J

ffi,'
:
j
",ll
''.':
.
::,
'a
,r:',
:..: :
",:::.
.&
_
ra-
ď
4.
L
':.
#
il
ffi,
ts

lĚ:
nl
t8,,.
, .
6tt..
1r:,
i-lrt
:
.
&e*
i.,:a
rat
::t:,
;
;
á
t
l
!
I
,
,.i
..'
I
:
:,
!
ý,
,
:
$
;
!
a
t
;j
q
4
i9t
ig
BI
i-
:.:'
\ÁŠ E \ro
] SKo
!.1 ll. L.rJ i2. fr:isi! I l.li
(a:
..{kň
|.ll:
4.r..
I
,:'.
;e*l:
]ó II] l.
Major Antoní n Matras
SEB EOBRANA
Druhé doplněné ayddní
(jen pro pť í slušní ky č s, ozbrÓjenlch sil)
NAŠ E voIsKo
PRAHA 1957
ÚvooEN
Tato pií ruč ka
ie
zpracována na základě ďouholetfch zkušeností
v nácviku a provádění sebeobrany a mohou z ní č erpat i plní za.
č áteč ní ci.
Popisujeme krátce obranu, z ní pňechod k protititoku a v něke.
rfch pií padech i samotnf ritok. Abychom pochopili názvosloví
a
iednotlivé
chvaty,
jsou
v knize instruktivní obrázky. Hlavní ása.
dou sebeobrany
ie
neč ekat až nás ritoč ní k zneškodní , n1fbrž chysta.
né ritoky piedejí t vlastnl akcí .
v kaž dé válce, i v pií padě
ie-li
použ ito nejmodernější techniky'
rozhodne o koneč ném vfsledku boje vž dy
jen
č lověk. Nebude to
jen jeho
morální sí la, ale i bojové mistrovství ,
jehož
iednou
z nej-
drilež itěiší ch souč ásť
ie
boj zblí zka.
Poslední světová válka ukázala,ž eboj
je
a bude veden
-
i za po.
už ití rriznfch techniclcfch vymož eností a prostňedkú
-
uvnitŤ bojo-
vé sestavy nepií tele a č asto i v
jeho
tflu.
Zvlrí ště za použ itiatomorn.fch zbtani,kdy
isou iednotky
rozč leně.
ny ví ce do šÍ iky a do hloubky,vlznamboie zblí zka stoupá. Mohou
to bft derné skupiny, prrizkumné odňady,letecké qfsadky a party.
zrí nské odďly' které pronikají do hloubky obrany i qflu a tam bojem
zb|í zka zneškodriu

nepť í tele.
Pod pojmem boje zblí zka jsme
ďí ve rozuměli zpraviďa
jen
boi
bodákem. V nynější době
ie
tomu docela
jinak.
Pii plnění bojového kolu se voják dostane i do situace, kdy ne.
bude moci použ í t obvyklfch zbraní . Pak bude záiež et na tom,
ia.
\fch
prostŤedkri použ iie' aby hlukem nebo qfsďelem neprozraďl
svou pňí tomnost. Proto
je
velmi drilež ité
již
nyní se dokonale za-
bfvat vfcvikem jiu-iitsu'
kter1i nám poskytuje nepieberné množ swí
obrann1fch i ritoč n ch chvat .
Někdy se nám mriž e stát i v obč anském ž ivotě, ž e budeme ohro-
ž eni nebo někfm pi.padeni a pak nám zblvá jeČ ttnámož nost:
použ í t zprisobu obrany, kter1fm ritoč ní ka zneškodní me.
J iž
skuteč .
nost' ž e v holfch rukách máme velmi rí č innou zbraĚ, nás naplfiuje
klidem, rozvahou a vědomí m, ž e se nemusí me obávat ani ritoč ní ka
dďeko silnější ho' než
jsme
sami.
obrann systém' kter1i uváďme,
ie
zpracován na základě znalostí
anatomického slož ení lidského těla. Vychází zs' zásad japonského
ápasu
iiu-jitsu,
ďe
je
piizprisoben našim poměrrim se zŤetelem na
vfcvik obránce lidově demokratické vlasti. Proti hrubé sí le už ijeme
duševní ch schopností , rychlosti, obratnosti a postiehu. Tí m ritoč .
ní ka piekvapí me a zdoláme.
U nás i v ciáně bylo vydano velké množ swí literatury tohoto
druhu, ale většina z ní nesplnila svoje poslrí ní . I tak je skoro všechna
rozebrána.
Věií me' ž e vydání m této kní ž ky vzbudí me zájem o v cvik a dáme
do rukou &enáňri
Pokyny,
poďe nichž bude mož no provádět syste.
matická cvič ení v sebeobraně.
z Dtl rN
J ru-J rTsu
o vzniku a privodu jiu-iitsu
byly vedeny č etné spory. Tento druh
zápasu se pry objevoval
již
ve starém Řecku, Řime a Německu.
I u nás byly pď
iiž
v 10. století známy rrizné bolestivé chvaty.
ovšem zápas
jiu-iitsu,
iak iej
známe dnes, vznikl ve staré Č í ně
a později byl pŤenesen do
J aponska,
kde se stal sportem téměÍ ná.
rodní m. Ž
J aponska
se také rozší iil po celém světě.
Vznik
iiu-iitsu
ve staré Č tně se vysvětluje tim, ž e Č tnane uyu
vfborní maséii a pii masí rování nalézali na lidském těle mí sta' kde
uchopení nebo zatlač enl prisobilo bolest (viz sval trapezov}', dúlky
za ušima). Tí mto pokusnfm zprisobem studovali i anatomii a obje.
vili
ještě
další bolestivé chvaty. Vynález nového zprisobu boie pŤí sně
tajili' steině
iako
vynález porcelánu a hedvábí . ovšem ani toto č í n.
ské tajemství nez stalo ďouho taiemství m a bylo prf asi v 17. sto.
letí n. l. vyzraz'eno do
laponska.
V té době se nejmenoval tento zpú.
sob boje jiu-jitsu'
nfbrž měl mnoho poimenováď. Na pií klad
,,velké
umění
-
Taj-jitsu..'
,,věda
obratnosti
.
J avara.., ,,Kumi.
juchi"
atd.
o tom,
iak
bylo vyneseno tajemswí zápasu z Č iny a o
jeho
vzniku
v
J aponsku
se vypráví toto:
Mladf tékai Akiiama z Nagasaki byl na stuďjní cestě v Č í ně.
Dostď se zde náhodou do nábož enské sekty, která se uč ila obdivu.
hodnému zprisobu boje'
jí mž potí rďa nepňí tele. Akiiamovi se boj
velmi lí bil' neboť v něm nerozhodovďa hrubá sí la, nfbrž lidskf
rozum a dúvtip. Tí mto zptisobem mohl i mďf č lověk porazit tieba
dvakrát tak silného protivní ka. Ví tězství nedosáhne obroviq1í silrák
svfmi fysick1fmi piedpoklady, ale ten, kdo dovede tiebas i malé sí ly
správně a obratně použ í t. Tedy už v tehdejší době platilo heslo:
,,Nejmenší
námahou největší qikon... ovšem zápas byl v č í nskfch
nábož ensk1fch sekách pií sně tain1f' a kdo
jej
vyzraďl, byl trestán
smrtí .
Akiiama se všemu dobť e nauč il a po svém náwatu do
J aponska
zač al ihned zápas rozšiiovat.
Na ákladě sv;ich anatomickfch znalostí vypracoval již tehdy
mož no ií ci prvď vědeckou soustavu dnešní ho jiu-jitsu.
Vynalezl
i nové chvaty, které se zájmem cvič ily šlechtické kruhy
-
samura.
jové' neboť mohly č asto zachránit ž ivot. V té době byl totiž
v
J aponsku
rozší ieu boi
',Ken-jitsu..
-
umění meč ri' kdy proti sobě
boiovďi dva protivní ci' ozbroiení dvěma meč i. Komu byl
jeden
meč
vyraž en, byl plně ztracen. Na základě nového umění mohl však
již téměň prohran1f boj
ieště
vyhrát. V
J aponsku dostal tento zápas
nynější název
''iiu-iitsu..
-
jemné
umění .
V pozdější době se na
jiu-jitsu
zapomí nalo. Zač alo se pouŽí vat
stieln;fch zbtani, proti nimž bylo i
iiu-iitsu
tehdy
ieště
bezmocné.
Téměň po dvou století ch znova zač a| propagovat tento zápas mladf
student a později ministr vyuč ovrí ní
J igoro
Kano. Studoval staré
prameny o
jiu-jitsu
a z někter;fch chvatri sestavil nov sportovní
ápas
-
judo, ve kterém se soutěž í i nyní .
J iu-jitsu
i judo
se setkaly
s velk1fm ohlasem a všude
je
zač ali na zrí kladě Kanovfch pouč ek
studovat'a cvič it. V roce 1882 za|ož il Kano novou vysokou školu
v Tokiu
,,Kodokan..,
největší těloqfchovnou školu vribec. Zde
zač ali
jiu-jitsu pod Kanov1fm vedení m nacvič ovat a zdokonalovat.
Š kol podobn1fch Kodokanu bylo však v
J aponsku
ví ce.
J iu-jitsu
zač al pěstovat cel1f národ. Cvič ili
iei
děti ve školách' voiáci v armá.
dě, studenti na vysok1fch školách i ostatní obyvatelé v tělov;fchov.
n1fch rlstavech.
J iu-iitsu
a
judo
se staly veďe ďí ve známého zápasu
,,sumo..
národní m sportem.
Z
J aponska
se
jiu-jitsu
záhy rozší iilo po celém světě. U nás
iei
propagoval prof. Smotlacha, kter1f ií dil
ieho
nácvik ve Vysoko.
školském sportu' S. F. DobÓ, Š í ma, Krákora, Trima, Drobeč ek
a Zrribek, z mladší ch mistr sportu Pí saňí k. Nyní se
iiu-jitsu
rozši-
iuje hlavně v naší armádě, protož e jsme jeho qfznam pozna|i ze
zkušenosť z minul1fch válek. Hlavně druhá světová válka nás
mnohému nauč ila. Na zá]<ladě zkušeností z této války je také kniha
napsána.
POKYNY
pro nácvik jiu-jitsu (sebeobrany)
v pravideInfch cvič ební ch hodinách
Tyto pokyny jsou urč eny hlavně pro cvič itele sebeobrany. Budou
jim
voďtkem
jak
organisovat a ií dit trening, aby byl zajimav!,'
nebyl
jednowárnf
a plně zaujalcvič ence. Pii qfcviku
ie
nutno dbát
těchto zásad:
-
na kaž dou cvič ební hodinu se dokonale piipraví m a vypracuii si
pí semnou pňí pravu poďe vzoru 1,
-
látku' kterou chci probrat, si naplánuji poďe č asu urč eného
pro qfcvik. Do
jednotlivfch
cvič ební cb hodin zaÍ azuji z kaž dého
druhu chvatri nebo cvikri
ieden
až dva a v pií ští hoďně
je
opakuji,
-
dbám' aby cvič ební hodina byla pestrá' zajlmavá a aby cvič en-
ce plně zauja|a. Proto neimprovisuji a cvič ení vedu s vnitňní m elá.
nem,
-
postupuji od lehč í ho k těž ší mu'
iednotlivé
chvaty vysvětlí m
a pňi cvič ení opravuji; základní chvaty opakuji, až
isou
provádě.
ny plně mechanicky,
-
osnovy v'.fcviku volí m tak, aby se stňí daly
Pády'
chvaty' kopn
hody a pod. Abych vzbuďl zájem cvič encti, zaňadí m nějak1í obrannf
uik, ktery
ie
efektní '
jako
obrana proti polí č ku' někter1f odváděcí
chvat, vyraž ení zbraně a pod.,
-
pí i nácviku dbám toho, aby se ritok piiblí ž il co neiví ce skuteč .
nosti. obrana musí bjt rychlá a rozhodná; je
tÍ eba dávat pozor na
to, aby bolestivé chvaty a hmaty, rdoušení a lámání ridri bylo za.
staveno vž dycky dí í v, než dojde k rirazu,
-
pÍ i chvatech veden1fch proti ďouh m kostem a kloubrim
musí m stále zdrirazĎovat nebezpeč í zranění a dbát' aby páky byly
nasazovány tahem a ne trhem,
_
pii cvič ení musí m udrŽovat kázeř, abych měl kontrolu a pie.
hled pro provádění jednotlivfch
cvikri a chvat
,
-
rozděť m cvič ence na liché a sudé a poďe toho ií ďm' kdo pro-
váď ritok a kdo obranu. Útoč í cí a obránce si postaví m kaž dého na
jednu
stranu,
-
zdrirazriuji, ž e pňi nasazení chvatu a pii pocitu bolesti napa-
den1f ihned
rychle
zaklepe anebo zavolá
,,dost!..,
na to se chvat
nebo drŽení musí okamŽitě pierušit'
-
pády nacvič uji na Ží něnkách, na trávě, na mechu, na sněhu, na
naskládan1fch piikr1ivkách a pod. Nemám-[ k ďsposici ž í něnku
a chci provádět vycvik venku, pak ji
nahraďm tí m, ž e nechám
navézt na prostor 5x5 až 7x7 m do v:iiše asi 35 cm piliny, které
zbaví m tť í sek a dám ušlapat. Tyto piliny pokryji plachtou, kterou
na okrají ch zakowí m kolí č ky do země. Kolí č kyukryjidrnem,aby se
někdo pÍ i pádu mimo ž í něnku nezranil. Kolí č ky ovšem nedávám
pť í mo do otvor plachty, n1fbrž tak
jako
u stanového ďlce opatií m
plachtu na konci motouzovfmi oky. Takto zhotovená ž í něnka
ie
velmi pruž ná avydrž i několik qfdnri. Mriž eme

použ í vat ve v1fcvi-
kovém prostoru' v táboÍ e, v kursech i soustiedění ch a pod.,
-
o Úč asti ve cvič ení si vedu o
iednotlivcí ch
pňesné záunamy.PÍ i
pí semné pií pravě si dělrí m poznámky o qfsledku vfcviku'
-
popis cvik v textu poč í tá s provádění m cvik pouze na pravou
stranu. PÍ i vfcviku však prováďm všechna cvič ení na obě strany'
-
cviky v pí í ruč ce
isou
seiazeny v
jednotliv
ch č ástech poďe
methoďchí ch ňad, a proto je
mohu vybí rat pro jednotlivé
cvič ební
hoďny tak,
iak
jdou
za sebou,
-
za cvič ební ribor pro richopy a chvaty se neilépe hodí vyňazené
souč ástky oděvri. Mám-li mož nost, obstarám kimona, která
jsou
pŤedepsána pro zápas
iudo,
-
pro nácvik si nechám zhotovit někerá náč iní z plátna a pak je
vycpu pilinami. Budou to hlavně obušky' zabijáky a pod., s kter1fmi
pak mohu bezpeč ně a pŤirozeně provádět nácvik. Podobně si zho-
toví m pytle pro nácvik vedení riderri,
-
do
jednotlivjich dvojic zaÍ azuji cvič ence pňibliž ně stejné váhy
a stáňí ' později je
mění m'
_
pŤi piekonávání piekáž ek dbám o bezpeč nost cvič enď tí m, ž e
si dobňe prohlédnu náiadí a
je-li tieba' urč í m soudruha, kter1f pro-
vádí rirazovou zábranu,
_
v tělocvič ně i na cvič išti mám k ďsposici lékárnič ku' vybavenou
vešker1imi potňebami první pomoci.
obr. l. Na obrázku vidí me, iak mr]ž eme snadno zhotovit zápasiště' které nabladí
zápasnickou ž í něnku. Zápasiště ie daleko trezpeč nč iší než ž í něnka, protož e nevznikají me
zery ve spo|ich jednotliv;ich dí lc . Vyluč uje !az, kteÍ Ý ic č astÝmzievempii nácviku
v tělocvič ně. UpevĚovací kolí ky pŤikrÝváme zeminou nebo drnem a kolem zápasištěvy.
bloubí me mělkou struŽku k odvádť 'ní vody.
obr. 2. Upevnění plach'y k zemi provazovlmi oky a kolí ky.
obr. 3. Schcma plárěnr.ch atrap obuškri a zabiiákú. S atrapami, které isou zhotoveny
z hrubého plátna a nap|něny pilimmi, m ž eme bezpeč něnawič ovat utok i obranu.
nělky pí í kop
-+-
\/ +*
+, l"
rI
Obr, 3.
't0
11
STAVBA cVlČ EBNI HoDINY
J lU.J ITsU
(sE BEO B RANY)
Pňedpokladem správného vyuč ování jiu-jitsu (sebeobraně) je
kvalita cvič itele, kter1i musí mí t tuto práci rád. Cvič itel má mí t qf.
chovné znalosti a po celou dobu treningu musí cvič ence sledovat.
Znďosti by však zdďeka nestač ily, kdyby neměl wič itel dobrf
systém práce. Cvič ení si dokonale plánuje v celoroč ní m a měsí č ní m
plánu a ten pak rozpracovává do
jednotliv1fch
cvič ební ch hodin.
Tak
iako
v
iinfclr
sportovní ch odvětví ch
je základem cvič ební ho-
dina. Ani v treningu sebeobrany nesmí me improvisovat, ale musí -
me se na jednotlivé
cvič ební hodiny dokonale pňipravit.
Cvič ební hoďna
je základní formou práce a pňipravit
ii
musí me
pro kaž d1f kolektiv, ať
je to krouŽek, druž stvo, nebo odďl.
Mluví me-li o cvič ební hodině' rozumí me pod tí mto poimem
kaž dou cvič ební organisovanou č asovou
jednotku, i když uvá déle
než hodinu. Pravidelné cvič ebď hodiny
jsou
ve všech sportech zá.
kladem celoroč ni práce kaž dého kolektivu.
Dlouholetá cvič ební praxe, podloŽená vědeck1fmi qfzkumy' nám
vytvoňila urč itou strukturu cvič ebni hoďny, kterou je tŤeba v zá.
imu
správného prriběhu cvič ení dodrž ovat. Cvič ební hodinu roz-
dělujeme do č tyi č ástí ,z nichž kaž dá má vymezen;f rikol.
J ednotlivé
č ásti na sebe navazují , někdy do sebe zapadaj|, takŽe woč í neďlnf
celek.
I. ÚVoDNÍ Č Ásr
Úkolem rivodní č ásti
je
zorganisovat cvič í cí , soustňeďt jejich po-
zornost ke cvič ení a rozehŤát tělo, které tí m piipraví me k zv1fšené
č innosti, vzbudit dobrou náladu a chuť do další ho cvič ení .
Káze a pozornost vyž adujeme ve všech č ástech cvič ební hodiny.
Nejd lež itěiší však
je
vyž adovat
ji v první č ásti cvič ební hodiny.
J aká
bude káze a organisace v první ch minutách, taková bude
i v další m prriběhu cvič ení .
Pňi zaháiení hodiny cvič ence soustiedime a vedeme
je k osobní
ukázněnosti poňadoqfmi cvič ení mi, která budou
jen velmi krátká'
aby cvič í cí zaujala a zvfšila jejich pozornost. VyŽadujeme vzorn;i
nástup, hlášení a pozdrav. Tak uč í me smyslu pro poiádek a organi-
sovanost. Potom provedeme rozbor rikolri. Cvič enci tak snadněji
pochopí všechny vydané povely, protož e již rámcově znají postup
cvič eď i v]í sledek, kterého ma!í pÍ i cvič ení dosáhnout. Pak násle-
duje krátké zabÍ áti
iednoduchfmi
cviky pro rozproudění krevďho
oběhu. Tí m cvič ence piipraví me na vyšší fysickou námahu. ZaŤa-
dí me
jednoduché cviky za pochodu, poklusu nebo běhu'
jednoduché
hry, zejména honič ky, lehké piekonáváni pŤekáž ek (pieskoky švéd.
sk1fch lavič ek, beden a pod.).
J sou-li
cvič enci roztěkaní ' zaiadí me
cvič ení pohotovosti a rychlé reakce. Na krátké pí sknutí nebo povel
musí wič enci zaujmout urč itou polohu nebo provést obrat a pod.
První č ást tedy rozdělí me takto:
1. nástup' hlášení ' pozdrav,
2. oznámeni rikolu a obsah hodiny (krátce)'
3. n.hiátt organismu (ch ze, běhy' hry atd.).
Methodické pokyny
od cvič itele pož aduieme, aby správně ovládal povely' od cvič en-
cri, aby
ie
piesně plnili. Neopravované chyby desorganisují kolek.
tiv, uč í
jeho
č leny nepiesnosti až nedbďosti. Cvič ení ijdí me bez
dlouhého vysvětlování , zvládáme
je pouze jasnfmi' struč njmi po-
vely a opravování m. Pňestávky mezi
jednotliv
mi cviky omezí me
na minimum. Cviky musí na sebe plynule navazovat' nesmí bjt
slož ité a piitom musí b1it rič elné. Chování cvič itele musí b1ft
jisté
a energické.
II. PRÚPRAVNÁ Č Ásr
Úkolem prripravné č ásti
je procvič it pohybovf systém, posí lit
vnitiní orgány, zvfšit pohyblivost kloubri, rozehŤát a posí lit sval-
swo' zlepšit a udrž et správné drž ení těla, piispět k vfchově vše-
obecné koorďnace pohybové a zajistit další pií pravu k větší mu za-
tí ž ení organismu v hodině. Vhodná
jsou
cvič ení prostná' otuž ování
mďí kové hrany pro kryt a rider' cvič eď prstli pro pevn1f richop
a svěr, pohyblivost kyč elní ch kloubri' krouž ení v zápěstí a v lokti
pro rychlf kryt, cvič ení kopri pravou i levou, cvič ení pádri na mí stě'
za poklusu i v běhu, padání s rrizn1|ch v1fšek' pádri kotoulem pies
cvič ence nebo švédskou bednu, cvič ení s tyč emi' s mal1fmi č inkami,
12
í 3
kuž eli, plnfmi mí č i, cvič ení na ž ebiinách, švédsk1fch lavič kách,
na klaďně a rí polnická cvič ení ve dvoiicí ch. Velmi vydatnou pr -
pravou pro vytrvalost je cvič ení s krátkfmi švihadly.
