Využití kráterů a granátových jam k obraně

V oblastech vystavených těžkému bombardování lze s výhodou využít kráterů a granátových jam k vybudování obranných postavení. Je v podstatě nemožné skrýt takováto postavení před zraky leteckých pozorovatelů. Aby byla postavení chráněna před pozemním pozorováním, je třeba dodržovat následující zásady: 1) 2) 3) 4) 5) Z kráteru nesmí být vyhazována čerstvá zemina. Svou světlejší barvou může nepříteli prozradit, že zde probíhají výkopové práce. Silueta zvýšeného okraje lemujícího kráter nesmí být narušena. Pokud se vykopaná zemina nepoužije k zesílení postavení, ukládá se do okolních kráterů. Přístupové stezky je třeba neustále měnit. Přístupové zákopy musí být úzké a shora zamaskované.

Je velice důležité, aby byly granátové jámy dobře odvodněny. Voda z menších jam může odváděna do sousedních, hlubších, kráterů (obr. 1). Pokud to však z nějakého důvodu není možné, vyhloubí se na jejich dně jímka, která se zakryje dřevěným roštem (obr. 2).

Obr. 1: Odvodnění menších jam svedením vody do hlubších kráterů

Obr. 2: Odvodnění pomocí jímky V místech, kde ještě krátery nejsou naplněny vodou se vyberou ty nejhlubší a rychle se v nich budují střelecká postavení. V prvé řadě se svisle „seřízne“ stěna trychtýře v místě, kde má být střelecké postavení. Odkopaná zemina se ukládá na straně protilehlé ke střeleckému stupni (obr. 3). V případě, že je okraj kráteru a okolní terén hodně členitý, prorazí se jím střílny. Později, pokud to podmínky na bojišti dovolí, lze pozici v kráteru dále zesilovat. Před původní střelecký stupeň může být předsunut zákop ve tvaru „T“, nebo může být střelecké postavení protaženo do stran pomocí krátkých zákopů (obr. 4). 

Obr. 3: Vyhloubení střeleckého stupně ve stěně kráteru

Obr. 4: Zesílení střeleckého postavení Pokud jsou krátery těsně vedle sebe, nebo kde se vzájemně překrývají, lze je navzájem spojovat a vytvářet postavení celých čet. Sousedící krátery se spojují pomocí dobře zamaskovaných spojovacích zákopů (obr. 5). Na obr. 6 je uvedeno schéma již značně zdokonaleného postavení. Jsou zde již zakomponována střelecká postavení, palebné postavení kulometu, úkryty. Voda je z postavení odváděna do větších a hlubších kráterů. Detailní vyobrazení palebného postavení kulometu je uvedeno na obr. 7. Úkryt pro obsluhu je zastřešen segmenty vlnitého plechu. Při střelbě se obsluha a zbraň nachází na stropě úkrytu.

Obr. 5: Spojení sousedících kráterů 

Obr. 6: Obranné postavení vybudované s využitím kráterů

V podmínkách poziční války je třeba počítat s tím, že obě strany se budou snažit pod nepřátelská postavení prokopat a odpálit pod nimi minu. Pokud nepřítel svou minu odpálí, je třeba okraj kráteru co nejdříve obsadit (obr. 8). Na okrajích (lemech) kráterů vznikají místa umožňující dobré pozorování. Postavení na okrajích kráterů musí být chráněna překážkami z ostnatého drátu. Rovněž je třeba vybudovat úkryty chránící mužstvo před účinky ručních a puškových granátů. Je nutné, aby bylo umožněno také pozorování vnitřku kráteru. K tomuto účelu se hloubí tunely vedoucí z postavení na okraji kráteru do jeho vnitřku. Postavení vybudovaná na okraji kráteru musí být spojovacími zákopy napojena na regulérní zákopový systém. Při budování obranných postavení v kráterech se spotřebovává velké množství pracovních sil a materiálu. Zemina nakypřená explozemi časem dosti sesedá. Proto je nutné, aby obložení stěn obranných postavení bylo dostatečně masivní. Také kotvení těchto prvků je v kypré zemině mnohem náročnější a z toho důvodu se k podepření stěn zákopů používají speciální rámy (obr. 9). Na obr. 8 jsou rámy označeny jako „deep revetting frames“. 

Obr. 7: Kulometné postavení vybudované v kráteru 

Obr. 8: Obranná postavení vybudovaná na okraji kráteru 

Obr. 9: Speciální rámy používané k rozepření stěn zákopů

Pozn.: Vzhledem k nepřesnostem vznikajícím zaokrouhlováním při převádění jednotek angloamerické měrové soustavy do jednotek metrických bude v textu používáno původní označení jednotek délky. K převodu délkových jednotek lze použít např. tabulky uvedené na Wikipedii. Odkaz na Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Angloamerick%C3%A1_m%C4%9Brn%C3%A1_soustava

Prameny a použitá literatura: 1) Manual of fieldworks (All arms), His majesty´s stationery office, London, 1921 Autor: Ing. Vladimír Polášek E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz