Tel.: 602 388 031
PoP 817
ESOTOP
Klatovsk 115
320 17 Plze
Tel.: 377 423 635
PoP 917, So 912
MODEL INZERT-prodejna
Obchodn dm Dvok (2. patro)
t. 9. kvtna 2886
390 02 Tbor
www.volny.cz/model_inzert
PEMI MODEL
Pieskova 16
949 01 Nitra
Tel.: 00421 377 416 198
PoPia 1017
So 912
RC modely
Ke stadionu 196
513 01 Semily
Tel.: 603 753 790
t-P 912.30, 1317 So 911.30
KOSTKA MODELCENTRUM
ikova 102
586 01 Jihlava
Tel.: 736 775 148
PoP 1012; 1417,
www.kostkamodelcentrum.cz
HT MODEL
Na letisko 49
058 01 Poprad
Tel.: 00421 527 768 212; 527 768 408
PoPia 817, So 912
Pavel Vt - PV model
Ndran 410/171
702 00 Ostrava-Pvoz
Tel.: 596 111 446, 739 419 415
PoP 917, So 912
RC Factory
Beranovch 130
199 00 Praha 9
tel: 777 337 567
PoP 916.00
www.rc-factory.cz
RUDOLF HIESBK
Husova 15
539 01Hlinsko v echch
Tel.: 469 315 039, mobil: 604 705 455
PoP 8.3011.30, 12.3017, So 811
www.hiesbok.cz
WWW.AGAMA-COLOR.CZ
Perovsk 496
530 06 Pardubice
Tel.: 603 223 877
PoNe 024
RC MODELY PH
Vclavsk nm. 254
284 01 Kutn Hora
tel.: 777 152 294
Po-P 1017, So 912
www.Rcmodely-PH.cz
Obchodnci pedplatitelm
Oxford Bookshop
Laurinsk 9
Bratislava 1
Tel.: 00421 252 622 029
PoP 1019, SoNe 1017
MG model
Voenlkova 5562
760 05 Zln
www.mgmodel.cz
Po, St, t, P 1018; So 912
RC market
Plavsk nm. 11
628 00 Brno-Vinohrady
Tel.: 511 116 693
PoP 9,3018, So 911
Fogt Modellsport
Masarykovo nm. 26
Tel.: 518 342 506, 608 035 067
Pot 1017, P 1014
Sleva pouze pi platb v hotovosti
Modelstv Louny
U ateck brny 5,
Louny
PoP 917, So 912
Kad rok je jin. Le-
ton promtn flm pi-
hlench na flmov fes-
tival model Bzuk flm,
kter se konalo 8. jna
ve Weldis Sporthotelu
v Dlouh Vsi u Rychnova
nad Knnou, pineslo
bjen veer pro vech-
ny zastnn divky
i autory.
rove flm byla do-
sti rozdln. O vtzi opt
rozhodovali pouze div-
ci. Odbornou porotu nahradilo z-
vren slovo flmovho znalce. Ja-
roslav Doleek, osobnost mezi sv-
tovmi flmovmi amatry, pozdra-
vil nae setkn ji potet v ad
a zd se, e byl spokojen.
Vdy je pjemn, kdy na ve-
ejn promtn pijedou i pihl-
en flmai. Potila ns ast au-
tor z Prahy. Michal eli s sebou
pivezl i kolegu a natoili krtkou
report pro modelskou televizi
RC-TV, kterou mete od leton-
ho roku sledovat na internetu.
Profesionln reporte pra-
skch autor vak nestaily na do-
mcho Milana Michlka, kter
zvtzil ji po tvrt v ad, tento-
krt s flmem Zavrn sezony
2011. Jeho dvoulet dcera se uk-
zala jako vynikajc hereka a po-
mohla k zskn 56 % hlas div-
k. Druh byl posledn dl RC-TV
Michala elie z Prahy a na te-
tm mst skonil rychnovsk fl-
ma Jaromr Schejbal se svmi Po-
stehy.
Vyhlenm ankety Model ro-
ku Bzuk team chce ocenit prci
model, kte se vznamnou m-
rou podlej na rozvoji tohoto ko-
nku v naem euroregionu Gla-
censis (Hradeck a Pardubick
kraj, phranin oblast Polska
a dal sti eskho phrani).
Kad rok hodlme morln pod-
poit a vcn ocenit jednoho mode-
le. Prvn polovinu nominac
za uplynul desetilet provedl
Bzuk team a bhem veera dostali
ocenn Model desetilet 2001
2010 tito modeli:
Jaroslav Mach, Doudleby nad
Orlic vrobce svtovch model
F3A a konstruktr ultralightu;
Ladislav Mach, Nchod
spn vrobce model lod, pro-
pagtor rychlostnch lun Eco;
Miroslav Miletn, Vysok nad
Labem lodn modely skupiny M,
mistr R, spn reprezentant
R;
Jan Sre, Vamberk lodn mo-
dely skupiny M, mistr R, sp-
n reprezentant R;
Ji pinar, Borohrdek lodn
modely skupiny NS a C, mistr R,
spn reprezentant R.
Dalch pt model bude oce-
nno na jae roku 2012 na njak
z modelskch akc v regionu.
Nominace je mono zaslat do 31.
prosince.
Vstava Modeli sob pinesla
ukzky letadel, lod, aut a raket.
Na zvr byla slosovna zkaznic-
k sout prodejny RC modely
Bzuk a vylosovan tombola.
Podkovn za pjemn veer
pat vem partnerm a sponzo-
rm, kte letos akci podpoili:
Msta Vamberk a Rychnov nad
Knnou, Kooperativa pojiovna
Pardubice, SOB Hradec Krlo-
v, KB Rychnov nad Knnou,
modelsk velkoobchody Peli-
kan Daniel Pardubice a Astra
Uhersk Brod, Tiskrna Horek
Vamberk, vrobce Standboxu
Amulet Nchod a modelsk a-
sopisy z Prahy RC revue a RC mo-
dely. Promtac pltno zapjila
spolenost AV Media Praha.
Ing.ZdenkSre
Bzuk team Vamberk
V prosinci se dov v pln svesti
80. narozenin zakldajc len
nymburskho modelskho klubu
Jan Netopilk
Obtoval mnoho sil vchov ns mladch
model. Pot se stal pedsedou cel nym-
bursk organizace a zaslouil se o vybudovn
budovy, kde vzniklo zzem pro vechny odbor-
nosti a modeli zskali svoji vlastn dlnu, kterou
vyuvme dodnes. Svj modelsk ivot zasvtil kategorii upoutanch maket.
Zskal nkolikrt titul mistra R a v roce 1988 byl zaazen do eskoslovensk-
ho reprezentanho drustva. Za svj nejvt spch povauje tvrt msto
na mistrovstv svta v americk Muncii v roce 1992, kde mu chyblo pl bodu
na bronzovou medaili! Po skonen reprezentan innosti v roce 1996 pat
mezi spn zvodnky na domcch soutch a umsuje se na pednch
mstech v ebku.
My, lenov ScaleModelKlubu Nymburk, mu dkujeme za cenn rady a in-
nou pomoc pi modelain. Pejeme mu hodn zdav a spokojenosti jak v rodi-
n, tak na soutch jet po mnoho dalch let.
Nymburt modeli
Vclav Rejchrt 70!
Dne 18. listopadu oslavil vznamn vro v pln
modelsk kondici Vclav Rejchrt. Se stavbou
model zaal jako desetilet a stav je dodnes.
Za tu dobu stavl modely skoro vech kategori,
voln, upoutan i RC, se ktermi soutn ltal.
Vedl tak modelsk krouky, hlavn v arm-
d. Vclav je dlouholetm lenem Modelklubu
Hradec Krlov, kde krom toho, e soutn ltal, byl i sportovnm funkcion-
em. Podlel se i na vybudovn znmho modelskho stadionu U stolet.
Od devadestch let minulho stolet se vnuje stavb starch model old-
timer, kter zhotovuje pesn podle pvodnch podklad i s dodrenm teh-
dejch materil. Za dvacet let postavil pes sto historik, vetn takovch,
jako byl tmetrov ptimotorov model s gumovm pohonem a jednostrannm
potahem pana Podleka z tictch let minulho stolet. Vm, e eln a nad-
en pro modelstv vydr Vclavovi i dal roky.
To mu za kamardy a ptele peje
Honza Kypta
RCR 12/2011
4
PEL-MEL
Bjen veer
OPRAVA
V RC revue 10/2011 byly v lnku
Lipeneck obr trochu jinak a l-
pe publikovny informace budc
dojem, e ad pro civiln letectv
se zastnil akce v Lipencch.
CL se vak akce ofciln nez-
astnil a nevydal dn hodnoce-
n. Pracovnci adu na tto akci
sice skuten byli a nechali se
o jejm prbhu informovat, nic-
mn lo pouze o jejich soukro-
mou aktivitu a kontrolou nebyli
poveni ofciln.
Tom Sldek
fredaktor
Nov modelsk prodejna
byla otevena v Jablonci nad Nisou. Krom samotnch RC model a staveb-
nic aut, letadel, vrtulnk, lod, tank a jinch model zde naleznete irok
sortiment stavebnho materilu a modelsk biuterie. Prodejna slou i jako
vdejn msto pro internetov obchod www.rc66.cz.
Adresa prodejny: 466 02 Jablonec nad Nisou, Bezov 31a
Telefon +420 737 167 696, www.rc66.cz
Otevrac doba: Pop 9:0012:30 13:3017:00
Pipraven diplomy a drkov poukzky pro
Modele desetilet
Vtzn Milan Michlek s protago-
nistkou svho flmu Zavrn sezo-
ny 2011
5
RCR 12/2011
INZERCE
Posledn leton sout Svtov-
ho pohru raketovch model se
konala ve dnech 7.9. jna ve slo-
vinskm Kamniku. Z eska se z-
astnili Bedich a Marek Pavkovi,
Alexander Kozlov (vichni RMK
Krupka) a Jaromr Chalupa s Janem
ebestou (oba MK enov), Vra
Pavkov psobila v mezinrodn ju-
ry. Ve Slovinsku se tradin hodnot
sout jednotlivc i drustev. Pesto-
e nae vprava byla mal, doshla
velmi pknch vsledk.
V jednotlivcch Marek Pavka
zvtzil a Jaromr Chalupa obsadil
3. msto v kategorii raketopln
S4A. V kategorii raketa vrnk
S9A po rozltvn zvtzil Jaromr
Chalupa ped Markem Pavkou.
V souti tm zskali Alexander
Kozlov a Marek a Bedich Pavkovi
druh msta pro R v kategorich
S4A a S9A a v kategorii raket na pa-
dku S3A dokonce zvtzili. Jan e-
besta zvtzil v kategorii S3A
v souti jednotlivc. enovt Jan
ebesta a Jaromr Chalupa si pak
vzali do tmu T. Kasprzickho
z Polska a zvtzili v kategorii ra-
ket na streameru S6A. V kategorii
RC raketovch kluzk
S8E/P ltal esko-sloven-
sk tm ve sloen Jaro-
mr Chalupa, Jan ebesta
a Peter Matuka a obsadil
tet msto. To byla sp-
n teka za letonm seri-
lem Svtovho pohru.
Mgr.VraPavkov
Z poven Svazu model R
a pod ztitou msta Svitavy uspo-
dal Modelklub Svitavy ve dnech
10.11. z ve Svitavch na mode-
lskm stadionu Cihelna mistrov-
stv R upoutanch model s mezi-
nrodn ast. Soutilo se podle
pravidel FAI s vjimkami platnmi
v R. Ltaly se kategorie rychlost-
nch model F2A, akrobatickch
model F2B, upoutanch kolnch
model US a rychlostnch model
UR20 a UR25. ast byla podmn-
na ast na krajskm peboru nebo
nkter z vybranch sout. Na do-
drovn pravidel dohlela jury
ve sloen Jinich Samek, Milan
Weis a Jaroslav afer. Celkem se
mistrovstv zastnilo 51 sout-
cch z deseti klub R. Pijeli i mo-
deli ze Slovenska a Polska. Poas
astnkm plo, bylo ndhern jas-
no, teplota 1827 C, vtk 24 m/s.
V ptek 9. z probhly plnova-
n trninky, v sobotu se v kad ka-
tegorii ltala dv kola a v nedli se
odltalo tet kolo.
V kategorii F2A startovalo pt
soutcch. Prv a druh kolo zvld-
li nejlpe Slovk Marin Jurkovi
rychlost 244,899 km/h a Svatopluk
Menk (162,896 km/h).
V kategorii F2B bylo pihleno
estnct soutcch. Po odltanch
dvou kolech se na pednch mstech
umstili slovent reprezentanti Igor
Burger a Alexandr Schrek, dle n
Zbynk Kravk. Mezi prvnmi ty-
mi soutcmi byl rozdl jen 180 bo-
d a bylo jasn, e o konenm poa-
d bude rozhodovat tet kolo.
V nrodn kategorii US startovalo
dvacet astnk. Ji od prvho kola
se rozpoutal neltostn boj mezi
Vclavem Zahlkou, Dominikem
aferem a Daliborem Tomanem.
Po dvou kolech byl rozdl mezi nimi
dokonce pouhch 5 bod, a tak i ta-
dy rozhodovalo tet kolo.
V nrodn rychlostn kategorii
UR 20 startovalo sedm soutcch
a hned od zatku se i zde rozpoutal
boj o co nejlep vsledek. Po sobot-
nm ltn byl nejvce spokojeni
Vladimrov Tomkov mlad
a star a Dominik afer. Rozdl
po dvou kolech byl jen 0,98 s. V ka-
tegori UR 25 startovalo osm sout-
cch a situace byla po-
dobn jako u UR20.
Po dvou kolech byli
na pednch mstech Vc-
lav Zahlka a Petr Popel-
ka. Mezi temi nejlepmi
byl rozdl pouh 1,29 s.
I zde tedy ve rozhodly a
vsledky tetho kola.
Veer se vtina ast-
nk mistrovstv sela
u tborku, kde bylo pi-
praven grilovn masa,
opkn but i dal ob-
erstven, u nho nkte
vydreli a do asnch
rannch hodin.
V nedli se ltala
ve vech kategorich tet
kola.
V kategorii F2A se po-
dailo Svatopluku Men-
kovi z Holeova vylepit
na 223,602 km/h, nicmn celkov
vyhrl Marin Jurkovi Marin
z Bratislavy vkonem 244,899
km/h, druh byl Svatopluk Menk
(a stal se mistrem R) a tet msto
obsadil Vladimr Tomek z Hradce
Krlov vkonem 144,576 km/h.
V kategorii F2B si prvn ti sout-
c vsledky vylepili a tm se roz-
hodlo o umstn na bedn. Titul
zskal Ji Vejmola Ji vkonem
7 168,80 bod. O druhm mst pro
sebe rozhodl lepm tetm kolem
Igor Burger z Bratislavy (7 159,60
b.) a tet skonil Alexander Schrek
z Bratislavy (7 155,8 b.).
Nejvt bitva nastala v kategorii
US. Mistrem republiky se stal Vc-
lav Zahlka z Modelklubu Svitavy
vkonem 314 bod. Na druhm ms-
t se umstil Dominik afer z Hrad-
ce Krlov vkonem 311 bod a te-
t msto obsadil Dalibor Toman
z Modelklubu Svitavy vkonem 308
bod.
V kategorii UR20 si nejlep ms-
ta rozdlili soutc z Hradce Krlo-
v. Mistrem republiky se stal Vlad-
mr Tomek mlad vkonem 23,30 s,
druh msto obsadil Vladimr Tomek
star (24,30 s) a tet Dominik afer
(25,37 s).
U kategorie UR25 byla situace
obdobn. O umstn na prvnch
tech mstech rozhodovala lep
pipravenost a pohoda. Tu ml nej-
vt Vclav Zahlka z Modelklubu
Svitavy a zskal titul vkonem
21,19 s. Druh msto obsadil Petr
Popelka vkonem 22,22 s a tet
byl Svatopluk Menk z Holeova
(22,95s).
Svitavsk mistrovstv R bylo
nejvt akc pro upoutan modely
v roce 2011. Po celou dobu se o sou-
tc i poadatele vzorn staral bu-
fet pod vedenm Miroslavy Vlko-
v a Jany Bahensk. Potiteln byla
i ast asi dvou set padesti divk.
Modelklub Svitavy dkuje vem
astnkm, poadatelm i sponzo-
rm.
JindichSamek
pedseda MK Svitavy
NEJEN RC
RCR 12/2011
6
Nejlep soutc
v kategorii S9A
vtz Jaromr Chalupa
a druh Marek
Pavka
Mistrovstv R pro upoutan modely
Posledn leton sout SP raketr
Stupn vtz v kategorii F2B
Slovensk modely
Po loskm trochu
smolnm ronku, pozna-
menanm patnm poa-
sm a vtm potem hav-
ri, se v sobotu 24. jna
konalo na modelskm
letiti Koprnk u Mnicho-
va Hradit ji sedm se-
tkn pznivc velkch
raket.
Pedpov poas sli-
bovala tm ideln pod-
mnky. Rno v sobotu
vak byly jen dva stupn
nad nulou, rosa a hust
mlha. Okolo osm dora-
zila vtina astnk se-
tkn a hlavn sestra Kar-
la Urbana Vlasta, kter ji tradin
zajiovala oberstven (jej trdl
je vyhlen). Startovn pole talo
dvacet model s jejich pomocn-
ky, kte s sebou pivezli 25 mo-
del.
Sobotn nebe otevel
po jedenct hodin, kdy
se u mlha rozpustila, per-
fektnm startem Petr
Adam s modelem o pr-
mru 50 mm a dlce 1 m
na motor ROS-40. Tako-
vto modely dosahuj v-
ky 300500 m a jsou rela-
tivn nenron na stavbu
i ppravu ke startu, tak
dky tomu, e motor ROS-
-40 m zpoova pro v-
met nvratnho zazen.
Po nkolika dalch
startech obdobnch mode-
l nsledoval prvn vzlet
vtho (prmr 75 / dlka
1 200 mm) modelu, a to
Pluto-03 Michala Kka
na motor 150 Ns s elektro-
nickm asovaem. Po
dosaen vky kolem 300 m se ote-
vel padk a model bezchybn pi-
stl.
Nsledoval start Matje Pavlan-
skho s polomaketou raketoplnu
Energia-Buran o dlce 1 100 mm
na motor 100 Ns. K odpojen a ovl-
dn aerodynamickch ploch na ra-
ketoplnu slouila RC souprava. To
vak fungovalo patn a raketopln si
to zamil obloukem k zemi a hava-
roval.
Dal pkn model, polomaketu
francouzsk rakety Dragon III, pi-
vezl Honza Plech z Lomnice nad
Popelkou. Letl sice jen s druhm
stupnm, ale i ten ml ctyhodn
rozmry (180/1 100 mm) a hmotnost
3,5 kg. Na motor 340 Ns dostoupal
do cca 300 m.
To u se na vypoutc ramp pi-
pravoval Vla Jiru se svm
1 800 mm dlouhm modelem Ro-
v panther, pohnnm hybridnm
raketovm motorem o imulzu 1 200
Ns. Vla model opravil po losk
havrii, pi n zvada na vstikovai
zavinila mal tah motoru a model
skonil zaryt v zemi. Ani letos vak
motor nefungoval tak, jak by ml.
Ml opt nzk tah, take neudlil
modelu dostatenou rychlost,
a 5,5 kg tk raketa se
po 15 sekundch letu
po balistick drze zabod-
la do pole.
Jirka Vyata z Pod-
brad pivezl zajmav mo-
del s kruhovmi stabi-
liztory (100/1 570 mm)
o hmotnosti 2,8 kg na tyi
motory ROS-40. Po pk-
nm letu se model rozdlil
na dv sti, hlavice pada-
la na jednom padku
a zbytek modelu na tech,
co vypadalo velmi pkn.
Pehouplo se poledne
a na startovn ramp se
pipravil jedin zahranin
astnk Duan Adamec
ze Slovenska s asi nejzaj-
mavjm modelem letonho setk-
n. Jeho akala ctyhodnch rozm-
r 120/2 950 mm a startovn hmot-
nosti 17,7 kg (model je z kartitovch
trubek vyrobench na objednvku)
pohnl motor 2 300 Ns! akal per-
fektn odstartoval, vyletl do vky
necelch 800 m a na tech padcch
bezpen pistl. Duan pedvedl asi
nejhez let letonho setkn.
Po tto lahdce pro oko se vti-
na astnk hladov vrhla na op-
kan lahdky u Vlasty v oberstve-
n, a j tak ml chvilku klidu, abych
ke startu pipravil svj model Astra
High Power (126/2 580 mm) o star-
tovn hmotnosti 5,5 kg. K pohonu
slouil motor Aerotech RMS38/720
J600R 650 Ns. Ml jsem naplno-
vn let do vky cca 600 m s nvra-
tem ve dvou stupnch (brzdic padk
v apogeu a nad zem oteven hlav-
nho pistvacho padku). Vzhle-
dem k pknmu bezvtrnmu poa-
s jsem jako brzdic pouil pomrn
velk padk o prmru 120 cm. To
se ukzalo jako prozeteln.
Po svinm startu a perfektnm
Zrekapitujme si nejlep-
vsledky eskch ast-
nk na tchto soutch
za cel rok:
esk Tn (13.15.
kvtna): kategorie S4A
1. Jaromr Chalupa, 2.
Zdenk Kol; S9A 2.
Jaroslav Chmelk
Lotysko, Lijepaja (8.
10. ervence): S4A 2.
Vclav Krta; S7 2.
Bedich Pavka
Polsko, Zielona Gora
(22.24. ervence): S6A
2. Bedich Pavka; S9A
2. Ji Theimer, 3. Jan
Chmelk; S7 2. Jan e-
besta, 3. Marek Pavka
Bratislava (3.5. srp-
na): S4A 3. Jan ebesta;
S6A 1. Jan ebesta, 3.
Jaromr Chalupa; S9A 2.
Jaroslav Chmelk; S7 2.
Bedich Pavka; S8E/P 3.
Petr Dubina
Partyznske (5.8. srp-
na): S4A 2. Vclav Kr-
ta; S6A 3. Jaroslav
Chmelk; S9A 1. Vclav
Krta; S7 1. Marek Pav-
ka (
Slovinsko, Kamnik
(7.9. jna): S4A 1. Ma-
rek Pavka, 3. Jaromr Cha-
lupa; S9A 1. Jaromr
Chalupa, 2. Marek Pavka;
S3A 1. Jan ebesta
7
RCR 12/2011
NEJEN RC
Marek Pavka se zlatm raketoplnem kate-
gorie S4A
Jan ebesta na startu s RC raketovm kluz-
kem S8E/P
Honza Plech z Lomni-
ce nad Popelkou a jeho
Dragon
Raketov Koprnk po sedm
Vla Jiru a jeho Rov panther s hybrid-
nm motorem
Start m rakety Astra
High Power
(Pokraovnnastran8)
rovnm letu na nm model klesal
pomrn pomalu, ale asi ve 150 me-
trech nad zem, kdy se ml otevt
hlavn padk, se nic nestalo. Po pi-
stn modelu jsem zjistil, e jsem
hlavn padk do rakety pli nap-
choval a ten se tam vzpil. Nats-
t se modelu pi troku tvrdm pi-
stn nic nestalo.
Nsledoval start polomakety
RIM24-Tartar (100/1 700 mm) Voj-
ty Fojtka o startovn hmotnosti
3,4 kg, pohnn motorem o impul-
zu 350 Ns. Pedvedl pkn start a let
do vky cca 250 m.
Ji podruh v tomto dni
se na start pipravoval
Vla Jiru, tentokrt
s modelem A4/V2 o pr-
mru 150 a dlce
1 750 mm. Polomaketa
o startovn hmotnosti
12,5 kg je pohnna moto-
rem Aerotech K560
2 560Ns. Drobn zvada
vypoutc rampy vak
zpsobila, e se model pi
startu naklonil a letl pod velkm
hlem do strany. Kdy se jet pi
vmetu padk odtrhla hlavice
od trupu, bylo vystarno. Trup tsn
minul ps rybnk vedle letit, hla-
vice ji takov tst nemla a skon-
ila nkolik metr v rkos, kde ji
Vlovi obtav kamardi vylovili.
Pot pkn odstartovali Alois
Grumlk z Prostjova s raketou Bru-
tus o dlce 1 600 mm a startovn
hmotnosti 3 kg a Honza Plech
s polomaketou Little John
(110/1 600 mm) o hmotnosti 3,5 kg
na motory 350 Ns.
O zvr programu se postaral Mi-
chal Kek s polomaketou eskoslo-
vensk sondn rakety Sonda S6-S9
(105/2 330 mm) ve dvoustupovm
proveden. Raketa o startovn hmot-
nosti 4,75 kg, pohnn motory 640
Ns (prvn stupe) a 150 Ns (druh
stupe) pkn odstartovala, avak
druh stupe se zaehl pedasn
ovldn zejm netrplivm prstem
na pce vyslae a tak prvn stupe
na krtkou chvli druh pedbhl.
Natst dle ji ve probhalo
tak, jak m.
Celkov v sobotu odstartovalo
tyicet raket. O tak vysok poet
se zaslouil pedevm nenavn
Mirek Topinka osmncti starty
svch model na motor ROS-40.
Souet celkovch impulz poui-
tch motor in 11 820 Ns pe-
konali jsme vkonnostn tdu M.
Podkovn pat vem, kdo
podali pomocnou ruku nebo pi-
spli jinm zpsobem, a tak MK
Vesel za laskav zapjen leti-
t.
Zvrem snad mohu konstato-
vat, e leton ronk byl velmi
vydaen a e se ji tme na ten
pt. Vdy se na Koprnku nako-
nec selo zhruba sto lid se zjmem
o ltn s raketami.
PetrVyslouil
RMKPraha
Fotogalerii a videa z tto i dal-
ch akc mete zhldnout na www.
rmkpraha.cz.
Konstrukce:
Bronislav Sokolek
Text a vkres: Zdenk Raka
Vkres modelu Sirius 495-V vyel
v RC revue 2/2010. Pohledn vtro
vzbudil mezi teni ohlas a dokonce
u bylo postaveno nkolik exempl-
. Proto jsme se se Zdekem Ra-
kou, jen zsobuje nai rubriku oldti-
mer vkresy zejmna eskch kon-
strukc, dohodli, e model nakresl
znovu, tentokrt ve skuten velikos-
ti a ve verzi na RC ovldn, kterou
si Bronislav Sokolek postavil ped
nkolika lty.
Trup je nesporn konstrukn
velmi zajmav. M promylenou
stavbu na pomocn stedov lit,
kter se po zalepen vech pepek
a podlnk vythne. Lze jej ale sta-
vt i zpsobem dobe znmm stavi-
telm minimaket 1 : 20, tedy z polo-
vin pepek dlench ve svisl ro-
vin.
Kdlo s klenutm proflem
NACA 6509 a lomen do M je dle-
n, poloviny se pvodn nasazovaly
na duralov jazyk. V souasnm
proveden se poloviny nasouvaj
na spojovac duralovou kulatinu
a ocelov drt.
Plovouc vkovka s proflem
G-359, nadsazen nad SOP, je dle-
n, spojen ocelovmi drty a ovl-
dan kulisou pes stedn dl.
SOP je dlen v mst zadnho
stevenu. Smrovka je ke klovce
oton upevnna bnmi plastov-
mi zvsy a opatena ovldac p-
kou z pekliky.
Pijma, baterie a serva jsou
uloeny v pedn sti trupu.
K ovldn me bt pouit jakko-
liv pijma (u prototypu Rex 4)
a serva i standardn velikosti. Thla
ke kormidlm jsou ze smrkovch
lit.
Prototyp rdiem zenho Siria
495-V je cel potaen Vliesem, ba-
revn doplky jsou z tenkho Mo-
delspanu.
RCR 12/2011
OLDTIMERY
8
RC historick vtro z roku 1949 Sirius 495-V
Vkres modelu ve skuten veli-
kosti (2 listy A1) a s plnm sta-
vebnm nvodem zskte:
V R zalete objednvku na
e-mail: obchod@rcrevue.cz s uve-
denm sla tu, z nj poukete
platbu 180 K na et SOB, 576
305 253/0300. Nebo zalete pot.
poukzkou typu C stku 180 K
na RC revue, Baranova 31, 130 00
Praha 3 (do zprvy pro pjemce
uvete slo 147 a nzev Sirius
495-V). Plnek zaleme do 20 dn
po obdren stky.
V SR zalete objednvku na
e-mail: obchod@rcrevue.cz s uve-
denm sla tu, z nj poukete
platbu 7,80 na et SOB, 400
536 3781/7500. Nebo zalete po-
tovnm poukazem na adresu st-
ku 7,80 na Magnet-Press Slova-
kia, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava
(do zprvy pro pjemce uvete
slo 147 a nzev Sirius 495-
V). Plnek zaleme do 30 dn po
obdren stky.
V obou zemch mete plnek ob-
jednat tak prostednictvm inter-
netovho obchodu na adrese:
http://eshop.rcrevue.cz
RC replika postaven konstruktrem pvodnho modelu B. Sokolkem
Sirius 495-V si jako voln model postavil J. Vrabec z Jeic u Hoic
NEJEN RC
Start modelu V2
Vldi Jirue
Jedin zahranin astnk
Duan Adamec ze Slovenska
pedvedl se svm akalem asi
nejhez start setkn
(Pokraovnzestrany7)
9
RCR 12/2011
OLDTIMERY
RCR 12/2011
10
Technick daje podle vrobce
AA-2 400 AAA-800
Kapacita (U
min
= 1,0 V, I = 0,2 C) 2 400 mAh 800 mAh
Hmotnost 28,0 g 12,0 g
Vnitn odpor (100 % nabit) 30 m 100 m
Vnitn odpor (50 % nabit) 40 m 120 m
Impedance (100 % nabit, 1 000 Hz) 12 m 35 m
Rozsah teplot nabjen 040 C 040 C
Rozsah teplot vybjen 050 C 050 C
Rozsah teplot skladovn 20 +30 C 20 +30 C
Vlhkost 65 20 % 65 20 %
NiMH akumultory Energizer
AA 2400 a AAA 800 mAh
Prodejce, frma Pecka-mo-
de l, k tomuto textu neml pi-
pomnek.

VyRB: Energizer, Japonsko


DoDV:
Pecka-model, Praha
Akumultory NiMH s nzkm
samovybjenm nabz stle vce
vrobc, a tak nen divu, e ani fr-
ma Energizer nezstala pozadu. Je-
j nedvnou novinkou jsou jednak
pednabit lnky velikosti AA
Precision (tukov) s kapacitou
2 400 mAh, jednak lnky velikos-
ti AAA Extreme (mikrotukov)
s kapacitou 800 mAh. Oba typy
akumultor dostala k vyzkouen
nae redakce od znm frmy Pec-
ka-model, kter tyto zdroje nab-
z ve svch prodejnch.
Katalogov listy vrobce k ob-
ma uvedenm typm zrovna mno-
ho uitench informac neposky-
tuj, krom kapacity je to prakticky
jen daj o vnitnm odporu. Dopo-
ruen a mezn proudy nabjen
a vybjen nebo daje tkajc se sa-
movybjen uivatel hled marn.
Zkouen lnky AA byly o 6 %
t ne udv vrobce (29,6 g),
lnky AAA naopak nepatrn leh-
(11,8 g).
Ovit nejdleitj vlastnost
uvedench akumultor, toti mal
samovybjen, je v asovm hori-
zontu, v nm je nosn test usku-
tenit, velmi problematick. Uri-
tou, i kdy nepesnou monost d-
v zjistit datum vroby dan are,
vyjt z pedpokladu, e akumulto-
ry jsou nabjeny do rovn, kter
le mezi infexnm bodem nabjec
kivky a jejm vrcholem, a zjistit
kapacitu, kterou jsou schopny do-
dat po zakoupen. V naem ppad
byly lnky vyrobeny v dubnu
2011 a meny potkem listopadu,
po esti mscch. Akumultory
AA byly schopny prmrn dodat
1 158 mAh, men lnky 611 mAh.
V prvnm cyklu byla pak zjiov-
na kapacita a u kadho lnku jed-
notliv porovnna s pedchozm
dajem. Tukov lnky byly
schopn napoprv dodat 52 %
a mikrotukov 75 % reln
kapacity,
v optiml-
nm ppa-
d by
vylo ko-
lem 90 %.
Je to podstat-
n vc, ne ko-
lik by si podrely po pl
roce obyejn NiMH ln-
ky, nicmn vsledky byly
u tukovch akumultor o dost
hor, ne bych oekval. Slabinou
ovem je pedpoklad o nabjen
ve vrob pinejmenm do rovn
infexnho bodu. Pokud neplat,
musme brt zjitn daj jen jako
nejhor variantu a reln samovy-
bjen bude urit lep.
Zajmav a potiteln vsle-
dek vyplynul z velmi malho roz-
ptylu relnch kapacit i nboje
vech 8 akumultor od kadho
druhu. Kapacita se vela do psma
3 % a mra nabit 1,5 %, u men-
ch lnk byly tolerance jet
men, to svd o vysok kvalit
vroby.
Men vnitnho odporu zaalo
ukazovat znan rozdly mezi ob-
ma typy: zatmco tukov lnky
vykzaly kolem 46 m v polovin
kapacity a 52 m pi plnm nabit,
co jsou hodnoty vrazn hor,
ne udv vrobce, mikrotuky
s 57, respektive 65 m byly proti
udvanm parametrm skoro dva-
krt lep. Nsledn zkouky pi
rznch vybjecch proudech tyto
rozdly u jen potvrdily.
Akumultory AA Precision
patn snely rychl nabjen,
za maximum lze povaovat proud
1 C, tedy 2,4 A, ale je lep se dret
pod proudem 0,5 C, pak se v pr-
bhu nabjen jen slab zahej. Tr-
val vybjec proud by neml pe-
kroit tak mez 1 C (2,4 A), krtko-
dob 2 C (4,8 A), pi vym odb-
ru je u pokles napt znan a za-
hvn vrazn. Zmen vybjec
charakteristiky jsou uvedeny
v grafu.
Akumultory AAA Extreme
pjemn pekvapily. Nabjec
proud 1 C (0,8 A) jim neinil dn
problmy, dobe snely tak proud
2 C (1,6 A), i kdy samozejm ta-
k v tomto ppad lze doporuit
nabjen pomalej. Trval vybjec
proud 1 nebo 2 C zvldaly perfekt-
n, pi 4 C (3,2 A) zanaly vraz-
n ht, ale krtkodob si poradily
i proudem 6 C (4,8 A).
Na tomto mst je nutn zmnit
dleitou vc. Oba typy lnk by-
ly ve standardnm proveden s e-
pikou, nikoliv pizpsoben
k pjen nebo pmo s bodov pi-
vaenmi vvody. To, e akumul-
tory samy zvldaj proud kolem
5 A, jet v dnm ppad nezna-
men, e je takto meme zato-
vat v praxi, kdy jsou vloeny
do pruinovch pouzder. Bn
pouvan kontaktn pouzdra to
v dnm ppad nevydr a ome-
zuj odbr zhruba na 0,5, nejve
1 A, naproti tomu ppravek poui-
t pi testovn m pechodov od-
pory v du jednotek m a s prou-
dy do 10 A si hrav porad. V praxi
je tedy mnohem vce proud omezen
kvalitou pouzdra a jeho spoj ne
vlastnm akumultorem.
Vsledn zhodnocen je nutn
udlat samostatn pro oba typy.
Tukov lnky HR6 Precision se
musej nabjet relativn pomalu
a jsou vhodn spe pro men od-
bry se pikami do 12 A, typicky
do vysla nebo spotebn elektro-
niky. Vyrovnanost parametr uka-
zuje na kvalitu, ale velikost poho-
tovostnho nboje o opravdu mal
me samovybjen nepesvdily.
Mikrotukov lnky HR03 Extre-
me naproti tomu ukzaly vynikaj-
c parametry. A kapacitou i hmot-
nost tm tetinov, lze je zatit
prakticky stejnm proudem a zvl-
daj i plhodinov nabjen. Krom
bnho pouit ve spotebn elek-
tronice jsou schopny dobe slouit
i jako pohonn akumultory v ma-
lch modelech.
Uveden akumultory Energi-
zer se prodvaj v blistrech po 4 ks
nebo jednotliv, kusov cena je
stejn a in 85 K/ks.
Ing.Michalern
ELEKTRONIKA
11
RCR 12/2011
INZERCE
ELEKTRONIKA
12
RCR 12/2011
Komplet telemetrie Hitec nitro
Magnetick snma otek
Telemetrick stedna
Optick snma otek