J e
velmi vhod.
né zaÍ azovat do této č ásti hodiny dlouhé švihadlo' ale pak musí me
dbát' aby cvič enci prováděli podběhy a pieskoky v běhu. Cvič ení
se dá rrizně kombinovat (sbí ráď a pokládání rrizn;ich pÍ edmět
a pod.)' č í mž cvič í me postieh a rychlost. Tyto prvky jsou hlavní
podminkou sebeobrany.
Methodické pokyny
Dobie sestaveného souboru cvič ení použ í váme v celé ňadě hodin
bez velk1fch změn, postupně zvyšujeme rikoly'
iako
poč et opakova-
nfch
jednotliv1fch cvikri, změn ruchu, obměn téhož fysiologického
rič inku. Pamatujeme na to, ž e
iednotvárnost
a zdlouhavost cvik
sniž uje
iejich
vliv na organismus i zájem cvič í cí ch. Proto musí b;ft
cvič ení plynulé. omezí me se pouze na nejdrilež itější v1iklad cvikri,
ukazuieme zrcadlově, to znamená' ž e stojí me-li proti cvič encrim,
piedcvič ujeme na opač nou stranu. Souč asně však opravujeme a vy-
ž adujeme piesné provedení . Navazujeme-li na sebe
jednotlivé
cviky, musí me pí ihlí ž et k tomu, aby se stií dalo napětí a uvolnění
iednotlivfch
svalov1ich skupin. Snaž í me se v cvič ebďch hodinách
vymjtit nedbďé rozviklávání , které nemá ž ádnf fysiologickf č inek
a mriž e mí t za následek rrizná zraněni (natrŽen1f sval, kieč ).
III. HLAVNÍ Č Ásr
Úkolem této č ásti
ie
zvládnout techniku pohybri, vychovávat
k obratnosti, rychlosti, sí le a vytrvalosti. Uč í me se nov1fm chvatrim
a prvk m, zdokonalujeme se v nich, prověŤuieme si qÍ konnost. Do
hlavní č ásti hoďny zaiazuieme techniku derri, krytť r, protiritokri,
stí nov1f boj' podmí něn1f (smluvenf) a voln1i zápas.
Aby cvič ení bylo zají mavé,
je
mož no a
je opravdu velmi rič elné
zaiazovat ke konci této č ásti bojovou hru. Hlavní č ást je vyvrcho-
lení m hodiny. Cvič enci
isou
nejví ce namáháni
jak
tělesně' tak i du-
ševně. opakujeme staré a uč í me se nov m chvatrim, což vyž 'aduje
tělesnou i duševní soustňeděnost. Ke konci hlavní č ásti zaŤazuieme
závoďvé hry, které mají brann1f charakter, pňekonáváme pŤekáž ky,
cvič í me šplh na laně (i v hupu), pieskoky s lana na lano, skoky do
hloubky, které postupně zvyšujeme. Piebí háme a pŤelézáme pie-
káž ky z nastavěného náiaď. Mriž eme použ í t navěšenfch ž í něnek
a pytl pro box. Zďo|áváru takové pňekáŽkové dráhy kombinujeme
pieskoky' pády, skoky a ridery do nastavěn1í ch ž í něnek nebo pytl .
Hrami cvič í me bojovnost, vrili zví tězit,
rychlost,
postieh, rychlé
rozhodováni, sí lu, vytrvalost. Takovou vydatnou hrou je ragbí č ko,
boj o ž í něnku nebo nějaké
iiné
náiaď, tieba kladinu,lavič ku, meď-
cinbat a pod. Všechna tato cvič ení pií spí vají k utuž ení vlastností
potiebn1fch ke speciální mu v}icviku sebeobrany.
Methodické pokyny
Velkou lohu pii zvládnutí rikolri v této č ásti cvič ební hodiny
mají cvič itelé
jednotliv1ich
druž stev, zejména je-li
oddí l větší a v1f-
cvik musí b1,í t organisován v menší ch skupinách. Tento v1icvik mri.
ž eme provádět i hromadně,
P*
ovšem musí b;ft vzorná kázeů
a cvič itel dává k jednotliv
m prvkrimpovelyaprovedení kontroluje
sám.
Kaž dÝ cvič itel musí bft dobie piipraven, dbát methoďckého
postupu nácviku od nejlehč í ho k těž ší mu, od známého k neznámé.
mu, od jednoduchého
k slož itěiší mu. Nauč ené prvky a chvaty opa.
kujeme v rriznfch podmí nkách, na pií klad ve ztí ž eném prostieď'
ve vystroii, proti několika ritoč ní krim a pod. V této č ásti hodiny
vystoupí kiivka námahy co nejv1fše.
J e
to právě cvič itel, kter toto
vystupĚování vlastně urč uje zprisobem vedení a vhodnou náplní
cvič ení . Všeobecně platí ásada zaměstnat co nejví ce cvič enc
,
i když v treningov;fch hodinách je zaměstnání zaměieno individuál-
ně. To však neznamená, ž e jeden
cvič í a druzí se na něho dí vaií .
Cvič itel sice zaměstnává všechny cvič ence naiednou, ale souč asně
se věnuie i jednotlivcúm.
J e
dulež ité, aby uměl vystihnout zásadní
chyby, které se vyskytují u většiny cvič í cí ch, ty ukázal a opravil.
Pak se mriž e věnovat chybám a opravám těchto chyb u
iednotlivcri.
Iv. zÁvĚREČ NÁ Č Ásr
Tato č ást má za rikol uklidnit organismus a piipravit jei
k dďši
mu zaměstnání nebo č innosti podle toho, v
jaké
denní době se tre.
ning koná.
Do této č ásti hoďny
ie
vhodné zaí adtt cvič ení pro pií mé drž ení
těla, cvič ení poiadová, méně rušné hry, krátkou besedu, pochod
se zpěvem a hodnocení . To zaňazujeme v kaž dé hodině, protož e
14 15
nrí m odkrÝvá nedostatky i klady cvič ení , zlepšuje a zkvalitůuie
jak práci cvič itele' tak cvič encť r. Poďe nálady cvič encri cvič itel
nejlépe pozná' jak hodina prisobila na kolekiv. Fysiologická kiivka
námahy klesá v této č ásti asi o pětinu až &vrtinu.
Tuto poslední č ást hodiny mriž eme rozdělit na:
1. uklidnění organismu,
2. nástup, zhodnoceď hodiny' pozdrav, rozchod.
Všeobecné pokjlny k cz:ič ební hodině
Úspěch cvič itele a tí m i splnění rikolu celé cvič ební hoďny závisí
na pť edem promyšleném' peč livě vypracovaném plránu a qfběru
cvič ení . Kaž dá hodina vyž aduie pií pravu, nejlépe pí semnou'
iinak
cvič itel improvisuje. Pii navázání
iedné
hodiny na druhou pak chybí
methodická souvislost a tí m trpí cel postup qfcviku. Cvič ební ho.
dina
je
vlastně detailně propracovanou č ástí roč ní ho vfcvikového
plánu, z
jehož
celku vychází me. Sama dobie piipravená, podrobně
vypracovaná osnova cvič ební hodiny by nám ještě
nepomohla
zvládnout rikol a dobč e
jej provést.
J e
tňeba promyslit i celou orga.
nisaci a vedeď hodiny. Cvič itel musí pŤedem znát, na kterém mí stě,
v
iakém
cvič ební m r1waru budou cvič enci pii tom neb onom cvič ení
a
jaké náč iní a náiaď bude potiebovat.
J e-li
hlavní č ást hodiny ve.
dena po druž sť vech,
je
naprosto nutné provést instrukč rrí metho.
ďckou hodinu, kde si
jednotliví
cvič itelé ujasní látku a rozmyslí si,
jaké náč inl a náňaď budou potiebovat.
Vedení hodiny musí b t radostné, veselé, pŤitom však cvič itel
musí mí t autoritu, kterou ziskává soudruž s\fm vedení m.
J eho
po-
vely musí bft piesné a srozumitelné. Stejně tak musí vysvětlovat
všechny chvaty a cviky. Umí -li sám chvat dobie ukázat a vysvětlit'
dovede-li vystihnout chybu celku i jednotlivce a názorně
ji piedvést
a opravit, stoupne u cvič encri
jeho autorita.
J e
tť eba si uvědomit,
ž e cvič ební hodina
ie
pojí tkem mezi cvič enci a cvič itelem, ž e je
zá.
kladem vycviku.
J edině
cí levědomou prací a treningem se nauč í me dokonale
ovládat všechny prvky a chvaty sebeobrany a bude-li tŤeba, i prak.
ticky
jich pii piepadu pouŽí t.
Č ÁsT I
BoLEsTlVÁ,
LEHCE zRANlTELNÁ A sMRTELNÁ
MISTA
Na lidském těle
je
celá iada mí st, která
jsou
velmi citlivá na tlak
nebo der. Úder do těchto mí st mriž e blt někdy pŤi větší m použ ití
sí ly i smrtelnf.
J e
velmi nutné' abychom dokonďe znali tato mí sta
a v pií padě potieby sebeobrany ritoč ní ka zmátli nebo riplně vyia-
ďli. Stač í někdy bolestiqf rider, aby ritoč ní k pii chvatu zakolí sal.
Piejdeme-li pak do protirí toku, mriž eme ritoč ní ka likvidovat.
Proto je
velmi dulež ité, abychom dokonale ovládali anatomii.
Tí m, ž e budeme protiritoč it na mí sta lehce zranitelná, vyiaďme
snadno ritoč ní ka z č innosti.
Použ ití m některjch chvatri nebo riderri mriž eme ritoč ní ka pŤivést
do bezvědomí , někdy mŮž eme zprisobit i smrt. Údery malí kovou
hranou ruky mriž eme ritoč rrí ka vyč aďt z boje tí m, ž e rider vedeme
na ďouhé kosti'
jako
isou
kosti paž ní , klí č ní , loketní , vietenní ,
holenď, stehenní a pod.
Někdy mriž eme měkkou č ástí okraje ďaně zasáhnout litoč ní ka do
brady. Nezprisobí me mu váž nější zraněni, ale otiesem nervového
systému
iej
zbaví me odvahy a zí skáme si patiič nf respekt.
Pii nácviku bude velmi dúlež ité, abychom uměli správně vést
der a strhnutí m jej zastavit. Úder zpraviďa prováďme malí kovou
hranou ruky. Proto je nutno tuto hranu otuž ovat tak,Že pii trenin-
gu tluč eme do podlahy, stěny a pod., až tato č ást ruky ztvrdne. Ko-
likrát
je
menší riderová plocha, tolikrát sďnám zvětší rič inek rideru.
Proto k rJ derrim použ í váme mďkové hrany ruky.
J e
těž ko vymezit, kter1f zásah je smrteln1f; jsou
ovšem mí sta,
jejichž piesnfm zasaž ení m mriž eme piivodit i smrt. Sem patňí rider
na koien nosu' na kost spánkovou, do qflu, do hrtanu, kopnutí do
bÍ icha, do rozkroku nebo páteie.
Na obrázcí ch vidí me mí sta, na která lze s rispěchem protiritoč it:
b
IT
I
I
i
I
i
16
l. M{sto' kde zač í nail vlasy 18. Velká hrdelni iamka 34. Pupek
(trichion) 19. Podpaž nÍ iamka 35. PodbŤí šek (moč ovf
2. Spánek 20. Rukoieť kos hrudnÍ měchjŤ)
3. KoŤen nosu 23. Kraiina pod levou prsní 36. Kost vietemí
4. Oko bradavkou 39. Varlata
5. Zevní zwkovod 24' Meč . vfběž ek kosti hrudní 4L. a 42. Kolenni ž lábek, tvo.
6. $'onec nosní c}r kostí 25. stŤedn,í č ást nervovš'cév- ien! stehenní mi svaly
7. Š pič ka nosu ní ho svazku paŽní ho (svát kreič ovskÝ a č tvr.-
8. Horní č elist těsně pod 26. Žebra vystupuií cí pod hlavf stehenni ival)
nosem kr!ž í ' slabě krytá svaly 44. Piední strana holeně
9. Š piéka brady 27. Plerus solatis (nervová 45. vnitč ní strana holeně
13. Dúlek pod ušní mboltcem pleteĎ) 46' vnitiní kotní k
14. Krč ní tepny 28. okraie ž eber 47. Kost krycblová
15. Hrtan 29. Slabiny 48' zevnl kotní k
49. Konec zápretní kosti palcc 17' Meziklí č kováiamka 32. Loketni ohbí
l0. Hrbol kosti tÝlní
ll. Pruní obrate|, zvanÝ atlas (nosič )
l3. Dtllek ood uŠ ní mboltcem
16. Řasa tvbiená trapezov'im svalem
2l. HŤeben lopatky. ,
22, Znač né vyklenutí hrudní páteic
30. Ledviny
31. Mí sto nad kostí kiÍ ž ovou
37. I(ost loketnl
38. Kost kŤí ž ová
43. Lritko
46. Vnitiní kotní k
48. Zevní kotní k
50. Achillova Š lacha
l. Mí sto kde zač í nail vlasy 19. Podpaž nI jamka
36. Kost vňctcnnl
(trichion) 20. Rukoieť kosti bndí l 39. vaÍ lata
2. Spánek 23. Kraiina pod tcvou prsní 40. záprstnl kústky ruty
3. KoÍ en nosu bradavkou
-
41' a 4). Kolennl áauet. wo-
4. oko 24. MeéovitÝ vj'běž ek kosti ienÝ stehinnÍ mi
-'svaly
5' Zevní mkovod hrudní
.
rsví rreieoviií a ctvil
6. kon9.c nosnÍ ch kostí 26. Žebta vystupuií cl pod trlavÝ stcÉ ennl í vail
7. spiČ ka nosu kúž í ' slabě krytá svaly 43. Ljtko
8. Horní č elist těsné pod 27' Plexus solaris M, PÍ ední str. hotemí kosti
Bo9em
28. okraie Žeber 45. VnitŤní str. }rolcnnl kmti
9. spič ka brady 29. Slabiny 46. vnitinÍ kotní k
12. Bradavkov}'
dběž ek kosti 30. Ledviny 47. Kost krvchlová
skalní 32. Loketní ohbí 48. zevní kotnÍ k
l?.
p'll.\ pod ušní mboltcem 33. Zadni vnitinI strana tokte 49. Konec záprstnÍ kosti palcc
14. Krč ní tepny 35. PodbŤí šek (moč o!Ý
50. Achillova.šlacha
15. Hrtan měch',i)
Č Ás T II
BoLEST|VÉ cHvnry A UCHoPEN|
Bolestivjch chvatu použ iieme tehd5 jsme-li
napadeni r1toč ní -
kem a nemriž eme
ieho
sí lu piemoci, nebo uchopí -li nás ritoč ní k tak,
ž e se nem ž eme vyprostit. V tom pií padě sevieme citlivé mí sto
nebo tlakem na nervy a
jiné uzliny zptisobí me ritoč ní kovi bolest
J akmile
protivní k trochu ochabne' piechází me sami do protilitoku'
abychom
jej pňemohli.
Proto je
drilež ité, abychom tato citlivá mí sta mali, dobie si
ie
zapamatovali' v pňí padě potieby je
v sebeobraně zasáhli, a tak se
uvolnili.
Zvláště na hlavě
je
celá iada mí st, která
jsou
neien na rlder, ale
i na tlak velmi citlivá. Neč ekanfm zásahem těchto mí st se zbaví me
protivní ka.
Tlakem palce do oka zprisobí me ritoění kovi velkou bolest, takž r
nás ihned ze sevieď pustí .
21
Vrazí me-li prsty do obou oč í toč ní ka, č ásteč ně ho oslepí me.
Této obrany použ ijeme jen tehdy, jsme-li
ohrož eni na ž ivotě,neboť
m Žeme ritoč ní ka velmi váŽně poranit. Útok provedeme ukazo-
váč kem a prostiední m prstem pňí mfm uč ení m do oč í .
Proti ritoku do oč í se brání me tim,ž e nastaví me ruku těsně pied
nosem malí kovou hranou vpied. Tento pohyb musí b1í t velmi
hbitf, aby piedešel nebezpeč nému ritoku.
I
ti
22 23
Vede-li ritoč ní k proti nám ritok z vnitiní strany nož em, sekyrou,
obuškem a pod., zachytí me neidií ve
ieho
ruku za loket a potom ho
uchopí me za oč ní drilky pies č elo zezadu. Bliž ší popis tohoto chvatu
je uveden v č ásti o odzbrojování .
Horní č elist
je
velmi citlivá' a proto na ni vedeme nejen rider' ale
mriž eme na ni prisobit i tlakem koneč ky prstli nebo malí kovou hra.
nou ruky. Nejrič innější
je
tlak kotní ky ruky seviené v pěst těsně
pod nosem. Úeinet< tlaku na horď č elist se zvětší , uchopí me-li
ritoč ní ka na temeni tiavy za vlasy a táhneme mu hlavu nazad. Po-
už ití m ně,kteqfch z těchto zprisobri se lehce zbaví me ritoč ní ka' ktenf
nás sevť el zpiedu, vstoje i na zemi.
Za wát uchopí me ritoč ní ka tak, ž e mu vstrč í me palec do rist
poďe zubri. ostatní prsty se opí rají za ušní m boltcem, aby se ucho.
pen1f trhnutí m hlavy do strany nevyprostil a po pňí padě nás nekousl.
(Na další m obrázku vidí me chvat s boku, takž e si mriž eme po-
všimnout,
jak jsou prsty opňeny za č elistí ). Seviení m ruky zpriso-
bí me ritoč ní kovi bolest, takž e nás ihned pustí .
Máme-li obě ruce volné, strč í me oba palce do toč ní kovfch rist'
jak je popsáno v piedešlém pií padě. Nebude-li ritoč ní k povolnf'
sevieme ho prsty za č elistď klouby.
J edno
z neicitlivěi.
ší ch mí st je
tak zvan1f
',bloudí .o!
nilo,,, pto-
bí hají cí podél krč ní
tepny k ušní mu drilku.
Konce prst vtlač í me
pod dolní m okrajem
ušní ch boltcri za č elist-
ní m kloubem, zmač k-
neme dovnitň a smě-
rem k č elisti. Tak zpri-
sobime rltoění kovi vel-
kou bolest a pii delší m
piidrž ení i bezvědomí .
Uvedenf nervií dí pro-
krvení mozku a tla.
č í me-li na něj, pieru-
ší me č ásteč ně jeho
funkci. Tento chvat
volí me vž dy, když se
chceme
rychle
uvol-
nit, nebo když chceme
sami ritoč ní ka zne.
škodnit.
Zersní ucho
ie velmi
citlivé na rí der. Dlaní
piivienou do misky,
jako když nabí ráme
vodu, udeiime na zvu-
kovod a v okamž iku
rideru dlafi narovná-
me."l Tí m zprisobí me
náraz vzduchu do zvu.
kovodu. Pii silnější m
deru se protÍ hne bu-
bí nek.
J inak
má napa-
den po rideru silné
huč ení v hlavě.
21
25
SeoŤení Ťasg trapc-
zoz;ého saalu. Velmi
č inn1i a bolestiv1f
je
hmat na okraj trape-
zového svalu, kter1f
provedeme tak, ž e po-
lož í me ruku dlaní po-
blí ž krku' palec ohne-
me v první m č lánku
a tlač í me zpiedu.
ostatďmi prsty obej-
meme sval a seviení m
ruky zprisobí me prud.
kou bolest. Pod timto
svalem vedou nervy
a napaden1i se bolestí
skrč í k zemi.
Na tomto obrázku
zietelně vidí me ucho-
pení svalu. Něiteií li-
dé tento chvat snesou
bez větší ch bolestí , ale
je jich
velmi málo.
Tí m' ž e ohneme palec
vprvní mč lánku,sevť e-
me sval pevněji a zpri.
sobí mě větší bolest.
Tlak na hrtanooi
trsra. Tlakem prstu
v meziklí č kové
jamce
zprisobí me velkou bo-
lest a pocit silného
škrcení . Ukazováč ek
nebo prostiední prst
vsuneme do jamky a
tlakem dovnitň a na.
horu stlač í me hrtano-
v! nerv i samotnli
hrtan. o tomto rí č inku
se mriž eme piesvědč it
sami na sobě.
J iž
pii
poměrně malém tlaku
nám zaslzí oč i.
Mí stem velmi citli-
qfm na tlak i rider je
hraj ina ž alude č ní (p|e-
xus solaris), kde se paprskovitě sbí haií nervy. Proto
je
ž aludeč ní
kraiina terč em rohovní kri. Úder do tohoto mí sta je totiž velmi bo-
lestiv1f a pii silněiší m zásahu piivodí ztrátu vědomí . Na toto mí sto
toč í me též hroty prstri nebo pěstí . ,,
26 Ú
Další m bolestiv1fm
mí stem jsou slabiny.
Stač í krátk1f rider hro-
ty prstti do tÍ í selné
krajiny a ritoč ní kovi
zprisobí me takovou
bolest, ž e nás nemriž e
udrž et. Pii rideru obě-
ma rukama ritoč ní k
povolí drž eni, tal<ž e
mriž eme sami piejí t
do protiritoku.
Nejbolestivější
rider i sevňení
oarlata.
J sme-li
padeni, brání me se
v kaž dém pŤí padě zá-
sahem do těchto mí st
a i pii odzbrojování
vedeme souč asně rlde-
ry kolenem mezi nohy.
:!.1!::
,illtaj l
Na konč etinách
jsou
dlouhé kosti nechráněné svalstvem, na které
v pií padě napadení zaritoč í me riderem nebo kopem. Na obrázku
vidí me der na klí č ní kost' cvič en1f na figurině.
Mí sta neicitlivější na sevňení jsou poblí ž kloubri, kde se svalstvo
sqfmi šlachami upí ná na kost. Těmito mí sty vedou i nervy nebo
uzliny. Když uchopí me a sevŤeme ruku s vnější ďrany těsně nad
loktem, vyvoláme prudkou bolest. Tlak na tato mí sta prováďme
hlavně v tom pií padě, chceme-li znehybnit a prohledat nebezpeč -
nou osobu, nebo pii sraž ení ritoč ní ka k zemi pákou na loket.
pro
jsou
na-
ub.-
29
Sevieme-li paž inad
loketní m kloubem, zpÍ r
sobí me náhlou bolest
nervu' lidově zvaného
,rbrfiavka".
Chvat
ie
nejrič in-
nější , postaví me-li pÍ i
seviení ruky č lánky
prst kolmo.
Zdprstnt k sthy
isou
velmi citlivé' a proto
rr'riž eme se zdarem
vést tlak na tato mí sta pŤi chvatu zvaném
,,housle...
