Sbírka Zákon R P Edpis - 561/2004 SB

SbrkazkonR561/2004Sb.
Sbrka zkonR
Pedpis . 561/2004 Sb.
Zkon o pedkolnm, zkladnm stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn
(kolsk zkon)
Ze dne
stka
innost od
24.09.2004
190/2004
01.01.2005
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561
Znn 01.05.2015
561
ZKON
ze dne 24. z 2004
o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon)
Parlament se usnesl na tomto zkonesk republiky:
ST PRVN
OBECN USTANOVEN
1
Pedmt pravy
Tento zkon upravuje pedkoln, zkladn, stedn, vy odborn a nkter jin vzdlvn ve
kolch a kolskch zazench, stanov podmnky, za nich se vzdlvn a vchova (dle jen
"vzdlvn") uskuteuje, vymezuje prva a povinnosti fyzickch a prvnickch osob pi
vzdlvn a stanov psobnost orgnvykonvajcch sttn sprvu a samosprvu ve kolstv.
2
Zsady a cle vzdlvn
(1) Vzdlvn je zaloeno na zsadch
a) rovnho pstupu kadho sttnho obana esk republiky nebo jinho lenskho sttu
Evropsk unie ke vzdlvn bez jakkoli diskriminace z dvodu rasy, barvy pleti, pohlav,
jazyka, vry a nboenstv, nrodnosti, etnickho nebo socilnho pvodu, majetku, rodu a
zdravotnho stavu nebo jinho postaven obana,
b) zohledovn vzdlvacch poteb jednotlivce,
c) vzjemn cty, respektu, nzorov snenlivosti, solidarity a dstojnosti vech astnk
vzdlvn,
d) bezplatnho zkladnho a stednho vzdlvn sttnch obanesk republiky nebo jinho
lenskho sttu Evropsk unie ve kolch, kter zizuje stt, kraj, obec nebo svazek obc,
e) svobodnho en poznatk, kter vyplvaj z vsledksoudobho stavu poznn svta a
jsou v souladu s obecnmi cli vzdlvn,
Strnka1/120
f) zdokonalovn procesu vzdlvn na zkladvsledkdosaench ve vd, vzkumu a

vvoji a co nejirho uplatovn innch modernch pedagogickch pstupa metod,
g) hodnocen vsledkvzdlvn vzhledem k dosahovn clvzdlvn stanovench tmto
zkonem a vzdlvacmi programy,
h) monosti kadho vzdlvat se po dobu celho ivota pi vdom spoluodpovdnosti za sv
vzdlvn.
(2) Obecnmi cli vzdlvn jsou zejmna
a) rozvoj osobnosti lovka, kter bude vybaven poznvacmi a socilnmi zpsobilostmi,
mravnmi a duchovnmi hodnotami pro osobn a obansk ivot, vkon povoln nebo pracovn
innosti, zskvn informac a uen se v prbhu celho ivota,
b) zskn veobecnho vzdln nebo veobecnho a odbornho vzdln,
c) pochopen a uplatovn zsad demokracie a prvnho sttu, zkladnch lidskch prv a
svobod spolu s odpovdnost a smyslem pro sociln soudrnost,
d) pochopen a uplatovn principu rovnosti en a muve spolenosti,
e) utven vdom nrodn a sttn pslunosti a respektu k etnick, nrodnostn, kulturn,
jazykov a nboensk identitkadho,
f) poznn svtovch a evropskch kulturnch hodnot a tradic, pochopen a osvojen zsad a
pravidel vychzejcch z evropsk integrace jako zkladu pro souit v nrodnm a
mezinrodnm mtku,
g) zskn a uplatovn znalost o ivotnm prosted a jeho ochranvychzejc ze zsad
trvale udritelnho rozvoje a o bezpenosti a ochranzdrav.
(3) Vzdlvn poskytovan podle tohoto zkona je veejnou slubou.
Vzdlvac programy
3
Systm vzdlvacch program
(1) Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy (dle jen "ministerstvo") zpracovv Nrodn
program vzdlvn, projednv jej s vybranmi odbornky z vdy a praxe, s pslunmi
stednmi odborovmi orgny, pslunmi organizacemi zamstnavatel s celosttn
psobnost a s kraji a pedkld jej vld k projednn. Vlda pedkld Nrodn program
vzdlvn Poslaneck snmovn a Sentu Parlamentu ke schvlen. Nrodn program
vzdlvn rozpracovv cle vzdlvn stanoven tmto zkonem a vymezuje hlavn oblasti
vzdlvn, obsahy vzdlvn a prostedky, kter jsou nezbytn k dosahovn tchto cl.
Nrodn program vzdlvn ministerstvo zveejuje vdy zpsobem umoujcm dlkov
pstup.
(2) Pro kad obor vzdln v zkladnm a stednm vzdlvn a pro pedkoln, zkladn
umleck a jazykov vzdlvn se vydvaj rmcov vzdlvac programy. Rmcov
vzdlvac programy vymezuj povinn obsah, rozsah a podmnky vzdlvn; jsou zvazn
pro tvorbu kolnch vzdlvacch program, hodnocen vsledkvzdlvn dt a k, tvorbu
a posuzovn uebnic a uebnch text a dle zvaznm zkladem pro stanoven ve
finannch prostedkpidlovanch podle 160 a 162.
(3) Vzdlvn v jednotliv kole a kolskm zazen se uskuteuje podle kolnch
vzdlvacch program.
(4) Vy odborn vzdlvn v kadm oboru vzdln v jednotliv vy odborn kole se
uskuteuje podle vzdlvacho programu akreditovanho podle 104 a 106.
Strnka2/120
(5) Soustavu oborvzdln v zkladnm, stednm a vym odbornm vzdlvn a podmnky

zdravotn zpsobilosti uchazee ke vzdlvn stanov vlda nazenm po projednn s
pslunmi stednmi odborovmi orgny, pslunmi organizacemi zamstnavatel s
celosttn psobnost a kraji.
4
Rmcov vzdlvac programy
(1) Rmcov vzdlvac programy stanov zejmna konkrtn cle, formy, dlku a povinn
obsah vzdlvn, a to veobecnho a odbornho podle zamen danho oboru vzdln, jeho
organizan uspodn, profesn profil, podmnky prbhu a ukonovn vzdlvn a zsady
pro tvorbu kolnch vzdlvacch program, jako i podmnky pro vzdlvn k se
specilnmi vzdlvacmi potebami a nezbytn materiln, personln a organizan podmnky
a podmnky bezpenosti a ochrany zdrav. Podmnky ochrany zdrav pro uskuteovn
vzdlvn stanov ministerstvo v dohods Ministerstvem zdravotnictv.
(2) Rmcov vzdlvac programy mus odpovdat nejnovjm poznatkm:
a) vdnch discipln, jejich zklady a praktick vyuit m vzdlvn zprostedkovat, a
b) pedagogiky a psychologie o innch metodch a organizanm uspodn vzdlvn
pimenvku a rozvoji vzdlvanho.
Podle tchto hledisek budou rmcov vzdlvac programy tak upravovny. Tvorbu a
oponenturu rmcovch vzdlvacch program zajiuj pslun ministerstva
prostednictvm odbornkvdy a praxe, vetnpedagogiky a psychologie.
(3) Rmcov vzdlvac programy vydv ministerstvo po projednn s pslunmi
ministerstvy. Rmcov vzdlvac programy pro zdravotnick obory vydv ministerstvo po
projednn s Ministerstvem zdravotnictv. Rmcov vzdlvac programy zamen na
ppravu k vkonu regulovanho povoln vydv ministerstvo po projednn s pslunm
uznvacm orgnem1). Rmcov vzdlvac programy pro obory vzdln ve kolch v
psobnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vydvaj tato
ministerstva po projednn s ministerstvem. Rmcov vzdlvac programy pro odborn
vzdlvn projednaj ministerstva ped jejich vydnm s pslunmi stednmi odborovmi
orgny, pslunmi organizacemi zamstnavatels celosttn psobnost a kraji.
(4) Rmcov vzdlvac programy je mon v zvanch ppadech mnit, a to s innost
nejdve od zatku nsledujcho kolnho roku, pokud nejde o zmny vyplvajc z platnch
prvnch pedpis. V takovm ppadministerstvo, kter rmcov vzdlvac program vydalo,
zveejn zmnu s dostatenm asovm pedstihem.
(5) Rmcov vzdlvac programy a jejich zmny zveejuj ministerstva, kter je vydala, vdy
zpsobem umoujcm dlkov pstup.
5
koln vzdlvac programy
(1) koln vzdlvac program pro vzdlvn, pro nj je podle 3 odst. 2 vydn rmcov
vzdlvac program, mus bt v souladu s tmto rmcovm vzdlvacm programem; obsah
vzdlvn me bt ve kolnm vzdlvacm programu uspodn do pedmt nebo jinch
ucelench st uiva (napklad modul).
(2) koln vzdlvac program pro vzdlvn, pro nj nen vydn rmcov vzdlvac
program, stanov zejmna konkrtn cle vzdlvn, dlku, formy, obsah a asov pln
vzdlvn, podmnky pijmn uchaze, prbhu a ukonovn vzdlvn, vetnpodmnek
pro vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami, oznaen dokladu o ukonenm
vzdln, pokud bude tento doklad vydvn. Dle stanov popis materilnch, personlnch a
ekonomickch podmnek a podmnek bezpenosti prce a ochrany zdrav, za nich se
Strnka3/120
vzdlvn v konkrtn kole nebo kolskm zazen uskuteuje.

(3) koln vzdlvac program vydv editel koly nebo kolskho zazen. koln vzdlvac
program editel koly nebo kolskho zazen zveejn na pstupnm mst ve kole nebo
kolskm zazen; do kolnho vzdlvacho programu me kad nahlet a poizovat si z
nj opisy a vpisy, anebo za cenu v mst obvyklou me obdret jeho kopii. Poskytovn
informac podle zkona o svobodnm pstupu k informacm tm nen doteno.
6
Vzdlvac program pro vy odborn vzdlvn
(1) Vzdlvac program pro vy odborn vzdlvn stanov zejmna konkrtn cle, formy,
dlku a obsah vzdlvn a jeho organizan uspodn, profil absolventa vzdlvacho
programu, vyuovac jazyk, podmnky prbhu a ukonovn vzdlvn, jako i podmnky pro
vzdlvn studentse specilnmi vzdlvacmi potebami a podmnky materiln, personln
a organizan, podmnky bezpenosti prce a ochrany zdrav a podmnky zdravotn
zpsobilosti uchazee ke vzdlvn.
(2) Vzdlvac program akreditovan podle 104 a 106 editel koly zveejn na pstupnm
mst ve kole; do vzdlvacho programu me kad nahlet a poizovat si z nj opisy a
vpisy, anebo za cenu v mstobvyklou me obdret jeho kopii. Poskytovn informac podle
zkona o svobodnm pstupu k informacm tm nen doteno.
(3) Vzdlvac program akreditovan podle 104 a 106 je zvazn pro hodnocen vy
odborn koly a vsledkvzdlvn studenta dle podkladem pro stanoven ve finannch
prostedkpidlovanch podle 160 a 162.
Vzdlvac soustava, koly a kolsk zazen a jejich prvn postaven
7
Vzdlvac soustava, koly a kolsk zazen
(1) Vzdlvac soustavu tvo koly a kolsk zazen podle tohoto zkona.
(2) kola uskuteuje vzdlvn podle vzdlvacch programuvedench v 3.
(3) Druhy kol jsou matesk kola, zkladn kola, stedn kola (gymnzium, stedn odborn
kola a stedn odborn uilit), konzervato, vy odborn kola, zkladn umleck kola a
jazykov kola s prvem sttn jazykov zkouky. Ministerstvo stanov provdcm prvnm
pedpisem typy kol podle jejich zamen pro ely jejich oznaovn.
(4) kolsk zazen poskytuje sluby a vzdlvn, kter dopluj nebo podporuj vzdlvn ve
kolch nebo s nm pmo souvisej, nebo zajiuje stavn a ochrannou vchovu anebo
preventivn vchovnou pi1a) (dle jen "kolsk sluby"). kolsk zazen uskuteuje
vzdlvn podle kolnho vzdlvacho programu uvedenho v 5 odst. 2.
(5) Druhy kolskch zazen jsou zazen pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnk,
kolsk poradensk zazen, kolsk zazen pro zjmov vzdlvn, kolsk elov
zazen, kolsk vchovn a ubytovac zazen, zazen kolnho stravovn, kolsk zazen
pro vkon stavn vchovy nebo ochrann vchovy a kolsk zazen pro preventivn
vchovnou pi. lenn kolskch zazen pro vkon stavn vchovy nebo ochrann vchovy
a kolskch zazen pro preventivnvchovnou pi stanov zvltn prvn pedpis1a).
(6) Podmnkou vkonu innosti koly nebo kolskho zazen je zpis do kolskho rejstku.
(7) Ve kolch a kolskch zazench zajiuj vzdlvn pedagogit pracovnci.2)
8
Prvn postaven kol a kolskch zazen
Strnka4/120
(1) Kraj, obec a dobrovoln svazek obc, jeho pedmtem innosti jsou koly v oblasti kolstv
(dle jen "svazek obc"), zizuje koly a kolsk zazen jako kolsk prvnick osoby nebo
pspvkov organizace podle zvltnho prvnho pedpisu.3)
(2) Ministerstvo zizuje koly a kolsk zazen jako kolsk prvnick osoby nebo sttn
pspvkov organizace podle zvltnho prvnho pedpisu4) a 169.
(3) Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo prce a
socilnch vc zizuje koly a kolsk zazen jako organizan sloky sttu5) nebo jako jejich
sousti. Ministerstva a ostatn organizan sloky sttu mohou zizovat matesk koly a
zazen kolnho stravovn jim slouc, a to jako sttn pspvkov organizace podle
zvltnho prvnho pedpisu4); 169 odst. 5 a 9 se pouije obdobn.
(4) Ministerstvo zahraninch vc zizuje koly pi diplomatick misi nebo konzulrnm adu
esk republiky jako soust tchto ad.
(5) Ministerstva a ostatn organizan sloky sttu pln funkci zizovatelkol a kolskch
zazen jmnem sttu.
(6) Registrovan crkve a nboensk spolenosti, kterm bylo piznno oprvnn k vkonu
zvltnho prva zizovat crkevn koly,6) ostatn prvnick osoby nebo fyzick osoby zizuj
koly a kolsk zazen jako kolsk prvnick osoby nebo jako prvnick osoby podle
zvltnch prvnch pedpis,7) jejich pedmtem innosti je poskytovn vzdlvn nebo
kolskch slueb podle tohoto zkona, a to i v ppad, e pevaujcm pedmtem innosti
takov prvnick osoby je podnikn podle zvltnch prvnch pedpis. kolu nebo kolsk
zazen me podle vty prvn zdit tak nkolik prvnickch nebo fyzickch osob spolen.
(7) Prvnick osoba a organizan sloka sttu nebo jej soust me vykonvat innost
koly nebo kolskho zazen, koly a kolskho zazen, nebo i vce kol nebo kolskch
zazen.
8a
Nzev prvnick osoby a organizan sloky sttu nebo jej sousti
(1) Nzev prvnick osoby a organizan sloky sttu nebo jej sousti, vykonvajc innost
podle 8 odst. 7, mus obsahovat vdy
a) oznaen pslunho druhu nebo typu koly, krommatesk koly uveden v 34 odst.
8, pokud vykonv innost koly,
b) oznaen pslunho typu kolskho zazen pro vkon stavn vchovy nebo ochrann
vchovy nebo kolskho zazen pro preventivnvchovnou pi, pokud vykonv innost
tohoto kolskho zazen,
c) oznaen pslunho druhu nebo typu kolskho zazen, kter nen uvedeno v psmeni
b), pokud vykonv innost pouze tohoto kolskho zazen.
(2) Nzev prvnick osoby a organizan sloky sttu nebo jej sousti, vykonvajc innost
podle odstavce 1 psm. a) a b), me dle obsahovat oznaen vech druh nebo typ
kolskch zazen, pokud vykonv innost tchto kolskch zazen.
(3) Soust nzvu me bt upesujc pvlastek, poppadestn nzev, je-li
ministerstvem udlen.
Dlouhodob zmry a vron zprvy
9
Dlouhodob zmry
(1) Ministerstvo zpracovv dlouhodob zmr vzdlvn a rozvoje vzdlvac soustavy
esk republiky, projednv jeho nvrh s pslunmi stednmi odborovmi orgny,
Strnka5/120
pslunmi organizacemi zamstnavatels celosttn psobnost a s kraji, pedkld jej vld

ke schvlen a zveejuje jej zpsobem umoujcm dlkov pstup. Vlda pedkld
dlouhodob zmr vzdlvn a rozvoje vzdlvac soustavy esk republiky Poslaneck
snmovna Sentu Parlamentu k projednn.
(2) Krajsk ad zpracovv v souladu s dlouhodobm zmrem vzdlvn a rozvoje
vzdlvac soustavy esk republiky dlouhodob zmr vzdlvn a rozvoje vzdlvac
soustavy v kraji a pedkld jej ministerstvu k vyjden. st dlouhodobho zmru
vzdlvn a rozvoje vzdlvac soustavy v kraji, tkajc se vzdlvn ve kolch a kolskch
zazench zizovanch krajem, pedkld rada kraje zastupitelstvu kraje ke schvlen.
Dlouhodob zmr vzdlvn a rozvoje vzdlvac soustavy v kraji je vdy zveejovn
(3) Dlouhodob zmr podle odstavce 2 obsahuje analzu vzdlvac soustavy v kraji a
stanovuje na zkladpedpokldanho demografickho vvoje, vvoje na trhu prce a zmr
dalho rozvoje kraje zejmna cle a koly pro jednotliv oblasti vzdlvn, strukturu
vzdlvac nabdky, pedevm strukturu obor vzdln, druh, poppad typ kol a
kolskch zazen a jejich kapacitu a nvrh na financovn vzdlvn a kolskch slueb v
kraji.
(4) Dlouhodob zmry se vyhodnocuj a zpracovvaj jednou za 4 roky postupem uvedenm
v odstavcch 1 a 2.
10
Vron zprvy
(1) Ministerstvo zpracovv kadoronvron zprvu o stavu a rozvoji vzdlvac soustavy
esk republiky, pedkld ji vlda zveejuje vdy zpsobem umoujcm dlkov pstup.
(2) Krajsk ad zpracovv kadoronvron zprvu o stavu a rozvoji vzdlvac soustavy
v kraji, pedkld ji zastupitelstvu kraje a ministerstvu a zveejuje vdy zpsobem
umoujcm dlkov pstup.
(3) editel zkladn, stedn a vy odborn koly zpracovv kadoronvron zprvu o
innosti koly za koln rok, zasl ji zizovateli a zveejuje vdy na pstupnm mst ve
kole. Do vron zprvy me kad nahlet a poizovat si z n opisy a vpisy, anebo za cenu
v mst obvyklou me obdret jej kopii. Poskytovn informac podle zkona o svobodnm
pstupu k informacm tm nen doteno.
11
Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem rmcovou strukturu, obsah a postup
zpracovn dlouhodobch zmr a vronch zprv podle 10 odst. 2 a 3 a termny jejich
pedkldn a zveejovn.
Hodnocen kol, kolskch zazen a vzdlvac soustavy
12
(1) Hodnocen koly se uskuteuje jako vlastn hodnocen koly a hodnocen eskou koln
inspekc.
(2) Vlastn hodnocen koly je vchodiskem pro zpracovn vron zprvy o innosti koly.
(3) Hodnocen vzdlvn ve kolskch zazench provd esk koln inspekce.
(4) Hodnocen vzdlvac soustavy v kraji provd krajsk ad ve zprvo stavu a rozvoji
vzdlvac soustavy v kraji. Hodnocen vzdlvac soustavy esk republiky provd
ministerstvo ve zprvo stavu a rozvoji vzdlvac soustavy esk republiky a esk koln
inspekce ve sv vron zprv.
Strnka6/120
(5) Hodnocen koly a kolskho zazen me provdt tak jejich zizovatel podle kritri,
kter pedem zveejn.
Vyuovac jazyk a vzdlvn pslunknrodnostnch menin
13
Vyuovac jazyk
(1) Vyuovacm jazykem je jazyk esk.
(2) Pslunkm nrodnostnch menin8) se zajiuje prvo na vzdlvn v jazyce
nrodnostn meniny, a to za podmnek stanovench v 14.
(3) Ministerstvo me povolit vyuovn nkterch pedmtv cizm jazyce.
(4) V oborech stednho vzdln s maturitn zkoukou, v nich se podle rmcovho
vzdlvacho programu povinn vyuuj nkter pedmty v cizm jazyce, jsou vyuovacmi
jazyky esk jazyk a pslun ciz jazyk.
(5) Ve vych odbornch kolch me bt vyuovacm jazykem ciz jazyk.
14
Vzdlvn pslunknrodnostnch menin
(1) Obec, kraj, poppad ministerstvo zajiuje pro pslunky nrodnostnch menin
vzdlvn v jazyce nrodnostn meniny v mateskch, zkladnch a stednch kolch, a to v
obcch, v nich byl v souladu se zvltnm prvnm pedpisem9) zzen vbor pro nrodnostn
meniny, pokud jsou splnny podmnky stanoven tmto zkonem.
(2) Tdu matesk koly lze zdit, pokud se ke vzdlvn v jazyce nrodnostn meniny
pihls nejmn 8 dt s pslunost k nrodnostn menin, tdu zkladn koly lze zdit,
pokud se ke vzdlvn v jazyce nrodnostn meniny pihls nejmn10 ks pslunost
k nrodnostn menin; mateskou kolu nebo zkladn kolu s jazykem nrodnostn meniny
lze zdit za pedpokladu, e vechny tdy budou v prmru naplnny nejmn12 dtmi nebo
ky s pslunost k nrodnostn meninv jedn td.
(3) Tdu pslunho ronku stedn koly lze zdit, pokud se ke vzdlvn v jazyce
nrodnostn meniny pihls nejmn12 ks pslunost k nrodnostn menin; stedn
kolu s jazykem nrodnostn meniny lze zdit za pedpokladu, e vechny tdy budou v
prmru naplnny nejmn15 ky s pslunost k nrodnostn menin.
(4) Pi organizaci vzdlvn v jazyce nrodnostn meniny pihlej obce, kraje, poppad
ministerstvo k dostupnosti tohoto vzdlvn. Vzdlvn v jazyce nrodnostn meniny me
zajistit i svazek obc, poppad se na zpsobu zajitn, vetn financovn, mohou
dohodnout obce mezi sebou, poppadobec s krajem.
(5) Nejsou-li splnny podmnky uveden v odstavcch 2 a 3, me editel koly se souhlasem
zizovatele stanovit ve kolnm vzdlvacm programu pedmty nebo jejich sti, v nich se
vzdlvn uskuteuje dvojjazyn, a to jak v eskm jazyce, tak v jazyce nrodnostn
meniny.
(6) Ve kolch se vzdlvnm v jazyce nrodnostn meniny se vydvaj vysvden, vun
listy, diplomy o absolutoriu dvojjazyn, a to v jazyce eskm a v jazyce nrodnostn meniny.
Vyuovn nboenstv
15
(1) Ve kolch lze v souladu se zsadami a cli vzdlvn podle 2 vyuovat nboenstv.
Nboenstv mohou vyuovat registrovan crkve nebo nboensk spolenosti, kterm bylo
Strnka7/120
piznno zvltn prvo vyuovat nboenstv ve sttnch kolch,10) a to i spolen na

zkladjejich psemn dohody.
(2) V zkladnch a stednch kolch zizovanch sttem, krajem, obc nebo svazkem obc se
vyuuje nboenstv jako nepovinn pedmt, pokud se k pedmtu nboenstv
uskuteovanmu danou crkv nebo nboenskou spolenost pihls ve kolnm roce
alespo 7 k koly. K vyuovn nboenstv lze spojovat ky z nkolika ronk jedn
koly nebo vce kol, nejve vak do potu 30 k ve td. Spojovat ky z vce kol k
vyuovn nboenstv lze na zkladsmlouvy mezi pslunmi kolami, kter uprav rovn
hradu nkladspojench s tmto vyuovnm.
(3) Vyuovat nboenstv me v zkladnm pracovnprvnm vztahu k prvnick osob, kter
vykonv innost dan koly, poven zstupce crkve nebo nboensk spolenosti, kter
spluje pedpoklady pro vkon innosti pedagogickho pracovnka podle zvltnho prvnho
pedpisu.2) Poven vydv statutrn orgn crkve nebo nboensk spolenosti, v ppad
mskokatolick crkve statutrn orgn pslunho biskupstv.
Vzdlvn dt, ka studentse specilnmi vzdlvacmi potebami a dt, ka
studentnadanch
16
Vzdlvn dt, ka studentse specilnmi vzdlvacmi potebami
(1) Dttem, kem a studentem se specilnmi vzdlvacmi potebami je osoba se
zdravotnm postienm, zdravotnm znevhodnnm nebo socilnm znevhodnnm.
(2) Zdravotnm postienm je pro ely tohoto zkona mentln, tlesn, zrakov nebo
sluchov postien, vady ei, soubn postien vce vadami, autismus a vvojov poruchy
uen nebo chovn.
(3) Zdravotnm znevhodnnm je pro ely tohoto zkona zdravotn oslaben, dlouhodob
nemoc nebo leh zdravotn poruchy vedouc k poruchm uen a chovn, kter vyaduj
zohlednn pi vzdlvn.
(4) Socilnm znevhodnnm je pro ely tohoto zkona
a) rodinn prosted s nzkm socilnkulturnm postavenm, ohroen sociln
patologickmi jevy,
b) nazen stavn vchova nebo uloen ochrann vchova, nebo
c) postaven azylanta, osoby povajc doplkov ochrany a astnka zen o udlen
mezinrodn ochrany na zem esk republiky podle zvltnho prvnho pedpisu.11)
(5) Speciln vzdlvac poteby dt, ka studentzjiuje kolsk poradensk zazen.
(6) Dti, ci a studenti se specilnmi vzdlvacmi potebami maj prvo na vzdlvn, jeho
obsah, formy a metody odpovdaj jejich vzdlvacm potebm a monostem, na vytvoen
nezbytnch podmnek, kter toto vzdlvn umon, a na poradenskou pomoc koly a
kolskho poradenskho zazen. Pro ky a studenty se zdravotnm postienm a
zdravotnm znevhodnnm se pi pijmn ke vzdlvn a pi jeho ukonovn stanov vhodn
podmnky odpovdajc jejich potebm. Pi hodnocen k a student se specilnmi
vzdlvacmi potebami se pihl k povaze postien nebo znevhodnn. Dlku stednho a
vyho odbornho vzdlvn me editel koly ve vjimench ppadech jednotlivm km
nebo studentm se zdravotnm postienm prodlouit, nejve vak o 2 koln roky.
(7) Dti, ci a studenti se zdravotnm postienm maj prvo bezplatnuvat pi vzdlvn
speciln uebnice a speciln didaktick a kompenzan uebn pomcky poskytovan kolou.
Dtem, km a studentm neslycm a hluchoslepm se zajiuje prvo na bezplatn
vzdlvn pomoc nebo prostednictvm komunikanch systmneslycch a hluchoslepch
Strnka8/120
osob podle jinho prvnho pedpisu11a). Dtem, km a studentm, kte nemohou st

bn psmo zrakem, se zajiuje prvo na vzdlvn s pouitm Braillova hmatovho psma.
Dtem, km a studentm, kte se nemohou dorozumvat mluvenou e, se zajiuje prvo
na bezplatn vzdlvn pomoc nebo prostednictvm nhradnch zpsobdorozumvn.
(8) Vyaduje-li to povaha zdravotnho postien, zizuj se pro dti, ky a studenty se
zdravotnm postienm koly, poppad v rmci koly jednotliv tdy, oddlen nebo studijn
skupiny s upravenmi vzdlvacmi programy. ci se stedn tkm a tkm mentlnm
postienm, ci se soubnm postienm vce vadami a ci s autismem maj prvo se
vzdlvat v zkladn kole speciln, nejsou-li vzdlvni jinak. Pprava na vzdlvn dtem
se stedn tkm a tkm mentlnm postienm, se soubnm postienm vce vadami
nebo s autismem se me poskytovat v ppravnm stupni zkladn koly speciln.
(9) editel matesk koly, zkladn koly, zkladn koly speciln, stedn koly, konzervatoe
a vy odborn koly me ve tdnebo studijn skupin, ve kter se vzdlv dt, k nebo
student se specilnmi vzdlvacmi potebami, zdit funkci asistenta pedagoga. V ppad
dt, k a student se zdravotnm postienm a zdravotnm znevhodnnm je nezbytn
vyjden kolskho poradenskho zazen.
(10) Ke zzen jednotliv tdy, oddlen nebo studijn skupiny s upravenmi vzdlvacmi
programy v rmci koly podle odstavce 8 a ke zzen funkce asistenta pedagoga podle
odstavce 9 je v ppad kol zizovanch ministerstvem i registrovanmi crkvemi nebo
nboenskmi spolenostmi, kterm bylo piznno oprvnn k vkonu zvltnho prva
zizovat crkevn koly, nezbytn souhlas ministerstva, v ppad kol zizovanch ostatnmi
zizovateli souhlas krajskho adu.
17
Vzdlvn nadanch dt, ka student
(1) koly a kolsk zazen vytvej podmnky pro rozvoj nadn dt, ka student.
(2) K rozvoji nadn dt, ka studentlze uskuteovat rozenou vuku nkterch
pedmtnebo skupin pedmt. Tdm se sportovnm zamenm nebo km a studentm
vykonvajcm sportovn ppravu me editel koly odlinupravit organizaci vzdlvn.
(3) editel koly me mimodnnadanho nezletilho ka na dost osoby, kter je v
souladu se zvltnm prvnm pedpisem12) nebo s rozhodnutm soudu oprvnna jednat za
dt nebo nezletilho ka (dle jen "zkonn zstupce"), a mimodn nadanho zletilho
ka nebo studenta na jeho dost peadit do vyho ronku bez absolvovn pedchozho
ronku. Soust dosti ka, kter pln povinnou koln dochzku, je vyjden kolskho
poradenskho zazen a registrujcho poskytovatele zdravotnch slueb v oboru praktick
lkastv pro dti a dorost (dle jen registrujc lka). Podmnkou peazen je vykonn
zkouek z uiva nebo sti uiva ronku, kter k nebo student nebude absolvovat. Obsah a
rozsah zkouek stanov editel koly.
18
Individuln vzdlvac pln
editel koly me s psemnm doporuenm kolskho poradenskho zazen povolit
nezletilmu kovi se specilnmi vzdlvacmi potebami nebo s mimodnm nadnm na
dost jeho zkonnho zstupce a zletilmu kovi nebo studentovi se specilnmi
vzdlvacmi potebami nebo s mimodnm nadnm na jeho dost vzdlvn podle
individulnho vzdlvacho plnu. Ve stednm vzdlvn nebo vym odbornm vzdlvn
me editel koly povolit vzdlvn podle individulnho vzdlvacho plnu i z jinch
zvanch dvod.
19
Strnka9/120
Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem pravidla a nleitosti zjiovn

vzdlvacch poteb dt, ka studentse specilnmi vzdlvacmi potebami a dt, k
a student nadanch a pravu organizace, pijmn, prbhu a ukonovn vzdlvn dt,
ka studentse specilnmi vzdlvacmi potebami a nadanch, nleitosti individulnho
vzdlvacho plnu a podmnky pro peazovn do vyho ronku.
Vzdlvn cizinc
20
(1) Oban Evropsk unie a jejich rodinn pslunci maj pstup ke vzdlvn a kolskm
slubm podle tohoto zkona za stejnch podmnek.
(2) Osoby, kter nejsou uvedeny v odstavci 1, maj za stejnch podmnek jako oban
Evropsk unie pstup:
a) k zkladnmu vzdlvn, vetnvzdlvn pi vkonu stavn vchovy a ochrann
vchovy, pokud pobvaj na zem esk republiky,
b) ke kolnmu stravovn a k zjmovmu vzdlvn poskytovanmu ve kolskm zazen
pro zjmov vzdlvn v pravideln denn dochzce, pokud jsou ky zkladn koly,
odpovdajcho ronku stedn koly nebo odpovdajcho ronku konzervatoe,
c) ke stednmu vzdlvn a vymu odbornmu vzdlvn, vetnvzdlvn pi vkonu
stavn vchovy a ochrann vchovy, pokud pobvaj oprvnnna zem esk republiky,
d) k pedkolnmu vzdlvn, zkladnmu umleckmu vzdlvn, jazykovmu vzdlvn
a ke kolskm slubm podle tohoto zkona, pokud maj prvo pobytu na zem esk
republiky13) na dobu del ne 90 dn13a), poppad pokud jsou osobami oprvnnmi
pobvat na zem esk republiky za elem vzkumu13b), azylanty, osobami povajcmi
doplkov ochrany13c), adateli o udlen mezinrodn ochrany13d) nebo osobami
povajcmi doasn ochrany13e).
(3) Osoby uveden v odstavci 2 psm. c) a d) se stvaj dtmi, ky nebo studenty pslun
koly nebo kolskho zazen za podmnek stanovench tmto zkonem, pokud editeli koly
nebo kolskho zazen prok nejpozdji pi zahjen vzdlvn nebo poskytovn kolskch
slueb oprvnnost svho pobytu na zem esk republiky. Oprvnnost pobytu na zem
esk republiky se prokazuje dokladem podle zvltnho prvnho pedpisu13f).
(4) Osobm, kter nejsou sttnmi obany esk republiky a zskaly pedchoz vzdln v
zahranin kole, se pi pijmacm zen ke vzdlvn ve stednch a vych odbornch
kolch promj na dost pijmac zkouka z eskho jazyka, pokud je soust pijmac
zkouky. Znalost eskho jazyka, kter je nezbytn pro vzdlvn v danm oboru vzdln,
kola u tchto osob ov rozhovorem.
(5) Pro ky, kte jsou dtmi osoby se sttn pslunost jinho lenskho sttu Evropsk
unie, a kte na zem esk republiky, kde takov osoba vykonv nebo vykonvala pracovn
innost v zkladnm pracovnprvnm vztahu nebo samostatn vdlenou innost, nebo na
zem esk republiky studuje, anebo zskala prvo pobytu na zem esk republiky z jinho
dvodu13) dlouhodob pobvaj a kte pln povinnou koln dochzku podle tohoto zkona,
zajist krajsk ad pslun podle msta pobytu ka ve spoluprci se zizovatelem koly
a) bezplatnou ppravu k jejich zalenn do zkladnho vzdlvn, zahrnujc vuku
eskho jazyka pizpsobenou potebm tchto k,
b) podle monost ve spoluprci se zemmi pvodu ka podporu vuky mateskho
jazyka a kultury zemjeho pvodu, kter bude koordinovna s bnou vukou v zkladn
kole.
(6) Krajsk ad vykonv innosti uveden v odstavci 5 psm. a) i pro ostatn cizince.
(7) Krajsk ad zajist ppravu pedagogickch pracovnk, kte budou uskuteovat
Strnka10/120
vzdlvn podle odstavce 5.

(8) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem formu, obsah a organizaci bezplatn
ppravy podle odstavce 5 psm. a).
Prva a povinnosti k, studenta zkonnch zstupcdt a nezletilch k
21
Prva k, studenta zkonnch zstupcdt a nezletilch k
(1) ci a studenti maj prvo
a) na vzdlvn a kolsk sluby podle tohoto zkona,
b) na informace o prbhu a vsledcch svho vzdlvn,
c) volit a bt voleni do kolsk rady, jsou-li zletil,
d) zakldat v rmci koly samosprvn orgny ka student, volit a bt do nich voleni,
pracovat v nich a jejich prostednictvm se obracet na editele koly s tm, e editel koly je
povinen se stanovisky a vyjdenmi tchto samosprvnch orgnzabvat,
e) vyjadovat se ke vem rozhodnutm tkajcm se podstatnch zleitost jejich
vzdlvn, piem jejich vyjdenm mus bt vnovna pozornost odpovdajc jejich vku
a stupni vvoje,
f) na informace a poradenskou pomoc koly nebo kolskho poradenskho zazen v
zleitostech tkajcch se vzdlvn podle tohoto zkona.
(2) Prva uveden v odstavci 1 s vjimkou psmen a) a d) maj tak zkonn zstupci dt a
nezletilch k.
(3) Na informace podle odstavce 1 psm. b) maj v ppadzletilch ka studentprvo tak
jejich rodie, poppad osoby, kter vi zletilm km a studentm pln vyivovac
povinnost.
22
Povinnosti k, studenta zkonnch zstupcdt a nezletilch k
(1) ci a studenti jsou povinni
a) dndochzet do koly nebo kolskho zazen a dnse vzdlvat,
b) dodrovat koln a vnitn d a pedpisy a pokyny koly a kolskho zazen k ochran
zdrav a bezpenosti, s nimi byli seznmeni,
c) plnit pokyny pedagogickch pracovnkkol a kolskch zazen vydan v souladu s
prvnmi pedpisy a kolnm nebo vnitnm dem.
(2) Zletil ci a studenti jsou dle povinni
a) informovat kolu a kolsk zazen o zmnzdravotn zpsobilosti, zdravotnch obtch
nebo jinch zvanch skutenostech, kter by mohly mt vliv na prbh vzdlvn,
b) dokldat dvody sv neptomnosti ve vyuovn v souladu s podmnkami stanovenmi
kolnm dem,
c) oznamovat kole a kolskmu zazen daje podle 28 odst. 2 a 3 a dal daje, kter
jsou podstatn pro prbh vzdlvn nebo bezpenost ka a studenta, a zmny v tchto
dajch.
(3) Zkonn zstupci dt a nezletilch kjsou povinni
a) zajistit, aby dta k dochzel dndo koly nebo kolskho zazen,
Strnka11/120
b) na vyzvn editele koly nebo kolskho zazen se osobnzastnit projednn

zvanch otzek tkajcch se vzdlvn dtte nebo ka,
c) informovat kolu a kolsk zazen o zmnzdravotn zpsobilosti, zdravotnch obtch
dtte nebo ka nebo jinch zvanch skutenostech, kter by mohly mt vliv na prbh
vzdlvn,
d) dokldat dvody neptomnosti dtte a ka ve vyuovn v souladu s podmnkami
stanovenmi kolnm dem,
e) oznamovat kole a kolskmu zazen daje podle 28 odst. 2 a 3 a dal daje, kter
jsou podstatn pro prbh vzdlvn nebo bezpenost dtte a ka, a zmny v tchto
dajch.
Organizace vzdlvn ve kolch
23
Organizace kol
(1) Matesk, zkladn a stedn kola se organizanlen na tdy, vy odborn kola na
studijn skupiny, konzervatoa zkladn umleck kola na oddlen a jazykov kola s prvem
sttn jazykov zkouky na kursy.
(2) Tdy, studijn skupiny a oddlen vech kol, jejichinnost vykonv jedna prvnick
osoba, se mus nachzet na zem kraje, v nm m sdlo tato prvnick osoba; vjimky
povoluje v ppadech hodnch zvltnho zetele na nvrh zizovatele nebo prvnick osoby,
kter vykonv innost koly, ministerstvo.
(3) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem nejni poet dt, ka studentv
jednotlivch druzch kol, nejni a nejvy poet dt, k a student ve td, studijn
skupina oddlen.
(4) Zizovatel koly me povolit vjimku z nejniho potu dt, ka studentstanovenho
tmto zkonem a provdcm prvnm pedpisem za pedpokladu, e uhrad zven vdaje
na vzdlvac innost koly, a to nad vi stanovenou krajskm normativem.
(5) Zizovatel koly me povolit vjimku z nejvyho potu dt, ka studentstanovenho
provdcm prvnm pedpisem do potu 4 dt, k a student za pedpokladu, e toto
zven potu nen na jmu kvalit vzdlvac innosti koly a jsou splnny podmnky
bezpenosti a ochrany zdrav.
24
koln rok
(1) koln rok zan 1. z a kon 31. srpna nsledujcho kalendnho roku. koln rok se
len na obdob kolnho vyuovn a obdob kolnch przdnin. Obdob kolnho vyuovn se
len na pololet. Ve kolch se vyuuje v ptidennm vyuovacm tdnu.
(2) V obdob kolnho vyuovn me editel koly ze zvanch dvod, zejmna
organizanch a technickch, vyhlsit pro ky nejve 5 volnch dn ve kolnm roce.
Umouje-li to povaha vci, editel koly s dostatenm pedstihem oznm dvody vyhlen
volnho dne zizovateli a zveejn je zpsobem umoujcm dlkov pstup.
(3) Ministerstvo me v jednotlivch ppadech hodnch zvltnho zetele stanovit odlinosti v
organizaci kolnho roku.
(4) Ustanoven odstavc1 a 3 se nevztahuje na vzdlvn v mateskch a jazykovch
kolch s prvem sttn jazykov zkouky, ustanoven odstavce 1 se nevztahuje na vzdlvn
ve vych odbornch kolch.
(5) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podrobnosti o organizaci kolnho
Strnka12/120
roku, druhy, dlku a termny kolnch przdnin, termny vydvn vysvden, a organizaci
kolnho roku a podmnky pro pravu provozu v mateskch kolch a jazykovch kolch s
prvem sttn jazykov zkouky.
25
Formy vzdlvn
(1) Zkladn vzdlvn se uskuteuje v denn form vzdlvn. Stedn a vy odborn
vzdlvn se uskuteuje v denn, veern, dlkov, distann a kombinovan form
vzdlvn; vzdln dosaen ve vech formch vzdlvn je rovnocenn.
(2) Pro ely tohoto zkona se rozum
a) denn formou vzdlvn vuka organizovan pravidelnkad den v ptidennm
vyuovacm tdnu v prbhu kolnho roku,
b) veern formou vzdlvn vuka organizovan pravidelnnkolikrt v tdnu v rozsahu
10 a 18 hodin tdn v prbhu kolnho roku zpravidla v odpolednch a veernch
hodinch,
c) dlkovou formou vzdlvn samostatn studium spojen s konzultacemi v rozsahu 200
a 220 konzultanch hodin ve kolnm roce,
d) distann formou vzdlvn samostatn studium uskuteovan pevnnebo zcela
prostednictvm informanch technologi, poppadspojen s individulnmi konzultacemi,
e) kombinovanou formou vzdlvn stdn denn a jin formy vzdlvn stanoven tmto
zkonem.
(3) Dlka dlkovho, veernho, distannho nebo kombinovanho vzdlvn je nejve o 1
rok del ne doba vzdlvn v denn form.
26
Vyuovac hodina
(1) Vyuovac hodina v zkladnm, zkladnm umleckm, stednm a vym odbornm
vzdlvn trv 45 minut. Vyuovac hodina odbornho vcviku a odborn praxe ve stednm a
vym odbornm vzdlvn trv 60 minut. Rmcov nebo akreditovan vzdlvac program
pro ky se specilnmi vzdlvacmi potebami me stanovit odlinou dlku vyuovac
hodiny. V odvodnnch ppadech lze vyuovac hodiny dlit a spojovat.
(2) Rmcov vzdlvac program pro zkladn vzdlvn stanov poet povinnch
vyuovacch hodin, a to v prvnm a druhm ronku nejve 22 povinnch vyuovacch hodin,
ve tetm a ptm ronku nejve 26 povinnch vyuovacch hodin, v estm a sedmm
ronku nejve 30 a v osmm a devtm ronku nejve 32 povinnch vyuovacch hodin
tdn. Rmcov vzdlvac programy pro stedn vzdlvn a akreditovan vzdlvac
programy pro vy odborn vzdlvn stanov poet povinnch vyuovacch hodin, a to
nejve 35 povinnch vyuovacch hodin tdn; v ppad konzervatoe a obor vzdln, v
nich je jako soust pijmacho zen stanovena rmcovm vzdlvacm programem
talentov zkouka, nejve 40 povinnch vyuovacch hodin tdn; v ppad oboru vzdln
Gymnzium se sportovn ppravou nejve 46 povinnch vyuovacch hodin tdn; v ppad
odbornho vcviku a odborn praxe v rmci praktickho vyuovn nejve 40 povinnch
vyuovacch hodin tdn.
(3) Rmcov vzdlvac programy pro zkladn a stedn vzdlvn a akreditovan vzdlvac
programy pro vy odborn vzdlvn dle stanov nejni poty povinnch vyuovacch
hodin v jednotlivch roncch.
(4) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem organizaci vyuovn a pravidla pro
dlen a spojovn td a studijnch skupin pi vyuovn.
Strnka13/120
27
Uebnice, uebn texty, koln poteby
(1) Ministerstvo udluje a odnm uebnicm a uebnm textm pro zkladn a stedn
vzdlvn schvalovac doloku na zklad posouzen, zda jsou v souladu s cli vzdlvn
stanovenmi tmto zkonem, rmcovmi vzdlvacmi programy a prvnmi pedpisy.
Uebnicm a uebnm textm pro zdravotnick obory stednch kol ministerstvo udluje a
odnm schvalovac doloku v dohod s Ministerstvem zdravotnictv. Seznam uebnic a
uebnch text, kterm byla udlena schvalovac doloka, zveejuje ministerstvo ve Vstnku
Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy (dle jen "Vstnk") a zpsobem umoujcm
dlkov pstup.
(2) koly mohou pi vuce kromuebnic a uebnch textuvedench v seznamu podle
odstavce 1 pouvat i dal uebnice a uebn texty, pokud nejsou v rozporu s cli vzdlvn
stanovenmi tmto zkonem, rmcovmi vzdlvacmi programy nebo prvnmi pedpisy a
pokud svou strukturou a obsahem vyhovuj pedagogickm a didaktickm zsadm vzdlvn.
O pouit uebnic a uebnch textpodle vty prvn rozhoduje editel koly, kter zodpovd za
splnn uvedench podmnek.
(3) km zkladnch kol a dtem zaazenm do ppravnch td ( 47) jsou bezplatn
poskytovny uebnice a uebn texty uveden v seznamu podle odstavce 1. ci prvnho
ronku zkladnho vzdlvn a dti zaazen do ppravnch td tyto uebnice a uebn texty
nevracej, ci ostatnch ronk zkladnho vzdlvn jsou povinni uebnice a uebn texty
vrtit nejpozdji do konce pslunho kolnho roku.
(4) km stednch kol, kte pln povinnou koln dochzku, a km se zdravotnm
postienm, kte se vzdlvaj ve stednch kolch, jsou bezplatn poskytovny uebnice a
uebn texty uveden v seznamu podle odstavce 1. Tyto uebnice a uebn texty jsou ci
povinni vrtit nejpozdji do konce pslunho kolnho roku.
(5) editel stedn koly zizuje fond uebnic a uebnch text, a to nejmnpro 10 % k
stedn koly; tyto uebnice a uebn texty jsou bezplatn zapjovny km se socilnm
znevhodnnm a km v hmotn nouzi14).
(6) km ppravnch td zkladnch kol, ppravnho stupnzkladn koly speciln,
prvnho ronku zkladnho vzdlvn, km zkladnho vzdlvn podle 46 odst. 3 a
km se zdravotnm postienm, kte jsou ky zkladn koly, jsou bezplatnposkytovny
zkladn koln poteby. Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem rozsah tohoto
bezplatnho poskytovn zkladnch kolnch poteb.
Dokumentace kol a kolskch zazen
28
(1) koly a kolsk zazen vedou podle povahy sv innosti tuto dokumentaci:
a) rozhodnut o zpisu do kolskho rejstku a o jeho zmnch a doklady uveden v 147,
b) evidenci dt, knebo student(dle jen "koln matrika"),
c) doklady o pijmn dt, k, studenta uchazeke vzdlvn, o prbhu vzdlvn
a jeho ukonovn,
d) vzdlvac programy podle 4 a 6,
e) vron zprvy o innosti koly,
f) tdn knihu, kter obsahuje prkazn daje o poskytovanm vzdlvn a jeho prbhu,
g) koln d nebo vnitn d, rozvrh vyuovacch hodin,
Strnka14/120
h) zznamy z pedagogickch rad,

i) knihu raza zznamy o razech dt, ka student, poppadlkask posudky,
j) protokoly a zznamy o provedench kontrolch a inspekn zprvy,
k) personln a mzdovou dokumentaci, hospodskou dokumentaci a etn evidenci15) a
dal dokumentaci stanovenou zvltnmi prvnmi pedpisy.16)
(2) koln matrika koly podle povahy jej innosti obsahuje tyto daje o dtti, kovi nebo
studentovi:
a) jmno a pjmen, rodn slo, poppaddatum narozen, nebylo-li rodn slo dtti,
kovi nebo studentovi pidleno, dle sttn obanstv, msto narozen a msto trvalho
pobytu, poppadmsto pobytu na zem esk republiky podle druhu pobytu cizince nebo
msto pobytu v zahrani, nepobv-li dt, k nebo student na zem esk republiky,
b) daje o pedchozm vzdlvn, vetndosaenho stupnvzdln,
c) obor, formu a dlku vzdlvn, jde-li o stedn a vy odbornou kolu,
d) datum zahjen vzdlvn ve kole,
e) daje o prbhu a vsledcch vzdlvn ve kole, vyuovac jazyk,
f) daje o tom, zda je dt, k nebo student zdravotnpostien, vetndaje o druhu
postien, nebo zdravotn znevhodnn; poppad daj o tom, zda je dt, k nebo
student socilnznevhodnn, pokud je kole tento daj zkonnm zstupcem dtte nebo
nezletilho ka nebo zletilm kem i studentem poskytnut,
g) daje o zdravotn zpsobilosti ke vzdlvn a o zdravotnch obtch, kter by mohly mt
vliv na prbh vzdlvn,
h) datum ukonen vzdlvn ve kole; daje o zkouce, j bylo vzdlvn ve stedn
nebo vy odborn kole ukoneno,
i) jmno a pjmen zkonnho zstupce, msto trvalho pobytu nebo bydlit, pokud nem
na zem esk republiky msto trvalho pobytu, a adresu pro doruovn psemnost,
telefonick spojen.
(3) koln matrika kolskho zazen podle povahy jeho innosti obsahuje tyto daje o dtti,
kovi nebo studentovi:
a) jmno a pjmen, rodn slo, poppaddatum narozen, nebylo-li rodn slo dtti,
kovi nebo studentovi pidleno, dle sttn obanstv a msto trvalho pobytu, poppad
msto pobytu na zem esk republiky podle druhu pobytu cizince nebo msto pobytu v
zahrani, nepobv-li dt, k nebo student na zem esk republiky,
b) datum zahjen a ukonen kolsk sluby nebo vzdlvn,
c) daje o zdravotn zpsobilosti, poppado zdravotnch obtch, kter by mohly mt vliv
na poskytovn kolsk sluby nebo vzdlvn,
d) daje o tom, zda je dt, k nebo student zdravotnpostien, vetndaje o druhu
postien, nebo zdravotn znevhodnn; poppad daj o tom, zda je dt, k nebo
student socilnznevhodnn, pokud je kole tento daj zkonnm zstupcem dtte nebo
nezletilho ka nebo zletilm kem i studentem poskytnut,
e) oznaen koly, v n se dt, k nebo student vzdlv,
f) jmno a pjmen zkonnho zstupce, msto trvalho pobytu nebo bydlit, pokud nem
na zem esk republiky msto trvalho pobytu, a adresu pro doruovn psemnost,
telefonick spojen.
(4) Zznam nebo zmna daje ve koln matrice se provede neprodlenpo rozhodn udlosti.
Strnka15/120
koly a kolsk zazen jsou daje z dokumentace a daje ze koln matriky oprvnny
poskytovat osobm, kter svj nrok prok oprvnnm stanovenm tmto nebo zvltnm
zkonem18).
(5) Ministerstvo, poppadjm zzen prvnick osoba sdruuje pro statistick ely a pro
ely plnn dalch povinnost stanovench ministerstvu tmto zkonem daje z dokumentace
kol a kolskch zazen a ze kolnch matrik s vjimkou dajuvedench v odstavci 2 psm.
g) a i) a odstavci 3 psm. c) a f); daje uveden v odstavci 2 psm. f) a odstavci 3 psm. d) se
sdruuj v anonymizovan podob. Prvnick osoby vykonvajc innost kol a kolskch
zazen pedvaj daje z dokumentace a kolnch matrik ministerstvu, poppadjm zzen
prvnick osob. Prvnick osoby vykonvajc innost kol a kolskch zazen, kter
nezizuje ministerstvo, pedvaj tyto daje v podob statistickch informac tak krajskmu
adu, v ppad kol a kolskch zazen zizovanch obc nebo svazkem obc tak
obecnmu adu obce s rozenou psobnost.
(6) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podmnky, rozsah, formu a zpsob
veden dokumentace kol a kolskch zazen a koln matriky a rozsah, formu, zpsob a
termny pedvn daj z dokumentace kol a kolskch zazen a koln matriky podle
odstavce 5.
(7) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem formu a obsah platnch tiskopis
vysvden, vpis z vysvden, vunch list a diplom o absolutoriu. Na vysvdench,
vunch listech a diplomech o absolutoriu se vdy uvd rodn slo ka nebo studenta, byloli mu pidleno. Vysvden, diplomy o absolutoriu a vun listy jsou opateny sttnm znakem
esk republiky19) a jsou veejnou listinou.
(8) Na vysvden, vunm listu nebo na diplomu o absolutoriu nen ppustn provdt opravy
zpisu. Podpisy na vysvdench, vunch listech a diplomech o absolutoriu mus bt
originln. koly vydvaj stejnopisy a opisy vysvden, vunch lista diplomo absolutoriu;
za vystaven tohoto stejnopisu i opisu lze poadovat hradu vynaloench nklad, jej ve
nesm pekroit 100 K. Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podmnky pro
vydvn stejnopisa opisvysvden, vunch lista diplomo absolutoriu.
(9) koly vedou evidenci tiskopisvysvden, kter jsou dokladem o dosaenm stupni
vzdln, vunch lista diplomo absolutoriu.
(10) Ukldn dokumentace upravuj zvltn prvn pedpisy.20)
Bezpenost a ochrana zdrav ve kolch a kolskch zazench
29
(1) koly a kolsk zazen jsou pi vzdlvn a s nm pmo souvisejcch innostech a pi
poskytovn kolskch slueb povinny pihlet k zkladnm fyziologickm potebm dt, k
a student a vytvet podmnky pro jejich zdrav vvoj a pro pedchzen vzniku sociln
patologickch jev.
(2) koly a kolsk zazen zajiuj bezpenost a ochranu zdrav dt, ka studentpi
vzdlvn a s nm pmo souvisejcch innostech a pi poskytovn kolskch slueb a
poskytuj km a studentm nezbytn informace k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav.
Ministerstvo stanov vyhlkou opaten k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav dt, k a
studentpi vzdlvn ve kolch a kolskch zazench a pi innostech s nm souvisejcch.
(3) koly a kolsk zazen jsou povinny vst evidenci razdt, ka student, k nim
dolo pi innostech uvedench v odstavci 2, vyhotovit a zaslat zznam o razu stanovenm
orgnm a institucm. Ministerstvo stanov vyhlkou zpsob evidence raz, hlen a
zasln zznamu o razu, vzor zznamu o razu a okruh orgna instituc, jim se zznam
o razu zasl.
koln d, vnitn d a stipendijn d
Strnka16/120
30
(1) editel koly vyd koln d; editel kolskho zazen vnitn d. koln d a vnitn d
upravuje
a) podrobnosti k vkonu prv a povinnost dt, k, studenta jejich zkonnch zstupc
ve kole nebo kolskm zazen a podrobnosti o pravidlech vzjemnch vztah se
zamstnanci ve kole nebo kolskm zazen,
b) provoz a vnitn reim koly nebo kolskho zazen,
c) podmnky zajitn bezpenosti a ochrany zdrav dt, knebo studenta jejich
ochrany ped sociln patologickmi jevy a ped projevy diskriminace, neptelstv nebo
nsil,
d) podmnky zachzen s majetkem koly nebo kolskho zazen ze strany dt, ka
student.
(2) koln d obsahuje tak pravidla pro hodnocen vsledkvzdlvn ka student.
(3) koln d nebo vnitn d zveejn editel na pstupnm mstve kole nebo kolskm
zazen, prokazatelnm zpsobem s nm seznm zamstnance, ky a studenty koly nebo
kolskho zazen a informuje o jeho vydn a obsahu zkonn zstupce nezletilch dt a
k.
(4) editel stedn nebo vy odborn koly me se souhlasem zizovatele vydat stipendijn
d, podle nho lze km a studentm poskytovat prospchov stipendium.
(5) editel stedn nebo vy odborn koly me se souhlasem zizovatele vystupovat jako
zprostedkovatel smlouvy mezi kem nebo studentem starm 15 let na jedn stran a
prvnickou i fyzickou osobou na druh stran, ve kter se za sjednanch podmnek prvnick
i fyzick osoba zave poskytovat kovi i studentovi pspvek na vuku i studium a k i
student se zave po ukonen vuky i studia uzavt s urenou prvnickou i fyzickou
osobou pracovn pomr souvisejc s oborem jeho vuky i studia, a v tomto pracovnm
pomru setrvat po sjednanou dobu, nebo vrtit poskytnut pspvky52).
Vchovn opaten
31
(1) Vchovnmi opatenmi jsou pochvaly nebo jin ocenn a kzesk opaten. Kzeskm
opatenm je podmnn vylouen ka nebo studenta ze koly nebo kolskho zazen,
vylouen ka nebo studenta ze koly nebo kolskho zazen, a dal kzesk opaten,
kter nemaj prvn dsledky pro ka nebo studenta. Pochvaly, jin ocenn a dal kzesk
opaten me udlit i uloit editel koly nebo kolskho zazen nebo tdn uitel.
Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem druhy dalch kzeskch opaten a
podmnky pro udlovn a ukldn tchto dalch kzeskch opaten a pochval nebo jinch
ocenn.
(2) editel koly nebo kolskho zazen me v ppadzvanho zavinnho poruen
povinnost stanovench tmto zkonem nebo kolnm nebo vnitnm dem rozhodnout o
podmnnm vylouen nebo o vylouen ka nebo studenta ze koly nebo kolskho
zazen. V rozhodnut o podmnnm vylouen stanov editel koly nebo kolskho zazen
zkuebn lhtu, a to nejdle na dobu jednoho roku. Dopust-li se k nebo student v prbhu
zkuebn lhty dalho zavinnho poruen povinnost stanovench tmto zkonem nebo
kolnm nebo vnitnm dem, me editel koly nebo kolskho zazen rozhodnout o jeho
vylouen. ka lze podmnn vylouit nebo vylouit ze koly pouze v ppad, e splnil
povinnou koln dochzku.
(3) Zvlthrub slovn a mysln fyzick toky ka nebo studenta vi pracovnkm koly
nebo kolskho zazen se vdy povauj za zvan zavinn poruen povinnost
Strnka17/120
stanovench tmto zkonem.