VyRB:
Hitec,
Jin Korea
DoDV:
Pelikan Daniel, Pardubice
Pomrn dlouhou dobu se mo-
nosti telemetrie RC souprav Hitec
se systmem AFHSS a zejmna vy-
slae Aurora 9 omezovaly na kont-
rolu napjecho napt pijmae,
ppadn celkovho napt akumu-
ltoru, pokud byl vyuit vstup SPC.
V souasn dob jsou ji v prodeji
dal idla, a tak je na mst podvat
se na monosti telemetrie Hitec po-
drobnji. Sadu prodvanou jako
komplet a zamenou na modely se
spalovacm motorem poskytl na
redakci k vyzkouen dovozce, fr-
ma Pelikan Daniel.
Telemetrick
stedna nitro
Chceme-li pipojit i jen jedno i-
dlo, potebujeme stednu, kter se
spoj s pijmaem prostednictvm
konektoru Data. Do stedny se jed-
notliv idla zapojuj do pedem ur-
ench konektor, kte-
rch je pipraveno celkem
osm, uspodn je tedy
hvzdicov. Dleit je,
e i kdy je stedna spo-
jena s pijmaem, kabel
Data neslou k penosu
napjen; k tomu je vyhra-
zen jin konektor. sted-
na me bt napjena ze
samostatnho zdro-
je nebo lze na-
pjen vzt
z voln
pozice
servoko-
nektoru pij-
mae,
rozmez
napt je
4,88,4 V.
stedna pracuje
jen s vrobcem dodva-
nmi idly, jim zajiuje
i napjen, nepipravuje
prostor pro nestandardn
men vlastnmi idly
uivatele. Na druhou stra-
nu konektory idel jsou
nezamniteln, take za-
pojen je extrmn jedno-
duch a systm pesn v,
co na kterm vstupu m.
Modul m dva vstupy
pro men otek, jeden
pro GPS sondu polohy, je-
den pro snma stavu pali-
va v ndri a tyi pro i-
dla teploty. V kompletn
sad jsou krom stedny
i vechna jmenovan idla
v plnm potu, propojova-
c kabely a drobn pslu-
enstv, jako teba vruty,
plastov vzac psky ne-
bo oboustrann lepic f-
lie. K funkci je nutn, aby
vf modul Spectra, pslu-
n pijma a ppadn vy-
sla Aurora (je-li pouit),
mly aktualizovan pro-
gramov vybaven. Po-
drobnosti lze nalzt na interneto-
vch strnkch dovozce.
stedna je v plastovm krytu,
jeho vnj rozmry s vjimkou
kontakt konektoru napjen jsou
vt, ne je uvedeno v paramet-
rech od vrobce, nepekrauj
vak 38,0 x 27,6 x 8,2 mm. Hmot-
nost je jen 7 g, take se hod
i do malch model, limituj sp
rozmry ne hmotnost. Nen po-
teba nic nastavovat, sta modul
upevnit oboustrannou pnovou le-
pic pskou.
Optick snma
otek
Snma je pomrn velk, m ale
vetn kabelu hmotnost jen 4,3 g.
Uvnit krytu je procesor Atmel Tiny
a zejmna fotoidlo s plastovou opti-
kou. Podle parametr je rozsah me-
n od 0 do 50 000 ot./min, je teba ale
tak uvaovat poet list vrtule (roto-
ru), kter se pro sprvn zobrazen
daje nastavuje ve vyslai nebo po-
tai. Snma je navren s ohledem
na modely vrtulnk, tomu je pizp-
soben i zpsob jeho uchycen vzac-
mi psky na trubku ocasnho nosnku
tak, aby optika vidla listy hlavnho
rotoru, ale u ne stabilizan pdla.
Alternativn se d piroubovat dv-
ma vruty k rovnmu podkladu. Ped-
pokld se, e snma uvid pes
vrtuli volnou oblohu, me bt ale
od vrtule dost vzdlen, u vtch vr-
tul a pes 1 m. idlo je dost citliv,
pracuje ve viditelnm svtle, a pokud
by mlo dostat uml zdroj svtla, ze
zkouek vyplynulo, e je lep pout
malou klasickou rovku ne blou
LED, i kdy jej svit je podstatn in-
tenzivnj a smrov.
Magnetick snma
otek
Mal snma s Hallovou sondou
m celkovou hmotnost 2 g a je teba
jej piroubovat tsn k menmu
13
ELEKTRONIKA
RCR 12/2011
GPS senzor
Snma stavu paliva
Teplotn snma
Dovozce, frma Pelikan Daniel,
se k tomuto textu do uzvrky nevy-
jdil.
objektu, na nj se mus
pipevnit jeden nebo vce
magnet. K vrobku jsou
piloeny ti miniaturn
magnety o prmru 3 mm,
pro n plat optimln
vzdlenost od idla mn
ne 1 mm. Men magne-
tickm snmaem je cel-
kov pesnj a nepodl-
h tolik ruivm vlivm, neobejde se
ale bez pravy vrtulovho kuele,
ppadn nkterho z pevodovch
kol. S ohledem na rozven snma-
nho dlu je lep na dl pipevnit sy-
metricky dva magnety. Budou-li
opan plovan, idlo zaznamen
jen jeden z nich (nastav se poet lis-
t vrtule 1), pro ni otky je vhod-
nj magnety plovat shodn a zv-
it tm pesnost men. Poet mag-
net (2 nebo 3) se kompenzuje
ve vyslai nebo potai. Aby si ui-
vatel nemusel urovat polaritu mag-
net sm, je na vech stejn pl
oznaen symbolem +. Drobnost,
kter pome. Cel rozsah do 70 000
ot./min jsem pi zkoukch neprov-
il, ale jinak pracoval snma vten
a jeho citlivost byla vy, ne vypl-
v z udvanch parametr; s vtmi
neodymovmi magnety se vzdle-
nost snadno prodlouila na 1 cm.
GPS senzor
Senzor uruje polohu v prostoru
na zklad vyhodnocen signlu
z druic, pedv as, souadnice
a nadmoskou vku; vechny ostat-
n daje, jako jsou relativn vka
nad povrchem, kurz, rychlost proti
zemi, pm vzdlenost a dlka dr-
hy pohybu se z tchto daj dopo-
tvaj ve vyslai nebo potai. Da-
ta se odeslaj 2x za sekundu.
Hlavn vhodou modulu z pro-
dukce frmy Hitec je mal hmotnost
(6,8 g). Na rozdl od obvykle pou-
vanch antn GPS, kter je teba
udrovat alespo piblin v hori-
zontln rovin, je v tomto ppad
pouita kubick antna, tvoen
kostikou sestavenou z kousk des-
ky s plonm spojem. Vsledek sice
trochu zvtuje vku modulu, ale je
lehk a hlavn pijm signl tm
v jakkoliv poloze. Pi umstn
do modelu je teba pamatovat na to,
e antna mus mt z hlediska elek-
tromagnetickch vln co nejlep
vhled na oblohu. Za-
kryt fli, plastem nebo
balzovm potahem se pro-
jev sotva znateln, kovo-
v plechy a flie, ppadn
laky s pms kov nebo
uhlkov dly pjem zne-
mon nebo pinejmenm
zhor. Pi zkoukch se
projevil znan rozdl
v dob, kterou modul potebuje, aby
chytil druice; poprv to trvalo n-
kolik minut, pokud byl optovn
sputn, byl nbh tm okamit.
Snma stavu paliva
Men stavu paliva v ndri pat
mezi znan obtn lohy a mnoho
vrobc telemetri se mu vyhb,
v pohybujcm se modelu navc ni-
kdy neposkytuje pesn vsledky.
Firma Hitec zvolila kapacitn zp-
sob snmn, kter nen citliv
na pnn paliva, a nevad mu ani
otoen letadla na zda; jeho nev-
hodou ovem je to, e se ned pout
pro benzin, funguje jen s palivy
na bzi metylalkoholu. idlo tvo
ohebn plon spoj mezi dvma
vrstvami plastov flie opaten
z obou stran lepic vrstvou. Instalace
je krajn jednoduch: Z jedn strany
idla odloupneme ochrann siliko-
nov papr a idlo zven nalepme
na plastovou ndr. Dodvaj se ti
idla rzn velikosti, nejmen se
hod pro vku hladiny kolem
3,5 cm, druh pro 5 cm a tet pro v-
ce ne 6 cm. Kad idlo m dva
pskov vvody, jeden podln a je-
den do strany. Nepotebn vvod se
d ppadn odstihnout.
Je dleit nejprve zapnout tele-
metrii a teprve potom naplnit ndr,
jen tak se me men sprvn zka-
librovat. Signalizace m 5 stup,
przdnou ndr, , , a plnou n-
dr.
O jednodu je instalace idla,
o to vt zrada ek uivatele pi je-
ho propojen s elektronickm modu-
lem, v tomto smru je nvod napros-
to nedostaten. Jde o to, e kdy se
uivatel pokus tenk psek s kon-
takty do konektoru jen zastrit,
pravdpodobn jej zalom a zni. Je
nutn nejprve povythnout plastov
uplek z obou stran konektoru
souasn, lehce vloit psek kon-
taktnmi plokami nahoru
a zatlaenm na uplek
z obou stran kontakty spo-
jit a zajistit. V popisu
na internetovch strn-
kch frmy Pelikan Daniel
je postup sprvn a po-
drobn uveden, ale v n-
vodu chyb, a nen mnoho
model, kte jsou s ma-
nipulac s tmto typem ko-
nektor obeznmeni.
Teplotn sonda
idlo tvo mal vlcov termis-
tor o prmru 2 mm a dlce asi
5 mm, pipojovac kabel m pibli-
n 35 cm. Teplotn rozsah men je
od 40 do +200 C, rozli-
en 1 C, take stejn i-
dlo jde pout pro men
teploty hlavy spalovacho
motoru, plt elektromo-
toru, chladie regultoru
i jej zasunout mezi lnky
sady akumultor. Uspo-
dn idla dovoluje
snadn uchycen zejmna
mezi ebra motorov hlavy, sta
pevlct idlo pes hlavu a utaenm
pipravench navleench silikono-
vch krouk uthnout. Pesnost
men podle zkouek s toleranc
kolem 3 C je pro modelskou
praxi dostaten.
Zobrazen dat
Zskan daje jsou prostednic-
tvm stedny pedny do pijmae
a odeslny do vf modulu vyslae.
Dle je poteba tyto daje zpracovat
a zobrazit, ppadn zaznamenat.
O zobrazen se me postarat vys-
la a jeho displej (Aurora 9) nebo
pota pipojen k vf modulu vys-
lae bu kabelem, nebo bezdrtov.
Zpracovnm a zobrazenm, kter
uruje uivatelsk komfort, se bude-
me zabvat v samostatnm lnku
pt.
Zvr
Vbr princip, zvolen kon-
cepce i dl een idel ukazuj
na to, e frma Hitec poddila n-
vrh jednoduchosti instalace i ob-
sluhy v provozu a snen hmotnos-
ti, to ostatn odpovd i jejmu hes-
lu. Orientuje se sp na uivatele
s obvyklmi poadavky. Pesnost
men je pro modelsk ely na-
prosto vyhovujc. Jako urit ne-
vhoda se mi jev uzavenost cel-
ho systmu a napklad absence i-
dla pro snmn reln rychlosti le-
tu (airspeed). Snaha o snen
hmotnosti si vynutila pouit dosti
tenkch a zranitelnch kabel a ko-
nektor, co me bt vhoda i ne-
vhoda, zle na pimenosti
k modelu. Sada pro modely se spa-
lovacm motorem obsahuje po jed-
nom kusu kad z popsanch st,
snmae teploty jsou celkem 4. Do-
poruen cena kompletn sady
nitro je 3 190 K, koupit lze i sa-
mostatn stednu (599 K), optic-
k snma otek (399 K), snma
stavu paliva (399 K), GPS
(1 890 K) a dvojici snma teplo-
ty (249 K). V dohledn dob by se
mly na trh dostat dal stedny
optimalizovan pro jin typy mo-
del.
Ing.Michalern
14
RCR 12/2011
ELEKTRONIKA
Dvoukanlov konvertor impulz KI1
Technick data podle vrobce:
Poet vstup/vstup 2/2
(+2 revertovan)
Napjec napt 3,55,5 V
Dlka impulz
(vstup i vstup) 12 ms
Perioda pulz na vstupu 1030 ms
Perioda pulz na vstupu jako vstup
1 nebo 20 ms
Rozmry 25 x 15 x 5 mm
Hmotnost 7 g
VyRB: BEL, Praha
I kdy vtinu funkc poteb-
nch v modelu lze obecn nastavit
na stran vyslae, pouvan lev-
nj typy asto pokroil monos-
ti nemaj. V takovm ppad se
uplatn moduly schopn pravy
signlu provst a mezi pijma-
em a servy. Jednm z nich je
dvoukanlov konvertor pulz
od frmy BEL, kter na redakci
poskytla tento vrobek k vyzkou-
en.
Srdcem konvertoru je procesor,
cel osazen deska s minimem dal-
ch soustek m vetn kryc
burky rozmry 16 x 24 x 6 mm
a hmotnost 7,7 g. Dva vstupy jsou
opateny 25 cm dlouhmi servoka-
bely, tyi vstupy najdeme na zla-
cench kontaktech. Modul me
upravovat dva signly nezvisle
na sob, pracovat jako V-mixr ne-
bo posilova signlu s iditelnm
ziskem. V kadm z tchto reim
lze pro oba vstupy oddlen zvolit
zpomalen pohybu serva v esti
stupnch od 0 do 5 s, a to dokonce
nezvisle pro pohyb v jednom
a druhm smru. Zpomalen me
simulovat napklad funkci hyd-
rauliky. Dle jde nastavit sted
a meze platn pro vstupn signl,
sted a krajn meze platn pro v-
stupn signl a vchylku fail safe,
kter je pouita v ppad vpadku
vstupnch impulz na dle ne
1 sekundu. Je dleit dodret hor-
n mez napjecho napt proceso-
ru, jinak by dolo k jeho znien,
tedy pozor na BEC s naptm
6 V nebo palubn soustavy pmo
napjen z dvoulnku Li-pol.
Penos signlu se me upravit
odmocninovou nebo mocninovou
transformac, co je obdoba funkce
EXP ve vyslai a slou ke zve-
n nebo snen citlivosti na v-
chylku ovldn kolem neutrlu.
Pouv se zejmna v kanlu zen
smru. Transformaci lze jen za-
pnout nebo vypnout, nastavit jej
mru nejde. tyi vstupy tvo dv
dvojice, na prvnm je vdy vsled-
n signl pro dan kanl,
na druhm k nmu signl
revertovan pro opan
smysl pohybu serva.
Kombinac nastaven se
d doshnout mnoha
funkc, vetn pizpso-
ben rozsahu vchylek
vyslae vchylkm po-
tebnm v modelu, bohu-
el ale nejde tyto vchyl-
ky na vstupu razantn
zvtit a vyut pln roz-
sah serva dosahujc a 180.
K nastaven konvertoru slou
piloen tlatko s kablkem, kter
se zapoj do revertovanho vstupu
druhho kanlu ne toho, kter
chceme nastavit. Modul rozliuje
krtk a dlouh stisknut tlatka,
krtkmi se vybr hodnota para-
metru, dlouhmi se ukld zvolen
hodnota do pamti a pechz se
na dal parametr. Kdykoliv v pr-
bhu prce meme odpojit napje-
n, m se programovn ukon
a nsledujc parametry zstanou
beze zmny.
Nastaven je v nvodu velmi
dobe popsno, pouit zpsob
bych ale tko mohl oznait
za komfortn. Stalo se u zvykem
teba u regultor, e lze po vstu-
pu do parametru ihned zvolit dal-
, m se volba hodnot pesko
a ty zstanou beze zmny. V p-
pad tohoto konvertoru to ale ne-
jde a vdy je nutn projt celm e-
tzcem nastaven hodnot vech
parametr, vetn vstupnch a v-
stupnch vchylek. Modul tak ni-
jak nesignalizuje, kter parametr
nebo hodnota jsou prv navoleny,
take ve musme peliv odpo-
tvat podle postupu v nvodu.
Pi nastaven mez je nutn, aby
minimum odpovdalo kratmu -
dcmu pulzu serva a maximum
delmu, nejde jen o libovoln bra-
nou jednu a druhou mez vchylky.
V praxi ale mlokter uivatel tu,
na kterou stranu vchylka ovladae
pulzy zkracuje a na kterou prodlu-
uje. Bude nutn to pedem zjistit
pinejmenm voltmetrem zapoje-
nm mezi zem a vstup pulz
z pijmae. Del pulzy se pi zm-
n projev zvenm na-
pt.
Mixr m pt rovn
nastaven mry vlivu pro
kad kanl (20
100 %). Jde nastavit
i mixr asymetrick a je
potiteln, e um dt
na vstup plnou vchyl-
ku i pi pln vchylce jen
jednoho vstupu, take se
hod k zen psovch
vozidel, zejmna tank.
Funkce nazvan posilova ome-
zuje vchylky piveden na prvn
vstup pomoc druhho (dcho)
vstupu a to o 1050 %. Me bt
vyuita teba v autech se spalova-
cm pohonem (nebo jednosmrnm
regultorem) k automatick zmn
rozsahu zen v zvislosti na rych-
losti, respektive poloze plynu. Po-
silova nepracuje jen s jednm p-
rem vstup, jak by se dalo ekat,
ale s obma pry a pro kad lze
navolit samostatn teba zpomalen
nebo vstupn meze. Praktick vy-
uit tto vlastnosti m nenapad.
V ppad, e sta vyut jen 1. ka-
nl modulu, musme v 2. kanlu
nastavit nejmn vstupn meze,
protoe ty se aplikuj na dc sig-
nl.
zen serv na vstupu se vli-
vem zpracovn signlu v proceso-
ru me nepatrn chvt a obas,
kdy se sejde zpracovn para-
lelnch proces, dochz k miko-
vmu zkubu s vchylkou serva
23. S ohledem na to, e konver-
tor je uren spe do jednoduch
model, v nich dohn omezen
monosti RC souprav, ppadn
k pomocnm funkcm, nebudou
drobn pohyby serv vtinou pod-
statn.
Modul dvoukanlovho konver-
toru je vysoce univerzln a v mno-
ha ppadech me dobe poslou-
it. Jedin funkce, kter mi v nm
chybla, bylo vrazn zvten v-
stupnch vchylek mimo rmec,
kter zvld vysla. Nastaven
modulu je pracnj a zdlouhavj,
ne by bylo nutn, zejmna pokud
se pi laborovn opakuje, ale ob-
vykle jej bude uivatel dlat jen
jednou. Prodejn cena modulu je
podle internetovch strnek vrob-
ce 400 K.
Ing.Michalern

Vyjden vrobce
Konvertor impuls nebyl zkon-
struovn s clem nahradit obyejn
servorevers, ten lze z asijsk pro-
dukce koupit za pr korun (emu
nelze konkurovat). Clem bylo na-
bdnout mnohem vc, a proto pro-
gram zabr pam procesoru a
po stechu. Z tohoto dvodu u
nebylo mon do programu zabu-
dovat uivatelsky pjemnj po-
stupy, jako by bylo automatick
rozlien krtkch a dlouhch im-
puls. Rozen rozsahu vstup-
nch impuls se do pamti tak ne-
velo, proto existuje vrobek Ex-
pandr, zpomalova a simultor
hydrauliky, kter krom rozen-
ho rozsahu impuls (0,5 a 2,5 ms)
pin i jet pomalej zpoma-
lova a simultor hydrauliky pro
modely stavebnch stroj.
Ing.ZdenkBudinsk,BEL
15
RCR 12/2011
16
RCR 12/2011
KingMax 5520MA, 5521MD a 7021MD

ELEKTRONIKA
VyRB: KingMax, na
DoDV: Revas, Plze
Pi zbnm ten parametr se
vkonn univerzln serva KingMax
standardn velikosti jev jako tm
zzran: moment kolem 20 kg.cm,
pimen rychlost pohybu, odoln
kovov pevody, to ve za fantastic-
kou cenu. Jak to ale dopadne, pokud
se tmto servm podvme podrobn
na zoubek? Serva k vyzkouen na
redakci poskytla frma Revas, kter
je tak na objednvku dov na n
trh.
KM5520MA
je na prvn pohled pln obyejn
servo s krytem z houevnatho er-
nho plastu. Jedinm neobvyklm
detailem jsou hlavy dvou roub ve-
dle vstupu unaee, ty napovdaj,
e kryt je zpevnn. Ve skutenosti je
to ale jen iluze, jde o krtk vruty,
kter funguj pouze jako zslepky
otvor. V nzvu m servo zakdov-
no, e je vybaveno kovovmi pevo-
dy a analogovm servozesilovaem.
Pevodovka je celokovov, za pas-
torkem z mosazi najdeme prvn kolo
v kombinaci hlinkov slitiny a oceli,
druh a tet jsou z mosazi a oceli
a konen unae je z tvrd slitiny
hlinku. Mechanick dorazy vchyl-
ky tvo ocelov ep a plastov v-
stupky v krytu. Akoli vrobce ud-
v, e servo m dv kulikov lois-
ka, najdeme v nm jen jedno, a to
dole pod unaeem. Hdel potencio-
metru oddluje plastov segment,
nahoe m unae jen tec kovov
uloen. Tato koncepce je hodn ne-
obvykl, pokud bv v servu jedno
kulikov loisko, pak zpravidla
u vstupu. Pomocn hdele pevo-
dovky jsou uloeny jen do plastu
krytu.
Cel pevodovka byla z vroby
siln namazna blou silikonovou va-
zelnou. Dly plastovho krytu na se-
be dolhaly velmi preciz-
n, dn dodaten
tsnic prvky kryt ne-
m. Rozmry
i hmotnost serva
odpovdaly da-
jm od vrobce,
vka je potan
vetn unaee.
Servozesilova
KM5520MA je pevn
spojen s potenciomet-
rem, osazen desky bylo
u vzorku ist, zakonen
vodi nezafxovan, ale od-
izolovan konce byly tak krtk,
e to ani nebylo poteba. Standardn
motor s kotvou a feritovmi magne-
ty je pipojen kablky, pl motoru
vak nen zemnn, pestoe na
servozesilovai je pjec bod pro
zemnn pipraven. To me pispt
k problmm s ruenm. Kablky
od motoru
mly na konci
u desky roztepen konce a tm
zkratovaly blzk spoje.
Servo bylo schopn pracovat
s pulzy ve velmi irokm rozsahu
0,522,39 ms a pitom vykzalo v-
chylku 185, omezen vyplvalo
z mechanickch doraz, ne servoze-
silovae. Standardnmu buzen 12
ms odpovdala vchylka 88, u
z toho je vidt vrazn nelinearita
v krajch. Podle technickch para-
metr se dc pulzy maj opakovat
s kmitotem 300 Hz (3,3 ms). Serva
s takto zkrcenou periodou obvykle
spolupracuj jen s uritmi gyry,
v tomto ppad se ale nen teba bt,
KM5520MA si porad i s bnou pe-
riodou 20 ms. Jej dal prodlouen
m za nsledek jen zpomalen pohy-
bu, respektive snen momentu, na-
opak 3,3 ms servo nezvldalo, spo-
lehliv pracovalo jen do 120 Hz
(8 ms), pak se zejmna po zaht za-
aly objevovat chaotick zkuby.
Zkrcen periody celkov zlepuje
chod serva, kter pi 20 ms pekmit-
v poadovanou polohu asi o 3, pi
10 ms nebo mechanickm zaten
tyto pekmity zcela miz.
Chod serva byl plynu-
l, klidn, ale hlunj,
ne bych ekal. Kontrola
rychlosti pebhu vchyl-
ky ukzala pesnou shodu
s daji od vrobce, mo-
ment byl ale pekvapiv
zhruba polovin, a do-
konce i pes nkolikan-
sobnou kontrolu vt pi
4,8 V, ne pi 6,0 V, kon-
krtn 10,0/9,1 kg.cm.
Ob vci se vysvtlily,
i kdy dost nezvykle. Z podrobnho
peten parametr vyplynulo, e v-
robce udv pouze pdrn moment
a obvykl moment do zastaven po-
hybu vbec v parametrech nen. Z-
jemce se tak pi ten snadno chyt
17
RCR 12/2011
ELEKTRONIKA
(Pokraovnnastran18)
na tu jedinou hodnotu momentu, kte-
rou podle jednotek najde. To velmi
dobe souhlas s menm, pdrn
moment bv o 50100 % vy ne
moment do zastaven. daje o mo-
mentu udvan na 4 platn msta p-
sob navc u na prvn pohled zvlt-
n s ohledem na to, e i teplotn
zmny je mohou ovlivnit a o 20 %.
Vy moment pi nim napt
m zjevnou spojitost s frekvenc bu-
dicch pulz, pokud se toti zv
kmitoet, najednou vechno pracuje,
jak m, 9,6 kg.cm pi 4,8 V a 10,2
kg.cm pi 6,0 V. A opt odkazuji
na jasn uveden parametry od v-
robce: servo je ureno pro 300 Hz
a pi 50 Hz vrobce nic nezaruuje.
Jin vc je, e s 300Hz buzenm servo
nen schopn pracovat (ostatn to
na pijmach tko najdete), naopak
pi 50 Hz pracuje celkem slun.
KM5520MA bylo schopn praco-
vat pi vjimen nzkm napt
2,5 V, tato hodnota a souasn ovla-
dateln vchylka pes 180 z nj d-
laj unikt, kter me bt prv pro
to vyhledvn. Proudov pulzn od-
br je vy a odpovd zhruba jinm
servm s podobnm momentem,
3,5 A pi 4,8 V a 4,0 A pi 6,0 V. Pro-
blmem jsou vrazn zporn prou-
dov piky, kter servo vrac do na-
pjen, ty mohou bt pinou rue-
n v palubnm rozvodu, i kdy s pra-
vm ruenm vf signlem to nem
nic spolenho. Pidan Lo ESR
kondenztor, a u pmo do serva,
nebo na kabel tsn k nmu, ale pi-
ky spolehliv odstran.
KM5521MD
je servo, jak u oznaen napovd,
s kovovmi pevody (M), digitlnm
servozesilovaem (D) a momentem
21 kg.cm. Kryt je tydln, s jed-
nm dlem z frzovanho eloxovan-
ho duralu, kter m chladit rychl
coreless motor. rouby v horn sti
krytu skuten prochzely a
do dalho dlu, ale v plastu se prot-
ely tak voln, e o zpevnn ne-
mohla bt e. Pevodovka byla
prakticky identick jako u pedcho-
zho typu, ale unae byl opravdu
uloen do dvou kulikovch loi-
sek a z vroby byly pevody nama-
zny pimen.
Duralov dl krytu m jen velmi
zk styn plochy s motorem, kter
navc nebyly namazan tepeln vo-
divou vazelnou, take jeho chladic
monosti byly velmi omezen, a ani
z hlediska mechanickho zpevnn
nem moc velk vznam. Ani
v tomto ppad nebyl pl motoru
zemnn. Snmac potenciometr je
standardn, s dlouhmi vvody, p-
jen k servozesilovai. Strojov osa-
zen servozesilovae bylo ist
a precizn, run dlan spoje tak,
i kdy konce vodi nebyly zafxo-
van. Pod servozesilovaem m
vak ekalo dal pekvapen: tm
11 mm dlouh pocnovan odstiek
vvodu njak soustky, kter se
voln pohyboval mezi spoji. e by to
za provozu znamenalo dve nebo
pozdji v podstat zaruen zkrat
a vyazen serva nebo cel palubn
soustavy, snad neteba pipomnat.
Servozesilova m bt podle vrob-
ce programovateln, jakkoliv po-
drobnosti o nastavitelnch paramet-
rech nebo zpsobu programovn se
mi ale nepodailo zjistit.
Chod serva byl velmi pjemn,
plynul, tich, naprosto bez zkmit,
mechanick vle v oten na pce
byla kolem 1 a psmo necitlivosti
souhlasilo s udvanmi 2 s. Servo-
zesilova akceptoval pulzy v rozsahu
pesn 0,82,2 ms, pi nich
se servo vychlilo o 137.
Pi pekroen rozsahu
servo drelo aktivn krajn
vchylku. Standardnmu
buzen 1,02,0 ms odpov-
dala vchylka 93. Mini-
mln napt, pi nm
servo jet pracovalo, bylo
3,2 V. Men rychlosti vy-
lo nepatrn lpe, ne ud-
v vrobce (0,16/0,13 s),
moment byl 12,7/15,3 kg.
cm. Podobn jako v pedchozm p-
pad tyto hodnoty koresponduj
s udvanmi parametry, kde ovem
najdeme jen moment pdrn. Pulz-
n odbr serva byl podstatn vy,
co se s ohledem na coreless motor
dalo ekat, 5,6 A pi 4,8 V a 7,6 A pi
6,0 V. I toto servo generovalo zpor-
n piky proudu, ale v pomru
s pedchozm jen nepatrn. Oven
rychlosti a momentu pi buzen serva
kmitotem pes 300 Hz vykzalo t-
m stejn hodnoty jako pi 50 Hz,
co vyplv z toho, e spnac kmito-
et zde nijak nezvis na dcm sig-
nlu.
KM7021MD
je na prvn pohled byteln, extrmn
odoln servo s celokovovm tdl-
nm krytem z frzovan tvrd hlin-
kov slitiny. Pevodovka je celoko-
vov, shodn s pedchozmi, slab
mazan ropnou vazelnou, pomocn
hdele jsou pochopiteln uloeny
do kovu. Unae na dvou kuliko-
vch loiskch je navc nahoe tsn-
n gumovm kroukem, dal gumo-
v tsnn najdeme mezi zabroue-
nmi plochami dl krytu. Pomocn
rouby shora v tomto ppad oprav-
du pln svou roli. M to svj smysl,
u silnch serv pestvaj bt slabm
mstem pevody a pi rzech se asto
ELEKTRONIKA
18
RCR 12/2011
Technick daje podle internetovch strnek vrobce
KM5520MA KM5521MD KM7021MD
Pdrn moment (4,8/6 V) [kg.cm] 19,23/20,33 18,55/21,45 18,56/21,36
Rychlost (4,8/6 V) [s / 60] 0,19/0,17 0,16/0,14 0,16/0,14
Budc pulzy (neutrl) [s/Hz] 1 520/300 1 520/330 1 520/333
ka psma necitlivosti [s] - 2 2
Rozmry [mm] 40,5 x 20,2 x 44,2 40,5 x 20,2 x 44,2 40 x 20 x 40,3
Hmotnost [g] 55,6 57,5 72,5
Cena [K] 285,- 740,- 1 300,-
rozlom nebo zkrout kryt, ppadn
se servo i vlastn silou vytrhne ze z-
vsu. Rozmry serva byly odlin
od parametr, namil jsem
40,2 x 20,0 x 40,2 mm.
Servo je opt osazeno coreless
motorem, tentokrt uloenm v duti-
n kovovho stednho dlu, take
teplo se vborn rozvd na cel
servo. Pl motoru a kryt jsou neu-
zemnn. Digitln servozesilova
shodn s pedchozm typem je vce-
mn sputn do achty a dr
na servokabelu, obdlnkov poten-
ciometr s vysokou ivot-
nost je pipojen kablky.
Pesnji eeno ml by bt
pipojen, ve vzorku jeden
ze t kablk vbec nebyl
k potenciometru pipjen
a druh konce (vechny
ti) byly odizolovan
v dlce jet asi 4 mm
za spojem a pitisknut
k desce, take se zkratova-
ly proti bodm pipojen
servokabelu. Vodie toti
nebyly zasunut do otvoru v desce
a zapjen, ale jen pichycen na jej
povrch. Po ochran nebo fxovn
ani stopy. Vvody servozesilovae
k motoru od zkratu proti stn kovo-
v achty dlil jen kousek voln vlo-
en paprov samolepic flie.
Chod serva (po oprav zkrat
a nezapjenho vodie) byl klidn,
tich a pesn, rotan vle na pce
lehce pesahovala 0,5. Rozsah
servozesilovae byl stejn (0,82,2
ms), ale vstupn hdel se otoil
o 145, co je pochopiteln, poten-
ciometr je jinho typu. Mimo rozsah
servozesilova drel krajn vchyl-
ku. Pi standardnm buzen 12 ms se
pka vychlila o 101. Rychlost po-
hybu vyla 0,16/0,13 s, moment
do zastaven 12,3/14,2 kg.cm, prak-
ticky shodn pi 50 i 300 Hz. Opt
pipomnm, e v parametrech je
moment pdrn. pikov odbr
proudu nepekroil 4,9/6,3 A. Ostat-
n parametry byly shodn s pedcho-
zm typem.
KM7021MD m bt podle vrob-
ce odoln proti stkajc vod, co
skuten je, navc je prachotsn.
Gumov tsnn kolem unaee je
inn, stejn jako tsnn mezi dly
krytu. Proti stkajc vod to sta,
toto servo m ale na vc. Sta vy-
jmout rouby, namazat vazelnu ko-
lem gumov prchodky servokabelu
a ped vrcenm roub vtlait do ot-
vor tak trochu vazelny. Zskme
servo schopn relnho provozu pod
hladinou, i kdy ne ponoen do vt
hloubky. Vzorek takto pracoval ne-
petrit ve vod 90 minut a dovnit
se nedostala ani kapika.
Zvr s jednoznanm jednodu-
chm vyjdenm nelze napsat. A
na prvn servo a jeho chybjc kuli-
kov loisko a omezenou frekvenci
pulz vrobky spluj udvan para-
metry. Jin vc je, e tyto parametry
jsou napsny tak, e velmi snadno
uvedou zkaznka v omyl a ten do-
stane servo, jeho moment
je zhruba polovin proti
tomu, co ekal. Nzor
na kvalitu je rozporupln,
co se te nvrhu, vroby
servozesilova, opraco-
vn vech mechanickch
dl i psluenstv, je kva-
lita vborn. Vady m
na svdom prakticky
vhradn run kompleta-
ce vrobku, ta naprosto selhala, stej-
n jako vstupn kontrola, jej sa-
molepky serva hrd nesou. Uchlm
se proto ke dvma diametrln odli-
nm zvrm a doporuenm ze
dvou rznch hledisek. Kad si mu-
s vybrat podle svch poadavk.
Pokud oekvte, e servo po za-
koupen jen instalujete do modelu
a bude dlouho a spolehliv fungovat,
tmto servm se zdaleka vyhnte
a vyberte si z nabdky mnohokrt
provench (a nesrovnateln dra-
ch) typ serv renomovanch frem.
Kritick zvady na tech ze t zkou-
ench serv hovo jasn a tko to
me bt nhoda, nasazen kterho-
koliv ze vzork do modelu by bylo
hazardem.
Pokud jste ochotni a schopni
serva po zakoupen rozebrat, dopjet
chybjc spoje, odstranit zkraty a ci-
z pedmty, zakpnout konce vvo-
d tekutou gumou nebo silikonem,
nechat ve den vyschnout a pak
smontovat a vyzkouet, prost dod-
lat doma bhem tvrt hodiny istho
asu, zskte vynikajc, pesn a sil-
n serva s velmi vysokou odolnost,
kvalitou srovnateln se pikovmi
vrobky. Vstupn pky jsou kompa-
tibiln se servy Futaba. Zejm-
na k vodotsnmu a prachotsnmu
tuhmu celokovovmu servu
KM7021MD s momentem 14 kg.cm
tko dokete najt jakoukoliv alter-
nativu za jen trochu srovnatelnou ce-
nu. Zkrtka koupit, dodlat doma,
a budete velmi spokojeni. Tm, kdo
hledaj jet silnj serva s napje-
nm 7,2 V, vrobce nabdne v brzk
dob dal typy ze stejn ady.
Ing.Michalern
Dovozce, frma Revas, k tomuto
textu neml pipomnek.
(Pokraovnzestrany17)
19
RCR 12/2011
Regulace ventiltoru chlazen
Nkter nabjee a zejmna s-
ov zdroje jsou konstruovny
tak, e jejich ventiltor nucenho
chlazen b stle na pln v-
kon, i kdy pstroj jenom ek
nebo je vyten v podstat zce-
la zanedbateln. Nepjemnmu
hluku, kter pak provozem ven-
tiltoru na pln vkon vznik,
meme jednodue zabrnit do-
plnnm regulace do napjen
ventiltoru, kter plynule d
vkon podle skuten teploty.
Zapojen je pevzat z interneto-
vch strnek www.belza.cz a u
jednou vylo v RC revue 2/2004,
nicmn stle se opakujc dota-
zy na tuto problematiku ukazuj,
e je na mst se k tmatu znovu
vrtit.
Termistor pipevnme na nej-
vce zahvanou soustku, nej-
astji chladi spnacho tranzis-
toru. K pipevnn poslou mal
tmen pes tlo termistoru pi-
roubovan do chladie, meme
pout i oko z tlust smrovac
hadiky i silikonov gumy (ha-
dice) nebo stahovac psek
s prunou podlokou. Je dobr
termistor usadit do kapky tepeln
vodiv vazelny, ale pozor, vazel-
na by nemla pijt do styku s v-
vody termistoru!
Jakmile teplota vzroste, klesne
odpor termistoru a stoupne napt
na dc elektrod FET tranzisto-
ru, ten se oteve a ventiltor se ro-
zebhne mrn zaht. Podle
chladicho inku a tepeln kapa-
city se pak ustl rovnovha a ven-
tiltor se pimen ot a v pod-
stat stabilizuje teplotu sledovan-
ho dlu nebo mrn pulzuje v inter-
valech nkolika destek sekund.
K nastaven teploty je nejlep
bezkontaktn teplomr, ale me
stait i odhad piloenm prstu.
Kdy je soustka nepjemn
hork, trimrem nastavme roz-
bhnut ventiltoru.
U automatickch nabje
s vybjenm pravdpodobn na-
jdeme dva hlavn zdroje tepla
spnac tranzistor a tlumivka hej
pi nabjen a jin tranzistor pi
vybjen. Nejsou-li oba polovodi-
e na stejnm chladii, zapojme
msto jednoho termistoru dva pa-
raleln (meme pout i hodnotu
12 nebo 15k) a kad umstme
na jeden zdroj tepla. Takto zen
ventiltor reaguje spolehliv
v obou reimech.
Rezistor R1 nebo Zenerova di-
oda ZD nejsou pro innost obvo-
du nutn, bez nich je pi nzk
teplot ventiltor pln odpojen.
Bhem del doby pouvn se
ukzalo, e i mal mnostv vyv-
jenho tepla se v pstrojch po-
stupn akumuluje a ventiltor se
pak velmi pomalu rozbh. Nkte-
r ventiltory vydvaj tsn ped
roztoenm zvuk podobn mou-
kn. Nen siln, ale v noci ru.
Tomu zamezme, pokud nechme
ventiltor velmi pomalu a tedy
prakticky neslyn otet i v dob,
kdy je tranzistor zaven.
Rezistor R1 vybereme tak, aby
se pes nj ventiltor pomalu roz-
bhl. Hodnota se me liit, uda-
nch 220 odpovd chlazen
zdroje Power X-20, jemu sta
k chodu napt
3,3 V a proud 35
mA.
Jinou monost je
napjet ventiltor
pes Zenerovu dio-
du, jej napt zjis-
tme jako rozdl
skutenho napje-
cho napt ventil-
toru a minimlnho
napt, pi nm b-
, v naem ppad
eknme 12 3,3 =
= 8,7 V.
Podle skutenho
proudu odebranho
ventiltorem jet musme zkont-
rolovat, e rezistor nebo dioda
tento proud trvale vkonov vy-
dr, a je vhodn, abychom po-
tali nejmn s 50% rezervou.
Typ tranzistoru nen nijak kri-
tick, posta jakkoliv se stan-
dardnm buzenm (59 V) a sp-
nanm proudem pes 2 A.
Plon spoj na regulaci venti-
ltoru nebv teba, termistor
mus bt na snmanm mst
a pro zbvajc soustky sta
pout uchycen na ventiltor
a letm monte, samozejm
s izolovnm vvod.
Ing.Michalern
Upevnn JETI boxu
mini na vysla
Hitec Eclipse 7
Vtina model v dnen
dob lt anebo pechz na 2,4
GHz. Ani mne tento pechod ne-
minul. Nechtl jsem kupovat nov
vysla, a tak jsem svj vysla Hi-
tec Eclipse 7 osadil modulem 2,4
GHz od frmy JETI model. Kou-
pil jsem si tak JETI box mini,
abych mohl vyuvat i vhod tele-
metrie atp. Zhy jsem vak stl
ped problmem jak tento mini
box pipevnit na vysla.
Nechtl jsem vymlet
njak sloit udltka,
ale vzpomnl jsem si
na vtu, kterou pouv
mj otec: V jednodu-
chosti je krsa!
K upevnni mini boxu
jsem vyuil metodu CDD
(co dm dal). Pouil
jsem dva L-profly
28 x 28 mm, u kterch
jsem pevrtal krajn
otvory na prmr 6 mm
pro upevovac nylonov
rouby. Tyto rouby jsou
soust mini boxu. L-
-profly jsem pipevnil
na korpus vyslae trha-
cmi nty. Rozte otvor
pro nty je 46 mm. U to-
hoto postupu doporuuji
vysla rozroubovat,
aby se pi vrtni a nto-
vn nepokodila deska
plonho spoje, umst-
n za displejem! Cel
upevnn je patrn z pi-
pojench fotograf.
Ing.JiKomrek
RCklubVesel
ELEKTRONIKA
PRO IKOVN RUCE
20
RCR 12/2011
VTRON
Ryb vtro Windhover
Magnety Proteco
V prodejn nad mne zaujaly
magnety Proteco v rznch velikos-
tech a hlech v cen od 29 K za kus.
Zklad magnetu je vyplen z tlustho
ocelovho plechu a k nmu jsou pi-
ntovny z plechu vylisovan boky.
Nezavhal jsem a ti rzn
typy zakoupil. To jsem ne-
tuil, jak brzy je vyuiji.
Poteboval jsem natvrdo
stbrem spjet pylon pro
motor skldajc se z mo-
torov pepky z ocelo-
vho plechu a dvou ocelo-
vch drt. Pjen bylo
velmi jednoduch. Drty
jsem poloil na mag nety,
k nim se pichytila plecho-
v pepka. Magnety ji
udrely i po pidn stbr-
n pjky s tavidlem. Po-
tom krtk ohev plame-
nem a bylo spjeno. Jestli-
e do stavebn desky vy-
frzujeme drky a pi-
pevnme do nich ocelov
psy, zskme jednoduch
ppravek pro stavbu nejen
pravohlch trup. Men
trojhelnkov magnet m
rameno dlouh 80 mm,
vt 100 mm a sla k jeho
odtren je kolem 65 N.
Uvidte-li tyto magne-
ty, urit neprohloupte,
kdy je zakoupte.
JaroslavKroufek
Americk model Michael
J. Carroll dal trupu svho vtron
nezvykl ryb tvar. Trup m pomr-
n malou dlku, proto je abnor-
mln velk SOP, respektive sm-
rov kormidlo.
Bonice trupu z balzy 2,5 zesl-
me a za odtokovou hranu kdla
nalepenou peklikou 0,8. Po obvo-
d na bonice nalepme balzov li-
ty 6 x 6 a mezi n pky stejnho
prezu. Pepky obdlnkovho
prezu vyeeme z pekliky 3.
Spodn a horn potah z balzy 2,5
klademe lty kolmo k podln ose
trupu. Hlavici vybrousme z bloku
tvrd balzy. Pistvac lyi zhotov-
me ze smrkov lity 6x6. Boky kry-
tu kabiny vyeeme z balzy 10 a do-
plnme horn sti z mkk balzy.
Hrany trupu zaoblme a obrousme
kabinu.
Klovku slepme z balzy 4,5
a pothneme balzou 1,5. V mstech
prchodu spojovacch drt nalep-
me zvenku zeslen z pekliky 1,5.
Smrov kormidlo slepme z mkk
balzy 4,5 a dole nalepme litu
4,5 x 10 z tvrd balzy.
Vkovka je plovouc. Psnice
nosnku tvo smrkov lity 3 x 6
naplocho. Nbn i odtokov lita
jsou z balzy 4,5 a ebra z psk
balzy 2,5 x 6. Stedov ebra vy-
eeme z balzy 3 a vlepme do nich
tenkostnn trubky o svtlosti
2,5 pro ocelov spojovac drty.
Koncov oblouky vybrousme
z balzy.
Protoe kdlo m technologicky
nron vzept, musme nejprve
zhotovit ppravek pro jeho stavbu.
Konstruktr pouil k jeho zhotoven
pekliku 3 a smrkov lity.
ebra kdla zhotovme raplo-
vou interpolac. Psnice hlavnho
i pomocnho nosnk jsou ze smr-
kovch lit 3 x 6. Lity pebereme
a na horn psnice pouijeme ty
kvalitnj, s hustmi a pmjmi
lty. Tuh potah torzn skn, stoji-
na, psy odtokov sti i pskovn
eber jsou z balzy 1,5. Stedov eb-
ra kdla vyeeme z pekliky 1,5.
Zalepme do nich trubky o svtlosti
4,5 mezi psnice pednho nosnku
a o svtlosti 3 mezi psnice pomoc-
nho nosnku. Prostor mezi psni-
cemi a trubkami vylepme balzou
a pilepme stojiny z pekliky 1,5;
tyto konstrukn uzly lepme nejl-
pe epoxidovm lepidlem. Tuh po-
tah je v nbn sti lepen k lit
z balzy 3; po zabrouen potahu pi-
lepme nbnou litu z balzy 10.
Koncov oblouky winglety vy-
brousme z blok balzy. Jsou ohnut
dol.
K zen modelu posta dvouka-
nlov souprava. Tit by mlo le-
et v blzkosti pednho nosnku.
Kostru poehlme fli.
PodleRCm
JaroslavKroufek
Pylon pro motor
Po vce ne deseti rocch jsem
pi klidu pdy na chalupy nara-
zil na polomaketu americkho
kluzku Cadet UT-1. V minulosti
jsem s nm byl prkrt ltat na sva-
hu. Co s nm? Potah naehlovac
tkaninou je odoln vi prorae-
n strnitm. Byl by pro klidn pod-
veern poltn na poli za chalu-
pou.
Co jej motorizovat? Od my-
lenky k inu nebylo daleko. Moto-
rov pepka z ocelovho plechu
o tlouce 0,6 mm je zhotovena ze
stncho krytu PC, konstrukce je ze
svaovacho drtu o prmru
2 mm. Pepce jsem udlal jaksi
ui mezi drty, m jsem ji jed-
nak vyztuil a zrove si tak zjed-
noduil pjen. Drty pi nm dre-
ly magnety a staily udret i pe-
pku. Ve jsem spjel stbrem
a po oitn drty ohnul. Domn-
vm se, e posta i peliv pjen
mkkou pjkou. Motorov loe
jsem jednodue zalepil do dr v tru-
pu. Pouit elektromotor o vkonu
asi 75 W napj tlnek Li-pol.
Osa moto- ru by mla bt v nule,
ppadn mrn nahoru pro elimi-
naci klopnho momentu. To se od-
zkou pi zaltn.
Takovto pylon je vhodn zejm-
na pro modely skutench historic-
kch vtro, protoe jejich ppad-
n motorizace (napklad edho vl-
ka) se eila obdobn motorovm
loem svaenm z trubek.
Zhotoven loe a mont vetn
motoru mi zabraly asi hodinu prce.
Nyn s Cadetem rno a v podveer
brousm vzduch.
JaroslavKroufek
Foto: Karla Kroufkov