Tohoto chvatu
už ijeme tehdy, uchopí -li nás rí toč ďk za šat nebo za kravatu.
Uchopí -li nás ritoč ní k zezadu v pase' lehce se ho zbaví me tí m,
ž e piejedeme kotní ky seviené ruky pŤes ritoč ní kovu ruku' Pohyb
vedeme pňes záprstní kristky nebo v jejich směru'
jak je to znázot-
něno na obrázku. Tí m zprisobí me ritoč ní kovi znač nou bolest a ten
musí chvat pierušit.
3í 30
Č ÁsT III
PADÁNl
V nenadálém stňetnutí se snadno mriž e stát' ž e se neubráďme
pádu.
J de
o to, abychom se neporanili ani pádem na twdou zem
nebo dlaž bu. Upadnout
ie
mož né všemi směry' ale pády kupiedu
a stranou lze pieměnit v pády vpied zevniti apádnazadv pád vzad
zevniď. Tí m se nácvik zjednoduší . Pii všech pádech musí me dbát
tohg, abychom nenarazili hlavou na zem. Pádu se nebráďme a na.
opak mu
ještě pomuž eme. Zásadou
je'
ž e pád rozkláďáme po.
kud mož no na největší plochu. Cvič ení pád má ve$f vfznam
pro cvič ení prostorové orientace..
Správnfm roáož ení m pádu na velkou plochu rozdělí me a zmí r-
ní me twdost dopadu. Pii nácviku použ í váme ž í něnek' pí sku' tráv-
ní ku nebo
již popsané ž í něnky z pilin. Pády cvič í me na mí stě'
v pochodu a v běhu, pies rrizné piekáž ky a s ruznfch qfšek' které
postupně zvětšuieme. Tato cvič ení obratnosti zďazujeme do rušné
č ásti kaž dé cvič ební hodiny.
V praxi mriž eme těchto pádri využ í t pii seskoč ení nebo vypad-
nutí z dopravní ho prostňedku' jako
auta, vlaku a pod. Cvič ení m
pádri zí skáme obratnost, postť eh a schopnost
rychle
se rozhodovat.
Pádu vpravo vpied zevniti se vlastně vyhjbáme kotoulem vpŤed
zevnitť takto: Náraz nebo strč ení zleva nás donutí k vykroč ení
pravou vpied a k piedklonění napravo. Tí m xrácí me rovnováhu.
Nebrrí ní me se. Polož í me pravou ruku na zem s prsty obrácen;fmi
dovnitň, ďaní na zem a samotnj pád piemění me na kotoul po
pňeďoktí , záloktí a lopatkách. Když mámé nohy nad hlavou, skrč í -
me pravou co neiví ce, levou necháme pokrč enu jen mrí lo a využ ije-
me otáč ivého pohybu pii kotoulu a staví me se ihned zase na nohy.
Toto cvič ení provádí me stejně i na opač nou stranu. Tyto pády pro-
vádí me po masitfch č ástech těla.
Na obrázku viclí .e
polož ení ruky na zem
a sklon hlavy, kterf
umož ď vyklenutí pá-
teí e. Kotoul prováď-
me po zádovém sval-
stvu' které je
v první
Í ií zi uvolněné, v oka-
mž iku dopadu se však
vypne' aby vypruž ilo
dopad a chrr{nilo wrdé
č ásti těla' hlavně pá-
teň a ramenní kloub.
Pdd opravo opfed
znnitf c,tič lme rovněž
tak' ž e provedeme ko.
toul jako
v pňedešlém
pňí padě, ale neklade-
me'ruku dlaní na zem,
n1fbrž se uchopí me asi
za první hrudní obra.
tel a hlavu schováme
za pÍ edlokd! Tak se
skulí me po masiqfch
č ásteďr těla.
33
Pád napŤed prohnutě
(kolí bkou):
jsme-li
udeieni do kií ž e, takž e
nemriŽeme provést ko-
toul
-
prohneme se
mocněvkií ž iapadá-
me vpied; piitom
Po-
otoč í me zakloněnou
hlavu a skousneme zu-
by. Tento pád cvič i
me hlavně
jako cvik
sebeovládáď.
Pdnazadspfeto-
ěentm (kotoalem). Pii
ritoku do prsou zakro-
č í me
jednu
nohu, sní -
ž í me se do pňedklonu
a do podiepu a pieto-
č í me se. Hlavuukloď-
me stÍ anou' upaž í me,
iednu
nohu pokrč í -
me a volně padáme.
Na tomto obrázku
viďme koneč nou. Í ií zi
pádu napied, Paž e za-
chycuii pád' hlava
je
vytoč ena stranou. Kť í ž
je prohnut, aby se po-
hyb plynule roz|ož tl.
Po dopadu hbitě vy-
skoč í me a staví me se
do stiehu.
Pňi tomto pádu ne-
smí me zapomenout se.
vňí t zuby. Pii špatně
provedeném pádu by-
chom se mohli kous-
nout do jazyka nebo
si poškodit chrup.
Úklon hlavy je
vel-
mi dť rlež it1f
,
neboť krá-
d dráhu pňetoč ení na.
zad a chrání ji pňed
derem o zem. Po
pietoč ení
opět
rychle
zaujmeme bojovf po-
stoj (stieh).
I
t
34
35
Z postoje se stoč í -
me mí rně doleva, pa-
dáme na sedaci svaly,
které v okamž iku do-
padu napneme, a opět
derem paž e mí rní me
dopad.
P d nazad do sedu, Pii kopu do biicha
isme
ztratili rovnováhu.
Napneme nohy v kolenou a napnutí m sedací ch svalri ztlumí me pád.
Pád zlzad stranou
vpravo (vlevo) z kleku
a postoje: klekneme
na pravé koleno a kle-
č í cí nohou se vymrští -
me, takž e padáme vo-
dorovně k zemi. Těsně
pied dopadem udeŤí -
me pravou paž i o zem
v rihlu asi 45. od těla'
č í mž zmí rní me pád.
Na obrázku dole viďme koneč nou fázi dopadu na zem.

37
Pády cvič í me na obě strany, s mí sta' za pochodu, za běhu' na
mělrké pridě a s rrizn1fch r".fšek.
Veškerá cvič ení
jsou popsána na pravou stranu nebo ruku; nacvi-
č uieme však všechny pády na obě Strany i obě ruce. Pii pádu zkií -
ž í me nohy, pňi č emž noha, která
je nahoie, dopadá na chodidlo.
Tento zplisob cvič í me s lavič ek, švédskfch beden a pod.' které
postupně zvyšujeme.
'*:
"::,
j', ji
'I.';
Pádri nazad do sedu nebo vzad stranou použ ijeme jen v neikraj-
uěiší m pií padě, poněvadž
jsou dosti riskantď.
J e-li
to mož né' pro-
vedeme raději pád s pietoč ení m.
Všechny pády těla tlumí me tak, ž e udeií me těsně pŤed dopadem
trupu celou plochou uvolněné paž e na zem. Paž e sví rá s tělem pii
dopadu rihel asi 45.. Pňi pádu nazad zachya, í dopad obě paž e.
Č ÁsT Iv
PoDRAZY A PŘEHozY
.)'
Pii treningu zaiazujeme do cvič ebď hoďny podrazy, protož e
mají velkj v,lznam pro vych1flení z rovnováhy. Chceme-li porazit
protivnika na zem, musí me dobť e cvič it volbu okamž iku k toku,
t. j.
vyhledávat chyby v soupeiově postoji.
J e
to v;iborná prriprava
pro odzbrojování nebo pro obranu v pií padě,
isme-li
sami napa-
deni a uchopeni za kteroukoli č ást těla.
Soupeii stojí proti sobě ve stiehu. Kaž dÝ z nich pravou rukou
uchopí oblek na levém rameni protivní kově a levou rukou prav
rukáv. Nyní se snaž í kaž d1f nají t chybu v postoji druhého a po-
razit ho. Pohybují se dopiedu, nazad a na strany mal1fmi krrič ky.
Vhodnjm okamž ikem k zahájení ritoku
ie
na pň. změna postoje
vpiedu stojí cí nohy. V tomto okamž iku se dělá podraz s anitž nl
strany. Postaví -li ně-
kdo nohu chybně pií -
liš vpied, dělá druhj
podraz s onější stralty.
Ustoupí -li někdo na-
zad, aby se vyhnul
podrazu, a nakloní se
kupiedu, poskytuje
moŽnost k zdzlihu ky-
č e lnimu neb o pŤ e ho z ení .
Toto cvič ení je zák|a-
dem sportovní hozápa-
su judo. Podrazy mají
velklf vl,iznam pii zne-
škodnění ritoč ní ka, kte-
r1f na nás zaritoč il no.
ž em, lopatkou, obuš-
kem a pod. Na zemi
ho pak lehč eji pňemri-
ž eme a odzbrojí me. 39
Pii richopu za šat
nebo za ramena pod-
razí me s vnitiní strany
soupeňovu oďehč enou
nohu a tahem za oděv
a tlakem druhé ruky
pietáč í me soupeÍ ova
ramena a poráž í me ho
na záda.
v
jiném pňí padě
provedeme podraz tak,
ž e zakroč í me za sou-
peňovu nohu a tlakem
dohi vzad nebo vy-
kopnutí m oďehč ené
nohy ho porazí me na
zem.
Tento chvat volí me
tehd5
ie-li
ritoč ní k
vzpií men nebo zaklo.
něn.
Pii vykopnutí nohy
souč asně tlač í me na
riameno a soupei padrí
hlavou k zemi.
J ak-
mile ztratil dotyk se
zemí ,
je
velmi
jedno-
duché ť í ďt pád na
keroukoli č ást těla.
Podraz stť í ž em. od-
váď-li nás soupeŤ,
vrhneme se na zem
k jeho
nohám, rukou
se zachytí me za jeho
šat, a zároveř jednu
nohu polož í me 7'a pa.
ty'kdež to druhou ude-
ií me nad koleny na-
zad. Tí m jei
srazí me
k zemi. Úderem do
obfič eje ho později
zneškodní me.
$
4l
Uchopili nás ritoč ní k za krk zpiedu, uchopí me ho zkÍ í ž en1fm
chvatem v záruč í a vykroč ení m z.a jeho nohu ho porazí me na zem.
Pňi pádu mu zkií ž í me paž e, takž e není schopen ž ádného odporu.
Po zkií ž eném chva-
tu použ il obránce pod-
razu pravou nohou ze-
zadu. Tlakem na sou-
peiriv loket provádí
páku na pieďoktí a
pňimáč knutí m k zemi
soupeňe znehybní . Pňi
znehybnění nemriž e
ritoč ní k klást odpor a
nemriž e se vyprostit.
Uchopili nás ritoč -
ní k za krk zezadu a ne-
mriž eme ho uchopit
nahoie, uchopí me je-
ho vpť edu stojí cí no-
hu, zvedneme ji prud-
ce nahoru, sedneme si
na ni a souč asně vy-
krucujeme choďďo
do strany, dokud nás
soupeň nepustí . Na
zemi ho již snadno
zneškodní me.Pii tom-
to zákroku prováď-
me páku na nohu.
Útoč ní k nás nemri-
ž e udrž et za krk a ne-
má ani mož nost ritoč it
iinfm
zprisobem. Po
pádu na zem se
rychle
vytoč í me vpravo. Tak
vywoií me bolestivou
páku v koleně.
-i
4?
tll
PŤehozú použ ijeme
v sebeobraně tehdy,
když
jsme uchopeni
jaklfmkoli zprisobem a
nemriž eme použ í t rí de-
rri nebo podrazri. Úto-
č í cí ho soupeie uchopí -
me za oděv a hbit1fm
piedklonem ho pŤe-
hodí me pňes boky ne-
bo pies záda. Pť i pie-
hozu mriž eme v letu
lehce ňí dit pád ritoč .
ní ka na záda nebo na
hlavu.
Pňehoz pies rameno
je velmi snadn . Váha
toč ní ka nerozhoduje.
Na obrázku vidí me
fázi těsně pied dopa-
dem. Na zemi soupe-
ie zneškodní me ride-
rem nebo pňidrž ení m.
J sme-li
uchopeni za krk nebo za šat a nemriž eme ritoč ďka po-
razit podrazem,
P*
provedeme rychl1f obrat dovnitň s okamž it..fm
piedklonem a richopem za šat porazime ritoč ní ka na zem.
v
jiném pií padě
piehoďme ritoč ní ka
vlastní m pádem. U-
chopime ho pevně za
šat a oporem nohy do
biicha (pŤi nácviku do
slabin) jei táhneme za
sebou. Souč asně pro-
vedeme pád nazad,
pii č emž piehoďme
soupeňe pňes hlavu na
záďa a pokrač ujeme
kotoulem za ní m. od-
por mu znemož ní me
tí m, ž e provedeme pá-
ku na paŽi a uchopí me
ho za bradu. V dďší m
je
popsán cel;f postup.
45
Napaden1f sámpadá
nazádaapňitom táh-
ne soupeňe za oděv
nebo za ramena. Cho-
didlem se lehce opí rá
ve slabinách ritoč ní ka.
J akmile
soupei do-
padl na zem,
Pokra-
č uie obránce dále v po-
hybu, prováď kotoul
nazad a stále soupeňe pevně drž í . Pied dosednutí m rozkroč mo po-
krč í pravou nohu a levou nechává nataž enu pro dokonč ení chvatu.
J akmile
dosedneme na soupeiovo biicho, nasadí me
paž i pies koleno a odvrátime mu hlavu stranou.
i
t
i*trs#
I
I
I',
3&.**
páku na
ffi'.Ifr
46
J es
tiž e
násuchopí ritoč -
ní k zezadu za krk, vezme-
me ho za prsty' kÍ eré vy-
vrací me, táhneme do upa-
ž ení , pii č emž toč ní ka
pňitáhneme k vlastní mu
tělu a náhl1fm piedklonem
ho piehoďme pŤes hlavu
na zem.
Útoč ďka si nejprve
piitráhneme k tělu' mí rně
poďepneme, abychom
dostali vfš těž iště
jeho
těla. Pak stač í hbit..i pied.
klon a soupeň nám pieletí
pies hlavu.
Útoč ní k po piehození
těsně pied dopadem. Pii
nácviku použ í váme nacvi-
č eného pádu' zachycova-
ného oběma paž emi' aby-
chom si neporanili páteň.
Č ÁsT v
ÚDERY, ÚToK
A oBRANA PRoTl ÚroČ Ní KoV|
BEZE ZBRANĚ
a) oslepeni nebezpeč ného protivní ka provedeme tak, ž e mu vTa-
zí me do oč i nataž en1f ukazováč ek a prostŤední prst.
J sme-li
od pro-
tivnika vzdáleni několik krokri' vhodí me mu do oč í hrst pí sku a pak
ho další m tokem zneškodní me. Pii nácviku tohoto chvatu dáváme
beďivf pozor, abychom soupeiovi neporanili oč i.
b) Údet malí kooou hranou pravé (levé) ruky: mocnym riderem
malikovou hranou s vnitiní strany pravé (nebo levé) ruky zaritoč í -
me na koien nosu. Celf der soustieďme na malou plochu kosti.
Tí m nastane siln1i oties mozku.
Pii silném rideru praskne lebeč ní kost a tider je smrteln1f. Proto
dáváme pii nácviku pozor a vč as rider zadrž ime. Podobné ridery
vedeme na kosti spánkové, kosti za okrajem ušní ch boltcri, krč ní
ž í ly, horni č elist, hrtan a první obratel, zvan atlas. Většina těchto
riderri ie smrtelná.
Mw**-*
l
Úder hranou ruky do spánku ie
velmi nebezpeč nf.
Praskne.li
spánková kost, m ž e nastat smrt. Tohoto rlderu smí me
použ í t pouze
í ""i.,p"er
ž ivou. Pii slabší m t1deru nastává
pii ne|menší m
oties
moz.ku.
Úda na citliaou hornt č elist
je
velmi bolestivf. Úderem mohou
bft snadno vyraž eny piedď zuby.
J inak
se energie rideru pienáší
na spodinu lebeč ní kosti, lrterá mriž e prasknout.
Prudší det na kr&lt tepny
je
smrtelnf. Zasáhneme-li hlavní
tepnn m ž eme zprisobit poruchu krevní ho oběhu a snadno pii
tom zranit krč ní svalswo a pátei.
Údprern těsně pod
ucho zasdtrneme
kra-
iinu,
kde
je ulož eno
statické ristroií , zvané
labyrint. 7asaŽe č |o-
věk pozbjvá rovnová-
hy a
jen stěž í se udrá
na nohou.
5t
Úder hranou rukjt
na hrtan
ie
smrtelnf'
Prolomení m
hrtano-
lrych chrupavek mriž e-
me protivní ka zabit.
Této obrany nebo to-
ku smí me
použ í t
ien
pii nebezpeč í
ž ivota.
o rič inku se m ž eme
pŤesvědč it na sobě tí m'
ž e tlakem na hrtan si
vyzkouší me
bolest.
Na sďmku vidí me'
iak
obránce kombi.
nuie rlder na hran
s riderem kolena mezi
nohy r1toč ní ka a levou
rukou páku na paž i.
Úder na praní obratel, zvan atlas, má rovněž smrtelnj rič inek.
Porušení mlí chy
nastává okamž itá smrt. obratel ,,atlas.. ie
ní zky
prstenec' do ktereho zapadádruhf
obratel, zvan]f,,č epovec...
Ten
svfm č epem pferuší po rlderu mí chu a tí m nasune okamž itá smrt.
Úder okrajem dlaně na bradu má omrač uií cí rič inek jako pii ro-
hování k. o.
J e
to tup1f tlumenf rider, kterf nezanechává vnější
stopu' ale zato prisobí do hloubky
-
na centrální nerystvo. Po ride.
ru na bradu dělají se pňed oč ima mž itky azasaž eny ztrácí 'nakÍ átk}'
č as vědomí . Úder není bolestivf, ale po nabytí vědomí zristává
huč ení v hlavě.
Všechny popsané ridery vedeme mďí kovou hranou ruky. Na
pč esném umí stění rideru bude vž dy zá|ež et,zda toč ní ka zneškodni
me. Údery neprovádí me
jen hranou ruky, ale podle situace použ ije-
me všech pohyblivjch
č ástí těla'
jako
lokte,
H"'y, bokri' kopú
špič kou' hranou boty,
kolenem, hroty prstu,
pěstí a pod. Zásadou
ovšem je,
ž e rider ve-
deme na lehce zranitel-
ná mí sta a rozhodn1fm
zprisobem. Úder po-
vedeme nejč astěji na
ďouhé kosti,
jako
lo-
ketní , vŤetenní , paž ní ,
klí č ní , ploché kosti na
hlavě, pátei, tepny a na
mí sta, kde vedou nervy
'52
pňi povrchu těla. Pii nácviku s partnerem rider pied mí stem do-
padu zabrzďme a zastaví me. Údery plnou silou vedeme do figurin
pro boj zb|izka,boxovací ch
pytl
'
pytlú naplněn1ich ovsem nebo
kukuŤicí a pod.
Velmi dobr m prripravnym cvič ení m
je stí nování , kdy si pouze
pňedstavujeme soupeie a provádí me seky malí kovou hranou.
Mějme stále na paměti, ž e to bude rider, kterého múž eme v praxi
ne|č astěii použ it. Většina riderť r na hlavu
je smrtelná nebo zprisobí
soupeňi otňes mozku. Na pií klad rider veden1f na koien nosu do-
padne na nepatrnou plochu kosti, ale č inek se pienese na lebeč ní
kost, a tí m i na nervové centrum mozkové.
Pii nácviku musí me riderrim věnovat znač nou pozornost. Aby
nám znecitlivěly hrany rukou, cvič í me rychlé klepání do poďahy
u ť l.k.,, později se snaž í me pŤeráž et i laéky dieva a pii kaž dé
pií lež itosti otuž u-
jeme svďstvo hra-
ny rukou.
Proti všem po-
psan;fmriderrimna-
cvič uieme obranu'
Brání me se tí m
zpŮsobem, ž e na-
staví me ruku proti
rideru na nás vede-
nému a zachytí me
fei
sekem za soupe-
Ťovfm ápěstí m.
Tyto zprisobyobra-
ny cvič í me i proti
polí č krim' bodrim
nož em nebo ride-
rrim tupfm pí ed-
mětem.
Mďí kové hrany
jsou pro nás tí m,
č í m
je pro šermí ňe
č epel šavle. PouŽí -
váme
iich
pňi větši-
ně krytri a riderri.
Proti rideru na klí č ek se chrání me tak,ž e se prudk m otoč ení m
ramen dovnitň rideru vyhneme a ihned piejdeme do protiritoku.
l' ,
'i'n '
it
.'l
54
E
55
ÚpBnv
pĚsrÍ
a
porÍ Č ry
Proti rideru pěstí nebo polí č ku vedenému soupeňem do wáňe se
.
',"
.,4E brání me tak, ž e rider
;.
.:
'.:';:
zachytí me mďí kovou
. hranoualoktemdruhé
paŽe zautocÍ ne na sou-
peň v ž aludek.
Č ekáme-li ritok po-
Ií č kem, chrání me se
zásadně hranami obou
rukou ve směru rideru
asi 15 cm od oblič eie.
J e
to nutné proto'
aby nás levák nepŤe-
kvapil neč ekan1fm
to-
kem s druhé strany.
Z tohoto krYtu Pak
pňecházÍ me do rič in-
ného protiritoku zpra-
vi<lla riderem malí ko-
vé hranv.
Pňi druhém zprisobu obrany zachytí me rider malikovou hranou
a ihned obtáč í me soupeňovu paž i shora, abychom vywoiili páku
na loket, vfpadem pra-
vé nohy pňišlápneme
soupeiovu nohu a pra-
vou rukou okrajem
dlaně toč í me na bra-
du. Po správném pro.
vedení tohoto chvatu
musí blt souperY otie-
sen.
56
E-
MáJ i soupei pii zachycení rideru pokrč enou paž í , takŽe ne-
mriž eme provést páku na paž i, pokrač ujeme v pohybu ďále a oto-
č ení m vlastní ho těla vpravo a mí rn1fm poďepem piitáhneme
jeho
paž i ke svému tělu, pii č emž tlač í me na
jeho loket vzhriru. V této
poloze mriž eme soupeie snadno odvést, aniž nám mriž e ublí ž it
(odváděcí chvat). V rameni pocí tí ritoč ní k silnou bolest.