(4) O podmnnm vylouen nebo o vylouen ka i studenta rozhodne editel koly nebo
kolskho zazen do dvou mscode dne, kdy se o provinn ka nebo studenta dozvdl,
nejpozdji vak do jednoho roku ode dne, kdy se k nebo student provinn dopustil, s
vjimkou ppadu, kdy provinn je klasifikovno jako trestn in podle zvltnho prvnho
pedpisu.21) O svm rozhodnut informuje editel pedagogickou radu. k nebo student
pestv bt kem nebo studentem koly nebo kolskho zazen dnem nsledujcm po dni
nabyt prvn moci rozhodnut o vylouen, nestanov-li toto rozhodnut den pozdj.
Zkaz innosti a propagace politickch stran a hnut, zkaz reklamy
32
(1) Ve kolch a kolskch zazench nen povolena innost politickch stran a politickch
hnut ani jejich propagace.
(2) Ve kolch a kolskch zazench nen povolena reklama, kter je v rozporu s cli a
obsahem vzdlvn, a reklama a prodej vrobkohroujcch zdrav, psychick nebo morln
vvoj dt, ka studentnebo pmo ohroujcch i pokozujcch ivotn prosted.
32a
Spoluprce kol a kolskch zazen
(1) Prvnick osoba vykonvajc innost koly nebo kolskho zazen, kter hodl
uskuteovat projekt financovan z prostedk Evropsk unie, jeho pedmtem je podpora
kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdlvn a kolskch slueb podle tohoto zkona (dle jen
pedkladatel projektu), me uzavrat s ostatnmi prvnickmi osobami vykonvajcmi
innost koly nebo kolskho zazen a dalmi osobami oprvnnmi k vkonu innosti
souvisejc s pedmtem projektu (dle jen partner) smlouvy o partnerstv.
(2) Smlouvou o partnerstv se partner zavazuje podlet se svm jmnem a na svj et na
uskuteovn projektu a pedkladatel projektu se zavazuje poskytnout partnerovi finann
prostedky, kter na projekt obdr, ve vi odpovdajc podlu partnera na uskuteovn
projektu.
(3) Smlouva o partnerstv obsahuje zejmna:
a) uren projektu, jeho se smlouva tk,
b) obsah a rozsah innost, jimi se partner bude na projektu podlet,
c) vi finannch prostedk, kter pedkladatel projektu partnerovi na realizaci projektu
poskytne, a pravidla vytovn poskytnutch prostedk,
d) pravidla, podle nich me smluvn strana kontrolovat plnn zvazkze smlouvy
druhou smluvn stranou,
e) pravidla hodnocen vsledkplnn smlouvy,
f) monosti vypovzen smlouvy smluvnmi stranami.
(4) Smlouvou o partnerstv mohou bt dohodnuta pravidla uzavrn smluv o partnerstv
tkajcch se tho projektu pedkladatelem projektu s dalmi partnery, poppad me bt
uzavrn tchto smluv vslovnvyloueno.
(5) Smlouva o partnerstv mus mt psemnou formu, jinak je neplatn. Je-li smluvn stranou
prvnick osoba zizovan sttem, krajem, obc nebo svazkem obc, je podmnkou platnosti
smlouvy tak doloka osvdujc souhlas zizovatele s tm, aby prvnick osoba smlouvu o
partnerstv uzavela.
(6) Na uzavrn smluv o partnerstv a prvn vztahy z tchto smluv se nevztahuje prvn
Strnka18/120
prava veejnch zakzek21a). Monosti spoluprce podle zvltnch prvnch pedpis21b)

nejsou odstavci 1 a 5 doteny.
(7) Na programy spolufinancovan z rozpotu Evropsk unie nebo jejich sti, jejich
pedmtem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdlvn a kolskch slueb podle
tohoto zkona, se nevztahuj ustanoven o programech podle rozpotovch pravidel.
ST DRUH
PEDKOLN VZDLVN
33
Cle pedkolnho vzdlvn
Pedkoln vzdlvn podporuje rozvoj osobnosti dtte pedkolnho vku, podl se na jeho
zdravm citovm, rozumovm a tlesnm rozvoji a na osvojen zkladnch pravidel chovn,
zkladnch ivotnch hodnot a mezilidskch vztah. Pedkoln vzdlvn vytv zkladn
pedpoklady pro pokraovn ve vzdlvn. Pedkoln vzdlvn napomh vyrovnvat
nerovnomrnosti vvoje dt ped vstupem do zkladnho vzdlvn a poskytuje speciln
pedagogickou pi dtem se specilnmi vzdlvacmi potebami.
34
Organizace pedkolnho vzdlvn
(1) Pedkoln vzdlvn se organizuje pro dti ve vku zpravidla od t do esti let.
(2) editel matesk koly stanov v dohodse zizovatelem msto, termn a dobu pro podn
dost o pijet dt k pedkolnmu vzdlvn od nsledujcho kolnho roku a zveejn je
zpsobem v mstobvyklm.
(3) editel matesk koly rozhoduje o pijet dtte do matesk koly, poppado stanoven
zkuebnho pobytu dtte, jeho dlka nesm peshnout 3 msce.
(4) K pedkolnmu vzdlvn se pednostnpijmaj dti v poslednm roce ped zahjenm
povinn koln dochzky. Pokud nelze dt v poslednm roce ped zahjenm povinn koln
dochzky pijmout z kapacitnch dvod, zajist obec, v n m dt msto trvalho pobytu,
zaazen dtte do jin matesk koly.
(5) Pi pijmn dt k pedkolnmu vzdlvn je teba dodret podmnky stanoven zvltnm
prvnm pedpisem.22)
(6) O pijet dtte se zdravotnm postienm rozhodne editel matesk koly na zklad
psemnho vyjden kolskho poradenskho zazen, poppadtak registrujcho lkae.
(7) Dtme bt pijato k pedkolnmu vzdlvn i v prbhu kolnho roku.
(8) Zizovatel me urit mateskou kolu nebo jej odlouen pracovitke vzdlvn dt
zamstnanczizovatele nebo jinho zamstnavatele. Na tuto mateskou kolu nebo odlouen
pracovit se nevztahuj odstavce 2 a 4 a 35 odst. 1. O pijet do tto matesk koly nebo
odlouenho pracovit rozhoduje editel na zklad kritri stanovench zizovatelem, je-li jm
stt, kraj, obec nebo svazek obc, a v ostatnch ppadech rozhoduje na zklad kritri
stanovench vnitnm pedpisem prvnick osoby vykonvajc innost koly. Kritria pro pijmn
do matesk koly se zveejuj pedem, a to zpsobem umoujcm dlkov pstup.
(9) Vzdlv-li se dtv matesk kole pravidelnkrat dobu, ne odpovd provozu, v nm je
vzdlvno, me se ve zbvajc dobvzdlvat dal dt, ani by se zapotvalo do potu dt
v matesk kole pro ely posouzen souladu s nejvym povolenm potem dt zapsanm v
rejstku kol a kolskch zazen podle 144 odst. 1 psm. e).
(10) V mscch ervenci a srpnu lze pijmout do matesk koly dti z jin matesk koly, a to
Strnka19/120
nejve na dobu, po kterou jin matesk kola peruila provoz. Na pijmn dt podle vty prvn
se nevztahuje nejvy povolen poet dt zapsan v rejstku kol a kolskch zazen podle
144 odst. 1 psm. e), editel matesk koly vak je povinen zajistit, aby poet dt, kter se
astn vzdlvn v tm okamiku, nepekroil nejvy povolen poet dt.
35
(1) editel matesk koly me po pedchozm upozornn psemnoznmenm zkonnmu
zstupci dtte rozhodnout o ukonen pedkolnho vzdlvn, jestlie
a) se dtbez omluvy zkonnho zstupce nepetritneastn pedkolnho vzdlvn po
dobu del ne dva tdny,
b) zkonn zstupce zvanm zpsobem opakovannaruuje provoz matesk koly,
c) ukonen doporu v prbhu zkuebnho pobytu dtte lkanebo kolsk poradensk
zazen,
d) zkonn zstupce opakovanneuhrad platu za vzdlvn v matesk kole nebo platu
za koln stravovn ( 123) ve stanovenm termnu a nedohodne s editelem jin termn
hrady.
(2) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podrobnosti o podmnkch provozu
matesk koly, organizaci pedkolnho vzdlvn, zajitn bezpenosti a ochrany zdrav dt,
jejich stravovn a dal speciln pi o dti.
ST TET
POVINNOST KOLN DOCHZKY A ZKLADN VZDLVN
HLAVA I
POVINNOST KOLN DOCHZKY
36
Plnn povinnosti koln dochzky
(1) koln dochzka je povinn po dobu devti kolnch rok, nejve vak do konce kolnho
roku, v nm k doshne sedmnctho roku vku (dle jen "povinn koln dochzka").
(2) Povinn koln dochzka se vztahuje na sttn obany esk republiky a na obany jinho
lenskho sttu Evropsk unie, kte na zem esk republiky pobvaj dle ne 90 dn. Dle
se povinn koln dochzka vztahuje na jin cizince, kte jsou oprvnni pobvat na zem
esk republiky trvale nebo pechodn po dobu del ne 90 dn, a na astnky zen o
udlen mezinrodn ochrany11).
(3) Povinn koln dochzka zan potkem kolnho roku, kter nsleduje po dni, kdy dt
doshne estho roku vku, pokud mu nen povolen odklad. Dt, kter doshne estho roku
vku v dob od z do konce ervna pslunho kolnho roku, me bt pijato k plnn
povinn koln dochzky ji v tomto kolnm roce, je-li pimentlesni duevnvyspl a
pod-li o to jeho zkonn zstupce. Podmnkou pijet dtte narozenho v obdob od z do
konce prosince k plnn povinn koln dochzky podle vty druh je tak doporuujc
vyjden kolskho poradenskho zazen, podmnkou pijet dtte narozenho od ledna do
konce ervna doporuujc vyjden kolskho poradenskho zazen a odbornho lkae,
kter k dosti pilo zkonn zstupce.
(4) Zkonn zstupce je povinen pihlsit dtk zpisu k povinn koln dochzce, a to v dob
od 15. ledna do 15. nora kalendnho roku, v nm m dtzahjit povinnou koln dochzku.
(5) k pln povinnou koln dochzku v zkladn kole zzen obc nebo svazkem obc se
sdlem ve kolskm obvodu ( 178 odst. 2), v nm m k msto trvalho pobytu (dle jen
Strnka20/120
"spdov kola"), pokud zkonn zstupce nezvol pro ka jinou ne spdovou kolu. Pokud
je dt pijato na jinou ne spdovou kolu, oznm editel tto koly tuto skutenost editeli
koly spdov, a to nejpozdji do konce bezna kalendnho roku, v nm m dt zahjit
povinnou koln dochzku.
(6) k umstn ve kolskm zazen pro vkon stavn vchovy nebo ochrann vchovy
nebo ve kolskm zazen pro preventivn vchovnou pi pln povinnou koln dochzku v
zkladn kole zzen pi tomto kolskm zazen nebo v zkladn kole zzen obc nebo
svazkem obc se sdlem ve kolskm obvodu, v nm m sdlo pslun kolsk zazen,
poppadv jin kole zizovan sttem, krajem, obc nebo svazkem obc.
(7) editel spdov koly je povinen pednostnpijmout ky s mstem trvalho pobytu v
pslunm kolskm obvodu a ky umstn v tomto obvodu ve kolskm zazen pro vkon
stavn vchovy, ochrann vchovy nebo ve kolskm zazen pro preventivn vchovnou
pi, a to do ve povolenho potu kuveden ve kolskm rejstku.
(8) Obecn ad obce, na jejm zem je kolsk obvod zkladn koly, poskytuje tto kole s
dostatenm pedstihem ped termnem zpisu k povinn koln dochzce seznam dt, pro
kter je tato kola spdov a jich se tk povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vdy
jmno, poppadjmna, a pjmen, datum narozen a adresu msta trvalho pobytu dtte.
37
Odklad povinn koln dochzky
(1) Nen-li dt po dovren estho roku vku tlesn nebo duevn pimen vyspl a
pod-li o to psemnzkonn zstupce dtte do 31. kvtna kalendnho roku, v nm m
dtzahjit povinnou koln dochzku, odlo editel koly zatek povinn koln dochzky o
jeden koln rok, pokud je dost doloena doporuujcm posouzenm pslunho kolskho
poradenskho zazen, a odbornho lkae nebo klinickho psychologa. Zatek povinn
koln dochzky lze odloit nejdle do zahjen kolnho roku, v nm dt dovr osm rok
vku.
(2) Pi zpisu do prvnho ronku zkladn kola informuje zkonnho zstupce dtte o
monosti odkladu povinn koln dochzky.
(3) Pokud se u ka v prvnm roce plnn povinn koln dochzky projev nedostaten
tlesn nebo duevn vysplost k plnn povinn koln dochzky, me editel koly se
souhlasem zkonnho zstupce kovi dodaten v prbhu prvnho pololet kolnho roku
odloit zatek plnn povinn koln dochzky na nsledujc koln rok.
(4) Pokud editel koly rozhodne o odkladu povinn koln dochzky podle odstavce 1 nebo 3,
doporu zrovezkonnmu zstupci dtte vzdlvn dtte v ppravn tdzkladn koly
nebo v poslednm ronku matesk koly, pokud lze pedpokldat, e toto vzdlvn vyrovn
vvoj dtte.
38
Plnn povinn koln dochzky v zahrani, v zahranin kole na zem esk
republiky nebo v evropsk kole
(1) k me plnit povinnou koln dochzku tak
a) ve kole mimo zem esk republiky,
b) ve kole zzen pi diplomatick misi nebo konzulrnm adu esk republiky,
c) v zahranin kole uskuteujc na zem esk republiky vzdlvn podle zahraninho
vzdlvacho programu, zzen na zem esk republiky cizm sttem, prvnickou
osobou se sdlem mimo zem esk republiky nebo cizm sttnm obanem, kter nen
zapsna v rejstku kol a kolskch zazen a z dvodu uplatnn obsahu zahraninho
Strnka21/120
vzdlvacho programu ani o zpis do rejstku kol a kolskch zazen ned, v n

ministerstvo povolilo plnn povinn koln dochzky v pslunm kolnm roce, nebo
d) v evropsk kole psobc na zkladmluvy o statutu Evropskch kol24a) (dle jen
evropsk kola).
(2) Pokud k neme v zahrani plnit povinnou koln dochzku zpsobem uvedenm v
odstavci 1 psm. a), b) nebo d), pln povinnou koln dochzku formou individuln vuky.
(3) k, kter pln povinnou koln dochzku zpsobem uvedenm v odstavci 1 nebo 2, je
zrovekem spdov koly nebo jin koly zapsan v esk republice do rejstku kol a
kolskch zazen, kterou zvolil zkonn zstupce ka.
(4) Zkonn zstupce ka je povinen oznmit editeli koly uveden v odstavci 3
pedpokldanou dobu plnn povinn koln dochzky zpsobem uvedenm v odstavci 1 nebo
2, adresu msta pobytu ka a poppad i adresu pslun koly uveden v odstavci 1.
Zkonn zstupce ka je povinen pihlsit ka do koly uveden v odstavci 1 psm. a), b)
nebo d) nejpozdji do dvou tdnpo pjezdu ka do zempobytu.
(5) k, kter pln povinnou koln dochzku ve kole uveden v odstavci 1 psm. a) nebo
zpsobem uvedenm v odstavci 2, me na dost zkonnho zstupce konat zkouky z
vybranch pedmtve kole uveden v odstavci 3 nebo ve kole pi diplomatick misi esk
republiky; nekon-li k tyto zkouky, dolo zkonn zstupce plnn povinn koln dochzky
ka kole uveden v odstavci 3 zpsobem stanovenm v provdcm prvnm pedpisu.
Vsledky tchto zkouek lze tak nahradit doloenmi vsledky vzdlvn u poskytovatele
vzdlvn v zahrani, kter v souladu se smlouvou uzavenou s ministerstvem zajiuje
vzdlvn oban esk republiky v zahrani, piem u k vzdlvajcch se zrove
podle odstavce 1 psm. a) se doklad o vsledcch vzdlvn u tohoto poskytovatele spolu s
dokladem o vsledcch vzdlvn ve kole mimo zem esk republiky povauje za
rovnocenn s vysvdenm vydanm zkladn kolou zapsanou v rejstku kol a kolskch
zazen, s vjimkou vysvden vydanho za druh pololet devtho ronku zkladnho
vzdlvn. k, kter pln povinnou koln dochzku ve kole uveden v odstavci 1 psm. c),
kon zkouky z vybranch pedmtve kole uveden v odstavci 3.
(6) Smlouvu podle odstavce 5 lze uzavt, pokud poskytovatel vzdlvn v zahrani dolo
pedpoklady pro poskytovn vzdlvn obanm esk republiky po strnce personln a
materiln. Smlouva podle vty prvn vdy obsahuje
a) zvazek poskytovatele vzdlvn v zahrani poskytovat vzdlvn obanm esk
republiky, kte pln povinnou koln dochzku mimo zem esk republiky, v souladu s
kapacitnmi, personlnmi a materilnmi podmnkami poskytovatele vzdlvn v zahrani,
b) zvazek poskytovatele vzdlvn v zahrani poskytovat takov vzdlvn podle
psmene a), jeho obsah, cle a metody odpovdaj rmcovmu vzdlvacmu programu pro
zkladn vzdlvn, a to v rozsahu upravenm ve smlouv,
c) nleitosti dokladu o vsledcch vzdlvn obanesk republiky u poskytovatele
vzdlvn v zahrani,
d) zpsob een zjitnch nedostatkpi poskytovn vzdlvn obanm esk
republiky u poskytovatele vzdlvn v zahrani,
e) dvody vpovdi nebo zruen smlouvy.
(7) Ustanoven odstavc3 a 5 se nevztahuj na obany jinho lenskho sttu Evropsk unie,
kte pobvaj na zem esk republiky pechodn po dobu del ne 90 dn, a jin cizince,
kte jsou oprvnni pobvat na zem esk republiky pechodnpo dobu del ne 90 dn,
pokud pln povinnou koln dochzku ve kole uveden v odstavci 1 psm. c) nebo d).
(8) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem vet pedmt, podmnky pro konn,
zpsob, obsah a nleitosti zkouek a zpsob doloen plnn povinn koln dochzky podle
Strnka22/120
odstavce 5, podmnky pro poskytovn uebnic a uebnch text km, kte pln povinnou
koln dochzku podle odstavce 1, a pro zaazovn tchto k do pslunch ronk
zkladnho vzdlvn.
38a
Povolen plnn povinn koln dochzky v zahranin kole
(1) Plnn povinn koln dochzky podle 38 odst. 1 psm. c) se povoluje s innost od 1.
z kolnho roku nsledujcho po podn dosti, a to na obdob nejve 5 let.
(2) dost o povolen plnn povinn koln dochzky podv ministerstvu kola uveden v
38 odst. 1 psm. c), a to do 31. ledna pedchzejcho kolnmu roku, v nm m povolen
nabt innosti; nen-li tato kola zzena jako prvnick osoba, podv dost jej zizovatel.
(3) K dosti adatel pipoj
a) doklad nebo doklady osvdujc vznik, prvn postaven, obchodn firmu nebo nzev,
sdlo a pedmt innosti prvnick osoby, bude-li innost koly vykonvat dan prvnick
osoba, anebo doklad nebo doklady osvdujc vznik a pedmt innosti koly a vznik,
prvn status, obchodn firmu nebo nzev, sdlo a pedmt innosti zizovatele koly, nen-li
kola zzena jako prvnick osoba; jedn-li se o kolu zzenou na zem esk republiky
pi diplomatick misi nebo konzulrnm adu cizho sttu, doklad nebo doklady osvdujc
vznik a pedmt innosti koly,
b) vzdlvac program, podle kterho budou ci plnit povinnou koln dochzku,
c) doklad vystaven nejvym orgnem sttn sprvy pro oblast kolstv nebo jinm
pslunm sprvnm adem pslunho cizho sttu, ze kterho vyplv, e zahranin
vzdlvac program podle psmene b) je shodn se vzdlvacm programem stejnho
druhu koly platnm na zem danho cizho sttu nebo e kola je v danm cizm stt
povaovna za soust jeho vzdlvac soustavy nebo e kola je lenem organizace
zahraninch nebo mezinrodnch kol, jimi vydvanm dokladm o dosaen vzdln
jsou v danm cizm stt piznny prvn inky bez nutnosti pedchozho oven nebo
uznn jejich rovnocennosti,
d) vzory vech vysvden nebo jinch doklado vzdln, kter kola vydv, a to ve
vyuovacm jazyce,
e) doklad o oprvnn adatele poskytovat vzdlvn,
f) rmcov popis personlnho a materilnho zabezpeen vuky, doklady osvdujc
uvac prvo adatele k prostorm, v nich bude probhat vuka, a doklady osvdujc, e
tyto prostory lze v souladu s prvnmi pedpisy uvat k danmu elu,
g) daj o nejvym monm potu kv navrhovanm mstuskuteovn vuky.
(4) Doklady uveden v odstavci 3 psm. a), c) a f) se pedkldaj v originle nebo edn
oven kopii. K dokladm uvedenm v odstavci 3 se pipoj jejich ednoven peklad do
eskho jazyka.
(5) Ministerstvo dosti o povolen plnn povinn koln dochzky ve kole podle 38 odst. 1
psm. c) nevyhov, jestlie
a) povolen by bylo v rozporu s dlouhodobm zmrem vzdlvn a rozvoje vzdlvac
soustavy v esk republice nebo s dlouhodobm zmrem vzdlvn a rozvoje
vzdlvac soustavy v danm kraji,
b) innost zahranin koly nen nezbytn k zajitn plnn povinn koln dochzky,
c) vzdlvn podle vzdlvacho programu pipojenho k dosti by bylo v zsadnm
rozporu s rmcovmi vzdlvacmi programy; vuka eskho jazyka a literatury se pro tyto
ely neposuzuje,
Strnka23/120
d) vzdlvac program pipojen k dosti je v rozporu s prvnm dem esk republiky, s

cli a zsadami vzdlvn stanovenmi v 2, nebo
e) kola nem pro uskuteovn vzdlvn podle vzdlvacho programu pipojenho k
dosti materiln nebo personln zabezpeen srovnateln s podmnkami pro innost
kol, zapisovanch do rejstku kol a kolskch zazen.
(6) kola podle 38 odst. 1 psm. c), nebo nen-li kola zzena jako prvnick osoba, jej
zizovatel, jsou povinni
a) seznmit zkonn zstupce vech kkoly s vydanm povolenm a s prvnmi
dsledky spojenmi se skutenost, e ci, na kter se vztahuje povinn koln dochzka
podle 36 odst. 2, budou plnit povinnou koln dochzku zpsobem uvedenm v 38 odst.
1 psm. c),
b) evidovat adresu spdov koly nebo jin koly zapsan ve kolskm rejstku, kterou
zvolil zkonn zstupce ka, a to u k, na kter se vztahuje 38 odst. 4,
c) oznmit ministerstvu zmny vech daj, na zkladkterch bylo vydno povolen,
d) zveejnit zpsobem umoujcm dlkov pstup pln znn zahraninho vzdlvacho
programu koly ve vyuovacm jazyce, jako i v eskm jazyce, nen-li vyuovacm
jazykem jazyk esk,
e) poskytovat ministerstvu na vydn informace tkajc se plnn povinn koln dochzky
v dan kole.
38b
(1) Povolen plnn povinn koln dochzky ve kole podle 38 odst. 1 psm. c) me bt
rozhodnutm ministerstva zrueno, jestlie
a) nastane nkter ze skutenost uvedench v 38a odst. 5 psm. c) a e),
b) kola nebo jej zizovatel poru povinnost stanovenou v 38a odst. 6, nebo
c) kola uskuteuje vuku v prostorch, k nim nedoloila doklady podle 38a odst. 3
psm. f).
(2) Povolen plnn povinn koln dochzky ve kole podle 38 odst. 1 psm. c) ministerstvo
rozhodnutm zru, pokud
a) kola pestane splovat podmnky stanoven v 38 odst. 1 psm. c),
b) kola neposkytuje km plncm povinnou koln dochzku vuku podle vzdlvacho
programu uvedenho v dosti podle 38a odst. 3 psm. b),
c) poet k, kterm kola poskytuje vuku, pekroil poet uveden v dosti podle 38a
odst. 3 psm. g),
d) dokumentace koly neumouje ovit, e nejsou dny dvody podle psmen b) a c),
nebo
e) o zruen pod dan kola, poppadjej zizovatel, nen-li kola zzena jako
prvnick osoba.
39
Plnn povinn koln dochzky ve stedn kole
(1) k, kter byl v prbhu plnn povinn koln dochzky pijat ke stednmu vzdlvn,
pokrauje v plnn povinn koln dochzky ve stedn kole.
(2) Na dost zkonnho zstupce ka nebo po dohods nm pevede editel stedn koly
ka, kter pln povinnou koln dochzku ve stedn kole, do odpovdajcho ronku spdov
Strnka24/120
zkladn koly, poppad do jin zkladn koly, kterou zvolil zkonn zstupce, a to se
souhlasem editele tto koly.
Jin zpsob plnn povinn koln dochzky
40
Druhy jinho zpsobu plnn povinn koln dochzky
Jinm zpsobem plnn povinn koln dochzky se rozum
a) individuln vzdlvn, kter se uskuteuje bez pravideln asti ve vyuovn ve
kole (dle jen "individuln vzdlvn"),
b) vzdlvn ks hlubokm mentlnm postienm.
41
Individuln vzdlvn
(1) O povolen individulnho vzdlvn ka rozhoduje editel koly, kam byl k pijat k
plnn povinn koln dochzky, na zklad psemn dosti zkonnho zstupce ka.
Individuln vzdlvn lze povolit pouze kovi prvnho stupnzkladn koly.
(2) dost zkonnho zstupce o individuln vzdlvn mus obsahovat
a) jmno, poppadjmna, a pjmen, rodn slo, bylo-li pidleno, a msto trvalho
pobytu ka nebo bydlit, pokud nem na zem esk republiky msto trvalho
pobytu,
b) uveden obdob, ronku, poppadpololet, kdy m bt k individulnvzdlvn,
c) dvody pro individuln vzdlvn ka,
d) popis prostorovho a materilntechnickho zabezpeen vzdlvn a podmnek
ochrany zdrav individulnvzdlvanho ka,
e) doklady osvdujc splnn vzdln osoby, kter bude ka individulnvzdlvat,
f) seznam uebnic a uebnch text, kter budou ve vuce uvny, pokud nejde o
uebnice uveden v 27 odst. 1,
g) dal skutenosti, kter maj vliv na prbh vzdlvn ka,
h) vyjden kolskho poradenskho zazen.
(3) editel koly individuln vzdlvn povol, pokud
a) jsou dny zvan dvody pro individuln vzdlvn,
b) jsou zajitny dostaten podmnky pro individuln vzdlvn, zejmna podmnky
materiln a ochrany zdrav ka,
c) osoba, kter bude ka vzdlvat, zskala alespostedn vzdln s maturitn
zkoukou,
d) jsou zajitny vhodn uebnice a uebn texty, podle nich se m k vzdlvat.
(4) Individulnvzdlvan k kon za kad pololet zkouky z pslunho uiva, a to ve
kole, do n byl pijat k plnn povinn koln dochzky.
(5) Nelze-li individulnvzdlvanho ka hodnotit na konci pslunho pololet, ur
editel koly pro jeho hodnocen nhradn termn, a to tak, aby hodnocen bylo provedeno
nejpozdji do dvou mscpo skonen pololet.
(6) Pokud m zkonn zstupce pochybnosti o sprvnosti hodnocen ka, me do 8 dn
od konn zkouek psemn podat editele koly o pezkouen ka; byl-li zkouejcm
Strnka25/120
ka editel koly, krajsk ad. Pokud editel koly nebo krajsk ad dosti vyhov, nad
komisionln pezkouen ka.
(7) editel koly zru povolen individulnho vzdlvn
a) pokud nejsou zajitny dostaten podmnky ke vzdlvn, zejmna podmnky
materiln, personln a ochrany zdrav ka,
b) pokud zkonn zstupce nepln podmnky individulnho vzdlvn stanoven tmto
zkonem,
c) pokud k na konci druhho pololet pslunho kolnho roku neprospl,
d) nelze-li ka hodnotit zpsobem uvedenm v odstavcch 4 a 5, nebo
e) na dost zkonnho zstupce ka.
(8) editel koly rozhodne o zruen individulnho vzdlvn ka nejpozdji do 30 dnod
zahjen zen a zrovezaad ka do pslunho ronku zkladn koly. Odvoln proti
rozhodnut editele koly o zruen individulnho vzdlvn ka nem odkladn inek.
(9) Vdaje spojen s individulnm vzdlvnm hrad zkonn zstupce ka, s vjimkou
uebnic a zkladnch kolnch poteb podle 27 odst. 3 a 6, specilnch uebnic a
specilnch didaktickch a kompenzanch uebnch pomcek podle 16 odst. 7 a vdaj
na innost koly, do n byl k pijat k plnn povinn koln dochzky.
42
Vzdlvn ks hlubokm mentlnm postienm
Dtti s hlubokm mentlnm postienm stanov krajsk ad mstnpslun podle msta
trvalho pobytu dtte se souhlasem zkonnho zstupce dtte takov zpsob vzdlvn,
kter odpovd duevnm a fyzickm monostem dtte, a to na zklad doporuujcho
posouzen odbornho lkae a kolskho poradenskho zazen. Krajsk ad zrove
zajist odpovdajc pomoc pi vzdlvn dtte, zejmna pomoc pedagogickou a
metodickou. Dojde-li ke zmnduevnch a fyzickch monost dtte, krajsk ad zpsob
vzdlvn odpovdajcm zpsobem uprav.
Splnn povinn koln dochzky
43
k spln povinnou koln dochzku uplynutm obdob kolnho vyuovn ve kolnm roce, v
nm dokon posledn rok povinn koln dochzky.
HLAVA II
ZKLADN VZDLVN
44
Cle zkladnho vzdlvn
Zkladn vzdlvn vede k tomu, aby si ci osvojili potebn strategie uen a na jejich
zklad byli motivovni k celoivotnmu uen, aby se uili tvoiv myslet a eit pimen
problmy, innkomunikovat a spolupracovat, chrnit sv fyzick i duevn zdrav, vytvoen
hodnoty a ivotn prosted, bt ohledupln a tolerantn k jinm lidem, k odlinm kulturnm a
duchovnm hodnotm, poznvat sv schopnosti a reln monosti a uplatovat je spolu s
osvojenmi vdomostmi a dovednostmi pi rozhodovn o sv dal ivotn drze a svm
profesnm uplatnn.
45
Stupnvzdln
Strnka26/120
(1) Stupe zkladnho vzdln zsk k spnm ukonenm vzdlvacho programu

zkladnho vzdlvn v zkladn kole, na nim stupni estiletho nebo osmiletho
gymnzia nebo v odpovdajc sti osmiletho vzdlvacho programu konzervatoe. Stupe
zkladnho vzdln se zsk po splnn povinn koln dochzky rovnspnm ukonenm
kursu pro zskn zkladnho vzdln uskuteovanho v zkladn nebo stedn kole ( 55
odst. 3).
(2) Ukonenm vzdlvacho programu zkladnho vzdlvn v zkladn kole speciln zsk
k zklady vzdln.
46
Organizace zkladnho vzdlvn
(1) Msto a dobu zpisu do prvnho ronku zkladnho vzdlvn stanov editel koly, a to v
souladu s 36 odst. 4, a oznm to zpsobem v mst obvyklm. O pijet k zkladnmu
vzdlvn rozhoduje editel koly za podmnek stanovench v 36.
(2) Zkladn vzdlvn v zkladn kole m 9 ronka len se na prvn stupea druh
stupe. Prvn stupeje tvoen prvnm a ptm ronkem a druh stupeestm a devtm
ronkem. V mstech, kde nejsou podmnky pro zzen vech 9 ronk, lze zdit zkladn
kolu, kter nem vechny ronky.
(3) Zkladn vzdlvn pro ky se zdravotnm postienm, kte se vzdlvaj ve tdch nebo
kolch s upravenm vzdlvacm programem, me s pedchozm souhlasem ministerstva
trvat deset ronk; prvn stupeje tvoen prvnm a estm ronkem a druh stupesedmm
a destm ronkem.
47
Ppravn tdy zkladn koly
(1) Obec, svazek obc nebo kraj mohou se souhlasem krajskho adu zizovat ppravn tdy
zkladn koly pro dti v poslednm roce ped zahjenm povinn koln dochzky, kter jsou
socilnznevhodnn a u kterch je pedpoklad, e zaazen do ppravn tdy vyrovn jejich
vvoj. Ppravnou tdu lze zdit, pokud se v n bude vzdlvat nejmn7 dt.
(2) O zaazovn kdo ppravn tdy zkladn koly rozhoduje editel koly na dost
zkonnho zstupce dtte a na zklad psemnho doporuen kolskho poradenskho
zazen, kter k dosti pilo zkonn zstupce. Obsah vzdlvn v ppravn td je
soust kolnho vzdlvacho programu.
48
Vzdlvn kse stedntkm a tkm mentlnm postienm, se soubnm
postienm vce vadami a s autismem
(1) ci se stedntkm a tkm mentlnm postienm, se soubnm postienm vce
vadami a s autismem se mohou vzdlvat v zkladn kole speciln, a to na dost
zkonnho zstupce a na zkladpsemnho doporuen kolskho poradenskho zazen.
(2) Vzdlvn v zkladn kole speciln m deset ronka len se na prvn stupea druh
stupe. Prvn stupeje tvoen prvnm a estm ronkem, druh stupesedmm a destm
ronkem.
48a
Ppravn stupezkladn koly speciln
(1) Zizovatel zkladn koly speciln me zdit tdy ppravnho stupn zkladn koly
speciln, kter poskytuj ppravu na vzdlvn v zkladn kole speciln dtem se stedn
Strnka27/120
tkm a tkm mentlnm postienm, se soubnm postienm vce vadami nebo s

autismem. Ke zzen tdy ppravnho stupn zkladn koly speciln registrovanou crkv
nebo nboenskou spolenost, kter bylo piznno oprvnn k vkonu zvltnho prva
zizovat crkevn koly, je nezbytn souhlas ministerstva. V ostatnch ppadech je ke zzen
tdy ppravnho stupn zkladn koly speciln nezbytn souhlas krajskho adu, pokud
zizovatelem uveden koly nen kraj nebo ministerstvo.
(2) O zaazen dtte do tdy ppravnho stupnzkladn koly speciln rozhoduje editel
koly na dost zkonnho zstupce a na zklad psemnho doporuen kolskho
poradenskho zazen.
(3) Do tdy ppravnho stupnzkladn koly speciln lze zaadit dtod kolnho roku, v
nm doshne 5 let vku, do zahjen povinn koln dochzky, a to i v prbhu kolnho roku.
Tda ppravnho stupnzkladn koly speciln m nejmn4 a nejve 6 k.
(4) Vzdlvn v ppravnm stupni zkladn koly speciln trv nejve 3 koln roky.
Prbh zkladnho vzdlvn
49
(1) O pestupu ka zkladn koly do jin zkladn koly rozhoduje na zkladdosti
zkonnho zstupce ka editel koly, do kter se k hls. Pokud editel koly rozhodne,
e dosti o pestup vyhov, informuje o tto skutenosti bez zbytenho odkladu editele
koly, z n k pestupuje. editel koly, z n k pestupuje, zale do pti pracovnch
dnpot, co se dozvdl o pijet ka na jinou kolu, editeli tto koly kopii dokumentace
ka ze koln matriky.
(2) editel koly me pevst ka do vzdlvacho programu zkladnho vzdlvn pro
ky se zdravotnm postienm nebo do vzdlvacho programu zkladn koly speciln na
zklad psemnho doporuen kolskho poradenskho zazen pouze s pedchozm
psemnm souhlasem zkonnho zstupce ka. editel koly je povinen informovat
zkonnho zstupce ka o rozdlech ve vzdlvacch programech a o organizanch
zmnch, kter ve spojen s pevodem do jinho vzdlvacho programu mohou nastat.
(3) Pi pestupu nebo peveden ka podle odstavc1 a 2 vytvo zkladn kola, do n
k pestoupil nebo byl peveden, podmnky pro vyrovnn rozdl ve znalostech ka
vyplvajcch z odlinosti kolnch vzdlvacch program.
(4) Pokud k, kter byl rozhodnutm soudu sven do stdav vchovy rodi22a), pln
povinnou koln dochzku stdav ve dvou zkladnch kolch, vydv mu vysvden
zkladn kola, v kter zahjil vzdlvn dve, pokud k tomu nebyla dohodou rodinebo
rozhodnutm soudu urena druh kola. Pi hodnocen vsledkvzdlvn ka za pololet
kolnho roku zohledn kola, kter bude vydvat vysvden, hodnocen vsledk
vzdlvn ka druhou kolou. editel kol, v nich se k podle vty prvn vzdlv,
mezi sebou dohodnou pravidla spoluprce kol pi vzdlvn ka. Rozhoduje-li editel ve
vcech uvedench v 165 odst. 2, vyd si ped rozhodnutm vyjden editele druh
koly. Rozhodovn ve vcech podle 41, pslu pouze editeli zkladn koly, kter
vydv kovi vysvden.
50
(1) Zkonn zstupce ka je povinen doloit dvody neptomnosti ka ve vyuovn
nejpozdji do 3 kalendnch dnod potku neptomnosti ka. Podmnky pro uvolovn
ka z vyuovn a omlouvn neasti ka ve vyuovn stanov koln d.
(2) editel koly me ze zdravotnch nebo jinch zvanch dvoduvolnit ka na
dost jeho zkonnho zstupce zcela nebo zsti z vyuovn nkterho pedmtu;
zrove ur nhradn zpsob vzdlvn ka v dob vyuovn tohoto pedmtu. V
pedmtu tlesn vchova editel koly uvoln ka z vyuovn na zklad posudku
Strnka28/120
vydanho registrujcm lkaem, pokud m bt k uvolnn na pololet kolnho roku nebo

na koln rok. Na prvn nebo posledn vyuovac hodinu me bt k uvolnn s souhlasem
zkonnho zstupce bez nhrady.
(3) kovi, kter se neme pro svj zdravotn stav po dobu del ne dva msce astnit
vyuovn, stanov editel koly takov zpsob vzdlvn, kter odpovd monostem ka,
nebo mu me povolit vzdlvn podle individulnho vzdlvacho plnu podle 18.
Zkonn zstupce ka je povinen vytvoit pro stanoven vzdlvn podmnky.
(4) Pokud se cizinec, kter nem trval pobyt na zem esk republiky, neastn
vyuovn nepetrit po dobu nejmn 60 vyuovacch dn a nedolo dvody sv
neptomnosti v souladu s podmnkami stanovenmi kolnm dem, pestv bt dnem
nsledujcm po uplynut tto doby kem koly.
Hodnocen vsledkvzdlvn k
51
(1) Kad pololet se vydv kovi vysvden; za prvn pololet lze msto vysvden vydat
kovi vpis z vysvden.
(2) Hodnocen vsledkvzdlvn ka na vysvden je vyjdeno klasifikanm stupnm
(dle jen "klasifikace"), slovn nebo kombinac obou zpsob. O zpsobu hodnocen
rozhoduje editel koly se souhlasem kolsk rady.
(3) kola pevede slovn hodnocen do klasifikace nebo klasifikaci do slovnho hodnocen v
ppad pestupu ka na kolu, kter hodnot odlinm zpsobem, a to na dost tto
koly nebo zkonnho zstupce ka. kola, kter hodnot slovn, pevede pro ely
pijmacho zen ke stednmu vzdlvn slovn hodnocen do klasifikace.
(4) U ka s vvojovou poruchou uen rozhodne editel koly o pouit slovnho hodnocen
na zkladdosti zkonnho zstupce ka. Vsledky vzdlvn ka v zkladn kole
speciln se hodnot slovn.
52
(1) Do vyho ronku postoup k, kter na konci druhho pololet prospl ze vech
povinnch pedmt stanovench kolnm vzdlvacm programem s vjimkou pedmt
vchovnho zamen stanovench rmcovm vzdlvacm programem a pedmt, z
nich byl uvolnn, pokud mu nebylo povoleno opakovn ronku podle odstavce 6 vty tet.
Do vyho ronku postoup i k prvnho stupnzkladn koly, kter ji v rmci prvnho
stupn opakoval ronk, a k druhho stupn zkladn koly, kter ji v rmci druhho
stupnopakoval ronk, a to bez ohledu na prospch tohoto ka.
(2) Nelze-li ka hodnotit na konci prvnho pololet, ur editel koly pro jeho hodnocen
nhradn termn, a to tak, aby hodnocen za prvn pololet bylo provedeno nejpozdji do dvou
mscpo skonen prvnho pololet. Nen-li mon hodnotit ani v nhradnm termnu, k
se za prvn pololet nehodnot.
(3) Nelze-li ka hodnotit na konci druhho pololet, ur editel koly pro jeho hodnocen
nhradn termn, a to tak, aby hodnocen za druh pololet bylo provedeno nejpozdji do
konce z nsledujcho kolnho roku. V obdob msce z do doby hodnocen navtvuje
k nejbli vy ronk, poppadznovu devt ronk.
(4) M-li zkonn zstupce ka pochybnosti o sprvnosti hodnocen na konci prvnho nebo
druhho pololet, me do 3 pracovnch dn ode dne, kdy se o hodnocen prokazateln
dozvdl, nejpozdji vak do 3 pracovnch dnode dne vydn vysvden, podat editele
koly o pezkoumn vsledk hodnocen ka; je-li vyuujcm ka v danm pedmtu
editel koly, krajsk ad. Pokud nen dle stanoveno jinak, editel koly nebo krajsk ad
nad komisionln pezkouen ka, kter se kon nejpozdji do 14 dn od doruen
dosti nebo v termnu dohodnutm se zkonnm zstupcem ka. esk koln inspekce
Strnka29/120
poskytne souinnost na dost editele koly nebo krajskho adu.

(5) V ppad, e se dost o pezkoumn vsledkhodnocen ka tk hodnocen
chovn nebo pedmtvchovnho zamen, posoud editel koly, je-li vyuujcm ka v
danm pedmtu editel koly, krajsk ad, dodren pravidel pro hodnocen vsledk
vzdlvn ka stanovench podle 30 odst. 2. V ppadzjitn poruen tchto pravidel
editel koly nebo krajsk ad vsledek hodnocen zmn; nebyla-li pravidla pro hodnocen
vsledkvzdlvn kporuena, vsledek hodnocen potvrd, a to nejpozdji do 14 dn
ode dne doruen dosti. esk koln inspekce poskytne souinnost na dost editele
koly nebo krajskho adu.
(6) k, kter pln povinnou koln dochzku, opakuje ronk, pokud na konci druhho
pololet neprospl nebo nemohl bt hodnocen. To neplat o kovi, kter na danm stupni
zkladn koly ji jednou ronk opakoval. editel koly me povolit kovi na dost jeho
zkonnho zstupce a na zklad doporuujcho vyjden odbornho lkae opakovn
ronku z vnch zdravotnch dvod, a to bez ohledu na to, zda k na danm stupni ji
opakoval ronk.
53
(1) ci devtch ronka ci, kte na danm stupni zkladn koly dosud neopakovali
ronk, kte na konci druhho pololet neprospli nejve ze dvou povinnch pedmt s
vjimkou pedmtvchovnho zamen, konaj opravn zkouky.
(2) Opravn zkouky se konaj nejpozdji do konce pslunho kolnho roku v termnu
stanovenm editelem koly. k me v jednom dni skldat pouze jednu opravnou
zkouku. Opravn zkouky jsou komisionln.
(3) k, kter nevykon opravnou zkouku spnnebo se k jejmu konn nedostav,
neprospl. Ze zvanch dvod me editel koly kovi stanovit nhradn termn
opravn zkouky nejpozdji do 15. z nsledujcho kolnho roku. Do t doby je k
zaazen do nejbliho vyho ronku, poppadznovu do devtho ronku.
(4) V odvodnnch ppadech me krajsk ad rozhodnout o konn opravn zkouky a
komisionlnho pezkouen podle 52 odst. 4 na jin zkladn kole. Zkouky se na dost
krajskho adu astn koln inspektor.
Ukonen zkladnho vzdlvn
54
(1) Dokladem o dosaen zkladnho vzdln je vysvden o spnm ukonen
devtho, poppad destho ronku zkladnho vzdlvn, vysvden o spnm
ukonen druhho ronku estiletho gymnzia nebo tvrtho ronku osmiletho
gymnzia nebo osmiletho vzdlvacho programu konzervatoe, nebo vysvden vydan
po spnm ukonen kursu pro zskn zkladnho vzdln. Tato vysvden jsou
opatena dolokou o zskn stupnzkladnho vzdln.
(2) k, kter spnukonil zkladn vzdlvn, nebo k, kter splnil povinnou koln
dochzku a nepokrauje v zkladnm vzdlvn, pestv bt kem koly 30. ervna
pslunho kolnho roku. k, kter splnil povinnou koln dochzku a kon opravnou
zkouku nebo bude hodnocen v nhradnm termnu, je kem koly do termnu konn
tchto zkouek, pokud mu nebylo povoleno opakovn ronku. k, kter byl pijat ke
vzdlvn ve stedn kole, je povaovn za ka zkladn koly do 31. srpna pslunho
kolnho roku.
55
(1) editel koly me kovi, kter po splnn povinn koln dochzky nezskal zkladn
vzdln, povolit po posouzen dvoduvedench v dosti jeho zkonnho zstupce a na
Strnka30/120
zklad dosavadnch vsledk vzdlvn ka pokraovn v zkladnm vzdlvn,

nejdle vak do konce kolnho roku, v nm k doshne osmnctho roku vku.
(2) kovi uvedenmu v 16 odst. 9 me editel koly ve vjimench ppadech povolit
pokraovn v zkladnm vzdlvn do konce kolnho roku, v nm k doshne
dvactho roku vku, v ppadkvzdlvajcch se ve vzdlvacm programu zkladn
koly speciln pak se souhlasem zizovatele do dvactho estho roku vku. V
uvedench ppadech, pokud jde o ppravu na vkon povoln nebo pracovn innosti,
spolupracuje editel koly s adem prce esk republiky - krajskou pobokou a
pobokou pro hlavn msto Prahu.
(3) Pro osoby, kter nezskaly zkladn vzdln, me zkladn a stedn kola po
projednn se zizovatelem a krajskm adem organizovat v souladu s rmcovm
vzdlvacm programem zkladnho vzdlvn kursy pro zskn zkladnho vzdln.
Krajsk ad ve spoluprci se zizovateli a editeli kol zajist ve svm sprvnm obvodu
dostupnost kurspro zskn zkladnho vzdln v dlkov formvzdlvn.
56
Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem zkladn obsah vzdlvn a
podmnky, za nich lze uskuteovat vzdlvn v ppravnch tdch, pravidla organizace
a prbhu zpisu k povinn koln dochzce a podrobnosti o organizaci a prbhu
zkladnho vzdlvn a o hodnocen vsledk vzdlvn k a jeho nleitostech,
pravidla organizace, prbhu a ukonovn vzdlvn v kursech pro zskn zkladnho
vzdln a pravidla pro zajitn dostupnosti kurspro zskn zkladnho vzdln v dlkov
formvzdlvn.
ST TVRT
STEDN VZDLVN
HLAVA I
CLE A STUPNSTEDNHO VZDLN, PIJMN KE VZDLVN, JEHO
ORGANIZACE A PRBH
57
Cle stednho vzdlvn
Stedn vzdlvn rozvj vdomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty zskan v
zkladnm vzdlvn dleit pro osobn rozvoj jedince. Poskytuje km obsahov ir
veobecn vzdln nebo odborn vzdln spojen se veobecnm vzdlnm a upevuje
jejich hodnotovou orientaci. Stedn vzdlvn dle vytv pedpoklady pro plnoprvn osobn
a obansk ivot, samostatn zskvn informac a celoivotn uen, pokraovn v
navazujcm vzdlvn a ppravu pro vkon povoln nebo pracovn innosti.
58
Stupnstednho vzdln
(1) spnm ukonenm pslunho vzdlvacho programu stednho vzdlvn se
dosahuje tchto stupvzdln:
a) stedn vzdln,
b) stedn vzdln s vunm listem,
c) stedn vzdln s maturitn zkoukou.
(2) Stedn vzdln zsk k spnm ukonenm vzdlvacho programu v dlce 1 roku
nebo 2 let denn formy vzdlvn.
Strnka31/120
(3) Stedn vzdln s vunm listem zsk k spnm ukonenm vzdlvacho programu
v dlce 2 nebo 3 let denn formy vzdlvn nebo vzdlvacho programu zkrcenho studia
pro zskn stednho vzdln s vunm listem ( 84).
(4) Stedn vzdln s maturitn zkoukou zsk k spnm ukonenm vzdlvacch
programestiletho nebo osmiletho gymnzia, vzdlvacho programu v dlce 4 let denn
formy vzdlvn, vzdlvacho programu nstavbovho studia ( 83) v dlce 2 let denn formy
vzdlvn nebo vzdlvacho programu zkrcenho studia pro zskn stednho vzdln s
maturitn zkoukou ( 85).
(5) Vlda stanov nazenm obory vzdln, v nich lze doshnout stednho vzdln,
stednho vzdln s vunm listem, jako i stednho vzdln s vunm listem a stednho
vzdln s maturitn zkoukou a stednho vzdln s maturitn zkoukou, jejich nvaznost na
uebn a studijn obory podle pedchozch prvnch pedpis a poet k ve skupin na
jednoho uitele odbornho vcviku.
Pijmn ke vzdlvn ve stedn kole
59
Podmnky pijet ke vzdlvn ve stedn kole
(1) Ke vzdlvn ve stedn kole lze pijmout uchazee, kte splnili povinnou koln
dochzku nebo spn ukonili zkladn vzdlvn ped splnnm povinn koln
dochzky, pokud tento zkon nestanov jinak, a kte pi pijmacm zen splnili podmnky
pro pijet prokznm vhodnch schopnost, vdomost, zjma zdravotn zpsobilosti.
(2) O pijet uchazee ke vzdlvn ve stedn kole rozhoduje editel tto koly.
60
Pijmn do prvnho ronku vzdlvn ve stedn kole
(1) Jednotliv kola pijmacho zen vyhlauje editel koly zpsobem stanovenm
provdcm prvnm pedpisem. Poet kol pijmacho zen nen omezen. Pro pijmn do
prvnho ronku stedn koly je povinen editel koly vyhlsit nejmnjedno kolo pijmacho
zen. Termn pro prvn kolo pijmacho zen je stanoven provdcm prvnm pedpisem.
(2) V rmci pijmacho zen me editel koly rozhodnout o konn pijmac zkouky.
Pijmac zkouka je zpsob oven pedpoklad uchazee, jej obsah a formu stanov
editel koly v souladu s rmcovm vzdlvacm programem zkladnho vzdlvn. V
takovm ppadpro prvn kolo pijmacho zen stanov editel koly nejmndva termny
pro konn pijmac zkouky. Zamen a nronost pijmacch zkouek konanch v
rznch termnech prvnho kola pijmacho zen a zpsob hodnocen vsledk
dosaench pi pijmacch zkoukch, mus umonit stanoven celkovho poad
spnosti uchaze ke vzdlvn v prvnm kole pijmacho zen. Rozhodne-li editel
koly, e se pijmac zkouka nekon, informuje o tom uchazee nebo zkonnho
zstupce nezletilho uchazee bez zbytenho odkladu.
(3) Pro pijmac zen editel koly stanov
a) jednotn kritria pro vechny uchazee pijman v kadm jednotlivm kole
pijmacho zen do pslunho oboru vzdln a formy vzdlvn pro dan koln rok;
kritria pijmacho zen mohou bt stanovena odlin podle obsahovho zamen
kolnho vzdlvacho programu,
b) pedpokldan poet pijmanch uchazedo jednotlivch oborvzdln a forem
vzdlvn; pokud editel koly stanovil kritria pijmacho zen podle obsahovho
zamen kolnho vzdlvacho programu, je pi stanovovn potu pijmanch
uchazeoprvnn tuto skutenost zohlednit.
Strnka32/120
(4) Rozhodnut o konn pijmac zkouky, pokud o jejm konn v rmci pijmacho zen
editel koly rozhodl, o termnech konn pijmac zkouky, o stanovench jednotlivch
kritrich a pedpokldanm potu pijmanch uchazezveejn editel koly
a) pro prvn kolo pijmacho zen pro obory vzdln s talentovou zkoukou do 30. jna,
pro ostatn obory vzdln do 31. ledna,
b) pro dal kola pijmacho zen nejpozdji k datu vyhlen pslunho kola
pijmacho zen.
Jednotliv rozhodnut editele koly mus bt zveejnna rovnzpsobem umoujcm
dlkov pstup.
(5) Pihlky ke vzdlvn na stedn kole pro prvn kolo pijmacho zen podv zletil
uchazenebo zkonn zstupce nezletilho uchazee editeli pslun stedn koly, a to
na tiskopisu pedepsanm ministerstvem a v termnu stanovenm v 60b. U uchazes
nazenou stavn vchovou nebo uloenou ochrannou vchovou me v nezbytnch
ppadech podat pihlku editel pslunho zazen pro vkon stavn nebo ochrann
vchovy. O tto skutenosti mus editel kolskho zazen pro vkon stavn vchovy nebo
ochrann vchovy neodkladninformovat zkonnho zstupce tohoto ka.
(6) Soust pihlky jsou doklady stanoven provdcm prvnm pedpisem a v ppad
nezletilho uchazee tak jeho souhlasn vyjden.
(7) Pro prvn kolo pijmacho zen do denn formy vzdlvn me uchazepodat 2
pihlky. Pro prvn kolo pijmacho zen na jeden obor vzdln konan v rmci jedn
koly, pokud v jeho rmci editel koly rozhodne o konn pijmac zkouky, nelze zkouku
vykonat ve vce rznch termnech, ve kterch se pijmac zkouka kon.
(8) Pijmac zkouka pro prvn kolo pijmacho zen, pokud je editelem koly vyhlena,
se kon v termnu stanovenm provdcm prvnm pedpisem. Pozvnku k pijmac
zkouce pro prvn kolo pijmacho zen do denn formy vzdlvn pro konkrtn termn
zasl editel koly 14 dn ped termnem konn pijmac zkouky.
(9) Stejn termn pro konn pijmac zkouky nebo talentov zkouky v jinm oboru
vzdln nebo jin kole, do kterch uchaze podal pihlku, nen dvodem stanoven
nhradnho termnu konn pijmac zkouky nebo talentov zkouky podle odstavce 12.
(10) editel koly k naplnn pedpokldanho stavu kme vyhlsit dal kola
pijmacho zen, piem postupuje obdobn jako v prvnm kole s vjimkou povinnosti
stanovit 2 termny pijmac zkouky. Pro dal kola pijmacho zen se pijmac zkouka
kon v termnech stanovench editelem koly, nejdve vak 14 dn po vyhlen
pslunho kola pijmacho zen. Pozvnku k pijmac zkouce pro dal kola pijmacho
zen zasl editel koly nejpozdji 7 pracovnch dn ped termnem konn pijmac
zkouky.
(11) Uchazei, kter se pro vn dvody k pijmac nebo talentov zkouce v urenm
termnu nedostav a svoji neast dnpsemnomluv editeli koly nejpozdji do 3 dn
po termnu stanovenm pro pijmac nebo talentovou zkouku, stanov editel koly
nhradn termn pro jej vykonn. Pijmac nebo talentov zkouka v nhradnm termnu se
kon nejpozdji do 1 msce po termnu konn dn pijmac nebo talentov zkouky.
(12) V odvodnnch ppadech me editel koly rozhodnout o prodlouen doby konn
pijmac nebo talentov zkouky, a to na nsledujc pracovn dny, kter bezprostedn
navazuj na termn stanoven pro pijmac nebo talentovou zkouku.
(13) V jednotlivch kolech pijmacho zen hodnot editel koly uchazee podle
a) hodnocen na vysvdench z pedchozho vzdlvn,
b) vsledkhodnocen dosaenm pi talentov zkouce, je-li stanovena,
Strnka33/120
c) vsledkhodnocen dosaenm pi pijmac zkouce, je-li stanovena, a

d) dalch skutenost, kter osvduj vhodn schopnosti, vdomosti a zjmy
uchazee.
(14) Pokud pln podmnky pijmacho zen vce uchaze, ne kolik lze pijmout, rozhoduje
jejich poad podle vsledkhodnocen pijmacho zen.
(15) Pedpokladem pijet uchazee ke vzdlvn ve stedn kole je rovnsplnn
podmnek zdravotn zpsobilosti uchazee pro dan obor vzdln, pokud je stanovena.
(16) editel koly ukon hodnocen uchazedo 3 pracovnch dnpo termnu stanovenm
pro pijmac zkouky. Podle vsledk dosaench jednotlivmi uchazei pi pijmacm
zen stanov editel koly jejich poad a zveejn seznam pijatch uchazea nepijatm
uchazem nebo zkonnm zstupcm nezletilch nepijatch uchaze odele
rozhodnut o nepijet.
(17) Pokud se pijmac zkouka v prvnm kole pijmacho zen nekon, zveejn editel
koly seznam pijatch uchaze a nepijatm uchazem nebo zkonnm zstupcm
nezletilch nepijatch uchaze odele rozhodnut o nepijet v termnu stanovenm
provdcm prvnm pedpisem pro pijmac zkouky do obor vzdln v denn form
vzdlvn bez talentov zkouky.
(18) Rozhodnut o nepijet ke vzdlvn, kter nelze doruit uchazei nebo zkonnmu
zstupci nezletilho uchazee, se ukld po dobu 5 pracovnch dn, pak je povaovno za
doruen. Psemnost, kterou nelze doruit, se ulo v provozovnprovozovatele potovnch
slueb, pokud se doruuje jeho prostednictvm.
(19) Odvoln uchazee proti rozhodnut editele koly o vsledku pijmacho zen lze
podat ve lht3 pracovnch dnod doruen rozhodnut.
(20) Uchaze, nebo zkonn zstupce nezletilho uchazee, mus po oznmen
rozhodnut potvrdit mysl uchazee vzdlvat se v dan stedn kole zpsobem podle
60a.
(21) Pi pijmn do jin formy vzdlvn se postupuje obdobnjako pi pijmn do denn
formy vzdlvn.
(22) Pokud editel koly vyhls dal kola pijmacho zen, oznm neprodlenkrajskmu
adu poet volnch mst v jednotlivch oborech vzdln a formch vzdlvn. Krajsk
ad neprodlenzveejn pehled stednch kol s daji o potu volnch mst v jednotlivch
oborech vzdln a formch vzdlvn, a to i zpsobem umoujcm dlkov pstup.
60a
Zpisov lstek
(1) K potvrzen myslu uchazee stt se kem pslunho oboru vzdln na dan
stedn kole slou zpisov lstek. Toto ustanoven se nevztahuje na studium podle 83
a 85 a na vzdlvn podle 25 odst. 2 psm. b) a e).
(2) Uchaze, kter je kem zkladn koly, obdr zpisov lstek na tto zkladn kole, a
to nejpozdji do 15. bezna, nebo do 30. listopadu v ppad, e podv pihlku do oboru
vzdln s talentovou zkoukou. V ostatnch ppadech vyd na dost uchazee nebo jeho
zkonnho zstupce zpisov lstek krajsk ad pslun podle msta trvalho pobytu
uchazee, u cizincdle msta pobytu na zem esk republiky, ppadnsdla koly, kam
se uchaze hls, pokud na zem esk republiky nepobv. Pi vydvn zpisovho
lstku ov krajsk ad totonost uchazee nebo jeho zkonnho zstupce.
(3) Kad uchazeo vzdlvn ve stedn kole, kter se astn pijmacho zen pro
nsledujc koln rok, obdr jeden zpisov lstek.
Strnka34/120
(4) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem

a) formu a obsah zpisovho lstku,
b) zpsob jejich evidence, a
c) podrobnosti o vydvn nhradnch zpisovch lstk.
(5) Zpisov lstek je potvrzen raztkem a podpisem odpovdnho pracovnka orgnu, kter
zpisov lstek vydal.
(6) Svj mysl vzdlvat se v dan stedn kole potvrd uchazenebo zkonn zstupce
nezletilho uchazee odevzdnm zpisovho lstku editeli koly, kter rozhodl o jeho pijet
ke vzdlvn, a to nejpozdji do 10 pracovnch dn ode dne oznmen rozhodnut.
Zpisov lstek se tak povauje za vas odevzdan, pokud byl v tto lht pedn k
pepravprovozovateli potovnch slueb. U uchazes nazenou stavn vchovou nebo
uloenou ochrannou vchovou me v nezbytnch ppadech potvrdit mysl vzdlvat se
editel pslunho kolskho zazen pro vkon stavn nebo ochrann vchovy.
(7) Nepotvrd-li uchazenebo zkonn zstupce nezletilho uchazee odevzdnm
zpisovho lstku mysl vzdlvat se ve stedn kole podle odstavce 6, zanikaj poslednm
dnem lhty podle odstavce 6 prvn inky rozhodnut o pijet tohoto uchazee ke
vzdlvn v dan stedn kole. Zpisov lstek me uchazeuplatnit jen jednou; to neplat
v ppad, e uchaze chce uplatnit zpisov lstek na kole, kde byl pijat na zklad
odvoln. Uchazeme vzt zpt zpisov lstek uplatnn v pijmacm zen podle 62
nebo 88, pokud byl nslednpijat do oboru vzdln, na kter se nevztahuje 62 ani
88; na dal postup uchazee se pouij vty prvn a druh.
60b
Termny podn pihlky pro prvn kolo pijmacho zen
(1) Uchaze odevzd pihlku do denn formy vzdlvn editeli stedn koly do 15.
bezna, v ppadpihlky do oborvzdln s talentovou zkoukou do 30. listopadu.
(2) Uchaze, kter se hls do jin ne denn formy vzdlvn, odevzd pihlku editeli
stedn koly do 20. bezna, v ppadpihlky do oborvzdln s talentovou zkoukou do
30. listopadu.
61
Pijmn do prvnho ronku niho a vyho stupnestiletho a osmiletho
gymnzia
(1) Vzdlvn v estiletm a osmiletm gymnziu se len na ni stupea vy stupe.
Ni stupe je tvoen prvnmi dvma ronky estiletho gymnzia nebo prvnmi tymi
ronky osmiletho gymnzia. Vy stupeje tvoen poslednmi tymi ronky estiletho
a osmiletho gymnzia.
(2) Do prvnho ronku niho stupnestiletho gymnzia lze pijmout uchazee, kte v
danm kolnm roce spn ukon sedm ronk zkladn koly nebo druh ronk
niho stupnosmiletho gymnzia nebo druh ronk osmiletho vzdlvacho programu
konzervatoe, do prvnho ronku niho stupn osmiletho gymnzia uchazee, kte v
danm kolnm roce spnukon pt ronk zkladn koly. Do prvnho ronku vyho
stupn gymnzia postupuj ci, kte spn ukonili ni stupe estiletho nebo
osmiletho gymnzia.
(3) Pi pijmacm zen do niho stupnestiletho a osmiletho gymnzia se postupuje
obdobnpodle 60.
62
Strnka35/120
Pijmn do oborvzdln s talentovou zkoukou

(1) V rmci pijmacho zen do oboru vzdln, v nm je jako soust pijmacho zen
stanovena rmcovm vzdlvacm programem talentov zkouka, vyhls editel koly
pijmac zen v termnu stanovenm provdcm prvnm pedpisem.
(2) Po vyhodnocen vsledktalentov zkouky zale editel koly uchazei nebo
zkonnmu zstupci nezletilho uchazee sdlen o vsledku talentov zkouky, a to
nejpozdji do 20. ledna. Pokud uchaze vykon talentovou zkouku spn, pokrauje v
pijmacm zen. editel koly zveejn seznam pijatch uchaze a vyd rozhodnut o
nepijet uchazee do 15. nora. V ppad konn zkouky v nhradnm termnu, neplat
termn pro sdlen vsledku talentov zkouky podle vty tet.
(3) Podnm pihlky podle odstavce 1 nen doteno prvo uchazee podat pihlku ke
vzdlvn ve stedn kole podle 60.
(4) Pi pijmacm zen podle tohoto ustanoven se postupuje obdobnpodle 60.
63
Pijmn do vyho ronku vzdlvn ve stedn kole
editel koly me uchazee pijmout do vyho ne prvnho ronku vzdlvn ve stedn
kole. V rmci pijmacho zen me editel koly po posouzen doklad uchazee o
pedchozm vzdlvn stanovit jako podmnku pijet vykonn zkouky, a urit jej obsah,
termn, formu a kritria hodnocen, a to v souladu s rmcovm vzdlvacm programem
pslunho oboru vzdln. V ppad, e editel koly rozhodne o pijet uchazee, ur
ronk, do nho bude uchazezaazen.
64
Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem nleitosti, postup a termny podn
pihlky ke vzdlvn ve stedn kole, vetn doklad, kter jsou jej soust, dal
podrobnosti o organizaci, nleitostech a prbhu pijmacho zen, vetntermnkonn
pijmacch a talentovch zkouek, a o pijmn do vyho ne prvnho ronku.
Organizace stednho vzdlvn
65
(1) Vzdlvn ve stedn kole se len na teoretick a praktick vyuovn a vchovu mimo
vyuovn, praktick vyuovn se len na odborn vcvik, cvien, uebn praxi a odbornou
nebo umleckou praxi a sportovn ppravu, a to podle jednotlivch oborvzdln. Odborn
nebo umleck praxe a sportovn pprava me bt uskuteovna i v obdob kolnch
przdnin po dobu stanovenou rmcovm vzdlvacm programem.
(2) Praktick vyuovn se uskuteuje ve kolch a kolskch zazench nebo na
pracovitch fyzickch nebo prvnickch osob, kter maj oprvnn k innosti souvisejc s
danm oborem vzdln a uzavely se kolou smlouvu o obsahu a rozsahu praktickho
vyuovn a podmnkch pro jeho konn.
(3) Na ky se pi praktickm vyuovn vztahuj ustanoven zkonku prce, kter upravuj
pracovn dobu, bezpenost a ochranu zdrav pi prci, pi o zamstnance a pracovn
podmnky en a mladistvch, a dal pedpisy o bezpenosti a ochranzdrav pi prci.
Prbh stednho vzdlvn
66
(1) Uchazese stv kem stedn koly prvnm dnem kolnho roku, poppaddnem
uvedenm v rozhodnut o pijet.
(2) V prbhu stednho vzdlvn se kovi umouje pestup do jin stedn koly,
Strnka36/120
zmna oboru vzdln, peruen vzdlvn, opakovn ronku a uznn pedchozho

vzdln podle 70, a to na zklad psemn dosti. Soust dosti zkonnho
zstupce nezletilho ka je souhlas ka.
(3) editel koly me kovi povolit zmnu oboru vzdln. V rmci rozhodovn o zmn
oboru vzdln me editel koly stanovit rozdlovou zkouku a urit jej obsah, rozsah,
termn a kritria jejho hodnocen.
(4) O pestupu ka stedn koly do jin stedn koly rozhoduje editel koly, do kter se
k hls. V rmci rozhodovn o pestupu ka, zejmna pokud m pi pestupu dojt ke
zmn oboru vzdln, me editel koly stanovit rozdlovou zkouku a urit jej obsah,
rozsah, termn a kritria jejho hodnocen. k pestv bt kem koly, z n pestoupil,
dnem pedchzejcm dni pijet na jinou kolu. O pijet ka informuje editel koly bez
zbytenho odkladu editele koly, z n k pestoupil. editel koly, z n k pestupuje,
zale do pti pracovnch dnpot, co se dozvdl o pijet ka na jinou kolu, editeli tto
koly kopii dokumentace ka ze koln matriky.
(5) editel koly me kovi, kter splnil povinnou koln dochzku, peruit vzdlvn, a
to na dobu nejve dvou let. Po dobu peruen vzdlvn k nen kem tto koly. Po
uplynut doby peruen vzdlvn pokrauje k v tom ronku, ve kterm bylo vzdlvn
perueno, poppad se souhlasem editele koly ve vym ronku, proke-li
odpovdajc znalosti. editel koly na dost ukon peruen vzdlvn i ped uplynutm
doby peruen, nebrn-li tomu zvan dvody.
(6) editel koly je povinen peruit vzdlvn kyni z dvodu thotenstv a matestv,
jestlie praktick vyuovn probh na pracovitch nebo na pracch zakzanch thotnm
enm a matkm do konce devtho msce po porodu, nebo jestlie vyuovn podle
lkaskho posudku ohrouje thotenstv kyn.
(7) editel koly me kovi, kter splnil povinnou koln dochzku a kter na konci
druhho pololet neprospl nebo nemohl bt hodnocen, povolit opakovn ronku po
posouzen jeho dosavadnch studijnch vsledk a dvoduvedench v dosti; k, kter
pln povinnou koln dochzku, v tchto ppadech opakuje ronk vdy.
67
(1) Zletil k nebo zkonn zstupce nezletilho ka je povinen doloit dvody
neptomnosti ka ve vyuovn nejpozdji do 3 kalendnch dn od potku jeho
neptomnosti.
(2) editel koly me ze zvanch dvod, zejmna zdravotnch, uvolnit ka na dost
zcela nebo zsti z vyuovn nkterho pedmtu; ka se zdravotnm postienm me
tak uvolnit z provdn uritch innost, poppad rozhodnout, e tento k nebude v
nkterch pedmtech hodnocen. k neme bt uvolnn z pedmtu rozhodujcho pro
odborn zamen absolventa. V pedmtu tlesn vchova editel koly uvoln ka z
vyuovn na zkladposudku vydanho registrujcm lkaem, pokud m bt k uvolnn
na pololet kolnho roku nebo na koln rok. k nen z pedmtu, z nho byl zcela
uvolnn, hodnocen.
(3) Podmnky pro omlouvn neasti ka ve vyuovn a pro uvolovn ka z vyuovn
stanov koln d.
68
(1) k, kter splnil povinnou koln dochzku, me zanechat vzdlvn na zklad
psemnho sdlen doruenho editeli koly. Soust sdlen nezletilho ka je souhlas
jeho zkonnho zstupce. k pestv bt kem stedn koly dnem nsledujcm po dni
doruen tohoto sdlen editeli koly, poppad dnem uvedenm ve sdlen o zanechn
vzdlvn, pokud jde o den pozdj.
Strnka37/120
(2) Jestlie se k, kter splnil povinnou koln dochzku, neastn po dobu nejmn5
vyuovacch dn vyuovn a jeho neast nen omluvena, vyzve editel koly psemn
zletilho ka nebo zkonnho zstupce nezletilho ka, aby neprodlendoloil dvody
kovy neptomnosti; zrove upozorn, e jinak bude k posuzovn, jako by vzdlvn
zanechal. k, kter do 10 dnod doruen vzvy do koly nenastoup nebo nedolo dvod
neptomnosti, se posuzuje, jako by vzdlvn zanechal poslednm dnem tto lhty; tmto
dnem pestv bt kem koly.
(3) k, kter po splnn povinn koln dochzky nepostoupil do vyho ronku, pestv
bt kem koly poslednm dnem pslunho kolnho roku nebo po tomto dni dnem
nsledujcm po dni, kdy nevykonal opravnou zkouku nebo neprospl pi hodnocen v
nhradnm termnu, anebo dnem nsledujcm po dni nabyt prvn moci rozhodnut o
nepovolen opakovn ronku.
69
Hodnocen vsledkvzdlvn k
(1) Kad pololet se vydv kovi vysvden. Za prvn pololet lze kovi vydat msto
vysvden vpis z vysvden.
(2) Hodnocen vsledkvzdlvn ka na vysvden je vyjdeno klasifikac nebo slovn
nebo kombinac obou zpsob. O zpsobu hodnocen rozhoduje editel koly se
souhlasem kolsk rady.
(3) kola pevede slovn hodnocen do klasifikace nebo klasifikaci do slovnho hodnocen v
ppad pestupu ka na kolu, kter hodnot odlinm zpsobem, a to na dost tto
koly, zletilho ka nebo zkonnho zstupce nezletilho ka.
(4) Do vyho ronku postoup k, kter na konci druhho pololet pslunho ronku
prospl ze vech povinnch pedmt stanovench kolnm vzdlvacm programem, s
vjimkou pedmt, z nich se k nehodnot. Hodnocen ka v odbornch pedmtech,
kter stanov rmcov vzdlvac program v umleckch oborech, se uskuteuje po
vykonn komisionln zkouky.
(5) Nelze-li ka hodnotit na konci prvnho pololet, ur editel koly pro jeho hodnocen
nhradn termn, a to tak, aby hodnocen za prvn pololet bylo provedeno nejpozdji do
konce ervna. Nen-li mon ka hodnotit ani v nhradnm termnu, k se za prvn pololet
nehodnot. Nen-li k hodnocen z povinnho pedmtu vyuovanho pouze v prvnm
pololet ani v nhradnm termnu, neprospl.
(6) Nelze-li ka hodnotit na konci druhho pololet, ur editel koly pro jeho hodnocen
nhradn termn, a to tak, aby hodnocen za druh pololet bylo provedeno nejpozdji do
konce z nsledujcho kolnho roku. Do doby hodnocen navtvuje k nejbli vy
ronk. Nen-li k hodnocen ani v tomto termnu, neprospl.
(7) k, kter na konci druhho pololet neprospl nejve ze 2 povinnch pedmt, nebo
k, kter neprospl na konci prvnho pololet nejve ze 2 povinnch pedmt
vyuovanch pouze v prvnm pololet, kon z tchto pedmtopravnou zkouku nejpozdji
do konce pslunho kolnho roku v termnu stanovenm editelem koly. Opravn
zkouky jsou komisionln.
(8) k, kter nevykon opravnou zkouku spnnebo se k jejmu konn nedostav,
neprospl. Ze zvanch dvod me editel koly kovi stanovit nhradn termn
opravn zkouky nejpozdji do konce z nsledujcho kolnho roku. Do doby nhradnho
termnu opravn zkouky navtvuje k nejbli vy ronk.
(9) M-li zletil k nebo zkonn zstupce nezletilho ka pochybnosti o sprvnosti
hodnocen na konci prvnho nebo druhho pololet, me do 3 pracovnch dnode dne, kdy
se o hodnocen prokazateln dozvdl, nejpozdji vak do 3 pracovnch dn od vydn
Strnka38/120
vysvden, podat editele koly o pezkoumn vsledkhodnocen ka; je-li vyuujcm

ka v danm pedmtu editel koly, krajsk ad. Pokud nen dle stanoveno jinak, editel
koly nebo krajsk ad nad komisionln pezkouen ka, kter se kon nejpozdji do
14 dn od doruen dosti nebo v termnu dohodnutm se zkonnm zstupcem ka.
esk koln inspekce poskytne souinnost na dost editele koly nebo krajskho adu.
(10) V ppad, e se dost o pezkoumn vsledkhodnocen tk hodnocen chovn
nebo pedmtvchovnho zamen, posoud editel koly, je-li vyuujcm ka v danm
pedmtu vchovnho zamen editel koly, krajsk ad, dodren pravidel pro hodnocen
vsledk vzdlvn k podle 30 odst. 2. V ppad zjitn poruen tchto pravidel
editel koly nebo krajsk ad vsledek hodnocen zmn; nebyla-li pravidla pro hodnocen
vsledkvzdlvn kporuena, vsledek hodnocen potvrd, a to nejpozdji do 14 dn
ode dne doruen dosti. esk koln inspekce poskytne souinnost na dost editele
koly nebo krajskho adu.
(11) V odvodnnch ppadech me krajsk ad rozhodnout o konn opravn zkouky a
komisionlnho pezkouen podle odstavce 9 na jin stedn kole. Zkouky se na dost
krajskho adu astn koln inspektor.
(12) Ustanoven tohoto paragrafu se pimenvztahuje i na hodnocen vzdlvn
lennho do jinch ucelench st uiva.
70
Uznvn dosaenho vzdln
editel koly uzn ucelen dosaen vzdln ka podle 66, pokud je doloeno
dokladem o tomto vzdln nebo jinm prokazatelnm zpsobem. sten vzdln ka
me editel koly uznat, pokud je doloeno dokladem o tomto vzdln nebo jinm
prokazatelnm zpsobem a od doby jeho dosaen neuplynulo vce ne 10 let nebo pokud
k znalosti z tohoto vzdln proke pi zkouce stanoven editelem koly. Uzn-li
editel koly dosaen vzdln ka, uvoln ka z vyuovn a hodnocen v rozsahu
uznanho vzdln.
71
Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podrobnosti o organizaci a prbhu
stednho vzdlvn, teoretickm a praktickm vyuovn a vchovmimo vyuovn, dle
nleitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmnkch praktickho vyuovn, podrobnosti o
hodnocen vsledk vzdlvn k a jeho nleitostech a podmnky uznvn
pedchozho vzdln.
HLAVA II
UKONOVN STEDNHO VZDLVN
Zpsoby ukonovn stednho vzdlvn
72
(1) Vzdlvn ve vzdlvacch programech v oborech vzdln vedoucch k dosaen
stednho vzdln se ukonuje zvrenou zkoukou. Dokladem o dosaen stednho
vzdln je vysvden o zvren zkouce.
stednho vzdln s vunm listem se ukonuje zvrenou zkoukou. Dokladem o
dosaen stednho vzdln s vunm listem je vysvden o zvren zkouce a vun
list.
stednho vzdln s maturitn zkoukou se ukonuje maturitn zkoukou. Dokladem o
Strnka39/120
dosaen stednho vzdln s maturitn zkoukou je vysvden o maturitn zkouce.

(4) Vysvden o zvren zkouce a vysvden o maturitn zkouce jsou opatena
dolokou o zskn pslunho stupnvzdln.
73
elem zvren zkouky a maturitn zkouky je ovit, jak ci doshli clvzdlvn
stanovench rmcovm a kolnm vzdlvacm programem v pslunm oboru vzdln,
zejmna ovit roveklovch vdomost, a dovednost ka, kter jsou dleit pro jeho
dal vzdlvn nebo vkon povoln nebo odbornch innost.
Zvren zkouka
74
(1) Zvren zkouka se skld
a) v oborech vzdln, v nich se dosahuje stednho vzdln s vunm listem, z
psemn zkouky a stn zkouky a praktick zkouky z odbornho vcviku,
b) v oborech vzdln, v nich se dosahuje stednho vzdln, z praktick zkouky z
odbornch pedmta teoretick zkouky z odbornch pedmt.
(2) k me konat zvrenou zkouku, pokud spnukonil posledn ronk stednho
vzdlvn.
(3) Termny konn zvrench zkouek stanov editel koly. V zvrench zkoukch
podle odstavce 1 psm. a) kola vyuv jednotnch zadn a souvisejc zkuebn
dokumentace. Tato zadn a zkuebn dokumentaci pipravuje a kolm zpstupuje
ministerstvo nebo prvnick osoba zzen a poven ministerstvem zpracovnm
jednotnch zadn zvrench zkouek a zkuebn dokumentace. kola je povinna
zabezpeit zadn a souvisejc dokumentaci proti jejich zneuit. Pro zvren zkouky
podle odstavce 1 psm. b) stanov tmata, obsah, formu a pojet zkouek editel koly.
(4) Ped zahjenm stn zkouky, poppadpraktick zkouky se ci neastn
vyuovn po dobu 4 vyuovacch dnv termnu stanovenm editelem koly.
(5) Zvren zkouka je veejn s vjimkou psemnch zkouek a jednn zkuebn
komise o hodnocen ka; praktick zkouky jsou neveejn v ppadech, kdy je to nutn z
dvodu ochrany zdrav, bezpenosti prce a u zdravotnickch obor z dvodu ochrany
soukrom pacienta.
(6) Zvren zkouka se kon ped zkuebn komis. V ppad, e organizace i dlka
psemn nebo praktick zkouky vyluuje stlou ptomnost zkuebn komise pi zkouce,
ur jej pedseda lena zkuebn komise, kter odpovd za dn prbh zkouky.
(7) Pedsedu zkuebn komise jmenuje do konce nora pslunho kolnho roku krajsk
ad. Jmenovn je platn pro zkouky konan v danm kalendnm roce. Krajsk ad
me pro termn opravnch zkouek a nhradnch zkouek omezit poet zkuebnch
komis a urit kovi v dan kole jinou komisi, ne ped kterou konal nebo ml konat
zkouku v dnm termnu; v takovm ppad pozbv platnosti jmenovn pedsedy
zkuebn komise, ped n nebudou opravn zkouky ani nhradn zkouky konny; o tto
skutenosti informuje krajsk ad editele koly a pedsedu zkuebn komise nejpozdji do
30. ervna. Ostatn leny zkuebn komise jmenuje editel koly. V oborech vzdln, v
nich se dosahuje stednho vzdln s vunm listem, jmenuje editel koly lenem
zkuebn komise tak odbornka z praxe.
(8) Pedseda zkuebn komise
a) m odbornou kvalifikaci v pslunm nebo pbuznm oboru a vykonval pmou
pedagogickou innost nejmn5 let,
Strnka40/120
b) nesm bt v zkladnm pracovnprvnm ani jinm obdobnm vztahu ke kole, na n

bude funkci vykonvat,
c) nebyl vyuujcm k, kte konaj zvrenou zkouku, v prbhu jejich stednho
vzdlvn.
(9) Pedseda zkuebn komise
a) d prci zkuebn komise a odpovd za jej innost,
b) odpovd za dn prbh zkouek a klasifikaci,
c) je oprvnn vylouit ka ze zkouky v ppad, e k pouil nedovolen pomcky
nebo prbh zkouky jinak vn naruil; o vylouen ka ze zkouky rozhodne
pedseda zkuebn komise bezprostedn,
d) oznamuje kovi hodnocen jednotlivch zkouek zvren zkouky.
(10) Zkuebn komise rozhoduje o klasifikaci ka z jednotlivch zkouek na nvrh len
zkuebn komise hlasovnm. Pi rovnosti hlasrozhoduje hlas pedsedy zkuebn komise.
75
(1) k vykon zvrenou zkouku spn, pokud spnvykon vechny zkouky,
kter jsou jej soust.
(2) V ppad, e k zkouku, kter je soust zvren zkouky, vykonal nespn,
me konat opravnou zkouku, a to nejve dvakrt z kad zkouky. Pokud se k ke
zkouce nedostav a svou neptomnost dn omluv nejpozdji do 3 pracovnch dn od
konn zkouky pedsedovi zkuebn komise nebo nekon zvrenou zkouku z dvodu
neukonen poslednho ronku vzdlvn, m prvo konat nhradn zkouku v termnu
stanovenm zkuebn komis. Nedodren stanoven lhty me v zvanch ppadech
pedseda zkuebn komise prominout. Konnm nhradn zkouky nen doteno prvo ka
konat opravnou zkouku.
(3) k pestv bt kem koly dnem nsledujcm po dni, v nm spnvykonal
zvrenou zkouku. Nevykonal-li k zvrenou zkouku v dnm termnu, pestv bt
kem koly 30. ervna roku, v nm ml vzdlvn dn ukonit. Jestlie se k ke
zkouce bez dn omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznna nebo byl ze zkouky
vylouen, posuzuje se, jako by zkouku vykonal nespn.
(4) Zvrenou zkouku lze vykonat nejpozdji do 5 let od spnho ukonen poslednho
ronku vzdlvn.
76
Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podrobnosti o pojet, obsahu a
prbhu zvrench zkouek, termnech jejich konn, stanoven pedmt, z nich se
zvren zkouka kon, sloen zkuebn komise, zpsobu hodnocen k a o
opravnch zkoukch a zkoukch v nhradnm termnu.
Maturitn zkouka
77
Maturitn zkouka se skld ze spolen a profilov sti. k zsk stedn vzdln s
maturitn zkoukou, jestlie spnvykon obsti maturitn zkouky.
78
Spolen st maturitn zkouky
(1) Zkuebnmi pedmty spolen sti maturitn zkouky jsou
a) esk jazyk a literatura,
Strnka41/120
b) ciz jazyk, kter si k zvol z nabdky stanoven provdcm prvnm pedpisem; k

me zvolit pouze takov ciz jazyk, kter je vyuovn ve kole, j je kem, a
c) matematika.
(2) Spolen st maturitn zkouky se skld ze zkouky z eskho jazyka a literatury a
druh zkouky, pro kterou si k na pihlce k maturitn zkouce zvol jeden ze
zkuebnch pedmtuvedench v odstavci 1 psm. b) a c).
(3) Zkouka ze zkuebnho pedmtu esk jazyk a literatura a zkouka ze zkuebnho
pedmtu ciz jazyk se skldaj z dlch zkouek konanch
a) formou didaktickho testu,
b) formou psemn prce a
c) stn formou ped zkuebn maturitn komis.
(4) Zkouka ze zkuebnho pedmtu matematika se kon formou didaktickho testu.
Didaktickm testem se pro potebu tohoto zkona rozum psemn test, kter je jednotn
zadvn a centrln vyhodnocovn, a to zpsobem a podle kritri stanovench
provdcm prvnm pedpisem.
(5) k se me ve spolen sti dle pihlsit a ke dvma nepovinnm zkoukm z
pedmtpodle odstavce 1 psm. b) a c).
78a
(1) Rozsah vdomost a dovednost, kter mohou bt ovovny zkoukami spolen sti
maturitn zkouky, stanov ministerstvo v katalozch poadavk zkouek spolen sti
maturitn zkouky (dle jen katalog) pro pslun zkuebn pedmt. Katalogy
ministerstvo zveejn vdy nejpozdji 24 mscped termnem konn zkouek zpsobem
umoujcm dlkov pstup.
(2) Zkouky a dl zkouky spolen sti maturitn zkouky konan formou didaktickho
testu a psemn prce jsou neveejn. ast je povolena km konajcm zkouku,
pedagogickmu pracovnkovi povenmu funkc zadavatele zkouky (dle jen zadavatel),
kolnmu maturitnmu komisai (dle jen komisa), editeli koly a kolnm inspektorm
esk koln inspekce. V ppadkse specilnmi vzdlvacmi potebami je povolena
t ast osob zajiujcch asistenci nebo slubu tlumoen do znakovho jazyka nebo do
dalch komunikanch systm, a to za podmnek stanovench provdcm prvnm
pedpisem.
(3) Dl zkouky spolen sti maturitn zkouky konan stn formou jsou veejn.
(4) Dl zkouky konan formou didaktickho testu a stn formou me k konat, pokud
spnukonil posledn ronk stednho vzdlvn.
(5) Ped konnm kad ze zkouek spolen sti maturitn zkouky je k povinen
pedloit zadavateli nebo pedsedovi zkuebn maturitn komise svj prkaz totonosti
opaten fotografi. Nepedloen prkazu totonosti nebo dvodn pochybnosti o totonosti
ka, kter jej pedkld, mohou bt dvodem pro nepiputn ka ke zkouce. Dvody
nepiputn ka ke zkouce zaznamen zadavatel nebo pedseda zkuebn maturitn
komise v protokolu o maturitn zkouce.
(6) k vykon spnspolenou st maturitn zkouky, pokud spnvykon vechny
povinn zkouky, ze kterch se skld spolen st maturitn zkouky.
79
Profilov st maturitn zkouky
(1) Profilov st maturitn zkouky se skld ze 2 nebo 3 povinnch zkouek. Poet
Strnka42/120
povinnch zkouek pro dan obor vzdln stanov rmcov vzdlvac program. Ve
kolch a tdch s vyuovacm jazykem nrodnostn meniny je jednou z povinnch
zkouek zkouka z jazyka nrodnostn meniny.
(2) k me dle v rmci profilov sti maturitn zkouky konat nejve 2 nepovinn
zkouky. k me volit nepovinn zkouky z nabdky stanoven editelem koly. Zvolen
nepovinn zkouky se uvedou v pihlce podle 81 odst. 1.
(3) editel koly v souladu s provdcm prvnm pedpisem ur nabdku povinnch a
nepovinnch zkouek podle rmcovho a kolnho vzdlvacho programu, vetnformy a
tmat tchto zkouek, a zveejn toto sv rozhodnut na veejnpstupnm mstve kole
a souasn t zpsobem umoujcm dlkov pstup, a to nejpozdji 7 msc ped
konnm prvn zkouky profilov sti maturitn zkouky.
(4) Zkouky profilov sti maturitn zkouky se konaj formou
a) vypracovn maturitn prce a jej obhajoby ped zkuebn maturitn komis,
b) stn zkouky ped zkuebn maturitn komis,
c) psemn zkouky,
d) praktick zkouky, nebo
e) kombinac dvou nebo vce forem podle psmen a) a d).
(5) Obhajobu maturitn prce podle odstavce 4 psm. a) a zkouky konan formou stn
zkouky podle odstavce 4 psm. b) kon k po spnm ukonen poslednho ronku
vzdlvn. k me konat profilovou st maturitn zkouky i v ppad, e nevykonal
spolenou st maturitn zkouky spn.
(6) Profilov st maturitn zkouky je veejn s vjimkou zkouek konanch formou
psemn zkouky a jednn zkuebn maturitn komise o hodnocen ka; zkouky konan
formou praktick zkouky jsou neveejn v ppadech, kdy je to nutn z dvodu ochrany
zdrav, bezpenosti prce a u zdravotnickch obor tak z dvodu ochrany soukrom
pacienta.
(7) k vykon spnprofilovou st maturitn zkouky, pokud spnvykon vechny
povinn zkouky, kter jsou jej soust.
80
Orgny zajiujc maturitn zkouku
(1) Ministerstvo odpovd za ppravu a metodick zen prbhu spolen sti maturitn
zkouky, za veden evidence pihlek a evidence vsledk maturitnch zkouek.
Ministerstvo uruje obsah zkouek spolen sti maturitn zkouky, k tomu vydv a
zveejuje katalogy. Ministerstvo je sprvcem25) registru k pihlench k maturitn
zkouce a vsledk maturitnch zkouek. Registr obsahuje za elem identifikace ka
rodn slo ka, a nebylo-li rodn slo pidleno, jmno a pjmen ka a datum a msto
jeho narozen.
(2) Ministerstvo zizuje Centrum pro zjiovn vsledkvzdlvn (dle jen Centrum)
jako sttn pspvkovou organizaci podle zkona o majetku esk republiky a o jejm
vystupovn v prvnch vztazch4) a podle 169a.
(3) Centrum
a) pipravuje katalogy a zadn zkouek spolen sti maturitn zkouky,
b) zajiuje vrobu zadn zkouek spolen sti maturitn zkouky a jejich distribuci
do kol,
c) oznauje zadn zkouek spolen sti maturitn zkouky nebo jejich st za
Strnka43/120
informace veejnnepstupn,
d) zajiuje zpracovn a centrln vyhodnocen vsledkzkouek spolen sti
maturitn zkouky, s vjimkou dlch zkouek konanch formou psemn prce z
eskho jazyka a literatury a dlch zkouek konanch formou stn,
e) zajiuje odbornou ppravu pedagogickch pracovnkurench editelem koly k
odborn ppravpro vkon funkce zadavatele, komisae nebo hodnotitele,
f) zajiuje konn zkouek ovujcch znalost prvnch pedpisupravujcch
organizaci, obsah a prbh maturitn zkouky,
g) vydv pedagogickm pracovnkm, kte spnvykonali zkouku podle psmene
f), osvden o zpsobilosti k vkonu funkce zadavatele, komisae nebo hodnotitele,
h) jmenuje komisae a hodnotitele psemnch prac z cizho jazyka a odmuje je,
i) je zpracovatelem25a) registru podle odstavce 1,
j) je sprvcem25) registru pedagogickch pracovnkoprvnnch k vkonu funkce
komisae, zadavatele a hodnotitele;
registr obsahuje tak rodn sla pedagogickch pracovnk, a nebylo-li rodn slo
pidleno, jmno a pjmen a datum a msto narozen.
(4) Krajsk ad jmenuje na nvrh editele koly pedsedy zkuebnch maturitnch komis.
(5) editel koly zejmna
a) odpovd za zajitn podmnek pro dn prbh maturitn zkouky ve kole,
b) jmenuje hodnotitele psemnch prac z eskho jazyka a literatury a zadavatele,
c) jmenuje leny zkuebn maturitn komise, vyjma jejho pedsedy a
d) navrhuje pedagogick pracovnky, kte by mli vykonat odbornou ppravu pro vkon
funkce zadavatele, komisae nebo hodnotitele podle odstavce 3 psm. e).
80a
(1) Dl zkouka konan stn formou a zkouky profilov sti maturitn zkouky se konaj
ped zkuebn maturitn komis. Zkuebn maturitn komise je jmenovna pro kadou tdu a
obor vzdln nebo pro vce td nebo vce obor vzdln, pokud se ci vzdlvaj ve
stejn skupin obor vzdln. lenem zkuebn maturitn komise jsou v ppad dl
zkouky spolen sti konan stn formou tak hodnotitel dlch zkouek konanch
stn formou. lenem zkuebn maturitn komise me bt jmenovn rovn odbornk z
praxe, z vysok nebo vy odborn koly. Na zkuebn maturitn komisi se vztahuj
ustanoven 74 odst. 6 a 10 obdobn.
(2) Pedseda zkuebn maturitn komise zabezpeuje dn prbh sti maturitn zkouky
konan ped zkuebn maturitn komis ve kole.
(3) Komisazabezpeuje dn prbh spolen sti maturitn zkouky ve kole, s
vjimkou dlch zkouek konanch stn formou.
(4) Zadavatel zabezpeuje dn prbh zkouek spolen sti maturitn zkouky v
uebn, s vjimkou dlch zkouek konanch stn formou, vetnkontroly podmnek, za
kterch byla v uebn, kde je zkouka konna, povolena ptomnost osob, zajiujcch
asistenn sluby km se specilnmi vzdlvacmi potebami nebo slubu tlumoen do
znakovho jazyka nebo dalch komunikanch systm. Zadavatel zadv zkouky
spolen sti maturitn zkouky, s vjimkou dlch zkouek konanch stn formou.
Zadavatel je oprvnn vylouit ka ze zkouky, a to v ppad, e k vn nebo
opakovanporuil pravidla pro konn tchto zkouek nebo jinm zpsobem vnnaruil
prbh zkouek; o vylouen ka ze zkouky rozhodne zadavatel bezprostedn. Dvody
Strnka44/120
vylouen ka zaznamen zadavatel v protokolu o maturitn zkouce. Zadavatel je rovn

oprvnn vykzat z uebny osobu zajiujc asistenn slubu km se specilnmi
vzdlvacmi potebami nebo slubu tlumoen do znakovho jazyka nebo dalch
komunikanch systm, a to v ppad, e vn nebo opakovan poruila podmnky
stanoven provdcm prvnm pedpisem nebo jinm zpsobem vn naruila prbh
zkouek.
(5) Hodnotitel psemnch prac hodnot dl zkouky spolen sti maturitn zkouky
konan formou psemn prce. Hodnotitel psemn prce z cizho jazyka nesm hodnotit
psemn prce z cizho jazyka kkoly, v n je pedagogickm pracovnkem.
(6) Hodnotitelem pro dan zkuebn pedmt, komisaem a zadavatelem me bt
jmenovn pouze ten, kdo v souladu se zkonem o pedagogickch pracovncch2) spluje
pedpoklady pro vkon innosti pedagogickch pracovnk, spluje odbornou kvalifikaci
stanovenou pro vkon dan funkce v provdcm prvnm pedpisu a je dritelem platnho
osvden o zpsobilosti k vkonu dan funkce, vydanho Centrem.
80b
Informace veejnnepstupn a povinnost zachovvat mlenlivost
(1) Zadn zkouky spolen sti maturitn zkouky a jednotliv zkouky podle 113 odst.
2 psm. a), jako i jeho jakkoli st, je informac veejnnepstupnou od okamiku, kdy je
Centrum za takovou informaci ozna, a do okamiku, kdy je postupem stanovenm v
provdcm prvnm pedpisu zveejnno.
(2) Centrum dle me zpsobem stanovenm provdcm prvnm pedpisem oznait
jako veejnnepstupn
a) informace o opatench pijatch k zajitn ochrany informac veejnnepstupnch
podle odstavce 1,
b) informace o zpsobu ppravy a vbru zadn zkouek a dlch zkouek spolen
sti maturitn zkouky a jednotliv zkouky podle 113 odst. 2 psm. a), a to nejve do
poslednho dne pslunho zkuebnho obdob,
c) informace o procesech zajiujcch uloen a nakldn s informacemi veejn
nepstupnmi, nebo
d) informace o tom, kter osoby jsou oprvnn seznamovat se s informacemi veejn
nepstupnmi, kter osoby vytvej a provdj opaten k zajitn ochrany informac
veejn nepstupnch, podlej se na pprav zadn zkouek a dlch zkouek
spolen sti maturitn zkouky a jednotliv zkouky podle 113 odst. 2 psm. a) nebo
zajiuj nakldn s informacemi veejnnepstupnmi, a to nejve do poslednho dne
pslunho zkuebnho obdob.
(3) Centrum pijm opaten nezbytn k tomu, aby informace oznaen jako veejn
nepstupn byly zpstupnny vhradn osobm, kter jsou oprvnny se s nimi
seznamovat.
(4) Zamstnanci Centra, jako i dal fyzick osoby, kter pijdou do styku s informacemi
veejn nepstupnmi, jsou povinni zachovvat mlenlivost o tchto informacch a
neumonit pstup k tmto informacm neoprvnnm osobm.
(5) Povinnosti mlenlivosti me zamstnance Centra zprostit pouze editel nebo vedouc
Centra, v ppad editele nebo vedoucho Centra a dal fyzick osoby ministr kolstv,
mldee a tlovchovy.
81
Dal podmnky konn maturitn zkouky
Strnka45/120
(1) k kon maturitn zkouku ve kole, j je kem, na zkladpihlky podan editeli

koly. k, kter po podn pihlky k maturitn zkouce pestoup na jinou stedn kolu,
kon spolenou st maturitn zkouky ve kole stanoven Centrem. Kon-li k zkouku
po skonen kolnho roku, v nm ml dnukonit stedn vzdlvn, kon ji na zklad
pihlky podan editeli koly, ve kter spn ukonil posledn ronk vzdlvn,
piem dl zkouky konan formou didaktickho testu a psemn prce kon ve kole
stanoven Centrem. editel koly zajist pedn daj z pihlek Centru, a to vetn
rodnch sel k, a nebylo-li rodn slo kovi pidleno, jmna a pjmen ka a data a
msta jeho narozen.
(2) V ppad, e k povinnou zkouku spolen sti nebo profilov sti maturitn
zkouky vykonal nespn, me konat opravnou zkouku, a to nejve dvakrt z kad
zkouky. V ppad, e k vykonal nespn nepovinnou zkouku, opravnou zkouku
nekon. Pokud se k ke zkouce nedostav a svou neptomnost dnomluv nejpozdji
do 3 pracovnch dn od termnu konn zkouky editeli koly, m prvo konat nhradn
zkouku v termnu stanovenm provdcm prvnm pedpisem. Nedodren stanoven
lhty me v zvanch ppadech editel koly prominout. Konnm nhradn zkouky nen
doteno prvo ka konat opravnou zkouku. Kon-li k opravnou nebo nhradn zkouku,
kon pouze tu st zkouky, v n neuspl nebo ji nekonal. Obdobnse uznvaj spn
vykonan sti zkouky pi konn maturitn zkouky kem, kter nemohl tuto maturitn
zkouku dokonit v dnm termnu, neboneukonil spnposledn ronk vzdlvn.
(3) Jestlie se k ke zkouce bez dn omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznna
nebo pokud byl ze zkouky vylouen, posuzuje se, jako by zkouku vykonal nespn.
(4) editel koly vystav kovi, kter vykonal spnobsti maturitn zkouky,
vysvden o maturitn zkouce.
(5) Maturitn zkouku lze vykonat nejpozdji do 5 let od spnho ukonen poslednho
ronku vzdlvn ve stedn kole.
(6) k, kter ji zskal stedn vzdln s maturitn zkoukou vykonnm maturitn zkouky
podle tohoto zkona nebo podle pedchozch prvnch pedpis, nekon spolenou st
maturitn zkouky. editel koly me kovi uznat zkouku profilov sti maturitn
zkouky, kterou ji k vykonal v pedchozm vzdlvn, pokud je obsahovsrovnateln se
zkoukou profilov sti v dan kole.
(7) km nle 5 vyuovacch dnvolna k ppravna konn maturitn zkouky, a to v
termnu stanovenm editelem koly.
(8) ci kol a td s vyuovacm jazykem nrodnostn meniny maj prvo skldat
spolenou i profilovou st maturitn zkouky v eskm jazyce nebo v jazyce nrodnostn
meniny s vjimkou zkouky ze zkuebnho pedmtu esk jazyk a literatura, kterou
skldaj v eskm jazyce.
(9) Odlinm zpsobem me bt se souhlasem ministerstva ukonovno vzdlvn
podle vzdlvacch programve vybranch tdch osmiletch nebo estiletch gymnzi s
vukou nkterch pedmt v cizm jazyce nebo ve kolch zzench na zklad
mezinrodn smlouvy, poppad se souhlasem ministerstva v dalch oborech vzdln.
Tato maturitn zkouka se povauje za maturitn zkouku podle tohoto zkona, pokud k
vykon tak zkouku ze zkuebnho pedmtu esk jazyk a literatura spolen sti
maturitn zkouky.
(10) k pestv bt kem koly dnem nsledujcm po dni, kdy spnvykonal
maturitn zkouku. Nevykonal-li k jednu nebo ob sti maturitn zkouky v dnm
termnu, pestv bt kem koly 30. ervna roku, v nm ml vzdlvn dnukonit.
(11) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem
a) termny, formu, pravidla prbhu a zpsob a kritria hodnocen zkouek spolen
Strnka46/120
sti maturitn zkouky, pravidla prbhu a zpsob a kritria hodnocen zkouek

profilov sti maturitn zkouky, pravidla zadvn a vyhodnocovn didaktickch test;
nabdku cizch jazyk ve spolen sti maturitn zkouky, pravidla uren nabdky
zkouek profilov sti maturitn zkouky, vetn formy, tmat a obdob konn tchto
zkouek, termny a pravidla pro konn opravn a nhradn zkouky, termny a pravidla
pro opakovn dl zkouky spolen sti maturitn zkouky konan formou psemn
prce;
b) postup a termny ppravy zadn zkouek spolen sti maturitn zkouky, zpsob
oznaovn zadn zkouky spolen sti maturitn zkouky nebo jeho sti za
informaci veejn nepstupnou a postup jejich zveejovn, okruh osob oprvnnch
seznamovat se s informacemi veejnnepstupnmi, pravidla pro ppravu, organizaci a
zen spolen a profilov sti maturitn zkouky, zajitn podmnek jejich prbhu a
vyhodnocen vsledk, podrobnj vymezen innosti orgn a fyzickch osob
zajiujcch maturitn zkouky, vymezen pedpoklad pro vkon funkce zadavatele,
hodnotitele a komisae, obsah a formu osvden k vkonu funkce zadavatele,
hodnotitele nebo komisae, podrobnosti o innosti zkuebn maturitn komise a potu,
vbru a jmenovn jejch lena pravidla a termny pro jmenovn pedsedzkuebnch
maturitnch komis, komisa, zadavatel a hodnotitel a pravidla pro odmovn
pedsedzkuebnch maturitnch komis, komisaa hodnotitelpsemnch prac;
c) podrobnj pravidla o obsahu, form, zpsobu a termnech podn pihlky k
maturitn, nhradn nebo opravn zkouce, o obsahu, termnech, form a zpsobu
pedvan dajz tchto pihlek, o rozsahu, obsahu, zpsobu a formveden evidenc
podle 80 odst. 1 a 3, o zpsobu pedvn dat do tchto evidenc, o zpsobu ochrany
daj v nich obsaench a o nleitostech maturitnch protokol a zpsobu jejich
zpracovn a vydvn;
d) podmnky a zpsob konn maturitn zkouky kse zdravotnm postienm,
zdravotnm znevhodnnm a cizinc a konn maturitn zkouky v jazyce nrodnostn
meniny.
Pezkoumn prbhu a vsledkzvren a maturitn zkouky
82
(1) Kad, kdo konal
a) zvrenou zkouku,
b) maturitn zkouku, kromdl zkouky spolen sti konan formou didaktickho
testu, anebo byl z konn tchto zkouek vylouen, me psemnpodat krajsk ad
o pezkoumn prbhu a vsledku tto zkouky nebo rozhodnut o vylouen. Krajsk
ad rozhodne o dosti ve lht30 dn ode dne jejho doruen, a to tak, e vsledek
zkouky zmn, nebo zru a nad opakovn zkouky, pokud zjist, e pi tto zkouce
byly porueny prvn pedpisy nebo se vyskytly jin zvan nedostatky, kter mohly mt
vliv na dn prbh nebo vsledek zkouky; v opanm ppad vsledek zkouky
potvrd. kola, v n k konal maturitn zkouku, esk koln inspekce a Centrum pi
plnn kol podle 80 odst. 3 poskytuj krajskmu adu souinnost pi posuzovn
dosti. Opakovn zkouky s vjimkou dl zkouky spolen sti maturitn zkouky
konan formou psemn prce se kon nejpozdji do 15 dnode dne vydn rozhodnut,
a to ped zkuebn komis, kterou jmenuje krajsk ad. Opakovn dl zkouky
spolen sti maturitn zkouky konan formou psemn prce se kon v nejblim
monm termnu, kter stanov provdc prvn pedpis.
(2) Kad, kdo konal zkouku spolen sti maturitn zkouky konanou formou
didaktickho testu, nebo byl z konn tto zkouky vylouen, me psemn podat
ministerstvo o pezkoumn vsledku tto zkouky nebo pezkoumn rozhodnut o
Strnka47/120
vylouen ze zkouky. Ministerstvo adateli odele psemn vyrozumn o vsledku

pezkoumn nejpozdji do 30 dnode dne doruen dosti.
(3) dost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat pslunmu sprvnmu adu do 20 dnod
konce obdob stanovenho provdcm prvnm pedpisem pro konn pslun zvren
nebo maturitn zkouky nebo v ppaddlch zkouek spolen sti maturitn zkouky od
konce obdob stanovenho provdcm prvnm pedpisem pro konn pslun dl
zkouky.
(4) Kad m prvo nahldnout do vech materiltkajcch se jeho osoby, kter maj
vznam pro rozhodnut o vsledku zkouky.
HLAVA III
NSTAVBOV STUDIUM A ZKRCEN STUDIUM PRO ZSKN STEDNHO VZDLN S
VUNM LISTEM A STEDNHO VZDLN S MATURITN ZKOUKOU
83
Nstavbov studium
(1) Stedn koly mohou organizovat nstavbov studium pro uchazee, kte zskali stedn
vzdln s vunm listem v dlce 3 let denn formy vzdlvn. Vzdlvn se uskuteuje
podle rmcovho vzdlvacho programu pro pslun obor vzdln. Nvaznost obor
vzdln pro uchazee pijman do nstavbovho studia stanov vlda nazenm.
(2) Vzdlvn v nstavbovm studiu trv 2 roky v denn formvzdlvn.
(3) V rmci pijmacho zen do nstavbovho studia me editel koly rozhodnout o konn
pijmac zkouky, jej obsah a formu stanov v souladu se spolenm zkladem rmcovch
vzdlvacch programoborvzdln, na nnavazuje obor vzdln nstavbovho studia.
(4) Nstavbov studium se ukonuje maturitn zkoukou, dokladem je vysvden o maturitn
zkouce. k, kter spn ukon nstavbov studium, zsk stedn vzdln s maturitn
zkoukou.
(5) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podrobnj podmnky organizace
vzdlvn v nstavbovm studiu.
84
Zkrcen studium pro zskn stednho vzdln s vunm listem
(1) Stedn koly, kter poskytuj stedn vzdln s vunm listem v danm oboru vzdln,
mohou v tomto oboru vzdln uskuteovat tak zkrcen studium pro zskn stednho
vzdln s vunm listem pro uchazee, kte zskali stedn vzdln s maturitn
zkoukou,nebo pro uchazee, kte zskali stedn vzdln s vunm listem v jinm oboru
vzdln. Zkrcen studium trv 1 a 2 roky v denn formvzdlvn; dlku stanov rmcov
vzdlvac program pslunho oboru vzdln.
(2) V rmci pijmacho zen me editel koly rozhodnout o konn pijmac zkouky, jej
obsah a formu stanov v souladu s rmcovm vzdlvacm programem oboru vzdln, k
jeho studiu se uchazehls.
(3) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem nleitosti a podmnky organizace
zkrcenho vzdlvn pro zskn stednho vzdln s vunm listem.
85
Zkrcen studium pro zskn stednho vzdln s maturitn zkoukou
(1) Stedn koly, kter poskytuj stedn vzdln s maturitn zkoukou v danm oboru vzdln,
mohou v tomto oboru vzdln uskuteovat tak zkrcen studium pro zskn stednho
Strnka48/120
vzdln s maturitn zkoukou. Zkrcen studium trv 1 a 2 roky v denn form vzdlvn;
dlku stanov rmcov vzdlvac program pslunho oboru vzdln.
(2) Ke zkrcenmu studiu pro zskn stednho vzdln s maturitn zkoukou se mohou hlsit
uchazei, kte zskali stedn vzdln s maturitn zkoukou v jinm oboru vzdln. V rmci
pijmacho zen me editel koly rozhodnout o konn pijmac zkouky, jej obsah a
formu stanov v souladu s rmcovm vzdlvacm programem oboru vzdln, k jeho studiu
se uchazehls.
(3) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem nleitosti a podmnky organizace
zkrcenho vzdlvn pro zskn stednho vzdln s maturitn zkoukou.
ST PT
VZDLVN V KONZERVATOI
86
Cle vzdlvn v konzervatoi
Vzdlvn v konzervatoi rozvj znalosti, dovednosti a dal schopnosti ka zskan v zkladnm
a v zkladnm umleckm vzdlvn, poskytuje veobecn vzdln a pipravuje ky pro vkon
nronch umleckch nebo umleckch a umlecko pedagogickch innost v oborech hudba,
tanec, zpv a hudebndramatick umn. Vzdlvn v konzervatoi vytv dle pedpoklady pro
plnoprvn osobn a obansk ivot, pokraovn ve vzdlvn a pro vkon pracovn innosti.
87
Stupnvzdln v konzervatoi
(1) spnm ukonenm vzdlvacho programu v konzervatoi se dosahuje tchto stup
vzdln
a) stedn vzdln s maturitn zkoukou,
b) vy odborn vzdln v konzervatoi.
(2) Stedn vzdln s maturitn zkoukou zsk k spnm ukonenm odpovdajc sti
vzdlvacho programu v konzervatoi nejdve po 4 letech v denn formvzdlvn v estiletm
vzdlvacm programu nebo po 8 letech v denn form vzdlvn v osmiletm vzdlvacm
programu.
(3) Vy odborn vzdln v konzervatoi zsk k spnm ukonenm estiletho nebo
osmiletho vzdlvacho programu.
88
Pijmn ke vzdlvn v konzervatoi
(1) Ke vzdlvn do prvnho ronku estiletho vzdlvacho programu konzervatoe se pijmaj
uchazei, kte splnili povinnou koln dochzku nebo spn ukonili zkladn vzdlvn ped
splnnm povinn koln dochzky, do prvnho ronku osmiletho vzdlvacho programu
konzervatoe se pijmaj uchazei, kte spn ukonili pt ronk zkladn koly, a kte pi
pijmacm zen splnili podmnky pro pijet prokznm vhodnch schopnost, vdomost, zjm
a zdravotn zpsobilosti.
(2) Pijmac zen ke vzdlvn v konzervatoi se kon formou talentov zkouky. Pi organizaci
talentov zkouky se 62 pouije obdobn.
89
Ukonovn vzdlvn v konzervatoi
Strnka49/120
(1) Vzdlvn v konzervatoi se zpravidla ukonuje absolutoriem v konzervatoi. Dokladem je

vysvden o absolutoriu v konzervatoi a diplom absolventa konzervatoe. Oznaen absolventa
konzervatoe, kter se uvd za jmnem, je "diplomovan specialista", zkrcen "DiS.". ci
mohou ukonit vzdlvn tak maturitn zkoukou, nejdve vak po tvrtm ronku v ppad
estiletho vzdlvacho programu konzervatoe a po osmm ronku v ppad osmiletho
vzdlvacho programu konzervatoe.
(2) Vysvden o maturitn zkouce a vysvden o absolutoriu v konzervatoi jsou opatena
dolokou o zskn pslunho stupnvzdln.
90
Absolutorium v konzervatoi
(1) elem absolutoria v konzervatoi je ovit, jak ci doshli cl vzdlvn stanovench
rmcovm a kolnm vzdlvacm programem v pslunm oboru vzdln, zejmna ovit
rove klovch dovednost, vdomost a postoj absolventa, kter jsou dleit pro jeho dal
vzdlvn nebo vkon povoln.
(2) Absolutorium v konzervatoi je komplexn odborn zkouka, kter se skld z teoretick
zkouky z odbornch pedmt stanovench rmcovm vzdlvacm programem, zkouky z
cizho jazyka, absolventsk prce a jej obhajoby, absolventskho vkonu z jednoho nebo dvou
hlavnch obor, poppadzkouky z umlecko-pedagogick ppravy, pokud tak stanov rmcov
vzdlvac program. Absolutorium v konzervatoi pro obor tanec se skld z teoretick zkouky z
odbornch pedmtstanovench rmcovm vzdlvacm programem, absolventsk prce a jej
obhajoby, absolventskho vkonu a zkouky z umlecko-pedagogick ppravy. Obsah a termny
konn zkouek stanov editel koly.
(3) k me konat absolutorium v konzervatoi, pokud spnukonil posledn ronk
vzdlvn v pslunm oboru vzdln a
a) v estiletm vzdlvacm programu spnvykonal zvren komisionln zkouky z
eskho jazyka a literatury a djin oboru nebo maturitn zkouku,
b) v osmiletm vzdlvacm programu spnvykonal zvren komisionln zkouky z
eskho jazyka a literatury a cizho jazyka nebo maturitn zkouku.
(4) k, kter ukonuje vzdlvn v konzervatoi absolutoriem bez pedchozho konn maturitn
zkouky, kon v termnu stanovenm editelem koly zvrenou komisionln zkouku z
pedmt podle odstavce 3 ve kolnm roce, v nm byla vuka tchto pedmt ukonena,
nejpozdji vak do konce prvnho pololet nsledujcho kolnho roku. Neprospl-li k u
zvren komisionln zkouky, stanov zkuebn komise termn opravn zkouky. Opravnou
zvrenou komisionln zkouku me k konat nejve dvakrt. Pedsedu a leny zkuebn
komise pro zvrenou komisionln zkouku jmenuje editel koly.
(5) Absolutorium v konzervatoi se kon ped zkuebn komis. Pedsedu zkuebn komise
jmenuje krajsk ad; pedseda zkuebn komise mus bt pedagogickm pracovnkem z jin
konzervatoe nebo vysok koly, kter m odpovdajc odbornou a pedagogickou zpsobilost a
nejmn ptiletou umlecko-pedagogickou praxi. Mstopedsedu a leny zkuebn komise pro
absolutorium v konzervatoi jmenuje editel koly, mstopedsedou je jmenovn pedagogick
pracovnk pslun koly s nejmn ptiletou pedagogickou prax; lenem komise mus bt
vedouc absolventsk prce, vedouc absolventskho vkonu a oponent. Ustanoven 74 odst. 9
a 10 se pouije obdobn.
(6) Po dobu 5 vyuovacch dnped zahjenm absolutoria v konzervatoi se ci nezastuj
vyuovn, tato doba je urena pro ppravu na absolutorium.
(7) Zkuebn komise me kovi povolit odklad zvren komisionln zkouky nebo
absolutoria v konzervatoi, poppad stanovit kovi termn nhradn zkouky, pokud se z
vnch dvodnemohl ke konn zvren komisionln zkouky nebo absolutoria dostavit a
Strnka50/120
do 3 pracovnch dn od konn zkouky nebo absolutoria se psemn omluvil pedsedovi

zkuebn komise. Nedodren stanoven lhty me v zvanch ppadech pedseda zkuebn
komise prominout.
(8) Jestlie se k nedostavil k zvren komisionln zkouce nebo absolutoriu bez dn
omluvy, jeho omluva nebyla uznna nebo byl ze zkouky vylouen, posuzuje se, jako by zkouku
vykonal nespn.
(9) Neprospl-li k ze zkouky absolutoria v konzervatoi, poppadneobhjil-li absolventskou
prci, me konat opravnou zkouku, poppad opravnou obhajobu absolventsk prce v
termnu, kter mu ur zkuebn komise. Opravnou zkouku a opravnou obhajobu absolventsk
prce je mono konat dvakrt.
(10) k pestv bt kem koly dnem nsledujcm po dni, kdy spnvykonal absolutorium
v konzervatoi. Nevykonal-li k v urenm termnu spnabsolutorium v konzervatoi a byla
mu povolena opravn zkouka nebo odklad zkouky, zachovvaj se mu prva a povinnosti ka
do 30. ervna kolnho roku, v nm ml vzdlvn dnukonit.
(11) k me vykonat absolutorium v konzervatoi nejpozdji do 5 let od ukonen poslednho
ronku vzdlvn.
(12) Kad, kdo konal absolutorium v konzervatoi me podat krajsk ad do 8 dnode dne,
kdy mu byl oznmen vsledek zkouky, o pezkoumn prbhu a vsledku tto zkouky. Pi
pezkoumn se postupuje obdobnpodle 82 odst. 1 a 4.
91
(1) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podrobnj podmnky prbhu,
organizace a ukonovn vzdlvn v konzervatoi.
(2) Na vzdlvn v konzervatoi a konzervatose vztahuj ustanoven tohoto zkona o stednm
vzdlvn a stedn kole, pokud nen stanoveno jinak.
ST EST
VY ODBORN VZDLVN
HLAVA I
CLE A STUPEVYHO ODBORNHO VZDLN, PIJMN KE VZDLVN, JEHO
ORGANIZACE, PRBH A UKONOVN
92
Cle vyho odbornho vzdlvn a stupevzdln
(1) Vy odborn vzdlvn rozvj a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta zskan ve
stednm vzdlvn a poskytuje veobecn a odborn vzdln a praktickou ppravu pro
vkon nronch innost.
(2) spnm ukonenm pslunho akreditovanho vzdlvacho programu se doshne
stupnvyho odbornho vzdln.
(3) Dlka vyho odbornho vzdlvn v denn formje 3 roky vetnodborn praxe, u
zdravotnickch oborvzdln a 3,5 roku.
Pijmn ke vzdlvn ve vy odborn kole
93
Podmnky pijet ke vzdlvn ve vy odborn kole
(1) Ke vzdlvn ve vy odborn kole lze pijmout uchazee, kte zskali stedn
Strnka51/120
vzdln s maturitn zkoukou a kte pi pijmacm zen splnili podmnky pro pijet
prokznm vhodnch schopnost, vdomost, zjma zdravotn zpsobilosti.
(2) O pijet uchazee ke vzdlvn ve vy odborn kole rozhoduje editel tto koly.
94
Pijmn do prvnho ronku vzdlvn ve vy odborn kole
(1) Uchazepodv pihlku ke vzdlvn ve vy odborn kole editeli koly pro prvn
kolo pijmacho zen v termnu stanovenm provdcm prvnm pedpisem. V pihlce
se vdy uvd rodn slo uchazee, bylo-li mu pidleno.
(2) V rmci pijmacho zen me editel koly rozhodnout o konn pijmac zkouky, jej
obsah a formu stanov v souladu s rmcovmi vzdlvacmi programy poskytujcmi stedn
vzdln s maturitn zkoukou.
(3) editel koly stanov jednotn kritria pro vechny uchazee pijman v jednotlivch
kolech pijmacho zen do pslunho oboru a formy vzdlvn pro dan koln rok. V
pijmacm zen editel koly hodnot uchazee podle
a) hodnocen znalost uchazee zskanch ve stednm vzdlvn a vyjdenm na
vysvden ze stedn koly,
b) vsledkpijmac zkouky, je-li stanovena, a
c) dalch skutenost, kter osvduj vhodn schopnosti, vdomosti a zjmy
uchazee.
(4) Pedpokladem pijet uchazee ke vzdlvn ve vy odborn kole je rovnsplnn
podmnek zdravotn zpsobilosti pro dan obor vzdln.
(5) editel koly zveejn v dostatenm pedstihu, nejmnvak dvoumsnm, lhtu pro
podn pihlky ke vzdlvn, doklady, kter jsou jej soust, kritria hodnocen
pijmacho zen, termny konn pijmac zkouky a jej formu a rmcov obsah, je-li
stanovena, poppad dal podmnky pijet ke vzdlvn. Tyto skutenosti mus bt
zveejnny na pstupnm mstve kole.
(6) Pokud spln podmnky pijmacho zen vce uchaze, ne kolik lze pijmout, rozhoduje
jejich poad podle vsledku hodnocen pijmacho zen.
(7) editel koly zveejn seznam pijatch uchazea vyd rozhodnut o nepijet
uchazee do 7 dn po konn pijmac zkouky nebo po stanoven vsledk pijmacho
zen, pokud se pijmac zkouka nekon.
(8) editel koly me po ukonen prvnho kola pijmacho zen vyhlsit dal kola
pijmacho zen k naplnn pedpokldanho stavu student.
95
Pijmn do vyho ronku vzdlvn ve vy odborn kole
(1) editel koly me uchazee pijmout do vyho ne prvnho ronku vzdlvn ve
vy odborn kole. V rmci pijmacho zen me editel koly po posouzen doklad
uchazee o pedchozm vzdlvn stanovit jako podmnku pijet vykonn zkouky a urit
jej obsah, termn, formu a kritria hodnocen, a to v souladu s akreditovanm vzdlvacm
programem pslunho oboru vzdln. V ppad, e editel koly rozhodne o pijet
uchazee, ur ronk, do nho bude uchazezaazen.
(2) V ppadzdravotnickch oborme editel koly pijmout uchazee do vyho ne
prvnho ronku vzdlvn ve vy odborn kole pouze v ppad, e obsah pedchozho
vzdlvn uchazee odpovd obsahu vzdlvn v tch roncch, kter student nebude
absolvovat.
Strnka52/120
Organizace a prbh vyho odbornho vzdlvn

96
(1) koln rok zan 1. z a kon 31. srpna nsledujcho kalendnho roku. koln rok se
len na dvobdob. Zimn obdob trv od 1. z do 31. ledna, letn obdob trv od 1. nora
do 31. srpna.
(2) Vy odborn vzdlvn obsahuje teoretickou ppravu a praktickou ppravu. Praktick
pprava se uskuteuje formou praktickho vyuovn ve kole nebo formou odborn praxe
na pracovitch fyzickch nebo prvnickch osob, kter maj oprvnn k innosti souvisejc
s danm oborem vzdln a kter maj se kolou uzavenou smlouvu o obsahu a rozsahu
odborn praxe a podmnkch pro jej konn.
(3) Na studenty pi praktick ppravse vztahuj ustanoven zkonku prce, kter upravuj
pracovn dobu, bezpenost a ochranu zdrav pi prci, pi o zamstnance a pracovn
podmnky en a mladistvch, a dal pedpisy o bezpenosti a ochranzdrav pi prci.
97
(1) Uchazese stv studentem vy odborn koly dnem zpisu ke vzdlvn.
Uchazei se zapisuj ve lht stanoven vy odbornou kolou, nejpozdji vak do 31.
jna.
(2) Dokladem o vzdlvn ve vy odborn kole je vkaz o studiu. Do vkazu o studiu se
zapisuj pedmty nebo jin ucelen sti uiva zvolenho oboru vzdln a vsledky
hodnocen studenta.
(3) V prbhu vyho odbornho vzdlvn se studentovi umouje pestup do jin vy
odborn koly, zmna oboru vzdln, peruen vzdlvn, opakovn ronku a uznn
pedchozho vzdln, a to na zkladpsemn dosti studenta.
(4) editel koly me studentovi povolit zmnu oboru vzdln. V rmci rozhodovn o
zmn oboru vzdln me editel koly stanovit rozdlovou zkouku a urit jej obsah,
rozsah, termn a kritria jejho hodnocen.
(5) O pestupu studenta vy odborn koly do jin vy odborn koly rozhoduje editel
koly, do kter se student hls. V rmci rozhodovn o pestupu studenta, zejmna pokud
m pi pestupu dojt ke zmn oboru vzdln, me editel koly stanovit rozdlovou
zkouku a urit jej obsah, rozsah, termn a kritria jejho hodnocen.
(6) editel koly me studentovi peruit vzdlvn, a to na dobu nejve 2 let. Po dobu
peruen vzdlvn student nen studentem tto vy odborn koly. Po uplynut doby
peruen vzdlvn pokrauje student v tom ronku, ve kterm bylo vzdlvn
perueno. Se souhlasem editele koly me student pokraovat ve vym ronku,
proke-li odpovdajc znalosti a praktick dovednosti a zpsob jejich zskn. editel koly
na dost studenta ukon peruen vzdlvn i ped uplynutm doby peruen vzdlvn,
nebrn-li tomu zvan dvody.
(7) editel koly je povinen peruit vzdlvn studentce z dvodthotenstv a matestv,
jestlie praktick pprava probh na pracovitch nebo ve form prac zakzanch
thotnm enm a matkm do konce devtho msce po porodu, nebo jestlie vyuovn
podle lkaskho posudku ohrouje thotenstv studentky.
(8) editel koly me studentovi, kter nesplnil podmnky stanoven akreditovanm
vzdlvacm programem pro pslun ronk, povolit opakovn ronku po posouzen jeho
dosavadnch studijnch vsledka dvoduvedench v dosti.
98
(1) Student me zanechat vzdlvn na zkladpsemnho sdlen doruenho editeli
Strnka53/120
koly. Student pestv bt studentem vy odborn koly dnem nsledujcm po dni

doruen tohoto sdlen editeli koly, poppad dnem uvedenm ve sdlen o zanechn
vzdlvn, pokud jde o den pozdj.
(2) Jestlie se student neastn po dobu nejmn20 vyuovacch dnvyuovn a jeho
neast nen dn omluvena, vyzve ho editel koly psemn, aby neprodlen doloil
dvody sv neptomnosti; zrove upozorn, e jinak bude student posuzovn, jako by
vzdlvn zanechal. Jestlie do 3 tdnod doruen vzvy student do vy odborn koly
nenastoup nebo nedolo dvod neptomnosti, posuzuje se, jako by poslednm dnem tto
lhty vzdlvn zanechal; tmto dnem pestv bt studentem vy odborn koly.
99
Hodnocen vsledkvzdlvn student
(1) Studenti jsou hodnoceni vdy za pslun obdob. Pedmty, poppad jin ucelen
sti uiva, z nich student kon zkouku, a pedmty, poppadjin ucelen sti uiva,
z nich je student hodnocen jinm zpsobem, stanov akreditovan vzdlvac program.
Zkouky je mon opakovat dvakrt. V ppad lenn obsahu vzdlvn do jinch
ucelench st uiva ne pedmtse vydv studentovi potvrzen o jejich absolvovn.
(2) Do vyho ronku postoup student, kter spnsplnil podmnky stanoven
akreditovanm vzdlvacm programem pro pslun ronk.
(3) V ppad, e nelze studenta hodnotit ze zvanch dvod, ur editel koly termn, do
kterho m bt hodnocen studenta ukoneno. Hodnocen mus bt ukoneno nejpozdji do
konce nsledujcho obdob.
100
Uznvn dosaenho vzdln
editel koly uzn ucelen dosaen vzdln studenta, pokud je doloeno dokladem o
tomto vzdln nebo jinm prokazatelnm zpsobem. sten vzdln studenta me
editel koly uznat, pokud je doloeno dokladem o tomto vzdln nebo jinm
prokazatelnm zpsobem a od doby jeho dosaen neuplynulo vce ne 10 let nebo pokud
student znalosti z tohoto vzdln proke pi zkouce stanoven editelem koly. Uzn-li
editel koly dosaen vzdln studenta, uvoln ka zsti nebo zcela z vyuovn a z
hodnocen v rozsahu uznanho vzdln.
Ukonovn vyho odbornho vzdlvn
101
Vy odborn vzdlvn se ukonuje absolutoriem. Dokladem o dosaen vyho
odbornho vzdln je vysvden o absolutoriu a diplom absolventa vy odborn koly.
Oznaen absolventa vy odborn koly, kter se uvd za jmnem, je "diplomovan
specialista" (zkrcen"DiS.").
102
(1) Podmnkou pro absolutorium je spn ukonen poslednho ronku vzdlvn.
Absolutorium se skld ze zkouky z odbornch pedmt, zkouky z cizho jazyka a
obhajoby absolventsk prce. Absolventsk prce me bt zpracovna a obhajovna
spolen nkolika studenty; i v tomto ppad jsou studenti hodnoceni jednotliv.
Absolventsk prce a jej obhajoba me obsahovat tst ovujc praktick dovednosti.
(2) editel koly vyhlauje nejmn1 dn termn absolutoria ve kolnm roce.
(3) Absolutorium se kon ped zkuebn komis a je veejn s vjimkou jednn zkuebn
komise o hodnocen studenta.
Strnka54/120
(4) Zkuebn komise m stl a dal leny, pedsedou je pedagogick pracovnk z jin
vy odborn koly nebo vysok koly. Stlmi leny jsou pedseda, mstopedseda a
vedouc uitel studijn skupiny. Dalmi leny jsou uitel pslunho pedmtu, psedc,
kter vyuuje dan pedmt, vedouc absolventsk prce a oponent. lenem zkuebn
komise me bt jmenovn tak odbornk z praxe. Pedsedu komise jmenuje krajsk ad,
ostatn leny komise editel koly. Ustanoven 74 odst. 9 a 10 se pouije obdobn.
(5) Neprospl-li student z nkter zkouky nebo neobhjil-li absolventskou prci, me
konat opravnou zkouku z tto zkouky nebo obhjit absolventskou prci do 6 mscod
dnho termnu absolutoria. Opravnou zkouku nebo opravnou obhajobu absolventsk
prce je mon konat nejve dvakrt, a to v termnu stanovenm zkuebn komis.
(6) Pokud se student ke zkouce nebo obhajobnedostav a svou neptomnost dn
omluv nejpozdji do 3 pracovnch dn od konn zkouky pedsedovi zkuebn komise
nebo nekonal absolutorium z dvodu neukonen poslednho ronku vzdlvn, m prvo
konat nhradn zkouku. Nedodren stanoven lhty me v zvanch ppadech
pedseda zkuebn komise prominout. Konnm nhradn zkouky nen doteno prvo
studenta konat opravnou zkouku.
(7) Student pestv bt studentem vy odborn koly dnem nsledujcm po dni, kdy
spn vykonal absolutorium. Nevykonal-li student spn absolutorium v ppad
vzdlvacho programu v dlce 3 roky v dnm termnu, pestv bt studentem koly 30.
ervna roku, v nm ml vzdlvn dn ukonit, v ppad vzdlvacho programu v
dlce 3,5 roku pestv bt studentem koly 31. ledna roku, v nm ml vzdlvn dn
ukonit. Jestlie se student ke zkouce nebo obhajobbez dn omluvy nedostavil, jeho
omluva nebyla uznna nebo byl ze zkouky vylouen, posuzuje se, jako by zkouku nebo
obhajobu vykonal nespn.
(8) Absolutorium lze vykonat nejpozdji do 5 let od spnho ukonen poslednho ronku
vzdlvn.
(9) Kad, kdo konal zkouku absolutoria nebo obhajobu absolventsk prce, me do 8
dnode dne, kdy mu byl oznmen vsledek zkouky, podat krajsk ad o pezkoumn
jejho prbhu a vsledku. Pi pezkoumn se postupuje obdobnpodle 82 odst. 1 a 4.
103
Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podrobnosti o organizaci,
nleitostech a prbhu pijmacho zen ke vzdlvn ve vych odbornch kolch,
vetn termn konn pijmacch zkouek, a o pijmn do vyho ne prvnho ronku,
podrobnosti o organizaci a prbhu vyho odbornho vzdlvn, podmnky konn
odborn praxe a nleitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmnkch odborn
praxe, pravidla pro hodnocen student, pro uznvn pedchozho vzdln a podrobnj
podmnky o ukonovn vyho odbornho vzdlvn absolutoriem.
HLAVA II
AKREDITACE VZDLVACHO PROGRAMU
104
(1) Vzdlvac program v pslunm oboru vzdln pro jednotlivou vy odbornou kolu
podlh akreditaci, kterou udluje ministerstvo; v ppad vzdlvacho programu
zdravotnickho zamen s pedchozm souhlasem Ministerstva zdravotnictv a v ppad
vzdlvacho programu v oblasti bezpenostnch slueb s pedchozm souhlasem
Ministerstva vnitra a v ppad vzdlvacho programu zamenho na ppravu k vkonu
regulovanho povoln t s pedchozm stanoviskem pslunho uznvacho orgnu1), zda
absolventi budou pipraveni odpovdajcm zpsobem k vkonu tohoto povoln.
(2) Je-li vzdlvac program akreditovn a zapsn pro pslunou vy odbornou kolu do
Strnka55/120
kolskho rejstku, lze ke vzdlvn v tomto programu pijmat uchazee, konat vuku,
zkouky a piznvat oznaen absolventa vy odborn koly.
105
(1) dost o akreditaci vzdlvacho programu se podv ministerstvu. Ministerstvo dost
neprodlen postoup Akreditan komisi pro vy odborn vzdlvn (dle jen "Akreditan
komise"). Akreditan komise posoud vzdlvac program z obsahovho a odbornho hlediska
a do 120 dnode dne, kdy j byla dost doruena, sdl ministerstvu stanovisko.
(2) Ministerstvo rozhodne o akreditaci vzdlvacho programu do 30 dnod obdren
stanoviska Akreditan komise.
(3) Ministerstvo akreditaci neudl, jestlie
a) vzdlvac program nespluje nleitosti uveden v 6 odst. 1,
b) vzdlvac program nen z hlediska obsahu v souladu s cli a zsadami stanovenmi
tmto zkonem.
(4) Ministerstvo akreditaci neudl t v ppad, e Akreditan komise vydala k dosti o
akreditaci vzdlvacho programu nesouhlasn stanovisko.
(5) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem obsah psemn dosti o akreditaci
vzdlvacho programu.
106
(1) Akreditace vzdlvacho programu se udluje na dobu rovnajc se nejve dvojnsobku
dlky vzdlvn v denn formstudia. Platnost akreditace lze i opakovanprodlouit. Na zen
o prodlouen platnosti akreditace se pimenvztahuje ustanoven 105.
(2) Bhem uskuteovn akreditovanho vzdlvacho programu me vy odborn kola
podat o akreditaci zmny vzdlvacho programu.
(3) Akreditace vzdlvacho programu zanik vmazem pslunho oboru vzdln ze
kolskho rejstku.
107
Akreditan komise
(1) Akreditan komise vydv stanoviska k vzdlvacm programm v rmci zen o
akreditaci, a dle posuzuje i jin zleitosti tkajc se vyho odbornho vzdlvn, kter j
pedlo ministr kolstv, mldee a tlovchovy.
(2) Akreditan komise m dvacet jedna len. leny akreditan komise jmenuje a odvolv
ministr kolstv, mldee a tlovchovy z odbornkz vysokch kol, vych odbornch kol a
z praxe.
(3) lenov Akreditan komise jsou jmenovni na dobu 6 let; jmenovni mohou bt nejve na
dvpo sobjdouc funkn obdob.
(4) lenov Akreditan komise jsou pi vkonu sv funkce nezvisl.
(5) Vnitn organizaci, zpsob jednn Akreditan komise a dvody pro odvoln jejho lena
uprav statut Akreditan komise, kter vyd ministerstvo. Ministerstvo me mnit statut
Akreditan komise jen po projednn s Akreditan komis. Statut Akreditan komise a jeho
zmny ministerstvo zveejn ve Vstnku.
(6) innost Akreditan komise materiln, organizana finannzabezpeuje ministerstvo.
ST SEDM
UZNVN ZAHRANINHO VZDLN
Strnka56/120
108
(1) Absolvent zahranin koly, kter zskal doklad o dosaen zkladnho, stednho nebo vyho
odbornho vzdln (dle jen zahranin vysvden), me podat krajsk ad pslun
podle msta pobytu adatele o
a) vydn osvden o uznn rovnocennosti zahraninho vysvden v esk republice, nebo
b) rozhodnut o uznn platnosti zahraninho vysvden v esk republice (dle jen
nostrifikace).
(2) Osvden o uznn rovnocennosti zahraninho vysvden v esk republice vyd na
zkladdosti, obsahujc v ploze originl zahraninho vysvden nebo jeho ednovenou
kopii, krajsk ad v ppadech, kdy je esk republika na zkladsvch mezinrodnch zvazk
zavzna dan zahranin vysvden uznat za rovnocenn s dokladem o vzdln vydanm v
esk republice. Pokud ze zahraninho vysvden nen patrn obsah a rozsah vyuovanch
pedmt, pedlo adatel tak rmcov obsah vzdlvn v oboru, v nm dosaen vzdlvn
zskal.
(3) Pokud esk republika nen vzna mezinrodn smlouvou uznat dan zahranin vysvden
za rovnocenn s dokladem o vzdln vydanm v esk republice, krajsk ad rozhoduje o
nostrifikaci na zkladdosti obsahujc v ploze
a) originl zahraninho vysvden nebo jeho ednovenou kopii,
b) doklad o obsahu a rozsahu vzdlvn absolvovanho v zahranin kole,
c) doklad o skutenosti, e kola je uznna sttem, podle jeho prvnho du bylo zahranin
vysvden vydno, za soust jeho vzdlvac soustavy, pokud ze zahraninho vysvden
tato skutenost nevyplv.
(4) Pokud mezinrodn smlouva, kterou je esk republika vzna, nestanov jinak, pravost
podpisa otiskraztek na originlech zahraninch vysvden a skutenost, e kola je uznna
sttem, podle jeho prvnho du bylo zahranin vysvden vydno, mus bt ovena
pslunm zastupitelskm adem esk republiky a dle ministerstvem zahraninch vc sttu,
podle jeho prvnho du bylo zahranin vysvden vydno, poppadnotem psobcm na
zem takovho sttu. K dosti se souasnpipoj ednoven peklad dokladuvedench
v odstavci 2 nebo 3 do eskho jazyka, vyhotoven tlumonkem zapsanm v esk republice do
seznamu znalc a tlumonk26c). V ppad dokladu vyhotovenho ve slovenskm jazyce se
peklad do eskho jazyka nevyaduje. V ppad zahranin koly nezapsan do kolskho
rejstku a zzen na zem esk republiky cizm sttem, prvnickou osobou se sdlem mimo
zem esk republiky nebo cizm sttnm obanem, v n ministr kolstv, mldee a
tlovchovy povolil plnn povinn koln dochzky, se doklad podle odstavce 3 psm. c) a oven
podle vty prvn nepoaduje.
(5) V ppad, e krajsk ad v rmci zen o nostrifikaci zjist, e obsah a rozsah vzdlvn
absolvovanho v zahranin kole se v porovnn se vzdlvnm podle obdobnho rmcovho
vzdlvacho programu v esk republice podstatn odliuje, dost zamtne. V ppad, e se
obsah a rozsah vzdlvn v zahranin kole odliuje zsti nebo adatel neme splnit
poadavky uveden v odstavci 3 psm. b) nebo v odstavci 4, nad krajsk ad usnesenm
nostrifikan zkouku; od vydn usnesen do termnu stanovenho pro konn nostrifikan
zkouky neb lhty pro vydn rozhodnut ve vci. Krajsk ad dost o nostrifikaci zamtne
tak v ppad, e adatel nevykon nostrifikan zkouku spn. adatel, kter nen sttnm
obanem esk republiky, nekon nostrifikan zkouku z pedmtu esk jazyk a literatura.
(6) K odlinostem v obsahu a rozsahu vzdlvn podle odstavce 5 se nepihl, pokud bylo
zahranin vysvden vydan podle prvnho du lenskho sttu Evropsk unie a pokud jsou
vstupy absolvovanho vzdln srovnateln s vstupy vzdlvn podle tohoto zkona na
zklad standard pouvanch v Evropsk unii. V takovm ppad se dosti o nostrifikaci
Strnka57/120
vyhov. dosti se vyhov tak tehdy, pokud zahranin vysvden vydan podle prvnho du
lenskho sttu Evropsk unie je v pslunm lenskm sttu povaovno za doklad opravujc
adatele k pstupu k vysokokolskmu studiu.
(7) Ministerstvo vede seznam zen o dostech podle odstavce 1. Krajsk ady vkldaj do
seznamu daje v tomto rozsahu:
a) jmno, pjmen a datum narozen adatele,
b) oznaen zahraninho vysvden, jeho se dost tk, vetnnzvu a sdla koly, kter
je vydala, a oznaen sttu, podle jeho prvnho du bylo vydno,
c) daje o vsledku zen o uznn rovnocennosti nebo o nostrifikaci s uvedenm sprvnho
orgnu, kter osvden nebo rozhodnut vydal, a spisov znaky, pod kterou je osvden
nebo rozhodnut vedeno.
(8) daje ze seznamu podle odstavce 6 poskytne ministerstvo na dost krajskmu adu a pro
ely pijmacho zen vysok kole nebo vy odborn kole.
108a
(1) Ministerstvo vydv na zkladdosti, obsahujc v ploze originl zahraninho vysvden
nebo jeho edn ovenou kopii, osvden o uznn rovnocennosti zahraninho vysvden v
esk republice absolventm evropsk koly.
(2) Ministerstvo rozhoduje o nostrifikaci zahraninho vysvden, kter bylo vydno zahranin
kolou se vzdlvacm programem, kter je uskuteovn v dohods ministerstvem. Ustanoven
108 odst. 3 a 6 se pouij obdobn, doklad podle 108 odst. 3 psm. b) a c) a oven podle
108 odst. 4 vty prvn se nevyaduje.
(3) Ministerstvo vnitra vydv osvden o uznn rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci
zahraninho vysvden v oblasti innosti policie a porn ochrany. Ministerstvo obrany vydv
osvden o uznn rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraninho vysvden v oblasti
vojenstv.
(4) Jde-li o osobu, kter byla v esk republice nebo v jinm lenskm sttEvropsk unie
poskytnuta mezinrodn ochrana formou azylu nebo doplkov ochrany11) nebo na kterou je
teba na zklad mezinrodnch zvazk esk republiky pohlet jako na uprchlka nebo
vyhnance nebo osobu v podobn situaci jako uprchlci, lze pedloen dokladu uvedenho v 108
odst. 1 a 3 a oven podle 108 odst. 4 nahradit estnm prohlenm takovto osoby o
skutenostech jinak prokazovanch takovmto dokladem nebo ovenm26d). V ppad
pochybnosti o dosaenm vzdln nad krajsk ad adateli nostrifikan zkouku.
(5) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podmnky uznn rovnocennosti a
nostrifikace vysvden vydanch zahraninmi kolami, podmnky organizace nostrifikan
zkouky, sloen komise pro vykonn nostrifikan zkouky a pravidla jejho rozhodovn.
ST OSM
ZKLADN UMLECK, JAZYKOV A ZJMOV VZDLVN
109
Zkladn umleck vzdlvn
(1) Zkladn umleck vzdlvn poskytuje zklady vzdln v jednotlivch umleckch oborech.
Zkladn umleck vzdlvn se uskuteuje v zkladn umleck kole. Zkladn umleck
kola pipravuje tak pro vzdlvn ve stednch kolch umleckho zamen a v
konzervatoch, poppad pro studium na vysokch kolch s umleckm nebo pedagogickm
zamenm.
(2) Zkladn umleck kola organizuje ppravn studium, zkladn studium I. a II. stupn,
Strnka58/120
studium s rozenm potem vyuovacch hodin a studium pro dospl.

