You are on page 1of 167

Nmeck poln opevnn na vchodn front za druh svtov vlky

Katalog objekt polnho opevnn


Pedkldan album vkres polnch opevnn bylo v minulosti zveejnno na ruskm
serveru www.fortification.ru. Verze s anglicky psanm komentem se tak objevila na strnkch
www.allworldwars.com. Prv z tto strnky pochz vechny obrzky, kter budou v tto prci
uveejnny.

Pedmluva
Toto album bylo sestaveno za elem seznmen se dstojnickho sboru pozemn armdy s
rznmi typy a stavebnm provedenm polnch opevnn, stavnch nmci (a tak jejich spojenci)
na jejich obrannch postavench. Przkum polnch opevnn a jejich zakreslovn provedli
pslunci enijnch jednotek.
Album m 7 st:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

Shora oteven steleck postaven


Nakryt steleck postaven
Pozorovatelny
kryty
prava existujcch objekt na obrann postaven
Protitankov a protipchotn pekky
Maskovn

Principy pouvan nmci pi vstavb polnch opevnn se v prbhu vlky na vchodn


front postupn mnily. Rozeznvme tyi vvojov stdia nmeckch polnch opevnn.
V prvnm obdob doshli nmci velkch spch a postupovali hluboko do zem
Sovtskho svazu. Opevovn nevnovali pli velkou pozornost, jeliko byli nuceni se brnit
pouze v nkolika mlo ppadech. Omezili se tedy pouze na vstavbu strnch stanovi v okol
eleznic, dleitch dopravnch center a obydlench oblast. kolem stanovi bylo elit tokm
izolovanch sovtskch armdnch a partyznskch jednotek.
Ve druhm obdob, vymezenm zimou 1941 1942, dolo k dalmu vvoji nmeckch
polnch opevnn. Nmeck jednotky byly ped Moskvou vystaveny tokm Rud armdy a musely
zat lpe zajiovat sv postaven. Msto nepli odolnch strnch postaven zaaly bt
budovny systmy oprnch bod a izolovan stediska odporu. Zkopov linie byly zesleny do
podoby etzce oprnch bod. Oprn body byly situovny na dominantnch vinch a okolo
obydlench oblast. Nachzely se ve vzjemnch vzdlenostech 2 4 km. Intervaly mezi nimi byly
vyplnny kulometnmi a pchotnmi postavenmi. Stediska odporu a oprn body sestvaly z jedn
nebo dvou zkopovch lini, vzjemn propojench spojovacmi zkopy. Soust oprnch bod
byly vechny typy steleckch stanovi, pozorovatelny a kryty pro mustvo a dstojnky.
Opevnn msta byla navzjem spojena st komunikac vedoucch jak mezi jednotlivmi
postavenmi, tak do tlu obrannho postaven. Po komunikacch se pesunovali posili a z tlu byly
pisunovny zlohy. Slabinou tohoto systmu byly mlo brnn intervaly. Taktika Rud armdy
byla zaloena na hlubokch prlomech a obkliovacch manvrech.