V pií padě' ž e by nám soupeiova ruka vyklouzla a nepodaiil se
ani jeden
z dÍ í ve uveden ch chvat
,
uchopí me soupeie pravou
rukou v zápěstí a táhneme jeho ruku podle svého pravého boku.
Levou rukou tlač í me na ritoč ní kriv loket směrem k zemi a rí m
protivďka vychylujeme z rovnováhy. Podrazí me-li mu
ještě
kopem
pravou nohu, toč ní k padá bezmocně na zem.
(c
59
:W
'a-Bi
:].]l,í Í
J akmile ie
ritoč ní k sraž en na zem' ihned ho
pŤidrž ujeme pákou na loket.
Proti těmto riderrjnr se brání me tí m, ž e v poslední m
okamž iku
odrazime
der rukou do vnitč ní ,'"ny i.k, .uy s"t mimo nás. Tí m
se nám ritoč nik piiblí ž í
a pak ho sami zasáhneme
riderem.
. P..t.rh'zprisob
obrany proti deru vedenému
na bradu nebo do
oblič eje provedeme
tak, ž e se hbitě sní ž í me v kolenou a mí rnym
piedklonem
se rideru vyhneme.
Pii deru z vnitÍ ní
strany zachytí me ještě
v nápiahu toč ní ka za
loket a zakroč eďm za
ieho
nohu ho lehce
porazí me na zem..
ÚoBRy PĚSTÍ
Údery pěstí ,
iak
je
známe z rohováni,.za-
sazuií se rukou pevně
sevč enou v oěst trč e.
'a
ní m mezi oč i, na bra-
du, na horní č elist, na
dolní č elist' do krku'
do ž aludku' na kraic
ž eber a do biicha'
J akmile
se lryhneme deru sklonění m,
pŤecházime bleskově
k
irotiritoku
tak, ž e pěstí zaritoč í me na ritoč ní kriv ž aludek.
V iiném
pÍ í padě piedejdeme ritoku a sami zasáhneme ritoč ní ka
do brady. Útok vedeme
pií mfm riderem.
Č ÁsT vI
KOPY A OBRANA PROTI NIM
Kopy vedeme
iako
všechny ridery na lehce zranitelná mí sta
ritoč ní ka. Kop vedeme zpraviďa mezi noh5 pod koleno, do ho.
lenní kosti, do biicha, do zevní ho nebo vnitňní ho kotní ku.
J e-li
ritoč ní k sraž en k zemi, vedeme kop do hlavy, do páteie nebo do
ž aludku. Kopeme špič kou, stranou a někdy i patou. Kopu do hlavy,
páteie a pod. použ ijeme jen
tehdy,
ie-li
náš ž ivot ohrož en. Kopy
do
iinfch
č ástí těla vyiazujeme ritoč ní ka z akce.
Velmi rič innou obranou proti kopu ritoč ní ka je
vč asné nastavení
vlastní nohy proti holenní kosti. Tí m, ž e nastaví me choďdlo proti
kopu' zprisobí me ritoč ní kovi bolest a vlastní vinou zaviněné zranění ,
takž e není tňeba
iiného zákroku.
L
Ó3
J sme-li
napadeni
kopem mezi nohy nebo do ž aludku,
provedeme
nuií
pr.atl,n, zachytí me
toč ní kovu
patu pravou rukou a malí -
kovou hranou levé ruky se chrání me,
abychom
nebyli kopem zasa.
J .,,iao
prsou nebo do oblič eje.
Pak zvedneme]Ys"ff:.#il:
špič ku' nadhodí me jeho nohu do v še a
iakmile
ztrati spojerrí se
zemí , pietoč í me ho na vnější stranu, takž e dopadne na bňicho.
Chvat zakonč í me znehybnění m na nohu, páteŤ a hlavu' které
udrž ujeme, dokud protivďk nepňestane klást odpor.
J injm
zpť rsobem
obrany Proti
koPu do
biicha nebo mezi nohY
je kií ž ov!
kryt,
pňi
němž se chtání me
obě-
ma rukama mďí kovou
hranou.
V následují .
cí m okamž iku
uchopi-
me toč ní ka za patu a
64
Proti kopu se mrjž eme bránit rovněž tak, ž e uhneme do strany,
zachytí me rí toč ní ka za patu a sevňeme mu nohu v podpaž í . Pii tom
pňišlápneme
jeho druhou nohu a záklonem provedeme páku (lámá-
ní holenní kosti) na ritoč í cí nohu. Úhyb tělem provedeme hbitě.
Č Ás.r vII
RDoUŠ E NI
Uvádí me několik druh rdoušení , které mriž eme pii pňepadech
oč ekávat, a obranu proti nim. Některé druhy rdoušení jsou
dovo-
leny i ve sportovní m zápase judo.
Š krtit mriž eme rukama, pomocí
šatu, pušky, škrticí struny a pod. Pii nácviku si poč í náme opatrně
a pii zaklepání musí me chvat pierušit. V praxi se nám mriž e také
stát, ž e upadneme s ritoč ní kem na zem a pak ho tí mto zprisobem
škrcení zlikvidujeme.
Š krceni rukama provádí me tak, ž e piilož í me palce vedle hrtanu
a ostatní mi prsty se opňeme o krk zezadu. Palci stlač í me hrtan
a tlakem na krč ní tepny zbaví me škrceného vědomí .
Tento chvat se zda-
rem uplatní me hlavně
proti ritoč ní kovi se
slabší tělesnou kon-
strukcí . J inak
volí me
raděii některf z proti-
ritokri
jiŽ uveden1fch.
Nácviku však věnuie-
me steinou pozornost,
neboť
jen dokonal1fm
zvládnutí m celé serie
neirrizněiší ch chvatť r
budeme moci v pií pa-
dě potŤeby vhodně
reagovat na okamž itou
situaci. Dbáme' aby
pii tomto chvatu bYla
páka na nohu dlouhá
a tí m i rič inná.
L
67
Druhf zprisob
je
obdobny' jenom s tí m rozdí lem' ž e pňilož í me
palce pies sebe na hrtan a tlakem dovniti prolomí me hrtanové chru-
pavky. Toto škrcení
ie
smrtelné, a proto ho jen naznač uieme.
Š krceni pomocí lí mce u šatu nebo bluzy provedeme tak, ž e zkší -
ž en,lma rukama uchopí me lí mec prsty dovnitŤ a palcem ven. Uta-
hování m lí mce, páč ení m a tlakem malí kovych hran na toč ní kriv
ohryzek ho zbaví me vědomí .
Š krceni zezadu prová-
dí me obdobně jako
v pŤe-
dešlém pií padě.
Uchopí -
me soupeie zezadu za
lí mec kabátu zkÍ í ž en!,ma
rukama a utahování m
ka-
bátu a tlakem vietenní ch
kostí na hrtan mriž eme
napadeného
lehce zbavit
r'ědomí nebo ho uškrtit.
ollranu proti škrcení ze-
zadu provedeme
tak, ž e
uchopí me protivní ka
za
prsty a rozpaž í me.
Tí m
protivní ka
pč itáhneme
k sobě a pak jej
pieho-
dí me pňedklonem
pies
hlavu na zem.
Piitaž ení m
soupeie a
mirnym poďepem
dosta-
neme těž iště soupeí e v1i-
še. Tí m naruší me jeho
stabilitu. Piehoz prove_
deme rychle,
aniž by-
chom použ ili sí ly.
69
Máme-li mož nost
uchopit ritoč ní ka za
hlavu v rjlu, pak
iei
hbitym piedklonem
piehodí me pňes hlavu
nazáda na zem.
Tak
jako v pňede-
šlém pií padě si piehoz
usnadní me tim, ž e
soupeÍ e nadhoďme
derem zadní č ásti tě.
la. UdělámeJ i hlubokf
piedklon' padne ritoč -
ní k pňí mo na hlavu.
Na obrázku viďme,
jak obránce po pŤed-
klonu piidrž el ritoč -
ní ka v t1flu, aby nedo-
padl na hlavu, ale na
záda.
Pii nácviku dbáme,
aby nedošlo ke zraně-
ní . Dokonalé zvlád-
nutí všech pádri je ne-
zbytn;fm piedpokla-
dem pro další v'.fcvik.
J iny
zprisob obrany
proti napadení škrce-
ní m zezadu: prove.
deme hbit1i podňep
s mí rn m natoč ení m
ramen vpravo, ucho-
pí me ritoč ní ka za ruku
a za rukáv na rameně
a energic$Í m piedklo-
nem toč ní ka shodí -
me na zem.
t
Nohama mriž eme
rdousit tehdy, dosta-
neme-li se nedobro-
volně se soupeiem na
zem. Pňidrž í me obě-
ma rukama soupeiovu ruku,
lednu
nohu pŤehodí me pňes ritoč ní kriv
krk a druhá noha se opí rá zespoda. Nohy si zaklesneme a táhneme
dol a pii tom páč í me jeho paŽi, kterou mriž eme lehce vvkloubit.
.:ti::rl;ili!lll:r.;i. : ,
i
I
I
I
71
70
Č Ás.r vIII
VYPRoŠ ŤoVÁNi z ÚcHoPU
ZA RUcE, zR Š nr, zA KRK
^
zA rĚI-o
Vyproštění z richopu za oděv nebo za některé č ásti těla budeme
nacvič ovat hned v první ch hodinách sebeobrany.
J e
dúlež ité' aby-
chom všechny vyproš.
éovací chvaty prová-
dělilehce,aniž bychom
použ ili sí ly. Tak pii
vyprošť ování rukou
z richopu tlač í me na
opač nou stranu' neŽ
zam1fšlí me vyproštění
provést,abychomokla.
mďi protivní ka. Vzá-
pětí se bleskově vy-
prostí me pohybem ve
směru palce.
Vyprošéováni z i-
chopu mriž eme v praxi
velmi dobie použ í t pii
záchraně tonoucí ho.
V tomto pií padě volí -
me chvat, aby nebylo
ohrož eno
ieho
zdraví '
a
ie-li
to nutné' pii-
vedeme ho do bezvě-
domí riderem otevie-
né ďaně do brady.
Provádí me-li sami
richop, drž í me protiv-
ní ka bezpeč ně za šat
(nejlépe za rukáv). Tak
soupeňe snadněji po-
razime.
J sme-li
uchopeni za obě ruce zespoda, provedeme oblouky dovnitň
ve směru protivní kon.iich palc a tak se lehce vyprostí me. V obou
piipadech musí me vč as vytáč et ruce už ší stranou.
Z tichopu za obě
ruce shora se vypros-
tí me tí m, ž e provede-
me oblouky rukama
dovnitň proti palcrim
a tak se snadno bez
použ ití sí ly soupeňe
zbaví me.
UvolĚuieme se švi-
hem, neboť sí lu si še-
tňí me pro ritok.
72
73
Drž í -li nás soupei obě-
ma rukama v zápěstí ' vy-
prostí me se tak, ž e se-
vieme uchopenou ruku
v pěst, druhou rukou
ii
uchopí me a takto vytvc.
ienou pákou se proti pď-
crim soupeňe lehce uvol-
ní me'
Zde vidí me druhou Í ií -
zi' kdy vywáňí me páku
z vlastní ho pňedloktí ' kte.
rá nám pomriž e lehce se
uvolnit i bez použ ití sí ly.
V této poloze nás jrŽ
ritoč ní k nemriž e udrž et,
neboť nemriž e silou dvou
prst č elit našemu švihu.
Po uvolnění okamž itěpňe-
chází me do protiritoku.
Obdobnlim zprisobem
si poč í náme, jsme-li
se-
vieni oběma rukama ze-
spoda. Vyprostí me se pá-
kou proti palcrim soupeÍ e
směrem dolri.
I
Páka je pňipravena, ná-
sleduje hbitf švih.
Koneč ná fáze' kdy ritoč -
ní k nemriž e
iiž
silou pal-
cri zadrž et náš pohyb.
obránce
je
uvolněn a
piejde do ritoku.
74 75
J sme-li
vedeni dvěma protivní ky v zápěstí , vyprostí me
se tak, ž e riderem kolena pravé nohy a tlakem na vietení
kost pravého protivní ka vyprostí me se vpravo a kopem do
kolena
J evého
protivní ka uvolní me se rí plně a pak dery malí -
kovyctí hran do oblič eie protivní k se
jich zcela zbaví me.
Sled těchto chvatri rnusí b1lt velmi rychl1i a plynul1i.
Uchopili nás protivní k za obě ruce v zápěstí ze7Adu, rychlfm
stlač ení m ve směru protivnJ kova palce uvolní me
jednu ruku. Tou
se loktem shora opňeme na
ieho
vietenní kost a uvolní me si druhou
ruku.
76
Vyprokěni z chapu
za šat. Piilož í me obě
ruce pies sebe na pro-
tivní kovu ruku tak,
aby
ieho
zápěstní
kloub byl volnlf. Pii-
tiskneme ruku k tělu
arychl mpiedklonem
a zákrokem pravé no-
hy srazí me protivní ka
k zemi.
Vyproštěnt z chopu
za šetnaprsoz. Pravou
rukou uchopí me pro-
tivní kovu ruku a gii-
tiskneme
ii
k vlastní -
mu tělu, levou ucho-
pí me protivní kriv lo.
ket. Loket své levé ru.
ky si opieme o leqf
bok a rychllfm zved-
nutí m boku a otoč e-
ní m vpravo provede-
me páku na loket a pá-
ku na ruku.
Tí mto chvatem srá-
ž í me ritoč ní ka k zemi.
Vytoč ení m lokte nám
naběhl
ieště do malé
prí ky na ruku. Tato
páka
ie
velmi bolesti-
vá, a proto rič inná.
Kdyby nás ritoč ďk
drž el i nyní pevně za
šat, zvětšoval by vlast-
ní m piič inění m rič in-
nost páky a tí m i vlast-
ní bolest.
78 79
J in1i
zpŮsob vyproštění z richopu za šat na prsou. Zespodu ucho-
pí me protivní kriv palec a malí č ek, a roztahujeme
ie.
Tlakem na
ostatní záprstní kosti na hibetě ruky táhneme protivní ka k zemi
(chvat zvan1f housle). Pňitom ustoupí me vzad a ritoč ní ka vychjlí me
z rovnováhy, aby nebyl schopen odporu.
VyproštěnI z chopu za
šat pr o ti zwatkou. Pruv ou
rukou uchopí me protiv-
ní kovo zápěstí , levourttr-
kou proti pravé sevňeme
jeho ruku a tim, ž e otoč í -
me ramena vpravo a po-
krč í me kolena, srazí me
pňedklonem protivní ka na
zem (protizvratka zname-
ná pŤič né lámání zápěst-
ní ho kloubu).
x,
Lrm pevnetr ucnoprme
ritoč ní ka, tí m větší bolest
si zptisobuje kladení m
odporu.
Útoč ní k
je
strž en k ze-
mi. Malé páky zprisobují
velkou bolest. V další ch
statí ch se
jimi
budeme
obší rně ji zab,lv at, hlavně
pii odzbrojování .
Vyproštění z tkhopu
za krkprovedeme ride-
rem oběma paž emi
zespodu zevniti. Tí m
rozhodí me protivní ko.
vy ruce do v'.fše.
Na obrázku vidí me
okamž ik, kdy se ob.
ránce
již
z chvatu
uvotnil. Nyní mriž e
pňejí t do toku tí m,
ž e zasáhne ritoč ní ka do
oblič eje. 82
Vyproštění , í ,hop, za hrk
zpŤedu. a) Sepnutí m rukou a č el-
n m obloukem sepnuqima rukama
těsně pied tělem se odrazem zpra-
va zbaví me ritoč ní ka. Kdybychom
udeiili do ritoč ní koqfch loktri, pak
by nás pňi pouštění rukou udeť il
do oblič eie.
Vyproštění z richopu za krk zpiedu. b) Levou rukou nasadí me
shora palec na koňen malí ku protivní kovy pravé ruky, ostatní prsty
sví rají
jeho palec. Tahem do strany (kroucení m a oh1fbání m) utvo-
ií me malou páku; nyní se piipojí druhá ruka, s
její ž pomocí pro-
tivní ka polož í me na zem (zvratka). Tento chvat se č asto opakuje
pÍ i odzbrojování , a proto mu věnujeme pňi nácviku zv šenou po-
zornost a pí li.
J e
to jeden z nej č innější ch a nejrič elnější ch chvatri.'
84
85
ZaÍ adt|i jsme proto
větší poč et obrázkri
tohoto chvatu, aby-
chom dokonale uká-
zali jeho
techniku a
postup.
Na obrázku viďme
správné drž ení ritoč -
ní kovy ruky. Shora
tlač í me na hibet ruky
a souč asně vykrucu-
jeme
ruku ve směru
malí ku.
V další fázi vychy-
luieme toč ní ka z rov-
nováhy a pňitaž ení m
jeho
ruky k chodidlu
vlastní levé nohy ho
polož í me na zem.Ten-
to chvat č asto uplat-
ní me' zvláště odzbro-
jujeme-li
ritoč ní ka
ohrož ují cí ho nás bod-
nou nebo stielnou
zbraní .
Vyproštění z richopu za krk zpiedu. c) Levou rukou uchopí me
shora, pravou zespod, z}itž í me protivní kovy paž e a zakrč eďm
nebo podrazem jeho
nohy zezadu ho sraáme hlavou na zem. Pro.
vedení m tohoto chva-
tu nasazujeme mu pá-
ku
ieho
vlastní paž i.
v okamž iku, kdy
isme
se vyprostili
z tichopu, rychle ritoč .
ní ka podráž í me.
J ak.
mile skŤí ž í me paž e
ritoč ní ka, tlač í me
ieho
vrchní ruku dolri a
spodní nahoru, nač ež
ho vychylujeme z rov-
nováhy.
86
87
Vyproštění z richo-
pu za krk zpiedu. d)
Yzpaž ime pravou ru.
ku, levou pŤidrž í me
levou ruku protivní -
kovu u svého těla'
rychllfm obratem vle-
vo se pí edkloní me a
tí m protivní ka malou
pákou srazí me. Úč inek
malé páky bude zvf.
šen, budeme-li pevně
drž et ritoč ní kovu ruku
u svého těla a vahou
svého těla ho srazí me
pňí mo k zemi.
Tí m,ž e nás ritoč ní k
pustil' umoŽnil nám
pouŽí t dvou prí k. Le-
vou rukou provádí me
malou páku na ruku
a v podpaž ď páku na
loket. Použ ití m dvou
prák zvětšuieme rič in.
nost obrany.
Vyproštění z chopu za krk zpňedu. e) Nejďí ve provedeme páku
na loket, pak uchopí me pravou rukou protivní kovo pravé zápěstí '
levou ruku vsuneme za loket a prudk1fm otoč ení m vpravo a strhem
pravé nasaďme páku na loket protivní ka nebo na
jeho rameno.
Tí m, ž e vytáč í me ramena doprava, ritoč ní ka vychylí me a tahem
kolem pravého boku ho lehce bez použ ití sí ly srazí me na zem.
otoč ení m Í amen
je toč ní k vych;flen z rovnováhy a pákou mu
pomáháme v pádu. Pravou rukou drž í me jeho
ruku u těla a levou
tlač í me na
jeho loket proti kloubu. Tí m,ž e nepustil náš oděv, vy-
woÍ ila se malá páka,
která
ie
v tomto oka.
mž iku velmi bolestivá.
Dokonč ení tohoto
chvatu
je
obdobné
ja-
ko na str. 88. Mriž eme
ještě piipojit tietí pá.
ku na rameno. Pii tom
se musí me stále tisk-
nout k ritoč ní kovi'aby
se nemohl uvolnit.
ohnisko páky je pak
v ramenní m kloubu. 88 s9
Vyproštěnt z chopu
za těIo Ú pase zpredu,
Protivní ka uchopí me
na temeni hlavy (za
,vlasy' piilbu)' druhá
ruka tlač í na bradu,
zvrátime tí m hlavu
nazad;pÍ itom otáč í me
do suany. Provede-
me-li to prudce, m -
Žeme ritoč ní kovi snad-
no z|átliat vaz,
Vyproštění z chapu
pod paž e zfiedu. Kot-
ní ky pravé ruky tlaď.
me na horní č elist, le-
vou rukou uchopí me
za vlasy protivní ka a
tí m mu zprisobí me
bolest. Abychom zvf-
šili rič inek' sešlápne.
me levou nohou toč .
ní kovu nohu v pod-
kolení .
Vyproš n, z chopuO pase tlakem maltkooé hrarty na protivní k v
hrtan. Tí m mu zprisobí me bolest a tak se ho zbaví me. V tomto
pií padě je
mož no piipojit i kop kolenem mezi nohy.
Velmi vhodnfm a r1č innfm chvatem proti uchopení v pase
ie
sešlápnout ritoč ní kovu nohu v podkolení a piitom
iej
prudce strč it
do prsou. Útoč ní k nás pustí a dopadne la záda na zem.
90 91
J sne-Ii
seoť mi o
?ase
zezadu,
provedeme hbitě páku na levou
ruku ritoč ní ka, až povolí seviené
ruce. Využ ijeme toho a provedeme
rychl1f obrat vJ evo; ruku stále drž í .
me v páce a pŤitom oh1fbáme ritoč .
ní kovu paž i a vykrucuieme na záda.
Tí m donutí me ritoč ní ka k piedklo.
nu. Aby se nemohl z tohoto richopu
uvolnit kotoulem' drž í me ho za
lí mec kabátu nebo za vlasy na teme.
ni hlavy. Kdybychom byli pevně
sevieni a nemohli nasaďt chvat na
soupeiovu ruku, pomriž eme si ride.
rem hyž děmi do bÍ icha titoč ní ka.
VyproštěnÍ . z tichopu
za tělo pŤes paž e zpí e.
du. Udeií me hroty
prst do tŤí selné kra-
jiny
a tí m zprisobí me
protivní kovi náhlou
bolest v podbiišku.
V druhém pií iadě
m ž eme také udeiit
protivní ka č elem do
nosu. V kaž dém pií .
paděprovedeme podle
mož nosti souč asně kop
mezi nohy. 93
kterf
paž í .
Vyproštěni z chopu
pŤes paž e zezadu, PÍ i-
drž í me protivnika za
rukávnazáloktí a
rych.
lfm pč edklonem ho
pňehoďme pies hlavu
na zem. Pii nácviku
piidrž í me partnera pii
pŤehozu, aby nedopadl
na hlavu, ale na záda.