110
Jazykov vzdlvn
(1) Jazykov vzdlvn poskytuje jazykov vzdln v cizch jazycch. V ppad vzdlvn
cizincse za ciz jazyk povauje tak jazyk esk. Jazykov vzdlvn podle tohoto zkona se
uskuteuje v jazykov kole s prvem sttn jazykov zkouky.
(2) Vzdlvn v jazykov kole s prvem sttn jazykov zkouky me bt ukoneno sttn
jazykovou zkoukou zkladn, sttn jazykovou zkoukou veobecnou a sttn jazykovou
zkoukou speciln. Sttn jazykov zkouky lze vykonat i bez pedchozho vzdlvn v jazykov
kole s prvem sttn jazykov zkouky. Dokladem o spnvykonan sttn jazykov zkouce
je vysvden o sttn jazykov zkouce.
(3) Sttn jazykov zkouky se skldaj z sti psemn a z sti stn. Ministerstvo uruje zadn
psemn sti zkouky a stanovuje termny konn zkouek.
(4) Sttn jazykov zkouky v jednotlivch jazycch se konaj ped zkuebn komis. Pedsedu
komise pro sttn jazykov zkouky jmenuje krajsk ad, pedsedy zkuebnch komis pro
jednotliv jazyky a dal leny komis jmenuje editel koly. Pedsedou komise pro sttn jazykov
zkouky a zkuebn komise pro jednotliv jazyky me bt ten, kdo m pslunou odbornou
kvalifikaci a vykonval pmou pedagogickou innost nejmn5 let.
111
Zjmov vzdlvn
(1) Zjmov vzdlvn poskytuje astnkm naplnn volnho asu zjmovou innost se
zamenm na rzn oblasti. Zjmov vzdlvn se uskuteuje ve kolskch zazench pro
zjmov vzdlvn, zejmna ve stediscch volnho asu, kolnch druinch a kolnch
klubech.
(2) Stediska volnho asu se dle podlej na dal pi o nadan dti, ky a studenty a ve
spoluprci se kolami a dalmi institucemi rovnna organizaci sout a pehldek dt a k.
112
Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podrobnj podmnky a nleitosti pijmn
do zkladnho umleckho vzdlvn, jazykovho a zjmovho vzdlvn, jejich obsahu,
rozsahu, organizace, hodnocen a ukonovn, podmnky ukonovn jazykovho vzdlvn
sttn jazykovou zkoukou, obsah a rozsah sttnch jazykovch zkouek a jejich zkuebn d,
uznvn pedchozho vzdln pro ely konn sttnch jazykovch zkouek a vi platy za tyto
zkouky, a stanov organizaci zjmovho vzdlvn ve kolskch zazench pro zjmov
vzdlvn a podmnky organizace a financovn sout a pehldek v zjmovm vzdlvn.
ST DEVT
DAL VZDLVN VE KOLCH
113
Jednotliv zkouka
(1) V rmci dalho vzdlvn me kad, kdo zskal alespozkladn vzdln a nen kem
stedn koly, konat za podmnek stanovench v odstavcch 2 a 7 ve stedn nebo vy odborn
kole jednotlivou zkouku, kter svm obsahem a formou odpovd zvren zkouce,
absolutoriu, zkouce profilov sti maturitn zkouky z pslunho zkuebnho pedmtu nebo
zkouce spolen sti maturitn zkouky z pslunho zkuebnho pedmtu, uskuteovan v
dan kole.
Strnka59/120
(2) Jednotlivou zkouku lze konat na zkladpihlky podan

a) editeli Centra, pokud uchazehodl konat jednotlivou zkouku odpovdajc obsahem a
formou zkouce spolen sti maturitn zkouky;
b) editeli koly podle odstavce 1 v ostatnch ppadech; editel koly sdl uchazei psemn
nejpozdji do 20 dnpo obdren pihlky, zda me poadovanou zkouku konat.
Pihlka obsahuje rodn slo uchazee, bylo-li mu pidleno, jinak datum a msto jeho
narozen.
(3) Na konn, organizaci, prbh a hodnocen jednotliv zkouky, kter svm obsahem a formou
odpovd
a) zvren zkouce, se obdobnpouij ustanoven tohoto zkona upravujc zvrenou
zkouku,
b) absolutoriu, se obdobnpouij ustanoven tohoto zkona upravujc absolutorium,
c) zkouce maturitn zkouky, se obdobnpouij ustanoven tohoto zkona upravujc
maturitn zkouku s vjimkou:
1. jmenovn pedsedy zkuebn maturitn komise; pedsedu jmenuje v ppadech podle
odstavce 2 psm. a) editel Centra, v ppadech podle odstavce 2 psm. b) je pedsedou
editel koly nebo editelem poven pedagogick pracovnk;
2. termnkonn jednotliv zkouky, kter v souladu s provdcm prvnm pedpisem
stanovuje a zveejuje v ppadech podle odstavce 2 psm. a) Centrum a v ppadech podle
odstavce 2 psm. b) editel koly.
(4) Jednotliv zkouka podle odstavce 2 psm. a) se kon ve kole, kterou ur Centrum. Ped
konnm jednotliv zkouky je uchaze povinen prokzat se editeli koly prkazem totonosti
opatenm fotografi. Nepedloen prkazu totonosti nebo dvodn pochybnosti o totonosti
uchazee, kter jej pedkld, mohou bt dvodem pro nepiputn uchazee ke zkouce.
(5) Pokud se jedn o praktickou zkouku z odbornho vcviku nebo z odbornch pedmt
zvren zkouky nebo o zkouku maturitn zkouky konanou formou praktick zkouky, je
podmnkou konn jednotliv zkouky podle odstavce 1 absolvovn praktickho vyuovn v
rozsahu stanovenm rmcovm vzdlvacm programem. Absolvovn praktickho vyuovn
me editel koly zsti nebo zcela prominout, pokud uchaze proke odpovdajc praxi v
innosti, kter je pedmtem praktickho vyuovn.
(6) Centrum a v ppadech podle odstavce 2 psm. b) editel koly vyrozum uchazee o vsledku
jednotliv zkouky do 20 pracovnch dnode dne konn zkouky.
(7) Pokud uchazejednotlivou zkouku nevykon spn, me zkouku opakovat nejve
dvakrt, a to vdy nejdve po uplynut 1 roku od pedchozho konn zkouky. Podmnkou je
podn pihlky podle odstavce 2.
(8) Dokladem o spnm vykonn jednotliv zkouky je osvden o jednotliv zkouce, kter
vydv v ppadech podle odstavce 2 psm. a) Centrum a v ppadech podle odstavce 2 psm. b)
kola. spnm vykonnm jednotliv zkouky se nezsk stupevzdln a v ppadjednotliv
zkouky zdravotnickho oboru vzdln ani zpsobilost k vkonu zdravotnickho povoln.
113a
(1) Vykonn jednotlivch zkouek se poskytuje za platu, kter je v ppadpodle 113 odst. 2
psm. a) pjmem Centra, v ostatnch ppadech pjmem prvnick osoby vykonvajc innost
koly. Prvnick osoba vykonvajc innost koly, v n se konala zkouka podle 113 odst. 2
psm. a), m nrok na poskytnut finannch prostedkze sttnho rozpotu ve vi odpovdajc
podlu z platy za danou zkouku stanovenmu provdcm prvnm pedpisem.
(2) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem pravidla stanoven a zveejnn termn
Strnka60/120
konn jednotliv zkouky, formu, obsah a termny podn pihlky k vykonn jednotliv zkouky,
formu a obsah dokumentace a osvden o vykonn jednotliv zkouky, a dle nejvy monou
platu za zkouku podle 113 odst. 2 psm. a), nejvy monou platu za zkouku podle 113
odst. 2 psm. b) konanou ve kole zizovan sttem, krajem, obc nebo svazkem obc a podl z
platy za zkouku pro ely poskytnut finannch prostedk sttnho rozpotu prvnick osob
vykonvajc innost koly podle odstavce 1 vty druh.
113b
Uznvn dalho vzdln a stenho vzdln
(1) Osvden o zskn profesn kvalifikace, vydan podle zvltnho prvnho pedpisu26a), se
pro ely 63 povauje za doklad o pedchozm vzdlvn.
(2) Osvden o zskn profesn kvalifikace, vydan podle zvltnho prvnho pedpisu26a), se
pro ely 70 povauje za doklad o stenm vzdln ka.
113c
Vykonn zvren zkouky, maturitn zkouky nebo absolutoria v konzervatoi
(1) Osoba s alespozkladnm vzdlnm, kter podle zvltnho prvnho pedpisu26a) zskala
profesn kvalifikace potvrzujc ve svm souhrnu zskn vech odbornch zpsobilost
stanovench podle Nrodn soustavy kvalifikac k dnmu vkonu vech pracovnch innost
vykonvanch v rmci uritho povoln, me, i bez pedchozho vzdlvn ve stedn kole
nebo konzervatoi a bez pedchozho spnho vykonn zkouek ze vech pedmti jinch
ucelench st uiva stanovench rmcovm a kolnm vzdlvacm programem pslunho
oboru vzdln za vechny ronky vzdlvn, zskat stupe vzdln spnm vykonnm
zvren zkouky, maturitn zkouky nebo absolutoria v konzervatoi v odpovdajcm oboru
vzdln. editel koly s odpovdajcm oborem vzdln umon, na zklad dosti osoby
uveden ve vt prv, tto osob vykonn zvren zkouky, maturitn zkouky nebo
absolutoria v konzervatoi v jm urenm termnu. V ppad dlch zkouek konanch stn
formou a zkouek spolen sti maturitn zkouky kon k zkouky v termnech stanovench
provdcm prvnm pedpisem.
(2) Osoba uveden v odstavci 1 me zvrenou zkouku, maturitn zkouku nebo
absolutorium v konzervatoi konat, i pokud nen kem pslun koly. V takovm ppad
zkouku kon za obdobnch podmnek, jako kdyby byla kem koly. Nejedn-li se o kolu
zzenou sttem, krajem, svazkem obc nebo obc, me editel koly podmnit monost vykonn
zvren zkouky, maturitn zkouky nebo absolutoria v konzervatoi zaplacenm platy ve vi
jm stanoven; plata je pjmem prvnick osoby, kter vykonv innost dan koly.
(3) Odstavce 1 a 2 se nevztahuj na obory vzdln, v rmci kterch se zskv zpsobilost k
vkonu zdravotnickho povoln podle zvltnho prvnho pedpisu26b).
113d
Stupevzdln lze bez pedchozho vzdlvn ve stedn nebo vy odborn kole zskat po
spnm vykonn zkouek ze vech pedmt i jinch ucelench st uiva stanovench
rmcovm a kolnm vzdlvacm programem nebo akreditovanm vzdlvacm programem
pslunho oboru vzdln za vechny ronky vzdlvn a spnm vykonnm zvren
zkouky, maturitn zkouky nebo absolutoria podle tohoto zkona.
114
Odborn kursy, kursy jednotlivch pedmt, pomaturitn specializan kursy
(1) Prvnick osoby a organizan sloky sttu nebo jejich sousti, kter vykonvaj innost
stednch nebo vych odbornch kol, mohou vedle vzdlvn podle vzdlvacch program
uvedench v 3 uskuteovat odborn kursy, kursy jednotlivch pedmtnebo jinch ucelench
st uiva nebo pomaturitn specializan kursy.
Strnka61/120
(2) Odborn kursy a kursy jednotlivch pedmtnebo jinch ucelench st uiva ve stedn
nebo vy odborn kole jsou ureny k doplnn veobecnch i odbornch vdomost a
dovednost potebnch pro vkon povoln a pracovnch innost.
(3) Pomaturitn specializan kursy jsou ureny k zskn specilnch teoretickch i praktickch
vdomost a dovednost, kter navazuj svm odbornm zamenm na dve ukonen vzdlvn
a roziuj kvalifikaci pro vkon povoln nebo pracovnch innost.
(4) Kursy podle odstavce 1 neposkytuj stupevzdln a lze je poskytovat za platu. Dokladem o
spnm ukonen kursu podle odstavce 1 je osvden.
(5) astnci vzdlvn podle odstavce 1 nejsou ky nebo studenty dan koly.
(6) Rekvalifikace mimo soustavu oborvzdln se uskuteuj podle zvltnch prvnch
pedpis,27) dal vzdlvn pro vkon zdravotnickch povoln se uskuteuje podle zvltnch
prvnch pedpis v psobnosti Ministerstva zdravotnictv28) a dal vzdlvn pro vkon
zemdlskch povoln a innost se uskuteuje podle zvltnch prvnch pedpis v
psobnosti Ministerstva zemdlstv58).
(7) Ministerstvo vnitra ve sv psobnosti a Ministerstvo obrany ve sv psobnosti mohou
vyhlkou stanovit podmnky podn odbornch kurs, kursjednotlivch pedmtnebo jinch
ucelench st uiva nebo pomaturitnch specializanch kursa dal nleitosti tchto kursv
jimi zzench kolch a kolskch zazench (dle jen resortn kursy), a to
a) zpsob tvorby a schvalovn profilu absolventa resortnho kursu a pslunho vzdlvacho
programu,
b) podmnky a zpsob pijmn astnkresortnch kurske studiu a ukonovn studia,
c) zpsob a formu prbnho a zvrenho ovovn znalost, dovednost a postoj
astnka absolventresortnch kursa
d) formu, nleitosti a podmnky vydvn osvden o absolvovn resortnho kursu, v rozsahu
potebnm pro splnn kvalifikanch poadavk a dalch odbornch pedpoklad,
stanovench zvltnm prvnm pedpisem42) pro vkon sluby v bezpenostnch sborech
nebo v ozbrojench silch esk republiky anebo k zskn, prohlouben i zven kvalifikace
podle zvltnho prvnho pedpisu59) pro vkon prce v bezpenostnch sborech nebo pro
vkon prce zamstnancv psobnosti Ministerstva obrany.
ST DEST
KOLSK ZAZEN A KOLSK SLUBY
115
Zazen pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnk
Zazen pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnkzajiuj dal vzdlvn pedagogickch
pracovnk kol a kolskch zazen, poskytuj kolm a kolskm zazenm poradenstv v
otzkch metodiky a zen kol a kolskch zazen a dle zprostedkovvaj informace o novch
smrech a postupech ve vzdlvn a zajiuj koordinaci podprnch innost pro koly a kolsk
zazen, rozvojovch programa dalch akc.
116
kolsk poradensk zazen
kolsk poradensk zazen zajiuj pro dti, ky a studenty a jejich zkonn zstupce, pro
koly a kolsk zazen informan, diagnostickou, poradenskou a metodickou innost, poskytuj
odborn speciln pedagogick a pedagogicko-psychologick sluby, preventivn vchovnou
pi a napomhaj pi volbvhodnho vzdlvn dt, knebo studenta ppravna budouc
Strnka62/120
povoln. kolsk poradensk zazen spolupracuj s orgny sociln-prvn ochrany dt a

orgny pe o mlde a rodinu, poskytovateli zdravotnch slueb, poppad s dalmi orgny a
institucemi.
117
kolsk vchovn a ubytovac zazen
(1) kolsk vchovn a ubytovac zazen zajiuj dtem, km a studentm podle elu, k
nmu byla zzena
a) vzdlvn, sportovn a zjmov innosti v dobmimo vyuovn,
b) celodenn vchovu, ubytovn a stravovn, poppad
c) zotavovac pobyty dt a kve zdravotnpznivm prosted bez peruen vzdlvn.
(2) kolsk vchovn a ubytovac zazen mohou provozovat svou innost i ve dnech pracovnho
volna nebo v obdob kolnch przdnin.
118
kolsk zazen pro zjmov vzdlvn
kolsk zazen pro zjmov vzdlvn zajiuj podle elu, k nmu byla zzena, vchovn,
vzdlvac, zjmov, poppad tematick rekrean akce, zajiuj osvtovou innost pro ky,
studenty a pedagogick pracovnky, poppadi dal osoby.
119
Zazen kolnho stravovn
V zazench kolnho stravovn se uskuteuje koln stravovn dt, k a student v dob
jejich pobytu ve kole, ve kolskm zazen podle 117 odst. 1 psm. b) a c) a ve kolskch
zazench pro vkon stavn vchovy, ochrann vchovy a pro preventivn vchovnou pi.
Zazen kolnho stravovn mohou poskytovat koln stravovn tak v dob kolnch przdnin.
Zazen kolnho stravovn mohou zajiovat tak stravovn zamstnanc kol a kolskch
zazen a stravovac sluby i pro dal osoby, a to za platu.
120
kolsk elov zazen
kolsk elov zazen podle elu, k nmu byla zzena, napomhaj kolm a kolskm
zazenm pi jejich innosti, zajiuj materilntechnick sluby, poradensk, informan nebo
ekonomicko-administrativn sluby, poskytuj odborn, studijnpracovn, knihovnick a informan
sluby pro ky, studenty, poppadzamstnance, zajiuj praktick vyuovn a vchovu mimo
vyuovn nebo vytvej podmnky pro praktick vyuovn ka jejich zjmovou innost.
121
(1) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem typy kolskch zazen a podrobnosti o
obsahu a rozsahu jejich innosti, organizaci a podmnkch provozu, kritria pro zaazovn nebo
umisovn dt, ka student, poppad dalch uivatelslueb, nebo ukonen umstn, o
podmnkch, za nich lze kolsk sluby poskytovat veejnosti, a o podmnkch hrady za
kolsk sluby a o poskytovn poradenskch slueb ve kolch a kolskch poradenskch
zazench.
(2) Ministerstvo stanov v dohods Ministerstvem zdravotnictv provdcm prvnm pedpisem
podrobnj podmnky organizace kolnho stravovn, provozu zazen kolnho stravovn a
rozsahu poskytovanch slueb, dle vivov normy podle vkovch skupin strvnk a rozpt
finannch normativna nkup potravin.
Strnka63/120
ST JEDENCT
HMOTN ZABEZPEEN, ODMNY ZA PRODUKTIVN INNOST A PLATA ZA VZDLVN
A KOLSK SLUBY
122
Hmotn zabezpeen a odmny za produktivn innost
(1) km stednch kol a studentm vych odbornch kol poskytuje odmnu za produktivn
innost prvnick osoba, kter vykonv innost koly, a to z prostedk zskanch touto
produktivn innost; vi tto odmny stanov editel koly podle rozsahu a kvality produktivn
innosti. Pokud ci konaj praktick vyuovn nebo studenti odbornou praxi u jin osoby,
poskytuje jim odmnu za produktivn innost tato osoba. Pro ely tohoto zkona se za
produktivn innost povauje innost, kter pin pjem. Minimln ve msn odmny za
produktivn innost pro stanovenou tdenn pracovn dobu 40 hodin je 30 % minimln mzdy. Pi
jin dlce stanoven tdenn pracovn doby nebo v ppad, e k nevykonval produktivn
innost po dobu celho msce, se ve odmny za produktivn innost mrnuprav.
(2) Dtem v mateskch kolch, ppravnch tdch zkladn koly a ppravnm stupni zkladn
koly speciln, km zkladnch kol a nezletilm km stednch kol se poskytuje hmotn
zabezpeen, kter zahrnuje koln stravovn po dobu jejich pobytu ve kole a ve kolskm
zazen podle 117 odst. 1 psm. b) a c), a dle v ppad poteby ubytovn. Zletilm km
stednch kol a studentm vych odbornch kol lze poskytovat hmotn zabezpeen podle
vty prvn.
(3) Hmotn zabezpeen podle odstavce 2 zajiuje pro sv dti, ky a studenty prvnick
osoba, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen; prvnick osoba zizovan sttem,
krajem, obc nebo svazkem obc me hmotn zabezpeen zajiovat ve spoluprci se
zizovatelem. Hmotn zabezpeen podle odstavce 2 lze poskytovat za platu.
(4) koln stravovn se zajiuje pednostnv zazench kolnho stravovn podle tohoto
zkona. Prvnick osoby, kter vykonvaj innost kol nebo kolskch zazen, mohou
zajiovat koln stravovn smluvn i u jin osoby poskytujc stravovac sluby; v ppad
prvnickch osob, kter jsou zzeny sttem nebo registrovanmi crkvemi nebo nboenskmi
spolenostmi, kterm bylo piznno oprvnn k vkonu zvltnho prva zizovat crkevn koly,6)
s pedchozm souhlasem ministerstva. koln stravovn se d vivovmi normami.
(5) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podrobnj podmnky o poskytovn
hmotnho zabezpeen.
123
plata za vzdlvn a kolsk sluby
(1) Vzdlvn v zkladnch a stednch kolch, kter nejsou zzeny sttem, krajem, svazkem
obc nebo obc, a ve vych odbornch kolch lze poskytovat za platu, kter je pjmem
prvnick osoby, kter vykonv innost dan koly.
(2) Vzdlvn, kter neposkytuje stupevzdln, lze poskytovat za platu, kter je pjmem
prvnick osoby vykonvajc innost dan koly nebo kolskho zazen. Vzdlvn v poslednm
ronku matesk koly zizovan sttem, krajem, obc nebo svazkem obc se poskytuje dtti
bezplatn po dobu nejve jednoho kolnho roku. Bezplatnost pedkolnho vzdlvn se
uplatn pouze ve kolnm roce, ve kterm se dt vzdlv v poslednm ronku matesk koly
poprv. Omezen bezplatnosti pedkolnho vzdlvn na jeden koln rok neplat pro dti se
zdravotnm postienm. Vzdlvn v ppravn tdzkladn koly a v ppravnm stupni zkladn
koly speciln se v ppadkol zizovanch sttem, krajem, obc nebo svazkem obc poskytuje
bezplatn.
(3) kolsk sluby lze poskytovat za platu, kter je pjmem prvnick osoby vykonvajc
Strnka64/120
innost danho kolskho zazen.

(4) Vi platy podle odstavc1 a 3 stanov v ppadkol a kolskch zazen zzench
sttem, krajem, obc nebo svazkem obc editel koly nebo kolskho zazen. Vi platy podle
odstavc 1 a 3 stanov v ppad kol a kolskch zazen zzench jinou prvnickou osobou
nebo fyzickou osobou prvnick osoba, kter vykonv innost tchto kol a kolskch zazen.
O snen nebo prominut platy, zejmna v ppad dt, k nebo student se socilnm
znevhodnnm nebo se zdravotnm postienm, rozhoduje editel koly nebo kolskho zazen.
(5) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podmnky, splatnost platy, monost
snen platy nebo osvobozen od platy a nejvy monou platu za vy odborn vzdlvn,
vzdlvn, kter neposkytuje stupe vzdln upraven tmto zkonem a jednotliv druhy
kolskch slueb ve kolch a kolskch zazench zizovanch sttem, krajem, obc nebo
svazkem obc.
ST DVANCT
KOLSK PRVNICK OSOBA
124
Hlavn innost a zizovatel kolsk prvnick osoby
(1) kolsk prvnick osoba je prvnickou osobou zzenou podle tohoto zkona, jej hlavn
innost je poskytovn vzdlvn podle vzdlvacch program uvedench v 3 a kolskch
slueb podle tohoto zkona.
(2) Zizovatelem kolsk prvnick osoby me bt
a) ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obc,
b) jin prvnick osoba nebo fyzick osoba.
(3) kolskou prvnickou osobu me zdit spoleni vce zizovateluvedench v odstavci 2
psm. a) nebo vce zizovateluvedench v odstavci 2 psm. b).
(4) Pokud tento zkon nestanov jinak, pouij se ve vcech zzen, vzniku, zruen a zniku
kolsk prvnick osoby pimenustanoven obchodnho zkonku o zaloen, vzniku, zruen a
zniku obchodnch spolenost.
(5) Pokud tento zkon nestanov jinak, pouij se ve vcech slouen, splynut a rozdlen kolsk
prvnick osoby pimen ustanoven o vnitrosttnch fzch a rozdlen obsaen v zkon o
pemnch obchodnch spolenost a drustev.
125
Zzen a vznik kolsk prvnick osoby
(1) kolsk prvnick osoba zizovan jednm zizovatelem se zizuje zizovac listinou.
(2) kolsk prvnick osoba zizovan spolenvce zizovateli se zizuje zizovatelskou
smlouvou.
(3) Zizovac listina nebo zizovatelsk smlouva (dle jen "zizovac listina") mus obsahovat
a) nzev a sdlo kolsk prvnick osoby,
b) nzev, sdlo a identifikan slo osoby (dle jen identifikan slo) zizovatele, bylo-li
pidleno, je-li prvnickou osobou, nebo jmno, pjmen, datum narozen a msto trvalho
pobytu zizovatele nebo bydlit, pokud nem na zem esk republiky msto trvalho
pobytu, je-li fyzickou osobou,
c) oznaen statutrnho orgnu podle 131 a zpsob, jakm vystupuje jmnem kolsk
prvnick osoby,
Strnka65/120
d) druhy kol a druhy a typy kolskch zazen, jejichinnost kolsk prvnick osoba
vykonv,
e) pedmt, podmnky a rozsah doplkov innosti v ppadkolsk prvnick osoby
zizovan ministerstvem, krajem, obc nebo svazkem obc, je-li doplkov innost tto kolsk
prvnick osobpovolena,
f) vymezen zpsobu majetkovho zajitn innosti kolsk prvnick osoby,
g) poet lenrady v ppadkolsk prvnick osoby zizovan jinou prvnickou osobou
nebo fyzickou osobou podle 124 odst. 2 psm. b),
h) v ppadvce zizovatelzpsob vkonu prv a povinnost zizovatele podle tohoto zkona,
i) vymezen doby, na kterou je kolsk prvnick osoba zzena.
(4) Zizovac listina kolsk prvnick osoby zzen jinou prvnickou osobou nebo fyzickou
osobou podle 124 odst. 2 psm. b) me t urit kolskou prvnickou osobu oprvnnou k
pijet likvidanho zstatku pi zruen kolsk prvnick osoby s likvidac; me t stanovit, e
uren tto kolsk prvnick osoby provede orgn k tomu pslun v rozhodnut o zruen
kolsk prvnick osoby.
(5) kolsk prvnick osoba vznik dnem zpisu do rejstku kolskch prvnickch osob za
podmnek stanovench tmto zkonem.
126
Zruen a znik kolsk prvnick osoby
(1) kolsk prvnick osoba zanik dnem vmazu z rejstku kolskch prvnickch osob.
(2) Zniku kolsk prvnick osoby pedchz jej zruen s likvidac nebo bez likvidace. Likvidace
se neprovede v ppad uvedenm v odstavci 3 psm. b) a e) a v ppad zruen kolsk
prvnick osoby zzen ministerstvem, krajem, obc nebo svazkem obc.
(3) kolsk prvnick osoba se zruuje
a) dnem uvedenm v rozhodnut o zruen kolsk prvnick osoby, jinak dnem, kdy toto
rozhodnut bylo pijato,
b) dnem uvedenm v rozhodnut nebo smlouvo slouen, splynut nebo rozdlen, pokud
dochz k zniku kolsk prvnick osoby v dsledku jejho slouen, splynut nebo rozdlen,
jinak dnem, kdy toto rozhodnut bylo pijato nebo smlouva uzavena,
c) uplynutm doby, na kterou byla zzena,
d) dnem innosti rozhodnut, kterm dolo k vmazu posledn koly nebo kolskho zazen,
jehoinnost kolsk prvnick osoba vykonvala, z rejstku kol a kolskch zazen,
e) zamtnutm insolvennho nvrhu proto, e majetek kolsk prvnick osoby nebude
postaovat k hradnkladinsolvennho zen, nebo zruenm konkursu proto, e majetek
kolsk prvnick osoby je zcela nepostaujc, nebo po splnn rozvrhovho usnesen,
f) dnem uvedenm v rozhodnut soudu o zruen kolsk prvnick osoby, jinak dnem, kdy
toto rozhodnut nabylo prvn moci.
(4) Nejde-li o zruen kolsk prvnick osoby z dvodu uvedenho v odstavci 3 psm. b),
pechz prva a povinnosti kolsk prvnick osoby zzen ministerstvem, krajem, obc nebo
svazkem obc, vetnprv a povinnost z pracovnprvnch vztah, na jejho zizovatele.
(5) Soud me rozhodnout o zruen kolsk prvnick osoby a v ppadkolsk prvnick
osoby zzen jinou prvnickou osobou nebo fyzickou osobou podle 124 odst. 2 psm. b) o jejm
vstupu do likvidace, a to na nvrh orgnu sttn sprvy nebo osoby, kter osvd prvn zjem,
jestlie
Strnka66/120
a) nebyly jmenovny orgny kolsk prvnick osoby a dosavadnm orgnm skonilo funkn
obdob ped vce ne rokem,
b) v uplynulm roce se nekonalo ani jedno zasedn rady kolsk prvnick osoby zizovan
jinou prvnickou osobou nebo fyzickou osobou podle 124 odst. 2 psm. b),
c) provozovnm doplkov innosti dolo v obdob esti mscopakovank ohroen kvality,
rozsahu a dostupnosti hlavn innosti, k jejmu uskuteovn byla kolsk prvnick osoba
zzena,
d) kolsk prvnick osoba uv pjmze sv innosti nebo svho majetku v rozporu s tmto
zkonem,
e) kolsk prvnick osoba jinm zvanm zpsobem poruuje zkon nebo nepln podmnky
zkonem stanoven.
(6) Soud ped vydnm rozhodnut o zruen kolsk prvnick osoby stanov lhtu k odstrann
dvodu, pro kter bylo zruen navreno, jestlie je odstrann tohoto dvodu mon.
127
Rozdlen, slouen a splynut kolsk prvnick osoby
(1) kolsk prvnick osoba se me slouit nebo splynout s jinou kolskou prvnickou osobou a
rozdlit na jin kolsk prvnick osoby. Prvn inky tchto zmn nastvaj dnem zpisu do
rejstku kolskch prvnickch osob.
(2) Rozdlenm dochz k zniku kolsk prvnick osoby, jemu pedchz jej zruen bez
likvidace; jej prva a povinnosti vetnprv a povinnost z pracovnprvnch vztahpechzej na
jin kolsk prvnick osoby. V rozhodnut nebo smlouv o rozdlen mus bt stanoveno, v
jakm rozsahu pechzej prva a povinnosti vetnprv a povinnost z pracovnprvnch vztah
na jednotliv kolsk prvnick osoby.
(3) Slouenm dochz k zniku kolsk prvnick osoby, jemu pedchz jej zruen bez
likvidace; jej prva a povinnosti vetnprv a povinnost z pracovnprvnch vztahpechzej na
jinou kolskou prvnickou osobu.
(4) Splynutm dochz k zniku dvou nebo vce kolskch prvnickch osob, jemu pedchz
jejich zruen bez likvidace; jejich prva a povinnosti vetnprv a povinnost z pracovnprvnch
vztahpechzej na novzizovanou kolskou prvnickou osobu.
(5) V ppadkolskch prvnickch osob zizovanch ministerstvem, krajem, obc nebo
svazkem obc je slouen, splynut a rozdlen mon pouze, pokud jde o kolsk prvnick
osoby tho zizovatele.
(6) Ke slouen, splynut a rozdlen kolskch prvnickch osob zizovanch rznmi zizovateli
uvedenmi v 124 odst. 2 psm. b) je teba rozhodnut zizovatele dotench kolskch
prvnickch osob, poppad rozhodnut rady v ppadech uvedench v 129 odst. 4 a 5, a
smlouva uzaven mezi dotenmi kolskmi prvnickmi osobami. Zizovatel zanikajc nebo
zanikajcch kolskch prvnickch osob se stvaj zizovateli nstupnick nebo nstupnickch
kolskch prvnickch osob.
128
Likvidace kolsk prvnick osoby
(1) Pi likvidaci kolsk prvnick osoby se postupuje pimenpodle 70 a 75b obchodnho
zkonku, nestanov-li tento zkon jinak.
(2) Vstup kolsk prvnick osoby do likvidace a daje o likvidtorovi uveden v 154 odst. 1
psm. i) se zapisuj do rejstku kolskch prvnickch osob.
(3) Likvidtora jmenuje editel kolsk prvnick osoby. Nejmenuje-li editel kolsk prvnick
Strnka67/120
osoby likvidtora bez zbytenho odkladu, jmenuje jej soud. Odmnu likvidtora uruje ten, kdo
jej jmenoval. Odmna likvidtora se hrad z prostedkkolsk prvnick osoby.
(4) Zprvu o prbhu likvidace kolsk prvnick osoby schvaluje jej zizovatel; v ppad, e
zizovatel zanikl i zemel bez prvnho nstupce, soud.
(5) Nejde-li o ppad uveden v 125 odst. 4, nabdne likvidtor ist majetkov zstatek, jen
vyplynul z likvidace, k bezplatnmu pevodu kraji, v nm m sdlo kolsk prvnick osoba v
likvidaci. Smlouvu o bezplatnm pevodu likvidanho zstatku kraji lze uzavt pouze v ppad,
e se kraj v tto smlouv zave likvidan zstatek vyut v celm rozsahu k poskytovn
vzdlvn nebo kolskch slueb podle tohoto zkona. Pokud kraj do 30 dnod doruen nabdky
psemn nepotvrd mysl pevzt likvidan zstatek, pechz likvidan zstatek na eskou
republiku; likvidtor zajist pedn likvidanho zstatku adu pro zastupovn sttu ve vcech
majetkovch.
129
Psobnost zizovatele kolsk prvnick osoby
(1) Zizovatel kolsk prvnick osoby
a) vydv zizovac listinu kolsk prvnick osoby,
b) rozhoduje o zmnch zizovac listiny kolsk prvnick osoby,
c) rozhoduje o slouen, splynut, rozdlen a zruen kolsk prvnick osoby,
d) jmenuje a odvolv editele kolsk prvnick osoby a stanov jeho plat, poppadmzdu,
e) jmenuje a odvolv tetinu kolsk rady, pokud se kolsk rada zizuje.
(2) Zizovatel kolsk prvnick osoby, je-li jm ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obc, dle
a) schvaluje rozpoet kolsk prvnick osoby,
b) schvaluje zlepen vsledek hospodaen kolsk prvnick osoby,
c) schvaluje vytvoen dalch pennch fondkolsk prvnick osoby neuvedench v 137
odst. 2 a zpsob hospodaen s nimi.
(3) Zizovatel kolsk prvnick osoby, je-li jm jin prvnick osoba nebo fyzick osoba podle
124 odst. 2 psm. b), dle jmenuje a odvolv leny rady kolsk prvnick osoby, poppad
stanov ve zizovac listinjin zpsob jejich jmenovn a odvolvn.
(4) Zizovatel kolsk prvnick osoby, je-li jm jin prvnick osoba nebo fyzick osoba podle
124 odst. 2 psm. b), me ve zizovac listindelegovat sv pravomoci uveden v odstavci 1
psm. b), c) a d) na radu kolsk prvnick osoby.
(5) Zanikne-li i zeme-li zizovatel kolsk prvnick osoby, je-li jm jin prvnick osoba nebo
fyzick osoba podle 124 odst. 2 psm. b), bez prvnho nstupce, pechz pravomoci
zizovatele uveden v odstavci 1 na radu kolsk prvnick osoby.
130
Orgny kolsk prvnick osoby
(1) Orgnem kolsk prvnick osoby zzen ministerstvem, krajem, obc nebo svazkem obc je
editel.
(2) Orgny kolsk prvnick osoby zzen jinou prvnickou osobou nebo fyzickou osobou podle
124 odst. 2 psm. b) jsou editel a rada.
131
editel
Strnka68/120
(1) editel je statutrnm orgnem kolsk prvnick osoby. editel rozhoduje ve vcech kolsk
prvnick osoby, pokud tento zkon nestanov jinak.
(2) editele kolsk prvnick osoby zzen ministerstvem, krajem, obc nebo svazkem obc
jmenuje a odvolv zizovatel za podmnek a postupem stanovenm v 166.
(3) editele kolsk prvnick osoby zzen jinou prvnickou osobou nebo fyzickou osobou
podle 124 odst. 2 psm. b) jmenuje a odvolv zizovatel na nvrh rady, v ppaduvedenm v
129 odst. 4 a 5 rada, a to za podmnek stanovench v 166 odst. 1.
(4) editel kolsk prvnick osoby zzen jinou prvnickou osobou nebo fyzickou osobou podle
124 odst. 2 psm. b) je ze sv innosti odpovdn rad.
(5) editel kolsk prvnick osoby zzen jinou prvnickou osobou nebo fyzickou osobou podle
124 odst. 2 psm. b)
a) pedkld radnvrh rozpotu kolsk prvnick osoby a jeho zmn, nvrh stedndobho
vhledu jejho financovn a nvrh ron etn zvrky,
b) pedkld radnvrh vnitnho mzdovho pedpisu a organizanho du kolsk prvnick
osoby,
c) pedkld radnvrhy zmn zizovac listiny, po jejich projednn radou je pedv
zizovateli,
d) pedkld radke schvlen nvrhy prvnch kon, k nim se v souladu s 132 odst. 2
vyaduje pedchoz souhlas rady,
e) se astn jednn rady s hlasem poradnm.
132
Rada
(1) Rada
a) db na zachovvn elu, pro kter byla kolsk prvnick osoba zzena, a na dn
hospodaen s jejm majetkem, vetnfinannch prostedk,
b) schvaluje jednn uinn jmnem kolsk prvnick osoby ped jejm vznikem,
c) schvaluje koln vzdlvac programy kol a kolskch zazen, jejichinnost kolsk
prvnick osoba vykonv,
d) schvaluje rozpoet kolsk prvnick osoby a jeho zmny, stedndob vhled jejho
financovn a ron etn zvrku,
e) schvaluje jednac d rady, vnitn mzdov pedpis a organizan d kolsk prvnick
osoby,
f) projednv nvrhy zmn zizovac listiny,
g) navrhuje zizovateli slouen, splynut nebo rozdlen kolsk prvnick osoby a vyjaduje
se k zmru zizovatele na slouen, splynut, rozdlen nebo zruen kolsk prvnick
osoby,
h) rozhoduje o pedmtu, podmnkch a rozsahu doplkov innosti kolsk prvnick osoby,
i) schvaluje vytvoen dalch pennch fondkolsk prvnick osoby neuvedench v 137
odst. 2 a zpsob hospodaen s nimi,
j) schvaluje pdly ze zlepenho vsledku hospodaen do pennch fondkolsk
prvnick osoby.
(2) Rada dle vydv pedchoz souhlas k prvnm konm, ktermi kolsk prvnick osoba
hodl
Strnka69/120
a) nabt nebo pevst vlastnick prvo k nemovitostem,

b) nabt nebo pevst vlastnick prvo k movitm vcem, jejich cena je vy ne
dvacetiptinsobek stky, od n jsou vci povaovny podle zvltnho prvnho pedpisu29)
za hmotn majetek,
c) bezplatnpevst vlastnick prvo k movitm vcem,
d) zatovat majetek, zejmna zdit vcn bemeno nebo pedkupn prvo,
e) zaloit jinou prvnickou osobu nebo nabt ast v ji existujc prvnick osob, pokud to
nen tmto zkonem vyloueno,
f) provst penit nebo nepenit vklad do prvnick osoby zaloen touto kolskou
prvnickou osobou nebo do jin prvnick osoby, pokud to nen tmto zkonem vyloueno.
(3) Rada prvn kon uveden v odstavci 2 neschvl, jestlie je v rozporu s poadavkem dnho
vyuvn majetku kolsk prvnick osoby nebo jestlie by jm byl ohroen dn vkon hlavn
innosti kolsk prvnick osoby. Prvn kon uveden v odstavci 2 je bez pedchozho souhlasu
rady neplatn.
(4) Rada m nejmn3 a nejve 15 len. Poet lenrady stanov zizovatel ve zizovac
listinkolsk prvnick osoby.
(5) leny rady jmenuje a odvolv zizovatel, pokud ve zizovac listinnestanovil jinak. V ppad
zniku i mrt zizovatele bez prvnho nstupce jmenuje a odvolv leny rady ministerstvo,
pokud zizovatel nestanovil ve zizovac listinjinak.
(6) lenem rady me bt jen fyzick osoba, kter je plnzpsobil k prvnm konm, nebyla
pravomocnodsouzena pro mysln trestn in a nen v zkladnm pracovnprvnm ani jinm
obdobnm vztahu ke kolsk prvnick osob.
(7) Funkn obdob lena rady je 5 let.
(8) lenstv v radzanik
a) uplynutm funknho obdob,
b) odstoupenm,
c) pozbytm pedpokladpro lenstv v radpodle odstavce 6,
d) odvolnm, nebo
e) mrtm.
(9) len rady me bt z funkce odvoln v ppad, e po dobu del ne 6 mscneme
vykonvat funkci lena rady nebo se opakovannedostavil na jednn rady.
(10) lenov rady vol ze svho stedu pedsedu, kter svolv a d jednn rady.
(11) lenov rady mohou ze svho stedu zvolit mstopedsedu, kter zastupuje pedsedu v dob
jeho neptomnosti.
(12) Pi rozhodovn je hlasovac prvo lenrady rovn. Nestanov-li zizovac listina jinak, je
rada usnenschopn, je-li ptomna nadpolovin vtina jejch len, a k rozhodnut je teba
souhlasu vtiny ptomnch len.
(13) Rada zased nejmndvakrt ron. Pokud pedseda rady nesvol zasedn rady po dobu
1 roku, me zasedn rady svolat i jin len rady. Na dost editele je pedseda rady povinen
svolat mimodn zasedn rady. Pokud pedseda rady nesvol mimodn zasedn rady do 30
dnod dosti editele, me je svolat editel.
(14) Ostatn nleitosti innosti rady stanov jednac d rady.
(15) lenm rady me bt za vkon funkce poskytnuta odmna ze zlepenho vsledku
Strnka70/120
hospodaen kolsk prvnick osoby; vi odmny stanov zizovatel.

Hospodaen kolsk prvnick osoby
133
Pjmy kolsk prvnick osoby
(1) Pjmy kolsk prvnick osoby jsou zejmna
a) finann prostedky ze sttnho rozpotu,
b) finann prostedky z rozpotzemnch samosprvnch celk,
c) pjmy z hlavn a doplkov innosti,
d) finann prostedky pijat od zizovatele,
e) plata za vzdlvn a kolsk sluby,
f) dotace na hradu vdaj, kter jsou nebo maj bt kryty z rozpotu Evropsk unie, vetn
stanovenho podlu sttnho rozpotu na financovn tchto vdaj,
g) dotace na hradu vdajpodle mezinrodnch smluv, na zkladkterch jsou esk
republice sveny penn prostedky z finannho mechanismu Evropskho
hospodskho prostoru, z finannho mechanismu Norska a programu vcarsko-esk
spoluprce,
h) dary a ddictv.
(2) Pokud se prostedky poskytnut podle odstavce 1 psm. f) a g) nespotebuj do konce
kalendnho roku, pevdj se do rezervnho fondu jako zdroj financovn v nsledujcch
letech a mohou se pout pouze na stanoven el.
(3) Rozpoet zizovatele zprostedkovv vztah kolsk prvnick osoby zizovan krajem,
obc nebo svazkem obc ke sttnmu rozpotu.
134
Zkladn pravidla hospodaen kolsk prvnick osoby
(1) kolsk prvnick osoba hospoda s pjmy podle 133 odst. 1, s prostedky svch
pennch fond, s ostatnm majetkem, zvazky a pohledvkami. kolsk prvnick osoba
pouv majetek pro ely sv hlavn innosti, pokud tento zkon nestanov jinak. Hospodaen
kolsk prvnick osoby v hlavn innosti se d jejm rozpotem. Rozpoet hlavn innosti
kolsk prvnick osoby me zahrnovat pouze pjmy a vdaje souvisejc s jej hlavn
innost. Pjmy zskan hlavn innost kolsk prvnick osoby lze pout pouze na tuto hlavn
innost.
(2) kolsk prvnick osoba tvo vsledek hospodaen slouenm vsledku hospodaen z
hlavn innosti a zisku z doplkov innosti po zdann; vsledek hospodaen se tvo po
vypodn finannch prostedk sttnho rozpotu. kolsk prvnick osoba pouv
zlepen vsledek hospodaen pednostn k hrad ppadn ztrty z hlavn innosti z
minulch let a dle z nj tvo penn fondy.
135
Doplkov innost
(1) kolsk prvnick osoba me vedle sv hlavn innosti vykonvat doplkovou innost.
(2) V doplkov innosti kolsk prvnick osoba vykonv innosti navazujc na jej hlavn
innost nebo innosti slouc k elnjmu vyuit odbornosti jejch zamstnanca majetku.
Doplkov innost nesm bt provozovna zpsobem, kter by omezoval hlavn innost
Strnka71/120
kolsk prvnick osoby nebo ohrooval jej kvalitu, rozsah a dostupnost.

(3) Doplkov innost nesm bt financovna z finannch prostedksttnho rozpotu
pidlench podle tohoto zkona s vjimkou prostedk doasn pouitch k hrad vdaj
doplkov innosti, kter nelze pedem oddlit od vdaj hlavn innosti a kter je kolsk
prvnick osoba povinna vrtit do svho rozpotu v pslunm tvrtlet, nejpozdji vak do
konce pslunho rozpotovho roku. Prostedky zskan doplkovou innost lze v prbhu
pslunho kalendnho roku pout jen k hradvdajdoplkov innosti.
(4) Jestlie je vsledkem hospodaen doplkov innosti ke konci kalendnho roku ztrta, je
kolsk prvnick osoba povinna zajistit, aby byla tato ztrta do konce nsledujcho
kalendnho roku vyrovnna, nebo uinit opaten k ukonen doplkov innosti tak, aby v tto
innosti nebylo po skonen nsledujcho kalendnho roku pokraovno.
(5) kolsk prvnick osoba tuje oddleno hlavn innosti a innosti doplkov.
136
Dal pravidla hospodaen kolsk prvnick osoby
(1) kolsk prvnick osoba nesm
a) zizovat kolsk prvnick osoby, obecnprospn spolenosti a nadace,
b) zakldat prvnick osoby podle obchodnho zkonku a astnit se na podnikn tchto
osob,
c) zajiovat zvazky jinch osob.
(2) kolsk prvnick osoba zzen ministerstvem, krajem, obc nebo svazkem obc dle
nesm
a) pijmat a poskytovat pjky bez pedchozho souhlasu zizovatele s vjimkou
poskytovn pjek z fondu kulturnch a socilnch poteb, sjednvat vry a smnense
zavazovat,
b) uzavrat smlouvy o koupi najat vci bez pedchozho souhlasu zizovatele,
c) nakupovat nebo bez pedchozho souhlasu zizovatele pijmat jako protihodnotu za sv
pohledvky vi jinm osobm akcie i jin cenn papry,
d) poskytovat dary, s vjimkou darposkytovanch z fondu kulturnch a socilnch poteb
nebo jinho pennho fondu zzenho pro sociln ely, prospchovch stipendi podle
30 odst. 4 a ocenn podle 31 odst. 1.
137
Penn fondy kolsk prvnick osoby
(1) kolsk prvnick osoba me vytvet penn fondy.
(2) kolsk prvnick osoba vdy vytv rezervn fond a fond investic; kolsk prvnick
osoba zzen ministerstvem, krajem, obc nebo svazkem obc tak fond kulturnch a
socilnch poteb.
(3) Rezervn fond, s vjimkou prostedkpevedench v souladu s 133 odst. 2, slou
pednostnk hradztrty z hlavn innosti z minulch let a dle k podpoe a zkvalitnn hlavn
innosti.
(4) Prostedky, kter byly do rezervnho fondu pevedeny v souladu s 133 odst. 2, se sleduj v
rezervnm fondu oddlen. Prostedky, kter na stanoven el nebyly pouity, podlhaj
finannmu vypodn se sttnm rozpotem za rok, ve kterm byl projekt ukonen.
(5) Fond investic slou pedevm k financovn investinch poteb kolsk prvnick
Strnka72/120
osoby. Fond investic je tvoen t odpisy z majetku podle zvltnho prvnho pedpisu.15)
(6) Zstatky pennch fondse po skonen roku pevdj do roku nsledujcho.
138
Fond kulturnch a socilnch poteb
(1) Fond kulturnch a socilnch poteb je tvoen zkladnm pdlem na vrub vdaj kolsk
prvnick osoby zzen ministerstvem, krajem, obc nebo svazkem obc z ronho objemu
vdaj ztovanch na platy a nhrady plat, poppad na mzdy a nhrady mezd a na
odmny za pracovn pohotovost, na odmny a ostatn plnn za vykonvanou prci.
(2) Fond kulturnch a socilnch poteb je naplovn zlohovz ron plnovan ve v
souladu s jeho schvlenm rozpotem. Vytovn skutenho zkladnho pdlu se provede
v rmci etn zvrky.
(3) Fond kulturnch a socilnch poteb je uren k zabezpeovn kulturnch, socilnch a
dalch poteb zamstnanc v pracovnm pomru ke kolsk prvnick osob a jejich
rodinnch pslunk, a dchodc, kte pi prvm odchodu do starobnho dchodu nebo
invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupnbyli v pracovnm pomru ke kolsk prvnick
osob nebo k okresnmu adu za pedpokladu, e byli zaazeni k prci ve kole nebo
kolskm zazen bez prvn subjektivity nebo k prvnick osob ped zmnou jej prvn
formy na kolskou prvnickou osobu podle 187.
(4) kolsk prvnick osoby zizovan krajem, obc nebo svazkem obc mohou sdruovat
prostedky fondu kulturnch a socilnch poteb, a to na zkladsmlouvy o sdruen.32)
(5) Ve smlouvo sdruen je nutn zajistit, aby kad kolsk prvnick osoba vyuila
sdruen prostedky pimensvmu podlu vloench prostedk.
(6) Ve smlouvo sdruen mus bt dle upraveno, kdo je oprvnn s tem, na nm jsou
sdruen prostedky vedeny, nakldat, a jakm zpsobem budou sdruen prostedky
vypodny v ppad slouen, rozdlen, splynut nebo zruen nkter ze kolskch
prvnickch osob, jejho vystoupen i vylouen ze sdruen, a v ppadukonen smlouvy o
sdruen.
(7) Pokud smlouva o sdruen nespluje nleitosti stanoven v odstavcch 5 a 6, je od
potku neplatn.
(8) Sdruen prostedky se vedou na zvltnm tu, jeho nepouit zstatky se pevdj do
dalch let. roky z tohoto tu jsou pjmem tohoto tu, hrady za bankovn sluby jsou
vdajem tohoto tu.
(9) Podrobnosti o dalch pjmech, vi tvorby a zpsobu hospodaen se d vyhlkou
Ministerstva financ upravujc fond kulturnch a socilnch poteb pspvkovch organizac
zzench obc nebo krajem.33)
139
etnictv
kolsk prvnick osoba vede etnictv podle zvltnch prvnch pedpis.34) kolsk
prvnick osoba je zaazena v rmci etnch jednotek podle zvltnho prvnho pedpisu35)
mezi jin prvnick osoby, jejich hlavn innost nen podnikn.
140
Vztah kolsk prvnick osoby k majetku
kolsk prvnick osoba uv ke sv innosti
a) vlastn majetek,
Strnka73/120
b) majetek vypjen nebo pronajat od zizovatele nebo jin osoby.
ST TINCT
KOLSK REJSTK
141
Obsah kolskho rejstku
(1) kolsk rejstk je veejn seznam, kter obsahuje
a) rejstk kol a kolskch zazen,
b) rejstk kolskch prvnickch osob.
(2) Kad m prvo nahlet do dajve kolskm rejstku a poizovat si vpisy. Na podn
vyd orgn, kter vede kolsk rejstk, edn vpis daj ze kolskho rejstku. Poskytovn
informac podle zkona o svobodnm pstupu k informacm tm nen doteno.
(3) Orgn, kter vede kolsk rejstk, bezplatnposkytuje daje ze kolskho rejstku eskmu
statistickmu adu.
(4) Ministerstvo zveejuje kolsk rejstk tak v elektronick podobna svch webovch
strnkch; tato forma zveejnn m informativn charakter.
Rejstk kol a kolskch zazen
142
inky zpisu do rejstku kol a kolskch zazen
(1) innost zpisu koly a kolskho zazen do rejstku kol a kolskch zazen vznik
prvnick osob, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen, prvo poskytovat
vzdlvn a kolsk sluby a prvo vydvat doklady o vzdln stanoven tmto zkonem, a to
v rozsahu tohoto zpisu.
(2) innost zpisu koly a kolskho zazen do rejstku kol a kolskch zazen vznik
prvnick osob, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen, nrok na pidlovn
finannch prostedkze sttnho rozpotu nebo z rozpotu zemnho samosprvnho celku
za podmnek stanovench tmto zkonem, a to v rozsahu tohoto zpisu.
143
Veden rejstku kol a kolskch zazen
(1) Krajsk ad vede v rejstku kol a kolskch zazen daje o mateskch kolch a
kolskch zazench s vjimkou mateskch kol a kolskch zazen uvedench v odstavci
2.
(2) Ministerstvo vede v rejstku kol a kolskch zazen daje o mateskch kolch a
kolskch zazench zzench ministerstvem a registrovanmi crkvemi nebo nboenskmi
spolenostmi, kterm bylo piznno oprvnn k vkonu zvltnho prva zizovat crkevn koly
ostatnch kolch, dle kolskch zazench pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnk,
kolskch poradenskch zazench, kolskch zazench pro vkon stavn nebo ochrann
vchovy nebo pro preventivn vchovnou pi a kolskch elovch zazench, v nich se
uskuteuje praktick vyuovn. Ministerstvo dle vede v rejstku kol a kolskch zazen
daje o mateskch kolch a zazench kolnho stravovn jim sloucch zzench jinmi
ministerstvy a ostatnmi organizanmi slokami sttu.
(3) Krajsk ad pedv daje z rejstku ministerstvu k evidenci a ke zveejnn.
144
Strnka74/120
daje v rejstku kol a kolskch zazen