Ve tetm obdob, po porce v bitv u Kurska, pela nmeck armda do obrany a jej
ton akce se omezily na minimum. Nmci se nyn soustedili na vstavbu pedem dobe
promylench a precizn organizovanch obrannch postaven. V obrannch postavench se
nachzela palebn stanovit pro vechny druhy zbran. Nmci koncentrovali pchotn postaven na
takticky vznamnch mstech. Aktivn byly vyuvny tak zlohy.
Ped prvn lini zkop a na kdlech byla budovna odoln palebn postaven. Velk
draz byl kladen na vstavbu odolnch kryt pro mustvo a vybaven, monost rychlch manvr,
pesun zbran a zloh. Prvn obrann linie byla tvoena souvislm zkopem, do kterho byla v
hojnm potu vestavna shora oteven palebn stanovit. Na takticky velmi dleitch smrech
byly vybudovny druh, tet a nkdy tak tvrt zkopov linie.
Systm zkop v oprnch bodech byl vybudovn velmi dkladn. Intervaly mezi
oprnmi body byly tak opevnny, avak ne tak siln.
Oprn body nebyly budovny ablonovit a vyuvaly vech vhod ternu. Jejich
proveden nemuselo bt vdy definitivn. asto byly, dle aktuln situace doplovny a zesilovny.
Hlavn ped prvn lini zkop byly budovny rzn typy pekek.
tvrt obdob vvoje nmeckch polnch opevnn je charakterizovno stupem, nkdy
a prkem, na vech frontch. Nmci se pi stupu snaili zachytit na pedem vybudovanch
postavench, kter vtinou koprovala vznamn ternn pekky, nap. vodn toky. K obran
vyuvaly tak upraven linie, ji existujcch, permanentnch opevnn. Obecn se d ci, e v tto
zvren fzi vlky ji nmci nemli dostatek asu na to, aby budovali dostaten siln obrann
postaven.
Vkresy v tomto albu zachycuj pedevm poln objekty budovan ve tetm obdob.
Prv tehdy stavli nmci nejodolnj a nejvce promylen obrann linie.
Pozn.: V ploze . 1 tto prce je uveden strun anglicko esk slovnk pouitch vraz

1) Shora oteven steleck postaven


Zkopy a spojovac zkopy

Obr. 1: Prvn obrann linie


(1 minov pole, 2 pekky z ostnatho drtu Brunovy vlce, 3 miny, 4 Brunovy vlce, 5
pekka z ostnatho drtu nataenho na klech, 6 Brunovy vlce, 7 drtn pekka na
nzkch kolcch, 8 miny odpalovan dlkov z kulometnch hnzd, 9 zamaskovan ztarasy a
kulometn postaven, 10 pekka z ostnatho drtu nataenho na klech, 11 panel zhotoven z
devn kulatiny, 12 kryt zasten maskovac st, 13 zamaskovan barira, 14 obvodov
pekka chrnc kryt, 15 les, 16 lesn prsek pro cestu, 17 cesta
Pozn.: V tomto ppad se jedn o poln opevnn typick pro zalesnn oblasti nebo pro oblasti s
vysokou hladinou spodn vody. Steleck postaven ani kryty nejsou zaputny pod rovn ternu.

Obr. 2: ez obrannm postavenm


(zleva: minov pole, Brunovy vlce, pekka z ostnatho drtu upevnnho na klech, prvn
zkop, kryt, druh zkop

Obr. 3: Zkop prvn linie a spojovac zkop

Obr. 4: Zkopy
Pozn. k obr. 4: Podle proveden se nejsp opt jedn o zkopy budovan v ternu s vysokou
hladinou spodn vody. Poznmka se netk krytho a podzemnho spojovacho zkopu.

Obr. 5: Pdorysy a ezy temi typy stn (plot)


zleva: dv paraleln stny vznikl propletenm prout mezi devnmi kly(prostor mezi nimi je
vyplnn zeminou). Prout propleten mezi kly. Konstrukce z devn kulatiny, jej vnitek je
vyplnn zeminou.
Pozn. k obr. 4: Pouit pravdpodobn v oblastech s vysokou hladinou spodn vody. Prostedn
plot pravdpodobn slouil k maskovn objekt stojcch za nm.

Palebn stanovit

Obr. 6: Pimknut palebn stanovit

Obr. 7: Palebn stanovit pedsunut ped zkop

Obr. 8: Steleck stanovit s pohotovostnmi kryt. Dole steleck postaven s lehkou stropn
konstrukc

Obr. 9: Steleck postaven slouc k ochran kulometnho stanovit

Obr. 10: Steleck stanovit s pohotovostnmi kryty, pedsunut ped zkop

Obr. 11: Steleck postaven v zalesnnm a bainatm ternu


Nahoe: stanovit pro klecho stelce, dole: stanovit pro stojcho stelce

Obr. 12: Stanovit stelc ze samopalu s krytem

Obr. 13: Pancov tt zvyujc ochranu stelc ze samopalu a ostelova


Dole vlevo: typick umstn ve steleckm vklenku zkopu

Kulometn stanovit

Obr. 14: Vceelov stanovit pro kulomet nebo protitankovou puku. Soust stanovit je tak
kryt z oblouk vlnitho plechu.