21
RCR 12/2011
VTRON

W
i
n
d
h
o
v
e
r
Pro leton soutn sezonu RC
vtro s pomocnm spalovacm
motorem bylo vypsno est akc.
K tradinm poadatelm toti pibyl
LMK tpnov a hned v vodu je
nutno poznamenat, e obstl se ct.
vodn sout sezony se kon
tradin vdy v posledn kvtnovou
sobotu v Bohuovicch a tak tomu
mlo bt i letos 28. kvtna. Sjelo se
jedenadvacet zjemc (z Tebe
hned devt, ze tpnova pt), ve
bylo pipraveno, ale proti bylo tento-
krt poas. Pzniv pedpov vy-
la pro echy, ne vak pro Moravu
prelo nebo lilo cel den, a tak
po obd (tradin zek) byla akce
zruena s tm, e se odlt jindy
a jinde, stejn jako pedloni.
Nsledujc den byl uren pro
sout LMK tpnov.
Poas vylo ideln jas-
no a polojasno, jen mrn
vnek, teplo a k tomu roz-
tomil letit pro ULL
v Dtichov u Litovle.
Prezentovalo se devate-
nct soutcch a v panu-
jcch skvlch podmn-
kch bylo dosaeno v-
bornch vsledk. Orga-
nizace klapala na jedni-
ku, ve fungovalo, jak
mlo, gul byl vborn
a atmosfra dokonal.
Pedlosk mistr republi-
ky Duan Strnad (Hoice)
naletl 1 731 b. a zvtzil o dv vte-
inky ped svm klubovm kolegou
Tomem Rumlem (1 729) a pra-
skm J. Mickou (1 711). V pl druh
odpoledne bylo hotovo a obtav
parta tpnovskch poadatel sou-
hlasila s tm, e se odlt i olomouc-
kou sout, kter den pedtm propr-
ela. I tato sout probhla hladce
a plynule a kolem pt odpoledne se
mohly stat vsledky. Oba Hoit si
poad prohodili, vyhrl Tom
(1 730) ped Duanem (1 716),
za kterm zaostal o pouh bod M.
Novek z Tebe (1 715). Na 2. a
7. mst byla tlaenice, rozdl byl
pouze tyi body, ti borci mli do-
konce stejn a o poad rozhodoval
krtan let. Loskho mistra republi-
ky Ing. M. Velebu pote s motorem
odsunuly v poad zpt i pes vbor-
n lety. Praskmu Z. Andrskovi
siln termika doslova ukradla jeho
Nyxe do vky a pi strmm sestupu
se mu pokodilo kdlo. Technick
pote mli i dal, pesto v kad
z obou sout cel tucet pilot nal-
tal vc ne 93 % vsledku vtze. P-
tice domcch pilot se dobe uvedla
a Michal Vidla v olomouck souti
dokzal obsadit velmi dobrmi lety
pt msto.
V sobotu 16. ervna se uskuteni-
la sout v Hoicch. Pijela dvactka
soutcch, zcela novou tv byl
mstn M. p. Poas nebylo dva-
krt pzniv, tm zataeno
a chladno, ale po krtk pehce se
mraky zvedly a ltalo se. Vtr zto-
val pistn, avak tm
nejlepm to nevadilo.
S pehledem zvtzil do-
mc T. Ruml (1 722),
o dvanct bod za nm se
umstil J. Micka (1 710)
a o dal tyi zpt skonil
tet L. Jindra z LMK Pra-
ha SA (1 706). Ze tp-
novskch novic se nejl-
pe umstil L. Sedl na p-
tm mst. Nechybl tra-
din gul a hoick tru-
biky.
Soute v Tebi 9.
ervence se zastnilo
osmnct pilot, pln polo-
vina byla mstnch. Poas
bylo krsn, tm jasno,
teplo a horko, mrn vtr
a jako obvykle nevyzpyta-
teln termika. Kupodivu
vkony nebyly nic moc,
vtina soutcch zazna-
menala dva dobr vsled-
ky a dva hor. ada
z nich mla technick po-
te nebo problmy pi
pistn, a to vetn favo-
rit (Ing. Veleba, Micka).
Poetn pevahu domc
zroili v prvn dv ms-
ta: Vtzem se stal M. No-
vek (1 705) ped P. Py-
rochtou (1 704), tet
skonil J. Vidla ze tp-
nova (1 701).
Druh leton sout
v Tebi se ltala 3. z.
Za krsnho letnho dne se dostavilo
estnct astnk, z favorit chybli
Ing. Veleba a J. Micka. O poad roz-
hodovala pedevm pistn ke ste-
du tverce. Palmu vtzstv si odnesl
domc A. Nahodil (1 721) ped T.
Rumlem (1 713) a na tetm a p-
tm mst skonili s nevelkmi od-
stupy tpnovt v poad Vidla
syn, Vidla otec a M. Knobloch.
Mistrovstv republiky
se letos po nkolika ltech uskute-
nilo v Bohuovicch v sobotu 10.
z. Pkn poas babho lta vydr-
elo (ostatn a do jna pamatuje-
te?), bylo teplo, oblano a jen slab
vtk, zkrtka ideln podmnky.
22
RCR 12/2011
VTRON
J. Vidla ze tpnova pouil pylon nad pd
motor Fora 2,5 cm
3
tpnovsk P. Boil pouil jednoduch pylon nad pd
M. Knobloch ze tpnova umstil motor
Fora na mal pylon nad p trupu svho mo-
delu
Znovu model pedsedy LMK Teb M. Sedl-
ka s kapotovanm motorem, tentokrt
v detailu
RCVM 2011 losk mistr obhjil titul
Vichni se horen pipravuj, P. Pyrochta hemen v poklidu sleduje. Za
nm kapot motoru M. Sedlka z bonho pohledu.
Tebsk P. Pyrochta
po spnm letu na
mistrovstv R
v Bohuovicch
Pijeli tm vichni, prezentovalo
se dvacet dva pilot. Vypsno bylo
pt soutnch kol, jedno se krtalo.
Ve klapalo, jak mlo, ltalo sou-
asn pt model a akce mla rychl
spd. Pod vysokou oblanost byly
vtron dobe vidt i ve velk vce,
dobrch as dosahovali a na v-
jimky prakticky vichni. O zisku
bod tak rozhodovala hlavn pist-
n, mnohdy hrlo roli jen pr centi-
metr od znaky na micm ps-
mu.
Loskmu mistru republiky
Ing. Velebovi se podailo tyikrt
pistt za 100 bod a to rozhodlo
o jeho prvenstv za 2 312 b. Na st-
brnm stupnku skonil J. Micka
(2 305) a bronzovou medaili bral
za vkon 2 293 b. T.
Ruml. Medailist tedy
skonili v totonm poad
jako na loskm mistrov-
stv republiky v Hoicch
a sv pozice obhjili. Pod
stupni vtz se seadili
s odstupem pouhch t
sekund tvrt I. Dundr
a pt A. Nahodil.
I na dalch mstech byla
tlaenice a rozhodoval ka-
d bodk. Sportovn ro-
ve byla vysok, vdy
devatenct pilot naletlo
vc ne 93 % bod vtze.
Jury nemusela eit dn protest
a byla zcela bez prce (ostatn jako
vdy v na kategorii), a tak jej ped-
seda MUDr. J. Hacar spolen s e-
ditelem akce I. Hankem pedal v-
tzn trojici medaile, pohry a vtip-
n kreslen diplomy od H. Janky.
Vichni astnci vetn asomi
pak dostali drobn vcn
ceny, triko s emblmem
akce a samozejm obd.
Jako teniku na dortu
vnoval majitel letit
a frmy Mamba Air Ivo
Brumar medailistm vy-
hldkov let ve vrtulnku
Robinson, co se setkalo
s velkm ohlasem. Ivo,
moc dkujeme!
Mistrovstvm soutn
sezona skonila a nastalo
potn bod do eb-
ku. Sout se letos zastnilo dva-
cet tyi pilot, do ebku se jich
dostalo jedenadvacet. Poad nejlep-
ch: 1. T. Ruml (Hoice), 2. A. Na-
hodil (Teb), 3. D. Strnad (Hoi-
ce), 4. J. Micka (Praha 4), 5. M. No-
vek (Teb), 6. Ing. M. Veleba
(Teb), 7. L. Jindra (Praha SA),
8. P. Pyrochta (Teb), 9. M. Vidla
(tpnov), 10. Dr. B. Brzda (Olo-
mouc).
Jak tedy byla leton
sezna p-emek? Pede-
vm potila ast no-
vch tv, ptice ze t-
pnova kolem rodiny Vid-
la (L. Sedl, M. Kno-
bloch, P. Boil) a M. p
z LMK Hoice. Vichni
ltali velmi dobe a roz-
hodn nebyli jen do po-
tu, ale mnohdy lapali
na paty i favoritm. t-
pnov se tak stal dal lh-
n soutcch (v zloze
jsou v klubu jet dal).
Organizace vech sout byla bez-
chybn.
V technice model se dn pe-
vratn zmny nevyskytly. Asi polo-
vina pilot pouila modely hotov
nebo ze stavebnic, ostatn vlastn
kreace (vtinou hotov lamintov
trup a konstrukn kdlo). Motor se
umsuje do nosu trupu nebo na py-
lon nad kdlem i nad pd. Teb-
sk A. Nahodil pedvedl novinku
pylon je umstn na odnmateln pi-
ci vtron Snake. Hoick M. p
pouil mal mil elektrovtro a za-
budoval do nj jedniku MP Jet.
Ostatn a na vjimky pouvaj mo-
tor Fora 2,5 cm
3
s vrtul 7/3 nebo 7/4
a tlumie MVVS. D se ct, e
na typu modelu a jeho uspodn a
tak nezle, vechno se
rozhoduje pi pistn,
stejn jako u elektrovtro-
a RCV2. Potiteln
zvr kategorie RCVM
nejen stle ije, ale s no-
vou krv se roziuje.
Na shledanou posledn
kvtnov vkend 2012
v Bohuovicch a tp-
nov.
BR
Foto: Ivo Hank
JosefKraus
Rudolfoolk
23
RCR 12/2011
VTRON
I. Dundr z LMK Praha SA pipravuje svj model Nyx k soutnmu letu,
asistuje J. Micka
A. Nahodil upevnil pylon na odnmatelnou
hlavici svho vtron Snake
K. Omera z LMK Teb po soutnm letu vylv palivo z motoru
Motor MP Jet 1 cm
3
na pvodn elektromode-
lu M. pa z LMK Hoice
Ing. Veleba se pipravuje ke startu, pomh
M. Novek
Medailist na mistrovstv R, zleva stbrn
J. Micka, vtz Ing. Veleba a bronzov T. Ruml
tpnovsk P. Boil vypout k soutnmu letu model svho klubovho
kolegy L. Sedle
24
RCR 12/2011
ELEKTROLETY
Elektrovtro
Robin
VyRB: RC system
DoDV:
Pelikan Daniel, Pardubice
Co je mal, to je hezk. Pokud
s pedchozm tvrzenm souhlaste,
pak je elektrovtro Robin nm, co
vs na prvn pohled urit zaujme.
Pohledn model v RTF sad,kter se
vyrb pod znakou RC
system, je dodvan vet-
n vyslae, pohonnho
akumultoru, nabjee, s-
ovho zdroje i alkalic-
kch lnk do vyslae.
Nechyb ani podrobn n-
vod, popisujc ppravu
k letu a zklady zen. Na-
redakci poskytl vrobek
k vyzkouen dodavatel,
frma Pelikan Daniel.
V lepenkov krabici
s pestrm vyobrazenm je model
chrnn uloenm do komor v poly-
styrenovm bloku. Trup z EPP s ve-
kerm vybavenm tvo spolu s ocas-
nmi plochami jeden celek, kdlo
s klenutm proflem (tak z EPP) se
k nmu pipevuje po propojen ka-
belu serva kidlek vpedu kolkem,
vzadu kdlo pidruj dv dvojice
neodymovch magnet. Podobn
i kabina je uchycena jen na magnety.
I kdy tento zpsob spojen nemus
budit dvru, je naprosto postaujc.
Sklopnou plastovou vrtuli o pr-
mru 105 mm pohn stejnosmrn
13mm elektromotor. Pijma spolu
s regultorem a dvma linernmi
mikroservy je na jedn elov desce
elektroniky o rozmrech 34 x 31 mm.
Z prav strany desky se ty krtk
antna pijmae. Kovov thla kor-
midel, ve stedn sti nastaven uh-
lkem, maj na obou koncch stavitel-
n koncovky, u serva s kulovm
kloubem, u kormidla klasickou plas-
tovou vidliku. V modelu nejsou
prakticky dn obvykl propojovac
kabely s vjimkou pvod k akumu-
ltoru a k motoru, take ve je pe-
hledn a uspodan. Akumultor se
vkld do vborn pstupnho pro-
storu vymezenho vstupky EPP pod
kabinou a nem monost se pohybo-
vat.
Kdlo se vzeptm do V a win-
glety na koncch m kidlka ovlda-
n jednm servem prostednictvm
torznho nhonu. Aby se omezila sla
nutn k ovldn, jsou zvsy vech
pohyblivch ploch proznuty a po-
nechny jen zk psky na koncch
a uprosted. Vle kidlek je dost
velk, piblin 2mm vchylky. Se-
staven model ml hmotnost 103 g,
tsn pod limitem udvanm vrob-
cem.
Mal nabje na dvoulnky Li-
-pol v dnes ji standardnm provede-
n se napj z malho spnanho so-
vho adaptru 12 V / 600 mA; dopl-
nnm kabelu s konektorem do zapa-
lovae v aut meme snadno roz-
it jeho pouitelnost i na letit.
erven LED nabjee signalizuje
napjen, zelen nabjen. Akoliv je
uveden nabjec proud 600 mA
a akumultor m kapacitu jen 250
mAh, trvalo nabjen aku-
multoru tm pesn
jednu hodinu.
tykanlov ovln
vysla lze tak ji oznait
za standardn a podrobn
znm z dve uveejn-
nch test, dovoluje zm-
nu mdu 1 na md 2 pe-
klopenm antny a otoe-
nm celho vyslae.
Vzhledem k tomu, e Ro-
bin me zalett docela daleko a po-
dobn typ RC souprav se pouv
pedevm k malm modelm a vr-
tulnkm, u nich nen poteba pli
velk dosah, vnoval jsem prv do-
sahu velkou pozornost. Ovldn
modelu ve vce 1 m nad zem spo-
lehliv fungovalo jet na 1 150 m,
na plnou dlku bze, kterou pou-
vm (1 350 m), bylo mon dit pi
vce kolem 2 m. Nemusm snad
zdrazovat, e na takovou dlku je
tl model o rozpt 0,78 m naprosto
neviditeln. Je zjevn, e a vyslae
mohou vypadat podobn, maj rzn
vf vkon, a je-li to teba, me mt
dosah velkou rezervu. Podle nvodu
je vysla kompatibiln s modely Mi-
ni Bee a Funtic, ale ne se sadami vr-
tulnk Colibri a Colibri Pro.
Zmen tah motoru piblin
0,85 N dval tuit, e vkon Robino-
vi chybt nebude. To se potvrdilo u
pi prvnm startu, kdy model zamil
strm vzhru a bylo jej teba v moto-
rovm letu trvale potlaovat. Naopak

25
RCR 12/2011
ELEKTROLETY
Technick daje podle vrobce:
Rozpt 780 mm
Dlka 520 mm
Plocha kdla 5,9 dm
2
Hmotnost 105110 g
Ovldan funkce S, V, M, K
pro kluz bylo poteba tri-
mem vkovku tm pln
nathnout. Motor je pi-
men vyosen do strany,
ale jeho potlaen nebylo
u zkouenho modelu do-
staten a seiditeln. s-
ten pomohlo prohnut
cel pice od rovn polo-
viny kabiny dol, EPP si
nech za tepla dost lbit.
Pokud jsem ltal s Ro-
binem jako s elektrovtro-
nm, tedy stdal stoupn
s plnm vkonem a pak
kluz bez motoru, pohybo-
vala se doba letu mezi 14
a 15 minutami. S ohledem
na to, e vrtule se vtinou
po vypnut motoru nesklo-
pila a celou dobu kluzu
brzdila, to nebyl patn
vsledek. Delho letu ko-
lem 19 minut se dalo doc-
lit, kdy Robin ltal stle pod malm
tahem motoru ve vce asi 30 m. Pi
silovm ltn s motorem tm stle
naplno a akrobacii vydrel model
ve vzduchu 89 minut.
Co se te ovladatelnosti, pekva-
pil m Robin malou citlivost na ki-
dlka, a to i v reimu vtch vchy-
lek. Zatenk se jej me nauit -
dit, model je pomrn stabiln, ale
tko na nm zsk sprvn nvyky.
Na plnou a drenou vchylku kid-
lek reaguje a po nkolika sekundch
mrnou zatkou, nklony kolem po-
dln osy v turbulencch
se kidlky srovnvaj po-
malu a vchylkami a
na doraz. Naopak na sm-
rovku reaguje okamit
a velmi iv, naklon se
a jde do zatky, pi pln
vchylce m snahu pe-
klopit se na zda a s pod-
porou kidlek udl i pe-
valen trochu podobn v-
krutu. Vkovka m
na pohled velmi mal v-
chylky, ale i pes poten
obavy se ukzala jako pi-
men inn, na pln
pitaen se d zaltnout
pemet a pekvapilo m,
e udr model i v delm a dobe
ovladatelnm letu na zdech. Pipo-
mnm ale, e Robin m pomr tahu
pohonu a hmotnosti, za kter by se
nemusel moc stydt ani akrobat, a e
vechny pokusy o akrobacii je nutn
dlat s bcm motorem. Bez vrtulo-
vho proudu maj kormidla mnohem
men innost a teba vkovka sot-
va sta i v relativn ne moc ostr za-
tce.
Vysla dovoluje stlaenm lev-
ho ovladae pepnat mezi dvma
letovmi reimy, co nen nic jin-
ho ne dvoj velikost vchylek kor-
midel. Z textu nvodu vyplv, e
zmna se m tkat vech kormidel,
u zkouenho vzorku se ale projevo-
vala zvltn. Podle pozorovn dr-
hy pmo na servech to v podstat vy-
padalo tak, jako by smrovka mla
trvale vt vchylky, vkovka rea-
govala na zmnu jen ve smru potla-
en a kidlka lo nastavit podle
pedpoklad.
Robin lt dost svin, proti vtru
do 5 m/s se prosad, ale jakkoliv tur-
bulence se na nm vzhledem k jeho
mu vze hned projev a ve vt
vzdlenosti je z boku docela patn
iteln. Za klidu se d vborn ovl-
dat jen smrovkou a vkovkou, cel-
kov jeho zen sp odpovd spor-
tovnmu motorovmu modelu ne
vtroni. V obratech se kdlo vyztu-
en i zespodu irmi samolepkami
hodn prohbalo, ale vydrelo bez
pokozen. Jedinou zvadou, kter se
vyskytla po kolizi s vtv stromku,
bylo pokozen sklopn vrtule. Ne-
vm, jak se to pesn stalo, ale ako-
liv chyty na kuelu zstaly nepo-
kozeny, oba listy vetn ep odle-
tly a u jsem je v trv nenael. Na-
tst lze zakoupit jednotliv celky
modelu i jako nhradn dly. Pt by
to asi chtlo vnovat vce pozornosti
zajitn ep.
Ltn s Robinem vyaduje pe-
devm pedvdavost a rychlej
sprvn reakce, na vt pemlen
a opravy chyb asu moc neposkytu-
je. Oboj daj a zkuenos-
ti. Je to na pohled velmi
poveden a pkn model,
kter by dokonce snesl
zvten na trojnsobek,
co se u malch letadel d
ct jen vjimen. Me
se s nm dobe ltat a hod-
n vydit, nicmn neje-
v se mi jako vhodn pro
zatenky na prvn se-
znmen s zenm RC
model ani k vuce. Do-
sah pouit RC soupravy je vynika-
jc, absence pokroilejch funkc
(rozsah vchylek, mixy) vak sa-
motn model, kter by ml na vc,
omezuje, stejn jako ni pesnost
ovldn linernmi mikroservy
a vle v mechanice. Doporuen ce-
na RTR sady malho elektrovtron
Robin je 1990 K.
Ing.Michalern
Dovozce, frma Pelikan Daniel,
se k tomuto textu do uzvrky nevy-
jdil.
26
ELEKTROLETY
RCR 12/2011
Fox 1800
VyRB:
Pelikan Daniel, Pardubice
RC model akrobatickho vtron
Fox je v nabdce frmy Pelikan Dani-
el ve dvou verzch, vt o rozpt
2 300 mm a men 1 800 mm, ten
jsem dostal od vrobce prostednic-
tvm redakce RC revue na test.
Model je dodvn peliv zaba-
len v bublinkov flii a v barevn
potitn kartonov krabici, kterou
dmysln vypluje. Co chvlm, je
vborn nvod, kter nen jen nvo-
dem k sestaven modelu, ale i tiv
a vcn psanm vodem do ltn
s RC modely a zahrnuje tak bezpe-
nostn minimum.
Ke stavb lze ct, e dobe pro-
mylen zmr zkomplikovalo n-
kolik nedostatk, kter pravdpo-
dobn vznikly pi kom-
pletaci vrobku. U mho
modelu to bylo ohnut
drtn thlo vkovky.
Musel jsem jej peliv na-
rovnat, aby ohyb nekladl
odpor v trubici veden
thla. Trup byl viditeln
pomakan na spodn
sti vpedu a VOP po-
krban. Horn zvs
smrovky byl rozlepen,
pvodn lepen silikonem
na plastovm ohebnm
zvsu povolilo a smrov-
ka se v horn sti zcela
uvolnila. Zvs jsem pe-
lepil Uhu Porem a pojistil
malmi kousky Skytexu
z obou stran. Na koncov-
ce thla na pce serva
vkovky byl stren z-
vit. To povauji za zva-
n dovedu si pedstavit
zatenka, kter v dob-
r ve dothne roub
(na roubu je toti nane-
sen zajiujc ppravek,
take jde uthnout po-
mrn ztuha) a za letu se
me nedostaten zaji-
tn thlo vkovky uvol-
nit. J shl do zsob
a vadn dl nahradil. Vr-
tule namontovan na h-
deli motoru se zvitem byla nevyv-
en; abych omezil vibrace na sne-
sitelnou rove a mohl vyzkouet
konfguraci od vrobce, musel jsem
ji vyvit. Rozhodn bych doporu-
il podrobnou prohldku modelu
jet ped prvnm letem.
Trup je kompletn se-
staven a vybaven stda-
vm elektromotorem
CD28 s 18A regultorem
s BEC. Regultor pi po-
kusu o napjen dvouln-
kovm akumultorem ne-
reagoval, pestoe je tato
monost pohonu v nvodu
zmnna; s doporuenm
tlnkem byl pln funk-
n. V trupu byla nainstalo-
van odhadem 9g serva bez popisu,
kter se zatm jev jako bezprobl-
mov a dok vyvinout potebnou
slu i pi rychlostech modelu kolem
100 km/h. Prostor v trupu je kryt vel-
km krytem kabiny, zajitnm dv-
ma prunmi zmky, a je na relativ-
n mal model velmi prostorn:
Umouje rozmstn akumultoru
a pijmae podle libosti. Regultor
je ke dnu prostoru pilepen siliko-
nem. Po prvnm startu se odlepil,
a tak jsem ho pesunul do pedn s-
ti hned za motor a zajistil suchm zi-
pem. Podvozek, respektive hlavn
a ostruhov kolo, usnaduje pistn
na pevn drze a zabrauje pokoze-
n spodku letadla.
Model m jednoduch kdlo bez
vzept s vypnnm pouzdrem pro
uhlkovou trubku, kter tvo nosnk
kdla. M pomrn thl polosy-
metrick profl a na EPP kvalitn
a hladk povrch bez obvyklch v-
stupk po vstikovn. VOP je zaji-
tna jednm ocelovm roubem
a thla vkovky i smrovky jsou
ukryt v trupu. Vkovka je zave-
n na zvsu z oslabenho materilu.
Kladla podle mho nzoru
pli velk odpor a ani
doporuovan rozhbn
ji pli neuvolnilo, tak
jsem v pravidelnch roze-
stupech zvs prozl.
Foxe jsem sestavil,
opatil pijmaem, t-
lnkem 1,3 Ah a pemil
odbr motoru. S originln
vrtul pi pln nabitm
akumultoru byl pkon
motoru kolem 145 W
(14 A), co ukazuje na
dobe dimenzovan regu-
ltor. Model jsem jet po-
lepil piloenmi samole-
picmi obtisky, pi jejich
umsovn jsem se dil
fotografemi na krabici.
Letov hmotnost takto
osazenho modelu byla
715 g, o 30 g vc, ne ud-
v vrobce, co je v me-
zch tolerance. Pohon po-
skytuje statick tah, kter
piblin vyrovnv hmotnost mo-
delu, take je urit dostaten pro
dynamick ltn.
Zaltn se uskutenilo za slune-
nho termickho dne s vtrem
do 2 m/s. Po pedchozch probl-
mech jsem toho od Foxe mnoho ne-
ekal, o to vc m pjemn pekva-
pil. Ochotn stoupal do vky (zhru-
ba 4 m/s), po srovnn do horizontu,
vypnut motoru a sklapnut vrtule
nabral v klesn snadno rychlost 90
km/h, a co je hlavn, pes svou malou
hmotnost si ji dokzal dlouho udret!
Nebyl problm z bezpen vky
zvldnout v kluzu 10 pemet za se-
bou nebo sestavu nkolika pemet
i vkrut, let na zdech, vvrtku
a dal. A jet zbylo dost energie
a rychlosti pro prlet kolem pilota
i s nslednou zatkou ve velkm n-
klonu ped dalm motorovm stou-
pnm. Doporuuji netahat za v-
kovku a nebrzdit model. Fox m rd
rychlost, a pokud mu ji pi ltn po-
skytneme, chov se nezludn a ne-
hroz njak neekan padn po k-
dle. Jestli nabranou vku utratme
v akrobatickch obratech nebo ji bu-

27
RCR 12/2011
ELEKTROLETY
Technick daje podle vrobce:
Rozpt 1 800 mm
Dlka 880 mm
Plocha kdla 23 dm
2
Hmotnost 685 g
Ovldan funkce S, V, M, K
Zznam letu
deme etit v klouzavm
letu pi hledn termiky
nebo svahovho proudn,
je jen na ns. Ani tak se
ned mluvit o njakm po-
malm brouzdn, pro-
toe i pi peletech s ma-
lou ztrtou vky (opadn
kolem 1 m/s) je rychlost
pomrn vysok a prov-
zena charakteristickm
svistem.
Vkovka je dostate-
n inn a vyztuen, ani
pi stemhlavm letu jsem
se nesetkal s futterem ne-
bo jinm negativnm je-
vem. Vzhledem k dosta-
tenm vchylkm v-
kovky i pouitmu proflu
a nulovmu vzept kdla
je let na zdech velmi
snadn a nen teba pli
tlait, ale musme mt aku-
multor v trupu dostaten
zajitn napklad suchm zipem, ji-
nak pi odtlaench obratech hroz
nebezpe, e kryt kabiny akumul-
tor v trupu neudr!
Kidlka maj v posledn dob
vrobci oblben a pouvan vzd-
len nhon s pevodem sly ikmm
skrytm mechanismem (vdsk z-
vs). V ppad Foxe je pekvapiv
dobe funkn a bez podstatn vle,
po dobu testu jsem nepozoroval ani
jej zvtovn. Kidlka jsou po-
mrn gumov a mal, vchylka
by tak mohla bt ponkud vt. Po-
kud pouijeme v nvodu doporue-
nou diferenciaci, doshneme jen dal-
ho snen innosti. Pro bn l-
tn je jejich inek mal, pro zalt-
nut vodorovnho vkrutu musme
mt dostatenou rychlost, obzvlt
pokud jde o vkrut v bezmotorovm
letu. Pokud tsn ped vkrutem pi-
zvedneme nos modelu, znan si ob-
rat ulehme.
Smrovka je maketov, tedy po-
mrn mal, a jej inek velmi sla-
b, zejmna pi pomalejm bezmo-
torovm letu. Souvrat nebo souvra-
tov zatka je v motorovm letu ob-
tn zvldnuteln a v bezmotoro-
vm prakticky nemon, prv
vinou nedostaten vchylky sm-
rovky. Souvis to i s vkrutem, po-
kud nm leniv kidlka model po-
malu petej do tvrtvkrutu, sm-
rovka moc nepome s udrenm
nosu modelu v horizontu. Tedy opt
rychlost a peliv naplnovn ob-
rat jsou pro zaltnut akrobatickch
prvk nezbytn. Do vvrtky se Fox
nech roztoit ochotn, a pokud v n
chceme setrvat, je nutn pln v-
chylka smrovky. Po jejm uvolnn
sm vvrtku ukon a pejde do kle-
savho letu. Pi petaen, je-li mo-
del srovnan v horizontu, se ukzko-
v zhoupne do pdu. Pokud kdlo
v horizontu nemme, zvrt se do p-
du po kdle, v nm nabere rychlost,
a je tak opt pln iditeln.
Pi kontrole po asi dvou hodinch
letu jsem zjistil ti povolen rouby,
kter dr motor na peklikov pe-
pce. Dle jsem po ase pi delm
motorovm letu na pln plyn obas
zaznamenal mal kolsn otek
motoru. Zda jde o problm motoru
nebo po del dobu naplno zaten-
ho regultoru, se uke a asem.
Odolnost modelu je velk, dokon-
ce (samozejm nechtn) kolm n-
raz do zem se obeel bez ohnut h-
dele motoru a destrukce trupu, nasta-
la jen mal deformace, odstraniteln
na mst mrnm vytrvalm tahem.
Doma jsem pak model opatrn polil
horkou vodou a trup se beze zbytku
srovnal do pvodnho tvaru.
Fox je pes typ sv pedlohy
a men rozmry v letu pekvapiv
iteln, a nebojm se ani oznaen
hodn. Ani tak bych ale plnm za-
tenkm nedoporuil vyrazit
s tmto modelem a pouze nvodem
jak na to na letit, minimln do-
hled zkuenjho modele povau-
ji za nutn, co je ostatn v nvodu
drazn doporueno. I kdy je toti
Fox hodn, je pomrn rychl a ne-
dv pli asu na npravu chyb pi-
lote, obzvlt v nzk vce. Vy-
aduje rychl a pesn zen, dn
vhn bn u zatenk. Osobn
bych Foxe doporuil a jako druh
nebo tet model; pokud budeme vy-
brat z nabdky frmy Pelikan Daniel,
tak v linii Beta 1400, Alfa 1500, Fox
1800.
Ltn s Foxem je pro pilota ne-
vyadujcho pln rejstk
akrobatickch obrat sku-
ten svin a zbavn.
Ochotn se doke pi-
zpsobit povtrnostnm
podmnkm, je schopen
jak divokho, ale pitom
nezkenho toen se
v akrobatickch obratech
v bezmotorovm letu, tak
i klidnch pelet, kdy se
asto sta jenom dvat,
protoe sprvn vyven
a sezen model let
v klidnm ovzdu sm a rovn jak
podle pravtka. ARF sada Fox 1800
dodvan vetn stdavho motoru,
regultoru, pohonnho akumultoru,
nabjee a RC soupravy Cadet 4 m
doporuenou cenu 3 990 K, verze
bez RC soupravy, akumultoru a na-
bjee stoj 2 590 K.
RichardMrzek,Praha
Vrobce, frma Pelikan Daniel,
se k tomuto textu do uzvrky nevy-
jdil.
Venku zan foukat studen v-
tr, trva je po rnu bl a modeli
zalezli do dlen. Ale ne vichni!
I letos budou piloti soutit v nko-
lika kategorich v halch po cel
republice.
Divcky nejoblbenj katego-
ri je Aeromuzikl, tedy ltn
na hudbu. Piloti si sesthaj vlast-
n dvouminutov mixy ze vech
monch hudebnch n-
r, od soundtrack ze
znmch flm pes drs-
n metal a po modern
popov pecky. Jde o ja-
ksi tanec nebo kraso-
bruslen v modelskm
proveden.
My nepouvme
brus le, nbr depronov
modely, vyladn tak,
aby nm umonily co
nejlpe akrobatickmi
sestavami doprovzet hudbu. K to-
mu vyuvme nejrznjch do-
plk, jako jsou stuhy, vrtule
umoujc viset nosem modelu do-
l, osvtlen a tak podobn. Mode-
ly maj hmotnost kolem 150 g, po-
hnny jsou obvykle dvoulnkem
Li-pol o kapacit 240450 mAh
s BLDC motorem o hmotnosti 18
22 g. Stejn jako u krasobruslen,
i pi tto halov souti jsou p-
tomni bodovai, kte hodnot v-
kony model.
Pravidla prv tuto zimu pro-
chzej jistmi zmnami, pojme
se tedy podvat na kritria hodno-
cen. Kdy se pak podvme na n-
jak video nebo pijedeme na sou-
t, bude nm jasn, o co v tto ka-
tegorii jde! Pojme si pravidla ro-
zebrat bod po bodu.
Hlavn zmnou pro piloty i bo-
dovae je prava bodovac tabulky,
v n byla vynechna kritria 2.3.1
Vyuit letovho prostoru a 2.3.2
Umstn obrat. Naopak pibylo
kritrium 2.3. Umleck dojem.
Podstatou Artistic Aerobatic
(kategorie F6A) a Aeromuziklu
(F6B) je umleck ltn. Zna-
men to, e v tto souti je hodno-
cen i dojem z letu, nikoliv jen n-
ronost a vbr obrat nebo obraty
nov. Jde o to, jak dobe si pilot vy-
bral jednotliv sti hudby, jak cel
sestava psob dohromady a dv
tak smysl jako celek, v nm je vi-
dt pilotv zmr. Zkladem je
dobr vyuit letovho prostoru,
a nemlo by se tedy stvat, e si pi-
lot mimo soulad s hudbou pelet
z jedn sti haly do druh, kde bu-
de v sestav pokraovat.
Tak pouit stuh, odhazovn
konfet nebo osvtlen na modelu
zv hodnocen v tomto kritriu,
pokud jsou voleny tak, aby zvyo-
valy umleck dojem.
Podvejme se dle, co v bodova-
c tabulce zstalo a co ta jednotliv
kritria znamenaj.
Technick nronost
Pesnost proveden obrat. Hod-
not se, jestli pilot lt pesn
a pesn zastavovan obraty (nap-
klad bodov vkruty), nebo jestli
jde o nedefnovan zmtn modelu
(i kdy do hudby). Bodova by ale
ml respektovat pilotovu volbu, na-
pklad kdy kopan vkrut do no-
e nepeto, ale zmrn jej zasta-
v do skluzu atp.
Vyuit cel oblky obrat
Pilot by neml pedvdt jen
drsn obraty na hranici iditelnosti,
i kdy takovch stihne hodn.
V tomto kritriu se hodnot, jestli
vyuv tak vechno dal, co m-
e pesn obraty, 3D obraty, jejich
kombinace a jejich co nejir spek-
trum. Tedy vkruty, pemety, noo-
v lety, visen, harriery, vvrtky
Vestrannost (pilota i sestavy)
Tohle se sten pekrv
s pedchozm kritriem. Pilot by
ml napklad pedvdt vkruty
na ob strany (To je hodn dlei-
t, bodovai, pokud pilot nelt
vkruty toen na ob strany, ne-
bojte se mu dt v tomto kritriu
mlo bod!), ltat na zdech
i na bie, zkrtka nemlo by nic
pevldat a nic chybt. Podvejte se
na vyven sestavy svtov pi-
ky, abyste lpe pochopili, co je tm
myleno.
UMLCoVy KVaLiTy
Soulad s hudbou
Pilot nesm ignorovat drazn
dery hudby, ml by reagovat
na zmnu vky tn (napklad
odpovdajc zmnou vky letu)
atp. Do klidn a pomal hudby sa-
mozejm nesm ltat hranat obra-
ty na rychlosti.
Nvaznost obrat
Pouit obraty a manvry by
na sebe mly navazovat tak, aby
vypadaly jako jeden celek, ne jako
jednotliv obraty. Stejn jako ply-
ne hudba, mla by plynout i sesta-
va, tn za tnem, obrat za obra-
tem.
Kontrast rychlch a klidnch
st sestavy
Hudba i obraty by mly bt jak
klidnj, pomal a elegantn, tak
rychlej, razantn a drazn. St-
dn tchto sek je na pilotovi,
me zvolit prvn st pomalou,
druhou rychlej, nebo prostdat
vc pomalch a vc rychlch st.
Zmny by mly bt nensiln, aby
nekazily umleck dojem. Stle by
si sestava mla zachovvat svou
pesnost, nvaznost a mlo by z n
bt ctit ano, takhle to PAN pilot
chtl, nikoliv e mu to takhle vy-
lo.
Pokud se chcete o halovm l-
tn dozvdt vc, nevhejte na-
vtvit server www.RCMania.cz,
kde v sekci Pomalu a v hale na-
jdete prbn aktualizovan ka-
lend sout, pravidla, sestavy,
ukzkov videa a spoustu dal-
ch informac. Pokud mte dotaz
na naeho nejvyho tren-
ra, kontaktujte ho na adrese
F3P@seznam.cz nebo opt pes
RC manii.
Zvrem bych rd po-
dkoval za vechny pilo-
ty vem poadatelm ha-
lovch sout za ochotu
a perfektn vkony, kter
pedvdli v sezonch
uplynulch, a vkony,
kter na bojiti jist
pedvedou v budoucosti.
Bez nich by to nelo!
Dal dk si zaslou bo-
dovai. I kdy na n my
piloti obas nadvme, vme, e se
sna a odvdj skvlou prci!
A konen vichni dkujeme tre-
nrovi Tomovi Ciniburkovi, kte-
r to vechno dr pohromad, po-
mh s organizac a star se o to,
aby esk halov ltn dl vzkv-
talo.
Tm se s vmi na vidnou n-
kde v teple pod stechou!
JanHonzaSpatn
spatnyh@seznam.cz
28
RCR 12/2011
ELEKTROLETY
Halov kategorie Aeromuzikl
29
RCR 12/2011
INZERCE
VyRB: Hacker Model
Production, evniov
Popisovan model jsme obdreli
osobn od Karla Hackera, majitele
frmy Hacker Model Production. Ta
jej vyrb podle vcarsko-fran-
couzskho nvrhu pro zkaznky
hlavn ze zpadn Evropy. Jde o mo-
del pro pesn halov ltn.
Stavebnice se dodv v rozsy-
pu, a to ve tech barevnch provede-
nch: lutm, ervenm a modrm.
Hlavnm materilem, z nho je
model vyroben, je potitn 3 mm
tlust deskov extrudovan polysty-
ren, mezi modeli znm jako de-
pron. Dle jsou soust stavebnice
uhlkov tyky potebnch dlek
a prmr, plastov biuterie z po-
lyamidu a nvod ke stavb. Ten je
sestaven obrzkovou metodou (z i-
telnch perokreseb), bohuel pouze
s anglickmi popisky. Ve 29 krocch
je zde podrobn popsno jak model
sestavit a vyvit.
Hned pi prvnm seznmen, tedy
u kdy dly modelu vyjmme
z kartonov krabice, je vidt, e jeho
konstrukci byla vnovna velk p-
e. Prakticky vechny dly do sebe
zapadaj dky vtipn
a eln navrenm zm-
km, take model snad ani
nelze postavit patn.
Model stavl a pozdji
s nm samozejm i ltal
mj syn Marek.
Stavba zan oznu-
tm kos na kidlkch,
vkovce a smrovce a n-
slednm zaven kormi-
del pomoc izolepy.
V estm stavebnm
kroku se ji na rovn desce
zan sestavovat trup. Ten
se stav v poloze na z-
dech. Pak se k zkladu le-
tadla lep spodn svisl
st trupu. Zde je teba
konstatovat, e vechny vnlky
a zpadky pesn zapadaj do vodo-
rovn sti, a tak nelze tuto st usa-
dit jinak, ne jak to konstruktr mys-
lel.
Takto rozpracovan model, stle
poloen na rovn desce, se vyztu
systmem uhlkovch tyek tak, e
vznikne velmi tuh konstrukce. Na-
pklad nejen kdlo, ale i VOP jsou
vzepeny ke trupu dvma uhlkov-
mi vzprami. Phradov konstrukce
z uhlkovch tyek pak vyztuuje
trup a zajiuje jeho odolnost proti
kroucen.
Nsleduje mont podvozkovch
noh s vtipn vyeenmi koly ne-
koly jen oblouky, po nich model
pi pojdn po zemi kloue.
V tto fzi stavby, jet ped pi-
lepenm horn svisl sti trupu, se
osazuj vechna ti serva.
Pak nsleduje mont a lepen
horn svisl sti trupu, jej vstup-
ky opt perfektn lcuj do piprave-
nch otvor.
Po vyztuen klovky k trupu
pomoc uhlkovch tyek nsleduje
zaven smrovky na klovku po-
moc izolepy. Dle pak propojen
kidlek se servem uhlkovmi th-
ly a ocasnch kormidel se servy ke-
vlarovou nit, kter je piloena
ve stavebnici.
Piloen biuterie, zvlt pak
pky ovldn kormidel, vyroben
3D tiskem z Polyamidu, je velmi
pevn a asn lehk. Navc jsou p-
ky navreny tak, e jet
vyztuuj kormidla.
Po zalepen kovho
loe motoru, kter vyztu-
uje trup v pedn sti,
lze namontovat motor
s regultorem.
Nsleduje osazen mo-
delu pijmaem a jeho vy-
ven posunovnm po-
honn a napjec baterie.
To je tak posledn krok
v nvodu.
Po zkladnm napro-
gramovn vyslae pi-
stoupil Marek k prvnm
zaltvacm letm venku,
tm za bezvt. Quark
Evo se choval zpsobn,
a tak u zbvalo jen po-
kat na voln termn v ha-
le. Ten nastal nsledujc
nedli.
asu bylo dost, a tak si
Quark podn zaltal.
Prvnch deset start bylo
vnovno doladn polohy
tit, a to jak v podl-
nm smru, tak v pnm.
Dal starty u slouily jen
k doladn programu
ve vyslai a pak Marek zaal ltat
celou novou sestavu F3P. A byl spo-
kojen!
Quark Evo je dostaten pomal,
ale dobe ovladateln a dky pouhm
119 g vzletov hmotnosti a pomrn
velkm brzdm na vkovce a ki-
RCR 12/2011
ELEKTROLETY
30
Halov akrobat kategorie F3P
Quark Evo

dlkch i pomal v letu


svisle dol.
Konstruktrm se po-
dailo dobe sladit proti-
chdn poadavky na mo-
del. Pi vybrn stemhla-
vho letu Quark nevypla-
ve, je pimen obratn,
v noovm letu neuhb.
Dky pomrn velkm
brzdm jej vak pilot mus
dret vc na plynu, aby
se nezastavil. Model m
pomrn velkou hloubku
kdla, a tak i jeho plon
zaten je velmi pzniv,
to jen vylepuje jeho leto-
v vlastnosti, kter jsou
pro souasnou, velmi n-
ronou sestavu halov ka-
tegorie F3P poteba.
Co lze modelu vy-
tknout? Quark Evo nem
nijak vyztueny pechody
kdlotrup a VOP-trup,
co Marek upravil vlepe-
nm cca 4 cm dlouhch uh-
lkovch psk 3 x 1 mm.
Dalm do urit mry
problematickm detailem
jsou kapoty podvozko-
vch noh. Ty jsou sice vel-
mi efektn, ale jsou pouze
nalepeny na uhlkov ty-
ky, kter tvo vlastn pod-
vozek, a na modelu jsou
jen kvli jeho lepmu
vzhledu. Pi tvrdm pi-
stn mohou odpadnout.
Mn zrunm pilotm
bych doporuil je na mo-
del nelepit. Uet se tm
hmotnost.
N exempl modelu
m nsledujc vybaven:
motor Hyperion HP-Z
1705-14 s vrtul GWS 8/4, baterie
Hyperion 2s Li-pol 240 mAh, ti se-
rva Futaba FS-31 a tykanlov pi-
jma Futaba R 6004FF. Dly modelu
z extrudovanho polystyrenu jsme
lepili UHU Porem a uhl-
kov tyky a ostatn plas-
tov dly kyanoakrylto-
vm lepidlem na extrudo-
van polystyren.
Model bychom dopo-
ruili vem zjemcm
o halov akrobatick lt-
n, a to jak zatenkm
v hale (nikoliv zanaj-
cm RC pilotm), tak sou-
tnm borcm v katego-
rich RCAE i F3P.
VladislavPlichta
Vyjden vrobce:
V dob pedn modelu na test
jet nebyl esk nvod k dispozici.
V souasn dob je ji esk nvod
soust stavebnice.
KarelHacker
HackerModelProduction
31
ELEKTROLETY
RCR 12/2011
Technick data:
Rozpt 816 mm
Dlka 906 mm.
Dosaen vzletov hmotnost 119 g
VyRB:
Black Horse Model, Vietnam
DoDV:
Pelikan Daniel, Pardubice
Firma Pelikan Daniel nm po-
skytla k otestovn stavebnici polo-
makety zajmavho rychlostnho le-
tadla Midget Mustang.
Stavebnice je dodvna v karto-
nov krabici. Vko krabice je cel
barevn potitno a krom mnoha
vyobrazen modelu obsahuje i infor-
mace o jeho parametrech. Dly mo-
delu jsou v krabici zajitny proti po-
hybu kartonovmi pepkami
a proklady, navc jsou je-
t zabaleny v plastovch
scch. Stavebnice obsa-
huje i kompletn model-
skou biuterii potebnou
k dokonen modelu. Chy-
b jen pohon a RC vybave-
n.
Jde o model klasick
konstrukce z pekliky,
lit a balzovch dl. De-
vn dly jsou vyezv-
ny laserovou technologi.
Trup je potaen mkkou balzou
a cel letadlo pak fli. Ta byla
na nkterch mstech povolen,
model bylo nutn ped zapoetm
stavby peehlit. Pi ppadnm
peehlovn si dejte pozor na
ozdobn pruhy na spodn stran
kdla, jsou vyezny z jin flie,
kter se vypn pi ni teplot.
Konstrukce je doplnna laminto-
vm krytem motoru a kryty kol.
Kvalita lamintovch d-
l byla dobr.
Vyerpvajc anglic-
k nvod dopluje esk
obecn, jednotliv staveb-
n kroky jsou v nvodu
doprovzeny ernoblmi
fotografemi a kresbami.
Fotografe jsou nzorn
a pehledn, ani s men-
mi zkuenostmi se stav-
bou model by neml bt
problm stavebnici postavit i bez
znalosti anglitiny.
Prce pi uveden modelu do letu-
schopnho stavu je pomrn mlo.
Dky pomrn malm rozmrm
modelu mohl vrobce pedpracovat
dly jet vce, ne jsme dnes zvykl
(a e jsme si za poslednch nkolik
let opravdu zvykli). Ve, co je mo-
n pilepit, je u pilepeno vrob-
cem. K trupu je pilepen i pekryt ka-
biny a v n fgurka pilota.
Prce mi la moc pkn od ruky.
Na nedostatky jsem narazil pouze
u dodan modelsk biuterie:
Vechny dodvan pky byly pra-
v. Dva vruty pro pky kidlek by-
ly krtk. Jeden stavc roub pro
podvozkov distann krouky
chybl; kdy jsem jej vythl z vlast-
nch zsob, zjistil jsem, e v krou-
ku nen zvit. Jsou to sice drobnos-
ti, jinak je stavebnice pedpracov-
na velice dobe, ale mon o to vc
to zlob pi prci. Nicmn u mode-
lu Space Walker od stejnho vrob-
ce, kter jsem stavl nedvno, byla
biuterie v podku, me tedy jt
jen o ojedinlou vadu prv m sta-
vebnice.
Dovozcem doporuovan elekt-
romotor jsem neml k dispozici, na-
hradil jsem jej motorem s piblin
stejnmi parametry. Dle jsem mo-
del osadil tymi mikroservy, 40A
stdavm regultorem a tlnkem
Li-pol 2 200 mAh.
Hmotnost modelu pipravenho
k letu vyla na 1 450 g. Motorov
zkouka ukzala, e nedo-
statkem vkonu pohonn
jednotky model rozhodn
trpt nebude.
J jsem model stavl ti
veery, ale myslm, e po-
kud bychom zaali rno,
dal by se postavit i za je-
den den. Stavebnice je po-
dle mne vhodn i do pod-
mnek panelkov kuchy-
n.
Hotov model je velice
skladn, lze bez pot
pevet ve sloenm sta-
vu i v osobnm aut.
O zaltn modelu
jsem podal kolegu Prs-
ka. Seli jsme se za tm
elem v nedli na lipe-
neckm modelskm leti-
ti. Poas bylo perfektn,
pesto jsme zlet museli
odloit, nebo trva na letitn ploe
dky teplmu a slunenmu poas
v prbhu minulch dn rychle vy-
rostla, a model by nemohl bezpen
pistt. Kola z bakor toti vykukuj
pouze kousek, take jsem se bli, e
by se mal a rychl model pi pist-
n pevrhl. Navc jsem zjistil, e ku-
el vc ne dost hz, to jsem ale vy-
eil jeho sejmutm.
Rozhodli jsme se pro zlet na So-
bnce, kde byla nedvno vybudov-
RCR 12/2011
32
ELEKTROLETY
Rychl elektroakrobat
Midget Mustang