(1) Do rejstku kol a kolskch zazen se zapisuj tyto daje:
a) druh koly nebo druh a typ kolskho zazen a jejich resortn identifiktor,
b) nzev, sdlo, identifikan slo, bylo-li pidleno, prvn forma a resortn identifiktor
prvnick osoby, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen,
c) nzev, sdlo a identifikan slo, bylo-li pidleno, a prvn forma zizovatele kolsk
prvnick osoby nebo pspvkov organizace, je-li jm prvnick osoba, jmno a pjmen,
sttn pslunost, msto trvalho pobytu nebo bydlit, pokud nem na zem esk
republiky msto trvalho pobytu, a datum narozen tohoto zizovatele, je-li jm fyzick osoba,
d) seznam oborvzdln, vetnforem vzdlvn nebo seznam kolskch slueb,
e) nejvy povolen poet dt, ka studentve kole nebo kolskm zazen, vetn
jejich odlouench pracovi, lek, stravovanch, td, skupin nebo jinch obdobnch
jednotek, uveden v rozhodnut o zpisu do rejstku kol a kolskch zazen,
f) nejvy povolen poet ka studentv jednotlivch oborech vzdln a formch
vzdlvn,
g) oznaen msta, kde se uskuteuje vzdlvn nebo kolsk sluby,
h) vyuovac jazyk, nejde-li o jazyk esk,
i) jmno, pjmen a datum narozen editele koly nebo kolskho zazen,
j) jmno a pjmen, msto trvalho pobytu nebo bydlit, pokud nem na zem esk
republiky msto trvalho pobytu, a datum narozen osoby nebo osob, kter jsou statutrnm
orgnem prvnick osoby, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen,
k) doba, na kterou je prvnick osoba, kter vykonv innost koly nebo kolskho
zazen, zzena,
l) den zpisu a den zahjen innosti koly nebo kolskho zazen.
(2) Souet nejvyho povolenho potu ka studentv jednotlivch oborech vzdln
zapsanch v rejstku kol a kolskch zazen me bt vy ne nejvy povolen poet
ka studentve kole; pi poskytovn vzdlvn ve kole nesm bt pekroen ani nejvy
povolen poet k a student v jednotlivch oborech vzdln, ani nejvy povolen poet
ka studentve kole.
(3) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem typy kolskch zazen, u nich se
nejvy povolen poty dt, ka studentnebo jinch obdobnch jednotek podle odstavce
1 neuvdj.
145
astnci zen
(1) astnkem zen ve vcech rejstku kol a kolskch zazen je navrhovatel; v ppad
kolsk prvnick osoby a pspvkov organizace tak jejich zizovatel. Navrhovatelem je
prvnick osoba, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen; v ppadpspvkov
organizace me bt navrhovatelem tak jej zizovatel. Pokud je navrhovatelem pspvkov
organizace, je soust nvrhu souhlas jejho zizovatele.
(2) Pokud prvnick osoba, kter bude vykonvat innost koly nebo kolskho zazen,
dosud nevznikla, je navrhovatelem jej zizovatel, zakladatel i jin osoba, kter je v souladu s
prvnmi pedpisy oprvnna jednat za prvnickou osobu do jejho vzniku.
146
Podn dosti o zpis koly nebo kolskho zazen
Strnka75/120
(1) dost o zpis koly nebo kolskho zazen do rejstku kol a kolskch zazen pro
nsledujc koln rok se podv u krajskho adu pslunho podle sdla prvnick osoby,
kter bude vykonvat innost koly nebo kolskho zazen, do 30. z. V ppad kol a
kolskch zazen, jejich rejstk vede ministerstvo, krajsk ad postoup dosti se svm
vyjdenm ministerstvu do 30. listopadu.
(2) Orgn, kter vede rejstk kol a kolskch zazen, me ve vjimench ppadech
hodnch zvltnho zetele prominout zmekn termnu pro pedloen dosti uvedenho v
odstavci 1 nebo rozhodnout o dvj innosti zpisu koly nebo kolskho zazen do
rejstku.
147
Nleitosti dosti o zpis koly nebo kolskho zazen
(1) dost o zpis koly nebo kolskho zazen do rejstku obsahuje tyto daje a doklady:
a) druh koly nebo druh a typ kolskho zazen,
b) nzev, sdlo a prvn formu prvnick osoby, kter bude vykonvat innost koly nebo
kolskho zazen, a jej identifikan slo, bylo-li pidleno,
c) jmno a pjmen, sttn pslunost, msto trvalho pobytu nebo bydlit, pokud nem na
zem esk republiky msto trvalho pobytu, a datum narozen osoby nebo osob, kter
jsou statutrnm orgnem tto prvnick osoby,
d) nzev, sdlo, prvn formu a identifikan slo, bylo-li pidleno, zizovatele kolsk
prvnick osoby nebo pspvkov organizace, je-li jm prvnick osoba; jmno a pjmen,
sttn pslunost, msto trvalho pobytu nebo bydlit, pokud nem na zem esk
republiky msto trvalho pobytu, a datum narozen tohoto zizovatele, je-li jm fyzick osoba,
e) jmno a pjmen, sttn pslunost, msto trvalho pobytu nebo bydlit, pokud nem na
zem esk republiky msto trvalho pobytu, a datum narozen osoby nebo osob, kter
jsou statutrnm orgnem zizovatele kolsk prvnick osoby, je-li jm prvnick osoba; to
neplat, je-li zizovatelem ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obc,
f) rmcov popis personlnho a majetkovho zajitn a financovn innosti koly nebo
kolskho zazen s ohledem na poadavky rmcovho vzdlvacho programu, pokud je
stanoven,
g) doklad osvdujc vlastnick nebo uvac prvo prvnick osoby, kter bude vykonvat
innost koly nebo kolskho zazen, k prostorm, kde bude uskuteovno vzdlvn
nebo kolsk sluby,
h) stanovisko pslunho orgnu ochrany veejnho zdrav a stavebnho adu, ze kterho
vyplv, e pslun prostory lze uvat pro navrhovan el, vetn daje o nejvym
potu osob, kter lze v tchto prostorch vzdlvat nebo jim poskytovat kolsk sluby,
i) doklad osvdujc zzen nebo zaloen prvnick osoby, kter bude vykonvat innost
koly nebo kolskho zazen,
j) doklad osvdujc vznik prvnick osoby, kter bude vykonvat innost koly nebo
kolskho zazen, pokud se nejedn o kolskou prvnickou osobu,
k) seznam oborvzdln, vetnforem vzdlvn v ppadkoly a seznam kolskch
slueb v ppadkolskho zazen, doklad o akreditaci vzdlvacch programv ppad
vy odborn koly,
l) jmno a pjmen, datum narozen editele koly nebo kolskho zazen, doklad o jeho
jmenovn do funkce a doklady osvdujc splnn pedpoklad pro vkon funkce editele
koly nebo kolskho zazen podle zvltnho prvnho pedpisu,2)
Strnka76/120
m) navrhovan nejvy poet dt, ka studentve kole nebo kolskm zazen,

vetn jejich odlouench pracovi, v jednotlivch oborech a formch vzdlvn, lek,
stravovanch, td, skupin nebo jinch obdobnch jednotek,
n) estn prohlen zizovatele kolsk prvnick osoby nebo pspvkov organizace, e
neprobh insolvenn zen, v nm je een jeho padek nebo hrozc padek nebo e
nebylo rozhodnuto o jeho padku, nen v likvidaci, nem daov nedoplatky, nem splatn
nedoplatek na pojistnm na veejn zdravotn pojitn nebo na sociln zabezpeen a e
nebyl v poslednch tech letech proveden vmaz zapsan osoby, jejm byl zizovatelem,
ze kolskho rejstku z dvod uvedench v 150 odst. 1 psm. c) a f); uveden se
vztahuje tak na jin prvnick osoby, kter budou vykonvat innost koly nebo kolskho
zazen, a jejich statutrn orgny,
o) datum zahjen innosti koly nebo kolskho zazen,
p) stanovisko obce, na jejm zem bude zkladn kola nebo zkladn umleck kola
psobit, pokud nen jejich zizovatelem,
q) stanovisko kraje, na jeho zem bude stedn nebo vy odborn kola psobit, pokud
nen jejich zizovatelem.
(2) Doklady a daje podle odstavce 1 psm. g), h) a l) mohou bt pedloeny dodaten,
nejpozdji vak do dne zahjen innosti koly nebo kolskho zazen. Doklad osvdujc
vznik prvnick osoby, kter bude vykonvat innost koly nebo kolskho zazen, me bt
pedloen dodaten, nejpozdji vak do dne zahjen innosti koly nebo kolskho zazen.
Rozhodnut o zpisu koly nebo kolskho zazen do rejstku kol a kolskch zazen
nabv v tchto ppadech innosti a doloenm chybjcch doklad orgnu, kter rejstk
kol a kolskch zazen vede.
(3) Pokud zroveprobh zen o zpis vce kol nebo kolskch zazen, jejichinnost
bude vykonvat jedna prvnick osoba a jejich rejstk vede jeden orgn, dokldaj se daje a
doklady, kter jsou pro tato zen spolen, pouze jednou.
148
Posouzen dosti o zpis koly nebo kolskho zazen
(1) Orgn, kter vede rejstk kol a kolskch zazen, rozhodne o dosti o zpis koly nebo
kolskho zazen do rejstku do 90 dnod doruen dosti tomuto orgnu.
(2) Orgn, kter vede rejstk kol a kolskch zazen, dost o zpis koly nebo kolskho
zazen do rejstku zamtne v ppad, e dost nespluje nleitosti stanoven tmto
zkonem, a uveden nedostatky nebyly na vzvu tohoto orgnu v jm stanoven pimen
lhtodstranny.
zazen do rejstku dle zcela nebo zsti zamtne v ppad, e posouzenm dosti zjist, e
a) dost nen v souladu s dlouhodobm zmrem vzdlvn a rozvoje vzdlvac
soustavy esk republiky nebo pslunho kraje,
b) nejsou dny pedpoklady pro dnou innost koly nebo kolskho zazen po strnce
personln, materiln a finann,
c) dost obsahuje nepravdiv daje nebo innost koly nebo kolskho zazen by nebyla
v souladu s prvnmi pedpisy.
zazen do rejstku dle zcela nebo zsti zamtne tak v ppad, e ji podala prvnick
osoba, kter byla pravomocnodsouzena pro trestn in, pokud pro tento trestn in neskt
zruku dnho vkonu innosti koly nebo kolskho zazen a pokud se na ni podle zkona
nehled, jako by odsouzena nebyla. Pro ely posouzen, zda je dn dvod zamtnut dosti
Strnka77/120
podle vty prvn, si orgn, kter vede rejstk kol a kolskch zazen, vyd vpis z
evidence Rejstku trestpodle jinho prvnho pedpisu53). dost o vydn vpisu z evidence
Rejstku trest a vpis z evidence Rejstku trest se pedvaj v elektronick podob, a to
(5) Pokud nejsou dny dvody pro rozhodnut podle odstavc2 a 4, orgn, kter vede rejstk
kol a kolskch zazen, dosti vyhov.
(6) V ppad, e ministerstvo vyhov dosti o zpis stedn nebo vy odborn koly a obor
vzdln, kter bude tato kola uskuteovat, do rejstku, postoup nejpozdji do 5 dn od
prvn moci tohoto rozhodnut dost krajskmu adu, a to k rozhodnut o nejvym potu
k a student v jednotlivch povolench oborech vzdln a formch vzdlvn. Krajsk
ad rozhodne nejpozdji do 30 dn od doruen dosti, a to v souladu s odstavci 2 a 5.
Krajsk ad zale rozhodnut podle pedchoz vty ministerstvu na vdom a ke zveejnn. O
nejvym potu k a student v jednotlivch povolench oborech vzdln a formch
vzdlvn ve kolch zizovanch ministerstvem nebo registrovanmi crkvemi nebo
nboenskmi spolenostmi, kterm bylo piznno oprvnn k vkonu zvltnho prva
zizovat crkevn koly, rozhodne ministerstvo.
149
Zpis zmny v dajch
(1) Na podn dosti o zpis zmny v dajch uvedench v 144 odst. 1 psm. d) a f) se
vztahuje obdobn 146 s tm, e o dosti o zpis zmny v dajch uvedench v 144 odst. 1
psm. f) rozhoduje v ppad stedn nebo vy odborn koly krajsk ad, pokud nejde o
stedn nebo vy odbornou kolu zizovanou ministerstvem nebo registrovanmi crkvemi
nebo nboenskmi spolenostmi, kterm bylo piznno oprvnn k vkonu zvltnho prva
zizovat crkevn koly; v tomto ppadrozhoduje ministerstvo.
(2) dost o zpis zmny v dajch uvedench v 144 odst. 1 psm. b), c), g), i) a j) se podv
orgnu, kter vede rejstk kol a kolskch zazen, do 30 dnode dne, kdy ke zmndolo.
(3) dost o zpis zmny v rejstku obsahuje pouze daje a doklady, kter se pmo tkaj
pslun zmny. Doklady uveden v 147 odst. 1 psm. p) a q) se vyaduj pouze v ppad
zmny v dajch uvedench v 144 odst. 1 psm. d), e) a f). Navrhuje-li se zpis zmny v
dajch o prvnick osob vykonvajc innost koly nebo kolskho zazen v rejstku z
dvodu pevodu nebo pechodu innosti koly nebo kolskho zazen na jinou prvnickou
osobu, posuzuje orgn, kter vede rejstk kol a kolskch zazen, podmnky pro vkon
innosti koly nebo kolskho zazen u pejmajc prvnick osoby obdobn, jako by se
jednalo o zpis nov koly nebo kolskho zazen.
(4) Na posouzen dosti o zpis zmny v rejstku se obdobnvztahuje 148 s tm, e orgn,
kter vede rejstk, rozhodne o zpisu zmny v dajch uvedench v odstavci 2 do 30 dnod
doruen dosti. V ppaddosti o zmnu v dajch vedench podle 144 odst. 1 psm. b),
c) a g), nedochz-li k pevodu nebo pechodu innosti koly nebo kolskho zazen na jinou
prvnickou osobu, a podle 144 odst. 1 psm. i) a j) sprvn orgn provede tuto zmnu
bezodkladnbez vydn rozhodnut a vyrozum o n astnky.
(5) zen o zpis zmny v rejstku lze zahjit i bez nvrhu, m-li bt dosaena shoda mezi
zpisem v rejstku a skutenm stavem.
150
Vmaz z rejstku kol a kolskch zazen
(1) Orgn, kter vede rejstk kol a kolskch zazen, provede vmaz koly nebo kolskho
zazen z rejstku kol a kolskch zazen
a) na dost navrhovatele,
Strnka78/120
b) po uplynut doby, na kterou byla prvnick osoba, kter vykonv innost koly nebo
kolskho zazen, zzena,
c) jestlie kola nebo kolsk zazen neposkytuje vzdlvn v souladu se zsadami a cli
uvedenmi v 2 nebo vzdlvacmi programy uvedenmi v 3,
d) jestlie prvnick osoba, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen,
zvanm zpsobem nebo opakovan poru prvn pedpisy souvisejc s poskytovnm
vzdlvn a kolskch slueb,
e) jestlie prvnick osoba ve tech po sobjdoucch kolnch rocch nevykonv innost
koly nebo kolskho zazen, kter je zapsna v rejstku,
f) jestlie prvnick osoba, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen, uvede v
dosti o zpis do rejstku nebo v dosti o zpis zmny nesprvn daje rozhodn pro
povolen zpisu koly nebo kolskho zazen do rejstku nebo zpisu zmny nebo jestlie
dolo k takovm zmnm, za kterch by zpis koly nebo kolskho zazen do rejstku
nebo zpis zmny nemohl bt proveden,
g) v ppad, e vy odborn kola nem akreditovn dn vzdlvac program,
h) jestlie prvnick osoba vykonvajc innost koly nebo kolskho zazen byla
pravomocnodsouzena k trestu zkazu innosti tto koly nebo tohoto kolskho zazen.
(2) Ustanoven odstavce 1 se obdobnvztahuje na vmaz dajuvedench v 144 odst. 1
psm. d), e) a f).
(3) zen o vmazu se zahajuje i na nvrh stednho kolnho inspektora podle 175 odst. 2.
(4) Ped podnm dosti o vmaz stedn nebo vy odborn koly, kterou nezizuje kraj,
nebo oboru vzdln takov koly z rejstku kol a kolskch zazen projedn prvnick
osoba vykonvajc innost koly nebo jej zizovatel s krajem, na jeho zem m prvnick
osoba vykonvajc innost koly sdlo, monost pevodu innosti koly v odpovdajcm
rozsahu na prvnickou osobu zizovanou krajem. Zpis z tohoto projednn se pikld k
dosti o vmaz koly z rejstku kol a kolskch zazen.
151
(1) V prbhu zen o vmazu z rejstku rozhodne orgn, kter vede rejstk kol a kolskch
zazen, o opatench, kter zamez nehospodrnmu vyuit finannch prostedk sttnho
rozpotu poskytovanch podle tohoto zkona.
(2) Dnem prvn moci rozhodnut o vmazu z rejstku zanik prvnick osob, kter
vykonvala innost koly nebo kolskho zazen, prvo poskytovat vzdlvn a kolsk
sluby a prvo vydvat doklady o vzdln stanoven tmto zkonem, a to v rozsahu tohoto
vmazu. Zrove v rozsahu vmazu zanik nrok na pidlovn finannch prostedk ze
sttnho rozpotu nebo z rozpotu zemnho samosprvnho celku podle tohoto zkona.
(3) Dojde-li k vmazu koly nebo oboru vzdln z rejstku kol a kolskch zazen, zajist
prvnick osoba, kter vykonvala innost koly, poppadjej zizovatel, km a studentm
monost pokraovat ve vzdlvn ve stejnm nebo obdobnm oboru vzdln a ped jim
vsledky hodnocen za nedokonen koln rok. Pokud nebyla tmto zpsobem zajitna
monost uplatnn prva konat maturitn zkouku, zvrenou zkouku, absolutorium v
konzervatoi nebo absolutorium, konaj osoby, kter splnily podmnky stanoven tmto
zkonem, zvrenou zkouku, absolutorium v konzervatoi a absolutorium ve kole uren
krajskm adem a maturitn zkouku ve kole uren krajskm adem v dohods Centrem.
(4) Dojde-li k vmazu koly, v n se pln povinn koln dochzka, z rejstku kol a kolskch
zazen, zajist obec, v n kola psobila, v dohod s pslunm krajskm adem, plnn
povinn koln dochzky jejch k.
152
Strnka79/120
zen ve vci zpisu kol a kolskch zazen zizovanch Ministerstvem vnitra,

Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany
(1) Zpis kol a kolskch zazen zizovanch Ministerstvem vnitra, Ministerstvem
spravedlnosti a Ministerstvem obrany do rejstku kol a kolskch zazen, zpis zmny a
vmaz z tohoto rejstku provd ministerstvo na zkladoznmen zizovatel tchto kol a
kolskch zazen.
(2) V rejstku se ohlednkol a kolskch zazen zizovanch Ministerstvem vnitra,
Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany zapisuj pimendaje uveden v 144
odst. 1 s vjimkou daje uvedenho v psmenech e) a f).
(3) Oznmen, na zkladkterho se provd zpis koly nebo kolskho zazen do rejstku,
obsahuje pimendaje uveden v 147 odst. 1 psm. a) a e), i) a l) a o).
(4) Zpis koly nebo kolskho zazen do rejstku, zpis zmny a vmaz z rejstku oznm
ministerstvo zizovateli a organizan sloce sttu nebo jej sousti, kter vykonv innost
koly nebo kolskho zazen.
(5) Na zen ve vci zpisu kol a kolskch zazen zizovanch Ministerstvem vnitra,
Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany do rejstku se vztahuj obdobn 142
odst. 1 a 151 odst. 2 vta prvn.
(6) Ustanoven odstavc1 a 5 se nevztahuj na zpis mateskch kol a zazen kolnho
stravovn zizovanch podle 8 odst. 3 vty druh.
Rejstk kolskch prvnickch osob
153
(1) Rejstk kolskch prvnickch osob vede ministerstvo.
(2) daje zapsan v rejstku kolskch prvnickch osob jsou inn vi kadmu ode dne
jejich zveejnn.
(3) Proti tomu, kdo jedn v dve v zpis do rejstku kolskch prvnickch osob, neme
ten, jeho se zpis tk, namtat, e zpis neodpovd skutenosti.
(4) Proveden zpisu do rejstku kolskch prvnickch osob, jako i zpis zmn i vmaz
ministerstvo zveejn bez zbytenho odkladu.
154
(1) Do rejstku kolskch prvnickch osob se zapisuj tyto daje:
a) nzev, sdlo, identifikan slo poskytnut sprvcem zkladnho registru osob35a) a
resortn identifiktor kolsk prvnick osoby,
b) nzev, sdlo a identifikan slo, bylo-li pidleno, jejho zizovatele, jeho statutrn orgn
a prvn forma, je-li prvnickou osobou; jmno a pjmen, sttn pslunost, msto trvalho
pobytu nebo bydlit, pokud nem na zem esk republiky msto trvalho pobytu, a
datum narozen jejho zizovatele, je-li fyzickou osobou,
c) jmno, pjmen a datum narozen editele kolsk prvnick osoby, den vzniku,
poppadden zniku jeho funkce,
d) jmno, pjmen, datum narozen a msto trvalho pobytu lenrady kolsk prvnick
osoby, je-li podle tohoto zkona zzena,
e) pedmt doplkov innosti kolsk prvnick osoby, je-li povolena,
f) den vzniku kolsk prvnick osoby,
g) doba, na kterou je kolsk prvnick osoba zzena,
Strnka80/120
h) den zruen kolsk prvnick osoby a jeho prvn dvod,

i) vstup kolsk prvnick osoby do likvidace a jmno, pjmen a msto trvalho pobytu
nebo bydlit, pokud nem na zem esk republiky msto trvalho pobytu, nebo nzev a
sdlo likvidtora,
j) rozhodnut o padku a jmno, pjmen (obchodn firma) nebo nzev, msto trvalho
pobytu a adresa sdla insolvennho sprvce,
k) den zniku kolsk prvnick osoby,
l) zmna nebo znik zapsanch skutenost.
(2) Pi splynut nebo slouen kolsk prvnick osoby s jinou kolskou prvnickou osobou
nebo pi jejm rozdlen na jin kolsk prvnick osoby se do rejstku kolskch prvnickch
osob zapisuje datum zmny a u zanikajc kolsk prvnick osoby, e zanikla rozdlenm,
slouenm nebo splynutm s uvedenm nzvu, sdla a identifikanho sla, bylo-li pidleno,
nstupnick kolsk prvnick osoby nebo osob. U nstupnick kolsk prvnick osoby se
zapisuje
a) pi rozdlen, kromdajzapisovanch pi zpisu, e vznikla rozdlenm, a nzev,
sdlo, identifikan slo, bylo-li pidleno, a resortn identifiktor kolsk prvnick osoby,
jejm rozdlenm vznikla,
b) pi slouen nzev, sdlo, identifikan slo, bylo-li pidleno, a resortn identifiktor
zanikajc kolsk prvnick osoby (osob) a ppadn zmny zapsanch daj o
nstupnick kolsk prvnick osob,
c) pi splynut, kromdajzapisovanch pi zpisu, e vznikla splynutm, a nzev, sdlo,
identifikan slo, bylo-li pidleno, a resortn identifiktor kolskch prvnickch osob,
jejich splynutm vznikla.
(3) Je-li podkladem pro zpis rozhodnut soudu, zape se pslun daj do rejstku kolskch
prvnickch osob, ani by pslun orgn vydval rozhodnut o povolen zpisu.
155
(1) Soust rejstku kolskch prvnickch osob je sbrka listin, kter obsahuje
a) zizovac listinu kolsk prvnick osoby a jej zmny,
b) doklad o jmenovn, odvoln nebo o jinm ukonen funkce osoby, kter je editelem
kolsk prvnick osoby, lenem rady kolsk prvnick osoby zzen jinou prvnickou
osobou nebo fyzickou osobou podle 124 odst. 2 psm. b), poppadlikvidtorem,
c) rozhodnut o zruen kolsk prvnick osoby,
d) rozhodnut nebo smlouvu o zmnkolsk prvnick osoby podle 127 nebo
rozhodnut o zmnprvn formy podle 187 a 190,
e) zprvu o prbhu likvidace kolsk prvnick osoby a zprvu o naloen s majetkem,
poppadzvazky,
f) rozhodnut soudu podle zkona upravujcho padek a zpsoby jeho een35b), a to
usnesen o zahjen insolvennho zen, usnesen o pedbnch opatench, rozhodnut o
padku nebo jin rozhodnut o insolvennm nvrhu, usnesen o prohlen konkursu a o
schvlen konen zprvy, usnesen o povolen reorganizace a usnesen o schvlen
reorganizanho plnu a jeho zmn, usnesen o schvlen plnu oddluen a jeho zmn,
usnesen, jm se insolvenn zen kon.
(2) Ministerstvo vede pro kadou zapsanou kolskou prvnickou osobu ve sbrce listin zvltn
sloku.
(3) Jestlie je urit skutenost zapsna v rejstku kolskch prvnickch osob, ale ve sbrce
Strnka81/120
listin nen uloena odpovdajc listina, je ministerstvo, jakmile tuto skutenost zjist, povinno to
ve sbrce listin poznamenat a oprvnnou osobu vyzvat, aby listinu bez zbytenho odkladu
do sbrky listin zaloila.
(4) Nen-li listina, je m bt uloena do sbrky listin, vyhotovena v eskm jazyce, je
ministerstvo oprvnno si vydat ednoven peklad tto listiny do eskho jazyka.
156
(1) astnkem zen ve vcech rejstku kolskch prvnickch osob je navrhovatel a
zizovatel. Ve vci zpisu osob, kter se podle 154 zapisuj do rejstku v rmci zpisu
kolsk prvnick osoby, jsou astnky zen tak tyto osoby.
(2) Navrhovatelem je kolsk prvnick osoba. Pokud kolsk prvnick osoba dosud
nevznikla, je navrhovatelem jej zizovatel.
157
(1) dost o zpis kolsk prvnick osoby do rejstku kolskch prvnickch osob se podv
zrove se dost o zpis koly nebo kolskho zazen do rejstku kol a kolskch
zazen, a to za podmnek a postupem stanovenm v 146; pi jejm posouzen se vychz z
daja dokladobsaench v dosti podle 147.
(2) dost o zpis kolsk prvnick osoby vznikajc v dsledku rozdlen kolsk prvnick
osoby nebo splynut kolskch prvnickch osob se podv bez zbytenho odkladu po
rozhodnut zizovatele; dost obsahuje daje, kter se v tto souvislosti zapisuj do rejstku,
a listiny, kter se zakldaj do sbrky listin. Vmaz zanikajc kolsk prvnick osoby a zpis
vznikajc kolsk prvnick osoby lze provst pouze k tmu dni.
(3) Ministerstvo provede zpis kolsk prvnick osoby do rejstku v ppad, e zrove
povol zpis koly nebo kolskho zazen do rejstku kol a kolskch zazen, nebo v
ppaduvedenm v odstavci 2 zpis zmny v rejstku kol a kolskch zazen; uveden se
obdobn vztahuje na ppady, kdy zpis koly nebo kolskho zazen do rejstku kol a
kolskch zazen povolil krajsk ad. V opanm ppadministerstvo dost zamtne.
158
Ministerstvo provede vmaz kolsk prvnick osoby z rejstku kolskch prvnickch osob
a) v ppadzruen kolsk prvnick osoby zizovan ministerstvem, krajem, obc nebo
svazkem obc,
b) v ppadzruen kolsk prvnick osoby z dvodu jejho rozdlen, slouen i splynut,
pokud je zroverozhodnuto o zpisu nstupnick kolsk prvnick osoby nebo osob do
rejstku kolskch prvnickch osob,
c) po proveden likvidace kolsk prvnick osoby v ppad, e zniku kolsk prvnick
osoby pedchz v souladu s 126 odst. 2 jej zruen s likvidac,
d) v ppadzruen kolsk prvnick osoby z dvodu uvedenho v 126 odst. 3 psm. d)
a e).
159
(1) dost o zpis zmny v zapisovanch dajch a dost o vmaz kolsk prvnick osoby
z rejstku je navrhovatel povinen podat bez zbytenho odkladu. dost mus obsahovat daje
a doklady, kter se pmo tkaj navrhovan zmny nebo vmazu, a listiny, kter se v tto
souvislosti zakldaj do sbrky listin.
(2) Zpis zmny v zapisovanch dajch a vmaz kolsk prvnick osoby z rejstku se
provede ke dni urenmu v dosti. Nabude-li rozhodnut o zpisu zmny nebo o vmazu
prvn moci pozdji nebo neobsahuje-li dost den, ke ktermu m bt zpis zmny nebo
vmaz proveden, provede se zpis zmny nebo vmaz ke dni prvn moci tohoto rozhodnut.
Strnka82/120
(3) zen o zpis zmny v zapisovanch dajch a zen o vmaz kolsk prvnick osoby z
rejstku lze zahjit i bez nvrhu, m-li bt dosaena shoda mezi zpisem v rejstku a
skutenm stavem.
(4) Ministerstvo rozhodne o zpisu zmny v zapisovanch dajch a o vmazu kolsk
prvnick osoby z rejstku ve lht30 dnode dne zahjen zen.
(5) Zpis kolsk prvnick osoby, zpis zmn v zapisovanch dajch nebo vmaz kolsk
prvnick osoby oznm ministerstvo pslunmu daovmu orgnu, orgnu vykonvajcmu
sttn statistickou slubu a orgnu, kter vydal ivnostensk oprvnn nebo jin podnikatelsk
oprvnn, nejpozdji do jednoho tdne ode dne zpisu.
159a
(1) Prvnick osoba, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen, je povinna
neprodlenoznmit orgnu, kter vede kolsk rejstk, e bylo zahjeno insolvenn zen, v
nm je een jej padek nebo hrozc padek nebo e bylo rozhodnuto o jejm padku.
(2) Prvnick osoba, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen, je povinna
neprodlen oznmit orgnu, kter vede kolsk rejstk, e byla pravomocn odsouzena pro
trestn in.
ST TRNCT
FINANCOVN KOL A KOLSKCH ZAZEN ZE STTNHO ROZPOTU
160
(1) Ze sttnho rozpotu se za podmnek stanovench tmto zkonem poskytuj finann
prostedky vylenn na innost
a) kol a kolskch zazen zizovanch ministerstvem, a to na platy, nhrady plat, nebo
mzdy a nhrady mezd, na odmny za pracovn pohotovost, odmny za prci vykonvanou na
zklad dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr a odstupn, na vdaje na hradu
pojistnho na sociln zabezpeen a pspvku na sttn politiku zamstnanosti a na hradu
pojistnho na veobecn zdravotn pojitn, na pdly do fondu kulturnch a socilnch poteb
a ostatn nklady vyplvajc ze zkladnch pracovnprvnch vztah, na vdaje podle 184
odst. 1 a 2, vdaje na nezbytn zven nklad spojench s vukou dt, k a student
zdravotn postiench, vdaje na uebn pomcky, vdaje na koln poteby a na uebnice,
pokud jsou podle tohoto zkona poskytovny bezplatn, a rovn vdaje na dal vzdlvn
pedagogickch pracovnk, na innosti, kter pmo souvisej s rozvojem kol a kvalitou
vzdlvn, na dal nezbytn neinvestin vdaje spojen s provozem kol a kolskch
zazen a na investin vdaje zaazen do programu podle zvltnho prvnho pedpisu,36)
b) kol a kolskch zazen zizovanch registrovanmi crkvemi nebo nboenskmi
spolenostmi, kterm bylo piznno oprvnn k vkonu zvltnho prva zizovat crkevn
koly,6) s vjimkou jazykovch kol s prvem sttn jazykov zkouky, na vdaje uveden v
psmenu a) s vjimkou vdajna pozen a zhodnocen dlouhodobho majetku; tato vjimka se
nevztahuje na vdaje na uebn pomcky,
c) kol a kolskch zazen zizovanch obcemi nebo svazky obc, s vjimkou kolskch
vchovnch a ubytovacch zazen podle 117 odst. 1 psm. c) a jazykovch kol s prvem
sttn jazykov zkouky, a to na platy, nhrady plat, nebo mzdy a nhrady mezd, na odmny
za pracovn pohotovost, odmny za prci vykonvanou na zkladdohod o pracch konanch
mimo pracovn pomr a odstupn, na vdaje na hradu pojistnho na sociln zabezpeen a
pspvku na sttn politiku zamstnanosti a na hradu pojistnho na veobecn zdravotn
pojitn, na pdly do fondu kulturnch a socilnch poteb a ostatn nklady vyplvajc ze
zkladnch pracovnprvnch vztah, na vdaje podle 184 odst. 1 a 2, vdaje na nezbytn
zven nkladspojench s vukou dt, ka studentzdravotn postiench, vdaje na
Strnka83/120
uebn pomcky, vdaje na koln poteby a na uebnice, pokud jsou podle tohoto zkona
poskytovny bezplatn, a rovn vdaje na dal vzdlvn pedagogickch pracovnk, na
innosti, kter pmo souvisej s rozvojem kol a kvalitou vzdlvn,
d) kol a kolskch zazen zizovanch kraji, s vjimkou jazykovch kol s prvem sttn
jazykov zkouky a kolskch vchovnch a ubytovacch zazen podle 117 odst. 1 psm. c),
a to na platy, nhrady plat, nebo mzdy a nhrady mezd, na odmny za pracovn pohotovost,
odmny za prci vykonvanou na zkladdohod o pracch konanch mimo pracovn pomr a
odstupn, na vdaje na hradu pojistnho na sociln zabezpeen, pspvku na sttn politiku
zamstnanosti a na hradu pojistnho na veobecn zdravotn pojitn, na pdly do fondu
kulturnch a socilnch poteb a ostatn nklady vyplvajc ze zkladnch pracovnprvnch
vztah, na vdaje podle 184 odst. 1 a 2, vdaje na nezbytn zven nkladspojench s
vukou dt, k a student zdravotn postiench, vdaje na uebn pomcky, vdaje na
koln poteby a na uebnice, pokud jsou podle tohoto zkona poskytovny bezplatn, a
rovn na vdaje na dal vzdlvn pedagogickch pracovnk a na innosti, kter pmo
souvisej s rozvojem kol a kvalitou vzdlvn.
(2) Finann prostedky podle odstavce 1 me prvnick osoba vykonvajc innost koly pout
tak tehdy, zajiuje-li v souladu s tmto zkonem a rmcovm vzdlvacm programem povinnou
soust vzdlvn dt, ka studentu jin fyzick nebo prvnick osoby. Finann prostedky
podle vty prvn lze pout na:
a) hradu ceny za sluby poskytovan jinou fyzickou nebo prvnickou osobou, finann
prostedky podle odstavce 1 psm. c) a d) lze takto pout pouze do hrnn ron ve
stanoven krajskm adem v rozpisu rozpotu finannch prostedkna innost koly;
b) nhradu nklad, kter jin fyzick nebo prvnick osobprokazatelna nutnvznikaj
vhradn za elem uskuteovn praktickho vyuovn na jejm pracoviti na zklad
smlouvy podle 65 odst. 2, pokud byla nhrada nkladv tto smlouvsjednna.
(3) Finann prostedky podle odstavce 1 lze v souladu s odstavcem 2 pout pouze na nhradu
nkladrozpotovanch v cenpodle odstavce 2 psm. a) nebo vynaloench jinou fyzickou nebo
prvnickou osobou podle odstavce 2 psm. b), kter odpovdaj druhm nkladvyplvajcm pro
dan ppad z odstavce 1; do rozsahu nklad podle odstavce 1 psm. a) se pro tyto ely
nezapotvaj nklady na pozen a zhodnocen dlouhodobho majetku s vjimkou nklad na
uebn pomcky.
(4) Ze sttnho rozpotu se poskytuj finann prostedky vylenn na innost kol a kolskch
zazen, kter nezizuje stt, kraj, obec, svazek obc nebo registrovan crkev nebo nboensk
spolenost, kter bylo piznno oprvnn k vkonu zvltnho prva zizovat crkevn koly,6) v
rozsahu a za podmnek stanovench zvltnm prvnm pedpisem.31)
(5) Finann prostedky ze sttnho rozpotu podle odstavce 1 psm. b) a d) a odstavce 2 se
poskytuj podle skutenho potu dt, k nebo studentve kole nebo kolskm zazen, v
jednotlivch oborech a formch vzdlvn, lek, stravovanch nebo jinch jednotek
stanovench zvltnm prvnm pedpisem34a), uvedenho ve kolnch matrikch pro pslun
koln rok, nejve vak do ve povolenho potu dt, k nebo student ve kole nebo
kolskm zazen, v jednotlivch oborech a formch vzdlvn, lek, stravovanch nebo jinch
jednotek stanovench zvltnm prvnm pedpisem34a), uvedenho ve kolskm rejstku. Do
skutenho potu podle vty prvn se zapotvaj i cizinci, kterm se podle tohoto zkona
poskytuje vzdlvn nebo kolsk sluby za stejnch podmnek jako sttnm obanm esk
republiky.
(6) Finann prostedky nad rozsah finannch prostedksttnho rozpotu poskytovanch podle
odstavc 1 a 2 hrad prvnick osoby, kter vykonvaj innost kol a kolskch zazen, z
dalch finannch zdroj, zejmna z vlastnch pjm, z prostedkzizovatele, poppadjinch
osob.
161
Strnka84/120
Financovn kol a kolskch zazen zizovanch zemnmi samosprvnmi celky

(1) Republikov normativy stanov ministerstvo jako vi vdajpodle 160 odst. 1 psm. c) a d)
pipadajcch na vzdlvn a kolsk sluby pro jedno dt, ka nebo studenta pslun vkov
kategorie v oblasti pedkolnho vzdlvn, zkladnho vzdlvn, stednho vzdlvn a vyho
odbornho vzdlvn na kalendn rok a zveejuje je ve Vstnku.
(2) Krajsk normativy stanov krajsk ad jako vi vdajpodle 160 odst. 1 psm. c) a d)
pipadajcch na jednotku vkonu na kalendn rok za podmnek stanovench provdcm
prvnm pedpisem a zveejn je. Jednotkou vkonu je jedno dt, k, student, ubytovan,
stravovan, lko, tda, studijn skupina, oddlen nebo jin jednotka stanoven zvltnm prvnm
pedpisem34a). Soust krajskch normativjsou pplatky na speciln vzdlvac poteby dt,
ka student.
(3) Pi stanoven krajskch normativvychz krajsk ad zejmna z
a) dlouhodobho zmru vzdlvn a rozvoje vzdlvac soustavy v kraji,
b) rmcovch vzdlvacch programnebo akreditovanch vzdlvacch programpro vy
odborn vzdlvn,
c) rozsahu pm vyuovac, pm vchovn, pm specilnpedagogick nebo pm
pedagogicko-psychologick innosti a
d) naplnnosti td, studijnch skupin a oddlen v jednotlivch kolch a kolskch zazench.
(4) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem lenn krajskch normativ, ukazatele
rozhodn pro jejich stanoven, jednotky vkonu pro jednotliv krajsk normativy, vztah mezi
ukazateli a jednotkami vkonu, ukazatele pro vpoet minimln rovn krajskch normativ a
zsady pro jejich zven a jejich zveejnn.
(5) Ministerstvo rozepisuje na zkladrepublikovch normativpodle odstavce 1 a poskytuje
krajskm adm formou dotace37) na zvltn et kraje finann prostedky vylenn ze
sttnho rozpotu na innost
a) kol a kolskch zazen zizovanch krajem na vdaje uveden v 160 odst. 1 psm. d),
b) kol a kolskch zazen zizovanch obcemi nebo svazky obc na vdaje uveden v 160
odst. 1 psm. c).
(6) Krajsk ad v penesen psobnosti prostednictvm krajskch normativa v souladu se
zsadami stanovenmi ministerstvem podle 170 psm. b)
a) rozepisuje a poskytuje prvnickm osobm vykonvajcm innost kol a kolskch zazen,
kter zizuje kraj, finann prostedky podle 160 odst. 1 psm. d),
b) rozepisuje a poskytuje pmo prvnickm osobm vykonvajcm innost kol a kolskch
zazen, kter zizuj obce nebo svazky obc, finann prostedky podle 160 odst. 1 psm. c).
Pi rozpisu vychz z nvrh pedloench obecnmi ady obc s rozenou psobnost. O
rozpisu prostedk podle vty prvn informuje krajsk ad pslun obecn ady obc s
rozenou psobnost.
(7) O rozpisu a pidlen finannch prostedkpodle odstavce 6 krajsk ad nsledninformuje
zastupitelstvo kraje.
(8) Obecn ad obce s rozenou psobnost zpracovv nvrhy rozpisrozpotfinannch
prostedk sttnho rozpotu poskytovanch podle odstavce 6 psm. b) v souladu se zsadami
stanovenmi ministerstvem podle 170 psm. c) a krajskmi normativy a pedv je krajskmu
adu.
162
Financovn kol a kolskch zazen, kter nejsou zizovny sttem, krajem, obc nebo
Strnka85/120
svazkem obc
(1) Ministerstvo rozepisuje prostednictvm normativa poskytuje formou dotace podle zvltnho
prvnho pedpisu37) prvnickm osobm vykonvajcm innost kol a kolskch zazen
zizovanm registrovanmi crkvemi nebo nboenskmi spolenostmi, kterm bylo piznno
oprvnn k vkonu zvltnho prva zizovat crkevn koly,6) finann prostedky na vdaje
uveden v 160 odst. 1 psm. b).
(2) Normativ stanov ministerstvo jako prmrn ron objem vdajuvedench v 160 odst. 1
psm. b) pipadajcch na jednotku vkonu podle 161 odst. 2 v danm oboru vzdln a form
vzdlvn nebo v dan kolsk sluba zveejn je ve Vstnku.
(3) Ministerstvo poskytuje krajskm adm formou dotace37) na zvltn et kraje finann
prostedky na innost kol a kolskch zazen, kter nezizuje kraj, stt, obec, svazek obc nebo
registrovan crkev nebo nboensk spolenost, kter bylo piznno oprvnn k vkonu
zvltnho prva zizovat crkevn koly.6)
(4) Krajsk ad poskytuje prvnickm osobm vykonvajcm innost kol a kolskch zazen,
kter nejsou zizovny sttem, krajem, obc, svazkem obc nebo registrovanou crkv nebo
nboenskou spolenost, kter bylo piznno oprvnn k vkonu zvltnho prva zizovat
crkevn koly,6) dotaci v rozsahu a za podmnek stanovench zvltnm prvnm pedpisem31) a
kontroluje jej vyuit.
163
Dal vdaje sttnho rozpotu pro koly a kolsk zazen zapsan ve kolskm rejstku
(1) Ze sttnho rozpotu lze dle poskytovat finann prostedky na pokusn ovovn a na
rozvojov programy podle 171 odst. 1 a 2 ve kolch a kolskch zazench vech zizovatel;
ze sttnho rozpotu se dle poskytuj finann prostedky na hradu nezbytnch prokazatelnch
nklad spojench s konnm zvrench zkouek, maturitnch zkouek a absolutori v
konzervatoi podle 113c. Ministerstvo poskytuje finann prostedky na pokusn ovovn a na
rozvojov programy podle 171 odst. 1 a 2 a na hradu nezbytnch prokazatelnch nklad
spojench s konnm zvrench zkouek, maturitnch zkouek a absolutori v konzervatoi
podle 113c
a) krajskmu adu na zvltn et kraje pro koly a kolsk zazen, kter nezizuje
ministerstvo, registrovan crkve nebo nboensk spolenosti, kterm bylo piznno
oprvnn k vkonu zvltnho prva zizovat crkevn koly;6) krajsk ad v penesen
psobnosti tyto finann prostedky pidluje prvnickm osobm vykonvajcm innost tchto
kol a kolskch zazen a o pidlen finannch prostedknsledninformuje zastupitelstvo
kraje,
b) prvnickm osobm vykonvajcm innost kol a kolskch zazen, kter zizuje
ministerstvo a registrovan crkve nebo nboensk spolenosti, kterm bylo piznno
oprvnn k vkonu zvltnho prva zizovat crkevn koly.6)
(2) Zkon o sttnm rozpotu stanov ve dotac ze sttnho rozpotu k sten hradvdaj
na provoz prvnickch osob vykonvajcch innost kol a kolskch zazen, kter zizuj svazky
obc.
ST PATNCT
EDITEL KOLY A KOLSKHO ZAZEN A KOLSK RADA
editel koly a kolskho zazen
164
(1) editel koly a kolskho zazen
Strnka86/120
a) rozhoduje ve vech zleitostech tkajcch se poskytovn vzdlvn a kolskch

slueb, pokud zkon nestanov jinak,
b) odpovd za to, e kola a kolsk zazen poskytuje vzdlvn a kolsk sluby v
souladu s tmto zkonem a vzdlvacmi programy uvedenmi v 3,
c) odpovd za odbornou a pedagogickou rovevzdlvn a kolskch slueb,
d) vytv podmnky pro vkon inspekn innosti esk koln inspekce a pijm nsledn
opaten,
e) vytv podmnky pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnka pro prci kolsk
rady, pokud se podle tohoto zkona zizuje,
f) zajiuje, aby osoby uveden v 21 byly vas informovny o prbhu a vsledcch
vzdlvn dtte, ka nebo studenta,
g) zajiuje spoluprci pi uskuteovn programzjiovn vsledkvzdlvn
vyhlench ministerstvem,
h) odpovd za zajitn dohledu nad dtmi a nezletilmi ky ve kole a kolskm zazen.
(2) editel koly zizuje pedagogickou radu jako svj poradn orgn, projednv s nm vechny
zsadn pedagogick dokumenty a opaten tkajc se vzdlvac innosti koly. Pi svm
rozhodovn editel koly k nzorm pedagogick rady pihldne. Pedagogickou radu tvo
vichni pedagogit pracovnci koly.
165
(1) editel koly a kolskho zazen, kter zizuje stt, kraj, obec nebo svazek obc, dle
a) stanovuje organizaci a podmnky provozu koly a kolskho zazen,
b) odpovd za pouit finannch prostedksttnho rozpotu pidlench podle 160 a
163 v souladu s elem, na kter byly pidleny.
(2) editel koly a kolskho zazen rozhoduje o prvech a povinnostech v oblasti sttn
sprvy v tchto ppadech:
a) zamtnut dosti o povolen individulnho vzdlvacho plnu podle 18 a zamtnut
dosti o peazen ka nebo studenta do vyho ronku podle 17 odst. 3,
b) pijet dtte k pedkolnmu vzdlvn podle 34 a ukonen pedkolnho vzdlvn
podle 35, zaazen dtte do ppravnho stupn zkladn koly speciln podle 48a,
zaazen dtte do ppravn tdy zkladn koly podle 47,
c) zamtnut dosti o odklad povinn koln dochzky podle 37,
d) peveden ka do odpovdajcho ronku zkladn koly podle 39 odst. 2,
e) pijet k zkladnmu vzdlvn podle 46, pestupu ka podle 49 odst. 1, peveden
ka do jinho vzdlvacho programu podle 49 odst. 2 a zamtnut dosti o povolen
pokraovn v zkladnm vzdlvn podle 55 odst. 2,
f) pijet ke vzdlvn ve stedn kole podle 59 a nsledujcch, vy odborn kole podle
93 a nsledujcch a v konzervatoi podle 88,
g) zamtnut dosti o pestup, zmnu oboru vzdln, peruen vzdlvn a opakovn
ronku podle 66 a 97,
h) zamtnut dosti o pokraovn v zkladnm vzdlvn podle 55 odst. 1,
i) podmnn vylouen a vylouen ka nebo studenta ze koly nebo kolskho zazen
podle 31 odst. 2 a 4,
j) zamtnut dosti o uznn dosaenho vzdln podle 70 a 100,
Strnka87/120
k) povolen a zruen povolen individulnho vzdlvn ka podle 41.