Obr. 15: Nahoe: kulometn stanovit, dole: vceelov stanovit

Obr. 16: ahoe: steleck stanovit se stlnou, dole: vceelov kulometn stanovit

Obr. 17: Rzn typy steleckch okop. Ti obrzky (pdorysy) v pravm sloupci pouiteln pro
stelbu z kulometu
Pozn.: nerafovan sti pdorysu hloubka 140 cm, rafovan sti hloubka 180 200 cm

Obr. 18: Kulometn okop

Obr. 19: Kulometn okop

Obr. 20: Pimknut kulometn stanovit

Obr. 21: Stanovit pro dva kulomety s krytm pstupovm zkopem

Obr. 22: Kulometn okop s krytem pro obsluhu

Obr. 23: Vyven kulometn stanovit stavn v bainatm ternu

Obr. 24: Vyven kulometn stanovit budovan v bainatm ternu. Ke stavb byly pouity pytle
naplnn horninou
Pozn.: Kulomet je uchycen k pivotu

Obr. 25: Vyven kulometn stanovit. Tekovan je vyznaena vka snhov pokrvky.

Obr. 26: Steleck stanovit se temi platformami pro kulomet

Obr. 27: Kulometn stanovit vyuiteln pro palbu na pozemn a nzkoletc cle
Pozn.: Zbra je uchycena k pivotu. Do okopu se vstupuje krytm spojovacm zkopem.

Obr. 28: Kulometn stanovit pro palbu na nzkoletc cle.


Pozn.: Zbra je uchycena pomoc epu k centrlnmu pivotu

Obr. 29: Nahoe: stanovit pro palbu na nzkoletc cle, dole: stanovit pro palbu z protitankov
puky

Minometn palebn postaven

Obr. 30: Okop pro lehk minomet re 50 mm

Obr. 31: Pimknut okop pro minomet re 81 mm

Obr. 32: Okop pro minomet re 81 mm

Obr. 33: Okop pro minomet re 120 mm

Obr. 34: Okop pro estihlavov raketomet (Nebelwerfer)

Dlosteleck palebn postaven

Obr. 35: Dlosteleck palebn postaven

Obr. 36: Dlosteleck palebn postaven. Vybudovno s pouitm cihel a pravdpodobn i betonu.

Obr. 37: Palebn postaven protitankovho kannu re 37 mm

Obr. 38: Palebn postaven kannu re 75 mm


Pozn.: Pravdpodobn se jedn o palebn postaven protitankovho kannu re 75 mm

Obr. 39: Palebn postaven houfnice re 105 mm

Obr. 40: palebn postaven houfnice re 155 mm


Pozn.: pravdpodobn se jedn o palebn postaven budovan v lese nebo v ternu s vysokou
hladinou spodn vody

Obr. 41: Palebn postaven kannu


Pozn.: Pravdpodobn ureno pro zalesnn tern nebo pro oblasti s vysokou hladinou spodn vody

Obr. 42: Palebn postaven kannu re 210 mm

Obr. 43: Palebn postaven houfnice re 220 mm

Obr. 44: Palebn postaven mode re 305 mm


Pozn.: pravdpodobn ureno pro zalesnn nebo bainat tern

Obr. 45: Palebn postaven automatickho protiletadlovho kannu

Opaten k vnitn obran zkop a k odhalen postupu neptele za snen viditelnosti

Obr. 46: Opaten k obran st zkopovho systmu v ppad, e se nepteli do nj poda


proniknout. Vpravo posuvn ztaras tvoen devnm rmem vypletenm ostnatm drtem

Obr. 47: Opaten k obran st zkopovho systmu v ppad, e se nepteli do nj poda


proniknout. Prchod spojovacm zkopem lze zatarasit svrenm pekek z ostnatho drtu (detail
pekky na obr. 48)

