You are on page 1of 335

prof. RNDr. Anna Struneck, DrSc, prof.

RNDr. Ji Patoka, DrSc.



Doba jedov 2






Pedmluva
Doba jedov oslovila destky tisc ten a za pl roku od svho
vydn v ervnu 2011 se stala nejprodvanj populrn naunou
knihou pro dospl roku 2011. Nala si cestu do domcnost i na
pracovit, do rozhlasu i televize, do mnoha novin a asopis. Na
autory se obracej teni se svmi dotazy, nkte oekvaj rady pro
een svch problm, jin se chtj podlit o svoje zkuenosti a
poznatky. Jako autoi jsme vak dostali i mnoh kritick pipomnky
k naim nzorm a pohledm na kodlivost nap. aspartamu, jinch
ek nebo hlinku. Byli jsme pozvni na mnoho pednek a vude
jsme se setkali s velikm zjmem o tmata, kter jsme v Dob jedov
oteveli. To vechno nakladatele i autory motivovalo k vahm, zda
pipravit publikaci Doba jedov 2. Pro nae rozhodnut realizovat
tento projekt nebyla urujc skutenost, e jed kolem ns je
skuten tolik, e pojednn o nich by vydala na celou knin adu.
Rozhodujc bylo, e jsme se pesvdili, e hodn lid tou po
pravdivch informacch, kter by jim byly uiten pi hledn
harmonickho zpsobu ivota v dob prekotnho vvoje, kterho se
vichni astnme. V prbhu ivota zavme mnostv pevratnch
zmn, kter dve probhaly po stalet. Nae babiky by jist asly
nad nabdkou potravin v supermarketech; nae vnouata u nebudou
mt dtsk nemoci, kter mli jet monost prot jejich rodie
nae dti. Co m lovk v tto hektick dob materiln hojnosti
dlat pro to, aby si zachoval vitalitu, pracovn vkonnost, zdrav i
duevn schopnosti a do konce ivota? emu se m vyhbat, aby
neublioval sob ani svm blzkm?
Kniha m trnct kapitol, mezi ktermi se setkme i s pspvky
profesor dtskho lkastv MUDr. Miloe Velemnskho, CSc., a
MUDr. Jana Jandy, CSc. (o okovn), dtsk lkaky MUDr.
ustov (o kojen) a MUDr. Elekov (praktick rady rodim k
okovn). Nechceme tene Doby jedov 2 strait, ani jsme se
nezamili na vyhledvn katastrofickch vsledk vdeckho
bdn. Vvoj souasn doby je vak charakteristick svoj
globalizac. To, co se dnes dje v Americe, postihne i ns, a ve
zkuenostech jinch zem bychom mli hledat pouen. V Dob
jedov 2 vak tak ukazujeme, e zodpovdnost za svj ivot a zdrav
m kad ve svch vlastnch rukch a e by ml zat od sebe, od
svho domova a od svho pracovit. S nadj doufme, e Doba
jedov 2 si najde cestu do vaich domov i do vaich srdc.
Anna Struneck a Ji Patoka



Zkratky
AAP = Americk pediatrick akademie
(American Academy of Pediatrics)
ACNFP = Poradn vbor pro nov potraviny a procesy
ADHD = poruchy pozornosti a hyperaktivita
ALS = amyotrofn laterln sklerza
AMICA = Association for the Environment and Chronic
Toxic Injury (Itlie)
AOM = akutn znt stednho ucha, otitida
AN = Alzheimerova nemoc
BMI = index tlesn hmotnosti
BPA = bisfenol A
BUND = Ptel zem, Nmecko
CDC = Centrum pro kontrolu a prevenci nemoc (USA)
IP = esk inspekce ivotnho prosted
LS JEP = esk lkask spolenost Jana Evangelisty Purkyn
OI = esk obchodn inspekce
DAG = diacylglyceroly
DDD = doporuen denn dvky
DHA = kyselina dokosahexaenov
DTP = zkrt, tetanus, dviv kael
EFSA = Evropsk ad pro bezpenost potravin
ECHA = Evropsk agentura pro chemick ltky
EMA = Evropsk lkov agentura
EPHA = Evropsk aliance veejnho zdrav
EPA = Agentura pro ochranu ivotnho prosted
EU = Evropsk unie
FAO = Organizace OSN pro vivu a zemdlstv
FDA = ad pro kontrolu potravin a lk
(U. S. Food and Drug Administration)
GBS = Guillainv-Barrho syndrom
GMO = geneticky modifikovan organismy
GSK = GlaxoSmithKline
HDL = high density lipoproteins, hodn cholesterol
HEAL = Aliance pro zdrav a prosted v Belgii
HNP = hrub nrodn produkt
HPV = human papilomavirus, lidsk papilomavirus
HRT = postmenopauzln hormonln terapie
ChemSec = Chemick sekretarit (mezinrodn chemick
organizace)
IARC = Mezinrodn agentura pro vzkum rakoviny
MK = mastn kyseliny
MMR = vakcna proti spalnikm, zardnkm a punicm
MS = metabolick syndrom
MSG = monosodium glutamate, sodn sl kyseliny
glutamov
MZ R = Ministerstvo zdravotnictv R
NASA = Nrodn ad pro letectv a kosmonautiku USA
NIH = Nrodn stav zdrav USA
NIKO = Nrodn imunizan komise, poradn orgn MZ R
NOAEL = hladina nezpsobujc dn nedouc inek
N = nedouc inek
NVIC = Nrodn informan centrum pro okovn USA
PAS = poruchy autistickho spektra
PCB = polychlorovan bifenyly
PG = propylenglykol
PK CR = Potravinsk komora R PNT = potraviny novho
typu PVC
=
polyvinylchlorid
REACH = evropsk smrnice o registraci, evaluaci a autorizaci
chemickch ltek
SSNC = vdsk spolenost pro zachovn prody
STU = Spolenost pro trvale udriteln ivot (R)
SKL = Sttn stav pro kontrolu liv
SZPI = Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce
SZ = Sttn zdravotn stav
TAG = triacylglyceroly
TDI = tolerovateln denn pjem
TLC = Therapeutic Lifestyle Changes dieta terapeutick zmny
ivotnho stylu
UK = Spojen krlovstv
VAERS = Vaccine Adverse Event Reporting System, systm
hlen nedoucch ink vakcn (USA)
VICP = Vaccine Injury Compensation Program, program pro
kompenzaci pokozen vakcnami (USA)
VOC = tkav organick ltky
WHO = Svtov zdravotnick organizace
ZN = zhoubn ndor

1 Domovy a pracovit v dob
jedov
Anna Struneck, Ji Patoka
Nejastj otzka, kterou jsme jako autoi Doby jedov dostvali,
se tkala nzvu na knky. Modertoi, redaktoi, novini a
posluchai na pednkch a seminch se ptali: ijeme opravdu v
dob jedov? Ano, je to tak. Lid vyrobili a stle vyrbj nesmrn
mnostv novch chemickch ltek, kter se objevuj jako nov
materily a nov produkty v potravinch a npojch nebo jako lky a
potravinov doplky. Podle daj Evropsk komise se globln
produkce chemikli zvila z jednoho milionu tun v roce 1930 na
tyi sta milion tun v roce 2001. Naprost vtina tchto ltek
nebyla nikdy testovna s ohledem na jejich vliv na ivotn prosted a
na zdrav lovka. Znan problm ve sledovn jejich nepznivch
ink pedstavuje i to, e vlastn psob ve smsch (tzv. koktejlov
efekt).
Koktejlov efekt znamen, e ltky ve smsi pispvaj k celkov
toxicit tto smsi a posiluj toxicitu tch ostatnch. Toxick ltka ve
smsi s jinou toxickou ltkou psob ji teba v tisckrt ni
koncentraci, ne kdy se vyskytuje izolovan.
Koktejl obsahujc malou dvku rtuti, kter by zabila jednu ze 100
krys, a dvka hlinku, kter by zabila jednu ze 100 krys, m
pekvapujc inek: Vechny krysy zemou. Dvky rtuti, kter maj
1% mortalitu, budou mt v ptomnosti hlinku 100% mortalitu.
(http://www.whale.to/a/millerl.html). Podobn kdy se smchaj dva
pesticidy v bezpench koncentracch, zpsob uhynut 80-90 %
pulc [1]. Ostatn, to jsme tenm Doby jedov vysvtlovali na
pkladu souasnho psoben fluorid a hlinku. Pokud se tyto dva
ionty vyskytnou spolen v jednom roztoku, pak vyvolvaj toxick
inky ji v nanomolrnch (10
-9
molu) koncentracch.
Dob jedov jsme uvedli pklady nejastji se vyskytujcch
ltek, kter pedstavuj rizika pro lidsk zdrav v ivotnm prosted.
Zneiujc ltky z ivotnho prosted se zachycuj i na naich
vlasech, odvu a obuvi a pinme si je do naich domov, jsou ve
kolch a kolkch i na pracovitch. Uvoluj se ze stavebnch
materil, barev a tapet na stnch, nbytku, z elektronickch
zazen, ndob i obleen. Zpravidla si neuvdomujeme, jak velkm
mnostvm nebezpench ltek jsme obklopeni na kadm kroku v
interirech, kde trvme a 90 % svho asu. Interiry pedstavuj
uzaven prostory, kde nebv pli intenzivn pohyb vzduchu,
omezen tam pronik slunen svtlo a je tam zpravidla sucho. V
takovm prosted se chemiklie mohou hromadit a nepodlhaj
rozkladu, napklad vlivem UV zen. lovk si pi dchn vymn
denn se svm prostedm nco mezi 10 000 a 70 000 litry vzduchu!
Zatmco ve vnjm prosted se vlivem aktivit rznch ekologickch
organizac sniuj koncentrace zakzanch ltek, v naich domovech
jsou jejich koncentrace 2-5x, nkdy dokonce a stokrt vy ne
venku! V tto kapitole si ukeme, jak pekvapen pinesla analza
prachu pod postelemi ve 12 domcnostech 12 rznch zem.

Svou stopu v prachu domcnosti me zanechat i zlodj
Ve vzorcch prachu, kter se najde v kad domcnosti, lze
objevit i lidskou DNA. Metoda identifikace osob pomoc testu DNA
byla pro kriminalistiku mon jet vznamnjm objevem ne otisk
prstu, kter poprv poslouil jako dkaz totonosti v roce 1902, kdy
s jeho pomoc usvdil velk francouzsk detektiv Alphonse
Bertillon pachatele zloinu. Genetick identifikace osob v
kriminalistice pomoc DNA profilu umouje identifikovat pachatele
i tehdy, nezanech-li dn otisky prst, sta jen vhodn biologick
vzorek, nap. sliny, krev nebo sperma.
Kad osoba, je v domcnosti ije nebo pijde na nvtvu,
zanech v domcm prachu svou vizitku v podob DNA. Na zklad
analzy pokozen DNA lze dokonce usuzovat na dobu, kter od
nvtvy uplynula. Kriminalistika tak dostv do rukou dal
uiten nstroj pro usvden zloince [2].

1.1 Pekvapen v prachu pod postel
Dne 14. z 2011 zveejnil Chemick sekretarit (ChemSec
1
)
zprvu nazvanou Domov, sladk domov, pekvapen v prachu pod
postel [3]. Pedstavitel nkolika ekologickch organizac se spojili
a analyzovali prach vyst v lonicch v esti sttech Evropsk unie
(EU), ve tyech zemch Afriky a dvou sttech jihovchodn Asie
[4].
Autoi zprvy Domov, sladk domov zdraznili zejmna to, e
analyzovan prach z lonic obsahuje ltky, kter se spolen
nazvaj hormonln (endokrinn) disruptory. Jsou to chemiklie,
kter vraznm zpsobem zasahuj do hormonlnch regulac.
Mohou naruovat produkci nebo psoben nkterch hormon.
Vsledkem jejich ink je vdy naruen zdrav, vvoje, plodnosti,
ale i riziko vzniku rakoviny a duevnch poruch. Seznam chemikli,
je funguj jako hormonln disruptory, uveejnil ChemSec v Bruselu
3. kvtna 2011 [5]. Jsou to tkav organick ltky oznaovan
zkratkou VOC (podle anglickho volatile organic compounds), kter
se mohou uvolovat v plynn podob do prosted a hromadit se ve
vzduchu i v prachu, v zvislosti na vlhkosti a teplot. Pklady
takovch ltek jsou ftalty, zpomalovae hoen, polychlorovan
bifenyly (PCB), bisfenol A, triclosan, alkylfenoly zejmna
nonylfenol, pesticidy a herbicidy, dioxan a ada jinch. Jsou soust
mnoha produkt, se ktermi se setkvme v kadodennm ivot,
jako jsou kosmetick a klidov prostedky, hraky, igelitov zvsy
a ubrusy, bytov textil, nbytek, matrace, obleen, CD a DVD [6].
Uveejnn tto zprvy vyvolalo znanou pozornost sdlovacch
prostedk (u ns napklad http://www.rozhlas.cz/cro6/
porady/_porad/1622) a soustedilo pozornost orgn EU na potebu
testovn zdravotn nezvadnosti mnoha vrobk.
Avak prv na pkladu prachu v naich lonicch si ukeme, e
lovk by ml spolhat pedevm sm na sebe a neoekvat, e mu

1 ChemSec je mezinrodn neziskov organizace upozorujc na zdravotn a
environmentln rizika nebezpench chemikli, poskytujc pesn a vdecky
podloen informace, zapojujc podnikatelsk sektor a podlejc se na
legislativnch procesech. Byla zaloena v roce 2002 a je tvrcem seznamu
prioritnch nebezpench chemikli, kter by mly bt nahrazeny tzv. SIN list.
zdrav prosted v jeho domov zajist EU nebo vldy i jin
organizace v jeho zemi.

Kdo a kde provdl analzu prachu z lonic
Prach, kter analyzovali autoi uveden studie, pedstavuje velmi
rznorodou smsici stic o rznch velikostech, jako jsou vlasy,
chlupy a kousky ke (od lid i domcch zvat), bakterie, pyl,
plsn, vlkna textili, stice hlny, oden materil z nbytku a
zazen, zbytky potravin, popel, saze a roztoi. Vznikajc prach pak
pedstavuje rezervor pro dal chemiklie, kter se v bytech mohou
uvolovat z klidovch prostedk, kosmetiky, lk, sprej atd.
Jemn prach me lovk nevdomky vdechovat, psob na jeho
ki, me kontaminovat i potraviny a npoje. V nejum kontaktu s
prachem jsou dti, kter se pohybuj po zemi a strkaj ve do st.
Tak dtsk ke je mnohem jemnj a pedstavuje vzhledem k
tlku vt plochu, ne je tomu u dosplch. A tak se dostvme k
dal absurdit souasn doby: zatmco pro dti je do jist mry
vhodn kontakt se pnou, aby se vytvely pirozen protiltky,
sloen prachu v domcnostech souasn doby me vn ohrozit
jejich vvoj.
Seznam spolupracujch organizac, kter provdly sbr a analzu
vzork prachu ve 12 sttech, je znan rozshl
2
. Vzorky byly
odebrny v rmci EU ve vdsku, Belgii, Nmecku, Maarsku, Itlii
a esk republice; v Africe to byla Jin Afrika, Tanznie, Kea a
Uganda. Z jihovchodn Asie se zpracovaly vzorky odebran v
lonicch na Filipnch a v Malaysii.
Pi odbru prachu se dodrovala jednotn metodika. V lonicch
se neuklzelo po dobu jednoho tdne, pot byl vyst prach pod

2 V EU se na tto innosti podlely European Public Health
Alliance (EPHA) a Health and Environment Alliance (HEAL)
v Belgii, Levego (Clean Air Action Group) v Maarsku,
AMICA (Association for the Environmental and Chronic Toxic
Injury) v Itlii, BUND (Friends of the Earth Germany) v
Nmecku, Spolenost pro trvale udriteln ivot(STU)v R a
Swedish society for nature Conversation(SSNC)ve vdsku.
postelemi, z jejich okol i z povrchu postel. Pouvaly se stejn typy
filtr a sk. V kad zemi byly odebrny z jedn lonice ti vzorky,
kter se spojily do jednoho. Pedem povauji za svoji povinnost
sdlit tenm, e je mon, e ve va lonici bude situace zcela
jin ne v lonici manel v Plzni, ze kter byly v R vzorky
odebrny. V evropskch domcnostech, vetn t esk plzesk,
byly nalezeny v nejvych koncentracch ftalty a nonylfenol.
Celkov hladina ftalt je vy ne ta, kterou ady povauj za
bezpenou s ohledem na koktejlov efekt. Tedy na jev, kdy toxicitu
sledovan ltky vrazn posiluj dal rizikov ltky ve smsi.
Avak je teba ocenit, e zjitn vsledky rozbouily veejn
mnn v EU, a zd se, e zasely do mysl politik informace o tom, v
jak nebezpenm prosted dnes lid ij.

Zvren doporuen
Lid v souasnosti nejsou dostaten chrnni prvnmi pedpisy
EU ped tmto koktejlem ltek naruujcch hormonln systm.
EU a vechny lensk stty proto mus zat rozhodn jednat, aby
nm zajistily dobry a klidn spnek po celou noc, uvedla Anne-Sofie
Andersson, editelka ChemSec.
Drazn vyzvme Evropskou komisi i vechny lensk stty EU,
aby urychlily proces nominace endokrinnch disruptor na
kandidtsk seznam nebezpench ltek zzen na zklad evropsk
smrnice REACH o registraci, evaluaci a autorizaci chemickch
ltek. Dle doporuujeme firmm, aby ve svch vrobcch
nahrazovaly ltky naruujc hormonln systm bezpenjmi
alternativami, uvedla Frida Hk z ChemSec.

REACH a seznam ltek naruujcch zdrav tzv. SI N list
REACH vstoupil v platnost 1. ervna 2007 na zklad nazen
Evropskho parlamentu a Rady (ES) a tk se ltek vyrbnch v EU
nebo do n dovench v mnostv vtm ne 1 tuna ron, kter
mus bt bhem 11 let postupn registrovny. Nahradil nkolik
destek starch prvnch pedpis, a proto se o nm nkdy mluv jako
o jedn z nejsloitjch smrnic EU. SIN list obsahuje 378
chemikli, kter spluj kritria smrnice REACH pro ltky
vzbuzujc mimodn obavy (SVHC). Ltky identifikovan jako
endokrinn disruptory obsahuj seznamy SIN 1.0 a SIN 2.0, celkem
to je 47 ltek (http://www.chemsec.org/endocrine-dis rupters/edcs-
on-the-sin-list). O nkterch z nich a jejich nebezpe pro lidsk
zdrav se zmnme v dalch kapitolch. Zprva tak zdrazuje, e
pro pln pochopen vlivu endokrinnch disruptor na nae zdrav
maj zsadn vznam nov metody hodnocen rizik, a to zejmna s
ohledem na schopnost tchto ltek vyvolvat vznamn efekty u pi
velmi nzkch dvkch. Nkter ze zkoumanch chemickch ltek,
jako nonylfenol i nkolik ftalt, byly nalezeny v nejvych
koncentracch v evropskch domcnostech.
1.2 Bisfenol A
Ji Patoka
Bisfenol A (BPA) je organick ltka, kter byla pipravena
synteticky v roce 1891 ruskm chemikem Alexandrem P. Dianinem.
Vchozmi surovinami pro syntzu jsou fenol a aceton (proto to A za
jmnem ltky). Pvodn neuiten ltka se stala dleitou
surovinou pro ppravu plast. V souasn dob je BPA pouvn
zejmna jako surovina na vrobu tzv. polykarbont. Ty nalezly
irok technick pouit a ivot bez nich si u nedovedeme
pedstavit. Jsou chemicky, tepeln a mechanicky odoln, lehk, ir
jako sklo nebo libovoln barviteln a jsou vhodnm materilem pro
adu vrobk. Z polykarbont se vyrb nap. makrolonov desky
vysoce kvalitn, tepeln izolan materil, vhodn pro zasklvn a
zasteovn, s vysokou odolnost vi povtrnostnm vlivm. Z
polykarbont se vyrb tak ada uitkovch pedmt pro
domcnost, jako jsou ndoby na tekutiny, dzy na potraviny,
kempingov jdeln soupravy, ale tak nosie CD a DVD. Ve stle
vt me se polykarbont pouv vude tam, kde pichz do styku
s potravinami od kojeneckch lhv a po oeten vnitnho
povrchu konzerv.
Vyuit BPA je tak irok a vrobky z nj maj tak vysokou
uitnou hodnotu, e se jej ron vyrb kolem ohromujcch 3 miliard
kilogram a jeho odhadovan hodnota v globln svtov ekonomice
za jednu hodinu je 500 000 US dolar. BPA se tak ad mezi
vznamn komodity obchodovateln na svtovch trzch. Nelze se
proto divit, e ojedinl vahy o tom, e BPA a z nj vyroben zbo
by mohly ohroovat lidsk zdrav, byly hned v zrodku umleny.
V laboratoch celho svta se ale mno stle dal dkazy o tom,
e BPA nen tak bezpen, jak jsme se domnvali. Ve stle vtm
mnostv se dostv do ivotnho prosted a pes potravinov cykly
pronik a do lidskho organismu. Kon tam, kde by rozhodn
konit neml v lidskm tle. Obzvlt nebezpen je BPA pro ty
nejcitlivj organismy kojence a mal dti. Lze jej objevit v krvi
lid, kte takov potraviny konzumuj. Rostou obavy, zda BPA
neme mt negativn vliv na lidsk zdrav. Protoe vrobky z BPA
nachzej stle ir pouit nejen v potravinskm prmyslu, ale
tak v medicn, stavebnictv, elektronice i jinde, stv se tato
chemiklie prakticky vudyptomnou slokou naeho ivotnho
prosted. BPA se pouv tak pi vrob epoxidovch pryskyic a
polykarbontovch plast, z nich se mimo jin vyrb i kojeneck
lhve.

Vudyptomn BPA
BPA je ptomen v moch, v povrchovch vodch ek a jezer,
jako i v organismech, kter tam ij. Byl nalezen i v pitn vod
mnoha africkch zem i na Kypru. U 96,2 % populace ve Spojench
sttech byl BPA nalezen v moi. BPA je ptomen v krvi thotnch
en i jejich plodov vod a mateskm mlce. BPA je ptomen v
balench vodch, ovocnch dusech, konzervovanch potravinch.
Velk mnostv BPA byla nalezena v paprovch bankovkch
nkterch zem. Pokud jet existuje njak msto na Zemi, kde BPA
nalezen nebyl, je tomu tak proto, e jej tam jet nikdo nehledal.
Zaten ivotnho prosted BPA je enormn, a i kdy nalezen
mnostv jsou nepatrn, nikdo nedoke odhadnout nebezpe jejich
dlouhodobho psoben na lidsk organismus. Naprost vtina
studi s BPA byla dosud provdna na laboratornch zvatech.



BPA je i v kojeneckch lhvch
V roce 2008 pinesl server NewScientist zprvu, e na zklad
studi britskch vdc existuje nebezpe, e BPA uvolovan z
kojeneckch lhv vyrobench z polykarbontu me zpsobovat
onemocnn srdce a diabetes 2. typu. Tuto zprvu pevzaly vechny
svtov tiskov agentury a informovaly o tom sv tene a
posluchae. I kdy vsledky studie jsou jinmi vdeckmi skupinami
zpochybovny, znovu a znovu se objevuje otzka, zda pouvn
polykarbontovch plastovch lhv pro kojence i irok vyuit
tohoto plastu v potravinstv je i nen bezpen.

V EU plat zkaz vroby a prodeje kojeneckch lhv s BPA
O zkazu BPA rozhodla Evropsk komise po kampani
environmentlnch organizac, kter upozorovaly na vdeck
dkazy o nebezpenosti tto ltky. Pijat smrnice zakzala od
bezna 2011 vrobu a od ervna 2011 dovoz a prodej kojeneckch
lhv s obsahem BPA v cel EU. Vjimkou je esk republika, kter
zatm nazen o zkazu nestaila schvlit. Ministerstvo zdravotnictv
pslun nazen teprve pipravuje. Podle Greenpeace vak esk
kamenn i internetov obchody polykarbontov kojeneck lhve s
BPA stle nabzej. Pomal postup eskch ad ale nen jedin
problm, na kter upozoruj nevldn organizace. Vad jim tak, e
pipravovan nazen se m tkat pouze kojeneckch lhv a
nezahrnuje ostatn ndob pro dti. Svtov zdravotnick organizace
(WHO) ji dve potvrdila, e nejvce BPA se uvoluje prv z
potravinovch obal, jako jsou lhve nebo misky. Greenpeace proto
vyzvalo ministerstvo, aby zkaz rozilo na vechny produkty pro
dti do t let, kter pichzej do styku s potravinami. Jene
ministerstvo takov rozen odmtlo.

Nejnovj poznatky o BPA
Pestoe WHO vydala v roce 2008 prohlen, e bisfenol A v
potravinch nepedstavuje pro lovka dn nebezpe, ada
odbornk o tom pochybuje. Laboratoe celho svta studuj toxick
projevy BPA a mechanismus inku, jakm tato ltka psob
nepzniv na iv organismy. Kad msc se objevuje kolem
jednoho tisce vdeckch lnk v odbornch a vdeckch
asopisech celho svta. Mno se nov a nov dkazy o tom, e
BPA je ltka nebezpen lidskmu zdrav. Hlavn nebezpe spov
v estrogenn aktivit BPA, kter se v tle chov podobn jako ensk
pohlavn hormon estrogen.
Existuje podezen, e rozen pouvn BPA souvis se
vznikem inzulnov rezistence a s nrstem vskytu diabet 2. typu.
Pi pokusech v laboratoi bylo zjitno, e bisfenol A indukuje v
bukch slinivky nadbytenou tvorbu inzulinu psobenm na
estrogenov receptory, kter na svm povrchu maj buky pankreatu.
BPA me bt jednm z dvod nrstu potu diabetik a rovn lid
postiench obezitou. BPA me tak pispvat k thotenskmu
diabet i vst k dalm metabolickm chorobm.
Nedokeme-li zabrnit tomu, aby se njak ltka dostvala do
na stravy, musme stanovit takov jej nejmen mnostv pijman
kad den v potrav, aby to v dnm ppad nepokodilo nae
zdrav. Takov mnostv je oznaovno jako TDI (tolerovateln
denn pjem). TDI je odhad mnostv chemickho kontaminantu,
ktermu jsme vystaveni z kontaminace ivotnho prosted a kter,
kdy se nachz v potravinch, me bt konzumovno denn bhem
ivota, ani by pedstavovalo vrazn riziko pro zdrav. Expozice
tmito kontaminanty je sice nedouc, ale nelze ji vylouit, protoe
nkter z tchto ltek se nachzej v potravinch v dsledku
zneitn ivotnho prosted. V EU byla pijata hodnota TDI pro
BPA 50 g/kg, ale nejnovj vzkumy ukazuj, e navren hodnota
je pli vysok a mla by bt snena na 10 g/kg.

Princip pedbn opatrnosti
Vude tam, kde si nejsme jisti, jak velk je riziko, bychom mli
uplatovat princip pedbn opatrnosti. Tento princip k, e vdy,
kdy existuje riziko monho nebezpe, a to i v ppad, e riziko
nen stoprocentn oven, je teba jednat tak, jako by toto nebezpe
bylo reln. Nevidme-li do zatky, nepedjdme, protoe by
mohlo v protismru jet auto. Nevme, jestli jede, nebo nejede, ale
chovme se tak, jako by jelo. Najdeme-li v lese lkav vyhlejc
bobule, kter neznme, nebudeme je jst, protoe by mohly bt
jedovat. Nevme, jestli jsou, nebo nejsou, ale chovme se tak, jako
by jedovat byly.

Zvr
U vrobk, kter obsahuj a uvoluj BPA, bychom mli
uplatovat princip pedbn opatrnosti. Meme-li je nahradit
jinmi vrobky, bez BPA, radji tak uime. Oekvn, e vldn
organizace zak vrobu a pouvn bisfenolu A, je zcela
nerealistick.
1.3 Triclosan
Anna Struneck
Triclosan (t triklosan) je synteticky pipraven chlorovan
ltka, kter m siln antibakteriln a protiplsov inky a pouv
se proto jako dezinfekn prostedek v etnch vrobcch. Pidv se
do mdel, deodorant, holicch krm, zubnch past a stnch vod,
do isticch prostedk apod., obvykle v mnostv 0,15-0,30 %. Je
tak pouvn u stle vtho potu spotebitelskch vrobk,
napklad dtskch hraek, lonho prdla, ponoek, kuchyskch
nstroj, pytl na odpadky apod., tedy vude tam, kde se mohou
uplatnit jeho smrtc inky na bakterie a plsn. Je rovn innou
slokou ve vlhench ubrouscch. Triclosanem se napoutj z
konzervanch dvod tak matrace. Z tohoto vtu je zejm, e
triclosan se snadno dostane do kad domcnosti. Vrobci sice mus
uvdt, e vrobky obsahuj triclosan, ale bnmu spotebiteli toto
upozornn mnoho nepov. V nkterch studich s triclosanem bylo
prokzno, e v koncentracch schvlench pro jeho pouit v
rznch vrobcch nepedstavuje pro lovka dn nebezpe, v
jinch je zase upozorovno, e triclosan psob jako endokrinn
disruptor. Tak napklad u pulc stailo 0,15 ppb
3
triclosanu k
naruen funkce hormonu ttn lzy a k jejich pemn v bu.
Vdci sledovali jednak vvoj pulc skokana volskho Rana
catesbeiana, jednak vvoj laboratorn by Xenopus laevis, a zjistili,

3 ppb znamen jedna miliardtina z celku. Zatmco 1 ppm odpovd piblin 1
mg/kg nebo lmg/1 vody, lppb odpovd 1 ]i/kg, l\i = 10
-6
g nebo 1 pg/1.
e 0,15 ug/1 triclosanu ve vod po dobu 4 dn omezilo vvoj
zadnch nohou u pulc a psoben 0,03 ug/1 pouhch 24 hodin
znamenalo zmnu v RNA pro receptor hormonu ttn lzy [7].
Dleitost hormonu ttn lzy pro metamorfzu (promnu)
obojivelnk objevil esk vdec Vilm Laufberger ji ped sto lety.
O tom, e hormon ttn lzy je nezbytn nutn i v prbhu
embryonlnho vvoje lovka, nikdo nepochybuje.
Existuj vak obavy, aby naduvn triclosanu nevedlo ke vzniku
rezistentnch kmen bakteri, podobn jako je tomu u antibiotik.
Vzkum provdn na Irsk nrodn univerzit v Galway ukzal, e
na vzniku rezistentnch kmen bakteri se podl nejen antibiotika, ale
i patn provdn dezinfekce. Jestlie je pouit pli naedn
dezinfekn prostedek, nejene st bakteri pev, ale zrove
zskv vi nkterm antibiotikm rezistenci. Vdci pracovali s
bakteri Pseudomonas aeruginosa, kter se obas ve velkch
kvantech objevuje v nemocninm prosted na mstech, kde bychom
ji neekali (na jednotkch intenzivn pe, resuscitanch i
novorozeneckch oddlench), a bv asto pinou rozshlch
nemocninch nkaz. Dezinfekn prostedky, mezi n pat i
triclosan, sice bakterie P. aeruginosa spolehliv ni, ale pokud
nejsou pouity v dostaten vysok koncentraci, pevajc kmeny
bakteri jsou rezistentn i proti modernm irokospektrm
antibiotikm, jako je ciprofloxacin nebo fluorochinolon. patn
proveden dezinfekce proto me napchat vce kody ne uitku
[8]. Urit rezistence na triclosan se me u nkterch
mikroorganism objevit, ale vt obavy jsou z potenciln kov
rezistence na jin antimikrobiln ltky. Studie zkoumajc tuto
monost probhly vak zatm jen v omezenm rozsahu.
Pouvnm triclosanu v mnoha antibakterilnch vrobcch pro
domcnost se tato chemiklie dostv do povrchovch vod. Studie
vdc z Virginsk technick univerzity prokzaly, e triclosan
reaguje s volnm chlorem ve vod za vzniku mench mnostv
nebezpench slouenin, napklad 2,4-dichlorfenolu. Vtina z
tchto ltek pechz inkem slunenho zen v dal sloueniny,
zejmna dioxiny. Pestoe tmto zpsobem vznikaj jen mal
mnostv dioxin, existuj velk obavy, protoe dioxiny jsou
extrmn jedovat a jsou to velmi siln endokrinn disruptory.
Poplanou zprvu vyvolala informace, e triclosan me ve
vodovodn vod reagovat s chlorem za vzniku chloroformu, kter je
klasifikovn jako potenciln karcinogen. I kdy studie ukzaly, e
mnostv vznikajcho chloroformu je men ne mnostv bn
ptomn v chlorovanch pitnch vodch, ve Velk Britnii se
triclosan stal pedmtem varovn jako mon pina vzniku
rakoviny. Problmem je i to, e triclosan se uvoluje do kanalizace,
kde me pod vlivem rznch bakteri nebo kontakt s kaly vytvet
dal sloueniny, kter kod ivotnmu prosted a rozkldaj se
velmi pomalu.
Triclosan je zastoupen mezi sedmi hlavnmi kontaminujcmi
ltkami v povrchovch vodch jak v USA, tak v Evrop. V
odpadnch vodch se nachz v koncentracch od 0,1 do 16,6 pg/1.
Triclosan byl napklad nalezen ve vce ne 30 let starm sedimentu
vcarskho jezera Greifensee (http://ntp.niehs.nih.gov/ntp/
htdocs/Chem_Background/ExSumPdf/triclosan_508.pdf). Na nutnost
regulace a omezen pouvn triclosanu upozoruj i FDA a CDC v
USA. V souasn dob se triclosan nachz v USA i v mnoha
mstskch vodrnch. Rozpout se v tucch a to znamen, e se
me po dlouhou dobu akumulovat i v tukov tkni lovka. Byl
nalezen i v mateskm mlce.
Negativn inky triclosanu a v nm obsaench stopovch
mnostv dioxin na ivotn prosted a jeho diskutabiln pnosy v
zubnch pastch vedly k tomu, e vdsk spolenost pro ochranu
prody (Naturskyddsfreningen) nedoporuuje triclosan v zubnch
pastch pouvat. Naopak Americk spolenost zubnch lka
(American Dental Association) vydala prohlen, e triclosan
obsaen v past na zuby psob preventivn a lebn na znty
dsn a nen nebezpen.
Evropsk ad pro bezpenost potravin (EFSA) je vi triclosanu
velmi kritick. V beznu 2003 doporuil, aby ponaje 1. listopadem
2011 bylo pouvn triclosanu jako antimikrobiln ltky v EU
zakzno, protoe ltka nebyla piazena do seznamu aditiv
schvlench pro kontakt s potravinami. Spolenost Microban, kter
pidv toto antimikrobiln inidlo do plastovch vrobk urench
ke kontaktu s potravinami, podala vak proti tomuto rozhodnut
alobu s tm, e rozhodnut EFSA nebylo podloeno argumenty.
Evropsk soud 25. jna 2011 poadavek EFSA zamtl a rozhodl ve
prospch spolenosti Microban. Jedn se o prvn ppad, kdy bylo
rozhodnuto podle novho pravidla locus standi z Lisabonsk
smlouvy a podle lnku 263 Smlouvy o EU (TFEU), tzn. v pmm
zjmu adatele.
Vdeck vbor EFSA se odvolal a nabd k uvlivmu
rozhodovn, kterm by se mlo pedchzet riziku zvyujcho se
rozsahu antibakteriln rezistence. Piznal, e dosud chyb dkazy o
vlivu triclosanu na vznik takov rezistence, ale protoe zatm nen
dostatek podklad k dkladn analze rizik, je pli brzy na tvrzen,
e pouvn triclosanu nebude takov vliv mt.
Posledn vzkumy ukazuj, e triclosan mon pedstavuje i jin
nebezpe ne jen vznik novch kmen bakteri rezistentnch na
dezinfekcia a antibiotika [8], Experimenty prokazuj jeho drdiv
inky na neurony CNS, nepzniv inky na hormonln regulaci a
negativn inky na fungovn imunitnho systmu lovka. Podle
zvr jedn studie bude douc prozkoumat mechanismy, kter se
na tchto incch podlej, a tak jak expozice mohou mt
vznamn vliv na imunitn systm a na nchylnost k nemocem v
pozdjch obdobch lidskho ivota.
Zvr
Mnoh studie ukazuj, e myt rukou obyejnm mdlem a
horkou vodou po dobu 10-15 vtein s nsledujcm oplchnutm pod
tekouc vodou je dostaten inn pi ochran ped bnou
bakteriln nkazou. Je vhodn omezit nkup vrobk obsahujcch
triclosan.
1.4 Ftalty
Ji Patoka
Jako ftalty jsou oznaovny estery kyseliny ftalov, ltky, kter
jsou hojn pouvny v prmyslu vroby plast a jsou obsaeny v
mnoha vrobcch z umlch hmot pro zven jejich ohebnosti a
plasticity. Funguj v nich jako tzv. zmkovadla. Aby se z PVC
(polyvinylchloridu) dala vyrobit pltnka nebo dtsk plovac kruh,
je nutn do suroviny pidat ftalty.
Ftalty jsou vak ltky nebezpen pro lovka a jejich jedovatost
byla jednoznan prokzna nejen u zvat. Ftalty psob adu
vnch zdravotnch problm. Pat mezi n nap. vrozen vady
muskch pohlavnch orgn nebo ni kvalita spermi. Dle jsou
znm negativn inky na jtra, ledviny, plce a srlivost krve.
Ftalty jsou tak rizikovm faktorem vedoucm k rozvoji astmatu a
alergi. V PVC nejsou ftalty pevn vzny, a proto se uvoluj do
prosted, kde se hlavn vzduchem, a pak mohou rznmi
cestami kontaminovat potravn etzce. lovk ftalty do svho tla
dostv prostednictvm dchn zneitnho vzduchu, kon
resorpc anebo z potravin. Pro dti jsou nebezpen tm, e se mohou
z plastu uvolovat postupn. Na dtsk organismus, kter se teprve
vyvj a roste, to m vt negativn dopad ne na organismus
dosplho jedince. V malm mnostv jsou prakticky vudyptomn,
a tak nepekvap, e jsou ptomn i v lidskm tle a e kontaminuj
matesk mlko.
Kde se s tmito ltkami meme setkat?
Ftalty se objevuj v hrakch a dtskch vrobcch, dle ve
kolnch pomckch, v domcnostech, jako nap. v plastovch
sprchovch zvsech, ubrusech, ale tak v kosmetice, lihovinch a v
neposledn ad tak v nemocninch zazench. Jak je vidt, jde
opravdu o skryt nebezpe, kter na ns h vude. OI (esk
obchodn inspekce) zakzala v roce 2010 celkem 11 nebezpench
hraek a dtskch vrobk; nejastji se jedn o dudlky pro kojence,
pskac hraky, dtsk skldaky a bryndky. Na tuzemsk trh proud
kadoron mnostv hraek, kter jsou vyrobeny zejmna v
asijskch tovrnch. Ale bohuel se najdou
zvadn vrobky, kter byly vyrobeny v esk republice. Rodie
maj nyn monost najt rizikov hraky na internetovm portlu
www.babyweb.cz, kter spolupracuje s OI, a nemus se tedy bt o
zdrav svch dt. Ftalty se hojn pouvaj i v
potravinstv. Plastov obaly, tcky, talky u vech tchto
vrobk se dosud ftalty bez omezen uplatuj. Nejsou sice
rozpustn ve vod, ale zato velmi dobe rozpustn v tucch. Velmi
znepokojiv je vskyt ftalt v nemocnicch. Nejvce jsou v
nemocnicch ohroeni novorozenci, pacienti dlouhodob
hospitalizovan a ti, kte jsou v pmm kontaktu s vrobky z PVC,
napklad pi dialze. Pacientovi na hemodialze, kter nahrazuje
nefunkn nebo chybjc ledvinu, se bhem jedn dialzy vymn
krev z celho tla piblin desetkrt, tj. 60 litr j projde pes vaky a
hadiky z mkenho PVC. Nebezpe uvolnn ftalt pmo do
krve pacienta je proto velmi vysok.
Zvr
Nebezpen vrobky z mkenho PVC okamit vrate! Podle
zkona jsou dovozci a distributoi povinni umonit vrcen vrobku
oznaenho za nebezpen, a to na vlastn nklady. Chtj-li rodie,
aby jejich dti nepily do styku s vrobky, u nich hroz nebezpe
obsahu ftalt, mli by se vrobkm z PVC vyhbat a mli by si
pozorn pest varovn na dtskch hrakch a vrobcch. Pokud
varovn obsahuje slova: Nevkldat do st na del dobu, mohou se
objevovat ftalty nebezpen pro zdrav dtte, je lep si tuto vc
radji nekupovat.
1.5 m nm kod nonylfenol?
Ji Patoka
Nonylfenol je organick aromatick slouenina patc mezi
alkylfenoly. Vyskytuje se obvykle jako sms izomer a pouv se k
vrob nonylfenol-ethoxylt, kter slou jako zmkovadla a
antioxidanty pro plasty. Jsou to povrchov aktivn ltky, uvan t
jako prmyslov detergenty, surfaktanty (smedla), emulgtory,
disperzn inidla a zvlhujc ltky v mnostv prmyslovch a
spotebitelskch aplikac. Pouvaj se pro povrchovou pravu textili
a ke, jako psada pesticid (kvli lep rozpustnosti ve vod) a
dalch agroprodukt, barviv na bzi vody, pro povrchovou pravu
kov, itn elektronickch soustek, pi tb ropy apod. Jsou
tak astou slokou kosmetiky, ampon a vrobk osobn hygieny,
a s nimi se tak dostvaj i do naich domcnost.
Protoe nonylfenol pat tak do skupiny hormonlnch
disruptor, EU pouit nonylfenol-ethoxylt v detergentech
zakzala. V ivotnm prosted se patn rozkldaj a produkty jejich
degradace jsou asto toxitj ne vchoz ltka. Nonylfenol je
toxick pro vodn ivoichy, sniuje rst as a dalch vodnch
rostlin, zpomaluje dospvn ryb a ovlivuje jejich reprodukci [9].
Nonylfenol a jeho derivty jsou vypoutny do povrchovch vod,
vyskytuj se i v istrenskch kalech, kumuluj v sedimentech, ale i v
tknch ryb a jinch vodnch organism.
Z dostupnch dat pro R je zejm, e toxick nonylfenol stle
unik do ek a jeho koncentrace u vpust z istiek odpadnch vod
pekrauj povolen hodnoty. Jak zjistili pracovnci Greenpeace,
istiky navc asto ignoruj svou ohlaovac povinnost do
Integrovanho registru zneitn. Podle evropsk legislativy by
lensk stty mly do roku 2021 z vodnho prosted zcela eliminovat
nejvce nebezpen ltky, jako je prv nonylfenol. Problmy s
odstraovnm nebezpench ltek z vodnho prosted podle
poadavk Rmcov smrnice o vodch m vak nejen esk
republika, ale i dal lensk stty EU.
Zvr
Nkter studie tak prokzaly negativn psoben nonylfenolu na
reprodukn systm u savc [10]. Nejvy dvka, pi kter byly
negativn zmny pozorovny, byla stanovena na 15 mg/kg vhy/den.
Nonylfenol me negativn psobit na ledviny a jtra.
Histopatologick zmny na ledvinch laboratornch zvat (zvten
ledvin) byly pozorovny pi dvce 15 mg/kg vhy/den, podvan
opakovan po dobu dvaceti tdn. Potenciln karcinogenn psoben
nonylfenolu neby-lo dosud dostaten prozkoumno.
1.6 V em spov nebezpe hormonlnch
disruptor?
Ji Patoka, Anna Struneck
Vechny ltky, o kterch je v tto kapitole zmnka, tj. bisfenol A,
ftalty, dioxiny, nonylfenol, ale i ada dalch, na n ji nezbylo
msto, je azena mezi tzv. hormonln (endokrinn) disruptory. Je to
oznaen pro exogenn ltky, kter inkuj jako hormony v
endokrinnm systmu organismu a naruuj fyziologick funkce
hormon endogennch. Jet srozumitelnji eeno, jsou to
hormonln aktivn ltky, kter vyrobil lovk umle v chemick
tovrn a kter primrn nemly jako hormony slouit. Dostaly se
vak do ivotnho prosted vody, vzduchu, potravin a z nj pak
do lidskho organismu, kde zaaly s jeho pirozenmi hormony
interferovat. Hormonln disruptory proto mohou vst k naruen
inku pirozench hormon a zpsobit rozvrat stovek, mon tisc
biochemickch a fyziologickch funkc organismu, kter jsou tmito
hormony zeny a ovldny. Vyskytuj se mezi nimi ltky s enskou
hormonln (estrogenn) aktivitou i ltky s aktivitou muskch
pohlavnch hormon (androgen) [19].
Mohou hormonln disruptory za pokles musk potence?
Odbornci na lidskou plodnost uvdj, e 10-15 % manelstv je
sterilnch a e astou pinou je selhn reproduknch schopnost
mue. Podl tohoto muskho faktoru v poslednch letech stle
vzrst. Kdy v roce 1992 publikoval Carlsen [11] se svmi
dnskmi spolupracovnky studii, kter hodnotila vsledky 61
rznch zprv o potu a kvalit spermi u normlnch mu ve
fertilnm vku z let 1938-1991, vyvolalo to v lkaskch kruzch
zden. Zjistili toti, e v prbhu poslednch 50 let klesl objem
ejakultu z 3,40 ml na 2,75 ml a prmrn poet spermi ze 113
milion/ml na pouhch 66 milion/ml. Konstatovali, e musk
plodnost v uplynulch letech klesala linern a e pokud bude tento
trend zachovn, ji na pelomu 20. a 21. stolet by se mohl prmrn
poet spermi dostat pod hranici hodnot zabezpeujcch
bezproblmovou muskou plodnost [12]. Carlsenv lnek vyvolal
mimodnou pozornost nejen mezi sexuology a andrology, ale tak
mezi odbornky na ivotn prosted, urnalisty i laickou veejnost.
Kdy se uvaovalo o rznch pinch poklesu kvality
muskho semene, vtina odbornk na lidskou reprodukci vidla
pinu v hormonlnm psoben rznch ltek zneiujcch ivotn
prosted [21]. Nej pijatelnj se zd bt hypotza, e pinou
poklesu kvality semene je vzrstajc expozice plod a dt v obdob
dospvn ltkm s estrogennm inkem. To zejm pokozuje
testikulrn buky, kter jsou nepostradateln pro zrn a vivu
spermi. Protoe vroba ltek s hormonln aktivitou dosahuje
objemu milion tun ron a tyto ltky zneiuj rozshl oblasti
zemdlsky vyuitelnho povrchu zemkoule, je expozice
obyvatelstva hormonlnmi disruptory celosvtov zvanm
problmem. O mnoha chemickch ltkch pouvanch v ad
technologi nemme navc vbec dn informace.
O tom, jak zvan pokozen dok zpsobit estrogeny, je-li
jejich psoben vystaven plod v obdob nitrodlonho ivota,
existuje smutn doklad z obdob let 1940-1970. V tomto obdob bylo
k zabrnn potratu asto pedepisovno podvn syntetickho
estrogenu diethylstilbestrolu. Ten byl pedepsn vce ne 5 milionm
en, ne se zjistilo, jak nebezpen je to ltka. Teprve s odstupem let
se toti pilo na to, e enm, u nich antikoncepce selhala, pestoe
diethylstilbestrol pouvaly, se narodily dti s etnmi poruchami
pohlavnch orgn. Dvky mly vy nchylnost k rozvoji
karcinomu dlohy, u chlapc byl krom nkterch abnormalit
reproduknho systmu zaznamenn vy poet jedinc s
abnormlnm spermiogramem. Vliv estrogen pochzejcch ze
ivotnho prosted m nepochybn vliv i na vzrstajc vskyt
testikulrnch karcinom a podl se na morfologickch
abnormalitch v muskch reproduknch orgnech, nap. na
zvyujcm se potu poruch sestupu varlat a vzrstajcm vskytu
vrozenho roztpu moovch cest.
Carlsenv model, zaloen na metaanalze ne vdy serizn
provdnch studi z celho svta, m adu odprc a novj
analzy prokzaly, e bytek musk potence nem linern prbh.
Neoddiskutovatelnm faktem je vak stle se zmenujc poet
spermi a pokles jejich pohyblivosti, co vede ke snen plodnosti
mu. Kdy se to projev na dalm poklesu obyvatel Zem, posuzuje
kad model trochu jinak.
Co vechno ovlivuj hormonln disruptory
Mezi dsledky psoben hormonlnch disruptor v ivotnm
prosted pat sexuln abnormality u zvat v prod. Rzn podoby
a rysy intersexu se objevuj u ryb, krokodl, elv, u ptk, kte se
iv rybami, moskch savc i u medvd [1]. Intersex se
projevuje ptomnost atypick kombinace rys, kter obvykle
rozliuj samce a samice. Tak napklad pi chytn ryb v Potomacu
bylo zjitno, e u samc se v mstech, kde mly bt spermie,
nachzej shluky nezralch vajek. V USA studovali 16 typ ryb
ulovench vlil lokalitch v cel zemi a jedin msto, kde nenali
znaky abnormlnho vvoje a rysy intersexu, byl Yukon na Aljace.
Vliv hormonlnch disruptor byl pozorovn u dafni, u ryb, ab i
ropuch, mlok, kormorn, u kachen, delfn i u velryb. Tyto
pklady uvdm proto, abych ukzala, e vliv hormonlnch
disruptor nen omezen pouze na vjimen ppady, ale e je mon
ho sledovat v rozshlch oblastech na Zemi.
U lovka je obzvlt citliv obdob nitrodlonho vvoje.
dob, kdy se formuje a vytv pohlav, je nutn rovnovha
hormon. Podle americkch statistik se u novorozench chlapc 2-3x
astji vyskytuj poruchy vvoje varlat a ji v podob
kryptorchismu (nesestoupl varlata), nebo hypospdie anomlie s
neplnm uzvrem urogenitlnho valu ve fetlnm obdob.
Frompovichov popisuje i ppady, kdy je penis pokryt vrstvou tuku
a genitlie pipomnaj trbinou sp genitl holiky [20].
Frompovichov rovn uvd, e dnen mui produkuj piblin
polovin mnostv spermi v porovnn s jejich ddy, a eny maj
m dl astji problmy s poetm a donoenm plodu. Ob pohlav
pak maj v porovnn s prarodii pinejmenm dvakrt vy
pravdpodobnost, e onemocn rakovinou prostaty nebo prsu.


Kter ppravky nebo ltky funguj jako hormonln disruptory?
Uvd se, e jich je 47 (viz SIN Listy). Zahrnuj dioxiny, rtu,
hexachlorobenzeny, furany, Lindan, dieldrin, DDT, kadmium, PCBs
a dal. Aktivist v USA obdivuj systm REACH, kter zavedla EU
pro evidenci tchto ltek a jejich restrikci, a fungovn ECHA, kter
by mla zajiovat jeho implementaci. Doufejme, e se dopady tto
aktivity projev rychle, protoe nikdo se neodvauje pedvdat, k
jakm dsledkm povede zplava hormonlnch disruptor v
ivotnm prosted.
Jet jednou dioxiny
Dioxinm v podob Agent Orange pouvanho ve Vietnamu
jsme se vnovali v pedchoz publikaci. Catherine Frompovichov ve
sv knize Our chemical lives and the hijacking of our DNA (Nae
chemick ivoty a pepaden na DN) uvd [20], e Amerian
rozprili na Vietnam 21 136 000 galon Agent Orange, vtinou z
helikoptr. (Galon odpovd 3,785 litru.) Podle Wikipedie to
zpsobilo smrt 400 000 Vietnamc; obti ze strany americkch
vojk se neuvdj; 500 000 vietnamskch dt se narodilo s
vvojovm pokozenm, jako je roztp patra, vy poet prst na
rukou i nohou, mentln retardace, kly. Spojen s nrstem ppad
rakoviny prostaty u mu se pedpokld, avak nebylo prokzno
dnou studi.
Amerian, zoufal z prudce narstajcho vskytu diabet u dt,
obviuj i dioxin, kter se uvoluje ze zazen ve kolch
domovech, dokonce ze suchch plen nebo i z ajovch sk.
Patrn si neuvdomujeme, e dioxin se uvoluje ze sk s
ajem, protoe jsou zhotoveny z vyblenho papru. Dioxinu se z
nich uvoluje rozhodn mn ne ve Vietnamu, ale kousek ke
kousku, den po dni A tak je lep vrtit se k pouvn stek nebo
drtnch koul na aj, nebo pt aj pouze slit a cedit ho skrze zuby.
Zvr
Hormonln disruptory, ltky schopn naruovat ji v nepatrnch
dvkch biochemick pochody naeho tla, kter jsou zen
hormony, pedstavuj novou kategorii zdravotnch rizik. Nikdy v
minulosti nebylo nae ivotn prosted tmito ltkami zamoeno tak
jako v souasn dob. Nikdy v minulosti se lovk nesetkval s tak
masivnm pjmem tchto ltek ze vzduchu, vody a potravin. Lze jen
obtn pedvdat, jak vliv to bude mt na zdrav nae a naich
potomk.
1.7 Azbestov hrozba
Zatmco veejn mnn EU rozbouily nlezy zdrav kodlivch
ltek ve 12 lonicch z 12 stt svta, na konci listopadu 2011 se
objevily zprvy, e nejmn 293 kol v R je ohroeno azbestovm
prachem, kter se uvoluje z takzvanho boletickho panelu. Jeho
soust bvaj azbestov izolan desky. Zprvy souasn dodvaj,
e azbest se pouval jako soust stavebnch materil v 70. a 80.
letech minulho stolet, kdy byl povaovn za bezpen. Teprve pi
rekonstrukcch v posledn dob dochz k naruen tchto panel a
uvolovn azbestovch vlken v podob prachu. Pote s azbestem,
kter se v organismu ukld a postupn se podl na vzniku ndor,
mohou mt daleko vt rozmry. V esku jsou nejen koly, ale i
tisce dalch staveb nemocnic i administrativnch budov,
postavench v 70. a 80. letech. Prv tyto budovy se te hromadn
opravuj a dlnci pitom naruuj azbestov desky. Do okol se tm
uvoluje karcinogenn prach [13].
1.7.1 Azbestov hrozba vis nad tisci kolami i
nemocnicemi
Anna Struneck
Kdy jsem pijela v roce 1977 na svj prvn fyziologick kongres
na Zpad do Pae, francouzt studenti zrovna demonstrovali
za odstrann azbestu z budov jejich kol. Asi se ani jim nepodailo
budovy zbourat a azbestov desky odstranit. Upozornili ns vak na
zdravotn zvadnost azbestu v interirech, a tak jsem z laborato
odstraovala azbestov desky od plynovch raditor, kde jsme je
pouvali jako ochranu ped vznikem poru, protoe azbest je
neholav. Pro tuto svoji vlastnost se pouval zejmna v bytovch
jdrech pro vzduchotechniku nebo jako neholav podklad pro
elektroinstalaci. Dle se z nj vyrbl eternit (sten krytina, kterou
znme z chat) a nejedna ubytovna i nkupn stedisko m stny z
osinkocementovch desek.
esk republika zaadila azbest mezi prokzan karcinogeny pro
lovka v roce 1984 (Smrnice MZ R hlavnho hygienika .
64/1984 Sb.). Pouvn azbestovch vrobk bylo omezeno pouze
na ppady, kdy nelze ut jinch materil. Byla zakzna aplikace
azbestu nstikem. Od roku 1997 ji nebyla povolovna vroba
azbestovch materil, take v nov stavnch budovch by se ji
azbest neml vyskytovat.
Jak se likviduje materil, kter je zkenj ne terorista? Takto
se te Rostislav Janar a podv ve svm lnku [14] podrobn
vysvtlen tto otzky.. m je tedy azbest nebezpen pro lidsk
zdrav? Obecn pijman je jeho karcinogenita. Drobn stice
azbestu, kter uvznou po vdechnut v plicch, mohou bt pinou
vzniku rakoviny plic, kter se ovem objev teba a po destkch let.
Velikost tchto stic me bt i men ne 5 pm (pt tiscin
milimetru).
Studie, ve kterch byla sledovna nemocnost a mrtnost
zamstnanc pracujcch s azbestem, tuto monost potvrzuj. Tak
napklad v Hong Kongu sledovali skupinu 124 pracovnk s
azbestzou, z nich 86 v prbhu studie zemelo [15]. Rakovina plic
byla pinou mrt ve 31 ppadech. V Itlii analyzovamrtnost v
prbhu let 1995-2002 a zjistili, e prokazateln vy mrtnost na
ndory plic maj lid manipulujc s azbestem, zejmna v
cementrnch. Zatmco nrodn standardizovan pomr mrtnosti
byl v Itlii 1,9 na 100 000 osob, v cementrnch to bylo 11,63 [16].
Kanadt vdci sestavili petici poadujc zkaz vvozu azbestu
do rozvojovch zem [17].
Na konferenci o mechanismech psoben azbestu na lidsk zdrav
pinesli astnci doklady o irok kle nemoc, na jejich vzniku se
me azbest podlet [18]. Prvnm onemocnnm, zpsobenm
nahromadnm stic azbestu v plicch, bv tzv. azbestza
fibrotick plicn onemocnn. Nsleduje cel kla rznch
tkovch zmn, kter poslze mohou pejt v plicn rakovinu.
Azbest je obviovn i z podlu na jinch typech ndor, jako je
rakovina hrtanu a vajenk. Jsou podezen i na rakovinu hltanu,
jcnu, aludku a kolorektln karcinom, ale pro tyto typy rakoviny
nen u lid dosud popsn dostaten poet ppad, kter by mohly
dokzat pm vztah s azbestem. Bylo to vak pozorovno u
laboratornch zvat potkan, kek a my po inhalaci nebo
pozen azbestu. Existuj daje svdc pro to, e azbest vyvolv
autoimunitn reakce.
Kolik azbestovho prachu asi uvzlo v plicch kolnch dt v
dsledku neodborn a nezodpovdn provdnch rekonstrukc? A
budou mt tito ci v dosplosti problmy s plcemi, jist se najdou
lkai, kte budou hledat nejrznj jin piny jejich pot. Jmno
souasnho ministra kolstv dvno upadne v zapomenut a budeme
se divit, pro v esk republice nhle stoupl poet ndorovch
onemocnn plic. Ale jet dve ekaj patrn problmy pracovnky,
kte neodborn rekonstrukce provdj, pokud nedodruj
bezpenostn pedpisy pro prci s azbestem ve snaze uetit penze
svch zamstnavatel.
1.7.2 Azbest a jeho zdravotn rizika
Ji Patoka
Azbest je minerl ze skupiny kemiitan (silikt), kter vytv
dlouh a tenk vlknit struktury. Protoe m vynikajc tepeln-
izolan vlastnosti, je neholav a levn, rozil se v minulm stolet
jako izolan psada do stavebnch materil. Kdy se zjistilo, e
jeho mikroskopick vlkna mohou zpsobovat rakovinu plic, zjem o
nj se prudce snil. Dnes je azbest povaovn podle IARC
(Mezinrodn organizace pro vzkum rakoviny) za prokzan lidsk
karcinogen skupiny 1. Zsadnm rizikovm faktorem pro vznik
rakoviny je styk s azbestovmi vlkny. Mikroskopick azbestov
vlkna vnikaj do tla pi vdechovn a snadno se dostvaj do
plicnch sklpk. Vdechnut vlkna jsou sice porna bukami
imunitnho systmu, tzv. makrofgy, ale ty nejsou schopny vlkna
zcela zniit a organismus je nedoke inn eliminovat jinm
zpsobem. Azbestov vlkna deponovan v plicnch sklpcch pak
migruj k pohrudnici, kde se akumuluj. Vytrvalm drdnm tkn
ostrmi vlkny vznik chronick znt, na jeho podklad me
vzniknout ndorov bujen, rakovina pohrudnice, tzv. difuzn malign
mezoteliom pohrudnice. Jedn se o vysoce agresivn ndor, jeho
prvnm pznakem me bt such drdiv kael, bolest na hrudi a
dunost zpsoben pleurlnm, vtinou hemoragickm vpotkem.
Pznaky se vak zanaj objevovat pozd, vtinou za 20 a 50 let
po expozici azbestu. Vzkumy zjistily, e mezoteliomem onemocnli
i rodinn pslunci dlnk, kte se dostali do styku s azbestem
napklad pi pran pracovnho obleen. Rozvoj tohoto typu rakoviny
je siln vzn na styk s azbestem. Ve vtin ppadu se tedy jedn o
pacienty, kte pili opakovan do styku s azbestovmi vlkny.
esk republika zaadila azbest mezi prokzan karcinogeny pro
lovka v roce 1984 (Smrnice MZ R hlavnho hygienika .
64/1984 Sb.) a pouvn azbestovch vrobk bylo omezeno pouze
na ppady, kdy nelze ut jinch materil, jako je nap. brzdov
obloen. Od roku 1997 ji nebyla povolovna vroba azbestovch
materil pro stavebnictv, take v novjch budovch by se ji
azbest neml vyskytovat.
Vzhledem k irokmu vyuvn v minulosti se vak azbest stle
nachz v budovch, kde ijeme a pracujeme, a prakticky vude v
ivotnm prosted kolem ns. Najdeme jej v azbestocementovch
deskch a rourch, v obkladovch deskch stn interir i exterir,
ve vodovodnch odpadech, vzduchotechnickch trubkch a vtracch
achtch, v elektrickch akumulanch kamnech, v azbestovch
omtkch, barvch a tmelech i ve stench krytinch typu eternit. Z
azbestu jsou rovn vyrobeny textiln a plstn produkty pouvan
pro ruvzdorn obleen, obaly, teplenou i zvukovou izolaci apod.
70. a 80. letech minulho stolet zaznamenaly v na vlasti velkou
popularitu stavby z tzv. boletickch panel. Stavly se z nich
administrativn budovy, koly, zdravotn a nkupn stediska a dal
objekty obansk vybavenosti po celm zem ech, Moravy a
Slovenska. Jenom kol, kde byly boletick panely pouity, existuje v
R 291. Hlinkov upevovac elementy pouit u tchto panel
vak nyn dovaj. To vede k mnoha havarijnm ppadm a majitel
budov se sna o rekonstrukci. Taje dleit z toho dvodu, e
pvodn zateplen ji nevyhovuje souasnm poadavkm na tepeln
izolan vlastnosti konstrukce. Rekonstrukce je vak problematick.
Pi necitliv vmn oken nebo zateplovn budovy postaven z
boletickch panel se azbest zan uvolovat a zamouje jejich
interiry i exteriry. Riziko expozice vznik hlavn pi pracch, kdy
dochz k naruovn materilu a me dojt k uvolnn vlken. K
tomu dochz jak pi rekonstrukcch, tak demolicch i manipulaci s
odpadem.
Nadmrn koncentrace azbestu byly nameny na nkolika
rekonstruovanch kolch v eskch Budjovicch a v Praze. Podle
analzy esk koln inspekce je vak z boletickho panelu
postaveno tak mnoho kol v Praze a v Krlovhradeckm a
Moravskoslezskm kraji. Pi rekonstrukci takovch budov je teba
dodrovat bezpenost prce a zamezit uvolovn azbestovch
vlken do ovzdu. Podmnky ochrany zdrav pracovnk jsou dny
zkonem . 309/2006 Sb, a nazenm vldy . 361/2007 Sb.
Kontrolnm orgnem pro dodrovn pedpis upravujcch nakldn
s azbestem je esk inspekce ivotnho prosted (IP) a v ppad
ohroen zdrav mstn pslun krajsk hygienick stanice. R jako
lensk zem EU je povinna provdt inspekce a vst registraci
vech vtch budov, pi jejich stavb byl azbest pouit. Postupn
mus R vechny tyto budovy asanovat a odstranit nebezpe, kter
azbest pedstavuje, aby se dostala na rove ostatnch lenskch
zem EU. Krom kol se to tk tak velkho potu objekt
soukromho, sttnho i veejnho sektoru, prmyslovch objekt
apod. Sanace tchto objekt je mon, ale je asov a finann velmi
nron.
Zvr
Veker stavebn rekonstrukce ve kolch by mly probhat za
velmi dslednho dodrovn zsad bezpenosti prce s azbestem a
dti by nemly bt po dobu prac v budov ptomn. Azbest se
dostv do plic vdechovnm. Azbest je nebezpen zejmna pro
svoji karcinogenitu.
1.8 Zdrav spnek
Anna Struneck
Lonice jsou msta, kde trvme zpravidla alespo osm hodin
denn, a proto je velmi dleit peovat o tento prostor zcela
vdom, abychom zde mohli spt zdrav. Zdrav spnek je nezbytn
pro udren tlesnho a duevnho zdrav i tlesn vkonnosti.
Pedstavuje vak sloit fyziologick fenomn, kter nen stle pln
prozkoumn. Kadopdn vme, e poruchy spnku, jako je
chronick nespavost, nebo i naruen rytm spnku a bdn, mohou
bt jednou z pin rznch poruch a nemoc. Poruchy spnku
naruuj sprvn funkce imunitnho systmu a pochody
hormonlnch regulac.
Dob jedov jsme upozornili na to, e je dleit spt v naprost
tm, protoe pouze tak se vytv hormon melatonin. Tvo ho mal
lza v mozku o velikosti rovho zrnka iinka. Melatonin je
dleit pro navozen spnku, a proto je nabzen mnoha
farmaceutickmi firmami i jako potravinov doplnk. Odhaduje se,
e v USA melatonin pravideln uv vce ne 20 milion
Amerian. V R je dostupn pouze na lkask pedpis (Circadin) a
je doporuovn pacientm nad 55 let. Ve Slovensk republice je
voln prodejn jako potravinov doplnk. Avak nejlepm
zpsobem je prava vlastn produkce melatoninu tm, e budeme
dodrovat pravidelnou dobu spnku a v lonicch nebudou dn
svtla. Melatonin je tak nejsilnji psobc antioxidan ltka, take
odstrauje z naeho tla nadbyten voln kyslkov radikly.
Mnoho studi dokumentuje, e m vznamnou lohu v prevenci
vzniku zhoubnch ndor. Spnek ve tm, v dobe vyvtran a
uklizen lonici je levn a velmi inn zpsob udren zdrav a
vitality.
Len poruch spnku pat odbornkm, avak sami meme
uinit opaten, kter nm pomohou zdrav spnek udret nebo
obnovit. Dleit je i vbr matrac. Krom nevhodnch kovovch
pruin obsahuj mnoh matrace zpomalovae hoen. Vbr
zdravotn nezvadnch matrac je tak znan nronou zleitost,
ale matrace z prodnch materil, bez pruin, bez polybromovanch
difenylter (PBDE) i bez rznch konzervanch ltek jsou na trhu
dostupn. Vmna matrac tak me vznamn pispt ke zdravmu
spnku.
Zvr

Zdrav spnek je nezbytn pro udren zdrav. Je nutn dodrovat
rytmus spnku a spt v naprost tm. Dleit je vbr matrac.

1.9 Na co bychom mli dbt v interirech?
Anna Struneck
souvislosti s informacemi o vysokm obsahu toxickch ltek v
naich interirech se v zpadn Evrop a v USA doporuuje, aby se
lid pezouvali ped vstupem do bytu a nechali boty venku. Tento
zvyk je ve vtin eskch domcnost zaveden snad odjakiva, a tak
jsme se nkdy stydli ped hosty ze Zpadu za to, e bychom je
snad mli ped vstupem do naeho bytu nutit k zouvn. Ale jak je
vidt, uitenosti pezouvn se pomalu u i oni. Dalm uitenm
pkazem, kter zase sp zdomcnl v Americe ne u ns, je zkaz
kouen v uzavench mstnostech, zejmna na pracovitch. I to by
se mohlo stt u ns dobrm zvykem, pokud tomu tak jet nen.
Doporuuje se vtrat krtce, ale intenzivn otevenm oken na
opanch stranch bytu (prvanem) po dobu 5-10 minut. Vysvat
koberce a vytrat podlahy bychom mli asto, protoe usazen prach
se pi kadm pohybu rozv. V lonicch i v obytnch interirech
bychom mli dvat pednost omyvatelnm devnm nebo
keramickm podlahm ped koberci z umlch vlken nebo
umlohmotnmi krytinami. Hadry, mopy nebo smetky bychom
nemli odkldat po klidu na WC, ale peliv je vyprat a dt
uschnout na slunko, nejlpe najeden a dva dny. K myt a klidu
bychom mli pouvat netoxick prostedky, jako jsou soda, ocet,
obyejn mdla, ppadn peroxid vodku. Nepouvat aerosoly,
komern osvovae vzduchu a voav svky. Tyto produkty
uvoluj do ovzdu celou adu nedoucch toxickch ltek.
klidov prostedky obsahujc tkav chemiklie bychom
nemli skladovat v obytnch mstnostech, stejn jako rzn barvy,
laky, odlakovae na nehty, rozpoutdla. Nkter z tchto nvod se
he aplikuj, ale je teba bt si vdom toho, e v mstnosti, kde se
pohybuj dti nebo kde spme, by ml bt ist vzduch.
Mlokdo si uvdomuje, e s vysokou koncentrac toxickch ltek
se setkvme uvnit naich aut. Obzvlt v novm aut, kter tak
pkn von novmi plasty, rozpoutdly, kobereky a dalm
vybavenm, mme a 35x vy obsah rozpustnch organickch ltek
(VOC), uvdnch hormonlnch disruptor, ne povoluj
bezpenostn limity. Takovou pknou vni novho auta nepekryj
ani dn aromatick stromeky, ale vn z nich uvolovan se
pidaj do rodiny VOC.
Zvr
K zajitn zdravho ovzdu v interirech je teba pravideln a
asto uklzet jednoduchmi prostedky bez VOC, dbt na pezouvn
a inn vtrn.
1.10 Pomhaj nm pokojov kvtiny
Anna Struneck
Vtinou si myslme, e nm kvtiny v mstnostech ubraj kyslk,
protoe za tmy dchaj jako lovk. V souvislosti se kodlivmi
ltkami v naich bytech se stle vce doporuuje vyuvat pokojov
rostliny, kter maj schopnost mnoh z tchto ltek pohlcovat.
Schopnost rostlin pohlcovat kodliv ltky se zabvali vzkumnci v
NASA (Nrodnho adu pro letectv a kosmonautiku USA), kte
hledali zpsoby k udren pjemn a zdrav atmosfry v kosmickch
lodch. Poad a druhy rostlin, kter mohou bt uiten ve filtrovn
vzduchu v interirech, se mohou liit, ale kadopdn nm tyto
rostliny nemou ublit (na rozdl od napklad difenbachie, kter je
hojn pstovan v eskch domcnostech i kancelch, avak
dostane-li se jej list do st, me zpsobit otoky).
Ekologov doporuuj na prvnm mst pvabnou a
pestrobarevnou liboru mavou (Lantana camara), kter mn barvu
svch kvt a kvete jako letnika po nkolik msc. Mezi dal,
kter nm dok vytvet zdrav vzduch, pat scindapsus,
phalaenopsis orchidej, kter me kvst i v panelkovm byt po
cel rok, rzn typy bean, filodendrony, africk fialky, dokonce i
vnon kaktus, amarylis, toulcovka kolumbijsk a dal. Mnoh z
nich jsou bn pstovan u ns, nkter mn znm si mete
prohldnout na http://www.thenewecologist.com/2009/07/top-10-
natural-eco-friendly-and-anti-pollutant-houseplants/ a teba vs
budou inspirovat k pstovn ve va domcnosti. Jin zdroje
doporuuj i palmy, kapradiny, chryzantmy, bn znm a
nenron chlorofytum (zelenec) nebo dracny.

Zvr 1. kapitoly
Ve studii Domov, sladk domov, pekvapen v prachu pod postel
se zjistilo, e v nejvtch koncentracch se v prachu z lonic
vyskytovaly retardry hoen a ftalty. Prmrn koncentrace
retardr hoen v jihoasijskch sttech byla 350 pg/kg a 60,2 pg/kg
ve sttech EU. Prmrn koncentrace ftalt ze esti jihoasijskch
zem byla 6.85 mg/kg a 935 mg/kg ve sttech EU. K vysokmu
prmrnmu obsahu ftalt v zemch EU pispla nejvce R,
protoe v lonici manel v Plzni bylo nalezeno desetkrt vce ftalt
ne ve vtin jinch EU stt, dokonce jet asi o tetinu vc ne na
vysoce kontaminovanch Filipnch. Mezi jednotlivmi
jihoasijskmi stty byly rovn velmi vznamn rozdly: Na
Filipnch byly kumulativn koncentrace ftalt 10 000x vy ne ve
vzorku z Mala jsie. Bez ohledu na absolutn koncentrace
studovanch ltek, kter mohou bt pi zahrnut vtho potu vzork
zcela odlin, je dleit, e uveejnn tto zprvy vyvolalo znanou
pozornost sdlovacch prostedk a soustedilo pozornost politik
EU na potebu testovn zdravotn nezvadnosti mnoha vrobk,
kter ns obklopuj v kadodennm ivot.
Obsah VOC v naich domovech i na pracovitch mme ve
vlastnch rukou a meme ho ovlivnit vbrem materil, textilu,
zazen, klidem a volbou hygienickch a kosmetickch prostedk.
Zajitn zdravho spnku vrazn ovlivuje zdrav kadho lovka.
Pokojov rostliny vydatn pomhaj odstraovat toxick ltky z
interir. Proto do kad mstnosti alespo jeden kvtin!


Literatura
Relyea, R.A. Predator cues and pesticides: a double dose of
danger for amphibians. EcolAppl, 2003, 13, 1515-21.
Patoka, J. Prach z domcnosti usvd zloince. Vesmr, 2008,
87 (10),658.
Chemsec:http://www.chemsec.org/news/news-201l/july-
september/808
mix-of-hazardous-chemicals-under-your-bed-eu-needs-to-act
Home sweet home? dusty surprises under the bed. 2011
http://www.
chemsec.org/images/stories/2011/chemsec/home_sweet_home_lo
wres.pdf;
Endokrinn disruptory: http://mm.chemsec.org/endocrine-
disrupters/edcson-the-sin-list 2011.
Suta, M. Chemick ltky v ivotnm prosted a zdrav.
Ekologick institut
Veronica: Brno 2008.
Veldhoen, N.; Skirrow, R.C.; Osachoff, H.; Wigmore, H.;
Clapson, D.J.; Gunderson, M.P.; Van Aggelen, G.; Helbing, C.C.
The bactericidal agent triclosan modulates thyroid hormone-
associated gene expression and disrupts postembryonic anuran
development. Aquat Toxicol, 2006, 80 (3),
217-27.
Patoka, J. patn proveden dezinfekce nadl vce kody ne
uitku.
Vesmr, 2010, 89 (3), (146).
Chandrasekar, G.; Arner, A.; Kitambi, S. S.; Dahlman-Wright,
K.; Lendahl, M. A. Developmental toxicity of the environmental
pollutant 4-nonylphenol in zebrafish. NeurotoxicolTeratol, 2011, 33
(6), 752-64.
Jie, X.; Yang, W.; Jie, Y.; Hashim, J. H.; Liu, X.Y.; Fan, Q. Y.;
Yan, L. Toxic effect of gestational exposure to nonylphenol on FI
male rats. Birth Defects Res B Dev Reprod Toxicol, 2010, 89 (5),
418-28.
Carlsen, E.; Giwercman, A.; Keiding, N.; Skakkebaek, N. E.
Evidence for decreasing quality of semen during past 50 years. BMJ,
1992, 305 (6854), 609-13.
Olsen, G. W.; Bodner, K. M.; Ramlow, J. ML; Ross, C.E.;
Lipshultz, L. I. Have sperm counts been reduced 50 percent in 50
years? A statistical model revisited. Fertil Steril, 1995, 63 (4), 887-
93.
Azbest, http://zpravy.idnes.cz/azbestova-hrozba-visi-nad-tisici-
skolami-i nemocnicemi-p 1 v-/domaci.aspx? c=Al 111
29_210734_domaci_abr. 2011.
Likvidace azbestu: http://techneudnes.cz/jak-se-likviduje-
material-ktery je-zakernejsi-nez-terorista-pli-/tec__reportaze.aspx?
c=A070708_173502_ tec_reportaze_rja.
Chen, M.; Tse, L. A.; Au, R. K.; Yu, I. T.; Wang, X. R.; Lao, X.
Q.; Au, J. S. Mesothelioma and lung cancer mortality: A historical
cohort study among asbestosis workers in Hong Kong. Lung Cancer,
2011.
Fazzo, L.; De Santis, M.; Minelli, G.; Bruno, C.; Zona, A.;
Marinaccio, A.; Conti, S.; Comba, P. Pleural mesothelioma mortality
and asbestos exposure mapping in Italy. Am J Ind Med, 2012, 55 (1),
11-24.
ri7l Takaro T K; Davis, D.; Van Rensburg, S. J., Arroyo Aguilar,
R. S., AIKrami V Bailar, J.C., 3rd; Belpoggi, F.; Berlin, M.;
Bhattaeharya, S.; Bonnier Viger, Y. V.; Brophy, J.; Bustinza, R.;
Cameron, R. B.; Dement,
1. M. Egilman, D.; Castleman, B.; Chaturvedi, S.; Cherniack,
M.; Cho
u
dhurv, H.; Demers, P. A.; Digangi, J.; Digon, A.; Edwards,
J. G.; England,
A Frikson B Correa Filho, H. R.; Franco, G., Frank, A. L.,
Freund, A. Gee, D.; Giordano, A.; Gochfeld, M.; Gilberg, M.;
Goldsmith, D. F.; Goldstein B. D.; Grandjean, P.; Greenberg, M.;
Gut, I.; Harari, R.; Hindry, M.; Hogstedt, C.; Huff, J.; Infante, P. F.;
Jarvholm B.; Kern, D. G.; Keifer, M.; Khatter, K.; Kjuus, H.; Keith,
M.; Koo, L. C., Kumar, A., LaDou I Landrigan, P. J.; Lemen, R.
A.; Last, J. M.; Lee, C. W.; Leigh, J.
;
Levin, . M.; Lippman, A.;
Madrid, G. A.; McCulloch, J.; McDiarmid, M. A.; Merchant, J. A.;
Monforton, C.; Morse, T.; Mum D. C Mukerjee, D.; Mulloy, K. B.;
Myers, J.; Nuwayhid, I.; Orris, P.; Ozonoff D.; Paek, D.; Patra, M.;
Pelclova, D.; Pepper, L.; Poje, G. V.; Rahman, Q.; Reyes, B.;
Robinson, B. W.; Rodriguez, E.; Rose, C.; Rosenman K. D.,
osenstock, L. Ruchirawat, M.; Rydzynski, K.; Schneider, J.;
Stlverstein, B.; Siqueira C E Slatin, C.; Soffritti, M.; Soskoline, C.;
Sparer, J.; Stayner, L. T.; Tarkwski, S.; Teitelbaum, D. T.; Tompa
A.; Trosic, L; Tureotte F, Vilela R A Waterman, Y. R.; Watterson,
A.; Wegman, D. H; Welch, L. S.; Woitowitz, H. J.; Yanri, Z.;
Zavariz, C. Scientists appeal to Quebec Premier Charest to stop
exporting asbestos to the developing world. Int J
M81 Gw^irT-^Devoncy,
1
D.; Jarabek, A. M.; Sonawane, B.;
Wheeler, J.;
[ 1
Weissmam D.N.; Masten, S.; Thompson, C. Meeting Report:
Mode (s) of Action of Asbestos and Related Mineral Fibers. Environ
Health Perspect,
2011 9 (12), 1806-10. ri9l Frye, C. A.; Bo, E.; Calamandrei,
G.; Calza, L.; Dessi-Fulghen, F.; Fernandez M Fusani, L.; Kah, O.;
Kajta, M.; Le Page, Y; Patisaul, H. B.; Venerosi A-Woitowicz, A.
K.; Panzica, G. C. Endocrine disrupters: a review of some sources,
effects, and mechanisms of actions on behavtour and neuroendocrine
systems. J Neuroendocrmol, 2012 24 (1), 144-59.
[20] Frompovich, C. J. Our Chemical Lives and The Hijacking of
our DMA.
2009
[211 Desdoits-Lethimonier, C.; Albert, O.; Le Bizec, B.; Perdu,
E.; Zalko, D.;
1
Courant, F, Lesne, L.; Guille, F.; Dejucq-Rainsford,
N; JegouJB. Human testis steroidogenesis is inhibited by phthalates.
Hum Reprod, 2012.


2 Zdrav a kodliv sladkosti
Anna Struneck, Ji Patoka
Cukr je v souasn etape vvoje lidstva povazovan za jeden z
hlavnch jed, stv se strakem, vinkem mnoha nemoc. A protoe
ve vysplch zemch svta je znan st dosplch
dt obznch, setkvme se pravideln s varovnm vivovch
poradc, doporuenm ke konzumaci zdravch potravin, zmn
tradinch jdelnk, nabdnm k omezen spoteby cukru. Vrobci
nabzej irokou klu light a nzkokalorickch potravin, bez
cukru, avak obsahujcch jako nhraku sladk chuti uml sladidla.
Ta vak jsou z pohledu ink na lidsk zdrav jet hor. Mnoz
poradci nm msto cukrov doporuuj erstv nebo suen ovoce.
Potebuje lovk cukr ve sv viv? Pro tou po sladkm? Jak
nm kod nhraky sladk chuti? A m by mohl lovk sladit?
2.1 Cukry
Cukry neboli sacharidy jsou organick sloueniny. Nejjednodu
pirozen cukry maj v molekule pt (pentzy) nebo est (hexzy)
uhlk a nazvaj se monosacharidy. Takovmi monosacharidy jsou
nap. ribza, glukza nebo fruktza. Spojenm monosacharid
chemickou (glukosidovou) vazbou vznikaj disacharidy (nap.
sacharza nebo laktza), trisacharidy (nap. rafinza nebo
melecitza) atd. Jestlie je spojeno nkolik set a tisc
monosacharid do dlouhho etzce, mluvme o polysacharidech.
Takovmi polysacharidy jsou nap. krob, celulza nebo pektin.
Nzkomolekulrn sacharidy jsou rozpustn ve vod a maj vce i
mn sladkou chu. Makromolekulm! polysacharidy jsou vtinou
bez chuti a jsou ve vod jen omezen rozpustn (krob) nebo zcela
nerozpustn (celulza).
Sladkou chu maj i nkter derivty cukr, napklad tzv.
cukern alkoholy, jako nap. xylitol. Sladkou chu m ale tak cel
ada prodnch a syntetickch ltek, kter s cukry nemaj nic
spolenho. Protoe se neastn biochemickch pochod v
organismu jako cukry a pestoe jejich sladivost je mnohem vy
ne sladivost nejznmjho cukru sacharzy , neposkytuj
organismu dnou nebo jen velmi malou energii. Jsou to tzv.
nzkokalorick sladidla, vhodn nap. pro lidi trpc cukrovkou.
Je cukr neptelem lovka?
Vdci ji ped vce ne sto lety zjistili, e cukr v podob glukzy
je zkladnm zdrojem energie pro lidsk tlo. Je tak naprosto
nezbytn pro innost mozku. Nervov buky jsou zvisl na dodvce
glukzy z krve, protoe nemaj schopnost ukldat si zsoby energie v
podob tuk. Akoliv lidsk mozek pedstavuje jenom 2 % tlesn
hmotnosti, spotebovv 20 % celkov tlesn spoteby kyslku a
dokonce 25 % celkov spoteby glukzy. Kolik cukruje tedy
zapoteb a kolik u je moc?
Americk asociace pro srdce doporuuje, e eny by nemly
konzumovat denn vc ne 100 kalori z dodanho cukru, mui pak
by nemli pekroit mnostv 150 kalori. To se d vyjdit jako est
ajovch liek cukru pro eny a devt ajovch liek pro mue.
Biochemici v polovin minulho stolet tak velmi detailn
popsali biochemick pochody pi zskvn energie z cukr, tuk a
blkovin. Populrnm se stalo vyjden tuky ho v ohni cukr. To
znamen, e k tomu, abychom zskali energii z molekul tuk, mus
nejdv dojt k metabolickm pemnm jednoduchch cukr, aby se
mohly dle metabolizovat tuky. Kad buka lidskho tla potebuje
glukzu jako zdroj energie a jako palivo zdroj pro dal metabolick
pemny. Tzv, diety bez sacharid ve skutenosti neexistuj, protoe
cukry jsou soust zeleniny, ovoce, lutnin, masa i mlka.
Pokud nejsou pro spalovn mastnch kyselin dostupn
metabolity cukr, jako je tomu napklad pi hladovn nebo pi
cukrovce, pak se vytvej tzv. hydroxy a keto-kyseliny, krev se
okyseluje a vznik toxick aceton.
Jenome problm spov v tom, e ve vysplch zemch lid
pijmaj cukr mnohem vc, ne jejich tlo skuten potebuje.
Nadbyten mnostv cukr se pemuje na tuky, ukld se v tle
na mstech, kam nepat, dochz ke vzniku obezity i k naruen
samotnho metabolismu cukr v podob cukrovky. Avak problmy
nejsou jenom v ukldn nadbytenho cukru v podob tuk.
Nadbytek cukr zpsobuje zmatek v procesech regulace
metabolismu
Je veobecn znm, e po zven hladiny glukzy v krvi ve
stevech se uvoln hormon inzulin, kter umon vstup glukzy do
bunk a jej dal zpracovn. V poslednch letech postihuje stle vce
mladch lid cukrovka 1. typu. Pi diabet 1. typu dochz k
nedostatenmu vyluovn inzulnu. To je dno autoimunitnm
pokozenm bunk slinivky bin, kter jej produkuj. Nejastji se
projevuje astm moenm, hladem a navou. V krvi je vysok
hladina glukzy, protoe pi nedostatku inzulnu glukza neme
pronikat do bunk. U cukrovky 2. typu zase tlo nedoke na inzulin
patin reagovat. Akoliv je ji vce ne 80 let znmo, e cukrovka
je zpsoben nedostatenm vyluovnm inzulnu a inzulin se
podv nemocnm, ve skutenosti stle neumme cukrovku vylit a
mechanismy jejho vzniku detailn neznme. Naopak podvn
inzulnu je na pednm mst ve vzniku nedoucch ink (N) a
mrt v dsledku len.
Statistiky v USA uvdj, e souasn Amerian spotebuje 65 kg
cukru ron. V R se uvd, e prmrn spoteba cukru se pohybuje
mezi 36 a 40 kg na osobu a rok. Avak nen cukr jako cukr.
Podvejme se napklad na rozdly mezi glukzou a fruktzou. To
jsou jednoduch cukry a dnes ji tm kad v, e to, co bn
povaujeme za cukr u ns to je zpravidla cukr zskvan z
cukrovky je sacharza, kter je sloena prv ze dvou molekul
monosacharid glukzy a fruktzy. Na tyto dva cukry se sacharza
roztp v procesu trven cukr v tenkm stev. Pechzej do krve
a jsou vedeny vrtnicovou ilou doj ater.
Nebezpen fruktza
Fruktza nebo t ovocn cukr je monosacharid nachzejc se v
mnoha potravinch, zejmna v ovoci, nkter zelenin a v medu. Je
slad ne cukr a pro poteby potravinskho prmyslu se vyrb ve
velkm mnostv (asi 250 tisc tun ron) z epnho cukru nebo ze
krobu. Fruktza je asto pouvna k pislazovn npoj, ale ada
prac naznauje, e u konzument existuje riziko
kardiometabolickch poruch, vetn dyslipidmie, inzulnov
resistence, cukrovky a obezity [1]. U sti populace existuje vrozen
nesnenlivost na fruktzu, hereditary fructose intolerance.
Jtra spotebuj pro svj metabolismus asi 20 % glukzy z
potravy a zbytek je krv distribuovn do tla, zatmco fruktzu jtra
zpracuj se 100% innost. Vtinu fruktzy pemn na tukovit
ltky, jako jsou mastn kyseliny, patn formy cholesterolu (LDL) a
zsobn tuky. Jestlie zkonzumujeme 120 kalori glukzy, z tto
dvky se v podob tuku ulo sotva jedna kalorie, zatmco ze 120
kalori fruktzy se ulo 40 kalori v podob tuku. Tuk se potom
ukld v jtrech, okolo srdce a v bie. Tento zpsob obezity je
nebezpen pro vznik infarktu, onemocnn jater, aterosklerzu i pro
vznik vysokho krevnho tlaku. Zven hladiny fruktzy v krvi je
spojovno s mnoha projevy metabolickho syndromu rezistence k
inzulnu, zven objem pasu, porucha lipid a hypertenze. Fruktza
ovlivuje metabolismus jinch tkn, jako jsou trvic systm, tukov
tk a mozek, vede zejmna k naruen citlivosti k inzulnu i ke
vzniku znt a tvorb volnch kyslkovch radikl [1]. Nkte
odbornci proto v souasn dob varuj ped konzumac vysokho
mnostv fruktzy a doporuuj omezit jej denn spotebu na 25
gram denn, nebo jet lpe na 15 gram, protoe lovk pijme
urit mnostv fruktzy z potravin, u kterch si to ani neuvdomuje.
Tak napklad 15 gram fruktzy zskme sndenm dvou bann a
dvou datl. Americk zdroje uvdj, e prmrn Amerian denn
konzumuje 12 ajovch liek fruktzy jenom ve form samotnho
fruktzovho sirupu. U ns nen rozen konzumace sirupu z agve,
ale amerit experti ped nm varuj velmi nalhav, protoe tato
va obsahuje tm vhradn fruktzu. Stejn tak fruktzu
obsahuj mnoh dal potraviny, jako je ttinov cukr, javorov sirup,
melasa, nebo pro ns dosud mn znm: sorghum (sirup s melasou),
sucanat (prodn ttinov cukr z produkce kontrolovanho
ekologickho zemdlstv s obsahem melasy), turbinado (mlo
rafinovan ttinov cukr). V kadm ppad je vhodn vyhnout se
vem slazenm npojm, protoe obsahuj vtinou fruktzu (nebo
aspartam).
Pro zajmavost uvdme v tabulce 2.1 obsah fruktzy v nkterch
druzch ovoce. Hodnoty jsou uveden v gramech.
Pro spoteba fruktzy v USA nhle tak vzrostla?
Vroba sladkho fruktzovho sirupu je ukzkou toho, jak se
vyvjej potravinsk technologie. Technologie vroby vysoko-
fruktzovho kukuinho sirupu vznikla v 70. letech minulho
stolet jako levn zpsob, jak nahradit v potravinch cukr. Je zjevn,
e se velmi osvdila, a dnes meme sledovat, e fruktzou z
kukuice se slad vtina npoj a potravin. Meme ji nalzt v
keupu, saltovch dresincch, v chleb i cerelich, dokonce
v lanmtu, v suenkch i ipsech. Kukuin krob se chemicky
rozlo na glukzov sirup, ten se vak psobenm enzym pevede
na znan podl mnohem slad fruktzy.
Tabulka 2.1 Obsah fruktzy v nkterch druzch ovoce
Ovoce Mnostv ovoce Mnostv cukru (g)
Mandarinka 1 ks 4,8
Nektarinka 1 ks 5,4
Broskev 1 ks 5,9
Pomeran 1 ks 6,1
Bann 1 ks 7,1
Hruka 1 ks 11,8
Rozinky Ya lku 12,3
Hroznov vno 1 lek 12,4
Mango 1 ks 32,4
Meruky suen 1 lek 16,4
Fky suen 1 lek 23,0

Nrst obezity, vysokho krevnho tlaku a dokonce i rakoviny
pisuzuj mnoz prv irokmu rozen fruktzy v potravinskm
prmyslu v USA.

Xylitol
Tento ptiuhlkov cukern alkohol se v prod nachz v mnoha
rostlinnch zdrojch, jako jsou napklad maliny, vestky, kukuice i
oves. Prmyslov se vyrb nap. z devnho odpadu nebo z kukuice.
V Evrop se zaal vyrbt v minulm stolet ve Finsku z deva bz,
koncem 20. stolet se dokal velk popularity v USA a v souasn
dob je jeho nejvtm producentem na, kde je xylitol vyrbn z
kukuinho odpadu. Pestoe suroviny pro vrobu xylitolu jsou
levn, jeho vroba je sloitj ne vroba cukru z cukrov epy nebo
cukrov ttiny, a proto je toto sladidlo dra. To brn jeho irmu
rozen. Je piblin stejn sladk jako sacharza, ale pi
metabolismu se uvoln mn kalori: jedna ajov lika xylitolu
poskytne 9,6 kalori, zatmco stejn mnostv cukru poskytne 15
kalori. Nevhodou xylitolu je, e me mt ve vych dvkch
laxativn (projmav) efekt. V bn literatue nejsou toxick inky
xylitolu u lovka znmy.
Zajmav je, e xylitol nesnej psi. Pokud zkonzumovali
potravu slazenou xylitolem, dolo u nich k nhlmu poklesu hladiny
glukzy v krvi, ke ztrt koordinace a k zchvatm. Ve vzcnch
ppadech bylo popsno selhn ledvin a selhn sren krve.
Hypoglykmie nastvala ji po poit > 0,1 g xylitolu/kg hmotnosti,
po poit > 0,5 g/kg mohlo dojt k jaternmu selhn. U ps vyvolal
xylitol prudk vzrst obsahu inzulnu v krvi ji 20 minut po poit
xylitolu, s vrcholem po 40 minutch. U lovka naproti tomu xylitol
nem dn inek na hladinu glukzy ani inzulinu [2-3].
Xylitol nem dnou pachu a je vhodnm sladidlem tak pro
diabetiky. Nepodl se nap. na tvorb zubnho kazu a je proto
pouvn jako sladidlo do vkaek. vkaky s xylitolem redukuj
mnostv zubnho plaku a produkci kyselch slin a sniuj tak
kazivost zub i problmy s dsnmi [4].


3 Uml nekalorick sladidla
Jako uml sladidla oznaujeme synteticky pipraven ltky
sladk chuti, kter samy o sob neobsahuj tm dnou energii,
nezvyuj hladinu krevnho cukru a jejich jedinm clem je
zpjemnit chu potraviny. Takov ltky jsou oznaovny jako
nekalorick sladidla, obvykle maj mnohonsobn vy sladivost ne
sacharza a jsou vhodn pro diabetiky a obzn osoby. Od samho
zatku jejich pouvn v potravinstv vak existuje mnoho
pochybnosti o jejich zdravotn nezvadnosti. Nejastji byla tato
uml sladidla podezvna, e mohou vyvolvat rakovinu. Bylo
provedeno mnoho studi, jejich zvry se vak velmi rzn. Po
potench jednoznanch zvrech o bezpenosti umlch sladidel,
pokud jejich dvkovn nepekro doporuen denn dvky (DDD)
[5], se objevuj destky jinch, kter upozoruj na to, e tato sladidla
mohou bt pinou lymfom, leukmi, rakoviny moovho
mche, mozku, chronick navy, Parkinsonovy a Alzheimerovy
nemoci, sklerzy multiplex, autismu a systmovho lupusu [6].
Sacharin
Sacharin je jednm z nejstar umlch sladidel. Byl objeven v
roce 1879 a jeho objev byl vznamn zejmna pro diabetiky.
Mlokter ltka se stala tak diskutovanou jako sacharin. Sacharin byl
dlouho podezrn, e zpsobuje rakovinu [6]. V sedmdestch letech
minulho stolet vydal FDA (ad pro kontrolu potravin a liv
USA) prohlen, v nm sacharin ve vtm mnostv nedoporuil z
dvodu vskytu ndoru lunku u laboratornch potkan. Pozdji se
vak ukzalo, e ndory u potkan vznikaj zpsobem, kter nen u
lovka mon. Pesto musely bt v USA oznaeny potraviny
obsahujc sacharin varovnmi ttky. Tento zkaz byl zruen a v
roce 2000, ale v nkterch zemch je pouvn sacharinu dodnes
zakzno. Nap. v Kanad ji od roku 1977. Tak WHO jej vyhlsila
jako ltku lovku potenciln nebezpenou. Sacharin je asi 300x
slad ne sacharza, ale m nepjemnou kovov-hokou pachu.

Acesulfam K
Acesulfam draseln byl nhodn objeven v roce 1967. Je 180-
200x slad ne sacharza a psob v stech mrnou pachu, kter se
asto maskuje jinmi sladidly, nejastji sukralzou. Nevstebv se
sliznic trvicho traktu, tud je zcela nekalorick, a protoe se
nemetabolizuje, vyluuje se mo v nezmnn form. Studie, kter
byly zameny na prokzn bezpenosti acesulfamu, byly
zpochybnny adou jedinc a organizac, proto se stle objevuj
vzvy k jejich opakovn [7].

Aspartam
Aspartam je dipeptid sloen z kyseliny asparagov a
fenylalaninu. Byl objeven v roce 1965 a dnes je nejpouvanjm
umlm sladidlem. Je vak mlo odoln proti teplotm, take se
nehod na pislazovn tepeln upravovanch vrobk. Tak pi
trven aspartamu vznik fenylalanin, nemli by jej proto dostvat
fenylketonurici. Je 220x slad ne sacharza a bez vraznch
vedlejch pachut. Aspartam m energetickou hodnotu 4 kcal/g a
nen tedy zcela nekalorickm sladidlem, je povaovn za
nzkoenergetick sladidlo. DDD byla stanovena na 1-40 mg
aspartamu na 1 kg tlesn hmotnosti a den. Jeho zdravotn
nezvadnost je stle pedmtem spor.
Nejmn est studi z posledn doby prokzalo, e aspartam stejn
jako jin nhraky cukru zvyuje chu k jdlu a naruuje pirozenou
schopnost tla regulovat mnostv pijat potravy. Vsledkem je to,
e lid tloustnou jet vc, ne kdyby jedli potraviny slazen cukrem.
Avak pibvn na vze nen jedinm kodlivm inkem umlch
sladidel.
Tko lze pochopit jak je mon, e ltka, kter doke vyvolat
cukrovku a obezitu, ztrtu pamti, bolesti hlavy, deprese, leukmii,
ndory mozku, nespavost a naruovat inteligenci, je stle soust
lk a potravinovch doplk, dietnch npoj, vrobk pro dti,
nzkokalorickch potravin a npoj. V potravinch m oznaen E
951. Nkte teni se na zklad informac o aspartamu obrtili na
vrobce potravinovch doplk s dotazem, pro stle pouvaj
aspartam. Podvejme se na dopis jednoho tene:
Dobry den,
jsem pravidelnm posluchaem R Praha 2, nap. poadu
Meteor Po vysln v sobotu 30. 7. 201 i jsem byl zaskoen
informacemi o aspartamu.
Jsem diabetik a pouvm DiaChrom, uml sladidlo uren
teba diabetikm, kter ale aspartam obsahuje.
Napsal jsem dotaz v tomto smyslu vrobci AGROBAC s.r.o.
Pimda, kter odepsal (cituji):
Sladidlo DiaChrom s aspartamem vyrbme a prodvme,
protoe bezpenost aspartamu a produkt jeho metabolickho
tpen je neustle celosvtov zkoumna a sledovna mezinrodnmi
organizacemi jako nap. Vdeck komise pro potraviny (SCF),
spojen expertn vbor FAO a WHO pro potravinov psady
(JECFA), Americk ad pro potraviny a omamn ltky (FDA),
Britsk komise pro toxick ltky (COT) a konen Evropsk komise
bezpenosti potravin (EFSA). Pokud by se objevilo njak podezen,
e by aspartam mohl pokozovat lidsk zdrav, tak EFSA by zcela
urit pijala pslun opaten.
Co je tedy pravda? Metanol pr neobsahuje. Jednomu jde hlava
kolem. Jeliko ale vude vldnou penze, tvorba zisku, ned se u
niemu vit. lovk je urit a na poslednm mst.
Dkuji. J. Ch.
Se stejnou reakc jsme se setkali v rmci diskus s Potravinskou
komorou. Jejich reakce na nae fakta o kodlivosti aspartamu se
poslze dostala i do sdlovacch prostedk.
Zavdjc informace o kch kod vem spotebitelm i
vrobcm, k Dana Veeov, tiskov mluv Potravinsk
komory R (PK R). Potravini tak reaguj na aktivity, kter
upozoruj na charakter nkterch pdavnch ltek, a na zavdn
rznch znaen. kodliv ka neexistuj, jsou bu povolen,
nebo nepovolen, k Dana Veeov. Pjdeme-li do extrm a
vechny je zakeme, pak nevyrobme teba nakldan okurky ani
taveny syr. Pokud je njak pdatn ltka shledna kodlivou do t
mry, e by mohla zpsobit, e se stane potravina nebezpenou, je
(za podpory cel ady studi) zakzna. O tom, e tyto studie
neustle probhaj a asto mn zait nzory o kodlivosti cek,
svdci napklad fakt, ze posledn studie u diskutovanho
aspartamu (Sojfitti, Hallardson, 2010) vechny dohady o jeho
kodlivosti vyvrac a vyznv tak, e nen dvod se ho v lidsk strav
(v pimenm mnostv) obvat.
A protoe m pochopiteln zajmalo, jak uveden studie vyvrac
vechny dohady o kodlivosti aspartamu, jmenovanou prci jsem se
pokusila vyhledat. Nejene se jednalo o prce dv a jmno
Hallardson bylo zkomolen, ale navc lo o studie, kter ob
kodlivost aspartamu prokzaly zcela jednoznan.
Dr. Morando Soffritti z Centra pro vzkum rakoviny Cesare
Maltoniho v italsk Boloni se zabv vzkumem ink aspartamu
ji 30 let. Kolektiv autor pod jeho vedenm [8] sledoval vliv
podvn aspartamu laboratornm zvatm na jejich vvoj, od
nitrodlonho vvoje a do pirozen smrti. Autoi zjistili, e myi a
krysy, jejich matky byly krmeny aspartamem a kter mly aspartam
v potrav a do smrti, mly vy vskyt rakoviny jater a plic v
dosplosti. Vsledky tohoto velkho experimentu dokumentuj, e
aspartam je kancerogenn ltka dokonce i v denn dvce 20 mg/kg
tlesn hmotnosti, tedy mnohem ni, ne je v souasn dob
povolen ADI (prmrn denn dvka) pro lovka v EU i v USA,
tedy 40 mg/kg tlesn hmotnosti. Italsk tm vyzv, aby byla
spoteba aspartamu urgentn pehodnocena a toto rozhodovn
nebylo odkldno. Tato vzva je jenom opakovn stejn vzvy z
tohoto pracovit v Boloni, protoe v dvjch studich bylo
zjitno zven lymfom a leukmi jak u samc, tak u samic krys
kmene Spraque Dawley, zven tendence k tvorb karcinom v
ledvinov pnvice a v moovodu a zven vskytu benignch
ndor myelinov pochvy perifernch nerv pedevm u samc [9-
10].
Pokud budeme pokraovat v ptrn po dokladech nekodnosti
aspartamu, pedkldanch irok veejnosti pedstavitelkami PK CR,
zjistme, e autor jmnem Hallardson neexistuje, ale e se patrn
jedn o prci dnskho badatele Halldorssona [11]. V tto velk
prospektivn kohortn studii thotnch en se zjistilo, e pit npoj
slazench aspartamem zvyuje riziko pedasnch porod. Ve studii
bylo sledovno 59 334 dnskch en. Tato prce spolen se
studiemi kolektivu Soffrittiho vede k vahm o tom, e na
produktech obsahujcch aspartam by mlo bt varovn pro thotn
eny a upozornn, e obsahuj fenylalanin. Zd se, e vrobci jsou
ve sv obhajob nekodnosti aspartamu schopni poprat i chemick
sloen aspartamu, kter se skld ze t sloek. Jsou to: kyselina
aspartamov (stimuluje glutamtov receptory a vyvolv
excitotoxicitu), fenylalanin a metanol. Pi trven nebo po zaht se
aspartam na tyto ti sloky rozkld, take by se neml pouvat pi
peen a vaen. Nkte obhjci nekodnosti aspartamu namtaj, e
metanol v malm mnostv obsahuj i nkter ovocn dusy a
alkoholick npoje. Avak v tch se metanol nikdy nevyskytuje sm,
v kadm ppad je ptomen i etanol a ten funguje u lovka jako
antidotum (protijed) vi metanolu. V aspartamu dn etanol nen.
Pi korespondenci s pracovnicemi PK R, ve kter jsem se je
pokusila upozornit, e jejich vyjden povauji za klamn veejnosti
a za naprostou nekompetenci, mi bylo sdleno:
tto souvislosti si dovolm pouze malou poznmku e vrobci a
my jsme vzni pouze platnou legislativou, kter se nepohybuje v
intencch kodlivosti i nekodlivosti, rozliuje pouze to, co je
povolen a nepovolen. Ani mm kolem nen o vsledcch obou
studi polemizovat. K tomu m ani neopravuje vzdln.
Nicmn EFSA povauje aspartam i nadle za bezpen pro
lidskou spotebu a zastv nzor, e pro jeho kodlivost nejsou
dostaten dkazy, a stejn tak ho povauje za bezpen produkt i
FDA.
Zvr
Vem tenm Doby jedov 2 si autoi dovoluj doporuit, aby
se produktm s aspartamem dsledn vyhbali, a to
pes ujiovn o jeho bezpenosti vznamnmi institucemi a
jejich zamstnanci, kte k tomu nemaj odpovdajc vzdln.
Rozhodn se vm to vyplat. A tomu, kdo stle nev, e aspartam
nen pro lidskou spotebu vhodn, doporuujeme k dalmu ten
lnek, kter napsali indit lkai Barua a Bal [12].

Sukralza (Splenda)
souasnosti se hojn uv sukralza (Splenda), ltka 600x slad
ne sacharza. Sukralza je synteticky pipraven chlorovan
monosacharid, o jeho bezpenosti se hodn diskutovalo. Vdy ve
sv molekule obsahuje ti atomy chloru a organochlorov sloueniny
jsou obecn povaovny za nebezpen karcinogenn ltky. Experti,
kte kritizuj schvlen sukralzy jako umlho sladidla, kaj, e
Splenda se podob vc DDT ne cukru. V lidskm tle neexistuj
enzymy, kter by ji dokzaly roztpit, a proto je oceovno, e nen
zdrojem dnch kalori. Avak st pijat sukralzy se ukld v
tucch a zstv tak v lidskm tle, kde me kodit. Nkter studie
uvdly, e Splenda sniuje mnostv probiotickch bakteri ve
stevech o polovinu a zvyuje pH vede k okyselen organismu,
zatmco jin tento nzor vyvracej [13]. Mnoz varuj ped jejm
uvnm v thotenstv, avak jej nebezpe pro vvoj plod nebylo
pozorovno u zvat ani po podvn znan vysokch dvek
sukralzy [14].
Zvr
souasn dob je sukralza nejrozenjm umlm sladidlem v
USA. Je pidvna do 4500 druh potravin a npoj. Posledn
vzkumy prokazuj, e se jedn o potravinsky bezpen sladidlo
[15].





Tabulka 2.2 Znaen umlch sladidel
Nzev Oznaen v EU
sacharin E954
aspartam E951
sukralza E955
xylitol E967


4 Xylitol a vkaky jako ochrana
ped zubnm kazem?
Je otzkou, zda mme xylitol povaovat za prodn sladidlo,
nebo za nejmn kodlivou nhraku cukru, jeho N jsou pi mrn
konzumaci minimln. Avak dleit je, e se zjistilo, e xylitol
me mt ochrannou funkci proti zubnmu kazu. Proto je velmi
rozen jeho pouit ve vkakch. V EU je oznaovn kdem
E967.
Lid vkaky pouvaj velmi asto a dnes ji tm kdekoliv.
Dodvaj jim dobr pocit ze svho dechu. Propagtoi vkaek
uvdj mnoho pozitivnch ink, kter vkn pin, jako je
napklad uvolnn psychickho i svalovho napt. Pr pomh
vyrovnat se lpe se stresem a dokonce zvyuje zsoben mozku
kyslkem, prokrvuje tkn, ztrc se nava. V tomto podn vypad
vkaka jako hledan lk na vechno. Nevm, pro tedy ji dvno
nevyeilo vkn vkaky chronick navov syndrom a
nepisplo k poklesu infarkt a rznch psychosomatickch
onemocnn. Faktem je, e my star vkajc sta adolescent
neobdivujeme a vkn pi pednce nebo v divadle povaujeme
stle za neslun. Japont badatel [16] sledovali po 14 dn skupinu
50 chlapc a dvek, z nich polovina pravideln vkala vkaky.
Jejich teoretick pstup byl postaven na pozorovn laboratornch
zvat, kde ztrta zub, a v dsledku toho omezen vkn, vyvolv
ztrtu pamti a naruuje proces uen. vkn stimuluje uvolovn
adrenalinu a oxidu dusnatho a tm vyvolv prostednictvm nerv
lep reakce vi stresu.
astnci studie vkali vkaku dvakrt denn po dobu 5
minut. Vichni dostali stejn druh, japonskou mtovou (Cadbury
Japonsko, Tokyo, Japonsko). Ponkud okujc pro mne i pro tene
pedchozch dek me bt sloen vkaky. Obsahuje toti
gumovou bzi, maltitol, xylitol, aspartam, acesulfam (3 uml
sladidla), uml i prodn barviva, elatinu, arabskou gumu, manitol,
sojov lecitin a svkov vosk. Kontroln skupina vak dostala
bonbony, kter obsahovaly prek s citronovou vou, olej ze semen
petrele, sorbitol, aspartam, acesulfam, fenylalanin, barviva, extrakt
ze zelenho aje a gardnie, sacharzu a prek oxidu kemiitho.
Uvdm tyto detaily, aby si ten uvdomil, e nen snadn dospt k
jednoznanm zvrm a jejich interpretaci. Do studie vstoupilo 49
astnk a ukonilo ji pouze 33. Nicmn tm japonskch
vzkumnk uvd, e vkajcm se po 14 dnech zlepil stav
zkosti, mli lep nladu a ni navnost. Nezd se, e by tato
studie byla sponzorovna vrobci vkaek. A ji jsme ochotni jej
zvry pijmout, nebo ne, meme si myslet, e vkn pin
mldei uitek.
Podle mho nzoru vak vkn nalano me stimulovat vlev
kyseliny soln a trvcch enzym v aludku a za situace, kdy
nepichz jdlo, me vytvet podklady ke vzniku aludench
ved. Na toto tma probhaj stle diskuse s nzory, kter tuto teorii
podporuj, i s tmi, kter ji popraj.
Nejvce rozen je vak teorie, e vkaky psob
profylakticky (ochrann) proti vzniku zubnho kazu v prbhu dne
tam, kde nen monost si vyistit zuby po hlavnm jdle. Pedstava je
takov, e vkn povzbuzuje tvorbu slin, kter mohou
neutralizovat pokles pH (okyselen) zubnho plaku, ke ktermu
normln dochz po jdle. Prvn vkaka, kter byla vyvinut za
elem omezen zubnho kazu, se objevila ve Finsku v roce 1975.
Xylitol, kter je jej soust, nen fermentovn bakteriemi z plaku,
kter jsou pvodci zubnho kazu. Xylitol sniuje hromadn plaku na
povrchu zub. vkn vkaek s xylitolem tak brzd mnoen
bakteri rodu Streptococcus.
Xylitol se v souasn dob nabz v rznch dalch produktech,
jako jsou vkac tablety, pastilky, zubn pasty, stn vody a smsi
proti kali. Studi, kter by prokazovaly innost tchto vrobk,
zatm nen mnoho.
Anglii sledovali po dva roky inek tabletek s xylitolem na
kazivost zub u kolnch dt a po 21 mscch neodhalili dn
inek [17]. Ve Finsku sledovali soubor 921 dt a zjistili, e stav
stn dutiny byl o nco lep u dt vkajcch vkaky s xylitolem.
Nen docela pesn ureno, jak dlouho se mus vkat, pr tikrt
denn hned pojidle [18].
Nemli bychom vak nechat bez povimnut zjitn, e na dvou
klinickch pracovitch ve Finsku doli k zvru, e xylitol je inn
v prevenci akutnho zntu stednho ucha (otitis media, AOM) v
denn dvce 8,4-10 mg xylitolu denn, rozdlen do 5 dvek. Pi 2-3
msnm sledovn byla zjitn 40% innost pi uit vkaky a
30% innost pi podvn xylitolu jako sirupu [19]. Tento poznatek
z roku 2000 byl samozejm ovovn v dalch studich a v
souasn dob provedli kanadt stomatologov zhodnocen vech
daj z Cochranovy databze [20]. Vliv xylitolu ze vkaek nebo z
tabletek na snen vskytu AOM byl prokzn ve tech studich,
celkem u 1826 dt, kter navtvuj zazen denn pe ve vku do
12 let. Naproti tomu v jin skupin v potu 1277 finskch dt se vliv
xylitolu neprokzal. Nabz se tedy jasn dkaz, e profylaktick
uvn xylitolu u zdravch dt navtvujcch centra denn pe
sniuje vskyt AOM o 25 %. Meta-analzou 44 publikac o
ochrannm vlivu xylitolu na AOM se zabval i Danhauer se
spolupracovnky [21]. Tito autoi doli k zvru, e xylitol je dobe
pijman prevence pro AOM s nepatrnmi N, pokud je podvn
jako vkaka nebo sirup v mnostv 10 g denn v pti dvkch.

Zvr
Mnoh studie dokumentuj, e vkaky s xylitolem maj
ochrann vliv na zdravotn stav stn dutiny. Mohou tak sniovat
vskyt AOM u kolnch dt. Na zvr je teba ci, e vkaka nen
zkladnm, a ani jedinm prostedkem hygieny dutiny stn.
Veejnost je ovlivnna reklamou a m pedstavu, e vkn
vkaek bez cukru doke ochrnit zuby ped vznikem zubnho
kazu, zatmco sprvn a dsledn stn hygiena a prevence zubnho
kazu zstvaj podceovan. Proto je teba zdraznit, e vkaka
bez cukru je jen doplkem stn hygieny, kter nm v kadodennm
shonu pomh omezit tvorbu zubnho plaku a snit kyselost v
stech.

5 2.4 m si (snad) meme osladit?
Akoliv med obsahuje rovn fruktzu, jeho mrn konzumace je
doporuovna na prvnm mst. M toti celou adu livch ink,
akoliv jejich uvdn na potravinovch etiketch nen povoleno. Ji
na konci 19. stolet bylo znm antibakteriln psoben medu a mezi
velai koluj historky o zcch, kter spadly do konve s medem a
zstaly zcela zachovan po celou seznu. V souasn dob jsou
antibakteriln vlastnosti medu pitny enzymu, kter vytv
peroxid vodku. Nedvno byla dokonce publikovna studie o
innosti medu z Novho Zlandu pi ovlivovn zubnho plaku.
Pokud mte chu na sladk, pak vm jedna lika medu denn
rozhodn neukod a v dob respiranch nebo chipkovch
onemocnn je med lkem bez N, kter lze doporuit.
Druh v poad je prodn alternativa rostlina stevie (Stevia
rebaudiana) [22], kter je povaovna za biosladidlo. Je tradin
uvna ke slazen i ke sniovn hladiny krevnho cukru v jin
Americe, v Japonsku a v n. Teprve v poslednch letech se o n ve
zven me hovo na veejnosti i u ns a mnoz ji maj zkuenosti
s jejm pstovnm. D se pstovat v kvtini, v truhlku nebo ve
sklenku. Je 100-200x slad ne cukr a nen zdrojem dnch
kalori. Nkterm vad jej trochu nahokl pchu, ale to je teba
vyzkouet. V zahrani se prodv tekut stevie (French Vanilla nebo
English Toffee) a do kvy nebo aje sta pidat pr kapek.
Evropsk komise pijala 11. listopadu 2011 nazen . 1131/ 201
l/EU, kterm povoluje zpracovn steviolovch glykosid k
potravinskm elm pot, co byl tento krok lenskmi stty v lt
odsouhlasen. Podle EU zjistil EFSA nezvadnost tto prodn
sladiv ltky.
Pro bnho konzumenta je dleit, e dosud nebyly nalezeny
dn nepzniv inky ani u laboratornch zvat, ani u lid. Zd se,
e poadavky na prokzn jej bezpenosti jsou vak na rozdl od
uvdnho aspartamu mimodn vysok [23-24],
Zvr
Pokud budeme udrovat spotebu cukru v bezpenm a
doporuenm mnostv, nemusme mt obavy, e pokozujeme svoje
zdrav. Naopak, nevytvme situaci jako za hladovn nebo pi
cukrovce, kdy se ve tknch tvo kodliv ketokyseliny a aceton a
dochz k okyselen krve. Je teba zven opatrnosti vi spoteb
umle vytvoen fruktzy, zejmna ve slazench npojch. Mli
bychom tak omezovat spotebu 100% dus a dbt na dostaten
pjem ist vody. Pokud mme potebu osladit si napklad cerelie
pi sndani, mli bychom volit radji pidn kousku erstvho ovoce.
Omezen pi vbru plat jak pro cukr, tak pro ttinov cukr, hnd
prodn cukr, glukzu, dextrzu, fruktzu, ovocn 100%
koncentrty, melasy a sirupy.
Jakmile si lovk zvykne dvat pednost ped peivem, bonbony
a suenkami ovoci, zelenin nebo nzkotunm mlnm produktm,
zjist nhle, e jsou nejenom pzniv pro zdrav, ale e dokonce lpe
chutnaj. Sladk chu pat k ivotu, avak pi na touze po sladk
chuti je teba si uvdomit, e se asto jedn o nvyk. Zdrojem cukr
je i zelenina, a pokud ji peliv a dlouho vkme, pak v stech
ptomn enzym amylza zpsob, e sousto zesldne. Zcela
nepochybn se pak zdravm zdrojem cukr, kter potebujeme pro
n mozek i pro vechny buky naeho tla, stvaj rzn listov
salty, pent, brokolice i mrkev. lovk se snadno nau pt aj i
kvu bez cukru, teba s pdavkem kardamomu nebo skoice.
Jedinm dosud uznvanm zpsobem, jak prodlouit dobu ivota, je
omezen pjmu potravy. Pij do polopita, jez do polosyta a bude
dlouho iv. I s touto moudrost bychom mohli kret na sv cest ke
zdrav.
6 2.5 Co tedy mme jst?
Je teba piznat, e na tuto velmi asto pokldanou otzku neznaj
autoi Doby jedov takovou odpov, kter by platila pro kadho
lovka. Svdectv o rozdlnch nzorech na sloen zdrav diety
meme sledovat v asopisech, mdich i ve vdeck literatue.
Databze lnk z vdeckch asopis PubMed nm jenom na
zadan hesla viva, diety, suplementy a vitaminy nabz na milion
lnk. Kdybychom jich peetli 1000 ron, mme ten na 1000
let, a to je jenom nepatrn st veho, co bychom mli vdt o
faktorech, kter ovlivuj nae zdrav, funkce naeho tla, trven,
imunitn systm, vyluovn, mylen i dlku ivota. I z tohoto
pohledu by ml lovk pistupovat s jistou rezervou k dogmatickm
a zaruenm radm. I kvalifikovan nutrin poradci piznvaj, e
nzory na zdravou vivu se promuj v zvislosti na vdeckm
poznvn i klinickch zkuenostech.
Hodnocen 25 americkch diet
V lednu 2012 uveejnil americk asopis U.S. News & World
Reports: Best Diets 2012 zhodnocen 25 rznch diet, kter jsou
zaveden a oven na klinickch pracovitch [25]. Hodnocen
provdl panel 22 expert. Pokud by chtl nkter ten nebo
nutrin poradce prostudovat vechny diety, kter byly pro leton
expertzu posuzovny, najde je na tto adrese: http://health.
usnews.com/best-diet. Pro leton rok se na 1. mst umstila dieta
DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension) dietn pstupy
k odstrann vysokho krevnho tlaku. Na 2. mst se umstila dieta
nazvan TLC (Therapeutic Lifestyle Changes) terapeutick zmny
ivotnho stylu, kter je charakteristick vysokm obsahem vlkniny
a nzkm obsahem tuku, vypracovan Nrodnm stavem zdrav
(NIH).
Tet msto obsadily ti diety: Dieta Mayo kliniky, obsahujc
zejmna ovoce a zeleninu a umoujc lovku jst vce s nim
pjmem kalori; dle Stedozemn dieta a dieta Strci vhy.
Stedozemn dieta je sloen z celozrnnch potravin, erstvho ovoce
a zeleniny, zdravch tuk zejmna v podob olivovho oleje a z
ervenho vna v mrnm mnostv. Dieta Strci vhy je zajmav
tm, e konzumenty vychovv a vede je ke zlepen stravovacch
nvyk. Tato populrn dieta existuje u tyicet let. Jej podstatou je
tzv. bodov systm, podle kterho m kad potravina urit
ohodnocen. Neznamen to, e muste vynechat vechno, co mte
rdi, ale mli byste se nauit, jak vyuvat sv body pro tzv. zdrav
potraviny (zeleninu, vejce nebo mln vrobky a celozrnn
potraviny). Muste ovem denn dodret urit poet bod. Poet
bod, kter mte denn k dispozici, zvis na pohlav, vce, vku,
aktivit, ivotnm stylu a va hmotnosti, kterou kontrolujete kad
tden. Tato dieta, velice populrn v USA, je podmnn tm, e se za
urit poplatek pihlste a zapojte do systmu, kter vs vede a
uruje poet bod. Uvd se, e zkladem Strc vhy jsou tyi
principy: rozumn stravovn, vce pohybu, zptn vazba a zlepen
nvyk. To znamen, e vm neeknou, co pesn mte jst, ale nau
vs strategii, jak bojovat s hladem a dodrovat program, kter je v
souladu s vam ivotnm stylem. Tuto dietu hodnotili experti jako
nejlep z hlediska monosti jej snadn aplikace a dodrovn i jako
komern nejspnj.
Naproti tomu na poslednch mstech se umstily diety
vysokoproteinov, nzkotukov nebo nzkosacharidov. Je
pozoruhodn, e tm tchto 22 expert vyhodnotil jako nejhor
dietu nazvanou Paleo Diet. Paleodieta vychz z pedpoklad, e to,
co jedli nai pedkov v dob paleolitu, kdy byli zvisl na tom, co si
ulovili nebo sebrali, pedstavuje pro lovka pirozenou a
nejzdravj stravu.
Paleodieta: vhodn, nebo kodliv pro souasnho lovka?
O popularit tto diety svd i to, e Google nabz na heslo
Paleo Diet na 5 milion odkaz!
Ji titulky poukazuj na to, e jej zastnci maj zcela odlin
nzor ne panel 22 americkch expert. Nejzdravj dieta na svt,
prodn viva pro lovka, pvodn dieta lovka
Tato dieta je zaloen na strav jeskynnho lovka v dob
paleolitu, co je oznaen nejstarho a nejdelho obdob lidskch
djin star doby kamenn. Toto obdob zabr 99 % djin lidstva.
Meme namtat, e nemme spolehlivou dokumentaci o strav v
tto dob nebo e se vrazn liila strava Eskymk od stravy lid v
tropickch oblastech. Spolehliv vme pouze to, e neexistovaly
samoobsluhy a e lid byli zvisl na tom, co ulovili nebo sebrali v
klimatickch podmnkch, ve kterch prv ili. A ty se v prbhu
paleolitu znan promovaly, take lovk se musel adaptovat na
pomrn drastick zmny. Je vysoce pravdpodobn, e v paleolitu
nebyli lid pouze vegetariny. Uritou pedstavu o dietch
paleolitickch lid nabdly i poznatky o diet domorodch kmen
nedotench civilizac, objevovanch v prbhu 19. a 20. stolet.
Paleodieta doporuuje postupn sniovat mnostv sacharid a do
plnho vynechvn ploh a dalch sacharid, kter pat mezi
nepovolen potraviny. Jednou ze silnch strnek Paleodiety by mlo
bt, e m nzk obsah toxin.
Vhodn potraviny (podle http://sjidelnicek.cz/paleoliticka dieta/)
jsou: libov maso, ryby, mosk plody, vejce, zelenina, ovoce,
houby, semena a oechy, koen, konky, tuky (olivov a kokosov
olej, peputen mslo gh, ivoin tuky), jednou za as mlko
(pokud na nj nemte alergii), mosk sl a hmyz, dle se me pt
voda, erstv ovocn a zeleninov va, bylinkov aje.
Nevhodn potraviny: obiloviny a vrobky z nj, mln vrobky
(pokud mte alergii), lutniny, brambory, sl, cukr, sja, oleje
(rostlinn, slunenicov a sjov), potraviny s lepkem a vechny
prmyslov zpracovan potraviny. Zakzna je kva, aj a alkohol.
Dr. Jaminet, kter se velmi detailn zabv zhodnocenm
Paleodiety v knize, kterou napsal spolen se svoj manelkou [26],
se domnv, e tak sloen lidskho mlka vypovd o tom, jak
viva je pro lovka ideln. Pestoe poadavky kojence se vrazn
li od poadavk tla dosplho lovka, uvauje Jaminet takto: To,
co odliuje kojence od dosplho, je v porovnn s velikost tla
velk mozek. Matesk mlko obsahuje kolem 40 % sacharid, take
pokrv vysok poadavky tla kojence na glukzu. V porovnn s
tm odhaduje, e tlo dosplho lovka potebuje 20-30 % kalori z
glukzy.
kodlivost diety s nzkm obsahem sacharid
Avak Jaminet upozoruje, e kdy se sm snail konzumovat
dietu o nzkm obsahu sacharid, jedl kilo a kilo a pl zeleniny
denn. Jenome si neuvdomil, e kilo zeleniny poskytne lovku asi
80 kalori z glukzy a e toto mnostv energie spotebuje trvic
trakt na strven toho, co lovk pijal, a na zbvajc tkn v tle se
u glukza nedostane. Fruktzu z tto stravy vtinou zkonzumuj
bakterie ve stevech, co je uin aktivnjmi. V imunitn systm,
kter by ml s tmito bakteriemi bojovat, nem energii.
Poteba glukzy pro innost imunitnho systmu se v rznch
dietch s nzkm obsahem sacharid zpravidla nebere v vahu. Tak
hlen, slzy a sliny potebuj cukry. Hlen na sliznicch tvo ochrannou
bariru. Jeho hlavn sloka mucin je glykoprotein, tvoen sacharidy
navzanmi na proteiny. Kdy nem organismus dostatek glukzy, je
nchyln k rznm infekcm, nebo me trpt napklad i suchm
okem. Jamirz popisuje, jak pi dodrovn Paleodiety s nzkm
obsahem cukr postupn sm na sob proval tyto stavy, kter se
vrazn zlepily, jakmile zvil pjem sacharid. Zjistil tak, e
pokud ml drasticky omezen pjem sacharid, paradoxn se zvil
obsah triglycerid v jeho krvi. Byl extrmn unaven a zhorila se
funkce jeho ledvin.
Lid by si mli uvdomit, e glukza nen jenom zdroj energie. Je
to stavebn sloka naeho tla. Pi jejm nedostatku zane tlo
kanibalizova

svoje buky, protoe zane vytvet glukzu ze


stavebnch blkovin.
Kdy pijmte pli mlo glukzy, tlo sn produkci hormon
ttn lzy, aby snilo spotebu glukzy v bukch (sn se
celkov metabolismus). Jenome to je zase spojen s aktivac
metabolismu tuk a zvenm nedoucch lipid v krvi
Kdy jme ri, zskvme ze krobu v n obsaenm pouze
glukzu, na rozdl od souasn komern pipraven stravy slazen
nadmrnm mnostvm fruktzy. Tak Jaminet zdrazuje, e
konzumace vysokho mnostv fruktzy je pinou prudce
narstajc obezity a ady jinch onemocnn. Fruktzu byste mli
pijmat pouze z ovoce, bobul a zeleniny, kter poskytuj lovku
fruktzu, ale nen j pli. Mrkev, cibule a erven epa jsou pklady
zdroj dobrch cukr.
Zvr
Dr. Jaminet je pesvden, e vtina lid patrn potebuje 20-30
% celkovho dennho kalorickho pjmu v podob sacharid z re
nebo brambor. Ty oznauje jako bezpen kroby [26]. Mimodn
nebezpen je nadmrn pjem fruktzy.
Literatura
Bray, G.A. Soft drink consumption and obesity: it is all about
fructose. CurrOpin Lipidol, 2010, 21 (1), 51-7.
Dunayer, E.K. Hypoglycemia following canine ingestion of
xylitol-containing gum. Vet Hum Toxicol, 2004, 46 (2), 87-8.
Piscitelli, C.; Dunayer, E.; Aumann, M. Xylitol toxicity in dogs.
Compend Contin EducVet, 2010, 32 (2), El-4.
Holgerson, P. L.; Sjostrom, I.; Stecksen-Blicks, C.; Twetman, S.
Dental plaque formation and salivary mutans streptococci in
schoolchildren after use of xylitol-containing chewing gum. Int J
Paediatr Dent, 2007, 1 7
, 79-85.
Renwick, A. G. Acceptable daily intake and the regulation of
intense sweeteners. FoodAddit Contam, 1990, 7 (4), 463-75.
Whitehouse, C.R.; Boullata, J.; McCauley, L.A. The potential
toxicity of artificial sweeteners. AAOHN J, 2008, 56 (6), 251-9; quiz
60-1.
Karstadt, M. Inadequate toxicity tests of food additive
acesulfame. Int J Occup Environ Health, 2010, 16 (1), 89-96.
Soffritti, M.; Belpoggi, F.; Manservigi, M.; Tibaldi, E.; Lauriola,
M.; Falcioni, L.; Bua, L. Aspartame administered in feed, beginning
prenatally through life span, induces cancers of the liver and lung in
male Swiss mice. Am J Ind Med, 2010, 53 (12), 1197-206.
Belpoggi, F.; Soffritti, M.; Padovani, M.; Degli Esposti, D.;
Lauriola, M.; Minardi, F. Results of long-term carcinogenicity
bioassay on Sprague-Dawley rats exposed to aspartame administered
in feed. Ann N T Acad Sci, 2006, 1076, 559-77.
Soffritti, M.; Belpoggi, F.; Degli Esposti, D.; Lambertini, L.;
Tibaldi, E.; Rigano, A. First experimental demonstration of the
multipotential carcinogenic effects of aspartame administered in the
feed to Sprague-Dawley rats. Environ Health Perspect, 2006, 114
(3), 379-85.
Halldorsson, T. I.; Strom, M.; Petersen, S. B.; Olsen, S. F. Intake
of artificially sweetened soft drinks and risk of preterm delivery: a
prospective cohort study in 59,334 Danish pregnant women. Am J
Clin Nutr, 2010, 92
, 626-33.
Barua, J.; Bal, A. Emerging Facts About Aspartame. Journal Of
The Diabetic Association Of India 1995, 35 (4).
Brusick, D.; Borzelleca, J. F.; Gallo, M.; Williams, G.; Kille, J.;
Wallace Hayes, A.; Xavier Pi-Sunyer, F.; Williams, C.; Burks, W.
Expert panel report on a study of Splenda in male rats. Regul Toxicol
Pharmacol, 2009, 55 (1), 6-12.
Kille, J. W.; Tesh, J. M.; McAnulty, P. A.; Ross, F. W;
Willoughby, C. R.; Bailey, G. P.; Wilby, O. K.; Tesh, S. A.
Sucralose: assessment of teratogenic potential in the rat and the
rabbit. Food Chem Toxicol, 2000, 38 Suppl 2, S43-52.
Grotz, V. L.; Munro, I. C. An overview of the safety of sucralose.
Regul Toxicol Pharmacol, 2009, 55 (1), 1-5.
Sasaki-Otomaru, A.; Sakuma, Y.; Mochizuki, Y.; Ishida, S.;
Kanoya, Y.; Sato, C. Effect of regular gum chewing on levels of
anxiety, mood, and
fatigue in healthy young adults. Clin Pract Epidemiol Ment
Health, 2011, 7 133-9.
Duane, B. G. No evidence of caries reduction found in a school
xylitol and erythritol lozenge programme. Evid Based Dent, 2011, 12
(4), 102-3.
Kovari, H.; Pienihakkinen, K.; Alanen, P. Use of xylitol chewing
gum in
daycare centers: a follow-up study in Savonlinna, Finland. Acta
Odontol Scand, 2003, 61 (6), 367-70.
Uhari, M.; Tapiainen, T.; Kontiokari, T. Xylitol in preventing
acute otitis media. Vaccine, 2000, 19 Suppl 1, S144-7.
Azarpazhooh, A.; Limeback, H.; Lawrence, H. P.; Shah, P. S.
Xylitol for
preventing acute otitis media in children up to 12 years of age.
Cochrane Database Syst Rev, 2011, 11, CD007095.
Danhauer, J. L.; Johnson, C. E.; Corbin, N. E.; Bruccheri, K. G.
Xylitol as
a prophylaxis for acute otitis media: systematic review. Int J
Audiol, 2010 49 (10), 754-61.
Goyal, S. K.; Samsher; Goyal, R. K. Stevia (Stevia rebaudiana) a
bio-sweetener: a review. Int J Food Sci Nutr, 2010, 61 (1), 1-10.
Brusick, D. J. A critical review of the genetic toxicity of steviol
and steviol glycosides. Food Chem Toxicol, 2008, 46 Suppl 7, S83-
91.
Carakostas, M. C.; Curry, L. L.; Boileau, A. C.; Brusick, D. J.
Overview:
the history, technical function and safety of rebaudioside A, a
naturally
occurring steviol glycoside, for use in food and beverages. Food
Chem Toxicol, 2008, 46 Suppl 7, S1-S10.
Best Diets Rankings, 2012. U.S. News & World Reports 2012.
Jaminet, P.; Jaminet, S.-C. Perfect Health Diet: Four Steps to
Renewed Health, Youthful Vitality, and Long Life. YinYang Press:
Cambridge, Massachusetts, 2010.


Npoje vednch dn
Ji Patoka
O aji a kv toho ji bylo napsno mnoho, avak stle se
objevuj nov zajmav poznatky o jejich psoben a o ltkch, kter
obsahuj. Nemli bychom proto pi svch neplnch znalostech
obtovat svoje blzk nabdnm, zda maj i nemaj pt kvu, v
kterou denn dobu, kolik mohou a kolik nesmj Profesor Patoka
pipravil tenm mnoh pekvapiv zjitn.
7 aj
aj je star kulturn npoj, pipravovan obvykle louhovnm
lstk rostliny ajovnku nskho (Camellia sinensis nebo t Thea
sinensis) v hork vod. Pro samotn lstky ajovnku se tak uv
nzev aj a podle zpsobu jejich sklizn a dalho zpracovan se
rozeznvaj aje zelen, ble, cerne a mnoh dalsi. Oznaeni aj se
vak bn uv i pro jin nlevy a odvary rznch rostlin
(napklad tzv. bylinn nebo ovocn aje). aj m v mnoha ppadech
tak blahodrn vliv na organismus dky ltkm v nm obsaenm.
Blahodrn inky aje znali lid v in ji ped temi tisci lety. V
Evrop aj zdomcnl a v 17. stolet, nejprve v Holandsku, pak ve
Velk Britanii. Brzy se zaal sladit cukrem i medem, ochucovat
rznm koenm a Britov do nj pidvali mlko, co se pak
rozilo i do dalch zem. Tradin se tento npoj podval hork,
ale v posledn dobe se vyrbj ochucen smsi aje s mlkem,
medem a dalmi psadami, ktere lze pit
studen.
Dnes se aj pije po celm svt. Nejvznamnj ltkou v nm je
thein, jeho je v suchch lstcch ernho aje 1,5-4,0%. Kdy se aj
spa horkou vodou, pechz thein do npoje spolu s dalmi ltkami,
zejmna tslovinami (taniny, polyfenoly) a flavonoidy. Thein je
alkaloid chemicky toton s kofeinem, tedy hlavnm alkaloidem
kvy. Prmrn obsah kofeinu v aji je asi 17 mg/100 ml. Vliv aje
na nladu je podle nkterch studi pozitivn, podle jinch dn, ale
pevauje nzor, e se nlada zlepuje a informace lpe zpracovvaj.
Vliv na dlku a kvalitu spnku nebyl prokzn. Kofein psob pmo
na centrln nervov systm, zrychluje duevn pochody a
povzbuzuje mylen. Tsloviny (ltky hok svrav chuti) maj adu
pznivch ink nap. na trvic trakt i sliznice stn dutiny,
chrn ped stevnmi patogeny a tak ped oxidativnm stresem,
sniuj hladinu lipid v krvi a zmenuj riziko trombzy. Pzniv
ovlivuj jak nervov, tak kardiovaskulrn systm. Svrav chu
tslovin, pro nkoho nepjemn, me bt potlaena pidnm
mlka. Nejnovj vzkumy vak ukazuj, e pdavek mlka zrove
potla uiten inky polyfenol a flavonoid, kter mohou psobit
jako prevence rakoviny a kardiovaskulrnch nemoc. Vinkem je
kasein, mln blkovina, kter vyve prospn ltky z aje.
aj lapacho
Lapacho (lapao) je bylinn aj pochzejc z Jin Ameriky,
nazvan t aj Ink. Pipravuje se z vnitn vrstvy kry stromu
lapacho (Tabebuia serratifoli), zvanho t tawari, jeho domovem
jsou detn pralesy Brazlie, Bolvie, Peru, severn Argentiny a
Paraguaye. V oblasti And se tyto stromy dovaj st a 700 let a
jejich kra je cenna v lidov medicn nejen pvodnch obyvatel,
ale i na jinch kontinentech. Domorod uit zahrnuje stavy jako
malrie, anmie, respiran problmy, nachlazen, kael, chipka,
plsov infekce, horeka, artritida, revmatismus, a lapacho se uziva
tez proti hadmu utknut, patnmu krevnmu obhu, syfilid,
vedm a rakovin. Vet pouit lapacha v medicn je velmi
rozshl, a protoe lapacho je i u ns snadno dostupn, m kad
monost si jeho blahodrn inek na lidsk zdrav vyzkouet a sm
posoudit, zda vet jeho inkuje opravdu tak irok.
Lapacho vak nen jen pedmtem zjmu alternativn medicny. O
jeho liv potencil se zajm i modern medicna, kter v nm
objevuje farmakologicky inn ltky s monm vyuitm v terapii.
V 60. letech minulho stolet byly publikovny vsledky spn
lby nkterch forem rakoviny, co velmi urychlilo farmakologick
vzkum tto rostliny. Protirakovinn inek aje Ink je pitn
naftochinonm, derivtm lapacholu, kter byly nalezeny ve dev,
ale zejmna vnitn sti kry (lka) tohoto jihoamerickho stromu.
Samotn lapachol vykazuje protirakovinn, protizntliv inky,
psob rovn proti bakterim a plsnm a je toxick pro mkke a
trypanosomy. Trypanosomy jsou parazitit prvoci a Trypanosoma
brucei je pvodcem spav nemoci.
Pestoe lapacho a jeho inn ltky jev tak zajmav monosti
vyuit v humnn medicn, jeho innost stle nebyla u lid
dostaten ovena. ada lka pokld lapacho za placebo bez
livch ink a navc poukazuje na to, e pi vych dvkch byly
zaznamenny mnoh N. K tm nejvznamnjm pat
chudokrevnost a poruchy krevn srlivosti (zpsoben zvenm
odbourvnm vitamnu K), velmi siln aluden pote a u
thotnch en monost vyvoln potratu. Je zejm, e dal vzkum
lapacha je zcela nezbytn. Lapacho toti obsahuje vedle lapacholu
nejmn 20 dalch biologicky aktivnch ltek, kterm jsou rovn
pipisovny vznamn farmakologick inky. To vysvtluje irokou
paletu jeho vyuiti v pnrodni medicine, ale je teba studovat inky
dalch komponent lapacha s clem nalzt jejich uplatnn v modern
medicn.
Milovnci exotickch aj jist pivtali, e lapacho opustilo
detn prales a natrvalo zakotvilo i v esk kotlin. Vzkum lapacha
a jeho innch ltek vak dosud nepeshl stadium preklinickho a
asnho klinickho vzkumu, proto je lze zatm zskat pouze jako
potravinov doplnk v podob aje. A zde je urit problm. Nen
toti lapacho jako lapacho. Existuje nkolik druh strom Tabebuia,
ale ne vechny obsahuj inn ltky jako Tabebuia serratifolia,
nebo je obsahuj v nedostatenm mnostv. Protoe jsou vak ve
velkm teny pro kvalitn stavebn devo, zstv na pilch znan
mnostv kry jako odpad a ten se devask spolenosti sna
zpenit tm, e jej prodvaj vrobcm aje. Nejvy obsah
lapacholu je ve vnitn sti kry, lku, 2 a 7 %. Pokud se ale do
aje pid i vnj vrstva nebo se pouije kra z jinho druhu stromu,
me bt mnostv lapacholu nedostaten. V roce 1987 byla
proveden kontroln chemick analza u dvancti komern
dostupnch produkt lapacha. Vsledkem bylo zjitn, e pouze
jeden ze vzork obsahoval lapachol v dostaujcm mnostv. V
Brazlii byl dokonce zaznamenn ppad, kdy byl jako aj lapacho
prodvn produkt obsahujc mahagonov hobliny z devaskch
zvod. Ty maj podobnou barvu a podobnou vni, ale obsah
lapacholu v nich je nulov.
Na pkladu lapacha je mono ukzat, jak mohou bt drogy velmi
dobe inn ve vlasti svho pvodu neinn, kdy se stanou
pedmtem obchodu. Domorodci vdy provd sbr kry ze silnch a
ivch strom, kter dok svou kru znovu obnovit. Odpadn kra
ze strom pokcench v pralese a dopravench na pilu ve stavu ne
vdy erstvm me bt jen tko pokldna za drogu totonou s
pvodnm lapachem domorodc.
8 Kva
Kvou obvykle rozumme hork npoj z praench zrn
kvovnku, ale tak prek, kter se k vrob tohoto npoje pouv.
Npoj, na jeho ppravu mme mnoho recept, mnoho ritul a tak
adu rozporuplnch nzor, pokud jde o jeho prospnost i
kodlivost ve vztahu k lidskmu zdrav, je ji dlouhou dobu nam
blzkm spolenkem. Kvu pijeme doma i na cestch, v kavrnch,
v letadle, rno, veer i v noci, popjme ji v zamstnn, pijeme ji
jednou i vcekrt denn. asto se na svj lek kvy tme a
dokeme jej vychutnat, nebo ji naopak pijeme automaticky a
bezmylenkovit. Kva a jej pstovn, praen, prodej a pprava
zamstnv velk mnostv lid a je socioekonomicky velmi
vznamnou komoditou, kterou v celosvtovm mtku pedstihne
jen obchod s ropou a ropnmi produkty. Na pstovn a zpracovn
kvy a v mnoha navazujcch odvtvch se na celm svt podl vce
ne 20 milion lid.
Trocha historie
Historie kvy je prastar. Kvov zrna znali lid v Etiopii a
Arbii ji kolem roku 550 p. n. 1. Pvod kvy ale zstval dlouho
nejasn. Dokonce jej neznal ani velk botanik Carl Linn, kter ji
klasifikoval jako kvu arabskou (Coffea arabica L.). Myln se
toti domnval, e pochz z Arbie. Ve skutenosti pochz z
vchodn Afriky, z okol Velkch jezer, nkde z hornat oblasti
etiopsk provincie Kaffa. Tam se jet v souasn dob nachzej
divoce rostouc kee kvovnku. Mnoho pmoskch nrod
vydvajcch se na nmon vpravy vak poprv ochutnalo kvu
prv v Arbii. Odtud se tak zaala vyvet do Evropy. Aby si
Arbie udrela svoje vhradn prvo na pstovn, zakzala vvoz
klivch semen. V roce 1517 vak Turci propaovali kvu z Arbie
do Turecka. Pstovn kvy, kter bylo a do konce 18. stolet
vsadou obyvatel Arabskho poloostrova, se tak postupn rozilo i
do jinch oblast svta. Zsluhu na tom maj zejmna Holanan,
kte na potku 17. stolet tajn pivezli zelen kvov semena z
Jemenu a zaali kvu pstovat ve svch zmoskch kolonich. V
krtk dob poali kultivovat prvn kee kvovnku na Cejlonu, v
Indii a na Jv. Roku 1720 Francouz Chevalier Gabriel Mathieu de
Clieu tajn pevezl na ostrov Martinique prvn kvovnk, kter
nejspe dal zklad klonu milionu kvovch ke rostoucch dnes ve
Stedn Americe a v oblasti Karibiku. Na rozen pstovn
kvovnku do ostatnch oblast svta se vznamn podleli tak
Anglian a panl ve svch kolonich.
Pit kvy se na rozdl od jejho pstovn rozilo mimo oblast
Arabskho poloostrova do blzkch zem Orientu ji v 15. stolet. V
jednotlivch mstech vznikaly hojn navtvovan kavrny. Pit
kvy se v Turecku stalo vn a odtud se tento zvyk postupn rozil
i do ostatnch evropskch zem. Akoli lo nejdve o velk pstavn
msta, do konce 17. stolet se podvn kvy v kavrnch vrazn
rozilo i do vnitrozem a stalo se bnm tm ve vech zemch
Evropy. Prvn prask kavrna byla otevena roku 1714 pod
Malostranskou mosteckou v. Pit kvy tak proniklo i do eskch
zem a pojem tureck kva nebo turek se stal nedlnou soust
na kultury.
Technologie pstovn, praen a ppravy kvy
Kva je obvykle hork npoj z plod kvovnku. Oznauje tak
prek zskvan mletm praench plod (bobul) kvovnku, kter
se k vrob npoje pouv. Kvovnk je ke subtropickho a
tropickho podnebnho psma, vyaduje tepl a vlhk podneb se
stlmi teplotami mezi 18 a 22 C. Keky kvovnku kvetou
blmi, voavmi, jasmnu podobnmi kvty, je se rychle mn v
zrodky plod. Ty v zvislosti na odrd a poloze plante prbn
dozrvaj za 6 a 9 msc po odkvtu, piem vznikaj kulat i
ovln plodnice, podobajc se velikost teni. Tyto kvov bobule
jsou zpotku zelen, postupn loutnou a ervenaj, a se konen
zabarvuj jemn do fialova. Skldaj se z povrchov koovit slupky,
nasldl avnat duniny a pergamenovit slupky, obalujc dv
kvov zrna (semena). Nkdy se vyvine pouze jedno zrno vejitho
tvaru (perlov kva), kter se vak kvalitou neli od ostatnch.
Kad semeno je jet obaleno volnm osemenm, zvanm stbit
blanka. Zrna kvovnku dozrvaj postupn a kvalitou nejlep pro
sklize jsou plodnice v dob, kdy zervenaj.
Na celm svt existuje kolem 50 druh kvovnku, obchoduje se
vak jen se zrny ty z nich: kvovnk arabsk (Coffea arabica) s
nim obsahem kofeinu (0,7-1,4 %), pochz z Etiopie; kvovnk
robusta (Coffea robusta canephora) s vysokm obsahem kofeinu
(2,2-2,4 %), pochz z Jvy; kvovnk Dawevrey (Coffea excelsa)
pochz hlavn z Brazlie; a kvovnk liberijsk (Coffea liberica) s
velkmi zrny a trpkou chut, kter se pstuje v Librii a pouv se
hlavn ve smsch. V souasn dob pat mezi nejvt producenty
kvy zem Latinsk Ameriky, zejmna Brazlie, Kolumbie,
Guatemala a Mexiko. Z africkch zem je to pedevm Angola a
Uganda, z jinch oblast Jva.
erstv kvov zrna jsou zelen, bez vn a chuti.
Charakteristickou vni a chu zskvaj teprve praenm. Dje se tak
ve specilnch strojch za pomoci horkho vzduchu a stlho
promchvn zrn. Kva se mus po upraen rychle zchladit, aby se
zachoval obsah terickch olej, kter maj rozhodujc vliv na chuti
a vni kvy. Pra se na rzn stupn podle poadavk odbratel. V
posledn dob je oblben tzv. rozpustn nebo instantn kva, kter je
suenm prkem zskvanm extrakc umletch kvovch zrn. Pro
speciln ely se sloitou vrobn cestou zskv i kva se snenm
obsahem kofeinu, kter si pitom zachovv co nejvce ze svch
typickch vonnch a chuovch vlastnost.
Pro ppravu kvy je nutn praen zrna umlt. Pouvaj se k
tomu kvomlnky ttiv, s rotujcmi noi na hdeli nebo s drtii,
kde lze nastavit poadovanou hrubost. Mlet m bt pomal, aby se
kva nepehla a neztratila sv jemn aroma. Pokud si koupte kvu
ji umletou, ta kvalitn je plnna do spotebitelskch obal v
ochrann atmosfe, asto vakuov.
Chemick sloen kvy
Kva je sloitou sms ady ltek, jejich pomr zvis jak na
druhu a pvodu kvy, tak na zpsobu praen. Nejdleitjmi
ltkami kvy jsou kofein (0,5-2,6 %), kyseliny kvov a chinov
(10 %), kyselina chlorogenov (4-6 %), polysacharidy (25-30 %),
proteiny (13%), tuky a vosky (0,1-0,8%). Kva t obsahuje
minerln ltky (4 %), zejmna draslk, hok, vpnk, fosfor,
mangan a elezo. Kofein je duskat heterocyklick slouenina,
derivt xanthinu, kter se nachz nejen v kv, ale i v dalch vce
ne edesti rostlinnch produktech, mezi n pat i ajov lstky.
ist kofein je bl hebk prek hok chuti. Mnostv kofeinu v
bnm lku kvy (0,5-1,5 dl) se pohybuje od 50 do 200 mg.
Alkaloid, kter byl pozdji nazvn kofein, objevil v kv
vratislavsk chemik Friedlieb Ferdinand Runge v roce 1820 a popsal
jeho inky na lidsk organismus. Kofein je farmakologicky
nejvznamnj ltkou kvy. Vstebv se v tenkm stev a
distribuuje se celkem rovnomrn ve vech orgnech a tlesnch
tekutinch. Nejvy koncentrace kofeinu je v tle dosaeno asi 30
minut po poit kvy. Metabolizuje se v jtrech na vce ne 25
rznch ltek, kter jsou poslze vyloueny mo.
Kva a alkohol
Kva pes veobecn rozen mnn nem vliv na stavy vznikl
po poit alkoholu (tj. vystzlivn), ale dokonce ani nezrychluje
odbourvn alkoholu. Prv naopak, odbourvn alkoholu
zpomaluje a tm zpomaluje i jeho vyluovn. Po kv se lovk sice
probere, ale nevystzliv! S pekvapujcmi informacemi piel A. L.
Klatsky a jeho kolegov z Oaklandu v Kalifornii. Zjistili, e pit kvy
chrn jtra ped toxickm vlivem alkoholu, a m vce kvy
vypijeme, tm lpe jsou nae jtra chrnna. Rozshl studie na vce
ne 125 000 lidech, kte byli sledovni v letech 1978 a 1985,
prokzala, e kva vznamnm zpsobem sniuje riziko vzniku
alkoholick cirhzy. Pi pit jednoho lku kvy denn se riziko
vzniku cirhzy snilo o 20 %, pi 2 a 3 lcch o 40 % a pi tyech
a vce lcch o 80 %. Studie neodhalila, jakm mechanismem chrn
kva jatern buky ped cirhzou, ale naznaila, e souasn pit
kvy a alkoholu pedstavuje pro lovka men riziko ne pit
alkoholu bez kvy. Konzumace kvy tak zvyuje zkladn ltkovou
pemnu o nkolik procent a tm i energetickou spotebu o 80-150
kalori, avak na tlesnou hmotnost m tento zven energetick
vdej jen minimln vliv.
Me bt kva prospn?
Jako domc prostedek nachz kva uplatnn pi nkterch
zdravotnch potch, nap. srden slabosti, kolapsovch stavech,
bolestech hlavy, neuralgich, migrn nebo astmatickch zchvatech.
Kvu pij miliony lid po celm svt pro jej povzbuzujc
psychostimulan inky, a i kdy kva obsahuje nvykovou ltku
kofein, nen povaovna za drogu v pravm slova smyslu. Pesto se
stle vyskytuj vahy o tom, kolik lk kvy denn meme vypt,
aby to nepokodilo nae zdrav. Kva slou dky kofeinu jako mrn
povzbuzujc prostedek vyvolvajc pocit vitality a lepho
zvldnut duevnch i fyzickch kon. Kva zahn navu nebo ji
napomh lpe pekonvat, potlauje spnek, in jej povrchnm a
pervanm. Povzbudiv inek me bt vak velmi rozdln a
zvisl na mnostv a zpsobu ppravy kvy, na individuln
snenlivosti a ad dalch faktor. Proto me lek kvy jak
povzbudit, tak i uspat. Zvlt ve st lze pozorovat paradoxn
inek, kdy po vypit jednoho nebo dvou lk sp star lid lpe ne
bez kvy. Podle novch studi sniuje nkolik lk kvy denn
riziko vzniku Parkinsonovy choroby. Kofein ovlivuje
pravdpodobn oblasti mozku, kter produkuj dopamin, ltku, je
chrn proti tto chorob.
Kva pipraven jako espreso obsahuje vysok mnostv
antioxidant, tedy ltek, kter jsou soust mnoha potravinovch
doplk a kter jsou povaovny za klov dleit v len i
prevenci mnoha civilizanch nemoc, srden cvnch onemocnn,
duevnch poruch, znt i rakoviny.
Youjin Je se spolupracovnky z laboratoe Edwarda
Giovannucciho na Katede vivy a epidemiologie Harvardsk
univerzity veejnho zdrav v Bostonu, Massachusetts (USA)
sledovali (pomoc dotaznk) po dobu 26 let skupinu 67 470 en,
kterm bylo v roce 1980 34-59 let, s ohledem na pit kvy a vskyt
rakoviny dlohy (endometriln karcinom). Zatmco u souboru en,
kter pily maximln jeden lek denn nebo kvu nepily, se
vyskytlo 56 ppad tohoto onemocnn v pepotu na 100 000, eny,
kter pily tyi nebo i vce lk kvy denn, mly vrazn snen
riziko vzniku rakoviny dlohy vyskytovala se u 35 ze 100 000.
Podobn souvislost se podle autor nevyskytovala ve vztahu k pit
aje. Zajmav je jejich zjitn u podskupiny obznch en, protoe
obzn eny mvaj relativn nzkou hladinu nkterch hormon,
vetn rezistence vi inzulnu, a oxidativn stres. U obznch en je
vliv pit kvy jet vraznj. I tito autoi vysvtluj svoje
pozorovn tm, e kva obsahuje vc antioxidant ne ovoce a
zelenina. Podle nich kva doke, vzhledem ke svmu vlivu na
inzulin, psobit preventivn vi vzniku cukrovky.
Me kva kodit?
Dlouhodob vysok konzum kvy me zpsobit neklid,
nervozitu, podrdnost, nespavost, zrychlenou a nepravidelnou
srden innost, psychomotorick neklid apod. Tyto poruchy se
mohou u pecitlivlch osob projevit ji po 250 mg kofeinu (2-4
lky), u osob zvyklch na kofein po dvce asi 1 g (8-16 lk).
Vrobci kvy popraj, e by byla kva nvykovou ltkou. Ti, co se
na ni t a z njakho dvodu nemohou hned svou touhu realizovat,
to vak vid jinak. Nhl peruen konzumu kvy u silnch pijk
me vst k abstinennm pznakm, nap., podrdnosti, neklidu,
tesu, nav i bolestem hlavy. Jistou psychickou zvislost lze tedy
pozorovat i u kvy. Kofein v kv psob nejen na lovka, ale tak
na ostatn tvory. Velmi citliv jsou na kofein zejmna lenovci, jako
nap. pavouci. Mnoz z nich, teba dobe znm pavouk kik, si
poizuj sloit a sofistikovan st, na jejich stavbu mus zapojit
nejen sv snovac lzy, ale tak vechen svj intelekt