166
(1) editel kolsk prvnick osoby, editel pspvkov organizace38) nebo vedouc
organizan sloky sttu nebo jej sousti je editelem vech kol a kolskch zazen, jejich
innost dan prvnick osoba nebo organizan sloka sttu nebo jej soust vykonv.
editelem kolsk prvnick osoby, editelem pspvkov organizace nebo vedoucm
organizan sloky sttu nebo jej sousti me bt jmenovn pouze ten, kdo spluje
pedpoklady pro vkon innosti editele koly nebo kolskho zazen stanoven zvltnm
prvnm pedpisem2).
(2) editele kolsk prvnick osoby zizovan ministerstvem, krajem, obc nebo svazkem
obc, editele pspvkov organizace nebo vedoucho organizan sloky sttu nebo jej
sousti jmenuje na vedouc pracovn msto zizovatel na zklad jm vyhlenho
konkursnho zen.
(3) V obdob od zatku estho msce do konce tvrtho msce ped uplynutm obdob 6 let
vkonu prce na pracovnm msteditele koly nebo kolskho zazen uvedenho v odstavci
2 (dle jen estilet obdob) me zizovatel vyhlsit na toto pracovn msto konkurs; v
takovm ppad odvol editele k poslednmu dni estiletho obdob. Zizovatel vyhls
konkurs a odvol editele vdy, obdr-li ped zatkem lhty pro vyhlen konkursu nvrh na
jeho vyhlen od esk koln inspekce nebo kolsk rady. Jestlie zizovatel nevyhls
konkurs a neodvol editele podle vty prvn nebo druh, pon dnem nsledujcm po konci
dosavadnho estiletho obdob bet dal estilet obdob.
obc, editele pspvkov organizace nebo vedoucho organizan sloky sttu nebo jej
sousti zizovatel odvol z vedoucho pracovnho msta v ppad
a) pozbyt nkterho z pedpokladpro vkon innost editele koly nebo kolskho
zazen stanovench zvltnm prvnm pedpisem2),
b) nesplnn podmnky zahjen a spnho ukonen studia k zskn odborn kvalifikace
podle zvltnho prvnho pedpisu2),
c) nesplnn podmnky zskn znalost z oblasti zen kolstv studiem pro editele kol a
kolskch zazen podle zvltnho prvnho pedpisu2), nebo
d) organizanch zmn, jejich dsledkem je znik vedoucho pracovnho msta editele.
obc, editele pspvkov organizace a vedoucho organizan sloky sttu nebo jej sousti
me zizovatel odvolat z vedoucho pracovnho msta z dvod
a) zvanho poruen nebo neplnn prvnch povinnost vyplvajcch z jeho innost,
kol a pravomoc na vedoucm pracovnm mst editele, kter bylo zjitno zejmna
inspekn innost esk koln inspekce nebo zizovatelem,
b) nvrhu esk koln inspekce podle 174 odst. 13.
(6) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem nleitosti vyhlen konkursnho
zen, sloen konkursnch komis pro posuzovn uchazeo jmenovn na vedouc pracovn
msta uveden v odstavci 2 a pravidla pro sestavovn, innost a rozhodovn tchto
konkursnch komis.
(7) editelem koly nebo kolskho zazen, jejichinnost vykonv prvnick osoba
neuveden v odstavci 1, me bt pouze ten, kdo spluje pedpoklady pro vkon funkce
editele koly nebo kolskho zazen stanoven zvltnm prvnm pedpisem2). Tato osoba
je editelem vech kol a kolskch zazen, jejichinnost dan prvnick osoba vykonv.
kolsk rada
Strnka88/120
167
(1) Pi zkladnch, stednch a vych odbornch kolch se zizuje kolsk rada. kolsk
rada je orgn koly umoujc zkonnm zstupcm nezletilch k, zletilm km a
studentm, pedagogickm pracovnkm koly, zizovateli a dalm osobm podlet se na
sprv koly. Pokud je soust prvnick osoby vce tchto kol, je mon zdit jednu
kolskou radu.
(2) kolskou radu zizuje zizovatel, kter zrovestanov poet jejch lena vyd jej volebn
d. Tetinu len kolsk rady jmenuje zizovatel, tetinu vol zkonn zstupci nezletilch
ka zletil ci a studenti a tetinu vol pedagogit pracovnci dan koly. lenem kolsk
rady neme bt editel koly. Ve kolch, kter nejsou zzeny sttem, krajem, obc nebo
svazkem obc a nejsou zzeny v prvn formkolsk prvnick osoby, pln koly zizovatele
podle vty prvn a druh editel koly.
(3) Tlen kolsk rady neme bt souasnjmenovn zizovatelem, zvolen zkonnmi
zstupci nezletilch k a zletilmi ky a studenty nebo zvolen pedagogickmi pracovnky
koly. Pedagogick pracovnk koly neme bt zvolen za lena kolsk rady tto koly
zkonnmi zstupci nezletilch k a zletilmi ky a studenty ani jmenovn zizovatelem
nebo editelem koly.
(4) editel koly zajist v souladu s volebnm dem dn uskutenn voleb do kolsk rady.
(5) Nezvol-li zkonn zstupci nezletilch knebo zletil ci a studenti stanoven poet
len kolsk rady ani na zklad opakovan vzvy, jmenuje zbvajc leny kolsk rady
editel koly.
(6) Funkn obdob lenkolsk rady je ti roky.
(7) kolsk rada zased nejmndvakrt ron; zasedn kolsk rady svolv jej pedseda,
prvn zasedn kolsk rady svolv editel koly. editel koly nebo jm poven zstupce je
povinen zastnit se zasedn kolsk rady na vyzvn jejho pedsedy. kolsk rada na svm
prvnm zasedn stanov svj jednac d a zvol svho pedsedu. K pijet jednacho du se
vyaduje schvlen nadpolovin vtinou vech lenkolsk rady.
(8) Pedasn volby do funkce volenho lena kolsk rady lze konat, pod-li o to editele
koly alespo vtina voli oprvnnch podle odstavce 2 volit tohoto lena kolsk rady,
kter je podle volebnho du nezbytn ke zvolen lena kolsk rady. Doplovac volby do
kolsk rady se v souladu s volebnm dem konaj, pestane-li bt volen len kolsk rady
jejm lenem ped skonenm funknho obdob z dvodstanovench v odstavci 9 psm. a) a
d) a f). Funkn obdob lena kolsk rady zvolenho v pedasnch nebo doplovacch
volbch kon shodns funknm obdobm lenkolsk rady zvolench v dnch volbch.
(9) Funkce lena kolsk rady skon ped uplynutm funknho obdob
a) vzdnm se funkce psemnm prohlenm do rukou pedsedy kolsk rady,
b) dnem doruen psemnho odvoln jmenovanho lena kolsk rady zizovatelem do
rukou pedsedy kolsk rady,
c) vznikem nesluitelnosti podle odstavce 2 vty tet,
d) v ppadopakovan neomluven neasti na zasedn kolsk rady, pokud tak stanov
volebn d, nebo
e) dnem, kdy byl do funkce lena kolsk rady zvolen nov len v pedasnch volbch
podle odstavce 8 vty prvn,
f) dnem, kdy zstupce pedagogickch pracovnkpestane bt v zkladnm
pracovnprvnm vztahu ke kole nebo u zkonnch zstupc nezletilch k, nebo
studentdnem, kdy pestane bt tento nezletil k kem i studentem koly.
Strnka89/120
168
(1) kolsk rada
a) vyjaduje se k nvrhm kolnch vzdlvacch programa k jejich nslednmu
uskuteovn,
b) schvaluje vron zprvu o innosti koly,
c) schvaluje koln d, ve stednch a vych odbornch kolch stipendijn d, a navrhuje
jejich zmny,
d) schvaluje pravidla pro hodnocen vsledkvzdlvn kv zkladnch a stednch
kolch,
e) podl se na zpracovn koncepnch zmrrozvoje koly,
f) projednv nvrh rozpotu prvnick osoby na dal rok, a navrhuje opaten ke zlepen
hospodaen,
g) projednv inspekn zprvy esk koln inspekce,
h) podv podnty a oznmen editeli koly, zizovateli, orgnm vykonvajcm sttn
sprvu ve kolstv a dalm orgnm sttn sprvy,
i) podv nvrh na vyhlen konkursu na editele koly.
(2) editel koly je povinen umonit kolsk radpstup k informacm o kole, zejmna k
dokumentaci koly. Informace chrnn podle zvltnch prvnch pedpis17) poskytne editel
koly kolsk rad pouze za podmnek stanovench tmito zvltnmi prvnmi pedpisy.
Poskytovn informac podle zkona o svobodnm pstupu k informacm tm nen doteno.
(3) O schvlen dokumentuvedench v odstavci 1 psm. b) a d) rozhodne kolsk rada do 1
msce od jejich pedloen editelem koly. Pokud kolsk rada tento dokument neschvl,
editel koly pedlo dokument k novmu projednn do 1 msce. Opakovanho projednn se
astn zizovatel. Nen-li dokument schvlen ani pi opakovanm projednn nebo pokud
kolsk rada neprojedn dokumenty uveden v odstavci 1 psm. b) a d) do 1 msce od jejich
pedloen editelem koly, rozhodne o dalm postupu bez zbytenho odkladu zizovatel.
(4) Ve kolch, kter nejsou zzeny sttem, krajem, obc, nebo svazkem obc, pln koly
zizovatele podle odstavce 3 ten, kdo ustanovil editele koly do funkce.
ST ESTNCT
MINISTERSTVA A ESK KOLN INSPEKCE
Ministerstvo
169
(1) Ministerstvo vedle kolstanovench tmto zkonem dle d vkon sttn sprvy ve
kolstv v rozsahu stanovenm tmto zkonem a odpovd za stav, koncepci a rozvoj
vzdlvac soustavy.
(2) Ministerstvo vytv podmnky pro vkon stavn a ochrann vchovy a preventivn
vchovnou pi a vzdlvn osob umstnch ve kolskch zazench k tomu zizovanch a
dle pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnk. Za tmto elem zizuje a zruuje
a) kolsk zazen pro vkon stavn vchovy nebo ochrann vchovy a kolsk zazen
pro preventivn vchovnou pi, dle za podmnek stanovench zvltnm prvnm
pedpisem1a) matesk, zkladn a stedn koly pro dti a ky umstn v tchto
kolskch zazench a
b) zazen pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnk.
Strnka90/120
(3) Ministerstvo dle zizuje a zruuje

a) matesk, zkladn a stedn koly s vyuovacm jazykem nrodnostn meniny za
podmnek stanovench v 14, pokud je nezd obec, svazek obc nebo kraj,
b) koly, jejichinnost je upravena mezinrodnmi smlouvami.
(4) Ministerstvo me ve vjimench ppadech hodnch zvltnho zetele zizovat i jin
koly nebo kolsk zazen a zruovat je.
(5) Pokud ministerstvo zizuje koly a kolsk zazen uveden v odstavcch 2 a 4 jako sttn
pspvkov organizace, rozhoduje o zzen, rozdlen a splynut sttn pspvkov
organizace a vydv zizovac listinu. Sttn pspvkov organizace vznik dnem stanovenm
ve zizovac listin.
(6) O slouen sttn pspvkov organizace, o zzen nebo zruen koly nebo kolskho
zazen jako vnitn organizan sousti sttn pspvkov organizace a o zmnch v dajch
uvedench ve zizovac listinrozhoduje ministerstvo. Soust rozhodnut je vydn dodatku
ke zizovac listin.
(7) Ke zmnsttn pspvkov organizace dochz dnem stanovenm ve zizovac listin
nebo v dodatku ke zizovac listin.
(8) O zruen sttn pspvkov organizace rozhoduje ministerstvo, kter zrovezru
zizovac listinu. Sttn pspvkov organizace zanik dnem stanovenm v rozhodnut o jejm
zruen.
(9) V ppadzruen, rozdlen, splynut nebo slouen sttn pspvkov organizace a v
ppad zruen koly nebo kolskho zazen jako jej vnitn organizan sousti
ministerstvo zrove rozhodne, kter jm zzen sttn pspvkov organizace pevezme
prva a povinnosti zruovan nebo mnn sttn pspvkov organizace, poppado jinm
zpsobu vypodn tchto prv a povinnost. Pokud ministerstvo nerozhodne o zpsobu
vypodn prv a povinnost zruovan nebo mnn sttn pspvkov organizace, pechz
tato prva a povinnosti na ministerstvo.
(10) Sttn pspvkov organizace vykonvajc innost koly nebo kolskho zazen me
uzavt pojitn pro ppad sv odpovdnosti za kodu vzniklou na vcech, ivota zdrav dt,
ka studenta svch zamstnanc.
169a
(1) Ministerstvo zizuje Centrum zizovac listinou, kter obsahuje zejmna
a) oznaen zizovatele,
b) nzev Centra v souladu s 80 odst. 2 a jeho sdlo,
c) den, msc a rok vzniku Centra,
d) vymezen elu, pro kter se Centrum zizuje, a tomu odpovdajcho pedmtu hlavn
innosti,
e) vymezen majetku, kter ministerstvo svuje Centru pi jeho zzen,
f) oznaen statutrnho orgnu a uveden toho, kdo jej na vedouc pracovn msto jmenuje a
z nho odvolv,
g) vymezen zkladn organizan struktury Centra,
h) datum vydn zizovac listiny.
(2) Ve zizovac listinme ministerstvo stanovit tak pedmt jin innosti Centra, m-li ji
Centrum v souladu s rozpotovmi pravidly36) vykonvat.
169b
Strnka91/120
(1) Ministerstvo me rozhodnout tak o zmnch sttn pspvkov organizace, jejm je

zizovatelem na zklad tohoto zkona nebo v souladu se zkonem o majetku esk
republiky a o jejm vystupovn v prvnch vztazch4) a na kterou se nevztahuje 169, nebo o
jejm slouen nebo splynut s jinou sttn pspvkovou organizac zizovanou ministerstvem.
Opaten, jm ministerstvo rozhodne o zmn, slouen nebo splynut sttn pspvkov
organizace, mus obsahovat dodatek ke zizovac listin, poppad zizovac listinu nov
vznikajc sttn pspvkov organizace. Sttn pspvkov organizace zanik dnem
stanovenm v opaten o jejm splynut, a je-li prvnm nstupcem jin sttn pspvkov
organizace, tak o jejm slouen.
(2) V opaten ministerstva podle odstavce 1, na jeho zkladzanik sttn pspvkov
organizace, poppadje omezen rozsah jej hlavn innosti, ministerstvo rovn rozhodne o
zpsobu vypodn odpovdajcho rozsahu prv a povinnost vykonvanch sttn
pspvkovou organizac vetnpslunosti hospodait s majetkem sttu. Pokud ministerstvo
nerozhodne o zpsobu vypodn prv a povinnost podle vty prvn, pechz pslunost
sttn pspvkov organizace hospodait s majetkem sttu a vykonvat prva a povinnosti
sttu na ministerstvo.
169c
Vznik, zmny a znik sttn pspvkov organizace podle 169 a 169b oznamuje
ministerstvo ve Vstnku a v stednm vstnku esk republiky. Oznmen obsahuje nzev,
sdlo, identifikan slo a datum vzniku, zmny nebo zniku sttn pspvkov organizace.
170
Ministerstvo
a) zajiuje a provd kontrolu sprvnosti a efektivnosti vyuit finannch prostedk, kter
pidluje nebo smluvnzajiuje ze sttnho rozpotu, z Nrodnho fondu a prostedkze
zahrani poskytnutch mezinrodnmi organizacemi na zklad mezinrodnch smluv;
pitom provd pedbnou, prbnou a nslednou kontrolu podle zvltnho prvnho
pedpisu,40)
b) stanovuje smrnic41) zvazn zsady, podle kterch provdj krajsk ady rozpis
finannch prostedksttnho rozpotu pidlovanch podle 160 odst. 2 a 3 a podle 161
odst. 6,
c) stanovuje smrnic41) zvazn zsady, podle kterch provdj obecn ady obce s
rozenou psobnost nvrhy rozpis rozpot finannch prostedk sttnho rozpotu
poskytovanch podle 161 odst. 6 psm. b),
d) me udlovat vcn a finann ocenn osobm, kter se zaslouily o rozvoj
vzdlvn,
e) me udlovat estn nzev prvnickm osobm a organizanm slokm sttu,
vykonvajcm innost koly nebo kolskho zazen.
171
(1) Ministerstvo vyhlauje a d pokusn ovovn metod, obsahu, forem, organizace
vzdlvn a pokusn ovovn zpsobu zen kol a kolskch zazen; pitom vdy stanov
dobu pokusnho ovovn, jeho rozsah, financovn ze sttnho rozpotu a zpsob hodnocen
jeho vsledk.
(2) Ministerstvo vyhlauje rozvojov programy ve vzdlvn a programy zjiovn vsledk
vzdlvn, vetnpodmnek a kritri pro jejich financovn ze sttnho rozpotu.
(3) Ministerstvo vyd metodiku pro vypracovn kolnho vzdlvacho programu pro zkladn
vzdlvn.
Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo
Strnka92/120
zahraninch vc
172
(1) Ministerstvo obrany zizuje a zruuje stedn vojensk koly, vy odborn vojensk koly
a kolsk zazen jim slouc.
(2) Ministerstvo vnitra zizuje a zruuje stedn policejn koly, vy odborn policejn koly,
stedn koly porn ochrany, vy odborn koly porn ochrany a kolsk zazen.
(3) Ministerstvo spravedlnosti zizuje a zruuje stedn koly Vzesk sluby a kolsk
zazen jim slouc a koly a kolsk zazen pro osoby ve vkonu vazby nebo trestu odnt
svobody.
(4) Ministerstvo zahraninch vc zizuje a zruuje zkladn koly pi diplomatick misi nebo
konzulrnm adu esk republiky.
(5) Pro koly a kolsk zazen zizovan Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra,
Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem zahraninch vc podle odstavc 1 a 4
vykonvaj pravomoci ministerstva, krajskho adu a esk koln inspekce podle tohoto
zkona tato ministerstva s vjimkou pravomoc podle 4 odst. 3 a 28, pravomoc ve vci
spolen sti maturitn zkouky, nejedn-li se o jmenovn pedsedy zkuebn maturitn
komise a pezkoumn prbhu a vsledku dl zkouky konan formou psemn prce a
stn formou, veden kolskho rejstku a akreditac vzdlvacch program vyho
odbornho vzdlvn. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti
stanov vyhlkami pravy pro koly a kolsk zazen, kter zizuj, v tch ppadech, kdy je k
vydn vyhlek ve vcech stednch kol, vych odbornch kol a kolskch zazen tmto
zkonem zmocnno ministerstvo.
(6) Ve vcech veobecnho vzdlvn a ukonovn vzdlvn podle tohoto zkona postupuj
Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti v dohods ministerstvem.
(7) Sluebn pomry pedagogickch pracovnk, ka studentkol zizovanch
Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti se d zvltnmi
prvnmi pedpisy.42)
(8) Na koly zzen Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti
se nevztahuj ustanoven 21 odst. 1 psm. c) a d), 74 odst. 8 psm. a), 167 a 168;
ustanoven 24 odst. 1, 60, 94, 102 odst. 4 vta prvn a 166 odst. 1 vta druh se na tyto
koly vztahuj pimen. editelem stedn koly, vy odborn koly a kolskho zazen
zizovanch Ministerstvem obrany me bt jen vojk z povoln54). Na jmenovn pslunka
bezpenostnho sboru nebo ozbrojench sil editelem koly nebo kolskho zazen a na
odvoln tto osoby z vedoucho pracovnho msta editele koly nebo kolskho zazen se v
ppad kol a kolskch zazen zzench Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a
Ministerstvem spravedlnosti nevztahuje 166 odst. 2 a 7. editelem stedn policejn koly,
vy odborn policejn koly a kolskho zazen zizovanch Ministerstvem vnitra me bt
jen pslunk Policie esk republiky ve sluebnm pomru42) nebo zamstnanec, kter je
sttnm obanem esk republiky. editelem stedn koly porn ochrany, vy odborn
koly porn ochrany zizovanch Ministerstvem vnitra me bt jen pslunk Hasiskho
zchrannho sboru esk republiky ve sluebnm pomru42) nebo zamstnanec, kter je
sttnm obanem esk republiky.
(9) Osoba, kter nen sttnm obanem esk republiky, me bt ke vzdlvn ve kolch a
kolskch zazench zizovanch Ministerstvem obrany pijata pouze s pedchozm
souhlasem zizovatele; souhlas zizovatele si vyd editel koly v pijmacm zen.
Zizovatel je oprvnn souhlas podle pedchoz vty odept pouze z dvod ochrany
veejnho podku nebo veejn bezpenosti.
(10) Na koly pi diplomatick misi nebo konzulrnm adu esk republiky zizovan
Strnka93/120
Ministerstvem zahraninch vc se nevztahuje ustanoven 7 odst. 6; ustanoven 28 se na

tyto koly vztahuje pimen.
esk koln inspekce
173
(1) esk koln inspekce je sprvn ad s celosttn psobnost, kter je organizan slokou
sttu a etn jednotkou.
(2) esk koln inspekce je organizanlenna na sted esk koln inspekce se sdlem
v Praze a inspektorty esk koln inspekce. Ministerstvo je ve vcech sttn sluby
nadzenm sluebnm adem esk koln inspekce.
(3) V ele esk koln inspekce je stedn koln inspektor; jeho vbr, jmenovn a odvoln
se d zkonem o sttn slub.
174
(1) esk koln inspekce zpracovv koncepn zmry inspekn innosti a systmy
hodnocen vzdlvac soustavy. V souvislosti s vkonem inspekn innosti se esk koln
inspekce s pedchozm souhlasem ministerstva me podlet na zajiovn kol
souvisejcch s naplovnm mezinrodnch smluv, s rozvojem mezinrodnch styk a
mezinrodn spoluprce, jako i kol, kter vyplvaj pro eskou republiku z lenstv v
mezinrodnch organizacch.
(2) esk koln inspekce ve kolch a kolskch zazench zapsanch do kolskho rejstku
a na pracovitch osob, kde se uskuteuje praktick vyuovn nebo odborn praxe podle
65 odst. 2 a 96 odst. 2 v rmci inspekn innosti
a) zskv a analyzuje informace o vzdlvn dt, ka student, o innosti kol a
kolskch zazen zapsanch do kolskho rejstku, sleduje a hodnot efektivnost
vzdlvac soustavy,
b) zjiuje a hodnot podmnky, prbh a vsledky vzdlvn, a to podle pslunch
kolnch vzdlvacch programa akreditovanch vzdlvacch program,
c) zjiuje a hodnot naplnn kolnho vzdlvacho programu a jeho soulad s prvnmi
pedpisy a rmcovm vzdlvacm programem,
d) vykonv kontrolu dodrovn prvnch pedpis, kter se vztahuj k poskytovn
vzdlvn a kolskch slueb,
e) vykonv veejnosprvn kontrolu40) vyuvn finannch prostedksttnho rozpotu
pidlovanch podle 160 a 163.
(3) esk koln inspekce v rmci inspekn innosti kontroluje ve kolch podle 38 odst. 1
psm. c) plnn povinnost a podmnek stanovench v 38a odst. 5 psm. c) a e), 38a odst.
6, 38b odst. 1 psm. c) a v 38b odst. 2 psm. a) a d).
(4) Inspekn innost se vykonv na zkladplnu hlavnch kolna pslun koln rok,
kter schvaluje ministr kolstv, mldee a tlovchovy na nvrh stednho kolnho
inspektora.
(5) Inspekn innost se dle provd na zkladpodnt, stnost a petic, kter svm
obsahem spadaj do psobnosti esk koln inspekce podle odstavce 2 psm. b) a e). V
ppad inspekn innosti konan na zklad stnosti proetuje esk koln inspekce
jednotliv tvrzen uveden ve stnosti a vsledek eten pedv zizovateli k dalmu zen.
Zizovatel informuje eskou koln inspekci o vyzen stnosti a o ppadnch opatench
pijatch k nprav.
(6) esk koln inspekce je dle povinna provst inspekn innost podle odstavce 2 psm. b),
c) a d) pro ely piznn dotac podle zvltnho prvnho pedpisu, pokud o to prvnick
Strnka94/120
osoba, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen, pod. Inspekn innosti podle
odstavce 2 psm. b), c) nebo d) nelze na dost prvnick osoby, kter vykonv innost koly
nebo kolskho zazen, provst ped uplynutm lhty k odstrann ppadnch nedostatk
zjitnch pedchoz inspekn innost podle odstavce 2 psm. b), c) nebo d).
(7) Pi hodnocen podmnek, prbhu a vsledkvzdlvn a kolskch slueb vychz esk
koln inspekce ze zsad a cl vzdlvn stanovench tmto zkonem, piem zkladnm
kritriem hodnocen je zejmna innost podpory rozvoje osobnosti dtte, ka a studenta a
dosahovn clvzdlvn ze strany kol a kolskch zazen. Kritria hodnocen pedkld
ministerstvu ke schvlen. Schvlen kritria hodnocen ministerstvo zveejuje.
(8) Inspekn innost vykonvaj koln inspektoi, kontroln pracovnci a pizvan osoby.
kolnm inspektorem me bt ten, kdo m vysokokolsk vzdln a nejmn 5 let
pedagogick nebo pedagogicko-psychologick praxe. Kontrolnm pracovnkem me bt ten,
kdo m vysokokolsk vzdln a nejmn 5 let praxe, nebo ten, kdo m stedn vzdln s
maturitn zkoukou a nejmn 20 let praxe. Dal pedpoklady stanoven pro vkon innost
podle vt druh a tet zvltnmi prvnmi pedpisy tm nejsou doteny.
(9) Vstupem inspekn innosti je
a) inspekn zprva v ppadinspekn innosti podle odstavce 2 psm. b) a c),
b) protokol o kontrole56) v ppadinspekn innosti podle odstavce 2 psm. d) a e) a
odstavce 3,
c) tematick zprva v ppadinspekn innosti podle odstavce 2 psm. a),
d) vron zprva esk koln inspekce.
(10) Inspekn zprva obsahuje hodnocen podmnek, prbhu a vsledkvzdlvn a dle
jmna, pjmen a podpisy kolnch inspektor, kontrolnch pracovnk a pizvanch osob.
Obsah inspekn zprvy projednaj koln inspektoi a kontroln pracovnci s editelem koly
nebo kolskho zazen. Projednn a pevzet inspekn zprvy potvrd editel koly nebo
kolskho zazen podpisem. Pipomnky k obsahu inspekn zprvy me editel koly nebo
kolskho zazen podat esk koln inspekci do 14 dnpo jejm pevzet. Inspekn zprvu
spolens pipomnkami a stanoviskem esk koln inspekce k jejich obsahu zasl esk
koln inspekce bez zbytenho odkladu zizovateli a kolsk rad. Inspekn zprva vetn
pipomnek je veejn a je uloena po dobu 10 let ve kole nebo kolskm zazen, jich se
tk, a v pslunm inspektortu esk koln inspekce.
(11) Tematickou zprvu vydv esk koln inspekce na zkladshrnut poznatkzskanch
z inspekn innosti v uritm tematickm okruhu a jejich analzy. Tematick zprva se po
jejm zpracovn bez zbytenho odkladu zveejuje.
(12) Vron zprva esk koln inspekce obsahuje souhrnn poznatky o stavu vzdlvn a
vzdlvac soustavy vychzejc z inspekn innosti za pedchzejc koln rok a zveejuje
se kadoronv prosinci.
(13) esk koln inspekce podv nvrh na odvoln editele koly nebo kolskho zazen
zizovanho sttem, krajem, obc nebo svazkem obc v ppadzjitn zvanch nedostatk
v innosti koly nebo kolskho zazen.
175
(1) Osoby, u nich byla provedena inspekn innost, jsou povinny pijmout opaten k
odstrann nedostatkzjitnch pi inspekn innosti bez zbytenho odkladu, nejpozdji ve
lht stanoven eskou koln inspekc. Na zklad vsledk inspekn innosti pijm
zizovatel bez zbytenho odkladu opaten ve kolch a kolskch zazench, kter zizuje.
(2) V ppadzjitn neinnosti koly nebo kolskho zazen nebo zjitn zvanch
nedostatk v innosti koly nebo kolskho zazen me stedn koln inspektor pedloit
Strnka95/120
orgnu, kter vede kolsk rejstk, nvrh na vmaz koly, kolskho zazen nebo oboru
vzdln ze kolskho rejstku.
(3) Ustanoven 24 kontrolnho du se nepouije.
(4) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem podrobnj podmnky organizace
esk koln inspekce a vkonu inspekn innosti a vzor prkazu, jm koln inspektor a
kontroln pracovnk prokazuje poven ke kontrole v souladu s kontrolnm dem56).
176
esk koln inspekce me podvat zizovatelm kol a kolskch zazen nvrhy na
vyhlen konkursu podle 166 odst. 3.
ST SEDMNCT
PSOBNOST ZEMNCH SAMOSPRVNCH CELKVE KOLSTV
177
(1) zemn samosprvu ve kolstv vykonvaj
a) obec,
b) kraj.
(2) Pi zajiovn vzdlvn a kolskch slueb, zejmna pi zizovn a zruovn kol a
kolskch zazen, db obec a kraj zejmna o
a) soulad rozvoje vzdlvn a kolskch slueb se zjmy obanobce a kraje, s potebami
trhu prce, s demografickm vvojem a rozvojem svho zem,
b) dostupnost vzdlvn a kolskch slueb podle mstnch podmnek.
Obec
178
(1) Obec je povinna zajistit podmnky pro plnn povinn koln dochzky dt s mstem
trvalho pobytu na jejm zem a dt umstnch na jejm zem ve kolskch zazench pro
vkon stavn vchovy nebo ochrann vchovy, kter se v souladu se zvltnm prvnm
pedpisem47) nevzdlvaj ve kolch zzench pi tchto kolskch zazench. Obec
a) zizuje a zruuje zkladn kolu, nebo
b) zajiuje plnn povinn koln dochzky v zkladn kole zizovan jinou obc nebo
svazkem obc.
(2) Na zem obce, sti obce nebo na zem vce obc se vymezuj kolsk obvody spdov
koly takto:
a) je-li v obci jedna zkladn kola zzen obc, tvo kolsk obvod zem obce,
b) je-li v obci vce zkladnch kol zizovanch obc, stanov obec kolsk obvody obecn
zvaznou vyhlkou,
c) je-li na zem svazku obc jedna zkladn kola nebo vce zkladnch kol zzench
svazkem obc nebo dojde-li k dohod nkolika obc o vytvoen spolenho kolskho
obvodu jedn nebo vce zkladnch kol zizovanch nkterou z tchto obc, stanov kad
z dotench obc obecnzvaznou vyhlkou pslunou st kolskho obvodu.
(3) Pokud zem obce nebo jeho st nespad pod kolsk obvod ani spolen kolsk obvod
a je ohroeno plnn povinn koln dochzky dtte uvedenho v odstavci 1, krajsk ad
opatenm obecn povahy pro toto zem vytvo nebo na n roz kolsk obvod nebo
spolen kolsk obvod zkladn koly zizovan touto nebo jinou obc nebo svazkem obc, a
Strnka96/120
to s platnost nejdle na 24 msc. Nmitky proti nvrhu opaten obecn povahy podle vty
prvn me podat obec, pro jej zem nebo jeho st je vytvoen nebo na nrozen kolsk
obvod nebo spolen kolsk obvod zkladn koly, a dle obec, kter zizuje danou zkladn
kolu nebo je lenem svazku obc, kter zizuje danou zkladn kolu. Pokud dojde nkterm
ze zpsobpodle odstavce 2 k vymezen kolskho obvodu pro zem obce nebo jeho st,
pozbv opaten obecn povahy v odpovdajcm rozsahu innosti.
(4) kolsk obvod se nestanov kole zzen v souladu s 16 odst. 9 a kolm zizovanm
jinmi zizovateli ne obc nebo svazkem obc.
(5) V rmci zkladn dopravn obslunosti48) zem kraje je kraj povinen zajistit dopravu do
spdov koly a ze spdov koly, pokud vzdlenost spdov koly od msta trvalho pobytu
ka peshne 4 km.
179
(1) Obec nebo svazek obc zizuje a zruuje
a) matesk koly,
b) matesk a zkladn koly s vyuovacm jazykem nrodnostn meniny za podmnek
stanovench v 14 a
c) zazen kolnho stravovn slouc dtem a km kol, kter zizuje.
(2) Obec je povinna zajistit podmnky pro pedkoln vzdlvn v poslednm roce ped
zahjenm povinn koln dochzky pro dti s mstem trvalho pobytu na jejm zem a pro dti
umstn na jejm zem v dtskm domov. Za tmto elem obec
a) zd mateskou kolu, nebo
b) zajist pedkoln vzdlvn v matesk kole zizovan jinou obc nebo svazkem obc.
(3) Obec nebo svazek obc me dle zizovat a zruovat
a) zkladn umleck koly,
b) kolsk zazen pro zjmov vzdlvn,
c) kolsk elov zazen a
d) koly nebo kolsk zazen, kter jinak zizuje kraj nebo ministerstvo, pokud proke
potebn finann, materiln a personln zabezpeen jejich innosti orgnu, kter vede
rejstk kol a kolskch zazen.
180
(1) Obec nebo svazek obc zajiuje vdaje prvnickch osob vykonvajcch innost kol a
kolskch zazen, kter zizuje, s vjimkou vdajhrazench z finannch prostedksttnho
rozpotu pidlovanch podle 161 odst. 6 psm. b) a z jinch zdroj; v ppad, e kolsk
obvod pesahuje zem jedn obce, zabezpeuj vdaje kolskch zazen sloucch zkladn
kole v tomto kolskm obvodu doten obce pomrn podle potu ks mstem trvalho
pobytu v jednotlivch obcch, nedojde-li mezi obcemi k jin dohod.
(2) Obec me prvnickm osobm vykonvajcm innost kol a kolskch zazen, kter
zizuje, pispvat na dal neinvestin vdaje jinak hrazen ze sttnho rozpotu podle tohoto
zkona.
(3) Obec nebo svazek obc pidluje prvnickm osobm vykonvajcm innost kol a
kolskch zazen, kter zizuje, dotace stanoven zkonem o sttnm rozpotu k sten
hradvdajna provoz a provd s nimi finann vypodn.
180a
(1) Obec, kter hodl uskuteovat projekt financovan z prostedkEvropsk unie, jeho
Strnka97/120
pedmtem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdlvn a kolskch slueb podle
tohoto zkona, me uzavrat s prvnickmi osobami vykonvajcmi innost koly nebo
kolskho zazen smlouvy o partnerstv. Na obsah a formu smlouvy o partnerstv uzavran
obc se obdobnvztahuje 32a.
(2) Uzavr-li obec smlouvu s prvnickou osobou vykonvajc innost koly nebo kolskho
zazen, kterou nezizuje, je podmnkou platnosti smlouvy doloka osvdujc souhlas
zizovatele s tm, aby prvnick osoba smlouvu o partnerstv uzavela.
(3) Na uzavrn smluv o partnerstv a prvn vztahy z tchto smluv se nevztahuje prvn
prava veejnch zakzek21a).
Kraj
181
(1) Kraj je povinen zajistit podmnky pro uskuteovn stednho a vyho odbornho
vzdlvn, vzdlvn dt, k a student se zdravotnm postienm a zdravotnm
znevhodnnm, dle jazykovho, zkladnho umleckho a zjmovho vzdlvn a pro vkon
stavn vchovy. Za tmto elem kraj zizuje a zruuje
a) stedn koly,
b) vy odborn koly,
c) matesk, zkladn, stedn koly a kolsk zazen pro dti a ky se zdravotnm
postienm,
d) zkladn koly speciln,
e) koly pi zdravotnickch zazench,
f) kolsk vchovn a ubytovac zazen a zazen kolnho stravovn pro dti, ky a
studenty kol, kter zizuje,
g) stedn koly s vyuovacm jazykem nrodnostn meniny za podmnek stanovench v
14,
h) jazykov koly s prvem sttn jazykov zkouky,
i) zkladn umleck koly,
j) kolsk zazen pro zjmov vzdlvn a
k) dtsk domovy.
(2) Kraj me dle zizovat a zruovat
a) matesk a zkladn koly s vyuovacm jazykem nrodnostn meniny za podmnek
stanovench v 14,
b) kolsk zazen podle 115 a 120,
c) koly a kolsk zazen, kter jinak zizuje obec nebo ministerstvo, pokud kraj proke
potebn finann, materilov a personln zabezpeen tto koly nebo kolskho
zazen.
182
(1) Kraj zajiuje vdaje prvnickch osob vykonvajcch innost kol a kolskch zazen,
kter zizuje, s vjimkou vdaj hrazench z finannch prostedk sttnho rozpotu
pidlovanch podle 161 odst. 6 psm. a) a z jinch zdroj.
(2) Kraj me prvnickm osobm vykonvajcm innost kol a kolskch zazen, kter
zizuje, pispvat na dal neinvestin vdaje jinak hrazen ze sttnho rozpotu podle tohoto
zkona.
Strnka98/120
ST OSMNCT
PESTUPKY
182a
(1) Fyzick osoba se dopust pestupku tm, e
a) jako osoba, kter pila do styku s informacemi veejnnepstupnmi, poru povinnost
mlenlivosti o informacch veejnnepstupnch podle 80b odst. 4,
b) jako osoba odpovdn za pijet nebo splnn opaten k odstrann nedostatkzjitnch pi
inspekn innosti podle 174 odst. 2 psm. b), c) a d) ve lht stanoven eskou koln
inspekc tato opaten nepijme nebo je nespln.
(2) Za pestupek podle odstavce 1 psm. a) lze uloit pokutu a do 500000 K. Za pestupek podle
odstavce 1 psm. b) lze uloit pokutu a do 50000 K.
(3) Pestupky podle odstavce 1 psm. a) v prvnm stupni projednv ministerstvo.
(4) Pestupky podle odstavce 1 psm. b) v prvnm stupni projednv esk koln inspekce.
Pokuty za tyto pestupky vybr a vymh esk koln inspekce.
ST DEVATENCT
SPOLEN, PECHODN, ZRUOVAC A ZVREN USTANOVEN
Spolen ustanoven
183
(1) Sprvn d se nevztahuje na rozhodovn podle 27 odst. 1, 74 odst. 9 psm. c), 80a
odst. 4, 82, 90 odst. 12, 102 odst. 9, 172 odst. 9 a 176.
(2) Rozhodnut, kterm se vyhovuje dosti o pijet ke vzdlvn, se oznamuj zveejnnm
seznamu uchaze pod pidlenm registranm slem s vsledkem zen u kadho
uchazee. Seznam se zveejuje na veejnpstupnm mstve kole a v ppadzkladn,
stedn a vy odborn koly t zpsobem umoujcm dlkov pstup, a to alespo na
dobu 15 dn, obsahuje datum zveejnn a v ppad stednch kol t pouen o prvnch
nsledcch neodevzdn zpisovho lstku podle 60a odst. 7. Zveejnnm seznamu se
povauj rozhodnut, ktermi se vyhovuje dostem o pijet ke vzdlvn, za oznmen.
(3) editel koly vyhov odvoln proti rozhodnut ve vcech uvedench v 165 odst. 2 v
ppad uchaze, kte splnili podmnky pijmacho zen, ale jejich dost byla zamtnuta v
souladu s 60 odst. 14, pokud je lze po uplynut lhty pro odevzdn zpisovch lstk
spnch uchazepijmout; pi tom se editel d poadm uchazepodle 60 odst. 14.
(4) Krajsk ad pln koly nadzenho sprvnho orgnu editelkol a kolskch zazen,
kter zizuje stt, kraj, obec nebo svazek obc, pi rozhodovn podle 165 odst. 2.
(5) Ministerstvo pln koly nadzenho sprvnho orgnu krajskch adpi rozhodovn o
prvech a povinnostech fyzickch nebo prvnickch osob v oblasti veejn sprvy podle tohoto
zkona.
(6) Psobnosti stanoven tmto zkonem obecnmu adu obce, obecnmu adu obce s
rozenou psobnost a krajskmu adu jsou vkonem penesen psobnosti.
183a
(1) Obce a kraje jsou povinny v rmci penesen psobnosti poskytovat ministerstvu
Strnka99/120
statistick daje v rmci statistickch zjiovn zaazench do programu statistickch

zjiovn49) na dan rok.
(2) Ministerstvo, poppadjm zzen prvnick osoba, je pi sdruovn a zpracovvn
dajz dokumentace kol a kolskch zazen a kolnch matrik a pi provdn statistickch
zjiovn49) oprvnno vyuvat rodnch sel uchaze, dt, k a student. Prvnick
osoba, kter vykonv innost koly nebo kolskho zazen, je pro ely uveden ve vt
prvn povinna rodn sla uchaze, dt, ka studentposkytovat.
(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie esk republiky poskytuje ministerstvu a krajskmu adu
pro ely veden kolskho rejstku
a) referenn daje ze zkladnho registru obyvatel,
b) daje z agendovho informanho systmu evidence obyvatel,
c) daje z agendovho informanho systmu cizinc.
(4) Poskytovanmi daji podle odstavce 3 psm. a) jsou
a) pjmen,
b) jmno, poppadjmna,
c) datum narozen,
d) adresa msta pobytu.
(5) Poskytovanmi daji podle odstavce 3 psm. b) jsou
a) jmno, poppadjmna, pjmen, rodn pjmen,
b) datum narozen,
c) adresa msta trvalho pobytu, vetnpedchozch adres msta trvalho pobytu,
d) zbaven nebo omezen zpsobilosti k prvnm konm.
(6) Poskytovanmi daji podle odstavce 3 psm. c) jsou
a) jmno, poppadjmna, pjmen, rodn pjmen,
b) datum narozen,
c) druh a adresa msta pobytu,
d) zbaven nebo omezen zpsobilosti k prvnm konm,
e) potek pobytu, poppaddatum ukonen pobytu.
(7) daje, kter jsou vedeny jako referenn daje v zkladnm registru obyvatel, se vyuij z
agendovho informanho systmu evidence obyvatel nebo agendovho informanho
systmu cizinc, pouze pokud jsou ve tvaru pedchzejcm souasn stav.
(8) Ministerstvo vnitra poskytuje prvnickm osobm vykonvajcm innost koly nebo
kolskho zazen a ministerstvu pro ely pedvn daj a jejich zpracovn v registru
pedagogickch pracovnk podle 28a referenn daje ze zkladnho registru obyvatel. Ze
zkladnho registru obyvatel se poskytuje jmno, poppad jmna, pjmen, datum a msto
narozen, adresa msta pobytu a slo elektronicky itelnho identifikanho dokladu
pedagogickho pracovnka.
(9) Ministerstvo vnitra poskytuje obecnm adm pro ely plnn povinnosti podle 36 odst. 8
daje ze zkladnho registru obyvatel. Ze zkladnho registru obyvatel se poskytuje jmno,
poppadjmna, a pjmen, datum narozen a adresa msta trvalho pobytu dtte.
(10) Z poskytovanch dajlze v konkrtnm ppadpout vdy jen takov daje, kter jsou
nezbytn ke splnn danho kolu.
Strnka100/120
(11) Ministerstvo a krajsk ad mohou poskytnut daje pro ely veden kolskho rejstku v
rozsahu uvedenm v odstavcch 4 a 6 dle pedvat, tdit nebo kombinovat49c), poppadje
blokovat, zjist-li, e poskytnut daje nejsou pesn; o zjitn nepesnho daje Ministerstvo
vnitra nebo Policii esk republiky neprodleninformuje.
(12) daje o adresch v esk republice tkajcch se fyzickch a prvnickch osob ve
kolskm rejstku podle 144 a 154 se vedou s vyuitm referennch daj o adresch v
zkladnm registru zemn identifikace, adres a nemovitost.
183b
(1) V tomto zkonse za obana Evropsk unie povauje i oban vcarsk konfederace a
oban smluvnho sttu Smlouvy o Evropskm hospodskm prostoru.
(2) V tomto zkonse za rodinnho pslunka obana Evropsk unie povauje cizinec, kter
nen obanem Evropsk unie a me na zem esk republiky pobvat z dvodu svho
postaven
a) rodinnho pslunka obana Evropsk unie podle zkona o pobytu cizincna zem
esk republiky,
b) osoby, na kterou se ustanoven zkona o pobytu cizincna zem esk republiky,
tkajc se rodinnch pslunkobanEvropsk unie, vztahuj obdobn.
(3) Stejn prva a povinnosti jako oban Evropsk unie m podle tohoto zkona:
a) dlouhodobpobvajc rezident v Evropskm spoleenstv na zem esk republiky49d),
b) dlouhodobpobvajc rezident v Evropskm spoleenstv na zem jinho lenskho
sttu Evropsk unie49e), jemu bylo na zem esk republiky udleno povolen k
pobytu13),
c) osoba, kter bylo na zem esk republiky udleno povolen k pobytu z dvodu jejho
postaven rodinnho pslunka dlouhodob pobvajcho rezidenta v Evropskm
spoleenstv na zem jinho lenskho sttu Evropsk unie,
d) dritel povolen k dlouhodobmu pobytu za elem vkonu zamstnn vyadujcho
vysokou kvalifikaci podle zvltnho prvnho pedpisu52).
(4) Osoba, kter m odvozen svj pobyt na zem esk republiky od nositele oprvnn ke
slouen rodiny49f), m podle tohoto zkona pstup ke vzdlvn a kolskm slubm za
stejnch podmnek jako nositel tohoto oprvnn.
183c
daje zskan pi ppravnebo zjiovn vsledkvzdlvn podle 74, 78, 171 odst. 2 a
174 odst. 2 psm. a) a daje vytvoen kombinac nebo vzjemnm srovnnm tchto daj
prvnick osoba nebo organizan sloka sttu, kter s tmito daji nakld, neposkytuje
adatelm o informace podle zvltnho zkona60), pokud daje vypovdaj o
a) vsledcch jednotlivch dt, ka student,
b) prmrnch nebo souhrnnch vsledcch za kolu nebo vce kol nebo za jinak
vymezenou skupinu dt, knebo student,
c) srovnn vsledkmezi kolami nebo jinak vymezenmi skupinami dt, knebo
student,
d) obsahu a formzadn, kter dosud nebyla vyuita v ukonenm zjiovn,
e) pipravovanch nebo pouvanch nstrojch pro zjiovn a zpracovn vsledk
vzdlvn.
184
Strnka101/120
(1) ast lenve zkuebn komisi pro zvren zkouky, maturitn zkouky, absolutorium v
konzervatoi, absolutorium a innost komisae je jinm konem v obecnm zjmu50), pi
nm nle zamstnanci nhrada mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku. V tchto
ppadech se nepouije 206 odst. 3 a 4 zkonku prce. Prvnick osoba, kter vykonv
innost koly, ve kter se zkouky konaj, poskytuje osobm uvedenm ve vtprvn cestovn
nhrady za podmnek a ve vi stanovench v sti sedm zkonku prce s tm, e za
pravideln pracovitpro ely cestovnch nhrad se povauje bydlittchto osob.
(2) Za vkon funkce pedsedy zkuebn komise pro zvren zkouky, pro absolutorium v
konzervatoi a absolutorium, funkce pedsedy zkuebn maturitn komise, komisae a
hodnotitele psemn prce nle odmna. Odmnu s vjimkou odmny komisae a
hodnotitele psemn prce z cizho jazyka poskytuje prvnick osoba vykonvajc innost
koly; v ppad komisae a hodnotitele psemn prce z cizho jazyka poskytuje odmnu
Centrum. Vi odmny a pravidla jejho poskytovn stanov ministerstvo vyhlkou.
(3) innost zadavatele je soust zkladnho pracovnprvnho vztahu k prvnick osob
vykonvajc innost koly, v n je tato funkce vykonvna.
(4) ast lenv Akreditan komisi je jinm konem v obecnm zjmu50), pi nm nle
lenm tto komise nhrada jzdnch vdajv prokzan vi, nhrada prokzanch vdajza
ubytovn a stravn; poskytovatelem tchto nhrad je ministerstvo. Stravn se poskytuje ve
vi a za podmnek stanovench zvltnm prvnm pedpisem. lenm Akreditan komise
me bt dle ministerstvem poskytnuta odmna.
Pechodn ustanoven
185
(1) Podle rmcovch vzdlvacch programpostupuj koly od 1. z, kter nsleduje
nejpozdji po uplynut 2 let ode dne jejich vydn, a to s innost od prvnho ronku a tak od
estho ronku zkladnho vzdlvn podle 46 odst. 2 a od sedmho ronku zkladnho
vzdlvn podle 46 odst. 3. Tmto dnem kon platnost uebnch dokument schvlench
podle dosavadnch prvnch pedpisponaje prvnm ronkem; do t doby se pi pijmn ke
vzdlvn, v jeho prbhu i pi jeho ukonovn postupuje podle tchto uebnch dokument.
Uebn dokumenty vydan podle dosavadnch prvnch pedpis je mon mnit za elem
dosaen jejich shody s tmto zkonem, a to postupem stanovenm v dosavadnch prvnch
pedpisech.
(2) Uebn dokumenty vych odbornch kol vydan podle dosavadnch prvnch pedpis
se povauj za vzdlvac programy pro vy odborn vzdlvn podle tohoto zkona
akreditovan na dobu 7 let od nabyt jeho innosti. Vy odborn koly mohou uskuteovat
vzdlvn podle uebnch dokument schvlench podle dosavadnch prvnch pedpis
nejpozdji do konce kolnho roku 2011/2012. Podle vzdlvacch programpro vy odborn
vzdlvn akreditovanch podle tohoto zkona postupuj koly od 1. z, kter nsleduje po
jejich akreditaci a zpisu do kolskho rejstku.
(3) Zvltn kola podle dosavadnch prvnch pedpisje zkladn kolou podle tohoto zkona.
Pomocn kola podle dosavadnch prvnch pedpisje zkladn kolou speciln podle tohoto
zkona. Stedn odborn uilit, gymnzium, stedn odborn kola, uilit, stedn speciln
kola, odborn uilit a praktick kola podle dosavadnch prvnch pedpis jsou stedn
kolou podle tohoto zkona.
(4) Ministerstvo zpracuje dlouhodob zmr vzdlvn a rozvoje vzdlvac soustavy esk
republiky podle tohoto zkona a pedlo jej vlddo 31. bezna 2005. Krajsk ady zpracuj
dlouhodob zmry vzdlvn a rozvoje vzdlvac soustavy v kraji podle tohoto zkona a
pedlo je ministerstvu k projednn do 31. bezna 2006.
(5) Stupnvzdln zskan podle dosavadnch prvnch pedpiszstvaj nedoteny.
(6) Stedn odborn vzdln dosaen podle dosavadnch prvnch pedpisv uebnch
Strnka102/120
oborech v dlce 1 nebo 2 let denn formy vzdlvn stanovench nazenm vldy vydanm
podle 58 se povauje za stedn vzdln podle tohoto zkona. Stedn odborn vzdln
dosaen podle dosavadnch prvnch pedpisve studijnch nebo uebnch oborech v dlce 2
nebo 3 let denn formy vzdlvn stanovench nazenm vldy vydanm podle 58 se
povauje za stedn vzdln s vunm listem podle tohoto zkona. pln stedn odborn
vzdln a pln stedn vzdln dosaen podle dosavadnch prvnch pedpisse povauje
za stedn vzdln s maturitn zkoukou podle tohoto zkona. Vy odborn vzdln
poskytovan v konzervatoch dosaen podle dosavadnch prvnch pedpisse povauje za
vy odborn vzdln v konzervatoi podle tohoto zkona.
(7) Podle 61 se postupuje od pijmacho zen do prvnho ronku estiletho nebo
osmiletho gymnzia pro koln rok 2005/2006, a to ponaje prvnm ronkem.
(8) ci, kte mli dnukonit stedn vzdlvn zvrenou zkoukou pede dnem nabyt
innosti tohoto zkona, konaj zvrenou zkouku podle dosavadnch prvnch pedpis.
ci, kte mli dnukonit stedn vzdlvn maturitn zkoukou ped 1. zm 2010, konaj
maturitn zkouku podle prvnch pedpis innch do 31. srpna 2009. Studenti, kte mli
dn ukonit vy odborn vzdlvn absolutoriem ped nabytm innosti tohoto zkona,
konaj absolutorium podle dosavadnch prvnch pedpis.
(9) kolsk rada podle tohoto zkona se ustav do 1 roku od nabyt innosti tohoto zkona.
Do ustaven kolsk rady podle tohoto zkona vykonv jej funkci rada koly zzen podle
dosavadnch prvnch pedpis.
(10) Pokusn ovovn povolen podle dosavadnch prvnch pedpiszstvaj v platnosti.
(11) koly s vyuovacm jazykem nrodnostn meniny, kter jsou zaazeny v sti kol,
pedkolnch zazen a kolskch zazen ke dni innosti tohoto zkona, je mon zruit
pouze v ppad, e nespluj podmnky stanoven v 14 odst. 2 a 3.
(12) Kde jsou ve zvltnm prvnm pedpisu slova "skol, pedkolnch zazen a kolskch
zazen", nahrazuj se slovy "kolsk rejstk". Kde jsou ve zvltnm prvnm pedpisu slova
"pedkoln zazen", nahrazuj se slovy "matesk kola". Kde jsou ve zvltnm prvnm
pedpisu slova "stedn odborn vzdln", nahrazuj se slovy "stedn vzdln s vunm
listem". Kde jsou ve zvltnm prvnm pedpisu slova "pln stedn vzdln", nahrazuj se
slovy "stedn vzdln s maturitn zkoukou". Kde jsou ve zvltnm prvnm pedpisu slova
"pln stedn odborn vzdln", nahrazuj se slovy "stedn vzdln s maturitn zkoukou".
(13) Do doby nabyt pln innosti sluebnho zkona jmenuje a odvolv stednho kolnho
inspektora ministr kolstv, mldee a tlovchovy.
(14) Pi vypodn finannch prostedkposkytnutch na innost kol a kolskch zazen ze
sttnho rozpotu na kalendn rok 2004 se postupuje podle dosavadnch prvnch pedpis.
(15) Prvo na pednostn pijet dtte v poslednm roce ped zahjenm povinn koln
dochzky k pedkolnmu vzdlvn podle 34 odst. 4 a povinnost obce zajistit podmnky pro
pedkoln vzdlvn v poslednm roce ped zahjenm povinn koln dochzky pro dti s
mstem trvalho pobytu na jejm zem a pro dti umstn na jejm zem v dtskm domov
podle 179 odst. 2 se uplatn od kolnho roku 2005/2006.
(16) Pravidla pro vyuovn nboenstv stanoven v 15 se pouij ponaje kolnm rokem
2005/2006.
(17) Podle 28 odst. 2 a 5 se postupuje od kolnho roku 2005/2006. Do t doby se na
evidenci dt, ka studentkol a kolskch zazen vztahuj dosavadn prvn pedpisy. Pi
poskytovn finannch prostedk sttnho rozpotu na innost kol a kolskch zazen na
koln rok 2004/2005 se vychz z daj ze statistickch vkonovch vkaz pro pslun
koln rok.
(18) Ustanoven 42 se pouije a pro koln rok 2005/2006. Do t doby se postupuje podle
Strnka103/120
dosavadnch prvnch pedpisupravujcch osvobozen od povinn koln dochzky.