svin poltn, ale Midget Mus-


tang ochotn a poslun reaguje
na povely pilota, jen je opravdu d-
leit pistvat pod mrnm ply-
nem. Pi jednom pistn se mi po-
dailo sjet z drhy do neupraven
plochy za n. Pitom jsem ohnul jed-
nu podvozkovou nohu a pokodil
bakoru.
Doma jsem ob nohy odmonto-
val, upnul je do svrku a pihnul tak
aby kola byla bl nbn hran k-
dla. Bakory jsem potom u nenasa-
zoval. Modelu to sice bez nich slu
o poznn mn, ale zase nebude tak
lehko zakopvat v trv. Provizorn
na nov asfaltov drha. V pondl
rno foukalo, ale natst po drze.
Midget Mustang se asi po metro-
vm rozjezdu odlepil
od drhy a zaal prudce
stoupat. Prsk ho potla-
il a hned m podal,
abych mu dotrimoval
vkovku. I po dotrimo-
vn se ovem model cho-
val jako lehk na pedek,
take se Prskovi poda-
ilo pistt jen s vyptm
vech sil.
Pezkouel jsem polo-
hu tit a model bylo
opravdu poteba dovit.
Dorazil jsem akumultor
a na prvn pepku
a zkusili jsme jt znova
do vzduchu. Bohuel to
bylo stle mlo, a tak n-
sledovalo opt adrenalino-
v pistn. Prsk si u
stoval, e zkoum, co
vydr jeho srdce.
Hledal jsem, co bych jet mohl
pmo na letiti pout k doven,
abychom se nemuseli vracet do dl-
ny. Nakonec jsem v tace nael men-
tlnek, kter jsem lepic pskou
pipevnil pod motorov kryt. Tit
se tm dostalo mrn ped polohu do-
poruovanou vrobcem.
Po startu se tato poloha ukzala
jako vyhovujc, a Prsk tak mohl
konen zat provovat letov
vlastnosti. Vyzkouel pr obrat
ve vce a pochvaloval si dobrou
ovladatelnost. Pi snen letov
rychlosti vak model prudce otup
a zane se nepjemn kltit. Je
teba jej dret na rychlosti, i kdy
jdeme na pistn.
Nechtli jsme riskovat pistn
s vybitou bateri, a tak jsme letov
as omezovali na tyi minuty. Nab-
je sice ukazoval, e v akumulto-
rech zstv jet rezerva, ale radji
jsme byli opatrn.
Potom, co Prsk model provil,
jsem si zaloil pr akumultor
i pro sebe. Musel jsem uznat, e je to
zva v pedn sti jsem nahradil
kusem kovu.
Pozdji na letiti se ukzalo, e
s pihnutm podvozkem
a bez bakor je Midget
Mustang schopen startu
i pistn na travnat dr-
ze. Pokud nemte k dispo-
zici asfalt, doporuuji tuto
pravu hned pi stavb le-
tounku, stejn jako jeho
doven lehce ped polo-
hu udvanou v nvodu.
Potali jsme s tm, e
model bude rychl a uk-
zalo se, e tomu tak
opravdu je, ale o trochu mn, ne
jsme oekvali. Pjemn ns pe-
kvapila obratnost a celkov ovlada-
telnost modelu. Pi dodren vy
letov rychlosti se chov pomrn
pjemn.
Midget Mustang EP bych dopo-
ruil pouze zkuenm pilotm jako
mal rychl akrobatick model. Ur-
it vak nen vhodn pro zaten-
ky!
Koup stavebnice zskme pkn
model v mimodn vysokm stupni
pedpracovn za velice vhodnou
cenu. Doporuen maloobchodn ce-
na stavebnice modelu Midget Mus-
tang EP je 3 490 K.
Olda
33
RCR 12/2011
ELEKTROLETY
Technick data podle vrobce:
Rozpt 1 000 mm
Dlka trupu 860 mm
Hmotnost 1 400 g
Plocha kdla 20,3 dm
2
Motor AXI 2820/10,
Ray C3542/05
Dovozce, frma Pelikan Daniel,
se k tomuto textu do uzvrky nevy-
jdil.
Pohonn komplet, kter dod-
v na n trh frma Hoej model,
sestv z motoru Dualsky Xmotor
XM2812CA-27, regultoru Castle
Creations Phoenix 10 A, USB pro-
gramtoru Castle Link a baterie
Dualsky Li-pol XPower 300-2S
G5. Jde o kompletn pohonnou
jednotku pro halov akrobaty
pedevm kategorie Aeromuzikl
(F6B).
Vrobce regultoru snad nete-
ba podrobn pedstavovat. Castle
Creations m sdlo ve Spojench
sttech a po dlouh lta se speciali-
zuje jak na leteck, tak autksk
a lodn regultory, o jejich kvalit
nemohou bt spory. Na regulto-
rech Castle vis ji hodn zlatch
medail ze sout, jako je World
Air Games, ETOC a mnoho dal-
ch.
Dualsky je modelsk frma
z anghaje, opt zamen pede-
vm na pohonn systmy, tedy
motory, regultory, ale i pohonn
baterie.
BLDC motor
Dualsky
XM2812CA-27
je dodvn v plastov krabice se
skem s psluenstvm a naletova-
nmi bullet konektory 0,8 mm.
Psluenstv obsahuje dva adaptry
vrtul (kovov krouky), O-krouky
pro uchycen vrtule na gumikov
unae a montn vruty. Pod moli-
tanovou vlokou krabiky najdeme
sadu samolepicch obtisk Dualsky
a nvod v anglickm jazyce. esk
nvod byl piloen mimo krabiku.
Skrz prhlen dno krabiky si m-
eme pest ttek s informacemi
o motoru, napklad udvanou
hmotnost 19 g, maximln pikov
zaten 80 W / 10 A nebo doporu-
en poet lnk 23 Li-pol.
Motor m tyi montn otvo-
ry. Hdel o prmru 3,2 mm ne-
vynv a nelze pout k uchycen
unaee vrtule. Pokud by z nja-
kho dvodu gumikov unae
integrovan na motoru nevyhovo-
val, lze dokoupit del nhradn
hdel a vymnit jej.
Motor jsem vil
na dvojch vhch, oboje
ukzaly 20 g, co neod-
povd hmotnosti 19 g
udvan vrobcem. Ani
jedny z mnou pouitch
vah vak nebyly pesn
kalibrovny a vhy
s certifktem pro pes-
n uren hmotnosti
jsem neml k dopozici.
eknme tedy, e motor
m nco mezi 19 a 20g.
Protoe jsem se chystal model
vyzkouet v soutnm aeromuzi-
klovm modelu Edge 540T
od frmy RC factory, pipadal
v vahu pouze pohon 2s bateri.
Pro tu nvod doporuuje vrtuli
8/4, jene GWS 8/4 nem poado-
van vlastnosti. Proto jsem pouil
o chlup vt GWS 8/4,3. Ta jde
nasadit na unae motoru bez nut-
nosti pouit adaptru, co zjed-
nodu jej ppadnou vmnu.
Motor jsem pirouboval na
motorovou pepku a pipjel ho
k regultoru CC Phoenix bez pou-
it konektor.
Bezsenzorov
regultor
Phoenix 10
je dodvn v sku o rozmrech
22 x 10 cm. Na prvn pohled zau-
jme vc vloen barevn potitn
kartonov letk ne malink regu-
ltor (rozmry DPS 20 x 16 mm).
Letk obsahuje zkladn informace
o regultoru, tedy maximln poet
Li-pol lnk, jak lze pout (4),
poet lnk, pi kterm lze vyut
BEC (23), proudovou zatitelnost
(10 A) a dal.
Regultor m piletovan dlou-
h silov kabely k baterii i moto-
ru, kter je mon zkrtit na poa-
dovanou dlku. Servokabel m re-
gultor jen jeden, slou k progra-
movn nebo napjen pijmae.
Udvan hmotnost bez kablk
6 g pravdpodobn souhlas, j
jsem se dostal na 8 g se zkrcen-
mi vodii k motoru i ba-
terii.
Balen obsahovalo
samolepic obtisk i n-
vod v etin a angliti-
n, kter podrobn popi-
suje vlastnosti regulto-
ru, jeho funkce, zpsob
programovn atp.
Instalace regultoru
do model typu shock
fyer je snadn, sta jej
oboustrannou lepic pskou nebo
dvma kapkami lepidla pilepit
na stnu trupu. Dleit je upo-
zornn v nvodu, e regultor by
ml smovat LED diodou do vol-
nho prostoru, nikoliv ke stn
trupu. Nvod nabz i alternativn
uchycen, jako je upevnn su-
chm zipem nebo za kablky d-
leit je vak pr myslet na dosta-
ten chlazen; no, to se asi shock-
fyer moc netk.
Na regultor jsem pipjel ko-
nektory a po zkrcen vstupnch
vodi jsem regultor pipjel
i k motoru.
Baterie
XPower 300-2S G5
je (jak ji nzev napovd) v uspo-
dn 2s a jej kapacita je 300
mAh. Skvl je povolen nabjen
6 C, tedy 1,8 A, a vybjen 45 C, te-
dy 13,5 A. Myslm si vak, e po-
kud se nkdo rozhodne baterii vy-
bjet tmto proudem, bude mt pro-
blmy s jejm chlazenm. Sm to
zkouet nebudu, protoe nemm
po ruce dostatek chladicho mdia,
jakm je napklad kapaln dusk.
Tm nechci ct, e takto tvrd bate-
rie je k niemu, naopak! Napklad
pi pylonovm ltn si motor z ba-
terie vezme klidn k 10 A, ale
za 20, respektive 45 sekund je dol-
tno. Za takovou chvilku se baterie
upct v EPP nestihne. Pi ltn ae-
romuziklu se tak meme setkat
se pikovm odbrem pekrauj-
cm bn normy, napklad vtina
VPP systm si v zseku vezme
pes 12 A piky, a m tvrd bate-
rie, tm lpe, protoe pilot nemus
nechvat baterii nadechnout odleh-
enm, ale me hned pokraovat
v agresivnch obratech.
V ppad eten gram lze
baterii odlehit o asi 3 g sejmutm
tuh smrovac flie a odpjenm
balannho konektoru, m se ale
na druhou stranu stane akumul-
tor zranitelnj. XPower 300-2S
ELEKTROLETY
RCR 12/2011
34
Castle Link svrchu
Pohonn komplet pro modely F6B
Model Edge 540T, kter jsem pouil
ke zkoukm
Motor Dualsky na motorov pepce
Castle Link zespodu
G5 je dodvn s naletovanmi ka-
bely s konektorem JST, ten jsem
ustihl a pipjel mnou pouvan
2mm bullet konektory.
Podle nvodu je regultor ji
pipraven k letu. Mn se bhem
prvnch let stvalo, e obas vy-
pnul motor a signalizoval proudo-
v peten (e by ta vt vrtu-
le?). S mkm akumultorem by
k tomu pravdpodobn nedolo,
ale to nevad.
USB
programtor
Castle Link
je DPS o rozmrech
30 x 12 mm se servoko-
nektorem na jedn stran
a USB typu B na druh.
Spolu s nm je dodvn
USB A-B kabel o dlce
175 cm, tedy dostaten
dlouh, aby bylo mon
model pohodln pipojit
k notebooku nebo stoln-
mu potai. V balen je
opt esk nvod a ark
samolepicch obtisk.
Podle nvodu jsem
z internetovch strnek
vrobce sthl program a bez pro-
blm jej nainstaloval (pouit
systm Windows 7). Program mi
nabdl update frmwaru v regul-
toru, tuto volbu jsem vybral a po-
kal na peprogramovn. Pece
jen vrobce update nevydv jen
tak z legrace, e? Nsledn jsem
snil citlivost regultoru na
proudov peten a pohrl si
s nastavenm rozbhu motoru
tak, aby byl co nejplynulej.
Krom update frmwaru
se d regultor nastavit
i nappnm plynovou
pkou. Tm jsem ml
hotovo a mohl jsem jt
dl ltat.
Co vechno Castle
Link nabz?
V zloce Plyn lze
nastavit reim letadla,
vrtulnku, nebo upouta-
nho modelu. V zvis-
losti na nai volbu se
mn i monosti nasta-
ven. Napklad v rei-
mu Letadlo regultor
neumouje pouit go-
vernoru. Pilot si me
zvolit pevn koncov
body kivky plynu nebo
si vybrat monost auto-
kalibrace. V reimu od-
pov plynu lze vybrat
ze t pedvolench
monost nebo si na-
klikat vlastn hodnotu.
Tuhost brzdy lze na-
stavit po 10 % v pedvo-
lench monostech ne-
bo si opt zvolit vlastn
monost. Dle lze na-
stavit zpodn brzdy
a nstup brzdy (okami-
t a super pomal).
Zloka Odpojen na-
bz nastaven vypnac-
ho napt regultoru jak
na pevn napt, tak
na napt na lnek s au-
tomatickm rozeznnm
potu Li-pol lnk.
V tto zloce lze tak nastavit
citlivost regultoru na proudov
peten.
Zloka Motor nabz nastave-
n asovn motoru, smru ote-
n a spnac frekvence PWM.
V zloce Ostatn lze vypnout
zvukovou signalizaci ppnm.
Posledn poloka Software na-
bz update regultoru a v zlo-
ce Uloen-Tisk si mete za z-
lohovat aktuln nastaven ped
tm, ne se vm poda v rmci
ladn regultor totln zbourat
tak, e u s tm nepjde ltat. Pak
sta nast uloen funkn na-
staven a meme ladit znovu.
Po necelch dvou odltanch
hodinch hodnotm celou pohon-
nou sestavu velice pozitivn. Pro-
gramovn regultoru pes po-
ta je jednodue geniln, pe-
hledn, intuitivn. Pro neznal
anglickho jazyka bude vhodou
grafck uivatelsk rozhran
(GUI) v etin. Motor jako tako-
v je vyroben precizn a hlavn
hezky. Kvalitou se odvm ho
srovnat s motory jako jsou AXI
nebo Hacker. Navc cena nece-
lch 700 K je skvl. Troufm si
tvrdit, e tento motor nebude mt
problmy s VPP jednotkou Up-
side Down nebo napklad s 80cm
EPP modely od RC factory. S Ed-
gem majcm hmotnost 162 g cvi-
neskuten, rezerva vkonu je
obrovsk. ivotnost akumultoru
zatm nemohu hodnotit, ale dva
moji kamardi tyto tstovky
ji minulou sezonu v halovch
modelech trpili a i po roce jsou
baterie ve velice dobrm stavu.
Tak si i j jet doobjednm dv
sady.
Janpatn
spatnyh@seznam.cz
35
RCR 12/2011
ELEKTROLETY
Namen daje
Vrtule Imax I U ot./min
GWS 8/4,3 10,3 A 8,9 A 7,3 V 7 000
GWS 8/4 9,7 A 7,5 A 7,3 V 7 900
daje nejsou absolutn pesn, pesnost odpovd pouit optickho
otkomru a bnho kleovho amprmetru
36
RCR 12/2011
ELEKTROLETY
Model Nutball
Stavb model z EPP
se vnuju u tvrtm ro-
kem. Pro, to se mete
dozvdt, kdy si ote-
vete RC revue 3/2011
na stran 24.
Ltn s vtvory
ve tvaru ptk na vol-
nm prostranstv mi jde
bjen. Hledal jsem ale
nco, s m bych se tak-
kajc veel do proluky
mezi panelovmi obyt-
nmi bloky u ns na sdliti.
Po ostud, kterou jsem utril pi
ltn s plackou typu Blade (ka-
d pokus o akrobacii skonil ha-
vri), jsem hledal pedlohu pro
model, kter bych udil i svmi
prsty, stienmi artrzou kloub.
Pak jsem na YouTube objevil
letov zbry modelu Nutball
a bylo rozhodnuto. Na jednom
snmku byl toti odkaz na pslu-
n strnky, a tak jsem si sthl pod-
klady a hned se pustil
do stavby.
Bhem tdne byl pro-
totyp pipraven k zal-
tn. Pro zatek jsem
zvolil vt verzi o pr-
mru disku 60 cm. Byla
to szka na jistotu; ped-
pokldal jsem, e vt
model bude pomalej
a tm pdem tak hod-
nj, co se nakonec po-
tvrdilo. S tmto Sateli-
tem (nebo tak Kosmo-
diskem) jsem si zaal zvykat na ji-
n zpsob ovldn. Dal Nut-
bally u maj prmr disku 50 cm
a tato velikost pln vyhovuje. Je to
kompromis mezi stabilitou a ob-
ratnost, piem hledisko obrat-
nosti pevauje.
Vlastn model (tady spe pol-
tadlo) je natolik jednoduch, e
snad jednodu ani bt neme.
Cel je slepen z EPP tlouky
8 mm. Nejprve vyzneme (nejl-
pe odporovm drtem za tepla)
disk o prmru 500 mm a stejnm
zpsobem pak vyzneme jet
SOP. Na ni pouijeme ablonu
z tvrdho papru. Dal dly, kter
tvo vztuhy, u sta vyznout
ostrm noem podle ocelovho
pravtka. Jsou to psky EPP o -
ce 20 mm.
Z disku odzneme pomoc p-
pravku sti, kter budou po op-
tovnm pilepen tvoit ui. Prv
tato vychytvka dv modelu
potebnou dvku stability pi za-
chovn schopnosti pln akroba-
cie. eeme pomoc ppravku
pod hlem 10. Nsledn vyzne-
me (opt odporovm drtem podle
ablon) zezy tvaru V, pomoc
kterch vytvome zvsy kormi-
del pmo z materilu. Takto upra-
vme i SOP.
Stedn dl polome na rovnou
desku spodkem nahoru a vyzna-
me msta, kde budeme lepit spodn
vztuhy z psk EPP. Styn plo-
chy jemn obrousme (sta zmat-
nit, hrub brouen je nevhodn,
protoe EPP je materil sav, a tak
bychom pi lepen vypotebovali
zbyten moc kyanoakryltovho
lepidla) a nsledn v mstech, kte-
r jsme si oznaili pedem, vyz-
neme drky pro vztuhy z hlin-
kovho drtu o prmru 1,6 mm.
Tento drt pro dan el pln vy-
hovuje hned ze dvou dvod: jed-
nak je pomrn levn a hlavn je
bn k dostn v kad model-
sk prodejn.
Drky eeme skalpelem po-
dle ocelovho pravtka do hloubky
2 mm. To proto, aby po zatlaen
zdrsnnho a lihem odmatnho
drtu do drky odezkem plastu
drt nevynval nad povrch mate-
rilu. Vechny operace dlme z-
sadn pouze na rovn pracovn
desce! Pi lepen tak musme jed-
notliv dly zatit a zt na nich
ponechvme a do plnho vy-
tvrzen lepidla.
V mst, kde budou uloena ser-
va, vyzneme pslun otvor. Ud-
lme jej radji tsnj, protoe se-
rva do nj budou pi monti zatla-
ena, a dret tak budou pouze tenm
a kapkou kontaktnho lepidla.
Pilepen u do vzept 20 do-
shneme tak, e je nejprve pooto-
me vi stedu o 180 a pot je
podepeme ablonou o stejnm
hlu. ablonu zafxuje-
me v dan poloze nejlpe
delmi modelskmi
pendlky. Po dkladn
kontrole jednotliv dly
bodov slepme kyanoa-
kryltovm lepidlem
stedn hustoty. Jet
jednou zkontrolujeme
a v ppad, e je vech-
no v podku, spoje pro-
lepme dkm kyanoak-
ryltovm lepidlem. To-
t opakujeme na druh
stran.
Po dokonalm vytvr-
zen lepidla sejmeme
slepen dl z pracovn
desky, otome jej spod-
n stranou nahoru a po-
lome jej stedem
na pedem pipravenou
podloku napklad
z obyejn polystyreno-
v desky patin tlou-
ky. Jet jednou zkontro-
lujeme, jestli je ve v po-
dku, a meme pistoupit k za-
lepen spodnch vztuh z psk
EPP.
Ne lepidlo dokonale zatuhne,
pipravme si peklikov dly
a tak si pedem naohbme drt
na podvozek. Ltn bez podvoz-
ku nedoporuuju hned dvou dvo-
d: Jednak bychom se tm pipra-
vili o efektn starty ze zem, hlav-
n bychom ale pi nepodaench
pistnch pln zbyten riskova-
li pokozen motoru a vrtule.
Na pedn st stednho dlu
pilepme shora dal vztu
z destiky EPP. Doclme tm lep-
ho rozloen sil pi ppadnm
elnm nrazu a tak si tm zajist-
me vt klinou plochu pro pile-
pen drku motoru a podvozku
z pekliky. Po vytvrzen lepidla
si vyzname podle ablony sklon
pedn sti. Podle plnku to dl
5 dol (potlaen) a tato hodnota
pln vyhovuje. Do strany motor
ppadn vyosme a pi zaltv-
n pomoc podloek.
Sestava pepky pro uloen
motoru a podvozku je
dostaten zejm z ob-
rzk. Ob sti jsou
slepen lepidlem na bzi
polyuretanu. Tmt le-
pidlem jsou pak pilepe-
ny k pedku stednho
dlu. Neprohloupme,
pokud si pedem pipra-
vme otvory pro uloen
drku motoru.
Model polome na
pracovn desku tak, aby
nohy podvozku byly mi-
mo ni, a meme pistoupit k pi-
lepen SOP a kabiny. Lepme a
ELEKTROLETY
37
RCR 12/2011
po ustaven dl do sprvn polohy
nejlpe zase pomoc plonch
ablon. U takto malho modelu se
toti kad nepesnost projev pi
ltn a to u je pak pozd.
Pokud naznme, e je vechno
v podku, meme pistoupit
k zalepen vztuh motorov pe-
pky a SOP. Jako vztuhy poui-
jeme obyejn bambusov pejle
na pz. Do pedku lepme dv
pejle o prmru 2,5 mm a dlce
kolem 8 cm. Do vkovky zalep-
me pejli o prmru 2 milimetry
a dlce deseti centimetr. V k-
lovce bude zalepeno z celkov dl-
ky jen est centimetr, zbytek bu-
de zalepen do stednho dlu
a do ostruhy.
Lepme opt lepidlem na bzi
polyuretanu. Protoe ale toto lepi-
dlo tuhne pouze za ptomnosti
vzdun vlhkosti, musme mu ji
dodat u pi samotnm lepen. J
to dlm tak, e do otvoru, kter
jsem pedem vyzl naostenou
trubikou, zatlam z jednorzov
injekn stkaky trochu PUR le-
pidla a hned nato do tohoto otvoru
zatlam bambusovou pejli. pej-
li vythnu, znovu zatlam a opt
vythnu. Pokud je lepidlo na ce-
lm povrchu pejle, kpnu do ot-
voru v materilu kapku vody. N-
sledn do toho otvoru opt zatla-
m vztunou pejli a podle po-
teby cel kon jet zopakuju.
Jen takto toti doshnu toho, e
PUR lepidlo nejen dokonale vy-
tvrdne, ale navc jet napn a tak
vypln vechny ppadn mezery
v materilu. Tenhle zpsob lepen
pouvm u dle ne ti roky
k pln spokojenosti.
Pokme, a lepidlo dokonale
vytuhne (nejlpe do ptho dne),
a meme pistoupit k dokonen
cel stavby. Jet ped instalac
motoru a serv je vhodn vytvoit
povrchovou pravu. Pro zatek
bude stait barevn odlien spod-
nch a hornch ploch, pozdji se u
meme pi tom vytven kabt-
ku modelu dokonale vydit. M-
me pitom ale stle na pamti, e
kad vrstva ntru znamen pi-
rstek hmotnosti a u tak malho
modelu je kad gram znt. Leh
model je vdy mnohem obratnj.
Nejrychlej (ale tak dost drah)
je nastkn povrchu modelu ak-
ryltovmi barvami ve spreji.
Sestaven pohonn jednotky
a instalace serv jsou zejm z ob-
rzk. Serva ped vloenm
do trupu odmastm a obtom ma-
lskou maskovac lepic pskou.
Pestoe jsou do trupu vmknut
a dr tak dostaten tenm, pro
jistotu je jet pojistm zakpnu-
tm nkolika kapkami lepidla Sty-
ro. Spoj tak zpevn, ale zstane ro-
zebrateln.
Zbv jet zalepit samolepic
psky nebo terky suchho zipu,
na kter pozdji pichytme regul-
tor, pijma a pohonnou baterii.
Protoe EPP nem hladk povrch,
a tak by nm na nm bez pedchoz
pravy such zip nedrel, musme
pedem pro pilepen tch terk
vytvoit hladkou plochu. J to d-
lm tak, e pslun msta zdrsnm
brusnm paprem, nanesu na n
trochu PUR lepidla, a cel povrch
po rozeten postkm pomoc roz-
praovae vodn mlhou. Vhodnou
pachtl jet jednou rozetu a pak
u jen pilom vhodnou hladkou
destiku, pedem opatenou sepa-
rtorem.Destiku dn zatm.
Pak pokm asi dv hodiny a des-
tiku opatrn odstranm. Navlhe-
n PUR lepidlo po vytvrzen vy-
tvoilo na povrchu dlu dokonale
hladkou plochu. Pslun msto
pro jistotu jet odmastm lihem,
nanenm kouskem paprovho
ubrousku, a mu pistoupit k le-
pen suchho zipu.
Konen kompletace spov
ve spojen serv se smrovkou th-
ly. Jak to dlm j, je opt zejm
z pipojench obrzk.
Ne pistoupme k zaltvn,
musme zkontrolovat polohu ti-
t. U tohoto modelu je tit
v jedn tvrtin podln osy, br-
no samozejm od pedn sti
modelu. Polohu tit je nutn
dodret, protoe jen tak m model
odpovdajc letov vlastnosti.
Na pln zvr nco ist osob-
nho:
S tmhle modelem jsem kone-
n trefl, jak se k, do ernho.
Nejen e um ltat patin rychle.
Ono to tak um ltat pkn poma-
lu. Obrat zvan harrier je hraka
a visen jako s vrtulnkem jakby-
smet. Zkrtka vynikajc poltadlo
pro dokonal vyblbnut. Hlavn je
to ale nco, co doku upkovat
i s tmi svmi chrommi pazoury.
Take spokojenost vrchovat.
Jo a na zimu u tomu chystm
msto kol lye.
Prototypy modelu Nutball byly
osazeny levnmi motory EMax
CF 2822 (vt typ) a EMax 2805
(men typ) s regultory Hobby-
King 18 A. Vrtule pouvm opt
relativn levn GWS EP-9050
(vt motor) a EP-8040 (men
motor). Pohon je een dvouln-
kem Li-pol 0,8 Ah. Ob serva jsou
typu HXT 900, kter pro tento
model pln vyhovuj.
Model lze samozejm osadit
jinmi komponenty podle zvyk-
lost uivatele.
Ped zaltvnm je nutn na-
stavit vkovku ve smyslu natae-
n zhruba o 23. Podmnkou pro
spn ltn je samozejm tak
dodren polohy tit. Protoe
k zen model pouvme v-
hradn soupravy, pracujc v ps-
mu 2,4 GHz, nemme problmy
s ruenm.
VclavDoekal
Videa v mnostv vtm ne vel-
km naleznete tady:
http://www.youtube.com/watch-
?v=FHjwIKcOJFk&feature=rela-
ted
Plnky, nvody, fotografe a vi-
dea jsou voln ke staen zde:
http://www.rcgroups.com/fo-
rums/showthread.php?t=836389
Pvodn vkres
staen z internetu
INZERCE
38
RCR 12/2011
ing. Miroslav Petrila
Stle som si chcel urobi lietad-
lo z obdobia zaiatkov lietania, aj
ke som sa nevedel rozhodn
ktor. Z tohto obdobia existuje
mnoho krsnych a zaujmavch
kontrukci. A jednho da som
naiel na internete lietadlo, do kto-
rho som sa zamiloval, ako sa ho-
vor, na prv pohad. Bolo roz-
hodnut. Ilo o lietadlo postaven
v rokoch 19121913 znme ako
Deperdussin Monocoque alebo aj
Deperdussin Racer v rchlostnej
verzii so skrtenm krdlom.
Zaal som zbiera
podklady. Na vemoc-
nom internete toho bolo
nerekom, a som sa do-
stal k podkladom, ktor
mi poskytol mj znmy.
Bol v Pari a z mzea do-
niesol fotografe vystave-
nho lietadla Deperdus-
sin. Vtedy som sa natar-
toval a zaal u s konkrt-
nou realizciou. Mojm
rozhodnutm bola verzia
so skrtenm krdlom. Na
koprke som si nechal
zvi trojpohadov
v kres a zaal so stavbou.
Kee trup je jedno-
duchej kontrukcie kru-
hovho prierezu, roz-
kreslil som umiestnenie
zkladnch prehradiek,
aby som uril priemery.
Preniesol som tieto roz-
mery do plotra a vyrezal
som ich zo samolepiacej
flie. Tie som nalepil na
ahk preglejku a vyre-
zal priehradky lupienko-
vou plkou. Pripravil som
si zkladn smrekov po-
zdniky 8 x 4 mm. Aby
sa mi trup dobre staval
a bol symetrick, podlo-
il som ho rovnakmi
podlokami z tvrdho
polystyrnu. Na lity
som naznail vzdialenos-
ti medzi priehradka-
mi zaal lepi. Stavba
trupu ila ako po masle.
Medzitm, ako som
akal, a vytvrdne le-
pidlo, na alom vkre-
se som zaal so stavbou
VCHP, ktor som zv-
il o cca 20 %. VCHP je
po obvode zo smreku
8 x 8 mm a vstuhy
z balzy 8 x 8 mm. Tu
som sa vak trocha pre-
rtal. Neuvedomil som
si, e lietadlo m krtku predn
as, preto som pri vyvaovan do
prednej asti musel doplni zva-
ie o hmotnosti 500 g. Ak by som
vyrobil VCHP ahiu, tak by som
uetril na celkovej hmotnosti.
Po dolcovan VCHP do trupu
som pokraoval zabudovanm va-
hadiel pre lankov ovldanie v-
kovho kormidla. Vahadl pre
ovldanie s vyroben z oboj-
strannho cuprextitu na plon
spoje a prispjkovan na mo-
sadzn trubku o priemere 3 mm.
Vzdialenos medzi lankami na va-
hadle je potrebn uri poda ve-
kosti pk na kormidle. Pomer me-
dzi vahadlom a pkami na kor-
midle by mal by 1 : 1.
Po upevnen pkovho prevodu
do trupu pomocou plastovch pr-
chytiek som pokraoval s poaho-
vanm spodnej asti trupu balzou
1,5 mm. Trup je poahovan cel-
mi pltmi balzy skrtenmi na po-
trebn vzdialenos medzi prie-
hradkami a pred lepenm navlhe-
nmi vodou. Po uzavret spodnej
asti trupu som namontoval dosku
serv pre riadenie chvostovch
plch. Pre riadenie som pouil
tandartn serv Carson, ktor
som mal doma. Prepojil
som servo vkovky
s pkovm prevodom
3mm uhlkovou guati-
nou s kovovmi vidli-
kami na obidvoch kon-
coch.
Podvozok z 3mm
preglejky je polepen
1,5mm balzou. Vstuhy
medzi podvozkovmi
nohami s zo smrekovej
dosky. Kee pvodn
podvozok bol celodreve-
n a vybaven rznymi
vstuhami a kovaniami, a ja som
sa chcel pribli o najviac sku-
tonmu lietadlu, zaal som kres-
li a rozmeriava.
Zkladn kovanie pre upevne-
nie podvozku k trupu a prepojenie
podvozkovch nh navzjom je
39
RCR 12/2011
ELEKTROLETY
Nastavovanie kozlka na trup
Serv chvostovch kormidiel Vahadl pre vkov kormidlo
Deperdussin
1913
(Pokraovanienastrane40)
z hlinkovho plechu 0,5 mm
a zoskrutkovan 2mm skrutkami
s maticami. Podvozkov nohy
s plechovm kovanm s prevtan
cez trup, ktor je z vntornej strany
podlepen smrekovmi litami,
v ktorch s kotven skrutky.
Pre upevnenie kolies je pouit
5mm oceov guatina s prispj-
kovanmi podlokami pre vyme-
dzenie posuvu do strany a upev-
nen v pohyblivej pke k podvoz-
kovm nohm tak, ako
to bolo u predlohy.
Podvozok je odprue-
n opletenou gumou
o priemere 3 mm, kpe-
nou v textilnej galantrii.
Samotn koles s
zhotoven metdou lepe-
nia kruhovch vrezov
v kombincii balza
a preglejka a patrine
odahen kruhovmi
otvormi. Ako pneumati-
ka je pouit ierna gu-
men palivov hadica
zlepen kynaoakrylto-
vm lepidlom na tupo.
Pri lepen je vak potreb-
n urobi presn rez bez
vle. Na jednu stranu ha-
dice nanesieme aktivtor
a na druh stranu lepidlo.
Potom u zle na naej
zrunosti, ako to spojme
tak, aby to presne lcova-
lo. Po pritlaen je po-
trebn spoj fxova aspo
1015 s. Stred kolies je
vypzdren duralovm
pzdrom, ktor je zafxo-
van lepidlom. Koles s
z vonkajej strany po-
tiahnut Solartexom
a potom s nasaden
a prilepen gumy.
V zadnej asti trupu
som zo smrekovej dosky
vyrezal a vybrsil ostro-
hu, ktor som na rozdiel
od predlohy doplnil ko-
lieskom zamaskovanm
pod kovanie. Ostroha je
po vlepen do trupu doplnen imi-
tciou pltna medzi trupom
a ostrohou kskom priehlenho
a pokrenho Solartexu.
Podvozok bol hotov. Pokrao-
val som dokonenm vrchnej asti
trupu a pilotnho priestoru. Po
uzavret a vyrezan otvoru pre pi-
lotn priestor som ho nsledne ob-
il koou zo starej kabelky od svo-
jej manelky.
Motorov kryt som urobil z ko-
volistu pouvanho v tlaiarach.
Tento materil je vhodn pre ma-
ketov stvrnenie rz-
nych plechovch krytov
a aj nefunknho kova-
nia. Pred samotnm vyt-
varovanm krytu z ple-
chu som urobil z tenk-
ho kartnu ablny, kto-
r som nsledne zlepil
a vyskal nasadi na
trup. Ke bolo vetko,
ako som chcel, tak som
rozmery preniesol na
hlinkov plech a vystri-
hol. Pre stvrnenie spev-
ujcich ohybov v spod-
nej asti motorovho
krytu som si zhotovil
prpravok zo smreko-
vch lt a oceovho
drtu, ktor som postup-
ne vtlal do materilu,
oho vsledkom s pra-
videln zhyby. Diely
motorovho krytu som
zlepil kyanoakrylto-
vm lepidlom. Pred sa-
motnm lepenm je po-
trebn styn plochy
prebrsi zdrsni, n-
sledne opri, nanies
lepidlo a po spojen fxo-
va. Meme si pomc
aj aktivtorom.
Po zlepen som spoje
prebrsil a poistil prela-
minovanm. Chcel som
imitova aj nitovanie ple-
chov a bolo treba sa roz-
hodn ako to urobi. Vy-
ra nity do plechu
z druhej strany bolo nere-
lne, pretoe nity boli
u skutonho lietadla na
spojoch plechov, a tm,
e som tieto plechy k se-
be lepil, by sa spoje po-
kodili. Preto som sa po
vyskan rozhodol, e
budem imitova vystupu-
jce hlavy nitov pomocou
lepidla. Na kyanoakryl-
tov lepidlo som nasa-
dil lekrsku ihlu vhod-
nho priemeru, ktor
som zbrsil do roviny
RCR 12/2011
40
ELEKTROLETY
Kryt pred nitovanm a striekanm
Skrutka krdla pre nasunutie do trupu
Diely kolies
Vyranie drok do motorovho krytu
Ostruhov koleso
(Pokraovaniezostrany39)
prechdza do stpania. Je potreb-
n ho necha, nech sa odlep sm,
a len mierne pritiahnu vkov
kormidlo. Let je celkovo usporia-
dan, so slunou pozdnou, prie-
nou a smerovou stabilitou. Pred
znenm rchlosti na pdov ma
model upozornil jemnm nakl-
anm sa. Pristvanie je kvli jeho
hmotnosti na vej rchlosti, ale
stabiln. Je vak potrebn prist-
va s motorom.
a postupne som nakvap-
kval hlaviky nitov na
vopred uren miesta. Po
nakvapkan je lepidlo f-
xovan aktivtorom. Po
vyschnut nasledoval n-
strek zkladnou farbou
a neskr aj vrchnou.
Vrtuov kue je vy-
laminovan do negatv-
nej formy. Zkladom je
dreven kopyto, nieko-
ko krt lakovan kvli hladkmu
povrchu. Po vybrat z formy nasle-
doval ben postup prpravy pred
vrchnm nstrekom. Nosnou as-
ou vrtuovho kuea a vrtule je
kruhov zklada z 2x 3mm
preglejky. Na zkladu je upevne-
n vrtua pomocou unaa dod-
vanho k motoru. Po dotiahnut vr-
tule k zkladni som si oznail jej
polohu. Priloil som kue, ceruz-
kou oznail vrezy na listy vrtule,
rezal a brsil, a vrtua sadla na z-
kladu a medzi listami vrtule a ku-
eom bola prijaten medzera. Po
nasaden som kue zafxoval
kvapkou lepidla v polohe, kedy
najmenej hdzal, a po jeho obvode
navtal dierky pre upevovacie
skrutky. Pre upevnenie kuea som
pouil drevoskrutky
o priemere 2 mm a dke
6 mm. Ke bolo vetko
dolcovan, demontoval
som kue, opravil men-
ie pokodenia po brse-
n, naimitoval nitovanie
pomocou lepidla a mo-
hol som strieka.
Krdlo je benej kon-
trukcie so tyrmi smre-
kovmi pozdniky, kto-
r s umiestnen tak, aby som me-
dzi ne mohol vlepi smrekov hra-
noleky, ktor slia na upevnenie
skrutiek funknch laniek a v ob-
lasti centroplnu pre upevnenie
drevoskrutky, ktor dr a fxuje
krdlo v trupe.
Do trupu s zalepen epoxidom
duralov rry o vntor-
nom priemere 8 mm, do
ktorch vkladm skrut-
ky krdla. Vhodou ta-
khoto upevnenia krdla
k trupu je monos jeho
nastavovania a v prpade
nehody vysko krdlo
z trupu bez vnejieho
pokodenia potvrden
pri ndzovom pristti do
oraniska.
Krdelk s ovldan
tandardnmi servami
a s po celej dke krdla.
Pre takto umiestnenie
som sa rozhodol, aby
som nenaruil horn as
poahu krdla, pretoe
skuton lietadlo malo
iba natan konce krd-
la. Poah krdla je zo So-
lartexu krmovej farby.
Na kovanie laniek som pouil
duralov 1mm plech. Lank pre
upevnenie krdla s tak, ktor sa
pouvaj pre ovldanie upta-
nch modelov lietadiel. Pre na-
pnutie a nastavenie krdla voi
trupu a pre nastavenie celkovej
geometrie lietadla som pouil
mosadzn napinky
v kombincii s kovov-
mi vidlikami. Napin-
ky s pouit aj pre
ovldanie vkovho
kormidla.
Po nastaven geo-
metrie som prepotal
aisko, ktor vylo ne-
zvyajne v cca 42 %
hbky proflu, a vyvil
model.
Zalietaval som na trvnatej plo-
che za skoro bezveternho poa-
sia. Model sa sprva ako jeho ve-
k predloha. Po dlhom rozjazde
41
RCR 12/2011
ELEKTROLETY
Technick daje:
Rozptie 1 670 mm
Dka trupu 1 350 mm
Hmotnos 4 500 g
Motor Dualsky XM 4260 CA-5
Vrtua dreven 15/10 antik PAKR
Regultor Spin 70 opto
Akumultory 2x 4 lnky A 123
Akumultory pre BEC 2x A 123
Ovldanie 4x tandardn serv
ELEKTROLETY
RCR 12/2011
42
Pilatus Turbo Porter
Koncovka tiahla
Pri stavbe polomakety lietadla
Spirit of St. Louis som sa pre vemi
rchle dokonenie modelu pred s-
aou snail zhotovi tiahla k ovl-
daniu chvostovch kormidiel. Ke-
e som nemal zakpen plastov
koncovky, spjkovan sa mi nechce-
lo vyrba a pouva Z-koncovky
je z mjho hadiska nepraktick, tak
som si zhotovil jednoduch koncov-
ku, ktor si urob kad zo zvyku
materilu, ktor m doma.
Zkladnou poiadavkou na tto
koncovku bola jednoduch mont
a demont celho tiahla pri prcach
na chvostovch plochch.
Zkladom koncovky je oceov
drt o priemere 0,8 mm (alebo inom,
poda potreby) vytvarovan poda
pripojenho obrzku. Pouil som
k tomu ploch kliete, ktor maj e-
lusti 5 mm irok, a pomocou nich
som urobil zkladn ohyby drtu.
Pripravil som si zvyky tenkho
lanovodu (s vonkajm priemerom
2 mm), z ktorho som si narezal
2025 mm dlh trubiky. Oznail
som si vzdialenos cca 15 mm a od-
rezal som horn as trubiky tak,
aby som dostal tvar otvorenho
liabku. Pri odrezvan reem len
potrebn mnostvo steny trubiky
tak, aby ostala samosvorn. Samo-
svornos ocenme neskr pri mani-
pulcii. Do konca liabku som vyv-
tal otvor poda priemeru pouitho
drtu. Nasunul som upraven tru-
biku na drt a ku tvarovanej kon-
covke a vyskal nasadenie drtu
cez dierku. V prpade vekho pre-
nievania drtu potrebn mnostvo
skrtim. Po preskan
a upraven som vsunul
drt do lanovoda a k ser-
vm, kde som ho upevnil.
Tento spsob ovlda-
nia ocenme v prpade
opravy, kedy je mon ce-
l tiahlo vybra, alebo aj
pri kontrukcii demonto-
vatench chvostovch
plch ako vhodn rchlu
a jednoduch alternatvu
nhonu.
Na obrzkoch je uve-
den postup spracovania
koncovky so zkladnmi
rozmermi a pouitm na
konkrtnom lietadle. Roz-
mery je samozrejme mo-
n si prispsobi poda
potreby.
Tto koncovku sa nau-
ili pouva skoro vetci
Nenajde se snad model, kter
by neznal vcarsk vceelov
letouny Pilatus Porter a Turbo
Porter. Tyto spn stroje byly
dodny do vce ne 50 zem svta.
Pvodn verze Porter, pohnn
pstovm motorem Lycoming o v-
konu 254 kW, byla zaltna
4. kvtna 1959. Porter pak byl po-
stupn zdokonalovn a byly do nj
montovny rzn turbovrtulov
motory od 390 a po 485 kW.
Velmi jednoduch tvary letou-
nu nejednou poslouily a urit
jet poslou pro stavbu makety
i polomakety. Jednm z model-
, kte postavili polomaketu Pi-
latus Turbo Porter, je Amerian
Steve Gray. Model pro svou jedno-
duchou, pevn balzovou kon-
strukci snadno zvldnou postavit
i mn zkuen modeli.
Zkladem trupu je phradov
konstrukce z balzovch lit 6 x 6,
doplnn polopepkami z balzy
2,5. V mst kdla a oken kabiny
boky tvo pln balza 6. Pedn
vzpra podvozku se pohybuje mezi
dvma pkami a je odpruen gu-
mou. Motor s pevodovkou le
na desce z pekliky 3. Pokud pou-
ijeme motor bez pevodovky, zho-
tovme obvyklou motorovou pe-
pku z pekliky, posta tlou-
ky 3. Horn oblou st trupu poth-
neme balzou 1,5. Motorov kryt la-
minujeme na polystyrenov kopyto.
Pro spojky kdla slepme z pekli-
ky a smrkovch lit pouzdro. Spod-
n st trupu prochz ocelov drt
slouc k pipoutn vzpr kdla.
Ocasn plochy maj velmi jedno-
duchou phradovou konstrukci
z balzovch lit 6 x 6, doplnnch
litami naezanmi z balzy 6.
Na konce stabiliztoru nalepme
desky z pekliky 0,8.
Konstruktr postavil kdlo obl-
ben americk vcenosnkov kon-
strukce pro vt jednoduchost
s proflem s rovnou spodn stranou
a bez kidlek.
ebra vyeeme z balzy 2,5. N-
bn lita je z balzy 10, odtokov
m prez 6 x 25. Pro hlavn nosnk
o prezu 6 x 12,5 vybereme tvr-
dou balzu, stejn tak pro dva podl-
nky 3 x 3. Koncov profly vyee-
me z balzy 3. Stedov ebra zesl-
me balzovmi litami 3 x 6, kter-
mi prochzej hky z ocelovho
drtu pro zachycen stahovac gu-
my. Spojky kdla vyeeme z pe-
kliky 3 a pilepme k nosnku.
V mstech zakotven vzpr zeslme
nosnk zdvojenm jeho prezu
a zalepme ocelov drt o prmru
1,5, ohnut do tvaru psmene L.
Vzpry kdla, zakonen ocelo-
vmi drty o prmru 1,5, zhotov-
me z balzy 6 x 12,5. Ostruhu, ohnu-
tou z drtu o prmru 1,5, pive-
me nit a zalepme. Ostruhov kolo
m prmr 19. Pedn podvozko-
vou nohu, odpruenou gumovm
svazkem, ohneme z ocelov struny
o prmru 3, zadn nohy z ocelov
struny o prmru 2,5. Zadn vzpru
podvozku pipevnme k trupu pro-
stednictvm plechov objmky.
Na pedn nohu nalepme kapotu
z balzov lity. Podvozek opatme
koly o prmru 70.
K potaen modelu by byl vhod-
n Vlies, kter vypnut a nalakova-
n dod konstrukci potebnou tu-
host v krutu. Potah po vypnut na-
stkme.
Mikroserva piroubujeme na
desky z pekliky 3 a kormidla na-
hnme thly z tvrd balzy 6 x 6.
Pro pohon posta motor o v-
konu od 150 W. Na prototypu byla
vrtule tlist. Vt innost bude
mt dvoulist.
Model dobe poslou i mn
zkuenm pilotm; svou stavebn
i fnann nronost si nezad
s jednoduchm kolnm modelem.
PodleModelBuilder
JaroslavKroufek
lenovia nho modelrskeho klubu
a s s jej funkciou spokojn.
Ing.MiroslavPetrila
PRO IKOVN RUCE