Partner je
nucen pro-
vádět
již
nauč en1/ pád,
ztlumí riderem
Na dolejší m obtáz.
ku
je již
obránce
v piedklonu a ritoč ní k
paďá bezmocně po
hlavě dolri. U všech
pňehozri je
nutné pii-
drž et horní č ást ritoč .
ní kovatěla a
jeho
spod.
ní č ást kyč lemi blesku.
rychle nadhodit.
Vyproštění . z chopu
v pasepodpaž e zezadu.
Uchopime protivní ka
za prsť y' které páč í me
do upaž ení a
rychl1fm
pňedklonem piehoď-
me ritoč ní ka pies hla.
vu na zem. Vfhodněj.
ší m chvatem v někte.
rém pií padě bude: po-
otoč it se vpravo' za.
koč it nohu za rltoč ni-
ka a boč ně ho srazit
k zemi. PÍ i všech těch.
to pňehozech
ie
nutno
soupeie piitrí hnout
k tělu a pak bez náma-
hy a použ ití sí ly ho
piehodit. Piedklon
ovšem musí bft pro.
veden co neirychleji.
linf
zprisob ayptoš-
t&zl z tichopu z: pase pod
paž e zezadu. SevŤe.
me ruku v pěst a kot.
niky pieiedeme pies
záprstni kosti ritoč ní .
kovy, kter;f nás pro bo.
lest nemliž e udrž et.
Pohyb kotniky vedeme
pňes záprstní kosti ane-
bo podél těchto kostí ,
iak
dobie vidí me na
veďejší m obrázku.
94
95
V
jiném pť í padě nátrlfm otoč eďm udeií me ritoč ní ka loktem do
oblič eje, zakroč í me zaieho nohy a porazí me ho na zem. Abychom
gg gyglni|i,
použ ijeme pii těchto r1chopech všech mož nfch rlderri'
které nám dovoluie situace, č í mž ritoč ní ka piekvapí me a piem .
ž eme. Pii chvatu na
tomto obrázku mriž e.
me ritoč rrí ka udeiit
hlavou do oblič eje a
pak prudkfm otoč e-
ní m doprava ho udeŤí .
me
ještě
loktem do č e.
listi nebo spánku.
Po rí deru lokcm sc
hbitě pootoč í me, pied.
kloní me se a uchopí -
me ritoěnika v podko.
lení . Zvednutí m
ieho
nohy do qfše ho zba.
ví me stability a mriž e.
me pť eií t do protirito.
ku.
Č ÁsT Ix
PÁKY A
J EJ |CH
PoUŽ|Tl
PRoT| ÚroČ NlKoVt
Systém pouávání pák jq jeden
z hlavní ch zprlsobri, jimiž
odzbroiujemo
a pňemrí háme rltoč ní ka.
J e
samozieimé, ž e to bude hlavně
rychlost,
roz.
hodnost a
iistota
v nasazení prí kn kterou snadno zneškodní me i silnější ho
t1toč ní ka. Páku nasazujeme zpraviďa na ď9uhé kosti. Tí mto zprisobem
boie šetŤí me vlastní sí lu a mriž eme piemoci soupeie dďeko silnější ho, než
isme
sami. V praxi použ í váme pák hlavně pť i vyprošť ování z richopu, od..
zbrojovrí ní , odváděď, zrehybněď a prohledrí váme-li rÍ ebezijěč né
iednot-
livce. Prí ky nasazuieme na konč etiny a v někeqfch pií padech:i na ší ji.
ohniskem páč ení musí bft vž dy kloub; tah
ie
veden tí m
směrem, kde
ie
odpor svalstva nepatrnf :rebo vribec ž ádÍ .
l
Abychom snadněji a
jistěji provedli práku a riďtop, použ í váme tak zva.i
nfch
japonskfch
klí č ú' které zpraviďa nasazuieme u sďední ďr pák, pňi;
odzbroiovrí ď ritoč ní ka s nož em, pistold obuškem, sekyrou a pod., aby:;
chom r1toč ní kovu zbraĚ vyiadili nebo se

zmocnili. .:'
Chvaty pákou dělí me:
l. MALÉ PÁKY
a) páka na prsty,
b) páka na ruku,

l-
c) páka na nohu,
2. STŘEDNÍ
pÁrY:
a) v lokti, b) v koleně.
3. DLOUHÉ
pÁry:
a) v rameni.
d) p'áka na štji.
PÍ i kaž dé pií lež itosti,
kdy chceme zdolat ritoč ní ka, použ iieme ně.
kolika druhri pák. Abychom zvfšili rič inek, spoiime páky s riderem
nebo tlakem na citlivá mí sta. Tí m zbaví me ritoč nika aktivity.
. Na obrázcí ch vidí me n.asazmt
?áky
na prstjt pii piepadu ritoč -
ní kem zezadu.
J sme-li uchopeni zezadu v pase' pak se vyprostí me pákou na
prsty tak' ž e se zmocní me keréhokoli prstu a páč ení m ve směru
hť betu ruky zprisobí me rí toč ní kovi bolest, takž e nás hned pustí .
n
Použ ití m páky na
prsty mriž eme snadno
odvést rušitele klidu.
Uchopí me ukazovák a
prostiední prst odvá.
děného a tlakem vpied
a dolri hobezpeč ně od.
vedeme.
Páku na ruku nasa-
zujeme ritoč ní kovi'
když nás uchopil vpč e-
du za šat. Sevieme
oběma rukama ritoč .
ní kovu ruku, piimáč k.
neme ii
k vlastní mu tělu a sní ž ení m pravého ramene a piedklonem
porazí me ritoč ní ka na zem. Tomuto chvatu ií káme ,,protizvratka...
Uchopí -li nás ritoč -
ní k za krk' provedeme
páku na ruku tí m, ž e
uchopí me jeho ruku
na hibetě' palec polo.
ž ime na koien malí ku
a ostatní prsty nad
kloub palce. Pak ruku
strhneme, vytoč í me
vlevo a uchopí me ještě
druhou rukou. Tí m
nasaďme páku zvanou
,rzvratkatt,
kterou do-
nutí me ritoč ní ka k pá-
du na zem. Tato zvrat-
ka
ie
téměÍ ne jrič inně j
ší
páka' použ í váme ji pii
odzbro
jování
ritoč ní ka
s noŽem nebo pistolí .
P ku na nohu a na
nebo pii podrazu.
koleno nasadí me ritoč ní kovi po jeho kopu
J estliž e
nás uchopí
ritoč ní k za knvatu ne-
bo kabát' piilož í me
obě ruce pť es sebe na
ritoč ní kovu ruku' pii-
tiskneme ktělu a prud.
kfm piedklonem ho
sráž í me na zem.
Na spodní m obráz.
ku viďme sraž eď
ritoč ní ka chvateÍ t5 ZVa.
n1/m
,rhousle".
P ka na ší ji
jevel-
mi nebezpeč nf chvat
a
je jí
mož no použ í t
pť i ohrož ení vlasorí ho
ž ivoa, Pii prudkém
nasazení muž e doií t
k zlámrí ď vazu.
Páky nalokpt miž e.
me pouŽí t' jest|iž e
isme
uchopeni za oděv
nebo chceme někoho
odvést. Pravou rukou
uchopí me ruku nebo
ápěsti ritoč ní ka, le.
vou rukou zespoda ho
uchopí me za loket, pii
č emž se opí ráme sv^jm
loktem levé
Paž e
ovlastní bok.Ry lÍ m
vÍ toč ení m (obratem)
lpravo pŤidrž uieme
ieho
ruku nahoť e a le.
vou rukou tlač í me na
loket směrem k zemi.
Pokrač uieme-li drále
v pohybu, vychÝlí me
ritoč rrí ka z rovnováhy
a pak ho lehce sraáme
k zemi. Musí me mí t
na paměti' ž e tlak
vedeme proti kloubrim
a páku nrí m woií ďou.
hé kosti konč etin. Pii
správném nasazení
páky není schopen od.
poru
ani nejsilnější
č lověk.
Úeinet< pák zqiÍ ší me použ ití m japonskfch
kLč ú, z kter:fch je vel-
pi obtí ž né a pč i správném nasazení nemož né uniknout. Podrobně
isou
tyto páky popsány v
jednotliv1fch
speciální ch statí ch. Na ob-
rázku vidí me,
jak se má správně nasadit malá páka na ruku po sra.
ž ení pákou na loket.
.
Páhu pŤes rameno
je
mož no s rispěchem nasadit po rí toku obuškem
č i sekyrou. ofuož uje-li toč ní k někoho stielnou zbrani, máme mož -
nost za$ránit ritoku zezadu. Piiskoč í me, levou rukou uchopí me
.ritoč ní ka
za hlavu, pravou rukou v zápěstí ozbroiené paž e a trhnu-
tí m nazad pňes naši hruď mu vykloubí me rameno. Podobnou páku
nasazujeme, když jsme se dostali s ritoč ďkem na zem.
Č ÁsT x
ŽeruR V sEBEoBRANĚ
Piedešlé č ásti knihy pojednávají o zptisobech obrany proti toč -
ní kovi. Pieváž ná většina obrann;í ch chvatri vycházi ze základní ho
pož adavku, aby bylo s použ ití m minimální sí ly dosaž eno maximál-
ní ho rí č inku.
J e
proto vhodná pro licti s menší fysickou silou, tedy
i pro ž eny. Piesto se chceme v této č ásti knihy zaobí rat některfmi
speciální mi chvaty, kter1;ich mriž e v sebeobraně použ í t piedevší m
ž ena. Vede nás k tomu ta skuteč nost, ž e ž eny v naší společ nosti za-
stávají stále ví ce odpovědn1fch funkcí ' pii
iejichž
qfkonu se mohou
dostat do situací , kdy rozhodn1fm zásahem mohou piispět k obnově
poiádku, ochraně socialistického i soukromého majetku' k zamezení
trestného č inu, ochraně obč anri i vlastní a v neiednom pňí padě
i k likvidaci zloč ince. Máme tí m na mysli ž eny, které po boku muž ri
vykonávaií č estné povinnosti v armádě, bezpeč nosti, na poštách'
v peněž nictví , ve veiejné dopravě i
jinde.
Vzhledem k tomu, ž e tato stať sebeobrany
ie
zaměiena právě pro
ž eny, snaž ili jsme se vybrat z velkého množ ství chvatri
ien
několik,
jejichž perfektní znalost postač í , aby Žena našla zp sob obrany
v nejběž něiší ch situací ch.
Všechny uvedené chvaty se dají lehce zvládnout, nejsou zby-
teč ně komplikované a vyznač ují se znač nou rič inností . Znovu
považ ujeme za nutné zdtraznit, ž e i nejlepší chvat mriž e b1ft
ne č innf,
je-li proveden nerozhodně, pomalu a neobratně. od
theoretického a instruktivní ho zvládnutí chvatu k
ieho
praktickému
už ití není
jednoduchá
cesta. Neustály nácvik rychlosti, obratnosti
a rychlé reakce na kaž d:ii pohyb soupeňe musí b:iit piedmětem ne-
ustálého zdokonalováni, Y,lznam sebeobrany
ie
nesporn5i. UváŽí -
me-li vjhody, které nám znalost sebeobrany dává, nebudeme lito-
vat ani vynalož eného č asu, ani tvrdého v cviku a námahy.
A nyní k vlastní m chvatrim sebeobrany ž eny.
Útoč í cí muž uchopí ž enu pod paž í a snaž i se ž enu napadnout.
V tomto pií padě stač í sevií t uchopenou ruku v pěst, paž i ohnout 144 105
Pronásleduie-li muž ž enu a ta pii ritěku pozoruje, ž e se nestač í
již zachránit, pak se
rychle
sehne do dŤepu a opie se rukama o zem.
Pronásledovatel je piekvapen nepiedví danou piekáž kou' pies kte-
rou setrvač ností piepadne oblič ejem na zem. Tento pád v běhu je
velmi nebezpeč n1i a jen cvič enf č lověk provede pád kotoulem. Po
tomto zákroku, než se ritoč ní k vzpamatuie, má ž ena dostatek č asu
utéci a eventuálně pŤivolat pomoc.
Na obrázku vidí me, ž e ritoč ní k nanzi| koleny na sehnuvší se
ž enu, kterou srazil na kolena' ale sám bezmocně padá kupť edu,
pii č emž si chrání rukama hlavu.
v lokti do ostrého rihlu a trč it proti boku protivní ka. Dlaní druhé
ruky udeií me prudce do vlastní sevňené pěsti, č í mž zprisobí me lok-
tem protivní kovi velkou bolest.
Piistoupí -li nezná-
mf muž k boku ž eny
a uchopí -li ji
v pase,
pak se ho ž ena lehce
zbavitim' ž e ho ucho.
pí rukou za tělo, vy.
ch1flí bok a piedklo-
nem pňes bok neč eka.
ně piehodí vetielce na
zem. 106 107
Násilní k se dostal
k ž eninu levému boku,
pravou paž í ji uchopil
kolem krku a levou
.rukou
v pase. Žena
je
silně seviena, ale má
obě ruce volné. Pra-
vou rukou uchopí
ritoč ní k v loket, levou
nasaď páku na pravou
ruku ritoč ní ka a obě
ruce tlač í proti sobě.
Tí m mu zptisobí
v pravém zápěstí sil-
nou bolest, takž e svo|e
seviení uvolní . Toho
ž ena využ ije,
rychle
se pť edkloní a pod-
běhne vzad pod jeho
paž í . Tí m se vyprostí
z obejmutí kolem krku
a mriž e dokonč it
chvat. Rukama nemě-
ní uchopení a ohnutou
ritoč ní kovu paž i tlač í
na záda,
jak
vidí me na
poslední m obrázku.
Aby zvfšila rič innost
tohoto chvatu, tlač í
ruce stále proti sobě'
č í mž zvětšuje bolest
a vychyluje násilní ka
z rovnováhy. Pak je
jiŽ
lehké srazit
jei
na
zem.
Dokonč ení tohoto
chvatuvystihuje obrá-
zek na další straně.
Když se nám nepo-
daÍ ilia z jakfchkoli pňí -
č in páka na ruku' jak
popisujeme v piede-
šlé obraně (ritoč ní k
drž í náš oděv a pod.)'
pak piitáhneme jeho
paž i za rukáv nad
loktem, pravou rukou
a levou pňitáhneme
jeho ruku k tělu. Mí r.
nlm podiepem a hbi-
dm
pÍ edklonem pňe.
hodí me ritoč ní ka pies
hlavu na zem,
jak vi-
dí me na spodďm ob.
rázku.
Útoč ní k v náhlém
strachu o vlastní bez.
peč nost pustí ruce a po
pádu na hlavu nebo
pátei urč itě již nebude
mí t chuti pokrač ovat
ve svém násilném č i.
nu. Tento piehoz je
velmi snadnf' zvláště
ie-li
ž ena menší než
toč ní k.
Ženajeuchopena ze.
zaduvpasea toč nik
se
ji
snaŽí někam od.
vléci.
Žena sevie ruku
rychlevpěstaprudce
udeňí kotní ky la zá-
prstní kosti ritoč ní -
kovylevé ruky, kter1ií
ie
bolestí pŤekvapen a po.
někud seviení uvolní .
(Tuto první fázi vidí -
tenaprvní m obrázku).
Tohoto malého uvolně.
ní ž ena využ ije tak, ž e
uchopí
jeho
ruku sho.
ra levou rukou a pra-
vou rukou pies hibet
ruky do
,rzvratky(',
obratem vlevo se uvolní a malou pákou na ruku udeií ritoč nikem
o zem,
iak
viďme na druhém obrázku. Touto
,,zvratkou.. ie toč .
ní k z rovnováhy, takž e nem Že klást brání cí se ž eně ž ádnf odpor.
Útoč ní k uchopil
pravou rukou ž enu na
prsou za šat a chystá se
k další mu napadení .
Žena neč eká a uchopí
jeho
ruku zespoda za
malí k a pďec, tyto
prsť y roztahuie a ostat-
ní své prsty polož í na
záprstní kosti, č lánky
jsou
kolmo, jako
hu-
dební k tlač í prsty kol-
mo na struny. Tento
chvat, zvan
rrhousle",
ie
velmi bolestivii. Že-
na páč í ruku dále prsty
nahoru a piitom zá.
roveř táhne ritoč ní ka
k zemi a vzad' pÍ itom
mu láme zápěstí a tak ho sráž í na zem. Zďe se opět opakuie zásada,
ž e rltoč ní ka nejprve vychftí me z rovnováhy, č í mž
ieho
sí la klesne
na minimum a pak ho lehce s mal1í m použ ití m sily porazí me na
zem.
í í 0
í 1í
Útoč ní k napadl ž e.
nu zpiedu tak, ž e

obejmul kolem pasu;
má snahu
ji porazit
Í E zem nebo někam
odvléci.
Žena se mriž e bránit
několika zprisoby.
Levou ruku polož í na
temeno ritďní kov!
hlavy nebo ho uchopí
za vlasy na temeni;
piitom mu zvrátí hla-
vu nazad a tlač í kolmo
k zemi. Tí m mu zpti-
sobí silnou bolest
v ší ji. Pravou rukou
udeť í malí kovou hra-
nou na hrtan. Tí m
ritoč ní ka silně otiese.
Pii silnější m rideru
mriž e pť í vést ritoč ní ka
do bezvědomí nebo ho
váž ně nantt.
V
jiném pií padě napadená ž ena tlač í ritoč ní kovi do oblič eje nebo
do oč í , odstrč í ho od sebe a souč asně mu sešlápne nohy v podkolení .
Tí m ho vychflí z rovnováhy. Druhá ruka zaritoč í pěstí na krč ď
tepny. Po takovém zásahu na tť ech mí stech ztratí ritoč ní k piehled
a pii radikí lnější m zákroku i vědomí . Na obrázku viďme,
jak
byl toč ní k zvrácen nazaď a jak pouští ž enu ze seviení .
J akmile
je
ritoč ní k takto otiesen a uvolněno je
seviení , múž e ž ena ritoč ní ka
povalit na zem a zneškodnit ho. j
Pii nacvič ování je
tieba dbát nálež ité opatrnosti, aby nedošlo ke
zranění .
í í 3
J ední m
z nejrič in-
nější ch chvat proti
obejmutí zpiedu je
tlak na bloudivf nerv,
kter1f probí há pod
ušní mi boltci za č e-
listní m kloubem. Po
tomto zásahu rjtoč ní k
pustí ž enu' která po-
krač uie v obraně a
udeií ho okraiem dla-
ně zespodu do brady.
Na druhém obrázku
vidí me' jak
ritoč ní k po
rideru na bradu
ie
otŤesen a padá bez.
mocně na zem. Pii
nácviku tento rider
nacvič uieme strč ení m.
J e-li
Žena uchopena
zezadu pŤes paž e a
nemá volné ruce, ude-
Ťí prudk1fm záklonem
hlavy ritoč ní ka do no-
su' ten zavrávorá a
ž ena okamž itě pie-
chází do ritoku tak,
ž e ho uchopí za oděv
nad lokty a rychlym
pňedklonem pŤehodí
titoč ní ka pňes hlavu
na zem, jak jsme již
vpiedu popsali.
Drž í -li ritoč ní k ž enu
vpňedu za oděv na ra-
menou' pak ž ena hbitě
zakroč í za
jeho
nohu
a do druhého ramene
ho udeií nebo prudce
strč í . Tí mto zákrokem
iei
poruzí na zem,
takž e je
nucen
ještě
pŤed pádem ž enu pus.
tit. Sám si po dopadu
na zem Ťádně narazí
zádaaněkdyihlavu.
Tento poraz cvič í me
tak' ž e
jedno
rameno
pňidrž ujeme a do
druhého silně strč í me.
Útoč ní k uchopil ž e.
nu zezadu pod paž e
v pase tak, ž e má obě
ruce volné. Levou ru-
kou uchopí ž ena pra.
vou ruku ritoč ní ka za
hibetaohnevzáp&t-
ďm kloubu a tak utvo.
ií mďou páku. Aby se
nemohl ritoč ní k vy-
prostit a páka byla
rič innější , utvoií svou
pravou rukou
,rjapon-
sk klí č ..,
jak
dobŤe
vidí me na první m ob.
rázku. Pak pokrač uje
v tomto chvatu tak' ž e
pravou ruku ritoč ní ka
vytoč í do vfše a pii-
tom se sama vytoč í
vně doprava. Tí m se
ritoč ní k bolestí pied-
kloní a ž ena ho piitom
udeÍ í do oblič eje. Vi.
dí me to dobť e na
obrrí zcí ch. Tento rider
kolenem
je
velmi č in-
nÝ.
117
Č ÁsT xI
OBRANA
A ÚToK PRoTl BoDNÉ zgRnNt
Bodák' nriž nebo d;fka
jsou
č astou zbraní toč ní ka, a proto se
budeme zablvat zprisobem obrany proti nim obší rněji.
Neilépe se ubrání me' když protivní kovi nedovolí me, aby se
k nám pŤiblí ž il. K tomu použ ijeme na pií klad kusu nábytku (ž iďe),
dŤeva, kusu ž eleza, kamene nebo i hrsti pí sku, hlí nn kterou vhodí -
me soupeii do oč í a ť m se ho nakrátko zbaví me.
Pokud
isme
nezí skali patiič nou zruč nost, použ í váme pii nácviku
ďevěn1fch atrap nož
,
abychom se nezranili. Později použ í váme
nož ri skuteč n1ich a abychom odstrariovali strach z ostií , použ í váme
blfskaqfch poniklovan;fch zbraní . Popí šeme si několik druh
obrany proti bodrim, veden m z rtnn!,ch směrri. Cvič ení prováď.
me tolikrát, až se obranné pohyby stanou riplně automatickfmi.
Kdybychom piemfš-
leli, co máme dělat,
bylo by
již pozdě.
Proto se pohyby musí
riplně zmechanisovat.
Nauč í me se mnoha
zprisobrim obrany, ale
dokonale nacvič í me
jen ty' které nám dob-
ňe vyhovuií . Popisuje-
me obranu proti pravé
ruce, ale pňi vfcviku
se musí me uč it obraně
na obě strany.
Kryt proti nož i ne-
zachycujeme otevie-
nou rukou, ale malí ko-
vou hranou.
Proti bodu oedenému
shora se chrání me tí m'
ž e ritoč ní kovu ruku
zachytí me
malí kovou
hranou levé ruky;
pravá ruka spodní m
obloukem uchopí sou-
peiovu ruku se zbtari
a ffhem nazad sPolu
se zvedání m lokte zlo-
mí me ritoč ní kovi paž i.