Obr. 48: Drtn pekka pouvan k zatarasen spojovacho zkopu

Obr. 49: Rzn druhy vstranch systm. Nahoe poplan systm u vstupu do krytu,
uprosted pipevnn poplanho zvonku, veden poplanho drtu do krytu pro pozorovatele,
dole poplan systm na dn zkopu

Obr. 50: Vstran systm instalovan ped zkopy

Nakryt palebn postaven

Obr. 53: Kulometn pevnstka odoln proti stepinm dlosteleckch grant

Obr. 54: Dva typy devozemnch kulometnch pevnstek

Obr. 55: Kulometn pevnstka vybudovan ze deva, zeminy a kamen

Obr. 56: Devozemn pevnstka pro tk kulomet

Obr. 57: Dva typy kulometnch pevnstek odolnch proti stepinm. Nahoe pevnstka budovan
v zalesnnm ternu, dole devozemn pevnstka pimknut k zkopu

Obr. 58: tystlnov kulometn pevnstka budovan v bainatm ternu

Obr. 59: Odoln kulometn pevnstka vybudovan z kld, kamen a zeminy

Obr. 60: Odoln kulometn pevnstka vybudovan z kld, kamen a zeminy (pokraovn z obr. 59)

Obr. 61: Kulometn pevnstka umoujc stelbu v rozsahu 360


Pozn. : Jedn se o devozemn variantu velmi rozen betonov pevnstky Ringstand 58

Obr. 62: Kulometn pevnstka propojen zkopem s pozorovatelnou (vpravo) a kulometnm


okopem (vlevo)

Obr. 63: Kulometn pevnstka v pkrm svahu. Dole vlevo ez zkopem v mst vchodu do
pevnstky.

Obr. 64: tystlnov kulometn pevnstka. Soust pevnstky je tak stanovit pozorovatele,
kter je pstupn pomoc schodit z vnitku objektu.

Obr. 65: tystlnov kulometn pevnstka vybudovan z cihel, betonu a zeminy (postaveno
rumunskmi jednotkami)

Obr. 66: tystlnov pevnstka pro stelce ze samopalu. Postaveno z cihel, betonu a zeminy
(vybudovno rumunskmi jednotkami)

Obr. 67: Vceelov betonov objekt. Objekt slou jako kryt a je vybaven tak dvma
palebnmi/pozorovacmi stanoviti

Obr. 68: elezobetonov kulometn pevnstka

Obr. 69: elezobetonov kulometn pevnstka


Pozn.: Ve vkresu je zaznaeno tak armovn

Obr. 70: elezobetonov pevnstka. Kulomet je umstn v otevenm postaven na strop objektu
Pozn.: Pevnstka je koncipovna velmi podobn jako Rakousko Uhersk objekty vybudovan za 1.
svtov vlky v okol msta Gali (viz. ploha)

Obr. 71: tystlnov elezobetonov pevnstka pro tk kulomet

Obr. 72: Kulometn pevnstka z betonovch prefabrikt


Pozn.: Pevnstka je koncipovna velmi podobn jako Rakousko Uhersk objekty vybudovan za 1.
svtov vlky (viz. ploha)

Obr. 73: Pevozn pancov kulometn stanovit (znm jako MG Panzernest)

Obr. 74: Pevozn pancov kulometn stanovit (znm jako MG Panzernest). Pokraovn z
obr. 73.

Obr. 75: Okop pro tank

Obr. 76: Vyuit nepojzdnho nebo koistnho tanku k obran protitankovho pkopu
Pozn.: Zobrazen je pravdpodobn sovtsk tank T-26

Obr. 77: Palebn postaven kannu budovan v bainatm nebo lesnatm ternu

Obr. 78: Palebn postaven houfnice re 105 mm

Obr. 79: Pevnstka pro kann re 75 mm vybudovan z cihel (a betonu?)

Obr. 80: Pevnstka pro kann re 75 mm vybudovan z cihel (a betonu?)

Obr. 81: elezobetonov pevnstka pro houfnici re 105 mm. eln stna je posuvn.

Obr. 82: Detail posuvn eln stny

Pozorovatelny

Obr. 83: Pozorovatelna pimknut k zkopu

Obr. 84: Pozorovatelna

Obr. 85: Pozorovatelna

Obr. 86: Pozorovatelna. Pozorovatelna je spojena s okopem pro pozorovatele.