RCR 12/2011
35 43
ELEKTROLETY
Pilatus
Turbo Porter

Nebv moc zvykem, aby se


v RC revue psalo o leteckm dnu
skutench letadel, ale ten, kter
probhl ve dnech 9.10. z na leti-
ti aeroklubu Jihlava, si to zaslou
nejen proto, e po oba dny tento den
slavnostn zahajovali modeli, ale
i proto, e jeho organizace byla n-
m, co stoj za zamylen.
Pjezd byl tradin astnkm
umonn ji v ptek, a tak bylo ji
v ptek mon sledovat pistn, ale
tak pjezdy nkterch skvost, kte-
r pak vystupovaly v sobotnm a ne-
dlnm programu. V prbhu ptku
se tak sjela tm cel skupina Gre-
at War Flying Circus, a tak jsme
po oba dny mohli vystupovat s dva-
ncti modely. Poadatel pistupova-
li ke vemu velmi peliv, a tak nm
jet v ptek veer zajistili vysekn
plochy pro pistn naich model
o velikosti cca 100 x 20 m.
Trochu nezvykem proti model-
skm leteckm dnm byl as avizo-
vanho hlavnho programu, a to
po oba dny od 14:00 do 16:00. Podle
programu, ale i podle potu letadel
stojcch ji v ptek veer na stojn-
ce se mi zdlo nemon ukzat ve
ve dvou hodinch, nehled na to, e
jsem si kal, kolik divk asi bude
ochotno zaplatit vstupn
150 K kvli pouhm
dvma hodinm. Jak vel-
mi jsem se mlil!
V sobotu rno, kdy
modelsk slety ji ij
ilm ruchem, bylo na jih-
lavskm letiti vcelku po-
klidno. Letitn ticho pou-
ze obas vyruil dal pi-
ltajc exempl. Prvn
nvtvnci se zaali
na letiti objevovat po de-
st hodin, aby si v klidu
ped vlastnm zahjenm
prohldli stroje na stojnce. V jede-
nct byl svoln brfnk, kam jsme by-
li pozvni tak my, a byl zde rozdn
na minuty rozepsan letov harmo-
nogram. Kolem pl druh jsme byli
vyzvni k pprav pyrotechniky
pro nae vystoupen a potom u
mohlo ve vypuknout.
Tsn ped druhou hodinou od-
startoval Zln 43, kter derem
druh v letu nabral ze zem transpa-
rent s logem sponzora a proltl
s nm ped divky, jich v tu chvil-
ku bylo na letiti cca 1 500. Ale dal
mnostv nvtvnk stlo jet
ve svch vozidlech na pjezdov
cest k letiti, kter byla beznadjn
ucpan kolonou aut, dlouhou na ob
strany asi kilometr. Ti, kdo se roz-
hodli pijet a na posledn chvli,
mli prost smlu. Nezbylo jim ne
njakou dobu pozorovat program ze
svch vozidel.
Po prletu ji zmnnho Zlnu
s transparentem piel as na nae
vystoupen. Nmeck letadla startuj
velen vydv rozkaz k toku a ji
se ve to v divokm, dsivm ko-
lotoi. Poprv v historii Horckho
leteckho dne zahajuj tuto akci mo-
deli a nutno dodat, e s velkm
ohlasem jak u poadatel, tak u p-
tomnch divk.
Bl se konec naeho vystoupen
a my musme spchat na pistn,
protoe asov rozpis je neprosn
a z dlky ji burc motor piltva-
jcho skutenho stroje. Letov pln
opravdu sed na minuty, a tak tsn
po dosednut naich model a pi
louen s divky ji dostv z ve
zelenou a nad plochou proltv
v rychlm nzkm prletu Bcker
Jungmann B 131, kter pmo ped
divky pedvd zkladn prvky ak-
robacie.
Cel program b opravdu
v rychlm sledu, nen minuty, kdy
by se nad vlastn plochou nco ned-
lo, a tak maj divci monost zhld-
nout krsn tich let nmeckho
44
MOTOROV MODELY
RCR 12/2011
Bcker Jungmann
Horck leteck den Jihlava 2011
Kluzk DFS Habicht
LO 100 na zdech a s kouovou stopou
kluzku DFS Habicht s typickm
lomenm kdla o rozpt 13,6 m,
kter sklzel pedevm v nzkch
prletech zaslouen obdiv. Jet
v prbhu jeho vystoupen vyvleka-
la vlen dal dnes ji historick v-
tro, a to desetimetrov LO 100, je-
ho pilot za doprovodu hudby a d-
movnic na kdle pedvdl ndher-
nou tichou akrobacii, a kdy na z-
vr proltl v glizd s kdlem
ve vce do jednoho metru nad zem,
mezi divky to velo. m dl se
zvtujc dav pihlejcch dval
svoji spokojenost najevo boulivm
potleskem.
Po pistn LO 100 se zpoza kop-
ce nzko nad zem vynoila dvoumo-
torov Cessna O-2A Super Skymas-
ter, aby v rychlm a vel-
mi nzkm prletu nasadi-
la k toku podobn jako
za vlky ve Vietnamu, kde
tyto Cesny slouily.
Po jejm vystoupen
odstartoval stroj, na nj
jsem se j osobn til nej-
vce. Na drhu naroloval
a za asnho zvuku bur-
cejcho sedmivlcovho
motoru Continental odstartoval
ke svmu vystoupen Boeing Stear-
man. Po nm se do vzduchu ihned
pustil Beechcraft T-34 Mentor, kter
pedvedl, jak probh vcvik pilot
na tomto stroji.
Program pomalu spl ke svmu
vrcholu. Po startu znm Anduly,
bylo tm kadmu fandovi letectv
jasn, e se ve vzduchu objev para-
utist. as potebn pro nastoupn
Anduly vyplnil vem dobe znm
melk. Pedvedl se ve svm typic-
km letu nzko nad zem, na konci
souvratov zatka a zase rychle
zpt nad pole prkovat. Po jeho
odletu na okruh se u v oblacch za-
ala objevovat skupina paragn,
a nejen tak nkdo, tato skupina ped-
vedla pro m do t doby naivo nevi-
dn formace a po rozpadu formac
diamant a drak pedvdly dvojice
spirlu smrti.
Hned pot se do vzduchu vznesl
experimentln Blank pohnn tur-
bnou z Prvn brnnsk strojrny
a po nm hned dal nevdan stroj,
vrnk Magnigyro.
Jako vrchol bylo zaazeno vy-
stoupen skupiny Folow Me, kter se
tveic Zln pedvd prlety v z-
ce sevench formacch. Celou
dvouhodinovou show uzavel vzlet
vzducholodi Steva Foseta.
Ned se popsat, co ve se v dvou-
hodinovm programu objevilo, nut-
no ale dodat, e kadou minutu se
nco dlo, nedochzelo k dnm
prostojm a pod se bylo na co d-
vat. Ji dlouho se mi na leteckm dni
nestalo, e bych tolik asu strvil
s hlavou otoenou k obloze.
Ale ivo bylo nejen ve vzduchu,
tak na zemi belo souasn nko-
lik doprovodnch program a atrak-
c. Divci pichzejc od hlavn br-
ny mli monost zhldnout vstavu
dnes u historickch lidovch voz-
tek Velorex v kontrastu s vystavo-
vanmi novmi vozidly mstnch au-
tosalon, dle byla k vidn vstava
vojenskch vetern, faki s hady
a ohniv show. Zjemce hlavn
z ad en zaujalo tanen vystoupen
dv skupiny, kter probhalo
v hangru. Rodie mly monost
odloit sv ratolesti do improvizova-
n kolky, kde dti bavili modertoi
mstnho rdia, a podle mnostv
malch dt tuto monost zejm
hojn vyuvali. O mnostv stnk
nabzejcch rzn pochutiny ani ne-
mluv. Takov sortiment vbru n-
poj i rozmanitch jdel nebo i jen
pamlsk jsem ml monost zat jen
v nmeckm Lehrte. Prost cel
prostor vzbuzoval dojem dokonal
pouti.
V sobotu veer organiztoi pro
astnky a fandy, kte se rozhodli
strvit noc na letiti, pipravili Han-
grbl za hudebnho doprovodu iv
kapely.
45
RCR 12/2011
MOTOROV MODELY
Parautist ve formaci
T-34 Mentor
Boeing Stearman
Cessna O-2A
melk hnojil o sto est
(Pokraovnnastran46)
V nedli se opakoval prakticky
stejn program jako v sobotu s tm
rozdlem, e jej obohatil plet nko-
lika replik letoun z prvn svtov
vlky, eho nkte lenov na
skupiny vlastnc stejn modely vy-
uili ke spolenmu fotografovn
model 1 : 3 a model 1 : 1. S s-
t tchto replik, a to s Fokkerem
E.III a Sopwithem 1 Strutter, tak
jejich piloti spolen inscenovali le-
teck souboj, take divci mli
monost porovnat vystoupen na-
ich model a tchto replik.
Nedln program odspal stej-
nm tempem jako sobotn a zajma-
v bylo, e v nedli, pilo jet
mnohem vce divk a ped druhou
hodinou byla kolona stojcch vozi-
del v zcp ped letitm jet vt
ne v sobotu. Na to, e lo jen
o regionln leteck den, musel mt
velmi dobrou propagaci, protoe le-
tit navtvilo opravdu mnoho lid.
Pily cel rodiny a pro kadho byl
pipraven program jak pro fandy
letectv z ad otc a dd, tak i pro
jejich manelky a dti, kter si
ve chvli, kdy je letadla u nezaj-
mala, mly monost najt z ostat-
nch atrakc to sv.
Na zvr bych si dovolil jakousi
prognzu. Po sletech obch model
i vbec leteckch modelskch
dnech se pohybuji ji mnoho let. Le-
teckch dn skutench letadel, kde
jsou jakousi vlokou i modeli, se
nae skupina zastnila v loskm
roce na regionln akci v amberku
a letos v Holi a zde popsan v Jih-
lav. V ltech pedchozch inko-
vala tak na CIAF. Pestoe nkter
leteckomodelsk slety jsou na vy-
sok rovni, takovch nvtvnost
a atraktivity jako leteck dni sku-
tench letadel se nedokvaj. Je to
samozejm v prvn ad zpsobe-
no rozpotem, kter maj aerokluby
vy, ale tak rzn sponzoi se
snadnji nechaj zlomit na spon-
zoring velkch letadel spe ne mo-
del. Tm pdem si poadatel me
dovolit zaplatit vce zajmavost, ale
tak vce propagace, co pilk v-
ce lid. Me tak pozvat vce rz-
nch stnka, co pin zisk ne-
jen tmto stnkam, nbr i poa-
dateli, ale i divci jsou spokojeni,
protoe nemusej stt v dlouhch
frontch u jednoho stnku, kde se
to pivo, a to jak znmo potebuje
svj as. Toto vechno poadateli
vrac vloen fnance jak ve vt
stce za prodan vstupenky, tak
i za msta od stnka, ale hlavn
nvtvnk odchz spokojen a pak
rd pijde i pt.
Pokud se vhodn skloub pro-
gram dosplch letadel a model,
do toho se pizvou rzn nadenci
i z jinch zjmovch innost
a udl se dobr reklama, pithne
to mnohem vce divk, a to i tako-
vch, kte by na samostatn letec-
komodelsk den nikdy nepili.
V neposledn ad i pro modele
samotnho je zajmavj zhld-
nout spolu s modely vystoupen
skutench letadel, a tak se potom
stane, e mal regionln leteck
den m vt nvtvnost ne nej-
vyhlenj modelsk slety,
pestoe modelsk den nabz
sedmihodinov program, kter
me bt i zajmavj ne nkter
programy mench slet skute-
nch letadel.
Myslm, e budoucnost podob-
nch akc je prv v kombinaci
velkho leteckho a modelskho
programu pro zatraktivnn celho
dne jak pro pznivce letectv, tak
i jejich rodinn pslunky. Samo-
zejm to s sebou nese mnohem
vce nrok na organizaci, poa-
davky na pesn dodrovn aso-
vho harmonogramu a prostoru
danho organiztorem. Ale ped-
stava, e vystoupen skutenho
letadla pedchz let jeho zmene-
niny a u v jakmkoliv mtku,
by jist byla nejen pro divky zaj-
mav. Bylo vidt, s jakm z-
jmem sledovali piloti velkch leta-
del modelsk vystoupen Great
War Flying Circus a jak to u nich
mlo ohlas.
Jist se d oponovat, e se z toho
pak vytrc pohoda, pro kterou n-
kte modeli na slety model jez-
d. Ano, souhlasm, a pro-
to je poteba podat rz-
n ptelsk poletn, je
jen dobr se obas zamys-
let nad tm, zda je potom
divk, kter zaplat jaksi
by nevelk vstupn,
ochotn ekat na prodle-
vy mezi starty model,
kter se na tchto mode-
lskch akcch asto vy-
skytuj, zda pt bude
mt divk, manel i d-
deek podporu od znud-
n manelky a dt a zda
radji pt nezvol prv
onen sice jen dvouhodinov, ale o to
vce nabit program.
RadimHnilica
Foto:MichalCimbrek
SvaaHnilicastar
46
RCR 12/2011
MOTOROV MODELY
Fokkery E.III
tveice Zln skupiny Folow Me
Vstavka hadrapln Velorex
Vrnk Magni Gyro
Sopwithe
(Pokraovnzestrany45)
RCR 12/2011
47
V sobotu 17. septem-
bra usporiadali modelri
z Dunajskej Stredy pod
vedenm Ing. Michala
Hutnka a Rberta Fehera
za vdatnej pomoci Atillu
Nagy, tie pilota, ale tohto
asu prevelenho za f-
kuchra ponej kuchyne,
vydaren pohodov lieta-
nie s rodinnou atmosf-
rou, ndhernm poasm
a vynikajcim pohostenm
a oberstvenm. Atilla na-
varil nielen prav pikant-
n gul, ale v druhom
kotlku stihol pripravi
chutn maarsk pecia-
litu: rybaciu polievku ha-
lszle.
Pilotov bolo do ptn-
stich, lietadiel cca dvad-
sap vetkch monch
kontrukci, tvarov a ve-
kost. Vetrk junch sme-
rov do 3 m/s, slneno, tep-
lota 25 C.
Domci Rbert Feher
predviedol viacero letov
s Veloxom o rozpt
2,2 m a hmotnosti 7 kg
od frmy Orion models
s motorom ZDZ 40, osadenm sie-
dmimi servami Hitec Digi, vrtane
sytiovho, a Powerboxom Evoluti-
on. Okrem Veloxa prevetral Rbert
aj mal elektrodeltu s rozptm cca
700 mm.
al z domcich, Michal Koz-
ik pvodom Petralan , lietal
s EPP modelom Edge 540 od frmy
Kyosho. Lietadlo m rozptie 1,2 m
a hmotnos 1,1 kg. S trojlnkom
2 200 mAh lietal priemerne sedem-
mintov akrobatick lety.
Po vmene motora v Ko-
zikove FW 190D-9
o rozpt 1,3 m od Hy-
perionu na Turnigy
3 548/1 100 sa trochu
zmenila poloha aiska,
o asi aj spolu s nedosta-
tone vyosenm motorom
vpravo bolo prinou
hne po tarte a moc
efektnho noovho letu
s avou polovicou krdla
po streche jednho zo za-
parkovanch ut. Model
z EPP si nijak neublil, pilot to na-
pokon zvldol a predviedol Focke
Wulfa v plnej krse pri pminto-
vom lete. Pristtie sce skonilo
na nose, ale to sa stvalo aj esm
z Luftwaffe
Najmlad astnk, jedensro-
n Alex Maleh, predviedol pr rch-
lych letov s malm 1m Staudache-
rom, ale aj s Piperom Cub o rozpt
1,8 m a hmotnosti 3,1 kg od Kyosha
s elektrikou 4 260/500 a tvorln-
kom Li-pol 4 000 mAh, s ktorm ne-
skr iiel vleka Foxa od Hype svoj-
ho strka Petra Poneca. Prve tu pred
pr dami prv krt vlek absolvovali.
Dnes im nevyiel tart, ale odniesla to
len vrtua, krdlov oblky Pipera
a nejak praskliny.
trnsron Mat Knap z Pie-
an predviedol model T-34 Mentor
od americkej frmy E-Flite o rozpt
1,4 m a hmotnosti 2,2 kg s trojln-
kom 3 300 mAh. Vemi realistick
lety po okruhu so zkladnou akroba-
ciou, ako sa na cvinho Mentora
patr! Mat tie predviedol preczne
lety s Fieselerom Fi 156 Storch
s rozptm 2,1 m a hmotnosou
4,9 kg so eslnkom Li-pol 3 300
mAh. Model postavil a tie s nm li-
eta Gabo Vcen. Po akej havrii
1. marca tohto roku opeknel. Do-
stal maketov, na zemi prestaviten
sloty, maketu motora Argus, rchlo-
mer, nov vrtuu Graupner, s ktorou
na 10 mint letu spotrebuje 2 000
2 200 mAh a Mat doke lieta
7,58mintov lety so spotrebou
1 500 mAh. Gabo predviedol efekt-
n wingowers s nklonom cez 90
vo vkach p a dvadsa metrov.
Smoliarom stretnutia sa stal Mi-
chal Hutnk, ktormu vysadil motor
na vrtunku Kyosho 30 SX
s 900mm rotorom a motorom OS
Max 32 FX vo vke cca 5 m. Od-
niesol to rotor, trupov nosnk
a nejak tiahla.
Vrchol pilotnho umenia predvie-
dol Bratislavan Adam Weinzettel so
svojou Extrou 300 od Extreme Flight
o rozpt 2 m a hmotnosti
4,9 kg s motorom AXI
5320/16 a Li-pol esln-
kom 4 000 mAh na pohon
a 1 600 mAh na palubn
sie so tyrmi 16kg serva-
mi. Adam predvdzal
dych vyrajce obraty
v rozpore s fyziklnymi,
ale aj aerodynamickmi
zkonmi. Preczna, presn
akrobacia, lety s krdlom,
VCHP i ZCHP v trve
spsobovali teklenie br-
nice a jeenie chlpov
na celom tele. Vrcholom
bol posledn let, ktor pilot cel od-
lietal s vysielaom za chrbtom. N-
ronos obratov a dynamika letu
s rovnakou razanciou a hladenm
trvy VCHP ako s vysielaom
na bruchu nikoho nenechalo na po-
chybch, e videli to najlepie, o sa
v tejto brandi vidie d. Virtuzne
predvedenie nronej zostavy s neu-
veritenou ahkosou a eleganciou!
Neostva in len poakova po-
hostinnm organiztorom a aj pilo-
tom za pekn spolon de pln le-
tovch a chuovch zitkov! Ve-
rm, e do videnia o rok!
GaboVcen,Pieany
MOTOROV MODELY
RCR 12/2011
48
T-34 Mentor a Mat Knap
Extra 300 Adama Weinzettela
Gul Air Show Party 2011
Attila Nagy chyst dobroty
Elektro Storch Gaba Vcena
Velox Rberta Fehera vo vise
Strko Ponec chyst aerovlek
Poltn v Modelparku v Such
se stv stle znmj pro piloty tur-
bnovch model i jejich pznivc.
Pavel tern tuto akci naplnoval
na sobotu 1. jna a udlal dobe,
protoe poas bylo skuten mode-
lsk, sluneno, teploty vy ne
26 C, ale hlavn pln bezvt, co
v Such zrovna nebv. Pavel spo-
len s Radkem Sukem pozvali
vechny piloty model s turbno-
vm pohonem z eska i Slovenska
a nkolik host pro zpesten pro-
gramu.
astnci se v Such prezentovali
u od tvrtenho veera a v sobotu
bylo ped zahjenm na mst pat-
nct pilot se sedmncti modely.
Do deseti hodin probhala mont
a kontrola stroj, pak se po zahjen
Pavlem ternem a malm brfnku
rozjel koloto vystoupen vech
astnk, protoe nkte startovali
dvakrt i tikrt za den, a do pln-
ho soumraku.
Ltn zahajoval Petr Gubi s Ult-
ra Lightingem, kter znme z minu-
lho vystoupen, a nezklamal. Uk-
zal, e m nejrychlej model na plo-
e. Nsledovalo vystoupen Jirky
Jarolmka mladho s akrobatem
Su-29, jeho vystoupen se velice l-
bilo, zvlt kdy ve visu zakouil
cel prostor. David Vondek ped-
vedl model Turbintor, kter, pesto-
e je balzov konstrukce, ltal velice
svin a obratn.
Honza Hork si pivezl star mo-
del nazvan Santorin-Fantazin. Ml
pi prvnch dvou startech trochu pro-
blmy, ale ten posledn stl za to.
Krsn prlety a velk zakouen
za modelem, kter psal po obloze
koleka, udlalo vystoupen velmi
pkn a Honza sklidil od vech po-
tlesk.
V dalm programu bez poad se
spn pedstavili Zdenk Hlka
s modelem Aeromacchi MB-339,
Martin Hora s F20 Tiger Sharkem,
Vladislav Bro s L-159 Alkou, Mi-
roslav Pastyk s Oran Jetem, Jirka
Psaek s L-39 Albatrosem, Radek
Suk s Gripenem JAS 39 a Karel P-
nik s F-22 Raptorem.
Ze Slovenska pijel Pavol Klo
s Fei Bao Veloxem a Roman Anorej
s Harpoonem v podstat na zkue-
nou.
Z domcho klubu Severka ml
dva modely junior Jakub Vlk. Letl
nejdve s osvdenm modelem
F9F Panther, bohuel mu po nkoli-
ka prletech zhasla turbna, a musel
pistt mimo rozjezdovou plochu
a svj stroj pokodil. U pekrsn
zbarvenho modelu F-18 Super Hor-
net v kanadskch barvch, se mu ne-
povedlo nastartovat pln novou tur-
binu a model zstal na stojnce. Pa-
vel tern ltal s Hornetem II a tsn
ped zpadem slunce a vborn!
Nejvt pozornost vak budily
ob modely Pavla terna a Radka
Suka A-10 Thunderbolt II. Pro div-
ky to byla pkn podvan u na sto-
jnce. Pavel neml vyzkouen
vechny systmy, a tak pedvedl mo-
del jen pi pojdn po ploe, na-
opak Radek, kter u ml tento stroj
zaltan, pedvedl pkn ukzky ne-
jen v odpolednm programu, ale
i tsn ped zpadem slunce, kdy
model v letu nebyl k rozeznn
od skutenho letadla.
Zpestenm cel akce akce bylo
vystoupen Ldi Kusho a Luke
Rady s modely historickch stroj
Fokker E.III, start rakety Vclava
Marka, nkolik kreac Jirky Jaro-
lmka s Su-29, Karla Pnika s vr-
tulnkem vozenm na pvsu za RC
automobilem i prohldka mho mo-
delu raketoplnu Columbia.
Byla to zdail akce, kter se
vem lbila. Dkujeme vem, kte se
o to zaslouili, a hlavn pilotm
za ast.
KarelJebek
49
RCR 12/2011
ELEKTROLETY
David Vondek a Turbintor
Poltn v Modelparku po tvrt
Modely A-10 Thunderbolt II Radka Suka a Pavla terna
F-18 Super Hornet v kanadskm markingu a F9F PantherJakuba Vlka
Curtis Pitts zkontruoval jedno-
miestny akrobatick dvojplonk
v rokoch 19431944. Design bol ra-
fnovan, od prototypu a po prv let
v septembri 1944. Sasn Pitts S2
m stle vemi blzko k pvodnmu
nvrhu.
Po akom rozhodovan ak mo-
del akrobatickho lietadla pre syna
kpi som sa rozhodol pre model
Pitts M12-S od americkej frmy
Great Planes. Voba bola ak, na-
koko sa mi vemi pil aj 2,2m
Sbach od frmy RC Pilot, ale nako-
niec padla voba na nieo, o ne-
vlastn kad dvojplonk.
Model bol zabalen v obrovskej
katuli, ktor sa po sklopen zadnch
sedadiel len-len zmiestnila do auta.
katuu sme vyniesli na druh po-
schodie do dvojizbovho bytu v pa-
nelku a v obvake o rozmeroch
3,45 x 5 m sme ju so synom postup-
ne zaali rozbaova. Teili sme sa
nad kadm novm rozbalenm die-
lom, a nakoniec ich bola pln ob-
vaka. Manelka pred polnocou na
ns len pozerala, i nm ibe.
Na druh de sme sa rozhodli, e
model presahujeme do priestorov
mjho pracoviska (kotola vykuruj-
ca sdlisko), nakoko si doma s tm-
to lietadlom rady nedme, pretoe je-
ho rozptie je 1 740 mm a dka
2 045 mm.
Ako s prvm sme zaali so zaeh-
ovanm povrchu lietadla, pretoe
bol dos zvlnen a pouit
flia MonoKote sa len
ako dostvala do pekn-
ho natiahnutho tvaru.
Po vyehlen vetkch
dielov sme mohli pristpi
k samotnmu zostavova-
niu modelu.
Horn krdlo sa sklad
z troch ast spojench
dvoma uhlkovmi rrka-
mi, ktor sme zalepili epo-
xidovm lepidlom. Medzi jednotliv
diely sa vkladaj hlinkov profly,
ktormi je krdlo prichyten o trup.
Spodn krdlo sa sklad z dvoch ast
taktie spojench uhlkovmi rrka-
mi menieho a vieho priemeru.
Na spodn krdlo sme na spodn as
prilepili as trupu. Pred prilepenm
bolo potrebn krdlo naskrutkova na
trup, priloi na diel trupu, obkres-
li jeho obrysy, odstrni poahov
fliu a nsledne prilepi.
V krdlach s kryty o rozmeroch
50 x 50 mm, o ktor sa pripevuj
serv. Na krdelk som pouil serv
Turnigy 620 DMG (10,6 kg.cm
a 0,13 s), na ktorch som odstrihol
konektor a pripjkoval dlhie servo-
kble, ktor som po uren dky osa-
dil servokonektorom. Na predlova-
nie som pouil toen servokbel.
Na riadenie s pouit plastov pky,
ktor s prichyten tyrmi skrutkami
do ovldacch plch. Dierky som
predvtal a do kadej kvapol kyanoa-
kryltov lepidlo. Tiahla sa prispso-
buj potrebnej dke. Na jednu stra-
nu tiahla sa pjkuje vidlika a na
druhej strane je vidlika naskrutko-
van pre nastavovanie potrebnej d-
ky.
Po skompletovan krdiel sme pri-
stpili k monti driakov hornho
krdla, ktor sa skrutkuj do trupu.
Driaky s tyri a kad je prichyte-
n dvoma skrutkami. Skrutky som
natieral tekutinou proti povoovaniu.
Po namontovan dria-
kov krdla dolo aj na pod-
vozok. Masvne laminto-
v nohy s opatren pa-
pukami vo farbch mode-
lu. Do trupu je kad
priskrutkovan tromi
skrutkami. Penov koles
maj priemer 85 mm.
Ako k aliemu sme
pristpili ku skompletova-
niu chvostovej asti. Sta-
biliztor ako aj klovku
sme vlepili do trupu. Po
zaschnut lepidla sme pri-
stpili k prichyteniu
chvostovch kormidiel,
ktor s pripojen hmo-
dinkovmi zvesmi.
VCHP i ZCHP s spevne-
n uhlkovmi tykami, na
konce ktorch s prilepen koncov-
ky tiahel a naskrutkovan vidliky.
Na spodn a horn stranu ZCHP ako
aj VCHP sme priskrutkovali pod uh-
lom ohnut plieky, o ktor sa uhl-
kov tyky chytaj. Vetkch osem
tyiek sme napanovali a zaistili pro-
ti povoleniu.
Model je vybaven ostruhovm
kolieskom, ktor je ovldan sme-
rovkou. Na vkovku sme pouili
serv ako na krdelk (Turnigy 620
DMG). S namontovan pod stabili-
ztorom na trupe a ovldanie (pka,
tiahla) je tak ist ako na krdelkch.
Smerovka je ovldan lankom, ktor
sa ah pripravenmi vlepenmi la-
novodmi. Lanko je na obidvoch stra-
nch opatren koncovkami lanka,
ktor s zaskrutkovan do
vidliiek. Na smerovku
som pouil servo Turnigy
MG958 (15 kg.cm a 0,2 s),
ktor je osaden pod kry-
tom kabny.
Pri vobe pohonu lie-
tadla som bol jednoznane
rozhodnut poui motor
DLA 56 osaden vrtuou
23/8 frmy Fiala Propellers,
50
MOTOROV MODELY
RCR 12/2011
Akrobat Pitts M12-S
ktor som zabehol mimo
modelu na provizrnej sto-
lici, urobenej z dre-
votriesky upevnenej na ku-
se klta. Nakoko toto je
mj druh zbeh motora,
nepovaoval som za po-
trebn zaobera sa vro-
bou nejakej profesionl-
nejej stolice. Motor som
zabehval pribline p
hodn na tvr plynu s mi-
xovanm benznu 1 : 25 pri
pouit oleja Stihl, s kto-
rm som zatia spokojn.
Uvidme, o uke as.
Nakoko mi stolica neu-
moovala na zbeh pou-
i JMB mufer so vstu-
pom na zadymovanie, tak
som pouil originl.
Po zbehu som kone-
ne mohol osadi motor. Po
monti motora sme na-
montovali krdla a a vte-
dy sa ukzala skuton krsa a mo-
hutnos lietadla, aj ke tomu chbala
t erenika na torte v podobe moto-
rovho krytu. Za motor na prav stra-
nu som pripevnil zapaovanie a na
av stranu erpadlo na zadymova-
nie Sullivan Skywriter S753. Model
je osaden dvoma ndrkami Dubro
710 ml (jedna na benzn a druh na
zadymovaciu kvapalinu).
Najviu staros mi robili moto-
rov kryt a vek uhlkov kue
115 mm (Krill Aircraft), pretoe tam
bolo treba urobi otvory na motor,
chladenie, vfuk a na kueli otvory
na vrtuu. Po niekokch meraniach
a prispsobovaniach sa mi ich poda-
rilo vyrobi a som s nimi nadmieru
spokojn.
Do lietadla som osadili BEC od
frmy JETI model Max BEC 2D, kto-
r je napjan 2x Turnigy Nanotech
2s 7,4 V / 2 200 mAh. Vstupn na-
ptie 6,0 V je cez Y-kble pripojen
na prijma Hitec Optima 9. Zapao-
vanie motora a erpadlo zadymova-
nia s napjan alou batriou Tur-
nigy Nanotech 2s 7,4 V / 2 200 mAh
cez elektronick vypna (Rcexl Op-
to Gas Engine Kill Switch v 1.3),
ovldan kanlom vysielae.
Po skompletizovan elektroniky
som pristpil k nastavovaniu vchy-
liek ovldacch plch a tu som zistil,
e servo naintalovan na smerovke
(Turnigy MG958) je vadn (kmitalo,
nevedelo sa ustli na nule). Musel
som kpi nov servo. Pre krtkos
asu padla voba na drahie a mono
kvalitnejie servo Savx SC-1256TG
a problm bol vyrieen. Nastavenie
vchyliek: vkovka 73/73 mm,
smerovka 150/150 mm, krdelk
51/51 mm.
Nastal de prvho letu poloma-
kety Pitts M-12S na naom domov-
skom letisku Bocian v Rimavskom
Brezove. Natartoval som motor
a po chvke zahriatia sa model mo-
hol vznies k oblohe. To som u pre-
nechal synovi, nakoko ja nie som
tak dobr pilot ako on (slim ako
servisn technik). Pitts sa krsne
vzniesol. Ako pri kadom prvom le-
te syna s novm modelom aj teraz
som mal tak zvltny pocit na a-
ldku, e o ke Ale poas letu sa
naastie ni nestalo a po dotrimo-
van vchyliek nm Pitts predviedol
aj zkladn akrobaciu (vkrut, s-
vrat, let na chrbte) a samozrejme aj
zadymovanie. Bol to krsny pohad,
ako je to zakadm, ke
sa vznesie nieo nov na
oblohu. Pekn dosadnutie
na pristvaciu plochu,
avak na konci drhy, u
na minimlnej rchlosti,
syn zatoil pre vrtenie sa
k sebe, penov koliesko sa
vychlilo do strany, za-
chytilo o vntorn as
papuky a cel av noha
sa vylomila dozadu a po-
kodila spodn as trupu
lietadla. Ak bol n sm-
tok a sklamanie. al de bol dom
nho leteckho sviatku, kedy sa z-
deme vetci, a chceli sme nov mo-
del predstavi.
No ni. Do rna je asu vea, tak
pome domov a model opravme. Po-
darilo sa. Model bol do
polnoci opraven a osade-
n u bez pap.
Rno sme sa zili na le-
tisku a kad Pittsa obdi-
voval. V ten de urobil u
niekoko letov, pri ktorch
nm predvdzal akrobatic-
k ksky, a let o let, ako
ho syn dostval do rk
a vedel, o si s nm me
dovoli, bol lep a lep.
JnSihelsk
51
RCR 12/2011
MOTOROV MODELY
INZERCE
RCR 12/2011
22 52
Radek Suk
Ped nkolika lty jsem poprv
vidl turbnov model A-10 na akci
Jets over Czech v Model City. Lta-
li tam s nimi ve skupin piloti z It-
lie a Rakouska a byla to jednozna-
n nejlep letov ukzka. V dalch
ltech jsem stejn modely potkal
jet nkolikrt, a ani asov od-
stup neubral nic na jejich atraktivit
pro divky. kal jsem si u v t do-
b, e by bylo fajn, kdyby se njak
A-10 objevila tak u ns.
Jet ped rokem existoval je-
din svtov vrobce tchto mo-
del v maketov turbnov verzi
slovinsk Mibojet. Tto skute-
nosti si byli vdomi i projektanti
nsk jedniky ve vrob turb-
novch model, frmy Skymas-
terjet, a pokusili se udlat konku-
renn stroj.
Jak moc se jim to podailo? Ml
jsem to tst, e jsem v dln ml
nkolik tdn spolen modely
A-10 od obou vrobc. Jeden pat
kamardovi Pavlu ternovi z st
nad Labem, druh chvilku slouil
jako mj pedvdc model na kon-
ci uplynul sezony 2011.
Jako prvn jsem ml monost si
u Pavla loni na podzim prohldnout
jeho stavebnici od slovinskho v-
robce. Do detail jsem model ne-
stail prozkoumat, ale zaujaly m
pouit materily. Na celm letadle
skelnou tkaninu nahradila kevlaro-
v, msty vyztuen uhlkem. ebra
a pepky jsou z jaksi uhlkov
votiny. Prost devo i sklo
v modelu nejsou. Spolu s precizn
emeslnou prac jsem drel v ruce
nco obrovskho a neuviteln
lehkho. Myslm, e samotn trup,
dlouh tm ti metry, neml
hmotnost ani kilogram a kdlo
jakbysmet. Podvozky od nmeck
frmy Behotec vypadaly tak moc
pkn. Celkov stavebnice psobi-
la velmi kvalitnm dojmem. Pouze
jsem si pi zhldnut celku pedsta-
voval ty stovky hodin, kter Pavel
bude muset nad modelem strvit.
V jedn sti mstnosti byly velk
dly stavebnice a druhou st zab-
raly ostatn men a mal sti, kte-
r se nkam mly vlepit nebo pi-
roubovat. Pozdji jsem s Pavlem
mnohokrt konzultoval dodan n-
vod, kter jej podle veho hodn pi
stavb brzdil, ale sm jsem ho nevi-
dl, tak jej nemohu objektivn po-
soudit. Tak si Pavel trochu sto-
val na sloitj prci s kevlarovou
tkaninou.
Mj Skymaster A-10 dorazil
z ny na zatku letonho jara,
ovem v tu dobu jsem dokonoval
svho velkho Gripena, tak jsem
model po vybalen odloil a jen
na nj obas pokukoval. Se stavbou
jsem zaal na konci ervence. Le-
toun m rozpt 278 cm a dlouh je
255 cm (Mibo m rozpt 300 cm
a dlku 275 cm).
Such hmotnost deklarovan
vrobcem byla pod 20 kg, tak jsem
jako bohat dimenzovan pohon
zvolil dva motory od nmeckho
vrobce BF-Turbine B100F s ta-
hem 120 N a hmotnost 1 200 g.
Serva jsem vybral jako obvykle di-
gitln Hitec, na vkovku s mo-
mentem 25 kg.cm, smrovku 13
kg.cm, kidlka 13 kg.cm a na ped-
n podvozkov kolo 25 kg.cm.
Po zletu jsem pro jistotu vymnil
kidlkov serva za 25 kg.cm, ne-
bo jsem ml pocit, e ta slab je-
dou na doraz. Vechna serva byla
pro napt 6 V.
K napjen jsem pouil power-
box Emcotec 2001 a dv Li-pol ba-
terie o kapacit 3 200 mAh. Leta-
dlo d trnctikanl FASST
R6014, pro osvtlen jsem zvolil
opt nmeckho vrobce Optotro-
nix. Na modelu svt pozin svtla,
zbleskov svtla a pistvac re-
fektory.
Podvozek ke stavebnici je kla-
sicky pneumaticky ovldan, ov-
em standardem pro stavebnice
Skymaster je hydropneumatick
tlumen, tud dn pruiny a ani
dn odskoky pi pistn. Pod-
vozek a brzdy jsou ovldan elek-
tromagnetickmi ventily JetTro-
nics.
RCR 12/2011
53
MOTOROV MODELY
Dvakrt A-10 Thunderbolt II
(Pokraovnnastran54)
Stavbu jsem zaal jako obvykle
kdlem. Vrobce se nespokojil
s bnm vyklpnm klapek pes
zvsy, ale zvolil mechanicky slo-
itj a zcela maketov proveden,
pi nm klapky vyjdj po vodi-
cch litch z kdla na svoji pozici
vchylky asi 50. Pi zpomalenm
chodu dokonal efekt! Lity jsou
v kdle vlepen a pro jistotu jet
roubovan. Naproti nim v klap-
kch jsou vlepen a roubovan vo-
dic epy. Chtlo to sice del lad-
n, ale vsledek stoj za to.
Roztpenm kidlek nahoru
i dol na piblin 70 od zkladn
polohy se aktivuj vzdun brzdy
stejn jako u skutenho letadla. Tu-
to pardu jsem u modelu vyne-
chal. Uetil jsem tm tyi siln se-
rva (pro kadou polovinu brzdy jed-
no) a tm asi i 250 g v kdle. Tato
funkce mi pro model pila zbyten
riskantn, protoe jakkoliv mecha-
nick zdrhel ve vzduchu by zname-
nal tm jistou havrii. Proto jsem
brzdy slepil epoxidem k sob bez
monosti pozdj zmny.
Poprv byl vrobcem
pouit jako materil
na kdlo a kormidla he-
rex s tkaninou. Pro po-
rovnn jsem pak vil
kormidla Mibo. Rozdl
asi ti destky gram mi
potvrdil, e i v n um-
j vyrbt pkn a kvalit-
n vci.
SOP jsou k VOP rou-
bovan dvma rouby
M4 a pro jistotu jsem je-
t cel spoj i styn plo-
chy prolil dkm lepi-
dlem. Tato st stavby mi
zabrala asi nejvce asu,
pak u to lo jako na drt-
kch. Ocasn plochy jsou
k trupu uchycen dvma
uhlkovmi kolky a dv-
ma rouby M5.
Turbnov gondoly
jsou proti A-10 od frmy
Mibo v jednom kuse
a stejnm zpsobem pipevnn. -
dic elektroniky turbn s erpadly
a ventily jsou v trupu mezi gondola-
mi; v tch jsou jen samotn motory
s palivovmi fltry.
Ve stedn sti trupu jsou dv
tylitrov ndre a ped nimi dv
krmtka. Palivov soustava je
zdvojen, kad motor m zcela sa-
mostatn svoje plnn, krmtko, n-
dr i pepad.
V pedn sti pod kokpitem
jsou vlepen tlakov lhve
na vzduch, nad nimi je powerbox
s pijmaem. Jeliko pedn pod-
vozkov noha nen jako u ostatnch
letadel v ose letadla, nbr kvli
kanonu posazen u strany, zbvaj-
c prostor vedle nohy jsem efektiv-
n vyuil pro domeek na baterie
a vzduchov ventily. Ovldac ko-
nektory, manometry a plnn jsem
vyvedl pod servisn dvka ped
pednm sklem kabiny. Pro dove-
n tak, aby tit mlo pedepsa-
nou polohu, stailo pouze sm-
nch 200 g olova do nosu trupu.
V srpnu mi volal Pavel, e m
svoje letadlo pipraven k barven
a podal m o pomoc.
Zvolil marking se zna-
kem ernho pantera
ve dvou edivch odst-
nech. Jako pedlohu pro
mchn barev dodal
i mal kovov model, po-
dle nho se odstny cel-
kem podailo najt.
Pavel mi k letadlu do-
dal nkolik arch obtisk
snmatelnch vodou.
Kdy jsem to vechno
rozloil na stl, trochu
jsem znejistl. Polepit
v jednom lovku cel le-
tadlo obtisky by obnelo
nkolik destek hodin
prce. Nakonec se tto
prce rd zhostil sm Pa-
vel s vnukem a zetm.
Za cel den to ve tech
celkem zvldli. Pak jsem
s pomoc kamard
od ns z letit dodlal
bojovou patinu a model
pelakoval.
Jeliko jsem ml bar-
vy a stejn obtisky, logic-
ky jsem z pohodlnosti
zvolil zcela stejnou povr-
chovou pravu a dal
tdny jsem dlal druh
podobn letadlo. Celko-
v as na stavbu a nabar-
ven mho modelu vyel
asi jen 120 hodin, co je
54
RCR 12/2011
MOTOROV MODELY
(Pokraovnzestrany53)
obrovsk vhoda ARF
model frmy Skymaster.
V tomto obdob jsem
ml letadla v dln ob
a mohl jsem dobe porov-
nvat. Letoun od frmy
Mibo vyel jednoznan
leh i pi vt velikosti,
ovem vzhledem k jasn
snaze uspoit hmotnost se
mi jevil dost kehk a po-
dle mho nzoru bude mt
vt problmy pi ltn
v silnjm vtru. Povr-
chov proveden u ov-
em vyznlo ve prospch
nskho vrobce, jeho
detaily byly lpe dotae-
n.
Pr dn po dokonen
svho modelu jsem jel
do Modelparku v Such
a vzal jsem A-10 s sebou,
abych udlal alespo po-
jezdov zkouky. Po vy-
jedn ndri na zemi
jsem dotankoval a odhod-
lal se, krsn poas
a dobr nlada byly pro
zlet ideln. Naroloval
jsem na konec drhy, roz-
svtil vechna svtla a pi-
dal plyn. Po asi padesti
metrech rozjezdu jsem
mrn pithl a model a
neekan snadno vysko-
il do vzduchu, trochu se
prosedl a pak u poslun
na pln plyn stoupal
do bezpen trimovac
vky. Pi nkolika okru-
zch ltanch na polovinu
plynu jsem se s modelem
stle petahoval, nechtlo
se mu do zatky, a kdy
u v n byl, nechtl zase
ven. Asi po pti streso-
vch minutch jsem bez
problm pistl. Vysunu-
t pln klapky model zpo-
malily, take dosedl v po-
lovin drhy.
Na dal let jsem u neml chu
a msto toho pemlel, co je patn.
Uvdomil jsem si, e se s modelem
snam podvdom ltat rychleji,
ne by se asi mlo. Podle toho jsem
za pr dn zkusil dal let. Problm se
vak v men me projevoval i pi
nich rychlostech, tak se bdalo
dle. Kdlo v oblasti kidlek m
zvltn klenut profl, kter jsem ni-
kdy na letadle neml. Napadlo m
pln zruit diferenciaci kidlek,
kterou jsem podle zvyku automatic-
ky ped zletem nastavil asi na 35 %.
A ejhle, najednou byl tet let ji zce-
la normln a mohl jsem si vyzkou-
et i prvky zkladn akrobacie.
Na na posledn leton akci
Ukonen sezony v Such v jnu
se oba dva A-10 sely poprv ven-
ku. Pavlv sice jen pojdl, ale re-
akce divk i pilot na dv maje-
sttn makety na drze byly mrn
eeno velice pozitivn. Kdy byla
letadla vedle sebe, rozdl ve veli-
kosti ve prospch slovinsk staveb-
nice byl zanedbateln. Na spole-
nch snmcch je mj A-10 od Sky-
masteru ten s otevenou kabinou
a pilotem se lutou helmou.
Pi dalch letech jsem se u
v podstat uil s modelem ltat po-
malu a pomaleji, abych nechal vy-
niknout jeho siluetu. Dnes, asi
po ticeti startech, mohu potvrdit, e
se model povedl a proti slovinsk
konkurenci m obrovsk potencil.
Na zemi psob impozantn
a ve vzduchu snad jet lpe. Sed
mu spe ni rychlost, odhaduji tak
do 200 km/h, pro kterou bohat sta
3050 % vkonu instalovanch mo-
tor. S tm jsem ml zpotku tro-
chu problmy, protoe jsem dlouho
s nm tak pomalm a zrove sta-
bilnm neltal. Pi sedmiminutovm
letu si kad motor ekne o 2,5 a
3 litry paliva, take v ndrch zst-
v bohat rezerva pro dal dv mi-
nuty ltn. Dnes je ji mj A-10
u svho novho majitele, s nm l-
tme zatm jet ve dvojici na kabe-
lu. Pavlv A-10 pes zimu dostane
elektrick podvozky a dal vylepe-
n, take model ek zlet
a na jae. Budu-li mt to
tst, nech m ho Pavel
vyzkouet, abych si mohl
nakonec porovnat i letov
vlastnosti obou.
Pvodn jsem nevil,
e by u ns tyto modely
mohly ltat a nakonec
jsou tady hned dva. Bu-
dou ozdobou jakhokoliv
letit, kam se v budouc-
nu vydaj.
RCR 12/2011
55
MOTOROV MODELY
MOTOROV MODELY
Americk model Bill Winter
se pi nvrhu svho modelu zej-
m nechal inspirovat letouny
z poloviny tictch rok minul-
ho stolet.
Americk motork Rookie MK II
Na bonice trupu vybereme tvrd-
balzu tlouky 2,5 mm. A k pe-
pce 3 bonice zdvojme balzou
2,5 mm, lepenou s lty orientovan-
mi pod hlem 45. K jejmu lepen
bude nejvhodnj epoxidov lepi-
dlo a urit tak nepochybme, vlo-
me-li do klin spry tenkou skel-
nou tkaninu. Po obvodu zadn sti
bonic nalepme lity z balzy o pr-
ezu 6 x 6 mm, umoujc pozdj
zaoblen hran trupu. Nad kdlem
nalepme zesilujc lity z balzy
o prezu 6 x 12 mm, pod vodorov-
nou ocasn plochou zeslen z balzy
6 mm.
Motorovou pepku 1 vyee-
me z pekliky tlouky 6 mm. Pe-
pky nad kdlem a pepku 3
zhotovme z balzy 6 mm, zbvajc
z balzy 3 mm; nahoe a dole na n
nalepme psy balzy o prezu
3 x 12 mm. Pepku 2 zeslme do-
le psem pekliky 3 mm, kterm
prochz kolk o prmru 6 mm.
Z balzy tlouky 3 mm zhotov-
me desku, na kter le palivov n-
dr. Spodn potah za kdlem tvo
balza 3 mm s lty kolmo k podln
ose trupu; v mst ostruhy nahrad-
me balzu stejn tlustou peklikou.
Hbet kabiny a horn sti je z balzy
6 mm. K n nalepme ikm boky
z balzy 2,5 mm. Kouty mezi touto
deskou a pepkami zeslme nale-
penmi balzovmi litami.
Z blok balzy zhotovme elo
kabiny a motorov prostor. Na vrtu-
lov kuel navazuje mezikru vy-
znut z pekliky tlouky 3 mm.
SOP zhotovme z balzy tlouky
6 mm. Spodn st smrovho kor-
midla, kde je napojena pka ostru-
hy, oboustrann zeslme nalepenou
peklikou tlouky 0,8 mm.
VOP celobalzov konstrukce m
kosotvercov profl. ebra vyee-
me z balzy 3 mm. Pro usnadnn
stavby maj obdlnkov tvar, koso-
tvercov profl jim dme a zv-
renm zabrouenm.
Nbn lita stabiliztoru m
prez 10 x 10 mm, psnice nosnku
6 x 12 mm a odtokov lita
10 x 19 mm. Sted vylepme balzou
tlouky 2,5 mm, ve kter je 6 mm
irok vez pro zalepen penva-
jc sti klovky. Koncov oblouky
vybrousme z blok mkk balzy.
Nbnou litu vkovho kor-
midla tvo lita o prezu
6 x 12 mm, ebra lity 6 x 6 mm
a odtokovou lita 6 x 12 mm.
Vechna ebra kdla vyeeme
z balzy tlouky 2,5 mm. Na psni-
ce nosnku o prezu 6 x 12,5 mm
vybereme tvrd balzu, stejn tak
na psnice pomocnho nosnku
o prezu 4,5 x 4,5 mm. Nbnou
litu zhotovme z balzy tlouky
10 mm. Stojinu tvo balza tlouky
2,5 mm.
Podvozek je zakotven v litch
z tvrdho deva. ebra v tchto ms-
tech zeslme nalepenm pekliky
1,5 mm. Z t jsou i spojky polovin
kdla, pilepen oboustrann k ps-
nicm hlavnho nosnku, a zeslen,
kterm prochz bukov kolk
o prmru 6 mm.
V mst prchodu roub v odto-
kov sti vlepme blok tvrd balzy
a zdola pekliku tlouky 0,8 mm.
Tuh potah i pskovn eber, iro-
k 12 mm, jsou z mkk balzy. Kon-
cov desky vyeeme z balzov pe-
kliky, vznikl slepenm t vrstev
balzy tlouky 2,5 mm.
Nbnou litu kidlek odzne-
me z balzy tlouky 3 mm, odtoko-
vou litu tvo balza o prezu
4,5 x 12 mm. Pky serv ovldaj-
cch kidlka jsou na horn stran
kdla, kde jsou mn zraniteln, ale
kladou vt aerodynamick odpor.
Model konstruktr poehlil f-
li. Zvolil zbarven americkch le-
toun z poloviny tictch let. Le-
toun je cel lut, s vsostnmi
znaky s rudm stedem bl hvz-
dy, modrm svislm pruhem
na nbn sti smrovho kormi-
dla a za nm stdajc se bl a er-
ven pruhy.
K pohonu prototypu byl pouit
tydob motor o zdvihovm obje-
mu 10 cm
3
, montovan nastojato.
Vkonov by mla stait i vkonn
dvoudob estaplka. Samozejm
meme model pohnt i dvoudo-
bou destkou.
PodleModelBuilder
JaroslavKroufek
57
RCR 12/2011
MOTOROV MODELY