. Psobme-li
na pavouka njakou psychotropn ltkou, projev se to na jeho
schopnosti tkt pavuiny. Zdrogovanho pavouka snadno poznte.
Stav nepravideln, rzn deformovan st, do nich by dnou
mouchu nechytil. Nen bez zajmavosti, e jednou z nejsilnjch
psychotropnch drog pro kika je prv kofein, silnj ne
marihuana nebo LSD.
Dlouhodob pit vtho mnostv siln kvy (cca 6 lk denn)
me podle nkterch studi zvyovat riziko vskytu ischemick
choroby srden a infarktu myokardu. Jin studie dokazuj, e tyto
obavy jsou neopodstatnn. Vtina studi potvrzuje, e mrn
konzum kvy (3-5 lk denn) nem dn vliv na srdce a krevn
obh. Ani krevn tlak, ani srden innost se dlouhodob nemn. U
osob, kter nejsou zvykl na konzum kvy, dochz ke krtkmu
zven krevnho tlaku, kter se pohybuje v rmci pirozenho
dennho kolsn a odeznv s odbourvnm kofeinu v organismu. U
osob zvyklch na kofein nedochz ke zven krevnho tlaku vbec.
Srden innost zstv pi mrnm konzumu dokonce i u osob se
srdenmi chorobami nezmnn. Pi silnm konzumu kvy (vce ne
6 lk denn) se mus v zvislosti na individuln citlivosti potat s
obasnmi mrnmi poruchami srdenho rytmu. Nedvno proveden
rozshl metaanalza 16 studi shromdnch od ledna 1966 do
ledna 2003 celkem na 1010 respondentech prokzala, e pravideln
pit kvy zvyuje systolick krevn tlak v prmru o 2,04 mm Hg a
diastolick krevn tlak o 0,73 mm Hg. Vliv na srden frekvenci byl
zanedbateln.
Kva jako jed
lek kvy obsahuje v zvislosti na zpsobu ppravy 60-120 mg
kofeinu, kva zbaven kofeinu obsahuje tohoto alkaloidu asi 3 mg.
Za rozumn denn mnostv se povauje cca 300 mg kofeinu, co
jsou asi ti lky kvy. Po vypit pti lk siln kvy bhem krtk
doby me dojt k celkov nervosvalov pedrdnosti, neklidu a
tesu, poruchm trven, zrychlen i nepravidelnostem srden
innosti a nespavosti. Ve velkch dvkch vede k pocitu podrdn,
neklidu, nespavosti, ztrt energie, pop. kem.
Akutn otrava se projevuje pocitem zkosti, zrychlenm pulsu,
neklidem, nespavost, bolestmi hlavy, zvratmi. Mohou se objevit i
peludy a halucinace, trval nucen na moen. Pi dlouhodobm
povn vtho mnostv ltek s kofeinem vznik chronick otrava,
pi kter jsou poruchy trven, nechutenstv, nucen na zvracen,
trval neklid, nesoustednost, roztkanost, nespavost. ast jsou
dsiv sny a stavy zkosti, nkdy tes rukou nebo i celho tla,
patn vidn, zkuby ve svalech. Nlada je stsnn a depresivn,
vtinou znan zkostn. Pi intoxikaci je teba zabezpeit vtrn,
umstit do stabilizovan polohy a vyvolat zvracen.
Smrteln dvka kofeinu inn pi orlnm uit 150 mg/kg, co je
asi 10 g pro dosplho lovka. To odpovd 50-200 lkm kvy.
Nejvy dvka, kterou lovk peil, byla 24 gram kofeinu.
Nejni dvka, kterou nepeil, byla 3,2 gramy, ovem nitroiln.
Citlivost na inky kofeinu je individuln, navc se velmi rychle
vyvj tolerance a citlivost dt na kofein se neli od citlivosti
dosplch.
Zvr
Posoudit vechny kodliv i uiten inky pit kvy a kofeinu
na lidsk zdrav je velmi obtn. Na toto tma bylo ve svt
publikovno vce ne 100 000 studi, ale pesto nen dodnes
uspokojiv vyeen problm, zda nm pit kvy prospv, i kod.
Nemli bychom zapomenout, e kva nen vhodn k zahnn zn, s
pitm kvy je spe spojena duevn pohoda. Je proto eln
pizpsobit mnostv kvy individuln snenlivosti a osobnmu
poitku. Piblin ti kvy denn naemu zdrav neukod. Pit kvy
je pedevm spoleenskou zleitost, pi n proijeme pjemn
chvle se svmi pteli, u sv oblben innosti apod. lek dobr
kvy uspokoj urit zait rituly, bez nich by byl ivot nudn a
fdn.
9 3.3 Mlko
Mlko je sice npoj, ale je zrove povaovno za zkladn
potravinu, kter m svoje zastnce i odprce. Vztah ke konzumaci
mlka rozdluje spolenost na dva tbory. Jedni na n nedaj dopustit
a ivot bez mlka si nedovedou pedstavit, druz v nm vid pinu
vech svch zdravotnch pot a pt mlko odmtaj. Kde je tedy
pravda a kter z tch dvou nesmiitelnch tbor se ml? V podstat
maj pravdu tbory oba. Konzumace mlka je kontroverzn
zleitost. Jeskynn lid z doby kamenn neznali nejen obiloviny a
rafinovan cukry, ale ani mlko a mln vrobky. ada vdc se
proto domnv, e nae tlo je dodnes uzpsobeno spe k trven
stravy pralovka ne stravy nvtvnka fastfood. Namtaj, e
lovk je jedin tvor na planet, kter pije matesk mlko jinho
ivoinho druhu, a to dokonce i v dosplosti, kdy ostatn savci ji
dvno peli na jinou stravu. Domnvaj se, e lovk tm poruuje
prodn zkony a e to neme zstat bez nsledk.
Pijte mlko, je zdrav
Vtina dietolog je pesvdena, e kravsk mlko a mln
vrobky prvem pat do lidsk vivy. Mlko je zdrojem nutrin
dleitch protein (3,2 %), mlnho cukru (4,4 %), tuk, vitamin
a minerlnch ltek. Je tak hlavnm zdrojem vpnku, kter je v tto
form organismem lovka velmi dobe vyuiteln. Vpnk je
nezbytn pro sprvn rst a vvoj kost a zub. Obsah vpnku v
kostech je jednm z rozhodujcch initel kvality ivota ve st,
protoe jeho nedostatek je zce spojen s osteoporzou a astmi
zlomeninami kost.
Nepijte mlko, je nebezpen
Hlavnm argumentem tch, kte v mlku vid nebezpenou
potravinu, jsou alergick reakce a nesnenlivost nkterch lid na
jednotliv sloky mlka: na proteiny, na cukry i na tuky. V odborn
literatue se uvd, e lid alergickch na mlko je v populaci 0,3-7
%, a toto procento je velmi zvisl na vku. Obecn se d ct, e s
pibvajcm vkem jejich procento vzrst. Kravsk mlko pat do
skupiny potencilnch potravinovch alergen, kter vyvolvaj u
pecitlivlch jedinc chorobn stavy charakterizovan abnormln
imunitn odpovd lidskho organismu. To, co je pro nkoho
nekodn ltka, me bt pro jinho jed.
Mln proteiny jsou zastoupeny hlavn laktalbuminy, kter jsou
ptomn v syrovtce, a kaseinem, kter je hlavn slokou tvarohu. U
nkterch lid me alergie na mlko zahrnovat vechny blkovinn
sloky mlka: kasein, a-laktalbumin i p-laktalbumin. Nejastjm
mlnm alergenem u lid vak bv p-laktalbumin. Dalm
vznanm mlnm alergenem je kasein. Kasein je astou pinou
alergickch reakc i u tch, kte mlko a mln vrobky
nekonzumuj. Kasein a kaseinty se toti velmi asto pouvaj jako
plniva a dochucovadla do ady potravinskch vrobk, jako jsou
nap. jemn prky, polvky, omky apod. Pouvaj se proto, aby
nutrin obohatily nkter jdla jako pdavn ltka. Dky vysokmu
obsahu blkoviny, nzkmu obsahu laktzy a jemn chuti zlepuj
nutrin vlastnosti mnoha potravinskch vrobk. Do tto skupiny
vrobk pat nap. vysokoproteinov prkov npoje, obohacen
suenky a cerelie, smsi pro kojence atd. Dal vyuit tyto ltky
nachz pi vrob trvanliv lehaky, pi vrob zmrzlin, omek a
saltovch dresink, pi vrob uzenin i jako nhraka smetany do
kvy nebo pdavek do pekaskch polev a cukrskch krm. asto
se vyuv toho, e mln blkovina je levn, a tak se j nastavuj
nejrznj potravinsk vrobky.
Kravsk mlko v malm mnostv obsahuje tak p-laktoglobulin,
kter vak chyb v lidskm mateskm mlce. Existuje podezen, e
tato blkovina vede u dt k tvorb protiltek, kter napadaj
glycodelin, protein, kter m vznamn vliv na rozvoj imunitnho
systmu. Naruen imunitnho systmu me mt za nsledek znien
pankreatickch bunk produkujcch inzulin a vst tak k rozvoji
diabet 1. typu. Tmto zpsobem me pit kravskho mlka
zvyovat riziko vzniku cukrovky.
Mln cukry
Mln cukry jsou zastoupeny pedevm laktzou a v men
me tagatzou. Laktza je disacharid, oznaovan tak jako mln
cukr. Jej molekula se skld z galaktzy a glukzy. Tagatza je
monosacharid, jeho sladivost je tm shodn se sladivost
sacharzy, ale dodv organismu mn energie. Tagatza na rozdl
od sacharzy nepodporuje vznik zubnho kazu a nezvyuje hladinu
cukru v krvi, take je vhodn pro osoby s cukrovkou. V EU se
tagatza povauje za potravinu novho typu a jej pouit je
povaovno za bezpen. Tot se vak ned ct o hlavnm mlnm
cukru, laktze. Laktza nevyvolv alergickou reakci, ale u jedinc s
nedostatkem enzymu laktzy zpsobuje podobn problmy jako
alergie. Dochz k tzv. intoleranci (nesnenlivosti) laktzy,
zpsoben tm, e nkte lid (asi 5 % populace) nedok tento
mln cukr tpit na jednoduch cukry, kter nae tlo vyuv.
Pokud se laktza takto nezpracuje, zstv ve stev, kde dochz k
jejmu kvaen a nslednm bolestem bicha a prjmm. Intolerance
laktzy je metabolick porucha, kter se asto zamuje s alergi na
mlnou blkovinu.
Lid postien nedostatkem laktzy trp tmto druhem intolerance
od potku svho ivota. Jejich problmy zanaj ji v obdob
kojen, protoe matesk mlko tak obsahuje laktzu. Dt mlko
zvrac nebo m ast prjmy, trp atopickm ekzmem a nem chu
k jdlu. Nkdy bohuel trv del dobu, ne je tato nesnenlivost
rozpoznna.
Mln tuky
Mln tuky obsahuj mastn kyseliny (MK) s krtkm a stedn
dlouhm etzcem, konjugovan linolov kyseliny, MK s lichm
potem uhlk a rozvtven MK. Maj optimln pomr co-3 a co-6
MK. Mlko nem dn vliv na zvyovn hladiny cholesterolu, a
mlko s dvouprocentnm obsahem tuku dokonce cholesterol v krvi
sniuje. MK se stedn dlouhm etzcem navc zvyuj koncentraci
pznivho HDL-cholesterolu v sru, a nejsou tud spojovny s
kardiovaskulrnm rizikem. V tomto smru nepedstavuj mln
tuky dn zdravotn rizika. Pouze nadmrn pit zejmna
neodtunnho mlka vede nejen ke zvenmu zahlenn, ale tak k
nadvze a obezit.
Pomh mlko pi usnm?
Mme-li problmy s usnnm, shneme po hypnotiku, lku, kter
navozuje spnek. Lidov moudrost vak prav, e stejnou slubu
vykon i sklenice teplho mlka ped ulehnutm na lko. Dkazy o
pravdivosti tohoto tvrzen a dvody, pro takhle mlko psob, byly
nalezeny relativn nedvno. Bylo zjitno, e z blkovin obsaench
v mlku se tvo inkem enzym (peptidz) aluden vy mal
peptidy, kter maj podobn farmakologick inek jako hypnotikum
morfin, nebo se v na stejn morfinov receptory v mozku. Z p-
kaseinu vznikaj ti p-kasomorfiny sloen ze 4, 7 nebo 11
aminokyselin, z dal mln blkoviny, a-laktalbuminu, vznikaj dva
peptidy sloen ze 4 aminokyselin: a-laktorfin a p-laktorfin. Tm, e
se tyto peptidy v na morfinov receptory v mozku, psob u
lovka stejn, jako by si vzal morfin. Navozuj pocity uvolnn,
uklidnn, pjemn nlady a sniuj krevn tlak. Vytvo tak
podmnky pro rychl nstup spnku. Dkazem toho, e peptidy
opravdu funguj jako endogenn opity, je fakt, e podn naloxonu,
specifickho antagonisty morfinovch receptor, jejich
farmakologick inek ru. Mezi pozorovanmi inky kasomorfinu
se uvd, e omezuje pl novorozenc a prodluuje dobu spnku.
Analgetick inek tchto peptid na lovka vak nemus bt
vdy bezvznamn a u vbec ne nekodn. V posledn dob se
nap. objevuj informace o tom, e p-kasomorfiny se mohou podlet
na syndromu nhl smrti novorozenc (Sudden Infant
Death Syndrome, SIDS). Bylo prokzno, e snadno pronikaj z
gastrointestinlnho traktu do krve, z krve do centrlnho nervovho
systmu a v dosud nevyzrlm mozku novorozence mohou blokovat
jeho dchac centrum. V dsledku toho me dojt k zstav dechu a
k nhl smrti. Dr. Reichelt v Norsku a Dr. Cade na universit na
Florid nalezli vy obsah kasomorfinu v moi autist a
schizofrenik. Toto pozorovn bylo velmi asto opakovno a
potvrzeno, take autistm je doporuovna tzv. bezkaseinov dieta.
Pt, i nept (mlko)?
Odpov na tuto otzku nen jednoduch. Na jedn stran
existuje ada pdnch dvod, pro mlko konzumovat, na druh
stran pak ada nemn pdnch dvod, pro je z jdelnku radji
vyadit. U lid s alergi nebo intoleranc na mlko je situace jasn. Ti
by se mu mli vyhbat. U ostatnch bude lep nekonzumovat je ve
velkm mnostv a vude tam, kde je to mon, nahradit mlko
zakysanmi mlnmi vrobky.
Intolerance nen tot co alergie
Potravinov intolerance, na rozdl od potravinov alergie,
nezahrnuje imunitn reakci. Pod pojmem intolerance se rozum
nesnenlivost. Potravinov intolerance je zpsobena nedostatkem
nebo absenc ltky nebo ltek, kter se v organismu podlej na
zpracovn stravy. Kdy snme potravinu se slokou, vi kter je
n trvic systm intolerantn, trvic systm nen schopen danou
potravinovou sloku zpracovat a dostav se netypick reakce
organismu zvracen, dven, prjmy, kon projevy, plynatost,
bolesti bicha, kee. Onou zsadn ltkou, kter naemu tlu chyb
nebo kter m tlo nedostatek, vtinou bv enzym i vce enzym
tpcch intolerantn sloky. Potravinovou pecitlivlost trp
vznamn a stle narstajc st populace. Postihuje asi 2 %
dosplch a 8 % dti do 3 let vku. Jedincm s potravinovou
pecitlivlosti hroz pznaky v oblasti dchacho stroj rma z
pecitlivlosti, i dokonce astmatick pote. Dalsi nepjemnost je
atopick ekzm a chronick zavac pote. Medicna zatm
nedoke potravinovou pecitlivlost lecit. Muzeme ji pouze
pedchzet vynechnm rizikov potraviny z jdelnku.
Literatura
Chow, H. H.; Hakim, I. A. Pharmacokinetic and
chemoprevention studies on tea in humans. Pharmacol Res, 2011, 64
(2), 105-12.
Je, Y.; Hankinson, S. E.; Tworoger, S. S.; Devivo, I.;
Giovannucci, E. A Prospective Cohort Study of Coffee Consumption
and Risk of Endometrial Cancer over a 26-Year Follow-Up. Cancer
Epidemiol Biomarkers Prev, 2011.
Patoka, J. Caj s mlkem. Vesmr, 2007, 86 (3), 136.
Vyskoil, F. Kva (vcelku) blahodrn. Vesmr, 2007, 86 (2), 92.
Struneck, A. Pememe autizmus? Palatka Almi: Brno, 2009.
Carlsen, M. H.; Halvorsen, B. L.; Holte, K.; Bohn, S. K.;
Dragland, S.; Sampson, L.; Willey, C.; Senoo, H.; Umezono, Y.;
Sanada, C.; Barikmo, I.; Berhe, N.; Willett, W. C.; Phillips, K. M.;
Jacobs, D. R Jr.; Blomhoff, R. The total antioxidant content of more
than 3100 foods, beverages, spices, herbs and supplements used
worldwide. Nutr J, 2010, 9,3.
Patoka, J. Lapacho: aj Ink. Sfra, 2010, 11,14-15.
10 4. Potraviny, kter nai pedkov
neznali
Ji Patoka
Jdlo pat mezi zkladn poteby lovka, protoe potrava dodv
tlu iviny nutn pro jeho rst a zdrn vvoj. Tma vivy je v
dnen dob v poped zjmu. Stoup zjem o problematiku zdravho
stravovn a pibv lid, kte se vivou zabvaj profesionln.
Uvedeme si proto na zatek definice nkterch pouvanch
pojm:
Viva (nutrice) je zdrojem energie a vech nezbytnch ltek,
kter lovk potebuje k rstu a obnov tkn. Zkladnm kolem
sprvn vivy je zajistit optimln pvod energie a ivin ve form
blkovin, tuk, sacharid, vitamin, minerlnch ltek a vody
pimen vku, zdravotnmu stavu a ivotnmu stylu lovka.
Strava je sms ivin (nutrient), kterou tlo potebuje k zskn
energie a stavebnch ltek nutnch pro rst a obnovu bunk, tkn a
orgn.
Nutrient je chemick ltka, kterou organismus potebuje pro
svou existenci a rst, jako i pro sprvn metabolismus, a kter je
pijmna z vnjho prosted. Nutrienty jsou dleny do dvou
hlavnch skupin: makronutrienty (zkladn iviny) a
mikronutrienty (doplkov iviny).
Potravina je vrobek nebo ltka uren pro vivu lid a
konzumovan sty v nezmnnm nebo upravenm stavu. Potraviny
mohou bt rostlinnho, ivoinho nebo jinho pvodu. Samostatn
kategorie tvo: nealkoholick npoje, alkoholick npoje, potraviny
pro zvltn vivu, doplky stravy a potraviny novho typu.
Pokrm je potravina, kter je vhodnm zpsobem upravena
(uvaena) a pipravena ke konzumaci (jdlo). Pprava pokrm se
obvykle provd v kuchyni. Termn pokrm oznauje jeden nebo vce
chod, vetn npoj.
11 Jdlo v historick perspektiv
To, co lovk v prbhu sv existence jako biologick druh
konzumoval, tedy jakou stravou se ivil, jak potraviny pouval a
pozdji tak jak pokrmy pipravoval, prodlalo obrovsk vvoj. Ne
vdy ml tak lovk snadn pstup k potrav, co ostatn pro
nkter sti svta plat dodnes. Pokud si lovk opatoval potravu
sbrem a lovem, musel bt pichystn na obdob hojnosti i
nedostatku. Aby se mu potrava nezkazila nebo mu ji nesndl nkdo
jin, nauil se ji konzervovat a chrnit. Vynlez zemdlstv pinesl
do stravovn nov potraviny, ale tak nutnost ekn na novou rodu
a do t doby zcela neznm spoleensk prvek: odloenou spotebu.
Aby lovk zajistil pt rodu, musel st zsob vylenit ze sv
okamit spoteby [1].
Ponaje stedovkem lze ji hovoit o pokrmech, potravinch,
kter byly vhodnm zpsobem upraveny ke konzumaci. ast byla
tepeln prava pokrm, vaen, co se v dobov terminologii
vztahovalo pedevm k pprav rznch druh obilnch ka a
polvek. Kae se pipravovaly z celho i drcenho obil, kter se
melo a vailo ve vod nebo v mlce. Sladk kae se ochucovaly
medem a erstvm i suenm ovocem.
prbhu 17. stolet se zan rozvjet modern kuchask umn a
vytv se tradice nrodnch kuchyn, kter petrvv a dodnes. V
Evrop je to nap. kuchyn italsk a pedevm francouzsk. Nov
prvky do vaen vnesla technick revoluce. Nejen v technickm
vybaven kuchyn, ale tak ve vbru surovin, a v neposledn ad i v
pohledu na jdlo jako kulturn zleitost.
19. stolet zaznamenvme tlum nkladnch prav pokrm a
pracnho zdobeni. Objevuji.se prvn profesionln kuchask
asopisy. V roce 1834 byl v USA patentovn spork pro domc
vyuit. S rozvojem plynov st ve mstech se objevuj plynov
sporky, s rozvojem st elektrick pak tak sporky elektrick. Prvn
elektrick spork se zaal prodvat v roce 1893.
Dal novinky pineslo 20. stolet. Potkem tohoto stolet
vzrostla poptvka po trvanlivjch potravinch. Rostouc znalost
chemickch a fyziklnch pochod, souvisejcch s potravinami, pak
umoovala vychzet tto poptvce vstc. Takov zpsoby
konzervace, jako je mraen, dehydratace, vakuov balen a zejmna
pouit chemickch ltek, to jsou ji vdobytky modern spolenosti.
Vrobci ve snaze vyrbt levnj, trvanlivj a zrove vzhledov i
chuov lkavj potraviny zaali masov pouvat rzn pdatn
ltky. Na trhu se objevuj konzervovan potraviny, je zvldnuta
technologie ppravy mlka s dlouhou trvanlivost, vznikaj nov
mln vrobky, na trhu se objevila mikrovlnn trouba a brzy se
stala samozejmou soust kad domcnosti.
Nejdleitjm poslnm potravin je, e poskytuj organismu
energii. Lid jsou jedinm druhem ivoich, jen va jdlo, kter
pak konzumuje. Pprava jdla k veei je to, co je spolen pro
vechny lidsk kultury. Jdlo nem jen svou nutrin hodnotu, ale
dleit sociln aspekt. Konzumace jdla je vhodnou pleitost
ke komunikaci a posilovn rodinnch vztah.
Gastronomie
Pro lovka je jdlo nejen nezbytnm zdrojem energie a jeho
existence vbec, ale tak kultivovanm aktem, kter vyleuje
lovka jako ivoin druh ze zbytku ivoin e. lovk nejene
potraviny rzn tepeln i jinak ped konzumac upravuje, ale velkou
pozornost vnuje i jejich dochucovn, aranovn a konzumaci. Z
ppravy jdel a jejich konzumace vytvoil druh umn (kuchask
umn, kulinsk umn, fr. Vart culinair) a vdu o aludku,
zvanou gastronomie. V irm pojet je dnes gastronomie chpna
jako nauka o vztahu kultury a potravy. Clem gastronomie je uinit z
ppravy a konzumace jdla kultivovan akt a nevedn smyslov
zitek a povit tm pojdajcho lovka na ulechtilou bytost.
Clem kuchaskho emesla je pipravit pokrm tak, aby
konzumenta nasytil nejen tlesn, ale i duevn. Zkladn mylenkou
kuchaskho umn je proto kultivace chuti pokrmu, jeho vzhledu a
vn, kultivace prosted, v nm je pokrm podvn, resp, kultivace
ideovho podtextu kadho pokrmu.
Gastronomie prodlala a prodlv neustl vvoj, jeho
podstatnou soust jsou zejmna nov suroviny vhodn pro ppravu
pokrm. S rozvojem obchodu, kter je spojen s novmi
technologiemi, mohou bt konzumentm nabzena jdla ze surovin
pochzejcch z jinch, asto i velmi vzdlench mst, nebo v ron
dob, kter je pro danou potravinu netypick. Macechy dnes nemus
poslat sv dcery do lesa na jahody, kdy je tam metr snhu, sta
vyndat jahody z mrazniky. Nikdo se ji dnes nepozastavuje nad tm,
e to, co bylo v minulosti seznnm ovocem nebo zeleninou, je dnes
dostupn celoron. Sortiment potravin a potravinskch surovin se
v poslednch nkolika mlo letech zmnil natolik, e byla zavedena
nov kategorie potravin nazvan potraviny novho typu [2-3].
12 Potraviny novho typu
esk republice rozumme pod pojmem potraviny novho typu
(PNT) potraviny a sloky potravin, kter nebyly pouity k lidsk
spoteb ve vznamn me v rmci Spoleenstv ped 15. kvtnem
1997. Nazen ES 258/97 z 27. ledna 1997 Evropskho parlamentu a
Rady stanov provdc pravidla pro povolovn novch potravin a
novch sloek potravin [2]. Protoe clem je zajistit nejvy rove
ochrany lidskho zdrav, mus bt nov potraviny podrobeny
hodnocen bezpenosti ped uvedenm na trh EU. Pouze produkty
povaovan za bezpen pro lidskou spotebu jsou schvleny pro
prodej. Firmy, kter chtj uvst nov potraviny na trh EU, mus
podat dost v souladu s doporuenm Komise 97/618/EC, kter
obsahuje vyadovan vdeck informace a zprvu o posouzen jejich
bezpenosti.
poslednch letech byly nov potraviny pedmtem intenzivn
veejn diskuse. Pes rozshl sil informovat veejnost o vsledcch
hodnocen rizik pro spotebitele byla dvra veejnosti v tto oblasti
nzk. Odbornci na sociln prci nalezli adu dvod, pro tomu tak
je, vetn neshod mezi technickmi odbornky a spotebiteli o
povaze nebezpe, na kter by se mlo hodnocen rizik zamit. V
souasn dob projednvaj orgny EU aktualizaci pravidel pro
potraviny novho typu, jejich clem je zajistit, aby inovace v
potravinskm sektoru mohla pokraovat bez kompromis v oblasti
bezpenosti a ochrany spotebitel.
Termn potraviny novho typu (PNT) byl do esk legislativy
zaveden pi pekladu Nazen ES 258/1997 [2] jako ekvivalent
anglickho vrazu novel foods. Tento vraz byl zvolen, aby pesn
vyjdil podstatu vci a odliil tyto potraviny od novch
(inovovanch) vrobk, jejich novost nen tak revolun. O
zaazovn PNT do lidsk vivy rozhoduje Poradn vbor pro nov
potraviny a procesy (Advisory Committee on Novel Foods and
Processes, ACNFP) a Evropsk ad pro bezpenost potravin
(European Food Safety Authority, EFSA). Problematika PNT je v
poslednch letech asto a iroce diskutovna spotebiteli. Podle
uvedenho nazen pat PNT do nsledujcch skupin:
potraviny obsahujc novou nebo mysln modifikovanou
zkladn molekulrn strukturu,
potraviny sestvajc z mikroorganism, hub nebo as, nebo kter
jsou z nich izolovny,
potraviny sestvajc nebo izolovan (vyroben) z rostlin nebo
ivoich, s vjimkou rostlin nebo ivoich zskanch tradinm
postupem lechtn nebo chovu nebo rozmnoovn, a kter jsou
povaovny za zdravotn nezvadn, potraviny vyroben dosud
nepouvanmi technologickmi postupy, kter vedou k vznamnm
zmnm ve struktue potraviny nebo sloen, ovlivujc jejich
nutrin hodnotu, metabolismus nebo obsah nedoucch ltek,
potraviny obsahujc geneticky modifikovan organismy (GMO)
nebo potraviny, kter byly vyrobeny z GMO, ale konkrtn potravina
je ji neobsahuje.
Nazen 258/1997 ES plat pro vechny lensk stty EU. PNT
mus splovat poadavky stanoven legislativou pro bn potraviny,
a navc mus bt za elem ochrany veejnho zdrav podle ve
uvedenho nazen podrobeny v EU zvltnmu schvalovacmu
procesu a splovat dal poadavky na oznaovn. PNT mohou bt
prodvny jen balen.
Psobnost nazen se nevztahuje na pdatn ltky (aditiva),
aromata a extrakn rozpoutdla. Pehled o souasnm stavu
podanch dost o povolen PNT k uvdn do obhu lze zskat na
webovch strnkch EU nebo britskho vboru ACNFP.
PNT v esk republice
Ji ped vstupem R do EU byly PNT v R schvalovny v
souladu s nazenmi ES.
K informovn vrobc a dovozc PNT vydalo MZ R
metodick materil Kritria schvalovn potravin novho typu,
kter byl zpracovn v souladu se Smrnic rady 97/688/ES. Jsou v
nm obsaeny pokyny tkajc se materil pikldanch k dosti o
schvlen PNT a pokyny tkajc se zprvy o prvnm posouzen.
Podle eskho Zkona 110/1997 Sb, o potravinch zahrnuje pojem
potraviny (a sloky) novho typu jak produkty podle Nazen
258/1997/ES [2], tak i produkty zskan pomoc genetickch
manipulac definovan v nazen
1829/2003/ES [41.
Nov sloky PNT
PNT se objevuj i nov sloky, kter a dosud nebyly jako
sousti potravin pouvny. Pestoe PNT podlhaj psnmu
schvalovacmu zen, nelze vylouit, e nkter z tchto sloek
mohou mt vliv na lidsk organismus, kter lze chpat jako
nedouc. etn vdeck studie a soudn spory o zvadnosti i
nezvadnosti PNT napovdaj, e nov sloky PNT nemus bt pro
lidsk zdrav vdy jen pnosem, a u jde o fytosteroly, netradin
rostlinn produkty a upraven oleje, netradin blkoviny i nov
derivty sacharid.
13 Fytosteroly (rostlinn steroly)
Fytosteroly se podle chemick struktury ad mezi steroidy.
Nachzej se v nkterch rostlinch, kde maj podobnou funkci jako
cholesterol u vych ivoich. V rostlinch jsou fytosteroly
ptomn bu jako voln steroly, nebo estery s organickmi
kyselinami, nebo cukry. V rostlinch jsou fytosteroly soust
bunnch membrn. V lidsk diet jsou fytosteroly hodnoceny jako
sousti stravy dleit pro udren zdrav.
Fytosteroly jsou ltky tepeln stabiln, bez chuti a bez zpachu.
Vysok teplota okolo 190 C (pi smaen) vak zpsobuje, e asi 50
% vech ptomnch fytosterol se pemn v oxidan a polymeran
produkty. Mezi nejrozenj fytosteroly pat ft-sitosterol,
kampesterol a stigmasterol.
Fytosteroly versus cholesterol
Zven krevn hladiny cholesterolu jsou dnes povaovny za
vznamn rizikov faktor vzniku kardiovaskulrnch nemoc.
Nutrienty, kter dok snit bez nedoucch vedlejch ink
hladiny cholesterolu, mohou proto bt pro lidsk zdrav velmi
prospn. Bylo prokzno, e takovou schopnost sniovat
cholesterol, jak u zvat, tak u lid, maj fytosteroly ptomn v diet.
To je hlavn dvod, pro jsou pidvny do lidsk stravy.
Pirozen vskyt v potravinch
Hlavnm pirozenm zdrojem fytosterol v lidsk strav jsou
rostlinn oleje (epkov, slunenicov, sjov, palmov, olivov),
margarny a vrobky z obilovin. Ovoce a zelenina obsahuj jen mal
mnostv fytosterol (od 5 do 30 mg/100 g). Fytosteroly jsou v
malch mnostvch obsaeny i v nkterch potravinch ivoinho
pvodu, nap. v rybch. Kapr obsahuje 0,55 g (3-sitosterolu v 100 g
tuku, u nkterch ryb je to ale a dvojnsobek. V USA a vtin zem
Evropy tvo fytosteroly mn ne polovinu konzumovanch sterol,
zbytek jde na vrub cholesterolu. Avak v zemch, kde lid konzumuj
pevn potraviny rostlinnho pvodu, me bt pomr
cholesterol/fytosterol obrcen.
kdy zdaleka ne vechny otzky kolem vznamu fytosterol pro
lidskou vivu jsou zodpovzeny, veobecn se m zato, e v
uritm mnostv lidskmu zdrav vznamn prospvaj [5-6]. Je
prokzno, e pvod fytosterol vt ne 1 g/den inhibuje
intestinln absorpci cholesterolu, co vede ke snen jeho hladiny v
krevnm sru o 5-15 %. inek se mrn zvyuje pi vych dvkch
fytosterol, ale nemlo by bt pekroeno mnostv l,5-2,0g
fytosterol na den. Vy dvky, nad 3 g/den, u tento inek
nezvyuj a naopak psob nepzniv, protoe sniuj absorpci p-
karotenu a vitamin rozpustnch v tucch [7].
Pro koho jsou ureny potraviny obohacen fytosteroly
Potraviny s pidanmi fytosteroly jsou ureny pro osoby, u
kterch je douc snen krevnho cholesterolu. Obecn to podle
souasnch kritri jsou:
osoby, jejich hladina celkovho cholesterolu pesahuje hranici 5
mmol/1, osoby s hladinou celkovho cholesterolu pesahujc 4,5
mmol/1, u nich je ji rozvinuta ischemick choroba srden,
diabetes i jin rizikov faktory.
Uvd se, e v esk republice m 37,5 % osob starch 40 let
hladinu srovho cholesterolu vy ne 6,2 mmol/1, a vskyt poruch
hladin tuk v krvi (dyslipidmie) se zvyuje s vkem. Na zklad
informac Odboru strategie a zen ochrany a podpory veejnho
zdrav MZ R a podklad dostupnch expertm SZ lze jen velmi
tko odhadnout, jak velk st populace v R trp zvenou
hladinou cholesterolu a pro koho jsou tyto potravinsk produkty s
pdavkem fytosterol a fytostanol ureny. Expertn odhad je, e
piblin 50-60 % dospl populace m hodnoty cholesterolmie
zven nad hodnotu 5,2 mmol/1. Doporuovan limitn hodnota
obsahu cholesterolu v krvi se navc stle sniuje.
Obohacovn potravin o fytosteroly v esk republice
Dosud bylo rozhodnutm Komise povoleno pidvat fytosteroly
do mlnch npoj a nkterch mlnch produkt, pomaznek,
saltovch dresink, fermentovanch vrobk, sjovch npoj,
sr, vrobk typu jogurtu, koencch omek, ovocnch npoj na
bzi mlka a do itnho chleba. V procesu schvalovni jsou ale dal
potraviny, nap. masn vrobky, rov npoj a nkter dusy.
14 Netradin rostlinn produkty
Snaha uplatovat netradin rostlinn produkty jako sousti PNT
je vedena snahou vrobc obohatit trh o vrobky, kter a dosud
mohly bt konzumovny pouze v omezench oblastech svta, v
podstat v mstech, kde vyrostly. Souasn je to jedna z monost,
jak nkter zem vce zapojit do svtovho obchodu a zlepit tak
jejich ekonomiku za pedpokladu, e tyto produkty naleznou
uplatnn na evropskch a americkch trzch.
Semnka chia
Jedn se o drobn olejnat semnka rosdiny Salvia hispanica L.
(alvj panlsk), pochzejc z hornatch oblast Jin a Severn
Ameriky, kter byla uvna ji Aztky. Semnka se vyznauj
pznivm sloenm mastnch kyselin a maj vysokou nutrin
hodnotu [8]. Jsou alternativnm zdrojem co-3 mastnch kyselin.
Semnka absorbuj a dvanctinsobek vody a v aludku elruj a
vytv gel, kter tvo bariru ped trvicmi enzymy a zpomaluje
tm tpen polysacharid. Gel z nabobtnalch semnek je pouiteln
jako pdavek do tsta, kde me nahradit vejce nebo olej, ale je tak
vhodn jako pdavek do celozrnnho peiv. Vzhledem ke snadn
stravitelnosti jej lze doporuit tak jako soust vivy nemocnch,
dt, kojcch matek, sportovc apod. Vbor ACNFP ji v r. 2004
doporuil schvlen s vhradou upozornn na potenciln alergenn
inek, pp, mon kov inek s jinmi alergeny.
va noni
va noni se vyrb z plod rostliny Morinda citrifolia L.
(noni citrusolist), kter pat do eledi moenovitch (Rubiceae).
Noni je ke rostouc na ostrovech v jinm Tichomo, ale i v n
nebo Austrlii. Liv schopnosti noni objevili ji ped 2000 lety
Polynsan, kte tuto rostlinu pivezli z jihovchodn Asie. Noni
plod zajmav ovoce, trochu podobn zelen borovicov ice, kter
obsahuje adu biologicky innch ltek a mnostv enzym, je
zpsobuj, e plod velice rychle dozrv [9]. Bhem jedinho dne je
schopen pemny z tvrdho plodu na kaovitou hmotu, take je zcela
nevhodn pro jakoukoliv dopravu. Jedinou technologi vhodnou pro
zpracovn je proto vroba vy, tzv. Noni juice. Ten m velmi
charakteristickou chu, proto se uv jen v malch dvkch a
obvykle se ed jinm dusem nebo vodou. va noni byla
schvlena rozhodnutm 2003/426/ES pro pouit v npojch.
Tato va je akceptovateln jako potravina novho typu a
novj vzkumy napovdaj, e by mohla mt, na rozdl od jinch
ovocnch v, i nkter specifick inky. Na mych byl prokzn
jej protektivn inek pi ischemickm neuronlnm pokozen a
tak podporuje sekreci inzulnu a zmruje vvoj inzulnov
resistence pi ischemickm stresu. Ze studi na laboratornch
zvatech neexistuj daje o negativnm vlivu z hlediska
subchronick toxicity, genotoxicity a alergenicity. Pestoe je noni
konzumovno v ad zem ji velmi dlouho bez negativnch znmek
vlivu na lidsk zdrav, vyskytly se nmitky ohledn bezpenosti v
ppad konzumace vtho mnostv vrobk z tohoto ovoce. V
literatue je toti popsno nkolik ppad hepatotoxicity po poit
noni a existuj urit obavy, e tento netradin rostlinn produkt by
mohl bt nebezpen. Nejnovj vsledky subchronick toxicitn
studie na laboratornch potkanech a in vitro testy na izolovanch
lidskch jaternch bukch (hepatocytech) vak prokazuj, e toxick
jsou a velmi vysok dvky noni, kter u lovka nepichzej v
vahu. Velikost NOAEL (no-observed-adverse-effect level) byla
stanovena na 6,86 g ist lyofylizovan vy/kg tlesn hmotnosti,
co odpovd 90 ml/kg.
souasn dob sl snaha vrobc uvst na trh i jin produkty z
noni, jako nap. suen nebo praen ovoce, potravinov doplky a
ochucovadla v podob lyofilizovanho prku, vu z
blanrovanch list a podobn. Tyto produkty maj firmy v myslu
pidvat do potravin z cereli, brambor, masa, ryb, do npoj,
omek apod. Ve vdeck literatue vak existuj rozporn nzory,
pokud jde o ptomnost genotoxickho antrachinonu, a proto ACNFP
vymezila ppustn denn pjem etanolovho extraktu list noni na
20 mg. V ppad pdavku do npoj toti hroz vysok pjem u
dt, k emu je teba pistupovat velmi opatrn.
De plod baobabu
Baobab africk (Adansonia digitata L.) je mohutn tropick
strom z eledi bavlnkovitch (Bombacaceae) pochzejc z jin
Afriky, z oblasti Sahelu, ale je rozen tm po celm kontinentu.
Vyznauje se krtkm, npadn tlustm kmenem bizarnho tvaru a
mlo poetnmi vtvemi. M dlanit listy, kter v suchm obdob
opadvaj. M bl, npadn velk pevisl kvty. Plody jsou vejit
nebo prothl, 12-20 cm dlouh, ed plstnat, s devitou slupkou.
Obsahuj jemnou, blavou, mrn nakyslou duninu s etnmi
semeny. Dunina m vysok obsah pektin
(24-34 g/100g den), vpnku (1100-3700 mg/100 g), vitaminu
C (75-499 mg/100 g) a eleza (40-91 mg/100 g). U domorodho
obyvatelstva maj plody irok pouit v kuchyni a nachzej
uplatnn i v tradin domorod medicn [10].
Dosavadn pokusy s vyuitm baobabov den v Evrop byly
ojedinl a nepli spn. Na potku dvactho stolet se
baobabov de pidvala do tsta pi peen ajovho peiv, bhem
prvn svtov vlky jako nhraka mouky pi vrob chleba.
Baobabov de m nesporn nutrin hodnoty a byly konny pokusy
vyut ji jako soust vivy sportovc. Firma Phyto Fruit Africa ma
v myslu pouvat suenou de plod baobabu v mnostv 5-15 %
do jogurtovch npoj a cerelnch tyinek, a po oddlen pektin
tak do peiv, cukrovinek apod.
Mangostanov va
Mangostana lahodn (Garcinia mangostana L.) je tropick
stlezelen ke nebo strom pvodem z Indonsie. Je to rostlina s
velkmi koovitmi listy a kulovitmi plody, se silnou fialovou
slupkou, pod n je bl dunina. Dunina sestv z mskovitch
dlk pipomnajcch mandarinku a chut trochu pipomn ananas.
Plody mangostany jsou po tiscilet pouvny jako liv prostedek
pro sv antibakteriln, antivirov, protizntliv a antialergick
inky, a snad i inky antikarcinogenn [11].
Mangostov va se vyrb z celch plod, vetn slupky, kter
je jinak nepoivateln. Tm je vrazn zven obsah xanthon, kter
jsou povaovny za nejvznamnj biologicky inn ltky
mangosty. va m vrazn antioxidan vlastnosti a me pzniv
ovlivovat trvic trakt, posilovat imunitn systm a neutralizovat
voln radikly. V nkterch zemch je jej uvdn do obhu
ppustn, statut v Evrop bude teprve diskutovn.
15 Netradin blkoviny
Uvdn netradinch blkovin na trh jako PNT je podmnno
jednak hlednm novch potravinovch zdroj, jednak snahou
podporovat zdrav ivotn styl a omezovat vskyt civilizanch
nemoc.
Blkovina z brambor a jej hydrolyzty
Brambory jako potravina jsou i pes obsah jedovatch
glykoalkaloid povaovny za bezpen pro lidskou vivu.
Koagulovan blkoviny z brambor a jejich hydrolyzty, kter dosud
nebyly v potravinch pouvny, byly bez problm zaazeny mezi
PNT. Lze je toti povaovat za obdobu blkovin zskvanch z jinch
rostlinnch zdroj. Jsou vyuiteln jako nutrin alternativa jinch
rostlinnch blkovin, nebo jako emulgan a zpovac prostedky v
pekaskch vrobcch, cukrovinkch, bezlepkovych potravinch i
jinde.
Blkovina z vojtky
Tolice set (Medicago sativa L.) neboli vojtka je rostlina
znm jako vcelet pcnina z eledi bobovitch (Fabaceae). Je
velice cennou a ekonomicky nejvznamnej pcninou, ale je tak
pouvna alternativn medicnou jako prostedek proti strnut (tzv.
alfalfa). Jej liv inky byly objeveny ji ve starovku,
pravdpodobn Araby. V alternativn medicn je pouvna jako
prostedek proti strnut a pro celkov poslen organismu. Zkliduje
a podporuje innost zavacho traktu a pomh zvyovat fyzickou
vkonnost, proto je vyhledvna pedevm sportovci a je vhodn
pro tce fyzicky pracujc osoby. Posiluje tak imunitn systm,
zmruje znty, pomh pi len artritidy, neuritidy i bronchitidy.
Vojtka ovlivuje metabolismus krevnho cukru a stabilizuje tak
jeho hladinu, m se stv velice doporuovanm lkem pro
diabetiky. Souasn vdeck studie potvrdily, e listy a nadzemn
sti rostliny obsahuj velk mnostv p-karotenu, vitamin B, C, D,
E a K, a dle minerln ltky, jako je draslk, elezo, vpnk a fosfor.
Vojtka obsahuje znan mnostv nutrin vznamnch
protein, dky nim je cennou pcninou. Tyto proteiny vak mohou
bt uiten i v lidsk viv. Extrakt z vojtky je proto dal
netradin blkovinou, ekajc na zaazen mezi PNT. Dvod, pro se
tak jet nestalo, spov v uritch technickch problmech
formulace vhodnho prepartu. Extrakt je nutno zbavit bakterilnch
spor, ale nelze to uinit teplem, ani by dolo k denaturaci protein.
Na zvadu je tak ptomnost ltek s estrogenn aktivitou, zejmna
kumestrolu. Ptomnost tohoto fytoestrogenu pedstavuje nedouc
riziko vzniku rakoviny u en.
16 Netradin nebo upraven oleje
kuchynch celho svta se nejastji pouv olej olivov, sjov,
slunenicov nebo epkov, ale spektrum nabzench olej je
mnohem ir. Oleje jako lnn, kukuin, mandlov, pupalkov,
brutnkov nebo makadamiov nachzej uplatnn nejen v kuchyni,
ale tak v kosmetice. I kdy se uvauje o nkolika novch
monostech, jako PNT byly zatm schvleny jen dva nov oleje: olej
ze semen Allanblackia a hadincov olej.
Olej ze semen Allanblackia
Jedn se o olej lisovan ze semen stromu Allanblackia
stuhlmannii, rostoucho v zpadn, stedn a vchodn Africe v
tropickch detnch pralesch. Plody tohoto stromu maj velikost
ananasu a je v nich 40-50 olejnatch semen, kter tvo 60-80 %
hmotnosti plodu. Olej z tchto semen je vyuvn domorodci, ale
dosud nebyl vyuvn komern. Rafinovan olej ze semen
Allanblackia m vysok obsah kyseliny stearov (cca 50 %) a
olejov (cca 40 %). Pedpokld se jeho vyuit do lutch tuk a
pomaznek na bzi smetany, jako zdravj nhrady za nasycen
palmov olej.
Hadincov olej
Hadincov olej je lisovn ze semen hadince jitrocelovitho
(Echium plantagineum L.) a vyznauje se vysokm obsahem
polynenasycench mastnch kyselin. Pedpokld se, e bude
pidvn do mlnch vrobk, vetn sr, do pomaznkovch
tuk a dresink, do sndaovch cereli a doplk stravy a do
potravin pro zvltn lebn ely a pro hubnut.
Olej obohacen o diacylglyceroly
Diacylglyceroly (DAG) a triacylglyceroly (TAG) jsou soust
vech rostlinnch olej. Vtina olej obsahuje velk procento TAG
a jen mal procento DAG, piem TAG a DAG maj v organismu
odlinou lohu. Zatmco TAG se ukldaj v tle jako tukov zsoby,
DAG jsou okamit odbourvny a poskytuj tlu energii.
Patentovanm postupem lze epkov a sjov olej upravit tak, aby
obsahoval a 80 % DAG, m se zv jeho nutrin hodnota.
Olej z asy Schizochytrium sp.
v roce 2008 byla podna dost o zaazen oleje z mosk asy
Schizochytrium mezi PNT. Tento olej se vyznauje vysokm
obsahem kyseliny dokosahexaenov (DHA). DHA je co-3
nenasycen mastn kyselina, kter se pirozen nachz v lidskm
tle, zvlt pak v ed ke mozkov (tvo a 97 % co-3 tuk v
mozku), och (tvo a 93 % co-3 tuk v oku) a srdci. V bn
potrav se DHA pirozen nachz v moskch rybch a v moskch
asch a podle poslednch poznatk je to jedna z nejdleitj
prenatlnch vivovch ltek. O jeho zaazen mezi PNT nebylo
dosud rozhodnuto.
Olej z I ncha I nchi
Incha Inchi (Plukenetia volubilis) je tropick ke pvodem z
perunskho detnho pralesa, jeho semena poskytuj kvalitn olej s
vysokm obsahem esencilnch co-3 (cca 48 %) a co-6 (cca 36 %)
mastnch kyselin, obsahujc mnostv antioxidant. V souasn
dob je domnou jeho hlavnho vyuit kosmetika, zejmna vivn
krmy a tlov mlka s regeneranm inkem, ale bylo t zahjeno
jeho posuzovn jako PNT. Zatm o jeho zaazen mezi PNT nebylo
rozhodnuto.
Olestra
Olestra je nzev pro syntetick hexa a oktaestery sacharzy.
Esterifikac a osmi hydroxylovch skupin sacharzy vymi
mastnmi kyselinami lze zskat produkt, kter svou konzistenc a
chemickmi vlastnostmi pipomn tuk. Olestra vypad jako tuk, ale
nen to tuk. V literatue jsou proto olestra a j podobn ltky
oznaovny jako pseudotuky. Olestra je uren jako nhrada tuku
v potravinch, pi jejich vrob a pi smaen a peen. Protoe se
nevstebv a prochz tlem nezmnn, sniuje pjem energie z
tuk potravin. Uveden olestry na trh nebylo jednoduch a bylo nutno
provst stovky studi, aby byla prokzna jej zdravotn nezvadnost
pro lovka [12-13]. Americk ad pro potraviny a liva (FDA) na
podklad 100 studi na zvatech a 98 studi na lidech dal v lednu
1996 souhlas k pouit olestry jako sten nhraky tuk v
nkterch snackovch vrobcch. Na etiket muselo bt uvedeno, e
olestra me zpsobit aluden kee a prjem. V srpnu 2003 na
zklad novch poznatk FDA rozhodl, e varovn o rizicch
spoteby olestry na etiketch ji nen nutn uvdt.
Rada odbornk na vivu dnes olestru doporuuje nejen jako
nekalorickou nhradu tuku, ale tak proto, e sniuje hladinu
cholesterolu v krvi. Olestra je tak vhodnm detoxikanm
prostedkem pro lipofiln jedy, jako jsou nap. polychlorovan
aromatick uhlovodky. Vzkumnci z Cincinnati School of
Medicine spolen se svm kolegou Trevorem Redgravem z
University o Western Australia publikovali vsledky studie, ve
kter po dobu dvou let sledovali pacienty intoxikovan Aroclorem
1254, syntetickm polychlorovanm aromatickm uhlovodkem,
ltkou pouvanou v elektronice. Z jejich pozorovn vyplv, e
kdy postienm aplikovali olestru, jejich chlorakn (akutn forma
akn zpsoben polychlorovanmi bifenyly) zmizela a hladina
polychlorovanch bifenyl v jejich tukovch tknch dramaticky
klesla [14]. Experimenty s olestrou pidvanou do diety vnesly svtlo
do kolobhu toxickch ltek v tle. Objasnily vliv diety na
uchovvn a redistribuci chlorovanch uhlovodk, vetn DDT,
PCB a dioxin. Jako nejinnj zpsob, jak se zbavit zmnnch
jed, se ukazuje kombinovat dietu s konzumac olestry.
Na oleste je oceovno, e ve stevech absorbuje ltky, kter
jsou rozpustn v tucch, a stolic je odstrauje z tla. Pokud se jedn
o polychlorovan uhlovodky a jin toxick ltky, je to v podku.
Olestra vak stejnm zpsobem z tla odstrauje nap. v tucch
rozpustn vitaminy, zejmna vitaminy A, E a karotenoidy, co u tak
v podku nen. Protoe olestra nedl rozdl mezi vitaminem a
dioxinem, odchz spolu s ni ve stolici i ltky tlu potebn. Zmnn
vitaminy je proto vhodn podvat v nadbytku jako doplnk stravy.
Zejm i z tchto dvod nen pouit olestry v nkterch zemch
dosud povoleno, jako nap. ve Velk Britnii, Austrlii a na Novm
Zlandu.
17 Netradin sacharidy a jejich
derivty
Sacharidy tvo vznamnou st lidsk vivy, ale souasn tak
st znan problematickou. Hledn novch zdroj sacharid a
jejich chemick derivatizace jsou proto pedmtem zjmu
potravinskho prmyslu, kter usiluje o zaveden tchto sloek
potravin jako sloek PNT. Tato skupina ltek zahrnuje sacharidy,
oligosacharidy i polysacharidy, stejn jako jejich derivty. O
nkolika z nich ji bylo rozhodnuto, vtina sacharid navrench
jako PNT vak na rozhodnut teprve ek.
Trehalza
Jedn se o neredukujc cukr ze skupiny disacharid, kter se
vyskytuje zejmna v bakterich, kvasinkch, houbch nebo v
ltajcm hmyzu, u kterho tvo energetickou zsobu. Studium
trehalzy prokzalo jej uitenost v lidsk viv i jej pouit v
medicn. Trehalza hraje klovou lohu pi pevn rostlin a
hmyzu v anhydrobiotickch podmnkch (nedostatek vody), ale tm,
e chrn biomolekuly ped environmentlnm stresem, nachz tak
uplatnn jako zdrav prospn komponenta PNT. Trehalza je v
organismu rychle odbourvna inkem enzymu trehalzy na
glukzu, a je proto rychlm a bezpenm zdrojem energie. Jako
psada do PNT je vyuvna zejmna v USA.
I zomaltulza
Izomaltulza je disacharid, kter se pirozen vyskytuje v medu a
cukrov ttin. Je podobn jako sacharza sloen z glukzy a
fruktzy, ale na rozdl od sacharzy, kter m glykosidickou vazbu
mezi glukzou a fruktzou na pozici 1,2, m izomaltulza vazbu 1,6.
Dky tto rozdln vazb se izomaltulza metabolizuje pomaleji, bez
vraznho zven hladiny glukzy v krvi. Izomaltulza je proto
pomalu straviteln cukr, kter poskytuje svalm a mozku stejn
mnostv energie (4 kcal/g) jako sacharza, ale v delm asovm
intervalu. Zatmco sacharzu nebo glukzu tlo vyuije velmi rychle
a hladina krevnho cukru klesne na bazln hladinu asi po 60
minutch, izomaltulza je metabolizovna mnohem pomaleji a jej
hladina v krvi je pln vyerpna a po
hodinch. Izomaltulza je proto etrn k zubm a je vhodn tak
pro diabetiky. Na trh je uvdna pod nzvem Palatinose. Je
vyuvna pi vrob energetickch npoj pro sportovce, cerelnch
tyinek apod.
Tagatza
Tagatza je prodn monosacharid, keto-hexza izomern s
fruktzou. V prodnch produktech se nachz jen v nepatrnm
mnostv, a proto se vyrb synteticky. Vchoz surovinou je laktza,
kter se hydrolyzuje na glukzu a galaktzu, a pot se galaktza
izomerizuje v alkalickm prosted na D-tagatzu. Tento cukr m
sladivost podobnou jako sacharza, ale jen 38 % jej energetick
hodnoty. Je proto vhodn jako alternativn sladidlo pro ppravu
nzkokalorickch vrobk.
Mezi sacharidy a jejich derivty, kter byly navreny k zaazen
mezi PNT, je nap. bakteriln dextran, pouiteln jako psada do
peiv, a-cyklodextrin, extrakt z japonsk houby ii-take
(houevnatec jedl, Lentinus edodes) bohat na (3-glukan,
glukosamin hydrochlorid z ern plsn (kropidlk ern,
Aspergillus niger) nebo D-ribza.
Listy stevie sladk
Stevie sladk (Stevia rebaudiana Bertoni) je a metr vysok
bylina z eledi hvzdnicovitch (Asteraceae), jej pvodnm
domovem jsou tropick oblasti Jin a Stedn Ameriky. M drobn
syt zelen listy, kter se vyznauj intenzivn sladkou chut.
Domorod americk kmeny ji pouvaly ke slazen npoj, ale tak
jako soust prodn medicny [15]. Z jihoamerickho kontinentu
byla importovna do asijskch zem a pozdji tak do Evropy. V
nkterch zemch se listy stevie ve form prku nebo peitn
vodn extrakty z list pouvaj jako nzkokalorick sladidlo ke
slazen potravin a npoj, v cukrstv, konzervrenskm prmyslu,
pi vrob zubnch past a vkaek. Dvodem sladk chuti stevie je
ptomnost cel ady sladkch terpenickch glykosid, tzv.
stevioglykosid.
Nejvznamnjm stevioglykosidem je steviosid. Sladivost
steviosidu je 200-300x vy ne sladivost sacharzy. Pro sv
pzniv inky u pacient s cukrovkou se stal pedmtem
intenzivnho farmaceutickho vzkumu, zatm vak zstv
nezodpovzena ada otzek tkajcch se jeho genotoxicity [16].
Zcela jasno nen ani, pokud jde o jeho karcinogenitu. Vzhledem k
mutagennmu inku prokzanmu v nkterch testech in vitro zatm
nelze exaktn stanovit genotoxick riziko, kter me pro lovka
znamenat steviol produkt metabolizace steviosidu. Evropsk
komise pijala 11. listopadu 2011 nazen . 1131/201 l/EU, kterm
povoluje zpracovn steviolovch glykosid k potravinskm
elm pot, co byl tento krok lenskmi stty v lt odsouhlasen.
Podle EU zjistil EFSA nezvadnost tto prodn sladiv ltky.
18 Antioxidanty z netradinch
zdroj
Antioxidanty jsou ltky, jejich molekuly omezuj aktivitu
kyslkovch radikl tm, e sniuj pravdpodobnost jejich vzniku
nebo je pevdj do mn reaktivnch i nereaktivnch forem. Tm
omezuj proces oxidace ve vrobcch, kde se vyskytuj. Z tohoto
dvod se pidvaj do potravin, kter by byly jinak oxidac
nadmrn pokozovny nebo znehodnoceny. Antioxidanty prodluuj
trvanlivost potravin tm, e likviduj voln kyslkov radikly.
Dob jedov jsme vysvtlili, e konzumace antioxidant psob
pzniv na lidsk zdrav, nebo sniuje pravdpodobnost vzniku
srden-cvnch chorob a nkterch typ rakoviny. Souasn
dietologie proto doporuuje konzumaci stravy bohat na
antioxidanty, zejmna antioxidanty pirozenho pvodu. Pokud
strava neobsahuje dostaten mnostv antioxidant, mla by bt
antioxidanty doplovna. Nkter z antioxidant byly zaazeny mezi
PNT. Jsou to zejmna karotenoidy, jako je lykopen z rajat a lykopen
z tropick mikroskopick houby Blakeslea trispora, astaxanthin z
moskch as, nap. z asy Haematococcus pluvialis, nebo syntetick
zeaxanthin. Tyto ltky jsou obvykle izolovny z nkteich
rostlinnch i ivoinch zdroj, ale slokou PNT se stvaj jen
tehdy, jsou-li zskvny z netradin suroviny.
Lykopen
Lykopen je ltka ze skupiny karotenoid a je jednm z
nejinnjch karotenoidnch antioxidant. Je obsaen v zelenin a v
nkterch druzch ovoce jako erven, v tucch rozpustn pigment.
Nejvznamnjm zdrojem lykopenu jsou erven rajata, kter
obsahuj 30-70 mg/kg tohoto barviva. Men mnostv lykopenu jsou
obsaena nap. v ervenm (vodnm) melounu, pcch nebo v
rovch grepech. Lykopen je povoleno pidvat do potravin jako
pirozen barvivo (E160d).
Objevy poslednch let ukzaly, e lykopen m pzniv vliv na
lidsk biochemick procesy a e ast konzumace potravin s
vysokm obsahem lykopenu nebo uvn lykopenu jako doplku
stravy me vznamn snit rizika vzniku rakoviny. Vysok hladina
lykopenu v krvi je zdravotn pojistkou i proti chronickm nemocem
srdce a tepen, plic, prostaty a ke. Vdeck studie prokazuj, e
riziko vzniku rakoviny prostaty je ni u mu, kte pravideln
konzumuj rajsk jablka nebo rajsk protlak i keup, ve srovnn s
tmi, kdo tyto pokrmy nejed. Zd se tak, e lykopen sniuje vskyt
infarktu myokardu [17]. Nen bez zajmavosti, e vbec nejni
vskyt ndoru prostaty byl prokzn v zemch Stedomo, zejmna v
ecku a Itlii, kde ve strav pevldaj rajsk jablka. V zemch, kde
se rajsk jablka konzumuj mn, riziko rakoviny prostaty
dramaticky stoup. Nicmn FDA doel k zvru, e dosud
neexistuj spolehliv vdeck informace pro tvrzen, e lykopen z
rajat m vliv na prevenci rznch typ rakoviny.
Lykopen z Blakeslea trispora
Spolenost Vitatene Inc., zabvajc se vrobou penicilinu,
podala o souhlas se zaazenm lykopenu produkovanho plsn
Blakeslea trispora mezi PNT. Jako barvivo E160d je povoleno
pidvat lykopen do potravin v mnostv do 500 mg/kg. Denn pjem
v EU se odhaduje na 0,5 a 5 mg a m se za to, e zven obsahu
lykopenu v diet by bylo uiten zejmna pro snen vskytu
ndorovch onemocnn. Clem spolenosti Vitatene Inc, je pidvat
lykopen do pomaznkovch tuk (2-5 mg/kg), mlka a mlnch
vrobk (3-6 mg/kg), koenicch ppravk (6 mg/kg), ochucovacch
omek a zlivek (7 mg/kg), konzerv a cukrovinek (5 mg/kg). Zprvu
panovaly urit obavy, aby pjem lykopenu nezaal bt nadmrn,
ale nakonec byl lykopen z Blakeslea trispora v roce 2006 schvlen
jako antioxidant, vivov doplnk a doplnk stravy. Podle adu
EFSA je teba uinit opaten, aby jeho pjem nepekroil 2 mg/den.
Lykopen z rajat a synteticky lykopen
Spolenost LycoRed Natural Products Industries podala o
zaazen rajatovho extraktu obohacenho lykopenem, tzv.
oleoresinu Lyc-O-Mato, mezi PNT, ale o dosti dosud nen
rozhodnuto. Termnem oleoresin se oznauje sms pryskyic a
esencilnch olej, pipraven z nkterch st rostlin. V ppad
oleoresinu Lyc-O-Mato obsahuje ppravek vysok podl mastnch
kyselin a acylglycerol (kolem 70 %) a 14-19 % nezmdelnitelnch
ltek. Podl lykopenu kols podle suroviny mezi 5-15 %. Vrobn
proces je obdobou vroby aditiva E160d. Zmrem vrobce je
pidvat Lyc-O-Mato do potravin, jako jsou jogurty, sry, chlb,
cereln tyinky, uzeniny apod. V USA se do doplk stravy pidv
5-15 mg lykopenu, co by odpovdalo 83-250 mg 6 % oleoresinu
Lyc-O-Mato. Pi schvalovn se zvauje, do jakch potravin by se
ppravek mohl pouvat, aby nedochzelo k jeho nadmrn
konzumaci. Neml by bt pidvn do potravin pro dti do 3 let.
Dnes ji existuje nkolik destek studi o pznivch incch
oleoresinu Lyc-O-Mato na lidsk zdrav.
O schvlen syntetickho lykopenu jako PNT podala v roce
2005 spolenost BASF, kter jej chtla uvst na trh jako suspenzi ve
slunenicovm oleji. Na zklad vdeckho posouzen se prokzalo,
e syntetick lykopen spluje kritria stanoven l. 3 odst. 1 nazen
(ES) . 258/97, a jeho uveden na trh bylo povoleno s tm, e
spolenost BASF vypracuje monitorovac program, kter bude
doprovzet uveden vrobku na trh a kter poskytne informace o
mrch pouvn lykopenu v potravinch. Nejpozdji v roce 2014 se
pouvn lykopenu jako sloky potravin znovu pezkoum.
Astaxanthin
Astaxanthin je prodn ltka ze skupiny karotenoid. Tento
erven pigment se vyskytuje v prod v mnoha ivch
organismech, kter jsou tak soust lidskho jdelnku.
Astaxanthin zabarvuje do ervena nkter kore, vetn krevet,
krab a humr, a je tak zodpovdn za rovou barvu masa lososa.
Vyskytuje se rovn jako pirozen barvivo v asch. Podle ady
studi je astaxanthin velmi siln antioxidant s ochrannmi a
protizntlivmi inky. M a desetkrt vy antioxidan inek
ne p-karoten a stokrt vy ne vitamin E [18-19].
ad studi byly prokzny pzniv inky astaxanthinu u lid:
ochrana proti UV fotooxidaci a pokozovn DNA, stimulace
imunitnho systmu prostednictvm zven produkce T a B-bunk
a inhibice tvorby oxidovanho LDL, kter je spojovn s tvorbou
krevnch sraenin. Astaxanthin rovn zmruje zntliv procesy a
napomh prevenci kardiovaskulrnch nemoc a tvorby ndor,
pzniv ovlivuje hladkost ke a zpomaluje jej strnut.
Nkolik vrobc ohlsilo vrobu oleoresinu bohatho na
astaxanthin z asy Haematococcus pluvialis, protoe se pedpokld
rovnocennost s potravinami bohatmi na astaxanthin, kter byly a
do roku 1997 prodvny vdskou firmou Astacarotene (dnes ve
vlastnictv Fuji Chemicals). Nejvtm dodavatelem tto suroviny je
dnes spolenost Algatechnologies Ltd, z Izraele, kter vyuv
poutnho slunce k pstovn mikroas H. pluvialis, kter
patentovanm vrobnm postupem prmyslov zpracovava na
prodn astaxanthin.
Zeaxanthin
Zeaxanthin je zlatolut karotenoidn barvivo, strukturn izomer
luteinu. V prod se nachz zejmna v kukuici, ale tak ve
vajenm loutku. Spolu s luteinem se nachz zeaxanthin ve
zvenm mnostv tak v oku, zejmna v lut skvrn (macula
lutea). Zeaxanthin vytv ve lut skvrn ochrannou vrstvu, kter
pohlcuje kodliv zen modr sti spektra a chrn tak spolu s
luteinem nejen lut bod, ale vbec cel oko ped pokozenm UV
svtlem tm, e odstrauje reaktivn formy kyslku z oky a stnice.
Zeaxanthin hraje tedy vznamnou lohu v ochran oka a psob proti
degeneraci strnouc on stnice a proti onmu zkalu. Zdrojem
zeaxanthinu i luteinu pro lovka je strava, denn pjem zeaxanthinu
je odhadovn na 1-4 mg denn, ale jeho poteba je velmi
individuln.
O zaazen syntetickho zeaxanthinu jako sloky PNT d
firma DSM Nutritional Products Ltd., kter by chtla aplikovat
zeaxanthin do potravinovch doplk a potravin ve form prku
nebo suspenze v obilnm oleji. Pedpokld pouit v nejvy denn
dvce a 20 mg/osoba, ale jsou obavy, aby tato hodnota nebyla pi
rozen jeho pouvn pekroena.
19 Potraviny pipraven z
geneticky modifikovanch
organism
Geneticky modifikovan organismus (GM organismus, GMO) je
organismus, jeho genetick materil (tedy DNA) byl mysln
zmnn, a to zpsobem, kterho nelze doshnout pirozenou
rekombinac. GMO je mon pipravit pouze zsahem lovka, v
prod by samy nikdy nemohly vzniknout. Proto jsou genetick
modifikace pedmtem mnoha diskus. Zvlt ostr diskuse se vede
u geneticky modifikovanch rostlin (transgenn rostliny), kter
mohou slouit pro lidskou vivu nebo jako zvec krmiv
[20]. Mon zdravotnho rizika GMO jsou pedmtem
intenzivnho studia.
Podle eskho Zkona 110/1997 Sb, o potravinch a tabkovch
vrobcch zahrnuje pojem potraviny (a sloky) novho typu jak
produkty podle Nazen 258/1997/ES [2], tak i produkty zskan
pomoc genetickch manipulac definovan v nazen 1829/2003/ES
[4],
Sttn orgny, kter rozhoduj o uvdn GM potravin na trh, na
sebe berou obrovskou odpovdnost za zdrav veejnosti. Sortiment
GM potravin se neustle roziuje a vdeck informace o jejich
zdravotn nezvadnosti nemohou bt vdy dn oveny
nezvislmi orgny.
Studie na zvatech krmench GM potravinami prokzaly, e tyto
potraviny mohou mt toxick vliv na nkter orgny a systmy, jako
jsou jtra, slinivka, ledviny nebo reprodukn orgny. GM potraviny
mohou mnit i hematologick, biochemick a imunologick
parametry zvat. Nen rovn bez zajmavosti, e zvata odmtaj
stravu vyrobenou z GMO, a mohou-li si vybrat, dvaj pednost
geneticky nemodifikovanm potravinm. Nen proto divu, e
specialist na lidskou vivu se nemohou shodnout v tom, zda GM
potraviny pedstavuj pro lovka riziko, nebo zda jsou pro lovka
zcela bezpen. Nejrznj vdeck studie dvaj za pravdu obma
stranm, take veejnost je zmaten. I kdy se piklonme na stranu
studi, kter prokazuj zdravotn nezvadnost GM potravin, nelze
zodpovdn ct, jak vliv na zdrav lovka me mt jejich
dlouhodob konzumace.
Toxiny z GMO v tlech ivoich i lovka
Anna Struneck
Na internetovch strnkch se objevuje mnoho ppad, kter
dokumentuj obavy, e GMO nejsou pro zdrav lovka bez rizik
[20-21]. V kvtnu 2011 uveejnil Jeffrey M. Smith [22] daje o tom,
e v tlech thotnch en i jejich dt se jet ped narozenm
hromad toxin Bt. Smith je vkonnm editelem kanadskho Institute
for Responsible Technology (stavu pro zodpovdn technologie),
autor mezinrodnch bestseller o GMO Seeds of Deception a
Genetic Roulette: The Documented Health Risks of Genetically
Engineered Foods.
Toxin Bt je obsaen v GMO kukuici. Ta je vybavena genem z
pdn bakterie Bacillus thurigiensis, kter uveden toxin produkuje,
a to proto, aby byla kukuice chrnn ped hmyzem. Bt toxin tedy
psob jako insekticid, porosty kukuice nemus bt oetovny
jinmi nebezpenmi insekticidy a pvodn jak Monsanto, tak EPA
(Environmental Protection Agency agentura pro ochranu ivotnho
prosted) deklarovaly, e Bt toxin nem dn dopad na spotebitele,
tedy na lovka.
Bt toxin se toti pouval jako postikov insekticid i ped
zavedenm GMO. V tom ppad ho d postupn smval a slunce
ho rozkldalo, take probhala jeho biodegradace. Nicmn i tento
postik vyvolval u lid alergie. V GM verzi m vlastn kad
rostlina svoji lhev jedovatho postiku v sob a koncentrace Bt
toxinu je tisckrt vy ne ve spreji. Prv proto, e pouvn Bt
toxinu mlo svoji historii v zemdlstv, byl povolen jako soust
GMO.
Lkai na univerzitn klinice v Quebeku analyzovali krev 30
thotnch a 39 nethotnch en a nalezli Bt toxin v krvi u 93 %
thotnch en, a tm vdy i v pupen krvi jejich plod. Byl
nalezen i v krvi u 67 % nethotnch en. Krom toho, e se tmto
vsledkm dostalo irok veejn publicity, byly publikovny i v
odbornm asopise, kde je studie rozena o dal toxiny z GMO
kukuice [23].
Poznatky o tom, e Bt toxin se objevuje v krvi lovka, nejsou
zcela nov. Ve vzkumu sponzorovanm italskou vldou vykazovaly
myi krmen GMO kukuic Monsanto celou adu imunologickch
anomli [24]. Mly zvenou hladinu protiltek typu IgE a IgG,
kter jsou typicky spojovny s alergiemi a infekc. Myi mly
zvenou hladinu cytokin (interleukin), kter jsou u lid indiktory
irok kly nemoc spojovanch se znty a po rakovinu. Jejich
imunitn systm vykazoval zven T-buky, vy poet lymfocyt,
bazofil a blch krvinek, co me opt indikovat alergie, a rzn
znty. Myi mly rovn symptomy otravy jater a ledvin [24].
Existuj vak i prce, kter prokazuj naprostou bezpenost GMO
obsahujcch Bt toxin [25-26]. GMO rostliny obsahujc Bt toxin,
jako je kukuice, re, lilek nebo bavlna, se roziuj na obrovskch
plochch v Indii, n, Kanad a USA. V EU, kde je stle pstovn
GMO plodin omezeno na nkolik povolench vjimek, vtinou
spojench s vzkumem, si nesmrn dopad tto zmny technologi
nedokeme pedstavit.
Je proto pochopiteln, e tyto GMO rostliny a jejich vliv na
produ i lovka jsou stle v centru vzkumu.
Drobn kor Daphnia magna, znm akvaristm jako potrava
pro rybky, je po lta uvn jako modelov organismus v
ekotoxikologickm vzkumu. M toti generan dobu asi dva tdny,
a tak me bt toxicita testovna v pomrn krtkm ase. A tak v
akutnch testech toxicity nebyly u dafni shledny dn N krmen
obsahujcho pyl z Bt kukuice. Nort vzkumnci krmili jedince D.
magna od narozen bu GM kukuic, nebo kukuic, kter nebyla
geneticky upravena, a to po dobu 42 dn [27]. Zjistili, e dafnie
krmen GM mly o polovinu krat dobu peit. Kladly tak ni
poet vajec (109 oproti 141 u kontrol). Dafnie krmen normln
kukuic byly vrazn vt (o 21 %). I z tohoto laboratornho testu je
zejm, e GMO m jako potravina jin vlastnosti ne geneticky
neupraven rostlina.
Nejpesvdivj vak jsou pozorovn z oblast, kde se GMO
rostliny pstuj v irokm mtku. Mnoho zemdlc z Indie si
stuje na petrvvajc svdn a vyrky po kontaktu s GM
rostlinami. Kdy pustili na plante po sklizni bavlny dobytek, ovce,
kozy a buvoli zahynuli nebo onemocnli. V jedn vesnici uhynulo 13
buvol hned po prvnm dnu pastvy. Kadopdn, dve ne
EU povol prnik GMO na svoje zem, mly by se peliv
zhodnotit zkuenosti USA. V tto zemi je toti v roce 2011 geneticky
modifikovno 93 % sji, kter se tam pstuje, 86 % veker kukuice
a 93 % epky. V letech 2008-2009 se uvdlo, e GM je 95 %
cukrovky pstovan v USA. Lze tedy pedpokldat s jistotou, e
produkty, kter dnes nesou oznaen 100% USDA Organic, jsou
GMO. K tomu, abychom mohli povaovat GMO za bezpen a
pinejc prospch, je teba zskat odpovdi na mnoho otzek, kter
se postupn vynouj, jako jsou napklad:
Jak ovlivuj GMO plodnost?
Jak zasahuj do nitrodlonho vvoje?
Jak zasahuj do hormonlnch regulac?
Jak ovlivuj strnut?
Jak maj vliv na stevn flru?
Jak ovlivuj imunitn systm?
Doufejme, e odpovdi na tyto otzky pijdou dve ne GMO
potraviny na n stl.
Zvr
PNT pestavuj pro obyvatele zem ES vtan obohacen
jdelnku o potraviny a potravinsk speciality, kter byly
donedvna dostupn jen omezenmu potu lid v geograficky
vymezench oblastech. PNT pin uitek nejen lidem v EU, ale
hospodstv zem, kter jsou nebo mohou bt producenty PNT.
Jde o skupinu potravin, jejich poty budou narstat. Mnoh oblasti
svta, zejmna tropick a subtropick regiony, maj pro produkci
PNT znan a vtinou dosud nevyuit potencil. Aby byly PNT
bezpen, mus vak jejich vrobci pedloit dostatek dkaz o jejich
pvodu a kvalit. Vechny PNT mus splovat poadavky stanoven
legislativou pro bn potraviny, a navc mus bt za elem ochrany
veejnho zdrav podrobeny v EU zvltnmu schvalovacmu zen.










Tabulka 4.1 Pehled potravin novho typu (PNT)
F
y
t
o
s
t
e
r
o
l
y

N
e
t
r
a
d
i


r
o
s
t
l
i
n
n


p
r
o
d
u
k
t
y

N
e
t
r
a
d
i

l
k
o
v
i
n
y

N
e
t
r
a
d
i


o
l
e
j
e

N
e
t
r
a
d
i


s
a
c
h
a
r
i
d
y

A
n
t
i
o
x
i
d
a
n
t
y

z

n
e
t
r
a
d
i

c
h

z
d
r
o
j



sitosterol

semnka
blkovi
ny
olej
ze

trehalza

lykopen

campest
chia z
brambor,
semen
izomaltu
z houby
erol noni vojtk
y
Allanbl
ac
lza Blakesl
ea

stigmas

baobab
kia
tagatza
trispora
terol
mango

hadincov
stevie asta
stanov olej xanthin
va olej z
asy
z mo
Schizo

skch
as
chytriu
m

syntetick
olej z
In
zeaxan

cha
Inchi
thin

olestra


Literatura
Beranov, M. Jdlo a pit v pravku a stedovku. Academia:
Praha, 2005.
Nazen Evropskho parlamentu a rady (ES) . 258/97 ze dne 27.
ledna 1997 o novch potravinch a novch slokch potravin,
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?
uri=DD:13:18:31997R0258: CS: PDF.
Serafni, M.; Stanzione, A.; Scarpa, B.; Foddai, S. Novel food: a
new reality in food ingredient, jf Clin Gastroenterol, 2010, 44 Suppl
1, S47-8.
Nazen 1829/2003/ES o sledovatelnosti/dohledatelnosti pvodu
a oznaovn GMO a pvodu potravin a krmiv vyrobench z GMO
http://eur-lex.europa.eu/Result.do?
RechType=RECH_celex&lang=cs&co
de=32003R1829.
Lin, X.; Racette, S. B.; Lefevre, M.; Spearie, C. A.; Most, M.;
Ma, L.; Ostlund, R. E., Jr. The effects of phytosterols present in
natural food matrices on cholesterol metabolism and LDL-
cholesterol: a controlled feeding trial. Eur
3 Clin Nutr, 2010, 64 (12), 1481-7.
Marangoni, F.; Poli, A. Phytosterols and cardiovascular health.
Pharmacol
Res, 2010, 61 (3), 193-9.
Clifton, P. Lowering cholesterol a review on the role of plant
sterols. Aust
Fam Physician, 2009, 38 (4), 218-21.
Bora, K. S.; Sharma, A. Phytochemical and pharmacological
potential of
Medicago sativa: a review. Pharm Biol, 2011, 49 (2), 211-20.
Pawlus, A. D.; Kinghorn, D. A. Review of the ethnobotany,
chemistry, biological activity and safety of the botanical dietary
supplement Morinda citrifolia (noni). j Pharm Pharmacol, 2007, 59
(12), 1587-609.
Osman, M. A. Chemical and nutrient analysis of baobab
(Adansonia digitata) fruit and seed protein solubility. Plant Foods
Hum Nutr, 2004, 59 (1), 29-33.
Pedraza-Chaverri, J.; Cardenas-Rodriguez, N.; Orozco-Ibarra, M.;
Perez-Rojas, J. M. Medicinal properties of mangosteen (Garcinia
mangostana). Food Chem Toxicol, 2008, 46 (10), 3227-39.
Bergholz, C. M. Safety evaluation of olestra, a nonabsorbed,
fatlike fat replacement. Cut Rev Food Sci Nutr; 1992, 32 (2), 141-6.
Hunt, R.; Zorich, N. L.; Thomson, A. B. Overview of olestra: a
new fat substitute. Can J Gastroenterol, 1998, 12 (3), 193-7.
Redgrave, T. G.; Wallace, P.; Jandacek, R. J.; Tso, P. Treatment
with a dietary fat substitute decreased Arochlor 1254 contamination
in an obese diabetic male, j Nutr Biochem, 2005, 16 (6), 383-4.
Goyal, S. K.; Samsher; Goyal, R. K. Stevia (Stevia rebaudiana) a
bio-sweetener: a review. Int J Food Sci Nutr, 2010, 61 (1), 1-10.
Brusick, D.; Borzelleca, J. F.; Gallo, M.; Williams, G.; Kille, J.;
Wallace Hayes, A.; Xavier Pi-Sunyer, F.; Williams, C.; Burks, W.
Expert panel report on a study of Splenda in male rats. Regul Toxicol
Pharmacol, 2009, 55 (1), 6-12.
Arab, L.; Steck, S. Lycopene and cardiovascular disease. Am J
Clin Nutr, 2000, 71 (6 Suppl), 1691S-5S; discussion 96S-7S.
Hussein, G.; Sankawa, U.; Goto, H.; Matsumoto, K.; Watanabe,
H. Astaxanthin, a carotenoid with potential in human health and
nutrition. J Nat Prod, 2006, 69 (3), 443-9.
Fassett, R. G.; Coombes, J. S. Astaxanthin, oxidative stress,
inflammation and cardiovascular disease. Future Cardiol, 2009, 5
(4), 333-42.
Dona, A.; Arvanitoyannis, I. S. Health risks of genetically
modified foods. Crit Rev Food Sci Nutr, 2009, 49 (2), 164-75.
de Vendomois, J. S.; Cellier, D.; Velot, C.; Clair, E.; Mesnage,
R.; Seralini, G. E. Debate on GMOs health risks after statistical
findings in regulatory tests. Int J Biol Sci, 2010, 6 (6), 590-8.
Smith, J. M. Dangerous toxins from genetically modified plants
found in woman and fetuses. http://gmofreelosangeles.wordpress.
com/2011/05/30/its-time-to-be-honest-with-the-world-
consuming-gene
tically-modified-food-may-cause-autism/
Aris, A.; Leblanc, S. Maternal and fetal exposure to pesticides
associated to genetically modified foods in Eastern Townships of
Quebec, Canada. Reprod Toxicol, 2011, 31, 528-33.
Finamore, A.; Roselli, M.; Britti, S.; Monastra, G.; Ambra, R.;
Turrini, A.; Mengheri, E. Intestinal and peripheral immune response
to MON8IO maize ingestion in weaning and old mice, jf Agric Food
Chem, 2008, 56 (23), 11533-9.
Juberg, D. R.; Herman, R. A.; Thomas, J.; Brooks, K. J.;
Delaney, B. Acute and repeated dose (28 day) mouse oral toxicology
studies with Cry34Abl and Cry35Abl Bt proteins used in coleopteran
resistant DAS-59122-7 corn. Regul Toxicol Pharmacol, 2009, 54 (2),
154-63.
Kumar, S.; Misra, A.; Verma, A. K.; Roy, R.; Tripathi, A.;
Ansari, K. M.; Das, M.; Dwivedi, R D. Bt Brinjal in India: A long
way to go. GM Crops,
2011,2 (2).
Bohn, T.; Traavik, T.; Primicerio, R. Demographic responses of
Daphnia magna fed transgenic Bt-maize. Ecotoxicology, 2010, 19
(2), 419-30.
20 5. Kojen zklad zdrav
Karina ustov
lovk je savec a i n mal syn v, e pojmenovn savc
pochz prv ze schopnosti mlat st matesk mlko. Zhruba 200
milion let iv savci sv mlata vlastnm mlkem. Jenom lid v
etnch zemch pouvaj pro vivu lidskch mlat ppravky z
kravskho mlka bez dostaten hlubokch znalost o tom, jak
dsledky to bude mt v jejich dalm ivot. Po generan pestvce v
souasn dob opt dochz k nvratu k pirozen viv lidskch
novorozenc a kojenc. Doba, kdy ve vysplch zemch propagovali
pediati umlou mlnou vivu, je snad za nmi a maminky se ji v
thotenstv pipravuj na obdob kojen. Nicmn mlokterou
budouc maminku napadne, e kojen nen tak samozejm a
automatick a e jsou situace, kdy matka mus vynaloit pomrn
velk sil, aby nakonec dola ke zdrnmu vsledku. Je teba se
nenechat odradit. V dnen dob se nabz hodn informac a
rozrstaj se ady laktanch poradc. V tto kapitole si ukeme
matesk mlko jako zcela mimodnou ivou tekutinu, kter je nejen
zdrojem energie a ivin, ale ovlivuje vvoj imunitnho systmu a
stevn flry [1, 2]. Nejenom dlouhodob zkuenosti, ale i velk
kohortn
4
studie potvrzuj, e kojen dti jsou zdravj [3]. O
prospnosti kojen pro psychick vvoj dtte a tvorbu citov vazby
mezi matkou a dttem patrn nikdo nepochybuje. Pediati se tak
shoduj v tom, e kojen me podpoit mentln vvoj dtte. Mnoho
studi se zabv vlivem kojen na kognitivn a neurologick vvoj
dt. Metaanalza
5
osmi studi ukzala, e kojen dti dosahaj
pozdji v dtstv o pt bod vy skre IQ [4].
Okolo kojen vak stle petrvv mnoho rznch mt nebo se
objevuj rady, kter se traduj v lidovm podn. Zamyslme se nad
jejich platnost ze souasnho pohledu modern eny a matky.
21 Zanme kojit
Pestoe se ji vtina nemocnic honos oznaenm baby-
friendly hospital nemocnice ptelsk k dtem, bohuel nemm
dojem, e by oddlen estinedl petkala personlem erudovanm
v teorii kojen. Urit to nen chyba samotn nemocnice, ale celho
zdravotnho systmu, kdy personl nem dostatek asu ani motivace.
Mon by proto bylo vhodn, aby se maminky ji v obdob
thotenstv zaaly samy zajmat o kojen a nechaly si vyetit prsa
odbornkem (gynekologem, pediatrem, nebo se obrtily na laktanho
poradce ve svm okol), protoe komplikacm typu plochch
bradavek se d pedchzet a matce i dtti uet spousty starost.
Hned do zatk kojen je dobr vdt, e existuj poradny zattn
Laktan ligou, kam je mon denn zavolat o pomoc, o radu,

4 Kohortn studie jsou velk a vznamn (viz 7.
kapitol a).
5 Met aanal za srovnv vsl edky rznch studi (viz 7.
kapitol a).
ppadn si na internetovch strnkch najt svho poradce dle msta
bydlit. Ten za kojc matkou pijede a dom.
Zpsob porodu tvorbu mlka pli neovlivuje. Je nejpirozenj
piloit dt k prsu ihned po porodu, bhem Vi az 2 hodin by dt
mlo dt matce stimul, e je iv a e saje. V t dob dochz k
nejvymu vzestupu prolaktinu hormonu ovlivujcho tvorbu
mlka. V ppad csaskho ezu nastv laktace vtinou a s
24hodinovm zpodnm. Bhem prvnch t dn se vytvej
prolaktinov receptory v mln lze, emu prv co nejvy
etnost sn mlka dttem napomh. Pokud dt nesaje, ji po esti
hodinch se zane vyplavovat PIF prolaktin inhibujc faktor, kter
sn tvorbu mlka. Proto nen-li mon dt piloit k prsu do esti
hodin po porodu, matka by mla alespo odsvat mlko. Na druhou
stranu se maminky velmi asto obvaj plnovanch porod
csaskm ezem prv z dvod kojen.
naich nemocnicch zatm nen zaruen a automatick
(pedevm z technickch dvod), e zstane dt po csaskm ezu
u matky. I kdy nen mon dt piloit k prsu hned po porodu a
matka je od dtte na njakou dobu odlouen, je mon tuto situaci
pijmout jako urit druh odpoinku po operaci, ne se matka
dostane do kolotoe pe o miminko. Nicmn domluvu s
personlem na pravidelnm noen dtte k matce kvli pikldn k
prsu povauji za velmi dleitou!
22 Matesk mlko
Sloen mateskho mlka je bezesporu pizpsobeno optimln
viv dtte tak, aby splovalo pedpoklady ke sprvnmu vvoji.
Je v nm mn blkovin, ne m mlko kravsk. Blkoviny
mateskho mlka maj tak jin sloen v porovnn s mlkem
kravskm nebo kozm. Tato dv mlka jsou toti mnohdy pouvna
k viv kojenc, kdy matka z nejrznjch dvod neme kojit.
V mateskm mlce najdeme v porovnn s mlkem kravskm vce
nenasycench mastnch kyselin, dleitch pro vvoj centrln
nervov soustavy, vce cholesterolu pro vstavbu bunnch
membrn a vce mlnho cukru laktzy. Laktza je cukr sloen z
glukzy a galaktzy a je typick pro mlko. V mateskm mlku m
laktza vznam pro usnadnn resorpce eleza a vpnku, spolen s
laktoferinem tak usnaduje kolonizaci stev bakteriemi. elezo se
5x lpe vstebv z mateskho mlka ne z jinch potravin. Podle
sloen stravy matky se mn mnostv vitamin v mateskm mlce.
Lidsk mlko je vysoce komplexn a uniktn sekret, lic se v
mnoha smrech od mlka jinch ivoinch druh. Obsahuje vce
ne 100 sloek ptomnch v jinch chemickch podobch a jinch
vzjemnch proporcch, ne je tomu v mlce jinch druh. Pestoe
v poslednch deseti letech byly publikovny stovky prac o
biochemickch vlastnostech lidskho mlka, o mnohch jeho
slokch vme dosud velmi mlo [2].
Zatmco matesk mlko je komplexn iv vivn tekutina,
obsahujc protiltky, enzymy a hormony, je uml viva pouhou
potravou.
23 Imunologick pnos kojen
Za jeden z nejdleitjch pnos kojen povauji pnos
imunologick. Je veobecn znm, e kojen m vznamn dopady
na poslen imunity novorozenc a kojenc [2]. Potvrzuje to
Americk pediatrick akademie (AAP) i WHO [4].
Kolostrum
Prvn tekutina produkovan z prs se nazv kolostrum. Je to
hust lut odmek mlnch lz produkovan v thotenstv a
bhem prvnch dvou a t dn po porodu, kter je bohat na
protiltky. I fakt, e se tvo jenom v malm mnostv, m svj
vznam, aby se nezatil vyluovac systm novorozence, kter se
teprve zan adaptovat na pjem tekutin. Podle studie v asopise
Pediatrics me kojen v prvn hodin po porodu zachrnit 41 %
novorozenc, kte by jinak zemeli bhem prvnho msce ivota
[5]. To m samozejm velk vznam v rozvojovch zemch, jako je
napklad subsaharsk Afrika.
Matesk mlko a imunita
Matesk mlko je svm sloenm jedinen jako velmi inn
obrana pi akutnch infekcch. Pi nich se v matin mln lze
dokonce aktivn produkuje odpovdajc typ protiltek podle poteb
dtte. V souasn dob, kdy roste incidence alergi a jinch
autoimunitnch poruch, meme kojen povaovat z dlouhodobho
hlediska za prevenci jak alergi, tak autoimunitnch onemocnn, jako
je diabetes 1. typu, onemocnn stev, onemocnn krve (nkter typy
leukmie), obezita a ady dalch [1].
Nen tm pochyb, e kojen sniuje nemocnost a mrtnost
zpsobenou infeknmi i neinfeknmi onemocnnmi. Jsou dkazy o
tom, e kojen chrn proti infekci a pi styku s vysoce patogennmi
mikroorganismy, jako jsou shigely (gramnegativn bakterie
zpsobujc stevn plavici), salmonely (vyvolvajc tyfus) a
escherichie (gramnegativn bakterie ijc v tlustm stev). Kojen
vznamn sniovalo poet infekc zpsobench patogennmi kmeny
Escherichia coli. Dti neonemocn, dokud jsou kojeny.
nemocnin infekce v kolektivech dt lze potlait kojenm.
Vaenm mlka, ale i pi jeho odstkvn se imunitn buky s
imunitn funkc v mlce ni.
Jin autoi popisuj snen poet respiranch onemocnn u
kojench dt ve srovnn s dtmi nekojenmi, kojen chrnilo i ped
bronchiolotidou (zntem prduinek). V kohortn studii milnia
proveden ve Velk Britnii sledovali 15 890 kojenc. Vhradn
kojen po dobu esti msc mli o 53 % ni poet hospitalizac
kvli prjmu a o 27 % ni poet infekc dchacch cest, a to kad
msc, sten kojen bylo spojeno s 31% poklesem prjm a 25%
poklesem respiranch onemocnn [3]. Badatel v tto studii se
domnvaj, e ochrann inek ped nemocemi se zastav krtce pot,
co se pestane kojit, avak jin men studie prokazuje, e kojen dti
jsou odolnj vi infekcm a do 7 let [6].
Je tedy zejm, e kojen m velk ochrann vznam ped
prjmovm onemocnnm a e ani pi prjmu dtte by se nemlo
kojen omezovat. Kojen je nejlepm lkem proti prjmu [7].
24 Jak dlouho kojit?
Co se tk dlky samotnho kojen, je pomrn zavdjc udvat
pesn as, po kter by mlo bt dt dreno u prsu. Pro zatky
kojen je dobr vdt, e kojen obvykle trv 5-40 minut, trv-li dle,
sn ji nen efektivn a dochz sp ke mouln bradavek s jejich
nslednm pokozenm. Samozejm e nic nen pauln a zle
pedevm na tzv. let down reflexu, toti spoutcm reflexu mlka u
matky. Ten je ovlivnn mimo jin stresem, technikou kojen i
pouvnm dudlk. Pot, co se matka s dttem synchronizuj, me
bt kojen ukoneno za 5-10 minut s plnm efektem. Zvis na dtti,
jak asto se o kojen hls, rozhodn nen teba dodrovat pravideln
intervaly, aby se prsa staila doplnit. Orientan m bt dt do
osmho tdne kojen 6-8x, do 3. msce 5-6x a do 6. msce ne vce
ne 4-5x. Nkdy jsou zatky opravdu nron, kad dt m jin
vzorec chovn a me se hlsit o kojen velmi asto, zejmna v
prvnch esti tdnech, pot se ale vtinou dostav urit
pravidelnost. O spnosti kojen vypovd prospvajc dt, kter
m dostaten prstek na vze a dostaten mnostv pomoench
plen, ale pedevm psob spokojen. Ne kad dt prospv podle
tabulek a ne kad tden pibere uebnicovch 100-250 g/tden.
Stejn i udvanch 150 ml vypitho mlka na kilogram hmotnosti je
daj orientan, mnostv vypitho mlka je promnliv. Je proto
dobr sp sledovat dt komplexn.
Vlun kojen po dobu 6 mescu
Podle Svtov zdravotnick organizace je doporuovno vlun
kojen po dobu 6 msc. A pot se m zat s postupnm
pikrmovnm, vetn podvn tekutin. Ve star generaci se traduje
nzor, e by dti mly dostvat alespo aje. Nen to pravda, tzv.
pedn mlko by mlo dostaten hydratovat a utiit ze. WHO
potvrdila, e na populan rovni nem vlun kojen po 6 msc
negativn inky na rst kojenc [3]. Vivov poteba donoench
dt s normln porodn hmotnost me bt obvykle pokryta
samotnm mateskm mlkem po dobu esti msc, nokud matka i
vvivnou stravu. Kadopdn ie dobr kojit do t doby, ne dt
pejde pln na bnou stravu a ne se zane vyvjet imunitn systm.
Jen za uritch okolnost me u vlun kojenho dtte nastat
nedostatek nkterch mikronutrient dve ne v esti mscch. Tk
se to ji zmnnho eleza, zinku a nkterch vitamin (ale je to dno
spe patnm stravovnm matky), znmky jejich nedostatku by
objevil pediatr bhem bn fyzikln prohldky. Vitamin D je v R
bn podvn dtem denn do 1 roku vku, vitamin K do pl roku
vku lx msn. Co se zavdn pikrmovn tk, kad doba m
svoje tabulky s pesnmi algoritmy: napklad i bhem moj tylet
matesk dovolen dolo ke zmnm v nzorech, od kdy podvat
lepek, kvli zachycen ppadn alergie. V 80. letech minulho stolet
bylo bn podvat dtti aj ji snad od narozen, ve tech mscch
se pokraovalo ovocnmi vami a v roce dt drelo v jedn ruce
prek a v druh rohlk. V dnen dob se postupuje pomaleji, je-li
dt kojeno a dobe prospv, nen dvod ho do esti msc
pikrmovat. Nicmn po estm msci vku je vhodn zat
pikrmovat. Tehdy ji sloen mateskho mlka dostaten
nepokryje energetick poteby dtte. Navc existuje tzv. kritick
perioda, definovan jako optimln obdob, ve kterm se dt nau
novmu chovn, tedy pjmu pevn stravy, a kritick vk jako vk,
po jeho dosaen se ji dan chovn nenau. I matky savc
postupn aktivn odstavuj sv mlata v uritm vku, jak jim
proda vel. Je pravda, e mlata jim to nedaj zadarmo, stejn jako
mlata lidsk. Podrobn postup vm zajist porad v pediatr nebo
si ho mete vyhledat v odborn literatue. Rozhodnut, kdy pestat s
kojenm, je vlun otzkou vs a vaeho dtte. WHO doporuuje
kojit dva roky a dle, nkter prameny nabdaj dokonce kojit 5x
dle, ne je dlka thotenstv. Pokud je to mon a obma
zastnnm (tedy matce a dtti) to vyhovuje, je to ideln stav.
Ideln situace je, kdy se dt postupn odstav samo. I kdy se
podmnky pro kojc eny a jejich dti veobecn zlepuj, stle je ve
spolenosti mnoho pedevm technickch pekek. Zatm nen
vude bn, aby si zamstnan ena mohla odbhat od prce na
kojen. Kadopdn zvolit sprvn naasovn je alfou a omegou
netraumatizujcho prbhu odstaven. Sprvn naasovn zle
pouze na matce a na dtti, je to ist individuln, a je-li matka
pesvden, e m stle kojit, i pes ntlak ve svm okol, je poteba
si za svm nzorem stt. Na druhou stranu je spousta ppad, kdy se
dt odstav samo ji kolem 8.-10. msce. V nkterch pramenech je
to uvdno jako bojkot kojen, kter se d odstranit. Neodsuzuji
maminky, kter v t dob pestanou kojit, zd se mi to spe jako
pirozen vvoj. Po prvnm roce si dt zan vytvet vlastn
protiltky a existuj i nzory, e kojen po dovren jednoho roku
brn pirozenmu vvoji imunity. Co z toho plyne? Nen nad zdrav
selsk rozum, nad individuln potebu miminka a pedevm nad
spokojenost! Kojen za kadou cenu, kdy matka je vyerpan a
nevyspal, nepovauji za pnosn ani pro ni ani pro dt.
25 Nkter rady pro kojc
maminky
Snad v kadm letku je uvedeno, e kojen nebol. Je to
informace troku zavdjc, kter spousty maminek znejist a ony
maj pocit, e dlaj nco patn. Z vlastn zkuenosti vm, e
zejmna zpotku, kdy bradavky jet nejsou pizpsoben kojen
(bhem prvnch dn se protahuje dvorec), kojen pimen bol.
Nkdy zabol i pi velmi silnm stisku nenasytnho miminka.
Vtinou je to vc pechodn, nicmn me trvat i pr tdn. Nkdy
je pak nutn zmnit techniku kojen. Kad nastvajc maminka by
se mla na kojen pipravit a o sv prsa od prvnho dne dbt,
nenechvat zasychat mlko na bradavce, nosit bavlnnou podprsenku
s kvalitnmi prodynmi vlokami sbrae mlka. Samozejm, e
v ppad pokozen bradavek a tvorby ragd je vhodn se poradit s
odbornkem.
Moc velk nebo moc mal prsa?
Rda bych povzbudila nastvajc maminky, kter si dlaj
starosti s malmi, nebo naopak pli velkmi prsy. I kdy eny s
malmi prsy mohou mt nedostaten vyvinutou mlnou lzu,
bvaj to velmi vzcn ppady a je naprosto myln takov prsa
pedem oznait jako nevhodn ke kojen! V ppad velkch prsou
mohou nastat problmy pedevm technickho rzu, ale sprvn
metoda a pedevm trplivost me vyeit zdnliv problmy. Vdy
je poteba dt dobe sledovat, komplexn posuzovat celkov vvoj,
prstky na vze, mnostv pomoench plen a frekvenci stolice, co
je obrazem sprvnho kojen, a to ve spoluprci rodie a pediatra.
Jdelnek kojc eny m kojc ena jst za dva?
Kojen s sebou nese urit omezen, a ta nen kad ochoten
podstoupit. Je velkm mtem, e by kojc eny mly jst mnohem
vce, ne jsou zvykl (jst za dva), nicmn je teba dbt na sprvn
sloen stravy. Pokud ena ije zdrav, jej strava je vyven, nen
poteba pli mnit zabhnut jdelnek. Sta omezit kvu a ern
aj na 2-3 lky denn, je nejlpe pln vylouit. V ppad
nadmrnho pjmu kofeinu dochz ke zbyten excitaci nervov
soustavy dtte kofeinem s nslednou podrdnost, neklidem a
poruchami spnku. Nkter studie tak poukazuj na negativn vliv
kofeinu na obsah eleza v mateskm mlce a nsledn na hladiny
eleza u dtte. Dle je vhodn vyhbat se pli slanmu, nadmru
koennmu a nadmavmu jdlu. Pli se tak nedoporuuje
okolda. Co se tk alkoholu, uvd se, e sniuje tvorbu a
uvolovn mateskho mlka. Na druhou stranu pleitostn 0,2 dl
vna/den dtti neukod a ena m alespo po celodennm
nezvyklm vypt pleitost se uvolnit. Tyto informace bych ale
brala spe jako startovn vodtko pro zatky kojen. Kad dt je
jin, jinak vnmav, a metodou pokus a omyl si kad matka najde
to, co j a jejmu dtti nejlpe vyhovuje. Optimln je vyven
strava s dostatenm psunem potebnch vitamin a nutraceutik
[7].
Vitaminy a minerly
Urit je teba dbt na dostaten psun vitamin a minerl,
piem zejmna pjem vpnku by se pro podporu tvorby mlka
ml zvit o 300-500 mg na den. V naich podmnkch je dle
monitorovn nedostatek jdu, eleza a kyseliny listov v mateskm
mlce. Osobn se piklnm sp k samostatn suplementaci tchto t
sloek matkou ne k uvn kombinovanch prepart. Anmie z
nedostatku eleza vznik vtinou ji prenatln z dvod snen
hladiny eleza u matky a je dobr ji eit podvnm prepart
eleza. Podobn je na tom i zinek. Opt je lpe eit podvnm
zinku v lkov form.
Prbh kojen v prvnm roce ivota kojence
Bhem prvnho roku kojen dochz u kojc eny k nkolika
ztovm obdobm. Kolem 3. msce dochz k tzv. laktan krizi.
Zejm se jedn o krizi zpsobenou rstovm spurtem miminka, na
zklad kterho vyaduje i astj kojen. Druh znateln krize, ale
jinho charakteru, nastupuje kolem 8.-10. msce (nkdy i dve i
pozdji), kdy se dt astji bud a chtlo by bt stle pist.
Kad matka se s tm vyrovnv jinak a je na kad, jak se rozhodne
krizi eit. Nkter maminky to vydr a dt si opt zvykne na
snesiteln reim, nkter maminky maj velmi dobr zkuenosti s
tzv. Estivillovou metodou neboli metodou vyplakn. Toto obdob
bv pro matku a dt nkdy velmi intenzivn a nron, a proto je
dobr, kdy cel rodina bere na matku ohled a sna se j, pokud to
jen trochu jde, pomoci.
Me kojit matka v dob nemoci?
Nen pravdou, e v nemoci matky i dtte se m pestat kojit.
V ppad dtte se jedn o dleit prvek nejen terapeutick
dt dostv od matky protiltky a je men pravdpodobnost
dehydratace. Nemn dleit je vak i role psychick, kdy dt
potebuje bt v tsn blzkosti s matkou a kojen ho ukliduje. V
ppad nemoci matky hraje roli druh onemocnn, nicmn obyejn
virza nen dvodem k odstaven. Zle na chorob a jej terapii,
lky vhodn a nevhodn pi kojen jsou uvedeny ne. Mastitida,
znt prsn lzy, je bolestiv onemocnn, u kterho je naopak
kontraproduktivn pestat kojit, kojen pomh odsvat matesk
mlko a tm sniuje tlak v zancenm prsu.
Uvn lk
Kojc maminky asto zvauj kad lk, kter pijmou. V
pbalovch letcch si asto petou, e lk nen vhodn pro kojc, i
kdy jim ho lka pedepsal. Je to ale spe pehnanou opatrnost
vrobc, kte se chrn ped monmi prvnmi postihy, pestoe
prax nen doloen N danho lku. Je poteba pokad zvit, zdali
je lba skuten nutn, a dojdeme-li k pozitivnmu rozhodnut, je
teba vybrat lk, kter nepat do vjimek z bnch lk, kter
kojenm dtem skuten kod. Z bnch lk lze pi kojen
podvat lky proti teplot a bolesti, lky na kael, lky proti rm,
antihistaminika, lky na profylaxi astmatu a alergickch projev,
bn antibiotika, piem nejvhodnj jsou penicilinov a
cefalosporinov (nkdy se u dt objev prjem, kter rychle odezn),
a anestetika. Za rizikov lky se povauj lky ovlivujc nervovou
soustavu, lky sniujc krevn tlak, lky ovlivujc srden
frekvenci, lky sniujc hladinu krevnch tuk, lky pi chorobch
lz s vnitn sekrec, nkter antibiotika (chinolony, chloramfenikol,
metronidazol, tetracykliny). ad se k nim i lky ovlivujc produkci
mlka hormonln ltky, barbiturty, nkter diuretika a star
antihistaminika. Kontraindikovan lky jsou cytostatika,
imunosupresiva, nvykov ltky, radioaktivn izotopy a estrogeny.
Tzv, bn onemocnn a bolestiv stavy meme lit pomrn
bn. Lky je dobr podvat po kojen, aby mohlo dojt k co
nejvtmu vstebn lku ped dalm piloenm k prsu. Nejlpe je
lky podvat lx denn na noc.
Kojen a rst zub
stn se traduje nzor, e pi rstu zub se m pestat s kojenm.
Vzhledem k tomu, e u nkterch dt se prvn mln zuby objev
ji kolem 4. msce a u jinch dt a po roce, dti jsou v pln
jinch vvojovch stadich, a s kojenm bych to do souvislost radji
nedvala. Kazivost zub v dsledku kojen nebyla prokzna.
Kojen a thotenstv
Kojen nen antikoncepce, a dokonce ani v ppad druhho
thotenstv nen poteba s kojenm skonit. Nicmn si myslm, e by
ena mla dbt rad svho lkae, kter j v rmci thotensk
prohldky zjist, je-li laboratorn v podku. Mm na mysli hladiny
mikronutrient, dleitch pro vvoj plodu. Ve vtin ppad je
ve v podku, nicmn jedn-li se o thotenstv, kter pilo krtce
po prvnm nebo tetm, jsou nkdy eny pedevm chudokrevn.
Mnoho en se rozhoduje pro tzv. tandemov kojen, kdy koj dv dti
rznho vku najednou.
Pstup matek ke kojen v souasn dob
Pestoe je z mho pohledu kojen ten nejpnosnj prvek, a u
po strnce vivov, imunologick i psychologick, pociuji ve
spolenosti dva extrmy. Na jedn stran matky, kter se rozhodly,
e budou kojit, a se dje, co se dje, a kter jsou kojenm tm a
posedl, a na stran druh ty, ke kterm se stle jet informace o
prospnosti kojen nedostaly. Vechny prosm, aby vkldaly
do kojen rozum a cit, tak rozhodn nemohou udlat chybu.
celm lnku nebylo vzpomenuto na ty eny, kter monost
kojen z rozlinch dvod, jako jsou zdravotn komplikace typu
srdenho selhn, onemocnn jater, plic, rzn psychzy a deprese,
nemaj, nebo to zkrtka pes vechnu snahu nejde. Myslm, e tam,
kde se neda, nen teba se trpit a je velmi nevhodn enu
odsuzovat. Tato velmi intimn zleitost se tk pouze matky a
dtte. Maminka by mla myslet pedevm na svoje zdrav, prv s
pocitem zodpovdnost k dtti, kter je na n zvisl.
Zvr
dob jedov m kojen mimodn vznam pro vvoj kojence,
batolete a dtte v pozdjm vku. Je zrukou optimln dodvky
ivin, energie, tekutin a vce ne stovky dalch zdrav prospnch
ltek. Imunologick vlastnosti mlka a vznam kojen pro rozvoj
imunity jsou stle mlo oceovny ze strany rodi i pediatr.
Nezralost imunitnho stavu dtte a jeho funkn odlinosti oproti
dosplmu jedinci vede ke zven incidenci a klinick zvanosti
infekc v tto vkov skupin. Matesk mlko nen z tohoto hlediska
nahraditeln dnm umlm ppravkem.
Kojen podporuje jak vytven citovch vazeb mezi matkou a
dttem, tak rozvoj mentlnch schopnost dtte v pozdjm dtstv.
Kojen je pro matku poslnm. Povaovat kojen na veejnosti za
neslun je znevaovn a poniovn matek.
Literatura
dnkov, R. Matesk mlko a imunita. Imunologick
vlastnosti mlka a vznam kojen pro obranu novorozence. Vesmr,
1997, 76 (5), 245.
Hoddinott, P.; Tappin, D.; Wright, C. Breast feeding. BMJ, 2008,
336 (7649), 881-7.
Horta, B. L.; Bahl, R.; Martines, J. C.; C. G.Victora. Evidence on
the long-term effects of breastfeeding: systematic reviews and meta-
analyses.WHO Geneva, 2007.
Edmond, K. M.; Zandoh, C.; Quigley, M. A.; Amenga-Etego, S.;
Owusu-Agyei, S.; Kirkwood, B. R. Delayed breastfeeding initiation
increases risk of neonatal mortality. Pediatrics, 2006, 7, e380-6.
Wilson, A. C.; Forsyth, J. S.; Greene, S. A.; Irvine, L.; Hau, C.;
Howie, P. W. Relation of infant diet to childhood health: seven year
follow up of cohort of children in Dundee infant feeding study. BMJ,
1998, 316 (7124), 21-5.
E. Kudlov; A. Mydlilov. Vivov poradenstv u dt do dvou
let. Grada: Praha 2005.
6. Pro jme jedovat jdla?
Ji Patoka
Lid ji na svitu djin poznali, e nkter rostliny, houby nebo
ivoichov a jdla z nich pipraven jsou pro konzumaci nevhodn.
Pi poit vyvolvala neoekvan reakce organismu zvracen,
prjem, zimnici, bezvdom i smrt. lovk se je nauil znt a
vyhbal se jim. Podstatu jejich nebezpenosti nechpal a pital ji
neistm silm. Teprve mnohem pozdji se zjistilo, e za pznaky
onemocnn, kter tato jdla zpsobuj, mohou jedy chemick
substance, kter rostliny, houby i ivoichov produkuj na svou
obranu ped nepteli nebo t jako nstroj na uloven koisti.
jdelnku lovka se proto neobjevovaly jedovat rostliny,
jedovat houby, ba ani jedovat ivoichov. I kdy mnohdy ztrceli
svou jedovatost v prbhu kuchysk pravy, surovinami pro
ppravu jdel se stvali jen v dob nedostatku jinch surovin.
26 Zaplsnn potraviny a
mykotoxiny
Praxe ns pesvduje o tom, e nkter potraviny, kter
konzumujeme bez jakhokoliv rizika, mohou as od asu vyvolat
otravu. Je to zpsobeno tm, e obsahuj jed, kter v nich nen bn
obsaen. Kdy vyloume zmrn nebo nedbalostn pidn jedu,
musme hledat jeho zdroj v prod [8]. Takovm zdrojem mohou bt
nap. nkter vlknit houby, kter znme jako plsn. Ty jsou
zdrojem mnoha jedovatch ltek znmch jako mykotoxiny [9].
Pokud zane plse rst na njak potravin i potravinsk
surovin ovoci, obil, chlebu apod., zane produkovat mykotoxiny.
Tm se stv jedovatou a ke konzumaci nevhodnou. Protoe plsn se
rozmnouj pomoc mikroskopickch spor, kterch kad plse
vyprodukuje miliony, je zaplsnn potravin a potravinskch
surovin velmi ast. Na ptomnost mykotoxin v potravinch
existuj psn hygienick normy a pi jejich pekroen se takov
potravina nesm dostat na trh, aby nemohla bt konzumovna ani
lidmi, ani zvaty. Spory plsn se vzduchem destky i stovky
kilometr a nelze jim uniknout. Byly nalezeny ve vzorcch vzduchu
odebranho ve stratosfe, tedy vce ne 11 km nad hladinou moe.
Dokonce i nad neobydlenmi oblastmi Zem, jako je Antarktida
[10].
Plsn mohou napadnout tm kteroukoliv potravinu, kter
obsahuje dostatek vody a ivin. Jsou nenron a dokou si vystait
s mlem. astji jsou napadeny potraviny skladovan za nevhodnch
podmnek, zejmna v plinm vlhku a teplu. Peivo pedevm
erstv a tepl nebo sry a salmy by nemly bt dlouho
skladovny v mikrotenovch scch.
Plsn rozkldaj iviny v potravinch a zpsobuj tak kaen
potravin. Mykotoxiny, kter produkuj, pronikaj hluboko do
potraviny. Nesta proto odstranit jen plse z povrchu zaplsnn
potraviny. Kadou zaplsnnou potravinu je teba bez milosti
vyhodit. eenm zde nen dn vykrojen, odkrojen, sekrbnut,
odebrn i snad omyt. Plsovho podhoub se tmto zpsobem do
jist mry zbavme, ale plsov jedy jsou ji dvno rozeny v
celm obsahu potraviny. Mykotoxiny jsou navc ltky velmi odoln,
nelze je zniit ani pevaenm i zmrazenm!
Je znmo vce ne 350 druh toxinogennch plsn (plsn
produkujc toxiny), z nich ada vyrb vce ne jeden mykotoxin.
Jsou to zejmna plsn rod Aspergillus, Penicillium a Fusarium.
Tm vechny mykotoxiny pokozuj jtra a ledviny, psob
negativn na imunitn systm a nkter jsou potenciln
karcinogenn. Z tch nejznmjch jsou to nap. aflatoxiny,
ochratoxiny nebo patulin.
Aflatoxiny jsou bezesporu nejrozenjm druhem mykotoxin.
V malm mnostv jsou obsaeny prakticky ve vech potravinch.
Nadmrn pjem aflatoxin organismem m za nsledek rozvinut
akutn otravy nazvan aflatoxikza, kter me mt za nsledek
sten pokozen jater a v extrmnm ppad naprost selhn
jejich funkce. Chronick aflatoxikza je dsledkem dlouhodobho
pjmu aflatoxin, nejastji ze zaplsnnch potravin, nap.
burskch ok. Jej diagnza me bt sloit a fyziologick projev
mlo patrn. Nejzvanjm dopadem chronick aflatoxikzy je
cirhza, respektive karcinom jater. Ochratoxiny si nezadaj s
aflatoxiny, pokud jde o jejich rozen v prod. Jsou produkovny
podobnmi druhy plsn (Aspergillus a Penicillium) a ze sedmi
znmch druh ochratoxin je nejnebezpenj ochratoxin A, kter
u pokusnch zvat zpsobuje rakovinu jater a ledvin. Za hlavn
zdroje ochratoxin A v potravinch jsou pokldny obiloviny,
vrobky z obilovin, vepov maso, vnitnosti a masn vrobky z
krve. Obsaen me bt rovn ve vn, kter bylo vyroben z
hrozn napadench plsnmi, zejmna ve vn z jinch zem.
Kdy vcart vzkumnci Zimmerli a Dick [11] sledovali v
rozshl epidemiologick studii vskyt ochratoxin A v lidskm
krevnm sru, dospli k pekvapivmu zvru: zjistili, e eny a mui
z oblast jinji od Alp, ve vcarskm kantonu Ticino, mli v
krevnm sru mnohem vy koncentrace ochratoxin A ne eny a
mui ijc severnji od Alp nebo v jinch stech vcarska. Ve
snaze vysvtlit, pro tomu tak je, dospli k zvru, e to asi nebude
tm, e v kantonu Ticino se mluv italsky, ale spe tm, e se zde j
typicky italsk jdla a pije se hodn vna.
Pi hledn monch expozinch zdroj ochratoxin A v
potravinch byl tento mykotoxin nalezen ve vn a hroznov v.
Toto nepjemn zjitn podntilo dal vzkum vskytu ochratoxinu
A ve vn v Evrop i ve svt. V Evropsk unii byl v roce
pipraven vzkumn projekt Wine-Ochra Risk, een v rmci
5. rmcovho programu. Clem projektu bylo zhodnocen
zdravotnho rizika ochratoxinu A ve vn a vypracovn
technologickch postup, kter by vedly k jeho minimalizaci v
konench produktech. Do projektu se zapojily stty Stedomo
Francie, Itlie, panlsko, Portugalsko, ecko a Izrael. Vzkumn
projekt byl ukonen v roce 2005 na Mezinrodn konferenci v
Marsale (Siclie) a jeho zvry byly promtnuty do ady opaten [12-
14], kter maj vst k lep kontrole obsahu ochratoxinu A v
produktech pipravench z vna a k soustavnmu sniovn jeho
obsahu v nich.
Ochratoxin A je vysoce nefrotoxick, imunotoxick a
teratogenn. asto je detekovn v komoditch, jako je kukuice,
jemen, penice, oves, re, bursk oky, seno i zelen kva, a
jako reziduum tak ve vepovm mase, zejmna v ledvinch. Ltka je
povaovna za etiologick agens endemick ledvinov choroby
prasat v Dnsku a vdsku. Krmivo s obsahem ochratoxinu A
zpsobuje zvatm onemocnn ledvin. Symptomy popisovan u
zvat byly zjitny tak u lid v prbhu endemick balknsk
ledvinov choroby, kter se objevuje endemicky v nkterch
oblastech Balknu. Vzkumy poslednch let vak prokzaly, e
ochratoxin A je obsaen v krvi obyvatel tm vech evropskch
zem, vetn esk republiky [15]. Nen bez zajmavosti, e
ochratoxin A m sv pevn msto mezi bojovmi otravnmi ltkami
s vojenskm vznamem [16].
Patulin je produktem nkolika druh plsn, pro n jsou rodnou
pdou zejmna jablka. Plse se bn vyskytuje na povrchu
zdravho ovoce, ale k jejmu rstu a produkci patulinu dochz a pi
pokozen povrchu ovoce hmyzem nebo mechanicky. Nejastji je
vskyt patulinu spojovn s jablenm dusem, kter se pevn
vyrb ze spadanch, a tud mechanicky i jinak pokozench
jablek. Protoe patulin je termostabiln a vydr i teplotu 120 C, je
obtn se jej pi technologickm postupu vroby dusu zbavit. Tot
se ovem tk vroby jablen den a vrobk z n, vetn dtsk
vivy. I zde jsou ast ppady, kdy esk zemdlsk a
potravinsk inspekce zachyt vrobky s nadlimitnm mnostvm
tohoto nebezpenho jedu. Patulin je karcinogenn pro zvata, pro
lovka dosud nebyla jeho karcinogenita prokzna. Je azen do
kategorie 3, co jsou ltky, kter mohou u lid vyvolat obavy
vzhledem k monm karcinogennm inkm, u kterch vak jsou
dostupn informace o jejich karcinogenit nedostaten pro
uspokojiv zaazen. Me napadnout jatern buky, pokodit
nervov systm nebo zpsobit deformaci plodu v tle matky.
Nebezpenost patulinu je ovem vysok, take jsou stanoveny limity,
kter by vrobci ani spotebitel nemli pekraovat. Hygienick
limit (vyhlka . 53/2002 Sb.) maximln hodnoty patulinu v dusu
byl stanoven ve vi do 50 pg/kg. A Evropsk unie pijala maximln
tolerovan denn pjem (TDI) pro lovka 0,4 pg/kg tlesn
hmotnosti a den. Kontaminace jablench dus a vrobk z
jablen den je celosvtovm problmem. Jak vznamn zdravotn
riziko pedstavuje celoivotn zt tmto mykotoxinem, nelze na
zklad dosavadnch znalost odhadnout.
Objevme-li plse na potravinch v domcnosti a u je to
peivo, ovoce, marmeldy, demy i cokoliv jinho , takovou
potravinu v dnm ppad nekonzumujeme. Ostatn k jej
konzumaci ns vtinou nelk ani jej vzhled, ani jej vn.
Vjimkou jsou vak nkter ulechtil plsn, kter nm pomhaj
vyrobit specifick potraviny plsov sry, nkter trvanliv
salmy typu uherku apod.
27 6.2 Rud pliv a jedovat
produkty moe
Dalm druhem potravin, kter se mohou stt pleitostn
jedovatmi, jsou mosk ryby a mot kori. Svj jed sami
nevyrbj, zskvaj jej z potravy, vtinou moskho planktonu.
Takov ivoichy oznaujeme jako sekundrn jedovat.
Mosk plankton je tvoen obrovskm mnostvm
mikroskopickch organism, kter se voln vzn ve vodnm
prosted.
Tvo jej asy, sinice, bakterie a viry, prvoci i drobn ivoichov.
Organismy tvoc plankton se pohybuj dky moskm proudm a
turbulencm, ale nkte ivoichov ij v planktonick form jen po
uritou dobu a po jejm skonen se mohou pohybovat vlastnmi
silami, nap. kori, medzy apod. Mosk plankton je zkladem
potravnho etzce a konzumuje jej mnoho druh vodnch ivoich,
vetn ryb. Mnoh organismy tvoc mosk plankton produkuj
nebezpen toxiny typu neurotoxin nebo hepatotoxin. Pro
organismy, kter se planktonem iv, nejsou vtinou nebezpen.
Toxiny se ale ukldaj v jejich tle, resp, v nkterch orgnech jejich
tla, take mohou bt nebezpen pro lovka, kter je sn.
as od asu se mosk toxinogenn plankton pemno natolik, e
pokryje velk plochy moe. Protoe jeho soust je asto i
jednobunn erven mosk asa (ruducha) Alexandrium
tamarense, vznikne fenomn oznaovan jako rud pliv (angl,
red tide). Znm je zejmna ze zpadnho pobe Ameriky. Znaly j
e
J
pedkolumbovsk civilizace a tak obyvatel pobe Atlantiku dobe
vdli, jak je nebezpen. Rybi v t dob nevyjdli na lov, a kdo
nemusel, moc se na moskm behu nezdroval. Uloven ryby byly
jedovat a vdechovn moskho vzduchu plnho aerosol s toxiny
bylo nebezpen. Ostatn nebezpen je to i dnes [17].
28 Jedovat sinice
esk republika nen pmosk stt, a rud pliv nm proto
nehroz. Ale i sladkovodn plankton se as od asu nebezpen
rozmno (vodn kvt). Protoe jej tvo pevn fotosyntetizujc
sinice, nae rybnky a pehrady se v t dob doslova zazelenaj.
Sinice jsou pbuzn bakterim a za pznivch podmnek (teplo a
dostatek ivin) se dokou ve vod siln namnoit. Jsou s to tak
produkovat toxiny, a to je dvod, pro nm hygienici kad lto
zakazuj koupn v prod. Kdy je neposlechneme, odneseme to v
lepm ppad kon vyrkou. Zvlt alergikm mohou jedovat
ltky sinic vyluovan do vody zpsobit vn zdravotn obte.
Problematika sinic jakoto alergen se dostv do poped teprve v
poslednch letech, kdy se obecn hovo o vysok citlivosti obyvatel
na alergenn podnty, a proto nen doposud k dispozici dostatek
ovench daj. Obecn lze konstatovat, e poet alergik narst.
Odbornci diskutuj o tom, zda jde o obecn trend zvyujc se
citlivosti lidsk populace vlivem ivotnho stylu a prosted, nebo zda
se opravdu mn struktura a aktivita alergen. A alergeny sinic pat
k tm nejsilnjm.
Jedy sinic (cyanotoxiny) jsou nebezpen tak v ppad, e
proniknou do pitn vody [18]. Jsou mezi nimi ltky pokozujc jtra
(hepatotoxiny) i ltky pokozujc nervov systm (neurotoxiny).
Jejich toxick inek bv u teplokrevnch obratlovc popisovn
jako zeslblost, nechutenstv, zimomivost. Jtra se zvtuj o 50 a
60 % a jsou na nich pozorovateln lze a nekrzy. I kdy clovm
orgnem hepatotoxin sinic jsou jtra, tak ledviny jsou inkem
tchto toxin pokozeny. Byl tak prokzn vliv cyanotoxin na
stimulaci proces vedoucch k rakovin ke a jater.
29 Jedovat ryba fugu
Fugu nebo takifugu (v pekladu z japontiny n prase) je
men mosk ryba rodu Tetrodonta (tverzubec). ije v mlkch
pobench vodch a lk labunky celho svta. Ne proto, e by
byla tak chutn, ale proto, e je tak jedovat. Jej jed, zvan
tetrodotoxin, pochz z jedovatho planktonu, kterm se iv, a
kumuluje se zejmna v gondch, jtrech, mozku a v jikrch tchto
ryb. Tetrodotoxin je pro savce extrmn jedovat a smrteln dvka
pro lovka je asi 1 mg (tiscina gramu). Ryba obsahuje tolik jedu, e
by stail na usmrcen asi 30 lid. Problm je v tom, e nikdo nev, zda
je ryba nekodn, nebo zda je pln smrtcho jedu. Snst tuto rybu je
proto pirovnvno ke he znm jako rusk ruleta.
Je to prv mal mnostv jedu, kter vytv uniktn chu ryby
fugu. Tato pochoutka pro gurmny vak rozhodn nen pro slab
povahy. I ti nejotrlej nevypadaj u jdla zrovna uvolnn. J pomalu
a pi kadm soustu peliv hldaj, zda neuct mravenen kolem
st. To jsou prvn pznaky otravy tetrodotoxinem, a kdy gurmn
pestane v tomto okamiku jst, m anci, e otravu peije. V
opanm ppad zpsob jed postupn ochrnut sval celho tla, a
kdy ochrne dchac svalstvo, lovk se zadus. Za plnho vdom.
dn protijed nen znm, jedin lba spov v uml podpoe
dchn, dokud inky jedu nepominou. lovk, kter nezeme do
24 hodin, vtinou peije. Me u nj ale nastat bezvdom, kter
petrvv i po dobu nkolika dn. Jsou znmy ppady, kdy byl takto
ochrnut lovk povaovn za mrtvho. Vdci, kte studovali na
Haiti nboenstv vd, zjistili, e prek zombie, kter je schopen
udlat z lovka ivouc mrtvolu zombieho, je pipravovn ze
surovin obsahujcch tetrodotoxin [19].
Je neuviteln, kolik lid je ochotno dobrovoln podstoupit toto
riziko a rybu snst. Pokuen ochutnat maso jednoho z
nejjedovatjch tvor planety a s tm spojen adrenalinov zitek je
zejm pro nkter jedince vzvou, kter nedokou odolat.
Jedovat ryba fugu se sm oficiln konzumovat pouze v
Japonsku. Ulovit se d i v jinch moch, ale pouze Japonci vyvinuli
speciln a nron proces pravy, kter umouje nabzet ji
dokonce v restauracch. Takovch restaurac je v Japonsku asi tisc.
Tuto ryb specialitu me pipravovat pouze kucha, kter spn
absolvoval speciln kolen a zskal licenci pro jej kuchyskou
pravu. Zskn licence zahrnuje absolvovn nron teoretick i
praktick vuky a trv dva a ti roky. Navzdory tomu kadoron
piprav nesprvn upraven fugu nkolik lid o ivot. V minulosti
ale bylo obt mnohem vc. Poptvka po tchto rybch pesto
neustle roste. Lov i prodej mimo Japonsko je zakzan, do
restaurac v jinch stech svta se dodv ji zpracovan ryba v
mraenm stavu. Dovoz neupravench ryb do USA je zakzn, ale
pesto je zde kadoron zaznamenno nkolik intoxikac
tetrodotoxinem.
30 Jedovat kapradina
naich lesch roste vytrval, a dva metry vysok kapradina s
plazivm a vtvenm oddenkem. Je to hasivka orli (Pteridium
aquilinum). List je v mld spirlovit svinut a postupn z nj
vznik tuh, obvykle vodorovn rozloen, svtle zelen listov
epel. List pes zimu usych. Na rubu list jsou hnd kupky
vtrusnic, uspodan do souvislch ad. Vtrusnice dozrvaj v
ervenci a z. Vypadvaj z nich etn drobounk vtrusy, ze
kterch vyrst nov kapradina.
Hasivka orli je typickm kosmopolitnm druhem a
nejrozenj kapradinou svta. Roste ve vech zemch v lesnm
psmu a zasahuje a k horn hranici lesa. U ns je msty hojn a asto
vytv rozshl souvisl porosty, ve kterch je pda prostoupena
etnmi tlustmi plazivmi oddenky, rozrstajcmi se do okol.
Roste na psitch i hlinitch kyselch pdch, zvlt ve svtlch
lesch, jehlinatch i listnatch, a na svtlch pasekch.
Hasivka orli je odedvna znm jako jedovat rostlina, kter
pedstavuje nebezpe pro voln se pasouc skot [20]. V nkterch
stech svta je vak tato kapradina upravovna jako potravina a
zejmna v Brazlii nebo Japonsku se t zvltn oblib. Kulinskou
specialitou jsou zejmna mlad, jet stoen listy kaprad, zvan
fiddleheads. Ty se pojdaj syrov v saltech nebo vaen a rzn
kuchysky upravovan. Obliba hasivky v japonsk kuchyni by mohla
bt pinou vysokho vskytu rakoviny moovho mche,
aludku a jcnu u mladch Japonc [21].
Nejvznamnj toxickou ltkou hasivky orli je terpenoidn
glykosid zvan ptaquilosid, kter se v aludku hydrolyzuje za
odstrann cukernho zbytku a vznik z nj ptaquilosin, kter je
pravdpodobn vlastn toxickou ltkou. ast jsou otravy hasivkou
orli u dobytka, ale tak u prasat. V moi otrvench zvat se
objevuje krev (hematurie), zvata trp rakovinou stev, moovho
mche, aludku a jater. Ptaquilosin je toti karcinogenn a m
genotoxick inek, kter byl ji dve experimentln prokzn na
laboratornch zvatech [22].
poslednch letech dochz celosvtov k vraznm zmnm v
technologii chovu skotu a s tm souvis i en kapradin na msta
pastvin. Kapradiny se tak stvaj soust pastvy zvat a jedovat
sloky kapradin se mohou dostat do masa a do mlka. Pi spsn
hasivky orli se a 9 % ptomnho ptaquilosidu dostv do mlka
krav. Vzkumy v Dnsku ukzaly, e z mst zarostlch hasivkou se
ptaquilosid z kapradin dostv tak do spodnch vod. Ve studnch na
farmch ve vdsku a Dnsku byla zjitna a 20 000x vy hladina
tto ltky, ne je povolen mnostv pro environmentln
karcinogeny [23]. Podobn vsledky byly zjitny i jinmi vzkumy
v dalch zemch.
Kdy byly tyto vsledky prezentovny v roce 2004 na zasedn
Britsk ekologick spolenosti v Lancasteru, vzbudily tm zden.
Hasivka orli roste po celm svt a vodu me otrvit kdekoliv. V
letech 1980-1990 zaznamenali lkai na severozpad Walesu, v
hrabstv Gwynedd, zven poet lid s rakovinou jcnu a aludku.
Lars Holm Rasmussen se domnv, e pinou mue bt zaplevelen
krajiny hasivkou orli. Kad tveren metr porostl touto
kapradinou produkuje kolem 500 mg karcinogennho ptaquilosidu.
Na jae, kdy jsou vhonky kaprad jet mlad a kehk, jsou spsny
dobytkem. Ptaquilosid se tak dostv do mlka krav a mlnch
vrobk. Protoe je velmi dobe rozpustn ve vod, nejvy
koncentrace ptaquilosidu se nachzej v mln syrovtce. Pi letnch
detch je ptaquilosid z kapradin vyplavovn do povrchovch i
spodnch vod [24].
Rodiny ijc na farmch, kter se iv pevn tm, co samy
vyprodukuj, jsou tak vystaven dlouhodobmu psoben tohoto
karcinogenu. Neexistuj dn jednoduch een tohoto problmu.
Farmi a vlastnci pdy se sna snit mnostv kaprad, ale pokud
k jeho likvidaci pouvaj kodliv pesticidy, je to jako z blta do
loue.
Zvr
Nen dost na tom, e lovk vyrb a do ivotnho prosted
vypout velk mnostv nejrznjch nebezpench ltek. Nkter
nm poskytuje sama proda. Pokud o nich vte, vyhbejte se jim.
Nejezte potraviny, na nich se objevila plse, nekoupejte se ve vod,
kde jsou sinice. Nesnate se ochutnat fiddleheads, i kdy vm
hasivka roste pmo za chalupou. A u vbec neutrcejte za drah
sui z ryby fugu. Kdy u se dostanete do Japonska, najdte si tam
jinou zbavu.
Literatura
Chassy, B.M. Food safety risks and consumer health. N
Biotechnol, 2010, 27 (5), 534-44.
Blunden, G.; Roch, O. G.; Rogers, D. J.; Coker, R. D.; Bradburn,
N.; John, A. E. Mycotoxins in food. Med Lab Sci, 1991, 48 (4), 271-
82.
Pearce, D. A.; Bridge, P. D.; Hughes, K. A.; Sattler, B.; Psenner,
R.; Russell, N.J. Microorganisms in the atmosphere over Antarctica.
FEMS Microbiol
Ecol, 2009, 69, 143-57.
Zimmerli, B.; Dick, R. Ochratoxin A in table wine and grape-
juice: occurrence and risk assessment. FoodAddit Contam, 1996, 13
(6), 655-68.
Battilani, P. Prevention of ochratoxin A in grapes and wine. In
Mycotoxins: Detection Methods, Management, Public Health and
Agricultural Trade, al.,
L. e., Ed. CAB International 2008; pp 245-56.
Battilani, P.; Pietri, A.; Barbano, C.; Scandolara, A.; Bertuzzi, T.;
Marocco, A. Logistic regression modeling of cropping systems to
predict fumonisin contamination in maize. J Agric Food Chem, 2008,
56 (21), 10433-8.
Visconti, A.; Perrone, G.; Cozzi, G.; Solfrizzo, M. Managing
ochratoxin A risk in the grape-wine food chain. Food Addit Contam
Part A Chem Anal Control Expo Risk Assess, 2008,25 (2), 193-202.
Malir, F.; Ostr, V.; Cerna, M.; Kacerovsky, J.; Roubal, T.;
Skarkova, J.; Brndiar, M.; Fixa, R [Monitoring the important
mycotoxin biomarkers (ochratoxin A, aflatoxin Ml) in the Czech
population]. Cas Lek Cesk, 2004, 143 (10), 691-6.
Patoka, J.; kol., a. Vojensk toxikologie. Grada: Praha, 2004.
Milian, A.; Nierenberg, K.; Fleming, L. E.; Bean, J. A.; Wanner,
A.; Reich, A.; Backer, L. C.; Jayroe, D.; Kirkpatrick, B. Reported
respiratory symptom intensity in asthmatics during exposure to
aerosolized Florida red tide toxins. J Asthma, 2007, 44 (7), 583-7.
Ibelings, B. W.; Chorus, I. Accumulation of cyanobacterial toxins
in freshwater seafood and its consequences for public health: a
review. Environ Pollut, 2007, 150 (1), 177-92.
Kao, C. Y.; Yasumoto, T. Tetrodotoxin in zombie powder.
Toxicon, 1990, 28, 129-32.
Gava, A.; da Silva Neves, D.; Gava, D.; de Moura, S. T.; Schild,
A. L.; Riet-Correa, F. Bracken fern (Pteridium aquilinum) poisoning
in cattle in southern Brazil. Vet Hum Toxicol, 2002, 44 (6), 362-5.
Hodge, W.H. Fern foods of Japan and the problem of toxicity.
Am Fern J., 1973, 63 (3), 77-80.
Potter, D.M.; Baird, M.S. Carcinogenic effects of ptaquiloside in
bracken fern and related compounds. BrJ Cancer, 2000, 83 (7), 914-
20.
Rasmussen, L.H.; Jensen, L.S.; Hansen, H.C. Distribution of the
carcinogenic terpene ptaquiloside in bracken fronds, rhizomes
(Pteridium aquilinum), and litter in Denmark. J Chem Ecol, 2003, 29
(3), 771-8.
Rasmussen, L.H.; Hansen, H.C.; Lauren, D. Sorption,
degradation and mobility of ptaquiloside, a carcinogenic Bracken
(Pteridium sp.) constituent, in the soil environment. Chemosphere,
2005, 58 (6), 823-35.
Zegura, B.; Straser, A.; Filipi, M. Genotoxicity and potential
carcinogenicity of cyanobacterial toxins a review. Mutat Res. 2011,
727 (1-2), 16-41.
Kao, C. Y.; Yasumoto, T. Tetrodotoxin in zombie powder.
Toxicon. 1990, 28, 129-32.
Vetter, J. A biological hazard of our age: bracken fern [Pteridium
aquilinum (L.) Kuhn] a review. Acta Vet Hung. 2009, 57 (1), 183-
196.
Alonso-Amelot, M. E.; Avendao, M. Human carcinogenesis and
bracken fern: a review of the evidence. Curr Med Chem. 2002, 9 (6),
675-686.
Potter, D. M.; Baird, M. S. Carcinogenic effects of ptaquiloside in
bracken fern and related compounds. BrJ Cancer. 2000, 83 (7), 914-
920.
Jensen, P. H.; Jacobsen, O. S.; Hansen, H. C.; Juhler, R. K.
Quantification of ptaquiloside and pterosin B in soil and groundwater
using liquid chromatography-tandem mass spectrometry (LC-
MS/MS). J Agric Food Chem. 2008, 56 (21), 9848-9854.
Rasmussen, L. H.; Hansen, H. C.; Lauren, D. Sorption,
degradation and mobility of ptaquiloside, a carcinogenic Bracken
(Pteridium sp.) constituent, in the soil environment. Chemosphere.
2005, 58 (6), 823-835.
31 7. Nemoci z len
Anna Struneck
Dalo by se oekvat, e s pokroky medicny budou ubvat
nemoci, bude se prodluovat lidsk ivot a budeme provat st v
dobr fyzick i psychick kondici. Pokud tomu tak u ns nen,
obviujeme a budeme obviovat vldu, e vynakld mal
prostedky na zdravotn pi. Jenome v souasn dob meme
sledovat vvoj v USA, v zemi, kter vynakld nejvt procento
svho hrubho nrodnho produktu (HNP) na zdravotn pi o
jednoho obyvatele, a v zemi, o kter nejsou pochybnosti, e
pedstavuje epicentrum vzkumu biomedicny a vvoje novch
zdravotnickch technologi. USA vynakldaj na zdravotn pi
% HNP. Je obtn provdt srovnvn, jenom pro hrub
piblen (podle daj dostupnch na internetu) in ve vdaj na
jednoho obyvatele v USA 7 290 USD, zatmco v R to je asi 8 %
HNP a 28 000 K na jednoho obyvatele (http://www.uzis.
cz/category/klicova-slova/ekonomicke-informace/vydaje-
zdravotnictvi). S jistm obdivem i zvist bychom mohli
pedpokldat, e Amerian maj nejlep zdravotnictv na svt. V
tto zemi vak stle pipad sedm z deseti mrt na chronick
nemoci, jako jsou onemocnn srdce a cv, diabetes, rakovina,
artritida a obezita. Pro vechny tyto nemoci je znma prevence,
vechny mohou bt njakm zpsobem leny.
roce 1998 publikoval vysoce impaktovan americk lkask
asopis JAMA (J ournal of American Medical Association)
metaanalzu 39 studi, kter hodnotily vskyt N lk u pacient v
americkch nemocnicch [1]. Lazarou se svmi spolupracovnky
tehdy zjistil, e v dsledku N lk zeme v USA piblin 106 000
osob ron. mrt z lk se tak dostalo na 4.-6. msto v pinch
smrti. N lk pedstavuj stle vnou pinu hospitalizac. N
lk zpsobuj v USA piblin 100 000 nutnch hospitalizac
senior kad rok. Studie na toto tma se objevila v listopadu 2011 v
asopise New England J ournal of Medicine [2]. Autorsk tm pod
vedenm Daniela Budnitze, editele programu CDC Za bezpenou
medikaci, analyzoval 99 628 akutnch hospitalizac v prbhu let
2007-2009 u osob starch ne 65 let. Vce ne polovina tchto
hospitalizac se tkala senior nad 80 let a byla dsledkem
pedvkovn lky. Zajmav je zjitn, e na nutnch
hospitalizacch se podlely tyi lky nebo spe tyi typy lk:
warfarin (33,3 %) a dal protisrliv lky (13,3 %), inzulin (14 %)
a lky proti vysokmu krevnmu tlaku (10,7 %).
Warfarin a Stalinova tajemn smrt
Warfarin je jednm z lk proti sren krve. Ltky na podobnm
principu se pouvaj i jako jed na krysy krysa po jejich pozen
zeme na vnitn krvcen. Warfarinem se lze vcelku snadno
pedvkovat. Sta lid dlouhodob uvajc warfarin si mohou brt
vy dvky, ne jim lka pedepsal, a pak jim hroz krvciv
projevy. Nejprve se u nich tvo velk modiny pi jakmkoliv
porann (sta slab nraz), me se objevit krev v moi, krev ve
stolici a astj krvcen z nosu. U tkho pedvkovn me dojt
k vnitnmu krvcen a ke smrti.
Nen elem Doby jedov 2 zabvat se lky, kter pedepisuj
lkai, avak ve stejnou dobu se mi dostalo do ruky listopadov slo
asopisu Surgical Neurology I nternational, pro kter jsem
provdla odbornou korekturu jednoho lnku. V tomto ryze
odbornm a vcnm asopise upoutal moji pozornost lnek nazvan
Stalinova tajemn smrt [3]. Na mnoha strnkch popisuje autor
detailn, co se odehrvalo 2.-5. bezna 1953, ve dnech, kdy Stalin na
sv dae velmi bolestiv umral, na zklad svch vlastnch pkaz
zcela osamocen a bez pomoci. Zvr, ke ktermu tato analza
poslednch dn Stalinova ivota podle dostupn lkask
dokumentace.dospla, je ten, e Stalina otrvila suita jeho nejblich
spolupracovnk. Warfarin byl v Rusku patentovn v roce 1950 a
pozdji byl rovn v irokm mtku pouvn jako jed na krysy.
Podle dostupnch informac spekuluje autor, e Berija v ptomnosti
Chrueva nasypal warfarin Stalinovi do jeho oblbenho
gruznskho vna. Lkai na zklad svch zkuenost a ve strachu o
svj osud prost a strun oznaili jako vinka Stalinova mrt
vysok krevn tlak (hypertenzi). Avak Stalin zvracel krev, a
nsledovalo krvcen, kter ohrozilo innost srdce. Teprve nyn
vychzej na svtlo odtajnn pitevn nlezy, svdectv Stalinovy
dcery Svtlany i bodyguard ptomnch v onch dnech na Stalinov
dae. Spekulace a teorie kolem Stalinovy smrti se stle objevuj z
rznch stran. Pro uivatele warfarinu budi tento pbh mementem
nabdajcm k opatrnosti. Oetujcho lkae muste vdy upozornit,
e warfarin uvte.
32 Nedouc inky lk
Nen dnm tajemstvm, e i u ns je velk procento
hospitalizovanch pacient leno na nsledky N chemickch liv
pi jejich nadmrn a dlouhodob konzumaci, zejmna v kombinaci s
mnoha jinmi lky. I v R je znmo, e v dnen dob jedov se
potkme s nemocemi z len. Mnoho pacient bere toti souasn
vce ne pt lk. Vezmeme si pklad pacienta s cukrovkou, kter
m krom toho vysok krevn tlak, je po infarktu, je obzn a me
mt za sebou i mozkovou phodu. Kad lka pid tomuto
pacientovi njak lk, a tak se dostaneme a na denn uvn 30
tabletek, tj. asi tisc msn a 12 000 tablet ron. V USA odhaduj,
e senior dostane za jeden rok v prmru 25 pedpis. V dsledku
len zeme v USA na 800 000 pacient ron. A to je ji zvan
sdlen pro to, abychom mohli pemlet, jakm zpsobem ns
pokozen v dsledku lkask pe ohrouje a zda je mon se mu
vyhnout.
Jak se pesvdme, e je lk bezpen?
I v souvislosti s rozpoznnm a hlenm N lk pipout
standardn lkask a farmakologick literatura, e je mnohdy
obtn odliit N od symptomu nemoci. Lkai mnohdy nevd a
navc nemaj as zkoumat, zdaje N skuten spojen s psobenm
lku. A tak se i u lk setkvme s tm, e ze strany lka se hls
odhadem jeden z dvaceti N. Ve studii Boruse se spolupracovnky
[4] se uvd alarmujc zjitn, e jeden ze ty pacient trp N. Z
toho bylo 13 % vnch N, 28 % bylo takovch, kter je mon
odstranit, a 11 % bylo mon pedejt. Lky s nejhormi zznamy
N jsou tzv. SSRI, uvan v psychiatrii zejmna jako antidepresiva,
dle nesteroidn protizntliv lky a bloktory kalciovch kanl.
Jistm problmem je, e lky jsou testovny na osobch, kter
jsou naprosto zdrav. Ale po jejich schvlen, kdy pijdou na trh,
jsou nhle uvny pacienty, kte berou adu jinch lk a maj
spoustu jinch zdravotnch problm. A tu se mohou objevovat
vn pote, zahrnujc poruchy srden innosti, infarkty myokardu,
omezen dchn a zstavu dechu, anafylaxi, kee, selhn ledvin a
jater, rzn poruchy krve, poruchy zraku. Podle epidemiologickho
przkumu v roce 2000 [5] bylo v USA pokozeno 28 % nemocnch,
18 % nemocnch ve Velk Britnii, 23 % v Austrlii a na Novm
Zlandu a 25 % v Kanad.
Lkai se spolhaj na vrobce farmaceutick firmy, e jim
dodaj spolehlive informace o lku. Badatel z stavu pro medicnu
zaloenou na dkazech v nmeckm Koln nad Rnem hodnotili
175 brour obsahujcch informace o 520 lcch a zjistili, e 94 %
informac nebylo doloeno. Pouhch 6 % informac bylo doloeno
literaturou a daji, kter bylo mon si ovit. Znovu se tedy naskt
otzka: Komu m pacient vit?
Jak se postupuje pi hledn lebnch postup a ovovn
jejich innosti?
v souasn dob se mon vtina ten domnv, e vechny
lebn postupy pouvan oficiln medicnou jsou zaloen na
teoretickch znalostech a dkladn oven laboratornmi i
klinickmi studiemi. Z historie vme, e medicna byla dlouho
zaloen na zkuenosti empirii, pozorovn a mnohdy na
nhodnm objeven inn ltky. Pi vvoji novch lk se provdj
tzv. dvojit slep studie, kdy ani pacient (subjekt) ani lka, kter
hodnot vsledky, nev, jakou lbu subjekt dostv. Studie bvaj
randomizovan, co znamen, e ze souboru osob, kter se studie
astn, jsou nhodn vybrni ti, kte dostanou lk, a ti, kte
dostanou tabletu bez inn ltky (placebo) nebo jin typ lku. Pi
hodnocen innosti nov zavdn terapie se asto provdj tzv.
multicentrick studie, kter probhaj za stejnch podmnek na
nkolika rznch klinikch, stavech i ambulancch v rznch
sttech. Je tak obvykl, e porovnn vsledk rznch studi se
provd metaanalzou. Vbornm zdrojem informac na zklad
metaanalz je v souasn dob tzv. Cochranova databze, kde jsou
evidovny nejrznj studie ve vztahu ke zdrav a lebnm
postupm.
Nkterm studim se na zklad jejich vznamn velikosti k
kohortn. V nich se zpravidla provd anonymn sbr dat pacient,
kte jsou leni sledovanm lkem v podmnkch bn lkask
praxe ji v dob, kdy lk byl dn po splnnch tech fzch
klinickho vzkumu na trh. I v takovch ppadech se nkdy stane,
e N se ukou jako vznamn a u velkho potu pacient, a lk
mus bt staen z trhu.
Bn se setkvme s tm, e lkai nejsou naklonni lebnm
postupm, kter nememe zaadit do medicny zaloen na
dkazech, tedy na vsledcch zmnnch typ studi. A pesto prv
Cochranova databze uvd, e pouze 10-35 % lkask pe je
zaloeno na kontrolovanch studich. Stale se uplatuje
umn lit zaloen na zkuenostech, vlastnm pozorovn
lka a mnohdy i na jejich intuici, protoe kad pacient je do jist
mry jedinen.
33 Antibiotika
Pi sprvnm uit ve sprvnch souvislostech, za pouit znalost
a zodpovdnosti mohou antibiotika zachrnit ivoty ohroen
bakteriln infekc. Bohuel ve vlce lovka proti bakterim pomoc
antibiotik vtz bakterie. Seznam bakteri, kter jsou rezistentn
(odolvajc) bn pedepisovanm antibiotikm, je znan rozshl
a pedstavuje narstajc problm. Nkter bakterie mohou vn
ohroovat pacienty v nemocnicch, jin mohou bt pvodci vnch
onemocnn novorozenc i senior. Pkladem takov hrozby je
Stafylococcus aureus, kter je rezistentn na methicillin (MRSA).
Zpsobuje infekce, kter mohou velmi snadno perst z povrchovho
konho infektu do ivot ohroujc infekce kost, kloub, srdench
chlopn, plic a krve. V roce 2003 bylo v USA hleno tm 400 000
pacient s touto infekc [6]. MRSA zabj ron na 19 000
hospitalizovanch pacient, co je srovnateln s potem mrt na
AIDS, tuberkulzu a virovou hepatitidu dohromady. K tto rezistenci
bakteri pispv zcela nepochybn naduvn antibiotik v len lid
i jejich pouvn ve vkrmu hospodskch zvat.
Americe pr podle celkov spoteby antibiotik pipadne na
kadho obyvatele ron deset liek istho antibiotika. Avak na
zneuvn antibiotik napklad pi virovm onemocnn hornch
dchacch cest nebo pi zntu stednho ucha virovho pvodu
upozoruj lkai v mnoha zemch. Pacienti se asto doaduj
pedpisu antibiotik tam, kde jsou zcela neinn, jako je tomu prv
v ppad onemocnn virovho pvodu.
Antibiotika v potrav?
Pomrn rozen je pedstava, e maso hospodskch zvat je
prosycen antibiotiky a hormony. Od 1. 1. 2006 vstoupil v EU v
platnost veobecn zkaz pouvn antibiotik jako rstovch
stimultor u hospodskch zvat, rstov hormony se v R
nesmj pi vkrmu hospodskch zvat pouvat ji po destky let.
Zkaz uvn antibiotik pi vkrmu vep zavedlo Dnsko ped 12
lety a toto opaten vedlo k tomu, e se stalo jednm z nejvtch
vvozc vepovho masa. V USA vak pedstavuje odbr antibiotik
chovateli hospodskch zvat obrovsk zdroje zisk, jedn se o 70
% vekerho obratu antibiotik, a tak se patrn obyvatel USA zkazu
pouvn antibiotik v produkci masa hned tak nedokaj. Jak se vak
me ten pesvdit v dalch kapitolch, omezovn spoteby
masa je uiten pro zachovn zdrav z mnoha dvod. A tak,
zatmco v USA stle funguje kolobh, ve kterm se antibiotika
dostvaj z hnoje od hospodskch zvat do pdy a odtud do mrkve,
brambor, kukuice nebo do list saltu a do okurek ve sklencch, v
EU mme nadji, e omezen pouvn antibiotik pouze pi len
hospodskch zvat nejenom ozdrav potraviny, ale pispje i k
omezen kmen bakteri rezistentnch na antibiotika, jak se ji da
prokazovat v Dnsku. Na stupu je v EU salmonelza, avak
nahrazuje ji svm vzestupem kampylobakteriza (bakterie
Campylobacter) (www.bezpecnostpotravin.cz). Ekologick
organizace vak upozoruj, e naduvn antibiotik v rmci
prevence ve velkochovech slou farmm jako lacin pojistka.
Evropou otslo v kvtnu 2011 en bakterie Escherichia coli,
rezistentn na antibiotika. Hromadn vskyt prjmovch onemocnn
byl hlen ve Spolkov republice Nmecko. Pvodcem tohoto
nebezpenho onemocnn s krvavmi prjmy byl toxin
produkovan bakteri Escherichia coli shigatoxin. Tato variace E.
coli pat do kmene 0104, kter nen bn odoln vi antibiotikm.
Kdy vdci v nmeckm Institutu Roberta Kocha dekodovli
genetickou stavbu kmene 0104, zjistili, e je odoln osmi typm
antibiotik, vetn penicilin, tetracyklinu, cefalosporin a jejich
kombinac.
6