Mriž eme také soupeie
porazit a pak tlakem
prsou na
ieho
loket a
malou pákou na ruku
ho odzbroií me. To-
muto chvatu ií káme
,,klí č
r:něj šI spodnt,, .
.í í
8
í í 9
Klí č onějšl archn!
ie
ta-
kov chvat, kdy se proti
bodu shora kryjeme opět
levou rukou, ale pravá ru-
.ka jde pňes soupeč ovu pa-
ž i spodem pod piedloktí
na naše zápěstí . Pravá ru-
ka musí bjt těsně na ruce
u soupeť ovy zbraně,
iinak
by tento
,,japonsk;i klí č ..
nebyl rič inn .
Druhá č ást chvatu, kdy
obránce nasazuie,,japon-
skf klí č ...
Tí mto klí č em tábneme
ruku nazad a vytvoií me
na pieďokť
ritoč ní ka pá-
ku. Nácvik provádí me
opatrně, neboé pii prud-
kém pohybu
by mohlo
dojí t ke zlomení paž e.
Kryjeme-li se pra-
vou rukou proti bodu
shora, pak levá ruka
ide
spodní m oblou-
kem na naše zápěstí ;
trhnutí m dolri soupeie
srazí me nazad na zem
a pravlim loktem pro-
vedeme tlak na krč ní
ž í ly nebo hrtan. Tí m
soupeie lehce odzbro-
ií me.
Pii nácviku prová-
dí me chvat s velkou
opatrností ' jinak
by
došlo k těž kému zra-
nění .
r-
Pii nácviku všech
',japonskfch
klí č
..
musí me b}'t velrni
opatrní ' abychom ne-
ublí ž ili partnerovi na
zdraví . Pii těchto
chvatech se múž e
snadno áámat kost.
Proto neklaďme pii
nácviku odpor. Tento
klí č nazfvrí me
,,klí č
vnitiní ... Na obrázku
viďme dokonč ení
chvatu zvaného
',klí č
vnitiď.c.
Nepouští -li rito&rí k
zbrař' dokonč í me od.
zbrojení am, ž e dtž i.
me
jeho pieďokí kol.
mo, vahou těla naleh-
neme na
feho
loket a
ápěstí prolomí me do
malé páky. Bolestí ote-
vie ruku a my se zmoc-
ní me zbraně.
Proti bodu pravou
rukou se kryjeme ma-
lí kovou hranou pravé
ruky. Vychflení msou-
peiovy ruky obloukem
mimo vlastní tělo sto-
č í me sami směr zbraně
dopravaariderem levé
dlaně do hibetu sou.
peňovy ruky vyrazí me
zbrařo která obloukem
odletí .
Pohyb musí bjt ply-
nulf a nesmí me ztra.
tit dotyk se zápěstí m
ritoění ka. Pii šermu se
tomu ií ká
,,vazba,,.
Váž eme pohyb ritoč í -
a paž e. K sí le toč .
rií ka pňidáme sí lu vlast-
ní , ale změní me
její
š'oc' u" sv&j prospěch.
Pohyb ruky s no-
ž em je
veden dále po-
ďe boku r1toč ní kova
do zapaž eni, jak
uka-
zuje další sďmek.
Dlaní levé ruky udeňí me do hňbetu ritoč nikovy ruky a bodná
zbraĚ vyletí obloukem pies jeho
hlavu. Pak ho malou pákou strh.
neme k zemi.
_
Proti bodu pravou ru-
kou se kryjeme malí kovou
hranou pravé ruky a ce-
lfm obratem vpravo zlá-
meme ritoč ní kovi paž i
v loki pies své levé ra-
meno.
Chvat prováďme velmi
rychle.
Po zachycení zbra.
ně se otoč í me vně, aby
nás soupei nezasáhl ze-
zadu volnou rukou. Pii
tom se musí me dostat
zády těsně k ritoč ní kovu
tělu.
Zachycenou ruku vyto-
č í me ďaní nahoru a vy-
rvoií me páku na toč ní .
kovu paž i. Paž i mriž eme
snadno zlomit, a proto
chvat nacvič ujeme s nej-
větší opatrností .
124
125
I
il
I
I
il
il
il
I
I
r-
BOD
s VNITŘNÍ
STRANY
Protivní k vede bod
pravou rukou od levé-
ho ramene. Brání me se
tí m zprisobem' ž e
ieště
v napiáhnutí zachyti.
me pravou rukou pro-
tivní kriv loket, levcí u
rukou uchopí me ritoč -
ní ka za temeno hlavy
a smhnutí m nazad pro-
tivní ka zneškodní me.
Pii nácviku musí me
b topatrní ,abynedo.
šlo k těž kému zranění .
-
Na obrázku viďme
fázi, kdy
ie
ritoč ní k
vyc\flen z rovnováh}
a strháván za hlaiu
nazad. Útoč ní kriv po-
stoj je
v tomto pií padě
velmi labilní , takž e ne-
ní schopen neimenší -
ho odporu.
Když se nám nepo-
dďilo uclropit soupe.
iriv loket, krJ jeme bod
maUkovouhranoupra-
vé ruky. Po zachycení
uďropí me toč ní ka le-
vou rukou za loket,
rychllfmobratemYpra-
vo a podrazem levou
nohou
jej
srazí me na
prsa k zemi. Tam ho
pí idrž í me (znehybně-
ní m) a odzbrojí me ma-
lou pákou na ruku.
Provádí me-li podraz
zpfedu' ť áhneme sou-
peňovu ruku poďe tě.
la a pravou ho tlač í me
k zemi.
obránce zachytil
ritok malí kovou hra-
nou. okamž itě prove-
de rych$ obrat na
pravé noze Ypravo a
levou nohou podrazí
pravou nohu rí toč ní ka.
Útoč ní k je
tí mto podrazem sraž en oblič ejem k zemi.
Chvat dokonč í me tí m, ž e ritoč ní ka odzbrojí me.
BOD
s vNĚJ Š Í
STRANY
Napadne-li nás rltoč -
ní ksnož emvpravéí u-
ce s levé suann brání -
me se tak, ž e se hbitě
zakloní me, malí kovou
hranou pravé ruky
udeií me do ohbí lokte
protivní ka a levou ru.
kou vedeme bod dále
do ritoč ní kova těla.
Tento zprisob toku
bude proveden zií dka,
ale i proti tomuto bo-
du musí me ovládat
obranu.
Pii dokonč ení chva.
tu je toč ní k zasaž en
vlastní zbtani do
prsou. Záklonmusí byt
velmi hbiqf, pak oka-
mž itě levou rukou ve-
deme bod toč ní ka,
kterf minul cí l' dále
ve směru do
ieho
vlast-
ní ho těla.
12E
Další mož nost obra-
ny proti uvedenému
bodu je
ta,ž ezacbyti-
me bod malí kovou
hranou levé ruky, po-
tom
rychl;fm
obratem
vlevo uchopí me jeho
ozbroienou paž i a
Prudklim
piedklonem
piehodí me ritoč ní ka
pies hlavu na zem.
Tato akce musí b t
provedena bleskově,
iinak
by nás mohl
toč ní k zasáhnout bo-
dem do prsou.
Zbra
ie
pro nás
stálfm nebezpeč í m, a
proto ritoč rrí kovu ruku
táhneme stále daleko
od těla. Po pňehozeď
ztratí ritoč ní k piehled
a pňi dopadu na hlavu
někdy i vědomí . Pii
nácviku piehazujeme
soupeie nazáda.
BoD sPoDNÍ
Do BŘICHA
Tento zprisob bodu se
vyskytuie v praxi neič as.
těji, a proto věnuieme
nácviku obrany proti ně-
mu zv;fšenou pozornost.
Útoč ní k vede bod ze-
spoda proti našemu bii.
chu. Zachytí me jej
mďí .
kovou hranou levé ruky
těsně za nož em a ďaní
pravé ruky zespoda ude-
ií me do hč betu ritoč ní ko.
vy ruky na kotní ky malí .
ku a prstení ku. Tí m mu
zbrař vyrazí me a pak ho
zneškodní me. Když toč -
ní kovi vyrazí me zbraů,
sráž í me ho za uchopenou
ruku malou pákou k zemi.
Na ďetí m obrázku vi-
dí me nahoč e hrot vyra-
ž ené zbraně, která dopa-
ďá daleko od ritoč ní ka.
J akmile
zachytí me nrlž
levou rukou, m ž eme
toč ní ka zneškodnit také
zvratkou, kterou ho po-
ruzime na zem. S tí mto
odzbrojovací m chvatem,
zvan'lm
rrzvratka",
se se-
tkáme i pii jinfch
odzbro-
jovací ch
akcí ch' a proto
mu pii kaž dém nácviku
věnujeme zvjšenou po-
zornost. Pii všech popi-
sovan;fch chvatech po-
už í váme pňeváž ně utoč ní -
kovy sí ly k tomu, aby.
chom ho porazili. Dií ve
však musí me změnit smě1
vedeného bodu.
Útoč ní kriv bod
isme
zachytili a vychyluieme
ho zwatkou z rovnováhy.
Koneč ná fáze chvatu,
kdy rí toč ní k je poraž en na
zem, piidrž en malou pá-
kou a odzbrojen.
SoupeÍ úv ritok nož em
do bŤicha zachytí me skií .
ž en! na rukama (stÍ í ž em)
tak' aby levá ruka piekď-
vala pravou, a zároveĎ
reflexivně chrání me vlast-
ní biicho piedklonem. Po
dotyku se soupeiovou ru-
kou vedeme směr' boou
vpravo mimo vlastní tělo
do vfše ramene; pak na.
sadí me zvratku a vedeme
pohyb zbraně ve vfši obli-
č eje doleva.
J e
d lež ité
umět vést ritoč ní kovu ru-
ku se zbraní ve zkiiž e-
nfch rukou mezi malfto-
vfmi hranami mimo vlast-
ní tělo i pii její m pohybu.
IWáme-li
již
ritoč ní ka ve
zwatce' vychflí me j.i
z rovnováhy a porazí me.
Útoč ní kovu ruku ucho-
pí me ď po ukonč ení kru-
hového oblouku. Na tie-
tí m obrázku dokonč uje
obránce po pádu ritoč .
ní ka na zem chvat a od-
zbrojení .
132
I
Zachyceni spodní ho
bodu do biicha zkií ž e-
n1ima rukama' piekr1fvá-
li
pravá ruka levou. Pii
tomto obranném chvatu
uchopí me pravou rukou
rukáv ritoč ďka u lokte a
trhnutí m k sobě ohneme
jeho paž i tak' aby se ritoč -
ní k piedklonil; levá ruka
pokrač uje dále v pohybu
poďe jeho zad na lí mec
kabátu nebo na paž i
v nadloktí , kterou uchopí .
Pravou rukou uchopí me
ritoění ka za hlavu, aby se
nám kotoulem nevypros-
til. Ruku se zbraní oh -
báme do ostrého rihlu na
záda a tam se zbraně ma-
lou pákou lehce zmocní -
me.
Ve všech chvatech pii
použ ití bodné zbraně se
tiskneme k ritoč ní kovu
boku' aby se nám nemohl
uvolnit.
Ptováďme-li sami ritok bodnou zbtanl, pak ji
drž í me v ďani
za jllec tak'
iak
se drž Í kord pÍ i šermu. Tak ztěž uieme protivní -
kovi obranu a sami
jsme
schopni měnit rychle směr borlu nebo
1U
í 35
iezu. Nejvhodnější obranou proti tomuto zprisobu
ie
pňedcházet
bodu kopem do protivní kova zápěstí , nebo vrhnout se soupeŤi
pod nohy a poraát ho.
Utí ká-Ii proť ivní k, mriž eme ho zasáhnout hodem nož e. Zbtai'
drž í me za hodu za špič ku č epele a nriž nebo dfka se pietoč í špič -
kou vpied a v této poloze zasahuje cí l. Hod nož em je podrobně
popsán v boii s titoč ní kenr ozbrojen1im polní lopatkou.
.r...
Č ÁsT xII
OBRANA
PRoTl sEKU PoLNÍ Lopntrcou
NEBO SEKYROU
Velmi rlč innou zbraď v boji zblí zka je polní lopatka, kterou mri.
ž eme zaritoč it sekem nebo bodem. obdobně lze použ í t sekyry
obušku, zabijákri a pod.
Proti těmto zbraní m se brání me tim, ž e se skokem vrhneme
k ritoč ní kovi, abychom se mu dostali k tělu a tak mu znemož nili
použ í t zbraně. Pak pokrač ujeme sami v protiritoku. Pravou rukou
drž í me pevně protivní <ovo zápěstí , levou tiskneme protivní ka
v kňí ž i' kolenem provedeme kop mezi nohy a hlavou (č elem) udeií -
me do oblič eje. Tak ho sráž í me k zemi. TÍ m, ž e zasáhneme ritoč -
ní ka na několika mí stech, otieseme ho a není schopen odporu.
136
obránce se piitiskl
k ritoč ďkovi a zadr-
ž uje jeho ruku se zbra-
ní . Zbra se stala
ritoč ní kovi pií těž í .
obránce prolamuie
ritoč ní kavkňí ž iasou-
č asn m tlakem nahoie
ho vychyluje z rovno-
váhy.
Nejnebezpeč nější je pro nás konec lopatky nebo sekyry' kde je
rychlost seku největší . Proto provedeme vž dy skok k tělu ritoč ní ka
a abychom mu znemož nili jeho rlmysl, zaritoč í me pií mo u
jeho těla.
Mriž eme se ovšem
také kq}fu malí kovou
hranou levé ruky.
Po krytu se
rychle
ob-
rátí me dovniti a pňitom
pevně sevňeme ritoč ní ko.
vo zápěstí .
Tahem za paž i piitáh.
neme soupeie k sobě'
kyč lemi ho nadhodí me a
souč asn m piedklonem
ho piehoďme pies sebe
na zem.
V tomto pií padě ií ď
obránce pád ritoč ní ka na
záda.
J inak
padá soupeň
na hlavu.
Máme núž nebo dlku a ritoč ní k nás chce zasáhnout lopatkou
hodem. Piedejdeme tomu tí m, ž e mu hodí me nriž pií mo na hlavu.
Potom ihned piiskoč í me k rltoč ní kovi a zneškodní me ho riderem
malí kové hrany.
Další zprisob obrany proti polní lopatce nebo sekyie je
ten, ž e
se kryieme malí kovou hranou proti soupeť ovu zápěstí . Po zachy-
cení rideru a rychlém obratu k zádrim protivní ka ho uchopí me ze-
zadu za temeno hlavy (vlasy nebo piilbu). Strž ení m vzad mu m -
Žeme zlomit ší ji, nebo mu pravou rukou lámeme pí es svá prsa paž i.
J akmile
provedeme hbity obrat, je
dokonč ení chvatu snadné.
obránce nasadil páku na ramenní kloub. Útoč ní k je zcela bez.
mocn5í . Pii nácviku postupuieme opět velmi opatrně, neboť pii
páce mriž e dojí t k vykloubení ramenní ho kloubu.
Zde viďme nasazení neidelší páky na tameno. Táhneme-li ve
správném směru, t. j. poněkud vyše než v upaž ení , pak ramenní
kloub vykloubí me velmi snadno. Této páky použ ijeme i tehdy, kdy
toč ní k chce použ í t hrubého násilí na jiné
osobě a my tomu chceme
zabránit. Na pňí klad chystá-li se vystielit z pistole nebo chce-li
hodit granátem a pod. Yž dy zá|ež i na rychlém piiblí ž ení a jistém
nasazení chvatu. Levou paž i drž ime rjtoč ní ka pod krkem a lámeme
šiji nazad. Toto lámání se neprovádí pňes prsa, ale pies lev1f okraj
hrudní ku,
jak
dobie vidí me na tomto obrázku.
Č ÁsT xIII
Úro r
oBRANA PRoTl ÚroČ NIrovl
ozBRoJ ENÉ Mu
plsroll
J e-li
toč ní k ozbrojen pistoU, musí me se

zmocnit dií ve, než protivntk
vystŤelí . Proto musí me sami zaritoč it a soupeie odzbrojit. Protivní ka od.
zbrojí me rychl1fm ritokem, nejlépe tehdy, když sahá po zbrani.
J sme-li
od ritoč ní ka na větší vzdálenost, a ten
již
na nás zamí iil, zvedneme ruce
a č ekáme, až se k nám ritoč ní k piiblí ž í . Pak ho ve vhodném okamž iku od-
zbrojí me. K tomu
ie
tieba dokonalého vfcviku a velké morální a fysické
zdatnosti.
Vfcvik

nutno provádět buď s vyč azenfmi starší mi pistolem! nebo
s litinovfmi atrapami. Abychom posí lili sebedrivěru cvič encú, mriž eme
použ í t náboj se zápalkou. odzbrojili napaden1f ritoč ní ka, aniž mu dovolil
vystňelit' uč í se tí m odvaze a drivěie ve vlastní sí lu a zruč nost. Nácvik pro-
vádí me tak, abychom se dovedli ubránit proti zbrani v
jakékoli poloze.
Útoč ní k chce použ í t pistole, kterou má na pravém boku;
jakmile pro ni
sahá' pť iskoč í me k němu a pravou rukou uchopí me soupeiovu paž i
s vnitiní strany nad lokem a pč itiskneme ji
k vlastní mu tělu. Druhou
rukou uchopí me ritoč ní ka za hibet ruky se zbraní a stáč í me
ji
vzad. Ma.
lou prí kou zprisobí me ritoč nikovi bolest a ten zbraů pustí . Pak se

zmoc.
ní me a udeií me protivní ka pistolí do wáie nebo od něho odskoč í me
a drž í me ho namí í enou zbraní v šachu.
sahá-li ritoč ní k pro pistoli, kterou má v pouzdru rra levé straně,
pňiskoč í me k němu, uchopí me pravou rukou ritoč ní kovu ruku se
zbrani, levou rukou uchopí me
jeho lokct a pť i tom tlač í me obě
ruce proti sobě. Pra-
vou rukou nasazujeme
,rzvratku"
a trhnutim
k sobě máme
jeho pis-
toli v ruce piiprave-
nou ke stielbě. Tento
chvat je velmi spoleh-
livfakodzbrojeďne-
ní tieba sí |y; zá|ež i
ien
na technice,
jakou
chvat provedeme.
Na obrázku v?ravo
viďme malou páku na
pravou ruku. Útoč ní k
pociéuje silnou bolest
a není schopen klást
odpor.
145
Využ iieme bolesti a
trhnutí m směrem k so-
bě se zmocní me zbra-
ně. Tento chvat se
snadno podaií , když
uchopenou ruku se
zbraní oh1fbáme do-
vniti, tak jako bychom
ji
chtěli dovniti navi-
nout. V této poloze
ritoč ní k nemá mož nost
klást odpor a ruka se
mu samovolně otví rá.
odskoč í me dozadu
a zbtani zajišéujeme
ritoč ní ka. Chvat
je
bez-
peč nf a snadno
jej na-
cvič í me.
Sahá-li protianik pro stfelnou zbrař do pouzdra, které má
v levém podpaž í , piiskoč í me k jeho pravému boku, uchopí me
jej
a paž i nad loktem, pravou rukou i s kabátem tlač í me do
,,zvratky..
proti naše-
uchopí me soupeie za
:|
oč ní drilky pies č elo.
l
Pravou rukou malí ko. l.
vou hranou udeií me
]
na hrtan nebo č elist. .
Tento rider na hrdlo,
ie-li
hlava zakloněna'
ie
smrteln;ii.
Na obrázku vpravo
nasaďl obrrince páku
na ruku pies kabát,
souč asně levou rukou
piidrž uje paž i soupe-
ie, aby se nemohl vy-
prostit.
1t6
Když
je páka zajiš.
těna pevnou oporou
o tělo, piehmátneme
levou rukou na ritoč -
ní kovo č elo a trhnu-
tí m nazad ho mriŽeme
smrtelně zranit. Pč i
nácviku dbáme velké
opatrnosti. Ruku s ka-
bátem sví ráme pevně,
neboť protivní k by se
mohl prudkyfm obra-
tem do sffany snadno
vyprostit.
Útoč ní k byl strž en
vzad a nyní ho mriž e-
me zasáhnout riderem
malí kové hrany na ko-
ňen nosu nebo na hr-
ďo. Ruku a pieďoktÍ
ďrž í me tak, ž e si ritoč -
ní kriv loket opí ráme
o prsa a celou
ieho
ruku tlač í me ke svému
tělu.
ZamiÍ t|-|t na nás ritoč ní k' bleskurychle odrazí me levou rukou
zbrari do
jeho
levé strany a derem malí kové hrany zaritoč í me na ko-
ňen nosu nebo na hrdlo. Velmi rič inné je,
vrazí me-li mu prsty do oč í .
149
a,i::r lral;:i!:'
Další zprisob obra-
ny, když
již na nás
toč ní k zamí iil z Zved-
neme ruce nad hlavu
a ďváme se mu do oč í .
Náhle provedeme vy-
so{i kop do ruky' tí m
rltoč ní ka piekvapí me a
zbrař mu vykopneme.
Dobie provedenf
kop. Máme-li postieh'
chytí me vykopnutou
pistoli a udeií me

ritoč rrí ka do oblič eje.
J inak
vž dy zaritoč í me
některfm zn známlch
rideru.
Nepodďili se nám
zbraů kopem vyrazit,
ale
jen vych lit naho:
ru,
P*
pokrač ujeme
ihnedzkopuvritoku
na ozbrojenou ruku
uk, ž e provedeme klí č
na paž i jako pňi ritoku
nož em.
Útoč njk zbraů bo-
lesd pustí a obránce
dále vnitiní m klí č em
láme paž i a loktem
zasahuje hrtan. Po pá-
du nazad je
mož no
tlakem pieďoktí ritoč -
ní ka rdousit.
J sme-li
beze zbranž
odz;á'děni a ritoč ní k nás
popostrč il ristí m pisto-
le, pak provedeme
rychly obrat' pii č emž
udeňí me malí kovou
hranou ruky na protiv-
ní kovo pňedloktí . Tí m
vych1flí me zbraĎ a pá-
kou na loket se

zmocní me. Úderem
pistole do hlavy ne-
bo oblič eje omráč í me
ritoč ní ka. Tento chvat
provedeme vpravo jen
tehdn máme-li pii
chrizi pravou nohu
vzadu, a
rychllfm
oto-
č ení m trupu jsme
mi-
mo nebezpeč í qfstielu
zbraně. Mocnfm ride-
rem zbrař ritoč ní kovi
vyrazí me z ruky. oba
tyto pií pady sebeob-
rany jsou
velmi snad-
né, když
ie
máme dob-
ie nacvič env.