Jako fanda mobilnch zazen


od frmy Apple asto navtvuji rz-
n internetov strnky vnujc se
nakousnutm jablkm. Pi jedn
nvtv internetu jsem narazil
na zajmav video, na nm byl za-
chycen netradin ltajc stroj, kter
byl zen pouze pohyby Iphonu.
Po chvilce hledn jsem zjistil, e jde
o kvadrikoptru AR. Drone, kterou
vyrb francouzsk frma Parrot,
znm pedevm hands free sadami
do aut. Nzev AR. Drone tvo zkrat-
ka slov augmented reality (rozen
realita) a oznaen drone se pouv
pro bezpilotn letouny.
Pi hledn dalch po-
drobnost jsem zjistil, e
kvadrikoptra se d pes
Wi-Fi pomoc mobilnch
zazen se systmem iOS
(Iphone, Ipod touch i
Ipad) a je osazena dvma
kamerami, kter on-line
penej obraz do za-
zen, jm model dme.
Model je vybaven tak ul-
trazvukovmi senzory
pro men vky. Tyto
informace m velmi zau-
jaly, take jsem ihned za-
al ptrat po cen a do-
stupnosti tto kvadrikop-
try na eskm trhu. Tou-
ha vyzkouet tento ltaj-
c stroj byla siln, take
jsem podal praskou
frmu ProfTec, kter m
kvadrikoptry AR. Dro-
ne ve sv nabdce, o za-
pjen modelu k vy-
zkouen.
Pi pevzet kvadri-
koptry jsem se od za-
mstnanc frmy dozv-
dl dal zajmavou infor-
maci, toti e AR. Drone
funguje i na zazench
s operanm systmem
Android (verze 2. 2. 1
a novj) a tak Nokich
se systmem Symbian^3
a novjmi verzemi An-
na a Belle. Na internetu
jsem pozdji nael informaci, e
obslun program ke kvadrikopt-
e je ke staen i pro systm Bada
od frmy Samsung (telefony Sam-
sung Wave).
Jet cestou dom jsem se pustil
do ten obshlho eskho nvodu.
Ten zabr estnct stran formtu
A4 a krom rznch bezpenost-
nch upozornn obsahuje dleit
informace o provoznch reimech
a zpsobu ovldn modelu, a tak
popis nastaven dic aplikace.
Model je zabalen v kartonov
krabici s tvarovanou vlokou, kte-
r jej bezpen chrn pi
peprav. AR. Drone se
dodv se vm, co po-
tebujeme k provozu, te-
dy krom smartphonu i
tabletu. Obsahem balen
je kompletn sestaven
a osazen kvadrikoptra
se dvma ochrannmi
kryty, jeden pohonn
tlnek Li-pol o kapa-
cit 1 000 mAh 10 C
ve tvrdm pouzdru s konektorem
Tamiya mini, sov nabje
s adaptrem a nvod.
Kvadrikoptra AR. Drone se
skld z nosnho ke vyrobenho
z uhlkovho kompozitu, na jeho
koncch jsou upevnny pohonn
stdav elektromotory s elektroni-
kou. Motory a elektronika jsou chr-
nny plastovmi rmy, kter zame-
zuj jejich styku s okolnm proste-
dm. Motory pohnj vrtule pes
pevodovku, skldajc se z plasto-
vho kola a kovovho pastorku.
Okonektorovan kabely od motor
jsou vyvedeny do stedu
ke, kde jsou spojeny
s dal elektronikou.
Sted ke je ukryt
v mohutnm tle kapkovi-
tho tvaru z EPP, v nm je
umstna eln kamera
(640 x 480 bod / 15
snmk za sekundu), navi-
gan deska a zkladn
deska s vertikln kamerou
(176 x 144 bod / 60
snmk za sekundu) a ult-
razvukovmi senzory, kter uruj
vku. Do horn sti tla se vkld
pohonn baterie, kter je fxovna
pskem se suchm zipem.
Na tlo se vkld ochran-
n kryt, respektive kryty.
Prvn je uren pro ltn
venku a svm tvarem pi-
pomn kabinu. Druh
kryt je uren pro ltn
v uzavench prostorch.
Jeho stedn st je prak-
ticky toton s krytem pro
venkovn ltn, ale po ob-
vodu jsou umstny tyi
prstence chrnc rotujc
vrtule. Kryty jsou tak jako
tlo vypnny z ernho
EPP. Na kabinch je nane-
sena pevn plastov vrstva
s barevnou povrchovou
pravou. K dispozici jsou
ti barevn varianty.
Ped ltnm je poteba
nabt pohonnou baterii
piloenm sovm nab-
jeem. Baterie se k nmu
pipojuje pes servisn ko-
nektor a prbh nabjen je
indikovn nkolika LED.
Baterie je nabita zhruba za devade-
st minut.
Dle si musme do smartphonu
(tabletu) sthnout a nainstalovat ob-
slun program. I kdy je na iOS za-
zen obslunch program vce, j
jsem pouil aplikaci AR. Free
Flight. Jednak je pmo od frmy
Parrot, za druh je zdarma a za tet
je jej nastaven detailn popsno
v nvodu ke kvadrikopte. Na An-
droid Marketu je k dispozici tak
VRTULNKY
58
RCR 12/2011
Kvadrikoptra AR. Drone
rozen realita v praxi
dostatek aplikac, vetn AR. Free
Flightu. Pro Nokie je na Ovi Storu
ke staen jedin program. Ten m
nzev A. R. Drone, je tak zdarma
a stoj za nm pmo frma Nokia.
Pro systm Samsung Bada existuje
program s nzvem Drone Contro-
ller, kter si meme sthnout ze
strnek www.samsungapps.com.
Jakmile mme nabitou baterii,
meme kvadrikoptru se smartpho-
nem sprovat. Je to velmi jednodu-
ch. Kvadrikoptra po zapnut vy-
tvo vlastn Wi-Fi s s nzvem
ardrone_parrot (pokud ji z njakho
dvodu nepejmenujeme). Jakmile
jsou jednou zazen sprovna, p-
t se ji pipoj automaticky. Je to to-
ton, jako kdy se pipojujeme
k domcmu routeru. Jet
dodm, e jednotliv pro-
vozn stavy jsou signalizo-
vny LED umstnmi
u motor.
Po zapnut aplikace
AR. Free Flight se auto-
maticky zapne eln ka-
mera, jej obraz sleduje-
me na displeji naeho za-
zen. Obraz meme
kdykoliv tak pepnout
na kameru vertikln. Na
displeji dle vidme uka-
zatel sly Wi-Fi signlu
a stav nabit baterie v mo-
delu. Kvadrikoptru polo-
me na rovn povrch a na displeji
stiskneme tlatko pro nastaven.
V nastaven zvolme typ ochrann-
ho krytu, kter jsme na kvadrikop-
tru nasadili (vnitn nebo venkov-
n), a meme vzltnout. Nastavi-
telnch parametr je zde samozej-
m vce, napklad meme mnit
nastaven citlivosti zen, pepnat
letov reimy, zapnout omezen
vky atp.
Po stisku jedinho tlatka na dis-
pleji kvadrikoptra automaticky
vzltne do vky zhruba jednoho
metru a zstane viset na mst.
Od tto chvle meme ovldat vir-
tulnm joystickem na displeji
smartphonu otky motor, respek-
tive stoupn, klesn a oten kvad-
rikoptry v ose. Pohyb vped/vzad
a do stran dme stisknutm tlatka
umstnho vlevo dole na displeji
a naklnnm smartphonu pslu-
nm smrem. V ppad, e nm l-
tn za pouit akcelerometru nevy-
hovuje, reim ovldn jednodue
zmnme v nastaven programu.
V tom ppad se nm uke vlevo
dole na displeji druh virtuln joy-
stick, kter nahrad pohyby smart-
phonu. Paklie se prsty nedotkme
dnho tlatka na displeji, zen
pevezme elektronika a AR. Drone
se vzn na mst. O pistn se opt
postar elektronika modelu, sta
pouze stisknout pslun tlatko
na displeji a kvadrikoptra automa-
ticky pistane.
Pokud nm za letu nkdo telefo-
nuje a my hovor pijmeme i oteve-
me pijatou SMS, dic program se
ukon a model automaticky pista-
ne. V ppad, e hovor odmtneme
nebo neoteveme pchoz SMS, m-
eme samozejm pokraovat v letu.
Do doby, ne pijmeme i odmtne-
me pchoz hovor, kvadrikoptra
zstane blokovna na poslednm p-
kazu. Pi nhlm problmu mme
k dispozici i nouzov tlatko, po je-
ho stisku se vypnou motory a mo-
del nezen spadne na zem.
Jak je z popisu patrn, ltn
s AR. Drone je velmi jednoduch
a po seznmen se s funkcemi dic-
ho programu a zpsobem letu kvad-
rikoptry jej podle mho nzoru
zvldne i pln zatenk. Model je
velmi stabiln, a pokud se nhodou
dostaneme do njak krizov situa-
ce, elektronika to vtinou vye.
Mn dlalo nejvt problmy zvyk-
nout si na ovldn naklnnm
smartphonu, take jsem ze zatku
ltal radji se dvma virtulnmi joy-
sticky. Jde vak pouze o zvyk.
Omrz-li ns obyejn poletovn
i znme-li nkoho dalho s AR.
Drone, meme se pustit do hran
a vyzkouet si takzvanou rozenou
realitu. Firma Parrot nabz k tomuto
elu ti aplikace. V AR. Flying Ace
jde o to, abychom virtulnmi stela-
mi znekodnili svho protivnka.
Kdy kamera naeho AR. Drone za-
m protivnkv model, objev se
na displeji zamova a my meme
plit. Na displeji tak sledujeme, ko-
lik virtulnch ivot protivnkovi
zbv. S aplikac AR. Pursuit zase
meme hrt hru na koku a my. Je-
den pilot unik, druh jej hon. Po z-
sahu virtuln stelou se role obracej.
Hra AR. Race spov v proltvn
nafukovacm kruhem a mezi nafuko-
vacmi pylony ano, i takov pslu-
enstv se d k AR. Drone zakoupit.
Vtz opt ten nejrychlej. Jak je te-
dy patrn, s AR. Drone meme zat
mnoho zbavy a ltn s nm ns patr-
n jen tak neomrz.
Kvadrikoptra AR. Drone je
snadno ovladateln netradin ltaj-
c stroj, s nm se opravdu nebudeme
nudit. Meme s nm jen tak ltat pro
radost, soutit i natet videa a po-
izovat snmky. I to umo-
uj nkter aplikace te-
tch stran, kter si meme
do smartphonu nainstalo-
vat. Pochvlit musm tak
znanou odolnost modelu.
Kdy pece jen k njak-
mu pokozen dojde, lze
zakoupit vechny potebn
nhradn dly. Firma Prof-
Tec prodv kvadrikopt-
ru AR. Drone za cenu
7 410 K.
LudkJirk
Foto: autor
atpnMaek
59
RCR 12/2011
VRTULNKY
Ukzka obslunho programu AR. Free Flight
60
VRTULNKY
RCR 12/2011
Listy 435 FBL po vybalen
T-Rex 700 s listy Spin Blades 690 FBL
Rotorov listy Spin Blades 600 FBL
Testovac vrtulnky. Zleva T-Rex 700, Logo 600 a Protos 500.
Kvalita zpracovn je obdivuhodn
Zatkem jna jsem byl osloven
Ing. Hoejm, majitelem frmy Ho-
ej model, zda bych nechtl vy-
zkouet novinku, kterou dodv
na n trh rotorov listy znaky
Spin Blades.
Listy se vyrbj v Nmecku
a maj se vyznaovat pikovou
kvalitou. Vyrbj se ve dvou prove-
dench: standard a fybarless (tedy
pro verze vrtulnk s pdly a pro vr-
tulnky s bezpdlovou mechanikou
hlavy). Jako teniku na dortu fr-
ma dodv i listy s polosymetric-
km proflem, je jsou ureny hlav-
n zanajcm pilotm s menmi
zkuenostmi a pro mechaniky zasta-
vn do jakkoliv maketov kapoty.
Zprvu jsme se dohodli na otesto-
vn list pro moje Logo 600, tedy
se symetrickm proflem, dlkou
600 mm a ve verzi pro bezpdlo.
Popu kompletn osazen svho
Loga, na kterm jsem listy testoval
a porovnval s jinmi. Je ve verzi
bezpdla osazen Microbeastem
V.2.0. Serva na cyklice pouvm
Futaba S9451, regultor Kontronik
80 + HV a motor Scorpion 4035-
-500 kv. Pohonn baterie jsou Pulse
12s 3 300 mAh.
Listy jsou baleny v bl krabici
s oznaenm verze. V mm ppad
tedy SB600FBL. Po rozbalen a vy-
taen list z krabice na lovka
dchne nmeck preciznost. U
na prvn pohled jsou dokonale
zpracovan do nejposlednjho de-
tailu. dn rozlit barva potisku,
dn nedokonalost nstiku atp.
Urit navod velice pzniv prvn
dojem. Ovem na letov vlastnosti,
kvli kterm si listy poizujeme,
prvn dojem vliv nem. I kdy?
List m tlouku koene 12 mm,
dru pro roub 4 mm a jeho hloubka
je 59 mm. Hmotnost list je 140 g,
co je nejmn ze vech, kter mm
pro Logo doma. Od koene ke kon-
ci m list stejnou hloubku. Konec
listu je zaoblen.
Byl jsem samozejm
netrpliv a zvdav, jak
tyto listy budou na mm
vrtulnku fungovat. S t-
mi, se ktermi jsem ltal
dosud, jsem pli spoko-
jen nebyl. Byly tup a tm
pomal, pomal v obratu
a celkov jejich projev
byl pli ln a nevyho-
voval mi. Osadil jsem te-
dy listy Spin Blades
na vrtulnk, nabil baterie
a hur na pole k nm
za ves. Prvn lety se ode-
hrvaly za krsnho slun-
nho dne, teplota okolo 20 C, vtr
dn. Tud ideln testovac pod-
mnky. Nastaven vrtulnku jsem
nechal stejn jako s pedchozmi
listy. A rozdl byl znateln hned
po odlepen vrtulnku od zem. Lis-
ty maj krsn linern chod na ko-
lektiv po cel jeho drze.
Po rozletu vrtulnk letl na krs-
n modr obloze jako po kolejch
a mj pocit z zen byl, e jej mm
stle takkajc na pkch. Prvn
baterii jsem celou odltal na nejni-
ch otkch, kter mm nastave-
ny, tedy 1 600/min.
Dal baterii jsem ji roztoil
na 2 000 ot./min a trochu si zablb-
nul. Vyzkouel jsem vechny mo-
n prvky a opravdu jsem si to u-
val. Pi zarench obratech zmize-
lo prosedvn vrtulnku. Je s listy
velice obratn, ztratil svou lenost,
ovem pi zachovn sv perfektn
stability a rovnho letu. Vyltal
jsem vechny ti baterie, a byl jsem
zvdav, jak se tyto letov vlast-
nosti projev na spoteb.
Pi stejnm zpsobu letu jsem
za stejnou dobu, tedy 5 minut, dob-
jel s pvodnmi listy v rozmez
2 1002 200 mAh. Po dobit se
Spin Blades byla hodnota nepatrn
vy, nabil jsem cca 2 2502 300
mAh, tedy kapnek vce, ne jsem
byl zvykl, ale zdvodnil jsem si to
tm, e jsem se bhem letu nechval
unst skvlmi vlastnostmi list
a stroje a vce jsem dovdl.
Ve smyslu ren dva je vce ne
jeden jsem se domluvil s kolegou
Danem Beneem, ktermu jsem lis-
ty a jejich projev veer telefonicky
popsal, a pizval jej k testovn. Byl
na listy stejn zvdav jako j. Do-
hodl jsem se s panem Hoejm
na dodn list 690 mm FBL
a 435 mm FBL. Kolega si je chtl
vyzkouet na svm T-Rexu 700 E
a j pak jet na modelu Protos 500.
Listy dorazily hned nsledujc
den. Dan byl stejn netrpliv a je-
t tho dne vyrazil na letit. Do-
volm si tady vloit jeho pspvek
z jednoho nejmenovanho mode-
lskho fra, kter se objevil tho
veera:
Te testuji Spin Blades 690
FBL na Rexovi. A musm ct, e
jsou vrazn lep ne vtina list,
se ktermi jsem ltal doposud. Tak
velk a okamit reakce na kolektiv
(a to u 5 kg tk heliny) m pe-
kvapila. Rychlost na kolektivu je
asn jako bych pidal 2 na n-
bhu. Klonn a klopen taky fan-
tastick. Pi stemhlavm letu a po-
taen vkovky helina zaraz t-
m do pravho hlu (s jinmi listy
z toho byl plynul oblouek). Mm
61
RCR 12/2011
VRTULNKY
Jako asi kad pilot RC vrtulnk
jsem se i j snail na tomto u tak
dost drahm hobby uetit. Bylo mi
jasn, e na mechanice etit moc
nejde, na elektronice u vbec ne,
a tak jedin, u eho jsem si myslel,
e zas a tak na vrobci a znace ne-
zle, byly baterie.
Vyzkouel jsem nespoet znaek
levnch nskch Li-pol bateri
s men i vt spokojenost, ale
i podvdom jsem tuil, e to njak
nen ono. Navc s postupem asu se
jejich technologie stle vylepova-
la, take vydrely stle mn cykl
a odchzely pi prvnm nznaku ne-
etrnho zachzen. Jist mte po-
dobn zkuenosti, e vae star -
ny fuguj dnes lpe ne ty novj
s mn cykly. Kdy mi moje posled-
n na po doltn chytla plame-
nem v ruce, zatouil jsem po bate-
rich znakovch.
Jene to nco stoj, ty nejlep
znaky maj skuten zvratn ceny,
navc u kad baterie hroz nebezep-
, e nepeije havrii To m donu-
tilo hledat kompromis cena/vkon.
Na Facebooku jsem nael promo no-
v vznikajcho izraelsko-americk-
ho vrobce bateri Pulse vetn ce-
nov nabdky a rozhodl se pro tuto
znaku. Kamarda Filipa Deklevu
(Helihobby.CZ) jsem ukecal k to-
mu, aby se stal jejich vhradnm do-
vozcem pro eskou republiku a Slo-
vensko. el do toho po hlav i pes-
to, e lo o neznmou znaku, pod-
nikl i kroky v reimu svho podni-
kn, aby to vylo, za co jsem mu
velmi vdn. Mj kalkul byl tako-
v, e i kdyby ml tento relativn
levn vrobce sklouznout do pod-
prmru, tak alespo prvn rok bude
dret laku vysoko, aby
nepokodil jmno nov
znaky a nezmail tak sv
investice do jejho zave-
den a technologickho
vvoje. Tedy aspo v prv-
nm roce pedpoklad dob-
r kvality za levn penz.
K dneku mm s tmi-
to bateriemi ji naltno
pes osmdest let s ka-
dou. Jsem velmi pjemn
pekvapen jejich kvalitou.
Stle vypadaj jako nov, a hlavn
se stle chovaj jako nov. Funguj
do samho konce s nezmnnm
vkonem. Jako by lovk ltal
na nitro s tm rozdlem, e se mu
motor v prudkch obratech nedus.
Dokonce jsem sv baterie u i radi-
kln podbil. Udlal jsem toti chy-
bu a msto charge reimu zvolil
na nabjei reim storage. Po nabi-
t jsem dal baterie do vrtulnku a l-
tal pt minut jako obvykle. V po-
sledn minut letu mi zaal omezo-
vat regultor pkon a j pistl s po-
dezenm, e je peht. e toto
omezen bylo kvli podbit, m ani
na chvli nenapadlo, nebo mj Rex
700 do posledn chvle mohl. V-
konu ml stle plno.
Jak bylo m pekvapen, kdy
po pipojen na nabje balancr
ukzal 2,95 V na lnek a 0 % v ba-
terii. Tehdy jsem do 5 000mAh bate-
rie Pulse dobil 5 100 mAh. Jak to tu
baterii poznamenalo? Nijak! Dnes
mm na n po tto nemil phod
dalch tyicet cykl a nen ani na-
fouknut, ani se nerozjdj lnky
a ani neklesla kapacita. Kdybych
na n neml nakreslen koleko f-
xem, tak bych ani nhodou dnes ne-
dokzal rozpoznat, kter ze svch
dvou pr (12s) jsem podbil.
Pipojil jsem zznam z 50. nab-
jecho cyklu:
Po celou dobu nabjen je GAP
(nejvt odchylka napt lnku
od prmrnho) men ne 0,009 V
a ped zatkem nabjen a po dobit
je GAP men ne 0,003 V. Po 10
min balancovn nen problm se do-
stat na GAP 0,001 V, to je asn!
S potem cykl dokonce kles vnit-
n odpor baterie. Nov mly kolem
20 m na sadu (tedy est lnk),
v padestm cyklu 17 m a nyn (80
cykl) maj jen 12 m. Stle tedy
tvrdnou. Oekvm, e kdy se do-
stanu na minimum, tak budu v polo-
vin ivotnosti baterie. To se zatm
nedje, take mm nadji, e mini-
mln 160, spe 200 cykl baterie
umon i pi tak brutlnm zachze-
n, jakm je tvrd 3D ltn s deva-
destkovm vrtulnkem.
Po zkuenostech s tmito baterie-
mi jsem si tm jist, e mj pvodn
kalkul svzt se na vln zavdc
kvality nov znaky se nevypln, ale
e bude kvalitn i v dalch ltech.
K tomuto nzoru m vede i chovn
frmy Pulse k reklamaci. Jejich prvn
vrka bateri 2 500 mAh 6s 45 C se
trochu nepovedla po pr cyklech
se dost nafoukly. Firma Pulse mi
zdarma zaslala nov baterie 2 600
mAh 6s 45 C a ty pvodn mi pone-
chala. J se nafouknut neulekl,
a stle s nimi ltm. Elektricky jsou
toti stle skvl. lnky se neroz-
chzej, kapacita nekles, vnitn od-
por je u nich dokonce 6 m na sadu.
Mm na nich u 86 cykl, z toho 70
po nafouknut, a jsou stle super.
Mimochodem, maj i krsn, neo-
tel design.
DanielBene
M zkuenost s bateriemi Pulse
je na vyzkouen, ale urit si je
koupm a vracet je nebudu. Pes to
vechno, jak se s nimi mj T-Rex
700 chov, je spoteba ni ne
v minulosti. Jednak jsou o 2 mm
ir a hlavn jsou aerodynamick
rovn. Ped odtokovou hranou nen
takov ta prohlube a slzika prof-
lu je po celm obvodu konkvn.
Fakt vele doporuuji vyzkouet.
S odstupem asu, kdy mm
s listy naltno asi dvacet start
na Logu a deset na Protosovi, mu-
sm jejich vlastnosti shrnout do v-
ty: Pro mne naprosto vynikajc
a dokonal listy! Slovy pro mne
mm na mysli, e ne kadmu vy-
hovuje kad druh list. Urit se
najdou i modeli, kterm vyhovo-
vat nebudou, budou hledat listy
jet ostej, nebo naopak se jim
i tyto budou zdt pli ostr a bu-
dou hledat nco lenivjho. Ale
listy Spin Blades jsou zlatm ste-
dem mezi obratnost, rychlosti re-
akc a stabilitou rovnho letu. Spo-
teba je u mne opravdu cca o 5 %
vy, co pisuzuji tomu, e tyto
listy maj oproti pedchozm lep
innost po cel drze kolektivu.
Zven spoteby je ovem subjek-
tivn zleitost, moje spoteba ne-
patrn stoupla, zatmco kolegovi
klesla. Ped nasazenm Spin Bla-
des jsme mli na vrtulncch kad
jinou znaku list.
Velkou vhodou je bl barva
list. Listy jsou na vrtulnku v-
born vidt, co mi dv mnohem
lep orientaci o pozici vrtulnku.
Navc cena tchto list je v porov-
nn s konkurenc o nkolik sto-
korun ni. Osobn si myslm, e
se s vrtulnkovmi listy Spin Bla-
des v modelsk sezon 2012 bu-
deme na letitch setkvat stale
astji.
FilipDekleva
Vyberte si v naem antikvaritu
v Praze 3, v ulici Baranova 31. Prodejna je
otevena od pondl do ptku vdy od
13.00 do 17.00 hod., telefonn slo pmo
do prodejny je 222 221 541, e-mail:
eshop@rcrevue.cz. Krom antikvrnho
zbo, kter mete zakoupit pouze v pro-
dejn, zde dostanete i vekerou souas-
nou produkci vydavatelstv RCR, nabze-
nou i v internetovm obchod http://
eshop.rcrevue.cz (asopisy a CD- -ROM
RC revue, RC cars, asopis Robot Re-
vue, propagan pedmty), plnky RC
revue a Model, zahranin modelsk
asopisy a knihy s modelskou a letec-
kou te matikou. Na toto zbo krom aso-
pis a modelskch plnk obdrte
slevu 10 % proti cenm uvdnm v inter-
netovm obchod.
Vkup knih s modelskou tematikou kadou stedu od 13.00 do 17.00 hodin!
Nevyhazujte knihy, pineste je radji k nm!
Modelsk
literatura
7 model na nedli
Stavme modely (Semrd)
Scale Aviation Modeller 2/2008
(v anglitin)
Bauen und Fliegen (Denzin,
v nmin)
Pvodn pln Racek, vtro
(Prochzka)
Pvodn pln MKM-22 Orkn
na gumu (Neubert)
Pvodn pln vtro Stela (Ledvina)
Pvodn pln Ledek, motorov
hydropln (Kafka)
Pvodn pln MKM-73 Beta Minor
na gumu (Stanek)
Pvodn pln Meteor-AS, motorov
(Ledvina)
Pvodn pln Biko, motorov
(Bittmann, Korda)
Pvodn pln Messerschmitt
Me 109 na gumu (Ledvina)
Pvodn pln Praga Baby, motorov
(Fleissig)
Pvodn pln Komr, vtro (Stank)
Pvodn pln V.J. 6 na gumu
(Jirotka)
Pvodn pln Cyklon, motorov
(Neubert)
Pvodn pln Moskyt na gumu
(ek)
Pvodn pln vrtulnk N112 na gumu
(Npravnk)
Pvodn pln Racek VB 44,
motorov (Buek)
Pvodn pln Ost VB 48, motorov
(Buek)
Lit plastickch hmot pro modele
(Boublk)
Profly ltajcch model (Hoej)
Stavme makety letadel a kosmickch
lod (orel)
Plany modelarskie 104 Defant
(Baczkowski)
Plany modelarskie 106 La-5FN, La-7
(Gibas)
Plany modelarskie 109 Potez XXV
(Baczkowski)
Plany modelarskie 121 Il-2
(Kowalczyk)
Plany modelarskie 131 Jak-3
(Tomaszewscy)
Plany modelarskie 137 J-1
Przasniczka Don Quixot
(Podgorski)
Lietadl stavba plastikovch modelov
(v sloventin)
Godlo i barwa (v poltin)
Plastic Kits Aero Revue .55
Klub 1:72 Jak-1, Messerschmitt
Bf 109 F (kolektiv autor)
Historick
a memorov
literatura
Nad ledem a Saharou (Stahl)
Sthac esa na Wildcatech (Barrett,
Tillman)
Mc Campbellovi hrdinov (Hoyt)
Canso (Krzek)
633. squadrona (Smith)
Sthac esa korejsk vlky
Konen Malta (Gibbs)
Ve stnu slvy (Pajer)
V uniform RAF (Radosta)
Krvav jatka 2. dl (Shores, Cull)
Osud byl mm ptelem (Vild)
Ltajc tygi (Toland)
s. letci v boji proti faismu (moldas)
Oblaka v ohni (McDonald)
Bombardr T-2990 se odmlel (Bufka)
Kdla v boji (Pokrykin)
J stha (Zacharov)
ei a Slovci v oblacch (orel a kol.)
Letci s Davidovou hvzdou (Halperin)
Nebe nad Seinou (ikl)
Motory hm vzduchem (Kubec)
Pbh zkuebnho letce (Gallaj)
Letm na Berln (Vinogradov)
Bouliv oblaka (Likutin)
Trojhelnk nadje (Skopal)
Zbylo ns devt (Osolsob)
A zdi se hroutily (Fishman)
Jak se pla smrt (Lika)
Konec honicch ps (Ivankin)
Noci nad Nmeckem (Radosta)
Smrt lt rychleji (Udet)
Sthac pilot (Rajlich)
Operace Ratlines (McDonald)
Prkopnci klouzavho letu (Noika)
Mj ivot letce (Udet)
Izraelsk vlen mainerie
Let mstitele (Hyams)
Leteck sluba (Likutin)
Malta I (Shores)
Psn tajn
Zielone diably (v poltin)
Ne nm narostla kdla (Andrejs)
Sthai (Sims)
Nejrychlej lid svta (Banaszczyk)
II.wojna wiatowa-Bitwa o Wielka
Brytanie (v poltin)
Leteck vlka 19391945 (Groehler)
Mnoz nedoletli (Louck)
Sthai nad kanlem (Rajlich, Sehnal)
Biskajsk dramata (Slpka)
Specil Letectv + kosmonautika
ei a Slovci v historii letectv
Leteck kniha eskoslovensk
mldee (Kvto)
Leh ne vzduch (Vrchoveck)
Prkopnci vzduchu (Felix)
Sthac esa Luftwaffe 19391945
(Maty)
Sthai ohnivch noc (Kauck)
V boji od zatku a do konce
(Bala)
Zatek cesty podivn vlka
(Shores)
Beletrie
Biggles ve slubch Scotland Yardu
Biggles v Africe
Ikarv nvrat (Frda)
Padkov myslivci nastupuj
(Gericke)
Technika a teorie
Messerschmitt Me 163 (Ziegler)
Letadla s. pilot (orel)
Bojov letadla 2. svtov vlky
(Gunston)
Svt letadel (orel)
Encyklopedie modernch vojenskch
letadel (Gunston)
Zbran kter zashly do vvoje
lidstva
Svt dopravnch letadel (Toufar)
Atlas letadel 5, 6, 7, 8 (Nmeek)
Atlas letadel, tmotorov dopravn
letadla
Atlas letadel, tymotorov letadla
Atlas letadel, dvoumotorov letadla
Blindfug-Instrumente (v nmin)
Flieger Jahrbuch 1963 (v nmin)
Flugzeuge aus aller Welt (v nmin)
Krylja molooi (Pcuch, v rutin)
eskoslovensk letadla 1. a 2. dl
Atlas letadel
Civiln letadla 1 a 2
Atlas vojensk techniky vrtulnky
Reaktivn letouny
Budeme ltat (Kdr)
Vojensk letadla 1.3. dl
Svt letectv (Lowe)
Vrtulnky
Sthac letadla 1938-45, Velk
Britnie Nmecko (Vlka)
Polski samolot i barwa (Krlikiewicz,
v poltin)
Samoloty bombowe II. wojny
wiatowej (Kaczkowski,
v poltin)
Trida Wirraway, Polikarpov Po-2,
Albatros
Typy broni i uzbrojenia
(rzn sla)
Focke-Wulf FW 190D, camoufage
& markings 1. dl (Deboeck,
Larger)
Focke-Wulf FW 190D, camoufage
& markings 2. dl (Deboeck,
Larger)
Ilustrovan historie letectv
(Fokker VII, La-5, MiG-15)
Konstrukcje lotnicze polski ludowej
(kolektiv)
Letadla obrzkov slovnk
O leteck akrobacii (Machek)
Padk a jeho uit (Novk)
Parautistick sport (Lukin)
Zarys dziala polskiego lotnictwa
(Krl, v poltin)
Strojn technick pruka
Atlas letadel, dvoumotorov pstov
letadla (Nmeek)
Barwa w lotnictwe polskim 1,
Samoloty i szybowce do 1939
roku
Barwa w lotnictwe polskim 2,
Samoloty linii lotniczych
19191930
Barwa w lotnictwe polskim 3,
Samoloty linii lotniczych
19311939
Barwa w lotnictwe polskim 4,
Samoloty linii lotniczych
19451956
Barwa w lotnictwe polskim 5,
Samoloty linii lotniczych
19571981
Barwa w lotnictwe polskim 6,
Samoloty wojskowe obcych
konstrukcji 19181939 (1)
Barwa w lotnictwe polskim 7,
Samoloty wojskowe obcych
konstrukcji 19181939 (2)
Barwa w lotnictwe polskim 8,
Samoloty wojskowe obcych
konstrukcji 19181939 (3)
Barwa w lotnictwe polskim 8,
Samoloty wojskowe obcych
konstrukcji 19181939 (4)
Barwa w lotnictwe polskim
Wojskowe samoloty szkolne
19181939