(19) Podle 51 odst. 5 se postupuje od kolnho roku 2005/2006.
(20) Pi pijmacm zen do prvnho ronku vzdlvn v oborech vzdln s talentovou
zkoukou a v konzervatoi pro koln rok 2005/2006 se postupuje podle Opaten k zaveden
pokusnho ovovn organizace talentovch zkouek pi pijmn kke studiu ve studijnch
oborech skupiny 82 Umn, uit umn a rukodln umleckoemesln vroba .j. 28127/9771.
(21) Zkrcen studium pro zskn stednho vzdln s vunm listem podle 84 a zkrcen
studium pro zskn stednho vzdln s maturitn zkoukou podle 85 lze uskuteovat od
kolnho roku 2005/2006.
(22) Pravidla pro poskytovn odmn za produktivn innost kstednch kol a student
vych odbornch kol podle 122 odst. 1 se pouij a pro koln rok 2005/2006. Do t doby
se postupuje podle dosavadnch prvnch pedpis.
(23) V ppad, e vy odborn kola poskytuje vy odborn vzdlvn v oborech vzdln,
pestv bt student studentem koly, nevykon-li spnabsolutorium, a to:
a) v ppadvzdlvn v oboru vzdln v dlce 3 roky dne 30. ervna roku, v nm ml
vzdlvn dnukonit,
b) v ppadvzdlvn v oboru vzdln v dlce 3,5 roku dne 31. ledna roku, v nm ml
vzdlvn dnukonit.
(24) Ve kolnm roce 2008/2009 se na pezkoumn prbhu a vsledkmaturitn zkouky
konan podle dosavadnch prvnch pedpispouije obdobn 82 odst. 2 vty prvn a tet a
82 odst. 4.
186
(1) koly a kolsk zazen zaazen ke dni nabyt innosti tohoto zkona do stkol,
pedkolnch zazen a kolskch zazen jsou kolami a kolskmi zazenmi podle tohoto
zkona zapsanmi ve kolskm rejstku. Prvnick osoby, kter vykonvaj innost kol a
kolskch zazen, poppadzizovatel pspvkovch organizac38) jsou povinni uvst zpis
ve kolskm rejstku do souladu s tmto zkonem a doloit orgnu, kter vede rejstk, k tomu
nezbytn doklady nejpozdji do 31. bezna 2006. Pokud uveden povinnost nebude splnna,
provede orgn, kter vede rejstk, vmaz koly nebo kolskho zazen ze kolskho rejstku,
a to s innost od 31. srpna 2006. Ustanoven 151 se pouije obdobn.
(2) koly a kolsk zazen zzen ke dni nabyt innosti tohoto zkona Ministerstvem vnitra,
Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti jako organizan sloky sttu jsou kolami
a kolskmi zazenmi podle tohoto zkona a budou zapsny do kolskho rejstku nejpozdji
do 31. srpna 2006, pokud jejich zizovatel dolo ministerstvu daje a doklady uveden v
147 odst. 1 psm. a) a e), i) a l) prvn st vty a o) nejpozdji do 31. bezna 2006.
(3) Sprvn zen o dostech o zaazen do stkol, pedkolnch zazen a kolskch
zazen, o zmny v zaazen v sti kol, pedkolnch zazen a kolskch zazen a o
vyazen ze stkol, pedkolnch zazen a kolskch zazen podanch pede dnem nabyt
innosti tohoto zkona se dokon podle dosavadnch prvnch pedpis.
(4) O pedn a pevzet dajna technickch nosich dat a dokladtkajcch se kol a
kolskch zazen, kter podle dosavadnch prvnch pedpis zaazovalo do st kol,
pedkolnch zazen a kolskch zazen ministerstvo a kter v souladu s 143 vede v
rejstku kol a kolskch zazen krajsk ad, piprav a sepe ministerstvo s pslunmi
krajskmi ady v obdob od nabyt innosti tohoto zkona do 30. dubna 2005, poppad
nejpozdji do 30 dn od prvn moci rozhodnut tkajcho se pslun koly nebo kolskho
zazen, protokol o pedn a pevzet tchto daja doklad.
Strnka104/120
Zmna prvn formy na kolskou prvnickou osobu

187
(1) Prvnick osoby, kter vykonvaj innost kol, pedkolnch zazen a kolskch zazen
zaazench ke dni innosti tohoto zkona do st pedkolnch zazen, kol a kolskch
zazen, mohou zmnit svou prvn formu na kolskou prvnickou osobu.
(2) Zmnou prvn formy na kolskou prvnickou osobu prvnick osoba nezanik ani
nepechzej jej prva a povinnosti na prvnho nstupce, pouze se mn jej vnitn prvn
pomry.
188
(1) Ke zmnprvn formy na kolskou prvnickou osobu se vyaduje
a) rozhodnut o zmnprvn formy,
b) prava prvnch vztahk majetku, kter prvnick osoba uv ke sv innosti, s
ohledem na ustanoven 140,
c) vmaz dosavadn prvnick osoby z obchodnho i jinho rejstku nebo jin obdobn
evidence prvnickch osob, je-li tam zapsna podle zvltnho prvnho pedpisu,
d) zpis kolsk prvnick osoby do rejstku kolskch prvnickch osob.
(2) O zmnprvn formy na kolskou prvnickou osobu rozhoduje ten orgn nebo ta osoba,
kter je oprvnna rozhodnout o zruen dan prvnick osoby, ledae jde o obchodn
spolenost nebo drustvo.
(3) Jde-li o obchodn spolenost nebo drustvo, rozhoduj o zmnprvn formy na kolskou
prvnickou osobu ti spolenci nebo ten orgn obchodn spolenosti i drustva, kte jsou
podle obchodnho zkonku oprvnni rozhodnout o zmn prvn formy. Ustanoven 69d
odst. 2, 4, 7, 10 a 11, 69f odst. 1, 4, 5 a 6, 69g odst. 1 a 2, 254 odst. 4 vta prvn a tet
obchodnho zkonku se pouij obdobn. Ke zmn prvn formy na kolskou prvnickou
osobu se u spolenosti s ruenm omezenm vyaduje souhlas vech spolenka u akciov
spolenosti souhlas t tvrtin hlas akcion ptomnch na valn hromad. O rozhodnut
valn hromady i lensk schze drustva o zmn prvn formy na kolskou prvnickou
osobu mus bt pozen notsk zpis.
189
(1) Rozhodnut o zmnprvn formy na kolskou prvnickou osobu mus obsahovat projev
vle zmnit prvn formu na kolskou prvnickou osobu a lhtu, v n bude podna dost o
zpis do rejstku kolskch prvnickch osob. Soust rozhodnut je zizovac listina.
(2) Mla-li prvnick osoba ped zmnou prvn formy na kolskou prvnickou osobu prvn
formu obchodn spolenosti nebo drustva, maj prvn postaven zizovatel kolsk
prvnick osoby ty osoby, je byly jejmi spolenky nebo leny ke dni vmazu z obchodnho
rejstku. U obecnprospn spolenosti maj prvn postaven zizovatelkolsk prvnick
osoby jej zakladatel.
190
(1) Statutrn orgn prvnick osoby, je mn prvn formu na kolskou prvnickou osobu, je
povinen podat nvrh na zpis do rejstku kolskch prvnickch osob ve lht uren v
rozhodnut o zmnprvn formy, jinak neme bt zpis do rejstku kolskch prvnickch
osob povolen. dost o zpis mus obsahovat rozhodnut o zmnprvn formy na kolskou
prvnickou osobu a daje a doklady, kter se v souvislosti se vznikem kolsk prvnick
osoby zapisuj do rejstku kolskch prvnickch osob a zakldaj do sbrky listin.
(2) kolsk prvnick osoba se zape do rejstku kolskch prvnickch osob ke dni, v nm
dolo k vmazu prvnick osoby, kter zmnila prvn formu na kolskou prvnickou osobu, z
Strnka105/120
obchodnho i jinho rejstku nebo jin obdobn evidence prvnickch osob.

(3) Do rejstku kolskch prvnickch osob se pi zmnprvn formy zapisuje tak forma,
nzev a sdlo prvnick osoby ped zmnou prvn formy.
(4) Do 30 dnpo prvn moci rozhodnut o zpisu kolsk prvnick osoby do rejstku
kolskch prvnickch osob pod statutrn orgn prvnick osoby, je rozhodla o zmn
prvn formy na kolskou prvnickou osobu, nvrh na zpis tto zmny do obchodnho i
jinho rejstku nebo jin obdobn evidence prvnickch osob. K nvrhu je nutno piloit
rozhodnut o zmnprvn formy a rozhodnut podle vty prvn.
(5) Pi zmnprvn formy na kolskou prvnickou osobu se do obchodnho i jinho rejstku
nebo jin obdobn evidence prvnickch osob zapisuje skutenost, e prvnick osoba
zmnila prvn formu na kolskou prvnickou osobu, nzev a sdlo tto kolsk prvnick
osoby, jmno, pjmen, msto trvalho pobytu nebo bydlit, pokud nem na zem esk
republiky msto trvalho pobytu, a rodn slo editele, bylo-li pidleno, a den vmazu
dosavadn prvnick osoby.
(6) Statutrn orgn prvnick osoby, je rozhodla o zmnprvn formy na kolskou
prvnickou osobu, je povinen oznmit orgnu, kter vede rejstk kolskch prvnickch osob,
e dolo k zpisu zmny prvn formy do obchodnho i jinho rejstku nebo jin obdobn
evidence prvnickch osob, a den, k nmu byl zpis proveden, a to do 30 dn od tohoto
zpisu. Proveden zpisu o zmn prvn formy v pslunm rejstku se dokld veejnou
listinou osvdujc tuto skutenost.
(7) Pi zmnprvn formy prvnick osoby, kter nen zizovna ministerstvem, krajem, obc
nebo svazkem obc nebo registrovanou crkv nebo nboenskou spolenost, na prvn formu
kolsk prvnick osoby se ustanoven 136 odst. 1 psm. b) a c) nepouije, pokud jde o
prva a povinnosti vznikl ped zpisem do rejstku kolskch prvnickch osob.
Zruovac ustanoven
191
Zruuje se:
1. Zkon . 29/1984 Sb., o soustavzkladnch a stednch kol (kolsk zkon).
2. Zkon . 171/1990 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 29/1984 Sb., o soustav
zkladnch a stednch kol (kolsk zkon).
zkladnch a stednch kol (kolsk zkon), ve znn zkona . 171/1990 Sb.
zkladnch a stednch kol (kolsk zkon), ve znn zkona . 188/1988 Sb., zkona .
171/1990 Sb. a zkona . 522/1990 Sb.
171/1990 Sb., zkona . 522/1990 Sb. a zkona . 134/1993 Sb., zkon esk nrodn rady .
564/1990 Sb., o sttn sprv a samosprv ve kolstv, a zkon esk nrodn rady .
76/1978 Sb., o kolskch zazench, ve znn zkona esk nrodn rady . 31/1984 Sb. a
zkona esk nrodn rady . 390/1991 Sb.
6. Zkon . 182/2003 Sb., kterm se mn zkon . 29/1984 Sb., o soustavzkladnch kol,
stednch kol a vych odbornch kol (kolsk zkon), ve znn pozdjch pedpis.
7. Zkon . 256/1994 Sb., kterm se mn zkon . 29/1984 Sb., o soustavzkladnch a
stednch kol (kolsk zkon), ve znn pozdjch pedpis, zkon esk nrodn rady .
390/1991 Sb., o pedkolnch zazench a kolskch zazench, a zkon esk nrodn rady
. 564/1990 Sb., o sttn sprva samosprvve kolstv, ve znn zkona . 190/1993 Sb.
Strnka106/120

171/1990 Sb., zkona . 522/1990 Sb., zkona . 134/1993 Sb., zkona . 190/1993 Sb.,
zkona . 331/1993 Sb., nlezu stavnho soudu esk republiky . 49/1994 Sb. a zkona .
256/1994 Sb., a zkon esk nrodn rady . 76/1978 Sb., o kolskch zazench, ve znn
zkona esk nrodn rady . 31/1984 Sb., zkona esk nrodn rady . 390/1991 Sb. a
zkona . 190/1993 Sb.
9. Zkon . 19/2000 Sb., kterm se mn zkon . 29/1984 Sb., o soustavzkladnch kol,
stednch kol a vych odbornch kol (kolsk zkon), ve znn pozdjch pedpis.
10. Zkon . 76/1978 Sb., o kolskch zazench.
11. Zkon . 31/1984 Sb., kterm se mn a dopluje zkon esk nrodn rady o sttn
sprvve kolstv a zkon esk nrodn rady o kolskch zazench.
12. Zkon . 390/1991 Sb., o pedkolnch zazench a kolskch zazench.
13. Zkon . 564/1990 Sb., o sttn sprva samosprvve kolstv.
14. Zkon . 181/2003 Sb., kterm se mn zkon . 564/1990 Sb., o sttn sprva
samosprvve kolstv, ve znn pozdjch pedpis.
15. Zkon . 139/1995 Sb., kterm se mn a dopluje zkon esk nrodn rady . 564/1990
Sb., o sttn sprva samosprvve kolstv, ve znn zkona . 190/1993 Sb. a zkona .
256/1994 Sb.
16. Zkon . 284/2002 Sb., kterm se mn zkon . 564/1990 Sb., o sttn sprva
samosprvve kolstv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
ST DVACT
INNOST
192
Tento zkon nabv innosti dnem 1. ledna 2005, s vjimkou ustanoven 20 odst. 3, 5 a 7,
kter nabvaj innosti dnem jeho vyhlen, a s vjimkou ustanoven 77 a 79, 80 odst. 3 a
10, 81 odst. 1 a 8 a 82 odst. 3, kter nabvaj innosti dnem 1. z 2009.
Pechodn ustanoven k lnku I zavedeno zkonem . 624/2006 Sb. l. II

koly a kolsk zazen zzen ke dni nabyt innosti tohoto zkona Ministerstvem obrany a
Ministerstvem spravedlnosti jako sousti organizan sloky sttu jsou kolami a kolskmi
zazenmi podle kolskho zkona a budou zapsny do kolskho rejstku nejpozdji do 60 dnod
nabyt innosti tohoto zkona, pokud jejich zizovatel dolo Ministerstvu kolstv, mldee a
tlovchovy daje a doklady uveden v 147 odst. 1 psm. a) a e), psm. i) a l) prvn sti vty, a
psm. o) kolskho zkona nejpozdji do 30 dnod nabyt innosti tohoto zkona.
Pechodn ustanoven zavedena zkonem . 242/2008 Sb. l. II
1. Zkouku podle 78 odst. 1 psm. c) a e) zkona . 561/2004 Sb., ve
z 2009, kon k poprv v kalendnm roce 2012, a to k, kter
vzdlvn maturitn zkoukou ve kolnm roce 2011/2012, a k, kter
vzdlvn maturitn zkoukou ve kolnm roce 2009/2010 a 2010/2011,
spolenou st maturitn zkouky v kalendnm roce 2012.
znn innm ode dne 1.

m dn ukonit stedn
ml dn ukonit stedn
pokud bude poprv konat
Strnka107/120
2. k, kter m dn ukonit stedn vzdlvn maturitn zkoukou ve kolnm roce 2009/2010

nebo 2010/2011, me konat msto zkouky z cizho jazyka podle 78 odst. 1 psm. b) zkona .
561/2004 Sb., ve znn innm ode dne 1. z 2009, zkouku z matematiky podle 78 odst. 1
psm. c) zkona . 561/2004 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti l. I bodu 2 tohoto
zkona.
3. Ustanoven 78 odst. 2 vta tet zkona . 561/2004 Sb., ve znn innm ode dne 1. z 2009,
se pouije od 1. z 2011.
4. Pro konn maturitn zkouky ve kolnm roce 2009/2010 jsou v innosti katalogy poadavkke
zkoukm spolen sti maturitn zkouky vydan podle dosavadnch prvnch pedpis.
5. Pokud se vzdlvn k, kte maj konat maturitn zkouku, v souladu s 185 odst. 1 zkona .
561/2004 Sb. neuskuteovalo podle rmcovho vzdlvacho programu, ur editel koly poet
povinnch zkouek profilov sti maturitn zkouky v souladu s 79 odst. 1 vtou prvn zkona .
561/2004 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona.
1. Ministerstvo zd Centrum pro zjiovn vsledkvzdlvn jako sttn pspvkovou organizaci
podle 169a zkona . 561/2004 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona, ke
dni 1. dubna 2009 a k tmu dni stanov tak den jeho vzniku.
2. Centrum pro zjiovn vsledkvzdlvn zzen ve formorganizan sloky sttu podle 80
odst. 2 zkona . 561/2004 Sb., ve znn innm do dne nabyt innosti tohoto zkona, (dle jen
Centrum) ke dni 1. dubna 2009 zanik. Pslunost hospodait s majetkem esk republiky, s nm
je k danmu dni pslun hospodait Centrum, a prva a povinnosti z pracovnprvnch vztah
zamstnancesk republiky zaazench do Centra pechzej ke dni 1. dubna 2009 na Centrum
pro zjiovn vsledk vzdlvn zzen podle bodu 1. K tmu dni pechzej na Centrum pro
zjiovn vsledkvzdlvn zzen podle bodu 1 tak zvazky sttu, je je Centrum k danmu
dni povinno vst v etnictv.
Pechodn ustanoven zavedeno zkonem . 378/2009 Sb. l. II
Ustanoven 77 a 83 zkona . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym
odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon), ve znn pozdjch pedpis, se pro konn maturitn
zkouky poprv pouij ve kolnm roce 2010/2011. Tm nen doteno ustanoven 185 odst. 9
zkona . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn
(kolsk zkon), ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona.
1. Ve kole, v n mohli ci plnit povinnou koln dochzku podle 38 odst. 1 psm. c) zkona .
561/2004 Sb. ke dni pedchzejcmu dni nabyt innosti tohoto zkona, lze dle plnit povinnou
koln dochzku v souladu s povolenm platnm k uvedenmu dni.
2. Na ky plnc povinnou koln dochzku ve kolch podle bodu 1 se vztahuje 38 odst. 3 a 6
zkona . 561/2004 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona.
3. Povinnosti podle 38a odst. 6 zkona . 561/2004 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti
tohoto zkona, m tak kola, v n mohli ci plnit povinnou koln dochzku podle 38 odst. 1
psm. c) zkona . 561/2004 Sb. ke dni pedchzejcmu dni nabyt innosti tohoto zkona. Nen-li
tato kola zzena jako prvnick osoba, m tyto povinnosti jej zizovatel.
4. Na zruen povolen plnn povinn koln dochzky ve kolch uvedench v bodu 1 se vztahuje
38b zkona . 561/2004 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona.
5. editeli kolsk prvnick osoby zizovan Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy, krajem,
Strnka108/120
obc nebo svazkem obc, editeli pspvkov organizace a vedoucmu organizan sloky sttu nebo
jej sousti, kter vykonv ke dni nabyt innosti tohoto zkona innosti editele v pslun kole
nebo kolskm zazen podle 166 zkona . 561/2004 Sb. nepetrit
a) po dobu del ne 6 let, kon vkon prce na danm pracovnm mstvedoucho zamstnance
dnem 31. ervence 2012,
b) v rozmez 3 a 6 let, kon vkon prce na danm pracovnm mstvedoucho zamstnance
dnem 31. ervence 2013,
c) po dobu krat ne 3 roky, kon vkon prce na danm pracovnm mst vedoucho
zamstnance dnem 31. ervence 2014.
Toto ustanoven se nepouije, pokud vkon prce na danm pracovnm mst vedoucho
zamstnance skon dve. Dal pracovn zaazen zamstnance se d zkonkem prce.
Pechodn ustanoven
1. Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy zveejn katalogy poadavkzkouek spolen sti
maturitn zkouky podle 78a odst. 1 zkona . 561/2004 Sb., ve znn tohoto zkona, do 30. dubna
2013. Tyto katalogy se pouij poprv pro maturitn zkouky konan po 1. lednu 2015 a plat i pro
konn nhradnch a opravnch zkouek ky, kte konali maturitn zkouku poprv ped 1. lednem
2015. Pro maturitn zkouky konan v roce 2013 a 2014 se pouij katalogy vydan ped nabytm
innosti tohoto zkona pro zkladn roveobtnosti.
2. ci, kte konali spolenou st maturitn zkouky poprv v roce 2011 nebo 2012 a maj nrok na
konn opravn nebo nhradn zkouky, konaj tuto zkouku v souladu se zkonem . 561/2004 Sb.,
ve znn tohoto zkona. Pro opravnou a nhradn zkouku se v roce 2013 a 2014 pouij katalogy
vydan ped nabytm innosti tohoto zkona pro zkladn rove obtnosti. Hodnocen k v
dlch zkoukch spn vykonanch ped nabytm innosti tohoto zkona ve vy rovni
obtnosti se povauje za hodnocen dosaen ve zkouce v zkladn rovni obtnosti. Tito ci se
mohou k opravn nebo nhradn zkouce pihlsit bu pouze k dlm zkoukm, kter dosud
nevykonali spn, nebo mohou konat znovu vechny dl zkouky z danho zkuebnho
pedmtu.
1. editel koly, ve kter se vzdlvaj dti, ci nebo studenti neuveden v 16 odst. 9 zkona .
561/2004 Sb., ve znn tohoto zkona, zaazen do tdy zzen pro dti, ky nebo studenty podle
16 odst. 9 zkona . 561/2004 Sb., ve znn tohoto zkona, uvede jejich zaazen do td do souladu
se zkonem . 561/2004 Sb., ve znn tohoto zkona, nejpozdji k 1. z 2016. Nen-li mon
zaadit dt, ka nebo studenta uvedenho ve vtprvn do tdy, ve kter se nevzdlvaj dti, ci
nebo studenti uveden v 16 odst. 9 zkona . 561/2004 Sb., ve znn tohoto zkona, v rmci te
koly, editel koly o tom bez zbytenho odkladu psemn uvdom zkonnho zstupce dtte
nebo ka, nebo zletilho ka nebo studenta a poskytne souinnost a metodickou pomoc k
zajitn nejvhodnjho zpsobu vzdlvn, a to nejpozdji do 31. kvtna 2016.
2. Podle 28a a 183a odst. 8 zkona . 561/2004 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti
tohoto zkona, se postupuje od 1. ledna 2016.
3. Pravidla zptvzet zpisovho lstku podle 60a odst. 7 zkona . 561/2004 Sb., ve znn
innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona, se poprv pouij v pijmacch zench do prvnho
ronku stednho vzdlvn zahjench ve kolnm roce 2015/2016 pro nsledujc koln rok.
4. zen podle 108 odst. 1 psm. b) zkona . 561/2004 Sb. zahjen pede dnem nabyt innosti
tohoto zkona se dokon podle dosavadnch prvnch pedpis.
Strnka109/120
5. Bezplatnost pedkolnho vzdlvn po dobu jednoho kolnho roku podle 123 odst. 2 zkona
. 561/2004 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona, se vztahuje poprv na
dti, kter se poprv vzdlvaj v poslednm ronku matesk koly ve kolnm roce 2015/2016.
6. Sprvn zen ve vcech rejstku kol a kolskch zazen zahjen pede dnem nabyt innosti
tohoto zkona se dokon podle dosavadnch prvnch pedpis.
7. Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy uvede daje ve kolskm rejstku do souladu s
183a odst. 12 zkona . 561/2004 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona, do
31. prosince 2015. O zpisu tto zmny v daji ve kolskm rejstku se nevede sprvn zen.
8. Pro roky 2017 a 2019 stanov krajsk ad pro ppady, kdy ve koln matrice pslun koly nebo
kolskho zazen nen pro dt, ka nebo studenta jet uvedeno podprn opaten podle 16
zkona . 561/2004 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona, pplatky ke
krajskm normativm na speciln vzdlvac poteby dt, ka student.
9. Pracovn pomr editele koly nebo kolskho zazen na dobu uritou 6 let podle zkona .
561/2004 Sb., ve znn innm pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, se mn na pracovn
pomr na dobu neuritou. U editele koly nebo kolskho zazen, ktermu se zmnil pracovn
pomr na dobu uritou na pracovn pomr na dobu neuritou, plat, e jde o editele jmenovanho
podle 166 zkona . 561/2004 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona; doba
trvn jeho dosavadnho pracovnho pomru na dobu uritou se zapotv do obdob 6 let vkonu
prce na pracovnm msteditele koly nebo kolskho zazen.
10. zen ve vcech uvedench v 165 odst. 2 veden editelem koly nebo kolskho zazen,
jeho zizovatelem nen stt, kraj, obec nebo svazek obc, kter nebyla pravomocnskonena pede
dnem nabyt innosti tohoto zkona, se dokon podle dosavadnch prvnch pedpis.
Zaorlek v. r.
Klaus v. r.
Gross v. r.
Poznmky pod arou

1
) Zkon . 18/2004 Sb., o uznvn odborn kvalifikace a jin zpsobilosti sttnch pslunk
lenskch sttEvropsk unie a nkterch pslunkjinch stta o zmnnkterch zkon(zkon
o uznvn odborn kvalifikace), ve znn pozdjch pedpis.
1a
) Zkon . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy ve kolskch zazench a
o preventivn vchovn pi ve kolskch zazench a o zmndalch zkon, ve znn pozdjch
pedpis.
2
) Zkon . 563/2004 Sb., o pedagogickch pracovncch a o zmnnkterch zkon.
) Zkon . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, ve znn pozdjch pedpis.
Zkon . 562/2004 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm kolskho zkona.
4
) 54 odst. 2 zkona . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch
vztazch.
5
) Zkon . 219/2000 Sb., ve znn pozdjch pedpis.
Strnka110/120
6
) 7 odst. 1 psm. e) zkona . 3/2002 Sb., o svobodnboenskho vyznn a postaven crkv a

nboenskch spolenost a o zmn nkterch zkon (zkon o crkvch a nboenskch
spolenostech).
7
) Napklad obchodn zkonk, zkon . 248/1995 Sb., o obecnprospnch spolenostech a o

zmna doplnn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis.
8
) 2 odst. 2 zkona . 273/2001 Sb., o prvech pslunknrodnostnch menin a o zmn

nkterch zkon.
9
) 117 odst. 3 zkona . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn zkona . 273/2001 Sb.
10
) 7 odst. 1 psm. a) zkona . 3/2002 Sb.
11
) Zkon . 325/1999 Sb., o azylu a o zmnzkona . 283/1991 Sb., o Policii esk republiky, ve
znn pozdjch pedpis, (zkon o azylu), ve znn pozdjch pedpis.
11a
12
) Zkon . 155/1998 Sb., o znakov ei a o zmndalch zkon, ve znn zkona . 384/2008 Sb.
) Zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis.
13
) Zkon . 326/1999 Sb., o pobytu cizincna zem esk republiky a o zmnnkterch zkon, ve
znn pozdjch pedpis.
13a
) l. 10 psm. b) smrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolen k pobytu pro sttn
pslunky tetch zem, kte jsou obmi obchodovn s lidmi nebo obdreli pomoc k nedovolenmu
pisthovalectv a kte spolupracuj s pslunmi orgny.
13b
) l. 12 smrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. jna 2005 o zvltnm postupu pro pjmn sttnch
pslunktetch zem pro ely vdeckho vzkumu.
13c
) l. 23 odst. 2 a l. 27 smrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimlnch normch,
kter mus splovat sttn pslunci tetch zem nebo osoby bez sttn pslunosti, aby mohli dat o
postaven uprchlka nebo osoby, kter z jinch dvod potebuje mezinrodn ochranu, a o obsahu
poskytovan ochrany.
13d
) l. 10 odst. 1 smrnice Rady 2003/9/ES ze den 27. ledna 2003, kterou se stanov minimln normy
pro pijmn adatelo azyl.
13e
) l. 14 odst. 1 smrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. ervence 2001 o minimlnch normch pro
poskytovn doasn ochrany v ppadhromadnho plivu vysdlench osob a o opatench k zajitn
rovnovhy mezi lenskmi stty pi vynakldn sil v souvislosti s pijetm tchto osob a s nsledky z
toho plynoucmi. Zkon . 221/2003 Sb., o doasn ochrancizinc, ve znn pozdjch pedpis.
13f

Zkon . 325/1999 Sb., ve znn pozdjch pedpis.
Zkon . 221/2003 Sb., ve znn pozdjch pedpis.
14
) Zkon . 111/2006 Sb., o pomoci v hmotn nouzi.
15
) Zkon . 563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis.
16
) Napklad 50 a 52 zkona . 258/2000 Sb., o ochranveejnho zdrav a o zmnnkterch

souvisejcch zkon.
17
) Zkon . 101/2000 Sb., o ochranosobnch daja o zmnnkterch zkon, ve znn pozdjch

pedpis.
18
) Napklad 8 trestnho du.
19
) Zkon . 352/2001 Sb., o uvn sttnch symbolesk republiky a o zmnnkterch zkon.
20
) Zkon . 97/1974 Sb., o archivnictv, ve znn pozdjch pedpis. Vyhlka . 117/1974 Sb., kterou
se stanov kritria pro posuzovn psemnost jako archivli a podrobnosti skartanho zen.
Strnka111/120
21
) Zkon . 140/1961 Sb., trestn zkon, ve znn pozdjch pedpis.
21a
) Zkon . 137/2006 Sb., o veejnch zakzkch, ve znn pozdjch pedpis.
21b
) Napklad zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn pozdjch pedpis.
22
) 50 zkona . 258/2000 Sb.
22a
) 26 odst. 2 zkona . 92/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis.
23
) Hlava IVa zkona . 326/1999 Sb., ve znn pozdjch pedpis.
24
) 30 a nsl. a hlava IV zkona . 326/1999 Sb., ve znn pozdjch zkon.
24a
s.).
25
) 4 psm. j) zkona . 101/2000 Sb.
25a
26
) mluva o statutu Evropskch kol, pijat v Lucemburku dne 21. ervna 1994 (. 122/2005 Sb. m.
) 4 psm. k) zkona . 101/2000 Sb.
) 4 psm. k) zkona . 101/2000 Sb.
26a

Smrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimlnch normch, kter mus splovat sttn
pslunci tetch zem nebo osoby bez sttn pslunosti, aby mohli dat o postaven uprchlka nebo
osoby, kter z jinch dvodpotebuje mezinrodn ochranu, a o obsahu poskytovan ochrany.
26a
) Zkon . 179/2006 Sb., o ovovn a uznvn vsledkdalho vzdlvn a o zmnnkterch

zkon(zkon o uznvn vsledkdalho vzdlvn), ve znn pozdjch pedpis.
26b
) Zkon . 96/2004 Sb., o podmnkch zskvn a uznvn zpsobilosti k vkonu nelkaskch

zdravotnickch povoln a k vkonu innost souvisejcch s poskytovnm zdravotn pe a o zmn
nkterch souvisejcch zkon(zkon o nelkaskch zdravotnickch povolnch), ve znn zkona .
125/2005 Sb.
26c
) Zkon . 36/1967 Sb., o znalcch a tlumoncch, ve znn zkona . 322/2006 Sb.

Vyhlka . 37/1967 Sb., k proveden zkona o znalcch a tlumoncch, ve znn pozdjch pedpis.
26d
) l. 27 smrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimlnch normch, kter mus
splovat sttn pslunci tetch zem nebo osoby bez sttn pslunosti, aby mohli dat o postaven
uprchlka nebo osoby, kter z jinch dvodpotebuje mezinrodn ochranu, a o obsahu poskytovan
ochrany.
27
) Napklad zkon . 1/1991 Sb., o zamstnanosti, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 9/1991 Sb.,
o zamstnanosti a psobnosti orgnesk republiky na seku zamstnanosti, ve znn pozdjch
pedpis, vyhlka . 21/1991 Sb., o blich podmnkch zabezpeovn rekvalifikace uchaze o
zamstnn a zamstnanc, ve znn vyhlky . 324/1992 Sb.
28
) Vyhlka . 77/1981 Sb., o zdravotnickch pracovncch a jinch odbornch pracovncch ve

zdravotnictv.
29
) 26 odst. 2 zkona . 586/1992 Sb., o danch z pjm.
30
) Vyhlka . 531/2002 Sb., kterou se stanov zsady a termny finannho vypodn vztahse
sttnm rozpotem.
31
) Zkon . 306/1999 Sb., o poskytovn dotac soukromm kolm, pedkolnm a kolskm

zazenm, ve znn pozdjch pedpis.
32
) 826 a nsl. zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
33
) Vyhlka . 114/2002 Sb., o fondu kulturnch a socilnch poteb, ve znn vyhlky . 510/2002 Sb.
34

Vyhlka . 504/2002 Sb., kterou se provdj nkter ustanoven zkona . 563/1991 Sb., o etnictv,
Strnka112/120
ve znn pozdjch pedpis, pro etn jednotky, u kterch hlavnm pedmtem innosti nen
podnikn, pokud tuj v soustavpodvojnho etnictv.
34a
35
) Napklad 16 zkona . 109/2002 Sb., ve znn pozdjch pedpis.
) 14 zkona . 563/1991 Sb., ve znn zkona . 353/2001 Sb.
35a
) Zkon . 111/2009 Sb., o zkladnch registrech.
35b
) Zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis.
36
) Zkon . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o zmnnkterch souvisejcch zkon

(rozpotov pravidla), ve znn pozdjch pedpis.
37
) 7 odst. 1 psm. c) zkona . 218/2000 Sb.
38
) 54 zkona . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve
znn pozdjch pedpis.
27 zkona . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, ve znn pozdjch
pedpis.
39
) 26 zkonku prce, ve znn pozdjch pedpis.
40
) Zkon . 320/2001 Sb., o finann kontrole ve veejn sprva o zmnnkterch zkon(zkon o

finann kontrole), ve znn pozdjch pedpis.
41
) 30 zkona . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen), ve znn zkona . 231/2002 Sb. 61
zkona . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn zkona . 313/2000 Sb.
42
) Zkon . 361/2003 Sb., o sluebnm pomru pslunkbezpenostnch sbor.

Zkon . 221/1999 Sb., o vojcch z povoln, ve znn pozdjch pedpis.
46
) Zkon . 337/1992 Sb., o sprvdan a poplatk, ve znn pozdjch pedpis.
47
) 12 odst. 2 a 13 odst. 5 zkona . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo ochrann
vchovy ve kolskch zazench a o preventivn vchovn pi ve kolskch zazench a o zmn
dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis.
48
) 19a zkona . 111/1994 Sb., o silnin doprav, ve znn pozdjch pedpis.
49
) Zkon . 89/1995 Sb., o sttn statistick slub, ve znn pozdjch pedpis.
49a
) Zkon . 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodnch slech a o zmnnkterch zkon(zkon

o evidenci obyvatel), ve znn pozdjch pedpis.
49b
) Zkon . 40/1993 Sb., o nabvn a pozbvn sttnho obanstv esk republiky, ve znn
pozdjch pedpis.
49c
) 4 psm. e) zkona . 101/2000 Sb.
49d
) l. 11 smrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o prvnm postaven sttnch
pslunktetch zem, kte jsou dlouhodobpobvajcmi rezidenty. 83 zkona . 326/1999 Sb.
49e
) l. 21 smrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o prvnm postaven sttnch
pslunktetch zem, kte jsou dlouhodobpobvajcmi rezidenty.
49f
) l. 14 odst. 1 psm. a) smrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. z 2003 o prvu na slouen rodiny.
50
) 203 odst. 1 zkonku prce.
51
) Zkon . 119/1992 Sb., o cestovnch nhradch, ve znn pozdjch pedpis.
52
) 31 a 35 zkona . 89/2012 Sb., obansk zkonk. 6 zkona . 262/2006 Sb., zkonk prce, ve
znn pozdjch pedpis.
53
) Zkon . 269/1994 Sb., o Rejstku trest, ve znn pozdjch pedpis.
Strnka113/120
54
) Zkon . 221/1999 Sb., o vojcch z povoln, ve znn pozdjch pedpis.
56
) Zkon . 255/2012 Sb., o kontrole (kontroln d).
58
) Napklad zkon . 326/2004 Sb., o rostlinolkask pi a o zmnnkterch souvisejcch zkon,

ve znn pozdjch pedpis, zkon . 154/2000 Sb., o lechtn, plemenitba evidenci hospodskch
zvat a o zmn nkterch souvisejcch zkon(plemensk zkon), ve znn pozdjch pedpis,
zkon . 246/1992 Sb., na ochranu zvat proti trn, ve znn pozdjch pedpis.
59
) 227 a 235 zkona . 262/2006 Sb., zkonk prce, ve znn pozdjch pedpis.
60
) Zkon . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, ve znn pozdjch pedpis.
Souvislosti
Je provdn pedpisem
671/2004 Sb.
Vyhlka, kterou se stanov podrobnosti o organizaci pijmacho zen ke

vzdlvn ve stednch kolch
689/2004 Sb.
Nazen vldy o soustavoborvzdln v zkladnm, stednm a vym

odbornm vzdln
10/2005 Sb.
Vyhlka o vym odbornm vzdlvn
12/2005 Sb.
Vyhlka o podmnkch uznn rovnocennosti a nostrifikace vysvden vydanch

zahraninmi kolami
13/2005 Sb.
Vyhlka o stednm vzdlvn a vzdlvn v konzervatoi
14/2005 Sb.
Vyhlka o pedkolnm vzdlvn
15/2005 Sb.
Vyhlka, kterou se stanov nleitosti dlouhodobch zmr, vronch zprv a

vlastnho hodnocen koly
16/2005 Sb.
Vyhlka o organizaci kolnho roku
17/2005 Sb.
Vyhlka o podrobnjch podmnkch organizace esk koln inspekce a vkonu

inspekn innosti
33/2005 Sb.
Vyhlka o jazykovch kolch s prvem sttn jazykov zkouky a sttnch

jazykovch zkoukch
47/2005 Sb.
Vyhlka o ukonovn vzdlvn ve stednch kolch zvrenou zkoukou a o

ukonovn vzdlvn v konzervatoi absolutoriem
48/2005 Sb.
Vyhlka o zkladnm vzdlvn a nkterch nleitostech plnn povinn koln

dochzky
54/2005 Sb.
Vyhlka o nleitostech konkursnho zen a konkursnch komisch
55/2005 Sb.
Vyhlka o podmnkch organizace a financovn sout a pehldek v zjmovm

vzdlvn
64/2005 Sb.
Vyhlka o evidenci razdt, ka student
65/2005 Sb.
Vyhlka, kterou se stanov lenn normativ, ukazatele rozhodn pro jejich

stanoven, jednotky vkonu pro jednotliv krajsk normativy, vztah mezi ukazateli a
jednotkami vkonu, ukazatele pro vpoet minimln rovnkrajskch normativa
zsady pro jejich zven a jejich zveejnn (vyhlka o krajskch normativech)
71/2005 Sb.
Vyhlka o zkladnm umleckm vzdlvn
Strnka114/120
72/2005 Sb.
Vyhlka o poskytovn poradenskch slueb ve kolch a kolskch poradenskch

zazench
73/2005 Sb.
Vyhlka o vzdlvn dt, ka studentse specilnmi vzdlvacmi potebami

a dt, ka studentmimodnnadanch
74/2005 Sb.
Vyhlka o zjmovm vzdlvn
107/2005 Sb.
Vyhlka o kolnm stravovn
108/2005 Sb.
Vyhlka o kolskch vchovnch a ubytovacch zazench a kolskch elovch

zazench
223/2005 Sb.
Vyhlka o nkterch dokladech o vzdln
364/2005 Sb.
Vyhlka o dokumentaci kol a kolskch zazen
458/2005 Sb.
Vyhlka, kterou se upravuj podrobnosti o organizaci vchovnvzdlvac pe ve

stediscch vchovn pe
492/2005 Sb.
Vyhlka o krajskch normativech
2/2006 Sb.
Vyhlka, kterou se provd kolsk zkon pro koly zizovan Ministerstvem vnitra
438/2006 Sb.
Vyhlka, kterou se upravuj podrobnosti vkonu stavn vchovy a ochrann

vchovy ve kolskch zazench
220/2007 Sb.
Vyhlka, kterou se provd kolsk zkon pro koly zizovan Ministerstvem

obrany
177/2009 Sb.
Vyhlka o blich podmnkch ukonovn vzdlvn ve stednch kolch

maturitn zkoukou
274/2009 Sb.
Vyhlka o kolskch zazench, u nich se nejvy povolen poty dt, ka

studentnebo jinch obdobnch jednotek vedench v rejstku kol a kolskch
zazen neuvdj
211/2010 Sb.
Nazen vldy o soustavoborvzdln v zkladnm, stednm a vym

odbornm vzdlvn
3/2015 Sb.
Vyhlka o nkterch dokladech o vzdln
Pechodn ustanoven zavedena pedpisy
624/2006 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm,

vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 111/1998 Sb., o vysokch kolch, ve znn pozdjch
pedpis
242/2008 Sb.

vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon), ve znn pozdjch pedpis
49/2009 Sb.

378/2009 Sb.

458/2011 Sb.
Zkon o zmnzkonsouvisejc se zzenm jednoho inkasnho msta a dalch

zmnch daovch a pojistnch zkon
472/2011 Sb.

370/2012 Sb.
Strnka115/120

82/2015 Sb.

pedpis, a nkter dal zkony
Je republikovn pedpisem
317/2008 Sb.
pln znn zkona . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym

odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon), jak vyplv z pozdjch zmn
Je mnn
383/2005 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo

ochrann vchovy ve kolskch zazench a o preventivnvchovn pi ve
kolskch zazench a o zmndalch zkon, ve znn pozdjch pedpis, a
dal souvisejc zkony
112/2006 Sb.
Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o ivotnm a

existennm minimu a zkona o pomoci v hmotn nouzi
158/2006 Sb.

vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon), ve znn zkona . 383/2005
Sb.
161/2006 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 326/1999 Sb., o pobytu cizincna zem esk

republiky a o zmnnkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis, a nkter
dal zkony
165/2006 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 325/1999 Sb., o azylu a o zmnzkona .

283/1991 Sb., o Policii esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, (zkon o
azylu), ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony
179/2006 Sb.
Zkon o uznvn vsledkdalho vzdlvn
342/2006 Sb.
Zkon, kterm se mn nkter zkony souvisejc s oblast evidence obyvatel a

nkter dal zkony
624/2006 Sb.

pedpis, a zkon . 111/1998 Sb., o vysokch kolch, ve znn pozdjch
pedpis
217/2007 Sb.

296/2007 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een

(insolvenn zkon), ve znn pozdjch pedpis, a nkter zkony v souvislosti s
jeho pijetm
343/2007 Sb.

58/2008 Sb.

126/2008 Sb.
Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o pemnch

obchodnch spolenost a drustev
189/2008 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 18/2004 Sb., o uznvn odborn kvalifikace a jin

zpsobilosti sttnch pslunklenskch sttEvropsk unie a o zmn
Strnka116/120
nkterch zkon(zkon o uznvn odborn kvalifikace), ve znn pozdjch

pedpis, a dal souvisejc zkony
242/2008 Sb.

243/2008 Sb.

306/2008 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 155/1995 Sb., o dchodovm pojitn, ve znn

pozdjch pedpis, zkon . 582/1991 Sb., o organizaci a provdn socilnho
zabezpeen, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony
384/2008 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 155/1998 Sb., o znakov ei a o zmndalch

zkona dal souvisejc zkony
49/2009 Sb.

227/2009 Sb.
Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch

registrech
378/2009 Sb.

427/2010 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 326/1999 Sb., o pobytu cizincna zem esk

republiky a o zmnnkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis, zkon .
325/1999 Sb., o azylu a o zmnzkona . 283/1991 Sb., o Policii esk republiky,
ve znn pozdjch pedpis, (zkon o azylu), ve znn pozdjch pedpis, a
dal souvisejc zkony
73/2011 Sb.
Zkon o adu prce R
331/2011 Sb.

375/2011 Sb.
Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zdravotnch

slubch, zkona o specifickch zdravotnch slubch a zkona o zdravotnick
zchrann slub
420/2011 Sb.
Zkon o zmnnkterch zkonv souvislosti s pijetm zkona o trestn

odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim
458/2011 Sb.
Zkon o zmnzkonsouvisejc se zzenm jednoho inkasnho msta a dalch

zmnch daovch a pojistnch zkon
472/2011 Sb.

53/2012 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 179/2006 Sb., o ovovn a uznvn vsledk

dalho vzdlvn a o zmnnkterch zkon(zkon o uznvn vsledk
dalho vzdlvn), ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony
333/2012 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo

ochrann vchovy ve kolskch zazench a o preventivnvchovn pi ve
kolskch zazench a o zmndalch zkon, ve znn pozdjch pedpis, a
dal souvisejc zkony
370/2012 Sb.

241/2013 Sb.
Zkon o zmnnkterch zkonv souvislosti s pijetm zkona o investinch

spolenostech a investinch fondech a s pijetm pmo pouitelnho pedpisu
Evropsk unie upravujcho vypodn nkterch derivt
Strnka117/120
344/2013 Sb.
Zkonn opaten Sentu o zmndaovch zkonv souvislosti s rekodifikac

soukromho prva a o zmnnkterch zkon
64/2014 Sb.
Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm kontrolnho du
250/2014 Sb.
Zkon o zmnzkonsouvisejcch s pijetm zkona o sttn slub
82/2015 Sb.

Zruuje pedpis
76/1978 Sb.
Zkon esk nrodn rady o kolskch zazench
29/1984 Sb.
kolsk zkon
31/1984 Sb.
Zkon esk nrodn rady, kterm se mn a dopluje zkon esk nrodn rady o
sttn sprvve kolstv a zkon esk nrodn rady o kolskch zazench
171/1990 Sb.
Zkon, kterm se mn a dopluje zkon . 29/1984 Sb., o soustavzkladnch a

stednch kol (kolsk zkon)
522/1990 Sb.

stednch kol (kolsk zkon), ve znn zkona . 171/1990 Sb.
564/1990 Sb.
Zkon o sttn sprva samosprvve kolstv
390/1991 Sb.
Zkon esk nrodn rady o pedkolnch zazench a kolskch zazench
134/1993 Sb.

stednch kol (kolsk zkon), ve znn zkona . 188/1988 Sb., zkona .
171/1990 Sb. a zkona . 522/1990 Sb.
190/1993 Sb.

171/1990 Sb., zkona . 522/1990 Sb. a zkona . 134/1993 Sb., zkon esk
nrodn rady . 564/1990 Sb., o sttn sprva samosprvve kolstv, a zkon
esk nrodn rady . 76/1978 Sb., o kolskch zazench, ve znn zkona esk
nrodn rady . 31/1984 Sb. a zkona esk nrodn rady . 390/1991 Sb.
256/1994 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 29/1984 Sb., o soustavzkladnch a stednch

kol (kolsk zkon), ve znn pozdjch pedpis, zkon esk nrodn rady .
390/1991 Sb., o pedkolnch zazench a kolskch zazench, a zkon esk
nrodn rady . 564/1990 Sb., o sttn sprva samosprvve kolstv, ve znn
zkona . 190/1993 Sb.
138/1995 Sb.

171/1990 Sb., zkona . 522/1990 Sb., zkona . 134/1993 Sb., zkona .
190/1993 Sb., zkona . 331/1993 Sb., nlezu stavnho soudu esk republiky .
49/1994 Sb. a zkona . 256/1994 Sb., a zkon esk nrodn rady . 76/1978 Sb.,
o kolskch zazench, ve znn zkona esk nrodn rady . 31/1984 Sb.,
zkona esk nrodn rady . 390/1991 Sb. a zkona . 190/1993 Sb.
139/1995 Sb.
Zkon, kterm se mn a dopluje zkon esk nrodn rady . 564/1990 Sb., o

sttn sprva samosprvve kolstv, ve znn zkona . 190/1993 Sb. a zkona
. 256/1994 Sb.
19/2000 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 29/1984 Sb., o soustavzkladnch kol, stednch

kol a vych odbornch kol (kolsk zkon), ve znn pozdjch pedpis
Strnka118/120
284/2002 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 564/1990 Sb., o sttn sprva samosprvve

kolstv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony
181/2003 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 564/1990 Sb., o sttn sprva samosprvve

kolstv, ve znn pozdjch pedpis
182/2003 Sb.
Zkon, kterm se mn zkon . 29/1984 Sb., o soustavzkladnch kol, stednch

kol a vych odbornch kol (kolsk zkon), ve znn pozdjch pedpis
Verze
Znn od
Novely
39.
38.
37.
36.
35.
34.
33.
32.
31.
30.
29.
28.
27.
26.
25.
24.
23.
22.
21.
20.
19.
18.
17.
16.
15.
14.
13.
12.
11.
10.
9.
8.
7.
01.09.2016
01.09.2015
01.05.2015
01.01.2015
01.05.2014
01.01.2014
19.08.2013
01.01.2013
09.11.2012
01.11.2012
01.09.2012
01.04.2012
01.01.2012
14.11.2011
01.04.2011
01.01.2011
01.07.2010
01.01.2010
30.10.2009
01.09.2009
01.04.2009
05.03.2009
20.10.2008
04.07.2008
01.07.2008
26.02.2008
01.01.2008
22.08.2007
01.08.2007
01.01.2007
30.12.2006
01.09.2006
03.07.2006
82/2015 Sb.
82/2015 Sb.
82/2015 Sb.
250/2014 Sb.
64/2014 Sb.
344/2013 Sb.
241/2013 Sb.
370/2012 Sb.
370/2012 Sb.
333/2012 Sb.
472/2011 Sb.
375/2011 Sb., 53/2012 Sb.
420/2011 Sb., 472/2011 Sb.
331/2011 Sb.
73/2011 Sb.
427/2010 Sb.
227/2009 Sb.
306/2008 Sb.
378/2009 Sb.
242/2008 Sb.
49/2009 Sb.
49/2009 Sb.
384/2008 Sb.
242/2008 Sb., 243/2008 Sb.
126/2008 Sb., 189/2008 Sb.
58/2008 Sb.
296/2007 Sb., 343/2007 Sb.
217/2007 Sb.
179/2006 Sb.
112/2006 Sb.
624/2006 Sb.
165/2006 Sb.
342/2006 Sb.
Poznmka
Aktuln verze.
Strnka119/120
6.
5.
4.
3.
2.
1.
0.
01.07.2006
05.05.2006
27.04.2006
01.12.2005
01.01.2005
10.11.2004
10.11.2004
158/2006 Sb.
179/2006 Sb.
161/2006 Sb.
383/2005 Sb.
Potek innosti.
Vyhlen znn.
AION CS 2010-2015 | Pracuje na systmu AToM2 | Dkujeme, e pouvte Zkony pro lidi .CZ
Strnka120/120

Sbírka Zákon R P Edpis - 561/2004 SB

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Sbírka Zákon R P Edpis - 561/2004 SB

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

SbrkazkonR561/2004Sb.

f) zdokonalovn procesu vzdlvn na zkladvsledkdosaench ve vd, vzkumu a

(5) Soustavu oborvzdln v zkladnm, stednm a vym odbornm vzdlvn a podmnky

vzdlvn v konkrtn kole nebo kolskm zazen uskuteuje.

pslunmi organizacemi zamstnavatels celosttn psobnost a s kraji, pedkld jej vld

piznno zvltn prvo vyuovat nboenstv ve sttnch kolch,10) a to i spolen na

osob podle jinho prvnho pedpisu11a). Dtem, km a studentm, kte nemohou st

Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem pravidla a nleitosti zjiovn

vzdlvn podle odstavce 5.

b) na vyzvn editele koly nebo kolskho zazen se osobnzastnit projednn

h) zznamy z pedagogickch rad,

stanovench tmto zkonem.

prava veejnch zakzek21a). Monosti spoluprce podle zvltnch prvnch pedpis21b)

vzdlvacho programu ani o zpis do rejstku kol a kolskch zazen ned, v n

d) vzdlvac program pipojen k dosti je v rozporu s prvnm dem esk republiky, s

(1) Stupe zkladnho vzdln zsk k spnm ukonenm vzdlvacho programu

tkm a tkm mentlnm postienm, se soubnm postienm vce vadami nebo s

vydanho registrujcm lkaem, pokud m bt k uvolnn na pololet kolnho roku nebo

poskytne souinnost na dost editele koly nebo krajskho adu.

zklad dosavadnch vsledk vzdlvn ka pokraovn v zkladnm vzdlvn,

c) vsledkhodnocen dosaenm pi pijmac zkouce, je-li stanovena, a

(4) Ministerstvo stanov provdcm prvnm pedpisem

Pijmn do oborvzdln s talentovou zkoukou

zmna oboru vzdln, peruen vzdlvn, opakovn ronku a uznn pedchozho

vysvden, podat editele koly o pezkoumn vsledkhodnocen ka; je-li vyuujcm

dosaen stednho vzdln s maturitn zkoukou je vysvden o maturitn zkouce.

b) nesm bt v zkladnm pracovnprvnm ani jinm obdobnm vztahu ke kole, na n

b) ciz jazyk, kter si k zvol z nabdky stanoven provdcm prvnm pedpisem; k

vylouen ka zaznamen zadavatel v protokolu o maturitn zkouce. Zadavatel je rovn

(1) k kon maturitn zkouku ve kole, j je kem, na zkladpihlky podan editeli

sti maturitn zkouky, pravidla prbhu a zpsob a kritria hodnocen zkouek

vylouen ze zkouky. Ministerstvo adateli odele psemn vyrozumn o vsledku

(1) Vzdlvn v konzervatoi se zpravidla ukonuje absolutoriem v konzervatoi. Dokladem je

do 3 pracovnch dn od konn zkouky nebo absolutoria se psemn omluvil pedsedovi

Organizace a prbh vyho odbornho vzdlvn

koly. Student pestv bt studentem vy odborn koly dnem nsledujcm po dni

studium s rozenm potem vyuovacch hodin a studium pro dospl.

(2) Jednotlivou zkouku lze konat na zkladpihlky podan

povoln. kolsk poradensk zazen spolupracuj s orgny sociln-prvn ochrany dt a

innost danho kolskho zazen.

a) nabt nebo pevst vlastnick prvo k nemovitostem,

hospodaen kolsk prvnick osoby; vi odmny stanov zizovatel.

kolsk prvnick osoby nebo ohrooval jej kvalitu, rozsah a dostupnost.

b) majetek vypjen nebo pronajat od zizovatele nebo jin osoby.

daje v rejstku kol a kolskch zazen

m) navrhovan nejvy poet dt, ka studentve kole nebo kolskm zazen,

zen ve vci zpisu kol a kolskch zazen zizovanch Ministerstvem vnitra,

h) den zruen kolsk prvnick osoby a jeho prvn dvod,

Financovn kol a kolskch zazen zizovanch zemnmi samosprvnmi celky

a) rozhoduje ve vech zleitostech tkajcch se poskytovn vzdlvn a kolskch

k) povolen a zruen povolen individulnho vzdlvn ka podle 41.

(3) Ministerstvo dle zizuje a zruuje

(1) Ministerstvo me rozhodnout tak o zmnch sttn pspvkov organizace, jejm je

Ministerstvem zahraninch vc se nevztahuje ustanoven 7 odst. 6; ustanoven 28 se na

statistick daje v rmci statistickch zjiovn zaazench do programu statistickch

dosavadnch prvnch pedpisupravujcch osvobozen od povinn koln dochzky.

Zmna prvn formy na kolskou prvnickou osobu

obchodnho i jinho rejstku nebo jin obdobn evidence prvnickch osob.

8. Zkon . 138/1995 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 29/1984 Sb., o soustav

Pechodn ustanoven k lnku I zavedeno zkonem . 624/2006 Sb. l. II

znn innm ode dne 1.

2. k, kter m dn ukonit stedn vzdlvn maturitn zkoukou ve kolnm roce 2009/2010

Poznmky pod arou