Vzhledem k rychlmu en nkazy a k tomu, e se po dlouhou
dobu nedailo odhalit zdroj nkazy, vyvolvalo ohroen touto
nemoc znan obavy mezi obyvatelstvem. Pvodn obvinn
vrobc okurek, kter se ukzalo jako nesprvn, mlo znan
ekonomick dsledky, protoe lid prost pestali kupovat okurky.
To jenom ukazuje, jak obtn se hled zdroj bakterie, kterou m
kad lovk ve svm trvicm traktu. E.coli ij v tlustm stev a v
okol konenku. Mnoh eny znaj pote, kter mohou vzniknout,
dostanou-li se tyto bakterie do pochvy. Hra s obviovnm zeleniny
probhala v cel EU, kde superodoln kmen E. coli postihoval star
pacienty, zejmna eny, ale naprosto nikdo se nepodivoval nad tm,
jakm kouzlem se E. coli mohla stt odolnou vi osmi rznm
tdm antibiotik a pak se nhle objevit v potravinch. Kadopdn
ns i tento ppad nabd k velmi dslednmu dodrovn hygieny a
k pravidelnmu a dkladnmu myt rukou.

6 http://www.foodsafetynews.com/2011/05/germany-e-
coli-outbreak-one-of - l ar gest - on-r ecor d/
34 Americk bestseller Death by
Medicine (Smrt zpsoben
medicnou)
Zkuen novin, kter psal pro New York Times, Garry Null,
autor vce ne 70 knih o viv, z nich nkter se staly bestsellery,
pracovnk Americkho stavu vivy, si jako spoluautory pro
uvedenou knihu [7] vybral ti zkuen vdce, publicisty a editory,
jakmi jsou Martin Feldman, klinick neurolog, odbornk v
neurofyziologii a neurochemii, Debora Rasio, badatelka a editorka,
autorka knihy o iatrogennch nemocech, a Carolyn Dean, editelka
lkask spolenosti, autorka osmncti knih, z nich populrn se
stala Death of Modem Medicine z roku 2005. Podle daj v knize i
na internetovch strnkch zskal dokument vytvoen podle
pvodn podoby textu jako lnku z roku 2004 ji osm vznamnch
ocenn na rznch festivalech. Tyto informace uvdm proto, e
autoi nemohou bt podezrni z dnch konspiranch spekulac, z
manipulac s sly nebo se livmi tvrzenmi.
Tato skupina autor zpracovala statistick evidence a jej zvry
jsou okujc. I pro lovka srozumnho s tm, e souasn medicna
a jej vykonavatel lkai mohou chybovat, e dochz k
nadmrnmu pedepisovn a uvn lk, e me dojt i v
nemocnicch k pochyben lka a oetujcho personlu, i pro toho
je etba uveden knky tm nejhorm hororem. Copak je mon,
aby se nae civilizace vyvjela v tomto smru? Pi pohledu na mnoh
tabulky jsem vhala, zda vbec mu tato fakta sdlovat irok
veejnosti. V CR podobn daje neexistuj a lovk me jen doufat,
e se s podobnou situac ani nesetkvme. Podvejme se proto na
nkter ppady z americkho zdravotnictv jako na varovn a na
ukzku, kudy pro ns cesta nevede.
Kniha Death by Medicine, ve kter jsou veker fakta doloena
odkazy na pvodn zdroje, ukazuje, e u hospitalizovanch pacient
se vyskytuj ron 2,2 miliony N. Poet pedpis antibiotik pro
ppady virovch infekc, kdy jsou zjevn neinn, dosahuje 45
milion ron. Poet nepotebnch chirurgickch procedur dosahuje
7,5 milionu ron. Poet pacient zbyten hospitalizovanch
dosahuje ron 8,9 milion. Dal dsn statistika uvd, e celkov
poet mrt v dsledku len pacient je 783 936 za rok, co stav
americk zdravotn systm v USA na prvn msto. Mon, e mnoz
teni budou ponkud pochybovat o relevantnosti tchto cisel,
protoe se zdaj bt pli neuviteln. V vodu sve knihy Garry Null
pe: stav medicny, kter je soust Americk nrodn
Akademie vd, konstatuje: Zdravotn pe v USA nen tak
bezpen, jak by mla bt a zmiuje se o nrodn epidemii
lkaskch omyl, z nich mnoh zahrnuj vedlej inky
(adverse drug reactions ADRs). Tak FDA k, e ADRs jsou
jednou z pednch pin nemocnosti a mrtnosti ve zdravotn pi.
Kniha ve svch kapitolch a mnoha podkapitolch dokumentuje,
e americk medicna pin mnohdy lidem vce kody ne uitku.
Nicmn pi vyjden v slech se uvd, e v dsledku pochyben
ze strany medicny lka (tzv. iatrogennch pokozen) zemelo v
USA za 10 let 7,8 milionu lid. Otesn je i zjit-ni, ze 1,15 milionu
pacient zemelo v nemocnicch v dsledku proleenin. ten se
me v knce dobe zorientovat na strnkch prodejce Amazon,
knka je tak postupn zveejovna na nkterch webovch
strnkch. Fakta, kter uvd, jsou vak tak okujc, e je ani v tto
knce nechci uvdt. Jsem toti dosud pesvden, e esk lka si
stle uchovv jak morln, tak odborn kredit sv profese, a pi
pedstav mnoha tv lka, kter znm, se zdrhm pedpokldat,
e pedepisuj lky, o jejich inku pochybuj, e pedepisuj lky s
mnoha N, e provdj chirurgick vkony, kter nejsou potebn,
nebo e v naich nemocnicch a zdravotnickch zazench umraj
senioi na proleeniny, podvivu a pedvkovn lky, jako je
napklad warfarin nebo i hojn uvan aspirin.
35 Tak uvte aspirin?
Aspirin pat mezi nejvce uvan lky proti bolestem, zven
teplot a jako prevence pro vechny ppady. Populrnm se aspirin
stal po rozen informac o tom, e sniuje srlivost krve, a je tud
dobrou prevenc proti trombzm, infarktm a mozkovm mrtvicm.
V USA ho uvalo v kontrolovan studii asi 18 000 praktickch
lka a krom toho probhla ada dalch studi [8]. Dr. Kausik Ray
s tmem svch spolupracovnk z Univerzity sv. Ji v Londn
provedl metaanalzu studi o psoben aspirinu na vskyt srdench
infarkt a krvcivosti na zklad evidenc v Cochranov databzi a
uvd, e psoben aspirinu bylo sledovno u vce ne 100 000 osob.
Tito badatel zjistili, e akoliv aspirin sniuje vskyt srden-
cvnch onemocnn o 10 %, bylo souasn pozorovno zven
riziko krvcen, a to o 30 %. Dr. Ray ekl v prohlen k mdim v
lednu 2012: Nedoporuuji uvat aspirin v primrn prevenci. Jeho
prospn inky jsou pekryty nebezpem zvenho rizika
krvcen (http://www,medscape,org/viewarticle/757035?
src=cmemp).
Velikou pozornost vyvolala metaanalza Rothwella a
spolupracovnk z asopisu Lancet [9], publikovan v lednu 2011,
podle kter autoi doli k zvru, e aspirin sniuje riziko mrt na
rakovinu. Celkem zhodnotili 25 570 pacient sledovanch v sedmi
nezvislch studich. Prospn psoben aspirinu se projevilo a po
pti (nebo vce) letech uvn aspirinu. Ve tech studich hodnotili
autoi registry onkologickch pacient a mrtn listy za dvacet let a
doli k zvru, e uvn aspirinu snilo riziko mrt pacient s
ndory slinivky, mozku, plic, aludku, kolorekta a prostaty. Tento
inek nebyl zvisl na pohlav, kouen ani na dvce aspirinu (od 75
mg ve), ale zvyoval se s vkem, zejmna u senior po 65. roce
vku.
Riziko krvcen je vdy vt ne snen infarkt, ale zle na
tom, co lovk (nebo sp lka) povauje za hor monost.
Rozhodneme lpe, pokud budeme vdt, kdo by sp krvcel a kdo je
sp ohroen infarktem. Potebujeme znt skre dvojitho rizika,
jako to mme pro warfarin, k dr. Ray
(http://www.medscape.org/viewar ticle/757035?src=cmemp).
Jak vidte, rozhodnout se pro sprvnou volbu uvat aspirin, i
neuvat nen lehk [10] a riziko tto volby spov na vs.
Epilog
Lid dnes vydvaj za lky vce penz ne kdykoliv jindy v nm
znm historii lidstva. Podle publicistky Catherine Frompovichov
spotebovali britt pacienti v roce 2009 na pedpisy od lka 886
milion poloek za 8529 milion liber, co pedstavuje
15 % celkovho nrodnho rozpotu na zdravotnictv. lovk je
tak v dnen dob patrn vce nemocn ne kdykoliv v minulosti.
Nemoci srdce, rakovina, diabetes, hypertenze, vysok hladina
cholesterolu, obezita, autismus a Alzheimerova nemoc postihuj stle
vc lid, dtmi ponaje. Zmnili jsme se o tom, jak je lovk
zaplavovn sms lk, o jejich vzjemnch interakcch toho mnoho
nevd ani ti, kte je pedepisuj. Britsk noviny The Independent
online napsaly:
Clem je vyvinout inteligentn lky, kter by dokzaly pomoci
pacientm a jejich peovatelm udrovat v podku systm uvn
lk kterou pilulku a v kterou dobu maj vzt, aby se zajistilo, e
komplexn reim vytvo tu nejlep monost efektivnho psoben.
centru vvoje technologie je jedl senzor; men ne zrnko psku,
ve kterm superjemn silikonov membrna oddluje nepatrn
mnostv mdi a hoku, kter vytvo mikroskopickou baterii, je
bude produkovat elektrick proud v kyselm prosted aludku,
http://www.independent.co.uk/news/science/the-chips-that-are-good-
for-your-health-6290700.html
digitln dob se vechno digitalizuje. Take brzy budeme mt
chytr pilulky, schopn pevst informaci o tom, co se dje uvnit
tla a co se prv rozpustilo v aludku, prostednictvm nplasti na
ruce se takov informace bude penet pes Bluetooth spojen a
pacient dostane prostednictvm mobilu instrukce, jakou dal pilulku
m spolknout (http://www.independent. co.uk/incoming/ial715chips-
graphicjpg-6290634.html).
Takov chytr pilulka pr bude za zavdc cenu 50 liber na
tden.
Zvr
Co me udlat pro udren svho zdrav kad? Nejlepm a
osvdenm zpsobem, jak se vyhnout ppadnm omylm medicny
a N lk, je prava vlastnho ivotnho stylu. N zpsob ivota m
toti vrazn inek na hladinu naeho inzulnu, cholesterolu a
homocysteinu, na hladiny naich hormon. Svm zpsobem
stravovn ovlivujeme hladinu cukru v krvi, dokeme ovlivovat i
prbh zntlivch proces, nebo sp zabrnit jejich vzniku. O tom
vem si ten mohl pest v Dob jedov, dal podnty pin i
tato knka. lovk by se ml vyhbat vem toxinm, umlm
chemiklim a kodlivinm z vody, potravin i z atmosfry. To
znamen peliv vbr chemickch prostedk pouvanch pro
klid domov, vbr mdel a produkt osobn hygieny, osvova
vzduchu, pesticid a insekticid v domech a jejich okol, a snait se
vechny nahradit vbrem netoxickch alternativ. lovk by ml
velmi pozorn sledovat, jak lky jsou mu doporuovny a
pedepisovny. Farmaceutick spolenosti ron produkuj tisce
novch lk a mnoh z nich teprve testuj. I v R mnoho takovch
studi probh. Bute proto velice obezetn, kdy vm lka
doporu zahranin novinku nebo vm lk rovnou vyd ze svch
zsob. Zvate, zda nkter lky neberete ze setrvanosti a zda vm
stle pomhaj. Je toti i u ns zavedenm zvykem pedepisovat
urit lky seniorm jaksi automaticky. Pravideln prochzky,
zdrav spnek, dobr mysl a pestr strava v pimenm (sp
menm) mnostv asto zme vc ne lk na zlepen pamti
nebo proti sklerze.
Spolhejte na pjem potebnch antioxidant ze stravy. I proto se
snate, aby byla pestr i doslovn borvky, maliny, ostruiny,
rybz, vin, hrozny, angret, jablka, hruky A to jsem uvedla
pklady ovoce, velmi bohatou nabdku nm vak poskytuje rovn
zelenina. Odbornci v R nm v souasn dob doporuuj dva
kousky ovoce a ti kousky zeleniny denn. Ale pamatujte, veho s
mrou! Nemus to bt desetikilov dn nebo ona ti koleka mrkve,
kter vm piveze manel ze zahrady
Pi snaze o zmnu ivotnho stylu si uvdomujeme, jak je
dleit vyhbat se stresu. Stres je pinou mnoha civilizanch
nemoc a mnoha symptom, pro jejich zmrnn hledme zzranou
pilulku, kterou nm pedepe lka. Stres zabj lidi pedasn. Stle
hledme zpsoby, jak se udret v duevn a emocionln rovnovze.
Nkdy nm posta i smv msto vbuchu hnvu nebo potlaovan
zlosti, jindy zase rozmluva s nkm z naeho okol, teba i drobn
pomoc nkomu, kdo je na tom he neli my A pamatujte si, e
nikdy nen pozd na zmnu zaitho zpsobu ivota. Kdy ctte
potebu jt k doktorovi, nebojte se klst mu otzky, ptt se ho, zda je
to, co vm nabz, pro v zdravotn stav to nejlep, zda existuj i
jin monosti Teba bude znt odpovdi.
pt kapitole si ukeme, e zmna ivotnho stylu doke
ovlivnit i takov onemocnn, jakm je rakovina.
Literatura
Lazarou, J.; Pomeranz, B. H.; Corey, P. N. Incidence of adverse
drug reactions in hospitalized patients: a meta-analysis of prospective
studies. JAMA, 1998, 279 (15), 1200-5.
Budnitz, D. S.; Lovegrove, M. C.; Shehab, N.; Richards, C. L.
Emergency hospitalizations for adverse drug events in older
Americans. N Engl J Med, 2011, 365 (21), 2002-12.
Faria, M. A. Stalins mysterious death. SurgNeurol Int, 2011, 2,
161.
Gandhi, T. K.; Weingart, S. N.; Borus, J.; Seger, A. C.; Peterson,
J.; Burdick, E.; Seger, D. L.; Shu, K.; Federico, F.; Leape, L. L.;
Bates, D. W. Adverse drug events in ambulatory care. N Engl J Med,
2003, 348 (16), 1556-64.
Weingart, S. N.; Wilson, R. M.; Gibberd, R. W.; Harrison, B.
Epidemiology of medical error. BMJ, 2000, 320 (7237), 774-7.
Boucher, H. W.; Corey, G. R. Epidemiology of methicillin-
resistant Staphylococcus aureus. Clin Infect Dis, 2008, 46 Suppl 5,
S344-9.
Null, G. M.; Feldman, M.; Rasio, D.; Dean, C. Death By
Medicine. Practikos Books: 2011; p 235.
http://www.amazon.com/Death-Medicine-Ga ry-M-
Null/dp/1607660024; http://www.lef.org/magazine/mag2004/
mar2004_awsi_death_05.htm
Seshasai, S. R.; Wijesuriya, S.; Sivakumaran, R.; Nethercott, S.;
Erqou, S.; Sattar, N.; Ray, K. K. Effect of Aspirin on Vascular and
Nonvascular
Outcomes: Meta-analysis of Randomized Controlled Trials. Arch
Intern Med, 2012. http://archinte.ama-
assn.org/cgi/content/short/archintern med.2011.628.
Rothwell, P. M.; Fowkes, F. G.; Belch, J. F.; Ogawa, H.; Warlow,
C. P.; Meade, T. W. Effect of daily aspirin on long-term risk of death
due to cancer: analysis of individual patient data from randomised
trials. Lancet, 2011, Z77 (9759), 31-41.
Mora S. Aspirin therapy in primary prevention: To use or not to
use? Arch
Intern Med, 2012. http://archinte.ama-
assn.org/cgi/content/extract/ar chinternmed.2011.626vl.
36 8. Rakovina nemoc z ivotnho
stylu
Anna Struneck
Onemocnn rakovinou se boj skoro kad. Tato nemoc je
nejenom jednou z astch pin mrt, ale jej prbh je vtinou
spojen s dlouhm obdobm strachu z bolest i strachu z pocitu, e se
bl konec naeho ivota. Po potenm oku se zamme na
hledn pomoci na vech stranch. Oficiln terapie je vtinou
nepjemn nebo je nutn chirurgick zkrok, lovk prov obdob
celkovho strdn, ubvn sil a radosti ze ivota, zane bt zvisl
na pi druhch a dochz ke ztrt lidsk dstojnosti. Mnoz moji
dob ptel se ctili nepjemn, kdy jsme je navtvili v
nemocnici, kde prv absolvovali procedury chemoterapie, v jejm
prbhu mli aluden nevolnosti, zvraceli, vypadaly jim vlasy. To
ve jsou veobecn znm situace, ale pesto lovk stle ije tak, e
si takov onemocnn zcela zkonit ve svm tle pstuje. Kdy
potom dojde po dlouhch mscch nejistot k definitivnmu stanoven
diagnzy, oekv, e lkai a modern medicna ho jeho nemoci
zbav, e bude vylen podle nejnovjch poznatk biomedicny.
Vichni tak vd, e len rakoviny je velmi drah. Prezentace
spch medicny v len nap. rakoviny prsu posiluje pesvden,
e souasn medicna um rakovinu lit. Na veejnosti se stle
nedostaten zdrazuje, e kad m anci nejmn 50:50 se
vlastnm piinnm tto zhoubn nemoci mnoha tv vyhnout.
Lid se zajmaj o ltky, kter mohou pokozovat zdrav, a to, e
o nich peme v Dob jedov, je mon i dvodem irokho zjmu
ten o tuto knihu. Po mnoho let vdci i lkai varuj ped tm, e
nezdrav strava, obezita, kouen a nadmrn konzumace alkoholu
mohou bt pinou onemocnn srdce a cv, ledvin, jater a
cukrovky. V prosinci 2011 vyvolalo velikou pozornost svtovch
mdi specializovan slo britskho asopisu British J ournal of
Cancer (2011, 105) o rizikovch faktorech pro vznik rakoviny
(www.bjcancer.com). Badatel sledovali 22 typ karcinom a
hodnotili jejich statistick vskyt ve vztahu k ivotnmu stylu
nemocnch osob. Tato zprva m vak jako celek mimodn
vznam, protoe byl sledovn velk soubor osob 135 000 novch
ppad onemocnn rakovinou u mu i en ve Velk Britnii (UK)
v prbhu roku 2010 [1]. Statistick hodnocen vztahu rznch
faktor ivotnho prosted je pochopiteln sloit a autoi uvdnch
studi pouvali velmi dkladn zvolen statistick modely a
hodnocen. Studie spluje velmi nron kritria pro statistickou
prkaznost vsledk. Do jist mry lze proto povaovat za statisticky
prkazn tvrzen, e naruen ivotnho styluje zodpovdn za 42,7
% ppad rakoviny, kter se vyskytly ve Velk Britnii v prbhu
roku 2010. V uvedenm souboru se to tkalo 45,3 % mu a 40 %
en.
Badatel sledovali tyi ukazatele vivy spotebu masa, ovoce
a zeleniny, pjem vlknin a soli; dle vliv kouen, spotebu
alkoholu, nadvhu a obezitu, nedostatek fyzick aktivity, vliv
zamstnn, infeknch nemoc, vystaven slunenmu a
radioaktivnmu zen, uvn hormon a u en tak matestv a
kojen. Uvdn faktory jsou ji po adu let povaovny za okolnosti,
kter mohou ovlivnit vznik rakoviny. Nej rizikovjm faktorem se
ukzalo kouen tabku, co bylo v pozitivn korelaci u 60 000
novch ppad rakoviny v roce 2010. Zatmco u mu nsledovaly
jako dal rizikov faktory nedostatek ovoce a zeleniny ve strav,
spoteba alkoholu a pracovn zt, u en hrly vznamnou roli
obezita a nadvha, ppadn infekn nemoci. Zvry tchto studi
tedy dvaj nadji, e by si lid mohli uvdomit, e zmnou ivotnho
stylu by v rmci prevence mohl kad pispt ke snen rizika
onemocnn rakovinou. Za jak dlouho a v jakm procentu, to zatm
nelze pedpovdat, protoe ada faktor je stle nejistch. Avak
veejnost se dozvd, e 40 % onemocnn rakovinou je zpsobeno
faktory ivotnho stylu a vnjho prosted.
tto kapitole budeme vychzet z daj v uvedenm asopise, kde
je za kadm lnkem rozshl soubor literatury. Nebudeme zde
proto uvdt vybran citace, protoe zvdav ten m monost si
cel tento asopis, kter m tzv. open access (voln pstup), nebo
kterkoliv vybran lnek sthnout a pest (www.bjcancer.com
slo asopisu 2011, 105).
Pro pochopen tto kapitoly je dobr si pipomenout, e pi
hodnocen vskytu nemoc se zpravidla udv poet novch ppad,
tzv. incidence. Vyjaduje se bu jako absolutn poet ppad za rok,
nebo jako pomr na 100 000 osob. Vedle toho se pouv i vraz
prevalence, co je poet vech osob, kter s danou nemoc v danm
stt (mst, lokalit) ij. Tak mortalita mrtnost se me
vyjadovat bu absolutnm potem za rok, nebo v pepotu na 100
000 osob. Vraz fatalita oznauje sp odhad mortality, pomr
pacient, kte by mohli zemt v dsledku sledovan nemoci.
Karcinom je ndorov onemocnn, vraz pro urit typy rakoviny.
Karcinogenn jsou ltky, kter jsou schopn vyvolat rakovinu.
37 Tabk a kouen
Prv kouen je klasickou ukzkou toho, o em lovk v, e mu
kod. lovk zn velmi dobe dsledky v podob onemocnn plic,
vetn rakoviny, a pesto v tto innosti pokrauje. kod nejenom
sob, ale i osobm ve svm okol, kod ivotnmu prosted a v
neposledn ad vytv situaci, kdy bude zvisl na pi svch
blzkch, znehodnot jim kvalitu a zpsob provn jejich ivota a
piprav jim mnoho omezen. Bezohledn je kouen na pracoviti,
nebo dokonce v ptomnosti dt. Kouen cigaret ovld souasnou
civilizaci, tabkov prmysl m jist astronomick zisky, avak
krom aktivistickch skupin nebo odhodlanch jedinc nevidme
dslednou snahu spolenosti clenou na odstrann tohoto neblahho
rysu souasn civilizace.
V ppad kouen existuj nejpesvdivj dkazy o tom, e je
pinou rakoviny plic. Siln kuky nezachrn ped rakovinou plic a
poslze smrt v dsledku tto nemoci ani to, e jsou slavn a znm,
ani to, e je l nejlep lkask kapacity nebo je oetuj obtav
peovatel. Ani penzi, ani moc, ani slvou nelze zabrnit
devastujcmu psoben rakoviny plic, vyvolan v naprost vtin
ppad kouenm.
Mezinrodn agentura pro vzkum rakoviny (IARC) ve svm
hodnocen v roce 2004 vydala prohlen, e existuj dostaten
dkazy pro to, e kouen tabku zpsobuje rakovinu plic, hrtanu,
stn dutiny a hltanu, vedlejch dutin nosnch, jcnu, aludku,
slinivky bin, jater, ledvin, moovod, moovho mche,
dlonho pku a kostn den. V roce 2009 pidala IARC do tohoto
seznamu kolorektln karcinom. Krom toho tato agentura dola k
zvru, e existuj dostaten dkazy, e partnei kuk,
vystavovan pasivnmu kouen, maj zven riziko vzniku
rakoviny.
Prakticky v kadm stt je sledovna prevalence kuk v
populaci a zmnn asopis uvd analzu prevalence kuk v UK
za uplynulch deset let. V UK patilo mezi kuky v roce 2008 asi 22
% mu a 21 % en.
Kouen v R
Nejspolehlivj daje pro R poskytuje Sttn zdravotn stav
(SZ). Podle vzkumu z roku 2009 lze 26,3 % oban R oznait
jako kuky. Prevalence kouen ve vkov skupin 15-65 let byla v
letech 1997-2009 vcemn stabiln: kuk rapidn nepibv ani
neubv. Nejvt podl kuk byl zjitn v nejmlad vkov
skupin 15-24 let [2].
Liv inky tabku a smrtc psoben pdatnch ltek v
cigaretch
Dob jedov peme o pznivm psoben nikotinu na pam
lovka i o tom, e mrn dvky nikotinu mohou bt prospn u
pacient s Alzheimerovou nemoc. Tabk byl toti oslavovn jako
lk od dob jeho pivezen do Evropy panlskmi moeplavci.
Reverend Burton (1577-1640) v Anglii velebil tabk jako boskou
rostlinu pinejc zdrav a uzdraven, jako kmen mudrc, panaceu.
Nikotin je vak jedovat alkaloid [21].
prbhu vvoje na civilizace se zdokonalovaly formy, v jakch
se konzumace tabku lovku nabz. Profesor Patoka na svch
pednkch ukazuje, e cigareta obsahuje dalch asi 600 pidanch
ltek, z nich mnoh mohou bt zdrav kodliv nebo i karcinogenn.
Seznam 599 ltek pidvanch do cigaret uvd ve sv knize Our
Chemical Lives And The Hijacking Of Our DNA (Nae chemick
ivoty a pepaden na DNA) Catherine J. Frompovichov [21]. Je
to seznam ltek, kter museli pedloit nejvt vrobci cigaret v
USA pi slyen ped leny Kongresu v roce 1994. Jsou mezi nimi
rzn silice, vn, oleje, extrakty bylin, ale i pesticidy, hormonln
disruptory a karcinogeny. Ti nejhor se jmenuj flumetralin,
pendimenthalin a trifluralin. Tyto dinitroanilinov pesticidy se
uvoluj do koue, to na nae plce a pravdpodobn i na nai
DNA, pe Frompovichov. A k tomu vemu jet vme, e jedna
hoc cigareta uvoln do vzduchu vce ne 4000 slouenin. Z
karcinogenity je obviovn zejmna dehet.
Avak zvislost na nikotinu je stejn jako zvislost na heroinu
nebo kokainu. Je skuten a fyzicky hmatateln, protoe kouen
vyvolv biologick zmny v mozku i v celm tle.
J ak patofyziologick zmny a nedouc inky vyvolv
kouen tabku?
Poet tep se me zvit o 15-25/minutu,
krevn tlak se zvyuje o 10-20 bod,
v tle je 5-10x vce oxidu uhelnatho, protoe pi kouen vznik
karboxyhemoglobin,
tlo dostv tak mlo kyslku jako v nadmosk vce 3 200 m,
zvyuje se hladina adrenalinu a tm i riziko aterosklerzy,
osob, kter kou 20 cigaret denn po dobu jednoho roku, se v
plicch nastd pl kilogramu dehtu,
emfyzm plic je na 4. mst pin mrt [21].
Zvr
Badatel v britsk studii vychzeli z pedpokladu, e kouen
tabku je zcela prokazateln nejastj pinou rakoviny plic.
Potvrdili, e kouen tabku bylo v roce 2010 nejdleitjm
rizikovm faktorem, zodpovdnm za 60 000 novch ppad
rakoviny (19,4 % z celkovho potu ppad v roce 2010) v UK. U
ostatnch typ rakoviny urili vzkumnci, e
36 102 ppad (22,8 %) u mu a 24 300 (15,2 %) u en jde na
vrub kouen. Kouen mnohdy ovlivn i pedpokldan dobr a
lebn inek nkter ltky, jako tomu je napklad u antioxidant.
V Dob jedov peme o studich, kter ukzaly, e (3-karoteny
psob preventivn proti vzniku ndor, avak pouze u nekuk. U
kuk zvyuj vskyt rakoviny a mrt v dsledku onemocnn.
Kouen cigaret vyvolv adu patofyziologickch zmn v lidskm
tle, ovlivuje mozek a me bt pinou jak rakoviny, tak
civilizanch onemocnn a poruch.
38
39 Pit alkoholu
IARC ji v roce 1988 konstatovala v monografii o karcinogennm
riziku pit alkoholu, e spoteba alkoholickch npoj je pinn
spojena se vznikem malignch tumor v stn dutin, hltanu
hrtanu, jcnu a jtrech. V aktualizovanch pehledech z let 2007 a
2009 badatel dopluj, e zven spoteba alkoholu je spojena i s
rakovinou prsu, tlustho steva a konenku. Vliv alkoholu na vznik
kolorektlnho karcinomu
7
je dokumentovn ve vce ne 50 studich.
Spojen s rakovinou jater se stle pokld pouze za pravdpodobn.
tchto vahch jde samozejm i o stanoven dvky
konzumovanho alkoholu a o stanoven doby, kter uplyne od
konzumace alkoholu do projev nemoci. K jakm zvrm dospla
britsk studie? Autoi zjistili, e 3,6 % novch ppad rakoviny v
UK m vztah k alkoholu a e 6 % mrt na rakovinu by se mohlo
zabrnit, kdyby lid nepili. Tabulky v tto sti studie ukazuj na
sloitosti ve vpotu konzumace alkoholu u rznch vkovch
skupin, avak v prmru lze konstatovat, e britt mui ve vku
64 let konzumuj denn asi 20 g alkoholu, zatmco ve vych
vkovch kategorich tato spoteba kles na 13 g. Spoteba alkoholu
u britskch en se udv v rozmez 11,3 g (u nejmlad kategorie) po
7,7 g u en nad 65 let. Zd se, e tyto daje ponkud blednou ped
spotebou alkoholu v eskch zemch.
Zdravotn rizika konzumace alkoholu

7 Zhoubn ndor z bunk sliznice tranku a konenku.
Trank je nejdel st tlustho steva, od slepho steva po
konenk.
Nejastji je konzumace alkoholu spojovna s pokozenm jatern
tkn, co zahrnuje celou adu dalch zdravotnch rizik. Pi hledn
daj o spoteb alkoholu u eskch mu a en jsem nala
zajmavou studii autor pika a Poulov z praskho IKEMu, kte
sledovali pokozen jater a slinivky bin [3]. Clem jejich studie,
proveden v letech 2004-2006, bylo porovnat zvyky a profily
pacient s chronickou alkoholickou pankreatitidou (znt slinivky
bin) a jatern cirhzou
8
a zjistit, zda se alkohol podl na
patogenezi obou onemocnn, kter jsou devtou nejastj pinou
mrt v populaci. Je znmo, e jatern cirhza asto pechz do
hepatocelulrnho karcinomu (zhoubnho ndoru jaternch bunk).
pik a Poulov zjistili, e pouze u 7 % pacient konzumujcch
vce ne 60 g istho alkoholu/den jsou diagnostikovny ob nemoci
zrove. Avak autoi rovn hledali odpovdi na otzku, jak
mnostv alkoholu je nutn ke vzniku alkoholick cirhzy
zkonzumovat. Pacienti udvali prmrnou konzumaci 650 g istho
alkoholu tdn, co pedstavuje asi 92 g denn. Rzn autoi udvaj
spotebu 30-100 g istho alkoholu na den, piem u en je rizikov
dvka asi o 1/3 ni. Dleitm faktorem je
doba, za kterou se pi dan konzumaci jatern onemocnn
manifestuje. V pvodn Lelbachov studii z roku 1974 vedl vce ne
l0let abzus (nadmrn uvn) ke vzniku tk steatzy
9
, po 17
letech pak ke vzniku cirhzy. Ve studii se u pacient cirhza klinicky
manifestovala prmrn po 23 letech. U 80-100 % chronickch
pijk alkoholu se vyvine jatern steatza, pouze vak u 10-35 % se
vyvine alkoholick hepatitida a u 8-20 % alkoholick cirhza. I u
tchto velmi vnch nemoc se pedpokld, e vznikaj na
podklad interakce rznch ddinch faktor a faktor ivotnho
prosted (tj. konzumace alkoholu, kouen, vivy), kter jsou
zodpovdn za manifestaci onemocnn.
ei jsou na prvnch mstech ve spoteb alkoholu
Data o spoteb alkoholu u ns jsou neprosn. R se kadoron
umsuje na prvnch mstech ve spoteb alkoholu na jednoho

8 Cirhza je chronick onemocnn jater, pi kterm dochz k
nahrazovn funknch bunk vazivovou tkn.
9 Steatza je ztukovatn jater.
obyvatele. Podle zprvy WHO z roku 2003 zkonzumuj ei za rok
neuvitelnch 16 litr istho alkoholu na kadou osobu ve vku
nad 15 let. Ped nmi je u jen Moldvie (22 1). ei za rok vypij asi
150 1 piva na osobu, co stav R na prvn msto ve spoteb piva v
Evrop. K tomu ron vypijeme asi 15 1 vna.
Nebezpen je, e 26 % mu a 13 % en holduje alkoholu
zpsobem, kter je pro zdrav vysloven nebezpen, uvd prof.
MUDr. Libor Vtek, Ph.D., MBA, lka-specialista na 4. intern
klinice VFN a 1. LF UK v Praze a vedouc Hepatologick laboratoe
stavu klinick biochemie a laboratorn diagnostiky [4].
J ak odhadnout obsah alkoholu v npoji?
Obsah alkoholu, kter v npoji pijmeme, zvis na sle npoje
(procento alkoholu) a na objemu vypit dvky. Pivo obsahuje 2-5 %
istho alkoholu, vno 10,5-19 %, zatmco destilty 24-90 %.
Samozejm e existuj velik rozdly v rznch zemch a podle
zpsobu ppravy. Jablen vno obsahuje napklad 1-1,7 %
alkoholu. Pevodn faktor etanolu udv, e jeden mililitr etanolu
(96% alkohol) odpovd 0,79 g alkoholu.
Jestlie tedy podle statistik spotebuje kad ech 16 1 istho
alkoholu za rok, pak to odpovd 16 000 x 0,79 = 12 640 g alkoholu
za rok, dleno 360 nm vyjde konzumace 35,1 g alkoholu na
Tabulka 8. 2 Obsah alkoholu v nejastji konzumovanch
alkoholickch npojch
Alkoholick
npoj
Obvykl % alkoholu Obsah alkoholu v gramech
Pivo 1,6-5,4 0,5 1 obsahuje 12,9-15,4 g
Vno 11-20; 7-13 2 dl, 20 g
Vodka 40-50 0,5 dl, 20 g
Whisky 40-50 0,5 dl, 20 g
Plenka 40-50 0,5 dl, 20 g
Koaky 29-60
Brandy 29-60
Likry 35-60


kadou osobu nad 15 let denn. Pro konzumenta je dleit vdt,
e hranici pro bezpenou konzumaci alkoholu denn pedstavuje 16-
20 g, a ta odpovd piblin jednomu 12 pivu nebo 2 dl vna i 50
ml destiltu.
Zvr
Bylo prokzno, e alkohol je rizikov faktor pro vznik rakoviny
prsu, tlustho steva a konenku, pravdpodobn je i spojen s
rakovinou jater. Hranice relativn bezpen konzumace alkoholu se
udv mnostvm 16 g pro eny na den, u mu 24 g na den. To
odpovd jednomu 12 pivu nebo 1 dl vna i 50 ml destiltu.
Za rizikov pit povaujeme u zdravch osob ji dvky mezi 20-
40 g istho alkoholu denn. II en tato dvka odpovd jednomu a
dvma 12 pivm, 2-4 dl vna nebo 0,5-1 dl destiltu. U mue jde o
vypit dvou a t 12 piv, 2-6 dl vna nebo 0,5-1,5 dl destiltu. Tato
dvka neznamen nutn vznik zdravotnch problm, ale zvyuje se
riziko jejich vzniku. U vych dvek hovome o kodlivm pit,
jeho hranice je tak dna zdravotnm stavem jedince: pokud je
lovk nemocn, uveden hranice se sniuj.
40 Rakoviny zpsoben dietnmi
faktory
Britsk studie se zamila na zkoumn vlivu nzk konzumace
ovoce a zeleniny, s tm souvisejc pjem vlkniny a na vliv spoteby
masa [5-6]. WHO/FAO vyjdily konsensus s nkolika dalmi
organizacemi v tom, e zven spoteba ovoce a zeleniny me
pispt ke snen rizika vzniku rznch karcinom trvicho traktu,
stn dutiny, hltanu, jcnu, aludku a kolorekta. Nicmn se zd, e
pro takov tvrzen stle existuj pouze omezen nebo nedostaten
dkazy, a tak situaci nejlpe vystihuje tvrzen, e zven pjem
ovoce a zeleniny pravdpodobn sniuje riziko vzniku rakoviny
zmnnch orgn, ke kterm lze jet piadit moov mch,
ledviny, plce a vajenky. Vzkum v tto oblasti je pochopiteln
sloit vzhledem k irok kle ovoce a zeleniny a biologicky
aktivnch sloek, kter obsahuj.
Podle doporuen z roku 2005 by mla bt denn konzumace
ovoce a zeleniny rozdlena do pti porc o celkovm obsahu 400 g
denn. Britt vzkumnci tedy sledovali dsledky situace, kdy maj
lid po dobu 10 let ni spotebu ovoce a zeleniny, ne odpovd
tto dvce. Typy rakovin, kter jsou spojeny s tmto nedostatkem ve
viv, jsou rakovina stn dutiny a hrtanu, hltanu a jcnu. Akoliv v
ppad rakoviny plic je jenom 9 % ppad vztaeno k nedostatku
ovoce a zeleniny, tak je absolutn poet velik skoro 15 000
ppad v roce 2010. Celkov se jedn o 6% ppad rakovin u mu
a 3,4 % u en.
O tom, e nedostaten pjem vlkniny me bt pinou
kolorektlnho karcinomu, se spekuluje ji od 70. let. Avak
analytick studie dosud nepinesly konzistentn vsledky. Souasn
studie nala vztah u 12 % kolorektlnch karcinom, nebo tak u 1,5
% vekerch typ rakoviny v roce 2010 u pacient, kde denn pjem
vlkniny byl ni ne 23 g denn.
Podl ervenho masa na vzniku karcinomu
erven maso je obviovno z mnoha stran, e jeho konzumace
m vliv na vznik karcinom, zejmna kolorektlnho. Jedn se o
nejrznj zdroje i formy ervenho masa erstv, mlet, mraen,
hovz, vepov, telec a skopov. Obzvlt se zdrazuje, e riziko
vzniku rakoviny se zvyuje se zpracovnm ervenho masa uzenm,
suenm, solenm, nakldnm a konzervovnm, zpracovnm v
uzeninch a jinch masnch vrobcch. Prokazatelnost podlu
konzumace ervenho masa na vzniku rakoviny se udv 15 % pi
konzumaci 100 g ervenho masa denn a siln vzrst pi vy
spoteb. Vy riziko pedstavuje tak pipraven strava (konzervy,,
uzeniny ap.) pr a 49% riziko pi konzumaci 250 g denn.
Zatmco u alkoholu se me doporuovat mn je lpe, pro erven
maso neexistuje dn bezpen spodn hranice. V tomto ppad je
tedy optimln dn spoteba. Avak v souasn dob pedstavuj
vegetarini pouze asi 10 % dospl populace. Je jist znan sloit
provst zhodnocen vztahu spoteby masa k vskytu uritch typ
karcinom, a rzn autoi proto uvdj znan odlin sla. Podle
statistiky z roku 2002 je v severn a stedn Evrop spoteba
ervenho masa na hlavu a den 50 g u mu a 35 g u en.
V R snd eny i mui ervenho masa podstatn vc a omezen
spoteby ervenho masa se obanm rad pi nejrznjch
pleitostech. Vivov poradci rad: Omezte spotebu ervenho
masa na 80 g denn snte riziko vzniku ndorovch onemocnn
(http://www.stripky.cz/543-rizika.html). Onkologick poradna rad
pacientm: ne vce nez 140 g pipravenho masa denn. Na
strnkch kolorektum.cz se rad: Pokuste se omezit konzumaci
ervenho masa na mn nez 500 g tdn (v syrovm stavu zhruba
700-750 g). Snate se nejst pli mnoho uzenin (slanina, rzn
unky, salmy, klobsy apod.)
Podl kolorektln rakoviny v EU se odhaduje na 7,8 % u mu a
5,8 % u en. esk republice pat prvn msto u mu a devt u en
na svt v onemocnn rakovinou tlustho steva a konenku v
pepotu na 100 000 obyvatel. Monosti testu pro vasn zachycen
rizika vzniku kolorektlnho karcinomu by ml ve vlastnm zjmu
vyuvat kad dospl lovk (viz www.strevo-tour.cz).
Odhaduje se, e spoteba masa se podl na 15 % kolorektlnch
karcinom. V souasn dob se pipout, e by konzumace
ervenho masa mohla ovlivovat i vznik rakoviny jcnu, plic,
pankreatu, dlohy, aludku a prostaty. Britsk studie zjistila, e v
roce 2010 se spoteba ervenho masa podlela na 3,5 % vekerch
onemocnn rakovinou u mu a na 2 % onemocnn rakovinou u
en.
Konzumace ervenho masa zvyuje riziko infarkt
prosinci 2011 se objevila studie, kter uvd, e spoteba
ervenho masa je prokazateln spojen s vym vskytem infarkt.
Badatel pod vedenm Adama M. Bernsteina, editele vzkumu ve
Wellnes Centru Clevelandsk kliniky v Ohiu, sledovali ve dvou
projektech 84 010 en a 43 150 mu po dobu 26 a 22 let. enm
bylo na potku sledovn 30-55 let a mum 40-75 let. Na potku
studie nemli diagnostikovanou rakovinu, cukrovku ani
kardiovaskulrn onemocnn. astnci vyplovali dotaznky, ve
kterch pravideln zapisovali konzumaci jdla a jeho mnostv. Za
uvedench 26 a 22 rok zaznamenali astnci 2633 a 1397 infarkt.
Hodnocen podle toho, jak se sledovan pacienti ivili, ukzalo, e
zven konzumace ervenho masa byla spojena s vym rizikem
vskytu infarkt, vy konzumace drbee byla spojovna se
snenm rizikem infarkt.
Vzvy k zastaven konzumace masa se prostednictvm
internetu a dostvaj globln vznam (viz nap.
http://www.youtube.com/watch?
v=yXMeuIQ3kz8&feature=related).
Zvr
WHO a mnoho dalch zdravotnickch organizac se shoduj v
tom, e zven spoteba ovoce a zeleniny me pispt ke snen
rizika vzniku rznch karcinom trvicho traktu, stn dutiny,
hltanu, jcnu, aludku a kolorekta. Na internetu koluj rzn
doporuen, jak se vyhnout rakovin, a jako jeden z prvnch pkaz
je omezen nebo pln zastaven konzumace ervenho masa. Omez
to jak vskyt karcinom, zejmna kolorektlnho, tak vskyt
infarkt. Jak je vidt, vrazn omezen spoteby ervenho masa
odleh nejenom na penence, ale i naemu tlu z mnoha dvod.
Me prospvat i cel planet Zemi, a to ve ji za zkouku stoj.
41 Podl obezity na vzniku rakoviny
Mnoho studi se shoduje ve zjitn, e obezita me zvyovat
riziko vzniku rakoviny. IARC ve svm prohlen z roku 2002 dola
k zvru, e nadvha a obezita m vztah ke kolorektlnmu
karcinomu, rakovin dlohy, ledvin a adenokarcinomm jcnu, stejn
jako k postmenopauzln rakovin prsu. Dal studie poukzaly na
jin typy rakoviny. Panel WCRF 2007 (svtov fond pro vzkum
rakoviny) povauje za pesvdiv spojen obezity s rakovinou
slinivky bin, kolorekta, konenku a lunku.
metaanalze kohortnch a klinickch studi Renehan se
spolupracovnky [7] uvd v seznamu rakovin spojench s obezitou
tlust stevo a ledviny, postmenopauzln rakovinu prsu, ale
mn ast typy, jako jsou leukmie, mnohoetn myelom a ne-
Hodgkinv lymfom.
Akoliv nen dosud znm mechanismus, jak se obezita podl na
vzniku tchto onemocnn, statistick korelace jsou dostaten
pesvdiv. Tak studie nazvan Studie milionu en [8] ukazuje, e
5 % rakovin u postmenopauzlnch en mlo vztah k nadvze a
obezit.
uvdn studii britskch badatel doli ke zjitn, e
294 novch ppad rakoviny v roce 2010 bylo zpsobeno
nadvhou a obezitou. Tento poet pedstavuje 5,5 % z vekerch
novch ppad rakoviny. Nejvt podl pipadal na kolorektln
karcinom a rakovinu prsu. Tato sla znamenaj, e nadvha a obezita
pedstavuj tet nejastj pinu rakoviny v UK.
BMI Index tlesn hmotnosti
Stupe obezity uruje tzv. BMI neboli Index tlesn hmotnosti.
Vypot se tak, e svoji hmotnost dlme hodnotou odpovdajc
druh mocnin na tlesn vky (viz nap.
http://www.vypocet.cz/bmi). Hodnoty BMI 20-25 odpovdaj
nadvze, vy ne 25 indikuj obezitu. Obezita se vyskytuje ve
zven me i u dt a mldee. V poslednch 15 letech dolo i v UK
k nrstu nadvhy a obezity: 66 % mu a 57 % en maj BMI > 25.
Vztahu obezity k dalm nemocem se vnuje mnoho prac, viz nap.
http://www.celostnimedicina.cz/bmi-index-telesne-motnosti.htm.
Obezita se ukzala jako dleit rizikov faktor v onemocnn
pandemickou chipkou. Tm 30 % nemocnch mlo BMI vy ne
35. Obzn lid byli hospitalizovni 6x astji ne lid s normln
hmotnost [19]. Velmi pesvdiv vyznvaj zvry metaanalzy
141 publikac, podle kterch byl BMI pozitivn spojovn s
postmenopauzln rakovinou prsu, karcinomy tlustho steva,
endometria, jcnu, lunku, pankreatu, ledvin a ttn lzy, s
leukmi a ne-Hodgkinovm lymfomem [14].
Obezita jako problm doby jedov
66

Souasn ivotn styl v rozvinutch zemch je provzen
dostatkem potravin a z toho plynoucm astm pejdnm; jdlo je
pleitost setkat se s pteli, jdlem se oslavuj vechna vro,
svtky a spchy, jdlo a pochoutky jsou prostedkem odmny. Jak
pe profesor Patoka ve 4. kapitole, jdlo se stalo vyhledvanm
zdrojem nevednch smyslovch zitk. Jestlie k tomu pidme
pevn sedav zpsob ivota, pak ji tyto dv charakteristiky
souasn doby sta k tomu, abychom pochopili, pro je stle vc lid
obznch. Prevalence (celkov vskyt) obezity se od 80. let minulho
stolet prudce zvyuje [15] a stejn tak se zvyuje prevalence
civilizanch nemoc, jako jsou aterosklerza, rakovina, diabetes
mellitus (cukrovka) a jin. Epidemick en obezity tak v
rozvinutch zemch vede ke zkracovn dlky ivota [16].
Prakticky v kadm asopise najdeme rady odbornk, jak
hubnout. Sami na sob a ve svm okol se vak neustle
pesvdujeme, e tyto rady bu nefunguj, nebo nejsou vyslyeny a
pevdny do kadodennho ivota. V tto kapitole vm nechceme
nabzet zzran recepty na zhubnut, chceme pouze poukzat na
nkter poznatky biomedicny o tom, jak me obezita zpsobit
rzn dal nemoci. Obezita nepedstavuje pouze problm s tm, e se
lovku h chod, h se ohb, neustle se mu srej kalhoty,
eny maj m dl vt problmy s tm, do eho svoje tlo zahalit,
aby se pibvajc kila schovala. Obezita se pedevm vrazn
projevuje uvnit tla, v orgnech a bukch: peprogramuje procesy
ltkov pemny a hormonln regulace, pestavuje innost
imunitnho systmu a poslze doke
nastavit program vedouc ke vzniku rakoviny. Kdy si
vypstujeme obezitu, zane ns ovldat. Abych tene pesvdila,
e tomu tak skuten je, uvdm poznatky souasn biomedicny.
Jsou to nejnovj vsledky a nzory, s nimi jsem mla monost se
seznmit jako odborn recenzentka asopisu Mini-Reviews in
Medicinal Chemistry.
Obezita vyvolv pozvoln chronicky znt a alergie
Tukov tk nen jenom zsobrnou tuk. Funguje tak jako
aktivn hormonln lza, kter produkuje skupinu hormon
nazvanch adipokiny (podle addipose tissue tukov tk). Pat
mezi n i prozntliv cytokiny a rstov faktory podobn inzulnu.
Avak hlavnm hormonem tukov tkn je leptin (z eckho leptos
huben). Objev leptinu vyvolal velikou pozornost sdlovacch
prostedk v devadestch letech minulho stolet. Leptin je toti
hormon, kter potlauje chu k jdlu. m vce bunk m tukov
tk, tm vc leptinu produkuje. Vdci doufali, e se dostali velmi
blzko k odhalen monosti, jak lit obezitu a jak j pedchzet, kdy
se vas potla chu k jdlu. Zdravmu lovku leptin k, co, kdy a
jak jst. Jenome zhy se zjistilo, e mozek obznch lid na leptin
nereaguje [17]. Leptin pichz do mozku a uk na dvee, ale ta
osoba uvnit je hluch, kal o osudu leptinu v mozku obznch lid
jeden z jeho objevitel, Dr. Umut Ozcan.
Jenome pes velmi intenzivn vzkum v destkch laborato
stle neznme vechny souvislosti a interakce, ve kterch leptin
vystupuje. Jist je, e m roli jak v regulaci imunitnch dj, tak v
regulaci ndorovho rstu. Ob pracuj v neprospch lidskho tla.
Obzn lid maj zpravidla leptinu nadbytek. Pod vlivem
produkce prozntlivch adipokin a leptinu je imunitn systm ve
stavu trval aktivace. Organismus je stle aktivovn, jako by byl
napaden bakteriln nkazou. Avak nadmrn aktivace tto linie
obrany organismu me navodit autoimunitn poruchy a nemoci.
Nadmrn aktivace Th2, odpovdi typick pro tvorbu
protizntlivch a regulanch cytokin, m vznamnou roli pi
vzniku alergi. V experimentlnch modelech pro diabetes mellitus
(cukrovku) 1. typu podn leptinu urychlilo a zeslilo vvoj
autoimunitnch proces. Hladovn a tm zpsoben pokles leptinu
vdy vedl ke klinickmu zlepen [18].
Prv proto, e mozek obznch osob na leptin neodpovd
(podobn jako organismus neodpovd na inzulin v ppad cukrovky
2. typu), jsou obzn lid vce nchyln k infekcm. Zvyuje se i
propustnost hematoencefalick bariry, take do mozku mohou
pronikat kodliv ltky.
eny a leptin
eny maj 3-4x vce leptinu ne mui a tak maj vt
predispozice k autoimunitnm nemocem. U lid mohou nastat mutace
v genech pro obezitu ob, co se projev masivn obezitou, naruenm
reprodukce a abnormalitami ve funkci imunitnho systmu. Pro
takov pacienty mohou bt infekn nkazy fatln. V Dob jedov
jsme upozornili na to, e pekvapivm zjitnm pi hodnocen
chipkov sezny 2010/2011 byla skutenost, e obezita byla
nejrizikovjm faktorem pi vzniku komplikac pandemick chipky
u thotnch en [19].
Leptin a rakovina
Nadmrn produkce leptinu, kter je typick pro obezitu, me
mt klovou roli pi vzniku ndor karcinom. Povauje se za
tm jist, e spolen psoben leptinu a inzulnu se uplatuje pi
vzniku rakoviny prsu [20]. Leptin hraje dleitou roli pi kontrole
diferenciace primrnch kmenovch bunk v kostn deni, ze kterch
vznikaj buky a elementy krve. Leptin stimuluje dlen
leukemickch bunk a potlauje jejich odumrn (apoptzu). Nen
pekvapujc, e obezita je spojena s vym rizikem akutn
myeloblastick leukmie, akutn lymfoblastick leukmie a
chronick myeloidn leukmie. Leukemick buky tchto pacient
jsou vybaveny receptory pro leptin. Nejvt spchy v rznch
pokusech o terapii pin omezen pjmu potravy [18].
Zvr
Nadvha a obezita pedstavuj tet nejastj pinu rakoviny
nejenom ve Spojenm krlovstv, ale i na celm svt. Obezita je
stav, kter je charakterizovn produkc prozntlivch hormon a
leptinu. Naruen regulace hormonlnho metabolismu a innosti
imunitnho systmu pak me vst ke vzniku rakoviny. Obezita
ovld lidsk tlo. Je rizikovm faktorem mnoha dalch nemoc.
Vyplat se spotat a sledovat svj BMI. Pipomnme, e jedinm
dosud potvrzenm zpsobem prodlouen vku je snen pjmu
potravy, stejn tak je to inn zpsob v prevenci karcinom.
42 8.5 Vliv hormon na vskyt
rakoviny
O podlu antikoncepce nebo postmenopauzln hormonln
terapie (HRT) na vznik rakoviny se diskutuje ji mnoho let. IARC v
roce 2007 vydala k tmto otzkm prohlen, kter je v souladu s
tm, o em jsme informovali tene v Dob jedov: karcinogenn
inky me mt kombinovan antikoncepce estrogeny a
progesteronem, kter me mt vliv na vznik rakoviny prsu,
dlonho pku a jater. Na druh stran maj tyto hormony ochrann
inek pokud jde o vznik rakoviny dlohy a vaienk.
Hormonln terapie a rakovina u zen
Ve Velk Britnii byla provedena v letech 1996-2001 Studie
milionu en. Byl sledovn soubor 1 084 110 britskch en ve vku
50-64 let. Vsledky tto studie byly publikovny v asopise Lancet v
srpnu 2003 [8]. Vsledkem bylo prokazateln zjitn, e HRT
zvyuje vskyt rakoviny prsu. Studie milionu en uvd, e aplikace
HRT v uplynulm desetilet me bt v pinnm vztahu ke vzniku
20 000 novch ppad rakoviny prsu. Z toho 15 000 ppad bylo
spojeno s uvnm hormonln kombinace estrogen-progestagen.
Studie milionu en ukzala, e HRT obsahujc pouze estrogen
zvyovala riziko endometriln rakoviny, zatmco v kombinaci s
progesterony riziko sniovala. HRT m tedy ochrann vliv pi
vzniku rakoviny dlohy a vajenk, co petrvv po dobu 20 let
nebo dle. Tak napklad ptilet uvn hormonln antikoncepce,
ponaje dosaenm vku 28 let, doke snit riziko vzniku
endometriln rakoviny o 60 % [9]. Ke zhodnocen vztahu uvn
hormon a vzniku rakoviny zpracovali britt badatel daje o 3,4
milionu en, poskytnut ze 450 center primrn lkask pe.
Zskan vsledky jsou pozoruhodn. Uvn postmenopauzln
hormonln terapie me bt spojovno s 1675 novmi ppady
rakoviny u en v roce 2010, co reprezentuje 1,1 % vekerch
ppad rakoviny u en. Avak souasn existuje pedpoklad, e bez
uvn HRT by se vyskytlo o 1600 ppad rakoviny vc, take efekt
HRT je velmi zk vsledkem je pouhch 102 ppad, kter
mohou bt pipsny na vrub HRT. Zajmav je zjitn, e uvn
antikoncepce me bt pipisovn znan podl rakoviny dlonho
pku (cervixu).
celkovm potu je to 9,7 % vekerho vskytu rakoviny
dlonho pku, avak u skupiny mladch en je to 22 %.
Rakovina prostaty
asto se pedpokld, e vznik rakoviny prostaty je zpsoben
hormonem testosteronem. Avak vsledky vzkum ukazuj, e
vinkem me bt ensk hormon estradiol. Estradiol me vznikat i
v tle mu, i kdy samozejm v nim mnostv ne u en. Tento
ensk hormon me vznikat pemnou muskho hormonu
testosteronu psobenm enzymu aromatzy. Ta se nachz zejmna v
tukov tkni. Testosteron je tak ve fyziologickch incch
antagonistou estradiolu, a tak mohou mt mui s nzkou produkc
testosteronu vt riziko vzniku rakoviny prostaty. (Nebvaj vak
vtinou pleat.) Avak mui mohou bt vystaveni i skrytm
zdrojm estrogen z prosted.
Nai teni ji vd, e nkter chemiklie v ivotnm prosted,
nazvan hormonln disruptory, mohou napodobovat ensk
hormony estrogeny. To jsou napklad ftalty nebo bisfenol A. Jako
metalloestrogeny mohou vak psobit i nkter kovy, kter se
objevuj v ivotnm prosted, jako je napklad hlink, chrom, olovo,
rtu a nikl.
Velikm zdrojem estrogennch hormon v ivotnm prosted
jsou antikoncepn pilulky. Nemohou i ty bt pinou narstajcho
vskytu rakoviny prostaty u mu? Farmaceutick prmysl trv na
tom, e obsah enskch hormon v ivotnm prosted je tak nzk,
e neme pedstavovat nebezpe. Avak zprva Organizace
spojench nrod (http://www.un.org/ esa/population/), ve kter bylo
sledovno 100 zem, uvd, e v oblastech, kde se hodn uv
antikoncepce, je tak vy poet ppad rakoviny prostaty. V USA
uv hormonln antikoncepci pes 82 % en ve vku 15-44 let. I
kdy se z tla en vyluuje jenom mal mnostv estrogen, jedn se
o miliony en, kter mal mnostv syntetickch estrogen uvoluj
do kanalizace kad den.
Biodegradace tchto syntetickch hormon nen pli rychl,
neodstrauj je ani bn postupy pi itn vody, a tak se hromad v
ivotnm prosted.
Rst prostaty je zpravidla spojovn jednak s poklesem
testosteronu v prbhu strnut a se zvyovnm aktivity enzymu 5-a-
reduktzy. Farmakologick prmysl na zklad tohoto poznatku
vytvoil skupinu lk, jejich hlavnm inkem je inhibice 5-a-
reduktzy. Jenome zcela paradoxn se jako N tchto lk objevilo
zven ppad rakoviny prostaty! Kosmetologov vyuvaj tyto
lky alespo jako prostedek proti pleatn.
Bezradn teni by nyn jist oekvali nkter doporuen, jak
omezit rizika vzniku rakoviny prostaty. Ano, i zde me mt znan
preventivn inek zmna ivotnho stylu. Budete-li si umt poradit,
filtrujte vodovodn vodu, kterou mte pro vlastn konzumaci. Ze
zdravch potravin se doporuuj jako inn v prevenci rakoviny
prostaty rajata, kvtk, brokolice a zelen aj. Mezi dalmi
potravinovmi doplky to jsou co-3 mastn kyseliny a vitamin K
2
.
souasn dob se pro prevenci vech druh rakoviny vydatn
doporuuje vitamin D. Podle studie z roku 2005 mli mui s vym
obsahem vitaminu D polovin prevalenci rakoviny prostaty [10] a
dal studie uvd, e mui s vy hladinou vitaminu D mli
sedmkrt snenou pravdpodobnost, e zemou na rakovinu prostaty
[11]. Pnov, tud sta vystavovat tlo slunci 15 minut denn.
43 Faktory ivotnho prosted
Vyjmenovn chemickch ltek a faktor ivotnho prosted v
souvislosti se zamstnnm uvd May Perkon ve 14. sti uveden
studie v souvislosti s hodnocenm vztahu nemoci s profesionln
expozic. Faktory, kter povauje za rizikov, uvd tabulka 8.1.
Ve vztahu vskytu karcinom k pracovn expozici byl vyeten
soubor 158 667 mu a 155 584 en a sledovn vskyt 22 druh
karcinom. Jako nejastj byl nalezen karcinom plic u 4 566 mu
a 780 en. Karcinom prsu byl nalezen u 48 385 vyetench en, ale
po analze bylo v souvislosti se zamstnnm
Tabulka 8.6 Profesionln expozice spojen s rizikem vskytu
rakoviny v odvtvch prmyslu, kde mze k expozici dochzet.
Ltka Pracovit
Aromatick aminy Vroba a zpracovn textilu,
barev, plast, papru, pesticid,
lk, kabel a pneumatik
Arzn Hut, pracovnci na vinicch,
vroba arzn obsahujcch pesticid
Benzen Obuvnick prmysl,
gumrenstv, nkter farmaceutick
odvtv, tiskrny
Nafta Transport nafty, idii, drba
silnic, pracovnci v garch a v
docch
Formaldehyd Pitevny, lkask laboratoe,
plasty, prmysl vyrbjc textil a
pekliku
Prach z ke Obuvnci a opravny obuvi
Nkter kovy, jako nap. Cr,
Ni, Be, Fe, Cd
Mnoho odvtv
Minerln oleje Pracovnci v kovoobrbn,
tiskrny
Polycyklick aromatick
uhlovodky
Prmyslov odvtv s expozic
sazm, uhelnmu prachu, vroba
hlinku, kominci, hut, motorov a
vfukov plyny, pokrvai
Radon Pracovnci v dolech, zejmna
hematitovch
Kemk Dobvn kemene, kamenci,
keramick a hrnsk prmysl,
produkce oceli
UV zen Vechna zamstnn venku
Vinylchlorid Vroba PVC, zpracovn plast,
gum a pryskyic, pracovnci v
automobilkch
Devn prach Zpracovn nbytku, devnch
konstrukc, paprenstv, pracovnci
ve mlnech

indikovno pouze 2226 ppad. I z tchto sel je zjevn, jak
nesnadno se provd statistick a faktick hodnocen vztah i ve
velkch a poetnch souborech.
44 Radioaktivn zen
Vznik rakoviny po rznch druzch radioaktivnho zen byl
pozorovn od zatku minulho stolet. Nejznmj a v irok
populaci nejobvanj je rakovina z ozen po vbuchu atomov
bomby. V souasn dob jsou nejastjmi monmi zdroji ozen
prodn radon nebo lkask vyeten. Radon pedstavuje asi 35 %
ze vech monost ozen, lkaskm procedurm pipad na vrub
15
Radon je chemicky inertn plyn, kter vznik v zemsk ke z
uranu a je rozenm zneiovatelem v atmosfe. Pokud je
vdechnut, m tendenci se ukldat na stnch prduek, kde me
vystavovat epitelov buky a-zen. Radon je uznvanm
karcinogenem (IARC, 2001). I u ns byla v mnoha obytnch
budovch zjitna koncentrace radonu pesahujc bezpenou dvku.
V britsk studii autoi uvdj, e vtina rakoviny plic pipisovan
radonu vak m i druhho vinka kouen. Samotn radon mohli
obvinit pouze ze 157 mrt v roce 2006, co je ekvivalentn zjitn i
v roce 2010 182 ppad, tedy pouhch 0,45 % vech ppad
rakoviny plic. Incidence 1376 ppad rakoviny plic v dsledku
zen v obydl pedstavuje 3,4 % z celkovch pot rakoviny plic v
Britnii v roce 2010. Vtina 57 % ppad se tk osob ve vku
55-74 let. Vtina z nich jsou mui.
Pokud se uvauje lkask ozen, pak se jedn o ozen pi
vyeten a pi len. Ve Velk Britnii se v roce 2010 mohlo s
tmito zpsoby ozen spojit 5807 rakovin, tedy asi 1,8 % z
celkovho potu onemocnn rakovinou v roce 2010.
tyicetilet vlka s rakovinou v USA
10

Dne 23. prosince 1971 podepsal prezident Richard M. Nixon
National Cancer Act (Nrodn onkologick program), co bylo
povaovno za vyhlen vlky rakovin. Boj proti rakovin byl tak
zkonem poven na nrodn prioritu s nadj na zven prostedk
pro vzkum ndorovch onemocnn. Vyhlen vlky rakovin
probhlo v dob let na Msc a tak v dob, kdy USA vedly vlku
ve Vietnamu. Dr. Sidney Farber, bval editel Americk spolenosti
pro rakovinu, napsal: Jsme docela blzko k vylen rakoviny. Chyb
nm pouze vle, penze a celkov plnovn, kter ns vynese na
Msc. O 40 let pozdji zstvaj tato prorock slova nenaplnn, i
kdy mme hlub porozumn biologickm a molekulrnm
zkladm rakoviny v jejch vech formch a vvoj innho len se
urychluje. Od roku 2005 se sniuje mortalita. Pesto v roce 2011
rakovina zabije odhadovanch 571 950 oban USA.
Pokles onemocnn rakovinou byl zpsoben pedevm
omezenm kouen, zvenm screeningu, kter umouje asn
odhalen nkterch typ rakoviny, a pispla i rzn mrn a
vznamn zlepen len u specifickch typ rakoviny. V ppad
rakoviny plic to byla vydatn kampa proti kouen, kter
vyvrcholila opatenm v nrodn a sttn legislativ zkazem

10 Zpracovno podle
http://www.medscape.com/features/slideshow/war-
on-cancer?src=mp&spon=34
kouen na veejnch mstech. Stoupajc mnostv pozorovn
rovn dokazuje, e obezita brzy pekon kouen jako snadno
odstranitelnou pinu rakoviny, a boj za normln hmotnost by mohl
u strnouc populace udret men vskyt ppad rakoviny.
Vsledky prvnho programu s mamografickm screeningem v roce
1971 naznaovaly 40% snen mrtnosti na toto onemocnn.
Pouit mamografie se tak velmi rychle rozilo. Ve stejnm roce se
objevila monost screeningu rakoviny prostty formou rektlnho
vyeten a pozdj testovn PSA, schvlen FDA v roce 1986,
vedlo k umonn diagnzy asnch stadi rakoviny prostaty
11
.
V roce 1971 byla chirurgie primrnho ndoru hlavn
terapeutickou strategi pro mnoh karcinomy, asto po n nsledovalo
ozaovn pro kontrolu vzniku metastz. V ppad rakoviny prsu to
bylo radikln odstrann prsu, deformujc postavu. Chirurgick
odstrann rakoviny prostaty bylo spojeno se ztrtou sexuln funkce
a s moovou inkontinenc.
Nrodn onkologick program umonil vvoj a zhodnocen
mnoha typ chemoterapi. Pily povzbuzujc vsledky. Cis platina a
BEP l ppady rakoviny varlat, adjuvantn chemoterapie a
neoadjuvantn chemoterapie pomhaj zabrnit nvratu rakoviny
nebo prodlouit ivot pacientm s neoperabilnmi ndory. Avak
mnoho jed namench proti rakovinnm bukm se ukzalo bt
neinnmi. Dr. Siddhartha Mukherjee, americk lka a onkolog,
autor knihy The Emperor of All Maladies: A Biography of Cancer,
napsal: Byl to pokus/omyl v obm lidskm mtku. S pokroky
molekulrn biologie a zejmna s ukonenm Projektu lidskho
genomu se vzkum rakoviny ubr cestou mapovn genom rznch
typ ndor. Tato vlka proti rakovin je velice nkladn, nron na
intelektuln nasazen a v mnoha smrech vyerpvajc.
Po tyiceti letech se zmnil obraz rakoviny. Pacienti po
stanoven diagnzy pevaj dle. Ptilet peit pro vechny
rakoviny diagnostikovan v dob mezi 1999-2006 se tkalo 68 %
pacient, na rozdl od 50 % v letech 1975-1977. Pro dtsk rakoviny
je ptilet peit tm 80%, co v USA znamen piblin 270 000

11 O testu PSA viz
http://www.mirates.cz/ifu/IFU_HT0850_0643_CZ.pdf
peivch s dtskou rakovinou. Od roku 2009 se pedpokld, e
pacienti s chronickou leukmi peij len imatinibem v prmru
30 let po stanoven diagnzy. Pemna rakoviny do dlouhodob
chronick formy vak vyaduje od onkolog a zdravotnk nov
pstupy k zajitn kvality ivota pacient. Mn se i role pacienta.
Nen ji pasivnm pjemcem len, sm si vyhledv pomoc
internetu monosti len a dalch intervenc, vyhledv si centra
lkask pe i podprn skupiny pacient.
A na zvr slova Dr. Mukherjee: Pes vechna sil je rakovina
velmi skon protivnk, schopn rychl adaptace. Tato adaptabilita
in eradikaci rakoviny z naich ivot nemonou. Mli bychom se
zamit sp na prodlouen ivota ne na zabrnn smrti. Tuto vlku
s rakovinou meme vyhrt jedin tehdy, kdy zmnme definici
vtzstv.
45 Len rakoviny a celosvtov
realita
Poet novch ppad rakoviny v celm svt stle narst a tato
nemoc se ve zven me objevuje zejmna v zemch rozvojovho
svta. Soubn s tm vystupuje do poped otzka vdaj na jej
len v rmci zdravotnch systm. V asopise The Lancet
Oncology byla v lt 2011 publikovna diskuse 37 expert
zdravotnk i politik o tom, jak pekonat bariry rostoucch nklad
na pi o pacienty s rakovinou zejmna v zemch rozvojovho svta
[12]. Zprva se zabv problmem drahch novch terapi, kter
prodlou ivot pacienta pouze o nkolik msc. Uvd, e ron je
na svt diagnostikovno 12 milion ppad rakoviny. Pro rok 2008
byly odhadnuty celosvtov vdaje na jej len na 895 miliard
USD. Odhaduje tak, e k roku 2030 bude na svt ron 22 milion
novch ppad rakoviny. Nov zpsoby diagnzy (hi-tech) jsou
drah, nov lky pro len jsou drah a mnoh testy jsou uvny
zbyten. Vzhledem k prodluujc se dob peit a tm k
prodlouen dob, kdy je nutn se o peiv pacienty starat, tak
nklady na lbu rakoviny dosahuj astronomickch vek.
Zvr
V britsk studii, o kter jsme v tto kapitole referovali, vnovali
badatel a lkai pozornost tomu, jak podl rakovinovch
onemocnn me bt zpsoben nevhodnm ivotnm stylem a
faktory ivotnho prosted. Studie pinesla vpoty a doklady o
spojen kouen, pit alkoholu, pejdn a s nm spojen nadvze a
obezit, nedostatku pohybu, nedostatenm mnostv ovoce a
zeleniny, nadbyten konzumaci masa, vlivu faktor v zamstnn,
pi lkaskch oetench i v domcnosti. Stle je vak teba si
uvdomovat, e rakovina je vyvolvna mnoha faktory, kter psob
souasn, a proto i jej prevence by mla zahrnovat celou adu
opaten, jako je zastaven kouen, omezen pit alkoholu, zven
podlu ovoce a zeleniny ve strav spolu s omezenm spoteby
ervenho masa a udrovnm pimen tlesn hmotnosti. Tyto
jednoduch, dostupn a vysoce inn zpsoby mohou sehrt v
prevenci onemocnn rakovinou velmi vznamnou roli. Dalm
imperativem je vasn diagnza pomoc screeningu tam, kde je
mon a zaveden. asn diagnza nen spojen se zbytenm
strachem, umouje vasn zahjen lby.
Rakovina je nemoc vytvoen lovkem. Je proto dleit si
uvdomit, e kad m monost se j brnit. Britsk studie poskytuje
dkazy o tom, e meme pedchzet nejmn 45 % rakoviny. Tak
Americk spolenost pro rakovinu pipout, e tetina mrt na
rakovinu je dsledkem patn vivy, nedostaten fyzick aktivity a
nadvhy. I z tohoto poznn plyne, jak je dleit, aby se kad sm
snail zmnou svho ivotnho stylu a zpsobem stravovn co
nejvce monosti vzniku rakoviny omezit.
46 Incidence rakoviny v R
Podle statistiky MZ R inila v roce 2010 mrtnost na novotvary
v R 28 % u mu a 26,8 % u en, s narstajc tendenc oproti roku
1990 [13]. Do Nrodnho onkologickho registru R bylo v roce
2008 nov hleno celkem 77,5 tisce ppad zhoubnch novotvar
(ZN), z toho 39,3 tisce ppad u mu a 38,2 tisce u en.
Meziron vzrostl poet nov hlench ZN v absolutnm potu u
mu o 2,1 96, u en o 1,5 96. Nejrozenjm ZN, vyjma ke, je
u mu od roku 2005 ZN pedstojn lzy (karcinom prostaty), kter
vystdal do t doby nejetnj ZN prdunice, prduek a plic.
Uvd se 104,3 ppad na 100 000 mu. Nejastjm
onkologickm onemocnnm u en (krom ke) je ZN prsu, kter v
roce 2008 pedstavoval tm 17 % vech hlench ZN u en (120,7
ppadu na 100 000 en) [13]. daje z roku 2005 uvdj, e poet
nov hlench karcinom prsu v roce 2005 byl 107 na 100 000 en
(5604 pacientek), mortalita 39 na 100 000 en (2035 pacientek). V
roce 2005 podle statistik ilo 49 539 en s ndorem prsu nebo s jeho
anamnzou (www.medicabaze.cz).
13. kapitole uvdme podrobn incidenci ZN dlonho pku ve
svt a v R. V roce 2005 byla incidence karcinomu dlonho pku
v esk republice 19/100 000 en, mortalita 7,8/100 000 en.
Incidence i mortalita u ns postupn klesaj, i kdy pomaleji ne v
jinch vysplch zemch (www.medicabaze.cz). stav
zdravotnickch informac a statistiky (ZIS) [13] uvd pro rok 2008
incidenci karcinomu dlonho pku pro R v prmru rovn
19/100 000 en.
Jak pro ZN prostaty, tak pro karcinom prsu i dlonho pku
existuj monosti screeningu. To plat i pro kolorektln karcinom,
kter pat celosvtov mezi nejastj malignity a R je v jeho
vskytu na pednm mst. Incidence kolorektlnho karcinomu u ns
v roce 2005 byla 79/100 000 osob, mortalita 42/100 000 osob (v roce
2005 v R 4332 lid). Incidence m u ns vrazn stoupajc trend
zdvojnsoben za poslednch
30 let (www.medicabaze.cz).
Zvr
Doufme, e alespo teni Doby jedov 2 zskaj dostatek
dkaz o tom, e monosti prevence i asn diagnostiky uvedench
zhoubnch ndor maj ve svch rukou, pinejmenm 50:50. Zmny
v ivotnm stylu, stravovn, zanechn kouen, vrazn redukce
spoteby alkoholu a dal uiten rady v tto knce by mohly
pispt k redukci vysokho vskytu ZN v esk republice, kde m
kad pojitnec navc monosti screening a asn diagnostiky.
asn diagnostika vrazn zvyuje nadji na vylen a peit.
Pejeme proto kadmu teni hodn odvahy na kadm kroku.
Literatura
Peto, R. The fraction of cancer attributable to lifestyle and
environmental factors in the UK in 2010. BrJ Cancer, 2011, 05
Suppl 2, SI.
Sovinov, H.; Sadilek, P.; Csmy, L. Vvoj prevalence kuctv v
dospl populaci R. Nzory a postoje oban R k problematice
kouen. (Obdob 19972009). Vzkumn zprva.; SZ: 2010.
pik, J.; Poulov, P. Enviromental factors and theirs role in the
development of liver cirrhosis and chronic pancreatitis. es a Slov
Gastroeneterol Hepatol 2008, 62, 74-78.
Vtek, L. http://www.zdravijakovasen.cz/lekari-a-odborne-
rady/alkohol muze-lecit-nebo-zabijet.
Parkin, D. M.; Boyd, L. 6. Cancers attributable to dietary factors
in the UK in 2010. BrJ Cancer; 2011, 105 Suppl 2, S27-30.
Parkin, D. M.; Boyd, L. 4. Cancers attributable to dietary factors
in the UK in 2010. BrJ Cancer, 2011, 105 Suppl 2, S19-23.
Renehan, A. G.; Roberts, D. L.; Dive, C. Obesity and cancer:
pathophysiological and biological mechanisms. Arch Physiol
Biochem, 2008, 114 (1), 71-83.
Beral, V. Breast cancer and hormone-replacement therapy in the
Million Women Study. Lancet, 2003, 362 (9382), 419-27.
Key, T. J.; Pike, M. C. The dose-effect relationship between
unopposed* oestrogens and endometrial mitotic rate: its central role
in explaining and predicting endometrial cancer risk. BrJ Cancer,
1988, 57 (2), 205-12.
Wilding, G.; Remington, P. Period analysis of prostate cancer
survival. J Clin Oncol, 2005, 23 (3), 407-9.
Tretli, S.; Hernes, E.; Berg, J. P.; Hestvik, U. E.; Robsahm, T. E.
Association between serum 25 (OH) D and death from prostate
cancer. Br J Cancer, 2009, 100 (3), 450-4.
Sullivan, R.; Peppercorn, J.; Sikora, K.; Zalcberg, J.; Meropol, N.
J.; Amir, E.; Khayat, D.; Boyle, P.; Autier, P.; Tannock, I. F.; Fojo,
T.; Siderov, J.; Williamson, S.; Camporesi, S.; McVie, J. G.;
Purushotham, A. D.; Naredi, P.; Eggermont, A.; Brennan, M. F.;
Steinberg, M. L.; De Ridder, M.; McCloskey, S. A.; Verellen, D.;
Roberts, T.; Storme, G.; Hicks, R. J.; Ell, P. J.; Hirsch, B. R.;
Carbone, D. P.; Schulman, K. A.; Catchpole, P.; Taylor, D.; Geissler,
J.; Brinker, N. G.; Meltzer, D.; Kerr, D.; Aapro, M. Delivering
affordable cancer care in high-income countries. Lancet Oncol, 2011,
12 (10), 933-80.
ZIS Zdravotnictv esk republiky 2010 ve statistickch
dajch. ZIS R, Praha 2011.
Renehan, A. G.; Tyson, M.; Egger, M.; Heller, R. F.; Zwahlen,
M. Body-mass index and incidence of cancer: a systematic review
and meta-analysis of prospective observational studies. Lancet, 2008,
371 (9612), 569-78.
Flegal, K. M.; Carroll, M. D.; Ogden, C. L.; Johnson, C. L.
Prevalence and trends in obesity among US adults, 1999-2000.
JAMA, 2002, 288 (14), 1723-7.
Olshansky, S. J.; Passaro, D. J.; Hershow, R. C.; Layden, J.;
Carnes, B. A.; Brody, J.; Hayflick, L.; Butler, R. N.; Allison, D. B.;
Ludwig, D. S. A potential decline in life expectancy in the United
States in the 21st century.
N Engl J Med, 2005, 352 (11), 1138-45.
Ozcan, L.; Ergin, A. S.; Lu, A.; Chung, J.; Sarkar, S.; Nie, D.;
Myers, M. G., Jr.; Ozcan, U. Endoplasmic reticulum stress plays a
central role in development of leptin resistance. Cell Metab, 2009, 9
(1), 35-51.
Palmer, G.; Gabay, C. A role for leptin in rheumatic diseases?
Awn Rheum Dis, 2003, 62 (10), 913-5.
Webb, S. A.; Pettila, V.; Seppelt, I.; Bellomo, R.; Bailey, M.;
Cooper, D. J.; Cretikos, M.; Davies, A. R.; Finfer, S.; Harrigan, P.
W.; Hart, G. K.; Howe, B.; Iredell, J. R.; McArthur, C.; Mitchell, I.;
Morrison, S.; Nichol, A. D.; Paterson, D. L.; Peake, S.; Richards, B.;
Stephens, D.; Turner, A.; Yung, M. Critical care services and 2009
H1N1 influenza in Australia and New Zealand. N Engl J Med, 2009,
361 (20), 1925-34.
Davis, A. A.; Kaklamani, V. G. Metabolic syndrome and triple-
negative breast cancer: a new paradigm. Int J Breast Cancer, 2012,
2012, 809291.
Frompovich, C. J. Our Chemical Lives and The Hijacking of our
DNA. 2009.