Mal encyklopedie kosmonautiky
Vojensk rakety
A velk skok pro lidstvo
Vlen lod I, III
ANTIKVARIT RCR
RCR 12/2011
62
Letadlov oddlen koncernu
KD v Praze Karln, inn od ro-
ku 1930, pilo pt let po svm
vzniku s pomrn revolun my-
lenkou dvoumotorovho letounu
s motory v tlanm uspodn pro
pepravu ty osob jakhosi ae-
rotaxi. Bylo to zejmna dky aktivi-
t jeho fkonstruktra Ing. Jaro-
slava lechty. Pestoe bylo vytvo-
en letounu od potku ze strany
Ministerstva veejnch prac (zod-
povdnho za civiln letectv, a to
i fnann), ale i SA podporov-
no, postaven prototyp ekalo
dlouh obdob radiklnch pesta-
veb a technickho dolaovn;
v tomto ohledu zstal jakmsi ex-
perimentlem.
Pvodn podoba ne zcela hoto-
vho, nezaltanho prototypu byla
vystavovna na Aerosalonu v Pa-
i od konce listopadu 1936. Po do-
konen a pozemnch zkoukch
mohl E.210 dne 13. nora 1937 po-
prv vzltnout. Vyznaoval se kla-
sickmi ocasnmi plochami s jedi-
nou, pomrn mohutnou svislou
ocasn plochou a zovm podvoz-
kem s kluznou ostruhou.
Tlan adov invertn tyvl-
cov motory Walter Minor o vko-
nu 85 k (63 kW) od potku trply
pehvnm, jeliko nebyly pmo
ofukovny vrtulemi. V chladicch
traktech jejich vlc se laborovalo
s kanly, defektory a dalmi pra-
vami.
Bhem zkuebnch let, pokrau-
jcch sporadicky do potku lta,
byla shledna nzk innost sm-
rovho kormidla a urit pn ne-
stabilita. Zadn st letounu byla
proto pestavna do podoby s licho-
bnkovou vodorovnou ocasn plo-
chou a dvojic svislch ocasnch
ploch na koncch, bylo tak pidno
ostruhov kolo. Takto se
letoun zkouel od listopa-
du se zmrem vylepit
chlazen motor.
Nsledovalo ovov-
n letovch reim a pro-
voznch charakteristik,
v noru 1938 tot zkou-
mala komise Ministerstva
veejnch prac.
Pokraovalo nekone-
n upravovn a nsled-
n zkouen, a se v lt
dosplo k dal vrazn
rekonstrukci: bylo vyrobeno nov
kdlo o pdorysu jednoduchho li-
chobnku s vt plochou, tento-
krt bez vztlakovch klapek. Zvte-
n svisl ocasn plochy byly ovln-
ho tvaru a dostaly tuh peklikov
potah. P letounu s pilotn kabi-
nou byla zhotovena zcela nov, za-
oblench tvar zejmna vak
uzpsoben pro ukotven pov-
ho podvozku, co bylo absolutn no-
vum v naich podmnkch. Hlavn
podvozek se z tohoto dvodu posu-
nul ponkud vzad. Rekonstruovna
byla i velk st instalac.
Protoe v napjat pomnichovsk
dob dostaly u vrobce pednost
pravy vojenskho typu E.51, byla
rekonstrukce dvstdestky dokon-
ena a po okupaci. Dne 18. dubna
1939 se s nm fremn pilot Jan An-
derle mohl optovn vznst ke zku-
ebnmu letu.
Tento letoun, kter je pedmtem
dnen monografe, ml ji jen mlo
spolenho s pedchozm provede-
nm. Je jasn, e se vechny zmio-
van pravy promtly v hmotnosti
letounu a zstv faktem, e s pl-
nm zatenm se napklad vzlety
zcela nemrn prodlouily. V tto
jarn fzi zkouek pibyla jet tet,
pevn svisl ocasn plocha do rovi-
ny symetrie, kter defnitivn eila
problmy se stabilitou.
Zkouky pokraovaly i v lt
1939 pod dohledem okupanch or-
gn, posudky vydvalo Minister-
stvo veejnch prac. Teprve nsle-
dujcho roku 1940 se prototyp do-
stal do zkouek ve Vojenskm tech-
nickm leteckm stavu v Leta-
nech, tehdy za vlky FVA Prag. Je
a s podivem, kolik technick po-
zornosti vnoval stav okrajovmu
civilnmu typu zkouky a ovov-
n probhaly a do nora 1941.
V posudcch se promtla ada pi-
pomnek.
Na jae 1941 dolo k posledn
vznamn zmn, kdy domc mo-
tory Walter byly zamnny za n-
meck Hirth HM 500 o mrn vy-
m vkonu 105 k (77 kW), se kter-
mi letoun vzltl 14. ervna. tyi
dny pot byl prototyp peltnut
k ovovacm zkoukm do zkueb-
nho centra E-Stelle Rechlin u Ber-
lna. Zde u mu zejm jako neper-
spektivnmu typu nebylo vnovno
mnoho pozornosti.
11 63
RCR 12/2011
PRO MAKETE
eskomoravsk Kolben-Dank
Praga E.210
(Pokraovnnastran64)
Letoun Praga E.210 byl doprav-
n hornoplonk pro tyi osoby,
s dvojic pstovch motor v tla-
nm uspodn, v konenm pro-
veden s trojic svislch ocasnch
ploch a povm podvozkem. Ml
smenou konstrukci s pevauj-
cm podlem deva.
Kdlo bylo celodevn, prb-
n, lichobnkovho pdorysu,
s proflem KD F 44.2 o relativn
tlouce 21 % v koeni a 11 %
na konci. Na jeho zadnm nosnku
byla ukotvena motorov loe. Potah
byl peklikov. Kidlka kovov
konstrukce byla potaena pltnem.
Trup tyhrannho prezu se
zaoblenou horn a doln stranou
ml kostru svaenou z ocelovch
trubek. Na n byly uchyceny tvaro-
vac pepky nesouc podln li-
ty. Pedek trupu byl tvarovn z hli-
nkovho plechu, v kabinov sti
byl potah peklikov, zbytek pl-
tn. Na lev stran byly vstupn
dvee.
Ocasn plochy sestvaly z licho-
bnkovho vodorovnho stabili-
ztoru nesoucho na koncch svisl
ocasn plochy vejitho obrysu se
smrovmi kormidly. Tet hbetn
klov plocha byla pevn. Kon-
strukce stabiliztoru a klovch
ploch byla devn s peklikovm
potahem, kormidla mla konstrukci
z ocelovch trubkek s pltnm po-
tahem. Prbn vkov kormidlo
bylo opateno vyvaovac plokou
ve sv stedn sti.
Pistvac zazen tvoil pevn
podvozek povho typu. Hlavn
podvozek, vybaven olejopneuma-
tickmi tlumii, ml kola opaten
pneumatickmi brzdami. Pov
podvozek s vleenou vidlic, t
vybaven tlumiem, byl oton
o 360, se samoinnm ustednm
po odlehen. Vechna ti kola byla
kryta aerodynamickmi kryty z hli-
nkovho plechu.
Pohonnmi jednotkami byla
dvojice invertnch vzduchem chla-
zench adovch tyvlcovch
motor Walter Minor o vkonu
85 k (63 kW) v tlanm uspodn
s okovanmi dvoulistmi pevnmi
vrtulemi. Motorov kryty byly zho-
toveny z hlinkovch plech. Pali-
vov ndr byla vestavna mezi
nosnky kdla prochzejc hbe-
tem trupu.
Elektrickou s 12 V napjel pa-
lubn akumultor.
Pstrojov vybaven obsahova-
lo vechny zkladn pstroje pro
kontrolu letu a chodu motor (ty
pochopiteln dvojmo). Sonda rych-
lomrnho systmu byla nesena
storkem umstnm centrln
nad kabinou.
Barevn proveden lze odhad-
nout jako nstik stbrnou hlinko-
vou barvou. Jeliko toto fnln pro-
veden letounu ltalo a za okupa-
ce, mlo ji vsostn oznaen h-
kovmi ki na klovch plochch
a zkmi trmovmi ki na kd-
le. Pozdji pibyl tento k i na trup
spolu s typsmennm kdovm
oznaenm NC+EQ ern barvy,
obvyklm u vojenskch letoun
ostatn v roce 1941 ji dn jin
ne vojensk neltaly.
PavelKuera
Snmkysbrkaautora
VkresErikBornhorst
Na snmcch odzadu je patrn
typsmenn oznaen i na hornm
povrchu kdla, aplikovan v poz-
dj etap zkouen. Je znan aty-
pick i nepedpisov tm, e ps-
mena nejsou po stranch k, ale
vdy dvojice zevnit (ve smru
ke trupu).
Vechny snmky pedstavuj
posledn proveden letounu. Zbry
bez oznaen jsou vytvoeny retu,
zejm pro intern poteby frmy.
Vce informac lze nalzt v mo-
nografi publikovan v asopisu Le-
tectv a kosmonautika v kvtnu
a ervnu 2008.
64
RCR 12/2011
PRO MAKETE
Hlavn technick data: Rozpt
12,5 m; dlka 8,42 m; nosn plocha
20,7 m
2
; hmotnost przdnho letou-
nu 965 kg; vzletov 1 420 kg; maxi-
mln vodorovn rychlost 230 km/h;
doba vstupu do 2 000 m 14 min;
praktick dostup 4 300 m; dolet 640
km.
(Pokraovnzestrany63)
65
RCR 12/2011
PRO MAKETE
Praga
E.210
Kdy se v letectv zaaly pou-
vat proudov motory, bylo hlavnm
clem jejich vvoje doshnout co
nejvtho dopednho tahu. To je
mon povaovat za prvn etapu vy-
vjen proudovch motor, kter tr-
v a dodnes a v dohledn dob ne-
skon.
Jak se vak letadla zrychlovala
a zvtovala, bylo nutn udret dl-
ku leti v rozumnch mezch,
a vznikla tak poteba brzdit pi pi-
stn zpornm tahem, to je obrtit
smysl psoben tahu proudovch
motor obdobn jako brzdn rever-
zovnm vrtul.
Vvoj proudovch motor
se schopnost reverzovn, co u
lze povaovat za potek vektoro-
vn tahu, meme nazvat druhou
etapou vvoje proudovch mo-
tor.
Potom pila poteba letoun
s proudovmi motory v kategorii
VTOL, to je se schopnost svislho
vzletu, pistn a vznen. Pokud
v tomto ppad nejsou pouity sady
zvltnch motor s pouze svislm
tahem, je nutn mnit smr, smysl
a velikost tahu, to u je plnohodnot-
n vektorovn tahu. V tomto ppa-
d se d vystait s natenm celho
motoru nebo jeho vstupn trysky
okolo pn osy. Pi vvoji raket
a vznejcch se motor bylo nutn
mnit vektor tahu ve dvou rovinch,
modern bojov letouny t vyaduj
monost zmny psoben tahu mo-
toru nejen ve svisl podln rovin,
ale i ve vodorovn rovin okolo
svisl osy. To meme povaovat
za tet etapu vvoje.
Protoe pi souasnm rychlm
rozvoji modelskch proudovch
motor lze oekvat, e v do-
hledn dob vznikne snaha
o realizaci uveden druh
a tet etapy jejich vvoje, se-
znamme se ble s eenm
vektorovn tahu proudovch
motor a pipravme tak pdu
pro oekvan pokrok v mo-
delain.
Na obrzku 1 jsou nejzn-
mj konstrukn een sys-
tm reverzace proudovch
motor. Varianta a m sklp-
c segmenty kanlu ped v-
stupn tryskou, varianty b
(mulov) a c maj reverzan
prvky a za vstupn tryskou.
Varianta c je spe teoretick,
pro znan odpor v reimu do-
pednho tahu se nepouv.
Varianta d je uzpsobena pro
jednoduch een v model-
skm proveden, je mon ji
doporuit zjemcm pro po-
tek vvoje.
Na obrzku 2 je znzornn
princip tzv. proudovch kor-
midel. Jsou to natec ploky
s osou naten kolmou k ose
trysky, uspodan
do ke a vloen
do proudu plyn vystupu-
jcch ze spalovac komo-
ry raketovho motoru,
vstupu proudovho mo-
toru nebo proudu vzdu-
chu za dmychadlem i vr-
tul v prstenci. Zkuenos-
ti ukazuj, e innost ta-
kovchto kormidel je vel-
mi vysok.
Prvn ir pouit je
znmo z nmeck balis-
tick rakety V2 (obr. 3).
Do proudu spalin za spa-
lovac komorou byly vlo-
eny tyi graftov plo-
ky, tvoc vnitn kormid-
la. Pro fzi letu rakety
v atmosfe mla raketa
jet vnj kormidla, vy-
tvoen jako ploky
na okrajch stabiliztor.
Na obrzku 4 je znzornno pou-
it proudovch kormidel v mode-
lskm proveden, zde u dvoumoto-
rovho modelu postavenho jako
studie ped nvrhem modelu katego-
rie VTOL. dic ploky vkovch
kormidel jsou vloeny do vstupu
kanl vrtul v prstenci, smrov
kormidla jsou umstna a za n.
Smrov kormidla jsou vt, vyb-
haj a nad vstupn kanly vrtul
v prstenci a umouj tak zen pi
kluzu nebo i pi vpadku jednoho
z motor. Zpsob ovld-
n takovhoto dvoumoto-
rovho letounu okolo po-
dln osy klonn je
znzornn na obrzku 5.
A dosud nejznmj,
nejspnj a nejroz-
enj letoun Harrier (je-
ho pokroilej varianta
na obrzku 6), schopn
svisle vzltat, vznet se
a svisle pistvat, a z nho
odvozen dal letouny
pouvaj vstupn trysky
ve tvaru natecch lopat-
kovch m (obr. 7).
Harriery pouvaj
dvouproudov motor
Rolls Royce Pegasus.
Vnj proud za dmycha-
dlem je rozdlen do dvou
st, kter vychzej nat-
ecmi lopatkovmi trys-
kami po obou stranch
pedn sti trupu. Spaliny
vnitnho proudu za turb-
nou jsou t rozdleny
do dvou st, ty vychzej z nate-
cch lopatkovch trysek v zadn sti
trupu. Pi dopednm letu vstup
vzduchu a spalin smuje dozadu,
pro vzlet a pistn jsou trysky nato-
eny pro proudn vzdu-
chu a spalin dol k zemi.
Konstrukn proveden
trysky je na obrzku 8.
Rozsah naten trysky je
vt ne 90. Proud spa-
lin nebo vzduchu zde m-
e smovat i mrn do-
pedu, letoun tedy me
i couvat nebo se vznet
nejen v poloze vodorov-
n. Pi pedvdn Harrie-
r piloti s potenm le-
toun zastav a sklon tak,
jako by mili na stacio-
nrn pozemn cl. Potom
zanou boit tak, e le-
toun stle m na pomysl-
n cl a krou okolo
66
RCR 12/2011
TEORIE
Obr. 8
Obr. 1
Obr. 2
Obr. 3
Obr. 7
Obr. 6
Obr. 4
Obr. 5
Vektorovn tahu
A
B
C
D
nho. sten sklon trysek mezi
vodorovnou a svislou polohou se
u Harrieru pouv pi tzv. vzletu
skokem, kdy letoun se rozjd
na rovin a najd na rampu v podo-
b obrcenho lyaskho skokan-
skho mstku, to je zdola nahoru.
Tm se znan zvyuje nosnost le-
tounu.
Poslednm zpsobem vektorov-
n tahu je naklpn cel vstupn
trysky. U velkch i tch nejvtch
raket se naklp cel spalovac ko-
mora spolu s vstupn tryskou, vt-
inou Lavalovou. Tak vznik sla
ikm k ose rakety a vyvozuje mo-
ment k titi a v atmosfe i k bo-
nm plochm rakety, m mn
smr letu nebo let stabilizuje. Takto
byly zeny t spn
francouzsk experimen-
tln ltajc proudov
motory SNECMA C 400
Atar Volant (obr. 9). Oko-
lo podln osy byly zeny pomoc-
nmi tryskami na podvozkovch
nohch. Z Atar pozdji vznikl le-
toun s prstencovm kdlem
SNECMA C 450 Coloptere, zn-
zornn na obrzku 10, u ale mn
spn. Prokzal schopnost svisl-
ho startu, pistn a vznen; pokus
o peklopen a pechod do vodorov-
nho letu skonil katastrofou.
Nov bojov letouny maj nakl-
pc trysky s monost naklpn
ve velkm rozsahu. Na obrzku 11
je nkres proveden takov trysky
v poloze pro vodorovn let a svisl
vzlet. Na obrzku 12 je letoun
Lockheed Martin F-35C v konfgu-
raci pro svisl vzlet, vznen
a svisl pistn. (Pro tyto reimy je
letoun vybaven jet
dmychadlem se svislou
osou oten v pedn
sti trupu, pohnnm
pes spojku a pevod
od hdele motoru. Pi
dopednm letu je toto
dmychadlo zakapotov-
no.) Vstupn tryska to-
hoto letounu se me na-
klpt v rozsahu hl
mnohem vtm ne 90,
me smovat i vzhru.
Prez tto trysky mus
bt promnn za provo-
zu, jinak by hrozilo roz-
ven termodynamick-
ho cyklu motoru s fatl-
nmi nsledky. Obratnost
tohoto letounu a obdobnch rus-
kch letoun je neuviteln, polo-
mry obrat pi mench rychlos-
tech letu se bl k nule.
Konstrukn een tohoto nakl-
pn vstupn trysky je okem.
V posledn dob nkter letouny dis-
ponuj krom naklpn trysky
ve svisl rovin i monost vyklp-
n trysky do bok. een konstruk-
ce trysky tto koncepce je pak pro
konstruktra pmo majstrtykem.
Mon je proveden trysky uloen
na Kardanov zvsu nebo naklp-
n trysky v jedn rovin a souasn
ve stavu naklopen jej naten oko-
lo osy motoru.
Na zvr nkolik poznmek o -
zen a stabilizaci letoun, o kterch
jsme pojednvali. Pokud
jde o reim s reverzov-
nm, u dosplch letoun
se pouv pi dobhu pi
pistn a jen zcela vji-
men pi pojdn. Po-
kud by byl pouit tento re-
im u model za letu, m-
lo by jt stle o dopedn
let s normlnm zenm
kormidly. Letouny s prou-
dovmi kormidly jsou -
zeny a stabilizovny po-
moc tchto kormidel. Le-
touny s naklpcmi trys-
kami jsou vybaveny pomocnmi -
dicmi a stabilizanmi tryskami,
do kterch je pivdn stlaen
vzduch z prostoru za kompresorem.
Napklad Harrier m takovto trys-
ky na pdi a zdi trupu a na koncch
kdla.
IngLubomrBenda
Fotoakresby:autor
ajehosbrka
67
RCR 12/2011
TEORIE
Obr. 9
prava pmoar pily Proxxon
Pouvm skvl nad Prox-
xon, jeho jedinou stinnou strn-
kou je vy cena. Mezi mnou as-
to pouvan stroje pat pmoa-
r pila. Jej vyuit je velmi irok.
Nejastji ji pouvm upnutou
ve svrku.
Kdy stavm modely s ste-
nm tuhm potahem kdla, je te-
ba stedov ebra snit o tlouku
potahu. Velmi jednodue to jde
po prav pravtka pily.
Pravtko nedosahuje a k pilo-
vmu listu. Z materilu tlustho
4 mm, v mm ppad textitu, od-
zneme potebn kus. Vyvrtme
do nj dv dry o prmru 2 mm
a zahloubme je. Do pravtka vyvr-
tme dry a vyeeme z-
vity M2. Pdavn dl
piroubujeme dvma
rouby M2 se zpustnou
hlavou.
Nyn sta nastavit
vzdlenost pravtka
od pilovho listu tak,
aby ka odezvanho
materilu odpovdala
tlouce tuhho potahu.
ebra vyeeme podle
jedn ablony nebo je
zhotovme raplovou interpolac.
ebra, ke kterm bude lepen tu-
h potah, snme o tlouku po-
tahu.
Vystame tedy s menm
mnostvm ablon a i prce je pes-
nj a rychlej. Zmnme-li
tlouku potahu, je prava eber
hrakou. Takto lze snadno upravit
i ebra, kter byla pvodn vye-
zna pro kdlo bez tuhho potahu.
JaroslavKroufek
TECHNOLOGIE
Obr. 12
Obr. 10
Obr. 11
Souprava pro kutily obsahujc
ventiltor a brusku vyrbn n-
chodskm podnikem Atas rozhodn
nen novinkou, na vstav Model
Hobby se objevuje v nezmnn po-
dob u adu let a njak jej inovace
se dajn nechystaj.
Jako kad rok jsem se u stnku
vrobce zastavil, ale a letos jsem
neodolal a soupravu za-
koupil s myslem pout ji
jako pdavn strojek
k soustruhu pro brouen
nakulato. Po vyzkouen
jsem si ll, e ji nemm
doma ji dvno. Je vhodn
pro drobn prce, nemla
by tedy chybt ani v mo-
delsk dln. Mm sice
brusky o vkonu 370 W,
ale pro drobn prce jsou
ji mn vhodn nehled
na hluk, kter vydvaj
a kter v panelku me sousedm
vadit.
Zkladem je elektromotor o p-
konu 55 W s otkami 2 860/min.
Pi prmru brusnho kotoue vy-
chz obvodov rychlost 15 m/s, te-
dy polovin ne u mch vtch
brusek. To me nkdy bt vho-
dou, nehroz tak peht brouen-
ho materilu. Motor je uloen
ve dvoudln skni z houevnat-
ho plastu spojen rouby. Plastov
je i ochrann kryt a unae na h-
deli motoru. Ochrana ped nebez-
penm dotykem je dvojitou izo-
lac.
Vrobcem udvan ivotnost in
1 0003 000 hodin, co je u zazen
pro amatrsk pouvn doba dosta-
ten dlouh.
Hmotnost strojku o rozmrech
110 x 130 x 170 mm je 1,4 kg.
Souprava je skuten univerzln,
v krabici z mikrovlnn lepenky je
uloena motorov jednotka s krytem
kotoue, obn kolo ventiltoru,
oprka ventiltoru, brusn kotou
o prmru 100 a tlouce 8 mm, plo-
ch oprn destika, dva letic ko-
toue, pt smirkovch kotou, e-
zac kotou o prmru 100 a tlou-
ce 1,5 mm, ptlan kovov a plas-
tov podloka, vceelov oprn
deska, upnka a dal drobnosti.
Strojek je dodvn s namontova-
nm brusnm kotouem. Zakoupil
jsem jet jeden s jemnj zrnitost.
K brusce se me jako zvltn p-
sluenstv zakoupit tak lupenkov
pilka.
Nvod na osmi stranch formtu
A5 je doplnn provkami a je dosta-
ten nzorn. Jen se domnvm, e
msto vrazu nevvaha by
byla vhodnj nevyve-
nost.
Pro pemnu ve venti-
ltor nebo letiku odstra-
nme ochrann kryt. Po-
volme matici, sejmeme
podloku a vyjmeme
brusn kotou. Povolme
dva rouby drc ochran-
n kryt a ten odstranme.
Nasadme obn kolo
ventiltoru, kter pes
podloku upevnme mati-
RCR 12/2011
68
TECHNOLOGIE
Mal, ale ikovn!
c. Jmenovit prtok vzduchu je 1,7
m
3
/min. Letic kotou pithneme
k matici piloenm roubem
M5x 10 pes miskovou podloku.
Obdobn namontujeme smirkov
kotou podloen leticm kotou-
em. Letic i smirkov kotoue maj
prmr 85 mm.
ezac kotou, slouc pede-
vm k dlen materilu, me po-
slouit i k brouen, napklad pily.
Pilu oprme o vhodn nastavenou
vceelovou oprnou destiku. Pi
pouit tto destiky nabrousme
ve sprvnm hlu irokm kotou-
em i nky. ikovnm modelm
nebude dlat problm
zhotovit ppravek pro
brouen roubovitch vr-
tk.
K orovnvn brousic-
ho nebo ezacho kotoue
slou orovnvac kmen.
Aby toho strojek uml
jet vc, je v matici dr-
ka, take motor me pro-
stednictvm emene
vhodnho O-krouku
pohnt dal nstroj.
Pi prci se drme n-
vodu a bezpenostnch
pokyn. Samozejm pou-
vme ochrann brle.
Motor brusky m mal
vkon, odhaduji jej na asi
40 W, proto ji nebudeme
petovat. Pi provozov-
n brusky by doba jejho
uvn nemla pesh-
nout 25 minut, zle
na zpsobu zatovn.
Jako ventiltor me pra-
covat trvale.
JaroslavKroufek
Nhrada
ezacch kotou
Originln ezac kotoue jsou
relativn drah, ale hlavn kehk
(sta brusku neopatrn poloit).
Nahradil jsem je kotouky zhoto-
venmi z bnch ezacch kotou-
pro hlov brusky. Tm je i za-
ruena bezpenost. Tyto kotouky
lze souasn pouvat jako ezac i
brusn. V provozu jsou velmi odol-
n a snesou i hrub zachzen. Po-
uvm ponejvce opoteben ko-
toue z brusky o tlouce
1 mm a prmru cca 25
mm. Oznaen pro vy-
stien je z paprov-
ho samolepcho ttku.
Otvor o prmru 3 mm je
provrtn obyejnm vr-
tkem na elezo. Ten se
sice ponkud otup, ale
ne njak dramaticky. Ko-
touky vystihvm na
pkovch nkch, lze to i nka-
mi na plech. Pesn kruh nen pod-
mnkou, kotouek se pi prvnm
pouit velmi rychle srovn. Hdel
jsem vysoustruil.
Proti originlnmu kotoui je
pi stejnm pracovnm konu i-
votnost mnohonsobn vy. Pou-
it je vestrann, pro rzn mate-
rily, vetn brouen drobnch
nstroj i pilek.
Brouen
libovolnmi
brusnmi papry
Uveden zpsob nelze pout
pro rovinn brouen. Jako unae
vyhovuje ben brusn
kotou o prmru 13 mm
se stopkou 3,1 mm. Brus-
n papr m prmr 30 mm. Je na-
lepen tavnou pistol, vjimen
spoj nevydr maximln otky,
ale ty nen dvod pouvat. Brous
obvodov st brusnho papru.
Nklon brusky umouje papru se
ohnout a tm je umon-
no dobruovn mst, kde
jinak je brouen plo-
chm pevnm kotou-
kem sporadick. Broue-
n pedpoklad krtk
nacvik na zkuebnm
materilu.Pi pouit
brusnho papru zrnitosti
400600 lze zejmna na
mosaznch dlech doclit
tm lesku, ani by se
naruil geometrick tvar.
Brouen
brusnmi rouny
Zvolen brusn rouno ustihne-
me zhruba z koupenho polotovaru
(bn v prodeji) a nalepme tav-
nou pistol na unae. Pln vyhovu-
je bn brusn kotou o prmru
610 mm se stopkou 3,1 mm. Je
vhodn pipravit vce unae pi
jednom lepen. Kotouek z rouna
m prmr cca 2530 mm. Jsem
pesvden, e tento zpsob brou-
en uvtaj konstrukti parnch
stroj. Rouno se dostane do mst,
kde je run brouen dosti obtn.
Rouno se dost brzy opotebuje, ale
vzhledem k poizovac cen je tato
da pijateln.
PavelOrszg
69
RCR 12/2011
TECHNOLOGIE
Dremel trochu jinak
Letos na jae jsem na Vylovce
pedvedl plavidlo s pezdvkou Prk-
no na lodn vrtuli pohnnou turbn-
kou a kolesa pohnn expanznm
strojem 14/16/24 mm; navc to mlo
plachty. Kamard Ivan to nazval Bi-
zarre, protoe to lpe znlo, ale jako
celek to opravdu bylo bizarn, a tak
jsem se nezlobil.
V prbhu roku jsem na to neml
as pes lto mme na krku vnou-
ata a prci na chalup, jsou zvody
Naviga a taky bylo mistrovstv svta
v Maarsku, a tak a po vech tch
akcch jsem vzal do ruky ob trup
a zaal tvoit.
Ml jsem velk kolesov stroj
psal jsem o nm asi ped dvma lty
na strnkch RC revue a tak jsem
ho pouil.
Ml jsem obrzek jednoduchho
lunu odnkud z Orego-
nu, z knihy Billa Mitchela
o parnch lodch, take ta
moje nen a takov v-
mysl, ale pozor, zmna,
na lodi u byl hdel, a tak
jsem udlal lodn vrtuli,
aby to lpe zatelo, ma-
nvrovalo a vbec se cho-
valo lpe; i ta rychlost by
se mohla trochu zvtit,
jene to chtlo vkonn
kotel pro dva stroje. Ne-
hodlal jsem nic nechat n-
hod, ale nic nen tak jed-
noduch, jak se zprvu
zd.
Vzal jsem tedy velk
stojat kotel, aby to odpo-
vdalo obrzku z knihy pa-
na Mitchela, kolesov
stroj a opravil jsem velk
ouptkov stroj (2x
18 mm psty) na pohon vr-
tule.
Jene aby se to tam vechno ve-
lo, bylo nutn dt kolesov stroj do-
zadu kolesa jsou sice trochu
za stedem lod, ale alespo vzniklo
msto na stroj pohnjc lodn vrtuli,
ale a v pedku lod, jinak to prost
nebylo mon. Kdybych dal kolesa
ped sted lod a stroj na vrtuli doza-
du, zase by byl kotel na pdi a to by
opravdu nelo.
Aby to mohlo takhle dopadnout,
bylo nutn udlat nco jako krlov-
sk hdel uprosted lod pod kot-
lem a kolesovm strojem, ale bylo
nutn pout malink etzek na pe-
vod toiv sly od stroje na pdi,
protoe hdel musel bt co nejne.
Jene stroj ml hdel asi 5 cm nad
dnem lod (loiska, zkladna stroje
a lo se na pdi zuuje) pouil
bych ozuben kola do pomala, ale
nelo to, hdel u dna nedovolil dt
vt prmr ozubenho kola ne
dva centimetry, musel bych pout
njak vloen kola, ale to by bylo
moc komplikovan, take etz se
jevil vhodnou nhradou.
Jet bylo nutn zhotovit jedno-
duch spojky na kolesa a hdel
od stroje, take jsem vymordoval n-
jak unaee, a tak mohu strojovnu
vyjmout bez vtch komplikac
chtlo to jednoduch loisko a tyi
ramena ze roub M4 nebo mosaz-
nch drt.
Jene i kdy jsem vechno maxi-
mln zjednoduil, nechtlo to moc
fungovat.
etz na hdeli stroje celou vc
komplikoval. Otet rukou lodn vr-
tul sice lo, ale dalo to prci. Nevm,
jak je to mon, tenhle druh pevodu
mi pidlal za ty dva msce, co jsem
se s nm hrabal, docela vrsky.
Stroj otenm za setrvank el
lehce, vrtule s krlovskm hdelem
la taky lehce, ale kdy jsem to spojil
etzkem, nco se vzepelo a ko-
nec.
Take pi tlaku pes 1 atmosfru
jsem roztoil vrtulov stroj, pot
jsem rozhbal kolesov stroj, ale ne-
lo u reverzovat vrtulovm strojem,
protoe odbr dvou stroj byl pli
velk a tlak poklesl.
Jedin ance byla vypnout vrtu-
lov stroj v pdi, reverzovat jen ko-
lesovm strojem a doufat, e
po couvnut na trati se zase d naho-
dit vrtulov stroj, co se mi ale ne-
dailo.
Vymnil jsem vrtulov
stroj za men (2x 16 mm
psty), abych uetil tlak
pry na kotli, ale velk od-
por etzu a hdele
ve dvou loiskch s karda-
nem na vrtuli byl na men
stroj pli.
RCR 12/2011
70
LOD
Krlovsk hdel a strojek s 2x18 mm psty
Opraven stroj s pvody a s etzkem
Pohled na stroj s etzko-
vm pevodem teoretic-
ky to mlo fungovat
Prvn plavba na Lnech
zatm je to velmi rudi-
mentrn
Velk kolesov stroj v lodi
roubokolesov parnek Kiawanda
Vymnil jsem kotel, a to celkem
tikrt, dokonce i leat, a nainstalo-
val vkonn hok z OBI i Hornba-
chu, ale pod dn pokrok.
Mezi tm jsem zhotovil kolesnice,
aby mj model k nemu vypadal,
trup jsem nastkal na erno se zele-
nm ponorem, ale kolesnice byly
moc velk, a tak jsem je udlal zno-
vu trochu men a thlej dozadu,
co u bylo lep.
Kad prava znamenala naloit
to do fbinky, vyvlet na rybnk
na Lnech a zkouet. (Vm, o em
mluvm, sedmadvacet kilo dvat
do vody v pedklonu prost nejde,
take gumovky a vchzet do vody
vzpmen, a se voda do-
stane k lodi co nejble,
a pak j prost do vody po-
loit.)
Vyzkouet jsem tedy ti
kotle, ale dn nedokzal
hnt oba stroje souasn.
Nakonec jsem si vzpo-
mnl na turbnu, ale ta ne-
la sphnout s krlov-
skm hdelem jinak ne
pout dal pevod do po-
mala a ejhle pevod 1 : 2
nen nic moc, ale najed-
nou se ve zaalo toit
o mnoho ochotnji. Opravdu nevm
pro, kdy byl etz na hdeli stroje
a lodn vrtule, pedstavoval ob od-
por, ale pevdek do pomala ozube-
nm kolem a potom etz a najed-
nou to zaalo fungovat.
Turbna je lehouk, take dobr,
ale ta spoteba
Ale pod velk kolesov stroj
a turbna, nco to chtlo. Navc vel-
k kolesov stroj, i kdy naprzdno
ml docela slu, pi zaten lopatka-
mi ve vod ztratil otky a jen tak tak
se toil, take dal pevod do poma-
la; je to asi 1 : 4,5 a konen to doce-
la funguje.
Musm ovem pouvat jen jeden
druh pohonu, turbnu, nebo stroj.
Vdy, jak tlak na kotli nastoup
na njakou zajmavou hodnotu, d se
to samostatn spoutt a reverzovat,
ale bh dohromady sraz tlak na 0,4
atmosfry, a to nen moc lo sice
pluje, ale oekval jsem vc, chci
s tm vyhrt ty nae zvody.
Take stejn budu muset asi ud-
lat njak vkonn kotel, aby se to-
ily jak turbna, tak oupek na ko-
lesa, a pod nen vyhrno
Neekal jsem tolik protivenstv
od tup hmoty. Mon nkdo v nco
o mechanice toen etzovmi koly
a etzem a vysvtl mi to polopatis-
ticky, j u nechci o vci
pemlet.
Pedvdn ve Velkm
Pton s turbnou a kole-
sovm strojem po deseti
minutch skonilo mlem
tragicky, dola voda v kot-
li a lo hnal vtr na kame-
nit beh, jen se tstm
jsem ji zachrnil.
Take dom, vyhodit
turbnu a dt tam nco ji-
nho, spornjho, proto-
e ta mal mrcha je schop-
na odpit cel kotel sa-
ma za deset minut. Na Vy-
lovce jsem natst objel
tra asi za 4 minuty 40
sekund.
Los padl na oscilan
tvlec, ktermu jsem
zhotovil tefonov krou-
ky, aby lpe tsnil. Parn
pepna, hromada prce,
pvody a izolace, je to
prce pro psychicky odol-
n jedince. Propojit, napl-
nit, vzt na vodu. Zaplit,
odstrit, a doufat, e se to
vrt zptky vlastn silou.
Vrtilo, ale opt nic
moc. Otky vrtule asi
200/min, dn slva, ale
lo na to pluje, a dokonce
ochotnji zat ne jen
na kolesa. Pece jen tlak
vody od vrtule na kormi-
dlo dl sv urit o po-
lovinu men polomr ot-
en ne jen s kolesy, tak-
e tahle cesta u vypad
slibn. Navc to plulo asi
dvanct minut na oba stro-
je na podivn kotlk He-
ligon pi tlaku asi 0,5 at-
mosfry.
Bude to chtt asi jet
spornj stroj, ale o tom
pt.
JiVorek
71
RCR 12/2011
LOD
Zkoum kotel Yarrow, nic moc
Msto velkho stroje tur-
bna s pevody. Hmot-
nost a na otky vrtule
vtzstv, ale prohra na
spotebu pry.
Takhle vypadala lo v dubnu
Loisko kolesa s unaei
Opravdu to m i lodn vrtuli, prmr 110 mm
Jednoduch strojovnika na stole U to m kolesnice, zatm velk
Vyrbm men kolesnice
RCR 12/2011
72
PLNEK MODEL
72 s SKA-065
Vkres modelu ve skuten velikosti (1 list A1)
a s plnm stavebnm nvodem zskte, jestli-
e:
V R zalete objednvku na e-mail: obchod@
rcrevue.cz s uvedenm sla tu, ze kterho
poukete platbu 110 K na et SOB,
576 305 253/0300. Eventuln zalete potovn
poukzkou typu C stku 110 K na adresu RC
revue, Baranova 31, 130 00 Praha 3 (do zprvy
pro pjemce uvete slo plnku M 072s
a nzev modelu SKA-065). Plnek vm zale-
me do 20 dn po obdren poukzan stky.
V SR zalete objednvku na e-mail: obchod@
rcrevue.cz s uvedenm sla tu, ze kterho
poukete platbu 4,80 na et SOB,
400 536 3781/7500. Plnek vm zaleme do 30
dn po obdren poukzan stky.
V obou zemch mete plnek objednat tak
prostednictvm internetovho obchodu na
adrese: http://eshop.rcrevue.cz
SOVTSK HLDKOV LUN TYPU MO-4
Mtko 1 : 50
Dlka 26,9 m
Rychlost 25 uzl
Vtlak 56 t
1 list formtu A1
Cena 110 K / 4,80
Plnek: Jaroslav Fara
Popis: M. Hladk
Mal hldkov lod popisovanho druhu vznikly ji
v prvn svtov vlce. Umoovaly jednak zjiovat vas
neptelsk plavidla pibliujc se k pobe, jednak
chrnit vlastn beh ped ciz diverz anebo naopak
vysazovat vlastn lidi v tlu neptele. Pvodn byly
k tomuto elu nasazovny torpdovky, jejich rostouc
poteba na irm moi vak vedla k hledn nhrady. Tou
se staly prv mal hldkov lodi, sice pomalej, ale tak
znan levnj a rychleji postaviteln.
V obdob po prvn svtov vlce pak poteba malch
hldkovch lod a stha ponorek ve vojenskch fotilch
rznch stt spe jet
vzrostla v dsledku rozvoje ponorkov zbran. Tak
v Sovtskm svazu se zaalo ve tictch letech se
stavbou takovch hldkovch lod, je byly od potku
ureny pedevm k ochran pobench vod ped
ponorkami. Hldkov lun SKA-065 typu Mo-4 patil pi
napaden Sovtskho svazu faistickm Nmeckem
za druh svtov vlky k ernomosk dunajsk fotile.
Mal hldkov lodi typu Mo-4 mly vodn vtlak 56 tun.
Jejich dlka inila 27 m, ka 4 m a ponor 1,5 m. Prv
tento mimodn mal ponor umooval lodm pekon-
vat bez hony pole poloen z kontaktnch min Dva naf-
tov motory o jednotliv vkonnosti 1 300 k umoovaly
lodi rychlost 25 uzl, je tehdy pro boj s neptelskmi po-
norkami postaovala.
Vzbroj sestvala ze dvou dl re 45 mm a dvou a
t protiletadlovch kulomet. Pro potrn ponorek byly
na palub vodn bomby.
Zbarven: Bhem vlenho nasazen byly veker s-
ti lodi SKA-065 nad vodoryskou ed, pod n erven.
Toto je odvozeno z barevn kresby z asopisu Modlist-
-konstruktor.
Lo Mo-4 m jednoduchou nstavbu, bohat
vzbroj a vstroj z n vak in vhodnou pedlo-
hu i pro vyspl modele. Pomrn jednodu-
ch trup zhotovme bu plakovnm, nebo la-
minovnm. Vzhledem k tomu, e paluba je rov-
n (bez prolupu), lze j velmi jednodue zho-
tovit z leteck pekliky. Nstavba je
jednoduch, jej zhotoven bude rov-
n bez zvltnch obt. Postup zho-
toven vstroje a vzbroje modelu zle-
na schopnostech a monostech kadho mo-
dele.
72 s SKA-065
RCR 12/2011
75
INZERCE
K
dy se mluv o ponorkch,
kter se astnily boj druh
svtov vlky, asi kadmu
se vybav nmeck vl smeky
ponorek typu VII a IX v Atlantiku
nebo teba americk ponorky tdy
Gato v obrovskm Tichm ocenu.
V pobench vodch a pozdji ze-
jmna pi diverznch akcch ale hr-
la svou roli i podstatn men plavi-
dla, jejich osdku tvoili nejve
tyi mui. Mezi n vedle znmj-
ch nmeckch Seehund, brit-
skch miniponorek tdy X a japon-
skch sebevraednch torpd Kai-
ten patily i italsk ponorky typu
CA a CB.
U na potku vlky navrhl
Ing. Gianni Caproni desetimetrov
a piblin tinct tun tk diesel-
elektrick ponorky CA pro dva,
nejve ti mue. Vzbroj tvoila
dv torpda re 450 mm nebo po-
zdji a osm nlo po 100 kg a mi-
ny. Bhem let 1938 a 1941 vyrobi-
la Caproniho spolenost celkem
tyi tyto ponorky. Potalo se s ni-
mi v ambiciznm plnu toku
na pstav v New Yorku, jeho se
mla jedna z nich, Leonardo da
Vinci (CA2), zastnit spolu s ko-
mandy abch mu. Pes Atlantik
mla bt pepravena na palub vt-
matesk ponorky podobn, ja-
ko japonsk ponorky nosily Kaite-
ny. dn z ponorek CA se nedo-
chovala, vechny byly potopeny
v ltech 19431944.
Nstupcem ponorek CA se v l-
tech 19411943 stala tda CB tak
navren Capronim a vyrbn
v jeho zvodech. Podstat-
n vt plavidla s dlkou
15 m a vtlakem 35/44
tun obsluhovala tylen-
n osdka, vzbroj tvoi-
la opt dv torpda nese-
n vn trupu nebo miny.
Torpdomety se daly na-
bjet pmo ve vod. Tyto
ponorky mohly operovat
v hloubce a 55 m.
Objednno bylo celkem
72 ponorek, dokoneno
a nasazeno jich bylo cel-
kem 12 z dajn 22 rozestavnch
kus, kter se dokaly sputn
na vodu. Jejich osudy byly velmi
pestr, nkolik z nich bylo nap-
klad pevedeno pod rumunsk n-
monictvo v ernm moi, pi stu-
pu v srpnu 1944 byly potopeny, br-
zy na to vyzdvieny Sovty, pe-
znaeny a nasazeny do sluby, tak-
e se d ct, e s ponorkami CB
bylo mon se setkat na obou stra-
nch konfiktu.
Zajmav je, e dv ponorky CB
se dochovaly do dnen doby. CB20
v nedokonenm stavu ukoistili
Nmci, byla pevezena do Mussoli-
niho Italsk sociln republiky, po-
zdji zajata jugoslvskmi partyz-
ny v chorvatskm pstavu Pula
a zaazena do jugoslvskho n-
monictva, kde pod oznaenm Ma-
lian P-901 slouila do roku 1950.
V souasnosti je mon ji vidt
v Muzeu vdy a techniky v Zhe-
bu. CB22 zskali spojenci v ital-
skm Terstu, nkolik rok rezla
na behu pstavu, aby se po oprav
stala expontem mstnho Museo
della Guerra.
Ponorky typu CB se zalbily
Ludwigu Seitzovi z bavorskho
Augsburgu, prv s CB20 se setkal
ped ticeti lty v Jugoslvii a nafo-
tografoval si ji. Svou roli pi roz-
hodnut o stavb hrlo i to, e v ne-
dvn dob si malou ma-
ketu ponorky CB postavil
Norbert Brggen, znm
nmeck vrobce dl
pro modely. Ludwig
Seitz ale chtl maketu
ve svm oblbenm m-
tku 1 : 20. st doku-
mentace se mu podailo
zskat z Vdn, potom se
z asopisu Sonar dozv-
dl o tom, e vyla knka
od Caproniho o malch
bojovch plavidlech,
74
RCR 12/2011
Umstn pijmae a jeho pipojen
LOD
Detail elektroniky a pohonu balastn ndre Poklop na vi m i uzavrac mechanismus
Italsk ponorka typu CB
Bajonetov uzvr dlenho trupu
Ludwig Seitz pi pprav ponorky CB
v n by ml bt podrobnj popis.
Prostednictvm kamarda v Mil-
n publikaci sehnal. Zvtil nkresy
pdorysu a bokorysu, z ez ml
ale jen jeden vkres na hlavn pe-
pku. Kdy ji zhotovil z balzy
a ukzal kamardm, vtina z nich
ztratila o stavbu zjem, protoe se
jim zdla pli komplikovan.
Zmrem bylo ponorku CB vy-
modelovat, pak mkk kopyto ola-
minovat, vnitek vydlabat a zskat
tm trup na jedinen model. Po-
dobn to Ludwig ji v minulosti d-
lal se svmi historickmi ponorka-
mi. Pece jen ale zbylo nkolik ka-
mard, kte si chtli postavit CB
tak, take nakonec vznikla nega-
tivn forma.
Cel trup je lamintov, kousek
za poklopem na vi pn dlen
na dv sti, spojen tsnm kovo-
vm bajonetovm uzvrem. Za-
plavovan st je jen nahoe pod
palubou a samozejm v. K zadn
sti je pipevnn i pstov balast-
n ndr, kterou na mru vyrobil je-
den z klubovch koleg. Probl-
mem je ovldn hloubkovch kor-
midel, jejich osa by prochzela
hdelem motoru, a na mechanick
vyeen zalomenou osou je v trupu
mlo msta, take k ovldn byla
pouita dv mikroserva pro kormi-
dla, po kad stran jedno. Serva
jsou spojena Y-kabelem. I tak zbylo
mezi motorem a stnou jen asi
5 mm a do tohoto prosto-
ru se muselo dostat uts-
nn. Nebylo mon pou-
t standardn soustrue-
n pouzdra s vcensob-
nmi O-krouky, veel se
tam jen gumov krouek
z miniaturnho vrtulnku.
Tsnn nhonu hloubko-
vch kormidel je slabi-
nou modelu a na setkn
v Neulengbachu, odkud
pochzej pouit foto-
grafe, tak zpsobilo, e
ponorka druh den u ne-
mohla vyjet. Cel blok ovldn se
temi servy se d ze zd vyjmout,
demont je ale pomrn sloit.
V trupu je zabudovno uzavra-
teln pouzdro cyklistickho ventil-
ku, kter slou pro vyrovnn tla-
ku jednak po delm pobytu mode-
lu na slunci (petlak), jednak
po ochlazen ve vod (podtlak). Je-
-li po jzd uvnit podtlak, ned se
bajonetov uzvr bez vyrovnn
tlaku rozumnou silou povolit a ro-
zebrat.
Dobov podklady pro barevn
schma se nedochovaly, proto
Ludwig Seitz zvolil kombinaci od-
stn ed a khaki zelen, obvyklou
v t dob v rakouskm nmonic-
tvu. Ponorka v muzeu v Zhebu
nem originln zbarven, z foto-
graf se d jen urit, e horn st
byla svtlej ne spodn. Existuj
vak i snmky ponorek, kter byly
cel ed s tmavm odstnem shora
nebo mly lomen pruhy kamuf-
e. Model ostatn neodpovd kon-
krtnmu plavidlu typu CB. Mezi
jednotlivmi ponorkami byly roz-
dly napklad v uchycen a veden
antny, v pce na periskopu,
ve tvaru zaplavovacch otvor a po-
dobn. Ludwigovou snahou bylo se
co nejvce piblit CB26 podle Ca-
proniho knihy, proto tak pedl-
val horn dl s ji vypilovanmi
ovlnmi otvory na dl s kulatmi
otvory, nicmn podle vrohod-
nch pramen se vyrobilo jen 22
ponorek a dn CB26 by tedy nee-
xistovala.
Model je doplnn dvma odn-
matelnmi torpdy. Pi jejich stav-
b prakticky nebylo mon vych-
zet z fotograf, protoe vechny za-
chycovaly plavidla v pstavu a te-
dy bez torpd. Pi vystaven na be-
hu se me ponorka vyzdobit temi
fgurkami nmonk, postavy po-
moc ep dr v otvorech paluby
nebo na zbradl. Osvtlen je ne-
funkn, jen naznaen. Stor se
d pro men vku modelu pi pe-
prav odmontovat.
Vybaven i funkce modelu jsou
jen zkladn, ovldan je stejno-
smrn pohonn motor, kormidla
a pstov ndr, u n stoj za zmn-
ku pouit amatrsk ovldac elek-
troniky. Osmikanlov pijma
Schulze (vyuity 4 kanly) je ums-
tn vedle vstupu vody na ele n-
dre pln vpedu, aby byl co nej-
dl od zdroj ruen. V pdi jsou u
jen akumultory. Pijma je spojen
s vybavenm vzadu jedinm estii-
lovm plochm kabelem, kter vel-
mi zjednoduuje a zpehleduje in-
stalaci.
Stavba modelu zabrala piblin
ti msce intenzivn prce, s do-
konenm detail se ovem proth-
la asi na rok. Vsledek se na leto-
nm setkn v rakouskm Neuleng-
bachu ostatnm astnkm natolik
zalbil, e se italsk ponorka typu
CB Ludwiga Seitze nejprve dostala
do u nominace t novinek a pot
z nich byla zvolena a ocenna pu-
tovn cenou jako nejlep model se-
tkn.
Ing.Michalern
Foto: autor a Martin Velek
LOD
75
RCR 12/2011
Ludwig Seitz pebr na dva roky putovn cenu
Balastn ndr se d z modelu snadno vyjmout
Hloubkov kormidla maj osu prochzejc hdelem pohonu
Ochrann konstrukce a sonar pod pd
SLOVO VODEM
Nco o dotazech ........................................1/1
Vechno je jinak ......................................2/1
Norimberk 2011 .........................................3/1
J, asy, pni, ty se mn ...........................4/1
Jak jsem si udlal radost .............................5/1
Najednou je pozd! ................................6/1
K vaim pspvkm ................................7/1
Mme jet na to? .....................................8/1
Nov cena RC revue ................................9/1
Modeli v roce 2011 ..............................10/1
Co vlastn chceme? ................................11/1
Usmvejte se, prosm! ..............................12/1
PEL-MEL
Pedstavujeme ..........................................1/2;
2/2; 3/2; 4/2; 5/2; 6/2; 7/2; 8/2; 9/2; 10/2;
11/2; 12/2
Obchodnci pedplatitelm RC revue ......1/3;
2/3; 3/3; 4/3; 5/3; 6/3; 7/3; 8/3; 9/3; 10/3;
11/3; 12/3
Vkend s modely ......................................2/4;
3/4; 4/4; 5/4; 6/4; 7/4; 8/7; 9/7; 10/4; 11/4
Opravte si! ...............................................2/4;
3/4; 4/5; 5/5; 8/4; 11/4; 11/64
Vam objektivem ...................................1/76;
2/76; 4/76;
dkov inzerce .....................................1/79;
2/79; 3/79; 4/79; 5/79; 6/79; 7/79; 8/79;
9/79; 10/79; 11/79;
Kreslen vtip J. Kaplana ........................ 2/79;
5/79; 9/78
Standa Doekal ..........................................1/4
Jaroslav Machek 70 let ...........................1/4
Jaroslav Nethlo 70 let ...............................1/4
Frantiek Konen 80 let ...........................1/4
Ing. Lubo Budn ...................................1/4
II. Velk chujl ...........................................1/6
Pr zajmavost z veletrhu v Lipsku ........1/62
kolen v Dalovicch ..................................2/4
Vvoj RC souprav
a modelsk pravidla ..............................2/4
Jaroslav Vylil 80 let ...............................2/4
Mgr. Vra Pavkov jubileum .................2/4
Modelsk vstava v Kladn ..................3/4
Robert Zych 50 let ....................................3/4
Karel Werbitzk 70 let ...............................3/4
Stanislav Karek ..................................3/4
Norimberk 2011 .....................................3/70
Nov modelsk prodejna
Zizamodelar ............................................4/2
Modelsk kola v RMK Krupka ..........4/4
Sezona zaala Aviatickm verkem .......4/5
Ing. Zdenk Drbal 60 let ...........................4/5
Alois ild 80 let ........................................4/5
Veletrh Model Brno 2011 ....................4/74
Nov modelsk prodejna PV model ...5/2
Tom Sldek 60 let! ................................5/2
Nov modelsk letit ............................5/4
For model Olomouc ...................................5/4
Vstava model letadel
ve Frdku-Mstku .....................................5/5
60 let leteckomodelskho
klubu Drozdov ...........................................5/6
Modelrska burza v Old Wardene .........5/54
Frantiek Frei 80 let ................................6/4
Bohumil Rambousek 70 let .....................6/4
Zdenk Kalb ........................................6/4
Modeli v DDM Praha 4
Hobby centrum 4 ..................................6/6
65 let Modelklubu Rousnov ..................6/6
Zpovdnice Zdenk Malina ................6/7
Kam to chod, aneb jak nemodelait ....6/9
Modeli ve Friedrichshafenu ...............6/46
Ondrej Henkrich sedemdesia ..................7/4
Josef Dank ...........................................7/4
Nov modelsk obchod RC models ....8/2
Pavel Bron a Bedich Pavka 50 let ........8/4
Josef Ferbas 65 let ...................................8/4
Od pejl k UL specilu ........................9/4
Neekan nvtva
ve Flying Styro Kitu ...............................9/6
Ing. Duan Sedlr 70 let ..........................9/7
Pavel Komrek ......................................9/7
Maynard Hill
21. nora 1926 7. ervna 2011 ..............9/7
Hofmanv pohr RC parautist .........9/45
Nov modelsk prodejna
RCM Shop ........................................10/4
Nov modelsk prodejna
VaSa Model .......................................10/4
Ji Vojek ...........................................10/4
Ing. Stanislav Roubnek .......................10/4
Bedich Nevrl .....................................10/4
N B-25 Mitchell ...................................11/4
Milan Hod 75 let ................................11/4
Duan Krumplovi ...............................11/4
Ing. Jaroslav Mtl ................................11/4
Jubilejn veletrh Model Hobby ............11/37
Jde to i bez auta .....................................11/62
Karel Jebek: Modelstv na stecku ...12/2
Bjen veer ..........................................12/4
Vclav Reichrt 70 let .............................12/4
Jan Netopilk 80 let ..............................12/4
Nov modelsk prodejna
rc66.cz, Jablonec n. N. ....................12/4
Oprava .....................................................12/4
Obsah ronku 2011 ...............................12/76
NEJEN RC
Maketa sondn rakety Maxus................1/8
Setkn sportovc ...................................1/10
Setkn pznivc velkch raket
ve vcarsku ..............................................2/6
Vystelovac polomaketa
Super tendard ..........................................3/6
Severn liga hzedel 2011 ........................4/6
Vystelovac polomaketa I-16 ...................4/8
Vystelovac polomaketa Mikojan I-250 ...5/8
Vchodniarska halovka F1N ..................5/10
Hzedlo Pavlnka radost za pr korun ...6/13
Seril mistrovstv R
raketr zahjen! ....................................6/14
Raketi v eskm Tn .......................7/6
Upoutan modely v Dolnm Podlu ......7/7
Festival raket v Such i mezinrodn ......8/6
Mistrovstv R
v kategorich S8D a S8E/P .........................8/6
Mistrovstv R F4B, SUM
a Varnsdorfsk upoutanec .........................9/8
Raketi v Lotysku a v Polsku ...............9/9
Soute Svtovho pohru
na Slovensku ............................................10/6
Mistrovstv Evropy
kosmickch model .................................10/6
Majstrovstv Slovenska U-modelov ........10/7
Mistrovstv Evropy
pro upoutan modely ..............................10/8
Bronzov medaile
pro esk magnete ................................11/6
Mistrovtv R mldee ve volnm letu ...11/8
Dlouh streamer na zvr sezony .........11/9
Mistrovstv R pro upoutan modely ....12/6
Posledn leton sout SP raketr ......12/6
Raketov Koprnk po sedm .................12/7
OLDTIMERY
Cvin model vtron 45-06 ....................1/12
Gama samo domo ...................................1/12
Soutn model vtron Pluto ................2/10
Motorov model z roku 1951 IVA-09.......3/8
Motorov model s elektropohonem
Mohawk Buzzard (plnek 139) ..............4/10
Soutn vtro kategorie A1
z roku 1957 Pluto 32 ...............................5/12
Vzpomnka na Radoslava ka ............5/14
Zvodn model vtron Ost ...............5/16
Vte, e ...............................................5/16;
6/16; 7/12
Historick vtro Alo-10-A2 ................6/16
6. zlet historickch modelov v ali .....6/18
Fatra oldtimer meeting 2011 ..................7/10
est memoril R. ka je za nmi ......7/11
Zvodn model vtron 4705 .................7/12
Majstrovstv Eurpy SAM RC
v San Marine .............................................8/9
Vtro Sokol 473-V ................................8/12
Pozoruhodn
historick motor VY-KVA-I ....................8/12
Jak se dl rychlokvaka .......................8/16
Historick motorov model
Commando (plnek 144) ..........................9/10
Kabinov motork Aldebaran 474 B ....10/10
arisk krdlo 2011 ...............................10/10
Malokarpatsk pohr
SAM RC po tvrt raz .........................11/10
Vkonn termick vtro Sup ..............11/12
RC historick vtro z ruku 1949
Sirius 495-V (plnek 147) ........................12/8
ELEKTRONIKA
Nabjee Schulze nextGeneration II .....1/14
Stdav regultory MayTech Harrier .....1/16
RC souprava Cadet 4 ..............................1/18
Digitln 1,7g nanoservo .........................1/20
LipoLocker ochrana
pi nabjen Li-pol ...................................1/21
Pult pro vysla Futaba FX-18 ................1/22
BEC a kolik serv? ................................1/24
Serva HS-5665MH a HS-5685MH ........2/13
Nabjee Equilibrium 3.0
a Equilibrium Prof ..................................2/14
Napjen z BEC
vcemotorovch model ........................2/17
Vvojov deska pro Picaxe ......................2/17
Li-pol akumultory pro vysla .............3/10
Minikamerka pre modelrov ..................3/11
Prdov zaaitenos vodiov .............3/11
Turnigy TGY 9X RC souprava
pro zvdav ............................................3/12
Jak st charakteristiky elektromotor ...3/14
Turnigy battery charge & store pack .....3/16
Poradna ..................................................3/53;
5/25; 7/16; 9/15; 10/20
Telemetrie k RC systmu JETI Duplex ...4/12
Akumultory
Kypom 11,1 V/2 600 mAh .....................4/14
Jet nepat do rotu ..............................4/16
Hacker A50-14L 8p Electric turbine
a vrtulnk .................................................4/16
Programov vybaven Er9x ....................4/18
Telemetrie k RC systmu JETI Duplex ...5/18
Serva MKS DS1210 a DS470 ..................5/22
AC motor BO-2828/28
a regultor ECO-Line 30A .....................5/24
Zvada vyslae mc-16/20 .....................5/25
Nabje Equilibrium mini V2 .................6/20
RC souprava JR Propo DSX-11 ..............6/21
Servo HK28013MG Mi ..........................6/24
Vnitn odpor akumultor ....................6/25
Kdy chyb kanl ...............................6/26;
7/18; 8/24
Sedminsobn sekvenn RC spna .......7/14
Secraft Tx Tray V1 ..................................7/15
Nefunguje to. Kdo za to me? ............7/16
Spnan zdroj Avair 5075-LAB24 ........8/18
Pijma Hitec Optima 6 Lite ................8/20
Regultory FOXY R-25B a R-45SB .......9/12
Pijma Hitec Minima 6T ....................9/13
pravy vyslae Cadet 4 ..........................9/14
Detektor vysln
na 2,4 GHz pro zvdav ..........................9/16
Procesorov prepna
zlohovho zdroja pre RC modely ..........9/18
First Person View ....................................9/20
RC souprava JR XG8 ............................10/12
AR 9200 Power Safe
Evolution Spektrum DSM2 ................10/14
Sov zdroj Power X-80 ......................10/16
Picaxe-08M2 .........................................10/18
Zpteka u letadel ..............................10/19
Pijma JR RG411B
a idla pro telemetrii .............................11/14
Servo Hitec HS-430BH .........................11/16
Nabje Turnigy Accucell-8150 .............11/18
Konec blesk ........................................11/19
Levn estikanlov nabje .................11/20
NiMH akumultory Energizer
AA 2 400 a AAA 800 mAh ................12/10
Komplet telemetrie Hitec Nitro ........12/12
Dvoukanlov
konvertor impulz KI1 ..........................12/14
Serva KingMax
5520MA, 5521MD a 7021MD ..............12/16
Regulace ventiltoru chlazen .............12/19
MODELY A POTAE
USB pevodnk pro simultory .............1/21
Rapid Prototyping doma na stole ...........8/21
VTRON
Neobvykl vtro Motl Monarcha ....1/26
Mal svahov vtro Wizard ..............2/20
Mal vtro Kolibri ..............................3/18
Vtro Micro-Focus ............................4/20
Soutn model F3K Fireworks III ...4/20
Soutn model kategorie F3K
Osiris II ................................................5/26
F3F Ran konen vtr ....................6/28
eskolipsk aerovleky .........................6/30
Havajsk vtro Elua Mika Mark 6B ...6/32
Isis bohyn pro F3K a F6D ..........6/34
Termick vtron RCVS ....................8/26
Svahov vtro Inzewind ...................8/30
Najdi si sv samokdlo ........................8/30
100 let plachtastv na Wasserkuppe ....9/22
Retroplane 2011 ..................................9/23
Mistrovstv R v kategorii RCV2 .....9/26
Mistrovstv R
termickch vtro F3J .......................9/28
Francouzsk kachna Canardel ...........10/22
Ryb vtro Windhover ...................12/20
Pylon pro motor ................................12/20
RCVM 2011
losk mistr obhjil titul ..................12/22
ELEKTROLETY
Na termiku je Kadet ............................1/28
Pistvac lye ......................................1/30
Goody Flyer dal z model
ovldanch hlasem ...............................1/32
Elektrick zatahovac podvozek ...........1/33
Messerschmitt Bf 109 ..........................1/35
Ocas nen nikdy dost velk ...................1/38
Mini Bee jak velku zpomalit? .........1/38
Nieuport N 28 elektro
se simulac zvuku motoru ....................1/40
Ztrta vkonu motoru? Ne! .................1/43
Mal, men, nejmen ..........................1/44
Jednoduch model SAAB
(plnek 136) ..........................................1/46
Metrov specil Thunder 3D EPP ........2/23
Polomaketa B-25 Mitchell ...................2/26
Vrnk Rainbow ....................................2/31
Hzedlo Fenix 80 na RC .....................2/34
Jak jsem si poltal s N-ergi ................2/35
Model Cool Cat ....................................2/37
Elektrolet Stzlk (plnek 137) ............2/38
Splnen sen po 48 rokoch ....................2/40
Funtic RTF Profpack ..........................3/20
pravy modelu Beta 1400 ....................3/21
OBSAH RONKU
RCR 12/2011
76
Obsah ronku 2011
V obsahu jsou uvedeny vechny
lnky. sla szen tun zna
slo seitu (1-12), dal, obyejn
szen, slo strnky, na kter l-
nek zan. Plnky a konstrukn
nvody jsou vytitny erven, tes-
tovan vrobky mode.
Varnsdorfsk halovka 2011 .................3/22
Zajmav elektrolet Volti 400
z Francie ...............................................3/24
Fgli ..................................................3/24
Experimentln model VX-1 .................3/27
Micro Beast Bind & Fly .....................3/28
Superakrobat ZOOM 4U .....................3/30
Fun Cub na co asfaltovou drhu? .....3/33
Rekrean model na elektropohon
Pohoda (plnek 138) ...........................3/36
RC minimaketa Vickers FB.8 ..............3/38
Halov sezona po tech tvrtinch ........4/24
Super Decathlon ..................................4/26
Motorov vtro Fournier RF-4D .......4/29
Spitfre ARF EPP .................................4/33
Mini Discus 2C na RC .........................4/36
Vtzn model ebku
RCEN 2010 ..........................................4/38
Sa F5J Letka Koice jar ................5/29
Zvr haloleteck sezony 2010/2011 ...5/30
Mal Mosquito moc dobe lt ............5/32
Republic P-47D Thunderbolt ................5/34
Neobvykl bezocas model
Raketchen .............................................5/36
Opravdu krsn
dvoumotork jen tak ............................5/36
Yakovlev Yak 54 ..................................6/36
Polomaketa Antonov An-2 .................6/38
Handley Page H.P. 75 Manx ...............6/40
Ultimate za gar ...............................6/42
Polomaketa Fieseler Fi 256
(plnek 141) .........................................6/44
Poradna ................................................6/63;
Soutn elektrovtro Eso-3
(plnek 142) ..........................................7/22
Sout serilu F5J v Maarsku ...........7/24
Mega Cup po tinct ...........................7/26
P-51 Mustang (Baby Warbirds) ..........7/28
Bellanca Super Decathlon EPP ..........7/30
Sbach 242 EPP od frmy Craftepp .......7/31
Mj nov bublinkov
Piper Super Cub ...................................7/34
Model D.H. 2, kter m zaujal .............7/34
Akrobat Astro Hog
s elektropohonem .................................7/36
Amperfest v Nesvailech .....................8/32
Eurocup podruh, tentokrt z eska .....8/34
Loonskho memoril .........................8/36
Mal elektromaketsk se vydaila ....8/37
Polomaketa Fox 2300
s elektropohonem ................................8/38
Polomaketa akrobatu Sbach 342 ...........8/40
Depronov Sbach 342 od Jamary .........8/42
Polomaketa Jak-12 na elektropohon
(plnek 143) ..........................................8/44
Stavba VSO-10 v proveden elektro ....9/30
3. zvod Eurocupu,
tentokrt na Slovensku .........................9/32
Legendrn Zln Z-226 z EPP .............9/34
Zdail Pilatus PC-6 Turbo Porter ........9/36
Bublinkov polomaketa
Midget Mustang ..................................9/38
Mistrovstv R v kategorii RCEJ ......10/22
JETI Model Meeting po sedmnct ...10/26
Mal elektrovtro
z EPP Omega 1200 .............................10/28
Luky Termik
elektrovtro s velkm V ...............10/30
Switchblade model, zbra? .........10/34
Nov Cessna 172 z Piean ...............10/35
Jde to i obrcen ...............................10/35
Rekrean elektrovtro p
(plnek 145) ........................................10/36
Halov sout ETOC 2011 ................11/22
Posledn zvod serilu Eurocup ........11/24
Elektrolet Don Quixot
(plnek 146) ........................................11/28
Tilt rotor ESO X-1 ..............................11/30
B-17G Flying Fortress ARF ...............11/32
Baby-Hai jde to i bez dlny ...........11/35
Skste lietanie pomedzi nohama .......11/36
Mj DHC-2 Beaver 25e ....................11/45
Akrobatick model
ve stylu Sbach 342 .............................11/46
Elektrovtro Robin ...........................12/24
Elektrovtro Fox 1800 .....................12/26
Halov kategorie Aeromuzikl .........12/28
Halov akrobat kategorie F3P
Quark Evo ..........................................12/30
Rychl elektroakrobat
Midget Mustang ...............................12/32
Pohonn komplet pro modely F6B .....12/34
Model Nutball ....................................12/36
Polomaketa Deperdussin 1913 ..........12/39
Pilatus Turbo Porter ............................12/42
MOTOROV MODELY
havtko nov generace .....................1/48
Jet nemte lye? ...............................1/49
Lye pro kolov podvozek ..................1/49
Diablotin jako dvojplonk? .................1/50
Arctic Tern tmov zchrana
ohroenho druhu .................................1/51
Skymaster BAe Hawk Mk. 100 ...........1/52
Mal motorek S-Tee ........................1/54
Gulov polietanie .............................2/42
Zimn lietanie
s motorovmi modelmi ........................2/43
MiG-15 Fagot
od frmy Composite ARF ......................2/44
FunJet Ultra pohnn turbnou ..........2/45
Neortodoxn motork
Backyard Canard ..................................2/48
Dva turbnov modely z Blsdorfu .....3/44
Dlouh cesta k Harrieru ......................3/46
Co je novho
v pravidlech pro makety? ..................3/48
Motorov hran Grasshopper .........3/50
prava kdla modelu Vrabec ............3/50
Mezi temi pylony .......................4/40; 8/46
Bellanca Decathlon 46 ARF ................4/42
Blriot XI Kapar ..............................4/45
Extra 300S zase o kousek dl ...........4/48
Motorov model Swallow ....................4/50
kola pro ltn
s proudovmi letouny ..........................4/50
Space Walker 120 .................................5/38
Sbach 342 z Revcej ...........................5/41
Ultra Lightning ....................................5/42
Francouzsk motorov model
Flambeau ..............................................5/44
Airworld JAS-39 Gripen .....................6/49
Jakoby historick model Phalene .........6/52
Jarn poltn s jety ..............................7/38
Ptelsk pojedn a poltn ..........7/39
Dvojplonky a vcemotorky
pod Beskydami ..................................7/40
Mistrovstv esk republiky F4C .......7/41
Ob Gtovany .....................................7/44
Vkend na Bocianovi aj s vrtunkmi ...7/46
Benzinov motor MVVS 152 IRS .......7/48
Polomaketa Ju 87B Stuka ...................7/50
Jak-6 ze severu Moravy .......................7/52
Pozdrav z Austrlie .............................7/55
Neobvykl motorov model
Aero Arrow ...........................................7/56
5. ronk Model Air Show
Halenkovice .........................................8/48
Koniny po sedmnct ........................8/48
F3A South Moravian Cup 2011 ........8/50
Velk, vt, nejvt ........................8/51
Jets Over Czech 2011 .........................8/52
Polomaketa sthaky
Heinkel He 100 .....................................8/54
Zprva z La Fert Alais 2011 .............9/40
Dvorecko-berounsk peru ................9/42
O pohr MVVS ...................................9/44
Leteck den Hol 2011 .....................9/48
Benzinov motor MVVS 30 IFS .........9/52
Jak jsem stavl polomaketu melka ...9/53
Zeppelin-Staaken R.VI ........................9/55
Turbny z Btee .................................9/58
Cvin akrobatick model
M.V. Sport ............................................9/60
Letovick poltn 2011 ....................10/39
Velc ptci opt nad Znojmem ..........10/40
Lietanie v raji 2011 ...........................10/42
Sout F3M, RCAS
a poltn v Kyjov ...........................10/43
Jets over Model City 2011 ...............10/44
Lehrte 2011
stle silnj esk stopa .................10/46
MVVS Cup 2011 ...............................10/48
Lipeneck obr
trochu jinak a lpe ............................10/50
Elektronick vypna
Spark Switch ......................................10/52
Zhada okolo DLE 111
a ladenho vfuku ..............................10/52
S-4 Kania 3
ddictv po panu Klejchovi ...........10/53
Nov Fokker D.VII ...........................10/54
Polomaketa Biplum ...........................10/58
Model show na Divokm zpad .....11/48
Mistrovstv R RC akrobat 2011 ....11/50
Mistrovstv R obch akrobat ........11/50
Nesvailsk podvn po tvrt ...........11/52
Polomaketa Airco D.H.2 ..................11/55
Akrobat Valcer ze Slovinska .............11/58
Horck leteck den Jihlava 2011 ......12/44
Gul Air Show Party 2011 ...............12/48
Poltn v Modelparku po tvrt ........12/49
Akrobat Pitts M12-S .........................12/50
Dvakrt A-10 Thunderbolt II ..............12/53
Americk motork Rookie MK II .....12/56
VRTULNKY
Vrtulnk Funcopter ...............................1/56
Podkrunohorsk helisetkn
v Litvnov ...........................................1/58
Pt krtkovn ......................................2/50
Agusta A109 a Griffn 450 ..................2/51
MSH Protos Mini ................................2/52
Zkuenosti s modelem Walkera 4G3 ...2/54
Vrtulnkov serva KDS N280,
N290, N580 a N590 .............................3/52
Polomaketa UH-1Y ..............................3/54
Palubn digitln teplomr
s analogovm ukazatelem ....................3/56
S vrtulnkem za hranice
vednch dn ..............................4/54; 5/46
Microheli Hlinsko 2011 .....................4/58
Trestuhodn nedbalost! ......................4/59
Walkera V 400D02 ...............................5/48
Jak na Walkeru 120D02 ........................5/50
20 let Helicupu Krom ....................6/54
Polomaketa vrtulnku Mil Mi-24 ........6/55
T-Rex Tek 2011 ....................................7/58
Prask vrtulnk 2011 .........................7/59
Vario Hughes 500E .............................7/60
Prvn ronk Slovnick heliparty .......8/57
Microbeast v. 2.0 .................................8/57
Helicup 2011 .......................................9/63
Combat Twister
za nm a sestelte ho! .........................9/64
Blade mCP X
mikrovrtulnk s kolektivem ..............9/65
4. ronk helisletu Trnvka Funfy .....10/60
Lark ne jen halov vrtulnk ............11/60
Hacker A50-14L Turnado
a vrtulnk ............................................11/61
Kvadrikoptra AR. Drone .................12/58
Rotorov listy
Spin Blades 600 FBL .........................12/60
M zkuenosti s bateriemi Pulse .........12/61
PRO IKOVN RUCE
Spojky lanek .........................................1/22
Jet jednou ttec ...............................1/22
Mont kdla pomoc roub ..............1/45
Oprava polystyrenovho trupu ............1/54
Vyvaovac prpravok ..........................1/65
Rada pro vtroe i gumke ..........2/10
Zvsy kormidel jinak ..........................2/25
Vplet kolesa pre model ....................2/36
Pov podvozek ................................2/42
Povrchov prava
polystyrenovho kdla ........................2/61
Lamintov trubky po domcku .........2/65
Zvierky z kolkov na bielize ...............3/6
prava elust zverka ..........................3/6
Okrajov oblouky z bambusu ................3/8
Vrtac ppravek ..................................3/50
Dra do tenkho plechu ....................3/50
Brouen ...............................................3/50
Zhotoven trojhelnkovch vztuh ....3/50
Raplov interpolace .............................4/8
Jehelnek na pendlky .......................4/22
Ppravek pro zhotoven zez
do odtokovch lit ...............................4/22
Proti balzovmu prachu .....................4/22
Montn stojan ...................................4/52
Stkn barevnch doplk ....................5/8
Jestlipak mte kliku? ............................5/59
Koncovka tiahla ..................................6/32
Pomcka pri stavbe krdel .................9/70
Zhotovenie rebier krdla in .............9/71
Hebk to zvldne .................................9/77
Stojan na modely ..............................10/58
Kancelsk klipy ..............................11/58
Upevnn JETI Boxu mini
na vysla Hitec Eclipse 7 ...................12/19
Koncovka tiahla .................................12/42
TEORIE
Kidlka ................................................1/26
zen aerodynamickm odporem ......1/64
Zaten na jednotku plochy ................2/20
Zkladn nastaven
velikosti vchylek ................................2/20
Thla, lanka a jin zpsoby
penosu sil zen .................................2/60
Nstavce nbnch hran ..................3/60
tyi vyzkouen profly .....................3/61
Tit ..................................................3/61
Ne poprv vzltne ..............................4/64
Poradna: Gyroskopick moment.........4/65
Mohutnost ocasnch ploch
snadno a rychle i bez PC ...................5/60
K lnku
o gyroskopickm momentu vrtule ......5/61
K lnku o plonm zaten kdla .....6/64
Poradna: Dural, nebo uhlk? ................6/65
Poradna: Motlkov ocasn plochy .....7/66
Poradna: Zkroucen kdla .....................7/66
Tah motoru
v zvislosti na upevnn vrtule ...........7/67
Vrtule v prstenci ...................................9/70
Flaperony ...........................................10/64
Dural nebo uhlk podruh ................11/58
Vektorovn tahu ................................12/66
TECHNOLOGIE
Univerzln vrtky King ......................1/67
Airbrush DH 125 ..................................1/68
A+B Epo Putty epoxidov
plastelna ..............................................1/69
Hoblovka v modelsk dln .............2/61
Dremel Trio .........................................2/62
Dva pstroje posta na vechno .........2/64
Horkovzdun pistole MH550 ...........4/62
Zasklvn oken s lepidlem BSI ..........5/53
ezaka
na pnov polystyren a EPP .................5/58
Plasti Dip ..............................................6/60
Kyanoakryltov gel IC-gel .................6/62
Jehlov pilnky Proteco ........................6/62
Phradov konstrukce .......................6/63
Stkac pistole Proteco HVLP ............8/62
Nekupte to! ........................................10/66
Oprava loiska spoute .................10/66
Pila v rozsypu
aneb modelaen ped modelaenm ...10/66
Magnety Proteco ...............................12/20
prava pmoar pily Proxxon .......12/67
Mal, ale ikovn! ............................12/68
Dremel trochu jinak ..........................12/69
PRO MAKETE
Fairey T. 66 Tipsy Nipper Mk. III ........1/60
Hummel Bird .......................................2/57
SAAB J-35 Draken ..............................3/58
Republic Seabee ..................................4/60
Jakovlev Jak-40 ....................................5/56
77
RCR 12/2011
OBSAH RONKU
(Pokraovnnastran78)
OBSAH RONKU
RCR 12/2011
78
Vought A-7D Corsair II ........................6/58
Gppingen G-4 Gvier ......................7/63
FMA IA-63 Pampa ..............................8/60
Cessna 337 Super Skymaster ..............9/68
VariEze Burt Rutan ......................10/62
SAAB 37 Viggen ................................11/64
eskomoravsk Kolben-Dank
Praga E.210 .......................................12/63
LOD
Jak jsem vyrbl parn turbnu.................1/71
Kdy dva dlaj tot... (jak postavit
model ponorky, kter nebyla) ..................1/73
Nov stejnosmrn motory
pro lod a trucky .....................................2/67
Parn turbna pravy ............................2/70
Expanzn stroj pro kolesov parnk .......2/71
Ponorka U-31 Vladimra Randy ..............2/74
ouptkov rychlobn parn stroj .....3/64
Ponorka Severstal ..........................3/67; 4/72
Vstava Lod svtovch vlek ............3/69
Zimn tug towing v Most ....................4/67
Zimn akce KLoM Letkov .....................4/69
Rychlobn stroj v lodi ........................4/70
Detekce vlhkosti v ponorce ....................4/73
Moravsk pohr 2011
lodnch model ....................................5/63
Drhov modely lod se neujaly ............5/63
Smith Frankrijk, remorkr do dlan ....5/64
RC rekrean model
policejnho lunu Jax (plnek 140) ......5/66
Remorkr Parat
s pohonem Voith-Schneider ...................5/68
Branick parnek ....................................5/71
Kolesek na prodlouenm trupu .......5/74
SMS Scharnhorst ....................................5/76
Setkn lodnch model Off-shore .....6/67
Prvn sout serilu Micro Magic .........6/69
Turbna JetCat pro lod ........................6/69
Mistrovstv R kategorie C .....................6/70
Otevrn vody v Lnech ......................6/73
Otevrn vody na Vylovce ..................6/74
Plechov lod ..........................................6/76
Chlazen regultoru v lodi ....................6/78
zen poslepu ........................................6/78
Seril NS lodnch model zaal ..........7/68
Tug towing v Protivanov ....................7/68
Springer Cup 2011 bez Springer .......7/70
Okolo Ostrova Open regata 2011 .........7/71
Plachetnice Discovery ............................7/73
Zlat retriever ..........................................7/74
Nemeck ponorka U-177
typ IX D2 ........................................7/76; 8/76
Evropsk pohr Naviga F-NSS 2011 ......8/64
Merrimack se pedvedl ve Zlonicch ......8/66
Soute lodnch maket v roce 2011 .......8/68
O Olomouck tvarek po pt ..............8/70
Ledov hlava 2011 ...............................8/70
Miniplachetnice Caribbean .....................8/71
Remorkr Braveheart ..............................8/72
Sluebn lun z ruskho dreadnoughtu
Petropavlovsk ..........................................8/74
Sraz na Proseku ......................................9/72
Sandberg 2011
plachetnice NSS u Kolna .................9/74
Jezrkov tug towing workshop ..........9/76
Nmon muzeum v Pai ......................9/76
Springer Krokodl .................................9/77
Parnkv pohled
na mistrovstv svta ..............................10/68
Bitka o Atlantik .....................................10/72
Lnsk loue ........................................10/73
44. Jabloneck kotva
a 40. Modr stuha ...................................10/74
Jinolice 2011 ve fotografch ................10/76
ci bojovali o mistrovsk tituly .......10/77
10. mistrovstv Evropy kategorie C .....11/67
Kategorie Offshore
setkn nadenc ................................11/68
Ohldnut za mistrovstvm R
FSR-V ...................................................11/70
Springer Cup 2011 proklet akce? .....11/72
Ponorky v Neulengbachu .....................11/73
Zhotoven sloupk lodnho zbradl ....11/76
roubokolesov parnek Kiawanda ...12/70
Italsk ponorka typu CB ......................12/74
PLNKY MODEL
98s SPS-MI ..........................................1/70
28s Apolo .............................................2/30
49s 3 lodi ..............................................3/62
MODEL
Milo Vaouch
Korunovan 16, Praha 7
Tel.: 233 378 679
Funkn modelaina
pro vechny,
plastikov modely
Oteveno: Po - P 9.00 - 18.00
www.modelar-vanouch.cz
Prodej, servis a bazar
RC model letadel, vrtulnk,
aut, lod a psluenstv
www.utm.cz
Lipansk 1737, 250 82 valy
246 082 260, 602 141 121
Modelstv
Teplice