Obr. 87: Pozorovatelna. Pokraovn z obr. 86.

Obr. 88: Pozorovatelna spojen s krytem

Obr. 89: Pozorovatelna spojen s krytem

Obr. 90: Pozorovatelna minometn baterie


Pozn.: Pozorovatelna je zabudovan do suternu kostela

Obr. 91: Pozorovatelna spojen se stanovitm velitele baterie

Obr. 92: Pozorovatelna vybudovan z oblouku vlnitho plechu

Obr. 93: elezobetonov pozorovatelna


Pozn.: Tento typ pozorovatelny se objevuje v nmeckch prukch z prvn svtov vlky a v
mezivlench eskch, polskch a dokonce i japonskch manulech.

Obr. 94: elezobetonov pozorovatelna


Pozn.: Otvor pro periskop ve strop objektu je mono zakrt ocelovm krytem

Obr. 95: elezobetonov pozorovatelna


Pozn.: Strop je tvoen ocelovou deskou a vrstvou betonu

Obr. 96: elezobetonov pozorovatelna


Pozn.: Pozorovatelna je velice podobn Rakousko Uherskm objektm stavnch za prvn svtov
vlky v okol msta Gali (viz. ploha)

Obr. 97: Vceelov elezobetonov objekt


Pozn.: Jedn se o notoricky Ringstand 58, znm tak jako Tobruk. Zajmavost jsou
nestandardn betonov patky slouc k uchycen ocelov desky (viz. axonometrick pohled pln
dole)

Obr. elezobetonov pozorovatelna maskovan jako hospodsk staven

Obr. 99: elezobetonov pozorovatelna napojen na podzemn kryt

Obr. 100: Pozorovatelna vybudovan z cihel, ocelovch nosnk a betonu

kryty

Obr. 101: Pohotovostn kryt

Obr. 102: Pohotovostn kryt pro 6 osob

Obr. 103: kryt pro 6 osob

Obr. 104: Psteek z prefabrikovanch peklikovch dl

Obr. 105: kryt, jeho interir je obloen betonovmi deskami a proutm

Obr. 106: kryt, jeho interir je obloen betonovmi deskami a proutm pokraovn z obr. 105.

Obr. 107: kryt budovan v bainatm ternu

Obr. 108: Devozemn kryt

Obr. 109: Devozemn kryt pro dstojnky a jejich asistenty

Obr. 110: kryt pro drustvo pchoty

Obr. 111: kryt pro drustvo pchoty. Pokraovn z obr. 110.

Obr. 112: kryt

Obr. 113: Velitelsk kryt stavn v bainatm nebo zalesnnm ternu

Obr. 114: kryt pro poln kuchyni

Obr. 115: kryt pro poln kuchyni. Pokraovn z obr. 114.

Obr. 116: Podzemn kryt

Obr. 117: Pohotovostn kryt vybudovan z devnch rm

Obr. 118: Pohotovostn kryt z devnch rm (pokraovn z obr. 117)

Obr. 119: kryty vybudovan s pouitm oblouk z vlnitho plechu

Obr. 120: kryt vybudovan s pouitm oblouk z vlnitho plechu

Obr. 121: Ti typy pohotovostnch kryt. Nahoe kryt z oblouk vlnitho plechu, vlevo dole
kryt pro jednu lec osobu v pedn stn zkopu, vpravo dole kryt ze deva a oblouk vlnitho
plechu pro 3 6 osob

Obr. 122: Dva typy kryt z vlnitho plechu

Obr. 123: kryt ze segment vlnitho plechu (Heinrich rahmen)

Obr. 124: kryt ze segment vlnitho plechu Heinrich - pokraovn z obr. 123

Obr. 125: Dva typy segment z vlnitho plechu pouvan ke stavb kryt

Obr. 126: kryt vybudovan z ocelovch a betonovch prefabrikt

Obr. 127: kryt vybudovan z ocelovch a betonovch prefabrikt pokraovn z obr. 126

Obr. 128: kryt z betonovch prefabrikt

prava existujcch objekt na obrann postaven

Obr. 129: Obytn budova pizpsoben k obran

Obr. 131: Protitankov pkop doplnn steleckmi vklenky

Obr. 132: Obrana protitankovho pkopu. Uprosted betonov pevnstka kruhovho pdorys, po
stranch standardn kulometn okopy

Obr. 133: Kulometn pevnstka vybudovan za zd

Obr. 134: Kulometn pevnstky zabudovan do sklep obytnch budov

Obr. 135: Obytn dm upraven na steleck stanovit. Stlny jsou proraeny v kamenn
podezdvce. Steleck mstnosti se nachzej ve sklep.

Obr. 136: Steleck postaven v cihlov stji

Obr. 137: Pozorovatelna ve vtrnm mln

Obr. 138: Klamn nstavby steleckch stanovi (falen budovy)

Obr. 139: Strn stanovit u eleznice (nahoe) a u silnice (dole)

Obr. 140: Dva typy strnch stanovi

Obr. 141: Dva typy strnch stanovi u eleznice

Obr. 142: Stanovit protitankovho kannu re 75 mm a kulometu zabudovan do elezninho


nspu

Protitankov a protipchotn pekky

Obr. 143: Protipchotn pekky z ostnatho drtu

Obr. 144: Protipchotn pekky z ostnatho drtu

Obr. 145: Protipchotn pekky z ostnatho drtu

Obr. 146: Protipchotn pekky z ostnatho drtu

Obr. 147: Protipchotn pekky z ostnatho drtu. Pekka je doplnna runmi granty a
zpalnmi lahvemi.

Obr. 148: Shora: protipchotn pekka na devnch kozlcch, penosn protipchotn pekka
na devnch rmech, kombinovan protitankov a protipchotn pekka postelovan
protitankovm kanonem, srubov konstrukce (steleck postaven pro bainat nebo lesnat
tern) zeslen ostnatm drtem

Obr. 149: Protipchotn pekka z ostnatho drtu

Obr. 150: Protipchotn pekka z ostnatho drtu na kolcch z ocelovch profil

Obr. 151: Penosn protipchotn pekka panlsk jezdec

Obr. 152: Penosn protipchotn pekka panlsk jezdec

Obr. 153: Devn rm vypleten ostnatm drtem slouc k uzaven prchodu v pekce

Obr. 154: panlsk jezdec zhotoven z ocelovch L profil

Obr. 155: Protitankov pkop lichobnkovho profilu

Obr. 156: Protitankov pkop trojhelnkovho profilu

Obr. 157: ada jam tvocch protitankovou pekku

Obr. 158: Protitankov pkop chrnc pstupy do osady

Obr. 159: Protitankov pekka doplnn steleckmi stanoviti

Maskovn

Obr. 160: Nahoe zleva: Stanov dl, maskovac ska na pilbu, Dole zleva: maskovac potah na
pilbu, bl paprov potah na pilbu pro zimn obdob

Obr. 161: Shora: maskovac s s oky 2x2 cm, drtn maskovac s

Obr. 162: Shora: maskovac s doplnn travinami, drtn maskovac s s pipevnnmi kousky
jemn drtn sky

Obr. 163: Shora: s ze zapletenmi plastovmi psky, maskovac s pro poln opevnn

Obr. 164: Shora: maskovac clona pro palebn postaven kulometu, travnat provazce

Obr. 165: Rzn typy vertiklnch masek

Obr. 166: Pklady pouit vertiklnch masek

Obr. 167: Nahoe vlevo: verikln maska prout a tyoviny, dole vlevo: vertikln maska k zasten
spojovacho zkopu, vpravo: maskovn zkop v peninm poli

Obr. 168: Nahoe vlevo: maskovn postaven minometu pimknutho k zkopu, dole vlevo:
maskovn stlny v devn stavb, vpravo: maskovn palebnho postaven v ruinch zdn stavby

Obr. 169: Shora: maskovn zaparkovanho nkladnho automobilu, dlosteleck palebn


postaven maskovan jako devn stavba