Útoč ní ka mriž eme
také uchopit za loket
levou rukou a pravou
rukou provedeme
,rzvratku",
kterou ho
odzbrojí me a riderem
pistole zneškodní me.
Po zdaŤilé
''zvrat-
ce.. piešel obránce do
protiritoku a zneškod-
Ďuje soupeie.
.!.,
i
Máme-li pŤi chrizi levou nohu
vzadu a
isme
si jisti' ž e nám pro-
tivní k piilož il na záda ristí hlavně
pistole, pak provedeme obrat vlevo,
uchopí me pod paž í protivní kovu
ruku se zbrani, kterou tiskneme,
aby jí nemohl použ í t, a souč asně
rí toč í me kolenem mezi nohy a okra-
iem
ďaně na protivní kovu bradu.
J e
nutné si vž dy ověiit' ž e se nás
toč ní k dot1iká opravdu zbrani,
iinak
ritok neprovádí me. Mohlo by
se nám stát' ž e nás bude postrko-
vat pěstí nebo nějakfm piedm&
tem a zbraů bude mí t piipravenu
v druhé ruce. V kaž dém pií padě je
tŤeba bjt tozváž n! a vyč kat vhod-
ného okamž iku, abychom mohli
za toč it a r1toč ní ka odzbrojit.
Dotkne-li se nás protio-
nlk tistlm pistole na š7ji'
provedeme
rychllf
obrat;
riderem hrany pravé ruky
udeií me do ritoč ní kova
pieďokť a odzbrojí me
ho pákou.
Pistoli musí me odrazit
bleskově' neboť na tom
ávisí náš ž ivot.
PŤi koneč né fáá od.
zbrojení zí sluí vá obránce
zbraĎ a použ ije ji
k 7Á-
chraně ž ivota.
'r{
t
.l
'j
J estliž e
mí ií ritoč ní k na druha a my mriž eme zaritoč it zezadu,
piiskoč í me k ritoč ní kovi a uchopí me ho za ruku se zbraní . Levou
rukou ho uchopí me za krk, strhneme nazad a dlouhou pákou na
paž i mu vykloubí me rameno.
Dlouhou páku již známe z obrany proti toku lopatkou. Některé
vyzkoušené chvaty se budou
ještě opakovat. Rozdí l
je pouze v ná-
stupu ke chvatu.
15f
Č ÁsT xlv
Úror
oBRANA PRoT| ÚToČ Nirovl
oZBRoJ rN É y U PUŠ rou
Útoč ní k stojí proti nám s puškou v poloze
,,k
boji pňipravit...
Zvedneme ruce na znamení , ž e se vzdáváme' pravou rukou blesko-
vě odrazí me ristí hlavně doleva, pňi č emž se natoč í me poněkud do-
leva, abychom pňi v1fstielu nebyli zasaž eni. Levou rukou uchopí me
hlaveĚ pod horní objí mkou' pravou rukou pod dolní objí mkou
a rychl1fm obratem vlevo kopneme protivní ka pravou nohou do
kolena. Souč asně trhneme puškou k sobě.
J akmile
vytrhneme toč -
ní kovi zbraĚ z rukou, udeií me ho botkou paž by do oblič eje. Tí m'
ž e jsme kop proveďi do kolena, vywoiili
jsme páku' kterou prolamu-
jemenohu v koleni a pňi ritoč ní kověodporu mu ji
vykloubí me. Tí m-
to kopem ho vž dy srazí me na zem a pak ho snadněji zneškodní me.
obrázky zlázotiuji odraz zbraně, uchopeni a kop chodiďem
proti kolenu. Tento kop prováďme poněkud odtišně od normální -
ho kopnutí . Kop vedeme totiž chodiďem pii pokrč ené noze. V oka-
mž ik;, kdy chodidlo se dotkne protivní kovy nohy, trč í me nohou
a protivnika sráž í me k zemi.
1.5E
15?
il
Tlakem proti kolenní mu kloubu provázen1|'m trhnuť m se vy-
tvoiila páka a ritoč ní k
již nernť rž e zbraĚ udrž et.
Drž ili ritoč ní k pušku, uchopí me ji oběma rukama, pokrč enou
nohou kopneme ritoč ní ka do biicha a prudk m nataž ení m nohy ho
odhodime (srazí me) nazad, kde ho kopem zneškodní me.
odraz vlcvo neprovádí me, poněvadž by nás ritoč ní k zasáh| paž -
bou pušky do č elisti a sami bychom mu tí m odrazem ritok usnadnili'
V
jiném pňí padě nás ritoč ní k vede pied sebou, dot1/ká se nás
zbraní a my máme zvednuté paŽe do v1;í še. V tom okamž iku, kdy má.
me pii chrizipravou nohu vzadu, provedeme pravou rukou odraz do
leva, levou rukou zachytí me pušku, levou nohou zakroč í me za ritoč .
ní kovu vpied stoií cí nohu a pravou rukou ho uchopí me pod krkem.
;,!t'Á
1Ó0
161
:ri:l
ili
Sraáme ho vpravo
k zemi, pušku mu vy-
trhneme a na zemi ho
zneškodní me riderem
paž bou nebo kopem
do hlavy.
Útoč ní k padá sra-
ž en riderem pravé ru.
ky. Pii pádu se zmoc.
řujeme zbraně.
Vede-li nás ritoč ní k
pied sebou a dotkne
se nás zbtaní , prove-
deme
rychl]1i
obrar a
odrazí me ristí zbraně.
Zbrař
ie odraž ena
a nejsme jí
bezpro-
stňedně
ohrož eni. ob-
ránce zauial vhodnf
postoi pro piechod do
protirltoku.
Levou rukou ucho-
pí me zbrař a rí derem
malí kové hrany pravé
ruky na horní č eiist
zasahuieme souPeie.
V
iiném
pií padě za-
kroč í me za ritoč ní kovu
nohu a zneškodĎuie-
me ho derem malí -
kové hrany na krč ní
tepny nebo hrtan.
Útok na stráž ného, kte-
t! md pušku na femen a
stojí na mí stě nebo chodí .
Nehluč ně se pňiblí ž í me
za jebo
zády, uchopí me
pravou rukou krk paž by,
levou rukou zleva udeňí -
me stráž ného pěstí do
levého spánku nebo č eli-
sti.
Po rideru zachytí me
levou rukou risť hlavně,
kterou jsme
trhnutí m
pravé ruky vzad a pohy-
bem paž by vpravo vysu-
nuli.
J akmile
jsme
uchopili
pušku oběma rukama,
strhneme stráž ného vzad
a piedklonem ho škrtí me.
Provedeme-li to prudč eji'
zlámeme mu vaz.
165
|.
Na stráž ného mriž e-
me za toč it také tak
ž e pravou rukou ucho-
pí me krk paž by a le-
vou rukou hlaveř.
Trhneme paž bou
vzad a obloukem vpra-
vo vpied' nasadí me
bodák ostňí m na hrďo
stráž ného,leqfmpied-
loktí m se opí ráme o je-
ho
dl
a tlakem pravé
ruky vpňed stráž ného
škrtí me.
J estliž e
náhle
ustoupí mevzadarych-
le se pňedkloní me, mri-
ž eme mu rovněž z]á-
mat vaz.
Stráž n1ii se neirič in-
něji brání takto: Když
slyší nebo již
citi do.
tyk ritoč ní ka, uchopí
rychle
krk paž by, upa-
ž í a pohybuje nasaze-
n m bodákem kolem
vlastní ší je a prud\?m
uhnutí m paž by vpied
zasáhne ritoč ní ka bo-
dákem pod krk nebo
do oblič eje; rychl;fm
obratem vpravo pŤe-
ide
do stňehu, kdy mri-
ž e bodem nebo vf.
stielem toč ní ka zne-
škodnit.
166
Uvedeme
jinf pŤi
pad, kdy stráž n má
pušku na iemen a stojí
na mí stě nebo se pohy.
buje. Útoč ní k uchopil
stráž ného za krk a sna-
ž í se ho škrtit. Stráž n1f
uchoaí pušku za krk
Paž by,
strhne
ji s ra-
mene a vytoč í
ji bodá-
kem dolri. Souč asně
provede stoj rozkroč n1f
a levou rukou uchopí
pušku podhmatem za
podpaž bí ' piedklonem
strhne toč ní ka na se-
be a bodem mezi no-
hama zasáhne ritoč ní -
ka bodákem do bňicha.
Má-li titoč ntk samo-
?aI,
odzbrojí me ho
obdobn;fm zprisobem
jako ritoč ní ka s pistolí .
Zásadou
je, abychom
se dostali blí zko k jeho
tělu (ďí ve než mriŽe
použ í t samopďu) a
zneškodnili ho derem
do oblič eie nebo do
hrďa.
Útoh na stáž ného,
hterll má samopal na
í emeni,ptovedemetak'
ž e se v tichosti dosta-
neme za jeho záda'
skokem ho uchopí -
me za iemen, piitom
ho kopneme kolenem
do páteÍ e a strhneme
nazad. Musí me byt
opatrní a zajistit' aby
stráž n1f nemohl ze sa-
mopďu vystielit.
V jiném pňí padě ucho-
pí me stráž ného pravou
rukou za krk a levou ru-
kou za samopal, piitom
ho kopneme kolenem a
strhnutí m hlavy dozadu
ho zneškodní me.
ohrož uie-li nás na krát-
kou vzdálenost litoč ní Š '
kterf na nás mí ií samo.
pďem, bleskově odrazí me
levou rukou ristí samopa-
lu a pravou rukou pěstÍ
zaritoč í me na bradu ritoč -
ní ka. Tato akce musí bjt
provedena bleskurychle,
jinak
bychom mohli bft
zasaž eni vjstielem.
Bránit se proti ritoč ní -
kovi, kterf je
vyzbroien
jakoukoli
zbraní , vyž adu-.
je
neztrácet drivěru ve
vlastní rychlost a umět
použ í t všech zprisobri bo-
jezb|izka.
Nikdy není boj
ztracen, dokud si zacho-
váme v li zvitězit.
Č ÁsT xv
oDVADĚN| NEBEZPEČ NÝcH osoB
POLTCEJ * arUOil
Chvaty, které popisujeme v této stati, se velmi dobie hoď pro
bezpeč nostní orgány a dobie
jich
muž eme pouŽí t i pii odvádění
podezÍ el1fch osob. Byl jsem svědkem tohoi ž e orgán veieiné bez-
peč nosti vyzfva| ve vlaku rušitele veieiného poiádku, aby ho ná-
sledoval, ďe marně. Pií slušní k SNB nechtěl na veiejnosti dělat ně-
iakou
sensaci a snaž il se proto domlouvat provinilému, ale bez qf-
sledku.
J ak
jednoduché
ie
v takovém pií padě zcela nenápadně
odvést rušitele klidu do rí straní , kde ho m ž eme bez pomoci dru-
hlch zjistit nebo zadrž et. Těchto chvatri
je
velké množ ství , ale my
popí šeme jen
nejrič innější ' kteq1ich mriž eme použ í t v praxi. Kaž df
chvat musí me dobňe ovládat a nasazujeme jej jistě'
aby se nám od-
váděn;i nemohl vzpou-
zet anebo dokonce na
nás ritoč it.
PÁKA
NA PRSTY
A ZÁPĚSTÍ
Piistoupí me k levé-
mu boku č lověka' kte-
rého chceme odvést,
vezmeme ho pod paž i
a uchopí me
jeho
ruku
palcem nahoie za dva
prsty (neilépe ukazo-
vák a prostiední k), ta-
hem k sobě uwoií me
páku na prsty a zápěstí
a piitom tiskneme
171
vlastní paž i jeho loket
k tělu. Druhou ruku
máme volnou a na ve-
ňejn ch mí stech
jí za-
kryieme chvat, takž e
vzbuzujeme dojem' ž e
provinilého drivěrně
vedeme.
J e-li
páka na-
sazena správně, nemri-
ž e odváděn klást od-
por ani nás nemriž e
druhou rukou nebo
nohou ohrozit. Pii se-
bemenší m pokusu pii.
táhneme páku' č í mž
zprisobí me odváděné-
mu bolest a ten se dal-
ší ch pokusú vzdá.
PÁKA NA PALEC A ZÁPĚSTÍ
Tento chvat
ie
podobn1f pňedcházejí cí mu,
ale
jeho technické pro-
vedení
je
oďišné. Pravou rukou uchopí me protivní ka podhmatem
zalevy palec (dlař na-
hoie), levou rukou nad
loktem zapaŽi,kterou
piitáhneme k sobě a
ohneme. Pňitom se otá.
č í me k boku odvádě-
ného. Tato piů<anazá-
pěstí je velmi rič inná,
takž e nás odváděn ne-
mriž e nič í m ohrozit.
J e
to vlastně páka
napalecavobráce-
ném směru páka na
zápěst| Pii nasazení
oh1fbáme paŽi odvá-
děného do ostrého
rihlu a po v1'toč ení
tiskneme
jeho loket
k tělu.
W
',:,t.ti:
..:tl
PÁKA
NA LOKET
Levou rukou ucho-
pí me levé zápěstí pro-
tivní ka, pravá ruka ob-
toč í shora jeho levé
pňeďokť a uchopí na-
še levé zápěstí ; tí m
vytvoií me ,'japonsk1f
klí č ... Musí me dbát'
aby páka byla nasaze-
na nad loktem. Tla-
kem dolti lámeme
piedloktí . Bolest, kte-
rou tí m odváděnému
zprisobujeme, mu brá-
ní v odporu. Pňi nasa-
zení této páky toč í me
soupeť ovu ruku malí -
kem nahoru.
Detailní záběr klí -
č e. Páku uděláme co
nejdelší tí m, ž e táhne-
me ruku odváděného
dopiedu a dohi.
J inf
zprisob nasaze-
ní páky na loket mriž e-
me provést s tí m roz-
ďlem' ž e uchopí me
protivní ka za ruku, le-
vou ruku jako
v pŤed-
cházejí cí m pií padě ob-
toč í me shora a udělá-
me obrat vpravo, le-
vou rukou uchopí me
vlastní oděv na prsou
a ť m vytvoií me pod-
pěru pro páku na pro-
tivní kriv loket.
Prí ku na paž i múŽe-
me nasaďt tak' ž e
jako
v piedcházejí cí ch pňí -
kladech uchopí me pra-
vou ruku protivní ka
zapravé zápěstí ' levou
rukou ho zespodu
uchopí me za oděv na
prsou, č í mž zí skáme
podpěru pro páku na
paž i, 175
Vzpouá-li se nám
odváděnf tak, ž e sí
lehne na zem a nechce
vstát, pak mu stoč í me
ruku na záda a pňitom
tlakem na č elo stlač í -
me hlavu zpět. Bolest
piinutí odváděného'
aby vstal. odváděné-
ho m ž eme uchopit
také za vlasy'
jak
vidí -
me na tomto obrázku.
Na obrázku viďme,
jak odváděnf vstává
a
je
nucen pokrač ovat
v chŮzi. Nyní
iiž
bu.
de vfhodnější použ í t
páky na prsty a á-
pěstí .
v
iiném
pňí padě
uchopí me vzpouzejí cí -
ho se pravou rukou za
hibet jeho pravé ruky'
levou rukou pies jeho
paž i uchopí me vlastní
zápěstí a tí m utvoií me
,,japonsk;f
klí č .. a páku
na ruku. Tento chvat
ie
velmi bolestiqf, a
proto také
'í č innÍ .
Z tohoto klí č e nám
odváděn1f nemriž e vy-
klouznout a bolest
jei
donutí jednat podle
naší vť rle. Tohoto chva.
tu mohou použ í t es-
korty.
Zde viďme, ž e se
odváděn1i již nepo-
kouší o ž ádn1f odpor a
poslušně nás sleduie.
Tento chvat ie velmi
jednoduch1f a pňitom
rič inn1f. Hodí se dobie
k odvádění osob, takž e
ho mohou se zdarem
použ í t i prrizkumné
iednotky.
Opilce, }cerf ohro-
ž uje okolí ' uchopí me
za spodní ret. Pevně
iej
sevieme a tak ho
lehce odvedeme.
M ž eme ho také
uchopit vzadu za kal-
hoty a druhou rukou
za lí mec a piitom ho
vychylujeme z polohy
tak, ž e spodní rukou
táhneme nahoru a
horní rukou vpied do
pňedklonu. Pak ho vel-
mi snadno wvedeme.
J ednoduchlfm
zpri-
sobem mriž eme něko-
ho vyvést z mí stnosti
tak, ž e uchopí me jeho
pravou ruku, trhnu-
tí m k sobě mu
ji pro-
strč í me mezi nohy a
vzadu
ii
uchopí me.
Tí m donutí me odvá-
děného' aby se pÍ ed-
klonil. Vych1í len z rov-
nováhy není už scho-
pen odporu.
I
i
l
I
j
J in1i
velmi rič innf odváděcí chvat
je páka na ramenní kloub.
Tento zprisob jsme již
popsali pii obraně proti polí č ku. Zachytime
protivní kriv rider malí kovou hranou, obtoč ení m paž e shora a obra-
tem dovniti dostaneme soupeiovu ruku pod paž i a pňitom jeho
loket tlač í me vpied.
Na škrticí struně
(asi l0 cm dlouhé) vo-
ďme tak, ž e ji obtoč í -
me kolem zápěstí ' ko-
lí č ky struny drž í me
v dlani a struna nám
probí há mezi prsty.
odváděny však mriŽe
na nás zaritoč it druhou
volnou rukou. Strunu
nasazujeme zpravidla
na pravou ruku a jen
u levákri na levou.
Vhodnější však
ie
ob-
toč it strunou obě ruce
na zádech odváděné-
ho' kolí č ky několikrát
zatoč it a pak je pevně
drž et v ruce.
Někdy se nám také
stane pňí pad, ž e po-
tňebujeme v1ftrŽní ka
nebo ritoč ní ka (zejmé-
na podnapilého) vy-
nést z mí stnosti.
J e
pro to velmi
jedno-
duch1í a rič inn1f chvat.
Vjtrž ní kovi roze-
pneme bluzu nebo ka-
bát. Vzadu uchopí me
spodď okrai
ieho
ka-
bátu a provleč eme
iei
podél těla směrem
k lí mci.
Spodní okrai kabátu
uchopí me pies rame-
no a na zádechzadrž e-
ného odneseme. Nese-
n1f má kabát pievleč e-
nf pŤes paž e a nemriž e
nás nič í m ohrozit.
í 80
181
Č ÁsT xvl
PoUTÁNí
V pií padě' ž e dopadneme nebezpeč ného zloč ince nebo záškod-
ní ka, musí me ho umět spoutat prostiedky, které máme pňi ruce.
Někdy postač í šněrovadlo z bot, pevná nit nebo kombinace opasku
s nějakou holí a pod. Máme-li k ďsposici kovová pouta, ietí Žky
nebo ďespoĎ provaz' pak bude naše práce snadnější . Musí me
ovšem těchto prostŤedk správně použ í t. Vedeme-li skupinu, pou-
táme jednotlivce k sobě.
J sme-li
v lese a musí me bj.t v urč itou dobu na mí stě, pak je
mož -
no spoutat skupinu tak, ž e donutí me
jednotlivce piistoupit ke
stromu poduhneme je
v nohou, zaklesneme
v podkolení za strom
a piidrž í me je
do té
doby' až
je
budeme
moci odvést. Nejlépe
se pro to hodí strom
nebo sloup o prriměru
asi 30 cm.
Na obrázku viďme,
jak pňipoutanf obepí -
ná pravounohoukmen
Stromu. Nártem této
nohy
je zaklesnut do
podkolení levé nohy,
která je zase zakles-
nuta zezadu za kmen.
Z tohoto piipoutání
se ž ádn;f bez pomoci
nedostane.
Do kozelce spoutá-
váme tak, ž e spoutáme
ruce opaskem nebo
provazem v zápěstí '
spoutané ruce pievlék-
neme v ďepu nebo se-
du pť es kolena a pŤes
obě pč edloktí zasune.
me hril, větev nebo ně-
jakou násadu, kterou
mriž eme
ještě piipev.
nit k spoutanlfm ru-
kám, aby provinil ne-
mohl v pií hodném
okamž iku tuto hril vy-
vléknout a utéci.
PouŽijemeJ idelší ho
provazu' pak mriž eme
poutat v lehu na prsou. Ruce se poutanému sváž í k sobě na zá-
dech,
ieden
konec provazu vedeme zkií ž ení m kolem krku a druhf
kolem zkií ž en1fch a nazad ohnuq/'ch nohou a opět oba konce pii-
pevní me ke spoutan1fm rukám. Kdyby se chtěl spoutanf uvolnit,
sám by si zatahoval smyč ku na krku a tí m se škrtil.
I
I
I
:
í 83
Poutáď pfi uans-
portu nebo v pií padě
nebezpeč í , ž e by nám
zloč inec utekl' pÍ ove.
deme tak, ž e spoutáme
protivní kovi ruce za
zády aptovaz vedeme
kolem
jehokrku.Kdy-
by se pokoušel spou-
tanf uvolnit si ruce,
smyč ka by se mu za-
Í ezávala do hrďa.
Poutáme-liruce,mu-
sí mepoutatkaž douru.
kuzvlášť apakteprveie
spoutat k sobě, č Imž
znemož ní me poutané-
mu, aby se v5prostil.
J e
nutné, abychom si
osvojili
iednoduchou
smyč ku, kterou nasa.
dí me na ruce nebo no-
hy. Ulcí zku této smyč -
ky viďme na obráz-
cí ch. Provaz otoč í me
dvakrát kolem ruky.
Lelou smyč ku pod-
stč í me pravou rukou pod
smyč ku stÍ ední . Pravou
smyč ku pÍ idrž í me mezi
prsty levé ruky a pro-
uí hneme
ii
také stí er{ní
smyč kou.
Vzniknou tí m poua,
která viďte na tomto ob.
rápku.
Piipoutání dbáme' aby
uzel mezi smyč kami byl
pevně zadrhnut. Konce
provazu pak několikrát
obtoč í me kolem uzlu a
normálně zaváž eme.