Tel. 775 756 879
- Leteck kola
- Vkup model
- Nov vrtulnky Mikado Logo
- Men, vpoet pohon letadel
- Transportn obaly na T-Rex 500 a 600
SERVIS BAZAR SPLTKY
Teplice, U ervenho kostela 36/17
e-shop: www.rcmodels.cz
ZDE ME BT
I V INZERT
137s Trempk ........................................4/28
78s Leticia ............................................5/27
19s Alice ..............................................6/72
34s BA-4B .............................................7/8
41s Vodou ...........................................8/67
76s Admirl-2 ......................................9/27
37s Barracuda .....................................10/70
32 Avia B 135 ....................................11/54
72s SKA-065 .....................................12/72
VIT PLOHY
Kalend modelskch sout
v R a SR v roce 2011 ................................3
Katalog modelskch plnk
(ve vtiscch pro pedplatitele) ..................11
(Pokraovnzestrany77)
1 Nabje Turbomat 7 plus Graupner Best Nr.
6429. Nabjen z 230 V nebo z autobaterie. P-
vodn cena 2 500 K, nyn 1 500 K, zazen je
nov. A. Douek, koln 494, 431 51 Klterec
nad Oh, tel. 732 141 988
2 Nov vbrus na Webra 61 10 cm
3
a stl na stav-
bu model 2 m dlouh, nov. Tel. 739 740 407
3 Elektrovtron a dal modely letadel rznch
velikost a vybaven. Seznam zalu anebo zodpo-
vm osobn telefonicky. Dohoda jist. Tel.
728 858 916
4 Prodm pijmae Schulze 35 MHz: Alpha 835
(500 K), Alpha 435 ( Tel. +420 777 565 900
5 Prodam TX modul Weatronic 2,4 GHz FHSS +
prijimac pro Graupner MC 24 (2 000 Kc). Tel.
+420 777 565 900
6 PRODAM AKUMULATORY JETI + SATRIA
POWER ION 1 300 mAh 3S1P 6 ks. POUZI-
TE JEDNU SEZONU V ELEKTROVETRONI.
CENA ZA VSECH 6 ks JE 3 000. TEL. (SMS)
739 917 301
7 Prodam trupy, kridla, stavebnice, prislusenstvi
po frme Obag Cessnu, Esprita, Luci, Vikinga
a dalsi. Vice informaci tel. nebo mailem. Tel.
607 55 30 56

8 Kabinky k RC modelm OBAG Vega Termik
a Astir. A. Janeek, Na Potku 679, 264 01 Sedl-
any, tel. 722 705 490
9 hledam modelarske plany na japonskou bitevni
lod Kirishima trida Kongo a Nagato, nabizim
modelarske planky jinych lodi. Dekuju za sms
na tel. 737 864 382
PRODEJ
79
MODELI SOB
RCR 12/2011
77
MODELI SOB
RC revue 12/2011 - soukrom inzerce
Jmno
Adresa
Nabdka
(patin polko zakrtnte)
Podpis
PS
Rzn Poptvka
Rubriku Modeli sob nelze vyu-
vat k prodeji zbo koupenho i zhoto-
venho ke komernm elm ani k na-
bdce slueb atp. K tomu slou inzerce
plon.
Jak podvat dkovou inzerci p-
semn? Vyplte originl pipojenho
kuponu a zalete jej nalepen na kore-
spondennm lstku nebo v oblce na ad-
resu: RC revue, Ba ranova 31, 130 00
Praha 3. Do ebku na kuponu na-
pite text inzertu tak, aby vdy jeden
znak (psmeno, interpunkn znamnko,
mezera mezi slovy) byl v jednom poli.
Soust textu v ebku mus bt i vae
adresa nebo telefonn i e-mailov spoje-
n. Redakce spojen inzerenta a zjemce
nezajiuje. Pite iteln, nejlpe hlko-
vm psmem. Za chyby vznikl pepiso-
vnm neitelnho textu redakce neod-
povd.
Podvn dkov inzerce mo-
bilnm telefonem formou SMS. Zprva
mus mt nsledujc formu: X/mezera/
RCR/mezera/vlastn text inzertu. Vet-
n kdu X RCR v vodu me obsaho-
vat nejve 160 znak. Text formulujte
s ohledem na to, e neprochz redakn
korekturou! Nepouvejte diakritiku!
Zprvu odelete na slo 900 30 20. Cena
za SMS je 20 K. Slubu technicky za-
jiuje Fincom Materna Communicati-
on, a. s.
V inzert bude zaazen do nejbli-
ho sla, redakce si vak vyhrazuje
monost jeho pesunut, pokud mnostv
inzert peshne plnovan rozsah in-
zertn rubriky.
Dal soukromou inzerci
najdete na internetovch
strnkch
www.rcrevue.cz
KOUP
modelsk poteby
Podbradova 225, 506 01 JIN
Tel.: +420 603 552 512
E-mail: avantircm@seznam.cz
www.avantircm.cz

Prodejn doba: Po: 13,00 17,00
t P 8,30 11,30 13,00 17,00; So 8,30 11,30
Ve dlme pro vai spokojenost !
Poctiv E- Shop
a kamenn prodejna je:
www.avantircm.cz
A odtud mohou pilett nebo
pijet vae nejlep drky pro
vs nebo vae blzk!!!
E. Krsnohorsk 3
779 00 Olomouc-Hodolany
tel./fax: 585 228 544
e-mail: satria@telecom.cz
Oteveno: PoP 912, 1318
So 912
nov ada
motor
Basic 28xx
POHODALET
Jan Dvok
echova 44
594 01 Velk Mezi
tel. 566 523 397; 775 994 441
www.pohodalet.cz /info@pohodalet.cz
NOVINKY:
uhlkov vrtule,
vrtulov matice,
lamintov kuele na kletinu
a tlistou vrtuli
Lamintov a uhlkov kuely
od 60 mm do140 mm
Duralov kuely / klasik / turbo
Na sklopn vrtule i pevn vrtule
Od 30 mm do 50 mm
RCR - Radio Control Revue
modelsk msnk
ronk XII, . 12, prosinec 2011
Vylo v nkladu 13 500 ks
Vydavatel: RCR, s. r. o., Baranova 31, 130 00 Praha 3
Adresa redakce: RC revue, Baranova 31, 130 00 Praha 3;
tel.: 222 723 388, fax: 222 221 543; e-mail: redakce@rcrevue.cz; www.rcrevue.cz
Nvtvy v redakci: ter 15.0019.00 h
fredaktor: Tom Sldek (tel.: 222 221 557, 777 936 490; e-mail: sladek@rcrevue.cz)
Redaktor: Jaroslav Kroufek (tel.: 312 520 541)
Manar redakce: Oldich Novotn (tel.: 777 597 553; e-mail: manager@rcrevue.cz)
Administrace a pedplatn: Mgr. Dana Trnn (tel.: 222 723 388, 774 777 794;
e-mail: predplatne@rcrevue.cz)
Distribuce a plon inzerce: Dagmar Motykov (tel.: 222 221 543, 774 777 794;
e-mail: inzerce@rcrevue.cz)
Zlom a pedtiskov pprava: Ji Rumek (tel.: 222 723 390, 777 936 490;
e-mail: rumisek@rcrevue.cz)
Tiskne: Vchodoesk tiskrna, spol. s r. o.
Distribuce: Modelsk prodejny, Prvn novinov spolenost, a. s.
Pedplatn: na 12 msc 864 K, na 6 msc 432 K. Zalete poukzkou typu C na adresu: Redakce
RC revue, Baranova 31, 130 00 Praha 3. Do zprvy na stiku pro pjemce napite, od kterho sla
asopis objednvte. (asopis lze pedplatit od kterhokoliv msce v roce. Stejnm zpsobem si me-
te objednat i star sla.) Celoron pedplatitel zskvaj Kartu pedplatitele RC revue, kter jim umon
zskat nkter slevy ve vybranch modelskch prodejnch.
Pedplatn pro Slovensko na 12 msc 39 , na 6 msc 19,50 . Zalete objednvku potou na
adresu: RCR s. r. o., Baranova 31, 130 00 Praha 3, R, faxem na tel. . +420 222 221 546, e-mailem
na predplatne@rcrevue.cz; objednvkov formul je i na www.rcrevue.cz. Pslunou stku poukate
pevodem nebo potovn poukzkou typu U na et 2700187207/8330, konstatn symbol 0308, variabiln
symbol 654321, adrest RCR s. r. o. Baranova 31, 130 00 Praha 3, referenn slo 13815470. Pi platb
z tu nezapomete zaslat sv slo tu, aby platbu bylo mon identifkovat. Pedplatn na pokyn
vydavatele rozesl SLOVENSK POTA, a. s., Uzbeck 4, P.O.BOX 164, 820 14 Bratislava 214.
Foreign subscription orders: are to be despatched to Editors Offce RC revue, Baranova 31, 130 00
Praha 3, Czech Republic, by means of a Bank cheque. One issue cost 7,50 , annual subscription
90 including p.& p. by surface mail.
Distribciu pre SR zabezpeuje: PressMedia, spol. s r. o., Libick 1709, 155 00 Praha 5,
ve spoluprci s Mediaprint-Kapa, Pressegrosso, a. s., Vajnorsk 137, 831 04 Bratislava,
tel.: +421 249 498 112-3
Sprzeda i dystrybucja miesiecznika RC revue na terenie Polski prowadzi frma KAL-POL.
Adres: Skladnica Modelarska, 02-362 Warszawa, ul. Bitwy Warszawskej 1920 r. Nr. 6;
tel.: +48 22 8220277, +48 22 8223818; fax: +48 22 6687332, www.modelarnia.pl
Velkoodbratel a prodejci si mohou asopis objednat na adrese:
RC revue, Baranova 31, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 723 388
Registrace MK R E-10439
ISSN 1213-130X
Redakc nevydan pspvky se nevracej
Tituln snmek: Radek Suk
RCR - Radio Control Revue
Cena vtisku 89 K Slovensko 3,99 Polsko 15 z
Aeroteam str. 78
Alfa computer str. 15
Astra, s. s r. o. III. oblka
Avanti str. 79
Beat radio str. 38
BEL str. 79
Hoej model str. 10
IMI Nitra str. 69
JETI model str. 10
JINO str. 15
JR models str. 69
Kostka modelcentrum str. 78
KRILL Model II. oblka
Mega motor str. 47
Model Vaouch str. 78
Modelstv Teplice str. 78
Modelhobby str. 69
MVVS str. 47
MZK Servis str. 47
Papouch str. 47
Pelikan Daniel str. 5; 29;
IV. oblka
Pohodalet str. 79
Power Box System str. 56
PV model str. 79
RC Heaven str. 78
RC King str. 15
RC Port str. 78
RCM vos str. 47
RCshop.eu str. 79
RC Vondra str. 78
Reichard modelsport str. 79
Satria str. 79
Tatramodel str. 79
TM Pavel Krob str. 78
Vladyka str. 79
VR technik str. 78
V tomto sle
inzeruj:
80
TIR
RCR 12/2011
Mode jsou vytitny prodejny, kde obdr-
te vechna dosud vyl sla. Zskat je
rovn mete, pokud zalete potovn
poukzkou typu C pslunou stku na
adresu: RC revue, Baranova 31, 130 00
Praha 3. stka za jedno slo je 49
K / 2,20 (od . 9/2005 59 K / 2,70 ;
od . 11/2007 69 K / 3 ; od . 12/2011
77 K / 3,40 ), do zprvy pro pjemce
uvete, o kter sla mte zjem.
ESK
REPUBLIKA
BENEOV
Classic models, Dvokova 2118
BRNO
City Paper, esk 16/18
Reichard Modelsport, Palackho 134a
elezstv Bartk, Tborsk 224
RC market, Plavsk nm. 11
RC modely, Palackho t. 48
Prodejna model, Mojmrovo n. 27
Aircraft Modelsport, Veve 109
BECLAV
Spektrum, Husova 3015
ESK LPA
OK model, Nm. T.G.M. 200
ESK BUDJOVICE
Kontakt Elektronik, Nov 17
Modelcentrum B, Ndran 118/6
Hobby model, ikova 12
DOMALICE
Sladk-model, Nm. mru 40
FRDEK-MSTEK
iamodel, Pborsk 130,
Chlebovice
HLINSKO V ECHCH
Rudolf Hiesbk, Husova 144
HODONN
Fogt Modellsport,
Masarykovo n. 26
HRADEC KRLOV
JINO, Na Drahch 740/3a
-Hobby, S. K. Neumanna 281
HULN
RM Hobby, Partyznsk 622
CHODOV PLAN
Meister Modellbau, Slovany 462
CHOTBO
Rezler, Jabloov 227
JABLONEC N. NISOU
A-partner, Prask 16
WWW.RC66.CZ, Bezov 31
JIN
Avanti, Podbradova 225
JIHLAVA
Kostka Modelcentrum, ikova 102
JIRKOV U CHOMUTOVA
MP Kocourek, Hrnsk 194
KARLOVY VARY
Frantiek Kol SHOP-RC
OC Fontna - TESCO, Chebsk 370
KLATOVY
Model-os, Kollrova 400
KOLN
RC modely Novotn, M. Ale 264
KROM
K-air, Na Hrzi 1148
KUTN HORA
RC modely-PH, Vclavsk n. 254
LIBEREC
Pe+Ka, Na humnech 844
RAMON Com., Tanvaldsk 40
LOUNY
Karmar Model, Vrchlickho 883
Modelstv Louny, U ateck brny 5
OLOMOUC
Satria, E. Krsnohorsk 3
Model, Polsk 22
Helimodels, Perovsk 688/62a
ORLOV-LUTYN
Model Scholz,
Masarykova t. 1017
OSTRAVA
SCZ modelpark, Chopinova 5
PV model, Ndran 410/171
Alfa Computer a .s., 28. jna 252
PARDUBICE
RCM v.o.s., J. Zajce 983
PLZE
Elektro Komrkovi,
Slovansk dol 31
EsoTop, Klatovsk 115
Model Fun, J. J. Ryby 66
MP Jar, Na Roudn 25
ZM model, Koterovsk 39
PRAHA
Krakatit, 1, Jungmannova 14
Planografie, 2, Blehradsk 73
Auto Jarov erpac stanice, 3,
Osikov 2
Polena models, 5, Otnsk 1022/44
RC servis, 6, Leteck 666
Model Vaouch, 7, Korunovan 16
Houka Model, 8, Kikova 62
Juniormodel, 9, Litvnovsk 291/46
Lestr models, 10, OC Galeria Cl,
Topolov 2915
RC shop.EU, 4, Ohradn 1357/41
RC modely, 4, ttkova 20
RC Factory, 9, Beranovch 130
SCZ modelpark, 10-Uhnves,
Fr. Divie 105
TM, P. Krob, valy, Husova 77
PBRAM
Vesel leteck model, Beznick 85
RYCHNOV NAD KNNOU
RC modely BZUK, Dlouh ves 41
SEDLANY
Devocentrum, 28. jna 8
SEMILY
RC Modely, Ke stadionu 196
SVITAVY
Model, Gorkho 61
EBROV
JR Models, ebrov 113
UMPERK
umpersk Model,
Masarykovo nm. 1267/20
TEPLICE
Modelstv Teplice
U ervenho kostela 36/17
TEB
MD plus, Kosmkova 1166/55
UHERSK HRADIT
PK model, Na splvku 182
ST N. LABEM
VR technik, ikova 343
ST N. ORLIC
-Model-Hobby, Tebovsk 1
VESEL N. MORAVOU
ern Ladislav, Masarykova 534
VYKOV
BIKE PRO, nm. Obrnc mru 4
ZLN
ESKO, Prlovsk 2490
MG model, Voenlkova 55/62
ATEC
VaSa Model-Hobby, Dlouh 120
PECKA-MODEL
P-1, Karoliny Svtl 3
P-1, Zlatnick
P-6, OC estka
Prhonice, OC Hypernova
MPM, SPOL. S R. O.
Havov-Podles, rmkova 1379
Most, ekova, blok 529/1054
Olomouc, OD, 28. jna 7
Znojmo, Doln esk 37/384
SLOVENSK
REPUBLIKA
BRATISLAVA
Modelhobby, Robotncka 3
Pecka-modelr, Avion Shopping
Park, Ivansk cesta 16
Oxford Bookshop, Laurinsk 9
NITRA
PEMI MODEL, Pieskova 16
SAPEKO, tefnikova 50
NOV ZMKY
ELCOM, M. R. tefnika 91
PIEANY
Modelhobby, Vajanskho 58
POPRAD
HT model, Na letisko 49
POVASK BYSTRICA
UDO SK s.r.o., Nemocnin 986
ROAVA
Modelr, Ku-Shoppera 2223/15
STAR TUR
Probe, Dom Sluieb, SNP 41
ILINA
Tatramodel, Pod Hradiskom 50
SKY model, Dlh 88
POLSK
REPUBLIKA
JELENIA GRA
Modelemax.pl, Ul. Okopowa 6a
KRAKW
Skadnica Modelarska,
ul. Dwernickiego 7
POZNA
Skadnica Modelarska,
ukaszewicza 16
WARSZAWA
Skadnica Modelarska,
ul. Bitwy Warszawskiej 1920 r. Nr 6
Prodejny, kde zskte RC revue
za snenou cenu