47 9. Jak zaal hlink kodit lidem i
prod
Anna Struneck, Ji Patoka
Nae upozornn o toxicit hlinku pro lovka v nkolika
kapitolch Doby jedov vyvolalo nejrznj diskuse ten i
odbornk. Je zejm, e mnoho lid v, e hlink je tet
nejrozenj prvek zemsk kry. Setkvme se s nm ve vzduchu,
ve vod, pd, potravinch, prost tm na kadm kroku, a proto
stle panuje pesvden, e hlink lovku nekod. Lid ho dlouho
neumli izolovat a stbrn a leskl hlink tak byl po stalet dra ne
zlato a stbro. Vlastnosti tohoto pevnho, kujnho a lehkho kovu,
kter je odoln vi korozi a m dobrou elektrickou vodivost,
poutaly i zjem spisovatel, jako byli Jules Verne a Charles Dickens.
Teprve v roce 1854 se zaala rozvjet vroba hlinku z bauxitu
pomoc hydrolzy (http://www.xtec.cat/cirel/pla_le/
nottingham/josep_poch/tasks/lesson_07.pdf).
roce 1900 se ji vyrobilo 8000 tun hlinku, a tak se zapoala
doba hlinkov (nai ptel z Velk Britnie ji nazvaj
Aluminium Age), kter je nyn neoddlitelnou soust doby
jedov.
Vroba hlinku je znan neekologick a energeticky nron. Pi
zpracovn 4 tun bauxitu vzniknou a 3 tuny odpadu a krom toho se
uvoluje v hlinkrnch a jejich okol do atmosfry plynn
fluorovodk. Postien zamstnanc tovren na vrobu hlinku byla
tak mezi prvnmi popsanmi toxikologickmi inky jak fluorid,
tak hlinku [1]. Lid ztrcej pam a maj pznaky velmi podobn
Alzheimerov nemoci. Proti ptomnosti hlinkren v okol obydl
protestuj oban na celm svt. Vet produkt z hlinku v roce
2010 by vydal na nejednu knihu, protoe hlink je druhm
nejpouvanjm kovem po eleze a ron se ho na svt produkuj
miliony tun. Fakt, e mme co do inn prv s hlinkem, si meme
ovit (teba v ppad jdelnch pbor) testem s magnetem. Na
rozdl od eleza i jinch kov nen hlink pitahovn magnetem.
Kad hlinkov obal je podle technick normy SN 77 0052-2
oznaen slem 41 v trojhelnku, poppad jet npisem ALU.
Dalm dleitm poznatkem je i to, e v tlech ivoich a
lovka nen hlink obsaen a nem dnou biologickou funkci.
Nevme, pro se evoluce (nebo Stvoitel) hlinku tak dsledn
vyhnuli. Hlink tedy rozhodn nepat mezi biologicky dleit
prvky, bez kterch by ivot nebyl mon. V lidskm tle jsou tak
rzn obrann systmy, kter maj za kol ionty hlinku z lidskho
tla odstraovat, nebo sloueniny (ligandy), kter je maj vzat, aby
se nezvyovala koncentrace hlinku v tlnch tekutinch, krvi a
rznch orgnech.
Tato situace se vak rapidn zmnila pot, co lovk zaal
vyuvat hlink v nejrznjch odvtvch prmyslu, v potravinstv
a dokonce i v medicn. Soli hlinku se napklad pouvaj ve vtin
vysplch stt svta k prav pitn vody. Hlink se tak dostv do
lidskho tla vodou, potravinami, npoji, kosmetikou, potravinovmi
doplky i lky a vakcnami [2].
48 Hlink ve vod a potravinch
O monch skandlech a zdravotnch dsledcch pi pekroen
povolench limit v obsahu hlinku v pitn vod (0,05-0,2 mg/l)
jsme psali v Dob jedov. Pro balen pitn vody a npoje je povolen
norma 0,2 mg/l (200 pg/1).
Soli hlinku se bn pidvaj do potravin pi jejich zpracovn.
Dvaj se do mraenho pentu, aby byl pkn zelen, do jahod, aby
byly erven, pidvaj se do sr i do piva.
Odhaduje se, e lovk pijm denn asi 3-15 mg hlinku z vody
a potravin, z toho se do lidskho tla vsteb asi 15 pg.
Yokel se spolupracovnky urili, e z potravy se v trvicm traktu
vstebv pouze 0,04-1 % pijatho hlinku [3-4], a tento odhad je
obecn pijmn. Zpravidla tedy uvdme, e biologick dostupnost
hlinku pijatho sty je 0,3 %. Zbytek hlinku z krve vyluuj
ledviny.
Nkter rostliny, jako je napklad aj, akumuluj hlink v listech.
Uvd se, e star listy a stonky ajovnku obsahuj a 3 % hlinku: to
je napklad zrovna makrobiotikou doporuovan aj kukicha z
vtviek nebo maccha-koicha ze starch ke, balen jet v
hlinkovch obalech. Nkter prce uvdj, e typick ajov nlev
obsahuje asi 50x vc hlinku ne kva, zatmco jin nenalezly tak
velik rozdl. Hodn hlinku obsahuj i majornka a tymin (500-
1000 pg/g), zatmco nejni obsah hlinku je uvdn u rajat, kde je
ho mn ne 1 ]ig/g [2].
Hlink ve vietnamskch nudlch
Inspektoi Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce zachyti
v trn sti nudle pochzejc z Vietnamu, v nich byl vce ne
40x pekroen maximln ppustn limit pro obsah hlinku v
potravinch. Jde o nejvy dosaenou mru kontaminace potraviny
hlinkem, s jakou se SZPI doposud setkala, informoval tiskov
mluv Michal Spil. Zjitn mnostv hlinku inilo 442 mg/kg,
piem nejvy ppustn hodnota je 10 mg/kg. Vrobek byl
prodvn pod nzvem TOTACO MIEN DONG Zongs vermicelli
Zvltn ndle (vetn pravopisn chyby v nzvu), v balen po 500
g, datum minimln trvanlivosti (DMT) 31. 12. 2012. Nudle byly
staeny z trhu z obav o zdrav lid.
Inu, je vidt, e obavy z nadmrnho pjmu hlinku lovkem
pronikly do povdom kontrolnch orgn. Jak velk nebezpe pro
lovka tyto ndle pedstavuj? Potejme.
Jedna porce (100 g) obsahuje 44,2 mg hlinku.
Pokud lovk vsteb z tto porce 0,3 %, dostane se do jeho
krevnho obhu 133 pg hlinku.
Pro dosplho lovka o hmotnosti 70 kg to je cca 1,9 pg/kg
hmotnosti.
S potravinskou normou 10 mg/kg lovk pijme ve 100 g porci
1 mg hlinku. V trvicm traktu z tohoto mnostv vsteb do krve 0,3
%, tedy 3 \xg. A kdy toto mnostv pepotme na vhu dosplho
lovka (70 kg), pak zjistme, e potravinsk norma R povauje
za bezpenou dvku pro tlo dosplho lovka 43 ng Al/kg
hmotnosti. Nanogram je mnostv 10~
9
g. Tuto hodnotu, kterou
povoluje pro pjem hlinku SZPI, si pipomeneme pi zkoumn
obsahu hlinku ve vakcnch.
Je vak zajmav, e dosud nikdo nezmil obsah hlinku v
npojch v tetrapakovch obalech, kterch se ron pouvaj 3-4
biliony kus a jejich zaveden znamenalo revolun zmny v balen
mlka, ovocnch dus a npoj. Vrstva hlinku je nyn pokrvna
plastickou vrstvou, avak ta je zase obviovna z toho, e se z n
uvoluj hormonln disruptory (BPA) [11], ltky s estrogenn
aktivitou, obdobn jako z PET lahv.
Toxikologick parametry pro hlink v USA
Podle americkch norem se povauje za minimln rizikovou
hladinu (tzv. MRL) hlinku pi pjmu sty 1 mg Al/kg/den. Take
n 70 kg vc lovk me pijmout 70 mg AI, a mohl by tedy pi
esk norm snst 7 kg bnch eskch nudl za den nebo 158 g
ndl vietnamskch. Je vidt, e poty kolem hlinku mou bt
docela vesel.
Uveme si z americkch toxikologickch norem (http://www.
atsdr.cdc.gov/toxprofiles/tp22-c8.pdf) jet tato sla: Uveden
hodnota MRL vychz z hodnoty NOAEL (dvka, pi kter jet
nebyl pozorovn kodliv inek), je in 26 mg Al/kg/ den, a
LOAEL (nejni pozorovan rove s negativnmi efekty) 130 mg
Al/kg/den pro neurotoxick a neurovvojov inky u my. Pi
vpotu MRL byla pouita hodnota 0,3 % tedy nm znm slo
urujc vstebatelnost hlinku z potravy.
Hlink v dtsk uml viv
Mezi odbornky je veobecn pijmno, e dtsk trvic systm,
ledviny i hematoencefalick barira nejsou pln vyvinut a mohou
tak vytvet predispozici pro toxicitu hlinku vy, ne je tomu u
dosplch. AAP upozornila na toxicitu hlinku pro kojence a dti v
rozshlm pehlednm lnku ji v roce 1996 [12]. Zatmco dospl
mohou uvat po lta k neutralizaci aluden kyselosti antacidy s
vysokm obsahem hlinku, po podn takovch ltek dtem se
zvyuje obsah hlinku v jejich krvi, obdobn jako u pacient se
selhnm ledvin. I proto by nemla dtsk viva obsahovat vy
mnostv hlinku. Bohuel je znan obsah hlinku obsaen ji v
dtsk uml viv [13]. Hlink akumuluje z pdy napklad sja a
potom je logick, e sjov mlko m nejvy obsah hlinku; sjov
mlko tak me obsahovat melamin a glutamt, take by nemlo
bt pravidelnou soust dtsk vivy. Hlink je navc bnou
kontaminac sol vpnku, kter jsou do dtsk vivy pidvny.
Podle analz obsahu hlinku je zejm, e vrobci v mezinrodnm
mtku nevnuj tomuto ukazateli kvality dtsk vivy pozornost.
Tabulka 9. i Obsah hlinku v kojeneck viv podle [13].
Potravina Obsah hlinku pg/1
Lidsk mlko 4-35
Uml viva z kravskho mlka 15-700
Sjov viva 500-2400

49 Hlink ve vakcnch
Odbornci v toxikologii hlinku stejn jako odprci okovn v
poslednm desetilet upozoruj na mon dsledky podvn hlinku
kojencm a dtem pi okovn. Hlink je toti soust mnoha
vakcn. Vte, kolik hlinku dostane do tla pi okovn dvoumsn
kojeneek? Spotali jsme to v Dob jedov. Pi pouhm povinnm
okovn to je 820 pg z hexavakcny, pi kombinaci s doporuenou
pneumokokovou vakcnou Synflorix je to jet o 500 pg vce, tedy
cca 1320 pg, pi vze dvoumsnho kojence 5 kg dochzme k
hodnot 264 pg/kg hmotnosti.
porovnn s povolenou bezpenou dvkou hlinku z potravy,
odpovdajc 43 ng Al/kg hmotnosti, dostane bezbrann kojeneek
podnou porci vietnamskch ndl! Zastnci bezpenosti hlinku
ve vakcnch namtnou, e hlink z vakcn je v nerozpustn podob, a
tud se nevstebv. Kritici pouit hlinku ve vakcnch naopak
dokazuj, e hlink pchnut do svalu v injekci se vsteb se 100%
innost [14], na rozdl od 0,3 % hlinku vstebanho z potravy.
FDA tak stanovil, e nedonoen kojenci nebo dospl s naruenou
funkc ledvin by nemli dostat v parenterln viv vce ne 4-5 pg
Al/kg hmotnosti
(http://www.fda.gov/OHRMS/DOCKETS/98fr/cd00126.pdf).
Velmi asto se vak setkvme s tm, e pi hodnocen
bezpenosti hlinku z adjuvans je mechanicky srovnvno mnostv
hlinku pijatho potravou s mnostvm injikovanm, o kterm se
pedpokld, e je ve form nerozpustn soli. K takovmu zvru
doel napklad i Mitkus se spolupracovnky [15]. Jsou pesvdeni,
e mnostv hlinku podanho ve vakcn je zanedbateln v
porovnn s mnostvm hlinku pijmanho potravou, a
nepedstavuje tud dn riziko ani pro kojence. Tento nzor je
iroce pijman i naimi odbornky ve vakcinologii a pedstavuje
kritick bod, na kterm vechny diskuse ustvaj a nemohou
pokraovat, protoe na jedn stran stoj pesvden, e hlink z
vakcn se do tla vbec nevsteb, a kdy, tak se rychle vylou,
zatmco mnoz vdci a lkai, mezi n pat i autoi tto knky,
upozoruj na nebezpe injekn podanho hlinku pro monost
vyvoln nedoucch imunitnch reakc a pro monost vzniku ady
N, jejich pehled jsme uvedli v Dob jedov, a tto problematice
se vnujeme i v dal knce [16].
Na soli hlinit jsou ve vakcn adsorbovny stice, kter maj
vyvolat tvorbu protiltek. Soli hlinit se pouvaj proto, e podporuj
a posiluj imunitn odpov organismu. Jinmi slovy: tlo vytvo
vce protiltek, ne kdyby se okoval pouze samotn antigen.
Zastnci nzoru, e hlink z vakcn nen nebezpen, se opraj o
tyto svoje pedstavy o chemii, kinetice a psoben hlinku:
Srovnvaj mnostv hlinku, ktermu je bn lovk vystaven
kad den z ovzdu, vody a potravin, a pedpokldaj, e mnostv v
jedn vakcn (maximln 820 ug) je v tomto pmru zanedbateln.
Jsou pesvdeni, e hlink sm nen imunologicky aktivn a
tvorbu protiltek nevyvolv.
Vypotvaj, e injekn podan mnostv hlinku neme zvit
hladinu hlinku v krvi, a je tud nekodn.
Ppady N hlinku z praxe povauj za neprokzan,
nepodstatn a pomjiv.
12


12 Pedtm, ne se pust m do vdeck di skuse s t mito
nzory, bych rda uvedl a, e probl ematikou
neurot oxicit y hli nku jsem se zabvala v rmci svoj
vdecko-vzkumn prce asi 25 let. Urit m uznnm
moj kvalifi kace v t to oblasti byl o i t o, e v l etech
2002-2004 jsem fungovala jako koordint orka proj ektu
v 6. rmcovm programu EU, nazvanm European
Fluoride and Al uminium Net work of Excellence
(EFANE), kt erho se ast nilo 352 vdc z 15 st t. V
J e hlink imunologicky aktivn?
Diskusi na toto tma vyvolal svm lnkem Imunologie hlinitch
sol ve vakcnch, uveejnnm dne 7. 11. 2011, expert na vakcinace
RNDr. Marek Petr. O tom, e hlink nevykazuje dnou
imunizujc aktivitu, pesvduje tene tmito slovy:
Pesto ale bv hlinitm solm myln pipisovn imunizujc
inek, nebo inek na buky imunitnho systmu, vetn
produkce nkterch specifickch pomocnch ltek imunitnho
systmu, tzv. cytokin Z nich pak jednoznan pramen, ze
samotn hlinit sl nen imunizujc, tj. nemn koncentraci jak
specifickch bunk imunitnho systmu, tak specifickch ltek, jako
jsou cytokiny, a uz v dnm ppad nevede ke stimulaci njakch
protiltek specifickch vi hlinku i hlinit soli.
(http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_201 l_31.htm).
Nsledujc vysvtlen bude mon pro nkter tene trochu
odbornj, avak je zjevn, e je potebn pro vechny, kte
pichzej s hlinkem ve vakcnch do kontaktu a chtj vdt, co
me zpsobit. Krom toho nm zkuenosti ten Doby jedov
potvrzuj, e pediati nebezpe iont hlinku ve vakcnch vbec
nevnmaj. Vdeck prce popraj vechna tvrzen, kter uvd
RNDr. Petr.

prbhu svoj dl ouholet vdecko-pedagogi ck i nnosti
jsem se astni la mnoha konferenc, kde byl a
problemat ika psoben iont hlin ku dis kutovna
pedn mi odbornky, a sama j sem se akti vn zabvala
monm pod lem iont hli nku na vzniku AN a poruch
auti sti ck hospekt ra (viz nap.
http://www. bent ham. or g/ ebooks/ 978160805196 0/ i ndex. ht m). Po
stej nou dobu se vzkumem hli nku zabval i prof.
Patoka, je spoluaut orem ady spolench publikac, byl
l enem projektu EFANE a j ako spol uautor zodpovd za
sprvnost uvdnch argument. Jako expert i na
problemat iku hli nku jsme byl i vyzvni k sepsn
pehl ednho l nku do speci alizovanho sl a asopisu
Current Inorganic Bi ochemi stry (2, 2012) vnovanho
zdravot nm dsl edkm iont hlinku [17].
Calabro se spolupracovnky [18] zjistil, e po injikaci hydroxidu
hlinitho samotnho nebo v kombinaci s ovalbuminem do musculus
quadriceps my se poet neutrofil zvil vce ne 2000x. Zntliv
monocyty byly detektovny ji hodinu po injekci s nejvym potem
(> 60x) ti hodiny po injekci. Pozdji nalezli autoi myeloidn
dendritick buky, eozinofily, T-buky a makrofgy. Podle
oekvn se ve vech ppadech zvila mezi sedmou a 24. hodinou
hladina chemokin a interleukin v sru.
Ostatn to, e v mst vpichu vakcny dochz k zntliv reakci,
je obecn pijmno, dokonce i v pbalovch letcch (otok a
zarudnut se mohou objevit vce ne lx u 10 dvek vakcny). Autoi
velik epidemiologick studie ve vdsku vyetili 76 000 dt
okovanch vakcnou proti ernmu kali, kter obsahovala adjuvans
na bzi hlinku. Zjistili, e pecitlivlost v podob petrvvajcch
zarudlch otok v mst vpichu se vyskytovala u 645 okovanch
dt. 75 % tchto dt mlo symptomy pecitlivlosti na hlink dal 4
roky [19]. Pecitlivlost na hlink v podob zarudlch otok uvd i
metaanalza okovn HPV vakcnou. Tam se vyskytovalo zarudnut
ke u 59,9 % okovanch a u 53 % tch, kte dostali placebo.
Protoe placebo obsahovalo ionty hlinku, je zejm, e zarudl
otoky v mst vpichu m na svdom i hlink. Nevm, pro n pedn
vakcinolog pesvdoval revoltujcho rodie v e-mailov
korespondenci, e otok a zarudnut v mst vpichu jsou zpsobeny
thimerosalem.
O iontech hlinku je znmo, e stimuluj pirozenou (innate)
imunitu v neptomnosti antigenu a jsou skuten schopn fungovat
samy jako antigen. Dkazy o tom, e ionty hlinku vyvolvaj tvorbu
protiltek, dokonce monoklonlnch, byly zskny ji v 90. letech
minulho stolet. Monoklonln protiltky takto zskan jsou schopn
rozpoznvat ionty hlinku, a ji voln, nebo vzan na proteiny, a
mohou bt pouvny k identifikaci iont hlinku ve tknch jak in
vitro, tak in vivo [20]. Je vysoce pravdpodobn, e prv schopnost
hlinku fungovat jako antigen pispv k jeho innosti fungovat jako
adjuvans [21-22]. Tvrzen, e hlink pouvan jako adjuvans ve
vakcnch me bt pinou vzniku autoimunitnch onemocnn, je
v souasn dob studovno a diskutovno mnoha autory v
renomovanch vdeckch asopisech [48, 49].
Dal argument zpochybujc pesvden o jaksi imunologick
inertnosti iont hlinku poskytuj studie receptor PRR (pattern
recognition receptors). Aktivace tchto receptor pedstavuje
zkladn mechanismus pro potenciaci imunitn odpovdi [23].
Psoben iont hlinku jako adjuvans je ve svtle tchto objev
pitno jejich schopnosti aktivovat receptory NLRP3, nazvan
inflamazomy, dle TLR a NOD-like receptory. Tento mechanismus
pedstavuje pedpoklad pro innou pirozenou imunitu v kombinaci
se stimulac naivnch T-bunk. Studie, kter dokazuj, e ionty
hlinku pochzejc z hydroxidu hlinitho jsou velmi aktivn ve
stimulaci imunitnho systmu, byly publikovny v asopisu Nature a
rozhodn pat mezi nejspolehlivj a nejseriznj zdroje informac
[24-25].
A jako dal, tm okujc odhalen o mechanismech psoben
hlinku zapsobil dal lnek v asopisu Nature [26]. Tmy
belgickch a japonskch vdc zjistily, e pot, co je podna injekce
s hlinkem, ionty hlinku zabij nkter buky v okol injekce a
pinut je uvolnit vlastn DNA. Tato genetick informace se objev na
mstech, kde obvykle nebv, a tak pinut imunitn systm tla, aby
reagoval tvorbou protiltek na vlastn DNA. Ta napodobuje porann
tla. Tato stimulace imunitnho systmu potom zpsob, e reakce na
podan protiltky je silnj. Kadopdn tyto objevy,
dokumentovan mnoha grafy a tabulkami, ukazuj, jak nedostaten
jsou nae znalosti o mechanismu psoben hlinkovch adjuvans,
pouvanch od roku 1926. Tmy badatel sledovaly zatm pouze
myi. Zda se podobn mechanismus uplatuje i u lovka, je
otevenou otzkou. Avak prakticky kad v souasnosti ijc
lovk nejmn jednu injekci s hlinkovm adjuvans dostal. N
imunitn systm byl donucen vytvoit protiltky proti vlastn DNA. A
kdybychom tento poznatek rozvedli dle je potom pochopiteln, e
u nkterch citlivch jedinc a v ojedinlch ppadech se me
rozvinout autoimunitn reakce.
Jak se li farmakokinetika hlinku pijatho potravou a hlinku
podanho jako adjuvans v injekci?
Fakta o rozdlu mezi tmito dvma zpsoby pjmu hlinku
neustle opakujeme. Zatmco v trvicm traktu existuj bariry a
ligandy, kter brn vstupu hlinku do krve, sloueniny hlinku
injekn vpraven do svalu mohou bt prakticky 100% absorbovny.
Zatmco z potravy vstebanch 0,3 % hlinku se vylou ledvinami
(mo) bhem 48 hodin, hlink z adjuvans m poloas mnohem del.
To proto, e velikost vtiny komplexu antigen-A1 je vt (24-180
kDa), ne je propustnost glomerulrnch st v ledvin (cca 18 kDa)
[21]. Ostatn, na tom je pece zaloen funkce adjuvans a
zabezpeen imunogenicity vakcny vazbou na hlinitou sl dochz
jenom k velmi pozvolnmu a protrahovanmu uvolovn antigenu.
Co je velmi zajmav v diskusch o medicn zaloen na
dkazech? e zastnci nekodnosti hlinku nejsou ochotni uznat, e
vce ne 200 ppad makrofgov myofascitidy, kter jsou
pipisovny okovn vakcnami s hlinkovm adjuvans, jsou
skuten dsledkem autoimunitn reakce organismu na hlink [50].
Ve svalech pacient jsou nachzeny makrofgy naplnn hlinkem.
Experimenty s laboratornmi zvaty ukazuj, e nanostice s ionty
hlinku jsou v mst injekce pohlcovny monocyty, kter je
pemisuj do lymfatickch uzlin, a nanostice hlinku pot cirkuluj
v krvi uvnit lymfocyt, vstupuj do sleziny a pomalu se akumuluj v
mozku [50].
Avak tit diskutujc stle vychzej z pokus, kter provedl
Flarend se svmi kolegy v roce 1997 na dvou krlcch [27].
Napklad Petr tvrd, e hlink podan krlkm se do 48 hodin
vylouil (http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2011_31.htm),
ale ono to bylo tak, e z krve sice zmizela polovina radioaktivnho
hlinku, ale ten byl uloen v kostech a ve svalech a po 28 dnech se
ho z tla krlka vylouilo mn ne 6 %. Ponkud rychleji se z tla
vylouil fosft hlinit, 22 % za 28 dn.
Vyvolv AI adjuvans vn N?
Zatmco vtina diskus oponent nebezpe hlinku je zaloen
na klasick prci Flarenda z roku 1997, kter se svmi
spolupracovnky pozoroval po dobu 28 dn, co se dje s radioaktivn
znaenm hlinkem
26
A1 z hydroxidu nebo fosftu hlinitho v tlech
dvou krlk [27], ivot nm pin neuviteln dkazy o tom, jak
reakce me vyvolat injekn podan hlink u lovka. Akoliv by v
R takov projekt patrn neschvlila dn etick komise, ve
studich bezpenosti HPV vakcn se u tiscovch soubor kontrolnch
subjekt pouval jako placebo roz
Tabulka 9.2 Poet vnch N pozorovanch po podn
placeba v uvedench studich. AAHS oznauje amorfn sran
hydroxyfosforenanu hlinitho (amorfn aluminium-
hydroxyfosft/sulft). Zpracovno podle [47] a podle studi
uvedench v tabulce.
Studie Zdroj
financovn
Placebo obsah
Al
3+
/zdroj
Poet
subjekt
Poet
N
Poet N/
10 000 subj
Future I
[37-38]
Merck 225 pg/AAHS 2 672 45 168
Future II
[39-40]
Merck 225 pg/AAHS 6 031 56 93
Harper
et al. [41-
42]
GSK 500 ]jg/Al
(OH)
3

538 19 353
Koutsky,
Mao
et al.
[43]
Merck 225 pg/AAHS 1 198 3 25
Patricia
[44]
GSK 500 pg/Al
(OH)
3

9 325 70
5
756
Munozet
al. [45]
Merck 225 pg/AAHS 1902 7 37
Villaet
al. [46]
Merck 225 pg/AAHS 274 2 73
Celkem 21
940
83
7
381

tok obsahujc 225 nebo 500 jjg Al
3+
ze sol hlinitch nebo jako
tzv. AAHS, ili Merckv hlinkov adjuvans s odpovdajcm
obsahem hlinku. Chemick nzev AAHS je amorfn sran
hydroxyfosforenanu hlinitho (v pbalovm letku se tak uvd
jako amorfn aluminium-hydroxyfosft-sulft). Kadopdn je z
tohoto pstupu zejm, e se tyto dvky hlinku v podob adjuvans
povauj za naprosto bezpen, aby mohly bt injekn vstikovny
lidem do sval.
Sestavila jsem proto tabulku s pouitm dat publikovanch v
rznch studich HPV vakcinace, kter zpracoval v metaanalze Lu
se spolupracovnky [47]. Vdeck komplexn analza vech takto
zskanch vsledk by jist vyvolala velikou pozornost a zjem
irok veejnosti. Mnou vybran a pouit sla ukazuj na to, e
velk studie nevnovaly pozornost sledovn iroce rozenm N,
jako jsou bolest, zarudnut a svdn v mst vpichu, kter se
vyskytuj u velkho potu okovanch. Porovnn pot N nap.
mezi PATRICI a jinmi studiemi sp svd o tom, e ani vnm
N nebyla vnovna stejn pozornost, avak i tento poet ukazuje,
e po injekci pouhho a zcela nekodnho hlinku mohou bt
evidovny vn N.
Hlink ve stopovm mnostv doke ovlivnit signln kaskdy,
penos hormonlnch podnt nebo podnt nervovch penae
pinejmenm v jtrech, v krevnch bukch, jako jsou leukocyty,
makrofgy, neutrofily, v ervench krvinkch i v krevnch
destikch, v bukch ledvin, srdce, plic, kost i v nervovch
bukch, v astrocytech i gliovch bukch.
ppad pouvn sol hlinku jako adjuvans ve vakcnch se
takovch varovn vyskytuj destky a nen dvod, pro bychom
nemli brt jako spolehliv napklad prohlen americkch
zdravotnk z nora 2011 [28].
souasn dob se hlinku ve vakcnch pisuzuje ji zmnn
makrofgov myofascitida, pro kterou je typick nlez makrofg s
vysokm obsahem hlinku ve svalech. Tento syndrom se ve zven
me zan objevovat a v posledn dekd a uvd se asi 200
evidovanch ppad, hlavn ve Francii [50]. Hlinku je pipisovn
jeho podl na etiopatogenezi symptom vlky v Zlivu i zven
nava [35, 49].
U kojenc jde vak o velice vn projev, nazvan encefalitick
pl. Je to reakce dtte na vznikajc znt mozku v dsledku
stimulace mikrogli pronikajcm hlinkem. Tto problematice jsme
vnovali s neurochirurgem Russellem Blaylockem velikou pozornost
v mnoha naich pehlednch lncch [30]. Aktivace mikrogli je
vyvolvna ji stopovm mnostvm hlinku a bez ohledu na to, zda
rodie znaj i neznaj mechanismus jejho vzniku, pl dtte po
okovn, trvajc dlouh hodiny, nelze pehldnout. Chronick
aktivace mikrogli s produkc zntlivch cytokin je prv tou
nedouc odpovd organismu, kter je nadmrn stimulovn
mnoha antigeny a vysokou dvkou iont hlinku. Tento jev se nazv
imunoexcitotoxicita a pedstavuje patogenetick mechanismus pro
vznik ady onemocnn nervovho systmu. Excitotoxicita
pedstavuje jedno z nejdleitjch tmat neurovd; je to hlavn
mechanismus v etiologii nejrznjch pokozen mozku,
neurodegenerativnch poruch, ke, mentln retardace a
kognitivnch poruch. Jestlie matky pozoruj po okovn dtte ostr
pl, kter trv po cel hodiny, jedn se o tento encefalitick pl,
kter signalizuje otok a znt mozku. Kombinovn vakcn me
vyvolvat horeku, aktivaci mikrogli, uvolovn excitotoxin a v
dsledku toho kee. Jestlie se u dtte objev kee pr dn po
okovn, pak nen pochyb o tom, e je vyvolala vakcna. Jsou to
projevy akutn stimulace mikrogli, kter tvo prvn linii ochrany
mozku; pi dlouhodob nebo chronick aktivaci (a bylo skuten
zjitno, e u autist je mon takovou chronickou aktivaci
pozorovat i po adu let) jsou pochopiteln nervov buky (a innost
mozku) oslabovny.
Petr ve svm lnku pe: Za 80letou historii pouvn
hlinitch sol jako adjuvans ve vakcnch nebyl zjitn neobvykle
vysok poet zvanch N, kter by mohly bt alespo v mon
souvislosti s aplikovanm hlinkem. Proto v roce 1993 FDA
(americk registran ad) po dkladnm zven vech
argument deklaroval vysokou bezpenost tchto minerlnch sol
uvanch ve vakcnch (Goldenthal 993). Dodnes neexistuje
dn relevantn dkaz, e by hlinit sl v okovn zvyovala
riziko vzniku imunokomplexnch nebo kontaktnch hyper
senzitivnch reakc (McDougall 1969, Bdhler-Sommeregger i 986).
Zatmco se Petr odvolv na osmdestiletou historii a dkazy o
situaci dodnes vid v publikacch z let 1969 a 1986, pemliv
ten si patrn viml, e za uplynulch 80 let dolo k velkm
zmnm v ivotnm stylu, ivotnm prosted, sloen stravy, v
technologii pravy vody i potravin a v okovacch schmatech. Ped
80 lety nebylo nae ivotn prosted zahlceno ani fluoridy, ani ionty
hlinku, kysel det nebyly bnou realitou a dti nedostvaly
vakcny proti bnm dtskm nemocem. K tmto vraznm
zmnm dolo prv na potku 80. let.
50 Kysel det
U ns jsme mohli sledovat vliv kyselch de na rozshl
porosty lesa v Krunch horch. Problematice kyselch de se
vnuj destky lnk v asopise Vesmr, kde je mon je vyhledat
(http://www.vesmir.cz/clanky/vyhledavani). Jet v roce 1960 byla
polovina smrkovch porost v Krunch horch povaovna za
zdrav. V roce 1990 ji tam zdrav smrkov porost nebyl a polovina
smrkovho lesa byla vykcena. V minulch desetiletch bylo
Podkrunoho s pilehlmi oblastmi bval NDR a jihozpadnho
Polska jednm z nejvtch zdroj zneitn ovzdu na svt. Proto
se tomuto zem zaalo kat ern trojhelnk. V nadmosk vce
nad 600 m odumelo 60 % porost v psmu mezi Klnovcem a
Snnkem (les na ploe
100 ha). Tm to ale neskonilo. V roce 1990 doshla plocha
umrajcho i vykcenho lesa 25 000 ha. Celkov bylo od roku
1958 odteno 74 000 ha odumelch lesnch porost, co je
piblin rozloha jedn a pl Prahy nebo vc ne 15 pehradnch
ndr Lipno.
90. letech zahjil nejvt zneiovatel oblasti EZ ekologick
program, nkter elektrrensk bloky byly odstaveny, zbyl odseny
i zmodernizovny, navc poklesla prmyslov vroba v echch i v
pilehl sti Nmecka. Emise oxidu siiitho, ale i dalch ltek v
ovzdu, vznamn klesly, a proto se oekvalo, e se smrkov
porosty brzy zotav. O to vt bylo pekvapen na jae roku 1996,
kdy se v Krunch horch objevilo nkolik tisc hektar siln
pokozenho lesa. Jen v chomutovsk oblasti narostla plocha
odumrajcho porostu o 13 000 ha oproti pedelmu roku a koda
byla odhadnuta na 750 milion korun. Pro se to stalo? Od poloviny
osmdestch let 20. stolet emise oxidu siiitho klesaj. Pesto byly
jet v roce 1996 emise z Prunova a Tuimic zhruba o 20 % vy
ne emise oxidu siiitho z celho Norska, Finska a vdsk
dohromady, a jak ukazuj modelov studie, i za souasnho stavu je
zaten vrcholov sti Krunch hor zneitnm ovzdu pli
vysok, ne aby se mohly zlepit pdn vlastnosti a kvalita
povrchovch vod, kter ovlivuj zdrav lesnho porostu (www,
vesmir.cz).
Tak ivot ve vodch je ohroen pi poklesu pH pod 4,5.
Okyselen vody nesnej ani by nebo hmyz v jejm okol. Rovn
vodn rostliny vyaduj neutrln nebo lehce zsadit pH. Kysel
det pokozuj pdu, rostliny, stromy, zvata, lidi i neiv objekty,
jako jsou budovy, sochy, mosty apod. Pi kyselch detch se do
ovzdu uvoluj i dal toxick ltky, jako jsou VOC zmiovan v 1.
kapitole. Emise oxid dusku (druh hlavn soust kyselho
zneitn) klesly jen mrn, protoe oxidy dusku se tvo z
atmosfrickch N
2
a 0
2
katalyzovanch na horkch povrch, jako
jsou motory aut, tk prmysl apod. Problm nepli uspokojivho
stavu (nejen) krunohorskch les nen pouze ve zneitn. Vtinu
naich les tvo pro danou oblast nepvodn vysazen monokultury,
kter nejsou vi podmnkm svho prosted tak odoln. Je teba si
uvdomit, e nen les jako les. V pirozenm pralese zstv
vytvoen biomasa, je to pln ekosystm i s rozkladovou
(detritovou) fz. Nae lesy jsou naproti tomu pevn plante pro
zskvn deva, odkud se pravideln vytven biomasa odv. V
pralese se stromy dovaj nkolika stovek let, po stalet se
ustanovuje rovnovha ekosystmu, zatmco v naich lesch se kcej
stromy star okolo 80-100 let. Zatmco pralesy prosted utvej,
nae lesy jsou jm vrazn ovlivovny a ke zmnm vnjho
prosted jsou mnohem citlivj. Je zejm, e porosty jsou nadle
ovlivovny negativnmi zmnami v pd vyvolanmi extrmnmi
hodnotami kyselho spadu.
Kysel det zpsobuj, e do pdy se uvoluje znan mnostv
hlinku, kter me bt kodliv pro stromy i rostliny. Okyselovn
atmosfry m za dsledek masivn uvolovn hlinku z hor do
povrchovch vod, take rostliny, zvata i lid se dostvaj do
kontaktu s kationtovmi formami hlinku [2]. Na prodovdeck
fakult UK studovali hydrobiologov v 80. letech minulho stolet
vliv kyselch de na toxicitu hlinku pro bezobratl ivoichy v
horskch jezerech; v Anglii zase zjistili, e pstruzi hynou i ve
vodch, kde koncentrace iont hlinku doshne hodnoty povaovan
za horn bezpenostn limit pro vodovodn pitnou vodu.
Zvr
Kysel det zvily uvolovn hlinku do vody a pdy.
V 80. letech 20. stolet se zaala projevovat toxicita Al
3+
pro
vodn ivoichy.
51 9.4 Gesty hlinku v lidskm tle
Mnoh argumenty zastnc nzoru, e hlink nepedstavuje pro
zdrav lovka dn nebezpe, se opraj o stanoven, nebo sp
vpoty hladiny hlinku v krvi. Mnoz rodie rovn usiluj o
stanoven hladiny hlinku v krvi svch dt, aby se pesvdili, e jim
nehroz nebezpe intoxikace. Jenome prv v tto otzce je cel
ada nejistot a nejasnost. Za bn fyziologick situace je hladina
volnch iont hlinku v krvi velmi nzk, je tko dostupn menm
a velmi snadno dojde k jejmu zkreslen v dsledku kontaminace
hlinkem ze vzduchu nebo ndob i obal. Przkumy ukazuj, e
napklad 10 americkch laborato povauje za normln rzn
hodnoty. Rozmez je znan irok: od 1-4 pg/1 pes definici
normlu < 5,41 pg/1 v sru a 6-7 pg/1 v plazm [51] a po nzor, e
normln je hladina pod 42 pg/1.
Jakou hladinu bychom tedy mli povaovat za zdrav kodlivou?
Odhady vychzej ze zjitn u pacient, kte mli tk otravy nebo
zemeli v dsledku dialyzan intoxikace nebo v dsledku
Camelfordskho skandlu (viz Doba jedov), kdy
1000 obyvatel msta a 8000 turist dostvalo v roce 1988 po
nkolik tdn pitnou vodu s vysokm obsahem hlinku (200-1000
lig/l). Symptomy intoxikace hlinkem u nich petrvvaj 12 let po
nehod i pesto, e hladina hlinku v krvi je u nich ji po adu let v
rozmez normlnch hodnot. V dob nejvy intoxikace, kdy byli
mnoz hospitalizovni, bylo v jejich krvi nameno 500-650 pg Al/1.
Avak v jak me me zat hlink ohroovat zdrav a fungovat
skryt po dlouhou dobu? Na zklad naich vzkum uvdme, e
kodliv je ji nanomolrn mnostv (10~
9
) volnch iont hlinku v
krvi. To je vak velmi obtn miteln. V kolujc krvi je hlink
vzn na citrt (8 %), fosft (1 %) a na erven krvinky. Takto
vzan hlink m v krvi poloas 20-40 dn [2]. Protoe obsah hlinku
v ervench krvinkch lze zmit mnohem snz, me bt povaovn
za indiktor vystaven organismu hlinku a nebezpe jeho toxicity.
Nejenom v na laboratoi, ale i na pracovitch mnoha jinch autor
se zjistilo, e hlink ovlivuje aktivitu destek enzym v ervench
krvinkch ji ve stopovm mnostv [5, 17].
Jak mue hlink ovlivnit rzn procesy na bunn rovni?
Odpovdi na tuto rozshlou otzku, nebo snad dokonce jej
vklad, pesahuje rozsah a zamen knky pro irokou veejnost.
Vme vak, e teni jsou zvdav, nkdy zase nevc a chtj se
sami pesvdovat o sprvnosti uvdnch tvrzen. Zaadili jsme
proto pouze jako ilustraci tabulku s vtem nkterch enzym, kter
hlink ve stopovm mnostv me stimulovat, nebo naopak
inhibovat (brzdit). innost hlinku je takov, e se ani nemus
pidvat, sta stopov mnostv, kter jsou ptomn jako zneitn
v pouvanch chemiklich.
Hlink ve stopovm mnostv doke ovlivnit signln kaskdy,
penos hormonlnch podnt nebo podnt nervovch penae
pinejmenm v jtrech, krevnch bukch, jako jsou leukocyty,
makrofgy, neutrofily, v ervench krvinkch i v krevnch
destikch, v bukch ledvin, srdce, plic, kost i v nervovch
Tabulka 9.4 Pklady enzym, kter hlink v koncentracch 0~
6

M inhibuje (zpomaluje, brzd), nebo naopak stimuluje.
Podle Struneck et al. [17].
Inhibice enzym Tk/org
n
Stimulace
enzym
Tk/org
n
kysel fosfatza osteoklast
y
tyrosinkinza osteoblas
ty
adenylylcyklza j tra adenylylcyklza srdce,
mozek,
ledviny
acetylcholinester
za
erven
krvinky
alkalick
fosfatza
kosti
F-ATPza mitochond
rie
fosfolipza A
2

makrofg
y, destiky
glukzo-6-
fosfatza
j tra fosfolipza D destiky,
mozek,
glykogen
syntza
jtra glykogenfosfory
lza
jtra
Ca
2+
Mg
2+

ATPza
mitochond
rie
draslkov kanl srdce

bukch, v astrocytech i gliovch bukch. Ionty hlinku
ovlivuj aktivitu destek enzym v nejrznjch tknch.
Injekce 1 mg hlinku/kg hmotnosti dosplm laboratornm
potkanm kmene Sprague-Dawley dokzaly vyvolat znt mozku
[6]. Petrik a Shaw ve svch experimentech zjistili, e pouze dv
podkon injekce hlinkovho adjuvans, v mnostv srovnatelnm s
okovnm, mladm samcm my v rozmez dvou tdn vyvolaly
dramatickou aktivaci mikrogli a astrocyt (nstup zntlivch
proces), co trvalo 6 msc po injekcch. V prbhu tto doby
zvata ztrcela pohyblivost a schopnost prostorov orientace [7]. V
motorickch neuronech bylo mon detektovat hlink.
Kam se hlink v lidskm tle ukld?
Diskuse o rychlosti vyluovn hlinku z lidskho tla jsou pln
rozporuplnch a nesouhlasnch tvrzen. Uvd se, e tm 85 %
hlinku podanho intravenzn se vylou z lidskho tla v prbhu
14 dn. U jednoho lovka, ktermu byl podn radioaktivn hlink
26
A1, byl vak stanoven poloas jeho vyluovn (tj. doba, za kterou
se vylou polovina mnostv) 7 let [3, 8]! Pokud se pod injekce s
ionty hlinku, pak za den po tto injekci je v krvi pouh polovina
procenta podanho mnostv hlinku, a zbvajc hlink, kter se
nevylouil ledvinami, se rychle ukld do rznch tkn. Pi analze
celkovho obsahu hlinku v lidskm tle se zjistilo, e se ho naprost
vtina nalz v kostech, kde se ho ukld kolem 54 % a kde
petrvv po neuviteln dlouhou dobu. Poloas jeho vylouen byl
stanoven na 10-20 let.
mkkch tknch, jako jsou svaly, pojiv a tuk, nachzme
celkem 22 % hlinku, 13 % je v ki, 3 % v jtrech a pouh 1 % se
ukld v mozku. A pesto me hlink zpsobit vn naruen a
pokozen funkce mozku, pesto je i mnostv hlinku nalezen v
mozcch zemelch osob znan vysok.
Opatrnost v pjmu iont hlinku se nm od 70. let 20. stolet
navrhuje jako prevence Alzheimerovy nemoci (AN). Avak od tto
doby tak probhaj neustl diskuse vdc a vzkumy klov
otzky, zda nahromadn hlinku v mozku me bt jednou z pin
AN [3, 5, 9], Nkter dkazy si zjemce me pest v Dob jedov,
avak stle se objevuj destky dalch prac, kter lohu hlinku v
etiopatogenezi AN podporuj.
Odstraovn hlinku z lidskho tla chelatace
Lid se proto ptaj, zda a jak je mon zbavovat tlo
nadbytenho nebo spe nedoucho hlinku. Jedn se o hledn
ltek, kter maj schopnost navzat voln reaktivn ionty hlinku, co
nazvme chelatac. Dleit je, aby takto navzan komplexy byly z
tla odstranny. Takov detoxikace tla od iont hlinku se me
provdt za pomoci rznch chemickch ltek, z nich nejznmj a
nejstar je desferrioxamin (DFO). Jeho uit pi intoxikacch vak
pat do rukou odbornk. Laika jist bude zajmat, e vynikajc
chelatan a tm detoxikan inky vi hlinku m lut koen
kurkuma (vce v kapitole 14), kemk v podob potravinovch
doplk [10] nebo minerln vody s kemiitany.
U laboratornch potkan se zjistilo, e poloas (doba, za kterou se
vylou polovina mnostv) hlinku v mozku, je 150 dn; podn
DFO ho snilo na 55 dn. Tato studie je velmi dleit i proto, e
ukazuje, e hlink lze z mozku odstranit i pes hematoencefalickou
bariru. Ve studich, kde byl DFO podn lidskm dobrovolnkm
spolen s radioaktivn znaenm izotopem
26
AI, byl hlink
vylouen ledvinami v prbhu nkolika dn, avak v kostech byl
poloas stanoven na 50 let [51].


Zaver
Stanoven hladiny volnch iont hlinku v krvi neme slouit
jako smrodatn ukazatel toxicity hlinku pi nich dvkch;
uplatuje se pouze pi vysok toxicit, nap. pi dialyzani
encefalopatii. Ionty hlinku jsou v krvi vzan na rzn ligandy a
toxicky psob ji v nanomolrnch (10~
9
) koncentracch. Mnoho
pozorovn svd o tom, e hlink se ukld v rznch tknch a
orgnech lidskho tla, kde setrvv po dobu nkolika tdn, msc
i rok. Men u jednoho lovka, kter dostal dvku radioaktivn
znaenho
26
Al, ukazuj na poloas setrvn hlinku v lidskm tle
50 let [51].
Hlink meme z tla odstraovat pitm minerlnch vod s
kemiitany (zejmna marinskolzesk), uvnm kremiku a
koenm kurkumou.

52 9.5 kod hlink, nebo prospv?
ten, kter doetl a sem, patrn ji zn odpov na danou
otzku. Hlink v prod zabj stromy, v jezerech a ekch hub
drobn ivoichy i pstruhy. Vysypan do vodrensk ndre v
Cornwallu postihl tisce lid, zven koncentrace hlinku v
dialyzanch tekutinch zabilo destky pacient s nemocnmi
ledvinami. Neurotoxicita hlinku je uznvan a pijman vdeckou
komunitou ji po desetilet. Pod dojmem zkuenost americk
spolenosti povauj v souasn dob nkte publicist prci Cooka
a spolupracovnk z roku 1990 [29] za prorockou, nebo uvdla, e
hlink me zpsobit hyperaktivitu a poruchy uen u dt. Dnes, kdy
tmito poruchami trp v USA 1-10 dt ze sta, se podobn
proklamace veejn publikovat nesm a FDA vytv studie, kter
dokazuj, e hlink je zcela bezpen.
Nae prce pat do seznamu tch, kter upozoruj na jasn
dkazy o neurotoxicit hlinku [30]. Uvedu pouze ukzky nkterch
prac, kter dokumentuj schopnost hlinku pronikat pes
hematoencefalitickou bariru do mozku, aktivovat mikroglie,
zvyovat mnostv cytokin a volnch kyslkovch radikl a tm
vyvolvat soubor dj nazvanch excitotoxicita. Pro bnho
tene je patrn tento seznam nadbyten, avak mli bychom
doufat, e by mohl pispt ke zvikln pesvden vakcinologickch
expert o tom, e hlink nekod. Tyto zde uveden publikace z
poslednch dvaceti let povaujeme za mimodn zvan [7, 31-36].
Jsou tak znepokojujc, e pro FDA vyvstala poteba vytvoit studii,
kter potvrzuje, e mnostv hlinku, kter dostanou dti v prbhu 1.
roku ivota, jsou naprosto bezpen [15]. Z odbornho pohledu je
neuviteln, e porovnali mnostv hlinku ve vakcn s mnostvm
hlinku v potrav a pouze tak mohli dojt k zvru, e kontakt s
hlinkem z vakcny je epizodick a prospnost vakcny vysoce
pekon eventueln teoretick problmy plynouc z hlinku v
adjuvans.
Take zatmco dospl lovk o hmotnosti 70 kg dostane pi
okovn proti hepatitid B 7,1 pg hlinku/kg hmotnosti, v USA
dostane novorozenec do 24 hodin po narozen asi 73,5 \ig hlinku/kg
hmotnosti ve vakcn proti hepatitid B a krtce nato ve dvou
mscch dostane dalch 172, 5 pg hlinku/kg hmotnosti.
R me dostat dvoumsn kojenec o vze cca 5 kg a 264 jag
hlinku/kg hmotnosti, pokud rodie vysly doporuen vakcinolog
o souasn vakcinaci hexavakcnou a Synflorixem nebo Prevenarem.
Jestlie vakcny s hlinkovm adjuvans mohou bt u dosplch
pinou stavu, kter se oznauje jako autoimmune/ inflammatory
syndrome induced by adjuvants ASIA (autoimunitn/zntliv
syndrom indukovan adjuvans) [48, 49], meme s jistotou
pedpokldat, e pro kojence jsou nkolikansobn vy dvky
hlinku bezpen? Nicmn, FDA a mnoho odbornk pevn trv na
svm pesvden, e bezpen jsou.
Zvr
Kolik dt jsme ochotni obtovat, abychom dospli k poznni, ze
zaplavovn nezralho imunitnho systmu a vyvjejcch se tkn,
vetn mozku, ionty hlinku naruuje zdrav vvoj a zdrav
jednotlivce na cel ivot? Stejn jako v prod byl hlink
vudyptomn, neviditeln a nekodn po tisce let, doke bt
hlink i v lidskm tle a jeho tknch ptomn na mnoha mstech,
spojovat se s destkami rznch ltek a zdnliv nekodit. Je vak
cizorodm prvkem, kter nem dnou biologickou funkci.
Dlouhodob psoben stopovch mnostv hlinku doke vyvolat
celou adu patologickch zmn. Uritm problmem pro oznaen
hlinku jako vinka je mnohdy dlouh doba od jeho pjmu po
vzplanut nemoci (lag fze). Nejnovj vzkumy toti ukazuj, e
hlink, kter vstoup do lidskho tla, v nm me petrvat a padest
let [51]. Nebezpen je nadmrn pjem hlinku, kter nedok
pufran systmy lidskho tla zvldnout. FDA stanovil, e
nedonoen kojenci nebo dospl s naruenou funkc ledvin by nemli
parenterln dostat vce ne 4-5 pg Al/kg hmotnosti. Trojmocn
hlink m schopnost vysok reaktivity s atomy kyslku a fosforu a
tm me zasahovat i ve stopovm mnostv do vech zkladnch
ivotnch proces. Mon dsledky nepznivho psoben hlinitch
sol pouvanch jako adjuvans ve vakcnch si v poslednch letech
uvdomuj i vrobci vakcn, a hledaj proto jin adjuvantn psobc
sloueniny nebo adjuvans nepouvaj. Pi okovn kojenc a
malch dt doporuujeme pravidlo pedbn opatrnosti omezit
souasn podvn vakcn s vysokm obsahem hlinku.
Literatura
Waldbott, G. L.; Burgstahler, A. W.; McKinney, H. L.
Fluoridation: the great dilemma. In Fluoridation: the great dilemma.,
Coronado Press: Lawrence, Kansas, 1978; pp 1-152.
Crisponi, G.; Nurchi, V. M. Thermodynamic remarks on
chelating ligands for aluminium related diseases. J Inorg Biochem,
2011, 105 (11), 1518-22.
Berend, K.; van der Voet, G.; Boer, W. H. Acute aluminum
encephalopathy in a dialysis center caused by a cement mortar water
distribution pipe. Kidney Int, 2001, 59 (2), 746-53.
Yokel, R. A.; Rhineheimer, S. S.; Brauer, R. D.; Sharma, P.;
Elmore, D.; McNamara, P. J. Aluminum bioavailability from
drinking water is very low and is not appreciably influenced by
stomach contents or water hardness. Toxicology, 2001, 161 (1-2), 93-
101.
Struneck, A.; Patoka, J. Aluminofluoride Complexes in the
Etiology of Alzheimers disease. In Structure and Bonding. New
Developments in Biological Aluminum Chemistry Book 2., Atwood,
D.; Roesky, C., Eds. Springer-Verlag: 2003; pp 139-81.
Li, X. B.; Zheng, H.; Zhang, Z. R.; Li, M.; Huang, Z. Y.;
Schluesener, H. J.; Li, Y. Y.; Xu, S. Q. Glia activation induced by
peripheral administration of aluminum oxide nanoparticles in rat
brains. Nanomedicine, 2009, 5 (4), 473-9.
Shaw, C. A.; Petrik, M. S. Aluminum hydroxide injections lead to
motor deficits and motor neuron degeneration. J Inorg Biochem,
2009, 103 (11),
1555-62.
Reusche, E.; Lindner, B.; Arnholdt, H. Widespread aluminium
deposition in extracerebral organ systems of patients with dialysis-
associated encephalopathy. Virchows Arch, 1994, 424 (1), 105-12.
Struneck, A.; Struneck, O.; Patoka, J. Fluoride plus
aluminum: The useful tools in laboratory investigations, but
messengers of the false information. Physiol Res, 2002, 51, 557-64.
Domingo, J. L.; Gomez, M.; Colomina, M. T. Oral silicon
supplementation: an effective therapy for preventing oral aluminum
absorption and retention in mammals. Nutr Rev, 2011, 69 (1), 41-51.
Wagner, M.; Oehlmann, J. Endocrine disruptors in bottled
mineral water: total estrogenic burden and migration from plastic
bottles. Environ Sci Pollut Res Int, 2009, 16 (3), 278-86.
Nutrition, C.o. Aluminum toxicity in infants and children.
American Academy of Pediatrics, Committee on Nutrition.
Pediatrics, 1996, 97 (3), 413-6.
Burrell, S. A.; Exley, C. There is (still) too much aluminium in
infant formulas. BMC Pediatr, 2010, 10, 63.
Tomljenovic, L.; Shaw, C. A. Aluminum vaccine adjuvants: are
they safe? CurrMed Chem, 2011, 18 (17), 2630-7.
Mitkus, R. J.; King, D. B.; Hess, M. A.; Forshee, R. A.;
Walderhaug, M. O. Updated aluminum pharmacokinetics following
infant exposures through diet and vaccination. Vaccine, 2011, 29
(51), 9538-43.
Struneck, A. Varovn signly okovn ALMI, Milo Palatka:
Blansko, 2012.
Struneck, A.; Blaylock, R. L; Patoka, J. Aluminofluoride
complexes: phosphate analogues and a hidden hazard for living
organisms. Current Inorganic Chemistry, 2012, 2, 8-18.
Calabro, S.; Tortoli, M.; Baudner, B. C.; Pacitto, A.; Cortese, M.;
OHagan, D. T.; De Gregorio, E.; Seubert, A.; Wack, A. Vaccine
adjuvants alum and MF59 induce rapid recruitment of neutrophils
and monocytes that participate in antigen transport to draining lymph
nodes. Vaccine, 2011, 29 (9), 1812-23.
Bergfors, E.; Trollfors, B.; Inerot, A. Unexpectedly high
incidence of persistent itching nodules and delayed hypersensitivity
to aluminium in children after the use of adsorbed vaccines from a
single manufacturer. Vaccine, 2003, 22 (1), 64-9.
Levy, R.; Shohat, L.; Solomon, B. Specificity of an anti-
aluminium monoclonal antibody toward free and protein-bound
aluminium. J Inorg Biochem, 1998, 69 (3), 159-63.
Exley, C. Aluminum and medicine. In Molecular and
Supramolecular Bioinorganic Chemistry, Merce, A., Ed. Nova
Science Publishers, Inc.: 2008; pp 1-24.
Exley, C.; Siesjo, P.; Eriksson, H. The immunobiology of
aluminium adjuvants: how do they really work? Trends Immunol,
2010, 31 (3), 103-9.
Demento, S. L.; Eisenbarth, S. C.; Foellmer, H. G.; Platt, C.;
Caplan, M. J.; Mark Saltzman, W.; Mellman, I.; Ledizet, M.; Fikrig,
E.; Flavell, R. A.; Fahmy, T. M. Inflammasome-activating
nanoparticles as modular systems for optimizing vaccine efficacy.
Vaccine, 2009, 27 (23), 3013-21.
Eisenbarth, S. C.; Colegio, O. R.; OConnor, W.; Sutterwala, F.
S.; Flavell, R. A. Crucial role for the Nalp3 inflammasome in the
immunostimulatory properties of aluminium adjuvants. Nature,
2008, 453 (7198), 1122-6.
Li, H.; Willingham, S. B.; Ting, J. P.; Re, F. Cutting edge:
inflammasome activation by alum and alums adjuvant effect are
mediated by NLRP3.
J Immunol, 2008, 181 (1), 17-21.
Marichal, T.; Ohata, K.; Bedoret, D.; Mesnil, C.; Sabatel, C.;
Kobiyama, K.; Lekeux, P.; Coban, C.; Akira, S.; Ishii, K. J.; Bureau,
F.; Desmet, C. J. DNA released from dying host cells mediates
aluminum adjuvant activity.
Nat Med, 2011, 17 (8), 996-1002.
Flarend, R. E.; Hem, S. L.; White, J. L.; Elmore, D.; Suckow, M.
A.; Rudy,
C.; Dandashli, E. A. In vivo absorption of aluminium-containing
vaccine adjuvants using 26A1. Vaccine, 1997, 15 (12-13), 1314-8.
http://www.naturalnews.com/Vaccines_Get_the_Full_Story.html.
Cooke, K.; Gould, M. H. The health effects of aluminium a
review.
JRSocHealth, 1991, 111 (5), 163-8.
Blaylock, R. L.; Struneck, A. Immune-glutamatergic
dysfunction as a central mechanism of the autism spectrum disorders.
Curr Med Chem,
2009, 16 (2), 157-70.
Tsunoda, M.; Sharma, R. P. Modulation of tumor necrosis factor
alpha
expression in mouse brain after exposure to aluminum in drinking
water.
Arch Toxicol, 1999, 73, 419-26.
Struys-Ponsar, C.; Guillard, O.; van den Bosch de Aguilar, P.
Effects of aluminum exposure on glutamate metabolism: a possible
explanation for
its toxicity. Exp Neurol, 2000, 163 (1), 157-64.
Campbell, A. Inflammation, neurodegenerative diseases, and
environmental exposures. Ann N Y Acad Sci, 2004, 1035, 117-32.
Tsunoda, M.; Aizawa, Y.; Nakano, K.; Liu, Y.; Horiuchi, T.;
Kazuyoshi, I.; Tsunoda, H. Changes in fluoride levels in the liver,
kidney, and brain and in neurotransmitters of mice after subacute
administration of fluoride. Fluoride, 2005, 38, 284-92.
Petrik, M. S.; Wong, M. C.; Tabata, R. C.; Garry, R. F.; Shaw, C.
A. Aluminum adjuvant linked to Gulf War illness induces motor
neuron death in mice. Neuromolecular Med, 2007, 9 (1), 83-100.
Shaw, C. A.; Pelech, S.; Ly, P. T. Paradoxical Responses to
Neurotoxic Steryl Glycosides: Insights from a Cellular Model of
Alspdc. Neurobiol Lipids, 2009, 8 (1), 1-5.
Garland, S. M.; Steben, M.; Hernandez-Avila, M.; Koutsky, L.
A.; Wheeler, C. M.; Perez, G.; Harper, D. M.; Leodolter, S.; Tang, G.
W.; Ferris, D. G.; Esser, M. T.; Vuocolo, S. C.; Nelson, M.; Railkar,
R.; Sattler, C.; Barr,
Noninferiority of antibody response to human papillomavirus
type 16 in subjects vaccinated with monovalent and quadrivalent LI
virus-like particle vaccines. Clin Vaccine Immunol, 2007, 4 (6), 792-
5.
Joura, E. A.; Leodolter, S.; Hernandez-Avila, M.; Wheeler, C.
M.; Perez, G.; Koutsky, L. A.; Garland, S. M.; Harper, D. M.; Tang,
G. W.; Ferris, D. G.; Steben, M.; Jones, R. W.; Bryan, J.; Taddeo, F.
J.; Bautista, O. M.; Esser, M. T.; Sings, H. L.; Nelson, M.; Boslego,
J. W.; Sattler, C.; Barr, E.; Paavonen, J. Efficacy of a quadrivalent
prophylactic human papillomavirus (types 6, 11, 16, and 18) LI
virus-like-particle vaccine against high-grade vulval and vaginal
lesions: a combined analysis of three randomised clinical trials.
Lancet, 2007, 369 (9574), 1693-702.
Garland, S. M.; Hernandez-Avila, M.; Wheeler, C. M.; Perez, G.;
Harper,
M.; Leodolter, S.; Tang, G. W.; Ferris, D. G.; Steben, M.; Bryan,
J.; Taddeo, F. J.; Railkar, R.; Esser, M. T.; Sings, H. L.; Nelson, M.;
Boslego, J.; Sattler, C.; Barr, E.; Koutsky, L. A. Quadrivalent
vaccine against human papillomavirus to prevent anogenital diseases.
N Engl J Med, 2007, 356
, 1928-43.
Dillner, J.; Kjaer, S.K.; Wheeler, C.M.; Sigurdsson, K.; Iversen,
O.E.; et al. Four year efficacy of prophylactic human papillomavirus
quadrivalent vaccine against low grade cervical, vulvar, and vaginal
intraepithelial neoplasia and anogenital warts: randomised controlled
trial. BMJ, 2010, 341, c3493.
Harper, D. M.; Franco, E. L.; Wheeler, C.; Ferris, D. G.; Jenkins,
D.; Schuind, A.; Zahaf, T.; Innis, B.; Naud, P.; De Carvalho, N. S.;
Roteli-Martins, C. M.; Teixeira, J.; Blatter, M. M.; Korn, A. P.;
Quint, W.; Dubin, G. Efficacy of a bivalent LI virus-like particle
vaccine in prevention of infection with human papillomavirus types
16 and 18 in young women: a randomised controlled trial. Lancet,
2004, 364 (9447), 1757-65.
Harper, D. M.; Franco, E. L.; Wheeler, C. M.; Moscicki, A. B.;
Romanowski,
; Roteli-Martins, C. M.; Jenkins, D.; Schuind, A.; Costa Clemens,
S. A.; Dubin, G. Sustained efficacy up to 4.5 years of a bivalent LI
virus-like particle vaccine against human.papillomavirus types 16
and 18: follow-up from a randomised control trial. Lancet, 2006, 367
(9518), 1247-55.
Mao, C.; Koutsky, L. A.; Ault, K. A.; Wheeler, C. M.; Brown, D.
R.; Wiley, D. J.; Alvarez, F. B.; Bautista, O. M.; Jansen, K. U.; Barr,
E. Efficacy of human papillomavirus-16 vaccine to prevent cervical
intraepithelial neoplasia: a randomized controlled trial. Obstet
Gynecol, 2006, 07 (1), 18-27.
Paavonen, J.; Naud, P.; Salmeron, J.; Wheeler, C. M.; Chow, S.
N.; Apter,
; Kitchener, H.; Castellsague, X.; Teixeira, J. C.; Skinner, S.
R.; Hedrick, J.; Jaisamrarn, U.; Limson, G.; Garland, S.; Szarewski,
A.; Romanowski, B.; Aoki, F. Y.; Schwarz, T. F.; Poppe, W. A.;
Bosch, F. X.; Jenkins, D.; Hardt, K.; Zahaf, T.; Descamps, D.;
Struyf, F.; Lehtinen, M.; Dubin, G. Efficacy of human
papillomavirus (HPV) -16/18 AS04-adjuvanted vaccine against
cervical infection and precancer caused by oncogenic HPV types
(PATRICIA): final analysis of a double-blind, randomised study in
young women. Lancet, 2009, 374 (9686), 301-14.
Munoz, N.; Manalastas, R., Jr.; Pitisuttithum, P.; Tresukosol, D.;
Monsonego, J.; Ault, K.; Clavel, C.; Luna, J.; Myers, E.; Hood, S.;
Bautista, O.; Bryan, J.; Taddeo, F. J.; Esser, M. T.; Vuocolo, S.;
Haupt, R. M.; Barr,
; Saah, A. Safety, immunogenicity, and efficacy of
quadrivalent human papillomavirus (types 6, 11, 16, 18) recombinant
vaccine in women aged 24-45 years: a randomised, double-blind
trial. Lancet, 2009, 373 (9679),
1949-57.
Villa, L. L.; Ault, K. A.; Giuliano, A. R.; Costa, R. L.; Petta, C.
A.; Andrade, R. P.; Brown, D. R.; Ferenczy, A.; Harper, D. M.;
Koutsky, L. A.; Kurman, R. J.; Lehtinen, M.; Malm, C.; Olsson, S.
E.; Ronnett, B. M.; Skjeldestad,
E.; Steinwall, M.; Stoler, M. H.; Wheeler, C. M.; Taddeo, F. J.;
Yu, J.; Lupinacci, L.; Railkar, R.; Marchese, R.; Esser, M. T.; Bryan,
J.; Jansen, K. U.; Sings, H. L.; Tamms, G. M.; Saah, A. J.; Barr, E.
Immunologic responses following administration of a vaccine
targeting human papillomavirus Types 6, 11, 16, and 18. Vaccine,
2006,24 (27-28), 5571-83.
Lu, B.; Kumar, A.; Castellsague, X.; Giuliano, A. R. Efficacy and
safety of prophylactic vaccines against cervical HPV infection and
diseases among women: a systematic review & meta-analysis. BMC
Infect Dis, 2011, 11, 13.
Tomljenovic, L.; Shaw, C. Mechanisms of aluminum adjuvant
toxicity and autoimmunity in pediatric populations. Lupus, 2012, 21
(2), 223-30.
Special Issue ASIA Autoimmune Syndrome Induced by
Adjuvants. Lupus, 2012, 21 (2), 118-238.
Gherardi, R.; Authier, F. Macrophagic myofasciitis:
characterization and
pathophysiology. Lupus, 2012, 21 (2), 184-89.
Yokel, R. A. Aluminum in Food The Nature and Contribution
of Food Additives. In Food Additive, edited by Yehia El-Samragy,
2012. InTech
Open Access Publisher
http://www.intechopen.com/articles/show/tit
le/aluminum-in-food-the-nature-and-contribution-of-food-
additives
Okovn: kde hledat rady a pouen?
Anna Struneck
Dob jedov jsme vnovali problematice okovn 3. kapitolu, v
n jsme se zabvali pedevm okovnm kojenc a batolat, dle
okovnm proti lidskm papilomavirm (HPV) a okovnm proti
prase chipce. I tyto ti okruhy vyvolaly velmi rozshl diskuse jak
veejnosti, tak odbornk.
53 Pro a proti
souasn dob pat diskuse o okovn mezi kontroverzn
tmata. Zd se, e existuj dva nesmiiteln tbory zastnci a
odprci vakcinace. Mezi zastnce pat pedevm pedstavitel
oficiln medicny a farmaceutickch firem, kte argumentuj, e
okovn je prospn, bezpen a nutn pro zajitn zdrav cel
populace, celho sttu, ba cel planety.
ten ji jist pochopil, e uvn vekerch lk je spojeno s
uritm rizikem N. Vakcny pedstavuj zvltn kategorii lk,
kter je clen v naprost vtin na zdrav jedince, aby jim poskytla
ochranu ped nemocemi, ktermi by nemli nikdy onemocnt [1].
Jaksi automaticky se pedpokld, e vakcny jsou bezpen a
nevyvolvaj dn N. Pesto jsou N povinn uvdn v
pbalovch letcch a je nepochybn, e se vyskytuj. Protoe se
vn N vyskytuj pomrn vzcn (< 1/10 000) a mnohdy se
znanou asovou prodlevou po okovn, je obtn dokazovat jejich
spojitost s vakcnami. Postien rodie nebo kritici okovn potom
maj pocit, e N vakcn jsou zastnci okovn zlehovny, asto
oznaovny jako neprkazn a nedoloen. V Dob jedov jsme
uvedli nkter poznatky a fakta, je se zpravidla irok veejnosti
nesdluj nebo se bagatelizuj jako nepodstatn a zanedbateln.
Na stran odprc okovn stoj nkte rodie a obansk
sdruen, kte projevuj svoje vhrady od mrnho nabdn k
opatrnosti a po nesmiiteln nesouhlas. Jsou mezi nimi v naprost
vtin takov, kte se sna co nejlpe peovat o zdrav vvoj svch
dt. S monost zskvn informac z nejrznjch zdroj se
dostvaj ke zprvm, kter je mnohdy vyds, a oni se obvaj
nsledk okovn v podob chronickch postien dtte, jako jsou
napklad alergie, autoimunitn poruchy, hyperaktivita i autismus.
Rozumn diskuse s pediatrem se dokaj jen nkdy, protoe lkai
jsou okovat povinni, jsou k tomu vzni prvnmi pedpisy a jsou
vzdlvni ve smyslu nzor oficiln medicny. Ve sv kadodenn
praxi nemaj pediati na dlouh diskuse s rodii as.
Pedstavitel obou uvedench tbor prohlauj, e jejich
primrnm zjmem je pe o zdrav dt, ppadn adolescent
dospl populace. Je teba piznat, e mnoh z nemoc, kter byly
dve ast, jako napklad dtsk obrna, zkrt i ern kael,
vymizely z naeho ivota, a tak jsme jaksi zapomnli na rizika s nimi
spojen. V poslednch desetiletch, kdy byly nejbnj infekce i
nejvt zabijci z rodiny infeknch nemoc v Evrop a Americe
tm eradikovny, si neuvdomujeme, e ve svt se tyto nemoci
stle vyskytuj. Pi nesmrn rozenm turistickm ruchu, mobilit
obyvatelstva a obchodnch vmnch je tak stle nebezpe
infeknch nemoc do jist mry aktuln. Pro pipomnku tto situace
uvdme v tabulce 10.1 seznam nejbnjch infekc na svt podle
statistik z roku 1995 a 2008, nebo v tomto obdob nastaly v
globlnm mtku vrazn zmny. Napklad mortalita dt v
dsledku onemocnn spalnikami poklesla v roce 2008 na 164 000
oproti jednomu milionu v roce 1995. Pesto i toto slo znamen, e
stle umr na spalniky 450 dt denn. V USA povauj spalniky
od roku 2000 za tm eliminovan v dsledku okovn, s
prmrnm vskytem 63 ppad ron v letech 2000-2007 (vtinou
zavleench z jinch zem) (http: //www, cdc,
gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm5733al. htm). V R se v roce
2008 nevyskytl dn ppad spalniek
(http://data.euro.who.int/DownloadArea/VPI/MEA/E200802_
Measlespage.pdf).
zemch, kde ji nezavme mrt dt na spalniky nebo zkrt,
se pozornost veejnosti zamuje spe na medializovan ppady,
jako napklad mrt holiky z Vermontu, kter zemela v matin
nru tyi dny pot, co byla okovna proti chipce, nebo na mrt
14 dt v Argentin, kter byly v souboru 32 000 dt okovanch
Synflorixem.
Tabulka 10.1 Nejbnj infekn nemoci na svt a poty mrt
v jejich dsledku v letech 1995 a 2008.
(Byly pouity materily Science 288, 287, 2000 a statistika WHO
2010
(http://www.who.int/whosis/whostat/EN_WHS10_Full.pdf).
Dal informace o vskytu infeknch nemoc jsou dostupn na
adrese
http://www.cdc. gov/vaccines/vac-gen/wh atifs top, htm.)
54 Infekn
nemoc
Incidence
1995
Poty
mrt
1995
Incidence
2008
Poty
mrt
2008
Pneumonie 395 000 000 4 400
000
156 000 000 1 600
000
Prjmov
onemocnn
4
miliardy
3 100
000
1,5 miliard 1 500
000
Tuberkulza 9 000 000 3 100
000
9 400 000 1 300
000
Malrie 500 000 000 2 100
000
243 000 000 863
000
Hepatitida B 350 000 000 1 100
000
350 000 000 500
000
Spalniky 42 000
000
1 000
000
281 972
podhodnoceno
164
000
ern kael 40 000
000
400 000 16 000 000 195
000
HIV AIDS 21 000
000
1 100
000
33 400 000 2 700
000

Pedstavitel obou tbor by se vak mli spolen pokusit
kriticky zhodnotit dodrovn Hippokratova lkaskho pravidla
primm non nocere (pedevm nekodit), zvit, jak prokazateln
jsou nkter N vakcn a jak je jejich riziko v porovnn s jejich
pnosem. V tto kapitole uvdme pouze nkter dkazy a nov
poznatky ve vztahu k diskusm, kter vyvolala kapitola v Dob
jedov. Podrobnj informace o problematice okovn me ten
nalzt na nkterch webovch strnkch, v domc i zahranin
literatue [2-8].
Podobn informace o okovn a vakcnch by se mly dostvat v
demokratickm stt vem obanm z nkolika dvod. Vakcinace
je invazivn lkask zkrok, kter me, by v ojedinlch
ppadech, zpsobit pokozen i smrt naprosto zdrav osoby. Dosud
se velmi mlo v o dlouhodobch incch kombinovanch vakcn a
pdatnch ltek, kter obsahuj. I zde se uplatuje tzv. koktejlov
efekt. Jak je dobe znmo, vrobci nemaj povinnost testovat
psoben pdatnch ltek ve vakcnch a oficiln medicna je bu
pehl nebo povauje jejich koncentrace za pli nzk. Je teba
piznat, e nen pesn znm osud jednotlivch sloek vakcn v
organismu, doba a zpsob vyluovn, ukldn v rznch tknch a
interakce s jinmi molekulami. Dnes vak spolehliv vme, e mnoh
z pdatnch ltek psob jako endokrinn disruptory, karcinogeny
nebo excitotoxiny, a to ji v nanomolrnm (10~
9
) mnostv nebo v
podob nanostic. Jejich signly jsou pak prostednictvm receptor
a signlnch kaskd v bukch mnohonsobn zesilovny.
Argumentace, e koncentrace formaldehydu, glut ar aldehydu,
glutamtu, polysorbtu 80, nebo dokonce thimerosalu jsou ve
vakcnch nzk, a tud nekodliv, neobstoj ve svtle souasnch
poznatk z laborato [9].
Nikdo tak neme poskytnout spolehlivou zruku, e vakcna
ochrn okovanou osobu proti dan nemoci po dobu jejho ivota,
nebo doby petrvn protiltek v organismu po okovn nejsou
vdy znm. Zatmco z dvjch dob vme, e prodln dtsk
nemoci zabezpeilo imunitu na cel ivot, souasn epidemie
punic a dvivho kale u prookovanch populac dokumentuj
omezenou dobu ochrannho psoben okovn.
Dti po prodlanch spalnikch mus bt v R okovny proti
spalnikm
Zdrav rozum se proto jaksi zdrh porozumt rozhodnut NIKO
(nrodn imunizan komise), poradnho orgnu MZ R pro oblast
okovn, ze dne 6. 9. 2011 ohledn povinnho okovn vakcnou
Priorix (proti spalnikm, zardnkm a punicm). Odbornci, kte
rozhoduj o zmnch a pokynech k bezpenmu okovn, rozhodli,
e dt, kter prodl spalniky dve, ne proti nim bylo povinn
okovno, me bt za 3 tdny po odeznn nemoci okovno
vakcnou Priorix, kter m podntit vznik protiltek i proti
spalnikm, alternativn me bt pouita i vakcna Priorix-Tetra. Ta
obsahuje navc i oslaben virus planch netovic (kmen OKA)
vypstovan na lidskch fetlnch bukch. Toto rozhodnut je v
rozporu nejenom se zdravm rozumem, ale i vdou a zkonem
258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav, kter vslovn uvd, e
prokzan imunita proti nemoci zbavuje obana povinnosti se proti
n nechat okovat! Je toto rozhodnut motivovno zjmem o zdrav
dtte? Nebo snad neochotou hledat odpovdajc een? Problm
patrn u ns pedstavuje to, e je zaveden okovn vakcnou
Priorix, ppadn doporuen okovn vakcnou Priorix-Tetra, a
pro bychom tedy mli usilovat o objednn vakcn proti zardnkm
a punicm, ppadn proti planm netovicm zvl?
Zd se, e bychom to mli chtt pro vechny dti. V asopise
Nature toti vyel v kvtnu 2011 lnek Roberty Kwokov [10].
Autorka v nm upozoruje, e ji v roce 2007 pracovnci z Centra
vakcinanch studi v Oaklandu, veden zstupkyn editele stavu
Nicolou Kleinovou, zjistili, e dti ve vku 12-23 msc, kter byly
okovny kombinovanou vakcnou MMRV (spalniky, punice,
zardnky a plan netovice), mly astji febriln kee 7-10 dn po
okovn ne dti okovan pouze MMR. Nsledn studie ukzala,
e kombinovan vakcna vyvolvala febriln kee ve frekvenci
1/2300 dvek, zatmco jednotliv vakcny je nevyvolvaly [11]. Je
tak prokzan, e okovn proti planm netovicm je nebezpen
pro dti s oslabenou imunitou. To jsou poznatky, kter pin
vdeck vzkum a na kter by bylo vhodn reagovat.
souasn dob jsme svdky nesmrnho sil epidemiolog,
imunolog, badatel i lka o pochopen proces a mechanism,
kter jsou vyvolvny zavedenm plonho okovn v mnoha
vysplch sttech. Ukazuje se toti, e pvodn pedstavy o
jednoduch prevenci infeknch nemoc pomoc propracovanch
imunizanch schmat v prbhu lidskho ivota asto nefunguj. V
pedvakcinan dob byla pirozen imunita podporovna
opakovanm kontaktem s kolujcmi patogeny a udrovala se tak
stdn (herd, kolektivn) imunita. Potlaen divokch vir i
bakteri, kter dve vyvolvaly bn dtsk nemoci, vytv situaci,
kdy se imunita zskan okovnm ztrc a pi dalm setkn s
patogenem pi nhle vznikl epidemii nefunguje [12].
A tak je teba, abychom si byli vdomi, e v prbhu dalho
poznvn bude vhodn a nutn provdt zmny v zavedench
okovacch kalendch a skutenou potebu okovn zodpovdn
zvaovat. K takovm poznatkm ns dovede peliv hodnocen N i
pozorn sledovn zdravotnho stavu kojenc a batolat i nov
nastupujcch epidemi u prookovan populace.
55 Jak se pesvdme o uitenosti
plonho okovn kojenc a
batolat?
Dob jedov jsme uvedli argumenty proti souasnmu okovn
kojenc do jednoho roku povinnou vakcnou Infanrix hexa a
doporuenou vakcnou proti pneumokokm; na vbr se nabz
vakcna Synflorix nebo Prevenar. V souasn dob doporuuj
odbornci pidat jet orln vakcnu proti prjmm vyvolvnm
rotaviry. Nezral imunitn systm kojence je tak pinucen
mobilizovat svoje buky do boje proti mnoha antigenm.
Pi dvou velikch, kad do jednoho stehnka, si zpravidla
rodi neuvdomuje, co vechno dostv dvoumsn kojeneek do
svho tla. Pokud nedok odbornci pedem posoudit a zvit, zda
je takov zt pro nezral imunitn systm a vyvjejc se mozek
kodliv, nebo prospn, pak bychom mli alespo sledovat a
hodnotit projevy a dsledky tohoto postupu v praxi. Bude generace
okovanch dt zdravj a odolnj, nebo bude mt naopak vce
nemoc v dosplosti, s hormi dsledky ne po prodln bnch
dtskch nemoc?
Co ukazuj zkuenosti s vakcnami proti rotavirm?
Protiprjmov orln vakcny Rotarix nebo RotaTeq jsou
slaouk, protoe obsahuj vce ne jeden gram sacharzy, na
kterou nen kojen jazek zvykl, a v tomto sirpku je obsaeno ne
mn ne 1,5 x 10
6
rotavirovch stic. Kdy dtko nezvykl
takov krmi vakcnu vyplivne, nevad, protoe k vyvoln nemo-ci
sta i 10 rotavirovch stic, take by mly stait i k aktivaci
imunitnho systmu. Nadbytek vir se po dobu nkolika dn
vyluuje stolic, a tak mohou onemocnt prjmem vichni, kdo
pichzej do styku s plenkami. Mohou tak zskat imunitu proti
rotavirm, a to vlastn docela zadarmo. Jak uvidme pozdji, je to
vak spojeno s monost zauzlen stev.
Rotavirov iv vakcna Rotashield (Wyeth Laboratories, Inc.)
byla v USA staena v roce 1999 pot, co byly hleny ppady
obstrukce (zauzlen, intususcepce) stev u okovanch dt. Bylo to
pouhch devt msc po uveden vakcny na trh. Mechanismus
tohoto pokozen je stle neznm, ale je mon, e iv virus me
vyvolvat zduen lymfatickch uzlin ve stevech a zvyovat jejich
kontraktilitu (stahovn), co vede k zauzlen. Za devt msc byla
vakcna Rotashield aplikovna ve tech dvkch 600 000 kojenc.
Podle systmu VAERS bylo v letech 1998-1999 hleno 436
vnch N po okovn proti rotavirm, z toho
21 mrt [24]. Vpoty ukzaly, e riziko intususcepce bylo pro
jednoho z 2500 pjemc vakcny, a proto byla vakcna okamit
staena [64]
Od roku 2007 probhalo mezinrodn testovn innosti nov
vakcny proti rotavirm u kojench a nekojench dt sponzorovan
firmami Sanofi Pasteur a GlaxoSmithKline [23]. Pedlicenn test
vakcny Rotarix (GSK) pro zhodnocen jej bezpenosti zahrnoval
vce ne 60 000 dt [24] a vylouil riziko zauzlen stev. Avak ani
takov test neme vylouit vzcn ppady N v postlicennm
uvn u velkho potu dt. Postlicenn studie v Mexiku tak
ukzaly na mon lehce zven riziko zauzlen stev. K podobnm
zvrm doli i v Austrlii. Nicmn nkte vzkumnci spekuluj o
tom, e okovn proti rotavirm me dti chrnit i proti zauzlen
stev [10]! Jak se m potom orientovat rodi, ktermu pediatr
nabdne vakcnu proti tkm prjmm u dt? Vakcnu by nemly
dostat dti se syndromem vn imunodeficience (SCID) [24].
Vzkumn pracovnci CDC se zabvali studiem problematiky,
pro dti z rozvojovch zem typicky neodpovdaj na orln
rotavirovou vakcnu stejn jako dti z rozvinutch zem (http://
www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20442687). Analyzovali proto
matesk mlko matek z Indie, Vietnamu a Koreje, aby zjistili, e
matesk mlka tchto en obsahuj laktoferrin, lysozym a zejmna
imunoglobulin A (IgA). Prv proto, e dti maj dostatenou
dodvku tchto ltek z mlka svch matek, nemusej odpovdat na
cizorod antigeny z rekonstruovanch rotavir. Matky v USA,
jejich mlko bylo v tomto vzkumu analyzovno, mly ni titry
protiltek IgA.
Deset autor uveden prce, vichni zamstnanci CDC, dospli
na zklad tchto pozorovn k pozoruhodnmu doporuen. Matky v
rozvojovch zemch by mly pestat kojit, aby si nkolikatdenn
dtka po podn rotavirov vakciny vytvoila odpovdajc
protiltky. Pokud by se vm snad zdlo toto rozhodnut neuviteln
a moje sdlen antivakcinan, mete si ve ovit a dal informace
pest na http://naturalsociety.com/ scientists-say-delay-
breastfeeding-to-improve-vaccine-potency/;
http://www.naturalnews.com/034722_breastfeeding_vaccines__
CDC.html. Prce publikovan ji v roce 2010, ve kter autoi
doporuuj zastaven kojen po dobu imunizace (na jak dlouho?),
rozbouila veejn mnn zejmna v USA, a tak na zatku roku
2012 mnoz odbornci matkm vysvtluj, e sta pestat kojit na dv
hodiny.
Je to smutn, le nzorn pklad toho, kam a me dojt snaha
po zaveden okovn kojenc v zjmu ochrany jejich zdrav.
O tom, jak byla vakcna proti rotavirm testovna na
nedonoench dtech, pe MUDr. Elekov vil, kapitole.
J si jako fyzioloka, matka a babika myslm, e kojencm a
nedonoenm dtikm vc prospje matina nru a piloen k prsu
plnmu mlka ne zaplavovn nedozrlho tlka destkami
antigen, by v malm potu vpich nebo podanmi v peslazen
tekutin na lice. Uveden studie o testovn vakcn na
nedonoench dtech nebo doporuen pestat kojit, aby mohla
fungovat vakcna proti rotavirm, nejsou vmyslem odprc
okovn ani nepat do konspiranch teori.
Zd se vak, e rodie i pediati v R si k vakcnm proti
rotavirm zachovvaj rezervovan odstup, a to i pes nalhav
doporuovn NIKO a pednch vakcinolog. V rmci
nadstandardnho placenho okovn se prookovanost nov
narozench dt pohybovala na konci roku 2009 kolem 0,7 %. Podle
daj ze srpna 2009 podalo pouze cca 9 % z 1868 oslovench
praktickch lka pro dti a dorost okovac dvku alespo jednomu
dtti. V souasnosti je okovn proti rotavirovm infekcm v R
jednm z nejvce propagovanch druh okovn. Dky programu
VZP se ho podailo zpstupnit vraznm snenm jeho celkov
ceny. Program probh od roku 2010 a prv dky nmu se u zvila
prookovanost eskch dt ve srovnn s roky pedchozmi. V roce
2010 vyuily programu tisce rodi. Za to, e svmu dtti zakoup
vakcnu, zaplat i v roce 2012 pouze zvhodnnou cenu maximln
2600 K, piem 500 Ke jim jeste bude nsledn proplaceno
(http://www.zdravky.cz/infoservis
vzp/aktualne/ockovani-proti-rotavirum).
S kolika antigeny a xenobiotiky se mus utkat imunitn systm
dvoumsnho kojence?
Seznam sloek doporuovanch ti vakcn uvdme v tabulce
10.2. Jak je zejm, mus se mal kojeneek jet vypodat s
podnou dvkou iont hlinitch, kter v tchto vakcnch slou
jako adjuvans a antigeny jsou na nich naadsorbovan, dostane
trochu karcinogennho formaldehydu a tato antigenn tekutina je
lehce okoenn stopami glutamtu z kultivanch mdi. Antigeny
se pstuj na bukch z ledvin africk opice-kokodana guerzy
zelen (tzv. Vero buky). Nikdo radji neuvauje o tom, co vechno
se me jet v tchto materilech z ledvin africkch opiek
penet. Viry, priony, DNA? V beznu 2010 vyzval FDA i evropsk
EMA pediatry, aby zastavili okovn Rotarixem a pot i RotaTeqem
proto, e byl ve vakcnch zjitn prase cirkovirus. Cirkovirus je
jeden z nejmench vir tvoen jednovlknovou DNA, kter vak
inn ni lymfocyty. Je pochopiteln, e v dob prase chipky
vyvolal
prase cirkovirus, kter ohrouje stda prasat v EU i v Americe,
znan obavy. Uhynul zvata maj zvten uzliny a zduel plce.
Nicmn, jak FDA, tak EMA vydaly zakrtko stanovisko o
neptomnosti rizika tohoto viru pro lidsk organismus s monost
pokraovat dle v distribuci vakcny [25]. Dal informace me
ten najt v knce Struneck o okovn [8].
Jestlie budeme s pomoc tabulky potat, pak zjistme, e verze
Infanrix hexa + Synflorix m 23 antigen (10 + 13); verze Infanrix
hexa + Prevenar 13 + Rotateq m 29 antigen (10 + 14 + 5). Jist jste
si vimli, e ve tech vakcnch se vyskytuj stejn antigeny, take
dvoumsn kojenec je pi souasnm okovn dostv dvojmo.
Nevm, pro tomu tak je, ani nevm, co si o tto situaci mysl
vakcinologov, imunologov a pediati. Podle okovacho kalende
dostv kojenec tut imunologickou zt jet ve 4. msci vku,
potom v 5. msci a peokovn se m provdt ve vku 10-18
msc.
Zatm jsme ponechali stranou nemn ztovou dvku hlinku,
kter rovn psob na imunitn systm a na nezral vyvjejc se
mozek prv v dob jeho silnho rstu.
Pediati o potenciln neurotoxicit hlinku nebo o mon
stimulaci autoimunitnch onemocnn neuvauj, protoe se o
nich neuili. Faktem je, e kojenci v USA na takovou zt
okovn v poslednch dvou desetiletch reaguj vznikem autistickch
symptom, nrstem cukrovky, hyperaktivity a potemi s uenm.
Generace americkch dt z poslednch dvaceti let vykazuje vn
naruen mentlnch schopnost kad 90. dt ji m rysy
autistickho syndromu. Dokou dti v R tmto vlivm odolat ve
zdrav tlesnm i psychickm?
Co k o pneumokokov vakcn Dr. Michael Thomas Brady;
pedseda vboru pro infekn nemoci Americk pediatrick
akademie
Existuje vce ne 80 rznch sroskupin pneumokok. Jestlie se
chcete pokusit chrnit lidi ped pneumokokovm onemocnnm,
muste si bt vdomi, e kdy zabrnte kmenm z vakcny, aby se
projevily, je zde potencil pro jejich nhradu. Kmeny pro ob
pneumokokov vakcny byly vybrny na zklad toho, e tyto kmeny
pedstavuj 80-85 % vech nemoc v USA. V jinch zemch to mohou
bt jin kmeny. Nicmn nevme, zdali omezen kolonizace nosu
kmeny Prevenaru 13 neoteve pleitost jinm kmenm pneumokok,
kter je nahrad a budou vce invazivn, nebo jestli je nahrad jin
bakterie (http://www.medscape.com).
teni Doby jedov si patrn vzpomenou, e kombinaci
povinnho okovn a doporuen pneumokokov plus rotavirov
vakcny nedoporuujeme. Ale kad rodi se mus rozhodovat na
vlastn zodpovdnost, kterou monost bude povaovat pro svoje dt
pi jeho startu do ivota za nejlep.
daje v tabulce 10.2 si me ten doplnit a ovit na uveden
webov adrese a podle pbalovch letk vrobc.
Tabulka 10.2 Antigeny a pdatn ltky povinn vakcny (Infanrix
hexa), dvou doporuovanch pneumokokovch vakcn (Prevenar
nebo Synflorix) a vakcn proti rotavirm (Rotarix nebo RotaTeq).
INFANRI
X
HEXA
PREVEN
AR 13
SYNFLOR
IX
ROTA
RIX
ROTA
TEQ
1.
difterick
anatoxin (proti
zkrtu)
1.
difterick
anatoxin (ke
konjugaci 13
PKPS)
1.
difterick
anatoxin (ke
konjugaci 10
PKPS)
1.
rotavirus
RIX4414
1.
rotavirus
typGl
2. tetanov
anatoxin (proti
tetanu)
2.-5.
PKPS typ 1,
3, 4, 5
2. tetanov
anatoxin
2.
rotavirus
typ G2
3. Hib
(polysachar
id)
6.-7.
PKPS typ 6A,
6B
3. Hib
protein D
3.
rotavirus
typ G3
4. antigen
HBV (proti
hepatitid B)
8. PKPS
typ 7F
4.-6. PKPS
typ 1, 4, 5
4.
rotavirus
typ G4
5.
poliovirus
(proti dtsk
obrn)
typ 1
(mahony)
9. PKPS
typ 9V
7. PKPS
typ 6B
5.
rotavirus
typ P
6.
poliovirus typ
2 (MEF-1)
10. PKPS
typ 14
8.-9. PKPS
typ 7F, 9V

7.
poliovirus typ
3 (Saukett)
11. PKPS
typ 18C
10. PKPS
typ 14

8.
pertusick
anatoxin (proti
ernmu kali)
12. PKPS
typ 19A
11. PKPS
typ 18C

9.filament
zn
haemagluti
nin
13. PKPS
typ 19F
12. PKPS
typ 19F

10.
pertaktin
14. PKPS
typ 23F
13. PKPS
typ 23 F




Pdatn ltky
hydroxid
hlinit
(A10H
3
)
0,5 mg
Al
3+

sacharza 1073 mg
1080 mg
fosforenan
hlinit (AlPOj
0,32 mg Al
3+

fosforena
n hlinit
(AlPOj 0,125
mg Al
3+

fosforena
n
hlinit
(AlPOj 0,5 mg
Al
3+

sorbitol
formaldehy
d

CaCo
3


glutamt
stopy
glutam
t
stopy

hydroxid
sodn
klovatin
a

polysorbt dextran
Hib Haemophilus influenzae b; PKPS pneumokokov
polysacharid

http://www.ema.europa.eu/docs/en__GB/document_library/
EPAR_Product_Information/human/000296/WC500032505.pdf
Zkuenosti z USA
Na vsledky experiment se souasnou generac dt u ns nen
teba ekat, a budou dospl. Nabz se pouen z americkch
zkuenost, kter jsou velmi dobe evidovny a statisticky hodnoceny
u velkch a poetnch soubor osob. V USA dostvaj dti od 80. let
20. stolet nejvt poet vakcn na svt. Americk dt obdr ve
vku do jednoho roku 26 vakcn a do 18 let by mlo absolvovat
celkem 69 vakcn. Przkumy ukazuj, e dt ve vku 19-35 msc,
kter nebyly okovny dnou vakcnou, bylo v roce 2009 v USA
mn ne jedno procento [13]. Nikdo nepochybuje o tom, e
americk dti v naprost vtin netrp ani podvivou ani
nedostatenou hygienou. Americk zdravotn systm vynakld
nejvy stky na zdravotn pi na jednoho obyvatele z celhp
svta. Zatmco na potku 80. let 20. stolet pedstavovaly USA stt s
nejni dtskou mrtnost, v roce 2009 se ocitly, podle daj WHO,
v tomto ukazateli a na 34. mst [14]. Statistiky potvrzuj, e jedno
ze esti americkch dt m problmy s uenm, jedno z devti trp
astmatem, jedno ze sta m symptomy autismu a jedno ze 450 trp
cukrovkou. Miliony dalch trp rznmi alergiemi, znty trvicho
stroj a rznmi poruchami nervovho a imunitnho systmu. Je
mon, e na vzniku tchto nemoc se podl cel ada dalch pin.
Jestlie se stle sname brt si pklad z vyspl Ameriky, pro
bychom se nemli vas pouit z jejch negativnch zkuenost? Zd
se vak, e tam, a prv tam, funguj jin regulan principy ne
Hippokratova psaha a zjem o zdrav populace. Americkm
centrem pro kontrolu a prevenci nemoc (CDC) otsaj korupn i
morln skandly, mocn ruka trhu penz a zisku ovld i vdeck
vzkum.
Avak pro vdce nen snadn studovat, zda vakcny vyvolvaj
irokou klu uvedench vnch poruch, kdy je toto okovn
pikzno zkony a vzkum bez finannho podlu sponzor je takka
nemon (http://www.nvic.org/PDFs/IOM/NVIC-Stmt 2011-
AEFI-Rpt.aspx). Takov vzkum je vak velice potebn pro dvru
veejnosti, protoe poet lid, kte nedvuj vakcnm a
proklamacm vrobc i reprezentant nejvych zdravotnickch
instituc, se zvyuje.
V lednu 2012 jeden z nejvtch producent vakcn Merck
zveejnil na svch webovch strnkch Transparency Report zprvu
o transparentnosti, ve kter uvd na 72 stranch jmna lka a
sumy, kter jim vyplatil za pednky ve tetm a tvrtm kvartle
2009: Je to celkem 18 810 495,52 dolaru. Jenom za pednky o
HPV vakcnch a rotavirovch vakcnch vyplatil za pl roku 2 313
942,81 dolaru, take za rok celkem 4 627 885,62 dolaru. Ale v tto
snaze o transparentnost Merck nepokrauje, a dn dal mzdov
listiny za dal obdob ji neuveejnil
(http://www.merck.com/corporate-responsibility/docs/busi
ness-ethics-transparency/3Q09-Transparency-Report.pdf).
56 10.3 Jak selhv innost
okovn
Selhn innosti okovn v rozvinutch sttech se v poslednch
letech ukazuje na pkladu punic, ernho kale i planch netovic.
Jak se vracej punice
Plon okovn druhou dvkou vakcny proti punicm zaalo
v USA v roce 1990 a bylo nsledovno historicky nejvtm
poklesem vskytu tohoto onemocnn, take se pedpokldalo, e v
roce 2010 budou punice v USA eliminovny. Avak v letech
2005-2006 dolo k nejrozshlejmu vskytu tto nemoci za posledn
dv dekdy ve vkov skupin osob od 18 do 24 let i pesto, e v tto
vkov skupin bylo celkem 84 % osob okovno dvma dvkami
vakcny proti punicm [15]. K masivn epidemii punic dolo v
letech 2003-2005 tak ve Velk Britnii, kde bylo pouze v roce 2005
hleno 56 390 ppad onemocnn [16]. V letech 2009-2010 byl
hlen vskyt punic i v Kanad a Izraeli. Onemocnn punicemi
se objevilo v letech 2010 a 2011 ve zven me i v nkterch
oblastech R (okresy Chomutov a Most), a to pesto, e se v R
okuje proti punicm ji od roku 1987 a prookovanost v roce
2003 dosahovala 96,9 %. Nejvy podl nemocnch se vyskytoval
ve vkov skupin 15-19 let (46,1 %), dle ve vkov skupin 10-14
let (23,6%) a 5-9 let (18,3 %). V CR bylo proto vyhleno
mimodn okovn proti punicm u osob ve vku 5-19 let v
kolektivech, kde se aktuln punice vyskytuj. To znamen, e
nevme, jak dlouho petrvv ochrann inek okovn u rznch
jedinc.
Je pochopiteln, e vskyt punic a vztah onemocnn k
okovn je intenzivn zkoumn a analyzovn. Vdci doli k zvru,
e nejrizikovj je skupina mldee ve vku 18-24 let, a doporuuj
vytvoit innj vakcnu, ppadn zmnit okovac kalend jejho
podvn.
Onemocnn v pozdjm vku me bt komplikovno znty
varlat u chlapc, dle se me vyskytnout znt slinivky bin nebo
nehnisav znt mozkovch blan. Epidemie ve Velk Britnii
ilustruje nchylnost osob, kter nebyly okovny a nemohly si ani
vytvoit pirozenou imunitu pi kontaktu s punicemi, protoe po
zaveden programu dtsk imunizace byl divok virus punic v
populaci potlaen [16].
Plan netovice
Epidemie planch netovic se vyskytla v roce 2001 v Oregonu
(USA) v jedn zkladn kole, kde bylo 97 % student proti planm
netovicm okovno. Postupn pak byla hlena onemocnn i z
jinch kol [17]. V R byly plan netovice v roce 2010
nejrozenjm infeknm onemocnnm a tvoily tm 2/5
celkovho potu infeknch onemocnn [18].
ern kael zstv globln epidemi
Jinm pkladem nepli inn ochrany v dsledku okovn je
ern kael (dtsk dviv kael, pertuse). V poslednch dvaceti
letech se poet onemocnn stle zvyuje, a to zejmna u
adolescent, kte byli okovni jako dti [19]. I zde dochz ke
ztrt imunity indukovan vakcnami, a to v prbhu nkolika let po
peokovn [20]. Opt se setkvme s tm, e plon okovn
naruilo systm stdn imunity potlaenm pirozenho kontaktu s
patogenem (bakteri Bordetella pertussis), a tud imunitn systm
nem potebu vytvoen protiltky udrovat. Ve svm dsledku je to
tragick zsah do ivotnho prosted a vytvoen generace osob
nchylnch k mnohem nim dvkm antigenu, ne tomu bylo v
dob pedvakcinan. Takov je situace ve vech zemch, kde se
okovn jevilo zpotku jako velmi spn v Kanad, ve vtin
evropskch zem, Austrlii, na Novm Zlandu a na Tchaj-wanu.
Pes vvoj dvou druh vakcn proti dvivmu kali [6-8] zstv
tato infekce globln epidemi. Zatmco se jedn primrn o dtskou
nemoc, v dsledku okovn se posouv do doby dospvn a
dosplosti. V dubnu 2010 se proto konalo setkn
zem z Evropy, Stednho vchodu a Afriky a doporuilo
tdvkovou primrn imunizaci s peokovnm ped zahjenm
koln dochzky a u adolescent [21]. Okovn adolescent bylo
zavedeno v R, ve Slovensk republice a v Maarsku. Protoe
okovn vn naruilo systm stdn imunity, uvauj nkte
epidemiologov o tzv. kokonov strategii, kdy by mla bt okovna
matka v thotenstv nebo krtce po porodu. Baylor se
spolupracovnky provedli analzu, jak ovlivn nemocnost
novorozenc okovn matek. Zjistili, e ke snen vskytu ernho
kale u kojenc do 6 msc to nevedlo [26-27]. Akoliv americk
studie pinesla poznatky o neinnosti tto strategie, v R se ji
zahjila jej implementace (zaveden). V srpnu 2011 ACIP doporuil
okovn thotnch en ve tetm trimestru thotenstv vakcnou
Tdap (tetanus, zkrt, acelulrn pertuse) i lid v tsnm kontaktu s
novorozencem.
57 Diskuse o bezpenosti okovn
proti rakovin dlonho pku
Poslaneck zdravotn vbor se v z 2011 s opozic jednomysln
shodl jen na jedin vci. Okovn proti lidskm papilomavirm
(HPV), kter zpsobuj rakovinu (karcinom) dlonho pku u en,
bude pro dvky od 13 do 14 let zdarma. Okovn pro n nebude
povinn, ale budou na nj mt nrok. Moje vyjden v Dob jedov,
nabdajc k pelivmu zven, zda se rodie rozhodnou nechat
svoje dcery okovat HPV vakcnou Silgard (v USA pod nzvem
Gardasil) nebo Cervarix, vyvolalo kritick reakce pedstavitel
oficiln medicny.
58 Nedouc inky HPV vakcn
Pi uvdn N vakcny Gardasil/Silgard pouvm informace ze
systmu VAERS
13
, z publikac v knize uvdnch i z pbalovch
letk.
Zatmco systm VAERS uvd, e do ledna 2012 bylo hleno 24
832 ppad N po okovn touto vakcnou, FDA a CDC pokrauj
ve svm tvrzen, e Gardasil je bezpen a inn vakcna.
Podvejme se, jak tyto ady zpracovvaj hlen oban a jak je
hodnot. Zatmco nkte renomovan a informovan odbornci vd o
tom, e hlen v systmu VAERS jsou pouze pikou ledovce, e se
do tohoto systmu hls pouze 1-10 % N
(http://www.whale.to/vaccines/ployl.html), experti FDA a CDC
vybrali z 12 424 hlen od ervna 2006 do prosince 2008 pouze 772
hlen povaovanch za serizn, zatmco zbvajcch 11 652 (93,8
%) oznaili za neserizn [25]. K z 2011 vybrali pouze 8% hlen
jako serizn, zatmco zbvajcch 92 % je povaovno za neserizn
(http://www.fda.gov/BiologicsBloodVaccines/SafetyAvailability/Va
ccineSafety/ucml79549.htm;
http://www.cdc.gov/vaccinesafety/vaccines/
hpv/gardasil.html#gardasil).
Je okovn HPV vakcnou bezpen?

13 Vaccine Adverse Event Reporting System (VAERS) je
program monitorujc bezpenost vakcn sponzorovan
Centrem pro kontrolu a prevenci nemoc (CDC) a adem pro
kontrolu potravin a liv (FDA). VAERS sleduje
postmarketingovou bezpenost, shromauje informace o N,
kter se pihod pot, kdy vakcna zskala licenci v USA.
Lkai vak nemaj povinnost N do tohoto systmu hlsit,
http://vaers.hhs.gov/index
N vnho typu jsou podle FDA definovny jako jakkoliv
zkuenost (zitek) nsledujc po jakkoliv dvce, je m za
nsledek: smrt, ivot ohroujc situaci, hospitalizaci nebo nutnost
prodlouen hospitalizace v dob okovn, petrvvajc neschopnost
nebo vvojov poruchy a poruchy provzejc porod.
Podle hodnocen vldnch agentur po celm svt nem vtina
N po okovn Gardasilem nebo Cervarixem charakter vnch
N. Jedn se vtinou pouze o krtkodobou bolest v mst vpichu,
bolest hlavy, nevolnost, teplotu a mdlobu. Protoe se pozoruje, e
dvky po tomto typu okovn velmi asto omdlvaj, byl pro tento
typ mdloby vytvoen speciln pojem psychogenn udlost. Je to
mdloba spojen se ztrtou vdom, poruchami vidn, zkuby
konetin (pr jsou asto zamovny s keemi), tesem konetin,
problmy s dchnm a hyperventilac. Tyto problmy nejsou
zpravidla ani evidovny. Tak podle vyjden Sttnho stavu pro
kontrolu liv (SKL) se jedn o vakcnu naprosto bezpenou.
Stanovisko NI KO:
Nrodn imunizan komise (NIKO), poradn orgn Ministerstva
zdravotnictv pro oblast okovn, se na svm pravidelnm zasedn
dne 6. z 2011 zabvala nepravdivmi informacemi, kter se v
poslednch dnech objevily v nkterch sdlovacch prostedcch a
kter nemaj charakter vdecky ovench zdroj, na tma reakc po
HPV vakcn. Komise vyjdila znepokojen nad prezentovnm
tchto livch informac a jejich vydvnm za informace od
odbornk pro oblast okovn. Ob pouvan vakcny proti HPV
infekci proly extenzivnm klinickm hodnocenm a jejich bezpenost
byla mnohokrt ovena. Jedn se o modern preventivn vakcny,
jejich pouvn povede v budoucnosti ke kontinulnmu sniovn
ekonomick zte spojen s lbou rakoviny dlonho pku.
Komise uvtala parlamentn nvrh na hrazen okovn proti
rakovin dlonho pku z prostedk veejnho zdravotnho
pojitn pro mlad dvky ve vku 13 a 14 let. Tento nvrh je zcela v
souladu s doporuenmi NIKO z ledna tohoto roku a odpovd
evropskm trendm v okovn. Stanovisko NIKO vychzelo z
doporuen pti odbornch lkaskch spolenost, kter povaovaly
toto okovn za jedno z prioritnch a doporuily jeho zaazen do
nrodnho imunizanho schmatu prv pro tuto vkovou kategorii
dvek. Data o bezpenosti vakcn pro tuto vkovou kategorii vychz
ze studi v ad zem svta i ze studie, kter byla provedena v R.
Kterou vakcnu zdarma?
Z dvod ekonomickch se NIKO rozhodla pro vbr levnj
dvouslokov vakcny Cervarix (viz http://www.relax-well.co.uk/
longterm-adverse-events-Cervarix.html), kter neobsahuje antigeny
vi genitlnm bradavicm (kondylomatm), ktermi jsou dvenky
patrn ohroeny vc ne rizikem vzniku karcinomu. Kdo bude chtt
okovat Silgardem, bude si muset piplatit. Avak ukazuje se, e
Cervarix m vt innost vi adenokareinomu cervixu, co je typ
onemocnn, kter je obtnji zachytiteln cytologickm
screeningem a v pozdjm stadiu m vy mortalitu. Krom toho se
objevuje v mladm vku ne skvamozn karcinom [8, 28]. Podle
nejnovjch poznatk je prevence prekarcinogennch lz
Cervarixem vy (91 %) [29] ne u Gardasilu (78 %) a k vyvoln
tvorby protiltek sta jedna vakcna [29]. Druh by byla vhodn a
po 10 letech a tet by mohly dostat eny v 5. dekd, kter jsou
ohroeny rakovinou dlonho pku. Zdvodnn tohoto schmatu
lze nalzt v pracch Diany Harperov [28, 30]. Akoliv tedy bylo
rozhodnut NIKO patrn urovno cenou vakcny a snahou po
ueten prostedk VZP, v dan situaci se ukazuje jako nejlep
mon.
Co je tedy pro eny dobr?
Uvdm jeden z dopis, kter dostvm e-mailovou potou:
Ven pan doktorko Struneck,
se zjmem jsem si peetl Vae nzory na vakcinaci Gardasilem,
resp. Cervarixem, a musm ci, e jsem si pipadal jako ve
stedovku. Myslm, e mezi Vaimi pteli neme bt ani jeden
gynekolog, a pokud ano, ml by se vnovat spe rostlinn medicn a
lb kosmetickch pot, pokud Vm nepiblil souvislosti. Kdo
nevidl kondylomata, strach eny, j byla sdlena jen diagnza
prekarcinzy, nebo nedej Bh pmo diagnzu malignity, neml by
it mezi laiky nepravdiv informace.
Pracuji v oboru gynekologie jen 40 let, ale mohu Vm ci, e
vakcny proti HP virm povauji za objev shodn s objevem
penicilinu nebo inzulnu. Je mi lto, e Vy to tak nechpete.
Umraj dvky po okovn HPV?
Zstupci FDA a CDC oznauj vechna hlen v systmu
VAERS o 108 mrtch (http://sanevax.org/) v dsledku vakcinace
Gardasilem za neoven a nesouvisejc s okovnm. Nevm, jak se
s tmito nzory mohou ztotonit rodie a blzc dvek i chlapc, kte
jsou po okovn Gardasilem nebo Cervarixem trvale pokozen
nebo zemeli. Jejich svdectv meme nalzt na mnoha
internetovch strnkch i videozznamech (nap. http://
www.youtube.com/watch? v=MCJ5O4UX3x0,http://www.nvic.
org/Vaccine-Memorial.aspx; http://www.cynthiajanak.com/
gardasil.html). Velmi zajmav je americk dokumentrn film The
Greater Good, kter zachycuje ivotn pbhy tech rodin, jejich
ivoty byly zmnny v dsledku okovn. Vystupuj zde a sv
nzory prezentuj vznamn pedstavitel lka i vdc, pediatrie a
vakcinologie. Film zskal v roce 2011 dv ocenn na festivalu
Sidewalks moving pictures a na Amsterodamskm filmovm
festivalu. Je kadopdn ukzkou toho, jak aktuln jsou diskuse o
bezpenosti okovn. Jin dokument, pipraven skupinou Judicial
Watch za podpory FOIA (Freedom of Information Act), sleduje 26
ppad mrt nsledujcch po okovn Gardasilem v obdob mezi
1. 9. 2010 a 15. 9. 2011 a dal vn N, jako jsou kee, paralzy,
oslepnut, pankreatitis, problmy s e, ztrta krtkodob pamti a
Guillainv-Barrho syndrom, dokumentovan podle hlen v
systmu VAERS (http://www.
judicialwatch.org/news/2011/oct/judicial-watch-uncovers-fda-
gardasil-records-detailing-26-new-reported-deaths).
v
59 10.4.2 Vskyt karcinomu
dlonho pku v CR
S patinm pocitem ohroen naich en jsem se zajmala o
incidenci C53 v R a o jej porovnn s vskytem v jinch zemch.
C53 je podle systmu Mezinrodn klasifikace nemoc (MKN)
oznaen pro zhoubn novotvar pku dlonho (karcinom dlonho
pku). Podle daj Medicabze (www.medicabaze.cz) byla v roce
2005 incidence karcinomu dlonho pku v esk republice 19/100
000 en, mortalita 7,8/100 000 en. Zd se, e v gynekologick pi
o eny nco v naem stt nen v podku. V R toti existuj okresy,
kde je incidence tto nemoci nzk stejn jako ve vysplch sttech
USA, Kanad, Holandsku, Francii, Austrlii (viz tabulka 10.4.2.1),
ba v okrese Prachatice je dokonce nejni na celm svt! Jsou vak
tak okresy, kde je incidence karcinomu dlonho pku srovnateln
s rozvojovmi stty a dokonce dosahujeme incidenc v tch
nejhorch, s jedinou vjimkou, a tou je Uganda. Informace o
incidenci karcinomu rakoviny dlonho pku poskytuje Informan
centrum WHO (http://apps.who.int/
hpvcentre/statistics/dynamic/ico/SummaryReportsSelect.cfm).
Statistika uvd, e zatmco v R pipad na jednoho lkae v
celosttnm prmru 231 pacient, jeden praktick gynekolog m na
starosti 3844 en (http://www.uzis.cz/publikace/zdra
votnictvi-cr-2010-statistickych-udajich).
Nai vakcinologov, praktit gynekologov i politici jsou
pesvdeni, e okovn 13-14letch dvek vye problm vysok
incidence C53 u eskch en. Sdlej tak pesvden o naprost
bezpenosti tto vakcny a v, e N Gardasilu/Silgardu,
pozorovan u skupiny mladch dvek v Indii, v systmu VAERS, na
internetovch strnkch z Velk Britnie o N Cervarixu i v
pbalovch letcch, naim dvenkm nehroz.
V Indii probhal velk postlicenn test s Gardasilem u souboru
32 000 dvek ve vku 10-14 let. Byl zastaven na pkaz vldy pot,
co dolo k nevyjasnnm mrtm esti dvek a 120 dalch muselo
bt hospitalizovno pro vn pote.
Tabulka 10.4.2.1 Incidence C53 (zhoubn novotvar pku
dlonho karcinom dlonho pku).
Zpracovno podle http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnictvi-cr-
2010 statistickych-udajich. Procento en, kter absolvuj screening,
se vztahuje na uveden stt, daje z okres v R nemme k
dispozici.
Okres
Poet/ 100
000 en
Srovnateln
se stavem v
uveden
zemi
Pap-screening v
uveden zemi
definovan
pravidlo asti
Procento
en, kter
absolvuj
screening
Prachatic
e
3,9 Nejlep
na svt

Beneov 4,3 Austrlie eny ve vku
20-69 let kad
2 roky
60
Chrudim 7,6 Francie,
Velk
Britnie,
Irsko
eny ve vku
20-69 kad 2
roky
75-80
Kutn
Hora, Plze
sever
8,0 dtto dtto
Pelhimo
v,
Pbram,
Opava
8,2-8,8 dtto dtto
Vsetn,
Jesenk,
umperk
9,4-9,6 na eny ve vku
18-69 let kad
3 roky
17
Semily,
Nymburk
10,5-10,9 Vietnam eny ve vku
18-69 let kad
3 roky
5
Strakonic
e, esk
Lpa,
Olomouc
11,1-11,8 dtto dtto
Praha 20,6 Pkistn eny ve vku
18-69 let kad
3 roky
2

Okres Poet/ 100
000 en
Srovnateln
se stavem v
uveden
zemi
Pap-screening v
uveden zemi
definovan
pravidlo asti
Procento
en, kter
absolvuj
screening
Jablonec
nad Nisou,
Klatovy,
Chomutov
32,5 Nepl eny ve vku
18-69 kad 3
roky
2,4
Liberec,
Hodonn
33,8 Nigrie nic v / i r
zadna
st nad
Orlic,
Teplice
36,9 Ghana eny ve vku
18-69 let kad
3 roky
2,7
V R
dn kraj
47,5 Uganda nic v / i /
zadna
esk
republika
19,2 Pkistn eny ve vku
18-69 let kad
3 roky
2

(http://www.dnaindia.com/india/report_cancer-vaccine-program
me-suspended-after-4-girls-die_l 368681)
Publikace dokazujc bezpenost okovn vakcnou HPV 16/18 u
adolescentnch dvek [31] byla provedena ti roky po udlen licence.
Byl hodnocen soubor 1035 dvanctiletch dvek z 12 zem svta,
tedy heterogenn soubor z velmi rozdlnch geografickch a
socioekonomickch podmnek, patrn i dvek z rznch etnik.
Kontroln skupinu pedstavovaly dvky okovan proti hepatitid A.
N byly sledovny po dobu pouhch 7 dn a byly porovnvny s
inky vakcny proti hepatitid A. Takto proveden studie zjevn
nevyhovuje kritrim relevantnho vzkumu. Zpracovala jsem daje
ze systmu VAERS, rozdlen podle vkovch skupin do ervence
2011.
Tabulka 10.4.2.2 Vn N hlen do systmu VAERS k ervnu
201 i, rozdlen do uvedench vkovch kategori podle http://www.
medalerts, org/vaersdb/findfield.php.
Vk (roky) Poet Podl
9-12 1 307 6,0%
12-17 7 761 35,9%
17-44 8 976 41,5%
44-65 54 0,25%
Neuren vk 3511 16,25 %
Celkem 21 609 100%

Hlen o N HPV vakcn se te jako katalog horor, napsal ji v
roce 2007 prezident Judicial Watch Tom Fitton, a N HPV vakcn
jsou stle palivm diskutovanm problmem na mnoha webovch
strnkch. V jnu 2008 vydala americk vlda prohlen, e
Gardasil nen spojen s vnjmi zdravotnmi problmy,
hospitalizacemi, pokozenm a smrt mezi dvkami a mladmi
enami v porovnn s tmi, kter nebyly okovny Gardasilem. V
prbhu listopadu 2008 bylo hleno u okovanch dvek mladch
ne 16 let 9 mrt, 3 trombzy, 4 zstav}
7
srdce, 9 novch ppad
lupusu, 6 infarkt a dva ppady vaskulitidy. Je snad takov vskyt
onemocnn bn pro tuto vkovou skupinu mladch dvek v USA?
Nrodn informan centrum pro okovn USA (NVIC)
porovnalo N meningokokov vakcny Menactra, kter je povinn
pro pijet na stedn kolu, a dostvaj ji tud dvky i chlapci ve
vku 11-12 let. Na uvedench strnkch si ten me porovnat N
a statistiku oeten na pohotovostnch ambulancch, hospitalizace a
vskyt N po obou vakcnch: http://www.nvic.org/
Downloads/NVICGardasilvsMenactraVAERSReportFeb-2009u.
aspx.
Je evidentn, e po Gardasilu jsou vechny udlosti
nkolikansobn (3-30x) astj ne po Menacte. Psychogenn
reakce
(pr v dsledku toho, e se dospvajc dvky boj jehly) se vak
po Menacte nevyskytuj v takovm rozsahu jako po Gardasilu nebo
Cervarixu. Jako nejnovj rozhodnut americkch zdravotnickch
orgn se rsuje npad okovat adolescenty souasn Gardasilem,
Menactrou a DTaP.
60 10.4.3 Dkazy o bezpenosti
HPV vakcn u mu
Zatmco v Dob jedov jsem uvdla, e studii ink Gardasilu
u adolescentnch chlapc ani u dosplch mu dosud nikdo
neprovedl, objevily se od t doby ve vdeckm tisku dv zajmav
studie. Vzkumnci ve Finsku zjistili po naokovn 189 chlapc ve
vku 10-15 let Cervarixem, e chlapci vytvej vce protiltek vi
HPV 16 a HPV 18 ne stejn star dvky [32]
a nestuj si na N.
Objevila se tak studie poetnho mezinrodnho tmu, kde 20
badatel z 18 zem sledovalo celkem 4 065 zdravch chlapc a mu
ve vku 16-26 let [33], kter pin mj. dkazy o bezpenosti
vakcinace Gardasilem. Polovina mu dostala vakcnu HPV, zatmco
druh polovina byla kontrolnm souborem. Zpsob hodnocen N
m tak zaujal, e se o nj musm podlit se teni, by nevdci.
Poet N je v tabulce nhle zredukovn podle sudku vyetujcho,
e s okovnm nemaj souvislost. Nevm, jak k takovmu odhadu 20
badatel v 18 zemch jednotn dolo. Pro nedostatek msta uvdm
pouze ukzky svdc o tom, jak se dojde k zvru, e je vakcna
naprosto bezpen, protoe nen rozdl mezi vakcnou a placebem.
Autoi sice neuvdj sloen placeba, avak z odkazu na jejich
pedchoz prce lze pedpokldat, e se jednalo o injekn roztok s
adjuvans, jako je ve vakcn. Pokud dotete a na konec tohoto
pbhu, mli byste pochopit, e N vyvolv 225 (nebo 500) pg
hlinku! Moje srdce badatelky ve vzkumu hlinku js, jak
ojedinl experimentln soubor se nm konen nabz. Avak
autoi s tmito vzcnmi vsledky pracuj v ponkud jinm smyslu.
Prokazuj, e vakcna nem dn N.
Tabulka 10.4.3 Poet N po HPV vakcn u mu ve vku 16-26
let [33]. VR N vyznauje poet N, pro kter vyetujc odhadl e
mohou mt souvislost s vakcnou.
HPV vakcna Placebo
Vechny
N
VR N Vechny
N
VR N
n % n % n % n %
Subjekty 1945 195
0

Zarudnut
f O V
kuze
1166 59,
9
104
6
53,
6

Svdn 1113 57,
2
991 50,
8

Systmov
N
615 31,
6
274 14
,1
613 31,
4
284 14
,6
Poruchy
nervovho
systmu
207 10,
6
121 6,
2
231 11,
8
138 7,
1
Dchac
systm
108 5,6 3
9
2,
0
105 5,4 1
0
0,
5
Ke
a podko
26 1,3 1
0
0,
5
31 1,6 1
4
0,
7

Je tedy zjevn, e hlink a pdatn ltky ve vakcn vyvolvaj
znan poet N; antigeny ve vakcn lehce zvyuj poet N nebo
jsou inky vakcny stejn s psobenm placeba. Neexistuje vak
objektivn dvod, pro by nemly bt pozorovan N spojovan s
psobenm HPV vakcny, kter v sob obsahuje stejn ltky jako
placebo.
61 Hodnocen N u en
Stejnm zpsobem je interpretovna i bezpenost vakcn ve
studich, kde je jako srovnvac hodnota pouita vakcna proti
hepatitid A nebo B. Pokud se poet N u obou vakcn neli, pak je
Gardasil (nebo Cervarix) naprosto bezpen. Zajmav hodnocen
N anti-HPV vakcn provedl Lu se spolupracovnky v metaanalze
sedmi nejdleitjch studi publikovanch v letech 2006-2009 a
evidovanch v Cochranov databzi kontrolovanch studi [34]. V
tchto studich, kter byly vechny sponzorovny vrobci vakcn,
bylo sledovno celkem 44 142 en ve vku 15-44 let. (Vimnte si,
dn 12-141et kolaky se v tchto studich neobjevuj.) Pro
srovnn N bylo pouito placebo nebo vakcna proti hepatitid A
nebo placebo + vakcna proti hepatitid B. Podvejme se, jak N se
u tchto soubor en 15 a 30 dn po injekci, jako i v prbhu studie,
mezi vakcnami vyskytovaly: Autoi sice konstatuj, e vn
systmov N byly hleny ve vech studich a poet hlench
ink podle toho zpracovvaj, jenome pi pohledu do jednotlivch
studi meme zjistit, e nap. ve studii FUTURE I/II nebyly vbec
N sledovny, take u souboru 17 764 en, z nich polovina byla
okovna quadrivalentn (obsahujc 4 antigeny) vakcnou a polovina
placebem, nen uveden ani jeden ppad vedlejho inku [35].
Pemliv ten jist pochop, e se jedn pinejmenm o
nesprvn hodnocen dat. V jinch studich byla nejastj bolest v
mst vpichu: 83,0-93,4 % u HPV vakcn a 75,4-87,2 % u kontroln
skupiny. Bolest hlavy a nava byly pozorovny u 50-60 % vech
astnic. Vn N zahrnovaly abnormln prbh thotenstv,
poruchy krevnho a lymfatickho systmu, poruchy jater a lunku,
poruchy imunitnho systmu, srden-cvn phody,
gastrointestinln poruchy, poruchy nervovho systmu,
psychiatrick pote, poruchy ledvin a vyluovacho stroj, hrudn a
dchac, onemocnn ke a podkonch tkn, infekn onemocnn,
poruchy rozmnoovn a problmy s prsy, poruchy jater a vyluovn
lui, svalov a pohybov problmy, zrann a intoxikace.
Nejvnjmi hlenmi N byl nenormln prbh thotenstv,
zejmna spontnn potraty a abnormln vvoj plodu. V souboru 21
916 okovanch en bylo celkem 825 ppad vnch N (3,8 %).
Nicmn jakmsi zhadnm mylenkovm pochodem dochzej
autoi k poznatkm, e vztah k HPV injekci m pouze 15 N
vyskytnuvch se u 21 916 en. A vzhledem k tomu, e u kontroln
skupiny bylo uznno 8 N u 21 940 osob, je evidentn, e vakcna
proti HPV nem dn vedlej inky. Tato prce publikovan v
mezinrodnm asopise je tedy zcela pesvdivm dkazem o tom,
e u velikho souboru en nebyly nalezeny statisticky prkazn N.
Pokud byste tomu snad nechtli vit, prce je voln ke staen [34] a
naleznete v n spolehliv daje o innosti vakcn, ty vypadaj na
prvn pohled serizn.
Je tedy zejm, e vichni pedstavitel oficiln medicny maj
vdeck potvrzen toho, e vakcny proti HPV jsou bezpen a
nemaj dn N. Tak AAP v uvedench publikacch uznv ze 14
072 evidovanch N pouze 7 % za relevantn k vakcn, avak ve
skutenosti takovch, kter by nemly nikoho znepokojovat.
CDC i FDA, kte hodnot hlen N, provedou zmnu pouze
tehdy, pokud se vyskytnou N alespo dvakrt v incidenci 1/10 000
[28]. Naproti tomu panlsk vlda sthla v roce 2009 z trhu 75 000
dvek Gardasilu pot, co musely bt hospitalizovny pouze dv
adolescentn dvky pro vn N (http://
www.reuters.eom/article/2009/02/10/tb-merck-gardasil-sus
pension-idUSLA56308620090210). Ve panlskm tisku je
poadovno proveden studi dlouhodobch ink vakcinace proti
HPV, protoe neexistuj dn zruky, e nebude ovlivnno
thotenstv, plodnost a e se nebudou objevovat abnormality ve
vvoji plod. Poadavky na pehodnocen okovn nezletilch
dvek proti HPV jsou vzneny ve Francii, Rakousku i vcarsku
(http://www.medocean.re/2011/09/).
Jak je to s vysokou innost HPV vakcn?
Vechny velk studie vyjaduj vysokou innost HPV okovn
(a 99 %). Toto procento vychz z incidence (vskytu) kancerznch
cerviklnch lz, tzv. CIN1-2, nebo vaginlnch lz vyvolanch
HPV 16 nebo HPV 18, nebo s vskytem infekce HPV 16, 18, nebo s
incidenc kondylomat (uvd se 100 % innost), zpravidla po 3.
vakcinaci. Nejdel doba sledovn byla 27-60 msc.
Podvejme se, jak vypadaj sla, kter poskytuje studie FUTURE
l/U. 17 622 en ve vku 16-26 let se astnilo pedlicenn klinick
studie v obdob prosinec 2001-bezen 2003, avak publikovny byly
tyto vsledky a 3 roky po udlen licenc. Klinicky a histologicky se
vyetoval vskyt lz 1. stupn (CIN1), ili poten nejleh
zmny, kter mohou pejt do
Tabulka 10.4.4.1 innost HPV vakcny s pouitm daj z
metaanalzy Lu et al. [34]. (Pipomnme, e bradavice
(kondylomata) vyvolvaj HPV 6 nebo i.Za primrn pvodce
rakoviny dlonho pku se povauj HPV 16 a 18.)
Lze a typ
HPV
Okovan skupina
(quadrivalentn
vakcna)
Kontroln
skupina
(placebo)
innost
v%
Cervikln
lze CIN1
Poet ppad/ poet
subjekt
Poet
ppad/ poet
subjekt

HPV 6 nebo
11
0/6688 45/6619 100
HPV 16 6/6448 97/6257 94
HPV 18 1/7158 47/7092 97,9
Vaginln
lze VIN

HPV 6 nebo
11
0/6718 6/6647 100
HPV 16 0/6455 7/6269 100
HPV 18 0/7190 2/7119 100
Kondylomata
HPV 6 nebo
11
2/6718 186/6647 98,9


stup 2-3, a teprve ty se potom mohou stt zkladem vzniku
karcinom. Mn ne 1 % infekce HPV u en pejde do stadia
rakoviny. Devadest procent infekce organismus zvldne v prbhu
2-3 let, z toho 67 % bhem 12 msc [30].
Statistika mocn je
I selsk rozum se jist mus pozastavit nad vypovdajc hodnotou
o 100% innosti vakcinace, kdy se jedn o vskyt 2 ppad CIN1
v souboru 7119 neokovanch a o dn ppad u srovnatelnho
souboru okovanch. Jenome statistika je mocn nstroj, kter
doke divy. Pi pouvn statistiky v hodnocen innosti lk nebo
rznch vakcn je mon pouvat tzv. relativn riziko nebo absolutn
riziko. Podvejme se, jak vrazn se tyto dva daje li pi pouit
jednoho a tho souboru pozorovanch pacient. Absolutn riziko je
pozorovan pokles onemocnn v porovnn s kontrolnm souborem.
Relativn riziko se vypot tak, e se absolutn riziko dl potem
rizik pozorovanch u kontrolnho souboru.
Nejlpe si to vysvtlme na konkrtnch slech. Pedstavme si, e
mme studii 200 en, z nich polovina dostv lk a druh polovina
placebo. V kontroln skupin se vyskytnou tyi ppady
onemocnn, v len skupin dva. Na zklad takovho pozorovn
meme vydat dva typy prohlen, kter jsou ze statistickho
pohledu sprvn:
Nov lk snil riziko onemocnn o 50 %\ Dv eny s
onemocnnm, kter braly lky, pedstavuj polovinu ppad
onemocnn v porovnn se 4 enami nelenmi, ili 50 %
relativn
0
riziko.
Nov lk zpsobil pokles vskytu nemoci o dva procentuln
body. Pouze 2 eny ze sta (2 %) onemocnly pi podvn lku, v
porovnn se 4 enami ze sta nelench.
Je zcela evidentn, e tyto dv zprvy, akoliv vyjaduj stejnou
skutenost, maj zcela rozdln inek na irokou populaci. Ten, kdo
se rozhodne pro interpretaci pomoc relativnho rizika, se nedopout
podvodu. Je to vak ve skutenosti zpsob, jak ponkud manipulovat
s pedstavami irok veejnosti.
Porovnn vskytu pedrakovinovch lz a vskytu N:
Je vt pnos, nebo riziko?
Nedalo mi to a zkusila jsem pepotat incidenci cerviklnch lz
1. stupn (CIN1) a vaginlnch lz 1. stupn (VIN), jak jsou
uvdn v publikovanch studich, na 10 000 en s incidenc N
(kter jsou zcela evidentn podhodnoceny). Tmto zpsobem me
bt provedeno jejich porovnn. Tabulka 10.4.4.2 uvd vskyt CIN1
a VIN u en ve vku 16-26 let podle daj [35] po pepotu na 10
000 en a skuten pozorovan poty N podle [34] pepotan na
10 000 en okovanch HPV vakcnou. Pipomeme si, e
prevalence karcinomu dlonho pku je v rozvinutch zemch cca
9/100 000, tedy 0,9/10 000. Dokonce i v R, kter m vysokou
prevalenci C53, vychzej 2 nemocn eny na 10 000 en. V
porovnn s N okovn je to nesrovnateln ni poet, navc v
monostech prevence screeningem a zahjenm vasn lby.
Tabulka 10 A A. 2 Pepoty vskytu dysplzi dlonho pku
CIN1 a pochvy (VIN) vyvolanch u skupiny neokovanch zen viry
typu HPV 16 a 18 [35] a poet N zaznamenanch v uvedench
studich.
62 Typ
dyspl
zie
Poet/10
000 en
63 Studie
N Poet/10
000 en
CIN1 HPV
16
155 PATRICIA 752
CIN1 HPV
18
66,3 FUTURE I 179
VIN 1 HPV
16
11
Harper et al. 414
VIN HPV18 2,8 islalab 245

Porovnn uvedench sel ukazuje, e poet N po okovn ve
sledovanch souborech vysoce pevauje nad vsky

tem pedkancerznch lz nejlehho stupn, kter se asto
spontnn zhoj. Tato moje sla, kter vypovdaj o vtm riziku
ne pnosu, jsou pouze ukzkou, e kvalifikovan a zodpovdn
posouzen pomru pnos a rizik vyaduje podrobn zpracovn
vech dostupnch daj s vyuitm odpovdajcho statistickho
zpracovn.
64 10.4.5 Kolik stoj prevence
karcinomu dlonho pku?
Nevm, kdo dokzal pedpovdt, kolik penz se uet na len
rakoviny dlonho pku u dnench 13-141etch dvek v jejich
dosplosti tm, e budou dnes bezplatn okovny (viz argumenty
NIKO). Nikdo neme poprat fakt, e innost HPV vakcn v
prevenci rakoviny dlonho pku dosud nikdo neprokzal, ve
studich byly a jsou zkoumny pouze pedkancerzn lze. Odbornci
i pbalov letky upozoruj na skutenost, e okovn nechrn
ped vemi typy rakoviny dlonho pku a ani nechrn vechny
okovan. Nikdo tak dosud nev, jak dlouho petrv imunita po tto
vakcinaci.
Je pochopiteln, e masivn celosvtov kampa za okovn
dvek a en proti HPV 16/18 vyvolv velikou pozornost vzhledem k
zhodnocen ekonomickch nklad zpsob prevence rakoviny
dlonho pku. Mnoz zastvaj nzor, e vzhledem k souasnm
cenm HPV vakcn je ekonomicky mnohem vhodnj provdn
cytologickho screeningu. Tento pstup k prevenci karcinomu
dlonho pku je levnj jak v porovnn se samotnm HPV
okovnm, tak v kombinaci vakcinace se screeningem pro vkovou
kategorii 9-26 let [30].
Pro ilustraci rznch ekonomickch model v rznch zemch
pikldm v tomto ppad jak pro tene, tak pro odbornky ir
seznam publikac, kter se zabvaj touto problematikou [36-47].
Ve Finsku probh studie PATRICIA, kter sleduje soubor 20
000 en, kterm bylo v dob okovn 16-17 let. Je to dosud nejdel
studie, probhajc 10 let, avak i jej autoi uvdj, e ke konenmu
vyhodnocen je teba sledovn po dobu 15 let. Za pedpokladu, e
po celou tuto dobu bude zachovn vysok titr protiltek, pak podle
pvodnho odhadu Diany Harperov [48, 30] se pi 90%
prookovanosti en me snit vskyt rakoviny dlonho pku a
za 15 let na 7/100 000, jak uvdme v Dob jedov. S dostupnost
dalch daj ze sledovn okovanch soubor zmnila Dian
Harperov ve sv prci v roce 2011 tento odhad pro Gardasil na
pouhch 14/100 000 [28]. Jak ukazuj zkuenosti z USA, snit
vskyt rakoviny dlonho pku na 7/100 000 se podailo ji ped
okovnm zavedenm screeningu.
J e vhodn okovat tinctilet dvky?
Z reakc rodi v R, kte sv dti vedou k etice pohlavnho
ivota, lze usuzovat, e znan st dvek i v dnen dob zahajuje
pohlavn ivot a adu let po dovren 13. roku ivota, a dosud nen
jist, zda v t dob bude stle v jejich tle dostaten titr protiltek
proti HPV16 a 18. Dosavadn men ukazuj, e titr protiltek proti
HPV 18 z Gardasilu kles po 5 letech u 35 % en, po 8,5 letech ztrc
14 % en miteln protiltky, zbvajcch 86 % udruje titr asi ve
stejn vi jako po rychlm potenm poklesu [30]. Mnoho en m
schopnost se s HPV vyrovnat i bez okovn. Tuto skutenost
piznv na svch strnkch i CDC. Kdybychom vak chtli
zabezpeit ochranu ped HPV en po cel ivot, muselo by se
patrn peokovvat. V diskusch o ekonomick nronosti programu
okovn proti HPV jsem se setkala s vahou, jak by se mohla
roztet spirla tto mimodn drah vakcinace [49]. Na zklad
souasnch znalost, e okovn poskytne plnou ochranu dvce na 5
let, by pak lllet dvka mla dostat 13 peokovn do svch 75 let,
aby se zajistila ochrana ped HPV vyvolanou rakovinou dlonho
pku. Nklady na takov okovn jdou do miliard dolar a
mnohonsobn pevyuj souasn vdaje na veker okovn dt a
mldee. Kdybychom chtli spotat, kolika mrt na karcinom
dlonho pku se zabrn v porovnn s N HPV vakcn, vychzej
absurdn sla.
Kontaminace HPV vakcn DNA
Na podzim 2011 rozbouila veejn mnn zprva Sane Vax
14
, e
injekce Gardasilu obsahuj rekombinantn HPV DNA. Zatmco jin
vakcny jsou na bzi pirozench antigen, tady je stice vytvoena
umle a virus pouze imituje. To je v souladu s tm, co opakovan
proklamuj vrobci i CDC, e dn virov DNA, kter by umonila,
aby se virus v okovanm organismu mnoil, ve vakcn nen.
Analza 30 vzork Gardasilu prodvanch v USA, Austrlii, na
Novm Zlandu, panlsku, Francii a Polsku ukzala, e 100 % z
nich (tedy vechny) obsahovaly rekombinantn virovou DNA. HPV
DNA navzan na hlinkov adjuvans pedstavuje potenciln riziko,
protoe me vyvolat celou adu autoimunitnch zntlivch poruch,
jako je revmatick artitida, akutn encefalomyelitida a dal dosud
neznm nsledn poruchy. EMA (Evropsk agentura pro kontrolu
liv) prohlsila, e posoud riziko tto kontaminace pro vech
27 stt EU.

14 Sane Vax je mise na podporu bezpenho, fi nann
dostupnho, nezbyt nho a innho okovn a
okovac praxe prost edni ctv m vchovy a
informovanosti (www.sanevax.org).
Zvr
Na rozdl od jinch vakcn, kter chrn ped infeknmi
nemocemi v dtstv, je vakcinace HPV clen na 9-14let dvky, aby
je ochrnila ped rakovinou dlonho pku, kter se me vyvinout
za destky let. Samotn okovn HPV vakcnami nepedstavuje
ekonomickou sporu vynaloenou na pi o zdrav populace, jak pro
svoji cenu, tak vzhledem k okolnosti, e nen znma doba innosti.
Screening v kadm ppad umon odhalen vce ppad rakoviny
dlonho pku ne tch, proti kterm chrn okovn. Jako
ekonomicky neefektivn je hodnoceno okovn mu [41]. Tvrzen
reklamy, e rakovina dlonho pku je druh nejrozenj
rakovina en na celm svt, nen pravdiv. Statistiky dokazuj, e
toto odpovd pouze situacm v rozvojovch zemch a v zemch, kde
je pe o eny zanedban. I v R existuj okresy, kde je incidence
tto nemoci nzk, a okresy, kde je incidence srovnateln s
rozvojovmi stty, zejmna v Africe. Nejsou tyto ukzky dvodem k
zamylen pro epidemiology a gynekology? Incidence karcinomu
dlonho pku (C53) vak i tak tvo nepatrn podl na incidenci
zhoubnch novotvar u en, v R pedstavuje C53 asi 2,6 % z
vskytu vech ZN u en. Pro vakcnu, jej preventivn inek se
projev a po 40 letech, by mlo bt riziko N minimln. Z tabulky
10.4.4.2 je zjevn, e poet N po okovn proti HPV tak, jak je
evidovn v systmu VAERS, vysoce pesahuje incidenci dysplzi
CIN1-2. Je poctiv informovat rodie o monosti vskytu N po
okovn tohoto typu.
souvislosti s masivn reklamou pro okovn Silgardem nebo
Gardasilem, vytvenm strachu vi HPV virm a vytvenm
pedstavy, e tyto vakcny poskytuj garanci ochrany, by mla kad
matka a mlad ena vdt, e:
Vvoj infekce HPV, kter se me vyvinout do rakoviny
dlonho pku, je velmi pomal. Mn ne 1 % infekce HPV se u
en pemn do stadia rakoviny. Devadest procent infekce
organismus zvldne v prbhu 2-3 let, z toho 67 % bhem 12
msc, a na jejich zklad nevzniknou lze 2/3 stupn.
Pravdpodobnost pechodu nelench prekancerz do invazivnho
karcinomu CIN1 je 1 % ron, CIN2 25 % do 5 let, CIN3 80-90 %
do 10-12 let. Rizikem CIN2+ diagnzy jsou nejvce ohroeny eny
do 30 let [50-52].
Okovn nem terapeutick inek proti ji existujc infekci ani
nezastav vvoj CIN1 do CIN2. Nezabrn tak infekci HPV jinmi
typy vir, take riziko jinch typ rakoviny v anogenitln oblasti je
u okovanch en 3-12x vy v prbhu nsledujcch 10 let po
okovn [20, 43].
Jako nov pstup k okovn proti rakovin dlonho pku se
jev pehodnocen innosti Cervarixu v tom smyslu, e je nyn
doporuovna pouze jedna dvka u dvek bez nkazy HPV a je
doporuovno okovn en starch ne 45 let [28].
Vznamn st prevence rakoviny dlonho pku je tak stle
zaloena na vchov k etice a hygien sexulnho ivota a na
absolvovn pravidelnho cytologickho screeningu po jeho zahjen.
Existuj studie, kter ukazuj, e nzk prevalence HPV je u populace
pevn monogamn [53].
65 Novinky roku 2011 o okovn
proti chipce
Epidemiologov zjistili, e v letech 2011/12 ns bude opt
ohroovat stejn virus chipky jako loni, tedy AH1N1, vyvolvajc
chipku pojmenovanou jako prase. Mohli bychom proto vyut
zkuenosti z minul sezny, abychom ji bez zbytenho strachu
proili leton chipkovou sezonu. V Dob jedov jsme poznatky a
zvry o prbhu prvn sezny prase chipky publikovan v
pednch lkaskch asopisech popsali. Pomrn klidn prbh
pandemick chipky v sezn 2010/11 utlumil strach vtiny oban
z tto infekn nemoci. Pesto v mnoha zemch probhaj intenzivn
propagan-osvtov kampan pesvdujc obany o naprost
nezbytnosti okovn a vypotvajc, kolik lid by mohlo zemt,
nebudou-li okovni. V R bylo pro leton chipkovou seznu
rozhodnuto okovat obyvatelstvo vakcnami proti seznn chipce a
pandemick vakcny nekupovat.
Pesto je vhodn si pipomenout, e:
Penos chipky se dje temi hlavnmi
cestami:
pmo nakaen lovk penese kchnutm aj, hlen do o, nosu
i st vnmavho jedince;
inhalac aerosol produkovanch nemocnm pi kali, kchn
aj.;
penosem z rukou do st kontaminovan plochy, podn ruky.
Nejvce je lovk infekn mezi druhm a tetm dnem po nkaze
a nakalivost trv zhruba 7-10 dn. Dti jsou mnohem vce nakaliv
ne dospl ( virus od bezpznakovho obdob a a dva tdny po
infekci).
Doporuen WHO ke snen rizika infekce:
Nedotkat se oblieje a nosu.
Mt si ruce vodou a mdlem (zejmna pak po dotyku potenciln
kontaminovanch povrch).
Vyvarovat se tsnho kontaktu s nakaenmi.
Pokud mono omezit as strven mezi davy lid.
V obytnch prostorech pravideln vtrat.
Praktikovat zdrav ivotn styl (dostatek spnku, vivn a
zdrav strava, fyzick aktivita).
66 Sniuje okovn proti chipce
nemocnost?
Hygienici, epidemiologov a vakcinologov si zpravidla
kadoron stuj na malou prookovanost esk populace.
Doporuuj, e v rizikov kategorii nad 65 let by se ml okovat
kad. U ns je prookovno asi 30 % obyvatel. U bn populace
je to zhruba pt procent, co je alostn mlo.
Nevme nic o tom, zda bylo v R v loskm roce vc nemocnch
chipkou ne v sousednch, prookovanch sttech. Takov dkaz by
jist pesvdil k okovn stovky neokovanch oban, vetn
zdravotnk a politik. Jenome takov sla nm hygienici ani
epidemiologov patrn nemohou poskytnout. Epidemiologov z
prestin Cochranovy spolenosti, kter sdl v Londn, publikovali
adu systematickch pehled o innosti chipkovch vakcn.
Opakovan dochzej k zvru, e nen dostatek dkaz pro tvrzen,
e okovn proti chipce sniuje nakalivost nebo mrtnost,
dokonce ani u starch osob. Ferroni a Jefferson provedli
metaanalzu
15
publikac o epidemiologii chipky z Cochranovy
databze [54] a zjistili, e nkter studie proklamuj dokonce 90%
innost okovn proti mrt. Jefferson k, e v takovm ppad
by ns chipkov vakcna musela chrnit ped tm, abychom vbec
umeli. Jako bval vojensk lka zdrazuje innost myt rukou,
noen rouek a rukavic. Uvd tak, e prce, kter pouvaj
instituce, jako je WHO, CDC i FDA na podporu svch tvrzen, e
okovn zabrn chipkov epidemii, jsou clen vybrny, zatmco
nesouhlasn jsou prost ponechny bez povimnut. A co rad Tom
Jefferson starm lidem? Myjte si podn ruce obyejnm mdlem.
A pite dopisy sentorm, aby vm vysvtlili, na jakch principech
ty proklamovan vakcny pracuj. Vte, j nejsem proti vakcnm. J
jsem proti nedostatenm a chybnm dkazm,, k Jefferson.
innost okovn proti chipce podle Lancetu 2012
Velikou pozornost vdeck komunity, novin i
farmaceutickch firem vyvolalo na konci roku 2011 zveejnn
metaanalzy v asopise Lancet, pinejc aktuln zhodnocen
innosti okovn proti chipce [55]. Tuto rozshlou analzu
zpracoval kolektiv badatel z Centra pro vzkum infeknch nemoc
Minnesotsk univerzity (USA) pod vedenm jeho editele Michaela
Osterholma, kter je souasn editelem Centra excelence
vznamnch objev ve vzkumu chipky (Center of Excellence of
Influenza Research). Je tedy zejm, e se jedn o vysoce
kvalifikovan vzkumn tm s neomezenm pstupem k literrnm
zdrojm. Autoi vyhledali 5707 lnk a z nich vybrali 31
srovnatelnch studi, publikovanch od ledna 1967 do nora
Jejich zjitn, e innost okovn dosplch (ve vku 18-65
let) proti chipce je 59% s tm, e tato ochrana byla v nkterch
seznch jet siln redukovna, vyvolalo znan zklamn
veejnosti. V dsledku intenzivnch reklamnch kampan si toti
vtina lid mysl, e okovn proti chipce je ochrn proti chipce s
tm 100% zrukou. Vsledky bdn Osterholma a jeho tech

15 Metaanalza provd porovnn vsledk rznch studi.
spolupracovnk vak ukzaly, e vc ne 40 % lid, kte byli
okovni, nem dnou ochranu proti chipce. Dobr vakcna by
mla mt 85-95% innost, ekl Osterholm v rozhlasovm interview
(http://minnesota.publicradio.org/ display/web/2011/10/27/middayl/).
Navc se tak zjistilo, e okovn proti chipce je inn pouze proti
laboratorn imunologicky potvrzenm ppadm pandemick
chipky, zatmco proti vem ostatnm respiranm onemocnnm v
dan sezn m innost pouhch 10 % [55].
Co znamen 60 % innost?
Osterholmova autorita a pesvdivost tto metaanalzy byla
patrn tak siln, e pimla CDC zmnit opakovanou proklamaci o
70-90% innosti protichipkov vakcny na 60 %. Jet ni
innost m podle CDC okovn u dt mladch 2 let a u starch
osob (http://www.cdc.gov/flu/about/qa/vaccine
effect.htm#howeffectivechild). Tak americk mdia od ledna 2012
roziuj informaci o 60% innosti okovn proti chipce s
odvolnm na zmnnou metaanalzu Osterholma a spolupracovnk
[55].
Myslte si, e 60% innost vypovd o tom, e 60 lid ze sta
okovanch chipku nedostane? e m 6 lid z 10 okovanch
anci na prevenci chipky? To je naprosto klamn, pe Mike
Adams ve svm komenti k analze Osterholma a spol.
http://www.naturalnews.
com/033998_influenza_vaccines_effectiveness.html), kter je ve
slovenskm pekladu Ing. Marina Filla na http://www.sloboda
vockovani.sk/news/sokujuca-studia-odhaluje-ze-ockovanie-
protichripke-zabranuje-chripke-len-u-l-5-dospelych-nie-60-ako-sa-
ofici alne-tvrdi-/.
Monosti statistickho hodnocen jsme si vysvtlili ji v ppad
hodnocen innosti HPV vakcn. V ppad vakcny proti chipce
Adams rozebr sla z publikace Osterholma a spol. [55] takto:
Kontroln skupinu dosplch tvoilo 13 095 neokovanch
dosplch, kte byli sledovni, zda dostanou chipku. Vc ne 97 %
z nich chipku nedostalo. Onemocnlo 357 osob, co znamen, e
pouze 2,7 % neokovanch dostalo chipku.
Ve skupin dosplch okovanch trojslokovou inaktivovanou
vakcnou proti chipce dostalo chipku pouze 1,2 %.
Rozdl mezi obma skupinami je 1,5 %. To znamen, e 1,5
subjektu ze sta chipku nedostalo. Kdy nechceme plit lovka,
meme si kat, e ti ze 200 lid chipku nedostali dky okovn.
Jsme schopni si tedy interpretovat 60% innost tak, e mus bt
okovno 200 lid, aby ti z nich nedostali chipku? Tato interpretace
zn tak pekvapiv, e se j patrn mnoz zdrhaj uvst.
Prce s mysl obana
Ale to je prv ukzka, jak je mon vyut statistiku k
manipulaci s mylenm lid. Jak lze vyut statistiku ke klamn
spotebitel i pacient, protoe podobn je mon vyhodnocovat
psoben lk; i my jsme si to ukzali v ppad hodnocen innosti
okovn proti HPV.
lovk me snadno podlehnout klamu reklamy. Pipomeneme si
proto jet jednou, jak se me napklad prezentovat innost lku
na prevenci rakoviny prsu. Meme slyet, e lk m 50% innost.
Co to me znamenat?
kontroln skupin mme tisc en bez lku a v n onemocn dvacet
en rakovinou prsu.
dal skupin je tisc en, kter lk po uritou dobu uvaj.
tto skupin onemocn pouze 10 en.
Lk tedy zafungoval u 10, rozdl mezi kontroln a pokusnou
skupinou je 10, a to je 50 % z 20. Mme tedy dkaz pro tvrzen, e
lk m 50% innost. ena si pod dojmem takov informace lk
zcela jist koup, protoe bude pesvden, e m 50% anci na to,
e ji pi jeho uvn rakovina prsu nepostihne.
67 10.5.2 Okovn dt proti
chipce
Dob jedov jsme uvedli zjitn, e dti mlad ne 35 msc
nevytvej po okovn proti H1N1 dn protiltky a e u skupiny
dt ve vku 3-9 let nevznikaj protiltky u 65 % okovanch [56].
Dsledkem onemocnn dt chipkou je sice absence ve koln
dochzce, ale tato skupina je zpravidla ponkud vce ohroen
vskytem komplikac (stejn jako senioi nad 65 let). Jefferson se
spolupracovnky zhodnotil 51 studi z Cochranovy databze
16
,
zahrnujcch celkem 294 159 pozorovn, a uvd, e innost
okovn u dt starch ne dva roky je 28-33 %. U dt mladch je
innost vakcny stejn jako innost placeba [57]. V souasn dob
je v mnoha zemch doporuovno kadoron okovn dt proti
seznn chipce, ale dopad tohoto okovn nen znm
(http://www.cdc.gov/flu/about/qa/vaccineeffect.htm#ho
weffectivechild).
Prce holandskch autor v asopise J ournal of Virology [58]
pesvdiv dokumentuje, e okovn seznn chipkou brn dtem
vytvoit si imunitu proti pandemickm virm (nap. prase chipky).
V odbornm popisuje to tak, e zatmco pirozen infekce seznn
chipkou viry A indukuje imunitu vi potenciln pandemickm
virm typu A, okovn proti seznn chipce indukci imunity proti
pandemickm virm brn, co koreluje s neptomnost virus-
specifick CD8+ T bunn imunity. Holandt epidemiologov
potvrdili tento nlez pi porovnn soubor dt, kter byly okovny
kadoron, a dt, kter okovny nebyly a onemocnly pouze
pirozenou nkazou. Ron okovn je inn pouze proti seznnm
virm, avak brn vvoji virus-specifick CD8+ T bunn imunity.
USA doporuuj pro leton rok aplikaci dvou vakcn dtem, kter
nebyly okovny v losk sezn, a peokovn jednou vakcnou u
dt okovanch. Pouvaj vak tzv. intranasln ivou oslabenou
vakcnu (LAIV), jak se v R nepouv a nen registrovna.
innost iv oslaben vakcny LAIV u dt ve vku 6 msc a 7
let byla prokzna v devti ze 12 sezn analyzovanch v deseti
randomizovanch kontrolovanch studich jako 83% [55].
Naproti tomu v Osterholmov studii autoi konstatovali, e dn
ze studi nesplovala kritria pro zhodnocen u dt ve vku 8-17 let
(ani pro dospl nad 65 let), take pro tyto kategorie dkazy o
innosti okovn proti chipce chyb [55].
Velk poet zprv se tk vskytu horeky a febrilnch ke u
dt po okovn jak trivalentn vakcnou proti chipce, tak
pandemickou vakcnou proti prase chipce, take v Austrlii se
rozhodli v roce 2010 dti do pti let neokovat. Analzy okovn

16 Cochranova dat abze viz 7. kapit ol a
vakcnou Fluvax pouvanou v Austrlii odhaluj vskyt febrilnch
ke u dt mladch ne pt let ve frekvenci 9/1000 dt (tedy skoro
jedno dt na sto okovanch), zatmco podle oekvn to mlo bt
mn ne 1/1000). Chipka sama asto vyvol u malch dt
horeku, kter me vst k zchvatm ke, a vakcny proti
chipce mou rovn vyvolat tento nedouc inek, ale mme
jasn signl, e vskyt horeky s keemi je vy s vakcnou
pouvanou tento rok (2010) ve vech okresech, prohlsil
generln editel zdravotnickch slueb australsk federln vldy
profesor Jim Bishop
http://www.health.gov.au/irtfernet/main/publishing.nsf/Con
tent/mr-yrl0-dept-dept010610.htm.
68 Vakcny proti chipce
Vechny vakcny proti seznn chipce jsou trivalentn, obsahuj
antigeny dvou chipkovch vir typu A (H3N2 a H1N1) a jednoho
viru typu B. Seznam vakcn registrovanch v R je uveden na
http://www.szu.cz/tema/prevence/ockovani-proti-chripce-2.
Na potku listopadu 2011 oznmila firma Baxter, e stahuje
vakcnu proti chipce Preflucel (http://www.sukl.cz/download/
spc/SPC20750.pdf), kter psobila pacientm alergick reakce. Prvn
vakcna proti seznn chipce vyroben inovativn technologi firmou
Baxter v esk republice ji nen na trhu. 22 000 dvek vakcny,
kter byla nabzena zdarma pacientm s citlivost na vajen
blkoviny, muselo bt staeno, protoe paradoxn vyvolvala
alergie. Virus pro tuto vakcnu byl pomnoen na Vero bukch
(buky z ledvin africk opice-kokodana guerzy zelen). Podrobn
informace o tom, co vechno mohou vakcny s viry pomnoenmi na
bukch z ledvin opiek zanst do tla lovka, si mete pest v
knize Struneck [8].
Pacienti by si mli pi takovch nabdkch uvdomit, e mohou
bt soust testovn nov vakcny, a kadopdn by mli poadovat
podepsn informovanho souhlasu. Ke kad vakcn je zcela
nezbytn vydat si pbalov letk a peliv si pest zejmna N.
A jak ukazuje materil SKL, i u vakcny Preflucel je N cel ada.
Pbalov letky i veker informace o vakcnch a jejich registraci
jsou uvdn na internetu.
Na zklad odbornch analz je v Evrop rutinn kadoron
okovn proti chipce opodstatnn u tchto dvou skupin populace:
star osoby obvykle je do tto skupiny azena vkov skupina osob
ve vku 65 let a vce a osoby s chronickm onemocnnm. Naproti
tomu podle matematickho modelu by mlo bt optimln okovat
mlad dospl jedince (20-39 let) a nsledn koln dti (6-12 let),
dokud nedoshne prookovanost 30 % [59]. To je vak zleitost
odbornk, aby kvalifikovan posoudili nejvhodnj a nejinnj
strategie v kad chipkov sezn. U ns je povaovna za prioritn
prevence chipky u dt ve vku od 6 msc a mladistvch, u
starch osob a osob s chronickm onemocnnm. Dle je v R
vakcinace doporuovna thotnm enm v kterkoliv fzi
thotenstv a enm, kter plnuj thotenstv bhem chipkov
sezny (http://www.szu.cz/tema/prevence/ockovani-proti-chripce-2).
Nae vn nmitky vi okovn thotnch en jsme vysvtlili v
Dob jedov.
Nedouc inky okovn proti chipce v sezn 2010/2011
Vvoj vakcn proti chipce, kter jsou kadoron distribuovny
v milionovch mnostvch, obr odpor veejnosti jak k thimerosalu
obsahujcmu rtu, tak k hlinkovm adjuvans pro jejich mon N.
Chipkov vakcny tak jsou jedny z prvnch, kde vrobci odstranili
hlink a nahradili ho pro evropsk trh skvalenem (v USA nem
skvalen povolen). Pes znan obavy odbornk z monch N
vyvolanch skvalenem se zatm tyto obavy nepotvrdily. Pzniv
zprvy pin nkolik studi z Evropy, kter dokumentuj, e
okovn dt a mldee proti AH1N1 nebylo spojeno s vskytem
nedoucch neurologickch nebo autoimunitnch komplikac, jako
jsou Guillanv-Barrho syndrom (GBS), roztrouen sklerza,
diabetes 1. typu nebo revmatoidn artritida
[60-61]. V obdob jen 2009-bezen 2010 dostalo v Anglii
vakcnu H1N1 s AS03 adjuvans odhadovanch 855 378 dt, ale
dn nov ppady GBS nejsou hleny.
N po okovn pandemickmi vakcnami Pandemrix a Panenza
hodnot zprva francouzskch epidemiolog [62]. Ve Francii bylo
bhem okovac kampan podno 4,1 milionu dvek Pandemrixu a
1,6 milionu dvek Panenzy. Pro Pandemrix bylo hleno 4183 N, z
toho 193 vnch. V souvislosti s okovnm Panenzou bylo podno
591 hlen N, z toho 70 vnch. Nejastj vn N byly
neurologickho rzu (39 % pro Pandemrix a 29 % pro Panenzu).
Febriln kee byly nejastjm N u dt. Pro dn z ohlench
mrt po okovn (celkem 22) nebyla shledna souvislosti s
okovnm. Bylo potvrzeno 13 ppad GBS a 15 ppad
demyelinizan poruchy.
N vakcny Pandemrix, pouvan v esku na okovn proti
prase chipce, se zatm objevily u 152 lid. Vyplv to z informac,
kter zveejnil SKL. Vakcnu proti prase chipce dostalo vCRv
sezn 2010/2011 58 428 lid. Akoliv v sezn 2011/2012 hroz
nkaza stejnm virem jako v minul, rozhodla NIKO neobjednvat
vakcny proti pandemick chipce, ale okovat populaci v R proti
chipce seznn.
Narkolepsie
Evrop se v chipkov sezn 2009/2010 mezi mlde vyskytl
vy poet ppad narkolepsie: 3-7/100 000 okovanch
pandemickou vakcnou Pandemrix. Narkolepsie je neurologick
porucha, kter zpsobuje, e lovk nhle upadne do hlubokho
spnku. Ten me trvat nkolik sekund, nkolik minut i nkolik
hodin. Narkolepsie je mnohdy spojena s kataplexi, kdy lovk ztrat
nhle kontrolu nad svmi svaly. Narkoleptick zchvat je tak
provzen ochrnutm sval a asto i ivmi halucinacemi. Uvd se,
e narkolepsie je neliteln a chronick onemocnn. Dokument
WHO z nora 2011 (http://www.physorg.com/news/201 l-02-swine-
flu-vaccine-child-narcolepsy_l.html) uvd,
e ppady narkolepsie hlsilo pinejmenm 12 zem. Bylo hleno
celkem 335 ppad narkolepsie, z nich bylo 68% z Finska a
vdsk.
Evropsk komise proto pozastavila aplikaci vakcny Pandemrix
pro osoby mlad ne 20 let a do vyeten pin zvenho vskytu
narkolepsie a doporuila okovat tslokovou vakcnou seznn
chipky (http://www.ema.europa.eu/ema/index.
jsp?
curl=pages/news_and_events/news/2011/07/news_detail_001312.jsp
&mid=WC0b01ac058004d5cl&jsenabled=true).
EMA potvrdila spojitost mezi okovnm Pandemrixem a
narkolepsi (http://www.news-medical.net/news/20110721/EMA-sa
ys-link-between-narcolepsy-and-Pandemrix-2009-HlNl-vaccine
exists.aspx).
Podle zprvy francouzskch epidemiolog z konce roku 2011
[62] nebyl ve Francii zaznamenn dn ppad narkolepsie ve
vztahu k okovn vakcnou Pandemrix, zatmco internetov zprvy
o vskytu narkolepsie ve Francii uvd, e ednci ve Francii
oznmili est ppad narkolepsie, ti u dt a ti u dosplch
(http://www.drugs.com/news/europe-probes-swine-flu shot-
narcolepsy-link-26336.html).
Je vak teba rovn pipomenout, e tak v Kanad, kde se
rovn uvala vakcna Pandemrix, se nevyskytl ani jeden ppad
narkolepsie. I to ukazuje jak na adu monch vliv a rozdl pi
samotn vrob vakcn, tak na specifinost geografickch nebo
demografickch podmnek.
Zvr
Mnoh studie potvrzuj poznatek, e existuje zsadn rozdl mezi
pirozen zskanou imunitou a imunitou vyvolanou okovnm.
Zskn pirozen imunity m mnohem vt vhody, avak tento fakt
je v souasn dob zcela pehlen. V dob vakcinac se v mnoha
sttech svta podailo zlikvidovat prodn, divok typy vir a
bakteri, kter byly pvodci dtskch nemoc. Imunita vyvolan
okovnm vak m omezenou dobu trvn a nechrn jedince po cel
ivot. Pes iroce rozen konsensus, e vakcny jsou bezpen a
vn N jsou extrmn vzcn, podrobn zkoumn vdeckch
studi tento nzor nepodporuje. Nikdy vak nebyly provedeny takov
studie, kter by mohly porovnat dopad na zdrav u okovanch a
neokovanch dt, nebo inek vakcny s inkem injikovanho
fyziologickho roztoku. Je teba piznat, e je tak velmi obtn
prokzat, e okovn je pinou N. Je tud obvykle
konstatovno, e vskyt N je nhodn soubn s dobou okovn
a vn N je odsouvn jako nesouvisejc s okovnm, co
meme pozorovat jako obvyklou praxi v souasn dob. V
oficilnm testovn bezpenosti vakcn se zpravidla pedem vylou
mimodn nchyln a citliv jedinci, jako jsou pedasn narozen,
subjekty s neurologickmi problmy, s pecitlivlost na nkter
sloky vakcny ap. Nebere se ohled na jedinenou fyziologii
novorozenc a kojenc, kte v porovnn s dosplmi pedstavuj
mimodn citlivou skupinu. Kojencm se pi okovn dostv do
tla mnohonsobn vt mnostv potenciln kodlivch agens.
Kad lovk by ml dostat dostaten informace o vakcn, aby
se mohl dostaten zodpovdn rozhodnout pro jej aplikaci. Poteba
informac se ukazuje jako mimodn vznamn pi doporuench
okovnch a v souasn dob zejmna pi rozhodovn o okovn
HPV vakcnou 13-141etch dvek. Vvoj vakcn proti chipce
ukazuje, e vrobci reaguj na monost N sol hlinku a
thimerosalu, a tyto ltky se v novch typech vakcn proti chipce
neobjevuj. Svoboda informovanho souhlasu pi vech typech
okovn by mla bt prvem kadho obana v demokratickm
stt.
69 10.6 Doslov k 10. kapitole
V vodu tto kapitoly se zmiuji o existenci dvou tbor
propagtor a odprc okovn. Zd se, e rivalita mezi jejich
pedstaviteli trv, a hledn porozumn je dost obtn, jak jsem se
mohla sama pesvdit. Zatmco clem propagtor je neruit dn
okovn a zachovat pokud mono povinn vechny dosavadn
vakcinace, odprci okovn by rdi zruili vekerou povinnost
okovat. Nejsou ochotni naslouchat argumentm svch oponent.
Odpov na otzku, pro tomu tak je, mon poskytne ryvek z
lnku prof. MUDr. Jana Jandy, CSc., pedsedy esk pediatrick
spolenosti a pednosty 1. dtsk kliniky 2. LF UK a FN Motol,
Praha, a spoluautorky MUDr. Jitky kovrnkov, vedouc
Ambulance pro okovn pi fakultn nemocnici v Motole [63].
Autoi p:
Potalo se automaticky s tm, e vysok prookovanost
pozitivn ddictv systmu ped rokem i 989 bude pokraovat i v
novm spoleenskm systmu.
Pediati nebyli zvykl s rodii o okovn pli mluvit, bylo to
brno jako fakt a rodiny nebyly zvykl klst takov otzky, jako je
tomu dnes v jinch oblastech zdravotnictv. Nebylo dostaten
zdrazovno, pro se vlastn okuje a co by se stalo, kdyby dti
okovny nebyly. A po pravd eeno, prakticky se nemluvilo o
monch vedlejch incch vakcinace. Okovn bylo v ordinacch
pediatr brno jako rutinn vkon, spoluprce rodi byla vysok,
dky mimodn dobe tolerovan esk vakcn proti pertusi (DTP
Sevapharma) u ns nebylo tolik vedlejch reakc jako jinde v
zahrani Hlen neobvyklch reakc po okovn tak nebylo
bohuel dsledn provdno a kontrolovno a nai pediati se dnes
mohou setkat s rznmi kritrii a doporuenmi
V CR se pikroilo k zastaven celoplonho okovn proti
tuberkulze a v roce 2010, akoliv nkter zem odstoupily od
plonho okovn proti TBC ji dve ne R a nedolo tm k
vzestupu incidence onemocnn. Na druhou stranu onemocnn
ernm kalem a punicemi postihuje v nejvetsim procentu
okovan dti.
Propagtoi okovn zpravidla zanaj svoje lnky uvdnm
sel, kolik osob na svt postihuje dan infekn nemoc, nebo, jet
psobivji, kolik dt ron nebo denn umr. Jak to vypad s
vskytem infeknch nemoc, proti kterm se povinn okovalo a
okuje v R, ukazuje tabulka 10.6.
Tabulka 10.6 Vskyt infeknch nemoc v R v potu hlench
ppad (podle materilu WHO)
http://apps.who.int/immunization_monitoring/en/globalsummary/
countryprofileselect, cfm
Vskyt infeknch
nemoc poet
hlench ppad
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
00
19
90
Zkrt 0 0 0 0 0 0 0
Novorozeneck
tetanus
0 0 0 0 0 0 0
Tetanus 0 0 0 0 0 1 0
Hib meningitida 5 0 0 0 0 0 69
ern kael 66
2
95
6
76
7
18
6
23
4
18
7
48
Polio obrna 0 0 0 0 0 0 0
Spalniky 0 5 2 2 7 9 24
20
Punice 10
68
35
7
40
3
12
97
51
72
12
0

Zardnky 4 6 14 4 8 74
3


dob psan tto kapitoly bylo mon pest si v dennm tisku
nzor pednho epidemiologa doc. MUDr. Romana Chlbka, Ph.D., z
Univerzity obrany v Hradci Krlov z 22. 9. 2011: Okovn by v
esk republice v budoucnu mohlo bt zcela dobrovoln, zleelo
by tak jen na rodich, jak vakcny by svm dtem nechapodat,
uvedl ve tvrtek Roman Chlbek z esk vakcinologick spolenosti.
Povinn by podle nj mla zstat jen nejzkladnj okovn,
napklad proti tetanu.
Opravdu si myslm, e vvoj pjde touto cestou. Spolhm v
tomto na komunikaci mezi dtskmi lkai a rodii, kte budou po
vzjemn diskusi rozhodovat.
Naproti tomu jin zprvy z kulor vyznvaj ve prospch
zaveden tvrd vymahateln povinnosti okovat. Kudy se bude vvoj
ubrat, zle i na rodich.
Literatura
FDA. Workshop on Non-clinical Safety Evaluation of
Preventative Vaccines: Recent Advances and Regulatory
Considerations.http://www.fda.
gov/downloads/biologicsbloodvaccines/newsevents/
workshopsmeetingsconferences/transcriptsminutes/ucm054459.pdf
Blaylock, R. L. www.russelblaylockmd.com.
http://nvicadvocacy.org/members/Home.aspx.
http://vactruth.com.
Hadwen, W. The case against vaccination, www.alternative-
doctor.com: 2010.
Miller, N. Z. Vaccine safety manual. 2nd ed.; New Atlantean
Press: Santa Fe, 2010; p 350.
Petr, M. Prvodce okovnm. RAABE: Praha, 2011.
Struneck, A. Varovn signly okovn. ALMI, Milo Palatka:
Blansko,
2012.
NVIC Welcome to the 2012 Vaccine Ingredients Calculator.
http://www. vaccine-tlc.org/
i 101 Kwok, R. Vaccines: The real issues in vaccine safety.
Nature, 2011, 473 (7348), 436-8.
Klein, N. P.; Fireman, B.; Yih, W. K.; Lewis, E.; Kulldorff, M.;
Ray, P.; Baxter, R.; Hambidge, S.; Nordin, J.; Naleway, A.;
Belongia, E. A.; Lieu, T.; Baggs, J.; Weintraub, E. Measles-mumps-
rubella-varicella combination vaccine and the risk of febrile seizures.
Pediatrics, 2010, 126 (1), el-8.
Lavin, J. S.; King, A. A.; Bjornstad, O. N. Natural immune
boosting in pertussis dynamics and the potential for long-term
vaccine failure. Proc Natl Acad Sci US A, 2011, 108 (17), 7259-64.
National, state, and local area vaccination coverage among
children aged 19-35 months United States, 2009. MMWR Morb
Mortal Wkly Rep, 2010, 59 (36), 1171-7.
Miller, N. Z.; Goldman, G. S. Infant mortality rates regressed
against number of vaccine doses routinely given: is there a
biochemical or synergistic toxicity? Hum Exp Toxicol, 2011, 30 (9),
1420-8.
Dayan, G. H.; Quinlisk, M. P.; Parker, A. A.; Barskey, A. E.;
Harris, M. L.; Schwartz, J. M.; Hunt, K.; Finley, C. G.; Leschinsky,
D. P.; OKeefe, A. L.; Clayton, J.; Kightlinger, L. K.; Dietle, E. G.;
Berg, J.; Kenyon, C. L.;
Goldstein, S. T.; Stokley, S. K.; Redd, S. B.; Rota, R A.; Rota, J.;
Bi, D.; Roush, S. W.; Bridges, C. B.; Santibanez, T. A.; Parashar, U.;
Bellini, W. J.; Seward, J. F. Recent resurgence of mumps in the
United States. N Engl J Med, 2008, 358 (15), 1580-9.
Mumps epidemic United Kingdom, 20042005. MMWR Morb
Mortal WklyRep, 2006, 55 (7), 173-5.
Tugwell, B. D.; Lee, L. E.; Gillette, H.; Lorber, E. M.; Hedberg,
K.; Cieslak, P. R. Chickenpox outbreak in a highly vaccinated school
population. Pediatrics, 2004, 113, 455-9.
ZIS Zdravotnictv esk republiky 2010 ve statistickch dajch
ZIS R, Praha 2011.
Rohani, P.; Drake, J. M. The decline and resurgence of pertussis
in the US. Epidemics, 2011, 3 (3-4), 183-8.
Galanis, E.; King, A. S.; Varughese, P.; Halperin, S. A. Changing
epidemiology and emerging risk groups for pertussis. CMAJ, 2006,
174 (4), 451-2.
Guiso, N.; Liese, J.; Plotkin, S. The Global Pertussis Initiative:
meeting report from the fourth regional roundtable meeting, France,
April 14-15,
Hum Vaccin, 2011, 7, 481-8.
Halperin, B. A.; Morris, A.; Mackinnon-Cameron, D.; Mutch, J.;
Langley, J. M.; McNeil, S. A.; Macdougall, D.; Halperin, S. A.
Kinetics of the antibody response to tetanus-diphtheria-acellular
pertussis vaccine in women of childbearing age and postpartum
women. Clin Infect Dis, 2011, 53 (9), 885-92.
Vesikari, T.; Prymula, R.; Schuster, V.; Tejedor, J. C.; Cohen, R.;
Bouckenooghe, A.; Damaso, S.; Han, H. H. Efficacy and
Immunogenicity of Live-Attenuated Human Rotavirus Vaccine in
Breast-Fed and Formula-Fed European Infants. Pediatr Infect Dis J,
2012.
Hua, W. Post-Approval Adverse Event Review Rotarix. Office
of Biostatistics and Epidemiology Center for Biologies Evaluation
and Research. US Food and Drug Administration, 2010.
http://www.fda.gov/downloads/Adviso
ryCommittees/CommitteesMeetingMaterials/PediatricAdvisoryCom
mittee/UCM205375. pdf
Slade, B. A.; Leidel, L.; Vellozzi, C.; Woo, E. J.; Hua, W.;
Sutherland, A.; Izurieta, H. S.; Ball, R.; Miller, N.; Braun, M. M.;
Markowitz, L. E.; Iskander, J. Postlicensure safety surveillance for
quadrivalent human papillomavirus recombinant vaccine. JAMA,
2009, 302 (7), 750-7.
WHO/ICO Information Centre on Human Papilloma Virus and
Cervical Cancer http://apps.who.int/;
hpvcentre/statistics/dynamic/ico/SummaryReportsSelect.cfm.
FDA Regulations
http://www.accessdata.fda.gov/scripts/cdrh/cfdocs/
cfCFR/CFRSearch.cfm
Harper, D. M.; Vierthaler, S. L. Next Generation Cancer
Protection: The Bivalent HPV Vaccine for Females. ISRN Obstet
Gynecol, 2011, 2011, 457204.
The value of HPV vaccination. Nat Med, 2012, 18 (1), 28-9.
Harper, D. M.; Williams, K. B. Prophylactic HPV vaccines:
current knowledge of impact on gynecologic premalignancies.
Discov Med, 2010, 10 {50), 7-17.
Medina, D. M.; Valencia, A.; de Velasquez, A.; Huang, L. M.;
Prymula, R.; Garcia-Sicilia, J.; Rombo, L.; David, M. P.; Descamps,
D.; Hardt, K.; Dubin, G. Safety and immunogenicity of the HPV-
16/18 AS04-adjuvanted vaccine: a randomized, controlled trial in
adolescent girls. J Adolesc Health, 2010, 46 (5), 414-21.
Petaja, T.; Keranen, H.; Karppa, T.; Kawa, A.; Lantela, S.;
Siitari-Mattila, M.; Levanen, H.; Tocklin, T.; Godeaux, O.; Lehtinen,
M.; Dubin, G. Immunogenicity and safety of human papillomavirus
(HPV) -16/18 AS04-adjuvanted vaccine in healthy boys aged 10-18
years. J Adolesc Health, 2009, 44 (1), 33-40.
Giuliano, A. R.; Palefsky, J. M.; Goldstone, S.; Moreira, E. D.,
Jr.; Penny, M. E.; Aranda, C.; Vardas, E.; Moi, H.; Jessen, H.;
Hillman, R.; Chang, Y. H.; Ferris, D.; Rouleau, D.; Bryan, J.;
Marshall, J. B.; Vuocolo, S.; Barr,
; Radley, D.; Haupt, R. M.; Guris, D. Efficacy of quadrivalent
HPV vaccine against HPV Infection and disease in males. N Engl J
Med, 2011, 364 (5), 401-11.
Lu, B.; Kumar, A.; Castellsague, X.; Giuliano, A. R. Efficacy and
safety of prophylactic vaccines against cervical HPV infection and
diseases among women: a systematic review & meta-analysis. BMC
Infect Dis,
11, 13.
Dillner, J.; Kjaer, S. K.; Wheeler, C. M.; Sigurdsson, K.; Iversen,
O. E.; Hernandez-Avila, M.; Perez, G.; Brown, D. R.; Koutsky, L.
A.; Tay, E. H.; Garcia, P.; Ault, K. A.; Garland, S. M.; Leodolter, S.;
Olsson, S. E.; Tang, G. W.; Ferris, D. G.; Paavonen, J.; Lehtinen, M.;
Steben, M.; Bosch, F. X.; Joura, E. A.; Majewski, S.; Munoz, N.;
Myers, E. R.; Villa, L. L.; Taddeo,
J.; Roberts, C.; Tadesse, A.; Bryan, J. T.; Maansson, R.; Lu, S.;
Vuocolo, S.; Hesley, T. M.; Barr, E.; Haupt, R. Four year efficacy of
prophylactic human papillomavirus quadrivalent vaccine against low
grade cervical, vulvar, and vaginal intraepithelial neoplasia and
anogenital warts: randomised controlled trial. BMJ, 2010, 341,
c3493.
Barnabas, R. V.; Laukkanen, P.; Koskela, P.; Kontula, O.;
Lehtinen, M.; Garnett, G. P. Epidemiology of HPV 16 and cervical
cancer in Finland and the potential impact of vaccination:
mathematical modelling analyses. PLoSMed, 2006, 3 (5), el38.
Diaz, M.; Kim, J. J.; Albero, G.; de Sanjose, S.; Clifford, G.;
Bosch, F. X.; Goldie, S. J. Health and economic impact of HPV 16
and 18 vaccination and cervical cancer screening in India. BrJ
Cancer; 2008, 99 (2), 230-8.
Goldhaber-Fiebert, J. D.; Stout, N. K.; Salomon, J. A.; Kuntz, K.
M.; Goldie, S. J. Cost-effectiveness of cervical cancer screening with
human papillomavirus DNA testing and HPV-16,18 vaccination. J
Natl Cancer Inst,
2008, 00 (5), 308-20.
Goldie, S. J.; Diaz, M.; Kim, S. Y.; Levin, C. E.; Van Minh, H.;
Kim, J. J. Mathematical models of cervical cancer prevention in the
Asia Pacific region. Vaccine, 2008, 26 Suppl 12, Ml7-29.
Chesson, H. W.; Ekwueme, D. U.; Saraiya, M.; Markowitz, L. E.
Cost-effectiveness of human papillomavirus vaccination in the
United States. Emerg Infect Dis, 2008, 14, 244-51.
Jit, M.; Choi, Y. H.; Edmunds, W. J. Economic evaluation of
human papillomavirus vaccination in the United Kingdom. BMJ,
2008, 337, a769.
Kim, J. J.; Goldie, S. J. Health and economic implications of
HPV vaccination in the United States. N Engl J Med, 2008, 359 (8),
821-32.
Rogoza, R. M.; Ferko, N.; Bentley, J.; Meijer, C. J.; Berkhof, J.;
Wang, K. L.; Downs, L.; Smith, J. S.; Franco, E. L. Optimization of
primary and secondary cervical cancer prevention strategies in an era
of cervical cancer vaccination: a multi-regional health economic
analysis. Vaccine, 2008, 26 Suppl 5, F46-58.
Techakehakij, W.; Feldman, R. D. Cost-effectiveness of HPV
vaccination compared with Pap smear screening on a national scale:
a literature review. Vaccine, 2008, 26 (49), 6258-65.
Ginsberg, G. M.; Edejer, T. T.; Lauer, J. A.; Sepulveda, C.
Screening, prevention and treatment of cervical cancer a global and
regional generalized cost-effectiveness analysis. Vaccine, 2009, 27
(43), 6060-79.
Thiry, N.; De Laet, C.; Hulstaert, F.; Neyt, M.; Huybrechts, M.;
Cleemput, I. Cost-effectiveness of human papillomavirus vaccination
in Belgium: do not forget about cervical cancer screening. Int J
Technol Assess Health Care, 2009, 25 (2), 161-70.
Chen, M. K.; Hung, H. F.; Duffy, S.; Yen, A. M.; Chen, H. H.
Cost-effectiveness analysis for Pap smear screening and human
papillomavirus DNA testing and vaccination. J Eval Clin Pract,
2011, 17 (6), 1050-8.
Harper, D. M.; Nieminen, P.; Paavonen, J.; Lehtinen, M. Cervical
cancer incidence can increase despite HPV vaccination. Lancet Infect
Dis, 2010, 10 (9), 594-5.
Tomljenovic, L.; Shaw, C. A. Human papillomavirus (HPV)
vaccine policy and evidence-based medicine: Are they at odds? Ann
Med, 2011, Dec 22.
McCredie, M. R.; Sharpies, K. J.; Paul, C.; Baranyai, J.; Medley,
G.; Jones, R. W.; Skegg, D. C. Natural history of cervical neoplasia
and risk of invasive cancer in women with cervical intraepithelial
neoplasia 3: a retrospective cohort study. Lancet Oncol, 2008, 9 (5),
425-34.
Rodriguez, A. C.; Schiffman, M.; Herrero, R.; Wacholder, S.;
Hildesheim, A.; Castle, P. E.; Solomon, D.; Burk, R. Rapid clearance
of human papillomavirus and implications for clinical focus on
persistent infections. J Natl Cancer Inst, 2008, 100 (7), 513-7.
Schiffman, M.; Rodriguez, A. C. Heterogeneity in CIN3
diagnosis. Lancet Oncol, 2008, 9 (5), 404-6.
de Sanjose, S.; Almirall, R.; Lloveras, B.; Font, R.; Diaz, M.;
Munoz, N.; Catala, I.; Meijer, C. J.; Snijders, P. J.; Herrero, R.;
Bosch, F. X. Cervical human papillomavirus infection in the female
population in Barcelona, Spain. SexTransm Dis, 2003, 30 (10), 788-
93.
Ferroni, E.; Jefferson, T. Influenza. Clin Evid (Online), 2011, Oct
2i;20tt, pii: 0911 201.
Osterholm, M. T.; Kelley, N. S.; Sommer, A.; Belongia, E. A.
Efficacy and effectiveness of influenza vaccines: a systematic review
and meta-analysis. Lancet Infect Dis, 2012, 12 (1), 36-44.
Smith, S.; Demicheli, V.; Di Pietrantonj, C.; Harnden, A. R.;
Jefferson, T.; Matheson, N. J.; Rivetti, A. Vaccines for preventing
influenza in healthy children. Cochrane Database Syst Rev, 2006,
(1), CD004879.
Jefferson, T.; Rivetti, A.; Harnden, A.; Di Pietrantonj, C.;
Demicheli, V. Vaccines for preventing influenza in healthy children.
Cochrane Database Syst Rev, 2008, (2), CD004879.
Bodewes, R.; Fraaij, P. L.; Geelhoed-Mieras, M. M.; van Baalen,
C. A.; Tiddens, H. A.; van Rossum, A. M.; van der Klis, F. R.;
Fouchier, R. A.; Osterhaus, A. D.; Rimmelzwaan, G.F. Annual
vaccination against influenza virus hampers development of virus-
specific CD8 T cell immunity in children. J Virol, 2011, 85 (22),
11995-2000.
Lee, S.; Golinski, M.; Chowell, G. Modeling Optimal Age-
Specific Vaccination Strategies Against Pandemic Influenza. Bull
Math Biol, 2011.
Bardage, C.; Persson, I.; Ortqvist, A.; Bergman, IL; Ludvigsson,
J. F.; Granath, F. Neurological and autoimmune disorders after
vaccination against pandemic influenza A (H1N1) with a monovalent
adjuvanted vaccine: population based cohort study in Stockholm,
Sweden. BMJ, 2011, 343, d5956.
Verity, C.; Stellitano, L.; Winstone, A. M.; Andrews, N.; Stowe,
J.; Miller, E. Guillain-Barre syndrome and H1N1 influenza vaccine
in UK children. Lancet, 2011, 378 (9802), 1545-6.
Durrieu, G.; Caillet, C.; Lacroix, I.; Jacquet, A.; Faucher, A.;
Ouaret, S.; Sommet, A.; Perault-Pochat, M. C.; Kreft-Jais, C.; Castot,
A.; Damase-Michel, C.; Montastruc, J. L. [National Campaign of
Vaccination against the Flu A (HlNl) v: National. 7herapie, 2011, 66
(6), 527-40.
Janda, J.; Skovrankova, J. Co zpsobily ve vysplch zemch
kampan proti okovn u dt? [What did the campaigns against
childhood vaccination accomplish in developed countries?]. Cas Lek
Cesk, 2003, 142 (7), 437-41.
Advisory Committee for Immunization Practices (ACIP).
Verbatim transcript of the ACIP meeting (Atlanta), 22 October 1999.
Vol. 3. Atlanta, GA: Nancy Lee and Associates, 1999: 1-174.
Praktick rady rodim k okovn
Ludmila Elekov
Mnoho ten Doby jedov se na autory obracelo s otzkami
ohledn okovn vlastnch dt. V tto nelehk loze konzultant s
nmi vydatn spolupracovala MUDr. Ludmila Elekov. Podali
jsme ji proto, aby do tto knky shrnula svoje nejdleitj
poznatky, rady a doporuen z praxe. Jej doporuen, zaloen na
zkuenostech s pokozenmi dtmi a na zkuenostech jinch lka
zabvajcch se dtmi pokozenmi okovnm, jsou podepena
intenzivnm studiem zahranin odborn literatury. Mohou bt proto
nkdy odlin od rutinnch pstup k okovn podle okovacho
kalende. Ve sv krtk kapitole upozoruje na zmny ve zdrav
dt v tto dob, na zven rizika nedoucch ink po okovn a
nabz rodim 13 krok k zajitn bezpenho okovn.
70 U kterch dt je zven riziko
nedoucch ink po okovn
Mnoh dti dnes nejsou natolik zdrav, aby povinn okovn
zvldly bez pokozen zdrav. S celkovm zdravotnm stavem
dnench dt nejsou lkai spokojen a poukazuj na to, e se ji rod
mn zdrav ne jejich rodie a prarodie. Dti jsou
nejzranitelnjmi jedinci v modern spolenosti a ukazuj nm, e
dosavadn zpsob ivota a pstup ke zdrav a nemocem nen
dlouhodob udriteln. Okovn nen samozejm jedinou pinou,
ale svm mechanismem inku doke zeslit ji existujc naruen
imunity a nervovho vvoje.
Rizikov jsou vechny dti, kter si do ivota nesou njakou
toxickou zt. Vakcny obsahuj nepochybn toxick sloky, kter
pispj dominovm efektem k zti dtte. Tk se to zejmna dt,
kde thotenstv neprobhlo zcela fyziologicky, narodily se
nedonoen nebo nezral, probhl operativn porod, byly
nedostaten kojeny, dostaly antibiotika a jin lky. Dle dt, jejich
matky dlouho uvaly antikoncepci, byly krtce ped thotenstvm
nebo v nm okovny, prodlaly infekn horenat onemocnn
nebo jim byla implantovna nebo vymnna amalgmov plomba, a
rovn dt matek trpcch alergiemi a autoimunnm onemocnnm.
Tyto matky a dti maj zvenou toxickou zt. Matky maj
naruenou vaginln flru, kter pi porodu vede ke kolonizaci dtte
nevhodnmi druhy bakteri a naruen zdravho vvoje jeho
imunitnho systmu. Velmi dobe to popisuje Dr. Natasha Campbell-
McBride
17
ve sv knize Gut and Psychology Syndrome (vylo
slovensk pod nzvem Syndrom trvenia a psychologie) [1, 2]. V
anglitin ji lze koupit v internetovm obchod Amazon. Vele
doporuuji vem rodim, i budoucm, a pediatrm.
Katastrofy nastvaj obvykle pi kombinaci nebo kaskd
nkolika faktor, je to jak padajc ada dominovch kostek. Vakcna
bv asto u jen tou posledn kapkou, kterou petee pohr. Na
zatku je dt s geneticky podmnnou patnou detoxikan
schopnost a/nebo sklonem k autoimunit. Me dostat stejnou
toxickou zt jako ostatn, ale pro nj budou dsledky zvanj.
Toto dt se me narodit rodim, od nich zddilo nejen slab
geny, ale souasn si nese i jejich energetick otisk, naruen

17 Natasha Campbell -McBride j e l kaka se
speci alizac na neurologii a lidskou vivu. Na sv
klini ce v Cambri dgi se speci alizuje na vivu dt
s poruchami chovn a uen.
pedchozmi vlivy: kouen, drogy, tropick vakcinace, prodlan
nemoci, hormonln lba, stres atd. Takov dt ji pi narozen nen
zdrav. Ovem me se zdrav zdt. dn pediatr nen, schopen pi
zbn prohldce nkolikamsnho kojence zjistit poruchu imunity,
stevn flry i mru toxick zte. Urit indicie by mu poskytla
podrobn anamnza, jen kdyby vdl, na co se vbec ptt. Kdy
rizikov dt dostane okovn, me to bt ta posledn kapka, kterou
pohr petee.
Je velkm dluhem konvenn medicny, e dsledn nezkoum
reakce na okovn, zejmna zvan, a nehled spolen vzorce.
Nehled skuten dsledn rizikov skupiny. Naopak vynakld
mnohem vt sil na obhajobu vakcn, mnohdy se me zdt, e za
kadou cenu. Ne uveden kontraindikace lze sten pout k
nalezen rizikovch jedinc, ale skuten jen sten. Vtina dt,
kterm okovn ubl, projde pod prahem vmavosti lka.
71 11.2 Zkladn bezpenostn
opaten pi okovn
Uvdomuji si, e moje doporuen se mnohdy li od oficilnch
nzor. Stojm si za nimi, protoe vychzej z mch zkuenost s
pokozenmi dtmi a zkuenost jinch lka zabvajcch se dtmi
pokozenmi okovnm. Doporuuji dodrovat nsledujc pravidla.
Respektovat kontraindikace
Kontraindikace se dl na akutn a chronick. Akutn
kontraindikac je jakkoli akutn onemocnn, raz (krom okovn
proti tetanu), operace, nemoc v rodin nebo kolektivu, kam dt
dochz. Dt mus bt v dob okovn v naprostm podku.
Za minimln odstup od akutn nemoci nebo stresov situace
povauji msc bez jakchkoli pznak. I rma je pznak. Okovat
pi nachlazen (co je podle vrobc a nkterch odbornk mon)
povauji za naprosto nevhodn.
Dal kontraindikac jsou ztov situace, napklad rst zub,
odstavovn, nstup do jesl, kolky, sthovn, narozen sourozence,
rodinn problmy, nemoc matky, odlouen od matky apod.
Neokujte krtce ped odjezdem na dovolenou, do zahrani. Cesty
do exotickch zem, kter vyaduj okovn navc, naplnujte
dostaten dlouho pedem, okovn provete s dlouhmi intervaly
mezi vakcnami. Nikdy nenechte aplikovat nkolik vakcn najednou.
U mench dt, kter prodlvaj nebo maj krtce za sebou povinn
okovn, bych drazn doporuila pehodnotit nutnost a pnos
takovho cestovn.
Dle je kontraindikac zvan reakce na pedchoz okovn s
alterac (naruenm) celkovho stavu. Anafylaktick reakce na
pedchoz okovn. Jakkoli alergick reakce by mla bt
automatickou kontraindikac dalho podn vakcny, kter obsahuje
stejn sloky jako vakcna, kter alergii vyvolala. Stejn jako je tomu
u jinch lk, napklad antibiotik.
Kontraindikac je imunosupresivn lba, prokzan
imunodeficit, nejen pro iv vakcny. Nelze oekvat vytvoen
protiltek po okovn u lovka s defektem protiltkov imunity.
Thotenstv a kojen. Jste-li thotn nebo kojte, nikdy se
nenechte okovat! Nen dostaten pesn znmo, co z vakcn a jak
pechz na dt, proto je teba postupovat s pedbnou opatrnost.
Podle daj CDC mly thotn eny, kter se nechaly okovat proti
prase chipce, cca 7x vy potratovost ne neokovan
(http://www.progressiveconvergence.com/
Final%20Press%20Release%20CDC%20Allegedly%20falsified.
pdf). Kad stimulace imunitnho systmu v thotenstv zvyuje
riziko autismu nebo schizofrenie u dtte. Ji jen tato zkuenost by
mla vst k opatrnosti s jakmkoli okovnm thotnch. Kad
okovn v dosplm vku snese odklad, ne ena pestane kojit.
Vjimkou je okovn proti vzteklin a tetanu ale to pouze v
ppad skuten zvanho razu, kde je vysok pravdpodobnost
onemocnn.
Chronick kontraindikace.okovn jsou zejmna rzn poruchy
nervovho systmu, oficiln jen pro bunnou vakcnu proti
ernmu kali, ale mlo by se to rozit na vechny vakcny s
hlinkem a vakcny proti neuroinfekcm.
Dle alergie a autoimunn onemocnn, kter se po okovn vdy
zhor, vyplv to z mechanismu inku vakcn. Vdci pouvaj
injekce ovalbuminu nebo jinho antigenu v kombinaci s hydroxidem
hlinitm k vyvoln alergie u laboratornch zvat. Je absurdn si
myslet, e stejn kombinace u lovka (vakcna) nevyvol nebo
nezhor alergii.
O akutn kontraindikac rozhoduje okujc lka, kter je
dokonce povinen pacienta vyetit tak, aby ji mohl vylouit. O
chronick kontraindikac rozhoduje odborn lka pro dan
onemocnn.
2. Respektovat nedonoenost
Dt, kter se narod nap. o 6 tdn dve, je dnes bn
okovno ve 3 mscch skutenho vku, nikoli podle plnovanho
data narozen. Je tedy okovno ve skutenosti v 6 tdnech vku. I
kdy na to v pediatr nedb, vy byste mli. Vechny termny
potejte ode dne, kdy se dt mlo narodit, ne ode dne, kdy se
skuten narodilo. Vakcny nejsou dvkovny podle hmotnosti! To v
praxi znamen, e dt vc 5 kg dostane stejnou dvku jako dt
vc 15 kg! V lednu 2012 se na internetu objevil tragick ppad
mal holiky z Belgie, Stacy Sirjacobs, kter byla na doporuen
lka okovna ve vku 9 tdn skutenho vku (tj. fakticky ve
vku 5 tdn) kombinac Infanrix hexa, Prevenar a Rotarix. Dt
bylo z dvojat, narozeno o msc dve csaskm ezem, po porodu
bylo resuscitovno, bylo umle iveno pro alergii na mlko a v dob
okovn bylo nachlazeno. Bhem nkolika dn po okovn zemelo
na meningitis a sepsi, trplo tak silnm prjmem. Paradoxn
zemelo na nemoci, proti kterm mlo bt dky okovn chrnno.
Lkai samozejm jakoukoli souvislost mrt s okovnm popraj a
k rodim se chovali znan nevybrv. Cel pbh si mete
pest zde anglicky: http://vactruth. com/2012/01/19/baby-dies-
after-first-shots/ nebo slovensk zde:
http://www.slobodavockovani.sk/news/babatko-zomrelo-po-oc
kovani-prevenar-infanrix-hexa-rotarix/.
mysl okovat nedonoen dti s vhou nad 1 kg, jak bylo
prezentovno na poslednm vakcinologickm kongresu, povauji za
nerespektovn vvojovch zvltnost nedonoench dt. Toto
doporuen je zaloeno na studii firmy GlaxoSmithKline,
monopolnho dodavatele vakcn pro povinn okovn dt u ns i v
jinch zemch. GSK financovala studii na 988 nedonoench dtech,
z nich nejmen byly narozen v 27. tdnu thotenstv. Dti rozdlili
do dvou skupin, jednu okovali sms Infanrixu hexa,
pneumokokovou vakcnou a Rotarixem, druh, tzv. kontroln skupina
dostala ble neuren placebo msto rotavirov vakcny plus
hexavakcnu a pneumokoka. To znamen, e dn kontroln skupina
ve skutenosti neexistovala. lo o smsn vzorek dt z rznch
zem, nkter dti dostaly navc dal vakcny. Sledovaly se vn
reakce (nebyly specifikovny), kterch bylo kolem 5 % v obou
skupinch. Autoi studii [3] zveejnili na
http://www.pediatricsupersite.com/view.aspx? rid=91652
s nzvem: Rotavirov vakcna je imunogenn a dobe tolerovna
u pedasn narozench dt. Bli pohled na studii ovem uke, e
celkov poet nedoucch ink byl tm 30 % ve skupin, kter
dostala Rotarix, a a 40 % v placebo skupin. Tento rozdl
vyvolv zvan otzky o podstat placeba a vlivu ostatnch
aplikovanch vakcn. Mezi tzv. neoekvan N patila horeka nad
39,5 C, vce ne 6 prjmovitch stolic denn, vce ne 3 epizody
zvracen denn, ztrta chuti k jdlu a podrdnost. Pedstavte si
malinkho nedonoenho kojence v inkubtoru, pravdpodobn po
csaskm ezu, nekojenho, dostvajcho kortikoidy na dozrn plic,
tj. s potlaenou imunitou, zavajcho velk stres. A do takovho
dtte lkai a epidemiologov napchaj koktejl vakcn, zpsob mu
vysokou horeku, prjem, zvracen a dal pznaky. Jak me vbec
jakhokoli lkae, kter sloil Hippojcratovu psahu, napadnout
okovat takov dt! U jen okolnosti jeho narozen a podvn
imunosupresivnch ltek povauji za absolutn kontraindikaci
jakhokoli okovn. Kdyby na njak novorozeneck jednotce
vznikla epidemie prjmu postihujc tetinu dt, okamit by ji
zaveli a nejsp bychom se o tom dozvdli i z televize. Toto
okovn zpsobilo dtem mnohem vt utrpen a ohrozilo je pmo
na ivot vce, ne by dokzala jakkoli epidemie. Take oficiln
zvr je, e rotavirov vakcna je nedonoenmi dtmi dobe
tolerovna, jen 5 % N, ale realitou je, e tetina dt trpla velmi
zvanmi potemi.
Neokovat krtce po narozen
Jakkoli zsah do imunitnho systmu v tuto dobu je riskantn.
Studie na novorozench mlatech primt, kterm byla aplikovna
vakcna proti hepatitid B, ukazuj vrazn naruen vvoje a reflex
[4], Dal studie zjistila, e chlapci, kte byli bhem prvnch 2
msc ivota okovni proti hepatitid B, maj cca 3x vy riziko
autismu ne chlapci, kte okovni nebyli [5]. V prvnch dnech po
narozen by nemlo bt okovno dn dt, ale v dnm ppad
dt, jeho narozen a poporodn vvoj nebyly bez problm.
Znamen to nikdy neokovat dti nedonoen, po csaskm ezu, po
komplikovanm porodu nebo po porodu s uitm jakchkoli lk,
dti se silnou novorozeneckou loutenkou vyadujc terapii, dti s
jakmkoli problmem poporodn adaptace, dti, kter ztratily po
porodu hodn na vze, patn pij apod. Rodie mus bt velmi bdl
a asertivn, nejlep je pinst si do porodnice pedem pipraven
negativn revers a nechat si od personlu podepsat jeho pevzet.
Riziko TBC vyhodnocuje lka novorozeneckho oddlen
zejmna na zklad obsahu dotaznku, kter vypln matka. Kladn
odpov na kteroukoli otzku v dotaznku zaad dt do rizikov
skupiny. Okovn novorozenc proti tuberkulze je velmi rizikov
[7, 8], protoe nelze pedem zjistit imunodeficit bunn sloky,
kter je kontraindikac tohoto okovn. I v ppad zaazen dtte
do rizikov skupiny maj rodie prvo na odklad tohoto okovn a je
nutn vyhodnotit reln riziko pro dan dt. Napklad pobyt v zemi
s vym vskytem TBC neznamen automaticky vy riziko pro
konkrtn dt. Zcela jin riziko nkazy TBC bude mt dt bohat
rodiny z Moskvy ne dt uteenc z Kavkazu. Vyhlka uvd, e
lka posuzuje riziko zejmna na zklad dotaznku, tj. dotaznk
nen jedinm kritriem.
4. Ped jakmkoli okovnm si pette pbalov letk
Drazn doporuuji si ped kadm okovnm pest pbalov
letk k vakcn, kter m bt aplikovna. Najdete v nm seznam
kontraindikac a nedoucch ink. Okovac povinnost je v R
uloena zkonem 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav, a
souvisejc vyhlka 537/2006 Sb, vs nezbavuje prva na
informovan souhlas s konkrtn vakcnou, tj. muste bt natolik
informovni, abyste mohli tento souhlas dt. Soust informovanho
souhlasuje pouen o povaze vkonu, indikaci, kontraindikacch,
nedoucch incch a riziku. Mte prvo svmu lkai poloit
jakoukoli otzku a poadovat adekvtn odpovdi. Dejte svmu
lkai as, aby si nastudoval materily, kter potebuje znt k
poskytnut dostatench informac.
Umte-li njak ciz jazyk, najdte si na internetu pbalov letk
ze zem mimo EU. Evropsk legislativa po vrobcch vakcn
nepoaduje uveden zbytkovch mnostv ltek pouitch ve vrob
a oni je tak neuvdj. Ani lkai proto mnohdy nevd, co ve
obsahuj vakcny, kter v dobr ve denn aplikuj malm dtem.
Nap. u Infanrixu Hexa, vrobce GlaxoSmithKline, nen uvedena
ptomnost formaldehydu, fenoxyetanolu, polysorbtu 20 a 80,
polymyxinu a neomycinu. Pbalov letky si lze sthnout na
internetu, nap. http://www.vakciny.net/pravidelne_
ockovani/Infanrix%20Hexa%20Souhrn%20SPC.pdf; australsk
http://www.nps.org.au/search_by_medicine__name/cmi/infa
nrix_hexa_thiomersal_free..Alergick reakce me nastat i na
stopov mnostv substance, proto neuveden zbytku antibiotik a
jinch substanc povauji za zvan.
Doporuovala bych okovn odloit nejmn ke konci prvnho
roku ivota
Nejmn vak do 6 msc vku. Hlavnm dvodem je, e v dob
nejastjho okovn (mezi 2.-4. mscem vku) prochz mozek
velmi dleitmi fzemi vvoje a je velmi citliv vi vem
naruujcm vlivm. V t dob se tvo synapse, nastupuje zrn
amygdaly, hipokampus prochz fz nejrychlejho rstu a vytvej
se vzorce mozkovch vln a spnku. Vechny tyto dje mohou bt
okovnm narueny, a to trvale.
Dalmi dvody odkladu jsou kila a msce navc, zralej
imunitn systm, efektivnj hematoencefalick barira chrnc
mozek ped toxiny v krvi, kter se zan vytvet teprve kolem
msce vku. Mezitm se tak mou projevit nkter problmy,
napklad poruchy imunity, alergie apod. A v neposledn ad sv
dt u lpe znte a spe si vimnete, e se s nm nco dje. Snze se
identifikuj nsledn problmy.
Je to stle v souladu s vyhlkou, prvn ti dvky hexavakcny
maj bt podny do konce 1. roku, 4. dvka do 18 msc.
6. Ped okovnm zajistte, aby vae dt mlo dost vitaminu C,
D, esencilnch mastnch kyselin a hoku
Kojenci je vhodn dvat denn 100 mg vitaminu C na kad
msc vku. Preferujte vitamin C z prodnch zdroj (pek, acerola),
nikoli syntetick. Vrobek by neml obsahovat dn chemiklie,
konzervrny, uml sladidla a podobn substance. Dle dtti dejte
navc esenciln mastn co-3 kyseliny (EMK), kter tlum znt, ve
stejn dvce jako vitamin C. Vitamin C a EMK podvejte asi tden
ped a po okovn nebo dokud trv reakce. I kojenm dtem je dejte
pmo, protoe matky maj tchto ltek obvykle nedostatek.
Vitamin D podvejte i po roce vku. Nejde jen o prevenci kivice,
ale o komplexn vliv na imunitu a dal dje v organismu. My ho
prost nemme dost. Malm dtem doporuuji podvat v zim denn
1000 IU (2 kapky Vigantolu), vtm 1500-3000 IU podle zjitn
hladiny v krvi. O vyeten hladiny vitaminu D mete podat svho
lkae nebo si vyeten zaplatit.
Hok je dleit proto, e zamyk glutamtov receptory v
mozku. Aktivace tchto receptor a nekontrolovateln tok glutamtu
do nervovch bunk jsou hlavnm biochemickm mechanismem
nervovch postvakcinanch reakc. Dvka hoku pro malho
kojence je kolem 30-50 mg denn. Existuj rozpustn tablety, kter
lze dlit, rozpustit ve vod a podat dtti.
Pi siln nebo bolestiv lokln reakci nezapomete na chlazen
a ledovn msta vpichu!
Clem tchto opaten je snit riziko nedoucch, zejmna
autoimunnch a excitotoxickch reakc. Jen upozoruji na jednu
dleitou vc. Chcete-li snit riziko reakce, souasn sniujete
imunitn odpov na vakcnu. Nelze to oddlit, protoe
mechanismus inku vakcn, kter vede k tvorb protiltek, je
souasn odpovdn za vznik autoimunitnch reakc.
Odstup mezi vakcnami rozite na dva msce nebo i dle
Peokovn po msci je zbyten zatujc. Koneckonc i
oficiln studie ukazuj, e protiltkov odpov je nejlep pi
dvoumsnch intervalech. Viz http://www.rozalio.cz/index.
php? option=com_content&task=view&id=424&Itemid=l
Nikdy nedovolte podn dvou nebo vce vakcn souasn!
Napklad hexavakcnu a pneumokokovou vakcnu. Nenechte se
pesvdit pediatrem. Vbec nedvejte nic navc, povinnch
okovn je vc ne dost
18
.
10. Peliv sledujte reakce dtte na okovn
Dt nafilmujte ped okovnm a po nm. Obrzek vyd za tisc
slov. Ten, kdo vidl fotografie nebo video dtte pokozenho
okovnm, nebo m takov dt doma, tuto radu pochop.
Je teba vdt, co je neobvykl reakce na vakcnu. Pediati se li
v tom, co povauj za normln reakci. Z pbh maminek mm
dojem, e nkte pediati povauj za normln snad ve, co se po
okovn stane, vetn vyloen patologickch reakc. Normln
reakce je mrn zarudnut v mst vpichu, do cca 3 cm, mrn
zven teplota doprovzen obvyklmi symptomy, nap. mrzutost,
kter odezn do druhho dne.
Neobvykl je nap. velk zarudnut a otok v mst vpichu,
horeka nad 38 C, zejmna je-li doprovzena vraznmi zmnami
chovn, naruen spnkovho rytmu, neobvykl spavost, nebo
naopak nespavost, delirium, apatie, naruen kontakt, zmna
chovn, kee, bezvdom, encefalitick kik ostr, jeiv,
neutiiteln pl. Tento pl je znmkou zntu mozku, proto se mu
tak k encefalitick! Dt nebol msto vpichu, ale hlava! V
pbalovm letku k Infanrixu Hexa je uvedena frekvence
neobvyklho ple (eufemismus pro encefalitick kik) jako velmi
ast, astj ne 1 z 10. http://www.ema.europa.eu/
docs/cs_CZ/document_library/EPAR_-_Product__Informa
tion/human/000296/WC500032505.pdf. Tedy sm vrobce piznv
encefalitickou reakci s frekvenc > 1/10! Tento pl je nutno nahlsit
a je kontraindikac podn dal dvky tto vakcny.
Dal neobvyklou reakc je zmna chovn. Znm dti, kter se po
okovn pestaly usmvat, broukat nebo mluvit, pestaly dlat, co u
umly (hrt si s ruikama, lzt, chodit), mly poruchy rovnovhy,
byly apatick, nechtly jst a pt, nenavazovaly on kontakt. U
nkterch dt pznaky odeznly, u jinch petrvvala hypotonie
nebo jin problm s nervovm vvojem. Jakkoli regres ve vvoji

18 Podrobnj zdvodnn a vysvtlen viz Doba jedov.
dtte je patologick a vakcny obsahuj ltky schopn ho zpsobit,
zejmna hlink. Naruen nebo ztrta ei je jeden z prvnch pznak
intoxikace hlinkem. Zeteln zmna chovn je jednm ze symptom
encefalopatie a u malho dtte me bt symptomem jedinm. Tato
reakce me nastat i pi neptomnosti akutn reakce. Vdy ji
nahlaste lkai i na SKL, na jejich strnkch je ke staen formul
pro hlen nedoucho inku http://www.sukl.cz/hlaseni-pro-sukl.
Encefalopatie po okovn je kontraindikac dalho okovn, je to
uvedeno v pbalovm letku.
Neobvyklou reakc je tak rozvoj chronickch problm
nasedajcch na okovn. Protoe okovn zasahuje do funkce
celho imunitnho systmu, pak vznik ekzmu, chronick rmy,
kale, astmatu, opakovanch nebo chronickch nemoc, zavacch
problm, zvracen, prjmu apod., me bt znmkou naruen
imunity po okovn.
i 1. Reakci po vakcn nepotlaujte chemickmi lky; zejmna
ne paracetamolem!
Horeka se povauje za soust normlnho zntlivho procesu
po okovn. Po lta se proto doporuuje podvat dtem po okovn
lky proti horece a k zabrnn ke. Tm lka okoval 459
eskch dt ve vku od jednoho a pl roku do t let. Vechny dti
dostaly souasn hexavakcnu, 10-valentn pneumokokovou vakcnu
a lidskou rotavirovou vakcnu. Rozdlili je nhodn na dv skupiny:
jedn po okovn podvali bhem prvnch 24 hodin po okovn
paralen kadch 6-8 hodin, druh skupin nepodvali dn lk [6].
Ve studii zjistili, e paralen sice sn poet dt s horekou a
keemi, avak podvn paralenu z preventivnch dvod
nedoporuuj, protoe tvorba protiltek vi nkterm antigenm
byla snen.
Logickm uvaovnm dojdeme k dalmu zvru, e tedy nen
vhodn podvat paracetamol ani pi infekci, nebo z mechanismu
jeho inku vyplv, e potlauje imunitn reakce pi infekci.
Kdykoli svmu dtti pi infekci podte paracetamol nebo jin lk
potlaujc horeku, oslabujete jeho obranyschopnost proti aktuln
infekci. Prodluujete dobu nemoci a infeknosti.
Existuje ale jet jin problm s podvnm paracetamolu po
okovn. Paracetamol se pi metabolizovn chov jako siln voln
radikl, vyerpv zsoby bunnho antioxidant glutathionu a tm
zhoruje dle oxidan stres, ve kterm se dt provajc akutn
reakci na vakcnu nachz. Me potlait akutn reakci a zvit riziko
chronickho pokozen. Ve ve uveden studii se sledovaly jen
akutn horenat reakce, nikoli dlouhodob vvoj dt.
Ibuprofen je nco trochu jinho. Studie ukazuj, e lid, kte
pravideln uvaj lky tohoto typu, maj vznamn ni vskyt
Alzheimerovy nemoci, ne by odpovdalo pravdpodobnosti. Protoe
mnoho chronickch nervovch nemoc, vetn chronickho zntu
mozku po okovn, m spolen biochemick a imunologick
mechanismus, pacientovi me prospt cokoli, co sn znt a
souasn excitotoxicitu, ale nepokod energetick metabolismus a
antioxidan ochranu neuron. O ibuprofenu lze uvaovat v ppad
skuten akutn reakce, vysok horeky, encefalitickho kiku apod.
Rozhodn to je v nouzi mnohem lep een ne paracetamol, jen je
nutn vzt v vahu pdatn ltky v sirupu, kde bvaj uml sladidla,
konzervrny a dal nevhodn sousti. Podn sirupu s ibuprofenem
je tedy spe nouzov een v ppad siln reakce a nedostupnosti
jinch een.
Jak postupovat pi negativnch zmnch u dtte po okovn
Vimnete-li si nap. rozvoje alergie, ekzmu, snen imunity,
zavacch pot, prjm, nechutenstv, zhoren prbhu akutnch
infekc, poruch spnku, chovn, motorickho a psychickho vvoje
atd., oznamte to svmu pediatrovi, zdraznte sv podezen, e jde o
nsledek okovn, a s dalm okovnm nedvejte souhlas, dokud
se dt neuzdrav. dejte patin odborn vyeten. Alergick,
autoimunitn onemocnn i jin poruchy imunity se dalm
okovnm vdy zhor.
Neobvyklou reakci je teba nahlsit. 51 zkona 258/2000 Sb., o
ochran veejnho zdrav, vslovn ukld lkai povinnost
neprodlen hlsit vechny neobvykl reakce po okovn
u
. Existuje
seznam reakc, kter podlhaj hlen, nap.
http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_201l_19.html. Lka nen
povinen ani oprvnn posuzovat kauzln souvislost. Vy sv dt
znte nejlpe, vy vte, e nco nen v podku. Neochotnmu lkai
oznamte, e reakci budete hlsit sami. Na strnkch SKLu je ke
staen formul (http://www.sukl.cz/hlaseni-pro-sukl), na pslunou
hygienickou stanici sta napsat dopis nebo e-mail. Tak dbejte na
dn zaznamenn reakce do dokumentace, mete pinst vlastn
zpis ve dvou vyhotovench, jedno pedat lkai a na druh si nechat
potvrdit pevzet.
Ohroen dti a individuln okovac pln
Dti, kter mly zvanou reakci nebo pokozen vakcnou, i
jejich sourozenci by mli bt automaticky povaovni za ohroen
dalm okovnm a maj nrok na individuln okovac pln. Pi
velkch dtskch klinikch existuj okovac centra, kde se okuje
individuln. Pro vtinu dt nen nutn vyut jejich slueb,
pediatrovi by mla stait zprva od odbornho lkae, ve kter
specifikuje individuln postup u konkrtnho dtte. Je ale nutn
najt specialistu, kter v, co vakcny s imunitou a nervovm
systmem dlaj.
Zvr
Pouvejte intuici a zdrav rozum. Dejte na svj pocit a
zkuenost. Matesk intuice je dleitm ochrncem dtte. Nen-li
dt vystaveno zvanm kodlivm vlivm, je-li milovno a
kvalitn iveno, vyvj se zdrav a sprvn. Je vtinu asu zdrav, v
dobr nlad, prospv, dl patin pokroky. Takov byla naprost
vtina dt jet ped 40 lety. Nen normln, aby dti mly alergie,
ekzmy, naruenou imunitu, mnoho opakovanch znt stednho
ucha, laryngitidy, nen normln, aby byly hypotonick, vyvjely se
asymetricky, opodn, nebo se dokonce ve vvoji naas nebo trvale
zastavily. Objev-li se nco takovho, hledejte pinu. Mus to bt
nco, co m dostaten siln potencil k naruen zdravho vvoje,
co obsahuje ltky se znmm toxickm inkem. V praxi se
setkvme s neochotou lka k hlen nedoucch ink vakcn.
Budete-li hlsit njak problmy nap. po antibiotiku, lka velmi
pravdpodobn vae slova nebude zpochybovat, zape si to do
dokumentace a v ppad zvan reakce ji nahls. Nahlste-li
problmy po vakcn, mete zjistit, e jeho ochota uznat souvislost
bude nizsi.
Tento dvoj metr a neochota vidt nedouc reakce je hlavnm
dvodem, pro mnohdy nejsou patin hleny nedouc inky,
pro se tvrd, e vakcny jsou bezpen, pro jsou nedouc reakce
oficiln vzcn. Vte, e co je uvedeno v pbalovm letku v
kapitole nedoucch ink, je skuten pravda v tom smyslu, e
to je jen pika ledovce skutench N, protoe pacienti jsou v
klinickch studich vakcn sledovni jen nkolik dn (pi testech
novch lk msce a roky) a a 97 % hlench N je zamtnuto
jako s okovnm nesouvisejcch. Nevte? Zeptejte se SKLu
nebo vrobce vakcn. Proto pbalov letky ukazuj jen zlomek
monch N, pedevm tm zcela ignoruj chronick, pliv
vznikl problmy, nap. prv zhoren imunity, neprospvn,
poruchy chovn, spnkovho rytmu apod. Proto je dleit, abyste
byli bdl a vili sv intuici a smyslm.
Literatura
Campbell-McBride, N. Gut and Psychology Syndrome (GAPS)
Natural treatment for autism, ADHD/ADD, dyslexia, dyspraxia,
depression and schizophrenia. Cambridge, 2004.
Campbell-McBride, N. Syndrom trvenia a psychologie
EURPA: Bratislava, 2004.
http://www.vydavatelstvo-europa.sk/katalog-knih/syndrom-
travenia
Omenaca, F.; Sarlangue, J.; Szenborn, L.; Nogueira, M.;
Suryakiran, P. V.; Smolenov, I. V.; Han, H. H. Safety,
Reactogenicity and Immunogenicity of the Human Rotavirus
Vaccine in Pre-Term European Infants: A Randomized Phase Illb
Study. Pediatr Infect Dis J, 2012.
Hewitson, L.; Houser, L. A.; Stott, C.; Sackett, G.; Tomko, J. L.;
Atwood, D.; Blue, L.; White, E. R. Delayed acquisition of neonatal
reflexes in newborn primates receiving a thimerosal-containing
hepatitis B vaccine: influence of gestational age and birth weight. J
Toxicol Environ Health A, 2010, 73 (19), 1298-313.
Gallagher, C. M.; Goodman, M. S. Hepatitis B vaccination of
male neonates and autism diagnosis, NHIS 1997-2002. J Toxicol
Environ Health A, 2010, 73 (24), 1665-77.
Prymula, R.; Siegrist, C. A.; Chlibek, R.; Zemlickova, H.;
Vackova, M.; Smetana, J.; Lommel, P.; Kaliskova, E.; Borys, D.;
Schuerman, L. Effect of prophylactic paracetamol administration at
time of vaccination on febrile reactions and antibody responses in
children: two open-label, randomised controlled trials. Lancet, 2009,
374 (9698), 1339-50.
Nedouc inky lk. Informan zpravodaj SUKL 2010, 3 (3),
3-5.
Nedouc inky lk. Informan zpravodaj SUKL 2011, 2 (4),
6.
Okovn v pohledu zkuenho pediatra
Milo Velemnsk
posledn dob z ad rod, laik i nkterch vdeckch kruh
zaznvaj nzory, jejich podstatou jsou vhrady k povinnmu i
nepovinnmu okovn dt. Vzhledem k negativn ladn kapitole
se domnvm, e ten by se ml seznmit rovn s pozitivnm
pstupem praktika, kter nepodlh vlivm firem a osobnmu
prospchu a m velkou zkuenost s preventivnmi programy.
Provozuji u vce ne padest let pediatrickou praxi, a proto se
domnvm, e mm k dan zleitosti pedevm z praktickho
hlediska co ci. Piznvm, e nejsem, pedevm pokud jde o dti
v ranm vku, naden mnostvm okovn a e se k roziovn
okovn stavm nkdy konzervativn. Kladu si toti otzku, co me
potkat prookovanou generaci v dosplosti, jak bude jej imunitn
vbava atd. Nakonec m vak praxe vdy pou a j svj
konzervativn postoj zpravidla pehodnotm.
Rd bych se nyn vyjdil k jednotlivm typm okovn.
Okovn proti tuberkulze
Bhem sv profesn kariry jsem proil dv obdob, kdy okovn
bylo dvakrt zrueno a dvakrt obnoveno. Okovn proti TBC, kter
nemus bt nutn aplikovno v novorozeneckm vku, podporuji. V
posledn dob toti pichz do na republiky velk mnostv
imigrant ze zem, kde nen TBC eradikovna. Kad rodi m
monost si okovn proti TBC sam zajistit, proto rodim svch
dt doporuuji okovn v ppad, kdy jeden z nich je v astm
kontaktu s cizinci, nap. s cizinci-dlnky pracujcmi na stavbch
apod.
Je to spolen okovn proti esti infeknm chorobm.
Se zkrtem jsem se setkal pouze dvakrt, a to na potku sv
profesionln kariry. Onemocnn se projevovalo tkm stavem,
dunost a teplotami. Ob nemocn dti bohuel zemely. Nebyly
toti okovny. Cel generace lka se s tmto onemocnnm v
minulosti velmi asto setkvaly. V souasn dob jsou dti okovny
a toto nemocnn se nevyskytuje dti jm netrp a neumraj na nj.
Tetanus
Bhem sv pediatrick praxe, pedevm v prvnch letech svho
psoben, jsem se setkal s nkolika dtmi, mladistvmi i dosplmi,
kte nebyli proti tetanu okovni a umrali v tkch kech. Pi
eventuln aplikaci sra u nich probhaly prudk alergick reakce a
jejich stav nkdy konil smrt.
ern kael
ern kael jsem lil v prvnch letech vkonu sv profese
nkolikrt. Dti mly dlouhodob probhajc tk dusiv kael,
nkdy s trvalmi nsledky. Sm jsem v souvislosti s touto chorobou
mrt dt nezail. Pak jsem se s tmto onemocnnm minimln 20
let nesetkal. Postupn se vak onemocnn zaalo opt ojedinle
objevovat a v poslednch letech jsem pochopiteln i j nucen ern
kael lit.
Ve se v prod vyvj a bakterie, kter vyvolvaj souasn
onemocnn, dnes maj jin vlastnosti, ne mly jejich kmeny v
minulosti. Proto se zmnila i okovac ltka. Vedlej inky
okovacch ltek byly v minulosti vyloueny tm, e okovn u
uritch rizikovch skupin bylo kontraindikovno a pouvala se jin
vakcna. Souasn pouvan vakcna m jin vlastnosti, dti se
okuj astji. Lze tak pedpokldat, e vskyt ppad ernho kale
v budoucnosti opt poklesne.
Toto okovn vyvolv celou adu kontroverznch diskuz. Je
zbyten, nebo potebn? I j ml (neoficiln) pipomnky, pro se
okuje v kojeneckm vku proti hepatitid B, a nikoliv A. Virus
hepatitidy B se toti pen prostednictvm mateskho mlka nebo
krv matky, take riziko onemocnn u kojence je minimln. O
eventulnm nosistv viru hepatitidy B jsou toti lkai informovni
ji v porodnici a podle toho jednaj.
Daleko nebezpenj je monost nkazy batolat pi pobytu a
hrch na veejnch pskovitch. Do pskovi asto vhazuj drogov
zvisl lid pouit infikovan injekn stkaky a jehly. Dt se zde
me pchnout a onemocnt, piem se nkaza nemus hned
klinicky projevit, dokonce se jej projevy mohou manifestovat a v
dosplosti. Proto jsem svj nzor korigoval a toto okovn
jednoznan podporuji. Faktem je, e v cel Evrop se toto okovn
pouv.
Okovn proti infekcm vyvolanmi bakteri Hemofilus B
Onemocnn se projevuje bud zntem mozkovch blan, nebo
tkm zntem hrtanu. V minulosti se asto jednalo o smrteln
onemocnn. Okovn bylo dlouhou dobu nepovinn. V minulosti
jsem byl informovn o tech kojencch z mho blzkho okol, kte
nebyli okovni a na tuto chorobu zemeli. Ten, kdo by mi oponoval
a vyjadoval se proti okovn, by mi nejspe poloil otzku, kolik
dt peilo infekci a nebylo pitom okovno. Nedokzal bych
odpovdt, ale soudm, e pro dtskho lkae je to dostaten
vmluvn slo. V poslednch sedmi letech jsem se s tmto
onemocnnm v praxi nesetkal a nedostalo se mi ani informace o
mrt dtte z tohoto dvodu.
Okovn proti dtsk obrn
Jsem pamtnkem doby, pedevm v padestch letech, kdy
zcela zdrav dti bhem 24 hodin pln ochrnuly nebo v souvislosti s
dtskou obrnou zemely. Dti, kter peily, mly tk trval
nsledky.
Systm okovn proti tto nemoci proel nkolika etapami. V
prvnm obdob se okovalo mrtvou vakcnou, v druhm obdob ivou
a nyn opt mrtvou. Bval eskoslovensko bylo prvn zem, kde
dtsk obrna vymizela a doposud se nevyskytuje.
Okovn proti punicm
Jedn se o onemocnn, kter se projevuje zduenm punch
lz a postihuje slinivku bin, pohlavn orgny a mozkov blny.
Nsledky byly spe chronick, tkaly se pedevm zmn na
pohlavnch orgnech. Akutn onemocnn slinivky byla velmi
bolestiv a nebezpen. Okovn frekvenci onemocnn snilo na
minimum. Pedevm proto, e se provd dsledn. Nyn se
epidemie punic opt objevila, ale v daleko men me, ne tomu
bylo v minulosti. Vysvtlen je stejn jako u ernho kale: virus
zejm zskal nov vlastnosti nebo hladina protiltek klesla a
okovn se bude muset rozit. Na tuto otzku jist pinesou
odpov dal vzkumy. Je mon konstatovat, e se nevyskytlo nic,
co by svdilo o pokozen okovanch.
Okovn proti spalnikm
Spalniky byly velmi nebezpen a bolestiv, ohroovaly i ivoty
dt. Ve svt jsou oblasti, kde dti nejsou proti spalnikm
okovny a v souvislosti s touto chorobou i umraj.
Spalniky se dnes u ns nevyskytuj, nelze vak pirozen
pedpokldat, e se jedn o trval stav. Me toti rovn dojt k
mutacm viru. Nemm informace a ani vlastn zkuenosti, e by
vakcna okovan njak pokozovala.
Okovn proti zardnkm
Zardnky jsou chorobou, kter neohrouje bezprostedn ivot
jedince. Ale u en, kter byly thotn a onemocnly touto infekc v
prbhu thotenstv, dochzelo typickmi vvojovmi vadami k
pokozen plodu. Tyto vvojov vady se v souasnosti v populaci
nevyskytuj.
Nepravideln okovn Okovn proti hepatitid A
Jedn se o onemocnn tzv. pinavch rukou. Onemocnn se
v nevyhovujcch hygienickch podmnkch. asto m charakter
epidemie. Onemocnn nezanechv vtinou nsledky, vyaduje
vak dlouhodobou hospitalizaci a zaveden dlouhodobch dietnch
opaten. Nejsou popisovny vedlej inky a okovn neprobh v
prvnm roce ivota. Z uvedench dvod toto okovn doporuuji, a
nejenom svm pacientm.
Okovn proti planm netovicm
Onemocnn se projevuje vsevem puchk. Jde o nejastj
infekn onemocnn dtskho vku. Puchky jsou rozesety po
celm tle a nepjemn svd. Nejvt problmy vznikaj u
puchk, kter jsou lokalizovan v konenku a u dvtek v
pohlavnch orgnech. Zde vrazn bol. Netovice sniuj tak
imunitu. V prvnm obdob zavedenho okovn jsem indikoval
okovn pouze u dt s ekzmem. Mj do jist mry konzervativn
pstup tak vyplval ze skutenosti, e prvn okovac ltka mla
70% innost. Po zkuenostech s epidemi s tkm prbhem v roce
2010 jsem se rozhodl pedevm u dvtek okovn podporovat.
Navc skutenost, e netovice mohou ohrozit zdrav plodu i
novorozence, onemocn-li matka v prbhu thotenstv, se mi jev
jako dostaten dvod pro to, abych v souasn dob okovn
podporoval. Opt musm konstatovat, e jsem se na zklad
praktickch zkuenost piklonil k tomu, e toto okovn
doporuuji.
Onemocnn vyvolv prjmov onemocnn u kojenc. J
osobn toto okovn aktivn rodim nedoporuuji, zvlt ne u
kojench dt. Ty maj proti stevnm infekcm pirozenou imunitu.
Musm zrove konstatovat, e nejsou o kodlivosti vakcny
dostupn dn informace.
Okovn proti klov encefalitid
Toto onemocnn je peneno klttem. Klt vak pen jet
pvodce lymsk borelizy. Onemocnn postihuje centrln nervstvo.
Okovn je dleit a doporuuji jej aplikovat u dt od dvou let
vku. Jeho inek je vak zamen pouze na klovou encefalitidu.
V tto souvislosti chci upozornit na skutenost, e populace esk
republiky se ve srovnn s obyvatelstvem ostatnch stt, kter el
tto hrozb, vyznauje nzkou prookovanost proti tomuto
onemocnn. Pipomnm, e nejsou po okovn popisovna dn
zvan vedlej pokozen.
Okovn proti zntu mozkovch blan meningokoku
U pvodce rozliujeme 3 typy kmen A, B a C. Kmeny A a C
nejsou tak nebezpen jako kmen B. Proti A a C se okuje. Proti typu
B dosud okovac ltka nen. A bude k dispozici, budu okovn
podporovat. Tento kmen toti vyvolv tk a rychl onemocnni,
take dt bhem nkolika hodin i dn umr i pi poskytnut pln a
vasn lkask pomoci. Tato vakcna nepochybn roz spektrum
okovn populace v ranm vku. Nabz se otzka, zda tento typ
okovn opt nalezne sv oponenty.
Okovn proti pneumokokm
Onemocnn se projevuje jako znt mozkovch blan s tkmi
nsledky. V souasn dob jsou k dispozici 2 typy okovacch ltek.
Jeden typ m 10 kmen (aplikaci nehrad rodie), druh
13 kmen (rodie musej doplcet). Pipomnm, e existuje asi
90 kmen tto bakterie. V tomto ppad se jedn se o vbrov
okovn. Ve svm profesnm ivot jsem se setkal s jednm zntem
mozkovch blan, kter skonil s dobrm vsledkem.
Pi zahjen vakcinace jsem toto okovn nedoporuoval,
protoe okovac ltka obsahovala pouze 7 kmen, navc takovch,
kter se v na republice vtinou nevyskytovaly. Pi zmn sloen
vakcny jsem zaal rodim okovn doporuovat.
Okovn proti rakovin dlonho pku
Je nkolik typ vir, kter toto onemocnn mohou vyvolat.
Rakovina dlonho pku pedstavuje v dosplosti asto smrteln
onemocnn a je prokzn vztah mezi psobenm tohoto viru a
vznikem onemocnn. Okovn proti rakovin dlonho pku vak
provz mnoho asto protichdnch nzor a bouliv diskuse.
Aplikaci okovn provzej otzky, zda je: a) vakcna ist; neznm
sice pesn jej chemick sloen, jsem vak pesvden, e
neobsahuje dnou toxickou ltku, kter by ohroovala zdrav nebo
ivot okovanho jedince; b) zda je dostaten ovena jej
innost, kdy testovni bylo provdno pedevm u indickch en.
Ovovn vakcny prochz celou klou zkouek i v jednotlivch
sttech, kde se vakcinace zavd. dn stt toti nedovol ohroovat
svoji populaci mkoliv, co nen oveno vdeckm vzkumem.
esk republika dovolila okovn, dokonce stt toto okovn hrad
nen tedy dvod pedpokldat, e by pi rozhodovn nemla dkaz
o istot a innosti tto vakcny. Dalm argumentem oponujcch
jsou zprvy o pokozen okovanch en. Ty sice existuj, ale jsou
ojedinl a nikde se nepe o podrobnostech. V m praxi a v praxi
mch koleg jsme aplikovali nejmn 2000 vakcn a vechny
aplikace probhly bez nsledk. To, na upozoruji rodie ped
aplikac, je, e nen pesn znmo, jak dlouho vydr v organismu
okovanho jedince hladiny protiltek. Okovn proti tomuto
onemocnn bylo vyvinuto ped 18-20 lty. Je otzkou, zda nebude
nutn tvorbu protiltek po nkolika letech poslit dal aplikac, co
se jako douc projevilo nap. u ernho kale.
Uveden pipomnky oponent jsou pli povrchn a podle mho
nzoru zbyten naruuj aktivity smujc k okovn.
Na zklad svch praktickch zkuenost pipoutm, e i j mm
as od asu jist pochybnosti, ppadn i kritick pipomnky, tkajc
se pedevm irok kly provdnch okovn, pedevm v ranm
dtskm vku. Ale konkrtn zkuenost m zatm vdy pesvdila o
nutnosti dti okovat. Oponenti mohou namtnout, e dv nebo ti
dti z tisce je fakt ze statistickho hlediska zanedbateln. Ano, z
hlediska statistickho mon, ne vak z hlediska jednotlivch rodi
a jejich dt. Je otzkou, zda by oponenti okovn nejednali jinak,
kdyby prv jejich dt zemelo, teba na onemocnn vyvolan
hemofilem B, nebo onemocnlo chronickm onemocnnm jater
vzniklm po probhl hepatitid B.
Oponenti okovn jsou stejn jako propagtoi domcch porod.
Je pravda, e porod je fyziologick proces, ale jeden a dva z tisce
fyziologick nejsou. My lkai nikdy nevme, kter z nich bude
prv tm obtnm, komplikovanm, vyadujcm pi
specializovanho pracovit. Rodie postiench dt vd, o em v
ppad porodu zdravotn i jinak pokozenho dtte mluvm. Proto
je nutn porodit dt pod dohledem zkuenho lkae a v dosahu
specializovan zdravotnick pe. Statistika je jedna vc, ivot
jedince a rodiny je vc druh.
Posledn zleitost, o kter bych se rd zmnil, je otzka, zda
okovn je pro rodie povinn, i nikoliv.
Povinnost rodi zajistit svm dtem preventivn pi vychz z
mezinrodnho dokumentu mluvy o prvech dtte

, kde je tato
povinnost rodi zakotvena. A dokument mluvy je navc
nadazen zkonm esk republiky.
Plat tedy zkon, kter tuto povinnost definuje a naizuje. Faktem
je, e ve sv praxi jsem nakonec okoval vechny dti, jejich rodie
mli problmy s tm nechat sv dt okovat. Postupnm a
nensilnm vysvtlovnm, rodim jsem nakonec vechny deti
naokoval. Nemusel jsem rodie nechat pedvolat na pslun ady.
Odprcm okovn nepeji, aby prv jejich dt nebo vnoue
onemocnlo infekc, proti kter je k dispozici okovac ltka.
Na zvr si dovolm konstatovat, e podle mho nzoru je
propagace okovacch ltek v mdich provdna velice nevhodnm
zpsobem. Zpsob prezentace vyvolv dojem psychickho ntlaku
na rodie i dtsk lkae. Indikaci k okovn by ml eit lka sm,
na zklad nejnovjch a ovench vdeckch poznatk svho
oboru, sv medicnsk praxe a s hippokratovskm zaujetm svmu
pacientovi prospt, ani by z nejrznjch dvod podlhal
medilnm i jinm tlakm.
72 13. Okovn dt povinn, nebo
dobrovoln?
J an J anda
posledn dob se u ns opt projevila zven aktivita
obanskch iniciativ, kter zpochybuj a odmtaj povinn
okovn proti infeknm nemocem a odrazuj i od okovn
nepovinnho. Texty na toto tma vychzej v rznch asopisech a
koluj na internetu, autoi vyuvaj podobnch aktivit v zahrani a
vdy si vyberou jen takov fakta, kter se jim hod.
noru 2011 probhly v naem tisku a dalch hromadnch
sdlovacch prostedcch zprvy o rozhodnut stavnho soudu R.
Ten sten vyhovl stnostem jedn rodiny, kter mla bt za
odmtnut povinnosti okovat sv dti sankcionovna pokutou.
Zsadn ale byl postoj soudu v tom smyslu, e nezpochybnil obecnou
povinnost okovn u dt podle aktulnho okovacho kalende.
Zvr soudu tedy lze vyloit tak, e
nadle trv povinnost rodi nechat sv dti
okovat podle platnho okovacho kalende,
ale e v ppad odmtnut rodina nem bt
trestna.
Pediati vd, e aktivity antivakcionist jsou ji velmi starho
data, spory mezi zastnci a odmtai okovn se thnou ji od
zaveden Jennerovy vakcny proti pravm netovicm koncem 18.
stolet! Antivakcionist argumentuj svobodnm rozhodnutm rodiny,
zda okovat sv dt, zdrazuj pouze vedlej inky vakcinace,
poukazuj na malou efektivitu okovn, argumentuj tm, e vtina
chorob, proti kterm se okuje, je v populaci na stupu a e okovn
pedstavuje vt riziko ne samotn nemoc. Opakovan u ns
poukazuj na to, e ve vtin vysplch zem na Zpad skuten
nen okovn povinn, co je pravdou. Odmtaj ale akceptovat to,
co bylo vsledkem podobnch aktivit v tchto vysplch zemch,
kter vedly k vtm i menm epidemim infeknch nemoc
vetn nutnch hospitalizac, zvanch komplikac, trvalch
zdravotnch nsledk nebo dokonce fatlnch konc. WHO udv
ve svch statistikch, e ron zeme v rozvojovch zemch okolo
4 milion dt na infekn choroby (piblin data podlu
jednotlivch chorob s fatlnm prbhem: tetanus 5 %, pertuse 7 %,
hemofilov infekce 10 %, spalniky 13 %, rotaviry 10 %,
pneumokokov invazivn onemocnn 17%, HIV 9%, malrie cca 30
%). Je patrn, e mimo malrii a HIV lze okovnm inn
pedchzet vem ostatnm chorobm. Statistiky z rozvojovch zem
ukazuj, e okovn ji zachrnilo ivoty milionm dt do 5 let
vku, odhadem ron skoro 6 milion dt tto vkov skupiny.
Nkter z hlavnch argumentu proti okovn:
Souasn nzk vskyt dtskch infeknch nemoc
vysvtlen je jednoduch, dvodem je prv vysok prookovanost.
Nejlepm argumentem pro okovn proti bnm dtskm infekcm
byly a jsou spn* kampan antivakcionist ve vysplch
zpadnch zemch, na jejich podklad se omezila vakcinace nap.
proti pertusi (ern kael) a spalnikm. To vedlo v minulch
desetiletch k opakovanm epidemim s adou zvanch
komplikac, trvalch nsledk a bohuel i fatlnch prbh.
Pkladem toho, co pinesl pokles prookovanosti proti
spalnikm, jsou epidemiologick data z posledn dekdy. Vznikaj
men i vt epidemie spalniek, nap. v noru 2006 zaala v
Nmecku epidemie spalniek, nejvt od roku 2001 (tehdy bylo
zavedeno povinn hlen nemoci). Ve spolkov zemi Severn
Porn-Vestflsko s vce ne 15 miliony obyvatel bylo hleno asi
1400 ppad a vce ne 160 hospitalizovanch. Mezi nimi byly
ppady postien centrlnho nervovho systmu vetn trvalch
nsledk, mezi nemocnmi bylo nejvce kolk. Dvodem tchto
epidemi je vdy nzk prookovanost populace, dovolujc en
infekce. V ltech 2006-2009 se objevilo ve vcarsku vce ne 4000,
ve stedn Evrop od roku 2005-2009 pes 6000 ppad spalniek. V
roce 2011 bylo zaznamenno v Nmecku 1609 ppad, ve Francii
(15 213 ppad a 6 mrt) a ve panlsku 1914, v cel Evrop pak
vce ne 35 000 ppad. Onemocnli nejastji kojenci, ale i mlad
jedinci od 15 do 30 let. Na rakouskm okovacm dnu v Salzburgu
dne 23. bezna 2012 bylo referovno o vzrstajc incidenci spalniek
v Evrop, kter je provzena asi 20 % komplikac, ale
fatlnmi prbhy (v Bulharsku v poslednch letech velk
epidemie vce ne 20 000 ppad, vetn 24 mrt, hodn ppad
bylo mezi romskou populac). Dvody en spalniek jsou vdy
podobn nzk prookovanost, ke kter prv pispvaj akce
antivakcionist i alternativnch litel, a podl se na tom i zven
migrace.
USA se podailo vysokou prookovanost spalniky tm
eradikovat, americk ady varuj opakovan sv obany pi
cestch do Evropy. Tu povauj v USA za nejvtho exportra
spalniek. V USA se mstn epidemie vysvtluj zavleenm turisty
vracejcmi se z Evropy a mstn ady pipravuj opaten proti
importu spalniek ze zahrani tm, e od osob pijdjcch z oblast
s endemickm vskytem spalniek budou poadovat potvrzen o
okovn proti tto nemoci. Okovn proti zkladnm dtskm
nemocem nen v USA povinn, ale neokovan dt nem anci, e
bude pijato do jakhokoliv vtho kolektivu. A e okovn m
smysl, o tom svd daje WHO: od roku 2000 do 2008 klesl poet
mrt na spalniky z 1,1 milionu na 118 000. Ovem nedostatek
finannch zdroj a politick situace v Africe vyvolv obavy, e v
letech 2112-2014 by mohl poet mrt doshnout 500 000 ron!
Tato problematika se natst R zatm netk, spalniky se u ns
neobjevuj prv pro vysokou prookovanost na populace!
Dalm smutnm pkladem poklesu prookovanosti byla
epidemie diftrie (zkrtu) v bvalch sttech SSSR, zvlt na
Ukrajin. V SSSR bylo okovn v rmci primrn pe vnmno
jako soust politick doktrny starho reimu. Po roce 1989 se ale i
tam probudila aktivita kritik, jejich terem stala trivakcna difterie-
tetanus-pertuse. Diskreditujc kampan vedli bohuel lkai, kte
rozhlaovali, e vakcna vyvolv leukmii. Vsledek vedl k
prudkmu poklesu prookovanosti (pod 30 % populace) a vsledek
se dostavil v Rusku vznikla pravdpodobn nejvt epidemie
zkrtu v povlenm svt a vskyt zkrtu zde doshl prakticky
rovn rozvojovch zem, zemely tisce nemocnch! Onemocnn
bylo zavleeno zahraninmi dlnky i do R, nerozilo se ale dky
vysok prookovanosti na populace.
R se v posledn dob vyskytuj astji ppady ernho kale, a
proto se doporuuje peokovn kolnch dt a dorostu. Jednm z
dvod zven nemocnosti je postupn pokles ochrannch
protiltek, a proto se doporuuje dal dvka okovac ltky (tzv.
booster) u kolnch dt.
Mezi dal argumenty pat tvrzen, e u dtskch infekc jde
o nekodn onemocnn, kter maj dti prodlat bez okovn. To
ovem nen pravda, nap. pirozen probhajc spalniky a ern
kael jsou v rmci epidemi provzeny nezdka zvanmi
komplikacemi s astmi trvalmi nsledky, zkrt snad ani odprci
okovn nepovauj za nekodnou nemoc. Je neuviteln, e
odprci okovn neberou na vdom, jak dtsk infekce
probhaj v rozvojovch zemch se statisci mrt a trvalch
nsledk u peivch.
Antivakcionist trvale zdrazuj vedlej inky okovn.
Typick je, e si ze zprv vybraj pouze ty argumenty, kter
zpochybuj vznam vakcinace. V posledn dob je laick veejnost
alarmovna zprvami, e pi okovn proti rotavirm pediati
doporuuj omezit kojen, co by zvlt v rozvojovch zemch
mohlo skonit velkmi problmy. Kdo si vak prote originln
sdlen v odbornm asopise, zjist, e antivakcionist ikovn
manipuluj s fakty bylo skuten zjitno (ale pouze v rozvojovch
zemch, hlavn v Indii), e podn okovac ltky pi kojen vede k
ni tvorb protiltek proti rotavirm ale pediati v dnm
ppad od kojen neodrazuj, jde o to, aby se vakcna nepodvala
souasn s kojenm! A takovch situac by bylo mono popsat celou
adu.
Nen pochyb, e okovn me bt provzeno vedlejmi
inky, kter mohou bt i zvan. Ovem pokusy spojovat
okovn s vym vskytem nkterch chorob, nap. alergie,
stevnch znt nebo autismu, nebyly na podklad studi v rmci
evidence based medicine prokzny. Pkladem byla nap.
kampa proti okovn vakcnou MMR (spalniky, parotitida,
zardnky). Argumentem byl vznik autismu po tto vakcn.
Prokzalo se, e pvodn publikace Dr. Andrewa Wakefielda v
prestinch asopisech (nap. Lancet) vznikly na podklad
zfalovanch zznam ppad konkrtnch pacient, a autor
dokonce pijmal velk finann stky ze strany antivakcionist.
Redakce asopis se pak svm tenm musely omlouvat. Trvalm
evergreenem jsou nmitky proti konzervanm ltkm ve
vakcnch (nap. thiomersal ale ten se dnes ve vakcnch u
prakticky nevyskytuje, zvlt u tch bn pouvanch pi
povinnm okovn. Ve vsledcch testovn jeho kodlivch
nsledk se me soudn ten orientovat na strnkch U. S. FDA
sta do Google napsat Thimerosal in vaccines). Tak argumenty
proti formaldehydu nejsou logick, formaldehyd jako substance se
bn vyskytuje v tlesnch tekutinch a v nzkch koncentracch je
nekodn, tot plat i pro aceton, kter ale t, ve vakcnch nen
obsaen. Dalm pouvanm argumentem je vznik alergie po
okovn, ale proveden studie ukzaly opak okovan dti jsou v
prvnch ltech ivota lpe chrnny vi atopii. Dalm argumentem
je fakt, e stle stoup poet vakcn proti tomu lze konstatovat, e
dky okovn se podailo omezit vskyt ady chorob nebo je
prakticky eradikovat (vymtit). Je tomu tak u pravch netovic,
blzko k tomu je situace u spalniek a poliomyelitidy zvlt v
USA se zd, e vymcen spalniek by bylo blzko, kdyby
neexistoval jejich import do USA z Evropy. V R bylo u dt
tak zrueno celoplon okovn proti TBC, dvodem byl nzk
vskyt nemoci, mal innost vakcny a znan poet vedlejch
ink, nkdy velmi zvanch. Rozhodn nebyl dvodem fakt, e
se uet na okovac ltce! Podrobn dvody, pro bylo celoplon
okovn prakticky ve vech vysplch zemch v Evrop zrueno a
nahrazeno okovnm vbrovm (pouze u jedince, kde riziko
vzniku TBC je dno epidemiologickou situac v okol dtte), jsou
uvedeny na webov strnce esk pediatrick spolenosti
www.cpsjep.cz (oddl Stanoviska v hlavnm menu).
Argumenty pro vakcinaci: vyvarovat se onemocnn infekc s
vysokm rizikem zvanch komplikac, ppadn fatlnho konce.
Pokud je okovna vtina populace, en infekce je
znesnadnno (tzv. herd effect kolektivn imunita). Dti se okuj
zdrav, take jsou schopny vytvet si obrann protiltky. Dnen
modern vakcny maj minimum vedlejch ink, vetn
alergickch projev. Pro stty je vakcinace finann vhodn,
studie cost/benefit jednoznan svd pro celoplon okovn proti
vybranch infekcm, nklady vakcinace jsou vznamn ni ne
een zvanch epidemi. Skutenost zstv, e ani po dnm
okovn nen mono potat se 100% ochranou jedince proti dan
infekci. Typickm pkladem je nap. vakcna proti pertusi (ernmu
kali), efekt se pohybuje okolo 95 %, tedy 5 % okovanch nen
chrnno. Pokud je pak prookovanost vy ne 95 %, logicky
onemocn vce okovanch ne neokovanch jeden z opakovan
pouvanch argument antivakcionist!
Argumenty o svobodnm rozhodnut rodi neokovat sv
dt je pak teba konfrontovat se situaci, kdy se nap. dte dn
okovan, patc do skupiny onch 5 %, nakaz komplikovanou
pertusi od dtte, jeho rodie odmtli okovan, vetn monch
komplikac s trvalmi nsledky. Tady je mono situaci
formulovat tak, e svoboda individua kon tam, kde zan
ohroovat druh, okovan dt me bt pokozeno vinou
antivakcionist. Oblbenou nmitkou antivakcionist je rovn fakt,
e se dti ji v kojeneckm vku okuj proti hepatitid typu B,
kdy riziko penosu krevn cestou je minimln. Zde je ovem teba
poukzat na to, e pokud se dt nakaz, a u jakmkoliv zpsobem
(nap. zrann od pouit injekn jehly narkoman nkde na
veejnm prostranstv, kde si mal dti hraj takovch ppad
pediati popsali ji celou adu!), pak onemocnn probh jinak ne
po nkaze v dosplosti, je daleko agresivnj a riziko trvalch
nsledk je pi infekci v dtskm vku vznamn vy.
Jak tedy pediati dnes maj/mohou postupovat po vynesen
rozsudku Nejvyho soudu? Prvnm pedpokladem je dobr
kontakt s rodii, jejich dti jsou u pediatra registrovny. Okovat by
se mly pouze dti zdrav a v vahu by se mly brt neobvykl
reakce pi prvn dvce vakcny. Okujc lka zn nejlpe rodinnou i
osobn anamnzu dtte s potencionlnmi riziky zvaujcmi riziko
vakcinace (nap. u dt s neurologickm onemocnnm). Tak nap.
pi vskytu t reakce po prvn dvce hexavakcny lze pi dal
dvce podat jen tyslokovou okovac ltku a separtn
dookovat ony 2 vynechan sloky pozdji.
ppad pochyb mohou pediati kontaktovat kolegy z pracovi,
kter se problematikou okovn zabvaj v plnm rozsahu a maj
velk zkuenosti (nap. specializovan ambulance pro okovn dt
pi FN Motol nebo DFN Brno). Pediatr mus bt schopen
odpovdt na dotazy rodi a mt pipraveny argumenty, kter
vysvtl nmitky antivakcionist. Takovm rodim je mono
dodat materily popisujc vznik epidemi pi poklesu
prookovanosti, upozornit, e existuj nejen webov strnky
odprc okovn, ale i strnky zastnc okovn, kde se
srozumitelnm zpsobem vysvtluje efekt vakcinace. Smutnou
realitou zstv ovem fakt, e ada antivakcionist je pznivcem
rznch forem litelstv, alternativn medicny, homeopatie,
makrobiotickch i jinch diet, veganstv atd.
A prv tito lid nejsou astp pstupni dnm logickm
argumentm, pro by se dtsk populace mla okovat. U naich
zpadnch soused se u odmta okovn oteven mluv o
poruen prva dtte. Odkazuje se na konvenci o prvech dtte
OSN, lnek 24 (ratifikovno v roce 1992, kde se prav, e kad dt
m prvo na nejvy stupe dosaitelnho zdrav). Aktivity
antivakcionist vedouc k poklesu prookovanosti vedou nepochybn
k zvanmu pokozen zdrav ady dt, kter se tomu nemohou
samy brnit. I u ns nkter nakladatelstv vydvaj pruky
nabdajc rodie odmtat okovn, agentury organizuj pednky
zahraninch lektor. Nedvno prezentoval v Praze sv nzory na
okovn bval zamstnanec zahraninch farmaceutickch firem
John Virapen. Jeho pednka byla organizovan ve spoluprci s
nakladatelstvm Slovart, kter vydalo jeho brouru Nedouc
inek: Smrt, kter stoj pouhch 356 K! Vtina jeho tvrzen v
rmci pednky byly naprost nesmysly, pesto sklidil velk obdiv
asi ti set posluchau, kte si jeho brouru kupovali. Byznys se
prost uplatuje i v tto oblasti.
To, co je teba u ns doeit, je odpovdnost za mon zvan
nsledky okovn tam, kde byl jednoznan prokzn vztah
pokozen a vakcinace. Pokud ockujici lekar dodrel vechna
doporuen a vkon byl proveden lege artis, neme bt obviovn
ze strany rodi pokozenho dtte, odpovdnost mus pevzt stt,
kter d od rodin povinnost okovn. Pklad, jak by bylo mono
postupovat, je cel ada. V USA nap. ji lta funguje tzv. Vaccine
Adverse Event Reporting System (VAERS), kter je podporovn
organizac Center for Disease Control and Prevention (CDC) and the
Food and Drug Administration (FDA). Systm shromauje,
zabezpeuje a analyzuje informace o monch vedlejch reakcch po
okovn. Povinnost VAERS je informovat i o bezpenosti/monch
vedlejch incch vakcn rodiny dt, lkae, vrobce vakcn a
sttn orgny. Mimo VAERS jako informan instituce existuje v
USA i instituce National Vaccine Injury Compensation Program.
Ta standardn e odkodnn soudn cestou v ppadech, kde se
proke skuten kauzln vztah mezi vakcinac a pokozenm zdrav
jedince. Antivakcionist maj jednu velkou pravdu mlo by bt
jednoznan deklarovno, jak vedlej inky okovn by se mly
hlsit, a praktit pediati by mli bt vedeni k tomu, e vechny
takov neobvykl zvanj reakce se mus hlsit.
esk pediatrick spolenost spolu s praktickmi pediatry znovu
oslovuje v roce 2012 rezort Ministerstva zdravotnictv R s
poadavkem zavst u ns systm podobn jako v USA, kter je
vyzkouen a bylo by mon jej do znan mry pevzt.
Zvr: je teba si uvdomit, e v demokratickch sttech nen
mono jednodue protesty antivakcionist umlet a sankcionovat.
Jedinou cestou je trpliv vysvtlovat a uvdt na pravou mru mty
o kodlivosti okovn. Na druh stran ale nen mono primrn
odmtat monost, e okovn me bt spojeno s nepznivmi
vedlejmi inky. Ovem je teba zdrazovat, e riziko vedlejch
ink okovn je ve srovnn s rizikem vzniku epidemi pi
nzk prookovanosti zcela minimln. Praktit pediati by nemli
pi prvnm setkn s rodii odmtajcmi okovn vytvoit
konfrontan vzorec jednn, ale snait se je pesvdit klidnm
zpsobem, bez zbytench emoc, dt jim k dispozici materily
ukazujc, kam vede masov odmtn okovn, upozornit na
webov strnky pojednvajc o efektech okovn u ns i v
zahrani.
Zkuenost ukazuje, e ada odmta si asem
uvdom, e okovn je pro jejich dt pece jen
vhodn, a d se nakonec pesvdit. Vyaduje to
samozejm od pediatr vce asu, aby se seznmili s
argumenty antivakcionist a mohli je uvst na pravou
mru.
kolem sttu je prakticky provdt ochranu zdrav populace.
nkterch zemch to legislativa e tak, e dti mohou bt pijaty
do kolektivnho zazen pouze tehdy, pokud absolvovaly zkladn
doporuen okovni. Tato monost se nabz samozrej m i u ns.
Zvltn kapitolou jsou okovn poadovan pi cestch do
zahrani, zde je mono kontaktovat centra cestovn medicny, ale
informovn by ml bt i pediatr, u kterho je dt registrovno.
Odbornci, ale i laici si mohou pest pvodn lnek o
kampanch antivakcionist s adou detail a pklad toho, co tyto
kampan zpsobily (viz webova stranka Ceske pediatrick spo
lenosti www.pediatrics.cz v oddlu Novinky).
73 14. Najdeme lk na vechny
nemoci?
Anna Struneck
Od dvnch dob lovk tou po tom, aby ml vemocn lk na
vechny nemoci, kter ho rychle a spolehliv uzdrav a zbav veho
trpen. Takov lk, o kterm si modern medicna mysl, e
neexistuje, je obvykle oznaovn nzvem panacea. Panakeia byla
eck bohyn uzdraven, dcera bjnho Asklpia a jeho eny Epione.
Ti mli jet tyi dal dcery, z nich Hygieia byla bohyn zdrav a
istoty, Is bohyn len, Aceso bohyn zotaven a Aglaea bohyn
pvabu a krsy. Do tto rodiny patili i ti brati: Podaleirios ml dar
diagnostiky, Machn byl mistr chirurg, dokud ho nezabila krlovna
Amazonek v trojsk vlce, a Telesforos vnoval svj ivot slubm
otci Asklpiovi. Asklpios byl synem boha Slunce Apollna a do
jeho svatyn pichzeli nemocn hledat levu ve svch bolestech.
Jeho rodina vlastn pedstavovala vborn zastoupen specialisty
modernho medicnskho centra! V Asklpiovch svatynch se
pacient bhem spnku v noci uzdravil, nebo mu byl sdlen lebn
postup. Od Asklpia (latinsky Aesculapius) odvozoval svj pvod i
eck lka Hippokrats (469-399 p. n. 1.), jeho psahu skldaj
dodnes absolventi lkask fakulty. Aesculapova hl ovinut hadem
symbol a znamen medicny je ddictvm ecko-msk kultury.
Asklpios se stal bohem medicny.
Po tomto historickm odboen je teba piznat, e takov zpsob
len souasn medicna neovld, a o vytouenm lku panacea
panuje pesvden, e neexistuje. Avak v tto pohdce zaloen na
mtech starch ek se objevuje sla slunce a dleitost zdravho
spnku, istota i pohyb, protoe kad musel doputovat do
Asklpiova chrmu pky. To vechno jsou faktory, kter objevuje
modern medicna jako klov dleit v prevenci i len nemoci, v
procesech zotaven a obnovy tlesnch sil. Modern medicna
objevuje zkonitosti toho, jak funguje lidsk mozek a mechanismy
psoben nkterch tradin pouvanch bylinnch i potravinovch
sloek. Pokusme se proto poodhalit nkter souvislosti, kter mohou
bt lovku uiten po cel ivot.
74 Kam nechod slunce, tam chod
lka
Slunce stimuluje v lidskm tle tvorbu vitaminu D. Prce o
mnohoetnch incch vitaminu D v lidskm tle se objevuj ve
vdeckch asopisech a jsou nmtem mezinrodnch konferenc.
Znanm problmem je fakt, e se zmnou ivotnho stylu a v
dsledku osvty, kter strach z pobytu na slunci kvli nebezpe
rakoviny ke, je v souasn dob populace v rozvinutch zemch
ohroena nedostatkem (insuficienc) vitaminu D. Vitamin D je
rozpustn v tucch a funguje jako steroidn hormon. Tlo si vytv
vitamin D z cholesterolu po ozen ke ultrafialovmi paprsky B
(UVB).
Ukazuje se tak, e poteby lidskho tla pesahuj tradin
doporuovan denn dvky (DDD). Vedle dvno znm lohy
vitaminu D pi vstebvn vpnku ve stevech a stavb kost
ukazuj klinick a epidemiologick studie, e vitamin D doke snit
riziko a vskyt mnoha vnch onemocnn, nejenom kivice a
osteoporzy, ale i rakoviny, cukrovky, infarkt myokardu, slinivky
bin aj.
Vitamin D m tak dleit vznam pro prbh destek
fyziologickch a biochemickch proces v lidskm tle, e meme
bez nadszky ct, e tlo ple a vol po dodvce tohoto vitaminu.
lovk dnen doby se do jist mry chov jako lovk jeskynn,
nevychz na slunce a svoje tlo ped nm peliv ukrv.
Vznam vitaminu D pro lidsk tlo
Nejlepm dkazem toho, e vitamin D je nezbytn nutn pro
funkci vech bunk v naem tle, je skutenost, e vechny typy
bunk jsou vybaveny receptory pro vitamin D [1]. Jejich
prostednictvm reguluje vitamin D transkripci gen i stav
imunitnho systmu. Vitamin D je zodpovdn za regulaci 2000 gen
z lidskho genomu. To je tm 10 %, protoe kad lovk m asi
20 000-25 000 gen. Receptory pro vitamin D maj klov vznam
pi kontrole imunitnch funkc, bunnho rstu a diferenciace.
Vet proces, kter vitamin D reguluje, je podle toho velice
rozshl. Jsou to pedevm procesy dlen a obnovy bunk, innost
srdce a fungovn cv, procesy dchn a vmny plyn,
rozmnoovn, zdrav spnek, procesy strnut i sluch. Vitamin D
zasahuje do proces trven, ovlivuje stav sliznic v trvicm stroj,
innost slinivky bin a procesy vstebvn ivin. Vznamnm
zpsobem doke regulovat tlesnou hmotnost zsahy do
metabolismu cukr i tuk. Vitamin D reguluje innost imunitnho
systmu. Mnoz se ct zdravj po letn dovolen u moe nebo
kdekoliv venku. Vitamin D ovlivuje stav ke i rst vlas. Pvodn
poznana loha vitaminu D byla pi zajitn sprvnho vvoje kosti a
ukldn vpnku. Nedostatek vitaminu D, zejmna u starch lid,
spolen s nim pjmem vpnku vede k nzk hladin
parathormonu a pispv k rozvoji osteoporzy a zlomenin. S tm
souvis i nov poznan inky vitaminu D na svalovinu, protoe pi
nedostatku vitaminu D kles vznamn svalov sla a zvyuje se
riziko padu u starsich en i mu. Dostatek vitaminu D je proto
dleit pro celkovou pohyblivost, u starch osob zvyuje svalovou
slu a sniuje riziko pd. Dostatek vitaminu D je dleit i pro
sportovn vkony. Vitamin D doke ovlivnit nladu a pocit pohody.
Vzpomnte si, jak se kad rozvesel a oije, kdy na horch
vysvitne slunce? Nedvn studie prokazuje i vznam vitaminu D v
prevenci sebevrad.
Protoe seznam literatury s dkazy vech uvedench tvrzen by
byl nesmrn rozshl, odkazujeme tene pouze na nkter
zkladn pehledn zdroje literatury z posledn doby [2-5]. Kniha
Vitamin D Cure (Len vitaminem D) [2] je mimodn pehledn
a zdail a podv vysvtlen toho, pro meme v souasn dob
povaovat vitamin D za nejpsobivj prodn lk. Autor docent
James Dowd je editel stavu pro artritidu, specialista na intern
medicnu a revmatologii; Diane Stafford je autorkou 12 knih o
zdrav. Autoi p: Vce, ne jste schopni si uvdomit, mte
budoucnost svho zdrav ve vlastnch rukch. Mete vyut slu
vitaminu slunenho zen a zmnit svj ivot, zbavit se bolest,
vrtit se k aktivnmu provn dobr pohody tedi i po dal destky
let.
Nemoci, kter vitamin D ovlivuje
Seznam poruch a nemoc, kter mohou bt vyvolny nebo
zhoreny nedostatkem vitaminu D, je znan rozshl, avak jejich
pklady uvdm v tabulce 14.1. Pro kadou uvedenou diagnzu je
mon vyhledat v odborn literatue nkolik studi, kter se j
zabvaj a hledaj fyziologick dsledky nedostatku vitaminu D a
biochemick mechanismy, kter vitamin D reguluje. Pehled prac o
vztahu vce ne 200 poruch a nemoc, kter jsou ovlivniteln
hladinou vitaminu D, lze nalzt na tto adrese: http://
www.greenmedinfo.com/disease/vitamin-d-deficiency. Zvltn a
velmi perspektivn skupinu vak pedstavuje rakovina. Jejmu len
pomoc vitaminu D je v souasn dob rovn vnovna velik
pozornost [6].
Tabulka 14.1 Pklady nemoc, kter jsou ovlivnn
nedostatkem vitaminu D a mohou bt vitaminem D leny. Podle
[2, 7]
Akutn
respiran
infekce
Anafylaxe Anmie Artritis
Astma Aterosklerz
a
Autismus Autoimunitn
onemocnn
Bipolrn
porucha
Bolest hlavy Bolesti v
ki
Crohnova
nemoc
Cystick
fibrza
Deprese Diabetes Dysfunkce
imunitnho
systmu
Dyslexie Epilepsie Ekzm Fibromyalgie
HIV/AIDS Hypertenze Chronick
nava
Chipka
Infarkt Klaudikace Krtkozrakos
t
1 Kivice
Lepra Leukmie Lupnka Lupus
Makulrn Melanom Meningitis Metabolick
degenerace (bakteriln)

syndrom
Migrny Myelom Myopatie Nachlazen
Neplodnost Nespavost Nespecifick
bolesti sval
Neuroblasto
m
Neuropatie Nzk
porodn vha
Obezita Onemocnn
ledvin
Osteoporza Parkinsonova
choroba
Pneumonie Polycystick
vajenky
Pokozen
mozku
Preeklampsie Roztrouen
sklerza
Sepse
Seznn
afektivn
Schizofrenie Srden |
onemocnn
Svalov
slabost
porucha
Tuberkulza zkost Vysok
hladina
cholesterolu
Znt dsn
Znt stev Znty Zlomeniny Ztrta sluchu


Jak zskat dostatenou hladinu vitaminu D
Pirozen zpsob vzniku vitaminu D je pm ozen ke
slunenmi UVB paprsky, kter psob na sterolovou sloueninu 7-
dehydrocholesterol prekurzor pro vitamin D. V ki tak vznik
vitamin D, kter potom jtra a ledviny pemuj ve dvou krocch na
hormon oznaovan jako D, (kalcitriol). Kalcitriol m poloas ivota
15 hodin, zatmco jeho pedchdce (prekurzor) kalcidiol m poloas
okolo 15 dn (http://www.medscape.com/
viewarticle/731722_2).
Tlo si tmto zpsobem samo reguluje patinou hladinu vitaminu
D a ten zrove vznik v takovm mnostv, jak nememe tlu
dodat tabletami se syntetickm vitaminem D. V poslednch
desetiletch je vak veejnost neustle pesvdovan, e vystavovn
tla slunci je kodliv. Pinejlepm zpsobuje strnut ke a tvorbu
vrsek, v horm ppad podncuje vznik rakoviny. Pobyt na slunci
se povauje za stejn riskantn, jako je kouen tabku nebo pit
alkoholu. A tak, zatmco ns reklamy i zdravotnick osvta varuj
ped neptelem slo jedna sluncem, kter ns zabj, maeme si na
tla karcinogen metyleugenol a hlink v opalovacch krmech,
abychom se ped tmto zabijkem ochrnili. Protoe pracujeme po
vtinu dne v uzavench interirech, se v rozvinutch zemch
epidemie nedostatku vitaminu D. V USA trp velmi vraznm
nedostatkem vitaminu D na konci zimy asi 85 % obyvatel, senioi
dokonce z 95 %. V Nmecku a dalch evropskch zemch udvaj,
e vitaminem D nen adekvtn zsobeno 60-70% populace [6].
Pokud ijeme v oblastech, kde slunce po adu msc moc
nesvt, nebudeme nikoho nutit cestovat na Havaj (kde je doba ivota
o 5 let del ne v USA). Nabz se jednak alternativa pjmu
vitaminu D v tabletch, jednak monost solria. Oboj m svoje
mon rizika, a tak bych se pimlouvala, abychom i u ns v esku
vyuili kadho slunenho svitu v zimnch mscch; teba meme
vystavit svoje tlo v triku na pr minut do otevenho okna ve
vytpn mstnosti. Prochzky na erstvm vzduchu alespo s
odhalenm obliejem nebo rukama jsou prospn i z mnoha dalch
dvod. Dbejme na to, aby slunen svtlo mlo pstup do naich
domov, vychzejme sami za sluncem. Dtem sta 10-15 minut
pobytu na slunci denn. Vt poadavky na spotebu vitaminu D
maj lid s nadvhou a obzn i thotn eny, senioi a tak lid s
tmavou plet. Pigmenty v ki toti funguj jako filtry pro slunen
zen.
Stanoven koncentrace 25 (OH) D
Pro diagnzu nedostatku vitaminu D je v klinick praxi
doporueno stanovit v sru koncentraci 25 (OH) D, nazvanho tak
kalcidiol, kter je klinicky vznamnm ukazatelem zsoben
organismu vitaminem D. Stav zsoben vitaminem D se ovuje tak
v ppad klinickch nebo laboratornch znmek osteomalacie
(hypokalcmie, zven kostn frakce alkalick fosfatzy, rentgenov
znmky osteomalacie). Indikac ke stanoven koncentrace kalcidiolu
je tak hyperkalcmie v ppad podezen na intoxikaci vitaminem
D. Do rizikov skupiny pat pacienti s osteoporzou, pacienti
dlouhodob len glukokortikoidy, dlouhodob hospitalizovan sta
lid, obzn, pacienti s malabsorpc nebo pacienti s poruchou funkce
ledvin (renln selhn, nefrotick syndrom) nebo jater [8].
Tabulka i 4.2 Hladiny 25 (OH) D v krvi.
(Podle [9])
NEDOSTATEN OPTIM
LN
TERAPEUTICK NADBYTE
K
< 50 ng/ml 50-70
ng/ml
70-100 ng/ml >100 ng/ml

R jsou kritria pro insuficienci a dostatek vitaminu D ponkud
ni. MUDr. Zikn [8] uvd, e do psma nedostatenho zsoben
organismu vitaminem D se klasifikuj osoby s koncentrac kalcidiolu
v rozmez 12 a 20 ng/ml (30-50 nmol/1). Za dostaten jsou
povaovny srov koncentrace 25 (OH) D vy ne 20 ng/ml (50
nmol/1). Koncentrace kalcidiolu vy ne 30 ng/ml (>75 nmol/1)
mohou, ale tak nemusej mt dal pzniv psoben a je zapoteb
oven v dalch studich. Podle Zikna pi koncentracch kalcidiolu
nad 50 ng/ml (> 125 nmol/1) ji narst riziko toxicity vitaminu D.
Podle nkterch pracovi ale narst riziko toxicity vitaminu D
vznamnji a pi koncentraci kalcidiolu nad 80 ng/ml (> 200
nmol/1) [8].
Toxicita vitaminu D
Vitamin D je rozpustn v tucch a me bt toxick.
Pedvkovn vitaminem D z ozen sluncem je vak vysoce
nepravdpodobn, protoe tlo m zptnovazebn regulaci jeho
tvorby. Kad pozn, kdy m dost slunenho zen, kdy mu zane
ervenat ke. Splen UVB, kter me zpsobit pokozen ke, je
nebezpen.
Je vak teba bt pozorn i pi uvn vitaminu D. Vitamin D
3

pochz z oleje ryb, zatmco vitamin D
2
, kter bv rovn v
nkterch potravinovch doplcch, je rostlinnho pvodu a je
biologicky mn aktivn. Vitamin D
3
, kter je obsaen ve vejcch,
tresm oleji, rybch a ve vnitnostech, je stejn jako ten, kter se
tvo v na ki. Vitamin D
2
bv syntetick a me bt ve vych
dvkch toxick. Na trhu se objevuj rzn preparty vitaminu D
3
,
vybrejme ty bez umlch sladidel a mnoha dalch pdatnch ltek.
Ve svtle novch poznatk a pod vlivem souasn situace se
ukazuje jako velice dleit pehodnotit nzory o potebnch
dvkch vitaminu D jako potravinovho doplku. Ve vtin zem je
toti jeho pjem v potrav zanedbateln. Potraviny nejsou v esk
republice vitaminem D fortifikovny a denn pjem vitaminu D
potravou se odhaduje na 50-100 IU denn. V souasn dob je
doporuovan denn dvka (DDD) pro lidi do 50 let 200
mezinrodnch jednotek (IU), pro lidi ve vku 51-70 let 400 IU a pro
star ne 70 let je to 600 IU. Vdci vak dochzej k mezinrodnmu
konsenzu a v mnoha zemch nov doporuuj, e DDD vitaminu D
by mla bt nejmn 2000 IU, spe vak 4000 IU [10]. Denn pjem
vitaminu D a do 4000 se povauje i v R u vtiny populace za
nezvadn [8]. Dvce 4000 IU odpovd asi 100 pg.
Uvd se, e prahovou hodnotou pro toxicitu je hladina 25 (OH)
D 200-250 ng/ml nebo tak pjem 10 000 IU denn (250 ]ig), eho
nen mon doshnout ani nadmrnm slunnm, ani z potravy. V
R by nebylo snadn navodit takov stav ani uvnm
potravinovch doplk, protoe ty se u ns d platnmi nzkmi
DDD. Pedvkovat se tak me pacient nejspe uvnm prepart
vitaminu D ze zahrani. V ppad pedvkovn se me vyvinout
hyperkalcmie. Me se objevit i u pacient s poruchami ledvin nebo
jater. Vyluuje se nadmrn mnostv parathormonu, pod jeho
vlivem dochz k uvolovn vpnku z kost do krve. Vpnk se
potom ukld do mkkch tkn, jako je srdce, plce nebo ledviny.
lovk me mt nucen na zvracen, zcpu, ast moen. Intoxikaci
vitaminem D zabrnme tm, e pestaneme uvat vitamin D i
preparty s vpnkem a pijeme dostaten mnostv vody.
Vitamin D je innj ne okovn
Dnes ji existuje mnoho dkaz o klov roli vitaminu D, v
aktivaci pirozen imunity. Pro jeho vznam svd i poznatky, e pi
nedostatku vitaminu D
3
je vy prevalence infeknch a zntlivch
onemocnn, zejmna tuberkulzy, Crohnovy choroby a ulcerzn
kolitidy. K chipkovm epidemim dochz pravideln v zimnch
mscch. Dostaten pjem vitaminu D u thotnch a kojcch en
zajist ochranu jejich dt ped infeknmi nkazami.
Mechanismy, jakmi vitamin D do proces imunity zasahuje,
jsou intenzivn zkoumny a mnoh jsou detailn popsny. Vitamin
D
3
ovlivuje innost makrofg, lymfocyt a dendritickch bunk
[11], Nedostatek vitaminu D me vst k poruchm v innosti
imunitnho systmu i ke vzniku autoimunitnch onemocnn,
napklad roztrouen sklerzy, revmatoidn artritidy, zntu stev,
systmovho lupusu erythematodes i diabet 1. typu. Nkter prce
tak pinej doklady o tom, e vitamin D
3
psob jako ochrana pi
nkaze chipkou. Uvn vitaminu D u japonskch kolnch dt ve
vku 6-15 let v dvce 1200 IU denn vrazn snilo jejich
onemocnn chipkou A [12].
Nov doba temna?
Josef Mercola ve sv knize Dark Deception (Temn podvod) [7]
popisuje vztah rznch civilizac a kultur ke slunci a pipomn, e
na zatku minulho stolet dostali Nobelovu cenu Niels Filsen
(1903) za len svtlem a Robert Koch (1905) za len tuberkulzy
ultrafialovm zenm. V tch letech se tak ve vcarsku rozvjela
helioterapie a pomoc slunce se lilo mnoho rznch nemoc. Tuto
ru vak ukonil objev antibiotik. Mercola nazv souasn vk
Novou dobou temna. Hned na zatku sv knihy uvd, e badatel
hodnotili daje ze 177 zem ohledn dlky slunenho svitu a pokryt
mraky (podle satelitnch men), hladiny vitaminu D
3
a incidence
rakoviny prsu a tlustho steva. Zjistili, e v rmci celho svta by se
dalo zadarmo a pomoc odpovdajcho pobytu na slunci zabrnit 250
000 ppad kolorektlnho karcinomu a 350 000 ppad rakoviny
prsu ron. Take na svt by mohlo bt kad rok o 600 000
nemocnch rakovinou mn, a to se zvauj jenom dva typy
rakoviny. Nezn to lkav?
Zvr
Odhaduje se, e nejmn jedna miliarda lid nap vemi
vkovmi kategoriemi, nrodnostmi i etniky trp nedostatkem
vitaminu D [9]. Souasn studie ukazuj, e meme potebovat
mnohem vc vitaminu D, ne uruj DDD. Nov poznatky podporuj
nzory o loze vitaminu D v prevenci chronickch nemoc, jako jsou
rakovina, nemoci srdce, zlomeniny a pdy, autoimunitn nemoci,
diabetes 2. typu, deprese i chipka. Mnoz praktici doporuuj
suplementaci vitaminem D v mnostv alespo 1000 III denn.
Endokrinologick kliniky Severn Ameriky publikovaly
kompendium lnk
vitaminu D. Autoi se shoduj na poteb udrovat hladinu 25-
OH-D 30 ng/ml, co vyaduje denn pjem 1000 IU pro vtinu dt
a dosplch a dvojnsobnou pro thotn a kojc eny. Nkte
argumentuj, e ve specilnch ppadech, jako je napklad
thotenstv, je teba zvit pjem vitaminu D na 6000 IU denn [30].
Vet funkc vitaminu D zn tm stejn neuviteln jako
pedpoklad o existenci panacey. Vitamin D se dostv do postaven
nejenom zzranho vitaminu, ale
do nov role regulanho hormonu v lidskm tle. Je proto
ponkud zavdjc uvn jeho tradinho nzvu vitamin D.
Vhodnj by do budoucna bylo patrn rozen nzvu pro
biologicky aktivn formu vitaminu D kalcitriol. astn se regulace
destek fyziologickch pochod a je nezbytn pro zajitn zdrav.
75 14.2 Najdeme elixr ivota a
vnho mld?
Ji Patoka
Historie hledn elixru ivota je stejn star jako samotn touha
lovka uchovat si vn mld a dot se vysokho vku. Z mnoha
historickch pramen se dovdme, e nkte lid opravdu ili na
nae pomry velice dlouho. V bibli se uvd, e Adam il 930 let a
Metuzalm, jeho st se stalo pslovenm, dokonce 969 let.
Takov sla jsou dnes pokldan za nereln a vybjen, vztahujc
se spe k mytickm postavm, ale pro zdnliv vysok vk, udvan
v bibli, existuje dnes docela rozumn vysvtlen
(http://ww.etf.cuni.cz/~prudky/mptexty/99spurek_metuzalem.html).
Snaha o nalezen elixru mld se vak thne celou histori lidstva
a nevzdv se j ani souasn vda. Ve starch rukopisech a
alchymistickch foliantech byly nalezeny stovky zaruench recept,
jak toho doshnout. Egyptsk krlovna Kleopatra pr se koupala v
lzni z medu a oslho mlka, aby si uchovala krsnou pokoku a
vn mld. Egyptt alchymist vnovali nalezen elixru mld,
nkdy t ztotoovanho s kamenem mudrc, velkou pozornost. Ve
starm Egypt patila alchymie k tajnm chrmovm vdm, jejich
pvod je pipisovn legendrnmu Hermovi Trismegistovi, a byla
proto nazvna tak hermetickm umnm. Alchymie byla
soust egyptskho nboenstv, kde jejm nejvym pedstavitelem
byl Thovt bh vdy a matematiky. Zklad alchymie tvoila vra v
monost transmutace kov a schopnost psoben sry a rtuti pi jejich
vzniku. Alchymist se snaili vyrobit drah kovy, univerzln lk i
rzn transmutan tinktury.
Monost existence elixru ivota ve stedovku pipoutli i jin
uenci, o nich nelze ci, e byli povriv. V existenci kamene
mudrc jako univerzlnho velku (universal panacea) a
omlazovacho prostedku vil i arabsk vestrann vzdlan
stedovk uenec, filozof, politik, bsnk, prodovdec a lka Ab
Al al-Husajn ibn Abdullh ibn Sin, znm jako Avicena (980-
1037) nebo nemn vzdlan anglick frantiknsk filozof a
prodovdec Roger Bacon (1214-1292). Bacon zskal rozshl
vzdln na univerzitch v Oxfordu a Pai ve vech tehdy
pstovanch oborech: matematice, lkastv a pedevm ve
scholastick filozofii. Patil mezi vrcholn pedstavitele stedovk
filozofie. Za lovka zasvcenho do hermetickho umn byl
povaovn i jeden z nejvznamnjch a patrn jeden z mla
skutench alchymist a zakladatel modern medicny Paracelsus
vlastnm jmnem Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von
Hohenheim (1493-1541). Jeho znalosti byly na tehdej dobu
skuten ohromujc, stejn jako jeho lkask spchy. Povest
hovo o tom, e vlastnil kmen mudrc, kter pr nosil v rukojeti
svho mee, s nm bv asto zobrazovn. Nikdy pr ho nedval z
ruky a dokonce s nm i spval.
Ve 12. stolet se alchymie pes Siclii a panlsko rozila do
zpadn Evropy. Byla povaovna za serizn vdu a jej studium
umoovaly univerzity v Barcelon, Palermu, Toledu, Segovii a
Pamplon. Alchymistick spisy a texty byly pekldny do
anglitiny, nminy a italtiny. Od XIII. stolet ji mla alchymie sv
evropsk zstupce, jako byl ji zmnn Roger Bacon, Jean-Baptiste
de Lully (1632-1687) nebo Giuseppe Balsamo (1743-1795), znm
pod jmnem Cagliostro. Tento italsk mg a okultista, jeden z
poslednch evropskch alchymist, byl ve sv dob zhadnou
osobnost spojovanou s mnoha spoleenskmi skandly. Nktermi
historiky je povaovn za zasvcence nejvyho stupn, jinmi zase
za podvodnka svtovho formtu. Druh polovina 18. stolet
nazvan Vkem rozumu znamen definitivn konec alchymie a
velkch alchymist.
Alchymie se stv vdnm tmatem romn a vehementn
vstupuje do oblasti umn a literatury. Tmatem vnho ivota a
prva lovka na prodluovn ivota nepohrdl ani spisovatel a
dramatik Karel apek ve slavn divadeln he Vc Makropulos, kter
mla premiru v roce 1922 v Praze.
Konec alchymie vak jet neznamen konec hledn elixru
ivota. Snahy najt elixr ivota se nevzdala ani modern vda a v
odbornm tisku se dodnes objevuj informace o ltkch
prodluujcch ivot zatm alespo u hlst a octomilek. Mezi
tmito ltkami najdeme vitaminy, hormony i antioxidanty, jako je
napklad resveratrol obsaen v ervenm vn, semena guarany
(Paullinia cupana), linovit rostliny z rodu Sapindaceae, pvodem
z Venezuely a severn Brazlie, avanpra, dem pipraven z
amalaki, plod indick rostliny (Phyllantus emblica) z eledi
Euphorbiaceae, a adu dalch ltek a prepart.
Poslednm hitem mezi elixry mld je rapamycin. Kdy v
sedmdestch letech minulho stolet hledali vzkumn pracovnci
farmaceutickch firem nov producenty antibiotik, zavtali nkte z
nich a na Velikonon ostrov, osamocen kousek zem uprosted
vod Tichho ocenu, na kterm vznikla jedna z nejpodivuhodnjch
civilizac. Ze vzorku bahna sebranho na ostrov vykultivovali pdn
aktinomycetu Streptomyces hygroscopicus, mikroorganismus
podobn bakterim. Z nj byl pak zskn makrocyklick lakton, kter
jeho objevitel nazvali podle domorodho jmna ostrova Rapa Nui
rapamycin.
Zpotku byl rapamycin povaovn za inn protiplsov
antibiotikum, ale praktickmu uplatnn brnila jeho vysok toxicita.
V roce 1991 byla objevena imunosupresivn aktivita rapamycinu a ta
se pak stala jeho nejdleitj vlastnost, vyuvanou ve
farmakologii. Rapamycin peruuje bunn cyklus T-lymfocyt, a
to v dob jejich pechodu z fze G1 do fze S, tm, e tlum signl
zprostedkovan interleukinem. Rapamycin brn aktivaci lymfocyt
blokdou enzymu zvanho TOR (target of rapamycine). Klinick
studie u pacient po transplantaci ledviny potvrdily vysokou innost
tto ltky v potlaovan imunitnch reakc. V souasn dob probh
ovovn novch indikanch oblast rapamycinu v rznch
kombinacch s jinmi lky.
Nejnovj studie ukzaly, e rapamycin, lk pouvan dosud k
potlaovn imunity pi transplantaci orgn, doke tak vznamn
prodlouit ivot. Zatm alespo u mysi. Amerit vdci podvali
rapamycin mym starm 600 dn, co odpovd lidskm edesti
letm. Prmrn dlka ivota se u samc prodlouila o 9 % a u samic
o 14 %. Je to vbec poprv, kdy se u savc podailo zpomalit proces
strnut prostednictvm jedin chemick substance
(http://www.wired.com/wiredscience /2009/07/rapamycin/).
Rapamycin tak tlum symptomy na mych modelech
Alzheimerovy, Parkinsonovy a Huntingtonovy choroby, a mohl by
bt pnosem v terapii tchto neurodegenerativnch onemocnn.
Budou-li dal experimenty spn, mohl by rapamycin sehrt
vznamnou lohu v terapii Hutchinsonova-Gilfordova syndromu
(HPGS). Toto vzcn genetick onemocnen zpsobuje zrychlen
strnut organismu. Pacienti umraj ji v dtskm vku a v souasn
dob neexistuje inn terapie. Pedasn strnut u HPGS zpsobuje
patologick protein progerin, kter se vytv v kad buce pacient
s touto nemoc. Vdci zjistili, e rapamycin um progerin z bunk
odstranit a nechv za sebou zdrav buky
(http://www.medicalnewstoday.com/ar ticles/230261.php).
Zjemce o dlouhovkost, kte by toho chtli doshnout pomoc
rapamycinu, je vak teba varovat. Jeho imunosupresivn inek by
mohl jejich ivot naopak vrazn zkrtit. Tento objev sice me bt
prvnm krokem k dosaen dlouhovkosti lid, ale poslou zejmna k
pochopen a innj terapii nkterch nemoc st. Zd se, e zatm
jedinou spolehlivou metodou, jak si prodlouit ivot, je omezit v
potrav nkter sloky a celkov spe hladovt. Spolehliv to
funguje nejen u hlodavc, ale i u primt, i kdy prv na tohle
doporuen nechce skoro nikdo slyet.
76 Kurkumin je dobr volba
Anna Struneck, Ji Patoka
poslednch desetiletch se vrazn zvyuje nae pochopen, jak
funguj nkter faktory vivy, jako jsou zkladn vitaminy a
minerly, napklad kyselina askorbov, vitaminy ze skupiny B,
tokoferol, karotenoidy, hok, zinek nebo selen. Do poped
pozornosti badatel vak vystupuje zejmna skupina ltek
oznaovanch jako polyfenoly. Sem pat extrakty z rostlin, jako jsou
anthokyany, resveratrol, flavonoly, flavany a flavony, souhrnn
oznaovan jako flavonoidy. Ve fyziologickch systmech funguj
tyto ltky rovn synergicky, posiluj vzjemn svoje pzniv
psoben, operuj prostednictvm receptor a bunnch signlnch
kaskd, kter vak harmonizuj a posiluj, na rozdl od rznch
chemickch kontaminant z prosted nebo ady lk vyvolvajcch
naruen tchto proces.
Z rostlin ji bylo izolovno na 4000 flavonoid. Protoe jsou
uvan v litelstv a alternativn medicn po celm svt, mnohm
z nich jsou pipisovny antikarcinogenn, antioxidan,
protibakteriln i protivirov, protiplsov a protizntliv inky.
Jsou to ltky, kter inn moduluj imunitn systm a procesy
excitotoxicity. Maj schopnost detoxifikovat psoben akroleinu a
hydroxynonenalu i schopnost chelatovat neurotoxick kovy. Mohli
bychom ci, e se jedn o lebn inky na mnoho zdravotnch
problm, kter suuj souasn lidstvo. Na pkladu kurkuminu si
proto ukeme, jak medicna zaloen na dkazech dochz k
poznatkm, kter byly a mnohdy stle jsou tradin odsouvny do
oblasti alternativn medicny.
lut kurkuma a kurkumin
Hlavn slokou koen kari (curry), uvanho v kuchynch celho
svta, je lut kurkuma. Za lut zbarven me kurkumin, kter se
dobe rozpout a nen jedovat. Pouv se na barven ltek, deva a
tak potravin. Kurkuma je oblbenm koenm asijsk kuchyn.
Zskv se z oddenk a ztlutlch koen kurkumy dlouh
(Curcuma longa L.), vytrval rostliny z eledi zzvorovitch
(Zingiberaceae), pvodem z Indie a Indonsie. Kurkuma je vak i
vznamnou soust indick jurvdy a nsk tradin medicny.
Kurkumin chrn jtra ped toxickm pokozenm, zvyuje produkci
lui, pomh tak odbourvat tuky a sniovat hladinu cholesterolu.
Kurkumin m adu vznamnch farmakologickch ink a je zcela
bezpen a bez vedlejch ink. Z tchto i dalch dvod se stal
kurkumin pedmtem zjmu modern medicny.
Souasn databze vdeck literatury PubMed nabz o
kurkuminu na 4500 lnk. Pinej pesvdiv doklady o
protizntlivm, protirakovinnm a antioxidanm psoben
kurkuminu. Dokazuj, e kurkumin m vznamn neuroprotektivn
inky. Mnoho studi bylo provedeno za pouit laboratornch zvat
na modelech lidskch nemoc, jako jsou aterosklerza, diabetes,
respiran, jatern, stevn, on a neurologick poruchy. Byla
prokzna innost kurkuminu pi len rakoviny. V laboratornch
pokusech se tak zjistilo, e kurkumin je bezpen i pi velmi
vysokch dvkch pijmanch sty. Jeho nezvadnost pro lovka
potvrdily i farmakokinetick studie u dobrovolnk, kterm byly
podvny zvyujc se dvky, od 500 do 12 000 mg [13].
Kurkumin a Alzheimerova nemoc (AN)
Zprvy o innosti kurkumy pi len AN vyvolvaj velk
nadje veejnosti, nemocnch i lka. Farmakologick inky
kurkuminu spluj velmi dobe souasnou pedstavu o lku, kter by
dokzal zabrnit patologickm zmnm v mozku lid postiench
AN, zejmna zntm, excitotoxicit, peroxidaci lipid, tvorb
cytokin, vzniku p-amyloidu a hyperfosforylaci proteinu x.
Laboratorn i klinick studie potvrzuj vliv kurkuminu na destky
enzym zahrnutch v tchto procesech [14-15].
Epidemiologick przkumy dokonce pinesly i dkazy o tom, e
v Indii, kde je velk spoteba kurkumy, je 4,4x ni vskyt AN v
porovnn s USA [16].
Kurkumin jako nadje pro len neurodegenerativnch nemoc
Kurkumin se tak ukazuje jako velmi mocn initel, kter je
schopen zabrnit neurodegeneraci a demenci. Strnut populace v
rozvinutch sttech Evropy i Ameriky, hrozba nemoci lench krav
i nove formy Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby, prudk nrst AN
a Parkinsonovy nemoci, to ve zvilo zjem o studium piny
neurodegenerativnch chorob. Neurodegenerace oznauje, e
spolenm rysem tchto vnch nemoc je znik nkterch populac
nervovch bunk, kter se projevuje jak neurologickmi, tak
psychiatrickmi pznaky.
Jsou to onemocnn, kter se projevuj na neurologick rovni
zejmna poruchami koordinace pohybu a hybnosti; na psychiatrick
rovni pechzej poruchy pamti postupn v demenci, poruchy
nlady i zmny osobnosti, kter bvaj zcela nepochopiteln pro
pacientovo okol. Postien jedinec nen schopen vykonvat bn
denn aktivity, potebuje asistenci jin osoby a postupn se stv
zcela zvislm na svm okol. Ztrta pamti vede k tomu, e
nemocn pestane poznvat sv okol a nepoznv ani sv nejbli.
Tyto nemoci vak trvaj zpravidla nkolik let.
Dsledkem vtiny demenci je smrt.
Neurodegenerativn poruchy nejsou jen problmem
medicnskm, ale rovn siln narstajcm problmem spoleensko-
socilnm.
Je proto pochopiteln, e terapeutick potencil flavonoidu
kurkuminu, kter nem dn toxick inky a je levn, je ve stedu
zjmu klinickho vzkumu zejmna u Parkinsonovy nemoci [17] a
AN [18].
Kurkumin, rapamycin a rakovina
Kurkumin m schopnost blokovat aktivitu enzymu mTOR (target
of rapamycine), stejn jako rapamycin [19]. Tento enzym m
stedn kontroln roli v regulaci bunnho rstu, dlen,
metabolismu a tvorby cv. TOR je tak klovm hrem v procesech
ndorovho bujen. Tato schopnost kurkuminu tak tsn souvis s
jeho innost v prevenci vzniku karcinom i v prevenci metastz u
rakoviny prsu, vajenk, tlustho steva, plic a mnoha jinch.
Kurkumin v terapii rakoviny je stle pedmtem mnoha klinickch
studi [20]. Kurkumin v kombinaci s resveratrolem napklad sniuje
u my vskyt rakoviny prostaty. Na rozdl od rapamycinu vak
kurkumin nepotlauje imunitu.
Kurkumin m schopnost vzat neurotoxick kovy
Jak v Dob jedov, tak v Dob jedov 2 jsme asto upozorovali
na neurotoxick psoben nkterch kov, zejmna hlinku. V
etiopatogenezi AN a Parkinsonovy nemoci maj roli i dal kovy,
jako je m a elezo. Kurkumin je schopen tyto kovy vazat, v
ppad eleza vak nenaruuje jeho funkce v organismu, ale sp
odstrauje jeho patologick nahromadn ve tknch. Velmi slibn je
zjitn, e u zvat zabrauje kurkumin vvoji neurotoxickch zmn
vyvolanch hlinkem [21].
Zvr
Nesmrn rozmanitost farmakologickch ink kurkuminu ad
tento polyfenol na seznam ltek, kter nm dok pomhat v
prevenci len mnoha nemoc. Jeho bezpenost, dostupnost, cena i
monost jeho konzumace jsou dostatenmi dvody k tomu,
abychom lutou kurkumu povaovali v na kuchyni za koen, kter
je nad zlato.
77 14.4 Astragalus membranaceus
koen mld a nesmrtelnosti?
Anna Struneck
Homrsk hymny vyprvj, jak by bylo pro lovka krut stt se
nesmrtelnm. Bohyn svtn Aurora se zamilovala do syna trojskho
krle Laomedona Tithona. Porodila mu dva syny, ale chtla si
svho lidskho milence uchovat navky. V tom j mohl pomoci
pouze Zeus. Podala proto Dia, aby uinil Tithona nesmrtelnm.
Zapomnla vak podat, aby Tithon zstal vn mlad. Tithon
skuten il vn, ale kdy na nho dolehlo st, nemohl se
hbat ani zvedat svoje dy, a tak se v jejm srdci (Auroin)
vynoilo nejlep een: poloila Tithona do mstnosti a uzavela ji
zcmi dvemi. Tam jej kdysi skvl milenec donekonena vatlal,
nemaje vce dnou jinou slu (Homrsk hymnus na Afroditu;
http:// en.wikipedia.org/wiki/Tithonus)
lovk si uvdomuje, e s postupujcm vkem a nastupujcm
stm jeho tlo chtr, je opotebovan a pestv slouit, podobn
jako star auto. V poslednm desetilet proto i biology ponkud
pekvapilo, kdy vdci z Geron Corporation v Kalifornii (Menlo
Park) zaali vystupovat se sdlenmi o nesmrtelnosti bunk, kter
zskali z lidskch plod. A nebyla to dn metafora. Nesmrteln
buky dokzali vypstovat dobe promylenm zpsobem,
vychzejcm z vdeckch poznatk.
Hayflickv limit a telomery
Vdci akceptuj tzv. Hayflickovo pravidlo o tom, e kad buka
m definitivn uren poet dlen a potom zestrne nebo zeme. Dr.
Leonard Hayflick z Kalifornsk univerzity v San Francisku zjistil ji
na potku 60. let minulho stolet, e kdy se vyjmou buky z
lidskho tla a pstuj se ve vhodnch podmnkch v tkov kultue,
rostou a dl se 50x. To znamen, e kad buka m geneticky
zakdovan poet dlen, tzv. Hayflickv limit [22-23]. V
devadestch letech piel objev, kter otevel studium toho, jak a
kde se tato informace uchovv. havm tmatem vzkumu staly
struktury, kter uzavraj chromozomy. Vme, e v chromozomech je
uloen genetick informace v podob dvojroubovice DNA. Na
jejm konci je jaksi protaen epika, kter se vak s kadm
rozdlenm buky zkracuje [24]. Vdci ji nazvali telomera a zjistilo
se, e telomery jsou vlastn biologick budky odmujc st
buky.
Je pochopiteln, e telomery byly a stle jsou v centru zjmu
stovek badatel. Zjistilo se, e dlku telomery reguluje enzym o
sloit molekule telomerza. Tu vak nemaj vechny
buky, a ty jsou potom donuceny t podle pedem danho programu.
Jakmile telomera doshne kritick dlky, nastv bunn krize,
buka se pestane dlit a nastoup programovan smrt apoptza.
Avak nkter buky, jako jsou napklad buky imunitnho systmu,
lymfocyty nebo pohlavn buky, psobenm telomerzy svoje
telomery stle obnovuj a tm se jejich ivot prodluuje.
Badatel zjistili, e eny maj del telomery ne mui. Realita
skuten potvrzuje, e eny ij asi o sedm let dle ne mui.
Avak u en stednho vku zkracuje rychleji dlku telomery
nedostatek spnku [25]. U obznch Afroamerian ml zase na
dlku telomery pzniv vliv vitamin D [26-27]. Zkracovn telomer
pr doke zpomalit omezen pjmu potravy, tedy sten
hladovn [28]. Opt se tedy potvrzuje, e dlku ivota meme
prodlouit stenm hladovnm, dobrm spnkem a zajitnm
dostaten hladiny vitaminu D [29].
Jeden z objevitel telomer, Harley, je oznail jako Achillovu patu
kad buky. Zkracovn telomery je podezel rizikov faktor pro
vznik rznch chronickch nemoc, jako je hypertenze,
aterosklerza, diabetes 2. typu a srden-cvn onemocnn.
rakovinnch bukch, kter se nekontrolovan dl a jsou
schopny se mnoit neomezen, je telomerza aktivn. To prv zjistil
Harley se spolupracovnky v laboratoch Geron Corp. Napklad tzv.
HeLa buky z cervikln rakoviny Heleny Langeov jsou schopny
mnoit se neomezen a dodnes v tkovch kulturch dalece
pevaj svou nebohou nositelku. Potenciln inhibitory innosti
telomerzy by mohly bt velmi innmi protirakovinnmi livy a
vzkumy v tomto smru jsou velice intenzivn.
Nesmrteln buky
Nalezen monosti, jak do bunk vlenit gen pro stle se
obnovujc telomerzu, by znamenalo nalezen nesmrtelnosti.
V laboratoch se o to vdci sna. Ukzkou toho, jak pekotn je
vvoj biomedicny, je publikace Geron Corporation z roku 2011
[29], kter informuje o vsledcch zkoumn vlivu prodnho
ppravku TA-65, kterm se aktivuje telomerza a nedochz ke
zkracovn telomery, na omlazen lymfocyt. A tm jsme se konen
dostali ke klovmu sdlen. Pochopiteln jsem ptrala, jak sloen
ml ten zzran elixr nesmrtelnosti? Je to extrakt, spe slouenina,
z koene rostliny znm a tradin uvan v nsk medicn.
Latinsk nzev rostliny je Astragalus membranaceus, esky kozinec
blanit. Prodn prostedek TA-65 sice nezvil dlku telomery,
ale zpomalil jej zkracovn a v krvi pokusnch osob se nachzel
vt poet mladistvch leukocyt.
Kozinec blanit Astragalus membranaceus
Tato rostlina nen neznm ani u ns a meme ji najt v
nabdkch mnoha firem. Inu, v biofarmaceutick spolenosti Geron
dvali lidem kad den 10-50 mg prepartu TA-65, pipravenho
zcela specifickm zpsobem (http://www.tasciences.com/ ta-65/).
Podvejme se vak na informace o kozinci, jak je poskytuje
University of Maryland Medical Center (UMMC) (http://
www.umm.edu/altmed/articles/astragalus-000223.htm#ixzzlj
le5evFB).
Astragalus se pouv v nsk medicn po tisce let. Je nazvn
adaptogenem, to znamen, e pomh brnit tlo proti stresu, a to jak
fyzickmu, tak psychickmu a mentlnmu. Me chrnit tlo ped
nemocemi, jako je rakovina a cukrovka. Obsahuje antioxidanty, a
chrn tedy tlo ped pokozenmi volnmi radikly. Podporuje
imunitn systm, psob preventivn proti nachlazen a respiranm
infekcm. Astragalus m antibakteriln, antivirov a protizntliv
vlastnosti. Nkdy se uv i v masti k hojen konch porann.
Sniuje krevn tlak a chrn jtra. V USA se zkoum jeho pouit u
lid, jejich imunitn systm je oslaben v dsledku chemoterapie
nebo ozaovn. V tchto studich se uvd, e suplementy obsahujc
kozinec podporuj rychlej rekonvalescenci a del pevn. Je tak
mrnm diuretikem, take usnaduje vyluovn tekutin z tla.
K len se pouv such koen, kter je dostupn ve form
alkoholick tinktury, tablet nebo kapsl, na klinikch pouvaj i
injekn formu.
Doporuen uvn:
Podle UMMC se preparty obsahujc koen kozince mohou
uvat v nsledujcm dvkovn: Standardizovan extrakt se uv v
dvkch 250-500 mg, 3-4x denn.
Siln aj se piprav vaenm 3-6 g suenho koene ve 250 ml
vody, 3x denn.
Prkovan koen 0,5-1 mg 3-4x denn.
doporuench dvkch je kozinec bezpen a nem dn
vedlej inky, uvd materil UMMC. Zde jsou rovn uvedeny
odkazy na studie, kter podvn kozince pacientm sledovaly.
Nebyla vak zkoumna bezpenost u thotnch i kojcch en ani u
dt, take tam by se kozinec podvat neml. Nemli by ho uvat
pacienti len glukokortikoidy nebo lithiem ani pacienti, kterm
jsou podvny lky na potlaen imunity.
Geron Corporation podvali pacientm pouze 10-50 mg
prodnho produktu denn.
Zvr
Vdci poodhaluj tajemstv nesmrtelnosti bunk. Za objev
telomerzy dostali vdci Elizabeth Blackburnov, Carol Greiderov a
Jack Szostak v roce 2009 Nobelovu cenu za fyziologii a medicnu.
Svou innost poskytuje telomerza nesmrtelnost buce, kter
umonila jej projev. V ppad nesmrtelnch rakovinnch bunk je
vysokou cenou za jejich nesmrtelnost smrt organismu nositele
nesmrteln buky. Nebudeme spekulovat, zda tyto objevy povedou k
dosaen lidsk nesmrtelnosti biologickmi prostedky. Stailo by,
aby se buky lidskho tla donekonena obnovovaly a pitom
nestrly. Objevy molekulrn biologie potvrzuj, e pozitivn vliv na
stav telomer m omezen pjmu potravy, zdrav spnek, zajitn
dostaten hladiny vitaminu D a koen byliny Astragalus
membranaceus. Nositelka Nobelovy ceny za objev telomerzy
Blackburnov s tmem spolupracovnk zjistila, e pozitivn vliv na
aktivitu telomerzy m meditace [31]. Eli
V V
xr ivota dodnes nenali ani alchymist ani vdci. Jistj je
proto pedpokldat, e nesmrteln je pouze duch.
Literatura
Carlberg, C.; Seuter, S.; Heikkinen, S. The First Genome-wide
View of Vitamin D Receptor Locations and Their Mechanistic
Implications. Anticancer Res, 2012, 32, 271-82.
Dowd, J.; Stafford, D. The Vitamin D Cure. Willey: 2007.
de Paula, F. J.; Rosen, C. J. Vitamin D safety and requirements.
Arch Biochem Biophys, 2011.
Giardina, C.; Madigan, J. P.; Godman Tierney, C. A.; Brenner,
B.; Rosenberg, D. W. Vitamin D resistance and colon cancer
prevention. Carcinogenesis, 2011, 33, 475-82.
McGreevy, C.; Williams, D. New insights about vitamin D and
cardiovascular disease: a narrative review. Awn Intern Med, 2011,
155 (12), 820-6.
Spitz, J.; Grant, W. B. Cancer Cells Do Not Like The Sun.
Mankau Verlag: 2010.
Mercola, J. Dark Deception. Thomas Nelson: Nashville,
Tennessee, 2008.
Zikn, V. Deficience vitaminu D u dosplch. Medical Tribune.
Medicna po promoci 2010, 6, 28.
Holick, M. F. Calcium and vitamin D. Diagnostics and
therapeutics. Clin Lab Med, 2000, 20 (3), 569-90.
Ross, A. C.; Manson, J. E.; Abrams, S. A.; Aloia, J. F.; Brannon,
P. M.; Clinton, S. K.; Durazo-Arvizu, R. A.; Gallagher, J. C.; Gallo,
R. L.; Jones, G.; Kovacs, C. S.; Mayne, S. T.; Rosen, C. J.; Shapses,
S. A. The 2011 report on dietary reference intakes for calcium and
vitamin D from the Institute of Medicine: what clinicians need to
know. J Clin Endocrinol Metab, 2011,96 (1), 53-8.
Hewison, M. Vitamin D and the immune system: new
perspectives on an old theme. Endocrinol Metab Clin North Am,
2010, 39 (2), 365-79.
Urashima, M.; Segawa, T.; Okazaki, M.; Kurihara, M.; Wada, Y.;
Ida, H. Randomized trial of vitamin D supplementation to prevent
seasonal influenza A in schoolchildren. Am J Clin Nutr, 2010, 91 (5),
1255-60.
Lao, C. D.; Ruffin, M. T.; Normolle, D.; Heath, D. D.; Murray, S.
I.; Bailey, J. M.; Boggs, M. E.; Crowell, J.; Rock, C. L.; Brenner, D.
E. Dose escalation of a curcuminoid formulation. BMC Complement
Altem Med, 2006, 6, 10.
Patoka, J. Kurkumin koen, nebo nov livo Alzheimerovy
nemoci? Psychiatrie, 2005, 9 (2), 129-33.
Blaylock, R. L. Natural Plant Products and Extracts That Reduce
Immunoexcitotoxicity Associated Neurodegeneration, and Promote
Repair Within the Central Nervous System. Surg Neurol Int, 2012, 3,
161.
Ganguli, M.; Chandra, V.; Kamboh, M. I.; Johnston, J. M.;
Dodge, H. H.; Thelma, B. K.; Juyal, R. C.; Pandav, R.; Belle, S. H.;
DeKosky, S. T. Apolipoprotein E polymorphism and Alzheimer
disease: The Indo-US Cross-National Dementia Study. Arch Neurol,
2000, 57 (6), 824-30.
Mythr, R. B.; Bharath, M. S. Curcumin: A Potential
Neuroprotective Agent in Parkinsons Disease. CurrPharm Des,
2012, 18, 91-9.
Belkacemi, A.; Doggui, S.; Dao, L.; Ramassamy, C. Challenges
associated with curcumin therapy in Alzheimer disease. Expert Rev
Mol Med, 2011, 13, e34.
Sun, Z. J.; Chen, G.; Zhang, W.; Hu, X.; Liu, Y.; Zhou, Q.; Zhu,
L. X.; Zhao, Y. F. Curcumin dually inhibits both mammalian target
of rapamycin and nuclear factor-kappaB pathways through a crossed
phosphatidylinositol 3-kinase/Akt/IkappaB kinase complex signaling
axis in adenoid cystic carcinoma. Mol Pharmacol, 2011, 79 (1), 106-
18.
Hossain, D. S.; Bhattacharyya, S.; Das, T.; Sa, G. Curcumin: The
multi-targeted therapy for cancer regression. Front Biosci (Schol Ed),
2012, 4,
335-55.
Sood, P. K.; Nahar, II.; Nehru, B. Curcumin attenuates
aluminum-induced oxidative stress and mitochondrial dysfunction in
rat brain. Neurotox Res, 2011,20 (4), 351-61.
Hayflick, L. The establishment of a line (WISH) of human
amnion cells in continuous cultivation. Exp Cell Res, 1961, 23, 14-
20.
Hayflick, L.; Moorhead, P. S. The serial cultivation of human
diploid cell strains. Exp Cell Res, 1961, 25, 585-621.
Harley, C. B.; Futcher, A. B.; Greider, C. W. Telomeres shorten
during ageing of human fibroblasts. Nature, 1990, 345 (6274), 458-
60.
Prather, A. A.; Puterman, E.; Lin, J.; ODonovan, A.; Krauss, J.;
Tomiyama, A. J.; Epel, E.S.; Blackburn, E. H. Shorter leukocyte
telomere length in midlife women with poor sleep quality. J Aging
Res, 2011, 2011, 721390.
Harris, R. A.; Pedersen-White, J.; Guo, D. H.; Stallmann-
Jorgensen, I. S.; Keeton, D.; Huang, Y.; Shah, Y.; Zhu, H.; Dong, Y.
Vitamin D
3
supplementation for 16 weeks improves flow-mediated
dilation in overweight African-American adults. Am J Hypertens,
2011, 24 (5), 557-62.
Zhu, H.; Guo, D.; Li, K.; Pedersen-White, J.; Stallmann-
Jorgensen, I. S.; Huang, Y.; Parikh, S.; Liu, K.; Dong, Y. Increased
telomerase activity and vitamin D supplementation in overweight
African Americans. Int J Obes (Lond), 2011.
Kark, J. D.; Goldberger, N.; Kimura, M.; Sinnreich, R.; Aviv, A.
Energy intake and leukocyte telomere length in young adults. Am J
Clin Nutr, 2012.
Harley, C. B.; Liu, W.; Blasco, M.; Vera, E.; Andrews, W. H.;
Briggs, L. A.; Raffaele, J. M. A natural product telomerase activator
as part of a health maintenance program. Rejuvenation Res, 2011, 14
(1), 45-56.
Hollis, B. W. Vitamin D requirement during pregnancy and
lactation, jf Bone Miner Res, 2007, 22 Suppl 2, V39-44.
Jacobs, T. L.; Epel, E. S.; Lin, J.; Blackburn, E. H.; Wolkowitz,
O. M.; Bridwell, D. A.; Zanesco, A. P.; Aichele, S. R.; Sahdra, B. K.;
MacLean, K. A.; King, B. G.; Shaver, P. R.; Rosenberg, E. L.;
Ferrer, E.; Wallace, B. A.; Saron, C.D. Intensive meditation training,
immune cell telomerase activity, and psychological mediators.
Psychoneuroendocrinology, 2011, 36 (5), 664-81.














Rejstk

A
acesulfam: 55, 61-62, 71 aceton: 19, 50, 65 adipokiny: 177-178
adjuvans: 197, 200-205, 211,
214-215, 229, 245, 254,264-265 aerosoly: 43, 140, 146, 257
aflatoxiny: 136-137, 146 alergeny: 86, 100-101, 141 alchymie: 321-
322, 333 alkohol: 49, 53, 59, 69, 80-81, 91, 130,
168-171, 173, 188, 190,315,331 Alzheimerova nemoc: 10, 55,
158, 166, 192, 211,287,326 amalgmov plomba: 276 anmie: 74,
131
antibiotika: 24, 26, 132, 152-155, 276, 278, 283, 289, 319,323
antigen: 198, 200-202, 205, 216, 226-231, 235, 239, 246-247,254,
263, 279,286 antikoncepce: 32, 133, 179-181, 276 antioxidanty:
29, 81-82, 90, 106, 110-113, 159, 167, 287,332,341 AOM: 63
apoptza: 179, 339 artritida: 74, 104, 147, 323-324, 329
aspartam: 8, 52, 55-59, 61-62, 65, 71 aspirin: 156-157, 160-161
astaxanthin: 110, 113, 119-120 Astragalus membranaceus: 338, 341-
342 autismus: 55, 89, 158, 205, 217, 221, 233, 278, 281, 290
autoimunitn reakce: 37, 201-202, 284 azbest: 35-40, 46 azbestza:
19,37
B
bisfenol A: 16, 19, 21-23, 31, 181 bolesti hlavy: 56, 81-82, 84,
238,
247
C
CDC: 25, 148, 227, 233, 237, 240, 248, 253-254, 258-259,278
Cervarix: 236, 238-241, 245, 247, 256 Cochranova databze: 63,
151, 157,
261
cukr: 48-54, 56, 60-61, 63-66,
69-70, 73, 85, 87, 97, 104, 108-109, 124, 159,302 cukrovka: 50,
87, 163, 178
D
dehet: 166
deprese: 56, 84, 133, 290, 320 detoxikace: 106, 212, 276
diabetes: 99, 147, 158, 176, 324,
336
diabetes 1. typu: 126, 178, 264 diabetes 2. typu: 20, 320, 330
dieta: 11, 49, 66-69, 72, 89, 97-98, 107, 112, 120, 134, 190, 216,270
dioxiny: 25-26, 31, 34-35, 107 E
elixr ivota: 320-322 emfyzm plic: 167
endokrinn disruptory: 15, 18, 25, 31, 46,223 eradikace: 187
Escherichia coli: 126, 153 estradiol: 181
estrogeny: 22, 31-32, 104, 132,
179-181, 195,216 etanol: 59, 101, 170 excitotoxiny: 205, 223
F
fatalita: 164
FDA: 25, 55, 57, 59, 106, 111, 156, 186, 197, 205, 213-215, 229,
237, 240,
270-271
fenylalanin: 55-56, 58-59, 62 flavonoidy: 74, 314-315, 317
formaldehyd: 183, 223, 229, 282 fruktza: 48, 51-53, 64-65, 69-70,
108-109
ftalty: 15, 17-18, 27-29, 31, 45, 181 fytosteroly: 97-99
G
Gardasil: 236-241, 244-245, 247-248, 253-255 gastronomie: 93-
94 genitln bradavice: 239
GMO: 96, 114-120 H
hasivka orli: 143-144 hladiny hlinku v krvi: 198, 208-209, 212
hlink: 8, 13, 39, 181, 183, 192-215, 217, 219, 230, 245-
246,254,264, 267,279,286, 315, 327-328 hormon ttn lzy: 24, 70
hormonln disruptory: 15, 29, 31-34, 43, 166, 181, 195 HPV
vakcna: 200, 202, 233, 236-238, 243-247, 249-252, 254, 260, 267
hypertenze: 51, 67, 149, 158, 320
CH
chelatace: 212
chemoterapie: 162, 186, 331 ChemSec: 15, 18, 46 cholesterol: 10,
51, 87-88, 97-99, 106, 119, 124, 158-159,311,314,325 chromozomy:
329
I
Ibuprofen: 287
imunitn systm: 26-27, 38, 41, 66,
69, 86, 103, 113, 117-118,122,128, 136, 177-179, 199,
201,214,226, 229-230, 233, 235, 247,276,278, 281, 283, 286, 312,
314,319,325, 329,331 imunoglobulin A: 227
incidence: 125, 134, 160, 164, 184, 189, 191,217, 241-242, 248-
249, 251,
255,268,273,319 Infanrix hexa: 225, 229-231, 279-280, 282,285
intolerance: 51, 87, 89 intoxikace: 84, 143, 208-209, 212, 248, 286,
316,318 intususcepce: 226-227 inzulin: 22, 50-52, 54, 82, 86, 101,
148, 159, 177-178
J
jtra: 27, 30, 51, 80, 115, 136, 141, 168, 204,210-
211,315,325,331
K
kalcidiol: 315-317 kalcitriol: 315, 320 kampylobakteriza: 153
karcinogenn: 30, 36, 60, 136, 139, 144,
166, 168, 179,229 karcinogeny: 25, 36-40, 110, 139, 144-145,
166, 184, 223, 305 karcinom: 32, 37, 58, 82, 137,
163-165, 168-169, 171-176, 178-179, 182, 186, 189,236, 239,
241-242,
252,254-255,319, 327 kasein: 74, 86
kael: 10, 38, 74, 132, 221-222, 235,
292
kva: 64, 66, 69, 73-74, 77-84, 86, 90, 130,138, 194 kofein: 74,
79-84, 130 kohortn: 58, 122, 126, 151, 175 kojenec: 19-21, 196-197,
214, 226, 229-230,293 kojen: 8, 87, 122-134, 163, 228, 278
koktejlov efekt: 13, 17, 223 kolorektln karcinom: 37, 165, 168,
172-173,175,189,319 kolostrum: 125 kondylomata: 239-240, 249
kozinec blanit: 331 krevn tlak: 51, 53, 67, 83, 88, 132, 148-149,
167, 331
krysy: 13, 58, 148-149 kee: 83, 89, 106, 150, 205, 224-225,
238, 240, 262, 265, 285-286,292 kurkuma: 212-213, 325-326, 328
kurkumin: 324-328 kyslkov radikly: 41, 110
L
laktza: 48, 86-87, 124 lapacho: 74-76, 90
ledviny: 27-28, 30, 54, 58, 70, 115, 117, 136-138,141,150,
163,165,172, 175-176, 194, 196-197, 201-202, 204, 210-213, 215,
229, 232,247, 263,315-316,318, 323 leptin: 177-179, 191 lymfocyty:
117, 202, 229, 318, 323, 329-330
M
makrofgov myofascitida: 204 mamografie: 185 mslo: 69
matrace: 16, 23, 41-42 mdloba: 238
med: 33, 46, 51, 63-64, 71-73, 92, 108, 140,145-147, 158, 160-
161, 191, 216-218, 271-273, 321, 327, 331 melatonin: 41 metanol:
57, 59
mlko: 28, 50, 69, 73-74, 85-90, 93,
99,106,112,122-132,134,144, 195-196, 227-228, 279, 293, 321
monosacharidy: 48, 51, 60, 87, 109 mortalita: 13, 46, 134, 164, 185,
189, 221, 239,241,270 mozek: 41, 49, 52, 55-56, 61, 66,
69, 81, 88-89, 105, 108, 141, 157,
167, 177-178, 202, 204-205, 210-214, 226, 230, 283-285, 287,
311,326 mykotoxin: 135-137, 139 myi: 58, 116-117, 201
N
nachlazen: 74, 277, 331 nlada: 62, 74, 84, 88, 289, 312, 327
narkolepsie: 265-266 nespavost: 41, 56, 82-84, 285 noni: 100-
101, 119-120, 223 nonylfenol: 16-18, 29-31 N: 63, 147-151, 155-
156, 158,
197, 202-204, 220, 223, 225-227,
238, 240-241, 243-248, 251,254-255,263-265,267, 280-281, 289
O
obezita: 22, 50-51, 56, 70, 88, 126, 147,
163,175-179, 185, 188 ochratoxin: 136-138, 145-146 oleje: 62,
67, 69, 79, 97-98, 100, 104-106,112,114, 119, 166, 317 olestra: 106-
107, 119-120
P
panacea: 166, 300, 320-321 pandemick vakcny: 257
Pandemrix: 265-266 paracetamol: 286-287, 290 paralen: 286 patulin:
136, 138-139 PCB: 14, 16, 34, 107 pertuse: 231, 235-236, 268, 270-
271 pesticidy: 13, 16, 29, 46, 120, 145, 159, 166,183
placebo: 75, 151, 200, 203, 245-247, 249-250, 261 plan
netovice: 224, 235 plankton: 139-141
PNT: 94-97, 99, 103-112, 114, 118-119 polyfenoly: 74, 324, 328
polysacharidy: 48-49, 80, 100, 108, 231-232 postmenopauzln
hormonln terapie: 179-180 potraty: 32, 75, 248, 278 prach: 14-17,
35-37, 42, 45-46, 183,
241
prevalence: 164-165, 176, 182, 190-191,251,256, 318 Prevenar:
214, 225, 229-231, 279
prevence rakoviny: 74, 182, 252, 256,
260
ptaquilosid: 144, 146 PVC: 27-29, 183
R
rakovina: 11, 15, 25, 34, 37-39, 53-55, 58, 74-75, 81-82,104,110-
111, 117, 137,141,143-144,147, 157-158,
160,162-165,
169, 171-189, 191, 236,
239, 241, 249, 252-256, 260-261,297,311,313,315,
319-320, 326-327, 330-332 rapamycin: 322-324, 327 REACH:
18, 34 revmatismus: 74 riziko TBC: 281-282 riziko mrt: 157
Rotarix: 226-227, 229, 231, 271, 279-280 RotaTeq: 226, 229, 231
ryba fugu: 141-142, 145
78 S
sacharidy: 48-49, 68-70, 91, 97, 107-109 sacharin: 55
sacharza: 48-49, 51, 53-56, 60, 62, 87, 106, 108-109, 226
Silgard: 236, 239, 255 sinice: 140-141, 145 screening: 185, 188-190,
239, 242,
253, 255-256 slunce: 113, 116, 182, 310-312, 315-317,319 sja:
69, 98, 104-105, 118, 196 soli hlinit: 193, 198-199, 203-204,
267
spnek: 18, 41-42, 45, 74, 81, 88, 130, 159, 257, 265, 283, 285,
287,289,
310, 312, 330, 332 Splenda: 60, 71, 120 stevie: 64, 72, 109-110,
119-120 Streptococcus: 62, 71 SKL: 238, 263, 265, 286, 288-289
sukralza: 55, 60 suen ovoce: 48
Synflorix: 197, 214, 222, 225, 229, 231
T
TBC: 268, 281-282, 291 telomery: 329-332 testosteron: 180-181
tetrodotoxin: 141-143, 146 thimerosal: 200, 223, 264, 267 triclosan:
16, 23-27, 46 Trypanosoma brucei: 75 tuky: 25, 34, 49-51, 67-70,
80, 85, 87-88, 91, 98-99, 105-106,112, 132, 177, 181,211,312,325
V
VAERS: 12, 226, 237, 240-241, 243-244,255 vegetarini: 68, 173
vitamin C: 102, 283, 311 vitamin D: 128, 182, 283-284, 311-
320,330,332
W
warfarin: 148-149, 156-157
X
xylitol: 49, 53-54, 61-63, 71-72 Z
zarudnut a otok: 199-200, 285 zkrt: 10, 221-222, 231, 236, 292
zdravotnictv: 11, 21, 147, 155, 158, 191,238,268,271
V
Z
vkaky: 54, 61-64
Komente
Roman Drha, vedouc oddlen lebn vivy Nemocnice Kada,
s.r.o.
79 Z na nemocnice
Pedevm bych velice rd podkoval autorm za tuto knihu,
pnosnou nejen pro bnho tene, ale i pro zjemce ze irok
odborn veejnosti. Jej pehlednost, srozumitelnost a fundovan
podloen poznatky m coby vedoucho oddlen lebn vivy
Nemocnice Kada, s.r.o., v nemal me inspirovaly. Mnoh
informace m vedly k pehodnocen dlouholetch dlch mylnch
informac uvedench v nkterch publikacch i zvrech WHO.
Sleduji prci pan profesorky Anny Struneck, a to nejen
prostednictvm tisku, internetu, ale i napklad v rozhlase. Imponuje
mi jej rozvaha, klid i schopnost zaujmout a podat teni nebo
posluchai maximln srozumitelnou odpov na otzky tkajc se
naeho zdrav. Jej nov studie je tematicky zamena zejmna na
potraviny dnen doby, vstin nazvan doba jedov.
Byl jsem motivovn k tomu, abych nkter zsadn poznatky z
tto studie implementoval pmo do standardu lebn vivy naeho
oddlen. Nejene se sname z naich jdel, kter jsou nedlnou
soust lby pacienta, vylouit glutaman sodn, ale mohl bych
jmenovat spousty dalch jed, kterm se sname vyhbat, napklad
nhradnm sladidlm, zejmna typu aspartam. Na naem oddlen ji
nepouvme aluminium, dsledn sledujeme aditiva. Nam
hlavnm clem je v duchu obou publikac v maximln me
omezovat aditiva (E), jako i plasty a jin kodliv ltky. Je nutn
neustle sledovat nov informace, abychom byli schopni naim
pacientm podvat to nejlep, a vrazn tak pispli k spnmu
prbhu jejich lby. Musm ovem bohuel konstatovat, e nkter
poznatky uveden v obou knihch nejsou soust platn legislativy,
nkter jsou s n dokonce v rozporu.
Rd bych tak uvedl, e nae oddlen lebn vivy se i dky
tmto poznatkm dostalo na pedn pozici v hodnocen pacient v
rmci cel esk republiky.
Vyhodnocen ankety
Chutnala Vm poskytovan strava?
Prmr za R Prmr za
kraj

Odpov

Poet hlas v % Odpov Poet hlas v
%
Ano 20 273 66,06 Ano 865 54,
92
Nehodno
tm
5 087 16,58 Nehodnotm 289 18,
35
Ne 5 329 17,36 Ne 421 26,
73
Celkem 30 689 100,0
0
Celkem 1
575
10
0,00
Prmr za
nemocnici

Odpov

Poet hlas v%
Ano 180 86,12
Nehodno
tm
9 4,31
Ne 20 9,57
Celkem 209 100,0
0





80 Ad marginem
prof. RNDr: Vladimr Karpenko, CSc.
nsledujcm textu bych rd naznail dvnou touhu lid nikoli po
pouhm dosaen dokonalosti, tedy vyrovnn se prod, ale po jejm
monm pekonn. Ostatn titulek posledn kapitoly, kter se te
po lku na vechny nemoci, tuto touhu odr. Stejn se ptali nai
pedkov ped staletmi.
ijeme na zatku tetho tiscilet a meme odpovdt na
otzku, o n polemizovaly vznamn osobnosti evropskho
stedovku. V ad ohled lid produ pekonali. Te mm
konkrtn na mysli chemii, kter vypracovala napklad syntzy
umlch hmot, slouenin, kter v prod nejsou. Pomhaj nm, ale
jako mnoho vynlez maj i druhou strnku sta se rozhldnout po
krajin zanedn produkty tto innosti.
nsledujcm textu uvdm nkolik poznmek, je vznikly pi
ten tto knihy, kter nepochybn podobn jako prvn dl zaujme
adu ten. Je to toti kniha, jej zsluha spov v tom, e
pojmenovv etn problmy doby a poukazuje na jej ne prv
optimistick strnky, zatiujc se mnohdy vdou a jejm pokrokem.
Vsledkem mho snaen bude nkolik zastaven u tmat, kter pi
ten tto inspirativn publikace mohou vyvstat. Me jich bt
samozejm mnohem vc, protoe jde o dlo nutc k zamylen. Pi
vesms v prvn osob, abych zdraznil, e nehodlm pepisovat i
upravovat text. Nikoli jsou to opravdu jen vahy jednoho mrn
zasvcenho tene.

Pozorn ten si patrn poviml zmnky, e mnoh sloueniny
jsou rozpustn v tucch. Dnes vme, e nae tukov tk nevznikla s
clem vytvoit nm zdroj nepjemnost vzhledem ke zvtujcmu se
obvodu v pase, ale e je to nesmrn vznamn struktura, podlejc
se na tvorb nkterch hormon. Ostatn pe se o tom v knize jinde.
Jestlie se zmnn sloueniny rozpoutj v tucch, pak se meme
zeptat jak dlouho v tukov tkni zstvaj? Nevm tp. A zde
poznamenm, e ve vd je odpov nevm nebo nevme bn.
Teba proto, e jsme takovou odpov nehledali, ppadn hledali a
nenali, nebo nen znma. To je pak podnt k dalmu zkladnmu
vzkumu. Nen nadszkou, e mnohdy se po jedn odpovdi
vynouje vce novch otzek.
Sloueniny, jimi jsem zaal, nemaj tendenci rozpoutt se ve
vod, tud patrn nemaj ani tendenci snadno opoutt tukovou tk
a krevnm eitm, vposledku pak ledvinami a mo z naeho tla
odchzet. Zmnn cesta je, obrazn eeno, sam voda.
Ovem je tu jet dal problematika, s n jsem ml monost
setkat se v laboratoi. Zabvali jsme se lidskmi krevnmi
blkovinami, ale plat to pro vechny proteiny tyto velmi sloit
molekuly maj schopnost navazovat na sebe nejrznj ltky z
okolnho prosted, ponaje malmi ionty a velkmi molekulami
kone. Odborn se tomu k interakce blkovin s rznmi ligandy
ligand je to, co se na molekulu blkoviny ve.
To je oblast vzkumu, jej potky sahaj do tyictch let
minulho stolet, kdy se americk profesor George Scatchard zaal
zabvat otzkou, jak se chovaj blkoviny v ptomnosti sol. Tak, jak
se d ekat protoe za jakchkoliv podmnek jsou na molekule
blkoviny struktury nesouc elektrick nboj. Pak se d podle
jednoduchch zsad fyziky ekat, e k nim budou pitahovny
opan nabit ionty z roztoku. Zdlo se to jednoduch, ale opak je
pravdou. Pokusy ukzaly, e se napklad na krevn albumin ve
mnohem mn zpornch chloridovch iont, ne kolik je na t
molekule kladn nabitch skupin. Podobn se chovaly i dal
blkoviny, take bylo jasn, e pouh znalost sloen a struktury
molekuly blkoviny naprosto nesta. Nezbvalo ne to zkoumat u
kad zvl.
Profesor Scatchard shrnul celou problematiku do ty klasickch
otzek. Zde jsou:
Kolik? Tedy kolik iont nebo molekul ligandu se me za
danch podmnek navzat na molekulu blkoviny?
Jak pevn? Jasn jak pevn jsou ligandy navzan, i jak
snadno se mohou uvolnit?
Kde? Na kterch strukturch v molekule blkoviny k tto
interakci dochz? Jak uvedeno, nikoli na vech, kter by se zdly
vhodn, a na to navazuje posledn otzka:
Pro? Neteba komentovat.
Prv to je nejproblmovj. Vzkum interakce anorganickch
iont s blkovinami vyvrcholil v edestch letech minulho stolet,
nae od nho vzkumn tmy zaaly upoutt. Na obzoru se vak
rsovala hroziv mrana vdom toho, e ve skutenm prosted
napklad buky je bezpoet rznch druh slouenin a tak iont.
Jak se tenhle nesmrn sloit systm chov? Nevm. Jist je, e
natst pro ns funguje.
V knize Doba jedov 2 se ke konci dotme o hlinku. Je to
velmi poun ten, dokldajc rznorodost nzor, od dajn
nekodnosti a po kodlivost. Podle nkterch vzkum me hlink
zstvat v organismu snad i destky let. Mon. Nen dvod tomu
nevit, protoe hlink samozejm tak interaguje s blkovinami,
jako kad ion. Jen nevm, zdaje o nm znma alespo piblin
odpov na posledn dv Scatchardovy otzky kde? a pro? Tedy
kde vude, a v tomto ppad, pro se ve prv tam? Dsledky tto
interakce nejsou zejm pro organismus pzniv.
Anorganick ionty jsou tedy problm, ale u jinch ligand to
vbec nen snaz. Dnes se zkoum samozejm vazba rznch
kodlivin na blkoviny, ale hlavnm tmatem jsou lky. Ukazuje se,
e nkter se vce navazuj jen na jist blkoviny, na jin zd se
vbec ne. Opt pro? Pitom jde o tma rozhodn vznamn,
protoe jde napklad o transport lk v krvi. Meme zmit, jak se
mn jejich hladina po podn, ale pro napklad nkter pomrn
vzcn blkoviny ze skupiny alfa-globulin na sebe preferenn
navazuj sedativa diazepamov ady, zatmco albumin, povaovan
za transportr rznch ltek krv, tyto preparty zejm vbec
neve?
Potud tato tematika, kter jen zhruba naznauje sloitost proces
na molekulrn rovni. Je nesporn, e znalost pibv, ale pod je
to jet mlo. Kolik je v lidskm tle blkovin? Kolik je
potencilnch ligand? Pokusy o njak souhrnn, obecn pohled
jsou zatm, alespo mm ten pocit, velmi problmov. Ve starm
m na to mli ren malovat lva podle drpu. Dodal bych, e
znme drp, mon dokonce jen jeho kousek, ale nejsme si jisti, zda
mme malovat lva, nebo jinho tvora.
Nechal jsem v vodu tto pase obrazn eeno vstoupit do
lidskho tla rzn cizorod ltky a otzka znla, jak dlouho zde
zstvaj. Je tu vak dal otzka co v ns dlaj? Dochz v
dsledku jejich ptomnosti k njakm zmnm? Organismus na n
patrn nkdy reaguje. Jak? Jak se to projevuje? Nkdy to mohou bt
projevy asn, co napklad znali u nai pedkov u chronick
otravy tkmi kovy. V 16. stolet se ve stbrnch hutch, kde se
hodn pracovalo s olovem, doporuovalo hutnkum pt smetanu. Co
vak dnen organick sloueniny? Jejich efekt se me projevit
brzy, ale co dlouhodob psobeni? Mm na mysli skutenost, e tato
do jist mry lavina chemie se na ns val teprve v poslednch
desetiletch. Soudm, e k njakm zvrm mohou dospt a pt
generace. Pitom je pravda, e se tyto sloueniny testuj, a teprve
kdy jsou shledny nezvadnmi, smj vstoupit do pouvn.
Nesnz je v tom, e tyto testy jsou asov omezen, a nememe
ekat teba po dv generace, zda je to opravdu nekodn. Skutenost,
e pochybnosti jsou na mst, dokldaj stle astj zprvy a
varovn v mdich, e ten i onen produkt, bohuel nezdka dtsk
hraka, se stahuje, protoe se z nj uvoluj nebezpen sloueniny.
Mnohdy to svd o postoji vrobc vyrobit a prodat. Testy na
bezpenost asi nebvaj pokad dostaten solidn.
Na druh stran ani pi sebelepm testovn nezjistme
dlouhodob efekty. Kdybychom vykvali, sotva by se objevila ada
produkt, kter pouvme. To plat o pnsadach do umlch hmot
stejn jako o lcch. U nich je to zvl markantn, protoe
spolenost ek na stle dokonalej. Nepochybuji o tom, e v
zkladnm vzkumu lk se postupuje s maximln snahou vyvinout
je co nejlep, a na zklad pedchozch zkuenost se pokusit
minimalizovat jejich vedlej inky. Pak se lk testuje, zprvu na
zdravch jedincch. Nyn otzka ponkud palisk kdo je zdrav
jedinec? Ped asem mi jeden lka ekl, e napklad v Praze je
bohuel bn, e krevn obraz jedinc pokldanch za zdrav mv
alespo nkterou hodnotu trochu mimo. asto jde o lymfocyty.
Co vak potom pi pouit lk u nemocnch? Tady je jet vce
problm. Jednm je statistika. Nepochybn je, e m vce daj
mme, tm vce se blme jaksi spolehlivj hodnot. Ale jen
namtkou vezmme teba vzkum nemocnch s vedovou
chorobou. I kdy pouijeme skupinu osob jistho vku, maj vechny
jen aluden vedy? Nemaj jet dal choroby, o nich teba v
danm okamiku ani nevme? To by mohlo mt vliv na vsledn
data. Plat to stejn v ppad zkoumn vlivu potravin. Teba daje o
aji a kv. Nen divu, e se nejednou vsledky pozorovn totln
rozchzej aj je nekodn*, neml by se moc p\ zvyuje
(sniuje) krevn tlak.
Zde si vymlm, ale chci naznait, e se s tmito problmy
setkvaj ob strany, jak zastnci, tak odprci njakho nzoru. Proto
bych chtl vyzdvihnout pstup autor knihy, kte se d zkladn
vtou mskho prva audiatur et altera pars, nech je vyslyena i
druh strana, a publikuj v knize tak reakce svch oponent. Nebo
jen v diskusi, a to zdrazuji, tedy nikoli ve vzjemnm
pekikovn, se d dospt k soudnm zvrm,
Pitom nmt je hodn. Jen z toho, co se v knize doteme a eho
jsem se pokusil msty jen trochu dotknout, je zejm, e se od
narozen setkvme s obrovskm mnostvm nejrznjch ltek,
nejen mikroorganism. Mm na mysli prv ty ltky, kter tu bu
byly od potku, nebo ty nov. Dnes se napklad stle vce pe o
tom, e plin hygiena je mon na kodu, protoe si nae tlo
prost nezvyk na to, co ho obklopuje, a pozdji me reagovat
neadekvtn. Samozejm e jist hygiena je nezbytn a jejmu
zlepovn vdme za to, e ada nemoc tm zmizela, nebo jsou
mn etn. Na druh stran tu napklad vdy byly plsn, o nich je
v knize rovn psno. Doprovzej lidstvo odedvna. Uchovvat
potraviny nebylo snadn, take se plsnm dailo. Da se jim i dnes.
Navc zprvy v mdich o tom, jak v nkterch prodejnch odstrauj
plse z potravin a pak je znovu bal, rozhodn nejsou povzbudiv.
Potraviny se proto tak stabilizuj, k emu slou nkter z
povstnch ek. I na n si mlad generace zvyk. Sm patm k t
star, kter nco takovho neznala. Nesouvis s tmto pvalem
novch slouenin, teba jen sten, nrst alergi vyvolanch
kontaktem s mnostvm cizorodch ltek? Navc se musme zamyslet
nad tm, e tyto rzn ltky nepsob jedna po druh, ale obvykle
mnoh najednou. Jejich inek se me vzjemn zesilovat,
zeslabovat, ppadn se chovaj nezvisle.
Jak eeno, n organismus si mus od narozen zvykat na
pirozen a v posledn dob hojn i na nepirozen substance v okol.
Je jich hodn. Nen divu, e se rozhov polemika o okovn, a zde
by byla na mst opatrnost ve formulacch. Vbec v biologii, a zvl
pak v medicn, je opatrnj formulace na mst. Jen v matematice
jsou dv a dv tyi. Jde-li o iv systmy, pak je pravdpodobnostn
zvr lep.
Na druh stran je jasn, e lka mus vystupovat pesvdiv,
vme mu, a dvra pacienta je nezbytn. Neme ci: j nevm. To
mohu j jako chemik. Pitom i dnes je aktuln jedna z tez
obhajovanch v 16. stolet na tehdy proslul lkask fakult
bolosk univerzity. Jej nzev byl: Me lka vylit nemoc, kter
nerozum? Nen znmo, jak tehdy disputace dopadla, ale otzka je
na mst stle. Lka se vak o to z titulu svho povoln mus
pokusit.
Odboil jsem od diskuse o okovn. Otzkou opravdu je, m
zat a kdy? U kojenc? Nkolikamsn organismus se teprve
adaptuje na sms mikroorganism a vech monch dalch ltek, s
nimi se setkv. Patrn je bez diskuse, e napklad okovn proti
tetanu i dtsk obrn je zsadn. Ale kdy? Pak jsou tu dal choroby.
V posledn dob se ukzalo, e se napklad punice objevuj u
mladistvch, kte proti nim byli okovni ped deseti i patncti
lety. Reakce odborn veejnosti je vesms jednoznan je nutno
hledat nov, lep vakcny. Na druh stran obas pemlm, kde by
mohl bt problm. Naznam svou vahu s tm, e je to pouh npad
osoby neznal imunologie a spznnch obor. Jak se chov
imunitn systm, jestlie se setk s vakcnou, piem dnes to jsou
asto fragmenty mikroorganism, ppadn dokonce uml tvary,
anebo se skutenou chorobou, jak ji nae generace zaila v dtstv?
Pi skutenm onemocnn m organismus ped sebou protivnka,
kter do nj vstoup a postupn se mno. Jak reaguje tlo na tento
stav narstajc hrozby, a jak reaguje na vakcnu, kdy je protivnk
hned od potku obrazn eeno na lopatkch? Vypad to, e
rzn.
Zprvy o nvratu dtskch nemoc jen dokldaj, e jsme velmi
sloit bytosti. A nejen pokud jde o reakci na mikroorganismy. Kdy
se stane nco nepjemnho, pouvme s oblibou ren, e jsme jen
lid. To nepochybn jsme, a mme dobr i patn vlastnosti.
Zalistoval jsem v knize Alexandra Cohna False Prophets (Basil
Blackwell, Oxford 1986), kde je pr pklad, sice americk
provenience, ale nen dvod soudit, e jinde tomu tak nen. Jedna z
nejvtch spolenost zabvajcch se testovnm novch lk je
Industrial Biotest Laboratories (IBT) v Chicagu. Kdy na pelomu
sedmdestch a osmdestch let minulho stolet prozkoumala
americk Environmental Protection Agency (EPA) 900 studi
chronickch efekt rznch ltek, kter IBT testovaly, ukzalo se, e
vtina zprv o tchto studich byla nesprvnch. EPA vposledku
upozornila rzn vrobce celkem na 35 ltek, u nich si musej
obstarat nov testy potvrzujc nekodnost, jinak je musej sthnout z
trhu. V jinm ppad se ukzalo, e zamstnanec IBT, kter ml
testovat jakousi psadu do mdla, byl pvodn zamstnn prv u
onoho vrobce mdla.
Kdy prokzal dajnou nekodnost dan ltky, odeel od IBT k
pvodn firm.
K tomu, aby sml lka zkouet nov prepart na svch
pacientech, mus mt v USA licenci od FDA (Federal Drug
Administration). Koncem sedmdestch let byl obvinn dr. Jerome J.
Scheiner z Virginie, jen ml zkouet est prepart. Podrobn
zkoumn jeho zznam ukzalo, e testovan pacienti bu vbec
neexistovali, nebo v dob dajnch test nebyli v USA. Vsledkem
bylo dvanctimsn uvznn a pokuta 30 000 dolar. Po osm let
(1971-1978) zkouel psychiatr dr. Ronald Smith nov preparty. Pi
kontrole FDA zjistila, e lky dostali jen ti z dajn edesti
zkoumanch pacient, navc data o prbhu test nkterch pacient
vytvoila doktorova manelka (kter se s nm pozdji rozvedla a
uvedla FDA na jeho stopu). Lky splachoval dr. Smith do toalety.
Uvme-li, kolik rznch ltek se dnes v kadm okamiku
testuje, doufejme, e je takovch exces mlo. Ale jsou. I s tm se
mus potat. Ostatn pipomeme obasn zmnky v mdich o
kongresov turistice lka. Jsme lid chybujc. Pitom
zkladem vdy je poctivost musm vit dajm, kter zveejnili ve
vdeckch pracch moji pedchdci, protoe na nich stavm.
medicn to plat zvl.
Dalo by se nepochybn jet dlouho pokraovat, ale to nech in
autoi tto a pedchoz knihy, ppadn jejho dalho pokraovn. Je
o em pst. J jsem se jen pokusil o cosi, co bvalo nazvno ad
marginem, na okraj. Nakonec mi vyel okraj dost irok, take se
omlouvm prof. Struneck a prof. Patokovi.
Uzavel bych tm, e vdci, kte hledaj, jsou vedeni pirozenou
touhou po poznn a snahou pomoci, zlepit n ivot. Jak vidme,
toto ponn me bt dvojsen, ale to neznamen, e ho mme
zatracovat. Naopak, mme si z nho vzt pouen. To ovem bv v
ivot nejt.
81 Poznmky lkae jedovat i
nejedovat
prof. MUDr. tpn Svaina, DrSc., MBA
Kniha Doba jedov je zajmavm pohledem prodovdc na
vztah prosted ke zdrav a v mnohm i na medicnu samotnou. Jde o
pohled pravdiv a poctiv, pro tene jako potencionlnho pacienta
pnosn, ale me to bt tak pro pacienta pohled velmi
nebezpen. Proto mus i poznmky lkae bt nutn msty
pochvaln a msty i hodn jedovat.
Poznmky ke kapitole 1 Domovy a pracovit v dob jedov
Skuten je nepochybn, e ijeme v dob chemick. Nikdy v
historii lidstva nepiel lovk do styku s tolika ltkami, zejmna
nov vytvoenmi a syntetizovanmi. Nov syntetizovan ltky jsou
vak obvykle variantami ltek znmch a lidsk organismus m
bohat detoxikan mechanismy. Cel skupiny lk se napklad
odbourvaj stejn. Neijeme jen v dob trochu jedov, ale v dob,
kdy jsme vystaveni serizn hygienick a potravinsk kontrole. I
ten bnch novin si vzpomene, kolik rznch afr, napklad s
kontaminac potravin, v poslednch letech vzniklo, a jen jedna vc je
jist e esk republika je nkdy trochu pomalej a na otzku, zda
me toto nov nebezpe existovat take u ns, obvykle odpov
chvilku trv. Toto zdren nen podstatn, prmrn oban si me
bt jist, e jeho pracovit i vtina vc, kter si nos dom, jsou
standardn kontrolovny. Oban tak me mt strach jen z
budoucnosti co kdyby se v budoucnu ukzalo, e njak ltka me
bt kodliv? O tom vak knka hovo jen mlo. Mnoho oban
napklad podlh iluzi zdravosti biopotravin. Z lkaskho
hlediska jsou biopotraviny nesmysl, i kdy jejich produkce me mt
urit vznam ekologick. I to vak nen jist, protoe je
pravdpodobn, e producenti biopotravin jsou mn efektivn, a
proto napklad jezd vice auty. Z hlediska medicny jsou minimln
dva dvody, pro jsou dnes biopotraviny nesmysl: 1. Klinick studie,
v nich se ukzalo, e ti, kdo jed biopotraviny, nejsou zdravj. 2.
Neexistuje dn fyziologick i logick dvod, pro by mly bt
biopotraviny zdravj. Lid tak kupuj drah biopotraviny jakoby
pro jistotu. Co kdyby se v budoucnu ukzalo, e nkter ltky
opravdu kod?
Vy chemizace, i podle autor jedovatost prosted, me
mt vztah k vskytu alergi, ale nen jasn, zda je to efekt pozitivn, i
negativn. Vy expozice alergenm v dtstv, nap. ve kolkch,
me mt i efekt pzniv.
A jet jedna poznmka: lovk opravdu nen stejn jako jin
zvata. Existuje mnoho lk, kter jsou toxick pro zvata a
pomhaj lovku, a na druhou stranu bylo provedeno mnoho pokus
na zvatech, kdy se ltky jevily jako netoxick, ale jejich pouit
mlo pak tragick dsledek mrt dobrovolnk pi prvnm podn
ltky lovku. I to se bohuel stane. A i proto jsou uvdn pklady
s pokusy na krysch velmi naivn.
st kapitoly o organickch polutantech a tzv. endokrinnch
disruptorech (vetn nap. BPA a dioxinu) je naopak velmi sprvn
pojat. Zatmco vyznavai biopotravin se naivn zabvaj tm, zda
kod hnojen rostlin i podvn antibiotik zvatm, je nov
nebezpe, pochzejc z organickch ltek, zejmna z barviv,
zpomalova hoen a vfukovch plyn, opravdu velk. Bhem
poslednch 10 let se objevila zplava vdeckch lnk ukazujc na
monch vztah tchto ltek k nemocem, jako je cukrovka,
aterosklerza, hypertenze i ndory. I u ns bylo na Plzesku
prokzno, e pesn ti lid, kte maj v tukov tkni hodn
polychlorovanch bifenyl, jsou ti, kdo maj snenou hladinu
hormonu adiponektinu, kter psob ochrann na srdce a cvy. U
ryb na velkch americkch jezerech tak koreluje hladina tchto
ltek s vskytem cukrovky 2. typu. Nejnebezpenj je z tohoto
hlediska kontaminace pdy, a mon opravdu i prachu v lonicch.
Nebezpen je i konzumace teba dravch ryb, kter v sob hromad
tyto ltky z dalch ulovench ryb a moskch ivoich. V jedn
pednce kala kolegyn z hygienickho stavu, e u ns dokonce
plat, e snte-li vajko z venkova od babiky, vystavujete se
vtmu riziku, ne kdy snte vajko od slepice, kter vyrostla v
mal kleci velkochovu (nyn tolik kritizovan Evropskou uni).
Prmyslov barvy za minulho reimu lid kradli a natrali si s nimi
ploty a stechy a kontaminace pdy nap. polychlorovanmi bifenyly
me bt lokln znan.
Kapitola o azbestu je pravdiv a souasn uzvry a opravy kol
nap. v eskch Budjovicch dokldaj, e se u ns tato
problematika sleduje.
Poznmky ke kapitole 2 Zdrav a kodliv sladkosti
Cukr dnes zcela jist nen blm ani hlavnm jedem. Psob
pedevm jednu vznamnou nemoc, a tou je zubn kaz. Na vzniku
cukrovky 2. typu se cukr vbec nepodl, cukrovka je nemoc
souvisejc pedevm s nadmrnm pjmem ivoinho tuku.
Obezita me vzniknout jen opravdu velkm pjmem cukru,
napklad pitm sladkch npoj.
Pjem cukru psob antidepresivn, ada osob zajd stres
sladkmi potravinami. Pokud jich nen mnoho, tak je to efekt spe
pozitivn. Cukr rovn brn tzv. adaptaci na nzk pjem po
v
trvy. Rada obznch osob se bhem diety dostane do fze, kdy j
opravdu mlo, a pesto nehubne. Savci, vetn lovka, maj adu
mechanism, jak pekat hladovn, jinak by na na planet ivot
dvno zanikl. Tyto mechanismy se u hubnoucch osob aktivuj a
brn dal redukci hmotnosti. Tto v lb nevhodn adaptaci lze
zabrnit alespo malm pjmem cukru a take fyzickou aktivitou.
Dve se tzv. VLCD diety (very low calory diet instantn diety k
redukci hmotnosti) vyrbly bez cukru, ale dnes vme, e mal
mnostv cukru, alespo kolem 50 g, je nezbytn.
Medem sladilo lidstvo ji dvno a i pouit rafinovanho cukru je
star ji mnoho destek let. Nejvt vzestup civilizanch nemoc
nastv a s vysokm pjmem tuku, a zejmna zpracovanch
masitch vrobk s obsahem tuku (nap. uzenin, mletho masa a
,,fastfoodu).
Sloitj je kauza umlch sladidel. Ta jsou oste sledovna a
vyskytla se ada studi prokazujcch jejich toxicitu. Rozhodn vak
pevauj dkazy o jejich nekodnosti. Autoi pekvapiv
zpochybuj tak vznamnou instituci, jako je Americk ad pro lky
a potraviny (FDA), kde tm expert exaktn vyhodnocuje efekty a
kodlivost lk. Tato instituce mnoho lk od velkch,
renomovanch firem v uvn i zastavila. Je s podivem, e by se
FDA spletla zrovna u aspartamu. Ten obsahuje zcela bn
aminokyseliny a dvody pro jeho toxicitu v bnch dvkch
neexistuj. Autoi pekvapiv kladn hodnot stevii a stevosidy.
Pitom na nich lze ukzat zodpovdnost zmnnch institiuc. lo
primrn o ltky vyvolvajc nepochybn ndorov bujen a a
pozdji se podailo izolovat ltku zcela bezpenou, kter se zan
pouvat nyn i v Americe a Evrop, kde byla drive zakzana.
noru 2012 byla na americkm vdeckm sjezdu pednesena
prce, kter ukzala, e pouvn umlch sladidel zvyuje vskyt
mozkovch phod. To je marketingov zniujc informace pro
vrobce umlch sladidel, ale je nepochybn, e ve velkm souboru
to me zpsobovat jen nkter sladidlo a e je teba prozkoumat,
kter. Take plat, e prv ti lid, kte uvaj uml sladidla, jsou
primrn lid nemocn i ohroen uritou nemoc, a proto jim hroz
mozkov phoda (nap. obzn i diabetici).
Dal analzy jsou tedy nezbytn.
Diety Americk asociace pro vzkum srdce jsou hojn uvny
omezuj se v nich pedevm ivoin tuky a sl a doporuuj se
potraviny s nzkm glykemickm indexem. O pjmu cukru je
informac mn. Mn je znmo bezpen doporuen do deseti liek
cukru denn, a to je u opravdu velk pjem cukru. Cukr tedy urit
v bnch dvkch (krom zubnho kazu) nekod.
Diety doporuovan v kapitole 1 jsou vtinou celkem vhodn,
kdy zdrav se d t i pi pjmu jinch bnch potravin. Autoi
sprvn zrazuj, e kodit me nadmrn mnostv fruktzy. Ta
skuten me zvyovat hladiny krevnch tuk. Lkask kapacity
opakovan odvrtily snahu potravinskch firem vydvat potraviny
s fruktzou za vhodn pro diabetiky. Navc diabetick potraviny
nejsou legislativn zakotveny a v ad zem u se tento pojem nesm
pouvat.
Obecn plat, e pjem cukru jen mlo souvis s vyuitm cukru v
organismu. Glukzu si me organismus v dostatenm mnostv
vytvoit. Omezen pjmu cukru tedy neznamen, e by v tle nemohl
bt cukru nadbytek. Napklad u diabetik jde hlavn o cukr v tle
vytvoen. Obecn tedy plat, e pokud nejde o nadmrn pijem
cukru, cukr nen blm jedem, naopak ltkou pirozenou a celkem
zdravou.
Poznmky ke kapitole 3 Npoje vednch dn
Autor celkem sprvn zdrazuje vznam kvy. Kva je skutene
velmi zdrava latka. Na prvnm mst je teba zmnit vznamn
snen rizika cukrovky 2. typu pi pravidelnm pit kvy. Kva dle
sniuje vskyt ndor a m i ochrann vliv na cvy. Dve
zdrazovan negativa pit kvy prakticky neexistuj a mohou se
tkat jen osob nap. s vnm onemocnnm srdce. Vskyt cukrovky
sniuje i kva bez kofeinu.
Pokud jde o aj, je mon mlo zdraznn vznam aje zelenho,
kter m podle mnoha studi pedevm ochrann vliv pi vzniku
ndoru. Tento ucinek mohou mt i dal, jen polofermentovan aje.
aj ern m mnohem mn vhod. Jen ojedinl studie ukazuj na
mrn snen rizika cukrovky.
Jin aje jsou pravdpodobn nekodn a hlavn nebezpe
pin jejich asto tajemn i exotick pvod a riziko kontaminace.
To zcela jist plat i o aji lapacho, by k jeho pozitivnm inkm
existuje solidn literatura. Mstn populace vak pij vtinou tyto u
ns neobvykl aje pravideln a velmi asto a je velmi
nepravdpodobn, e by to dokzal provozovat nkdo u ns.
Existuje star prpovdka eskch piva mlko, na rakev vko
ale mlko je potravina skuten zdrav. st populace, kter m
vrozen i zskan deficit enzymu laktzy, me jst fermentovan
mln vrobky. Mlko je potravina zcela jist velmi prospn,
zejmna pokud je zbaveno tuku. Jde o kvalitn blkovinu a jeho
nejvt vhodou je, e se obvykle dle doma nezpracovv, zatmco
jin zdroje ivoinch blkovin, nap. maso, jsou asto
zpracovvny doma tak, e vznikaj ltky toxick a velmi kodliv
vyvolvajc aterosklerzu i ndory. K takovm pravm pat nap.
smaen, peen i grilovn.
Mln betakasein se podl na vzniku cukrovky 1. typu. Ta je
nejmn ast v zemch, kde se pije mlko ov a koz, nap. na
Balkn, a nejastj tam, kde se konzumuje nejvce mlka, nap. ve
Skandinvii. Je to vak onemocnn vznikajc komplexn. Rozhodn
tento fakt nen dvodem snen expozice mlku, s vjimkou poteby
prodlouit kojen. m vy je procento en, kter kojily ve 3
mscch vku dtte, tm ni je vskyt cukrovky
typu v dan zemi.
Dti sp po kojen i mlku dobe, ale snaha farmaceutickch
firem zskat z mlka njak lk na span i na uklidnn vyznla
zatm naprzdno. Rovn prokzat jakkoli vivov vlivy pi
vzniku schizofrenie i nhl smrti se nikdy nepodailo. Serizn
vklad nelze stavt na nhodn zachycenm lnku a je teba se
zabvat spe tzv. metaanalzami a systematickmi pehledy (viz
dle).
Poznmky ke kapitole 4 Potraviny, kter nai pedkov
neznali
Kapitola celkem serizn uvd v pehledu historick fakta i
problematiku tzv. novch potravin. Nai pedci umrali dve a nebyli
zdrav. Nap. Otzi, lovk z doby bronzov nalezen v Alpch, ml
pokroilou aterosklerzu. ady krl a lechtic byly obzn, ale
prmr populace jedl mn a trpl spe nedostatkem energie. Dnes
je tomu jinak. Zprva WHO z roku 2000 uvd, e pes
40 % lidskch nemoc m jako hlavn faktor vzniku vivu, a
dal tetina nemoc m vivu jako podstatn faktor svho vzniku.
Jen asi 20 % nemoc s vivou nesouvis. Modern lovk se tedy
nestravuje zdrav. Autor na nkter fakta upozoruje. Vt problm
urit pedstavuje kuchysk a vrobn prava potravin ne jejich
spektrum. Typickou pedzpracovanou potravinou jsou uzeniny. Na
jednu klobsu denn stoup riziko cukrovky 2. typu asi 2x. Pi
smaen vznik cel spektrum kancerogennch ltek vdy kdy
vznik na potravin peen krka a jde o hodn propeen chlb,
i steak, vznikaj ltky vyvolvajc ndory a aterosklerzu. Dnes
jsou prodvan potraviny dsledn sledovny a problm vzniku
nemoc nen problmem tzv. novch potravin.
Efekt margarnu obohacenho fytosteroly je vdecky dsledn
prokzn, ale populan je mlo vznamn, nebo obohacen
margarny jsou drah a populace je uv mlo.
Problematika omega-3 mastnch kyselin je problematika velmi
sloit. vahy o jejich prospnosti vychzej pedevm z
epidemiologickch pehled. Tam, kde je jich ve strav vce, je
nkterch nemoc mn. Prakticky nic se ale nepodailo prokzat ve
studich, kdy byly k jdlu pidvny. Asi 10 let se tvrdilo, e
prodluuj ivot u pacient po infarktu, a a dobe uspodan velk
studie tento fakt neprokzala. Snen hladin krevnch tuk psob a
ve velkch dvkch, kter lovk netoleruje. Pravdpodobn plat, e
urit nekod, a je velmi mlo pravdpodobn, e by jejich pdavek
zdrav prospval.
Netradin potraviny, rzn semena, tvy apod., jsou zajmavou
potravinou, ale pinej rizika exotinost svho pvodu. Dle je
velmi nepravdpodobn, e by je jedinec u ns jedl pravideln v
podobnm mnostv jako v zemch jejich pvodu.
Oleje se mrn li ve dvou vlastnostech: psoben proti
aterosklerze a schopnosti vyvolat sren krve. Nejpznivj je
pravdpodobn sloen oleje epkovho a olivovho. epkov je v
mnohm lep a m jen hor marketing. Ji ped 40 lety kal jeden
vznamn esk profesor, odbornk na tuky: Podvejte se, kolik je na
jihu Evropy olivovch hj! Ty se mus uivit a mus obchodn
zvtzit nad nam velmi dobrm epkovm olejem, a ml pravdu.
Marketing je v mnohm dleitj ne zdrav.
Problematika geneticky modifikovanch rostlin je sloit, zcela
jist nemohou obecn kodit lidskmu zdrav a vznamn je, jak
zefektivuj zemdlstv. Autoi konkrtn zmiuj situace, kdy
penesen gen vytv njak toxin. To pedstavuje riziko, ale tk se
to jen konkrtnho genu, nikoli geneticky modifikovanch potravin
obecn. Je koda, e se tm geneticky modifikovan potraviny v
och veejnosti pokozuj.
Olestra skuten zajmav modifikuje chu a je pouiteln
lb obezity. V klinickm vyuit vak mon prv pro svou
pchu neuspla.
Kauza antioxidant, a tradinch, i netradinch, je sloit.
klinick praxi neusply dn potravinov doplky s antioxidanty
a to, e se pozitivn uplatuj v nkterch dietch, napklad
stedomosk, je jen hypotza. Rozhodn pjem pirozench
potravin s obsahem antioxidant zdrav prospv. Riziko cukrovky 2.
typu podle velkch metaanalz signifikantn sniuje jen pjem
listov zeleniny, nikoli pjem jin zeleniny i ovoce.
Poznmky ke kapitole 6 Pro jme jedovat jdla?
Je sprvn zdraznn velmi nezdrav vliv plesnivch jdel. Je
teba zdraznit, e nejde o vrobn pipraven plesniv sry. Jdlo
me zplesnivt v domcnosti, typicky dnes rychle plesniv napklad
zakoupen chlb. Plsn produj nebezpen toxiny, jak ve vztahu k
ndorm, tak ve vztahu k aterosklerze. Nejvt nebezpe pinej
potraviny neobvykl, dovezen z jinch kontinent, s
problematickou ppravou a skladovnm, a stejn jsou plsn
ohroeny i tzv. biopotraviny, chemicky neoeten. Tyto potraviny
asto zastav v distribuci nae potravinsk inspekce.
posledn dob se zvyuje konzumace moskch produkt.
zsad jde o vlivy zdrav, ale monost, e se v nich z moe
kumuluj nezdrav ltky, kter se tam dostaly z jedovatho prosted,
je vysok a tyto potraviny by mly bt dobe kontrolovny. V naich
podmnkch je velmi nepravdpodobn, e by mosk produkty
nkdo jedl tak pravideln, e by mu mohly ublit.
Problematiku sinic zn veejnost kad lto dostaten a autoi na
ni sprvn upozoruj. Pklady jedovatch ryb a potravin jsou
zajmavm obohacenm textu, u ns to nem praktick vznam.
Poznmky ke kapitole 7 Nemoci z len
koda, e tato kapitola, kter s tmatem knihy souvis jen mlo,
nebyla vynechna. Rozumn ten by ji ml peskoit.
Lky prochzej kontrolou a do praxe se dostvaj po velmi
sloitm testovn a schvalovn. Nedouc inky m kad lk a
vdy mus vrazn pevaovat pozitivn efekty, jinak by nemohl bt
do praxe schvlen. Napklad zmiovan warfarin zachrauje mnoho
ivot, a je dokonce chybou, e je uvn stle relativn mlo. To, e
u sti pacent me vyvolat negativn efekty a nkdy i smrt, je dan
za tak vrazn pozitivn efekt. Je navc vznamn, e tyto
skutenosti stimuluj vzkum a do klinickho vyuit nyn pichzej
ltky, kter warfarin nahrazuj.
Podobn je tomu s aspirinem, kter je nenahraditeln zejmna u
pacient ji nemocnch aterosklerzou. Nedouc inky lk jsou
pedevm medicnskou otzkou, pacient si je me pest v
pbalovm letku a me je konzultovat s lkaem. Urit plat, e
kad zbyten podan lk je chybou lkae. Citovan americk
bestseller vak rozhodn nem pravdu a on i cel tato kapitola
medicnu spe pokozuj. V medicn je teba vychzet pedevm ze
zhodnocen mnoha klinickch dat, z tzv. systematickch pehled a
metaanalz, a nikoli z jednotlivch lnk, kter mohou neadekvtn
problematizovat lbu nemocnch.
Pnos kapitoly je jedin: pacienti by mli st pbalov letky a
vdt o monm nedoucm inku lk, aby ho mohli vas ohlsit
lkai. Smutn by to dopadlo, kdyby na podklad tto kapitoly
pacienti dleit lky neuvali.
Poznmky ke kapitole 8 Rakovina nemoc z ivotnho stylu
Kapitola dobe zdrazuje, e rakovina je skuten nemoc z
ivotnho stylu. Rakovina je zpsobena absenc pohybu, nezdravou a
nadmrnou stravou a kouenm, ale urit o hodn mn toxickmi
vlivy z prosted. Zdravm ivotnm stylem jsou piny rakoviny
vznamn ovlivniteln.
Nejvznamnjm ochrannm faktorem je pravideln fyzick
aktivita, o n bohuel v cel knize nen ani zmnky. Pozitivn efekty
vegetarinstv nebyly nikdy exaktn prokzny a vegetarini jsou
populace, kter se o sv zdrav aktivn star. Jde tedy pravdpodobn
spe o nepm vlivy vt pe o vlastn zdrav obecn a omezen
kvanta pijmanch nezdravch potravin. Rovn negativn
zmiovan vlivy ervenho masa vznikaj zejmna jeho pravou.
Rozhodn vak plat, e ad pacient se patnm ivotnm stylem by
vegetarinstv prosplo. Je to tm, e je to snadno a dsledn
dodrovateln pravidlo. Pokud se nkdo rozhodne dodrovat njakou
dietu, vydr u n obvykle dov msce. Vegetarinstv m povahu
ritulu a lid vydr dret vegetarinskou dietu dle ne diety jin.
Hormonln antikoncepce zaznamenala obrovsk vvoj a dnes
jasn pevauj pozitivn vlivy. Autoi uvdji adu skutenost spe
historickch a dvno pekonanch.
Kapitola se znovu vrac k vznamnmu problmu endokrinnch
disruptor.
Autoi kupodivu nezmiuj nedvno zjitn vztah
multivitaminovch ppravk k riziku rakoviny prsu a prostaty. Tyto
ppravky nae populace uv zcela jist zbyten.
Vznamnou skutenost je obrovsk rozvoj na poli medicny a
schopnost vylit adu dve nelitelnch ndor. Samozejm by
bylo lep, aby preventivn uplatnn opaten vskytu ndor
zabrnila, a to se v budoucnu zcela jist poda.
Poznmky ke kapitole 9 Jak zaal hlink kodit lidem i prod
toxicit hlinku nelze pochybovat a autoi sprvn zdrazuj, e
u ns jsou dodrovny psn normy a kontrola nadmrn obsah
zachyt. I vakcny prochzej dslednou kontrolou.
K problematice okovn se dosten vyjdil prof. Velemnsk.
Je teba jen zdraznit, e modern medicna se opr o tzv. evidence
base (zaloenou na opravdu vdeckch dkazech).
okovac ltky proly dslednmi klinickmi studiemi. I u lk se
stane, e jsou teba po 10 letech uvn staeny pro nedouc
inky. Proto existuje hlen nedoucch ink a rovn po
mnoho let probhajc studie. I v ppad vakcinac je to tak a efekty i
nedouc inky jsou zodpovdn kontrolovny (viz
tabulky uvdn autory).
Poznmky ke kapitole 14 Najdeme lk na vechny nemoci?
Lkem skoro na vechny nemoci je pedevm pohyb. Je prevenc
rakoviny i kardiovaskulrnch a metabolickch onemocnn
hromadnho vskytu. U osob mladch vznik tzv. postprandiln
znt znt vyvolan jdlem vzcn, jen nap. po excesivn
hostin, u lovka starho, s hypertenz, obezitou i cukrovkou, pak
prakticky po kadm jdle. Jdlo psob jako cizorod blkovina
nevhodn, tzv. aterogenn. M tedy vztah k aterosklerze. Je
zajmav, e pi pravideln fyzick aktivit tyto jevy ptomn
nejsou. Bohuel vak tento pozitivn vliv po 4-6 tdnech po ukonen
sportovn innosti i pravidelnho pohybu vymiz. Ten, kdo
pravideln cvi, me tedy jst vce nevhodnch potravin, efekt vak
dlouhodob nepetrvv.
Legitimn jsou vahy o tzv. polypill, univerzln tabletce, kterou
by kad nap. 501et a star lovk ml uvat. Me obsahovat
sms lk na krevn tlak, cholesterol a prevenci cukrovky. Zda k
uplatnn tto strategie dojde, si musme pokat, podvn nelze
realizovat jen na zklad vahy. Potebn je evidence base (zaloen
na opravdu vdeckch dkazech).
Slunce nen jen zdrav. Me vyvolvat napklad kon ndory,
ale tak stimuluje v lidskm tle tvorbu vitaminu D. Prce o
mnohoetnch incch vitaminu D v lidskm tle se objevuj ve
vdeckch asopisech a jsou nmtem mezinrodnch konferenc.
Ukazuje se tak, e poteby lidskho tla mon mrn pesahuj
tradin doporuovan denn dvky. Vedle vznamu vitaminu D pro
kosti klinick studie ukazuj, e vitamin D doke snit riziko a
vskyt mnoha onemocnn, nap. rakoviny, cukrovky a
aterosklerzy.
Vitamin D je v posledn dob velmi sledovan ltka s adou
pozitivnch efekt a je pravdou, e obvykle je j v populaci, zejmna
v zim, mlo. Existuj doporuen denn dvky a ty st populace
nedostv. Vitamnem D se vak lze i pedvkovat.
Co vechno psob ve strav pozitivn a negativn, je stle
nejasn. O prospnm psoben stedomosk diety se, jak bylo
uvedeno, stle bd. Je velmi nepravdpodobn, e by vznamn
vliv ml resveratrol z ervenho vna, flavonoidy i kurkumin. st
tchto ltek psob pes tzv. sirtuiny. To jsou histonov deacetylzy
enzymy, kter ovlivuj mnoho protein v jde, cytoplazm i v
mitochondrich zejmna tzv. acetylac. Nedvno jsem navvil
jednoho starho profesora fyziologie a rozhovor zahjil slovy: U
jste etl ten pehledn lnek v asopise Science sirtuiny jsou zcela
mrtv, cel vzkum k niemu nevedl a asi nepovede. Mon to nen
pravda, ale vta vystihuje, jak pedasn je o tchto ltkch
nco uvdt ve viv. Podobn je to s ovlivnnm zmiovanho
mTOR. Klinicky je dnes nejdleitj, e pes tento komplex psob
metformin nejbnj lk na cukrovku, podvn dnes rutinn i u
prediabetu (nemoci, kter pedchz vznik cukrovky 2. typu). Jako
vedlej inek sniuje vskyt ndor a o 50 %. Ne jst
problematick typ stravy, bylo by jist innj jst tuto ltku. I
nkter imunosupresiva, pouvan napklad ve stentech
trubikch zavdnch do cv u infarktu psob pes mTOR
complex a zkou se vyuvat v onkologii. I z toho vyplv, e
jakmile se zjist v oblasti prodnch ltek nco vznamnho, vede to
k vvoji lk a je nepravdpodobn, e tak inn by byly samotn
potraviny.
Zvr
Kniha Doba jedov 2 upozoruje na zajmav jevy. Nemla by
bt tena nekriticky, vedle tvrzen pravdivch a doloench uvd
mnoho tvrzen spornch. Nen divu medicna, dietologie a
toxikologie jsou obory irok. Prakticky nikdo nedoke sledovat
cel obor do podrobnost. Nesta sledovat jednotliv lnky, ale je
teba sledovat i tzv. systematick pehledy a tzv. metaanalzy, tedy
souhrnn vyhodnocen mnoha publikac. J sm se nap. ctm bt
odbornkem na cukrovku, obezitu a metabolick onemocnn, vetn
jejich dietnho ovlivnn. V onkologii a neurologii bych ji odvahu
dojt k takovm zvrm jako autoi nenael. Jedna studie a jeden
lnek rozhodn k prkazu efektu nesta. Zamyslme-li se napklad
nad vtou uvdnou autory: Epidemiologick przkumy dokonce
pinesly i dkazy o tom, e v Indii, kde je velk spoteba kurkumy, je
4,4x ni vskyt Alzheimerovy nemoci v porovnn s USA. I
laikovi je jasn, e populace USA ije zcela jinak ne populace v
Indii a e kurkuma jist nebude jedinou odlinost.
Jak tedy t zdrav v dob jedov?
Urit na prvnm mst pravideln cviit, pak me bt n strach
z vlivu prosted vrazn men.
Zadruh upravovat v kuchyni potraviny jen zdravmi postupy
nap. vaenm a duenm.
Zatet pi vbru potravin dbt na to, aby strava obsahovala
hodn zeleniny, nzkotunch mlnch vrobk a libovch mas.
Vyhbat se masitm potravinm, kter nkdo pedpipravil v tovrn
i vrobn.
Zatvrt jst potraviny proven hygienickou slubou a
potravinskou inspekc.
Zapt se na rozdl od autor domnvm, e nejbezpenj je jst
co nejmn potravin neobvyklch, z dalekch zem, jako jsou rzn
semena, aje a podobn. Ve uveden mlo proven fakta by
mohla svdit o opaku, ale bohuel plat, e je mlo pravdpodobn,
e by vsledky jednotlivch lnk byly zcela pravdiv, a je velmi
pravdpodobn, e prv neobvykl potraviny z dalekch zem
mohou bt, napklad pokud jde o vskyt plsn a dalch ltek,
nejnebezpenj.
Zaest by bylo dobr, kdyby kniha opravdu v esk republice
stimulovala seriozn vzkum organickch polutant a endokrinnch
disruptor v naem prosted teba i v tch lonicch, pracovnch a
vajkch od babiky. Tyto ltky pedstavuj asi jedno z nejvtch
nebezpe, na kter kniha upozoruje.
Obsah
Pedmluva 7
Zkratky 9
1. Domovy a pracovit v dob jedov 13
1.1 Pekvapen v prachu pod postel 15
1.2 Bisfenol A 19
1.3Triclosan 23
1.4 Ftalty 27
1.5 m nm kod nonylfenol? 29
1.6 V em spov nebezpe hormonlnch disruptor? 31
1.7 Azbestov hrozba 35
i Azbestov hrozba vis nad tisci kolami nemocnicemi 36
1.7.1 Azbest a jeho zdravotn rizika 38
1.8 Zdrav spnek 41
1.9 Na co bychom mli dbt v interirech? 42
1.10 Pomhaj nm pokojov kvtiny 44
2. Zdrav a kodliv sladkosti 48
2.1 Cukry 48
2.2 Uml nekalorick sladidla 54
2.3 Xylitol a vkaky jako ochrana ped zubnm kazem? 61
2.4 m si (snad) meme osladit? 64
2.5 Co tedy mme jst? 66
3. Npoje vednch dn 73
3.1 aj 73
3.2 Kva 76
3.3 Mlko 85
4. Potraviny, kter nai pedkov neznali 91
4.1 Jdlo v historick perspektiv 92
4.2 Potraviny novho typu 94
4.3 Fytosteroly (rostlinn steroly) 97
4.4 Netradin rostlinn produkty 99
4.5 Netradin blkoviny 103
4.6 Netradin nebo upraven oleje 104
4.7 Netradin sacharidy a jejich derivty 107
4.8 Antioxidanty z netradinch zdroj 110
Potraviny pipraven z geneticky modifikovanch organism
114
5. Kojen zklad zdrav 122
5.1 Zanme kojit 123
5.2 Matesk mlko 124
5.3 Imunologick pnos kojen 125
5.4 Jak dlouho kojit? 126
5.5 Nkter rady pro kojc maminky 129
6. Pro jme jedovat jdla? 135
6.1 Zaplsnn potraviny a mykotoxiny 135
6.2 Rud pliv a jedovat produkty moe 139
6.3 Jedovat sinice 140
6.4 Jedovat ryba fugu 141
6.5 Jedovat kapradina 143
7. Nemoci z len 147
7.1 Nedouc inky lk 149
7.2 Antibiotika 152
7.3 Americk bestseller Death by Medicine
(Smrt zpsoben medicnou) 154
7.4 Tak uvte aspirin? 156
8. Rakovina nemoc z ivotnho stylu 162
8.1 Tabk a kouen 164
8.2 Pit alkoholu 168
8.3 Rakoviny zpsoben dietnmi faktory 171
8.4 Podl obezity na vzniku rakoviny 175
8.5 Vliv hormon na vskyt rakoviny 179
8.6 Faktory ivotnho prosted 182
8.7 Radioaktivn zen 184
8.8 tyicetilet vlka s rakovinou v USA 185
8.9 Len rakoviny a celosvtov realita 187
8.10 Incidence rakoviny v R 189
9. Jak zaal hlink kodit lidem i prod 192
9.1 Hlink ve vod a potravinch 193
9.2 Hlink ve vakcnch 196
9.3 Kysel det 206
9.4 Cesty hlinku v lidskm tle 208
9.5 kod hlink, nebo prospv? 213
10. Okovn: kde hledat rady a pouen? 220
10.1 Pro a proti 220
Jak se pesvdme o uitenosti plonho okovn kojenc a
batolat? 225
10.2 Jak selhv innost okovn 234
Diskuse o bezpenosti okovn proti rakovin dlonho pku
236
10.2.1 Nedouc inky HPV vakcn 237
10.2.2 Vskyt karcinomu dlonho pku v R 241
10.2.3 Dkazy o bezpenosti HPV vakcn u mu 245
10.2.4 Hodnocen N u en 247
Kolik stoj prevence karcinomu dlonho pku? 252
10.3 Novinky roku 2011 o okovn proti chipce 256
10.3.1 Sniuje okovn proti chipce nemocnost? 257
10.3.2 Okovn dt proti chipce 261
10.3.3 Vakcny proti chipce 263
10.4 Doslov k 10. kapitole 268
11. Praktick rady rodim k okovn 275
U kterch dt je zven riziko nedoucch ink po okovn
275
11.1 Zkladn bezpenostn opaten pi okovn 277
12. Okovn v pohledu zkuenho pediatra 291
13. Okovn dt povinn, nebo dobrovoln? 300
14. Najdeme lk na vechny nemoci? 310
14.1 Kam nechod slunce, tam chod lka 311
14.2 Najdeme elixr ivota a vnho mld? 320
14.3 Kurkumin je dobr volba 324
14.4 Astragalus membranaceus
koen mld a nesmrtelnosti? 328
Rejstk 336
Komente 340
prof. RNDr. Anna Struneck, DrSc, prof. RNDr. Ji Patoka, DrSc.
Dobajedov 2
Vydalo nakladatelstv Stanislav Juhak TRITON v Praze roku
2012 jako svou 1573. publikaci.
Vydn 1.
Editorka Lenka Svobodov Odpovdn redaktorka Viola Lykov
Oblka Renata Brtnick Sazba Vra Vyskoilov Tisk Centa Brno
82 ^SK ZKBS^-80-7387-555-8
BRNO )
]y i h O


vot (STU) v R a Swedish Society for Nature Conservation
(SSNC) ve vdsku. SSNC asistovala pi odbrech vzork