184
*:Í l
PoUTÁNÍ
K ŽIDLI
Neiďí ve spoutáme
ruce
Qevá
ruka
ie
s vnější strany ž iďe),
dále piipoutáme paž .e
v naďokí a nohy
vnártech. Strí hneme je
daleko pod ž iďi' aby
se spoutany nemohl
postavit.
Bez provazu mriž e-
me k ž iďi piipoutat
také tak' Že rozepne-
me spoutanému kabát,
strhneme
jej pies opě-
raďo a tí m piitáhne-
me poutaného k ž idli.
Nemáme-li pÍ ovary nebo pouta, mriž eme docela bezpeč ně spou-
tat protivďka šněrovadly z bot, strunou, telefonní m kabelem a
dokonce i nitěmi. v tomto pč í padě poutáme soupeč ovy ruce za
tělem hibety k sobě, pak sváž eme malí ky a máme-li dost nití ,
i palce. Dosáhneme tí m patiič ně pevného spoutání .
I)outací šririrku vedeme smyč kami mezi prsty a pak kolem obou
poutan1ich prstri. Poutanf nemá v této poloze dostatek sí ly, aby
improvisovaná pouta pietrhl.
Mďí ky jsou
svázány k sobě jako
palce, které vidime na našem
obrázku.
1ď|
Č ÁsTxvII
PRÁcE
s NEBEZPEČ NÝM zloČ lNCEM
-
PRoH LEDÁVÁN Í , oDzano1 e ru|
A ZNEHYBNĚNl
Nebezpeč né zloč ince musí me odzbrojovat a prohledávat co nei-
opauněji. Z|oč tnce musí me postavit tak, abychom ihned zpozoro.
vali kaž df
jeho
sebemenší pohyb a sami proveďi zrí krok dií ve, než
múž e zaritoč it on.
J e-li
blí zko nějaká stěna' pak jí použ ijeme i k hro-
madnému prohlí ž ení . Zloč ince postaví me č elem ke stěně ve stoji
rozkroč ném tak' aby byli asi l m daleko od stěn5l' a donutí me
ie,
aby se o zeď opí rali
ruloma. V této polo.
ze nemriž e zloč inec pii
prohledáváď z:rltoč it.
Prohlí ž eného tlač í -
me stehnem směrem
ke stěně a nohu máme
zaklesnutou za
ieho.
Pii pokusu o odpor
podtrhneme nohu a
prohledrí vanf padne.
k zemi.
Prohledáváme-liied-
notlivce, je
neirič elněj-
ší a nejbezpeč nějši pro-
vést
,,znehybněď.. na
paž i. Malou a stiední
pákou dostaneme zlo-
č ince do lehu na
prsou; pak pňišlápne-
me nebo piidrž í me pa.
ž i za lokem v mí stech,
kde se upí nají šlachy.
Paž e musí sví rat praq/
helstělemaloket
musí b1ft nahoie.
v jiném pňí padě
klekneme prohledáva.
nému těsně za loket,
pravou rukou piidr-
ž ujeme
ieho
paž i a le-
vou prohledáváme.
Pokouší -li se protivní k
klást odpor, pienese-
me váhu těla na jeho
paž i a tí m mu jeho
pokus znemož ní me.
Znehybnění na nohu provedeme tak, ž e opět v lehu na prsou
zkšiž í me prohlí ž enému nohy tak, aby
iedna
noha byla v ohbí druhé
nohy v podkolení . Tuto nohu tlač í me do ostrého hlu a provedenou
pákou zprlsoblme prohlí ž enému bolest' takž e nem ž e zaritoč it.
V pŤí padě' ž e by prohlí ž en1f na ďrvat nereagoval a snaž il se
z něho uvolnit, klekneme mu do kií ž e a taž ení m hlavy dozadu ho
donutí me k posluš-
nosti.
Znehybnění na paž i
mriž eme s rispěďrem
použ í t tehdy, když pii
pádu na zem pokrč il
toč ní k za zády paž i.
Vsuneme nohu špič -
kou pod jeho ruku a
tlač í me
ji
do ostrého
rihlu a piitom pť išláp-
neme nohou nadlokí .
Abychom ho pevněji
piidrž eli' uchopí me
ještě
hlavu za oč ní dril-
ky a zvrácení m nazad
znemoŽní me piidrž e-
nému
jak5ikoli
pohyb.
Č ÁsT xvIII
PoUŽ|TI
zAKEŘNÝcH RUČ Ní cH zBRANl
V MINULOSTI
V poslední světové válce použ ivďi hlavně fašisté mnoha rúzn;fch
piedmětri, slouž í cí ch
iako
zbraně' které se vymykají zvyklostem qf-
zbroje. Také v zemí ch okupovan;fch fašisty zprisobil nedostatek
zbraní a veliká nenávist k nepií teli to' ž e byly vyhledávány i zdán-
livě primitivď nástroie,
iimiž
bylo mož po napadnout nepií tele"
J ední n
z těchto nástrojri
je
',škrticí
struna.. (str. l8l-a), která pii
mistrovském použ ití byla velmi rič innou a obávanou zbraní . Byli
s ní napadáni stráž ní , hlí dky' spojky a pod. Když byli odstraněni'
mohl blt proveden vlastní bojovf rikol. Zpraviďa šlo o destrukč rrí
práce, zapálení sklaďšť ' pť epad štábu atd. Těchto zbraní se použ í -
valo hlavně proto' aby nebyl zprisoben hluk, a ť m aby nebyla pro.
Zra?tÍ Ia chystaná akce. Tento zprisob pňepadu se cvič il tak' ž e
škrtici struna byla pro bezpeč rrost nahrazena ruč ní kem. V praxi
byla škrticí struna zhotovena z ocelového drátu' kterf byl na konci
opatien kolí č ky pro drž ení . Na obrázcí ch viďme pňí pravu k ritoku'
piehození improvisované škrticí šůúry pies krk' vfskok doprováze.
nf kopem kolena do zad a nakonec nalož ení na záda a odvleč eď
pňepadeného. Na poslední m obrázku
ie
znázorněno použ ití skuteč .
né škrticí stÍ uny. Pii tomto zprlsobu napadení se musí me k protiv-
ní kovi bezhluč ně piiblí ž it a zaritoč it bleskově.
Kromě škrticí šř ry se použ í valo ruznfch pérovfch zabijá{<Ů.
Těchto zá{<einfch zbraní použ í vali esesmani, gestapáci a v něke-
rfch pií padech i Hitlerjugend.
J e
známo, ž e i
jiné ritoč né odďly nebo
jednotlivci
v
iinfch
armá.
dáďt pouŽí vali podobn1fch násuojri v
$lu
nepií tele nebo v záz'emi.
Na obrázku viďme pérové zabijráky německého privodu.
J e
to spi-
rrí lové péro pošité kož í ' na
jednom
konci opatiené olověnou kulič -
kou a na druhém poutkem k drž ení v ruce (str. 181-b, c).
7-abiiáky anglického privodu byly do sebe zasunuté krátké trubky
opatiené na konci lankem' které bylo zakonč ené olověnou kulič kou.
Pii máchnutí rukou se tyto trubky vysunuly- a tak vznikl velmi ne-
bezpeč nf nástroj, s ní mž bylo mož no protivní ka nehluč ně piepad-
nout. Byly
ií m
vyzbrojeny parašutistické oddí ly a oddí ly Comandos.
19
í 91
Zabiják amerického privodu je
spirálové pero pošité kož í ' na jed-
nom konci opatiené olověn1im váleč kem a na druhém konci pout.
kem k drž ení (str. l93-d).
Mimo tyto zabijáky se použ í valo i zabijákri vlastní v1froby' podob..
nfch anglickfm zabijákrim, nebo gumov1fch kabelovjch spo|ek
s kusem kabelu (str. l93-e, f). Těchto nástrojri se použ í valo větši-
nou v boji proti okupantum.
J inak
též fašisté použ í vali pletencri
telefonní ch drátri na konci opatien;1ich šroubov:fmi matkami a pod.
Útoč n1fm nož em nebo d1fkou byly vyzbrojeny ritoč né oddí ly
všech válč í cí ch armád. Na obrázku vidí me ritoč né nož e německ;ich
odďlri (str. l93-g' h). Tyto nož e jsou opatieny na
jednom
konci za.
souvací č epelí ' na druhém konci dlouh m ocelov1im hrotem. Po-
už í vali jich hlavně němeč tí parašutisté.
D1fka
,,Comandos..
(str. l93-i) má na obou stranách biitce na-
broušenou č epel, která mriž e proniknout ňemenem i plochou kostí .
Mriž e se
jí i velmi dobie házet. Touto d1fkou byly vyzbrojeny spe-
ciální anglické oddí ly,,Comandos...
V odborné literatďe někter1fch armád
jsou popsány zprisoby, jak
se dá těchto nož ri použ í vat. obranu provádí me tak'
iak
je psáno
ve stati
,,obrana
proti bodné zbrani... Proti pérov m zabijákrim se
brání me podobně jako proti polní lopatce nebo sekyÍ e. Musí me se
dostat do těsné blí zkosti ritoč ní ka, aby nemohl použ í t zabijáku.
Sami pak zneškodní me ritoč ní ka bojem u těla. V někter1ich armá-
dách se použ í valo i bezhluč n1fch pistolí . Tyto zbraně byly na konci
hlavně opatieny komorami s otvory, č í mž se náraz plynri pii v!-
stielu rozkládal a v1fstiel nebyl na vzdálenost něko[ka desí tek
metrri slyšet.
Někdy se použ í valo také kovovych boxerri (str. l93-j), kterfmi
se ruka zpevnila. Aby se zesí lil rič inek rideru, byly nad prstenci
vfč nělky nebo hroty (str. l93-k). Č asto bylyityto
,,boxery..
opat-
ňeny č epelí ' takž e slouž ily jako bodná i bicí zbrari. Těchto zbraní
použ í vali američ tí gangsteii v periferní m podsvětí .
V poslední válce byli cvič eni lidé, kteňí měli speciální ukoly v tllu
nepňí tele. Prováděli pŤepady a museli napadeného co nejrychleji
uškrtit.
J ední m
z nejobávanější ch zprisobť r škrcení byl
,,japonsky
klí č .. na ší ji.
_
Nepozorovaně se k protivní kovi piiblí ž í me, skoč í me
zezadu a strhneme ho nazad.
J ednou
rukou ho uchopí me pod krkem
a zároveř se touto rukou uchopime za vlastní paž i v ohbí lokte;
druhá ruka páč í hlavu prudce stranou) takž e mu strhneme ší ji.
jí ffi
é@
193
Piiblí ž ení k protiv-
ní kovi a pií pravak rito-
ku.
Piehození improvi-
sované škrticí struny
pies krk a prolomení
v kií ž i kopem do pá.
teie nebo do ledvin.
Dokonč ení titoku.
Nalož eď na záda a
odvleč ení . Š krticí stru-
na je pii tom zadrh-
nuta do hrďa napade.
ného.
,,J aponsk1f
k1í č ..
V
jiném pňí padě, když se nepodaiilo obejmout krk napadeného
paž í , mriž eme ho uchopit zkií ž en;fma rukama za šat a pomocí to-
hoto šatu uškrtit.
Zálež i h|avněna tichém a nepozorovaném
piiblí ž ení se k protiv.
ní kovi na krátkou vzdálenost.
Stieh pied ritoč n;fm skokem s použ ití m skuteč né škrticí struny.
rf
í '9Ó
lr
I'
Schválil
Pfrlorw
Krouž ek sebeobrany
PÍ Š EMNÁ nŘÍ pnava
cvič ební hodiny sebeobrany dne l5. ledna l956
Cí l cvič ení : ruuěit cuič erce z kladní mprukimsebeobra,njl apiipraoit
je pro
další aič en!
Doba trvání : 90 mirut
Mí sto cvič ení z těIoaič na
Materirí lď zabezpeč ení : ž tněnhy, plné dč e.
Pomť rcky: pf,ruěka Sebeobrana
.(É
cl
m,
g
ct
t
o
p
2.
3.
Nástup-pozdrav-zdť r-
vodněnl bodiny
1. Vzpaž it nazad.
2.-3. Zvo|u pŤipďit.
l. skč it upaž mo' hibety
nahoie.
2.-3. Zvolnazapaž it.
l. Vysokopiednož itlevou,
pravou piedpaž it do.
vniti' levá zapaát, obrat
hlavy za zapaž enou ru.
kou.
2.4. Plinož it' pňipaát.
1. cvič enÍ postŤehu a po
hotovosti Za poklusu na
zaplď<nutÍ rychle zau.
imout
oz'ámenou po.
lohu.
Č eto v troiŤad nastoupitl
Vpravo hleďt Hlášent. . .'
pozdrav' objasnění hodiny
cvič itďem.
Vpravo vbok!Vástup na
pravé druž stvo' kolem t&
locvič ny pochodem v chod
Na raz vzpaž it lazad, nz
dva' tii piipaát.
Cvič itel choď proti ástu-
pu a trkazuje cvik. Cvi&e
se mnou!
Totéž na druhou stranu.
Poklusem klus t Na zapÍ sk-
nutí pí šť alkou ďepl ...
Poklusem klus! Klek! . . .
Poklusem klus! Leh!
o
1$t
ť
(J
.6
!
\t-l
1. Cvič ení cvalu na obě
strany.
l' Cvič ení za pochodu.
-
Piedklon' mí rnf po-
dňep, rukama se do-
tknout země.
2.-3. Zvoha vztyk.
l. Ve stoji spojném hmit
podč epmo
-
zapaž it.
2.-3. Zv o|na v zp až it nazad
-
vlipon.
l. Vzpor dňepmo spoinjl.
2._3, Y ztyk
-
boč né kruhy
nazad.
l. Piedklon
-
piedpaŽit,
prsty se dotknou země.
2. VzpŤim
-
skrč it upaž mo
hŤbety nahoč e.
3. Mrštit do up až enl nazad
dlaně nahoie.
l. Vzpor diepmo spojnf.
2. Yzpor stojmo.
3. Vzpiim.
l. Vzpor dč epmo.
2. Yzpor leŽmo vpŤedu
3. Yztyk,stoj spatnj,
-
pŤi-
paž ft'.
l. Hlubok1i pŤedklorr
piedpaž it.
2. Hmit piedklonmo, ruce
hodně vzad.
3. Y zpiim
-
záklon
-
vzpa-
ž it nazad.
Cval na levou nohu teď!
Cval na pravou nohu teď!
Stií davě na levou a pravou
nohu teď!
Pochodem vchod!Na raz
dotknout se země, na dva-
tŤi vztyk-vzpiim!
Zastavit stát ! Vlevo v bok !
Rozstup dva kroky teď!
Rozstup na dva kroky teď!
Cvič te se mnou !
Cvič te se mnou teď!
Raz! Dva! TŤi!
Cvič te se mnou. Raz ! Dva !
TŤi!
V1fskokem stoj rozkroč n;i'
vzpaž it teď! Cvič te se
mnou. Raz! Dva! Tňi!
!
"P
10.
s
k
L
t2.
13.
É {
14.
15.
16.
t7.
t8.
19.
20.
l. Úklon vlevo.
2. Hmit riklonmo.
3. Vzpiim.
l.-3. Na druhou stranu.
l. Piedklon vlevo, dlaně
na zem.
2. YzpŤim
-
vzpaž it, ruce
vydtž ,
3. Pč edklon vpravo
-
dla-
ně na zem.
4. Vzpňim' paž e vldrž .
l. Piedklon vlevo, prav;i
loket se dotkne levého
kolena.
2, YzpÍ im
-
paž e vfdrž .
3. Na druhou stranu.
4. YzpŤim' paž e v!1drž ,
|.-4, Krouž ení trupem
doleva.
l.4. KrouŽenÍ trupem
doprava.
1.-4. Krouž ení boktr do-
leva.
l.-4. I(rouŽení bokť r do-
prava.
l. Klek na pravou
-
pied-
klon' otuž ování maÍ ko.
vé hrany pro rider.
Cvič ení pádť r napňed ko-
toulem:
2. Kotoulnapied s dohma-
tem levé ruky na zem.
3. Kotoul nazad s dohma-
tem pravé ruky na zem.
4. Kotoulnapňedsdohma.
tem pravé ruky v tfl.
Stoj rozkroč nf zť rstává, se-
pnout ruce ve vzpaž enÍ
teď!
Stoj rozkroč n!, vzpaž í t,
ruce sepnuty, dlaně na.
hoŤe.
Stoj rozkroč n1i, ohnout
vzpaž mo dovnitŤ
-
ruce
v tyl.
Klek na pravou' pč edklon,
tluč eď malí kovou hranou
do podlahy, zač í t!
Žtněnkypiipravit ! Cvič itel
vzorně ukáŽe pád rychle a
zpomaleně.
Dbát, aby kotoul byl pto
váděn měkce a rychle.
20í
21.
22.
tr
(l
E
23.
24.
25.
5. Kotoulnapied s dohma-
tem levé ruky v tfl.
6. Cvič eďvšechtěchtopá-
dť r pies švédskou lavič -
ku a se strč ení m cvič itele
do zad.
Vyprošť ovrání z richopu za
ruce a za krk zpiedu:
l. Vyproštěnl v zápěstí
shora.
2. VyproštěnÍ z rlchopu
v ápěstÍ zdola.
3. Vyproštění z richopu
za
jednu
ruku shora.
4. Vyproštění z richopu
za ruku zespoda.
VyproštěnÍ z richopu za krk
dvěma rukama zpÍ edu:
l. Vyproštění odtazem ze-
spoda.
2. Vyproštění z richopu
odrazem se strany.
3. Vyproštění z chopu za
kk zpŤedu pákou na lo-
ket' dokonč ení sraž ení m
k zemi.
Kryt proti rideru malí ko.
vfmi hranami:
l. obrana proti polí č ku
pravou pŤi nataŽené
toč nÍ kově paž i.
2. Kryt zachycení m levé
a der pravou na solar.
Skok hlubokf.
202 2qt
Ob sah
26.
27.
Š plh na laně:
t. Š plh s pŤÍ razem.
2. Š plh smyč kou.
3. Zasmyč kování .
Piekáž ková dráha:
Proběhnutí pňekáž kové
dráhn postavené z ná.
ť adí .
Cvič eď s ptnfm mlč em.
t. Závodivá hra
',strkaná
o závod kozl...
2. Házenl ve dvojicí ch
pravou.
3, Házenl ve dvojicí ch
levou.
4, H:ázenJ ' ve dvojicÍ ch
oběma.
5. Házení ve dvojicÍ ch
záklonem.
6. Házenl ve dvojicí ch
piedklonem mezi noha-
ma.
7. Podáváďvkruhuvupa-
Žení doprava a doleva.
8. Podávání v kruhu za po-
chodu nazad pňes hlavu
a chytání .
l. PoŤadová. obraty na
mÍ stě a za pochodu.
Zhodnocenl hodiny
-
pozdrav, rozchod.
Pieběhnout
kladinu, pod.
lézt koně, pŤeskoč it
kozu,
kotoul na Ží něnce, pÍ elézt
bradla pobok,
zhup na kru-
zí ch a seskokupč edhupu.
DruŽstva v zástupu na č á-
č e, prvnÍ zač ne hlavou po.
sttkovat mkč až ke stěně,
tam jej
uchopí a nejrychle-
ji
donese na č áru pňed dď-
ší ho a zpť rsob se opakuje.
Ví těá druž stvo, které rikol
nejtychleji splnilo a stojí
v pozoru.
Cvič enl provádět švihem
bez pouátí sí ly.
Ukázat prakticky pÍ oti
polí č ku.
Provést kryt zachycenÍ m
-
páku na loket a rider pra.
vou na bradu.
Cvič eďzač í tsqfše1ma
pak stále zvyšovat. Dbát
na správnf doskok, sevie.
ní kolen a kotní kť t, pňens
sení vá,hy dopŤedu a ko-
toul napied.
28.
29.
30.
Ýq
)o
o
H
r(,)
.fr!
N
-l'i
OBSAH
Úvodem
zděiin
iiu.jitsu
Pokpy pro nácvik
iiu-jitsu
(sebeobrany) v pravidelnfcb
cvič ební chhodinách
Stavba cvič ebď hodiny
iiu-iitsu
(sebeobrany)
Č ast l
Bolestivá' lehce aanitelná a smrtelná mí sta .
Č ast ru.
Bolestivé cbvaty a uchopeď
Č ast nt,
PadánÍ
č ast tv.
Podrazy a piehozy
Č ast v.
Úd"'y, Útok a obrana proti r1toč ní kovi beze zbraně
Č ast vt.
Kopy a obrana proti nim.
Č ast vtt.
Rdoušení
Č ast vttt.
Vyprďť ování z richopu za ruce' zašat, za|<rk a za tělo .
)
7
9
L2
L?
2T
32
39
49
63
67
72
Č ,*t tx.
Páky a jejich použ ití proti rltoč ní kovi
Č dst X.
?*nav sebeobraně .
Č ast xt.
obrana a rltok proti bodné zbrani .
Č ast xtt.
obrana proti seku polní lopatkou nebo sekyrou
Č ast xttt.
Útok a obrana proti ritoč ní kovi ozbrojenému pistolí
Č ast xtv.
Útok a obrana proti rltoč aí kovi ozbroienému puškou
Č ast xv.
odvádění nebezpefofch osob
-
policejď chvaty
Č ast xvt.
Poutání
Č ast xvtt.
Práce s nebezpeč njm zloč incem
-
prohledávání ' odzbrojení
a znehybnění
Č ast xvttt.
Použ ití zí keinfch ruč ní ch zbraní v minulosti
Pií loha: Pfuemná pŤí prava cvič ebď hodiny sebeobrany .
105
lt8
r37
144
158
L7t
t82
J en
pro pfrslušnrky &, ozbrojenjch sil.
Major Antoní n Matras
SEBEOBRANA
Fotografu
J .Kupby
a
J .
Klejny
Typografuky upraoil Korel Guttenberg.
Vydalo Naše vojsko, nakladatelsM,
národní podnik v Ptaze
jako
svou
1616 publikaci. odpovědnf redaktor
kapitán Zbyněk Martí nek.
Ze sazby Monotype pí smem Plantin
vytiskla tiskárna Naše vojsko' národní
podnik v Praze. Formát papí ru
86x1l2. Dí lo obsahuie 3,64 autor.
skfch archť r a L2,L0 vydavatelskfch
archri.
Náklad 94@ vÝt.
02|33. Yydánt' II. Da 5%.
C,enaváz. vftisku 13,45 Kč s.
56/III-10
D 576502
188
t9l
199

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful